Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2024(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0247/2018

Předložené texty :

A8-0247/2018

Rozpravy :

PV 04/07/2018 - 19
CRE 04/07/2018 - 19

Hlasování :

PV 05/07/2018 - 6.11
CRE 05/07/2018 - 6.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0311

Přijaté texty
PDF 194kWORD 64k
Čtvrtek, 5. července 2018 - Štrasburk Konečné znění
Rozpočet na rok 2019 – mandát pro třístranná jednání
P8_TA(2018)0311A8-0247/2018
Usnesení
 Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2018 o mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (2018/2024(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Komise dne 23. května 2018 (COM(2018)0600),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2) , a jeho následnou změnu nařízením Rady (EU, Euratom) č. 2017/1123 ze dne 20. června 2017(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2018 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2019 – oddíl III – Komise(5),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. února 2018 o rozpočtových směrech pro rok 2019 (06315/2018),

–  s ohledem na článek 86a jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0247/2018),

Návrh rozpočtu na rok 2019 – posílení solidarity a příprava na udržitelnou budoucnost

1.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 15. března 2018 Parlament označil za priority rozpočtu EU na rok 2019: udržitelný růst, inovace, konkurenceschopnost, bezpečnost, boj proti změně klimatu, přechod na energii z obnovitelných zdrojů a migraci, a rovněž vyzval k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost mladým lidem;

2.  Zdůrazňuje, že EU musí nést vůdčí roli při provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje prostřednictvím jejich začlenění do všech politik EU;

3.  připomíná, že rozpočet EU na rok 2019 bude posledním v současném volebním období a bude projednáván souběžně s jednáním o příštím víceletém finančním rámci (VFR) a o reformě systému vlastních zdrojů EU; rovněž připomíná, že Spojené království se zavázalo k tomu, že se bude podílet na financování a plnění ročních rozpočtů Unie na rok 2019 a 2020, jako kdyby zůstalo v Unii po březnu 2019;

4.  vítá návrh Komise a je přesvědčen, že obecně odpovídá prioritám Parlamentu; má v úmyslu dále posílit klíčové programy a zajistit náležitou výši financování odpovídající těmto prioritám; konstatuje nárůst ve výši 3,1 % v prostředcích na závazky a nižší procentuální podíl na HND v porovnání s rokem 2018 jak u prostředků na závazky (1 % proti 1,02 %), tak u prostředků na platby (0,9 % oproti 0,92 %);

5.  vítá navrhované posílení programu Horizont 2020, Nástroje pro propojení Evropy (CEF), programu Erasmus+ a programů přispívajících ke zvýšení bezpečnosti občanů EU; poukazuje však na to, že je nutné více podporovat MSP, které jsou klíčové pro zajištění hospodářského růstu a tvorby pracovních míst, a věnovat odpovídající zdroje na digitalizaci průmyslu EU a podporu digitálních dovedností a digitálního podnikání a programy zaměřené na mladé lidi, a konkrétně ErasmusPro; připomíná, že je přesvědčen, že rozpočet programu Erasmus+ na rok 2019 by měl být přinejmenším zdvojnásoben;

6.  vítá zahájení projektu Discover EU, distribuci 15 000 jízdenek Interrail osmnáctiletým Evropanům v roce 2018, a také návrh Komise na 700 milionů EUR ve VFR na období 2021–2027, který zcela odpovídá ambicím EU podporovat studijní mobilitu, aktivní občanství, sociální začleňování a solidaritu všech mladých lidí; lituje toho, že Komise nenavrhla žádné prostředky na roky 2019 a 2020; je odhodlán pokračovat v této přípravné akci i v roce 2019 a v roce 2020;

7.  bere na vědomí předběžné posouzení pokračování přípravné akce týkající se systému záruk pro děti, které vypracovala Komise; zdůrazňuje, že v tomto posouzení je odkazováno na možné širší uplatňování systému v rámci Evropského sociálního fondu; doporučuje, aby byla využita příležitost realizovat třetí fázi za účelem přípravy na toto širší uplatňování v rámci ESF;

8.  lituje, že navýšení rozpočtu programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) činí v porovnání s rozpočtem na rok 2018 pouze 2,3 % (362,2 milionů EUR v prostředcích na závazky) a že navrhované prostředky na platby jsou o 0,6 % nižší; připomíná, že se jedná o úspěšný program, který má mnohem více žadatelů než reálných příjemců finančních prostředků; zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou v EU důležitou hnací silou zaměstnanosti, hospodářského růstu a konkurenceschopnosti, jsou páteří evropské ekonomiky a jsou schopny vytvářet růst a pracovní místa; naléhavě požaduje jako nejvyšší prioritu, aby se to odrazilo v dostatečném financování programů pro MSP a dalším navýšení prostředků na závazky programu COSME vzhledem k tomu, jak je tento program úspěšný;

9.  vyzdvihuje úlohu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) při zmenšování investiční mezery v EU; žádá, aby byla v zájmu optimální regionální a sektorové vyváženosti posílena sociální dimenze využívání EFSI, včetně inovací ve zdravotní péči a lékařství, sociální infrastruktury, ochrany životního prostředí, udržitelné dopravy, obnovitelných zdrojů energie a infrastruktury pro skladování energie; znovu opakuje svůj dlouholetý postoj, že veškeré nové iniciativy VFR musí být financovány novými prostředky, a nikoli na úkor stávajících programů; opakuje také, že je odhodlán posílit programy Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy, aby se co nejvíce vyrovnaly škrty provedené v těchto programech v rozpočtu na rok 2019 kvůli financování rozšíření EFSI;

10.  všímá si závazku k obnovené agendě EU v oblasti obrany, zejména prostřednictvím dohody o Evropském programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) jako první fáze Evropského obranného fondu; je přesvědčen, že tento společný závazek přispěje k dosažení úspor z rozsahu a větší koordinaci mezi členskými státy a podniky a umožní tak EU, aby si uchovala strategickou autonomii a stala se skutečným světovým hráčem;

11.  konstatuje, že Komise navrhla u Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) zvýšení o 233 milionů EUR, v souladu s finančním plánem; znovu potvrzuje, že Parlament nesouhlasil s jakýmkoli předsunutím dodatečných prostředků na období 2018–2020 vyplývajících z revize VFR v polovině období; domnívá se, že rozpočtový orgán si plně zachovává své pravomoci, pokud jde o rozhodování o výši financování všech programů, včetně těch, které byly předmětem revize VFR v polovině období; zdůrazňuje význam loajální spolupráce mezi orgány a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby si zachovaly důvěru během rozpočtového procesu pro rok 2019;

12.  je nadále odhodlán činit kroky proti nezaměstnanosti, a zejména proti nezaměstnanosti mladých lidí; v tomto ohledu se domnívá, že by měla být dále posílena Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí – v souvislosti s tím, že je třeba navýšit financování EU v zájmu provedení pilíře sociálních práv –, a to navzdory obtížím spojeným s přeprogramováním iniciativy a programů ESF v případě úpravy finančního krytí této iniciativy; uznává, že problém nezaměstnanosti mladých nebyl odpovídajícím způsobem řešen v celé EU a míra nezaměstnanosti mladých je stále vyšší než v roce 2007; žádá Komisi, aby zaručila, že členské státy nebudou nahrazovat vlastní politiky a financování v boji proti nezaměstnanosti mladých finančními prostředky z této iniciativy, ale spíše je jimi doplní; zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a učňovská příprava představují účinné způsoby boje proti nezaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje, že mobilita umožněná programem ErasmusPro výrazně podněcuje k porovnávání, jež má směřovat k zavádění osvědčených postupů;

13.  zdůrazňuje, že v roce 2019 dosáhnou programy politiky soudržnosti plného pracovního tempa, a připomíná závazek Parlamentu k zajištění dostatečného množství prostředků na tyto programy; vítá skutečnost, že u programů na období 2014–2020 již byly určeny téměř všechny řídicí orgány; poukazuje na to, že k nepřijatelným prodlevám v provádění operačních programů došlo zejména kvůli pozdnímu určení těchto orgánů; vyzývá členské státy, aby zajistily rychlejší provádění programů s cílem dohnat zpoždění a aby v této věci požádaly o pomoc Komisi;

14.  bere na vědomí zprávy o fungování regionální politiky a politiky soudržnosti v Unii a o hospodářských obtížích, s nimiž se potýkají zaostávající regiony, kdy tyto zprávy opakovaně poukazují na nedostatečnou účinnost a výsledky;

15.  bere na vědomí, že návrh Komise by umožnil dosažení cíle, aby 20 % rozpočtu na rok 2019 bylo vyhrazeno na výdaje spojené s klimatem; vyjadřuje však politování nad tím, že Komise nevyhověla žádosti Parlamentu ohledně započtení nižších přídělů v prvních letech VFR; domnívá se, že tento návrh je nedostatečný, neboť na klimatická opatření by bylo celkem vyhrazeno pouze 19,3 % rozpočtu EU na období 2014–2020, což by EU znemožnilo dosáhnout jejího cíle vyhradit v období 2014–2020 na oblast klimatu alespoň 20 % rozpočtových prostředků, také pokud v roce 2020 vyčlení na ochranu klimatu opět pouze 20 % rozpočtu; s politováním konstatuje, že Komise nebyla schopna předložit návrhy rozpočtu, které by odpovídaly závazkům a cílům Unie v této oblasti, které byly stanoveny v závěrech Evropské rady ze zasedání konaného ve dnech 7.–8. února 2013; je přesvědčen, že je třeba vyvinout větší úsilí a vytvořit akční plán v rámci programů, které mají silný potenciál, například v rámci programu Horizont 2020, Nástroje pro propojení Evropy, v rámci Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) nebo LIFE+, neboť tyto programy umožňují významně investovat do energetické účinnosti a obnovitelných energií; připomíná opodstatněnou kritiku Účetního dvora na adresu Komise za zavedenou metodiku a žádá, aby byla v tomto ohledu urychleně přijata zlepšení;

16.  vítá, že Komise přislíbila zlepšit metodiku pro sledování výdajů na biologickou rozmanitost; nesouhlasí ovšem s navrženým snížením celkového příspěvku na ochranu biologické rozmanitosti na 8,2 %, což je v rozporu s cílem zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb do roku 2020;

