Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2034(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0329/2018

Předložené texty :

A8-0329/2018

Rozpravy :

PV 22/10/2018 - 18
CRE 22/10/2018 - 18

Hlasování :

PV 25/10/2018 - 13.16

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0432

Přijaté texty
PDF 172kWORD 58k
Čtvrtek, 25. října 2018 - Štrasburk Konečné znění
Zaměstnanost a sociální politiky v eurozóně
P8_TA(2018)0432A8-0329/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o zaměstnanosti a sociálních politikách v eurozóně (2018/2034(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 3 a 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 16. února 2012 s názvem „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ (COM(2012)0055),

–  s ohledem na články 9, 145, 148, 149, 152, 153, 174 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí(1),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména cíle 1, 3, 4, 5, 8, 10 a 13,

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 s názvem „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 14. května 2018 týkající se hospodářské politiky eurozóny(2),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 s názvem „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. května 2018 s názvem „Evropský semestr 2018: doporučení pro jednotlivé země“ (COM(2018)0400),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Roční analýza růstu na rok 2018“ (COM(2017)0690),

–  s ohledem na předlohu společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 22. listopadu 2017, která doprovází sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 o roční analýze růstu 2018 (COM(2017)0674),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 22. listopadu 2017 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států (COM(2017)0677), který předložila Komise, a na související postoj Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018(3),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 22. listopadu 2017 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2017)0770),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2018“ (COM(2017)0771),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Návrhy rozpočtových plánů na rok 2018: celkové posouzení“ (COM(2017)0800),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 s názvem „Vytvoření evropského pilíře sociálních práv“ (COM(2017)0250),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 s názvem „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvaný „Hodnocení doporučení z roku 2013 s názvem Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (SWD(2017)0258),

–  s ohledem na strategický závazek Komise pro rovnost žen a mužů 2016–2019 a Evropský pakt pro rovnost žen a mužů 2011–2020 a na související závěry Rady ze dne 7. března 2011(4),

–  s ohledem na barcelonské cíle v oblasti péče o děti z roku 2002, tj. poskytovat do roku 2010 předškolní péči nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku zahájení povinné školní docházky a nejméně 33 % dětí ve věku do tří let,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2016)0604), který předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších investic“ (COM(2016)0581),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 s názvem „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem na balíček o oběhovém hospodářství(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2016 k zahájení konzultací o evropském pilíři sociálních práv (COM(2016)0127) a na jeho přílohy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o možnostech opětovného začlenění pracovníků, kteří se zotavují z úrazu a nemoci, do kvalitních zaměstnání(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2018(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o boji proti nerovnostem jakožto nástroji k podpoře tvorby pracovních míst a růstu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o hospodářské politice eurozóny(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020(14),

–  s ohledem na zprávu Komise s názvem „Zpráva o přiměřenosti důchodů 2018: současná a budoucí přiměřenost příjmů ve stáří v EU“,

–  s ohledem na zprávu Komise s názvem „Zpráva o stárnutí obyvatelstva 2018: hospodářské a rozpočtové předpovědi pro členské státy EU (2016-2070),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 2. února 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní(15),

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu a turínský proces zahájený v roce 2014, jehož cílem je posílení smluvního systému Evropské sociální charty v Radě Evropy a v jejím vztahu k právu Evropské unie(16),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k první zprávě Evropské unie (září 2015),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017 z března 2017 s názvem: „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0329/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v červnu 2018 činila míra nezaměstnanosti v eurozóně očištěná od sezónních vlivů 8,3 %, což představuje pokles oproti 9,0 % v červnu 2017 a vůbec nejnižší míru nezaměstnanosti v eurozóně od prosince 2008; vzhledem k tomu, že rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi členskými státy eurozóny je výrazný: nejnižší míra nezaměstnanosti v červnu 2018 byla zaznamenána na Maltě (3,9 %) a v Německu (3,4 %) a nejvyšší – stále znepokojivá – v Řecku (20,2 % v dubnu 2018) a ve Španělsku (15,2 %), přičemž zaměstnanost v Řecku činila 57,8 % a ve Španělsku 65,5 %;

