Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o situaci v Azovském moři (2018/2870(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině,
– s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 15. května 2018 o částečném otevření Krymského mostu,
– s ohledem na Úmluvu OSN o mořském právu, Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a Chartu OSN,
– s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1085 ze dne 30. července 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny(1), jímž se doplňuje šest subjektů podílejících se na výstavbě mostu přes Kerčský průliv na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření uvedená v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014,
– s ohledem na dohodu mezi Ruskou federací a Ukrajinou o spolupráci při využívání Azovského moře a Kerčského průlivu z roku 2003, na Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách ze dne 5. prosince 1994 a na soubor opatření pro provádění minských dohod ze dne 12. února 2015,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že situaci v Azovském moři řešila dvoustranná dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem z roku 2003, která toto území definuje jako vnitřní vody obou států a která dává oběma stranám pravomoc provádět kontroly podezřelých plavidel; vzhledem k tomu, že svobodu plavby zajišťuje jak tato dohoda z roku 2003, tak i Úmluva OSN o mořském právu;
B. vzhledem k tomu, že výstavba Krymského mostu a plynovodu a položení podvodních kabelů k nezákonně anektovanému Krymskému poloostrovu bez souhlasu Ukrajiny představuje další porušení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny ze strany Ruské federace;
C. vzhledem k tomu, že Krymský most omezuje velikost plavidel, která mohou vplouvat do ukrajinských přístavů v Azovském moři, na 33 metrů, pokud jde o podjezdnou výšku, a na 160 metrů, pokud jde o jejich délku, což znemožňuje lodím třídy Panamax, které před stavbou mostu tvořily více než 20 % veškeré lodní dopravy, vplouvat do Azovského moře; vzhledem k tomu, že před otevřením mostu přes Kerčský průliv na jaře tohoto roku byly kontroly prováděny namátkově, neobtěžovaly a nenarušovaly volný pohyb lodí a nákladu;
D. vzhledem k tomu, že Rusko často hrubým způsobem blokuje a kontroluje lodě plavící se přes Kerčský průliv do ukrajinských přístavů nebo z nich; vzhledem k tomu, že tyto kontroly vedou až k týdennímu zpoždění a k poklesu objemu přepravy nákladů, což způsobuje místnímu hospodářství na Ukrajině a obchodníkům, jejichž plavidel se tyto kontroly týkají, citelné finanční ztráty; vzhledem k tomu, že podle zdrojů ukrajinské vlády se muselo do konce září 2018 podrobit těmto nepřiměřeným kontrolám více než 200 plavidel, včetně více než 120 lodí registrovaných v EU, zatímco na lodě plavící se pod ruskou vlajkou se tyto kontroly nevztahovaly;
E. vzhledem k tomu, že tato města a celý širší region už čelí nepříznivým hospodářským a sociálním důsledkům anexe Krymu a probíhajícího konfliktu ve východní části Ukrajiny podporovaného Ruskem; vzhledem k tomu, že tento nový postup Ruska už má značný negativní dopad na místní hospodářství a vede k prudkému poklesu přepravy nákladů přes ukrajinské přístavy;
F. vzhledem k tomu, že výstavba tohoto masivního mostu má negativní dopad na životní prostředí, vedla ke snížení hladiny moře v průlivu a ovlivnila proudění vody mezi Azovským a Černým mořem;
G. vzhledem k tomu, že v září 2018 se Ukrajina rozhodla vypovědět Smlouvu o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ukrajinou a Ruskou federací z roku 1997 a vytvořit v Azovském moři námořní základnu, což povede k dalšímu zvýšení její vojenské přítomnosti převelením dalších složek námořních sil a pobřežního dělostřelectva do této pobřežní oblasti;
1. vyslovuje politování nad nadměrnou činností Ruské federace v Azovském moři, jelikož se jedná o porušení mezinárodního námořního práva a mezinárodních závazků Ruska; odsuzuje nadměrné zastavování a kontroly obchodních plavidel, a to jak ukrajinských, tak i lodí plavících se pod vlajkou třetích zemí, mj. pod vlajkou nejrůznějších členských států EU; zdůrazňuje, že kontroly lodí, které je povoleno provádět namátkově, by neměly být zneužívány či prováděny z politických důvodů s cílem dále destabilizovat bezpečnost, celistvost a sociální a ekonomickou situaci na Ukrajině; vyzývá Radu a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby po Ruské federaci požadovaly okamžité ukončení intenzivní diskriminační kontroly lodí, a bude-li to nutné, aby zvážily zavedení vhodných protiopatření;
2. vyjadřuje velmi vážné znepokojení nad velmi nestabilní bezpečnostní situací v Azovském moři, která by mohla snadno přerůst v otevřený konflikt; je vážně znepokojen pokračující militarizací oblasti Azovského a Černého moře, zejména nezákonně okupovaného a anektovaného Krymského poloostrova, rozvojem strategií a zbraní A2/AD (bránících vstupu protivníka na určité území) ze strany Ruské federace, včetně nového protiletadlového systému S-400, a převelením vojenských a hlídkových plavidel z Kaspického moře; lituje, že se Azovské moře stalo novým mořským dějištěm ruských nepřátelských výbojů proti Ukrajině;
3. odsuzuje stavbu mostu přes Kerčský průliv spojujícího nezákonně anektovaný Krymský poloostrov s pevninským Ruskem a porušování práv námořní plavby v ukrajinských územních vodách; zdůrazňuje, že Rusko je v souladu s mezinárodním námořním právem a dohodou o dvoustranné spolupráci s Ukrajinou povinno nenarušovat ani neomezovat plavbu Kerčským průplavem a Azovských mořem;
4. znovu vyjadřuje svou podporu nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny, potvrzuje svrchovanost Ukrajiny ve vztahu ke Krymskému poloostrovu a své části Azovského moře a absolutní právo Ukrajiny na neomezený přístup k Azovskému moři, jak je zakotveno v Úmluvě OSN o mořském právu;
5. odsuzuje nezákonnou těžbu ropy a zemního plynu Ruskou federací na území Ukrajiny; upozorňuje na možné nebezpečí, že by se Rusko mohlo zmocnit stávajících ukrajinských ropných a plynových polí v Azovském moři, jakmile dosáhne svého a přemění jej na vnitřní moře v rámci Ruské federace;
6. upozorňuje na to, že tuto taktiku narušování teritoriálních vod evropských zemí či blokování námořní dopravy už Rusko použilo v Baltském moři, zejména proti pobaltským státům a Polsku (ve Viselském zálivu);
7. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby pozorněji sledovala vývoj bezpečnostní situace v Azovském moři vzhledem k tomu, že na prahu Evropy vzrůstá její potenciál ke konfliktu, což by mohlo mít širší bezprostřední důsledky pro bezpečnost celé EU a jejích členských států; domnívá se proto, že by bylo více než vhodné jmenovat zvláštního vyslance EU pro oblast Krymu a Donbasu, mezi jehož působnost by patřilo také Azovské moře;
8. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby přijala nezbytné kroky a navrhla, aby se mandát zvláštní pozorovatelské mise OBSE na Ukrajině, který se vztahuje na celé území Ukrajiny, včetně mořských oblastí, vztahoval také na nové zdroje napětí v Azovském moři, a zdůrazňuje, že je nutné, aby byla tato mise vybavena nezbytnými prostředky k plnění své monitorovací úlohy, nebo aby byla pro toto vodní těleso vytvořena samostatná mezinárodní monitorovací mise;
9. zdůrazňuje, že Krymský most byl postaven nelegálně, a vítá rozhodnutí Rady uvalit na šest společností, které se účastnily jeho stavby, restriktivní opatření; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby spolu s členskými státy dala v Radě jasně najevo, že pokud by došlo k další eskalaci konfliktu v Azovském moři, budou následovat další cílené sankce;
10. opakovaně vyjadřuje své znepokojení nad tím, že se stavby Krymského mostu účastnily také evropské společnosti, které tak, ať už vědomě nebo nevědomky, podkopaly sankční režim EU; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby posoudila a ověřila uplatňování platných restriktivních opatření EU, a členské státy, aby poskytly informace týkající se veškerých celních či trestněprávních šetření případů jejich případného porušování;
11. podporuje snahy ukrajinské strany v rámci veškerých diplomatických kroků a zákonných postupů, které umožňuje mezinárodní právo a příslušné úmluvy, včetně probíhajícího rozhodčího řízení podle Úmluvy OSN o mořském právu, s cílem vzdorovat nepřátelským akcím Ruska v Azovském moři;
12. vyzývá Komisi a ESVČ, aby provedly zevrubné hodnocení hospodářských škod způsobených faktickou blokádou námořní dopravy a zvážily možné způsoby, jak podpořit dopravce a přístavy, na které měla tato blokáda negativní vliv, zejména na základě větší angažovanosti EU ve městech Mariupol a Berďansk, zajištěním větší sociální odolnosti a podporou hospodářského rozvoje těchto měst a širšího jihovýchodního regionu Ukrajiny;
13. je znepokojen nepříznivým dopadem Krymského mostu na životní prostředí, což může zasahovat do zájmů všech zemí v povodí Černého moře; vyzývá Ukrajinu, Komisi a členské státy na pobřeží Černého moře, aby situaci sledovaly, vyměňovaly si příslušné informace a zjistily, zda není potřeba učinit nějaké kroky k nápravě;
14. vyjadřuje soustrast a účast rodinám obětí masové vraždy na střední škole v Kerči, k níž došlo dne 17. října 2018 a při níž bylo 20 osob zabito a desítky dalších zraněny;
15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), generálnímu tajemníkovi NATO, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace a členským státům EU.