Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2005(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0319/2018

Předložené texty :

A8-0319/2018

Rozpravy :

PV 25/10/2018 - 9
CRE 25/10/2018 - 9

Hlasování :

PV 25/10/2018 - 13.23
CRE 25/10/2018 - 13.23

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0439

Přijaté texty
PDF 194kWORD 62k
Čtvrtek, 25. října 2018 - Štrasburk Konečné znění
Využití potenciálu globalizace: obchodní aspekty
P8_TA(2018)0439A8-0319/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 k využití potenciálu globalizace: obchodní aspekty (2018/2005(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 10. května 2017 o využití potenciálu globalizace (COM(2017)0240),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2017 s názvem „Vyrovnaná a progresivní obchodní politika k využití potenciálu globalizace “ (COM(2017)0492),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie (COM(2017)0487), jenž předložila Komise dne 13. září 2017,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 k výroční zprávě o provádění společné obchodní politiky(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 s názvem „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“(3),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. září 2017 o provádění strategie v oblasti obchodní politiky: Obchod pro všechny – uskutečňování progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace (COM(2017)0491),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. listopadu 2017 o provádění dohod o volném obchodu na období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 (COM(2017)0654),

–  s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

–  s ohledem na rezoluci 26/9, kterou přijala Rada OSN pro lidská práva dne 26. června 2014, a zejména na rozhodnutí obsažené v této rezoluci „o ustavení otevřené mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní společnosti a další podniky z hlediska lidských práv, jejímž úkolem je vypracovat právně závazný mezinárodní nástroj, kterým se bude na základě mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulovat činnost nadnárodních společností a dalších podniků“,

–  s ohledem na obecné zásady OSN týkající se posouzení dopadu obchodních a investičních dohod na lidská práva,

–  s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 13. září 2017 přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2321 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie(5),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 16. března 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje systém Unie pro autocertifikaci zodpovědných dovozců cínu, tantalu, wolframu, jejich rud a zlata, které pocházejí z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí, založenou na náležité péči v rámci dodavatelského řetězce(6),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 4. října 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(9),

–  s ohledem na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na neoficiální dokument útvarů Komise ze dne 26. února 2018 nazvaný „Zpětná vazba a pokrok ve zlepšování provádění a vymáhání kapitol týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje v dohodách s EU o volném obchodu“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. července 2015 o stavu provádění obecných pokynů OSN v oblasti podnikání a lidských práv (SWD(2015)0144),

–  s ohledem na pokyny OECD pro náležitou péči v oblasti odpovědného chování podniků vydané dne 31. května 2018,

–  s ohledem na Alianci za obchod bez mučení, jejíž činnost byla zahájena na zasedání Valného shromáždění OSN dne 18. září 2017,

–  s ohledem na stanovisko Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 10. dubna 2017 o zlepšování přístupu k právní ochraně v oblasti podnikání a lidských práv na úrovni EU (1/2017),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), a zejména na čl. 4 odst. 1 této úmluvy zakazující otroctví a nevolnictví,

–  s ohledem na politický dokument Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a WTO ze dne 10. dubna 2017 nazvaný „Obchod jako hnací síla růstu pro všechny: obhajoba obchodu a politik pro snazší přizpůsobení“,

–  s ohledem na dokument OECD o klíčových otázkách z června 2017 nazvaný „Aby globalizace fungovala: lepší život pro všechny“(10),

–  s ohledem na úmluvu UNESCO z roku 1970 o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků a úmluvu UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a Evropské služby pro vnější činnost nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

–  s ohledem na obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů platné od 25. dubna 2018(11),

–  s ohledem na články 10 a 11 Listiny základních práv Evropské unie z roku 2010,

–  s ohledem na články 167, 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro právní záležitosti (A8-0319/2018),

A.  vzhledem k tomu, že globalizace je trvalý proces, který v důsledku rychlého technického pokroku vedl ke vzniku nového souboru politických, hospodářských a sociálních výzev pro budoucnost, a vzhledem k tomu, že fakticky dojde ke změnám ve všech odvětvích; vzhledem k tomu, že regulační a legislativní rámec za tímto vývojem zaostává, což ohrožuje významné společenské úspěchy;

B.  vzhledem k tomu, že nerovnost v příjmech zůstává na historických maximech, ale vzhledem k tomu, že podíl světové populace žijící v extrémní chudobě klesl ze 44 % v roce 1980 na 10 % v roce 2015; vzhledem k tomu, že Parlament souhlasí s Komisí, že globalizace představuje výzvu i v tom ohledu, že její přínosy jsou mezi lidmi a regiony rozloženy nerovnoměrně, a že pokud nebudou přijata aktivní opatření, hrozí nebezpečí, že globalizace znásobí účinky technického pokroku a nedávné hospodářské krize a přispěje k dalšímu prohlubování nerovností a k sociální polarizaci;

C.  vzhledem k tomu, že otevřenost celosvětového obchodu a globalizace mají pozitivní dopady, neboť pomáhají milionům lidí z chudoby, a tak mohou přispívat k hospodářskému růstu, prosperitě a konkurenceschopnosti zemí; vzhledem k tomu, že globalizace představuje i výzvy a její přínosy jsou mezi lidmi a regiony rozloženy nerovnoměrně; vzhledem k tomu, že ke globalizaci by nemělo docházet na úkor životního prostředí; vzhledem k tomu, že občané EU stále více požadují, aby obchodní politika Unie zajistila, že zboží vstupující na trh EU bude vyráběno za důstojných a udržitelných podmínek a že v měnícím se globálním kontextu bude EU podporovat obchodní agendu založenou na hodnotách;

D.  vzhledem k tomu, že na hodnotách založený „otevřený a spravedlivý obchod“ a investiční politiky potřebují řadu účinných doprovodných politik s cílem maximalizovat zisky a minimalizovat ztráty liberalizace obchodu pro EU i pro obyvatelstvo a hospodářství třetích zemí; vzhledem k tomu, že provádění cílů udržitelného rozvoje OSN, jejichž cílem je ukončení chudoby a dosažení sociálního a environmentálního pokroku, by se mělo stát rozhodujícím měřítkem úspěchu obchodní politiky Unie;

