Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bangladéši z 6. dubna 2017(1) a 26. listopadu 2015(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o aktuálním stavu provádění bangladéšského paktu udržitelnosti(3) a na zprávu Komise o technickém stavu ze dne 28. září 2018,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl(4),

–  s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Bangladéšskou lidovou republikou o partnerství a rozvoji z roku 2001(5),

–  s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat,

–  s ohledem na Pakt udržitelnosti pro trvalé zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách na konfekční oděvy a pletené zboží v Bangladéši,

–  s ohledem na Bangladéšskou dohodu o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov z roku 2013 a její obnovení z roku 2018,

–  s ohledem na společné místní prohlášení ze dne 27. září 2018 o bangladéšském zákoně o digitální bezpečnosti, které vydali vedoucí zastoupení členských států EU, delegace Evropské unie a vedoucí misí Norska a Švýcarska,

–  s ohledem na národní zprávu Bangladéše ze dne 26. února 2018 předanou Radě OSN pro lidská práva poskytla zprávu pro všeobecný pravidelný přezkum,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením, kterou Valné shromáždění OSN přijalo dne 20. prosince 2006 a která vstoupila v platnost dne 23. prosince 2010,

–  s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv, schválené Radou OSN pro lidská práva dne 16. června 2011,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na bangladéšský národní akční plán pro odstranění dětských sňatků na období 2015–2021,

–  s ohledem na závěry a doporučení 17. zasedání stálého fóra OSN o otázkách původních obyvatel (UNPFII),

–  s ohledem na Světový den svobody tisku 2018,

–  s ohledem na bangladéšský zákon o digitální bezpečnosti z roku 2018,

–  s ohledem na bangladéšský zákon o informačních a komunikačních technologiích (IKT), zejména na jeho paragraf 57,

–  s ohledem na obecné zásady EU pro svobodu projevu online a offline ze dne 12. května 2014,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU udržuje s Bangladéšem dlouhodobé vztahy, založené mimo jiné na dohodě o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje; vzhledem k tomu, že dodržování a podpora lidských práv a demokratických zásad je jedním ze stěžejních bodů domácí a mezinárodní politiky obou stran a musí být klíčovou součástí vnější činnosti EU;

B.  vzhledem k tomu, že v posledních letech se v Bangladéši zesilují represe vůči členům občanské společnosti, včetně politických aktivistů, odborářů, novinářů, studentů, obránců lidských práv a menšin; vzhledem k tomu, že odborníci OSN na lidská práva a mezinárodní skupiny působící v oblasti lidských práv hovoří o tom, že v Bangladéši se rýsuje zřejmý trend mimosoudních poprav, masového protiprávního zatýkání a nucených zmizení, mezi jejichž oběťmi byli Marúf Zaman a Mir Ahmad Bin Kásim;

C.  vzhledem k tomu, že Bangladéš se v žebříčku světového indexu svobody řadí na 146. místo ze 180; vzhledem k tomu, že v Bangladéši jsou nadále běžně porušovány základní svobody a lidská práva a zejména dochází k násilí na novinářích a bloggerech, k jejich obtěžování a zastrašování a cenzuře; vzhledem k tomu, že bangladéšský zákon o informačních a komunikačních technologiích, zejména jeho paragraf 57, se již několik let používá k zatýkání a pronásledování aktivistů a novinářů, kteří kritizují vládu;

D.  vzhledem k tomu, že zákon o digitální bezpečnosti, který bangladéšský parlament přijal dne 19. září 2018, ponechal paragraf 57 zákona o IKT beze změny, a to navzdory kritice, kterou vyjadřuje jak mnoho bangladéšských novinářů a lidskoprávních aktivistů, tak i mezinárodní společenství;

E.  vzhledem k tomu, že světově proslulý bangladéšský fotoreportér, učitel a aktivista Šahidul Alam, nositel mnoha ocenění, byl dne 5. srpna 2018 unesen ze svého domu a na základě zákona o IKT na něj byla uvalena vazba, přičemž důvodem bylo jeho veřejné vyjádření k nedávným studentským demonstracím v Bangladéši a jeho kritika použití násilí ze strany státu; vzhledem k tomu, že od té doby zůstává ve vazbě a několikrát byla zamítnuta jeho žádost o propuštění na kauci; vzhledem k tomu, že podle některých zpráv mu byla několikrát upřena adekvátní lékařská péče a byl podroben mučení;

F.  vzhledem k tomu, že teroristické útoky vedly k tomu, že vláda začala uplatňovat přístup „nulové tolerance“; vzhledem k tomu, že v Bangladéši byl zastaven provoz mobilních sítí a bangladéšské bezpečnostní složky se údajně snaží nakupovat na mezinárodních trzích zařízení pro elektronické sledování; vzhledem k tomu, že bangladéšská vláda zahájila kampaň intenzivního sledování a monitorování sociálních médií, které značně zasahuje do soukromí uživatelů;

G.  vzhledem k tomu, že dne 30. prosince 2018 se budou v Bangladéši konat volby; vzhledem k tomu, že vůdčí představitelka opozice a bývalá premiérka Chálida Zijáová je v současné době ve vězení, kde si odpykává desetiletý trest za korupci, a nesmí se tedy voleb zúčastnit; vzhledem k tomu, že Chálida Zijáová toto obvinění, které její příznivci označují za politicky motivované, odmítá;

H.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou v Bangladéši vystaveny vysoké míře násilí; vzhledem k tomu, že Bangladéš vykazuje nejvyšší míru dětských sňatků v Asii a jednu z nejvyšších ve světovém srovnání; vzhledem k tomu, že v roce 2017 přijala bangladéšská vláda zákon o omezení dětských sňatků, který „ve zvláštních případech“ umožňuje výjimky, avšak nedefinuje příslušná kritéria ani minimální věk;

I.  vzhledem k tomu, že v Bangladéši může být za mnoho trestných činů uložen trest smrti; vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo popraveno šest osob;

J.  vzhledem k tomu, že v letošním roce se množí zprávy o násilí, páchaném zejména na ženách z řad domorodého obyvatelstva, a o obtěžování a zatýkání aktivistů bojujících za práva domorodého obyvatelstva v oblasti Čittágongských hor;

K.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je hlavním obchodním parterem Bangladéše a že Bangladéš využívá v rámci všeobecného systému preferencí EU (GSP) nejvýhodnější režim, totiž režim „Vše kromě zbraní“ (EBA);

L.  vzhledem k tomu, že Bangladéš má přestat být řazen mezi nejméně rozvinuté země v roce 2024; vzhledem k tomu, že v mezidobí je zapotřebí zrychlit reformy v oblasti lidských práv a pracovních práv, včetně vymýcení dětské práce; vzhledem k tomu, že přetrvávají obavy, pokud jde o bangladéšský zákoník práce a návrh zákona o vývozních zpracovatelských zónách;

M.  vzhledem k tomu, že v rámci paktu udržitelnosti byla mezi zástupci globálních oděvních značek, maloobchodníky a odbory podepsána dohoda o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov v Bangladéši; vzhledem k tomu, že doposud plně zavedla odpovídající bezpečnostní opatření pouze necelá polovina výrobních závodů, na které se dohoda vztahuje; vzhledem k tomu, že platnost dohody skončila v roce 2018, a to přesto, že stále zbývá vykonat značné množství práce k jejímu naplnění; vzhledem k tomu, že na dohodu navázala dohoda o přechodové fázi s platností na tři roky;

N.  vzhledem k tomu, že dohodu je třeba podporovat a všechny strany musí mít možnost pokračovat bez komplikací ve své práci, a to i po listopadu 2018; vzhledem k tomu, že pouze jednou prokázala bangladéšská vláda a její útvar pro koordinaci nápravných opatření (RCC) slovy i činy, že splnily podmínky připravenosti a že tyto druhy iniciativ usilující o zodpovědné chování podniků už možná nebudou zapotřebí;

O.  vzhledem k tomu, že v roce 2018 přijal Bangladéš masivní vlnu 700 000 rohinžských uprchlíků, kteří unikli systematickým etnickým čistkám prováděným barmskou armádou a i nadále naprosto zoufale potřebují humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že Bangladéš a Myanmar dosáhly 30. října 2018 dohody na zahájení repatriace Rohingů zpět do Myanmaru v půli listopadu, a to bez konzultace s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a bez jeho zapojení;

1.  vyjadřuje vážné znepokojení nad zhoršujícím se stavem lidských práv v Bangladéši, a zejména nad pokračujícími snahami systematicky potírat svobodu projevu a shromažďování namířenými proti sdělovacím prostředkům, studentům, aktivistům a opozici; odsuzuje skutečnost, že dochází k zatýkání lidí a k násilnému zacházení s nimi za to, že uplatňují svobodu projevu a kritizují vládu; je nanejvýš znepokojen zprávami, že se široce rozšířeným jevem stalo používání mučení;

2.  konstatuje, že všeobecný pravidelný přezkum OSN z května 2018 ocenil Bangladéš za jeho „výrazný pokrok“ při zlepšování stavu lidských práv v posledních letech; naléhavě vyzývá bangladéšskou vládu, aby uskutečnila doporučení všeobecného pravidelného přezkumu, zejména v oblastech, jako je nezávislost soudnictví, občanská a politická práva, svoboda sdělovacích prostředků, ekonomická, sociální a kulturní práva a práva žen a dívek;

3.  dále naléhavě vyzývá bangladéšské orgány, aby nezávisle vyšetřily případy mimosoudních poprav, násilných zmizení a nadměrného použití síly a aby osoby odpovědné za tyto případy postavily v souladu s mezinárodními normami před soud; dále žádá Bangladéš, aby ratifikoval Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením a začlenil její ustanovení do vnitrostátního práva;

4.  vyzývá bangladéšské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily Šahidula Alama, stáhly všechna obvinění proti němu a nechaly jej pokračovat v jeho legitimní práci aktivisty hájícího lidská práva; trvá na tom, že bangladéšské orgány musí učinit veškerá nezbytná opatření, aby zaručily, že Šahidul Alam nedojde žádné fyzické ani psychické újmy a bude v bezpečí a stejně tak i jeho rodina, a zajistily, aby bylo při pobytu ve vazbě se Šahidulem Alamem zacházeno způsobem odpovídajícím mezinárodním principům a standardům; vyzývá bangladéšské orgány, aby zahájily okamžité a veřejné vyšetřování zpráv o tom, že byl Šahidul Alam mučen, a aby byli pachatelé tohoto jednání postaveni před soud;

5.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zákonem o IKT, nejen proto, že se již projevil jeho velmi citelný dopad na práci novinářů, blogerů a komentátorů, ale také proto, že lze na jeho základě trestat jakéhokoli jednotlivce za legitimní výkon práva na svobodu projevu, a to i na sociálních sítích; je toho názoru, že paragraf 57 zákona o IKT není v souladu se základními právy na svobodu projevu a na spravedlivý soudní proces;

6.  hluboce lituje rozhodnutí vlády přijmout zákon o digitální bezpečnosti, který ve svém důsledku rozšiřuje a posiluje pravomoci policie potírat svobodu projevu, a to i na sociálních sítích, před celostátními volbami v roce 2018; vyzývá bangladéšské orgány, aby naléhavě přepracovaly zákon o digitální bezpečnosti a zákon o IKT a uvedly je do souladu s mezinárodními úmluvami o lidských právech, jichž je Bangladéš smluvní stranou;

7.  doufá, že příští všeobecné volby budou poklidné, transparentní a participativní, aby při nich občané mohli vyjádřit svou skutečnou politickou vůli; vyzývá politické síly, aby se během volebního období zdržely jakéhokoli násilí či podněcování k násilí;

8.  oceňuje konstruktivní roli, kterou sehrál Bangladéš v obtížné situaci tím, že souhlasil s přijetím rohinžských uprchlíků; naléhavě vyzývá orgány, aby poskytly dostatek půdy a zmírnily tak přelidnění a zlepšily hygienicky neúnosné podmínky v táborech; naléhavě vyzývá orgány, aby zmírnily byrokratická omezení, která ukládají humanitárním organizacím; naléhavě vyzývá vlády Bangladéše a Myanmaru, aby okamžitě přehodnotily rozhodnutí zahájit repatriaci rohinžských uprchlíků, protože ještě nejsou splněny podmínky pro jejich bezpečný, důstojný a dobrovolný návrat;

9.  vyzývá EU a další mezinárodní dárce, aby zvýšili své úsilí při poskytování nezbytné finanční a materiální pomoci táborům rohinžských uprchlíků v Bangladéši;

10.  trvá na tom, aby Bangladéš dostál svým závazkům v rámci režimu „Vše kromě zbraní“, pokud jde o demokracii, lidská práva a právní stát;

11.  znovu opakuje svou výzvu ke zrušení trestu smrti v Bangladéši;

12.  vyjadřuje vážné znepokojení nad zrušení dohody o přechodové fázi, která má nabýt účinku dne 30. listopadu 2018; konstatuje, že útvar RCC zatím nemá kapacitu monitorovat a vymáhat zdravotní a bezpečnostní požadavky, což má závažné důsledky pro bezpečnost a práva pro pracovníky ve výrobních závodech; naléhavě vyzývá vládu Bangladéše, aby okamžitě uznala a uplatňovala dohodu o přechodové fázi a projevila větší připravenost na sebe vzít všechny úkoly podle této dohody; vyzývá dárce, aby podpořili vládu Bangladéše, aby plnění dohody bylo možné; dále vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby pokračovaly ve své práci na budování kapacit v útvaru RCC;

13.  vyzývá vládu Bangladéše, aby přijala legislativní změny v bangladéšském zákoníku práce a v prováděcích pravidlech k němu a uvedla je do souladu s mezinárodními pracovními standardy MOP a aby zachovávala plnou svobodu sdružování; vyzývá vládu Bangladéše, aby učinila kroky potřebné k tomu, aby účinně vyšetřila všechny případy diskriminace odborových svazů, včetně případů násilí a zastrašování;

14.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že zákon o omezení dětských sňatků z roku 2017 sice obsahuje ustanovení o posílení prevence a o stíhání těch, kteří jej poruší, obsahuje nicméně i ustanovení umožňující sňatek snoubenců mladších 18 let za zvláštních okolností se souhlasem rodičů a se soudním povolením; žádá, aby tato mezera byla v zájmu ochrany dětí se vší naléhavostí zacelena;

15.  naléhavě vyzývá bangladéšské orgány, aby se i nadále zabývaly problémy týkajícími se lidských práv; poznamenává, že otázky lidských práv budou podrobněji projednávány na zasedání smíšené komise EU–Bangladéš, které se má konat v Dháce v první polovině roku 2019;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva a vládě a parlamentu Bangladéše.

(1) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2017 o Bangladéši a rovněž o dětských sňatcích, (Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 65). (2) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2015 o svobodě projevu v Bangladéši, (Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 135). (3) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 100. (4) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 100. (5) Úř. věst. L 118, 27.4.2001, s. 48.