Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 29. května 2018 - Štrasburk
Rozmezí hodnot úmrtnosti a úroveň ochrany některých populací sledě obecného v Baltském moři ***I
 Statistika přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách (kodifikované znění) ***I
 Dohoda mezi EU a Švýcarskem o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskem, Norskem a Tureckem v rámci všeobecného systému preferencí EU ***
 Dohoda mezi EU a Norskem o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskem, Norskem a Tureckem v rámci všeobecného systému preferencí EU ***
 Dohoda mezi EU a Norskem o správní spolupráci, boji proti podvodům a vymáhání pohledávek v oblasti daně z přidané hodnoty *
 Optimalizace hodnotového řetězce v odvětví rybolovu EU
 Provádění nástrojů SZP pro mladé zemědělce v EU po reformě v roce 2013
 Víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace ***I
 Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb ***I
 Opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří ***I
 Udržitelné finance
 Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2017

Rozmezí hodnot úmrtnosti a úroveň ochrany některých populací sledě obecného v Baltském moři ***I
PDF 398kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1139, pokud jde o rozmezí hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem a úrovně ochrany některých populací sledě obecného v Baltském moři (COM(2017)0774 – C8-0446/2017 – 2017/0348(COD))
P8_TA(2018)0205A8-0149/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0774),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0446/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. února 2018(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 8. května 2018 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0149/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. května 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterým se mění nařízení (EU) 2016/1139, pokud jde o rozmezí hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem a úrovně ochrany některých populací sledě obecného v Baltském moři

P8_TC1-COD(2017)0348


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/976.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


Statistika přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách (kodifikované znění) ***I
PDF 398kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách (kodifikované znění) (COM(2017)0545 – C8-0337/2017 – 2017/0256(COD))
P8_TA(2018)0206A8-0154/2018

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0545)

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0337/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0154/2018),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. května 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách (kodifikované znění)

P8_TC1-COD(2017)0256


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/974.)

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Dohoda mezi EU a Švýcarskem o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskem, Norskem a Tureckem v rámci všeobecného systému preferencí EU ***
PDF 315kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskou konfederací, Norským královstvím a Tureckou republikou v rámci všeobecného systému preferencí (05882/2/2017 – C8-0241/2017 – 2016/0328(NLE))
P8_TA(2018)0207A8-0151/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05882/2/2017),

–  s ohledem na návrh dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskem, Norskem a Tureckem v rámci všeobecného systému preferencí Evropské unie (05803/2017),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0241/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0151/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Švýcarské konfederace.


Dohoda mezi EU a Norskem o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskem, Norskem a Tureckem v rámci všeobecného systému preferencí EU ***
PDF 315kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskou konfederací, Norským královstvím a Tureckou republikou v rámci všeobecného systému preferencí (05883/2/2017 – C8-0240/2017 – 2016/0329(NLE))
P8_TA(2018)0208A8-0152/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05883/2/2017),

–  s ohledem na návrh dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskem, Norskem a Tureckem v rámci všeobecného systému preferencí Evropské unie (05814/2017),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0240/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0152/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Norského království.


Dohoda mezi EU a Norskem o správní spolupráci, boji proti podvodům a vymáhání pohledávek v oblasti daně z přidané hodnoty *
PDF 312kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o správní spolupráci, boji proti podvodům a vymáhání pohledávek v oblasti daně z přidané hodnoty jménem Evropské unie (COM(2017)0621 – C8-0407/2017 – 2017/0272(NLE))
P8_TA(2018)0209A8-0147/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2017)0621),

–  s ohledem na uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o správní spolupráci, boji proti podvodům a vymáhání pohledávek v oblasti daně z přidané hodnoty jménem Evropské unie (14390/2017),

–  s ohledem na článek 113 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) a čl. 218 odst. 8 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0407/2017),

–  s ohledem na článek 78c a čl. 108 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0147/2018),

1.  schvaluje uzavření dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Norskému království.


Optimalizace hodnotového řetězce v odvětví rybolovu EU
PDF 500kWORD 57k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 o optimalizaci hodnotového řetězce v odvětví rybolovu EU (2017/2119(INI))
P8_TA(2018)0210A8-0163/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie o společné organizaci trhu s produkty rybolovu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o podpoře soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech EU: provádění článku 349 Smlouvy o fungování EU(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, zejména článek 35 tohoto nařízení o cílech společné organizace trhů,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu, zejména na jeho články 11, 13, 41 až 44, 48, 63, 66, 68 a 70 až 73,

–  s ohledem na střednědobou strategii (2017–2020) Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), která se týká udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři a v Černém moři,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o stavu rybích populací a sociálně-ekonomické situaci v odvětví rybolovu ve Středomoří(2),

–  s ohledem na novou strategii Komise pro „silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ zveřejněnou dne 24. října 2017 (COM(2017)0623),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury v restauracích a maloobchodě(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o řízení rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech(4),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0163/2018),

A.  vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu EU čelí stále obtížnějším a složitějším výzvám; že stav zdrojů a zvýšení výdajů, zejména kolísání ceny paliva, mohou ovlivňovat příjmy rybářů; že v souvislosti se snižováním rybolovných kvót se místní společenství dostávají do složitých situací způsobených omezením rybolovné činnosti; že ke zvýšení cen dopravy, které jsou důsledkem dvojího dopadu růstu ceny paliva, se připojuje konkurence, kterou představuje dovoz produktů ze třetích zemí, a že ačkoli jsou tyto a další problémy uznávány, příčiny zhoršující se sociálně-ekonomické situace v odvětví rybolovu, například neadekvátní tvorba cen za první prodej ryb, stále nejsou z velké části vyřešeny;

B.   vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu má strategicky význam pro zásobování obyvatel rybami a pro potravinovou rovnováhu v jednotlivých členských státech a v Unii a významnou měrou přispívá k dobrým sociálním a hospodářským podmínkám pobřežních komunit, místnímu rozvoji, zaměstnanosti, zachování a vytváření hospodářské činnosti, která v dodavatelském řetězci předchází či následuje, a zachování místních kulturních tradic;

C.   vzhledem k tomu, že drobný, tradiční a pobřežní rybolov představuje 83 % rybářských plavidel působících v EU a 47 % celkové zaměstnanosti v odvětví rybolovu EU; že nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví, že „členské státy by měly usilovat o to, aby rybářům provozujícím drobný, tradiční nebo pobřežní rybolov byl poskytován přednostní přístup“, a vzhledem k tomu, že toto ustanovení není dodržováno;

D.   vzhledem k tomu, že většina distributorů produktů rybolovu a akvakultury, jako jsou supermarkety, je povinna dodržovat právní předpisy Unie; že nicméně dopad dodržování právních předpisů na pracovní podmínky a příjmy rybářů se liší, což může být pro malá rybářská plavidla nespravedlivé;

E.  vzhledem k tomu, že kromě zvláštních rysů odvětví rybolovu vycházejících z jeho sociální struktury, forem uvádění na trh a strukturálních a přirozených rozdílů mezi rybolovnými oblastmi je třeba zohlednit výrazné rozdíly v loďstvech, segmentech loďstev, cílových druzích, lovných zařízeních, produktivitě, preferencích spotřebitelů a spotřebě ryb na obyvatele v jednotlivých členských státech EU;

F.  vzhledem k tomu, že mají-li tradiční rybáři získat nové segmenty trhu, potřebují finanční pomoc a podporu;

G.  vzhledem k nejistotě příjmů a mezd pracovníků v odvětví rybolovu, která vyplývá z toho, jakým způsobem toto odvětví obchoduje, ze způsobu tvorby cen při prvním prodeji a nepravidelné povahy rybolovu, což mimo jiné znamená, že toto odvětví musí být nadále podporováno prostřednictvím odpovídajícího vnitrostátního a unijního veřejného financování;

H.  vzhledem k tomu, že díky analýze klíčových bodů hodnotového řetězce produktů rybolovu může větší podíl hodnoty zůstat místním rybářům a výrobcům a zajistit otevření nových místních trhů a zapojení místních zúčastněných stran, což může přispět ke zlepšení situace místních komunit díky dynamické, výnosné a udržitelné hospodářské činnosti;

I.  vzhledem k tomu, že článek 349 Smlouvy o fungování EU uznává zvláštní hospodářskou a sociální situaci nejvzdálenějších regionů, kterou ze strukturálního hlediska prohlubují určité faktory (odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí, závislost na malém množství produktů apod.), jejichž neměnnost a spolupůsobení vážným způsobem ohrožují jejich rozvoj a hodnotový řetězec v odvětví rybolovu;

J.  vzhledem k tomu, že primární producenti, ačkoli hrají v hodnotovém řetězci klíčovou úlohu, nemají vždy prospěch z přidané hodnoty vytvořené v pozdějších fázích;

K.  vzhledem k tomu, že společná rybářská politika (SRP) má posílit udržitelnost a konkurenceschopnost odvětví rybolovu a akvakultury Evropské unie;

L.  vzhledem k tomu, že jedním ze způsobů, jak zaručit, že produkty rybolovu z nejvzdálenějších regionů budou konkurenceschopné, je zajistit, aby cena ryb z těchto regionů, které se dostanou na hlavní cílové trhy, nebyla v důsledku nákladů na dopravu přemrštěná;

M.   vzhledem k tomu, že EU je světovým lídrem v oblasti uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh;

N.   vzhledem k tomu, že obchod s produkty rybolovu a akvakultury je ovlivňován mnoha faktory, jako jsou preference spotřebitelů v různých zeměpisných oblastech;

O.  vzhledem k tomu, že cílem společné organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury je zlepšit transparentnost a stabilitu trhů, zejména pokud jde o hospodářské poznatky a porozumění unijním trhům s produkty rybolovu a akvakultury v rámci celého dodavatelského řetězce;

P.   vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury stanovuje v článku 38 povinnost uvádět oblast odlovu nebo produkce a v případě produktů rybolovu ulovených na moři písemný název podoblasti nebo divize uvedené v rybolovných oblastech FAO;

Q.   vzhledem k tomu, že transparentnost je prostředkem k zajištění práva spotřebitelů na to, aby s maximální přesností znali vlastnosti výrobků, které nakupují; že to vyžaduje lepší označování produktů, včetně povinnosti uvádět zároveň přesné informace o původu ryb jak při prodeji čerstvých produktů, tak v případě zpracovaných produktů;

R.  vzhledem k tomu, že současná dynamika prodeje neumožňuje přenášet výkyvy ve výrobních nákladech, včetně nákladů na pohonné hmoty, na ceny ryb, a vzhledem k tomu, že průměrné ceny při prvním prodeji nedrží krok s vývojem cen pro koncové spotřebitele;

S.  vzhledem k tomu, že studie zveřejněná tematickou sekcí Strukturální politika a politika soudržnosti v roce 2016 s názvem „Trhy s produkty drobného rybolovu: hodnotový řetězec, propagace a označování“ jasně uvádí, že označování produktů rybolovu v EU může spotřebitele mást;

T.  vzhledem k tomu, že organizace producentů v odvětví rybolovu a organizace producentů v odvětví akvakultury (dále jen „organizace producentů“) jsou klíčovými subjekty, pokud jde o dosažení cílů SRP a společné organizace trhů;

U.   vzhledem k tomu, že Evropská unie se zavázala k ochraně standardů vysoké kvality, pokud jde o produkty rybolovu, zejména s ohledem na obchodní vztahy s třetími zeměmi;

V.   vzhledem k významu zpracovatelského a konzervárenského průmyslu;

W.  vzhledem k tomu, že místní akční skupiny v oblasti rybolovu mají v rámci SRP zásadní význam, pokud jde o vypracování a provádění integrovaných a víceodvětvových strategií komunitně vedeného místního rozvoje, které odpovídají potřebám jejich místní rybolovné oblasti; že je uznávána jejich užitečná úloha spočívající v tom, že přispívají k diverzifikaci rybolovných činností;

X.  vzhledem k tomu, že dodavatelský řetězec v oblasti rybolovu neexistuje izolovaně a vytváření meziodvětvových vazeb má zásadní význam pro vývoj inovativních produktů za účelem získání přístupu na nové trhy a pro jejich lepší propagaci;

Y.  vzhledem k tomu, že v některých členských států EU je míra koordinace a sdružování v oblasti rybolovu nedostatečná;

Z.   vzhledem k tomu, že rybolov v nejvzdálenějších regionech se potýká se svébytnými překážkami, které jsou uznány v článku 349 Smlouvy o fungování EU, což také ovlivňuje jeho strukturu;

AA.  vzhledem k tomu, že meziodvětvové organizace (jak již bylo uvedeno v rámci společné organizace trhů) mohou zlepšit koordinaci obchodních činností v celém dodavatelském řetězci a podpořit opatření v zájmu celého odvětví;

AB.  vzhledem k tomu, že populace ryb představují sdílené zdroje, mohou jejich udržitelného a účinného využívání v určitých případech lépe dosáhnout organizace složené z členů z různých států a různých regionů Unie, a proto by toto využívání mělo být řešeno a studováno v rámci jednotlivých regionů;

AC.   vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu má zásadní význam pro sociálně-ekonomickou situaci, zaměstnanost a podporu hospodářské a sociální soudržnosti v nejvzdálenějších regionech, jejichž ekonomiky jsou postiženy trvalými strukturálními omezeními a které mají jen omezenou možnost hospodářské diverzifikace;

AD.  vzhledem k tomu, že nedostatek mladých odborníků je překážkou pro modernizaci a zlepšení situace v odvětví a významně ohrožuje přežití mnoha pobřežních komunit;

AE.  vzhledem k tomu, že v odvětví rybolovu není dostatečně viditelná úloha žen, které často vykonávají nejen práci v pozadí, jako je například logistická podpora nebo úřadování spojené s těmito činnostmi, ale pracují rovněž jako rybářky a velitelky na některých rybářských plavidlech;

AF.   vzhledem k tomu, že povinnost vykládky představuje skutečné ekonomické a sociální omezení, které snižuje finanční životaschopnost a má dopad na hodnotový řetězec, a měla by tedy být minimalizována;

AG.   vzhledem k tomu, že je nezbytné podporovat větší povědomí spotřebitelů o významu zdravé výživy a udržitelné produkce;

AH.   vzhledem k tomu, že za příčiny zhoršující se sociální a hospodářské situace musí být považovány mimo jiné klesající ceny ryb při prvním prodeji a rostoucí náklady na pohonné hmoty;

1.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolu s regionálními orgány vytvořily skupiny odborníků, jejichž úkolem bude provádět analýzy a navrhovat opravná opatření v souvislosti s využíváním položek Evropského námořního a rybářského fondu s cílem stanovit příčiny neplnění a případné ztráty finančních prostředků a zajistit odpovídající úroveň kontroly a transparentnosti a požadovat od příslušných orgánů lepší řízení;

2.  naléhavě žádá členské státy, aby dodržovaly nařízení (EU) č. 1380/2013 a poskytly skutečný přednostní přístup k rybolovným příležitostem plavidlům drobného a tradičního rybolovu EU;

3.  žádá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, která by usnadnila zakládání organizací producentů tím, že odstraní byrokratické překážky zavedeného postupu a sníží minimální výrobní prahy s cílem podpořit vstup drobných producentů; konstatuje, že je rovněž nezbytné posílit organizace producentů, přiznat jim větší pravomoc a usnadnit jim přístup k finanční pomoci nezbytné k tomu, aby kromě každodenního řízení rybolovu mohly vykonávat rozmanitější úkoly pod podmínkou, že je dodržován rámec stanovený cíli SRP, zejména v nejvzdálenějších regionech, které musí být schopny místně uzpůsobit fungování organizací producentů a meziodvětvových organizací na svém území, jež se vyznačuje odlehlostí, izolací, malou velikostí, převahou drobného rybolovu a vysokým stupněm zranitelnosti vůči dovozu;

4.  trvá na tom, že operační programy musí prostřednictvím potřebné finanční podpory povzbuzovat organizace producentů k tomu, aby své produkty v rámci hodnotového řetězce uváděly na trh přímo, neboť jim to umožní plně využít jejich produkci a zvýšit přidanou hodnotu produktů rybolovu;

5.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby si podpora bezpečnosti na palubě a podpora hygieny nekonkurovaly a aby zajistily zvýšený rozpočet pro odvětví drobného rybolovu;

6.  žádá Komisi a členské státy, aby usnadňovaly a podporovaly organizace producentů při začleňování hodnotového řetězce do výrobních a obchodních plánů s cílem přizpůsobit nabídku poptávce, zajistit rybářům spravedlivé příjmy a umožnit, aby evropští spotřebitelé měli přístup k výrobkům, které odpovídají jejich potřebám s ohledem na různé preference; v této souvislosti konstatuje, že marketingové strategie přizpůsobené místním specifickým podmínkám, včetně kampaní zaměřených na jednotlivá odvětví nebo určitý produkt, které mají zásadní význam a musí zahrnovat možnost přímého prodeje, pomáhají zlepšovat informovanost a povědomí spotřebitelů, včetně značení a označování produktů, která uvádějí srozumitelné informace;

7.  vyzývá Komisi, členské státy, regionální a místní orgány, aby posilovaly postavení drobného rybolovu podporou místní spotřeby přímým a specializovanějším marketingem, vytvářením obchodních kanálů umožňujících spotřebu v místě, včetně lepší spolupráce veřejného sektoru a odvětví rybolovu díky dodávkám produktů místního rybolovu do veřejných institucí, jako jsou školy a nemocnice, a propagačními kampaněmi, jako je iniciativa Slowfish, které by měly rovněž spolupracovat se soukromými iniciativami a propagovat místní potravinářské produkty a respektovat sezónní povahu některých úlovků; zároveň vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly spolupráci mezi odvětvími rybolovu a cestovního ruchu a vypracovaly seznam osvědčených postupů na základě zkušeností umožňujících nové formy spolupráce;

8.   zdůrazňuje, že jedním ze základů těchto marketingových strategií je povinné uvádění původu produktů rybolovu na štítcích, a to jak při prodeji čerstvých produktů, tak produktů zpracovaných;

9.   žádá, aby byly vytvořeny mechanismy zlepšující cenu při prvním prodeji tak, aby z nich měli prospěch rybáři díky zvýšení odměny za práci, a aby se podpořilo spravedlivé a přiměřené rozdělování přidané hodnoty v rámci hodnotového řetězce prostřednictvím snížení marží zprostředkovatelů, zvýšení cen placených producentům a snížení cen pro konečné spotřebitele; znovu opakuje, že pokud uvnitř řetězce vznikne závažná nerovnováha, měly by členské státy mít pravomoc zasáhnout, například prostřednictvím stanovení maximálních marží pro každého aktéra v řetězci;

10.   žádá Komisi a členské státy, aby podpořily iniciativu organizací drobného rybolovu EU vytvořením zvláštního loga, které bude zaručovat: čerstvost produktů rybolovu, vynikající kvalitu, kontrolu sanitárních norem, plnění požadavků 0 km (podpora místních produktů oproti produktům, které se přepravují z velké vzdálenosti), blízkost ke spotřebitelům, respektování tradic atd.;

11.   upozorňuje, že pro účely transparentnosti a ochrany práv spotřebitelů bude nezbytné revidovat přílohu nařízení (EHS) č. 1536/92 týkající se uvádění konzervovaných produktů na trh;

12.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly systém označování čerstvých i zpracovaných rybích produktů, kde bude jasně uvedena země původu;

13.  důrazně vyzývá členské státy, aby podpořily větší míru koordinace a sdružování v odvětví rybolovu;

14.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do obchodních dohod se třetími zeměmi zahrnula doložku týkající se jakostních norem EU s cílem zavést požadavek, aby dovážené produkty splňovaly stejné normy, jaké musí splňovat produkty rybolovu EU;

15.  s cílem zajistit stejné podmínky pro dovážené produkty a produkty rybolovu a akvakultury EU, vyzývá Komisi a členské státy, aby důsledně sledovaly soulad produktů dovážených do EU s platnými požadavky EU v oblasti bezpečnosti, hygieny a kvality, jakož i s nařízením Rady (ES) č. 1005/2008(5) o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu;

16.   trvá na důslednějším provádění právních předpisů EU týkajících se označování a informací pro spotřebitele jak na maloobchodních trzích, tak v odvětví ubytovacích a stravovacích služeb; domnívá se, že je to důležité pro všechny produkty rybolovu, jak dovážené, tak vyrobené v EU; je toho názoru, že za tímto účelem by mělo být ve všech členských státech posíleno provádění nařízení o kontrole (ES) č. 1224/2009 a právní předpisy by měly být upraveny tak, aby pokrývaly všechny fáze dodavatelského řetězce;

17.   naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o dopadu dovozu na místní rybolov;

18.  žádá Komisi, aby umožnila vhodnější využívání regionalizace se zvláštním důrazem na nejvzdálenější regiony, rozlišení nástrojů na podporu a jejich přizpůsobení různým druhům organizací producentů a jejich potřebám;

19.   zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet politiky, které umožňují místním pobřežním komunitám nabízet integrované služby využívající synergií vyplývajících z různých výrobních odvětví, které mohou podpořit a povzbudit rozvoj na místní úrovni; trvá proto na spojení finančních prostředků ze SRP s jinými evropskými programy v rámci Evropského sociálního fondu nebo SZP; poukazuje na to, že tato kombinace zdrojů a programů by měla podporovat iniciativy místních komunit a podnikatelů zaměřené na rozvoj venkova, zlepšení životních podmínek a pomoc při konsolidaci příjmů a zejména diverzifikaci příjmů;

20.   domnívá se, že podpora poskytovaná nejvzdálenějším regionům na přepravu ryb až po jejich dodání na mezinárodní trh musí být zachována nebo ještě lépe zvýšena, aby byly zaručeny rovné podmínky hospodářské soutěže s produkty z jiných oblastí;

21.   žádá Komisi, aby zvážila možnost co nejrychlejšího vytvoření finančního nástroje na základě programu speciálně zaměřeného na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI) v zemědělství v nejvzdálenějších regionech, který by poskytoval specifickou podporu rybolovu a mohl by skutečně zlepšit potenciál těchto regionů v oblasti rybolovu; je přesvědčen, že by měla být zvážena možnost začlenit do tohoto speciálního nástroje zejména ustanovení článku 8 (státní podpora), čl. 13 odst. 5 (rozpočtové prostředky v rámci sdíleného řízení), článku 70 (režim vyrovnání), 71 (výpočet vyrovnání), 72 (plán vyrovnání) a 73 (státní podpora na provádění plánů vyrovnání) nařízení (EU) č. 508/2014 o Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF);

22.   domnívá se, že tyto plány místního rozvoje pro pobřežní komunity by měly podporovat nové činnosti a podniky, čímž by umožnily začlenit do hodnotového řetězce vysoce kvalitní suroviny, specifické zpracovatelské postupy komunit a jejich kulturní a historické dědictví; poukazuje kromě toho na to, že by měly podporovat mechanismy uvádění na trh, jako je povinné označování původu produktů, které pomáhají zviditelnit tyto vlastnosti na trhu a umožňují, aby se větší část vytvořených příjmů vracela komunitám;

23.   zdůrazňuje rovněž význam moře, mořských zdrojů a produktů rybolovu při podpoře soudržnosti a rozvoje nejvzdálenějších regionů a při provádění článku 349 SFEU; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti dodržovala uvedený článek, a to i ve vztahu k rybolovu, prostřednictvím plného obnovení nezávislého programu POSEI rybolov, který byl v rámci reformy stávajícího ENRF zrušen;

24.  vyzývá Komisi, členské státy a místní a regionální orgány, aby podporovaly zakládání meziodvětvových organizací, organizací producentů a sdružení organizací producentů na unijní úrovni (jak předpokládá společná organizace trhů) v závislosti na biogeografických oblastech nebo na úrovni EU; konstatuje, že je to nezbytný nástroj pro posílení postavení organizací producentů a zlepšení jejich vyjednávací pozice;

25.   požaduje, aby byl tento proces podpořen a rozvíjen se zvláštním důrazem na politiky v oblasti rovnosti žen a mužů, s cílem zajistit, aby ženy byly v těchto organizacích náležitě zastoupeny; konstatuje, že by to zároveň odráželo stávající přítomnost žen v tomto odvětví a pomohlo posílit jejich úlohu;

26.   zdůrazňuje, že je důležité posílit spolupráci mezi vědou a rybolovem s cílem vyřešit složité vazby a nedostatky procesů hodnotového řetězce, aby se tyto procesy zlepšily a přinášely zúčastněným stranám zisk;

27.  žádá Komisi, aby rozšířila, podporovala a zobecňovala využívání informací poskytovaných Evropským střediskem pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury tak, aby všechny subjekty hodnotového řetězce měly k dispozici transparentní, spolehlivé a aktuální údaje, které jim umožní přijímat efektivní obchodní rozhodnutí; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby získala aktualizované informace o nových výzvách, jimž obchodníci čelí, jako je on-line prodej nebo změny spotřebitelských návyků;

28.   poukazuje na potřebu ambiciózní revize společné organizace trhů s produkty rybolovu, aby se zvýšil její přínos k zajištění příjmů odvětví, stability trhu a lepšího uvádění produktů rybolovu na trh a zvýšení jejich přidané hodnoty;

29.   žádá Komisi, aby produkty rybolovu zahrnula do svého nadcházejícího návrhu právního předpisu o boji proti nekalým obchodním praktikám, které představují obecný problém v potravinářském odvětví;

30.   naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala systém označování produktů rybolovu stanovený nařízením (EU) č. 1379/2013, který je založen na rybolovných oblastech FAO vytvořených před více než 70 lety pro účely hlášení úlovků a který není určen k poskytování poradenství spotřebitelům, neboť je matoucí a neumožňuje poskytování jasných, transparentních a jednoznačných informací;

31.  žádá Komisi, členské státy a místní a regionální orgány, aby se zaměřily na otázku nedostatečných odborných kvalifikací v odvětví rybolovu, zejména v případě mladých pracovníků, a aby zajistily a přizpůsobily programy odborného vzdělávání v tomto odvětví jeho skutečným potřebám, čímž by pomohly modernizovat a zdokonalit toto odvětví, stabilizovat obyvatelstvo v rybolovných oblastech a vytvořit vhodné pracovní příležitosti v akvakultuře na venkově, v pobřežních oblastech i v nejvzdálenějších regionech, i v regionech závislých na rybolovných činnostech;

32.   poukazuje na to, že je důležité vytvořit domácí trhy pro tradiční produkty zvláštní kvality, které by měly být podporovány na veletrzích, v maloobchodě a v odvětví stravování, neboť by to zvýšilo přidanou hodnotu produktů místního rybolovu a podpořilo místní rozvoj;

33.   zdůrazňuje, že je důležité vypracovat konkrétní strategie odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností zaměřených na řízení, zejména pak prodej, jakožto základní nástroj pro zlepšení postavení producentů v hodnotovém řetězci;

34.   připomíná, že tyto plány odborné přípravy musí pokrývat jak tradiční povolání vykonávaná v tomto odvětví zejména ženami, tak i specifické plány zaměřené na zvýšení zaměstnatelnosti a podnikání žen; poukazuje na to, že zahrnutí těchto prvků do akreditovaných kurzů odborné přípravy musí mít rovněž právní důsledky a musí zlepšit postavení těchto pracovníků na trhu práce;

35.   vyzývá Komisi, aby zvážila posílení mechanismů uvádění zpracovaných produktů rybolovu s vyšší přidanou hodnotou na trh, včetně konzervovaných produktů, jak učinila například u některých zemědělských produktů, a zavedení programů pro propagaci produktů rybolovu z EU v zahraničí, včetně jejich prezentace na mezinárodních soutěžích a veletrzích;

36.  naléhavě vyzývá členské státy a regionální orgány, aby pomáhaly hospodářským subjektům v odvětví rybolovu v přístupu ke znalostem, sítím a finančním prostředkům nezbytným pro inovace a navrhování nových výrobků („novel foods“), zejména při zhodnocování již ulovených druhů, které mají nízkou hospodářskou hodnotu a aby zapojovaly výzkumné organizace a instituce, jako jsou oceánografické ústavy, s cílem využít jejich rozsáhlých znalostí o základních surovinách a jejich biologických, nutričních a organoleptických vlastnostech; ve snaze zabránit vzniku odpadu, maximalizovat hodnotu čerstvých produktů a podněcovat synergie mezi různými částmi řetězce a zvýšit odolnost tohoto odvětví;

37.   žádá členské státy a místní a regionální orgány, aby spolupracovaly na přípravě účinných informačních kampaní pro spotřebitele zaměřených na konkrétní produkty, které by zvýšily povědomí o otázkách, jako je význam spotřeby místních produktů rybolovu, čímž by se zviditelnil dopad tohoto odvětví na místní zaměstnanost a sociální soudržnost pobřežních komunit, zvýraznily se nutriční vlastnosti čerstvých ryb a zvýšilo se povědomí o nutnosti zařadit produkty rybolovu do zdravé výživy atd.;

38.  vyzývá Komisi, aby navrhla jasnou definici a základy budoucího evropského programu na podporu tradičního rybolovu, který by zlepšil environmentální a sociálně ekonomickou udržitelnost odvětví rybolovu v EU, umožnil identifikaci, diferenciaci a valorizaci výrobků pocházejících z tradičního rybolovu s cílem podpořit jejich spotřebu, a povzbuzoval by nové generace k práci v odvětví rybolovu, aby došlo ke generační obměně, která by zajistila důstojné kvóty pro drobné rybáře a rybářky a větší kontrolu nad zdroji, a tím zvýšila sociální soudržnost v pobřežních komunitách EU;

39.   žádá Komisi, aby zahájila zvláštní veřejné on-line konzultace na úrovni EU s cílem shromáždit údaje týkající se dodavatelského řetězce, problémů transparentnosti trhu, rozdělení hodnoty, označování a potřeb spotřebitelů od široké škály zúčastněných stran v odvětví rybolovu EU;

40.  žádá Komisi, aby zjistila, jaké přínosy mohou mít globální hodnotové řetězce pro tradiční rybolov, aby se mohl snáze začlenit do globální ekonomiky, zvýšila se přidaná hodnota jeho produktů a zároveň byla zachována jeho činnost a činnost místních komunit; v tomto ohledu zdůrazňuje význam odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností;

41.   domnívá se, že hodnotový řetězec produktů rybolovu je složitý, protože sahá od producentů přes různé zprostředkovatele až po maloobchody nebo restaurace; zdůrazňuje, že zprostředkovatelé a zpracovatelé ryb a mořských živočichů hrají v hodnotovém řetězci důležitou úlohu; konstatuje, že obecně vzato je v hodnotovém řetězci pouze 10% marže u producentů, zatímco zbývajících 90 % představují zprostředkovatelé; zdůrazňuje, že zkrácení hodnotového řetězce, zejména prostřednictvím vytvoření organizací producentů, které jsou díky svým výrobním a obchodním plánům klíčovými subjekty, je počátečním opatřením ke zvýšení příjmů drobných rybářů, ale také k zajištění lepších produktů (pravděpodobně za lepší cenu) pro spotřebitele;

42.   zdůrazňuje, že je důležité investovat do mladých pracovníků s cílem zapojit novou generaci rybářů a posílit její postavení, a vyzývá k vytváření příležitostí pro mladé rybáře, aby mohli rozvíjet nové dovednosti, zakládat odolné podniky, být aktivními členy místních komunit a pozitivně přispívat k hodnotovému řetězci v odvětví rybolovu;

43.  žádá členské státy a regionální orgány, aby využívaly příležitosti, které poskytuje podpora místních akčních skupin v oblasti rybolovu, a přizpůsobily svá opatření místním potřebám v mnoha oblastech, jako jsou mimo jiné vzdělávání a diverzifikace činností založených na inovacích, a pomáhaly rybářům a členům místních komunit v přístupu ke stávajícím podpůrným programům a financování EU;

44.   žádá Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření odvětví využívajícího vedlejších úlovků spojených s povinností vykládky, které by bylo v hospodářském i sociálním zájmu subjektů hodnotového řetězce, zejména rybářů, a podporovalo místní iniciativy;

45.   žádá členské státy a regionální orgány, aby zintenzivnily předávání informací o stávajících podpůrných programech a posílily administrativní podporu, například prostřednictvím informačních platforem;

46.   žádá Komisi, aby prosazovala a podporovala iniciativy, které prosazují selektivitu rybolovu s cílem snížit vedlejší úlovky a v konečném důsledku zlepšit finanční životaschopnost rybolovu tím, že se zaměří na druhy, které splňují očekávání spotřebitelů;

47.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby do politik v oblasti rybolovu začlenily genderové hledisko, aby se zviditelnila důležitá úloha žen v odvětví rybolovu v Unii, a tím posílilo jejich postavení;

48.  žádá Komisi a členské státy, aby vytvořily užší vazby mezi pracovním a akademickým prostředím, například tím, že zajistí začlenění témat týkajících se rybolovu a akvakultury do studijních plánů institutů námořních technologií;

49.   vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby spojily své úsilí při provádění činností navrhovaných v této zprávě s cílem zvýšit ziskovost rybolovných činností;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, jakož i vládám členských států a poradním sborům.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0316.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0255.
(3) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 40.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0195.
(5) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).


Provádění nástrojů SZP pro mladé zemědělce v EU po reformě v roce 2013
PDF 550kWORD 64k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 o provádění nástrojů SZP pro mladé zemědělce po reformě v roce 2013 (2017/2088(INI))
P8_TA(2018)0211A8-0157/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin(3),

–  s ohledem na studii nazvanou „Mladí zemědělci: provádění politik po reformě SZP v roce 2013“, kterou zadala tematická sekce B Evropského parlamentu, odbor strukturální politiky a politiky soudržnosti, a která byla představena na schůzi Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova dne 23. listopadu 2017,

–  s ohledem na své slyšení na téma Provádění politik pro mladé zemědělce po reformě SZP v roce 2013, které se konalo dne 23. listopadu 2017,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 10/2017 nazvanou „Podpora EU pro mladé zemědělce by měla být lépe zacílena, aby usnadňovala účinnou generační obměnu“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 nazvané „Zpráva o aktuálním stavu koncentrace zemědělské půdy v EU: jak zemědělcům usnadnit přístup k půdě“(4),

–  s ohledem na studii Evropské rady o mladých zemědělcích (CEJA) s názvem „Mladí zemědělci jsou klíčem k budoucí SZP“, která byla zveřejněna dne 17. května 2017,

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů s názvem „Podpora mladých evropských zemědělců“(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a rovněž na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu vydávání svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0157/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v EU je pouze asi 6 % všech osob vedoucích zemědělský podnik mladších 35 let a více než polovina jich je starších 55 let, přičemž mezi jednotlivými členskými státy existují výrazné rozdíly;

B.  vzhledem k tomu, že tato čísla se za poslední desetiletí nijak významně nezměnila – podíl mladých zemědělců klesá a stárnutí obyvatelstva pracujícího v zemědělství představuje závažný problém; vzhledem k tomu, že generační obměna v zemědělství se v jednotlivých členských státech značně liší, a proto si tato výzva žádá pružný a diverzifikovaný přístup;

C.  vzhledem k tomu, že zemědělský rozvoj podpořený společnou zemědělskou politikou (SZP) již více než 50 let napomáhá ve všech regionech rozšiřování, spojování podniků a silné kapitalizaci výrobních aktiv, a proto je u některých podniků obtížné, aby byly předány nebo přístupné mladým lidem vzhledem k množství kapitálu potřebného k jejich převzetí;

D.  vzhledem k tomu, že stárnutí zemědělské pracovní síly je akutní zejména v živočišné výrobě, především v odvětví chovu ovcí a koz, z důvodu omezené ziskovosti tohoto sektoru;

E.  vzhledem k tomu, že v období 2007–2013 se počet mladých zemědělců v EU jako celku snížil z 3,3 milionu na 2,3 milionu osob a plocha zemědělských podniků obhospodařovaná mladými zemědělci se ve stejném období snížila z 57 na 53 milionů hektarů;

F.  vzhledem k tomu, že ve světle demografických změn, jako je úbytek a stárnutí obyvatelstva ve venkovských oblastech, je nutné vytvářet příležitosti pro zemědělství jako moderní a atraktivní odvětví, které motivují mladé lidi k profesnímu uplatnění v tomto sektoru;

G.  vzhledem k tomu, že panuje ostrá konkurence v přístupu k půdě mezi mladými lidmi, kteří chtějí zahájit zemědělskou činnost, a již zavedenými zemědělci a v některých případech i mezi mladými lidmi a investičními podniky, které se začaly o zemědělství zajímat;

H.  vzhledem k tomu, že v budoucnu bude ohrožen celý model rozvoje zemědělství na základě rodinných zemědělských podniků;

I.  vzhledem k tomu, že v tomto směru hraje zásadní úlohu SZP;

J.  vzhledem k tomu, že generační obměna v zemědělství je problém kombinující dva aspekty, a sice obtíže mladší generace zahájit zemědělskou činnost a obtíže současné generace zemědělců s touto činností skončit, a vzhledem k tomu, že nedostatek mladých lidí pracujících v zemědělství ohrožuje hospodářskou a sociální udržitelnost a růst ve venkovských oblastech i potravinovou soběstačnost a zabezpečení potravin v EU; vzhledem k tomu, že základní podmínkou atraktivity zemědělství je uspokojivá ekonomická situace;

K.  vzhledem k tomu, že poslední reforma SZP potvrdila a zavedla sérii nástrojů, které lze kombinovat a přizpůsobit vnitrostátním podmínkám členských států, zejména pokud jde o povinné platby pro mladé zemědělce v rámci prvního pilíře (částka 6,9 miliardy EUR vyplácená 180 000 mladých zemědělců) a v rámci druhého pilíře o opatření, jako je podpora při zahájení provozu, přístup k finančním prostředkům a úvěrům či možnost vytvoření tematického dílčího programu pro mladé zemědělce (2,6 miliardy EUR);

L.  vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy v EU mají skutečnou politiku týkající se zahájení zemědělské činnosti a ne všechny využívají nástroje, které nabízí SZP na podporu mladých zemědělců, zejména pokud jde o „podporu na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce“ v rámci druhého pilíře;

M.  vzhledem k tomu, že mladé ženy přebírající odpovědnost za řízení zemědělského podniku představují pouze malý podíl mladých zemědělců, avšak netvoří homogenní skupinu, a proto mají při zahájení tohoto povolání rozdílné potřeby;

N.  vzhledem k tomu, že generační obměna by měla být jednou z klíčových priorit budoucí SZP, která vytvoří společný rámec politiky pro vnitrostátní individualizované strategie, a vzhledem k tomu, že prosazování generační obměny je nezbytným předpokladem k udržení zemědělství v EU a zachování atraktivity a životaschopnosti venkovských oblastí, zejména podporou rozmanitosti zemědělských podniků a udržitelné rodinné zemědělské činnosti;

O.  vzhledem k tomu, že přístup k půdě se ukazuje být jednou z hlavních překážek pro mladé a začínající zemědělce, která přetrvává po mnoho let a vyžaduje skutečná řešení; vzhledem k tomu, že přístup k půdě je ztížen zejména ubýváním zemědělské půdy kvůli zakrývání půdy, urbanizaci, cestovnímu ruchu, infrastrukturním projektům, změnám ve využití a šíření dezertifikace v důsledku změny klimatu na jedné straně a koncentrací půdy na straně druhé; vzhledem k tomu, že závažný a stále více znepokojující problém pro začínající a mladé zemědělce v řadě členských států představuje spekulativní zvyšování cen; vzhledem k tomu, že stávající formy podpory, ačkoli usnadňují přístup k financování nebo kapitálu, neřeší klíčový problém získání přístupu k půdě s cílem založit nové hospodářství;