E.  vzhledem k tomu, že protekcionismus je zjednodušující a slabou odpovědí na výzvy globalizace; vzhledem k tomu, že protekcionistické politiky, jež nejsou prováděny v souladu s pravidly WTO, budou mít dominový efekt na všechny a poškodí dovozce, vývozce i spotřebitele; vzhledem k tomu, že spravedlivé a etické obchodní vztahy by se měly stát v mezinárodních hospodářských vztazích normou;

F.  vzhledem k tomu, že změna klimatu způsobená lidskou činností vede k rychlejší ztrátě biologické rozmanitosti a střednědobému ohrožení přežití ekosystémů, zvláště mořských, kvůli znečištění (zejména v souvislosti s využíváním uhlovodíků), než předpovídaly nejpesimističtější odhady IPCC;

G.  vzhledem k tomu, že EU má právo přijímat v oblasti obchodu s kulturními a audiovizuálními službami politiky s cílem chránit a podporovat rozmanitost kulturních projevů, jakož i kulturního dědictví a přispívat k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 4 týkajícího se kvalitního vzdělávání; vzhledem k tomu, že tato další ustanovení zahrnují společnou obchodní politiku vymezenou v článku 207 SFEU;

H.  vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 3 SEU stanoví, že EU musí respektovat svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbát na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví;

I.  vzhledem k tomu, že Evropa se pyšní bohatými a různorodými tradicemi a rozvinutým kulturním a tvůrčím odvětvím, malými a středními podniky i rozmanitými systémy veřejnoprávních sdělovacích prostředků a veřejného financování filmové tvorby, a vzhledem k tomu, že řídící zásadou musí být i nadále prosazování kulturní rozmanitosti, podpora přístupu ke kultuře a podpora demokratického dialogu, v souladu s přístupem EU k mezinárodnímu obchodu;

J.  vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví přispívají k vytváření důstojných pracovních míst a k hospodářské prosperitě a představují přibližně 2,6 % HDP EU, přičemž zaznamenávají vyšší míru růstu než ostatní hospodářská odvětví a v období finanční krize patřila k těm nejodolnějším; vzhledem k tomu, že rozvoj obchodu se zbožím a službami v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví bude důležitým hnacím motorem udržitelného hospodářského růstu a vytváření pracovních míst v Evropě;

K.  vzhledem k tomu, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví přísné normy pro zpracování osobních údajů, které vyžadují určitou míru odpovědnosti ze strany platforem a streamingových služeb v rámci regulace mezinárodního obchodu;

L.  vzhledem k tomu, že využívání globalizace v obchodních aspektech kulturních statků vyžaduje přísné dodržování všech mezinárodních úmluv o ochraně kulturního dědictví, zejména ustanovení Haagské úmluvy z roku 1954, úmluvy UNESCO z roku 1970 a úmluvy UNIDROIT z roku 1995;

M.  vzhledem k tomu, že mezikulturní dialog posiluje úctu a vzájemné porozumění a podporuje spravedlivější společenské a hospodářské výměny, včetně obchodu, neboť přispívá k rozvíjení postupů, které podporují zájmy všech stran vyváženějším a ohleduplnějším způsobem, a k boji proti nekalým praktikám, jako jsou zneužívající ustanovení a jednostranně uložené podmínky;

Využití potenciálu globalizace

1.  vítá diskusní dokument Komise o využití potenciálu globalizace i skutečnost, že se tento dokument zaměřuje na usnadnění přístupu k pozitivním účinkům globalizace, avšak zároveň zdůrazňuje, že je třeba čelit jejím negativním důsledkům;

2.  zdůrazňuje, že mezinárodní obchod nejen hraje rozhodující úlohu v hospodářském rozvoji a spolupráci zemí v globalizované ekonomice, ale má rovněž zásadní vliv na mír, sociální a ekologický udržitelný růst, zaměstnanost, vymýcení chudoby a potravinové zabezpečení, lidská práva a boj proti změně klimatu; uznává proto, že EU má stále větší odpovědnost za to, aby přispěla k řešení těchto výzev ve svých globálních obchodních a vnějších vztazích;

3.  zdůrazňuje, že je zapotřebí účinně posilovat kontroly obchodování se zbožím dvojího užití, a vyzývá proto k provádění závazků Unie plynoucích z mezinárodní smlouvy o obchodu se zbraněmi;

Vyhodnocení situace

4.  konstatuje, že země a ekonomiky jsou v důsledku globalizace stále více vzájemně propojeny; poznamenává, že toto propojení vedlo ke vzniku mezinárodních hodnotových řetězců, a poukazuje na skutečnost, že tyto hodnotové řetězce restrukturalizují mezinárodní dělbu práce, jakož i vzájemnou provázanost mezi zeměmi; připomíná, že jejich extrémní složitost, nedostatek transparentnosti a rozmělnění odpovědnosti mohou vést k vyššímu riziku porušování lidských a pracovních práv, faktické beztrestnosti trestných činů proti životnímu prostředí a k rozsáhlému vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým podvodům; znovu připomíná přínosy obchodní politiky EU založené na společných pravidlech a hodnotách, a to i v oblastech, jako jsou lidská práva, pracovní podmínky a ochrana životního prostředí;

5.  poukazuje na skutečnost, že přínosy globalizace jsou nerovnoměrně rozděleny mezi regiony i uvnitř společnosti, neboť některé regiony a odvětví mají z globalizace značný prospěch, zatímco jiné jsou postiženy strukturálními změnami a rostoucí nezaměstnaností; konstatuje, že tato situace je spolu s technologickými změnami, jako je automatizace a digitalizace, důvodem k rostoucí skepsi vůči globalizaci či k jejímu odmítání některými částmi společnosti; konstatuje, že finanční a hospodářská krize ovlivnila rozdělování příjmů a zhoršila problém chudoby; bere na vědomí, že v roce 2014 dosáhl průměrný Giniho koeficient disponibilního příjmu domácností nejvyšší hodnoty zaznamenané v posledních 30 letech, ale poukázal na zvláště negativní trend v oblasti nízkých a středně vysokých příjmů; všímá si, že střední třída se v mnoha členských státech EU zmenšuje a současně se snižuje i její podíl na celkových příjmech; je toho názoru, že kombinace mizející střední třídy, obav občanů ze ztráty jejich sociálního a ekonomického postavení a skepse ohledně globalizace může vést k protekcionismu, který je zjednodušující odpovědí na obecně převládající obavy; konstatuje, že v tomto kontextu nejsou odpovídající reakcí ani nacionalisticko-protekcionistické politiky, ani politiky nesoucí se v duchu „business-as-usual“;

6.  zdůrazňuje, že výhled udržitelné a prosperující vnitrostátní budoucnosti podporuje zmírnění a usnadňuje řízení nelegálních migračních toků do Evropy;

7.  konstatuje, že pokud selhává ekonomika, trpí i demokracie; poznamenává, že demokracie v současné době téměř všude zaznamenává úpadek; zdůrazňuje, že postavení občanů je lepší než kdykoli předtím, ale mnozí mají pocit, že jim demokracie už nepřináší užitek; zdůrazňuje, že tento trend vede k autokratickým a nedemokratickým státům, které úspěšně vyzbrojují naše společnosti a využívají lidového odporu proti globalizaci;

8.  podotýká, že hospodářský význam Číny a dalších zemí jihovýchodní Asie výrazně roste; poukazuje na rostoucí obchodní a investiční toky v tomto regionu; upozorňuje, že tento trend bude v příštích letech přetrvávat; konstatuje, že tato skutečnost povede k poměrné ztrátě významu současných globálních hospodářských center v Evropě a Severní Americe, jakož i k novým výzvám, pokud jde o zachování mezinárodní obchodní politiky založené na hodnotách; zdůrazňuje význam přizpůsobení se těmto novým hospodářským výzvám; znovu proto připomíná, že je třeba dále posilovat multilaterální režim založený na pravidlech a hodnotách; zdůrazňuje, že tento vývoj pravděpodobně ohrozí evropské strategické zájmy;

9.  konstatuje, že globalizace vede k rychlejšímu a rozsáhlejšímu šíření technologií a inovací a že technologie může být klíčovou hybnou silou obchodu; zdůrazňuje skutečnost, že EU dosud nenaplnila strategii digitálního obchodu ani nevyužila výhody, které technologie internetu a digitálních knih mohou představovat pro mezinárodní obchod;

10.  konstatuje, že čínská ekonomika výrazně roste a zvyšuje svůj podíl na trhu na úkor Evropy a Severní Ameriky; konstatuje, že nová iniciativa Číny nazvaná „Jeden pás, jedna cesta“ je pokusem této země stát se vedoucí světovou hospodářskou mocností; zdůrazňuje, že vliv Číny, který není pouze ekonomický, ale má rovněž strategický a bezpečnostní rozměr, se šíří i do Evropy; vnímá politiku „Amerika na prvním místě“ jako pokus o zvrácení poklesu Spojených států a domnívá se, že představuje ničivou sílu, pokud jde o světový hospodářský řád založený na pravidlech;

11.  zdůrazňuje, že transatlantická osa byla v posledních desetiletích vždy zárukou svobodného celosvětového obchodu založeného na hodnotách a že tuto roli může v budoucnu opět převzít; v této souvislosti konstatuje, že novým podnětem by mohla být transatlantická dohoda;

12.  poukazuje na skutečnost, že multilaterální světový hospodářský řád opírající se o WTO má problémy vstřebat tyto hluboké změny, stejně jako měnící se zájmy zemí v mezinárodních dohodách; konstatuje, že rostoucí protekcionismus ve Spojených státech i mimo ně, jakož i nedostatečné zohlednění potřeb a očekávání rozvojových zemí v mezinárodních dohodách WTO oslabují; považuje odvolací orgán WTO za zvláště důležitý pro řešení obchodních sporů a je velmi znepokojen skutečností, že Spojené státy blokují jmenování jeho členů, což narušuje fungování WTO; vyzývá Komisi, aby prokázala pružnost, pokud jde o reformu odvolacího orgánu WTO, ale aby trvala na dvoustupňovém mechanismu řešení sporů; vyjadřuje politování nad nedostatečným začleněním cílů udržitelného rozvoje do světové obchodní agendy i nad skutečností, že nejsou odpovídajícím způsobem zohledňovány; je toho názoru, že by se potřeby a očekávání rozvojových zemí měly více odrážet v mezinárodních dohodách i v rozvojovém kole z Dohá;

Evropská politika

13.  konstatuje, že EU stojí před výzvou, jak úspěšně obstát v tomto měnícím se světovém ekonomickém prostředí, což znamená, že musí zajistit svou konkurenceschopnost, avšak současně zachovat sociální a environmentální normy, posílit svou spolupráci s rostoucími ekonomikami v jihovýchodní Asii, jakož i s Indií, Čínou a Latinskou Amerikou a vyrovnat se se stále svévolnějším protekcionismem Spojených států; konstatuje, že je důležité zapojit se do restrukturalizace světového hospodářského řádu a respektovat potřeby rozvojových zemí i hospodářsky a sociálně znevýhodněných osob v rozvinutých zemích; zdůrazňuje, že jako pojící rámec pro toto zapojení musí sloužit cíle spočívající ve splnění cílů udržitelného rozvoje a provedení Pařížské dohody, přičemž zásadní význam má v tomto ohledu soudržnost politik ve prospěch rozvoje; zdůrazňuje, že nezbytnými nástroji k dosažení cílů udržitelného rozvoje jsou veřejné finance, oficiální rozvojová pomoc a mobilizace domácích zdrojů;

14.  zdůrazňuje význam doprovodných politik na podporu pozitivních účinků a příležitostí, které nabízí globalizace; zdůrazňuje potřebu strukturovaných a vyvážených dohod o volném obchodu; opakovaně vyjadřuje svou podporu obchodní politice Komise a prosazování nástrojů a prostředků obchodní politiky s cílem regulovat a řešit výzvy globalizace;

15.  domnívá se, že Evropská unie nabízí vhodný rámec podpory pro vypracování pokrokových pravidel v oblasti obchodu a investic a pro podporu hospodářské spolupráce, solidarity mezi národy a boje proti změně klimatu; vybízí Unii, aby dále rozvinula své iniciativy za účelem lepší regulace globalizace prostřednictvím účinných podpůrných opatření;

16.  bere na vědomí problémy, s nimiž se potýkají členské státy, mají-li samy čelit nadnárodním výzvám, jako jsou migrační toky, finanční krize, daňové úniky, terorismus a změna klimatu; zdůrazňuje společnou odpovědnost a úlohu regionů a měst při využití potenciálu globalizace; konstatuje, že účinnost evropských opatření závisí na úsilí členských států;

17.  zdůrazňuje, že spory mezi EU a USA vytvářejí pro EU nové výzvy, ale také příležitosti hledat nové způsoby, jak globalizaci řídit, utvářet a přijímat za ni odpovědnost;

Vnitřní reakce Evropy

18.  souhlasí s Komisí, že jedním ze základních předpokladů úspěšné evropské strategie je zachování mezinárodní konkurenceschopnosti spojené se zaručením vysokých sociálních a environmentálních standardů; vítá další posílení vnitřního trhu EU, jakož i upevnění hospodářské unie prostřednictvím harmonizace norem v oblasti sociální ochrany, mezd a životní úrovně; domnívá se, že takováto harmonizace je klíčová, neboť pevný vnitřní trh je nezbytným předpokladem pro úspěšné provádění mezinárodních strategií;

19.  zdůrazňuje, že schopnost být konkurenceschopný na mezinárodní úrovni velmi závisí na úspěšném formování automatizace a digitalizace sociálně a environmentálně odpovědným způsobem, přičemž je nutné zachovat ochranu soukromí evropských občanů; konstatuje, že nové technologie, zejména blockchain, změní charakter mezinárodního obchodu; poznamenává, že je důležité dosáhnout cílů naší politiky v oblasti změny klimatu a že k přechodu na energii z obnovitelných zdrojů musí dojít co nejdříve; je toho názoru, že EU naléhavě potřebuje vytvořit skutečnou a účinnou průmyslovou strategii s cílem snížit vnější zranitelnost a zároveň podpořit přechod na nízkouhlíkové hospodářství; domnívá se, že na příležitosti a výzvy vyplývající z globalizace a na nedávné kroky některých třetích zemí by měla reagovat obchodní politika EU, která podporuje otevřený a spravedlivý obchod s transparentními pravidly a silným multilaterálním systémem v rámci WTO;

20.  poukazuje na skutečnost, že v souladu s článkem 12 SFEU, který uznává, že požadavky na ochranu spotřebitele musí být brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie, by mohla samostatná kapitola věnovaná ochraně spotřebitele přispět k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele na základě právních záruk, například ustanovení týkajících se práva na regulaci a zásady předběžné opatrnosti, ale také vést ke hmatatelným výhodám pro spotřebitele a k posílení jejich důvěry, včetně důvěry v on-line služby, podpořit udržitelnou spotřebu, začlenit zájem spotřebitelů do provádění obchodních dohod jako celku a přispět k účinnému vymáhání spotřebitelského práva, a to i v přeshraničních situacích;

21.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit rovnější podmínky pro malé a střední podniky; žádá Komisi, aby vytvořila evropskou obchodní strategii pro malé a střední podniky s cílem zapojit je do mezinárodních hodnotových řetězců a překonat obchodní překážky, jako jsou překážky necelní povahy; zdůrazňuje, že přístup k informacím je jednou z největších překážek účasti malých a středních podniků na trhu, což znamená, že je třeba zvýšit transparentnost a podporu; požaduje, aby Komise v této souvislosti vytvořila nástroje, které malým a středním podnikům usnadní vypořádat se s pravidly původu a využívat preference; poukazuje na velký potenciál nevyužívaných preferencí a požaduje, aby Komise stanovila ambiciózní cíle pro zvýšení míry jejich využívání; bere na vědomí význam malých a středních podniků pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; požaduje, aby byly do obchodních dohod začleněny samostatné kapitoly věnované potřebám a zájmům malých a středních podniků, zejména s ohledem usnadnění přístupu na trh;

22.  konstatuje, že je zapotřebí účinných nástrojů na ochranu obchodu, vítá nedávnou reformu nástrojů na ochranu obchodu, která musí být účinně a úměrně uplatňována, aby chránila průmyslová odvětví a pracovní místa proti dumpingovým a nespravedlivě dotovaným dovozům; potvrzuje, že nástroje na ochranu obchodu by neměly být používány pro protekcionistické účely; podporuje opatření Komise přijatá v návaznosti na zavedení cla z dovozu oceli a hliníku ze strany USA; zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve zavést pravidla pro prověřování investic, aby se zamezilo zahraničním investicím, které jsou motivovány pouze průmyslovou politikou a slouží k získávání evropských technologií; připomíná, že je třeba zavést účinný mezinárodní nástroj pro zadávání veřejných zakázek; vítá odvážná opatření při začleňování rozměru sociálního a environmentálního dumpingu do těchto nástrojů a vyzývá Komisi, aby pokračovala ve vývoji stabilních metod, jež budou tyto rozměry plně zohledňovat, a to i s ohledem na sociální a environmentální normy platné ve vyvážejících zemích;

23.  konstatuje, že v reakci na ztráty pracovních míst vyvolané globalizací by členské státy měly posílit své politiky trhu práce a svou nabídku odborné přípravy; konstatuje však, že s ohledem na nové výzvy globalizace je třeba provést reformu Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), včetně reformy podmínek pro získání pomoci; zdůrazňuje, že EFG se musí stát nástrojem, který bude proaktivně připravovat zaměstnance a podniky na boj s nepříznivými dopady globalizace; poznamenává, že přístup k financování z EFG musí mít i malé podniky; zdůrazňuje, že je třeba rozšířit oblast působnosti EFG i na jiná, politicky motivovaná opatření ke přizpůsobení, a že si to vyžádá přiměřený rozpočet a vhodný mechanismus monitorování a hodnocení;

24.  uznává pozitivní kroky, které Komise činí v zájmu zvýšení transparentnosti dohod o volném obchodu; vyzývá Komisi, aby čelila skepsi vůči globalizaci dalším posilováním transparentnosti v oblasti obchodních dohod, lepším monitorováním pravidel a právních předpisů EU a větším začleňováním občanů; vyzývá Komisi, aby vedla zcela transparentní jednání prostřednictvím neustálého dialogu s Evropským parlamentem, vnitrostátními parlamenty, sociálními partnery a občanskou společností; vyzývá Radu, aby před schválením mandátu k vyjednávání i během vyjednávání informovala vnitrostátní parlamenty a občanskou společnost a zapojovala je do průběhu celého postupu; vyjadřuje politování nad skutečností, že Rada se ve svých závěrech ze dne 22. května 2018 rozhodla zachovat status quo tím, že chce zveřejňovat směrnice pro jednání o dohodách o volném obchodu s EU na základě posouzení jednotlivých případů; vyzývá Radu, aby zveřejňovala všechny mandáty k vyjednávání;

25.  zdůrazňuje, že lepší využívání potenciálu globalizace vyžaduje více globální správy a řízení a více globálních pravidel; zdůrazňuje význam podpůrných vnitrostátních politik na posílení konkurenceschopnosti a odolnosti EU;

26.  poukazuje na to, že zemědělsko-potravinářské produkty EU splňují nejpřísnější normy na světě; žádá Komisi, aby zajistila, že dovážené zemědělské produkty splňují normy EU, a aby posílila kontroly dovážených zemědělsko-potravinářských produktů v místě jejich původu a po jejich vstupu do EU;

27.  připomíná význam účinného provádění uzavřených obchodních dohod s cílem zajistit, aby naši zemědělci mohli v plném rozsahu využívat vývozní příležitosti, které tyto dohody, například Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) EU–Kanada, přinášejí;

28.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvářet nová pravidla a nové regulace obchodu na celosvětové úrovni s cílem regulovat a harmonizovat výrobní, sociální a environmentální normy v zemědělsko-potravinářském odvětví;

29.  vítá obchodní dohodu EU s Japonskem, jež je čtvrtým největším trhem pro vývoz jejích zemědělských produktů, která přinese dobré vývozní příležitosti pro mnoho zemědělsko-potravinářských produktů EU, například mléčné výrobky;

30.  zdůrazňuje, že je v první řadě důležité začlenit účinné a zavedené dvoustranné ochranné doložky, které umožní dočasné pozastavení preferencí, pokud by v důsledku vstupu obchodní dohody v platnost měl nárůst dovozu závažně poškodit nebo potenciálně závažně poškodit citlivá odvětví, a zadruhé je důležité revidovat stávající vícestranné ochranné mechanismy stanovené nařízením (EU) č. 1308/2013 (nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty)(12), které by mělo hrát preventivní úlohu pro citlivá odvětví na základě referenčního objemu a cenových stropů a umožnit automatické spuštění spolu s odkladným účinkem ochranných mechanismů, pokud je těchto stropů dosaženo;

31.  zdůrazňuje, jaký strategický význam má pro EU zachování vysoké úrovně potravinové soběstačnosti; je toho názoru, že globalizace obchodu by neměla ohrozit životaschopnost zemědělsko-potravinářských producentů v EU, jelikož to v dlouhodobém měřítku může vést k podobné závislosti na vnějších státech, kterou již pozorujeme v energetickém odvětví;

32.  konstatuje, že diskusní dokument Komise o využití potenciálu globalizace představuje první dokument, který se zmiňuje o významu zvyšování standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím agendy EU v oblasti obchodu a investic; vítá, že Komise vyjádřila odhodlání usilovat o posílení globální správy a řízení v této oblasti; vyzývá Komisi, aby do své další strategie v oblasti obchodní politiky výslovně zahrnula dobré životní podmínky zvířat a aby využila ustanovení o změnách ve stávajících dohodách o volném obchodu k dalšímu zlepšení týkajícímu se dobrých životních podmínek zvířat; vyzývá Komisi, aby zajistila, že obchodní preference budou podmíněny dodržováním standardů EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, zaručením rovných podmínek a dodržováním přání většiny občanů EU; vyzývá Komisi, aby uznala důležitou úlohu, kterou mohou mít vyšší standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat při dosahování řady cílů udržitelného rozvoje, zejména pokud jde o zdraví v souvislosti s rezistencí vůči antimikrobiálním látkám a o změnu klimatu;

33.  zdůrazňuje, že kultura a vzdělávání, včetně celoživotního učení, jsou společnými statky a že přístup ke kultuře a vzdělávání je lidským právem, a proto kulturu nebo vzdělávání nelze považovat za jakékoli zboží nebo službu, ani s nimi nelze zacházet jako s jakýmkoli zbožím či službou, nýbrž jako se společnými statky, které je třeba chránit a trvale zdokonalovat; vyzývá proto, aby byly kulturní, audiovizuální a vzdělávací služby, včetně těch, které jsou poskytovány on-line, jednoznačně vyloučeny z obchodních dohod mezi Unií a třetími zeměmi, jako je Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) se Spojenými státy;

34.  trvá proto na tom, že Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005 má klíčový význam pro mezinárodní obchodní smlouvy, které musí příslušná ustanovení této úmluvy zohledňovat a dodržovat;

35.  domnívá se, že je nezbytné vyvážit obchodní jednání o autorských právech s cílem zajistit, aby neprobíhala na základě nejmenšího společného jmenovatele, ale aby se uplatňovala co nejlepší pravidla na ochranu kulturního dědictví, podporu kulturní rozmanitosti a zajištění příjmů těch, kdo jsou činní v oblasti kultury a sdělovacích prostředků, aby upřednostňovala a posilovala kreativitu, šíření znalostí a obsahu, jakož i práva uživatelů v digitálním věku, a aby vytvářela otevřené obchodní prostředí založené na pravidlech, které je nezbytné pro prosperitu kulturních a tvůrčích odvětví Evropské unie;

36.  opět vyzývá k tomu, aby EU uplatnila své právo na přijetí či zachování jakéhokoli opatření (především opatření regulačního nebo finančního charakteru), včetně právně závazného obecného ustanovení, jehož účelem je ochrana a podpora kulturní a jazykové rozmanitosti, kulturního dědictví, svobody projevu a plurality a svobody sdělovacích prostředků – bez ohledu na použitou technologii nebo distribuční platformu – při obchodních jednáních se třetími zeměmi;

37.  uznává ochranu údajů jako základní právo v Evropské unii; vyzývá k tomu, aby byly v rámci obchodních dohod zaručeny vysoké standardy ochrany údajů prostřednictvím takzvaného rozhodnutí o vzájemné odpovídající ochraně mezi Evropskou unií a zeměmi mimo EU;

38.  zdůrazňuje, že je důležité dále prosazovat systémy zeměpisných označení a tradičních specialit Evropské unie a pokračovat v uzavírání příslušných dvoustranných dohod se třetími zeměmi;

39.  vítá nedávný mandát Rady udělený Komisi, aby jménem Evropské unie jednala o Úmluvě o zřízení mnohostranného soudu pro urovnávání investičních sporů s cílem řešit omezení stávajícího systému urovnávání sporů mezi investorem a státem; konstatuje, že tento mnohostranný soud bude sloužit jako stálý orgán pro řešení sporů týkajících se investic a bude představovat transparentnější, ucelenější a spravedlivější systém, který bude pro investory nesmírně přínosný; vítá dále v této souvislosti skutečnost, že se Rada rovněž rozhodla zveřejňovat směrnice pro jednání, o což Parlament dlouhodobě žádal v rámci svých snah o prosazování větší transparentnosti v oblasti mezinárodních jednání;

Vnější reakce Evropy

40.  vyzývá Komisi, aby učinila cíle udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodu hlavními zásadami obchodní politiky EU; konstatuje, že k naplnění tohoto záměru budou reformy obsažené ve strategii „Obchod pro všechny“ nedostatečné; vyzývá Komisi, aby považovala udržitelnost za společnou zásadu pro všechny obchodní dohody a uváděla povinnosti spojené z udržitelností ve všech kapitolách a aby začleňovala zvláštní kapitolu, která přispěje k podpoře a prosazování mezinárodních úmluv o sociálních, pracovních a lidských právech a multilaterálních dohod týkajících se životního prostředí; bere na vědomí, že uplatňování těchto závazných a vynutitelných ustanovení musí být náležitě sledováno, aby mohly být zahájeny vládní postupy konzultace a v případě potřeby aktivovány zvláštní mechanismy pro řešení sporů stanovené v rámci kapitoly týkající se obchodu a udržitelného rozvoje; vyzývá Radu a Komisi, aby byly při jednáních s průmyslově vyspělými partnerskými zeměmi ambicióznější, pokud jde o odkazy na úmluvy Mezinárodní organizace práce v dohodě;

41.  vyzývá Komisi, aby do dohod o volném obchodu začlenila jednoznačné a komplexní kapitoly o udržitelném rozvoji s cílem podpořit mezinárodní obchod; vítá patnáctibodový plán Komise, jehož cílem je zefektivnění kapitoly EU v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje;

42.  je si vědom významu vyvážené a pokrokové obchodní politiky, která reaguje na výzvy globalizace prostřednictvím vyvážených dohod o volném obchodu, které již byly uzavřeny nebo jsou sjednávány, například s Kanadou, Japonskem, Singapurem, Austrálií, Novým Zélandem, Vietnamem či Mexikem;

43.  žádá Komisi, aby usilovala o ambiciózní obchodní politiku a zachovala otevřené investiční prostředí; dodává, že ratifikace uzavřených a podepsaných obchodních dohod by měla probíhat rychle, abychom tak dodrželi závazky vůči svým partnerům;

44.  vyzývá Komisi, aby do dohod o volném obchodu EU začleňovala pravidla týkající se digitálního obchodu, včetně přeshraničních datových toků, a prokázala tak, že obchod s digitálním zbožím a službami může přinést skutečný prospěch podnikům a spotřebitelům;

45.  blahopřeje Komisi k jejímu rozhodnutí zavést nové ocenění „Města EU podporující spravedlivý a etický obchod“;

46.  vyzývá Komisi, aby posoudila, jak lze využít technologie distribuované účetní knihy (distributed ledger) a distribuovaných databází (blockchain) k posílení mezinárodního obchodu a při řešení otázek, jako je transparentnost, pružnost a potírání padělků;

47.  zdůrazňuje, že Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížská dohoda o změně klimatu poskytují srovnávací měřítka, k nimž lze vztáhnout příspěvek obchodní politiky EU k dohodnutým globálním cílům udržitelného rozvoje; podotýká, že hodnocení dopadu provedená před zahájením jednání musí zohlednit plnění cílů udržitelného rozvoje; konstatuje, že jedním ze základních bodů pro posouzení dopadů musí být národní strategie udržitelného rozvoje a plány provádění Pařížské dohody; poukazuje na to, že obchodní dohody a jejich možné dopady by měly odpovídat požadavkům týkajícím se cílů udržitelného rozvoje; naléhavě žádá Komisi, aby ve svých budoucích zprávách o provádění dohod o volném obchodu předložila i hodnocení dopadu na plnění cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody, včetně příslušných údajů; poznamenává, že pokud části dohody znemožňují plnění cílů udržitelného rozvoje nebo Pařížské dohody, musí být provedeny úpravy;

48.  konstatuje, že systém Komise pro provádění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje by měl být uveden do souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 17; zdůrazňuje, že vzájemné působení politických oblastí, jako jsou obchod, zemědělství, vnější vztahy, rybolov, životní prostředí a daně, musí být v rámci občanské společnosti, Komise a vnitrostátních parlamentů hodnoceno jednotně; poznamenává, že porušení ustanovení týkajících se udržitelnosti musí být vyrovnávána pomocí nápravných opatření; vyzývá k hodnocení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (PCD), v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy týkajícími se legislativních návrhů souvisejících s obchodem; konstatuje, že pro dosažení cílů udržitelného rozvoje a Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 je zásadní odpovědné chování podniků a odpovědné řízení globálních hodnotových řetězců; zdůrazňuje naléhavou potřebu vypracovat akční plán EU pro odpovědné chování podniků, který by podpořil soudržnost a konzistentnost politik na úrovni EU;

49.  poukazuje na to, že prioritou pro provádění každé dohody o volném obchodu musí být ratifikace a provádění hlavních pracovních norem Mezinárodní organizace práce; konstatuje, že organizovaná občanská společnost a sociální partneři by se měli účastnit počátečních fází formulování dohod, do jejich provádění a následně i do fáze monitorování prostřednictvím dvoustranných jednání s partnery, kteří se vyjednávání účastní; konstatuje, že by měl být zaveden účinný a funkční mechanismus pro řešení sporů a účinné kontrolní orgány, které zapojují občanskou společnost;

50.  konstatuje, že EU reguluje dodavatelské řetězce dřeva, ryb a konfliktních minerálů a že několik členských států vytvořilo v různých odvětvích rámce náležité péče, což svědčí o potřebě vytvoření širokého rámce EU zajišťujícího rovné podmínky; žádá proto Komisi, aby reagovala na stále větší spletitost hodnotových řetězců a rostoucí vzájemnou závislost výrobců stanovením jasné povinnosti transparentnosti a náležité péče v celém dodavatelském řetězci, neboť nedostatečné vymáhání stávajícího pracovního práva a norem bezpečnosti práce v zemích původu je i nadále palčivým problémem; vyzývá Komisi, aby vycházela z platných právních předpisů EU v oblasti konfliktních minerálů a dřeva, stejně jako z nedávno zveřejněných pokynů OECD pro náležitou péči v oblasti odpovědného chování podniků, poznamenává, že globální hodnotové řetězce rovněž přiměly některé dodavatelské firmy k tomu, aby ignorovaly pracovně-právní předpisy, přemístily svou hospodářskou činnost mimo EU a zaměstnávaly pracovníky v nebezpečných a nepřijatelných podmínkách; připomíná, že takovéto praktiky vytvářejí nespravedlivou hospodářskou soutěž pro dodavatele, kteří dodržují pracovní právo a mezinárodní normy, a pro vlády, které chtějí zlepšit platové a životní podmínky; zdůrazňuje, že pro udržitelný globální obchodní systém a nové globální hodnotové řetězce jsou důležité důstojné mzdy a odpovídající normy bezpečnosti práce; vyzývá Komisi, aby zkoumala důsledky vzestupu globálních hodnotových řetězců a aby předložila konkrétní návrhy na zlepšení podmínek v nich a usilovala o vytvoření vícestranného, právně závazného rámce pro odpovědnost podniků a odpovědné obchodní chování s ohledem na důstojnou práci, udržitelnost životního prostředí a dodržování lidských práv v úzké spolupráci s MOP a OECD; uznává, že pro EU je lepší usilovat při mnohostranných jednáních o takovýto závazný rámec, než jednostranně ukládat hlavní pravidla; vyzývá EU a její členské státy, aby prokázaly své vedoucí postavení a zvýšily své zapojení do jednání v rámci OSN, pokud jde o závaznou dohodu o podnikání a lidských právech; vyzývá Komisi, aby se v souladu se čtyřmi strategickými cíli agendy důstojné práce MOP zavázala k dodržování, prosazování a provádění mezinárodních pracovních norem a základních zásad a práv týkajících se pracovníků;

51.  poukazuje na to, že pro dosažení cíle rovnosti žen a mužů jsou nezbytná aktivní opatření zaměřená na posílení možností žen využívat příležitosti, které nabízí dohoda o volném obchodu; požaduje, aby byly uzavírány obchodní dohody zahrnující zvláštní kapitolu o obchodu a rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen, která stanoví opatření zaměřená mimo jiné na lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem a na přístup k sociálním a zdravotním službám, k prosazování větší účasti podniků vedených ženami (zejména mikropodniků a malých a středních podniků) na zadávání veřejných zakázek, k podpoře internacionalizace podniků vedených ženami a podpoře zapojení žen v rámci příležitostí nabízených režimem WTO 4;

52.  konstatuje, že s ohledem na útoky na multilaterální světový hospodářský řád je zásadně důležité tento řád ochránit, jelikož jakýkoli zpětný vývoj k protekcionismu by byl škodlivý a vedl by k obchodní válce; konstatuje, že tento multilaterální řád může být udržen, pouze pokud bude reformován; je toho názoru, že v zájmu svého zachování by měl tento řád do sebe lépe začlenit Agendu OSN pro rok 2030 a Pařížskou dohodu o změně klimatu; vyzývá Komisi, aby se aktivně zasazovala o odblokování odvolacího orgánu WTO, a žádá ji, aby prosazovala mezinárodní spolupráci v boji proti nekalé hospodářské soutěži a protekcionismu, které jsou na újmu jak podnikům, tak občanům; poznamenává, že primárním cílem EU by měl být otevřený a spravedlivý obchod naplňující cíle udržitelného rozvoje a vytváří prostor pro potřeby rozvojových zemí, jak se uvádí ve strategii Obchod pro všechny; konstatuje, že vzhledem k tomu, že multilaterální iniciativy v současné době nabízejí jen malou šanci na úspěch, EU by měla zatím usilovat o dvoustranné a mnohostranné dohody vedené zásadou spravedlivého obchodu, ale domnívá se, že současná situace nabízí EU příležitost postavit se do čela snah o provedení reformy multilaterálního obchodního řádu udržitelným a životaschopným způsobem;

53.  konstatuje, že otevřený, spravedlivý a udržitelný obchod je ekonomicky žádoucí a má zásadní politické důsledky; konstatuje, že s ohledem na strategii „Amerika na prvním místě“ a na novou iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, má zásadní strategický význam, aby Evropa využívala obchodu jako nástroje na podporu demokratického a udržitelného rozvoje a na posílení dialogu a technické pomoci, zejména ve státech Východního partnerství i afrických státech; zdůrazňuje, že obchod a investice v partnerských zemích musí být propojeny se strategiemi udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby usilovala o soudržné provádění dohod o přidružení se státy Východního partnerství; vyzývá Komisi, aby ve střednědobém horizontu vytvořila strategii pro budování stabilních vztahů se Společenstvím nezávislých států (SNS); konstatuje, že při provádění dohod o hospodářském partnerství s africkými regiony a státy jsou důležitá nejen hlediska týkající se obchodu, ale také jejich propojení s požadavky udržitelného rozvoje v afrických státech; žádá Komisi, aby pracovala na zvýšení schopnosti vlád začlenit do vlastních vnitrostátních obchodních strategií a programů otázky spojené s udržitelným a inkluzívním hospodářským rozvojem; připomíná, že pro EU je důležité, aby vzhledem k výzvám spojeným s globalizací prohloubila spolupráci v oblasti obchodu s mezinárodními organizacemi, jako jsou OSN, MOP, OECD a Světová banka; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že Unie a většina členských států nedosáhly cíle 0,7 % HND vyčleněného na financování rozvojové spolupráce;

54.  zdůrazňuje, že řízení světového obchodu by mělo umožňovat integraci obchodu vytvářející skutečné příležitosti pro udržitelný rozvoj; v této souvislosti upozorňuje, že současná architektura zvláštního a diferencovaného zacházení v rámci WTO nepřináší očekávané výsledky; zdůrazňuje, že je třeba ustanovení této architektury zefektivnit a zpřístupnit je rozvojovým zemím;

55.  zdůrazňuje, že obchodní dohody mohou mít negativní dopad na zabezpečení potravin v rozvojových zemích; vyzývá EU, aby chránila místní produkci potravin a předcházela škodlivým dopadům levného dovozu, a to i v oblasti dohod o hospodářském partnerství;

56.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že je nejméně 218 milionů dětí zneužíváno k dětské práci, především za účelem snížení nákladů; vyzývá EU, aby zajistila, že k výrobě zboží, které je v EU uváděno na trh v rámci etických certifikačních režimů, nebude využívána nucená a dětská práce, a aby zaručila důvěryhodné používání označení „spravedlivý“ a etický“ a pomáhala spotřebitelům přijímat informovaná rozhodnutí;

57.  konstatuje, že byla dosud uzavřena pouze jediná komplexní dohoda o hospodářském partnerství; vyzývá proto EU, aby uznala obtíže spojené s dohodami o hospodářském partnerství, s nimiž se v rámci postupu v souvislosti s koncem platnosti dohody z Cotonou potýkají rozvojové země; zdůrazňuje zejména, že je zapotřebí provést hloubkovou analýzu dopadu těchto dohod na ekonomiky afrických zemí a jejich příslušné trhy práce a podporovat intraregionální obchod v Africe;

58.  vyjadřuje politování nad tím, že z Afriky každoročně odchází suma přesahující celkový roční objem oficiální rozvojové pomoci ve formě nezákonných finančních toků; zdůrazňuje škodlivý dopad daňových úniků na rozvojové země, jež takto přicházejí o velkou míru veřejných finančních prostředků, které by mohly být např. použity nejen ke zvýšení hospodářského růstu, ochrany životního prostředí a zlepšení veřejných služeb, ale také na podporu sociální soudržnosti; vyzývá Komisi, aby boj s tímto závažným problémem upřednostnila v rámci jednání o obchodních dohodách a použila za tímto účelem všechny nástroje, které má k dispozici; rozhodně trvá na tom, aby byla do dohod EU o volném obchodu a do preferenčních obchodních režimů začleňována přísná ustanovení týkající se boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

59.  znovu vyzývá k vytvoření účinných nástrojů pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem na celosvětové úrovni a k posílení spolupráce s rozvojovými zeměmi v daňových záležitostech, včetně mobilizace domácích zdrojů;

60.  připomíná, že je třeba zřídit mezivládní orgán OSN zaměřený na rovnocenné zapojení rozvojových zemí do reformy globálních daňových pravidel;

61.  důrazně podporuje další začleňování digitálních technologií a služeb do rozvojové politiky EU; vyzývá Komisi, aby zvýšila investice do rozvoje digitální infrastruktury globálního Jihu;

62.  vítá evropský plán vnějších investic zaměřený na podporu udržitelného růstu, investic a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích; požaduje, aby byl rozšířen stávající vnější úvěrový mandát EIB s cílem posílit její úlohu při dosahování udržitelného rozvoje – prostřednictvím smíšeného financování, spolufinancování projektů a rozvoje místního soukromého sektoru – se zaměřením na nejméně rozvinuté země a nestabilní státy;

63.  vítá aktualizovanou strategii Komise „Pomoc na podporu obchodu“ z roku 2017, jejímž cílem je posílit a modernizovat podporu EU poskytovanou rozvojovým zemím; vyzývá k většímu úsilí a k navýšení finančního závazku EU vůči iniciativám „Pomoci na podporu obchodu“ s cílem napomoci rozvojovým zemím, zejména nejméně rozvinutým zemím, dosáhnout prosperity prostřednictvím obchodu a investic a podporovat opatření, která tyto země přijímají za účelem realizace cílů udržitelného rozvoje;

o
o   o

64.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0230.
(2) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30.
(3) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 22 .
(4) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 33.
(5) Úř. věst. L 338, 19.12.2017, s. 1.
(6) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 371.
(7) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 261.
(8) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.
(9) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 94.
(10) OECD, C/MIN(2017)2.
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(12) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

Poslední aktualizace: 10. prosince 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí