Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 16. prosince 2005 o udělení statusu kandidátské země pro členství v EU této zemi;

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé,

–  s ohledem na konečnou dohodu o urovnání neshod popsanou v rezolucích Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 817 (1993) a č. 845 (1993), ukončení prozatímní dohody z roku 1995 a vytvoření strategického partnerství mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií ze dne 17. června 2018 známého také jako dohoda z Prespy,

–  s ohledem na rámcovou dohodu, která byla uzavřena v Ochridu a podepsána dne 13. srpna 2001 ve Skopji (ochridská rámcová dohoda),

–  s ohledem na naléhavé priority v oblasti reforem, které Komise vydala pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii v červnu 2015,

–  s ohledem na politickou dohodu (tzv. dohoda z Pržina) uzavřenou mezi čtyřmi hlavními politickými stranami ve Skopji ve dnech 2. června a 15. července 2015 a na čtyřstrannou dohodu o jejím uplatňování ze dne 20. července a 31. srpna 2016;

–  s ohledem na doporučení skupiny vedoucích odborníků ohledně systémových otázek právního státu ze dne 14. září 2017,

–  s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

–  s ohledem na závěrečné zprávy mise OBSE/ODIHR ohledně předčasných parlamentních voleb, které se konaly dne 11. prosince 2016 a při kterých Evropský parlament také působil jako pozorovatel, a na komunální volby konané ve dnech 15. a 29. října 2017,

–  s ohledem na prohlášení summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 a na jeho sofijský program priorit,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2018, v nichž potvrzuje závěry o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení, které Rada přijala dne 26. června 2018,

–  s ohledem na rozhodnutí hlav států a předsedů vlád, které bylo přijato na zasedání NATO konaném ve dnech 11.–12. července 2018, vyzvat tuto zemi k zahájení přístupových jednání o vstupu do aliance,

–  s ohledem na závěry 14. zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie, které se konalo dne 13. července 2018,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ (COM(2018)0065),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2018 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018“ (COM(2018)0450), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2018“ (SWD(2018)0154), jež doporučují zahájení jednání o přistoupení vzhledem k dosaženému pokroku a pokračujícímu odhodlání k provádění reforem,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise, který pojednává o jejím posouzení programů hospodářských reforem Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (SWD(2018)0134), a na společné závěry ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 25. května 2018,

–  s ohledem na doporučení přijatá na 14. zasedání Smíšeného parlamentního výboru EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie, které se konalo ve dnech 7.–8. února 2018 ve Štrasburku,

–  s ohledem na proces „dialogu Jeana Monneta“ s vedoucími představiteli a politickými skupinami v parlamentu (Sobranie), který byl zahájen ve dnech 17.–18. května 2018 v Ochridu,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0341/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nová vláda prováděním rozsáhlých a inkluzivních demokratických reforem a aktivním zlepšováním sousedských vztahů prokazuje kontinuitu odhodlání této země zachovat si evropskou a euroatlantickou orientaci; vzhledem k tomu, že reformní úsilí by mělo být provázeno trvalou podporou EU při provádění naléhavých reformních priorit a měřitelnými výsledky; vzhledem k tomu, že vyhlídka na členství v Evropské unii je velkým impulsem k reformám v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, zejména pokud jde o právní stát, nezávislost soudnictví a boj proti korupci; vzhledem k tomu, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie je považována za kandidátskou zemi, která dosáhla největšího pokroku při slaďování svých právních předpisů s acquis EU;

B.  vzhledem k tomu, že dohoda z Prespy ze dne 17. června 2018 o urovnání neshod a vytvoření strategického partnerství mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Řeckem je velmi potřebným pozitivním signálem stability a usmíření v celém regionu západního Balkánu, zlepšuje dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci a připravuje cestu pro integraci země do EU;

C.  vzhledem k tomu, že mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií bylo dohodnuto jedenáct opatření na budování důvěry, zejména v oblasti politických a evropských záležitostí, vzdělávání a kultury, obchodní a hospodářské spolupráce, propojení, spravedlnosti a vnitřních věcí a spolupráce v oblasti zdraví; vzhledem k tomu, že tato opatření na budování důvěry již vedla k hmatatelným výsledkům;

D.  vzhledem k tomu, že všechny politické strany a státní orgány mají povinnost přispívat k vytváření inkluzivnější a otevřenější politické atmosféry, což umožní dosáhnout dalšího pokroku ve věci procesu přistoupení k EU;

E.  vzhledem k tomu, že tato země musí ještě více posílit mimo jiné zákonodárnou a kontrolní funkci parlamentu, soudnictví, dodržování zásad právního státu, svobodu sdělovacích prostředků a boj proti organizované trestné činnosti a korupci; vzhledem k tomu, že je zapotřebí trvalého reformního úsilí v oblasti veřejné správy, hospodářství a zaměstnanosti a že je zároveň třeba provést komplexní přezkum uplatňování ochridské rámcové dohody;

F.  vzhledem k tomu, že přistoupení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie k NATO přispěje k míru a stabilitě celého regionu;

G.  vzhledem k tomu, že Evropská rada dne 28. června 2018 přijala závěry Rady z 26. června 2018 stanovující cestu k zahájení přístupových jednání v červnu 2019;

H.  vzhledem k tomu, že dne 18. července 2018 parafovala Komise dohodu o postavení jednotek s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií s cílem umožnit týmům Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (FRONTEX) uskutečňovat společné operace s touto zemí a na jejím území za účelem řízení migrace a správy hranic coby klíčového prvku strategie Komise pro západní Balkán;

I.  vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší je velkým problémem makedonských měst a že podle nejnovější studie finského meteorologického institutu a makedonského institutu pro veřejné zdraví mají Skopje a Tetovo nejvyšší koncentraci jemných částic ve vzduchu (PM 2,5) ze všech evropských měst;

J.  vzhledem k tomu, že balkánský region má strategický význam;

K.  vzhledem k tomu, že každá kandidátská země je posuzována individuálně na základě jejích výsledků a o harmonogramu přistoupení a tempu jednání rozhoduje rychlost a kvalita reforem;

L.  vzhledem k tomu, že po řádném a transparentním soudním procesu byl Nikola Gruevski makedonskými soudy obviněn ze zneužití pravomoci a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce dvou let; vzhledem k tomu, že tento rozsudek potvrdilo několik soudů a poté, co byly vyčerpány všechny možnosti odvolání, nabyl rozsudek plné moci; vzhledem k tomu, že bylo proti němu vzneseno obvinění v dalších čtyřech trestních řízeních a že je účasten dalších pěti probíhajících trestních vyšetřování;

Celkové reformy a dobré sousedské vztahy

1.  vítá silné politické odhodlání vlády v plné míře provádět dohodu z Pržina a naléhavé priority v oblasti reforem, což povede k intenzivnějšímu úsilí o provedení reforem souvisejících s EU, a to na základě spolupráce mezi jednotlivými politickými stranami a etnickými skupinami a konzultací s občanskou společností, a zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v úsilí o evropskou budoucnost země; vybízí novou vládu, aby zachovala pozitivní dynamiku a zajistila pokrok, urychlila a plně provedla reformy související s EU, a to transparentním a inkluzivním způsobem; požaduje podporu členství Bývalé jugoslávské republiky Makedonii v euroatlantických organizacích s cílem posílit regionální bezpečnost;

2.  velmi oceňuje pozitivní diplomacii a aktivní úsilí v oblasti budování důvěry vedoucí ke kompromisu a k urovnání otevřených dvoustranných otázek a k podpoře dobrých sousedských vztahů; zdůrazňuje, že dvoustranné otázky by neměly bránit procesu přistoupení; vřele vítá, že dne 14. února 2018 vstoupila v platnost dohoda o přátelství s Bulharskem, která by měla zajistit dlouhodobé a smířlivé dobré sousedské vztahy mezi oběma zeměmi;

3.  vítá dohodu z Prespy mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií ze dne 17. června 2018 a vyzdvihuje významné úsilí obou stran o dosažení vzájemně uspokojivého řešení otázky názvu; vítá skutečnost, že ve dnech 20. června a 5. července 2018 parlament Bývalé jugoslávské republiky Makedonie dohodu ratifikoval; domnívá se, že je v zájmu občanů země, aby všichni političtí aktéři a občanská společnost jednali konstruktivně a byli si vědomi rozsahu své historické odpovědnosti; naléhavě žádá strany, aby upřednostňovaly zájmy své země a ponechaly stranické politické zájmy stranou, náležitě informovaly své občany o obsahu a dopadech dohody a řádně dokončily veškeré vnitřní postupy nezbytné k ratifikaci a provádění této strategicky významné dohody, a ukončily tak dlouhotrvající geopolitickou patovou situaci a šly příkladem v mírovém úsilí a dosahování stability v celém regionu; zdůrazňuje význam referenda pořádaného dne 30. září 2018, pokud jde o integraci Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do EU a NATO;

4.  bere na vědomí výsledky referenda ze dne 30. září 2018; zdůrazňuje, že je třeba nadále podporovat euroatlantickou budoucnost země a uplatňovat dohodu z Prespy ze dne 17. června 2018; vyzývá vládu sídlící ve Skopji, aby učinila veškeré nutné a možné kroky za účelem dodržování ustanovení dohody z Prespy, která otevírá dveře k jednáním o přistoupení k EU a vstupu do NATO;

5.  vítá hlasování, které dne 19. října 2018 proběhlo v Sobranie s cílem zahájit proces změny ústavy za účelem provedení ustanovení obsažených v dohodě z Prespy; vyzývá všechny politické strany, aby v dalších fázích postupu změny ústavy pokračovaly ve spolupráci v duchu sdílené odpovědnosti; opakuje svou silnou podporu budoucnosti této země v evropských a euroatlantických strukturách a naléhavě vyzývá vládu a parlament k další práci v oblasti reforem, které připraví podmínky pro přistoupení k EU; vyzývá zvláštního státního zástupce a soudy, aby prováděly nezávislá šetření týkající se všech neuzavřených případů politických a trestných deliktů a aby postavily odpovědné osoby před soud;

6.  vítá diplomatické úsilí země o posílení dvoustranné a regionální spolupráce s Albánií a vytvoření nových kvalitativních vztahů v oblastech, jako jsou např. obchod, prosazování práva, boj proti podvodům a předcházení terorismu;

7.  připomíná, že právní předpisy této země jsou již do velké míry sladěny s acquis; vyjadřuje však politování nad tím, že některé z těchto předpisů se dosud neprovádějí; bere na vědomí zlepšení, pokud jde o soulad s prohlášeními EU a rozhodnutími Rady o společné zahraniční a bezpečnostní politice, a zdůrazňuje, že je důležité postupně dosáhnout plného souladu, který je nezbytným předpokladem pro euroatlantickou budoucnost země;

8.  uznává pokrok, k němuž došlo ve veřejném sektoru přijetím reformní strategie veřejné správy a programu pro reformu správy veřejných financí; vyzývá vládu, aby zajistila plné provádění těchto reforem; vybízí zemi, aby dále upevňovala profesní standardy posilováním transparentnosti a rovného zastoupení a zajistila plné dodržování přijímání pracovníků na pozice ve veřejné službě podle zásluh;

9.  co nejdůrazněji odsuzuje útok na parlament země z 27. dubna 2017, který představuje útok na demokracii a během něhož celá řada poslanců a novinářů utrpěla vážná zranění, a vyzývá k tomu, aby byli jeho organizátoři a pachatelé postaveni před soud; vítá probíhající vyšetřování a soudní řízení v souvislosti s tímto případem; zdůrazňuje, že by se za tyto násilné činy mělo nadále uplatňovat zajištění odpovědnosti v souladu s právními předpisy, a to transparentním, nezávislým a přiměřeným způsobem; dále odsuzuje jakoukoli formu maření a zneužívání postupů parlamentu této země nebo prezidentských pravomocí, které jsou v rozporu s ústavou;

10.  plně souhlasí s doporučením Komise a následným rozhodnutím Rady stanovit červen 2019 jako datum zahájení přístupových jednání coby důkaz povzbudivého reformního úsilí; domnívá se, že rychlé zahájení procesu prověřování a jednání o přistoupení podpoří a prohloubí reformní dynamiku; domnívá se, že zahájení jednání by přineslo další pobídky podněcující demokratizaci a dále posílilo kontrolu a vyvozování odpovědnosti;

11.  vítá formální pozvání NATO ze dne 11. července 2018 k tomu, aby země zahájila jednání o členství v alianci;

12.  domnívá se, že by členství Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v NATO mohlo přispět k dosažení větší bezpečnosti a politické stability v jihovýchodní Evropě; vyzývá všechny členské státy EU, které jsou členy NATO, aby aktivně podporovaly přistoupení země k Severoatlantické alianci;

13.  vítá nadcházející přechod země do druhé fáze dohody o stabilizaci a přidružení a její zapojení do Jadransko-jónské iniciativy a vyzývá Radu, aby tuto zemi zahrnula do strategie Evropské unie pro jadransko-jónský region;

Demokratizace

14.  vítá počáteční kroky, které byly podniknuty k obnovení systému brzd a protivah a k prohloubení začleňování díky opatřením zlepšujícím prostředí, v němž působí nezávislé orgány dohledu, sdělovací prostředky a organizace občanské společnosti; vítá konstruktivní dialog mezi vládou a organizacemi občanské společnosti a úlohu, kterou tyto organizace hrají při zajištění lepší funkce systému brzd a protivah; zdůrazňuje, že probíhající zásadní změny je třeba provádět v inkluzivní a otevřené politické atmosféře;

15.  oceňuje úsilí, které vynakládá vláda, aby zabránila opětovnému zhoršení situace a odstranila přetrvávající problémy v souvislosti se zmocňováním se státu, a vybízí k zintenzivnění tohoto úsilí; připomíná, že v průběhu prvního desetiletí tohoto století byla země v procesu přistoupení průkopníkem;

16.  vítá zlepšení v oblasti volebních právních předpisů, avšak zdůrazňuje potřebu včasné revize volebního zákona tím, že se komplexně zaměří na zbývající doporučení OBSE/ODIHR, Benátské komise a skupiny GRECO týkající se financování volebních kampaní a politických stran; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí, aby se předešlo jakékoli formě zastrašování voličů a dosáhlo jeho vyšetření; naléhavě vyzývá politické strany, aby demokratizovaly své vnitřní rozhodovací procesy;

17.  vybízí orgány, aby dokončily přerušené sčítání obyvatelstva, které by zajistilo přesné statistiky o obyvatelstvu, jež by sloužily jako základ pro vládní rozvojové programy a odpovídající plánování rozpočtu, jakož i organizaci voleb a výpočet volebních výsledků;

18.  vítá obnovení společných schůzí smíšených parlamentních výborů EU a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a vybízí k pokračující konstruktivní práci v rámci tohoto meziparlamentního rámce;

19.  vítá zahájení dialogu Jeana Monneta konaného ve dnech 17. a 18. května 2018 v makedonském Ochridu a výsledné jednomyslné přijetí etického kodexu napříč politickým spektrem; vybízí pracovní skupinu pro reformy a fungování Sobranie, aby přezkoumala jednací řád parlamentu a předložila návrhy změn v prioritních oblastech a lhůt jejich přijetí uvedených v závěrech z Ochridu; vybízí všechny strany, které jsou zapojeny do politické činnosti, aby i nadále posilovaly kulturu kompromisu a konstruktivního politického dialogu, zejména mezi poslanci Parlamentu, a nijak nebránily účinnému fungování parlamentu;

20.  doporučuje, aby vnitrostátní parlament plně využíval své kontrolní a zákonodárné úlohy a zároveň striktně omezil využívání zrychlených postupů, jež podkopávají veřejnou a parlamentní kontrolu; požaduje, aby bylo dosaženo důvěryhodných výsledků v oblasti dohledu nad zpravodajskými službami a monitorování lidských práv a základních svobod v zemi;

21.  významné kroky, které vláda podnikla k postupné obnově kultury kompromisu oslovováním všech zúčastněných stran včetně opozice, k posílení demokracie a právního státu a k prokázání opravdové vůle k provedení reforem inkluzivním a transparentním způsobem;

22.  vyzývá k zahájení účinného provádění strategie reformy veřejné správy a ke stanovení jasného vymezení odpovědnosti; zdůrazňuje význam přijímání pracovníků podle zásluh a otevřených výběrových řízení při všech postupech náboru a vyzývá ke zvýšení kapacity v oblasti řízení lidských zdrojů; vyzývá k posílení opatření, která zlepší odborné kapacity a kapacity finančního plánování v celé veřejné správě;

23.  vítá posílení procesu decentralizace ze strany vlády, jež přijala Akční plán pro decentralizaci a rozvoj na období 2018–2020, který představuje důležitý krok k řešení problému nedostatku finančních prostředků a služeb v obcích;

24.  vítá stávající úsilí o podporu řádné správy, odpovědnosti a svobodného mediálního prostředí a o zvýšení transparentnosti a zlepšení přístupu k veřejným informacím, mimo jiné i zveřejněním výdajů státních institucí; žádá, aby byla přijata další opatření, která zaručí právo občanů na přístup k veřejným informacím; vyzývá k trvalému úsilí při zvyšování inkluzivnosti procesu rozhodování a zlepšování interinstitucionální koordinace;

25.  vyzývá k dalšímu pokroku v digitalizaci veřejných informací s cílem zlepšit jejich dostupnost a vybízí orgány, aby hledaly inovativní elektronická řešení, která by dále posílila transparentnost a snadný přístup k veřejným informacím a snížila s tím spojenou byrokracii;

Právní stát

26.  připomíná, že řádné fungování soudního systému a účinná opatření namířená proti korupci mají v procesu přistoupení k EU mimořádný význam;

27.  vítá strategii reformy soudnictví, jejímž cílem je obnovit nezávislost soudnictví, odpovědnost a profesionalitu a ukončit politické zásahy a selektivní spravedlnost, a vyzývá vládu země a další zúčastněné strany, aby zintenzívnily úsilí o řádné provádění strategie reformy soudnictví tím, že zavedou řádné mechanismy monitorování a hodnocení; zdůrazňuje, že je třeba dokončit harmonizaci právních předpisů v souladu s doporučeními Benátské komise; vyzývá k soustavnému přijímání a provádění opatření stanovených ve strategii reformy soudnictví; zdůrazňuje, že je zapotřebí dalšího úsilí k ochraně soudnictví před politickými zásahy;

28.  vítá zřízení Rady pro soudní etiku v lednu 2018 a organizaci vzdělávacích kurzů Akademií soudců a státních zástupců na téma etického chování soudců za účelem předcházení střetům zájmů a zavedení protikorupčních opatření;

29.  nadále vyjadřuje znepokojení nad všudypřítomnou korupcí a vítá počáteční úspěchy v oblasti její prevence a trestného stíhání; je znepokojen omezenými konečnými soudními rozhodnutími v případech korupce na vysoké úrovni, bere však na vědomí první soudní rozhodnutí v případech korupce, zneužití pravomoci a ve věci událostí ze dne 27. dubna 2017; vyzývá k trvalému úsilí o dosažení dobrých výsledků, pokud jde o vyšetřování, stíhání a pravomocná odsouzení v případech korupce na vysoké úrovni a organizované trestné činnosti; oceňuje práci, kterou v obtížných situacích vykonává zvláštní státní zastupitelství, ale je nadále znepokojen útoky a obstrukcemi, které úřadu brání v práci, a nedostatkem spolupráce ze strany dalších institucí;

30.  vyzývá orgány, aby zintenzivnily boj proti praní peněz a střetům zájmů vytvořením a posílením kapacit boje proti korupci, boje proti trestné činnosti a finančního vyšetřování a také zajišťováním, konfiskací, vymáháním a správou majetku; naléhavě žádá orgány, aby dosahovaly dobrých výsledků ve vyšetřování a stíhání a zvýšily počet odsouzení v případech praní peněz a finanční trestné činnosti na vysoké úrovni; vítá přijetí zákona na ochranu oznamovatelů, který zajistí lepší ochranu oznamovatelů a posílí vládní politiky boje proti korupci; vyzývá k bezodkladnému přezkumu zákonů v oblasti boje proti korupci, finanční kontroly a zadávání veřejných zakázek; podporuje reformu obecného právního rámce, aby tak Státní komise pro předcházení korupci měla jasné pravomoci a mohla pracovat zcela nezávisle a aby Úřad státního zástupce pro boj proti organizované trestné činnosti a korupci mohl provádět normální vyšetřování;

31.  poukazuje na to, že korupce a organizovaná trestná činnost jsou v regionu značně rozšířeny a představují rovněž překážku demokratického, sociálního a hospodářského rozvoje této země; domnívá se, že regionální strategie a prohloubená spolupráce mezi všemi zeměmi tohoto regionu mají pro účinnější řešení těchto otázek zásadní význam;

32.  požaduje, aby byla přísně zajištěna politická a právní odpovědnost za trestné činy, a to i za trestné činy vznikající v souvislosti se skandálem s odposloucháním; naléhavě vyzývá parlament, aby dokončil reformu zpravodajských služeb, a zajistil tak řádný externí dohled nad bezpečnostními a zpravodajskými agenturami;

33.  naléhavě vyzývá orgány, aby učinily rozhodná opatření na rozprášení zločineckých sítí, které se zabývají nezákonným obchodem s lidmi, zbraněmi a drogami, aby zvýšily institucionální kapacitu a interinstitucionální spolupráci mezi donucovacími agenturami a zlepšily dosahované výsledky vyšetřování, trestních stíhání a konečných odsouzení;

34.  oceňuje přijatá opatření a konstruktivní úlohu, kterou tato země hraje při řešení problémů spojených s evropskou migrační a uprchlickou krizí; poukazuje na trvalé úsilí a vyzývá k dalšímu zlepšení azylového systému a řízení migrace; vybízí tuto zemi, aby v rámci nové dohody o statutu zintenzivnila a dále prohlubovala vzájemně prospěšnou regionální spolupráci a partnerství s agenturou Frontex s cílem rozbít sítě zabývající se obchodováním s lidmi;

35.  poukazuje na to, že je nutné zajistit, aby se s migranty a uprchlíky, zejména se ženami a dětmi, kteří žádají o azyl v této zemi nebo kteří přes tuto zemi procházejí, jednalo v souladu s mezinárodním právem a právem EU;

36.  považuje za nezbytné, aby orgány pokračovaly v úsilí bojovat proti islámské radikalizaci a zahraničním teroristickým bojovníkům a tuto snahu zintenzivnily; vyzývá k tomu, aby tento boj vedly na základě hlubší spolupráce mezi bezpečnostními složkami a organizacemi občanské společnosti, vedoucími představiteli církve, místními komunitami a dalšími státními institucemi v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociálních služeb; dále vyzývá k tomu, aby byli vracející se zahraniční bojovníci dále sledováni bezpečnostními složkami, řádným způsobem začleněni do společnosti a aby docházelo k soustavné výměně informací s orgány EU a sousedních zemí;

37.  vyzývá k dalšímu zdokonalení systému spravedlnosti pro děti; vyzývá příslušné orgány, aby na uplatňování zákona týkajícího se spravedlnosti pro děti vyčlenily dostatečné rozpočtové prostředky a aby zlepšily podpůrné služby pro oběti násilí a zneužívání z řad dívek a chlapců a pro děti, které mají konflikt se zákonem;

38.  vyzývá maďarské orgány, aby poskytly veškeré podstatné informace a nezbytné vysvětlení ohledně případu bývalého makedonského premiéra Gruevského, který ze své země uprchl s tajnou diplomatickou pomocí Maďarska, aby se vyhnul vězení; považuje tento čin za vměšování se do vnitřních záležitostí Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a zejména za projev pohrdání soudnictvím a právním státem v této zemi; bere na vědomí, že orgány ve Skopje vypracovaly žádost o vydání, a očekává, že Maďarsko bude jednat důsledně v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními právními předpisy a na tuto žádost odpoví kladně;

Základní práva a občanská společnost

39.  vítá opatření ke zlepšení vzájemné důvěry mezi etnickými skupinami a vyzývá k inkluzivnímu a transparentnímu přezkumu zbývajících otázek týkajících se provádění rámcové dohody z Ochridu; považuje za nezbytné zajistit v plné míře zapojení etnických menšin do veřejného života; vyzývá k přijetí dalších opatření na podporu začlenění menšin do vzdělávání, aby došlo k opětovnému oživení sociální soudržnosti a integrace komunit;

40.  je přesvědčen, že makedonská soudní řízení musí pokračovat v souladu s potupy této země a že Nikola Gruevski musí nést odpovědnost v rámci makedonského soudního systému; vyzývá Maďarsko, aby respektovalo nezávislost makedonského soudního systému a právní stát v této země, aby přehodnotilo politický azyl, který Nikolovi Gruevskému poskytlo a aby přikročilo k jeho extradici do Skopje; očekává, že všechny dotčené strany budou postupovat v přísném souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními právními předpisy; zdůrazňuje, že by tyto soudní postupy neměly být politizovány;

41.  vítá reformy a snahu o postupnou úpravu právního rámce, tak aby odpovídal normám EU, rozhodnutí této země stát se pozorovatelem v Agentuře Evropské unie pro základní práva a ratifikaci většiny mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv; vyzývá k uplatňování veškerých norem a politických dokumentů v oblasti lidských práv, jako je např. Evropská úmluva o lidských právech, přičemž klade zejména důraz na právo na spravedlivé soudní řízení, svobodu shromažďování a sdružování, právo na život, svobodu projevu a respektování soukromého a rodinného života;

42.  konstatuje, že přijetí zákona o používání jazyků představuje důležitý úspěch, a vyjadřuje politování nad tím, že se používají taktiky, jejichž cílem je zabránit jeho přijetí v plném souladu se standardními postupy;

43.  vítá, že země dne 23. března 2018 ratifikovala Istanbulskou úmluvu, a vyzývá ji, aby dokončila právní reformy v boji proti diskriminaci a násilí páchanému na ženách, dívkách a dětech a aby pokračovala v boji proti domácímu násilí a násilí na základě pohlaví, které je stále rozšířené;

44.  zdůrazňuje, že nezávislým orgánům dohledu by měla být zajištěna nezávislost a odpovídající lidské a finanční zdroje; oceňuje úlohu úřadu veřejného ochránce práv při prosazování lidských práv a zdůrazňuje, že je v návaznosti na jeho rozhodnutí třeba učinit odpovídající kroky;

45.  je i nadále znepokojen tíživou situací osob se zdravotním postižením a jejich neustálou diskriminací; požaduje účinné uplatňování stávajících nástrojů a strategií;

46.  vítá počáteční kroky vedoucí k větší prevenci diskriminace a naléhavě vyzývá orgány, aby do zákona o předcházení diskriminaci a ochraně před ní začlenily jako důvod diskriminace sexuální orientaci a genderovou identitu; vyzývá orgány, aby na uplatňování národní strategie pro rovnost a nediskriminaci na období 2016–2020 vyčlenily odpovídající rozpočtové prostředky; naléhavě vyzývá tyto orgány, aby účinně řešily problém trestných činů z nenávisti a nenávistné verbální projevy proti menšinám, včetně zranitelných skupin, jako jsou Romové a komunita LGBTI, a aby trestaly homofobní a transfobní násilí a ponoukání k násilí; je i nadále znepokojen tím, že ve sdělovacích prostředcích, na internetu a v sociálních médiích se stále objevují společenské předsudky a verbální projevy nenávisti vůči osobám LGBTI; vyzývá orgány, aby zajistily účinnou ochranu před nenávistnými verbálními projevy, homofobními a transfobními skutky a násilím a zavedly v jejich případě odrazující přiměřené sankce; poukazuje na to, že je nutné transgenderovým osobám zajistit přístup ke zdravotnictví; vyjadřuje politování nad přetrvávajícími nedostatky v práci Komise na ochranu před diskriminací; vítá vytvoření parlamentní skupiny pro práva komunity LGBTI a také parlamentní skupiny pro práva Romů, jejichž členy jsou poslanci z různých parlamentních stran;

47.  vyzývá, aby strategie a právní předpisy týkající se práv osob, které patří k menšinovým skupinám, a jejich ochrana byly plně uplatňovány a podporovány z veřejných zdrojů; trvá na tom, že je nutné přijmout opatření k dalšímu zlepšení vzdělávání, zaměstnanosti, zdraví, bydlení, přístupu ke zboží a službám a životních podmínek romské populace a odsoudit jejich segregaci ve školách a další formy diskriminace;

48.  vítá podstatné zlepšení prostředí pro fungování organizací občanské společnosti a konzultací s těmito organizacemi, včetně zřízení rady pro spolupráci s občanskou společností; zdůrazňuje, že je třeba posílit právní, finanční, správní a politický rámec, a to i přijetím právních předpisů týkajících se nadací a darů; zdůrazňuje význam strukturálního zapojení organizací občanské společnosti, a sice pravidelnějším, komplexnějším, nediskriminačním a předvídatelným konzultačním procesem;

49.  znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii (RECOM); naléhavě vyzývá vládu, aby se v souvislosti se zřízením této komise chopila vedoucí úlohy; zdůrazňuje, že tento proces a aktivní zapojení všech regionálních politických vrcholných představitelů jsou důležité pro to, aby mohla komise zahájit svou činnost bez dalšího odkladu; upozorňuje na návrh akčního plánu vypracovaný koalicí pro komisi RECOM, který obsahuje jasná data a referenční hodnoty;

50.  vítá zvýšené úsilí vlády o intenzivnější proces deinstitucionalizace a reformu sociálního sektoru; oceňuje závazek ukončit praxi umisťování dětí do velkých veřejných zařízení a zřídit namísto nich rodinné a komunitní pečovatelské služby; vyzývá orgány, aby přijaly naléhavá opatření ke zvrácení trendu zvyšující se perinatální úmrtnosti a vytvořily systém pro analyzování příčin tohoto alarmujícího trendu;

51.  vítá partnerství mezi vládou a národní radou mládeže této země při zavádění systému záruk pro mladé lidi jakožto dobrý mechanismus spolupráce mezi mladými lidmi a rozhodovacími orgány při formulaci a provádění politik v oblasti mládeže; vyzývá vládu, aby zvýšila finanční podporu organizacím mládeže a mladým lidem s cílem řešit problém odlivu mozků;

Média

52.  zdůrazňuje klíčovou úlohu nezávislých sdělovacích prostředků pro demokratické a demokracii podporující prostředí; bere na vědomí mírné zlepšení mediálního prostředí a podmínek pro nezávislou zpravodajskou činnost; žádá, aby bylo vynaloženo úsilí o vytvoření prostředí příznivého pro vykonávání všech mediálních profesí svobodně a bez jakéhokoli vnitřního i vnějšího vlivu, jakož i pro investigativní žurnalistiku; vítá ukončení státem sponzorované reklamy ve sdělovacích prostředcích založené na politickém protěžování jako důležitého opatření k zajištění rovných podmínek v tomto odvětví a vyzývá k zajištění dodatečných záruk proti politizaci sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že je třeba posílit nezávislost a kapacitu regulačního orgánu pro sdělovací prostředky a veřejnoprávního vysílání; vyzývá k přijetí opatření na zvýšení ochrany pracovních a sociálních práv novinářů a k zajištění toho, aby v případě násilí páchaném na novinářích a v případě vyhrožování novinářům neexistovala beztrestnost, což by rovněž přispělo k minimalizaci autocenzury sdělovacích prostředků, která je mezi nimi běžná;

53.  vítá zlepšení v zajišťování přístupu k informacím; zdůrazňuje, že je třeba aktualizovat předpisy týkající se mediálních služeb a přístupu k veřejným informacím; zdůrazňuje, že je třeba prokázat nulovou toleranci vůči hrozbám, zastrašování a útokům proti novinářům a účinně na to reagovat tak, že budou tyto případy řádně zaznamenávány a důkladně prošetřeny; odsuzuje jakoukoli formu nenávistných projevů a užívání štvavého slovníku; vyzývá k přijetí účinných opatření, které tyto projevy a porušování novinářského etického kodexu na internetu potírají; zdůrazňuje, že je také třeba bezodkladně provést reformu odvětví sdělovacích prostředků s cílem posílit agenturu pro zvukové a audiovizuální mediální služby a zaručit objektivní a profesionální zpravodajství;

Hospodářství

54.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit podnikatelské prostředí zajištěním fiskální konsolidace a regulační transparentnosti a spolehlivosti a zároveň řešit přetrvávající nedostatky ve fungování právního státu, těžkopádné regulační postupy a svévolně vykonávané kontroly;

55.  naléhavě vyzývá orgány, aby se zabývaly otázkou vysoce rozvinutého neformálního hospodářství a přetrvávajícími problémy v oblasti daňových úniků a nedostatečného vymáhání smluv, které i nadále odrazují od přímých zahraničních investic; zdůrazňuje, že je třeba zavést opatření týkající se zadávání veřejných zakázek a vnitřní finanční kontroly; bere na vědomí potřebu zvýšit transparentnost údajů o veřejných výdajích, zadávání veřejných zakázek, státní podpoře a využívání finančních prostředků EU; vyzývá k přijetí opatření na zlepšení kapacit plánování, sestavování programů a jejich řízení v rámci vnitrostátní struktury nástroje předvstupní pomoci (NPP);

56.  vyzývá vládu, aby k digitalizaci přistupovala jako k jedné z hlavních průřezových priorit; naléhavě žádá, aby se neprodleně vypracovala dlouhodobá digitální agenda, která bude mimo jiné zahrnovat strategii pro elektronickou správu, oblast IKT a vnitrostátní kybernetickou bezpečnost; poukazuje na to, že komplexní digitální agenda podpoří ekonomické prostředí a výkonnost a zvýší transparentnost a účinnost veřejné správy a služeb;

57.  oceňuje úsilí vlády o zlepšení podmínek pro mladé lidi a posílení zapojení mládeže do politiky, např. na základě vnitrostátní strategie v oblasti mládeže (2016–2025); vybízí vládu, aby řešila vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí na základě překlenutí nesouladu mezi dovednostmi mladých absolventů a potřebami soukromých firem;

58.  naléhavě vyzývá vládu, aby komplexním a inovativním způsobem řešila dlouhodobou nezaměstnanost, nezaměstnanost mládeže a nízkou účast žen na trhu práce; vyzývá k naléhavé reformě v oblasti vzdělávání, která zajistí, že nabyté dovednosti budou odpovídat potřebám pracovního trhu, aby se tak zabránilo odlivu mozků; vyzývá vládu, aby předložila strategii pro oblast digitálních dovedností a zvýšila počítačovou gramotnost obyvatel;

59.  připomíná, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie provedla poslední sčítání obyvatel v roce 2002; zdůrazňuje, že je důležité provést nové, dlouho odkládané sčítání obyvatel za účelem získání aktuálních a reálných demografických statistik v souladu s normami EU;

60.  vítá skutečnost, že makedonský parlament přijal nový zákon o energetice, kterým se v makedonském vnitrostátním právu provádí třetí energetický balíček EU, a Makedonie tak dosahuje plného souladu se Smlouvou o Energetickém společenství; vyzývá orgány, aby se zaměřily na reformy trhu s energií a zároveň zajistily bezpečnost dodávek a diverzifikaci zdrojů energie, zejména prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie;

61.  bere na vědomí řadu plánovaných infrastrukturních projektů v chráněných oblastech, které by mohly mít výrazný dopad na budoucí lokality sítě Natura 2000; v této souvislosti žádá, aby se dodržovalo doporučení stálého výboru Bernské úmluvy (č. 184(2015)) a přerušily se všechny projekty na území národního parku Marovo do doby, než bude v plném souladu s environmentálními právními předpisy EU vypracováno strategické posouzení vlivů na životní prostředí; vyzývá rovněž k respektování rozhodnutí výboru UNESCO pro světové dědictví (40 COM 7B.68), které se týká přírodního a kulturního dědictví ochridské oblasti, a k vypracování celkového strategického posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) a posouzení dopadů na kulturní dědictví (HIA) před provedením jakýchkoli dalších kroků; naléhavě vyzývá k vypracování vnitrostátní vodní strategie v souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí;

62.  vyzývá zemi, aby rozvíjela hospodářskou soutěž na trhu se zemním plynem a energií za účelem úplného oddělení poskytovatelů v souladu s třetím energetickým balíčkem; požaduje výrazné zlepšení, pokud jde o energetickou účinnost, výrobu obnovitelné energie a boj proti změně klimatu;

63.  oceňuje, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie ratifikovala dne 9. ledna 2018 Pařížskou dohodu, poněvadž boj proti změně klimatu lze vést pouze spojenými silami;

64.  vítá pozitivní přístup vlády k regionální spolupráci a oceňuje její dobré sousedské vztahy a aktivní účast na regionálních iniciativách, jako jsou proces spolupráce v jihovýchodní Evropě, Rada pro regionální spolupráci, CEFTA, agenda šesti zemí západního Balkánu, Smlouva o Energetickém společenství, dohoda o společném evropském leteckém prostoru, Středoevropská iniciativa, regionální iniciativa pro migraci a azyl a proces Brdo-Brijuni;

65.  vítá angažovanost Bývalé jugoslávské republiky Makedonie při realizaci projektů v oblasti konektivity, které se provádějí v rámci berlínského procesu; upozorňuje na potřebu diverzifikace silniční dopravy přijetím opatření vedoucích k reformě železniční dopravy, a to včetně modernizace či vybudování železničních tratí ze Skopje do hlavních měst sousedních zemí; vyzývá k dosažení většího pokroku při dokončování železničního a silničního spojení s koridorem VIII a X;

66.  vyzývá, aby došlo k dalšímu usnadnění obchodní a celní spolupráce a diverzifikace vývozu, a to i využitím potenciálu, který nabízí meziregionální obchod; vyzývá Komisi, aby zemi vyjmula ze seznamu zemí, pro něž platí ochranná opatření na dovoz oceli a hliníku;

67.  vyjadřuje své znepokojení nad alarmující mírou znečištění ovzduší ve Skopji a dalších silně znečištěných městech a vyzývá státní a místní orgány, aby urychleně přijaly vhodná opatření k řešení této krizové situace pomocí účinných a cílených opatření v oblasti sledování a zlepšování kvality ovzduší, a to i posílením veřejné dopravy a účinných plánů mobility; vybízí zemi, aby neprodleně harmonizovala své právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, přírody a klimatu s acquis; vyzývá k vyvinutí systémů pro nakládání s odpadem;

o
o   o

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.