Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/0237(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0340/2018

Předložené texty :

A8-0340/2018

Rozpravy :

PV 14/11/2018 - 22
CRE 14/11/2018 - 22

Hlasování :

PV 15/11/2018 - 5.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0462

Přijaté texty
PDF 407kWORD 456k
Čtvrtek, 15. listopadu 2018 - Štrasburk Konečné znění
Práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě ***I
P8_TA(2018)0462A8-0340/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (přepracované znění) (COM(2017)0548 – C8-0324/2017 – 2017/0237(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0548),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0324/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. ledna 2018(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(2),

–  s ohledem na dopis, který dne 24. července 2017 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0340/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 66.
(2) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. listopadu 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (přepracované znění)
P8_TC1-COD(2017)0237

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007(2) by mělo být provedeno několik změn, které by zejména s řádným přihlédnutím k článkům 11, 12 a 14 Smlouvy o fungování Evropské unie zajistily lepší ochranu cestujících a napomohly zvýšit počet cestujících v železniční přepravě. Z důvodu S ohledem na tyto změny a v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedené tedy nařízení (ES) č. 1371/2007 mělo být přepracováno. [pozm. návrh 1]

(2)  V rámci společné dopravní politiky je důležité chránit práva cestujících v železniční přepravě a zlepšovat kvalitu a efektivitu železniční přepravy osob s cílem podpořit zvýšení podílu železniční dopravy ve vztahu k jiným druhům dopravy.

(3)  Přestože bylo v ochraně spotřebitelů v Unii dosaženo značného pokroku, je stále zapotřebí ochranu práv cestujících v železniční přepravě dále zlepšovat, zejména pokud jde o odškodňování v případě zpoždění, odřeknutí spoje nebo hmotných škod. [pozm. návrh 2]

(4)  V železniční přepravě je cestující slabší stranou přepravní smlouvy, a jeho práva v tomto ohledu proto musí být chráněna.

(5)  Udělení stejných práv cestujícím v železniční přepravě, kteří se vydávají na mezinárodní cesty a na vnitrostátní cesty, by mělo zvýšit úroveň práv cestujících ochrany spotřebitelů v Unii, zajistit rovné podmínky pro železniční podnikyzajistit jednotnou úroveň práv cestujících zejména pokud jde o jejich přístup k informacím a k odškodnění v případě zpoždění nebo odřeknutí spoje. Cestující by měli dostávat o svých právech co nejpřesnější informace. [pozm. návrh 3]

(5a)   Tímto nařízení by neměla být dotčena pravomoc členských států nebo jejich příslušných orgánů stanovovat výši sociálních tarifů vztahujících se na služby podléhající povinnosti veřejné služby i na služby komerční. [pozm. návrh 4]

(6)  Městské, příměstské a regionální osobní železniční dopravní spoje jsou odlišné povahy než dálkové spoje. Členské státy by proto měly mít možnost udělovat z některých ustanovení o právech cestujících výjimky pro městské, příměstské a regionální osobní železniční dopravní spoje, jež nejsou v rámci Unie přeshraničními službami z některých ustanovení o právech cestujících výjimky. [pozm. návrh 136]

(7)  Cílem tohoto nařízení je zlepšit osobní železniční dopravu v Unii. Členské státy by proto měly mít možnost udělit výjimky pro dopravní spoje v regionech, v nichž je podstatná část služeb provozována mimo  Unii, za předpokladu, že pro část těchto služeb poskytovaných na území uvedených členských států je v souladu s jejich vnitrostátním právem zajištěna odpovídající úroveň ochrany práv cestujících.

(8)  Tyto výjimky by se nicméně neměly vztahovat na ustanovení tohoto nařízení, která usnadňují využívání železniční přepravy osobám se zdravotním postižením nebo osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Výjimky by se navíc neměly vztahovat na práva osob zakoupit si přepravní doklad pro cestování vlakem bez nepřiměřených obtíží, ani na ustanovení o odpovědnosti železničních podniků vůči cestujícím a za jejich zavazadla, na požadavek odpovídajícího pojištění železničních podniků a na požadavek, aby železniční podniky přijaly přiměřená opatření k zajištění osobní bezpečnosti cestujících ve stanicích a vlacích a k řízení rizik. [pozm. návrh 6]

(9)  Práva cestujících v železničních dopravních spojích zahrnují právo na obdržení informací o daném spoji daných spojích a dalších souvisejících informací před uskutečněním cesty, i v jejím průběhu a po dokončení cesty. Pokud to je možné, měly Železniční podniky a prodejci přepravních dokladů by měli tyto informace poskytnout železniční podniky a prodejci přepravních dokladů předem a co nejdříveco nejdříve – předem nebo nejpozději na začátku cesty. Uvedené informace by měly být poskytovány ve formátech přístupných osobám se zdravotním postižením nebo a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a měly by být veřejně dostupné. Železniční podniky by měly tyto informace poskytnout prodejcům přepravních dokladů a jiným železničním podnikům, které prodávají jejich služby. [pozm. návrh 7]

(9a)   Přístup ke všem provozním údajům a tarifům v reálném čase, poskytovaný za nediskriminačních a udržitelných podmínek, železniční dopravu více zpřístupní novým zákazníkům, kterým nabídne širší paletu cestovních a tarifních možností, z nichž si budou moci vybrat. Železniční podniky by měly prodejcům přepravních dokladů poskytnout své provozní a tarifní údaje, aby usnadnily cestování po železnici. Je třeba vyvinout snahu, aby cestující měli možnost rezervace přímých přepravních dokladů a optimálních železničních spojení pro jednu cestu. [pozm. návrh 8]

(9b)   Intenzivní multimodální osobní doprava umožní dosáhnout cílů v oblasti ochrany klimatu. Železniční podniky by proto měly zobrazovat také informace o možnostech kombinace s jinými druhy dopravy, aby cestujícím byly tyto možnosti před rezervací cesty známy. [pozm. návrh 9]

(9c)  Rozvinuté systémy multimodální osobní dopravy přispějí k dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu. Železniční podniky by proto měly propagovat také kombinace s jinými druhy dopravy, aby cestující byli o těchto možnostech informováni ještě před rezervací cesty. [pozm. návrh 10]

(10)  Podrobnější požadavky ohledně poskytování cestovních informací jsou stanoveny v technické specifikaci pro interoperabilitu (dále jen „TSI“) uvedené v nařízení Komise (EU) č. 454/2011(3).

(11)  Posílení práv cestujících v železniční přepravě by mělo vycházet ze stávajícího mezinárodního práva uvedeného v přípojku A – Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě osob (CIV) k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980, ve znění Pozměňovacího protokolu k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě ze dne 3. června 1999 (protokol 1999). Oblast působnosti tohoto nařízení by však bylo vhodné rozšířit a nechránit pouze cestující v mezinárodní, ale také ve vnitrostátní železniční přepravě. K úmluvě COTIF přistoupila Unie dne 23. února 2013.

(12)  V souvislosti s prodejem přepravních dokladů pro přepravu cestujících by měly členské státy přijmout veškerá náležitá opatření pro zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti či místa pobytu, bez ohledu na to, zda se dotyčný cestující nachází trvale či dočasně v jiném členském státě. Uvedená opatření by se měla vztahovat na všechny skryté formy diskriminace, jež mohou mít stejný účinek při použití jiných kritérií, jako je místo pobytu, fyzické nebo digitální umístění. Vzhledem k rozvoji on-line platforem pro prodej přepravních dokladů cestujícím by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby zajistily, že při přístupu k on-line rozhraním nebo nákupu přepravních dokladů nedojde k žádné diskriminaci. Nicméně by neměly být automaticky vyloučeny přepravní systémy se sociálními tarify, jsou-li přiměřené a pakliže nikterak nezohledňují státní příslušnost dotyčných osob. [pozm. návrh 11]

(13)  Rostoucí oblíbenost cyklistiky v celé Unii má důsledky pro celkovou mobilitu a cestovní ruch. Větším využíváním železnic a cyklistiky v rámci rozložení jednotlivých druhů dopravy dochází ke snižování dopadu dopravy na životní prostředí. Z tohoto důvodu by měly železniční podniky co nejvíce usnadňovat kombinaci cyklistiky a cest vlakem, zejména tím, že umožní ve vlacích zajistí dostatečné a vhodné prostory pro přepravu smontovaných jízdních kol, uložených v prostorách k tomu účelu vyhrazených, a to ve všech typech osobních vlaků, včetně vysokorychlostních vlaků a vlaků zajišťujících dálkové, přeshraniční a místní spojení. Cestující by měli být o prostoru pro jízdní kola informováni. Tyto požadavky by měly platit na všechny železniční podniky od ... [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. [pozm. návrh 12]

(14)  Železniční podniky by měly usnadňovat přechod cestujících v železniční přepravě od jednoho provozovatele k jinému poskytováním přímých přepravních dokladů, pokud je to možné. [pozm. návrh 13]

(15)  S ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a s cílem poskytnout osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace možnost cestovat po železnici, která je srovnatelná s možnostmi ostatních občanů, je nutné stanovit pravidla týkající se zákazu diskriminace a pomoci během jejich cesty. Osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, ať již v důsledku věku nebo jiného faktoru mají, stejně jako všichni ostatní občané, právo na volný pohyb a nepřítomnost diskriminace. Zvláštní pozornost by měla být věnována mimo jiné informování osob tomu, aby byly osoby se zdravotním postižením a osob osoby s omezenou schopností pohybu a orientace vhodným způsobem informovány o podmínkách přepravy, přístupnosti drážních vozidel a vybavení ve vlaku. Aby byly poskytnuty cestujícím se smyslovými postiženími nejlepší informace o zpožděních, měly by být podle potřeby použity vhodné vizuální a akustické systémy, které jim tyto informace zpřístupní. Osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace by měly mít možnost zakoupit přepravní doklady ve vlacích bez dodatečných poplatků. Zaměstnanci by měli být odpovídajícím způsobem proškoleni, aby mohli reagovat na potřeby osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, zejména při poskytování pomoci. Aby byly zajištěny rovnocenné cestovní podmínky, měla by být těmto osobám poskytována pomoc na nádražích a ve vlaku po celou dobu vlakového provozu, bezplatná pomoc při nastupování do vlakunikoli pouze v určitých částech dne vystupování z něj. [pozm. návrh 14]

(15a)  Není-li ve stanici dostupné žádné zařízení pro výdej přepravních dokladů, měly by mít osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace možnost zakoupit přepravní doklady ve vlaku. [pozm. návrh 15]

(16)  Železniční podniky a provozovatelé stanic by měli, prostřednictvím souladu s nařízením Komise (EU) č. 1300/2014(4) ( TSI) a směrnice XXX při doplňování TSI v případě osob s omezenou schopností pohybu a orientace, zohlednit potřeby osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace. V souladu s pravidly Unie o veřejných zakázkách, a zejména směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(5), by měly být navíc zpřístupněny všechny budovy a drážní vozidla postupným odstraňováním fyzických překážek a funkčních zábran, kdykoli je pořizováno nové zařízení nebo během stavebních a rekonstrukčních prací. [pozm. návrh 16]

(17)  Je žádoucí, aby toto nařízení vytvořilo systém odškodnění pro cestující v případě zpoždění, jež je spojeno s odpovědností železničního podniku, na stejném základě, jako je mezinárodní systém stanovený v úmluvě COTIF, a zejména v jejích jednotných právních předpisech CIV týkajících se práv cestujících. Zakoupené přepravní doklady by měly být refundovatelné v plné výši. V případě zpoždění osobního dopravního spoje by měly železniční podniky poskytnout cestujícím odškodnění, které vychází z procentuálního podílu ceny přepravního dokladu ve výši až 100 %. [pozm. návrh 17]

(18)  Železniční podniky by měly mít povinnost být pojištěny nebo přijmout rovnocenná opatření ohledně své odpovědnosti vůči cestujícím v železniční přepravě v případě nehody. Stanoví-li členské státy maximální částku pro náhradu škody v případě smrti nebo zranění cestujících, měla by se tato částka přinejmenším rovnat částce stanovené v jednotných právních předpisech CIV. Členské státy by měly mít možnost výši náhrady v případě smrti nebo zranění cestujících kdykoli navýšit. [pozm. návrh 18]

(19)  Posílená práva na odškodnění a pomoc v případě zpoždění, zmeškání přípoje nebo odřeknutí spoje by měla mít za následek větší pobídky pro trh železniční přepravy osob ve prospěch cestujících.

(20)  V případě zpoždění by měli mít cestující možnost pokračovat v cestě nebo být přesměrováni za srovnatelných podmínek přepravy. V tomto případě je třeba zohlednit potřeby zejména potřebu vhodné informovanosti osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace. [pozm. návrh 19]

(20a)   Výklad cesty nebo cestovní kombinace by měl zahrnovat všechny situace s realistickými nebo platnými minimálními dobami přestupu v okamžiku původní rezervace s přihlédnutím k veškerým relevantním faktorům, jako je velkost a umístění příslušných stanic a nástupišť. [pozm. návrh 137]

(21)  Železniční podnik by však neměl být povinen zaplatit odškodnění, může-li prokázat, že zpoždění bylo způsobeno nepříznivými povětrnostními podmínkami nebo velkými přírodními pohromami ohrožujícími bezpečný provoz spoje. Každá takováto událost by měla mít povahu mimořádné přírodní katastrofy, jež se odlišuje od běžných sezónních klimatických podmínek, jakými jsou například podzimní bouře nebo pravidelný výskyt záplav ve městech vlivem přílivu či tání sněhu. Železniční podniky by měly prokázat, že zpoždění nemohly předvídat, ani mu zabránit, i když byla přijata veškerá přiměřená opatření. [pozm. návrh 20]

(22)  Provozovatelé infrastruktury stanic by měli ve spolupráci s provozovateli infrastruktury a železničními podniky připravit a zveřejnit pohotovostní plány, aby minimalizovaly dopady vážných narušení dopravy tím, že uvízlým cestujícím poskytnou přiměřené informace a péči. [pozm. návrh 21]

(23)  Tímto nařízením by neměla být omezena práva železničních podniků, prodejců přepravních dokladů, provozovatelů železničních stanic nebo infrastruktury případně požadovat kompenzaci požadovat podle použitelného vnitrostátního práva odškodnění od jakékoli osoby, včetně třetích stran, za splnění svých povinností vůči cestujícím podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 22]

(24)  Pokud členský stát udělí železničním podnikům výjimku z uplatňování ustanovení tohoto nařízení, měl by železniční podniky povzbuzovat, aby po konzultaci s organizacemi zastupujícími cestující zavedly opatření pro odškodnění a pomoc v případě vážného narušení osobního železničního dopravního spoje.

(25)  Je rovněž žádoucí, aby v období bezprostředně po nehodě byly oběti nehod a jejich rodinní příslušníci zbaveni krátkodobých finančních starostí.

(26)  Je v zájmu cestujících v železniční přepravě, aby byla po dohodě s veřejnými orgány přijata náležitá opatření pro zajištění jejich osobní bezpečnosti ve stanicích i ve vlacích.

(27)  Cestující v železniční přepravě by měli mít možnost podat kterémukoli zúčastněnému železničnímu podniku, prodejci přepravních dokladů, provozovateli stanice nebo provozovateli infrastruktury stížnost týkající se práv udělených a povinností uložených tímto nařízením a měli by mít právo obdržet odpověď v přiměřené lhůtě. [pozm. návrh 23]

(28)  Železniční podniky a provozovatelé stanic by měli definovat, zveřejňovat, řídit a sledovat normy kvality služeb u železniční přepravy osob, včetně služeb pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. [pozm. návrh 24]

(29)  S cílem zachovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů v železniční dopravě by členské státy měly být povinny určit vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování, které budou podrobně sledovat a prosazovat toto nařízení na vnitrostátní úrovni. Tyto subjekty by měly mít možnost přijmout různá opatření v oblasti prosazování a nabídnout cestujícím možnost závazného alternativního řešení sporů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU(6). Cestující by měli mít možnost podávat k uvedeným subjektům stížnosti kvůli údajným porušením tohoto nařízení a po dohodě využívat též postup řešení spotřebitelských sporů on-line zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013(7). Je třeba také stanovit, že stížnosti mohou podávat organizace zastupující skupiny cestujících. Tyto subjekty by spolu měly rovněž spolupracovat, aby se zajistilo uspokojivé vyřizování takových stížností, a nařízení by mělo být i nadále uvedeno na seznamu v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394(8). Každý rok by vnitrostátní orgány příslušné pro vymáhání práva měly na svých internetových stránkách zveřejňovat zprávy se statistickými údaji o počtu a typech stížností, které obdržely, a s podrobnostmi o výsledku opatření, která za účelem prosazování přijaly. Kromě toho by se uvedené zprávy měly zpřístupnit na internetových stránkách Agentury Evropské unie pro železnice. [pozm. návrh 25]

(30)  Zpracování osobních údajů by se mělo provádět v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(9).

(31)  Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit, aby tyto sankce byly uplatňovány. Sankce, které by mohly zahrnovat finanční odškodnění poškozené osoby, by měly být účinné, přiměřené a odrazující a měly by mimo jiné zahrnovat i minimální pokutu nebo procentuální podíl z ročního obratu dotčeného podniku či organizace podle toho, která částka je vyšší. [pozm. návrh 26]

(32)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž rozvoje železnic Unie a zavedení práv cestujících, nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států, a může jich být proto lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(33)  Pro zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu příloh I, II a III v souvislosti s jednotnými právními předpisy CIV, minimálními informacemi, které mají poskytovat železniční podniky nebo prodejci přepravních dokladů, minimálními normami kvality služeb a úpravou finančních částek uvedených v nařízení s ohledem na inflaci. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(10). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží zejména Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(33a)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k vypracování normalizovaného formuláře Unie pro podávání stížností, který cestující budou moci používat pro podání žádosti o odškodnění podle tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(11). [pozm. návrh 27]

(34)  Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie, zejména články 21, 26, 38 a 47 týkající se zákazu jakékoli formy diskriminace, začlenění osob se zdravotním postižením, vysoké úrovně ochrany spotřebitele a práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Soudy členských států musejí při uplatňování tohoto nařízení uvedená práva a zásady dodržovat,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a cíle [pozm. návrh 28]

Toto nařízení stanoví pravidla pro  železniční dopravu s cílem zajistit účinnou ochranu cestujících a podpořit využívání železniční dopravy, pokud jde o: [pozm. návrh 29]

a)  zákaz diskriminace cestujících, pokud jde o podmínky přepravy a vydávání přepravních dokladů; [pozm. návrh 30]

b)  odpovědnost železničních podniků a jejich pojistné závazky vůči cestujícím a za jejich zavazadla;

c)  práva cestujících v případě nehody, k níž došlo v souvislosti s využíváním železnice a jejímž důsledkem je úmrtí nebo zranění cestujících či ztráta nebo poškození jejich zavazadel;

d)  práva a odškodnění cestujících v případě narušení cesty, například z důvodu odřeknutí či zpoždění spoje; [pozm. návrh 31]

e)  minimální, přesné a včasné  informace, které mají být poskytnuty cestujícím v přístupném formátu, včetně uzavírání přepravních smluv a vydávání přepravních dokladů poskytnuty; [pozm. návrh 32]

f)  zákaz diskriminace a povinnou pomoc pro osoby poskytovanou školenými pracovníky osobám se zdravotním postižením a osoby osobám s omezenou schopností pohybu a orientace; [pozm. návrh 33]

g)  definování a sledování norem kvality služeb a řízení rizik osobní bezpečnosti cestujících;

h)  vyřizování náležité postupy pro podávání a vyřizování stížností; [pozm. návrh 34]

i)  obecná pravidla pro prosazování.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na vnitrostátní a mezinárodní železniční cesty a dopravní spoje v Unii provozované jedním nebo více licencovanými železničními podniky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU(12).

2.  S výhradou odstavce 4 mohou členské státy vyjmout z uplatňování tohoto nařízení tyto spoje:

a)  městskou, příměstskou a regionální osobní železniční dopravu uvedenou ve směrnici 2012/34/EU, s výjimkou přeshraničních služeb v rámci Unie; [pozm. návrh 138]

b)  mezinárodní osobní železniční dopravu, jejíž podstatná část, včetně nejméně jedné zastávky podle jízdního řádu, je provozována mimo Unii;, za předpokladu, že práva cestujících jsou odpovídajícím způsobem zajištěna vnitrostátními právními předpisy na území členského státu, který udělil výjimku. [pozm. návrh 36]

ba)  služby osobní železniční dopravy, pokud členské státy takové osvobození udělily podle nařízení (ES) č. 1371/2007, a to po dobu nejvýše 12 měsíců po ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. [pozm. návrh 37]

3.  Členské státy uvědomí Komisi o výjimkách udělených podle odst. 2 písm. a), a b) a ba) o přiměřenosti svých vnitrostátních právních předpisů na svém území pro účely odst. 2 písm. b). [pozm. návrh 38]

4.  Články 5, 610, 11, 121725 a kapitola V se vztahují na veškeré osobní železniční dopravní spoje podle odstavce 1, včetně spojů vyňatých podle odst. 2 písm. a) a b). [pozm. návrh 39]

4a.  Toto nařízení se nepoužije na služby, které jsou provozovány výhradně pro svůj historický význam. [pozm. návrh 40]

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „železničním podnikem“ železniční podnik definovaný v čl. 3 bodě 1 směrnice 2012/34/EU;

1a)  „dopravcem“ smluvní železniční podnik, s nímž cestující uzavřel přepravní smlouvu, nebo na sebe navazující železniční podniky, které jsou na základě takové smlouvy odpovědné, [pozm. návrh 41]

1b)  „výkonným dopravcem“ železniční podnik, který s cestujícím neuzavřel přepravní smlouvu, ale na něhož železniční podnik, který je smluvní stranou, zcela nebo zčásti přenesl provádění přepravy po železničních tratích, [pozm. návrh 42]

2)  „provozovatelem infrastruktury“ provozovatel infrastruktury jak je definován v článku 3 směrnice 2012/34/EU;

3)  „provozovatelem stanice“ organizační subjekt v členském státě, který odpovídá za provozování železničních stanic a který může být provozovatelem infrastruktury;

4)  „poskytovatelem souborných služeb cestovního ruchu“ pořadatel nebo prodejce ve smyslu čl. 3 bodů bodu 8 a 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302(13), odlišný od železničního podniku; [pozm. návrh 43]

5)  „prodejcem přepravních dokladů“ maloobchodní prodejce uzavírající přepravní smlouvy a prodávající přepravní doklady, samostatné přepravní doklady a přímé přepravní doklady na železniční dopravní spoje jménem železničního podniku jednoho nebo více železničních podniků nebo na vlastní účet; [pozm. návrh 44]

5a)   „distributorem“ maloobchodní poskytovatel železničních dopravních služeb, který prodává přepravní doklady jménem železničního podniku a který ve smlouvě uzavřené mezi cestujícím a železničním podnikem není vázán žádnou povinností; [pozm. návrh 45]

6)  „přepravní smlouvou“ smlouva o přepravě, za úhradu nebo bezplatně, mezi železničním podnikem nebo prodejcem přepravních dokladů a cestujícím za účelem jeho přepravy jedním nebo více dopravními spoji; [pozm. návrh 46]

6a)   „přepravním dokladem“ platný doklad, který cestujícího opravňuje k přepravě po železnici a který může různý formát: papírová jízdenka, elektronická jízdenka, chytrá karta, cestovní karta; [pozm. návrh 47]

6b)   „cestovní kombinací“ přepravní doklad nebo doklady zastupující více než jednu přepravní smlouvu na přepravu navazujícími železničními dopravními spoji provozovanými jedním nebo více železničními podniky; [pozm. návrh 48]

7)  „rezervací“ povolení v listinné nebo elektronické podobě opravňující k přepravě s výhradou dříve potvrzeného individuálního ujednání o přepravě;

8)  „přímým přepravním dokladem“ přepravní doklad nebo samostatné doklady zastupující jedinou přepravní smlouvu jednu nebo několik přepravních smluv na přepravu navazujícími železničními dopravními spoji provozovanými jedním nebo více železničními podniky, zakoupené od téhož prodejce, poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu nebo železničního podniku pro cestu ohraničenou dvěma koncovými body; [pozm. návrh 49]

9)  „spojem“ osobní železniční dopravní spoj, který je provozován mezi železničními stanicemi nebo zastávkami podle jízdního řádu;

10)  „cestou“ se rozumí přeprava cestujícího mezi stanicí odjezdu a stanicí příjezdu podle jediné přepravní smlouvy; [pozm. návrh 50]

11)  „vnitrostátním osobním železničním dopravním spojem“ osobní železniční dopravní spoj, který nepřekračuje ani jednu hranici členského státu;

12)  „mezinárodní osobní železniční dopravou“ mezinárodní osobní železniční doprava definovaná v čl. 3 bodě 5 směrnice 2012/34/EU;

13)  „zpožděním“ časový rozdíl mezi dobou plánovaného příjezdu cestujícího podle zveřejněného jízdního řádu a dobou jeho skutečného nebo očekávaného příjezdu do cílové stanice;

13a)  „příjezdem“ okamžik, kdy se na nástupišti v cílové stanici otevřou dveře vlaku, a je možné vystupovat; [pozm. návrh 51]

14)  „pasem“ nebo „časovou jízdenkou“ přepravní doklad na neomezený počet jízd, který umožňuje oprávněnému držiteli cestovat po určité trase nebo v určité síti během stanoveného období;

15)  „zmeškáním přípoje“ situace, kdy cestující – ať již v rámci jediné přepravní smlouvy, či nikoli – zmešká v průběhu cesty nebo cestovní kombinace jeden nebo více spojů v důsledku zpoždění nebo odřeknutí jednoho nebo více předchozích spojů; [pozm. návrh 139]

16)  „osobou se zdravotním postižením“ nebo „osobou s omezenou schopností pohybu a orientace“ osoba, která má trvalé nebo dočasné fyzické, mentální, duševní nebo smyslové postižení, které jí v interakci s různými překážkami může bránit v plném a účinném využívání dopravních prostředků na rovnoprávném základě s ostatními cestujícími, nebo jejíž pohyblivost je při použití dopravního prostředku snížena v důsledku věku; [pozm. návrh 53]

17)  „všeobecnými přepravními podmínkami“ podmínky železničního podniku ve formě všeobecných obchodních podmínek nebo tarifů, které podle práva existují v každém členském státě a které se uzavřením přepravní smlouvy stávají její součástí;

18)  „vozidlem“ motorové vozidlo nebo přívěs, který se přepravuje v souvislosti s přepravou osob;

19)  jednotnými právními předpisy CIV“ jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě osob (CIV), jako je uvedeno v přípojku A k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF).

Kapitola II

Přepravní smlouva, informace a přepravní doklady

Článek 4

Přepravní smlouva

S výhradou této kapitoly se uzavírání a plnění přepravní smlouvy a poskytování informací a přepravních dokladů řídí oddíly II a III přílohy I.

Článek 5

Nediskriminační podmínky přepravní smlouvy

Aniž jsou dotčeny sociální tarify, nabízejí železniční podniky, poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu či prodejci přepravních dokladů přepravní podmínky podmínky přepravy a vydávání přepravních dokladů a tarify široké veřejnosti a prodávají přepravní doklady, přímé přepravní doklady a přijímají rezervace cestujících v souladu s článkem 10 tohoto nařízení bez přímé či nepřímé diskriminace na základě státní příslušnosti či místa pobytu konečného zákazníka cestujícího, nebo místa usazení železničního podniku, poskytovatele souborných služeb cestovního ruchu nebo prodejce přepravních dokladů v rámci Unie nebo způsobu, jakým si cestující zakoupil přepravní doklad. [pozm. návrh 55]

Článek 6

Jízdní kola

Cestujícím je dovolen vstup do vlaku s jízdními koly, případně za přiměřený poplatek. Svá jízdní kola si v průběhu cesty hlídají a to i do vlaků vysokorychlostních a vlaků zajišťujících dálkové, přeshraniční a zajistí, že nejsou na obtíž ostatním cestujícím, neomezují vybavení pro mobilitu, zavazadla nebo železniční provoz a ani místní spojení. Všechny nové nebo renovované vlaky musí mít nejpozději do ... dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost náležitě označený vyhrazený prostor pro přepravu nejméně osmi smontovaných jízdních kol. této souvislosti nevznikne škoda. Přepravu jízdních kol může lze zamítnout či omezit z bezpečnostních či provozních důvodů, pokud Železniční podniky, prodejci přepravních dokladů, poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu a případně i provozovatelé stanic informují cestující nejpozději při nákupu přepravního dokladu o podmínkách vztahujících se k tomuto zamítnutí či omezení přepravy jízdních kol na všech spojích v souladu s nařízením (EU) č. 454/2011. [pozm. návrh 56]

Článek 7

Zákaz vyloučení nebo omezení odpovědnosti

1.  Závazky vůči cestujícím podle tohoto nařízení nelze omezit ani vyloučit, zejména odchylnými nebo omezujícími ustanoveními přepravní smlouvy. Veškeré smluvní podmínky, jejichž účelem je přímo nebo nepřímo neumožnit uplatnění práv vyplývajících z tohoto nařízení, odchýlit se od nich nebo tato práva omezit, jsou pro cestující nezávazné. [pozm. návrh 57]

2.  Železniční podniky, poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu nebo prodejci přepravních dokladů mohou nabízet přepravní podmínky, které jsou pro cestujícího příznivější než podmínky stanovené v tomto nařízení. [pozm. návrh 58]

Článek 8

Povinnost poskytovat informace o zrušení dopravních spojů

Železniční podniky nebo případně příslušné orgány odpovědné za smlouvu na veřejné služby v železniční dopravě zveřejní neprodleně a vhodnými prostředky, včetně formátů přístupných pro osoby se zdravotním postižením v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými ve směrnici XXX(14) informace o trvalém a v nařízení (EU) č. 1300/2014, návrhy na trvalé, či dočasné dočasném zrušení nebo podstatné omezení dopravních spojů s dostatečným předstihem ještě před tím, než toto zrušení provedou, a zajistí, aby tyto návrhy byly před jakýmkoli prováděním předmětem věcné a řádné konzultace. [pozm. návrh 59]

Článek 9

Cestovní informace

1.  Železniční podniky, poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu a prodejci přepravních dokladů nabízející přepravní smlouvy vlastním jménem nebo jménem jednoho nebo více železničních podniků poskytují cestujícímu na požádání přinejmenším informace uvedené v části I přílohy II o mezinárodních cestách, k nimž je jsou daným železničním podnikem nabízena nabízeny přepravní smlouva smlouvy. Prodejci přepravních dokladů nabízející přepravní smlouvy vlastním jménem a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu poskytují tyto informace, pokud jim jsou k dispozici V zájmu zajištění souladu s tímto nařízení poskytují železniční podniky tyto informace prodejcům přepravních dokladů a jiným železničním podnikům, které prodávají jejich služby. [pozm. návrh 60]

2.  Železniční podniky, a případně prodejci přepravních dokladů, poskytují cestujícím během cesty, a to i na přestupních stanicích, přinejmenším informace uvedené v části II přílohy II. V zájmu zajištění souladu s tímto nařízení poskytují železniční podniky tyto informace prodejcům přepravních dokladů a jiným železničním podnikům, které prodávají jejich služby. [pozm. návrh 61]

3.  Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 se poskytují v nejvhodnější podobě, železniční podniky, poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu a prodejci přepravních dokladů cestujícím to i za využití snadno dostupných, běžně používaných a aktuálních komunikačních technologií, a to – pokud jde o odstavec 2 – v reálném čase a pokud možno písemně, aby měli cestující k dispozici veškeré informace stanovené v příloze II tohoto nařízení. Zvláštní pozornost je věnována tomu, aby se zajistilo, že uvedené informace budou přístupné osobám se zdravotním postižením v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými směrnicí XXX a nařízením (EU) č. 454/2011 a nařízením (EU) č. 1300/2014. Mělo by být jasně uvedeno, že jsou k dispozici formáty přístupné pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. [pozm. návrh 62]

4.  Železniční podniky, provozovatelé stanic a provozovatelé infrastruktury zveřejní nediskriminačním způsobem zpřístupní železničním podnikům a prodejcům přepravních dokladů údaje v reálném čase, které se týkají vlaků, a to včetně vlaků provozovaných jinými železničními podniky, aby zabránili jakékoli diskriminaci cestujícíc. [pozm. návrh 63]

4a.  Železniční podniky ve spolupráci s provozovateli stanic a provozovateli infrastruktury uvedou v jízdních řádech informace o přístupných vlakových spojeních a stanicích. [pozm. návrh 64]

Článek 10

Dostupnost přepravních dokladů, přímých přepravních dokladů a rezervací

1.  Železniční podniky a prodejci přepravních dokladů nabízejí přepravní doklady, a pokud jsou k dispozici, i přímé přepravní doklady a rezervace. Vynaloží co možná největší úsilí, aby nabízeli přímé přepravní doklady rezervace, a to i na cesty přes hranice a cesty nočními vlaky a cesty s více než jedním železničním podnikem. [pozm. návrh 65]

2.  Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, distribuují železniční podniky a prodejci přepravních dokladů přepravní doklady cestujícím alespoň jedním z těchto způsobů prodeje:

a)  ve výdejnách přepravních dokladů nebo prostřednictvím automatů pro prodej přepravních dokladů;

b)  pomocí telefonu, internetu nebo jakékoli jiné široce dostupné informační technologie;

c)  ve vlaku.

Členské státyPříslušné orgány uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007(15) mohou po železničních podnicích požadovat, aby v rámci smluv na veřejné služby poskytovaly přepravní doklady cestujícím více než jedním způsobem prodeje. [pozm. návrh 66]

3.  Železniční podniky nabízejí možnost získat přepravní doklady pro daný dopravní spoj ve vlaku, pokud to není omezeno nebo zakázáno z oprávněných důvodů bezpečnosti nebo politiky zaměřené proti podvodům nebo z důvodu povinné rezervace míst ve vlaku nebo na základě přiměřených obchodních důvodů, včetně omezeného prostoru nebo počtu sedadel. [pozm. návrh 67]

4.  Pokud na železniční stanici v místě odjezdu není výdejna přepravních dokladů nebo automat pro prodej přepravních dokladů, musí být cestující na železniční stanici informováni o:

a)  možnosti zakoupení přepravních dokladů telefonicky, prostřednictvím internetu nebo ve vlaku a o postupech, jimiž se mají řídit;

b)  nejbližší hlavní železniční stanici nebo místu, kde jsou k dispozici výdejny přepravních dokladů nebo automaty pro prodej přepravních dokladů.

5.  Pokud na železniční stanici v místě odjezdu není výdejna přepravních dokladů nebo dostupné automaty pro prodej přepravních dokladů, osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace nebo jakýkoli jiný prostředek umožňující zakoupení přepravních dokladů před nastoupením cesty, musí být cestujícím umožněno zakoupit přepravní doklady ve vlaku bez dodatečných nákladů. [pozm. návrh 68]

6.  Pokud cestující obdrží samostatné přepravní doklady na jednu cestu nebo cestovní kombinaci navazujícími železničními dopravními spoji provozovanými jedním nebo více železničními podniky, jeho právo na informace, pomoc, péči a odškodnění musí být rovnocenné právům spojeným s přímým přepravním dokladem a musí se vztahovat na celou cestu nebo cestovní kombinaci z místa odjezdu do cílového místa, nebyl-li cestující výslovně informován, že je tomu jinak, a to v písemné formě. V těchto informacích musí být zejména uvedeno, že zmešká-li cestující přípoj, nemá v závislosti na celkové délce cesty nárok na pomoc nebo odškodnění. Důkazní břemeno, že příslušné informace byly poskytnuty, nese železniční podnik, jeho zástupce, poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu či prodejce přepravních dokladů. [pozm. návrh 140]

Článek 10a

Poskytování přepravních informací prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací

1.  Železniční podniky poskytnou nediskriminační přístup k veškerým přepravním informacím, včetně provozních informací v reálném čase týkajících se jízdních řádů a jízdného, jak stanoví článek 9, prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací.

2.  Železniční podniky zajistí poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu, prodejcům přepravních dokladů a dalším železničním podnikům prodávajícím jejich služby nediskriminační přístup k rezervačním systémům prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, aby jim umožnily uzavírat přepravní smlouvy a vydávat přepravní doklady v podobě jízdenek a rezervací způsobem, který umožní nejoptimálnější a z hlediska nákladů nejúčelnější cestu, včetně přeshraničních cest.

3.  Železniční podniky zajistí, aby technické specifikace rozhraní pro programování aplikací byly dobře zdokumentované a otevřeně a bezplatně přístupné. Rozhraní pro programování aplikací používají otevřené standardy, běžné užívané protokoly a strojově čitelné formáty, aby se zajistila jejich interoperabilita.

4.  Železniční podniky zajistí, aby s výjimkou naléhavých situací byla jakákoliv změna technické specifikace jejich rozhraní pro programování aplikací zpřístupněna poskytovatelům souborných služeb cestovního ruchu a prodejcům přepravních dokladů předem, co nejdříve je to možné, ale přinejmenším tři měsíce předtím, než bude změna provedena. Naléhavé situace musí být dokumentovány a tato dokumentace je na požádání poskytována příslušným orgánům.

5.  Železniční podniky zajistí, aby byl přístup k rozhraní pro programování aplikací poskytnut nediskriminačním způsobem, na stejné úrovni dostupnosti a výkonnosti, včetně podpory, přístupu ke všem dokumentům, standardům, protokolům a formátům. Poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu a prodejci přepravních dokladů nesmí být v porovnání se samotnými železničními podniky znevýhodněni.

6.  Rozhraní pro programování aplikací se vytvářejí v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1926(16). [pozm. návrh 70]

KAPITOLA III

ODPOVĚDNOST ŽELEZNIČNÍCH PODNIKŮ VŮČI CESTUJÍCÍM A ZA JEJICH ZAVAZADLA

Článek 11

Odpovědnost vůči cestujícím a za zavazadla

S výhradou této kapitoly a aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, které cestujícím přiznávají další náhradu škody, se odpovědnost železničních podniků vůči cestujícím a za jejich zavazadla řídí kapitolami I, III a IV oddílu IV a oddíly VI a VII přílohy I.

Článek 12

Pojištění  a krytí odpovědnosti v případě smrti nebo zranění cestujícího

Železniční podnik musí být přiměřeně pojištěn, a to v souladu s článkem 22 směrnice 2012/34/EU a na základě posouzení vlastních rizik, nebo musí přijmout rovnocenná opatření, aby pokryl svou odpovědnost podle tohoto nařízení.

Článek 13

Zálohové platby

1.  Při usmrcení cestujícího nebo jeho zranění provede železniční podnik, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 5 přílohy I, neprodleně a v každém případě do patnácti dnů po zjištění totožnosti fyzických osob, které mají nárok na odškodnění, zálohové platby ve výši potřebné k pokrytí okamžitých ekonomických potřeb a přiměřené utrpěné újmě.

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, činí výše zálohové platby v případě usmrcení cestujícího nejméně 21 000 EUR.

3.  Zálohová platba nepředstavuje uznání odpovědnosti a může být započtena oproti jakékoli další částce vyplacené na základě tohoto nařízení, avšak je nevratná, s výjimkou případů, ve kterých byla škoda způsobena nedbalostí nebo zaviněním cestujícího, nebo pokud osoba, která obdržela zálohovou platbu, nebyla osobou oprávněnou k obdržení odškodnění.

Článek 14

Popření odpovědnosti

I když železniční podnik popírá svou odpovědnost za tělesné zranění cestujícího, kterého přepravuje, vynaloží veškeré náležité úsilí, aby cestujícímu pomohl domáhat se náhrady škody od třetích osob.

KAPITOLA IV

ZPOŽDĚNÍ SPOJE, ZMEŠKÁNÍ PŘÍPOJE A ODŘEKNUTÍ SPOJE

Článek 15

Odpovědnost za zpoždění spoje, zmeškání přípoje a odřeknutí spoje

S výhradou této kapitoly se odpovědnost železničních podniků za zpoždění spoje, zmeškání přípoje a odřeknutí spoje řídí kapitolou II oddílu IV přílohy I.

Článek 16

Náhrada jízdného a přesměrování

1.  V případě, kdy je důvodné očekávat se očekává, že  buď při odjezdu, nebo v případě zmeškání přípoje v průběhu cesty na jeden přímý přepravní doklad, bude zpoždění příjezdu do cílového místa podle přepravní smlouvy delší než 60 minut nebo že bude spoj odřeknut, má cestující neprodleně možnost výběru mezi těmito alternativami: [pozm. návrh 71]

a)  náhradou plné ceny přepravního dokladu za podmínek, za nichž byl zakoupen, za neuskutečněnou část nebo části své cesty a za část nebo části již uskutečněné cesty, nemá-li cesta již žádný význam vzhledem k původnímu cestovnímu plánu cestujícího, spolu s případnou zpáteční přepravou do první výchozí stanice při nejbližší příležitosti. Výplata náhrady jízdného se provede za stejných podmínek jako výplata odškodnění uvedená v článku 17;

b)  pokračováním nebo přesměrováním do cílové stanice při nejbližší příležitosti za srovnatelných podmínek přepravy a bez přirážky, a to i v případě zmeškání přípoje kvůli zpoždění nebo odřeknutí spoje na předchozím úseku cesty. V takovém případě je cestující oprávněn využít nejbližšího spoje do cílového místa, i když v tomto spoji nemá rezervaci nebo je nejbližší vlakové spojení provozováno jiným železničním podnikem; [pozm. návrh 72]

c)  pokračováním nebo přesměrováním do cílové stanice později podle přání cestujícího za srovnatelných podmínek přepravy, nejpozději však jeden měsíc po obnovení provozu. [pozm. návrh 73]

2.  Pro účely odst. 1 písm. b) může srovnatelné přesměrování provést jakýkoli železniční podnik a toto přesměrování může zahrnovat používání dopravy vyšší třídy i alternativní druhy pozemní dopravy, aniž by cestujícímu vznikly dodatečné náklady. Železniční podniky vynaloží náležité úsilí, aby nebylo zapotřebí využít dodatečné přípoje. Celkový čas přepravy při použití alternativního druhu dopravy pro část cesty, která nebyla dokončena podle původního plánu, musí být srovnatelný s časem přepravy plánovaným pro původní cestu. Cestující nesmí být přepravováni v dopravních zařízeních nižší třídy, ledaže jsou tato zařízení jediným dostupným prostředkem v rámci přesměrování. [pozm. návrh 74]

3.  Poskytovatelé dopravních služeb, kteří zajišťují přesměrování, musí věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byla poskytnou osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace poskytována srovnatelná srovnatelnou úroveň pomoci a přístupnosti v rámci nabídky alternativního spoje. Tento alternativní spoj může být společný pro všechny cestující nebo jím může být, na základě rozhodnutí dopravce, individuální dopravní prostředek uzpůsobený specifickým potřebám určitých osob se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace. [pozm. návrh 75]

Článek 17

Odškodnění z ceny přepravního dokladu

1.  Aniž ztratí právo Cestující může při zachování svého práva na přepravu, může cestující od železničního podniku požadovat odškodnění v případě zpoždění mezi výchozí a cílovou stanicí uvedenými v přepravní smlouvě na přepravním dokladu nebo přepravních dokladech představujících jednu nebo více přepravních smluv, je-li jím postižen, za které nebyla poskytnuta náhrada ceny jízdného nákladů podle článku 16. Minimální odškodnění v případě zpoždění činí:

a)  2550 % ceny přepravního dokladu v případě zpoždění o trvajícího v rozmezí 60 až 119 90 minut;.

b)  5075 % ceny přepravního dokladu v případě zpoždění o 120 a více trvajícího v rozmezí 91 až 120 minut.

ba)  100 % ceny přepravního dokladu v případě zpoždění o 121 a více minut. [pozm. návrh 76]

2.  Odstavec 1 se rovněž vztahuje na cestující, kteří jsou držiteli pasu nebo časové jízdenky. Pokud zažívají opakovaná zpoždění nebo odřeknutí spojů v průběhu platnosti tohoto pasu, slevové karty nebo nebo této časové jízdenky, mohou žádat přiměřené odškodnění v souladu s úpravou podle odstavce 1 písm. a), b) a ba). odškodnění platnou v železničním podniku. Tato úprava stanoví kritéria pro stanovení zpoždění a výpočet odškodnění. Dochází-li v průběhu platnosti cestovního pasu nebo časové jízdenky ke zpoždění kratšímu než 60 minut opakovaně, počítá se dané zpoždění kumulativně a cestující jsou odškodněni v souladu s úpravou odškodnění platnou v železničním podniku. [pozm. návrh 77]

3.  Odškodnění za odřeknutí nebo zpoždění spoje se vypočítá vzhledem k celkové ceně, kterou cestující skutečně zaplatil za odřeknutou nebo zpožděnou službu. Pokud je přepravní smlouva na zpáteční cestu, vypočítá se odškodnění za odřeknutí nebo zpoždění při cestě tam nebo cestě zpátky z poloviční ceny zaplacené za přepravní doklad. Stejně tak se cena za odřeknutý nebo zpožděný dopravní spoj podle jakékoli jiné formy přepravní smlouvy umožňující vícenásobné cesty po stejné trati vypočítá podle poměru k celkové ceně. [pozm. návrh 78]

4.  Výpočet doby zpoždění nebere v úvahu žádné zpoždění, u kterého železniční podnik může prokázat, že nastalo mimo území  Unie.

5.  Odškodnění z ceny přepravního dokladu se vyplatí do jednoho měsíce od podání žádosti o odškodnění. Odškodnění lze uhradit prostřednictvím poukázek nebo jiných služeb, pokud jsou smluvní podmínky pružné (zejména ohledně období platnosti a cílové stanice). Na žádost cestujícího se odškodnění poskytne v penězích.

6.  Odškodnění z ceny přepravního dokladu se nesnižuje o finanční náklady transakce, jako jsou poplatky, náklady na telefonní hovory a poštovné. Železniční podniky mohou zavést minimální výši částky, do níž nebude odškodnění vypláceno. Tato minimální částka nesmí být vyšší než 5 EUR na přepravní doklad. [pozm. návrh 79]

7.  Cestující nemá nárok na odškodnění, je-li o zpoždění informován dříve, než koupí přepravní doklad, před zakoupením přepravního dokladu nebo zůstane-li zpoždění vzhledem k pokračování jiným dopravním spojem nebo přesměrování menší než 60 minut. [pozm. návrh 80]

8.  Železniční podnik není povinen zaplatit odškodnění, může-li prokázat, že zpoždění bylo způsobeno nepříznivými povětrnostními podmínkami nebo velkými přírodními pohromami ohrožujícími bezpečný provoz spoje a nebylo možné je předvídat nebo jim zabránit, i kdyby byla přijata veškerá přiměřená opatření. [pozm. návrh 81]

Článek 18

Pomoc

1.  V případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu jsou cestující průběžně informováni o situaci a předpokládaném čase odjezdu a příjezdu železničním podnikem nebo prodejcem přepravních dokladů nebo provozovatelem stanice, v souladu s článkem 9, jakmile je taková informace k dispozici. [pozm. návrh 83]

2.  V případě zpoždění uvedeného v odstavci 1 o více než 60 minut se rovněž cestujícímu nabídne zdarma:

a)  jídlo a občerstvení v množství odpovídajícím čekací době, pokud je ve vlaku nebo ve stanici k dispozici nebo může být za přiměřených okolností dodáno s přihlédnutím ke kritériím, jako je vzdálenost od dodavatele, čas potřebný pro dodání, jakož i náklady;

b)  hotelové nebo jiné ubytování a přepravu mezi železniční stanicí a místem ubytování v případě, že je nutný pobyt na jednu noc nebo na více nocí, nebo v případě nutnosti dalšího pobytu, pokud je to prakticky uskutečnitelné, přičemž se zohlední požadavky osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace na přístupnost a potřeby certifikovaných asistenčních zvířat; [pozm. návrh 84]

c)  přeprava z vlaku do železniční stanice v případě, že vlak uvízl na trati, do náhradní výchozí stanice nebo do cílové stanice dopravního spoje, pokud je to uskutečnitelné.

3.  Pokud není dále možné pokračovat železničním spojem, vypraví železniční podnik pro cestující co nejdříve náhradní dopravní spoje.

4.  Na požádání cestujícího Dotčeným cestujícím železniční podniky potvrdí nabídnou, že jim na jejich přepravním dokladu nebo jakýmkoli jiným způsobem potvrdí, že došlo ke zpoždění železničního dopravního spoje, které vedlo ke zmeškání přípoje, nebo případně že došlo k odřeknutí železničního dopravního spoje. Toto potvrzení se použije pro účely ustanovení článku 17 pod podmínkou, že cestující, kteří jsou držiteli pasu nebo časové jízdenky prokáží, že cestovali dotčeným dopravním spojem. [pozm. návrh 85]

5.  Při uplatňování odstavců 1, 2, 3 a 4 věnuje železniční podnik zvláštní pozornost potřebám osob se zdravotním postižením, osob s omezenou schopností pohybu a orientace, osob, které je doprovázejí, a certifikovaných asistenčních zvířat. [pozm. návrh 86]

6.  Kromě plnění povinností týkajících se železničních podniků podle čl. 13a odst. 3 směrnice 2012/34/EU provozovatel železniční stanice členské státy, která v průběhu jednoho roku odbaví nejméně 10 000 cestujících denně, zajistí, aby činnosti stanice železniční podniky, železničních podniků provozovatel stanicprovozovatelů provozovatelé infrastruktury byly koordinovány prostřednictvím vhodného pohotovostního plánu spolupracujícílem zajistit, aby pohotovostní plány uvedené cílem připravit se na možnost vážného narušení dopravy a velkých zpoždění vedoucích ke značnému počtu cestujících uvízlých ve stanici. Tento plán zajistí, že cestujícím, kteří na daném místě uvíznou, je poskytována přiměřená pomoc a informace, a to i v přístupných formátech čl. 13a odst. 3 směrnice 2012/34/EU zahrnovaly požadavky týkající se přístupnosti poplašných souladu s požadavky na přístupnost stanovenými směrnicí XXX. Provozovatel stanice na požádání tento plán a jeho případné změny zpřístupní vnitrostátnímu subjektu příslušnému pro prosazování nebo jakémukoli jinému subjektu určenému členským státem. Provozovatelé železničních stanic, které průměrně v průběhu jednoho roku odbaví méně než 10 000 cestujících denně, vynaloží veškeré náležité úsilí, aby uživatele stanice koordinovali a v daných situacích poskytovali uvízlým cestujících pomoc a informace informačních systémů. [pozm. návrh 87]

Článek 19

Právo na nápravu

Pokud železniční podnik poskytne odškodnění nebo plní jiné povinnosti v souladu s tímto nařízením, nelze žádné ustanovení tohoto nařízení nebo vnitrostátního práva vykládat jako omezení jeho práva požadovat podle použitelného práva odškodnění nákladů od jiných osob, včetně třetích stran. Toto nařízení zejména nesmí žádným způsobem omezovat právo železničního podniku požadovat náhradu od třetí strany, s níž uzavřel smlouvu a která přispěla ke vzniku události, jež vedla k odškodnění nebo k jiným povinnostem. Žádné ustanovení tohoto nařízení nelze vykládat jako omezení práva třetí strany jiné, než je cestující, se kterou železniční podnik uzavřel smlouvu, požadovat od železničního podniku náhradu nebo odškodnění podle použitelných právních předpisů. [pozm. návrh 88]

KAPITOLA V

OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A OSOBY S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU A ORIENTACE

Článek 20

Právo na přepravu

1.  Železniční podniky a provozovatelé stanic zavedou nebo udržují, s aktivním zapojením organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, nediskriminační pravidla pro přístup platná pro přepravu osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace včetně jejich osobních asistentů. Tato pravidla musí cestujícímu umožňovat bezplatný doprovod certifikovaného asistenčního psa zvířete nebo doprovázející osoby, není-li možné zajistit nezávislou mobilitu, v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy a zajistit, aby osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace mohly cestovat po železnici pokud možno okamžitě. [pozm. návrh 89]

2.  Rezervace a přepravní doklady se poskytují osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace bez jakýchkoli dodatečných nákladů. Železniční podnik, prodejce přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu mohou odmítnout přijmout rezervaci osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nebo jí vystavit přepravní doklad nebo požadovat, aby byla doprovázena jinou osobou, pouze tehdy, je-li to bezpodmínečně nutné z důvodu dodržení pravidel pro přístup uvedených v odstavci 1.

Článek 20a

Železniční podniky a provozovatelé stanic v rámci dodržování TSI v případě osob s omezenou schopností pohybu a orientace také zajistí, aby byly zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace přístupné stanice, nástupiště, vlakové soupravy a další zařízení. [pozm. návrh 90]

Článek 21

Informace pro osoby  se zdravotním postižením  a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace

1.  Provozovatel stanice, železniční podnik, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu poskytují osobám se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s pravidly pro přístup uvedenými v čl. 20 odst. 1 na požádání informace o přístupu do stanice a přidružených zařízení, dopravních spojích a o přístupnosti drážních vozidel, a to i v přístupných formátech v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými nařízením (EU) č. 454/2011 a směrnicí XXX a nařízením (EU) č. 1300/2014, a informují zdravotně osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace o vybavení ve vlaku. [pozm. návrh 91]

2.  Pokud železniční podnik, prodejce přepravních dokladů nebo poskytovatel souborných služeb cestovního ruchu uplatňuje odchylku stanovenou v čl. 20 odst. 2, vyrozumí na požádání písemně dotyčnou osobu  se zdravotním postižením  nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace o svých důvodech pro toto jednání do pěti pracovních dnů od odmítnutí rezervace nebo odmítnutí vydání přepravního dokladu nebo stanovení podmínky doprovodu. Železniční podnik, prodejce přepravních dokladů nebo provozovatel souborných služeb cestovního ruchu vynaloží náležité úsilí, aby pro dotyčnou osobu navrhl navrhne alternativní variantu přepravy, jež by zohledňovala její potřeby, pokud jde o přístupnost. [pozm. návrh 92]

Článek 22

Pomoc v železničních stanicích

1.  Aniž jsou dotčena pravidla pro přístup uvedená v čl. 20 odst. 1, poskytuje provozovatel stanice, nebo železniční podnik, nebo oba  při odjezdu osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace z obsazené železniční stanice, při průjezdu touto stanicí nebo po příjezdu do ní bezplatnou pomoc takovým způsobem, aby daná osoba byla schopna nastoupit do odjíždějícího dopravní spoje, nebo vystoupit z přijíždějícího dopravního spoje, na který si zakoupila přepravní doklad. Rezervace pomoci musí být bez ohledu na používaný komunikační kanál vždy bez dodatečných nákladů. [pozm. návrh 93]

2.  Železniční Není-li ve vlaku doprovodná posádka nebo jedná-li se o neobsazenou stanici, vynaloží železniční podniky a provozovatelé stanic vynaloží v neobsazených stanicích veškeré náležité úsilí, aby zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace měly přístup k cestování vlakem v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými směrnicí XXX [Evropský akt přístupnosti] a nařízením (EU) č. 454/2011. [pozm. návrh 94]

3.  Železniční podniky a provozovatelé stanic zajistí, aby v neobsazených stanicích byly, v souladu s pravidly pro přístup uvedenými v čl. 20 odst. 1, uvedeny jednoduše dostupné informace o nejbližších obsazených stanicích a přímo dostupné pomoci pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, a to i v přístupných formátech v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými směrnicí XXX a nařízením (EU) č. 1300/2014. [pozm. návrh 95]

4.  Pomoc musí být ve stanicích k dispozici po celou dobu provozu železničních dopravních spojů. [pozm. návrh 96]

Článek 23

Pomoc ve vlaku

1.  Aniž jsou dotčena pravidla pro přístup uvedená v čl. 20 odst. 1, poskytuje železniční podnik zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace bezplatnou pomoc ve vlaku a při nastupování do vlaku a vystupování z něj.

2.  Není-li I v situaci, kdy není ve vlaku doprovodná posádka, vynaloží umožní železniční podniky náležité úsilí, aby osoby osobám se zdravotním postižením a osoby osobám s omezenou schopností pohybu a orientace měly přístup k cestování vlakem. [pozm. návrh 97]

3.  Pro účely tohoto článku se pomocí ve vlaku rozumí veškeré potřebné úsilí vynaložené k nabídnutí pomoci osobě Osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace musí být nabídnuta pomoc, aby mohla ve vlaku využívat stejné služby jako ostatní cestující v případě, že jí rozsah zdravotního postižení nebo omezení schopností pohybu a orientace neumožňuje samostatné a bezpečné využívání těchto služeb. [pozm. návrh 98]

4.  Pomoc musí být ve vlaku k dispozici po celou dobu provozu železničních dopravních spojů. [pozm. návrh 99]

Článek 24

Podmínky poskytování pomoci

Železniční podniky, provozovatelé stanic, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu navzájem spolupracují, aby poskytli bezplatnou pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace podle článků 20 a 21 v souladu s těmito pravidly: [pozm. návrh 100]

a)  pomoc ve stanicích se poskytuje v době provozu železničních dopravních spojů za podmínky, že je železničnímu podniku, provozovateli stanice, prodejci přepravních dokladů nebo poskytovateli souborných služeb cestovního ruchu, u kterého byl zakoupen přepravní doklad, oznámeno alespoň 48 12 hodin předem, že uvedená osoba bude tuto pomoc potřebovat. Na železničních stanicích s denním provozem přesahujícím 10 000 cestujících denně se oznámení předem nevyžaduje, avšak osoba, která bude pomoc potřebovat, se na příslušnou stanici dostaví nejméně 30 minut před odjezdem vlaku. Na železničních stanicích s denním provozem mezi 2 000 a 10 000 cestujících denně se tato oznamovací lhůta zkracuje na nejvýše 3 hodiny. Pokud přepravní doklad umožňuje vykonat vícenásobné cesty, je tato podmínka splněna jediným oznámením, v němž se uvedou patřičné informace o časech následujících cest. Tato oznámení musí být předána všem ostatním železničním podnikům a provozovatelům stanic podílejících se na cestě dané osoby; [pozm. návrh 101]

b)  železniční podniky, provozovatelé stanic, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu přijmou všechna nezbytná opatření pro příjem oznámení;

c)  není-li učiněno žádné oznámení podle písmene a), vynaloží železniční podnik a provozovatel stanice veškeré potřebné úsilí, aby poskytli pomoc takovým způsobem, aby osoba se zdravotním postižením nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace mohla cestovat;

d)  aniž jsou dotčeny pravomoci jiných subjektů ohledně prostor mimo železniční stanice, určí provozovatel stanice nebo jiná oprávněná osoba místa v železniční stanici nebo mimo ni, na nichž mohou osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace ohlásit svůj příjezd do železniční stanice a v případě potřeby požadovat pomoc;

e)  pomoc se poskytuje za podmínky, že se osoba se zdravotním postižením nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace dostaví na určené místo v čase stanoveném železničním podnikem nebo provozovatelem stanice poskytujícím pomoc. Stanovený čas nesmí činit více než 60 minut před časem odjezdu podle jízdního řádu nebo před časem, kdy se mají všichni cestující dostavit k odbavení. Pokud není stanoven čas, do kterého se má osoba se zdravotním postižením nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace dostavit na určené místo, dostaví se na určené místo nejpozději 30 minut před časem odjezdu podle jízdního řádu nebo před časem, kdy se mají všichni cestující dostavit k odbavení. [pozm. návrh 102]

Článek 25

Odškodnění ohledně vybavení pro mobilitu, jiného zvláštního vybavení  nebo pomocných zařízení

1.  Pokud železniční podniky a provozovatelé stanic způsobí ztrátu nebo poškození invalidních vozíků, dalšího vybavení pro mobilitu nebo pomocných zařízení užívaných osobami se zdravotním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ztrátu certifikovaných asistenčních psů zvířat využívaných těmito osobami či újmu těmto psům zvířatům, odpovídají tyto podniky a provozovatelé stanic za uvedenou ztrátu, poškození nebo újmu a poskytnou v této souvislosti co nejdříve odškodnění. [pozm. návrh 103]

2.  Odškodnění podle odstavce 1 se poskytuje urychleně a odpovídá celkovým nákladům na nahrazení nebo opravu ztraceného na základě skutečné hodnoty nebo poškozeného celkovým nákladům na opravu invalidního vozíku, vybavení nebo zařízení, které byly ztraceny nebo poškozeny, nebo nákladům v souvislosti se ztrátou nebo zraněním certifikovaného asistenčního zvířete. Odškodnění zahrnuje i náklady na dočasné nahrazení v případě opravy, pokud tyto náklady nese cestující. [pozm. návrh 104]

3.  V případě potřeby vynaloží železniční podniky a provozovatelé stanic veškeré náležité úsilí, aby urychleně poskytli dočasnou náhradu zvláštního vybavení nebo pomocných zařízení, jež má pokud možno technické a funkční vlastnosti odpovídající ztracenému nebo poškozenému vybavení nebo zařízení. Osobám se zdravotním postižením nebo osobám s omezenou schopností pohybu a orientace je dovoleno ponechat si dočasné náhradní vybavení či zařízení do doby, než jim je vyplaceno odškodnění podle odstavců 1 a 2.

Článek 26

Školení zaměstnanců

Železniční podniky a provozovatelé stanic:

a)  zajistí, aby všichni pracovníci, včetně osob zaměstnaných jakoukoli provádějící stranou, kteří poskytují přímou pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, prošli školením zaměřeným na problematiku zdravotního postižení, tak aby dokázali vyhovět potřebám osob se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, a to i osobám s duševním a mentálním postižením; [pozm. návrh 105]

b)  poskytují školení s cílem zvýšit povědomí o potřebách osob se zdravotním postižením mezi všemi pracovníky na stanici, kteří přichází do přímého styku s cestující veřejností;

c)  zajistí, aby po přijetí do pracovního poměru absolvovali všichni noví pracovníci, kteří s cestující veřejností přicházejí do přímého styku, úvodní školení o problematice zdravotního postižení pro cestující a železniční podniky a aby zaměstnanci prošli po přijetí do pracovního poměru, kteří poskytují přímou pomoc cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace, prošli školením o problematice zdravotního postižení a aby byli pracovníci pravidelně doškolováni; [pozm. návrh 106]

d)  na základě žádosti souhlasí mohou souhlasit s tím, aby se školení účastnili zaměstnanci se zdravotním postižením, cestující a zváží účast cestujících se zdravotním postižením a s omezenou schopností pohybu a orientace nebo organizace zastupující tyto osoby. [pozm. návrh 107]

KAPITOLA VI

BEZPEČNOST, STÍŽNOSTI A KVALITA DOPRAVNÍCH SLUŽEB

Článek 27

Osobní bezpečnost cestujících

Po dohodě s orgány veřejné správy přijmou železniční podniky, provozovatelé infrastruktury a železničních stanic patřičná opatření v oblasti své odpovědnosti a přizpůsobí je úrovni bezpečnosti stanovené orgány veřejné správy, aby zajistili osobní bezpečnost cestujících v železničních stanicích a ve vlacích a aby řídili rizika. Uvedené subjekty navzájem spolupracují a vyměňují si informace o osvědčených postupech ohledně předcházení událostem, které mohou přispět ke snížení úrovně bezpečnosti.

Článek 28

Stížnosti

1.  Všechny železniční podniky, prodejci přepravních dokladů, provozovatelé stanic a provozovatelé infrastruktury u stanic, které průměrně v průběhu jednoho roku odbaví více než 10 000 cestujících denně, zavedou jednotlivě pro svou příslušnou oblasti oblast odpovědnosti mechanismus pro vyřizování stížností, které se týkají práv a povinností podle tohoto nařízení. Obeznámí cestující se svými kontaktními údaji a pracovním jazykem nebo jazyky. Cestující by měli mít možnost podávat stížnosti v úředním jazyce nebo úředních jazycích členského státu, v němž je příslušný železniční podnik, prodejce přepravních dokladů či provozovatel stanic usazen, a v každém případě v angličtině. [pozm. návrh 108]

2.  Cestující mohou podat stížnost kterémukoli ze zúčastněných železničních podniků, prodejců přepravních dokladů, provozovatelů stanic nebo provozovatelů stanic infrastruktury. Stížnosti musí být podány do šesti měsíců od události, která je předmětem stížnosti. Adresát stížnosti do jednoho měsíce od jejího obdržení buď odpoví s vysvětlením, nebo v odůvodněných případech uvědomí cestujícího o tom, do jakého data že cestující obdrží odpověď ve lhůtě kratší než tři měsíce ode dne přijetí stížnosti může očekávat odpověď. Železniční podniky, prodejci přepravních dokladů, provozovatelé stanic a provozovatelé infrastruktury uchovávají po dobu dvou let údaje o událostech, jež jsou nezbytné pro posouzení stížnosti, a tyto údaje zpřístupňují na požádání vnitrostátním subjektům příslušným pro prosazování. [pozm. návrh 109]

3.  Podrobné informace o postupu vyřizování stížností musí být snadno dostupné cestujícím a přístupné osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Tyto informace musí být dostupné na požádání v úředním jazyce nebo úředních jazycích členského státu, v němž je železniční podnik usazen. [pozm. návrh 110]

4.  Železniční podnik zveřejňuje ve výroční zprávě uvedené v článku 29 počet a kategorie obdržených stížností, vyřízených stížností, délku vyřizování a případná přijatá opatření k nápravě.

4a.  Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví normalizovaný formulář Unie pro podávání stížností, který cestující použijí pro podání žádosti o odškodnění podle tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 37a odst. 2. [pozm. návrh 111]

Článek 29

Normy kvality služeb

1.  Železniční podniky a provozovatelé stanic stanoví normy kvality služeb pro dopravní spoje a zavedou systém řízení jakosti, aby kvalitu služeb udržely. Normy kvality služeb se vztahují alespoň na položky uvedené v příloze III.

2.  Železniční podniky a provozovatelé stanic sledují svůj výkon v porovnání s příslušnými normami kvality služeb. Železniční podniky zveřejňují každý rok zprávu o kvalitě poskytovaných služeb spolu s výroční zprávou. Železniční podniky zveřejňují zprávy o kvalitě poskytovaných služeb na svých internetových stránkách. Kromě toho se uvedené zprávy zpřístupní na internetových stránkách Agentury Evropské unie pro železnice.

2a.   Železniční podniky a provozovatelé stanic aktivně spolupracují s organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením za účelem zlepšování kvality přístupu k dopravním službám. [pozm. návrh 112]

KAPITOLA VII

INFORMACE A PROSAZOVÁNÍ

Článek 30

Informace o právech cestujících

1.  Železniční podniky, provozovatelé stanic, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu při prodeji přepravních dokladů na jízdy vlakem informují cestující o jejich právech a povinnostech podle tohoto nařízení. Ke splnění této informační povinnosti mohou používat shrnutí ustanovení tohoto nařízení připravené Komisí v úředních jazycích Unie, které jim bude k dispozici. K přepravnímu dokladu Poskytnou navíc poskytnou oznámení informace v papírové či elektronické podobě nebo jakýmikoli jinými prostředky, včetně formátů přístupných pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými směrnicí XXX. V uvedeném oznámení nařízením (EU) č. 1300/2014, kde je upřesněno, kde lze tyto informace získat v případě odřeknutí spoje, zmeškání přípoje nebo velkého zpoždění. [pozm. návrh 113]

2.  Železniční podniky a provozovatelé stanic vhodným způsobem, a to i v přístupných formátech v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými směrnicí XXX nařízením (EU) č. 1300/2014, informují cestující na stanici, a ve vlaku o a na svých webových stránkách o jejich právech a povinnostech podle tohoto nařízení a o kontaktních údajích subjektu nebo subjektů určených členskými státy podle článku 31. [pozm. návrh 114]

Článek 31

Určení vnitrostátních subjektů příslušných pro prosazování

Každý členský stát určí subjekt či subjekty odpovědné za prosazování tohoto nařízení. Každý subjekt přijme opatření nezbytná k tomu, aby se zajistilo dodržování práv cestujících.

Všechny subjekty jsou nezávislé z hlediska své organizace, financování, právní struktury a procesu rozhodování na jakémkoli provozovateli infrastruktury, správci poplatků, přidělujícím subjektu nebo železničním podniku.

Členské státy informují Komisi o subjektu nebo subjektech, které byly určeny podle tohotočlánku tohoto článku, a o jejich pravomocích a tyto informace zveřejní na vhodném místě na svých internetových stránkách. [pozm. návrh 115]

Článek 32

Úkoly v oblasti prosazování

1.  Vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování důkladně sledují soulad s tímto nařízením a přijímají nezbytná opatření, aby zaručily, že jsou práva cestujících dodržována. Za tímto účelem poskytují železniční podniky, provozovatelé stanic a provozovatelé infrastruktury daným subjektům na požádání a bezodkladně, nejpozději však do jednoho měsíce, příslušné dokumenty a informace. Při výkonu svých funkcí musí tyto subjekty zohlednit informace, které jim předloží subjekt určený podle článku 33 k vyřizování stížností, jedná-li se o jiný subjekt. Na základě jednotlivých Členské státy zajistí, aby vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování a vyřizování stížností předaných tímto subjektem mohou též rozhodnout o opatřeních v oblasti měly dostatečné pravomoci a zdroje pro zajištění uspokojivého a účinného prosazování jednotlivých stížností cestujících podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 116]

2.  Vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování zveřejňují na svých internetových stránkách každoročně statistické údaje zprávy se statistickými údaji o počtu a typech stížností, které obdržely, a své činnosti výsledku opatření, která za účelem prosazování přijaly, včetně uplatněných sankcí, a to nejpozději na konci dubna následujícího kalendářního roku. Činí tak každý rok nejpozději k prvnímu dni měsíce dubna následujícího roku. Kromě toho se uvedené zprávy zpřístupní na internetových stránkách Agentury Evropské unie pro železnice. [pozm. návrh 117]

3.  Železniční podniky předají své kontaktní údaje vnitrostátním subjektům příslušným pro prosazování nebo subjektům členských států, v nichž působí.

3a.  Vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování práva ve spolupráci s organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace provádějí pravidelné audity asistenčních služeb poskytovaných na základě tohoto nařízení a jejich výsledky uveřejní v přístupných a běžně používaných formátech. [pozm. návrh 118]

Článek 33

Vyřizování stížností vnitrostátními subjekty příslušnými pro prosazování

1.  Aniž jsou dotčena práva spotřebitelů domáhat se nápravy alternativními prostředky podle směrnice 2013/11/EU, cestující může podat stížnost k subjektu příslušnému pro prosazování až poté, co bez úspěchu stížnost podal u železničního podniku, prodejce přepravních dokladů, provozovatele stanice nebo provozovatele infrastruktury v souladu s článkem 28. Subjekty příslušné pro prosazování informují stěžovatele o jejich právu podávat stížnosti k subjektům pro alternativní řešení sporů za účelem domáhání se individuální nápravy. Členské státy zajistí, aby subjekty příslušné k prosazování nebo vymáhání stížností byly uznány pro účely nápravy alternativními prostředky podle směrnice 2013/11/EU a aby v případech, kdy se cestující domáhají nápravy alternativními prostředky, byl dotčený železniční podnik, prodejce přepravních dokladů, provozovatel stanice nebo provozovatel infrastruktury povinen svou účastí a aby výsledek byl pro něj závazný a účinně vymahatelný. [pozm. návrh 119]

2.  Jakýkoli cestující může podávat stížnosti týkající se údajného porušení tohoto nařízení k vnitrostátnímu subjektu příslušnému pro prosazování nebo k jakémukoli jinému subjektu určenému k uvedenému účelu některým členským státem. Stížnosti mohou podávat rovněž organizace zastupující skupiny cestujících. [pozm. návrh 120]

3.  Daný subjekt potvrdí stěžovateli obdržení stížnosti do dvou týdnů od jejího přijetí. Postup vyřizování stížností trvá nejvýše tři měsíce. U složitých případů může subjekt na základě vlastního uvážení prodloužit tuto dobu na šest měsíců. V takovémto případě informuje cestujícího nebo organizace zastupující cestující o tom, z jakého důvodu je lhůta prodloužena a kdy se očekává ukončení daného postupu. Více než šest měsíců mohou trvat pouze případy, které zahrnují soudní řízení. Je-li daný subjekt též subjektem pro alternativní řešení sporů ve smyslu směrnice 2013/11/EU, upřednostní se lhůty stanovené v uvedené směrnici, a pokud se tak všechny zúčastněné strany dohodnou, mohou využít postup řešení spotřebitelských sporů on-line podle nařízení (EU) č. 524/2013. [pozm. návrh 121]

K postupu vyřizování stížností musí mít přístup osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

4.  Stížnosti cestujících o události týkající se železničního podniku jsou vyřizovány vnitrostátním subjektem příslušným pro prosazování v členském státě, který tomuto podniku udělil licenci.

5.  Týká-li se stížnost údajného porušování nařízení provozovateli stanic, vnitrostátním subjektem příslušným pro prosazování je subjekt členského státu, na jehož území k předmětné události došlo.

6.  V rámci spolupráce podle článku 34 se mohou vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování od odstavců 4 a 5 odchýlit, je-li to v zájmu cestujícího z opodstatněných důvodů, zejména kvůli jazyku či místu pobytu.

Článek 33a

Nezávislé smírčí orgány

Členské státy zřídí dobře vybavené nezávislé smírčí orgány, které budou cestujícím v případě sporu se železničními podniky a prodejci přepravních dokladů ohledně vymáhání jejich práv snadno přístupné a nákladově dostupné. [pozm. návrh 122]

Článek 34

Výměna informací a přeshraniční spolupráce mezi vnitrostátními subjekty příslušnými pro prosazování

1.  Jsou-li podle článků 31 a 33 určeny jiné subjekty, musí být za účelem výměny informací mezi uvedenými subjekty v souladu s nařízením (EU) 2016/679 zřízeny mechanismy pro podávání zpráv s cílem pomoci vnitrostátnímu subjektu příslušnému pro prosazování s plněním úkolů v oblasti dohledu a prosazování a umožnit subjektu určenému podle článku 33 k vyřizování stížností shromažďovat informace nezbytné k prověřování jednotlivých stížností.

2.  Vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování si vyměňují informace o své práci, zásadách pro rozhodování a praxi za účelem koordinace. Komise je při plnění tohoto úkolu podporuje.

3.  Vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování se řídí postupem stanoveným v příloze IV.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 35

Sankce

1.  Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a zahrnují mimo jiné i minimální pokutu nebo procentuální podíl ročního obratu dotčeného podniku či organizace podle toho, co je vyšší. Členské státy oznámí Komisi tato pravidla a opatření a oznámí jí bezodkladně veškeré změny, které uvedená pravidla a opatření ovlivňují. [pozm. návrh 123]

2.  V rámci spolupráce podle článku 34 a na žádost vnitrostátního subjektu příslušného pro prosazování vyřizujícího stížnost vyšetří subjekt příslušný pro prosazování, který je příslušný pro účely čl. 33 odst. 4 nebo 5, porušení tohoto nařízení, které daný subjekt zjistil, a je-li to nezbytné, uloží sankce.

Článek 36

Přenesení pravomoci

Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 za účelem:

i)   úpravy finančních částek uvedených v článku 13 s ohledem na inflaci;

ii)  změny příloh I, II a III s ohledem na změny jednotných právních předpisů CIV a technologický vývoj v této oblasti.

Článek 37

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 36 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 36 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 36 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 37a

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 124]

Článek 38

Zpráva

Do .. [pět let po přijetí tohoto nařízení] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a o výsledcích tohoto nařízení.

Zpráva je založena na informacích, které mají být poskytovány podle tohoto nařízení. V případě potřeby se zpráva doplní o vhodné návrhy.

Článek 39

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1371/2007 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 40

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem  po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA I

Výňatek z jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě osob (CIV)

Přípojek A

k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980, ve znění pozměňovacího protokolu k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě ze dne 3. června 1999

HLAVA II

UZAVŘENÍ A PROVÁDĚNÍ PŘEPRAVNÍ SMLOUVY

Článek 6

Přepravní smlouva

1.  Přepravní smlouva zavazuje dopravce k přepravě cestujícího a případně zavazadel a vozidel na místo určení a k vydání zavazadel a vozidel v místě určení.

2.  Přepravní smlouva se zaznamenává v jednom nebo ve více přepravních dokladech, které se vydají cestujícímu. Chybí-li přepravní doklad, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím dotčena existence a platnost přepravní smlouvy, která bez újmy ustanovení článku 9 podléhá těmto Jednotným právním předpisům.

3.  Přepravní doklad slouží až do prokázání opaku jako doklad o uzavření a obsahu přepravní smlouvy.

Článek 7

Přepravní doklad

1.  Všeobecné přepravní podmínky stanoví formu a obsah přepravních dokladů, jakož i jazyk a znaky písma, které se užívají v tisku a při vyplňování.

2.  Do přepravního dokladu se zapíše nejméně:

a)  dopravce nebo více dopravců;

b)  údaj, že přeprava podléhá i při opačném ujednání těmto Jednotným právním předpisům; uvedené lze vyznačit pomocí zkratky CIV;

c)  každý další údaj, jímž lze prokázat uzavření a obsah přepravní smlouvy, a který cestujícímu umožňuje uplatnit svá práva vyplývající z této smlouvy.

3.  Cestující je povinen se při převzetí přepravního dokladu přesvědčit, zda je vystaven podle jeho údajů.

4.  Přepravní doklad je přenosný, nezní-li na jméno a nebyla-li cesta ještě nastoupena.

5.  Přepravní doklad může mít také podobu elektronických záznamů dat převoditelných na čitelné znaky písma. Postupy užité k záznamu a zpracování dat musejí být funkčně rovnocenné, zejména pokud jde o důkazní sílu takto zhotoveného přepravního dokladu.

Článek 8

Placení a vracení přepravného

1.  Nestanoví-li dohoda mezi cestujícím a dopravcem jinak, platí se přepravné předem.

2.  Všeobecné přepravní podmínky stanoví podmínky, za nichž se přepravné vrací.

Článek 9

Oprávnění k jízdě. Vyloučení z přepravy

1.  Cestující je povinen mít od počátku cesty platný přepravní doklad a předložit jej při kontrole přepravních dokladů. Všeobecné přepravní podmínky mohou stanovit, že:

a)  cestující, který se neprokáže platným přepravním dokladem, je povinen uhradit kromě jízdného přirážku;

b)  cestující, který odmítne ihned uhradit jízdné nebo přirážku, může být vyloučen z přepravy;

c)  zda a za jakých podmínek se přirážka vrací.

2.  Všeobecné přepravní podmínky mohou stanovit, že cestující, kteří

a)  představují nebezpečí pro bezpečnost a pořádek provozu nebo pro bezpečnost spolucestujících;

b)  jsou spolucestujícím neúnosným způsobem na obtíž,

jsou vyloučeni z přepravy nebo z ní mohou být vyloučeni cestou a že tyto osoby nemají nárok na vrácení jízdného a dovozného za zavazadla.

Článek 10

Dodržování předpisů orgánů státní správy

Cestující povinen dodržovat celní a ostatní předpisy orgánů státní správy.

Článek 11

Odřeknutí a zpoždění vlaku. Zmeškání přípoje

Dopravce je povinen potvrdit případné odřeknutí vlaku nebo zmeškání přípoje v přepravním dokladu.

HLAVA III

PŘEPRAVA PŘÍRUČNÍCH ZAVAZADEL, ZVÍŘAT, CESTOVNÍCH ZAVAZADEL A VOZIDEL

Kapitola I

Všeobecná ustanovení

Článek 12

Předměty a zvířata připuštěné k přepravě

1.  Cestující smí vzít do vozu snadno přenosné předměty (příruční zavazadla) a živá zvířata podle všeobecných přepravních podmínek. Cestující smí dále vzít do vozu neskladné předměty podle zvláštních ustanovení všeobecných přepravních podmínek. Předměty a zvířata, jež ostatní cestující omezují nebo obtěžují nebo mohou způsobit škodu, nelze vzít do vozu.

2.  Cestující může podávat předměty a zvířata jako cestovní zavazadla podle všeobecných přepravních podmínek.

3.  Dopravce může v souvislosti s přepravou osob připustit k přepravě vozidla podle zvláštních ustanovení všeobecných přepravních podmínek.

4.  Přeprava nebezpečného zboží jako příručních zavazadel, cestovních zavazadel, jakož i ve vozidlech nebo na vozidlech přepravovaných po železničních tratích podle tohoto oddílu, je připuštěna pouze podle Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID).

Článek 13

Přezkoumání

1.  Domnívá-li se dopravce odůvodněně, že přepravní podmínky nebyly dodrženy, je oprávněn přezkoumat, nezakazují-li to zákony a předpisy státu, v němž má k přezkoumání dojít, zda přepravované předměty (příruční zavazadla, cestovní zavazadla, vozidla včetně nákladu) a zvířata odpovídají přepravním podmínkám. Cestující musí být vyzván, aby se přezkoumání zúčastnil. Nedostaví-li se nebo nelze-li ho zastihnout, je dopravce povinen přizvat k přezkoumání dva nezávislé svědky.

2.  Zjistí-li se, že přepravní podmínky nebyly dodrženy, může dopravce vyžadovat od cestujícího uhrazení nákladů na přezkoumání.

Článek 14

Dodržování předpisů orgánů státní správy

Při přepravě předmětů (příručních zavazadel, cestovních zavazadel, vozidel včetně nákladu) a zvířat v souvislosti s přepravou své osoby je cestující povinen dodržovat celní a ostatní předpisy orgánů státní správy. Cestující je povinen být přítomen prohlídce těchto předmětů, nepředvídají-li zákony a předpisy příslušného státu výjimku.

Kapitola II

Příruční zavazadla a zvířata

Článek 15

Dohled

Cestující dohlížejí na cestovní zavazadla a na zvířata, která si bere do vozu.

Kapitola III

Cestovní zavazadla

Článek 16

Podávání cestovních zavazadel

1.  Smluvní povinnosti při přepravě cestovních zavazadel se zaznamenávají v zavazadlovém lístku, který se vydá cestujícímu.

2.  Chybí-li zavazadlový lístek, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím dotčena existence a platnost ujednání o přepravě cestovních zavazadel, která bez újmy ustanovení článku 22 nadále podléhají těmto Jednotným právním předpisům.

3.  Zavazadlový lístek slouží až do prokázání opaku jako doklad o podání cestovního zavazadla a o podmínkách jeho přepravy.

4.  Do prokázání opaku se má za to, že cestovní zavazadlo bylo při převzetí dopravcem v bezvadném stavu a že počet kusů a hmotnost zavazadla souhlasily s údaji v zavazadlovém lístku.

Článek 17

Zavazadlový lístek

1.  Všeobecné přepravní podmínky stanoví formu a obsah zavazadlového lístku, jakož i jazyk a znaky písma, které se užívají v tisku a při vyplňování. Čl. 7 odst. 5 platí přiměřeně.

2.  Do zavazadlového lístku je nutno zapsat nejméně:

a)  dopravce nebo více dopravců;

b)  údaj, že přeprava podléhá i při opačném ujednání těmto Jednotným právním předpisům; uvedené lze vyznačit pomocí zkratky CIV;

c)  každý další údaj, který je nutný k prokázání smluvních povinností při přepravě cestovního zavazadla a který umožňuje cestujícímu uplatnit svá práva vyplývající z přepravní smlouvy.

3.  Cestující je povinen se při převzetí zavazadlového lístku přesvědčit, zda je vystaven podle jeho údajů.

Článek 18

Odbavení a přeprava

1.  Nepředvídají-li všeobecné přepravní podmínky výjimku, podává se cestovní zavazadlo k přepravě pouze po předložení přepravního dokladu, který platí nejméně do místa určení cestovního zavazadla. V ostatním se odbavení cestovního zavazadla provádí podle předpisů platných v místě podání.

2.  Připouštějí-li všeobecné přepravní podmínky přijetí cestovního zavazadla k přepravě bez předložení přepravního dokladu, platí, pokud jde o cestovní zavazadla, ustanovení těchto Jednotných právních předpisů o právech a povinnostech cestujícího obdobně pro odesílatele cestovního zavazadla.

3.  Dopravce může přepravovat cestovní zavazadlo jiným vlakem, jiným dopravním prostředkem a jinou cestou než jsou ty, jichž použije cestující.

Článek 19

Placení dovozného za zavazadla

Není-li mezi cestujícím a dopravcem dohodnuto jinak, platí se dovozné za zavazadla při podeji.

Článek 20

Označení cestovního zavazadla

Cestující je povinen uvést na každém kusu zavazadla, na dobře viditelném místě, trvanlivě a zřetelně:

a)  své jméno a svou adresu;

b)  cílové místo určení.

Článek 21

Dispoziční právo k cestovnímu zavazadlu

1.  Dovolují-li to okolnosti a nebrání-li tomu celní nebo jiné předpisy orgánů státní správy, může cestující po vrácení zavazadlového lístku a, předvídají-li to všeobecné přepravní podmínky, po předložení přepravního dokladu požadovat vrácení zavazadla v podací stanici.

2.  Všeobecné přepravní podmínky mohou předvídat také jiná ustanovení týkající se dispozičního práva, zejména změnu cílového místa a s tím související případné následky pro cestujícího, pokud jde o náklady.

Článek 22

Výdej

1.  Cestovní zavazadlo se vydá po vrácení zavazadlového lístku a po uhrazení případných výloh váznoucích na zásilce.

Dopravce je oprávněn, nikoli však povinen, zkontrolovat, zda je držitel zavazadlového lístku oprávněn cestovní zavazadlo přijmout.

2.  Vydání cestovního zavazadla držiteli zavazadlového lístku, pokud je uskutečněno v souladu s předpisy platnými v cílovém místě určení, je postaveno na roveň

a)  předání cestovního zavazadla celní nebo daňové správě v jejich odbavovacích nebo skladovacích prostorech, nejsou-li tyto prostory pod dohledem dopravce;

b)  předání živých zvířat do opatrování třetí osobě.

3.  Držitel zavazadlového lístku může po uplynutí dohodnuté doby a doby potřebné k případnému odbavení celními nebo jinými orgány státní správy požadovat v cílovém místě určení vydání cestovního zavazadla.

4.  Není-li zavazadlový lístek vrácen, vydá dopravce cestovní zavazadlo pouze tomu, kdo své oprávnění prokáže; při nedostatečném prokázání nároku může dopravce požadovat složení jistoty.

5.  Cestovní zavazadlo se vydá v cílovém místě určení, do něhož bylo vypraveno.

6.  Držitel zavazadlového lístku, kterému cestovní zavazadlo nebude vydáno podle odstavce 3, může požadovat, aby mu na zavazadlovém lístku byly vyznačeny den a hodina, kdy o vydání cestovního zavazadla požádal.

7.  Nevyhoví-li dopravce žádosti oprávněné osoby o přezkoumání cestovního zavazadla v její přítomnosti s cílem zjistit škodu uváděnou oprávněnou osobou, může oprávněná osoba přijetí zavazadla odmítnout.

8.  V ostatních náležitostech se vydání cestovního zavazadla řídí předpisy platnými v cílovém místě určení.

Kapitola IV

Vozidla

Článek 23

Přepravní podmínky

Zvláštní ustanovení o přepravě vozidel ve všeobecných přepravních podmínkách stanoví zejména podmínky pro přijetí vozidla k přepravě, pro vypravení, nakládku a přepravu, vykládku a výdej vozidla, jakož i povinnosti cestujícího.

Článek 24

Přepravní lístek

1.  Smluvní povinnosti při přepravě vozidel je nutno uvést v přepravním lístku, který se vydá cestujícímu. Přepravní lístek může být součástí přepravního dokladu cestujícího.

2.  Zvláštní ustanovení o přepravě vozidel ve všeobecných přepravních podmínkách stanoví formu a obsah přepravního lístku, jakož i jazyk a znaky písma, které se užívají v tisku a při vyplňování. Čl. 7 odst. 5 platí přiměřeně.

3.  Do přepravního lístku je nutno zapsat nejméně:

a)  dopravce nebo více dopravců;

b)  údaj, že přeprava podléhá i při opačném ujednání těmto Jednotným právním předpisům; uvedené lze vyznačit pomocí zkratky CIV;

c)  každý další údaj, který je nutný k prokázání smluvních povinností při přepravě vozidel a který umožňuje cestujícímu uplatnit svá práva vyplývající z přepravní smlouvy.

4.  Cestující je povinen se při převzetí přepravního lístku přesvědčit, zda je vystaven podle jeho údajů.

Článek 25

Aplikovatelné právo

S výhradou ustanovení této kapitoly platí pro vozidla ustanovení kapitoly III o přepravě cestovních zavazadel.

HLAVA IV

ODPOVĚDNOST DOPRAVCE

Kapitola I

Odpovědnost při usmrcení a zranění cestujících

Článek 26

Základ odpovědnosti

1.  Dopravce odpovídá za škodu vzniklou tím, že cestující byl usmrcen, zraněn nebo jinak postižen na svém tělesném nebo duševním zdraví při úrazu, k němuž došlo v souvislosti s železničním provozem během pobytu cestujícího v železničních vozech nebo při nastupování nebo vystupování, nezávisle na tom, které železniční infrastruktury se použije.

2.  Dopravce je této odpovědnosti zproštěn:

a)  byl-li úraz způsoben okolnostmi, které nemají původ v železničním provozu, a dopravce těmto okolnostem nemohl zabránit a nemohl odvrátit jejich následky přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci;

b)  byl-li úraz vyvolán zaviněním cestujícího;

c)  byl-li úraz vyvolán chováním třetí osoby a dopravce tomuto chování nemohl zabránit přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci a nemohl odvrátit jeho následky; jiný podnik, který užívá téže železniční infrastruktury, se nepovažuje za třetí osobu; práva na regresní postih zůstávají nedotčena.

3.  Byl-li úraz způsoben chováním třetí osoby a dopravce není zcela zbaven odpovědnosti podle odst. 2 písm. c), odpovídá s omezeními těchto Jednotných právních předpisů plně, bez újmy případného postihu vůči třetí osobě.

4.  Případná odpovědnost dopravce v případech nepředvídaných v odstavci 1 není těmito Jednotnými právními předpisy dotčena.

5.  Provádějí-li přepravu, která je předmětem jediné přepravní smlouvy, na sebe navazující dopravci, odpovídá při usmrcení a zranění cestujících dopravce, který byl podle přepravní smlouvy povinen poskytnout přepravní službu, při které se úraz stal. Neposkytl-li tuto přepravní službu dopravce, ale výkonný dopravce, mají odpovědnost oba jako společný dlužník podle těchto Jednotných právních předpisů.

Článek 27

Náhrada škody při usmrcení

1.  Při usmrcení cestujícího zahrnuje náhrada škody:

a)  nutné výdaje vzniklé úmrtím cestujícího, zvláště náklady na převoz a na pohřeb;

b)  náhradu škody předvídanou v článku 28, nenastala-li smrt okamžitě.

2.  V případě, že smrtí cestujícího ztratily svého živitele osoby, které byl cestující ze zákona povinen vyživovat, nebo které by byl povinen vyživovat v budoucnu, musí být poskytnuta náhrada také za tuto ztrátu. Nárok na náhradu škody u osob, kterým cestující poskytoval výživu bez zákonné povinnosti, se řídí vnitrostátním právem.

Článek 28

Náhrada škody při zranění

Při zranění nebo jiném poškození tělesného nebo duševního zdraví cestujícího zahrnuje náhrada škody:

a)  nutné výdaje, zejména na ošetření a léčebnou péči a výdaje za přepravu;

b)  majetkovou újmu, kterou cestující utrpěl v důsledku úplné nebo částečné pracovní neschopnosti nebo tím, že se zvětšily jeho potřeby.

Článek 29

Náhrada jiných škod způsobených osobám

Zda a v jaké míře je dopravce povinen poskytnout náhradu za jiné škody než za škody předvídané v článcích 27 a 28, se řídí vnitrostátním právem.

Článek 30

Forma a výše náhrady škody při usmrcení a zranění

1.  Náhrada škody předvídaná v čl. 27 odst. 2 a 28 písm. b) se poskytne ve formě kapitálu. Připouští-li však vnitrostátní právo přiznání renty, poskytne se náhrada škody touto formou, jestliže zraněný cestující nebo osoby oprávněné podle čl. 27 odst. 2 o vyplácení renty požádají.

2.  Výše náhrady škody, která má být poskytnuta podle odstavce 1, se řídí vnitrostátním právem. Při použití těchto Jednotných právních předpisů však platí pro každého cestujícího maximální hranice ve výši 175 000 zúčtovacích jednotek za kapitálový obnos nebo roční renta odpovídající této částce, předvídá-li vnitrostátní právo nižší maximální hranici.

Článek 31

Jiné dopravní prostředky

1.  Ustanovení o odpovědnosti při usmrcení a zranění cestujících se s výhradou odstavce 2 nepoužijí na škody vzniklé během přepravy, která se podle přepravní smlouvy neuskutečňuje po železničních tratích.

2.  Přepravují-li se však železniční vozy na trajektu, použijí se ustanovení o odpovědnosti při usmrcení a zranění cestujících na škody uvedené v čl. 26 odst. 1 a v čl. 33 odst. 1, které cestující utrpěl při nehodě v souvislosti s železničním provozem během svého pobytu v těchto vozech, při nastupování do vozů nebo při vystupování z vozů.

3.  Je-li železniční provoz v důsledku výjimečných okolností dočasně přerušen a jsou-li cestující přepravováni jiným dopravním prostředkem, odpovídá dopravce podle těchto Jednotných právních předpisů.

Kapitola II

Odpovědnost při nedodržení jízdního řádu

Článek 32

Odpovědnost při odřeknutí nebo zpoždění spoje a při zmeškání přípoje

1.  Dopravce odpovídá cestujícímu za škodu, která vznikla tím, že v cestě nebylo možné pokračovat téhož dne kvůli odřeknutí, zpoždění nebo zmeškání přípojného vlaku nebo proto, že pokračování v cestě nebylo za daných okolností únosné téhož dne. Náhrada škody zahrnuje přiměřené výdaje, které cestujícímu vznikly v souvislosti s přenocováním a informováním čekajících osob.

2.  Dopravce je této odpovědnosti zproštěn, je-li odřeknutí či zpoždění spoje nebo zmeškání přípoje vyvoláno následujícími důvody:

a)  okolnostmi, které nemají původ v železničním provozu a dopravce těmto okolnostem nemohl zabránit a nemohl odvrátit jejich následky přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci;

b)  zaviněním cestujícího; nebo

c)  chováním třetí osoby, kterému dopravce nemohl zabránit přesto, že vynaložil péči odpovídající situaci, a jehož následky nemohl odvrátit; jiný podnik, který užívá téže železniční infrastruktury, se nepovažuje za třetí osobu; práva regresního postihu zůstávají nedotčena.

3.  Povinnost dopravce poskytnout náhradu za jiné škody než za škody předvídané v odstavci 1 upravuje vnitrostátní právo. Článek 44 zůstává nedotčen.

Kapitola III

Odpovědnost za příruční zavazadla, zvířata, cestovní zavazadla a vozidla

ODDÍL 1

Příruční zavazadla a zvířata

Článek 33

Odpovědnost

1.  Při usmrcení a zranění cestujících odpovídá dopravce také za škodu, která vznikla úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením věcí, které měl cestující na sobě nebo které vezl jako příruční zavazadlo; totéž platí také pro zvířata, která veze cestující s sebou. Článek 26 se použije přiměřeně.

2.  V ostatních případech odpovídá dopravce za škodu z důvodů částečné nebo úplné ztráty nebo poškození věcí, příručních zavazadel nebo zvířat, na něž je povinen podle článku 15 dohlížet cestující, pouze tehdy, je-li škoda zaviněna dopravcem. Ostatní články oddílu IV, s výjimkou článku 51, a oddílu VI se v tomto případě nepoužijí.

Článek 34

Omezení náhrady škody při ztrátě nebo poškození věcí

Odpovídá-li dopravce podle čl. 33 odst. 1, činí maximální hranice odškodnění 1 400 zúčtovacích jednotek na každého cestujícího.

Článek 35

Zproštění odpovědnosti

Dopravce neodpovídá cestujícímu za škodu, která vznikla tím, že cestující nedodržel své povinnosti vyplývající z celních nebo jiných předpisů orgánů státní správy.

ODDÍL 2

Cestovní zavazadla

Článek 36

Základ odpovědnosti

1.  Dopravce odpovídá za škodu, která vznikla úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením cestovního zavazadla v době od jeho převzetí dopravcem až do vydání zavazadla, jakož i jeho opožděným vydáním.

2.  Dopravce je této odpovědnosti zproštěn, jestliže ztráta, poškození nebo opožděné vydání zavazadla byly zaviněny cestujícím, jeho příkazem, který nezavinil dopravce, zvláštními vadami cestovního zavazadla nebo okolnostmi, kterým dopravce nemohl zabránit a jejichž následky nemohl odvrátit.

3.  Dopravce je této odpovědnosti zproštěn, vznikne-li ztráta nebo poškození z jedné nebo více následujících skutečností, spojených se zvláštním nebezpečím:

a)  chyběním nebo nedostatky obalu;

b)  přirozenou povahou cestovního zavazadla;

c)  podejem předmětů, které jsou z přepravy vyloučeny, jako cestovních zavazadel.

Článek 37

Důkazní břemeno

1.  Důkaz o tom, že ztráta, poškození nebo opožděné vydání byly způsobeny některou ze skutečností uvedených v čl. 36 odst. 2, přísluší dopravci.

2.  Prokáže-li dopravce, že ztráta nebo poškození mohly podle okolností případu vzniknout na základě jednoho nebo více zvláštních nebezpečí uvedených v čl. 36 odst. 3, platí domněnka, že z nich škoda vznikla. Oprávněná osoba však má právo dokázat, že škoda nebyla nebo nebyla výlučně způsobena některým z těchto nebezpečí.

Článek 38

Navazující dopravci

Provádí-li přepravu, která je předmětem jediné přepravní smlouvy, více na sebe navazujících dopravců, vstupuje z hlediska přepravy cestovních zavazadel nebo vozidel každý z dopravců tím, že převezme cestovní zavazadlo se zavazadlovým lístkem nebo vozidlo s přepravním lístkem do přepravní smlouvy podle údajů v zavazadlovém lístku nebo v přepravním lístku a přebírá závazky, které z toho vyplývají. V tomto případě odpovídá každý z dopravců za provedení přepravy po celé cestě až do výdeje zavazadel nebo vozidel.

Článek 39

Výkonný dopravce

1.  Přenesl-li dopravce provádění přepravy zcela nebo zčásti na výkonného dopravce, bez ohledu na to, zda k tomu na základě přepravní smlouvy byl oprávněn či nikoli, zůstává i nadále odpovědný za celou přepravu.

2.  Všechna ustanovení těchto Jednotných právních předpisů o odpovědnosti dopravce platí také pro odpovědnost výkonného dopravce za přepravu, kterou provedl. Článek 48 a článek 52 se použije, je-li uplatňován nárok vůči pracovníkům a ostatním osobám, které výkonný dopravce používá při provádění přepravy.

3.  Zvláštní ujednání, na jehož základě dopravce přebírá závazky, které mu tyto Jednotné právní předpisy neukládají, nebo se vzdává práv, která mu tyto Jednotné právní předpisy zaručují, se týká výkonného dopravce pouze tehdy, vyslovil-li s ním písemný souhlas. Dopravce zůstává vázán povinnostmi, které vyplývají z tohoto zvláštního ujednání nebo z prohlášení o vzdání se práv, nezávisle na tom, zda výkonný dopravce takový souhlas vyslovil.

4.  Nesou-li odpovědnost jak dopravce, tak i výkonný dopravce, odpovídají jako společní dlužníci.

5.  Celková částka odškodnění, kterou lze vyžadovat od dopravce, výkonného dopravce, jakož i od jejich pracovníků a ostatních osob, které při provádění přepravy používají, nesmí překročit maximální částky stanovené v těchto Jednotných právních předpisech.

6.  Práva dopravce a výkonného dopravce na vzájemný postih nejsou tímto článkem dotčena.

Článek 40

Domněnka o ztrátě

1.  Oprávněná osoba může jednotlivý kus zavazadla bez dalšího dokazování považovat za ztracený, nebyl-li jí vydán nebo připraven k vydání do čtrnácti dnů poté, kdy o jeho vydání podle čl. 22 odst. 3 požádala.

2.  Nalezne-li se cestovní zavazadlo, které bylo považováno za ztracené, do jednoho roku poté, kdy bylo o jeho vydání požádáno, je dopravce povinen vyrozumět o tom oprávněnou osobu, pokud je její adresa známa nebo je-li možné ji zjistit.

3.  Oprávněná osoba může do třiceti dnů po obdržení zprávy podle odstavce 2 požádat, aby jí bylo cestovní zavazadlo vydáno. V tomto případě uhradí náklady na přepravu zavazadla z podacího místa do místa, ve kterém bude zavazadlo vydáno, a vrátí přijaté odškodnění, po odečtení případných výdajů, které v něm byly zahrnuty. Nároky oprávněné osoby na odškodnění za opožděné vydání podle článku 43 však zůstávají zachovány.

4.  Nepožádá-li oprávněná osoba o vydání nalezeného zavazadla ve lhůtě předvídané v odstavci 3, nebo nalezne-li se zavazadlo až po uplynutí jednoho roku od žádosti o jeho vydání, naloží s ním dopravce podle zákonů a předpisů v místě, ve kterém se zavazadlo nachází.

Článek 41

Odškodnění při ztrátě vozidla

1.  Při úplné nebo částečné ztrátě cestovního zavazadla je dopravce povinen bez další náhrady škody vyplatit:

a)  je-li výše škody prokázána, odškodnění v této výši, nepřesahuje-li 80 zúčtovacích jednotek za každý chybějící kilogram hrubé hmotnosti nebo 1 200 zúčtovacích jednotek za každý kus zavazadla;

b)  není-li výše škody prokázána, paušální odškodnění ve výši 20 zúčtovacích jednotek za každý chybějící kilogram hrubé hmotnosti nebo 300 zúčtovacích jednotek za každý kus zavazadla.

Způsob odškodnění, buď za každý chybějící kilogram nebo za každý kus zavazadla, stanoví všeobecné přepravní podmínky.

2.  Dopravce je kromě toho povinen nahradit dovozné za zavazadlo, zaplacená cla, spotřební daně a jiné částky zaplacené v souvislosti s přepravou ztraceného zavazadla.

Článek 42

Odškodnění při poškození

1.  Při poškození cestovního zavazadla je dopravce povinen bez další náhrady škody vyplatit odškodnění, které odpovídá znehodnocení cestovního zavazadla.

2.  Odškodnění nepřesáhne:

a)  je-li poškozením znehodnoceno celé zavazadlo, částku, která by musela být zaplacena při úplné ztrátě;

b)  je-li poškozením znehodnocena pouze část cestovního zavazadla, částku, která by musela být zaplacena při ztrátě znehodnocené části.

Článek 43

Odškodnění při opožděném vydání

1.  Při opožděném vydání cestovního zavazadla je dopravce povinen vyplatit za každých započatých 24 hodin od doby, kdy bylo o vydání požádáno, nejvýše však za 14 dní:

a)  prokáže-li oprávněná osoba, že opožděným vydáním vznikla škoda včetně poškození, odškodnění ve výši škody až do maximální částky 0,80 zúčtovacích jednotek za každý kilogram hrubé hmotnosti nebo 14 zúčtovacích jednotek za každý kus opožděně vydaného cestovního zavazadla;

b)  neprokáže-li oprávněná osoba, že opožděným vydáním vznikla škoda, paušální odškodnění ve výši 0,14 zúčtovacích jednotek za každý kilogram hrubé hmotnosti nebo 2,80 zúčtovacích jednotek za každý kus opožděně vydaného cestovního zavazadla.

Způsob odškodnění, buď za každý kilogram nebo za kus zavazadla, stanoví všeobecné přepravní podmínky.

2.  Při úplné ztrátě cestovního zavazadla se neposkytuje odškodnění podle odstavce 1 souběžně s odškodněním podle článku 41.

3.  Při částečné ztrátě cestovního zavazadla se poskytuje odškodnění podle odstavce 1 za neztracenou část.

4.  Při poškození cestovního zavazadla, které není způsobeno opožděným vydáním, se poskytuje odškodnění podle odstavce 1, případně spolu s odškodněním podle článku 42.

5.  Odškodnění podle odstavce 1 spolu s odškodněním podle článků 41 a 42 nesmí být v žádném případě vyšší než odškodnění při úplné ztrátě cestovního zavazadla.

ODDÍL 3

Vozidla

Článek 44

Odškodnění při zpoždění

1.  Je-li vozidlo z důvodu zaviněného dopravcem naloženo později nebo vydáno opožděně, je dopravce povinen, prokáže-li oprávněný, že tím vznikla škoda, vyplatit odškodnění, jehož výše nepřekročí cenu dovozného.

2.  Dojde-li při nakládce z důvodu zaviněného dopravcem ke zpoždění a upustí-li proto oprávněný od provedení přepravní smlouvy, vrátí se mu přepravné. Prokáže-li, že tímto zpožděním vznikla škoda, může kromě toho žádat odškodnění, jehož výše nepřekročí cenu přepravného.

Článek 45

Odškodnění při ztrátě vozidla

Při úplné nebo částečné ztrátě vozidla se oprávněnému vypočítá odškodnění vyplácené za prokázanou škodu podle zůstatkové hodnoty vozidla. Toto odškodnění činí nejvýše 8 000 zúčtovacích jednotek. Přívěs s nákladem i bez nákladu se považuje za samostatné vozidlo.

Článek 46

Odpovědnost za ostatní předměty

1.  Za škody na předmětech ponechaných ve vozidle nebo umístěných ve schránách (např. v boxech na zavazadla nebo na lyže), které jsou namontované na vozidle, odpovídá dopravce pouze v případě, že je zavinil. Celkové odškodnění činí nejvýše 1 400 zúčtovacích jednotek.

2.  Za předměty, které jsou upevněny mimo vozidlo, včetně schrán uvedených v odstavci 1, odpovídá dopravce pouze tehdy, prokáže-li se, že škodu zavinil svým jednáním nebo opomenutím, k němuž došlo buď se záměrem takovou škodu způsobit, nebo lehkomyslností a s vědomím, že by k takové škodě pravděpodobně mohlo dojít.

Článek 47

Aplikovatelné právo

S výhradou ustanovení této části platí pro vozidla ustanovení části 2 o odpovědnosti za cestovní zavazadla.

Kapitola IV

Společná ustanovení

Článek 48

Zánik práva na omezení odpovědnosti

Omezení odpovědnosti předvídaná v těchto Jednotných právních předpisech, jakož i ustanovení vnitrostátního práva, která náhradu škody omezují pevnou částkou, se nepoužijí, prokáže-li se, že škoda byla způsobena jednáním nebo opomenutím dopravce, k němuž došlo buď se záměrem takovou škodu způsobit, nebo lehkomyslností a s vědomím, že by k takové škodě pravděpodobně mohlo dojít.

Článek 49

Přepočet a zúročení odškodnění

1.  Je-li nutné přepočítat částky odškodnění vyjádřené v cizí měně, přepočítají se podle kurzu platného v den a v místě výplaty odškodného.

2.  Oprávněný může vznášet nárok na úroky z odškodnění ve výši pěti procent ročně, a to ode dne reklamace podle článku 55, nebo, nebyla-li podána reklamace, ode dne podání žaloby.

3.  U odškodnění podle článku 27 a 28 se však úroky počítají teprve ode dne, kdy nastaly okolnosti rozhodné pro výpočet náhrady škody, je-li tento den pozdější než den reklamace nebo podání žaloby.

4.  U cestovních zavazadel mohou být úroky požadovány pouze tehdy, přesahuje-li odškodnění 16 zúčtovacích jednotek na každý zavazadlový lístek.

5.  Nepředloží-li oprávněný dopravci doklady k cestovnímu zavazadlu potřebné ke konečnému vyřízení reklamace v přiměřené lhůtě, která je mu poskytnuta, pozastaví se běh úroků počínaje uplynutím této lhůty až do předložení dokladů.

Článek 50

Odpovědnost při jaderné události

Dopravce je zproštěn odpovědnosti, která mu přísluší podle těchto Jednotných právních předpisů, byla-li škoda způsobena jadernou událostí a odpovídá-li podle zákonů a předpisů státu o odpovědnosti v oblasti jaderné energie za tuto škodu vlastník jaderného zařízení nebo osoba postavená mu na roveň.

Článek 51

Osoby, za které dopravce odpovídá

Dopravce odpovídá za své zaměstnance a za jiné osoby, které používá k provádění přepravy, vykonávají-li tito zaměstnanci a jiné osoby své povinnosti. Provozovatelé železniční infrastruktury, po které se přeprava uskutečňuje, jsou považováni za osoby, které dopravce používá k provádění přepravy.

Článek 52

Jiné nároky

1.  Ve všech případech, ve kterých se použijí tyto Jednotné právní předpisy, může být vůči dopravci uplatňován nárok na náhradu škody, ať již spočívá na jakémkoli právním základě, pouze za předpokladů uvedených v těchto Jednotných právních předpisech.

2.  Totéž platí pro nároky vůči zaměstnancům a jiným osobám, za které dopravce odpovídá podle článku 51.

HLAVA V

ODPOVĚDNOST CESTUJÍCÍHO

Článek 53

Zvláštní důvody odpovědnosti

Cestující odpovídá dopravci za každou škodu,

a)  která vznikla tím, že cestující nesplnil své závazky, které pro něho vyplývají

1.  z článku 10, 14 a 20,

2.  ze zvláštních ustanovení o přepravě vozidel ve všeobecných přepravních podmínkách, nebo

3.  z Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID), nebo

b)  která je způsobena předměty nebo zvířaty, které má cestující s sebou, pokud cestující neprokáže, že škoda byla vyvolána okolnostmi, jimž i přes péči vyžadovanou od svědomitého cestujícího nemohl zabránit a jejichž následky nemohl odvrátit. Tímto ustanovením není dotčena odpovědnost dopravce podle článku 26 a čl. 33 odst. 1.

HLAVA VI

UPLATŇOVÁNÍ NÁROKŮ

Článek 54

Zjištění částečné ztráty nebo poškození

1.  Zjistí-li nebo předpokládá-li dopravce částečnou ztrátu nebo poškození předmětu (cestovního zavazadla, vozidla) přepravovaného pod dohledem dopravce, nebo tvrdí-li to oprávněná osoba, je dopravce povinen bez průtahu, a je-li to možné, v přítomnosti oprávněné osoby sepsat zápis, v němž se podle povahy škody zaznamená stav předmětu, a pokud je to možné, rozsah škody, její příčina a doba, kdy vznikla.

2.  Opis tohoto zápisu se bezplatně vydá oprávněné osobě.

3.  Neuzná-li oprávněný zjištění uvedená v zápise, může požadovat, aby stav cestovního zavazadla nebo vozidla, jakož i příčina a výše škody byly zjištěny znalcem určeným stranami přepravní smlouvy nebo soudem. Postup se řídí zákony a předpisy státu, ve kterém se zjištění provádí.

Článek 55

Reklamace

1.  Reklamace týkající se odpovědnosti dopravce při usmrcení a zranění cestujících je nutno podat písemně tomu dopravci, vůči němuž mohou být nároky soudně uplatňovány. V případě přepravy, která byla předmětem jediné smlouvy a byla prováděna na sebe navazujícími dopravci, mohou být reklamace uplatněny také u prvního nebo posledního dopravce, jakož i u dopravce, který má ve státě bydliště nebo v místě trvalého pobytu cestujícího své sídlo nebo pobočku nebo obchodní zastoupení, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena.

2.  Ostatní reklamace na základě přepravní smlouvy je nutno podat písemně tomu dopravci, který je uveden v čl. 56 odst. 2 a 3.

3.  Doklady, které chce oprávněná osoba připojit k reklamaci, musí být předloženy v originále nebo v kopii, na požádání dopravce v náležitě ověřené formě. Při vyřizování reklamace může dopravce požadovat vrácení přepravního dokladu, zavazadlového lístku a přepravního lístku.

Článek 56

Dopravci, vůči nimž lze uplatňovat nároky soudní cestou

1.  Nároky na náhradu škody na základě odpovědnosti dopravce při usmrcení a zranění cestujících mohou být soudně uplatňovány pouze vůči dopravci odpovědnému podle čl. 26 odst. 5.

2.  Ostatní nároky cestujícího na základě přepravní smlouvy mohou být uplatňovány s výhradou odstavce 4 pouze vůči prvnímu, poslednímu nebo vůči tomu dopravci, který prováděl část přepravy, v jejímž průběhu nastala skutečnost odůvodňující nárok.

3.  Je-li při přepravách prováděných navazujícími dopravci zapsán do zavazadlového nebo přepravního lístku se svým souhlasem dopravce, který má povinnost výdeje, mohou být nároky podle odstavce 2 uplatňovány vůči němu i tehdy, jestliže neobdržel zavazadlo nebo nepřevzal vozidlo.

4.  Nároky na vrácení částek, které byly zaplaceny na základě přepravní smlouvy, mohou být soudně uplatňovány vůči dopravci, který částku vybral, nebo vůči dopravci, v jehož prospěch byla částka vybrána.

5.  Cestou protižaloby nebo námitky mohou být uplatňovány nároky také vůči jiným dopravcům, než kteří jsou uvedeni v odstavcích 2 a 4, zakládá-li se žaloba na téže přepravní smlouvě.

6.  Použijí-li se tyto Jednotné právní předpisy na výkonného dopravce, mohou být nároky soudně uplatňovány také vůči němu.

7.  Může-li žalobce volit mezi více dopravci, zaniká jeho právo volby podáním žaloby vůči jednomu z dopravců; to platí i tehdy, může-li žalobce volit mezi jedním nebo více dopravci a výkonným dopravcem.

Článek 58

Zánik nároků při usmrcení a zranění cestujících

1.  Všechny nároky oprávněné osoby, které se zakládají na odpovědnosti dopravce při usmrcení a zranění cestujících, zanikají, neoznámí-li oprávněná osoba úraz cestujícího nejpozději do dvanácti měsíců poté, kdy se o škodě dozvěděla, některému z dopravců, u nichž může být podána reklamace podle čl. 55 odst. 1. Oznámí-li oprávněná osoba úraz ústně, musí jí dopravce o tomto ústním oznámení vystavit potvrzení.

2.  Nároky však nezanikají, jestliže:

a)  oprávněná osoba podala během lhůty předvídané v odstavci 1 reklamaci některému z dopravců uvedenému v čl. 55 odst. 1;

b)  odpovědný dopravce se dozvěděl během lhůty předvídané v odstavci 1 o úrazu cestujícího jiným způsobem;

c)  v důsledku okolností, které nelze přičíst k tíži oprávněné osoby, nebyl úraz oznámen nebo nebyl oznámen včas;

d)  oprávněná osoba prokáže, že úraz byl způsoben zaviněním dopravce.

Článek 59

Zánik nároků při přepravě cestovních zavazadel

1.  Přijetím cestovního zavazadla oprávněnou osobou zanikají všechny nároky z přepravní smlouvy vůči dopravci při částečné ztrátě, poškození nebo opožděném vydání.

2.  Nároky však nezanikají:

a)  při částečné ztrátě nebo poškození, jestliže

1)  ztráta nebo poškození byly zjištěny před přijetím cestovního zavazadla oprávněnou osobou podle článku 54,

2)  zjištění, k němuž by muselo dojít podle článku 54, bylo opomenuto pouze zaviněním dopravce;

b)  při zevně neznatelné škodě, která byla zjištěna oprávněnou osobou teprve po přijetí cestovního zavazadla, jestliže oprávněná osoba

1)  požádá o zjištění podle článku 54 ihned po objevení škody a nejpozději tři dny po přijetí zavazadla a

2)  kromě toho prokáže, že škoda vznikla v době mezi přijetím k přepravě a vydáním;

c)  při opožděném vydání, uplatnila-li oprávněná osoba svá práva vůči jednomu z dopravců uvedenému v čl. 56 odst. 3 do 21 dnů;

d)  prokáže-li oprávněná osoba, že škoda byla způsobena zaviněním dopravce.

Článek 60

Promlčení

1.  Nároky na náhradu škody, které se zakládají na odpovědnosti dopravce při usmrcení a zranění cestujících, se promlčují takto:

a)  nároky cestujícího po třech letech, počítáno od prvého dne po úrazu;

b)  nároky ostatních oprávněných osob po třech letech, počítáno od prvého dne po úmrtí cestujícího, nejpozději však po pěti letech, počítáno od prvního dne po úrazu.

2.  Ostatní nároky z přepravní smlouvy se promlčují po jednom roce. Promlčecí lhůta však činí dva roky kvůli škodě způsobené jednáním nebo opomenutím, k němuž došlo buď se záměrem takovou škodu způsobit, nebo lehkomyslností a s vědomím, že by taková škoda pravděpodobně mohla vzniknout.

3.  Promlčecí lhůta podle odstavce 2 začíná u nároků

a)  na odškodnění za úplnou ztrátu čtrnáctým dnem po uplynutí lhůty podle čl. 22 odst. 3;

b)  na odškodnění za částečnou ztrátu, poškození nebo opožděné vydání dnem vydání;

c)  ve všech ostatních případech týkajících se přepravy cestujícího dnem uplynutí doby platnosti přepravního dokladu.

Den označený jako začátek promlčecí lhůty se v žádném případě nepočítá.

4.  […]

5.  […]

6.  V ostatních náležitostech platí pro pozastavení a přerušení promlčení vnitrostátní právo.

HLAVA VII

VZÁJEMNÉ VZTAHY MEZI DOPRAVCI

Článek 61

Rozdělení přepravného

1.  Každý dopravce je povinen vyplatit zúčastněným dopravcům podíl připadající na ně z přepravného, které vybral nebo měl vybrat. Způsob placení stanoví dohody mezi dopravci.

2.  Čl. 6 odst. 3, čl. 16 odst. 3 a článek 25 platí také pro vztahy mezi navazujícími dopravci.

Článek 62

Právo na postih

1.  Vyplatil-li dopravce odškodnění podle těchto Jednotných právních předpisů, má právo na postih vůči dopravcům, kteří se podíleli na přepravě, podle následujících ustanovení:

a)  dopravce, který škodu způsobil, odpovídá za tuto škodu výlučně sám;

b)  je-li škoda způsobena více dopravci, odpovídá každý z nich za škodu, kterou způsobil; není-li takové rozlišení možné, rozdělí se odškodnění mezi dopravce podle písmene c);

c)  nelze-li dokázat, který z dopravců škodu způsobil, rozdělí se odškodnění mezi všechny dopravce s výjimkou těch, kteří prokáží, že škodu nezpůsobili; rozdělení se uskuteční v poměru podílů na přepravném, které připadají na jednotlivé dopravce.

2.  Při platební neschopnosti některého z dopravců se podíl připadající na tohoto dopravce, avšak jím neuhrazený, rozdělí mezi všechny ostatní dopravce, kteří se podíleli na přepravě, v poměru jim příslušejícího podílu na přepravném.

Článek 63

Řízení o postihu

1.  Dopravce, vůči němuž je uplatňováno právo na postih podle článku 62, nemůže popírat, že dopravce, který právo na postih uplatňuje, platil po právu, bylo-li odškodnění určeno soudem, poté co byla prvně jmenovanému dopravci dána řádným ohlášením možnost vstoupit do sporu. Soud, u něhož se vede hlavní spor, určí lhůty pro ohlášení sporu a pro vstup do sporu.

2.  Dopravce uplatňující právo na postih musí podat jedinou žalobu na všechny dopravce, se kterými se nedohodl; jinak právo na postih vůči nezažalovaným dopravcům zaniká.

3.  Soud je povinen rozhodnout o všech postizích, kterými se zabývá, v jediném rozsudku.

4.  Dopravce, který chce své právo na postih uplatnit soudně, může vznést svůj nárok u příslušného soudu státu, ve kterém má jeden ze zúčastněných dopravců své sídlo, pobočku nebo obchodní zastoupení, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena.

5.  Je-li třeba podat žalobu na více dopravců, má žalující dopravce právo volby mezi soudy příslušnými podle odstavce 4.

6.  Řízení o postihu nesmějí být zahrnuta do řízení o odškodnění, které osoba oprávněná podle přepravní smlouvy zahájila.

Článek 64

Dohody o postihu

Dopravci mohou mezi sebou uzavírat dohody, které se od článků 61 a 62 odchylují.

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ INFORMACE POSKYTOVANÉ ŽELEZNIČNÍMI PODNIKY A PRODEJCI PŘEPRAVNÍCH DOKLADŮ

Část I: Všeobecné podmínky platné pro danou smlouvu

—  Všeobecné podmínky platné pro danou smlouvu

—  Jízdní řády a podmínky pro nejrychlejší cestu

—  Jízdní řády a podmínky pro nejlevnější veškeré dostupné jízdné, včetně toho nejlevnějšího [pozm. návrh 125]

—  Podmínky přepravy, přístupnost vlaku a dostupná zařízení ve vlaku pro osoby  se zdravotním postižením  a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace  v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými ve směrnici XXX

—  Podmínky Opatření pro přístup pro jízdní kola [pozm. návrh 126]

—  Dostupnost míst k sezení pro veškeré dostupné jízdné ve vozech pro kuřákynekuřáky nekuřáky (a popřípadě i pro kuřáky), v první a druhé třídě, jakož i v lehátkových a lůžkových vozech [pozm. návrh 127]

—  Všechny činnosti, které mohou způsobit narušení nebo zpoždění dopravních spojů Narušení cesty a zpoždění (plánovaná i ta v reálném čase) [pozm. návrh 128]

—  Dostupnost služeb ve vlaku, včetně bezdrátové místní sítě a toalet [pozm. návrh 129]

–  Postupy pro reklamaci ztracených zavazadel

—  Postupy pro předkládání stížností

Část II: Informace během jízdy

—  Služby ve vlaku včetně bezdrátové místní sítě [pozm. návrh 130]

—  Příští stanice

—  Zpoždění Narušení cesty a zpoždění (plánovaná i ta v reálném čase) [pozm. návrh 131]

—  Hlavní přípoje

—  Otázky bezpečnosti

PŘÍLOHA III

MINIMÁLNÍ NORMY KVALITY SLUŽEB

I.  Požadavky týkající se železničních podniků

Železniční podniky na svých internetových stránkách zveřejní každoročně do 30. června zprávu o kvalitě poskytovaných služeb za předchozí účetní období a zašlou ji vnitrostátnímu subjektu příslušnému pro prosazování a Agentuře Evropské unie pro železnice ke zveřejnění na jejích internetových stránkách. Podnik zprávu zveřejní na svých internetových stránkách v úředním jazyku / úředních jazycích své země, a pokud možno i v ostatních jazycích Unie, včetně shrnutí v angličtině.

Zpráva o kvalitě služeb zahrnuje alespoň tyto informace:

1)  Přesnost dopravních spojů a obecné zásady postupu podniku v případě provozních mimořádností

a)  Zpoždění

i)  celkové průměrné zpoždění spojů jako procentní podíl za kategorii spojů (mezinárodní, vnitrostátní dálkové, regionální a městské/příměstské);

ii)  procentní podíl spojů zpožděných při odjezdu;

iii)  procentní podíl spojů zpožděných při příjezdu;

—  procentní podíl zpoždění kratších než 60 minut,

—  procentní podíl zpoždění v rozmezí 60–119 91–120 minut, [pozm. návrh 132]

—  procentní podíl zpoždění v délce 120 minut či více,

b)  odřeknutí spojů

odřeknutí spojů jako procentní podíl za kategorii spojů (mezinárodní, vnitrostátní dálkové, regionální a městské/příměstské);

c)  uplatňování nařízení, pokud jde o zpoždění a odřeknutí spojů

i)  počet cestujících, jimž byla poskytnuta péče a pomoc;

ii)  náklady na tuto péči a pomoc;

iii)  počet cestujících, jimž bylo poskytnuto odškodnění;

iv)  náklady na poskytnuté odškodnění.

2)  Průzkum spokojenosti zákazníků

Nutno uvést minimální soubor kategorií:

i)  dochvilnost vlaků;

ii)  informace cestujícím v případě zpoždění;

iii)  přesnost a dostupnost informací ve vlacích;

iv)  kvalita údržby / stav vlaků;

v)  úroveň bezpečnosti ve vlacích;

vi)  čistota ve vlaku;

vii)  poskytování užitečných informací po celou cestu, včetně informací o bezdrátové místní síti a dalších službách ve vlaku; [pozm. návrh 133]

viii)  dostupnost kvalitních toalet v každém vlaku;

ix)  čistota a údržba stanic na vysoké úrovni;

x)  přístupnost vlaků a dostupných zařízení, včetně přístupných toalet;

xi)  počet událostí a kvalita skutečně poskytnuté pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace ve vlaku v souladu s článkem 24, bez ohledu na předchozí oznámení žádosti o pomoc.

3)  Vyřizování stížností

i)  počet stížností a výsledek;

ii)  kategorie stížností;

iii)  počet vyřízených stížností;

iv)  průměrná délka vyřizování;

v)  případná opatření přijatá k nápravě.

4)  Pomoc poskytovaná osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace

počet případů pomoci jako procentní podíl za kategorii spojů (mezinárodní, vnitrostátní dálkové, regionální a městské/příměstské).

5)  Narušení

existence pohotovostních plánů a jejich stručný popis, plány pro řešení krizí.

II.  Požadavky týkající se provozovatelů stanic a provozovatelů infrastruktury

Zpráva o kvalitě služeb zahrnuje alespoň tyto informace:

1)  Informace a přepravní doklady

i)  postup pro vyřizování žádostí o informace ve stanici;

ii)  postupy a prostředky pro poskytování informací o jízdních řádech, tarifech a nástupištích; kvalita informací;

iii)  zobrazování informací o právech a povinnostech podle tohoto nařízení a o kontaktních údajích vnitrostátních subjektů příslušných pro prosazování;

iv)  zařízení pro nákup přepravních dokladů;

v)  dostupnost pracovníků na stanovišti za účelem poskytování informací a prodeje přepravních dokladů;

vi)  poskytování informací osobám se zdravotním postižením nebo osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.

2)  Obecné zásady postupu v případě provozních mimořádností

i)  počet cestujících, jimž byla poskytnuta péče a pomoc;

ii)  náklady na tuto péči a poskytování pomoci.

3)  Popis opatření zavedených k zajištění čistoty zařízení železničních stanic (toalety, atd.)

i)  četnost čištění;

ii)  dostupnost toalet.

4)  Průzkum spokojenosti zákazníků

Nutno uvést minimální kategorie:

i)  informace poskytované cestujícím v případě zpoždění;

ii)  přesnost, dostupnost a přístupnost informací týkajících se časových údajů o vlacích / nástupišť;

iii)  úroveň bezpečnosti ve stanici;

iv)  čas potřebný pro odpověď na žádosti o informace ve stanicích;

v)  dostupnost kvalitních toalet ve stanici (včetně přístupnosti);

vi)  čistota a údržba stanic;

vii)  přístupnost stanice a zařízení železniční stanice;, včetně přístupu bez schodů a včetně eskalátorů, výtahů a zavazadlových ramp; [pozm. návrh 134]

viii)  počet událostí a kvalita pomoci poskytnuté osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.

PŘÍLOHA IV

POSTUP PRO VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ VNITROSTÁTNÍMI SUBJEKTY PŘÍSLUŠNÝMI PRO PROSAZOVÁNÍ

Ve složitých případech, jako jsou případy zahrnující vícenásobné reklamace nebo zapojení několika dopravců, přeshraniční cestování nebo nehody, k nimž došlo na území jiného členského státu, než je stát, který udělil podniku licenci, zejména tehdy, pokud není jasné, který vnitrostátní subjekt je v dané souvislosti příslušný, nebo pokud by to usnadnilo nebo urychlilo řešení stížnosti, musí vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování spolupracovat s cílem identifikovat „hlavní“ subjekt, který bude sloužit jako jednotné kontaktní místo pro cestující. Všechny zúčastněné vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování spolupracují, aby usnadnily řešení stížností (mj. sdílením informací, pomocí s překladem dokumentů a poskytováním informací o okolnostech událostí). Cestující jsou informováni o tom, který orgán jedná jako „hlavní“ subjekt. Ve všech případech navíc vnitrostátní subjekty příslušné pro prosazování zajistí soulad s nařízením (EU) 2017/2394. [pozm. návrh 135]

PŘÍLOHA V

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 1371/2007

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Čl. 1 písm. a)

Čl. 1 písm. a)

Čl. 1 písm. b)

Čl. 1 písm. b)

----

Čl. 1 písm. c)

Čl. 1 písm. c)

Čl. 1 písm. d)

----

Čl. 1 písm. e)

Čl. 1 písm. d)

Čl. 1 písm. f)

Čl. 1 písm. e)

Čl. 1 písm. g)

----

Čl. 1 písm. h)

Čl. 1 písm. f)

Čl. 1 písm. i)

Článek 2

Článek 2

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2

----

Čl. 2 odst. 3

----

Čl. 2 odst. 4

----

Čl. 2 odst. 5

----

Čl. 2 odst. 6

----

Čl. 2 odst. 7

----

----

Čl. 2 odst. 2

----

Čl. 2 odst. 3

Článek 3

Článek 3

Čl. 3 bod 1

Čl. 3 bod 1

Čl. 3 bod 2, bod 3

----

Čl. 3 bod 4

Čl. 3 bod 2

Čl. 3 bod 5

Čl. 3 bod 3

Čl. 3 bod 6

Čl. 3 bod 4

Čl. 3 bod 7

Čl. 3 bod 5

Čl. 3 bod 8

Čl. 3 bod 6

Čl. 3 bod 9

Čl. 3 bod 7

Čl. 3 bod 10

Čl. 3 bod 8

----

Čl. 3 bod 9

----

Čl. 3 bod 10

Čl. 3 bod 11

Čl. 3 bod 11

----

Čl. 3 bod 12

Čl. 3 bod 12

Čl. 3 bod 13

Čl. 3 bod 13

Čl. 3 bod 14

Čl. 3 bod 14

----

Čl. 3 bod 15

Čl. 3 bod 16

Čl. 3 bod 16

Čl. 3 bod 17

Čl. 3 bod 17

Čl. 3 bod 18

----

Čl. 3 bod 19

Článek 4

Článek 4

----

Článek 5

Článek 5

Článek 6

Článek 6

Článek 7

Článek 7

Článek 8

Článek 8

Článek 9

----

Čl. 9 odst. 4

Článek 9

Článek 10

Čl. 9 odst. 3

----

----

Čl. 10 odst. 5, odst. 6

Článek 10

----

Článek 11

Článek 11

Článek 12

Článek 12

Článek 12 odst. 2

----

Článek 13

Článek 13

Článek 14

Článek 14

Článek 15

Článek 15

Článek 16

Článek 16

----

Článek 16 odst. 2 a 3

Článek 17

Článek 17

----

Čl. 17 odst. 8

Článek 18

Článek 18

----

Čl. 18 odst. 6

----

Článek 19

Článek 19

Článek 20

Článek 20

Článek 21

Čl. 21 odst. 1

----

Čl. 21 odst. 2

Čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 2

Článek 22

Článek 22

Čl. 22 odst. 2

----

----

Čl. 22 odst. 4

Článek 23

Článek 23

----

Čl. 23 odst. 4

Článek 24

Článek 24

Článek 25

Čl. 25 odst. 1, 2 a 3

----

Článek 26

Článek 26

Článek 27

Článek 27

Článek 28

----

Čl. 28 odst. 3

Čl. 27 odst. 3

Čl. 28 odst. 4

Článek 28

Článek 29

Článek 29

Článek 30

Článek 30

Článek 31

----

Článek 32, 33

Článek 31

Článek 34

----

Čl. 34 odst. 1 a 3

Článek 32

Článek 35

Článek 33

----

Článek 34

Článek 36

Článek 35

----

----

Článek 37

Článek 36

Článek 38

----

Článek 39

Článek 37

Článek 40

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha II

Příloha III

Příloha III

----

Přílohy IV až V

(1)Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 66.
(2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).
(3)Nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému (Úř. věst. L 123, 12.5.2011, s. 11).
(4) Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 110).
(5)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013/EU ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1).
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(10)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(12)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).
(13)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1).
(14)Návrh směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (Evropský akt přístupnosti) (Úř.věst. L X, X.X.XXXX, s. X).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).
(16) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1926 ze dne 31. května 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii (Úř. věst. L 272, 21.10.2017, s. 1).

Poslední aktualizace: 11. května 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí