Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavu V, článek 21 a čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na Martensovu doložku, která je součásti Dodatkového protokolu 1 z roku 1977 k Ženevským úmluvám,

–  s ohledem na část IV programu OSN pro odzbrojení z roku 2018, která nese název „Zajištění naší společné budoucnosti“,

–  s ohledem na svou studii o dopadu používání bezpilotních letounů a robotů ve válečných konfliktech na lidská práva ze dne 3. května 2013,

–  s ohledem na své různé postoje, doporučení a usnesení vyzývající k mezinárodnímu zákazu smrtících autonomních zbraňových systémů (LAWS), jako je doporučení Radě ze dne 5. července 2018 k zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(1), mandát pro zahájení jednání schválený na plenárním zasedání dne 13. března 2018 za účelem přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu, a s ohledem na usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2016 a o politice Evropské unie v této oblasti(2), doporučení Radě ze dne 7. července 2016 k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(3) a na usnesení ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi(4),

–  s ohledem na výroční zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mimosoudních, hromadných a svévolných poprav Christofa Heynse ze dne 9. dubna 2013 (A/HRC/23/47),

–  s ohledem na stanoviska EU k smrtícím autonomním zbraňovým systémům pronesená ke skupině vládních odborníků smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních při jejích zasedáních v Ženevě ve dnech 13.–17. listopadu 2017, 9.–13. dubna 2018 a 27.–31. srpna 2018,

–  s ohledem na příspěvky, které různé státy, včetně členských států EU, učinily před konáním zasedání skupiny vládních odborníků v roce 2017 a 2018,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017, v němž výbor vyzývá k takovému přístupu k umělé inteligenci, při němž bude ve velení člověk, a k zákazu smrtících autonomních zbraňových systémů,

–  s ohledem na to, že Svatý stolec vyzval k zákazu smrtících autonomních zbraní,

–  s ohledem na otevřený dopis z července 2015, který podepsalo více než 3 000 vědecko-výzkumných pracovníků v oblasti umělé inteligence a robotiky, a dopis ze dne 21. srpna 2017, jež podepsalo 116 zakladatelů předních společností v oboru robotiky a umělé inteligence, v němž varují před smrtícími autonomními zbraňovými systémy, a dopis od 240 technologických organizací a 3 089 osob, které se zavázaly, že nikdy nebudou vyvíjet, vyrábět nebo používat smrtící autonomní zbraňové systémy,

–  s ohledem na prohlášení Mezinárodního výboru Červeného kříže a iniciativy občanské společnosti, jako je kampaň Zastavte roboty zabijáky (Stop Killer Robots), která zastupuje 70 organizací z 30 zemí včetně organizací Human Rights Watch, Article 36, PAX a Amnesty International,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se politika a činnost Evropské unie řídí zásadami v oblasti lidských práv a respektem k lidské důstojnosti, zásadami Listiny OSN a mezinárodním právem; vzhledem k tomu, že tyto zásady by se měly uplatňovat, aby bylo možné dosáhnout míru, zabránit konfliktům a posílit mezinárodní bezpečnost;

B.  vzhledem k tomu, že termín „smrtící autonomní zbraňové systémy“ odkazuje na zbraňové systémy nevyužívající významnou kontrolu ze strany člověka nad zásadními funkcemi, jako je výběr jednotlivých cílů a útok na ně;

C.  vzhledem k tomu, že podle neověřených zpráv neznámý počet zemí, veřejně financovaných odvětví průmyslu a soukromých průmyslových podniků provádí výzkum a vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů, a to od raket se schopností selektivního cílení až po přístroje vybavené kognitivními dovednostmi se schopností naučit se rozhodovat s kým, kdy a kde bojovat;

D.  vzhledem k tomu, že neautonomní systémy, jako jsou automatizované dálkově ovládané systémy a systémy řízené na dálku, by neměly být považovány za smrtící autonomní zbraňové systémy;

E.  vzhledem k tomu, že smrtící autonomní zbraňové systémy mohou zásadně změnit válčení podněcováním k bezprecedentním a nekontrolovaným závodům ve zbrojení;

F.  vzhledem k tomu, že smrtící autonomní zbraňové systémy vyvolávají základní etické a právní otázky týkající se kontroly prováděné člověkem, zejména pokud jde o zásadní rozhodnutí, jako je výběr cíle a útok na něj; vzhledem k tomu, že stroje a roboti nemohou přijímat rozhodnutí jako lidé, kteří se rozhodují na základě právní zásady rozlišování mezi civilními a vojenskými cíli a zásady proporcionality a obezřetnosti;

G.  vzhledem k tomu, že zapojení a dohled člověka je pro rozhodovací proces týkající se usmrcení zásadní, neboť za rozhodnutí týkající se života a smrti zůstávají i nadále odpovědní lidé;

H.  vzhledem k tomu, že se na veškeré zbraňové systémy a jejich operátory plně vztahuje mezinárodní právo, včetně humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv, a že dodržování mezinárodního práva je klíčový požadavek, jejž musí státy plnit, zejména v případě respektování zásad, jako je ochrana civilního obyvatelstva nebo přijímání preventivních opatření pro útok;

I.  vzhledem k tomu, že používání smrtících autonomních zbraňových systémů vyvolává klíčové otázky týkající se uplatňování mezinárodního práva v oblasti lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a evropských norem a hodnot, pokud jde o budoucí vojenské akce;

J.  vzhledem k tomu, že v srpnu 2017 poslalo 116 zakladatelů předních mezinárodních podniků působících v oblasti robotiky a umělé inteligence otevřený dopis organizaci OSN, v němž vyzývají vlády, aby „zabránily závodu ve zbrojení souvisejícímu s tímto druhem zbraní“ a aby „se vyhnuly destabilizačním účinkům těchto technologií“;

K.  vzhledem k tomu, že by se mohlo stát, že jakýkoli smrtící autonomní zbraňový systém bude špatně fungovat kvůli špatně napsanému kódu nebo kybernetickému útoku ze strany nepřátelského státu nebo nestátního subjektu;

L.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k urychlenému vypracování a přijetí společného postoje ke smrtícím autonomním zbraňovým systémům, k mezinárodnímu zákazu vývoje, výroby a používání smrtících autonomních zbraňových systémů, které by umožňovaly provádět útoky bez významné kontroly ze strany člověka, a k zahájení účinných jednání o jejich zákazu;

1.  připomíná, že EU má ambice stát se celosvětovým obhájcem míru, a vyzývá Unii, aby se usilovněji zasazovala o odzbrojení a nešíření zbraní na celém světě a k tomu, aby v rámci své činnosti a svých opatření usilovala o zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, o dodržování mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv a o ochranu civilistů a civilní infrastruktury;

2.  vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, členské státy a Evropskou radu, aby neprodleně a před letošním listopadovým zasedáním vysokých smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních vypracovaly a přijaly společný postoj ke smrtícím autonomním zbraňovým systémům, který zajistí významnou lidskou kontrolu nad zásadními funkcemi zbraňových systémů, včetně při nasazení, a aby v příslušných fórech vystupovaly jednotně a rovněž podle toho jednaly; vyzývá v této souvislosti místopředsedkyni, vysokou představitelku, členské státy a Radu, aby sdílely osvědčené postupy a shromáždily názory odborníků, akademických pracovníků a občanské společnosti;

3.  naléhavě vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, členské státy a Radu, aby usilovaly o zahájení mezinárodních jednání o právně závazném nástroji zakazujícím smrtící autonomní zbraňové systémy;

4.  zdůrazňuje v této souvislosti, že je mimořádně důležité předcházet vývoji a výrobě jakéhokoli smrtícího autonomního zbraňového systému, který by postrádal člověkem prováděnou kontrolu zásadních funkcí, jako je výběr cíle a útok na něj;

5.  připomíná svůj postoj ze dne 13. března 2018 k nařízení o programu rozvoje evropského obranného průmyslu, zejména k odstavci 4 článku 6 (způsobilá opatření), a zdůrazňuje svou ochotu přijmout podobný postoj v souvislosti s připravovaným programem pro výzkum v oblasti obrany, programem rozvoje obranného průmyslu a dalšími relevantními skutečnostmi Evropského obranného fondu v období po roce 2020;

6.  zdůrazňuje skutečnost, že žádné ze zbraní nebo zbraňových systémů, které v současné době používají síly EU, nejsou smrtící autonomní zbraňové systémy; připomíná, že zbraně a zbraňové systémy speciálně navržené k ochraně vlastních platforem, sil a obyvatelstva proti vysoce dynamickým hrozbám, jako jsou nepřátelské rakety, střelivo a letadla, nejsou považovány za smrtící autonomní zbraňové systémy; zdůrazňuje, že rozhodnutí o útoku na letadlo s lidskou posádkou by měli přijímat lidští operátoři;

7.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů a generálnímu tajemníkovi NATO.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0312. (2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0494. (3) Úř. věst C 101, 16.3.2018, s. 166. (4) Úř. věst C 285, 29.8.2017, s. 110.