B.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí v eurozóně činila v červnu 2018 16,9 %, zatímco v červnu 2017 to bylo 18,9 %; vzhledem k tomu, že přestože míra nezaměstnanosti setrvale klesá, je stále nepřijatelně vysoká a více než dvakrát vyšší než celková průměrná nezaměstnanost – v některých zemích je nezaměstnaný každý třetí mladý člověk; vzhledem k tomu, že prvotní odpovědnost za řešení nezaměstnanosti mají členské státy, pokud jde o přípravu a provádění regulačních rámců trhu práce, systémů vzdělávání a odborné přípravy a aktivních politik na trhu práce s cílem zajistit mimo jiné tvorbu důstojných pracovních příležitostí s důstojným ohodnocením;

C.  vzhledem k tomu, že také rozdíl v nezaměstnanosti mladých lidí je mezi členskými státy eurozóny výrazný – v eurozóně byla nejnižší míra nezaměstnanosti mladých lidí v červnu 2018 zaznamenána na Maltě (5,5 %) a v Německu (6,2 %) a nejvyšší v Řecku (42,3 % v dubnu 2018), Španělsku (34,1 %) a Itálii (32,6 %);

D.  vzhledem k tomu, že i další členské státy čelí strukturálním problémům na trhu práce, k nimž patří nízká účast a nesoulad mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi a kvalifikacemi; vzhledem k tomu, že jsou stále více zapotřebí opatření zaměřená na začleňování nebo opětovné začleňování neaktivních pracovníků v zájmu uspokojení poptávky trhu práce;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 dosahovala celková míra zaměstnanosti v eurozóně 71,0 %, přičemž míra zaměstnanosti žen činila 65,4 %; vzhledem k tomu, že cílem Evropské unie v rámci strategie Evropa 2020 je dosáhnout alespoň 75% zaměstnanosti osob mezi 20 a 64 lety, mj. prostřednictvím většího zapojení žen, starších pracovníků a lepší integrace migrantů na trh práce; vzhledem k tomu, že na konci roku 2016 přesáhla míra zaměstnanosti v eurozóně nejvyšší hodnoty před krizí a ve druhém čtvrtletí roku 2018 vzrostla o 1,5 % ve srovnání s týmž čtvrtletím předchozího roku; vzhledem k tomu, že tato míra však stále ještě nedosahuje hodnot zaznamenaných v některých členských státech před deseti lety – s tím, že ve východních zemích to lze přisoudit spíše dlouhodobému poklesu populace než negativnímu vývoji na trhu práce; vzhledem k tomu, že trend klesajícího počtu hodin odpracovaných jedním pracovníkem, mimo jiné v důsledku nedobrovolné práce na částečný úvazek, je i nadále znepokojivý – v roce 2017 došlo k mírnému poklesu (0,3 %) oproti předchozímu roku a úroveň je stále o přibližně 3,0 % nižší než v roce 2008(17);

F.  vzhledem k tomu, že segmentace trhu práce postihuje především ženy, pracovníky s nízkou kvalifikací, mladé a starší osoby, osoby se zdravotním postižením a osoby s přistěhovaleckým původem, u nichž je také pravděpodobnější, že budou pracovat na částečný úvazek a na dobu určitou – tyto formy zaměstnání jsou vedle nestandardních a atypických forem zaměstnání a falešné samostatné výdělečné činnosti i nadále rozšířené; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti osob ve věku 55–64 let činila v roce 2017 v EU 57 %, což je o 10 procentních bodů méně než celková míra zaměstnanosti, a rozdíl mezi ženami a muži byl 13 procentních bodů, tj. o 3 procentní body více než v případě celkové populace v produktivním věku; vzhledem k tomu, že demografická předpověď počítá s rostoucím počtem starších pracovníků;

G.  vzhledem k tomu, že univerzální přístup ke kvalitnímu zdravotnictví představuje základní potřebu, kterou musí členské státy zajistit a investovat do ní;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo 23,1 % obyvatel eurozóny ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je více než v roce 2009, zatímco míra chudoby pracujících dosahovala 9,5 %; vzhledem k tomu, že 118 milionů evropských občanů je stále ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je o jeden milion více než před krizí; vzhledem k tomu, že cíl strategie Evropa 2020 v oblasti snížení rizika chudoby a sociálního vyloučení o 20 milionů osob oproti hodnotám z roku 2008 není stále ani zdaleka splněn; vzhledem k tomu, že zatímco míra materiální deprivace se snižuje, míra příjmové chudoby a rizika chudoby je na vzestupu;

I.  vzhledem k tomu, že míra dlouhodobé nezaměstnanosti v eurozóně klesá (z 5 % v roce 2016 na 4,4 % v roce 2017), stále však představuje 48,5 % z celkové nezaměstnanosti, což je nepřijatelně mnoho;

J.  vzhledem k tomu, že podle ročního přezkumu vývoje zaměstnanosti a sociálních ukazatelů v Evropě za rok 2018 (ESDE) je omezené tempo růstu produktivity na zaměstnance, které negativně ovlivňuje mzdový růst, spojeno s takovými faktory, jako je vyšší podíl práce na částečný úvazek a nižší počet odpracovaných hodin;

K.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti na částečný úvazek a práce na dobu určitou se v eurozóně od roku 2013 nemění, přestože představuje velkou část celkové zaměstnanosti – práce na částečný úvazek představovala v roce 2017 21,2 % všech pracovních smluv; vzhledem k tomu, že podíl práce na částečný úvazek je u žen (31,4 %) výrazně vyšší než u mužů (8,2 %), což je jev, který může mít výrazný dopad na příjmy a nároky na sociální zabezpečení; vzhledem k tomu, že v roce 2016 měli mladí lidé vůbec nejvyšší podíl smluv na dobu určitou – takovou smlouvu mělo 43,8 % všech zaměstnanců ve věku 15 až 24 let;

L.  vzhledem k tomu, že přiměřenost důchodů je stále problematická, neboť riziko sociálního vyloučení se zvyšuje s věkem, a rozdíl ve výši důchodů žen a mužů, který činí 37 %, je pro mnoho starších žen stále problémem, který u nich zvyšuje riziko chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že důchodové nároky osob s nestandardním zaměstnáním a osob samostatně výdělečně činných jsou nižší než u zaměstnanců;

M.  vzhledem k tomu, že přístup k sociálním službám, jako je péče o děti, zdravotní péče a služby v oblasti dlouhodobé péče, i k cenově dostupným službám na podporu mobility, mají zásadní vliv na přiměřenost příjmu, zejména pokud jde o osoby s nízkými příjmy nebo osoby závislé na systému sociálního zabezpečení;

1.  konstatuje, že přestože jsou současné hospodářské podmínky v eurozóně příznivé a celková zaměstnanost setrvale roste, ekonomická obnova není v rámci eurozóny rovnoměrně rozdělena a stále existuje velký prostor pro zlepšení, pokud jde o hospodářskou konvergenci, boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti, nerovnosti žen a mužů, segmentaci trhu práce a nerovnosti, zejména v případě zranitelných skupin, snižování počtu osob, které pracují pod úrovní své kvalifikace, snižování chudoby obecně a zvláště chudoby pracujících, odstranění chudoby dětí a podporu produktivity a růst mezd; konstatuje, že mzdová nerovnost by byla mnohem vyšší, pokud by neexistovaly redistribuční účinky sociálních transferů, které v roce 2015 snížily podíl osob ohrožených chudobou přibližně o třetinu (33,7 %); lituje skutečnosti, že jejich dopad byl nedostatečný a v jednotlivých členských státech se výrazně lišil – např. v Belgii, Finsku a Irsku snížil příjmovou nerovnost o více než 20 %, zatímco v Estonsku, Itálii, Lotyšsku, Portugalsku a Řecku o méně než 10 %;

2.  zdůrazňuje, že požívání sociálních práv a řádně fungující a účinný systém sociálního zabezpečení, který poskytuje přiměřenou ochranu všem pracovníkům, bez ohledu na typ jejich zaměstnaneckého poměru, smlouvu nebo formu zaměstnání, představují vedle aktivních a udržitelných politik na trhu práce důležité základní podmínky pro snižování chudoby a sociálního vyloučení, zejména těch nejzranitelnějších osob, zajišťují inkluzivní vnitrostátní trhy práce a posilují odolnost a konkurenceschopnost hospodářství eurozóny jako celku;

3.  vítá větší finanční podporu poskytovanou členským státům v rámci Programu na podporu strukturálních reforem za účelem provádění reforem zaměřených na vytváření kvalitních pracovních míst na podporu zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti s důrazem na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí a zvyšování mezd; vítá Komisí předložený návrh na rozšíření oblasti působnosti tohoto programu i na země, jejichž měnou není euro, s cílem posílit hospodářské a sociální sbližování v celé EU;

4.  bere na vědomí doporučení Komise pro jednotlivé země z roku 2018, která jsou důležitou součástí evropského semestru, a vítá zvláštní pozornost, kterou věnují sociálním otázkám; vybízí Komisi, aby zajistila soulad mezi sociálními a hospodářskými doporučeními pro jednotlivé země a aby respektovala doložku flexibility v Paktu o stabilitě a růstu, jak je stanoveno ve Společně dohodnutém postoji k flexibilitě v rámci Paktu o stabilitě a růstu, který předložila Rada; se znepokojením poukazuje na to, že pouze 50 % doporučení pro jednotlivé země z roku 2017 bylo úplně nebo alespoň částečně provedeno, a vybízí proto členské státy, aby v souvislosti s prováděním těchto doporučení vyvíjely větší úsilí, a to zejména v oblastech:

   chudoby a sociálního vyloučení, včetně dětské chudoby a chudoby pracujících, zejména mezi zranitelnými skupinami,
   nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti v souladu s doporučením Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce(18),
   příjmové nerovnosti,
   růstu mezd,
   boje proti předčasnému ukončování školní docházky a vysokému počtu osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy,
   vzdělávání, celoživotního učení, odborného vzdělávání a přípravy,
   udržitelnosti a přiměřenosti penzijních systémů,
   zdravotnictví, včetně dlouhodobé péče,
   bezpečného a adaptabilního zaměstnání,
   genderové vyváženosti, konkrétně účasti na trhu práce a rozdílu v odměňování žen a mužů a rozdílu ve výši důchodů;

5.  zdůrazňuje proto, že tvorba důstojných pracovních míst, přístup k sociální ochraně bez ohledu na pracovní vztah nebo typ smlouvy a růst mezd mají významný dopad na snižování nerovností, rizika chudoby a sociálního vyloučení a pomohou zlepšit životní úroveň a podpořit hospodářskou obnovu; zdůrazňuje, že reformy členských států podpořené Komisí prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země by se proto měly zaměřit především na politiky, které zvýší produktivitu a potenciál udržitelného růstu, podpoří tvorbu kvalitních pracovních míst a omezí nerovnost a chudobu, zejména dětskou chudobu; podporuje vytváření pracovních smluv na dobu neurčitou a zároveň zajišťuje adaptabilitu, podporuje inkluzivní trh práce a zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem;

6.  vítá sdělení Komise ze dne 13. března 2018 o monitorování provádění evropského pilíře sociálních práv (COM(2018)0130), které uvádí pilíř do souladu s cyklem evropského semestru, protože priority evropského pilíře sociálních práv se budou odrážet v analýze přijatých opatření a pokroku dosaženého na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že sociální cíle a závazky EU by měly mít stejnou prioritu jako její hospodářské cíle; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily sociální práva tím, že provedou evropský pilíř sociálních práv takovým způsobem, aby zajistily skutečný sociální rozměr EU (prostřednictvím právních předpisů, mechanismů tvorby politik a finančních nástrojů poskytovaných na příslušné úrovni);

7.  konstatuje, že trhy práce jednotlivých zemí eurozóny se mezi sebou značně liší, což představuje problém pro jejich řádné fungování; požaduje proto, aniž by byla dotčena zásada subsidiarity, dobře promyšlené politiky a reformy v oblasti trhu práce, které vytvoří kvalitní zaměstnání, podpoří rovné příležitosti, rovné zacházení s pracovníky a sociální a solidární ekonomiku, usnadní rovný přístup na trh práce a sociální ochranu, usnadní mobilitu pracovních sil, zajistí opětovné začlenění nezaměstnaných a vypořádají se s nerovnostmi a rozdíly mezi ženami a muži; vyzývá členské státy, aby rozvíjely sociální a hospodářské politiky v souladu se zásadami doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(19), zejména aby zajišťovaly poskytování odpovídající podpory příjmu, dostupné trhy práce a přístup ke kvalitním službám, a připomíná, že všechny tyto prvky jsou považovány za nezbytné pro udržitelné výsledky;

8.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit míru zaměstnanosti a podpořit vytváření důstojných pracovních míst, a to zejména u osob dlouhodobě nezaměstnaných, s nízkou kvalifikací, mladých a starších pracovníků, žen, migrantů, osob se zdravotním postižením a marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, tak aby mohlo být v souladu s cílem strategie Evropa 2020 dosaženo alespoň 75% míry zaměstnanosti a aby bylo zmírněno riziko chudoby, zejména dětské chudoby a chudoby pracujících, a sociální vyloučení, jemuž tito lidé čelí; zdůrazňuje, že je třeba snížit počet osob, které čelí chudobě, aby bylo dosaženo cíle strategie Evropa 2020, jímž je snížení chudoby o 20 milionů osob; zdůrazňuje, že je třeba snížit dětskou chudobu pomocí zavedení záruky pro děti v celé EU;

9.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly opatření a strategie v souladu s evropským pilířem sociálních práv a řešily tak sociální potřeby těch, pro něž je trh práce nedostupný, např. mimořádně deprivovaných osob, jako jsou bezdomovci, děti a mladí lidé a osoby s chronickými tělesnými a duševními zdravotními potížemi;

10.  požaduje vytvoření vnitrostátních strategií a koordinaci na úrovni EU k boji proti diskriminaci na základě věku na trzích práce jako reakce na narůstající počet starších pracovníků v EU, a to i zvýšením informovanosti o směrnici Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(20), sladěním právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s cílem udržitelné zaměstnanosti a s ohledem na nová a nově vznikající rizika při práci a rovněž zajištěním přístupu k možnostem celoživotního učení a zkvalitněním politik podporujících sladění pracovního a rodinného života;

11.  vyzývá členské státy eurozóny, aby v plné míře využily možností daných příznivým hospodářským výhledem a prováděly reformy trhu práce, které se zaměří na vytváření pracovních míst podporujících předvídatelné, bezpečné a otevřené formy zaměstnání, právně spolehlivé pracovní smlouvy, jež stanoví pracovní podmínky, a to předcházením falešné samostatné výdělečné činnosti a bojem proti ní a zajištěním přiměřené sociální ochrany bez ohledu na pracovní poměr nebo druh smlouvy; vyzývá členské státy, aby přijaly a uplatňovaly navrhované doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně a aby povzbuzovaly pracovníky v zaměstnáních s nestandardními smlouvami k zaregistrování se do systémů sociální ochrany; zdůrazňuje význam probíhajících jednání o směrnici o předvídatelných a transparentních pracovních podmínkách;

12.  vyzývá členské státy, aby investovaly do služeb v oblasti péče během celého života, aby pokračovaly v dosahování barcelonských cílů z roku 2002 v oblasti péče o děti a aby rozvíjely cíle v oblasti péče o seniory a závislé osoby; je přesvědčen, že poskytování pečovatelských služeb v rámci rodiny by nemělo mít nepříznivý dopad na sociální nebo důchodové dávky; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečnou akumulaci důchodových práv;

13.  vyzývá členské státy eurozóny, aby snížily rozdíly v důchodech mezi ženami a muži a zajistily mezigenerační rovnost pomocí důstojných a dostatečných důchodových dávek s cílem odstranit chudobu a sociální vyloučení ve stáří a zároveň aby zajistily dlouhodobou udržitelnost důchodových systémů, podpořily vyšší míru zaměstnanosti v rámci důstojných pracovních míst, která zajistí vyšší příspěvky na důchodové pojištění a nezatíží nadměrně mladší generaci; se znepokojením konstatuje, že ve většině členských států eurozóny přetrvává velký rozdíl ve výši důchodů žen a mužů a vysoká míra předčasných odchodů do důchodu; poukazuje na to, že udržitelnost důchodových systémů může být, kromě jiných iniciativ, posílena snížením nezaměstnanosti, účinným řešením problematiky nehlášené práce a integrací migrantů a uprchlíků na trh práce; vítá doporučení Komise ve zprávě o přiměřenosti důchodů z roku 2018 o potřebě holistické reflexe ohledně přiměřenosti příjmů ve stáří a finanční udržitelnosti důchodových systémů; zároveň požaduje provedení další analýzy situace „nejstarších seniorů“, jejichž důchodové nároky mohly časem v důsledku inflace poklesnout;

14.  je přesvědčen, že reformy systémů sociální ochrany v jednotlivých členských státech musí směřovat k usnadnění účasti na trhu práce pro ty, kteří mohou pracovat, a to tak, že zajistí, aby se jim práce vyplatila; v tomto ohledu zdůrazňuje, že podpora příjmů by měla být určena těm, kteří ji potřebují nejvíce;

15.  konstatuje, že míra volných pracovních míst v eurozóně byla v prvním čtvrtletí 2018 2,1 % oproti 1,9 % v roce 2017; zdůrazňuje, že potřebné dovednosti lze získat a problém nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi lze řešit zlepšením kvality, dosažitelnosti, cenové dostupnosti a přístupnosti vzdělání a odborné přípravy, včetně cílené kvalitní odborné přípravy, zlepšením vzájemného uznávání kvalifikací, posílením opatření zaměřených na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci, se zvláštní pozorností věnovanou základním dovednostem, a poskytnutím příležitostí k neformálnímu vzdělávání dospělých, což vyžaduje odpovídající podporu, včetně financování z prostředků EU, aniž by byl dotčen článek 149 SFEU, a financování na vnitrostátní a regionální úrovni; v této souvislosti požaduje cílená opatření na podporu zranitelných skupin, včetně Romů, osob se zdravotním postižením, osob, které předčasně ukončily školní docházku, dlouhodobě nezaměstnaných a migrantů a uprchlíků; zdůrazňuje potřebu zvýšit význam odborného vzdělávání na trhu práce a podniknout kroky ke zvýšení jeho přitažlivosti ve srovnání s akademickou dráhou; podporuje pokračující provádění a monitorování iniciativy týkající se cest prohlubování dovedností s cílem pomoci získat lidem základní dovednosti potřebné pro 21. století; vyzývá členské státy, aby učinily prioritou komplexní odbornou přípravu vštěpující digitální a podnikatelské dovednosti a aby zohlednily přechod k digitální ekonomice v souvislosti se zlepšováním dovedností a rekvalifikací;

16.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že průměrná míra výdajů vládních institucí na vzdělávání vyjádřená jakožto procentuální podíl na HDP se v EU19 v období let 2009 až 2016 meziročně snižovala(21); zdůrazňuje, že řádně financované veřejné vzdělávací systémy jsou klíčové pro rovnost a sociální začleňování;

17.  s hlubokým znepokojením bere na vědomí stále velký počet evropských občanů, kteří mají omezenou znalost čtení nebo problémy s gramotností, včetně funkční a mediální negramotnosti, což vyvolává hluboké obavy, pokud jde o smysluplné a účinné zapojení do veřejného života a trhu práce;

18.  vybízí k podpoře systémů duálního vzdělávání a dalších podobných politik; zdůrazňuje, že účinné vazby mezi vzděláním, výzkumem, inovacemi a trhem práce mohou rozhodujícím způsobem přispět k tvorbě pracovních míst;

19.  zdůrazňuje, že bezpečné a přiměřené vzdělávací prostředí je klíčové pro zajištění dobrých životních podmínek studentů a vyučujících;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly zvláštní opatření v rámci zaměstnaneckých, vzdělávacích a sociálních politik s cílem zajistit účinné začlenění osob se zdravotním postižením a osob pocházejících ze znevýhodněných poměrů;

21.  poukazuje na to, že je třeba plánovat a podporovat organizované a aktuální programy poradenství ohledně výběru povolání na školách, zejména na venkově a v pohraničních, horských a ostrovních regionech;

22.  podporuje mobilitu studentů, pracovníků, sportovců a umělců v EU a v eurozóně; je nicméně znepokojen skutečností, že značné rozdíly v životních a pracovních standardech v eurozóně způsobují nedobrovolnou migraci, která dále prohlubuje důsledky takzvaného odlivu mozků; poukazuje na skutečnost, že klíčovým předpokladem pro boj proti tzv. odlivu mozků je tvorba důstojných pracovních míst a podpora účinných strategií ve vzdělávání, odborné přípravě a kariérním poradenství; požaduje, aby budoucí vzdělávací a zaměstnanecké politiky účinně bojovaly proti tomuto fenoménu, a to i plným rozvíjením evropského prostoru vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit evropskou studentskou kartu s cílem podpořit mobilitu ve vzdělávání, usnadnit vzájemné uznávání osvědčení, diplomů a odborné kvalifikace a snížit administrativní zátěž a náklady pro studenty a instituty vzdělávání a odborné přípravy;

23.  zdůrazňuje, že podle ukazatelů strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) by do roku 2020 mělo mít méně než 15 % patnáctiletých problémy se čtením, matematikou a vědou; vítá začlenění ukazatele „nedostatečných výsledků ve vzdělávání“ u patnáctiletých (výsledky u nízké úspěšnosti v matematice v rámci Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA)) do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů;

24.  připomíná, že podle ukazatelů strategického rámce ET 2020 by se do roku 2020 mělo nejméně 95 % dětí (od 4 let věku do věku povinné školní docházky) účastnit předškolního vzdělávání; zdůrazňuje, že oblast „předškolní péče“ ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů zahrnuje pouze jeden ukazatel, a to pro děti mladší 3 let, které jsou ve formální péči; zdůrazňuje, že nemá dostatek informací ohledně pokrytí starších dětí, které dosud nedosáhly věku povinné školní docházky, a ohledně rozsahu poskytování dětské péče měřené počtem hodin, které jsou dětem věnovány;

25.  bere na vědomí pozitivní úlohu otevřeného vzdělávání a otevřených univerzit v procesu získávání znalostí a dovedností, zejména on-line programů odborné přípravy pro zaměstnance, neboť se jedná o dynamickou formu učení, která odpovídá aktuálním potřebám a zájmům účastníků;

26.  připomíná svou výzvu, aby byly finanční prostředky vyčleněné na program Erasmus+ v příštím víceletém finančním rámci (VFR) přinejmenším ztrojnásobeny s cílem umožnit účast mnohem většímu počtu mladých lidí, mládežnických organizací, studentů středních škol a učňů v celé Evropě; požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost jak lidem pocházejícím ze znevýhodněných sociálně-ekonomických poměrů s cílem umožnit jim podílet se na tomto programu, tak i zdravotně postiženým v souladu s povinnostmi členských států vyplývajícími z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

27.  připomíná strategický potenciál kulturních a tvůrčích odvětví, která v EU vytvářejí pracovní místa a bohatství; zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví představují 11,2 % všech soukromých podniků a 7,5 % všech osob zaměstnaných v celé ekonomice EU a vytvářejí 5,3 % celkové evropské hrubé přidané hodnoty; zdůrazňuje úlohu kulturních a tvůrčích odvětví pro zachování a podporu evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a jejich přínos k hospodářskému růstu, inovacím a zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí;

28.  zdůrazňuje, že přiměřené investice a plánování ve vzdělávání, zejména pokud jde o digitální dovednosti a programování, jsou klíčové pro zajištění konkurenceschopné pozice Unie, dostupnosti kvalifikované pracovní síly a zaměstnatelnosti této pracovní síly;

29.  vyzývá Komisi, aby poskytovala pobídky a technickou pomoc, které by mladým lidem pomáhaly zakládat vlastní podniky, a aby navrhovala opatření na podporu podnikatelského ducha i v rámci školních osnov v členských státech;

30.  zdůrazňuje, že je třeba provádět reformy, které připravují trh práce a jeho pracovní síly na digitální transformaci pro osoby všech věkových skupin a prostředí prostřednictvím pružného přístupu zaměřeného na žáka, a to zejména zajištěním odpovídajícího celoživotního učení a odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností, což má zásadní význam pro ekonomiku založenou na znalostech; zdůrazňuje význam celoživotního profesního poradenství, jehož cílem je zajistit účast občanů na vhodné, flexibilní a vysoce kvalitní odborné přípravě a profesním růstu; v této souvislosti připomíná limity prognóz v oblasti dovedností vzhledem k rychle se měnící povaze trhu práce a zdůrazňuje v této souvislosti význam průřezových dovedností, jako je komunikace, řešení problémů, kreativita a schopnost učit se, které posilují odolnost a schopnost lidí přizpůsobovat se změnám a po celý život získávat nové dovednosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby vnitrostátní systémy sociální ochrany poskytovaly náležitou ochranu všem zaměstnancům, včetně v rámci nových forem zaměstnání a nových druhů smluv, a odpovídající krytí pro ty, kdo nemohou pracovat nebo nemohou nalézt práci; vyzývá členské státy, aby rozvíjely politiky trhu práce, které podporují mobilitu mezi odvětvími a rekvalifikaci pracovníků, což bude stále důležitější spolu s tím, jak se naše trhy práce přizpůsobují digitální transformaci našich ekonomik; zdůrazňuje v tomto ohledu, že pro zajištění spravedlivé transformace je nutné zapojit jak odborové svazy, tak sdružení zaměstnavatelů;

31.  vyzývá členské státy eurozóny, aby přistoupily k nezbytným reformám a zvýšily sociální investice s cílem zajistit přístupnost, dosažitelnost, cenovou dostupnost, kvalitu a nákladovou efektivnost svých systémů zdravotní péče; požaduje, aby se obnovený evropský cíl, jímž je zásadní zvýšení počtu let zdravého života díky prevenci, stal prioritou politik EU v oblasti zdraví, a to navíc k opatřením v oblasti léčby; požaduje aktivní provádění zdravotních osvětových kampaní;

32.  požaduje evropskou strategii v oblasti kvality a dostupnosti systémů dlouhodobé péče na základě práv a komunitního přístupu k dlouhodobé péči a podpoře; požaduje zásadní investice do systémů dlouhodobé péče s cílem připravit se na zvýšené potřeby v důsledku demografických změn; uznává, že odvětví dlouhodobé péče nenabízí odpovídající pracovní podmínky, a požaduje nové ocenění práce v oblasti péče a pracovních podmínek v pečovatelských službách, aby byla zajištěna kvalita dlouhodobé péče;

33.  poukazuje na to, že je třeba přijmout promyšlená opatření pro lepší sladění pracovního a soukromého života, která by měla zahrnovat poskytování cenově dostupné péče o děti a předškolní děti a dlouhodobé péče, vyvážení úlohy žen a mužů v oblasti péče, podporu uzpůsobeného uspořádání pracovní doby a zavedení výhodné a placené mateřské, otcovské, rodičovské a pečovatelské dovolené; v této souvislosti považuje za nezbytný krok k dosažení většího sladění pracovního a soukromého života přijetí směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob; dále požaduje evropskou iniciativu v oblasti sociální ochrany a služby pro neformální pečovatele;

34.  zdůrazňuje, že je důležité posílit strukturovaný dialog a účast sdružení zaměstnavatelů, odborových svazů a organizací občanské společnosti na rozvoji a provádění politik a reforem v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti a jejich aktivní zapojení do procesu semestru;

35.  je přesvědčen, že v zájmu udržení a zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti musí být regulační rámec trhu práce v členských státech jasný, jednoduchý a flexibilní a dodržovat vysoké pracovní standardy;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(2) Úř. věst C 179, 25.5.2018, s. 1.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0181.
(4) Úř. věst. C 155, 25.5.2011, s. 10.
(5) Směrnice (EU) 2018/849, (EU) 2018/850, (EU) 2018/851 a (EU) 2018/852.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0325.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0078.
(8) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 89.
(9) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 200.
(10) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 156.
(11) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 135.
(12) Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.
(13) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93.
(14) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 117.
(15) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 157.
(16) https://www.coe.int/en/web/turin-european-social-charter/turin-process
(17) http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=cs&pubId=8030&furtherPubs=yes
(18) Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.
(19) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.
(20) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(21) Údaje Eurostatu.

Poslední aktualizace: 10. prosince 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí