Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kubě, zejména na usnesení ze dne 17. listopadu 2004 o Kubě(1), usnesení ze dne 2. února 2006 o postoji Evropské unie ke kubánské vládě(2), usnesení ze dne 21. června 2007 o Kubě(3), usnesení ze dne 11. března 2010 o vězních svědomí na Kubě(4) a usnesení ze dne 5. července 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kubánskou republikou na straně druhé(5), jménem Evropské unie a na souhlas Parlamentu s touto dohodou,

–  s ohledem na to, že dne 19. dubna 2018 byl novým předsedou kubánského Národního shromáždění lidové moci zvolen Miguel Díaz-Canel,

–  s ohledem na zjištění Výboru OSN pro násilná zmizení na Kubě zveřejněná dne 17. března 2017,

–  s ohledem na stanovisko č. 59/2018 týkající se Ariela Ruize Urquiola považovaného organizací Amnesty International za vězně svědomí, jež přijala pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování na svém 82. zasedání ve dnech 20. až 24. srpna 2018,

–  s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum týkající se Kuby, který provedla Rada OSN pro lidská práva v květnu 2013 a květnu 2018,

–  s ohledem na zprávu organizace Human Rights Watch o Kubě za rok 2017 a na prohlášení týkající se 100 dnů činnosti nové kubánské vlády, které vydala dne 27. července 2018 ředitelka organizace Amnesty International pro oblast Severní a Jižní Ameriky Erika Guevara Rosasová,

–  s ohledem na prohlášení, které vydává každý měsíc kubánská Komise pro lidská práva a národní usmíření,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Mezinárodní pakt o sociálních, hospodářských a kulturních právech,

–  s ohledem na kubánskou ústavu,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, jíž je Kuba signatářem,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se problematika dodržování lidských práv objevuje jak v rámci politického dialogu EU, tak i v dohodách o spolupráci a obchodních dohodách; vzhledem k tomu, že nedělitelnost lidských práv, včetně občanských, politických, ekonomických, sociálních a kulturních práv, by měla být ve vztazích s Kubou jedním z hlavních cílů Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že dne 5. července 2017 Parlament poskytl svůj souhlas s uzavřením dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropskou unií a Kubou; vzhledem k tomu, že v této dohodě jsou jasně uvedeny obavy EU ohledně situace v oblasti lidských práv na Kubě a že obsahuje doložku, podle níž se v případě porušování ustanovení o lidských právech platnost dohody pozastavuje;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 byl zahájen dialog o lidských právech mezi EU a Kubou pod vedením zvláštního zástupce EU pro lidská práva; vzhledem k tomu, že dne 9. října 2018 se strany jednající v rámci čtvrtého dialogu o lidských právech mezi EU a Kubou zabývaly kromě jiných otázek i otázkou účasti občanů na veřejném životě, mimo jiné v kontextu nedávných volebních procesů, svobodou sdružování a projevu a možností obránců lidských práv a dalších součástí občanské společnosti svobodně se sdružovat, vyjadřovat své názory a účastnit se veřejného života; vzhledem k tomu, že Parlament nemá jasno v tom, zda se v rámci tohoto setkání dospělo k nějakým závěrům; vzhledem k tomu, že navzdory zahájení dialogu o lidských právech a znovuzvolení Kuby do Rady OSN pro lidská práva na období 2017–2019, nebylo, pokud jde o lidská práva na Kubě, dosaženo žádných hmatatelných výsledků; vzhledem k tomu, že politický dialog musí zahrnovat přímý intenzivní dialog s občanskou společností a opozicí, a to bez jakýchkoli omezení;

D.  vzhledem k tomu, že kubánská vláda stále odmítá uznat monitorování lidských práv za legitimní činnost a odmítá udělit místním skupinám pro lidská práva právní status;

E.  vzhledem k tomu, že dne 24. února 2019 má proběhnout referendum o ústavě; vzhledem k tomu, že v rámci vypracování nové ústavy nedochází k řádným celostátním konzultacím, což vede k tomu, že si komunistická strana zachovává svou pevnou roli ve společnosti, aniž by byl vytvořen systém více stran a zajištěny základní svobody a politická a občanská práva, a že dochází k upevňování centralizovaného státního vlastnictví a řízeného hospodářství; vzhledem k tomu, že politický systém s jedinou stranou je v článku 3 prohlášen za neměnný a v článku 224 se uvádí, že je zakázáno, aby současná nebo budoucí generace změnila nevratnost socialismu a stávající politický a společenský systém; vzhledem k tomu, že návrh nové ústavy podle všeho obsahuje další velmi znepokojivá ustanovení;

F.  vzhledem k tomu, že na Kubě dochází k pronásledování, svévolnému zadržování a věznění nezávislých novinářů, pokojných disidentů a obránců lidských práv, kteří dokumentují případy porušování lidských práv a kteří jsou většinou členy demokratické opozice; vzhledem k tomu, že podle kubánské Komise pro lidská práva a národní usmíření bylo v říjnu 2018 zaznamenáno nejméně 202 případů krátkodobého zadržení pokojných oponentů a nezávislých aktivistů z řad občanské společnosti, kteří uplatňovali své základní právo na svobodu projevu, shromažďování a politického sdružování, a to nepochybně z politických důvodů;

G.  vzhledem k tomu, že jednou z těchto osob je národní koordinátor křesťanského osvobozeneckého hnutí (Movimiento Cristiano Liberación) dr. Eduardo Cardet, který byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody za nenásilné uplatňování svého práva na svobodu projevu; vzhledem k tomu, že byl zadržen v listopadu 2016 na cestě domů z Miami; vzhledem k tomu, že dr. Cardet, který je považován za vězně svědomí, je v současné době zadržován ve vězení Cuba Sí ve městě Holguín, kde je držen v izolaci, aniž by měl možnost přijímat rodinné návštěvy nebo telefonovat;

H.  vzhledem k tomu, že člen Vlasteneckého svazu Kuby (Unión Patriótica de Cuba, UNPACU) – neoficiální politické opoziční skupiny – Tomás Núñez Magdariaga zahájil 62denní hladovku a byl v důsledku mezinárodního tlaku dne 15. října 2018 propuštěn; vzhledem k tomu, že pan Magdariaga byl shledán vinným z údajného ohrožování státního úředníka, který se nakonec přiznal k tomu, že si obvinění vymyslel; vzhledem k tomu, že jeho případ je dalším jasným příkladem snahy umlčet veškeré nesouhlasné názory;

I.  vzhledem k tomu, že v říjnu 2018 se organizace Ženy v bílém znovu stala hlavní obětí politických represálií a že se předmětem represí v několika provinciích v zemi stala celá řada členů Sjednoceného protitotalitního fóra (FANTU);

J.  vzhledem k tomu, že všem vězňům na Kubě musí být zaručeno humánní zacházení; vzhledem k tomu, že kubánská vláda odpírá nezávislým skupinám na podporu lidských práv přístup do věznic; vzhledem k tomu, že kubánští občané nemají žádnou záruku řádného soudního řízení, jako je právo na spravedlivé veřejné řízení před kompetentním nestranným soudem; vzhledem k tomu, že vězni, kteří byli podmínečně propuštěni, jsou často předmětem trvalého pronásledování ze strany kubánských orgánů;

K.  vzhledem k tomu, že pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování jasně uvedla, že kubánské oběti svévolného zadržování mají právo žádat vládu o nápravu, která zahrnuje restituci, odškodnění, rehabilitaci, kompenzaci a záruky, že se daná situace nebude opakovat;

L.  vzhledem k tomu, že na Kubě existují náznaky lepšího dodržování svobody náboženského vyznání; vzhledem k tomu, že kubánské orgány povolují stavbu a rekonstrukci křesťanských kostelů stále jen velmi omezeně; vzhledem k tomu, že se z církve postupně stal největší subjekt v rámci občanské společnosti a hlavní nestátní poskytovatel sociálních služeb na Kubě, že je však její činnost stále pod přísnou kontrolou kubánských orgánů;

M.  vzhledem k tomu, že užší politické a hospodářské vztahy s Kubou mají ze strany EU posloužit rychlejšímu provádění politických reforem v zemi v souladu s touhami všech jejích občanů; vzhledem k tomu, že liberalizace ekonomiky a obchodu by měla zemi pomoci postupně se posunout k volným sociálním prostorům, koexistenci, technologiím a komunikacím, o které kubánské obyvatelstvo žádá a oceňuje je;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament udělil kubánským aktivistům Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ve třech případech: v roce 2002 Oswaldu Payáovi, v roce 2005 organizaci Ženy v bílém a v roce 2010 Guillermu Fariñasovi; vzhledem k tomu, že se stále pravidelně stává, že laureátům Sacharovovy ceny není umožněno odjet ze země a účastnit se mezinárodních akcí;

O.  vzhledem k tomu, že Parlament při mnoha příležitostech žádal, zda může vyslat na Kubu oficiální delegaci; vzhledem k tomu, že mu kubánské orgány vstup do země pokaždé odepřely, a to i po uzavření dohody o politickém dialogu a spolupráci;

1.  ostře odsuzuje svévolné zadržování, pronásledování a zastrašování pokojných disidentů, nezávislých novinářů, obránců lidských práv a členů politické opozice na Kubě a útoky proti nim; požaduje okamžité ukončení těchto akcí a okamžité propuštění všech politických vězňů včetně Eduarda Cardeta a všech osob, které jsou svévolně zadržovány jen proto, že uplatňovaly své právo na svobodu projevu a shromažďování;

2.  naléhavě vyzývá členské státy EU, ESVČ a její delegaci na Kubě, aby ve vztahu ke Kubě pevně stály za svými zásadami a politikou a aby učinily veškerá nezbytná opatření, jež povedou k propuštění výše uvedených osob, k okamžitému ukončení zastrašování politických protivníků a obránců lidských práv a k tomu, aby se jim dostalo pomoci a ochrany;

3.  žádá kubánské orgány, aby zlepšily podmínky ve věznicích a zacházení s vězni a aby povolily přístup do kubánských věznic mezinárodním skupinám pro lidská práva a nezávislým kubánským organizacím; zdůrazňuje, že věznění kubánských disidentů za jejich ideály a pokojnou politickou činnost je v rozporu s Všeobecnou deklarací lidských práv;

4.  lituje, že navzdory přijetí dohody o politickém dialogu a spolupráci se situace v oblasti lidských práv a demokracie nezlepšila; požaduje splnění závazných povinností plynoucích z této dohody mezi EU a Kubou, zejména pokud jde o dodržování lidských práv a základních svobod; zdůrazňuje, že úspěch této dohody závisí na jejím provádění a dodržování;

5.  připomíná, že dohoda o politickém dialogu a spolupráci obsahuje ustanovení o pozastavení platnosti dohody, které by mělo být použito v případě porušení ustanovení o lidských právech; trvá na tom, aby Evropská unie při provádění této dohody důkladně sledovala a monitorovala dodržování lidských práv a základních svobod na Kubě a pravidelně podávala Parlamentu příslušné zprávy; vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Federiku Mogheriniovou, aby Parlament na plenárním zasedání podrobně informovala o konkrétních opatřeních přijatých s cílem splnit výše uvedený požadavek;

6.  naléhavě vyzývá kubánskou vládu, aby změnila svou politiku v oblasti lidských práv a sladila ji s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a umožnila všem politickým aktérům z řad občanské společnosti a opozice neomezenou aktivní účast na politickém a společenském životě; žádá Kubu, aby potvrdila záměr řídit se v souvislosti s prosazováním a ochranou lidských práv těmi nejvyššími standardy, a ratifikovat tudíž Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a jejich opční protokoly;

7.  připomíná kubánským orgánům, že svobodu pohybu a shromažďování zaručuje mezinárodní právo v oblasti lidských práv a že se tato svoboda vztahuje i na aktivisty a členy demokratické opozice;

8.  ostře odsuzuje přijetí výnosu č. 349, který podkopává právo na uměleckou svobodu na Kubě; žádá kubánské orgány, aby přijaly příslušná legislativní opatření a tento výnos stáhly, než v prosinci 2018 vstoupí v platnost; zdůrazňuje, že svoboda uměleckého projevu má pro životaschopné a dynamické kulturní odvětví schopné vytvářet pracovní místa, rozvíjet kulturní průmysl a oživit kulturní dědictví zásadní význam;

9.  žádá kubánskou vládu, aby přestala cenzurovat internet a blokovat internetové stránky s výhradním cílem omezit politickou kritiku a ztížit přístup k informacím;

10.  plně podporuje zjištění výboru OSN pro násilná zmizení na Kubě ze dne 17. března 2017, v nichž tento výbor naléhavě vyzývá Kubu, aby přijala nezbytná opatření k zaručení úplné nezávislosti kubánského soudnictví a aby v souladu s pařížskými zásadami zřídila nezávislý národní úřad pro lidská práva;

11.  vyjadřuje značné znepokojení nad novým návrhem ústavy a referendem plánovaným na únor 2019; zdůrazňuje, že na to, aby mohl být zaručen demokratický ústavní proces, zde chybí širší účast, tolerance a dodržování základních občanských a politických práv; opakuje v této souvislosti své odhodlání podporovat proces, jenž povede k pluralitní demokracii a dodržování lidských práv a základních svobod – s účastí všech aktérů bez výjimky, jak požaduje Všeobecná deklarace lidských práv – a k trvalému hospodářskému oživení, které by zlepšily životní úroveň obyvatel Kuby a naplnily tak ambice kubánského lidu; vybízí příslušné kubánské orgány, aby do nové ústavy začlenily ustanovení o svobodných a pluralitních volbách;

12.  naléhavě vyzývá evropské orgány a členské státy, aby napomáhaly hospodářské a politické transformaci na Kubě směrem ke zcela demokratickému režimu, který by respektoval základní práva všech občanů; podporuje používání jednotlivých nástrojů zahraniční politiky EU, a zejména Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR), s cílem prohlubovat dialog EU s kubánskou občanskou společností a s těmi, kteří podporují nenásilnou transformaci Kuby;

13.  žádá kubánské orgány, aby u všech trestných činů zrušily trest smrti; než bude tato právní změna oficiálně přijata, požaduje moratorium na výkon trestu smrti; žádá, aby byly všechny rozsudky, které stanovují trest smrti, přezkoumány, neboť je třeba zaručit, aby příslušné soudní procesy probíhaly podle mezinárodních standardů a aby v budoucnu již nedošlo k žádné popravě;

14.  žádá kubánskou vládu, aby umožnila církvím volně v kubánské společnosti poskytovat sociální péči; požaduje úplné zaručení svobody náboženského vyznání a svědomí;

15.  žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Federiku Mogheriniovou, aby uznala existenci politické opozice proti kubánské vládě a aby podporovala její zapojení do politického dialogu mezi EU a Kubou; připomíná evropským orgánům, že občanská společnost a laureáti Sacharovovy ceny hrají v procesu demokratizace Kuby klíčovou roli a že je nutné jejich hlasu naslouchat a přihlížet k němu při dvoustranných jednáních; v této souvislosti vyzývá zástupce všech členských států EU, aby na setkáních s kubánskými orgány hovořili o znepokojivé situaci v oblasti lidských práv a aby se setkávali během návštěv na Kubě s laureáty Sacharovovy ceny, a zajišťovali tak vnitřní a vnější soudržnost politiky EU v oblasti lidských práv;

16.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že navzdory tomu, že Parlament vyjádřil souhlas s dohodou o politickém dialogu a spolupráci, odmítají kubánské orgány povolit výborům, delegacím a některým politickým skupinám Evropského parlamentu navštívit Kubu; žádá příslušné orgány, aby jim vstup do země okamžitě povolily a aby jim mj. umožnily navštívit ostrov, až se bude konat referendum o ústavě, plánované na 24. února 2019;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a Národnímu shromáždění lidové moci Kuby, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, parlamentům a vládám členských států, vysoké komisařce Organizace spojených národů pro lidská práva a vládám členských států Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).

(1) Úř. věst. C 201 E, 18.8.2005, s. 83. (2) Úř. věst. C 288 E, 24.11.2006, s. 81. (3) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 377. (4) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 82. (5) Úř. věst C 334, 19.9.2018, s. 99.