17.  je přesvědčen, že dvěma hlavními prioritami Unie v roce 2019 je nadále zajištění bezpečnosti jejích občanů a řešení výzev spojených s migrací a uprchlíky; považuje za klíčové zachovat výdaje v těchto oblastech na adekvátní úrovni, aby odpovídaly potřebám plynoucím z migrační a uprchlické krize na africkém kontinentu, zejména v oblasti Sahelu, ale i v zemích Levanty a v oblasti Středozemního moře; domnívá se, že rozpočet EU musí odrážet nezbytnou solidaritu mezi členskými státy v úsilí o řízení migračních toků, zejména po přijetí revidovaného dublinského nařízení; konstatuje, že návrh rozpočtu na rok 2019 zahrnuje rozpočtové důsledky návrhu Komise;

18.  zdůrazňuje, že některé důležité legislativní iniciativy, které jsou projednávány nebo které jsou v počátečních fázích provádění, jako je revize dublinského nařízení, zřízení systému vstupu/výstupu a evropského systému pro cestovní informace a povolení, rozšíření Schengenského informačního systému a iniciativa pro interoperabilitu informačních systémů EU pro řízení bezpečnosti, hranic a migrace, by podle očekávání měly mít významný dopad na rozpočet na rok 2019, a podtrhuje význam odpovídajícího financování, které umožní naplnění cílů Unie v těchto oblastech; vybízí Komisi, aby o uvedených iniciativách navázala otevřený a proaktivní dialog s rozpočtovým orgánem, aby mohl upravit příděly prostředků tam, kde je toho zapotřebí, aniž by během ročního rozpočtového procesu předjímal výsledky probíhajících legislativních postupů;

19.  vyjadřuje politování nad návrhem Komise na financování druhé tranše nástroje pro uprchlíky v Turecku (FRT) a nad následnou dohodou členských států v Radě ze dne 29. června 2018; podporuje pokračování tohoto nástroje, nicméně se domnívá, že – jak rovněž navrhla Komise dne 14. března 2018 – rozpočet EU by měl přispívat na jeho financování do částky 1 miliardy EUR a členské státy by měly přispívat částkou 2 miliardy EUR prostřednictvím bilaterálních příspěvků, aby byla ponechána dostatečná rozpětí v rámci zvláštních nástrojů VFR pro nepředvídané události v posledních dvou letech stávajícího VFR a na financování dalších priorit; mimoto se domnívá, že jako nová iniciativa v rámci současného VFR by měl být tento nástroj financován z nových prostředků; lituje, že ačkoli Parlament jasně požadoval, aby byl plně zapojen do rozhodovacího procesu o prodloužení nástroje FRT, mj. aby se nemusel opakovat postup potřebný k jeho opětovnému vytvoření, zatím mezi Parlamentem a Radou neproběhla žádná jednání o financování druhé tranše nástroje; informuje členské státy, že Parlament má plné právo zaujmout svou úlohu jakožto složky rozpočtového orgánu Unie a že tak i učiní, jak již oznámil při dřívějších příležitostech;

20.  konstatuje, že návrh rozpočtu na rok 2019 neponechává žádná nebo ponechává velmi omezená rozpětí pod stropy VFR v okruzích 1a, 1b, 3 a 4 v důsledku omezené flexibility stávajícího VFR z hlediska reakce na nové výzvy a financování nových iniciativ; vyjadřuje úmysl uplatňovat ve větší míře ustanovení o flexibilitě na základě revidovaného VFR v rámci postupu změn;

21.  je nadále znepokojen tím, že by se na konci stávajícího období VFR opět mohly nahromadit nevyřízené žádosti o platby; všímá si mírného zvýšení prostředků na platby o 2,7 % oproti rozpočtu na rok 2018, především v souvislosti s Azylovým, migračním a integračním fondem, Fondem pro vnitřní bezpečnost a nástrojem pro uprchlíky v Turecku; všímá si navrhovaného rozpětí ve výši 19,3 miliardy EUR pod stropem pro platby; vyzývá Komisi, aby zůstala obezřetná, pokud jde o vývoj plateb, aby mohl rozpočtový orgán přijmout nezbytná opatření, která včas zabrání nadměrnému nahromadění nevyřízených žádostí; je přesvědčen, že věrohodnost EU je rovněž spojena s její schopností zajistit, aby ve svém rozpočtu měla náležité množství prostředků na platby, které jí umožní plnit závazky;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

22.  konstatuje, že ve srovnání s rokem 2018 znamená návrh Komise na rok 2019 zvýšení prostředků na závazky v podokruhu 1a o +3,9 % na 22 860 milionů EUR; konstatuje, že významnou část tohoto navýšení tvoří program Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, velké infrastrukturní projekty a Erasmus+, u nichž se zvýšily prostředky na závazky o 8,5 %, 36,4 %, 7,8 %, resp. 10,4 %; zdůrazňuje však, že tato navýšení jsou z převážné části v souladu s finančním plánováním, a proto nepředstavují dodatečné zvýšení prostředků;

23.  připomíná, že programy v oblasti výzkumu a inovací, např. program Horizont 2020, jsou zásadní pro vytváření pracovních míst a konkurenceschopnosti v Evropě; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost v rámci svých priorit zohlednila; žádá o odpovídající úroveň financování programů souvisejících s výzkumem a inovacemi; zdůrazňuje, že by v této oblasti měly být podporovány zejména ty členské státy, které čelí hospodářským a finančním problémům;

24.  připomíná, že nové iniciativy v posledních několika letech, jako je EFSI (I a II), Wifi4EU a Evropský program rozvoje obranného průmyslu jdou na úkor některých programů podokruhu 1a, které byly značně poznamenány přesuny prostředků, zejména programů Horizont 2020, Nástroje pro propojení Evropy, Galileo, ITER, Copernicus a Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS);

25.  zdůrazňuje, že program Erasmus+ je hlavním programem na podporu mobility mládeže na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy a na podporu mladých lidí, aby se podíleli na rozvoji evropské demokracie; připomíná, že je třeba, aby správní orgány vyvinuly úsilí s cílem zlepšit přístup k programu Erasmus+ a že objem způsobilých žádostí pro tento program zdaleka překračuje současný rozpočet; domnívá se proto, že rozpočet programu Erasmus+ by měl odpovídat počtu způsobilých žádostí, zejména žádostí týkajících se celoživotního učení;

26.  se znepokojením sleduje diskuse o financování Evropského sboru solidarity (ESC), které potvrdily obavy Parlamentu, že nové iniciativy opět půjdou na úkor stávajících, dobře fungujících programů; rovněž se znepokojením bere na vědomí precedent nastolený výsledkem postupu třístranných rozhovorů, kdy nebyly jasně deklarovány zdroje financování iniciativy a další vyjasnění má proběhnout až v rámci ročního rozpočtového procesu; očekává, že Komise dohodu provede tak, aby plně odrážela diskuse z třístranných rozhovorů a ducha dohody;

27.  vítá skutečnost, že dosažená dohoda o financování EDIDP předpokládá mnohem menší škrty v programech podokruhu 1a, než jaké původně navrhovala Komise; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že Rada zjevně klade větší důraz na zachování rozpětí než na zajištění dostatečného financování záležitostí, kterým sama přikládá vysokou důležitost;

28.  vítá skutečnost, že Evropskému programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) bylo na období 2019 a 2020 přiděleno 500 milionů EUR; bere na vědomí, že podle odhadů EPRS nedostatečná spolupráce mezi vnitrostátními průmyslovými odvětvími v této oblasti stojí EU 10 miliard EUR ročně; domnívá se, že obrana je jasným příkladem toho, jak by mohlo být dosaženo větší účinnosti převodem určitých pravomocí a činností v současnosti prováděných členskými státy a odpovídajících prostředků na EU; zdůrazňuje, že by se tím prokázala evropská přidaná hodnota a umožnilo by to omezit celkovou zátěž veřejných výdajů v EU;

29.  vítá návrh na vytvoření evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, který bude podporovat nejnovější vysoce výkonnou výpočetní techniku a datovou infrastrukturu, bude podporovat rozvoj svých technologií a jejich uplatňování v celé řadě oblastí a bude přínosem vědeckým pracovníkům, průmyslu a veřejném sektoru;

Podokruh 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

30.  bere na vědomí, že celkové prostředky na závazky v podokruhu 1b činí 57 113,4 milionu EUR, což představuje nárůst o 2,8 % oproti rozpočtu na rok 2018; dále bere na vědomí, že navrhovaná částka prostředků na platby ve výši 47 050,7 millionu EUR je o 1,1 % vyšší než v roce 2018;

31.  vítá skutečnost, že provádění programů na období let 2014–2020 dosahuje plného tempa, a znovu opakuje, že v budoucnu je třeba předejít jakémukoli „abnormálnímu“ hromadění nevyřízených žádostí o platby; rovněž vítá skutečnost, že již byla určena velká většina vnitrostátních řídících orgánů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyřešily veškeré neuzavřené záležitosti v zájmu bezproblémového provádění;

32.  připomíná, že v důsledku revidovaných prognóz členských států byly v opravném rozpočtu č. 6/2017 sníženy prostředky na platby v podokruhu 1b o 5,9 miliardy EUR; upřímně věří, že vnitrostátní orgány i Komise zdokonalily své odhady platebních potřeb v rámci rozpočtu na rok 2019 a že navrhované prostředky na platby budou v plné výši vyplaceny;

33.  zdůrazňuje, že v době rychlého technologického rozvoje – včetně oblastí, jako je umělá inteligence – se může zvětšovat propast mezi rychle se rozvíjejícími regiony a těmi zaostávajícími, pokud nebude dopad strukturálních fondů podmíněn účinností;

34.  bere na vědomí návrh Komise na financování pokračování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí i skutečnost, že podle návrhu má být z celkové rezervy na závazky uvolněno 233,3 milionu EUR; připomíná, že jakékoli zvyšování prostředků přidělených na uvedenou iniciativu by mělo odpovídat příslušným částkám z  ESF; připomíná závazek Komise z dohodovacího řízení o rozpočtu na rok 2018, že urychleně předloží revizi nařízení o společných ustanoveních (CPR), aby zahrnovalo navýšení prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na rok 2018; upozorňuje na to, že Komise svůj závazek nedodržela, a žádá ji, aby podrobně vysvětlila důvody, které prodlevu v předložení revize uvedeného nařízení způsobily;

35.  zavazuje se rychle přijmout nové právní předpisy Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a ESF ve snaze usnadnit ambiciózní navýšení prostředků na zmíněnou iniciativu v roce 2019, aniž by byly oslabeny jiné programy probíhající v rámci ESF v členských státech, tím, že by možná ulevila členským státům od povinnosti dorovnávat prostředky z ESF věnované na zaměstnanost mladých, ovšem za přísných podmínek, které by nedovolily, aby navrhované změny členským státům umožňovaly odstoupit od finančních závazků, které již v této oblasti přijaly, ani by neznamenaly celkové snížení prostředků z rozpočtu EU vyčleněných na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

36.  bere na vědomí navrhované částky 59 991,1 milionu EUR v prostředcích na závazky (+1,2 % oproti roku 2018) a 57 790,4 milionu EUR v prostředcích na platby (3 %) v okruhu 2; konstatuje, že u EZZF jsou výdaje na rok 2019 odhadovány na 44 162,5 milionů EUR, což je méně než v rozpočtu na rok 2018 (o –547,9 millionu EUR);

37.  poznamenává, že Komise v rámci okruhu 2 ponechala rezervu ve výši 344,9 milionu EUR; poukazuje na to, že zvýšená volatilita zemědělských trhů, například v souvislosti s ruským zákazem, by mohla využití této rezervy opodstatňovat; vyzývá Komisi, aby zajistila, že rezerva ponechaná v rámci tohoto okruhu bude stačit k řešení jakékoli případné další krize;

38.  všímá si, že některá opatření týkající se ruského zákazu přijatá v rámci rozpočtu na rok 2018 nebudou prodloužena (například u ovoce a zeleniny, kde je situace na trhu nadále složitá), přičemž se problémy na trhu stále vyskytují v odvětví mléka a mléčných výrobků; předpokládá, že Komise předloží návrh na změnu, očekávaný v říjnu, jenž by měl vycházet z aktualizovaných informací o financování EZZF a umožnit tak ověření skutečných potřeb zemědělského odvětví; zdůrazňuje, že případy, kdy je nutná intervence na trhu z prostředků EZZF, zůstávají omezené a představují pouze poměrně malou část EZZF (cca 5,9 %);

39.  zdůrazňuje, že řešení nezaměstnanosti mladých lidí částečně spočívá v odpovídající podpoře mladých lidí ve venkovských oblastech; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nenavrhla zvýšení rozpočtové položky pro mladé zemědělce;

40.  zdůrazňuje, že provádění ENRF se zrychluje a po pomalém startu na začátku programového období by v roce 2019 mělo dosáhnout plného pracovního tempa; vítá zvýšení prostředků na závazky u programu LIFE+ (+6 %) v souladu s finančním plánem; všímá si, že Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) převezme v období 2019–2020 dodatečné povinnosti v oblasti environmentálního monitorování a vykazování a v oblasti ověřování emisí CO2 u těžkých vozidel;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

41.  konstatuje, že na okruh 3 je navrhována celková částka ve výši 3 728,5 milionu EUR v prostředcích na závazky, což představuje 6,7% nárůst oproti roku 2018, a že celkové prostředky na platby činí 3 486,4 milionů EUR, tj. představují zvýšení o 17 % oproti loňským návrhům; zdůrazňuje však, že tato navýšení následují po letech, kdy úrovně financování klesaly, a že celkové financování pro různé klíčové oblasti, jako je migrace, správa hranic nebo vnitřní bezpečnost, stále představuje pouze 2,3 % celkových navrhovaných výdajů EU pro rok 2019; vyjadřuje pochybnost nad návrhem prostředků na závazky ve výši 281,2 milionu EUR na podporu legální migrace do Unie a propagaci účinné integrace státních příslušníků třetích zemí a posilování spravedlivých a účinných strategií navracení osob, což představuje v porovnání s rokem 2018 snížení o 14,4 %; vyzývá Komisi, aby poskytla podrobnější vysvětlení ohledně důvodů tohoto snížení;

42.  konstatuje, že již čtvrtý po sobě následující rok jsou všechna rozpětí v rámci okruhu 3 vyčerpána, což dokazuje, že za dnešního stavu věcí není rozpočet EU dostatečně vybaven k řešení rozsahu a hloubky stávajících migračních a bezpečnostních problémů, jimž Unie čelí; vítá v tomto ohledu návrh, aby byly z nástroje pružnosti uvolněny prostředky ve výši 927,5 milionu EUR v prostředcích na závazky;

43.  očekává, že tlak na migrační a azylové systémy některých členských států, jakož i na jejich hranice bude i v roce 2019 nadále vysoký, a naléhavě žádá Unii, aby zůstala ostražitá, pokud jde o případné budoucí nepředvídatelné potřeby v těchto oblastech; v tomto ohledu vyzývá k navýšení prostředků pro kontroly na vnějších hranicích a zároveň v této souvislosti požaduje přiměřené financování a personální obsazení agentur EU zabývajících se těmito otázkami a znovu potvrzuje, že dlouhodobě udržitelným řešením je řešení základních příčin migrační a uprchlické krize spolu se stabilizací sousedství EU a že klíčem k dosažení tohoto cíle jsou investice do zemí původu migrantů a uprchlíků;

44.  vítá žádost Evropské rady ze dne 28. června 2018 o další posílení agentury Frontex prostřednictvím vyšších zdrojů a posíleného mandátu; žádá o další informace ohledně toho, kolik zaměstnanců vyšlou členské státy a kolik jich bude přímo potřebovat samotná agentura; vyzývá Komisi, aby svůj návrh rozpočtu v podzimním návrhu na změnu příslušným způsobem upravila; vítá dodatečných 45,6 miliónů EUR, které poskytnutých na podporu Řecka a Španělska při řízení toku příchozích migrantů na jejich území; zdůrazňuje, že účinná kontrola hranic musí být doprovázena řádnou péčí o přistěhovalce;

45.  konstatuje, že nástroj umožňující poskytování mimořádné humanitární pomoci v rámci Unie vyprší v březnu 2019; vyzývá Komisi, aby s ohledem na přetrvávající humanitární potřeby uprchlíků a žadatelů o azyl v některých členských státech posoudila, zda by nebyla vhodná opětovná aktivace a doplnění tohoto nástroje; zdůrazňuje potřebu větší solidarity s těmi zeměmi, do nichž přijíždějí žadatelé o azyl a v nichž se soustřeďují; zdůrazňuje mezitím význam nepřetržité dostupnosti finančních prostředků prostřednictvím mechanismů pomoci při mimořádných událostech v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), zejména na další podporu Řecka; domnívá se, že finanční podpora by měla být poskytnuta také Itálii; vyzývá proto Komisi, aby sdělila důvody, proč to nenavrhla; připomíná, že Itálie je jediným členským státem, kde se většina obyvatel domnívá, že pro ně členství v Evropské unii není přínosem; lituje výrazného snížení prostředků na závazky pro složku druhého fondu AMIF „Podpora legální migrace do Unie a účinné integrace státních příslušníků třetích zemí a spravedlivých a účinných strategií navracení osob“;

46.  je přesvědčen, že v kontextu široké škály bezpečnostních výzev včetně měnících se forem radikalizace, kyberkriminality, násilí a terorismu, které přesahují schopnosti jednotlivých členských států reagovat, by rozpočet EU měl podporovat spolupráci v bezpečnostních otázkách s pomocí etablovaných agentur EU; v této souvislosti se táže, jak je tato vysoce riziková bezpečnostní situace slučitelná s navrhovaným výrazným snížením prostředků na závazky (snížení o 26,6 %) pro Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF); zdůrazňuje, že výdaje v této oblasti budou efektivní teprve tehdy, až budou odstraněny překážky vnitroevropské spolupráce a cíleného sdílení informací, při současném plném uplatňování veškeré příslušné ochrany údajů v souladu s právními předpisy EU; lituje, že Komise stále nepředložila návrh, který by byl vyjádřením finanční solidarity na úrovni EU s oběťmi teroristických činů a jejich rodinami, a vyzývá Komisi, aby učinila nezbytné kroky k urychlenému zavedení této pomoci;

47.  bere na vědomí navrhovanou revizi právního základu mechanismu civilní ochrany Unie, od nějž se očekává, že jakmile bude přijat, bude mít významný dopad na rozpočet v posledních dvou letech současného VFR, a to 256,9 milionů EUR hrazených pouze z okruhu 3; trvá na tom, že je jen logické, že by takto významná modernizace klíčové politiky Unie měla být financována prostřednictvím nových a dodatečných prostředků; varuje před používáním přesunů prostředků, které jsou jasně na úkor dalších cenných, dobře fungujících politik a programů;

48.  znovu potvrzuje silnou podporu Parlamentu pro unijní programy v oblasti kultury, spravedlnosti, základních práv a občanství; vítá navrhované navýšení programu Kreativní Evropa; dále trvá na tom, že je nutné poskytnout dostatečné finanční prostředky na program Evropa pro občany a na evropské občanské iniciativy, a to zejména v období před volbami do Evropského parlamentu;

49.  připomíná podporu Parlamentu programům v oblasti práv, rovnosti, občanství a spravedlnosti; zdůrazňuje, že EU musí pokračovat ve svých závazcích týkajících se prosazování práv žen a komunity LGBTI;

50.  vítá navýšení prostředků na závazky na program v oblasti potravin a krmiv, které by mělo Unii umožnit účinně zvládat případná propuknutí závažných nákaz zvířat a výskytu škůdců rostlin, včetně nedávné epidemie ptačí chřipky, která v posledních letech zasáhla několik členských států;

51.  vyzývá Komisi, aby poskytla odpovídající rozpočtové prostředky na zviditelnění voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 a na zefektivnění způsobu, jakým o nich informují sdělovací prostředky, zejména s cílem podpořit znalost „Spitzenkandidaten“, tj. kandidátů na předsedu Komise;

Okruh 4 – Globální Evropa

52.  bere na vědomí celkové zvýšení navrhovaného objemu financování okruhu 4, který v prostředcích na závazky činí 11 384,2 milionu EUR (ve srovnání s rozpočtem na rok 2018 zvýšení o 13,1 %); konstatuje, že tento nárůst souvisí primárně s financováním druhé tranše nástroje pro uprchlíky, pro kterou Komise navrhuje uvolnění prostředků z celkového rozpětí pro závazky (1 116,2 milionu EUR); poznamenává, že tento návrh by znamenal, že v rámci okruhu 4 by nezbylo žádné rozpětí;

53.  vyzývá členské státy k poskytování větších příspěvků do svěřenského fondu pro Afriku, fondu „Madad“ a do Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, aby tak podpořily stabilizaci krizových regionů, zajistily pomoc pro uprchlíky a podpořily sociální a hospodářský rozvoj na africkém kontinentu a v zemích evropského sousedství;

54.  je stále přesvědčen, že výzvy, před nimiž vnější činnost EU stojí, vyžadují trvalé financování, jehož objem by měl být vyšší, než je současný objem financování okruhu 4; je přesvědčen, že by nové iniciativy měly být financovány z nových prostředků a že by měly být plně využity veškeré možnosti flexibility; odmítá však navrhované financování rozšíření nástroje pro uprchlíky v Turecku a související dohodu Rady ze dne 29. června 2018, neboť by podstatně omezily jak možnosti financování dalších prioritních oblastí v rámci okruhu 4, tak i zásadní úlohu rozpočtu EU spočívající v poskytování pomoci lidem v nesnázích a prosazování základních hodnot;

55.  vítá navýšení prostředků zaměřených na projekty týkající se migrace související s trasou přes centrální Středomoří, jakož i mírné navýšení pro východní složku evropského nástroje sousedství (ENI) a nové přidělení priorit v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) na Blízkém východě; vyzývá k přidělení dostatečných finančních zdrojů pro UNRWA, aby byla zajištěna nepřetržitá podpora pro palestinské uprchlíky v regionu, a to s ohledem na nedávné rozhodnutí USA zrušit příspěvky této agentuře;

56.  vítá zvýšenou podporu pro regionální akce v oblasti západního Balkánu; je však toho názoru, že by měla být dále posílena podpora politických reforem; vyjadřuje politování nad zvýšenou podporou politických reforem v Turecku (NPP II) a pochybnosti ohledně toho, zda je toto navýšení v souladu s rozhodnutím rozpočtového orgánu o snížení prostředků v této položce ve stávajícím rozpočtovém roce; připomíná své stanovisko, v němž vyzval k tomu, aby byly finanční prostředky určené pro turecké orgány v rámci NPP II podmíněny zlepšeními v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu; žádá, aby prostředky v této položce byly v případě nulového pokroku v této oblasti a s ohledem na omezený manévrovací prostor z velké části přesměrovány na subjekty občanské společnosti s cílem provádění opatření na podporu cílů týkajících se právního státu, demokracie, lidských práv a svobody médií; podporuje celkový trend snižování prostředků na politické reformy pro Turecko;

57.  zdůrazňuje znatelné snížení částky, která má být v rozpočtu na rok 2019 poskytnuta Záručnímu fondu pro vnější vztahy spravovanému Evropskou investiční bankou (EIB), jakož i podstatné snížení plánované částky na granty makrofinanční pomoci v důsledku nižšího objemu nesplacených úvěrů EIB, než se původně odhadovalo, jakož i k nižšímu čerpání úvěrů v rámci makrofinanční pomoci ve srovnání s posledním finančním plánem;

58.  znovu vyjadřuje plnou podporu závazkům, které EU přijala na bruselské konferenci o Sýrii, kde byly potvrzeny závazky přijaté dříve; souhlasí s tím, aby za účelem splnění tohoto závazku v roce 2019 bylo uvolněno 120 milionů EUR na posílení evropského nástroje sousedství (ENI) a stejná částka na rozšíření humanitární pomoci;

59.  připomíná, že podporuje přidělení odpovídajících finančních zdrojů na strategickou komunikaci EU zaměřenou na boj proti dezinformačním kampaním a kybernetickým útokům a na podporu cíle, kterým je dosažení objektivního vnímání Unie za jejími hranicemi;

Okruh 5 – Správa

60.  konstatuje, že výdaje v rámci okruhu 5, pokud jde o prostředky na závazky, se ve srovnání s rozpočtem na rok 2018 zvýšily o 3,0 % na 9 956,9 milionu EUR (zvýšení o 291,4 milionu EUR); konstatuje, že stejně jako v předchozím rozpočtovém roce je tento nárůst způsoben hlavně vývojem důchodů (zvýšení o 116,7 milionu EUR), což představuje 20,2 % výdajů v okruhu 5; konstatuje, že podíl výdajů na správu v návrhu rozpočtu zůstává beze změny na úrovni 6,0 % v prostředcích na závazky;

61.  oceňuje úsilí, které Komise vynakládá na začlenění veškerých možností, jak dosáhnout úspor a racionalizace nemzdových nákladů ve výdajích svého rozpočtu; konstatuje, že vývoj výdajů Komise (zvýšení o 2,0 %) je především způsoben automatickým přizpůsobováním výdajů na mzdy a smluvní závazky; dále bere na vědomí interní přesunování zaměstnanců Komise za účelem plnění nových priorit;

62.  konstatuje, že po odečtení 253,9 milionu EUR, které měly sloužit jako bezpečnostní rezerva a které byly uvolněny v roce 2018, činí skutečná rezerva 575,2 milionu EUR; domnívá se, že dané rozpětí je důležité nominálně, a je přesvědčen, že odráží úsilí Komise, zejména s cílem zmrazení vývoje výdajů nesouvisejících s platy; je přesvědčen, že by další úsilí o stabilizaci nebo snížení administrativních výdajů Komise mohlo vést k odložení důležitých investic nebo ohrozit řádné fungování správy;

Pilotní projekty – přípravné akce

63.  poukazuje na význam pilotních projektů a přípravných akcí jako nástrojů k formulování politických priorit a zahájení nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalou činnost a trvalé programy EU; má v úmyslu provést výběr vyváženého souboru pilotních projektů a přípravných akcí, jenž bude odrážet politické priority Parlamentu a zohledňovat řádné a včasné předběžné posouzení provedené Komisí; konstatuje, že v současném návrhu je rezerva v některých okruzích omezená, nebo v nich dokonce úplně chybí, a má v úmyslu hledat způsoby, jak uvolnit prostor pro případné projekty a akce, aniž by to bylo na úkor jiných politických priorit;

Agentury

64.  konstatuje, že decentralizovaným agenturám se v návrhu rozpočtu na rok 2019 celkově zvýšil objem přidělených prostředků o 10,8 % (bez započtení účelově vázaných příjmů) a počet pracovních míst o 259; vítá skutečnost, že u většiny agentur se jejich rozpočet navyšuje, zatímco příspěvek EU se snižuje; konstatuje v této souvislosti, že Parlament v současné době zkoumá možnosti dalšího rozšíření financování decentralizovaných agentur z vybíraných poplatků; s uspokojením konstatuje, že agenturám „s novými úkoly“ (ESMA, eu-LISA a FRONTEX) je poskytnuto významné navýšení prostředků a počtu zaměstnanců v plánu pracovních míst; žádá o další finanční podporu pro agentury, které se zabývají otázkami migrace a bezpečnosti; je přesvědčen, že Europol a Eurojust by měly být ještě více posíleny a že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) by měl obdržet dostatečné finance na svou transformaci na Agenturu Evropské unie pro azyl;

65.  znovu opakuje svůj postoj, že cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % bylo úspěšně dosaženo, a zdůrazňuje, že podle rychlého přezkumu Účetního dvora v této záležitosti tento postup nezbytně nepřinesl očekávané výsledky; domnívá se, že decentralizované agentury musí být posuzovány případ od případu; vítá skutečnost, že všechny instituce schválily doporučení interinstitucionální pracovní skupiny;

66.  vítá vytvoření dvou nových subjektů EU, které mohou být považovány za decentralizované agentury, a to Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA); konstatuje, že prostředky pro Evropský orgán pro pracovní záležitosti byly zapsány do rezervy do doby, než bude dokončen legislativní postup; konstatuje, že úřad EPPO má sídlo v Lucembursku, a žádá jej, aby v souladu s finančním nařízením předložil oběma složkám rozpočtového orgánu veškeré informace týkající se jeho politiky v oblasti nemovitostí; je přesvědčen, že nové agentury budou muset být vytvářeny prostřednictvím přidělení nových prostředků a nových pracovních míst a že je třeba se vyhnout jakýmkoli přesunům prostředků a pracovních míst, pokud nebude jasně prokázáno, že některé činnosti jsou zcela převedeny z Komise nebo z jiných stávajících subjektů, jako je Eurojust, na nové agentury; konstatuje, že agentura Eurojust je v úzké spolupráci s úřadem EPPO nadále agenturou příslušnou k řešení případů týkajících se ochrany finančních zájmů EU, přičemž je plně zapojena do operační podpory poskytované členským státům v oblasti boji proti organizované trestné činnosti, terorismu, kyberkriminalitě a převaděčství migrantů; připomíná ustanovení uvedená ve společném přístupu pro nově vytvořené decentralizované agentury;

67.  očekává, že se jednání o rozpočtu na rok 2019 budou odvíjet v souladu se zásadou, že se obě složky rozpočtového orgánu zaváží zahájit jednání co nejdříve a plně využít období celého období dohodovacího řízení a současně zajistit takovou míru zastoupení, která umožní vést skutečný politický dialog;

o
o   o

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. L 163, 24.6.2017, s. 1.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0089.


PŘÍLOHA

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ KE LHŮTÁM PRO ROZPOČTOVÝ PROCES A POSTUPY PRO FUNGOVÁNÍ DOHODOVACÍHO VÝBORU V ROCE 2018

A.  V souladu s částí A přílohy interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly na těchto klíčových lhůtách rozpočtového procesu pro rok 2019:

1.  Komise se vynasnaží předložit výkaz odhadu příjmů a výdajů na rok 2019 do konce května;

2.  trialog bude svolán na 12. července dopoledne před přijetím postoje Rady;

3.  Rada vyvine úsilí s cílem přijmout postoj a postoupit jej Evropskému parlamentu do 37. týdne (třetí týden v září), aby se usnadnilo včasné dosažení dohody s Evropským parlamentem;

4.  Rozpočtový výbor Evropského parlamentu se bude snažit o změnách k postoji Rady hlasovat nejpozději koncem 41. týdne (polovina října);

5.  trialog bude svolán na 18. října dopoledne před čtením v Evropském parlamentu;

6.  Evropský parlament bude hlasovat o svém čtení na plenárním zasedání v průběhu 43. týdne (plenární zasedání ve dnech 22.-25. října);

7.  dohodovací období začne 30. října. v souladu s ustanoveními čl. 314 odst. 4 písm. c) SFEU vyprší lhůta pro dohodovací řízení dne 19. listopadu 2018;

8.  dne 7. listopadu dopoledne se uskuteční zasedání dohodovacího výboru v Evropském parlamentu a dne 16. listopadu v Radě a tato zasedání mohou pokračovat dle potřeby; zasedání dohodovacího výboru budou připravena jedním nebo více trialogy. Trialog je plánován na 7. listopadu dopoledne. Další trialog či trialogy mohou být svolány během 21denního dohodovacího období, případně též na 14. listopadu (ve Štrasburku).

B.  Postupy pro fungování dohodovacího výboru jsou uvedeny v části E přílohy výše uvedené interinstitucionální dohody.

Poslední aktualizace: 7. listopadu 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí