Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 207 odst. 3 a článek 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“),

–  s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu službami,

–  s ohledem na dohodu Světové obchodní organizace (WTO) o informačních technologiích,

–  s ohledem na pracovní program WTO o elektronickém obchodě,

–  s ohledem na dohodu WTO o usnadnění obchodu,

–  s ohledem na revidovanou Kjótskou úmluvu Světové celní organizace,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o virtuálních měnách(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 s názvem „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2017 o hodnocení vnějších aspektů výkonnosti a řízení celních orgánů jako nástroje usnadňování obchodu a boje proti nezákonnému obchodu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce(5),

–  s ohledem na společné prohlášení o obchodu a zlepšení hospodářského postavení žen, přijaté u příležitosti konference ministrů WTO v Buenos Aires v prosinci 20175(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(7),

–  s ohledem na návrh Komise týkající se horizontálních ustanovení o přeshraničních tocích údajů pro ochranu osobních údajů (v obchodních a investičních dohodách EU),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění strategie v oblasti obchodní politiky nazvanou „Obchod pro všechny – uskutečňování progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace“ (COM(2017)0491),

–  s ohledem na zprávu hlavního vědeckého poradce Úřadu vlády Spojeného království pro vědu s názvem Distributed Ledger Technology: beyond blockchain („Technologie distribuované účetní knihy: blockchain a dále“)(8),

–  s ohledem na bílou knihu Centra OSN pro usnadňování obchodu a elektronické obchodování (UN/CEFACT) z roku 2018 o technických využitích technologií blockchain,

–  s ohledem na prohlášení 21 členských států EU a Norska o vytvoření evropského partnerství pro technologii blockchain(9) ze dne 10. dubna 20188, po jehož přijetí se k partnerství připojilo dalších pět členských států, takže celkový počet signatářských zemí nyní činí 27,

–  s ohledem na skutečnost, že Komise dne 1. února 2018 zahájila činnost fóra a střediska EU pro sledování technologie blockchain(10),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 19. října 2017(11),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0407/2018),

A.  vzhledem k tomu, že pokud není stanoveno jinak, bude v této zprávě technologie blockchain (dále jen blockchain) označovat technologii soukromé distribuované účetní knihy s kontrolou přístupu („permissioned“), která se skládá z databáze složené z po sobě následujících bloků údajů, jež jsou přidávány na základě konsensu provozovatelů sítě;

B.  vzhledem k tomu, že různé případové studie a odvětví odvodí z kombinace soukromýcb/veřejných technologií blockchain s kontrolou přístupu či bez této kontroly různý užitek;

C.  vzhledem k tomu, že každý blok v blockchainu obsahuje tzv. hash, který ověřuje data předchozích bloků, čímž se umožňuje nezávislým stranám provádět transakce se zvýšenou důvěrou a odpovědností, protože údaje uložené v účetní knize nemohou být snadno zfalšovány;

D.  vzhledem k tomu, že technologie blockchain s otevřeným zdrojovým kódem je základem pro celosvětový vzestup blockchainů s kontrolou přístupu a přispívá ke zvýšení důvěry účastníků v danou obchodní síť;

E.  vzhledem k tomu, že blockchain by mohl některým správcům umožnit jasně definovat role účastníků a jejich povinnosti, možnosti přístupu a práva validace;

F.  vzhledem k tomu, že celosvětový obchod je založen na odvětví dodavatelských řetězců, jehož hodnota se odhaduje na 16 bilionů EUR a v němž vedou vysoké transakční náklady a úmorná administrativní zátěž ke složitosti procesů a systémů, které jsou náchylné k chybám;

G.  vzhledem k tomu, že byly zahájeny pilotní iniciativy, jež mají slibný potenciál k tomu, snížit náklady na dopravu, změnit průmysl na průmysl vstřícnější k životnímu prostředí a zvýšit hospodářskou výkonnost;

H.  vzhledem k tomu, že ve 45 zemích světa probíhá nejméně 202 vládních iniciativ týkajících se blochchainu a že zejména ekonomiky v asijsko-tichomořském regionu, na americkém kontinentu a na Blízkém východě investují do technologie blockchain pro obchodní účely;

I.  vzhledem k tomu, že blockchain může zlepšit a zdokonalit obchodní politiky EU, jako jsou dohody o volném obchodu, dohody o vzájemném uznávání, a to zejména oprávněných hospodářských subjektů, a rozhodnutí o odpovídající úrovni ochrany dat a opatření na ochranu obchodu;

J.  vzhledem k tomu, že v blockchainu se skrývá velký potenciál pro zlepšení transparentnosti a sledovatelnosti v celém dodavatelském řetězci, zvýšení důvěry účastníků v danou síť, zefektivnění celních kontrol a kontrol souladu s předpisy, snížení transakčních nákladů a posílení neměnnosti a bezpečnosti údajů, jakož i fungování jako nástroj boje proti korupci; vzhledem k tomu, že případné výhody doprovázejí některé problémy, pokud jde o kybernetickou bezpečnost;

K.  vzhledem k tomu, že blockchain může poskytovat rámec pro transparentnost v dodavatelském řetězci, omezit korupci, odhalovat daňové úniky, umožnit sledování nezákonných plateb a bojovat proti praní peněz založenému na obchodu; vzhledem k tomu, že s používáním blockchainových aplikací bez kontroly přístupu („unpermissioned“) jsou spojena rizika trestné činnosti, jako jsou daňové úniky, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz založené na obchodu; vzhledem k tomu, že Komise a členské státy musí tyto problémy neprodleně sledovat a řešit;

L.  vzhledem k tomu, že blockchain se v oblasti mezinárodního obchodu stále vyvíjí, a proto vyžaduje podpůrný a stimulující rámec vstřícný vůči inovacím, který poskytne právní jistotu a současně podpoří ochranu spotřebitelů, investorů a životního prostředí, bude zvyšovat sociální hodnotu této technologie, snižovat digitální propast a zlepšovat digitální dovednosti občanů;

M.  vzhledem k tomu, že technologie blockchain může všem stranám zapojeným do obchodu, veřejným i soukromým, poskytnout stálý přístup v reálném čase k nezměnitelné databázi s časovým záznamem, která uchovává dokumenty k transakcím, a tím pomáhat budovat důvěru, zamezit problémům v oblasti souladu a řešit problémy padělaného zboží nebo zfalšovaných dokumentů;

N.  vzhledem k tomu, že některé regiony a metropolitní oblasti EU již začaly tuto technologii vyvíjet formou specifických projektů a programů, přičemž vycházely z vlastních charakteristik, a vytvářejí sítě pro šíření osvědčených postupů;

Obchodní politika Evropské unie

1.  konstatuje, že navzdory předchozím obchodním úspěchům mají dohody o volném obchodu EU velký nevyužitý potenciál a dosud nejsou plně využívány, přičemž v průměru pouze 67 % vývozců z EU a 90 % dovozců v EU využívá celní preference jak v EU, tak v partnerských zemích či regionech, a podporuje analýzu technických řešení, která by mohla zvýšit využívání dohod o volném obchodu a vývoz; konstatuje, že vývozci by mohli všechny své dokumenty nahrát do aplikace orgánu veřejné správy fungující na základě technologie blockchain a prokázat svůj soulad s preferenčním zacházením podle dohody o volném obchodu, pokud jde například o kvalifikaci pro preferenční pravidla původu, sanitární a fytosanitární pravidla a provádění ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji; je přesvědčen, že blockchain by mohl zlepšit ustanovení o kumulaci v dohodách o volném obchodu;

2.  domnívá se, že pro podniky jsou postupy certifikace pro preferenční i nepreferenční pravidla původu příliš nákladné a zdlouhavé; má za to, že v případě preferenčních pravidel může blockchain pomáhat s určením „ekonomické státní příslušnosti“ zboží; dále má za to, že v případě nepreferenčních pravidel by technologie blockchain mohly pomáhat přiměřenému používání nástrojů Unie na ochranu obchodu tím, že by zajišťovaly transparentnost, pokud jde o původ zboží, které vstupuje na evropský trh, a přehled o přílivu dovozu, aby se zajistily rovnější podmínky pro podniky;

3.  zdůrazňuje, že technologie blockchain mají potenciál podporovat agendu v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje tím, že budou umožňovat důvěru, pokud jde o původ surovin a zboží, transparentní výrobní procesy a dodavatelské řetězce a dodržování mezinárodních pravidel v oblasti pracovních, sociálních a environmentálních práv, a to vzhledem ke zvláštnímu významu konfliktních minerálů, nezákonného obchodu s kulturními statky, kontroly vývozu a korupce; zdůrazňuje, že blockchain by mohl přispět ke snaze společností o udržitelnost a podpořit odpovědné chování podniků;

4.  je přesvědčen, že dohody o vzájemném uznávání oprávněných hospodářských subjektů umožňují podnikům diverzifikovat své dodavatelské řetězce, neboť snižují čas a náklady spojené s přeshraničními cly; konstatuje, že je třeba řešit problémy s prováděním; je přesvědčen, že technologie blockchain nabízí potenciál ke snížení nejistoty spojené s prováděním dohod o vzájemném uznávání oprávněných hospodářských subjektů, a to prostřednictvím plynulé výměny dat;

Vnější aspekty usnadnění celních otázek a obchodu

5.  velmi vítá dohodu o usnadnění obchodu; pokládá ji za základ pro to, aby členové WTO prozkoumali další způsoby, jak usnadnit obchod, a to i prostřednictvím blockchainu; vítá úsilí EU o udržení a posílení WTO a její závazek dodržovat systém obchodování založený na pravidlech, který zajistí rovné podmínky a posílí celosvětová obchodní pravidla;

6.  má za to, že blockchain by mohl celním orgánům umožňovat automatické získávání požadovaných informací pro celní prohlášení, snížit potřebu manuálního ověřování a papírových dokladů a poskytovat přesné aktualizace ohledně stavu a vlastností zboží, které vstupuje do EU, všem relevantním partnerům současně, a zlepšit tak systém sledování zásilek a transparentnost;

7.  je přesvědčen, že digitalizace umožní účinnější a transparentnější výměnu informací; domnívá se, že blockchain může výrobcům, laboratořím, provozovatelům logistiky, regulačním orgánům a spotřebitelům umožnit přístup k všem nezbytným informacím týkajícím se například původu, testování, certifikace a vydání licence a tyto informace sdílet; poznamenává, že blockchain by mohl také přispět k řádnému vydávání elektronických certifikátů; pokládá digitalizaci a používání aplikací pro dodavatelské řetězce jak za předpoklad, tak za doplněk plné funkčnosti blockchainu; konstatuje zásadní rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o digitalizaci;

8.  je přesvědčen, že přijetí technologií blockchain v celém dodavatelském řetězci může zvýšit efektivitu, rychlost a objem celosvětového obchodu, neboť sníží náklady spojené s mezinárodními transakcemi a pomocí podnikům s nalezením nových obchodních partnerů a může vést k větší ochraně spotřebitelů a jejich důvěře v digitální obchod;

9.  zdůrazňuje použitelnost blockchainu, a to konkrétně těmito způsoby:

10.  poznamenává, že zákonné obchody mohou být zneužívány zločinci k maskování nelegální činnosti, jako je praní peněz založené na obchodu, a to manipulací s potřebnou dokumentací prostřednictvím nepravdivého vykazování, při níž nadhodnocují či podhodnocují dané zboží; je přesvědčen, že blockchain může pomoci celním a jiným orgánům přijímat včas, pohotově a koordinovaně nezbytná opatření k odhalení nezákonných finančních toků;

Přeshraniční datové toky a ochrana údajů

11.  uznává přeshraniční toky údajů jako nedílnou funkční složku mezinárodního obchodu se zbožím a službami a návrhu architektury technologie blockchain;

12.  zdůrazňuje možnou působnost technologie blockchain pro ověřování transakcí v celém mezinárodním dodavatelském řetězci tak, že se pro účastníky stanoví úrovně přístupu a postupy ověření;

13.  bere na vědomí spojitost mezi blockchainem a přeshraničními toky údajů pro účely obchodu; konstatuje, že soukromá síť, která propojuje účetní knihy, může vytvářet důvěru mezi platformami prostřednictvím integrace údajů z více zdrojů; uvědomuje si důležitost přeshraničních toků údajů pro růst a zaměstnanost; upozorňuje na rozlišování osobních a jiných údajů v blockchainech;

14.  uznává výzvu, kterou představuje vztah mezi technologiemi blockchain a prováděním obecného nařízení o ochraně osobních údajů; zdůrazňuje, že používání technologie blockchain by mělo být v souladu se všemi stávajícími a budoucími právními předpisy EU o ochraně osobních údajů a soukromí; zdůrazňuje, že technologie blockchain může nabídnout řešení pro ustanovení o „specificky navržené ochraně údajů“ při provádění obecného nařízení na základě společných zásad zajišťování zabezpečených a samosprávných údajů; zdůrazňuje omezený účinek obecného nařízení o ochraně osobních údajů na obchodní transakce vzhledem k tomu, že soukromé blockchainy s kontrolou přístupu („permissioned“) neobsahují osobní údaje; uznává však, že jsou potřebné nezbytné záruky a regulační dohled; zdůrazňuje, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů je použitelné, pouze pokud se jedná o osobní údaje; vyzývá Komisi, aby se touto záležitostí zabývala podrobněji;

15.  uznává, že je třeba, aby byly systémy s technologií blockchain navrhovány v souladu s právem být zapomenut, a poznamenává, že uživatelé blockchainu a blockchainových aplikací by měli mít kdykoli přístup ke všem údajů týkajícím se transakcí, do kterých jsou přímo či nepřímo zapojeni, a to v souladu se svými přístupovými právy;

16.  opakuje svůj požadavek týkající se ustanovení umožňujících plné fungování digitálního ekosystému a podporujících přeshraniční toky údajů v dohodách o volném obchodu; v tomto ohledu konstatuje, že rozhodnutí o odpovídající ochraně nepřispívají k zajištění volného toku jiných než osobních údajů; žádá proto Komisi, aby v dohodách o volném obchodu sjednala závazné a vymahatelné závazky týkající se předávání údajů, včetně jiných než osobních údajů;

17.  zdůrazňuje, že technologie blockchain představuje nové paradigma uchovávání a správy údajů, jež je schopno decentralizovat formy lidské interakce, trhů, bankovnictví a mezinárodního obchodu; zdůrazňuje, že vzestup blockchainu představuje jak příležitosti, tak výzvy, pokud jde o ochranu údajů, transparentnost a finanční trestnou činnost, neboť jakmile jsou údaje vloženy, jsou neměnné a jsou sdíleny se všemi zúčastněnými stranami, což rovněž zajišťuje jejich bezpečnost a integritu; žádá, aby byla učiněna všechna možná opatření, a to i na vnitrostátní úrovni, k zaručení nefalšovatelné a neměnné povahy této technologie a zajištění toho, že nebude ohroženo základní právo na ochranu údajů;

18.  uznává výzvu, kterou představuje vztah mezi technologiemi blockchain a prováděním rámce EU pro ochranu údajů, konkrétně obecného nařízení o ochraně osobních údajů, a připomíná, že v důsledku by tento vztah mohl odhalit nesoulad mezi ochranou základních práv na jedné straně a podporou inovací na straně druhé; navrhuje, že je nutné zajistit, aby byla technologie blockchain plně v souladu s rámcem EU pro ochranu údajů a plně respektovala zásady stanovené v právních předpisech EU, zejména v souvislosti se zpracováváním osobních údajů, coby základním právem podle čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 SFEU;

19.  zdůrazňuje dále, že jak je částečně důsledkem výše uvedeného rozporu, technologie blockchain v žádném případě nepředstavují automatickou podporu suverenity údajů, ale musí být specificky navrženy tak, aby ji podporovaly, vzhledem k tomu, že mohou rovněž představovat rizika pro ochranu údajů;

20.  zdůrazňuje, že pokud budou správně navrženy, měly by technologie blockchain být v souladu se zásadou „ochrany údajů již od návrhu“, což má subjektům údajů poskytnout větší kontrolu nad jejich údaji v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů; zdůrazňuje dále, že osobní údaje v blockchainu obvykle nejsou anonymní, což jej tedy uvádí do oblasti působnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů; trvá na tom, že by blockchainy měly být plně slučitelné s právními předpisy EU, včetně případů, kdy jsou používány ke zpracování osobních údajů; doporučuje v této souvislosti, aby do blockchainů a příslušných aplikací byly začleněny mechanismy, které zajistí, aby údaje mohly být zcela anonymní, a zaručí tak, že v nich budou uchovávány pouze údaje, které se netýkají identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby;

21.  zdůrazňuje, že budoucí aplikace s technologií blockchain by měly zavést mechanismy, které budou chránit osobní údaje a zajistí, aby byly údaje zcela anonymní; vyzývá Komisi a členské státy, aby financovaly výzkum a inovace, a zejména akademický výzkum, týkající se nových technologií blockchain, které jsou slučitelné s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a které jsou založeny na principu záměrné ochrany údajů (již od návrhu), jako je technologie „Zk-SNARK“;

22.  je přesvědčen, že aby nedošlo k porušení základního práva na ochranu osobních údajů, neměla by se technologie blockchain používat ke zpracování osobních údajů, dokud dotyčná organizace uživatelů nebude schopna zaručit soulad s obecným nařízením o ochraně osobních údajů, a zejména zajistit ochranu práva na opravu a práva na výmaz;

23.  zdůrazňuje skutečnost, že uživatelé blockchainu mohou být zároveň správci údajů pro osobní údaje, které nahrají do účetní knihy, a zpracovateli údajů tím, že uchovávají úplnou kopii účetní knihy na svém vlastním počítači;

24.  konstatuje, že nezměnitelná povaha některých technologií blockchain je pravděpodobně neslučitelná s „právem na výmaz“ stanoveným v článku 17 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, pokud daný blockchain obsahuje osobní údaje;

25.  se znepokojením konstatuje, že rozšíření kopií údajů v blockchainu je pravděpodobně neslučitelné se zásadou minimalizace údajů stanovenou v článku 5 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, pokud blockchain obsahuje osobní údaje;

26.  vyzývá Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, aby vydal pokyny a doporučení k zajištění souladu technologie blockchain s právními předpisy Unie;

27.  se znepokojením konstatuje, že vůbec nejsou zmíněny závažné důsledky toho, jak bude technologie blockchain používána, zejména v oblastech, jako je boj proti praní peněz, daňovým únikům a financování terorismu; má za to, že využívání technologií blockchain by mělo předcházet vymezení toho, co bude ukládáno v blockchainu a co mimo něj, přičemž osobní údaje mají být ukládány mimo blockchain;

Malé a střední podniky (MSP)

28.  je přesvědčen, že inovace a šíření blockchainu mohou malým a středním podnikům vytvořit hospodářské příležitosti k internacionalizaci a překonání nákladů spojených s vývozem tím, že usnadní jejich interakce se spotřebiteli, celními orgány, s mezinárodními a domácími regulačními orgány a dalšími podniky zapojenými do dodavatelského řetězce; dodává, že infrastruktura blockchainu může pomoci přivést produkty a služby na trh rychle a levně;

29.  zdůrazňuje, jaké výhody by mohl blockchain přinést malým a středním podnikům tím, že umožní komunikaci mezi partnery (peer-to-peer), nástroje pro spolupráci a bezpečné platby, čímž se usnadní podnikání, sníží riziko nezaplacení a právní a procesní náklady plnění smluv používáním chytrých smluv; je si vědom potřeby zajistit, aby rozvoj blockchainu v mezinárodním obchodě zahrnoval malé a střední podniky; zdůrazňuje, že v současnosti chytré smlouvy nemusí být dostatečně zralé na to, aby bylo možné považovat je za právně vymahatelné v jakékoli odvětvové regulaci, a že je nutné více posoudit rizika;

30.  uznává příležitosti, a to i pro malé a střední podniky, plynoucí ze zavádění technologie blockchain jakožto součásti obchodní politiky EU, což by mohlo přinést mimo jiné výhody nižší transakční náklady a vyšší účinnost; konstatuje dále, že technologie blockchain nabízí potenciál ke zlepšení důvěry v současný obchodní systém tím, že poskytuje nezměnitelný záznam transakcí; uzná však, že v případech, které nespadají do oblasti působnosti obchodní politiky EU, může používání této technologie představovat rizika praní peněz a usnadňovat financování terorismu;

Interoperabilita, rozšiřitelnost a interakce se souvisejícími technologiemi

31.  zvažuje problémy týkající se rozšiřitelnosti související s implementací blockchainových systémů v kontextu expandujících mezinárodních obchodních sítí;

32.  bere na vědomí nárůst počtu různých blockchainů, které ukládají údaje pro transakci do oddělených veřejných a soukromých „účetních knih“; uznává, že je stále více třeba vytvořit normy globální interoperability pro integraci transakcí mezi jednotlivými blockchainy v kontextu pohybu zboží v dodavatelském řetězci, aby byla podpořena interoperabilita mezi systémy včetně zastaralých operačních systémů; vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) a dalšími příslušnými orgány pro normalizaci;

33.  uvažuje o možných interakcích technologie blockchain s jinými inovacemi v oblasti mezinárodního obchodu; zdůrazňuje, že je třeba analyzovat příležitosti a výzvy spojené s vývojem technologií blockchain; vyzývá k dalšímu výzkumu jejich použitelnosti při digitální transformaci a automatizaci mezinárodního obchodu, jakož i ve veřejném sektoru, zejména v rámci programu Digitální Evropa;

Závěry

34.  vyzývá Komisi, aby sledovala vývoj v oblasti technologie blockchain, zejména probíhající pilotní projekty a iniciativy v mezinárodních dodavatelských řetězcích a ve věci vnějších aspektů cel a regulačních procesů; vyzývá Komisi, aby se zapojením všech svých GŘ vypracovala horizontální strategický dokument o zavádění technologií blockchain v oblasti řízení obchodu a dodavatelských řetězců a také v oblasti duševního vlastnictví, a zejména s ohledem na boj proti padělání; vyzývá Komisi, aby posoudila právní a správní aspekty technologie blockchain, a zda blockhain nabízí lepší řešení současných výzev obchodní politiky EU než stávající a vznikající technologie; vyzývá Komisi, aby sledovala vývoj v oblasti technologie blockchain, zejména probíhající pilotní projekty a iniciativy v mezinárodních dodavatelských řetězcích; vyzývá Komisi, aby vypracovala strategický dokument o zavádění technologií blockchain v oblasti řízení obchodu a dodavatelských řetězců; je přesvědčen, že jeho cílem musí být získat podporu aktérů v oblasti technologie blockchain pro projekty a iniciativy týkající se mezinárodních dodavatelských řetězců a provádět společné projekty, které budou zahrnovat identitu, původ a ukládání údajů rozličných partnerů;

35.  vyzývá Komisi, aby vypracovala soubor hlavních zásad pro blockchainové aplikace v mezinárodním obchodě s cílem zajistit průmyslu a celním a regulačním orgánům dostatečnou úroveň právní jistoty, která by podporovala používání blockchainu a inovace v této oblasti; zdůrazňuje, že vytváření právních předpisů pro technologii, která je základem aplikací, by vedlo k omezení inovací a omezenému vytváření nových aplikací; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU, a zvláště průmysl EU, prokázal vůdčí úlohu a odpovědnost v oblasti technologií blockchain a aby EU zajistila rovné podmínky globální hospodářské soutěže a v oblastech rozvoje a regulačního prostředí; zdůrazňuje význam dialogu a výměny postupů, stejně jako získávání dovedností a digitálních dovedností; vyzývá Komisi, aby zahájila pilotní projekt za využití technologie blockchain v mezinárodním obchodě a aby dohlížela na jeho průběh, a to s cílem vyzkoušet její přínosy;

36.  vybízí Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na zjednodušení a zlepšení toku informací týkajících se usnadnění obchodu, a to mimo jiné tím, že budou zavedeny vhodné informační a komunikační technologie;

37.  vyzývá Komisi, aby zřídila v rámci GŘ pro obchod poradní skupinu pro blockchain a aby vypracovala koncept pro pilotní projekty týkající se uceleného využití soukromého blockchainu s kontrolou přístupu v dodavatelském řetězci, včetně celních a jiných přeshraničních orgánů, a se zohledněním práv duševního vlastnictví a boje proti padělání; uvědomuje si, že technologie blockchain je stále v raných fázích vývoje, je však již třeba, aby měl průmysl strategii, jak blockchain efektivně používat;

38.  vyzývá Komisi, aby zkoumala, jak by mohl blockchain podporovat obchod a udržitelný rozvoj; připomíná postoj Parlamentu, že opatření podporující strategii digitálního obchodu EU by měla být plně v souladu s cíli udržitelného rozvoje a přispívat k jejich plnění, včetně cíle udržitelného rozvoje 5, který se týká rovnosti žen a posílení postavení žen; připomíná postoj Parlamentu k důležitosti prosazování účasti žen v oborech přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a odstranění rozdílů mezi muži a ženami při přístupu k novým technologiím a při jejich používání;

39.  vyzývá Komisi, aby provedla politické šetření ve věci toho, jak může blockchain modernizovat unijní politiky obrany obchodu, aby byla posílena jejich legitimita a vymáhání;

40.  vyzývá Komisi, aby posoudila optimalitu architektury blockchainu, která uchovává soukromé údaje mimo řetězec blockchainu;

41.  vyzývá Komisi, aby posoudila, jak pomocí technologie blockchain zvýšit usnadňování obchodu a jeho bezpečnost, a to včetně konceptu oprávněných hospodářských subjektů (AEO);

42.  vybízí Komisi, aby spolupracovala s mezinárodními organizacemi a přispívala k jejich práci a ke stávajícím projektům, pokud jde o vytváření souboru norem a zásad, které mají být základem regulace zaměřené na usnadnění používání blockchainu;

43.  vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby se vůdčím způsobem podílely na procesu standardizace a bezpečnosti technologie blockchain a aby spolupracovaly s mezinárodními partnery a se všemi relevantními zúčastněnými stranami a odvětvími na vývoji norem pro blockchain, a to včetně terminologie, vývoje a zavádění této technologie v oblasti obchodu a řízení dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že kybernetická bezpečnost má pro aplikace blockchainu, a i pro mezinárodní obchod, zásadní význam; žádá Komisi, aby prozkoumala výzvy v oblasti bezpečnosti, jako je kvantová výpočetní technika, posoudila technologická rizika a přijala kroky k řešení těchto problémů;

44.  vyzývá Komisi, aby s příslušnými zúčastněnými stranami spolupracovala s cílem přezkumu a vytvoření rámce pro řešení problémů interoperability a kompatibility mezi systémy s technologií blockchain;

45.  vítá zřízení fóra a střediska EU pro sledování technologie blockchain a vybízí je, aby se věnovaly studiu aplikací, jejichž cílem je usnadnit mezinárodní obchod; požaduje tudíž, aby Komise posoudila možnost rozšířit mandát tohoto fóra a střediska a zapojila příslušné místní i globální zainteresované strany, které by řešily nadcházející obtížné úkoly a přispívaly k podpoře subjektů s rozhodovací pravomocí.

46.  vyzývá Komisi, aby se ujala vedoucí úlohy v posuzování a dalším vývoji technologií blockchain, a to i v odvětvích, na něž se vztahuje obchodní politika EU, a zřídila poradní skupinu pro blockchain, která by měla zahrnovat odborníky na boj proti praní peněz, daňovým únikům, ochranu údajů a organizovanou trestnou činnost.

47.  připomíná Komisi, že EU má příležitost stát se vůdčím činitelem v oblasti technologie blockchain a mezinárodního obchodu a měla by být vlivným hráčem při formování jejího vývoje v globálním měřítku společně s mezinárodními partnery;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ESVČ.

(1) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 76. (2) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30. (3) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 22. (4) Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 44. (5) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 33. (6) https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/mc11_e/genderdeclarationmc11_e.pdf (7) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1. (8) https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/492972/gs-16-1-distributed-ledger-technology.pdf (9) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/european-countries-join-blockchain-partnership (10) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-521_en.htm (11) http://www.consilium.europa.eu/media/21620/19-euco-final-conclusions-en.pdf