P.  vzhledem k tomu, že pro začínající zemědělce, jako jsou mladí zemědělci, představuje zvýšené riziko volatilita cen, a vzhledem k tomu, že se tito zemědělci potýkají s dalšími obtížemi, které jim znesnadňují přístup k finančním prostředkům z bank nebo jiných úvěrových programů, neboť nedisponují dostatkem finančních aktiv, která by použili jako zajištění;

Q.  vzhledem k tomu, že podpora EU pro mladé zemědělce by měla být lépe zacílena, aby byla zajištěna generační obměna a nedocházelo k úbytku a koncentraci podniků;

R.  vzhledem k tomu, že navzdory podpůrným opatřením EU zemědělské odvětví stále čelí výzvám v souvislosti se vstupem mladých zemědělců do tohoto sektoru a generační obměnou;

S.  vzhledem k tomu, že mezi začínajícími zemědělci jsou ženy zastoupeny v roli hlavního zemědělce častěji než v zemědělském odvětví obecně;

T.  vzhledem k tomu, že demografická situace v některých regionech EU je velmi nevyvážená, neboť zde chybí mladí lidé;

U.  vzhledem k tomu, že mladí zemědělci a noví účastníci trhu představují důležitý zdroj inovací a podnikavosti v zemědělství a jejich přínos spočívá například v zavádění nových poznatků nebo technik do praxe, rozvoji nových obchodních modelů založených na koncových uživatelích, rozvíjení udržitelných systémů zemědělského hospodaření a nových modelů organizace (např. naturálního pachtu, předběžného financování či hromadného získávání zdrojů – tzv. crowdsourcing), posilování vazeb mezi zemědělskou činností a místní komunitou a přizpůsobování tradičních znalostí za účelem podnikatelských inovací (např. tradiční výroba potravin);

V.  vzhledem k tomu, že převážná část horských regionů čelí zvláštním problémům kvůli nízkým investicím, specifickým podmínkám a obtížnému reliéfu, které mladé lidi odrazují od toho, aby v těchto regionech zůstávali nebo zakládali podniky;

W.  vzhledem k tomu, že to vyžaduje, aby státní a regionální orgány zvážily pružnější přístup k uplatňování mechanismu „mladého zemědělce“ v zemích, kde se takové regiony vyskytují;

X.  vzhledem k tomu, že začínající zemědělci často provozují menší zemědělské podniky, a proto je pro ně obtížné získat vstupy za konkurenční ceny a vyprodukovat množství nezbytné k dosažení úspor z rozsahu;

Y.  vzhledem k tomu, že 80 % dotací SZP je rozděleno pouze mezi 20 % zemědělských podniků v EU a skutečná distribuce dotací by mohla být ještě nerovnější, neboť z dostupných statistik není možné zjistit údaje o vlastnictví a kontrole zemědělských podniků;

Z.  vzhledem k tomu, že v Manifestu mladých zemědělců zveřejněném Evropskou radou mladých zemědělců v roce 2015 se požaduje: zajištění přístupu k půdě a úvěrům prostřednictvím opatření veřejné podpory, přijetí předpisů omezujících používání nekalých obchodních praktik v potravinovém řetězci, zavedení opatření ke snížení nestability příjmů mladých zemědělců a podpora investic a přístupu k půdě za účelem zabezpečení a ochrany půd a optimalizace využívání půdy mladými zemědělci k produkci potravin;

AA.  vzhledem k tomu, že mladí zemědělci jsou klíčem k udržitelnému, diverzifikovanému a inkluzivnímu zemědělství a podpora jejich vstupu do tohoto odvětví pomůže zabezpečit budoucí produkci potravin a chránit životní prostředí a venkovskou krajinu;

AB.  vzhledem k tomu, že pro ty, kteří chtějí založit zemědělský podnik, je velkou překážkou mimořádná volatilita cen zemědělských produktů, která je často vede k tomu, aby se zaměřili na specializované produkty s bezpečnější ziskovou marží;

AC.  vzhledem k tomu, že evropské právo zná pojmy „mladí zemědělci“ a „zemědělci zahajující zemědělskou činnost“;

AD.  vzhledem k tomu, že koncentrace půdy je proces, který se výrazně zintenzivňuje; vzhledem k tomu, že mezi lety 2005 a 2015 počet zemědělských podniků poklesl o přibližně 3,8 milionu, zatímco jejich průměrná velikost vzrostla o 36 %;

AE.  vzhledem k tomu, že v prohlášení z konference Cork 2.0 ze dne 6. září 2016 jsou vyjádřeny obavy z vylidňování venkova a odlivu mladých lidí, a vzhledem k potřebě zajistit, aby venkovské oblasti a komunity (venkov, zemědělské podniky, vesnice a malá města) zůstaly přitažlivým místem k životu i práci tím, že se zlepší dostupnost služeb, jako jsou školy, nemocnice, včetně porodní péče, širokopásmové připojení a rekreační možnosti, a příležitosti pro venkovské obyvatele s cílem podporovat podnikání v tradičních venkovských odvětvích i nových hospodářských odvětvích;

AF.  vzhledem k tomu, že generační obměna závisí především na skutečné vůli volených politiků (EU a členských států) a příslušných odborníků, a zejména na starších lidech; vzhledem k tomu, že tato vůle předpokládá ambiciózní a koherentní celkovou politiku – která zatím ve skutečnosti neexistuje –, jež bude zahrnovat nástroje SZP i různé nástroje vnitrostátních politik v nejrůznějších oblastech, jako jsou půda, financování, formy držení půdy a strategie strukturování zemědělských podniků, zdanění, dědické právo, důchodové systémy, odborná příprava atd.;

AG.  vzhledem k tomu, že v současnosti mladí zemědělci v EU soutěží v rychle se vyvíjejícím zemědělském odvětví; vzhledem k tomu, že inovace, výzkum a precizní zemědělství mají potenciál zlepšit zemědělské výnosy a současně umožnit lepší řízení zdrojů;

AH.  vzhledem k tomu, že počet žádostí podaných v souvislosti s opatřením pro zahájení činnosti mladých lidí v zemědělství v rámci druhého pilíře SZP v některých členských státech překročil hodnotu celkového počtu začínajících zemědělských podniků stanovenou na programové období 2014–2020;

AI.  vzhledem k tomu, že mladí zemědělci, kteří podobně jako všichni ostatní zemědělci v EU produkují a uvádějí své produkty na jednotný evropský trh, nemají ve všech členských státech stejné obchodní nebo úvěrové podmínky;

AJ.  vzhledem k tomu, že existují iniciativy jako „Iniciativa EU pro inteligentní vesnice“;

AK.  vzhledem k tomu, že ve venkovských oblastech je třeba zachovat populaci jak mladších lidí v produktivním věku, tak starších lidí;

Doporučení

Rozpočet a přístup k finančním prostředkům

1.  s ohledem na nadcházející reformu doporučuje zachování silné SZP, která by představovala nejatraktivnější pobídku pro mladé lidi, kteří chtějí zahájit zemědělskou činnost;

2.  žádá, aby byla provedena rozhodnutí, která byla nedávno přijata v nařízení (EU) 2017/2393, a aby pokračovala podpora v rámci „režimu pro mladé zemědělce“ zvýšením maximální výše vnitrostátních finančních prostředků nad 2 % u povinných plateb (v rámci prvního pilíře) a zvýšením míry podpory v rámci druhého pilíře s cílem podpořit generační obměnu; zdůrazňuje, že v jakékoli budoucí SZP by mělo být zváženo posílení opatření podpory pro začínající podniky mladých zemědělců (granty pro mladé zemědělce);

3.  vítá skutečnost, že v rámci nařízení (EU) 2017/2393mají členské státy možnost zvýšit prostředky vyplácené mladým zemědělcům v rámci prvního pilíře až o 50 % stávajících mezních hodnot (dříve o 25 %); doporučuje, aby bylo prodlouženo období, během nějž může zemědělský podnik tuto podporu využívat, s cílem podpořit generační obměnu; vítá rovněž rozhodnutí prodloužit prostřednictvím nařízení (EU) 2017/2393 období přístupu k podpoře poskytované v rámci prvního pilíře z pěti na deset let od založení podniku;

4.  vítá možnost získat pomoc na rozvoj venkova, kterou mladým zemědělcům poskytuje nařízení (EU) 2017/2393 v případě prvního zemědělského podniku, i když jej založí společně s dalšími zemědělci i ve věku nad 40 let, s cílem podpořit generační výměnu nebo mladé zemědělce rozšířením podpory;

5.  konstatuje, že nástroje SZP pro mladé zemědělce by měly být zacíleny na specifické potřeby mladých zemědělců, včetně jejich ekonomických a sociálních potřeb;

6.  doporučuje, aby byla podpora různorodá rovněž v závislosti na věku mladých zemědělců a jejich vzdělání;

7.  vítá vytvoření nástroje pro zemědělské záruky navrženého Komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) v březnu 2015, který by měl mladým zemědělcům usnadnit přístup k úvěrům; doporučuje, aby byl zlepšen přístup k finančním prostředkům prostřednictvím dotací úrokových sazeb u půjček pro začínající zemědělce, a to i od soukromých finančních subjektů, zejména využitím finančních nástrojů na poskytování bezúročných půjček pro investice mladých zemědělců; vyzývá ke zlepšení spolupráce s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem s cílem podpořit vytváření finančních nástrojů určených pro mladé zemědělce ve všech členských státech;

8.  pokládá za nezbytné propagovat nové formy participativního financování v zemědělství a ty, které jsou již v EU pozorovány v souvislosti s propojováním půdy, jež lze kombinovat s těmito novými finančními nástroji;

9.  doporučuje, aby bylo zlepšeno posuzování bonity zemědělských podniků bankami a úvěrovými institucemi, a to i prostřednictvím rozvoje finančních nástrojů SZP;

10.  doporučuje vytváření možností, které nabízejí Evropské strukturální a investiční fondy, vedle podpory SZP, pokud jde o synergetické koncipování a provádění finančních nástrojů ve formě úvěrů, záruk nebo kapitálových fondů za účelem zajištění lepšího přístupu mladých zemědělců k financování; konstatuje, že klíčovým předpokladem pro získání finančních prostředků je obvykle kvalitní podnikatelský plán, a domnívá se, že by měly být uplatňovány normy obezřetného půjčování; zdůrazňuje potřebu mediace pro zemědělce, a proto doporučuje, aby byla podpora doplněna kvalifikovanými a nezávislými službami finančního poradenství;

11.  zdůrazňuje, že je nutná lepší propagace režimu pro mladé zemědělce členskými státy, a vyzývá k prohloubení spolupráce mezi státními, regionálními a místními orgány za účelem šíření informací o nástrojích podpory pro mladé zemědělce;

12.  vyzývá Komisi, aby navrhla opatření na podporu investic do inteligentního zemědělství s cílem zlepšit přístup mladých zemědělců k technologickému pokroku;

Správa a zjednodušení prováděných opatření

13.  vítá skutečnost, že reforma SZP na období 2014–2020 zavedla nová opatření na podporu mladých zemědělců při zakládání zemědělských podniků; vyjadřuje znepokojení nad tím, že administrativní zátěž často přijímání těchto opatření zpomaluje; konstatuje, že celková správa přímých plateb a opatření v rámci programu rozvoje venkova je vnímána jako velmi složitá a obtížná, zejména pro nové účastníky na trhu, kteří nemají zkušenosti s platebním systémem; domnívá se, že by mělo být vyvinuto větší úsilí o zjednodušení postupů a zkrácení lhůt pro schvalování plateb;

14.  vítá změny na podporu mladých lidí, které přináší nařízení (EU) 2017/2393, zlepšující jejich přístup k finančním nástrojům a zajišťující zvýšení jednotné platby v rámci prvního pilíře;

15.  vyzývá k zavedení systematické poradenské podpory, zejména pro mladé lidi, kteří nepocházejí z venkovských oblastí;

16.  blahopřeje Komisi k jejímu záměru prohloubit opatření na podporu generační obměny v nadcházející reformě SZP, nicméně se domnívá, že tyto nové iniciativy by měly být kryty dostatečným rozpočtem EU, neboť v opačném případě nebudou mít žádoucí motivační účinek;

17.  vyjadřuje zklamání nad nedostatečnou koordinací mezi platbami pro mladé zemědělce a opatřením na podporu zahájení činnosti, jež jsou spravovány různými orgány;

18.  vyzývá Komisi, aby uplatňovala ucelenější přístup umožňující větší synergie mezi podporou v rámci pilíře I a v rámci pilíře II, a zdůrazňuje, že podpora v rámci pilíře II by měla být poskytována všemi členskými státy;

19.  konstatuje, že většina nově vytvořených zemědělských podniků se ocitá v prostředí, kde se musí potýkat s hospodářskou soutěží a rychle se měnícími podmínkami; doporučuje, aby byla zemědělcům v EU poskytnuta větší pružnost, aby mohli v rámci svých podnikatelských plánů reagovat na měnící se situaci na trzích; je přesvědčen, že by měly být zváženy změny v úhradě splátek;

20.  konstatuje, že členské státy mají možnost uplatňovat další nástroje prostřednictvím obou pilířů SZP, a vybízí členské státy se specifickými geografickými problémy, jako jsou horské a v některých případech i znevýhodněné regiony, aby zvážily zavedení multiplikačního faktoru (např. 2), který by při přiznávání podpory mladým zemědělcům, kteří mají zájem v těchto regionech podnikat, zohledňoval počet sklizní za rok nebo rozsah plodin, které zde lze pěstovat, s cílem motivovat je k provozování činnosti v těchto regionech v zájmu řešení demografických výzev;

21.  poukazuje na to, že nekalé obchodní praktiky v potravinářském dodavatelském řetězci, jejichž využívání umožňuje kupujícím, zpracovatelům či obchodníkům uplatňovat vůči dodavatelům značnou vyjednávací sílu, představuje vážnou hrozbu pro stabilitu zemědělských podniků; vyzývá Komisi, aby na evropské úrovni přijala vhodné předpisy;

22.  vyzývá členské státy, aby provedly nezbytné regulatorní změny, které zajistí, aby pomoc mladým lidem při vstupu do odvětví zemědělství a zlepšování zemědělských podniků pro mladé lidi byla ve všech vnitrostátních právních předpisech považována za kapitálový grant, a nikoli za běžnou dotaci;

23.  uznává, že zemědělci si musí zachovat kontrolu nad svou půdou a že pro správné fungování zemědělského podniku je nezbytné, aby byl svobodný a pružný, stejně jako je tomu u všech ostatních typů podniků;

24.  zdůrazňuje, že platby mladým zemědělcům by neměly být odkládány, nýbrž že by měly být prováděny periodicky a předvídatelně, aby nebyli zemědělci ohroženi zadlužováním, což by mařilo jejich projekty;

25.  naléhavě žádá, aby byl zvolen přístup orientovaný na výsledky, který podněcuje rozvoj nových inovací a lepší hospodaření se zdroji, čímž zlepšuje možnosti motivovaných mladých zemědělců;

26.  zdůrazňuje, že pro hospodářskou životnost zemědělského podniku je důležitá možnost rozšíření na kritickou velikost odpovídající ekonomické realitě trhu;

27.  zdůrazňuje, že je třeba brát v úvahu rozmanitost jednotlivých území a zejména pak území, která jsou obtížně obhospodařovatelná a potřebují konkrétně zaměřenou podporu;

Přístup k půdě a boj proti „zabírání půdy“

28.  konstatuje, že přístup k půdě představuje jednu z největších překážek pro mladé a začínající zemědělce v EU a že je v mnoha regionech omezen kvůli malé nabídce půdy na prodej či k pronájmu, stejně jako konkurencí ze strany dalších zemědělců, investorů a místních uživatelů i obtížím spojeným s dostupností financování; je přesvědčen, že by měly být dále prozkoumány okolnosti, které omezují přístup k půdě v každém členském státě; domnívá se, že problém přístupu k půdě dále zhoršuje stávající struktura přímých plateb, která může vést k vyšším výdajům spojeným s pronájmem půdy a prodejními cenami, vyžaduje minimální aktivní využívání půdy a dotace jsou v jejím rámci přidělovány převážně na základě vlastnictví půdy; je přesvědčen, že někteří zemědělci, ať už jde o vlastníky půdy či její nájemce, jsou motivováni k zachování své činnosti prostřednictvím poskytovatelů služeb na zkvalitnění půdy či výkonem činnosti na půdě v minimálním rozsahu, aby tak dále mohli těžit z dotací; doporučuje, aby byla při přidělování cílené finanční podpory na základě dosažení určitých výsledků (např. skutečné pracovní doby strávené při zemědělské činnosti s ohledem na nové inovativní postupy či vytváření specifických environmentálních či společenských statků) navýšena požadovaná míra činnosti a byly přitom také zohledněny nové zemědělské postupy, a také doporučuje, aby bylo znemožněno poskytování dotací spolu s vyplácením starobního důchodu, neboť takový postup postrádá opodstatnění;

29.  připomíná, že k vybudování udržitelného zemědělství je zapotřebí, aby mladí zemědělci byli schopni investovat a získávat zemědělskou půdu, pořizovat si nové i použité stroje a optimalizovat své zemědělské postupy;

30.  zdůrazňuje, že vlastníci musí mít při prodeji svých produktů možnost svobodně si zvolit, komu je prodají, a vyzývá Komisi k usnadnění převodu půdy, a zejména její dědění, s cílem usnadnit mladým lidem situaci při osamostatňování se;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření pro boj proti spekulacím se zemědělskou půdou, neboť přístup k půdě je nejzávažnějším problémem, kterému čelí mladí a začínající zemědělci;

32.  vyzývá Komisi, aby na úrovni Evropské unie zavedla doporučení s cílem motivovat k přijetí aktivnějších vnitrostátních politik týkajících se přístupu k půdě a založených na osvědčených postupech;

33.  vyzývá členské státy, aby začínající a mladé zemědělce v přístupu k zemědělské půdě upřednostnily tím, že plně využijí regulační nástroje, které již byly v některých členských státech úspěšně uplatněny, a to v souladu s interpretačním sdělením Komise o nabývání půdy a právu Evropské unie(6); v této souvislosti se domnívá, že by členské státy mohly vytvořit nástroje, jako jsou pozemkové banky, s cílem dále rozšířit přístup k půdě a registrovat nevyužitou půdu dostupnou pro mladé zemědělce;

34.  je přesvědčen o důležitosti toho, aby výjimka pro nákup půdy vztahující se na mladé zemědělce zůstala na stávající úrovni 10 %, jak je stanoveno v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014 o strukturálních fondech a rovněž v pokynech pro státní podporu;

35.  vyzývá k tomu, aby byl větší objem pomoci nasměrován do odloučených či řidčeji obydlených oblastí nebo oblastí s nízkou generační obnovou;

36.  žádá Komisi, aby podporovala sdílení osvědčených postupů týkajících se přístupu k půdě v členských státech;

37.  vyzývá Komisi, aby vypracovala hodnocení přímého i nepřímého dopadu, který má na dostupnost a cenu zemědělské půdy zpětný odkup půdy státními příslušníky zemí mimo EU;

38.  navrhuje, aby členské státy v rámci svých vnitrostátních politik motivovaly poradenské služby v oblasti zemědělství a řízení podniků v tomto odvětví k podpoře a usnadnění poskytování služeb týkající se mobility půdy a plánování nástupnictví;

39.  vyzývá členské státy k zavedení pomocných služeb při převodu zemědělských podniků v zájmu podpory provozovatelů těchto podniků, kterým je více než 55 let, nemají nástupce a mohou se při odchodu do důchodu dostat do svízelné situace spočívající v tom, že musí předat celý zemědělský podnik, či jeho část, jedné či více mladým osobám;

40.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly mechanismy k zaručení sdíleného vlastnictví zemědělských podniků se zvláštním důrazem na mladé ženy s cílem zajistit dodržování práv těchto žen;

41.  je toho názoru, že vymezení pojmu zemědělec vykonávající aktivní činnost nesmí vést ke vzniku žádné administrativní zátěže vedle té, která již vznikla v důsledku poslední reformy, ani k omezení přístupu k zemědělské činnosti pro mladé lidi skrze zavádění nadbytečných požadavků;

42.  konstatuje, že v řadě členských států jsou generační obměna i přístup mladých lidí k zemědělské půdě komplikovány pozdním předáním podniků mladší generaci; domnívá se, že v současné SZP již nechybí pobídky pro starší zemědělce k tomu, aby předávali své podniky mladší generaci; doporučuje znovu zvážit zavedení opatření, která by motivovala starší majitele k předání podniků mladším zemědělcům, jako je „režim pro ukončení zemědělské činnosti“ a další pobídky pro odchod do důchodu, aby tak půda neskončila v rukách sousedních zemědělských podniků; upozorňuje na nutnost toho, že je zapotřebí právnických struktur, jako je Groupements Agricoles d'Exploitation en Commun (GAEC), jež mohou mladým lidem pomoci se založením podniku a usnadnit jeho převod z generace na generaci;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly využívání možností podpory nových opatření přispívajících k mobilitě půdy v rámci regionálního rozvoje, jako jsou např. pozemkové banky, iniciativy propojující nabídku zemědělské půdy s poptávkou po ní a další iniciativy na místní úrovni na podporu přístupu k půdě pro nové účastníky na trhu;

44.  domnívá se, že mladí zemědělci v celé Unii by měli mít přístup k půjčkám za stejných podmínek a úrokových sazeb a že tyto podmínky a sazby by se neměly měnit; vyzývá v této souvislosti Komisi a Evropskou investiční banku, aby stanovily vhodná podpůrná opatření a úvěrové nástroje pro mladé zemědělce;

45.  požaduje podporu nových modelů spolupráce mezi generacemi zemědělců prostřednictvím partnerství, družstev se zemědělským vybavením, dlouhodobého nájmu a dalších dlouhodobých mechanismů, ujednání na úrovni jednotlivých zemědělských podniků a prostředky pro vnitrostátní či regionální organizace zabývající se podporou a usnadněním propojování služeb mezi mladými a staršími zemědělci (jako jsou služby v oblasti mobility půdy);

46.  poukazuje na to, že širší a účinnější organizování zemědělců prostřednictvím zakládání družstev a organizací producentů v odvětvích regulovaných na úrovni EU nařízením o společné organizaci trhů může přispět k větší ziskovosti zemědělské činnosti a k ochraně příjmů zemědělců, zvláště těch mladých, tím, že jim pomůže s volbou zaměření jejich produkce a s co nejlepším využitím specifických rysů dané venkovské oblasti; dodává, že strukturální reforma organizací producentů zaměřená na jejich posílení, zvýšení jejich odpovědnosti a efektivnosti a na větší sdružování může postupem času účinně přispět především k ochraně a zvýšení zisků v daném odvětví;

47.  konstatuje, že je rozdíl mezi tím, kdy dochází ke generační obměně v rodině a tím, kdy jsou do této obměny zapojeni začínající zemědělci; je přesvědčen, že odborná příprava a kurzy musí být přizpůsobeny potřebám osob, které mají v úmyslu převzít rodinný podnik, nebo těch, kdo mají v plánu nově začít s podnikáním;

48.  zdůrazňuje, že mladé ženy by měly být motivovány k přebírání odpovědnosti za řídící pozice v zemědělství a že by jim měla být poskytnuta odpovídající podpora, pokud jde o přístup k půdě, půjčkám a o hlubší znalosti pravidel a regulace;

49.  je přesvědčen, že rozhodnutí, zda regulovat přístup k zemědělské půdě a nastavit pobídky či omezení za tímto účelem, náleží členským státům, zejména pokud jde o řešení jevu zabírání půdy v EU a motivování mladých zemědělců k zahájení podnikání;

50.  vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy a zúčastněnými stranami dále stavěly na nedávno přijatém sdělení k systému kritérií pro trh s půdou s cílem zajistit, aby právo EU skutečně zachovalo rovné podmínky pro všechny potenciální kupce půdy, včetně pozitivní diskriminace ve prospěch unijních zemědělců, a aby bylo pro členské státy v souvislosti se čtyřmi základními svobodami zcela srozumitelné, která regulační opatření pro trh s půdou jsou platná, aby tak mohli zemědělci nabýt půdu jednodušeji a mohli ji využívat pro zemědělství a lesnictví; vyzývá Komisi, aby přerušila probíhající řízení o nesplnění povinnosti zaměřená na posouzení souladu právních předpisů členských států s právem EU ve vztahu k prodeji zemědělské půdy do té doby, než bude vydáno konečné sdělení obsahující výše uvedená kritéria;

51.  je toho názoru, že ve vnitrostátních strategiích pro půdu, městské oblasti a územní plánování (např. dopravní infrastruktura) by měly být zohledněny jevy, kdy se půda nechává ležet ladem nebo kdy je opuštěna, a že by měla být tato půda opětovně zahrnuta do zemědělského odvětví, aby tak bylo pro začínající zemědělce k dispozici více pozemků využitelných pro zemědělskou činnost;

52.  vítá interpretační sdělení Komise o nabývání půdy a právu Evropské unie, upozorňuje však, že ve sdělení není dostatečně zohledněna otázka toho, jakým způsobem regulovat nákup podílu korporátními skupinami, které jsou často činné na nadnárodní úrovni; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu sdělení aktualizovala;

53.  podtrhuje význam soudržnosti mezi místními, vnitrostátními a unijními opatřeními, která jsou určena mladým zemědělcům; vyzývá členské státy, aby usnadňovaly generační obměnu, například prostřednictvím dědického práva a daňových zákonů, předpisů upravujících přístup k půdě, strategií územního plánování a předávání zemědělských podniků;

54.  vyzývá členské státy, aby ženám poskytly spravedlivý přístup k půdě s cílem povzbudit je k tomu, aby se usazovaly ve venkovských oblastech a zastávaly v zemědělském odvětví plnohodnotnou a aktivní úlohu;

55.  vyzývá Komisi k poskytnutí finančních prostředků na studii o současném stavu koncentrace půdy v EU, v níž bude zohledněn fenomén korporátních skupin s filiálkami, které získávají kontrolu nad půdou skrze obchodování s akciemi, a která provede analýzu rizik spojených s koncentrací vlastnictví půdy, a to nejen pokud jde o přístup k půdě pro mladé a začínající zemědělce, ale také v souvislosti s dodávkami potravin, zaměstnaností, životním prostředím, kvalitou půdy a rozvojem venkova obecně;

56.  zastává názor, že by na úrovni EU měly existovat právní předpisy upravující kvalitu půdy, neboť tato kvalita v důsledku nevhodného zemědělského rozvoje klesá; upozorňuje na to, že zhoršování stavu půdy dopadá na trh s půdou a ceny pozemků, ale také snižuje produkční kapacitu půdy předávané dále budoucím generacím zemědělců;

57.  konstatuje, že stávající systém plateb v rámci SZP, a zejména platby oddělené od produkce, nepodporuje předávání zemědělské půdy a neposkytuje mladým zemědělcům dostatečnou ochranu před kolísáním cen zemědělských produktů, která má na ně ze zjevných důvodů větší vliv, neboť mladí zemědělci s touto činností teprve začínají a chybí jim praktické zkušenosti nebo mohou mít k dispozici jen omezené finanční nástroje;

Odborná příprava, inovace a komunikace

58.  Konstatuje, že je nutné modernizovat a zkvalitnit odbornou přípravu poskytovanou ve venkovských regionech, a to za aktivnějšího zapojení vnitrostátních poradenských služeb; je přesvědčen, že by měl být usnadněn přístup k Evropskému sociálnímu fondu a navýšen rozpočet na odbornou přípravu ve venkovských oblastech;

59.  upozorňuje na nejnovější unijní iniciativu, Evropský sbor solidarity, která pro mladé lidi vytváří příležitosti vykonávat dobrovolnickou činnost nebo pracovat na projektech v oblasti přírodních zdrojů napříč různými obory, jako je zemědělství, lesnictví a rybolov;

60.  doporučuje zasazovat se o to, aby tito mladí lidé vstupovali do družstev, která jim automaticky poskytnou důležité poradenství ohledně marketingu, produkce a dalších otázek týkajících se jejich zemědělského podniku;

61.  zdůrazňuje, že je nutné přehodnotit kritéria s cílem podnítit zapojování mladých lidí do společnosti, nad níž nemají žádnou kontrolu, s tím, že pomoc poskytovaná mladým lidem musí být úměrná jejich významu ve společnosti;

62.  vyzývá Komisi a členské státy, aby nabízely více příležitostí odborné přípravy a poradenství pro potenciální i činné mladé zemědělce, včetně dovedností pro založení agropodniků i zemědělských, technologických i nových technických a podnikatelských dovedností, například pokud jde o marketing, vytváření sítí, komunikaci, inovace, multifunkční zemědělství a diverzifikaci, jakož i odborné znalosti týkající se financí;

63.  vyzývá Komisi a členské státy, aby nabízely více příležitostí odborné přípravy a více možností a podnětů pro mezinárodní mobilitu; vyzývá k vytvoření schématu na způsob programu Erasmus, které bude spojeno s odbornou přípravou s cílem zlepšit schopnosti a posílit zkušenosti mladých zemědělců, mimo jiné i vzhledem k novým technologiím a novým podnikatelským modelům, jakož i s cílem umožnit účinné a efektivní předávání znalostí;

64.  domnívá se, že je důležité rozšiřovat sítě výzkumných, akademických a vedoucích pracovníků a mladých evropských zemědělců, kteří mají zájem o získání nových modelů hospodářského rozvoje s cílem nalézt inovativní řešení umožňující uspokojování sociálních a tržních potřeb, jež v rámci nového světa venkovského podnikání vznikají;

65.  vyzývá Komisi a členské státy, aby mladým a nově začínajícím zemědělcům zpřístupnily informace o inovativních a nekonvenčních postupech, které se nejlépe hodí pro založení nového zemědělského podniku, jako je např. rozvíjení udržitelných systémů zemědělského hospodaření a nových modelů organizace (např. naturálního pachtu, předběžného financování či hromadného získávání zdrojů – tzv. crowdsourcing), posilování vazeb mezi zemědělskou činností a místní komunitou a přizpůsobování tradičních znalostí za účelem podnikatelských inovací (např. tradiční výroba potravin);

66.  vyzývá v zájmu minimalizace počtu společností ukončujících podnikatelskou činnost k vytvoření mechanismu pro monitorování podniků či nabízení poradenství těmto podnikům, aby byla mladým lidem poskytována setrvalá podpora při rozhodování, a to nejméně po dobu prvních tří let činnosti jejich společnosti;

67.  vyzývá Komisi a členské státy k podpoře iniciativ, jako je francouzská iniciativa „Demain je serai paysan“, jejímž cílem je propagace zemědělské činnosti jako kariérní dráhy mezi mladými lidmi a poskytování veškerých informací, jež tito lidé potřebují k absolvování odpovídající odborné přípravy a k založení svých zemědělských podniků;

68.  je toho názoru, že pro mladé lidi by mělo být v odvětví zemědělství vytvořeno vřelé prostředí skrze kolektivní a na solidaritě založené struktury, jako jsou společné skupiny zemědělských podniků (společnosti zemědělců), družstva určená k využívání obecního zemědělského vybavení, družstva pro zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, skupiny dělící se o práci, služby poskytující zástup v podniku, skupiny vzájemné pomoci, inovativní skupiny a skupiny nabízející doplňkové zemědělské služby, asociace zemědělců a spotřebitelů, sítě mezi subjekty činnými v zemědělském odvětví i aktéry mimo toto odvětví (LEADER), atd.; zdůrazňuje, že uvedené formy spolupráce pomáhají zkušeným pracovníkům se sdílením dovedností, poradenství a určitých nákladů, což má význam pro rozpočet a zisky mladých lidí, kteří zpočátku musí na zahájení svého podnikání vynaložit nemalé prostředky;

69.  poukazuje na to, že je třeba zajistit, aby mladí lidé na venkově nebyli ve srovnání s mladými lidmi z měst diskriminováni, pokud jde o přístup ke službám a infrastruktuře (např. vysokorychlostní širokopásmové připojení, školy a zařízení předškolní péče, vozovky atd.); považuje proto za zásadní zajistit, aby mladí zemědělci ve venkovských oblastech měli možnost rozvíjet svůj podnik a uživit svou rodinu;

70.  vyzývá k povzbuzení podnikatelského ducha a iniciativ u žen, zejména skrze podporu vlastnictví žen, sítí mladých zemědělek, nových zemědělek a podnikatelek a také zajištěním snadnějšího přístupu venkovských podnikatelek k investicím a půjčkám ve finančním odvětví, což jim pomůže rozvinout takové podnikání, které jim poskytne stabilní obživu;

71.  zastává názor, že generační obměna závisí na přitažlivosti profese zemědělce, ale také především na tom, zda může z této profese plynout příjem, který uživí ty, kteří si přejí kráčet touto cestou; zdůrazňuje, že aby bylo zemědělství životaschopné, musí SZP umožnit určitou míru tržní regulace, zejména tehdy, kdy trhy nefungují dobře a jsou příčinou krizí; upozorňuje na to, že současná deregulace trhů má negativní vliv na rozvoj zemědělství, odvrací mladé lidi od tohoto odvětví a má také závažný dopad na mladé lidi, kteří již založili zemědělské podniky a jsou v důsledku vynaložení nákladů na zahájení podnikání velmi zadluženi;

Veřejné služby

72.  domnívá se, že pomocí rozvoje moderních agroekologických postupů v zemědělství a nových obchodních modelů se zemědělství stane pro mladé zemědělce zajímavějším odvětvím; zdůrazňuje, že mladí zemědělci musí být vyškoleni v používání nejnovějších technologií a obeznámeni s nimi, a to především za účelem vypořádání se s aktuálními a budoucími změnami v životním prostředí; zdůrazňuje, že je nutné podporovat inovativní a nekonvenční přístupy, jako je ekologické zemědělství, nové obchodní modely založené na koncových uživatelích, digitální zemědělské technologie a inteligentní řešení, a naléhavě vyzývá Komisi k zajištění toho, aby toto každá budoucí SZP odrážela;

73.  konstatuje, že mladí zemědělci mají významný potenciál pro inovace a diverzifikaci v tom smyslu, že mívají lepší schopnosti a řídicí schopnosti i více ochoty vstupovat na nové trhy, vytvářet nové metody výroby a nejlépe využívat technologického pokroku a inovací v zemědělském odvětví, což může zejména pomoci s řešením výzev, které pro zemědělství představují změny v životním prostředí; považuje proto za nezbytné, aby byla poskytnuta zásadní podpora mladým lidem, kteří si přejí zavádět inovativní výrobní metody a postupy, jako jsou precizní zemědělství a konzervační systémy, jejichž účelem je zvýšit nákladovou efektivnost a environmentální udržitelnost zemědělského odvětví; žádá Komisi, aby posílila výzkum v oblasti využívání technologií a zemědělských postupů umožňujících udržitelnou zemědělskou činnost s malým dopadem na životní prostředí; zdůrazňuje, že vytváření nových pracovních míst a jejich zajištění spolu s podporou inovací a digitalizace v oblasti odborné zemědělské přípravy má pro konkurenceschopnost zemědělského odvětví v EU zásadní význam;

74.  zdůrazňuje, že zemědělci požadují přístup k infrastruktuře, dostupným a vysoce kvalitním veřejným statkům a službám, včetně zdravotní péče, vzdělávání, vysokorychlostního širokopásmového připojení k internetu, asistenčních služeb, odborné přípravy, poštovních úřadů, veřejné dopravy a kvalitnějších silnic; konstatuje, že by tytéž podmínky a životní úroveň měly být zajištěny pro mladé lidi žijící jak ve venkovských, tak městských oblastech, aby se tak dále nezvyšoval odliv obyvatel z venkova a neprohlubovaly rozdíly mezi regiony;

75.  žádá Komisi a členské státy, aby se pevně zavázaly k tomu, že vytvoří kanály přímého marketingu, které umožní mladým zemědělcům prodávat jejich produkty na místních trzích udržitelnějším způsobem a s většími zisky;

76.  upozorňuje, že pro to, aby se drobné zemědělství a venkovské oblasti dále udržitelným způsobem rozvíjely, je zapotřebí generační obměny;

77.  vyzývá Komisi, aby sestavila program pro venkov, ve kterém budou zahrnuta koordinovaná opatření v rámci různých unijních, vnitrostátních, regionálních a místních politik pro rozvoj venkova;

78.  upozorňuje na to, že pro SZP je zapotřebí inteligentního přístupu, neboť díky novým řešením se život ve venkovských oblastech stává pro mladé lidi přitažlivějším;

Opatření k zastavení odlivu obyvatel z venkova

79.  považuje za nezbytné nabídnout mladým zemědělcům dlouhodobé vyhlídky s cílem zastavit odliv obyvatel z venkova a vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly nové iniciativy určené k vybudování infrastruktury potřebné k podpoře začínajících podnikatelů a jejich rodin ve venkovských oblastech;

80.  v této souvislosti doporučuje, aby byla zvážena harmonizace opatření v rámci programů pro rozvoj venkova a prvního pilíře SZP, opatření unijní politiky soudržnosti a opatření na vnitrostátní, regionální a místní úrovni za účelem zvýšení účinnosti těchto opatření;

81.  upozorňuje na to, že inovace není pouze otázkou zemědělských postupů a nové techniky, avšak zahrnuje rovněž vytváření nových obchodních modelů, včetně nástrojů pro prodej a uvádění na trh, odborné přípravy a shromažďování dat a informací;

82.  vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházející reformy SZP směřovala přímé platby mezi malé a agroekologické zemědělské podniky, neboť tím nepoměrně více pomůže mladším a začínajícím zemědělcům;

83.  upozorňuje na to, že by ve venkovských oblastech měly být poskytovány služby pro odlehčení zátěže v zemědělství, jako je odborné a finanční poradenství a také poradenství ohledně řízení zemědělského podniku;

84.  zdůrazňuje nutnost zavedení širokopásmového připojení k internetu ve venkovských a odlehlých oblastech; vítá rozmanité iniciativy týkající se tzv. inteligentních obcí, jejichž hlavním cílem musí být vytváření nových pracovních příležitostí a nabídka zaměstnání pro mladé lidi ve venkovských oblastech, ať už v podobě doplňkových činností v zemědělských podnicích, nebo mimo ně (sociální péče, mobilita, zdravotní péče, cestovní ruch, energetika); domnívá se, že stále vyšší produktivita v zemědělství a klesající ceny zemědělských produktů povedou k tomu, že bude čím dál obtížnější generovat dostatečný příjem ze základní zemědělské činnosti, zejména pokud jde o malé podniky v tomto odvětví;

85.  je přesvědčen, že každá úspěšná strategie generační obměny a podpory mladých zemědělců by měla uplatňovat komplexní přístup s cílem usnadnit přístup mladých zemědělců k půdě, financování, poradenským službám a k odborné přípravě a také zohlednit otázku mezigenerační obměny ve prospěch mladých i starších zemědělců; zdůrazňuje, že zemědělství, které má pro lidstvo zásadní význam, by se tak mělo stát odvětvím, jež bude pro mladé lidi i širší společnost atraktivní;

86.  konstatuje, že silná podpora pro mladé zemědělce a rozvoj nových ekonomických činností v zemědělském odvětví EU jsou pro budoucnost venkovských oblastí zásadní a musí být dále prosazovány v rámci nové SZP pro období po roce 2020;

Životní prostředí a udržitelnost

87.  vyzývá Komisi, aby zajistila větší soulad mezi jednotlivými opatření v oblasti životního prostředí a také jejich harmonizaci; opakuje, že mladí zemědělci potřebují srozumitelná opatření, která budou snadno použitelná v praxi;

88.  je přesvědčen, že má-li se zachovat uspořádání venkovských oblastí a zajistit obdobná životní úroveň pro tamní obyvatele ve srovnání s městskými oblastmi, bude naléhavě zapotřebí odstranit regulační a administrativní překážky, aby se tak umožnil provozovatelům zemědělských podniků výkon doplňkových činností zemědělského i jiného charakteru, zejména pokud jde o sociální a zdravotní péči, cestovní ruch, mobilitu starších osob a odvětví energetiky, čímž se poskytne těmto provozovatelům a jejich rodinám odpovídající příjem a sníží se riziko vylidňování venkovských oblastí;

89.  vyzývá k obnovenému dialogu se společností o budoucnosti zemědělsko-potravinářského odvětví, aby byl k dispozici realistický obraz toho, co zemědělská činnost obnáší, a rozšířilo se povědomí o tom, co to znamená být zemědělcem a jak se produkují potraviny;

Ostatní

90.  vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k zabezpečení příjmů zemědělců, kteří musí čelit klimatickým, zdravotním a hospodářským rizikům, jakož i k posílení odolnosti zemědělských podniků, zejména zavedením nových nástrojů řízení rizik a posilováním již existujících nástrojů;

91.  upozorňuje na specifika nejvzdálenějších regionů EU, ve kterých panují jedinečné environmentální, klimatické a zdravotní podmínky, které jsou zcela odlišné od podmínek na evropském kontinentu, a vyzývá proto s odvoláním na článek 349 SFEU k tomu, aby tyto regiony a jejich specifické potřeby a přínosy byly lépe zohledňovány při provádění a vytváření nástrojů SZP určených pro mladé zemědělce, a to i pokud jde o přístup k půdě;

92.  zdůrazňuje, že malé a rodinné podniky, které fungují za ztížených podmínek a hledají zdroje dodatečných příjmů, by měly být ještě více podporovány, například prostřednictvím financování poradenských služeb nebo inovativních obchodních modelů;

93.  doporučuje, aby generační obměna zohledňovala v zájmu mladých i starších zemědělců také obměnu mezigenerační; upozorňuje, že je důležité, aby zemědělci měli plán pro předávání vlastnictví zemědělského podniku, a poukazuje na to, že jsou potřebné přechodné platby, které převzetí zemědělského podniku usnadní;

o
o   o

94.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru a také vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.
(3) Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0197.
(5) Úř. věst. C 207, 30.6.2017, s. 57.
(6) Úř. věst. C 350, 18.10.2017, s. 5.


Víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace ***I
PDF 407kWORD 49k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace a ruší nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (COM(2016)0493 – C8-0336/2016 – 2016/0238(COD))
P8_TA(2018)0212A8-0263/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0493),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0336/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na oficiální oznámení vlády Spojeného království ze dne 29. března 2017 o svém rozhodnutí vystoupit z Evropské unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2016(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. března 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0263/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  schvaluje společná prohlášení Evropského parlamentu a Rady, která jsou přílohou tohoto usnesení a budou zveřejněna v řadě L Úředního věstníku Evropské unie společně s konečným zněním legislativního aktu;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. května 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008

P8_TC1-COD(2016)0238


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/973.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o zakázaných druzích

Nařízení, které má být přijato na základě návrhu Komise o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření (2016/0074(COD)) by mělo obsahovat mimo jiné ustanovení o druzích, které je zakázáno lovit. Proto se oba orgány dohodly, že do tohoto nařízení (2016/0238(COD)) nezačlení seznam týkající se Severního moře.

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o kontrole

Evropský parlament a Rada začlení, bude-li to s ohledem na Severní moře vhodné, do nadcházející revize nařízení o zavedení kontrolního režimu (nařízení (ES) č. 1224/2009) následující kontrolní opatření: předchozí oznámení, požadavky týkající se lodního deníku, určené přístavy a další kontrolní opatření.

(1) Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 109.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijeté dne 14. září 2017 (Přijaté texty P8_TA(2017)0357).


Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb ***I
PDF 409kWORD 48k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (COM(2016)0128 – C8-0114/2016 – 2016/0070(COD))
P8_TA(2018)0213A8-0319/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0128),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 53 odst. 1 a 62 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0114/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená bulharským Národním shromážděním, Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky a Senátem Parlamentu České republiky, dánským parlamentem, estonským parlamentem, chorvatským parlamentem, lotyšským parlamentem, litevským parlamentem, maďarským Národním shromážděním, polským Sejmem a polským Senátem,  rumunskou Poslaneckou sněmovnou a rumunským Senátem a slovenskou Národní radou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2016(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. prosince 2016(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 11. dubna 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti (A8-0319/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. května 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb

P8_TC1-COD(2016)0070


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/957.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Čl. 3 odst. 7 druhý pododstavec směrnice 96/71/ES ve znění směrnice, která byla dnes přijata, stanoví, že zvláštní příplatky za vyslání se považují za součást odměny, pokud se nevyplácejí jako náhrada výdajů skutečně vynaložených v důsledku vyslání, například výdajů za cestovné, ubytování a stravu. Stanoví rovněž, že „[z]aměstnavatel, aniž je dotčen odst. 1 první pododstavec písm. h), nahradí pracovníkovi tyto výdaje v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi platnými pro daný pracovní poměr vyslaného pracovníka.“

Komise formulaci „vnitrostátní právní předpisy nebo zvyklosti platné pro daný pracovní poměr“ rozumí tak, že se v zásadě jedná o vnitrostátní právní předpisy nebo zvyklosti domovského členského státu, pokud není stanoveno jinak v souladu s pravidly EU týkajícími se mezinárodního práva soukromého. Podle rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-396/13 (bod 59) se náhrada rovněž vztahuje na situaci, kdy zaměstnavatel hradí pracovníkům náklady, aniž by je museli nejdřív platit sami a pak žádat o jejich proplacení.

Komise bere na vědomí, že směrnice, která byla dnes přijata, stanoví, že s ohledem na vysoce mobilní charakter práce v mezinárodní silniční dopravě se budou revidovaná pravidla týkající se vysílání vztahovat na toto odvětví pouze ode dne, kdy vstoupí v platnost legislativní akt, kterým se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na vynucování, a kterým se stanoví specifická pravidla ve vztahu ke směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU pro vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy.

Komise vyzývá Evropský parlament a Radu k urychlenému přijetí tohoto aktu s cílem uzpůsobit pravidla specifickým potřebám pracovníků vysílaných v rámci tohoto odvětví a současně zajistit řádné fungování vnitřního trhu silniční dopravy.

Směrnice 96/71/ES a směrnice 2014/67/EU zůstávají pro silniční dopravu v platnosti až do dne, kdy vstoupí v platnost zvláštní legislativní akt pro toto odvětví. Tyto legislativní akty se nevztahují na činnosti v rámci silniční dopravy, které nepředstavují vyslání.

Komise bude nadále pozorně sledovat řádné uplatňování stávajících pravidel, zejména v silniční dopravě, a v případě potřeby přijme opatření.

(1) Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 81.
(2) Úř. věst. C 185, 9.6.2017, s. 75.


Opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří ***I
PDF 400kWORD 61k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) (COM(2017)0128 – C8-0121/2017 – 2017/0056(COD))
P8_TA(2018)0214A8-0377/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0128),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0121/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. března 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0377/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. května 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu rybolovu použitelná v oblasti úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří

P8_TC1-COD(2017)0056


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/975.)

(1) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 129.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijeté dne 16. ledna 2018 (Přijaté texty P8_TA(2018)0001).


Udržitelné finance
PDF 499kWORD 70k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 o udržitelných financích (2018/2007(INI))
P8_TA(2018)0215A8-0164/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na závazek skupiny G20 ve prospěch udržitelného růstu učiněný během německého předsednictví (od 1. prosince 2016 do 30. listopadu 2017) a se zvláštním zřetelem na výrok „budeme i nadále individuálně i kolektivně využívat veškeré politické nástroje – měnové, daňové a strukturální – s cílem dosáhnout našeho cíle silného, udržitelného, vyváženého a inkluzivního růstu a současně posilovat hospodářskou a finanční odolnost“,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje stanovené OSN, a zejména na závazek, že budou přijata opatření v boji proti změně klimatu a jejímu dopadu a k zajištění udržitelné spotřeby a produkce,

–  s ohledem na závazek Komise vůči udržitelným investicím prováděným v tomto ohledu, jenž je obsažen v plánu na zavedení unie kapitálových trhů, a konkrétně na zjištění odborné skupiny na vysoké úrovni pro udržitelné finance (HLEG),

–  s ohledem na průběžnou zprávu této skupiny na vysoké úrovni (dále jen „skupina HLEG“) z července 2017 nazvanou „Financování udržitelné evropské ekonomiky“, která nastínila protiklad mezi jednáním usilujícím o krátkodobý zisk a potřebou dlouhodobého investování za účelem dosažení cílů týkajících se životního prostředí, sociální oblasti a řádné správy, a zejména pak na její bod 5 týkající se rizik, že finanční systém a politický rámec podlehnou tzv. „tragédii horizontu“ (strana 16),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2017 o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období (COM(2017)0292),

–  s ohledem na konečnou zprávu skupiny HLEG z ledna 2018 nazvanou „Financování udržitelné evropské ekonomiky“,

–  s ohledem na stranu 14 průběžné zprávy skupiny HLEG, kde se uvádí, že evropští investoři mají celkovou expozici vůči odvětvím s vysokými emisemi uhlíku ve výši přibližně 45 % a že globální institucionální investoři mají méně než 1 % investic v aktivech v oblasti „zelené“ infrastruktury,

–  s ohledem na skutečnost, že obezřetnostní rámce, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)(1) a účetní pravidla pro investory, odrazují od dlouhodobého přístupu a že obezřetnostní pravidla vyžadují kapitálovou úroveň přiměřenou úrovni rizika v jednoletém časovém horizontu a pro účely výpočtu kapitálových požadavků zohledňují pouze finanční riziko,

–  s ohledem na článek 173 francouzského zákona č. 2015-992 ze dne 17. srpna 2015 o energetické transformaci ve prospěch ekologického růstu,

–  s ohledem na projev guvernéra britské centrální banky (Bank of England) a předsedy Rady pro finanční stabilitu Marka Carneyho ze dne 22. září 2016 a na zprávu think tanku Carbon Tracker Initiative z roku 2015, a zejména s ohledem na skutečnost, že celková tržní kapitalizace čtyř největších producentů uhlí v USA poklesla od konce roku 2010 o více než 99 %,

–  s ohledem na platformu Lucemburska a EIB k financování opatření v oblasti klimatu zřízenou v září 2016,

–  s ohledem na stranu 9 diskusního textu organizace E3G z května 2016 nazvaného „Start čisté energie: kapitalizovat evropskou energetickou unii“ (Clean Energy Lift Off – Capitalising Europe’s Energy Union), a zejména s ohledem na skutečnost, že od roku 2008 do roku 2013 přišlo 20 největších evropských podniků zajišťujících energetické služby o více než polovinu své tržní hodnoty, která původně dosahovala 1 bilionu EUR,

–  s ohledem na zprávy think tanku Carbon Tracker Initiative z let 2015 a 2016, podle kterých hrozí, že dalších 1,1 až 2 biliony USD v kapitálových výdajích vynaložených na fosilní paliva „uvízne“, přičemž jen v čínském energetickém sektoru se jedná o 500 miliard USD,

–  s ohledem na „doporučení OECD Radě o společných přístupech ke státem podporovaným vývozním úvěrům a environmentálním a sociálním aspektům“ (dále jen „společné přístupy“), které uznává „odpovědnost zúčastněných stran uplatňovat závazky přijaté smluvními stranami Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu“ a „odpovědnost zúčastněných stran zvažovat pozitivní i negativní environmentální a sociální dopady projektů, zejména v citlivých odvětvích nebo citlivých oblastech či v jejich blízkosti, a environmentální a sociální rizika spojená se stávajícími operacemi při rozhodování o poskytnutí oficiální podpory vývozním úvěrům“,

–  s ohledem na obecné pokyny OECD z roku 2017 týkající se „odpovědného podnikání institucionálních investorů“, a zejména pak jejich stranu 13, která uvádí, že „investoři, včetně investorů s menšinovým podílem, mohou být přímo spojeni s negativními dopady způsobenými společností, do níž investovali, nebo negativními dopady, k nimž tato společnost přispěla, v důsledku toho, že vlastní nebo spravují akcie společnosti, která způsobila určité sociální či environmentální důsledky, nebo k nim napomohla“,

–  s ohledem na přístup Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) spočívající v přechodu k zelené ekonomice, který usiluje o zmírnění dopadů změny klimatu a dalších druhů zhoršování životního prostředí a zvýšení odolnosti vůči nim, a se zvláštním ohledem na dokumenty EBRD, které ukazují na spojitost mezi tímto přechodem a životním prostředím, včetně případných změn metodiky pro posuzování projektů,

–  s ohledem na text OECD z roku 2017 nazvaný „Odpovědné podnikání institucionálních investorů: klíčové otázky pro náležitou péči podle obecných pokynů OECD pro nadnárodní společnosti“,

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny na vysoké úrovni o investování do sociální infrastruktury v Evropě z roku 2018 nazvanou „Posílení investic do sociální infrastruktury v Evropě“,

–  s ohledem na francouzský zákon ze dne 27. března 2017 o povinnosti podniků v oblasti obezřetnosti, a zejména na články 1 a 2 tohoto zákona,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami(2)(směrnice o vykazování nefinančních informací, dále jen „směrnice NFRD“), a zejména na články 19 a 19a směrnice 2013/34/EU a body odůvodnění 3, 6, 7 a 8 směrnice 2014/95/EU,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/828 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů(3) (dále jen „směrnice o právech akcionářů),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi(4) (dále jen „směrnice o penzijních fondech“),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012(6) (dále jen „nařízení o STS“),

–  s ohledem na čl. 8 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou(7) (dále jen „nařízení PRIIP“), který stanoví, že pokud se PRIIP prokazatelně zaměřuje na konkrétní cíle v environmentální nebo sociální oblasti, tvůrce tohoto produktu musí prokázat potenciálním retailovým investorům a širším akcionářům, jak je těchto cílů dosahováno v průběhu celého investičního procesu,

–  s ohledem na doporučení banky Triodos obsahující „vzorové mandáty“, které obsahují požadavky na plnohodnotné začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktoru řádné správy do investičních rozhodnutí, aktivní angažovanost a hlasování o těchto otázkách, volbu ukazatelů udržitelnosti, méně časté, ale smysluplnější podávání zpráv ze strany správců aktiv a odměňování a platové struktury orientované na dlouhodobý časový horizont,

–  s ohledem na nový výklad fiduciární povinnosti ze strany britské vlády, který omezuje vazbu na maximální výnosy a umožňuje, aby byly zohledňovány etické a environmentální otázky,

–  s ohledem na průkopnickou úlohu Evropské investiční banky (EIB), která vydala první zelený dluhopis na světě a od ledna 2018 je největším světovým emitentem těchto dluhopisů,

–  s ohledem na „zásady pro finance s pozitivními dopady“, které vypracovala finanční iniciativa Programu OSN pro životní prostředí (UNEP FI),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2017 nazvané „Financování opatření v oblasti klimatu: klíčový nástroj provádění Pařížské dohody“, které zdůrazňuje úlohu místních a regionálních samospráv při posilování investičních zdrojů pro dosahování cílů Pařížské dohody,

–  s ohledem na šetření programu UNEP zabývající se vytvořením udržitelného finančního systému,

–  s ohledem na zprávu iniciativy Climate Bonds („Klimatické dluhopisy“) z roku 2017, která ukázala, jak jsou dluhopisy používány k přechodu na nízkouhlíkové globální hospodářství,

–  s ohledem na průzkumnou zprávu programu UNEP z roku 2016, která dospěla k závěru, že několik vnitrostátních finančních regulačních orgánů již v současnosti uplatňuje nebo připravuje hodnocení udržitelnosti a že tyto iniciativy by měly být urychleně rozšířeny na úrovni EU; a dále s ohledem na skutečnost, že tyto analýzy by měly vycházet ze standardizovaných klimatických scénářů, včetně scénáře, podle nějž bude nárůst celosvětových teplot udržen výrazně pod úrovní 2 °C,

–  s ohledem na doporučení obsažené v konečné zprávě skupiny HLEG z ledna 2018, podle kterého by Komise měla na všechny legislativní návrhy ve finanční oblasti uplatňovat test udržitelnosti,

–  s ohledem na přezkum unie kapitálových trhů v polovině období (COM(2017)0292) a na jednoznačné vyjádření Komise o tom, že: „podporuje spojení soukromých investic s cíli v oblasti klimatu, účinného využívání zdrojů a dalšími cíli v oblasti životního prostředí, a to jak prostřednictvím politických opatření, tak prostřednictvím veřejných investic“ (COM(2016)0601),

–  s ohledem na zprávu německé centrální banky (Bundesbank) z dubna 2017 a na čtvrtletní bulletin britské centrální banky ze čtvrtého čtvrtletí roku 2014, které uvádějí, že většina peněz v oběhu je vytvořena soukromým bankovním sektorem u příležitosti úvěrů, které banky poskytují,

–  s ohledem na čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody odkazující na nutnost, aby „finanční toky důsledně směřovaly k nízkým emisím skleníkových plynů a k rozvoji odolnému vůči změně klimatu“,

–   s ohledem na zprávu UNISDR a CRED nazvanou „The Human Cost of Weather related Disasters 1995-2015“ (Cena přírodních katastrof v letech 1995–2015 pro člověka), v níž se uvádí, že 90 % významných katastrof zaznamenaných v tomto období, jež byly způsobeny přírodními hrozbami, souviselo s klimatem a počasím a že katastrofy způsobují každoročně celosvětové hospodářské škody ve výši 300 miliard USD(8),

–  s ohledem na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 a na prioritu 3 tohoto rámce, která spočívá v „investování do snižování rizika katastrof pro dosažení odolnosti“, včetně bodu 30, podle kterého je třeba „vhodným způsobem podporovat začleňování úsilí a opatření v oblasti snižování rizika katastrof do finančních a fiskálních nástrojů“,

–  s ohledem na zprávu Rady pro finanční stabilitu z června 2017 nazvanou „Doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací týkajících se klimatu“,

–  s ohledem na práci Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ve věci rizik „uvízlých aktiv“ a potřebu zavést evropské „uhlíkové zátěžové testy“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 31 z roku 2016, která dospěla k názoru, že navzdory tomu, že se EU politicky zavázala, že ve stávajícím rozpočtovém období (2014–2020) vynaloží každé páté euro (tj. 20 % prostředků) na otázky spojené s klimatem, pravděpodobně tento cíl nesplní, neboť prostředky, které jsou v současnosti na tyto otázky naplánovány, činí pouze přibližně 18 %,

–  s ohledem na statistickou zprávu EIB za rok 2016 ze dne 27. dubna 2017, která ukazuje, že podpora EIB směřující na opatření v oblasti klimatu i nadále odráží různé tržní situace v zemích EU a v roce 2016 nedosáhla v 16 členských státech EU úrovně 20 %, a že navzdory tomu, že byly investice do opatření v oblasti klimatu v roce 2016 soustředěny převážně v silnějších ekonomikách EU, financovala EIB v témže roce projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v 11 členských státech a projekty v oblasti energetické účinnosti v 18 členských státech,

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny na vysoké úrovni pro investování do sociální infrastruktury v Evropě, která odhaduje, že nedostatek v oblasti investic do sociální infrastruktury v EU činí minimálně 100 až 150 miliard EUR ročně a celkový nedostatek v letech 2018–2030 činí více než 1,5 bilionu EUR,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. února 2018 k výroční zprávě o finančních činnostech Evropské investiční banky(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2018 o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2016(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2017 o akčním plánu v oblasti retailových finančních služeb(11),

–  s ohledem na investiční zprávu EIB 2017/2018,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o inovaci pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu(12),

–  s ohledem na balíček opatření Evropské komise týkajících se oběhového hospodářství z roku 2015 a na usnesení Parlamentu ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství(13),

–  s ohledem na zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a na odpovědnost „chránit, dodržovat a napravovat,“

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0164/2018),

A.  vzhledem k tomu, že finanční trhy mohou a měly by hrát klíčovou úlohu při usnadňování přechodu na udržitelnou ekonomiku v EU, která půjde nad rámec klimatického přechodu a ekologických problémů a bude se také týkat sociálních a správních otázek; vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí řešit související selhání trhu; vzhledem k tomu, že environmentální, ekonomické a sociální výzvy spolu úzce souvisejí; vzhledem k tomu, že podle zprávy skupiny HLEG z července 2017 dosahuje deficit ve financování úsilí o dosažení dekarbonizace Evropy téměř 180 miliard EUR, nepočítáme-li další cíle v oblasti udržitelného rozvoje;

B.  vzhledem k tomu, že ekologický přechod musí fungovat jako podnět k posílení solidarity a soudržnosti; vzhledem k tomu, že udržitelné finance mohou být prostředkem k řešení společenských výzev s cílem dosáhnout dlouhodobého růstu podporujícího začlenění a podporovat dobré životní podmínky občanů; vzhledem k tomu, že kritéria pro investice v oblasti zmírňování změny klimatu se zdají být velice slibná a mohou být dobrým výchozím bodem; vzhledem k tomu, že udržitelné finance se nevztahují pouze na klima a zelené investice, ale jejich součástí by se měla co nejrychleji stát také sociální a správní kritéria;

C.  vzhledem k tomu, že předvídatelný a stabilní regulační systém pro investice související se změnou klimatu má klíčový význam pro podporu zapojení soukromého sektoru do financí v oblasti klimatu; vzhledem k tomu, že Evropská unie může stanovit normu pro udržitelný finanční systém tím, že zavede důvěryhodný a komplexní rámec, jehož jednotlivé části by měly být postupně zaváděny konkrétními legislativními iniciativami;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby se změnil způsob myšlení všech zúčastněných subjektů, k čemuž jsou zapotřebí horizontální právní předpisy ze strany Komise; vzhledem k tomu, že institucionální a retailoví investoři se stále více zajímají o investování do produktů, které splňují kritéria v environmentální, sociální a správní oblasti (dále jen „ESG“);

E.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí zvýšená transparentnost údajů ESG týkajících se společností, aby se zabránilo klamavé ekologické reklamě (tzv. „green-washing“);

F.  vzhledem k tomu, že hodnocení dopadu by mělo být součástí taxonomie udržitelných finančních produktů; vzhledem k tomu, že se zvyšují odborné znalosti ohledně způsobu výpočtu dopadu investic na cíle ESG;

Potřeba poskytnout vhodný politický rámec pro mobilizaci kapitálu nutného pro udržitelný přechod

1.  zdůrazňuje potenciál rychlejšího udržitelného přechodu coby příležitosti pro nasměrování kapitálových trhů a finančních zprostředkovatelů k dlouhodobým, inovačním, sociálně vstřícným a účinným investicím šetrným k životnímu prostředí; bere na vědomí stávající trend odklonu od uhlí, upozorňuje však, že je nutné další úsilí s cílem odklonit se i od jiných fosilních paliv; zdůrazňuje, že je důležité, aby evropské banky a kapitálové trhy těžily z výhod spojených s inovacemi v této oblasti; konstatuje, že přínosy a rizika ESG se často dostatečně neodrážejí v cenách, což poskytuje tržní pobídky některým účastníkům trhu zaměřujícím se na rychlé zisky, aby prováděli neudržitelné a krátkodobě orientované finanční operace; zdůrazňuje, že je nutný dobře nastavený, politický a regulační rámec dohledu upravující udržitelné finance, který by zohledňoval rozdílné příležitosti v jednotlivých regionech EU; konstatuje, že takovýto rámec by mohl napomoci uvolnit dostatečný objem kapitálu pro udržitelný rozvoj a posílit účinnost trhu při směřování kapitálových toků k aktivům, která přispívají k udržitelnému rozvoji; vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní legislativní rámec, jenž by zohledňoval návrhy předložené v rámci jejího akčního plánu udržitelného financování;

Úloha finančního sektoru, pokud jde o udržitelnost, a politiky nutné k nápravě selhání trhu

2.  zdůrazňuje, že finanční sektor jakožto celek a jeho klíčová funkce spočívající v co nejúčinnější alokaci kapitálu ve prospěch společnosti by se měly v souladu s cíli EU řídit hodnotami spravedlnosti a inkluzivnosti a zásadou udržitelnosti a měly by do analýz investic a investičních rozhodnutí zahrnovat ukazatele ESG a náklady na nečinnost; poznamenává, že nepřesné posouzení či zavádějící prezentace klimatických a jiných environmentálních rizik spojených s finančními produkty může ohrožovat stabilitu trhu; zdůrazňuje, že hospodářská, daňová a měnová politika slouží k podpoře udržitelných financí prostřednictvím usnadňování alokace kapitálu a přeorientování investic k udržitelnějším technologiím a podnikům a k dekarbonizovaným ekonomickým činnostem odolným vůči katastrofám a účinně využívajícím zdroje, které jsou schopny omezit stávající potřebu budoucích zdrojů, a tak také dosáhnout cílů EU týkajících se udržitelnosti a Pařížské dohody; uznává, že přiměřená a zvyšující se cena za emise skleníkových plynů je důležitým prvkem fungujícího a účinného sociálně-tržního hospodářství chránícího životní prostředí, neboť napravuje stávající selhání trhu; konstatuje, že cena na evropském trhu s uhlíkem je nestabilní; vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o postupné zrušení přímých a nepřímých dotací na fosilní paliva;

Uvízlá aktiva a související systémová rizika

3.  zdůrazňuje, že přestože mají uhlíková aktiva v rozvahách podniků stále určitou hodnotu, tato hodnota bude muset klesat, máme-li dosáhnout přechodu k nízkouhlíkové společnosti; zdůrazňuje proto značná systémová rizika, která mají uvízlá uhlíková aktiva a aktiva poškozující životní prostředí pro finanční stabilitu, pokud nebudou včas řádně oceněna s ohledem na svůj dlouhodobý rizikový profil; zdůrazňuje, že klíčem ke spořádanému, vyváženému a stabilnímu přechodu k investicím pozitivním pro klima a účinně využívajícím zdroje je identifikace, posouzení a obezřetné řízení expozic a po přechodném období úměrné povinné vykazování a postupná likvidace těchto aktiv; doporučuje rozšířit pojem uvízlých aktiv tak, aby zahrnoval základní ekologické systémy a služby;

4.  vyzývá k zavedení evropských „uhlíkových zátěžových testů“, jak navrhla Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) v roce 2016 pro banky a další finanční zprostředkovatele, aby bylo možné vymezit rizika spojená s těmito uvízlými aktivy; vítá návrhy ESRB na vypracování obezřetnostních politik odolných vůči klimatu, jako je specifická úprava kapitálu podle uhlíkové intenzity jednotlivých expozic, o kterých se má za to, že jsou nadměrně uplatňovány na celkové investice do aktiv považovaných za vysoce zranitelná vůči náhlému přechodu na nízkouhlíkové hospodářství; poukazuje na dosud nedokončenou revizi nařízení ustavujících evropské orgány dohledu jako na příležitost zvážit případnou úlohu těchto orgánů při vyšetřování a vypracovávání standardů pro posuzování uhlíkových a jiných environmentálních rizik, jejich zveřejňování a zahrnutí do interních bankovních postupů posuzování rizik, přičemž je nutné přihlédnout ke stávajícím požadavkům na podávání zpráv týkajících se udržitelnosti ze strany institucí; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila legislativní návrhy;

Financování veřejných investic nutných k uskutečnění přechodu

5.  zdůrazňuje, že reforma finančního systému, tak aby aktivně přispíval k urychlení ekologického přechodu, bude vyžadovat spolupráci veřejného a soukromého sektoru; v tomto ohledu zdůrazňuje zásadní úlohu fiskální a hospodářské politiky při poskytování správných signálů a pobídek; vyzývá členské státy, aby v koordinaci s Komisí, evropskými orgány dohledu a EIB posoudily své celostátní a kolektivní potřeby v oblasti veřejných investic a vyplnily případné mezery s cílem zajistit, že EU bude na dobré cestě k dosažení svých cílů v oblasti změny klimatu v příštích pěti letech, jakož i k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030; zdůrazňuje úlohu, kterou mohou v tomto ohledu hrát národní podpůrné banky a instituce; navrhuje, aby byl tento proces koordinován na evropské úrovni a aby byl v rámci střediska EU pro sledování udržitelných financí zřízen systém pro sledování skutečných finančních toků směrem k udržitelným veřejným investicím; vitá inovační finanční nástroje začleňující ukazatele udržitelnosti, které by mohly tento proces usnadnit, např. veřejně vydávané zelené dluhopisy; vítá vysvětlení, které poskytl Eurostat ohledně nakládání se smlouvami o energetické náročnosti v národních účtech, neboť toto vysvětlení může odblokovat značné toky veřejného kapitálu do odvětví, do nějž v současnosti spadají tři čtvrtiny chybějících investic do čisté energie v EU do roku 2030; žádá Komisi, aby se dále zabývala myšlenkou kvalifikovaného nakládání s veřejnými investicemi souvisejícími s cíli ESG tak, aby se náklady na tyto projekty rozložily na celý životní cyklus souvisejících veřejných investic;

Ukazatele a taxonomie udržitelnosti jako pobídka pro udržitelné investice

6.  vyzývá Komisi, aby se postavila do čela procesu zahrnujícího četné zúčastněné strany, včetně odborníků na klimatické vědy i účastníků z finančního sektoru, s cílem zřídit do konce roku 2019 spolehlivou, důvěryhodnou a technologicky neutrální taxonomii udržitelnosti vycházející z ukazatelů, které odhalují plný dopad investic na udržitelnost a umožňují srovnání investičních projektů a společností; zdůrazňuje, že prvním krokem k vypracování taxonomie udržitelnosti EU je vytvoření těchto ukazatelů udržitelnosti a jejich začlenění do integrovaného podávání zpráv; zdůrazňuje, že na vypracování taxonomie udržitelnosti by měly navázat tyto další legislativní návrhy: zastřešující povinný rámec náležité péče zahrnující povinnost péče, jenž by byl plně zprovozněn během stanoveného přechodného období a zohledňoval by zásadu proporcionality, dále taxonomie odpovědného investování a návrh na začlenění rizik a faktorů ESG do obezřetnostního rámce finančních institucí;

7.  konstatuje, že ukazatele udržitelnosti již existují, ale že současným dobrovolným rámcům pro podávání zpráv chybí harmonizace; vyzývá proto Komisi, aby svou taxonomii udržitelnosti založila na harmonizovaném seznamu ukazatelů udržitelnosti, jenž bude vycházet ze stávající činnosti vyvíjené mimo jiné globální iniciativou pro podávání zpráv (GRI – Global Reporting Initiative), zásadami odpovědného investování podporovanými OSN (UN PRI), Komisí samotnou, OECD a soukromým sektorem, a zejména ze stávajících ukazatelů Eurostatu pro účinnost zdrojů; doporučuje, aby byly tyto ukazatele do taxonomie zapracovány dynamickým způsobem a aby investoři obdrželi jasné pokyny ohledně časových lhůt, do kterých musí být určité standardy splněny; doporučuje, aby Komise také zvážila přiřazení váhy jednotlivým ukazatelům v závislosti na tom, jak naléhavě nutné je tyto ukazatele kdykoli řešit; zdůrazňuje, že by taxonomie měla nalézt správnou rovnováhu mezi závazkem a flexibilitou, což znamená, že by daný rámec měl být v přechodném období povinný a standardizovaný, ale měl by být rovněž považován za vyvíjející se nástroj, který je schopen zohlednit vznikající rizika a/nebo rizika, která ještě nebyla náležitě zmapována;

8.  domnívá se, že začlenění již připravených kvantitativních ukazatelů a kvalitativních posudků týkajících se klimatu a jiných environmentálních rizik je významným krokem směrem k zodpovědné investiční taxonomii, která je v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje, mezinárodními předpisy v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního a pracovního práva; zdůrazňuje, že minimální standardy týkající se rizik a faktorů ESG by měly zahrnovat minimální sociální standardy pro takové investice, které by pokrývaly práva pracovníků a zdravotní a bezpečnostní normy a vyloučily by zdroje pocházející z oblastí zasažených konflikty nebo poskytnuté bez předchozího informovaného souhlasu zasažených komunit a které by zahrnovaly také minimální normy v oblasti správy, jejichž součástí by byly požadavky EU týkající se správy a řízení společnosti a podávání zpráv, odpovídající standardy EU pro účetní výkaznictví a standardy EU, jejichž cílem je boj proti praní peněz a korupci a daňová transparentnost;

Známka zeleného financování

9.  vyzývá Komisi, aby se postavila do čela procesu zahrnujícího četné zainteresované strany a usilujícího o to, aby byla prostřednictvím legislativní iniciativy do konce roku 2019 zavedena „známka zeleného financování“ (Green Finance Mark), která bude udělována investičním, kapitálovým a penzijním produktům, které již dosáhly nejvyšších standardů taxonomie udržitelnosti, jimiž se při investičním rozhodování řídí ti, kteří upřednostňují udržitelnost před všemi ostatními faktory; doporučuje, aby tato „známka zeleného financování“ zahrnovala minimální standardy pro rizika a faktory ESG, které budou v souladu s Pařížskou dohodou a zásadou „nezpůsobit škodu“ odpovídající analýze rizik ESG, a činnosti, které mají prokazatelně „pozitivní dopad“, jak stanoví finanční iniciativa Programu OSN pro životní prostředí (UNEP FI); konstatuje, že významnou funkcí taxonomie, a tedy i známky zeleného financování, je vytvoření odstupňovaného tržního ratingu, který by měl zlepšit posuzování rizik ze strany účastníků finančního trhu; vítá inovace subjektů na trhu, jako jsou ratingové agentury, pokud jde o tvoření a spravování těchto tržních ratingů;

Začleňování kritérií udržitelného financování do všech právních předpisů týkajících se finančního sektoru

10.  bere na vědomí nedávné začlenění otázek udržitelnosti do nařízení o PRIIP (strukturovaný retailový investiční produkt a pojistný produkt s investiční složkou) a STS (jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace), do směrnice o právech akcionářů a do směrnice NFRD; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byla při regulaci dostatečným způsobem zohledněna rizika spojená se zelenými a udržitelnými aktivy; vítá skutečnost, že do směrnice o penzijních fondech bylo začleněno uznání „uvízlých aktiv“, stejně jako rozšíření zásady obezřetné osoby a odkaz na zásady OSN pro odpovědné investice; požaduje náležité a přiměřené začleňování ukazatelů udržitelného financování do všech nových a revidovaných právních předpisů týkajících se finančního sektoru prostřednictvím jednoho souhrnného návrhu nebo několika zvláštních návrhů; požaduje společné pokyny s cílem harmonizovat definici faktorů ESG a jejich zavedení do všech nových a revidovaných právních předpisů;

11.  v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby využila pravomoc definovanou v nařízení (EU) č. 1286/2014, tj. aby co nejdříve a před vypracováním taxonomie udržitelnosti předložila akt v přenesené pravomoci, který upřesní podrobnosti postupů používaných s cílem stanovit, zda je strukturovaný retailový investiční produkt či pojistný produkt s investiční složkou zaměřen na konkrétní environmentální nebo sociální cíle; vyzývá také k zavedení přiměřeného povinného rámce náležité péče založeného na pokynech OECD pro zodpovědné podnikatelské chování pro institucionální investory z roku 2017, který investorům uloží povinnost identifikace, prevence, zmírňování a zohledňování faktorů ESG po skončení přechodného období; domnívá se, že tento celoevropský rámec by měl být založen na francouzském zákonu o povinnosti podniků a investorů v oblasti obezřetnosti; požaduje také, aby byl ve všech nových a revidovaných právních předpisech včetně předpisů, které se nyní projednávají, uveden přímý odkaz na kritéria ESG v rámci dohledu nad produktem a jeho řízení; vítá doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni pro udržitelné finance, aby se do celého procesu EU týkajícího se rozhodování, provádění a prosazování začlenil princip „mysli v prvé řadě na udržitelnost“;

Rizika udržitelnosti z hlediska obezřetnostního rámce požadavků kapitálové přiměřenosti

12.  konstatuje, že rizika udržitelnosti mohou přinášet i finanční rizika, a že by se proto měla v opodstatněných případech zohledňovat v kapitálových požadavcích a při obezřetnostním posuzování bank; žádá proto Komisi, aby přijala regulační strategii a plán zaměřený mj. na měření rizik udržitelnosti v rámci obezřetnostního rámce a podpořila začlenění rizik udržitelnosti do rámce Basilej IV za účelem zajištění dostatečných kapitálových rezerv; zdůrazňuje, že požadavky kapitálové přiměřenosti se musejí zakládat na prokázaných rizicích a plně tato rizika odrážet; v rámci příštího ročního rozpočtu hodlá zahájit unijní pilotní projekt s cílem začít vypracovávat metodologické ukazatele pro tento účel;

Poskytování informací

13.  zdůrazňuje, že zveřejňování informací je zásadní podmínkou umožňující udržitelné financování; vítá práci pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací týkajících se klimatu (TCFD) a vyzývá Komisi a Radu, aby její doporučení přijaly za svá; vyzývá, aby náklady spojené s nečinností v oblasti klimatu, environmentálních a dalších rizik udržitelnosti byly zahrnuty do rámců pro zpřístupňování informací; navrhuje Komisi, aby do revize směrnice o účetnictví, směrnice NFRD, směrnice o kapitálových požadavcích a nařízení o kapitálových požadavcích zahrnula přiměřené a povinné zveřejňování informací od roku 2020, což by zahrnovalo období pro provedení, v němž by se společnosti mohly připravovat na jeho uplatňování; konstatuje, že článek 173 francouzského návrhu zákona o energetickém přechodu nabízí možnou předlohu pro závazné nařízení o povinném zveřejňování informací o riziku v souvislosti s klimatickými změnami ze strany investorů; vyzývá ke zvážení rozšíření oblasti působnosti směrnice NFRD; v této souvislosti zdůrazňuje, že požadavky rámce pro předkládání zpráv by měly být přiměřené riziku, které instituce vytváří, jeho velikosti i míře složitosti; doporučuje, aby se typ zveřejňování informací, který je v současné době požadován podle nařízení o PRIIP a prostřednictvím sdělení klíčových informací, stal povinným pro všechny retailové finanční produkty;

Fiduciární povinnost

14.  konstatuje, že fiduciární povinnosti jsou již obsaženy v rámci finančního regulačního rámce Unie, avšak trvá na tom, že v rámci definování by měly být vyjasněny a měla by být zavedena a otestována spolehlivá a důvěryhodná taxonomie udržitelnosti zahrnující klíčové investiční činnosti, včetně investiční strategie, řízení rizik, přidělování aktiv, řízení a dohledu pro všechny účastníky celého investičního řetězce včetně správců aktiv a nezávislých investičních poradců nebo jiných investičních zprostředkovatelů; doporučuje, aby fiduciární povinnost byla rozšířena tak, že bude zahrnovat povinný „obousměrný“ proces integrace, jehož prostřednictvím všichni účastníci celého investičního řetězce, včetně správců aktiv a nezávislých investičních poradců nebo jiných investičních zprostředkovatelů budou povinni při svých rozhodnutích finančně integrovat faktory ESG včetně nákladů spojených s nečinností a rovněž zvažovat nefinančně významné preference vztahující se k oblasti ESG klientů a příjemců či konečných investorů, již by měli být proaktivně dotazováni ohledně svých preferencí, pokud jde o časový rámec a udržitelnost; žádá, aby byly náklady na nečinnost v oblasti klimatu a další rizika spojená s udržitelností zahrnuta do rámce řízení rizik a hodnocení náležité péče správních orgánů společností a orgánů veřejné správy a jako součást svěřenecké povinnosti investorů;

Vzorové smlouvy pro určování faktorů ESG

15.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby vypracovaly obecné pokyny pro vzorové smlouvy mezi vlastníky aktiv a správci aktiv, včetně nezávislých investičních poradců nebo jiných investičních zprostředkovatelů, které by jednoznačně zahrnovaly přenos zájmu příjemce a jasná očekávání, pokud se jedná o vymezení a začlenění rizik a faktorů ESG, s cílem vyhnout se těmto rizikům, omezit je, zmírnit je a kompenzovat je; vyzývá orgány EU, aby zajistily přidělování dostatečných finančních prostředků evropským orgánům dohledu v souvislosti s probíhající revizí nařízení o evropských orgánech dohledu; vyzývá k začlenění nákladů za nečinnost v oblasti klimatu a další rizika spojená s udržitelností do všech budoucích právních předpisů EU, revizí právních předpisů a posouzení dopadů financování;

Řádná péče

16.  žádá, aby aktivní a odpovědná řádná péče tvořila nedílnou součást právních povinností investorů a aby příjemci a veřejnost byli informováni o činnosti řádné péče, a to mj. prostřednictvím veřejného a povinného zveřejňování informací ohledně hlavních kapitálových investic, činností v oblasti zapojení akcionářů a využívání zmocněných poradců a pasivních investičních nástrojů; doporučuje, aby pasivní fondy, v nichž se investování řídí indexem, byly vybízeny ke zveřejnění informací o svých činnostech řádné péče a míře, do jaké používání pasivního kopírování vývoje indexu a srovnávání umožňuje řádnou identifikaci rizik ESG ve společnostech, do nichž se investovalo; domnívá se, že by se po poskytovatelích indexu mělo požadovat, aby poskytli podrobnosti ohledně toho, jak se obecně rozšířená a uváděná měřítka zohledňují parametry klimatu a udržitelnosti;

Potřeba vyvinout v rámci směrnice NFRD další požadavky na podávání zpráv o ESG faktorech

17.  konstatuje nedostatečnou míru konvergence, pokud jde o podávání zpráv o ESG faktorech, v rámci směrnice NFRD a nezbytnost posílené harmonizace za účelem zajištění větší konzistentnosti a dále stanovení nejvhodnějších metrik ESF faktorů pro zveřejňování informací za použití ukazatelů udržitelnosti a účinného využívání zdrojů; vyzývá Komisi, aby zřídila skupinu zástupců z řad různých zúčastněných stran z celé EU včetně zástupců odvětví finančních služeb, akademických pracovníků a občanské společnosti, která by zvážila a navrhla seznam metrik včetně seznamu ukazatelů měřících dopad na udržitelnost a pokrývajícího nejvýznamnější rizika v oblasti udržitelnosti; je přesvědčen, že tato reforma by měla zahrnovat požadavek auditu zpráv třetí stranou;

Zelené dluhopisy

18.  konstatuje, že zelené dluhopisy představují pouze malý zlomek trhu s investicemi, který není dostatečně regulován, v důsledku čehož představuje část trhu, která je vystavena riziku klamavého marketingu, a že EU v současné době postrádá jednotnou normu pro zelené dluhopisy, jež by se měla opírat o nadcházející taxonomii EU pro oblast udržitelnosti; zdůrazňuje, že tyto zelené dluhopisy by měly být ověřovány veřejnými orgány, jež by nad nimi měly vykonávat dozor, a měly by zahrnovat povinnost pravidelného informování o environmentálních dopadech podkladových aktiv; zdůrazňuje, že zelené dluhopisy by měly rovněž zahrnovat obrácený dopad na životní prostředí a podporovat snížení používání fosilních paliv; zdůrazňuje, že zelené dluhopisy by měly vylučovat určitá odvětví – zejména pokud jde o činnosti, které mají významný negativní dopad na klima, a neměly by porušovat základní sociální standardy ani základní standardy v oblasti lidských práv; domnívá se, že tento standard pro zelené dluhopisy EU by měl vznikat při zajištění plné transparentnosti v rámci zvláštní pracovní skupiny Komise, která bude podléhat pravidelnému dohledu Evropského parlamentu; vyzývá Komisi, aby pravidelně posuzovala dopad a účinnost zelených dluhopisů a dohledu nad nimi; vyzývá v tomto ohledu k předložení legislativní iniciativy, která by podněcovala, podporovala a na trhu prosazovala evropské veřejné zelené dluhopisy vydávané stávajícími a budoucími evropskými institucemi, jako je EIB, s cílem financovat nové udržitelné investice;

Ratingové agentury

19.  konstatuje, že ratingové agentury při vyhodnocování budoucí úvěruschopnosti emitentů dostatečně nezohledňují dopady škodlivých rizik a faktorů spojených s ESG; vyzývá k přijetí unijních standardů a dohledu, pokud se jedná o začlenění ESG ukazatelů do ratingů všech ratingových agentur činných v EU; poukazuje na to, že dosud nebyla plně vyřešena zásadní nedostatečná hospodářská soutěž mezi těmito podniky ani jejich úzké ekonomické zaměření; vyzývá k zavedení akreditačního procesu pro „známku zeleného financování“, kterou by udělovaly certifikační subjekty pod dohledem Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA); doporučuje udělit orgánu ESMA mandát k tomu, aby po ratingových agenturách požadoval, aby do své metodiky začlenily rizika udržitelnosti; v případech, kdy je pravděpodobné, že se tato rizika v budoucnosti objeví, žádá v této souvislosti Komisi, aby předložila návrh revize nařízení o ratingových agenturách; zdůrazňuje významnou úlohu výzkumu v oblasti udržitelnosti založeného na indexech udržitelnosti a na činnosti ratingových agentur v oblasti ESG, spočívající v tom, že všem finančním aktérům poskytují informace nezbytné k plnění jejich oznamovacích a fiduciárních povinností při provádění posunu k udržitelnějšímu finančnímu systému;

Systémy označování pro finanční služby

20.  navrhuje Komisi, aby zavedla závazný a přiměřený systém označování, jenž by během přechodného období měl být dobrovolný, pro instituce nabízející retailové bankovní účty, investiční fondy, pojištění a finanční produkty, který by uváděl míru nesouladu jejich podkladových aktiv s Pařížskou dohodou a cíli v oblasti ESG;

Mandát evropských orgánů dohledu

21.  zamýšlí v rámci probíhající revize nařízení o evropských orgánech dohledu dále vyjasnit jejich mandát a mandát příslušných vnitrostátních orgánů tak, aby zahrnoval faktory a rizika ESG, což uvede činnosti na finančním trhu více do souladu s cíli v oblasti udržitelnosti; v tomto ohledu se domnívá, že by orgán ESMA měl:

   zahrnout preference v oblasti udržitelnosti jako součást svých pokynů pro posuzování „vhodnosti“, jak to ve svém akčním plánu udržitelného financování navrhuje Komise, a poskytovat širší pokyny ohledně toho, jak lze posuzování udržitelnosti účinně začlenit do příslušných finančních právních předpisů EU, a rovněž podporovat soudržné uplatňování těchto pravidel, když budou přijata;
   zřídit přiměřený, a po přechodném období povinný, monitorovací systém, který by vyhodnocoval podstatná rizika a faktory v oblasti ESG již od roku 2018 a který by vycházel z prospektivní analýzy scénáře udržitelnosti;
   jeho mandát by měl být rozšířen o kontrolu souladu portfolií s Pařížskou dohodou a riziky a faktory v oblasti ESG a zajišťování dodržování doporučení pracovní skupiny TCFD;

v této souvislosti zdůrazňuje, že evropské orgány dohledu by měly mít dostatečné finanční zdroje k provádění svých úkolů; vyzývá evropské orgány dohledu, aby na těchto otázkách spolupracovaly s příslušnými agenturami a mezinárodními organizacemi;

Úloha EIB, pokud jde o udržitelné financování

22.  zdůrazňuje, že instituce EU by měly jít příkladem, pokud jde o přechod finančního odvětví na udržitelnost; konstatuje, že přestože 26 % veškerého financování ze strany EIB bylo zaměřeno na opatření v oblasti změny klimatu a ač byla EIB v roce 2007 průkopníkem trhu zelených dluhopisů a směřuje k tomu, aby splnila svůj oznámený závazek v tomto ohledu, financuje stále projekty s vysokými emisemi uhlíku, pročež stále existuje prostor pro zlepšení; naléhavě tedy žádá EIB, aby přizpůsobila své budoucí financování a nastavila jeho priority tak, aby bylo v souladu s Pařížskou dohodou a klimatickým limitem 1,5 °C; vyzývá k posílení a vyvážení úvěrových operací EIB a nařízení o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI) nařízení tak, aby přestaly investovat do projektů s vysokými emisemi uhlíku a upřednostňovaly projekty účinně využívající zdroje a projekty dekarbonizace a upřednostnily spolu s dalšími inovativními odvětvími a nehmotnými projekty; doporučuje, aby EIB byla poskytovala více rizikového kapitálu pro přechod na zelené hospodářství regionálně vyváženým způsobem; je toho názoru, že by měla být provedena další opatření s tímto výhledem, mimo jiné včetně interakcí s finančními nástroji EU v rámci příštího víceletého finančního rámce;

Úloha ECB, pokud jde o udržitelné financování

23.  uznává nezávislost ECB a její hlavní mandát, jímž je zachovat cenovou stabilitu, ale připomíná, že ECB jako instituce EU je rovněž vázána Pařížskou dohodou; je tudíž znepokojen skutečností, že „62,1 % nákupů dluhopisů velkých podniků ze strany ECB probíhá v odvětvích [...], která jsou odpovědná za 58,5 % emisí skleníkových plynů v eurozóně“(14), a poznamenává, že tento program přináší přímé výhody především velkým společnostem; doporučuje ECB, aby v pokynech, jimiž se řídí její programy nákupu, výslovně zohlednila Pařížskou dohodu a cíle ESG; zdůrazňuje, že tyto pokyny mohou sloužit jako pilotní projekt pro vytvoření budoucí investiční politiky zaměřené na ESG, která bude v souladu s vysokými standardy v oblasti udržitelné taxonomie EU;

Další otázky

24.  zdůrazňuje, že smysluplná nabídka udržitelných finančních produktů může mít také pozitivní dopady na posílení evropské sociální infrastruktury, tj. souboru iniciativ a projektů zaměřených na vytváření veřejných statků posílením investic a inovace v odvětvích, která jsou strategická a klíčová pro dobré životní podmínky a odolnost lidí a společenství, jako je vzdělávání, zdravotní péče a bydlení;

25.  vítá práci odborné skupiny na vysoké úrovni, která nabízí cenné poznatky směřující k vytvoření nového standardu pro udržitelné finanční odvětví; trvá však na tom, že je třeba aktivně zapojit bankovní odvětví, které kvůli svému dominantnímu postavení v evropském prostředí financí stále představuje klíč k dosažení udržitelnějšího finančnictví;

26.  zdůrazňuje, že metodika používaná ke sledování výdajů v oblasti klimatu vede k nesouladu mezi programy a umožňuje, aby se projekty s pochybnými přínosy v oblasti životního prostředí a klimatu kvalifikovaly jako výdaje v oblasti klimatu (např. ekologická složka společné zemědělské politiky);

27.  zdůrazňuje, že ve všech běžně používaných finančních kritériích nejsou v rámci metodiky zohledňovány faktory ESG; vyzývá, aby bylo vypracováno jedno nebo více evropských referenčních kritérií udržitelnosti s využitím evropské taxonomie udržitelnosti pro měření výkonnosti evropských emitentů na základě rizik a faktorů ESG;

28.  vyzývá k analýze a podnícení soukromých iniciativ, jako je např. projekt EeMAP v oblasti „zelených hypoték“, s cílem posoudit a prokázat, za jakých podmínek mohou zelená aktiva znamenat snížení rizika pro investice a současně posílit environmentální udržitelnost;

29.  vyzývá EU, aby aktivně prosazovala začlenění ukazatelů udržitelnosti do rámce mezinárodních standardů účetního výkaznictví na mezinárodní úrovni;

30.  zdůrazňuje, že řízení společností by mělo podporovat dlouhodobou udržitelnou tvorbu hodnot, například prostřednictvím věrnostních akcií dlouhodobých akcionářů, a zohledňovat faktory ESG v balíčcích odměňování ředitelů a členů správních rad; konstatuje, že vyjasnění povinností ředitelů v této souvislosti by podpořilo udržitelné investory v jejich zapojení do správních rad;

31.  vyzývá k zavedení povinného pojištění odpovědnosti za životní prostředí pro veškeré obchodní a veřejné činnosti jako předběžnou podmínku pro udělení povolení;

32.  zdůrazňuje, že udržitelné financování vyžaduje vyjasnění povinností ředitelů evropských společností týkajících se dlouhodobě udržitelné tvorby hodnot, záležitostí ESG a systémových rizik v rámci celkové povinnosti ředitelů prosazovat úspěch společnosti;

33.  žádá evropské orgány dohledu, aby vypracovaly pokyny pro shromažďování statistických údajů o identifikaci a začleňování rizik ESG do financování, a žádá, aby byly statistické údaje zveřejňovány vždy, kdy je to možné;

34.  vyzývá vnitrostátní orgány pro bankovnictví a finanční trhy, aby vypracovaly jasné a stručné pokyny o tom, jak uplatňovat novou taxonomii a jiné změny spojené s těmito právními předpisy, aniž by to vytvářelo výdaje, kterým bylo možno předejít, a způsobovalo prodlevy;

35.  zastává názor, že cenová opatření mohou zásadním způsobem přispět k odstranění deficitu investic do úsilí o dosažení dekarbonizace Evropy, který je vyčíslen na 180 miliard EUR, a to tím, že se investice přesměrují na dlouhodobé a udržitelné cíle;

36.  zdůrazňuje, že v diskusi o udržitelném financování se často zapomíná na malé a střední podniky, a to i přes jejich inovativní charakter; v této souvislosti upozorňuje na obrovský potenciál spojený s digitalizací a zelenými finančními technologiemi; doporučuje Komisi, aby zvážila zavedení mechanismů, jež by malým a středním podnikům umožnily propojovat projekty, a tím i vstup na trh zelených dluhopisů;

37.  zdůrazňuje význam sociální složky udržitelného financování; upozorňuje na potenciál rozvoje nových finančních nástrojů, které by byly speciálně zaměřeny na sociální infrastrukturu, např. sociální dluhopisy, jak je uvedeno v Zásadách sociálních dluhopisů z roku 2017;

38.  zdůrazňuje, že identifikace a řízení rizik ESG, jakož i zpřístupnění informací o těchto rizicích jsou nedílnou součástí ochrany spotřebitelů a finanční stability a měly by tedy spadat do mandátu a dohledových úkolů evropských orgánů dohledu; žádá ESRB, aby aktivně prováděla výzkum vzájemného působení environmentálních, sociálních a správních faktorů a systémového rizika, a to i nad rámec změny klimatu;

39.  připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 14. listopadu 2017 o akčním plánu v oblasti retailových finančních služeb vyzval k zavedení unijního spořícího účtu EU pro financování zelené ekonomiky;

40.  žádá, aby všechny budoucí výdaje EU byly v souladu s Pařížskou dohodou a cíli týkajícími se snižování emisí uhlíku v hospodářství, jež jsou obsaženy v právních nástrojích upravujících fungování evropských strukturálních a investičních fondů (včetně fondů soudržnosti), fondů pro vnější činnosti a rozvojovou spolupráci a dalších nástrojů mimo víceletý finanční rámec, jako je fond EFSI;

41.  vyzývá Komisi, aby uskutečnila studii proveditelnosti týkající se toho, jak by orgány dohledu a regulační orgány mohly lépe odměňovat mandáty zahrnující dlouhodobé perspektivy;

42.  vyzývá Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), aby poskytovala osvědčené postupy a pokyny týkající se toho, jak poskytovatelé zaměstnaneckého penzijního pojištění a soukromých penzijních produktů mají jednat před uzavřením smlouvy a po celou dobu trvání investice s příjemci; vyzývá orgán EIOPA, aby poskytl pokyny ohledně osvědčených postupů ohledně spolupráce s příjemci a retailovými klienty a zjišťování jejich finančních i nefinančních zájmů, jak to činí agentura pro životní prostředí Spojeného království;

43.  bere na vědomí doporučení skupiny na vysoké úrovni, aby bylo zřízeno monitorovací středisko EU pro udržitelné finance, které by mělo být vytvořeno ke sledování, vykazování a zveřejňování informací o udržitelných investicích v EU a které by měla zřídit Evropská agentura pro životní prostředí ve spolupráci s evropskými orgány dohledu; doporučuje, aby s ohledem na posílení příkladů, jež poskytuje Evropské unie, toto středisko rovněž získalo úlohu při sledování a zveřejňování informací o podpoře udržitelných investic finančních prostředků EU a orgány EU, včetně EFSI, EIB a ECB; vyzývá středisko, aby o svých aktivitách podávalo zprávy Evropskému parlamentu;

44.  doporučuje, aby EIB spolupracovala s malými účastníky trhu a komunitními družstvy v zájmu toho, aby se zapojili do sdružování malých projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aby byly způsobilé pro financování z EIB a jako součást programu CSPP;

45.  souhlasí s názorem odborné skupiny na vysoké úrovni, že posílení a propojení evropských občanů s otázkami udržitelného financování má zásadní význam; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístup k informacím o výsledcích v oblasti udržitelnosti a podporu finanční gramotnosti;

46.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily soudržnost politik mezi finančním a nefinančním odvětvím; připomíná, že udržitelná finanční politika musí být soudržná s volbami politik v jiných odvětvích, jako je energetika, doprava, průmysl a zemědělství;

47.  vyzývá Komisi, aby zveřejňovala pravidelné zprávy o pokroku týkající se otázek uvedených v tomto usnesení;

48.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly vlivu EU a prokázaly svou vůdčí roli v oblasti udržitelného financování a zvyšovaly standardy udržitelnosti finančnictví na celosvětové úrovni, a to i prostřednictvím dvoustranných dohod s třetími zeměmi, na mnohostranných politických fórech, jako jsou OSN, G7 a G20, a v organizacích stanovujících mezinárodní normy, jako je Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO),

o
o   o

49.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. L 132, 20.5.2017, s. 1.
(4) Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37.
(5) Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.
(6) Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35.
(7) Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1.
(8) Úřad OSN pro snižování rizika katastrof, https://www.unisdr.org/files/46796_cop21weatherdisastersreport2015.pdf
(9) Přijaté texty, P8_TA(2018)0039.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0025.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2017)0428.
(12) Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 41.
(13) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 65.
(14) Sini Matikainen, Emanuele Campiglio a Dimitri Zenghelis, „The climate impact of quantitative easing“, Grantham Institute on climate change and the environment, květen 2017.


Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2017
PDF 427kWORD 55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 o srovnávacím přehledu EU o soudnictví 2017 (2018/2009(INI))
P8_TA(2018)0216A8-0161/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 2, 6 a 7 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 70, 85, 86, 258, 259 a 260 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na svá příslušná usnesení týkající se oblasti právního státu a spravedlnosti,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. dubna 2017 s názvem „Srovnávací přehled EU o soudnictví 2017“ (COM(2017)0167),

–  s ohledem na studii vypracovanou v roce 2017 Společným výzkumným střediskem Evropské komise pod názvem „Soudní systém a hospodářský rozvoj v členských státech EU“ (The judicial system and economic development across EU Member States)(1),

–  s ohledem na průzkum Institutu komory USA pro právní reformu vypracovaný roku 2017 pod názvem „Nárůst hromadných žalob v EU“ (The Growth of Collective Redress in the EU)(2),

–  s ohledem na databázi genderové statistiky Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE)(3),

–  s ohledem na zprávy Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva („Benátské komise“), zejména na její seznam kritérií právního státu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o hodnocení soudnictví, pokud jde o oblast trestního soudnictví a právního státu(5),

–  s ohledem na „Srovnávací studii o přístupu ke spravedlnosti z hlediska právních předpisů o genderové rovnosti a potírání diskriminace“ vydanou společností Milieu v roce 2011(6),

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy o soudcích: nezávislost, účinnost a odpovědnost (CM/Rec(2010)12)(7),

–  s ohledem na studii vypracovanou roku 2017 tematickou sekcí Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti s názvem „Mapování zastoupení žen a mužů v právních profesích v EU“(8),

–  s ohledem na hodnoticí zprávy o evropských soudních systémech, které každoročně vypracovává Komise Rady Evropy pro efektivnost soudnictví (CEPEJ)(9),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0161/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nezávislé, efektivní a kvalitní soudní systémy mají klíčový význam pro prosazování právního státu, spravedlivých soudních řízení a důvěry občanů a podniků v právní systém a pro zajištění toho, aby jednotlivci i podniky mohli plně požívat svých práv; vzhledem k tomu, že účinné soudní systémy jsou nedílně spojeny s nezávislostí soudů, podporují hospodářský růst, chrání základní práva a jsou oporou pro řádné uplatňování práva EU; vzhledem k tomu, že spravedlnost je hodnotou sama o sobě, zejména pokud se jedná o přístup občanů ke spravedlnosti a o dodržování práva na spravedlivý proces;

B.  vzhledem k tomu, že Komise vydala srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2017, což je nezávazný informační a srovnávací nástroj, jehož cílem je hodnotit v zásadě účinnost, nezávislost a kvalitu vnitrostátních soudních systémů za účelem zjištění případných nedostatků, vymezení osvědčených postupů a dosažení pokroku a lepšího vymezování politiky členských států v oblasti spravedlnosti a který je pro tento účel zaměřen na parametry soudních systémů přispívající ke zlepšení podnikatelského, investičního a spotřebitelského prostředí v Unii;

C.  vzhledem k tomu, že pátý srovnávací přehled EU o soudnictví analyzuje především otázky související s veřejným přístupem k soudním řízením, nezávislost soudnictví z pohledu jednotlivců a podnikatelské sféry, stávající využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) v soudnictví a fungování vnitrostátních soudních systémů ve specifických oblastech týkajících se jednotného trhu a podnikání a současně předkládá úvodní přehled fungování vnitrostátních systémů trestního soudnictví při prosazování právních předpisů EU proti praní peněz;

D.  vzhledem k tomu, že srovnávací přehled EU o soudnictví 2017 nepředkládá celkový žebříček hodnocení vnitrostátních soudních systémů a nemá v úmyslu oceňovat jeden systém více než jiný;

E.  vzhledem k tomu, že na druhé straně by srovnávací přehled v oblasti soudnictví měl být užitečnou příručkou přinášející přehled osvědčených postupů, které mají členské státy používat v oblasti občanského, obchodního a správního soudnictví;

F.  vzhledem k tomu, že velké množství údajů o některých členských státech stále není k dispozici; vzhledem k tomu, že mezi množstvím a konkrétním obsahem údajů, které dodávají některé členské státy, existují rozdíly;

G.  vzhledem k tomu, že se srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2017 zaměřuje zejména na občanské, obchodní a správní soudnictví, ale představuje také počáteční přehled o fungování vnitrostátních systémů při uplatňování právních předpisů EU proti praní peněz v trestním soudnictví;

H.  vzhledem k tomu, že přínosem tohoto nezávazného srovnání je to, že popisuje jak pozitivní, tak negativní trendy vývoje a skýtá fórum umožňující učit se jeden od druhého a vyměňovat si osvědčené postupy v rámci Unie s cílem prosazovat a zaručit dodržování zásad právního státu;

I.  vzhledem k tomu, že informování o soudním systému uživatelsky přívětivým způsobem je základním předpokladem přístupu ke spravedlnosti;

J.  vzhledem k tomu, že soudní systémy je třeba přizpůsobit novým výzvám, jimž EU čelí;

Všeobecné poznámky

1.  zdůrazňuje, že spravedlnost prosazuje zásady právního státu ve společnosti a zajišťuje, aby měl každý právo na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudem; vyzývá členské státy, aby zajistily, že případné reformy soudnictví budou vždy podporovat právní stát a budou v souladu s unijními standardy nezávislosti soudnictví; vybízí Komisi, aby pokračovala v monitorování vnitrostátních reforem soudnictví v rámci evropského semestru, který také vychází z informací srovnávacího přehledu EU o soudnictví; vybízí dále Komisi, aby vypracovala nová kritéria s cílem zlepšit hodnocení souladu soudních systémů se zásadami právního státu a aby se přitom opírala zejména o seznam kritérií právního státu sestavený Benátskou komisí;

2.  vybízí Komisi, aby shromažďovala přesnější informace o tom, jak se řeší porušování zásad právního státu a ohrožení základních práv, k nimž patří korupce, diskriminace a porušování soukromí a svobody myšlení, svědomí, náboženství, projevu, shromažďování a sdružování;

3.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 25. října 2016 obsahujícím doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva požádal Parlament Komisi, aby předložila návrh na uzavření Paktu Unie o demokracii, právním státu a základních právech (dále jen „pakt DRF“), a tuto žádost znovu opakuje; vyzývá Komisi, aby do doby, než bude tento pakt zaveden, sdružovala stávající zprávy, včetně srovnávacího přehledu o soudnictví;

4.  s velkým zájmem bere srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2017 na vědomí a vyzývá Komisi, aby takové srovnávání i nadále podporovala v souladu se Smlouvami a na základě konzultací s členskými státy;

5.  zdůrazňuje, že vytvoření specifického srovnávacího přehledu v oblasti trestního soudnictví zásadně přispěje k dosažení společného chápání právních předpisů EU v oblasti trestního práva mezi soudci a státními zástupci, čímž posílí vzájemnou důvěru;

6.  vyzývá Komisi, aby brala v úvahu boj proti korupci, a považuje začlenění této problematiky do srovnávacího přehledu o soudnictví za prioritu;

7.  podporuje cíl této výměny a zdůrazňuje, že nezávislé, efektivní a kvalitní soudnictví by mohlo být pro podniky pobídkou k rozvoji a investicím na vnitrostátní a přeshraniční úrovni a současně by mohlo chránit základní práva občanů a prosazovat práva spotřebitelů a pracovníků, a stimulovat tak jejich ekonomický přínos;

8.  konstatuje, že referenční hodnoty v soudnictví jsou důležité pro vzájemnou přeshraniční důvěru, pro účinnou spolupráci justičních institucí a pro vytváření společného soudního prostoru a evropské soudní kultury; vybízí proto Komisi, aby pokračovala v rozvíjení konkrétních ukazatelů, jejichž pomocí je v praxi možné hodnotit dodržování základních hodnot EU, jako je právní stát a dodržování základních práv;

9.  domnívá se, že taková srovnávání se musejí opírat o objektivní kritéria a důkazy, které jsou shromažďovány, porovnávány a analyzovány pečlivě a s ohledem na jednotlivé ústavní a právní rámce; zdůrazňuje, že při nestranném hodnocení soudních systémů členských států je důležité zajistit rovné zacházení se všemi státy;

10.  vítá úsilí Komise provést první hodnocení některých aspektů trestního soudnictví týkajících se boje proti praní peněz, a doporučuje Komisi, aby přijala opatření nezbytná k podněcování členských států k tomu, aby poskytovaly údaje o délce soudních řízení v této oblasti, s ohledem na vstup v platnost čtvrté a následně páté směrnice o boji proti praní peněz;

11.  vítá úsilí Komise o předložení měřitelných údajů a navržení konkrétních závěrů o tom, jak členské státy zlepšily nebo ještě mohou zlepšit kvalitu a účinnost svých soudních systémů, zejména pokud jde o postavení a jmenování soudců, jejich nezávislost a genderovou vyváženost; poukazuje na to, že mezery v údajích se i nadále zmenšovaly, zejména u ukazatelů týkajících se efektivnosti soudních systémů; vyjadřuje politování nad tím, že doposud existují případy, kdy členské státy u některých kategorií nedodaly žádné údaje, ačkoliv se takové údaje používají nebo jsou k dispozici; vyzývá proto členské státy, aby posílily své úsilí o dosažení srovnatelnosti údajů a aby plně spolupracovaly s Komisí a předávaly ji požadované údaje; zdůrazňuje, že členské státy musí pokračovat ve snižování rozdílu v množství poskytovaných údajů s cílem naplnit své priority ohledně účinnosti soudních systémů; vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly s Komisí Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ) a Evropskou komisí, především prostřednictvím neformální skupiny národních odborníků z ministerstev a příslušných soudních systémů s cílem odstranit přetrvávající mezery v údajích v rámci některých kategorií srovnávacího přehledu EU v oblasti soudnictví;

12.  vyzývá členské státy, aby pečlivě prostudovaly výsledky srovnávacího přehledu EU o soudnictví za rok 2017 a stanovily si, jaká ponaučení si z nich mají vyvodit, a aby zvážily, zda je třeba přijmout vnitrostátní opatření k nápravě případných nesrovnalostí souvisejících s kvalitou, účinností a nezávislostí jejich vnitrostátních soudních systémů;

13.  konstatuje, že mnohé členské státy pokračovaly ve svém úsilí o zvýšení účinnosti svých vnitrostátních soudních systémů zaváděním reforem; vítá skutečnost, že byl oznámen značný počet nových reforem souvisejících s právní pomocí, alternativními způsoby řešení sporů (ADR), specializací soudů a soudními obvody;

Účinnost

14.  zdůrazňuje, nakolik je důležité, aby byla řízení účinná a včasná, v souladu s článkem 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie; zdůrazňuje dále význam rychlého a účinného řízení v otázkách ochrany spotřebitele, práv duševního vlastnictví a práv na ochranu soukromých údajů; se znepokojením konstatuje, že taková řízení jsou v některých členských státech stále příliš zdlouhavá; poukazuje na to, že velký počet dosud nevyřízených případů by také mohl oslabit důvěru občanů a podniků v soudní systém a snížit právní jistotu, přičemž důvěra je základním kamenem dodržování zásad právního státu;

15.  vybízí členské státy, aby investovaly do využívání a neustálého rozvoje nástrojů IKT ve svých soudních systémech, a usilovaly tak o soudnictví, které bude pro všechny občany EU, především pro jakkoli zdravotně postižené občany a zranitelné skupiny obyvatel, včetně příslušníků vnitrostátních menšin a/nebo migrantů, přístupnější, srozumitelnější a uživatelsky vstřícnější; zdůrazňuje přínos systémů IKT jak pro přeshraniční spolupráci soudních orgánů členských států, tak i na vnitrostátní úrovni a ke snižování nákladů všech zúčastněných stran a k celkovému zlepšení účinnosti a kvality soudnictví např. prostřednictvím elektronického podávání žalob, možnosti monitorovat a vést řízení on-line a elektronické komunikace mezi soudy a právníky; lituje toho, že plný potenciál systémů IKT zatím nebyl rozvinut v celé EU; vítá, že ve většině členských států je zveřejňování rozhodnutí soudů transparentní; zdůrazňuje, že uživatelsky vstřícná dostupnost informací on-line velmi přispívá k tomu, aby měli občané a podniky přístup ke spravedlnosti; vyzývá členské státy, aby veškerá soudní rozhodnutí zveřejňovaly on-line, neboť to pomůže občanům a podnikům lépe znát soudní systém a učiní to tento systém transparentnějším; dále konstatuje, že by se tímto způsobem mohlo usnadnit dosahování soudržnosti judikatury;

16.  podtrhuje nutnost posílit a diverzifikovat rozsah vzdělávacích kurzů nabízených soudcům, neboť vzdělávání soudců je také jedním ze základů účinného, nezávislého a nestranného soudního systému; zdůrazňuje zejména, že je třeba zavádět kurzy odborné přípravy v oblasti genderových rolí, norem a stereotypů, soudní etiky, IT dovedností, řízení soudů, mediace a komunikace se stranami a s tiskem; dále zdůrazňuje význam odpovídajících školení týkajících se práva EU a různých struktur EU pro spolupráci, jako je například Eurojust; konstatuje, že zvláštní oblasti práva EU, jako je autorské právo a právní předpisy na ochranu soukromí, si mohou žádat nejen znalosti právních předpisů, ale také technologického vývoje; konstatuje, že specializace soudců a soudů má zřejmě pozitivní dopad na účinnost i kvalitu soudního systému; žádá Komisi, aby v příštím roce tuto otázku detailněji posoudila; zdůrazňuje, že má-li se zajistit soudržné a vysoce kvalitní uplatňování a účinné vymáhání práva, je nezbytné setrvalé a systematické vzdělávání soudců a dalších právních odborníků; vyzývá členské státy, aby více investovaly do rozvoje soudního vzdělávání a trvalého vzdělávání pro právní odborníky, např. soudce, a to i v jiných členských státech, s cílem vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy;

17.  vybízí členské státy a orgány EU, aby podporovaly další rozvoj mediace na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby systematicky posuzovala dopad mediace v soudních systémech EU;

Kvalita

18.  vyzývá Komisi, aby do svého srovnávacího přehledu o faktorech přístupnosti v soudních systémech, který vypracuje příští rok, zahrnula také postupy spojené s hromadnými žalobami, protože se domnívá, že přístup ke spravedlnosti a účinné řešení sporů mají klíčový význam; je přesvědčen, že tyto postupy představují zásadní nástroj umožňující posílit ochranu spotřebitele, životního prostředí a zdraví v EU jako celku, a to v oblastech, kde již existuje velký počet stěžovatelů, kteří byli přímo poškozeni; je přesvědčen, že hromadné žaloby usnadňují přístup ke spravedlnosti a účinné řešení sporů, a že tudíž odstraňují nepřiměřené překážky, zejména pro občany žijící pod hranicí chudoby nebo občany, kterých se týkají případy s přeshraničním rozměrem;

19.  konstatuje, že většina členských států požaduje, aby strany při zahájení soudního řízení uhradily soudní poplatek; zdůrazňuje, že dostupnost právní pomoci a výše soudních poplatků mají zásadní dopad na přístup ke spravedlnosti, což je v EU základní právo, a to zejména v případě žijících v chudobě, a vyzdvihuje úlohu právní pomoci při zajišťování toho, aby slabší strany měly stejný přístup ke spravedlnosti jako ty méně slabé; zdůrazňuje, že právní pomoc pro spotřebitele pod hranicí chudoby je i nadále zásadním vyrovnávajícím faktorem; zdůrazňuje, že pokud soudní a/nebo advokátní výlohy představují významný podíl hodnoty nároku, mohly by být hlavním odrazovacím faktorem obtíže při získávání právní pomoci; domnívá se, že právní pomoc by měla být provázána s hranicí chudoby v jednotlivých členských státech; trvá na tom, že náklady na právní služby by měly být obecně ještě více sníženy, např. využíváním vnitrostátních elektronických portálů e-justice; vyzývá členské státy, aby zvýšily uživatelskou vstřícnost poskytování informací on-line, čímž občanům umožní zjistit, zda mají nárok na právní pomoc, včetně dostupných on-line informací pro osoby se zrakovým postižením;

20.  vyzývá Komisi, aby v příštím roce před dokončením srovnávání zavedla nový ukazatel přístupu ke spravedlnosti u skupin, které by mohly být případně znevýhodněné nebo by mohly být předmětem diskriminace, s cílem identifikovat veškeré případné překážky;

21.  zdůrazňuje, že je třeba řešit přetrvávající rozdíly v genderové vyváženosti a značné rozdíly v podílu žen a mužů mezi soudci na vnitrostátní i evropské úrovni, zejména u soudů vyššího stupně / nejvyšších soudů; bere s politováním na vědomí nedávný nepříznivý vývoj v zastoupení profesionálních soudkyní u soudů v některých členských státech;

22.  zdůrazňuje, že pokud jde o rovnost žen a mužů v soudních profesích v Evropě, je třeba vykonat ještě mnoho práce, v neposlední řadě s ohledem na přístup k soudcovské profesi a na genderové stereotypy, transparentnost jmenování, sladění pracovních povinností s povinnostmi nepracovními či postupy mentorování; poukazuje na zjevný nesoulad mezi zastoupením žen na nižších stupních soudnictví (včetně žen na jiných než soudních pozicích) a jejich zastoupením u soudů vyššího stupně a ve státních zastupitelstvích; naléhá proto na členské státy, aby své úsilí zacílily na vzdělávání žen v soudnických profesích, zejména vyšší vzdělávání, a podporovaly pozitivní vnímání soudkyň;

23.  připomíná společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady z roku 2015(10), v němž se uvádí, že členské státy by měly s ohledem na cíl dosáhnout rovnosti žen a mužů stanovený v článku 3 Smlouvy o Evropské unii co nejvíce usilovat o zajištění rovného zastoupení žen a mužů při jmenování soudců Tribunálu Soudního dvora Evropské unie; naléhá na členské státy, aby šly v této věci příkladem;

24.  podtrhuje skutečnost, že ačkoliv více než polovina členských států zvýšila v roce 2015 výdaje na soudnictví na obyvatele, určování výše finančních prostředků je stále většinou založeno na historických nákladech místo toho, aby bylo založeno na skutečné pracovní zátěži nebo počtu žádostí soudů;

25.  oceňuje, že ve většině členských států narůstá využívání alternativních mechanismů řešení sporů, zejména evropské platformy pro řešení sporů spotřebitelů a obchodníků online;

26.  bere na vědomí, že nejsou k dispozici údaje ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti; vybízí Komisi, aby tyto údaje, jakmile je poskytnou členské státy, zahrnula do srovnávacího přehledu EU o soudnictví a aby si to, pokud možno, stanovila jako střednědobý cíl poté, co dokončí přezkum nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti;

Nezávislost

27.  zdůrazňuje, že nezávislost, kvalita a účinnost jsou základními prvky účinného soudního systému, který je sám klíčový pro fungování právního státu, spravedlivý průběh soudních řízení a důvěru občanů a podniků v právní systém; zdůrazňuje dále, že nezávislost soudnictví je nedílnou součástí demokracie; je přesvědčen, že nezávislý soudní systém závisí jednak na neexistenci zásahů nebo nátlaku ze strany vlády a politiků či stran se skrytými zvláštními ekonomickými zájmy, jednak na účinných zárukách, které poskytuje status a postavení soudců a jejich finanční situace; zdůrazňuje, že je nutné zaručit dostatečnou autonomii orgánů pověřených stíháním, aby byly ochráněny před neoprávněným politickým ovlivňováním; žádá tudíž Komisi, aby do srovnávacího přehledu začlenila oddíl věnovaný statusu státních zástupců a jejich autonomii; vybízí dále Komisi, aby pokračovala v hodnocení právních záruk nezávislosti soudnictví a aby za tímto účelem spolupracovala i se sítěmi nejvyšších soudů a rad pro justici;

28.  poukazuje na význam nestranných (tj. oproštěných od svévolné exekutivní diskrece) a komplexních mechanismů pro jmenování, hodnocení, přesuny či odvolávání soudců;

o
o   o

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) http://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC104594/jrc104594__2017_the_judicial_system_and_economic_development_across_eu_member_states.pdf
(2) http://www.instituteforlegalreform.com/uploads/sites/1/The_Growth_of_Collective_Redress_in_the_EU_A_Survey_of_Developments_in_10_Member_States_April_2017.pdf
(3) http://eige.europa.eu/gender-statistics/dgs
(4) http://www.venice.coe.int/webforms/documents/default.aspx?pdffile=CDL-AD(2016)007-e
(5) Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 136.
(6) Milieu Ltd (2011), „Comparative study on access to justice in gender equality and anti-discrimination law“, souhrnná zpráva, GŘ pro spravedlnost Evropské komise, Brusel.
(7) https://wcd.coe.int/ViewDoc.jsp?p=&Ref=CM/Rec(2010)12&Language=lanEnglish&Ver=original&BackColorInternet=C3C3C3&BackColorIntranet=EDB021&BackColorLogged=F5D383&direct=true
(8) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/596804/IPOL_STU(2017)596804_EN.pdf
(9) https://www.coe.int/t/dghl/cooperation/cepej/evaluation/default_en.asp
(10) Úř. věst. C 436, 24.12.2015, s. 1.

Právní upozornění - Ochrana soukromí