Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 13. března 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel ***
 Dohoda mezi EU a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách ***
 Evropská strategie týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů
 Služby přeshraničního dodávání balíků ***I
 Výchozí kvalifikace a pravidelné školení řidičů některých silničních vozidel a řidičské průkazy ***I
 Rovnost žen a mužů v obchodních dohodách EU
 Zaostávající regiony v EU
 Úloha regionů a měst v EU při provádění Pařížské dohody o změně klimatu z konference COP 21

Provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel ***
PDF 315kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2018 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2003/76/ES, kterým se stanoví opatření nutná k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (14532/2017 – C8-0444/2017 – 2017/0213(APP))
P8_TA(2018)0061A8-0034/2018

(Zvláštní legislativní postup – souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14532/2017),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 2 prvním odstavcem Protokolu č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie (C8-0444/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Rozpočtového výboru (A8-0034/2018),

1.  uděluje souhlas s návrhem rozhodnutí Rady;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


Dohoda mezi EU a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách ***
PDF 312kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách jménem Evropské unie (07712/2016 – C8-0237/2017 – 2016/0006(NLE))
P8_TA(2018)0062A8-0029/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07712/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách (07682/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8‑0237/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0029/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Nového Zélandu.


Evropská strategie týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů
PDF 439kWORD 54k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2018 o evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů (2017/2067(INI))
P8_TA(2018)0063A8-0036/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2016 nazvané „Evropská strategie týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů, milník na cestě ke spolupracující, propojené a automatizované mobilitě (COM(2016)0766),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy(1) a na prodloužení časového rámce mandátu k přijímání aktů v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 11. října 2017 o spolupracujících inteligentních dopravních systémech (CDR 2552/2017,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropská strategie týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů, milník na cestě ke spolupracující, propojené a automatizované mobilitě(2),

–  s ohledem na zprávy platformy pro zavádění spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS), a zejména na bezpečnostní a certifikační politiku pro služby C-ITS,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2017 na téma „Záchrana životů: zvyšování bezpečnosti vozidel v EU(3),

–  s ohledem na Amsterodamské prohlášení ze dne 14. dubna 2016 o spolupráci v oblasti propojeného a automatizovaného silničního provozu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnosti a 5G(4),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0036/2018),

A.  vzhledem k tomu, že evropská strategie týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů („strategie“) je úzce spjata s politickými prioritami Komise, zejména s její agendou pro pracovní místa, růst a investice, s vytvořením jednotného evropského dopravního prostoru, jednotným digitálním trhem, ochranou klimatu a strategií energetické unie;

B.  vzhledem k tomu, že orgány členských států a průmyslové odvětví musí reagovat na naléhavou potřebu zajistit všem účastníkům silničního provozu, včetně nejzranitelnějších osob a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, aby byla doprava bezpečnější, ekologičtější, efektivnější, udržitelná, multimodální a dostupná;

C.  vzhledem k tomu, že pozitivní vývoj v oblasti bezpečnosti silničního provozu, který EU zaznamenala v uplynulých deseti letech, se zpomaluje, přičemž 92 % silničních nehod je způsobeno lidským selháním, a vzhledem k tomu, že používání technologií C-ITS je důležité pro účinné fungování některých asistenčních systémů řidiče; vzhledem k tomu, že silniční doprava je i nadále zodpovědná za velkou část využití městského prostoru, většinu nehod a emisí z dopravy, a to pokud jde o hluk, skleníkové plyny i látky znečišťující ovzduší;

D.  vzhledem k tomu, že systém C-ITS účastníkům silničního provozu a provozovatelům dopravy umožní sdílet a využívat informace a účinněji koordinovat jejich činnost;

E.  vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost C-ITS je klíčová pro jejich zavedení; vzhledem k tomu, že roztříštěnost bezpečnostních řešení by ohrozila interoperabilitu a bezpečnost koncových uživatelů, a že je proto naprosto nezbytné zavést opatření na úrovni EU;

F.  vzhledem k tomu, že odpovědnost a transparentnost, pokud jde o použití algoritmů, znamená přijetí takových technických a provozních opatření, která zajistí transparentnost a nediskriminační povahu automatizovaného rozhodování a procesu výpočtu pravděpodobnosti individuálního chování; vzhledem k tomu, že díky transparentnosti by jednotlivci měli obdržet důležité informace o použitém postupu, důležitosti procesu a jeho důsledcích; vzhledem k tomu, že transparentnost by se měla týkat i informací o údajích použitých pro výcvik analytického systému a měla by jednotlivcům umožnit pochopit a kontrolovat rozhodnutí, která se jich týkají;

G.  vzhledem k tomu, že by EU měla podporovat a dále rozvíjet digitální technologie nejen proto, aby se omezily lidské chyby a další nedostatky, ale také aby se snížily náklady a optimalizovalo využívání infrastruktury tím, že se zmírní dopravní kongesce, což povede ke snížení emisí CO2;

H.  vzhledem k tomu, že tento prvek spolupráce umožněný digitální a mobilní propojeností, podstatně zvýší bezpečnost silničního provozu, efektivitu dopravy, udržitelnost a multimodalitu; vzhledem k tomu, že zároveň vytvoří obrovský hospodářský potenciál a sníží výskyt dopravních nehod a spotřebu energie; vzhledem k tomu, že C-ITS jsou pro vývoj autonomních vozidel a systémů řízení klíčovým prvkem;

I.  vzhledem k tomu, že propojený a automatizovaný silniční provoz je významným prvkem digitálního vývoje v tomto odvětví a že koordinace se všemi novými technologiemi používanými v tomto odvětví, jako jsou evropské globální družicové navigační systémy GALILEO a EGNOS, nyní dosáhla vysoké úrovně technologické kapacity;

J.  vzhledem k tomu, že EU je povinna dodržovat Listinu základních práv Evropské unie, zejména články 7 a 8 týkající se práva na soukromí a ochranu osobních údajů;

K.  vzhledem k tomu, že země po celém světě (např. USA, Austrálie, Japonsko, Korea nebo Čína) rychle směřují k využívání nových digitálních technologií a že vozidla a služby C-ITS jsou již na trhu dostupné;

Obecný rámec

1.  vítá sdělení Komise o evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů a intenzivní práci Komise a odborníků z veřejného i soukromého sektoru, z níž sdělení vychází; podporuje výsledky a vyzývá proto k neprodlenému zavedení interoperabilních C-ITS služeb v celé Evropě;

2.  zdůrazňuje, že je nezbytný jasný právní rámec na podporu zavedení C-ITS a vítá budoucí akt v přenesené pravomoci přijatý v rámci směrnice o inteligentních dopravních systémech (směrnice 2010/40/EU), který má zajistit kontinuitu služeb, přinést interoperabilitu a podpořit zpětnou kompatibilitu;

3.  bere na vědomí potenciál C-ITS pro zlepšování palivové účinnosti, snižování nákladů na individuální dopravu a omezování škodlivého vlivu dopravy na životní prostředí;

4.  zdůrazňuje potenciál digitálních technologií a souvisejících obchodních modelů v oblasti silniční dopravy a uznává, že strategie je důležitým milníkem na cestě k vývoji C-ITS a v konečném důsledku plně propojené a automatizované mobility; konstatuje, že spolupracující, propojená a automatizovaná vozidla mohou posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu, zlepšit plynulost a bezpečnost dopravy, omezit dopravní kongesci, snížit spotřebu energie a emise a zlepšit provázanost jednotlivých druhů dopravy; v této souvislosti poukazuje na to, že je třeba stanovit požadavky na infrastrukturu, aby se zajistilo, že dotčené systémy budou fungovat bezpečně a účinně;

5.  konstatuje, že průmysl EU by měl využít svého výhodného postavení na celosvětové scéně, pokud jde o vývoj a uplatňování technologií C-ITS; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit ambiciózní strategii EU, která by koordinovala úsilí členských států a regionů, zabraňovala fragmentaci, urychlila vývoj technologií C-ITS, které již prokázaly svůj užitek, a umožnila optimální spolupráci různých odvětví, jako je doprava, energetika a telekomunikace; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní časový plán s jasnými cíli EU pro období 2019 až 2029, aby za prioritu považovala zavést do roku 2019 ty služby C-ITS, které mají nejvyšší potenciál z hlediska bezpečnosti, jak je stanoveno v seznamu služeb vypracovaném platformou C-ITS v její zprávě o druhé fázi, a aby zajistila dostupnost těchto služeb ve všech nových vozidlech po celé Evropě;

6.  zdůrazňuje, že je nezbytné zavést ucelený rámec sociálních, environmentálních a bezpečnostních předpisů pro prosazování práv pracovníků a spotřebitelů a zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž v tomto odvětví;

7.  vítá výsledky druhé fáze platformy C-ITS a zdůrazňuje jejich význam(5);

8.  zdůrazňuje, že ačkoliv komunikace představuje důležitý milník na cestě ke strategii EU týkající se spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel, nemělo by docházet ke směšování C-ITS s těmito pojmy;

9.  naléhavě vyzývá k zajištění toho, aby vývoj a zavádění propojených a automatizovaných vozidel a C-ITS plně respektovaly a podporovaly cíle dekarbonizace dopravního systému a dosažení nulové úmrtnosti při dopravních nehodách (Vize nula) v oblasti bezpečnosti silničního provozu;

10.  připomíná, že C-ITS označuje systémy, které umožňují různým prvkům inteligentních dopravních systémů (vozidlům, silničnímu vybavení, střediskům řízení provozu a přenosným zařízením) komunikovat a sdílet informace prostřednictvím standardizovaného systému komunikace, a proto má interoperabilita jednotlivých systémů zásadní význam;

11.  připomíná, že propojená vozidla jsou vozidla, která používají technologie C-ITS, jež všem silničním vozidlům umožňují komunikovat s jinými vozidly, s dopravní signalizací a trvalou silniční a horizontální infrastrukturou – kterou je třeba zlepšit a přizpůsobit, ale která zároveň může poskytnout inovativní systémy dobíjení na cestách a bezpečně komunikovat s vozidly – a s jinými účastníky silničního provozu; připomíná, že 92 % silničních nehod je způsobeno lidským selháním a používání technologií C-ITS je důležité pro účinné fungování některých asistenčních systémů řidiče;

12.  připomíná, že automatizovaná vozidla jsou vozidla schopná nezávislého provozu a manévrování ve skutečných dopravních situacích, u nichž je jeden nebo více primárních ovládacích prvků (řízení, zrychlování, brzdění) po delší dobu řízen automaticky;

13.  zdůrazňuje, že během přechodové fáze koexistence propojených a automatizovaných vozidel na jedné straně a běžných nepropojených vozidel na straně druhé je nezbytné využít pojistné systémy, aby nedošlo k ohrožení silniční bezpečnosti; poukazuje na to, že některé asistenční systémy řidiče by měly být dále rozvíjeny a povinně instalovány;

14.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na skutečnost, že kvůli stáří vozidel a zbytkovému procentu nepropojených osob je třeba přijmout opatření pro trvale velký počet vozidel, která nejsou součástí systému, zvážila, jak řešit koexistenci spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel s nepropojenými vozidly a řidiči na silnicích;

15.  lituje, že nebyl stanoven jasný časový harmonogram pro doporučené služby kategorie „Day 1.5“ a další a také že nebylo provedeno plné posouzení dopadu a nebyly poskytnuty přesné informace o iniciativách týkajících se rozvoje služeb C-ITS a možném rozšíření služeb;

16.  vyzývá Komisi, aby za prioritní považovala služby C-ITS, které nabízejí nejvyšší potenciál z hlediska bezpečnosti, a vypracovala nezbytné definice a požadavky a aby bez dalšího odkladu aktualizovala Evropské prohlášení o zásadách rozhraní člověk/stroj týkající se informačních a komunikačních systémů ve vozidlech, neboť interakce mezi lidským řidičem a strojem(6) má zásadní význam;

17.  znovu opakuje, že propojená a automatizovaná vozidla, C-ITS a nové technologie mají prvořadý význam pro splnění cílů v oblasti klimatu a že je třeba zajistit, aby jejich vývoj a zavedení byly plně v souladu s cílem dekarbonizace dopravního systému a aby tento cíl podporovaly; vítá využívání C-ITS jako způsobu, jak zlepšit efektivitu dopravy, snížit spotřebu paliva a dopad silniční dopravy na životní prostředí (například v souvislosti s emisemi CO2) a optimalizovat využívání městské infrastruktury;

18.  zdůrazňuje potenciál inovativních technologií, např. automatizace jízdy a seskupování vozidel v konvoji (platooning) v silniční nákladní dopravě, jelikož umožňují lepší využívání proudění vzduchu, a tím snižují spotřebu paliva a emisí; vyzývá k další podpoře výzkumu a vývoje v této oblasti, zejména v souvislosti s nezbytnou digitální infrastrukturou;

19.  zdůrazňuje, že je nutné účastníkům silničního provozu poskytnout větší výběr, uživatelsky příjemnější, cenově dostupné a individualizované produkty a více informací; vybízí v této souvislosti Komisi, aby usnadňovala výměnu osvědčených postupů se zaměřením mimo jiné na dosažení hospodářské účinnosti; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby se připojily k platformě C-Roads, protože tato platforma má plnit významnou koordinační úlohu při provádění strategie pod podmínkou zachování technologické neutrality, která je při podpoře inovací nezbytná; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly v členských státech ve velkém rozsahu a koordinovaně zavedeny pokročilé digitální nástroje a aby pokrývaly i veřejnou dopravu; vyzývá výrobce automobilů, aby za účelem provádění strategie začali zavádět C-ITS;

20.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala statistiky, které by doplnily stávající údaje, s cílem lépe zhodnotit pokrok v oblasti digitalizace v různých oblastech odvětví silniční dopravy; zdůrazňuje význam dalších investic do výzkumu senzorových systémů a poukazuje na to, že při vývoji C-ITS je potřeba věnovat zvláštní pozornost městskému provozu, který se výrazně liší od provozu mimoměstského; konstatuje, že městský provoz především zahrnuje větší interakci s motocyklisty, cyklisty, chodci a dalšími zranitelnými účastníky silničního provozu, včetně osob se zdravotním postižením;

21.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vynaložily veškeré úsilí o to, aby odborná příprava a univerzitní kurzy odpovídaly požadavkům na znalosti, které průmysl potřebuje pro rozvoj strategie v oblasti inteligentních dopravních systémů; vyzývá k uskutečnění předběžných analýz nových profesí a pracovních míst spojených s tímto novým přístupem k mobilitě, a k výměně osvědčených postupů při vývoji modelů spolupráce mezi podniky a vzdělávacím systémem, které se zaměřují na vytváření integrovaných oblastí pro odbornou přípravu, inovace a výrobu;

22.  domnívá se, že služby C-ITS by měly být začleněny do Kosmické strategie pro Evropu, neboť zavedení C-ITS musí vycházet z geolokalizačních technologií, jako je družicové určování polohy;

23.  upozorňuje na to, že by členské státy měly zohlednit zavádění služeb C-ITS v širším kontextu pojetí mobility jako služby (Mobility as a Service – MaaS) a integrace s jinými druhy dopravy, zejména s cílem zabránit jakýmkoliv zpětným účinkům, jako je nárůst podílu silniční dopravy na celkové dopravě;

Ochrana soukromí a údajů

24.  upozorňuje, že je důležité uplatňovat právní předpisy EU v oblasti ochrany soukromí a údajů, pokud jde o C-ITS a související údaje o ekosystémech, a že tyto údaje by měly být používány pouze pro účely C-ITS a neměly by být uchovávány ani používány za žádným jiným účelem; zdůrazňuje, že inteligentní vozidla by měla být plně v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a souvisejícími předpisy a že poskytovatelé služeb C-ITS musí poskytovat snadno dostupné informace a nabízet řidičům jasné podmínky, které jim umožní provádět svobodná a informovaná rozhodnutí v souladu s ustanoveními a omezeními, která stanoví obecné nařízení o ochraně osobních údajů;

25.  zdůrazňuje, že je třeba mnohem větší transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o použití algoritmů při zpracovávání a analýze údajů prováděné podniky; připomíná, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů již předjímá právo být informován o postupu, jakým se údaje zpracovávají; dále zdůrazňuje potřebu zabránit vzniku tzv. překážky v řízení, což by znamenalo, že uživatelé nemohou řídit svůj vlastní inteligentní automobil, pokud odmítnou dát souhlas; vyzývá k zavedení možnosti režimu off-line v inteligentních automobilech, díky němuž by uživatelé mohli vypnout přenos osobních údajů do jiných zařízení, aniž by to omezilo jejich schopnost řídit vozidlo;

26.  upozorňuje na skutečnost, že ochrana údajů a důvěrnost musí být zohledněny během celého procesu zpracování údajů; zdůrazňuje, že zavedení „ochrany soukromí a údajů již ve fázi návrhu a ve standardním nastavení“ by mělo být výchozím bodem při navrhování aplikací a inteligentních dopravních systémů; připomíná, že techniky anonymizace mohou zvýšit důvěru uživatelů k používaným službám;

Kybernetická bezpečnost

27.  poukazuje na to, že je důležité uplatňovat přísné normy kybernetické bezpečnosti pro předcházení útokům hackerů a kybernetickým útokům ve všech členských státech, zejména s ohledem na klíčový význam zabezpečení komunikace v rámci C-ITS; konstatuje, že kybernetická bezpečnost je hlavní výzvou, kterou je třeba řešit, protože se dopravní systém stále více digitalizuje a propojuje; zdůrazňuje, že automatizovaná a propojená vozidla a databáze, v nichž jsou údaje zpracovávány nebo uchovávány, se mohou stát cílem kybernetických útoků, a proto by přijetím společné bezpečnostní politiky, včetně přísných bezpečnostních norem, a certifikační politiky pro zavádění C-ITS měly být vyloučeny veškeré nedostatky a rizika, které lze ve stávající vývojové fázi identifikovat a předvídat;

28.  zdůrazňuje, že by měly být uplatňovány stejně přísné a harmonizované bezpečnostní normy jak v EU, tak ve všech členských státech a v případných dohodách o spolupráci s třetími zeměmi; poukazuje na to, že tyto normy by však neměly bránit přístupu třetích osob pověřených opravou k palubním systémům, aby se zajistilo, že majitelé vozidel nebudou při provádění nezbytných kontrol nebo oprav palubního softwaru závislí na výrobcích automobilů;

Komunikační technologie a kmitočty

29.  domnívá se, že vhodným řešením je přístup založený na technologicky neutrální hybridní komunikaci zajišťující interoperabilitu a zpětnou kompatibilitu a kombinující doplňkové komunikační technologie a že nejslibnějším hybridním komunikačním mixem je patrně kombinace bezdrátového spojení krátkého dosahu a buňkových a družicových technologií, jež zajistí nejlepší možnou podporu pro zavádění základních služeb C-ITS;

30.  bere na vědomí zmínku o souvislosti mezi propojenými automobily a evropskými systémy družicové navigace EGNOS a GALILEO; navrhuje proto, aby do vesmírných technologií byly začleněny strategie zaměřené na propojená vozidla; domnívá se, že interoperabilita je klíčová jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska výběru pro spotřebitele; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byla v budoucnu do hybridního komunikačního mixu zahrnuta schopnost vozidel komunikovat s technologiemi 5G a systémy družicové navigace, jak uvádí akční plán Komise pro 5G;

31.  vybízí výrobce automobilů a telekomunikační operátory, kteří podporují služby C-ITS, aby spolupracovali mimo jiné na bezproblémovém zavedení komunikačních technologií C-ITS, režimu silničních poplatků a služeb inteligentních digitálních tachografů, aniž by mezi těmito službami docházelo k interferencím;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále poskytovaly finanční prostředky na výzkum a inovace (program Horizont 2020), a zejména z dlouhodobého hlediska připravily půdu pro rozvoj infrastruktury, která je pro zavádění C-ITS vhodná;

33.  zdůrazňuje význam senzorových systémů například při poskytování údajů o dynamice vozidel, kongesci a kvalitě ovzduší; požaduje vyšší a řádně koordinované investice v členských státech pro zajištění úplné interoperability používaných senzorů a jejich možného využití v jiných oblastech, než je bezpečnost, například pro dálkové snímání emisí;

34.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, kterými by zajistila sběr informací o emisích znečišťujících látek, které jsou dostupné díky senzorům instalovaným ve vozidlech, a jejich zpřístupnění příslušným orgánům;

Společný evropský přístup

35.  vybízí členské státy a místní orgány, výrobce vozidel, provozovatele silnic a odvětví inteligentních dopravních systémů, aby do roku 2019 zavedli C-ITS, a doporučuje Komisi, místním orgánům a členským státům, aby za účelem modernizace a údržby budoucí silniční infrastruktury prostřednictvím průřezového tematického přístupu vyčlenily odpovídající finanční prostředky v rámci Nástroje pro propojení Evropy, evropských strukturálních a investičních fondů a Evropského fondu pro strategické investice; vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále poskytovaly finanční prostředky na výzkum a inovace (program Horizont 2020) a přitom v plném rozsahu respektovaly zásadu transparentnosti a pravidelně poskytovaly informace o spolufinancování EU;

36.  vybízí členské státy a Komisi, aby v rámci dopravní politiky EU podporovaly iniciativy a činnosti, které propagují další výzkum a zjišťování v oblasti rozvoje C-ITS a jejich dopadu; domnívá se, že nebude-li do roku 2022 dosaženo podstatného pokroku, může být zapotřebí přijmout legislativní opatření, jež zavede „minimální pravidla“ a prosadí v této záležitosti integraci;

37.  zdůrazňuje význam kvality fyzické silniční infrastruktury, kterou by měla postupně doplňovat digitální infrastruktura; vyzývá k modernizaci a údržbě budoucí silniční infrastruktury;

38.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit skutečně multimodální systém dopravy, který by integroval všechny druhy dopravy do jedné služby využívající informací v reálném čase, a to s přihlédnutím k integrovanému prodeji jízdenek a ke službám v oblasti sdílené i pěší a cyklistické mobility, jež umožňují hladkou přepravu osob a nákladu z výchozího místa až do konečného místa určení a zvyšují celkovou efektivitu, udržitelnost a odolnost dopravy; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti zajistila a podporovala spolupráci a investice v oblasti digitalizace odvětví dopravy na úrovni EU prostřednictvím stávajících a nových finančních prostředků, aby bylo možné začlenit inteligentní dopravní systémy do různých druhů dopravy (C-ITS, ERTMS, SESAR, RIS(7)); zdůrazňuje, že je důležité zaujmout k informačním systémům a systémům rezervací a prodeje jízdenek integrovaný přístup, aby bylo možné vytvořit atraktivní řetězce přímé mobility;

39.  žádá, aby tento plánovací proces jako základní zdroj informací zahrnoval vizi uživatelů, pokud jde o osobní a nákladní dopravu, s cílem rozšířit oblast působnosti využívání C-ITS a vytvořit obchodní modely spojené s touto novou koncepcí udržitelné integrované mobility;

40.  vybízí EU a členské státy, aby řádně prosazovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a nadcházející směrnici o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb, aby bylo možné dosáhnout bezbariérového přístupu k C-ITS pro všechny občany;

41.  doporučuje Komisi, aby urychleně zavedla vhodný právní rámec pro dosažení přeshraniční interoperability v celé EU a rámec, který stanoví pravidla odpovědnosti za používání různých druhů propojené dopravy; vyzývá Komisi, aby do konce roku zveřejnila legislativní návrh týkající se přístupu k palubním údajům a zdrojům; domnívá se, že tento návrh by měl umožnit celému automobilovému hodnotovému řetězci i koncovým uživatelům těžit z digitalizace a zároveň by měl zaručit rovné podmínky a maximální bezpečnost při ukládání údajů ve vozidlech a přístup třetích stran k těmto údajům, který by měl být spravedlivý, včasný a neomezený, aby se chránila práva spotřebitelů, podporovaly inovace a zajistila spravedlivá a nediskriminační hospodářská soutěž na trhu v souladu se zásadou technologické neutrality; zdůrazňuje, že je třeba přispět k modernizaci veškeré městské a venkovské infrastruktury související se službami veřejné dopravy; vyzývá Komisi, aby bez výjimky zaručila plný soulad návrhu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a podávala Parlamentu každoročně zprávu o jeho monitorování;

42.  vyzývá Komisi, aby k technické harmonizaci a standardizaci údajů přistupovala globálně, a zajistila tak kompatibilitu C-ITS, úspory z rozsahu pro výrobce a zlepšení pohodlí spotřebitelů;

43.  zdůrazňuje, jak je důležité v rané fázi zahájit dialog se sociálními partnery a zástupci spotřebitelů s cílem nastolit ovzduší transparentnosti a důvěry, a nalézt tak správnou rovnováhu mezi pozitivními a negativními dopady na sociální a pracovní podmínky zaměstnanců a práva spotřebitelů; konstatuje, že stejně jako v případě systému eCall musí fórum eSafety vytvořit plán pro zavedení C-ITS;

44.  zdůrazňuje, že mají-li být splněny mezinárodní závazky v oblasti klimatu a vnitřní cíle EU, je nutný komplexní přechod na nízkouhlíkové hospodářství; zdůrazňuje proto, že je třeba přezkoumat kritéria přidělování prostředků z různých fondů EU s cílem podpořit opatření v oblasti dekarbonizace a energetické účinnosti, a to i pokud jde o C-ITS; domnívá se, že by finanční prostředky EU neměly být v žádném případě přidělovány na projekty, které nesplňují cíle a politiky týkající se snižování emisí CO2;

45.  vyzývá výrobce automobilů, aby spotřebitelům poskytovali dostatečné a jasné informace o jejich právech a výhodách a omezeních nových technologií C-ITS, pokud jde o bezpečnost; vybízí k tomu, aby byly k vytvoření potřebné důvěry mezi koncovými uživateli a zajištění přijetí ze strany veřejnosti využívány informační kampaně, které řidiče seznámí s novými technologiemi C-ITS; domnívá se, že využíváním C-ITS lze zvýšit bezpečnost a účinnost dopravního systému a současně zajistit dodržování pravidel pro ochranu osobních údajů a soukromí;

o
o   o

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1.
(2) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 85.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0423.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0234.
(5) Závěrečná zpráva platformy C-ITS: https://ec.europa.eu/transport/sites/transport/files/2017-09-c-its-platform-final-report.pdf
(6) Doporučení Komise 2008/653/ES ze dne 26. května 2008 o bezpečných a účinných informačních a komunikačních systémech ve vozidlech: Aktualizace Evropského prohlášení o zásadách rozhraní člověk/stroj (Úř. věst. L 216, 12.8.2008, s. 1).
(7) Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS); výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR); říční informační služby (RIS).


Služby přeshraničního dodávání balíků ***I
PDF 397kWORD 44k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o službách přeshraničního dodávání balíků (COM(2016)0285 – C8-0195/2016 – 2016/0149(COD))
P8_TA(2018)0064A8-0315/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0285),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0195/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2016(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. prosince 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0315/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o službách přeshraničního dodávání balíků

P8_TC1-COD(2016)0149


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/644.)

(1) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 106.


Výchozí kvalifikace a pravidelné školení řidičů některých silničních vozidel a řidičské průkazy ***I
PDF 402kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech (COM(2017)0047 – C8-0025/2017 – 2017/0015(COD))
P8_TA(2018)0065A8-0321/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2017)0047),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0025/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017 (1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. prosince 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0321/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterou se mění směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech

P8_TC1-COD(2017)0015


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/645.)

(1) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 115.


Rovnost žen a mužů v obchodních dohodách EU
PDF 508kWORD 68k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2018 o rovnosti žen a mužů v obchodních dohodách EU (2017/2015(INI))
P8_TA(2018)0066A8-0023/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 8 a 10, čl. 153 odst. 1 a 2 a články 157 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 23 a 33 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na rok 2015,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti žen a mužů (00337/2016),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. července 2015 o stavu provádění obecných pokynů OSN v oblasti podnikání a lidských práv (SWD(2015)0144),

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů na období 2011–2020, který je přílohou k závěrům Rady ze dne 7. března 2011 (07166/2011),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na zprávu Komise z roku 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii,

–  s ohledem na sdělení Komise z roku 2015 nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2017 nazvané „Zpráva o provádění strategie v oblasti obchodní politiky. Obchod pro všechny – uskutečňování progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace“ (COM(2017)0491),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008(1),

–  s ohledem na nařízení o konfliktních minerálech (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí)(2),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), zejména na čl. 4 odst. 1 zakazující otroctví a nevolnictví a na článek 14 zakazující diskriminaci,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následné závěrečné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) a článek 3 této úmluvy, v němž je „gender“ definován jako „společensky ustanovená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže“, a na Meziamerickou úmluvu o předcházení, trestání a vymýcení násilí na ženách (Úmluva z Belém do Pará) z roku 1994,

–  s ohledem na společnou strategii EU a jejích členských států z roku 2007 s názvem „Pomoc na podporu obchodu: Posílení podpory potřeb spojených s obchodem v rozvojových zemích ze strany EU“ a na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2017 s názvem „Dosažení prosperity prostřednictvím obchodu a investic – aktualizace společné strategie EU z roku 2007 pro pomoc na podporu obchodu“ (COM(2017)0667),

–  s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 pod názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

–  s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti,

–  s ohledem na pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí,

–  s ohledem na rámec investiční politiky pro udržitelný rozvoj (2015) Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD),

–  s ohledem na klíčové úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o rovnosti žen a mužů, včetně Úmluvy o stejném odměňování (č. 100), Úmluvy o diskriminaci (zaměstnání a povolání) (č. 111), Úmluvy o pracovnících s povinnostmi k rodině (č. 156) a Úmluvy o ochraně mateřství (č. 183),

–  s ohledem na kapitolu 7 akčního plánu ze summitu hlav států Evropské unie a Společenství latinskoamerických a karibských států (EU-CELAC) na období 2015–2017, jenž byl přijat v červnu 2015 v Bruselu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech, sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o úloze žen v ekologickém hospodářství(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o pracovnicích v domácnosti a pečovatelkách v EU(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 k provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce(12),

–  s ohledem na své doporučení ze dne 14. září 2017 Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednáním o modernizaci obchodního pilíře dohody o přidružení EU-Chile(13),

–  s ohledem na prohlášení trojice předsednictví o rovnosti žen a mužů představené dne 19. července 2017 Estonskem, Bulharskem a Rakouskem, členskými státy předsedajícími Radě Evropské unie během osmnáctiměsíčního období od července 2017 do prosince 2018,

–  s ohledem na studii Mezinárodního centra pro výzkum týkající se žen s názvem „Liberalizace obchodu a reprodukční zdraví žen: souvislosti a způsoby řešení“,

–  s ohledem na zprávu o lidském rozvoji v Africe za rok 2016 nazvanou „Urychlení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v Africe“(14),

–  s ohledem na zprávu OECD z roku 2014 nazvanou „Posílení hospodářského postavení žen prostřednictvím podnikání a řízení podniků v zemích OECD“(15),

–  s ohledem na výsledky posledních mezinárodních diskusí na vysoké úrovni o rovnosti žen a mužů a obchodu, zejména na ty, které se konaly pod záštitou EU a WTO/UNCTAD/ITC, včetně (v obráceném chronologickém pořadí) „Mezinárodního fóra o ženách a obchodu“ spolupořádaného Evropskou komisí a Mezinárodním obchodním centrem (Brusel, červen 2017)(16), výročního plenárního zasedání Parlamentní konference o WTO na téma „Obchod jako nástroj sociálního pokroku: genderové hledisko“ (Ženeva, červen 2016)(17) a plenárního zasedání WTO na téma „Budoucnost WTO? Obchod a gender: posílení postavení žen prostřednictvím dodavatelských řetězců podporujících začlenění“ (Ženeva, červenec 2015)(18),

–  s ohledem na rostoucí mezinárodní úsilí s cílem podpořit rovnost žen a mužů prostřednictvím obchodních politik, jako je program UNCTAD o otázkách rovnosti žen a mužů a rozvoji(19) (který zahrnuje studie zabývající se dopadem obchodu na ženy, vzdělávací balíček o obchodu a rovnosti žen a mužů a on-line školení zabývající se vytvářením statutu „zastánců“ genderových otázek), a prostřednictvím pracovních oblastí Světové banky, jichž všech 14 má od roku 2016 strategii pro rovnost žen a mužů,

–  s ohledem na tematickou zprávu Mezinárodního centra pro obchod a udržitelný rozvoj (ICTSD) nazvanou „Genderový rozměr globálních hodnotových řetězců“ (září 2016)(20),

–  s ohledem na tematickou zprávu ICTSD nazvanou „Genderový rozměr služeb“ (září 2016)(21),

–  s ohledem na zprávu orgánu OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen (UN Women) z roku 2015 s názvem „Pokrok žen ve světě 2015–2016. Transformace hospodářství, výkon práv“(22),

–  s ohledem na stanovisko WIDE+ z roku 2017 o pozici v oblasti genderu a obchodu EU s názvem „Jak přeměnit obchodní politiku EU, abychom ochránili práva žen“(23),

–  s ohledem na studii z roku 2016 připravenou na žádost parlamentního výboru s názvem „Rovnost žen a mužů v obchodních dohodách“(24),

–  s ohledem na studii z roku 2015 připravenou na žádost parlamentního výboru pro s názvem „Obchodní politika EU: od přehlížení genderové problematiky k jejímu zohlednění?“(25),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a na stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0023/2018),

A.  vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU uvádí, že Evropská unie usiluje prostřednictvím všech svých činností v rámci Unie i mimo ni o odstranění nerovností, podporuje rovné zacházení pro muže a ženy a při vymezování a provádění svých politik a činností bojuje proti diskriminaci, mimo jiné na základě pohlaví;

B.  vzhledem k tomu, že obchodní politika může být nástrojem k prosazování globálních a evropských hodnot, včetně rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že obchodní a investiční dohody a politika EU nejsou genderově neutrální, což znamená, že mají odlišný dopad na ženy a muže kvůli strukturálním nerovnostem; vzhledem k tomu, že ženy čelí omezením na základě pohlaví, jako je omezený přístup ke zdrojům a kontrola nad nimi, právní diskriminace a nadměrná zátěž spočívající ve vykonávání neplacené práce spojené s péčí, která vyplývá z tradičního rozdělení rolí mezi muži a ženami;

C.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů by se měla obou pohlaví dotýkat stejnou měrou; vzhledem k tomu, že spolupráce a partnerství mezi zúčastněnými stranami veřejného a soukromého sektoru na mezinárodní a místní úrovni mají zásadní význam, pokud jde o podporu součinností nutných k dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a o zvýšení povědomí o otázkách, jako jsou: vlastnická práva, přístup k financování, vzdělávání a odborné přípravě, chování podniků, veřejné zakázky, digitální propast a kulturní předsudky;

D.  vzhledem k tomu, že cílem obchodních politik je mimo jiné dosažení udržitelného a spravedlivého hospodářského růstu a rozvoje nutných k zajištění zmírnění chudoby, sociální spravedlnosti a důstojné práce a lepších životních podmínek pro ženy i muže, jakož i ochrana práv žen; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a dívek nemá být pouze začleněno do všech cílů udržitelného rozvoje OSN, ale tvoří i samostatný cíl; vzhledem k tomu, že agenda cílů udržitelného rozvoje uznává, že obchod přispívá k prosazování udržitelného a spravedlivého rozvoje a mohl by přispívat k prosazování nejvyšších mezinárodních pracovněprávních a environmentálních standardů a lidských práv; vzhledem k tomu, že obchodní politika EU je důležitou součástí rámce cílů udržitelného rozvoje a že nezbytnou součástí tohoto rámce – jehož cílem je zajistit spravedlivější a přínosné výsledky pro všechny – je silné genderové hledisko; vzhledem k tomu, že obchodní politika může rovněž rozšířit příležitosti pro podnikání žen a přístup žen k učňovskému vzdělávání a zaměstnanosti;

E.  vzhledem k tomu, že komplexní vztah mezi mezinárodním obchodem a rovností žen a mužů vyžaduje hluboké porozumění všem aspektům, jehož součástí je identifikace, analýza a monitorování hospodářské a sociální dynamiky, jež jsou nutné k vypracování efektivní obchodní politiky usilující o hospodářský růst, která by zároveň prosazovala posílení postavení žen a rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že obchodní politika proto musí přihlížet k přímým a nepřímým dopadům na rovnost žen a mužů, jakož i ke konkrétním místním podmínkám, aby se zabránilo opakování či zhoršování stávajících genderových rozdílů a stereotypů, a aktivně posilovat rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že úspěch obchodní politiky by měl být posuzován rovněž podle toho, zda má pozitivní a rovný dopad na ženy i muže;

F.  vzhledem k tomu, že hospodářský rozvoj a rovnost žen a mužů spolu často souvisí; vzhledem k tomu, že panuje široká shoda ohledně toho, že společnosti, kde je nerovnost žen a mužů nižší, mají i tendenci růst rychleji;

G.  vzhledem k tomu, že dopad liberalizace obchodu na jednotlivce závisí rovněž na jejich zeměpisném umístění a na hospodářském odvětví, ve kterém působí; vzhledem k tomu, že existují významné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i v rámci jednotlivých zemí, pokud jde o výrobní struktury, míru účasti žen na trhu práce a systémy sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že ženy představují většinu pracovníků v odvětvích, jako je oděvní a textilní průmysl, telekomunikace, cestovní ruch, pečovatelské služby a zemědělství, kde bývají zpravidla v rámci formálního i neformálního zaměstnání více soustředěny v méně placených pozicích či v pozicích s nižším statusem, než které zastávají muži; vzhledem k tomu, že tato situace může vést k případům zneužívání na pracovišti a k diskriminaci, k genderové segregaci v různých druzích zaměstnání a činnosti, ke genderovým rozdílům v oblasti mezd a pracovních podmínek a k omezením souvisejícím s pohlavím, pokud jde o přístup k výrobním zdrojům, infrastruktuře a službám; vzhledem k tomu, že dohody o volném obchodu mohou vyústit v přesuny a ztrátu pracovních míst, zejména v odvětvích orientovaných na vývoz, ve kterých ženy často tvoří většinu pracovní síly; vzhledem k tomu, že genderová hodnocení pro jednotlivé země a jednotlivá odvětví proto přinášejí významnou přidanou hodnotu pro vytváření obchodních dohod;

H.  vzhledem k tomu, že v EU v roce 2011 připadalo zaměstnání závislé na vývozu zhruba na jedno z každých devíti pracovních míst (11 %) zastávaných ženami v EU;

I.  vzhledem k tomu, že podle studie Komise z roku 2017 má téměř 12 milionů žen v EU zaměstnání, které je závislé na vývozu zboží a služeb do jiných částí světa(26);

J.  vzhledem k tomu, že UNCTAD trvá na základě fakticky podložených studií na zdůraznění omezení, jimž ženy čelí při využívání příležitostí nabízených obchodem, jež vyplývají z takových faktorů, jako je nedostatek technické odborné přípravy pro lepší pracovní místa, nedostatek veřejných služeb k ulehčení péče o domácnost a omezený přístup ke zdrojům a kontrola nad nimi, včetně úvěrů a pozemků či informací a sítí; vzhledem k tomu, že UNCTAD na tomto základě doporučuje, aby se hodnocení zabývala případnými dopady obchodních politik na rovnost žen a mužů a na posilování postavení žen v takových oblastech, jako je zaměstnanost, malé podniky, ceny, produktivita v zemědělství, samozásobitelské zemědělství a migrace(27);

K.  vzhledem k tomu, že současná obchodní politika EU a její strategie „Obchod pro všechny“ se zakládá na třech klíčových zásadách – účinnosti, transparentnosti a hodnotách, ale postrádá perspektivu rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že Komise ve svém přezkumu strategie „Pomoc na podporu obchodu“ obnovila a rozšířila svůj závazek vůči rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen a uvedla, že rovnost žen a mužů není jen základním lidským právem, ale je rovněž klíčová pro ekonomický rozvoj, neboť maximálně využívá širokou škálu politických nástrojů EU, jež jsou k dispozici, s cílem zvýšit jejich celkový dopad na růst a zmírňování chudoby; vzhledem k tomu, že EU by měla dodržováním ustanovení obsažených v úmluvě CEDAW poskytnout základ pro dosažení rovnosti mezi ženami a muži, a to tak, že ženám zajistí rovné příležitosti a rovný přístup do politického, hospodářského a veřejného života, jakož i vzdělávání, zdravotní péči a zaměstnání;

L.  vzhledem k tomu, že ženy jsou obchodem a obchodními dohodami ovlivněny coby potenciální podnikatelky, spotřebitelky, pracovnice a neformální pracovnice; vzhledem k tomu, že je zásadně nutné rozpoznat a lépe pochopit dopady obchodní politiky na obě pohlaví, aby bylo možné poskytnout odpovídající politické odpovědi; vzhledem k tomu, že ke splnění tohoto cíle je nezbytné vypracovat vhodnou metodiku, jež by zajišťovala, že budou vždy vyhodnoceny případné dopady obchodní politiky a dohod EU na rovnost žen a mužů a na práva žen; vzhledem k tomu, že by Komise měla provádět kvantitativní výzkum členěný podle pohlaví v odvětvích, k nimž mimo jiné patří obchod, věda a technologie; vzhledem k tomu, že EU dosud uzavírala obchodní dohody, aniž by prováděla hodnocení jejich dopadu na ženy a na rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že Komise oznámila, že modernizovaná dohoda o přidružení mezi Chile a EU bude – v případě EU poprvé – obsahovat zvláštní kapitolu o rovnosti žen a mužů a obchodu;

M.  vzhledem k tomu, že genderové otázky a práva žen nejsou dostatečně zohledňovány v posouzeních dopadu na udržitelný rozvoj prováděných v rámci obchodních dohod;

N.  vzhledem k tomu, že předběžné posouzení dopadu obchodních politik na rovnost žen a mužů může přispět k posílení postavení žen a k jejich dobrým životním podmínkám a současně napomoci zmírnění stávajících rozdílů a zabránit zvýšení nerovnosti mezi ženami a muži;

O.  vzhledem k tomu, že přezkum současných mnohostranných a dvoustranných dohod EU ukázal, že 20 % dohod s neevropskými obchodními partnery zmiňuje práva žen a 40 % z nich obsahuje zmínky, jejichž cílem je podporovat rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že zmínky v těchto dohodách na podporu posílení postavení žen jsou převážně dobrovolné, a pokud jsou závazné, nejsou vymahatelné v praxi; vzhledem k tomu, že nedávná studie Komise ukázala, že přetrvávají rozdíly v možnostech přístupu k pracovním místům pro muže a ženy; vzhledem k tomu, že tato studie ukazuje, že posílení postavení žen by mohlo do roku 2025 zvýšit světové HDP o 28 miliard USD a že je s ohledem na úlohu, kterou ženy hrají ve svých komunitách, stejnou měrou nezbytné jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska sociálního i hlediska vymýcení chudoby;

P.  vzhledem k tomu, že jak v rozvojových, tak v rozvinutých zemích představují mikropodniky a malé a střední podniky největší část soukromého sektoru a velkou většinu pracovních míst; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodního obchodního centra (ITC) tvoří mikropodniky a malé a střední podniky společně 95 % veškerých podniků na celém světě, přibližně 50 % celosvětového HDP a více než 70 % celkové zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že téměř 40 % všech mikropodniků a malých a středních podniků je vlastněno ženami, ale pouze 15 % vývozních podniků řídí ženy; vzhledem ale k tomu, že podle údajů OECD podnikatelky stále často vydělávají o 30 až 40 % méně než jejich mužské protějšky(28);

Q.  vzhledem k tomu, že veřejná diskuse napříč Evropou o obchodních jednáních, jako je Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi Kanadou a EU a dohoda o obchodu se službami (TiSA), i reakce na ně ukázaly, že je zapotřebí, aby jednání byla vedena transparentně a inkluzivně a zohledňovala významné obavy vyjadřované evropskými občany v mnoha zemích; vzhledem k tomu, že obchodní politika EU by neměla snižovat žádné standardy EU, a vzhledem k tomu, že by veřejné služby měly být vždy vyloučeny z obchodních jednání; vzhledem k tomu, že by veškeré mechanismy urovnávání sporů měly být navrženy tak, aby zaručovaly schopnost jednotlivých vlád provádět regulaci ve veřejném zájmu a sloužit cílům veřejné politiky; vzhledem k tomu, že musí být očekáván pokrok v dalších klíčových problematických oblastech, jako je posilování povinností sociální odpovědnosti podniků, pokud jde o lidská práva; vzhledem k tomu, že v kontextu globálních hodnotových řetězců je třeba celosvětového holistického přístupu k odpovědnosti podniků za porušování lidských práv;

R.  vzhledem k tomu, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání, obchodu a lidských práv jsou závazné pro všechny státy a všechny podniky, bez ohledu na jejich velikost, odvětví, sídlo, vlastnictví či strukturu;

S.  vzhledem k tomu, že globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou Rada přijala v roce 2016, potvrzuje, že lidská práva musí být systematicky prosazována napříč všemi oblastmi politiky a institucemi, včetně mezinárodního obchodu a obchodní politiky;

T.  vzhledem k tomu, že systém všeobecných celních preferencí (GSP) má mimo jiné za cíl přispívat k vymýcení chudoby a prosazovat udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných; vzhledem k tomu, že systém GSP+ zahrnuje podmínky, jejichž cílem je zajistit ratifikaci a provádění 27 mezinárodních úmluv – o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných – ze strany způsobilých rozvojových zemí; vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné pravidelně provádění těchto úmluv monitorovat, přijímat v případě potřeby opatření a věnovat zvláštní pozornost rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že jednou z příslušných úmluv v rámci systému GSP+ je úmluva CEDAW;

U.  vzhledem k tomu, že více než 40 % práce v zemědělství v zemích globálního Jihu vykonávají ženy;

V.  vzhledem k tomu, že s rozvojem celosvětového obchodu a začleňováním rozvojových zemí do globálních hodnotových řetězců může být spojeno riziko vzniku nerovností mezi ženami a muži, pokud jsou tyto nerovnosti využívány k výrobě ekonomicky konkurenceschopnějších výrobků; vzhledem k tomu, že tato situace rovněž mnoha pracovnicím umožňuje přechod z neformální do formální ekonomiky; vzhledem k tomu, že se v souvislosti s globálními hodnotovými řetězci, u nichž výroba zasahuje do několika zemí, zvyšuje význam pravidel původu; vzhledem k tomu, že jasnější a lépe definovaná pravidla původu mohou vytvořit rámec směřující ke stanovení úplné transparentnosti a odpovědnosti v rámci dodavatelských řetězců, což může mít pozitivní dopad na ženy, zejména ty pracující v oděvním průmyslu;

W.  vzhledem k tomu, že tyto nové příležitosti zaměstnávání žen v rozvojových zemích, které souvisejí s obchodem, významně přispívají k příjmům domácností a ke zmírňování chudoby;

X.  vzhledem k tomu, že oděvní průmysl zaměstnává převážně ženy; vzhledem k tomu, že je důležité připomenout, že v září roku 2012 zahynulo při požáru v Karáčí v Pákistánu 289 lidí, ve stejném roce došlo v továrně Tazreen Fashions v Bangladéši k požáru, při kterém zahynulo 117 osob a bylo zraněno více než 200 pracovníků, a že zřícení budovy Rana Plaza v roce 2013 rovněž v Bangladéši mělo za následek 1 129 obětí a způsobilo zranění přibližně 2 500 osobám; vzhledem k tomu, že se ve všech případech jednalo o továrny na výrobu oděvů;

Y.  vzhledem k tomu, že většina pracovníků ve vývozních zpracovatelských zónách jsou ženy; a vzhledem k tomu, že na vývozní zpracovatelské zóny se v některých zemích nevztahují místní pracovněprávní předpisy, je v nich zakázána nebo omezena činnost odborů a pracovníci nemají k dispozici zákonné opravné prostředky, což je jasným porušením základních norem MOP;

Z.  vzhledem k tomu, že veřejný a soukromý sektor, občanská společnost (zejména organizace na ochranu práv žen), sociální partneři a odborové svazy mají znalosti a potenciál hrát klíčovou úlohu při utváření a monitorování obchodní politiky a při shromažďování údajů, jež mohou poskytnout informace o problémech, kterým ženy čelí v souvislosti s liberalizací obchodu, s cílem posílit práva žen, jejich ekonomické postavení a podporu jejich podnikání;

AA.  vzhledem k tomu, že akce jako Mezinárodní fórum o ženách a obchodu, které uspořádala Komise dne 20. června 2017, umožňují mnoha hospodářským subjektům a zástupcům občanské společnosti vyměňovat si a zahajovat iniciativy týkající se dopadu obchodu na rovnost žen a mužů;

AB.  vzhledem k tomu, že mnohostranné platformy a mezivládní fóra, jako jsou cíle OSN pro udržitelný rozvoj a Women20 (W20), mají zásadní význam pro podporu diskusí a jednání mezi odborníky ohledně rovnosti žen a mužů a poskytují dobrý základ pro hledání konsensu;

AC.  vzhledem k tomu, že veřejné služby, stávající nebo budoucí služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu by měly být vyňaty z jednání o uplatňování a oblasti působnosti jakékoli obchodní dohody uzavírané EU (mimo jiné včetně těch, které se týkají vody, hygienických zařízení, zdraví, péče, sociálních služeb, systémů sociálního zabezpečení, vzdělávání, nakládání s odpady a veřejné dopravy); vzhledem k tomu, že se Komise zavázala zajistit, že tyto služby zůstanou v oblasti působnosti členských států a že vládám nemůže být přikázána privatizace žádných služeb, ani jim nemůže být bráněno, aby kdykoli definovaly, regulovaly, poskytovaly a podporovaly služby v obecném zájmu;

AD.  vzhledem k tomu, že obchod se službami a zadávání veřejných zakázek mohou mít nepřiměřený dopad na ženy, a vzhledem k tomu, že zadávání veřejných zakázek zůstává pro vlády nástrojem, kterým mohou pozitivně ovlivnit znevýhodněné skupiny lidí, zejména ženy; vzhledem k tomu, že privatizace zdravotnických a pečovatelských služeb je spojena s rizikem zvýšení nerovnosti a může mít negativní dopad na pracovní podmínky mnoha žen; vzhledem k tomu, že ve veřejných službách nebo v sektoru veřejných služeb je zaměstnán nadprůměrný počet žen a že ženy jako uživatelky těchto služeb jsou více než muži závislé na vysoce kvalitních, cenově dostupných a přístupných veřejných službách, které se řídí poptávkou, především na sociálních službách, jako je péče o děti a závislé osoby; vzhledem k tomu, že škrty v domácnostech ve členských státech, škrty ve veřejných službách a zvyšování cen mají tendenci přesouvat zátěž spojenou s touto péčí téměř výhradně na ženy, což následně brání rovnosti žen a mužů;

AE.  vzhledem k tomu, že systém práv duševního vlastnictví přispívá ke znalostní ekonomice EU; vzhledem k tomu, že ustanovení týkající se práv duševního vlastnictví související s patenty, která zakazují výrobu generických léčiv, mohou mít významný dopad na zvláštní zdravotní potřeby žen; vzhledem k tomu, že ženy více než muži spoléhají na cenově dostupný přístup ke zdravotní péči a lékům a na jejich disponibilitu, zejména s ohledem na své sexuální a reprodukční zdraví a práva; vzhledem k tomu, že přístup k lékům v zemích, které nejsou členy EU, by neměl být ohrožován kvůli ochraně práv duševního vlastnictví;

AF.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obchodu a obchodních dohodách jsou jen v malé míře přijímána ženami, neboť ve vyjednávacích týmech, parlamentech a vládách je stále daleko k vyváženému zastoupení žen a mužů; vzhledem k tomu, že vyvážené zastoupení obou pohlaví v těchto institucích by mohlo vést nejen k lepšímu zapracování otázek rovnosti žen a mužů, ale také ke zvýšení demokratické legitimity rozhodování;

AG.  vzhledem k tomu, že v rámci Komise a ESVČ není přidělován dostatek lidských zdrojů, aby bylo možné zajistit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do obchodních politik EU, a zejména do celého procesu obchodních jednání;

AH.  vzhledem k tomu, že Komise by při vytváření právních rámců pro relativně nové oblasti obchodní politiky, jako je elektronický obchod, měla od počátku zohledňovat jejich dopad na genderové role, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a objem neplacené práce;

AI.  vzhledem k tomu, že obchod s konfliktními minerály se ukázal být přímo spojen s rozsáhlým porušováním lidských práv, včetně znásilňování a sexuálního násilí na ženách a dívkách, dětské a otrocké práce a hromadného vysídlování;

I.Posílení rovnosti žen a mužů v obchodu: obecné úvahy a cíle

1.  zdůrazňuje, že EU je povinna provádět obchodní politiku založenou na hodnotách, jejíž součástí je vysoká úroveň ochrany pracovních a environmentálních práv, jakož i dodržování základních svobod a lidských práv, včetně rovnosti žen a mužů; připomíná, že všechny obchodní dohody EU musí zahrnovat ambiciózní a vymahatelnou kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji; zdůrazňuje, že obchodní závazky v dohodách EU by neměly mít nikdy vyšší váhu než lidská práva, práva žen či ochrana životního prostředí a měly by zohledňovat místní, sociální a hospodářské prostředí;

2.  připomíná, že rovnost žen a mužů je pevně zakotvena ve všech politikách EU, jak je uvedeno v článku 8 SFEU; poznamenává, že tento článek stanoví, že: „při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy“; vyzývá Komisi, aby zvyšovala politickou soudržnost mezi různými politikami, jako jsou politiky v oblasti obchodu, rozvoje, zemědělství, zaměstnanosti, migrace a rovnosti žen a mužů;

3.  zdůrazňuje, že spravedlivé a inkluzivní politiky mezinárodního obchodu vyžadují jasný rámec přispívající k posílení postavení žen a jejich životních a pracovních podmínek, posilující rovnost žen a mužů, chránící životní prostředí a zlepšující sociální spravedlnost, mezinárodní solidaritu a mezinárodní ekonomický rozvoj;

4.  zdůrazňuje, že celkovým cílem obchodní politiky musí být podpora vzájemně prospěšného hospodářského růstu; připomíná, že ačkoli může obchodní politika podporovat další hodnoty, které Evropská unie prosazuje na mnohostranné úrovni, mají globální problémy, jež jsou řešitelné prostřednictvím obchodní politiky a obchodních dohod, svá omezení;

5.  trvá na tom, že by nová generace obchodních dohod měla prosazovat příslušné mezinárodní normy a právní nástroje, včetně těch v oblasti rovnosti žen a mužů, jako jsou CEDAW, Pekingská akční platforma, základní úmluvy MOP a cíle udržitelného rozvoje;

6.  zdůrazňuje, že obchodní závazky v dohodách EU by neměly mít nikdy vyšší váhu než lidská práva; vítá hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv a vyzývá členské státy, aby přijaly a propracovaly národní akční plány, které budou v souladu s hlavními zásadami OSN, a v nich zohlednily práva žen a nutnost boje proti násilí na základě pohlaví; vyzývá Komisi, aby využívala obchodní jednání a povzbuzovala obchodní partnery EU k tomu, aby přijali vlastní národní akční plány; podporuje probíhající jednání o vytvoření závazného nástroje OSN, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků z hlediska lidských práv; zdůrazňuje, že je důležité, aby se EU aktivně zapojila do tohoto mezivládního procesu, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vybízely obchodní partnery ke konstruktivní účasti na těchto jednáních;

7.  vyzývá Komisi, aby zajistila plné dodržování článků 16 a 17 Všeobecné deklarace lidských práv ze strany obchodních partnerů EU jako prostředek v boji proti nerovnostem mezi ženami a muži v oblasti sociálních a hospodářských práv;

8.  připomíná, že členské státy mají pravomoc regulovat a zvrátit liberalizaci v rámci služeb ve veřejném zájmu, a proto je vyzývá, aby chránily základní cíle, jako je rovnost žen a mužů, lidská práva a základní svobody, veřejné zdraví a sociální a environmentální standardy;

9.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby si vlády zachovaly svou schopnost přidělovat zdroje pro naplňování práv žen a dosažení rovnosti žen a mužů s cílem zaručit inkluzivní a udržitelnou budoucnost společnosti; zdůrazňuje v této souvislosti, že je mimořádně důležité respektovat v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 17.15 demokratický politický prostor, který mají partnerské země k tomu, aby regulovaly a přijímaly vhodná rozhodnutí s ohledem na svůj vnitrostátní kontext, reagovaly na požadavky obyvatel těchto zemí a dodržovaly své povinnosti v oblasti lidských práv a jiné mezinárodní závazky, mimo jiné i závazky týkající se rovnosti žen a mužů;

10.  připomíná, že vyzval Komisi, aby ukončila systém urovnávání sporů mezi investory a státem, a zdůrazňuje, že veškeré systémy urovnávání sporů by měly být navrženy tak, aby zaručily individuální schopnost vlád provádět regulaci ve veřejném zájmu a sloužit cílům veřejné politiky, a to včetně opatření na podporu rovnosti žen a mužů, jakož i důraznějších pracovních a spotřebitelských práv a práv v oblasti životního prostředí;

11.  konstatuje, že ustanovení o právu duševního vlastnictví v obchodu mohou mít vliv na veřejné zdraví a zejména na specifické zdravotní požadavky žen; vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, aby ustanovení o právech duševního vlastnictví v obchodních dohodách náležitě zohledňovala práva žen, zejména pokud jde o jejich dopad na zdraví žen, včetně přístupu k dostupné zdravotní péči a léčivým přípravkům; dále vyzývá Komisi a Radu, aby podporovaly ochranu zeměpisných označení (GI) jako nástroj, který je obzvláště důležitý pro posílení postavení žen na venkově; dále vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby znovu zvážily rozšíření ochrany na nezemědělské produkty, přičemž je třeba vzít v úvahu, že EU již souhlasila s ochranou nezemědělských produktů se zeměpisným označením v dohodách o volném obchodu;

12.  připomíná, že cíle udržitelného rozvoje vyžadují údaje rozčleněné podle pohlaví, aby bylo možno sledovat pokrok při plnění všech cílů, včetně cíle udržitelného rozvoje č. 5 týkajícího se rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že nejsou k dispozici žádné adekvátní údaje týkající se dopadu obchodu na rovnost žen a mužů, a požaduje, aby byly shromážděny dostatečné a adekvátní údaje týkající se tohoto dopadu, rozčleněné podle pohlaví; zdůrazňuje, že tyto údaje by umožnily stanovit metodiku s jasnými a měřitelnými ukazateli na regionální, vnitrostátní a odvětvové úrovni, zlepšit analýzu a vymezit cíle, jichž je třeba dosáhnout, a opatření, která mají být přijata, aby ženy i muži měli z obchodu stejný prospěch; zdůrazňuje, že obzvláště je třeba dbát na kvantitativní a kvalitativní analýzu vývoje v oblasti pracovních sil, vlastnictví aktiv a finančního začlenění v odvětvích, na něž má obchod dopad, a že by tato analýza měla být rozlišena podle pohlaví; vybízí Komisi ke spolupráci s evropskými a mezinárodními organizacemi, jako jsou Světová banka, Organizace spojených národů, OECD a Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), jakož i s vnitrostátními statistickými úřady, s cílem zlepšit sběr a dostupnost těchto údajů; vyzývá EU a její členské státy, aby do hodnocení dopadů ex ante a ex post zahrnuly dopad obchodní politiky a dohod EU pro jednotlivé země a jednotlivá odvětví z hlediska rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že v obchodních jednáních by měly být zohledněny výsledky analýz zaměřených na rovnost žen a mužů, a to s ohledem na pozitivní i negativní dopad v rámci celého procesu, od fáze jednání až po provádění, a měla by je doplnit opatření předcházející případným negativním účinkům nebo je kompenzující;

II.Posílení rovnosti žen a mužů v obchodu: úvahy a cíle v jednotlivých odvětvích

13.  zdůrazňuje, že služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu – mimo jiné včetně těch, které se týkají vody, zdraví, sociálních služeb, systémů sociálního zabezpečení, vzdělávání, nakládání s odpady, veřejné dopravy a zdravotní péče – musí být i nadále vyňaty z oblasti působnosti jednání o obchodu a spadat do pravomocí vlád členských států; naléhavě vyzývá EU k zajištění toho, aby obchodní a investiční dohody nevedly k privatizaci veřejných služeb, což by mohlo mít dopad na ženy coby poskytovatelky i uživatelky služeb a zvýšit nerovnost žen a mužů; upozorňuje na to, že otázka veřejného poskytování sociálních služeb je pro rovnost žen a mužů zvláště významná, neboť změny v přístupu k těmto službám a v poplatcích za jejich využívání i jejich kvalitě mohou vést z genderového hlediska k nerovnoměrnému rozdělení neplacené pečovatelské práce; poukazuje na to, že vlády a vnitrostátní a místní orgány musí zachovat v plném rozsahu své oprávnění a schopnost zavádět, regulovat, přijímat, zachovávat či rušit jakákoli opatření, která se týkají pořizování, organizace, financování a poskytování univerzálního přístupu k službám obecného zájmu a službám obecného hospodářského zájmu;

14.  zdůrazňuje, že obchodní politika může mít dopad na přístup k základním zdravotnickým službám, a může proto mít vliv na přístup k péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a na prosazování cílů v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v rámci politik, programů a služeb; zdůrazňuje proto, že základní zdravotní péče – zejména přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv – je vyňata z obchodních jednání, a podotýká, že spadá do pravomoci členských států;

15.  vyzývá k přijetí závazných, vymahatelných a účinných opatření pro boj s vykořisťováním a pro zlepšení pracovních a životních podmínek pro ženy v odvětvích orientovaných na vývoz, v souladu s cílem zlepšení životních a pracovních podmínek žen v příslušných zemích a odvětvích, zejména v odvětví výroby oděvů a textilu a v zemědělství, aby se zabránilo tomu, že by liberalizace obchodu prohloubila nejistotu v oblasti pracovních práv a zvýšila rozdíly v odměňování žen a mužů; domnívá se, že tato opatření a stanovení společných definic by měly umožnit jasnější a koordinovanější spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou OSN, WTO, MOP a OECD; oceňuje dobrý příklad bangladéšského paktu udržitelnosti, který je z hlediska zavedení monitorovacího mechanismu krokem kupředu, a žádá plné dodržování jeho podmínek; vyzývá v této souvislosti Komisi, všechny mezinárodní aktéry a všechny dotčené podniky, aby uznali a dodržovali pokyny OECD pro náležitou péči pro odpovědné dodavatelské řetězce v oděvním a obuvním průmyslu;

16.  požaduje větší zaměření na ženy pracující v neformálním sektoru, přičemž uznává potřebu posilovat normy v oblasti důstojné práce pro pracovnice v tomto odvětví;

17.  zdůrazňuje, že obchodování s lidmi za účelem nucené práce je úzce spojeno s obchodováním s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování, takže nejvážněji v tomto ohledu trpí ženy a dívky;

18.  zdůrazňuje, že dopad rostoucího zemědělského vývozu je obecně méně příznivý pro ženy než pro muže, neboť nově vznikající trendy naznačují, že drobní zemědělci, z nichž mnozí jsou právě ženy, často nejsou schopni soutěžit na zámořských trzích kvůli zákonům upravujícím dědictví a kvůli nedostupnosti úvěrů, informací, pozemků a sítí a nedostatku možností, jak splňovat nová pravidla a normy; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout značné úsilí o zlepšení kladného dopadu obchodu na ženy v odvětví zemědělství, v němž jsou ženy podle zjištění obzvláště ohrožené, ale kde také mají jednoznačný potenciál k posílení svého postavení; zdůrazňuje, že podniky vlastněné ženami by měly prospěch z odstranění genderových stereotypů, ze zvýšení přístupu na trhy a usnadnění přístupu k financování, odborné přípravy a sítí v oblasti marketingu a lepšího budování kapacit a vzdělávání; konstatuje, že v odvětvích, jako je zemědělství nebo potravinářský průmysl, by liberalizace obchodu mohla mít na ženy negativní dopad; zdůrazňuje, že ačkoli ženy ve světové produkci potravin převažují (představují 50–80 % celosvětových pracovních sil), vlastní méně než 20 % půdy, a že tudíž rostoucí obchodní poptávka po půdě a související nároky na půdu také chudším ženám ztěžují získání či udržení bezpečného a spravedlivého přístupu k půdě; připomíná, že je třeba zabránit potenciálně negativnímu dopadu, který by mohla mít ustanovení o právech duševního vlastnictví (např. týkající se privatizace osiv) v obchodních dohodách na potravinovou soběstačnost;

19.  zdůrazňuje, že ženy pracující v samozásobitelském zemědělství čelí ve snaze o udržení potravinové soběstačnosti dodatečným překážkám kvůli silné ochraně nových odrůd rostlin na základě Mezinárodní úmluvy na ochranu nových odrůd rostlin (úmluvy UPOV) obsažené v obchodních dohodách;

20.  zdůrazňuje, že dovoz zemědělských produktů do EU může vážně ohrozit tradiční malé zemědělské podniky, a tím i živobytí žen;

21.  připomíná význam mikropodniků a malých a středních podniků pro hospodářskou strukturu EU; vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o podporu mikropodniků a malých a středních podniků a aby se přitom konkrétně zaměřila na mikropodniky a malé a střední podniky řízené ženami a na opatření jim určená; vyzývá EU a její členské státy, aby při zřizování asistenčních středisek pro vývozce věnovaly zvláštní pozornost zvláštní situaci mikropodniků a malých a středních podniků řízených ženami, aby využívaly možností, které skýtají dohody o volném obchodu, a posilovaly služby, technologie a infrastruktury (jako např. přístup k internetu), které jsou mimořádně důležité pro posílení ekonomického postavení žen a mikropodniků a malých a středních podniků řízených ženami; vyzývá Komisi, aby přispěla k navázání partnerství mezi podnikatelkami v EU a jejich protějšky v rozvojových zemích;

III.Posílení rovnosti žen a mužů v obchodu: opatření nezbytná na úrovni EU

22.  trvá na tom, že některé prvky obchodní politiky EU, jako jsou kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji a systém GSP+ a jeho monitorování, pomáhají prosazovat a chránit lidská práva včetně rovnosti pohlaví, práv pracovníků a ochrany životního prostředí; trvá na tom, že v obchodních dohodách EU jsou nezbytná závazná a vymahatelná ustanovení, kterými se zajistí dodržování lidských práv včetně rovnosti žen a mužů a ochrany životního prostředí a práce a soulad obchodní politiky EU s obecnými cíli Unie pro udržitelný rozvoj, snižování chudoby a rovnost žen a mužů;

23.  vyzývá EU a členské státy k zajištění toho, aby byly v obchodních politikách EU plně zohledňovány cíle udržitelného rozvoje, zejména cíl č. 5 týkající se rovnosti žen a mužů a strategický závazek k rovnosti žen a mužů na období 2016–2019;

24.  lituje toho, že obchodní strategie EU nazvaná „Obchod pro všechny“ se nezmiňuje o rovnosti žen a mužů; vítá skutečnost, že „Zpráva o provádění strategie v oblasti obchodní politiky Obchod pro všechny“ ze dne 13. září 2017 se rovnosti žen a mužů v obchodu věnuje a uvádí, že je zcela nezbytné, aby rozhodovací subjekty EU zlepšily své povědomí o dopadu obchodních nástrojů na rovnost žen a mužů; vyzývá Komisi, aby při svém přezkumu strategie Obchod pro všechny v polovině období vzala tento aspekt v úvahu a zajistila začlenění a prosazení genderového hlediska do obchodní a investiční politiky EU, protože by se tím maximalizovaly celkové zisky z obchodních příležitostí pro všechny; připomíná, že obchodní politika by mohla přispět k prosazování rovnosti žen a mužů na mezinárodní scéně a měla by být využívána jako nástroj ke zlepšení životních a pracovních podmínek žen, stejně jako mužů, a to například prostřednictvím podpory snižování rozdílů v odměňování žen a mužů tím, že bude prosazováno vytváření kvalitnějších pracovních míst pro ženy;

25.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby zajistily, že ustanovení o zadávání veřejných zakázek budou mít, až se stanou součástí obchodních dohod EU, pozitivní dopad, a to zejména z genderového hlediska; vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o podporu přístupu mikropodniků a malých a středních podniků k veřejným zakázkám a aby vypracovala zvláštní opatření pro mikropodniky a malé a střední podniky, které jsou ve vlastnictví žen; vyzývá k začlenění ustanovení, jejichž cílem je zjednodušit postupy, a ke zvýšení transparentnosti pro uchazeče včetně uchazečů ze zemí mimo EU; požaduje, aby bylo dále podporováno sociálně a environmentálně odpovědné zadávání veřejných zakázek a přitom aby byl zohledněn cíl zajištění rovného zacházení s ženami a muži, rovného odměňování pracujících žen a mužů a prosazování rovnosti žen a mužů, na základě zkušeností s pravidly udržitelného zadávání veřejných zakázek „Chile Compras“;

26.  vyzývá Komisi a Radu, aby v obchodních dohodách prosazovaly závazek přijímat, zachovávat a účinně provádět zákony, předpisy a politiky týkající se rovnosti žen a mužů, včetně nezbytných aktivních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen na všech úrovních;

27.  vítá, že se Komise zavázala, že zajistí, aby obchodní jednání o modernizaci stávající dohody o přidružení mezi EU a Chile zahrnovala, vůbec poprvé v EU, zvláštní kapitolu o rovnosti žen a mužů a obchodu; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl o obsahu této kapitoly informován; žádá Komisi a Radu, aby podporovaly a prosazovaly začlenění zvláštní kapitoly věnované rovnosti žen a mužů do obchodních a investičních dohod EU, aby přitom vycházely z již existujících příkladů, jako jsou dohody o volném obchodu mezi Chile a Uruguayí a mezi Chile a Kanadou, a aby zajistily, že v ní bude výslovně obsažen závazek prosazovat rovnost žen a mužů a posilování postavení žen; žádá, aby všechny obchodní dohody EU prosazovaly mezinárodní závazky týkající se práv žen, rovnosti žen a mužů, genderového mainstreamingu a posilování postavení žen na základě Pekingské akční platformy a cílů udržitelného rozvoje; žádá rovněž, aby tyto obchodní dohody obsahovaly ustanovení zajišťující, že jejich institucionální struktury zaručí pravidelné přezkumy dodržování norem, věcné diskuse a výměnu informací a osvědčených postupů týkajících se rovnosti žen a mužů a obchodu, mimo jiné začleněním žen a odbornic/odborníků na rovnost žen a mužů do všech úrovní příslušných správních orgánů, včetně obchodních vyjednávacích týmů, společných výborů, skupin odborníků, domácích poradních skupin, společných konzultačních výborů a orgánů pro řešení sporů;

28.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby podpořily dohody na mnohostranné úrovni s cílem rozšířit ochranu, již zaručují právní předpisy EU zohledňující rovnost pohlaví, jako je nařízení o konfliktních minerálech;

29.  vyzývá Evropskou investiční banku (EIB), aby zajistila, aby společnosti, které se účastní projektů spolufinancovaných EIB, dodržovaly zásadu stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci a transparentnosti odměny a zásadu rovnosti žen a mužů, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES(29);

30.  je přesvědčen, že úmluva CEDAW je velmi důležitá pro všechny oblasti politiky, včetně obchodu; zdůrazňuje, že všechny členské státy EU k úmluvě CEDAW přistoupily; vyzývá proto Komisi, aby odkaz na úmluvu CEDAW začlenila do obchodních dohod a aby přijala opatření umožňující přistoupení EU k úmluvě CEDAW a její ratifikaci; vyzývá členské státy, aby zásadu rovnosti žen a mužů začlenily do svých právních systémů a aby zrušily veškeré diskriminační zákony a přijaly vhodné zákony zakazující diskriminaci žen;

31.  vyzývá EU, aby zajistila, aby součástí obchodních dohod byla ustanovení založená na základních pracovních normách a úmluvách MOP; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy usilovala o ratifikaci a provedení těchto úmluv, zejména úmluvy č. 189 o pracovnících v cizí domácnosti a úmluvy č. 156 o pracovnících s povinnostmi k rodině, neboť řeší potřeby pracovníků na celosvětové úrovni, a aby zajistila, že součástí obchodních dohod budou sociální práva a zásady nediskriminace a rovného zacházení; vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby nadále v rámci Mezinárodní organizace práce pracovaly na provádění těchto úmluv a posílení mezinárodních pracovních norem pro důstojnou práci v globálních hodnotových řetězcích, a to se zvláštním zaměřením na ženy; připomíná, že účinné uplatňování těchto norem a úmluv má pozitivní dopad na pracovní podmínky žen v EU a v zemích mimo EU; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby obchodní dohody mezi EU a jinými partnery přispívaly k vymýcení praktik, jako je vykořisťování zaměstnanců, zejména žen;

32.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby sociální a environmentální normy, především pracovní práva sjednaná v dohodách o volném obchodu a autonomních režimech, byla uplatňována na celém území obchodních partnerů, a zejména ve vývozních zpracovatelských zónách;

33.  zdůrazňuje, že je důležité monitorovat provádění systému všeobecných celních preferencí EU (GSP) a systémů GSP+, zejména pokud jde o provádění základních úmluv; poukazuje na to, že úmluvy GSP+ zahrnují Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979, úmluvu č. 111 o diskriminaci v zaměstnání a povolání a úmluvu č. 100 o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty; poukazuje na to, že dodržování a provádění těchto úmluv je přínosné pro rovnost žen a mužů; uznává, že systémy GSP a GSP+ jsou cennými nástroji podporujícími dodržování lidských práv; vyzývá Komisi, aby nalezla způsoby, jak tyto systémy vylepšit, např. tím, že je silněji podmíní odstraněním právní diskriminace žen, a aby i nadále svazovala ekonomické pobídky s účinným přijímáním, prováděním a náležitým monitorováním základních lidských práv a environmentálních a pracovních úmluv, které jsou obzvláště významné pro ženy; v tomto ohledu vítá hodnocení systémů GSP v polovině období, které provedla Komise;

34.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby v rámci jednání na úrovni WTO zajistily: aby byla rovnosti žen a mužů věnována náležitá pozornost při přípravě nových pravidel a dohod a při provádění a revizi dohod stávajících, a to i v rámci mechanismu přezkoumávání obchodní politiky WTO, aby se zvýšila transparentnost v celém procesu jednání v rámci WTO a aby zaměření na genderové aspekty bylo patrné při všech stávajících i budoucích jednáních o oblastech, jako je zemědělství, rybolov, služby a elektronické obchodování; dále vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby hájily a prosazovaly lepší postavení žen v globálních hodnotových řetězcích (co nejlepší využití nástrojů WTO jako např. dohody o usnadnění obchodu), vypracovaly programy pro budování kapacit a pořádaly pravidelné odborné diskuse a výměnu osvědčených postupů, podporovaly přijetí opatření týkajících se genderových otázek v rámci správní struktury WTO a konkrétně aby sekretariát WTO disponoval technickou kapacitou k provádění genderové analýzy obchodních pravidel (včetně prostředků k provádění posouzení dopadu na rovnost žen a mužů ve všech fázích jeho činnosti, jako jsou např. kvantitativní studie týkající se žen majících prospěch z technické pomoci); a konečně vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby využívaly nástroje WTO k řešení otázek rovnosti žen a mužů, a to v rámci její judikatury i probíhajících obchodních jednání, a zároveň podporovaly posílenou spolupráci mezi WTO a dalšími mezinárodními organizacemi, jako je UNCTAD, UN Women a MOP, v jejich úsilí o prosazování inkluzivního mezinárodního obchodu a práv žen a rovnosti;

35.  vyzývá Komisi, aby podporovala mezinárodní úsilí o podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do obchodní politiky a programů, jako je např. iniciativa Mezinárodního obchodního centra (ITC) s názvem „She Trades“, jejímž cílem je propojit s trhy do roku 2020(30) jeden milion podnikatelek, a vybízí v této souvislosti k mezinárodní výměně osvědčených postupů v oblasti politik a programů zohledňujících genderové hledisko v rámci organizací a orgánů, jako je WTO, ITC a OSN;

36.  vyzývá Komisi, aby v dohodách o volném obchodu posílila sociální odpovědnost podniků a náležitou péči v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny OECD pro náležitou péči; naléhavě vyzývá EU, aby v dohodách o volném obchodu posílila sociální odpovědnost podniků a zohlednila náležitou péči, a vybízí WTO, aby ve své obchodní politice zohlednila rovnost žen a mužů; zdůrazňuje také, že je důležité zabývat se tímto tématem v rámci dalších mezinárodních a mnohostranných organizací a fór, jako jsou OSN, Světová banka a OECD; připomíná, že v roce 2010 Parlament požadoval, aby společnosti zveřejnily své rozvahy týkající se sociální odpovědnosti podniků, volal po zavedení požadavků na náležitou péči pro všechny podniky a konsolidaci konceptu sociální odpovědnosti podniků; vítá proto skutečnost, že od roku 2017 bude od velkých společností vyžadováno zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti podle směrnice o vykazování nefinančních informací;

37.  zdůrazňuje, že je třeba zdokonalit kodexy chování, značení a režimů spravedlivého obchodu a zajistit sladění s mezinárodními normami, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, globální pakt OSN a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti;

38.  vyzývá EU, aby zajistila, aby sekretariáty orgánů a institucí EU odpovědných za obchodní politiku a jednání měly potřebné znalosti a technickou kapacitu k začlenění genderového hlediska do celého procesu jednání, od samotného počátku až po uplatňování a hodnocení; vítá, že byla v rámci GŘ pro obchod jmenována kontaktní osoba pro otázky rovnosti žen a mužů, jejímž úkolem je sledovat, zda jsou v obchodních dohodách EU zohledňovány genderové aspekty, a zajistit začleňování této problematiky do obchodní politiky EU; vyzývá Komisi, aby poskytla odbornou přípravu v genderové problematice nebo využila odborné přípravy, kterou nabízí např. UNCTAD, a tím zajistila informovanost úředníků a vyjednavačů o tématech souvisejících s rovností žen a mužů a obchodem; vyzývá členské státy, aby zaměstnávaly ženy na všech úrovních svých ministerstev obchodu; vyzývá mezinárodní organizace, jako jsou WTO, Světová banka, MMF a MOP, aby podpořily rovné zastoupení žen ve svých vnitřních strukturách, a zejména na vedoucích pozicích; vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby se aktivně zapojily do úsilí, jehož cílem je organizovat pravidelné diskuse a akce týkající se otázek genderu a obchodu, a podporovaly je;

39.  vyzývá Komisi a Radu, aby v obchodních dohodách prosazovaly závazek zajistit vyšší zastoupení žen v rozhodovacích orgánech ve veřejném i soukromém sektoru;

40.  vyzývá Komisi a Radu, aby obchodní jednání vedly transparentně, plně dodržovaly osvědčené postupy stanovené v rámci jiných jednání a zajistily, aby byl Parlament včas a pravidelně průběžně informován o všech fázích jednání; žádá, aby ve vyjednávacích týmech byla rovnoměrně zastoupena obě pohlaví, aby byly schopny plně zohlednit všechny genderové aspekty obchodních dohod; vyzývá EU a členské státy, aby zajistily inkluzivní účast na obchodních konzultacích, na úrovni EU i WTO, mj. organizacím pro práva žen, odborům, podnikům, organizacím občanské společnosti a rozvojovým organizacím a aby zvýšily transparentnost pro evropské občany tím, že budou předkládat příslušné iniciativy a zveřejňovat informace, které jsou pro jednání relevantní;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že bude cíli rovnosti žen a mužů věnována v rámci rozvojové spolupráce zvláštní pozornost a že bude tento cíl začleněn do všech programů pomoci, především programů navázaných na strategii pomoci na podporu obchodu; vyzývá EU, aby uvolnila více prostředků na programy spolupráce týkající se rovnosti žen a mužů a odborného vzdělávání žen; vyzývá Komisi, aby finančně a budováním kapacit podporovala nejméně rozvinuté země s cílem zvýšit soudržnost mezi obchodem, rozvojem a lidskými právy, včetně rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že snížení daňových příjmů v důsledku snížení celních sazeb musí být řešeny v rámci agendy udržitelného rozvoje a jejího financování;

42.  vyzývá Komisi, aby podpořila podnikání žen v rozvojových zemích a soustředila se zejména na ty země, ve kterých se ženy ve srovnání s muži potýkají s většími překážkami, pokud jde o dostupnost úvěrů, infrastruktury a výrobních prostředků;

43.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by bylo možné zřídit vzdělávací programy předcházející učňovské přípravě, které by poskytovatelům, zaměstnavatelům, odborníkům na pracovní sílu a dalším zúčastněným stranám z odvětví umožnily navázat vztahy se svými protějšky z celé EU a poučit se z rozmanitých úspěšných modelů programu, což by nakonec mělo vést k vytvoření příznivých podmínek, jež ženám umožní využít příležitostí, které skýtají dohody o volném obchodu;

44.  vyzývá Komisi a členské státy k tomu, aby spojily své úsilí o úpravu politik v oblastech, jako je vzdělávání a odborná příprava, za účelem podpory větší rovnosti pohlaví, pokud jde o rozdělení pracovních příležitostí, které nabízí vývoz;

45.  vyzývá Komisi a Radu, aby v obchodních dohodách prosazovaly závazek provádět dvoustrannou spolupráci zaměřenou na zlepšení schopností a podmínek umožňujících ženám plně využívat příležitosti vyplývající z těchto dohod a za tímto účelem a v zájmu navázání a usnadnění spolupráce zřídit společný výbor pro genderové aspekty obchodu a dohlížet na její uplatňování, se zaručením přiměřeného zapojení zúčastněných stran ze soukromého sektoru, včetně odborníků a organizací občanské společnosti působících v oblasti rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen, a se zaručením širokého zastoupení z hlediska komunit a odvětví prostřednictvím dostupných prostředků pro konzultace (jako jsou elektronické diskuse) nad rámec strukturovaných dialogů;

46.  vyzývá Komisi, aby dále prověřila, jak politiky a obchodní dohody EU mohou podporovat posílení ekonomického postavení žen a účast žen v oborech STEM (věda, technika, inženýrské obory a matematika) a jak odstranit rozdíly mezi ženami a muži v přístupu k novým technologiím a jejich využívání;

o
o   o

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107.
(4) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.
(5) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 94.
(6) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 38.
(7) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 2.
(8) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 30.
(9) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2017)0073.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0298.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2017)0330.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2017)0354.
(14) UNDP, Zpráva o lidském rozvoji v Africe za rok 2016, http://www.undp.org/content/dam/undp/library/corporate/HDR/Africa%20HDR/AfHDR_2016_lowres_EN.pdf?download.
(15) Odborná zpráva OECD http://www.oecd.org/gender/Enhancing%20Women%20Economic%20Empowerment_Fin_1_Oct_2014.pdf.
(16) http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1632.
(17) Parlamentní konference o WTO, plenární zasedání, „Obchod jako nástroj sociálního pokroku: genderové hledisko“, Ženeva, červen 2016, https://www.wto.org/english/forums_e/parliamentarians_e/ipuconf2016_e.htm.
(18) https://www.wto.org/english/tratop_e/devel_e/a4t_e/global_review15prog_e/global_review15prog_e.htm.
(19) http://unctad.org/en/Pages/DITC/Gender-and-Trade/Trade,-Gender-and-Development.aspx.
(20) https://www.ictsd.org/sites/default/files/research/the_gender_dimensions_of_global_value_chains_0.pdf.
(21) https://www.ictsd.org/sites/default/files/research/the_gender_dimensions_of_services.pdf.
(22) http://progress.unwomen.org/en/2015/pdf/unw_progressreport.pdf.
(23) https://wideplus.org/2017/06/25/wide-gender-and-trade-position-paper-is-available/.
(24) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/571388/IPOL_STU(2016)571388_EN.pdf.
(25) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2015/549058/EXPO_IDA(2015)549058_EN.pdf.
(26) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2017/june/tradoc_155632.pdf.
(27) Provádění předběžných hodnocení zohledňujících hledisko rovnosti žen a mužů s cílem maximalizovat přínosy obchodních reforem pro ženy, http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/presspb2016d7_en.pdf.
(28) Podkladová zpráva OECD „Posílení hospodářského postavení žen prostřednictvím podnikání a řízení podniků v zemích OECD“ (2014) http://www.oecd.org/gender/Enhancing%20Women%20Economic%20Empowerment_Fin_1_Oct_2014.pdf
(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).
(30) http://www.intracen.org/itc/women-and-trade/SheTrades/.


Zaostávající regiony v EU
PDF 429kWORD 56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2018 o zaostávajících regionech v Evropské unii (2017/2208(INI))
P8_TA(2018)0067A8-0046/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 174, 175 a 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(2),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o dopadu rozpočtových omezení na regionální a místní orgány, pokud jde o výdaje ze strukturálních fondů EU v členských státech(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise(4),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o investování do zaměstnanosti a růstu a maximalizování příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních(5),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o větším zapojování partnerů a zviditelňování výsledků evropských strukturálních a investičních fondů(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o stavebních kamenech politiky soudržnosti EU po roce 2020(7),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU(8),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 10. dubna 2017 s názvem „Konkurenceschopnost v regionech s nízkými příjmy a nízkým růstem: zpráva o zaostávajících regionech“ (SWD(2017)0132),

–  s ohledem na předběžné podmínky pro strategie pro inteligentní specializaci,

–  s ohledem na sedmou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, kterou zveřejnila Komise dne 9. října 2017,

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro rybolov (A8-0046/2018),

A.  vzhledem k tomu, že dlouhotrvající hospodářská a finanční krize v EU měla negativní dopad na hospodářský růst na regionální úrovni, ačkoli politika soudržnosti přispěla přibližně jednou třetinou rozpočtu EU na růst a zaměstnanost a na zmenšení rozdílů mezi regiony EU; vyzývá Komisi, aby se v této souvislosti a v rámci evropského semestru zabývala spolufinancováním na regionální a vnitrostátní úrovni v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) a jeho dopadem na vnitrostátní schodky;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti – prováděná prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (FS) – představuje hlavní politiku EU v oblasti investic, růstu a rozvoje, která je sladěna s cíli strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a usiluje o zmenšování hospodářských, sociálních a územních rozdílů mezi regiony, podporu sbližování a v konečném důsledku i o zlepšování kvality života evropských občanů;

C.  vzhledem k tomu, že hlavními cíli EFRR, ESF a FS na období 2014–2020 jsou investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti, jejichž úkolem je posílit trh práce, regionální ekonomiky a regionální spolupráci v Evropě, zlepšit přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci uvnitř Unie a v konečném důsledku snížit nerovnost rozvoje mezi jednotlivými evropskými regiony;

D.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise o zaostávajících regionech existuje 47 zaostávajících regionů v osmi členských státech; vzhledem k tomu, že tato zpráva může vést k lepšímu porozumění složitosti výzev, jimž zaostávající regiony čelí, a měla by proto být k dispozici veřejnosti ve všech úředních jazycích EU;

E.  vzhledem k tomu, že ve všech zaostávajících regionech hraje důležitou úlohu politika soudržnosti, která se ve většině z nich velmi výrazně podílí na veřejných investicích;

F.  vzhledem k tomu, že v zaostávajících regionech jsou produktivita, zaměstnanost a školní docházka nižší než v jiných regionech téhož členského státu;

G.  vzhledem k tomu, že ve zprávě Komise se rozlišují dva typy zaostávajících regionů: „regiony s nízkým růstem“ – méně rozvinuté regiony a přechodové regiony, jež se mezi roky 2000 a 2013 nepřiblížily k průměru EU v členských státech, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele podle standardu kupní síly (PPS) nižší, než byl průměr EU, což znamená téměř všechny méně rozvinuté regiony a přechodové regiony v Řecku, Španělsku, Itálii a Portugalsku, a „regiony s nízkými příjmy“ – všechny regiony s HDP na obyvatele podle standardu kupní síly nižším než 50 % průměru EU v roce 2013, které zahrnují několik méně rozvinutých regionů v Bulharsku, Maďarsku, Polsku a Rumunsku;

H.  vzhledem k tomu, že regiony s nízkým růstem trpí hospodářskou stagnací zejména kvůli poklesu veřejných a soukromých investic, na rozdíl od regionů s nízkými příjmy, které si obecně uchovávají svůj rozvojový potenciál;

I.  vzhledem k tomu, že zaostávající regiony trpí více než jiné regiony nedostatkem veřejných a soukromých investic, což je mimo jiné způsobeno i povinnostmi v oblasti snižování veřejného dluhu, které ukládá pakt o stabilitě;

J.  vzhledem k tomu, že pro zaostávající regiony jsou často typické chybějící strukturální reformy, což snižuje dopad již tak omezených veřejných investic;

K.  vzhledem k tomu, že zaostávající regiony trpí závažnými znevýhodněními v oblasti veřejné dopravy a hospodářské a energetické infrastruktury a potřebují efektivnější a účinnější investice;

L.  vzhledem k tomu, že podle názoru Komise je nutný užší vztah mezi politikou soudržnosti a doporučeními pro jednotlivé země v rámci evropského semestru;

M.  vzhledem k tomu, že zaostávající regiony, a zejména regiony s nízkými příjmy čelí často odchodu mladých lidí a kvalifikované pracovní síly, tj. skupin obyvatelstva, které jsou nepostradatelnými zdroji hospodářského a sociálního znovuoživení daných oblastí, což snižuje jejich přitažlivost z hlediska zaměstnanosti a investic;

N.  vzhledem k tomu, že definici regionů s nízkými příjmy a s nízkým růstem je třeba zdokonalit;

O.  vzhledem k tomu, že je důležité zvyšovat povědomí konečných uživatelů o regionálních a místních programech financovaných z prostředků EU a o dosažených výsledcích, a to bez ohledu na úroveň financovaní v konkrétním regionu;

P.  vzhledem k tomu, že v zaostávajících regionech je nutná řádná a efektivní veřejná správa, neboť výrazně přispívá ke vzniku podmínek potřebných pro hospodářský růst; vzhledem k tomu, že ke zlepšení efektivity a řádné správy věcí veřejných v zaostávajících regionech by přispělo omezení nadbytečných pravidel a kontrol, zkrácení a zjednodušení postupů a lepší využívání nástrojů IKT;

Q.  vzhledem k tomu, že podle sedmé zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti zaujímají zaostávající regiony poslední místa v Evropském indexu kvality veřejné správy, což znamená omezený dopad veřejných investic;

R.  vzhledem k tomu, že spolehlivé, aktuální a rozčleněné údaje a statistiky jsou důležité pro řádně informovaná, transparentnější, nestranná a spravedlivější politická rozhodnutí;

S.  vzhledem k tomu, že by v zaostávajících regionech měly být odstraněny překážky bránící růstu a zmírněny nedostatky v infrastruktuře;

T.  vzhledem k tomu, že MSP v zaostávajících regionech jsou financovány s daleko vyššími úrokovými sazbami a čelí větším obtížím při získávání úvěrů z bankovního sektoru pro spolufinancování projektů podporovaných z ESI fondů;

U.  vzhledem k tomu, že ve čtyřech z pěti zaostávajících regionů žije nejméně 25 % obyvatel ve velkých městech nebo v jejich zónách dojíždění známých jako „funkční městské oblasti“ (FUA) a v jednom z pěti zaostávajících regionů žije ve funkční městské oblasti více než 50 % obyvatel;

V.  vzhledem k tomu, že ve většině pobřežních a venkovských oblastí v zaostávajících regionech určují identitu a způsob života tradiční činnosti, jako je např. drobný tradiční rybolov nebo zemědělství, jež mají rovněž hospodářský, územní, sociální a kulturní význam; vzhledem k tomu, že jsou nutné rozvojové strategie pro posilování kapacity udržet si a přilákat nadané pracovníky, přijímat nové technologie a stimulovat nové investice;

1.  vítá skutečnost, že Komise představila pracovní dokument svých útvarů o konkurenceschopnosti v regionech s nízkými příjmy a nízkým růstem: zprávu o zaostávajících regionech; konstatuje, že tato zpráva navrhuje řadu pozitivních řešení na podporu hospodářského růstu, udržitelného rozvoje a tvorby pracovních míst v těchto regionech; dále zdůrazňuje, že analýza konkurenceschopnosti těchto regionů je důležitým příspěvkem k budoucí diskusi o politice soudržnosti;

2.  vítá provádění pilotních iniciativ pro zaostávající regiony ve dvou regionech v Rumunsku a ve dvou regionech v Polsku (zde s podporou Světové banky), zejména definici strategických priorit a konkrétních, rychle proveditelných opatření; se zájmem očekává zveřejnění výsledků těchto iniciativ;

3.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti hraje klíčovou úlohu, neboť zaručuje a podporuje veřejné a soukromé investice ve všech regionech EU, a to jak přímo, tak přispěním ke vzniku příznivého investičního prostředí; domnívá se, že by EU jako celek měla za účelem podpory svého všeobecného harmonického rozvoje provádět opatření, která posilují její hospodářskou, sociální a územní soudržnost a snižují rozdíly mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů i zaostalost zaostávajících regionů;

4.  vyzývá Komisi, aby definovala zaostávající regiony na úrovni NUTS III na základě obecných hospodářských a sociálních podmínek a aby lépe cílila financování v těchto oblastech v souladu s programovými cykly ESI fondů;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily strategie, programy a opatření uzpůsobené pro jednotlivé zaostávající regiony s přihlédnutím k trendům a subregionálním rozdílům, neboť ve směřování regionů s nízkými příjmy a nízkým růstem i ve výzvách, kterým tyto regiony čelí, existují velké odlišnosti v závislosti na jejich zvláštních charakteristikách, přičemž je nutné využít strategie inteligentní specializace za účelem urychlení jejich sbližování a zajištění nejlepších řešení pro vytváření pracovních míst, hospodářský růst a udržitelný rozvoj; domnívá se, že by tyto strategie, programy nebo opatření měly být koordinovány s městskou agendou, neboť zaostávající regiony nemají čistě venkovský charakter;

6.  zdůrazňuje, že kromě malého rozvoje malých a středních podniků a nízkých investic do nich přetrvává i extrémně vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi, která je v převážné většině zaostávajících regionů jedním z nejpalčivějších a nejzávažnějších problémů; zdůrazňuje zásadní úlohu sekundárního a vyššího vzdělávání, odborné a profesní přípravy na pracovišti a předávání znalostí v boji proti znepokojující míře nezaměstnanosti mladých lidí, jakož i vysokému počtu lidí z této věkové skupiny, kteří tyto regiony opouštějí; upozorňuje na význam vzdělávání a odborné přípravy i vyšších investic, pokud jde o potřeby a rozvoj MSP a rodinných podniků; je toho názoru, že zapojení mladých lidí vede ke zvýšené výkonnosti, neboť často přicházejí s inovačními řešeními;

7.  upozorňuje, že přítomnost vzdělané a kvalifikované pracovní síly, která odpovídá potřebám regionální ekonomiky, má velký vliv na konkurenceschopnost, produktivitu a přitažlivost trhu práce, který pak může vzkvétat v prostředí růstu a otevřenosti veřejným i soukromým investicím; je toho názoru, že je třeba v této souvislosti přihlédnout k současné situaci zaostávajících regionů, zejména k negativní míře migrace a jejímu nepříznivému dopadu na zaměstnanost; vyzdvihuje úlohu, kterou v zaostávajících regionech hrají zemědělství a rybolov, neboť je – prostřednictvím podpory rodinných podniků a pracovních míst a usnadňováním sociálního začlenění – zásobují potravinami a jsou zárukou potravinového zabezpečení;

8.  konstatuje, že pro zemědělce a rybáře, zvláště v zaostávajících regionech, se stala nezbytností diverzifikace, neboť je prostředkem k zajištění dodatečných zdrojů příjmu a k posílení ekonomicky a environmentálně udržitelné činnosti; konstatuje však, že tato diverzifikace nesmí v žádném případě nahradit tradičnější činnosti, jako je udržitelný rybolov; vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby podporovaly projekty v oblasti modré ekonomiky a podobné projekty s cílem pomoci lidem v zaostávajících regionech rozvíjet environmentálně udržitelné zdroje příjmu;

9.  doufá, že provádění strategie EU 2020 v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy, jakož i nadcházející dlouhodobé strategie EU a jejích cílů bude i nadále náležitě zohledňovat specifické potřeby zaostávajících regionů, a zejména přetrvávající rozdíly v oblasti infrastruktury a rozvoje lidského kapitálu, a zaměří se zvláště na míru předčasného ukončování školní docházky a negativní dopady tohoto jevu na zaměstnanost; vyzývá Komisi, aby se v této souvislosti zabývala dopadem možného navýšení míry spolufinancování v rámci ESF v příštím období financování;

10.  domnívá se, že je v rámci programování a provádění ESI fondů pro povzbuzení hospodářského růstu, udržitelného rozvoje a vytváření pracovních míst nezbytné skutečné vyvážení mezi strukturálními zásahy, sociálními politikami a průmyslovými politikami, a že je proto třeba kombinovat granty a finanční nástroje a získat dodatečnou finanční podporu, a pomoci tak odstranit přetrvávající nedostatky; v této souvislosti zdůrazňuje, že pokud to ekonomický výhled umožňuje, je třeba upřednostnit nízkorizikové finanční nástroje před těmi vysokorizikovými;

11.  poukazuje na to, že politika soudržnosti může sloužit jako nástroj k nápravě rozdílů a nerovnováh v konkurenceschopnosti a makroekonomických asymetrií mezi regiony tím, že podpoří vytváření atraktivního a udržitelného prostředí pro podniky a občany; zdůrazňuje, že se zjistilo, že v regionech s nízkým růstem patří mezi hlavní problémy získávání úvěrů, vymáhání smluv a ochrana minoritních investorů, zatímco v regionech s nízkými příjmy jsou nejpalčivějšími otázkami řešení platební neschopnosti, dodávky elektřiny a vymahatelnost smluv;

12.  poznamenává, že zaostávající regiony jsou pod značným migračním tlakem; je přesvědčen o tom, že ESI fondy mohou k řešení tohoto problému významně přispět pouze tehdy, bude-li zároveň účinně uplatňována zásada solidarity; domnívá se, že uprchlíci a migranti, kteří jsou pod mezinárodní ochranou, by měli získat odpovídající odbornou přípravu a vzdělání za účelem jejich integrace na trhu práce;

13.  konstatuje, že mnohé z problémů zaostávajících regionů se podobají problémům, s nimiž se potýkají nejvzdálenější regiony; vítá proto strategii, kterou Komise navrhla ve svém sdělení nazvaném „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“(9);

14.  domnívá se, že v zájmu naplnění potenciálu zaostávajících regionů by v rámci politiky soudržnosti měla být zvažována kritéria demografického a sociálního rozvoje, jako například regionální index sociálního pokroku, a environmentální a jiné ukazatele společně s HDP, a že je třeba je začlenit do budoucích zpráv Komise o zaostávajících regionech;

15.  upozorňuje na negativní dopady hospodářské a finanční krize zejména na regiony s nízkým růstem, které se projevily snížením rozpětí rozpočtových politik a následným provedením škrtů v oblasti veřejných investic; na druhou stranu zdůrazňuje význam snižování dluhu pro odstranění rozpočtového schodku a uzpůsobení veřejných investic požadavkům růstu;

16.  domnívá se, že politika soudržnosti má pozitivní vliv na vytváření růstu a pracovních míst; zdůrazňuje, že společně dohodnutý postoj k paktu o stabilitě a růstu týkající se flexibility pro cyklické podmínky, strukturálních reforem a vládních investic určených k provádění hlavních strukturálních reforem a obdobných projektů by měl být uplatňován tak, aby se podařilo dosáhnout cílů strategie Evropa 2020; je si vědom toho, že je nezbytné vyjasnit koncepci a oblast působnosti strukturálních reforem v rámci politiky soudržnosti; poznamenává však, že strukturální reformy prováděné v členských státech a regionech v rámci podpůrných programů mohou v rámci politiky soudržnosti dosáhnout lepších výsledků v oblasti investic;

17.  vyzývá k posílení kroků vedoucích k většímu sblížení mezi všemi regiony, včetně opatření k zajištění jejich odolnosti vůči náhlým otřesům;

18.  konstatuje, že dostupnost úvěrů je v zaostávajících regionech obtížnější, zejména v regionech s nízkými příjmy, a to z důvodu vyšších úrokových sazeb a do jisté míry také neochoty úvěrového systému podstupovat riziko; zdůrazňuje, že je důležité usnadnit přístup k úvěrům, aby se podpořily malé a střední podniky, nové obchodní modely a růst v zaostávajících regionech;

19.  zdůrazňuje, že fondy EU pro rozvoj venkova jsou důležité pro posílení odolnosti ekonomiky a územní soudržnosti těchto regionů, ale také pro posílení konkurenceschopnosti, investic a příležitostí ke spolupráci; uznává proto, že činnost místních akčních skupin je přínosná pro vypracování místních strategií; navrhuje, aby Komise prozkoumala možnost předložení návrhu, na jehož základě by byl širší podíl podpory vyčleněn na komunitně vedený místní rozvoj, což napomůže jak řešení problémů, tak budování kapacit; připomíná, že zaostávající regiony často dosahují na finanční podporu jen s obtížemi a narážejí na byrokratická a správní prodlení, která brání využívání fondů EU;

20.  domnívá se, že v rámci stávajícího rámce makroekonomických podmínek určovaných evropským semestrem by se mohlo usilovat o pozitivní pobídky pro tyto regiony;

21.  bere na vědomí význam, jaký má pro účinnou celkovou výkonnost ESI fondů řádná správa ekonomických záležitostí, přičemž konečným cílem je odstranit nedostatky a zabránit prodlevám; přiklání se proto k názoru, že je třeba pečlivě analyzovat a následně přezkoumat samotnou podstatu propojení evropského semestru s politikou soudržnosti;

22.  je přesvědčen, že solidarita, větší institucionální kapacita, dodržování zásady řádné správy věcí veřejných, lepší propojenost a digitalizace v těchto regionech má výrazný vliv na jejich hospodářský růst a na účelnější využívání stávajících zdrojů; upozorňuje proto na otázku podpory a zlepšování kvality správy a institucí v dotčených regionech; vyzývá Komisi a členské státy, aby šířily příklady osvědčených postupů týkajících se účinnější veřejné správy, neboť účinná správa je pro zaostávající regiony základním doporučením;

23.  v této souvislosti zdůrazňuje význam zásady partnerství a víceúrovňové správy, které je třeba posilovat, aniž by byla dotčena zásada subsidiarity; domnívá se, že zapojení všech úrovní vlády a zainteresovaných subjektů do vytváření a provádění strategií a specifických programů a činností zaměřených na tyto regiony je zásadní pro vytvoření účinné evropské přidané hodnoty pro občany;

24.  připomíná význam inovací, digitalizace a zlepšování místních služeb (zdravotnických, sociálních, poštovních) a infrastruktury pro vytváření pozitivního prostředí a budování pevného základu pro posílení růstu a zlepšení soudržnosti v zaostávajících regionech; domnívá se, že jedním ze základních předpokladů životaschopnosti venkovských a horských oblastí je poskytování vysokorychlostního internetového připojení; poukazuje na potenciál víceodvětvových projektů, jež podporují hospodářský, sociální a územní rozvoj využíváním součinnosti mezi evropskými fondy;

25.  navrhuje, aby se s cílem přispět k společným cílům Unie vypracovávala v rámci evropského semestru víceletá doporučení pro jednotlivé země s monitorováním a přezkumem v polovině období a aby se tato doporučení vnímala jako pozitivní podněty k zahájení strukturálních reforem, a nikoli jako nástroje, které by mohly bránit v přístupu k investicím v rámci politiky soudržnosti;

26.  domnívá se, že opatření spojující účelnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 1303/2013, by měla být pečlivě analyzována, a to i se zapojením všech zúčastněných stran; dále se domnívá, že základní princip vztahu mezi ESI fondy a řádnou správou ekonomických záležitostí by měl být s ohledem na další programové období přehodnocen, přičemž by mělo být zohledněno jeho provádění v letech 2014–2020; zastává názor, že Komise by měla zvážit úpravy týkající se propojení evropského semestru s politikou soudržnosti; v této souvislosti navrhuje systém pozitivních pobídek, jejichž rozpětí by bylo stanoveno v novém víceletém finančním rámci (VFR), který by mohl sloužit jako krytí, které by bylo možné použít v případě, kdy budou členské státy splňovat doporučení pro jednotlivé země a další požadavky v rámci evropského semestru;

27.  domnívá se, že je obzvláště nezbytné podporovat výrobní a obchodní činnost místních podniků, která je pro zaostávající regiony charakteristická, včetně udržitelného cestovního ruchu, oběhového hospodářství, transformace místní energetiky a výrobků z místní produkce, a inovace zaměřené na malé a střední podniky; domnívá se, že synergie, které vznikají na základě účinné kombinace finančních prostředků od regionálních a celostátních orgánů a z nástrojů EU, přičemž jsou využívány integrované územní investice, by měly přispět k vytváření ekonomických příležitostí, zejména pro mladé lidi;

28.  zdůrazňuje, že je důležité využít veškeré příležitosti, které EU nabízí pro udržitelný rozvoj a růst v těchto regionech; domnívá se, že členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost zaostávajícím regionům při přípravě operačních a přeshraničních programů spolupráce; připomíná proto, že je důležité podporovat využívání finančních prostředků podléhajících přímému řízení a finančních prostředků z EFSI spolu s příležitostmi, jež nabízí politika soudržnosti, a vše vzájemně koordinovat;

29.  zdůrazňuje význam spolehlivých, aktuálních, rozčleněných statistických údajů; žádá proto Komisi a Eurostat, aby poskytly co nejpodrobnější a geograficky rozčleněné statistické údaje, které bude možno použít při navrhování vhodných evropských politik soudržnosti, včetně politik zaměřených na zaostávající regiony; v této souvislosti vítá informace, které poskytla zpráva Komise;

30.  vyzývá Komisi, aby zvážila přezkoumání stávajícího vztahu mezi politikou soudržnosti a správou makroekonomických záležitostí, a připomíná, že legitimita politiky soudržnosti se přímo zakládá na Smlouvách a že je jednou z nejviditelnějších evropských politik a nejdůležitějším projevem evropské solidarity a přidané hodnoty napříč všemi evropskými regiony; domnívá se, že vztah mezi politikou soudržnosti a postupy správy ekonomických záležitostí v rámci evropského semestru musí být vyvážený, reciproční a zaměřený na systém pozitivních pobídek; dále podporuje uznání územního rozměru, které by mohlo být přínosné pro evropský semestr; domnívá se, že je rovněž nezbytné zaujmout vyvážený přístup ke správě ekonomických záležitostí a hospodářským, sociálním a územním cílům politiky soudržnosti uvedeným ve Smlouvách, jakož i k udržitelnému růstu, zaměstnanosti a ochraně životního prostředí;

31.  připomíná, že je nezbytné, aby všichni političtí aktéři uznávali úlohu, již sehrává politika soudržnosti jakožto hlavní nástroj evropské hospodářské politiky ve prospěch veřejných i soukromých investic, které zohledňují hospodářské, sociální a územní zvláštnosti regionů;

32.  vyzývá členské státy, aby v souladu s návrhem uvedeným ve zprávě Komise přijaly celostátní a regionální strategie a programy rozvoje zaměřené na podporu zaostávajících regionů a zlepšování jejich administrativních kapacit, správy a dalších klíčových faktorů růstu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům, regionům a obcím odbornou, profesionální a praktickou pomoc, tak aby byly používány osvědčené postupy a podpořila se digitalizace veřejných služeb;

33.  požaduje, aby politika soudržnosti i nadále představovala pro Unii prioritu a aby tomu odpovídala výše přidělených finančních prostředků, která by měla být ambiciózní bez ohledu na tlaky, jež jsou na rozpočet EU vyvíjeny, a aby bylo dosaženo větší součinnosti s jinými fondy EU a aby byla získána doplňková finanční podpora z finančních nástrojů víceletého programového rámce pro období po roce 2020; zdůrazňuje, že by nemělo docházet k oslabování hodnot jako evropská solidarita, které jsou prosazovány v rámci politiky soudržnosti;

34.  připomíná, že za navrhování a schvalování vhodného legislativního rámce pro budoucí politiku soudržnosti nese odpovědnost Parlament; zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat základní úlohu a cíl politiky soudržnosti v souladu s článkem 174 SFEU, aby se nejen dosáhlo sblížení, ale také aby se zabránilo zaostávání jednotlivých území; poukazuje na to, že je třeba zefektivnit pravidla a zajistit optimální rovnováhu mezi zjednodušováním politiky a náležitými kontrolami, přičemž by se měla omezit nadměrná administrativní zátěž; zastává názor, že Komise a členské státy by měly prozkoumat možnost rozšíření působnosti ustanovení článku 7 nařízení (EU) č. 1301/2013 o EFRR tak, aby byla v zaostávajících regionech financována spojení měst s jejich přilehlými oblastmi;

35.  vyzývá Komisi, aby lépe podporovala rozvoj inovačních systémů, jako jsou strategie pro inteligentní specializaci, a posílila interakci mezi podniky, univerzitami a výzkumnými centry v zaostávajících regionech; dále zdůrazňuje, že dobře propojená území jsou zásadní pro činnost výzkumných partnerství včetně iniciativ evropského inovačního partnerství, neboť inovativní postupy tak mohou dále posilovat udržitelný rozvoj zemědělství a přidružených podniků v zaostávajících regionech;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a vládám a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(3) Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 29.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0309.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0053.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0245.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0254.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0401.
(9) Sdělení Komise ze dne 24. října 2017 (COM(2017)0623).


Úloha regionů a měst v EU při provádění Pařížské dohody o změně klimatu z konference COP 21
PDF 457kWORD 61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2018 o úloze regionů a měst v EU při provádění Pařížské dohody o změně klimatu přijaté na 21. konferenci smluvních stran (2017/2006(INI))
P8_TA(2018)0068A8-0045/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na Kjótský protokol k této úmluvě,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21 a 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a konala se ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži ve Francii,

–  s ohledem na čl. 7 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 Pařížské dohody, v nichž se uznávají místní, krajské a regionální rozměry změny klimatu a opatření v oblasti klimatu,

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 4. října 2016 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2016 o provádění Pařížské dohody a o konferenci OSN o změně klimatu konající se v roce 2016 v marockém Marrákeši (COP22)(2),

–  s ohledem na usnesení ze dne 4. října 2017 o Konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2017 v německém Bonnu (COP23)(3),

–  s ohledem na nové cíle udržitelného rozvoje OSN, a zejména na cíl č. 11: „učinit města a obce inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná“,

–  s ohledem na ustanovení Amsterodamského paktu ustanovujícího městskou agendu pro EU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o městském rozměru politik EU(4),

–  s ohledem na zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 12/2016 „Urban adaptation to climate change in Europe 2016“ [Přizpůsobení se měst změně klimatu v Evropě v roce 2016] a č. 1/2017 „Climate change, impacts and vulnerability in Europe 2016“ [Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě v roce 2016],

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. března 2016 nazvané „Po pařížské konferenci: posouzení dopadů Pařížské dohody“ (COM(2016)0110),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2013 nazvané „Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2013)0216),

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 8. února 2017 nazvané „Směrem k nové strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu – integrovaný přístup“(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. července 2014 nazvané „Městská dimenze politik EU – Hlavní rysy městské agendy EU“ (COM(2014)0490),

–  s ohledem na článek 8 nařízení o společných ustanoveních (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013(6)), v němž se uvádí, že „cíle fondů ESI jsou sledovány v souladu se zásadou udržitelného rozvoje“,

–  s ohledem na dohodu o partnerství a programy v rámci nařízení o společných ustanoveních, které podle článku 8 zajistí podporu účinného využívání zdrojů a opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně,

–  s ohledem na konkrétní tematické cíle podporované prostřednictvím každého ESI fondu, včetně technologického rozvoje a inovací, přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, přizpůsobení se změně klimatu a podpory účinného využívání zdrojů,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na pátou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0045/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nárůst extrémních meteorologických jevů je přímým následkem změny klimatu zapříčiněné člověkem a bude mít stále častěji nepříznivý dopad na mnohé části Evropy, v důsledku čehož budou obydlené ekosystémy zranitelnější; vzhledem k tomu, že podle scénářů Mezivládního panelu pro změnu klimatu by se teplota naší planety mohla do roku 2100 zvýšit o 0,9 °C až 5,8 °C;

B.  vzhledem k tomu, že sedmý akční program pro životní prostředí, který bude hlavním směrem evropské politiky životního prostředí do roku 2020, označuje zlepšení udržitelnosti měst v Unii za prioritní cíl spolu se třemi klíčovými horizontálními cíli, jimiž jsou ochrana, zachování a zkvalitnění přírodního bohatství Unie, změna Unie v zelené a konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje a ochrana občanů Unie před environmentálními tlaky a riziky ovlivňujícími jejich zdraví a dobré životní podmínky;

C.  vzhledem k tomu, že změna klimatu by mohla zhoršit společenské změny, pokud nebudou podniknuty žádné další kroky; vzhledem k tomu, že by se měly vzít v úvahu důležité migrační toky, které jsou očekávány v důsledku těchto globálních změn klimatu a které vyplývají z pohybů obyvatelstva, jež budou provázeny novými požadavky na infrastrukturu měst;

D.  vzhledem k tomu, že podle klíčových zjištění uvedených ve zprávě EEA č. 12/2016 se realita změny klimatu již v EU projevuje v podobě extrémních klimatologických jevů a postupných dlouhodobých důsledků, jako jsou hurikány, bouře, desertifikace, sucha, eroze pevniny a pobřeží, vlny veder, povodně, vzestup hladiny moří, nedostatek vody, lesní požáry a šíření tropických nemocí;

E.  vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu narůstá riziko, že dojde k vymizení některých druhů rostlin a vyhynutí některých druhů živočichů a k výskytu infekčních onemocnění způsobených klimatickými faktory; vzhledem k tomu, že v oblastech, jako jsou nejvzdálenější regiony a další regiony EU, které mohou být zranitelné z hlediska topografie, se účinky změny klimatu projevují ještě intenzivněji;

F.  vzhledem k tomu, že nedávné studie ukazují, že různé pozorované změny v životním prostředí a ve společnosti, jako jsou změny lesních druhů, usídlování invazních nepůvodních druhů a propukání chorob, jsou způsobovány nebo zhoršovány globální změnou klimatu, v důsledku čehož se lidé, příroda a ekosystémy, v nichž žijí, stanou zranitelnějšími, nepřijmou-li se konkrétní opatření; vzhledem k tomu, že integrovaná podpora EU, která má zlepšit solidaritu a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, by pomohla zajistit, aby regiony nejvíce postižené změnou klimatu byly schopny přijmout nezbytná opatření, která jim umožní přizpůsobit se této změně;

G.  vzhledem k tomu, že změna klimatu má vliv na sociální rozdíly, které se v EU v posledním desetiletí zvětšují, přičemž se zvyšuje zranitelnost nejslabších skupin obyvatelstva, které jsou méně schopné a mají méně zdrojů k tomu, aby se vyrovnaly s jejími účinky; vzhledem k tomu, že zranitelnost jednotlivců vůči účinkům změny klimatu je do značné míry dána jejich možnostmi přístupu k základním zdrojům, a vzhledem k tomu, že by veřejné orgány měly zaručit přístup k těmto základním zdrojům;

H.  vzhledem k tomu, že téměř 72,5 % obyvatel EU, tedy přibližně 359 milionů lidí, žije ve městech; vzhledem k tomu, že EU navíc odpovídá za 9 % celosvětových emisí a 60 až 80 % celosvětové spotřeby energie a přibližně stejně vysoký podíl emisí CO2 připadá na městské oblasti;

I.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí v oblasti městské infrastruktury budou mít dopad na schopnost měst čelit změně klimatu; vzhledem k tomu, že města, společnosti a další nestátní subjekty mají potenciál snížit do roku 2020 emise CO2 v rozsahu 2,5–4 miliardy tun; vzhledem k tomu, že regiony a města jsou schopny snížit celosvětové emise o 5 % v zájmu splnění cílů Pařížské dohody, a vzhledem k tomu, že mají potenciál výrazně omezit celosvětové emise;

J.  vzhledem k tomu, že v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 11 („Učinit města a lidská sídla inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná“) se má do roku 2020 výrazně zvýšit počet měst a lidských sídel, jež přijmou a budou provádět integrované politiky a plány zaměřené na začleňování, účinné využívání zdrojů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a odolnost vůči katastrofám, a vypracovat a na všech úrovních uplatňovat ucelený systém řízení rizika katastrof v souladu se sendajským rámcem pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030;

K.  vzhledem k tomu, že obecní úřady patří mezi hlavní příjemce finančních prostředků z evropských zdrojů;

L.  vzhledem k tomu, že v čl. 7 odst. 2 Pařížské dohody se uznává, že „přizpůsobování se je globální výzvou, které všichni čelí a která má místní, krajské, celostátní, regionální a mezinárodní rozměry“; vzhledem k tomu, že opatření místních orgánů a nestátních subjektů jsou klíčová pro zajištění toho, aby veřejné správy mohly uplatňovat své závazky v rámci globálních klimatických opatření;

M.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2013)0216), jakož i příslušná nařízení EU o evropských strukturálních a investičních (ESI) fondech určují hlavní cíle a související politická opatření, zejména zavedením mechanismů, např. předběžných podmínek a tematických cílů týkajících se klimatu v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020, jako jsou tematický cíl 4: „Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích“; tematický cíl 5: „Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence a řízení rizik“ a tematický cíl 6: „Zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů“, které vedly k většímu a lépe zaměřenému financování opatření v oblasti klimatu v rámci alespoň některých ESI fondů;

N.  vzhledem k tomu, že regiony a města daly najevo své odhodlání, pokud jde o proces UNFCCC, a to prostřednictvím zapojení do iniciativ, jimiž jsou akční program Lima–Paříž a platforma nestátních subjektů pro opatření v oblasti klimatu;

Obecný rámec

1.  vítá úlohu, kterou sehrála EU v Pařížské dohodě přijaté na 21. konferenci smluvních stran, jakož i její úlohu světového lídra v boji proti změně klimatu; poukazuje na to, že Evropa má jeden z nejambicióznějších cílů v oblasti změny klimatu na světě; naléhavě žádá, aby bylo zmírňování změny klimatu považováno za důležitou prioritu politik EU v oblasti soudržnosti s cílem splnit a zachovat závazky Pařížské dohody / COP21 podporou inovací v oblasti čisté energie, oběhového hospodářství, energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, aniž by byla dotčena nezbytná opatření pro přizpůsobení se, a zároveň by měla být zachována základní úloha a cíle politiky soudržnosti v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU);

2.  schvaluje přístup k řešení změny klimatu, jak jej stanoví cíle udržitelného rozvoje (Organizace spojených národů) a Amsterodamský pakt (městská agenda EU); zdůrazňuje, že se Evropa musí stát skutečným světovým lídrem v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, jak navrhuje Komise, a připomíná, že městská agenda EU přispívá k provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 prostřednictvím cíle inkluzivních, bezpečných a udržitelných měst; bere v této souvislosti v úvahu celou řadu rozdílů mezi evropskými místními orgány a jejich různým potenciálem; požaduje při provádění městské agendy flexibilní, na míru upravený postup, který poskytne pobídky a poradenství, aby bylo možné potenciálu měst plně využít;

3.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 14. října 2015 nazvaném „Na cestě k uzavření nové mezinárodní dohody o klimatu v Paříži“(7) žádá členské státy, aby zvážily možnost přijetí doplňujících závazků v oblasti snížení emisí skleníkových plynů; zdůrazňuje potřebu maximální transparentnosti a kontroly procesu COP21;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu se stávajícími právními předpisy EU o opatřeních v oblasti změny klimatu a v návaznosti na žádost Výboru regionů uvedenou v jeho stanovisku ze dne 9. února 2017 nazvaném „Směrem k nové strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu ­ – integrovaný přístup“ realizovaly ambiciózní cíle v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně;

5.  vyjadřuje politování nad nezodpovědnými strategiemi ohrožujícími životní prostředí, jako jsou určité hospodářské činnosti a specifická průmyslová odvětví způsobující vysokou míru znečištění, a zdůrazňuje odpovědnost všech vrstev společnosti za přispívání k opatřením, jež jsou nezbytná pro zvrácení trendu, který ohrožuje život na naší planetě; zdůrazňuje skutečnost, že chybí informace o opatřeních přijatých v některých průmyslových odvětvích s cílem bojovat proti následkům znečištění a o hledání méně znečišťujících řešení; vyjadřuje však politování nad tím, že někteří představitelé formující veřejné mínění v oblasti vědy, médií a politiky nadále popírají důkazy o změně klimatu;

6.  vyjadřuje politování nad deklarovaným záměrem USA odstoupit od Pařížské dohody a vítá skutečnost, že mnoho nefederálních subjektů, zejména států a měst USA, opětovně potvrdilo své odhodlání plnit cíle stanovené v Pařížské dohodě; vybízí místní a regionální orgány v USA, které se chtějí zapojit do boje proti změně klimatu, aby v rámci svých projektů spolupracovaly s jinými veřejnými a soukromými subjekty a vytvořily s nimi partnerství a aby si v této souvislosti vyměňovaly osvědčené postupy; požaduje novou správu, která by mohla zajistit finanční prostředky na opatření v oblasti klimatu a lepší integraci regionů a měst a jejich zastupitelských orgánů;

7.  zdůrazňuje, že města musí hrát rozhodující úlohu v boji proti změně klimatu, a to v koordinované vzájemné provázanosti s vnitrostátními orgány a svými okolními regiony; vybízí představitele krajů a vnitrostátních vlád k další spolupráci na mezinárodní úrovni prostřednictvím platforem, jako jsou Přátelé měst; domnívá se, že v konkrétním případě integrovaného udržitelného rozvoje měst by měly být místní orgány zmocněny nejen k výběru projektů, ale také k přípravě, navrhování a provádění programů místního rozvoje; zdůrazňuje možné pozitivní aspekty pro růst a ekologická pracovní místa;

8.  konstatuje, že orgány místní správy jsou odpovědné za provádění většiny opatření na zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně a většiny právních předpisů EU v této oblasti; zdůrazňuje potřebu věnovat se v rámci provádění Pařížské dohody urbanistickému plánování, mobilitě, veřejné dopravě a infrastruktuře, energetické náročnosti budov, vzdělávacím kampaním, inteligentním městům, inteligentním sítím a regionálním dotacím;

9.  konstatuje, že starostové měst jsou přímo odpovědní svým voličům za svá rozhodnutí a že mohou jednat účinnějším a rychlejším způsobem a často s bezprostředními výsledky, které mají velký dopad;

10.  vyzývá vnitrostátní orgány, aby pomáhaly městům a regionům při naplňování mezinárodních závazků na podporu iniciativ v oblasti klimatu a energetiky na místní a regionální úrovni;

11.  poukazuje na to, že změna klimatu a sociální a hospodářské faktory se vzájemně ovlivňují, a proto je zapotřebí zastřešující vize, která bude účinná na místní a regionální úrovni;

12.  upozorňuje na společenské náklady a hospodářské dopady způsobené emisemi skleníkových plynů, které v současnosti ovlivňují městskou infrastrukturu, systémy veřejného zdravotnictví a sociální péče, které jsou – v určitých obdobích a v některých městech a regionech – přetížené a čelí nejisté hospodářské situaci; konstatuje, že tyto systémy tak budou vystaveny dodatečnému tlaku a budou muset uspokojovat rostoucí a složitější potřeby; vítá potenciální hospodářské přínosy pro města, která investují a stojí v čele nízkouhlíkové infrastruktury, včetně snížených nákladů na energii, nižších nákladů na údržbu a snížených výdajů na veřejné zdraví, což je výsledkem menšího množství znečišťujících látek;

13.  uznává, že zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně jsou dlouhodobé procesy, které přesahují rámec volebních období a rozhodnutí na místní a regionální úrovni, a požaduje, aby byly vnímány coby zdroj příležitostí v souvislosti s dalšími výzvami, jako je zaměstnanost a opatření ke zlepšení zdraví, kvality života a veřejných služeb; konstatuje, že Pařížská dohoda předpokládá aktivní zapojení zúčastněných stran, jež nejsou stranami dohody, prostřednictvím procesů technického přezkumu v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně;

14.  uznává zásadní úlohu regionů a měst při prosazování vlastní energetické transformace a při prosazování cílů v oblasti klimatu a energetiky; podotýká, že pro testování a uplatňování integrovaných energetických řešení v přímé spolupráci s občany jsou nejvhodnější regiony a městské oblasti; zdůrazňuje, že je potřeba podnítit transformaci energetiky a místní investice do opatření zaměřených na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně; zdůrazňuje, že inovace v oblasti čisté energie a malé projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by mohly hrát významnou úlohu při dosahování cílů Pařížské dohody; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily přístup k finančním opatřením, která zohlední specifické rysy a dlouhodobou hodnotu místních energetických komunit pro trh s energií, životní prostředí a společnost, a aby podporovaly úlohu jednotlivých výrobců-spotřebitelů v souvislosti s obnovitelnými zdroji za účelem větší soběstačnosti a vlastní výroby; vyzývá města a regiony, aby stály v čele podpory energetické účinnosti a výroby energie z obnovitelných zdrojů s cílem snížit emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší;

15.  znovu zdůrazňuje, že je nutné, aby regiony uplatňovaly směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti, a požaduje zaměření nebo posílení strukturálních fondů tak, aby bylo možné prosazovat energetickou účinnost ve veřejných budovách a soběstačnost obcí prostřednictvím energie z obnovitelných zdrojů; požaduje, aby kooperativní občanské energetické projekty byly podporovány ze strukturálních fondů EU a pomocí snižování administrativní zátěže na vnitrostátní a regionální úrovni;

16.  konstatuje, že podle nejnovějších statistických údajů je podíl EU na celosvětových emisích skleníkových plynů přibližně 10 %, a proto nelze negativní trendy v oblasti změny klimatu zvrátit bez celosvětových opatření; poukazuje však na to, že by EU mohla v tomto ohledu hrát vedoucí úlohu, zejména podporou řešení a technologií v oblasti čisté energie;

17.  připomíná, že v městské agendě EU se podporuje nová pracovní metoda, pomocí které lze plně využit potenciálu měst k reakci na problémy spojené s celosvětovými výzvami v oblasti změny klimatu, přičemž zvláštní pozornost je věnována zdokonalení tvorby právních předpisů, přístupu k finančním prostředkům a výměně znalostí;

EU a politika soudržnosti

18.  domnívá se, že budoucí víceletý finanční rámec musí v příslušných případech zvýšit své ambice, pokud jde o dosahování cílů v oblasti klimatu, a že musí dojít ke zvýšení podílu prostředků vyčleněných na tento účel;

19.  připomíná závazek vynaložit nejméně 20 % rozpočtu EU na období 2014–2020 (přibližně 212 miliard EUR) na opatření v oblasti klimatu; žádá Komisi a členské státy, aby vzaly řádně na vědomí zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 31 z roku 2016, která varuje, že existuje závažné riziko, že 20% cíl nebude splněn, pokud nebudou přijata doplňková opatření, a vyzývá Komisi, aby Parlament o tomto důležitém tématu průběžně informovala; zdůrazňuje, že v Evropském sociálním fondu ani v politikách v oblasti zemědělství, rozvoje venkova a rybolovu nedošlo k významnému posunu směrem k opatřením v oblasti klimatu a ne všechny potenciální příležitosti k financování opatření souvisejících s klimatem byly plně využity;

20.  poukazuje na klíčovou úlohu politiky soudržnosti v situaci, kdy je třeba čelit výzvám spojeným se změnou klimatu na regionální a místní úrovni; připomíná, že je nezbytné zvýšit rozpočet na politiku soudržnosti po roce 2020; zdůrazňuje, že politika soudržnosti by měla věnovat zvláštní pozornost městským investicím do kvality ovzduší, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změně klimatu, řešení rozvoje zelené infrastruktury a energetické a digitální transformace;

21.  podporuje vytvoření nástroje nákladů a přínosů, který místním samosprávám umožní lépe chápat dopady projektů na snižování emisí uhlíku, a umožní jim plně využívat možnosti financování dostupné na úrovni EU;

22.  domnívá se, že politika soudržnosti by měla zahrnovat jak hledisko zmírňování změny klimatu, tak hledisko přizpůsobování se této změně, přičemž je třeba mezi nimi rozlišovat, ale zároveň mít na paměti, že je třeba je koordinovat a zavádět jasné mechanismy financování na podporu a podněcování politik a opatření v každé z těchto oblasti; domnívá se, že tyto mechanismy by mohly být uplatňovány prostřednictvím jasných a měřitelných investičních plánů za účasti měst a regionů (včetně veřejných orgánů, průmyslu, zúčastněných stran a občanské společnosti), a že tato účast by měla rovněž zahrnovat fáze provádění a hodnocení;

23.  konstatuje, že pouze patnáct členských států přijalo akční plán a strategii pro přizpůsobení se změně klimatu a že obsahují jen málo konkrétních opatření pro řešení situace na místě; domnívá se, že budoucí plánování ESI fondů by mělo být lépe provázáno s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030; zdůrazňuje, že v budoucím víceletém finančním rámci by mělo být dále zlepšováno začleňování cílů v oblasti klimatu, například užším propojením investic v rámci politiky soudržnosti s celkovými plány členských států na dosažení cíle stanoveného pro rok 2030; zdůrazňuje, že proto bude třeba vzít v úvahu cíle EU v oblasti klimatu při hodnocení dohod o partnerství a že operační programy budou muset být i nadále úzce propojeny se strategiemi a plány jednotlivých členských států pro přizpůsobení se změně klimatu, s cílem dosáhnout koordinace a soudržnosti na všech úrovních plánování a řízení, zejména v případech, kdy fondy EU představují vysoký podíl dostupných veřejných prostředků; domnívá se, že v důsledku toho bude při hodnocení operačních programů třeba zvažovat, jak účinně tyto programy přispěly ke snižování emisí skleníkových plynů, a zároveň usilovat o jednotnou metodiku pro měření výkonnosti i jednotný proces monitorování, aby se zabránilo klamavé ekologické reklamě (tzv. „greeen-washing“);

24.  naléhavě žádá, aby investice v rámci politiky soudržnosti byly v souladu s účinnou politikou v oblasti klimatu, čímž by se zaručila environmentální udržitelnost;

25.  zdůrazňuje, že inovační politika a městská dimenze jsou vhodnou oblastí pro součinnost mezi klimatickými cíli a širšími ekonomickými cíli v rámci politiky soudržnosti; vyzývá proto k vytvoření zvláštních ustanovení pro udržitelný městský rozvoj a městskou inovaci, aby se těmto oblastem dostalo v politice soudržnosti po roce 2020 výrazně lepší finanční podpory;

26.  žádá jednotlivá partnerství, která se zaměřují na otázky související se zmírňováním změny klimatu v rámci městské agendy EU, aby urychleně přijala a představila své akční plány; dále vyzývá Komisi, aby v budoucích legislativních návrzích vzala v úvahu návrhy uvedené v těchto akčních plánech, zejména pokud jde o lepší regulaci, financování a znalosti;

27.  zdůrazňuje, že aby bylo možné plnit dlouhodobější cíle Pařížské dohody, je zapotřebí větší soudržnosti investic do dlouhodobé dekarbonizace pro regionální/vnitrostátní/unijní trh jako celek, a vyzývá k přijetí opatření, která by usnadnila přístup k financování pro menší města a regiony; dále zdůrazňuje, že regionům závislým na uhlíku je třeba poskytnout prioritní financování, které umožní hladký přechod k hospodářství s nízkými emisemi, a že je třeba se přednostně zaměřovat na přechod pracovníků z odvětví s vysokými emisemi uhlíku do alternativních zaměstnání; vyzývá Komisi, aby navrhla, že v rámci politiky soudržnosti po roce 2020 by mělo být snížení emisí (spolu s dalšími opatřeními, jako je rekultivační činnost nebo činnosti zaměřené na regeneraci a dekontaminaci bývalých průmyslových areálů) důležitým faktorem při hodnocení výkonnosti operačních programů;

28.  zdůrazňuje, že je důležité používat další finanční nástroje a politiky, jako jsou Evropský fond pro strategické investice, Nástroj pro propojení Evropy a Horizont 2020, za účelem financování projektů, které pomohou ke zmírňování změny klimatu či přizpůsobení se této změně;

29.  trvá na tom, aby granty udělované městům a regionům byly nadále hlavní formou financování EU v rámci politiky soudržnosti, a to konkrétně pro opatření v oblasti klimatu; zdůrazňuje však, že přes lepší soudržnost a přesnost ukazatelů dopadů a výsledků v oblasti změny klimatu nejsou tyto ukazatele dostatečné k určení toho, do jaké míry politika soudržnosti přispívá k plnění celkových cílů EU v oblasti klimatu, a domnívá se, že systém monitorování a sledování výdajů v oblasti klimatu potřebuje zdokonalit, aby se dosáhlo toho, že výdaje EU budou mít konkrétní a měřitelný přínos k plnění cílů EU; vyzývá k vytvoření plánu v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, který by monitoroval regionální a místní opatření v oblasti klimatu, a žádá Komisi, aby vyhodnocovala procentní podíl finančních prostředků, který členské státy vynaloží na místní úrovni k omezení emisí skleníkových plynů a k zajištění toho, že se dané území přizpůsobí změně klimatu;

30.  uznává úlohu nástrojů integrovaného územního rozvoje, jako jsou integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj, které mohou města využívat jako doplněk při financování udržitelných strategií městského rozvoje nebo funkčních oblastí; vyzývá k integrovaným místním přístupům a strategiím zdola nahoru za účelem zajištění účinnějšího využívání zdrojů a budování odolnosti a přizpůsobování se dopadům změny klimatu v nejpostiženějších oblastech;

31.  uznává, že ve městech EU je soustředěna velká většina evropských odvětví v oblasti výzkumu a vývoje zaměřených na změnu klimatu; vyzývá Komisi, aby poskytovala větší podporu městům a regionům v oblasti vzdělávání a zvyšování informovanosti, finančního poradenství, poskytování know-how, komunikace, výzkumu a vývoje, vzdělávání týkajícího se ochrany klimatu a poradenství ohledně zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, konkrétně prostřednictvím posílení stávajících nástrojů, jako jsou poradenská a investiční platforma pro města URBIS, URBACT a iniciativa Městská inovativní opatření; žádá Komisi, aby zajistila, že tato odvětví budou plně využívat celosvětovou spolupráci v oblasti výzkumu, a aby tyto nástroje posílila tak, aby místním samosprávám pomáhaly realizovat účelné projekty a získat přístup k možnostem financování za účelem vyzkoušení inovativních řešení v rámci strategií městského rozvoje; žádá, aby krajské orgány zemí mimo EU měly možnost se dobrovolně účastnit iniciativ EU v oblasti vědy, výzkumu a technologií, jako je Horizont 2020, a to formálním i neformálním způsobem, za účelem dosažení společných cílů; domnívá se, že finanční nástroje, například globální klimatické fondy, by měly být přímo dostupné místním orgánům; domnívá se, že je třeba posílit součinnost mezi politikou soudržnosti a výzkumem, aby se zajistilo rychlé zavádění nových technologií s nízkými emisemi uhlíku;

32.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby program Horizont 2020 věnoval zvýšenou pozornost a více finančních prostředků na projekty v oblasti inovace a výzkumu týkající se oběhového hospodářství a udržitelných měst; vybízí členské státy, aby s podporou Komise a Evropské investiční banky (EIB) posílily správní kapacity regionů a měst tak, aby mohly plně využívat možností veřejného a soukromého financování dostupného na úrovni EU;

33.  vyzývá příslušné orgány, aby se zabývaly problémem odpadů a usilovaly o dosažení skutečného oběhového hospodářství a aby podporovaly jiné způsoby likvidace odpadů, které již nelze opětovně použít ani recyklovat, než je spalování;

34.  domnívá se, že v nadcházejícím programovém období bude třeba změnu klimatu začlenit do programů územní spolupráce; poukazuje na významnou úlohu územní spolupráce, přeshraniční spolupráce a makroregionálních strategií, pokud jde o akce uskutečňované regiony a městy, a to jak v rámci EU, tak mimo ni, a připomíná, že je nezbytné tento nástroj posílit z politického i finančního hlediska, a to jak pokud jde o zmírňování změny klimatu, tak přizpůsobování se této změně; zdůrazňuje, že rámec pro uskutečňování společných akcí a politického dialogu mezi vnitrostátními, regionálními a místními činiteli z různých členských států, jako je iniciativa Společenství týkající se příhraničních oblastí (Interreg), je obzvlášť vhodný pro boj se změnou klimatu a pro provádění vhodných opatření zaměřených na zmírňování dopadů této změny; v této souvislosti vítá skutečnost, že sedm z patnácti nadnárodních programů Interreg v celé Evropě financuje strategie, pilotní akce, vzdělávání a nástroje, které městům pomáhají budovat kapacity určené ke snižování emisí CO2 a zmírňování změny klimatu za účelem dosažení cílů EU;

Města a regiony

35.  vítá iniciativy, jako je globální pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, i úlohu, kterou řada měst a regionů zastává v boji proti změně klimatu a v oblasti ochrany životního prostředí; vyzývá města a regiony, aby vzájemně spolupracovaly a aby boj proti změně klimatu ještě intenzivněji a naléhavěji zařazovaly na institucionální program; doporučuje, aby městské orgány prováděly a pravidelně aktualizovaly strategie v oblasti inteligentního dlouhodobého územního plánování i inovativní přístupy, jako je iniciativa inteligentní města; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí udržitelné a energeticky účinné projekty v oblasti bydlení a inteligentní budovy, které ušetří energii, investice do obnovitelné energie, ekologické systémy veřejné dopravy, další podpora projektů zaměřených na nízkouhlíková města a regiony a aliancí měst a místních a regionálních samospráv spolupracujících v boji proti globálnímu oteplování;

36.  konstatuje, že je důležité uplatňovat rámec pro podávání zpráv založený na objektivních parametrech a ověřených metodikách s cílem sledovat opatření v oblasti klimatu prováděná městy a regiony, a to za účelem sdílení údajů o klimatických závazcích a zvyšování transparentnosti mezi jednotlivými subjekty, pokud jde o plnění cílů v oblasti klimatu;

37.  připomíná, že odvětví dopravy je také odpovědné za emise skleníkových plynů a znečišťující látky v ovzduší, které jsou nebezpečné pro zdraví a jejichž koncentrace v městském ovzduší je upravena směrnicí (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší; domnívá se, že regiony a města mají obrovský potenciál snížit emise skleníkových plynů z dopravy, a zdůrazňuje, že je třeba financovat iniciativy, které usnadňují místní a regionální nízkouhlíkovou mobilitu; zdůrazňuje, že je důležité, aby města převzala vůdčí úlohu při podpoře veřejné dopravy a elektrifikace veřejné a soukromé dopravy, a vyzývá k podpoře řady modelových regionů pro účely výzkumu v oblasti inteligentních a vzájemně propojených dopravních systémů mezi městskými a venkovskými oblastmi;

38.  vítá městské iniciativy, jako jsou inteligentní města a inteligentní sítě, jež usilují o snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení účinnosti zdrojů; zdůrazňuje, že regiony musí zlepšit opatření týkající se zelených měst prostřednictvím podpory energetiky a digitální transformace a že řešení, jako jsou inteligentní sítě, nabízejí potenciál pro účinnější zásobování domácností a budov energií; uznává, že spolupráce mezi podniky a městy pomáhá při tvorbě inovativních a inkluzivních řešení, a vyzývá k jejich podpoře; zdůrazňuje, že je třeba posílit investice do dalších udržitelných řešení, jako je zelená infrastruktura, a zejména do rozšiřování dřevinného vegetačního pokryvu ve městech; připomíná, že je třeba nejenom snižovat emise, ale také zvyšovat kapacitu půdy absorbovat CO2, a vyzývá ke zvýšené ochraně stávajících a nově vysazených městských lesů v regionech EU;

39.  zdůrazňuje, že místní sezónní produkce potravin snižuje emise skleníkových plynů způsobené přepravou a snižuje tak celkovou uhlíkovou stopu potravin; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s potravinářským odvětvím na zvyšování místní a regionální udržitelné produkce potravin, a vítá dobrovolná opatření (například označování semaforem), aby se zajistila viditelnost klimatického dopadu a uhlíkové stopy potravin a dalších produktů; vyzývá k vytvoření celounijních ukazatelů, které by umožnily dobrovolné, avšak srovnatelné označování produktů, a vyzývá místní orgány, aby uskutečňovaly informační kampaně na zvýšení povědomí o uhlíkové stopě potravin;

40.  konstatuje, že opatření ke zmírňování změny klimatu musí být plánována na základě spravedlivého rozdělení úsilí a přínosů mezi jednotlivé zúčastněné strany a že opatření k přizpůsobení se této změně se musí zaměřovat na ochranu nejzranitelnějších skupin obyvatel jako celku;

41.  uznává rozmanitost a zvláštní charakter regionálních zranitelných míst a jejich potenciálu a konstatuje, že problémy, zdroje a nejúčinnější opatření se mohou v jednotlivých oblastech lišit; v důsledku toho připomíná svůj závazek k dodržování zásady subsidiarity a zdůrazňuje, že města a regiony musí mít nezbytné pravomoci a dostatečnou politickou, správní a finanční nezávislost, pokud jde o plánování a provádění samostatných opatření; zdůrazňuje, že města potřebují uzpůsobit své územní plánování prostřednictvím investic do ekologické infrastruktury, mobility, veřejné dopravy a inteligentních rozvodných sítí, aby dosáhla cílů stanovených v Pařížské dohodě; opakuje, že místní a regionální orgány, které představují úrovně správy nejbližší jednotlivým občanům a jsou také nejblíže dopadům vyplývajícím ze změny klimatu, mají na řadu problémů nejkomplexnější náhled, a zdůrazňuje, že je důležité místním a regionálním orgánům poskytovat administrativní kapacitu a finanční nástroje k tvorbě individuálně přizpůsobených řešení pro zmírňování změny klimatu;

42.  vyzývá k účinnější, plně transparentní víceúrovňové správě, která by mohla lépe zapojovat místní samosprávy, regiony a města i jejich zastupitelské orgány do rozhodovacího procesu EU a do procesu UNFCCC; vyzývá k podpoře a zajišťování koordinace mezi všemi veřejnými orgány i k zapojování veřejnosti a podpoře sociálních a hospodářských zúčastněných stran, a vyzývá Komisi, aby podporovala koordinaci a výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy, regiony, místními komunitami a městy; zdůrazňuje, že je třeba podporovat participativní modely místní správy;

43.  vítá rozhodnutí Mezivládního panelu pro změnu klimatu vypracovat zvláštní zprávu o městech a klimatu v roce 2023, což je závazek, který bude stimulovat intenzivnější výzkum významu měst v boji proti změně klimatu; domnívá se, že města by měla poskytnout vstupní informace do příští zprávy o světovém klimatu v roce 2018; domnívá se také, že města a regiony mohou ovlivňovat tvorbu politik v návaznosti na Pařížskou dohodu tím, že budou uplatňovat strategický přístup k řešení globálního oteplování a podporovat opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v městských oblastech, v nichž žije více než polovina světové populace; vyzývá Komisi, aby prosazovala víceúrovňový pohled na opatření v oblasti změny klimatu s cílem podpořit inkluzivní režim v oblasti klimatu, který uznává opatření přijímaná místními a krajskými orgány;

44.  vyzývá vnitrostátní orgány, aby se snažily o dosažení decentralizace a lépe dodržovaly zásadu subsidiarity, a umožnily tak místním a regionálním orgánům hrát v boji proti změně klimatu významnější úlohu;

45.  konstatuje, že mnohé průmyslové subjekty investují do ekologické transformace a zavázaly se k politice dekarbonizace; uznává, že spolupráce mezi podniky a městy vytváří inovativní a inkluzivní řešení, pokud jde o opatření v oblasti změny klimatu, a pomáhá EU dosahovat jejích cílů; připomíná, že průmysl hraje klíčovou úlohu při financování městských oblastí a překonávání nedostatku investic; vyzývá k podpoře partnerství mezi městy a podniky;

46.  zdůrazňuje, že inteligentní plánování a investice do nízkouhlíkové městské infrastruktury odolné vůči změnám klimatu mohou zlepšit životní prostředí a kvalitu života občanů, vytvářet pracovní místa a stimulovat místní a regionální hospodářství;

47.  vyzývá města a regiony, aby využívaly iniciativy EU, jako jsou Městská inovativní opatření, a zaváděly jejich prostřednictvím pilotní projekty v oblasti udržitelného městského rozvoje;

48.  vítá iniciativu „Women4Climate“ a zapojení soukromého sektoru do této iniciativy, která by měla přispět k širšímu zapojení ženských osobností do boje proti změně klimatu, což by posílilo jejich vůdčí schopnosti a podpořilo příští generaci ženských osobností v boji proti změně klimatu;

49.  uznává zvláštní odpovědnost měst, pokud jde o boj proti změně klimatu, vzhledem k tomu, že jsou odpovědné za 70 % globálních emisí CO2, a připomíná závazek Parlamentu dosáhnout úspěšného globálního rozšíření paktu Starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, včetně iniciativy pro přizpůsobení se změně klimatu (iniciativa „Mayors Adapt“), memoranda o porozumění „Under 2 Degrees“, Amsterodamského paktu a iniciativy „Regions Adapt“; domnívá se, že závazky přijaté v prohlášení z pařížské radnice v roce 2015 budou splněny pouze prostřednictvím spolupráce s globálním paktem starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, a vyzývá všechna města v EU i mimo ni, aby se k tomuto paktu připojila ­ aniž by to mělo vliv na jejich účast v ostatních odvětvových a institucionálních sítích s týmiž cíli­, aby přijímala ambiciózní opatření v oblasti klimatu a organizovala výměny zkušeností s osvědčenými postupy; konstatuje, že řada akčních plánů předložených městy obsahuje závazky do roku 2020, a proto naléhavě žádá, aby tato města přijala další závazky do roku 2030; je přesvědčen, že EU by měla městům i nadále poskytovat nezávislost při plánování jejich strategií na zmírňování změny klimatu, jelikož to často vede k ambicióznějším cílům;

50.  zdůrazňuje, že je třeba jasně poukázat na úlohu místní a regionální samosprávy v Pařížské dohodě s cílem zajistit dlouhodobou reakci na změnu klimatu; zdůrazňuje, že EU musí s městy a regiony na místě pracovat tak, aby tyto regiony a města byly lépe propojeny a aby byly udržitelnější, budovat energeticky účinné obce a rozvíjet inteligentnější sítě městské dopravy;

51.  je přesvědčen, že je třeba podporovat předávání znalostí a zkušeností na místní i regionální úrovni, a to s ohledem na bohaté zkušenosti nabyté jednotlivými regiony a městy, jakož i některými regionálními agenturami pro ochranu životního prostředí a pro energetiku;

52.  je přesvědčen, že evropské a mezinárodní či celosvětové organizace a sdružení či sítě měst, obcí a regionů by měly být využívány za účelem dosažení lepší spolupráce při řešení problémů způsobených změnou klimatu na místní a regionální úrovni;

53.  konstatuje, že v průběhu 22. konference OSN o změně klimatu v Marrákeši místní a regionální orgány vypracovaly „marrákešský akční plán“, který zdůrazňuje potřebu většího přímého zapojení místních orgánů, které by měly být formálně považovány za součást oficiálních diskusí o změně klimatu, nikoli mít tentýž status jako nestátní subjekty, jako jsou například nevládní organizace a soukromý sektor;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, členským státům a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0363.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0383.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0380.
(4) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 124.
(5) Úř. věst. C 207, 30.6.2017, s. 51.
(6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(7) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 67.

Právní upozornění - Ochrana soukromí