Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie s cílem poskytnout pomoc Řecku, Španělsku, Francii a Portugalsku (COM(2018)0150 – C8-0039/2018 – 2018/2029(BUD))

P8_TA(2018)0217 A8-0175/2018

Evropský parlament

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0150 – C8-0039/2018),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 11 této dohody,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0175/2018),

1.  vítá toto rozhodnutí jako projev solidarity Unie s občany a regiony Unie zasaženými přírodními katastrofami;

2.  lituje ztrát na životech při přírodních katastrofách v Unii v roce 2017; vyzývá členské státy, aby investovaly do prevence katastrof prostřednictvím uvolnění nezbytných prostředků a využívání evropských strukturálních a investičních fondů s cílem zabránit ztrátě lidských životů v budoucnosti;

3.  podporuje členské státy, které využívají evropské strukturální a investiční fondy k obnově zasažených regionů; vyzývá Komisi, aby podporovala a urychleně schválila finanční přerozdělení dohod o partnerství vyžádaných za tímto účelem členskými státy;

4.  vyzývá členské státy, aby využily finanční příspěvek z Fondu solidarity Evropské unie (FSEU) transparentním způsobem a zaručily spravedlivé rozdělení v rámci zasažených regionů;

5.  vítá návrh Komise na nový mechanismus civilní ochrany Unie coby způsob, jak jednat v případě přírodních katastrof a jak jim předcházet; je přesvědčen, že mechanismus civilní ochrany Unie je ztělesněním solidarity v Unii v souladu s FSEU; připomíná v této souvislosti, že je důležité zachovat zvláštní podmínky přístupu k FSEU pro nejvzdálenější regiony, aby mohly čelit přírodním katastrofám, jimž jsou ve vysoké míře vystaveny; vyzývá také k větší flexibilitě lhůt pro předložení žádosti o uvolnění a využití prostředků z FSEU v situacích, kdy se obtížně shromažďují informace, a v závislosti na intenzitě daného klimatického jevu;

6.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

7.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

8.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení včetně jeho přílohy předal Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Řecku, Španělsku, Francii a Portugalsku

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2018/846.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 1/2018 na rozpočtový rok 2018 předkládaný spolu s návrhem na uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie na poskytnutí pomoci Řecku, Španělsku, Francii a Portugalsku (08109/2018 – C8-0181/2018 – 2018/2030(BUD))

P8_TA(2018)0218 A8-0176/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018 přijatý s konečnou platností dne 30. listopadu 2017(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3) (VFR nařízení),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 1/2018, který Komise přijala dne 22. února 2018 (COM(2018)0155),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2018, který Rada přijala dne 14. května 2018 a  postoupila Evropskému parlamentu tentýž den (08109/2018 – C8‑0181/2018),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0176/2018),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 1/2018 zahrnuje návrh na uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie na poskytnutí pomoci Řecku v souvislosti se zemětřesením na ostrově Lesbos, Francii v souvislosti s hurikány na Svatém Martinu a na Guadeloupe a Portugalsku a Španělsku v souvislosti s lesními požáry, které v roce 2017 postihly portugalský region Centro a španělskou Galicii;

B.  vzhledem k tomu, že Komise proto navrhuje pozměnit rozpočet Unie na rok 2018 a navýšit prostředky v rozpočtové položce 13 06 01 „Pomoc členským státům v případě závažné přírodní katastrofy, která má vážné následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství“ o částku ve výši 97 646 105 EUR jak v prostředcích na závazky, tak v prostředcích na platby;

C.  vzhledem k tomu, že Fond solidarity Evropské unie je zvláštním nástrojem ve smyslu nařízení VFR, a příslušné prostředky na závazky a na platby by tedy měly být do rozpočtu zapsány nad rámec stropů VFR;

1.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2018;

2.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 1/2018 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, jakož i  vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (2) Úř. věst. L 57, 28.2.2018. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (5) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (05700/1/2018 – C8-0168/2018 – 2013/0103(COD))

P8_TA(2018)0219 A8-0182/2018

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05700/1/2018 – C8‑0168/2018),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0192),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 67a jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro mezinárodní obchod (A8-0182/2018),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 934.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost EGF/2018/000 TA 2018 – Technická pomoc z podnětu Komise) (COM(2018)0165 – C8-0131/2018 – 2018/2048(BUD))

P8_TA(2018)0220 A8-0172/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0165 – C8-0131/2018),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 uvedené dohody,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2017/000 TA 2017 – Technická pomoc z podnětu Komise)(4),

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0172/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013, pokud jde o přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“);

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG odráží dohodu mezi Parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tím, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, dále rozšíření způsobilých akcí a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že maximální roční rozpočet, který je pro EFG k dispozici, činí 150 milionů EUR (v cenách roku 2011) a že podle čl. 11 odst. 1 nařízení o EFG lze na technickou pomoc z podnětu Komise vyčlenit nejvýše 0,5 % této částky (v roce 2018 se tedy jedná o 861 515 EUR) k financování přípravy, sledování, sběru dat a vytváření vědomostní základny, administrativní a technické podpory, činností v oblasti šíření informací a komunikace, jakož i auditu, kontroly a hodnotících činností nezbytných k provádění nařízení o EFG;

E.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament opakovaně zdůrazňoval, že je nezbytné, aby EFG jakožto nástroj Unie na podporu propuštěných pracovníků poskytoval přidanou hodnotu, byl účinný a zvyšoval zaměstnatelnost příjemců;

F.  vzhledem k tomu, že navrhovaná částka ve výši 345 000 EUR odpovídá přibližně 0,2 % maximálního ročního rozpočtu, který je pro EFG v roce 2018 k dispozici;

1.  souhlasí s tím, aby byla opatření navržená Komisí financována jako technická pomoc v souladu s čl. 11 odst. 1 a 4, jakož i čl. 12 odst. 2, 3 a 4 nařízení o EFG;

2.  uznává význam monitorování a sběru dat; připomíná význam spolehlivých statistických řad sestavovaných ve vhodné podobě tak, aby byly snadno dostupné a srozumitelné; vítá plán v budoucnu zveřejnit dvouleté zprávy z roku 2019, a požaduje veřejné a rozsáhlé šíření těchto zpráv v celé Unii;

3.  připomíná, že je důležité, aby měli všichni občané Unie přístup k internetovým stránkám věnovaným EFG, a požaduje větší viditelnost; zdůrazňuje význam mnohojazyčnosti při široké komunikaci s veřejností; vítá, že Komise hodlá zajistit překlad všech nových prvků na stránkách věnovaných EFG do všech úředních jazyků Unie; požaduje uživatelsky vstřícnější prostředí webu a vybízí Komisi, aby zvýšila obsahovou hodnotu svých publikací a audiovizuálních činností, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 4 nařízení o EFG; doporučuje, aby Komise zlepšila svou komunikaci prostřednictvím sociálních médií a alternativních platforem;

4.  vítá pokračující práci na standardizovaných postupech pro žádosti o podporu EFG a správu fondu s využitím funkcí systému pro elektronickou výměnu dat (SFC 2014), což umožňuje zjednodušení a rychlejší vyřizování žádostí a lepší podávání zpráv; požaduje lepší výměnu informací o procesech probíhajících mezi Komisí a členskými státy i mezi členskými státy samotnými; konstatuje, že Komise zjednodušila finanční operace EFG vytvořením rozhraní mezi systémem SFC a účetním a finančním informačním systémem Komise ABAC; bere na vědomí, že pro možné změny jsou zapotřebí pouze další doladění a úpravy, což de facto omezuje příspěvek EFG na tento druh výdajů;

5.  bere na vědomí, že Komise hodlá investovat 105 000 EUR rozpočtu, který je k dispozici v rámci technické pomoci, na uspořádání tří schůzí odborné skupiny kontaktních osob EFG; uznává přínos, který by měla organizace další schůzky s odbornou skupinou kontaktních osob v rámci příprav příštího víceletého finančního rámce; bere také na vědomí, že Komise hodlá investovat 120 000 EUR do podpory navazování kontaktů prostřednictvím seminářů mezi členskými státy, prováděcími orgány EFG a sociálními partnery; opět vybízí Komisi, aby v přiměřených lhůtách zvala Parlament na veškeré schůze a semináře odborné skupiny v souladu s příslušnými ustanoveními rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(5);

6.  vítá, že bude-li to možné, je Komise připravena pozvat členy své pracovní skupiny pro EFG k účasti na semináři o vytváření sítě kontaktů pro provádění EFG; vybízí Komisi, aby nadále zvala Parlament na tyto schůze a semináře v souladu s příslušnými ustanoveními rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí; vítá, že k účasti byli přizváni i sociální partneři;

7.  připomíná, že je důležité vytvářet sítě a uskutečňovat výměny informací o EFG a šířit tak osvědčené postupy; podporuje proto, aby kromě schůzí odborné skupiny byly uspořádány dva semináře, které by byly věnovány vytváření sítě kontaktů pro provádění EFG; očekává, že tato výměna informací také přispěje k lepšímu a podrobnějšímu podávání zpráv o úspěšnosti žádostí v členských státech, zejména o míře opětovného začlenění příjemců do zaměstnání;

8.  zdůrazňuje, že je třeba dále posílit kontakty mezi všemi stranami zapojenými do žádostí o podporu z EFG, a to včetně sociálních partnerů a subjektů na regionální a místní úrovni, aby se dosáhlo maximální součinnosti; zdůrazňuje, že by měla být posílena interakce mezi národními kontaktními osobami a regionálními nebo místními partnery poskytujícími pomoc a měl by být výslovně stanoven způsob komunikace a podpory a toky informací (vnitřní rozdělení, úkoly a odpovědnosti), na nichž by se shodli všichni zúčastnění partneři;

9.  vyzdvihuje, že je velmi důležité zvýšit obecnou informovanost o EFG a více jej zviditelnit; připomíná žádajícím členským státům jejich úlohu při propagaci činností financovaných z EFG u cílových příjemců, orgánů, sociálních partnerů, sdělovacích prostředků a široké veřejnosti, jak stanoví článek 12 nařízení o EFG.

10.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

11.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

12.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení včetně jeho přílohy předal Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2018/000 TA 2018 – Technická pomoc z podnětu Komise)

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2018/845.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0116. (5) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (MON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D056125-02 – 2018/2698(RSP))

P8_TA(2018)0221 B8-0232/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (MON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D056125-02),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 23. dubna 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přijaté dne 21. září 2017, které bylo zveřejněno dne 24. října 2017(3),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že rozhodnutím Komise 2008/280/ES(5) se povoluje uvedení na trh potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice GA21“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že toto povolení se vztahuje rovněž na jiné produkty než potraviny a krmiva, jež obsahují kukuřici GA21 nebo z ní sestávají, pro stejná použití jako jakákoli jiná kukuřice, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že před přijetím rozhodnutí 2008/280/ES přijal dne 13. září 2007 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 2. října 2007(6) (dále jen „stanovisko úřadu EFSA z roku 2007“);

C.  vzhledem k tomu, že dne 6. října 2016 podala Komisi společnost Syngenta France SAS jménem švýcarské společnosti Syngenta Crop Protection AG v souladu s články 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 žádost o obnovení platnosti uvedeného povolení;

D.  vzhledem k tomu, že dne 21. září 2017 přijal úřad EFSA v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 24. října 2017(7) (dále jen „stanovisko úřadu EFSA z roku 2017“);

E.  vzhledem k tomu, že kukuřice GA21 byla vyvinuta kvůli vyšší odolnosti vůči glyfosátu, které dosahuje expresí modifikované verze proteinu EPSPS;

F.  vzhledem k tomu, že použití doplňkového herbicidu je v případě glyfosátu součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že rezidua z postřiků budou přítomna ve sklizni a budou jejími nevyhnutelnými složkami; vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů než jejich tradiční protějšky;

G.  vzhledem k tomu, že v důsledku toho je nutné očekávat, že kukuřice GA21 bude vystavena vyšším a často opakovaným dávkám glyfosátu, které povedou nejen k větší zátěži v podobě reziduí ve sklizni, ale též mohou ovlivnit složení kukuřice GA21 a její agronomické charakteristiky;

H.  vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací ke stanovisku úřadu EFSA z roku 2007(8) i stanovisku úřadu EFSA z roku 2017(9) předložily řadu kritických poznámek; vzhledem k tomu, že členské státy ve své kritice poukazují mimo jiné na skutečnost, že chybí některé informace, které jsou zapotřebí k vyvození závěrů týkajících se posouzení rizik kukuřice GA21, že nejsou známy údaje dokládající historii jejího bezpečného používání, že monitorovací zprávy o kukuřici GA21 za dobu platnosti jejího povolení mají zásadní nedostatky a že zavedený postup monitorování není zcela v souladu se směrnicí 2001/18/ES;

I.  vzhledem k tomu, že vědecká komise EFSA pro geneticky modifikované organismy je sama toho názoru, že s žadateli a subjekty odpovědnými za řízení rizik je třeba vést další diskusi o praktickém provádění plánů monitorování životního prostředí po uvedení geneticky modifikovaných rostlin na trh za účelem jejich dovozu a zpracování;

J.  vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

K.  vzhledem k tomu, že Parlament zřídil zvláštní výbor pro povolování pesticidů ze strany Unie, který pomůže stanovit, zda v rámci postupu posuzování rizik byly dodrženy příslušné vědecké standardy Unie a zda nebyly závěry agentur Unie ohledně karcinogenity glyfosátu nezákonně ovlivněny průmyslem;

L.  vzhledem k tomu, že podle vědecké komise pro pesticidy úřadu EFSA obecně nelze vyvodit závěry o bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin formacemi glyfosátu(10); vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka(11);

M.  vzhledem k tomu, že Unie již odstranila z trhu glyfosátovou přísadu známou jako polyethoxylovaný (POE) lojový amin z důvodu obav ohledně toxicity látky; vzhledem k tomu, že problematické přísady a směsi mohou být nicméně i nadále povoleny v zemích, kde se kukuřice GA21 pěstuje (Argentina, Brazílie, Filipíny, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Paraguay, Spojené státy, Uruguay a Vietnam);

N.  vzhledem k tomu, že informace o zbytkovém množství herbicidů a jejich metabolitů jsou pro důkladné posouzení rizik spojených s geneticky modifikovanými rostlinami odolnými vůči herbicidům nezbytné; vzhledem k tomu, že rezidua pocházející z herbicidních postřiků nejsou považována za oblast spadající do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy; vzhledem k tomu, že dopady glyfosátových postřiků kukuřice GA21 dosud nebyly posouzeny;

O.  vzhledem k tomu, že členské státy nemají povinnost měřit rezidua glyfosátu v dovážené kukuřici s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu pro roky 2018, 2019 a 2020 v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/660(12); vzhledem k tomu, že žádná taková povinnost se na členské státy nevztahuje ani pro období let 2019, 2020 a 2021(13); vzhledem k tomu, že tedy není známo, zda rezidua glyfosátu v dovážené kukuřici GA21 dodržují maximální limity reziduí stanovené Unií;

P.  vzhledem k tomu, že kukuřice GA21 se pěstuje mimo jiné v Argentině; vzhledem k tomu, že ničivé důsledky pro zdraví způsobené používáním glyfosátu jsou široce zdokumentovány; vzhledem k tomu, že se Unie zavázala k plnění cílů udržitelného rozvoje, jež obsahují závazek do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a chorob způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním a kontaminací vzduchu, vody a půdy (SDG 3, cíl 3.9)(14);

Q.  vzhledem k tomu, že Unie se zavázala k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jejímž cílem je minimalizace rozporů a tvorba synergií mezi různými politikami Unie, včetně politik v oblasti obchodu, životního prostředí a zemědělství, přínos rozvojovým zemím a zvyšování účinnosti rozvojové spolupráce;

R.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl k závěru, že veškerá reprezentativní využití glyfosátu pro konvenční plodiny (tj. plodiny, jež nejsou geneticky modifikované) s výjimkou jednoho představovala „riziko pro volně žijící necílové suchozemské obratlovce“, přičemž u některých z hlavních využití pro konvenční plodiny objevil také vysoké dlouhodobé riziko pro savce(15); vzhledem k tomu, že agentura ECHA klasifikovala glyfosát jako toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky; vzhledem k tomu, že negativní dopady využití glyfosátu na biologickou rozmanitost a životní prostředí jsou široce zdokumentovány; vzhledem k tomu, že například studie z USA z roku 2017 nalezla negativní vzájemnou souvislost mezi používáním glyfosátu a nadbytkem dospělých jedinců motýlů druhu monarcha stěhovavý, zejména v oblastech, kde je soustředěno zemědělství(16);

S.  vzhledem k tomu, že opětovné povolení uvedení geneticky modifikované kukuřice GA21 na trh bude nadále vytvářet poptávku po jejím pěstování ve třetích zemích; vzhledem k výše uvedenému očekávání, že na geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům se (v porovnání s rostlinami, jež nejsou geneticky modifikované) budou používat vyšší a opakované dávky herbicidů, neboť byly záměrně navrženy za tímto účelem;

T.  vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která smluvním stranám ukládá odpovědnost za zajištění toho, aby činnosti spadající do jejich pravomoci nepoškozovaly životní prostředí jiných států(17); vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda kukuřici GA21 znovu povolit, spadá do pravomoci Unie;

U.  vzhledem k tomu, že vznik geneticky modifikovaných plodin odolných vůči několika selektivním herbicidům je výsledkem především rychlého vývoje odolnosti plevele vůči glysofátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny; vzhledem k tomu, že v roce 2015 existovalo na světě přinejmenším 29 druhů plevele odolných vůči glyfosátu(18);

V.  vzhledem k tomu, že Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nevydal po hlasování, které se konalo dne 23. dubna 2018 podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, žádné stanovisko;

W.  vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro celý tento postup, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou(19);

X.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení zamítl(20) a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

Y.  vzhledem k tomu, že ve 14. bodu odůvodnění nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména pokud se tento akt týká citlivých oblastí, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

Z.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(21), spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

4.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

5.  vyzývá zejména Komisi, aby dodržela své závazky podle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti tím, že pozastaví veškerý dovoz geneticky modifikovaných rostlin, které jsou tolerantní ke glyfosátu;

6.  vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům, aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy a z nich vyrobenými komerčními přípravky, jak jsou používány v zemích, kde se tyto rostliny pěstují;

7.  vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům bez ohledu na to, zda je daná geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu jako potravina a krmivo;

8.  opětovně připomíná, že se zavázal pokročit v práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011 s cílem zajistit, aby v případě, že Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepředloží žádné stanovisko ke schválení geneticky modifikovaných organismů, a to buď co se týče pěstování, nebo co se týče potravin a krmiv, Komise tento návrh stáhla; vyzývá Radu, aby co nejdříve pokročila v práci na tomtéž návrhu Komise;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1. (2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (3) https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2017.5006 (4) ––––––––––––––––––––––– – Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0388).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (P8_TA(2016)0389).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0386).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0387).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0390).Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (P8_TA(2017)0123).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (P8_TA(2017)0215).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (P8_TA(2017)0214).Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0341).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0377).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0378).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0396).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0397).Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0398).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0197). (5) Rozhodnutí Komise 2008/280/ES ze dne 28. března 2008 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (MON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 87, 29.3.2008, s. 19). (6) https://www.efsa.europa.eu/fr/efsajournal/pub/541 (7) https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2017.5006 (8) Příloha G, Připomínky členských států http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2005-226 (9) Příloha G, Připomínky členských států http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionDocumentsLoader?question=EFSA-Q-2016-00714 (10) Závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu. Sborník EFSA 2015, 13 (11):4302: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2015.4302/epdf (11) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3955666 (12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/660 ze dne 6. dubna 2017 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2018, 2019 a 2020 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 94, 7.4.2017, s. 12). http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32017R0660 (13) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/555 ze dne 9. dubna 2018 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2019, 2020 a 2021 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 92, 10.4.2018, s. 6) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2018.092.01.0006.01.ENG&toc=OJ%3AL%3A2018%3A092%3ATOC (14) https://sustainabledevelopment.un.org/sdg3 (15) https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2015.4302 (16) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/ecog.02719 (17) Článek 3 https://www.cbd.int/convention/articles/default.shtml?a=cbd-03 (18) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5606642/ (19) Například v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016). (20) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 165. (21) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D056123-02 – 2018/2699(RSP))

P8_TA(2018)0222 B8-0233/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D056123-02),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 23. dubna 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přijaté dne 14. listopadu 2017, které bylo zveřejněno dne 28. listopadu 2017(3),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 3. února 2011 podala společnost Pioneer Overseas Corporation jménem společnosti Pioneer Hi-Bred International Inc., Spojené státy, v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému vnitrostátnímu orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“); vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení produktů sestávajících z geneticky modifikované kukuřice 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 (dále jen „geneticky modifikovaná kukuřice“) nebo produktů tuto kukuřici obsahujících na trh, a to pro jiná použití než v potravinách a krmivech s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že žádost se vztahovala na deset podkombinací jednoduchých transformačních událostí, které tvoří geneticky modifikovanou kukuřici, z nichž pět již bylo povoleno; vzhledem k tomu, že osm těchto podkombinací je upraveno v návrhu prováděcího rozhodnutí Komise; vzhledem k tomu, že podkombinace 1507 × NK603 a NK603 × MON 810 již byly povoleny různými rozhodnutími Komise;

C.  vzhledem k tomu, že dne 14. listopadu 2017 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 28. listopadu 2017(5);

D.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice je odvozena z křížení čtyř geneticky manipulovaných kukuřic: 1507 produkuje insekticidní protein Cr1F a je odolná vůči herbicidu glufosinátu; 59122 produkuje insekticidní proteiny Cry34Ab1 a Cry35Ab1 a je odolná vůči herbicidu glufosinátu; MON810 produkuje insekticidní proteiny Cr1Ab a NK603 produkuje dva enzymy, které zajišťují odolnost vůči herbicidu glyfosátu;

E.  vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů, v tomto případě glyfosátu a glufosinátu, je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že rezidua z postřiků budou ve sklizni vždy přítomna a budou jejími nevyhnutelnými složkami; vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů než jejich tradiční protějšky;

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku toho je nutné očekávat, že geneticky modifikovaná kukuřice bude vystavena vyšším a také opakovaným dávkám glyfosátu a glufosinátu, které povedou nejen k větší zátěži v podobě reziduí ve sklizni, ale též mohou ovlivnit složení rostliny geneticky modifikované kukuřice a její agronomické charakteristiky;

G.  vzhledem k tomu, že nezávislá studie došla k závěru, že posouzení rizik provedené úřadem EFSA by nemělo být přijato, mimo jiné kvůli tomu, že úřad EFSA si nevyžádal žádné empirické údaje týkající se toxicity a dopadu na imunitní systém, nebyly zohledněny kombinované účinky ani důsledky postřiku vyššími dávkami doplňkových herbicidů, že posouzení rizik pro životní prostředí je nepřijatelné a opírá se o nesprávné předpoklady a že není stanoven žádný systém pro monitorování jednotlivých případů úniků a potenciálních účinků na zdraví(6);

H.  vzhledem k tomu, že žadatel nepředložil žádné experimentální údaje pro jednu v současné době nepovolenou podkombinaci kombinované události (59122 × MON810 × NK603); vzhledem k tomu, že by se nemělo uvažovat o udělení povolení bez důkladného posouzení experimentálních údajů pro každou podkombinaci modifikací na základě vložení více genů;

I.  vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci, a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009(7); vzhledem k tomu, že platnost schválení glufosinátu pro použití v Unii skončí dne 31. července 2018(8);

J.  vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

K.  vzhledem k tomu, že podle vědecké komise pro pesticidy úřadu EFSA obecně nelze vyvodit závěry o bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin formacemi glyfosátu(9); vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka(10);

L.  vzhledem k tomu, že Unie již odstranila z trhu přísadu glyfosátu známou jako polyethoxylovaný (POE) lojový amin z důvodu obav ohledně toxicity látky; vzhledem k tomu, že problematické přísady a směsi však mohou být přesto povoleny v zemích, kde se pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice (Kanada a Japonsko);

M.  vzhledem k tomu, že informace o úrovni reziduí herbicidů a jejich metabolitech jsou zásadní pro důkladné posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům; vzhledem k tomu, že se má za to, že rezidua z postřiku herbicidy nespadají do oblasti působnosti vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy; vzhledem k tomu, že nebyly posuzovány dopady postřiku geneticky modifikované kukuřice herbicidy ani kumulativní účinek postřiku glyfosátem i glufosinátem;

N.  vzhledem k tomu, že členské státy nejsou povinny měřit u dovozů kukuřice rezidua glyfosátu nebo glufosinátu s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu pro roky 2018, 2019 a 2020 v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/660(11) ani pro roky 2019, 2020 a 2021(12); vzhledem k tomu, že tedy není známo, zda rezidua glyfosátu nebo glufosinátu v této dovážené geneticky modifikované kukuřici dodržují maximální limity reziduí stanovené Unií;

O.  vzhledem k tomu, že kombinovaná událost produkuje čtyři insekticidní toxiny (Cry1F a Cry1Ab, které cílí na hmyz řádu Lepidoptera, a Cry34Ab1 a Cry35Ab1, které cílí na hmyz řádu Coleoptera); vzhledem k tomu, že vědecká studie z roku 2017 o možných zdravotních dopadech toxinů Bt a reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy dospěla k závěru, že je třeba věnovat zvláštní pozornost reziduím herbicidů a jejich interakci s toxiny Bt(13); vzhledem k tomu, že tento aspekt úřad EFSA neprozkoumal;

P.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl k závěru, že veškerá reprezentativní využití glyfosátu pro konvenční plodiny (tj. plodiny, jež nejsou geneticky modifikované) s výjimkou jednoho představovala „riziko pro volně žijící necílové suchozemské obratlovce“, přičemž u některých z hlavních využití pro konvenční plodiny objevil také vysoké dlouhodobé riziko pro savce(14); vzhledem k tomu, že agentura ECHA klasifikovala glyfosát jako toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky; vzhledem k tomu, že negativní dopady využití glyfosátu na biologickou rozmanitost a na životní prostředí jsou široce zdokumentovány; vzhledem k tomu, že například studie z USA z roku 2017 nalezla negativní vzájemnou souvislost mezi používáním glyfosátu a nadbytkem dospělých jedinců motýlů druhu monarcha stěhovavý, zejména v oblastech, kde je soustředěno zemědělství(15);

Q.  vzhledem k tomu, že povolení uvedení geneticky modifikované kukuřice na trh zvýší poptávku po jejím pěstování ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že jak je uvedeno výše, na geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům se (v porovnání s rostlinami, jež nejsou geneticky modifikované) používají vyšší a opakované dávky herbicidů, neboť byly záměrně navrženy za tímto účelem;

R.  vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, jejíž smluvní strany jsou povinny zajistit, aby činnosti spadající do jejich pravomoci nepoškozovaly životní prostředí jiných států, které jsou smluvní stranou úmluvy(16); vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda vydat povolení pro geneticky modifikovanou kukuřici nebo ne, spadá do pravomoci Unie;

S.  vzhledem k tomu, že vznik geneticky modifikovaných plodin odolných vůči několika selektivním herbicidům je výsledkem především rychlého vývoje odolnosti plevele vůči glyfosátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny; vzhledem k tomu, že v roce 2015 existovalo na světě přinejmenším 29 druhů plevele odolných vůči glyfosátu(17);

T.  vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které se konalo dne 23. dubna 2018, skončilo bez vydání stanoviska;

U.  vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou(18);

V.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení(19) zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

W.  vzhledem k tomu, že ve 14. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména pokud se tento akt týká citlivých oblastí, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

X.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(20), spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

4.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

5.  vyzývá zejména Komisi, aby dodržela své závazky podle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti tím, že pozastaví veškerý dovoz geneticky modifikovaných rostlin, které jsou tolerantní ke glyfosátu;

6.  vyzývá zejména Komisi, aby pro účely použití jako potraviny nebo krmiva nepovolila dovoz žádné geneticky modifikované rostliny, u níž byla vybudována tolerance vůči herbicidu, který není povolen pro použití v Unii (v tomto případě glufosinátu, u něhož platnost povolení skončí dne 31. července 2018);

7.  vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům, aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy a z nich vyrobenými komerčními přípravky, jak jsou používány v zemích, kde se tyto rostliny pěstují;

8.  vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům bez ohledu na to, zda je daná geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu jako potravina a krmivo;

9.  znovu opakuje své odhodlání urychlit práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, a to mimo jiné s cílem zajistit, aby pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepředloží žádné stanovisko ke schválení geneticky modifikovaných organismů, buď pro účely pěstování, nebo pro účely potravin a krmiv, Komise příslušný návrh stáhla; vyzývá Radu, aby co nejdříve pokročila v práci na tomtéž návrhu Komise;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1. (2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (3) https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2017.5000 (4) –––––––––––––––––—––––– – Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0388).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (P8_TA(2016)0389).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0386).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0387).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0390).Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (P8_TA(2017)0123).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (P8_TA(2017)0215).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (P8_TA(2017)0214).Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0341).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0377).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0378).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0396).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0397).Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0398).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).Usnesení ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0197). (5) https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2017.5000 (6) https://www.testbiotech.org/node/2130 (7) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1. (8) Bod 7 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/404 (Úř. věst. L 67, 12.3.2015, s. 6). (9) Závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu. Sborník EFSA 2015, 13 (11):4302: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2015.4302/epdf (10) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3955666 (11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/660 ze dne 6. dubna 2017 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2018, 2019 a 2020 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 94, 7.4.2017, s. 12). http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32017R0660 (12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/555 ze dne 9. dubna 2018 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2019, 2020 a 2021 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 92, 10.4.2018, s. 6) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1527072884580&uri=CELEX:32018R0555 (13) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5236067/ (14) https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2015.4302 (15) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/ecog.02719 (16) Článek 3 https://www.cbd.int/convention/articles/default.shtml?a=cbd-03 (17) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5606642/ (18) Například v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016). (19) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 165. (20) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o uplatňování kontrolních opatření pro stanovení souladu rybolovných produktů s kritérii pro přístup na trh EU (2017/2129(INI))

P8_TA(2018)0223 A8-0156/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES(1),

–  s ohledem na kontrolní režim společné rybářské politiky (SRP), který je upraven nařízeními Rady (ES) č. 1224/2009(2) a (ES) č. 1005/2008(3) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1026/2012 ze dne 25. října 2012 o některých opatřeních za účelem zachování populací ryb ve vztahu k zemím, které umožňují neudržitelný rybolov(7),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2017 z prosince 2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o řízení rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech(8),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a rovněž na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu vydávání svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0156/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EU je největším světovým trhem produktů rybolovu a akvakultury, který v roce 2016 pojal 24 % celkových světových dovozů, a že EU musí spotřebu těchto produktů pokrývat z více než 60 % dovozy;

B.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 8. července 2010 o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU(9) Parlament zdůraznil, že jedním z hlavních cílů politiky EU v oblasti dovozu produktů rybolovu a akvakultury musí být zajištění toho, aby dovážené produkty splňovaly stejné požadavky, jaké jsou kladeny na produkty EU ve všech ohledech, a že úsilí EU o dosažení udržitelnosti rybolovu je neslučitelné s dovozem produktů ze zemí provádějících rybolov bez ohledu na udržitelnost;

C.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497) EU zavazuje k zodpovědnější obchodní politice jakožto nástroji k provádění cílů udržitelného rozvoje;

D.  vzhledem k tomu, že za ověření, zda ryby od producentů z EU splňují fytosanitární normy EU, odpovídají členské státy, zatímco u dovážených ryb Komise umožňuje třetím zemím, aby určily, kterým podnikům je povoleno vyvážet produkty rybolovu do EU pod podmínkou, že mohou zaručit dodržování rovnocenných norem;

E.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony EU v Karibiku, Indickém oceánu a Atlantiku čelí sousedním třetím zemím, v nichž podmínky rybolovu, produkce a prodeje ne vždy splňují evropské normy, což vede k nespravedlivému obchodu vůči místní produkci;

F.  vzhledem k tomu, že existuje řada mezinárodních nástrojů týkajících se rybářů, které by měly být ratifikovány a prováděny, např. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 188 o práci v odvětví rybolovu (MOP C188), Dohoda z Kapského Města Mezinárodní námořní organizace (IMO) z roku 2012 a Mezinárodní úmluva IMO o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby pracovníků na rybářských plavidlech (STCW-F);

G.  vzhledem k tomu, že závěry vědeckého stanoviska č. 3/2017 ze dne 29. listopadu 2017 nazvaného „Potraviny z oceánů“ doporučily začlenění cílů udržitelného rozvoje do všech politik Unie a uplatňování stejného přístupu na ostatních mezinárodních fórech a při poskytování podpory ostatním světovým regionům s cílem nalézt rovnováhu mezi hospodářskými a ekologickými cíli, které se týkají produkce potravin a mořského prostředí;

1.  bere na vědomí, že za účelem uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh musí hospodářské subjekty z EU splňovat širokou škálu předpisů a přísná kritéria, včetně pravidel společné rybářské politiky a hygienických a pracovních norem, bezpečnostních norem pro plavidla a norem v oblasti životního prostředí, které jsou všechny založeny na režimech k zajištění dodržování předpisů; je přesvědčen, že tyto předpisy a kritéria společně utvářejí přísné normy kvality a udržitelnosti produktů, které spotřebitelé v EU oprávněně očekávají;

2.  je přesvědčen, že dodržování norem EU týkajících se environmentální a sociální udržitelnosti ze strany produktů rybolovu a akvakultury by v těchto třetích zemích podpořilo udržitelnost a napomohlo zavedení spravedlivější hospodářské soutěže mezi produkty z EU a produkty ze třetích zemí;

3.  je znepokojen tím, že dovoz takových produktů je podroben menšímu počtu kontrol a že primárně se tyto kontroly týkají dodržování hygienických norem a nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu(10), které bylo vypracováno pouze s cílem zajistit, že produkt byl uloven v souladu s platnými předpisy;

4.  zdůrazňuje, že aby zajistila rovné zacházení s dovezenými a evropskými produkty rybolovu a akvakultury, což by mělo být klíčovým cílem unijní politiky rybolovu, měla by EU po všech dovážených produktech požadovat, aby dodržovaly normy ochrany a řízení a také hygienické požadavky, které ukládají právní předpisy EU; konstatuje, že by to napomohlo zavedení spravedlivější hospodářské soutěže a zpřísnilo normy upravující využívání mořských zdrojů ve třetích zemích;

5.  domnívá se, že úsilí EU o zachování rybolovných zdrojů a zajištění udržitelnosti rybolovu v rámci SRP je neslučitelné s dovozem produktů rybolovu a akvakultury ze zemí, které zvyšují intenzitu rybolovných činností bez ohledu na udržitelnost a zajímají se výhradně o krátkodobý zisk;

6.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že rozdílná pravidla pro uvádění ryb na trh vytvářejí diskriminační trh, který poškozuje rybáře a rybí farmy v EU, což je důvod pro posílení a zdokonalení kontrol produktů rybolovu a akvakultury;

7.  je přesvědčen, že provádění nařízení o zavedení kontrolního režimu(11) by mělo být ve všech členských státech posíleno tak, aby bylo toto nařízení uplatňováno homogenním a harmonizovaným způsobem ve všech fázích dodavatelského řetězce, včetně maloobchodu a restauračních služeb, a to jak na produkty z EU, tak na produkty z dovozu; konstatuje, že výše uvedené se uplatní i na ustanovení o označování;

Hygienické normy

8.  je znepokojen tím, že systém, který zavedla Unie a který se používá k ověřování plnění hygienických norem u produktů rybolovu dovážených do EU, v dostatečné míře nezajišťuje, že jsou tato kritéria vždy dodržována;

9.  vyzývá Komisi, aby pomáhala rozvojovým zemím s dodržováním pravidel EU tím, že bude poskytovat odbornou přípravu, technickou podporu a zařízení pro účely budování institucionální kapacity; podporuje iniciativy, jako je např. program „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“, který provádí Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin (GŘ SANTE) a který poskytuje školení určené personálu z rozvojových zemí zajišťujícímu úřední kontroly a týkající se unijních norem uplatňovaných na produkty rybolovu a akvakultury;

10.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly na dovážené produkty rybolovu a akvakultury, včetně krmiv a surovin určených k výrobě krmiv, důsledně uplatňovány předpisy EU v oblasti zdravotních norem a inspekcí, a to ve všech aspektech (včetně bezpečnosti potravin, sledovatelnosti a prevence), které jsou klíčové pro zajištění ochrany spotřebitele; naléhavě v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zlepšila svůj program kontrol ve třetích zemích zdokonalením inspekcí Potravinového a veterinárního úřadu, zejména zvýšením počtu zařízení kontrolovaných při každé inspekci tak, aby získala výsledky, které lépe odrážejí skutečnou situaci ve třetích zemích;

11.  konstatuje, že dokonce i audity prováděné GŘ SANTE ukazují, že některé třetí země výrazně zaostávají, pokud jde o zajištění toho, aby produkty splňovaly nezbytné normy na ochranu zdraví, alespoň co se týče rybolovných, zpracovatelských a chladírenských plavidel, což ohrožuje hygienické kontroly prováděné na unijních stanovištích hraniční kontroly s cílem ověřit, že jsou splněny hygienické požadavky právních předpisů;

12.  je značně znepokojen pozorováními rybářských plavidel ze zemí mimo EU u pobřeží západní Afriky, z nichž vyplývá, že je obtížné zajistit sledovatelnost produktů a dodržování hygienických norem; je přesvědčen, že na věrohodnost osvědčení vydávaných třetími zeměmi pro plavidla a zařízení, která jsou oprávněna vyvážet do EU, se nelze bezvýhradně spoléhat;

13.  domnívá se, že skutečnost, že je třetím zemím umožněno přenést na jiné vybrané třetí země právo udělovat takováto osvědčení, a to i pokud jde o pobřežní stát, je v rozporu s koncepcí odpovědnosti státu vlajky, která je základem společné rybářské politiky, včetně nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu, zejména pak s odpovědností státu vlajky, který validuje osvědčení o úlovku; domnívá se, že Komise by měla upustit od praxe spočívající v tom, že se třetím zemím umožňuje přenést tuto pravomoc na jiné země;

14.  je dále přesvědčen, že hygienickou inspekci rybářských plavidel by měly příslušné orgány provádět nejméně jednou ročně;

Pracovní práva

15.  upozorňuje na kontrast mezi chvályhodnou mírou ratifikace pracovněprávních úmluv týkajících se námořníků členskými státy a jejich velmi nízkou mírou ratifikace úmluv týkajících se rybářů a naléhavě je vyzývá, aby příslušné nástroje urychleně ratifikovaly, a to včetně úmluvy MOP C188, Dohody z Kapského Města a úmluvy STCW-F;

16.  blahopřeje sociálním partnerům k jejich úspěšnému použití článku 155 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) k vyjednání směrnice Rady (EU) 2017/159(12), kterou se částečně provádí úmluva MOP C188, avšak vyjadřuje politování nad tím, že směrnice se nevztahuje na samostatně výdělečně činné rybáře; naléhavě vyzývá Komisi, aby proces dokončila tím, že předloží návrh doplňující směrnice, který by obsahoval ustanovení o vymáhání, jak to učinila v případě lodní dopravy;

17.  v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila postupy pro použití článku 155 SFEU, pokud jde o úmluvu STCW-F, a to v zájmu posílení bezpečnosti rybolovu na moři, který je všeobecně uznáván jako jedno z nejnebezpečnějších povolání na světě;

18.  podporuje pokračující úsilí o zdokonalení unijní politiky rybolovu s cílem učinit ji environmentálně udržitelnější, což umožní zajistit dlouhodobé přežití pobřežních komunit a zdroj výživných potravin; porovnává tuto situaci s rostoucí otevřeností unijního trhu s produkty rybolovu ze třetích zemí, jejichž režimy řízení rybolovu jsou méně přísné; domnívá se, že tím vzniká nedostatek soudržnosti mezi politikou rybolovu a obchodní politikou;

Obchodní politika

19.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise někdy vysílá protichůdné signály třetím zemím, například při vyjednávání dohod o volném obchodu (FTA) nebo při jednání o jiném rozšiřování přístupu na trh EU se zeměmi, které byly označeny podle nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu nebo nařízení o neudržitelném rybolovu za nespolupracující(13);

20.  vyzývá Komisi, aby zajistila úzkou koordinaci mezi unijní obchodní politikou a politikou rybolovu, a to i při vyjednávání obchodních dohod zahrnujících otázky spojené s rybolovem; považuje za klíčové, aby byly analyzovány hospodářské a sociální dopady dohod o volném obchodu na unijní produkty rybolovu, v případě potřeby byla zavedena přiměřená ochranná opatření a k určitým produktům rybolovu se přistupovalo jako k citlivým produktům;

21.  domnívá se, že EU jako největší světový dovozce produktů rybolovu nese spolu s ostatními hlavními zeměmi dovážejícími ryby politickou odpovědnost za zabezpečení toho, aby byla obchodní pravidla WTO v souladu s co nejpřísnějšími celosvětovými normami řízení a zachování rybolovu; za tímto účelem vyzývá Komisi k zajištění toho, aby byl v rámci dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod uzavíraných EU posílen spravedlivý, transparentní a udržitelný obchod s rybami;

22.  trvá na tom, že dohody o volném obchodu a další mnohostranné dohody obsahující obchodní ustanovení, které vyjednává Komise, musí zahrnovat kapitoly o udržitelném rybolovu, které řeší konkrétní problémy týkající se rybolovu a které:

23.  vyzývá, aby byla při uzavírání partnerství o udržitelném rybolovu a obchodních dohod se třetími zeměmi věnována velká pozornost zájmům nejvzdálenějších regionů a aby tato partnerství či dohody ve vhodných případech výslovně vylučovaly citlivé produkty;

24.  vyzývá Komisi, aby při vypracovávání návrhu dohody na období po brexitu učinila přístup Spojeného království na unijní trh s produkty rybolovu a akvakultury závislým na přístupu plavidel z EU do britských vod a na uplatňování SRP;

25.  vyzývá Komisi, aby navrhla změny nařízení o systému GSP(14), které by zahrnovaly důležité nástroje v oblasti rybolovu, jako jsou Úmluva OSN o mořském právu, Dohoda OSN o populacích ryb, Dohoda Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) o dodržování opatření a Dohoda FAO o opatřeních přístavních států, mezi nástroje, které musejí být ratifikovány a uplatňovány, a také ustanovení umožňující pozastavení statusu GSP+ v případech, kdy nejsou ustanovení těchto nástrojů uplatňována;

26.  zdůrazňuje, že aby byly vyřešeny nedostatky v provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách o volném obchodu a těmto ustanovením byla poskytnuta právní moc, měly by zahrnovat závazný mechanismus pro urovnání sporů (který by zahrnoval konzultace mezi vládami, řízení před panelem, veřejný přístup k dokumentům a konzultace s občanskou společností) společně s možností zavést sankce v případě neplnění mezinárodních závazků;

27.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad nedostatky a mezerami v celních kontrolách popsaných ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 19/2017 a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejrychleji provedly doporučení obsažená v této zprávě;

28.  konstatuje, že kromě obecných povinností týkajících se zveřejňování nefinančních informací velkými podniky byly různě velkým subjektům (včetně MSP) uloženy dodatečně povinnosti týkající se rozšířené odpovědnosti za náležitou péči ve dvou problematických sektorech (dřevo a konfliktní minerály), která má být uplatňována v celém spotřebitelském řetězci; domnívá se, že produktům rybolovu by prospěly podobné požadavky, a naléhavě vybízí Komisi, aby přezkoumala proveditelnost zavedení požadavků na řádnou péči pro tyto produkty;

Obchodní normy

29.  konstatuje, že i když ustanovení nařízení (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury se vztahují na všechny produkty rybolovu a akvakultury, ustanovení o uvádění označení pro spotřebitele se vztahují pouze na poměrně malou skupinu výrobků, která nezahrnuje upravené, konzervované nebo zpracované produkty; domnívá se, že poskytování informací spotřebitelům by se mělo zlepšit i u těchto produktů a že by měly na svých obalech uvádět dodatečné závazné informace; domnívá se, že označování těchto produktů musí být zdokonaleno s cílem informovat spotřebitele a zajistit, že jsou produkty rybolovu a akvakultury vysledovatelné;

30.  vyzývá Komisi, aby podporovala informační kampaně o úsilí rybářů a rybích farmářů v EU v oblasti udržitelnosti, které budou zdůrazňovat přísné kvalitativní a environmentální normy vyžadované právními předpisy EU ve srovnání s předpisy třetích zemí;

31.  domnívá se, že důsledné dodržování společné rybářské politiky a jiných právních předpisů EU zajišťuje, aby loďstvo EU splňovalo vysoké standardy v environmentální, hygienicko-sanitární a sociální oblasti, a proto naléhavě vyzývá Komisi, aby rychle identifikovala možnost zavedení označení pro produkty rybolovu EU;

32.  vyjadřuje přesvědčení, že evropští spotřebitelé by se často rozhodovali jinak, kdyby byli lépe informováni o skutečné povaze, zeměpisném původu, kvalitě a podmínkách produkce či lovu produktů nabízených k prodeji;

33.  domnívá se, že povinné informace zahrnuté při označování rybolovných produktů by měly rovněž zahrnovat stát vlajky plavidla, které daný produkt ulovilo;

34.  vítá skutečnost, že Komise nedávno zahájila hodnocení obchodních norem, které byly poprvé přijaty před několika desítkami let, s cílem určit, jaké normy by měly být uplatňovány s ohledem na dnešní marketingové postupy a technologie, jež jsou k dispozici k zajištění sledovatelnosti výrobků;

Kontrolní režim

35.  domnívá se, že tři nařízení, kterými je utvářen kontrolní režim, představují vyvážený balíček předpisů, který vedl k výraznému zlepšení řízení rybolovu v EU;

36.  vyslovuje Komisi uznání za způsob, jakým vymáhá dodržování nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu ve vztahu k třetím zemím, což dokládá, že EU může mít obrovský vliv na globální rybolov v roli odpovědného státu v rámci daného trhu; naléhavě vyzývá Komisi, aby nadále vyvíjela tlak na ostatní státy trhu, aby prováděly opatření, kterými by zamezily vstupu ryb ulovených v rámci nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu na jejich trh;

37.  vyzdvihuje nedávno zveřejněnou zprávu zástupců občanské společnosti, která analyzuje toky dovozů mořských plodů do zemí EU od roku 2010 (tj. roku, kdy vstoupilo v platnost nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu) a poukazuje na to, jak nedostatky při kontrole dovozů ze třetích zemí do členských států a nejednotná pravidla mohou umožnit nevyhovujícím produktům vstup na trh EU; vyzývá proto členské státy a tranzitní a cílové země, aby posílily svou koordinaci s cílem zajistit, že budou osvědčení o úlovku vydávaná pro účely dovozu ryb důkladněji přezkoumávána; považuje za klíčové, aby byl zaveden harmonizovaný a koordinovaný evropský počítačový systém, který by usnadnil dovozní kontroly ryb v členských státech;

38.  domnívá se, že Komise a některé členské státy nebyly schopny důsledně uplatňovat a prosazovat všechna tři nařízení, jak uvádí řada dokumentů, včetně dokumentů Komise, Evropského účetního dvora a nezávislých pozorovatelů;

39.  věří, že kromě uplatňování nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu je nutné v dalších fázích řetězce přísněji kontrolovat uvádění takových ryb na trh, zejména provádět přísnější audity v členských státech a podnicích, které jsou podezřelé z využívání produktů pocházejících z nezákonného rybolovu;

40.  žádá Komisi, aby využila veškeré dostupné nástroje k zajištění toho, aby všechny země vyvážející produkty rybolovu a akvakultury do EU uplatňovaly důsledné politiky na ochranu příslušných populací; vybízí ji, aby s těmito zeměmi spolupracovala v rámci všech odpovídajících fór, a zejména v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO);

41.  konstatuje, že k chybám při uplatňování dochází v mnoha ohledech, přičemž se jedná například o:

42.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby v případě, kdy je dovážený produkt odmítnut v přístavu jednoho členského státu, nemohl tento produkt vstoupit na trh prostřednictvím jiného přístavu v jiném členském státě;

43.  souhlasí s tím, že některá ustanovení nařízení o kontrolním režimu umožňují různý výklad a znesnadňují jednotné provádění, nicméně se domnívá, že s dostatečnou otevřeností a politickou vůlí by Komise a členské státy mohly posílit své úsilí zaměřené na zajištění harmonizovanějšího provádění stávajících právních předpisů, např. prostřednictvím uplatňování obecných pokynů a výkladu ustanovení;

44.  konstatuje, že se jednalo o záměr skupiny odborníků pro dodržování pravidel vyplývajících z unijního systému kontroly rybolovu, která byla zavedena v rámci reformy SRP jakožto fórum umožňující upřímnou a nezaujatou diskusi o nedostatcích mezi jednotlivými stranami; s politováním konstatuje, že tato skupina se doposud nevyvíjela tímto směrem;

45.  je přesvědčen, že je třeba posílit úsilí s cílem podněcovat k plnému provádění kontrolního režimu, včetně vhodných následných kroků ve věci zjištěných případů porušení pravidel, lepšího informování o přijatých opatřeních ze strany členských států a výměny informací mezi těmito státy a s Komisí;

46.  naléhavě vybízí Komisi, aby plně využila soubor nástrojů, které má k dispozici, a vybízela členské státy k plnohodnotnému provádění kontrolního režimu, včetně případného pozastavení plateb z Evropského námořního a rybářského fondu;

47.  opakuje závěr ze svého usnesení ze dne 25. října 2016 o sjednocení kontroly rybolovu v Evropě(15), že revize nařízení o kontrolním režimu nebo nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu by se měla zaměřovat a soustředit pouze na ty aspekty, které znemožňují účinné a jednotné kontroly v každém členském státě Unie;

48.  vyzývá k rozšíření pravomoci Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA) tak, aby pokrývala kontroly plavidel spadajících do působnosti dohod o rybolovu, a to i na základě spolupráce s příslušnými orgány signatářského státu, a také k tomu, aby byly agentuře EFCA poskytnuty prostředky, které k tomuto účelu potřebuje;

49.  vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím Komise zahájit zásadní revizi celého kontrolního režimu, aniž by mu předcházely řádné veřejné konzultace ohledně provádění nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu, mandátu agentury EFCA či revizi celého balíčku, jak požadují pokyny ke zlepšování právní úpravy; domnívá se, že formální veřejná konzultace ohledně všech těchto prvků před předložením návrhu na revizi by všem zúčastněným stranám umožnila, aby získaly dostatečné informace o revizi tohoto nejdůležitějšího pilíře SRP;

50.  rozhodně trvá na tom, že revize nesmí vést k oslabení stávajících opatření, ale spíše by měla zlepšit a posílit rovné podmínky v oblasti kontroly rybolovu, což je jediným možným způsobem, jak zaručit „společný“ rozměr společné rybářské politiky;

51.  zdůrazňuje, že mezi základní principy revidovaného kontrolního režimu musí mj. patřit:

52.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila svůj návrh na změnu nařízení o kontrole;

53.  zdůrazňuje, že ustanovení a zásady nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu nesmějí být vzhledem k úžasnému úspěchu tohoto nařízení a jeho dopadu na rybolov na celém světě žádným způsobem změněny ani oslabeny;

54.  zdůrazňuje, že zapojení třetích zemí do procesů předběžné identifikace, identifikace a zařazení na seznam nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu musí probíhat bez jakýchkoli politických vlivů a že vyřazování ze seznamu se musí zakládat na tom, že dotčená země v plné míře dosáhla zlepšení, jež Komise považuje za nezbytná;

55.  domnívá se, že úloha agentury EFCA by měla být posílena tak, aby se umožnila její výraznější účast na uplatňování nařízení o kontrole a nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu, včetně ověřování a křížové kontroly údajů v celém spotřebitelském řetězci, plánování a koordinace inspekcí prováděných Komisí a členskými státy a ověřování osvědčení o úlovku;

o
o   o

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22. (2) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006; (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1). (3) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999; (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1). (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008; (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81). (5) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1. (6) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206. (7) Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 34. (8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0195. (9) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 119. (10) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008. (11) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. (12) Úř. věst. L 25, 31.1.2017, s. 12. (13) Nařízení (EU) č. 1026/2012. (14) Nařízení (EU) č. 978/2012 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1). (15) Přijaté texty, P8_TA(2016)0407.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o budoucnosti potravinářství a zemědělství (2018/2037(INI))

P8_TA(2018)0224 A8-0178/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 nazvané „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ (COM(2017)0713),

–  s ohledem na články 38 a 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), kterými se stanoví společná zemědělská politika a její cíle,

–  s ohledem na články 40 a 42 SFEU, kterými se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a v jakém rozsahu se pravidla hospodářské soutěže vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty,

–  s ohledem na článek 13 SFEU,

–  s ohledem na článek 349 SFEU, jenž definuje status nejvzdálenějších regionů a stanoví podmínky pro uplatnění Smluv v těchto regionech,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin(1) („souhrnné nařízení“),

–  s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely(2),

–  s ohledem informační dokument Evropského účetního dvora o budoucnosti SZP, který byl zveřejněn dne 19. března 2018,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů(3), a zprávu Komise ze dne 10. října 2017 o národních akčních plánech členských států a o pokroku při provádění směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů (COM(2017)0587),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 6. února 2018 o zřízení, působnosti, složení a funkčním období zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů(4),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 16/2017 nazvanou „Plánování rozvoje venkova: méně složité a více zaměřené na potřebné výsledky“ a na zprávu č. 21/2017 nazvanou „Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků“,

–  s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 28. června 2017 o budoucnosti financí EU (COM(2017)0358),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. února 2018 nazvané „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ (COM(2018)0098),

–  s ohledem na prohlášení konference Cork 2.0 s názvem „Lepší život ve venkovských oblastech“, vydané na evropské konferenci o rozvoji venkova,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o současné situaci a výhledu do budoucna odvětví chovu ovcí a koz v Unii(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o Evropské strategii na podporu bílkovinných plodin – podpora produkce bílkovinných plodin a luštěnin v evropském odvětví zemědělství(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o vyhlídkách a výzvách pro odvětví včelařství EU(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o aktuálním stavu koncentrace zemědělské půdy v EU: jak zemědělcům usnadnit přístup k půdě?(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2016 o nástrojích SZP určených ke snížení kolísavosti cen na zemědělských trzích(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 k tématu: „Jak může SZP zlepšit tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech?“(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o podpoře inovací a hospodářského rozvoje v rámci budoucího řízení evropských zemědělských podniků(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2015 o výhledech odvětví mléka a mléčných výrobků EU – přezkum provádění balíčku předpisů týkajících se mléka a mléčných výrobků(14),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k případnému přepracování společné zemědělské politiky(15),

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů – SZP po roce 2020(16),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, z nichž většina souvisí se společnou zemědělskou politikou,

–  s ohledem na zprávu a závěry pracovní skupiny pro zemědělské trhy z listopadu 2016 s názvem „Zlepšování výsledků na trhu: posilování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci“,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu z konference OSN o změně klimatu z roku 2015 (COP21), a zejména na závazky, které Evropská unie přijala jako „vnitrostátně stanovené příspěvky“ s cílem dosáhnout celosvětových cílů dohody,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. prosince 2016 o provádění režimu zvláštních opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (POSEI) (COM(2016)0797),

–  s ohledem na přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí ohlášený v roce 2016 (COM(2016)0316), jenž je nástrojem, který má podnikům a občanům pomoci čerpat výhody právních předpisů a politik EU v oblasti životního prostředí skrze jejich kvalitnější provádění,

–  s ohledem na dopis Výboru pro rozpočtovou kontrolu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0178/2018),

A.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise o budoucnosti potravinářství a zemědělství uznává, že společná zemědělská politika (SZP) je jednou z nejstarších a nejvíce integrovaných politik v EU a má význam z globálního strategického hlediska a měla by být navržena tak, aby zemědělství a lesnictví EU mohlo naplňovat oprávněné požadavky občanů týkající se nejen zabezpečení dodávek potravin a jejich bezpečnosti, kvality a udržitelnosti, ale také péče o životní prostředí, biologické rozmanitosti a ochrany přírodních zdrojů, opatření v oblasti změny klimatu, rozvoje venkova, zdraví a vysokých standardů dobrých životních podmínek zvířat a zaměstnanosti;

B.  vzhledem k tomu, že SZP musí být nyní reformována, aby uspokojivěji plnila potřeby zemědělců, na které je zaměřena především, ale i všech občanů;

C.  vzhledem k tomu, že SZP má v celé Evropě zásadní význam pro zhruba 12 milionů zemědělských podniků;

D.  vzhledem k tomu, že zemědělská krajina tvoří 47 % evropského území a že v EU žije 22 milionů zemědělců a pracovníků v zemědělství;

E.  vzhledem k tomu, že cílem SZP by mělo být zajistit bezpečnost potravin a potravinovou soběstačnost a současně odolnost a udržitelnost zemědělských systémů a území EU;

F.  vzhledem k tomu, že ústřední cíl EU, jímž je multifunkční a rozmanité odvětví zemědělství a lesnictví, které vytváří pracovní místa, je spravedlivé, uplatňuje udržitelné zemědělské postupy a umožňuje zachovat životaschopnost malých a rodinných zemědělských podniků, které mohou být získávány a předávány z generace na generaci, zůstává klíčem k zajišťování pozitivních externalit a veřejných statků, které požadují evropští občané (potravinových i nepotravinových produktů a služeb);

G.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité zastavit a zvrátit současnou koncentraci moci v rukou velkých maloobchodních řetězců a velkých podniků;

H.  vzhledem k tomu, že změny současné SZP musí vycházet ze strategických cílů posílení konkurenceschopnosti a zajištění nezávadných a bezpečných potravin;

I.  vzhledem k tomu, že SZP je již více než 25 let pravidelně reformována, což je nezbytné s ohledem na to, jak se evropské zemědělství otevírá mezinárodním trhům a jak se objevují nové problémy v oblastech, jako je životní prostředí a změna klimatu; vzhledem k tomu, že v tomto nepřetržitém procesu úprav je nyní zapotřebí učinit další krok s cílem zjednodušit a modernizovat SZP a změnit její zaměření tak, aby zabezpečovala příjmy zemědělců a účinněji naplňovala očekávání celé společnosti, zejména pokud jde o kvalitu potravin a zabezpečení jejich dodávek, změnu klimatu, veřejné zdraví a zaměstnanost, přičemž současně je třeba zajistit pro toto odvětví politickou jistotu a finanční zajištění, neboť je třeba dosáhnout udržitelnosti venkovských oblastí, vyřešit zabezpečení dodávek potravin, zajistit splnění evropských cílů v oblasti klimatu a životního prostředí a zvýšit přidanou hodnotu EU;

J.  vzhledem k tomu, že Komise sice nazvala své sdělení o probíhající reformě SZP „Budoucnost potravinářství a zemědělství“, avšak neposkytla žádnou záruku, že bude zachován rozpočet SZP, a vzhledem k tomu, že je zásadní tuto otázku vyřešit dříve, než budou předloženy očekávané legislativní návrhy; vzhledem k tomu, že tyto návrhy musí zajistit, aby se SZP znovu nezmocnily členské státy a aby nebylo narušeno řádné fungování jednotného trhu, aby došlo ke skutečnému zjednodušení pro příjemce – nejen na úrovni EU, ale i na úrovni členských států a regionů, na místní úrovni a na úrovni jednotlivých zemědělských podniků – a aby zemědělci a majitelé lesů mohli počítat s flexibilitou a právní jistotou, a současně musí vytyčit ambiciózní environmentální cíle a zajistit, aby byly cíle nové SZP plněny, aniž by vznikla nová omezení pro členské státy a další úroveň složitosti, jež by vedla ke zpožděním při provádění vnitrostátních strategií;

K.  vzhledem k tomu, že nový model provádění by měl zajišťovat přímý vztah mezi EU a evropskými zemědělci;

L.  vzhledem k tomu, že SZP musí hrát významnou úlohu při posilování dlouhodobé produktivity a konkurenceschopnosti odvětví a při zabraňování stagnaci a kolísání příjmů zemědělců, které jsou i navzdory koncentraci a intenzifikaci produkce a zvyšující se produktivitě v průměru stále nižší než ve zbytku hospodářství;

M.  vzhledem k tomu, že přímé platby poskytují první významnou vrstvu stability a záchrannou síť pro příjmy zemědělských podniků, neboť představují značnou část ročních zemědělských příjmů, a v některých regionech dokonce až 100 % příjmů zemědělských podniků; vzhledem k tomu, že tyto platby by měly pokračovat i nadále a pomáhat zemědělcům obstát za rovných podmínek v konkurenci třetích zemí;

N.  vzhledem k tomu, že dobrý potenciál pro růst a pracovní místa ve venkovských oblastech mohou nabízet nové hodnotové řetězce v bioekonomice;

O.  vzhledem k tomu, že přímé platby se musí více zaměřovat na zemědělce, neboť právě oni přispívají ke stabilitě a budoucnosti našich venkovských regionů a čelí hospodářským a tržním rizikům;

P.  vzhledem k tomu, že za posledních několik let museli zemědělci čelit rostoucímu kolísání cen, v němž se odrážela fluktuace cen na globálních trzích a nejistota vyvolaná makroekonomickým vývojem, vnějšími politikami, jako je obchodní politika, politickými a diplomatickými otázkami, sanitárními krizemi, přebytky v některých evropských odvětvích, změnou klimatu a častějšími extrémními meteorologickými jevy v EU;

Q.  vzhledem k tomu, že specifické nástroje pro středomořská odvětví by měly zůstat v pilíři I;

R.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité poskytnout citlivým a strategickým odvětvím flexibilní a pohotové nástroje, které jim umožní zvládnout strukturální změny, jako je potenciální dopad brexitu nebo schválení dvoustranných obchodních dohod s hlavními partnery EU;

S.  vzhledem k tomu, že odvětvové strategie pro ovoce a zeleninu, víno a včelařství by měly být pro produkující země i nadále povinné a specifické rysy souvisejících nástrojů a pravidel by měly být zachovány;

T.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité zajistit rovné podmínky, spravedlivé ceny a spravedlivou životní úroveň pro všechny zemědělce ve všech regionech a členských státech EU, a tím zajistit i dostupné ceny pro občany a spotřebitele a existenci zemědělské činnosti ve všech částech Unie, včetně oblastí s přírodními omezeními; vzhledem k tomu, že je zásadně důležité podporovat spotřebu kvalitních potravin a zdravou a udržitelnou stravu a přístup k nim a současně plnit závazky týkající se sociální a environmentální udržitelnosti, opatření v oblasti klimatu, zdraví, dobrých životních podmínek zvířat a rostlin a jejich zdraví a vyváženého rozvoje venkovských oblastí;

U.  vzhledem k tomu, že voda a zemědělství jsou neoddělitelně spjaty a že udržitelné hospodaření s vodou v zemědělském odvětví je klíčové pro zaručení vysoké kvality a dostatečné produkce potravin a pro zachování vodních zdrojů;

V.  vzhledem k tomu, že SZP potřebuje nástroje vhodné k řešení zranitelnosti zemědělství vůči změně klimatu a zároveň ke snížení tlaku, který toto odvětví vyvíjí na zásoby sladké vody a který odpovídá 50 % využívání sladké vody v EU;

W.  vzhledem k tomu, že v zájmu větší rovnosti a legitimity je zapotřebí aktualizovat a zjednodušit systém plateb a zvýšit jeho spravedlnost;

X.  vzhledem k tomu, že současná SZP nemá nástroje potřebné k zajištění důstojných příjmů, jež umožní starším zemědělcům důstojný život;

Y.  vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici adekvátní nástroje na podporu převodu podniků ze starší generace zemědělců na mladší generaci;

Z.  vzhledem k tomu, že podle informačního dokumentu Evropského účetního dvora z března 2018 o budoucnosti SZP připadalo v roce 2010 na každých 100 správců zemědělských podniků starších 55 let 14 správců zemědělských podniků mladších 35 let, přičemž toto číslo se v roce 2013 dále snížilo na 10,8; vzhledem k tomu, že v období 2004 až 2013 vzrostl průměrný věk zemědělců v EU ze 49,2 let na 51,4 let; vzhledem k tomu, že nejmenší zemědělské podniky nejčastěji patří starším zemědělcům;

AA.  vzhledem k tomu, že růst globálního obchodu představuje příležitosti i výzvy mj. v souvislosti s životním prostředím, změnou klimatu, ochranou vody, nedostatkem zemědělské půdy a znehodnocováním půdy, a že je tedy zapotřebí pravidla mezinárodního obchodu změnit, aby bylo možné vytvořit společné rovné podmínky založené na přísných normách a spravedlivých a udržitelných podmínkách pro výměnu zboží a služeb a na obnovených a účinných mechanismech na ochranu obchodu v souladu se stávajícími normami EU v sociální, ekonomické a environmentální oblasti, v oblasti zdraví, v sanitární a fytosanitární oblasti a v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;

AB.  vzhledem k tomu, že tyto přísné normy je třeba zachovat a více prosazovat na globální úrovni, zejména v rámci Světové obchodní organizace (WTO), a chránit přitom zájmy evropských výrobců a spotřebitelů zajištěním evropských norem v obchodních dohodách o dovozu;

AC.  vzhledem k tomu, že přibližně 80 % bílkovin, které EU potřebuje, se dováží z třetích zemí a dosud nebylo zdaleka vykonáno dost pro to, aby byla v rámci SZP prováděna strategie pro bílkoviny;

AD.  vzhledem k tomu, že je sice třeba uvítat zaměření na výzkum a vývoj za účelem inovací produktů a postupů, pokud jde o šetrné nakládání se zdroji, avšak rovněž je nutné učinit více pro rozvoj výzkumné kapacity a infrastruktury nezbytné pro to, aby se výsledky výzkumu projevily, s vynaložením náležité podpory, v potravinářské a zemědělské praxi a v udržitelné agrolesnické praxi, a pro prosazování přístupu zahrnujícího více aktérů, jehož ústředním bodem budou zemědělci a který budou ve všech členských státech a regionech podporovat nezávislé a transparentní celounijní doplňkové zemědělské služby s dostatečným financováním a výměna znalostí a služeb odborné přípravy na úrovni členských států;

AE.  vzhledem k tomu, že přímá investiční podpora by měla být lépe cílena na dvojitý požadavek hospodářské i environmentální výkonnosti a měla by zohledňovat potřeby zemědělských podniků jako takových;

AF.  vzhledem k tomu, že EU vyvíjí řadu vesmírných programů (EGNOS a Galileo) a programů pro monitorování Země (Copernicus), jejichž potenciál pro monitorování provádění SZP, pro přechod evropského zemědělství na přesné zemědělství a pro uskutečňování dvojitého cíle environmentální i hospodářské výkonnosti je třeba maximálně využít;

AG.  vzhledem k tomu, že většina biotechnologického výzkumu se nyní nachází mimo EU, kde se obvykle zaměřuje na agroekonomické otázky, které nejsou relevantní pro odvětví zemědělství v Unii, což vede k potenciálním ztrátám investic i zaměření;

AH.  vzhledem k tomu, že nedávné zkušenosti ukazují, že využívání a podněcování přírodních procesů ke zvýšení výnosů a odolnosti pravděpodobně sníží produkční náklady;

AI.  vzhledem k tomu, že konkurenceschopné zemědělství, potravinářství a lesnictví musí nadále hrát rozhodnou úlohu při plnění cílů EU v oblasti péče o životní prostředí a klimatu, které jsou stanoveny v mezinárodních dohodách, jako je COP21 či dohoda o cílech udržitelného rozvoje OSN, přičemž zemědělce je třeba podněcovat a odměňovat za jejich přínos a pomáhat jim tím, že se v rámci opatření, která přijímají, sníží zbytečná regulační a správní zátěž;

AJ.  vzhledem k tomu, že míra zvýšení průměrné teploty zemského povrchu, k němuž má podle odhadů v průběhu 21. století dojít, a její bezprostřední následky pro klimatické podmínky vyžadují potravinový systém, který bude udržitelný z hlediska životního prostředí a který bude zaručovat bezpečnou a hojnou produkci, aby Unie nebyla odkázána na jiné trhy;

AK.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby budoucí SZP byla v souladu s cíli udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodou a politikami EU, zejména v oblastech udržitelnosti, životního prostředí, klimatu, veřejného zdraví a potravin;

AL.  vzhledem k tomu, že zemědělství patří k hospodářským odvětvím, u nichž se očekává, že v souladu s nařízením o sdílení úsilí přispějí k dosažení cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovněmi roku 2005 o 30 %;

AM.  vzhledem k tomu, že drobní zemědělci představují zhruba 40 % zemědělských podniků EU, avšak pobírají v rámci SZP pouze 8 % dotací;

AN.  vzhledem k tomu, že 17 cílů udržitelného rozvoje stanoví pro SZP pro období po roce 2020 nové, jasné cíle;

AO.  vzhledem k tomu, že SZP postupně začlenila cíle v oblasti životního prostředí tím, že zajistila, aby její pravidla byla slučitelná s environmentálními požadavky stanovenými unijními právními předpisy a aby je zemědělci dodržovali, jakož i podporou rozvoje udržitelných postupů v zemědělství, které chrání životní prostředí a biologickou rozmanitost;

AP.  vzhledem k tomu, že spotřeba nasycených tuků a červeného masa zůstává v Unii vysoko nad úrovní doporučených výživových hodnot a že potravinářský průmysl i nadále významně přispívá k emisím skleníkových plynů a dusíku;

AQ.  vzhledem k tomu, že potenciál pro obnovu venkovských oblastí vykazují uzavřené výrobní cykly, tj. produkce, zpracování a balení prováděné v tomtéž regionu, neboť udržují přidanou hodnotu v dotčeném regionu, a zajišťují tudíž více pracovních míst v dané lokalitě;

AR.  vzhledem k tomu, že SZP sleduje neoddělitelné hospodářské a environmentální cíle a že tento dvojitý přístup je nutné v souvislosti s reformou pilíře I a programem ekologizace nejen zachovat, ale i posílit, a podpořit tak přechod evropského zemědělství na udržitelný a efektivní model;

AS.  vzhledem k tomu, že v budoucí SZP musí Unie v zájmu posílení udržitelnosti zemědělství usilovat o výrazné omezení používání antibiotik v zemědělství a v potravinářství;

AT.  vzhledem k tomu, že stoupající dlouhodobá odolnost a udržitelnost zemědělských systémů a zemědělské krajiny budou prospívat EU jako celku;

AU.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr zdůraznil, že v důsledku požadavků na ekologizaci, které často pouze odrážejí současné postupy, zvyšují ekologické platby zavedené jako součást reformy z roku 2013 složitost a byrokracii, jsou obtížně srozumitelné a podle Evropského účetního dvora nedokáží kvůli tomu, jak jsou navrženy, dostatečně zvýšit výkonnost SZP v oblasti životního prostředí a klimatu, což jsou důležitá zjištění, která je třeba vzít v úvahu při navrhování nové ekologické architektury pro SZP;

AV.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr určil významné nedostatky v provádění pilíře II, zejména dlouhý proces schvalování, ale i složitost a byrokratičnost programů rozvoje venkova;

AW.  vzhledem k tomu, že kontrola účelnosti – metaposouzení vědeckých studií opírající se o důkazy – dospěla k závěru, že ekologizační opatření nijak výrazně nezlepšila environmentální výkonnost, a to převážně proto, že tyto požadavky již byly splňovány;

AX.  vzhledem k tomu, že cíle prohlášení Cork 2.0 pro lepší život ve venkovských oblastech se týkají aktivních venkovských oblastí, inteligentní multifunkčnosti, biologické rozmanitosti v zemědělství a lesnictví i mimo ně, vzácných plemen zvířat a chráněných plodin a také ekologického zemědělství, podpory pro znevýhodněné oblasti a závazků v rámci sítě Natura 2000; vzhledem k tomu, že toto prohlášení také zdůrazňuje, že je důležité snažit se zabránit vylidňování venkovských oblastí, a poukazuje na úlohu žen a mladých lidí v tomto procesu a na to, že je třeba ve venkovských oblastech lépe využívat místní zdroje, a to prováděním integrovaných strategií a víceodvětvových přístupů, které posílí přístup zdola nahoru a součinnost mezi zúčastněnými stranami a které si vyžádají investice do životaschopnosti venkovských oblastí, ochranu a lepší řízení přírodních zdrojů, pobídky pro opatření v oblasti klimatu, stimulaci znalostí a inovací, posílení správy ve venkovských oblastech a zjednodušení politiky pro rozvoj venkova a jejího provádění;

AY.  vzhledem k tomu, že SZP by měla brát ohled na méně příznivé oblasti, k nimž patří regiony, kde si silně konkurují městský rozvoj a zemědělství a kde přístup k půdě podléhá dalším omezením, a usilovat o zachování zemědělství v těchto oblastech;

AZ.  vzhledem k tomu, že SZP by měla i nadále kompenzovat znevýhodněné oblasti, jako jsou horské a nejvzdálenější regiony, pokud jde o zvýšené náklady spojené s jejich zvláštními omezeními, aby zemědělská činnost v těchto oblastech zůstala zachována;

BA.  vzhledem k tomu, že SZP by měla náležitě uznávat velké přínosy některých odvětví, např. chovu ovcí a koz nebo bílkovinných plodin, pro životní prostředí;

BB.  vzhledem k tomu, že včelařství je pro EU s ohledem na jeho ekonomický i environmentální přínos pro společnost zásadně důležité;

BC.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité dále posílit postavení zemědělců v potravinářském dodavatelském řetězci a zajistit na jednotném trhu spravedlivou hospodářskou soutěž uplatňováním spravedlivých a transparentních pravidel, která zohlední zvláštní povahu zemědělství ve vztazích mezi produkcí a dalšími členy potravinářského dodavatelského řetězce směrem nahoru i dolů, a poskytovat pobídky, aby se účinně zabránilo riziku a krizím, včetně nástrojů aktivního řízení schopných lépe sladit nabídku s poptávkou, které lze využít na odvětvové úrovni i ze strany veřejných orgánů, jak upozornila zpráva pracovní skupiny pro zemědělské trhy; vzhledem k tomu, že je třeba řádně zohledňovat a monitorovat také aspekty, které jsou mimo oblast působnosti SZP, ale mají dopad na konkurenceschopnost a rovné podmínky pro zemědělce;

BD.  vzhledem k tomu, že nové výzvy týkající se zabezpečení dodávek potravin a soběstačnosti pro evropské zemědělství v rámci politických priorit EU vyžadují podle diskusního dokumentu Komise o budoucnosti financí EU, aby příští víceletý finanční rámec (VFR) zvýšil nebo zachoval rozpočet pro zemědělství v konstantních eurech, neboť je třeba pokrývat současné i nové úkoly;

BE.  vzhledem k tomu, že společnost od zemědělců očekává, že změní své postupy, aby se staly plně udržitelnými, a že byt tudíž měli by být zemědělci v tomto přechodu podporováni z veřejných prostředků;

BF.  vzhledem k tomu, že jakékoli změny současné SZP musí být provedeny tak, aby prostřednictvím odpovídajících přechodných období a opatření zajišťovaly stabilitu celého odvětví a právní jistotu a bezpečné plánování pro zemědělce a majitele lesů;

BG.  vzhledem k tomu, že Parlament musí hrát komplexní úlohu při stanovování jasného politického rámce s cílem zachovat společné ambice na evropské úrovni a demokratickou diskusi o strategických otázkách, které mají dopad na každodenní život všech občanů, pokud jde o udržitelné využívání přírodních zdrojů včetně vody, půdy a ovzduší, kvalitu našich potravin, finanční stabilitu zemědělských výrobců, bezpečnost potravin, zdraví a udržitelnou modernizaci zemědělských a hygienických postupů s cílem uzavřít mezi výrobci a spotřebiteli společenskou smlouvu na evropské úrovni;

BH.  vzhledem k tomu, že je třeba přepracovat SZP tak, aby dosahovala výsledků tam, kde je to nejvíce zapotřebí, že je naprosto nutné dát spolunormotvůrcům prostředky potřebné k tomu, aby mohli plně vykonávat svůj mandát ve stanoveném časovém rámci, a že existují nejistoty v souvislosti s brexitem;

BI.  vzhledem k tomu, že budoucnost zabezpečení dodávek potravin v Evropě musí být zajištěna pro Spojené království i pro EU-27 a že je zapotřebí vynaložit maximální úsilí, aby se minimalizovala narušení produkce a zajistil přístup k potravinám pro obě strany; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyvinout veškeré úsilí s cílem jednotně sladit normy ochrany životního prostředí a bezpečnosti potravin, neboť je třeba zabezpečit, aby občané na žádné straně nemuseli čelit snížení kvality a bezpečnosti potravin;

BJ.  vzhledem k tomu, že jednou z šesti klíčových priorit rozvoje venkova v EU je obnova, zachování a posílení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím, mj. v lokalitách sítě Natura 2000;

BK.  vzhledem k tomu, že EU v současné době vypracovává strategii pro bílkoviny, která má podporovat soběstačnost, co se týče bílkovinných plodin;

BL.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo akutním nedostatkem potravin postiženo 124 milionů lidí v 51 zemích, což představuje nárůst o 16 milionů osob ve srovnání s rokem 2016; vzhledem k tomu, že většina osob postižených nedostatkem potravin žije ve venkovských oblastech;

BM.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je klíčovým cílem EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že řada z úloh, které ve venkovských oblastech zastávají ženy, pomáhá zachovat životaschopné zemědělské podniky a venkovská společenství; vzhledem k tomu, že snahy zabránit vylidňování venkovských oblastí jsou spojeny s příležitostmi pro ženy a mladé lidi; vzhledem k tomu, že ženy na venkově stále čelí řadě problémů a že zemědělská politika a politika v oblasti rozvoje venkova nezahrnují v dostatečné míře hledisko pohlaví; vzhledem k tomu, že ačkoli pohlaví příjemců přímých plateb nebo příjemců v oblasti rozvoje venkova není spolehlivým ukazatelem dopadu programů, ženy jsou coby žadatelky nebo příjemkyně zastoupeny nedostatečně;

BN.  vzhledem k tomu, že má-li být možné odůvodnit rozpočet SZP evropským daňovým poplatníkům, musí být budoucí financování spojeno nejen s produkcí bezpečných a kvalitních potravin, ale i s jasnou společenskou přidanou hodnotou, pokud jde o udržitelné zemědělství, ambiciózní výsledky v oblasti životního prostředí a klimatu, normy v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky a další společenské dopady SZP, neboť je třeba vytvořit v rámci EU i mimo ni skutečně rovné podmínky;

BO.  vzhledem k tomu, že podle zvláštní studie Eurobarometru č. 442 o postojích Evropanů k otázce dobrých životních podmínek zvířat se 82 % evropských občanů domnívá, že životní podmínky hospodářských zvířat je třeba zlepšit;

BP.  vzhledem k tomu, že používání pesticidů, úbytek biologické rozmanitosti a změny v zemědělském prostředí mohou mít negativní dopad na počty opylovačů a rozmanitost jejich druhů; vzhledem k tomu, že opylovači – domestikovaní i žijící ve volné přírodě – čelí velkým problémům, které by mohly mít neblahé účinky na zemědělství a zabezpečení dodávek potravin v EU, neboť většina unijní produkce je na opylování závislá; vzhledem k tomu, že v lednu 2018 byla zahájena veřejná konzultace v rámci iniciativy EU pro opylovače s cílem určit nejlepší postup a nezbytné kroky k řešení úbytku opylovačů v EU;

BQ.  vzhledem k tomu, že je v rámci rozvoje venkova nezbytné navrhnout konkrétní opatření vycházející z osmi unijních zásad integrované ochrany rostlin s cílem motivovat k výraznému snížení používání pesticidů a k podpoře zavádění nechemických alternativních řešení;

BR.  vzhledem k tomu, že znevýhodněné oblasti, jako jsou horské a nejvzdálenější regiony, by měly nadále získávat kompenzace od SZP na dodatečné náklady spojené s jejich zvláštními omezeními, aby zůstala zachována zemědělská činnost v těchto oblastech;

BS.  vzhledem k tomu, že uplatňování rámce SZP v nejvzdálenějších regionech by mělo plně využívat oblast působnosti článku 349 SFEU, neboť tyto oblasti mají obzvláště znevýhodněné postavení z hlediska sociálně-ekonomického rozvoje, pokud jde o aspekty, jako je stárnoucí populace a vylidňování; vzhledem k tomu, že program POSEI je účinným nástrojem, který má sloužit k rozvoji a posílení struktury odvětví, jež se zabývá zvláštními zemědělskými otázkami v nejvzdálenějších regionech; připomíná, že Komise ve své zprávě Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2016 o provádění programu POSEI došla k závěru, že „s přihlédnutím k posouzení programu není změna základního nařízení (EU) č. 228/2013 považována za nutnou“;

BT.  vzhledem k tomu, že obhospodařování lesů i agrolesnictví tvořené horním patrem dřevinného porostu nad pastvinami nebo zemědělskými plodinami může zvýšit odolnost na úrovni zemědělských podniků a krajiny a přispět k požadovaným opatřením v oblasti životního prostředí a zmírňování změny klimatu, přičemž poskytuje lesnické nebo zemědělské produkty či jiné ekosystémové služby, a posiluje tak cíle SZP a umožňuje, aby oběhové hospodářství a biohospodářství přispěly k novým obchodním modelům prospěšným pro zemědělce, lesníky a venkovské oblasti; vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti lesnictví podporuje ucelený a holistický pohled na obhospodařování lesů a četné přínosy lesů a zabývá se celým hodnotovým řetězcem týkajícím se lesa; zdůrazňuje, že SZP hraje zásadní úlohu v rámci jejích cílů a věnuje zvláštní pozornost lesům ve Středomoří, které jsou více zasaženy změnou klimatu a požáry, čímž je ohrožena jejich biologická rozmanitost a možná zemědělská produkce;

Nový vztah mezi Evropskou unií, členskými státy, regiony a zemědělci

1.  vítá záměr zjednodušit a modernizovat SZP k hospodářskému prospěchu zemědělců a s cílem splnit očekávání občanů, zdůrazňuje však, že hlavními prioritami reformy musí být zásady stanovené v Římské smlouvě, integrita jednotného trhu a skutečně společná politika náležitě financovaná ze strany EU, která je moderní a zaměřená na výsledky, podporuje udržitelné zemědělství a zajišťuje bezpečné, vysoce kvalitní a rozmanité potraviny, zaměstnanost a rozvoj ve venkovských oblastech;

2.  bere na vědomí sdělení Komise o budoucnosti potravinářství a zemědělství a vítá, že bylo uznáno, že jedním z cílů SZP musí být posílení a zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a přispění k cílům EU v oblasti životního prostředí a klimatu;

3.  požaduje, aby nejvyšší prioritou SZP byla i nadále přeměna všech evropských zemědělských podniků na podniky, které splňují jak ekonomické, tak environmentální výkonnostní normy;

4.  zdůrazňuje, že je třeba, aby SZP zachovala zásadní vztah mezi normotvůrci, zemědělci a občany EU; odmítá možnost převedení SZP zpět na vnitrostátní úroveň, které by zvýšilo nerovnosti v hospodářské soutěži na jednotném trhu;

5.  připomíná velmi důležitou úlohu malých a středních zemědělských podniků, kterou je třeba uznat a ocenit;

6.  poukazuje na to, že flexibilita, kterou v současnosti mají členské státy ohledně možností stanovených v základních pravidlech, umožňuje reagovat na specifické situace, ale současně ukazuje, že některé části SZP již nelze považovat za společné; zdůrazňuje, že je třeba dodržovat podmínky hospodářské soutěže na jednotném trhu a zajistit rovné podmínky pro přístup k podpoře pro zemědělce v různých členských státech nebo regionech a současně je nutné nalézt vhodná a účinná řešení za účelem minimalizace veškerých rizik narušení hospodářské soutěže nebo rizik týkajících se soudržnosti;

7.  domnívá se, že členské státy by měly mít přiměřenou míru flexibility v rámci silného společného rámce unijních předpisů, základních norem, nástrojů zásahu, kontrol a finančních přídělů, na nichž se na úrovni EU dohodli spolunormotvůrci, aby byly zaručeny rovné podmínky pro zemědělce, a zejména unijní přístup k podpoře podle pilíře I s cílem zaručit dodržování podmínek spravedlivé hospodářské soutěže;

8.  domnívá se, že má-li být provádění SZP účinnější a lépe přizpůsobeno skutečné situaci různých druhů zemědělství v Evropě, je třeba zefektivnit vnitrostátní volby prováděné v rámci souboru nástrojů definovaného EU a dostupného podle pilířů I a II a dále je třeba, aby členské státy se zapojením všech náležitých zúčastněných stran vypracovaly své vlastní ucelené a fakticky podložené vnitrostátní strategie na základě unijních cílů a ukazatelů týkajících se hlavních typů možných nástrojů zásahu, které by rovněž měly být definovány na úrovni EU, a jejich výběrových kritérií v rámci jasného společného rámce pravidel platných v celé EU, a to za náležitého dodržení pravidel a zásad jednotného trhu;

9.  zdůrazňuje, že dodatečná subsidiarita by měla být přiznána pouze za podmínky, že existuje silný společný soubor unijních předpisů, cílů, ukazatelů a kontrol;

10.  vyzývá Komisi, aby v příští SZP provedla nezbytné úpravy, a dostála tak výzvě Parlamentu, aby žádné zemědělské dotace nesměřovaly na chov býků pro účely býčích zápasů;

11.  zdůrazňuje rizika spojená s přidáváním dodatečných požadavků (tzv. gold-plating) na vnitrostátní a regionální úrovni a velkou míru nejistoty pro zemědělce danou možností, že členské státy v závislosti na postojích aktuální vlády nezávisle definují své vnitrostátní plány a každoročně přezkoumají svá rozhodnutí; vyzývá tedy Komisi, aby spolunormotvůrcům předložila spolu s legislativními návrhy jasný a jednoduchý model vnitrostátního strategického plánu s cílem umožnit spolunormotvůrcům posoudit rozsah, míru podrobnosti a obsah těchto plánů, které jsou zásadními prvky nadcházejícího návrhu Komise, a upřesnit kritéria, na jejichž základě budou tyto vnitrostátní strategie posouzeny;

12.  vyzývá Komisi, aby poskytla nástroje určené ke zvýšení využívání součinnosti mezi SZP a finančními prostředky politiky soudržnosti;

13.  zdůrazňuje, že je nutné, aby budoucí SZP plně respektovala rozdělení pravomocí v každém členském státě, které je často zakotveno v jeho ústavě, zvláště pokud jde o dodržování zákonných pravomocí v regionech EU při vypracovávání, řízení a provádění politik, jako je EZFRV; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby zemědělci a další příjemci byli řádně zapojeni do všech fází vývoje politiky;

14.  vítá úsilí Komise o zavedení programové koncepce, provádění a kontroly přístupu založeného na výsledcích s cílem podporovat výkonnost spíše než soulad a zároveň zajišťovat odpovídající monitorování založené na rizicích pomocí jasně definovaných, jednodušších, méně byrokratických (včetně předcházení tzv. gold-platingu), pevných, transparentních a měřitelných ukazatelů na úrovni EU, včetně odpovídajících kontrol opatření členských států a programové koncepce, provádění a sankcí; považuje za nezbytné zavést základní jednotná kritéria pro stanovování podobných sankcí pro rovnocenná porušení zjištěná při provádění různých opatření, která členské státy nebo regiony využily k dosažení společných obecných cílů EU;

15.  zdůrazňuje, že přístup založený výhradně na výsledcích by s sebou mohl nést riziko, že členské státy s ohledem na své specifické podmínky nebudou schopny plně dosáhnout všech cílů stanovených v jejich vnitrostátních plánech, v důsledku čehož by mohlo dojít k následnému snížení jejich národních přídělů a k pozastavení financování;

16.  uznává, že nový model realizace bude třeba po dobu několika let zdokonalovat a upravovat s cílem zajistit, aby zemědělci nebyli penalizováni v důsledku změny modelu založeného na výsledcích;

17.  konstatuje nicméně, že případné zpoždění při přijímání strategických plánů SZP může vést ke zpoždění plateb, což je situace, které je třeba se vyhnout;

18.  konstatuje, že v rámci pilíře I se členské státy mohou vybrat programy z katalogu priorit, který vypracovala EU;

19.  vyzývá k vytvoření systému odpovídajících institucionálních a právních úprav, které by vedly ke změně modelu provádění s cílem předejít vzniku dodatečných nákladů a zabránit snížení čerpání finančních prostředků v členských státech;

20.  domnívá se, že shromažďování informací by se mělo spíše opírat o družicové snímky a databáze integrovaného administrativního a kontrolního systému než o údaje předložené jednotlivými zemědělci;

21.  vyzývá Komisi, aby rozvíjela relevantní součinnost mezi stěžejními programy EU v oblasti vesmíru a SZP, zejména pokud jde o program Copernicus, který má pro zemědělskou komunitu zvláštní význam z hlediska monitorování změny klimatu a životního prostředí;

22.  vyzývá k přijetí opatření, která by zvýšila recyklaci živin; vyzývá ke sladění zemědělské strukturální politiky se systémem environmentální podpory, a to např. lepším kombinováním rostlinné a živočišné výroby;

23.  žádá, aby zůstal zachován zjednodušený režim pro drobné zemědělce (SFS);

24.  domnívá se, že zemědělci, kteří mají méně než pět hektarů půdy, by měli mít možnost dobrovolně vstoupit do SFS;

25.  vyzývá Komisi k provedení kontroly financí a výsledků a auditů s cílem zaručit, aby funkce byly prováděny podle stejných vysokých standardů a v souladu se stejnými kritérii ve všech členských státech bez ohledu na zvýšenou flexibilitu poskytnutou členským státům v koncepci a řízení programů, a to zvláště s cílem zajistit včasné vyplácení finančních prostředků všem způsobilým zemědělcům a venkovským společenstvím ze všech členských států a současně minimalizovat administrativní zátěž pro příjemce;

26.  připomíná, že v rámci předchozí reformy bylo obtížné se dohodnout na definici pojmu „zemědělec vykonávající aktivní činnost“; domnívá se tudíž, že zemědělská produkce (např. udržování půdy v dobrém zemědělském stavu, uplatňování řádných chovných postupů, přispívání k oběhovému hospodářství) by mohla být pro účely této definice cílenějším a kvantifikovatelným řešením;

27.  odmítá 25% snížení rozpočtu na rozvoj venkova uvedené v návrhu VFF 2021–2027 ze dne 2. května 2018; trvá na tom, že žádné rozpočtové škrty v oblasti zemědělství a rozvoje venkova nesmí vést v porovnání se stávající SZP ke snížení míry ambicí;

28.  domnívá se, že všichni účastníci zapojení do procesu kontroly finančních prostředků EU, včetně EÚD, musí chápat kontrolní systém založený na výkonu stejným způsobem s cílem předejít tomu, aby členské státy nebo příjemci čelili neočekávaným finančním opravám;

29.  zdůrazňuje, že zemědělci jsou podnikatelé a měla by jim tudíž být zaručena svoboda podnikání, aby mohli své výrobky nabízet za spravedlivé tržní ceny;

30.  zdůrazňuje, že se nesmí vyloučit zemědělci pracující na částečný úvazek a zemědělci se smíšenými příjmy;

31.  vítá návrh Komise zaručit větší flexibilitu členským státům, regionům a zemědělcům v rámci vyššího finančního limitu pro zemědělská pravidla de minimis a současně zachovat integritu jednotného trhu;

32.  vyzývá dále Komisi, aby členským státům poskytla větší flexibilitu v rámci poskytování státní pomoci v zemědělství s cílem podněcovat zemědělce k vytváření dobrovolných preventivních spoření, která by jim umožnila lépe zvládat rostoucí počet rizik souvisejících s klimatem a zdravím a rovněž hospodářské krize;

33.  vyzývá nicméně k tomu, aby byly zemědělské mikropodniky a malé zemědělské podniky spravedlivým způsobem oceněny za veřejné statky, které poskytují, a rovněž za jejich podíl na družstevních a komunitních aktivitách;

34.  vyzývá členské státy, aby usilovaly o lepší součinnost mezi SZP s dalšími politikami a fondy, jako jsou Fond soudržnosti a strukturální a investiční fondy, s cílem vytvořit pro venkovské oblasti multiplikační účinek;

35.  vyzývá k lepší politické koordinaci mezi SZP a jinými oblastmi politiky a činností EU, zejména pokud jde o směrnici 2000/60/ES, směrnici 91/676/EHS a nařízení (ES) č. 1107/2009, neboť je to způsob, jak dosáhnout udržitelné ochrany vodních zdrojů, na jejichž kvantitu a kvalitu má zemědělství negativní dopad; vyzývá k pobídkám motivujícím k realizaci projektů místní spolupráce mezi zemědělci a dodavateli vody v zájmu zvýšení ochrany vodních zdrojů;

36.  konstatuje, že řada vesnic a regionů v některých členských státech zůstává navzdory svému venkovskému charakteru z administrativních důvodů mimo oblast působnosti programů rozvoje venkova, což je znevýhodňuje;

37.  vyzývá členské státy, aby zvážily pružnější přístup, který by tyto regiony a producenty v nich působící nepoškozoval;

Inteligentní, efektivní, udržitelná a spravedlivá SZP – přínos pro zemědělce, občany, venkovské oblasti a životní prostředí

38.  považuje za nezbytné zachovat současné uspořádání v podobě dvou pilířů a zdůrazňuje, že pilíře musí být soudržné a musí se navzájem doplňovat, přičemž pilíř I je financován výhradně pomocí finančních prostředků EU a představuje účinný prostředek podpory příjmu, základních environmentálních opatření a pokračování stávajících tržních opatření a pilíř II plní zvláštní potřeby členských států; považuje však současně za nezbytné podpořit zemědělce a další příjemce při provádění opatření, která zajišťují veřejné statky v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti, jež nejsou odměňovány trhem, a při dodržování nových i zavedených postupů v zemědělství na základě společných, jednotných a objektivních kritérií se zachováním možnosti pro členské státy zaujmout zvláštní přístup, který bude odrážet místní a odvětvové podmínky; domnívá se, že nejvyšší prioritou je přeměna všech evropských zemědělských podniků na udržitelné zemědělství a jejich plná integrace do oběhového hospodářství, přičemž budou splňovat ekonomické i environmentální výkonnostní normy, aniž by byly jakkoli oslabeny sociální normy nebo normy ochrany zaměstnanců;

39.  připomíná Komisi, že cílem SZP stanoveným článkem 39 SFEU je zvýšení zemědělské produktivity, zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva, stabilizace trhu, zajištění plynulého zásobování a toho, že se dodávky dostanou ke spotřebitelům za rozumné ceny;

40.  zdůrazňuje potenciál technologických inovací pro inteligentní a efektivní odvětví, které zaručuje udržitelnost, zejména pokud je o účinné využívání zdrojů a monitorování zdraví rostlin a zvířat a životního prostředí;

41.  žádá, aby se v rámci SZP usnadnilo a podporovalo uplatňování těchto inovací;

42.  domnívá se, že budoucí uspořádání SZP může její cíle zajišťovat, pouze pokud bude mít dostatečné finanční prostředky; vyzývá proto ke zvýšení nebo zachování rozpočtu SZP v příštím VFR v konstantních eurech s cílem dosáhnout záměrů revidované a efektivní SZP po roce 2020;

43.  domnívá se, že další liberalizace trhu a s tím související snížení ochrany zemědělců by měly být vyváženy kompenzacemi pro zemědělské odvětví, a zejména pro ty zemědělské podniky, které se potýkají s konkurenčním znevýhodněním, především s problémy souvisejícími s využíváním zemědělské půdy nebo se skutečností, že se tyto podniky nacházejí v horských oblastech, a že pouze těmito kompenzačními opatřeními lze zajistit rozsáhlou správu zemědělské půdy a zachování kulturní krajiny;

44.  zdůrazňuje, že rozpočet SZP by měl být přizpůsoben budoucím potřebám a výzvám, jako jsou ty, které vyplývají z dopadů brexitu nebo z dohod o volném obchodu, které EU uzavřela se svými hlavními obchodními partnery;

45.  upozorňuje na přetrvávající rozdíly v rozvoji mezi zemědělskými oblastmi v různých regionech a členských státech, a domnívá se tudíž, že kritéria soudržnosti by i nadále měla hrát významnou roli při rozdělování finančních prostředků pilíře II mezi členské státy;

46.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se pro pilíř II (politika rozvoje venkova) vyčlenil v rámci celkového rozpočtu SZP velký objem finančních prostředků;

47.  domnívá se, že je potřeba podporovat zemědělce při přechodu na plnou udržitelnost;

48.  domnívá se, nové politiky a cíle EU nesmí být rozvíjeny na úkor úspěšné SZP a jejich finančních zdrojů;

49.  bere na vědomí stávající nejistotu ohledně budoucího rozpočtu SZP;

50.  zdůrazňuje, že finanční zdroje SZP pocházejí z daní placených daňovými poplatníky v každém členském státě a že daňoví poplatníci napříč EU mají právo na to, aby se zajistilo, že tyto prostředky budou využívány pouze cíleným a transparentním způsobem;

51.  domnívá se, že je třeba se vyhnout novým položkám týkajícím se rozvoje venkova, pro které nejsou vyhrazeny dodatečné finanční prostředky;

52.  domnívá se, že je nezbytná cílenější podpora pro různorodé zemědělské systémy, zejména pro malé a střední rodinné zemědělské podniky a mladé zemědělce s cílem posílit regionální ekonomiky prostřednictvím produktivního zemědělství v hospodářské, environmentální a sociální oblasti; domnívá se, že toho lze vzhledem k široké škále velikostí zemědělských podniků v celé EU dosáhnout prostřednictvím povinné redistributivní vyšší míry podpory pro první hektary podniku, která bude spojena s průměrnou velikostí zemědělských pozemků v členských státech; zdůrazňuje, že podpora pro větší zemědělské podniky by měla postupně klesat, a odrážet tak úspory z rozsahu, přičemž na evropské úrovni by se rozhodovalo o povinném stanovení stropu, a flexibilní kritéria, aby se zohlednila kapacita zemědělských podniků a družstev poskytovat stabilní zaměstnání, díky němuž lidé zůstanou ve venkovských oblastech; domnívá se, že finanční prostředky zpřístupněné díky stanovení stropu a postupně klesající podpoře by měly zůstat v členském státě nebo regionu, z něhož pocházejí;

53.  domnívá se, že je nezbytné zajistit, aby se podpora zaměřila na skutečné zemědělce, přičemž je třeba se soustředit především na ty, kteří získávají živobytí aktivní zemědělskou činností;

54.  považuje za nezbytné zachovat zjednodušený režim pro malé producenty, aby se jim usnadnil přístup k přímým platbám v rámci SZP a správa těchto plateb;

55.  zdůrazňuje, že je nezbytné určit hlavní prvky vyváženého, transparentního, jednoduchého a objektivního systému sankcí a pobídek, který bude spojen s transparentním a včasným systémem určování způsobilosti příjemců, pokud jde o získávání veřejných finančních prostředků na zajištění veřejných statků, jenž by měl sestávat z jednoduchých, dobrovolných a povinných opatření a být zaměřený na výsledky, a přesunout tedy důraz ze souladu na skutečné výsledky;

56.  zdůrazňuje, že zemědělci pracující na částečný úvazek a zemědělci se smíšenými příjmy, kteří mnoha způsoby oživují život na venkově, vykonávají zemědělskou činnost s cílem vydělat si na živobytí a jsou tedy skutečnými zemědělci, jak je definuje sdělení Komise;

57.  požaduje, aby byl současný systém pro výpočet přímých plateb v pilíři I, zejména v členských státech, ve kterých se hodnota nároků stále vypočítává částečně na základě historických záznamů, modernizován a nahrazen metodou EU pro výpočet plateb, jejíž základní složkou by byla podpora příjmu pro zemědělce v rámci určitého limitu, která by se mohla postupně zvyšovat s příspěvkem na zajištění veřejných statků v souladu s cíli EU do roku 2030, aby byl systém jednodušší a transparentnější;

58.  vítá režim jednotné platby na plochu (SAPS), který je jednoduchý, opodstatněný, transparentní a snadno proveditelný a který byl úspěšně proveden v mnoha členských státech; vyzývá tudíž, aby byl SAPS zachován i po roce 2020, a navrhuje, aby byl používán v každém členském státě nebo každým zemědělcem v EU;

59.  zdůrazňuje, že tento režim by mohl nahradit administrativně složitý systém platebních nároků, čímž by se citelně omezila byrokratická zátěž;

60.  domnívá se, že aby se zajistila jejich dlouhodobá účinnost, neměly by se tyto nové platby stát obchodovatelnou komoditou;

61.  žádá, aby Komise přezkoumala potřebu platebních nároků s ohledem na jejich slučitelnost s pravidly WTO;

62.  zdůrazňuje skutečnost, že veřejné finanční prostředky stávající SZP, které jsou vyhrazeny na konkrétní činnosti zemědělců, podléhají velmi důkladným kontrolám prováděným v malém měřítku;

63.  domnívá se, že platby by rovněž měly být podmíněny dodržováním jednoznačných a společných podmínek, které zahrnují zásobování produkty šetrnými k životnímu prostředí a další veřejné statky, jako jsou kvalitní pracovní místa;

64.  připomíná, že usnesení Parlamentu s názvem „Aktuální stav koncentrace zemědělské půdy v EU: jak usnadnit zemědělcům přístup k půdě?“ uznává, že platby vázané na plochu, které nejsou jasně podmíněny, vedou k narušení trhu s půdou, a tudíž ovlivňují skutečnost, že stále více a více zemědělské půdy je koncentrováno v rukou několika málo vlastníků;

65.  objasňuje, že veřejnými statky se rozumí ty služby, které přesahují rámec závazných právních předpisů v oblasti životního prostředí, klimatu a dobrých životních podmínek zvířat, včetně zejména ochrany vody, biologické rozmanitosti, úrodnosti půdy, opylovačů a ochrany humusové vrstvy a dobrých životních podmínek zvířat;

66.  zdůrazňuje, že je třeba spravedlivě rozdělovat přímé platby mezi členské státy, což je zásadní pro fungování jednotného trhu, přičemž se musí zohledňovat objektivní kritéria, jako jsou částky, které obdržely členské státy v souladu s pilíři I a II, a skutečnost, že přírodní prostředí, zaměstnanost a sociálně-ekonomické okolnosti, obecná životní úroveň, výrobní náklady, zejména náklady na půdu, a kupní síla nejsou napříč EU stejné;

67.  zdůrazňuje, že většího sbližování výšky přímých plateb mezi členskými státy lze dosáhnout pouze tehdy, pokud bude odpovídajícím způsobem navýšen rozpočet;

68.  zdůrazňuje, že přímé platby slouží k podpoře zemědělců v odvětví produkce potravin a k ochraně norem v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat;

69.  domnívá se, že za přísných podmínek, kterými jsou zaručení rovných podmínek na jednotném trhu, předcházení narušení hospodářské soutěže, zejména pokud jde o komodity, zajištění souladu s pravidly WTO a vytrvání ve snahách dosáhnout environmentálních a klimatických cílů, by měly být zachovány platby v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci, avšak měly by být aktivovány pouze na základě posouzení ze strany Komise; domnívá se, že dobrovolná podpora vázaná na produkci slouží jako nástroj k řešení potřeb citlivých odvětví a zvláštních cílů souvisejících s životním prostředím, klimatem nebo kvalitou zemědělských produktů a jejich uváděním na trh s cílem podpořit zemědělské postupy splňující náročné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí, čelit konkrétním obtížím, zejména těm, které vyplývají ze strukturálního znevýhodnění v hospodářské soutěži ve znevýhodněných a horských regionech a také obtížím, které mají spíše dočasný charakter a vyplývají například z odklonu od starého nárokového režimu; dále se domnívá, že dobrovolná podpora vázaná na produkci je rovněž nástrojem sloužícím k podpoře strategicky významné produkce, jako jsou bílkovinné plodiny, v budoucnosti nebo k vyvážení dopadů dohod o volném obchodu; kromě toho zdůrazňuje, že platby v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci jsou důležité pro zachování rozmanitosti zemědělské produkce EU, zaměstnání v zemědělství a systémů udržitelné produkce;

70.  požaduje, aby v zájmu zabránění narušení hospodářské soutěže byly platby z pilíře I, včetně podpory vázané na produkci, omezeny, pokud jde o výši na hektar a příjemce, na dvojnásobek průměru přímých plateb EU na hektar;

71.  připomíná, že zajištění generační obnovy a nových zájemců je výzvou pro zemědělství v mnoha členských státech, a že tudíž každá vnitrostátní nebo regionální strategie musí tento problém řešit pomocí komplexního přístupu s pomocí mobilizace všech finančních zdrojů SZP, včetně dodatečných plateb pro mladé zemědělce podle pilíře I a opatření, která mají mladým zemědělcům pomoci zahájit činnost podle pilíře II, přičemž obě tato opatření by měla být pro členské státy povinná, a to vedle podpory z nových finančních nástrojů, jako je nástroj pro poskytnutí přístupu ke kapitálu v souvislosti s omezenými zdroji; dále poukazuje na význam, který mají vnitrostátní opatření při odstraňování regulačních a hospodářských překážek a současné podpoře plánování nástupnictví, důchodových balíčků a přístupu k půdě a při usnadňování a podpoře dohod o spolupráci, jako jsou partnerství, podílnické hospodaření, chov ve smluvním vztahu a pronájem dohodnutý mezi staršími a mladými zemědělci; domnívá se, že pravidla pro státní podporu by měla zohlednit rovněž význam generační obnovy a předcházet zániku rodinného zemědělství;

72.  domnívá se, že je potřeba, aby nové právní předpisy jasněji rozlišovaly mezi kritérii, která jsou základem pobídek pro „mladé zemědělce“ a „noví zájemci, kteří začínají se zemědělskou činností“ (mladí zemědělci jsou definováni s ohledem na jejich věk a noví zájemci s ohledem na počet let od založení jejich zemědělského podniku), s cílem posílit potenciál obou skupin, pokud jde o zajištění generační obměny a zlepšení života ve venkovských oblastech;

73.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby si uvědomily, že nové společenské, technologické a ekonomické změny, jako jsou čisté energie, digitalizace a inteligentní řešení, mají dopad na život na venkově;

74.  vyzývá Komisi, aby podpořila úsilí směřující ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech s cílem přimět jednotlivce, a zejména mladé lidi, aby zůstávali ve venkovských oblastech nebo aby se do nich vrátili; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly podnikatele, a zejména ženy a mladé lidi, při rozvoji nových služeb;

75.  se znepokojením konstatuje, že nedostatek pracovních sil v mnoha zemědělských odvětvích vede k ukončování zemědělské činnosti; vyzývá k poskytnutí podpory s cílem přilákat pracovníky do zemědělství;

76.  zdůrazňuje, že je třeba sdílet úspěšné modely jednotlivých členských států, které propojují mladé a starší zemědělce za účelem dosažení cílů generační obměny;

77.  doporučuje, aby byl zlepšen přístup k financování prostřednictvím dotovaných úrokových sazeb na úvěry pro nové účastníky na trhu;

78.  připomíná, že venkovské oblasti a osady vyžadují zvláštní pozornost a integrované úsilí o rozvoj inteligentních vesnic;

79.  vyzývá ke zlepšení spolupráce s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským investičním fondem (EIF) s cílem podpořit ve všech členských státech tvorbu finančních nástrojů určených pro mladé zemědělce;

80.  žádá, aby byly vytvořeny spravedlivé podmínky pro zvláštní technologická zlepšení pro venkovské uzly a sítě;

81.  zdůrazňuje význam rozvoje venkova, včetně iniciativy LEADER, pro zlepšení součinnosti mezi různými politikami a pro posílení konkurenceschopnosti, prosazování účinného a udržitelného hospodářství, podporu udržitelného a multifunkčního zemědělství a lesnictví a produkci potravinářských a nepotravinářských produktů a služeb, které vytvářejí přidanou hodnotu a pracovní místa; zdůrazňuje význam rozvoje venkova při prosazování partnerství mezi zemědělci, místními společenstvími a občanskou společností a při podpoře dalších podnikatelských aktivit a příležitostí, které velmi často nelze přemístit, v oblasti zemědělského podnikání, agroturistiky, přímého marketingu, zemědělství podporovaného komunitou, biohospodářství a udržitelné produkce bioenergie a energie z obnovitelných zdrojů, jež pomáhají zachovat hospodářskou činnost v regionech; poukazuje tedy na to, že je důležité finančně podpořit pilíř II, a zvýšit tak potenciál z hlediska vytváření příjmů, pomáhat s řešením vylidňování, nezaměstnanosti, chudoby a podporovat sociální začleňování, poskytování sociálních služeb a posilování sociálně-ekonomických struktur ve venkovských oblastech s celkovým cílem zlepšit kvalitu života v těchto oblastech;

82.  vyzývá Komisi, aby v legislativním období po roce 2020 zavedla investiční přístup financování z více zdrojů, a zajistila tak hladké provádění nástrojů integrovaného rozvoje venkova, jako je iniciativa inteligentních vesnic;

83.  vyzývá k vytvoření nového fondu pro komunitně vedený místní rozvoj, který bude stavět na iniciativě LEADER a zkušenostech z praxe a na který se vyčlení 10 % z každého strukturálního fondu a tyto prostředky budou sloužit k plnění cílů stanovených na základě strategií místní komunity, a to bez vymezení hranic mezi strukturálními fondy, které by měly být využívány na decentralizovaném základě;

84.  zdůrazňuje, že programy rozvoje venkova by měly mít přidanou hodnotu pro zemědělské podniky a měly by si uchovat svou významnou úlohu při přijímání dlouhodobých rozhodnutí v oblasti inovativních postupů a agroenvironmentálních opatření;

85.  domnívá se, že v rámci iniciativy LEADER je třeba věnovat větší pozornost potřebám a projektům nejmenších rodinných zemědělských podniků, a to především stanovením nezbytné finanční pomoci;

86.  konstatuje, že je prokázáno, že venkovské oblasti potřebují, aby se ženy i muži zabývali zemědělstvím v malém nebo středním rozsahu;

87.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat specifickou vyrovnávací podporu pro zemědělské podniky ve znevýhodněných oblastech, a to v souladu s podmínkami stanovenými členskými státy s ohledem na jejich konkrétní místní podmínky;

88.  zdůrazňuje však, že uplatňování finančních nástrojů v oblasti rozvoje venkova by mělo probíhat na dobrovolném základě a že je zároveň třeba zvýšit investice do venkovských oblastí;

89.  vyzývá Komisi, aby stanovila opatření pro iniciativu inteligentních vesnic a učinila tak z inteligentních vesnic prioritu příští politiky rozvoje venkova;

90.  domnívá se, že financování pilíře II určené pro včelařství je třeba lépe zacílit a zefektivnit a že nový legislativní rámec by měl stanovit nový režim podpory v rámci pilíře I pro včelaře, včetně přímé podpory jednotlivých včelstev;

91.  zdůrazňuje, že opatření, která jsou méně spjata se zemědělstvím, musí podléhat vyšší míře spolufinancování;

92.  vyzývá Komisi, aby v pilíři I zavedla nový, soudržný, posílený a zjednodušený systém podmíněnosti, který umožní integraci a provádění různých typů stávajících environmentálních opatření, jako jsou současná opatření v oblasti podmíněnosti a ekologizační opatření; zdůrazňuje, že východisko pilíře I, kterým je dosažení udržitelného zemědělského rozvoje, by mělo být povinné a mělo by jasně stanovit opatření a výsledky očekávané od zemědělců s cílem zajistit rovné podmínky a současně minimální byrokracii na úrovni zemědělských podniků i dostatečnou kontrolu ze strany členských států při zohlednění místních podmínek; dále požaduje nový a jednoduchý režim, který by měl být povinný pro členské státy a dobrovolný pro zemědělské podniky a jenž by byl založen na předpisech EU přesahujících dané východisko s cílem podpořit přechod zemědělců na metody a postupy udržitelné z hlediska klimatu a životního prostředí, které budou v souladu s agroenvironmentálně-klimatickými opatřeními v pilíři II; domnívá se, že provádění tohoto režimu by mělo být stanoveno ve vnitrostátních strategických plánech v rámci EU;

93.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že agroenvironmentálně-klimatická opatření pilíře II pro rozvoj venkova budou nadále kompenzovat dodatečné náklady a schodky spojené s tím, že zemědělci dobrovolně zavedli postupy šetrné k životnímu prostředí a klimatu, a že bude existovat možnost přidat pobídku pro investice do ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti a účinného využívání zdrojů; domnívá se, že tyto programy by měly být jednodušší, cílenější a účinnější, aby zemědělci mohli účinně plnit ambiciózní politické cíle, pokud jde o ochranu životního prostředí, biologickou rozmanitost, nakládání s vodou a opatření v oblasti klimatu a zmírňování změny klimatu, přičemž je třeba současně zajistit minimální byrokracii na úrovni zemědělských podniků a dostatečnou kontrolu ze strany členských států při zohlednění místních podmínek;

94.  vyzývá k tomu, aby vedle zemědělských podniků, které se zabývají pouze ekologickou zemědělskou produkcí v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 834/2007 a jsou vyňaty z požadavků na ekologizaci stanovených článkem 43 nařízení (EU) č. 1307/2013, byly vyňaty také zemědělské podniky, které provádějí agroenvironmentální opatření ve smyslu nařízení (EU) č. 1305/2013;

95.  zdůrazňuje, že středomořské regiony EU jsou zranitelnější vůči dopadům změny klimatu, jako je sucho, požáry a dezertifikace, a že zemědělci tedy musí v těchto oblastech vynaložit větší úsilí, aby přizpůsobili svou činnost změněnému prostředí;

96.  domnívá se, že budoucí legislativní návrhy Komise by měly být zaměřeny na podporu co největšího počtu zemědělců v jejich úsilí o modernizaci směrem k udržitelnějšímu zemědělskému rozvoji;

97.  vyzývá, aby v zájmu zjednodušení SZP byla zachována stávající výjimka a nejmenší zemědělské podniky s plochou méně než 15 hektarů nebyly zatěžovány dalšími environmentálními a klimatickými opatřeními v rámci SZP;

98.  navrhuje, aby tato nová forma ekologizace byla doprovázena významnými, koordinovanými a účinnějšími prostředky v pilíři II prostřednictvím cílených hmotných i nehmotných investic (přenos znalostí, odborná školení, poradenství, výměna know-how, budování sítí a inovace prostřednictvím evropských inovativních partnerství), které budou dalším hybatelem změn;

99.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že její legislativní návrhy na reformu SZP budou obsahovat vhodná opatření a nástroje, které do zlepšených systémů střídání plodin zahrnou produkci bílkovinných plodin, aby se tak překonal stávající nedostatek bílkovin, a to zlepšením příjmů zemědělců a řešením klíčových problémů, se kterými se zemědělství potýká, jako je změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a úrodnosti půdy a ochrana a udržitelná správa vodních zdrojů;

100.  domnívá se, že minimální částka z celkově dostupného rozpočtu v rámci pilíře II by měla být přidělena na agroenvironmentálně-klimatická opatření, včetně biologického zemědělství, pohlcování uhlíku, zdraví půdy, opatření týkajících se udržitelného obhospodařování lesů, plánování řízení živin za účelem ochrany biologické rozmanitosti, opylení a genetické rozmanitosti živočichů a rostlin; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité zachovat příspěvky na síť Natura 2000 a zajistit jejich dostatečnou výši, která umožní, aby sloužily jako skutečná pobídka pro zemědělce;

101.  zdůrazňuje, že v rámci programů rozvoje venkova je třeba poskytovat platby těm zemědělcům, kteří působí v oblastech s přírodními omezeními, složitými klimatickými podmínkami, příkrými stráněmi nebo omezeními kvůli kvalitě půdy; vyzývá ke zjednodušení a lepšímu zaměření plánu týkajícího se oblastí se zvláštními přírodními omezeními v období po roce 2020;

102.  připomíná, že Parlament již zdůraznil, že kontrola účelnosti směrnice o přírodních stanovištích poukázala na nutnost posílit soudržnost se SZP, a upozorňuje na znepokojující úbytek druhů a přírodních stanovišť související se zemědělstvím; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad SZP na biologickou rozmanitost; dále vyzývá k navýšení příspěvků na síť Natura 2000 s cílem více motivovat k ochraně zemědělských lokalit v rámci této sítě, které se nacházejí ve velmi špatném stavu;

103.  vyzývá k provádění a posílení zemědělských opatření nabízejících inteligentní řešení v oblasti klimatu, jelikož dopady změny klimatu na zemědělství v Evropě budou v budoucnu sílit;

104.  domnívá se, že rizika spojená se změnou klimatu a degradací půdy v celé zemědělsky využívané krajině je třeba řídit v rámci SZP, a to prostřednictvím investic do zvyšování odolnosti zemědělských ekosystémů a investic do ekologické infrastruktury, s cílem vytvářet vrstvu ornice, zvrátit erozi půdy a zavést a prodloužit střídání plodin, zvýšit počet stromů v krajině a podpořit biologickou a strukturální rozmanitost zemědělských podniků;

105.  domnívá se, že je třeba podporovat širší využívání zbytků z polí, které představují obnovitelný, účinný a udržitelný zdroje energie pro venkovské oblasti;

106.  vyzývá Komisi, aby podpořila inovace, výzkum a modernizaci zemědělství, agrolesnictví a potravinářství tím, že podpoří silný systém poradenství a odborné přípravy, který bude lépe přizpůsoben potřebám příjemců SZP při rozvoji jejich postupů směrem k větší udržitelnosti a ochraně zdrojů, a dále podpoří využití inteligentních technologií s cílem účinněji reagovat na výzvy v oblasti zdraví, životního prostředí a konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že odborná příprava a poradenství musí být základní podmínkou koncepce a provádění programů ve všech členských státech a že je zásadní podporovat předávání know-how, modely osvědčených postupů a výměny mezi družstvy a organizacemi producentů napříč členskými státy, například prostřednictvím systému pro znalosti a informace v zemědělství (AKIS); domnívá se, že agroekologické metody a zásady, na nichž je postaveno přesné zemědělství, mohou mít značný přínos pro životní prostředí, zvýšit příjmy zemědělců, racionalizovat využívání zemědělských strojů a výrazně zvýšit účinné využívání zdrojů;

107.  zdůrazňuje, že je důležité, aby SZP, Horizont 2020 a další programy podpůrného financování vybízely zemědělce k investování do nových technologií přizpůsobených velikosti jejich zemědělského podniku, jako jsou nástroje v oblasti přesného a digitálního zemědělství, které zlepšují odolnost zemědělství a jeho dopad na životní prostředí;

108.  vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj a využívání inovativních technologií ve všech typech zemědělských podniků bez ohledu na jejich velikost a produkci nebo na to, zda se zaměřují na konvenční či ekologické zemědělství, na hospodářská zvířata nebo pěstování plodin, v malém nebo velkém rozsahu;

109.  vyzývá Komisi, aby zabezpečila takovou SZP, která povede k větší inovaci, přispěje k pokroku v oblasti biohospodářství a poskytne řešení z hlediska biologické rozmanitosti, klimatu a životního prostředí;

110.  vyzývá Komisi, aby se zaměřila na kvalitu života ve venkovských oblastech a učinila jej přitažlivým pro všechny obyvatele a zejména pro mladou generaci;

111.  domnívá se, že digitalizace a přesné zemědělství podporované v rámci SZP by neměly vést k tomu, aby se zemědělci stali závislejšími na dodatečných vstupech nebo na vnějším financování, ani by jim neměly bránit v přístupu ke zdrojům, ale měly by mít otevřený zdrojový kód a být vyvíjeny výlučně se zapojením zemědělců;

112.  vyzývá k tomu, aniž by byla dotčena nová definice celkové výše podpory EU pro rozvoj venkova, aby se současné programy rozvoje venkova schválené v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 nadále uplatňovaly až do roku 2024 nebo do přijetí nové reformy.

113.  vítá závazek Komise, že bude podporovat koncept „inteligentních vesnic“ v EU, což umožní komplexně řešit nedostatečné širokopásmové připojení, pracovní příležitosti a poskytování služeb ve venkovských oblastech prostřednictvím koordinovanějšího rozvoje různých politik;

114.  žádá, aby byla přijata opatření k řešení závažného problému nehod v zemědělských podnicích EU, které v těchto podnicích vedou ke zraněním nebo k úmrtím, a to prostřednictvím opatření v pilíři II na podporu investic do bezpečnostních opatření a školení;

115.  vyzývá k tomu, aby v rámci rozvoje strategie EU v oblasti bílkovinných plodin byla povolena pouze jediná aplikace přípravků na ochranu rostlin během období před výsevem až do doby těsně po něm, a to na veškeré půdě, na které jsou bílkovinné plodiny pěstovány;

116.  domnívá se, že investice do inovace, vzdělávání a odborných školení jsou pro budoucnost evropského zemědělství klíčové;

117.  zdůrazňuje, že v rámci budoucí SZP je třeba dále zkoumat přístup založený na výsledcích uplatňovaný na úrovni členských států i na regionální úrovni a inovativní řešení, která poskytují systémy certifikace, aniž by se zvýšila byrokracie nebo kontroly na místě;

118.  vyzývá k zavádění cílených opatření v oblasti modernizace a strukturálního zlepšování v rámci pilíře II s cílem dosáhnout prioritních cílů, jako je digitální zemědělství 4.0;

119.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovávaly a podporovaly přístup malých zemědělců a marginalizovaných skupin k osivu a zemědělským vstupům a aby propagovaly a zajišťovaly výměnu osiva a jeho veřejné vlastnictví, a to spolu s udržitelnými tradičními technikami, které zaručují lidské právo na řádné potraviny a výživu;

120.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na podnikatelské příležitosti, pokud jde o poskytování služeb vesnicím i služby, které jsou odtamtud poskytovány;

121.  konstatuje, že každý zemědělský podnik je jiný, a proto jsou zapotřebí individuální řešení;

Silná pozice zemědělců v celosvětovém potravinářském systému

122.  vyzývá Komisi, aby zachovala současný rámec jednotné společné organizace trhů v rámci pilíře I, včetně specifických politických nástrojů a marketingových norem, a zlepšila programy EU na podporu ovoce, zeleniny a mléka ve školách; zdůrazňuje význam stávajících systémů řízení produkce pro konkrétní produkty a zachování povinných programů pro jednotlivá odvětví (víno, ovoce a zelenina, olivový olej a včelařství) v produkujících zemích, jejichž hlavním cílem je posílit udržitelnost a konkurenceschopnost jednotlivých odvětví, zachovat rovné podmínky a zároveň umožnit přístup pro všechny zemědělce;

123.  domnívá se, že pozitivní a „tržně zaměřené“ zkušenosti operačních programů jednotné společné organizace trhů v odvětví ovoce a zeleniny, které uplatňují organizace producentů a jež jsou financovány na základě hodnoty produkce uvedené na trh, prokázaly svou účinnost při zlepšování konkurenceschopnosti a strukturování cílových odvětví a zlepšování jejich udržitelnosti; vyzývá tedy Komisi, aby zvážila zavedení podobných operačních programů pro ostatní odvětví; domnívá se, že by to mohlo být obzvláště přínosné pro organizace producentů, jež zastupují producenty mléka v horských regionech a okrajových oblastech Unie, kteří zpracovávají a uvádějí na trh vysoce kvalitní produkty a zachovávají produkci mléka v těchto oblastech s obtížnými podmínkami pro zemědělství;

124.  připomíná, že nerovná tržní síla představuje významnou překážku bránící pokrytí nákladů na výrobu v odvětví mléka a mléčných výrobků;

125.  upozorňuje na možnost zavést v rámci společné organizace trhů dobrovolný program na snižování dodávek mléka;

126.  vyzývá k zavedení nového nástroje svépomocného řízení pro olivový olej, který by umožnil olivový olej v letech nadprodukce skladovat a dodávat jej na trh tehdy, až bude produkce nižší než poptávka;

127.  zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby budoucí SZP podporovala zemědělce účinněji, spravedlivěji a rychleji, aby mohli čelit kolísání cen a příjmů v důsledku klimatických rizik, rizik spojených s nepříznivým počasím a zdravotních a tržních rizik, a to vytvořením dodatečných pobídek a tržních podmínek, které podpoří rozvoj a dobrovolné používání nástrojů řízení rizik a stabilizace (systémy pojištění, nástroje stabilizace příjmů, mechanismy individuálního zabezpečení a vzájemné fondy) a současně zajistí, aby byly přístupné pro všechny zemědělce a aby byly v souladu se stávajícími vnitrostátními systémy;

128.  vyzývá k poskytování lepší podpory ke zvýšení produkce luštěnin v EU a ke specifické pomoci velkým chovatelům ovcí a koz, a to s ohledem na přínos těchto odvětví pro životní prostředí a na potřebu snížit závislost EU na dovozu bílkovin pro krmiva;

129.  zdůrazňuje, že SZP zaměřená na budoucnost by měla být navržena tak, aby vhodněji reagovala na závažné problémy v oblasti zdraví, které souvisejí například s antimikrobiální rezistencí, kvalitou ovzduší a zdravějším stravováním;

130.  zdůrazňuje nebezpečí, které pro zdraví zvířat i lidí představuje antimikrobiální rezistence; domnívá se, že nový právní rámec by jakožto prostředek boje proti antimikrobiální rezistenci měl aktivně podporovat lepší zdraví a životní podmínky zvířat, a lépe tak chránit veřejné zdraví a celé zemědělské odvětví;

131.  poukazuje na skutečnost, že tržní rizika lze řídit také prostřednictvím lepšího přístupu evropského zemědělství a potravinových výrobků na vývozní trhy;

132.  zdůrazňuje, že je důležité posílit postavení primárních producentů v potravinovém dodavatelském řetězci, a to zejména tím, že bude zajištěno spravedlivé rozdělení přidané hodnoty mezi producenty, zpracovateli a maloobchodním odvětvím, budou zavedeny finanční zdroje a pobídky vyžadované na podporu vytváření a rozvoje vertikálních i horizontálních hospodářských organizací, jako jsou organizace producentů, včetně družstev, a jejich sdružení a meziodvětvové organizace, budou stanoveny harmonizované minimální normy za účelem boje proti nespravedlivým a nekalým obchodním praktikám v celém potravinovém řetězci, bude posílena transparentnost na trzích a uplatní se nástroje pro předcházení krizím;

133.  zdůrazňuje, že v souladu s cíli článku 39 SFEU a výjimkou uvedenou v článku 42 SFEU upřesňuje souhrnné nařízení právní vztah mezi ustanoveními jednotné společné organizace trhů a předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a zavádí nové kolektivní možnosti pro zemědělce, pokud jde o zlepšení jejich vyjednávací pozice v rámci potravinového dodavatelského řetězce; domnívá se, že tato ustanovení jsou v rámci budoucí SZP nezbytná a měla by být dále zlepšena;

134.  domnívá se, že na základě zkušeností získaných z fungování různých středisek EU pro sledování trhu (s mlékem, masem, cukrem a plodinami) by tyto nástroje měly být rozšířeny na odvětví, která dosud nejsou pokryta, a měly by být dále rozvinuty, aby poskytovaly spolehlivé údaje a odhady subjektům na trhu, a zajistily tak včasná varování a umožnily okamžitá a preventivní opatření v případě narušení trhu s cílem zabránit krizím;

135.  vyzývá k posílené podpoře a propagaci místních trhů a krátkých potravinových řetězců; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet místní služby související s krátkými dodavatelskými řetězci;

136.  vyzývá Komisi, aby případně dále vyjasnila a aktualizovala předpisy pro organizace producentů a meziodvětvové organizace, zejména pokud jde o politiku v oblasti hospodářské soutěže, také s ohledem na opatření a dohody meziodvětvových organizací, s cílem naplnit společenskou poptávku;

137.  zdůrazňuje, že historické nástroje SZP pro řízení trhu (tj. veřejné intervence a soukromé skladování) mají v kontextu globalizovaných hospodářství omezený a nedostatečný dopad a že nástroje řízení rizik nejsou vždy dostatečné k tomu, aby vyřešily značné kolísání cen a závažná narušení trhu;

138.  zdůrazňuje tedy, že jednotná společná organizace trhů musí i nadále hrát důležitou úlohu v rámci budoucí SZP coby záchranná síť při rychlé stabilizaci zemědělských trhů a předvídání krizí, a poukazuje na význam souhrnného nařízení, pokud jde o umožnění a podporu (na základě zkušeností získaných během poslední krize na trhu, zejména v mlékárenském odvětví) dodatečného využívání inovativních tržních nástrojů a nástrojů řešení krize, jako jsou dobrovolné odvětvové dohody, s cílem řídit a v případě potřeby omezit kvantitu dodávek mezi producenty, organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a mezioborovými organizacemi a zpracovateli (např. režim EU týkající se snížení produkce mléka);

139.  vítá práci na udržitelné strategii EU pro bílkoviny;

140.  konstatuje, že je třeba vytvářet místní a regionální trhy pro luštěniny po celé EU, zlepšovat environmentální výkonnost tím, že plodiny budou pěstovány v rámci střídavého hospodářství, a zároveň snižovat závislost na dováženém krmivu, hnojivech a pesticidech, a zvýšit rentabilitu a hospodářské pobídky tak, aby se zemědělské postupy staly udržitelnějšími;

141.  domnívá se, že opatření na řízení dodávek sýrů a šunky s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením a dodávek vín prokázala svou účinnost tím, že zvýšila udržitelnost, konkurenceschopnost a kvalitu cílených produktů, a že je tedy třeba je zachovat a případně rozšířit tak, aby se v souladu s cíli SZP vztahovala na všechny produkty označené značkou kvality;

142.  vyzývá k hloubkovému přezkumu současného mechanismu rezervy pro případ krize s cílem vytvořit proveditelný a nezávislý fond EU pro krize v zemědělství, který by byl vyjmut ze zásady ročního rozpočtu, a umožnil by tak rozpočtové převody z jednoho roku na další rok, zejména v případě, kdy jsou tržní ceny dostatečně vysoké, a současně by během celého období VFR zachovával rezervu pro případ krize na neměnné úrovni, což by umožnilo rychlejší, soudržnější a účinnější preventivní opatření a reakce, které by doplňovaly využití tržních nástrojů a nástrojů řízení rizik v případě závažných krizových situací včetně těch, které zahrnují hospodářské dopady na zemědělce související se zdravím zvířat, chorobami a bezpečností potravin, ale také těch, jež vyplývají z vnějších otřesů majících dopad na zemědělství;

143.  je přesvědčen, že ačkoli jsou obchodní dohody přínosné pro některá zemědělská odvětví EU, jsou nezbytné pro posílení postavení Unie na celosvětovém zemědělském trhu a prospívají hospodářství EU jako celku, přinášejí také mnoho výzev, zejména pro malá a střední hospodářství a citlivá odvětví, jež je třeba zohlednit, jako je dodržování sanitárních a fytosanitárních norem EU a norem EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a v sociální oblasti, což vyžaduje soudržnost mezi obchodní politikou a některými cíli SZP a nesmí to vést k oslabení vysokých evropských norem nebo k ohrožení venkovských oblastí Evropy;

144.  zdůrazňuje, že uplatňováním různorodých norem by se zvýšilo riziko vyvážení domácí produkce EU do zahraničí, a to na úkor rozvoje venkova, životního prostředí a v některých případech také kvality potravin;

145.  zdůrazňuje, že v diskusích o budoucích obchodních dohodách (se sdružením Mercosur, Novým Zélandem, Austrálií apod.) je třeba zdůrazňovat potřebu silnějších ochranných mechanismů i dopad těchto dohod na evropské zemědělství;

146.  zdůrazňuje, že ačkoli je důležité nadále usilovat o zlepšení přístupu evropských zemědělských produktů na trh, jsou zapotřebí vhodná opatření na ochranu evropského zemědělství zohledňující specifické odvětvové problémy, například ochranné mechanismy zabraňující negativním sociálně-ekonomickým dopadům na malé a střední zemědělce v EU a třetích zemích, nebo možné vyloučení nejcitlivějších odvětví z jednání a uplatňování zásady reciprocity, pokud jde o podmínky výroby, aby byly zajištěny rovné podmínky mezi zemědělci v EU a jejich zahraničními konkurenty; zdůrazňuje, že evropskou produkci nesmí oslabit nekvalitní dovoz nebo dovoz nevyhovující normám jakosti;

147.  vyzývá Komisi, aby začala na zemědělství pohlížet jako na strategickou činnost a v dohodách o volném obchodu jej nepovažovala za proměnný prvek, který se přizpůsobí potřebám ostatních obchodních odvětví, a aby chránila klíčová odvětví, jako je produkce syrového mléka;

148.  zastává názor, že požadavky mezinárodního obchodu a WTO měly velmi významný vliv na několik po sobě jdoucích revizí SZP, které proběhly od 90. let; domnívá se, že tyto revize přinesly větší konkurenceschopnost evropských zemědělských produktů a evropského zemědělsko-potravinářského odvětví, ale také poškodily velké části zemědělského odvětví tím, že jej vystavily nestabilitě světových trhů; je toho názoru, že nyní přišel čas, jak naznačuje sdělení Komise o budoucnosti zemědělství a potravinářství v Evropě, se více zaměřovat na ostatní cíle SZP, jako např. životní podmínky zemědělců a otázky týkající se zdraví, zaměstnanosti, životního prostředí a klimatu;

149.  zdůrazňuje, že obchodní politika EU musí být v souladu s ostatními politikami EU, jako jsou např. rozvojová politika a politika v oblasti ochrany životního prostředí, a musí podporovat plnění cílů udržitelného rozvoje, a že může přispět k dosažení cílů SZP, zejména zajistit slušnou životní úroveň zemědělcům a zajistit spotřebitelům dodávky zboží za rozumné ceny; zdůrazňuje, že zemědělsko-potravinářské odvětví EU by mělo využít příležitosti k růstu, které vývoz skýtá, vzhledem k tomu, že se odhaduje, že 90 % nárůstu celosvětové poptávky po zemědělských a potravinářských produktech v příštím desetiletí bude pocházet z mimoevropských zemí; zdůrazňuje, že předtím, než se zaměří na produkci určenou k prodeji na mezinárodním zemědělském trhu, musí SZP uspokojit potravinové, ekologické a klimatické potřeby evropské společnosti; zdůrazňuje, že tzv. rozvojové země by měly mít dostatek příležitostí k vytvoření a udržování vlastního silného zemědělsko-potravinářského odvětví;

150.  dále podotýká, že produktům, které byly vyrobeny v souvislosti s odlesňováním, zabíráním půdy a zdrojů a porušováním lidských práv, by měl být odepřen přístup na trh EU;

151.  připomíná nový Evropský konsensus o rozvoji, v němž EU a její členské státy znovu potvrzují a uznávají zásadní význam, který má důsledné uplatňování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovené v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), což znamená, že by ve všech politikách EU (včetně zemědělské politiky a financování zemědělství), které se mohou potenciálně dotknout rozvojových zemí, měly být zohledněny cíle rozvojové spolupráce; v této souvislosti se domnívá, že by reforma společné zemědělské politiky (SZP) měla respektovat právo rozvojových zemí utvářet svou zemědělskou a potravinovou politiku, aniž by oslabovaly svou kapacitu produkce potravin a dlouhodobé zajištění potravin, především pokud jde o nejméně rozvinuté země;

152.  připomíná závazek EU a jejích členských států související s cíli udržitelného rozvoje a zdůrazňuje, že soudržnost SZP a cílů udržitelného rozvoje má zásadní význam, především pokud jde o cíl č. 2 (vymýcení hladu), č. 5 (rovnost žen a mužů), č. 12 (zodpovědná spotřeba a výroba), č. 13 (opatření v oblasti klimatu) a č. 15 (život na půdě), s nimiž musí být budoucí společná zemědělská politika (SZP) propojena;

153.  v souladu se zásadou rozpočtové účinnosti žádá soudržnost a lepší součinnost mezi SZP a všemi ostatními politikami EU a mezinárodními závazky, zejména v oblasti energetiky, zásobování vodou, využívání půdy, biologické rozmanitosti a ekosystémů a rozvoje odlehlých a horských oblastí;

154.  vyzývá Komisi, aby prováděla systematická posouzení dopadů opatření týkajících se zemědělství ve všech dohodách o obchodu a aby zavedla specifické strategie s cílem zajistit, aby žádné zemědělské odvětví neutrpělo újmu v důsledku obchodní dohody uzavřené se třetí zemí;

155.  trvá na tom, aby výrobní a produkční metody byly nedílnou součástí sociálních, ekonomických a ekologických standardů v rámci světového zemědělského obchodu, a vyzývá Komisi, aby naléhavě vybídla Světovou obchodní organizaci k uznání těchto metod jako takových;

156.  zdůrazňuje, že plnění cílů Pařížské dohody o změně klimatu a plnění cílů udržitelného rozvoje musí být jednou z hlavních zásad jakékoli obchodní politiky, pokud jde o zemědělské produkty; konstatuje, že Komise ve svém diskusním dokumentu týkajícím se využití potenciálu globalizace správně naznačuje, že poptávka po spravedlivějším obchodu a udržitelných a lokálních produktech je měnícím se trendem v rámci globalizace; zdůrazňuje, že obchodní politika EU může ve velké míře přispívat k plnění cílů udržitelného rozvoje a klimatických cílů, které stanovuje Pařížská dohoda;

157.  připomíná, že EU zrušila vývozní subvence a že v současném rozpočtu EU již není pro vývozní subvence žádná rozpočtová položka; vyzývá obchodní partnery EU, aby v tomto směru přijali závazky ke snížení vnitrostátních podpor, které narušují obchod; vyzývá členy WTO, kteří nadále poskytují vývozní subvence, aby začali uplatňovat ministerské rozhodnutí týkající se hospodářské soutěže při vývozu, které bylo přijato dne 19. prosince 2015 v Nairobi;

158.  žádá, aby Komise zintenzívnila obranná opatření Unie a nepolevovala ve snaze vyřešit stávající a budoucí překážky přístupu na trh ve třetích zemích, kterých přibývá, přičemž bude respektovat environmentální a lidská práva, mimo jiné právo na potraviny; zdůrazňuje, že většina těchto překážek se dotýká zemědělských produktů (27 % podle databáze o přístupu na trh spravované Komisí), a týkají se převážně sanitárních a fytosanitárních opatření omezujících přístup na trh;

159.  žádá Komisi, aby při přípravě výměn nabídek a výpočtů celních kvót předjímala a brala v úvahu důsledky brexitu pro tato jednání;

160.  vyzývá Komisi, aby zahájila jasné a transparentní iniciativy, které dále posílí prosazování norem EU v oblasti produkce, bezpečnosti, dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí a krátkých dodavatelských řetězců, a aby podpořila režimy produkce kvalitních potravin, jichž by bylo možné dosáhnout mimo jiné pomocí systémů označování evropského původu, a činnosti týkající se uvádění na trh a podpory na domácích trzích a trzích třetích zemí v případě odvětví, jež využívají zvláštních politických nástrojů v rámci SZP; zdůrazňuje, že je třeba snížit byrokracii a zbytečné podmínky s cílem umožnit menším producentům účastnit se těchto režimů; vítá stabilní nárůst rozpočtu, který je k dispozici na podpůrné programy, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zachovala tempo zvyšování prostředků s ohledem na rostoucí zájem producentů;

161.  zdůrazňuje význam krátkých a regionálních orgánů dodavatelských řetězců, které jsou udržitelnější z hlediska životního prostředí, neboť způsobují menší znečištění, neboť vyžadují méně dopravy – a zemědělské produkty jsou čerstvější a snáze sledovatelné;

162.  připomíná, že je důležité posílit postavení místních zemědělců, aby získali lepší pozici v hodnotovém řetězci, a to tím, že se jim poskytne pomoc a podpora týkající se organických produktů s přidanou hodnotou a nové poznatky a technologie, neboť dosažení udržitelnosti vyžaduje přímá opatření k zachování, ochraně a posílení přírodních zdrojů;

163.  zdůrazňuje, že místní produkce podporuje místní gastronomickou kulturu a lokální ekonomiky;

164.  zdůrazňuje, že zemědělství by se v budoucnu mělo zaměřit na produkci kvalitních potravin, neboť v tom spočívá konkurenční výhoda Evropy; zdůrazňuje, že potravinové normy EU musí být zachovány a je-li to možné, i zpřísněny; vyzývá k přijetí opatření za účelem dalšího zvýšení dlouhodobé produktivity a konkurenceschopnosti odvětví produkce potravin a zavádění nových technologií a účinnějšího využívání zdrojů, čímž se posílí vůdčí úloha EU ve světě;

165.  je přesvědčen, že je nepřijatelné, aby existovaly rozdíly v kvalitě mezi potravinářskými výrobky, které jsou nabízeny a distribuovány na jednotném trhu pod stejnou značkou a se stejným obalem; vítá pobídky Komise k řešení otázky dvojí kvality potravin na jednotném trhu, včetně jejího úsilí o společnou metodiku zkoušek;

166.  vítá skutečnost, že bylo dosaženo pokroku v prosazování zemědělských zájmů EU při nedávných dvoustranných obchodních jednáních, zejména pokud jde o přístup na trh pro vysoce jakostní zemědělské a potravinářské produkty EU a o ochranu zeměpisných označení ve třetích zemích; věří, že lze v tomto trendu pokračovat a zlepšovat jej;

Transparentní rozhodovací postup pro solidní návrh SZP na období 2021–2028

167.  zdůrazňuje, že by Parlament a Rada měly v rámci postupu spolurozhodování stanovit obecné společné cíle, základní normy, opatření a finanční příspěvky a určit náležitou úroveň flexibility nezbytné k tomu, aby členské státy a jejich regiony zvládaly svá specifika a potřeby v souladu s jednotným trhem s cílem zabránit narušením hospodářské soutěže vyplývajícím z vnitrostátních voleb;

168.  vyjadřuje politování nad tím, že celý proces programování SZP po roce 2020 – konzultace, informace, posuzování dopadů a legislativní návrhy – začíná s výrazným zpožděním vzhledem k tomu, že se blíží závěr osmého volebního období, což vytváří riziko, že diskuse o budoucnosti SZP budou zastíněny volebními diskuzemi a omezuje to možnost dosáhnout konečné dohody ještě před evropskými volbami;

169.  vyzývá Komisi, aby zavedla přechodné nařízení, které v případě prodlení při přijímání SZP umožní zemědělcům, aby měli i nadále přístup k opatřením programu pro rozvoj venkova, zejména opatření v oblasti životního prostředí a investic;

170.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby při provádění nové reformy nedocházelo k žádným zpožděním ve vyplácení plateb zemědělcům a aby přijaly odpovědnost a řádně poskytovaly zemědělcům kompenzaci v případech, kdy dojde ke zpoždění;

171.  zdůrazňuje nicméně, že je třeba dosáhnout pokroku před koncem současného funkčního období, a tato otázka musí být zdůrazněna během volební kampaně pro volby do Evropského parlamentu;

172.  uznává, že je důležité zahrnout do rozhodování o SZP orgány a odborníky zabývající se politikou v oblasti zdraví a životního prostředí, jež má dopad na biologickou rozmanitost, změnu klimatu a znečištění ovzduší, půdy a vody;

173.  vyzývá Komisi, aby před zavedením podstatných změn v koncepci a/nebo provádění SZP navrhla přechodné období dostatečně dlouhé k zajištění měkkého přistání a období, během něhož by členské státy mohly náležitě a řádným způsobem provést novou politiku, aby se zabránilo jakýmkoli zpožděním v ročních platbách zemědělcům a v provádění opatření pro rozvoj venkova;

174.  vyzývá EU a její členské státy, aby posílily dialog s rozvojovými zeměmi a poskytly své odborné znalosti a finanční podporu na prosazování ekologicky udržitelného zemědělství založeného na drobném a rodinném zemědělství, především se zaměřením na ženy a mladé lidi, k čemuž se zavázaly v roce 2017 ve společném prohlášení ze summitu Africké unie-EU nazvaném „Investování do mládeže pro zrychlený růst podporující začlenění a udržitelný rozvoj“; připomíná přínos žen ve venkovských oblastech coby podnikatelek a propagátorek udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je nutné rozvíjet jejich potenciál v oblasti udržitelného zemědělství a jejich odolnost ve venkovských oblastech;

175.  připomíná, že hlad a podvýživa v rozvojových zemích souvisejí zejména s nedostatečnou kupní silou a neschopností chudých obyvatel na venkově dosáhnout soběstačnosti; naléhavě proto vyzývá EU, aby poskytla rozvojovým zemím pomoc při překonávání překážek (jako je špatná infrastruktura a logistika), které brzdí jejich zemědělskou produkci;

176.  zdůrazňuje, že i v roce 2050 bude více než polovina obyvatel nejméně rozvinutých zemí nadále žít ve venkovských oblastech a že rozvoj udržitelného hospodářství v rozvojových zemích přispěje k tomu, že se v těchto zemích rozvine potenciál venkovských společenství, obyvatelé setrvají ve venkovských oblastech, omezí se podzaměstnanost, chudoba a nedostatečné zásobování potravinami, a tím se přispěje k boji proti základním příčinám nucené migrace;

177.  uznává klíčovou úlohu, již mohou při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje hrát vesmírné technologie, jako jsou vesmírné a družicové programy EU spravované Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém (Galileo, EGNOS a Copernicus), a to díky nabídce cenově dostupných řešení usnadňující přechod na přesné zemědělství, čímž se sníží odpad, ušetří čas, omezí únava a optimalizuje používání zařízení;

178.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala technologie a aplikace vesmírné vědy a Globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci coby mechanismus, který pomůže při monitorování plodin, hospodářských zvířat, lesnictví, rybolovu, akvakultury a při podpoře zemědělců, rybářů, lesníků a tvůrců politik v jejich úsilí o využití různých způsobů dosažení udržitelné produkce potravin a řešení souvisejících problémů;

179.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy ve svých akčních plánech zaručily rovnost žen a mužů ve venkovských oblastech; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rovné zastoupení žen ve strukturách institucí sloužících k dialogu s odvětvím a také v rozhodovacích orgánech profesních organizací, družstev a sdružení daného odvětví; domnívá se, že nové právní předpisy EU by měly podstatně zlepšit tematické podprogramy pro ženy ve venkovských oblastech;

180.  zdůrazňuje, že Komise by měla nadále zajišťovat, aby právní předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat byly ve všech členských státech vždy prosazovány stejnoměrně, a to za uplatnění řádné kontroly a sankcí; vyzývá Komisi, aby sledovala zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky, včetně přepravy zvířat, a podávala o nich zprávy; připomíná, že produkty vstupující do EU musí dodržovat evropské normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a v sociální oblasti; požaduje finanční pobídky pro dobrovolné přijímání opatření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, které přesahují minimální legislativní normy;

181.  vyzývá Komisi, aby uplatňovala a vymáhala příslušné právní předpisy EU, především nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy; považuje v tomto ohledu na nezbytné dodržovat soulad s rozsudkem Soudního dvora EU, v němž se stanoví, že ochrana dobrých životních podmínek zvířat nekončí na vnějších hranicích EU a že přepravci zvířat, jež jsou vyvážena z Evropské unie, musí proto dodržovat unijní pravidla pro dobré životní podmínky zvířat, a to i mimo EU;

182.  zdůrazňuje, že zvláštní ohledy je třeba brát na zemědělce, kteří čelí dodatečným nákladům v důsledku zvláštních omezení spojených s přírodními oblastmi vysoké hodnoty, jako jsou horské oblasti, ostrovy, nejvzdálenější regiony a další znevýhodněné oblasti; domnívá se, že financování ze strany SZP je pro tyto regiony s ohledem na jejich zvláštní omezení životně důležité a že jakékoli snížení by mělo velmi negativní dopad na mnoho zemědělských produktů; naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily a provedly režimy kvality s cílem poskytnout producentům, kteří mají zájem, příležitost okamžitě je zavést;

183.  domnívá se, že rozpočet programu POSEI by měl být zachován na dostatečné úrovni s cílem čelit výzvám v oblasti zemědělství v nejvzdálenějších regionech, jak několikrát požadoval Parlament; vítá výsledky nejnovější zprávy Komise o provádění programu POSEI a domnívá se, že programy pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři by měly být oddělené od obecného režimu přímých plateb EU, aby se zajistil vyvážený územní rozvoj tím, že se předejde riziku zanechání produkce v důsledku výzev spojených s odlehlostí, ostrovním charakterem, malou velikostí, obtížným mapováním a klimatem a hospodářskou závislostí na malém počtu produktů;

184.  vyzývá Komisi, aby do střediska pro sledování trhu s mlékem zahrnula nezávislý útvar pro průzkum cen v nejvzdálenějších regionech s cílem okamžitě reagovat na krizi v odvětví; domnívá se, že definice krize a následný zásah Komise by měly být přizpůsobeny nejvzdálenějším regionům, přičemž by se měla zohlednit velikost trhu, závislost na omezeném počtu hospodářských činností a menší kapacita pro diverzifikaci;

185.  požaduje lepší integraci oběhového hospodářství, aby se zajistilo co nejlepší a nejúčinnější využití primárních materiálů a vedlejších produktů v nově vznikajícím biohospodářství, přičemž současně by byly dodrženy limity dostupnosti biomasy a půdy a dalších ekosystémových služeb, a domnívá se, že rozvoj biologického průmyslu ve venkovských oblastech by mohl zajistit nové obchodní modely, jež by mohly pomoci zemědělcům a majitelům lesů nalézt nové trhy pro jejich produkty a vytvořit nová pracovní místa; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily nezbytnou podporu pro zemědělství a lesnictví s cílem zvýšit příspěvek k dalšímu rozvoji biohospodářství v EU; zdůrazňuje, že je třeba podporovat agrolesnictví, které může zajistit víceúčelové, rekreační a produktivní ekosystémy a mikroklima, a odstranit rozdíly, jež by mohly bránit jeho rozvoji;

186.  domnívá se, že podpora agroenvironmentálně-klimatických opatření doplněná ekologickými režimy na úrovni členských států by měla pokrývat náklady, které zemědělci mají v souvislosti s přechodem na nové udržitelné postupy, například pomocí prosazování a podpory agrolesnictví a dalších udržitelných lesnických opatření, jež podporují biologickou a genetickou rozmanitost živočišných a rostlinných druhů, a v souvislosti s přizpůsobováním se měnícím se klimatickým podmínkám;

187.  vyzývá Komisi, aby zaručila inovace, výzkum a modernizaci v agrolesnictví a lesnictví tím, že podpoří silné a přizpůsobené systémy poradenství, specifickou odbornou přípravu a přizpůsobená řešení s cílem pohánět inovace a výměnu know-how a osvědčených postupů mezi členskými státy s obecným zaměřením na příslušné nové technologie a digitalizaci; současně zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou mají sdružení majitelů lesů při přenosu informací a inovací, v odborné přípravě a dalším vzdělávání drobných majitelů lesů a při provádění aktivního multifunkčního obhospodařování lesů.

o
o   o

188.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15. (2) Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23. (3) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71. (4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0022. (5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0203. (6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0095. (7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0075. (8) Přijaté texty, P8_TA(2018)0057. (9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0197. (10) Přijaté texty, P8_TA(2017)0099. (11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0504. (12) Přijaté texty, P8_TA(2016)0427. (13) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 62. (14) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 7. (15) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 10. (16) Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 10.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o výkladu a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (2016/2018(INI))

P8_TA(2018)0225 A8-0170/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(1) (dále jen „nová IID“),

–  s ohledem na rámcovou dohodu ze dne 20. října 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(2) (dále jen „rámcová dohoda z roku 2010“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2003 o zdokonalení tvorby právních předpisů(3) (dále jen „IID z roku 2003“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(4),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství ze dne 22. prosince 1998(5),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(6),

–  s ohledem na společné prohlášení ze dne 13. června 2007 o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování(7),

–  s ohledem na společné politické prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 27. října 2011 o informativních dokumentech(8),

–  s ohledem na společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017(9),

–  s ohledem na společné prohlášení o legislativních prioritách EU na roky 2018–2019(10),

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. března 2014 („věc biocidy“), 16. července 2015 („věc mechanismus vízové vzájemnosti“), 17. března 2016 („věc akt v přenesené pravomoci v souvislosti s nástrojem pro propojení Evropy “), 14. června 2016 „věc Tanzánie“) a 24. června 2014 („věc Mauricius“)(11),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 13. prosince 2016 o celkové revizi jednacího řádu Evropského parlamentu(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): současný stav a výhled do budoucnosti(13)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o strategických prioritách pracovního programu Komise na rok 2017(14),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 9. března 2016 o uzavření interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů právních předpisů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o opatřeních v návaznosti na převod legislativních pravomocí a kontrolu výkonu prováděcích pravomocí Komisí ze strany členských států(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o účelnosti právních předpisů Evropské unie a subsidiaritě a proporcionalitě – 19. zpráva o zdokonalení tvorby právních předpisů za rok 2011(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2012 o 18. zprávě o zlepšení právních předpisů – používání zásad subsidiarity a proporcionality (2010)(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o zlepšování právní úpravy, subsidiaritě a proporcionalitě a inteligentní regulaci(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o zajištění nezávislých posouzení dopadu(21),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2017 s názvem „Dokončení programu zlepšování právní úpravy: Lepší řešení v zájmu dosažení lepších výsledků“ (COM(2017)0651),

–  s ohledem na článek 294 SFEU o postupu spolurozhodování,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. října 2017 s názvem „Přehled úsilí Komise o zjednodušení a snížení regulačních překážek“ (SWD(2017)0675),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. prosince 2016 s názvem „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“(22),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Zlepšování právní úpravy: lepší výsledky pro silnější Unii“ (COM(2016)0615),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2015 s názvem „Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU“ (COM(2015)0215),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 7. července 2017 o pokynech ke zlepšování právní úpravy (SWD(2017)0350),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro ústavní záležitosti podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Petičního výboru (A8-0170/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nová IID vstoupila v platnost dnem podpisu, tj. dne 13. dubna 2016;

B.  vzhledem k tomu, že při příležitosti přijetí nové IID učinily Parlament a Rada prohlášení, v němž uvedly, že nová dohoda „zohledňuje rovnováhu mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí i jejich příslušné pravomoci, stanovené ve Smlouvách“ a „není jí dotčena rámcová dohoda ze dne 20. října 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí“(23);

C.  vzhledem k tomu, že aby mohl provádět ustanovení nové IID o interinstitucionálním plánování, revidoval Parlament svůj jednací řád, mimo jiné s cílem stanovit vnitřní postupy pro vyjednávání a přijímání společných závěrů o víceletém plánování a společných prohlášení o ročním interinstitucionálním plánování;

D.  vzhledem k tomu, že v rámci ročního interinstitucionálního plánování se všechny tři orgány dohodly na dvou společných prohlášeních o legislativních prioritách EU na rok 2017 a na roky 2018–2019;

E.  vzhledem k tomu, že na rozdíl od IID z roku 2003 nová IID již nezahrnuje právní rámec pro používání alternativních způsobů regulace, jako jsou např. spoluregulace a samoregulace, takže v ní o těchto způsobech regulace chybí jakákoli zmínka;

F.  vzhledem k tomu, že bod 13 nové IID vyžaduje, aby Komise v rámci svého postupu posuzování dopadů vedla co nejširší konzultace; vzhledem k tomu, že bod 19 nové IID obdobně vyžaduje, aby Komise před přijetím návrhu, a nikoli až po jeho přijetí, vedla otevřeným a transparentním způsobem veřejné konzultace a zajistila, aby lhůty těchto veřejných konzultací umožňovaly co nejširší účast, která nebude omezena na zvláštní zájmy a jejich lobbisty;

G.  vzhledem k tomu, že v červenci 2017 Komise revidovala své pokyny ke zlepšování právní úpravy tak, aby lépe vysvětlovaly a využívaly souvislosti mezi jednotlivými kroky v oblasti tvorby politik v rámci Komise, čímž nahradila předchozí samostatné pokyny, které posouzení dopadů, hodnocení a provádění řešily odděleně, a aby do nich zařadila nové pokyny v oblasti plánování a konzultace se zúčastněnými subjekty;

H.  vzhledem k tomu, že podle bodu 16 nové IID může Komise z vlastního podnětu či na vyzvání Evropského parlamentu nebo Rady doplnit své vlastní posouzení dopadů nebo provést další analýzy, které považuje za nezbytné;

I.  vzhledem k tomu, že nová IID zohledňuje nahrazení bývalého Výboru pro posuzování dopadů Výborem Komise pro kontrolu regulace; vzhledem k tomu, že úkolem tohoto druhého výboru je mj. objektivně ověřovat kvalitu posouzení dopadů, která vypracuje Komise; vzhledem k tomu, že aby Komise mohla svou iniciativu doprovázenou posouzením dopadů předložit k přijetí, je nezbytné získat pozitivní stanovisko výše uvedeného výboru; vzhledem k tomu, že v případě negativního stanoviska musí být návrh zprávy přezkoumán a opět předložen výše uvedenému výboru a v případě druhého negativního stanoviska je k dalšímu pokračování dané iniciativy nezbytné přijmout politické rozhodnutí; vzhledem k tomu, že stanovisko výše uvedeného výboru je zveřejněno na webových stránkách Komise současně se zprávou týkající se dotčené iniciativy a v případě posouzení dopadů poté, co Komise přijala související politickou iniciativu(24);

J.  vzhledem k tomu, že na začátku roku 2017 dokončil Výbor pro kontrolu regulace nábor zaměstnanců, z nichž tři pocházejí z prostředí mimo evropské orgány; vzhledem k tomu, že v roce 2016 výbor přezkoumal 60 jednotlivých posouzení dopadů, z nichž 25 (42 %) nejprve získalo negativní hodnocení, což vedlo k jejich revizi a opětovnému předložení výboru; vzhledem k tomu, že výbor následně vydal pozitivní celkové hodnocení všem revidovaným posouzením dopadů, které obdržel, kromě jednoho; vzhledem k tomu, že si výbor vyměňuje informace s útvary Parlamentu o osvědčených postupech a metodikách týkajících se posouzení dopadů;

K.  vzhledem k tomu, že v souladu s bodem 25 nové IID, se v případě, že je plánována změna právního základu, v jejímž důsledku se řádný legislativní postup změní na zvláštní legislativní postup nebo na nelegislativní postup, uskuteční na toto téma výměna názorů mezi třemi orgány; vzhledem k tomu, že Parlament revidoval svůj jednací řád, aby toto ustanovení naplnil; vzhledem k tomu, že dosud nebylo třeba toto ustanovení uplatnit;

L.  vzhledem k tomu, že v bodu 27 nové IID tři orgány uznávají, že je třeba sladit všechny stávající právní předpisy s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou, a zejména se přednostně zaměřit na urychlenou harmonizaci všech základních aktů, jež stále odkazují na regulativní postup s kontrolou; vzhledem k tomu, že Komise tuto harmonizaci navrhla v prosinci 2016(25); vzhledem k tomu, že Parlament a Rada tento návrh v současnosti velmi pečlivě prověřují;

M.  vzhledem k tomu, že k nové IID je připojena nová verze obecné shody o aktech v přenesené pravomoci a souvisejících vzorových ustanoveních; vzhledem k tomu, že podle bodu 28 nové IID zahájí tři orgány po vstupu této dohody v platnost bez zbytečného odkladu jednání s cílem doplnit obecnou shodu stanovením nezávazných kritérií pro uplatňování článků 290 a 291 SFEU; vzhledem k tomu, že po zdlouhavé přípravné činnosti byla jednání v září 2017 konečně zahájena;

N.  vzhledem k tomu, že v bodu 29 nové IID se tři orgány zavazují k tomu, že nejpozději do konce roku 2017 zřídí společný rejstřík pro akty v přenesené pravomoci, jenž bude dobře strukturovaným a uživatelsky vstřícným způsobem poskytovat informace s cílem zvýšit transparentnost, usnadnit plánování a zajistit sledovatelnost všech jednotlivých fází aktu v přenesené pravomoci; vzhledem k tomu, že rejstřík byl již zřízen a funguje od prosince 2017;

O.  vzhledem k tomu, že v bodu 32 IID se stanoví, že „Komise vykonává svou úlohu zprostředkovatele tím, že k oběma normotvorným složkám přistupuje stejně a při plném dodržování úlohy, kterou třem orgánům přidělují Smlouvy“;

P.  vzhledem k tomu, že v bodu 34 nové IID Parlament a Rada jakožto spolunormotvůrci zdůrazňují, že je důležité být již před interinstitucionálními jednáními v úzkém kontaktu, jelikož se tím usnadňuje vzájemné pochopení příslušných postojů, a dohodly se, že budou za tímto účelem usnadňovat vzájemnou výměnu názorů a informací, mimo jiné prostřednictvím pravidelného zvaní zástupců ostatních orgánů k neformálním výměnám názorů; vzhledem k tomu, že tato ustanovení nevedla ke vzniku žádných nových specifických postupů nebo struktur; vzhledem k tomu, že zatímco kontakty mezi orgány se v rámci společného prohlášení o legislativních prioritách zintenzivnily, zkušenosti výborů ukazují, že neexistuje žádný systematický přístup, který by takovouto vzájemnou výměnu názorů usnadňoval, a že je i nadále obtížné získat od Rady informace a zpětnou vazbu, pokud jde o otázky, které v ní vznesly členské státy; vzhledem k tomu, že Parlament tuto situaci považuje za značně neuspokojivou;

Q.  vzhledem k tomu, že s cílem dále zvýšit transparentnost legislativního procesu zrevidoval Parlament svůj jednací řád, aby upravil svá pravidla pro interinstitucionální jednání během řádného legislativního postupu, a to na základě ustanovení zavedených v roce 2012; vzhledem k tomu, že zatímco všechny mandáty Parlamentu k vyjednávání jsou veřejné, pro mandáty Rady to neplatí; vzhledem k tomu, že Parlament tuto situaci považuje za značně neuspokojivou;

R.  vzhledem k tomu, že v bodu 39 nové IID se tři orgány zavázaly, že v zájmu usnadnění sledovatelnosti jednotlivých fází legislativního procesu určí do 31. prosince 2016 způsoby, jak za tímto účelem dále rozvíjet platformy a nástroje s cílem vytvořit zvláštní společnou databázi o aktuálním stavu legislativních návrhů; vzhledem k tomu, že dosud nebyla žádná taková společná databáze vytvořena;

S.  vzhledem k tomu, že v bodu 40 nové IID, který se týká vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod, se tři orgány zavázaly, že do šesti měsíců od vstupu nové IID v platnost se sejdou s cílem zahájit jednání o zdokonalených praktických ujednáních pro spolupráci a sdílení informací v rámci Smluv v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie; vzhledem k tomu, že tato jednání byla zahájena v listopadu 2016 a dosud probíhají;

T.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že v mezinárodních obchodních dohodách je spolupráce v oblasti regulace klíčovým nástrojem z hlediska úsilí o navázání dialogu o regulaci a soudržnosti mezi obchodními partnery; vzhledem k tomu, že Komise by měla být v tomto procesu i nadále odhodlána dodržovat zásady spravedlivých a rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty a zajistit nejvyšší možnou míru transparentnosti rozhodovacího procesu;

U.  vzhledem k tomu, že v bodu 46 nové IID tři orgány potvrzují svůj závazek, že budou častěji a při plném dodržování ustanovení interinstitucionální dohody ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů využívat k úpravě stávajících právních předpisů legislativní metodu přepracování;

V.  vzhledem k tomu, že v bodu 48 nové IID se Komise zavázala, že každý rok v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) předloží přehled výsledků, kterých Unie dosáhla ve snaze o zjednodušení právních předpisů, zamezení nadměrné regulaci a snížení administrativní zátěže, a to včetně roční analýzy zátěže; vzhledem k tomu, že výsledky první roční analýzy zátěže byly prezentovány dne 24. října 2017 jako součást pracovního programu Komise na rok 2018;

W.  vzhledem k tomu, že roční analýza zátěže nabízí jedinečnou příležitost ke zjištění a sledování výsledků, kterých EU dosáhla ve snaze zamezit nadměrné regulaci a snížit administrativní zátěž; vzhledem k tomu, že tato analýza představuje skvělou příležitost umožňující prokázat přidanou hodnotu právních předpisů EU a poskytnout občanům EU transparentnost;

X.  vzhledem k tomu, že nová IID vyzývá k interinstitucionální spolupráci v zájmu zjednodušení stávajících právních předpisů Unie a zabránění nadměrné regulaci a administrativnímu zatížení občanů, správních orgánů a podniků; vzhledem k tomu, že Parlament zdůrazňuje, že pokud jde o mezinárodní obchodní dohody, neměly by tyto cíle vést k oslabení norem v oblasti ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví a bezpečnosti při práci, norem Mezinárodní organizace práce nebo práv spotřebitelů;

Y.  vzhledem k tomu, že podle bodu 50 nové IID budou všechny tři orgány plnění nové IID společně a pravidelně monitorovat, a to jak na politické úrovni prostřednictvím každoročních diskusí, tak na odborné úrovni v rámci interinstitucionální koordinační skupiny; vzhledem k tomu, že monitorování na politické úrovni zahrnuje pravidelné diskuse na schůzích Konference předsedů výborů a každoroční hodnotící schůzi na vysoké úrovni; vzhledem k tomu, že byla dále přijata zvláštní monitorovací opatření v souvislosti se společnými prohlášeními o legislativních prioritách EU na rok 2017 a na roky 2018–2019; vzhledem k tomu, že zkušenosti, které výbory dosud získaly, představují navíc velmi cenný nástroj pro hodnocení provádění nové IID; vzhledem k tomu, že Výbor pro právní záležitosti má zvláštní pravomoci v oblasti zdokonalování tvorby právních předpisů a zjednodušování právních předpisů Unie;

Společné závazky a cíle

1.  považuje novou IID za příklad interinstitucionální činnosti, jejímž cílem je zlepšit kvalitu právních předpisů Unie; připomíná, že právní předpisy EU v řadě případů slaďují nebo nahrazují různorodé předpisy 28 členských států, čímž umožňují vzájemný a rovnoprávný přístup na vnitrostátní trhy a celkově snižují administrativní náklady na vytvoření plně funkčního vnitřního trhu;

2.  vítá dosažený pokrok a zkušenosti získané během prvního roku a půl uplatňování nové IID a vybízí orgány, aby nadále usilovaly o uplatňování dohody v plném rozsahu, zejména pokud jde o interinstitucionální jednání o nezávazných kritériích pro uplatňování článků 290 a 291 SFEU, harmonizaci všech základních aktů, které stále odkazují na regulativní postup s kontrolou, interinstitucionální jednání o praktických ujednáních týkajících se spolupráce a sdílení informací o vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod a vytvoření zvláštní společné databáze o aktuálním stavu legislativních návrhů;

3.  připomíná, že cílem nové IID je rozvinout mezi třemi orgány otevřenější a transparentnější vztah, který umožní vydávat vysoce kvalitní právní předpisy v zájmu občanů EU; domnívá se, že přestože je zásada loajální spolupráce mezi orgány zmíněna pouze v bodech 9 a 32 v souvislosti se zvláštními oblastmi, na něž se nová IID vztahuje, je třeba ji dodržovat během celého legislativního cyklu, jakožto jednu ze zásad zakotvených v článku 13 SEU;

Plánování

4.  vítá dohodu tří orgánů na posílení ročního i víceletého plánování Unie v souladu s čl. 17 odst. 1 SEU prostřednictvím strukturovanějšího postupu s přesným harmonogramem; s uspokojením konstatuje, že první interinstitucionální roční plánování podle nové IID proběhlo za aktivní účasti všech tří orgánů, na jejímž základě bylo přijato společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017, jež obsahuje 59 klíčových legislativních návrhů považovaných za prioritu pro rok 2017, a dále společné prohlášení o legislativních prioritách na roky 2018 a 2019, jež obsahuje 31 klíčových legislativních návrhů považovaných za prioritu do konce stávajícího volebního období; v této situaci vítá zejména aktivní zapojení Rady a doufá, že bude pokračovat také v budoucnu, a to i v souvislosti s víceletým plánováním na nové období; domnívá se však, že přednostní zaměření na některé legislativní návrhy, jež bylo dohodnuto ve společných prohlášeních, by nemělo být využíváno k vyvíjení nepřiměřeného tlaku na spolunormotvůrce a větší rychlost by neměla být na úkor legislativní kvality; domnívá se, že je důležité vyhodnotit uplatňování stávající praxe a pravidel pro schvalování společných prohlášení a to, zda je možné zdokonalit jednací řád Parlamentu, pokud jde o jednání o interinstitucionálním plánování, například posílit mandát, který předsedovi poskytují politické skupiny;

5.  domnívá se, že je klíčové, aby během celého procesu přípravy a uplatňování společného prohlášení byly v plném rozsahu konzultovány parlamentní výbory;

6.  zdůrazňuje, že novou IID nejsou dotčeny vzájemné závazky dohodnuté mezi Parlamentem a Komisí v rámcové dohodě z roku 2010; zejména připomíná, že při uplatňování bodů 6–11 nové IID je třeba dodržovat ujednání týkající se harmonogramu pracovního programu Komise uvedená v příloze 4 rámcové dohody z roku 2010;

7.  domnívá se, že při prezentaci svého pracovního programu by Komise měla vedle prvků uvedených v bodu 8 nové IID plánované právní předpisy zdůvodnit s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality a upřesnit jejich evropskou přidanou hodnotu;

8.  vítá zřízení pracovní skupiny Komise pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „dělat méně, zato efektivněji“, která by měla spolu s interinstitucionální dohodou vést k tomu, aby se zvýšila důvěra občanů, kteří považují zásadu subsidiarity za klíčový aspekt demokratického procesu;

9.  vyzývá Komisi, aby předkládala inkluzivnější, podrobnější a spolehlivější pracovní programy; zejména požaduje, aby pracovní programy Komise jasně uváděly právní povahu každého návrhu spolu s přesným a realistickým harmonogramem; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly nadcházející legislativní návrhy a zejména klíčové legislativní balíčky předkládány v dostatečném předstihu před koncem volebního období, aby tak spolunormotvůrci měli dostatek času plně uplatnit své výsady;

10.  podporuje rozvoj účinných právních předpisů zaměřených na posilování ochrany zaměstnanosti a rozvoj konkurenceschopnosti EU se zvláštním důrazem na malé a střední podniky napříč všemi hospodářskými odvětvími;

11.  vítá skutečnost, že Komise na požadavky Parlamentu na předložení unijních aktů podle článku 225 SFEU reagovala ve většině případů během tříměsíční lhůty uvedené v bodu 10 nové IID; zdůrazňuje však, že Komise nepřijala žádná zvláštní sdělení stanovená v tomto ustanovení; vyzývá Komisi, aby tato zvláštní sdělení přijímala s cílem zajistit plnou transparentnost a poskytnout politickou odpověď na požadavky Parlamentu uvedené v jeho usneseních a také s řádným ohledem na příslušné analýzy Parlamentu týkající se evropské přidané hodnoty a nákladů vyplývajících z neexistence společného evropského postupu;

12.  zdůrazňuje význam loajální a transparentní spolupráce mezi Parlamentem, Radou a Komisí, která by se měla v praxi projevit tím, že Komise bude skutečně usilovat o to, aby do provádění opatření týkajících se plánování zapojovala na stejné úrovni Parlament i Radu, a připomíná Komisi, že na legislativní a nelegislativní zprávy z vlastního podnětu je povinna bezodkladně reagovat; s politováním konstatuje, že některé zprávy z vlastního podnětu zůstávají bez reakce, a vyzývá Komisi, aby spolunormotvůrcům ve lhůtě tří měsíců poskytovala důvody pro stažení návrhu a rovněž odůvodněnou odpověď na žádosti týkající se legislativních nebo nelegislativních návrhů;

13.  domnívá se, že odstraněním všech odkazů na používání alternativních způsobů regulace v nové IID není dotčen postoj Parlamentu, že „měkké právo“ je třeba uplatňovat jen s největší opatrností a v řádně odůvodněných případech, aniž by byla ohrožena právní jistota a srozumitelnost stávajících právních předpisů, a po konzultaci s Parlamentem(26); je dále znepokojen tím, že nedostatečně jasné hranice pro využívání „měkkého práva“ mohou dokonce vybízet k jeho použití, aniž by existovala, že Parlament bude moci vykonávat kontrolu;

14.  vyzývá Radu a Komisi, aby souhlasily s tím, že alternativní způsoby regulace, pokud jsou skutečně nezbytné, budou uváděny v ročních a víceletých programových dokumentech, aby je normotvůrci mohli řádně identifikovat a podrobit přezkumu;

Nástroje pro zdokonalení tvorby právních předpisů

15.  zdůrazňuje, že posouzení dopadů mohou poskytovat informace, nesmí však nahrazovat politická rozhodnutí nebo nepřiměřeně zpomalovat legislativní proces; zdůrazňuje, že během celého legislativního procesu a ve všech posouzeních dopadů navrhovaných právních předpisů je třeba věnovat zvláštní pozornost potenciálním dopadům na ty zúčastněné subjekty, které mají nejméně příležitostí své obavy tvůrcům politik sdělit, včetně malých a středních podniků, občanské společnosti, odborů a dalších, kteří nemají výhodu v podobě snadného přístupu do jednotlivých orgánů; je přesvědčen, že při posuzování dopadů je nutné se stejnou měrou věnovat zejména sociálním, zdravotním a environmentálním důsledkům a že musí být zhodnocen také dopad na základní práva občanů a rovnost žen a mužů;

16.  připomíná, že malé a střední podniky představují 99 % všech podniků v EU, vytváří 58 % obratu EU a zaměstnávají dvě třetiny celkového počtu pracovníků v soukromém sektoru; dále připomíná, že se Komise v iniciativě „Small Business Act“ zavázala k tomu, že bude při tvorbě politik uplatňovat zásadu „zelenou malým a středním podnikům“, což zahrnuje test dopadů plánovaných právních a správních iniciativ na malé a střední podniky(27); připomíná, že ve svém rozhodnutí ze dne 9. března 2016 o nové IID Parlament uvedl, že znění nové IID nezavazuje dostatečně tři orgány k tomu, aby do svých posouzení dopadů zahrnovaly testy dopadů na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost(28); zdůrazňuje, že ve všech fázích legislativního cyklu je třeba zohledňovat a sledovat dopad na konkurenceschopnost a inovace, jakož i potřeby malých a středních podniků, a vyjadřuje uspokojení nad tím, že pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy předepisují, že je při veškerém posuzování dopadů nutné věnovat se v případě potřeby potenciálním dopadům na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost a systematicky o nich informovat; poukazuje na skutečnost, že posuzování dopadů na malé a střední podniky vykazuje často nedostatky v oblasti kvality a soudržného provádění; vyzývá Komisi, aby zvážila, jak by bylo možné lépe zohledňovat dopad na malé a střední podniky, a má v úmyslu tuto otázku úzce sledovat v nadcházejících letech;

17.  v souvislosti se zdokonalováním tvorby právních předpisů naléhavě žádá Komisi, aby lépe posoudila sociální a environmentální důsledky svých politik a jejich dopad na základní práva občanů a měla přitom na paměti také náklady spojené s neexistencí právních předpisů na evropské úrovni a skutečnost, že analýzy nákladů a přínosů jsou pouze jedním z mnoha kritérií;

18.  znovu žádá, aby byly do všech posouzení dopadů povinně zahrnovány vyvážené analýzy střednědobých až dlouhodobých hospodářských, sociálních, environmentálních a zdravotních dopadů;

19.  vyzývá Komisi, aby posouzení dopadů a následná hodnocení využívala k hodnocení slučitelnosti iniciativ, návrhů či stávajících právních předpisů s cíli udržitelného rozvoje a jejich dopadu na pokrok a plnění těchto cílů;

20.  připomíná, že během jednání se již dále nenavázalo na myšlenku dalšího odborného nezávislého panelu ad hoc uvedenou v původním návrhu nové IID, který předložila Komise; zdůrazňuje, že cílem zřízení tohoto panelu bylo posílit nezávislost, transparentnost a objektivitu posouzení dopadů; připomíná, že v bodu 15 nové IID bylo dohodnuto, že Parlament a Rada, pokud to považují za přiměřené a potřebné, provádějí posouzení dopadů svých vlastních podstatných změn návrhu Komise, jež jsou nezbytně nutná k informovanému a fundovanému rozhodování; připomíná svým výborům, že je důležité tento nástroj využívat vždy, kdy je to zapotřebí;

21.  vítá skutečnost, že nová IID odkazuje na zahrnutí zásad subsidiarity a proporcionality do rozsahu posouzení dopadů; v tomto ohledu zdůrazňuje, že by posouzení dopadů měla vždycky zahrnovat hloubkovou a pečlivou analýzu souladu návrhu se zásadami subsidiarity a proporcionality a upřesňovat jeho evropskou přidanou hodnotu;

22.  konstatuje, že značný počet návrhů Komise nedoprovázela posouzení dopadů a že výbory vyjadřují znepokojení nad skutečností, že kvalita a úroveň podrobností posouzení dopadů se liší, od komplexních až po spíše povrchní; poukazuje na skutečnost, že v první fázi uplatňování nové IID nebyla posouzení dopadů připojena k 20 z 59 návrhů Komise obsažených ve společném prohlášení z roku 2017; připomíná v této souvislosti, že zatímco se v každém případě předpokládá, že by posouzení dopadů měla být připojena k iniciativám, u nichž se očekává významný sociální, hospodářský nebo environmentální dopad, bod 13 IID rovněž uvádí, že by obecně měla být posouzení dopadů připojena i k iniciativám zahrnutým do pracovního programu Komise či do společného prohlášení;

23.  vítá skutečnost, že podle IID je při stanovování legislativního programu třeba zohlednit „evropskou přidanou hodnotu“ každého navrhovaného opatření Unie, jakož i náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu, pokud nejsou na úrovni Unie přijata žádná opatření; poukazuje na skutečnost, že náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu lze odhadovat na 1,75 bilionu EUR ročně, což odpovídá 12 % HDP EU (2016); v této souvislosti oceňuje práci ředitelství pro posuzování dopadů a celoevropského přínosu výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS);

24.  vyzývá Komisi, aby dále objasnila, jakým způsobem hodlá posuzovat náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu – mimo jiné náklady pro výrobce, spotřebitele, pracovníky, správní orgány a životní prostředí způsobené skutečností, že právní předpisy nejsou harmonizovány na úrovni EU, i tím, že rozdílná vnitrostátní pravidla způsobují dodatečné náklady a vedou k tomu, že politiky jsou méně účinné – jak je uvedeno v bodech 10 a 12 nové IID; zdůrazňuje, že toto posouzení by se mělo provádět nejen v případě ustanovení o skončení platnosti, ke konci programu nebo v případě, kdy je plánováno jeho zrušení, ale mělo by být zvažováno také v případech, kdy opatření či právní předpisy na úrovni EU ještě neexistují nebo jsou předmětem přezkumu;

25.  připomíná, že bývalý Výbor pro posuzování dopadů byl nahrazen novým Výborem pro kontrolu regulace, čímž byla posílena jeho nezávislost; připomíná, že musí být zajištěna nezávislost, transparentnost a objektivita Výboru pro kontrolu regulace a jeho činnosti a že členové výboru by neměli podléhat žádné politické kontrole(29); zdůrazňuje, že by Komise měla zajistit, aby byla všechna stanoviska výboru, včetně těch negativních, zveřejňována a zpřístupňována současně s příslušnými posouzeními dopadů; žádá, aby bylo provedeno hodnocení toho, jaký způsobem Výbor pro kontrolu regulace plní svou úlohu dohledu a poskytování objektivního poradenství v souvislosti s posouzeními dopadů;

26.  poukazuje na skutečnost, že ředitelství Parlamentu pro posuzování dopadů a celoevropského přínosu zřízené v rámci jeho správních orgánů pomáhá parlamentním výborům a nabízí jim celou škálu služeb, pro které musí být dostupné dostatečné zdroje, aby se zajistilo, že poslanci a výbory mají k dispozici tu nejlepší možnou podporu; s uspokojením bere na vědomí skutečnost, že Konference předsedů výborů přijala dne 12. září 2017 aktualizovanou verzi „Příručky pro posuzování dopadů – Pokyny pro výbory“;

27.  vyzývá všechny výbory, aby co nejdříve v rámci legislativního procesu přezkoumávaly posouzení dopadů vypracovaná Komisí a analýzu posouzení dopadů ex ante vypracovanou Parlamentem;

28.  připomíná, že podle bodu 14 nové IID Parlament při projednávání legislativních návrhů Komise plně zohlední posouzení dopadů Komise; v této souvislosti připomíná, že parlamentní výbory mohou Komisi vyzvat, aby své posouzení dopadů a zvolené politické řešení představila na schůzi celého výboru, a vyzývá své výbory, aby této příležitosti využívaly pravidelněji, stejně jako možnosti vyžádat si od útvarů Parlamentu první hodnocení posouzení dopadů vypracovaného Komisí; zdůrazňuje však, že tento postup nesmí vést k omezování manévrovacího prostoru, který mají spolunormotvůrci k dispozici;

29.  vítá možnost, aby Komise svá vlastní posouzení dopadů doplňovala v průběhu legislativního procesu; domnívá se, že by bod 16 nové IID měl být vykládán v tom smyslu, že by Komise měla v zásadě na žádost Parlamentu nebo Rady takováto doplňující posouzení dopadů neprodleně poskytnout;

30.  zdůrazňuje význam včasného, veřejného a transparentního zapojení zúčastněných stran a konzultací s nimi, s dostatečnou lhůtou pro smysluplná vyjádření; zdůrazňuje, že je mimořádně důležité, aby tyto veřejné konzultace vedla Komise v přípravné fázi návrhu ve všech úředních jazycích;

31.  připomíná, že podle bodu 17 nové IID o zdokonalení tvorby právních předpisů si „o organizaci posouzení dopadů rozhodne každý z orgánů sám, což se týká i vnitřních organizačních zdrojů a kontroly kvality“;

32.  vítá skutečnost, že v bodu 17 nové IID se všechny tři orgány zavázaly, že si budou vyměňovat informace o osvědčených postupech a metodikách týkajících se posouzení dopadů; domnívá se, že tento postup by, kdykoli to bude možné, měl zahrnovat sdílení nezpracovaných údajů, z nichž vychází posouzení dopadů provedené Komisí, a to zejména pokud se Parlament rozhodne, že posouzení dopadů Komise doplní vlastním příspěvkem; vybízí za tímto účelem útvary všech tří orgánů, aby spolupracovaly v nejvyšší možné míře, a to i pokud jde o společná školení o metodikách posouzení dopadů, a to mimo jiné i s cílem vytvořit v budoucnu společnou interinstitucionální metodiku;

33.  s odkazem na bod 18 nové IID trvá na tom, že je zásadně důležité, aby se „původní posouzení dopadů provedené Komisí a jakákoli další posouzení dopadů uskutečněná během legislativního procesu orgány “ před dokončením legislativního procesu zveřejnila, aby byla zajištěna transparentnost vůči občanům a zúčastněným stranám;

34.  opakuje svůj postoj, že zúčastněné strany, včetně odborů a občanské společnosti, by měly mít možnost účinně se zapojit do postupu posuzování dopadů v co nejranější fázi konzultace, a vyzývá Komisi, aby za tímto účelem systematičtěji využívala přípravné plány a počáteční posouzení dopadů a zveřejňovala je včas, tj. na začátku postupu posuzování dopadů;

35.  vítá závazek Komise, že bude před přijetím návrhu provádět rozsáhlé konzultace, a především podporovat přímou účast malých a středních podniků, občanské společnosti a dalších koncových uživatelů na konzultacích; s uspokojením konstatuje, že revidované pokyny ke zlepšování právní úpravy Komise jdou tímto směrem;

36.  vyzdvihuje nová ustanovení o konzultacích s veřejností a zúčastněnými stranami, které by měly být důležitým nástrojem v přípravné fázi i během celého legislativního procesu;

37.  naléhavě vyzývá Komisi, aby dodržovala závazné lhůty stanovené pro zprávy o provádění a pro přezkum směrnic a nařízení;

38.  zdůrazňuje význam zpětného hodnocení stávajících právních předpisů v souladu se zásadou „nejprve hodnotit“ a doporučuje, aby, kdykoli je to možné, probíhalo formou posouzení dopadů ex post za použití stejné metodiky jako v případě posouzení dopadů ex ante, jež se týkalo téhož právního předpisu, s cílem umožnit lepší vyhodnocení výsledků tohoto předpisu;

39.  vítá bod 22 nové IID, v němž se za účelem podpory postupu hodnocení stávajících právních předpisů všechny tři orgány dohodly, že v právních předpisech budou tam, kde je to vhodné, stanovovány požadavky na podávání zpráv, monitorování a hodnocení a zároveň se bude omezovat nadměrná regulace a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy; bere na vědomí problémy, které souvisejí se shromažďováním údajů v členských státech, pokud jde o výsledky právních předpisů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby v tomto směru zvýšily své úsilí;

40.  vítá bod 23 nové IID, v němž všechny tři orgány souhlasí, že budou systematicky zvažovat používání ustanovení o přezkumu v právních předpisech; vyzývá Komisi, aby ve vhodných případech ustanovení o přezkumu zahrnovala do svých návrhů a aby v opačném případě uváděla důvody, proč se od tohoto obecného pravidla odchýlila;

Legislativní nástroje

41.  vítá závazky Komise, pokud jde o rozsah důvodové zprávy, která doprovází každý její legislativní návrh; vyjadřuje zvláštní uspokojení nad tím, že Komise bude rovněž podávat vysvětlení, proč jsou navrhovaná opatření opodstatněná z hlediska zásad subsidiarity a proporcionality; v této souvislosti zdůrazňuje význam posíleného a komplexního posouzení a odůvodnění, pokud jde o soulad s těmito zásadami, jakož i o evropskou přidanou hodnotu navrhovaného opatření;

42.  domnívá se, že je nezbytný soulad mezi důvodovou zprávou a posouzením dopadů, jež se týkají téhož návrhu; vyzývá proto Komisi, aby tento soulad zajistila a aby vysvětlila svou volbu v případě, že se od závěrů posouzení dopadů liší;

43.  upozorňuje na skutečnost, že v bodu 25 nové IID se Komise pouze zavázala „náležitým způsobem zohledňovat rozdíl v povaze a účincích mezi nařízeními a směrnicemi“; znovu opakuje svůj požadavek, aby byla ve snaze uplatňovat přístup nastíněný v Montiho zprávě v legislativních návrzích více využívána nařízení(30), a to v souladu s právními požadavky stanovenými Smlouvami, pokud jde o jejich využívání, s cílem zajistit soudržnost, jednoduchost a právní jistotu v celé Unii;

44.  vítá závazek tří orgánů vyměňovat si názory ohledně změn právního základu, jak se uvádí v bodu 25 nové IID; zdůrazňuje úlohu a odborné znalosti Výboru pro právní záležitosti při ověřování právních základů(31); připomíná postoj Parlamentu, že bude bránit všem pokusům o oslabení legislativních pravomocí Parlamentu prostřednictvím neodůvodněných změn právního základu; vybízí Radu, aby plně dodržovala svůj závazek, že v případě sporu ohledně navrhovaného právního základu povede dialog s Parlamentem, zejména u politicky citlivých spisů;

45.  vyzdvihuje skutečnost, že by se volba právního základu návrhu Komise měla zakládat na objektivních skutečnostech, které podléhají soudnímu přezkumu; zdůrazňuje však právo Parlamentu jako spolunormotvůrce navrhovat změny právního základu na základě svého výkladu Smluv;

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

46.  zdůrazňuje význam zásady zakotvené v bodu 26 nové IID a připomíná, že je v pravomoci normotvůrce, aby rozhodl, zda a v jaké míře budou použity akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty, a to v mezích stanovenými Smlouvami a s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie(32);

47.  konstatuje, že přenesení pravomocí na Komisi není pouze technickou záležitostí, ale že může zahrnovat i politicky citlivé otázky, které mají pro občany, spotřebitele a podniky EU velký význam;

48.  vítá úsilí Komise dodržet lhůtu uvedenou v bodu 27 nové IID pro návrh na harmonizaci všech základních aktů, jež stále odkazují na regulativní postup s kontrolou; dále se domnívá, že v zásadě by všechny případy, které v minulosti spadaly pod regulativní postup s kontrolou, měly být nyní uvedeny do souladu s článkem 290 SFEU, a tudíž je třeba je přeměnit v akty v přenesené pravomoci(33);

49.  upozorňuje na skutečnost, že zavedení povinnosti pro Komisi, aby při přípravě aktů v přenesené pravomoci systematicky využívala odborníky z členských států, by nemělo znamenat, že příslušný postup bude velmi podobný, či dokonce úplně stejný jako postup, který byl stanoven pro přípravu prováděcích aktů, a to zejména pokud jde o procesní výsady svěřené těmto odborníkům; domnívá se, že výše uvedené skutečnosti mohou rovněž stírat rozdíly mezi těmito dvěma druhy aktů do té míry, že by mohly znamenat de facto znovuobnovení mechanismu postupu projednávání ve výborech, který platil před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost;

50.  vyjadřuje svou nespokojenost nad skutečností, že přes ústupky učiněné Parlamentem se Rada stále velmi zdráhá přijímat akty v přenesené pravomoci, když jsou splněna kritéria podle článku 290 SFEU; připomíná, že v souladu se sedmým bodem odůvodnění nové IID by tato dohoda měla usnadnit jednání v rámci řádného legislativního postupu a zlepšit uplatňování článků 290 a 291 SFEU; poukazuje na skutečnost, že Rada u několika legislativních spisů přesto trvala buď na svěření prováděcích pravomocí podle článku 291 SFEU, nebo na tom, aby byly všechny prvky, jež byly in abstracto způsobilé k přenesení pravomocí či ke svěření prováděcích pravomocí, začleněny do samotného základního aktu; vyjadřuje zklamání nad skutečností, že Komise v těchto případech nehájila své původní návrhy;

51.  je velmi znepokojen skutečností, že se Rada téměř systematicky snaží nahrazovat akty v přenesené pravomoci prováděcími akty; za obzvláště nepřijatelnou pokládá skutečnost, že se Rada pokouší využívat polisabonských úprav právních aktů k tomu, aby regulativní postup s kontrolou nahradila nikoli akty v přenesené pravomoci, nýbrž prováděcími akty;

52.  vítá zahájení interinstitucionálních jednání uvedených v bodu 28 nové IID; potvrzuje svůj postoj týkající se nezávazných kritérií pro uplatňování článků 290 a 291 SFEU uvedený v usnesení Parlamentu ze dne 25. února 2014(34); domnívá se, že by tato kritéria měla být základem pro daná jednání;

53.  připomíná, že politicky významné prvky, jako jsou unijní seznamy nebo rejstříky produktů či látek, by měly zůstávat nedílnou součástí základního právního aktu – případně ve formě příloh –, a měly by být proto upravovány pouze akty v přenesené pravomoci; zdůrazňuje, že v zájmu právní jistoty je třeba vyvarovat se vytváření samostatných seznamů;

54.  má za to, že kritéria pro použití článků 290 a 291 SFEU musí zohledňovat rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, jež byla vydána například ve věci biocidy, ve věci aktu v přenesené pravomoci v souvislosti s nástrojem pro propojení Evropy a ve věci mechanismu vízové vzájemnosti(35);

55.  vítá závazek Komise, že pokud bude v raných fázích přípravy návrhů prováděcích aktů zapotřebí širších odborných znalostí, bude podle potřeby využívat skupin odborníků, cílených konzultací se zúčastněnými stranami a veřejných konzultací; domnívá se, že Parlament by měl být o zahájení každého takového postupu konzultace řádně informován;

56.  s uspokojením bere na vědomí, že Komise v bodu 28 nové IID souhlasila, že zajistí, aby Parlament a Rada měly rovný přístup ke všem informacím o aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech, a dostávaly tak všechny dokumenty současně s odborníky z členských států; vítá skutečnost, že odborníci Parlamentu a Rady budou mít systematický přístup na schůze odborných skupin Komise, na něž jsou zváni odborníci z členských států a jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci; vyzývá Komisi, aby se tímto závazkem skutečně a konzistentně řídila; konstatuje, že se tento přístup již zlepšil;

57.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prohloubit neformální spolupráci během fáze přípravy aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů; varuje před tím, aby byl při přípravě aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů opomíjen záměr spolunormotvůrců, tak jak byl vyjádřen v legislativním aktu jako takovém a v rámci jeho cíle; zdůrazňuje význam rejstříku aktů v přenesené pravomoci, který je nyní již v provozu;

58.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise považuje v řadě případů opatření na úrovni 2 navržená všemi třemi orgány pro finanční služby (ESAME, EBA a EIOPA) za přijatá beze změn, čímž se krátí doba na přezkum, která je Parlamentu k dispozici v případě zavádění zásadních změn či značného počtu změn;

59.  vítá rychlý pokrok, jehož bylo dosaženo na interinstitucionální úrovni při vytváření společného rejstříku aktů v přenesené pravomoci, a vítá jeho oficiální spuštění dne 12. prosince 2017;

60.  s potěšením konstatuje, že bude moci využívat dobře strukturovaný a uživatelsky vstřícný rejstřík aktů v přenesené pravomoci, který byl na žádost Parlamentu zveřejněn dne 12. prosince 2017;

61.  konstatuje, že zdokonalením legislativních postupů na úrovni EU a včasnou a hlubší interinstitucionální spoluprací by se mohlo dosáhnout důslednějšího a harmonizovanějšího uplatňování práva EU;

Transparentnost a koordinace legislativního procesu

62.  vítá skutečnost, že podle bodu 32 nové IID mají Parlament a Rada jakožto společní normotvůrci vykonávat své pravomoci za rovných podmínek a Komise musí plnit svou úlohu zprostředkovatele tím, že k oběma normotvorným složkám přistupuje stejně; připomíná, že tato zásada je již zakotvena v Lisabonské smlouvě; žádá proto Komisi, aby zpřístupňovala a, je-li to možné, zveřejňovala veškeré relevantní dokumenty související s legislativními návrhy, včetně pracovních dokumentů, a poskytovala je oběma normotvůrcům ve stejnou dobu;

63.  vyjadřuje politování nad tím, že body 33 a 34 nové IID dosud nevedly ke zlepšení toku informací od Rady, zejména s ohledem na zjevný a obecně rozšířený nedostatek informací o otázkách vznesených členskými státy v rámci Rady a neexistenci systematického přístupu, který by usnadňoval vzájemnou výměnu názorů a informací; se znepokojením konstatuje, že tok informací se mezi jednotlivými předsednictvími obvykle značně liší a liší se i mezi útvary generálního sekretariátu Rady; zdůrazňuje asymetrický přístup společných normotvůrců k informacím, neboť Rada se může účastnit schůzí parlamentních výborů, ale zástupci Parlamentu nejsou zváni na schůze pracovních skupin Rady; domnívá se tudíž, že je žádoucí zavést soudržný transparentní přístup; navrhuje, aby byly schůze a zasedání Rady zásadně veřejné, jako je tomu v Parlamentu;

64.  požaduje, aby byly plně uplatňovány body 33 a 34 nové IID; zejména žádá Radu, aby byly pořady jednání, pracovní dokumenty a návrhy předsednictví pracovních skupin a Výboru stálých zástupců vlád členských států (Coreper) předávány Parlamentu pravidelně a strukturovaně, aby oba společní normotvůrci měli obdobnou úroveň informací; domnívá se, že body 33 a 34 nové IID je třeba vykládat v tom smyslu, že vedle neformálních výměn názorů může být Parlament vyzván, aby vyslal svého zástupce na schůze pracovních skupin Rady a Coreperu;

65.  zdůrazňuje, že ve smyslu bodů 35 a 36 nové IID může být synchronizace a urychlení legislativního procesu dosaženo pouze tehdy, pokud bude současně zajištěno plné respektování pravomocí každého z orgánů; domnívá se proto, že  synchronizace ani urychlování nemůže za žádných okolností vést k tomu, aby jiné orgány Parlamentu nařizovaly dodržování určitého harmonogramu;

66.  naléhavě žádá, aby bylo zintenzivněno úsilí o vytvoření zvláštní společné databáze o aktuálním stavu legislativních návrhů uvedených v bodu 39 nové IID; připomíná, že tato databáze by měla obsahovat informace o všech fázích legislativního procesu s cílem umožnit jeho sledovatelnost; navrhuje, že by měla rovněž obsahovat informace o postupu posouzení dopadů;

67.  připomíná třem orgánům EU, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku při vytváření zvláštní společné databáze o aktuálním stavu legislativních návrhů;

68.  navrhuje, aby se Rada a Parlament scházely nejméně jednou v průběhu postupu konzultace, aby tak Parlament mohl předložit a zdůvodnit přijaté změny a aby Rada mohla ke každému z nich zaujmout postoj; navrhuje, aby Rada v každém případě předkládala písemnou odpověď;

69.  navrhuje, aby Parlament vypracoval kvantitativní studii o účinnosti postupu konzultace;

70.  naléhavě vyzývá Komisi, aby dodržovala harmonogram stanovený v nařízení o evropských orgánech dohledu při rozhodování o tom, zda schválí, pozmění nebo neschválí návrhy technických norem, a aby přinejmenším oficiálně informovala společného normotvůrce s dostatečným předstihem v případě, že výjimečně nebude schopna tento harmonogram dodržet, a zároveň uvedla důvody, které k tomu vedly; zdůrazňuje, že Komise v poslední době tuto povinnost v řadě případů nedodržela; připomíná Komisi, že postupy, jejichž prostřednictvím Parlament prohlašuje, že proti aktu nevysloví námitku, nejsou zamýšleny k tomu, aby se jimi kompenzovala zpoždění, k nimž dojde na straně Komise, a že tyto postupy mají významný dopad na dobu, kterou má Parlament k dispozici pro výkon svého práva dohledu;

71.  vítá skutečnost, že interinstitucionální jednání uvedená v bodu 40 nové IID byla zahájena v listopadu 2016; s politováním bere na vědomí, že po více než roce diskusí, třech kolech jednání na politické úrovni a řadě zasedání na technické úrovni nebylo zatím dosaženo dohody navzdory jasné a ustálené judikatuře; připomíná pokrok, který byl dosud učiněn, a rozhodně trvá na tom, aby tato jednání byla dokončena ještě za bulharského předsednictví;

72.  vítá písemné brífinky poskytované Komisí před mezinárodními konferencemi a každodenní ústní brífinky, jež předsednictví Rady a Komise pořádají v průběhu těchto konferencí;

73.  lituje toho, že se Parlament nesmí účastnit jako pozorovatel koordinačních schůzek EU během mezinárodních konferencí;

74.  připomíná Radě a Komisi, že praktická opatření v souvislosti s mezinárodními dohodami musejí být v souladu se Smlouvami, zejména s čl. 218 odst. 10 SFEU, a musí zohledňovat rozhodnutí Soudního dvora EU, jako např. rozhodnutí ve věci Tanzanie a ve věci Mauricius(36);

75.  vyzývá ostatní orgány, aby dodržovaly Smlouvy a nařízení a řídily se příslušnou judikaturou s cílem zajistit, aby byl Parlament:

76.  domnívá se, že je nezbytně nutné ve všech oblastech respektovat dlouhou dobu zavedený postup spočívající v tom, že se předtím, než se začnou prozatímně uplatňovat obchodní a investiční ustanovení politicky důležitých dohod, vyčkává na souhlas Parlamentu, k čemuž se ve svém slyšení dne 29. září 2014 zavázala i komisařka Malmströmová; vyzývá Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby i nadále tuto praxi rozšiřovaly na všechny mezinárodní dohody;

77.  konstatuje, že Parlament je připraven znovu se obrátit na Soudní dvůr EU, aby zajistil dodržování práv Parlamentu, pokud v blízké budoucnosti nebude dosaženo přesvědčivého pokroku v jednáních o bodu 40 nové IID;

78.  připomíná, že každý z orgánů by si měl být vědom toho, že jeho odpovědnost coby normotvůrce nekončí v okamžiku, kdy jsou mezinárodní dohody uzavřeny; zdůrazňuje, že je třeba bedlivě sledovat provádění dohod a nadále usilovat o zajištění toho, aby sloužily svému cíli; vyzývá orgány, aby rozšířily osvědčené postupy a přístup založený na spolupráci i na provádění a hodnocení jednotlivých fází mezinárodních dohod;

79.  konstatuje, že posouzení dopadů, včetně analýzy situace v oblasti lidských práv, může být důležitým nástrojem při jednáních o obchodních a investičních dohodách, který pomůže smluvním stranám dodržovat jejich závazky v oblasti lidských práv, a připomíná závazný charakter dohod, jako je Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech;

80.  vyzývá Komisi a Radu, aby pokud jde o přijetí směrnic pro jednání, jednání, výběr právního základu návrhů, které mají být podepsány a uzavřeny, a zejména podpis a uzavírání mezinárodních obchodních dohod Radou, plně respektovaly rozdělení pravomocí mezi EU a její členské státy, jak lze vyvodit z posudku Soudního dvora EU 2/15 ze dne 16. května 2017;

81.  vyzývá evropské zástupce, aby věnovali zvláštní pozornost souladu mezinárodních standardů či požadavků s přijatými závaznými právními předpisy EU;

82.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila dokumenty zachycující její postoj v mezinárodních organizacích, které stanovují normy ve finanční, peněžní a regulační oblasti, zejména pokud jde o Basilejský výbor pro bankovní dohled; požaduje, aby byl Parlament plně informován ve všech fázích utváření mezinárodních norem, které mohou mít vliv na právo EU;

83.  vyzývá, aby byl v souladu se svou zprávou ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí zaveden a formalizován „finanční dialog“ o přijímání a soudržnosti evropských postojů před velkými jednáními na mezinárodní úrovni(37); zdůrazňuje, že tyto postoje by měly být předem projednávány a známy na základě podrobných pokynů, které by mohla doplňovat předjímající usnesení s doporučeními, a že je třeba zajistit vhodné následné kroky, přičemž Komise by měla pravidelně předkládat zprávy o provádění těchto pokynů;

84.  připomíná své prohlášení ze dne 15. března 2018 o umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky(38), v němž vyjádřil politování nad tím, že jeho úloha a práva jako společného normotvůrce rovnoprávného s Radou nebyly řádně zohledněny;

85.  uznává mandát, který dne 6. prosince 2017 přijal Coreper, když se dohodl na postoji Rady k návrhu Komise týkajícímu se povinného rejstříku transparentnosti; vyzývá všechny strany, aby ukončily jednání v duchu řádné spolupráce s cílem zlepšit transparentnost legislativního procesu;

86.  připomíná rozsudek De Capitani(39), který znovu potvrzuje, že zásady veřejnosti a transparentnosti náleží k legislativnímu procesu EU a že nelze dodržovat obecnou domněnku nezveřejňování legislativních dokumentů, včetně dokumentů trialogů;

Provádění a uplatňování právních předpisů Unie

87.  zdůrazňuje význam zásady stanovené v bodu 43 nové IID, že pokud se členské státy při provádění směrnic ve vnitrostátním právu rozhodnou přidat další prvky, které s těmito právními předpisy Unie nijak nesouvisejí, mělo by být možné je rozpoznat buď prostřednictvím prováděcího aktu nebo aktů, nebo prostřednictvím souvisejících dokumentů; konstatuje, že tyto informace dosud často chybí; vyzývá Komisi a členské státy, aby jednaly společně a jednotně s cílem řešit nedostatečnou transparentnost a jiné problémy související s překračováním norem vyžadovaných právními předpisy EU (tzv. „gold-plating“(40));

88.  zastává názor, že při uplatňování a provádění aktů EU ve vnitrostátním právu je třeba jasně rozlišovat mezi případy, kdy členské státy zavádějí další administrativní požadavky, které nesouvisejí s právními předpisy EU (tzv. „gold plating“), a případy stanovování vyšších standardů, které přesahují rámec minimálních norem EU v oblastech ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele, zdravotní péče a bezpečnosti potravin;

89.  domnívá se, že v zájmu omezení problémů souvisejících s tzv. „gold-platingem“ by se tyto tři orgány měly zavázat k přijímání právních předpisů EU, které budou jasné, snadno proveditelné ve vnitrostátním právu a budou mít zvláštní evropskou přidanou hodnotu; připomíná, že je sice třeba vyhnout se další zbytečné administrativní zátěži, tato snaha by však neměla členským státům bránit v zachování nebo přijímání ambicióznějších opatření a přijímání přísnějších sociálních a environmentálních norem a norem na ochranu spotřebitele v případech, kdy jsou právními předpisy Unie stanoveny pouze minimální normy;

90.  vyzývá členské státy, aby při provádění právních předpisů EU pokud možno nevytvářely další administrativní požadavky a aby tyto dodatečné požadavky označily v prováděcím aktu či v souvisejících dokumentech, jak požaduje bod 43 interinstitucionální dohody;

91.  připomíná, že podle bodu 44 IID by členské státy měly spolupracovat s Komisí, pokud jde o získávání informací a údajů potřebných k monitorování a hodnocení způsobu, jakým je prováděno právo Unie; vyzývá proto členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření pro dodržení svých závazků, mimo jiné tím, že budou poskytovat srovnávací tabulky s jasnými a přesnými informacemi o vnitrostátních opatřeních, kterými se směrnice provádějí do vnitrostátního právního řádu, jak bylo dohodnuto ve společném politickém prohlášení členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech a ve společném politickém prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 27. října 2011 o informativních dokumentech;

92.  domnívá se, že závazek přijatý Komisí v souladu s bodem 45 nové IID by měl být vykládán v tom smyslu, že – s náležitým zřetelem na předpisy v oblasti důvěrnosti – se podstatně zlepší přístup Parlamentu k informacím týkajícím se postupu předcházejícímu řízení o nesplnění povinnosti a vlastního řízení; opakuje v této souvislosti svůj dlouhodobý požadavek adresovaný Komisi, pokud jde o informace, na které má Parlament právo(41);

93.  opakovaně oceňuje mechanismus pro řešení problémů EU Pilot jakožto neformálnější, ale přesto efektivní způsob, jak zajistit dodržování práva Unie ze strany členských států(42); nesouhlasí s vyjádřením Komise, že bude systematicky zahajovat řízení o nesplnění povinnosti, aniž by se nadále spoléhala na tento mechanismus(43);

94.  připomíná, že členové Komise mají povinnost respektovat legislativní výsady poslanců Evropského parlamentu; domnívá se, že musejí Parlamentu poskytnout veškeré nezávisle vypracované studie, na jejichž základě bylo jejich rozhodnutí přijato a že současně musejí zveřejnit ty ze studií, které jsou v rozporu s jejich závěry;

95.  lituje toho, že nejsou ve stejnou dobu k dispozici všechny překlady legislativních návrhů, což zdržuje legislativní proces;

96.  zdůrazňuje, že pro účinné uplatňování právních předpisů EU je nezbytné zajistit, aby postupy jimi zavedené odpovídaly základnímu účelu vlastního právního předpisu a zejména konečnému cíli ochrany životního prostředí, pokud jde o zajištění vysokého stupně této ochrany;

97.  uznává, že práce Petičního výboru je důležitá, neboť posuzuje kvalitu tvorby právních předpisů EU s ohledem na jejich skutečné provádění a může posloužit jako základ pro zdokonalení legislativních textů a postupů; poukazuje v této souvislosti na důležitost skutečné interinstitucionální spolupráce s Komisí, pokud jde o zajištění řádného přezkoumání petic;

Zjednodušování

98.  vítá závazek uvedený v bodu 46 nové IID týkající se častějšího využívání legislativní metody přepracování právních aktů; znovu opakuje, že tato metoda by měla představovat řádný legislativní postup, neboť se jedná o neocenitelný nástroj ke zjednodušení(44); domnívá se však, že v případě úplného přepracování politiky by Komise namísto použití metody přepracování měla předložit návrh na zcela nový právní akt, kterým se zruší stávající právní předpisy, aby tak společní normotvůrci mohli vést skutečné a rozsáhlé politické diskuse a aby byly plně zachovány jejich výsady zakotvené ve Smlouvách;

99.  připomíná, že při posuzování nadměrné regulace a administrativní zátěže podle bodů 47 a 48 nové IID mezi třemi orgány a při zkoumání možných cílů pro snížení zátěže a nákladů pro správní orgány a podniky, včetně malých a středních podniků, může vhodné zdokonalení tvorby právních předpisů případně znamenat rovněž zvýšení počtu právních předpisů EU, zejména v případě harmonizace rozdílů mezi legislativou členských států, vzhledem k přínosu legislativních opatření a důsledků nečinnosti na úrovni EU v sociální oblasti, v oblasti životního prostředí a ochrany spotřebitele a aniž by byla dotčena možnost členských států uplatňovat vyšší standardy, pokud právo EU definuje pouze minimální normy; připomíná dále, že podle horizontálního sociálního ustanovení zakotveného v článku 9 SFEU musí Unie pečlivě přihlížet k dopadu právních předpisů EU na sociální normy a zaměstnanost a musí tyto otázky náležitě konzultovat se sociálními subjekty, zejména odbory, spotřebiteli a zástupci zájmů zranitelných skupin, s ohledem na nezávislost sociálních partnerů a dohody, které mohou uzavírat podle článku 155 SFEU; zdůrazňuje proto, že snížení administrativní zátěže neznamená nutně deregulaci a že v žádném případě nesmí ohrožovat základní práva a normy v oblasti životního prostředí, sociální, pracovní, zdravotní a bezpečnostní normy, standardy ochrany spotřebitelů, genderové rovnosti nebo dobrých životních podmínek zvířat, včetně souvisejících požadavků na poskytování informací, a nesmí proto být na úkor práv pracovníků – bez ohledu na velikost podniku –, nebo vést ke zvýšení počtu nejistých pracovních smluv;

100.  vítá první roční analýzu zátěže, kterou Komise uskutečnila v souvislosti se zjednodušováním právních předpisů EU a pro kterou provedla bleskový průzkum Eurobarometr ohledně toho, jak podniky vnímají regulaci, přičemž oslovila více než 10 000 podniků ve všech 28 členských státech, především malé a střední podniky, a zohlednila rozložení podniků v EU; poukazuje na zjištění průzkumu, který potvrdil, že je i nadále vhodné se zaměřovat na snižování zbytečných nákladů, a zjistil, že vnímání podniků ovlivňuje komplexní souhra různých faktorů, což může být rovněž způsobeno rozdíly ve vnitrostátních správních a právních prostředích, pokud jde o provádění právních předpisů; připomíná, že toto vnímání může být rovněž ovlivněno tzv. „gold-platingem“ a dokonce i nepřesným zpravodajstvím; domnívá se, že každoroční přezkum zátěže je sice důležitým nástrojem pro zjištění problémů při provádění a uplatňování právních předpisů EU, ale nesmí vést ke vzniku domněnky, že regulace by ze své podstaty měla za následek nepřiměřenou administrativní zátěž; souhlasí s Komisí, že jediný způsob, jak konkrétně určit, co může být skutečně zjednodušeno, zefektivněno nebo zrušeno, je zjistit názory všech zúčastněných stran, včetně těch, které mají nejslabší zastoupení, na konkrétní právní předpisy nebo různé právní předpisy, které se vztahují na určité odvětví; vyzývá Komisi, aby roční analýzy zátěže zdokonalila, a to na základě ponaučení z první analýzy, aby uplatňovala transparentní a ověřitelné metody shromažďování údajů, zohledňovala zvláště potřeby malých a středních podniků a aby se zaměřovala jak na skutečnou, tak na vnímanou zátěž;

101.  bere rovněž na vědomí výsledek posouzení proveditelnosti vypracovaného Komisí, podle kterého je třeba stanovovat cíle pro snižování zátěže v konkrétních odvětvích, aniž by to bylo na úkor účelu právních předpisů; vyzývá Komisi, aby pružným, avšak fakticky podloženým a spolehlivým způsobem stanovila pro jednotlivé iniciativy cíle v oblasti snižování zátěže, a důkladně přitom konzultovala se zúčastněnými stranami, jak je tomu již v rámci programu REFIT;

102.  zdůrazňuje, že norma EU nahrazuje zpravidla 28 vnitrostátních norem, což posiluje jednotný trh a omezuje byrokracii;

103.  zdůrazňuje, že je třeba zabránit nadbytečné byrokracii a zohledňovat souvislost mezi velikostí podniků a prostředky, které jsou zapotřebí ke splnění vyžadovaných povinností;

Plnění a monitorování nové IID

104.  konstatuje, že Konference předsedů bude dostávat pravidelnou zprávu připravovanou předsedou, která nastíní aktuální stav provádění, a to jak na interní, tak na interinstitucionální úrovni; domnívá se, že tato zpráva by měla náležitě zohlednit posouzení provedené Konferencí předsedů výborů na základě zkušeností různých výborů, zejména Výboru pro právní záležitosti jakožto výboru příslušného pro zdokonalování tvorby právních předpisů a zjednodušování práva Unie(45);

105.  vítá první výroční interinstitucionální hodnotící zasedání na vysoké politické úrovni o uplatňování IID, které se konalo dne 12. prosince 2017; vyzývá Konferenci předsedů výborů, aby Konferenci předsedů poskytla případné doporučení, které považuje za vhodné k uplatňování nové IID;

o
o   o

106.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (2) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47. (3) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1. (4) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2. (5) Úř. věst. C 73, 17.3.1999, s. 1. (6) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1. (7) Úř. věst. C 145, 30.6.2007, s. 5. (8) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 15. (9) Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 7. (10) Úř. věst. C 446, 29.12.2017, s. 1. (11) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 18. března 2014, Evropská komise v. Evropský parlament a Rada Evropské unie, věc C-427/12, ECLI:EU:C:2014:170; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. července 2015, Evropská komise v. Evropský parlament a Rada Evropské unie, věc C-88/14, ECLI:EU:C:2015:499; rozsudek Soudního dvora ze dne 17. března 2016, Evropský parlament v. Evropská komise, C-286/14, ECLI:EU:C:2016:183; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. června 2016, Parlament v. Rada, věc C-263/14, ECLI:EU:C:2016:435; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. června 2014, Parlament v. Rada, věc C-658/11, ECLI:EU:C:2014:2025. (12) Přijaté texty, P8_TA(2016)0484. (13) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 39. (14) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 116. (15) Úř. věst. C 50, 9.2.2018, s. 91. (16) Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 53. (17) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 11. (18) Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 14. (19) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 117. (20) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 87. (21) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 31. (22) Úř. věst. C 50, 9.2.2018, s. 91. (23) Viz příloha II rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 9. března 2016 o uzavření interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí. (24) 1 Čl. 6 odst. 2 rozhodnutí předsedy Evropské komise ze dne 19. května 2015 o zřízení nezávislého regulačního kontrolního výboru (C(2015)3263). (25) Viz COM(2016)0798 a COM(2016)0799. (26) Viz bod 47 usnesení Parlamentu ze dne 9. září 2010 o zlepšení tvorby právních předpisů – 15. roční zpráva Evropské komise v souladu s článkem 9 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality (Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 66). (27) Viz bod 16 usnesení Parlamentu ze dne 27. listopadu 2014 o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů právních předpisů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky. (28) Viz bod 4 rozhodnutí Parlamentu ze dne 9. března 2016 o uzavření interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí. (29) Viz bod 12 výše uvedené usnesení Parlamentu ze dne 27. listopadu 2014 a bod 6 výše uvedené rozhodnutí Parlamentu ze dne 9. března 2016. (30) Viz bod 5 usnesení Parlamentu ze dne 14. září 2011 o zlepšování právní úpravy, subsidiaritě a proporcionalitě a inteligentní regulaci. (31) Viz jednací řád Evropského parlamentu, příloha V bod XVI.1. (32) Viz bod odůvodnění D výše uvedené usnesení Parlamentu ze dne 25. února 2014 o opatřeních v návaznosti na převod legislativních pravomocí a kontrolu výkonu prováděcích pravomocí Komisí ze strany členských států. (33) Viz bod 6 výše uvedené usnesení Parlamentu ze dne 25. února 2014 o opatřeních v návaznosti na převod legislativních pravomocí a kontrolu výkonu prováděcích pravomocí Komisí ze strany členských států. (34) Tamtéž, bod 1. (35) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 18. března 2014, Evropská komise v. Evropský parlament a Rada Evropské unie, uvedený výše; rozsudek Soudního dvora ze dne 17. března 2016, Evropský parlament v. Evropská komise, uvedený výše; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. června 2016, Evropský parlament v. Rada, uvedený výše. (36) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. června 2016 – Evropský parlament v. Rada uvedený výše; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. června 2014 – Evropský parlament v. Rada uvedený výše. (37) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 76. (38) Viz Přijaté texty, P8_TA(2018)0086. (39) Rozsudek Tribunálu (sedmého rozšířeného senátu) ze dne 22. března 2018, De Capitani v. Evropský parlament, věc T-540/15, ECLI:EU:T:2018:167. (40) Viz bod 7 usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o dvacáté osmé výroční zprávě o kontrole uplatňování práva EU (2010) (Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 73). (41) Viz body 21 a 22 usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. února 2014 o dvacáté deváté výroční zprávě Komise o kontrole uplatňování práva EU (2011). (42) Viz bod 16 usnesení Parlamentu ze dne 6. října 2016 o kontrole uplatňování práva Unie: Výroční zpráva za rok 2014 (Přijaté texty, P8_TA(2016)0385). (43) Viz bod 2 sdělení Komise s názvem „Právo EU: Lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ uvedené výše, (viz strana 12 v Úř. věst. C 18, 19.1.2017). (44) Viz bod 41 usnesení Parlamentu ze dne 14. září 2011 uvedeného výše. (45) Viz jednací řád Evropského parlamentu, příloha V bod XVI odst. 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích (2018/2714(RSP))

P8_TA(2018)0226 B8-0239/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. května 2018 s názvem „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (COM(2018)0321),

–  s ohledem na návrhy Komise ze dne 2. května 2018 týkající se víceletého finančního rámce (VFR) na období let 2021 až 2027 a systému vlastních zdrojů Evropské unie,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324), který dne 2. května 2018 předložila Komise,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020(1) a reforma systému vlastních zdrojů Evropské unie(2),

–  s ohledem na prohlášení Komise a Rady ze dne 29. května 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

1.  bere na vědomí návrhy Komise ze dne 2. května 2018 týkající se VFR na období 2021–2027 a systému vlastních zdrojů EU, které jsou základem pro nadcházející jednání; připomíná, že postoj Parlamentu je jasně vymezen ve dvou usneseních, která byla výraznou většinou přijata dne 14. března 2018 a v nichž byl stanoven jeho mandát pro jednání;

2.  naléhavě vyzývá Radu, aby zajistila, že příští finanční rámec bude odrážet jasnou a pozitivní vizi budoucnosti Unie a že bude reagovat na potřeby, obavy a očekávání občanů EU; zdůrazňuje, že rozhodnutí o VFR bude muset zajistit Unii finanční prostředky nezbytné k tomu, aby v příštím období sedmi let mohla řešit důležité výzvy a splnit své politické priority a cíle; očekává proto, že Rada bude jednat v souladu s politickými závazky, které již přijala, a zaujme odvážný přístup; je znepokojen tím, že návrh Komise oslabuje hlavní politiky solidarity EU, a hodlá vyjednávat s Radou s cílem sestavit ambicióznější VFR ve prospěch občanů;

3.  je překvapen a znepokojen skutečností, že ze srovnávacích údajů, které Komise na základě důrazné výzvy ze strany Parlamentu dne 18. května 2018 oficiálně zveřejnila, vyplývají jisté nesrovnalosti, pokud jde o způsob, jakým byla tato čísla v návrzích týkajících se VFR prezentována a sdělena; především konstatuje, že zvýšení prostředků pro některé programy EU jsou ve skutečnosti výrazně nižší a škrty pro jiné programy výrazně vyšší než ty, které Komise původně představila; zdůrazňuje, že se Parlament a Rada musí hned od počátku shodnout na tom, jakou metodiku ve vztahu k těmto údajům uplatní; prohlašuje, že pro účely tohoto usnesení použije své vlastní výpočty vycházející ze stálých cen a s ohledem na vystoupení Spojeného království z EU;

4.  je zklamán tím, že navrhovaná celková výše příštího VFR představuje 1,1 bilionu EUR, což po odečtení Evropského rozvojového fondu (v současné chvíli 0,03 % HND EU mimo rozpočet EU) odpovídá 1,08 % HND EU-27; zdůrazňuje, že tato celková výše vyjádřená v procentu HND je v reálném vyjádření nižší než úroveň stávajícího VFR, a to i přesto, že je zapotřebí dodatečných zdrojů na nové politické priority a nově vznikající výzvy Unie; připomíná, že stávající VFR je nižší než jeho předchůdce (VFR na období 2007–2013) a ukazuje se, že není pro financování naléhavých potřeb Unie dostatečný;

5.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že tento návrh vede přímo ke snížení úrovně prostředků pro společnou zemědělskou politiku (SZP) o 15 % a politiku soudržnosti o 10 %; především důrazně protestuje proti veškerým radikálním škrtům, které negativně ovlivní samotnou podstatu a cíle těchto politik, například škrtům navrženým pro Fond soudržnosti (o 45 %) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (o více než 25 %); v této souvislosti pochybuje o opodstatnění návrhu snížit výši Evropského sociálního fondu o 6 % navzdory tomu, že došlo k rozšíření jeho oblasti působnosti a že do něj byla začleněna iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

6.  znovu potvrzuje svůj pevný postoj, pokud jde o potřebnou výši financování pro čtyři klíčové politiky EU ve VFR na období 2012–2027 tak, aby mohly plnit své poslání a cíle; především zdůrazňuje svou výzvu zachovat financování SZP a politiky soudržnosti pro EU-27, alespoň na úrovni rozpočtu na období 2014–2020 v reálném vyjádření a dodržet přitom celkovou architekturu těchto politik, ztrojnásobit stávající rozpočet na program Erasmus+, zdvojnásobit finanční prostředky na podporu malých a středních podniků a na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, zvýšit stávající rozpočet na výzkum a inovace alespoň o 50 % s cílem dosáhnout výše 120 miliard EUR, zdvojnásobit prostředky na program Life+, výrazně zvýšit investice prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy a zajistit dodatečné financování na bezpečnost, migraci a vnější vztahy; zdůrazňuje tudíž svůj postoj, aby se VFR na období 2021–2027 stanovil na 1,3 % HND EU-27;

7.  zdůrazňuje význam horizontálních zásad, které by měly být základem VFR a všech souvisejících politik EU; v této souvislosti znovu potvrzuje svůj postoj, že EU musí dostát svému odhodlání jít v předvoji při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, a hluboce lituje skutečnosti, že v návrzích týkajících se VFR chybí na tento účel jasné a viditelné závazky; požaduje proto zařazení cílů udržitelného rozvoje do všech politik a iniciativ EU příštího VFR; dále zdůrazňuje, že odstranění diskriminace je nezbytné nutné pro plnění závazků EU na cestě k Evropě podporující začlenění, a hluboce lituje skutečnosti, že politiky EU představené v návrzích VFR postrádají závazky v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a rovnosti pohlaví; zdůrazňuje svůj postoj, že v návaznosti na Pařížskou dohodu by výdaje související s klimatem měly být ve srovnání se současným VFR výrazně navýšeny a měly by co nejdříve, nejpozději do roku 2027, dosáhnout 30 %;

8.  podporuje návrhy Komise, pokud jde o reformu systému vlastních zdrojů EU, který představuje velmi pozitivní součást příjmů balíčku VFR na období 2021–2027; vítá proto navrhované zavedení tří nových vlastních zdrojů EU a zjednodušení stávajícího vlastního zdroje založeného na DPH; zdůrazňuje, že tyto návrhy, přímo inspirované činností interinstitucionální Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, byly rovněž součástí navrhovaného košíku, který Parlament předložil ve svém usnesení ze dne 14. března 2018; s uspokojením konstatuje, že tyto nové zdroje odpovídají dvěma strategickým cílům Unie, konkrétně řádnému fungování vnitřního trhu a ochraně životního prostředí a boji proti změně klimatu; očekává podporu Rady a Komise s cílem posílit úlohu Parlamentu v postupu přijímání rozhodnutí o vlastních zdrojích; znovu připomíná svůj postoj, že výdajová i příjmová stránka příštího VFR by v nadcházejících jednáních měla být řešena jako jediný balíček a že bez odpovídajícího pokroku v oblasti vlastních zdrojů nebude s Parlamentem dosaženo dohody o VFR;

9.  dále vítá zásadu, podle níž by budoucí příjmy pocházející přímo z politik EU měly být začleněny do rozpočtu EU, a plně podporuje zrušení veškerých rabatů a oprav; rád by věděl, jak rychle budou tyto nové vlastní zdroje zavedeny, aby mohly být sníženy vnitrostátní příspěvky; táže se nicméně, proč Komise ve svých návrzích nestanoví, aby byla v rozpočtu EU vytvořena zvláštní rezerva, která by byla tvořena nejrůznějšími nepředvídatelnými jinými příjmy, včetně pokut za porušování pravidel hospodářské soutěže ukládaných společnostem, a proč není stanovena daň z velkých podniků v digitálním odvětví a daň z finančních transakcí jakožto nové vlastní zdroje EU;

10.  připomíná, že se zasazuje o vytvoření mechanismu, na jehož základě bude možné, aby členské státy nerespektující hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) nesly finanční následky; bere na vědomí návrh Komise ohledně ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, který byl představen jako součást celkového balíčku VFR; hodlá pozorně posoudit veškeré prvky tohoto návrhu a zavést nezbytná ustanovení, která zaručí, že na konečné příjemce prostředků z rozpočtu Unie nemohou mít v žádném případě vliv porušení pravidel, za něž neodpovídají;

11.  je přesvědčen, že je třeba zavést právně závazný a povinný přezkum VFR v polovině období, který by měl být zavčas navržen a zaveden, aby příští Parlament a Komise mohly rámec na období 2021–2027 smysluplným způsobem upravit; hodlá zlepšit formulaci navrhovaného článku v nařízení o VFR;

12.  domnívá se, že návrhy Komise týkající se flexibility představují dobrý základ pro jednání; vítá zejména několik návrhů, jak zlepšit stávající ustanovení, a vyslyšet tak žádosti, které v této souvislosti formuloval Parlament, konkrétně pokud jde o opětovné využití zrušených prostředků v rezervě Unie, navýšení prostředků pro zvláštní nástroje a odstranění případných omezení pro celkové rozpětí pro platby; hodlá vyjednat další zlepšení, kdykoli to bude třeba;

13.  bere na vědomí návrh Komise na vytvoření Evropského mechanismu pro investiční stabilizaci, který doplní funkci stabilizace vnitrostátních rozpočtů v případě velkých asymetrických otřesů; hodlá tento návrh pozorně posoudit, zejména pokud jde o jeho cíle a rozsah;

14.  zdůrazňuje, že návrhy Komise oficiálně zahajují období intenzivních jednání v Radě, ale rovněž mezi Radou a Parlamentem s cílem zajistit souhlas Parlamentu s nařízením o VFR; zdůrazňuje, že o všech prvcích balíčku týkajícího se VFR a vlastních zdrojů, včetně údajů o VFR, by se mělo jednat tak dlouho, dokud nebude dosaženo konečné dohody; vyjadřuje svou ochotu okamžitě zahájit strukturální dialog s Radou, a umožnit jí tak lépe pochopit očekávání Parlamentu a přispět k včasnému uzavření dohody; domnívá se proto, že nedávné zavedení pravidelných setkání po sobě jdoucích předsednictví Rady a vyjednávacího týmu Parlamentu je důležitým výchozím bodem v postupu vedoucím k přijetí příštího VFR;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0075. (2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0076.

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Libyi (2018/2017(INI))

P8_TA(2018)0227 A8-0159/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2259 (2015) a následné rezoluce,

–  s ohledem na libyjskou politickou dohodu,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 22. srpna 2017 o misi OSN na podporu Libye,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1973 (2011) a všechny její následné rezoluce týkající se Libye, včetně rezoluce č. 2380 (2017),

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN vypracovanou v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti č. 2312 (2016),

–  s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 14. listopadu 2017 o utrpení migrantů v Libyi, jež je hanbou pro svědomí lidstva,

–  s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva z dubna 2018 s názvem „Zneužívání za mřížemi: svévolné a nezákonné zadržování v Libyi“,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 18. září 2014(1), ze dne 15. ledna 2015(2) a ze dne 4. února 2016(3) o situaci v Libyi,

–  s ohledem na prohlášení spolupředsedů Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o situaci migrantů v Libyi přijaté dne 20. prosince 2017,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu,

–  s ohledem na globální přístup EU k migraci a mobilitě,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. ledna 2017 s názvem: „Migrace na trase přes centrální Středomoří. Řízení toků, záchrana životů“ (JOIN(2017)0004),

–  s ohledem na Maltské prohlášení ze dne 3. února 2017,

–  s ohledem na společnou strategii Afrika-EU a její akční plán,

–  s ohledem na společné prohlášení o situaci migrantů v Libyi, na němž se Africká unie a Evropská unie shodly na summitu konaném v roce 2017, a na vytvoření trojstranné pracovní skupiny na vysoké úrovni AU-EU-UN,

–  s ohledem na závěry Rady o Libyi ze dne 17. července 2017,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 19. října 2017,

–  s ohledem na článek 113 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0159/2018),

A.  vzhledem k tomu, že situace v Libyi je mimořádně křehká a země čelí řadě složitých a vzájemně propojených problémů týkajících se politické stability, hospodářského rozvoje a bezpečnosti;

B.  vzhledem k tomu, že krize v Libyi má obrovský dopad na občany Libye i na celý sousední region a na EU, a proto je v zájmu občanů Libye i sousedních zemí, subsaharské Afriky a oblasti Středomoří velmi důležité zajistit v této zemi stabilitu, což je zásadní podmínka pro zlepšení hospodářské a sociální situace v zemi;

C.  vzhledem k tomu, že stabilita v jižní Libyi vzbuzuje velké obavy s ohledem na to, že situace v sousedních zemích je velmi nestabilní a džihádistické povstání by mohlo ohrozit oslabené vlády v sahelsko-saharské oblasti;

D.  vzhledem k tomu, že EU by měla informovat proaktivnějším způsobem o svém diplomatickém úsilí a o svém velkém finančním příspěvku ke konsolidaci bezpečnostní, společenské a hospodářské situace v Libyi;

E.  vzhledem k tomu, že konflikt v Libyi se podaří vyřešit pouze prostřednictvím soudržného, komplexního a inkluzivního přístupu zahrnujícího všechny mezinárodní aktéry a zúčastněné strany, včetně zástupců různých místních komunit, kmenových náčelníků a aktivistů občanské společnosti, a tím, že Libye sama zajistí mírový proces a podpoří začlenění;

F.  vzhledem k tomu, že jediným životaschopným rámcem pro řešení krize je v současné chvíli libyjská politická dohoda a akční plán OSN pro Libyi;

G.  vzhledem k tomu, že EU prostřednictvím diplomatických kroků a konkrétní podpory napomáhá politickému přechodu Libye ke stabilní, fungující zemi a podporuje v tomto ohledu zprostředkovatelské úsilí vedené ze strany OSN;

H.  vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité, aby všechny členské státy vystupovaly jednotně, posilovaly zprostředkovatelské úsilí EU a zdůrazňovaly ústřední úlohu OSN a akčního plánu OSN; vzhledem k tomu, že jednotlivé iniciativy členských států jsou v každém případě vítané pouze tehdy, pokud jsou vyvíjeny v rámci evropského rámce a jsou v plném souladu s cíli zahraniční politiky EU;

I.  vzhledem k tomu, že kroky EU přináší výsledky v oblasti migrace s ohledem na to, že čísla na konci roku 2017 poklesla o třetinu ve srovnání s rokem 2016 a že v prvních měsících roku 2018 čísla poklesla o 50 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku;

J.  vzhledem k tomu, že Libye je důležitým tranzitním a výchozím bodem pro migranty, zejména migranty ze subsaharské Afriky, kteří se pokoušejí dostat do Evropy; vzhledem k tomu, že tisíce migrantů a uprchlíků, kteří prchají před násilím v Libyi, přišlo o život při pokusu přeplout Středozemní moře a dostat se do Evropy;

K.  vzhledem k tomu, že migranti patří mezi ty, kdo nejvíce trpí bezpečnostními problémy v Libyi, neboť se často stávají obětí násilí, svévolného zatýkání a zadržování ze strany nestátních aktérů, vyděračství, únosů, jejichž cílem je vydírání, a vykořisťování;

L.  vzhledem k tomu, že mnoho migrantů, obzvláště ze subsaharské Afriky, bylo podrobeno svévolnému zadržování ze strany rozličných ozbrojených skupin v zemi;

M.  vzhledem k tomu, že nucený návrat nejméně 132 Súdánců, kteří dostávali pomoc od UNHCR, z Nigeru do Libye vyvolává velké znepokojení;

N.  vzhledem k tomu, že problém vnitřně vysídlených osob je stále živý; vzhledem k tomu, že tyto osoby často čelí kritickému ohrožení, jako je například přechod přes oblast konfliktu, přítomnost pozemních min a nevybuchlých zařízení a násilí ze strany různých milicí;

O.  vzhledem k tomu, že Libye se stala tranzitní zemí pro obchod s lidmi; vzhledem k tomu, že na území Libye se i nadále nachází stovky tisíců migrantů a žadatelů o azyl s různou státní příslušností, přičemž mnozí z nich žijí v nuzných podmínkách, čímž se stávají snadným terčem pro převaděče; vzhledem k tomu, že existuje podezření, že se v Libyi provozuje otroctví;

P.  vzhledem k tomu, že pro každodenní život obyčejných Libyjců jsou typické stále se zhoršující životní podmínky, které jsou ztěžovány ještě problémy s hotovostí, přerušenými dodávkami vody a častými výpadky proudu, jakož i naprosto katastrofálním systémem zdravotnictví v zemi;

Q.  vzhledem k tomu, že politické klima v Libyi se vyznačuje hlubokou nedůvěrou mezi hlavními politickými a vojenskými subjekty z různých regionů;

R.  vzhledem k tomu, že mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty stále více spoléhá na několik milicí, pokud jde o její vlastní bezpečnost; vzhledem k tomu, že tyto milice získaly nevídanou míru vlivu na státní instituce v Tripolisu, což ohrožuje probíhající snahy OSN o vytvoření životaschopnějšího politického rámce v této zemi;

S.  vzhledem k tomu, že země jako Turecko, Katar, Egypt a SAE mají značný vliv na různé skupiny v rámci znesvářených frakcí;

T.  vzhledem k tomu, že identita různých libyjských komunit na nižší než celostátní úrovni, kmeny nebo etnické skupiny představují odedávna hluboké pletivo společensko-kulturních vztahů v Libyi a hrají zásadní úlohu v dynamice sociálního a politického vývoje a v bezpečnostní problematice země; vzhledem k tomu, že libyjská společnost má silné tradice, pokud jde o postupy neformálního řešení sporů mezi městy, kmeny a etnickými komunitami;

U.  vzhledem k tomu, že v zemi v současné době chybí jasný a společný právní rámec týkající se volebního systému; vzhledem k  tomu, že nebyla přijata žádná ústava, takže zemi i nadále chybí nezbytný právní rámec pro uspořádání nových voleb; vzhledem k tomu, že nynější převládající atmosféra beztrestnosti, široké ilegality, korupce a úloha ozbrojených skupin a napětí mezi libyjskými kmeny a regiony přispívá k dalšímu poklesu důvěryhodnosti již tak slabých veřejných a vládních institucí;

V.  vzhledem k tomu, že Libye zažívá neustálý nárůst počtu poprav bez řádného soudu, mučení, svévolného zadržování a nevybíravých útoků na rezidenční oblasti a infrastrukturu a stále sílící nenávistné projevy a výzvy k násilí;

W.  vzhledem k tomu, že se extremistická salafistická skupina Madchálistů stává silnější a relevantnější na východě i na západě Libye; vzhledem k tomu, že se Madchálisté staví proti volbám, dychtí po zachování statusu quo, zcela odmítají jakýkoli model demokracie a jsou těžce vyzbrojeni,  pročež představují konkrétní riziko dalšího šíření extremismu a násilí v zemi;

X.  vzhledem k tomu, že zhroucení systému trestního soudnictví podporuje beztrestnost v zemi a zužuje obětem možnosti, jak hledat ochranu a nápravu; vzhledem k tomu, že v některých regionech dochází jen k nevýznamným krokům vedoucím k zahájení okamžitého, důkladného, účinného, nestranného a nezávislého vyšetřování a k postavení pachatelů před soud, a to i v případech, kdy jsou po trestném činu předloženy policejní zprávy; vzhledem k tomu, že v Libyi nebyl od roku 2011 odsouzen žádný pachatel trestného činu, který je členem ozbrojené skupiny;

Y.  vzhledem k tomu, že kruh násilí v Libyi je trvale podněcován vše postihující beztrestností za závažné případy porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že nebude-li tento problém řádně řešen, trvalá absence právního státu způsobí, že vyhlídky na pokojné soužití a boj proti násilnému extremismu budou postrádat pro obyvatele smysl;

Z.  vzhledem k tomu, že byly uneseny desítky politických aktivistů a obhájců lidských práv, pracovníků ve sdělovacích prostředcích a dalších veřejných činitelů nebo bylo těmto osobám vyhrožováno; vzhledem k tomu, že OSN obdržela zprávy o svévolném zadržování a mučení a špatném zacházení na obou stranách;

AA.  vzhledem k tomu, že eskalace útoků na pracovníky justice, místní organizace občanské společnosti, ochránce lidských práv a pracovníky sdělovacích prostředků, ale i na uprchlíky a migranty, urychlila zhoršování situace v oblasti lidských práv pro veškeré civilní obyvatelstvo na území Libye; vzhledem k tomu, že absence právního státu a beztrestnost za vážné porušování lidských práv, včetně mučení, svévolného zadržování, poprav bez řádného soudu a nevybíravých útoků na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu neustále přiživuje kruh násilí v zemi;

AB.  vzhledem k tomu, že propustnost libyjských hranic podporuje nelegální obchodování na hranicích; vzhledem k tomu, že zvyšování počtu ozbrojených skupin v pohraničních oblastech ještě více podnítilo soupeření obchodníků s lidmi o kontrolu a přístup k přeshraničním zdrojům; vzhledem k tomu, že tzv. zahraniční bojovníci, kteří přicházejí do země, a různé zločinecké sítě nadále těží z nekontrolovaného šíření zbraní;

AC.  vzhledem k tomu, že politická nejistota a nestabilita učinila z Libye místo, kde bují aktivita extrémistických skupin; vzhledem k tomu, že region Fezzan je strukturálně nestabilní a z historického hlediska je tranzitním místem do Evropy pro uprchlíky a migranty a pro pašování ropy, zlata, zbraní a drog a pro obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že pro tentýž region je typické etnické a kmenové napětí, které ještě zesílilo po Kaddáfího pádu, a soupeření o kontrolu nad libyjskými zdroji; vzhledem k tomu, že stabilizace regionu Fezzan je důležitá pro stabilizaci celé země;

AD.  vzhledem k významu libyjských místních orgánů při prevenci konfliktů a při poskytování základních veřejných služeb obyvatelstvu;

AE.  vzhledem k tomu, že v městě Derna došlo od 7. května 2018 k eskalaci pozemních, leteckých a dělostřeleckých útoků; vzhledem k tomu, že bylo zabito mnoho civilních obyvatel a zároveň byl silně omezen přístup k pomoci a lékařské péči a humanitární situace je závažná;

AF.  vzhledem k tomu, že oficiální delegace Parlamentu uskutečnila ve dnech 20.–23. května 2018 cestu do Libye;

1.  doporučuje Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku následující:

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise a pro informaci libyjské vládě národní jednoty.

(1) Úř. věst. C 234, 28.6.2016, s. 30. (2) Úř. věst. C 300, 18.8.2016, s. 21. (3) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 66.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 k výroční zprávě o fungování schengenského prostoru (2017/2256(INI))

P8_TA(2018)0228 A8-0160/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. září 2017 o ochraně a posílení Schengenu (COM(2017)0570),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2016 nazvané „Plán návratu k Schengenu“ (COM(2016)0120),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o evropské pohraniční a pobřežní stráži (dále jen „nařízení o EBCG“)(1),

–  s ohledem na Schengenský hraniční kodex, zejména jeho články 14 a 17,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur)(3),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0160/2018),

A.  vzhledem k tomu, že schengenský prostor je jedinečným opatřením a jedním z největších úspěchů Evropské unie a umožňuje volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích; vzhledem k tomu, že toto je možné díky různým kompenzačním opatřením, jako je např. posílení výměny informací zřízením Schengenského informačního systému (SIS) a vytvoření hodnotícího mechanismu na ověření provádění schengenského acquis členskými státy a na posílení vzájemné důvěry ve fungování schengenského prostoru; vzhledem k tomu, že vzájemná důvěra vyžaduje rovněž solidaritu, zabezpečení, justiční a policejní spolupráci v trestních věcech, společnou ochranu vnějších hranic EU, vzájemné porozumění a společné postoje k otázkám migrace, vízové a azylové politiky a dodržování mezinárodního práva a evropského práva v této oblasti;

B.  vzhledem k tomu, že na fungování schengenského prostoru mělo v posledních letech vliv několik faktorů; vzhledem k tomu, že mezi tyto faktory patří dopady mezinárodních přesunů a cestovního ruchu, které byly původním podnětem ke vzniku právních předpisů týkajících se tzv. „inteligentních hranic“, dále významný počet žadatelů o azyl a nelegálních migrantů a související druhotné pohyby, v jejichž důsledku některé členské státy začaly od roku 2014 opětovně zavádět a prodlužovat kontroly na vnitřních hranicích; vzhledem k tomu, že obnovení kontrol na vnitřních hranicích vyplývá podle všeho spíše z pocitu ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v důsledku pohybu osob a terorismu a z počtu osob hledajících mezinárodní ochranu a přicházejících nelegálních migrantů než z přesvědčivých důkazů o skutečné vážné hrozbě či ze skutečného počtu přicházejících osob; vzhledem k tomu, že mezi tyto faktory rovněž patří terorismus a zvýšené ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti členských států;

C.   vzhledem k tomu, že součástí opatření zavedených na ochranu schengenského prostoru bylo posílení vnějších hranic EU a zavedení systematických kontrol prostřednictvím příslušných databází, včetně kontrol evropských občanů;

D.  vzhledem k tomu, že některé členské státy reagovaly na příchod žadatelů o azyl a uprchlíků opětovným zavedením kontrol na svých vnitřních hranicích z důvodu „regulace“ pohybu státních příslušníků třetích zemí žádajících o mezinárodní ochranu, a to i přesto, že čl. 14 odst. 1 Schengenského hraničního kodexu stanoví, že „běžné postupy“ pro překračování hranic se netýkají žadatelů o azyl; vzhledem k potřebě zavedení spravedlivého systému sdílené odpovědnosti za posuzování žádostí o azyl;

E.  vzhledem k tomu, že Komise od března 2016 navrhla řadu opatření s cílem obnovit běžné fungování schengenského prostoru; vzhledem k tomu, že řádné fungování schengenského prostoru dosud nebylo obnoveno a závisí především na členských státech, jejich vzájemné důvěře, solidaritě projevované vůči tzv. „zemím prvního vstupu“, přijetí přiměřených opatření a jejich provádění, zejména ze strany členských států;

F.  vzhledem k tomu, že pobídky pro členské státy k tomu, aby přijaly opatření k obnovení hladkého fungování schengenského prostoru, spočívají především v zamítnutí žádostí o prodloužení hraničních kontrol;

G.  vzhledem k tomu, že zachovávání kontrol na vnitřních hranicích Unie či jejich opětovné zavedení v schengenském prostoru má závažný dopad na životy evropských občanů a všech osob, které využívají zásady volného pohybu uvnitř EU, a značně narušuje důvěru v evropské orgány a integraci; vzhledem k tomu, že zachování nebo obnovení kontrol na vnitřních hranicích je spojeno s přímými provozními a investičními náklady pro přeshraniční pracovníky, turisty, silniční nákladní přepravce a orgány veřejné správy, přičemž silně poškozuje ekonomiky členských států; vzhledem k tomu, že odhady nákladů souvisejících s obnovením hraničních kontrol činí 0,05 až 20 miliard EUR v jednorázových nákladech a 2 miliardy EUR v ročních provozních nákladech(4); vzhledem k tomu, že příhraniční oblasti jsou zasaženy nejcitelněji;

H.  vzhledem k tomu, že zdi a ploty na vnějších a vnitřních hranicích EU budované různými členskými státy přibývají a jsou používány jako prostředek, který má odradit mj. žadatele o azyl od vstupu na území EU i tranzitu přes něj; připomíná, že podle odhadů Transnational Institute (TNI) evropské země vybudovaly na hranicích více než 1 200 kilometrů zdí a hranic za nejméně 500 milionů eur a od roku 2007 do roku 2010 byl z fondů EU poskytnuty prostředky na 545 systémů ostrahy hranic pokrývajících 8 279 kilometrů vnějších hranic EU a na 22 347 sledovacích zařízení;

I.  vzhledem k tomu, že schengenský prostor se nachází na rozcestí a vyžaduje rozhodné a společné kroky k tomu, aby byly plně obnoveny výhody, které poskytuje občanům; vzhledem k tomu, že to rovněž vyžaduje vzájemnou důvěru, spolupráci a solidaritu mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že by neměla probíhat žádná politická debata, která by obviňovala Schengen;

J.  vzhledem k tomu, že zvětšení schengenského prostoru zůstává klíčovým nástrojem rozšíření hospodářského a sociálního přínosu, který plyne z práva na volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, na novější členské státy, přičemž se tím také podporuje soudržnost a odstraňují rozdíly mezi zeměmi a regiony; vzhledem k tomu, že uplatňování schengenského acquis v plném rozsahu ve všech členských státech, které splňují kritéria pro úspěšné uzavření schengenského hodnotícího procesu, je zcela zásadní pro vytvoření koordinovaného a spolehlivého rámce právní jistoty; vzhledem k tomu, že připravenost Rumunska a Bulharska na připojení k schengenskému prostoru při několika příležitostech ohlásil předseda Komise a konstatoval ji rovněž Evropský parlament ve svém postoji ze dne 8. června 2011 o návrhu rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku(5), přičemž obdobně se vyjádřila také Rada ve svých závěrech;

K.  vzhledem k tomu, že pracovní skupina pro kontrolu Schengenu i nadále pozorně sleduje provádění schengenského acquis prostřednictvím výsledků schengenského hodnotícího mechanismu, metodiky pro hodnocení zranitelnosti, slyšení ve výboru a pracovních cest do členských států a třetích zemí; vzhledem k tomu, že zjistila, která opatření již byla provedena nebo budou provedena v dohledné době, jaké jsou hlavní nedostatky ve fungování schengenského prostoru a která opatření je nezbytné přijmout v budoucnosti;

Klíčová témata

Pokrok při řešení zjištěných nedostatků

1.  zdůrazňuje, že normotvůrce EU přijal v posledních třech letech řadu opatření, která mají posílit integritu schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích; oceňuje účinnost těchto přijatých opatření na vnějších hranicích a vytvoření Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (EBCGA); bere na vědomí úsilí této agentury při provádění nového nařízení, a to zejména prostřednictvím společných operací v oblasti ostrahy hranic a navracení, a při podpoře členských států, které čelí zvýšeným migračním tlakům, přičemž je nutno v souladu s nařízením o EBCG plně dodržovat základní práva; chápe význam nově zavedeného mechanismu posuzování zranitelnosti při odhalování nedostatků na společných vnějších hranicích a při předcházení krizím; klade důraz na společné úsilí a spolupráci mezi agenturami a dalšími zúčastněnými stranami, zejména pokud jde o přístup založený na hotspotech v oblasti odborné přípravy;

2.  bere na vědomí kroky, které byly učiněny prostřednictvím změny Schengenského hraničního kodexu a zavedení povinného systematického porovnávání údajů v příslušných databázích na vnějších hranicích při vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí a státních příslušníků EU, přičemž zůstává i nadále obezřetný, co se týče účinků, nezbytnosti a přiměřenosti těchto opatření na hraničních přechodech v případě státních příslušníků EU; zdůrazňuje, že v některých případech byly povinné systematické kontroly na vnějších hranicích Schengenu nahrazeny v důsledku jejich neúměrného dopadu na plynulost provozu cílenými kontrolami; připomíná, že Komise by při provádění hodnocení podle nařízení (EU) 2017/458 měla tyto důsledky vzít v potaz;

3.  vítá probíhající reformu SIS a skutečnost, že dne 5. března 2018 spustila agentura eu-LISA platformu pro systém automatické identifikace otisků prstů (AFIS) Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), která zavádí do systému funkci biometrického vyhledávání, jež přispěje k posílení boje proti trestné činnosti a terorismu;

4.  zdůrazňuje, že je třeba lépe využívat stávající nástroje, zejména maximalizovat výhody, které stávající systémy nabízejí, a odstranit strukturální informační nedostatky, a to zcela v souladu s požadavky na ochranu údajů a při dodržování zásad jako právo na ochranu soukromí, zákaz diskriminace, nezbytnost a přiměřenost;

5.  vítá práci vykonanou v oblasti přeshraniční policejní a soudní spolupráce a spolupráce agentur v oblasti prosazování práva a činnost Eurojustu a Europolu zaměřenou na boj proti přeshraniční a organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi a terorismu, mimo jiné prostřednictvím zpravodajských služeb, výměny informací a společných vyšetřování;

6.  vyjadřuje znepokojení nad úsilím Komise o vypracování koncepce a strategie evropské integrované správy hranic (IBM) na základě toho, co bylo zveřejněno dne 14. března 2018, s cílem dosáhnout souladu s ustanoveními nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži; vyjadřuje pochybnosti o tom, že se jí podaří účinným způsobem stanovit potřebné cíle v oblasti evropské integrované správy hranic, zejména pokud jde o posílení a uplatňování základních práv či jiných prvků strategie;

7.  vidí velký přínos v obnoveném schengenském hodnotícím mechanismu, neboť podporuje transparentnost, vzájemnou důvěru a odpovědnost mezi členskými státy tím, že kontroluje způsob, jakým státy uplatňují různé oblasti schengenského acquis;

Zjištěné zásadní nedostatky

8.  vyjadřuje znepokojení nad závažnými nedostatky zjištěnými pomocí schengenského hodnotícího mechanismu a hodnocení zranitelnosti;

9.  je hluboce znepokojen velmi závažnými nedostatky v provádění schengenského acquis, které byly odhaleny během hodnocení prozatímního využívání Schengenského informačního systému Spojeným královstvím, a v zájmu dobrého jména tohoto systému vyzývá Radu a Komisi, aby společně s Parlamentem jednaly o vhodných opatřeních v návaznosti na tato zjištění;

10.  odsuzuje pokračující znovuzavádění kontrol na vnitřních hranicích, neboť to oslabuje základní zásady schengenského prostoru; je toho názoru, že velké množství prodloužení kontrol není v souladu se stávajícími pravidly, pokud jde o jejich délku trvání, nezbytnost a přiměřenost, a tato prodloužení jsou proto nezákonná; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy nepřijaly vhodná opatření k zajištění spolupráce s jinými dotčenými členskými státy s cílem minimalizovat účinky těchto opatření ani neposkytly dostatečná zdůvodnění těchto kontrol ani informace o jejich výsledcích, a brání tedy analýze prováděné Komisí a kontrole ze strany Evropského parlamentu; vyjadřuje rovněž politování nad postupem členských států, které uměle mění právní základ s cílem dosáhnout nového prodloužení kontrol nad maximální možnou lhůtu za stejných skutkových okolností; domnívá se, že tento postup má nepříznivé hospodářské, politické a sociální dopady na jednotu schengenského prostoru a negativní vliv na prosperitu evropských občanů a na zásadu volného pohybu; připomíná, že normotvůrce EU přijal v posledních třech letech mnohá opatření k posílení vnějších hranic a kontroly těchto hranic; zdůrazňuje, že nedošlo k žádné odpovídající reakci, pokud jde o odstranění kontrol na vnitřních hranicích;

11.  zdůrazňuje, že obnovení kontrol na vnitřních hranicích se ukázalo být mnohem snadnější než odstranění kontrol, které již byly jednou obnoveny;

12.  vyjadřuje znepokojení nad nedostatky v provádění v určitých oblastech právních předpisů upravujících některé oblasti kontroly vnějších hranic, jako je např. systematické nahlížení do databází při hraničních kontrolách a důkladné kontroly požadovaných podmínek ke vstupu; je rovněž znepokojen občasnou nedostupností některých databází, jako jsou SIS a VIS, na některých hraničních přechodech; konstatuje, že v mnoha členských státech je běžné, že při vytváření národních koordinačních center jednoznačně dochází k nedodržování nařízení o Evropském systému ostrahy hranic (Eurosur); opětovně zdůrazňuje, že mají-li být právní předpisy týkající se vnitřních a vnějších hranic účinné, je nezbytné, aby opatření dohodnutá na úrovni Unie byla členskými státy řádně prováděna;

13.  připomíná, že členské státy mají k dispozici jiné nástroje než jen kontroly na vnitřních hranicích, mimo jiné – v souladu s doporučením Komise – cílené policejní kontroly, za předpokladu, že účelem těchto kontrol není kontrola hranic, že vycházejí z všeobecných policejních informací nebo zkušeností týkajících se možných hrozeb pro veřejnou bezpečnost, mají především bojovat proti přeshraniční trestné činnosti a jsou plánovány a prováděny tak, aby se zřetelně lišily od systematických kontrol osob na vnějších hranicích; připomíná, že tyto kontroly mohou být účinnější než kontroly na vnitřních hranicích, především díky tomu, že jsou pružnější a lze je lépe přizpůsobit měnícím se rizikům;

14.  připomíná, že na vnitřních hranicích mohou být neohlášené hodnotící návštěvy na místě prováděny bez předchozího oznámení dotčenému členskému státu;

15.  odsuzuje budování fyzických překážek, včetně plotů, mezi členskými státy a připomíná své pochybnosti ohledně slučitelnosti těchto opatření se Schengenským hraničním kodexem; vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila stávající i případnou novou výstavbu tohoto druhu a podala o tom Parlamentu zprávu;

16.  uznává návrh na změnu Schengenského hraničního kodexu jako součást úsilí o obnovení běžného fungování schengenského prostoru, pokud jde o pravidla použitelná na dočasné obnovení kontrol na vnitřních hranicích; zdůrazňuje, že je třeba stanovit jasná pravidla a že tyto změny by měly pouze odrážet nové výzvy a rozptýlit hrozby pro vnitřní bezpečnost, a nikoli podněcovat k obnovení kontrol na vnitřních hranicích; připomíná, že žádné změny by neměly být dalším způsobem, jak prodloužit kontroly na vnitřních hranicích; je znepokojen návrhem Komise týkajícím se znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích, který spočívá v posuzování „předpokládaného rizika“, místo aby vycházel z věrohodných a přesvědčivých důkazů a existence závažné hrozby, a je rovněž znepokojen tím, že navrhované „posouzení rizik“ by mělo být v plném rozsahu svěřeno členskému státu, který znovu zavádí hraniční kontroly; domnívá se, že tyto kroky by měly být provedeny obezřetně, aby nenávratně nepoškodily základní myšlenku, jíž je volný pohyb, a že je zejména třeba zavést hmotněprávní a procesní záruky, aby se zachovalo striktní časové omezení, pokud jde o znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích;

17.  zdůrazňuje, že další prodloužení stávajících – nebo opětovné zavedení nových – kontrol na vnitřních hranicích by obnášelo značné hospodářské náklady pro EU jako celek, neboť by závažně poškodilo jednotný trh;

Opatření, která je třeba přijmout

18.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné bezodkladně řešit zjištěné zásadní nedostatky, aby došlo k návratu k normálnímu fungování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích;

19.  vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu prováděly stávající právní předpisy, a vyzývá Komisi, aby jednala rozhodným způsobem ve věcech porušování společně dohodnutých pravidel tím, že stanoví přiměřená a nezbytná opatření pro dotčené členské státy, aby byly chráněny zájmy ostatních členských států a EU jako celku, včetně řízení o nesplnění povinnosti;

20.  zdůrazňuje, že je důležité reformovat a přizpůsobit SIS tak, aby byl schopen pohotově čelit novým výzvám, konkrétně v souvislosti s ochranou ohrožených a pohřešovaných dětí, okamžitou povinnou výměnou informací o terorismu, a to při plném dodržování základních práv občanů EU i státních příslušníků třetích zemí a zajištění ochrany údajů a soukromí, a v souvislosti s povinnou výměnou informací o rozhodnutích o navrácení; zdůrazňuje, že tato reforma nesmí narušit zásady nezbytnosti a přiměřenosti; zdůrazňuje, že pokud má tento systém řádně fungovat, musí záznamy vyžadovat přijetí opatření a jejich začlenění do systému by mělo být odůvodněné; poukazuje na očekávaný výrazný nárůst aktivity centrály pro žádosti o doplňující informace k vnitrostátnímu záznamu (SIRENE) a žádá členské státy, aby posílily prostředky, které má centrála k dispozici, tím, že zajistí, aby měla odpovídající finanční a lidské zdroje k plnění svých nových funkcí;

21.  zdůrazňuje zásadní povahu zjištění schengenského hodnotícího mechanismu a vyzývá členské státy, aby odpovídajícím způsobem prováděly doporučení, která jsou jim určena; zdůrazňuje rovněž hodnocení zranitelnosti a vyzývá členské státy, aby jednaly na základě doporučení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž;

22.  vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě předložila výroční souhrnnou zprávu o hodnoceních provedených podle nařízení (EU) č. 1053/2013;

23.  důrazně trvá na tom, že Komise již nesmí obnovovat žádosti o výjimku z schengenského acquis, pokud příslušný členský stát nesplnil doporučení, jež mu byla určena v rámci schengenského hodnotícího mechanismu;

24.  zdůrazňuje, že všechny členské státy, včetně těch, které nemají vnější pozemní hranice, by měly vyvinout co největší úsilí, aby zajistily vysokou úroveň kontroly na svých vnějších hranicích tím, že přidělí dostatečné zdroje, tj. zabezpečí personál, zařízení a odborné znalosti, přičemž zajistí důsledné dodržování základních práv, a to i co se týče mezinárodní ochrany a zásady nenavracení, zřizováním nezbytných velitelských a řídících struktur a vytvářením aktuálních analýz rizik v souladu s nařízením o EBCG na všech úrovních řízení v zájmu usnadnění účinných operací a poskytnutí odpovídající infrastruktury pro bezpečné, spořádané a plynulé překračování hranic;

25.  domnívá se, že v souvislosti s případnou revizí schengenského hodnotícího mechanismu by se měl každý návrh zabývat velkými prodlevami, a to od kontrol na místě až po prováděcí rozhodnutí a akční plány, a měl by ulehčit rychlé přijetí nápravných opatření členskými státy; je toho názoru, že hodnota neohlášených hodnotících návštěv v rámci schengenského hodnotícího mechanismem by se mohla zvýšit, pokud by tyto návštěvy byly skutečně neohlášené (nebyly by oznamovány 24 hodin předem);

26.  připomíná, že Parlament by měl být okamžitě a v plném rozsahu informován o veškerých návrzích týkajících se změny či nahrazení schengenského hodnotícího mechanismu; poznamenává, že Komise by měla provést přezkum fungování schengenského hodnotícího mechanismu do šesti měsíců od přijetí všech hodnotících zpráv týkajících se hodnocení, na něž se vztahuje první víceletý program hodnocení, a předložit ho Parlamentu;

27.  trvá na tom, aby byl schengenský hodnotící mechanismus rozvíjen společně s nástrojem pro posuzování zranitelnosti tak, aby předcházel nepředvídaným znovuselháním při celkové správě vnějších hranic a tuto správu zlepšoval, posiloval dodržování schengenského acquis a základních práv, včetně dodržování Ženevské úmluvy, která byla podepsána všemi členskými státy EU, a usnadňoval důkladné prověřování a transparentnost mezi členskými státy a evropskými orgány, především Evropským parlamentem; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily dostatečné zdroje pro provádění schengenských hodnocení a hodnocení zranitelnosti a pro realizaci následných kroků; vyzývá Komisi, aby organizovala návštěvy na vnitřních hranicích, kterou budou skutečně předem neohlášené, a aby posoudila povahu a dopad prováděných opatření;

28.  vyzývá příslušné orgány členských států, aby zlepšily shromažďování informací a statistických údajů týkajících se vnitrostátní správy zdrojů a schopností souvisejících s kontrolou hranic; vyzývá členské státy, aby včas zpřístupnily všechny nezbytné informace mechanismu posuzování zranitelnosti;

29.  vyzývá členské státy, zejména ty, které jsou migrací bezprostředně zasaženy, aby připravily a dostatečně otestovaly potřebné pohotovostní plány ke zmírnění situací, kdy se zvýší úroveň migrace, a také ke zlepšení registrační a ubytovací kapacity pro takovéto případy; vyzývá členské státy, aby zlepšily své schopnosti odhalovat falšované doklady a případy nelegálního vstupu, a zároveň aby důsledně dodržovaly zásadu nenavracení a základní práva; vyzývá k vynaložení značného úsilí na boj proti obchodování s lidmi a proti terorismu, zejména s cílem účinněji odhalovat zločinecké organizace a zjišťovat zdroje jejich financování;

30.  zdůrazňuje, že legální a bezpečný přístup do EU na vnějších hranicích schengenského prostoru přispěje k jeho celkové stabilitě;

31.  pokládá současný stav uskutečňování strategie integrované správy hranic za nedostatečný; požaduje, aby Komise a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž podporovaly členské státy v jejich úsilí o splnění požadavků stanovených v nařízení o EBCG a zahájení tematických hodnocení integrované správy hranic v členských státech v náležitém termínu; vyzývá členské státy, aby uvedly svou správu hranic do souladu s konceptem integrované správy hranic tím, že budou ke správě hranic přistupovat komplexně a uplatňovat základní zásady, a tím, že budou zejména zajišťovat plné dodržování základních práv při současném zohledňování zranitelných skupin a nezletilých v rámci všech činností souvisejících se správou hranic a navracení, včetně dodržování zásady nenavracení; zdůrazňuje, že je třeba zajistit plné uskutečnění strategie integrované správy hranic na evropské i vnitrostátní úrovni a soulad s mezinárodními úmluvami, a posílit tak správu vnějších hranic při současném dodržování základních práv;

32.  trvá na tom, že je třeba, aby byla rychle zavedena plně rozvinutá strategie integrované správy hranic, dohodnutá mezi institucemi, a aby Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zavedla technickou a operativní strategii a členské státy následné vnitrostátní strategie; je si plně vědom nesrovnalostí v provádění strategie integrované správy hranic v členských státech a zdůrazňuje, že plné provádění strategie integrované správy hranic ve všech členských státech je zásadní pro řádné fungování schengenského prostoru;

33.  vyzývá Komisi, aby přijala legislativní návrh na změnu nařízení o Eurosur, a to vzhledem k vážným nedostatkům zjištěným při uplatňování stávajícího nařízení, a domnívá se, že tento návrh by měl podpořit širší využívání systému Eurosur při výměně informací, analýze rizik a v rámci pátracích a záchranných operací;

34.  připomíná, že Parlament podporuje okamžité připojení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru a připojení Chorvatska, jakmile splní kritéria pro připojení; vyzývá Radu, aby schválila připojení Bulharska a Rumunska coby plnohodnotných členů schengenského prostoru;

Další otázky mající dopad na schengen

35.  zdůrazňuje, že současný stav schengenského prostoru a přetrvávající kontroly na vnitřních hranicích nejsou způsobeny v první řadě problémy ve struktuře a v pravidlech schengenského prostoru jako takového, ale spíše souvisejícími oblastmi acquis, jako jsou např. nedostatky v oblasti společného evropského azylového systému, včetně chybějící politické vůle, solidarity a sdílené odpovědnosti, a v oblasti dublinského nařízení a kontroly vnějších hranic;

Pokrok při řešení zjištěných nedostatků

36.  zdůrazňuje podporu a opatření na budování kapacit přijatá za účelem odstraňování hlavních příčin nelegální migrace a zlepšení životních podmínek v zemích původu;

37.  domnívá se, že spolupráce s třetími zeměmi je jedním z prvků zmírňování okolností vedoucích k nucené a nelegální migraci; zdůrazňuje, že opatření potřebná k dosažení vytyčených cílů musí být komplexní;

Zjištěné zásadní nedostatky

38.  vyjadřuje politování nad tím, že v posledních letech zahynulo či je pohřešováno ve Středozemním moři mnoho osob; dále zdůrazňuje, že pátrací a záchranná činnost je jednou ze složek evropské integrované správy hranic, jak stanoví nařízení o agentuře EBCG; zastává názor, že pro předcházení ztrát životů na moři je zásadní permanentní, spolehlivá a účinná reakce Unie v rámci pátracích a záchranných operací na moři; domnívá se, že je zásadní, aby odpovídající aspekty a způsobilosti námořních pátracích a záchranných operací byly začleněny do veškerého operačního plánování ostrahy námořních hranic a provádění takovýchto operací agenturou EBCG, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 656/2014;

39.  vyjadřuje své velké znepokojení v souvislosti s prováděním nařízení o EBCG a zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy dodržovaly požadavky stanovené v tomto nařízení, zejména pokud jde o závazky týkající se poskytnutí dostatečných lidských zdrojů a technického vybavení pro společné operace i rezervy vybavení pro rychlé nasazení, a vyčlenily dostatečné zdroje na provádění posouzení zranitelnosti; vyjadřuje obavy ohledně prostředků a finančního plánování Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a ohledně odhadů, na nichž jsou financování operací a požadované příspěvky od členských států založeny; vyzývá členské státy, aby zajistily řádnou odbornou přípravu v oblasti lidských práv pro příslušníky vnitrostátní pohraniční stráže;

40.  domnívá se, že spolupráce na vnitrostátní úrovni mezi složkami různých donucovacích orgánů, vojskem, pohraniční stráží, celní správou a orgány pro pátrací a záchranné operace na moři je často nedostatečná, což vede k roztříštěnému získávání poznatků o situaci a malé účinnosti; poznamenává, že chybějící struktury pro spolupráci mohou vést k neúčinným či nepřiměřeným opatřením; připomíná, že žádné množství dobře míněných opatření na úrovni EU nemůže vynahradit nedostatek vnitřní spolupráce mezi příslušnými orgány členských států;

41.  bere na vědomí zřizování dalších rozsáhlých informačních systémů, jakož i cíl, jímž je zlepšení jejich interoperability za současného zachování nezbytných záruk, a to i pokud jde o ochranu údajů a soukromí;

42.  domnívá se, že příprava návrhů týkajících se interoperability informačních systémů by se měla stát příležitostí ke zlepšení a částečné harmonizaci vnitrostátních IT systémů a vnitrostátní infrastruktury na hraničních přechodech;

Opatření, která je třeba přijmout

43.  vybízí agentury a členské státy, aby nadále prováděly víceúčelové operace a zajišťovaly, že budou podniknuty patřičné kroky, aby byly pátrání a záchrana na moři zahrnuty do operací prostřednictvím vhodných prostředků a lidských zdrojů; vybízí agenturu, aby zajistila provádění mechanismu pro podávání stížností a související zdroje pro úředníka pro otázky základních práv a pracovníky, kteří mu budou nápomocni;

44.  žádá členské státy, aby zajistily rychlé a účinné postupy navracení po vydání rozhodnutí o navrácení, při plném dodržování základních práv a za lidských a důstojných podmínek;

45.   konstatuje, že členské státy mají na základě směrnice Rady 2001/40/ES možnost uznat a provést rozhodnutí o navrácení přijaté jiným členským státem místo toho, aby přijímaly nové rozhodnutí o navrácení nebo vracely nelegálního migranta zpět do členského státu, který vydal první rozhodnutí;

46.  vyzývá členské státy, aby učinily konkrétní kroky k zajištění odpovídající infrastruktury, ubytování a životních podmínek pro všechny žadatele o azyl, zvláště s přihlédnutím k potřebám nezletilých bez doprovodu, rodin s nezletilými dětmi a žen ve zranitelném postavení; vyzývá členské státy, aby uvedly svá zajišťovací zařízení do souladu s požadavky mezinárodních osvědčených postupů a normami a úmluvami v oblasti lidských práv, aby splňovala poptávku po kapacitě, přičemž je třeba mít na paměti, že zajištění je krajní možností a není v nejlepším zájmu dítěte, a aby zvýšily míru využívání jiných opatření než zajištění; vyzývá členské státy, aby dodržovaly své závazky týkající se přemísťování, které schválila Evropská rada v září 2015, a opětovně potvrdil Soudní dvůr Evropské unie v září 2017, aby obnovily pořádek ve vztahu k řízení migrace a posílily solidaritu a spolupráci v rámci EU;

47.  vyzývá členské státy, aby zajistily nezávislost vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů, zejména tím, že jim poskytnou dostatečné finanční zdroje a zaměstnance, aby mohly plnit své narůstající úkoly; vyzývá nezávislé orgány dozoru v členských státech, aby zajistily nezbytné audity informačních systémů a jejich používání; vyzývá členské státy, aby zavedly mechanismy, které by umožnily subjektům údajů podávat stížnosti a požádat o své osobní údaje, a aby zvyšovaly informovanost veřejnosti o informačních systémech;

48.  trvá na tom, aby Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž prováděla víceúčelové operace s cílem reagovat na potřebu přítomnosti námořních pátracích a záchranných prostředků (jak stanoví nařízení (EU) č. 656/2014) v příslušných oblastech; připomíná, že dostatečné zdroje na její operace, zejména pátrací a záchranné akce, musí poskytovat také vnitrostátní orgány pohraniční stráže; zdůrazňuje, že hraniční kontroly by měly být prováděny školenými příslušníky pohraniční stráže nebo pod přísným dohledem příslušných orgánů;

49.  konstatuje, že Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž má větší mandát, který může využít k aktivnější úloze při podpoře členských států při koordinovaných návratových operacích;

50.  vyzývá členské státy, aby dále rozvíjely vzájemnou přeshraniční policejní spolupráci, a to společným posuzováním hrozeb, společnou analýzou rizik a společnými hlídkami; žádá plné uplatňování Prümské úmluvy a rozhodnutí Rady 2008/615/JHA a připojení se ke společnému evropskému modelu pro výměnu informací a ke švédské iniciativě; vyzývá členské státy, aby zlepšily své vnitrostátní struktury pro spolupráci donucovacích orgánů a pro sdílení informací a zlepšily praktickou spolupráci, zejména se sousedními členskými státy;

51.  připomíná, jak vrcholnou prioritou se stala reforma společného evropského azylového systému jako součást celostního přístupu k řešení výzev majících vliv na politiku týkající se uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů a program pro migraci koncipovaný Komisí; připomíná, že Evropský parlament opakovaně zdůrazňoval, že otevírání legálních cest pro migranty a uprchlíky je nejlepším prostředkem boje proti převaděčství a obchodu s lidmi a zároveň proti takzvané nelegální migraci; žádá Radu, aby urychleně následovala Parlament a přijala mandát k jednání o jakémkoli návrhu v tomto ohledu, zejména pokud jde o dublinské nařízení; upozorňuje na to, že nová evropská agentura pro otázky azylu stále čeká na schválení, a naléhavě vyzývá Radu, aby tento spis odblokovala jako záležitost, která nesnese odkladu;

52.  trvá na tom, že je nutné zlepšit zabezpečení dokladů totožnosti vydávaných členskými státy občanům Unie; vyzývá proto Komisi, aby navrhla normy pro bezpečnostní a biometrické prvky v dokladech totožnosti, jako je tomu v případě cestovních pasů;

o
o   o

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům a Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž.

(1) Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1. (2) Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53. (3) Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11. (4) Wouter van Ballegooij, The Cost of Non-Schengen: Civil Liberties, Justice and Home Affairs aspects (Náklady vyplývající z neexistence Schengenu: aspekty občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí), zpráva o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu, oddělení pro posuzování celoevropského přínosu, 2016, strana 32. (5) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 160.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o provádění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu (2016/2328(INI))

P8_TA(2018)0229 A8-0168/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 8, 10, 18, 19, 21, 79 a 82 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 3, 6, 20, 21, 23, 24, 41 a 47 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou v roce 1948 Valným shromážděním OSN,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

–  s ohledem na deklaraci o základních zásadách spravedlnosti pro oběti zločinů a zneužívání moci, kterou dne 29. listopadu 1985 přijalo Valné shromáždění OSN,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí („Istanbulská úmluva“) a na rozhodnutí Rady (EU) 2017/865(1) a (EU) 2017/866(2) ze dne 11. května 2017 o podpisu Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí jménem Evropské unie,

–   s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2006)8 členským státům ze dne 14. června 2006 o pomoci obětem trestných činů,

–   s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)5 členským státům ze dne 31. března 2010 o opatřeních pro boj proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity,

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2013 o boji proti trestným činům z nenávisti v EU a ze dne 5. června 2014 o předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, a boji proti tomuto násilí,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV(4),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádějí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV(9),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2017 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii(12),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/80/ES ze dne 29. dubna 2004 o odškodňování obětí trestných činů(13),

–  s ohledem na studii nazvanou „Jak mohou EU a členské státy lépe pomáhat obětem terorismu?“, kterou v září 2017 zveřejnila tematická sekce Evropského parlamentu pro občanská práva a ústavní záležitosti,

–  s ohledem na šetření Agentury EU pro základní práva (agentura FRA) s názvem „Druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii“ zveřejněné v roce 2017,

–  s ohledem na studii agentury FRA s názvem „Justice vstřícná k dětem – Perspektivy a zkušenosti dětí, které se účastnily soudních řízení jako oběti, svědkové nebo účastníci řízení v devíti členských státech EU“ zveřejněnou v únoru 2017,

–   s ohledem na zprávu agentury FRA o základních právech z roku 2017 zveřejněnou v květnu 2017,

–  s ohledem na zprávu agentury FRA o základních právech z roku 2016 zveřejněnou v květnu 2016,

–  s ohledem na studii agentury FRA s názvem „Oběti trestných činů v EU:rozsah a charakter podpory pro oběti“, která byla zveřejněna v lednu 2015,

–   s ohledem na studii agentury FRA s názvem „Závažné formy pracovního vykořisťování: pracovníci pohybující se uvnitř nebo do Evropské unie“, která byla zveřejněna v červnu 2015,

–   s ohledem na zprávu agentury FRA s názvem „Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU“, která byla zveřejněna v březnu 2014,

–  s ohledem na zprávu o projektu IVOR s názvem „Provádění reformy systému trestního soudnictví v EU se zaměřením na oběti“, která byla zveřejněna dne 6. května 2016,

–  s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) s názvem „Analýza směrnice o právech obětí z genderového hlediska“,

–  s ohledem na zásady z Yogyakarty plus 10 ze dne 10. listopadu 2017 („zásady a povinnosti států, pokud jde o uplatňování mezinárodního práva v oblasti lidských práv ve vztahu k sexuální orientaci, pohlavní identitě, vyjádření pohlavní identity a pohlavním znakům“),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí(14),

–  s ohledem na hodnocení provádění směrnice 2012/29/EU v Evropské unii, které vypracovalo oddělení pro následné posuzování, jež spadá pod výzkumnou službu Evropského parlamentu (EPRS),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0168/2018),

A.  vzhledem k tomu, že směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu („směrnice o právech obětí“), usiluje o to, aby se oběti trestných činů dostaly do středu systému trestního soudnictví, a má za cíl posílit práva obětí trestných činů tak, aby všechny oběti trestných činů mohly požívat stejné úrovně práv bez ohledu na to, kde k činu došlo, jaká je jejich státní příslušnost nebo zda mají v dané zemi právo k pobytu;

B.  vzhledem k tomu, že k září 2017 provedlo 23 z 27 členských států směrnici o právech obětí ve svých vnitrostátních právních předpisech; vzhledem k tomu, že Komise zahájila 16 řízení o nesplnění povinnosti proti těm členským státům, které dosud nezajistily plný soulad se směrnicí v praxi; vzhledem k tomu, že směrnice umožnila dosáhnout pokroku při řešení otázky obětí trestných činů v jiném členském státě; vzhledem k tomu, že v přeshraničních případech dosud přetrvávají nedostatky;

C.  vzhledem k tomu, že ačkoliv na úrovni EU existují jednotné normy a nástroje, které zlepšují životy občanů EU, s oběťmi trestné činnosti se dosud v každé zemi zachází jinak;

D.  vzhledem k tomu, že i přes řadu změn, které členské státy zavedly, nemají oběti trestných činů často dostatečné povědomí o svých právech, čímž se v praxi oslabuje účinnost směrnice o právech obětí a zejména požadavek týkající se přístupu k informacím;

E.  vzhledem k tomu, že vedle právní pomoci klasifikují sdružení na podporu obětem potřeby obětí do čtyř kategorií: právo na spravedlnost, důstojnost, pravdu a připomínání, z nichž poslední podmínka znamená bezpodmínečné odmítnutí terorismu;

F.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech nejsou dostatečné služby na podporu obětí a jejich koordinace na místní, regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni, což obětem znesnadňuje přístup k existujícím podpůrným službám;

G.  vzhledem k tomu, že azylové domy, centra a telefonní linky pomoci představují pro ženy, jež se staly obětí násilí, i pro jejich děti hlavní prvky podpory; vzhledem k tomu, že azylových domů a center pro ženy je v Evropě nedostatek; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zřídit více azylových domů pro ženy, neboť poskytují bezpečí, ubytování, poradenství a podporu ženám, které se staly oběťmi domácího násilí, i jejich dětem; vzhledem k tomu, že nedostatek azylových domů pro ženy může ohrožovat životy;

H.   vzhledem k tomu, že v případě, že k teroristickému útoku dojde v jednom členském státě a oběť je rezidentem jiného členského státu, měly by oba členské státy úzce spolupracovat při poskytování pomoci oběti;

I.  vzhledem k tomu, že kdyby orgány státní správy a vnitrostátní instituce přijaly účinná a ochranná opatření na pomoc obětem, občané by tyto orgány a instituce podporovali a důvěřovali jim, což by zlepšilo jejich pověst;

J.  vzhledem k tomu, že celá řada zdravotníků pravděpodobně přijde do kontaktu s obětmi, zejména s obětmi násilí na základě pohlaví, a oběti je při hlášení trestného činu často kontaktují jako první; vzhledem k tomu, že je dokázáno, že zdravotníci, jako například lékaři a ostatní kliničtí pracovníci, nejsou dostatečně vyškoleni, jak účinně jednat v reakci na násilí na základě pohlaví;

K.  vzhledem k tomu, že ženy, které jsou obětí násilí na základě pohlaví, vždy potřebují zvláštní podporu a ochranu, neboť jsou obzvláště zranitelné z hlediska sekundární a opakované viktimizace;

L.  vzhledem k tomu, že v EU dosud často nedochází k ohlašování násilných incidentů a jejich pachatelů, a to zejména v případech týkajících se menšin, migrantů, osob se závislým nebo nejistým statusem, pokud jde o právo k pobytu, lesbicky, homosexuálně, bisexuálně, transsexuálně a intersexuálně orientovaných osob, antisemitských přečinů, sexuálního zneužívání dětí, domácího násilí a násilí na základě pohlaví, obchodování s lidmi a obětí nucené práce; vzhledem k tomu, že přibližně dvě třetiny obětí násilí na základě pohlaví trestný čin žádným orgánům nenahlásí, protože se obávají odvety, zahanbení a sociální stigmatizace;

M.  vzhledem k tomu, že k trestným činům z nenávisti namířeným proti LGBTI osobám dochází v celé EU; vzhledem k tomu, že tyto trestné činy často nejsou hlášeny, a tudíž nemohou být respektována práva obětí;

N.  vzhledem k tomu, že studie agentury FRA s názvem „Zvýšit viditelnost trestných činů z nenávisti v Evropské unii: uznávání práv obětí“ uvádí, že u osob s přistěhovaleckým statusem existuje vyšší pravděpodobnost, že se stanou obětí trestného činu, a to nezávisle na dalších známých rizikových faktorech;

O.  vzhledem k tomu, že ve všech členských státech vzrostl počet rasově motivovaných trestných činů z nenávisti namířených proti migrantům a uchazečům o azyl; vzhledem k tomu, že jen velmi málo pachatelů těchto trestných činů z nenávisti bylo postaveno před soud;

P.  vzhledem k tomu, že přestože jsou podle článku 1 směrnice všem obětem trestného činu přiznána rovná práva bez diskriminace, ve skutečnosti většina členských států nezavedla žádné politiky ani procesy k zajištění toho, aby oběti bez dokladů mohly bezpečně nahlásit závažné pracovní vykořisťování, násilí na základě pohlaví a další formy zneužívání bez rizika postihu z důvodu nelegální migrace; vzhledem k tomu, že tato situace neúměrně často postihuje ženy a dívky a že ženy a dívky jsou také více vystaveny obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování; vzhledem k tomu, že druhé šetření agentury FRA ohledně menšin a diskriminace v Evropské unii uvádí, že pouze jeden z osmi respondentů ohlásil poslední případ diskriminace, jíž byl vystaven kvůli svému etnickému nebo přistěhovaleckému původu, či v jeho souvislosti podal stížnost;

Q.  vzhledem k tomu, že článek 1 směrnice uvádí, že práva, jež jsou v ní stanovena, se nediskriminačním způsobem vztahují na všechny oběti, a to i bez ohledu na to, zda mají v dané zemi právo k pobytu;

R.  vzhledem k tomu, že iniciativa #MeToo jasně ukázala, že systém soudnictví nezajišťuje ženám a dívkám dostatečnou spravedlnost a ochranu, a že se tudíž obětem násilí na základě pohlaví nedostává potřebné podpory;

S.  vzhledem k tomu, že ratifikace a plné provedení Istanbulské úmluvy poskytuje soudržný evropský právní rámec pro prevenci a potírání násilí vůči ženám a pro ochranu obětí tohoto násilí; vzhledem k tomu, že definice násilí na základě pohlaví by měla být založena na Istanbulské úmluvě a měla by zohledňovat strukturální povahu násilí vůči ženám a ostatní formy násilí na základě pohlaví i to, že se úzce prolíná s nerovností mezi ženami a muži, která ve společnosti stále existuje; vzhledem k tomu, že na násilí, k němuž dochází v úzkém svazku, je třeba pohlížet z genderového hlediska, jelikož nepoměrně častěji postihuje ženy;

T.  vzhledem k tomu, že ženy jsou častěji vystaveny pronásledování (tzv. stalkingu), což je běžná forma násilí na základě pohlaví, a vzhledem k tomu, že sedm členských států nepovažuje pronásledování ve svých trestných zákonících za specifický trestný čin;

U.  vzhledem k tomu, že je nutné věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti a ochraně dětí těch žen, které se staly oběťmi násilí na základě pohlaví a domácího násilí;

V.  vzhledem k tomu, že jsou oběti často nedostatečně informovány o soudním řízení a jeho výsledcích; vzhledem k tomu, že jsou oběti o propuštění pachatele příliš často neočekávaně informovány prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiných vnějších faktorů, namísto toho, aby jim tuto informaci sdělily příslušné orgány;

W.  vzhledem k tomu, že oběti a jejich rodinní příslušníci nejsou dostatečně informováni o svých právech, pokud k trestnému činu dojde v jiném členském státě, než ve kterém má oběť bydliště; vzhledem k tomu, že jednotlivé členské státy mají různé definice pojmu „oběť“; vzhledem k tomu, že se působnost vnitrostátních právních předpisů proto často liší (někdy je rozšířena například i na rodinné příslušníky);

X.  vzhledem k tomu, že snadno dostupné a široce zveřejňované telefonní linky pomoci jsou pro mnoho žen prvním krokem ke získání pomoci a podpory, kterou potřebují, když zažívají násilí v rámci úzkého svazku;

Y.  vzhledem k tomu, že pouze 27 % Evropanů zná jednotné evropské telefonní číslo tísňového volání 112; vzhledem k tomu, že ne každý už k němu má přístup;

Z.  vzhledem k tomu, že v nezanedbatelném počtu případů je oběť nejdůležitějším svědkem řízení a je nutné ji chránit před případnou pomstou nebo výhrůžkami ze strany pachatele a zabránit opakované nebo sekundární viktimizaci; vzhledem k tomu, že svědecká výpověď je klíčová pro řádné fungování a důvěryhodnost systému trestního soudnictví a je zásadní pro účinné vyšetřování a stíhání organizované trestné činnosti a teroristických skupin, jež může vést k jejich rozkrytí; vzhledem k tomu, že by členské státy měly přijmout vhodná opatření na účinnou ochranu svědků a posílit výměnu osvědčených postupů a mezinárodní spolupráci v této oblasti;

AA.  vzhledem k tomu, že jsou hlášeny nedostatky při provádění směrnice o právech obětí, zejména pokud jde o:

AB.  vzhledem k tomu, že oběti trestné činnosti často uvádějí, že utrpení vyplývající ze soudního řízení je samo o sobě druhem viktimizace – sekundární či opakované; vzhledem k tomu, že k faktorům, které mají vliv na to, jak oběti tento systém vnímají, patří mimo jiné to, jak je s nimi během soudního řízení zacházeno, jakou nad ním mají kontrolu a nakolik jsou do něj zapojeny;

AC.  vzhledem k tomu, že oběti terorismu byly zasaženy útoky, jejichž skutečným cílem bylo v konečném důsledku uškodit společnosti nebo větší skupině, kterou představují; vzhledem k tomu, že z důvodu zvláštní povahy trestného činu, který na nich byl spáchán, potřebují mimořádnou pozornost, podporu a společenské uznání;

AD.  vzhledem k tomu, že určitá práva, jako právo na finanční pomoc a odškodnění, nebyla obětem teroristických útoků v Bruselu z roku 2016 přiznána nebo nebyla řádně vykonána v souladu s ustanoveními směrnice o právech obětí;

Posouzení provádění směrnice

1.  negativně hodnotí skutečnost, že Komise do listopadu 2017 nepředložila Parlamentu a Radě zprávu o uplatňování směrnice o právech obětí v souladu s článkem 29 směrnice; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly a zasílaly Komisi všechny relevantní údaje a statistiky s cílem usnadnit jí posuzování provádění této směrnice;

2.  kriticky se staví k tomu, že k září 2017, dva roky po uplynutí lhůty pro provedení směrnice o právech obětí ve vnitrostátním právu, směrnici oficiálně provedlo pouze 23 z 27 členských států, z nichž některé navíc zajistily pouze částečný soulad a pouze s některými ustanoveními;

3.  bere na vědomí úspěšné provádění některých ustanovení směrnice o právech obětí v některých členských státech, zejména pokud jde o:

4.  vyjadřuje nicméně politování nad zbývajícími závažnými nedostatky v provádění a uplatňování směrnice v mnohých členských státech, zejména pokud jde o:

5.  zdůrazňuje, že je zásadní, aby první kontakt s obětí, zejména v případech obětí násilí na základě pohlaví, proběhl korektně; konstatuje však, že některé nejzranitelnější oběti – jako jsou např. nezletilé oběti, oběti bez vzdělání, osoby se zdravotním postižením nebo starší osoby a (z jazykových důvodů) migranti a oběti obchodování s lidmi – mohou mít potíže s porozuměním informacím, které jim jsou poskytovány, v důsledku čehož není jejich právo na informace stanovené v článku 4 směrnice plně uplatňováno, a proto je nezbytné zajistit přítomnost kvalifikovaného odborníka na pomoc obětem; konstatuje, že článek 4 je jednou ze silných stránek směrnice, neboť obětem pomáhá uplatnit jejich právo na dostupnou podporu a ochranu stanovené v této směrnici;

6.  vyzývá členské státy, aby podporovaly snadný přístup ke spravedlnosti a bezplatné poskytování náležité právní pomoci, jelikož to velkou mírou přispívá k prolomení mlčení a ke zvyšování důvěry obětí v systém trestního soudnictví, snižuje možnost beztrestnosti a umožňuje obětem zahájit proces psychologického zotavení;

7.  žádá všechny členské státy, aby provedly a účinně uplatňovaly právo všech obětí a možných obětí na informace, které je zaručeno v článku 4 směrnice o právech obětí; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit informační mechanismy v členských státech, aby oběti měly nejen přehled o svých právech, ale aby také věděly, kam se mají obrátit za účelem jejich uplatnění; připomíná, že odborníci, kteří se věnují obětem v první instanci, by pro ně měli být současně prvním kontaktním bodem, od kterého obdrží informace o svých právech a programech určených k řešení situací, které vedou k viktimizaci; zdůrazňuje, že nedostatečné poskytování informací oběti před trestním řízením, v jeho průběhu a po něm má za následek, že oběť nemůže dostatečně využívat svých práv a je nespokojena se systémem spravedlnosti a odrazována od aktivní účasti na trestních řízeních;

8.  vyjadřuje politování nad skutečností, že příliš mnoho členských států nezohlednilo ve svých vnitrostátních právních předpisech individuální posuzování obětí, což vede k neefektivnosti, pokud se jedná o odhalování a určování jejich zvláštních potřeb a zacházení s nimi s respektem a důstojností, a v důsledku toho k neúčinnému poskytování ochrany dle jejich specifických potřeb;

9.  konstatuje, že neprovedení směrnice do vnitrostátního práva v některých členských státech znamená, že občané těchto členských států trpí diskriminací, pokud jde o dodržování jejich práv jakožto evropských občanů;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že směrnice o právech obětí omezuje vykonávání práva obětí na právní pomoc na základě ustanovení, která ukládají členským státům povinnost poskytnout právní pomoc pouze tehdy, pokud má oběť postavení účastníka trestního řízení, a která stanoví, že podmínky nebo procesní pravidla, podle kterých mají oběti přístup k právní pomoci, jsou určovány vnitrostátním právem; zdůrazňuje, že tato omezení mohou být obzvláště zatěžující pro oběti násilí založeného na pohlaví, které nechtějí podat trestní oznámení a jejichž případy nebudou nikdy projednány jako součást systému trestního soudnictví;

11.  konstatuje, že kvůli jiným nástrojům, které práva obětí podobným způsobem postupně doplňují, se soudržnost se směrnicí o obětech stává stále komplikovanější;

12.  připomíná, že státní příslušníci třetích zemí a občané EU, kteří se stali obětí trestného činu v jiném členském státě, mohou bez ohledu na svůj pobytový status rovněž požívat práv, podpory a ochrany na základě této směrnice a že oběti trestných činů spáchaných v jiném členském státě, než ve kterém mají bydliště, mohou podat trestní oznámení příslušným orgánům v členském státě svého bydliště; konstatuje však, že toto právo je často oslabeno nepřesnostmi v ustanoveních členských států týkajících se exteritoriality; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby pobytový status nebyl kritériem, na jehož základě oběti požívají svých práv v plném rozsahu, a aby upřesnily svá vnitrostátní ustanovení týkající se exteritoriality; vyzývá členské státy, aby obětem trestných činů, které nemají bydliště na jejich území, zaručily přístup k podpůrným službám a informacím o jejich právech a aby přijaly zvláštní opatření zaměřená především na práva všech obětí na odškodnění a práva obětí v souvislosti s trestním řízením; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby přijaly vhodná opatření ve prospěch usnadnění spolupráce mezi svými příslušnými orgány nebo subjekty poskytujícími odbornou podporu, aby byl zajištěn účinný přístup obětí k uvedeným informacím a službám;

13.  připomíná členským státům, že oběti, které jsou v nelegálním postavení s ohledem na své právo pobytu, by rovněž měly mít přístup k právům a službám, včetně přístřeší a jiných specializovaných služeb podle této směrnice, jako je právní ochrana a psychosociální a finanční podpora ze strany členských států, a to bez obav, že budou vypovězeny; vyzývá členské státy, aby zavedly opatření k zajištění toho, aby tato práva a služby byly poskytovány bez diskriminace; vítá, že některé členské státy se rozhodly udělovat obětem z řad neregistrovaných migrantů povolení k pobytu z humanitárních důvodů nebo na dobu trestních řízení, což by mohlo pomoci k tomu, aby oběti trestné činy oznamovaly a aby se tak podpořil boj proti beztrestnosti pachatelů; vybízí členské státy, aby ve vnitrostátní právní úpravě zakotvily způsoby, jakými se mohou oběti se závislým pobytovým statusem vymanit ze situací zneužívání tím, že jim bude umožněno získat nezávislý pobytový status; naléhavě žádá Komisi, aby podporovala a usnadňovala výměny a vyhodnocování stávajících osvědčených postupů mezi členskými státy, jež integrují hledisko obětí a občanské společnosti;

Doporučení

Individuální posouzení

14.  připomíná, že jedním z nejdůležitějších cílů směrnice o právech obětí je zlepšit postavení obětí trestné činnosti v celé EU a umístit je do středu trestního soudnictví;

15.  vyzývá členské státy, aby posílily práva obětí trestných činů z nenávisti, a to včetně případů, kdy jsou páchané vůči osobám LGBTI, nebo trestných činů s rasovými motivy;

16.  zdůrazňuje skutečnost, že individuální posuzování je klíčové, neboť zlepšuje postavení všech obětí tím, že jim poskytuje informace o jejich právech, zejména o právu rozhodovat v řízeních, kterých jsou účastníky, a v případě dětí o právu na přístup ke specifickým procesním zárukám, které se na ně vztahují od samého začátku soudního řízení; vyzývá členské státy, aby ve svých právních předpisech náležitým způsobem provedly včasné individuální posuzování obětí, v případě potřeby i během jejich prvního kontaktu s příslušným orgánem, neboť se jedná o zásadní procedurální krok ke zjištění a rozeznání zvláštních potřeb obětí, aby jim mohla být následně poskytnuta zvláštní ochrana v souladu s jejich potřebami a předešlo se sekundární a opakované viktimizaci, zastrašování a odvetě; zdůrazňuje, že individuální posouzení musí být pravidelně přezkoumáváno, aby bylo možné rozhodovat o průběžných potřebách podpory, a že obětem by mělo být – s ohledem na existující poznatky o riziku traumatických reakcí – poskytnuto následné hodnocení v přiměřené lhůtě poté, co k trestnému činu došlo; připomíná, že individuální posouzení je nutné provádět zejména v případě obětí obchodování s lidmi a dětských obětí pohlavního zneužívání vzhledem k sociálním, fyzickým a psychickým negativním důsledkům, které tyto trestné činy mají; připomíná, že všechna individuální posouzení by měla zohledňovat genderové aspekty, neboť ženy a osoby LGBTQI, které se staly obětí násilí na základě pohlaví, vyžadují mimořádnou pozornost a ochranu kvůli vysokému riziku opakované viktimizace, a že je tedy nutné zajistit zvláštní opatření a odbornou podporu;

Podpůrné služby pro oběti

17.  s politováním konstatuje obtíže, se kterými se setkávají oběti, pokud jde o přístup k podpůrným službám; odsuzuje skutečnost, že v některých členských státech nebyly podpůrné služby pro oběti dosud ustaveny; zdůrazňuje, že podpůrné služby pro oběti a práva by měly být zajištěny pro všechny oběti v celé EU a měly by být k dispozici i tehdy, jestliže ještě nebylo prokázáno, že je daná osoba obětí trestného činu, nebo před uskutečněním jakéhokoli úředního postupu nebo úkonu; vyzývá členské státy k poskytování a ke zvyšování počtu a zlepšování dostupnosti azylových domů pro ženy a ženských center, které poskytují asistenci ženám, které se staly obětí jakéhokoli typu násilí na základě pohlaví, a rovněž k zajištění toho, aby ženám, na kterých bylo spácháno násilí, nebylo nikdy odepřeno místo; trvá na tom, že je zapotřebí služby rozšiřovat, aby lépe splňovaly potřeby všech žen, zejména žen s různými postiženími a žen z řad migrantů, včetně neregistrovaných migrantů; zdůrazňuje, že tyto služby by měly rovněž zahrnovat odbornou podporu pro osoby s bydlištěm v jiném státě, jako jsou poskytování informací a poradenství, doprovod k soudu a terénní služby; domnívá se, že azylové domy pro ženy by měly pomáhat všem ženám, které se setkaly s násilím v rámci úzkého svazku, a měly by být ženám a jejich dětem dostupné nepřetržitě a bezplatně, aby se ženy cítily bezpečně a byly schopny genderově podmíněné násilí oznamovat;

18.  vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost individuálnímu posuzování dětí a dětských obětí jakéhokoli trestného činu, především obchodování s lidmi i za účelem pohlavního vykořisťování, násilí na základě pohlaví, sexuálního zneužívání a vykořisťování; připomíná, že dětské oběti musí být vzhledem ke své zranitelnosti vždy považovány za osoby s potřebami zvláštní ochrany uvedenými v čl. 22 odst. 4 směrnice; zdůrazňuje, že péče o děti a mladé lidi, kteří se stali obětí trestného činu, musí probíhat tak, aby byla řádně zohledněna jejich zranitelnost;

Odborná příprava

19.  zdůrazňuje, že mají-li být harmonizovány a standardizovány postupy v jednotlivých členských státech a má-li být zajištěno rovné zacházení pro všechny evropské občany, je zásadní, aby na úrovni EU vznikaly programy dalšího odborného vzdělávání;

20.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly specifickou odbornou přípravu osobám odpovědným za podporu obětí teroristických činů a aby za tímto účelem uvolnily nezbytné zdroje;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajišťovaly vzdělávací programy a vydávaly pokyny zohledňující genderové aspekty pro všechny odborníky jednající s oběťmi trestných činů, jako jsou právníci, policisté, státní zástupci, soudci, zdravotníci, sociální pracovníci a organizace občanské společnosti; vybízí členské státy, aby k těmto vzdělávacím účelům vhodně využívaly finanční prostředky EU; vyzývá členské státy, aby konkrétně zajistily, že budou dodržovat všechny povinnosti ohledně odborné přípravy policistů, aby policisté byli schopni lépe provádět individuální posouzení obětí, a to krátce po spáchání trestného činu; vyzývá členské státy, aby předcházely další viktimizaci nebo sekundární viktimizaci obětí trestných činů, aby tyto oběti měly informace o svých právech a službách, jež mohou využít, a aby se posílilo jejich postavení, což může pomoci omezit rozsah posttraumatické stresové poruchy; zdůrazňuje, že takováto odborná příprava by měla být zařazena i do širších vzdělávacích programů ve spolupráci s občanskou společností a nevládními organizacemi a že povinná a specifická odborná příprava by měla být pravidelně organizována pro všechny odborníky jednající s oběťmi zločinu s cílem zavést způsob myšlení vhodný s ohledem na specifika a potřeby jednotlivých typů obětí, pomoci odborným pracovníkům předcházet násilí a poskytovat vhodnou podporu zranitelným skupinám, jako jsou děti, ženy, které se staly obětí násilí na základě pohlaví, oběti obchodování s lidmi, osoby LGBTI a osoby se zdravotním postižením; připomíná, že odborná příprava personálu je nezbytným prvkem pro účinné uplatňování cílů této směrnice; domnívá se, že tato odborná příprava by měla zahrnovat pokyny ohledně způsobu, jak zajistit právo obětí na ochranu před donucováním, zneužíváním a násilím i právo na tělesnou i duševní nedotknutelnost; dále se domnívá, že všechna školení by měla zdůrazňovat zásadu nediskriminace, která má ve směrnici klíčové postavení;

22.  připomíná, že dětské oběti zločinu jsou obzvláště zranitelné, a proto je třeba věnovat zvláštní pozornost odbornému vzdělávání odborníků jednajících s oběťmi trestných činů spáchaných na dětech, zejména v případech pohlavního zneužívání a vykořisťování, s přihlédnutím k potřebám různých věkových skupin; zdůrazňuje, že tito odborníci by měli komunikovat způsobem zohledňujícím schopnosti dítěte;

23.  vybízí Komisi, aby dodala mezinárodnímu dni obětí terorismu praktický obsah a pořádala alespoň dvakrát ročně mezinárodní setkání věnované především výměně zkušeností a osvědčených postupů mezi místními, regionálními a vnitrostátními orgány členských států a shromáždění svědectví obětí; domnívá se, že by to mělo přispět k rychlému, úplnému a jednotnému provedení směrnice, včasnému odhalení společných problémů s uplatňováním a k využívání procesu průběžného hodnocení toho, do jaké míry dokáže směrnice zvýšit povědomí o problému, a dále by to mělo obohatit projevy solidarity a institucionální a sociální podpory obětí o funkční rozměr;

24.  zdůrazňuje skutečnost, že zdravotníci mají zásadní úlohu v odhalování obětí domácího násilí, neboť násilí na ženách páchané v rámci úzkého svazku má v dlouhodobém horizontu vliv na fyzické i duševní zdraví; vyzývá členské státy, aby zajistily, že zdravotníkům budou dostupné informace o podpůrných službách pro oběti a o právech obětí, a aby poskytovaly cílenou odbornou přípravu široké škále zdravotnických pracovníků, včetně praktických lékařů, lékařů specializovaných na urgentní medicínu, sester, asistentů, klinických sociálních pracovníků a přijímajících pracovníků tak, aby mohli obětem poskytovat účinnou pomoc, zejména pokud jde o násilí na základě pohlaví, čímž by zdravotníci mohli snáze odhalovat případy potencionálního zneužití a povzbudili by ženské oběti, aby se obrátily na příslušný orgán;

Přeshraniční rozměr

25.  vyzývá členské státy, aby poskytly finanční a právní podporu rodinným příslušníkům v případech, kdy došlo k závažnému trestnému činu (například došlo-li k úmrtí nebo vážnému zranění oběti), který byl spáchán v jiném členském státě, než je stát, v němž má oběť bydliště, zejména v případech, kdy rodina nemá finanční prostředky na to, aby vycestovala do dotčeného členského státu na soudní projednání nebo uhradila psychologickou podporu či návrat oběti do vlasti;

26.  žádá členské státy, aby zajistily větší flexibilitu úředních postupů a zrychlily proces postupování rozsudků ve věci násilí na základě pohlaví vydaných v určité zemi, zejména v případě mezinárodních párů, aby orgány zemí, z nichž manželé pocházejí, mohly v důsledku toho co nejdříve jednat a zabránit tomu, aby péče o dítě byla svěřena otci obviněnému v jiné zemi z násilí na základě pohlaví;

27.  vyzývá Komisi a Radu, aby dále rozvíjely práva obětí, čímž si EU zajistí vedoucí úlohu v oblasti ochrany práv obětí;

Procesní práva

28.  zdůrazňuje, že je důležité poskytovat bezplatnou právní pomoc a současně zajistit co nejnižší byrokratickou zátěž pro oběť;

29.  vyzývá zejména k tomu, aby členské státy zavedly důvěrné a anonymní postupy pro oznamování trestných činů, především v případech sexuálního zneužívání a zneužívání osob se zdravotním postižením a nezletilých, s cílem monitorovat a vyhodnocovat počet oznámení a zajistit, aby oběti z řad neregistrovaných migrantů mohly podat trestní oznámení bez rizika následků souvisejících s jejich přistěhovalectvím;

30.  vyzývá členské státy, aby posílily právní opatření v trestním řízení zaručující po celou dobu trvání trestního řízení ochranu dětským obětem, včetně zvláštních potřeb dětí, které se staly obětí násilí na základě pohlaví, a to především v případech, kdy matka dítěte byla zavražděna svým partnerem, a aby zajistily, že se jim po skončení řízení dostane pomoci a sociální a psychologické podpory, což pomůže zamezit tomu, aby byly dětské oběti vystaveny sekundární viktimizaci; vyzývá členské státy, aby v souvislosti s dětskými oběťmi posílily konkrétní opatření na zlepšení úlohy vnitrostátních telefonních linek pomoci vzhledem k tomu, že děti mají omezenou možnost podat samy oznámení;

31.  vyzývá členské státy, aby při rozhodování o právu na péči o dítě a právu navštěvovat své děti zohledňovaly významné případy násilí na základě pohlaví, včetně domácího násilí, a domnívá se, že při poskytování služeb ochrany a podpory obětem by měla být zohledněna také práva a potřeby dětských svědků;

32.  připomíná členským státům, že mají povinnost poskytovat bezplatné překladatelské a tlumočnické služby, a konstatuje, že nedostatek informací v jiných jazycích může představovat překážku pro účinnou ochranu obětí a formu jejich diskriminace;

33.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby se aktivně zapojily do informačních kampaní a úzce spolupracovaly s cílem zvýšit povědomí široké veřejnosti o právech obětí stanovených právními předpisy EU, včetně zvláštních potřeb dětských obětí; zdůrazňuje, že tyto kampaně sloužící ke zvyšování povědomí by měly být pořádány také na školách s cílem informovat děti o jejich právech a poskytnout jim nástroje, které jim umožní odhalit veškeré formy trestných činů, s nimiž se mohly setkat coby oběti nebo svědci; vyzývá Komisi nebo členské státy, aby pořádaly kampaně, které by nabádaly ženy a osoby LGBTQI, aby hlásily jakoukoli formu násilí na základě pohlaví, a tak se jim mohlo dostat ochrany a podpory, jakou potřebují;

34.  vyzývá členské státy, aby sdílely osvědčené postupy pro přístup orientovaný na oběť ze strany policistů v rámci jejich každodenní práce;

35.  vyzývá členské státy, aby se jak na regionální a vnitrostátní úrovni aktivně zapojily do kampaní na předcházení násilí na základě pohlaví a opětovné viktimizaci v soudnictví a sdělovacích prostředcích, a aby podporovaly kulturní změnu veřejného mínění s cílem zabránit postojům, které mají za cíl obviňování obětí nebo chováním, které mohou mít za následek další trauma pro oběti určitých trestných činů, jako je násilí založené na pohlaví nebo sexuální zneužívání; vyzývá členské státy, aby vybízely soukromý sektor, odvětví informačních technologií a média, aby využívaly svého potenciálu a podílely se na prevenci násilí na ženách a domácího násilí;

36.  vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy ohledně zavádění mechanismů, které mají oběti povzbudit k oznamování trestných činů, jimž byly vystaveny, a tento proces oznamování obětem usnadnit;

37.  vyzývá členské státy, aby stanovily zvláštní opatření v případě útoku, který vede k velkému počtu obětí, s cílem umožnit velkému množství obětí účastnit se trestního řízení;

38.   připomíná členským státům, že je třeba věnovat zvláštní pozornost riziku zastrašování a odvety a nezbytnosti chránit důstojnost a fyzickou integritu obětí, a to i v průběhu výslechu a podávání svědecké výpovědi, s cílem určit, zda by měly tyto osoby během trestního řízení využít ochranných opatření a do jaké míry;

39.  zdůrazňuje význam toho, že je povinnost zajistit, aby byly oběti informovány o pokroku trestních řízení vedených proti pachatelům trestných činů, zejména v případech, kdy byl vynesen trest odnětí svobody nebo je trest odnětí svobody plněn;

Institucionální hledisko

40.  vyzývá Komisi, aby splnila své oznamovací povinnosti stanovené ve směrnici;

41.  zdůrazňuje, že jsou důležité relevantní rozčleněné srovnatelné údaje o všech trestných činech, zejména pokud se jedná o násilí páchané na ženách a obchodování s lidmi, s cílem zajistit lepší porozumění problému, prohloubit informovanost a posoudit a zlepšit opatření členských států na podporu obětí;

42.  vyzývá Komisi, aby usilovala o odstranění právních a praktických nedostatků při provádění této směrnice prostřednictvím řádného vzájemného působení jednotlivých nástrojů EU na ochranu obětí, jako je směrnice 2011/99/EU o evropském ochranném příkazu, směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, směrnice 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii a směrnice 2014/42/EU o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v EU; vyzývá členské státy a EU, aby ratifikovaly a plně vymáhaly Istanbulskou úmluvu Rady Evropy(15) o prevenci a potírání násilí vůči ženám a dívkám a pro ochranu obětí a aby provedly tyto důležité nástroje soudržně s cílem zajistit, že budou moci oběti v celé Evropě požívat svých práv v plném rozsahu;

43.  vyzývá Komisi, aby bylo její sledování a hlášení doplněno několika odvětvovými šetřeními, s cílem zajistit jednotné uplatňování směrnice tak, aby chránila všechny oběti bez ohledu na důvod viktimizace nebo konkrétní rysy, jako je rasa, barva pleti, náboženství, pohlaví, pohlavní identita, pohlavní vyjádření, sexuální orientace, pohlavní znaky, zdravotní postižení, status migranta nebo jiný status;

44.  připomíná, že rodinní příslušníci obětí jsou zahrnuti do definice „oběti“, a vyzývá členské státy, aby vykládaly pojem „rodinní příslušníci“ – a další klíčové pojmy, jako jsou „zvláště zranitelné osoby“ – v širokém pojetí, aby zbytečně nedocházelo k omezení seznamu potenciálních držitelů práv;

45.  vyzývá členské státy, aby zavedly opatření k zajištění toho, aby písemná a ústní komunikace byla v souladu s normami srozumitelného jazyka, uzpůsobeného osobám nezletilým a lidem se zdravotním postižením, v jazyce, kterému oběti mohou porozumět, tak aby oběti mohly být přiměřeně, srozumitelně a cíleně informovány před zahájením trestního řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení o svých právech;

46.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby v případě, kdy uplatnění práv je omezeno lhůtami, byly zohledněny prodlevy způsobené problémy s překladem a tlumočením;

47.  vzhledem k tomu, že pronásledování je běžnou formou násilí na základě pohlaví, která si žádá konkrétní preventivní opatření, žádá sedm členských států, které ještě nepovažují pronásledování za trestný čin, aby změnily své právní předpisy v tom ohledu, aby se pronásledování stalo trestným činem, jak požaduje článek 34 Istanbulské úmluvy, a to na základě příslušných ustanovení směrnice o právu na ochranu soukromí, právu na ochranu a zejména právu zamezit kontaktu s pachatelem nebo případně s dalšími možnými pachateli či spolupachateli;

48.  žádá členské státy, aby zabránily další viktimizaci vyplývající z ponižování a útoků na čest oběti ze strany společenských skupin blízkých útočníkovi; připomíná, že tyto projevy představují další viktimizaci a neměly by být chráněny právem na svobodu projevu v souladu s čl. 10 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva(16);

49.  vyzývá členské státy, aby zajistily provoz tísňové informační telefonní linky po útoku nebo aby ideálně zařadily tuto službu na seznam služeb poskytovaných na evropském čísle tísňového volání 112 a aby zavedly opatření k poskytování pomoci v cizím jazyce; vyzývá proto všechny členské státy, aby neprodleně provedly článek 22 směrnice o právech obětí do svých právních předpisů;

50.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby v případě, že oběť teroristickému útoku nemá bydliště v členském státě, v němž k útoku došlo, daný členský stát v zájmu usnadnění pomoci oběti spolupracoval s členským státem, v němž má oběť bydliště;

51.  vyzývá členské státy, aby zajistily nepřetržité a bezplatné vnitrostátní telefonní linky pomoci pro ženské a LGBTQI oběti násilí na základě pohlaví;

52.  vyzývá členské státy, aby zaručily pomoc obětem prostřednictvím služeb podpory pro oběti před zahájením soudního řízení, v jeho průběhu a po jeho skončení, včetně psychologické podpory; zdůrazňuje důležitou úlohu občanské společnosti při podpoře obětí; domnívá se však, že vlády se nesmějí spoléhat při poskytování klíčových podpůrných služeb obětem pouze na nevládní organizace (dobrovolnictví); trvá na tom, že členské státy zajistí, aby navýšily financování a prostředky pro nevládní organizace působící v oblasti ženských práv a práv obětí a budování kapacit s cílem vytvořit mechanismy na podporu obětí, se zapojením donucovacích orgánů, zdravotních a sociálních služby a občanské společnosti;

53.  vyzývá členské státy, aby zajistily odborníky na podporu obětí terorismu v rámci přípravy reakce na mimořádné události, aby bylo zajištěno poskytování odpovídající podpůrné služby jak bezprostředně po útoku, tak i v dlouhodobém horizontu;

54.  vyzývá členské státy, aby stanovily zvláštní opatření pro zajištění poskytování informací obětem, jež nemají bydliště na území členského státu, v němž byl teroristický útok spáchán; domnívá se, že tato opatření by se měla zaměřovat především na práva obětí s bydlištěm v jiném státě v souvislosti s trestním řízením a odškodněním;

55.  vyzývá členské státy, aby za všech okolností potíraly beztrestnost a zajistily, aby pachatelé byli předáni spravedlnosti, tak aby se mohly oběti cítit chráněné; vyzývá dále členské státy, aby na meziodvětvovém základě spolupracovaly na odhalení a řešení systémových faktorů, jež přispívají k opakované viktimizaci osob v situacích zranitelnosti a/nebo těch, kdo čelí vysoké míře diskriminace, protože nečinnost by mohla mít vážný dopad na proces psychologického zotavení oběti;

56.  vyzývá členské státy, aby zavedly právní mechanismy, které kriminalizují oslavování konkrétního teroristického činu v případech, kdy tak dochází k ponižování jeho obětí a způsobuje to sekundární viktimizaci obětí tím, že poškozuje lidskou důstojnost a narušuje zotavování obětí;

57.  domnívá se, že oběti terorismu musí zaujímat ústřední místo v evropské společnosti jako symbol obrany demokratického pluralismu; zdůrazňuje proto, že je třeba připravit konference, memoriály a audiovizuální materiály za účelem zvýšení povědomí evropských občanů a rejstřík evropských obětí k administrativnímu využití;

58.  vyzývá členské státy, aby zajistily silnější ochranu obětí násilí na základě pohlaví, včetně sexuálního násilí, jako prostředku, jak zlepšit přístup ke spravedlnosti a rovněž zajistit účinnější trestní řízení;

59.  připomíná specifičnost obětí teroristických útoků, které tvoří zvláštní kategorii a mají specifické potřeby; žádá Komisi, aby vypracovala zvláštní směrnici o ochraně obětí terorismu;

60.  vyzývá členské státy, aby zaručily poskytování podpůrných služeb, jako je podpora a poradenství obětem traumatu a přístup k nezbytné zdravotní péči, včetně péče týkající se reprodukčního zdraví, v rámci cílené podpory obětí se zvláštními potřebami, jako jsou děti a ženy, které se staly obětí násilí na základě pohlaví, oběti obchodování s lidmi, osoby LGBTI a osoby se zdravotním postižením;

61.  vyzývá členské státy, aby zavedly vhodné mechanismy kontroly kvality k posouzení toho, zda splnily požadavky na normy zohledňující genderové aspekty a vstřícné k ženám a dětem, pokud jde o opatření zavedená podpůrnými službami pro oběti s cílem povzbudit je k hlášení trestných činů a účinně chránit oběť;

62.  vyzývá členské státy, aby pomohly obětem řešit právní, finanční a praktické otázky i riziko další viktimizace;

63.  vyzývá Komisi, aby poukazovala na možné využití projektu financovaného EU nazvaného„Infovictims“, jako nástroje pro pomoc obětem informování je o trestních řízeních prostřednictvím různých metod komunikace, jako jsou brožury a letáky; domnívá se, že tento projekt posiluje sdílení osvědčených postupů za účelem informování obětí trestných činů;

64.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly koordinované mechanismy ke shromažďování informací o obětech teroristických útoků, jež se odehrávají na jejich území, a prostřednictvím vytváření a rozvoje jednotných kontaktních míst, která by obětem poskytovala internetový portál a nouzové telefonní linky nebo jiné způsoby komunikace, jako je e-mail nebo nástroje multimediálních zpráv, které umožní přístup k zabezpečeným, individualizovaným, konkrétním a relevantním informacím podle potřeby uživatele, přičemž budou k dispozici důvěrné, bezplatné a snadno dostupné podpůrné služby; zdůrazňuje, že tato podpora musí poskytovat pomoc a podporu obětem terorismu v souladu s jejich zvláštními potřebami, jako jsou emocionální a psychologická podpora, podpora a poradenství a informace o veškerých právních, praktických nebo finančních záležitostech, musí pomáhat obětem při navazování spojení s různými správními orgány a, je-li to nezbytné, zastupovat je v tomto směru bezprostředně po útoku a během jakýchkoli trestních řízení, a pomoc při vnitrostátním uplatňování nároků na odškodnění;

65.  vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření, která pokud možno zamezí útokům na osobní život oběti a rodinných příslušníků, zejména pokud jde o vyšetřovací činnost a během právních postupů;

66.  vyzývá Komisi, aby učinila stávající portál e-Justice vstřícnější k uživatelům, který bude poskytovat stručné a srozumitelné informace obětem o jejich právech a postupech, které je třeba dodržet;

67.  vyzývá členské státy, aby za plného dodržování svobody projevu zapojily sdělovací prostředky a novináře, aby přijali samoregulační opatření po teroristickém útoku s cílem zaručit ochranu osobního života obětí a jejich rodinných příslušníků a dále uznali hodnotu spolupráce se specializovanými službami na podporu obětí a pomoci obětem, pokud jde o to vyrovnat se s pozorností médií, jíž se jim dostává;

68.  vyzývá členské státy, aby zavedly koordinační mechanismy, kterými zajistí účinný přechod podpory obětí z fáze okamžité, genderové aspekty zohledňující péče bezprostředně po trestném činu k dlouhodobější pomoci, pokud ji oběti potřebují; připomíná, že je třeba do tohoto procesu a ve všech fázích plánování, rozhodování a provádění začlenit místní a regionální orgány, které obvykle poskytují většinu služeb pomoci, jež oběti potřebují; zdůrazňuje, že tyto mechanismy by měly zejména zajistit, aby byly oběti svěřeny do péče dlouhodobých služeb, přičemž v různých fázích poskytují podporu různé organizace; domnívá se, že tyto mechanismy by měly obětem poskytovat podpůrné služby s přeshraničním rozměrem a měly by jim zaručit právo na informace, podporu a odškodnění v místě jejich bydliště, pokud k trestnému činu došlo v jiném členském státě, než je členský stát bydliště oběti;

69.  vyzývá členské státy, aby v případě teroristického útoku zřídily koordinační středisko s cílem propojit organizace a odborníky s potřebnými odbornými znalostmi pro poskytování informací, podpory a praktických služeb obětem a jejich rodinám a rodinným příslušníkům; zdůrazňuje, že tyto služby musí být důvěrné, bezplatné a snadno dostupné pro všechny oběti terorismu a měly by zahrnovat zejména:

70.  s politováním konstatuje skutečnost, že oproti Istanbulské úmluvě je oblast působnosti směrnice o právech obětí omezenější, pokud jde o ochranu obětí násilí na základě pohlaví (včetně osob postižených mrzačením ženských pohlavních orgánů); vítá však existenci silnějšího mechanismu odpovědnosti směrnice ve vztahu k právům obětí a zdůrazňuje, že by tyto dva nástroje měly být propagovány společně, aby se maximalizovala ochrana nabízená obětem násilí na základě pohlaví;

71.  vyzývá členské státy, aby poskytly odpovídající informační materiál a rovněž bezplatnou právní pomoc obětem terorismu, které jsou rovněž stranami trestních řízení tak, aby mohly získat rozhodnutí o odškodnění;

72.  žádá Komisi, aby navrhla zřízení evropského fondu na podporu obětí teroristických činů;

73.  vyzývá členské státy, aby zavedly:

74.  vyzývá členské státy, aby zavedly vnitrostátní síť podpůrných služeb pro oběti, aby se tak posílila spolupráce mezi těmito organizacemi, a ustavily pracovní skupiny ke sdílení osvědčených postupů, vytvoření školicích kurzů a zlepšení komunikace mezi orgány a oběťmi trestných činů;

75.  vyzývá Komisi, aby zahájila dialog s členskými státy s cílem snížit očividné rozdíly(17), které existují ve finančním odškodnění poskytovaném jednotlivými členskými státy obětem teroristických útoků;

76.  zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby členské státy reagovaly na oběti trestného činu s respektem, citlivě a profesionálně, aby se tak podporovala odvaha obětí trestného činu obrátit se na zaměstnance orgánů vymáhání práva nebo zdravotnických zařízení;

77.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily plnou dostupnost čísla tísňového volání 112 pro osoby se zdravotním postižením a zvýšení povědomí o této lince pomocí informačních kampaní;

78.  znovu opakuje svou výzvu Komisi, aby co nejdříve předložila evropskou strategii pro předcházení veškerým formám genderově podmíněného násilí a boj proti němu, která by měla obsahovat závazný právní akt, kterým by podpořila členské státy při prevenci a odstraňování všech forem násilí na ženách a dívkách a genderově podmíněného násilí; znovu vyzývá Radu, aby aktivovala překlenovací ustanovení, tj. aby jednomyslně přijala rozhodnutí o tom, že násilí páchané na ženách a dívkách (a jiné druhy genderově podmíněného násilí) představuje oblast trestné činnosti podle čl. 83 odst. 1 SFEU;

79.  vyzývá členské státy, aby zřídily mechanismy pro vymáhání výplat přiměřeného odškodnění na pachatelích;

80.  vyzývá členské státy, aby řádně účinně, s dostatečnými finančními a ekonomickými zdroji a v plné spolupráci s Komisí a jinými relevantními aktéry včetně občanské společnosti uplatňovaly veškerá ustanovení směrnice o právech obětí;

81.  vyzývá Komisi, aby do Evropského programu pro bezpečnost zahrnula zajištění osobní bezpečnosti a ochranu všech jednotlivců před genderově podmíněným a interpersonálním násilím;

o
o   o

82.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 11. (2) Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 13. (3) Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 1. (4) Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6. (5) Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 1. (6) Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 4. (7) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57. (8) Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 2. (9) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1. (10) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1. (11) Přijaté texty, P8_TA(2017)0501. (12) Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39. (13) Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 15. (14) Přijaté texty, P8_TA(2017)0329. (15) Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2017 o uzavření Istanbulské úmluvy. (16) Senát, rozsudek ze dne 16. července 2009, Féret v. Belgie, C-573. (17) Vnitrostátní finanční odškodnění sahá od jednoho symbolického eura v některých členských státech k 250 000 EUR a více v jiných členských státech.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 k výroční zprávě o provádění společné obchodní politiky (2017/2070(INI))

P8_TA(2018)0230 A8-0166/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(1),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. září 2017 o provádění strategie v oblasti obchodní politiky „Obchod pro všechny“ (COM(2017)0491),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. listopadu 2017 o provádění dohod o volném obchodu na období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 (COM(2017)0654),

–  s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“.

–  s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 13. září 2017 přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o vícestranných jednáních s ohledem na 11. zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace (WTO) v Buenos Aires ve dnech 10.–13. prosince 2017(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA)(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce(5),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 15. listopadu 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/…, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 s názvem „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“(7)

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 16. března 2017 k přijetí nařízení (EU) 2017/... Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí(8),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 4. října 2016 k přijetí nařízení (EU) 2016/... Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(11)

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. května 2006 s názvem „Podpora slušné práce pro všechny: příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě“ (COM(2006)0249, SEC(2006)0643),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o provádění dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou(12),

–  s ohledem na posudek 2/15 Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017 o pravomoci EU k podpisu a uzavření dohody o volném obchodu se Singapurem,

–  s ohledem na studii Komise ze dne 15. listopadu 2016 o kumulativních dopadech budoucích obchodních dohod na zemědělství EU,

–  s ohledem na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. července 2015 o stavu provádění obecných pokynů OSN v oblasti podnikání a lidských práv (SWD(2015)0144),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), a zejména na její čl. 4 odst. 1 zakazující otroctví a nevolnictví,

–  s ohledem na články 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0166/2018),

A.  vzhledem k tomu, že se společná obchodní politika skládá z obchodních dohod a legislativních opatření, jež mají za úkol chránit ofenzivní i defenzivní obchodní zájmy Unie, přispívat k udržitelnému růstu a tvorbě důstojných pracovních míst, zajistit dodržování evropských předpisů a norem, zaručovat právo členských států na regulaci a blahobyt občanů a propagovat hodnoty Unie; a vzhledem k tomu, že dodržování těchto cílů vyžaduje dobré směřování obchodní politiky Unie i úplné a účinné provádění a monitorování této politiky spravedlivějším a transparentnějším způsobem;

B.  vzhledem k tomu, že se Unie ve svém Evropském konsenzu o rozvoji, který přijala v roce 2017, zavázala k soudržnosti politik v oblasti rozvoje ve snaze zajistit udržitelný rozvoj a urychlit transformaci tím, že bude kladen důraz na průřezové prvky rozvojové politiky, jako jsou rovnost žen a mužů, mladí lidé, investice a obchod, udržitelná opatření v oblasti energetiky a klimatu, řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva a migrace a mobilita, aby tak prostřednictvím všech svých politik, včetně společné obchodní politiky, přispívala k cílům vymezeným v Agendě Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030;

C.  vzhledem k tomu, že se Unie zavázala k prosazování důstojné práce pro všechny, jak je uvedeno v závěrech světového summitu Organizace spojených národů z roku 2005 a v ministerské deklaraci, která byla přijata v roce 2006 na setkání na vysoké úrovni, jež se uskutečnilo v rámci zasedání Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů, a to i prostřednictvím svých obchodních vztahů; vzhledem k tomu, že Evropská rada opakovaně zdůraznila, že je důležité posilovat sociální rozměr globalizace a zohledňovat jej v jednotlivých vnitřních i vnějších politikách a v mezinárodní spolupráci;

D.  vzhledem k tomu, že Unie je vedoucí světovou velmocí v oblasti obchodu a největším jednotným trhem na světě i vedoucím světovým vývozcem zboží a služeb – na vývozu závisí v Evropě 31 milionů pracovních míst, tj. o 67 % více než v polovině devadesátých let 20. století;

E.  vzhledem k tomu, že Světová obchodní organizace (WTO) je jedinou celosvětovou mezinárodní organizací, která se zaměřuje na globální pravidla pro obchodní výměny mezi různými ekonomickými oblastmi nebo státy;

F.  vzhledem k tomu, že fáze provádění a prosazování má pro zajištění účinnosti obchodní politiky Unie klíčový a zásadní význam;

G.  vzhledem k tomu, že občané EU stále silněji požadují, aby obchodní politika Unie zajišťovala, že zboží, které vstoupí na trh EU, bylo vyrobeno za důstojných a udržitelných podmínek;

H.  vzhledem k tomu, že evropské podniky využívají snížené celní sazby vyplývající z obchodních dohod u přibližně 70 % vývozu, na který se tyto snížené sazby vztahují, zatímco naši partneři je využívají v přibližně 90 % případů, a že je zásadní, aby evropské podniky tyto výhody využívaly v plném rozsahu s cílem podpořit zaměstnanost, růst a investice;

I.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky patří k hnací síle evropského hospodářství, jelikož zajišťují 30 % vývozu Unie a 90 % pracovních míst v EU, a vzhledem k tomu, že je zásadní, aby byly plně zapojeny do provádění obchodní politiky Unie, a posílily tak její úlohu v oblasti vývozu, inovací a internacionalizace;

J.  vzhledem k tomu, že Unie je největším světovým vývozcem služeb a že její obchodní přebytek v této oblasti se od roku 2000 zdesetinásobil a v roce 2016 dosáhl více než 120 miliard EUR;

K.  vzhledem k tomu, že na otázky vznesené v rámci veřejné diskuse o společné obchodní politice a jejím provádění je třeba poskytnout jasné a přesné odpovědi;

L.  vzhledem k tomu, že jednotná obchodní politika, jak ji pojímá strategie „Obchod pro všechny“, je politikou založenou na hodnotách, jejímž cílem je mimo jiné prosazovat řádnou správu věcí veřejných, transparentnost, udržitelný rozvoj a spravedlivé obchodní postupy;

M.  vzhledem k tomu, že obchodní politika Unie musí být v souladu s ostatními vnějšími i vnitřními unijními politikami i se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje s cílem zajistit transparentnost, stabilitu a spravedlivější podmínky pro hospodářskou soutěž a zároveň zohledňovat mimo jiné cíle strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

Stávající rámec

1.  připomíná, že od zveřejnění strategie „Obchod pro všechny“ doznala mezinárodní situace hlubokých změn a v oblasti obchodu je třeba řešit nové výzvy a konkrétní úkoly; je znepokojen celosvětovým vzestupem některých ochranářských praktik, které jsou neslučitelné s pravidly WTO, a připomíná svou podporu otevřenému, spravedlivému, vyváženému a udržitelnému obchodnímu systému založenému na pravidlech;

2.  bere na vědomí vzrůstající hospodářský význam Asie i postupné stahování Spojených států amerických z obchodních výměn, což vyvolává celosvětovou nejistotu v oblasti obchodu i domácí kritiku mezinárodní obchodní politiky a poptávku po spravedlivém obchodu; vyzývá Komisi, aby tomuto vývoji přizpůsobila svou obchodní politiku a aby byla vzhledem k těmto změnám mezinárodní situace reakceschopnější a odpovědnější a zároveň vypracovala dlouhodobější strategii; zdůrazňuje, že v této měnící se globální situaci je úloha EU při prosazování obchodní agendy založené na hodnotách pro evropské občany stále důležitější;

3.  zdůrazňuje narůstající význam služeb, zejména digitálních služeb, včetně servitizace v oblasti obchodu se zbožím („způsob 5“), elektronického obchodu a toku údajů v mezinárodním obchodu; trvá na tom, že je nezbytné posílit mezinárodní pravidla upravující tato odvětví, aby bylo možné zajistit konkrétní přínosy pro spotřebitele, zlepšit přístup evropských podniků na zahraniční trhy a zaručit dodržování základních práv po celém světě, včetně ochrany údajů a soukromí; zdůrazňuje, že ochranu osobních údajů nelze v žádné obchodní dohodě zpochybnit, domnívá se, že digitální práva občanů by měla být prostřednictvím obchodních dohod posílena, a připomíná svůj postoj k ochraně údajů a digitálnímu obchodu vyjádřený v usnesení „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“; zdůrazňuje, že obchodní politika EU může hrát důležitou úlohu při překonávání digitální propasti; vyzývá Komisi, aby otázku digitálního obchodu prosazovala ve stávajících a budoucích dohodách o volném obchodu i v rámci WTO; vyzývá k tomu, aby do všech budoucích obchodních dohod, včetně těch, které jsou v současné době projednávány, byly zařazovány kapitoly o digitálním obchodu, a připomíná, že je důležité předcházet neodůvodněným požadavkům na lokalizaci údajů; žádá Komisi, aby uplatňovala takovou strategii v oblasti digitálního obchodu, která by malým a středním podnikům poskytovala příležitosti tím, že by jim usnadnila přístup na celosvětové trhy;

4.  zdůrazňuje, že vystoupení Spojeného království z Unie bude mít dopady na vnitřní i vnější obchodní výměny; vyzývá Komisi, aby dopad brexitu na obchodní politiku Unie začala předvídat s cílem zaručit kontinuitu provádění obchodní politiky Unie a jejích vztahů s třetími zeměmi, včetně nalezení způsobů řešení společných závazků v rámci WTO;

5.  bere na vědomí posudek 2/15 Evropského soudního dvora ze dne 16. května 2017, v němž se uvádí, že s výjimkou otázky portfoliových investic a urovnávání sporů mezi investory a státy spadá dohoda o volném obchodu se Singapurem do výlučné pravomoci Unie; žádá Komisi a Radu, aby co nejdříve vyjasnily své rozhodnutí o budoucí struktuře dohod o volném obchodu a aby plně respektovaly rozdělení pravomocí mezi EU a její členské státy, pokud jde o směrnice pro jednání, jednání, právní základy návrhů, které mají být podepsány a uzavřeny, a zejména podpis a uzavírání mezinárodních obchodních dohod Radou, aby nedocházelo k dalším zpožděním u dohodnutých, avšak dosud neratifikovaných obchodních dohod s obchodními partnery; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl Parlament od počátku všech obchodních jednání a před přijetím pokynů pro jednání včas zapojován do všech fází svěřování mandátu a vyjednávání a provádění obchodních dohod a aby byl v plném rozsahu informován o všech souvisejících krocích; žádá, aby byla přijata nezbytná opatření prostřednictvím interinstitucionální dohody v rámci dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů;

6.  konstatuje, že navzdory tomu, že Spojené státy americké od jednání odstoupily, podařilo se zbývajícím jedenácti zemím dosáhnout dne 23. ledna 2018 v Tokiu dohody o transpacifickém partnerství;

Aktuální stav programu obchodních jednání Unie

7.  lituje skutečnosti, že se během konference ministrů WTO v Buenos Aires nepodařilo dosáhnout dohody; zdůrazňuje zásadní politický a hospodářský význam vícestranného systému a znovu vyjadřuje svou podporu tomuto systému; vyzývá Unii, aby aktivně předkládala návrhy na aktualizovaná vícestranná pravidla zohledňující nové výzvy vyplývající z globálních hodnotových řetězců a aby podporovala ústřední úlohu WTO v rámci globálního obchodního systému; vítá skutečnost, že vstoupila v platnost dohoda o usnadnění obchodu; vítá prodloužení výjimky WTO v oblasti farmaceutických výrobků pro nejméně rozvinuté země do roku 2033; lituje toho, že některé vícestranné dohody nejsou dodržovány, a žádá Komisi, aby v rámci WTO více usilovala o účinné plnění vícestranných pravidel a dohod; připomíná svůj dřívější požadavek, aby se Komise zapojovala do utváření rámce agendy WTO, zejména pokud se jedná o oblast sociální odpovědnosti podniků a obchodu a udržitelného rozvoje; opět vyjadřuje své znepokojení nad tím, že Spojené státy americké blokují nová jmenování členů odvolacího orgánu WTO, a zdůrazňuje význam dobře fungujícího systému WTO pro urovnávání sporů; vyzývá Komisi k posílení spolupráce s našimi nejvýznamnějšími partnery při řešení nespravedlivé hospodářské soutěže a ochranářských praktik ze strany třetích zemí;

8.  bere na vědomí zablokovanou situaci, pokud jde o mnohostranná jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA) a dohodě o environmentálních statcích; žádá Unii, aby v souladu s postojem Evropského parlamentu k dohodě TiSA prokázala iniciativu a dosáhla obnovení souvisejících jednání;

9.  zdůrazňuje, že vstoupilo v platnost – plně nebo dočasně – několik dohod o volném obchodu, např. obchodní dohody s Kanadou a Ekvádorem, ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu v dohodě o přidružení mezi EU a Ukrajinou a několik dohod o hospodářském partnerství s africkými zeměmi a že od zveřejnění strategie „Obchod pro všechny“ byly uzavřeny dohody se Singapurem, Vietnamem a Japonskem; zdůrazňuje, že je nutné poskytovat dostatečnou politickou a administrativní podporu k zajištění toho, aby obchodní ujednání mohla být uzavírána a ratifikována v odpovídajících časových rámcích; podporuje probíhající proces modernizace obchodních dohod s Chile a Mexikem; připomíná svůj požadavek, aby byla zahájena jednání s Austrálií a Novým Zélandem, a to s ohledem na jeho postoje;

10.  zdůrazňuje, že je třeba dále podporovat a posilovat vzájemně přínosné obchodní a investiční vztahy se strategickými partnery EU; požaduje, aby se obnovilo úsilí o pokrok v jednáních o komplexní dohodě o investicích s Čínou, zejména pokud se jedná o reciprocitu v přístupu na trhy a pokrok v oblasti udržitelného rozvoje;

11.  zdůrazňuje, že uzavřené dohody a probíhající i budoucí dvoustranná jednání vedená Unií poskytují příležitost k růstu prostřednictvím přístupu na trhy a odstranění obchodních překážek; žádá Komisi, aby průběžně spolupracovala se zúčastněnými stranami s cílem posoudit jejich priority v probíhajících jednáních; připomíná, že je třeba se přednostně zaměřovat na obsah jednání, spíše než na jejich rychlost, a že jednání musí být vedena v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu, že je třeba zajistit dodržování předpisů a norem EU, předcházet hrozbám pro sociální model EU a pro životní prostředí a že je třeba z jednání vyloučit veřejné služby, včetně služeb obecného zájmu a služeb obecného hospodářského zájmu (v souladu s články 14 a 106 SFEU a protokolem č. 26) a audiovizuálních služeb; zdůrazňuje, že Komise musí ve všech obchodních jednáních zajistit, aby si EU, vnitrostátní a místní orgány uchovaly plné právo zavádět, přijímat, zachovávat nebo rušit jakákoli opatření, pokud jde o zadávání, organizaci, financování a poskytování veřejných služeb, jako tomu bylo v případě předchozích obchodních jednání;

12.  žádá Komisi a členské státy, aby každých pět let přezkoumávaly a případně aktualizovaly mandáty k jednání pro probíhající obchodní jednání a přizpůsobovaly je tak potenciálně změněné situaci a výzvám a aby do obchodních dohod začleňovaly ustanovení o změnách s cílem zajistit, aby byly prováděny co nejúčinněji a bylo možné je přizpůsobit stávající situaci, pod podmínkou, že bude zajištěna parlamentní kontrola a transparentnost;

13.  zdůrazňuje, že Komise již několikrát ohlásila zahájení jednání o investicích s Hongkongem a Tchaj-wanem, a vyzývá Komisi, aby dokončila přípravnou činnost s cílem zahájit formální jednání o investičních dohodách co nejdříve;

14.  připomíná význam vnitřních i vnějších investic pro evropské hospodářství i nezbytnost zajistit ochranu evropských investorů v zahraničí; žádá Komisi, aby pokračovala ve své práci na novém vícestranném systému řešení investičních sporů, který musí být mimo jiné založen na zajištění práva jednotlivých států na regulaci a na transparentnosti, a aby stanovila odvolací mechanismus, přísná pravidla pro střet zájmů a etický kodex; domnívá se, že tento nový systém se musí zaměřovat na povinnosti investorů, předcházet bezdůvodným sporům, zachovávat právo na regulaci ve veřejném zájmu a předcházet regulačnímu ochromení, zajišťovat rovnost investorů před soudem (se zvláštním zřetelem na mikropodniky a malé a střední podniky), nezávislost, transparentnost a odpovědnost; přezkoumat případné začleňování procesních ustanovení týkajících se mimo jiné vzájemných žalob v případě, kdy byly žalované investice provedeny v rozporu s příslušnými právními předpisy, a bránit souběžným žalobám využívajícím různé právní cesty, čímž se vyjasní vztah k domácím soudům;

15.  vyzývá členské státy, aby konečně odblokovaly postup týkající se mauricijské Úmluvy o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem, když nyní Evropský soudní dvůr objasnil otázky pravomocí, a Komisi, aby zdvojnásobila své úsilí v tomto ohledu; žádá také, aby k přezkumu nařízení o zachování právních účinků dvoustranných investičních dohod členských států došlo dříve než v roce 2020;

16.  očekává, že se EU a její členské státy budou zapojovat do rozhodování v rámci OSN, pokud jde o závaznou o dohodu o podnikání a lidských právech;

17.  se znepokojením konstatuje, že reforma pravidel původu ohlášená ve strategii „Obchod pro všechny“ dosud nebyla provedena; zdůrazňuje, že pravidla původu jsou příliš komplexní, a opět vyzývá k tomu, aby tato pravidla byla aktuálnější, jasnější a snadno se uplatňovala; připomíná závazek přijatý na 10. konferenci ministrů obchodu partnerství Euromed, že bude do konce roku 2018 dokončen přezkum úmluvy o celoevropsko-středomořských pravidlech původu; opět žádá Komisi, aby připravila zprávu o současné situaci, pokud jde o pravidla původu, a to s ohledem na kumulativní účinky pravidel původu ve dvoustranných dohodách o volném obchodu;

18.  připomíná, že při provádění obchodní politiky Unie je třeba věnovat zvláštní pozornost zemědělským produktům i zájmům evropských producentů a spotřebitelů, a to zejména s ohledem na kumulativní účinky všech dohod o volném obchodu na toto odvětví; zdůrazňuje, že obchodní dohody mohou nabízet hospodářské příležitosti pro zemědělsko-potravinářské odvětví, a to zejména pokud jde o dohodu s Japonskem; konstatuje, že Unie je největším vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů na světě; připomíná, že v souvislosti s vývozem zemědělsko-potravinářských produktů je důležité dosáhnout správné rovnováhy mezi ochranou citlivých zemědělských produktů a podporou ofenzivních zájmů Unie, mimo jiné stanovením přechodných období a vhodných kvót a v některých případech také vyloučením těch nejcitlivějších produktů; připomíná, že v souladu se zásadou předběžné opatrnosti uplatňovanou v EU je zásadní zajistit vysokou úroveň sanitárních a fytosanitárních norem a zároveň bojovat proti veškerému diskriminačnímu zacházení v této oblasti;

Zásada reciprocity jakožto pilíř obchodní politiky Unie a záruka spravedlivé a loajální hospodářské soutěže

19.  rozhodně se domnívá, že jedním z hlavních cílů obchodní politiky Unie by mělo být prosazování spravedlivé hospodářské soutěže a zajišťování rovných podmínek na trhu; vítá skutečnost, že je ve zprávě o provádění obchodní strategie Unie zmiňována zásada reciprocity; připomíná, že reciprocita musí být pilířem obchodní politiky Unie, avšak že je zároveň třeba zohledňovat případnou asymetrickou situaci rozvojových zemí a ustanovení o preferenčním zacházení pro nejméně rozvinuté země; bere na vědomí skutečnost, že Komise předložila pozměněný návrh nařízení o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami, což by mohl být důležitý nástroj pro zajišťování rovných podmínek, pokud jde o přístup třetích zemí na trh; domnívá se, že iniciativa na prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie má za cíl chránit bezpečnost a veřejný pořádek v Unii a jejích členských státech a mohla by umožnit větší reciprocitu v přístupu na trhy a zároveň zajistit pokračující otevřenost vůči přímým zahraničním investicím;

20.  připomíná, že způsob provádění obchodní politiky musí přispívat k zajišťování spravedlivých a rovných podmínek pro podniky v oblasti hospodářské soutěže; vítá přijetí nové metodiky pro výpočet sazeb antidumpingového cla v případě narušení hospodářské soutěže ve třetích zemích; bere na vědomí dosaženou interinstitucionální dohodu o modernizaci nástrojů na ochranu obchodu; zdůrazňuje nové možnosti, které tyto nástroje nabízejí, zejména s ohledem na uložení cla nad rozpětí způsobené újmy; zdůrazňuje, že je důležité dbát na řádné a přiměřené uplatňování těchto nových nástrojů tím, že v případě jejich špatného fungování nebo obcházení dojde k okamžitému a přiměřenému zásahu, který bude v plném souladu s právními předpisy WTO a ostatními právními povinnostmi Unie; vítá proaktivní postoj Komise k rozvoji nástrojů na ochranu obchodu v roce 2016 a vyzývá k podobnému odhodlání a reaktivitě v případě, kdy někteří naši obchodní partneři tyto nástroje zneužívají proti vývozům z EU;

21.  považuje za politováníhodné, že zpráva Komise o provádění strategie v oblasti obchodní politiky prakticky nezmiňuje práci v oblasti koordinace, již je třeba realizovat s celními orgány; připomíná, že obchodní politika musí bojovat proti nezákonnému obchodu, s cílem zachovat konkurenceschopnost podniků EU a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti spotřebitelů; poukazuje také na důležitou úlohu politiky v oblasti hospodářské soutěže v tomto ohledu a na potřebu dvoustranných a vícestranných jednání za tímto účelem;

Využívání účinných průřezových opatření k provádění obchodní politiky prospěšné pro všechny

22.  žádá, aby se provádění obchodní politiky stalo nedílnou součástí obchodní strategie Unie;

23.  naléhavě žádá Komisi, aby v případě špatného fungování, překážek nebo pokud některý partner nedodržuje závazky, okamžitě využívala nástroje, které má k dispozici, konkrétně postup pro urovnávání sporů, jakož i stávající postupy ad hoc stanovené pro ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách o volném obchodu uzavíraných Unií;

24.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu lidských a finančních zdrojů, které jsou v současnosti k dispozici, s cílem zlepšit přípravu obchodních dohod pro přijetí našimi spolunormotvůrci a způsob provádění obchodní politiky, a žádá, aby byla v rámci Komise zřízena zvláštní služba, jež by byla pověřena sledováním a průběžným hodnocením provádění obchodní politiky a podávala také zprávy Parlamentu;

25.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zejména díky využívání informačních technologií více usilovaly o odstraňování všech administrativních překážek a zbytečné zátěže o zjednodušování technických postupů i o podporu podniků usilujících o využívání obchodních dohod a nástrojů;

26.  zdůrazňuje klíčovou spolupráci delegací Unie s velvyslanectvími a sociálními partnery členských států, což umožňuje přijímat rychlá a přímá opatření s cílem zajistit řádné provádění obchodních ustanovení a rychle zjišťovat a účinně řešit problémy a překážky; domnívá se, že by delegace Unie měly mít prospěch ze zefektivněného systému založeného na jednotném souboru pravidel a pokynů, s cílem zajistit větší soudržnost; vybízí Komisi, aby zvýšila zapojení delegací EU ve třetích zemích do provádění stávajících a nových dohod o volném obchodu, zejména pokud jde o postavení místních začínajících podniků; vybízí Komisi a ESVČ, aby pokračovaly ve své činnosti v oblasti hospodářské diplomacie za podpory mimo jiné evropských obchodních komor;

27.  žádá Komisi, aby podle jednotlivých odvětví a jednotlivých zemí vypracovala studii o kumulativních účincích obchodních dohod, která by přispěla k hodnocení naší obchodní politiky a umožnila by předvídat a upravovat její dopady;

28.  zdůrazňuje, že některá odvětví se mohou v souvislosti s obchodními výměnami setkávat s hospodářskými obtížemi; vyzývá Komisi a členské státy, aby s přihlédnutím k sociálnímu hledisku rozvíjely doprovodné politiky s cílem maximalizovat přínosy a co nejvíce omezit potenciální negativní účinky liberalizace obchodu; žádá v této souvislosti Komisi, aby posílila účinnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a zvýšila jeho proaktivitu;

29.  vybízí Komisi, aby pokračovala ve své spolupráci s mezinárodními organizacemi a fóry, jako jsou mj. G20, OSN, OECD, MOP, Světová banka, Světová celní organizace a Mezinárodní organizace pro normalizaci, při přípravě mezinárodních norem, jejich provádění a sledování obchodních výměn, mimo jiné pokud jde o sociální a environmentální aspekty, a aby tuto spolupráci zintenzívnila;

Analýza první zprávy Komise o provádění dohod o volném obchodu

30.  vítá skutečnost, že Komise zveřejnila první zprávu o provádění dohod o volném obchodu; žádá Komisi, aby v tomto každoročním zveřejňování pokračovala; důrazně však mimoto žádá, aby Komise prováděla hlubší komplexní studie provádění dohod o volném obchodu uzavíraných Unií, hlouběji se zabývala tímto tématem a zajistila, aby studie zahrnuly příslušné a vhodné ekonometrické a kvalitativní analýzy a výklady údajů, konkrétní doporučení s uvedením zveřejněných údajů do souvislostí a s poskytnutím dalších kvalitativních informací, včetně – za účelem provádění pravidel – částí dohod o volném obchodu, jako je obchod a udržitelný rozvoj a zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že to umožní mít k dispozici komplexní a lepší posouzení skutečného dopadu dohod v terénu tak, aby zpráva poskytla účinné pokyny orgánům EU ohledně vytváření a provádění obchodní strategie Unie; domnívá se v tomto ohledu, že by se měla pro tyto studie určit a využívat společná metodika;

31.  žádá Komisi, aby podala zprávu o ustanoveních týkajících se zacházení podle doložky nejvyšších výhod ve stávajících dvoustranných dohodách o volném obchodu uzavíraných EU a o jejich praktickém dopadu při zaručení dalšího přístupu EU na trh ve třetích zemích prostřednictvím těchto dohod dojednaných partnery, s nimiž EU dohody o volném obchodu uzavírá;

32.  zdůrazňuje, že ve zprávě chybí různé informace a údaje; žádá Komisi, aby úžeji spolupracovala s členskými státy a partnerskými zeměmi s cílem získat více údajů a informací o provádění dohod; žádá Komisi, aby poskytovala informace mimo jiné o dopadu všech dohod o volném obchodu na růst a pracovní místa, o tom, jak tyto dohody přispívají k vývoji obchodních toků, a o dopadu obchodních a investičních dohod na investiční toky a obchod se službami;

33.  je znepokojen nedostatečným využíváním obchodních preferencí stanovených v unijních dohodách o volném obchodu, zejména skutečností, že evropští vývozci je využívají v menší míře než vývozci z partnerských zemí; žádá Komisi, aby co nejrychleji zjistila příčiny této nerovnováhy a aby je řešila; žádá Komisi, aby provedla analýzu vztahu mezi složitými pravidly původu a využíváním preferenčních obchodních dohod ze strany hospodářských subjektů; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly rychlá opatření k lepšímu informování hospodářských subjektů o obchodních preferencích stanovených v dohodách o volném obchodu; domnívá se, že jsou nutné podrobné informace, a to i na mikroúrovni, tak aby bylo možné řádně vyhodnotit provádění dohod o volném obchodu uzavíraných EU;

34.  domnívá se, že by Evropská komise měla provádění ustanovení dohod o volném obchodu věnovat stejnou pozornost, jakou věnuje fázím vyjednávání; žádá Komisi, aby problémy spojené s prováděním řešila s dotčenými obchodními partnery EU s cílem nalézt jejich řešení a systematizovat obchod s evropskými hospodářskými subjekty;

35.  vyzývá Komisi, aby diverzifikovala svůj přístup k různým analyzovaným odvětvím a prezentovala dopady provádění obchodních dohod v odvětvích považovaných za citlivá;

36.  vítá oznámení, že u všech obchodních dohod budou vytvořeny plány provádění, a žádá Komisi, aby do jejich přípravy zapojila všechny zúčastněné strany; vyzývá Komisi, aby definovala cíle, které je třeba splnit, i konkrétní kritéria umožňující jasné hodnocení, jako je aktuální stav odstraňování necelních překážek, míra využívání preferencí a kvót nebo situace v oblasti regulační spolupráce a pokrok ve smyslu obchodu a udržitelného rozvoje; očekává, že Parlamentu budou spolu s oficiálním postoupením předloženy prováděcí plány, a žádá, aby informace o pokroku dosaženém u prováděcích plánů obchodních dohod byla zahrnuta také do výroční zprávy o provádění dohod o volném obchodu;

37.  připomíná, že obchodní dohody včetně obchodních kapitol dohod o přidružení nemohou vstoupit v platnost, dříve než je ratifikuje Evropský parlament; domnívá se, že musí být horizontálně respektována praxe vyčkat na souhlas Parlamentu před prozatímním uplatněním politicky důležitých dohod, jak se k tomu zavázala komisařka Malmströmová při svém slyšení dne 29. září 2014;

Specifická ustanovení společné obchodní politiky pro malé a střední podniky

38.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila celý soubor nástrojů zaměřených na malé a střední podniky s cílem dosáhnout integrovanějšího globálního přístupu i skutečné strategie internacionalizace pro malé a střední podniky, což podpoří jejich zaměření na vývoz; vybízí Komisi, aby tento přístup prosazovala na mezinárodních fórech; podporuje účast v účinných informačních kampaních pro malé a střední podniky, v zájmu zvýšení míry využívání preferencí v rámci dohod o volném obchodu uzavíraných EU; zdůrazňuje význam mnohojazyčnosti při oslovování malých a středních podniků ze všech členských států; požaduje zpřístupnění větší právní a administrativní podpory pro malé a střední podniky, které uvažují o vývozu na zahraniční trhy, a to nejen prostřednictvím aktualizace internetových stránek, ale také tím, že bude zváženo využívání nových nástrojů, například on-line chatů k technickým otázkám, které by mohly poskytovat základní a snadněji dostupnou podporu; žádá, aby se ve snaze pomoci malým a středním podnikům delegace Unie podílely na příspěvcích k informacím o vývozu na příslušné zámořské trhy;

39.  považuje za politováníhodné, že zpráva Komise o provádění dohod o volném obchodu obsahuje jen málo informací o malých a středních podnicích; žádá Komisi, aby specifickou část zprávy věnovala dopadům provádění obchodních dohod na malé a střední podniky a využívání zvláštních ustanovení pro malé a střední podniky;

40.  vítá zavedení zvláštních kapitol věnovaných malým a středním podnikům do aktuálně sjednávaných dohod o volném obchodu a žádá Komisi, aby nadále vyvíjela úsilí při sjednávání a začleňování zvláštních kapitol a ustanovení týkajících se malých a středních podniků do projednávaných obchodních dohod a do svých legislativních návrhů s cílem zvýšit schopnost malých a středních podniků zapojovat se do obchodování a investování; zdůrazňuje, že porozumění složitosti pravidel původu, jejich aktualizace a umožnění jejich snazšího uplatňování a větší jasnosti je pro malé a střední podniky velmi důležité a že je třeba pro malé a střední podniky vyjednat zvláštní ustanovení, s cílem řešit přístup malých firem na zahraniční trhy veřejných zakázek; žádá Komisi, aby se vynasnažila poskytnout kalkulátor pravidel původu, který bude uzpůsobený malým a středním podnikům a který by jim měl konkrétně umožnit využívat preference dostupné v rámci stávajících dohod, v zájmu zvýšení míry využívání preferencí;

Význam přístupu na trh veřejných zakázek a ochrany zeměpisných označení

41.  připomíná, že ochrana zeměpisných označení je při jednání o obchodních dohodách jedním z ofenzivních bodů Unie; zdůrazňuje, že ze zprávy o provádění dohod o volném obchodu vyplývá, že někteří partneři nedodržují ustanovení týkající se ochrany zeměpisných označení, a vyzývá Komisi, aby přijala naléhavá opatření s cílem zajistit dodržování těchto ustanovení;

42.  připomíná, že trhy veřejných zakázek v Unii vykazují nejvyšší míru otevřenosti na světě; je znepokojen tím, že někteří partneři na úkor podniků EU nedodržují ustanovení dohod o volném obchodu týkající se přístupu na trh veřejných zakázek, a také velmi omezeným přístupem na trhy veřejných zakázek v některých třetích zemích; žádá Komisi, aby usilovala o zajištění lepšího přístupu na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích a aby v souladu s pravidly dohod o vládních zakázkách zvážila opatření, která by se měla využívat s třetími zeměmi, jež v oblasti přístupu na trhy veřejných zakázek upřednostňují své vlastní podniky; vyzývá Komisi, aby shromažďovala a zveřejňovala údaje na úrovni podniků o využívání ustanovení o veřejných zakázkách v dohodách o volném obchodu, s cílem lépe porozumět obtížím, kterým podniky EU čelí;

43.  žádá Komisi, aby poskytovala více informací a příslušných statistických údajů o vývoji v oblasti přístupu na trhy veřejných zakázek v posledních letech a aby zahrnula konkrétní informace o výhodách vyplývajících z ochrany zeměpisných označení;

Účinné provádění obchodní politiky přispívá k podpoře a ochraně hodnot Unie

44.  připomíná, že společná obchodní politika musí přispívat k prosazování hodnot Unie podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii i k plnění cílů uvedených v článku 21 včetně upevňování demokracie a právního státu, dodržování lidských práv, základních práv a svobod, rovnosti, úcty k lidské důstojnosti a ochrany životního prostředí a sociálních práv; je přesvědčen, že dosažení těchto cílů vyžaduje rázná a trvalá opatření ze strany Komise; zdůrazňuje, že Agenda OSN do roku 2030 a pařížská dohoda o klimatu poskytují primární srovnávací měřítka, k nimž lze vztáhnout příspěvek obchodní politiky EU k dohodnutým globálním cílům udržitelného rozvoje;

45.  žádá Komisi, aby uskutečňovala pravidelný dohled nad všeobecným systémem preferencí (GSP), zejména GSP+, a aby pokračovala ve zveřejňování zpráv každé dva roky; žádá Komisi, aby zintenzivnila svou spolupráci s přijímajícími zeměmi, ESVČ, delegacemi Unie, diplomatickými misemi členských států, mezinárodními organizacemi, podniky, sociálními partnery a občanskou společností s cílem zajistit lepší shromažďování informací a prohloubit analýzu provádění monitorování, na jejichž základě by bylo možné jasně vyhodnotit provádění všech aspektů systému; zdůrazňuje, že účinnost GSP spočívá na schopnosti Komise monitorovat a provádět ustanovení právních předpisů v případech neprovádění mezinárodních úmluv v oblasti práce nebo životního prostředí;

46.  poukazuje na to, že dohody nové generace obsahují doložky o lidských právech a kapitoly o udržitelném rozvoji, jejichž úplné provádění má za cíl zajišťovat a podporovat dodržování lidských práv, hodnot Unie a sociálních a environmentálních norem na vysoké úrovni; bere na vědomí hodnocení kapitol o udržitelném rozvoji, které je součástí zprávy Komise o provádění dohod o volném obchodu, a vyzývá k včasnému provádění stávajících ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji; žádá Komisi, aby vytvořila přesnou a specifickou metodiku pro sledování a hodnocení provádění těchto kapitol vzhledem k tomu, že je nelze hodnotit pouze na základě kvantitativních údajů; připomíná, že v některých případech existují obtíže při provádění ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji, například u dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou, a opakuje proto svou výzvu k posílení vymáhání a monitorování kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, a to prostřednictvím většího zapojení organizací občanské společnosti včetně sociálních partnerů do všech obchodních dohod; vyjadřuje politování nad tím, že Komise předčasně ukončila diskusi o způsobu, jak posílit prosazování kapitoly o udržitelném rozvoji v rámci obchodních dohod, mimo jiné včetně zvažování přístupu založeného na sankcích;

47.  připomíná v této souvislosti důležitou úlohu domácích poradních skupin; zdůrazňuje potenciální přidanou hodnotu strukturovanějšího a transparentnějšího vztahu s domácími poradními skupinami v zemích obchodních partnerů, přičemž uznává jejich klíčovou úlohu při lepším porozumění místním požadavkům a místním ambicím; domnívá se, že domácí poradní skupiny jsou mimořádně důležité a přispívají k postupům vyžadovaným pro lepší sledování a provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji;

48.  vítá přezkum strategie ve prospěch pomoci obchodu a podporuje cíl v oblasti budování kapacit pro rozvojové země, aby mohly více využívat možností, které jim obchodní dohody s EU nabízejí; zdůrazňuje rovněž, že strategie musí přispívat k podpoře spravedlivého a etického obchodu a měla by se stát klíčovým nástrojem při potírání zvyšující se globální nerovnosti a při podpoře hospodářského rozvoje v partnerských zemích EU; vybízí Komisi, aby rozvojovým zemím pomáhala přijímat nezbytná opatření, aby si mohly mimo jiné zachovat přístup na evropský trh pro svůj vývoz a bojovat proti změně klimatu;

49.  opakuje, že je nakloněn tomu, aby byla do všech budoucích obchodních dohod začleňována ambiciózní ustanovení o boji proti korupci, která budou ve výlučné pravomoci Unie; vítá skutečnost, že probíhající jednání o modernizaci dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem a dohod o přidružení mezi EU a Chile zahrnují také protikorupční ustanovení; připomíná, že dohody o volném obchodu nabízejí dobrou příležitost ke zvýšení spolupráce v boji proti praní peněz, daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

50.  vítá skutečnost, že ve zprávě Komise o provádění její obchodní strategie je zohledněna otázka rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že cílem je zajistit, aby ženy mohly v téže míře jako muži využívat výhody vyplývající z obchodních výměn, a to i díky strategii pomoci na podporu obchodu; zdůrazňuje, že to vyžaduje proaktivní přístup Komise, který podpoří začleňování rovnosti žen a mužů do obchodní politiky EU, a žádá Komisi, aby tento aspekt začlenila do svých budoucích výročních zpráv o provádění;

51.  vítá závazek Komise zajistit, aby obchodní jednání o modernizaci stávající dohody o přidružení mezi EU a Chile zahrnovala, vůbec poprvé v EU, zvláštní kapitolu o rovnosti žen a mužů a obchodu; opětovně vyzývá Komisi a Radu, aby prosazovaly a podporovaly začlenění zvláštní kapitoly věnované rovnosti žen a mužů do obchodních a investičních dohod EU;

52.  vítá přijetí nařízení proti mučení a zdůrazňuje, že je důležité zajistit jeho řádné provádění a dodržování ze strany našich obchodních partnerů; podporuje vytvoření mezinárodní Aliance pro obchod bez mučení;

53.  vítá přijetí nařízení ((EU) 2017/821) o konfliktních minerálech, jehož cílem je přispět k odpovědnějšímu řízení globálního hodnotového řetězce; žádá Komisi, členské státy a další subjekty, aby nadále pokračovaly v přípravách na vstup nařízení v platnost; vyzývá Komisi, aby zajistila účinné vytváření doprovodných opatření a aby byly členským státům a vnitrostátním zúčastněným subjektům poskytnuty nezbytné odborné znalosti a pomoc, se zvláštním důrazem na podporu malých a středních podniků při posilování jejich schopnosti plnit požadavky na náležitou péči, jak je stanoveno v nařízení;

54.  je si vědom šíření integrovaných globálních dodavatelských řetězců v mezinárodních obchodních strukturách; znovu opakuje svou výzvu k hledání způsobů, jak rozvíjet strategie a pravidla transparentnosti a odpovědnosti globálních hodnotových řetězců, a zdůrazňuje, že se společná obchodní politika musí provádět tak, aby zajišťovala odpovědné řízení globálního hodnotového řetězce; žádá Komisi, aby v rámci své obchodní politiky prosazovala a posilovala sociální odpovědnost podniků, včetně dalších opatření s cílem vytvořit konkrétní pravidla a postupy, a to s přihlédnutím k pokynům OECD pro nadnárodní společnosti, s cílem zajistit účinné provádění sociální odpovědnosti podniků; připomíná svůj požadavek vůči Komisi, aby zahrnula sociální odpovědnost podniků do všech obchodních dohod a aby tato ustanovení efektivně monitorovala v rámci hlubšího nezávislého monitorování kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, jejž požaduje Parlament a které zahrnuje občanskou společnost; potvrzuje svou podporu mezinárodním iniciativám, jako je bangladéšský pakt udržitelnosti, a žádá Komisi, aby se zaměřila na provádění uvedené iniciativy;

55.  vyzývá Komisi a všechny mezinárodní aktéry, aby dodržovali nové pokyny OECD pro náležitou péči určené odpovědným dodavatelským řetězcům v oděvním a obuvnickém odvětví;

56.  připomíná, že obchodní a rozvojová politika EU musí celkově přispívat k udržitelnému rozvoji, regionální integraci a začleňování rozvojových zemí do regionálních a nakonec i globálních hodnotových řetězců prostřednictvím hospodářské diverzifikace, což vyžaduje spravedlivá globální obchodní pravidla podporující rozvoj; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala rozvoj spravedlivé kontinentální zóny volného obchodu v Africe prostřednictvím politické a technické pomoci;

57.  připomíná, že se EU zavázala vymýtit nejhorší formy dětské práce na globální úrovni, jak to vyplývá z našich hodnot zakotvených v článku 21 SEU; opětovně vyzývá Komisi, aby předložila návrh zakazující dovoz zboží vyrobeného s využitím dětské práce nebo jakékoli jiné formy nucené práce či moderního otroctví; zdůrazňuje v této souvislosti důležitost ratifikace Úmluv MOP č. 182 o odstranění nejhorších forem dětské práce a č. 138 o minimálním věku pro zaměstnání a práci ze strany zemí, které tak dosud neučinily;

58.  bere na vědomí pokrok při uzavírání a provádění dohod o hospodářském partnerství; domnívá se, že je zapotřebí provést hloubkovou analýzu jejich dopadu na ekonomiky afrických zemí a na jejich jednotlivá pododvětví, příslušné trhy práce a na podporu regionálního obchodu v Africe; vyzývá Komisi, aby pokračovala v dialogu v duchu skutečného partnerství s cílem zaměřit se na dosud nevyřešené otázky; připomíná, že dohody o hospodářském partnerství jsou asymetrické a měly by klást rovnocenný důraz na rozvojové i obchodní aspekty; vyzývá v této souvislosti k včasnému provádění doprovodných opatření včetně vyplácení prostředků ERF;

59.  vítá dále provádění Dohody o hospodářském partnerství mezi státy Carifora a EU; konstatuje, že je nutné dále zvyšovat informovanost, aby země seskupení CARICOM mohly využívat příležitosti, které dohoda nabízí; vítá vytvoření smíšeného poradního výboru, ale naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby budoucí instituce občanské společnosti byly svolávány včas;

60.  opakuje svou výzvu EU, aby pracovala na odpovídajících a účinných řešeních pro zavedení transparentního a funkčního systému označování „společenské a environmentální sledovatelnosti“ v rámci celého výrobního řetězce v souladu s Dohodou o technických překážkách obchodu WTO a současně podporovala podobné kroky na mezinárodní úrovni;

Součástí provádění obchodní politiky EU musí být transparentnost a přístup k informacím

61.  bere na vědomí činnost Komise v oblasti transparentnosti a vyzývá Komisi, aby prováděla jednání co nejtransparentněji, při plném respektování osvědčeného postupu, který byl stanoven v rámci jiných jednání; domnívá se, že dosažení transparentnosti musí být součástí klíčových cílů Komise; žádá Komisi a členské státy, aby zveřejňovaly dokumenty týkající se sjednávání a provádění dohod, aniž by se narušila vyjednávací pozice Unie;

62.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pro komunikaci o obchodní politice i o každé dohodě vytvořily skutečnou strategii s cílem maximalizovat předávání informací a přizpůsobovat je konkrétním subjektům tak, aby jim dohody přinášely prospěch; žádá Komisi a členské státy, aby přijímaly opatření s cílem zvyšovat povědomí hospodářských subjektů o uzavřených dohodách a vést pravidelný podpůrný dialog s profesními sdruženími, podniky a občanskou společností;

63.  vítá skutečnost, že Rada zveřejnila mandáty k vyjednávání pro transatlantické obchodní a investiční partnerství, Komplexní hospodářské a obchodní dohody CETA, dohodu o obchodu se službami TiSA, dohody s Japonskem, Tuniskem a Chile a úmluvu o zřízení mnohostranného soudu pro urovnávání sporů z investic a že Komise zveřejnila své návrhy mandátů k vyjednávání pro dohody s Austrálií a Novým Zélandem i pro zřízení mnohostranného soudu pro investice v souladu s dlouhodobým požadavkem Parlamentu na transparentnost; vyzývá Radu a členské státy, aby zveřejňovaly všechny mandáty k vyjednávání, a Komisi, aby zveřejňovala všechny návrhy mandátů pro zahajování budoucích jednání; žádá Radu a Komisi, aby při přípravě a přijímání mandátů k vyjednávání začleňovaly doporučení Parlamentu;

64.  opětovně žádá, aby členské státy, Evropský parlament, vnitrostátní parlamenty, hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti a sociální partneři byli více zapojováni do sledování obchodní politiky, mimo jiné včetně ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji; vyzývá Komisi, aby zveřejnila akční plán a podrobnosti modelu „posíleného partnerství“ pro provádění obchodních dohod;

65.  žádá Komisi, aby zvýšila kvalitu studií dopadu připravovaných pro každou obchodní dohodu a aby do nich zahrnovala odvětvovou a zeměpisnou analýzu; zdůrazňuje, že je klíčové lépe a včas komunikovat o informacích obsažených v ex-ante i ex-post studiích dopadu obchodních dohod;

66.  vítá oznámení, že byla zřízena poradní skupina pro sledování obchodní politiky; zdůrazňuje, že je důležité tento nový orgán rychle ustavit, a to transparentním, veřejným a inkluzivním způsobem; žádá Komisi, aby pravidelně zveřejňovala dokumenty týkající se schůzí a činnosti této poradní skupiny; vyzývá dále Komisi, aby stanovila postupy pro zajištění řádné reakce na otázky, které poradní skupina nastolila;

o
o   o

67.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vnitrostátním parlamentům členských států, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(1) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30. (2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0439. (3) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 19. (4) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 21. (5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0330. (6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0437. (7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0488. (8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0090. (9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0369. (10) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31. (11) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 94. (12) Přijaté texty, P8_TA(2017)0225.