Doporučení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2018 Radě k 73. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (2018/2040(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,
– s ohledem na rezoluci OSN přijatou Valným shromážděním dne 3. dubna 2006 ustanovující Radu pro lidská práva,
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 21, 34 a 36 této smlouvy,
– s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě v roce 2016 a na politiku Evropské unie v této oblasti,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, její preambuli a článek 18 a na úmluvy OSN o lidských právech a opční protokoly k těmto úmluvám,
– s ohledem na své doporučení Radě ze dne 5. července 2017 k 72. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(1),
– s ohledem na rezoluci OSN přijatou Valným shromážděním dne 3. května 2011 o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů, která EU uděluje právo vystupovat na Valném shromáždění OSN, ústně předkládat návrhy a změny, o nichž se má na žádost členského státu hlasovat, a využívat práva na odpověď,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 17. července 2017 týkající se priorit EU pro 72. zasedání Valného shromáždění OSN,
– s ohledem na Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty ze dne 19. září 2016,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000), 1820 (2009), 1888 (2009), 1889 (2010), 1960 (2011), 2106 (2013), 2122 (2013) a 2242 (2015) o ženách, míru a bezpečnosti,
– s ohledem na klíčové zásady zakotvené v globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU z června 2016, zejména na ty, jež se týkají svrchovanosti, územní celistvosti a neporušitelnosti státních hranic a které rovněž dodržují všechny zúčastněné státy bez rozdílu,
– s ohledem své usnesení ze dne 13. prosince 2017 týkající se výroční zprávy o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky(2),
– s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,
– s ohledem na článek 113 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0230/2018),
A. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou i nadále plně odhodlány podporovat jakožto nedílnou součást vnější politiky EU mnohostrannost, řádnou globální správu, základní hodnoty OSN a tři pilíře systému OSN: lidská práva, mír a bezpečnost a rozvoj; vzhledem k tomu, že mnohostranný systém založený na univerzálních pravidlech a hodnotách je nejvhodnějším nástrojem k řešení krizí, problémů a hrozeb; vzhledem k tomu, že samotná budoucnost mnohostranného systému čelí nebývalým problémům;
B. vzhledem k tomu, že globální strategie EU odráží úroveň současných globálních výzev, které vyžadují silnou a lépe fungující OSN a prohloubení spolupráce na úrovni členských států v rámci EU i OSN;
C. vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby členské státy EU vyvinuly veškeré úsilí ke koordinaci svých činností v orgánech a subjektech systému OSN, aby vystupovaly jednotně a opíraly se přitom o mezinárodní lidská práva a základní hodnoty EU; vzhledem k tomu, že tato spolupráce musí být na základě mandátu obsaženého v čl. 34 odst. 1 Smlouvy o EU založena na společném úsilí zabránit dalšímu stupňování probíhajících konfliktů a podpořit jejich řešení, prosazovat účinné odzbrojení a kontrolu zbraní, zejména pokud jde o jaderný arzenál, a napomáhat realizaci cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody o změně klimatu a přispět k mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech;
D. vzhledem k tomu, že globální politický řád a bezpečnostní prostředí se rychle vyvíjejí a vyžadují reakci na celosvětové úrovni; vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů zůstává základem mnohostranného systému spolupráce mezi jejími členskými státy, jehož cílem je řešit tyto problémy, a je nejvhodnějším subjektem pro řešení mezinárodních krizí, celosvětových problémů a hrozeb;
E. vzhledem k tomu, že svět čelí řadě globálních problémů souvisejících s probíhajícími a vznikajícími konflikty a s jejich následky, jako jsou změna klimatu a terorismus, které je třeba řešit v celosvětovém měřítku; vzhledem k tomu, že současná struktura Rady bezpečnosti OSN stále vychází ze zastaralého politického scénáře a její rozhodovací proces náležitě neodráží proměnlivou světovou situaci; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy pomáhaly utvářet globální agendu OSN pro období do roku 2030 a EU je i nadále odhodlána udávat tempo, pokud jde o mobilizaci všech prostředků provádění a spolehlivý mechanismus monitorování a přezkumu s cílem zajistit pokrok a odpovědnost; vzhledem k tomu, že se to odráží ve vnější činnosti EU a dalších politikách ve všech finančních nástrojích EU;
F. vzhledem k tomu, že tři pilíře OSN – mír a bezpečnost, rozvoj, lidská práva a právní stát – jsou neoddělitelné a vzájemně se posilují; vzhledem k tomu, že původní účel OSN udržovat mír zpochybňují neustálé složité krize;
G. vzhledem k tomu, že zatěžující byrokratické postupy a složitá a nepružná struktura OSN někdy brání řádnému fungování této instituce a neumožňují jí rychle reagovat na krize a globální problémy;
H. vzhledem k tomu, že úspěšná reakce na celosvětové krize, hrozby a problémy vyžaduje účinný mnohostranný systém založený na univerzálních pravidlech a hodnotách;
I. vzhledem k tomu, že mezinárodní řád založený na spolupráci, dialogu a lidských právech je zpochybňován řadou nacionalistických a protekcionistických hnutí po celém světě;
J. vzhledem k tomu, že stále rostoucí množství úkolů systému OSN vyžaduje odpovídající financování ze strany jejích členských států; vzhledem k tomu, že se zvětšuje rozdíl mezi potřebami organizace a finančními prostředky, které jsou jí poskytovány; vzhledem k tomu, že Spojené státy hodlají omezit své příspěvky do rozpočtu OSN, a EU a její členské státy jsou tak společně i nadále největším finančním přispěvatelem a měly by aktivně podporovat úsilí generálního tajemníka OSN o zajištění řádného fungování a financování OSN, jejímž prvořadým cílem je vymýtit chudobu, podporovat dlouhodobý mír a stabilitu, bránit lidská práva, bojovat proti sociálním nerovnostem a poskytovat humanitární pomoc obyvatelům, zemím a regionům zasaženým různými krizemi, ať už přírodními či zapříčiněnými člověkem; vzhledem k tomu, že příspěvky EU poskytované OSN by měly být viditelnější; vzhledem k tomu, že agentury OSN, včetně Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), byly dotčeny výraznými finančními škrty; vzhledem k tomu, že stávající celková úroveň financování OSN je i nadále nedostačující a neumožňuje této organizaci, aby plnila svůj mandát a čelila současným celosvětovým problémům;
K. vzhledem k tomu, že demokracie, lidská práva a právní stát jsou v různých oblastech světa stále více ohrožovány, přičemž v řadě členských států OSN se zmenšuje prostor pro občanskou společnost; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv a občanští aktivisté po celém světě čelí v důsledku své legitimní činnosti narůstajícím hrozbám a rizikům;
L. vzhledem k tomu, že prosazování a ochrana lidských práv patří k podstatě multilateralismu a jsou ústředním pilířem systému OSN; vzhledem k tomu, že EU důrazně prosazuje všechna lidská práva, která jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně závislá a propojená; vzhledem k tomu, že EU je jedním z nejhorlivějších obránců a propagátorů lidských práv, základních svobod, kulturních hodnot a rozmanitosti, demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou v různých oblastech světa stále více ohrožovány; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv a občanští aktivisté čelí v důsledku své legitimní činnosti narůstajícím hrozbám a rizikům a stále častějším represáliím kvůli své spolupráci s orgány a mechanismy OSN; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství a EU musí zvýšit své úsilí o ochranu a podporu obránců lidských práv a prosazování mezinárodních norem demokracie, lidských práv a právního státu, zejména s ohledem na práva příslušníků menšinových skupin nebo osob v obtížných situacích, včetně žen, dětí, mladých lidí, etnických, rasových nebo náboženských menšin, migrantů, uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, osob se zdravotním postižením, LGBTI osob (lesby, gayové, bisexuálnové, transgender osoby a intersexuálové) a původních národů;
1. doporučuje Radě, aby:
Reforma systému OSN, včetně reformy Rady bezpečnosti
a)
aktivně podporovala reformní program generálního tajemníka OSN založený na třech pilířích s cílem zajistit, aby byl systém OSN skutečně koordinovaný, účelný, účinný, integrovaný, transparentní a odpovědný; podporovala racionalizaci mírové a bezpečnostní struktury, která musí být účinnější, cílenější, řádně financovaná a provozuschopná, jejíž pravomoci musí být vyváženěji rozdělené a která musí v regionálním zastoupení ve všech svých orgánech účinněji odrážet rozmanitost;
b)
podporovala omezení byrokracie, zjednodušení postupů a decentralizované rozhodování, větší transparentnost a odpovědnost v rámci misí a práce zaměstnanců OSN, zejména s ohledem na jejich činnost v terénu;
c)
podporovala úsilí generálního tajemníka OSN o provedení podstatné změny s cílem sladit rozvojový systém OSN s prioritami Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, cíli udržitelného rozvoje a odpovědností za ochranu a uzpůsobit jej tak, aby lépe podporoval jejich provádění;
d)
vyzvala členské státy OSN, aby generálního tajemníka i zástupce generálního tajemníka OSN a jejich úřady zplnomocnily jednat v procesu racionalizace systému řízení OSN s cílem podpořit větší účinnost a pružnost, lepší schopnost reagovat a efektivnější vynakládání prostředků OSN a jejích agentur;
e)
připomněla všem členským státům OSN jejich povinnost zachovat finanční podporu všech agentur OSN a plnit své závazky týkající se prostředků na rozvojovou pomoc a zároveň zvyšovat účelnost a účinnost a přimět vlády k odpovědnosti za provádění globálních cílů udržitelného rozvoje;
f)
aktivně podporovala úsilí generálního tajemníka OSN o provádění strategie OSN pro rovné zastoupení žen a mužů, která je stěžejním nástrojem pro zajištění rovného zastoupení žen v systému OSN; jmenovala více žen a zejména žen náležejících k menšinovým skupinám do vyšších vedoucích pozic na úrovni ústředí OSN a uplatňovala hledisko rovnosti žen a mužů a genderové rozpočtování; vyzvala EU a OSN, aby jmenovaly více žen do policejního a vojenského personálu misí a operací; prosazovala jmenování meziodvětvových poradců pro otázky rovnosti pohlaví pro jednotlivé mise a operace a vypracování zvláštních akčních plánů, které by navrhly, jakým způsobem budou prováděny rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 2242 na úrovni jednotlivých misí a operací; zajistila, aby všechny ozbrojené síly OSN měly stejné minimální požadavky na vzdělání a odbornou způsobilost, jež budou zahrnovat jasné genderové, LGBTI a protirasistické hledisko s nulovou tolerancí vůči všem formám sexuálního vykořisťování a násilí, včetně účinné funkce oznamovatelů v rámci OSN umožňující anonymně hlásit trestné činy spáchané zaměstnanci OSN jak vůči jiným zaměstnancům OSN, tak vůči občanům;
g)
zdůraznila význam, který členské státy EU přikládají koordinaci své činnosti v institucích a orgánech systému OSN;
h)
vyzvala ke komplexní reformě Rady bezpečnosti OSN s cílem zlepšit její reprezentativnost na základě širokého konsenzu a zajistit rychlejší a účinnější reakci na ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti; podporovala oživení činnosti Valného shromáždění a zlepšení koordinace a provázanosti činností všech institucí OSN;
i)
zintenzivnila úsilí o reformu Rady bezpečnosti OSN, zejména výrazným omezením nebo regulací využívání práva veta, které brání rozhodovacímu procesu, především v případech, kde existují důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, a provedením změny ve složení členů Rady bezpečnosti, aby lépe odrážela dnešní svět, mimo jiné přidělením stálého členství Evropské unii;
j)
vyzvala EU a její členské státy, aby vystupovaly jednotně; podporovala snahy Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), delegací EU v New Yorku a Ženevě a členských států o zlepšení koordinace postojů EU a o dosažení společného postoje EU při hlasování, což by zvýšilo jednotnost a důvěryhodnost EU v OSN;
k)
opětovně potvrdila podporu zvláštním postupům OSN v rámci Rady pro lidská práva, včetně zvláštních zpravodajů, a dalším tematickým a lidskoprávním mechanismům specifickým pro jednotlivé země, a vyzvala všechny smluvní strany OSN, aby rozšířily otevřená pozvání k návštěvě svých zemí na všechny zvláštní zpravodaje;
l)
podporovala zřízení otevřeného a inkluzivního mezivládního přípravného procesu pro summit OSN, který se bude konat v roce 2020 při příležitosti 75. výročí vzniku OSN, pod záštitou Valného shromáždění OSN, což umožní jednat o komplexních reformních opatřeních za účelem obnovy a posílení Organizace spojených národů;
m)
podporovala ustavení Parlamentního shromáždění OSN v rámci systému OSN, což by posílilo demokratickou povahu, demokratickou odpovědnost a transparentnost globální správy, umožnilo občanům lépe se zapojit do činností OSN a přispělo zejména k úspěšnému provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje;
Mír a bezpečnost
n)
vyzvala EU a OSN, aby se navzájem doplňovaly a podporovaly vždy, když jsou ohroženy mír a bezpečnost; zahájila strukturovanou politickou spolupráci mezi EU a OSN;
o)
prosazovala větší úsilí členských států o dosažení míru a bezpečnosti na mezinárodní i vnitřní úrovni; podporovala úsilí generálního tajemníka OSN o větší zapojení OSN do mírových jednání; vyzvala OSN, aby upřednostňovala preventivní, smírčí a politická řešení konfliktů a zároveň aby řešila jejich hlavní příčiny a hybné síly; nadále podporovala činnost, akce a iniciativy zvláštních vyslanců OSN zaměřené na řešení těchto konfliktů; zvýšila podporu členských států pro operace OSN k udržení a obnově míru, zejména ve formě poskytování personálu a zařízení, a posílila v tomto ohledu podpůrnou úlohu EU; zajistila větší viditelnost této podpory a příspěvků; zajistila, aby všechny operace OSN k udržení a obnově míru měly mandát v oblasti lidských práv a dostatečný počet zaměstnanců k vykonávání této funkce;
p)
upevnila spolupráci s OSN v rámci strategického partnerství v oblasti udržování míru a řešení krizí; podporovala spolupráci EU a OSN na reformě bezpečnostního sektoru; vyzvala OSN, aby zajistila větší důvěryhodnost a transparentnost operací k udržení míru zřízením a posílením účinných mechanismů prevence možného zneužití ze strany zaměstnanců OSN a zajištěním jejich odpovědnosti; po celý průběh misí zaujímala mnohostranný přístup; posílila spolupráci s místními komunitami a zajistila jim ochranu a pomoc; zajistila, aby základem mandátu operací k udržení míru byla ochrana civilního obyvatelstva; posílila podporu místních subjektů tím, že nejvíce ohroženým skupinám umožní, aby jednaly jako hybatelé změn, a vytvořila prostor, kde se budou moci zapojit do všech fází humanitární a mírotvorné činnosti; vyzvala OSN ke snížení celkového dopadu operací OSN k udržení míru na životní prostředí a umožnila zlepšení nákladové efektivnosti, bezpečnosti a ochrany pro vojenské jednotky i civilní obyvatelstvo hostitelských zemí;
q)
zdůraznila, že globální a regionální hrozby a společné globální záležitosti vyžadují, aby celé mezinárodní společenství reagovalo rychleji a převzalo svou odpovědnost; zdůraznila, že všude tam, kde stát není schopen či ochoten uplatňovat svou odpovědnost za ochranu, připadá tato odpovědnost mezinárodnímu společenství, včetně všech stálých členů Rady bezpečnosti OSN a všech dalších důležitých rozvíjejících se ekonomik a rozvojových zemí, stejně jako je tomu v případě povinnosti umožnit stíhání osob porušujících mezinárodní právo; posílila kapacity modrých přileb; vyzvala EU, aby vybízela rozvíjející se a rozvojové země k připojení se k mezinárodnímu společenství při přijímání opatření v rámci odpovědnosti za ochranu;
r)
uvítala spolupráci mezi EU, OSN a dalšími mezivládními organizacemi, jako je třístranná spolupráce mezi Africkou unií (AU), EU a OSN, jako důležitý nástroj pro posílení mnohostrannosti a globální správy a pro poskytování pomoci lidem, kteří potřebují mezinárodní ochranu, umožňující zajistit respektování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a aby v tomto ohledu vyzvala EU, OSN a AU ke společnému úsilí o budování kapacit;
s)
nadále prosazovala širokou definici pojmů lidská bezpečnost a odpovědnost za ochranu a dále prosazovala důležitou úlohu OSN při jejich provádění; dále posilovala význam odpovědnosti za ochranu coby důležité zásady činnosti členských států OSN v oblasti řešení konfliktů, lidských práv a rozvoje; nadále podporovala úsilí pokročit s praktickým uplatňováním odpovědnosti za ochranu a podporovala stěžejní úlohu OSN při pomoci zemím s uplatňováním odpovědnosti za ochranu s cílem prosazovat lidská práva, právní stát a mezinárodní humanitární právo; připomněla závazek EU uplatňovat odpovědnost za ochranu, předcházet porušování lidských práv v souvislosti s krutostmi a skoncovat s ním;
t)
využila veškerých nástrojů, které má k dispozici, k lepšímu dodržování mezinárodního humanitárního práva ze strany státních i nestátních subjektů; podporovala snahu Mezinárodního výboru Červeného kříže o zřízení účinného mechanismu pro důsledné dodržování mezinárodního humanitárního práva;
u)
zopakovala své jednoznačné odsouzení terorismu a svou plnou podporu opatřením, jejichž cílem je porazit a zničit teroristické organizace, zejména ISIS/Dá'iš, který je jednoznačně hrozbou pro regionální a mezinárodní bezpečnost; spolupracovala s Valným shromážděním OSN a Radou bezpečnosti OSN v oblasti boje proti financování terorismu s ohledem na doporučení Parlamentu ze dne 1. března 2018(3) a vytvářela mechanismy identifikace jednotlivých teroristů i teroristických organizací a posilovala mechanismy umožňující zmrazit aktiva kdekoli na světě na podporu Výzkumného institutu OSN pro otázky meziregionálního zločinu a trestní spravedlnosti (UNICRI) při realizaci Globálního fóra pro boj proti terorismu a jeho uvádění do provozu na základě globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu; zintenzivnila společné úsilí EU a OSN v boji proti hlavním příčinám terorismu, zejména co se týče zabraňování hybridním hrozbám a rozvoje výzkumu a budování kapacit v oblasti kybernetické obrany; využívala stávající iniciativy zřízené místními partnery při navrhování, provádění a realizaci postupů proti radikalizaci a náboru teroristů; zintenzivnila své úsilí, pokud jde o boj proti náboru teroristů a teroristické propagandě, která probíhá prostřednictvím platforem sociálních médií, ale rovněž prostřednictvím radikalizovaných kazatelů nenávisti; podporovala opatření k posílení odolnosti komunit ohrožených radikalizací, mimo jiné řešením hospodářských, sociálních, kulturních a politických příčin, které k ní vedou; posílila účinnost mezinárodní policejní, právní a soudní spolupráce v boji proti terorismu a nadnárodní trestné činnosti; podporovala vzdělání jakožto nástroj pro prevenci terorismu; podporovala politiky v oblasti boje proti radikalizaci a deradikalizace v souladu s akčním plánem OSN pro předcházení násilnému extremismu; podporovala větší příspěvek EU k iniciativám OSN v oblasti budování kapacit v souvislosti s bojem proti zahraničním teroristickým bojovníkům a násilnému extremismu;
v)
usilovala o pevnější mnohostranné závazky zaměřené na nalezení trvalých politických řešení současných konfliktů na Středním východě a v severní Africe; nadále podporovala činnost, kroky a iniciativy zvláštních vyslanců OSN zaměřené na řešení těchto konfliktů; podporovala úlohu EU v humanitární oblasti; vyzývala k pokračující humanitární, finanční a politické pomoci mezinárodního společenství; stíhala osoby odpovědné za porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv a usilovala o okamžité ukončení násilí; trvala na tom, aby OSN podporovala a sledovala politický proces vedený syrskými představiteli, jehož cílem jsou svobodné a spravedlivé volby, a aby tento proces proběhl na základě nové ústavy, neboť to je jediný způsob, jak zemi zajistit mír; zdůraznila, že celostátního všeobecného příměří a oboustranně přijatelného mírového řešení syrské krize lze dosáhnout pod záštitou OSN a s podporou zvláštního vyslance OSN pro Sýrii, jak je stanoveno v ženevském komuniké z roku 2012 a v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2254 z roku 2015; naléhavě vyzvala mezinárodní společenství, aby učinilo vše, co je v jeho silách, a důrazně odsoudilo osoby zodpovědné za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během syrského konfliktu; podpořila žádost generálního tajemníka OSN o zřízení nové, nestranné a nezávislé komise k identifikaci pachatelů chemických útoků v Sýrii, neboť absence takového orgánu zvyšuje riziko vojenské eskalace; podpořila iniciativu OSN pro mírový plán v Jemenu a neprodleně řešila probíhající humanitární krizi; vyzvala všechny strany, aby dodržovaly lidská práva a svobody všech občanů Jemenu, a zdůraznila, že je potřeba vyjednat politické urovnání prostřednictvím inkluzivního dialogu v rámci Jemenu;
w)
zajistila, aby Valné shromáždění OSN ve spolupráci s EU poskytlo všechny pozitivní nástroje s cílem zajistit udržitelné a účinné řešení založené na existenci dvou států, jejichž hranice budou odpovídat hranicím v roce 1967, přičemž hlavním městem obou států bude Jeruzalém, a v jehož rámci budou bezpečný Stát Izrael s bezpečnými a uznanými hranicemi a nezávislý, demokratický, celistvý a životaschopný palestinský stát existovat bok po boku v míru a bezpečí;
x)
podporovala úsilí OSN o zajištění spravedlivého a trvalého urovnání konfliktu na Západní Sahaře na základě práva na sebeurčení lidu Sahrawi a v souladu s příslušnými rezolucemi OSN;
y)
nadále řešila vážné bezpečnostní hrozby v oblasti Salehu, Sahary, Čadského jezera a Afrického rohu s cílem vymýtit hrozbu terorismu, kterou představují spojenci organizace ISIL/Dá´iš a al-Káidy a skupina Boko Haram a všechny ostatní přidružené teroristické skupiny;
z)
podporovala jadernou dohodu mezi Íránem a členy Rady bezpečnosti a Německem jakožto významný úspěch mezinárodní diplomacie a zejména diplomacie EU a nadále vyvíjela tlak na Spojené státy, aby pomohly dohodu realizovat v praxi;
aa)
nadále vyzývala k plnému dodržování svrchovanosti mezinárodně uznaných hranic a územní celistvosti Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, vzhledem k tomu, že v těchto oblastech dochází k porušování mezinárodního práva; podporovala a znovuoživila diplomatické úsilí o mírové a trvalé urovnání těchto probíhajících a zamrzlých konfliktů; naléhavě vyzvala mezinárodní společenství k důslednému provádění politiky neuznání nezákonné anexe Krymu;
ab)
podporovala rozhovory mezi oběma Korejemi ve snaze o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova; vyzvala všechny zúčastněné mezinárodní subjekty, aby aktivně a pozitivně přispívaly k dosažení tohoto cíle na základě dialogu;
ac)
naléhavě vyzvala Valné shromáždění a Radu bezpečnosti OSN, aby projednaly napětí v oblasti Jihočínského moře s úmyslem vybídnout všechny zúčastněné strany, aby dokončily jednání o kodexu chování;
Program pro ženy, mír a bezpečnost
ad)
vyzvala všechny členské státy, aby i nadále podporovaly a uplatňovaly výše uvedených osm rezolucí Rady bezpečnosti OSN, které tvoří program pro ženy, mír a bezpečnost, a aby svou činností usilovaly o dosažení plné rovnosti žen a mužů a zajistily zapojení žen, jejich ochranu a práva v celém průběhu konfliktu, od předcházení konfliktům až po obnovu po skončení konfliktu, a zároveň aby přijaly přístup zaměřený na oběti s cílem omezit další újmu působenou ženám a dívkám přímo postiženým konfliktem;
ae)
připomněla, že zapojení žen do mírových procesů zůstává jedním z nejméně naplňovaných aspektů programu pro ženy, mír a bezpečnost, ačkoli ženy jsou hlavními oběťmi bezpečnostních, politických a humanitárních krizí; zdůraznila, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 týkající se žen, míru a bezpečnosti nedosáhla svého základního cíle, kterým je ochrana žen a výrazné zvýšení jejich zapojení do politických a rozhodovacích procesů; připomněla, že rovnost mezi ženami a muži je základní zásadou Evropské unie a jejích členských států a její prosazování je jedním z hlavních cílů EU; nadále prosazovala rovnost žen a mužů a nepřípustnost diskriminace a aktivně podporovala další opatření proti porušování práv LGBTI osob; zapojila nejohroženější osoby do všech úrovní rozhodování a do všech procesů;
af)
připomněla, že ozbrojený konflikt činí zranitelnými muže i ženy, avšak ženy vystavuje většímu riziku hospodářského a sexuálního vykořisťování, nucené práce, vysídlení a věznění a sexuálního násilí, jako je znásilnění, které je používáno jako válečná taktika a je válečným zločinem; zajistila bezpečnou zdravotní pomoc v případech válečného znásilnění; vyzvala k posílení ochrany nezletilých osob, žen, dívek a starších osob v situacích konfliktu, zejména pokud jde o sexuální násilí a dětské sňatky, sňatky v raném věku a nucené sňatky, a k posílení ochrany mužů a chlapců, kteří se stávají oběťmi a jejichž skutečné počty v prostředích postižených konfliktem jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a mezinárodních studií(4) silně podceňovány; naléhavě vyzvala všechny členské státy OSN, aby zpřístupnily všechny potřebné finanční a lidské zdroje na podporu obyvatel v oblastech konfliktů;
ag)
vyzvala OSN, aby zavedla účinnější postupy hlášení podezření či předkládání důkazů ohledně zneužití, podvodů, úplatkářství a porušení povinností v souvislosti s činnostmi, které vykonávají vojenští a civilní zaměstnanci OSN při misích k udržení míru, a aby tyto případy včas řešila pomocí zvláštního šetření; bezodkladně změnila situaci, kdy právní kroky v souvislosti s údajným zneužitím v současné době zůstávají čistě dobrovolné a závisí na zemi, která poskytuje vojenské jednotky; naléhavě a neprodleně řešila všechny aspekty hodnotící zprávy OSN ze dne 15. května 2015 týkající se úsilí o prosazování práva a nápravu sexuálního vykořisťování a zneužívání ze strany zaměstnanců Organizace spojených národů a přidružených pracovníků během operací k udržení míru a aby povolala pachatele k odpovědnosti; vyšetřovala, stíhala a odsoudila všechny vojenské a civilní pracovníky, kteří se dopustili sexuálního násilí, a to bezodkladně a s pevným odhodláním; podporovala další odbornou přípravu příslušníků mírových sil OSN v oblasti mezinárodního protokolu o dokumentaci a vyšetřování sexuálního násilí v konfliktech v zájmu podpory odborných znalostí týkajících se problematiky sexuálního násilí;
ah)
podporovala a posilovala mezinárodní úsilí prostřednictvím OSN s cílem zajistit genderovou analýzu, jakož i uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů a lidských práv ve všech činnostech OSN, zejména v operacích k udržení míru, humanitárních operacích a postupech obnovy po konfliktu a usmíření; vypracovala ukazatele a uplatňovala monitorovací nástroje pro měření pokroku, pokud jde o účast žen na budování míru a bezpečnosti, včetně operací k udržení míru, a pro zajištění odpovědnosti, a rovněž aby účinně zapojovala komunity a zajistila zlepšení přístupů a chování, a to i v souladu s postoji komise generálního tajemníka OSN na vysoké úrovni pro posílení ekonomického postavení žen; zajistila, aby provádění programu pro ženy, mír a bezpečnost zahrnovalo odpovídající financování a poskytovalo podporu pro to, aby se ženy staly hlavní součástí veškerého úsilí o řešení globálních problémů, včetně narůstajícího násilného extremismu, předcházení konfliktům a mediace, humanitárních krizí, chudoby, změny klimatu, migrace, udržitelného rozvoje, míru a bezpečnosti;
ai)
podporovala a zintenzivňovala mezinárodní úsilí prostřednictvím OSN ukončit zneužívání dětí v ozbrojených konfliktech a účinněji řešila dopad konfliktů a situací po ukončení konfliktu na dívky; podporovala úlohu pracovní skupiny OSN pro otázky dětí v ozbrojených konfliktech s cílem intenzivněji prosazovat práva mladých lidí dotčených válkou a podpořila kampaň OSN „Děti, nikoli vojáci“ zaměřenou na ukončení náboru a využívání dětí v konfliktech vládními ozbrojenými silami a nestátními subjekty;
aj)
zachovala závazek OSN monitorovat a účinně provádět iniciativu Spotlight, jejímž cílem je ukončit všechny formy násilí vůči ženám a dívkám;
Předcházení konfliktům a mediace
ak)
poskytla veškeré prostředky k aktivní podpoře priorit generálního tajemníka OSN pro předcházení konfliktům a mediaci(5) prostřednictvím takových iniciativ, jako je zřízení poradního výboru na vysoké úrovni pro mediaci, a v souladu s prioritami zvláštních politických misí OSN a nástrojů fondu pro budování míru; zajistila, aby lidská práva tvořila základ politik týkajících se předcházení konfliktům a mediace;
al)
posílila operační stránku priorit EU a OSN pro předcházení konfliktům a jejich zmírnění, včetně zajištění dostupnosti zkušených mediátorů a mediačních poradců, včetně žen na pozici vyslankyň a vyšších úřednic, a zajistila účinnější koordinaci politických, humanitárních, bezpečnostních a rozvojových nástrojů OSN;
am)
vzala v úvahu, že při mírových jednáních, kde jsou přijímána klíčová rozhodnutí o obnově a správě po skončení konfliktu, jsou ženy výrazně nedostatečně zastoupeny navzdory skutečnosti, že mají-li ženy jasnou úlohu v mírovém procesu, je o 20 % větší pravděpodobnost, že dohoda vydrží alespoň dva roky, a dokonce o 35 %, že potrvá alespoň 15 let;
an)
důrazně podporovala program pro mladé lidi, mír a bezpečnost a jeho cíl dát mladým lidem více prostoru při rozhodování na místní, vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni; v tomto ohledu podporovala zřízení mechanismů, které mladým lidem umožní smysluplně se podílet na mírových procesech;
ao)
dále posilovala spolupráci mezi EU a OSN při vypracovávání nástrojů k řešení opakujícího se problému násilí v souvislosti s volbami, mimo jiné v návaznosti na zkušenosti poslanců EP ve volebních pozorovatelských misích a předvolebních dialozích s politickými stranami, aby volby v zemích, které se snaží posílit své demokratické postupy, získaly větší důvěryhodnost a také aby byl vyslán jasný vzkaz zemím, které se snaží systém zneužívat;
ap)
připomněla významné příspěvky EU (nástroje vnějšího financování) do systému OSN, mimo jiné v oblasti celosvětového míru, právního státu a lidských práv a rozvojového programu;
aq)
důrazně podporovala návrhy generálního tajemníka na zajištění větší účinnosti rozvojového systému OSN a vyjádřila podpůrný postoj s ohledem na navrhovanou dohodu o financování výměnou za zvýšenou účinnost, transparentnost a odpovědnost;
Nešíření zbraní hromadného ničení, kontrola zbraní a odzbrojení
ar)
systematicky podporovala všechny činnosti OSN týkající se odzbrojení, budování důvěry, nešíření zbraní hromadného ničení a boje proti němu, včetně vývoje, výroby, získávání, hromadění zásob, uchovávání, předávání nebo používání chemických zbraní státy, které jsou stranami úmluvy, či nestátními subjekty;
as)
vyjádřila obavy ohledně úpadku stávajícího systému kontroly zbraní a systému odzbrojení a právních nástrojů těchto systémů; podporovala veškeré úsilí o pokračování v programu kontroly zbraní a odzbrojení, mimo jiné obnovením konference o odzbrojení; prosazovala nešíření jaderných zbraní v rámci procesu přezkumu v roce 2020 prostřednictvím bezodkladného uvedení Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek v účinnost; usilovala o prosazení Úmluvy o chemických zbraních; znovu potvrdila závazek naplňovat její cíle a vybídla všechny členské státy OSN, aby tuto úmluvu ratifikovaly nebo k ní přistoupily; posílila Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a její činnost tím, že jí zajistí odpovídající finanční prostředky a personál nutné k dosažení jejích cílů; zajistila, aby v případech nahlášení použití chemických zbraní byli pachatelé postaveni před soud; zaručila odpovědnost za porušení smluv o odzbrojení a kontrole zbraní pomocí stávajících mechanismů kontroly zbraní a nástrojů v oblasti odzbrojení; podporovala Smlouvu o zákazu jaderných zbraní, jejíž přijetí podpořilo v roce 2017 122 členských států OSN, a usilovala o podpis a ratifikaci této smlouvy všemi členskými státy OSN; naléhavě podporovala jaderné odzbrojení na regionální i celosvětové úrovni v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 27. října 2016(6), které vyzývá všechny členské státy EU, aby podporovaly konferenci OSN, na které se bude jednat o právně závazném nástroji vedoucím k zákazu a úplnému odstranění jaderných zbraní; podporovala úsilí OSN o zabránění nestátním subjektům a teroristickým skupinám ve vývoji, výrobě, získávání či přemísťování zbraní hromadného ničení a jejich nosičů; trvala na plném dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), Úmluvy o chemických zbraních a Úmluvy o biologických zbraních;
at)
plně uplatňovala Smlouvu o obchodu se zbraněmi a podněcovala všechny členské státy OSN k ratifikaci této smlouvy nebo k přistoupení k ní;
au)
usilovala o účinnější kroky proti odklánění zbraní a munice na nezákonný trh a proti nelegálnímu obchodu s nimi, včetně ručních palných a lehkých zbraní, zejména vyvinutím systému pro sledování pohybu zbraní; požadovala, aby se členové OSN aktivně zasazovali o celosvětové odzbrojování a o předcházení závodům ve zbrojení;
av)
věnovala zvláštní pozornost technologickému pokroku v oblasti vyzbrojování robotické techniky a zejména ozbrojeným robotům a dronům a jejich souladu s mezinárodním právem; stanovila právní rámec týkající se dronů a ozbrojených robotů v souladu se stávajícím mezinárodním humanitárním právem s cílem zabránit zneužívání těchto technologií v nelegálních činnostech státních a nestátních subjektů; prosazovala zahájení účinného jednání o zákazu dronů a ozbrojených robotů, které umožňují provádění útoků bez lidského zásahu; prosazovala právní rámec založený na OSN, který důsledně stanoví, že při používání ozbrojených dronů je třeba dodržovat mezinárodní humanitární právo a mezinárodní právo v oblasti lidských práv; důrazně odsoudila rozšířené zneužívání lidských práv a porušování mezinárodního humanitárního práva; vyzvala k větší ochraně lidských práv a základních svobod ve všech podobách, v nichž se projevují, mimo jiné v souvislosti s novými technologiemi; usilovala o mezinárodní zákaz zbraňových systémů, u nichž použití síly nekontroluje člověk, jak požadoval při různých příležitostech Parlament, a aby v rámci přípravy příslušných schůzí na úrovni OSN urychleně zaujala a přijala společný postoj k autonomním zbraňovým systémům a jednomyslně se vyjadřovala na příslušných fórech a v souladu s tím jednala;
aw)
vybídla všechny členské státy OSN, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu o zákazu používání, skladování, výroby a přesunu protipěchotních min a o jejich zničení;
ax)
vzhledem k rezoluci shromáždění OSN pro životní prostředí UNEP/EA.3/Res.1 a rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 34/20 usilovala o ujasnění a vytváření závazků pro období po skončení konfliktu týkajících se odstranění a řešení kontaminace způsobené používáním zbraní obsahujících ochuzený uran a poskytnutí pomoci komunitám zasaženým používáním těchto zbraní;
Lidská práva, demokracie, a právní stát
ay)
připomínala, že lidská práva jsou nedělitelná, vzájemně provázaná a na sobě závislá; vyzvala EU a OSN, aby nejen důrazně odsoudily celosvětový trend směřující k marginalizaci a popírání lidských práv a demokracie s cílem zvrátit negativní tendence, a to i s ohledem na uzavírání prostoru pro občanskou společnost, ale také aby případně účinně využívaly dostupné právní nástroje, zejména článek 2 dohod o přidružení mezi EU a třetími zeměmi; naléhavě vyzvala všechny členské státy OSN, aby ratifikovaly a účinně prováděly všechny klíčové úmluvy OSN o lidských právech, včetně Úmluvy OSN proti mučení a opčního protokolu k této úmluvě, opčních protokolů k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, jež zřizují mechanismy pro podávání stížností a vyšetřování, a aby plnily požadavky ohledně oznamovací povinnosti v rámci těchto nástrojů a závazek k loajální spolupráci s mechanismy OSN v oblasti lidských práv; upozornila na globální odpor proti obráncům lidských práv a zastáncům demokratizace;
az)
zajistila, aby reformy v oblasti lidských práv byly i nadále plně začleněny do všech tří pilířů reformy OSN; podporovala začlenění aspektu lidských práv do činnosti Organizace spojených národů;
ba)
prosazovala svobodu deistů a teistů, jakož i osob, které se považují za ateisty, agnostiky, humanisty a volnomyšlenkáře;
bb)
nadále hájila svobodu náboženského vyznání či přesvědčení; vybízela k většímu úsilí o ochranu práv náboženských a dalších menšin; vyzvala k větší ochraně náboženských menšin před pronásledováním a násilím; vyzvala ke zrušení zákonů, které kriminalizují rouhání či odpadlictví od víry a slouží jako záminka k pronásledování náboženských menšin a nevěřících; podporovala činnost zvláštních zpravodajů v oblasti svobody náboženského vyznání či přesvědčení; aktivně usilovala o to, aby OSN uznala genocidu vůči náboženským a jiným menšinám páchanou organizací ISIL/Dá´iš a předkládala Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS) případy, v nichž existuje podezření na spáchání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy;
bc)
vybízela Radu OSN pro lidská práva (UNHRC) k dohledu nad dodržováním lidských práv ve svých vlastních členských státech, aby se zabránilo chybám z minulosti, jako bylo uznání členství států, které hrubě porušují lidská práva a zastávají antisemitská politická stanoviska;
bd)
vybízela všechny členské státy OSN, aby zajistily možnost plného zapojení svých občanů do politických, sociálních a hospodářských procesů – včetně svobody náboženského vyznání či přesvědčení –, aniž by tito občané byli diskriminováni;
be)
vyzvala všechny vnitrostátní a mezinárodní orgány, aby naléhavě přijaly závazné nástroje určené k účinné ochraně lidských práv a zajistily plné prosazování všech vnitrostátních a mezinárodních závazků vyplývajících z mezinárodních pravidel; opětovně zdůraznila význam UNHRC; připomněla, že Valné shromáždění má povinnost při volbě členů UNHRC přihlížet k tomu, jak kandidáti plní svou povinnost prosazovat a chránit lidská práva, právní stát a demokracii; vyzvala k ustanovení jasných kritérií pro členství v UNHRC založených na dodržování lidských práv;
bf)
vyjádřila hluboké politování nad rozhodnutím USA opustit Radu OSN pro lidská práva; připomněla zapojení EU a její podporu tohoto nezbytného subjektu v oblasti lidských práv a naléhavě vyzvala vládu USA, aby své rozhodnutí znovu uvážila;
bg)
vybídla všechny státy, včetně členských států EU, aby urychleně ratifikovaly opční protokol k Mezinárodní úmluvě o hospodářských, sociálních a kulturních právech, kterým se zřizuje mechanismus pro podávání stížností a vyšetřování;
bh)
spolupracovala se všemi členskými státy OSN na prosazování práv na svobodu vyjadřování, kterou stanoví článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv, a zdůraznila význam svobodného tisku a svobodných médií ve zdravé společnosti a roli každého občana v takové společnosti; zdůraznila význam svobody médií, pluralismu, nezávislosti médií a bezpečnosti novinářů při řešení nových výzev; zahájila debatu o nalezení rovnováhy mezi ochranou svobody médií a svobody projevu a bojem proti falešným informacím; usilovala o ochranu novinářů, kteří pracují na korupčních kauzách a jejichž životy jsou ohroženy;
bi)
zachovala pevný závazek prosazovat zrušení trestu smrti na celém světě; nadále prosazovala nulovou toleranci vůči trestu smrti; vyzvala k moratoriu na výkon trestu smrti a dále usilovala o jeho celosvětové zrušení; odsoudila častější využívání rozsudků smrti pro trestné činy související s drogami a vyzvala k zákazu trestu smrti a mimosoudních poprav coby trestu za tyto trestné činy;
bj)
podporovala a zintenzivnila mezinárodní úsilí prostřednictvím OSN o zajištění analýzy situace žen a mužů, jakož i začlenění genderových a lidských práv do všech činností OSN; vyzvala k vymýcení veškerého násilí vůči ženám a dívkám a jejich diskriminace, a to i diskriminace založené na genderové identitě; hájila a chránila práva leseb, gayů, bisexuálů, transgender osob a intersexuálů (LGBTI) a vyzývala ke zrušení právních předpisů v členských státech OSN, které kriminalizují osoby na základě jejich sexuality nebo genderové identity; vybídla Radu bezpečnosti, aby dále řešila a posilovala práva osob LGBTI;
bk)
posilovala úlohu MTS a mezinárodního systému trestního soudnictví za účelem prosazování odpovědnosti a ukončení beztrestnosti; poskytovala MTS důraznou diplomatickou, politickou a finanční podporu; vyzvala všechny členské státy OSN, aby se připojily k MTS prostřednictvím ratifikace a provádění Římského statutu, a vybídla k ratifikaci změn přijatých v Kampale; vyzvala státy, které od MTS odstupují, aby své rozhodnutí změnily; podporovala MTS coby klíčovou instituci pro pohnání pachatelů k zodpovědnosti a pro pomoc obětem v dosažení spravedlnosti a aby podporovala intenzivní dialog a spolupráci mezi MTS, OSN a jejími agenturami a Radou bezpečnosti OSN;
bl)
důrazně odsoudila soudní šikanu, věznění, zabíjení, vyhrožování a zastrašování obránců lidských práv po celém světě v důsledku toho, že vykonávají legitimní činnost v oblasti lidských práv; usilovala na mezinárodní úrovni o zajištění ochrany ohrožených obránců lidských práv a jejich podpory a vyzvala členské státy OSN, aby přijaly politiky, které by jim umožnily vykonávat jejich činnost; přijala politiku, která systematicky a jednoznačně odsuzuje zabíjení obránců lidských práv a všechny pokusy vystavit je jakékoli formě násilí, pronásledování, vyhrožování, obtěžování, zmizení, uvěznění či svévolného zatýkání; odsoudila osoby, které tyto krutosti páchají či tolerují, a posilovala veřejnou diplomacii ve vztahu k plné podpoře obránců lidských práv; zdůraznila, že obránci lidských práv a občanští aktivisté patří k hlavním činitelům v oblasti udržitelného rozvoje; vyzvala členské státy OSN, aby přijaly politiky, které zajistí ochranu a podporu ohrožených obránců lidských práv; uznala, že obránci lidských práv v oblasti životního prostředí, půdy a domorodého obyvatelstva čelí vzrůstajícím hrozbám;
bm)
v souladu s evropským protikorupčním acquis se zavázala prosazovat protikorupční opatření a usilovat o jejich další začlenění do programů Organizace spojených národů;
bn)
požadovala, aby EU a její členské státy spolupracovaly s partnery na dalším provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a vyzvala všechny země včetně členských států EU, aby vypracovaly a prováděly národní akční plány, které podnikům uloží povinnost zajistit dodržování lidských práv; opakovaně vyzvala EU a její členské státy, aby se co nejrychleji aktivně a konstruktivně zapojily do vytváření právně závazného mezinárodního nástroje, který bude v rámci mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulovat činnost nadnárodních korporací a dalších podniků, aby bylo možné předcházet porušování lidských práv, vyšetřovat je a napravovat, a aby byl v takových případech zajištěn přístup k opravným prostředkům; podporovala vypracování závazné Smlouvy OSN o podnikání a lidských právech s cílem zajistit odpovědnost podniků; v této souvislosti přivítala činnost pracovních skupin OSN pro podnikání a lidská práva a připomněla OSN, EU a jejím členským státům, aby konstruktivně pomáhaly tato jednání urychlit a řešit přetrvávající obavy EU;
bo)
zintenzivnila úsilí v rámci Mezinárodní aliance za obchod bez mučení, které zahájila EU společně s regionálními partnery; zřídila mezinárodní fond na pomoc zemím při vypracování a provádění právních předpisů zakazujících obchod se zbožím, které lze použít k mučení a výkonu trestu smrti; podporovala zřízení mezinárodního nástroje pro zákaz obchodu s tímto zbožím, přičemž by vycházela ze zkušeností s nařízením Rady (ES) č. 1236/2005 na toto téma;
bp)
zajistila, aby ženy měly přístup k prostředkům plánování rodičovství a k celé škále veřejné a univerzální sexuální a reprodukční zdravotní péče a souvisejícím právům, včetně moderní antikoncepce a bezpečné a legální interrupce; zdůrazňuje skutečnost, že univerzální přístup ke zdravotní péči, zejména k sexuální a reprodukční zdravotní péči a souvisejícím právům, je základním lidským právem, což je v rozporu s tzv. „globálním roubíkovým pravidlem“, které začátkem roku 2017 znovu zavedla vláda Spojených států;
bq)
podporovala přístup ke zdravotně postiženým osobám v rizikových situacích založený na lidských právech v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;
br)
zohlednila, že Romové patří mezi nejdiskriminovanější menšiny na světě a že se tato diskriminace v některých zemích zhoršuje; připomněla, že Romové žijí na všech kontinentech, a jedná se tudíž o celosvětový problém; vyzvala OSN ke jmenování zvláštního vyslance pro romské záležitosti, aby se zvýšila informovanost a aby bylo zaručeno, že programy OSN se budou vztahovat i na Romy;
bs)
vyzvala členské státy OSN včetně členských států EU, aby provedly doporučení zvláštního zpravodaje OSN pro současné formy rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a s nimi spojené netolerance;
Globální pakty o migraci a uprchlících
bt)
plně podporovala úsilí OSN vedoucí ke sjednání dvou celosvětových paktů o migraci a uprchlících, které se budou zakládat na Newyorské deklaraci pro uprchlíky a migranty ze září 2016, s cílem nalézt účinnější mezinárodní řešení této otázky a odpovídající postup vytvoření celosvětového režimu správy, zlepšení spolupráce v oblasti mezinárodní migrace, mobility osob, rozsáhlých přesunů uprchlíků a vleklých situací uprchlíků a zavádění trvalých řešení a postupů s cílem jasně poukázat na význam ochrany práv uprchlíků a migrantů; vyzvala členské státy EU, aby se k tomuto postoji jednotně přihlásily a aktivně hájily a podporovaly jednání o těchto důležitých otázkách; připomněla, že cíle udržitelného rozvoje obsažené v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 uznávají, že opatření pro plánovanou a dobře řízenou migraci mohou přispět k dosažení udržitelného rozvoje a růstu podporujícího začlenění, jakož i ke snížení nerovnosti uvnitř států a mezi nimi navzájem;
bu)
prosadila ambiciózní a vyvážená ustanovení, která umožňují účinnější mezinárodní spolupráci a spravedlivější a předvídatelnější globální sdílení odpovědnosti při řízení migračních přesunů a nuceného vysídlování a současně zajišťují odpovídající podporu pro uprchlíky na celém světě;
bv)
podporovala veškeré úsilí o zajištění rozsáhlé a udržitelné pomoci pro rozvojové země, které poskytují útočiště velkému množství uprchlíků, a trvalých řešení pro uprchlíky, mimo jiné proto, aby mohli být soběstační a mohli se začlenit do komunit, v nichž žijí; připomněla, že provádění globálního paktu přináší jedinečnou příležitost posílit vazby mezi humanitární pomocí a rozvojovými politikami;
bw)
zajistila, aby se globální pakty zaměřovaly na občany a lidská práva a nabízely dlouhodobá, udržitelná a komplexní opatření ve prospěch všech zúčastněných stran; věnovala zvláštní pozornost migrantům ve zranitelných situacích, jako jsou děti, ohrožené ženy, oběti obchodování s lidmi nebo osoby se zdravotním postižením, a dalším ohroženým skupinám včetně komunity LGBTI osob, a zdůraznila, že je důležité vytvářet migrační politiku z meziodvětvového hlediska, aby mohla řešit jejich zvláštní potřeby; zdůraznila, že je zapotřebí plně rozpracovat aktualizované a víceodvětvové genderové hledisko kolektivní mezinárodní reakce na situaci uprchlíků, které by se zaměřovalo na potřebu zvláštní ochrany žen, mimo jiné prostřednictvím boje proti násilí páchanému na ženách, a které by posilovalo schopnosti a dovednosti žen v procesu obnovy a usmíření; vyzvala členské státy OSN, aby přijaly samostatný závazek prosazovat rovnost pohlaví a posílení postavení žen a dívek coby ústřední prvek globálního paktu, v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 5;
bx)
požadovala, aby bylo vynaloženo větší úsilí na zamezení nelegální migraci a boj proti převaděčství osob a obchodování s lidmi, a to zejména prostřednictvím likvidace zločineckých sítí pomocí včasné a účinné výměny relevantních informací; zlepšila metody identifikace a ochrany obětí a posílila spolupráci s třetími zeměmi za účelem vysledování, zabavení a vymáhání výnosů z trestné činnosti v tomto odvětví; na úrovni OSN trvala na tom, že je důležité ratifikovat a plně provádět Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a její protokoly týkající se převaděčství migrantů po souši, po moři i vzdušnou cestou, a potlačovala a trestala obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, a předcházela mu;
by)
zajistila, aby byla věnována zvláštní pozornost uprchlicím a žadatelkám o azyl, které jsou vystaveny nejrůznějším formám diskriminace a jsou více ohroženy sexuálním a genderově zaměřeném násilím jak v zemi svého původu, tak během své cesty do bezpečnějších destinací; připomněla, že ženy a dívky, které hledají azyl, mají zvláštní potřeby a obavy, které jsou odlišné od potřeb a obav mužů a vyžadují, aby provádění všech azylových politik a postupů zohledňovalo rovnost pohlaví a bylo přizpůsobené konkrétním případům; vyzvala k posílení systémů ochrany dětí a podporovala konkrétní opatření v nejlepším zájmu dětských uprchlíků a migrantů vycházející z Úmluvy o právech dítěte;
bz)
se zabývala rozšířeným jevem osob bez státní příslušnosti, který patří mezi nejnaléhavější problémy v oblasti lidských práv; zajistila, aby tato otázka byla odpovídajícím způsobem řešena v rámci probíhajících jednání o globálním paktu;
ca)
nadále zvyšovala podporu, včetně finanční podpory, poskytovanou vysokému komisaři OSN pro uprchlíky (UNHCR) při provádění jeho mezinárodního mandátu spočívajícího v ochraně uprchlíků, mimo jiné před zločineckými skupinami a jednotlivci zapojenými do obchodování s lidmi a do převaděčství osob u zdroje i v tranzitních zemích;
cb)
pomohla zemím Východního partnerství při řešení problémů, jimž čelí v důsledku rozsáhlého nuceného vnitřního vysídlení z oblastí konfliktu, a rázně zakročila v zájmu ochrany a obnovy práv vysídlených osob, včetně jejich práva na návrat, vlastnických práv a práva na osobní bezpečnost;
cc)
nadále zdůrazňovala mimořádnou důležitost vzdělávání dívek a žen pro vytváření ekonomických příležitostí;
cd)
zopakovala svou vážnou obavu, že statisíce vnitřně vysídlených osob a uprchlíků, kteří opustili své rodné země v souvislosti s vleklými konflikty, zůstanou vysídlené, a opětovně potvrdila právo všech vnitřně vysídlených osob a uprchlíků na bezpečný a důstojný návrat do jejich země původu;
ce)
trvala na tom, že je nutné poskytovat financování určené konkrétně na účast žen v rozhodovacím procesu na mezinárodní úrovni;
Rozvoj
cf)
prováděla ambiciózní Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje; zdůraznila vedoucí úlohu EU v procesu, který vedl k přijetí Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a akčního programu z Addis Abeby; přijala konkrétní opatření k zajištění účinného provádění Agendy OSN 2030 a programu z Addis Abeby jakožto důležitých rozvojových nástrojů; zajistila, aby EU a OSN i nadále zastávaly důležitou úlohu při provádění Agendy OSN 2030 s cílem vymýtit chudobu a vytvářet společnou prosperitu, vyřešit nerovnosti, vytvořit bezpečnější a spravedlivější svět, bojovat proti změně klimatu a chránit životní prostředí;
cg)
přijala konkrétní opatření pro zajištění účinného provádění Agendy OSN 2030 a všech 17 cílů udržitelného rozvoje coby důležitých nástrojů pro prevenci a udržitelný rozvoj; podněcovala a podporovala země, aby přijaly odpovědnost a stanovily vnitrostátní rámce pro dosažení 17 cílů udržitelného rozvoje; vybídla členské státy OSN k přeorientování svých rozpočtů na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030; potvrdila, že EU zůstává největším světovým dárcem rozvojové pomoci, neboť poskytuje 75,7 miliard EUR, a podporovala trvalý růst společné pomoci EU, která tvoří základ vytrvalého úsilí členských států o prosazování míru, blahobytu a udržitelného rozvoje na celém světě; naléhala na členské státy OSN, aby plnily své závazky v oblasti prostředků na rozvojovou pomoc, a vyzvala k přijetí pevného rámce založeného na ukazatelích a k využívání statistických údajů pro hodnocení situace v rozvojových zemích, monitorování pokroku a zajištění odpovědnosti; nadále vynakládala úsilí na dosažení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v rámci všech politik EU, což je klíčové pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, a rovněž usilovala o větší soudržnost politik na úrovni OSN v souladu s cílem č. 17;
Změna klimatu a diplomatická činnost v oblasti klimatu
ch)
opětovně potvrdila závazek EU v rámci Pařížské dohody, vybídla všechny členské státy OSN k její ratifikaci a účinnému provádění a zdůraznila, že Pařížskou dohodu je třeba provádět na celosvětové úrovni a všemi členskými státy OSN; potvrdila, že je zapotřebí ambiciózní politika EU v oblasti klimatu, že EU musí být připravena zlepšit stávající vnitrostátně stanovené příspěvky pro rok 2030, včetně příspěvků EU, a že je rovněž nutné včas vypracovat dlouhodobou strategii pro období do roku 2050 a podporovat všechny iniciativy v tomto směru; usilovala o účinnější opatření pro udržitelnost životního prostředí, zejména v souvislosti s bojem proti změně klimatu, prostřednictvím mezinárodních opatření a kroků za účelem ochrany a zlepšení kvality životního prostředí a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji; dále zvyšovala úroveň cílů týkajících se snižování emisí a zdůraznila vedoucí úlohu EU ve světě, pokud jde o opatření v oblasti klimatu;
ci)
opětovně zdůraznila, že opatření v oblasti klimatu jsou pro Evropskou unii hlavní prioritou; zajistila, aby EU zůstala v čele boje proti změně klimatu a dále spolupracovala v této oblasti s OSN; vyzvala všechny státy OSN k dodržování Pařížské dohody a zajistila urychlené provedení rozhodnutí přijatých na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2016; zintenzivnila úsilí o opětovné zapojení USA do mnohostranné spolupráce v oblasti změny klimatu;
cj)
byla aktivním partnerem veškerého úsilí OSN o posílení celosvětového partnerství a spolupráce v oblasti změny klimatu a zdůraznila, že klima může být výchozím bodem diplomatických vztahů s partnery, s nimiž jsou ostatní body jednání vysoce sporné, což přináší příležitost k posílení stability a míru;
ck)
zintenzivnila své diplomatické úsilí v oblasti klimatu skrze vypracování komplexní diplomatické strategie a začlenila opatření v oblasti klimatu do všech oblastí vnější činnosti EU, včetně obchodu, rozvojové spolupráce, humanitární pomoci a bezpečnosti a obrany, s ohledem na skutečnost, že systém, který není environmentálně udržitelný, vede k nestabilitě; utvořila silnou alianci států a subjektů, které budou nadále přispívat k dosažení cílů týkajících se omezení globálního oteplování výrazně pod 2°C a zároveň se budou snažit omezit nárůst teploty na nejvýše 1,5°C;
cl)
připomněla, že dopady změny klimatu prožívají ženy a muži různě; zdůraznila, že ženy jsou zranitelnější a více vystavené rizikům a zátěži, a to z různých důvodů od nerovného přístupu ke zdrojům, vzdělávání, pracovním příležitostem a vlastnickým právům až po sociální a kulturní normy; zdůraznila, že by to mělo být odpovídajícím způsobem zohledněno; zajistila, aby ženy hrály ústřední úlohu při hledání řešení za účelem zmírnění problémů spojených se změnou klimatu a přizpůsobení se této změně, včetně mezinárodních jednání o klimatu, s cílem reagovat způsobem zohledňujícím otázku rovnosti žen a mužů a odstranit příčiny nerovností;
cm)
připomněla, že ženy mají omezený přístup k výrobním prostředkům, omezenou kontrolu nad nimi a omezená práva a mají méně příležitostí utvářet rozhodnutí a ovlivňovat politiku, jak je oficiálně uznáváno již od 13. konference smluvních stran o změně klimatu (COP 13), která se konala na ostrově Bali v roce 2007;
cn)
úzce spolupracovala s malými ostrovními státy a dalšími zeměmi, které čelí nejzávažnějším důsledkům změny klimatu, s cílem zajistit, aby na různých fórech OSN byl slyšet jejich hlas a byly zohledněny jejich potřeby;
co)
se zapojila do všeobecné veřejné diskuse se všemi členskými státy OSN o důležitosti dodržování ústavních omezení prezidentské funkce na celém světě;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, Evropské službě pro vnější činnost, Komisi a pro informaci Valnému shromáždění OSN a generálnímu tajemníkovi OSN.
Doporučení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ohledně odstřižení zdrojů příjmů pro džihádisty – cílená opatření proti financování terorismu, Přijaté texty, P8_TA(2018)0059.
Světová zdravotnická organizace, World Report on Violence and Health (Světová zpráva o násilí a zdraví), Ženeva, 2002, s. 154; Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí, Discussion paper 2: The Nature, Scope and Motivation for Sexual Violence Against Men and Boys in Armed Conflict (Diskusní dokument 2: povaha, rozsah a motivace sexuálního násilí vůči mužům a chlapcům v ozbrojeném konfliktu), předložený na schůzi výzkumných pracovníků Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí týkající se páchání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech: zjišťování nedostatků ve výzkumu za účelem vytváření účinnějších intervencí, která se konala dne 26. června 2008.