Seznam 
Přijaté texty
Středa, 12. září 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Jmenovitá množství pro účely uvádění jednou destilovaného šóčú na trh Unie ***I
 Změna memoranda o spolupráci mezi USA a EU (zavedení systémů uspořádání letového provozu) ***
 Dohoda o letecké dopravě mezi Kanadou a EU (přistoupení Chorvatska) ***
 Autorské právo na jednotném digitálním trhu ***I
 Kontrola peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící ***I
 Boj proti praní peněz prostřednictvím trestního práva ***I
 Situace v Maďarsku
 Autonomní zbraňové systémy
 Stav vzájemných vztahů EU s USA
 Stav vzájemných vztahů EU s Čínou

Jmenovitá množství pro účely uvádění jednou destilovaného šóčú na trh Unie ***I
PDF 143kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 110/2008, pokud jde o jmenovitá množství pro účely uvádění jednou destilovaného šóčú vyráběného v periodicky pracujícím destilačním přístroji a lahvovaného v Japonsku na trh Unie (COM(2018)0199 – C8-0156/2018 – 2018/0097(COD))
P8_TA(2018)0334A8-0255/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0199),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0156/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 10. července 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0255/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. září 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterým se mění nařízení (ES) č. 110/2008, pokud jde o jmenovitá množství pro účely uvádění jednou destilovaného šóčú vyráběného v periodicky pracujícím destilačním přístroji a lahvovaného v Japonsku na trh Unie

P8_TC1-COD(2018)0097


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/1670.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


Změna memoranda o spolupráci mezi USA a EU (zavedení systémů uspořádání letového provozu) ***
PDF 120kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o provedení změny 1 memoranda o spolupráci NAT-I-9406 mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií jménem Unie (05800/2018 – C8-0122/2018 – 2018/0009(NLE))
P8_TA(2018)0335A8-0214/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05800/2018),

–  s ohledem na změnu 1 memoranda o spolupráci Nat-I-9406 mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií (14031/2017),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0122/2018),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0214/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Spojených států amerických.


Dohoda o letecké dopravě mezi Kanadou a EU (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 120kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie a jejích členských států, Protokolu, kterým se mění Dohoda o letecké dopravě mezi Kanadou a Evropským společenstvím a jeho členskými státy s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (12256/2014 – C8-0080/2017 – 2014/0023(NLE))
P8_TA(2018)0336A8-0256/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12256/2014),

–  s ohledem na návrh Protokolu, kterým se mění Dohoda o letecké dopravě mezi Kanadou a Evropským společenstvím a jeho členskými státy s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (12255/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0080/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0256/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Kanady.


Autorské právo na jednotném digitálním trhu ***I
PDF 330kWORD 113k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 12. září 2018 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (COM(2016)0593 – C8-0383/2016 – 2016/0280(COD))(1)
P8_TA(2018)0337A8-0245/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Směrnice, které byly přijaty v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, zajišťují vysokou úroveň ochrany nositelů práv a vytvářejí rámec, v němž může probíhat využívání děl a jiných předmětů ochrany. Tento harmonizovaný právní rámec přispívá k dobrému fungování vnitřního trhu; stimuluje inovace, tvořivost, investice a produkci nového obsahu, a to i v digitálním prostředí. Ochrana poskytovaná tímto právním rámcem rovněž přispívá k dosažení cíle Unie, kterým je respektování a podpora kulturní rozmanitosti, a zároveň zdůrazňuje společné evropské kulturní dědictví. Ustanovení čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie požaduje, aby Unie ve své činnosti přihlížela ke kulturním hlediskům.
(2)  Směrnice, které byly přijaty v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, přispívají k fungování vnitřního trhu, zajišťují vysokou úroveň ochrany nositelů práv, ulehčují uspořádání práv a vytvářejí rámec, v němž může probíhat využívání děl a jiných předmětů ochrany. Tento harmonizovaný právní rámec přispívá k dobrému fungování skutečně integrovaného vnitřního trhu; stimuluje inovace, tvořivost, investice a produkci nového obsahu, a to i v digitálním prostředí, s cílem zamezit fragmentaci vnitřního trhu. Ochrana poskytovaná tímto právním rámcem rovněž přispívá k dosažení cíle Unie, kterým je respektování a podpora kulturní rozmanitosti, a zároveň zdůrazňuje společné evropské kulturní dědictví. Ustanovení čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie požaduje, aby Unie ve své činnosti přihlížela ke kulturním hlediskům.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Rychlý vývoj technologií i nadále mění způsob, jakým jsou vytvářena, produkována, distribuována a využívána díla a jiné předměty ochrany. Průběžně se objevují nové obchodní modely a noví aktéři. Cíle a zásady stanovené rámcem Unie v oblasti autorského práva jsou i nadále platné. Stále však přetrvává právní nejistota nositelů práv i uživatelů, pokud jde o některá užití děl a jiných předmětů ochrany v digitálním prostředí, včetně užití přeshraničních. Jak je uvedeno ve sdělení Komise nazvaném „Směřování k modernějšímu a evropštějšímu rámci v oblasti autorského práva“26, je třeba stávající rámec Unie v oblasti autorského práva v některých oblastech upravit a doplnit. Tato směrnice stanoví pravidla umožňující přizpůsobit některé výjimky a omezení digitálnímu a přeshraničnímu prostředí, a rovněž opatření, která mají usnadnit některé postupy udělování licencí týkající se šíření komerčně nedostupných děl a online dostupnosti audiovizuálních děl na platformách videa na vyžádání s cílem zajistit širší přístup k obsahu. Aby bylo možné dosáhnout řádně fungujícího tržního prostředí pro autorské právo, měla by existovat rovněž pravidla upravující práva k publikacím, používání děl a jiných předmětů ochrany poskytovateli online služeb, kteří ukládají obsah nahrávaný uživateli a umožňují k němu přístup, a transparentnost smluv autorů a výkonných umělců.
(3)  Rychlý vývoj technologií i nadále mění způsob, jakým jsou vytvářena, produkována, distribuována a využívána díla a jiné předměty ochrany, a příslušné právní předpisy musejí být dobře připraveny na budoucnost, aby neomezovaly technologický rozvoj. Průběžně se objevují nové obchodní modely a noví aktéři. Cíle a zásady stanovené rámcem Unie v oblasti autorského práva jsou i nadále platné. Stále však přetrvává právní nejistota nositelů práv i uživatelů, pokud jde o některá užití děl a jiných předmětů ochrany v digitálním prostředí, včetně užití přeshraničních. Jak je uvedeno ve sdělení Komise nazvaném „Směřování k modernějšímu a evropštějšímu rámci v oblasti autorského práva“26, je třeba stávající rámec Unie v oblasti autorského práva v některých oblastech upravit a doplnit. Tato směrnice stanoví pravidla umožňující přizpůsobit některé výjimky a omezení digitálnímu a přeshraničnímu prostředí, a rovněž opatření, která mají usnadnit některé postupy udělování licencí týkající se šíření komerčně nedostupných děl a online dostupnosti audiovizuálních děl na platformách videa na vyžádání s cílem zajistit širší přístup k obsahu. Aby bylo možné dosáhnout řádně fungujícího a spravedlivého tržního prostředí pro autorské právo, měla by existovat rovněž pravidla pro výkon a vymáhání práv upravující používání děl a jiných předmětů ochrany a týkající se poskytovatelů online služeb a transparentnosti smluv autorů a výkonných umělců a účetnictví vyplývajícího z využívání chráněných děl podle těchto smluv.
__________________
__________________
26 COM(2015) 626 final.
26 COM(2015)0626.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Tato směrnice vychází z pravidel stanovených ve směrnicích, jež jsou v této oblasti aktuálně platné, zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES27, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES28, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES29, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES30, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU31 a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU32, a doplňuje je.
(4)  Tato směrnice vychází z pravidel stanovených ve směrnicích, jež jsou v této oblasti aktuálně platné, zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES27, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES27a, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES28, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES29, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES30, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU31 a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU32, a doplňuje je.
_________________
_________________
27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20–28).
27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).
27a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10–19).
28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).
29 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28–35).
29 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28).
30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (Úř. věst. L 111, 5.5.2009, s. 16–22).
30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (Úř. věst. L 111, 5.5.2009, s. 16).
31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl (Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 5–12).
31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl (Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 5).
32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 72–98).
32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 72).
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  V oblasti výzkumu, vzdělávání a zachování kulturního dědictví umožňují digitální technologie nové typy užití, které nejsou jednoznačně upraveny stávajícími pravidly Unie o výjimkách a omezeních. Volitelná povaha výjimek a omezení stanovených ve směrnicích 2001/29/ES, 96/9/ES a 2009/24/ES v těchto oblastech může mít navíc negativní dopad na fungování vnitřního trhu. To má zvláštní význam v případě přeshraničních užití, která v digitálním prostředí nabývají stále více na důležitosti. Proto by měly být stávající výjimky a omezení v právních předpisech Unie, které mají význam pro vědecký výzkum, výuku a zachování kulturního dědictví, ve světle těchto nových způsobů užití přehodnoceny. Je třeba zavést povinné výjimky nebo omezení pro využívání technologií vytěžování textů a dat v oblasti vědeckého výzkumu, pro ilustrační účel při vyučování v digitálním prostředí a pro zachování kulturního dědictví. Na užití, na která se výjimky nebo omezení stanovené touto směrnicí nevztahují, by se měly i nadále vztahovat výjimky a omezení stanovené v právních předpisech Unie. Směrnice 96/9/ES a 2001/29/ES by měly být přizpůsobeny.
(5)  V oblasti výzkumu, inovace, vzdělávání a zachování kulturního dědictví umožňují digitální technologie nové typy užití, které nejsou jednoznačně upraveny stávajícími pravidly Unie o výjimkách a omezeních. Volitelná povaha výjimek a omezení stanovených ve směrnicích 2001/29/ES, 96/9/ES a 2009/24/ES v těchto oblastech může mít navíc negativní dopad na fungování vnitřního trhu. To má zvláštní význam v případě přeshraničních užití, která v digitálním prostředí nabývají stále více na důležitosti. Proto by měly být stávající výjimky a omezení v právních předpisech Unie, které mají význam pro inovace, vědecký výzkum, výuku a zachování kulturního dědictví, ve světle těchto nových způsobů užití přehodnoceny. Je třeba zavést povinné výjimky nebo omezení pro využívání technologií vytěžování textů a dat v oblasti inovace a vědeckého výzkumu, pro ilustrační účel při vyučování v digitálním prostředí a pro zachování kulturního dědictví. Na užití, na která se výjimky nebo omezení stanovené touto směrnicí nevztahují, by se měly i nadále vztahovat výjimky a omezení stanovené v právních předpisech Unie. Proto dobře fungující výjimky, které jsou v těchto oblastech již stanoveny, by tudíž mohly být členským státům i nadále k dispozici, pokud neomezují oblast působnosti výjimek či omezení stanovených touto směrnicí. Směrnice 96/9/ES a 2001/29/ES by měly být přizpůsobeny.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Výjimky a omezení stanovené touto směrnicí usilují o dosažení spravedlivé rovnováhy mezi právy a zájmy autorů a dalších nositelů práv na jedné straně a uživatelů na straně druhé. Lze je uplatnit pouze v některých zvláštních případech, které nejsou v rozporu s běžným způsobem využívání děl nebo jiných předmětů ochrany a jimiž nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositelů práv.
(6)  (netýká se českého znění)
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Nové technologie umožňují provádět automatizovanou výpočetní analýzu informací v digitální podobě, například textu, zvuků, obrazů nebo dat, obecně nazývanou vytěžování textů a dat. Tyto technologie umožňují výzkumným pracovníkům zpracovávat velké množství informací za účelem získávání nových poznatků a objevování nových trendů. Ačkoliv technologie vytěžování textů a dat jsou rozšířeny v celé digitální ekonomice, je všeobecně uznáváno, že vytěžování textů a dat může mít přínos zejména pro výzkumnou obec, a tím podpořit inovace. V Evropské unii se však výzkumné organizace, jako jsou univerzity a výzkumné ústavy, potýkají s právní nejistotou, pokud jde o rozsah, v němž mohou vytěžování textů a dat z obsahu provádět. V některých případech může vytěžování textů a dat zahrnovat úkony chráněné autorským právem a/nebo zvláštním právem na ochranu databází, zejména rozmnožování děl nebo jiných předmětů ochrany a/nebo vytěžování obsahu databáze. V případech, na které se nevztahuje výjimka nebo omezení, by bylo od nositelů práv vyžadováno k provádění těchto úkonů povolení. Vytěžování textů a dat lze provádět rovněž ve vztahu k pouhým skutečnostem nebo údajům, které nejsou chráněny autorským právem, a v takových případech by žádné povolení vyžadováno nebylo.
(8)  Nové technologie umožňují provádět automatizovanou výpočetní analýzu informací v digitální podobě, například textu, zvuků, obrazů nebo dat, obecně nazývanou vytěžování textů a dat. Technologie vytěžování textů umožňuje čtení a analýzu velkého množství digitálně uchovávaných informací za účelem získávání nových poznatků a objevování nových trendů. Ačkoliv technologie vytěžování textů a dat jsou rozšířeny v celé digitální ekonomice, je všeobecně uznáváno, že vytěžování textů a dat může mít přínos zejména pro výzkumnou obec, a tím podpořit inovace. V Evropské unii se však výzkumné organizace, jako jsou univerzity a výzkumné ústavy, potýkají s právní nejistotou, pokud jde o rozsah, v němž mohou vytěžování textů a dat z obsahu provádět. V některých případech může vytěžování textů a dat zahrnovat úkony chráněné autorským právem a/nebo zvláštním právem na ochranu databází, zejména rozmnožování děl nebo jiných předmětů ochrany a/nebo vytěžování obsahu databáze. V případech, na které se nevztahuje výjimka nebo omezení, by bylo od nositelů práv vyžadováno k provádění těchto úkonů povolení. Vytěžování textů a dat lze provádět rovněž ve vztahu k pouhým skutečnostem nebo údajům, které nejsou chráněny autorským právem, a v takových případech by žádné povolení vyžadováno nebylo.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Aby k vytěžení textů a dat mohlo dojít, je v mnoha případech nejprve zapotřebí mít přístup k informacím a poté takové informace rozmnožit. Obecně může zpracování prostřednictvím vytěžování textů a dat probíhat teprve poté, co jsou informace normalizovány. Jakmile existuje zákonný přístup k informacím, platí, že daná informace je normalizovaná, aby informace, které jsou chráněny autorským právem, mohly být předmětem využívání, neboť to vede k rozmnožování změnou formátu informací samotných nebo vytěžováním databáze do takového formátu, v jaké může být předmětem vytěžování textů a dat. Proto se procesy souvisejícími s autorským právem při používání technologií na vytěžování textů a dat nerozumí proces vytěžování textů a dat samotný, sestávající ze čtení a analýzy digitálně uchovávaných normalizovaných informací, ale rozumí se jím proces přístupu a proces, kterým je informace normalizována s cílem umožnit provádění její automatizované výpočetní analýzy, pokud tento proces zahrnuje vytěžování z databáze nebo rozmnoženiny. Výjimky pro účely vytěžování textů a dat stanovené v této směrnici by měly být chápány jako odkazy na takové procesy související s autorským právem, které jsou nezbytné k umožnění vytěžování textů a dat. V případech, kdy se právní předpisy o autorském právu nepoužijí na vytěžování textů a dat, by tato směrnice neměla být dotčena.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Tuto právní nejistotu je třeba řešit stanovením povinné výjimky z práva na rozmnožování a rovněž z práva zakázat vytěžování databáze. Touto novou výjimkou by neměla být dotčena stávající povinná výjimka pro dočasné úkony rozmnožení, stanovené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, která by se měla i nadále vztahovat na techniky vytěžování textů a dat, jež nezahrnují pořizování kopií nad rámec této výjimky. Výzkumné organizace by měly tuto výjimku využívat rovněž v případě, kdy se zapojí do partnerství veřejného a soukromého sektoru.
(10)  Tuto právní nejistotu je třeba řešit stanovením povinné výjimky pro výzkumné organizace z práva na rozmnožování a rovněž z práva zakázat vytěžování databáze. Touto novou výjimkou by neměla být dotčena stávající povinná výjimka pro dočasné úkony rozmnožení, stanovené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29/ES, která by se měla i nadále vztahovat na techniky vytěžování textů a dat, jež nezahrnují pořizování kopií nad rámec této výjimky. Na vzdělávací zařízení a instituce kulturního dědictví, které provádějí vědecký výzkum, by se měla vztahovat výjimka z vytěžování textů a dat, pokud výsledky výzkumu nepřinesou prospěch podniku, který má rozhodující vliv zejména na tyto organizace. V případě, že výzkum probíhá v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, měl by mít podnik účastnící se partnerství veřejného a soukromého sektoru rovněž zákonný přístup k dílům a jiným předmětům ochrany. Reprodukce a extrakce pro účely vytěžování textů a dat by měly být skladovány bezpečným způsobem a způsobem, který zajistí, že kopie jsou používány pouze pro účely vědeckého výzkumu.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Pro podporu inovací i v soukromém sektoru by členské státy měly mít možnost stanovit výjimku, která bude kromě povinné výjimky platit za podmínky, že užívání děl a jiných předmětů ochrany, na které se zde odkazuje, nebylo jejich nositeli výslovně vyhrazeno, a to i pomocí strojově čitelných prostředků.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Zatímco dálkové vzdělávání a přeshraniční vzdělávací programy jsou většinou vyvíjeny na vysokoškolské úrovni, digitální nástroje a zdroje jsou stále častěji využívány na všech úrovních vzdělávání, zejména s cílem zlepšit a obohatit studijní zkušenosti. Výjimka nebo omezení stanovené touto směrnicí by proto mělo být přínosem pro všechna vzdělávací zařízení základního, středního, odborného i vysokého školství v rozsahu, v jakém poskytují svou vzdělávací činnost za nekomerčním účelem. Organizační struktura a způsoby financování vzdělávacího zařízení nejsou rozhodujícími faktory pro určení nekomerční povahy dané činnosti.
(15)  Zatímco dálkové vzdělávání a přeshraniční vzdělávací programy jsou většinou vyvíjeny na vysokoškolské úrovni, digitální nástroje a zdroje jsou stále častěji využívány na všech úrovních vzdělávání, zejména s cílem zlepšit a obohatit studijní zkušenosti. Výjimka nebo omezení stanovené touto směrnicí by proto mělo být přínosem pro všechna vzdělávací zařízení základního, středního, odborného i vysokého školství v rozsahu, v jakém poskytují svou vzdělávací činnost za nekomerčním účelem. Organizační struktura a způsoby financování vzdělávacího zařízení nejsou rozhodujícími faktory pro určení nekomerční povahy dané činnosti. Pokud instituce kulturního dědictví vykonávají vzdělávací cíl a podílejí se na činnosti v oblasti výuky, mělo by být možné, aby členské státy považovaly tyto instituce za vzdělávací zařízení v rámci této výjimky, pokud jde o jejich vzdělávací činnosti.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
(16)  Výjimka nebo omezení by se měla vztahovat na digitální užití děl a jiných předmětů ochrany, jako je užití částí nebo úryvků děl k podpoře, obohacení nebo doplnění výuky, včetně souvisejících vzdělávacích činností. Užití děl nebo jiných předmětů ochrany v rámci této výjimky nebo omezení by mělo probíhat pouze v souvislosti s výukovými a vzdělávacími činnostmi prováděnými pod záštitou vzdělávacích zařízení, a to i v průběhu zkoušek, a být omezeno na to, co je pro účely takovýchto činností nezbytné. Výjimka nebo omezení by se měla vztahovat jak na užití prostřednictvím digitálních prostředků ve třídě, tak na online užití přes zabezpečenou elektronickou síť vzdělávacího zařízení, k níž by měl být chráněný přístup, zejména pomocí postupů ověřování. Výjimka nebo omezení by měla být chápána tak, že zahrnuje zvláštní potřeby v oblasti přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením v souvislosti s ilustračním účelem při vyučování.
(16)  Výjimka nebo omezení by se měla vztahovat na digitální užití děl a jiných předmětů ochrany, jako je užití částí nebo úryvků děl k podpoře, obohacení nebo doplnění výuky, včetně souvisejících vzdělávacích činností. Výjimka nebo omezení použití by měly být uděleny, pokud práce nebo jiné použité předměty ochrany označují zdroj, včetně jména autorů, pokud se ukáže, že není z praktických důvodů možné. Užití děl nebo jiných předmětů ochrany v rámci této výjimky nebo omezení by mělo probíhat pouze v souvislosti s výukovými a vzdělávacími činnostmi prováděnými pod záštitou vzdělávacích zařízení, a to i v průběhu zkoušek, a být omezeno na to, co je pro účely takovýchto činností nezbytné. Výjimka nebo omezení by se měla vztahovat jak na užití prostřednictvím digitálních prostředků, kdy se výuka poskytuje fyzicky včetně případů, kdy je prováděna mimo prostory vzdělávacího zařízení, např. v knihovnách nebo institucích kulturního dědictví, pokud jde o jejich využívání odpovědného vzdělávacího zařízení, jestliže je výuková činnost prováděna fyzicky, i když probíhá mimo prostory vzdělávacího zařízení, tak na online užití přes zabezpečené elektronické prostředí vzdělávacího zařízení, k níž by měl být chráněný přístup, zejména pomocí postupů ověřování. Výjimka nebo omezení by měla být chápána tak, že zahrnuje zvláštní potřeby v oblasti přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením v souvislosti s ilustračním účelem při vyučování.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Zabezpečené elektronické prostředí by se mělo chápat jako digitální výuka a učební prostředí, a přístup k nim je omezen vhodným postupem autentizace pedagogickým zaměstnancům a žákům nebo studentům zařazeným do studijního programu.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
(17)  V řadě členských států jsou zavedena různá opatření založená na provádění výjimky stanovené ve směrnici 2001/29/ES nebo na licenčních dohodách upravujících další užití s cílem usnadnit užití děl a jiných předmětů ochrany ke vzdělávacím účelům. Tato opatření byla zpravidla vyvinuta s přihlédnutím k potřebám vzdělávacích zařízení a k různým úrovním vzdělávání. Ačkoli je nezbytné harmonizovat rozsah nové povinné výjimky nebo omezení ve vztahu k digitálním užitím a přeshraničním výukovým činnostem, mohou se způsoby provádění v jednotlivých členských státech lišit, pokud nebudou účinné uplatňování výjimky či omezení nebo přeshraniční užití omezovat. To by mělo umožnit členským státům, aby vycházely ze stávajících opatření dohodnutých na vnitrostátní úrovni. Členské státy by mohly zejména rozhodnout, že uplatnění výjimky nebo omezení zcela nebo částečně podmíní dostupností příslušných licencí, které by se vztahovaly minimálně na stejná užití jako ta, jež jsou povolena v rámci výjimky. Tento mechanismus by například umožnil upřednostňovat licence na materiály, které jsou primárně určeny pro vzdělávací trh. Aby se předešlo tomu, že tento mechanismus bude pro vzdělávací zařízení znamenat právní nejistotu či administrativní zátěž, měly by členské státy, které tento přístup zvolí, přijmout konkrétní opatření, která zajistí, aby režimy udělování licencí umožňujících digitální užití děl nebo jiných předmětů ochrany pro ilustrační účel při vyučování byly snadno dostupné a aby vzdělávací zařízení byly o existenci těchto režimů udělování licencí informovány.
(17)  V řadě členských států jsou zavedena různá opatření založená na provádění výjimky stanovené ve směrnici 2001/29/ES nebo na licenčních dohodách upravujících další užití s cílem usnadnit užití děl a jiných předmětů ochrany ke vzdělávacím účelům. Tato opatření byla zpravidla vyvinuta s přihlédnutím k potřebám vzdělávacích zařízení a k různým úrovním vzdělávání. Ačkoli je nezbytné harmonizovat rozsah nové povinné výjimky nebo omezení ve vztahu k digitálním užitím a přeshraničním výukovým činnostem, mohou se způsoby provádění v jednotlivých členských státech lišit, pokud nebudou účinné uplatňování výjimky či omezení nebo přeshraniční užití omezovat. To by mělo umožnit členským státům, aby vycházely ze stávajících opatření dohodnutých na vnitrostátní úrovni. Členské státy by mohly zejména rozhodnout, že uplatnění výjimky nebo omezení zcela nebo částečně podmíní dostupností příslušných licencí. Tyto licence mohou mít podobu kolektivních licenčních dohod, rozšířených kolektivních licenčních dohod a licencí, které jsou sjednávány společně, jako jsou „plošné licence“, aby se zabránilo tomu, že vzdělávací zařízení musejí individuálně vyjednávat s nositeli práv. Tyto licence by měly být cenově dostupné a měly by se vztahovat přinejmenším na ta stejná použití jako ta, které jsou povoleny na základě výjimky. Tento mechanismus by například umožnil upřednostňovat licence na materiály, které jsou primárně určeny pro vzdělávací trh, nebo pro výuku ve vzdělávacích zařízeních nebo z notových zápisů. Aby se předešlo tomu, že tento mechanismus bude pro vzdělávací zařízení znamenat právní nejistotu či administrativní zátěž, měly by členské státy, které tento přístup zvolí, přijmout konkrétní opatření, která zajistí, aby takové režimy udělování licencí umožňujících digitální užití děl nebo jiných předmětů ochrany pro ilustrační účel při vyučování byly snadno dostupné a aby vzdělávací zařízení byly o existenci těchto režimů udělování licencí informovány. Členské státy by měly mít možnost zavést systémy zajišťující spravedlivou odměnu pro držitele práv za použití těchto výjimek nebo omezení. Členské státy by měly být podněcovány k používání systémů, které nevytvářejí administrativní zátěž, například systémy, které poskytují jednorázové platby.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)   Aby byla zajištěna právní jistota v členských státech, které se rozhodnou uplatňování výjimky podmínit dostupností příslušných licencí, je třeba upřesnit, za jakých podmínek může vzdělávací zařízení použít chráněná díla nebo jiné předměty ochrany v rámci této výjimky a kdy by naopak mělo uplatnit licence.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
(18)  K úkonu uchování může být zapotřebí rozmnožení díla nebo jiného předmětu ochrany ve sbírce instituce kulturního dědictví, a v důsledku toho i povolení příslušných nositelů práv. Instituce kulturního dědictví se podílejí na uchovávání svých sbírek pro budoucí generace. Digitální technologie nabízejí nové způsoby, jak zachovat dědictví obsažené v těchto sbírkách, ale přinášejí i nové výzvy. S ohledem na tyto nové výzvy je třeba přizpůsobit stávající právní rámec stanovením povinné výjimky z práva na rozmnožování, která tyto úkony uchování umožní.
(18)  K úkonu uchování díla nebo jiného předmětu ochrany ve sbírce instituce správy kulturního dědictví může být zapotřebí rozmnožení díla nebo jiného předmětu ochrany ve sbírce instituce kulturního dědictví, a v důsledku toho i povolení příslušných nositelů práv. Instituce kulturního dědictví se podílejí na uchovávání svých sbírek pro budoucí generace. Digitální technologie nabízejí nové způsoby, jak zachovat dědictví obsažené v těchto sbírkách, ale přinášejí i nové výzvy. S ohledem na tyto nové výzvy je třeba přizpůsobit stávající právní rámec stanovením povinné výjimky z práva na rozmnožování, která tyto úkony uchování prostřednictvím těchto orgánů umožní.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19
(19)  Rozdílné přístupy členských států k úkonům uchování prováděným institucemi kulturního dědictví brání v přeshraniční spolupráci a ve sdílení prostředků umožňujících uchování institucemi kulturního dědictví na vnitřním trhu, což vede k neefektivnímu využívání zdrojů.
(19)  Rozdílné přístupy členských států k úkonům reprodukce pro uchování prováděným institucemi kulturního dědictví brání v přeshraniční spolupráci a ve sdílení prostředků a zřízení sítí přeshraničního uchovávání v organizacích vnitřních trhů, které jsou zapojeny do uchování, umožňující uchování institucemi kulturního dědictví na vnitřním trhu, což vede k neefektivnímu využívání zdrojů. To může mít negativní dopad na zachování kulturního dědictví.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20
(20)  Členské státy by proto měly mít povinnost stanovit výjimku umožňující institucím kulturního dědictví rozmnožovat díla a jiné předměty ochrany, jež se trvale nacházejí v jejich sbírkách, pro účely uchování, například s cílem řešit technologické zastarávání nebo degradaci původních nosičů. Tato výjimka by měla umožňovat zhotovení kopií pomocí vhodného nástroje, prostředku nebo technologie uchovávání v požadovaném množství a kdykoli v průběhu životnosti díla nebo jiného předmětu ochrany, avšak pouze v rozsahu nezbytném pro vytvoření kopie za účelem uchování.
(20)  Členské státy by proto měly mít povinnost stanovit výjimku umožňující institucím kulturního dědictví rozmnožovat díla a jiné předměty ochrany, jež se trvale nacházejí v jejich sbírkách, pro účely uchování, například s cílem řešit technologické zastarávání nebo degradaci původních nosičů nebo pojistit díla. Tato výjimka by měla umožňovat zhotovení kopií pomocí vhodného nástroje, prostředku nebo technologie, v nějakém formátu nebo médiu, uchovávání v požadovaném množství a kdykoli v průběhu životnosti díla nebo jiného předmětu ochrany a pouze v rozsahu nezbytném pro vytvoření kopie za účelem uchování. Archivy výzkumných organizací nebo veřejnoprávních vysílacích organizací by měly být považovány za instituce kulturního dědictví, a proto by měly být příjemci této výjimky. Pro účely této výjimky by členské státy měly mít možnost ponechat v platnosti ustanovení pro veřejně přístupné galerie jako muzea.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21
(21)  Pro účely této směrnice by se mělo mít za to, že díla a jiné předměty ochrany se trvale nacházejí ve sbírce instituce kulturního dědictví, pokud tato instituce kulturního dědictví vlastní jejich kopie nebo je v trvalém držení, například v důsledku převodu vlastnictví nebo licenčních dohod.
(21)  Pro účely této směrnice by se mělo mít za to, že díla a jiné předměty ochrany se trvale nacházejí ve sbírce instituce kulturního dědictví, pokud tato instituce kulturního dědictví vlastní jejich kopie těchto děl nebo jiné předměty ochrany nebo je mají v trvalém držení tyto organizace, například v důsledku převodu vlastnictví nebo licenčních dohod, povinného depozitu nebo dlouhodobého zapůjčení. Díla nebo jiné předměty ochrany, k nimž mají dočasně přístup instituce správy kulturního dědictví přes server třetí strany, nejsou považovány za trvale uchovávané v jejich sbírkách.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  V souvislosti s rozvojem technologií vznikly služby informační společnosti, které jejich uživatelům umožňují vytvářet nebo poskytovat obsah různých forem a různého účelu, jako je názorný příklad určité představy, kritika, parodie, nebo dokonce napodobenina. Obsah tohoto druhu může zahrnovat krátké úryvky již dříve existujících děl nebo jiných předmětů ochrany, které takoví uživatelé mohli upravit, spojit či změnit.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21 b (nový)
(21b)  Navzdory jistému překrývání se stávajícími výjimkami nebo omezeními, například těmi pro citace a parodie, nespadá uživatelem veškerý vytvořený nebo poskytnutý obsah, který v přiměřené míře obsahuje úryvky z děl nebo jiných předmětů ochrany, do působnosti článku 5 směrnice 2001/29/ES. Taková situace vytváří právní nejistotu jak pro uživatele, tak pro nositele práv. Je proto třeba stanovit novou specifickou výjimku, která povolí odůvodněné používání úryvků již dříve existujících chráněných děl nebo jiných předmětů ochrany v rámci obsahu vytvořeného nebo poskytnutého uživatelem. Pokud obsah vytvořený nebo poskytnutý uživateli zahrnuje přiměřené používání krátké citace nebo úryvku chráněného díla nebo jiného předmětu ochrany k legitimnímu účelu, mělo by být toto užití chráněno výjimkou podle této směrnice. Tato výjimka by se měla vztahovat pouze na určité zvláštní případy, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití díla nebo jiného dotčeného předmětu ochrany a nejsou jimi nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositelů práv. Aby bylo možné posoudit tuto újmu, je nezbytné, aby byl v příslušných případech přezkoumán stupeň originality daného obsahu, délka či rozsah použité citace nebo úryvku, profesionalita daného obsahu nebo stupeň hmotné újmy, aniž by to bránilo legitimnímu požívání dané výjimky. Touto výjimkou by neměla být dotčena morální práva autorů díla nebo jiného předmětu ochrany.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21 c (nový)
(21c)  Poskytovatelé služeb informační společnosti, kteří spadají do oblasti působnosti článku 13 této směrnice, by neměli mít možnost využít výjimku k používání výpisů z již existujících děl, která jsou stanovena v této směrnici, k používání cenových nabídek nebo výpisů z chráněných děl nebo jiných předmětů týkajících se obsahu, které jsou nahrávány nebo zpřístupněny uživateli těchto služeb informační společnosti, aby se tak snížil rozsah jejich povinností podle článku 13 této směrnice.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 22
(22)  Instituce kulturního dědictví by měly mít k dispozici jednoznačný rámec pro digitalizaci a šíření komerčně nedostupných děl nebo jiných předmětů ochrany, a to i přes hranice. Ze zvláštního charakteru sbírek komerčně nedostupných děl však vyplývá, že získání předchozího souhlasu jednotlivých nositelů práv může být velmi obtížné. Může tomu tak být například v důsledku stáří těchto děl nebo jiných předmětů ochrany, jejich omezené obchodní hodnoty nebo skutečnosti, že nikdy nebyly určeny pro obchodní využití. Je proto nezbytné stanovit opatření, která usnadní udělování licencí na práva ke komerčně nedostupným dílům, která se nacházejí ve sbírkách institucí kulturního dědictví, a tak umožnit uzavírání dohod s přeshraničním účinkem na vnitřním trhu.
(22)  Instituce kulturního dědictví by měly mít k dispozici jednoznačný rámec pro digitalizaci a šíření komerčně nedostupných děl nebo jiných předmětů ochrany, a to i přes hranice. Ze zvláštního charakteru sbírek komerčně nedostupných děl však vyplývá, že získání předchozího souhlasu jednotlivých nositelů práv může být velmi obtížné. Může tomu tak být například v důsledku stáří těchto děl nebo jiných předmětů ochrany, jejich omezené obchodní hodnoty nebo skutečnosti, že nikdy nebyly původně určeny pro obchodní využití nebo nikdy nebyly součástí obchodního využití. Je proto nezbytné stanovit opatření, která usnadní online dostupnost komerčně nedostupných děl, která se nacházejí ve sbírkách institucí kulturního dědictví, a tak umožnit uzavírání dohod s přeshraničním účinkem na vnitřním trhu.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Některé členské státy již přijaly režimy rozšířených kolektivních licencí, zákonné mandáty či právní domněnky, které usnadňují vydávání licencí na komerčně nedostupná díla. S ohledem na různorodost děl a jiných předmětů ochrany ve sbírkách institucí kulturního dědictví a rozdíly mezi postupy kolektivní správy v jednotlivých členských státech a odvětvích kulturní produkce však taková opatření nemusí ve všech případech představovat řešení, například proto, že neexistuje praxe kolektivní správy pro určitý druh děl nebo jiných předmětů ochrany. V těchto konkrétních případech je proto nezbytné umožnit institucím v oblasti kulturního dědictví, aby v rámci výjimky z autorského práva a práv s ním souvisejících zpřístupňovaly komerčně dostupné stavební práce, které jsou k dispozici na internetu. I když je nezbytné harmonizovat oblast působnosti nové povinné výjimky, aby bylo možné přeshraniční užití děl na trhu nedostupných, měly by mít členské státy možnost používat nebo nadále používat rozšířené kolektivní licenční ujednání uzavřená s institucemi kulturního dědictví na vnitrostátní úrovni pro kategorie děl, které jsou trvale ve sbírkách institucí zabývajících se kulturním dědictvím. Chybějící dohoda o podmínkách licence by neměla být vykládána jako nedostatečná dostupnost řešení založených na licenci. Na jakékoli užití v rámci této výjimky by se měla vztahovat stejná pravidla, pokud jde o možnost se režimu nezúčastnit, a požadavky na publicitu jakožto na užití povolená mechanismem poskytování licencí. Aby bylo zajištěno, že se výjimka použije pouze tehdy, jsou-li splněny určité podmínky a aby byla poskytnuta právní jistota, měly by členské státy po konzultaci s nositeli práv, organizacemi kolektivní správy a organizacemi kulturního dědictví a v přiměřených časových intervalech stanovit, pro která odvětví a jaké druhy stavebních prací jsou řešení na základě licence dostupná, a v takovém případě by se měla použít výjimka.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 23
(23)  Členské státy by měly mít v rámci stanoveném touto směrnicí možnost zvolit si v souladu se svými právními tradicemi, postupy nebo okolnostmi konkrétní typ mechanismu umožňujícího rozšířit licence na komerčně nedostupná díla i na práva nositelů práv, kteří nejsou zastoupeni organizací kolektivní správy. Tyto mechanismy mohou zahrnovat udělování rozšířených kolektivních licencí a právní domněnky zastoupení.
(23)  Členské státy by měly mít v rámci stanoveném touto směrnicí možnost zvolit si v souladu se svými právními tradicemi, postupy nebo okolnostmi konkrétní typ mechanismu umožňujícího rozšířit licence na komerčně nedostupná díla i na práva nositelů práv, kteří nejsou zastoupeni příslušnou organizací kolektivní správy. Tyto mechanismy mohou zahrnovat udělování rozšířených kolektivních licencí a právní domněnky zastoupení.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 24
(24)  Pro účely těchto mechanismů udělování licencí je důležitý přísný a řádně fungující systém kolektivní správy. Tento systém zahrnuje zejména pravidla řádné správy, transparentnosti a podávání zpráv, jakož i to, že budou pravidelně, s náležitou péčí a přesně rozdělovány a vypláceny částky příslušející nositelům práv, jak je stanoveno ve směrnici 2014/26/EU. Všichni nositelé práv by měli mít k dispozici další vhodná ochranná opatření a zároveň by měli mít možnost uplatnění těchto mechanismů na svá díla nebo jiné předměty ochrany vyloučit. Podmínky spojené s těmito mechanismy by neměly mít vliv na jejich praktický význam pro instituce kulturního dědictví.
(24)  Pro účely těchto mechanismů udělování licencí je důležitý přísný a řádně fungující systém kolektivní správy a členské státy by jej měly podporovat. Tento systém zahrnuje zejména pravidla řádné správy, transparentnosti a podávání zpráv, jakož i to, že budou pravidelně, s náležitou péčí a přesně rozdělovány a vypláceny částky příslušející nositelům práv, jak je stanoveno ve směrnici 2014/26/EU. Všichni nositelé práv by měli mít k dispozici další vhodná ochranná opatření a zároveň by měli mít možnost uplatnění těchto mechanismů udělování licencí nebo takových výjimek na svá díla nebo jiné předměty ochrany vyloučit. Podmínky spojené s těmito mechanismy by neměly mít vliv na jejich praktický význam pro instituce kulturního dědictví.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25
(25)  Vzhledem k rozmanitosti děl a jiných předmětů ochrany ve sbírkách institucí kulturního dědictví je důležité, aby byly mechanismy udělování licencí zavedené touto směrnicí dostupné a aby bylo možné je v praxi uplatňovat na různé typy děl a jiných předmětů ochrany včetně fotografií, zvukových záznamů a audiovizuálních děl. Aby bylo možné zohlednit zvláštnosti různých kategorií děl a jiných předmětů ochrany, pokud jde o režimy zveřejňování a distribuce, a usnadnit použitelnost těchto mechanismů, může být nezbytné, aby členské státy stanovily pro praktické uplatňování těchto mechanismů udělování licencí konkrétní požadavky a postupy. Je vhodné, aby členské státy tato rozhodnutí konzultovaly s nositeli práv, s uživateli i s organizacemi kolektivní správy.
(25)  Vzhledem k rozmanitosti děl a jiných předmětů ochrany ve sbírkách institucí kulturního dědictví je důležité, aby byly mechanismy udělování licencí zavedené touto směrnicí dostupné a aby bylo možné je v praxi uplatňovat na různé typy děl a jiných předmětů ochrany včetně fotografií, zvukových záznamů a audiovizuálních děl. Aby bylo možné zohlednit zvláštnosti různých kategorií děl a jiných předmětů ochrany, pokud jde o režimy zveřejňování a distribuce, a usnadnit použitelnost řešení užívání komerčně nedostupných děl uvedených v této směrnici, těchto mechanismů, může být nezbytné, aby členské státy stanovily pro praktické uplatňování těchto mechanismů udělování licencí konkrétní požadavky a postupy. Je vhodné, aby členské státy tato rozhodnutí konzultovaly s nositeli práv, s institucemi kulturního dědictví, s uživateli i s organizacemi kolektivní správy.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 26
(26)  Z důvodu mezinárodní zdvořilosti by se mechanismy udělování licencí na digitalizaci a šíření komerčně nedostupných děl stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na díla nebo jiné předměty ochrany, které byly poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, které byly poprvé odvysílány ve třetí zemi, nebo v případě kinematografických či audiovizuálních děl na díla, jejichž producent má sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi. Tyto mechanismy by se rovněž neměly vztahovat na díla nebo jiné předměty ochrany státních příslušníků třetích zemí, vyjma případů, kdy jsou poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, které byly poprvé odvysílány na území členského státu, nebo v případě kinematografických či audiovizuálních děl na díla, jejichž producent má sídlo nebo obvyklé bydliště v členském státě.
(26)  Z důvodu mezinárodní zdvořilosti by se mechanismy udělování licencí a výjimky na digitalizaci a šíření komerčně nedostupných děl stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na díla nebo jiné předměty ochrany, které byly poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, které byly poprvé odvysílány ve třetí zemi, nebo v případě kinematografických či audiovizuálních děl na díla, jejichž producent má sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi. Tyto mechanismy by se rovněž neměly vztahovat na díla nebo jiné předměty ochrany státních příslušníků třetích zemí, vyjma případů, kdy jsou poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, které byly poprvé odvysílány na území členského státu, nebo v případě kinematografických či audiovizuálních děl na díla, jejichž producent má sídlo nebo obvyklé bydliště v členském státě.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 27
(27)  Vzhledem k tomu, že projekty masové digitalizace mohou od institucí kulturního dědictví vyžadovat významné investice, neměly by jim žádné licence udělené na základě mechanismů stanovených touto směrnicí bránit ve vytváření přiměřených příjmů, které jim umožní pokrýt náklady na tuto licenci a náklady na digitalizaci a šíření děl a jiných předmětů ochrany, na které se tato licence vztahuje.
(27)  Vzhledem k tomu, že projekty masové digitalizace mohou od institucí kulturního dědictví vyžadovat významné investice, neměly by jim žádné licence udělené na základě mechanismů stanovených touto směrnicí bránit v pokrývání nákladů na tuto licenci a náklady na digitalizaci a šíření děl a jiných předmětů ochrany, na které se tato licence vztahuje.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28
(28)  Informacím o budoucím a stávajícím užívání komerčně nedostupných děl a jiných předmětů ochrany institucemi kulturního dědictví na základě mechanismů udělování licencí stanovených touto směrnicí a o opatřeních zavedených pro všechny nositele práv s cílem vyloučit uplatňování licencí na jejich díla nebo jiné předměty ochrany by se mělo dostat náležité publicity. To je důležité zejména v případě, že k užitím dochází přeshraničně na vnitřním trhu. Je proto vhodné stanovit vytvoření jednotného veřejně přístupného internetového portálu Unie s cílem zpřístupnit tyto informace veřejnosti po přiměřeně dlouhou dobu před tím, než k přeshraničnímu užití dojde. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 je některými úkoly a činnostmi pověřen Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví; tyto úkoly a činnosti jsou financovány s využitím jeho vlastních rozpočtových prostředků a jejich cílem je usnadňovat a podporovat činnost vnitrostátních orgánů, soukromého sektoru a orgánů Unie v boji proti porušování práv duševního vlastnictví, včetně předcházení tomuto porušování. Je proto vhodné svěřit zřízení a spravování evropského portálu, který tyto informace zpřístupní, uvedenému úřadu.
(28)  Informacím o budoucím a stávajícím užívání komerčně nedostupných děl a jiných předmětů ochrany institucemi kulturního dědictví na základě mechanismů udělování licencí nebo výjimek stanovených touto směrnicí a o opatřeních zavedených pro všechny nositele práv s cílem vyloučit uplatňování licencí nebo výjimek na jejich díla nebo jiné předměty ochrany by se mělo dostat náležité publicity. To je důležité zejména v případě, že k užitím dochází přeshraničně na vnitřním trhu. Je proto vhodné stanovit vytvoření jednotného veřejně přístupného internetového portálu Unie s cílem zpřístupnit tyto informace veřejnosti po přiměřeně dlouhou dobu před tím, než k přeshraničnímu užití dojde. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 je některými úkoly a činnostmi pověřen Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví; tyto úkoly a činnosti jsou financovány s využitím jeho vlastních rozpočtových prostředků a jejich cílem je usnadňovat a podporovat činnost vnitrostátních orgánů, soukromého sektoru a orgánů Unie v boji proti porušování práv duševního vlastnictví, včetně předcházení tomuto porušování. Je proto vhodné svěřit zřízení a spravování evropského portálu, který tyto informace zpřístupní, uvedenému úřadu.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a)  Aby se zajistilo, že mechanismy udělování licencí vytvořené pro komerčně nedostupná díla budou vhodné a budou řádně fungovat, že zajistí odpovídající ochranu nositelům práv, že licence budou řádně zveřejněny a že bude zajištěna právní srozumitelnost, pokud jde o reprezentativnost organizací kolektivní správy a stanovení kategorie děl, členské státy by měly podpořit dialog zúčastněných stran v rámci odvětví.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 30
(30)  Aby tato směrnice usnadnila udělování licencí na práva k audiovizuálním dílům platformám videa na vyžádání, ukládá členským státům povinnost zřídit mechanismus vyjednávání umožňující stranám, které si přejí uzavřít dohodu, využít pomoci nestranného orgánu. Tento orgán by se měl s těmito stranami setkat a pomoci jim při vyjednávání tím, že jim poskytne odborné externí poradenství. V této souvislosti by členské státy měly rozhodnout o podmínkách fungování mechanismu vyjednávání včetně načasování a trvání pomoci při vyjednávání a úhrady nákladů. Členské státy by měly zajistit, aby administrativní a finanční zátěž byla i nadále přiměřená, a zaručovala tak účinnost fóra pro vyjednávání.
(30)  Aby tato směrnice usnadnila udělování licencí na práva k audiovizuálním dílům platformám videa na vyžádání, by uložilo členským státům povinnost zřídit mechanismus vyjednávání, řízený stávajícím nebo nově stanoveným vnitrostátním orgánem, umožňující stranám, které si přejí uzavřít dohodu, využít pomoci nestranného orgánu. Účast na tomto mechanismu jednání a následné uzavření dohod by měla být dobrovolná. Pokud jednání zahrnuje strany z různých členských států, měly by se tyto strany předem dohodnout na příslušném členském státě, pokud se rozhodnou vycházet z mechanismu jednání. Tento orgán by se měl s těmito stranami setkat a pomoci jim při vyjednávání tím, že jim poskytne odborné, nestranné a externí poradenství. V této souvislosti by členské státy měly rozhodnout o podmínkách fungování mechanismu vyjednávání včetně načasování a trvání pomoci při vyjednávání a rozdělení veškerých nákladů a složení těchto orgánů. Členské státy by měly zajistit, aby administrativní a finanční zátěž byla i nadále přiměřená, a zaručovala tak účinnost fóra pro vyjednávání.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 30 a (nový)
(30a)  Uchovávání unijního dědictví je nanejvýš důležité a v zájmu budoucích generací by mělo být posíleno. Toho by mělo být docíleno zejména ochranou veřejně dostupného dědictví. Za tímto účelem by měl být zaveden povinný unijní depozit, který by umožnil zajistit systematické shromažďování publikací, které vznikly v Unii a které o Unii pojednávají, zejména o právu Unie, o jejích dějinách a integraci, o její politice a demokracii, o jejích institucionálních, parlamentních a politických záležitostech, a tedy o intelektuální historii Unie a o jejím budoucím veřejně dostupném dědictví. Nejen by mělo být toto dědictví zachováno prostřednictvím vytvoření archivu Unie pro publikace týkající se záležitostí souvisejících s Unií, ale měl by být rovněž zpřístupněn občanům Unie a budoucím generacím. Jako depozitní knihovna Unie by měla být určena knihovna Evropského parlamentu jako knihovna jediného orgánu Unie, který přímo zastupuje občany Unie. Aby se předešlo nadměrnému zatížení vydavatelů, tiskařů a dovozců, přednostně by jako depozity do Knihovny Evropského parlamentu měly být přijímány elektronické publikace, jako jsou elektronické knihy, elektronické časopisy a elektronické magazíny. Čtenářům by tak měly být k dispozici publikace uchovávané jako povinný depozit v Knihovně Evropského parlamentu za účelem výzkumu či studia v souladu s osvědčenými postupy uplatňovanými v podobných knihovnách. Tyto publikace by neměly být k dispozici online externě.
Pozměňovací návrhy 33 a 137
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 31
(31)  Zásadním předpokladem pro zajištění kvalitní žurnalistiky a přístupu občanů k informacím je svobodný a pluralitní tisk. Ten zásadním způsobem přispívá k veřejné diskusi a řádnému fungování demokratické společnosti. Při přechodu od tištěných k digitálním médiím čelí vydavatelé tiskových publikací problémům v souvislosti s udělováním licencí na online užití jejich publikací a s návratností investic. Pokud nejsou vydavatelé tiskových publikací uznáni jako nositelé práv, je udělování licencí a jejich prosazování v digitálním prostředí často složité a neefektivní.
(31)  Zásadním předpokladem pro zajištění kvalitní žurnalistiky a přístupu občanů k informacím je svobodný a pluralitní tisk. Ten zásadním způsobem přispívá k veřejné diskusi a řádnému fungování demokratické společnosti. Rostoucí nerovnováha mezi výkonnými platformami a vydavateli tisku, k nimž mohou patřit také tiskové agentury, již vedla k pozoruhodné regresi mediální scény na regionální úrovni. Při přechodu od tištěných k digitálním médiím čelí vydavatelé tiskových publikací a tiskové agentury problémům v souvislosti s udělováním licencí na online užití jejich publikací a s návratností investic. Pokud nejsou vydavatelé tiskových publikací uznáni jako nositelé práv, je udělování licencí a jejich prosazování v digitálním prostředí často složité a neefektivní.
Pozměňovací návrhy 34 a 138
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 32
(32)  Je třeba uznávat a dále podporovat organizační a finanční příspěvek vydavatelů k výrobě tiskových publikací, aby byla zajištěna udržitelnost vydavatelského odvětví. Je proto nezbytné zajistit na úrovni Unie harmonizovanou právní ochranu tiskových publikací v souvislosti s jejich digitálním užitím. Tato ochrana by měla být účinně zaručena tím, že se do právních předpisů Unie zavedou na rozmnožování tiskových publikací a jejich zpřístupňování veřejnosti v souvislosti s digitálním užitím práva související s autorským právem.
(32)  Je třeba uznávat a dále podporovat organizační a finanční příspěvek vydavatelů k výrobě tiskových publikací, aby byla zajištěna udržitelnost vydavatelského odvětví a tím zaručit dostupnost spolehlivých informací. Je proto žádoucí, aby členské státy přijaly opatření s cílem zajistit optimální právní ochranu tiskových publikací v Unii souvislosti s jejich digitálním užitím. Tato ochrana by měla být účinně zaručena tím, že se do právních předpisů Unie zavedou na rozmnožování tiskových publikací a jejich zpřístupňování veřejnosti v souvislosti s digitálním užitím práva související s autorským právem s cílem získat spravedlivou a přiměřenou odměnu za digitální užití. Z tohoto odkazu by měla být vyloučena soukromá použití. Kromě toho by se zařazení do vyhledávacího motoru nemělo považovat za spravedlivé a přiměřené odměňování.
Pozměňovací návrh 139
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 33
(33)  Pro účely této směrnice je třeba definovat pojem tiskové publikace tak, aby zahrnoval pouze novinářské publikace zveřejněné poskytovatelem služeb, které jsou periodicky nebo pravidelně aktualizovány v jakýchkoli médiích, za účelem informování nebo zábavy. Tyto publikace by zahrnovaly například deníky, týdenní nebo měsíční časopisy s obecnou nebo speciální tématikou a zpravodajské internetové stránky. Na periodické publikace vydávané pro vědecké či akademické účely, jako jsou například odborné časopisy, by se ochrana tiskových publikací podle této směrnice vztahovat neměla. Tato ochrana se nevztahuje na úkony vkládání hypertextových odkazů, které nepředstavují sdělování veřejnosti.
(33)  Pro účely této směrnice je třeba definovat pojem tiskové publikace tak, aby zahrnoval pouze novinářské publikace zveřejněné poskytovatelem služeb, které jsou periodicky nebo pravidelně aktualizovány v jakýchkoli médiích, za účelem informování nebo zábavy. Tyto publikace by zahrnovaly například deníky, týdenní nebo měsíční časopisy s obecnou nebo speciální tématikou a zpravodajské internetové stránky. Na periodické publikace vydávané pro vědecké či akademické účely, jako jsou například odborné časopisy, by se ochrana tiskových publikací podle této směrnice vztahovat neměla. Tato ochrana se nevztahuje na úkony vkládání hypertextových odkazů. Ochrana se rovněž nevztahuje na faktické informace, jež jsou přebírány v novinářských článcích z tiskových publikací a nebrání tedy nikomu přinášet takové faktické informace.
Pozměňovací návrhy 36 a 140
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 34
(34)  Práva udělená vydavatelům tiskových publikací podle této směrnice by měla mít stejný rozsah jako práva na rozmnožování a zpřístupňování veřejnosti stanovená ve směrnici 2001/29/ES, pokud jde o digitální užití. Měla by rovněž podléhat stejným ustanovením o výjimkách a omezeních, která se vztahují na práva vymezená ve směrnici 2001/29/ES, včetně výjimky týkající se citátů pro takové účely, jako je kritika nebo recenze, stanovené v čl. 5 odst. 3 písm. d) uvedené směrnice.
(34)  Práva udělená vydavatelům tiskových publikací podle této směrnice by měla mít stejný rozsah jako práva na rozmnožování a zpřístupňování veřejnosti stanovená ve směrnici 2001/29/ES, pokud jde o digitální užití. Měla by rovněž podléhat stejným ustanovením o výjimkách a omezeních, která se vztahují na práva vymezená ve směrnici 2001/29/ES, včetně výjimky týkající se citátů pro takové účely, jako je kritika nebo recenze, stanovené v čl. 5 odst. 3 písm. d) uvedené směrnice.
(34)  Práva udělená vydavatelům tiskových publikací podle této směrnice by měla mít stejný rozsah jako práva na rozmnožování a zpřístupňování veřejnosti stanovená ve směrnici 2001/29/ES, pokud jde o digitální užití. Členské státy by měly mít možnost stanovit, aby se na tato práva vztahovala stejná ustanovení o výjimkách a omezeních, která se vztahují na práva vymezená ve směrnici 2001/29/ES, včetně výjimky týkající se citátů pro takové účely, jako je kritika nebo recenze, stanovené v čl. 5 odst. 3 písm. d) uvedené směrnice.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 35
(35)  Ochranou poskytnutou vydavatelům tiskových publikací podle této směrnice by neměla být dotčena práva autorů a jiných nositelů práv k dílům a jiným předmětům ochrany, které jsou jejich součástí, a to i pokud jde o rozsah, v jakém mohou autoři a jiní nositelé práv využívat svá díla a jiné předměty ochrany nezávisle na tiskové publikaci, jejíž jsou součástí. Proto by vydavatelé tiskových publikací neměli mít možnost dovolávat se vůči autorům a jiným nositelům práv ochrany, která jim byla poskytnuta. Tím nejsou dotčena smluvní ujednání uzavřená mezi vydavateli tiskových publikací na jedné straně a autory a jinými nositeli práv na straně druhé.
(35)  Ochranou poskytnutou vydavatelům tiskových publikací podle této směrnice by neměla být dotčena práva autorů a jiných nositelů práv k dílům a jiným předmětům ochrany, které jsou jejich součástí, a to i pokud jde o rozsah, v jakém mohou autoři a jiní nositelé práv využívat svá díla a jiné předměty ochrany nezávisle na tiskové publikaci, jejíž jsou součástí. Proto by vydavatelé tiskových publikací neměli mít možnost dovolávat se vůči autorům a jiným nositelům práv ochrany, která jim byla poskytnuta. Tím nejsou dotčena smluvní ujednání uzavřená mezi vydavateli tiskových publikací na jedné straně a autory a jinými nositeli práv na straně druhé. Bez ohledu na skutečnost, že autoři děl, které jsou součástí tiskové publikace, dostávají přiměřenou odměnu za využívání svých děl na základě podmínek pro udělování licencí na jejich dílo vydavateli tiskových publikacích, autoři, jejichž díla jsou součástí tiskové publikace, by měli mít nárok na odpovídající podíl nových dodatečných příjmů, které získávají vydavatelé tiskových publikací pro některé druhy sekundárního využívání svých tiskových publikací poskytovateli služeb informační společnosti, pokud jde o práva stanovená v čl. 11 odst. 1 této směrnice. Výše náhrady, která je určena autorům, by měla zohlednit zvláštní odvětvové licenční normy pro vydávání děl týkající se děl, které jsou součástí tiskové publikace, které jsou v příslušném členském státě uznány za vhodné; a náhrada přisouzená autorům by neměla ovlivnit licenční podmínky dohodnuté mezi autorem a vydavatelem tisku pro použití autora článku tiskového vydavatelství.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 36
(36)  Vydavatelé včetně vydavatelů tiskových publikací, knih nebo vědeckých publikací často fungují na základě převodu autorských práv na základě smluvních dohod nebo zákonných ustanovení. V této souvislosti vydavatelé investují za předpokladu, že budou moci využívat díla obsažená ve svých publikacích, a v některých případech přicházejí o výnosy, jsou-li tato díla užívána na základě výjimek nebo omezení, jako jsou výjimky a omezení pro kopírování pro osobní potřebu a reprografii. V řadě členských států se odměna za užití v rámci těchto výjimek rozděluje mezi autory a vydavatele. Aby členské státy tuto situaci zohlednily a zvýšily právní jistotu pro všechny zúčastněné strany, měly by mít možnost stanovit, že pokud autor převedl svá práva na vydavatele, poskytl mu na ně licenci nebo se jinak svými díly podílel na publikaci a pokud jsou zavedeny systémy pro náhradu škody způsobené výjimkou nebo omezením, mají vydavatelé nárok na podíl z této náhrady, přičemž důkazní břemeno vydavatele spočívající v prokázání tohoto nároku by nemělo přesáhnout požadavky v rámci již zavedeného systému.
(36)  Vydavatelé, včetně vydavatelů tiskových publikací, knih nebo vědeckých publikací a hudebních děl, často fungují na základě převodu autorských práv na základě smluvních dohod. V této souvislosti vydavatelé investují a získávají práva v některých oblastech, včetně práv na uplatnění nároku na náhradu v rámci společných organizací kolektivní správy autorů a vydavatelů s cílem využívání děl, a proto se též mohou ocitnout v situaci, kdy jsou jim odepřeny příjmy za předpokladu, že budou moci využívat díla obsažená ve svých publikacích, a v některých případech přicházejí o výnosy, jsou-li tato díla užívána na základě výjimek nebo omezení, jako jsou výjimky a omezení pro kopírování pro osobní potřebu a reprografii. Ve velkém počtu členských států se odměna za užití v rámci těchto výjimek rozděluje mezi autory a vydavatele. Aby členské státy tuto situaci zohlednily a zvýšily právní jistotu pro všechny zúčastněné strany, měly by mít možnost stanovit rovnocenný systém sdílení odškodnění, pokud byl tento systém v provozu v tomto členském státě před 12. listopadem 2015. Podíl autorů a vydavatelů takové kompenzace by mohl být v souladu s rovnocenným systémem, který byl v provozu v daném členském státě před 12. listopadem 2015, stanoven v interních distribučních pravidlech organizace kolektivní správy jednajících společně jménem autorů a vydavatelů nebo stanovených členskými státy v právních nebo správních předpisech. Tímto ustanovením nejsou dotčena ujednání v členských státech týkající se veřejných půjček, řízení práv nezaložených na výjimkách nebo omezení autorského práva, jako jsou rozšířené kolektivní licenční režimy nebo práva na odměnu na základě vnitrostátních právních předpisů.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 36 a (nový)
(36a)   Kulturní a tvůrčí odvětví hrají klíčovou úlohu při reindustrializaci Evropy, jsou hnací silou růstu a mají strategickou pozici k tomu, aby vyvolaly efekt přelévání v oblasti inovací do jiných průmyslových odvětví. Kulturní a tvůrčí odvětví jsou kromě toho hnací silou inovací a rozvoje informačních a komunikačních technologií v Evropě. Kulturní a tvůrčí odvětví v Evropě zajišťují více než 12 miliónů plných pracovních úvazků, což odpovídá 7,5 % pracovní síly Unie, a generují přibližně 509 miliard EUR v přidané hodnotě k HDP (5,3 % celkové hrubé přidané hodnoty EU). Ochrana autorského práva a souvisejících práv tvoří jádro příjmů kulturního a tvůrčího odvětví.
Pozměňovací návrhy 40 a 215 rev
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 37
(37)  V posledních letech nabylo fungování trhu s online obsahem na složitosti. Online služby poskytující přístup k obsahu chráněnému autorským právem, který je nahráván jejich uživateli bez účasti nositelů práv, zaznamenaly vzestup a staly se hlavním zdrojem přístupu k online obsahu. To ovlivňuje možnosti nositelů práv určovat, zda a za jakých podmínek budou jejich díla a jiné předměty ochrany užity, a rovněž jejich možnosti získat za to přiměřenou odměnu.
(37)  V posledních letech nabylo fungování trhu s online obsahem na složitosti. Online služby poskytující přístup k obsahu chráněnému autorským právem, který je nahráván jejich uživateli bez účasti nositelů práv, zaznamenaly vzestup a staly se hlavním zdrojem přístupu k online obsahu chráněnému autorským právem. Online služby jsou prostředkem umožňujícím širší přístup ke kulturním a tvůrčím dílům a nabízejí velké příležitosti pro kulturní a tvůrčí odvětví k rozvoji nových obchodních modelů. I když však umožňují rozmanitost a snadnost přístupu k obsahu, vytvářejí rovněž výzvy v případech, kdy je obsah chráněného autorským právem nahrán bez předchozího povolení nositelů práv. To ovlivňuje možnosti nositelů práv určovat, zda a za jakých podmínek budou jejich díla a jiné předměty ochrany užity, a rovněž jejich možnosti získat za to přiměřenou odměnu, a to vzhledem k tomu, že některé služby umožňující uživateli nahrát svůj obsah neuzavírají licenční smlouvy na základě toho, že se na ně uplatňuje výjimka nazvaná „bezpečný přístav“ ze směrnice 2000/31/ES.
Pozměňovací návrh 143
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 37 a (nový)
(37a)   Některé služby informační společnosti mají v rámci jejich obvyklého používání umožnit přístup veřejnosti k obsahu chráněnému autorským právem nebo jiným předmětům ochrany, kteří nahráli jejich uživatelé. Definice poskytovatele služeb pro sdílení obsahu on-line podle této směrnice se vztahuje na poskytovatele služeb informační společnosti, jejichž hlavním účelem je uchovávání a umožnění přístupu veřejnosti nebo streamování významného množství obsahu chráněného autorskými právy, nahraného/zpřístupněného jeho uživateli a optimalizace obsahu a jeho podpora pro účely zisku, zahrnující mimo jiné zobrazování, označování, spravování, sekvencování nahraných děl nebo jiných předmětů ochrany, bez ohledu na použitý způsob, a tedy jednajících aktivním způsobem. Proto by neměli být způsobilí pro výjimku z odpovědnosti stanovenou v článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES. Definice poskytovatelů služeb sdílení obsahu online podle této směrnice se nevztahuje na mikropodniky a malé podniky ve smyslu hlavy I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES a poskytovatele služeb, kteří jednají v nekomerčním zájmu, jako je encyklopedie on-line, a na poskytovatele on-line služeb, pokud je obsah nahrán s povolením všech dotčených nositelů práv, jako jsou např. vzdělávací nebo vědecké úložiště. Poskytovatelé cloudových služeb pro individuální využití, kteří neposkytují přímý přístup veřejnosti, platformy pro vývoj softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a online trhy, jejichž hlavní činností je maloobchodní prodej fyzického zboží, by neměli být považováni za poskytovatele služeb pro sdílení online obsahu ve smyslu této směrnice.
Pozměňovací návrhy 144, 145 a 146
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 38
(38)  Pokud poskytovatelé služeb informační společnosti ukládají díla chráněná autorským právem nebo jiné předměty ochrany nahrávané jejich uživateli a zpřístupňují je veřejnosti, čímž překračují rámec pouhého poskytnutí fyzického zařízení a provádějí úkon sdělení veřejnosti, jsou povinni uzavřít s nositeli práv licenční dohody, pokud nejsou způsobilí pro výjimku z odpovědnosti stanovenou v článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES34.
(38)  Poskytovatelé služeb pro sdílení online obsahu provádějí úkon sdělení veřejnosti, a proto odpovídají za jejich obsah a měli by proto uzavírat spravedlivé a vhodné dohody s nositeli práv. Pokud jsou uzavírány licenční dohody, měly by rovněž pokrývat, ve stejném rozsahu a oblast působnosti, odpovědnost uživatelů v případě, že jednají v rámci nekomerční obchodní pozice. V souladu s čl. 11 odst. 2a se odpovědnost poskytovatelů služeb sdílení obsahu on-line podle článku 13 nevztahuje na akty poskytování hypertextového odkazu s ohledem na tiskové publikace. V digitálním světě je zásadně důležitý dialog mezi zúčastněnými stranami. Měly by stanovit osvědčené postupy pro zajištění fungování licenčních dohod a spolupráce mezi poskytovateli služeb sdílení obsahu on-line a nositeli práv. Tyto osvědčené postupy by měly zohledňovat míru, v níž obsah služby porušuje autorská práva.
Pokud jde o článek 14, je třeba ověřit, zda poskytovatel služeb hraje aktivní úlohu včetně toho, že optimalizuje prezentace nahraných děl nebo předmětů ochrany nebo je propaguje, a to bez ohledu na povahu prostředků, které k tomu použije.
Pro zajištění fungování jakékoli licenční dohody by poskytovatelé služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství děl chráněných autorským právem nebo jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli a poskytují k nim přístup veřejnosti, měli přijmout vhodná a přiměřená opatření k zajištění ochrany těchto děl nebo jiných předmětů ochrany, jako je zavedení účinných technologií. Tato povinnost by měla platit i v případě, že jsou poskytovatelé služeb informační společnosti způsobilí pro výjimku z odpovědnosti stanovenou v článku 14 směrnice 2000/31/ES.
_________________
34 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1–16).
Pozměňovací návrh 147
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39
(39)  Spolupráce mezi poskytovateli služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství děl chráněných autorským právem nebo jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli a poskytují k nim přístup veřejnosti, a nositeli práv, má zásadní význam pro fungování technologií, jako jsou technologie rozpoznávání obsahu. V takových případech by nositelé práv měli poskytnout potřebné údaje umožňující těmto službám identifikovat jejich obsah a tyto služby by měly být vůči nositelům práv transparentní s ohledem na použité technologie, aby bylo možné posoudit jejich vhodnost. Tyto služby by měly nositelům práv poskytovat zejména informace o typu využívaných technologií, o způsobu, jak fungují, a o jejich úspěšnosti při rozpoznávání obsahu nositelů práv. Tyto technologie by rovněž měly nositelům práv umožňovat získat od poskytovatelů služeb informační společnosti informace o používání jejich obsahu, na nějž se vztahuje určitá dohoda.
(39)  Členské státy by měly stanovit, aby v případě, že si nositelé práv nepřejí uzavřít licenční dohody, poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online a nositelé práv spolupracovali v dobré víře tak, aby se zajistilo, že nebudou v rámci svých služeb zpřístupňovat díla chráněná autorským právem nebo jiné předměty, pro něž nebylo vydáno povolení. Spolupráce mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv by neměla vést k tomu, že nebudou dostupná díla a jiné chráněné předměty, které neporušují autorské právo, včetně těch, na něž se vztahuje výjimka z autorského práva nebo jeho omezení.
Pozměňovací návrh 148
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39 a (nový)
(39a)   Členské státy by měly zajistit, aby poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online uvedení v odstavci 1 zavedli účinné a rychlé mechanismy pro vyřizování stížností a zjednání nápravy, které budou uživatelům k dispozici v případě, že spolupráce uvedená v odstavci 2a povede k neoprávněnému odstranění jejich obsahu. Jakákoli stížnost podaná v rámci takových mechanismů by měla být zpracována bez zbytečného odkladu. Nositelé práv by měli rozumně odůvodnit své rozhodnutí, aby se vyhnuli náhodnému zamítnutí stížností. V souladu se směrnicí 95/46/ES, směrnicí 2002/58/ES a obecným nařízením o ochraně údajů by navíc tato spolupráce neměla vést k ověření totožnosti jednotlivých uživatelů ani ke zpracovávání jejich osobních údajů. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby uživatelé měli přístup k nezávislému orgánu, na nějž by se mohli obrátit v souvislosti s řešením sporů, jakož i k soudu nebo jinému příslušnému justičnímu orgánu za účelem uplatnění výjimky z autorského práva nebo jeho omezení.
Pozměňovací návrh 149
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39 b (nový)
(39b)   Co nejdříve po vstupu této směrnice v platnost by Komise a členské státy měly uspořádat dialog mezi zúčastněnými stranami s cílem harmonizovat a vymezit osvědčené postupy. Měly by vydat pokyny s cílem zajistit fungování licenčních dohod a pokyny pro spolupráci mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv v souvislosti s použitím jejich děl nebo jiných předmětů ve smyslu této směrnice. Při definování osvědčených postupů by měla být věnována zvláštní pozornost základním právům a uplatňování výjimek a omezení. Zvláštní důraz je třeba rovněž klást na zaručení toho, aby zátěž pro malé a střední podniky byla nadále přiměřená a aby se zabránilo automatickému blokování obsahu.
Pozměňovací návrhy 44 a 219
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39 c (nový)
(39c)   Členské státy by měly zajistit, aby existoval přechodný mechanismus, který poskytovatelům služeb a nositelům práv umožní nacházet smírná řešení jakéhokoli sporu vzniklého na základě podmínek jejich dohod o spolupráci. Členské státy by měly za tímto účelem jmenovat nestranný orgán, který bude mít veškeré příslušné pravomoci a nezbytné zkušenosti, aby byl schopen stranám při řešení jejich sporu pomoci.
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39 d (nový)
(39d)   Nositelé práv by měli ze zásady vždy dostávat spravedlivou a přiměřenou odměnu. Autoři a výkonní umělci, kteří uzavřeli smlouvy se zprostředkovateli, jako jsou značky a výrobci, by měli obdržet spravedlivou a přiměřenou odměnu, a to buď na základě individuálních dohod a/nebo kolektivních smluv, dohod o kolektivní správě nebo pravidel s podobným účinkem, například společných pravidel pro odměňování. Tato odměna by měla být výslovně uvedena ve smlouvách v závislosti na způsobu využití, včetně využívání on-line. Členské státy by měly přezkoumat zvláštnosti jednotlivých odvětví a měly by mít možnost stanovit, že odměňování je považováno za spravedlivé a přiměřené, pokud je stanoveno v souladu s kolektivní smlouvou nebo společnou dohodou o odměňování.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 40
(40)  Někteří nositelé práv jako autoři a výkonní umělci potřebují informace, které jim umožní posoudit ekonomickou hodnotu jejich práv harmonizovaných podle právních předpisů Unie. Je tomu tak zejména v případě, kdy tito nositelé práv udělují licenci nebo provádějí převod práv za úplatu. Vzhledem k tomu, že autoři a výkonní umělci mívají při udělování licencí nebo převodu svých práv slabší smluvní postavení, potřebují informace, které jim umožní posoudit trvalou ekonomickou hodnotu jejich práv v porovnání s odměnami, které za licenci nebo převod obdrželi, často se však setkávají s nedostatkem transparentnosti. Proto je z hlediska transparentnosti a vyváženosti systému, který odměňování autorů a výkonných umělců upravuje, důležité, aby s nimi jejich smluvní protějšky nebo jejich právní nástupci sdíleli dostatečné informace.
(40)  Někteří nositelé práv jako autoři a výkonní umělci potřebují informace, které jim umožní posoudit ekonomickou hodnotu jejich práv harmonizovaných podle právních předpisů Unie. Je tomu tak zejména v případě, kdy tito nositelé práv udělují licenci nebo provádějí převod práv za úplatu. Vzhledem k tomu, že autoři a výkonní umělci mívají při udělování licencí nebo převodu svých práv slabší smluvní postavení, potřebují informace, které jim umožní posoudit trvalou ekonomickou hodnotu jejich práv v porovnání s odměnami, které za licenci nebo převod obdrželi, často se však setkávají s nedostatkem transparentnosti. Proto je z hlediska transparentnosti a vyváženosti systému, který odměňování autorů a výkonných umělců upravuje, důležité, aby s nimi jejich smluvní protějšky nebo jejich právní nástupci sdíleli komplexní a relevantní informace. Informace, na jejichž poskytnutí mají autoři a výkonní umělci nárok, by měly být přiměřené a zahrnovat všechny způsoby využívání a získaného přímého a nepřímého příjmu, včetně příjmů z prodeje reklamních předmětů a náležitou odměnu. Informace o využívání by měly rovněž obsahovat informace o totožnosti kteréhokoli nabyvatele nebo dílčího nabyvatele licence. Povinnost transparentnosti by však měla platit pouze v případech, kdy se jedná o práva související s autorským právem.
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 42
(42)  Některé smlouvy o využívání práv harmonizovaných na úrovni Unie jsou uzavírány na dlouhou dobu, a proto autorům a výkonným umělcům poskytují jen omezenou možnost je se svými smluvními protějšky nebo právními nástupci opětovně projednat. Aniž je dotčeno právo rozhodné pro smlouvy v členských státech, měl by tudíž existovat mechanismus úpravy odměn pro případy, kdy je odměna původně dohodnutá v rámci licence nebo převodu práv neúměrně nízká ve srovnání s příslušnými příjmy a výhodami vyplývajícími z využívání díla nebo ze záznamu výkonu, a to i ve světle transparentnosti zajištěné touto směrnicí. Posouzení situace by mělo zohlednit konkrétní okolnosti každého případu, jakož i zvláštnosti a praxi jednotlivých odvětví tvorby obsahu. Pokud se strany na úpravě odměny nedohodnou, měl by být autor nebo výkonný umělec oprávněn podat žalobu u soudu nebo jiného příslušného orgánu.
(42)  Některé smlouvy o využívání práv harmonizovaných na úrovni Unie jsou uzavírány na dlouhou dobu, a proto autorům a výkonným umělcům poskytují jen omezenou možnost je se svými smluvními protějšky nebo právními nástupci opětovně projednat. Aniž je dotčeno právo rozhodné pro smlouvy v členských státech, měl by tudíž existovat mechanismus úpravy odměn pro případy, kdy je odměna původně dohodnutá v rámci licence nebo převodu práv neúměrně nízká ve srovnání s příslušnými přímými a nepřímými příjmy a výhodami vyplývajícími z využívání díla nebo ze záznamu výkonu, a to i ve světle transparentnosti zajištěné touto směrnicí. Posouzení situace by mělo zohlednit konkrétní okolnosti každého případu, zvláštnosti a praxi jednotlivých odvětví tvorby obsahu, jakož i povahu a význam přínosu autora nebo výkonného umělce. Takovou žádost o úpravu smlouvy by mohla učinit i organizace zastupující autora nebo výkonného umělce jeho jménem, ledaže by žádost poškozovala zájmy autora nebo výkonného umělce. Pokud se strany na úpravě odměny nedohodnou, měli by mít autor nebo výkonný umělec nebo jimi jmenovaná zastupující organizace na žádost autora nebo výkonného umělce oprávněni podat žalobu u soudu nebo jiného příslušného orgánu.
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 43
(43)  Autoři a výkonní umělci se často zdráhají domáhat se svých práv proti svým smluvním partnerům před soudem či tribunálem. Členské státy by proto měly zajistit postup alternativního řešení sporů, který by řešil nároky spojené s povinnostmi transparentnosti a mechanismem smluvních úprav.
(43)  Autoři a výkonní umělci se často zdráhají domáhat se svých práv proti svým smluvním partnerům před soudem či tribunálem. Členské státy by proto měly zajistit postup alternativního řešení sporů, který by řešil nároky spojené s povinnostmi transparentnosti a mechanismem smluvních úprav. Organizace zastupující autory a výkonné umělce, včetně organizací kolektivní správy a odborů, by měly mít možnost tyto postupy zahájit na žádost autorů a výkonných umělců. Podrobnosti o tom, kdo řízení zahájil, by měly zůstat neveřejné.
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 43 a (nový)
(43a)  Pokud autoři a výkonní umělci udělí licenci nebo převádějí svá práva, očekávají, že jejich dílo nebo umělecký výkon budou využity. Dochází však k tomu, že licencovaná či převedená díla nebo umělecké výkony nejsou využívány vůbec. Pokud došlo k převodu práva na výhradním základě, autoři a výkonní umělci se nemohou obrátit na jiného partnera, který by mohl využívat jejich dílo. V takovém případě by autoři a výkonní umělci měli mít po uplynutí přiměřené lhůty právo na zrušení, které by jim umožnilo převést nebo udělit licence svých práv na jinou osobu. Zrušení by mělo být možné i v případě, že osoba, která převedla licenci, či držitel licence, neplní svou povinnost v oblasti oznamování/transparentnosti stanovené v článku 14 této směrnice. Zrušení by mělo být zváženo až po dokončení všech kroků alternativního řešení sporů, zejména pokud jde o oznamování. Vzhledem k tomu, že využívání děl se může lišit v závislosti na odvětví, mohla by být přijata zvláštní ustanovení na vnitrostátní úrovni, aby se zohlednily zvláštnosti odvětví – jako je audiovizuální odvětví – nebo díla a předpokládaná období využívání, zejména stanovení lhůt pro právo na zrušení. S cílem zabránit zneužívání a zohlednit skutečnost, že je třeba určitá doba před tím, než bude dílo skutečně využito, měli by mít autoři a výkonní umělci možnost uplatnit právo na zrušení až po uplynutí určité doby po uzavření dohody o udělení licence nebo smlouvy o převodu práv. Vnitrostátní právní předpisy by měly upravovat výkon práva na zrušení v případě děl zahrnujících více autorů nebo výkonných umělců, s přihlédnutím k relativnímu významu jednotlivých příspěvků.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 43 b (nový)
(43b)  Komise by měla v rámci podpory účinného uplatňování příslušných ustanovení této směrnice v členských státech a ve spolupráci s členskými státy podporovat výměnu osvědčených postupů a dialog na úrovni Unie.
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 46
(46)  Jakékoli zpracování osobních údajů podle této směrnice by mělo dodržovat základní práva, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie, a musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES35 a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES36.
(46)  Jakékoli zpracování osobních údajů podle této směrnice by mělo dodržovat základní práva, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie, a musí být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES. Měla by být dodržována ustanovení obecného nařízení o ochraně údajů, včetně „práva být zapomenut“.
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 46 a (nový)
(46a)   Je důležité zdůraznit důležitost anonymity při zpracovávání osobních údajů pro komerční účely. Navíc by měla být podporována volba nesdílení ve „standardním nastavení“, pokud jde o osobní údaje při používání rozhraní online platformy.
Pozměňovací návrhy 54 a 238
Návrh směrnice
Článek 1
Článek 1
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Předmět a oblast působnosti
1.  Tato směrnice stanoví pravidla, jejichž cílem je další harmonizace právních předpisů Unie použitelných pro autorské právo a práva s ním související v rámci vnitřního trhu, zejména s přihlédnutím k digitálním a přeshraničním užitím chráněného obsahu. Stanoví rovněž pravidla pro výjimky a omezení a pro usnadnění udělování licencí, jakož i pravidla, jejichž cílem je zajistit řádně fungující trh pro využívání děl a jiných předmětů ochrany.
1.  Tato směrnice stanoví pravidla, jejichž cílem je další harmonizace právních předpisů Unie použitelných pro autorské právo a práva s ním související v rámci vnitřního trhu, zejména s přihlédnutím k digitálním a přeshraničním užitím chráněného obsahu. Stanoví rovněž pravidla pro výjimky a omezení a pro usnadnění udělování licencí, jakož i pravidla, jejichž cílem je zajistit řádně fungující trh pro využívání děl a jiných předmětů ochrany.
2.  S výjimkou případů uvedených v článku 6 tato směrnice ponechává nedotčena a nijak neovlivňuje stávající pravidla stanovená ve směrnicích, jež jsou v této oblasti aktuálně platné, zejména ve směrnicích 96/9/ES, 2001/29/ES, 2006/115/ES, 2009/24/ES, 2012/28/EU a 2014/26/EU.
2.  S výjimkou případů uvedených v článku 6 tato směrnice ponechává nedotčena a nijak neovlivňuje stávající pravidla stanovená ve směrnicích, jež jsou v této oblasti aktuálně platné, zejména ve směrnicích 96/9/ES, 2000/31/ES, 2001/29/ES, 2006/115/ES, 2009/24/ES, 2012/28/EU a 2014/26/EU.
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – návětí
1)  „výzkumnou organizací“ se rozumí univerzita, výzkumný ústav nebo jakákoli jiná organizace, jejímž hlavním cílem je provádět vědecký výzkum, případně provádět vědecký výzkum a poskytovat vzdělávací služby:
1)  „výzkumnou organizací“ se rozumí univerzita včetně jejích knihoven, výzkumný ústav nebo jakákoli jiná organizace, jejímž hlavním cílem je provádět vědecký výzkum, případně provádět vědecký výzkum a poskytovat vzdělávací služby:
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – pododstavec 2
takovým způsobem, že přístup k výsledkům tohoto vědeckého výzkumu není přednostně umožněn podniku, který na tuto organizaci vykonává rozhodující vliv;
takovým způsobem, že přístup k výsledkům tohoto vědeckého výzkumu není přednostně umožněn podniku, který na tuto organizaci uplatňuje významný vliv;
Pozměňovací návrh 58
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
2)  „vytěžováním textů a dat“ se rozumí jakákoli automatizovaná technika analýzy, jejímž cílem je analyzovat text a data v digitální podobě za účelem získání informací, jako jsou vzory, tendence a souvztažnosti;
2)  „vytěžováním textů a dat“ se rozumí jakákoli automatizovaná technika analýzy, která analyzuje díla a další předměty ochrany v digitální podobě za účelem získání informací včetně, ale ne výlučně vzorů, tendencí a souvztažností;
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4
4)  „tiskovou publikací“ se rozumí záznam sbírky literárních děl žurnalistické povahy, který může obsahovat i jiná díla nebo předměty ochrany, který představuje jednotlivou položku v rámci periodicky zveřejňované nebo pravidelně aktualizované publikace pod týmž názvem, jako jsou noviny nebo časopis s obecnou či speciální tématikou, jehož cílem je poskytovat informace z oblasti zpravodajství nebo jiných témat a který je zveřejněn v jakémkoli médiu z podnětu, na redakční odpovědnost a pod kontrolou poskytovatele služeb.
4)  „tiskovou publikací“ se rozumí záznam sbírky literárních děl žurnalistické povahy vydavateli nebo zpravodajskými agenturami, který může obsahovat i jiná díla nebo předměty ochrany a který představuje jednotlivou položku v rámci periodicky zveřejňované nebo pravidelně aktualizované publikace pod týmž názvem, jako jsou noviny nebo časopis s obecnou či speciální tématikou, jehož cílem je poskytovat informace z oblasti zpravodajství nebo jiných témat a který je zveřejněn v jakémkoli médiu z podnětu, na redakční odpovědnost a pod kontrolou poskytovatele služeb. Na periodické publikace vydávané pro vědecké či akademické účely, jako jsou například vědecké časopisy, by se tato definice vztahovat neměla.
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
4a)   „komerčně nedostupným dílem“ se rozumí:
a)   celé dílo nebo jiný předmět ochrany v jakékoli verzi nebo ztvárnění, které již nejsou dostupné veřejnosti v členském státě prostřednictvím obvyklých obchodních kanálů;
b)   dílo nebo jiný předmět ochrany, které nebyly nikdy komerčně dostupné v členském státě, pokud není z okolností daného případu zřejmé, že autor vznesl námitky proti jejich zpřístupnění veřejnosti;
Pozměňovací návrh 150
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 bod 4 b (nový)
4b)   „poskytovatelem služeb pro sdílení obsahu online“ se rozumí poskytovatel služby informační společnosti, k jehož hlavním účelům patří uchovávat a zpřístupňovat veřejnosti významný objem děl chráněných autorským právem nebo jiných předmětů ochrany nahraných svými uživateli, které služba optimalizuje a propaguje k ziskovým účelům. Mikropodniky a malé podniky ve smyslu hlavy I přílohy k doporučení Komise 2003/361/ES a nekomerční služby, například online encyklopedie, a poskytovatelé online služeb, při nichž je obsah nahráván se souhlasem všech dotčených nositelů práv, jako jsou vzdělávací nebo vědecká datová úložiště, nejsou považováni za poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online ve smyslu této směrnice. Poskytovatelé cloudových služeb pro individuální využití, kteří neposkytují přímý přístup veřejnosti, platformy pro vývoj softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a online trhy, jejichž hlavní činností je maloobchodní prodej fyzického zboží, by neměli být považováni za poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online ve smyslu této směrnice;
Pozměňovací návrh 62
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 c (nový)
4c)   „službou informační společnosti“ se rozumí služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/15351a;
___________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 d (nový)
4d)   „službou poskytující automatické obrazové odkazy“ se rozumí jakákoli online služba, která pro účely indexace a odkazování rozmnožuje nebo zpřístupňuje veřejnosti grafická, umělecká nebo fotografická díla shromážděná automatizovanými prostředky prostřednictvím online služby třetí strany.
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Článek 3
Článek 3
Článek 3
Vytěžování textů a dat
Vytěžování textů a dat
1.  Členské státy stanoví výjimku z práv stanovených v článku 2 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice s ohledem na rozmnožování a extrakce prováděné výzkumnými organizacemi za účelem vytěžování textů a dat z děl nebo jiných předmětů ochrany, k nimž mají zákonný přístup, pro účely vědeckého výzkumu.
1.  Členské státy stanoví výjimku z práv stanovených v článku 2 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice s ohledem na rozmnožování a extrakce děl nebo jiných předmětů ochrany, k nimž mají výzkumné organizace zákonný přístup a které jsou prováděny v zájmu vytěžování textů a dat těmito organizacemi pro účely vědeckého výzkumu.
Členské státy stanoví, aby se výjimka uvedená v tomto článku mohla vztahovat i na vzdělávací zařízení a instituce kulturního dědictví provádějící vědecký výzkum ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo odst. 1 písm. b) tak, aby přístup k výsledkům získaným vědeckým výzkumem nemohl být přednostně využíván podnikem, který má na takové organizace rozhodující vliv.
1a.  Rozmnožování a extrakce prováděné pro účely vytěžování textů a dat musí být uchovávány bezpečným způsobem, například u důvěryhodných subjektů určených pro tento účel.
2.  Jakékoli smluvní ustanovení, které je v rozporu s výjimkou uvedenou v odstavci 1, je nevymahatelné.
2.  Jakékoli smluvní ustanovení, které je v rozporu s výjimkou uvedenou v odstavci 1, je nevymahatelné.
3.  Nositelé práv mohou uplatňovat opatření k zajištění bezpečnosti a integrity sítí a databází, v nichž jsou díla nebo jiné předměty ochrany uloženy. Tato opatření nepřekročí rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.
3.  Nositelé práv mohou uplatňovat opatření k zajištění bezpečnosti a integrity sítí a databází, v nichž jsou díla nebo jiné předměty ochrany uloženy. Tato opatření nepřekročí rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.
4.  Členské státy podporují nositele práv a výzkumné organizace v tom, aby k uplatňování opatření uvedených v odstavci 3 vymezily společně dohodnuté osvědčené postupy.
4.  Členské státy mohou nadále v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. a) směrnice 2001/29/ES poskytovat výjimky pro vytěžování textů a dat.
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Článek 3 a (nový)
Článek 3a
Dobrovolná výjimka nebo omezení pro vytěžování textů a dat
1.  Aniž je dotčen článek 3 této směrnice, mohou členské státy stanovit výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v článku 2 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice s ohledem na rozmnožování a extrakce zákonně přístupných děl a jiných předmětů ochrany, jež tvoří součást procesu vytěžování textů a dat, a to za předpokladu, že užití děl a jiných předmětů ochrany uvedených v tomto článku není výslovně vyhrazeno jejich nositeli práv, včetně strojově čitelných prostředků.
2.  Rozmnožování a extrakce provedené podle odstavce 1 se nepoužijí pro jiné účely, než je vytěžování textů a dat.
3.  Členské státy mohou nadále v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. a) směrnice 2001/29/ES poskytovat výjimky pro vytěžování textů a dat.
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Článek 4
Článek 4
Článek 4
Užití děl a jiných předmětů ochrany při digitálních a přeshraničních výukových činnostech
Užití děl a jiných předmětů ochrany při digitálních a přeshraničních výukových činnostech
1.  Členské státy stanoví výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v článcích 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/24/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice s cílem umožnit digitální užití děl a jiných předmětů ochrany výhradně pro ilustrační účel při vyučování v rozsahu opodstatněném sledovaným nekomerčním účelem, pokud toto užití:
1.  Členské státy stanoví výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v článcích 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/24/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice s cílem umožnit digitální užití děl a jiných předmětů ochrany výhradně pro ilustrační účel při vyučování v rozsahu opodstatněném sledovaným nekomerčním účelem, pokud toto užití:
a)  probíhá v prostorách vzdělávacího zařízení nebo prostřednictvím zabezpečené elektronické sítě přístupné pouze žákům nebo studentům a vyučujícím vzdělávacího zařízení;
a)  probíhá v prostorách vzdělávacího zařízení nebo na jakémkoli jiném místě, ve kterém probíhá pedagogická činnost, za kterou nese odpovědnost vzdělávací zařízení, nebo prostřednictvím zabezpečeného elektronického prostředí přístupného pouze žákům nebo studentům a vyučujícím vzdělávacího zařízení;
b)  je doplněno uvedením zdroje včetně jména autora, je-li to možné.
b)  je doplněno uvedením zdroje včetně jména autora, je-li to z realizačních důvodů možné.
2.  Členské státy mohou stanovit, že výjimka přijatá podle odstavce 1 neplatí obecně, případně se nevztahuje na konkrétní typy děl či jiných předmětů ochrany, pokud jsou odpovídající licence povolující úkony uvedené v odstavci 1 snadno dostupné na trhu.
2.  Členské státy mohou stanovit, že výjimka přijatá podle odstavce 1 neplatí obecně, případně se nevztahuje na konkrétní typy děl či jiných předmětů ochrany, jako je materiál, který je určen hlavně pro vzdělávací trh nebo partitury, pokud jsou odpovídající licenční smlouvy povolující úkony uvedené v odstavci 1 a přizpůsobené potřebám a zvláštnostem vzdělávacích zařízení snadno dostupné na trhu.
Členské státy, které využijí ustanovení prvního pododstavce, přijmou nezbytná opatření umožňující zajistit náležitou dostupnost a viditelnost licencí povolujících úkony uvedené v odstavci 1 pro vzdělávací zařízení.
Členské státy, které využijí ustanovení prvního pododstavce, přijmou nezbytná opatření umožňující zajistit náležitou dostupnost a viditelnost licencí povolujících úkony uvedené v odstavci 1 pro vzdělávací zařízení.
3.  Má se za to, že k užití děl a jiných předmětů ochrany výhradně pro ilustrační účel při vyučování prostřednictvím zabezpečených elektronických sítí, prováděnému v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů přijatých podle tohoto článku, dochází výhradně v členském státě, v němž je vzdělávací zařízení usazeno.
3.  Má se za to, že k užití děl a jiných předmětů ochrany výhradně pro ilustrační účel při vyučování prostřednictvím zabezpečených elektronických prostředí, prováděnému v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů přijatých podle tohoto článku, dochází výhradně v členském státě, v němž je vzdělávací zařízení usazeno.
4.  Členské státy mohou stanovit spravedlivou náhradu škody, již utrpí nositelé práv v důsledku užití jejich děl nebo jiných předmětů ochrany podle odstavce 1.
4.  Členské státy mohou stanovit spravedlivou náhradu škody, již utrpí nositelé práv v důsledku užití jejich děl nebo jiných předmětů ochrany podle odstavce 1.
4a.  Aniž je dotčen odstavec 2, je jakékoli smluvní ustanovení, které je v rozporu s výjimkou nebo omezením přijatými podle odstavce 1, nevymahatelné. Členské státy zajistí, aby měli nositelé práv právo udělit bezplatnou licenci povolující skutky popsané v odstavci 1 všeobecně nebo v souvislosti s konkrétním druhem děl nebo jiných předmětů ochrany podle svého uvážení.
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Článek 5
Článek 5
Článek 5
Zachování kulturního dědictví
Zachování kulturního dědictví
Členské státy stanoví výjimku z práv stanovených v článku 2 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/24/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice, jež umožňuje institucím kulturního dědictví pořizovat kopie děl nebo jiných předmětů ochrany, které se trvale nacházejí v jejich sbírkách, v jakémkoli formátu či na jakémkoli médiu, a to výhradně za účelem uchování těchto děl nebo jiných předmětů ochrany a v rozsahu, který je pro toto uchování nezbytný.
1.  Členské státy stanoví výjimku z práv stanovených v článku 2 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/24/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice, jež umožňuje institucím kulturního dědictví pořizovat kopie děl nebo jiných předmětů ochrany, které se trvale nacházejí v jejich sbírkách, v jakémkoli formátu či na jakémkoli médiu, a to pro účely uchování těchto děl nebo jiných předmětů ochrany a v rozsahu, který je pro toto uchování nezbytný.
1a.  Členské státy zajistí, aby žádný materiál vzniklý z úkonu rozmnožování materiálu ve veřejném vlastnictví nebyl předmětem autorského práva nebo práv s ním souvisejících, za předpokladu, že takové rozmnožení je věrným rozmnožením pro účely uchování původního materiálu.
1b.  Jakékoli smluvní ustanovení, které je v rozporu s výjimkou uvedenou v odstavci 1, je nevymahatelné.
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Článek 6
Článek 6
Článek 6
Společná ustanovení
Společná ustanovení
Na výjimky a omezení stanovené v této hlavě se použije čl. 5 odst. 5 a čl. 6 odst. 4 první, třetí a pátý pododstavec směrnice 2001/29/ES.
1.  Přístup k obsahu, na který se vztahuje výjimka stanovená v této směrnici, neposkytuje uživatelům žádný nárok na jeho použití podle jiné výjimky.
2.   Na výjimky a omezení stanovené v této hlavě se použije čl. 5 odst. 5 a čl. 6 odst. 4 první, třetí, čtvrtý a pátý pododstavec směrnice 2001/29/ES.
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Článek 7
Článek 7
Článek 7
Užití komerčně nedostupných děl institucemi kulturního dědictví
Užití komerčně nedostupných děl institucemi kulturního dědictví
1.  Členské státy zajistí, že pokud organizace kolektivní správy uzavře s institucí kulturního dědictví jménem svých členů nevýhradní licenci pro nekomerční účely na digitalizaci a distribuci komerčně nedostupných děl nebo jiných předmětů ochrany, které se trvale nacházejí ve sbírce této instituce, a na jejich sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění, může být tato nevýhradní licence rozšířena – nebo se může mít za to, že se vztahuje – na nositele práv stejné kategorie jako ti, na které se tato licence vztahuje a kteří nejsou touto organizací kolektivní správy zastoupeni, pokud:
1.  Členské státy zajistí, že pokud organizace kolektivní správy uzavře s institucí kulturního dědictví jménem svých členů nevýhradní licenci pro nekomerční účely na digitalizaci a distribuci komerčně nedostupných děl nebo jiných předmětů ochrany, které se trvale nacházejí ve sbírce této instituce, a na jejich sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění, může být tato nevýhradní licence rozšířena – nebo se může mít za to, že se vztahuje – na nositele práv stejné kategorie jako ti, na které se tato licence vztahuje a kteří nejsou touto organizací kolektivní správy zastoupeni, pokud:
a)  v organizaci kolektivní správy jsou na základě pověření nositelů práv široce zastoupeni nositelé práv v kategorii děl nebo jiných předmětů ochrany a práv, která jsou předmětem licence;
a)  v organizaci kolektivní správy jsou na základě pověření nositelů práv široce zastoupeni nositelé práv v kategorii děl nebo jiných předmětů ochrany a práv, která jsou předmětem licence;
b)  všem nositelům práv je s ohledem na podmínky licence zaručeno stejné zacházení;
b)  všem nositelům práv je s ohledem na podmínky licence zaručeno stejné zacházení;
c)  všichni nositelé práv mohou kdykoliv vznést námitku proti tomu, aby jejich díla nebo jiné předměty ochrany byly považovány za komerčně nedostupné, a vyloučit uplatnění licence na svá díla nebo jiné předměty ochrany.
c)  všichni nositelé práv mohou kdykoliv vznést námitku proti tomu, aby jejich díla nebo jiné předměty ochrany byly považovány za komerčně nedostupné, a vyloučit uplatnění licence na svá díla nebo jiné předměty ochrany.
1a.  Členské státy stanoví výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v článcích 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/24/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice, jež umožní institucím kulturního dědictví pořizovat kopie komerčně nedostupných děl, která se trvale nacházejí v jejich sbírkách dostupných online, pro neziskové účely za předpokladu, že:
a)  je uvedeno jméno autora nebo jiného identifikovatelného nositele práv, ledaže se ukáže, že to není možné;
b)  všichni nositelé práv mohou kdykoliv vznést námitku proti tomu, aby jejich díla nebo jiné předměty ochrany byly považovány za komerčně nedostupné, a vyloučit uplatnění výjimky na svá díla nebo jiné předměty ochrany.
1b.  Členské státy stanoví, že výjimka přijatá podle odstavce 1a se nevztahuje na odvětví nebo typy děl, u nichž jsou k dispozici vhodná řešení založená na udělování licencí, včetně řešení stanovených v odstavci 1. Členské státy po konzultaci s autory, jinými nositeli práv, organizacemi kolektivní správy a institucemi kulturního dědictví určí dostupnost udělování rozšířených kolektivních licencí na základě řešení pro konkrétní odvětví nebo druhy děl.
2.  Dílo nebo jiný předmět ochrany se považují za komerčně nedostupné, pokud celé dílo nebo jiný předmět ochrany nejsou v žádném ze svých překladů, verzí a ztvárnění dostupné veřejnosti prostřednictvím obvyklých obchodních kanálů, a nelze důvodně předpokládat, že se takovými stanou.
2.  Členské státy mohou stanovit konečný termín pro určení toho, zda je dílo dříve uváděné na trh považováno za komerčně nedostupné.
Členské státy po konzultaci s nositeli práv, organizacemi kolektivní správy a institucemi kulturního dědictví zajistí, aby požadavky používané při určování toho, zda lze na díla nebo jiné předměty ochrany udělit licenci v souladu s odstavcem 1, nepřekračovaly rámec toho, co je nezbytné a přiměřené, a nevylučovaly možnost přiznat status komerční nedostupnosti sbírce jako celku, lze-li důvodně předpokládat, že všechna díla nebo jiné předměty ochrany v této sbírce jsou komerčně nedostupné.
Členské státy po konzultaci s nositeli práv, organizacemi kolektivní správy a institucemi kulturního dědictví zajistí, aby požadavky používané při určování toho, zda lze na díla nebo jiné předměty ochrany udělit licenci v souladu s odstavcem 1 nebo je používat v souladu s odstavcem 1a, nepřekračovaly rámec toho, co je nezbytné a přiměřené, a nevylučovaly možnost přiznat status komerční nedostupnosti sbírce jako celku, lze-li důvodně předpokládat, že všechna díla nebo jiné předměty ochrany v této sbírce jsou komerčně nedostupné.
3.  Členské státy zajistí, aby byla přijata vhodná propagační opatření, pokud jde o:
3.  Členské státy zajistí, aby byla přijata vhodná propagační opatření, pokud jde o:
a)  považování děl nebo jiných předmětů ochrany za komerčně nedostupné;
a)  považování děl nebo jiných předmětů ochrany za komerčně nedostupné;
b)  licenci, a zejména jejího uplatnění na nezastoupené nositele práv;
b)  jakoukoli licenci, a zejména její uplatnění na nezastoupené nositele práv;
c)  možnosti nositelů práv vznést námitku podle odst. 1 písm. c),
c)  možnosti nositelů práv vznést námitku podle odst. 1 písm. c) a odst. 1a písm. b),
a to i během přiměřené lhůty před zahájením digitalizace a distribuce těchto děl nebo jiných předmětů ochrany, a jejich sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění.
a to i během nejméně 6měsíční lhůty před zahájením digitalizace a distribuce těchto děl nebo jiných předmětů ochrany, a jejich sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění.
4.  Členské státy zajistí, aby o licenci podle odstavce 1 bylo zažádáno u organizace kolektivní správy považované za reprezentativní pro daný členský stát, v němž:
4.  Členské státy zajistí, aby o licenci podle odstavce 1 bylo zažádáno u organizace kolektivní správy považované za reprezentativní pro daný členský stát, v němž:
a)  byly díla nebo zvukové záznamy poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, v němž byly poprvé odvysílány, s výjimkou kinematografických a audiovizuálních děl;
a)  byly díla nebo zvukové záznamy poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, v němž byly poprvé odvysílány, s výjimkou kinematografických a audiovizuálních děl;
b)  mají producenti děl sídlo nebo obvyklé bydliště, pokud jde o díla kinematografická a audiovizuální, nebo
b)  mají producenti děl sídlo nebo obvyklé bydliště, pokud jde o díla kinematografická a audiovizuální, nebo
c)  je usazena instituce kulturního dědictví, nebylo-li možné ani s vynaložením přiměřeného úsilí určit členský stát nebo třetí zemi podle písmen a) a b).
c)  je usazena instituce kulturního dědictví, nebylo-li možné ani s vynaložením přiměřeného úsilí určit členský stát nebo třetí zemi podle písmen a) a b).
5.  Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí na díla nebo jiné předměty ochrany státních příslušníků třetích zemí, kromě případů, kdy se použije odst. 4 písm. a) a b).
5.  Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí na díla nebo jiné předměty ochrany státních příslušníků třetích zemí, kromě případů, kdy se použije odst. 4 písm. a) a b).
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Článek 8
Článek 8
Článek 8
Přeshraniční užití
Přeshraniční užití
1.  Díla nebo jiné předměty ochrany, na které se vztahuje licence udělená v souladu s článkem 7, mohou být užity institucí kulturního dědictví v souladu s podmínkami udělené licence ve všech členských státech.
1.  Komerčně nedostupná díla nebo jiné předměty ochrany, na které se vztahuje článek 7, mohou být užity institucí kulturního dědictví v souladu s podmínkami uvedeného článku ve všech členských státech.
2.  Členské státy zajistí, aby informace, které umožňují identifikaci děl nebo jiných předmětů ochrany, na které se vztahuje licence udělená v souladu s článkem 7, a informace o možnosti nositelů práv vznést námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. c), byly zpřístupněny veřejnosti na jednotném online portálu po dobu nejméně šesti měsíců před zahájením digitalizace a distribuce děl nebo jiných předmětů ochrany, a před zahájením jejich sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění v jiných členských státech než ve státě, v němž byla licence udělena, a po celou dobu platnosti licence.
2.  Členské státy zajistí, aby informace, které umožňují identifikaci děl nebo jiných předmětů ochrany, na které se vztahuje článek 7, a informace o možnosti nositelů práv vznést námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 1a písm. b), byly trvale, snadno a účinně přístupné na jednotném veřejném online portálu po dobu nejméně šesti měsíců před zahájením digitalizace a distribuce děl nebo jiných předmětů ochrany, a před zahájením jejich sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění v jiných členských státech než ve státě, v němž byla licence udělena, nebo v případech, na které se vztahuje čl. 7 odst. 1a, pokud je zřízena instituce kulturního dědictví, a po celou dobu platnosti licence.
3.  Portál uvedený v odstavci 2 zřizuje a spravuje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví v souladu s nařízením (EU) č. 386/2012.
3.  Portál uvedený v odstavci 2 zřizuje a spravuje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví v souladu s nařízením (EU) č. 386/2012.
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 1
Členské státy zajistí pravidelný dialog mezi organizacemi zastupujícími uživatele a nositele práv a veškerými dalšími příslušnými organizacemi zúčastněných stran s cílem posilovat význam a využitelnost mechanismů udělování licencí uvedených v čl. 7 odst. 1, zajišťovat účinnost ochranných opatření pro nositele práv uvedené v této kapitole, zejména pokud jde o propagační opatření, a případně pomáhat při stanovování požadavků uvedených v čl. 7 odst. 2 druhém pododstavci, a to vše podle jednotlivých odvětví.
Členské státy zajistí pravidelný dialog mezi organizacemi zastupujícími uživatele a nositele práv a veškerými dalšími příslušnými organizacemi zúčastněných stran s cílem posilovat význam a využitelnost mechanismů udělování licencí uvedených v čl. 7 odst. 1 a výjimky uvedené v čl. 7 odst. 1a, zajišťovat účinnost ochranných opatření pro nositele práv uvedené v této kapitole, zejména pokud jde o propagační opatření, a případně pomáhat při stanovování požadavků uvedených v čl. 7 odst. 2 druhém pododstavci, a to vše podle jednotlivých odvětví.
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Článek 10
Článek 10
Článek 10
Mechanismus vyjednávání
Mechanismus vyjednávání
Členské státy zajistí, že pokud strany, jež chtějí uzavřít dohodu za účelem zpřístupnění audiovizuálních děl na platformách videa na vyžádání, narazí na problémy v souvislosti s udělením licence na práva, bude jim k dispozici pomoc nestranného orgánu s odpovídajícími zkušenostmi. Tento orgán poskytuje pomoc při vyjednávání a pomáhá dosáhnout dohody.
Členské státy zajistí, že pokud strany, jež chtějí uzavřít dohodu za účelem zpřístupnění audiovizuálních děl na platformách videa na vyžádání, narazí na problémy v souvislosti s udělením licence na audiovizuální práva, bude jim k dispozici pomoc nestranného orgánu s odpovídajícími zkušenostmi. Nestranný orgán vytvořený nebo určený členským státem pro účely tohoto článku poskytuje stranám pomoc při vyjednávání a pomáhá jim dosáhnout dohody.
Členské státy oznámí Komisi orgán uvedený v odstavci 1 nejpozději do [data uvedeného v čl. 21 odst. 1].
Členské státy informují Komisi o orgánu jimi vytvořeného nebo určeného podle prvního odstavce nejpozději do [data uvedeného v čl. 21 odst. 1].
S cílem podpořit dostupnost audiovizuálních děl v rámci platforem videa na vyžádání, členské státy podpoří dialog mezi organizacemi zastupujícími autory, producenty, platformy videí na vyžádání a dalšími zúčastněnými stranami.
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Název III – kapitola 2 a (nová) – čl. 10 a (nový)
KAPITOLA 2a
Přístup k publikacím Unie
Článek 10a
Povinný depozit Unie
1.  Jakákoli elektronická publikace zabývající se otázkami týkajícími se Unie, jako je právo Unie, historie a integrace Unie, politika Unie a demokracie Unie, institucionální a parlamentní záležitosti a politika, které jsou veřejnosti zpřístupněny v Unii, podléhá povinnému depozitu Unie.
2.  Knihovna Evropského parlamentu je oprávněna bezplatně obdržet jeden výtisk každé publikace uvedené v odstavci 1.
3.  Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje na vydavatele, tiskárny a dovozce publikací v případě děl, která vydávají, tisknou nebo dovážejí v Unii.
4.  Dnem doručení Knihovně Evropského parlamentu se publikace uvedené v odstavci 1 stávají součástí její stálé sbírky. Jsou zpřístupněny uživatelům v prostorách knihovny Evropského parlamentu výlučně za účelem výzkumu nebo studia akreditovaných výzkumných pracovníků a pod kontrolou knihovny Evropského parlamentu.
5.  Komise přijme akty s cílem upřesnit podmínky doručení publikací uvedených v odstavci 1 knihovně Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrhy 151, 152, 153, 154 a 155
Návrh směrnice
Článek 11
Článek 11
Článek 11
Ochrana tiskových publikací v souvislosti s digitálním užitím
Ochrana tiskových publikací v souvislosti s digitálním užitím
1.  Členské státy poskytnou vydavatelům tiskových publikací práva stanovená v článku 2 a v čl. 3 odst. 2 směrnice 2001/29/ES k digitálnímu užití jejich tiskových publikací.
1.  Členské státy poskytnou vydavatelům tiskových publikací práva stanovená v článku 2 a v čl. 3 odst. 2 směrnice 2001/29/ES, aby mohli získat spravedlivé a přiměřené odměny za digitální užití svých tiskových publikací poskytovateli služeb informační společnosti.
1a.   Práva uvedená v odstavci 1 nebrání legitimnímu soukromému a nekomerčnímu využití tiskových publikací jednotlivými uživateli.
2.  Právy uvedenými v odstavci 1 nejsou dotčena a nijak ovlivněna žádná práva, která právní předpisy Unie poskytují autorům a jiným nositelům práv v souvislosti s díly a jinými předměty ochrany, které jsou součástí tiskové publikace. Těchto práv se nelze vůči těmto autorům a jiným nositelům práv dovolávat, a zejména je nesmí zbavit práva využívat svá díla a jiné předměty ochrany nezávisle na tiskové publikaci, jejíž jsou součástí.
2.  Právy uvedenými v odstavci 1 nejsou dotčena a nijak ovlivněna žádná práva, která právní předpisy Unie poskytují autorům a jiným nositelům práv v souvislosti s díly a jinými předměty ochrany, které jsou součástí tiskové publikace. Těchto práv se nelze vůči těmto autorům a jiným nositelům práv dovolávat, a zejména je nesmí zbavit práva využívat svá díla a jiné předměty ochrany nezávisle na tiskové publikaci, jejíž jsou součástí.
2a.   Práva uvedená v odstavci 1 se nevztahují na obyčejné hypertextové odkazy doplněné jednotlivými slovy.
3.  Ve vztahu k právům uvedeným v odstavci 1 se použijí obdobně články 5 až 8 směrnice 2001/29/ES a směrnice 2012/28/EU.
3.  Ve vztahu k právům uvedeným v odstavci 1 se použijí obdobně články 5 až 8 směrnice 2001/29/ES a směrnice 2012/28/EU.
4.  Práva uvedená v odstavci 1 uplynou 20 let po zveřejnění tiskové publikace. Tato lhůta se počítá od prvního dne měsíce ledna roku následujícího po dni zveřejnění.
4.  Práva uvedená v odstavci 1 uplynou 5 let po zveřejnění tiskové publikace. Tato lhůta se počítá od prvního dne měsíce ledna roku následujícího po dni zveřejnění. Právo uvedené v odstavci 1 se nepoužije se zpětnou účinností.
4a.   Členské státy zajistí, aby autoři získali odpovídající podíl na dodatečných příjmech, které plynou vydavatelům tiskových publikací od poskytovatelů služeb informační společnosti za použití tiskové publikace.
Pozměňovací návrh 75
Návrh směrnice
Článek 12
Článek 12
Článek 12
Nároky na spravedlivou odměnu
Nároky na spravedlivou odměnu
Členské státy mohou stanovit, že pokud autor převede právo na vydavatele nebo mu udělí licenci na toto právo, představuje tento převod nebo licence dostatečný právní základ pro to, aby si vydavatel mohl nárokovat podíl na odměně za užití díla, na které se vztahuje výjimka z převedeného nebo licencovaného práva nebo jeho omezení.
Členské státy se systémy sdílení náhrad mezi autory a vydavateli s ohledem na výjimky a omezení mohou stanovit, že pokud autor převede právo na vydavatele nebo mu udělí licenci na toto právo, představuje tento převod nebo licence dostatečný právní základ pro to, aby si vydavatel mohl nárokovat podíl na odměně za užití díla, na které se vztahuje výjimka z převedeného nebo licencovaného práva nebo jeho omezení za předpokladu, že v daném členském státě byl již před 12. listopadem 2015 zaveden rovnocenný systém sdílení náhrad.
Prvním odstavcem nejsou dotčena ujednání členských států týkající se práv na veřejné půjčování, správa práv, která nejsou založena na výjimkách nebo omezeních autorského práva, například rozšířené systémy kolektivního udělování licencí, nebo práva týkající se odměňování na základě vnitrostátních právních předpisů.
Pozměňovací návrh 76
Návrh směrnice
Název IV – kapitola 1 a (nová) – článek 12 a (nový)
KAPITOLA 1a
Ochrana organizátorů sportovních akcí
Článek 12 a
Ochrana organizátorů sportovních akcí
Členské státy poskytnou organizátorům sportovních akcí práva stanovená v článku 2 a čl. 3 odst. 2 směrnice 2001/29/ES a článku 7 směrnice 2006/115/ES.
Pozměňovací návrhy 156, 157, 158, 159, 160 a 161
Návrh směrnice
Článek 13
Článek 13
Článek 13
Užití chráněného obsahu poskytovateli služeb informační společnosti, kteří ukládají a zpřístupňují velké množství děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli
Užití chráněného obsahu poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online, kteří ukládají a zpřístupňují velké množství děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli
1.  Poskytovatelé služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli a zpřístupňují je veřejnosti, přijmou ve spolupráci s nositeli práv opatření, která zajistí fungování dohod uzavřených s nositeli práv ohledně užití jejich děl nebo jiných předmětů ochrany nebo která zabrání tomu, aby byla prostřednictvím jejich služeb dostupná díla nebo jiný předmět ochrany, který nositelé práv na základě spolupráce s poskytovateli služeb identifikují. Tato opatření, např. používání účinných technologií rozpoznávání obsahu, musí být vhodná a přiměřená. Poskytovatelé služeb poskytují nositelům práv dostatečné informace o fungování a zavedení těchto opatření a případně jim podávají i odpovídající zprávy o rozpoznání a užití děl a jiných předmětů ochrany.
1.  Aniž je dotčen čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2001/29/ES, provádějí poskytovatelé služeb pro sdílení online obsahu akt sdělení veřejnosti. Z tohoto důvodu musí uzavřít spravedlivé a přiměřené licenční dohody s držiteli práv.
2.  Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb uvedení v odstavci 1 zavedli mechanismy pro vyřizování stížností a zjednání nápravy, které budou uživatelům k dispozici v případě sporů o uplatňování opatření uvedených v odstavci 1.
2.  Licenční dohody, které poskytovatelé služeb pro sdílení online obsahu uzavřeli s nositeli práv za účelem sdělení tohoto obsahu veřejnosti podle odstavce 1, se vztahují na odpovědnost za díla, která uživatelé těchto služeb pro sdílení online obsahu nahrávají v souladu s podmínkami uvedenými v licenční dohodě, za předpokladu, že je tito uživatelé nevyužívají pro komerční účely.
2a.   V případě, že si nositelé práv nepřejí uzavřít licenční dohody, členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online spolupracovali s nositeli práv v dobré víře, tak aby v rámci svých služeb nezpřístupňovali díla chráněná autorským právem nebo jiné předměty ochrany, pro něž nebylo vydáno povolení. Spolupráce mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv by neměla vést k tomu, aby nebyla dostupná díla a jiné předměty ochrany, které neporušují autorské právo, včetně děl a předmětů, na něž se vztahuje výjimka z autorského práva nebo jeho omezení.
2b.   Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online uvedení v odstavci 1 zavedli účinné a rychlé mechanismy pro vyřizování stížností a zjednání nápravy, které budou uživatelům k dispozici, pokud by spolupráce podle odstavce 2a vedla k neoprávněnému odstranění jejich obsahu. Veškeré stížnosti podané v rámci takových mechanismů se zpracují bez zbytečných odkladů a podrobí se lidské kontrole. Nositelé práv své rozhodnutí adekvátně zdůvodní, aby se vyhnuli nahodilému zamítnutí stížností. V souladu se směrnicí 95/46/ES, směrnicí 2002/58/ES a obecným nařízením o ochraně údajů navíc nesmí tato spolupráce vést k určení totožnosti jednotlivých uživatelů ani ke zpracovávání jejich osobních údajů. Členské státy rovněž zajistí, aby uživatelé měli přístup k nezávislému orgánu pro řešení sporů, jakož i k soudu nebo jinému příslušnému justičnímu orgánu za účelem uplatnění výjimky z autorského práva nebo jeho omezení.
3.  Členské státy případně umožní spolupráci poskytovatelů služeb informační společnosti s nositeli práv prostřednictvím dialogů se zúčastněnými stranami, aby vymezily osvědčené postupy, jako jsou vhodné a přiměřené technologie rozpoznávání obsahu, mimo jiné s přihlédnutím k povaze těchto služeb, dostupnosti technologií a jejich účinnosti s ohledem na technologický vývoj.
3.  Ode dne [datum vstupu této směrnice v platnost] Komise a členské státy budou pořádat dialogy mezi zúčastněnými stranami, aby harmonizovaly a vymezily osvědčené postupy, a vydají obecné pokyny zajišťující fungování licenčních dohod a pokyny pro spolupráci mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv při používání jejich děl nebo jiných předmětů ochrany ve smyslu této směrnice. Při definování osvědčených postupů je třeba zvláštní pozornost věnovat základním právům a uplatňování výjimek a omezení a taktéž zárukám, aby zátěž pro malé a střední podniky byla nadále přiměřená a aby se zabránilo automatickému blokování obsahu.
Pozměňovací návrhy 78 a 252
Návrh směrnice
Článek 13 a (nový)
Článek 13a
Členské státy stanoví, že spory mezi právními nástupci a službami informační společnosti ohledně uplatňování čl. 13 odst. 1 mohou být předmětem rozhodnutí některého systému pro alternativní řešení sporů.
Členské státy zřídí nebo určí nestranný orgán s nezbytným odborným zázemím s cílem pomoci stranám s urovnáním jejich sporů v rámci tohoto systému.
Členské státy informují
Komisi o zřízení tohoto orgánu nejpozději ke dni (vložit datum uvedené v čl. 21 odst. 1).
Pozměňovací návrh 79
Návrh směrnice
Článek 13 b (nový)
Článek 13b
Užití chráněného obsahu službami informační společnosti poskytujícími automatické obrazové odkazy
Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb informační společnosti, kteří automaticky reprodukují značné množství vizuálních děl chráněných autorskými právy nebo na ně odkazují a zpřístupňují je veřejnosti za účelem indexování a odkazování, uzavřeli spravedlivé a vyvážené licenční dohody s veškerými nositeli práv, kteří o to požádají, pro zajištění spravedlivé odměny těchto nositelů. Toto odměňování může být spravováno organizacemi kolektivní správy dotčených nositelů práv.
Pozměňovací návrh 80
Návrh směrnice
Kapitola 3 – čl. -14 (nový)
Článek -14
Zásada spravedlivé a přiměřené odměny
1.  Členské státy zajistí, aby autoři a výkonní umělci obdrželi spravedlivou a přiměřenou odměnu za využívání svých děl a jiných předmětů ochrany, včetně jejich online využívání. Toho lze dosáhnout v každém odvětví kombinací dohod, včetně dohod o kolektivním vyjednávání, a statutárních mechanismů odměňování.
2.  Odstavec 1 se nepoužije, pokud autor nebo výkonný umělec udělí bezplatné nevýlučné užívací právo ve prospěch všech uživatelů.
3.  Členské státy zohlední zvláštnosti každého odvětví při podpoře přiměřené odměny za práva udělená autory a výkonnými umělci.
4.  Ve smlouvách se stanoví odměna platná pro každý způsob využívání.
Pozměňovací návrh 81
Návrh směrnice
Článek 14
Článek 14
Článek 14
Povinnost transparentnosti
Povinnost transparentnosti
1.  Členské státy zajistí, aby subjekty, kterým autoři a výkonní umělci udělili licenci na svá práva nebo na ně tato práva převedli, těmto autorům a výkonným umělcům pravidelně a s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých odvětví poskytovaly včasné, přiměřené a dostatečné informace o využívání jejich děl a výkonů, zejména pokud jde o způsoby využívání, vytvářené příjmy a odměny, které jim náleží.
1.  Členské státy zajistí, aby subjekty, kterým autoři a výkonní umělci udělili licenci na svá práva nebo na ně tato práva převedli, těmto autorům a výkonným umělcům pravidelně, nejméně jednou ročně, a s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých odvětví a poměrnému významu každého jednotlivého příspěvku poskytovaly včasné, přesné, podstatné a úplné informace o využívání jejich děl a výkonů, zejména pokud jde o způsoby využívání, vytvářené přímé a nepřímé příjmy a odměny, které jim náleží.
1a.  V případě, kdy držitel licence nebo nabyvatel práv autorů a výkonných umělců následně udílí tato práva jiné straně, členské státy zajistí, aby tato strana sdílela všechny informace uvedené v odstavci 1 s držitelem licence nebo nabyvatelem práv.
Hlavní držitel licence nebo nabyvatel práv předá autorovi nebo výkonnému umělci všechny informace uvedené v prvním pododstavci. Tyto informace se nemění, ledaže se jedná o obchodně citlivé informace vymezené právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy, které, aniž by byly dotčeny články 15 a 16a, mohou být za účelem zachování spravedlivé hospodářské soutěže předmětem dohody o nezveřejnění informací. Pokud hlavní nositel licence nebo nabyvatel práv neposkytuje informace uvedené v tomto pododstavci včas, je autor nebo výkonný umělec oprávněn požadovat tyto informace přímo od držitele druhotné licence.
2.  Povinnost podle odstavce 1 musí být přiměřená a účinná a musí zajišťovat odpovídající úroveň transparentnosti v jednotlivých odvětvích. V případech, kdy by administrativní zátěž vyplývající z této povinnosti byla s ohledem na příjmy plynoucí z využívání díla nebo výkonu neúměrná, však členské státy mohou povinnost podle odstavce 1 upravit za předpokladu, že tato povinnost zůstane i nadále účinná a zajistí vhodnou úroveň transparentnosti.
2.  Povinnost podle odstavce 1 musí být přiměřená a účinná a musí zajišťovat vysokou úroveň transparentnosti v jednotlivých odvětvích. V případech, kdy by administrativní zátěž vyplývající z této povinnosti byla s ohledem na příjmy plynoucí z využívání díla nebo výkonu neúměrná, však členské státy mohou povinnost podle odstavce 1 upravit za předpokladu, že tato povinnost zůstane i nadále účinná a zajistí vysokou úroveň transparentnosti.
3.  Členské státy mohou rozhodnout, že se povinnost podle odstavce 1 neuplatní, pokud příspěvek autora nebo výkonného umělce k celkovému dílu nebo výkonu není významný.
4.  Odstavec 1 se nepoužije na subjekty, které podléhají povinnostem transparentnosti stanoveným ve směrnici 2014/26/EU.
4.  Odstavec 1 se nepoužije na subjekty, které podléhají povinnostem transparentnosti stanoveným ve směrnici 2014/26/EU, nebo na kolektivní smlouvy, pokud tyto povinnosti nebo smlouvy stanoví požadavky na transparentnost srovnatelné s požadavky uvedenými v odstavci 2.
Pozměňovací návrh 82
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1
Členské státy zajistí, aby byli autoři a výkonní umělci oprávněni požádat o dodatečnou a přiměřenou odměnu od strany, s níž uzavřeli smlouvu o využívání práv, pokud je původně sjednaná odměna nepřiměřeně nízká ve srovnání s následnými příslušnými příjmy a výhodami vyplývajícími z využívání děl nebo výkonů.
Členské státy zajistí, aby v případě neexistence kolektivních smluv, které stanoví srovnatelný mechanismus, byli autoři a výkonní umělci, nebo jakákoli reprezentativní organizace jednající jejich jménem, oprávněni požadovat dodatečnou, přiměřenou a spravedlivou odměnu od strany, s níž uzavřeli smlouvu o využívání práv, pokud je původně sjednaná odměna nepřiměřeně nízká ve srovnání s následnými příslušnými přímými či nepřímými příjmy a výhodami vyplývajícími z využívání děl nebo výkonů.
Pozměňovací návrh 83
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 1
Členské státy zajistí, aby spory týkající se povinnosti transparentnosti podle článku 14 a mechanismu smluvních úprav podle článku 15 mohly být podrobeny dobrovolnému postupu alternativního řešení sporů.
Členské státy zajistí, aby spory týkající se povinnosti transparentnosti podle článku 14 a mechanismu smluvních úprav podle článku 15 mohly být podrobeny dobrovolnému postupu alternativního řešení sporů. Členské státy zajistí, aby organizace zastupující autory a výkonné umělce mohly takové postupy zahájit na žádost jednoho nebo více autorů a výkonných umělců.
Pozměňovací návrh 84
Návrh směrnice
Článek 16 a (nový)
Článek 16a
Právo na zrušení
1.  Členské státy zajistí, aby v případě, že autor nebo výkonný umělec udělil licenci nebo převedl svá práva týkající se díla nebo jiného předmětu ochrany na výhradním základě, má autor nebo výkonný umělec právo na zrušení, pokud nedošlo k využití díla nebo jiného předmětu ochrany nebo pokud není soustavně pravidelně informován v souladu s článkem 14. Členské státy mohou stanovit zvláštní ustanovení s přihlédnutím ke zvláštnostem různých odvětví a děl a očekávanému období využívání, zejména stanovit lhůty pro právo na zrušení.
2.  Právo na zrušení stanovené v odstavci 1 lze uplatnit až po uplynutí přiměřené lhůty od uzavření licenční dohody nebo dohody o převodu a pouze na základě písemného oznámení, v němž se stanoví přiměřená lhůta, do které se má uskutečnit využití licencovaných nebo přenesených práv. Po uplynutí této lhůty se autor nebo výkonný umělec může rozhodnout, že místo zrušení práv ukončí exkluzivitu dohody. Pokud dílo nebo jiný předmět obsahuje příspěvek více autorů nebo výkonných umělců, upravuje výkon individuálního práva na zrušení takových autorů nebo výkonných umělců vnitrostátní právo, které stanoví pravidla o právu na zrušení pro kolektivní díla s přihlédnutím k poměrnému významu jednotlivých příspěvků.
3.  Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže nevykonávání práv je převážně způsobeno okolnostmi, jejichž nápravu lze od autora nebo výkonného umělce oprávněně očekávat.
4.  Smluvní nebo jiná ujednání, která se odchylují od práva na zrušení, jsou zákonná pouze tehdy, jsou-li uzavřena dohodou založenou na kolektivní smlouvě.
Pozměňovací návrh 85
Návrh směrnice
Článek 17 a (nový)
Článek 17a
V případě užití, na něž se vztahují výjimky nebo omezení stanovené touto směrnicí, mohou členské státy přijmout nebo ponechat v platnosti obecnější ustanovení slučitelná s výjimkami a omezeními stanovenými v právu Unie
Pozměňovací návrh 86
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 2
2.   Ustanovení článku 11 se vztahují rovněž na tiskové publikace vydané před [datem uvedeným v čl. 21 odst. 1].
vypouští se

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0245/2018).


Kontrola peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící ***I
PDF 135kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005 (COM(2016)0825 – C8-0001/2017 – 2016/0413(COD))
P8_TA(2018)0338A8-0394/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0825),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0001/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na příspěvky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a španělského parlamentu týkající se návrhu legislativního aktu,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2017(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušnými výbory podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. června 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0394/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. září 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005

P8_TC1-COD(2016)0413


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/1672.)

(1) Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 22.


Boj proti praní peněz prostřednictvím trestního práva ***I
PDF 133kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti praní peněz prostředky trestního práva (COM(2016)0826 – C8-0534/2016 – 2016/0414(COD))
P8_TA(2018)0339A8-0405/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0826),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0534/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na příspěvky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky a španělského parlamentu týkající se návrhu legislativního aktu,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. června 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro rozvoj, Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A8-0405/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. září 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/… o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz

P8_TC1-COD(2016)0414


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/1673.)


Situace v Maďarsku
PDF 261kWORD 80k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 o návrhu, který vybízí Radu, aby podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena (2017/2131(INL))
P8_TA(2018)0340A8-0250/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 2 a čl. 7 odst. 1 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a na její protokoly,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na mezinárodní smlouvy Organizace spojených národů a Rady Evropy v oblasti lidských práv, jako je Evropská sociální charta a Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. května 2017 o situaci v Maďarsku(1),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 16. prosince 2015(2) a ze dne 10. června 2015 o situaci v Maďarsku(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2013 o stavu dodržování základních práv: normy a postupy v Maďarsku (v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 16. února 2012)(4),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 16. února 2012 o aktuálním vývoji politické situace v Maďarsku(5) a ze dne 10. března 2011 o mediálním zákonu v Maďarsku(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(7),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 20. dubna 2004 o sdělení Komise ohledně článku 7 Smlouvy o Evropské unii: dodržování a podpora hodnot, na nichž je Evropská unie založena(8),

–  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 15. října 2003 týkající se článku 7 Smlouvy o Evropské unii – dodržování a podpora hodnot, na nichž je Evropská unie založena(9),

–  s ohledem na výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

–  s ohledem na články 45, 52 a 83 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0250/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv včetně práv příslušníků menšin, jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), obsaženo v Listině základních práv Evropské unie a zakotveno v mezinárodních smlouvách v oblasti lidských práv, a že tyto hodnoty, jež jsou společné všem členským státům a k nimž se všechny členské státy svobodně zavázaly, představují základ práv, která požívají osoby žijící na území EU;

B.  vzhledem k tomu, že jakékoli zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU členským státem se netýká pouze konkrétního členského státu, v němž se nebezpečí naplní, ale má dopad na ostatní členské státy, na vzájemnou důvěru mezi nimi a na samotnou podstatu Unie a základní práva jejích občanů zaručená právními předpisy Unie;

C.  vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise z roku 2003 ohledně článku 7 Smlouvy o Evropské unii není oblast působnosti článku 7 Smlouvy o EU omezena na oblasti, na něž se vztahuje právo Unie, jako v případě článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, a vzhledem k tomu, že Unie může posuzovat existenci zřejmého nebezpečí závažného porušení společných hodnot v oblastech spadajících do kompetence členských států;

D.  vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU představuje preventivní fázi, která Unii poskytuje možnost zasáhnout v případě zřejmého nebezpečí závažného porušení společných hodnot; vzhledem k tomu, že tento preventivní zásah předpokládá dialog s dotčeným členským státem a jeho cílem je předejít případným sankcím;

E.  vzhledem k tomu, že ačkoli maďarské orgány byly trvale připraveny projednat zákonnost každého konkrétního opatření, situace nebyla řešena a stále existují obavy, což má negativní dopad na obraz Unie, jakož i její účinnost a důvěryhodnost při ochraně základních práv, lidských práv a demokracie na celém světě a poukazuje na potřebu řešit tyto obavy společným postupem Unie;

1.  konstatuje, že se obavy Parlamentu týkají těchto otázek:

   fungování ústavního a volebního systému;
   nezávislost soudnictví a dalších institucí a práva soudců;
   korupce a střety zájmů;
   ochrana soukromí a údajů;
   svoboda projevu;
   akademická svoboda;
   svoboda náboženského vyznání;
   svoboda sdružování;
   právo na rovné zacházení;
   práva osob patřících k menšinám, včetně Romů a Židů, a ochrana proti nenávistným výrokům namířeným proti těmto menšinám;
   základní práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků;
   hospodářská a sociální práva;

2.  je přesvědčen, že skutečnosti a tendence uvedené v příloze tohoto usnesení společně představují systémové ohrožení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU a znamenají zřejmé nebezpečí jejich závažného porušení;

3.  bere na vědomí výsledek parlamentních voleb v Maďarsku, které se konaly dne 8. dubna 2018; zdůrazňuje skutečnost, že každá maďarská vláda je odpovědná za odstranění nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU, i když je toto nebezpečí trvalým důsledkem politických rozhodnutí navržených nebo schválených předchozími vládami;

4.  předkládá proto v souladu s čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU Radě připojený odůvodněný návrh a vyzývá ji, aby rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy o EU, a aby Maďarsku v tomto ohledu podala vhodná doporučení;

5.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení a k němu připojený odůvodněný návrh rozhodnutí Rady předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

PŘÍLOHA K USNESENÍ

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii stanovuje, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 7 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na odůvodněný návrh Evropského parlamentu,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Evropská unie je založena na hodnotách zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), které jsou společné členským státům a mezi něž patří i dodržování demokracie, zásad právního státu a lidských práv. V souladu s článkem 49 Smlouvy o EU vyžaduje přistoupení k Unii dodržování a prosazování hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU.

(2)  Přistoupení Maďarska k Evropské unii bylo dobrovolným aktem na základě svrchovaného rozhodnutí a za širokého konsenzu celého spektra maďarských politických stran.

(3)  Evropský parlament ve svém odůvodněném návrhu představil své obavy ohledně situace v Maďarsku. Hlavní obavy se týkaly zejména fungování ústavního a volebního systému, nezávislosti soudnictví a dalších institucí, práv soudců, korupce a střetů zájmů, ochrany soukromí a údajů, svobody projevu, akademické svobody, svobody náboženského vyznání, svobody sdružování, práva na rovné zacházení, práv osob patřících k menšinám, včetně Romů a Židů, a ochrany proti nenávistným výrokům namířeným proti těmto menšinám, základních práv migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků a hospodářských a sociálních práv.

(4)  Evropský parlament také konstatoval, že maďarské orgány jsou stále připraveny projednat zákonnost každého konkrétního opatření, ale že nepřijaly opatření doporučená v jeho předchozích usneseních.

(5)  Ve svém usnesení ze dne 17. května 2017 o situaci v Maďarsku Evropský parlament prohlásil, že stávající situace v Maďarsku představuje zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU a že opravňuje k zahájení řízení podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU.

(6)  Ve svém sdělení z roku 2003 o článku 7 Smlouvy o Evropské unii Komise vyjmenovala řadu zdrojů informací, které je třeba vzít v úvahu při sledování dodržování a prosazování společných hodnot, jako jsou zprávy mezinárodních organizací, zprávy nevládních organizací a rozhodnutí regionálních a mezinárodních soudů. Hluboké znepokojení ohledně stavu demokracie, právního státu a základních práv v Maďarsku vyjádřila celá řada aktérů na vnitrostátní, evropské i mezinárodní úrovni, včetně institucí a orgánů Unie, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Organizace spojených národů (OSN), jakož i řada organizací občanské společnosti. Je však třeba považovat je za právně nezávazná stanoviska, neboť pouze Soudní dvůr Evropské unie může vykládat ustanovení Smluv.

Fungování ústavního a volebního systému

(7)  Benátská komise již při několika příležitostech vyjádřila obavy ohledně ústavodárného procesu v Maďarsku, a to jak ve vztahu k základnímu zákonu, tak k jeho novelám. Uvítala skutečnost, že základním zákonem se zavádí ústavní pořádek založený na demokracii, právním státu a ochraně základních práv jako základních principech, a uznala úsilí o zavedení ústavního pořádku v souladu se společnými evropskými demokratickými hodnotami a normami a o regulaci základních práv a svobod v souladu se závaznými mezinárodními nástroji. Kritika byla zaměřena na nedostatečnou transparentnost procesu, nedostatečné zapojení občanské společnosti, absenci skutečné konzultace, ohrožení oddělení pravomocí a oslabení vnitrostátního systému brzd a protivah.

(8)  V důsledku ústavní reformy byly omezeny pravomoci maďarského Ústavního soudu, a to i pokud jde o rozpočtové záležitosti, zrušení žalob ve veřejném zájmu (actio popularis), možnosti soudu odkazovat na svou judikaturu platnou před 1. lednem 2012 a omezení pravomoci přezkoumávat ústavnost jakýchkoli změn základního zákona s výjimkou změn procesní povahy. Benátská komise vyjádřila závažné obavy ohledně těchto omezení a ohledně postupu jmenování soudců a ve svém stanovisku k Zákonu č. CLI z roku 2011 o Ústavním soudu Maďarska přijatém dne 19. června 2012 a ve svém stanovisku ke čtvrté novele základního zákona Maďarska přijatém dne 17. června 2013 doporučila maďarským orgánům, aby zajistily nezbytný systém brzd a protivah. Benátská komise ve svých stanoviscích taktéž poukázala na řadu pozitivních prvků reforem, např. poskytnutí rozpočtových záruk, vyloučení znovuzvolení soudců a přiznání práva na zahájení řízení ve věci přezkumu ex post komisaři pro základní práva.

(9)  V závěrečných připomínkách ze dne 5. dubna 2018 Výbor OSN pro lidská práva vyjádřil znepokojení související s tím, že stávající postup podávání ústavních stížností poskytuje omezenější přístup k Ústavnímu soudu, nezahrnuje lhůtu pro provedení přezkumu ústavnosti a nemá odkladný účinek na napadené právní předpisy. Zmínil také skutečnost, že ustanovení nového zákona o Ústavním soudu oslabují neodvolatelnost soudců a zvyšují vliv vlády na složení a fungování Ústavního soudu, neboť mění proces jmenování soudců, počet soudců soudu a jejich věk odchodu do důchodu. Výbor byl rovněž znepokojen omezením kompetencí a pravomocí soudu přezkoumávat právní předpisy s dopadem na rozpočtové záležitosti.

(10)  Omezená volební pozorovatelská mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE ve své zprávě přijaté dne 27. června 2018 uvedla, že po technické stránce byly volby zvládnuty profesionálně a transparentně, základní práva a svobody byly v plné míře respektovány, avšak že byly uplatňovány v nepříznivé atmosféře. Volební orgány splnily své pověření profesionálním a transparentním způsobem, měly celkovou důvěru zúčastněných stran a byly obecně vnímány jako nestranné. Volební kampaň byla sice živá, ale nepřátelská a zastrašující volební rétorika omezila prostor pro věcnou debatu a snížila schopnost voličů učinit informované rozhodnutí. Financování veřejné kampaně a výdajové stropy měly za cíl poskytnout rovné příležitosti všem kandidátům. Možnosti kandidátů ucházet se o volební křesla za stejných podmínek však výrazně ohrozily nadměrné vládní výdaje na veřejné informační spoty, které zdůrazňovaly volební odkaz vládnoucí strany. Až do ukončení voleb nebyli kandidáti povinni informovat o financování svých kampaní, takže voliči neměli přístup k těmto klíčovým údajům pro informované rozhodnutí. Mise také vyjádřila obavy ohledně vymezení jednomandátových volebních obvodů. Obdobné obavy zazněly již ve společném stanovisku ze dne 18. června 2012 k zákonu o volbě poslanců maďarského parlamentu, které přijala Benátská komise a Rada pro demokratické volby a v němž bylo uvedeno, že volební obvody musí být vymezeny transparentním a profesionálním způsobem na základě nestranného a objektivního procesu, aby se předešlo sledování krátkodobých politických cílů (účelovému rozdělování volebních obvodů).

(11)  Maďarská vláda v posledních letech široce využívala vnitrostátní konzultace, a rozšiřovala tak přímou demokracii na vnitrostátní úrovni. Komise dne 27. dubna 2017 poukázala na to, že vnitrostátní konzultace pod názvem „Zastavme Brusel“ obsahovaly několik tvrzení a obvinění, které byly věcně nesprávné a mimořádně zavádějící. Maďarská vláda rovněž uskutečnila v květnu 2015 konzultace nazvané „Migrace a terorismus“ a v říjnu roku 2017 konzultace namířené proti takzvanému Sorosovu plánu. Tyto konzultace poukazovaly na paralely mezi terorismem a migrací, vyvolávaly nenávist vůči migrantům a zaměřovaly se zejména na osobu George Sorose a Unii.

Nezávislost soudnictví a dalších institucí a práva soudců

(12)  V důsledku rozsáhlých změn právního rámce uzákoněného v roce 2011 byly předsedovi nově vytvořeného Národního soudního úřadu svěřeny rozsáhlé pravomoci. Benátská komise tyto rozsáhlé pravomoci kritizovala ve svém stanovisku k Zákonu č. CLXII z roku 2011 o právním postavení a odměňování soudců a k Zákonu č. CLXI z roku 2011 o organizaci a správě maďarských soudů přijatém dne 19. března 2012 a ve svém stanovisku k základním právním předpisům týkajícím se soudnictví, které přijala dne 15. října 2012. Podobné obavy vyjádřil i zvláštní zpravodaj OSN pro nezávislost soudců a právníků dne 29. února 2012 a 3. července 2013 a Skupina států proti korupci (GRECO) ve své zprávě z 27. března 2015. Všechny tyto zúčastněné strany zdůraznily, že je třeba posílit úlohu kolektivního orgánu – Národní rady soudnictví v pozici orgánu dohledu, neboť předsedu Národního soudního úřadu, jehož jmenuje maďarský parlament, nelze považovat za orgán soudní samosprávy. Na základě mezinárodních doporučení bylo změněno postavení předsedy Národního soudního úřadu a jeho pravomoci byly omezeny tak, aby se zajistila větší rovnováha mezi předsedou a Národní radou soudnictví.

(13)  Od roku 2012 Maďarsko podniklo pozitivní kroky směřující k přenosu určitých funkcí z předsedy Národního soudního úřadu na Národní radu soudnictví s cílem vytvořit lepší rovnováhu mezi těmito dvěma orgány. Stále je však nutný další pokrok. Skupina GRECO ve své zprávě ze dne 27. března 2015 vyzvala k minimalizaci potenciálního rizika diskrečních rozhodnutí předsedy Národního soudního úřadu. Předseda Národního soudního úřadu mimo jiné může přeložit nebo přidělovat soudce a plní taktéž úlohu v rámci soudní kázně. Předseda Národního soudního úřadu také maďarskému prezidentovi předkládá doporučení ohledně jmenování a odvolávání předsedů soudů, což se týká i předsedů a místopředsedů odvolacích soudů. Skupina GRECO uvítala nedávno přijatý etický kodex soudců, ale domnívá se, že by mohl být jasnější a měl by být doprovázen průběžnou odbornou přípravou v rámci služby. Rovněž uznala změny, které byly přijaty v Maďarsku v období 2012–2014 v souvislosti s pravidly soudního náboru a výběrových řízení, kterými Národní rada soudnictví získala v procesu výběru silnější kontrolní funkci. Národní rada soudnictví na svém zasedání, které se konalo 2. května 2018, jednomyslně přijala rozhodnutí týkající se postupu předsedy Národního soudního úřadu, pokud jde o prohlášení, že výzvy k podávání žádostí o soudní funkce a vyšší pozice jsou neúspěšné. V těchto rozhodnutích byl postup předsedy shledán nezákonným.

(14)  Dne 29. května 2018 maďarská vláda přeložila sedmou novelu základního zákona (T/332), která byla přijata 20. června 2018. Novelou byl zaveden nový systém správních soudů.

(15)  V návaznosti na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) ze dne 6. listopadu 2012 ve věci C-286/12, Komise v. Maďarsko(10), v němž Soudní dvůr rozhodl, že Maďarsko zavedením vnitrostátního systému, jenž ukládá povinný odchod do důchodu soudcům, státním zástupcům a notářům, kteří dosáhli věku 62 let, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z unijního práva, maďarský parlament přijal Zákon č. XX z roku 2013, který stanoví, že se důchodový věk soudců má během deseti let postupně zvýšit na 65 let, a vymezil kritéria pro návrat do funkce nebo odstupné. Tento zákon poskytoval soudcům, kteří odešli do důchodu, možnost vrátit se na své dřívější pozice k témuž soudu a za stejných podmínek, jaké platily před platností právní úpravy o odchodu do důchodu, a pokud se vrátit nechtěli, obdrželi odstupné za ztrátu příjmu v podobě jednorázové částky odpovídající 12 měsíčním mzdám a mohli usilovat o další náhradu soudní cestou, což jim však nezaručovalo opětovné dosazení na vedoucí administrativní pozice. Komise nicméně uznala opatření Maďarska zaměřená na dosažení souladu zákona o odchodu do důchodu s právními předpisy Unie. Ve své zprávě z října 2015 Institut pro lidská práva Mezinárodní asociace advokátů uvedl, že většina odvolaných soudců se do své původní funkce nevrátila, částečně proto, že jejich předchozí funkce již byly obsazené. Uvedl také, že nelze zaručit nezávislost a nestrannost maďarského soudnictví a že záruky právního státu jsou i nadále oslabené.

(16)  Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) v rozsudku ze dne 16. července 2015 ve věci Gazsó v. Maďarsko rozhodl, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces a práva na účinné opravné prostředky. ESLP dospěl k závěru, že porušení vycházela z praxe, která spočívala v tom, že Maďarsko opakovaně nezajistilo, aby řízení týkající se občanských práv a povinností byla dokončena v přiměřených lhůtách, a nepřijalo opatření, která by žadatelům umožnila požadovat na vnitrostátní úrovni náhradu za příliš dlouhá občanská soudní řízení. Tento rozsudek stále nebyl vykonán. Nový maďarský občanský soudní řád, který byl přijat v roce 2016, stanoví zrychlení občanskoprávního řízení zavedením dvojfázového postupu. Maďarsko informovalo Výbor ministrů Rady Evropy o tom, že do října 2018 bude přijat nový zákon, který poskytne účinnou nápravu v případě průtahů řízení.

(17)  ESLP v rozsudku ze dne 23. června 2016 ve věci Baka v. Maďarsko rozhodl, že bylo porušeno právo na přístup k soudu a na svobodu projevu pana Andráse Baky, který byl v červnu 2009 zvolen předsedou Nejvyššího soudu na šestileté funkční období, ale v souladu s přechodnými ustanoveními základního zákona této funkce pozbyl, neboť právním nástupcem Nejvyššího soudu měla být Curia. Tento rozsudek stále nebyl vykonán. Dne 10. března 2017 Výbor ministrů Rady Evropy požádal, aby byla přijata opatření, která by zabránila dalšímu předčasnému odvolávání soudců z podobných důvodů, což by v této souvislosti zabránilo jakémukoli zneužití. Maďarská vláda konstatovala, že tato opatření nesouvisejí s výkonem rozsudku.

(18)  Dne 29. září 2008 byl komisařem pro ochranu údajů jmenován András Jóri na šestileté funkční období. S účinností od 1. ledna 2012 však maďarský parlament rozhodl reformovat systém ochrany údajů a nahradit komisaře vnitrostátním orgánem pro ochranu údajů a svobodu informací. Mandát pana Jóriho byl proto předčasně ukončen. Dne 8. dubna 2014 Soudní dvůr rozhodl, že nezávislost orgánů dohledu nutně zahrnuje povinnost respektovat délku jejich mandátu do jeho uplynutí a že Maďarsko porušilo své povinnosti vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES(11). Maďarsko změnilo pravidla týkající se jmenování komisaře, omluvilo se a zaplatilo dohodnutou částku jako náhradu.

(19)  Benátská komise ve svém stanovisku k Zákonu č. CLXIII z roku 2011 o státním zastupitelství a k Zákonu č. CLXIV z roku 2011 o postavení nejvyššího státního zástupce, státních zástupců a jiných zaměstnanců státního zastupitelství a kariérním postupu státního zástupce v Maďarsku, které přijala dne 19. června 2012, poukázala na několik nedostatků. Ve své zprávě ze dne 27. března 2015 skupina GRECO naléhavě vyzvala maďarské orgány, aby přijaly dodatečná opatření k zabránění zneužití a posílení nezávislosti státního zastupitelství, a to mimo jiné také zrušením možnosti opětovného zvolení nejvyššího státního zástupce. Dále skupina GRECO požadovala, aby disciplinární řízení proti běžným státním zástupcům byla transparentnější a aby se rozhodnutí o postoupení případů jinému státnímu zástupci řídila přísnými právními kritérii a odůvodněními. Podle maďarské vlády byl ve zprávě skupiny GRECO o shodě z roku 2017 uznán pokrok, jehož Maďarsko dosáhlo v souvislosti se státními zástupci (navzdory výzvám předneseným na plenárním zasedání GRECO maďarské orgány zveřejnění publikace zatím nepovolily). Druhá zpráva o shodě se připravuje.

Korupce a střety zájmů

(20)  Ve své zprávě ze dne 27. března 2015 skupina GRECO požadovala vypracování kodexů chování pro poslance maďarského parlamentu obsahující pokyny pro případy střetu zájmů. Kromě toho by poslanci také měli povinně oznamovat střety zájmů, které vznikají ad hoc, a tento požadavek by měla doprovázet ještě důraznější povinnost předkládat majetková přiznání. Dále by měla být doplněna ustanovení umožňující ukládání sankcí za předložení nepřesných majetkových přiznání. Majetková přiznání by se kromě toho měla zveřejňovat na internetu, aby byla umožněna skutečná veřejná kontrola. Měla by být zavedena standardní elektronická databáze, která transparentním způsobem umožní přístup k veškerým majetkovým přiznáním i k jejich změnám.

(21)  Omezená volební pozorovatelská mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE ve své zprávě přijaté dne 27. června 2018 dospěla k závěru, že omezený dohled nad financováním kampaní a absence podrobných zpráv o zdrojích finančních prostředků na kampaně až do ukončení voleb narušuje transparentnost financování kampaní a schopnost voličů učinit informované rozhodnutí, což je v rozporu s mezinárodními závazky a osvědčenou praxí. Státní kontrolní úřad má pravomoc sledovat a kontrolovat, zda byly splněny zákonné požadavky. Zpráva neobsahovala oficiální zprávu o auditu týkající se parlamentních voleb konaných v roce 2018, kterou vydává Státní kontrolní úřad, jelikož v té době ještě nebyla dokončena.

(22)  Řídící výbor Partnerství pro otevřené vládnutí obdržel dne 7. prosince 2016 dopis od maďarské vlády, ve kterém oznámila své okamžité vystoupení z partnerství, které na dobrovolném základě sdružuje 75 tisíc zemí a stovky organizací občanské společnosti. Partnerství maďarskou vládu od července 2015 prověřovalo kvůli obavám, které vyjádřily organizace občanské společnosti zejména ve vztahu k prostoru, jejž mají pro své působení v zemi. Členy Partnerství pro otevřené vládnutí nejsou všechny členské státy EU.

(23)  Maďarsko je příjemcem finančních prostředků z unijních fondů ve výši 4,4 % HDP, což je více než polovina veřejných investic. Podíl zakázek udělených na základě postupu veřejného zadávacího řízení, v němž byla předložena jediná nabídka, je i nadále velmi vysoký a činí 36 %. Maďarsko v rámci Unie obdrželo v období 2013–2017 nejvyšší procento finančních doporučení od úřadu OLAF v oblasti strukturálních fondů a zemědělství. V roce 2016 dokončil úřad OLAF vyšetřování ve věci dopravního projektu v Maďarsku v hodnotě 1,7 miliardy EUR, jehož hlavními účastníky bylo několik mezinárodně specializovaných stavebních společností. Vyšetřování odhalilo závažné nesrovnalosti a možné podvody a korupci při realizaci projektu. V roce 2017 úřad OLAF zjistil „závažné nesrovnalosti“ a „střety zájmů“ při prošetřování 35 veřejných zakázek na pouliční osvětlení přidělených společnosti, kterou v té době vedl zeť předsedy vlády. OLAF zaslal Generálnímu ředitelství pro regionální a městskou politiku Evropské komise závěrečnou zprávu s finančními doporučeními ke zpětnému získání prostředků ve výši 43,7 milionu EUR a generálnímu prokurátorovi Maďarska zaslal soudní doporučení. Při přeshraničním vyšetřování, které uzavřel úřad OLAF v roce 2017, byla vyslovena obvinění v souvislosti s případným zneužitím prostředků Unie v 31 výzkumných a rozvojových projektech. Vyšetřování vedené v Maďarsku, Lotyšsku a Srbsku odhalilo subdodavatelský podvod, jehož cílem bylo uměle zvýšit projektové náklady a skrýt skutečnost, že konečnými dodavateli jsou provázané společnosti. OLAF proto uzavřel šetření finančním doporučením, aby Komise získala zpět částku ve výši 28,3 milionu EUR, a soudním doporučením pro maďarské soudní orgány. Maďarsko se rozhodlo neúčastnit se zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, jenž bude odpovědný za vyšetřování, stíhání a předvádění před soud pachatelů a spolupachatelů trestných činů ohrožujících finanční zájmy Unie.

(24)  Podle sedmé zprávy Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti se od roku 1996 v Maďarsku snížila efektivnost správy věcí veřejných a Maďarsko je jedním z členských států s nejméně efektivní státní správou v Unii. Všechny maďarské regiony jsou hluboko pod úrovní Unie, pokud jde o kvalitu veřejné správy. Podle zprávy EU o boji proti korupci zveřejněné Evropskou komisí v roce 2014 je korupce považována v Maďarsku za rozšířenou (89 %). Podle zprávy Světového ekonomického fóra o globální konkurenceschopnosti za období 2017–2018 byla vysoká míra korupce jedním z nejproblematičtějších faktorů podnikání v Maďarsku.

Ochrana soukromí a údajů

(25)  ESLP v rozsudku ze dne 12. ledna 2016 ve věci Szabó a Vissy v. Maďarsko shledal, že bylo porušeno právo na respektování soukromého života kvůli nedostatečným právním zárukám coby ochrany proti nezákonnému tajnému sledování pro účely národní bezpečnosti, a to i ve spojení s využíváním telekomunikace. Předkladatelé neuvedli, že by byli vystaveni opatřením tajného sledování, a proto se další individuální opatření nejevila jako potřebná. Jako obecné opatření je nutná změna příslušných právních předpisů. Návrhy na změnu zákona o národních bezpečnostních službách jsou v současnosti předmětem diskuse odborníků příslušných maďarských ministerstev. Na vykonání tohoto rozsudku se proto stále čeká.

(26)  Výbor OSN pro lidská práva ve svých závěrečných připomínkách ze dne 5. dubna 2018 vyjádřil obavy, že právní rámec Maďarska v oblasti tajného sledování pro účely národní bezpečnosti umožňuje hromadné odposlechy komunikace a obsahuje nedostatečné záruky, které by zajišťovaly ochranu proti svévolným zásahům do práva na soukromí. Byl také znepokojen chybějícími ustanoveními, která by zajistila účinnou právní ochranu v případech zneužití a oznámení příslušné osobě co nejdříve po ukončení opatření sledování, aniž by byl ohrožen účel omezení.

Svoboda projevu

(27)  Dne 22. června 2015 Benátská komise přijala stanovisko k právním předpisům týkajícím se sdělovacích prostředků v Maďarsku (Zákon č. CLXXXV o mediálních službách a hromadných sdělovacích prostředcích, Zákon č. CIV o svobodě tisku a právní předpisy týkající se zdanění výnosů z reklamy hromadných sdělovacích prostředků), v němž požadovala několik změn zákona o svobodě tisku a zákona o sdělovacích prostředcích, zejména pokud jde o definici „nelegálního mediálního obsahu“, odhalování novinářských zdrojů a sankcí pro sdělovací prostředky. Podobné obavy byly vyjádřeny v analýze, kterou zadal Úřad zástupce OBSE pro svobodu médií v únoru 2011, ve stanovisku předchozího Komisaře Rady Evropy pro lidská práva o maďarských právních předpisech týkajících se sdělovacích prostředků s ohledem na normy Rady Evropy v oblasti svobody sdělovacích prostředků ze dne 25. února 2011, jakož i v odborném posouzení odborníků Rady Evropy na maďarské právní předpisy v oblasti sdělovacích prostředků ze dne 11. května 2012. Generální tajemník Rady Evropy ve svém prohlášení ze dne 29. ledna 2013 uvítal, že diskuse v oblasti sdělovacích prostředků vedly k přijetí několika důležitých změn. Přetrvávající obavy však opětovně vyslovil komisař Rady Evropy pro lidská práva také ve zprávě po jeho návštěvě v Maďarsku, která byla zveřejněna 16. prosince 2014. Komisař rovněž zmínil otázky koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků a autocenzury a uvedl, že by měl být zrušen právní rámec, který kriminalizuje pomluvu.

(28)  Benátská komise ve svém stanovisku ze dne 22. června 2015 k právním předpisům v oblasti sdělovacích prostředků rovněž uznala dlouholeté úsilí maďarské vlády o zlepšení původního znění mediálních zákonů v souladu s připomínkami různých pozorovatelů, včetně Rady Evropy, a kladně hodnotila ochotu maďarských orgánů pokračovat v dialogu. Trvala nicméně na tom, že je třeba změnit pravidla vztahující se na volbu členů Mediální rady, aby bylo zajištěno spravedlivé zastoupení společensky významných politických a jiných skupin, a na tom, že by mělo být přezkoumáno postavení předsedy Mediální rady nebo předsedy Mediálního úřadu s cílem omezit koncentraci moci a zajistit politickou nestrannost; podobně by také měla proběhnout reforma Kuratoria. Benátská komise také doporučila decentralizaci správy veřejnoprávních poskytovatelů mediálních služeb, a také aby státní tisková agentura nebyla výlučným poskytovatelem zpráv pro veřejnoprávní poskytovatele mediálních služeb. Podobné obavy byly vyjádřeny v analýze, kterou zadal Úřad zástupce OBSE pro svobodu médií v únoru 2011, ve stanovisku předchozího Komisaře Rady Evropy pro lidská práva o maďarských právních předpisech týkajících se sdělovacích prostředků s ohledem na normy Rady Evropy v oblasti svobody sdělovacích prostředků ze dne 25. února 2011, jakož i v odborném posouzení odborníků Rady Evropy na maďarské právní předpisy v oblasti sdělovacích prostředků ze dne 11. května 2012. Generální tajemník Rady Evropy ve svém prohlášení ze dne 29. ledna 2013 uvítal, že diskuse v oblasti sdělovacích prostředků vedly k přijetí několika důležitých změn. Přetrvávající obavy však opětovně vyslovil komisař Rady Evropy pro lidská práva také ve zprávě po jeho návštěvě v Maďarsku, která byla zveřejněna 16. prosince 2014.

(29)  Benátská komise dne 18. října 2012 přijala stanovisko k Zákonu č. CXII z roku 2011 o informační autonomii a svobodě informací v Maďarsku. Navzdory vcelku kladnému hodnocení Benátská komise zjistila potřebu dalších zlepšení. V návaznosti na další změny tohoto zákona však bylo právo na přístup k vládním informacím dále významně omezeno. Tyto změny byly kritizovány v analýze, kterou zadal Úřad zástupce OBSE pro svobodu médií v březnu 2016. V analýze bylo uvedeno, že částky zaúčtované jako přímé náklady se zdají být zcela opodstatněné, ale účtování poplatků za čas, který mají veřejní úředníci strávit odpovídáním na žádosti, je nepřijatelné. Jak také uznala zpráva Evropské komise o Maďarsku z roku 2018, zaujal komisař pro ochranu údajů, soudy i Ústavní soud k případům týkajícím se transparentnosti progresivní postoj.

(30)  Omezená volební pozorovatelská mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE sledující maďarské parlamentní volby v roce 2018 ve své zprávě přijaté dne 27. června 2018 dospěla k závěru, že byl omezen přístup k informacím, jakož i svoboda tisku a sdružování, a to i v souvislosti s nedávnými právními změnami, a že mediální pokrytí kampaně bylo rozsáhlé, ovšem velmi polarizované a nezahrnovalo kritickou analýzu kvůli politizaci vlastnictví sdělovacích prostředků a kvůli masivní vládní propagační kampani. Veřejnoprávní vysílání splnilo svou povinnost poskytnout bezplatný vysílací čas jednotlivým kandidátům, ale jeho zpravodajství a redakční příspěvky jasně favorizovaly vládnoucí koalici, což je v rozporu s mezinárodními standardy. Většina komerčních vysílacích společností ve svém zpravodajství stranila buď vládnoucím, nebo opozičním stranám. Internetové sdělovací prostředky poskytly prostor pro pluralistickou a tematickou politickou diskusi. Dále konstatovala, že politizace vlastnictví sdělovacích prostředků spolu s omezujícím právním rámcem a absencí nezávislého úřadu pro televizní a rozhlasové vysílání měly odrazující účinek na redakční svobodu, což omezilo přístup voličů k pluralitním informacím. Uvedla také, že novelami se zavedla nepřiměřená omezení práva na přístup k informacím, protože se rozšířila definice informací, které nepodléhají zveřejnění, a zvýšil poplatek za zpracování žádostí o informace.

(31)  Výbor OSN pro lidská práva ve svých závěrečných připomínkách ze dne 5. dubna 2018 vyjádřil obavy ohledně maďarských mediálních zákonů a praktik, jež omezují svobodu přesvědčení a projevu. Byl znepokojen skutečností, že v důsledku postupných změn zákona stávající legislativní rámec nezajišťuje zcela necenzurovaný a neomezený tisk. Se znepokojením konstatoval, že Mediální rada a Mediální úřad nedisponují dostatečnou nezávislostí, aby mohly vykonávat své funkce, a mají příliš rozsáhlé regulační pravomoci a pravomoci v oblasti sankcí.

(32)  Dne 13. dubna 2018 zástupce OBSE pro svobodu médií důrazně odsoudil skutečnost, že maďarské sdělovací prostředky zveřejnily seznam více než 200 osob, které uvedly, že více než 2 000 osob, z nichž některé byly uvedeny jmenovitě, údajně usilují o „svržení vlády“. Tento seznam byl zveřejněn maďarským časopisem Figyelő dne 11. dubna a obsahuje řadu novinářů a dalších občanů. Dne 7. května 2018 vyjádřil zástupce OBSE pro svobodu médií velké znepokojení z odmítnutí udělení akreditace několika nezávislým novinářům, což jim zabránilo ve zpravodajství z inaugurační schůze nového maďarského parlamentu. Bylo rovněž zmíněno, že tato událost by neměla být použita jako nástroj pro omezení obsahu kritického zpravodajství a že tento postup je špatným precedentem pro nové volební obdobní maďarského parlamentu.

Akademická svoboda

(33)  Benátská komise dne 6. října 2017 přijala stanovisko k Zákonu č. XXV ze dne 4. dubna 2017 o změně Zákona č. CCIV z roku 2011 o vnitrostátním terciárním vzdělávání. Komise dospěla k závěru, že společně s přísnějšími lhůtami a závažnými právními následky pro zahraniční vysoké školy, které mají v Maďarsku své sídlo a jsou zde již řadu let zákonně provozovány, je zavedení přísnějších předpisů bez velmi závažných důvodů z hlediska zásad a záruk právního státu a dodržování základních práv velice problematické. Tyto vysoké školy a jejich studenti jsou chráněni vnitrozemskými i mezinárodními pravidly týkajícími se akademické svobody, svobody projevu a sdružování, práva na vzdělání a svobody vzdělávání. Benátská komise maďarským orgánům doporučila, aby zejména zajistily, že nová pravidla týkající se požadavku pracovního povolení nepřiměřeně neovlivní akademickou svobodu a budou uplatňována nediskriminačně a flexibilně, aniž by byla ohrožena kvalita a mezinárodní povaha vzdělávání, které již zajišťují existující vysoké školy. Obavy ohledně změny Zákona č. CCIV z roku 2011 o vnitrostátním terciárním vzdělávání sdíleli také zvláštní zpravodajové OSN pro svobody přesvědčení a projevu, práva na svobodu pokojného shromažďování a sdružování a kulturní práva ve svém stanovisku ze dne 11. dubna 2017. Výbor OSN pro lidská práva v závěrečných připomínkách ze dne 5. dubna 2018 upozornil na chybějící dostatečné odůvodnění pro zavedení takových omezení svobody myšlení, projevu a sdružování i akademické svobody.

(34)  Dne 17. října 2017 maďarský parlament prodloužil lhůtu pro zahraniční vysoké školy působící v Maďarsku pro splnění nových kritérií do 1. ledna 2019, a to na žádost dotčených institucí a na základě doporučení předsednictva maďarské konference rektorů; Benátská komise toto prodloužení uvítala. Stále probíhají jednání mezi maďarskou vládou a dotčenými zahraničními vysokoškolskými institucemi, zejména se Středoevropskou univerzitou, zatímco právní vakuum, v němž se zahraniční vysoké školy nacházejí, přetrvává, ačkoli Středoevropská univerzita splnila nové požadavky ve stanovená lhůtě.

(35)  Dne 7. prosince 2017 Komise rozhodla, že Maďarsko zažaluje u Soudního dvora Evropské unie na základě toho, že změna zákona č. CCIV z roku 2011 o vnitrostátním terciárním vzdělání nepřiměřeně omezuje vykonávání činnosti unijních a neunijních vysokých škol a je třeba, aby byl znovu uveden v soulad s právními předpisy EU. Komise shledala, že nový zákon je v rozporu s právem akademické svobody, právem na vzdělání a svobodou podnikání, jak jsou zakotvena v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a která vyplývají z právních závazků Unie v rámci mezinárodního obchodního práva.

(36)  Dne 9. srpna 2018 se vyšlo najevo, že maďarská vláda plánuje stáhnout magisterský program genderových studií na veřejné univerzitě na Eötvös Lorand University (ELTE) a odmítnout uznávání magisterského programu genderových studií ze soukromé Středoevropské univerzity. Evropský parlament poukazuje na to, že veřejnému diskursu v Maďarsku dominuje dezinterpretace konceptu genderu, a vyjadřuje nad touto záměrnou dezinterpretací termínů „gender“ a „genderová rovnost“ politování. Evropský parlament odsuzuje útoky na svobodnou výuku a svobodný výzkum, zejména pokud se jedná o genderová studia, která mají za cíl analyzovat mocenské poměry, diskriminaci a genderové vztahy ve společnosti a nalézt řešení pro různé formy nerovnosti a která se stala terčem pomlouvačných kampaní. Evropský parlament požaduje, aby byl plně obnoven a zajištěn základní demokratický princip svobody vzdělávání;

Svoboda náboženského vyznání

(37)  Dne 30. prosince 2011 přijal maďarský parlament zákon č. CCVI z roku 2011 o právu na svobodu svědomí a náboženského vyznání a o právním postavení církví a náboženských skupin v Maďarsku, který vstoupil v platnost dne 1. Ledna 2012. Zákon přezkoumal právní subjektivitu mnoha náboženských organizací a omezil počet právně uznaných církví v Maďarsku na 14. Dne 16. prosince 2011 vyjádřil komisař Rady Evropy pro lidská práva své obavy ohledně tohoto zákona v dopise zaslaném maďarským orgánům. V únoru 2012 maďarský parlament v reakci na mezinárodní tlak zvýšil počet uznaných církví na 31. Dne 19. března 2012 přijala Benátská komise stanovisko k zákonu č. CCVI z roku 2011 o právu na svobodu svědomí a náboženského vyznání a o právním postavení církví a náboženských skupin v Maďarsku, v němž poukázala na to, že zákon stanoví řadu požadavků, které jsou nepřiměřené a jsou založeny na nahodilých kritériích, pokud jde o uznávání církve. Dále uvedla, že zákon vedl k procesu rušení registrace stovek dříve právně uznaných církví a že má do jisté míry za následek nerovné, ba dokonce diskriminační zacházení s náboženským přesvědčením a obcemi v závislosti na tom, zda jsou uznány, či nikoliv.

(38)  V únoru 2013 maďarský Ústavní soud rozhodl, že rušení registrace uznaných církví je protiústavní. V reakci na rozhodnutí Ústavního soudu maďarský parlament v březnu 2013 pozměnil základní zákon. V červnu a září 2013 maďarský parlament pozměnil zákon č. CCVI z roku 2011, čímž vytvořil dvoustupňovou klasifikaci sestávající z „náboženských skupin“ a „začleněných církví“. V září 2013 maďarský parlament také výslovně pozměnil základní zákon, aby mohl vybírat náboženské skupiny, které budou „spolupracovat“ se státem v oblasti „činností veřejného zájmu“, čímž sám sobě přiznal diskreční pravomoc při uznávání náboženských organizací na základě hlasování dvoutřetinovou většinou.

(39)  ESLP v rozsudku ze dne 8. dubna 2014 ve věci Magyar Keresztény Mennonita Egyház a další v. Maďarsko rozhodl, že Maďarsko porušilo svobodu sdružování ve světle svobody svědomí a náboženského vyznání. Maďarský Ústavní soud konstatoval, že některá pravidla, jimiž se řídí podmínky uznávání za církve, byla protiústavní, a nařídil zákonodárci, aby příslušná pravidla uvedl do souladu s požadavky Evropské úmluvy o lidských právech. Příslušný zákon byl maďarskému parlamentu předložen v prosinci 2015, avšak nezískal potřebnou většinu. Tento rozsudek nebyl stále vykonán.

Svoboda sdružování

(40)  Dne 9. července 2014 poukázal komisař Rady Evropy pro lidská práva v dopise maďarským orgánům na to, že je znepokojen stigmatizujícími projevy politiků, jež zpochybňují legitimitu činnosti nevládních organizací v souvislosti s audity, které prováděl maďarský vládní kontrolní úřad a které se týkaly nevládních organizací, jež byly provozovateli a příjemci prostředků z fondu pro nevládní organizace v rámci grantů pocházejících z EHP/Norska. Maďarská vláda podepsala dohodu o fondu, v jejímž důsledku výplata těchto grantů nerušeně pokračuje. Ve dnech 8. až 16. února 2016 proběhla návštěva zvláštního zpravodaje OSN pro situaci obhájců lidských práv v Maďarsku, který ve své zprávě uvedl, že stávající právní rámec upravující uplatňování základních svobod, jako jsou právo na svobodu přesvědčení a projevu a právo na pokojné shromažďování a sdružování, je zdrojem závažných problémů a že právní předpisy vztahující se k národní bezpečnosti a migraci mohou rovněž mít omezující dopad na prostředí občanské společnosti.

(41)  V dubnu 2017 byl maďarskému parlamentu předložen návrh zákona o transparentnosti organizací přijímajících podporu ze zahraničí, jehož cílem bylo zavedení požadavků souvisejících s předcházení praní špinavých peněz či terorismu. Benátská komise v roce 2013 uznala, že mohou existovat různé důvody pro to, aby stát omezil zahraniční financování, včetně předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu, avšak tyto legitimní cíle by neměly být využívány jako záminka ke kontrole nevládních organizací nebo k omezování jejich schopnosti vykonávat svou legitimní činnost, zejména v rámci ochrany lidských práv. Dne 26. dubna 2017 zaslal komisař Rady Evropy pro lidská práva dopis mluvčímu maďarského parlamentu, v němž konstatoval, že návrh zákona byl předložen na pozadí pokračujících antagonistických projevů jistých členů vládnoucí koalice, kteří některé nevládní organizace kvůli zdroji jejich financování označili za „zahraniční agenty“ a zpochybnili jejich legitimitu; výraz „zahraniční agenti“ však v návrhu zákona není uveden. Podobné obavy byly zmíněny v prohlášení předsedy Konference mezinárodních nevládních organizací Rady Evropy a předsedy Rady odborníků na právo nevládních organizací ze dne 7. března 2017, jakož i ve stanovisku ze dne 24. dubna 2017, které připravila Rada odborníků na právo nevládních organizací, a v prohlášení zvláštních zpravodajů OSN pro situaci obhájců lidských práv a pro podporu a ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu ze dne 15. května 2017.

(42)  Dne 13. června 2017 maďarský parlament návrh zákona s několika změnami přijal. Benátská komise ve svém stanovisku ze dne 20. června 2017 uznala, že výraz „organizace přijímající podporu ze zahraničí“ je neutrální a popisný a že některé z těchto změn představovaly významné zlepšení, ale zároveň nebyly vyřešeny některé další problémy a změny nebyly dostačující na to, aby zmírnily obavy ohledně toho, že zákon povede k nepřiměřenému a zbytečnému zásahu do svobody sdružování a projevu, práva na soukromí a zákazu diskriminace. Výbor OSN pro lidská práva v závěrečných připomínkách ze dne 5. dubna 2018 upozornil na chybějící dostatečné odůvodnění pro zavedení těchto požadavků, které se zdají být součástí pokusu zdiskreditovat jisté nevládní organizace, včetně nevládních organizací, které se věnují ochraně lidských práv v Maďarsku.

(43)  Dne 7. prosince 2017 se Komise rozhodla zahájit soudní řízení proti Maďarsku kvůli nesplnění povinností vyplývajících z ustanovení Smlouvy upravujících volný pohyb kapitálu, neboť ustanovení zákona o nevládních organizacích podle názoru Komise nepřímo diskriminovala a nepřiměřeně omezovala dary ze zahraničí určené organizacím občanské společnosti. Kromě toho Komise tvrdila, že Maďarsko porušilo právo na svobodu sdružování a právo na ochranu soukromého života a osobních údajů zakotvená v Listině ve spojení s ustanoveními Smlouvy o volném pohybu kapitálu podle čl. 26 odst. 2 a článků 56 a 63 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(44)  V únoru 2018 maďarská vláda předložila legislativní balíček sestávající z návrhů tří zákonů (T/19776, T/19775, T/19774). Dne 14. února 2018 předseda Konference mezinárodních nevládních organizací Rady Evropy a předsedy Rady odborníků na právo nevládních organizací učinili prohlášení, v němž uvedli, že balíček není v souladu se svobodou sdružování, zvláště v případě nevládních organizací, které pracují s migranty. Dne 15. února 2018 vyjádřil komisař Rady Evropy pro lidská práva podobné obavy. Dne 8. března 2018 zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu, zvláštní zpravodaj OSN pro situaci obhájců lidských práv, nezávislý odborník OSN pro lidská práva a mezinárodní solidaritu a zvláštní zpravodaj OSN o současných podobách rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související nesnášenlivosti varovali, že tento návrh povede k nežádoucímu omezení svobody sdružování a svobody projevu v Maďarsku. Výbor OSN pro lidská práva v závěrečných připomínkách ze dne 5. dubna 2018 vyjádřil obavy, že odkazem na „přežití národa“ a ochranu občanů a kultury a spojováním činnosti nevládních organizací s údajným mezinárodním spiknutím by legislativní balíček mohl stigmatizovat nevládní organizace a omezit jejich schopnost vykonávat důležité činnosti na podporu lidských práv, a zejména práv uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů. Výbor dále vyjádřil znepokojení nad tím, že by uvalení omezení vztahujících se na zahraniční financování nevládních organizací mohlo být zneužito k vyvíjení protizákonného tlaku na tyto organizace a k neoprávněnému zasahování do jejich činnosti. Cílem jednoho z předložených návrhů zákonů bylo zdanit veškeré zahraniční financování nevládních organizací, včetně financování ze strany EU, ve výši 25 %. Tento legislativní balíček by rovněž připravil nevládní organizace o možnost nápravy právní cestou prostřednictvím odvolání proti svévolným rozhodnutím. Dne 22. března 2018 si Výbor pro právní záležitosti a lidská práva Parlamentního shromáždění Rady Evropy vyžádal stanovisko Benátské komise k návrhu tohoto legislativního balíčku.

(45)  Dne 29. května 2018 maďarská vláda představila návrh zákona, kterým se mění některé zákony týkající se opatření pro boj proti nedovolenému přistěhovalectví (T/333). Návrh je přepracovaným zněním předchozího legislativního balíčku a navrhuje trestní sankce za „napomáhání nedovolenému přistěhovalectví“. Ve stejný den vyzval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky k tomu, aby byl návrh zákona stažen, a vyjádřil znepokojení nad tím, že tyto návrhy, pokud by byly schváleny, by znemožnily poskytování nezbytné pomoci a služeb osobám, které musely uprchnout ze svých domovů, a dále by přiostřily napjatou veřejnou diskusi a podpořily vzestup xenofobních postojů. Dne 1. června 2018 vyjádřil komisař Rady Evropy pro lidská práva podobné obavy. Dne 31. května 2018 předsedkyně Výboru pro právní záležitosti a lidská práva Parlamentního shromáždění Rady Evropy potvrdila žádost o stanovisko Benátské komise k tomuto novému návrhu. Předtím, než Benátská komise vydala stanovisko, byl návrh zákona dne 20. června 2018 přijat. Dne 21. června 2018 vysoký komisař OSN pro lidská práva odsoudil rozhodnutí maďarského parlamentu. Dne 22. června 2018 Benátská komise a Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE uvedly, že ustanovení o trestněprávní odpovědnosti může zbrzdit chráněnou organizační činnost a svobodné vyjadřování názorů a že je v rozporu se svobodou sdružování a svobodou projevu, a mělo by proto být zrušeno. Dne 19. července 2018 Komise zaslala maďarské vládě formální výzvu týkající se nového právního předpisu, který staví mimo zákon činnosti podporující podávání žádostí o azyl a žádostí o pobyt a dále omezuje právo na podání žádosti o azyl.

Právo na rovné zacházení

(46)  Ve dnech 17. až 27. května 2016 Maďarsko navštívila pracovní skupina OSN pro diskriminaci žen v právních předpisech a v praxi. Pracovní skupina ve své zprávě uvedla, že konzervativní forma rodiny, jejíž ochrana je zaručena jako zásadní pro přežití národa, by neměla být v nerovnováze s politickými, ekonomickými a sociálními právy žen a posilováním jejich postavení. Pracovní skupina také zdůraznila, že právo žen na rovnost nelze vnímat pouze ve světle ochrany zranitelných skupin, jako jsou děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením, jelikož ženy jsou nedílnou součástí všech těchto skupin. V nových školních učebnicích se stále objevují genderové stereotypy, podle kterých jsou ženy primárně matkami a manželkami, přičemž v některých případech jsou matky vykresleny jako méně inteligentní ve srovnání s otci. Pracovní skupina na druhou stranu uznala úsilí maďarské vlády o větší sladění pracovního a rodinného života zavedením štědrých rodinných přídavků a velkorysých ustanovení v oblasti vzdělávání a péče v předškolním věku. Omezená volební pozorovatelská mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE sledující maďarské parlamentní volby v roce 2018 ve své zprávě přijaté dne 27. června 2018 uvedla, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny v politickém životě a že na rovnost žen a mužů ve volbách se nevztahují žádné právní požadavky. Ačkoli jedna z hlavních stran umístila ženu do čela své celostátní kandidátky a některé strany se otázkám rovnosti žen a mužů věnovaly ve svých programech, posilování postavení žen byla v rámci kampaně věnována malá pozornost, a to i ve sdělovacích prostředcích.

(47)  Výbor OSN pro lidská práva v závěrečných připomínkách ze dne 5. dubna 2018 přivítal podepsání Istanbulské dohody, avšak vyjádřil politování nad tím, že v Maďarsku stále přetrvávají patriarchální stereotypní postoje k postavení žen ve společnosti, a se znepokojením vzal na vědomí diskriminační poznámky ze strany politických představitelů zaměřené proti ženám. Konstatoval také, že maďarský trestní zákoník nezaručuje plnou ochranu ženským obětem domácího násilí. Vyjádřil znepokojení nad nedostatečným zastoupením žen v rozhodovacích pozicích ve veřejném sektoru, zejména v rámci vládních ministerstev a maďarského parlamentu. Istanbulská dohoda nebyla stále ratifikována.

(48)  Základní zákon Maďarska obsahuje povinná ustanovení o ochraně pracoviště rodičů a o dodržování zásady rovného zacházení; existují proto zvláštní pracovněprávní předpisy upravující situaci žen a matek a otců vychovávajících děti. Dne 27. dubna 2017 Komise vydala odůvodněné stanovisko, v němž Maďarsko vybídla, aby správně provedlo směrnici 2006/54/ES Evropského parlamentu a Rady(12), protože maďarské právní předpisy stanoví výjimku ze zákazu diskriminace na základě pohlaví, která je mnohem širší než výjimka upravená uvedenou směrnicí. Ve stejný den Komise Maďarsku zaslala odůvodněné stanovisko kvůli porušení směrnice 92/85/EHS Rady(13), která stanovila, že zaměstnavatelé mají povinnost přizpůsobit pracovní podmínky pro těhotné nebo kojící zaměstnankyně, aby se zabránilo ohrožení jejich zdraví nebo bezpečnosti. Maďarská vláda se tudíž zavázala, že změní potřebná ustanovení zákona č. CXXV z roku 2003 o rovném zacházení a podpoře rovných příležitostí, jakož i zákona č. I z roku 2012 – zákoníku práce. Případ byl tudíž dne 7. června 2018 uzavřen.

(49)  Výbor OSN pro lidská práva ve svých závěrečných připomínkách ze dne 5. dubna 2018 vyjádřil obavy, že ústavní zákaz diskriminace mezi důvody diskriminace výslovně nezahrnuje sexuální orientaci ani genderovou identitu a že by jeho úzká definice rodiny mohla vést k diskriminaci, neboť nezahrnuje jisté druhy rodinného uspořádání, včetně párů stejného pohlaví. Výbor byl rovněž znepokojen projevy násilí a rozšířením negativních stereotypů a předsudků vůči lesbickým, gay, bisexuálním a transgender osobám, zejména v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání.

(50)  Výbor OSN pro lidská práva ve svých závěrečných připomínkách ze dne 5. dubna 2018 rovněž zmínil nucená umístění ve zdravotnických zařízeních, izolace a nucené léčby značného počtu osob s mentálním, duševním nebo psychosociálním postižením, jakož i nahlášené případy násilí a krutého, nelidského a ponižujícího zacházení a nepodložená tvrzení o vysokém počtu nevyšetřených úmrtí v uzavřených ústavech.

Práva osob patřících k menšinám, včetně Romů a Židů, a ochrana proti nenávistným výrokům namířeným proti těmto menšinám

(51)  Ve své zprávě po návštěvě v Maďarsku, která byla zveřejněna dne 16. prosince 2014, komisař Rady Evropy pro lidská práva uvedl, že jej znepokojila zhoršující se situace, pokud jde o rasismus a nesnášenlivost v Maďarsku, přičemž nejotevřenější formou nesnášenlivosti byla nesnášenlivost vůči Romům, což dokládá typicky kruté násilí zacílené na Romy a polovojenské pochody a hlídky ve vesnicích obydlených Romy. Poukázal také na to, že navzdory postojům, které maďarské orgány zaujaly k odsouzení projevů antisemitismu, problém antisemitismu přetrvává a projevuje se nenávistnými výroky a případy násilí vůči Židům nebo jejich majetku. Kromě toho zmínil, se opět začala rozmáhat xenofobie namířená proti migrantům, včetně žadatelů o azyl a uprchlíků, a nesnášenlivost ovlivňující další sociální skupiny, jako jsou osoby LGBTI, chudí lidé a bezdomovci. Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) uvedla podobné obavy ve své zprávě o Maďarsku zveřejněné dne 9. června 2015.

(52)  Poradní výbor Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin ve svém čtvrtém stanovisku k Maďarsku přijatém dne 25. února 2016 konstatoval, že Romové jsou stále vystaveni systémové diskriminaci a nerovnosti ve všech oblastech života, včetně bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání, přístupu ke zdravotní péči a účasti na společenském a politickém životě. Výbor ministrů Rady Evropy ve svém usnesení ze dne 5. července 2017 maďarským orgánům doporučil, aby vytrvale a účinně usilovaly o předcházení nerovnosti a diskriminaci, jimž Romové čelí, bojovaly proti nim a postihovaly je a o zlepšení životních podmínek, přístupu ke zdravotnickým službám a zaměstnanosti Romů po důkladné konzultaci se zástupci Romů, dále aby přijaly účinná opatření k ukončení postupů, které vedou k pokračující segregaci romských dětí ve školách, a aby zesílily úsilí o nápravu nedostatků, jimž romské děti čelí v oblasti vzdělávání, aby zajistily rovné příležitosti přístupu romských dětí ke všem úrovním kvalitního vzdělání a aby nadále přijímaly opatření proti neoprávněnému umisťování dětí do zvláštních škol a tříd. Maďarská vláda přijala několik zásadních opatření pro posílení začlenění Romů. Dne 4. července 2012 přijala akční plán na ochranu pracovních míst s cílem chránit zaměstnání znevýhodněných zaměstnanců a zvýšit zaměstnanost dlouhodobě nezaměstnaných. Rovněž přijala zdravotnickou odvětvovou strategii „Zdravé Maďarsko 2014–2020“ s cílem snížit nerovnosti v oblasti zdraví. V roce 2014 také přijala strategii na období 2014–2020 pro řešení chudinského bydlení v segregovaných osadách. Nicméně podle zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva o stavu základních práv v roce 2018 se procentuální podíl mladých Romů, kteří nepracují, nevzdělávají se ani se neúčastní odborné přípravy, zvýšil z 38 % v roce 2011 na 51 % v roce 2016.

(53)  ESLP v rozsudku ze dne 29. ledna 2013 ve věci Horváth a Kiss v. Maďarsko shledal, že příslušné maďarské právní předpisy, tak jak jsou uplatňovány v praxi, neobsahují přiměřená ochranná opatření a jejich důsledkem je nadměrné zastoupení a segregace romských dětí ve zvláštních školách kvůli systematicky nesprávnému diagnostikování duševních poruch, což představuje porušení práva na vzdělání bez diskriminace. Tento rozsudek nebyl stále vykonán.

(54)  Dne 26. května 2016 Komise maďarským orgánům zaslala výzvu týkající se jak maďarských právních předpisů, tak správních postupů, které vedou k nepřiměřeně nadměrnému zastoupení romských dětí ve zvláštních školách pro mentálně postižené děti a k tomu, že v běžných školách jsou tyto děti ve značné míře vzdělávány odděleně, čímž je omezeno sociální začlenění. Maďarská vláda se aktivně zapojila do dialogu s Komisí. Maďarská strategie pro začlenění se zaměřuje na podporu vzdělávání podporujícího začlenění, omezování segregace, zamezování mezigeneračnímu předávání znevýhodnění a vytvoření školního prostředí podporujícího začlenění. Kromě toho byl zákon o státním veřejném vzdělávání od ledna 2017 doplněn o další záruky a maďarská vláda v letech 2011–2015 iniciovala oficiální audity, jež byly následovány opatřeními úřadů státní správy.

(55)  ESLP v rozsudku ze dne 20. října 2015 ve věci Balázs v. Maďarsko shledal, že byl porušen zákaz diskriminace, neboť nebyl zohledněn údajný protiromský motiv útoku. ESLP v rozsudku ze dne 12. dubna 2016 ve věci R. B. v. Maďarsko a ve svém rozsudku ze dne 17. ledna 2017 ve věci Király a Dömötör v. Maďarsko shledal, že bylo porušeno právo na soukromý život kvůli nedostatečnému vyšetření obvinění z rasově motivovaného slovního napadání. ESLP v rozsudku ze dne 31. října 2017 ve věci M. F. v. Maďarsko shledal, že byl porušen zákaz diskriminace spolu se zákazem nelidského a ponižující zacházení, jelikož orgány nevyšetřily možné rasové motivy daného incidentu. Tyto rozsudky stále nebyly vykonány. Nicméně na návaznosti na rozsudky ve věcech Balázs v. Maďarsko a R. B. v. Maďarsko vstoupila dne 28. října 2016 v platnost změna skutkové podstaty trestného činu „podněcování k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob“ trestního zákoníku s cílem provést rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/JHA(14). Trestní zákoník byl v roce 2011 novelizován s cílem předcházet kampaním extrémně pravicových polovojenských skupin, a to zavedením tzv. trestného činu spáchaného v uniformě, který postihuje jakékoli provokativní protispolečenské chování vyvolávající strach u příslušníka národnostní, etnické či náboženské skupiny a hrozí za něj až tříletý trest odnětí svobody.

(56)  Ve dnech 29. června až 1. července 2015 provedl Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE hodnotící návštěvu přímo na místě v Maďarsku v návaznosti na zprávy o opatřeních místní samosprávy města Miškovec týkajících se nuceného vystěhovávání Romů. Místní orgány přijaly model protiromských opatření dokonce ještě před změnou místní vyhlášky z roku 2014 a veřejné osoby ve městě se často dopouštěly protiromských prohlášení. Podle dostupných zpráv například starosta Miškovce v únoru 2013 prohlásil, že chce město vyčistit od „antisociálních a zvrácených Romů“, kteří údajně nezákonně čerpali prostředky z programu s názvem „Fészekrakó“ (Hnízdo), z něhož jsou poskytovány příspěvky na bydlení, příspěvky pro osoby žijící v sociálních nájemních bytech a příspěvky na údržbu. Jeho slova spustila sérii vystěhovávání a během téhož měsíce bylo z celkového počtu 273 bytů v dané kategorii bydlení vyjmuto 50 bytů – také za účelem sanace půdy pro renovaci stadionu. Na základě odvolání podaného pověřeným odborem Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 28. dubna 2015 příslušná ustanovení zrušil. Komisařka pro základní práva a její zástupce pro práva národnostních menšin vydali dne 5. června 2015 společné stanovisko k porušování základních práv Romů v Miškovci, přičemž doporučení vydané v jeho rámci orgány místní samosprávy nepřijaly. Maďarský Úřad pro rovné zacházení provedl šetření a v červenci 2015 vydal rozhodnutí, v němž vyzývá orgány místní samosprávy, aby ukončily veškerá vystěhovávání a vypracovaly akční plán, který by se zaměřil na to, jak lze zajistit bydlení v souladu s lidskou důstojností. Dne 26. ledna 2016 komisař Rady Evropy pro lidská práva zaslal vládě Albánie, Bulharska, Francie, Maďarska, Itálie, Srbska a Švédska dopis, v němž vyjádřil své obavy ohledně násilného vystěhovávání Romů. V dopise zaslaném maďarským orgánům byly vyjádřeny obavy ohledně zacházení s Romy v Miškovci. Akční plán byl přijat dne 21. dubna 2016 a v mezičase byla také zřízena agentura pro sociální bydlení. Úřad pro rovné zacházení ve svém rozhodnutí ze dne 14. října 2016 konstatoval, že obecní orgány své povinnosti splnily. Nicméně Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti ve svých závěrech o uplatňování doporučení týkajících se Maďarska, které byly zveřejněny dne 15. května 2018, uvedla, že navzdory určitým zlepšením, pokud jde o zlepšení podmínek bydlení Romů, nebylo její doporučení provedeno.

(57)  Ve svém usnesení ze dne 5. července 2017 Výbor ministrů Rady Evropy maďarským orgánům doporučil, aby nadále zlepšovaly dialog s židovskou komunitou tak, aby byl udržitelný, a aby věnovaly největší pozornost boji proti antisemitismu na veřejnosti, aby vytrvale usilovaly o účinné zabránění všem rasově a etnicky motivovaným nebo antisemitským činům, včetně vandalismu a nenávistných výroků, a o jejich identifikaci, šetření, stíhání a postihování a aby zvážily změnu právních předpisů, a tak zajistily co nejširší právní ochranu proti rasově motivovaným trestným činům.

(58)  Maďarská vláda v roce 2012 rozhodla o zvýšení roční renty pro osoby, které přežily holokaust, o 50 %, v roce 2013 založila Výbor paměti maďarského holokaustu 2014, vyhlásila rok 2014 rokem připomínky holokaustu, zahájila programy renovace a restaurování několika maďarských synagog a židovských hřbitovů a v současnosti se připravuje na Evropské makabejské hry, které proběhnou v Budapešti v roce 2019. Maďarská právní ustanovení stanoví několik protiprávních jednání souvisejících s nenávistí či podněcováním k nenávisti, včetně antisemitských nebo hanobících činů a činů popírání holokaustu. Maďarsku bylo na období 2015–2016 propůjčeno předsednictví Mezinárodní aliance pro připomínku holokaustu (IHRA). Přesto se však maďarský premiér ve svém projevu předneseném dne 15. března 2018 v Budapešti uchýlil ke sporným slovním útokům včetně jednoznačně stereotypních antisemitských útoků vůči Georgi Sorosovi, které by mohly být považovány za stíhatelné.

(59)  Výbor OSN pro lidská práva ve svých závěrečných připomínkách ze dne 5. dubna 2018 vyjádřil obavy v souvislosti se zprávami o tom, že romská komunita se nadále potýká s rozsáhlou diskriminací a vyloučením, nezaměstnaností a segregací v oblasti bydlení a vzdělávání. Je zejména znepokojen skutečností, že navzdory zákonu o veřejném vzdělávání pokračuje segregace ve školách, zvláště v těch církevních a soukromých, a že počet romských dětí umístěných ve školách pro děti s lehkým zdravotním postižením je stále nepřiměřeně vysoký. Dále zmínil obavy ohledně rozšíření trestných činů z nenávisti a nenávistných výroků v politických projevech, ve sdělovacích prostředcích a na internetu zacílených na menšiny, zejména na Romy, muslimy, migranty a uprchlíky, a to i v souvislosti s kampaněmi sponzorovanými vládou. Výbor vyjádřil obavy ohledně rozšíření antisemitských stereotypů. Výbor vzal také se znepokojením na vědomí tvrzení, že je počet zaznamenaných trestných činů z nenávisti mimořádně nízký, protože policie často nevyšetřuje a nestíhá důvěryhodná obvinění z trestných činů z nenávisti a trestných činů nenávistných výroků. Výbor byl rovněž znepokojen zprávami o přetrvávající praxi profilování Romů na základě rasového původu ze strany policie.

(60)  Pokud jde o situaci ve vesnici Gyöngyöspata, kde místní policie ukládala pokuty za méně závažné dopravní přestupky výhradně Romům, soud prvního stupně ve svém rozsudku shledal, že tento postup představuje obtěžování a přímou diskriminaci Romů, ačkoli jednotlivá opatření byla zákonná. Soud druhého stupně a Nejvyšší soud rozhodly, že Maďarská unie občanských svobod, která podala žalobu ve veřejném zájmu (actio popularis), neprokázala diskriminaci. Případ byl postoupen ESLP:

(61)  V souladu se čtvrtou novelou základního zákona „nesmí být svoboda projevu vykonávána s cílem narušovat důstojnost maďarského národa nebo jakékoli národnostní, etnické, rasové či náboženské skupiny“. Maďarský trestní zákoník trestá podněcování k násilí či nenávisti nemířené proti členovi určité skupiny Vláda zřídila pracovní skupinu pro boj proti trestným činům z nenávisti, která zajišťuje odbornou přípravu policejních úředníků a pomoc obětem při spolupráci s policií a při hlášení incidentů.

Základní práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků

(62)  Dne 3. července 2015 vysoký komisař OSN pro uprchlíky vyjádřil obavy ohledně zrychleného postupu novelizace zákona o azylu. Dne 17. září 2015 vysoký komisař OSN pro lidská práva vyjádřil svůj názor, že Maďarsko zacházením s uprchlíky a migranty porušilo mezinárodní právo. Dne 27. listopadu 2015 komisař Rady Evropy pro lidská práva prohlásil, že reakce Maďarska na problém s uprchlíky zaostává v oblasti lidských práv. Dne 21. prosince 2015 vysoký komisař OSN pro uprchlíky, Rada Evropy a Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE naléhavě vyzvali Maďarsko, aby upustilo od politik a postupů, které podporují nesnášenlivost a strach a podněcují xenofobii vůči uprchlíkům a migrantům. Dne 6. června 2016 vysoký komisař OSN pro uprchlíky vyjádřil obavy ohledně rostoucího počtu obvinění z napadání žadatelů o azyl a migrantů pohraničními orgány v Maďarsku a ohledně rozsáhlejších omezujících opatření na hranicích a legislativních opatření, včetně přístupu k azylovému řízení. Dne 10. dubna 2017 Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyzval k okamžitému pozastavení přesunů podle nařízení Dublin do Maďarska. V roce 2017 bylo z 3 397 žádostí o mezinárodní ochranu podaných v Maďarsku 2 880 žádostí zamítnuto, což představuje 69,1 % zamítnutých žádostí. V roce 2015 bylo zaznamenáno 480 soudních odvolání týkajících se žádostí o mezinárodní ochranu, přičemž ve 40 případech bylo vyneseno kladné rozhodnutí, což představuje 9 %. V roce 2016 bylo zaznamenáno 775 soudních odvolání, přičemž kladné rozhodnutí bylo vyneseno v 5 případech, tedy v 1 % případů, a v roce 2017 nebylo podáno žádné odvolání k soudu.

(63)  Úředník pro otázky základních práv Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž navštívil v říjnu 2016 a v březnu 2017 Maďarsko, neboť se obával, že by agentura mohla působit za podmínek, které nezavazují k dodržování, ochraně a naplňování práv osob přecházejících maďarsko-srbské hranice, čímž by se agentura mohla dostat do situací, kde je fakticky porušována Listina základních práv Evropské unie. Úředník pro otázky základních práv dospěl v březnu 2017 k závěru, že riziko, že by agentura sdílela odpovědnost za porušování základních práv podle článku 34 nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži, je nadále velmi vysoké.

(64)  Dne 3. července 2014 pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování uvedla, že situace žadatelů o azyl a nelegálních migrantů vyžaduje značná zlepšení a že je třeba dbát na to, aby se zabránilo svévolnému zbavování svobody. Podobné obavy ohledně zadržování, zejména nezletilých osob bez doprovodu, sdílel komisař Rady Evropy pro lidská práva ve zprávě zveřejněné dne 16. prosince 2014 po jeho návštěvě v Maďarsku. Ve dnech 21. až 27. října 2015 Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání navštívil Maďarsko a ve své zprávě uvedl, že nezanedbatelný počet cizích státních příslušníků (včetně nezletilých osob bez doprovodu) uvedl, že byli vystaveni špatnému fyzickému zacházení ze strany policistů a ozbrojené stráže v imigračních a azylových zajišťovacích zařízeních. Dne 7. března 2017 vysoký komisař OSN pro uprchlíky vyjádřil své obavy ohledně nového zákona, který schválil maďarský parlament a který předpokládá povinné zadržení všech žadatelů o azyl, včetně dětí, po celou dobu trvání azylového řízení. Dne 8. března 2017 vydal komisař Rady Evropy pro lidská práva prohlášení, v němž obdobně vyjádřil znepokojení tímto zákonem. Dne 31. března 2017 podvýbor OSN pro zabránění mučení naléhavě vyzval Maďarsko, aby okamžitě řešilo nadměrné využívání zadržování a aby zvážilo alternativy.

(65)  ESLP v rozsudku ze dne 5. července 2016 ve věci O. M. v. Maďarsko rozhodl, že bylo porušeno právo na svobodu a bezpečnost v podobě zadržování, které se zakládalo na svévolném rozhodnutí. Především orgány, které rozhodly o zadržení žadatele o azyl, nevěnovaly řádnou péči tomu, aby posoudily, zda jsou zranitelní jedinci, např. osoby LGTB – jako žadatel –, ve vazbě v bezpečí či nikoli vzhledem k tomu, že jsou zadržováni s dalšími osobami, z nichž řada pochází ze zemí, v nichž jsou kulturní a náboženské předsudky vůči těmto osobám velmi rozšířené. Tento rozsudek nebyl stále vykonán.

(66)  Ve dnech 12. až 16. června 2017 zvláštní zástupce generálního tajemníka Rady Evropy pro migraci a uprchlíky navštívil Srbsko a dva tranzitní prostory v Maďarsku. Zvláštní zástupce ve své zprávě konstatoval, že násilné odsuny migrantů a uprchlíků z Maďarska do Srbska vyvolávají pochybnosti s ohledem na články 2 (právo na život) a 3 (zákaz mučení) Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP). Zvláštní zástupce rovněž poukázal na to, že restriktivní postupy při propouštění žadatelů o azyl do tranzitních prostorů Röszke a Tompa často dovádějí žadatele o azyl ke hledání nelegálních způsobů přechodu hranic, přičemž musí využívat převaděčů a obchodníků s lidmi, se všemi riziky, která to s sebou nese. Uvedl, že azylová řízení, která jsou prováděna v tranzitních prostorech, postrádají přiměřené záruky na ochranu žadatelů o azyl před navracením do zemí, ve kterých jim hrozí, že s nimi bude zacházeno v rozporu s články 2 a 3 EÚLP. Zvláštní zástupce dospěl k závěru, že je nezbytné, aby maďarské právní předpisy a postupy byly uvedeny do souladu s požadavky EÚLP. Zvláštní zástupce vydal několik doporučení, včetně výzvy pro maďarské orgány, aby přijaly nezbytná opatření, mimo jiné prostřednictvím přezkumu příslušného legislativního rámce a změnou příslušných postupů, s cílem zajistit, že žádný cizinec, který přijede na hranice nebo se nachází na území Maďarska, nebude odrazován od podání žádosti o mezinárodní ochranu. Ve dnech 5. až 7. července 2017 delegace Lanzarotského výboru Rady Evropy (výbor smluvních stran Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání) také navštívila dva tranzitní prostory a vydala řadu doporučení včetně výzvy, aby se se všemi osobami mladšími 18 let zacházelo jako s dětmi bez diskriminace na základě jejich věku s cílem zajistit, že všechny děti spadající do soudní pravomoci Maďarska budou chráněny proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání, a dále aby byly systematicky umisťovány do běžných institucí pro ochranu dětí s cílem zabránit jejich možnému sexuálnímu vykořisťování nebo pohlavnímu zneužívání ze strany dospělých a mladistvých v tranzitních prostorech. Ve dnech 18. až 20. prosince 2017 navštívila Maďarsko – včetně dvou tranzitních prostorů – delegace Skupiny odborníků Rady Evropy pro opatření proti obchodování s lidmi (GRETA) a dospěla k závěru, že tranzitní prostor, který je ve skutečnosti místem, kde jedinci pozbývají osobní svobody, nelze považovat za vhodné a bezpečné místo pro umísťování obětí obchodování s lidmi. Delegace vyzvala maďarské orgány, aby přijaly právní rámec k identifikaci obětí obchodování s lidmi mezi státními příslušníky třetích zemí bez legálního místa pobytu a posílily postupy při zjišťování obětí obchodování s lidmi mezi žadateli o azyl a nelegálními migranty. Od 1. ledna 2018 byly zavedeny další předpisy zvýhodňující nezletilé osoby obecně, a zejména nezletilé osoby bez doprovodu; pro nezletilé žadatele o azyl byly mimo jiné vytvořeny zvláštní učební osnovy. Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti ve svých závěrech o uplatňování doporučení týkajících se Maďarska, které byly zveřejněny dne 15. května 2018, uvedla, že ačkoli uznává, že Maďarsko je v souvislosti s masovým přílivem migrantů a uprchlíků vystaveno obrovskému tlaku, je pobouřena přijatými souvisejícími opatřeními a závažným zhoršením situace, ke kterému došlo od zveřejnění její páté zprávy. Orgány by měly neprodleně ukončit zadržování v tranzitních prostorech, zejména pokud jde o rodiny s dětmi a všechny nezletilé osoby bez doprovodu.

(67)  V polovině srpna přestaly imigrační úřady vydávat jídlo dospělým žadatelům o azyl, kteří se u soudu odvolali proti rozhodnutím o nepřípustnosti žádostí. Několik žadatelů o azyl se muselo obrátit na ESLP s žádostí o přijetí dočasných opatření, aby znovu začali dostávat stravu. ESLP přijal dne 10. srpna 2018 dočasná opatření ve dvou případech a dne 16. srpna 2018 ve třetím případu a nařídil, aby byla žadatelům poskytována strava. Maďarské orgány se tímto rozhodnutím řídí.

(68)  ESLP v rozsudku ze dne 14. března 2017 ve věci Ilias a Ahmed v. Maďarsko shledal, že bylo porušeno právo žadatele na svobodu a bezpečnost. ESLP také shledal, že byl porušen zákaz nelidského či ponižujícího zacházení, pokud jde o vyhoštění žadatele do Srbska, a rovněž bylo porušeno právo na účinné opravné prostředky, pokud jde o podmínky zadržování v tranzitním prostoru Röszke. Věc nyní projednává velký senát ESLP.

(69)  Dne 14. března 2018 byl Ahmed H., Syřan s pobytem na Kypru, který se v září 2015 pokusil pomoci své rodině uprchnout ze Sýrie a překročit srbsko-maďarskou hranici, odsouzen maďarským soudem k sedmi letům odnětí svobody a k 10 letům vypovězení ze země na základě obvinění z „teroristické činnosti“, přičemž toto odsouzení vyvolává otázky ohledně uplatňování zákonů proti terorismu v Maďarsku a práva na spravedlivý proces.

(70)  Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 6. září 2017 ve věci C-643/15 a C-647/15 v plném rozsahu zamítl žaloby podané Slovenskem a Maďarskem proti dočasnému mechanismu povinného přemisťování žadatelů o azyl v souladu se směrnicí Rady (EU) 2015/1601. Od vynesení rozsudku však Maďarsko neprovedlo přemístění žádného žadatele o azyl. Dne 7. prosince 2017 Komise rozhodla, že Českou republiku, Maďarsko a Polsko zažaluje u Soudního dvora Evropské unie pro nesoulad s jejich právními povinnostmi týkajícími se přemisťování.

(71)  Dne 7. prosince 2017 se Komise rozhodla pokračovat v řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku, pokud jde o právní předpisy v oblasti azylu, a zaslala odůvodněné stanovisko. Komise se domnívá, že maďarské právní předpisy jsou v rozporu s právem Unie, zejména se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU(15), 2008/115/ES(16) a 2013/33/EU(17) a několika ustanoveními Listiny. Dne 19. července 2018 Komise rozhodla, že na Maďarsko podá žalobu u Soudního dvora Evropské unie pro nesoulad jeho právních předpisů v oblasti azylu a navracení s právem Unie.

(72)  Výbor OSN pro lidská práva ve svých závěrečných připomínkách ze dne 5. dubna 2018 vyjádřil obavy ohledně toho, že maďarský zákon přijatý v březnu 2017, který umožňuje automatický přesun všech žadatelů o azyl do tranzitních prostorů na dobu trvání jejich azylového řízení, s výjimkou dětí bez doprovodu označených za mladší 14 let, nesplňuje právní standardy kvůli dlouhému zajištění na dobu neurčitou, které umožňuje, dále kvůli absenci jakéhokoli právního požadavku urychleného přezkumu konkrétních podmínek každého dotčeného jednotlivce a kvůli absenci procesních ochranných opatření, která by umožňovala rozhodnutí o přesunu do tranzitních prostorů napadnout. Výbor byl především znepokojen zprávami o nadměrném využívání automatického zadržování přistěhovalců v zařízeních pro zadržování uvnitř Maďarska a také jej znepokojila skutečnost, že byla omezení osobní svobody využívána jako obecný odrazující prostředek proti nezákonnému vstupu, a nikoli jako reakce na individuální stanovení nebezpečí. Kromě toho byl výbor znepokojen tvrzeními týkajícími se špatných podmínek v některých zařízeních pro zadržování. Se znepokojením vzal na vědomí zákon o nuceném navracení, který byl poprvé přijat v červnu 2016 a který policii umožňuje okamžité vyhoštění každé osoby, která nezákonně překročí hranici a bude zadržena na maďarském území ve vzdálenosti osmi kilometrů od hranice, přičemž rozsah zákona byl následně rozšířen na celé území Maďarska, a výnos č. 191/2015, který Srbsko označuje za „bezpečnou třetí zemi“, což umožňuje nucené navracení na hranici Maďarska se Srbskem. Výbor vzal se znepokojením na vědomí zprávy o tom, že nucené navracení probíhá zcela nahodile a že jednotlivci podrobení tomuto opatření mají velmi omezenou možnost podat žádost o azyl nebo uplatnit právo na odvolání. Dále vzal se znepokojením na vědomí zprávy o kolektivním a násilném vyhošťování, včetně obvinění z krutého bití, útoků policejních psů a střelby gumovými projektily, což mělo za následek vážná zranění a minimálně v jednom případě smrt jednoho žadatele o azyl. Byl rovněž znepokojen zprávami o tom, že posuzování věku dětí žádajících o azyl a nezletilých osob bez doprovodu v tranzitních prostorech je nedostatečné, z velké části spočívá ve vizuálním posouzení odborníkem a je nepřesné, a také tvrzeními o nedostatečném přístupu těchto žadatelů o azyl ke vzdělání, sociálním a psychologickým službám a právní pomoci. Podle nového návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU bude lékařské posuzování věku využíváno až jako poslední možné opatření.

Hospodářská a sociální práva

(73)  Zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva a zvláštní zpravodaj OSN pro právo na přiměřené bydlení vyzvali dne 15. února 2012 a dne 11. prosince 2012 Maďarsko, aby přehodnotilo právní předpisy, které místním orgánům umožňují stíhat bezdomovectví, resp. aby podpořilo rozhodnutí Ústavního soudu, které dekriminalizuje bezdomovectví. Komisař Rady Evropy pro lidská práva ve zprávě zveřejněné dne 16. prosince 2014 po návštěvě v Maďarsku vyjádřil znepokojení kvůli opatřením přijatým za účelem zákazu přespávání na ulici a stavění chat a bud, která jsou všeobecně považována za opatření kriminalizující bezdomovectví v praxi. Komisař maďarské orgány naléhavě vyzval, aby vyšetřily nahlášené případy nuceného vystěhování bez alternativního řešení a případy odebrání dětí rodinám na základě špatných sociálně-ekonomických podmínek. Výbor OSN pro lidská práva ve svých závěrečných připomínkách ze dne 5. dubna 2018 vyjádřil obavy ohledně celostátních a místních právních předpisů založených na čtvrté novele základního zákona, které v řadě veřejných prostor zakazují přespávání na ulici a prakticky postihují bezdomovectví. Maďarský parlament dne 20. června 2018 přijal sedmou novelu základního zákona, která zakazuje pobývání osob bez domova ve veřejných prostorách. Ve stejný den označil zvláštní zpravodaj OSN pro právo na přiměřené bydlení opatření Maďarska, které kriminalizuje bezdomovectví, za kruté a v rozporu s mezinárodními předpisy v oblasti lidských práv.

(74)  V závěrech z roku 2017 Evropský výbor pro sociální práva uvedl, že Maďarsko porušuje Evropskou sociální chartu, neboť osoby samostatně výdělečně činné a pracovníci v cizí domácnosti, jakož i jiné kategorie pracovníků nejsou chráněni právními předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, opatření ke snížení mateřské úmrtnosti jsou nedostatečná, minimální výše starobního důchodu je nedostačující, minimální výše podpory pro uchazeče o zaměstnání je nedostačující, maximální doba vyplácení podpory pro uchazeče o zaměstnání je příliš krátká a minimální výše příspěvků na rehabilitaci a dávek v invaliditě je v některých případech nepřiměřená. Výbor také dospěl k závěru, že Maďarsko porušuje Evropskou sociální chartu tím, že úroveň sociální pomoci vyplácené jednotlivcům bez prostředků, včetně starších osob, je nedostačující, že není zaručen rovný přístup k sociálním službám pro oprávněně pobývající státní příslušníky všech smluvních států a že nebyla zjištěna odpovídající nabídka bydlení pro zranitelné rodiny. Pokud jde o práva odborových organizací, výbor prohlásil, že právo pracovníků na placenou dovolenou není dostatečně zaručeno, že nebylo přijato žádné podpůrné opatření, které by vybízelo k uzavření kolektivních smluv, ačkoli ochrana pracovníků prostřednictvím těchto smluv je v Maďarsku očividně slabá, a že ve státní službě je právo na vyhlášení stávky vyhrazeno odborovým organizacím, které jsou smluvními stranami dohody uzavřené s vládou. Kritéria používaná pro stanovení státních úředníků, kterým je odpíráno právo na stávku, se vymykají oblasti působnosti Listiny. Odborové organizace v oblasti státní služby mohou vyhlásit stávku pouze se souhlasem většiny dotčených pracovníků.

(75)  Od prosince 2010, kdy vláda Viktora Orbána prosadila změnu tzv. zákona o stávce, jsou stávky v Maďarsku v zásadě nezákonné. Tato změna spočívá v tom, že stávky budou v zásadě povolovány ve společnostech propojených s veřejnou správou prostřednictvím smluv o veřejných službách. Změna se nevztahuje na profesní skupiny, které právo na stávku nemají, jako jsou strojvedoucí, policejní úředníci, lékařský personál a dispečeři letového provozu. Problém tkví jinde, a to zejména v podílu zaměstnanců, kteří se musí zúčastnit referenda o stávce, aby mělo význam – až 70 %. Rozhodnutí o to, zda je stávka v souladu se zákonem, poté přijme pracovní soud, který je zcela podřízen státu. V roce 2011 bylo podáno devět žádostí o povolení vyhlásit stávku. V sedmi případech byly tyto žádosti zamítnuty bez odůvodnění; dvě žádosti byly projednány, avšak ukázalo se, že nelze vydat rozhodnutí.

(76)  Ve zprávě Výboru OSN pro práva dítěte s názvem „Závěrečné připomínky ke spojené třetí, čtvrté a páté pravidelné zprávě o Maďarsku“, jež byla zveřejněna dne 14. října 2014, byla vyjádřena obava z rostoucího počtu případů, kdy byly děti odebrány rodinám z důvodu špatných sociálně-ekonomických podmínek. Rodiče mohou o své dítě přijít z důvodu nezaměstnanosti, chybějícího sociálního bydlení či nedostatečného počtu míst v institucích dočasného bydlení. Na základě studie Evropského centra pro práva Romů postihuje tato praxe nepřiměřeně často romské rodiny a děti.

(77)  Komise ve svém doporučení ze dne 23. května 2018 k doporučení Rady ohledně národního programu reforem Maďarska na rok 2018 a ke stanovisku Rady ke konvergenčnímu programu Maďarska na rok 2018 uvedla, že podíl osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením poklesl v roce 2016 na 26,3 %, avšak nadále zůstává nad unijním průměrem. Obecně jsou více ohroženy chudobou děti než jiné věkové skupiny. Úroveň dávek minimálního příjmu pro jednočlennou domácnost je nižší než 50 % hranice chudoby, čímž patří k nejnižším v Unii. Přiměřenost dávek v nezaměstnanosti je velmi nízká: maximální doba trvání je 3 měsíce, což je nejkratší doba v EU, a představuje pouze asi čtvrtinu průměrné doby potřebné k tomu, aby si osoba hledající zaměstnání našla práci. Navíc, pokud jde o výši dávek, ty patří mezi nejnižší v EU. Komise doporučila, aby se zlepšila přiměřenost a rozsah sociální pomoci a dávek v nezaměstnanosti.

(78)  Dne [….] 2018 Rada vyslechla Maďarsko v souladu s čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU.

(79)  Z těchto důvodů je třeba v souladu s čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU rozhodnout, že existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU za strany Maďarska.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot, na nichž je Evropská unie založena, ze strany Maďarska.

Článek 2

Rada doporučuje, aby Maďarsko přijalo následující opatření do tří měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí: [...]

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost [...] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Maďarsku.

V Bruselu,

Za Radu

předseda

(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0216.
(2) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 127.
(3) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 46.
(4) Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 52.
(5) Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 27.
(6) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 154.
(7) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.
(8) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 408.
(9) COM(2003)0606.
(10) Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. listopadu 2012, Komise v. Maďarsko, C-286/12, ECLI:EU:C:2012:687.
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).
(13) Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1).
(14) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).


Autonomní zbraňové systémy
PDF 134kWORD 47k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech (2018/2752(RSP))
P8_TA(2018)0341RC-B8-0308/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavu V, článek 21 a čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na Martensovu doložku, která je součásti Dodatkového protokolu 1 z roku 1977 k Ženevským úmluvám,

–  s ohledem na část IV programu OSN pro odzbrojení z roku 2018, která nese název „Zajištění naší společné budoucnosti“,

–  s ohledem na svou studii o dopadu používání bezpilotních letounů a robotů ve válečných konfliktech na lidská práva ze dne 3. května 2013,

–  s ohledem na své různé postoje, doporučení a usnesení vyzývající k mezinárodnímu zákazu smrtících autonomních zbraňových systémů (LAWS), jako je doporučení Radě ze dne 5. července 2018 k zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(1), mandát pro zahájení jednání schválený na plenárním zasedání dne 13. března 2018 za účelem přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu, a s ohledem na usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2016 a o politice Evropské unie v této oblasti(2), doporučení Radě ze dne 7. července 2016 k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(3) a na usnesení ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi(4),

–  s ohledem na výroční zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mimosoudních, hromadných a svévolných poprav Christofa Heynse ze dne 9. dubna 2013 (A/HRC/23/47),

–  s ohledem na stanoviska EU k smrtícím autonomním zbraňovým systémům pronesená ke skupině vládních odborníků smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních při jejích zasedáních v Ženevě ve dnech 13.–17. listopadu 2017, 9.–13. dubna 2018 a 27.–31. srpna 2018,

–  s ohledem na příspěvky, které různé státy, včetně členských států EU, učinily před konáním zasedání skupiny vládních odborníků v roce 2017 a 2018,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017, v němž výbor vyzývá k takovému přístupu k umělé inteligenci, při němž bude ve velení člověk, a k zákazu smrtících autonomních zbraňových systémů,

–  s ohledem na to, že Svatý stolec vyzval k zákazu smrtících autonomních zbraní,

–  s ohledem na otevřený dopis z července 2015, který podepsalo více než 3 000 vědecko-výzkumných pracovníků v oblasti umělé inteligence a robotiky, a dopis ze dne 21. srpna 2017, jež podepsalo 116 zakladatelů předních společností v oboru robotiky a umělé inteligence, v němž varují před smrtícími autonomními zbraňovými systémy, a dopis od 240 technologických organizací a 3 089 osob, které se zavázaly, že nikdy nebudou vyvíjet, vyrábět nebo používat smrtící autonomní zbraňové systémy,

–  s ohledem na prohlášení Mezinárodního výboru Červeného kříže a iniciativy občanské společnosti, jako je kampaň Zastavte roboty zabijáky (Stop Killer Robots), která zastupuje 70 organizací z 30 zemí včetně organizací Human Rights Watch, Article 36, PAX a Amnesty International,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se politika a činnost Evropské unie řídí zásadami v oblasti lidských práv a respektem k lidské důstojnosti, zásadami Listiny OSN a mezinárodním právem; vzhledem k tomu, že tyto zásady by se měly uplatňovat, aby bylo možné dosáhnout míru, zabránit konfliktům a posílit mezinárodní bezpečnost;

B.  vzhledem k tomu, že termín „smrtící autonomní zbraňové systémy“ odkazuje na zbraňové systémy nevyužívající významnou kontrolu ze strany člověka nad zásadními funkcemi, jako je výběr jednotlivých cílů a útok na ně;

C.  vzhledem k tomu, že podle neověřených zpráv neznámý počet zemí, veřejně financovaných odvětví průmyslu a soukromých průmyslových podniků provádí výzkum a vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů, a to od raket se schopností selektivního cílení až po přístroje vybavené kognitivními dovednostmi se schopností naučit se rozhodovat s kým, kdy a kde bojovat;

D.  vzhledem k tomu, že neautonomní systémy, jako jsou automatizované dálkově ovládané systémy a systémy řízené na dálku, by neměly být považovány za smrtící autonomní zbraňové systémy;

E.  vzhledem k tomu, že smrtící autonomní zbraňové systémy mohou zásadně změnit válčení podněcováním k bezprecedentním a nekontrolovaným závodům ve zbrojení;

F.  vzhledem k tomu, že smrtící autonomní zbraňové systémy vyvolávají základní etické a právní otázky týkající se kontroly prováděné člověkem, zejména pokud jde o zásadní rozhodnutí, jako je výběr cíle a útok na něj; vzhledem k tomu, že stroje a roboti nemohou přijímat rozhodnutí jako lidé, kteří se rozhodují na základě právní zásady rozlišování mezi civilními a vojenskými cíli a zásady proporcionality a obezřetnosti;

G.  vzhledem k tomu, že zapojení a dohled člověka je pro rozhodovací proces týkající se usmrcení zásadní, neboť za rozhodnutí týkající se života a smrti zůstávají i nadále odpovědní lidé;

H.  vzhledem k tomu, že se na veškeré zbraňové systémy a jejich operátory plně vztahuje mezinárodní právo, včetně humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv, a že dodržování mezinárodního práva je klíčový požadavek, jejž musí státy plnit, zejména v případě respektování zásad, jako je ochrana civilního obyvatelstva nebo přijímání preventivních opatření pro útok;

I.  vzhledem k tomu, že používání smrtících autonomních zbraňových systémů vyvolává klíčové otázky týkající se uplatňování mezinárodního práva v oblasti lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a evropských norem a hodnot, pokud jde o budoucí vojenské akce;

J.  vzhledem k tomu, že v srpnu 2017 poslalo 116 zakladatelů předních mezinárodních podniků působících v oblasti robotiky a umělé inteligence otevřený dopis organizaci OSN, v němž vyzývají vlády, aby „zabránily závodu ve zbrojení souvisejícímu s tímto druhem zbraní“ a aby „se vyhnuly destabilizačním účinkům těchto technologií“;

K.  vzhledem k tomu, že by se mohlo stát, že jakýkoli smrtící autonomní zbraňový systém bude špatně fungovat kvůli špatně napsanému kódu nebo kybernetickému útoku ze strany nepřátelského státu nebo nestátního subjektu;

L.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k urychlenému vypracování a přijetí společného postoje ke smrtícím autonomním zbraňovým systémům, k mezinárodnímu zákazu vývoje, výroby a používání smrtících autonomních zbraňových systémů, které by umožňovaly provádět útoky bez významné kontroly ze strany člověka, a k zahájení účinných jednání o jejich zákazu;

1.  připomíná, že EU má ambice stát se celosvětovým obhájcem míru, a vyzývá Unii, aby se usilovněji zasazovala o odzbrojení a nešíření zbraní na celém světě a k tomu, aby v rámci své činnosti a svých opatření usilovala o zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, o dodržování mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv a o ochranu civilistů a civilní infrastruktury;

2.  vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, členské státy a Evropskou radu, aby neprodleně a před letošním listopadovým zasedáním vysokých smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních vypracovaly a přijaly společný postoj ke smrtícím autonomním zbraňovým systémům, který zajistí významnou lidskou kontrolu nad zásadními funkcemi zbraňových systémů, včetně při nasazení, a aby v příslušných fórech vystupovaly jednotně a rovněž podle toho jednaly; vyzývá v této souvislosti místopředsedkyni, vysokou představitelku, členské státy a Radu, aby sdílely osvědčené postupy a shromáždily názory odborníků, akademických pracovníků a občanské společnosti;

3.  naléhavě vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, členské státy a Radu, aby usilovaly o zahájení mezinárodních jednání o právně závazném nástroji zakazujícím smrtící autonomní zbraňové systémy;

4.  zdůrazňuje v této souvislosti, že je mimořádně důležité předcházet vývoji a výrobě jakéhokoli smrtícího autonomního zbraňového systému, který by postrádal člověkem prováděnou kontrolu zásadních funkcí, jako je výběr cíle a útok na něj;

5.  připomíná svůj postoj ze dne 13. března 2018 k nařízení o programu rozvoje evropského obranného průmyslu, zejména k odstavci 4 článku 6 (způsobilá opatření), a zdůrazňuje svou ochotu přijmout podobný postoj v souvislosti s připravovaným programem pro výzkum v oblasti obrany, programem rozvoje obranného průmyslu a dalšími relevantními skutečnostmi Evropského obranného fondu v období po roce 2020;

6.  zdůrazňuje skutečnost, že žádné ze zbraní nebo zbraňových systémů, které v současné době používají síly EU, nejsou smrtící autonomní zbraňové systémy; připomíná, že zbraně a zbraňové systémy speciálně navržené k ochraně vlastních platforem, sil a obyvatelstva proti vysoce dynamickým hrozbám, jako jsou nepřátelské rakety, střelivo a letadla, nejsou považovány za smrtící autonomní zbraňové systémy; zdůrazňuje, že rozhodnutí o útoku na letadlo s lidskou posádkou by měli přijímat lidští operátoři;

7.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů a generálnímu tajemníkovi NATO.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0312.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0494.
(3) Úř. věst C 101, 16.3.2018, s. 166.
(4) Úř. věst C 285, 29.8.2017, s. 110.


Stav vzájemných vztahů EU s USA
PDF 205kWORD 71k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 o stavu vztahů mezi EU a USA (2017/2271(INI))
P8_TA(2018)0342A8-0251/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a na společně sdělení Komise a Evropské služby pro vnější činnost ze dne 7. června 2017 nazvané „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),

–  s ohledem na výsledky summitů EU a USA konaných dne 28. listopadu 2011 ve Washingtonu a dne 26. března 2014 v Bruselu,

–  s ohledem na společná prohlášení ze 79. meziparlamentního setkání transatlantického legislativního dialogu (TLD) konaného ve dnech 28. a 29. listopadu 2016 ve Washingtonu, D.C., z 80. TLD konaného ve dnech 2. a 3. června 2017 ve Vallettě, z 81. TLD konaného dne 5. prosince 2017 ve Washingtonu, D.C. a z 82. TLD konaného dne 30. června 2018 v Sofii (Bulharsko),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 nazvané „Evropský program pro bezpečnost“ (COM(2015)0185),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 6. dubna 2016 nazvané „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám – Reakce Evropské unie“ (JOIN(2016)0018),

–  s ohledem na společné prohlášení předsedy Evropské rady, předsedy Komise a generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) ze dne 8. července 2016 o společném souboru návrhů schválených Radou EU a Severoatlantickou radou ve dnech 5. a 6. prosince 2016 a na zprávy o pokroku při jejich provádění přijaté dne 14. června a 5. prosince 2017,

–  s ohledem na společné prohlášení EU a NATO z roku 2016,

–  s ohledem na národní bezpečnostní strategii USA ze dne 18. prosince 2017 a na národní obrannou strategii USA ze dne 19. ledna 2018,

–  s ohledem na Iniciativu pro ujištění Evropy,

–  s ohledem na akční plán diplomatické činnosti EU v oblasti klimatu z roku 2015 přijatý Radou pro zahraniční věci,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21, 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí a uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o úloze regionů a měst v EU při provádění Pařížské dohody o změně klimatu přijaté na konferenci COP 21, zejména na bod 13 tohoto usnesení(2),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména usnesení ze dne 1. června 2006 o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství(3), usnesení ze dne 26. března 2009 o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA(4), usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o summitu EU a USA konaném dne 28. listopadu 2011(5) a usnesení ze dne 13. června 2013 o úloze EU při prosazování širšího transatlantického partnerství(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o evropské obranné unii(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP)(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. února 2018 o situaci agentury UNRWA(10),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0251/2018),

A.  vzhledem k tomu, že partnerství mezi EU a USA je založeno na silných politických, kulturních, hospodářských a historických vazbách, na sdílených hodnotách, jako jsou svoboda, demokracie, podpora míru a stability, lidská práva a právní stát, a na společných cílech, jako jsou prosperita, bezpečnost, otevřené a integrované ekonomiky, společenský pokrok a inkluzivnost, udržitelný rozvoj a mírové řešení konfliktů, a vzhledem k tomu, že jak USA, tak EU jsou demokraciemi založenými na právním státu, v nichž funguje systém brzd a protivah; vzhledem k tomu, že toto partnerství je v krátkodobém kontextu narušováno značným počtem výzev a neshod, avšak jeho dlouhodobé základy zůstávají pevné a spolupráce EU a USA, jako podobně smýšlejících partnerů, má nadále klíčový význam;

B.  vzhledem k tomu, že EU a USA by měly přezkoumat alternativní možnosti posílení transatlantického partnerství, přičemž by měly vycházet z pevného základu tvořeného společnými hodnotami a sdílenými zásadami, a účinně reagovat na důležité výzvy, před něž jsme postaveni, a k tomu využít všechny existující komunikační kanály; vhledem k tomu, že Kongres USA a Evropský parlament hrají jako zákonodárné orgány důležitou a vlivnou úlohu v našich demokraciích a měly by plně využít potenciálu vzájemné spolupráce k zachování demokratického, liberálního a multilaterálního řádu a k prosazování stability a kontinuity na našich kontinentech a ve světě;

C.  vzhledem k tomu, že v globálním, složitém a čím dál více multipolárním světě musí EU a USA hrát vedoucí, klíčovou a konstruktivní roli tak, že budou posilovat a prosazovat mezinárodní právo, podporovat a chránit základní práva a zásady a společně řešit regionální konflikty a globální výzvy;

D.  vzhledem k tomu, že EU i USA stojí na prahu geopolitických změn a musí čelit podobným složitým tradičním i hybridním hrozbám, které vytvářejí státní i nestátní subjekty z jihu a východu; vzhledem k tomu, že stále sofistikovanější kybernetické útoky se stávají běžným jevem a že EU a NATO mohou skrze spolupráci na půdě NATO vzájemně doplňovat své úsilí o ochranu kritických vládních, obranných a jiných informačních infrastruktur; vzhledem k tomu, že tyto hrozby vyžadují mezinárodní spolupráci;

E.  vzhledem k tomu, že EU oceňuje kontinuální vojenskou podporu USA při zajišťování bezpečnosti a obrany EU, a vzhledem k tomu, že EU dluží vděk všem Američanům, kteří položili své životy během válek v Kosovu a Bosně za zaručení evropské bezpečnosti; vzhledem k tomu, že EU se v současné době snaží zajistit svou bezpečnost vybudováním větší strategické autonomie;

F.  vzhledem k tomu, že se USA rozhodly snížit svůj rozpočet na mírové operace v rámci OSN o 600 milionů USD;

G.  vzhledem k tomu, že nepředvídatelnější zahraniční politika USA zvyšuje nejistotu v mezinárodních vztazích a mohla by ponechat prostor pro posílení jiných globálních hráčů, jako je např. Čína, jejíž politický a hospodářský vliv roste po celém světě; vzhledem k tomu, že mnoho klíčových zemí v Asii, které mívaly blíže k USA, se nyní přiklání k Číně;

H.  vzhledem k tomu, že EU zůstává plně odhodlána podporovat multilateralismus a sdílené hodnoty, včetně demokracie a lidských práv; vzhledem k tomu, že mezinárodní pořádek založený na pravidlech je přínosný jak pro USA, tak pro EU; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je mimořádně důležité, aby EU a USA postupovaly jednotně a součinně při podpoře pořádku, který je založen na pravidlech a zaštítěn silnými, věrohodnými a účinnými nadnárodními organizacemi a mezinárodními institucemi;

I.  vzhledem k tomu, že partnerství USA a Evropy má po více než sedmdesát let mimořádný význam pro celosvětový hospodářský, politický a bezpečnostní řád; vzhledem k tomu, že od zvolení prezidenta Trumpa čelí transatlantické partnerství mnoha výzvám a v mnoha otázkách se dostává pod sílící tlak;

J.  vzhledem k tomu, že v rámci globální strategie EU byla politika v oblasti změny klimatu začleněna do zahraniční a bezpečnostní politiky, a že se tak posílila provázanost mezi energetikou a klimatem, bezpečností a rozvojovými cíli, migrací a spravedlivým a volným obchodem;

K.  vzhledem k tomu, že EU je nadále plně odhodlána budovat otevřený a nediskriminační mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech; vzhledem k tomu, že srdcem světového obchodního systému je WTO, která jako jediná organizace může účastníkům zaručit skutečně rovné podmínky;

L.  vzhledem k tomu, že USA a EU by měly podporovat země západního Balkánu v jejich ambicích připojit se k transatlantickému společenství; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je kromě větší angažovanosti EU naprosto nezbytné, aby svůj závazek dodržely i USA;

M.  vzhledem k tomu, že roste odpovědnost EU za zajištění své vlastní bezpečnosti ve strategickém prostředí, které se v posledních letech výrazně zhoršilo;

N.  vzhledem k tomu, že evropská bezpečnost je založena na ambici zajistit společnou strategickou autonomii, což v červnu 2016 stvrdilo 28 hlav států a vlád v globální strategii Evropské unie;

Jednotící rámec založený na sdílených hodnotách

1.  připomíná a zdůrazňuje, že dlouhodobé partnerství a spojenectví EU a USA se zakládá a mělo by se zakládat na sdílení a společné podpoře sdílených hodnot, včetně svobody, právního státu, míru, demokracie, rovnosti, mnohostranného systému založeného na pravidlech, tržní ekonomiky, sociální spravedlnosti, udržitelného rozvoje, dodržování lidských práv, včetně práv menšin, a kolektivní bezpečnosti s přednostně mírovým řešením konfliktů; zdůrazňuje, že k dosažení těchto cílů je zapotřebí posílit vztahy EU a USA, které jsou jednou z hlavních os spolupráce v globalizovaném světě;

2.  vítá setkání mezi předsedou Komise Junckerem a americkým prezidentem Trumpem, které se uskutečnilo ve Washingtonu ve dne 25. července 2018, jako krok znamenající zlepšení vzájemných vztahů; bere na vědomí jejich prohlášení a jejich odhodlání společně usilovat o zmírnění napětí v obchodních vztazích mezi transatlantickými partnery; v této souvislosti připomíná ničivý dopad represivních cel; současně připomíná svou podporu širokému a komplexnímu přístupu k obchodním dohodám a multilateralismu;

3.  zdůrazňuje, že vztah mezi EU a USA je klíčovou zárukou celosvětové stability a již od konce druhé světové války představuje základní kámen úsilí o zajištění míru, prosperity a stability našich společností a budování multilaterálního politického, hospodářského a obchodního systému založeného na spolupráci, pravidlech a hodnotách; znovu potvrzuje, že vztah mezi EU a USA je vztah strategický a skutečný a že pevná transatlantická vazba je v zájmu jak obou aktérů, tak světového společenství; je přesvědčen, že současná jednostranná politika „Ameriky na prvním místě“ poškozuje jak zájmy EU, tak USA, podrývá vzájemnou důvěru a může také mít širší dopad na celosvětovou stabilitu a prosperitu; připomíná, že EU má zájem na rozvíjení dlouhodobého, oboustranně výhodného partnerství založeného na sdílených hodnotách a zásadách, které jsou nadřazené okamžitým ziskům z obchodních transakcí;

4.  zdůrazňuje, že naše partnerství daleko překračuje úzce pojímanou zahraniční politiku a obchodní otázky a zahrnuje rovněž témata, jako jsou např. otázky (kybernetické) bezpečnosti, hospodářské, digitální a finanční otázky, změna klimatu, energetika, kultura a věda a technologie; zdůrazňuje, že tyto otázky jsou úzce provázány a že je třeba je pojímat v témž jednotícím rámci;

5.  je znepokojen přístupem, který USA zaujaly po zvolení prezidenta Trumpa k řešení globálních problémů a regionálních konfliktů; zdůrazňuje význam transatlantických vztahů a udržovaného dialogu pro EU a zdůrazňuje význam otázek, které EU a US svádějí dohromady; potřebuje si ujasnit, zda transatlantický vztah, který se utvářel po desetiletí, je pro naše americké partnery stejně relevantní i dnes; zdůrazňuje, že jednotící rámec našeho partnerství založený na hodnotách je klíčový pro udržení a další posílení struktury globální ekonomiky a celosvětové bezpečnosti; zdůrazňuje, že témata, která USA a EU spojují, by nakonec měla mít větší váhu než ta, jež je rozdělují;

6.  zdůrazňuje, že v mezinárodním systému, jenž je trvale poznamenán nestabilitou a nejistotou, je Evropa povinna usilovat o strategickou autonomii, aby mohla čelit rostoucímu počtu společných výzev; zdůrazňuje proto, že je nutné, aby evropské země byly i nadále schopny samostatně rozhodovat a jednat a hájit své zájmy; připomíná, že strategická autonomie je jednak legitimní ambicí Evropy a jednak prioritním cílem, který se musí odrazit v průmyslových odvětvích, v činnostech a v kapacitách;

Posilování partnerství

7.  připomíná velký potenciál a strategický význam tohoto partnerství jak pro USA, tak pro EU v jejich snaze o dosažení oboustranné prosperity a bezpečnosti a upevnění řádu založeného na pravidlech a hodnotách, jenž podporuje mezinárodní instituce a poskytuje jim prostředky ke zlepšování globální správy; vyzývá k posílení našeho dialogu a angažovanosti ve všech prvcích tohoto partnerství a na všech úrovních spolupráce, včetně spolupráce s organizacemi občanské společnosti; zdůrazňuje, že naše rozhodnutí a kroky mají dopady na globální ekonomickou a bezpečnostní strukturu, a měly by tedy jít příkladem a být přijímány s ohledem na zájmy obou partnerů;

8.  vyzdvihuje povinnosti USA coby světové velmoci a vyzývá vládu USA, aby prosazovala společné klíčové hodnoty, které jsou základem transatlantických vztahů, a aby za všech okolností zajišťovala dodržování mezinárodního práva, zásad demokracie, lidských práv a základních svobod v souladu s Chartou OSN a dalšími mezinárodními nástroji, které USA podepsaly nebo ratifikovaly;

9.  zdůrazňuje, že EU a USA si jsou vzájemně nejvýznamnějšími partnery v multipolárním světě a že jednostranné kroky oslabují transatlantické partnerství, které musí být rovnocenné a musí být založeno na dialogu a usilovat o obnovení vzájemné důvěry;

10.  lituje, že jmenování nového velvyslance USA při Evropské unii se značně protáhlo, ale vítá skutečnost, že kandidát na tuto pozici byl jmenován a následně dne 29. června 2018 potvrzen Senátem USA;

11.  ostře kritizuje prohlášení nového velvyslance USA v Německu Richarda Grenella, který uvedl, že hodlá posílit postavení nacionalistických populistů v Evropě, a připomíná, že diplomaté nemají podporovat jednotlivé politické síly, ale usilovat o vzájemné porozumění a partnerství; vyjadřuje rovněž politování nad prohlášeními úředníků Trumpovy vlády, kteří se vyjadřují pohrdavě vůči EU a podporují xenofobní a populistické síly, jež chtějí zničit evropský projekt, a považuje tato prohlášení za nepřátelská a neslučitelná s duchem transatlantického partnerství;

12.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, Radu, Komisi a členské státy EU, aby posílily spolupráci, koordinaci, důslednost a účinnost politiky EU vůči USA tak, aby prezentovaly EU jako jednotného a silného mezinárodního hráče, který zastává koherentní politiku;

13.  připomíná, že Spojené státy jsou klíčovým partnerem vzhledem k našim společným zájmům v oblasti obrany a bezpečnosti a k silným bilaterálním vztahům; vyzývá, aby byl co nejdříve uspořádán summit EU a USA s cílem překonat stávající výzvy a pokračovat v řešení globálních a regionálních otázek ve společném zájmu;

14.  domnívá se, že přítomnost vojenských sil USA na území evropských zemí je důležitá tam, kde jí je zapotřebí, a že je třeba nadále plnit dohodnuté závazky;

15.  trvá na tom, že pro posílení transatlantické spolupráce, včetně otázek bezpečnosti, je klíčový strukturovaný a strategický dialog o zahraniční politice na transatlantické úrovni, který by měl zahrnovat také EP a Kongres USA, a vyzývá k rozšíření dialogu EU a USA o zahraniční politice;

16.  připomíná svůj návrh, aby pro účely systematických konzultací a koordinace v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky byla zřízena Transatlantická politická rada, v jejímž čele by stáli vysoký představitel, místopředseda Komise a ministr zahraničí USA a která by se opírala o pravidelné kontakty na úrovni politických ředitelů;

17.  vítá probíhající a nepřerušenou práci transatlantického legislativního dialogu na posilování vztahů EU a USA prostřednictvím parlamentního dialogu a koordinace v otázkách společného zájmu; připomíná, že pro posílení transatlantických vztahů mají velký význam mezilidské kontakty a dialog; žádá proto, aby se Senát a Sněmovna reprezentantů USA a Evropský parlament v tomto dialogu více angažovaly; vítá, že Kongres USA ve svém 115. volebním období obnovil dvoustrannou skupinu pro záležitosti EU a žádá kontaktní kancelář EP a delegaci EU v Washingtonu, aby s ní těsněji spolupracovaly;

18.  připomíná, že jak v EU, tak v USA jsou naše společnosti silné, zakotvené v liberální demokracii a právním státě a vystavěné na pluralitě aktérů, včetně mj. našich vlád, parlamentů, decentralizovaných subjektů a aktérů, rozmanitých politických institucí, podniků a odborových svazů, organizací občanské společností, svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků, náboženských skupin a akademických a vědeckých obcí; zdůrazňuje, že bychom měli přes Atlantik posilovat naše vazby s cílem propagovat přínosy a význam transatlantického partnerství na různých úrovních v celé EU i celých USA, nejen na východním a západním pobřeží; vyzývá, aby byly za tímto účelem přijaty posílené zvláštní programy, na něž bude vyčleněn dostatek finančních prostředků;

19.  vítá vztahy mezi evropskými orgány a federálními státy a městskými aglomeracemi USA, které utužují naši transatlantickou vazbu, což platí zejména pro družební partnerství; v této souvislosti poukazuje na spolupráci na základě memoranda o porozumění „Under 2“; vyzývá federální státy USA, aby posílily své kontakty s orgány EU;

20.  vyjadřuje zvláštní uznání americkým studentům, kteří se v reakci na četné tragédie, při nichž byly ve školách použity střelné zbraně, vystoupili na podporu přísnějších zákonů o držení zbraní a na protest proti ovlivňování legislativy Národní asociací držitelů zbraní;

21.  zdůrazňuje, že kulturní výměny v rámci vzdělávacích programů mají zásadní význam pro podporu a vytváření společných hodnot a budování mostů mezi partnery na obou stranách Atlantiku; vyzývá proto k posílení a zvýšení počtu programů mobility studentů mezi Spojenými státy a Evropskou unií v rámci programu Erasmus+ a k usnadnění přístupu k těmto programům;

Společně čelit globálním výzvám

22.  trvá na tom, že EU a USA by měly i nadále hrát klíčovou a konstruktivní roli tím, že budou společně řešit regionální konflikty a globální výzvy v souladu s principy mezinárodního práva; zdůrazňuje, že USA a další velké světové mocnosti svým postojem zpochybňují mnohostrannost, s níž je Evropa hluboce ztotožněna; připomíná význam mnohostranného světového řádu pro udržení míru a stability, neboť je nástrojem k prosazování hodnot právního státu a řešení globálních problémů, a trvá na tom, že problémy světového rozsahu by se měly řešit na příslušných mezinárodních fórech; je proto znepokojen nedávnými jednostrannými rozhodnutími USA (odstoupení od klíčových mezinárodních dohod, zrušení určitých závazků, oslabování mezinárodních pravidel, odchod z mezinárodních fór a zvyšování napětí v diplomatických a obchodních vztazích), která mohou vést k odklonu od těchto společných hodnot a zatížit a narušit vzájemné vztahy; žádá EU, aby na tato rozhodnutí reagovala jednotně, rozhodně a proporcionálně; vyzývá proto členské státy EU, aby se zdržely jakýchkoli kroků nebo opatření s cílem získat dvoustranné výhody na úkor soudržného a jednotného evropského postoje;

23.  konstatuje, že další významné světové velmoci, jako je Rusko a Čína, postupují podle silných politických a hospodářských strategií, z nichž mnohé mohou být v rozporu s našimi hodnotami, mezinárodními závazky a transatlantickým partnerstvím jako takovým a ohrožovat je; připomíná, že vzhledem k tomuto vývoji je spolupráce mezi EU a USA o to důležitější, abychom mohli i nadále chránit otevřené společnosti, prosazovat a bránit naše společná práva, zásady a hodnoty, včetně dodržování mezinárodního práva; v tomto ohledu žádá větší koordinaci mezi EU a USA ve sbližování a vytváření společné politiky sankcí, aby se zvýšila její účinnost;

24.  zastává názor, že pokusy Ruska o vyvíjení nátlaku, ovlivňování, destabilizaci a využívání slabin a demokratických rozhodnutí západních společností ve svůj prospěch vyžadují společnou transatlantickou reakci; domnívá se tudíž, že USA a EU by měly upřednostnit koordinovaná opatření vůči Rusku, případně se zapojením NATO; v této souvislosti vnímá se znepokojením prohlášení prezidentů USA a Ruska učiněná na jejich setkání dne 16. července 2018 v Helsinkách; připomíná jasné nebezpečí, které pro naše demokracie představují falešné zprávy, dezinformace a zejména zdroje nepřátelského vměšování; vyzývá k zahájení politického a společenského dialogu, který by vyvažoval anonymitu a odpovědnost v sociálních médiích;

25.  zdůrazňuje, že bezpečnost má mnoho aspektů, které jsou vzájemně provázány, a že její definice zahrnuje nejen vojenský, ale taktéž environmentální, energetický, obchodní, kybernetický, komunikační, zdravotní, rozvojový či humanitární rozměr a hledisko odpovědnosti; trvá na tom, že bezpečnostní otázky bychom měli řešit v rámci široce definované strategie; v této souvislosti je znepokojen tím, že USA navrhují rozsáhlé rozpočtové škrty prostředků určených např. na budování státních struktur v Afghánistánu, na rozvojovou pomoc v Africe, na humanitární pomoc a na programy, činnosti a agentury OSN;

26.  zdůrazňuje, že vyvážená a vzájemně přínosná transatlantická obchodní dohoda by měla výrazný dopad, který by přesahoval čistě obchodní a hospodářské aspekty;

27.  konstatuje, že NATO je stále hlavním ručitelem kolektivní obrany Evropy; vítá, že USA potvrdily své závazky k NATO a evropské bezpečnosti, a zdůrazňuje, že prohloubení spolupráce mezi EU a NATO také posiluje transatlantické partnerství;

28.  zdůrazňuje význam spolupráce, koordinace a součinnosti v oblasti bezpečnosti a obrany; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit výdaje na obranu, a v tomto ohledu trvá na tom, že sdílení tohoto břemene by se nemělo omezovat pouze na vstupy (výdaje na obranu by měly dosáhnout 2 % HDP), ale také na výstupy (kapacity měřené ve vojenských silách, které jsou schopné nasazení, připravené a udržitelné); připomíná, že tento kvantifikovaný cíl nicméně odráží rostoucí smysl Evropanů pro zodpovědnost za vlastní bezpečnost, která je nezbytná v důsledku zhoršení jejich strategického prostředí; vítá skutečnost, že obrana se stává pro EU a její členské státy oblastí s vyšší prioritou, což zvyšuje vojenskou účinnost ku prospěchu EU i NATO, a v této souvislosti s povděkem kvituje přítomnost jednotek USA na území EU; konstatuje, že NATO má pro kolektivní obranu Evropy a jejích spojenců stále zásadní význam (článek 5 Washingtonské smlouvy); zdůrazňuje, že schopnost NATO plnit své úkoly úzce souvisí se silou transatlantických vztahů;

29.  vyzývá EU k posílení evropské obranné unie, aby se vytvořily kapacity, které zajistí její strategický význam v oblasti obrany a bezpečnosti, např. aby zajistila větší součinnost a efektivitu ve výdajích členských států na obranu a ve výzkumu, vývoji, zadávání zakázek, údržbě a odborné přípravě; trvá na tom, že těsnější spolupráce v obraně na úrovni EU posílí evropský příspěvek k budování míru, bezpečnosti a stability v regionálním i mezinárodním měřítku, a tak podpoří i cíle NATO a naše transatlantické pouto; podporuje proto nedávné iniciativy usilující o posílení evropské obranné architektury, včetně vytvoření Evropského obranného fondu a nově zřízené stálé strukturované spolupráce (PESCO);

30.  vítá zahájení stálé strukturované spolupráce a podporuje její první projekty, jako je například vojenská mobilita; zdůrazňuje, že stálá strukturovaná spolupráce je ve společném zájmu EU i NATO a že by měla být motorem další spolupráce mezi oběma organizacemi při rozvoji kapacit a upevňování pilíře EU v NATO v souladu s ústavou každého státu;

31.  znovu poukazuje na to, že je třeba, aby EU a USA zintenzivnily spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany, zejména prostřednictvím specializovaných agentur a pracovních skupin, jako jsou ENISA, Europol, Interpol, budoucí struktury PESCO a Evropský obranný fond, a to především v boji proti kybernetickým útokům a v podpoře úsilí o rozvoj komplexního a transparentního mezinárodního rámce, který stanoví minimální standardy pro politiky v oblasti kybernetické bezpečnosti a zároveň bude dodržovat základní svobody; domnívá se, že je naprosto zásadní, aby EU a NATO posílily sdílení zpravodajských informací, aby bylo možné oficiálně určovat původce kybernetických útoků a následně uvalovat na zodpovědné subjekty omezující sankce; zdůrazňuje význam iniciativy USA pro ujištění Evropy a její pozitivní dopad na bezpečnost členských států EU;

32.  zdůrazňuje, že stále větší význam umělé inteligence a strojového učení vyžaduje spolupráci EU a USA a že by měla být přijata opatření pro prohloubení spolupráce mezi americkými a evropskými technologickými společnostmi s cílem zajistit co nejlepší využití partnerství v oblasti vývoje a uplatnění;

33.  vyzývá Kongres USA, aby Evropský parlament zahrnul do svého programu sdílení informací o kybernetických hrozbách, jehož se účastní Austrálie, Kanada, Nový Zéland a Spojené království;

34.  zdůrazňuje, že je zapotřebí společná strategie pro regulaci digitálních platforem a zvýšení jejich odpovědnosti, aby mohly být prodiskutovány otázky cenzury na internetu, autorských práv, osobních údajů a pojmu neutrality sítě; znovu zdůrazňuje, že je nutné spolupracovat na otevřeném, interoperabilním a bezpečném internetu, spravovaném podle modelu více zúčastněných stran, který bude podporovat lidská práva, demokracii, právní stát a svobodu projevu, hospodářskou prosperitu a inovace a současně respektovat soukromí a chránit před podvody a krádežemi; vyzývá, abychom společně usilovali o rozvoj norem a předpisů a o podporu použitelnosti mezinárodního práva v kyberprostoru;

35.  znovu připomíná, že neutralita sítě je zakotvena v právu EU; lituje rozhodnutí Federální komise USA pro komunikaci zrušit neutralitu sítě; vítá nedávné hlasování Senátu USA pro zrušení tohoto rozhodnutí; vyzývá Kongres USA, aby rozhodnutí Senátu respektoval s cílem udržet otevřený a bezpečný internet, který neumožňuje diskriminační zacházení s internetovým obsahem;

36.  zdůrazňuje, že je zapotřebí řádně projednat normalizaci, zejména v souvislosti se stále rychlejším vývojem technologií, především v oblasti výpočetních technologií;

37.  zdůrazňuje, že důležitou součást posilování boje EU a USA proti terorismu představuje ochrana kriticky významných infrastruktur, včetně zlepšování společných norem a stimulace kompatibility a interoperability, a komplexní přístup k boji proti terorismu, mj. koordinací postupu na regionálních, mnohostranných a celosvětových fórech a spoluprací při výměně informací týkajících se teroristických aktivit; znovu připomíná, že je třeba podporovat mechanismy, jako jsou Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a další společné projekty, jež mohou významně přispět k boji proti terorismu a extrémismu a zefektivnit jej; připomíná oběma stranám, že boj proti terorismu musí být veden v souladu s mezinárodním právem a demokratickými hodnotami a musí plně respektovat občanské svobody a základní lidská práva;

38.  vyjadřuje znepokojení nad nedávným jmenováním Giny Haspelové do funkce ředitelky Ústřední zpravodajské služby (CIA), neboť se v minulosti dostatečně nezasazovala o ochranu lidských práv a účastnila se programu CIA pro vydávání a tajné zadržování osob;

39.  je velmi znepokojen tím, že vláda USA oznámila zrušení limitovaných omezení programu pro vývoj dronů, který zvyšuje riziko civilních obětí a nezákonného zabíjení, a netransparentností programu USA pro vývoj dronů, jakož i neprůhlednou podporou, kterou tomuto programu poskytují některé členské státy EU; vyzývá USA a členské státy EU, aby zajistily, aby ozbrojené drony byly používány v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a aby byly vytvořeny důsledné a závazné normy, jimiž se bude řídit poskytování podpory jakýmkoli operacím, v nichž mají být nasazeny smrtící drony;

40.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU a USA bojovaly proti daňovým únikům a dalším finančním trestným činům a zajistily transparentnost;

41.  vybízí k dalšímu prohloubení spolupráce v boji proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a financování terorismu, zejména v rámci dohody o programu sledování financování terorismu (TFTP) uzavřené mezi EU a USA, která by měla být posílena tak, aby se vztahovala na údaje o finančních tocích spojených se zásahy ze zahraničí nebo nezákonnými zpravodajskými operacemi; v tomto ohledu dále vyzývá EU a USA, aby v rámci OECD spolupracovaly v boji proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování tak, že stanoví mezinárodní pravidla a normy pro řešení tohoto celosvětového problému; připomíná, že stálá spolupráce při vymáhání práva je klíčem k posílení naší společné bezpečnosti, a vyzývá USA k zajištění dvoustranné i vícestranné spolupráce na tomto poli; lituje částečného zrušení zákona o reformě Wall Streetu a ochraně spotřebitelů (tzv. Dodd-Frank Act), v důsledku čehož byl výrazně omezen dohled nad americkými bankami;

42.  poukazuje na přetrvávající slabiny štítu na ochranu soukromí, pokud jde o dodržování základních práv subjektů údajů, vítá a podporuje výzvy požadující, aby zákonodárci Spojených států přijali zákon o všeobecné ochraně soukromí a údajů; poukazuje na to, že ochrana osobních údajů je v Evropě základním právem a že v USA neexistuje předpis srovnatelný s evropským obecným nařízením o ochraně osobních údajů;

43.  připomíná širokou transatlantickou solidaritu v reakci na otrávení S. Skripala v Salisbury, jež vedla k vyhoštění ruských diplomatů ze strany dvaceti členských států EU, Kanady, Spojených států, Norska a pěti uchazečů o členství EU;

44.  opětovně vyjadřuje své politování nad tím, že Kongres v březnu 2017 zamítl návrh předpisu Federální komise pro komunikace o ochraně soukromí zákazníků širokopásmových a jiných telekomunikačních služeb, čímž v praxi zrušil pravidla na ochranu soukromí v širokopásmových službách, podle nichž by poskytovatelé internetových služeb museli spotřebitele požádat o výslovný souhlas před tím, než budou údaje o prohlížení internetu a jiné soukromé informace prodávat reklamním a jiným společnostem nebo je s nimi sdílet; domnívá se, že se jedná o další hrozbu pro ochranu soukromí ve Spojených státech;

45.  připomíná, že USA jsou jedinou neunijní zemí na seznamu států, s nimiž má EU bezvízový styk, která nepřiznává bezvízový přístup občanům všech členských států EU; naléhavě žádá USA, aby pět členských států EU, kterých se věc týká (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Polsko a Rumunsko), co nejdříve začlenily do programu USA pro bezvízový styk; připomíná, že Komise je právně zavázána přijmout do 24 měsíců ode dne zveřejnění příslušného oznámení akt v přenesené pravomoci, který dočasně pozastaví výjimku z vízové povinnosti pro státní příslušníky třetích zemí, které nezrušily tuto povinnost pro občany některých členských států, a že tato lhůta skončila dne 12. dubna 2016; vyzývá Komisi, aby na základě článku 265 SFEU přijala požadovaný akt v přenesené pravomoci;

46.  zdůrazňuje, že EU je odhodlána posilovat demokracii, lidská práva a právní stát a zvyšovat prosperitu, stabilitu, odolnost a bezpečnost svých sousedů v první řadě nevojenskými cestami, především prováděním dohod o přidružení; vyzývá EU a USA, aby prohloubily svou spolupráci a lépe koordinovaly svůj postup, projekty a postoje ve vztahu k zemím ve východním i jižním sousedství EU; připomíná, že rozvojová a humanitární politika EU po celém světě rovněž přispívá ke globální bezpečnosti;

47.  vyjadřuje uznání strategickému důrazu a otevřenosti USA vůči Balkánu a připomíná, že tento region představuje výzvu pro Evropu i pro bezpečnost celého kontinentu jako celku; vybízí proto USA, aby se zapojily do dalšího společného úsilí v regionu západního Balkánu, zejména pokud jde o posilování právního státu, demokracie, svobody projevu a bezpečnostní spolupráce; doporučuje přijmout více společných opatření, například protikorupční mechanismy a kroky pro budování institucí, s cílem zajistit větší bezpečnost, stabilitu, odolnost a hospodářskou prosperitu zemí tohoto regionu a výrazněji přispět k řešení dlouhodobě nevyřešených otázek; je toho názoru, že by EU a USA měly iniciovat nový dialog na vysoké úrovni v otázce západního Balkánu, aby byl zajištěn soulad politických cílů a programů podpory, a že by dále měly přijmout příslušná opatření;

48.  vyzývá EU a USA, aby se aktivněji a účinněji zasazovaly o vyřešení konfliktu na ukrajinském území, podpořily veškeré snahy o trvalé mírové řešení, jež bude respektovat jednotu, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a jako předpoklad stanoví navrácení poloostrova Krym Ukrajině, a dále je vyzývá, aby podpořily reformní procesy a hospodářský rozvoj na Ukrajině, které musí být plně v souladu se závazky této země a doporučeními mezinárodních organizací; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že stále nebylo dosaženo dostatečného pokroku při naplňování minských dohod, a také nad zhoršováním bezpečnostní a humanitární situace na východní Ukrajině; konstatuje tudíž, že sankce proti Rusku jsou stále zapotřebí a že by USA měly své úsilí koordinovat s EU; vyzývá, aby v této otázce byla prohloubena spolupráce mezi vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise a zvláštním zástupcem USA pro Ukrajinu;

49.  připomíná rovněž důležitost toho, aby EU a USA hledaly řešení pro tzv. zamrzlé konflikty v Gruzii a Moldavsku;

50.  připomíná, že mezinárodní řád je založen na respektování mezinárodních dohod; v této souvislosti lituje, že se USA rozhodly nepodpořit závěry summitu skupiny G7, který se konal v Kanadě; opětovně zdůrazňuje své odhodlání dodržovat mezinárodní právo a ctít všeobecně platné hodnoty, zejména pokud jde o odpovědnost, nešíření jaderných zbraní a mírové řešení sporů; zdůrazňuje, že konzistentnost naší strategie pro nešíření jaderných zbraní má zásadní význam pro naši důvěryhodnost coby klíčového globálního hráče a vyjednavače; vyzývá EU a USA ke spolupráci pro usnadnění jaderného odzbrojování a přijetí účinných opatření ke snížení jaderného rizika;

51.  zdůrazňuje, že společný komplexní akční plán (JCPOA) sjednaný s Íránem je významnou vícestrannou dohodou a důležitým diplomatickým úspěchem pro multilaterální a unijní diplomacii při posilování stability tohoto regionu; připomíná, že EU je pevně rozhodnuta vyvinout maximální úsilí o zachování této dohody s Íránem jako hlavního pilíře mezinárodní struktury pro nešíření jaderných zbraní a jako zásadního prvku bezpečnosti a stability v regionu s významem i pro severokorejskou otázku; opakuje, že je nutné na příslušných fórech a ve vhodném formátu zaujmout důraznější postoj k činnosti Íránu spojené s balistickými střelami a regionální stabilitou, zejména pokud jde o zapojení Íránu do oblastních konfliktů a o stav lidských a menšinových práv v této zemi, na něž se plán JCPOA nevztahuje; zdůrazňuje, že pro řešení těchto otázek má transatlantická spolupráce klíčový význam; zdůrazňuje, že podle četných zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) své povinnosti stanovené v plánu JCPOA Írán plní; ostře kritizuje rozhodnutí prezidenta Trumpa jednostranně odstoupit od plánu JCPOA a zavést exteritoriální sankce na společnosti EU, které působí v Íránu; zdůrazňuje, že EU je odhodlána chránit své zájmy a zájmy svých podniků i investorů vůči exteritoriálním účinkům sankcí ze strany USA; v této souvislosti vítá rozhodnutí aktivovat „blokační nařízení“, jehož účelem je chránit obchodní zájmy EU v Íránu před dopadem exteritoriálních sankcí USA, a vyzývá Radu, Evropskou komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby přijaly jakákoli další opatření, která budou považovat za nezbytná pro zajištění plánu JCPOA;

52.  je znepokojen bezpečnostní a obchodní politikou USA ve východní a jihovýchodní Asii a mimo jiné i politickým vakuem, které vzniklo po odstoupení USA od transpacifického partnerství; zdůrazňuje význam konstruktivní účasti EU ve východní a jihovýchodní Asii a oblasti Tichomoří a vítá v této souvislosti aktivní obchodní politiku EU v uvedené části světa a iniciativy EU týkající se bezpečnosti, zejména v podobě uvedené v závěrech Rady o posílení bezpečnostní spolupráce EU v Asii a s Asií, mj. v zájmu politické a hospodářské rovnováhy;

53.  vítá zahájení nového kola dialogů na vysoké úrovni se Severní Koreou (KLDR) a nedávný summit, který proběhl v Singapuru dne 12. června 2018, a připomíná, že tyto rozhovory, jejichž hmatatelné a prokazatelné výsledky se teprve musí projevit, by měly usilovat o mírové urovnání napětí, a tím i o posílení regionálního a světového míru, bezpečnosti a stability; zdůrazňuje, že současně musí mezinárodní společenství včetně EU a USA nadále vyvíjet na KLDR tlak, dokud se prostřednictvím Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) věrohodně nedenuklearizuje a neumožní Přípravné komisi pro Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) a MAAE tuto denuklearizaci zdokumentovat; vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným pokrokem KLDR v otázce denuklearizace, který dne 24. srpna 2018 vedl prezidenta Trumpa k odvolání plánovaných rozhovorů v KLDR, jichž se měl zúčastnit ministr zahraničí Mike Pompeo;

54.  připomíná USA, že dosud smlouvu CTBT neratifikovaly, ačkoli jsou státem uvedeným v příloze II, jehož podpis je nezbytný pro vstup této smlouvy v platnost; opakuje výzvu pronesenou vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise, v níž naléhavě žádá světové představitele k ratifikaci této smlouvy; vybízí USA, aby smlouvu CTBT ratifikovaly co nejdříve, a aby podpořily komisi CTBTO tím, že přimějí zbývající státy uvedené v příloze II k ratifikaci uvedené smlouvy;

55.  trvá na dodržování mezinárodního námořního práva, a to i v oblasti Jihočínského moře; v této souvislosti vybízí USA k ratifikaci Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS);

56.  vyzývá k prohloubení spolupráce EU a USA při hledání mírového řešení regionálních konfliktů a zástupné války v Sýrii, neboť chybí-li společná strategie, podkopává to mírové řešení sporů, a žádá všechny zúčastněné strany a regionální aktéry zapojené do konfliktu, aby se zdrželi násilí a jakýchkoli dalších kroků, jež by mohly stávající situaci zhoršit; v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254 opětovně zdůrazňuje nadřazenost ženevského procesu vedeného OSN, v jehož rámci jednají strany konfliktu za podpory hlavních mezinárodních a regionálních aktérů, při řešení syrského konfliktu; žádá, aby byly v plném rozsahu plněny a dodržovány rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které porušují země účastnící se jednání v Astaně; vyzývá k vyvinutí společného úsilí o zaručení plného přístupu osob v nouzi k humanitární pomoci a k provedení nezávislého, nestranného, důkladného a důvěryhodného vyšetřování a stíhání odpovědných osob; vyzývá rovněž k podpoře, kromě jiného, úsilí mezinárodního nestranného a nezávislého mechanismu (IIIM) o vyšetření zločinů podle mezinárodního práva, které byly v Syrské arabské republice spáchány od března 2012;

57.  připomíná, že EU podporuje obnovení smysluplného mírového procesu na Blízkém východě, který povede k dvoustátnímu řešení na základě hranic z roku 1967 v podobě nezávislého, demokratického a životaschopného palestinského státu existujícího po boku bezpečného Státu Izrael a dalších jeho sousedů, a trvá na tom, že musí být zabráněno veškerým krokům, které by vedly k oslabení těchto snah; vyjadřuje v této souvislosti hluboké politování nad jednostranným rozhodnutím vlády USA přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a formálně uznat toto město za hlavní město Izraele; zdůrazňuje, že součástí konečné mírové dohody mezi Izraelci a Palestinci musí být řešení otázky Jeruzaléma; zdůrazňuje, že společný plán by měl být posílen a že je zapotřebí, aby USA koordinovaly své mírové úsilí na Blízkém východě se svými evropskými partnery;

58.  pochvalně zmiňuje agenturu UNRWA a její oddané zaměstnance za jejich pozoruhodnou a nepostradatelnou humanitární a rozvojovou činnost pro palestinské uprchlíky (na Západním břehu včetně východního Jeruzalému, v Pásmu Gazy, v Jordánsku, Libanonu a v Sýrii), která má zásadní význam pro bezpečnost a stabilitu tohoto regionu; vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím vlády Spojených států snížit finanční prostředky pro tuto agenturu a žádá ji, aby své rozhodnutí přehodnotila; zdůrazňuje, že Evropský parlament a Evropská unie poskytují agentuře soustavnou podporu, a nabádá členské státy EU, aby jí poskytly další finanční prostředky tak, aby se v dlouhodobém horizontu podařilo zaručit udržitelnost jejích činností;

59.  vybízí k další globální spolupráci v rámci programů EU a USA na podporu demokracie, svobody sdělovacích prostředků, svobodných a spravedlivých voleb a ochrany lidských práv, včetně práv uprchlíků a migrantů, žen a rasových a náboženských menšin; vyzdvihuje význam hodnot řádné správy věcí veřejných, odpovědnosti, transparentnosti a právního státu, jež jsou oporou ochrany lidských práv; připomíná, že EU se rozhodně a zásadně staví proti trestu smrti a podporuje všeobecné moratorium na tento trest za účelem jeho zrušení na celém světě; zdůrazňuje, že je zapotřebí spolupracovat při předcházení krizím a upevňování míru, jakož i při reakci na humanitární krize;

60.  připomíná, že EU a USA mají společné zájmy v Africe, kde musí oba celky na místní, regionální a nadnárodní úrovni koordinovat a zintenzivnit svou podporu ve prospěch řádné správy věcí veřejných, demokracie, lidských práv, udržitelného společenského rozvoje, ochrany životního prostředí, řízení migrace, správy ekonomických záležitostí a v zájmu řešení bezpečnostních otázek, jakož i za účelem smírného řešení regionálních konfliktů a potírání korupce, nezákonných finančních převodů, násilí a terorismu; domnívá se, že lepší koordinace mezi EU a USA, a to i prostřednictvím posíleného politického dialogu a vytváření společných strategií pro Afriku, a současně náležité zohlednění názorů regionálních organizací a subregionálních skupin by vedly k větší efektivnosti přijímaných opatření a rovněž k účinnějšímu využívání zdrojů;

61.  zdůrazňuje význam společných politických, hospodářských a bezpečnostních zájmů EU a USA v souvislosti s hospodářskou politikou zemí, jako je Čína a Rusko, a připomíná, že společné úsilí, mj. i na půdě WTO, by přispělo k řešení otázek, jako je stávající nerovnováha v celosvětovém obchodu a situace na Ukrajině; vyzývá administrativu USA, aby upustila od dalšího blokování jmenování soudců do Odvolacího orgánu WTO; zdůrazňuje potřebu užší spolupráce v otázce čínské strategie „Jeden pás, jedna cesta“ (OBOR), včetně prohlubování spolupráce v tomto ohledu mezi EU a Čtyřčlennou skupinou pro bezpečnostní dialog (QUAD), do níž patří USA, Indie, Japonsko a Austrálie;

62.  poukazuje na to, že je zapotřebí efektivnější spolupráce v rámci politiky pro arktickou oblast, zejména ve vztahu k Arktické radě, neboť s klimatickou změnou se mohou otevřít nové plavební trasy a může být k dispozici více přírodních zdrojů;

63.  trvá na tom, že migrace je celosvětovým jevem, a měla by tudíž být řešena skrze spolupráci, partnerství, ochranu lidských práv a bezpečnostní opatření, ale také řízením migračních tras a dodržováním globálního přístupu na úrovni OSN na základě respektování mezinárodního práva, zejména Ženevské úmluvy z roku 1951 a protokolu k této úmluvě z roku 1967; vítá úsilí doposud vynaložené na půdě OSN za účelem vytvoření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, stejně jako globálního paktu o uprchlících, a lituje rozhodnutí USA z prosince 2017 již se rozhovorů o těchto návrzích neúčastnit; žádá přijetí společné politiky pro boj proti základním příčinám migrace;

64.  přimlouvá se za posílení spolupráce EU a USA v oblasti energetiky, mimo jiné i pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, přičemž by tato spolupráce měla vycházet z rámce vymezeného Radou pro energetiku EU-USA; z tohoto důvodu opětovně žádá, aby k setkávání docházelo i nadále; vyzývá k dalšímu prohloubení spolupráce v oblasti energetického výzkumu a nových technologií, jakož i k užší spolupráci za účelem ochrany energetické infrastruktury před kybernetickými útoky; trvá na nutnosti spolupracovat na bezpečnosti dodávek energie a zdůrazňuje, že je zapotřebí vyjasnit další roli Ukrajiny jako tranzitní země;

65.  zdůrazňuje své znepokojení nad projektem Nord Stream 2 a jeho potenciálně rozdělujícím vlivem na energetickou bezpečnost a solidaritu členských států a vítá podporu USA ve prospěch zajišťování energetické bezpečnosti v Evropě;

66.  vyjadřuje politování nad odstoupením USA od Pařížské dohody, avšak oceňuje nepolevující úsilí jednotlivců, společností, měst a států USA, jež stále usilují o plnění této dohody a bojují proti změně klimatu, a zdůrazňuje nutnost další spolupráce EU s těmito aktéry; bere na vědomí, že změna klimatu již není součástí národní bezpečnostní strategie USA; opětovně stvrzuje závazek EU k plnění Pařížské dohody a Agendy 2030 přijaté OSN a zdůrazňuje, že je zapotřebí tyto závazky provést v zájmu zajištění bezpečnosti a rozvoje udržitelnějšího hospodářství a společnosti; připomíná, že posun směrem k ekologickému hospodářství s sebou přináší řadu příležitostí pro vznik nových pracovních míst a hospodářský růst;

67.  vybízí k další spolupráci na poli inovací, vědy a technologií a vyzývá k obnovení dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a USA;

Obrana obchodního řádu založeného na pravidlech v obtížné době

68.  bere na vědomí, že USA byly největším trhem pro vývoz z EU a druhým největším zdrojem dovozu do EU v roce 2017; konstatuje, že existují rozdíly v obchodních schodcích a přebytcích mezi EU a USA, pokud jde o obchod se zbožím, obchod se službami, digitální obchod a přímé zahraniční investice; zdůrazňuje, že obchodní a investiční vztahy mezi EU a Spojenými státy – které jsou nejrozsáhlejšími na světě a jež byly vždy založeny na sdílených hodnotách – jsou jednou z nejvýznamnějších hnacích sil globálního ekonomického růstu, obchodu a prosperity; dále konstatuje, že EU má s USA obchodní přebytek ve výši 147 miliard USD; konstatuje, že podniky EU zaměstnávají v USA 4,3 milionu pracovníků;

69.  zdůrazňuje, že EU a USA jsou dva klíčoví aktéři v globalizovaném světě, který se vyvíjí nebývalou rychlostí a intenzitou, a vzhledem ke společným výzvám mají EU i USA společný zájem na spolupráci a koordinaci v otázkách obchodní politiky s cílem utvářet budoucí systém multilaterálního obchodu a celosvětové normy;

70.  poukazuje na ústřední úlohu, kterou hraje WTO v rámci mnohostranného systému, jakožto nejlepší možnost pro zaručení otevřeného a spravedlivého systému založeného na daných pravidlech, který bere ohled na velké množství různých zájmů svých členů a udržuje mezi nimi rovnováhu; opět vyjadřuje svou podporu dalšímu posilování mnohostranného obchodního systému; podporuje práci Komise, co se týče další spolupráce s USA na pozitivní společné reakci na současné institucionální a systémové výzvy;

71.  zdůrazňuje úlohu, kterou plní WTO při urovnávání obchodních sporů; vyzývá všechny členy WTO, aby zabezpečili řádné fungování systému WTO pro urovnávání sporů; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad zablokováním nových kandidátů k obsazení pracovních míst v Odvolacím orgánu ze strany USA, což ohrožuje samotné fungování systému WTO pro urovnávání sporů; vyzývá Komisi a všechny členy WTO, aby prozkoumali způsob, jak překonat tuto patovou situaci ohledně obnovy složení Odvolacího orgánu WTO, v případě nezbytnosti pomocí reformy systému pro urovnávání sporů; domnívá se, že cílem těchto reforem by mohla být co nejvyšší úroveň účinnosti a nezávislosti systému, a zároveň zachování souladu s hodnotami a obecným přístupem, který EU neustále prosazovala od vytvoření WTO, zejména podporou volného a spravedlivého obchodu na celosvětovém základě podle zásad právního státu a povinnosti všech členů WTO plnit veškeré závazky v rámci WTO;

72.  vyjadřuje politování nad tím, že na jedenáctém zasedání konference ministrů WTO (MC11) nebylo dosaženo dostatečných výsledků, zároveň však vítá podepsání společného prohlášení o odstranění nespravedlivých a protekcionistických praktik narušujících trh USA, EU a Japonska, což bylo rovněž zdůrazněno v prohlášení skupiny G20 v červenci 2017; požaduje další spolupráci s USA a Japonskem v tomto ohledu s cílem řešit nekalé obchodní praktiky, jako je např. diskriminace, omezení přístupu na trh, dumping a dotace;

73.  vyzývá Komisi, aby vytvořila pracovní plán s USA a dalšími členy WTO pro odstranění podpor narušujících hospodářskou soutěž v odvětví bavlny a odvětví rybolovu (zejména pokud jde o nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov); vyzývá ke spolupráci při prosazování mnohostranné agendy o nových otázkách, jako je např. elektronický obchod, digitální obchod včetně digitálního rozvoje, usnadnění investic, obchod a životní prostředí a obchod a rovnost žen a mužů, a také při prosazování specifických politik k usnadnění zapojení mikropodniků a malých a středních podniků do světové ekonomiky;

74.  vyzývá EU a USA, aby prosazovaly spolupráci na mezinárodní úrovni s cílem posílit mezinárodní dohody v oblasti zadávání veřejných zakázek, zejména co se týče Dohody o vládních zakázkách;

75.  vyzývá Komisi, aby zahájila dialog se Spojenými státy s cílem obnovit jednání o vícestranné dohodě o environmentálních produktech a o dohodě o obchodu se službami (TISA);

76.  vyzývá EU a USA, aby spojily své prostředky za účelem boje proti nekalým obchodním politikám a praktikám, a aby přitom respektovaly vícestranná pravidla a postup pro urovnávání sporů v rámci WTO a vyvarovaly se jednostranných opatření, neboť ta poškozují jakýkoli globální hodnotový řetězec, v němž podniky EU a USA působí; vyjadřuje proto hluboké politování nad nejistotou v mezinárodním obchodním systému způsobenou tím, že USA využívají nástroje a politická opatření (např. oddíl 232 z roku 1962, oddíl 301 z roku 1974), které byly vytvořeny před založením WTO a jeho systému pro urovnávání sporů; v této souvislosti konstatuje, že rozhodnutí USA uvalit cla na ocel a hliník podle oddílu 232 nemůže být ospravedlněno důvody národní bezpečnosti, a vyzývá USA, aby poskytly EU a dalším spojencům úplnou a trvalou výjimku z těchto opatření; vyzývá Komisi, aby důrazně reagovala, pokud budou tato cla používána jako nástroj k omezení vývozu EU; rovněž zdůrazňuje, že jakékoli sankce, které by USA mohly uplatňovat jako protiopatření vůči evropskému zboží po zveřejnění zprávy Odvolacího orgánu v rámci stížnosti USA vůči EU o opatřeních týkajících se obchodu s velkými civilními letadly, by nebyly oprávněné, neboť 204 stížností z celkových 218 přednesených Spojenými státy bylo zamítnuto organizací WTO a stále se očekává další zpráva související s tímto případem proti nezákonným subvencím USA;

77.  bere na vědomí pokračující bilaterální spolupráci mezi EU a USA v rozsáhlé škále regulačních otázek, o čemž svědčí nedávno uzavřená dvoustranná dohoda mezi EU a USA o obezřetnostních pravidlech týkajících se pojištění a zajištění nebo dohoda o vzájemném uznávání inspekcí prováděných výrobci léčivých přípravků; vyzývá Komisi a Radu, aby v plné míře respektovaly úlohu Evropského parlamentu v rámci tohoto procesu;

78.  zdůrazňuje klíčový význam duševního vlastnictví pro hospodářství EU a USA; vyzývá obě strany, aby na obou stranách Atlantiku podpořily výzkum a inovace, udržovaly vysokou úroveň ochrany duševního vlastnictví a zajistily, aby ti, kteří vytvářejí vysoce kvalitní inovativní produkty, v této činnosti mohli nadále pokračovat;

79.  vyzývá EU a USA ke zlepšení přístupu na trh pro malé a střední podniky vyvážející do USA a do EU prostřednictvím zvýšení transparentnosti pro stávající předpisy a otevíráním trhu na obou stranách Atlantiku, například prostřednictvím portálu pro malé a střední podniky;

80.  zdůrazňuje význam trhu USA pro malé a střední podniky v EU; vyzývá EU a USA, aby se zabývaly neúměrným dopadem cel, necelních překážek a technických překážek na malé a střední podniky na obou stranách Atlantiku, což zahrnuje nejen snížení cel, ale také zjednodušení celních postupů a potenciálně i nové mechanismy, které by malým a středním podnikům pomáhaly vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy týkající se nákupu a prodeje na trzích EU a USA;

81.  vyzývá EU a USA, aby v rámci své dvoustranné spolupráce upustily od vzájemné daňové soutěže, neboť to povede pouze ke snížení investic v obou ekonomikách;

82.  vyzývá EU a USA, aby se dohodly na společném rámci pro digitální obchod, který respektuje stávající právní rámce a dohody obou stran a právní předpisy týkající se ochrany údajů a soukromí, což je mimořádně důležité v odvětví služeb; zdůrazňuje v této souvislosti, že EU a USA by měly spolupracovat s cílem povzbudit třetí země k přijetí vysokých standardů na ochranu údajů;

83.  vyzývá EU a USA, aby zvýšily spolupráci v oblasti změny klimatu; vyzývá EU a USA, aby využily současných i budoucích obchodních jednání na všech úrovních s cílem zajistit uplatňování mezinárodně dohodnutých norem, jako je Pařížská dohoda, na podporu obchodu s ekologicky nezávadným zbožím, včetně technologií, jakož i k zajištění globálního energetického přechodu s jasnou a koordinovanou mezinárodní obchodní agendou v zájmu ochrany životního prostředí a vytvoření příležitostí pro tvorbu pracovních míst a růst;

84.  vyjadřuje přesvědčení, že případnou novou dohodu o obchodních a investičních vztazích mezi EU a USA není možné sjednat pod tlakem ani pod pohrůžkou a že pouze široká, ambiciózní, vyvážená a komplexní dohoda týkající se všech obchodních oblastí by byla v zájmu EU; konstatuje v této souvislosti, že by mohlo být výhodné vytvoření možného konkrétní a trvalého regulačního a konzultačního mechanismu spolupráce; vyzývá Komisi, aby obnovila jednání s USA na základě současných okolností;

85.  zdůrazňuje, že obchodní toky ve stále větší míře vyžadují nové, rychlejší a bezpečnější způsoby pohybu zboží a služeb přes hranice; vyzývá EU a USA jakožto klíčové obchodní partnery, aby spolupracovaly na řešeních týkajících se digitálních technologií spojených s obchodem s cílem usnadnit obchod;

86.  připomíná význam stávajícího dialogu mezi EU a USA a spolupráce v oblasti vědy a techniky; uznává, že úloha EU a USA v úsilích v oblasti výzkumu a inovací je klíčovou hybnou silou znalostí a hospodářského růstu, a podporuje pokračování a rozšíření dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a USA i po roce 2018 s cílem podporovat výzkum, inovace, nové vznikající technologie, jakož i ochranu práv duševního vlastnictví, a tak vytvořit větší počet kvalitnějších pracovních míst, udržitelný obchod a růst podporující začlenění;

87.  sdílí znepokojení USA nad celosvětovou nadměrnou produkcí oceli; zároveň lituje skutečnosti, že jednostranná opatření, která nejsou v souladu s pravidly WTO, pouze naruší integritu obchodního řádu založeného na pravidlech; zdůrazňuje, že dokonce ani trvalé osvobození EU od cla uvaleného USA nemůže takový postup legalizovat; žádá Komisi, aby spolupracovala s USA na prohloubení úsilí v boji proti nadměrné produkci oceli v rámci globálního fóra G20 s cílem prozkoumat obrovský potenciál mnohostranných opatření; znovu opakuje své přesvědčení, že společná a koordinovaná opatření v rámci systémů obchodování založených na pravidlech jsou nejlepším způsobem řešení těchto globálních problémů;

88.  znovu potvrzuje, že je důležité, aby se EU a USA koordinovaným a konstruktivním způsobem zabývaly nezbytnou modernizací WTO s cílem učinit ji účinnější, transparentnější a odpovědnější a aby dále zajistily, aby byl během vytváření mezinárodních obchodních pravidel a politik patřičně začleněn rozměr genderových otázek a sociální, environmentální a lidskoprávní rozměr;

89.  zdůrazňuje, že EU podporuje nezkreslenou tržní ekonomiku a otevřený a spravedlivý obchod založený na pravidlech a hodnotách; znovu opakuje, že podporuje strategii Komise v reakci na současnou obchodní politiku USA při dodržování pravidel mnohostranného obchodního systému; požaduje jednotu mezi všemi členskými státy EU a vyzývá Komisi, aby vypracovala společný přístup k řešení této situace; zdůrazňuje, že je přitom důležité zachovat jednotu členských států EU, neboť sdílené kroky EU v rámci společné obchodní politiky a celní unie EU na mezinárodní úrovni, jakož i na dvoustranné úrovni s USA, se ukázaly být mnohem účinnější než jakákoli iniciativa převzatá jednotlivými členskými státy; znovu zdůrazňuje, že EU je připravena spolupracovat s USA na obchodních otázkách společného zájmu v rámci pravidel mnohostranného obchodního systému;

90.  lituje rozhodnutí prezidenta Trumpa, na jehož základě USA odstoupily od plánu JCPOA, a dopadu, jaký toto rozhodnutí bude mít na evropské společnosti podnikající v Íránu; podporuje veškeré úsilí EU, jehož cílem je chránit zájmy společností z EU, které investují v Íránu, zejména rozhodnutí Komise aktivovat blokační předpis, což dokazuje odhodlání EU plnit plán JCPOA; domnívá se, že stejný předpis by mohl být použit, kdykoli je to vhodné;

91.  vyzývá EU a USA, aby posílily spolupráci a úsilí za účelem zavádění a rozšiřování systémů náležité péče pro podniky za účelem posílení ochrany lidských práv na mezinárodní úrovni, mimo jiné v oblasti obchodu s nerostnými surovinami a kovy pocházejícími z oblastí postižených konflikty;

92.  vyjadřuje politování nad neúčastí USA v úsilí o ochranu životního prostředí; lituje v tomto ohledu rozhodnutí prezidenta Trumpa zrušit omezení dovozu sloních loveckých trofejí z určitých afrických zemí, včetně Zimbabwe a Zambie, neboť USA jsou největším dovozcem těchto trofejí;

93.  vyzývá EU a USA, aby nadále udržovaly a posilovaly transatlantickou parlamentní spolupráci, která by měla vést k hlubšímu a širšímu politickému rámci s cílem zlepšit obchodní a investiční vazby mezi EU a USA;

94.  vyjadřuje znepokojení nad tím, pokud by USA a Čína dosáhly dohody, jež by nebyla plně slučitelná s WTO a mohla by i ohrožovat naše zájmy a rovněž zatížit transatlantické hospodářské vztahy; trvá proto na tom, že je nutné s hlavními hospodářskými partnery, s nimiž máme na celosvětové úrovni společné zájmy, uzavřít dohodu s širším globálním rozměrem.

o
o   o

95.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, ESVČ, Komisi, vládám a parlamentům členských států a přistupujících a kandidátských zemí, prezidentovi USA a Senátu a Sněmovně reprezentantů USA.

(1) Úř. věst. L 309, 29.11.1996, s. 1.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0068.
(3) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 226.
(4) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 198.
(5) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 124.
(6) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 120.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0435.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0493.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0492.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0042.


Stav vzájemných vztahů EU s Čínou
PDF 224kWORD 79k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2018 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou (2017/2274(INI))
P8_TA(2018)0343A8-0252/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na navázání diplomatických vztahů mezi EU a Čínou dne 6. května 1975,

–  s ohledem na strategické partnerství EU a Číny zahájené v roce 2003,

–  s ohledem na základní právní rámec pro vztahy s Čínou, zejména na dohodu o obchodu a hospodářské spolupráci mezi EHS a Čínou(1), podepsanou v květnu 1985, která se vztahuje na hospodářské a obchodní vztahy a na program spolupráce mezi EU a Čínou,

–  s ohledem na strategickou agendu pro spolupráci mezi EU a Čínou do roku 2020, která byla sjednána dne 21. listopadu 2013,

–  s ohledem na strukturovaný politický dialog mezi EU a Čínou, jenž byl oficiálně zahájen v roce 1994, a na strategický dialog na vysoké úrovni o strategických otázkách a otázkách zahraniční politiky, jenž byl zahájen v roce 2010, zejména na 5. a 7. strategický evropsko-čínský dialog na vysoké úrovni, který se konal v Pekingu ve dnech 6. května 2015 a 19. dubna 2017,

–  s ohledem na jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci, která započala v roce 2007,

–  s ohledem na jednání o dvoustranné dohodě o investicích, která byla zahájena v lednu 2014,

–  s ohledem na 19. summit EU a Číny, který se konal v Bruselu ve dnech 1. a 2. června 2017,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 22. června 2016 nazvané „Prvky nové strategie EU vůči Číně“ (JOIN(2016)0030),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. července 2016 o strategii EU vůči Číně,

–  s ohledem na společnou zprávu Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 24. dubna 2018 nazvanou „Zvláštní administrativní oblast Hongkong: výroční zpráva za rok 2017“,

–  s ohledem na pokyny Rady ze dne 15. června 2012 k zahraniční a bezpečností politice EU ve východní Asii,

–  s ohledem na přijetí nového zákona o národní bezpečnosti stálým výborem Všečínského shromáždění lidových zástupců dne 1. července 2015,

–  s ohledem na bílou knihu o čínské vojenské strategii ze dne 26. května 2015,

–  s ohledem na dialog mezi EU a Čínou o lidských právech, jenž byl zahájen v roce 1995, a na jeho 35. kolo, které se konalo v Bruselu ve dnech 22. a 23. června 2017,

–  s ohledem na více než 60 odvětvových dialogů mezi EU a Čínou,

–  s ohledem na evropsko-čínský mezilidský dialog na vysoké úrovni zahájený v únoru 2012, který pojímá všechny společné iniciativy EU a Číny v této oblasti,

–  s ohledem na dohodu o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Čínou, která vstoupila v platnost v roce 2000(2), a na dohodu o vědeckotechnickém partnerství podepsanou dne 20. května 2009,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Pařížskou dohodu, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016,

–  s ohledem na dialog o energetice mezi Evropským společenstvím a Čínou,

–  s ohledem na evropsko-čínské kulaté stoly,

–  s ohledem na 19. celostátní sjezd Komunistické strany Číny, jenž se konal ve dnech 18. – 24. listopadu 2017,

–  s ohledem na zákon o dani na ochranu životního prostředí, který v prosinci 2016 schválil Národní lidový kongres a který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2018,

–  s ohledem na to, že Mezinárodní organizace pro migraci uvádí, že na vnitrostátní i mezinárodní migrační toky mají vliv faktory životního prostředí, jelikož lidé opouštějí místa s drsnými nebo zhoršujícími se podmínkami, které jsou důsledkem rychlejší změny klimatu(3),

–  s ohledem na rok cestovního ruchu EU-Čína 2018, který byl zahájen dne 19. ledna 2018 v Benátkách,

–  s ohledem na zprávu Klubu zahraničních dopisovatelů v Číně o pracovních podmínkách, která byla vydána dne 30. ledna 2018 pod názvem „Přístup odepřen – sledování, obtěžování a zastrašování aneb zhoršování podmínek pro podávání zpráv v Číně“ (Access Denied – Surveillance, harassment and intimidation as reporting conditions in China deteriorate),

–  s ohledem na prohlášení EU - bod 4 s názvem „Situace v oblasti lidských práv, která vyžaduje pozornost Rady“, vydané na 37. zasedání Rady OSN pro lidská práva dne 13. března 2018,

–  s ohledem na 41. meziparlamentní setkání EU a Číny, které se uskutečnilo v květnu 2018 v Pekingu,

–  s ohledem na svá usnesení o Číně, zejména na usnesení ze dne 2. února 2012 o zahraniční politice EU ve vztahu k zemím BRIC a dalším vznikajícím velmocím: cíle a strategie(4), ze dne 23. května 2012 o EU a Číně: nevyvážený obchod?(5), ze dne 14. března 2013 o jaderné hrozbě a lidských právech v Korejské lidově demokratické republice(6), ze dne 5. února 2014 o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030(7), ze dne 17. dubna 2014 o situaci v Severní Koreji(8), ze dne 21. ledna 2016 o Severní Koreji(9) a ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2006 o vztazích mezi EU a Čínou(11), ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou(12), ze dne 14. března 2013 o vztazích mezi EU a Čínou(13), ze dne 9. října 2013 o jednáních mezi EU a Čínou o dvoustranné investiční dohodě(14) a o obchodních vztazích mezi EU a Tchaj-wanem(15), ze dne 16. prosince 2015 o vztazích mezi EU a Čínou(16) a s ohledem na své doporučení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se Hongkongu 20 let po předání, ze dne 13. prosince 2017(17),

–  s ohledem na svá usnesení o lidských právech ze dne 27. října 2011 o Tibetu, zejména o sebeobětování mnišek a mnichů(18), ze dne 14. června 2012 o situaci v oblasti lidských práv v Tibetu(19), ze dne 12. prosince 2013 o nedobrovolném odebírání orgánů v Číně(20), ze dne 15. prosince 2016 o případech tibetské buddhistické akademie ve městě Larung Gar a Ilhama Tohtiho(21), ze dne 16. března 2017 o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2017(22), ze dne 6. července 2017 o případech nositelů Nobelovy ceny Liou Siao-poa a Li Ming-č´e(23) a ze dne 18. ledna 2018 o případech aktivistů v oblasti lidských práv: Wu Gan, Xie Yang, Lee Ming-che, Taši Wangčuk a tibetský mnich Čhökji(24),

–  s ohledem na zbrojní embargo, které EU zavedla po tvrdém zákroku na náměstí Tchien-an-men v červnu 1989 a které podpořil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2006 k výroční zprávě Rady určené Evropskému parlamentu o hlavních aspektech a základních směrech SZBP(25),

–  s ohledem na devět kol rozhovorů z let 2002 až 2010 mezi vysokými zástupci čínské vlády a dalajlamou, na čínskou bílou knihu o Tibetu nazvanou „Rozvoj Tibetu je určován historickou nutností“, kterou zveřejnil Úřad pro informace Státní rady Čínské lidové republiky dne 15. dubna 2015, a na memorandum o skutečné autonomii z roku 2008 a na sdělení ke skutečné autonomii z roku 2009, které zveřejnili zástupci 14. dalajlamy,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0252/2018),

A.  vzhledem k tomu, že 19. summit EU a Číny v roce 2017 prohloubil bilaterální strategické partnerství, což má celosvětový dopad, a zdůraznil sdílené závazky k řešení celosvětových problémů, společných bezpečnostních hrozeb a prosazování multilateralismu; vzhledem k tomu, že konstruktivní spolupráce by mohla být vzájemně prospěšná v řadě oblastí, včetně mezinárodních fór, jako je OSN a skupina G20; vzhledem k tomu, že EU a Čína potvrdily svůj záměr zintenzivnit spolupráci při provádění Pařížské dohody z roku 2015 v boji proti změně klimatu, při omezování fosilních paliv, podpoře čisté energie a snižování znečištění; vzhledem k tomu, že je potřeba další spolupráce a koordinace mezi oběma stranami v tomto odvětví, a to včetně oblasti výzkumu a výměny osvědčených postupů; vzhledem k tomu, že Čína přijala systém obchodování s emisemi uhlíku, který je založen na systému EU ETS; vzhledem k tomu, že EU má vizi multilaterální správy, jejíž uspořádání je založeno na pravidlech a na všeobecných hodnotách, jako je demokracie, lidská práva, právní stát, transparentnost a odpovědnost; vzhledem k tomu, že za současné geopolitické situace je důležitější než kdy jindy podporovat multilateralismus a systém založený na pravidlech; vzhledem k tomu, že EU očekává, že její vztahy s Čínou budou vzájemně prospěšné z politického i hospodářského hlediska; vzhledem k tomu, že EU rovněž očekává, že Čína převezme odpovědnost odpovídající jejímu globálnímu dopadu a podpoří mezinárodní pořádek založený na pravidlech, jenž je přínosný i pro ni;

B.  vzhledem k tomu, že spolupráce mezi EU a Čínou v oblasti zahraniční politiky, bezpečnosti a obrany a v boji proti terorismu je nesmírně významná; vzhledem k tomu, že spolupráce mezi oběma stranami byla klíčová pro zajištění dohody s Íránem o jeho jaderném programu; vzhledem k tomu, že postoj Číny plnil klíčovou úlohu při vytváření prostoru pro jednání při severokorejské krizi;

C.  vzhledem k tomu, že čínské vedení postupně a systematicky zvyšuje úsilí o převedení svého ekonomického významu do formy politického vlivu, a to zejména prostřednictvím strategických investic do infrastruktury a nových dopravních spojení, jakož i strategickými komunikačními činnostmi zaměřenými na ovlivňování evropských politických a ekonomických činitelů, sdělovacích prostředků, univerzit a akademických nakladatelů a širší veřejnosti s cílem formovat vnímání Číny a budovat pozitivní obraz země, čehož se snaží dosáhnout vytvářením „sítí“ sympatizujících Evropanů napříč společnostmi, a vzhledem k tomu, že tato skutečnost je většinou v Evropě ignorována; vzhledem k tomu, že dohled Číny nad velkým počtem studentů z pevninské Číny, kteří nyní studují v celé Evropě, je důvodem pro znepokojení, a stejně tak znepokojivé je i úsilí o kontrolu těch osob v Evropě, které uprchly z Číny;

D.  vzhledem k tomu, že byl v roce 2012 zřízen formát 16+1 mezi Čínou na straně jedné a jedenácti zeměmi střední a východní Evropy a pěti balkánskými zeměmi na straně druhé v důsledku finanční krize a jako součást čínské subregionální diplomacie s cílem vypracovat rozsáhlé infrastrukturní projekty a posílit hospodářskou a obchodní spolupráci; vzhledem k tomu, že plánované čínské investice do těchto zemí jsou značné, ale nikoli tak důležité jako investice EU a zapojení EU; vzhledem k tomu, že evropské země, které se tohoto formátu účastní, by měly uvažovat o posílení pojetí jednotného vystupování EU v jejích vztazích s Čínou;

E.  vzhledem k tomu, že Čína představuje pro potravinové výrobky EU nejrychleji rostoucí trh;

F.  vzhledem k tomu, že čínská iniciativa „Jeden pás, jedna cesta“, včetně politiky Číny v oblasti Arktidy, je nejambicióznější iniciativou v oblasti zahraniční politiky, kterou kdy Čína přijala, a zahrnuje geopolitický a bezpečnostní rozměr, který překračuje uváděnou působnost omezující se na hospodářskou a obchodní politiku; vzhledem k tomu, že tato iniciativa byla v roce 2015 posílena zřízením Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB); vzhledem k tomu, že EU trvá na multilaterální struktuře správy této iniciativy a na jejím nediskriminačním provádění; vzhledem k tomu, že evropská strana chce záruky, že veškeré projekty v rámci této iniciativy týkající se konektivity budou ctít závazky vyplývající z Pařížské dohody, jakož i to, že budou dodržovány jiné mezinárodní normy v oblasti životního prostředí, pracovní a sociální normy a práva původních obyvatel; vzhledem k tomu, že čínské projekty infrastruktury by mohly přinést vládám evropských států vysoké zadlužení vůči čínským státním bankám, které nabízejí úvěry netransparentních podmínek, a jen málo pracovních míst v Evropě; vzhledem k tomu, že infrastrukturní projekty v rámci této iniciativy již byly příčinou toho, že se vlády třetích zemí ocitly ve stavu nadměrného zadlužení; vzhledem k tomu, že lví podíl na všech smlouvách souvisejících s touto iniciativou doposud získaly čínské společnosti; vzhledem k tomu, že Čína používá některé své odvětvové normy v projektech v rámci této iniciativy diskriminačním způsobem; vzhledem k tomu, že projekty v rámci této iniciativy nesmí být udělovány v netransparentním nabídkovém řízení; vzhledem k tonu, že v rámci této iniciativy Čína používá řadu rozličných kanálů; vzhledem k tomu, že 27 velvyslanců členských států EU v Pekingu nedávno sestavilo zprávu, která projekt této iniciativy ostře kritizuje a odsuzuje jej jako nástroj koncipovaný za účelem vytvoření překážek volnému obchodu a zvýhodnění čínských společností; vzhledem k tomu, že tato iniciativa bohužel neobsahuje žádné záruky ohledně lidských práv;

G.  vzhledem k tomu, že se Čína stále více stává po 19. sjezdu strany a po letošním Všečínském shromáždění lidových zástupců silnějším hráčem na poli diplomacie, neboť má již nejméně pět vysoce postavených úředníků, kteří jsou odpovědní za zahraniční politiku země, a podstatně zvýšila rozpočet ministerstva zahraničních věcí; vzhledem k tomu, že nově vytvořená Státní agentura pro mezinárodní rozvojovou spolupráci bude pověřena koordinací rostoucího čínského rozpočtu na zahraniční pomoc;

H.  vzhledem k tomu, že Čína zavedla v 80. letech 20. století omezení na počet funkčních období v reakci na excesy kulturní revoluce; vzhledem k tomu, že Všečínské shromáždění lidových zástupců dne 11. března 2018 hlasovalo téměř jednomyslně ve prospěch zrušení maximální výše dvou po sobě jdoucích období pro výkon funkce prezidenta a viceprezidenta Čínské lidové republiky;

I.  vzhledem k tomu, že nejvyšší čínské vedení pravidelně ve svých oficiálních sděleních zpochybňuje politický systém západních zemí a současně tvrdí, že nezasahuje do vnitřních záležitostí jiných zemí;

J.  vzhledem k tomu, že Všečínské shromáždění lidových zástupců schválilo dne 11. března 2018 zřízení „Státní kontrolní komise“ (National Supervisory Commission) jakožto nového orgánu řízeného stranou, který má za úkol institucionalizovat a rozšířit kontrolu nad všemi čínskými státními úředníky, a začlenilo jej do čínské ústavy jakožto státní subjekt;

K.  vzhledem k tomu, že Státní rada Číny v roce 2014 oznámila podrobné plány na vytvoření systému sociálního kreditu s cílem odměňovat chování, které strana shledá finančně, hospodářsky a sociálně-politicky zodpovědným, a zároveň ukládat sankce při nedodržování vládních politik; vzhledem k tomu, že projekt hodnocení sociálního kreditu bude mít pravděpodobně dopad i na cizince, kteří žijí a pracují v Číně, včetně občanů EU, a ponese s sebou následky pro společnosti EU a další zahraniční společnosti, které zde působí;

L.  vzhledem k tomu, že je zřejmé, že v některých oblastech Číny dojde v důsledku změn teploty a srážek a dalších klimatických extrémů ke zhoršení životních podmínek venkovského obyvatelstva; vzhledem k tomu, že jedním z účinných opatření, jak zmírnit klimaticky podmíněné ohrožení a chudobu, je plánování jeho přesídlení(26);

M.  vzhledem k tomu, že se stav lidských práv v Číně i nadále zhoršuje a že vláda zároveň zvyšuje svůj nátlak na nenásilný disent, svobodu projevu, svobodu vyznání a právní stát; vzhledem k tomu, že aktivisté z řad občanské společnosti a ochránci lidských práv jsou zadržováni, stíháni a odsuzováni na základě vágních obvinění, např. „podvracení státní moci“ nebo „iniciování sporů a vyvolávání potíží“, a často jsou zadržováni v informační izolaci na nezveřejněném místě bez přístupu k lékařské péči nebo právnímu zastoupení; vzhledem k tomu, že zadržení ochránci lidských práv a aktivisté jsou někdy drženi ve „střežených objektech na určeném místě“, což je metoda, která se používá k odříznutí zadržovaných od vnějšího světa, a během této doby údajně často dochází k mučení a fyzickému zneužívání; vzhledem k tomu, že Čína i nadále odepírá lidem právo na svobodu projevu a právo na informace a uvěznila vysoký počet novinářů, bloggerů a nezávislých hlasů; vzhledem k tomu, že EU ve svém strategickém rámci pro lidská práva a demokracii přijímá závazek k tomu, že bude prosazovat lidská práva, demokracii, právní stát „ve všech oblastech své vnější činnosti bez výjimky“ a že „učiní lidská práva těžištěm svých vztahů se všemi třetími zeměmi a také svých strategických partnerství“; vzhledem k tomu, že summity EU a Číny musí být využity k tomu, aby přinesly konkrétní výsledky v oblasti lidských práv, zejména co se týče propuštění uvězněných ochránců lidských práv, právníků a aktivistů;

N.  vzhledem k tomu, že diplomatům EU v minulosti čínské orgány zabránily pozorovat průběh soudních řízení nebo navštívit ochránce lidských práv, což je činnost, která je v souladu se zásadami EU týkajícími se ochránců lidských práv;

O.  vzhledem k tomu, že Čína zřídila mohutnou státní strukturu digitálního dohledu, která zahrnuje vše od policejní kontroly na základě predikce po náhodné shromažďování biometrických údajů v prostředí, kde neplatí žádná práva na soukromí;

P.  vzhledem k tomu, že čínská vláda přijala řadu nových zákonů, zejména zákon o státní bezpečnosti z 1. července 2015, zákon o boji proti terorismu, zákon o kybernetické bezpečnosti a zákon o správě zámořských nevládních organizací (Overseas NGO Management Law, ONGO), jež veřejný aktivismus a pokojnou kritiku označují jako hrozby pro státní bezpečnost, zpřísňují cenzuru, dohled a kontrolu nad jednotlivými osobami a sociálními skupinami a jež odrazují občany od vedení kampaní na podporu lidských práv;

Q.  vzhledem k tomu, že zákon o správě zámořských nevládních organizací, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2017, představuje jednu z největších výzev pro mezinárodních nevládní organizace, protože tento zákon upravuje všechny činnosti v Číně, které jsou financovány těmito mezinárodními nevládními organizacemi, přičemž za provádění tohoto zákona jsou v jednotlivých provinciích odpovědní úředníci pověření bezpečností;

R.  vzhledem k tomu, že nová nařízení o náboženských záležitostech, která vstoupila v platnost dne 1. února 2018, zaujímají restriktivnější postoj vůči náboženským skupinám a činnostem a nutí je k tomu, aby jednaly více v souladu s politikou strany; vzhledem k tomu, že u nových pravidel hrozí, že ohrozí osoby spojené s náboženskými společenstvími, která nemají v zemi právní status, a to tím, že na ně uvalí pokuty při jejich cestování do zahraničí za účelem náboženského vzdělávání v širokém slova smyslu, a dokonce o to vyšší v případě náboženských poutí, za které hrozí pokuty ve výši násobku minimální mzdy; vzhledem k tomu, že náboženská svoboda a svoboda svědomí se ocitla v nejhorší pozici, v jaké se kdy nacházela od počátku hospodářských reforem a otevřenější politiky Číny koncem 70. let 20. století; vzhledem k tomu, že náboženské komunity čelí v Číně stále větší represi, přičemž pokud jde o křesťany v tajných i státem schválených církvích, dochází k pronásledování a zadržování věřících, boření kostelů a zákrokům proti shromážděním křesťanů;

S.  vzhledem k tomu, že situace v provincii Sin-ťiang, kde žije 10 milionů ujgurských muslimů a etnických Kazachů, se rychle zhoršuje, a to zejména od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci, neboť nejvyšší priorita byla přiřazena absolutní kontrole nad touto provincií, a to jak kvůli pravidelným teroristickým útokům Ujgurů v této provincii či s touto provincií údajně spojeným, tak kvůli strategickému místu Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v rámci iniciativy „Jeden pás, jedna stezka“; vzhledem k tomu, že byl zaveden program mimosoudního zadržení, v jehož rámci jsou zadržovány desítky tisíc osob, které jsou nuceny podrobovat se politické „převýchově“, a že jsou vytvářeny sofistikované sítě invazivního digitálního dohledu, včetně technologií rozpoznávání obličeje a shromažďování údajů, masového nasazování policie a přísných omezení praktikování náboženství a ujgurského jazyka a zvyklostí;

T.  vzhledem k tomu, že se situace v Tibetu navzdory hospodářskému růstu a rozvoji infrastruktury během posledních několika let zhoršila, neboť čínská vláda omezila široké spektrum lidských práv pod záminkou zajišťování bezpečnosti a stability a angažuje se v neustávajících útocích na tibetskou identitu a kulturu; vzhledem k tomu, že byla v několika uplynulých letech posílena opatření v oblasti dohledu a kontroly a častěji též docházelo ke svévolným zadržením, k mučení a fyzickému zneužívání; vzhledem k tomu, že čínská vláda vytvořila v Tibetu prostředí, v němž není státní moc nijak omezována, vše prostupuje atmosféra strachu a každý aspekt veřejného a soukromého života je silně kontrolován a regulován; vzhledem k tomu, že v Tibetu je možné, aby bylo veškeré jednání spočívající v nenásilném odporu nebo kritice státních politik týkající se národnostních nebo náboženských menšin považováno za „separatistické“, a tudíž za trestně stíhatelné; vzhledem k tomu, že vstup cizinců, včetně občanů EU, na území Tibetské autonomní oblasti je dnes omezován více než kdy dříve, a to zejména pokud jde o novináře, diplomaty a dalších nezávislé pozorovatele, přičemž největší omezení se týkají občanů EU tibetského původu; vzhledem k tomu, že za posledních několik let nebylo dosaženo žádného pokroku v řešení tibetské krize, jelikož poslední kolo mírových rozhovorů se konalo v roce 2010; vzhledem k tomu, že zhoršení humanitární situace v Tibetu vedlo ke zvýšení počtu případů sebeupálení, přičemž od roku 2009 došlo celkem ke 156 takovýmto případům;

U.  vzhledem k tomu, že státní rada Čínské lidové republiky vydala dne 10. června 2014 bílou knihu o praktickém uplatňování politiky „jedna země, dva systémy“ v Hongkongu, v níž zdůraznila, že autonomie zvláštní administrativní oblasti Hongkong v konečném důsledku podléhá povolení centrální vlády ČLR; vzhledem k tomu, že obyvatelé Hongkongu byli v minulých letech svědky masových demonstrací za demokracii, svobodu sdělovacích prostředků a plné provádění základního zákona; vzhledem k tomu, že tradiční otevřená společnost v Hongkongu připravila cestu pro rozvoj skutečné a nezávislé občanské společnosti, která se aktivně a konstruktivně účastní veřejného života v ZAO;

V.  vzhledem k tomu, že zcela odlišný politický vývoj ČLR a Tchaj-wanu, kdy je na jedné straně rozvíjen autoritářský a nacionalistický režim založený na vládě jedné strany a systém pluralitní demokracie na straně druhé, zvyšuje riziko vyhrocení vzájemných vztahů; vzhledem k tomu, že EU se řídí politikou „jedné Číny“, pokud jde o Tchaj-wan, a podporuje zásadu „jedna země, dva systémy“, pokud jde o Hongkong;

W.  vzhledem k tomu, že se po třech letech rozhovorů Čína a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v srpnu 2017 dohodly na rámci o délce jedné strany coby základu pro budoucí diskuse o kodexu chování všech stran v Jihočínském moři; vzhledem k tomu, že na Spratlyových ostrovech bylo sporné dobývání pevniny z moře již z velké části dokončeno, ale že k obdobnému procesu i nadále docházelo v uplynulém roce na severněji položených Paracelských ostrovech;

X.  vzhledem k tomu, že se Čína rovněž stává aktivnějším a významnějším vnějším aktérem na Blízkém východě kvůli svým zjevným hospodářským, bezpečnostním a geopolitickým zájmům;

Y.  vzhledem k tomu, že Čína poskytuje stále více oficiální rozvojové pomoci a prosazuje se jako jeden z hlavních aktérů rozvojové politiky, který poskytuje potřebný impulz pro rozvojovou politiku, ale současně vyvstávají obavy ohledně místní odpovědnosti za projekty;

Z.  vzhledem k tomu, že se značně zvyšují čínská přítomnost a investice v Africe a tato skutečnost vede k těžbě přírodních zdrojů často bez konzultace s místními obyvateli;

1.  opětovně zdůrazňuje, že komplexní strategické partnerství EU a Číny je pro EU jedním z nejdůležitějších partnerství a že se stále ještě nabízí mnohem více možností, jak toto partnerství prohloubit a posílit další spolupráci na mezinárodní scéně; zdůrazňuje význam posílení spolupráce a koordinace v oblasti globální správy a mezinárodních institucí, zejména na úrovni OSN a skupiny G20; zdůrazňuje, že ve složitém, globalizovaném a multipolárním světě, v němž se Čína stává významným hospodářským a politickým aktérem, musí EU zachovávat možnosti konstruktivního dialogu a spolupráce s touto zemí a prosazovat všechny nezbytné reformy v oblastech společného zájmu; připomíná Číně její mezinárodní závazky a povinnosti spočívající v úsilí o mír a celosvětovou bezpečnost, které má Čína jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN;

2.  připomíná, že komplexní strategické partnerství EU a Číny je založeno na sdíleném závazku spočívajícím v otevřenosti a spolupráci jako součásti mezinárodního systému založeného na pravidlech; zdůrazňuje, že se obě strany zavázaly k vytvoření transparentního, spravedlivého a rovného systému globální správy a ke sdílení odpovědnosti za prosazování míru, blahobytu a udržitelného rozvoje; připomíná, že spolupráce EU s Čínou by měla vycházet z určitých zásad, měla by být praktická a pragmatická a nezpronevěřit se zájmům a hodnotám EU; je znepokojen tím, že vzrůst celosvětového hospodářského a politického významu Číny v uplynulém desetiletí znamená zkoušku pro společné závazky, které jsou základem vztahů mezi EU a Čínou; zdůrazňuje odpovědnost Číny coby globální mocnosti a vyzývá její orgány, aby za všech okolností zajistily dodržování mezinárodního práva, zásad demokracie, lidských práv a základních svobod v souladu s Chartou OSN a se Všeobecnou deklarací lidských práv a s dalšími mezinárodními nástroji, které Čína parafovala či ratifikovala; vyzývá Radu, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby zajistily, že spolupráce EU a Číny bude vycházet ze zásad právního státu, všeobecné povahy lidských práv, mezinárodních závazků v oblasti lidských práv přijatých oběma stranami a závazku usilovat o dosažení co nejvyššího standardu ochrany lidských práv; zdůrazňuje, že by měla být ve všech oblastech spolupráce posílena vzájemnost, rovné podmínky a spravedlivá hospodářská soutěž;

3.  zdůrazňuje, že boj proti globálním a regionálním výzvám, jako je bezpečnost, odzbrojení, nešíření zbraní, boj proti terorismu a kyberprostor, spolupráce v oblasti míru, změna klimatu, energetika, oceány a účinné využívání zdrojů, odlesňování, nedovolený obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy, migrace, celosvětové otázky související se zdravím, rozvoj a boj proti ničení kulturního dědictví a rozkrádání starožitností a nelegálnímu obchodu s nimi vyžaduje skutečné partnerství mezi EU a Čínou; naléhavě vyzývá k tomu, aby EU využila závazku Číny bojovat proti celosvětovým problémům, jako je změna klimatu, a dále rozšířila úspěšnou spolupráci s Čínou v oblasti udržování míru, jelikož Čína představuje jednoho z největších přispěvatelů do rozpočtu OSN a poskytuje stále více jednotek na operace OSN k udržení míru, přispívá též k dalším oblastem společného zájmu a současně podporuje multilateralismus a globální správu založenou na mezinárodním právu, včetně mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv; vítá v této souvislosti úspěšnou spolupráci v boji proti pirátství od roku 2011 v Adenském zálivu; vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně prosazovaly hospodářské a politické zájmy EU a aby hájily její hodnoty a zásady; zdůrazňuje, že multilateralismus je jednou ze základních hodnot EU, pokud jde o globální správu, a že musí být při jednání s Čínou aktivně hájen;

4.  konstatuje, že společné sdělení vysoké představitelky a Komise s názvem „Prvky nové strategie EU vůči Číně“ spolu se závěry Rady ze dne 18. července 2016 představují politický rámec pro vztahy EU s Čínou v nadcházejících letech;

5.  zdůrazňuje, že Rada došla k závěru, že při jednání s Čínou budou členské státy, vysoká představitelka a Komise spolupracovat, aby zajistily soulad s právem, pravidly a politikami EU, a že celkový výstup bude prospěšný pro EU jako celek;

6.  připomíná, že jak Čína dále roste a zapojuje se do celosvětového hospodářství prostřednictvím politiky „otevírání se“, kterou vyhlásila v roce 2001, usiluje o lepší přístup čínského zboží a služeb na evropský trh a k technologiím a know-how s cílem podporovat plány, jako je „Made in China 2025“ (Vyrobeno v Číně 2025), a posílit svůj politický a diplomatický vliv v Evropě; zdůrazňuje, že tyto ambice posílily zejména v důsledku celosvětové finanční krize z roku 2008, která propůjčila vztahům EU a Číny novou dynamiku;

7.  vyzývá členské státy, které jsou součástí formátu 16+1, aby zajistily, že jejich účast v tomto formátu umožní EU vystupovat v jejích vztazích s Čínou jednotně; vyzývá členské státy, aby vypracovaly řádnou analýzu a prošetřily navrhované projekty v oblasti infrastruktury, včetně všech zúčastněných stran, a zajistily, aby nedošlo k ohrožení vnitrostátních a evropských zájmů výměnou za krátkodobou finanční podporu, dlouhodobé závazky vůči čínskému zapojení do projektů v oblasti strategické infrastruktury či potenciální zvyšování politického vlivu, což by mohlo podkopat základy společného postoje EU k Číně; je si vědom zvyšujícího se vlivu Číny na infrastrukturu a trhy kandidátských zemí EU; zdůrazňuje nezbytnost transparentnosti tohoto formátu dosaženou tím, že budou orgány EU zvány na jeho schůze a budou plně informovány o jeho aktivitách s cílem zajistit, aby byly odpovídající aspekty koherentní s politikou a právními předpisy EU a poskytovaly oběma stranám vzájemné zisky a možnosti;

8.  všímá si zájmu Číny na investicích do strategické infrastruktury v Evropě; dochází k závěru, že čínská vláda využívá iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“ (BRI) jako velmi účinný způsob prezentace své zahraniční politiky a je třeba, aby vzhledem k tomuto vývoji bylo posíleno úsilí EU v oblasti veřejné diplomacie; podporuje výzvu určenou Číně, aby dodržovala zásady transparentnosti při veřejných zakázkách, jakož i normy v oblasti životního prostředí a sociální normy; vyzývá členské státy EU, aby podpořily veřejné diplomatické reakce EU; navrhuje, aby údaje o veškerých čínských investicích do infrastruktury v členských státech EU a v zemích účastnících se procesu jednání o přistoupení k EU byly sdíleny s orgány EU a dalšími členskými státy; připomíná, že tyto investice jsou součástí celkové strategie, v rámci níž mají čínské společnosti, které jsou vlastněné či financované státem, převzít kontrolu nad bankovním a energetickým odvětvím i nad dodavatelskými řetězci; zdůrazňuje šest zastřešujících výzev této iniciativy: vícestranný přístup k řízení této iniciativy; velmi omezené zapojení místní pracovní síly, krajně omezené zapojení dodavatelů ze země, která je příjemcem, a z třetích zemí – asi 86 % projektů v rámci této iniciativy se účastní čínští dodavatelé, dovoz stavebních materiálů a vybavení z Číny, nedostatečná transparentnost nabídkových řízení a případně používání čínských norem místo těch mezinárodních; zdůrazňuje, že iniciativa BRI musí zahrnovat záruky ochrany lidských práv a domnívá se, že je zásadně důležité rozvíjet synergie a projekty plně transparentně a se zapojením všech zúčastněných stran a v souladu s právními předpisy EU, a doplňovat přitom politiky a projekty EU s cílem poskytnou přínosy všem zemím na plánované cestě; vítá zřízení platformy EU a Číny pro konektivitu, která podporuje spolupráci v oblasti dopravní infrastruktury na eurasijském kontinentu; s uspokojením konstatuje, že bylo určeno několik projektů v oblasti infrastruktury a zdůrazňuje, že tyto projekty by měly být provedeny na základě klíčových zásad, jako je podpora ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelných projektů, zeměpisná rovnováha a rovné podmínky mezi investory a předkladateli projektu, jakož i transparentnost;

9.  s potěšením bere na vědomí, že politika EU týkající se Číny je součástí uceleného politického přístupu k asijsko-tichomořské oblasti a využívá a zohledňuje úzké vztahy EU s partnery, jako jsou Spojené státy, Japonsko, |Jižní Korea, země ASEAN, Austrálie, Nový Zéland;

10.  zdůrazňuje, že spolupráce EU a Číny by měla být více orientovaná na lidi a přinášet občanům více skutečných výhod s cílem budovat vzájemnou důvěru a porozumění; vyzývá EU a Čínu, aby dostály svým slibům učiněným u příležitosti 4. evropsko-čínského mezilidského dialogu na vysoké úrovni z roku 2017 a podpořily více interakcí mezi lidmi, například tím, že posílí kulturní spolupráci v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mladých lidí a rovnosti žen a mužů a společné iniciativy v oblasti mezilidské výměny názorů;

11.  upozorňuje na potřebu větší podpory studentů a vědců z Číny, kteří se nacházejí v Evropě, tak aby byli méně zranitelní vůči nátlaku ze strany čínských orgánů, jehož cílem je přimět je, aby se vzájemně kontrolovali a aby se stali nástrojem čínského státu, a dále upozorňuje na potřebu podrobně zkoumat významné financování akademických institucí v celé Evropě ze strany pevninské Číny;

12.  vítá výsledek 4. evropsko-čínského mezilidského dialogu na vysoké úrovni, který se konal ve dnech 13. a 14. listopadu 2017 v Šanghaji; zdůrazňuje, že evropsko-čínský mezilidský dialog na vysoké úrovni by měl pomoci budovat vzájemnou důvěru a upevnit mezikulturní porozumění mezi EU a Čínou;

13.  vítá rok cestovního ruchu EU-Čína 2018; zdůrazňuje, že vedle hospodářského významu jde o skvělý příklad kulturní diplomacie EU v rámci strategického partnerství EU a Číny, jakož i o způsob, jak rozvíjet lepší porozumění mezi evropskými a čínskými národy; zdůrazňuje, že rok cestovního ruchu EU-Čína 2018 probíhá souběžně s evropským rokem kulturního dědictví a že stále větší počet čínských turistů si vysoce cení kulturního bohatství Evropy;

14.  vyzývá členské státy EU, aby urychleně a se vší rozhodností přistoupily k posílení spolupráce a sjednocení postojů v otázce strategií vůči Číně, včetně fór OSN, s ohledem na to, že EU vůbec poprvé na zasedání Rady OSN pro lidská práva v červnu 2017 v Ženevě nedokázala přijmout stanovisko k situaci v oblasti lidských práv v Číně; důrazně doporučuje, aby při vyjednávání s Čínou využily evropskou kolektivní vyjednávací pozici, která je mnohem mocnější, a aby Evropa hájila své demokracie a tím lépe čelila systematickému úsilí Číny o ovlivňování jejích politiků a občanské společnosti, což činí s cílem utvářet názory, které jsou příznivější pro čínské strategické zájmy; v této souvislosti vyzývá větší členské státy, aby využily svůj politický a hospodářský význam vůči Číně na podporu zájmů EU; je znepokojen tím, že se Čína rovněž pokouší ovlivňovat vzdělávací a akademické instituce a jejich vzdělávací programy; navrhuje, aby členské státy podpořily vysoce kvalitní evropské skupiny odborníků na problematiku Číny s cílem zajistit dostupnost nezávislého odborného poradenství v oblasti strategických směrů a rozhodování;

15.  zdůrazňuje, že klíčovým prvkem vztahů EU s Čínou musí být prosazování lidských práv a právního státu; důrazně odsuzuje trvající pronásledování, svévolné zatýkání a stíhání ochránců lidských práv, právníků, novinářů, bloggerů, akademiků a obhájců pracovních práv a jejich rodin bez řádného procesu, a to včetně zahraničních státních příslušníků, ať už v pevninské Číně, nebo v zahraničí; zdůrazňuje, že dynamická občanská společnost a činnost ochránců lidských práv jsou klíčem k otevřené a prosperující společnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU významně podpořila plné dodržování lidských práv v kontextu svých vztahů s Čínou a zaměřila se jak na bezprostřední výsledky, jako je ukončení pronásledování obhájců lidských práv, aktérů občanské společnosti a disidentů ze strany vlády a na ukončení jejich soudního obtěžování a zastrašování a na okamžité a bezpodmínečné propuštění všech politických vězňů včetně občanů EU, a na střednědobé/dlouhodobé cíle, jako jsou právní a politické reformy v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, a aby vyvinula prováděla a neustále přizpůsobovala strategii na zviditelnění kroků EU na podporu lidských práv, včetně strategie komunikace s veřejností; trvá na tom, že diplomatům EU a členských států nesmí být bráněno nebo znemožňováno provádění zásad EU týkajících se obhájců lidských práv; zavazuje se k tomu, že EU musí stanovit jako prioritu poskytování ochrany a podpory ohroženým obhájcům lidských práv;

16.  vyzývá EU a členské státy, aby vedly ambicióznější, jednotnou a transparentní politiku s ohledem na lidská práva v Číně a ve velké míře konzultovaly občanskou společnost a zapojovaly ji, zejména před schůzemi na vysoké úrovni a dialogy o lidských právech; zdůrazňuje, že EU na 35. kole dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech zdůrazňovala zhoršující se situaci v oblasti občanských a politických práv v Číně, včetně omezení svobody projevu; vyzývá Čínu, aby přijala opatření ohledně otázek vznesených v rámci dialogu o lidských právech, a splnila tak své mezinárodní závazky, a aby dodržovala své vlastní ústavní záruky týkající se dodržování zásad právního státu; trvá na zachování pravidelného dialogu na vysoké úrovni orientovaného na výsledky a týkajícího se lidských práv; je znepokojen tím, že hodnocení dialogů o lidských právech s Čínou nebyla nikdy zveřejněna a nebyla k dispozici nezávislým skupinám z Číny; vyzývá EU, aby stanovila jasná kritéria pokroku, aby zajistila větší transparentnost a zapojila do diskuse nezávislé čínské hlasy; vyzývá EU a její členské státy, aby zveřejňovaly, shromažďovaly a řešily všechny formy obtěžování v oblasti víz (bezdůvodné případy opožděných či odepřených vydání víz a tlak čínských orgánů během žádostí o víza v podobě pohovorů s čínskými protějšky, kteří se odmítají identifikovat) týkající se studentů a pedagogů, novinářů nebo zástupců organizací občanské společnosti

17.  je vážně znepokojen zprávou UNFCCC z roku 2017, ve které se objevují zjištění, že se stupňují pokusy čínské vlády o zamítnutí či omezení přístupu zahraničních novinářů na rozsáhlé části území této země a zároveň narůstá uplatňování postupu pro obnovení víz za účelem nátlaku na nežádoucí zpravodaje a zpravodajské organizace; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby od čínských orgánů vyžadovaly dodržování zásady reciprocity v oblasti svobody tisku, a varuje před nátlakem, který zahraniční zpravodajové zažívají na domácí půdě, neboť čínští diplomaté se nezdráhají kritizovat práci těchto zpravodajů na ústředí daných sdělovacích prostředků;

18.  konstatuje, že ČLR, je druhým největším obchodním partnerem EU a že EU je největším obchodním partnerem ČLR; vyzdvihuje trvalý růst obchodu mezi nimi, ale domnívá se, že bilance obchodu se zbožím je vychýlená ve prospěch ČLR; vyzývá ke spolupracujícímu přístupu a konstruktivnímu postoji s cílem účinně řešit znepokojující otázky a využít velkého potenciálu obchodu mezi EU a ČLR; vyzývá Komisi, aby zesílila spolupráci a dialog s ČLR;

19.  bere na vědomí, že v rámci nedávných šetření se zjistilo, že od roku 2008 získala Čína v Evropě aktiva v hodnotě 318 miliard dolarů; poznamenává, že toto číslo nezahrnuje některé fúze, investice a společné podniky;

20.  konstatuje, že ČLR je přední globální hráč v oblasti obchodu a že její rozsáhlý trh by v podstatě mohl představovat dobrou příležitost pro EU a evropské podniky, zejména v souvislosti se současným globálním obchodem; připomíná, že čínské společnosti, včetně státních podniků, těží z široce otevřených trhů v EU; uznává pozoruhodné výsledky ČLR, které se za poslední čtyři desetiletí podařilo vyvést stovky milionů obyvatel z chudoby;

21.  konstatuje, že přímé zahraniční investice EU (PZI) v ČLR od roku 2012 neustále klesají, zejména v tradičním výrobním odvětví, zatímco současně rostou investice do služeb vyspělých technologií, veřejných služeb a zemědělských a stavebních služeb a zároveň v posledních letech exponenciálně rostly investice ČLR v EU; uznává, že ČLR se od roku 2016 stala v EU čistým investorem; bere na vědomí skutečnost, že v roce 2017 pocházelo 68 % čínských investic v Evropě od státních podniků; je znepokojen akvizicemi organizovanými státem, které by mohly bránit evropským strategickým zájmům, cílům v oblasti veřejné bezpečnosti, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti;

22.  vítá návrh Komise na vytvoření mechanismu kontroly PZI v oblastech bezpečnosti a veřejného pořádku, který představuje jedno z úsilí EU přizpůsobit se měnícímu se globálnímu prostředí, aniž by se konkrétně zaměřoval na některého z mezinárodních obchodních partnerů EU; upozorňuje na to, že tento mechanismus by neměl vést ke skrytému protekcionismu; vyzývá však k jeho urychlenému zavedení;

23.  vítá závazky prezidenta Si Ťin-pchinga více otevřít čínský trh zahraničním investorům a zlepšit investiční prostředí, dokončit revizi negativního seznamu zahraničních investic a zrušit omezení platná pro evropské společnosti, posílit ochranu práv duševního vlastnictví a zajistit rovné podmínky tím, že učiní trh ČLR transparentnější a lépe regulovaný; vyzývá ke splnění těchto závazků;

24.  znovu opakuje, že je důležité zastavit všechny diskriminační praktiky vůči zahraničním investorům; v této souvislosti připomíná, že takové reformy prospějí čínským i evropským podnikům, zejména mikropodnikům a malým a středním podnikům;

25.  vyzývá Komisi, aby v rámci obchodních vztahů s Čínou prosazovala coby zlatý standard nové obecné nařízení Unie o ochraně osobních údajů; poukazuje na to, že je zapotřebí systematický dialog s Čínou a dalšími partnery WTO o regulatorních požadavcích, které souvisí s digitalizací našich hospodářství a jejím mnohostranným dopadem na: obchod, výrobní řetězce, přeshraniční digitální služby, trojrozměrný tisk, spotřební návyky, platby, daně, ochranu osobních dat, otázky týkající se duševního vlastnictví, poskytování a ochranu audiovizuálních služeb, sdělovací prostředky a mezilidské kontakty;

26.  vyzývá ČLR, aby urychlila proces přistoupení k Dohodě WTO o vládních zakázkách a podala nabídku k přistoupení tak, aby poskytla evropským podnikům přístup ke svému trhu, který bude rovnocenný přístupu, jakého již využívají čínské podniky v EU; vyjadřuje politování nad skutečností, že čínský trh veřejných zakázek zůstává ve většině případů uzavřen pro zahraniční dodavatele, v důsledku čehož jsou evropské podniky vystaveny diskriminaci a nemají přístup k čínskému trhu; vyzývá ČLR, aby umožnila evropským podnikům a pracovníkům nediskriminační přístup k veřejným zakázkám; vyzývá Radu, aby urychleně přijala nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby byla ostražitá vůči zakázkám uděleným zahraničním podnikům podezřelým z dumpingových praktik a v případě nutnosti přijala patřičná opatření;

27.  vyzývá ke koordinované spolupráci s ČLR v oblasti iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“ založené na reciprocitě, udržitelném rozvoji, řádné správě věcí veřejných a otevřených a transparentních pravidlech, zejména pokud jde o veřejné zakázky; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad tím, že memorandum o porozumění, které podepsaly Evropský investiční fond a čínský Silk Road Fund (Fond hedvábné stezky), a memorandum, jež podepsaly Evropská investiční banka, Asijská rozvojová banka, Asijská banka pro investice do infrastruktury, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Nová rozvojová banka a Světová banka, dosud nezlepšily podnikatelské prostředí pro evropské podniky a pracovníky; vyjadřuje politování nad tím, že chybí profesionální posouzení dopadu různých projektů, které se týkají pásu a stezky, na udržitelnost, a zdůrazňuje význam kvality investic, zejména pokud jde o pozitivní dopad na zaměstnanost, pracovní práva, výrobu šetrnou k životnímu prostředí a zmírňování změny klimatu, v souladu s mnohostrannou správou a mezinárodními normami;

28.  podporuje probíhající jednání o komplexní investiční dohodě mezi EU a ČLR, která byla zahájena v roce 2013, a vyzývá ČLR, aby se do tohoto procesu zapojila více; vyzývá obě strany, aby obnovily své snahy pokročit v jednáních, jejichž cílem je dosáhnout skutečně rovných podmínek pro evropské podniky a pracovníky, a zajistily reciprocitu v přístupu na trh a usilovaly o zavedení specifických ustanovení týkajících se malých a středních podniků a veřejných zakázek; mimoto vyzývá obě strany, aby využily příležitost, kterou nabízí investiční dohoda, ke zvýšení své spolupráce v oblasti environmentálních a pracovních práv a zahrnuly do textu kapitolu o udržitelném rozvoji;

29.  připomíná, že společnosti z EU čelí narůstajícímu počtu opatření omezujících přístup na trh v ČLR v důsledku povinností týkajících se společných podniků v některých průmyslových odvětvích a dalších diskriminačních technických požadavků, mimo jiné nucené lokalizace údajů a zpřístupnění zdrojového kódu, a regulačních pravidel pro zahraniční podnikatelské subjekty; vítá v tomto ohledu oznámení o řadě opatření na podporu větší otevřenosti a aktivního využití zahraničních investic, které vydala Státní rada Číny v roce 2017, ale vyjadřuje politování nad absencí harmonogramu pro dosahování jeho cílů; vyzývá proto čínské orgány, aby tyto závazky urychleně uskutečnily;

30.  vyzývá EU a její členské státy a Čínu, aby zesílily spolupráci s cílem vybudovat oběhová hospodářství, neboť tato naléhavá otázka se stala ještě očividnější poté, co se Čína legitimně rozhodla zakázat dovoz plastového odpadu z Evropy; vyzývá oba partnery, aby zesílily hospodářskou a technologickou spolupráci s cílem zabránit tomu, aby globální výrobní řetězce, obchod a doprava a služby cestovního ruchu způsobily neúnosné znečištění našich oceánů plastovým odpadem;

31.  vyzývá ČLR, aby se snažila zastávat zodpovědnou úlohu na celosvětové úrovni tím, že si bude plně vědoma odpovědnosti, která vyvstává z její hospodářské přítomnosti a výkonnosti ve třetích zemích a na světových trzích a že bude aktivně podporovat mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech a WTO; v souvislosti s globálními hodnotovými řetězci je přesvědčen, že zvyšující se mezinárodní napětí by se mělo vyřešit prostřednictvím jednání, a zároveň znovu opakuje, že je třeba usilovat o mnohostranná řešení; v tomto ohledu vyzývá ke splnění povinností zakotvených v protokolu o přistoupení ČLR k WTO a k ochraně jejích operačních mechanismů; poukazuje na povinnosti týkající se oznamování a transparentnosti vyplývající z dohod WTO, pokud jde o subvence, a vyjadřuje obavy ohledně současných praktik přímého či nepřímého dotování čínských společností; vyzývá ke koordinaci společného úsilí a opatření k řešení a odstranění státem vyvolaných narušení trhu, která mají negativní dopad na světový obchod, s hlavními obchodními partnery EU;

32.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ČLR navzdory ukončení řízení o reformě evropské metodiky pro výpočet antidumpingových cel dosud nestáhla svou žalobu proti EU u odvolacího orgánu WTO;

33.  vyjadřuje obavy ohledně posilování celních opatření přijatých Čínou a Spojenými státy americkými;

34.  vyjadřuje znepokojení nad počtem omezení, jimž i nadále čelí evropské podniky v Číně, zejména mikropodniky a malé a střední podniky, včetně katalogu zahraničních investic pro rok 2017 a negativního seznamu pro rok 2017 týkajícího se oblasti volného obchodu, a v odvětvích, na něž se vztahuje program „Vyrobeno v Číně 2025“; požaduje rychlé snížení těchto omezení s cílem plně využít potenciálu spolupráce a součinnosti mezi projekty průmyslu 4.0 v Evropě a strategií „Vyrobeno v Číně 2025“, s ohledem na nutnost restrukturalizovat naše výrobní odvětví směrem k inteligentní výrobě, včetně spolupráce na vypracování a vymezení příslušných průmyslových norem v mnohostranných fórech; připomíná význam snížení vládních dotací v ČLR;

35.  vyzývá ČLR, aby ukončila narůstající podmiňování přístupu na trh nucenými přenosy technologií, jak je uvedeno ve stanovisku o Číně obchodní komory Evropské unie za rok 2017;

36.  vyzývá k obnovení jednání o dohodě o environmentálních produktech na základě plodné spolupráce mezi EU a ČLR v boji proti změně klimatu a silného společného závazku týkajícího se provedení Pařížské dohody; zdůrazňuje obchodní potenciál technologické spolupráce v oblasti čistých technologií;

37.  se znepokojením bere na vědomí závěry zprávy Komise o ochraně a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích, které považují ČLR za hlavní zdroj obav; připomíná, že je třeba zajistit ochranu pro evropskou znalostní ekonomiku; vyzývá ČLR k boji proti nezákonnému využívání evropských licencí čínskými společnostmi;

38.  vyzývá Komisi, aby zajistila přítomnost Evropské unie na veletrhu China International Import Expo, který se bude konat v listopadu 2018 v Šanghaji, a poskytla především malým a středním podnikům příležitost k prezentaci jejich práce; vyzývá Komisi, aby oslovila obchodní komory především v členských státech, které jsou v současnosti méně zapojeny do obchodu s Čínou, a propagovala tuto příležitost;

39.  vyjadřuje obavy o státních opatřeních ČLR, která způsobila narušení trhu, včetně nadměrné průmyslové kapacity v odvětvích surovin, jako jsou mimo jiné ocel a hliník; připomíná závazky přijaté na prvním ministerském zasedání globálního fóra pro řešení nadbytečné kapacity v ocelářství v roce 2017, tedy aby nebyly poskytovány dotace narušující trh, ale vyjadřuje politování nad skutečností, že čínská delegace nedodala údaje týkající se kapacity; vyzývá ČLR, aby splnila svůj závazek a zjistila a zveřejnila údaje o svých dotacích a podpůrných opatřeních pro odvětví oceli a hliníku; uznává spojitost mezi globální nadměrnou průmyslovou kapacitou a nárůstem protekcionistických obchodních opatření a nadále naléhavě vyzývá k vícestranné spolupráci s cílem řešit strukturální problémy vedoucí k nadměrné kapacitě; vítá navrhované trojstranné opatření USA, Japonska a EU na úrovni WTO;

40.  zdůrazňuje význam ambiciózní dohody mezi EU a ČLR o zeměpisných označeních na základě nejvyšších mezinárodních norem a vítá společné prohlášení EU a ČLR z roku 2017 týkající se seznamu 200 čínských a evropských zeměpisných označení, jejichž ochrana bude předmětem jednání; domnívá se však, že s ohledem na to, že jednání byla zahájena v roce 2010, je tento seznam velmi skromným výsledkem, a vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem v tomto směru; vyzývá ke včasnému uzavření jednání a naléhavě žádá obě strany, aby zvážily nadcházející summit EU-ČLR jako dobrou příležitost dosáhnout v této oblasti významného pokroku; připomíná, že je nutné dále spolupracovat v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření, aby se snížila zátěž pro vývozce z EU;

41.  vítá rozhodnutí Číny odložit o jeden rok zavedení nových certifikací pro dovezené potraviny a nápoje, které by dramaticky snížily dovoz potravin z EU; vítá rovněž odklad zavedení nových norem pro elektromobily a požaduje zásadní dialog o těchto iniciativách a jejich zvýšenou koordinaci;

42.  doporučuje, aby EU a čínská vláda zahájily společnou iniciativu ve skupině G20 s cílem vytvořit globální fórum pro nadbytečnou kapacitu hliníku, které by mělo mandát zabývat se celým hodnotovým řetězcem odvětví výroby bauxitu, oxidu hlinitého a hliníku, včetně cen surovin a environmentálních hledisek;

43.  vyzývá Komisi, aby aktivně sledovala čínská opatření narušující obchod, která mají dopad na postavení společností z EU na světových trzích, a aby přijala vhodná opatření ve WTO a dalších fórech, mimo jiné pomocí řešení sporů;

44.  poznamenává, že se připravuje nový čínský právní předpis o zahraničních investicích; naléhavě vyzývá odpovědné čínské strany, aby usilovaly o transparentnost, odpovědnost, předvídatelnost a právní jistotu a zohlednily při tom návrhy a očekávání současného dialogu mezi EU a Čínou o obchodních a investičních vztazích;

45.  vyjadřuje obavy ohledně nových právních předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti, které mimo jiné zavádí nové regulační překážky pro zahraniční společnosti, jež prodávají vybavení pro telekomunikaci a informační technologie a poskytují služby v této oblasti; vyjadřuje politování nad skutečností, že tato nedávno přijatá opatření, spolu se zakládáním organizací Komunistické strany Číny v rámci soukromých firem, a to i zahraničních, a opatření, jako jsou právní předpisy týkající se nevládních organizací, činí celkové podnikatelské prostředí v ČLR méně příznivé pro zahraniční a soukromé hospodářské subjekty;

46.  konstatuje, že v roce 2016 překonal čínský bankovní systém bankovní systém eurozóny a stal se největším na světě; vyzývá ČLR, aby umožnila zahraničním bankovním společnostem účastnit se hospodářské soutěže na stejné úrovni s domácími institucemi a aby spolupracovala s EU v oblasti finanční regulace; vítá rozhodnutí ČLR snížit celní sazby u 187 spotřebních výrobků a odstranit limity pro podíl zahraničních vlastníků u bank;

47.  připomíná svou zprávu z roku 2015 o vztazích mezi EU a ČLR, ve které vyzval k zahájení jednání o bilaterální investiční dohodě s Tchaj-wanem; připomíná, že Komise několikrát ohlásila zahájení jednání o investicích s Hongkongem a Tchaj-wanem, ale považuje za politováníhodné, že dosud nebylo žádné jednání zahájeno; připomíná svou podporu bilaterální investiční dohody s Tchaj-wanem a Hongkongem; uznává, že oba partneři by také mohli fungovat jako odrazový můstek pro podniky EU na pevninské Číně;

48.  vyzývá Komisi, aby v koordinaci s členskými státy a při konzultaci s Parlamentem vypracovala jednotný evropský postoj a společnou ekonomickou strategii vůči ČLR; vyzývá členské státy, aby tuto strategii důsledně dodržovaly;

49.  zdůrazňuje možné důsledky navrhovaného systému sociálního kreditu pro podnikatelské prostředí a vyzývá k tomu, aby byl proveden transparentním, spravedlivým a nestranným způsobem;

50.  vítá legislativní pokrok v EU týkající se nařízení (EU) 2017/821 o povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí a podobné právní předpisy týkající se konfliktních minerálů v Číně, které mají za cíl zajistit, aby obchod s těmito minerály nesloužil k financování ozbrojeného konfliktu; zdůrazňuje, že je nutné zabránit tomu, aby byly konfliktní minerály zpracovávány do našich mobilních telefonů, aut a šperků; vyzývá Komisi i čínskou vládu, aby ustavily strukturovanou spolupráci s cílem podpořit zavedení nových právních předpisů a účinně bránit světovým a čínským hutím a rafineriím a hutím a rafineriím z EU, aby využívaly konfliktní minerály, chránit horníky, včetně dětí, před zneužíváním a požadovat po společnostech z EU a Číny, aby zajistily, že budou tyto minerály a kovy dovážet pouze z odpovědných zdrojů;

51.  bere na vědomí, že na 19. Sjezdu strany konaném v říjnu 2017 a na posledním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců upevnil generální tajemník a prezident Si Ťin-pching svoji mocenskou pozici ve straně, čímž si připravil půdu pro neomezené prodloužení svého mandátu, a zvýšil kontrolu stranických orgánů nad státním aparátem a hospodářstvím, včetně zřízení stranických buněk v zahraničních podnicích; bere na vědomí, že příslušná přestavba politického systému v Čínské lidové republice je provázena dalším posunem politického důrazu na politiku založenou na přísném dohledu ve všech oblastech;

52.  zdůrazňuje, že vytvoření Státní kontrolní komise, jejíž právní postavení je stejné jako postavení soudů a státního zástupce, je razantním krokem vedoucím k prolínání funkcí strany a státu, neboť se tak zřizuje státní kontrolní orgán, který přijímá pokyny od ústřední komise strany pro inspekci disciplíny a sdílí s ní kanceláře a personál; je znepokojen rozsáhlými důsledky tohoto rozšíření stranického dohledu na velký počet osob; znamená to totiž, že se protikorupční kampaň čínské komunistické strany totiž může rozšířit na stíhání nejen členů strany, ale také všech státních úředníků, počínaje manažery státních společností až po univerzitní profesory a ředitele vesnických škol;

53.  konstatuje, že zatímco je systém sociálního kreditu stále ve fázi příprav, „černá listina“ nevyhovujících fyzických či právnických osob, stejně jako „červená listina“ nadstandardně vyhovujících jedinců a společností, tvoří základ současné fáze jeho provádění, přičemž hlavní pozornost je věnována trestům pro provinilce z „černé listiny“ a odměnám pro ty, kteří jsou na „červené listině“; konstatuje, že na začátku roku 2017 Nejvyšší lidový soud Číny konstatoval, že více než šesti milionům čínských státních příslušníků bylo zakázáno létat kvůli sociálním přečinům; důrazně vyslovuje svůj nesouhlas s tím, aby veřejné pranýřování osob na „černé listině“ tvořilo nedílnou součást systému sociálního kreditu; zdůrazňuje, že je důležité a nezbytné vést dialog mezi orgány EU a jejich čínskými protějšky o všech závažných společenských důsledcích současného centrálního plánování a místních experimentů v rámci systému sociálního kreditu;

54.  vyjadřuje znepokojení nad čínskými systémy hromadného sledování kybernetického prostoru a vyzývá k přijetí nařízení o vynutitelných právech na soukromí; odsuzuje probíhající zákroky proti svobodě na internetu ze strany čínských orgánů, zejména pak proti svobodě navštěvovat zahraniční webové stránky, a vyjadřuje politování nad politikou autocenzury, kterou uplatňují některé západní společnosti působící v Číně; připomíná, že v Číně je blokováno osm z 25 celosvětově neoblíbenějších webových stránek, včetně webových stránek velkých podniků působících v oblasti IT;

55.  připomíná prohlášení Si Ťin-pchinga o klíčovém významu „dlouhodobé stability“ v Sin-ťiangu pro úspěch iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“, což mělo za následek intenzifikaci dlouholetých strategií kontroly a jejich posílení řadou technologických inovací a rychlým nárůstem výdajů na domácí bezpečnost a používání protiteroristických opatření k trestnímu stíhání disentu a disidentů prostřednictvím uplatnění široké definice terorismu; je znepokojen tím, že stát provádí opatření s cílem zajistit „komplexní dohled“ nad regionem prostřednictvím instalování čínské obdoby systému elektronického sledování „Skynet“ v hlavních městských oblastech, instalací sledování pomocí GPS do všech motorových vozidel, používání scannerů umožňujících rozpoznávání tváří na kontrolních stanovištích a na železničních nádražích a čerpacích stanicích a prostřednictvím úsilí sin-ťiangské policie v oblasti shromažďování vzorků krve s cílem dále rozšiřovat čínskou databázi DNA; vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad vysláním tisíců Ujgurů a etnických Kazachů do politických „převýchovných táborů“ na základě analýzy dat získaných pomocí systému „policejní kontroly na základě predikce“, mimo jiné i z důvodu předchozí cesty do zahraničí nebo proto, že jsou tyto osoby považovány za příliš hluboce věřící; soudí, že prohlášení Si Ťin-pchinga, že iniciativa „Jeden pás, jedna cesta“ „pomůže lidem na celém světě“, neboť bude vycházet z „ducha hedvábné stezky (...) míru a spolupráce, otevřenosti a začleňování“, se naprosto neslučuje s realitou, jíž čelí Ujgurové a etničtí Kazachové v Sin-ťiangu; vybízí čínské orgány, aby osvobodily osoby, které jsou údajně zadržovány za své přesvědčení nebo kulturní zvyklosti a identitu;

56.  zdůrazňuje, že institucionální a finanční posilování čínské diplomacie odráží skutečnost, že Si Ťin-pching přikládá velký význam oblasti zahraniční politiky jako součást své vize, podle níž se má Čína do roku 2049 stát globální mocností; konstatuje, že přenesení odpovědností v případě zahraničních věcí, k němuž došlo během posledního zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců, dokazuje rostoucí úlohu zahraniční politiky v rozhodovacím procesu strany; zdůrazňuje skutečnost, že zřízení Státní agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci ukazuje, jak velký význam Si Ťin-pchingovo vedení přikládá posílení vlastních celosvětových bezpečnostních zájmů prostřednictvím ekonomických prostředků, například prostřednictvím „lépe sloužící“ iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“; dochází proto k závěru, že v nadcházejících pěti letech se bude v zahraničí čím dál více projevovat přítomnost a angažovanost Číny prostřednictvím diplomatických a ekonomických iniciativ, na něž musejí EU a její členské státy najít společné odpovědi a strategie;

57.  zdůrazňuje význam zajištění míru a bezpečnosti v Jihočínském a Východočínském moři v zájmu stability v této oblasti; podtrhuje význam zajištění svobody a bezpečnosti plavby v regionu pro mnohé asijské a evropské státy; konstatuje, že mezi stavby dokončené v průběhu loňského roku na zemi na Spratlyových i Paracelských ostrovech v Jihočínském moři patří velké hangáry spolu s tříkilometrovými startovacími drahami, vyztuženými kryty pro platformy pro odpalování střel, velká podzemní skladiště, řada administrativních budov, vojenské rušičky, velké sítě o vysoké frekvenci a radar s dosahem za horizont a spektrum čidel a že tato skutečnost svědčí o fázi konsolidace a dalšího budování dalekosáhlých schopností ve vojenské oblasti a v oblasti dohledu, zatímco další militarizace ostrovů prostřednictvím rozmísťování ještě pokročilejších vojenských platforem nemusí být vyloučena jako možná odveta za nedávné právní kroky nebo za rozšířenou mezinárodní námořní přítomnost; vyzývá Čínu a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), aby urychlily konzultace o kodexu chování pro mírové řešení sporů a neshod v této oblasti; trvá na tom, že by tato otázka měla být vyřešena v souladu s mezinárodním právem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS); podtrhuje, že EU a její členské státy jako smluvní strany UNCLOS uznávají rozhodnutí arbitrážního soudu; opakuje svou výzvu Číně, aby přijala rozhodnutí soudu; zdůrazňuje, že EU by ráda zachovala mezinárodní pořádek založený na zásadách právního státu;

58.  je silně znepokojen stále menším prostorem pro občanskou společnost od nástupu Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012, zejména pak s ohledem na zákon o správě zámořských nevládních organizací, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2017 a který vystavil všechny zahraniční nevládní organizace, včetně skupin odborníků a akademických institucí, zvýšené administrativní zátěži a ekonomickému tlaku a důsledné kontrole ze strany kontrolního oddělení přidruženého k ministerstvu pro veřejnou bezpečnost, což má silně negativní dopady na jejich provoz a financování; očekává, že evropské nevládní organizace se budou v Číně těšit týmž svobodám, které čínské nevládní organizace požívají v EU; vyzývá čínské orgány, aby zrušily omezující právní předpisy, jako je zákon o správě zámořských nevládních organizací, který je neslučitelný s právem na svobodu sdružování, přesvědčení a projevu;

59.  trvá na tom, že čínské orgány musí zaručit, aby bylo se všemi zadrženými osobami zacházeno v souladu s mezinárodními normami a byl jim poskytnut přístup k právnímu poradenství a lékařské péči, a to v souladu se Souhrnem zásad OSN na ochranu všech zadržovaných či vězněných osob;

60.  vybízí Čínu - vzhledem k tomu, že se blíží 20. výročí dne, kdy Čína podepsala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech -, aby jej též ratifikovala a aby zajistila jeho plné provedení, mimo jiné i tím, že ukončí veškeré postupy špatného zacházení, a tím, že přijme nezbytné právní předpisy;

61.  odsuzuje využívání trestu smrti a připomíná, že Čína popravila více lidí než všechny ostatní země dohromady a v roce 2016 země vynesla asi 2 000 rozsudků smrti; naléhavě vyzývá Čínu, aby objasnila míru poprav v zemi a zajistila transparentnost soudnictví; vyzývá EU, aby posílila své diplomatické úsilí a požadovala dodržování lidských práv a zrušení trestu smrti;

62.  je velmi znepokojen tím, že hlavním výsledkem nových předpisů v oblasti náboženství bude určité „onálepkování“ všech náboženství a nenáboženských etických sdružení, ať už povolených či nepovolených, ze strany čínské vlády; zdůrazňuje skutečnost, že se v Číně vyskytuje mnoho kongregací domácích církví, které se z teologických důvodů odmítají připojit ke stranicko-státnímu „Výboru vlasteneckého hnutí trojí soběstačnosti“ (Three-Self Patriotic Movement Committee) a Křesťanské radě; vyzývá čínskou vládu, aby tomuto velkému počtu domácích církví, jež se hodlají zaregistrovat, umožnila toto učinit přímo na vládním oddělení pro občanské záležitosti, aby jejich práva a zájmy byly chráněny jakožto práva sociální organizace;

63.  naléhavě vyzývá Čínu, aby přehodnotila svoji politiku vůči Tibetu; vyzývá Čínu, aby přezkoumala a změnila zákony, nařízení a opatření, která byla přijata v uplynulých letech a která značně omezují výkon občanských a politických práv Tibeťanů, včetně jejich svobody projevu a svobody vyznání; naléhavě vybízí čínské vedení, aby provádělo rozvojové a environmentální politiky, které uznávají hospodářská, sociální a kulturní práva Tibeťanů a začleňují místní obyvatele, a to v souladu s cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů; vyzývá čínskou vládu, aby prošetřila pokračující případy násilných zmizení, mučení a fyzického zneužívání Tibeťanů a aby respektovala jejich právo na svobodu sdružování, pokojného shromažďování, svobody vyznání a přesvědčení v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že úpadek lidských práv v Tibetu musí být systematicky nastolován na každém summitu EU a Číny; vyzývá k obnovení konstruktivního a mírového dialogu mezi čínskými orgány a zástupci tibetského lidu; naléhavě vyzývá Čínu, aby diplomatům, novinářům a občanům EU poskytla neomezený přístup na území Tibetu výměnou za volný a otevřený přístup na veškerá území členských států EU, který využívají čínští turisté; vyzývá čínské orgány, aby umožnily Tibeťanům v Tibetu svobodně cestovat a aby respektovaly jejich právo na svobodu pohybu; vyzývá čínské orgány, aby umožnily nezávislým pozorovatelům, včetně vysokého komisaře Organizace spojených národů pro lidská práva, přístup do Tibetu; naléhavě vyzývá orgány EU, aby se vážně zabývaly otázkou přístupu na území Tibetu při jednáních o dohodě o zjednodušení vízového režimu mezi EU a Čínou;

64.  konstatuje, že výroční zpráva za rok 2017 o zvláštní administrativní oblasti Hongkong, kterou předložila vysoká představitelka Unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, dochází k závěru, že navzdory určitým výzvám fungovala zásada „jedna země, dva systémy“ celkově dobře, že se i nadále uplatňovaly zásady právního státu a že obecně byla respektována svoboda projevu a informací, ale v této zprávě se uvádí i znepokojení nad postupným porušováním zásady „jedna země, dva systémy“, což vyvolává oprávněné otázky ohledně jejího provádění a vysoké míry autonomie Hongkongu v dlouhodobém horizontu; zdůrazňuje, že výroční zpráva upozorňuje na výraznější projev dvou negativních tendencí ohledně svobody projevu a svobody informací, konkrétně na autocenzuru ve zpravodajství o domácím a zahraničním politickém vývoji Číny a na tlak na novináře; plně podporuje, aby EU vybídla Zvláštní administrativní oblast Hongkong a orgány ústřední vlády, aby obnovily úsilí o volební reformu v souladu se Základním zákonem s cílem dosáhnout dohody na takovém volebním systému, který je demokratický, spravedlivý, otevřený a transparentní; zdůrazňuje, že lidé v Hongkongu mají oprávněný nárok na to, aby se i nadále spoléhali na důvěryhodné soudnictví, uplatňování zásad právního státu a nízkou úroveň korupce, transparentnost, lidská práva, svobodu přesvědčení a vysoké standardy veřejného zdraví a bezpečnosti; zdůrazňuje, že plné respektování autonomie Hongkongu by mohlo posloužit jako vzor pro radikální demokratické reformy v Číně a pro postupnou liberalizaci a otevření čínské společnosti;

65.  vyzývá EU a její členské státy, aby učinily vše pro to, aby se Čínská lidová republika zdržela dalších vojenských provokací vůči Tchaj-wanu a ohrožování míru a stability v oblasti Tchajwanského průlivu; zdůrazňuje, že veškeré spory v rámci Tchajwanského průlivu by se měly řešit mírovými prostředky na základě mezinárodního práva; vyjadřuje znepokojení nad jednostranným rozhodnutím Číny začít používat nové letové trasy nad Tchajwanským průlivem; vyzývá k obnovení oficiálních rozhovorů mezi Pekingem a Tchaj-pejí; znovu vyjadřuje svoji stálou podporu řádné účasti Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), trvalé vyloučení Tchaj-wanu z těchto organizací totiž není v souladu se zájmy EU;

66.  připomíná, že Čína jako největší obchodní partner a hlavní zdroj potravin a energie pro Severní Koreu plní spolu s mezinárodním společenstvím i nadále užitečnou úlohu v boji proti provokacím Severní Koreje, které ohrožují celý svět; vítá proto nedávný příklon Číny k tomu, že bude dodržovat některé mezinárodní sankce proti Pchjongjangu včetně pozastavení dovozu uhlí ze Severní Koreje a omezení finančních aktivit osob a podniků ze Severní Koreje a omezení obchodu s textilními výrobky a mořskými plody; vítá rovněž úsilí Pekingu o navázání dialogu s Pchojngjangem; naléhavě vyzývá EU, aby vystupovala vůči Číně jednotně s cílem hrát konstruktivní úlohu při podpoře nadcházejícího summitu obou Korejí, jakož i při summitu Severní Koreje a Spojených států, s cílem aktivně pomoci s ověřitelnou denuklearizací Severní Koreje a nastolením trvalého míru na Korejském poloostrově;

67.  oceňuje Čínu za to, že dodržuje sankce uvalené na Severní Koreu; vyzývá Čínu, aby konstruktivně přispěla k řešení situace na Korejském poloostrově a aby i nadále uplatňovala sankce uvalené na Severní Koreu, dokud nebude dosaženo významného pokroku v tom, že se Severní Korea vzdá jaderných zbraní, změní svou rétoriku vůči Jižní Koreji a Japonsku a začne dodržovat lidská práva;

68.  zdůrazňuje význam úsilí Číny o dosažení míru, bezpečnosti a stability na Korejském poloostrově;

69.  vítá příspěvek Číny k udržování míru ze strany Organizace spojených národů a Africké unie; připomíná, že cílem EU je posílit spolupráci s Čínou v oblasti zahraniční politiky a bezpečnostních otázek tím, že podpoří Čínu k mobilizaci jejích diplomatických a jiných zdrojů na podporu mezinárodní bezpečnosti, a k tomu, aby přispěla k míru a bezpečnosti v sousedství EU, které budou vycházet z mezinárodního práva; konstatuje, že spolupráce s Čínou v oblasti otázek týkajících se kontroly vývozu, odzbrojení a nešíření zbraní a denuklearizace na Korejském poloostrově je nezbytná k zajištění stability ve východoasijském regionu;

70.  vítá cíl Číny vyvinout se do podoby udržitelného hospodářství; zdůrazňuje, že EU může podpořit program čínských hospodářských reforem svým know-how; zdůrazňuje, že Čína je klíčovým partnerem pro EU, pokud jde o boj proti změně klimatu a globální výzvy v oblasti životního prostředí; usiluje o spolupráci s Čínou na urychlení provádění Pařížské dohody o klimatu;

71.  vítá reformy, které Čína uskutečnila od zahájení svého přístupu „ekologické civilizace“; považuje zvláštní status poskytnutý environmentálním nevládním organizacím u soudů, audity environmentálního dopadu činnosti úředníků a vysoké investice do elektromobility a čisté energie za reformy jdoucí správným směrem;

72.  vítá akční plán Číny z roku 2016 k řešení antimikrobiální rezistence; poukazuje na význam spolupráce mezi Čínou, která je odpovědná za polovinu světové roční spotřeby antimikrobiálních léků, a EU v boji proti této globální hrozbě; trvá na tom, že do dvoustranných obchodních dohod mezi EU a Čínou by se měla začlenit ustanovení o dobrých životních podmínkách zvířat;

73.  bere na vědomí rozhodnutí Číny zakázat dovoz tuhého odpadu, které poukazuje na význam procesu navrhování, výroby, oprav, opětovného používání a recyklace produktů, se zvláštním důrazem na výrobu a využívání plastů; připomíná nedávnou snahu Číny zakázat vývoz prvků vzácných zemin a žádá Komisi, aby při stanovování priorit v politikách EU zohlednila vzájemnou závislost světových hospodářství;

74.  domnívá se, že existuje prostor pro spolupráci mezi EU a sdružením ASEAN, zájem na této spolupráci a její potřeba, aby bylo možné vybudovat společnou ekonomickou strategii zaměřenou na oběhové hospodářství; má za to, že Čína by mohla při prosazování této iniciativy v rámci ASEAN hrát klíčovou úlohu;

75.  zastává názor, že Čína a Evropská unie budou mít z prosazování udržitelnosti ve svém hospodářství a z rozvoje udržitelného oběhového biohospodářství v mnoha odvětvích prospěch;

76.  vítá dohodu o rozšíření spolupráce v oblasti výzkumu a inovací týkajících se hlavních iniciativ, jako je potravinářství, zemědělství a biotechnologie, životní prostředí a udržitelná urbanizace, povrchová doprava, bezpečnější a ekologičtější letectví a biotechnologie na ochranu životního prostředí a lidského zdraví, které byly dohodnuty v průběhu 3. dialogu o spolupráci v oblasti inovací, jenž proběhl mezi EU a Čínou v červnu 2017, a odpovídající plán spolupráce v oblasti vědy a techniky mezi EU a Čínou z října 2017; vyzývá EU a Čínu, aby v této snaze pokračovaly a zavedly výsledky výzkumu a vývoje do praxe;

77.  zdůrazňuje, že EU i Čína jsou silně závislé na fosilních palivech a společně tvoří přibližně třetinu celkové světové spotřeby, což staví Čínu do čela žebříčku Světové zdravotnické organizace (WHO), pokud jde o smrtelné znečištění vnějšího ovzduší; zdůrazňuje, že intenzivnější obchodování s produkty v rámci biohospodářství, které jsou vyrobeny z obnovitelných materiálů, může být důležitým prvkem, který by pomohl omezit závislost čínské a unijní ekonomiky na fosilních palivech; vyzývá EU a Čínu, aby prohlubovaly své vztahy v dalších oblastech omezování emisí skleníkových plynů, jako je elektromobilita, obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost, pokračovaly v uplatňování Plánu EU a Číny pro spolupráci v oblasti energetiky po roce 2020 a rozšířily jej a aby zintenzivnily společné snahy týkající se vypracování nástrojů k ekologicky zaměřenému financování, zejména k financování opatření v oblasti zmírňování změny klimatu; vyzývá Čínu a EU, aby prozkoumaly možnost vybudování a zapojili se do urychleného naplánování a zavedení přeshraničního elektrického vedení, které by využívalo technologii stejnosměrného proudu o vysokém napětí, tak aby byly obnovitelné zdroje energie přístupnější;

78.  vyzývá EU a Čínu, aby pokračovaly ve svém partnerství v oblasti udržitelné urbanizace, mj. v oblasti, jako je čistá doprava, zlepšování kvality ovzduší, oběhové hospodářství a ecodesign; vzhledem k tomu, že více než 90 % měst nesplňuje čínskou normu týkající se koncentrace znečišťujících látek v ovzduší, která hovoří o 2,5 ppm, a že v Číně každý rok umírá více než milion osob na onemocnění spojená se znečištěním ovzduší, poukazuje na nutnost dalších opatření na ochranu životního prostředí;

79.  zdůrazňuje vzájemný zájem EU a Číny na podpoře nízkouhlíkového rozvoje a řešení emisí skleníkových plynů na transparentních, veřejných a dobře regulovaných trzích s energií; domnívá se, že strategické partnerství mezi EU a Čínou je nezbytnou podmínkou uplatňování Pařížské dohody a účinného boje proti změně klimatu; vyzývá EU a Čínu, aby využily svou politickou váhu k zajištění urychleného uplatňování Pařížské dohody, Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje, a naléhavě požaduje, aby konference stran UNFCCC a vysoké politické fórum OSN proběhly v duchu vzájemné spolupráce; vyzývá obě tyto strany, aby společné prohlášení o opatřeních v oblasti klimatu přijaly včas a ukázaly tím své společné odhodlání důrazně uplatňovat Pařížskou dohodu a zajistit svou aktivní účast v dialogu v Talanoa v roce 2018 a na COP24; vybízí obě strany, aby v rámci mezinárodních jednání převzaly odpovědnou úlohu tím, že by přispěly k cíli, kterým je omezit oteplování Země na základě své politiky v oblasti klimatu, a poskytnout finanční příspěvek, aby bylo možné dosáhnout cíle, kterým je poskytovat na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně do roku 2020 100 miliard USD ročně;

80.  vítá, že v prosinci 2017 byl v Číně zaveden celostátní systém obchodování s emisemi; bere na vědomí úspěšnou spolupráci v průběhu fáze příprav mezi Čínou a EU, která umožnila zavedení tohoto systému; uznává ochotu čínského vedení snížit emise skleníkových plynů a netrpělivě očekává výsledky probíhající činnosti zaměřené na jeho sledování, podávání zpráv a ověřování, která má zásadní význam pro správné fungování tohoto systému, zdůrazňuje důležitost kroků v oblasti změny klimatu týkající se celého hospodářství a vítá záměr rozšířit jeho oblast působnosti na průmyslová odvětví a na zlepšení obchodních ustanovení tohoto systému; vyzývá EU a Čínu, aby pokračovaly ve vzájemném partnerství na projektu spolupráce pro rozvoj čínského trhu s uhlíkem, aby se tento trh stal účinným nástrojem vytvářejícím smysluplné pobídky pro snižování emisí a dalšímu sladění se systémem EU pro obchodování s emisemi; vyzývá obě strany, aby na základě vlastních odborných a jiných zkušeností a výměny osvědčených postupů a také zapojením do snah o spolupráci mezi stávajícími trhy s uhlíkem dále prosazovaly mechanismy oceňování uhlíku v dalších zemích a regionech, s cílem pracovat na globálních rovných podmínkách;

81.  doufá, že Čína oddělí hospodářský růst od ničení životního prostředí tím, že do svých stávajících globálních strategií začlení ochranu biologické rozmanitosti, čímž se usnadní splnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje, a že bude účinně prosazovat zákaz obchodování se slonovinou; vyslovuje uznání činnosti dvoustranného koordinačního mechanismu mezi EU a Čínou pro prosazování práva týkajícího se lesnictví a řízení (FLEG) při celosvětovém řešení problematiky nezákonné těžby dřeva; naléhavě však Čínu žádá, aby vyšetřila významný nezdokumentovaný obchod dřevem mezi signatářskými státy dobrovolné partnerské dohody v rámci mechanismu FLEGT a Čínou;

82.  doporučuje přijetí povinných čínských politických pokynů týkajících se odpovědného investování do oblasti lesnictví v zahraničí, které by měly být společně prosazovány v dodavatelských zemích, v jejichž rámci by se čínské společnosti zapojily do boje proti obchodu s nezákonně vytěženým dřevem;

83.  s potěšením konstatuje, že Čína a EU uzavřely memorandum o porozumění týkající se vodohospodářské politiky, jehož cílem je prohloubení dialogu v oblasti rozvoje a uplatňování právních předpisů na ochranu vodohospodářských zdrojů; vyjadřuje svou plnou podporu prohlášení z Turku ze září 2017, které podepsala EU a Čína a v němž se uvádí, že v rámci správně řízeného vodohospodářství je nutné dát přednost ekologii a ekologickému rozvoji a zajistit přední postavení ochrany vodních zdrojů a obnovení vodního ekosystému; zdůrazňuje, že memorandum o porozumění o vytvoření dialogu v oblasti vodohospodářské politiky mezi Čínou a EU je nejen obohacením strategického partnerství mezi Čínou a EU, ale udává také směr, rozsah a metodologii této spolupráce a uvádí příslušná finanční ujednání;

84.  je si vědom klíčové úlohy projektu spolupráce mezi evropskými a čínskými organizacemi financovaného Evropskou komisí, který byl zaveden v letech 2014–2017 pod záštitou Nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, při posuzování norem a ujednání v oblasti zvládání nouzových radiologických a jaderných situací v Číně a při rozšiřování kapacity čínského výzkumného ústavu pro jaderné energetické technologie v oblasti pokynů pro řešení závažných nehod;

85.  vybízí čínské a evropské investory, aby přijaly dokonalejší celosvětové normy sociální a ekologické odpovědnosti a zdokonalily bezpečnostní normy svého těžebního průmyslu na celém světě; znovu opakuje, že s ohledem na jednání o Komplexní investiční dohodě s Čínou musí Evropská unie podpořit iniciativy zaměřené na udržitelný rozvoj tím, že bude prosazovat odpovědné investice a základní ekologické a pracovní normy; vyzývá čínské a evropské orgány, aby zavedly pobídky, které by čínské a evropské těžební podniky přiměly k tomu, aby svou činnost v rozvojových zemích provozovaly v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, a které by podpořily investice do budování kapacit pro předávání poznatků a technologií a do náboru pracovníků na daném místě;

86.  s potěšením konstatuje, že Čína v rámci jednání na vysoké úrovni Jedna planeta, které proběhlo v prosinci 2017, prohlásila, že zajistí, aby byl vliv společností v Číně a čínských investic v zahraničí transparentnější; je znepokojen tím, že infrastrukturní projekty, jako je iniciativa „Jeden pás, jedna cesta“, by mohly mít negativní dopad na životní prostředí a klima a vést k vyšší spotřebě fosilních paliv v jiných zemích, které jsou do budování dané infrastruktury zapojeny nebo kterých se tyto projekty týkají; vyzývá orgány EU a členské státy, aby prováděly posuzování dopadu infrastrukturních projektů na životní prostředí a aby do všech projektů spolupráce v rámci iniciativy OBOR začlenily doložku týkající se jejich udržitelnosti; trvá na vytvoření společného výboru společný výbor, který by se skládal ze zemí zapojených do těchto projektů a ze třetích stran a který by sledoval jejich vliv na životní prostředí a klima; vítá iniciativu Komise a ESVČ, kterou je vypracování strategie pro propojení EU a Asie v první polovině roku 2018; trvá na tom, že tato strategie by měla zahrnovat jednoznačný závazek k zajištění udržitelnosti, ochrany životního prostředí a opatření na boj proti změně klimatu;

87.  vítá pokrok, kterého Čína dosáhla, pokud jde o normy v oblasti bezpečnosti potravin, hlavních prvků na ochranu čínských spotřebitelů a zabránění potravinových podvodů; poukazuje na to, že silnější postavení spotřebitelů je důležitým krokem v rámci rozvoje spotřebitelské kultury v Číně;

88.  vybízí čínskou a evropskou policii a orgány na prosazování práva, aby přijaly společná opatření ke kontrole vývozu zakázaných drog a vyměňovaly si zpravodajské informace o pašování drog, pomocí nichž by bylo možné zjistit příslušné osoby a trestné sítě; konstatuje, že podle studie nazvané „Evropská zpráva o problematice drog – trendy a vývoj“ za rok 2017, kterou zveřejnilo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), značná část dodávek nových psychotropních látek v Evropě pochází z Číny, kde nové látky vyrábějí v obrovském množství chemické a farmaceutické společnosti v Číně, odkud jsou posílány do Evropy, kde jsou zpracovávány na produkty, zabaleny a prodány;

89.  je si vědom toho, že v reakci na sucho a další přírodní katastrofy došlo k migraci rodin a jednotlivců a že v důsledku toho čínské orgány naplánovaly několik rozsáhlých projektů na jejich přesídlení; je znepokojen zprávami z regionu Ning-sia, které poukazují na celou řadu problémů s novými městy a na represálie vůči osobám, které se odmítly přestěhovat; vyjadřuje své obavy ohledně zadržování, stíhání a odsouzení ochránců životního prostředí a toho, že zaregistrované tuzemské nevládní organizace na ochranu životního prostředí čelí ze strany čínských orgánů dohledu rostoucí kontrole;

90.  žádá Čínu, aby dále rozšířila svou snahu o prosazování práva s cílem ukončit nezákonný rybolov, jelikož čínské rybářské lodě i nadále pytlačí v cizích vodách, mj. ve Žlutém moři, Východočínském moři, Jihočínském moři, Indickém oceánu a dokonce u Jižní Ameriky;

91.  žádá čínské vývozce a evropské dovozce, aby omezily toxická rezidua v oděvech vyrobených v Číně tím, že zavedou vhodné předpisy týkající se řízení chemických látek a postupně přestanou používat olovo, nonylfenol ethoxyláty (NPEs), ftaláty, perfluorované látky (PFCs), formaldehyd a další toxické látky, s nimiž se setkáváme v oděvnictví;

92.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské službě pro vnější činnost, Komisi, vládám a parlamentům členských států, přistupujících a kandidátských zemí, vládě Čínské lidové republiky, Všečínskému shromáždění lidových zástupců, tchajwanské vládě a tchajwanskému Legislativnímu dvoru.

(1) Úř. věst. L 250, 19.9.1985, s. 2.
(2) Úř. věst. L 6, 11.1.2000, s. 40.
(3) https://www.iom.int/migration-and-climate-change
(4) Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 33.
(6) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 123.
(7) Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 93.
(8) Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 83.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0024.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2017)0493.
(11) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 219.
(12) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 132.
(13) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 126.
(14) Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 45.
(15) Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 52.
(16) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 92.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2017)0495.
(18) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 121.
(19) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 69.
(20) Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 208.
(21) Přijaté texty, P8_TA(2016)0505.
(22) Přijaté texty, P8_TA(2017)0089.
(23) Přijaté texty, P8_TA(2017)0308.
(24) Přijaté texty, P8_TA(2018)0014.
(25) Úř. věst. C 288 E, 25.11.2006, s. 59.
(26) Y. Zhen, J. Pan, X. Zhang, „Relocation as a policy response to climate change vulnerability in Northern China“ (Přesídlení obyvatelstva jako politická reakce na ohrožení severní Číny změnou klimatu), ISSC a UNESCO 2013, World Social Science Report 2013, Changing Global Environments, s. 234-241.

Právní upozornění - Ochrana soukromí