Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty, a která zavádí konečný systém zdanění obchodu mezi členskými státy (COM(2017)0569 – C8-0363/2017 – 2017/0251(CNS))

P8_TA(2018)0366 A8-0280/2018

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2017)0569),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0363/2017),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0280/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 (1)  V roce 1967, kdy Rada prostřednictvím směrnic Rady 67/227/EHS42 a 67/228/EHS43 přijala společný systém daně z přidané hodnoty (DPH), byl učiněn závazek zavést konečný systém DPH, který bude v celém Evropském společenství fungovat stejně jako v rámci jednoho členského státu. Protože pro takový systém nebyly nastaveny politické ani technické podmínky, když byly koncem roku 1992 zrušeny daňové hranice mezi členskými státy, byl v oblasti DPH přijat přechodný režim. Aktuálně platná směrnice Rady 2006/112/ES44 stanoví, že tato přechodná pravidla musí být nahrazena konečným režimem. (1)  V roce 1967, kdy Rada prostřednictvím směrnic Rady 67/227/EHS42 a 67/228/EHS43 přijala společný systém daně z přidané hodnoty (DPH), byl učiněn závazek zavést konečný systém DPH, který bude v celém Evropském společenství fungovat stejně jako v rámci jednoho členského státu. Protože pro takový systém nebyly nastaveny politické ani technické podmínky, když byly koncem roku 1992 zrušeny daňové hranice mezi členskými státy, byl v oblasti DPH přijat přechodný režim. Aktuálně platná směrnice Rady 2006/112/ES44 stanoví, že tato přechodná pravidla musí být nahrazena konečným režimem. Uvedená pravidla se však již uplatňují několik desetiletí, což vede ke složitému přechodnému systému DPH, náchylnému k vnitrounijním přeshraničním podvodům v oblasti DPH. Přechodný režim má řadu nedostatků, kvůli čemuž není systém DPH plně efektivní ani slučitelný s požadavky skutečného jednotného trhu. _________________ _________________ 42 První směrnice Rady 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Úř. věst. 71, 14.4.1967, s. 1301). 42 První směrnice Rady 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Úř. věst. 71, 14.4.1967, s. 1301). 43 Druhá směrnice Rady 67/228/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Struktura a způsoby použití společného systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 71, 14.4.1967, s. 1303). 43 Druhá směrnice Rady 67/228/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Struktura a způsoby použití společného systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 71, 14.4.1967, s. 1303). 44 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1). 44 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1). Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 a (nový) (1a)  Ve svém sdělení ze dne 28. října 2015 nazvaném „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ Komise vyhodnotila složitost stávajícího systému DPH jako jednu z hlavních překážek bránících dokončení jednotného trhu. Výpadek příjmů z DPH, který je stanoven jako rozdíl mezi výší DPH, jež byla skutečně vybrána, a teoretickou částkou, která by se měla vybrat, současně narůstá a v roce 2015 dosáhl v EU-28 výše 151,5 miliard EUR. To dokazuje, že je nutné provést naléhavou a komplexní reformu systému DPH směřující ke konečnému systému DPH s cílem usnadnit přeshraniční obchod uvnitř Unie a zvýšit odolnost tohoto systému vůči podvodům. Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 b (nový) (1b)   Vytvoření jednotného prostoru EU v oblasti DPH je klíčové pro snížení nákladů na dodržování předpisů pro podniky, omezení rizik přeshraničních podvodů v oblasti DPH a zjednodušení postupů týkajících se DPH. Konečný systém DPH posílí jednotný trh a vytvoří lepší podnikatelské podmínky pro přeshraniční obchod. Měl by zahrnovat změny nezbytné v důsledku technologického vývoje a digitalizace, změny obchodních modelů a globalizace hospodářství. Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 (2)  Ve svém akčním plánu v oblasti DPH 45 oznámila Komise záměr předložit návrh stanovující zásady konečného systému DPH pro přeshraniční mezipodnikový (B2B) obchod mezi členskými státy, který bude vycházet ze zdanění přeshraničních dodání zboží v členském státě určení. (2)  Stávající unijní systém DPH, který byl zaveden v roce 1993, je podobný evropskému celnímu systému. Chybí v něm však rovnocenné kontroly, a je proto terčem přeshraničních podvodů. Stávající systém DPH je třeba zásadně změnit tak, aby dodávky zboží z jednoho členského státu do druhého byly zdaněny stejně, jako by bylo zboží dodáno a nabyto uvnitř jediného členského státu. Ve svém akčním plánu v oblasti DPH 45 oznámila Komise záměr předložit návrh stanovující zásady konečného systému DPH pro přeshraniční mezipodnikový (B2B) obchod mezi členskými státy, který bude vycházet ze zdanění přeshraničních dodání zboží v členském státě určení. Tato změna by měla přispět ke snížení přeshraničních podvodů v oblasti DPH o 40 miliard EUR ročně. _________________ _________________ 45 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o akčním plánu v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí (COM(2016)0148 final ze dne 7. dubna 2016). 45 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o akčním plánu v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí (COM(2016)0148 final ze dne 7. dubna 2016). Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 (3)  Pro tyto účely bude nutné nahradit současný systém sestávající z dodání osvobozeného od daně v členském státě zahájení přepravy zboží a zdaněného pořízení zboží uvnitř Společenství v členském státě určení systémem jediného dodání, které bude zdaňováno v členském státě určení v souladu s jeho sazbami DPH. DPH bude zpravidla účtována dodavatelem, který si bude moci ověřit platnou sazbu DPH kteréhokoli členského státu na internetu prostřednictvím webového portálu. Bude-li však osobou pořizující zboží certifikovaná osoba povinná k dani (subjekt, který byl členskými státy uznán spolehlivým plátcem daně), bude uplatňován mechanismus přenesení daňové povinnosti a k DPH z dodání uvnitř Unie bude povinná tato certifikovaná osoba povinná k dani. Konečný systém DPH bude dále vycházet z konceptu jednotné registrace (jednoho správního místa) podniků, který bude umožňovat zaplacení a odpočet splatné DPH. (3)  Pro tyto účely bude nutné nahradit současný systém sestávající z dodání osvobozeného od daně v členském státě zahájení přepravy zboží a zdaněného pořízení zboží uvnitř Společenství v členském státě určení systémem jediného dodání, které bude zdaňováno v členském státě určení v souladu s jeho sazbami DPH. DPH bude zpravidla účtována dodavatelem, který si bude moci ověřit platnou sazbu DPH kteréhokoli členského státu na internetu prostřednictvím webového portálu. Konečný systém DPH bude dále vycházet z konceptu jednotné registrace (jednoho správního místa) podniků, který bude umožňovat zaplacení a odpočet splatné DPH. Jádrem nového systému založeného na zásadě místa určení je jedno správní místo, neboť bez něj by značně stoupla složitost systému DPH a administrativní zátěž. Proto by mělo v rámci navrhovaných zlepšení současného systému dojít k rozšíření působnosti zjednodušených jednotných správních míst, aby pokrývaly veškeré mezipodnikové služby a prodej zboží. Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 a (nový) (3a)  Aby byla zajištěna interoperabilita, jednoduchost používání a odolnost vůči podvodům v budoucnu, mělo by být jedno správní místo pro podniky provozováno prostřednictvím harmonizovaného přeshraničního IT systému založeného na společných normách a umožňujícího automatické vyhledávání a vkládání údajů, například pomocí jednotných standardních formulářů. Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4 (4)  Tyto zásady by měly být stanoveny ve směrnici a měly by nahradit současné pojetí, podle kterého musí být konečný režim založen na zdanění v členském státě původu. (4)  Tyto zásady by měly být stanoveny ve směrnici a měly by nahradit současné pojetí, podle kterého musí být konečný režim založen na zdanění v členském státě původu s konečným systémem DPH. Tyto nové zásady by členským státům umožnily lépe bojovat proti podvodům v oblasti DPH, zejména podvodům na bázi chybějícího obchodníka při obchodech uvnitř Společenství, jejichž výše se odhaduje na nejméně 50 miliard EUR ročně. Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 5 (5)  Rada ve svých závěrech ze dne 8. listopadu 201646 vyzvala Komisi k zavedení jistých zdokonalení unijních pravidel DPH pro přeshraniční plnění, pokud jde o úlohu identifikačního čísla pro účely DPH v kontextu osvobození dodání uvnitř Společenství od daně, režim konsignačního skladu, řetězová plnění a doklady o přepravě pro účely osvobození plnění uvnitř Společenství od daně. (5)  Rada ve svých závěrech ze dne 8. listopadu 201646 vyzvala Komisi k zavedení jistých zdokonalení unijních pravidel DPH pro přeshraniční plnění, a to ve čtyřech oblastech: pokud jde o úlohu identifikačního čísla pro účely DPH v kontextu osvobození dodání uvnitř Společenství od daně, režim konsignačního skladu, řetězová plnění a doklady o přepravě pro účely osvobození plnění uvnitř Společenství od daně. _________________ _________________ 46 Závěry Rady ze dne 8. listopadu 2016 o zlepšení stávajících pravidel EU v oblasti DPH týkajících se přeshraničních plnění (č. 14257/16 FISC 190 ECOFIN 1023 ze dne 9. listopadu 2016). 46 Závěry Rady ze dne 8. listopadu 2016 o zlepšení stávajících pravidel EU v oblasti DPH týkajících se přeshraničních plnění (č. 14257/16 FISC 190 ECOFIN 1023 ze dne 9. listopadu 2016). Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 (6)  Vzhledem k tomuto požadavku a skutečnosti, že zavádění konečného systému DPH pro obchod uvnitř Unie potrvá několik let, jsou tato opatření k harmonizaci a zjednodušení některých pravidel pro podniky vhodná. (6)  Vzhledem k tomuto požadavku a skutečnosti, že konečný systém DPH pro obchod uvnitř Unie ještě není řádně zaveden, jsou tato opatření k harmonizaci a zjednodušení některých pravidel pro podniky vhodná pouze v přechodném smyslu. Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 (7)  K zajištění účinného uplatňování těchto zdokonalení unijních pravidel DPH pro přeshraniční plnění i postupného přechodu na konečný systém pro obchod uvnitř Unie je nutné vytvořit status certifikované osoby povinné k dani. (7)  K zajištění účinného uplatňování těchto zdokonalení unijních pravidel DPH pro přeshraniční plnění i postupného přechodu na konečný systém pro obchod uvnitř Unie je nutné vytvořit status certifikované osoby povinné k dani. Je však třeba zavést přísná pravidla, jež se budou harmonizovaně uplatňovat ve všech členských státech, ke stanovení toho, které podniky mohou požívat statusu certifikované osoby povinné k dani, a společná pravidla a ustanovení, jejichž nedodržování bude mít za následek pokuty a postihy. Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8 (8)  Současný systém nerozlišuje při uplatňování pravidel DPH mezi spolehlivými a méně spolehlivými osobami povinnými k dani. Udělení statusu certifikované osoby povinné k dani na základě určitých objektivních kritérií by mělo umožnit identifikovat spolehlivé osoby povinné k dani. Tento status by takovým osobám umožnil využívat některých pravidel, která jsou náchylná k podvodům a nevztahovala by se na jiné osoby povinné k dani. (8)  Současný systém nerozlišuje při uplatňování pravidel DPH mezi spolehlivými a méně spolehlivými osobami povinnými k dani. Udělení statusu certifikované osoby povinné k dani na základě určitých objektivních kritérií uplatňovaných harmonizovaným způsobem všemi členskými státy by mělo umožnit identifikovat spolehlivé osoby povinné k dani a osoby, které tato kritéria zcela nesplňují. Tento status by takovým osobám umožnil využívat některých zjednodušených a uživatelsky vstřícných pravidel, jež by se nevztahovala na jiné osoby povinné k dani. Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 (9)  Přístup ke statusu certifikované osoby povinné k dani by měl vycházet z kritérií harmonizovaných na úrovni Unie a certifikace udělená jedním členským státem by tak měla platit v celé Unii. (9)  Přístup ke statusu certifikované osoby povinné k dani by měl vycházet z jasně vymezených kritérií a měl by být dostupný pro podniky včetně malých a středních podniků. Tato kritéria by měla být harmonizována na úrovni Unie, a certifikace udělená jedním členským státem by tak měla platit v celé Unii. Komise by proto měla předložit prováděcí akty a komplexní a snadno použitelné pokyny, které usnadní harmonizaci a správní spolupráci mezi orgány a zajistí interoperabilitu mezi členskými státy, a zároveň ověřovat řádné uplatňování těchto harmonizovaných kritérií členskými státy v Unii. Tyto pokyny by měly být důkladně sladěny s kritérii oprávněného hospodářského subjektu podle celního kodexu Unie, aby se snížila administrativní zátěž a zajistilo jednotné uplatňování a soulad ve všech členských státech. Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 a (nový) (9a)   Se zvláštním zřetelem k vyšším nákladům na dodržování předpisů pro malé a střední podniky by měla Komise předložit zjednodušené správní postupy, na jejichž základě budou malé a střední podniky moci získat status certifikované osoby povinné k dani. Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 b (nový) (9b)   Informace o tom, zda je daný hospodářský subjekt certifikovanou osobou povinnou k dani, by měla být přístupná prostřednictvím systému VIES. Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10 (10)  Některým osobám povinným k dani, na něž se vztahuje zvláštní režim vedoucí k jejich vyloučení z obecných pravidel DPH nebo které vykonávají hospodářskou činnost jen příležitostně, by vzhledem k tomuto zvláštnímu režimu nebo k této příležitostné činnosti status certifikované osoby povinné k dani udělován být neměl. Jinak by mohlo být narušeno řádné provádění navrhovaných změn. (10)  Některým osobám povinným k dani, na něž se vztahuje zvláštní režim vedoucí k jejich vyloučení z obecných pravidel DPH, by vzhledem k tomuto zvláštnímu režimu nebo k této příležitostné činnosti status certifikované osoby povinné k dani udělován být neměl. Jinak by mohlo být narušeno řádné provádění navrhovaných změn. Dále je třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby nebyly malé a střední podniky konkurenčně znevýhodněny oproti velkým podnikům, pokud jde o získání statusu certifikované osoby povinné k dani. Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 a (nový) (13a)  Pilotní projekt EU týkající se přijímání závazných stanovisek o DPH s přeshraničním prvkem by měl tvořit základ pro plně rozvinutý unijní nástroj, který by umožňoval předcházet rozporům mezi předpisy v oblasti DPH v případě daňových sporů a řešit případy přeshraničních sporů ohledně DPH uvnitř Unie. Na vnitřní spory o DPH mezi dotčeným plátcem daně a vnitrostátním správcem daně se budou i nadále uplatňovat vnitrostátní mechanismy. Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 b (nový) (13b)  Tato směrnice stanoví přechodná opatření do doby, než členské státy přijmou konečný systém zdanění obchodu mezi členskými státy, a měly by ji doprovázet odpovídající prováděcí akty a pokyny. Tato směrnice, prováděcí akty a pokyny by měly vstoupit v platnost současně. Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 c (nový) (13c)  Měl by být zaveden mechanismus, kterým se zajistí transparentní a přímý informační systém, jenž plátce daně automaticky vyrozumí o aktualizacích a změnách sazeb DPH v členských státech. Tento mechanismus by měl být založen na harmonizovaných normách a výkazech, a zajišťovat tak jednotné vykazování a vyhledávání údajů ve všech členských státech. Členské státy by měly být povinny zajistit, aby veškeré informace o vnitrostátních sazbách DPH byly správné a aktuální. Dále by měly zajistit, aby veškeré změny vnitrostátních sazeb DPH byly oznamovány prostřednictvím tohoto systému v přiměřené lhůtě po jejich přijetí, v každém případě však předtím, než změny vstoupí v platnost. Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 a (nový) (15a)   S ohledem na veřejný zájem a finanční zájmy Unie by se na oznamovatele měla vztahovat účinná právní ochrana, aby se usnadnilo odhalování a prevence všech druhů podvodů. Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13 a – odst. 1 – pododstavec 1 Jakákoli osoba povinná k dani, která má sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu na území Společenství nebo má v případě neexistence takového sídla či provozovny na území Společenství bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, a která v průběhu své ekonomické činnosti uskuteční nebo hodlá uskutečnit kterékoli z plnění uvedených v článcích 17a, 20 a 21 nebo plnění podle podmínek uvedených v článku 138, může požádat správce daně o status certifikované osoby povinné k dani. Jakákoli osoba povinná k dani, která má sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu na území Společenství a která v průběhu své ekonomické činnosti uskuteční nebo hodlá uskutečnit kterékoli z plnění uvedených v článcích 17a, 20 a 21 nebo plnění podle podmínek uvedených v článcích 138 a 138a, může požádat správce daně o status certifikované osoby povinné k dani. Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 1 – pododstavec 3 Je-li žadatelem osoba povinná k dani, jíž byl udělen status oprávněného hospodářského subjektu pro celní účely, má se za to, že kritéria uvedená v odstavci 2 jsou splněna. Je-li žadatelem osoba povinná k dani, jíž byl udělen status oprávněného hospodářského subjektu pouze pro celní účely, má se za to, že kritéria uvedená v odstavci 2 jsou splněna. Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 2 – písm. a a)  žadatel se nedopustil žádného závažného nebo opakovaného porušení daňových pravidel ani celních předpisů a nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy související s jeho ekonomickou činností; a)  žadatel se v posledních třech letech ekonomické činnosti nedopustil žádného závažného nebo opakovaného porušení daňových pravidel ani celních předpisů, nedošlo k žádné závažné daňové úpravě ze strany daňové správy a žadatel nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy související s jeho ekonomickou činností, bez ohledu na to, zda tato činnost probíhala v rámci Unie nebo jinde; Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 2 – písm. a a (nové) aa)  žadatel nemá záznam, pokud jde o závažné trestné činy související s jeho ekonomickou činností, jako je například, kromě jiného: i)  praní peněz; ii)  daňové úniky a daňové podvody; iii)  zneužití finančních prostředků a programů Unie; iv)  úpadkový nebo insolvenční podvod; v)  pojistný nebo jiný finanční podvod; vi)  úplatkářství nebo korupce; vii)  kyberkriminalita; viii)  účast na zločinném spolčení; ix)  trestné činy v oblasti práva hospodářské soutěže; x)  přímé nebo nepřímé zapojení do teroristické činnosti; Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 2 – písm. b b)  žadatel prokáže vysokou úroveň kontroly nad svými operacemi a nad tokem zboží, ať už prostřednictvím systému spravujícího obchodní a případně i přepravní záznamy, který umožňuje řádné daňové kontroly, nebo na základě spolehlivých nebo certifikovaných vnitřních kontrolních záznamů; b)  žadatel prokáže vysokou úroveň kontroly nad svými operacemi a nad tokem zboží, ať už prostřednictvím systému spravujícího obchodní a případně i přepravní záznamy, který umožňuje řádné daňové kontroly, nebo na základě spolehlivých nebo certifikovaných vnitřních kontrolních záznamů, a to v souladu s prováděcími akty a pokyny, které přijme Komise; Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 2 – písm. c c)  existuje důkaz o finanční solventnosti žadatele, která se považuje za prokázanou, pokud je žadatel s náležitým ohledem na charakteristiky daného typu podnikatelské činnosti v dobré finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky, nebo pokud jsou předloženy záruky poskytnuté pojišťovacími či jinými finančními institucemi nebo jinými hospodářsky spolehlivými třetími osobami. c)  existuje důkaz o finanční solventnosti žadatele v posledních třech letech, která se považuje za prokázanou, pokud je žadatel s náležitým ohledem na charakteristiky daného typu podnikatelské činnosti v dobré finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky, nebo pokud jsou předloženy záruky poskytnuté pojišťovacími či jinými finančními institucemi nebo jinými hospodářsky spolehlivými třetími osobami. Žadatel má bankovní účet u finanční instituce se sídlem v Unii. Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový) V případě, že bylo žadateli během posledních tří let zamítnuto udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu podle celního kodexu Unie, nesmí mu být udělen status certifikované osoby povinné k dani. Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 2 a (nový) 2a.   V zájmu zajištění harmonizovaného výkladu při udílení statusu certifikované osoby povinné k dani přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu další pokyny pro členské státy týkající se hodnocení těchto kritérií, které budou platit v celé Unii. První prováděcí akt přijme nejpozději [jeden měsíc po vstupu této směrnice v platnost]. Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 2 b (nový) 2b.   Komise přijme prováděcí akty a pokyny v úzké provázanosti s prováděcími akty a pokyny pro oprávněné hospodářské subjekty pro celní účely. Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 2 c (nový) 2c.   Kritéria stanovená v odstavci 2 se jednotně uplatní ve všech členských státech na základě pravidel a postupů jasně a přesně vymezených v prováděcím aktu. Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d a (nové) da)   osoby povinné k dani, které nemají nebo již nemají platné identifikační číslo pro účely DPH; Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 3 – pododstavec 2 Osobám povinným k dani uvedeným v písmenech a) až d) může však být udělen status certifikované osoby povinné k dani pro účely jiných ekonomických činností, které vykonávají. Osobám povinným k dani uvedeným v písmenech a) až d) může však být udělen status certifikované osoby povinné k dani pro účely jiných ekonomických činností, které vykonávají, a to pod podmínkou, že výsledky těchto činností nemají žádný dopad na činnosti, pro které nebyl daným osobám povinným k dani status certifikované osoby povinné k dani původně udělen. Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 4 – pododstavec 1 Osoba povinná k dani, která žádá o status certifikované osoby povinné k dani, dodá všechny informace vyžadované správcem daně k tomu, aby mohl učinit rozhodnutí. Osoba povinná k dani, která žádá o status certifikované osoby povinné k dani, dodá všechny informace vyžadované správcem daně k tomu, aby mohl učinit rozhodnutí. Pro malé a střední podniky stanoví Komise zjednodušené správní postupy k získání statusu certifikované osoby povinné k dani. Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 4 – písm. a a)  správce daně členského státu, kde má žadatel sídlo ekonomické činnosti; a)  správce daně členského státu, kde má žadatel sídlo ekonomické činnosti, ve smyslu směrnice Rady (EU) .../... ze dne ... o společném základu daně z příjmů právnických osob (CCTB)* , směrnice Rady (EU) .../... ze dne ... o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)**, směrnice Rady (EU) .../... ze dne ..., která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti*** a směrnice Rady (EU) .../... ze dne ... o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb****; _________________ * Úř. věst.: Vložte číslo směrnice obsažené v dokumentu 2016/0337(CNS) a do poznámky pod čarou číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení uvedené směrnice v Úředním věstníku. ** Úř. věst.: Vložte číslo směrnice obsažené v dokumentu 2016/0336(CNS) a do poznámky pod čarou číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení uvedené směrnice v Úředním věstníku. *** Úř. věst.: Vložte číslo směrnice obsažené v dokumentu 2018/0072(CNS) a do poznámky pod čarou číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení uvedené směrnice v Úředním věstníku. **** Úř. věst.: Vložte číslo směrnice obsažené v dokumentu 2018/0073(CNS) a do poznámky pod čarou číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení uvedené směrnice v Úředním věstníku. Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. c c)   správce daně členského státu, kde má žadatel bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, nemá-li ani sídlo ekonomické činnosti, ani stálou provozovnu. vypouští se Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 4 a (nový) 4a.   V případě udělení statusu certifikované osoby povinné k dani se tato informace zpřístupňuje prostřednictvím systému VIES. Změny tohoto statusu se v systému neprodleně aktualizují. Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 5 5.  Byla-li žádost zamítnuta, oznámí správce daně žadateli spolu s rozhodnutím také důvody zamítnutí. Členské státy zajistí, aby měl žadatel právo na odvolání proti rozhodnutím o zamítnutí žádosti. 5.  Byla-li žádost zamítnuta, oznámí správce daně žadateli spolu s rozhodnutím také důvody zamítnutí. Členské státy zajistí, aby měl žadatel právo na odvolání proti rozhodnutím o zamítnutí žádosti. Do 1. června 2020 bude prostřednictvím prováděcího aktu zavedeno odvolací řízení harmonizované na úrovni Unie, které bude zahrnovat povinnost členských států informovat prostřednictvím svých správců daně ostatní členské státy o tomto zamítnutí a o důvodech, které k tomuto rozhodnutí vedly. Odvolací řízení musí být zahájeno v přiměřené lhůtě od oznámení rozhodnutí žadateli, jež bude stanovena v prováděcím aktu, a mělo by zohlednit všechny uplatněné opravné prostředky. Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 6 6.  Osoba povinná k dani, jíž byl udělen status certifikované osoby povinné k dani, oznámí správci daně bez prodlení jakékoli skutečnosti vzniklé po učinění rozhodnutí, které mohou narušit nebo ovlivnit zachování tohoto statusu. Správce daně tento daňový status odebere, pokud již nejsou splněna kritéria stanovená v odstavci 2. 6.  Osoba povinná k dani, jíž byl udělen status certifikované osoby povinné k dani, oznámí správci daně do jednoho měsíce jakékoli skutečnosti vzniklé po učinění rozhodnutí, které mohou narušit nebo ovlivnit zachování tohoto statusu. Správce daně tento daňový status odebere, pokud již nejsou splněna kritéria stanovená v odstavci 2. Správce daně členského státu, který udělil status certifikované osoby povinné k dani, toto rozhodnutí nejméně jednou za dva roky přezkoumá, aby se ujistil, že jsou podmínky stále splněny. Pokud osoba povinná k dani neinformovala správce daně o některé skutečnosti, která by případně mohla ovlivnit její status certifikované osoby povinné k dani v souladu s prováděcím aktem, nebo takovou skutečnost úmyslně zatajila, vztahují se na ni přiměřené, účinné a odrazující sankce, včetně ztráty statusu certifikované osoby povinné k dani. Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 6 a (nový) 6a.  Osoba povinná k dani, jíž bylo udělení statusu certifikované osoby povinné k dani zamítnuto nebo která z vlastního podnětu informovala správce daně o tom, že již nesplňuje kritéria uvedená v odstavci 2, může o opětovné udělení statusu certifikované osoby povinné k dani požádat nejdříve za šest měsíců od data zamítnutí či odebrání statusu, a to za předpokladu, že jsou splněna všechna příslušná kritéria. Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 6 b (nový) 6b.  Certifikované osobě povinné k dani, která již nemá identifikační číslo pro účely DPH, musí být status certifikované osoby povinné k dani automaticky odebrán. Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 Směrnice 2006/112/ES Čl. 13a – odst. 7 a (nový) 7a.   Postupy týkající se zamítnutých žádostí, změn situace osob povinných k dani, odvolacích řízení a opětovných žádostí o status certifikované osoby povinné k dani se stanoví v prováděcím aktu a uplatňují se jednotně ve všech členských státech. Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 Směrnice 2006/112/ES Čl. 138 – odst. 1 – písm. b b)  osoba povinná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, pro niž se dodání uskutečňuje, je identifikována pro účely DPH v jiném členském státě, než je členský stát zahájení odeslání nebo přepravy zboží; b)  osoba povinná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, pro niž se dodání uskutečňuje, je identifikována pro účely DPH v jiném členském státě, než je členský stát zahájení odeslání nebo přepravy zboží, a má identifikační číslo pro účely DPH přístupné prostřednictvím systému VIES; Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 Směrnice 2006/112/ES Čl. 138a – odst. 3 – písm. b b)  „zprostředkujícím subjektem“ dodavatel v řetězci, který není prvním dodavatelem a který sám či svým jménem prostřednictvím třetí osoby odesílá či přepravuje zboží; b)  „zprostředkujícím subjektem“ dodavatel v řetězci, který není prvním dodavatelem či koncovým příjemcem/zákazníkem a který sám či svým jménem prostřednictvím třetí osoby odesílá či přepravuje zboží; Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 Směrnice 2006/112/ES Čl. 243 – odst. 3 – pododstavec 2 Každá certifikovaná osoba povinná k dani, které je dodáváno zboží v režimu konsignačního skladu uvedeném v článku 17a, vede rejstřík tohoto zboží.“ Každá certifikovaná osoba povinná k dani, které je dodáváno zboží v režimu konsignačního skladu uvedeném v článku 17a, vede digitalizovaný rejstřík tohoto zboží, který je přístupný správci daně.“; Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 Směrnice 2006/112/ES Čl. 262 – odst. 1 – návětí 1.  Každá osoba povinná k dani identifikovaná pro účely DPH podává souhrnné hlášení, ve kterém uvede tyto údaje: 1.  Každá osoba povinná k dani identifikovaná pro účely DPH podává příslušnému správci daně souhrnné hlášení, ve kterém uvede tyto údaje: Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 Směrnice 2006/112/ES Čl. 262 – odst. 1 a (nový) 1a.  Informace uvedené v odstavci 1 jsou prostřednictvím systému VIES dostupné všem příslušným daňovým správcům. Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový) Směrnice 2006/112/ES Název XIV – kapitola 2 a (nová) 6a)  V hlavě XIV se vkládá nová kapitola, která zní: „Kapitola 2a Mechanismus řešení sporů týkajících se DPH Článek 398a 1.  Do 1. června 2020 se zřídí mechanismus řešení sporů týkajících se DPH za účelem urovnávání sporů mezi členskými státy, které se týkají nárokovaných, zaznamenaných či pravděpodobně chybných přeshraničních plateb DPH, a uplatní se v případech, kdy řízení vedoucí ke vzájemné dohodě nepřinese do dvou let žádný výsledek. 2.  Mechanismus uvedený v odstavci 1 se skládá z příslušných orgánů členských států. 3.  Tímto mechanismem není dotčeno uplatnění vnitrostátních právních předpisů či ustanovení mezinárodních dohod v případech, kdy je nutné předcházet daňovým únikům, daňovým podvodům či zneužívání. 4.  Tento mechanismus zahrnuje také internetovou platformu pro řešení sporů týkajících se DPH s cílem umožnit členským státům vyřešit spory bez přímého zásahu mechanismu řešení sporů nebo příslušných orgánů, a to stanovením jasných přístupů na zmírnění vzniklých sporů a postupů řešení sporů.“; Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 b (nový) Směrnice 2006/112/ES Název XIV – kapitola 2 b (nová) 6b)  V hlavě XIV se vkládá nová kapitola, která zní: „Kapitola 2b Automatizovaný mechanismus oznamování Článek 398b Do 1. června 2020 se zřídí automatizovaný mechanismus oznamování. Tento mechanismus zajistí, aby byly plátcům daně automaticky oznamovány změny a aktuální úpravy sazeb DPH v členských státech. Tato automatická oznámení se aktivují předtím, než změna nabude účinnosti, avšak nejpozději do pěti dnů od přijetí souvisejícího rozhodnutí.“; Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 Směrnice 2006/112/ES Články 403 a 404 9.  Články 403 a 404 se zrušují. 9.  Článek 403 se zrušuje. Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový) Směrnice 2006/112/ES Článek 404 9a.  Článek 404 se nahrazuje tímto: „Článek 404 „Článek 404 Každé čtyři roky od přijetí této směrnice předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování společného systému DPH v členských státech, a zejména o uplatňování přechodného režimu zdanění obchodu mezi členskými státy, kterou vypracuje na základě informací získaných od členských států, v případě potřeby doprovázenou návrhy týkajícími se konečného režimu.“ Do ... [jeden rok po vstupu této směrnice v platnost] a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o režimu osvobození od daňové povinnosti při dovozu ze třetích zemí a jeho slučitelnosti s právním rámcem Unie a o spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí, zejména pokud jde o boj proti podvodům. Do ...[dva roky po vstupu této směrnice v platnost] a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vnitrostátních postupech, pokud jde o ukládání správních a trestních sankcí právnickým a fyzickým osobám usvědčeným z podvodu v oblasti DPH. Komise ve spolupráci s vnitrostátními a evropskými příslušnými orgány k této zprávě v náležitých případech připojí doporučení ohledně zajištění minimální míry harmonizace.“; Pozměňovací návrh 50 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový) Směrnice 2006/112/ES Článek 404 a (nový) 9b)   Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 404a Každé tři roky předloží každý členský stát Komisi hodnotící zprávu o účinnosti systému monitorování podvodů v oblasti DPH. Komise tuto zprávu předá úřadu OLAF.“; Pozměňovací návrh 51 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 – pododstavec 2 Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2019. Tyto předpisy spolu s prováděcími akty a pokyny použijí ode dne 1. ledna 2019. Pozměňovací návrh 52 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 2 a (nový) 2a.   Do ... [datum přijetí této směrnice] a poté každé tři roky předloží Komise na základě informací získaných od členských států zprávu Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování kritérií pro definování certifikované osoby povinné k dani v členských státech, a zejména o dopadu, který to může mít na boj proti podvodům v oblasti DPH. K této zprávě se v případě potřeby připojí návrh legislativního aktu.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o dobu použití volitelného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů a mechanismu rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH (COM(2018)0298 – C8-0265/2018 – 2018/0150(CNS))

P8_TA(2018)0367 A8-0283/2018

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0298),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0265/2018),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0283/2018),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní, pokud jde o obsah elektronického registru (COM(2018)0349 – C8-0371/2018 – 2018/0181(CNS))

P8_TA(2018)0368 A8-0285/2018

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0349),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0371/2018),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0285/2018),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 3. října 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hodnocení zdravotnických technologií a změně směrnice 2011/24/EU (COM(2018)0051 – C8-0024/2018 – 2018/0018(COD))(1)

P8_TA(2018)0369 A8-0289/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Právní východisko 1 s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 a čl. 168 odst. 4 této smlouvy, Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Vývoj zdravotnických technologií je hlavní hnací silou hospodářského růstu a inovací v Unii. Je součástí celkového trhu pro výdaje na zdravotnictví, který tvoří 10 % hrubého domácího produktu EU. Zdravotnické technologie zahrnují léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a léčebné postupy a rovněž opatření pro prevenci, diagnózu nebo léčbu nemocí. (1)  Vývoj zdravotnických technologií má pro dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví, kterou musí zajistit politika v oblasti zdraví, klíčový význam, a to ku prospěchu všech občanů. Zdravotnické technologie představují inovativní ekonomické odvětví, které je součástí celkového trhu pro výdaje na zdravotnictví, který tvoří 10 % hrubého domácího produktu EU. Zdravotnické technologie zahrnují léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a léčebné postupy a rovněž opatření pro prevenci, diagnózu nebo léčbu nemocí. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový) (1a)  Výdaje na léčivé přípravky představovaly v roce 2014 1,41 % HDP a 17,1 % celkových nákladů na zdravotní péči, což znamená významnou složku těchto nákladů. Náklady na zdravotní péči v Unii představují 10 % HDP, tedy 1 300 000 milionů EUR ročně, z čehož 220 000 milionů EUR připadá na výdaje za léčiva a 110 000 milionů EUR na zdravotnické prostředky. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 b (nový) (1b)  Rada ve svých závěrech ze dne 16. června 2016 a Parlament ve svém usnesení ze dne 2. března 2017 o možnostech EU, jak zlepšit přístup k lékům1a, zdůraznily, že přístup k léčivým přípravkům a inovativním technologiím se v Unii potýká s mnoha překážkami, přičemž hlavními překážkami jsou nedostatek nových způsobů léčby některých chorob a vysoká cena léčivých přípravků, které v mnoha případech nemají přidanou terapeutickou hodnotu. ______________________ 1a Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 4. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 c (nový) (1c)  Registraci léčivých přípravků uděluje Evropská agentura pro léčivé přípravky na základě zásad bezpečnosti a účinnosti. Hodnocení komparativní účinnosti provádějí obvykle agentury členských států zabývající se hodnocením zdravotnických technologií, jelikož u registrací nebývají prováděny studie komparativní účinnosti. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 (2)  Hodnocení zdravotnických technologií je proces, který se opírá o důkazy a který příslušným orgánům umožňuje určit relativní účinnost nových či stávajících technologií. Hodnocení zdravotnických technologií se zaměřuje zejména na přidanou hodnotu zdravotnické technologie v porovnání s jinými novými či stávajícími zdravotnickými technologiemi. (2)  Hodnocení zdravotnických technologií je proces, který se opírá o vědecké důkazy a který příslušným orgánům umožňuje určit relativní účinnost nových či stávajících technologií. Hodnocení zdravotnických technologií se zaměřuje zejména na přidanou terapeutickou hodnotu zdravotnické technologie v porovnání s jinými novými či stávajícími zdravotnickými technologiemi. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový) (2a)  Jak uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO) během 67. Světového zdravotnického shromáždění pořádaného v květnu 2014, musí být hodnocení zdravotnických technologií nástrojem na podporu všeobecné zdravotní péče. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 b (nový) (2b)  Hodnocení zdravotnických technologií by mělo podporovat inovace, které nabízejí nejlepší výsledky pro pacienty a společnost obecně, a je nezbytným nástrojem, který má zajistit správné zavádění a používání zdravotnických technologií. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 (3)  Hodnocení zdravotnických technologií zahrnuje jak klinické, tak neklinické aspekty zdravotnické technologie. Společné akce týkající se hodnocení zdravotnických technologií spolufinancované z prostředků EU (dále jen „společné akce EUnetHTA“) identifikovaly devět oblastí, podle nichž se zdravotnické technologie hodnotí. Čtyři z těchto devíti oblastí jsou klinické a pět neklinických. Čtyři klinické oblasti hodnocení se týkají identifikace zdravotního problému a stávající technologie, zkoumání technických vlastností hodnocené technologie, její relativní bezpečnosti a relativní klinické účinnosti. Pět neklinických oblastí hodnocení se týká posouzení technologie z hlediska nákladů a ekonomického hlediska a dále jejích etických, organizačních, sociálních a právních aspektů. Klinické oblasti jsou proto vhodnější pro společné hodnocení na úrovni EU vzhledem k jejich vědecké důkazní základně, zatímco hodnocení neklinických oblastí je spíše úžeji spjato s vnitrostátní a regionální situací a přístupy. (3)  Hodnocení zdravotnických technologií zahrnuje jak klinické, tak neklinické aspekty zdravotnické technologie. Společné akce týkající se hodnocení zdravotnických technologií spolufinancované z prostředků EU (dále jen „společné akce EUnetHTA“) identifikovaly devět oblastí, podle nichž se zdravotnické technologie hodnotí. Čtyři z těchto devíti oblastí (jež tvoří „hlavní model hodnocení zdravotnických technologií“) jsou klinické a pět neklinických. Čtyři klinické oblasti hodnocení se týkají identifikace zdravotního problému a stávající technologie, zkoumání technických vlastností hodnocené technologie, její relativní bezpečnosti a relativní klinické účinnosti. Pět neklinických oblastí hodnocení se týká posouzení technologie z hlediska nákladů a ekonomického hlediska a dále jejích etických, organizačních, sociálních a právních aspektů. Klinické oblasti jsou proto vhodnější pro společné hodnocení na úrovni EU vzhledem k jejich vědecké důkazní základně, zatímco hodnocení neklinických oblastí je spíše úžeji spjato s vnitrostátní a regionální situací a přístupy. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 a (nový) (3a)  Zdravotničtí pracovníci, pacienti a zdravotnická zařízení potřebují vědět, zda nová zdravotnická technologie představuje z hlediska přínosů a rizik zlepšení stávajících zdravotnických technologií, či nikoliv. Cílem společných klinických hodnocení je proto určit přidanou terapeutickou hodnotu nových nebo stávajících zdravotnických technologií ve srovnání s jinými novými nebo stávajícími zdravotnickými technologiemi tak, že je provedeno srovnávací hodnocení na základě porovnání se zásahem („standardní léčbou“), který je v současné době prokázán jako nejlepší, nebo při porovnání s v současné době nejčastější léčbou, neexistuje-li léčba standardní. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Výstup hodnocení zdravotnických technologií se použije k přijímání informovaných rozhodnutí ohledně přidělování rozpočtových prostředků v oblasti zdravotnictví například v souvislosti se stanovením úrovní cen nebo úhrad zdravotnických technologií. Hodnocení zdravotnických technologií tak může členským státům pomoci při vytváření a zachování udržitelných systémů zdravotní péče a stimulaci inovací, které přinášejí lepší výsledky pacientům. (4)  Hodnocení zdravotnických technologií je důležitým nástrojem na podporu kvalitních inovací, na nasměrování výzkumu do oblastí, které řeší nenaplněné (diagnostické, terapeutické nebo procedurální) potřeby systémů zdravotnictví a klinické a sociální priority. Hodnocení zdravotnických technologií rovněž může zlepšovat klinické důkazy využívané při klinickém rozhodování, zvyšovat účinnost využívání zdrojů a udržitelnost zdravotních systémů,  rozšiřovat přístup pacientů ke zdravotnickým technologiím a  zvyšovat konkurenceschopnost tohoto odvětví prostřednictvím větší předvídatelnosti a účinnějšího výzkumu. Členské státy využívají výsledky hodnocení zdravotnických technologií ke zvýšení množství klinických důkazů při rozhodování o zavádění zdravotnických technologií do svého systému, tedy při přijímání rozhodnutí o způsobu přidělování rozpočtových prostředků. Hodnocení zdravotnických technologií tak může členským státům pomoci při vytváření a zachování udržitelných systémů zdravotní péče a stimulaci inovací, které přinášejí lepší výsledky pacientům. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a)  Spolupráce při hodnocení zdravotnických technologií může hrát roli také během celého cyklu zdravotnické technologie: v prvních fázích vývoje, prostřednictvím „mapování terénu“ pro určení technologií, jež budou mít významný dopad; v raných fázích dialogu a vědeckého poradenství; pro lepší návrh studie, aby se zajistila větší účinnost výzkumu; a v hlavních fázích celkového hodnocení, když je již technologie zavedena. A konečně může hodnocení zdravotnických technologií pomáhat při rozhodování o upuštění od technologie v případech, kdy se technologie stane zastaralou a ve srovnání s lepšími dostupnými alternativami již není vhodná. Hlubší spolupráce mezi členskými státy v oblasti hodnocení zdravotnických technologií může pomoci také při zdokonalování a harmonizaci standardů péče a při diagnostice a screeningu novorozenců v celé EU. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 b (nový) (4b)  Spolupráce na hodnocení zdravotnických technologií nemusí být omezena na farmaceutické výrobky a zdravotnické prostředky. Může zahrnovat také oblasti, jako je diagnostika používaná k doplnění léčby, chirurgické zákroky, prevence, skreening a programy na podporu zdraví, nástroje informačních a komunikačních technologií (IKT), organizační plány ve zdravotnictví a postupy integrované péče. Požadavky na hodnocení různých technologií se liší v závislosti na jejich specifické povaze, a proto by měl být, co se týče těchto různých technologií, zajištěn důsledný přístup k jejich hodnocení. Kromě toho je pravděpodobné, že v konkrétních oblastech, jako je léčba vzácných onemocnění, léčivé přípravky pro pediatrické využití, cílené lékařství nebo moderní terapie, bude přínos spolupráce na úrovni Unie ještě vyšší. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 (5)  Provádění souběžných hodnocení více členskými státy a rozdíly mezi vnitrostátními právními a správními předpisy týkajícími se procesů a metodik hodnocení mohou vést k tomu, že subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií musí řešit četné a rozdílné požadavky na údaje. Může to rovněž vést k vyvíjení dvojího úsilí i kolísání výstupů, což zvyšuje finanční a administrativní zátěž a může být překážkou pro volný pohyb dotčených zdravotnických technologií a hladké fungování vnitřního trhu. (5)  Provádění souběžných hodnocení více členskými státy a rozdíly mezi vnitrostátními právními a správními předpisy týkajícími se procesů a metodik hodnocení mohou vést k tomu, že subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií musí řešit duplicitní požadavky na údaje, což může rovněž vést ke zvýšení finanční a administrativní zátěže a může být překážkou pro volný pohyb dotčených zdravotnických technologií a hladké fungování vnitřního trhu. V některých odůvodněných případech, kdy je nutné přihlédnout ke specifickému charakteru vnitrostátních a regionálních systémů zdravotnictví, může být nezbytné provést doplňkové hodnocení určitých aspektů. Provádění hodnocení, která nemají vliv na rozhodování některých členských států, by však mohlo vést k průtahům při zavádění inovativních technologií, a oddálit tak přístup pacientů k přínosným inovativním způsobům léčby. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Přestože členské státy již provedly několik společných hodnocení v rámci společných akcí spolufinancovaných z prostředků EU, tvorba výstupů byla neefektivní, jelikož vycházela ze spolupráce na bázi projektů, aniž by existoval udržitelný model spolupráce. Míra využívání výsledků společných akcí, včetně jejich společných klinických hodnocení, na úrovni členských států je nadále nízká, což znamená, že se nedostatečně řeší zdvojování hodnocení týchž zdravotnických technologií orgány a subjekty pro hodnocení zdravotnických technologií v různých členských státech v totožných či podobných termínech. (6)  Členské státy již provedly několik společných hodnocení v rámci společných akcí spolufinancovaných z prostředků EU. Tato hodnocení byla provedena ve smyslu článku 15 směrnice 2011/24/EU Evropského parlamentu a Rady* ve třech etapách, prostřednictvím tří společných akcí, z nichž každá měla vlastní specifické cíle a rozpočet: EUnetHTA 1, od roku 2010 do roku 2012 (6 milionů EUR); EUnetHTA 2, od roku 2012 do roku 2015 (9,5 milionu EUR) a EUnetHTA 3, která byla zahájena v červnu 2016 a má skončit v roce 2020 (20 milionů EUR). S ohledem na časové vymezení těchto akcí a v zájmu zachování kontinuity zavádí toto nařízení udržitelnější metodu, která kontinuitu společných hodnocení zajistí. Mezi nejdůležitější výsledky spolupráce se zatím řadí „hlavní model hodnocení zdravotnických technologií“, který představuje rámec pro zprávy o hodnocení zdravotnických technologií, databáze pro společné využívání projektů, ať už plánovaných, aktuálně probíhajících nebo nedávno zveřejněných jednotlivými agenturami, databáze a znalostní základna pro uchovávání informací a stav hodnocení slibných technologií nebo žádostí o další studie, které by vyplynuly z hodnocení zdravotnických technologií, a soubor metodických pokynů a podpůrných nástrojů pro agentury provádějící hodnocení zdravotnických technologií, včetně pokynů týkajících se úpravy zprávy podle  jednotlivých zemí. ______________________ * Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45). Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a)  V rámci společných akcí však byla tvorba výstupů neefektivní a vycházela ze spolupráce na bázi projektů, neboť neexistoval udržitelný model spolupráce. Míra využívání výsledků společných akcí, včetně jejich společných klinických hodnocení, na úrovni členských států je nadále nízká, což znamená, že se nedostatečně řeší zdvojování hodnocení týchž zdravotnických technologií orgány a subjekty pro hodnocení zdravotnických technologií v různých členských státech v totožných či podobných termínech. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Rada ve svých závěrech z prosince 20148 uznala klíčovou úlohu hodnocení zdravotnických technologií a vyzvala Komisi, aby dále podporovala udržitelnou spolupráci. (7)  Ve svých závěrech z prosince 2014 o inovacích ve prospěch pacientů8 uznala Rada klíčovou úlohu hodnocení zdravotnických technologií jako nástroje politiky v oblasti zdraví, který má podporovat důkazy podložené, udržitelné a spravedlivé volby v oblasti zdravotní péče a zdravotnických technologií ku prospěchu pacientů. Rada dále vyzvala Komisi, aby nadále podporovala udržitelnou spolupráci, a požádala o další společnou práci v oblasti hodnocení zdravotnických technologií mezi členskými státy a nutnost prozkoumat možnosti spolupráce v oblasti výměny informací mezi příslušnými subjekty. Kromě toho Rada ve svých závěrech o personalizované medicíně pro pacienty z prosince 2015 vyzvala členské státy a Komisi, aby posílily metodiku hodnocení zdravotnických technologií, kterou by bylo možné uplatnit na personalizovanou medicínu, a ve svých závěrech o posílení rovnováhy farmaceutických systémů v Evropské unii a jejích členských státech z června 2016 bylo opětovně potvrzeno, že členské státy ve spolupráci na hodnocení zdravotnických systémů jednoznačně vidí přidanou hodnotu. Společná zpráva GŘ ECFIN Komise a Výboru pro hospodářskou politiku z října 2016 pak požaduje další posílení evropské spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických systémů. __________________ __________________ 8 Úř. věst. C 438, 6.12.2014, s. 12. 8 Úř. věst. C 438, 6.12.2014, s. 12. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. března 2017 o možnostech EU, jak zlepšit přístup k lékům9, vyzval Komisi, aby co nejdříve vypracovala právní předpis týkající se evropského systému pro hodnocení zdravotnických technologií a harmonizovala transparentní kritéria hodnocení zdravotnických technologií za účelem posouzení přidané terapeutické hodnoty léčiv. (8)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. března 2017 o možnostech EU, jak zlepšit přístup k lékům, vyzval Komisi, aby co nejdříve vypracovala právní předpis týkající se evropského systému pro hodnocení zdravotnických technologií a harmonizovala transparentní kritéria hodnocení zdravotnických technologií za účelem posouzení přidané terapeutické hodnoty a relativní účinnosti zdravotnických technologií ve srovnání s nejlepšími dostupnými alternativami s přihlédnutím k úrovni inovace a prospěchu pro pacienty. __________________ __________________ 9 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. března 2017 o možnostech EU, jak zlepšit přístup k lékům – 2016/2057(INI). 9 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. března 2017 o možnostech EU, jak zlepšit přístup k lékům – 2016/2057(INI). Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)  V zájmu zajištění lepšího fungování vnitřního trhu a přispění k vysokému stupni ochrany lidského zdraví je vhodné sblížit pravidla, jimiž se řídí provádění klinických hodnocení na vnitrostátní úrovni a klinických hodnocení určitých zdravotnických technologií na úrovni Unie, čímž se rovněž podpoří pokračování dobrovolné spolupráce mezi členskými státy na určitých aspektech hodnocení zdravotnických technologií. (10)  V zájmu zajištění lepšího fungování vnitřního trhu a přispění k vysokému stupni ochrany lidského zdraví je vhodné sblížit pravidla, jimiž se řídí provádění klinických hodnocení na vnitrostátní úrovni a klinických hodnocení určitých zdravotnických technologií na úrovni Unie, čímž se rovněž podpoří pokračování dobrovolné spolupráce mezi členskými státy na určitých aspektech hodnocení zdravotnických technologií. Toto sblížení by mělo zaručit nejvyšší normy kvality a mělo by odrážet osvědčené dostupné postupy. Nemělo by vést ke sblížení směrem k nejnižšímu společnému jmenovateli ani nutit orgány pro hodnocení zdravotnických technologií, které mají větší odborné zkušenosti a vyšší normy, aby se spokojily s nižšími požadavky. Mělo by to vést spíše ke zvýšení kapacity a kvality hodnocení zdravotnických technologií na celostátní a regionální úrovni. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 (11)  V souladu s čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) jsou členské státy odpovědné za organizaci svého systému zdravotnictví a za poskytování zdravotní péče. Proto je vhodné omezit oblast působnosti pravidel Unie na ty aspekty hodnocení zdravotnických technologií, které se týkají klinického hodnocení zdravotnické technologie, a zejména zajistit, aby se závěry hodnocení zaměřovaly pouze na zjištění týkající se porovnání účinnosti zdravotnické technologie. Výstup takových hodnocení by tudíž neměl ovlivňovat volné uvážení členských států, pokud jde o následná rozhodnutí o tvorbě cen a úhradách zdravotnických technologií, včetně stanovení kritérií tvorby cen a úhrad, která mohou záviset na klinických i neklinických úvahách a která zůstávají výlučně v pravomoci jednotlivých členských států. (11)  V souladu s čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) jsou členské státy odpovědné za organizaci svého systému zdravotnictví a za poskytování zdravotní péče. Proto je vhodné omezit oblast působnosti pravidel Unie na ty aspekty hodnocení zdravotnických technologií, které se týkají klinického hodnocení zdravotnické technologie. Společné klinické hodnocení, které je předmětem tohoto nařízení, představuje vědeckou analýzou relativního vlivu zdravotnické technologie na účelnost, bezpečnost a účinnost, které se běžné označují jako klinické výsledky hodnocené ve vztahu ke zvoleným srovnávacím ukazatelům, které se v současnosti považují za vhodné, a ve vztahu ke zvoleným skupinám či podskupinám pacientů při zohlednění kritérií hlavního modelu hodnocení zdravotnických technologií. Zahrnuje to zvážení stupně jistoty, pokud jde o příslušné dopady zjištěné na základě dostupných důkazů. Výsledky takových společných klinických hodnocení by tudíž neměly ovlivňovat volné uvážení členských států, pokud jde o následná rozhodnutí o tvorbě cen a úhradách zdravotnických technologií, včetně stanovení kritérií tvorby cen a úhrad, která mohou záviset na klinických i neklinických úvahách a která zůstávají výlučně v pravomoci jednotlivých členských států. Proto do rámce působnosti tohoto nařízení nespadá hodnocení, které provádí jednotlivé členské státy v rámci svých vnitrostátních hodnotících procesů. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  Aby bylo zajištěno široké uplatňování harmonizovaných pravidel o klinických aspektech hodnocení zdravotnických technologií a aby orgány pro hodnocení zdravotnických technologií mohly sdružovat odborné znalosti a zdroje, je vhodné vyžadovat, aby se společná klinická hodnocení prováděla pro všechny léčivé přípravky, které podléhají centralizovanému postupu registrace stanovenému v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/200411, přípravky, které obsahují novou účinnou látku, a léčivé přípravky, jejichž registrace je následně rozšířena o novou léčebnou indikaci. Společná klinická hodnocení by měla být prováděna také u některých zdravotnických prostředků ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74512, které jsou zařazeny do nejvyšší rizikové třídy a k nimž příslušné odborné skupiny poskytly svá stanoviska či názory. Zdravotnické prostředky pro společná klinická hodnocení by měly být vybírány na základě specifických kritérií. (12)  Aby bylo zajištěno široké uplatňování harmonizovaných pravidel a podpora spolupráce mezi členskými státy, pokud jde o klinické aspekty hodnocení zdravotnických technologií, a aby orgány pro hodnocení zdravotnických technologií tak mohly za účelem omezování odpadů a neúčinného fungování zdravotnictví sdružovat odborné znalosti a zdroje, je vhodné vyžadovat, aby se společná klinická hodnocení prováděla u všech léčivých přípravků, které podléhají centralizovanému postupu registrace stanovenému v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004,11 u přípravků, které obsahují novou účinnou látku, a u léčivých přípravků, jejichž registrace je následně rozšířena o novou léčebnou indikaci. Společná klinická hodnocení by měla být prováděna také u některých zdravotnických prostředků ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 vzhledem k potřebě navýšení množství klinických důkazů u všech těchto nových zdravotnických technologií. __________________ __________________ 11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1). 11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1). 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1). 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1). Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 (13)  Aby bylo zajištěno, že společná klinická hodnocení zdravotnických technologií zůstanou nadále přesná a relevantní, je vhodné stanovit podmínky pro aktualizaci hodnocení, zejména v případech, kdy jsou po prvním hodnocení k dispozici doplňující údaje, které mohou zvýšit přesnost dotčeného hodnocení. (13)  Aby bylo zajištěno, že společná klinická hodnocení zdravotnických technologií zůstanou nadále přesná, relevantní, vysoce kvalitní a budou se zakládat na nejspolehlivějších vědeckých důkazech dostupných v daném okamžiku, je vhodné stanovit pružný předepsaný postup pro aktualizaci hodnocení, zejména v případech, kdy jsou po prvním hodnocení k dispozici nové důkazy nebo nové doplňující údaje, které by mohly navýšit vědecké důkazy, a zvýšit tak kvalitu dotčeného hodnocení. Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)  Měla by být zřízena koordinační skupina složená ze zástupců vnitrostátních orgánů a subjektů pro hodnocení zdravotnických technologií, která bude dohlížet na provádění společných klinických hodnocení a další společnou práci. (14)  Měla by být zřízena koordinační skupina složená ze zástupců vnitrostátních orgánů a subjektů pro hodnocení zdravotnických technologií akreditovaná pro provádění společných klinických hodnocení a další společnou práci v rámci tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)  V zájmu zajištění přístupu ke společným klinickým hodnocením a vědeckým konzultacím pod vedením členských států by členské státy měly určit vnitrostátní orgány a subjekty pro hodnocení zdravotnických technologií, které poskytují informace pro rozhodování jako členové koordinační skupiny. Určené orgány a subjekty by měly zajistit dostatečně vysokou míru zastoupení v koordinační skupině a odborných znalostí v jejích podskupinách s přihlédnutím k potřebě poskytovat odborné znalosti týkající se hodnocení zdravotnických technologií zaměřených na léčivé přípravky a zdravotnické prostředky. (15)  V zájmu zajištění přístupu ke společným klinickým hodnocením a vědeckým konzultacím pod vedením členských států by členské státy měly za členy koordinační skupiny určit vnitrostátní nebo regionální orgány a subjekty pro hodnocení zdravotnických technologií, které poskytují informace důležité pro rozhodování, aby prováděly uvedená hodnocení. Určené orgány a subjekty by měly zajistit dostatečně vysokou míru zastoupení v koordinační skupině a odborných znalostí v jejích podskupinách s přihlédnutím k možnosti poskytovat odborné znalosti týkající se hodnocení zdravotnických technologií zaměřených na léčivé přípravky a zdravotnické prostředky. Organizační struktura by měla respektovat odlišné mandáty podskupin provádějících společná klinická hodnocení a společné vědecké konzultace. Mělo by se zabránit konfliktům zájmů. Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový) (15a)  Zásadní význam má transparentnost tohoto procesu a informovanost veřejnosti o něm. V zájmu nabytí důvěry v systém by měla být u všech klinických údajů, které se vyhodnocují, zajištěna nejvyšší úroveň transparentnosti a zveřejňování. Vyskytnou-li se důvěrné údaje pro komerční účely, jejich důvěrný charakter musí být jasně definován a odůvodněn a musí být jasně určeno, které údaje jsou důvěrné, a ty musí být chráněny. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Aby harmonizované postupy plnily cíl týkající se vnitřního trhu, měly by být členské státy povinny plně zohledňovat výsledky společných klinických hodnocení a dotčená hodnocení neopakovat. Plnění této povinnosti členským státům nebrání provádět neklinická hodnocení téže zdravotnické technologie nebo vyvozovat závěry ohledně přidané hodnoty dotčených technologií v rámci vnitrostátních hodnotících procesů, které mohou posuzovat klinické i neklinické údaje a kritéria. Nebrání jim ani formulovat vlastní doporučení nebo rozhodnutí o tvorbě cen a úhradách. (16)  Aby harmonizované postupy plnily cíl týkající se vnitřního trhu a zvýšení kvality inovací a klinických důkazů, měly by být členské státy povinny plně zohledňovat výsledky společných klinických hodnocení a neopakovat je. Členské státy by v závislosti na svých vlastních potřebách měly mít právo doplnit společná klinická hodnocení o další klinické důkazy a analýzy ke zdůvodnění rozdílů v komparátorech nebo specifickém vnitrostátním nastavení. Tato doplňková klinická hodnocení by měla být řádně odůvodněná a přiměřená a měla by být oznámena Komisi a koordinační skupině. Kromě toho plnění této povinnosti členským státům nebrání provádět neklinická hodnocení téže zdravotnické technologie nebo vyvozovat závěry ohledně klinické přidané hodnoty dotčených technologií v rámci vnitrostátních hodnotících procesů, které mohou posuzovat klinické i neklinické údaje a kritéria specifická pro daný členský stát, na vnitrostátní anebo regionální úrovni. Nebrání jim ani formulovat vlastní doporučení nebo rozhodnutí o tvorbě cen a úhradách. Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 a (nový) (16a)  Aby bylo možné klinické hodnocení použít pro účely vnitrostátního rozhodnutí o úhradě, mělo by se v ideálním případě týkat občanů, jejichž léčiva by byla proplácena v daném členském státě. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 (17)  Časový rámec pro klinická hodnocení léčivých přípravků by měl být pokud možno pevně daný s odkazem na časový rámec platný pro dokončení centralizovaného postupu registrace, který stanoví nařízení (ES) č. 726/2004. Tato koordinace by měla zajistit, aby klinická hodnocení mohla efektivně usnadňovat přístup na trh a přispívat k včasné dostupnosti inovativních technologií pro pacienty. Proces by měl být zpravidla dokončen do zveřejnění rozhodnutí Komise o registraci. vypouští se Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 a (nový) (17a)  Společné vědecké konzultace, jež se zabývají léčivými přípravky pro vzácná onemocnění, musí zajistit, aby žádný nový přístup nevedl ve srovnání se současnou situací ke zbytečným zpožděním při hodnocení léčivých přípravků pro vzácná onemocnění a aby byl zohledněn pragmatický přístup přijatý prostřednictvím sítě EUnetHTA. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 (18)  Při vymezení časového rámce pro společná klinická hodnocení zdravotnických prostředků by měl být zohledněn značně decentralizovaný přístup zdravotnických prostředků na trh a dostupnost odpovídajících důkazů vyžadovaných k provedení společného klinického hodnocení. Vzhledem k tomu, že požadované důkazy mohou být dostupné až po uvedení zdravotnického prostředku na trh, a aby bylo možné vybírat zdravotnické prostředky pro klinické hodnocení ve vhodnou dobu, mělo by být možné provádět hodnocení takových prostředků až po jejich uvedení na trh. (18)  Při vymezení časového rámce pro společná klinická hodnocení zdravotnických technologií by měl být zohledněn časový rámec pro dokončení centralizovaného postupu registrace dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/20041a, co se týče léčivých přípravků, a označení shody CE pro zdravotnické prostředky dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/7451b a pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/7461c. V každém případě musí hodnocení zohledňovat dostupnost odpovídajících a dostatečných vědeckých důkazů vyžadovaných k provedení společného klinického hodnocení a měla by být u léčivých přípravků provedena co nejdříve po registraci a v každém případě bez zbytečného odkladu. _________________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1). 1b Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1); 1c Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176); Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Společná práce prováděná podle tohoto nařízení, zejména společná klinická hodnocení by v každém případě měla poskytovat vysoce kvalitní a včasné výsledky a nezpůsobovat prodlevy ani nenarušovat opatřování zdravotnických prostředků označením CE nebo přístup zdravotnických technologií na trh. Tato práce by měla být oddělena a odlišena od regulačních hodnocení bezpečnosti, kvality, účinnosti nebo výkonnosti zdravotnických technologií prováděných v souladu s jinými právními předpisy Unie a nemají žádný vliv na rozhodnutí přijímaná v souladu s jinými právními předpisy Unie. (19)  Společná práce prováděná podle tohoto nařízení, zejména společná klinická hodnocení by v každém případě měla poskytovat vysoce kvalitní a včasné výsledky a nezdržovat opatřování zdravotnických prostředků označením CE a nenarušovat jej. Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 a (nový) (19a)  Práce na hodnocení zdravotnických technologií, která je předmětem tohoto nařízení, by měla být oddělená a odlišná od regulačních hodnocení bezpečnosti a účinnosti zdravotnických technologií, která jsou prováděna podle jiných právních předpisů Unie, a neměla by ovlivňovat ostatní aspekty, které s předmětem tohoto nařízení nesouvisí a které jsou přijímány v souladu s jinými právními předpisy Unie. Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 b (nový) (19b)  V případě léčivých přípravků pro vzácná onemocnění by společná zpráva neměla přehodnocovat kritéria pro definování léčivého přípravku pro vzácná onemocnění. Hodnotitelé a spoluhodnotitelé však mají neomezený přístup k údajům, které využívají orgány odpovědné za udělování rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, ale i možnost využít nebo vytvořit doplňující relevantní údaje za účelem posouzení léčivého přípravku v rámci společného klinického hodnocení. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 c (nový) (19c)  Nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích a nařízení (EU) 2017/746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro podmiňují registraci těchto prostředků zásadami transparentnosti a bezpečnosti, a nikoli zásadou účinnosti. Na druhé straně, postupné narůstání nabídky zdravotnických prostředků pro řešení klinických problémů předpokládá nové paradigma, s velmi roztříštěným trhem, s inovací, zejména přírůstkovou, v níž chybí klinické důkazy a která vyžaduje vyšší míru spolupráce a výměny informací mezi hodnotícími subjekty. A proto je třeba i nadále směřovat k centralizovaným systémům registrace, která je bude hodnotit na základě bezpečnosti, účinnosti a kvality. To je také jednou z oblastí, kde členské státy vyžadují větší spolupráci prostřednictvím budoucího evropského hodnocení zdravotnických technologií. V současné době má systémy hodnocení zdravotnických technologií pro zdravotnické prostředky 20 členských států a Norsko a 12 členských států společně s Norskem vytvořilo příručky a provádějí včasné rozhovory. EUnetHTA provádí vysoce kvalitní hodnocení relativní účinnosti zdravotnických prostředků na základě metodiky, která může být v tomto nařízení považována za referenční kritérium. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 (20)  V zájmu usnadnění účinné účasti subjektů zabývajících se vývojem zdravotnických technologií na společných klinických hodnoceních by tyto subjekty měly mít v příslušných případech možnost požádat koordinační skupinu o společnou vědeckou konzultaci, a tak získat pokyny k tomu, jaké důkazy a údaje mohou být potřeba pro účely klinického hodnocení. S ohledem na předběžnou povahu konzultace by jakékoli poskytnuté pokyny neměly být závazné ani pro subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií, ani pro orgány a subjekty zabývající se hodnocením těchto technologií. (20)  Subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií mohou provádět společná klinická hodnocení s koordinační skupinou nebo pracovními skupinami, které byly zřízené za tímto účelem a jsou složené z odborníků z vnitrostátních nebo regionálních hodnotících subjektů, v zájmu získání pokynů týkajících se klinických potřeb pro výzkum a co nejvhodnějších návrhů studií pro získání co nejlepších důkazů a zajištění co nejúčinnějšího výzkumu. S ohledem na předběžnou povahu konzultace by jakékoli poskytnuté pokyny neměly být závazné ani pro subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií, ani pro orgány a subjekty zabývající se hodnocením těchto technologií. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 a (nový) (20a)  Společné vědecké konzultace by se měly týkat koncepce klinických studií a určení nejvhodnějších srovnávacích hodnot na základě osvědčených lékařských postupů v zájmu pacientů. Tento proces konzultací by měl být transparentní. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 (21)  Společná klinická hodnocení a společné vědecké konzultace vyžadují sdílení důvěrných informací mezi subjekty zabývajícími se vývojem zdravotnických technologií a orgány a subjekty zabývajícími se hodnocením těchto technologií. Aby byla zajištěna ochrana takových informací, měly by být informace poskytované koordinační skupině v rámci hodnocení a konzultací sděleny třetí straně pouze po podpisu dohody o mlčenlivosti. Dále je nezbytné, aby jakékoli informace zveřejňované ohledně výsledků společných vědeckých konzultací byly prezentovány v anonymizované podobě a veškeré informace obchodně citlivé povahy odstraněny. (21)  Společné vědecké konzultace by mohly vyžadovat sdílení důvěrných obchodních informací mezi subjekty zabývajícími se vývojem zdravotnických technologií a orgány a subjekty zabývajícími se hodnocením těchto technologií. Aby byla zajištěna ochrana takových informací, měly by být informace poskytované koordinační skupině v rámci konzultací sděleny třetí straně pouze po podpisu dohody o mlčenlivosti. Dále je nezbytné, aby jakékoli informace zveřejňované ohledně výsledků společných vědeckých konzultací byly prezentovány v anonymizované podobě a veškeré informace obchodně citlivé povahy odstraněny. Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 a (nový) (21a)  Společná klinická hodnocení vyžadují po subjektech zabývajících se vývojem zdravotnických technologií veškeré veřejné klinické údaje a důkazy, které jsou k dispozici. Použité klinické údaje, studie, metodika a použité klinické výsledky by měly být zveřejněny. Co nejvyšší možná míra otevřenosti vědeckých informací a hodnocení pro veřejnost umožní pokračovat v biomedicínském výzkumu a prohloubí důvěru v systém. V případě sdílení obchodně citlivých údajů by důvěrnost těchto údajů měla být chráněna tak, že by měly být předloženy v anonymizované podobě s úpravou zpráv před jejich zveřejněním, přičemž by měl být chráněn veřejný zájem. Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 b (nový) (21b)  Podle evropského veřejného ochránce práv – obsahuje-li dokument informace, které mají důsledky pro zdraví jednotlivců (jako jsou informace o účinnosti léčivého přípravku), veřejný zájem na zpřístupnění daných informací obvykle převáží nad jakýmkoli nárokem z důvodu obchodní citlivosti. Veřejné zdraví by vždy mělo mít větší váhu než obchodní zájmy. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 (22)  V zájmu zajištění účinného využívání dostupných zdrojů je vhodné stanovit „mapování terénu“ umožňující včasnou identifikaci nových zdravotnických technologií, které pravděpodobně budou mít největší dopad na pacienty, veřejné zdraví a systémy zdravotní péče. Takový průzkum by měl usnadnit stanovení priorit ohledně technologií, které se vyberou pro společné klinické hodnocení. (22)  V zájmu zajištění účinného využívání dostupných zdrojů je vhodné stanovit „mapování terénu“ umožňující včasnou identifikaci nových zdravotnických technologií, které pravděpodobně budou mít největší dopad na pacienty, veřejné zdraví a systémy zdravotní péče, jakož i strategicky výzkum řídit. Takový průzkum by měl usnadnit stanovení priorit ohledně technologií, které koordinační skupina vybere pro společné klinické hodnocení. Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 (23)  Unie by měla nadále podporovat dobrovolnou spolupráci na hodnocení zdravotnických technologií mezi členskými státy v oblastech, jako je vytváření a provádění programů očkování, a budování kapacit vnitrostátních systémů pro hodnocení zdravotnických technologií. Tato dobrovolná spolupráce by měla též usnadnit součinnost s iniciativami v rámci strategie pro jednotný digitální trh v příslušných oblastech zdravotnictví a péče týkajících se digitalizace a dat s cílem poskytovat doplňující praktické důkazy důležité pro hodnocení zdravotnických technologií. (23)  Unie by měla nadále podporovat dobrovolnou spolupráci na hodnocení zdravotnických technologií mezi členskými státy v jiných oblastech, jako je vytváření a provádění programů očkování, a budování kapacit vnitrostátních systémů pro hodnocení zdravotnických technologií. Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 (24)  Aby byla zajištěna podpora začleňování a transparentnost společné práce, měla by koordinační skupina spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami a intenzivně je konzultovat. V zájmu zachování integrity společné práce by však měla být vypracována pravidla s cílem zajistit nezávislost a nestrannost společné práce a to, že taková konzultace nepovede k žádnému střetu zájmů. (24)  V zájmu zachování objektivity, transparentnosti a kvality společné práce by měla být vypracována pravidla s cílem zajistit nezávislost, otevřenost a nestrannost společné práce a to, že taková konzultace nepovede k žádnému střetu zájmů. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 a (nový) (24a)  Měl by být zajištěn dialog mezi koordinační skupinou a organizacemi pacientů, organizacemi spotřebitelů, zdravotnickými nevládními organizacemi a odborníky a pracovníky v oblasti zdravotní péče, a to zejména prostřednictvím sítě zainteresovaných stran, přičemž musí být zaručena nezávislost, transparentnost a nestrannost přijímaných rozhodnutí. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 b (nový) (24b)  S cílem zajistit účinné rozhodování a usnadnění přístupu k lékům je důležité, aby existovala vhodná spolupráci mezi subjekty, které činí rozhodnutí v klíčových fázích životního cyklu léčivých přípravků. Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 (25)  Za účelem zajištění jednotného přístupu ke společné práci stanovené v tomto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby vytvořila společný procesní a metodický rámec pro klinická hodnocení, postupy pro společná klinická hodnocení a postupy pro společné vědecké konzultace. V příslušných případech by měla být vypracována odlišná pravidla pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky. Při vytváření takových pravidel by Komise měla zohlednit výsledky práce, která již byla provedena v rámci společných akcí EUnetHTA. Dále by měla přihlédnout k iniciativám týkajícím se hodnocení zdravotnických technologií financovaným z programu pro výzkum Horizont 2020 i regionálním iniciativám týkajícím se hodnocení zdravotnických technologií, jako jsou iniciativy Beneluxa a Vallettské prohlášení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201113. (25)  Za účelem zajištění jednotného přístupu ke společné práci stanovené v tomto nařízení by koordinační skupina složená z vnitrostátních nebo regionálních orgánů a subjektů pověřených hodnocením zdravotnických technologií s přiznanou schopností, nezávislostí a nestranností, měla vypracovat metodiku pro zajištění vysoké kvality společné práce. Komise by měla prostřednictvím prováděcích aktů potvrdit tuto metodiku a společný procesní rámec pro společná klinická hodnocení a společné vědecké konzultace. V příslušných odůvodněných případech by měla být vypracována odlišná pravidla pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky. Při vytváření takových pravidel by Komise měla zohlednit výsledky práce, která již byla provedena v rámci společných akcí EUnetHTA, a zejména metodické pokyny a vzory pro předložení důkazů, a přihlédnout k iniciativám týkajícím se hodnocení zdravotnických technologií financovaným z programu pro výzkum Horizont 2020 i regionálním iniciativám týkajícím se hodnocení zdravotnických technologií, jako jsou iniciativy Beneluxa a Vallettské prohlášení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 13. __________________ __________________ 13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). 13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 a (nový) (25a)  V souladu s Helsinskou deklarací by měl metodický rámec zaručovat vysokou kvalitu a vysokou úroveň vědeckých důkazů prostřednictvím výběru nejvhodnějších referenčních srovnávacích kritérií. Měl by být založen na vysokých normách kvality, nejlepších dostupných vědeckých důkazech vycházejících zejména z dvojitě zaslepených, randomizovaných klinických hodnocení, metaanalýz a systematických přezkumů; a měl by zohledňovat užitečná, relevantní, reálná a konkrétní klinická kritéria přizpůsobená dané klinické situaci, s upřednostněním cílových ukazatelů (tzv. end-points). Dokumenty, které má žadatel předložit, by se měly vztahovat k nejaktuálnějším a veřejně známým údajům. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 b (nový) (25b)  Jakákoli specifika v metodice, jako v případě vakcín, by měla být odůvodněna a přizpůsobena specifickým okolnostem, měla by vykazovat stejnou vědeckou důkladnost a stejné vědecké standardy a nikdy by neměla být na úkor kvality zdravotnických technologií nebo klinických důkazů. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 c (nový) (25c)  Komise by měla zajistit administrativní podporu pro společnou práci koordinační skupiny, která by po konzultacích se zúčastněnými stranami měla vydat k této práci stanovisko. Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 (26)  V zájmu zajištění uplatňování tohoto nařízení v celém rozsahu a jeho přizpůsobení technickému a vědeckému vývoji by měla být na Komisi delegována pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o obsah dokumentů, které mají být předkládány, zpráv a souhrnných zpráv o klinických hodnoceních, obsah dokumentů týkajících se žádostí o společné vědecké konzultace a zpráv o těchto konzultacích a pravidla pro výběr zúčastněných subjektů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201614. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají. (26)  Komise by měla přijmout prováděcí akty, pokud jde o procesní pravidla pro společná klinická hodnocení, společné vědecké konzultace a pravidla pro výběr zúčastněných subjektů. __________________ 14 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1). Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 (27)  Aby byla zajištěna dostupnost dostatečných zdrojů pro společnou práci stanovenou v tomto nařízení, měla by Unie poskytnout finanční prostředky pro společnou práci a dobrovolnou spolupráci a pro podpůrný rámec na podporu těchto činností. Finanční prostředky by měly pokrývat náklady na vypracování zpráv o společných klinických hodnoceních a společných vědeckých konzultacích. Členské státy by měly mít možnost do Komise vysílat národní odborníky na podporu činnosti sekretariátu koordinační skupiny. (27)  Aby byla zajištěna dostupnost dostatečných zdrojů pro společnou práci a stabilní administrativní podpora stanovená v tomto nařízení, měla by Unie zajistit stabilní a trvalé veřejné finanční prostředky v rámci víceletého finančního rámce pro společnou práci a dobrovolnou spolupráci i pro podpůrný rámec na podporu těchto činností. Členské státy by měly mít možnost do Komise vysílat národní odborníky na podporu činnosti sekretariátu koordinační skupiny. Komise by měla vytvořit systém poplatků pro subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií, které vyžadují jak společné vědecké konzultace, tak společná klinická hodnocení, které by byly věnovány na výzkum v oblasti neuspokojených lékařských potřeb. Tyto poplatky nemohou být v žádném případě použity na financování společné práce stanovené v tomto nařízení. Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 (28)  Za účelem usnadnění společné práce a výměny informací o hodnocení zdravotnických technologií mezi členskými státy je třeba přijmout ustanovení pro vytvoření platformy IT, která obsahuje odpovídající databáze a poskytuje zabezpečené komunikační kanály. Komise by měla zajistit propojení platformy IT s ostatními datovými infrastrukturami důležitými pro účely hodnocení zdravotnických technologií, jako jsou registry údajů z praxe. (28)  Za účelem usnadnění společné práce a výměny informací o hodnocení zdravotnických technologií mezi členskými státy je třeba přijmout ustanovení pro vytvoření platformy IT, která obsahuje odpovídající databáze a poskytuje zabezpečené komunikační kanály a veškeré informace o postupech, metodice, odborné přípravě a zájmech hodnotitelů a členů sítě zúčastněných subjektů, a zprávy a výsledky společné práce, které by měly být zveřejněny. Komise by měla zajistit propojení platformy IT s ostatními datovými infrastrukturami důležitými pro účely hodnocení zdravotnických technologií, jako jsou registry údajů z praxe. Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 a (nový) (28a)  Spolupráce by měla stát na zásadách řádné správy, která zahrnuje transparentnost, objektivitu, nezávislost zkušeností a spravedlivé postupy. Důvěra je základním předpokladem úspěšné spolupráce a lze jí dosáhnout pouze na základě skutečného závazku všech subjektů a přístupu k vysoce kvalitním zkušenostem, budování kapacit a vysoce kvalitnímu provedení. Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 b (nový) (28b)  Vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje společně dohodnutá definice toho, co lze považovat za kvalitní inovaci či přidanou terapeutickou hodnotu, Unie by měla definice těchto pojmů přijmout, a sice na základě dohody nebo souhlasu všech zúčastněných stran. Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30 (30)  Během přechodného období by účast členských států na společných klinických hodnoceních a společných vědeckých konzultacích neměla být povinná. Tím by neměla být ovlivněna povinnost členských států uplatňovat harmonizovaná pravidla na klinická hodnocení prováděná na vnitrostátní úrovni. Členské státy, které se neúčastní společné práce, se během přechodného období mohou kdykoli rozhodnout zapojit. V zájmu zajištění stabilní a hladké organizace společné práce a fungování vnitřního trhu by členské státy, které se již účastní, neměly mít možnost ukončit svoji účast v rámci pro společnou práci. (30)  Během přechodného období by účast členských států na společných klinických hodnoceních a společných vědeckých konzultacích neměla být povinná. Členské státy, které se neúčastní společné práce, se zároveň během přechodného období mohou kdykoli rozhodnout zapojit. V zájmu zajištění stabilní a hladké organizace společné práce a fungování vnitřního trhu by členské státy, které se již účastní, neměly mít možnost ukončit svoji účast v rámci pro společnou práci. Klinická hodnocení, která byla zahájena v členských státech před použitím tohoto nařízení, by měla pokračovat, pokud se členské státy nerozhodnou je zastavit. Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31 (31)  Aby byla zajištěna pokračující co největší účinnost a nákladová efektivita podpůrného rámce, měla by Komise do dvou let po skončení přechodného období předložit zprávu o provádění ustanovení o oblasti působnosti společných klinických hodnocení a fungování podpůrného rámce. Zpráva se může zabývat zejména tím, zda je potřeba tento podpůrný rámec přesunout pod agenturu Unie a zavést mechanismus hrazení poplatků, jehož prostřednictvím by subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií rovněž přispívaly k financování společné práce. (31)  Po skončení přechodného období a před zavedením povinného harmonizovaného systému hodnocení zdravotnických technologií podle tohoto nařízení, by Komise měla předložit zprávu o posouzení dopadů na zavedený postup jako celek. Tato zpráva o posouzení dopadů by měla zhodnotit vedle jiných kritérií pokrok dosažený v oblasti přístupu pacientů k novým zdravotnickým technologiím a v oblasti fungování vnitřního trhu, dopad na kvalitu inovací a udržitelnost systémů zdravotní péče, jakož i přiměřenost oblasti působnosti společných klinických hodnocení a fungování podpůrného rámce. Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Bod odůvodnění 32 (32)  Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. V souladu s odstavcem 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 by uvedené hodnocení mělo být založeno na pěti kritériích účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty EU a mělo by se opírat o program monitorování. (32)  Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. V souladu s odstavcem 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 by uvedené hodnocení mělo být založeno na pěti kritériích účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty EU a mělo by se opírat o program monitorování. Výsledky tohoto hodnocení by měly být poskytnuty také Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Bod odůvodnění 34 (34)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž sblížení pravidel členských států pro provádění klinických hodnocení na vnitrostátní úrovni a vytvoření rámce povinných společných klinických hodnocení určitých zdravotnických technologií na úrovni Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle, (34)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž sblížení pravidel členských států pro provádění klinických hodnocení zdravotnických technologií spadajících do působnosti tohoto nařízení, nemůže být dosaženo uspokojivě samotnými členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle, Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – návětí 1.  Toto nařízení stanoví: 1.  S přihlédnutím k výsledkům práce, která již byla provedena v rámci společných akcí EUnetHTA, toto nařízení stanoví: Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – písm. a a)  podpůrný rámec a postupy pro spolupráci na hodnocení zdravotnických technologií na úrovni Unie; a)  podpůrný rámec a postupy pro spolupráci na klinickém hodnocení zdravotnických technologií na úrovni Unie; Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – písm. b b)  společná pravidla pro klinické hodnocení zdravotnických technologií. b)  společné metodiky pro klinické hodnocení zdravotnických technologií. Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 2.  Toto nařízení nezasahuje do práv a povinností členských států, pokud jde o organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče a rozdělování zdrojů, které jim byly přiděleny. 2.  Toto nařízení nezasahuje do práv a povinností členských států, pokud jde o organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče a rozdělování zdrojů, které jim byly přiděleny. Kromě toho nesmí toto nařízení zasahovat do výlučné vnitrostátní pravomoci členských států v případě rozhodnutí, jež se týkají tvorby cen nebo úhrad. Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. b a (nové) ba)  „diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro“ zdravotnický produkt pro in vitro diagnostiku dle definice uvedené v nařízení (EU) 2017/746; Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. b b (nové) bb)  „posouzením zdravotnického prostředku“ posouzení metody složené z více než jednoho zdravotnického prostředku nebo metody sestávající ze zdravotnického prostředku a definovaného řetězce péče zahrnující jiné druhy léčby; Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. e e)  „klinickým hodnocením“ shromažďování a vyhodnocování dostupných vědeckých důkazů o zdravotnické technologii v porovnání s jednou či více dalšími zdravotnickými technologiemi na základě těchto klinických oblastí hodnocení zdravotnických technologií: popis zdravotního problému, který zdravotnická technologie řeší, a jiných aktuálně používaných zdravotnických technologií řešících tentýž zdravotní problém, popis a technické vlastnosti zdravotnické technologie, relativní klinická účinnost a relativní bezpečnost zdravotnické technologie; e)  „společným klinickým hodnocením“ systematické shromažďování vědeckých informací a jejich srovnávací hodnocení a syntéza těchto postupů, srovnání dané zdravotnické technologie s jednou či více dalšími zdravotnickými technologiemi nebo stávajícími postupy, které by sloužilo jako reference pro konkrétní klinickou indikaci a které by na základě nejlepších dostupných klinických vědeckých důkazů a klinických kritérií zdravotní péče o pacienty zohledňovalo níže uvedené klinické oblasti: popis zdravotního problému, který zdravotnická technologie řeší, a jiných aktuálně používaných zdravotnických technologií a postupů řešících tentýž zdravotní problém, popis a technické vlastnosti zdravotnické technologie, relativní klinická účinnost a relativní bezpečnost zdravotnické technologie; Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. g a (nové) ga)  „vyhodnocením“ vyvození závěrů ohledně přidané hodnoty dotčených technologií v rámci vnitrostátních hodnotících procesů, které mohou posuzovat klinické i neklinické údaje a kritéria v kontextu vnitrostátní péče. Pozměňovací návrh 202 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. g b (nové) gb)  „výsledky zdravotní péče o pacienty“ údaje, které zachycují nebo předpovídají úmrtnost, nemocnost, kvalitu života související se zdravím a nežádoucí příhody. Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 2.  Členské státy určí vnitrostátní orgány a subjekty příslušné pro hodnocení zdravotnických technologií, které budou členy koordinační skupiny a jejích podskupin, a oznámí je Komisi, včetně případných následných změn. Členské státy mohou určit více orgánů nebo subjektů příslušných pro hodnocení zdravotnických technologií, které mají být členy koordinační skupiny a jedné či více jejích podskupin. 2.  Členské státy určí vnitrostátní nebo regionální orgány a subjekty příslušné pro hodnocení zdravotnických technologií na vnitrostátní úrovni, které budou členy koordinační skupiny a jejích podskupin. Pozměňovací návrh 203 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 3.  Koordinační skupina jedná na základě konsensu, případně, je-li to nezbytné, hlasování pomocí prosté většiny. Každý členský stát má jeden hlas. 3.  Koordinační skupina jedná na základě konsensu, případně, je-li to nezbytné, hlasování pomocí kvalifikované většiny. Postupy jednání koordinační skupiny jsou transparentní a zápisy z jednání a hlasování jsou zaznamenávány a zveřejňovány, včetně veškerých nesouhlasných stanovisek. Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 4 4.  Zasedáním koordinační skupiny společně předsedá Komise a spolupředseda zvolený z členů skupiny na příslušné období, které bude stanoveno v jednacím řádu skupiny. 4.  Zasedáním koordinační skupiny společně předsedá Komise, bez práva hlasovat, a spolupředseda každoročně volený z členů skupiny na bázi rotace. Tato spolupředsednictví mají výhradně administrativní funkci. Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 5 5.  Členové koordinační skupiny jmenují své zástupce v koordinační skupině a podskupinách, jichž jsou členy, a to ad hoc nebo trvale, a uvědomí o tom a o případných následných změnách Komisi. 5.  Členové koordinační skupiny, ať se jedná o vnitrostátní, nebo regionální orgány či subjekty pro hodnocení zdravotnických technologií, jmenují své zástupce v koordinační skupině a podskupinách, jichž jsou členy, a to ad hoc nebo trvale. Členský stát může dané jmenování odvolat, pokud nejsou splněny požadavky pro jmenování. Vzhledem k pracovní zátěži, složení podskupin nebo požadavků na specifické znalosti může být na každý členský stát více než jeden odborný hodnotitel, aniž by to mělo vliv na zásadu, že pro účely rozhodování má každý stát pouze jeden hlas. Tato jmenování zohlední odborné znalosti nezbytné pro naplnění cílů podskupiny. Evropský parlament, Rada a Komise jsou informovány o všech jmenováních i o případných odvoláních. Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 6 6.  Členové koordinační skupiny a jejich jmenovaní zástupci respektují zásady nezávislosti, nestrannosti a mlčenlivosti. 6.  Aby byla zaručena kvalita práce, členové koordinační skupiny pocházejí z vnitrostátních nebo regionálních agentur pro hodnocení zdravotnických technologií nebo ze subjektů zodpovědných za tuto oblast. Členové koordinační skupiny a odborníci a hodnotitelé obecně nesmí mít finanční nebo jiné zájmy v žádném odvětví vývoje zdravotnických technologií nebo pojišťovně, které by mohly ovlivnit jejich nestrannost. Zavážou se jednat ve veřejném zájmu a nezávisle a každoročně předkládají prohlášení o zájmech. Tato prohlášení o zájmech se zaznamenávají na platformě IT uvedené v článku 27 a zpřístupní se veřejnosti. Na každém zasedání uvedou členové koordinační skupiny veškeré specifické zájmy, které by bylo možné považovat za zájmy ohrožující jejich nezávislost v souvislosti s body jednání. Pokud dojde ke střetu zájmů, neúčastní se dotyčný člen koordinační skupiny zasedání po dobu, kdy se jedná o příslušných bodech. Přijmou se procesní pravidla týkající se střetu zájmů v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. a) bodu iiia). Aby se zajistila transparentnost a povědomí veřejnosti o uvedeném postupu a podpořila se důvěra v tento systém, uplatňuje se u všech klinických údajů, které se vyhodnocují, nejvyšší míra transparentnosti a komunikace s veřejností. Vyskytnou-li se údaje, které jsou z komerčních důvodů důvěrné, musí být jejich důvěrný charakter jasně definován a odůvodněn, musí být jednoznačně určeno, které údaje jsou důvěrné, a tyto údaje musí být chráněny. Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 7 7.  Komise zveřejní seznam jmenovaných členů koordinační skupiny a jejích podskupin na platformě IT uvedené v článku 27. 7.  Komise zveřejní aktualizovaný seznam jmenovaných členů koordinační skupiny a jejích podskupin a dalších odborníků společně s jejich kvalifikací a odborností a jejich každoročními prohlášeními o zájmech na platformě IT uvedené v článku 27. Informace uvedené v prvním pododstavci Komise aktualizuje každoročně a pokaždé, když je to vzhledem k případným novým okolnostem považováno za nezbytné. Tyto aktualizace jsou veřejně dostupné. Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 8 – písm. c c)  zajišťuje spolupráci s příslušnými orgány na úrovni Unie k usnadnění shromažďování dalších důkazů, které potřebuje pro svoji činnost; c)  spolupracuje s příslušnými orgány na úrovni Unie k usnadnění shromažďování dalších důkazů, které potřebuje pro svoji činnost; Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 8 – písm. d d)  zajišťuje odpovídající zapojení zúčastněných subjektů do činnosti skupiny; d)  zajišťuje v rámci své činnosti odpovídající konzultace s příslušnými zúčastněnými subjekty a odborníky. Tyto konzultace jsou dokumentovány, včetně veřejně dostupných prohlášení o zájmech konzultovaných zúčastněných stran, a tvoří součást závěrečné zprávy společného hodnocení; Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 10 a (nový) 10a.  V každém případě se zveřejní jednací řád koordinační skupiny a jejích podskupin, pořady jednání jejich zasedání, přijatá rozhodnutí, přehledy hlasování a odůvodnění hlasování, včetně menšinových stanovisek. Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový) Písmena a), b) a c) prvního pododstavce se stanoví v závislosti na významu jejich dopadu na pacienty, veřejné zdraví nebo systémy zdravotní péče. Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 – písm. c c)  konzultuje návrh ročního pracovního programu s Komisí a zohlední její stanovisko. c)  v rámci výročních zasedání stanovených v článku 26 konzultuje návrh ročního pracovního programu s Komisí a se sítí zúčastněných stran a jejich připomínky zohlední. Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 5 a (nový) 5a.  Výroční zpráva i roční pracovní program se zveřejní na platformě IT uvedené v článku 27. Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a (nové) aa)  dalších léčivých přípravků nepodléhajících registraci v souladu s nařízením (EU) 726/2004 v případě, že subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií zvolil centralizovaný postup registrace, a za předpokladu, že se jedná o léčivé přípravky, které představují významnou technickou, vědeckou nebo terapeutickou inovaci nebo jejichž registrace je v zájmu veřejného zdraví; Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. b b)  zdravotnických prostředků zařazených do třídy IIb a III v souladu s článkem 51 nařízení (EU) 2017/745, k nimž příslušné odborné skupiny poskytly vědecké stanovisko v rámci postupu konzultace v oblasti klinického hodnocení v souladu s článkem 54 uvedeného nařízení; b)  zdravotnických prostředků zařazených do třídy IIb a III v souladu s článkem 51 nařízení (EU) 2017/745, k nimž příslušné odborné skupiny poskytly vědecké stanovisko v rámci postupu konzultace v oblasti klinického hodnocení v souladu s článkem 54 uvedeného nařízení a které se považují za významnou inovaci, jež by mohla mít významný vliv na veřejné zdraví nebo systémy zdravotní péče; Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. c c)  diagnostických zdravotnických prostředků in vitro zařazených do třídy D v souladu s článkem 47 nařízení (EU) 2017/74617, k nimž příslušné odborné skupiny poskytly své stanovisko v rámci postupu v souladu s čl. 48 odst. 6 uvedeného nařízení. c)  diagnostických zdravotnických prostředků in vitro zařazených do třídy D v souladu s článkem 47 nařízení (EU) 2017/746[1], k nimž příslušné odborné skupiny poskytly své stanovisko v rámci postupu v souladu s čl. 48 odst. 6 uvedeného nařízení a které se považují za významnou inovaci, která by mohla mít významný vliv na veřejné zdraví nebo systémy zdravotní péče. __________________ __________________ 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176). 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176). Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 – písm. e a (nové) ea)  potřeba dalších klinických důkazů; Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 – písm. e b (nové) eb)  žádost subjektu zabývajícího se vývojem zdravotnických technologií; Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2 Společně se zprávou o společném klinickém hodnocení se předloží souhrnná zpráva, přičemž obě zprávy se vypracují v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku a v článcích 11, 22 a 23. Společně se zprávou o společném klinickém hodnocení se předloží souhrnná zpráva, která bude obsahovat přinejmenším porovnané klinické údaje, cílové ukazatele, porovnávací subjekty, metodiku, použité klinické důkazy a závěry týkající se účinnosti, bezpečnosti a relativní účinnosti, omezení týkající se hodnocení, nesouhlasné názory, shrnutí provedených konzultací a vznesené připomínky. Obě zprávy se vypracují v souladu s požadavky stanovenými koordinační skupinou a zveřejní se bez ohledu na závěry, k nimž dospějí. V případě léčivých přípravků uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) přijme koordinační skupina zprávu o společném klinickém hodnocení do 80–100 dnů, aby se zajistilo dodržení harmonogramu pro tvorbu cen a úhrady stanoveného ve směrnici Rady 89/105/EHS1a. _________________ 1a Směrnice Rady 89/105/EHS ze dne 21. prosince 1988 o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění (Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 8). Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 2.  Určená podskupina požádá příslušné subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií o předložení dokumentace obsahující informace, údaje a důkazy nezbytné pro provedení společného klinického hodnocení. 2.  Určená podskupina požádá příslušný subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií o předložení veškeré dostupné aktuální dokumentace obsahující informace, údaje a studie, včetně negativních i pozitivních výsledků, která je nezbytná pro provedení společného klinického hodnocení. Tato dokumentace zahrnuje dostupné údaje pocházející ze všech provedených zkoušek a veškerých studií, během nichž byla použita uvedená technologie, přičemž obojí je velmi důležité pro zajištění vysoké kvality hodnocení. U léčivých přípravků uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) zahrnuje dokumentace alespoň: a)  složku pro předložení dokumentace; b)  uvedení stavu registrace; c)  Evropskou veřejnou zprávu o hodnocení, pokud je k dispozici, včetně souhrnu údajů o přípravku; Evropská agentura pro léčivé přípravky poskytne koordinační skupině příslušné přijaté vědecké hodnotící zprávy. d)  v případě potřeby výsledky dodatečných studií požadovaných koordinační skupinou a dostupných subjektu zabývajícímu se vývojem zdravotnických technologií; e)  v případě potřeby již dostupné zprávy o hodnocení zdravotnických technologií týkající se dané zdravotnické technologie, pokud jsou subjektu zabývajícímu se vývojem zdravotnických technologií k dispozici; f)  informace o studiích a registrech studií dostupné subjektu zabývajícímu se vývojem zdravotnických technologií. Subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií jsou povinny předložit veškeré požadované údaje. Hodnotitelé mohou rovněž využívat veřejné databáze a zdroje klinických informací, jako jsou registry pacientů, databáze nebo evropské referenční sítě, pokud jsou tyto údaje považovány za nezbytné k doplnění informací poskytnutých subjekty zabývajícími se vývojem zdravotnických technologií a k provedení přesnějšího klinického hodnocení zdravotnické technologie. Reprodukovatelnost hodnocení předpokládá, že se tyto informace zveřejní. Vztah mezi hodnotiteli a subjekty zabývajícími se vývojem zdravotnických technologií musí být nezávislý a nestranný. Subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií lze konzultovat, ale na procesu hodnocení se aktivně nepodílejí. Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 a (nový) 2a.  Koordinační skupina se může v případě léčivých přípravků na vzácná onemocnění oprávněně domnívat, že neexistuje rozumný důvod nebo dodatečný důkaz pro podporu další klinické analýzy nad rámec posouzení významného užitku již provedeného Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 3 3.  Určená podskupina ze svých členů jmenuje hodnotitele a spoluhodnotitele, kteří provedou společné klinické hodnocení. Při jmenování se zohlední vědecká odbornost nezbytná pro dané hodnocení. 3.  Určená podskupina ze svých členů jmenuje hodnotitele a spoluhodnotitele, kteří provedou společné klinické hodnocení. Tento hodnotitel a spoluhodnotitel jsou jiné osoby než osoby již dříve jmenované podle čl. 13 odst. 3, a to kromě výjimečných a odůvodněných situací, kdy není k dispozici nezbytná specifická odbornost, a se schválením koordinační skupiny. Při jmenování se zohlední vědecká odbornost nezbytná pro dané hodnocení. Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 5 – návětí 5.  Závěry zprávy o společném klinickém hodnocení se omezí na: 5.  Závěry zprávy o společném klinickém hodnocení zahrnují: Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 5 – písm. a a)  analýzu relativních účinků hodnocené zdravotnické technologie na výsledky zdravotní péče o pacienty zvolené pro hodnocení; a)  analýzu relativní účinnosti a bezpečnosti hodnocené zdravotnické technologie, s ohledem na cílové klinické ukazatele týkající se klinického subjektu a skupiny pacientů zvolených pro hodnocení, včetně úmrtnosti, nemocnosti a kvality života, a ve srovnání s jedním nebo více srovnávacími postupy, které určí koordinační skupina; Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 5 – písm. b b)  míru jistoty relativních účinků na základě dostupných důkazů. b)  míru jistoty relativních účinků na základě všech nejlepších dostupných klinických důkazů a ve srovnání se standardy nejlepších léčebných postupů. Posouzení se zakládá na cílových klinických ukazatelích stanovených podle mezinárodních norem medicíny opírající se o důkazy, zejména pokud jde o zlepšování zdravotního stavu, zkracování doby trvání nemoci, prodloužení doby přežití, omezování vedlejších účinků nebo zvyšování kvality života. Rovněž se uvedou odlišnosti, které se specificky týkají podskupiny. Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 5 – pododstavec 1 a (nový) Závěry neobsahují posouzení. Hodnotitel a spoluhodnotitel se ujistí, že výběr relevantních skupin pacientů je ve vztahu k účastnícím se členským státům reprezentativní, aby tyto státy mohly přijmout vhodná opatření týkající se financování těchto technologií z vnitrostátních rozpočtů vyhrazených na zdravotní péči. Pozměňovací návrh 205 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 6 6.  Pokud v jakékoli fázi přípravy návrhu zprávy o společném klinickém hodnocení má hodnotitel za to, že jsou zapotřebí další důkazy od předkládajícího subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, aby bylo možné zprávu dokončit, může požádat určenou podskupinu o pozastavení běhu lhůty stanovené pro přípravu zprávy a od subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, si vyžádat další důkazy. Na základě konzultace se subjektem, který zdravotnickou technologii vyvinul, ohledně času potřebného na přípravu nezbytných doplňujících důkazů hodnotitel ve své žádosti specifikuje, na kolik pracovních dnů je potřeba přípravu zprávy pozastavit. 6.  Pokud v jakékoli fázi přípravy návrhu zprávy o společném klinickém hodnocení má hodnotitel za to, že jsou zapotřebí další důkazy od předkládajícího subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, aby bylo možné zprávu dokončit, může požádat určenou podskupinu o pozastavení běhu lhůty stanovené pro přípravu zprávy a od subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, si vyžádat další důkazy. Na základě konzultace se subjektem, který zdravotnickou technologii vyvinul, ohledně času potřebného na přípravu nezbytných doplňujících důkazů hodnotitel ve své žádosti specifikuje, na kolik pracovních dnů je potřeba přípravu zprávy pozastavit. Jestliže se během tohoto procesu objeví nové klinické údaje, dotčený subjekt, který zdravotnickou technologii vyvinul, sdělí rovněž nové informace proaktivně hodnotiteli. Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 7 7.  Členové určené podskupiny předloží připomínky při přípravě návrhu zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy. Komise může též předložit připomínky. 7.  Členové určené podskupiny nebo koordinační skupiny předloží v minimální lhůtě v délce 30 pracovních dnů připomínky při přípravě návrhu zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy. Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 8 8.  Hodnotitel poskytne návrh zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy subjektu, který vyvinul zdravotnickou technologii, a stanoví lhůtu, do níž může dotčený subjekt předložit připomínky. 8.  Hodnotitel poskytne návrh zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy subjektu, který vyvinul zdravotnickou technologii k vyjádření. Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 9 9.  Určená podskupina zajistí, aby zúčastněné subjekty, včetně pacientů a klinických odborníků, dostali během přípravy návrhu zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy příležitost předložit připomínky, a stanoví lhůtu, do níž tak mohou učinit. 9.  Pacienti, organizace spotřebitelů, zdravotničtí pracovníci, nevládní organizace, jiná sdružení subjektů zabývajících se vývojem zdravotnických technologií a kliničtí odborníci mohou během přípravy návrhu zprávy o společném klinickém hodnocení předložit připomínky, a to ve lhůtě, kterou stanoví určená podskupina. Komise zveřejní prohlášení o zájmech všech konzultovaných zúčastněných stran prostřednictvím platformy IT uvedené v článku 27. Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 10 10.  Po obdržení a zvážení případných připomínek předložených v souladu s odstavci 7, 8 a 9 hodnotitel společně se spoluhodnotitelem dokončí návrh zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy a předloží je určené podskupině a Komisi k vyjádření. 10.  Po obdržení a zvážení případných připomínek předložených v souladu s odstavci 7, 8 a 9 hodnotitel společně se spoluhodnotitelem dokončí návrh zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy a předloží je koordinační skupině k vyjádření. Komise všechny připomínky – řádně zodpovězeny – zveřejní na platformě IT uvedené v článku 27. Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 11 11.  Hodnotitel společně se spoluhodnotitelem přihlédnou k připomínkám určené podskupiny a Komise a předloží konečnou verzi návrhu zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy koordinační skupině ke schválení. 11.  Hodnotitel společně se spoluhodnotitelem přihlédnou k připomínkám koordinační skupiny a předloží konečnou verzi návrhu zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy koordinační skupině ke konečnému schválení. Pozměňovací návrh 206 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 12 12.  Koordinační skupina schválí konečnou verzi zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy pokud možno na základě konsensu, případně prostou většinou členských států, je-li to nezbytné. 12.  Koordinační skupina schválí konečnou verzi zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy pokud možno na základě konsensu, případně kvalifikovanou většinou členských států, je-li to nezbytné. V konečném znění zprávy se uvedou odlišná stanoviska a důvody, o něž se opírají. Konečné znění zprávy zahrnuje analýzu citlivosti, pokud je přítomen jeden nebo více těchto prvků: a)  odlišná stanoviska ke studiím, které mají být vyřazeny z důvodu závažného zkreslení, nebo b)  odlišná stanoviska v případě, že musí být studie vyřazeny z důvodu, že neodrážejí nejnovější technologický vývoj, nebo c)  neshody ohledně definice prahových hodnot bezvýznamnosti týkajících se cílových ukazatelů zdravotní péče. Volba jedné nebo více srovnávacích hodnot a cílových ukazatelů zdravotní péče musí být z medicínského hlediska odůvodněná a v konečné zprávě zdokumentována. Konečné znění zprávy zahrnuje také výsledky společné vědecké konzultace uskutečněné v souladu s článkem 13. Zprávy o vědecké konzultaci se zveřejní po dokončení společných klinických hodnocení. Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 13 13.  Hodnotitel zajistí, aby ze schválené zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy byly odstraněny veškeré informace obchodně citlivé povahy. 13.  Hodnotitel zajistí, aby schválená zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnná zpráva obsahovaly klinické informace, které jsou předmětem použitého hodnocení, a uváděly použitou metodiku a studie. Před uveřejněním zprávy ji hodnotitel konzultuje se subjektem, který zdravotnickou technologii vyvinul. Subjekt má 10 pracovních dnů na to, aby hodnotitele upozornil na informace, které považuje za důvěrné, a aby odůvodnil obchodně citlivou povahu těchto informací. V krajním případě hodnotitel a spoluhodnotitel rozhodnou, zda je tvrzení subjektu o důvěrnosti informací opodstatněné. Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 14 14.  Koordinační skupina poskytne schválenou zprávu o společném klinickém hodnocení a souhrnnou zprávu předkládajícímu subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, a Komisi. 14.  Koordinační skupina poskytne schválenou zprávu o společném klinickém hodnocení a souhrnnou zprávu předkládajícímu subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, a Komisi, která obě zprávy vloží na platformu IT. Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 14 a (nový) 14a.  Po obdržení schválené zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy může předkládající subjekt, který zdravotnickou technologii vyvinul, do 7 pracovních dnů písemně vznést své námitky ke koordinační skupině a Komisi. V takovém případě uvede subjekt podrobné odůvodnění svých námitek. Koordinační skupina námitky do 7 pracovních dnů posoudí a podle potřeby zprávu reviduje. Koordinační skupina schválí a předloží konečné znění zprávy o společném klinickém hodnocení, souhrnnou zprávu a vysvětlující dokument, v němž uvede, jakým způsobem byly řešeny námitky předkládajícího subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, a Komise. Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 14 b (nový) 14b.  Zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnná zpráva jsou vypracovány nejdříve po 80 dnech a nejpozději do 100 dnů, s výjimkou odůvodněných případů, kdy bude z důvodu klinických potřeb nutné tento proces urychlit, případně pozdržet. Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 14 c (nový) 14c.  V případě, že předkládající subjekt, který zdravotnickou technologii vyvinul, žádost o registraci s odůvodněním stáhne, nebo pokud Evropská agentura pro léčivé přípravky zastaví hodnocení, je o tom vyrozuměna koordinační skupina, aby mohla zastavit postup společného klinického hodnocení. Důvody pro stažení žádosti nebo zastavení hodnocení zveřejní Komise na platformě IT uvedené v článku 27. Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 1.  Domnívá-li se Komise, že schválená zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnná zpráva splňují hmotněprávní a procesní požadavky stanovené v tomto nařízení, zanese název zdravotnické technologie, která byla předmětem schválené zprávy a souhrnné zprávy, na seznam technologií, u nichž bylo provedeno klinické hodnocení (dále jen „seznam hodnocených zdravotnických technologií“ nebo „seznam“), a to do 30 dnů od obdržení schválené zprávy a souhrnné zprávy od koordinační skupiny. 1.  Komise zanese název zdravotnické technologie, která byla předmětem zprávy a schválené souhrnné zprávy, bez ohledu na to, zda byla přijata, či nikoli, na seznam technologií, u nichž bylo provedeno klinické hodnocení (dále jen „seznam hodnocených zdravotnických technologií“ nebo „seznam“), a to do 30 dnů od obdržení schválené zprávy a souhrnné zprávy od koordinační skupiny. Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 2.  Jestliže Komise během 30 dnů od obdržení schválené zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy dospěje k závěru, že schválená zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnná zpráva nesplňují hmotněprávní a procesní požadavky stanovené v tomto nařízení, sdělí koordinační skupině odůvodnění svých závěrů a požádá ji o přezkoumání zprávy a souhrnné zprávy. 2.  Jestliže Komise během 30 dnů od obdržení schválené zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy dospěje k závěru, že schválená zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnná zpráva nesplňují procesní právní požadavky stanovené v tomto nařízení, sdělí koordinační skupině odůvodnění svých závěrů a s uvedením důvodů požádá o přezkoumání hodnocení. Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3 3.  Určená podskupina zváží závěry uvedené v odstavci 2 a vyzve subjekt, který příslušnou zdravotnickou technologii vyvinul, aby se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřil. Určená podskupina přezkoumá zprávu o společném klinickém hodnocení a souhrnnou zprávu s přihlédnutím k připomínkám subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul. Hodnotitel společně se spoluhodnotitelem podle toho upraví zprávu o společném klinickém hodnocení a souhrnnou zprávu a předloží je koordinační skupině. Použije se čl. 6 odst. 12 až 14. 3.  Určená podskupina přezkoumá zprávu o společném klinickém hodnocení a souhrnnou zprávu z procesního hlediska s přihlédnutím k připomínkám Komise před tím, než vynese konečný výrok. Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 4 4.  Pokud se po předložení upravené schválené zprávy o společném klinickém hodnocení a souhrnné zprávy Komise domnívá, že upravená schválená zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnná zpráva splňují hmotněprávní a procesní požadavky stanovené v tomto nařízení, zanese název zdravotnické technologie, která byla předmětem zprávy a souhrnné zprávy, na seznam hodnocených zdravotnických technologií. vypouští se Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 5 5.  Dospěje-li Komise k závěru, že upravená schválená zpráva o společném klinickém hodnocení a souhrnná zpráva nesplňují hmotněprávní a procesní požadavky stanovené v tomto nařízení, zamítne zahrnutí názvu zdravotnické technologie na seznam. Komise o tom uvědomí koordinační skupinu s uvedením důvodů svého rozhodnutí. Povinnosti stanovené v článku 8 se na dotčenou zdravotnickou technologii neuplatní. Koordinační skupina příslušným způsobem vyrozumí subjekt, který zdravotnickou technologii vyvinul, a souhrnné informace o těchto zprávách zahrne do své výroční zprávy. 5.  Dospěje-li Komise k závěru, že upravená schválená zpráva o společném hodnocení a souhrnná zpráva nesplňují procesní požadavky stanovené v tomto nařízení, je zdravotnická technologie, která je předmětem hodnocení, zahrnuta na seznam spolu se souhrnnou zprávou hodnocení a připomínkami Komise a vše se zveřejní na platformě IT podle článku 27. Komise o tom uvědomí koordinační skupinu s uvedením důvodů negativní zprávy. Povinnosti stanovené v článku 8 se na dotčenou zdravotnickou technologii neuplatní. Koordinační skupina příslušným způsobem vyrozumí subjekt, který zdravotnickou technologii vyvinul, a souhrnné informace o těchto zprávách zahrne do své výroční zprávy. Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 6 6.  Schválenou zprávu o společném klinickém hodnocení a souhrnnou zprávu týkající se zdravotnické technologie zahrnuté na seznam hodnocených zdravotnických technologií Komise zveřejní na platformě IT uvedené v článku 27 a zpřístupní je předkládajícímu subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, do deseti pracovních dnů od zanesení na seznam. 6.  Schválenou zprávu o společném klinickém hodnocení a souhrnnou zprávu týkající se zdravotnické technologie zahrnuté na seznam hodnocených zdravotnických technologií, jakož i všechny připomínky zúčastněných stran a průběžné zprávy, Komise zveřejní na platformě IT uvedené v článku 27 a zpřístupní je předkládajícímu subjektu, který zdravotnickou technologii vyvinul, do deseti pracovních dnů od zanesení na seznam. Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – návětí 1.  Členské státy: 1.  V případě zdravotnických technologií zanesených na seznam hodnocených zdravotnických technologií nebo v případě těch, u nichž bylo zahájeno společné klinické hodnocení, členské státy: Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. a a)  neprovedou klinické hodnocení nebo ekvivalentní hodnotící proces v souvislosti se zdravotnickou technologií, která je uvedena na seznamu hodnocených zdravotnických technologií nebo která je předmětem již zahájeného společného klinického hodnocení; a)  použijí zprávy o společném klinickém hodnocení při svých hodnoceních zdravotnických technologií na vnitrostátní úrovni; Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. b b)  použijí zprávy o společných klinických hodnoceních při svých hodnoceních zdravotnických technologií na vnitrostátní úrovni. b)  nezopakují společné klinické hodnocení na vnitrostátní úrovni. Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 a (nový) 1a.  Požadavek stanovený v odst. 1 písm. b) nebrání tomu, aby členské státy nebo regiony vypracovaly svá hodnocení přidané klinické hodnoty dotčených technologií v rámci postupů vnitrostátních či regionálních hodnocení, která mohou vzít v úvahu další klinické a neklinické údaje a důkazy, jež jsou specifické pro dotčený členský stát, které nebyly zahrnuty do společného klinického hodnocení a které jsou nezbytné pro dokončení hodnocení zdravotnické technologie nebo celkového procesu tvorby cen a úhrad. Tato doplňková hodnocení mohou dotčenou technologii srovnávat s technologií, jež představuje v daném členském státě nejlepší dostupnou standardní péči založenou na důkazech a která navzdory požadavku tohoto členského státu ve fázi stanovování rozsahu hodnocení nebyla součástí společného klinického hodnocení. Rovněž mohou dotčenou technologii hodnotit v kontextu péče, který je specifický pro dotčený členský stát, na základě jeho klinické praxe nebo nastavení zvoleného pro úhradu. Veškerá tato opatření musí být odůvodněná, nezbytná a přiměřená, pokud jde o splnění tohoto cíle, nesmějí zdvojovat činnosti prováděné na úrovni Unie a nepřiměřeně zdržovat přístup pacientů k daným technologiím. Členské státy oznámí Komisi a koordinační skupině svůj záměr doplnit společné klinické hodnocení a uvedou důvody, proč tak hodlají učinit. Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 2.  Členské státy Komisi oznámí výsledek hodnocení zdravotnické technologie, která byla předmětem společného klinického hodnocení, do 30 dnů od jeho dokončení. K uvedenému oznámení se připojí informace o tom, jak byly závěry zprávy o společném klinickém hodnocení použity při celkovém hodnocení zdravotnické technologie. Komise usnadní výměnu těchto informací mezi členskými státy prostřednictvím platformy IT uvedené v článku 27. 2.  Členské státy předloží prostřednictvím platformy IT uvedené v článku 27 informace o tom, jak byla při hodnocení zdravotnické technologie na vnitrostátní úrovni zohledněna zpráva o společném klinickém hodnocení, a další klinické údaje a dodatečné důkazy, jež byly vzaty v úvahu, tak aby Komise mohla usnadnit výměnu těchto informací mezi členskými státy. Pozměňovací návrh 114 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. b b)  původní zpráva o společném klinickém hodnocení stanovila, že je potřeba provést aktualizaci, jakmile budou k dispozici doplňující důkazy k dalšímu hodnocení. b)  původní zpráva o společném klinickém hodnocení stanovila, že jakmile budou k dispozici doplňující důkazy k dalšímu hodnocení, je třeba provést aktualizaci ve lhůtě stanovené v uvedené zprávě; Pozměňovací návrh 115 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. b a (nové) ba)  na žádost členského státu nebo subjektu, který danou zdravotní technologii vyvinul, který se domnívá, že existují nové klinické důkazy; Pozměňovací návrh 116 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. b b (nové) bb)  uplynulo pět let od hodnocení, existují nové klinické údaje nebo dříve v případě, že se objeví nové důkazy či klinické údaje. Pozměňovací návrh 117 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový) V případech uvedených v prvním pododstavci v písmenech a), b), aa) a bb) předloží tyto dodatečné informace subjekt, který vyvinul technologii. V případě, že se tak nestane, se na předchozí společné hodnocení nebude vztahovat článek 8. Nadále existuje databáze „EVIDENT“ sloužící ke shromažďování klinických důkazů, které se objeví při využívání zdravotnické technologie v praxi, a ke sledování výsledků v oblasti zdraví. Pozměňovací návrh 118 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 2.  Koordinační skupina může společná klinická hodnocení aktualizovat, pokud o to požádá jeden či několik jejích členů. 2.  Koordinační skupina může společná klinická hodnocení aktualizovat, pokud o to požádá jeden či několik jejích členů. O aktualizaci společných klinických hodnocení se žádá v případě, že byly zveřejněny nebo zpřístupněny nové informace, které nebyly k dispozici v době vypracování původní společné zprávy. V případě žádosti o aktualizaci zprávy o společném klinickém hodnocení může člen, který ji navrhl, uvedenou zprávu aktualizovat a předložit ji ke schválení jiným členským státům na základě postupu vzájemného uznávání. Při aktualizaci zprávy o společném klinickém hodnocení členský stát používá metody a normy stanovené koordinační skupinou. Pokud se členské státy na aktualizaci nemohou shodnout, je případ postoupen koordinační skupině. Koordinační skupina rozhodne o tom, zda je na základě nových informací nutné aktualizaci provádět. Zpráva o společném klinickém hodnocení se považuje za aktualizovanou, pokud je aktualizace schválena na základě postupu vzájemného uznání nebo rozhodnutí koordinační skupiny. Pozměňovací návrh 119 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – návětí 1.  Komise vypracuje v prováděcích aktech procesní pravidla pro: 1.  V souladu s ustanoveními tohoto nařízení vypracuje Komise v prováděcích aktech procesní pravidla pro: Pozměňovací návrh 120 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. a a)  předkládání informací, údajů a důkazů subjekty zabývajícími se vývojem zdravotnických technologií; vypouští se Pozměňovací návrh 121 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. c c)  určení podrobných procesních kroků a jejich lhůt a celkového trvání společných klinických hodnocení; c)  určení podrobných procesních kroků a jejich lhůt; Pozměňovací návrh 122 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – písm. f f)  spolupráci s oznámenými subjekty a odbornými skupinami na přípravě a aktualizaci společných klinických hodnocení zdravotnických prostředků. f)  spolupráci se subjekty a s odbornými skupinami. Pozměňovací návrh 123 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 1 Subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií mohou požádat o společnou vědeckou konzultaci s koordinační skupinou za účelem získání vědeckého poradenství ohledně údajů a důkazů, které mohou být vyžadovány v rámci společného klinického hodnocení. Subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií mohou požádat o společnou vědeckou konzultaci s koordinační skupinou za účelem získání vědeckého poradenství ohledně klinických aspektů co nejvhodnějšího návrhu vědeckých studií a výzkumu s cílem získat co nejlepší vědecké důkazy, zlepšit předvídatelnost, sjednotit priority výzkumu a zvýšit jeho kvalitu a účinnost, tak aby získaly co nejlepší důkazy. Pozměňovací návrh 124 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 – písm. f a (nové) fa)  priority klinického výzkumu Unie, Pozměňovací návrh 125 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 3 3.  Koordinační skupina vyrozumí subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií, který žádost podal, do patnácti pracovních dnů od obdržení žádosti o tom, zda společnou vědeckou konzultaci provede, či nikoli. Pokud koordinační skupina žádost zamítne, vyrozumí o tom subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií s uvedením důvodu s ohledem na kritéria stanovená v odstavci 2. 3.  Koordinační skupina vyrozumí subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií, který žádost podal, do patnácti pracovních dnů od obdržení žádosti o tom, zda společnou vědeckou konzultaci provede, či nikoli. Pokud koordinační skupina žádost zamítne, vyrozumí o tom subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií s uvedením důvodu s ohledem na kritéria stanovená v odstavci 2. Společné vědecké konzultace nesmějí ovlivnit objektivitu a nezávislost společného technického hodnocení ani jeho výsledky nebo závěry. Hodnotitel a spoluhodnotitel, kteří byli jmenováni za účelem jeho provedení v souladu s čl. 13 odst. 3, se nemohou shodovat s hodnotitelem a spoluhodnotitelem, kteří byli jmenováni v souladu s čl. 6 odst. 3 za účelem společného technického hodnocení. Předmět a souhrn obsahu konzultací se zveřejní na platformě IT uvedené v článku 27. Pozměňovací návrh 126 Návrh nařízení Čl. 13 – název Vypracování zpráv o společných vědeckých konzultacích Postup v rámci společných vědeckých konzultací Pozměňovací návrh 127 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 Zpráva o společné vědecké konzultaci se vypracuje v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku a v souladu s procesními pravidly a dokumentací stanovenými podle článků 16 a 17. Zpráva o společné vědecké konzultaci se vypracuje v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku a v souladu s postupem a dokumentací stanovenými podle článků 16 a 17. Pozměňovací návrh 128 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2 2.  Určená podskupina požádá subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií o předložení dokumentace obsahující informace, údaje a důkazy nezbytné pro poskytnutí společné vědecké konzultace. 2.  Určená podskupina požádá subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií o předložení dostupné a aktuální dokumentace obsahující všechny fáze postupu zpracování informací a údaje a studie nezbytné pro poskytnutí společné vědecké konzultace, jako jsou dostupné údaje ze všech provedených testů a ze všech studií, v nichž byla daná technologie použita. Vzhledem k omezenému počtu pacientů zařazených do klinických studií, příp. k neexistenci srovnávací látky lze v případě přípravků pro vzácná onemocnění vyvinout upravený postup klinického hodnocení. Veškeré tyto informace se po dokončení společného klinického hodnocení zpřístupní veřejnosti. Určená podskupina a dotyčný subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií uspořádají na základě dokumentace uvedené v prvním pododstavci společnou schůzi. Pozměňovací návrh 129 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 3 3.  Určená podskupina ze svých členů jmenuje hodnotitele a spoluhodnotitele, kteří budou za provedení společné vědecké konzultace odpovídat. Při jmenování se zohlední vědecká odbornost nezbytná pro dané hodnocení. 3.  Určená podskupina ze svých členů jmenuje hodnotitele a spoluhodnotitele, kteří budou za provedení společné vědecké konzultace odpovídat, přičemž se nebudou shodovat s hodnotitelem a spoluhodnotitelem, kteří mají být jmenováni v souladu s čl. 6 odst. 3. Při jmenování se zohlední vědecká odbornost. Pozměňovací návrh 130 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 7 7.  Hodnotitel poskytne návrh zprávy o společné vědecké konzultaci subjektu zabývajícímu se vývojem zdravotnických technologií a stanoví lhůtu, během níž může dotčený subjekt předložit připomínky. 7.  Hodnotitel poskytne návrh zprávy o společné vědecké konzultaci subjektu zabývajícímu se vývojem zdravotnických technologií k vyjádření a stanoví lhůtu k předložení těchto připomínek. Pozměňovací návrh 131 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 8 8.  Určená podskupina zajistí, aby zúčastněné subjekty, včetně pacientů a klinických odborníků, dostali během přípravy návrhu zprávy o společné vědecké konzultaci příležitost předložit připomínky, a stanoví lhůtu, během níž tak mohou učinit. 8.  Během společné vědecké konzultace může předkládat připomínky subjekt zabývající vývojem zdravotnických technologií, pacienti, zdravotničtí pracovníci a kliničtí odborníci. Pozměňovací návrh 132 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 9 9.  Po obdržení a zvážení případných připomínek předložených v souladu s odstavci 6, 7 a 8 hodnotitel společně se spoluhodnotitelem dokončí návrh zprávy o společné vědecké konzultaci a předloží jej určené podskupině k vyjádření. 9.  Po obdržení a zvážení případných informací a připomínek předložených v souladu s odstavci 2, 6, 7 a 8 hodnotitel společně se spoluhodnotitelem dokončí návrh zprávy o společné vědecké konzultaci a předloží jej určené podskupině k vyjádření. Všechny připomínky, které je nutné zveřejnit a na žádost zodpovědět, se po dokončení společného klinického hodnocení zveřejní na platformě IT podle článku 27. Zveřejněné připomínky musejí zahrnovat připomínky zúčastněných stran a veškeré odlišné názory, které členy podskupiny vyjádřily v průběhu daného postupu. Pozměňovací návrh 133 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 10 10.  Je-li společná vědecká konzultace prováděna souběžně s vědeckým poradenstvím poskytovaným Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, snaží se hodnotitel koordinovat činnost s agenturou, pokud jde o konzistentnost závěrů zprávy o společné vědecké konzultaci se závěry vědeckého poradenství. 10.  Je-li společná vědecká konzultace prováděna souběžně s vědeckým poradenstvím poskytovaným Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, snaží se hodnotitel koordinovat činnost s harmonogramem agentury. Pozměňovací návrh 207 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 12 12.  Koordinační skupina schválí konečnou verzi zprávy o společné vědecké konzultaci pokud možno na základě konsensu, případně prostou většinou členských států, je-li to nezbytné, do 100 dnů od zahájení vypracování zprávy v souladu s odstavcem 4. 12.  Koordinační skupina schválí konečnou verzi zprávy o společné vědecké konzultaci pokud možno na základě konsensu, případně kvalifikovanou většinou členských států, je-li to nezbytné, do 100 dnů od zahájení vypracování zprávy v souladu s odstavcem 4. Pozměňovací návrh 135 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2 2.  Koordinační skupina zahrne anonymizované souhrnné informace o společných vědeckých konzultacích do svých výročních zpráv a zveřejní je na platformě IT uvedené v článku 27. 2.  Koordinační skupina zahrne souhrnné informace o společných vědeckých konzultacích do svých výročních zpráv a zveřejní je na platformě IT uvedené v článku 27. Tyto informace zahrnují předmět konzultací a připomínky. Zprávy o vědecké konzultaci jsou zveřejněny po dokončení společného klinického hodnocení. Pozměňovací návrh 136 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 3.  Členské státy neprovedou vědeckou konzultaci ani ekvivalentní konzultaci týkající se zdravotnické technologie, o níž byla zahájena společná vědecká konzultace, a pokud je obsah žádosti totožný s obsahem, jímž se zabývá společná vědecká konzultace. 3.  Členské státy neprovedou vědeckou konzultaci ani ekvivalentní konzultaci týkající se zdravotnické technologie uvedené v článku 5, o níž byla zahájena společná vědecká konzultace, pokud nejsou vzaty v úvahu dodatečné klinické údaje a důkazy, které jsou považovány za nezbytné. Výsledky těchto vnitrostátních vědeckých konzultací se zašlou Komisi, aby je zveřejnila na platformě IT uvedené v článku 27. Pozměňovací návrh 137 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 1 – písm. a a)  podávání žádostí subjektů zabývajících se vývojem zdravotnických technologií a jejich zapojení do vypracování zpráv o společných vědeckých konzultacích; a)  podávání žádostí subjektů zabývajících se vývojem zdravotnických technologií; Pozměňovací návrh 138 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 1 – písm. d d)  konzultace s pacienty, klinickými odborníky a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty; d)  zaslání připomínek pacientů, zdravotnických pracovníků, sdružení pacientů, sociálních partnerů, nevládních organizací, klinických odborníků a dalších příslušných zúčastněných subjektů; Pozměňovací návrh 139 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 – návětí Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31, pokud jde o: Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s články 30 a 32, pokud jde o: Pozměňovací návrh 140 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 – písm. a – návětí a)  obsah: a)  postup: Pozměňovací návrh 141 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 – písm. a – bod iii a (nový) iiia)  zapojení zúčastněných subjektů pro účely tohoto oddílu, včetně pravidel pro střet zájmů. Prohlášení o zájmech týkající se všech zúčastněných subjektů a odborníků jsou veřejně přístupná. Zúčastněné subjekty a odborníci, kteří jsou v konfliktu zájmů, se dotyčného procesu nezúčastní. Pozměňovací návrh 142 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 – písm. b b)  pravidla pro určení zúčastněných subjektů, které budou pro účely tohoto oddílu konzultovány. vypouští se Pozměňovací návrh 143 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. b b)  organizace pacientů; b)  organizace pacientů a spotřebitelů a zdravotničtí pracovníci na své výroční schůzi; Pozměňovací návrh 144 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 a (nový) 2a.  Koordinační skupina při vypracovávání studie zajistí, aby důvěrné obchodní informace poskytnuté subjektem zabývajícím se vývojem zdravotnických technologií byly řádně chráněny. Za tímto účelem umožní dotyčnému subjektu předložit připomínky k obsahu studie a tyto připomínky náležitě zohlední. Pozměňovací návrh 145 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 – návětí 1.  Komise podporuje spolupráci a výměnu vědeckých informací mezi členskými státy v souvislosti s: 1.  Komise podporuje veškerou další spolupráci a výměnu vědeckých informací mezi členskými státy v souvislosti s těmito otázkami: Pozměňovací návrh 146 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 – písm. d a (nové) da)  klinickými hodnoceními léčivých přípravků a zdravotnických prostředků prováděnými členskými státy, Pozměňovací návrh 147 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 – písm. d b (nové) db)  opatřeními učiněnými v dobré víře v rámci klinické praxe s cílem zlepšit důkazy a vypracovat za tím účelem příslušný rejstřík, Pozměňovací návrh 148 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 – písm. d c (nové) dc)  vypracováním příruček obsahujících osvědčené lékařské postupy založené na vědeckých důkazech, Pozměňovací návrh 149 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 – písm. d d (nové) dd)  snižováním investic do zastaralých technologií, Pozměňovací návrh 150 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 – písm. d e (nové) de)  zpřísňováním pravidel týkajících se získávání klinických důkazů a jejich sledováním. Pozměňovací návrh 151 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 3 3.  Spolupráce uvedená v odst. 1 písm. b) a c) může být prováděna v souladu s procesními pravidly stanovenými podle článku 11 a společnými pravidly stanovenými podle článků 22 a 23. 3.  Spolupráce uvedená v odst. 1 písm. b), c), db) a de) může být prováděna v souladu s procesními pravidly stanovenými podle článku 11 a společnými pravidly stanovenými podle článků 22 a 23. Pozměňovací návrh 152 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 – písm. b b)  klinická hodnocení léčivých přípravků a zdravotnických prostředků prováděná členskými státy. vypouští se Pozměňovací návrh 153 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový) Členské státy se v příslušných případech vybízejí, aby pro účely klinických hodnocení léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, jež nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, prováděných členskými státy na vnitrostátní úrovni, uplatňovaly společná procesní pravidla a metodiku, které jsou uvedeny v tomto nařízení. Pozměňovací návrh 154 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1 – návětí 1.  Komise přijme prováděcí akty týkající se: 1.  S přihlédnutím k výsledkům práce, která již byla odvedena v rámci společných akcí EUnetHTA, přijme Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými subjekty prováděcí akty týkající se: Pozměňovací návrh 155 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1 – písm. a – bod i i)  zajištění, aby orgány a subjekty pro zdravotnické technologie prováděly klinická hodnocení nezávisle, transparentně a bez střetů zájmů; i)  zajištění, aby v souladu s ustanoveními čl. 3 odst. 6 a 7 prováděli členové koordinační skupiny klinická hodnocení nezávisle, transparentně a bez střetů zájmů; Pozměňovací návrh 156 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1 – písm. a – bod ii ii)  mechanismy interakce mezi orgány pro zdravotnické technologie a subjekty zabývajícími se vývojem těchto technologií během klinických hodnocení; ii)  mechanismy interakce mezi orgány pro zdravotnické technologie a subjekty zabývajícími se vývojem těchto technologií během klinických hodnocení, s výhradou ustanovení uvedených v předchozích článcích; Pozměňovací návrh 157 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1 – písm. a – bod iii iii)  konzultace s pacienty, klinickými odborníky a dalšími zúčastněnými subjekty při klinických hodnoceních; iii)  připomínky pacientů, zdravotnických pracovníků, spotřebitelských organizací, klinických odborníků a dalších zúčastněných subjektů při klinických hodnoceních a jejich odůvodněné zodpovězení, s výhradou ustanovení předchozích článků; Pozměňovací návrh 158 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1 – písm. a – bod iii a (nový) iiia)  řešení možných střetů zájmu, Pozměňovací návrh 159 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1 – písm. a – bod iii b (nový) iiib)  zajištění, že hodnocení zdravotnických prostředků může probíhat ve vhodnou chvíli až po jejich uvedení na trh, což umožní použít údaje o jejich klinické účinnosti, včetně údajů z praxe. Vhodný čas musí být určen ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami. Pozměňovací návrh 160 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1 – písm. b b)  metodik používaných k formulování obsahu a koncepce klinických hodnocení. b)  mechanismu sankcí v případě, že subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií neplní požadavky týkající se dostupných informací, jež musí předložit, aby byla zaručena kvalita daného postupu. Pozměňovací návrh 208/rev Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1 a (nový) 1a.  Koordinační skupina vypracuje do [6 měsíců] ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost návrh prováděcího nařízení týkajícího se metodiky, která má být při provádění společných klinických hodnocení a konzultacích důsledně používána, a stanoví jejich obsah. Metodika se vypracuje na základě stávajících metodických pokynů a vzorů pro předložení důkazů, které vypracovala síť EUnetHTA. Tato metodika musí v každém případě splňovat tato kritéria: a)  metodika je založena na vysokých normách kvality, na nejlepších dostupných vědeckých důkazech vyplývajících pokud možno, a pokud to lze odůvodnit z etického hlediska, především ze srovnávacích randomizovaných dvojitě zaslepených klinických hodnocení, metaanalýz a systematických přezkumů; b)  hodnocení relativní účinnosti je prokázáno na základě hodnocených parametrů, které mají význam z hlediska daného pacienta, přičemž se sledují užitečná, příhodná, hmatatelná a konkrétní kritéria přizpůsobená dané klinické situaci; c)  metodika přihlíží ke specifickému charakteru nových postupů a k určitým druhům léčivých přípravků, v jejichž případě je v době získání registrace k dispozici nedostatek klinických důkazů (jako např. přípravky pro vzácná onemocnění nebo podmíněná registrace). Tento nedostatek nebrání získání dodatečných důkazů, které je nutné sledovat po registraci, které vyžadují poregistrační hodnocení a které nesmějí mít vliv na bezpečnost pacientů či kvalitu z vědeckého hlediska; d)  srovnávacími hodnotami jsou referenční hodnoty pro dotyčný klinický subjekt, které jsou nejlepší, příp. nejobvyklejší z hlediska technologického typu nebo procesu; e)  v případě léčivých přípravků zajistí subjekty zabývající se vývojem technologií koordinační skupině pro její klinické hodnocení dokumentaci ve formátu eCTD, která se předkládá Evropské agentuře pro léčivé přípravky za účelem centralizované registrace. Tato dokumentace obsahuje zprávu o klinické studii; f)  informace, které musí poskytnout subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií, odpovídají nejaktuálnějším zveřejněným údajům. Nesplnění tohoto požadavku může vést k využití mechanismu sankcí; g)  jelikož klinická hodnocení jsou v oblasti biomedicíny studiemi par excellence, je možné jiné druhy studií, např. epidemiologické studie, provádět pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech; h)  společné metody i požadavky na údaje a měření výsledků zohledňují zvláštnosti zdravotnických prostředků a zdravotnických prostředků požívaných k diagnostice in vitro; i)  pokud jde o očkovací látky, přihlíží metodika prostřednictvím vhodného časového horizontu analýz k jejich celoživotnímu účinku, k nepřímým účinkům, jako je kolektivní imunita, a k prvkům nezávislým na očkovací látce jako takové, například k míře proočkovanosti spojené s danými programy; j)  pokud možno a pokud to lze z etického hlediska odůvodnit, provede subjekt zabývající se vývojem zdravotnických technologií alespoň jedno randomizované klinické hodnocení, v němž srovná klinicky významné výsledky své zdravotnické technologie s účinnou srovnávací léčbou, která je ve chvíli, kdy bylo hodnocení navrženo, považována za nejlepší současný dostupný zákrok (standardní léčbu), a pokud standardní léčba neexistuje, za nejběžnější léčbu. Subjekt zabývající se vývojem technologie poskytne údaje a výsledky provedených srovnávacích hodnocení v dokumentačním spisu, který předkládá k provedení společného klinického hodnocení. Pokud jde o zdravotnický prostředek, metodika se upraví podle jeho vlastností a specifického charakteru, přičemž za základ se vezme metodika, kterou už vyvinula síť EUnetHTA. Koordinační skupina předloží návrh prováděcího nařízení Komisi ke schválení. Komise do [3 měsíců] od obdržení návrhu opatření rozhodne, zda jej podpoří prostřednictvím prováděcího aktu přijatého v souladu s přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2. Pokud má Komise v úmyslu návrh opatření nepodpořit nebo jej podpořit jen z části či pokud k němu navrhuje pozměňovací opatření, zašle návrh spolu s uvedením důvodů zpět koordinační skupině. Koordinační skupina může ve lhůtě [šesti týdnů] návrh na základě připomínek Komise a předložených pozměňovacích návrhů změnit a zaslat jej Komisi znovu. Pokud po uplynutí [šestitýdenní lhůty] koordinační skupina nepředloží pozměněný návrh opatření nebo jej předloží v podobě, která neodpovídá předloženým pozměňovacím návrhům Komise, může Komise přijmout prováděcí nařízení s pozměňovacími návrhy, které považuje za důležité, nebo jej zamítnout. Pokud koordinační skupina nepředloží návrh opatření Komisi v lhůtě uvedené v [1. odstavci], může Komise přijmout prováděcí nařízení, aniž by koordinační skupina předložila návrh. Pozměňovací návrh 162 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 1 – návětí Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31, pokud jde o: Koordinační skupina stanoví na základě stejného postupu, jako je postup uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. a): Pozměňovací návrh 163 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 1 – písm. a – návětí a)  obsah: a)  formát a vzory: Pozměňovací návrh 164 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 1 – písm. b b)  pravidla pro určení zúčastněných subjektů, které budou konzultovány pro účely kapitoly II oddílu 1 a této kapitoly. b)  aniž by byl dotčen článek 26, pravidla pro určení zúčastněných subjektů, které budou konzultovány pro účely kapitoly II oddílu 1 a této kapitoly. Pozměňovací návrh 165 Návrh nařízení Čl. 24 – název Financování z prostředků Unie Financování Pozměňovací návrh 166 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 2 a (nový) 2a.  V případě společné práce na hodnocení zdravotnických technologií, která musí být prováděna bez přímého nebo nepřímého financování ze strany subjektů zabývajících se vývojem zdravotnických technologií, zajistí Unie stabilní nepřetržité financování z veřejných zdrojů. Pozměňovací návrh 167 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 2 b (nový) 2b.  Komise bude moci zavést systém poplatků pro subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií, které požadují společné vědecké konzultace a společná klinická hodnocení, jež věnuje na výzkum v oblasti klinických priorit nebo léčebných potřeb, které nejsou pokryty. Tento systém poplatků není v žádném případě určen na financování činnosti podle tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 168 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 1 – písm. a a)  ve svých prostorách pořádá zasedání koordinační skupiny a spolupředsedá jim; a)  ve svých prostorách pořádá zasedání koordinační skupiny a spolupředsedá jim, přičemž má poradní hlas; Pozměňovací návrh 169 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 1 – písm. b b)  poskytuje koordinační skupině sekretariát a administrativní, vědeckou a informačně technologickou podporu; b)  poskytuje koordinační skupině sekretariát a administrativní a informačně technologickou podporu; Pozměňovací návrh 170 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 1 – písm. d d)  ověřuje, zda koordinační skupina pracuje nezávisle a transparentně; d)  ověřuje, zda koordinační skupina pracuje nezávisle a transparentně, podle stanoveného jednacího řádu; Pozměňovací návrh 171 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 1 – písm. f f)  usnadňuje spolupráci s příslušnými orgány na úrovni Unie na společné práci týkající se zdravotnických prostředků včetně sdílení důvěrných informací. f)  usnadňuje spolupráci s příslušnými orgány na úrovni Unie na společné práci týkající se zdravotnických prostředků včetně sdílení informací. Pozměňovací návrh 172 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 1.  Komise zřídí síť zúčastněných subjektů prostřednictvím otevřené výzvy k předkládání žádostí a výběru vhodných organizací zúčastněných subjektů na základě kritérií výběru stanovených v otevřené výzvě k předkládání žádostí. 1.  Komise zřídí síť zúčastněných subjektů prostřednictvím otevřené výzvy k předkládání žádostí a výběru vhodných organizací zúčastněných subjektů na základě kritérií výběru stanovených v otevřené výzvě k předkládání žádostí, jako je zákonnost, reprezentativnost, transparentnost a odpovědnost. Organizacemi, kterým je tato výzva určena, jsou sdružení pacientů, organizace spotřebitelů, nevládní organizace v oblasti zdravotnictví, subjekty zabývající se vývojem zdravotnických technologií a zdravotničtí pracovníci. Na výběr členů sítě zúčastněných subjektů se vztahují osvědčené postupy pro předcházení střetům zájmů. Evropský parlament bude mít v síti zúčastněných subjektů dva zástupce. Pozměňovací návrh 173 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 2 2.  Komise zveřejní seznam organizací zúčastněných subjektů, které jsou členy sítě zúčastněných subjektů. 2.  Komise zveřejní seznam organizací zúčastněných subjektů, které jsou členy sítě zúčastněných subjektů. Zúčastněné subjekty nesmějí být v konfliktu zájmů a jejich prohlášení o zájmech se zveřejní na platformě IT. Pozměňovací návrh 174 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3 – návětí 3.  Komise pořádá ad hoc zasedání sítě zúčastněných subjektů a koordinační skupiny za účelem: 3.  Komise pořádá nejméně jednou za rok zasedání sítě zúčastněných subjektů a koordinační skupiny za účelem podpory konstruktivního dialogu. Síť zúčastněných subjektů má tyto funkce: Pozměňovací návrh 175 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3 – písm. a a)  informování zúčastněných subjektů o činnosti skupiny; a)  zajištění výměny informací o činnosti koordinační skupiny a postupu hodnocení, Pozměňovací návrh 176 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3 – písm. b b)  umožnění výměny informací o činnosti koordinační skupiny. b)  účast na seminářích nebo pracovních setkáních či zvláštních akcích týkajících se konkrétních aspektů, Pozměňovací návrh 177 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3 – písm. b a (nové) ba)  podporování přístupu k praktickým zkušenostem v oblasti nemocí a jejich léčby a v oblasti skutečného využívání zdravotnických technologií za účelem lepšího pochopení významu, který zúčastněné subjekty přikládají vědeckým důkazům předloženým během hodnocení, Pozměňovací návrh 178 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3 – písm. b b (nové) bb)  přispívání k cílenější a účinnější komunikaci se zúčastněnými subjekty i mezi nimi s cílem podpořit jejich úlohu při racionálním a bezpečném využívání zdravotnických technologií, Pozměňovací návrh 179 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3 – písm. b c (nové) bc)  vypracování seznamu priorit v oblasti lékařského výzkumu, Pozměňovací návrh 180 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3 – písm. b d (nové) bd)  získávání podnětů pro roční pracovní program a každoroční studii, již vypracovává koordinační skupina; Pozměňovací návrh 181 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový) Zájmy a zakládací dokumenty zúčastněných subjektů, jakož i shrnutí výročních zasedání a možné činnosti se zveřejňují na platformě IT uvedené v článku 27. Pozměňovací návrh 182 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 4 4.  Na žádost koordinační skupiny pozve Komise na zasedání koordinační skupiny pacienty a klinické odborníky jmenované sítí zúčastněných subjektů jako pozorovatele. 4.  Na žádost koordinační skupiny pozve Komise na zasedání koordinační skupiny pacienty, zdravotnické pracovníky a klinické odborníky jmenované sítí zúčastněných subjektů jako pozorovatele. Pozměňovací návrh 183 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – návětí 1.  Komise vyvine a udržuje platformu IT obsahující informace o: 1.  Na základě výsledků práce, která již byla provedena v rámci společných akcí EUnetHTA, vyvine Komise a udržuje platformu IT obsahující informace o: Pozměňovací návrh 184 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. d a (nové) da)  seznamu členů koordinační skupiny, jejích podskupin a dalších odborníků spolu s jejich prohlášeními o finančních zájmech, Pozměňovací návrh 185 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. d b (nové) db)  veškerých informacích, jejichž zveřejnění vyžaduje toto nařízení, Pozměňovací návrh 186 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. d c (nové) dc)  závěrečné společné zprávě o hodnocení a souhrnné zprávy v uživatelsky přívětivém formátu ve všech úředních jazycích Evropské unie; Pozměňovací návrh 187 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. d d (nové) dd)  seznamu organizací zahrnutých do sítě zúčastněných subjektů, Pozměňovací návrh 188 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 2 2.  Komise zajistí vhodný rozsah přístupu k informacím zveřejněným na platformě IT pro orgány členských států, členy sítě zúčastněných subjektů a širokou veřejnost. 2.  Komise zajistí veřejný přístup k informacím zveřejněným na platformě IT. Pozměňovací návrh 189 Návrh nařízení Čl. 28 – název Zpráva o provádění Zpráva o hodnocení přechodného období Pozměňovací návrh 190 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 1 Do dvou let od skončení přechodného období uvedeného v čl. 33 odst. 1 Komise podá zprávu o provádění ustanovení o oblasti působnosti společných klinických hodnocení a o fungování podpůrného rámce uvedeného v této kapitole. Na konci přechodného období uvedeného v článku 33 a předtím, než se harmonizovaný systém hodnocení zdravotnických technologií podle tohoto nařízení Komise stane povinným, předloží Komise zprávu o hodnocení jeho dopadu na celý zavedený postup, v jehož rámci se kromě jiných kritérií zhodnotí pokrok dosažený v oblasti přístupu pacientů k novým zdravotnickým technologiím a fungování vnitřního trhu, vliv na kvalitu inovací, jako je vývoj zcela nových léčivých přípravků v oblastech, kde se nedaří uspokojovat potřeby pacientů, na udržitelnost systémů zdravotnictví na kvalitu posuzování zdravotnických technologií, na kapacitu na úrovni členských států a regionů a na udržitelnost systémů zdravotní péče, jakož i přiměřenost oblasti působnosti společných klinických hodnocení a fungování podpůrného rámce. Pozměňovací návrh 191 Návrh nařízení Článek 31 Článek 31 vypouští se Výkon přenesené pravomoci 1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 17 a 23 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem …[vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 17 a 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. 5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 17 a 23 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Pozměňovací návrh 192 Návrh nařízení Čl. 32 – název Příprava prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci Příprava prováděcích aktů Pozměňovací návrh 193 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 1 1.  Komise přijme prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 11, 16, 17, 22 a 23, a to nejpozději do dne použitelnosti tohoto nařízení. 1.  Komise přijme prováděcí akty uvedené v článcích 11, 16, 17 a 22, a to nejpozději do dne použitelnosti tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 194 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 2 2.  Při přípravě těchto prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci Komise přihlédne k charakteristickým rysům odvětví léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. 2.  Při přípravě těchto prováděcích aktů Komise přihlédne k charakteristickým rysům odvětví léčivých přípravků a odvětví zdravotnických prostředků a také k práci, která už byla vykonána v rámci společných akcí EUnetHTA. Pozměňovací návrh 195 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 1.  Členské státy mohou oddálit svoji účast na systému společných klinických hodnocení a společných vědeckých konzultací uvedených v kapitole II oddílech 1 a 2 do ... [vložte datum tři roky ode dne použitelnosti]. 1.  Členské státy mohou v případě léčivých přípravků uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) a aa) oddálit svoji účast na systému společných klinických hodnocení a společných vědeckých konzultací uvedených v kapitole II oddílech 1 a 2 do ... [vložte datum čtyři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení] a v případě zdravotnických prostředků uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) a zdravotnických prostředků pro diagnostiku in vitro uvedených v čl. 5 odst 1 písm. c) do … [vložte datum sedm let od ode dne použitelnosti tohoto nařízení]. Pozměňovací návrh 196 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 1.  Členské státy mohou provést klinické hodnocení za použití jiných prostředků, než jsou pravidla stanovená v kapitole III tohoto nařízení, z důvodů souvisejících s potřebou chránit veřejné zdraví v dotčeném členském státě a za předpokladu, že je dané opatření odůvodněné, nezbytné a přiměřené, pokud jde o splnění daného cíle. 1.  Členské státy mohou z důvodů stanovených v čl. 8 odst. 1a) a z důvodů souvisejících s potřebou chránit veřejné zdraví v dotyčném členském státě provést klinické hodnocení za použití jiných prostředků, než jsou pravidla stanovená v kapitole III tohoto nařízení, a to za předpokladu, že je dané opatření odůvodněné, nezbytné a přiměřené, pokud jde o splnění daného cíle. Pozměňovací návrh 197 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 2 2.  Členské státy oznámí Komisi svůj záměr provést klinické hodnocení za použití jiných prostředků společně s odůvodněním, proč tak hodlají učinit. 2.  Členské státy oznámí Komisi a koordinační skupině svůj záměr provést klinické hodnocení za použití jiných prostředků společně s odůvodněním, proč tak hodlají učinit. Pozměňovací návrh 198 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 2 a (nový) 2a.  Koordinační skupina bude moci posoudit, zda žádost odpovídá důvodům stanoveným v odstavci 1, a předložit své závěry Komisi. Pozměňovací návrh 199 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 3 3.  Komise do tří měsíců ode dne obdržení oznámení podle odstavce 2 plánované hodnocení schválí, nebo zamítne poté, co prověří, zda splňuje požadavky uvedené v odstavci 1 a zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy. Nerozhodne-li Komise do konce tříměsíčního období, považuje se plánované klinické hodnocení za schválené. 3.  Komise do tří měsíců ode dne obdržení oznámení podle odstavce 2 plánované hodnocení schválí, nebo zamítne poté, co prověří, zda splňuje požadavky uvedené v odstavci 1 a zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy. Nerozhodne-li Komise do konce tříměsíčního období, považuje se plánované klinické hodnocení za schválené. Rozhodnutí Komise se zveřejní na platformě IT uvedené v článku 27.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0289/2018).

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 3. října 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel a kterým se mění nařízení (ES) č. 715/2007 (přepracované znění) (COM(2017)0676 – C8-0395/2017 – 2017/0293(COD))(1)

P8_TA(2018)0370 A8-0287/2018

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 (3)  Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu16 vymezuje jasný cíl: do poloviny století musí být emise skleníkových plynů z dopravy nejméně o 60 % nižší než v roce 1990 a jednoznačně směřovat k nulovým emisím. Neprodleně se musí podstatně snížit emise látek znečišťujících ovzduší, které pocházejí z odvětví dopravy a poškozují naše zdraví. Emise z tradičních spalovacích motorů bude třeba po roce 2020 dále snižovat. Bude třeba, aby byla zaváděna vozidla s nulovými a nízkými emisemi a do roku 2030 získala významný tržní podíl. (3)  Doprava je jediným významnějším odvětvím v Unii, kde se emise skleníkových plynů stále ještě zvyšují. Má-li Unie dostát svým závazkům, které přijala na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) konané v Paříži v roce 2015, je třeba urychlit dekarbonizaci celého odvětví dopravy a zajistit, aby emise skleníkových plynů z tohoto odvětví jednoznačně směřovaly k nulovým hodnotám do poloviny století. Neprodleně se musí podstatně snížit i emise látek znečišťujících ovzduší, které pocházejí z odvětví dopravy a závažným způsobem poškozují naše zdraví a životní prostředí. Emise z tradičních spalovacích motorů bude třeba po roce 2020 dále snižovat. Bude třeba, aby byla zaváděna vozidla s nulovými a nízkými emisemi a do roku 2030 získala významný tržní podíl. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a)  Rozvoj výzkumných, dodavatelských, zpracovatelských a výrobních strategií směřujících k vývoji konstrukcí z lehkých komponentů je klíčový pro dosažení pokroku v přechodu na nízkouhlíkovou budoucnost v automobilovém odvětví. Výzkum surovin s přírodními vlákny a jejich kompozit v rámci nové, širší úlohy bioekonomiky a obnovitelných, recyklovatelných a udržitelných produktů, které může zajistit, je stále rozsáhlejší. Tento vývoj musí být založen na porozumění omezením souvisejícím s přírodními zdroji, dostupností půdy, a tedy i potřebou nabízet udržitelná řešení na konci životního cyklu. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 b (nový) (4b)  Sociálně přijatelný a spravedlivý přechod na mobilitu s nulovými emisemi uskutečněný do poloviny století si vyžádá změny v celém hodnotovém řetězci automobilového odvětví, přičemž je třeba brát v potaz negativní dopady, které by přechod mohl mít na občany a regiony všech členských států. Je důležité zohledňovat sociální dopady tohoto přechodu a proaktivně řešit důsledky, které z něj vyplývají pro pracovní místa. Je proto zásadně důležité, aby stávající opatření doprovázely cílené programy na unijní, státní a regionální úrovni zaměřené na rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků a přemístění pracovníků na nová pracovní místa, ale rovněž iniciativy v oblasti vzdělávání a hledání zaměstnání v negativně zasažených komunitách a regionech, které budou realizovány v intenzivním dialogu se sociálními partnery a příslušnými orgány. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 c (nový) (4c)  Pro úspěšný přechod k mobilitě s nulovými emisemi je nezbytný společný politický rámec pro vozidla, infrastrukturu, elektrické sítě a udržitelnou výrobu, dodávku a recyklaci baterií, v němž se hospodářské pobídky a pobídky pro zaměstnanost budou vzájemně doplňovat v celé Unii a na státní, regionální a místní úrovni a budou podporovány silnějšími nástroji financování ze strany Unie. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Závěry Evropské rady z října 2014 potvrdily snížení emisí skleníkových plynů o 30 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005 v odvětvích, na něž se nevztahuje systém Evropské unie pro obchodování s emisemi. Silniční doprava k emisím z těchto odvětví významně přispívá a její emise zůstávají výrazně nad úrovní z roku 1990. Pokud se budou emise ze silniční dopravy dále zvyšovat, vyváží snížení dosažená v rámci boje se změnou klimatu v jiných odvětvích. (6)  Emise ze silniční dopravy zůstávají výrazně nad úrovní z roku 1990, takže vyrovnávají snížení dosažená v rámci boje se změnou klimatu v jiných odvětvích. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 (9)  Hodnocení nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 provedené v roce 2015 dospělo k závěru, že uvedená nařízení byla relevantní a obecně koherentní a vedla k výrazným úsporám emisí, přičemž byla nákladově efektivnější, než se původně očekávalo. Rovněž vytvořila významnou přidanou hodnotu pro Unii, které by nebylo možné ve stejné míře dosáhnout prostřednictvím vnitrostátních opatření. (9)  Hodnocení nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 provedené v roce 2015 dospělo k závěru, že uvedená nařízení byla relevantní a obecně koherentní a vedla k výrazným úsporám emisí, přičemž byla nákladově efektivnější, než se původně očekávalo. Rovněž vytvořila významnou přidanou hodnotu pro Unii, které by nebylo možné ve stejné míře dosáhnout prostřednictvím vnitrostátních opatření. V hodnocení se však dále uvádí, že úspory CO2, jichž bylo ve skutečnosti dosaženo, jsou podstatně menší, než se uvádělo na základě provedení zkoušek schválení typu, a že rozdíly v emisích naměřených při zkoušce schválení typu a při reálném provozu značně zpochybňují účinnost výkonnostních norem pro CO2 a narušují důvěru spotřebitelů v potenciální úsporu paliva u nových vozů. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový) (10a)  Aby se zajistila účinnost tohoto nařízení, snížení emisí CO2 by mělo být dosaženo za podmínek, jejichž výskyt lze očekávat při běžném provozu a používání vozidla. Je proto vhodné zahrnout do tohoto nařízení přísný zákaz odpojovacích zařízení a poskytnout orgánům prostředky, kterými zajistí dodržování tohoto zákazu. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  Je důležité, aby stanovení požadavků na snížení emisí CO2 i nadále poskytovalo v celé Unii výrobcům vozidel předvídatelnost a jistotu při plánování jejich nových vozových parků automobilů a lehkých užitkových vozidel v Unii. (12)  Stanovení požadavků na snížení emisí CO2 i nadále poskytuje výrobcům vozidel v celé Unii předvídatelnost a jistotu při plánování jejich nových vozových parků automobilů a lehkých užitkových vozidel v Unii. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový) (12a)  Z hodnocení směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES1a, které Komise provedla v roce 2016, vyplývá, že je třeba tento právní předpis ještě více upřesnit a zjednodušit, a zvýšit tak jeho význam, účelnost, účinnost a soudržnost. Doporučení Komise (EU) 2017/9481b se zaměřuje na podporu harmonizovaného provádění směrnice 1999/94/ES. Avšak podpořit v rámci celé Unie rozšíření vozidel, která jsou nejúčinnější z hlediska spotřeby a šetrná k životnímu prostředí, by mohly lépe koncipované a více harmonizované požadavky Unie týkající se označování automobilů, na jejichž základě by byly spotřebitelům poskytovány srovnatelné, spolehlivé a uživatelsky vstřícné informace o výhodách spojených s vozidly s nízkými emisemi, včetně informací, které se kromě emisí CO2 a spotřeby paliva týkají rovněž látek znečišťujících ovzduší a provozních výdajů. Komise by proto měla do 31. prosince 2019 přezkoumat směrnici 1999/94/ES a předložit příslušný legislativní návrh. Zavést obdobné označování vozidel z hlediska spotřeby paliva a emisí CO2 jako u osobních automobilů by se mohlo rovněž v odvětví lehkých užitkových vozidel. Komise by proto mohla analyzovat možnosti i pro toto odvětví a předložit případně příslušné legislativní návrhy. _______________ 1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů (Úř. věst. L 12, 18.1.2000, s. 16). 1bDoporučení Komise (EU) 2017/948 ze dne 31. května 2017 týkající se používání hodnot spotřeby paliva a emisí CO2 schválených pro daný typ a měřených v souladu s celosvětově harmonizovaným zkušebním postupem pro lehká vozidla při zpřístupňování informací pro spotřebitele podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES (Úř. věst. L 142, 2.6.2017, s. 100). Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 (13)  Úrovně snížení pro vozové parky nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel v celé Unii by proto měly být stanoveny pro roky 2025 a 2030, přičemž by se měla zohlednit doba obnovy vozového parku a potřeba, aby odvětví silniční dopravy přispělo k cílům v oblasti energetiky a klimatu na rok 2030. Tento postupný přístup rovněž dá automobilovému průmyslu jasný a včasný signál, že nemá oddalovat uvádění energeticky účinných technologií a vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh. (13)  Úrovně snížení pro vozové parky nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel v celé Unii by měly být stanoveny pro roky 2025 a 2030, přičemž by se měla zohlednit doba obnovy vozového parku a potřeba, aby odvětví silniční dopravy přispělo k cílům Unie v oblasti energetiky a klimatu na rok 2030 a následující období. Tento postupný přístup rovněž dá automobilovému průmyslu jasný a včasný signál, že nemá oddalovat uvádění energeticky účinných technologií a vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh. Mimoto by s cílem udržet rozsah ambiciózních opatření na snižování emisí i po roce 2030 měla být stanovena přinejmenším stejná trajektorie snižování emisí počínaje 1. lednem 2031, která umožní pokračující dekarbonizaci odvětví v souladu s Pařížskou dohodou. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)  Přestože Unie je jedním z největších světových výrobců motorových vozidel, a pokud jde o technologie, má v tomto odvětví vedoucí pozici, konkurence sílí a díky novým inovacím v oblasti elektrických hnacích ústrojí a spolupracující, propojené a automatizované mobility se celosvětový automobilový průmysl rychle mění. Aby si Unie zachovala svou globální konkurenceschopnost a přístup na trhy, potřebuje takový regulační rámec, včetně konkrétní pobídky v oblasti vozidel s nulovými a nízkými emisemi, který vytvoří rozsáhlý domácí trh a podpoří technologický rozvoj a inovace. (14)  Přestože Unie je jedním z největších světových výrobců motorových vozidel, a pokud jde o technologie, má v tomto odvětví vedoucí pozici, konkurence sílí a díky novým inovacím v oblasti elektrických hnacích ústrojí a spolupracující, propojené a automatizované mobility se celosvětový automobilový průmysl rychle mění. Pokud se průmysl Unie zapojí do nezbytného energetického přechodu v odvětví dopravy pozdě, může přijít o své vedoucí postavení. Aby si Unie zachovala svou globální konkurenceschopnost a přístup na trhy, potřebuje takový regulační rámec, včetně konkrétního politického mechanismu v oblasti vozidel s nulovými a nízkými emisemi, který vytvoří rozsáhlý domácí trh a podpoří technologický rozvoj a inovace. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 a (nový) (14a)   Dlouholetého cíle zcela bezuhlíkové mobility v Unii nebude možné dosáhnout bez technologických inovací a technického pokroku. V tomto smyslu a vzhledem k rostoucí mezinárodní technologické konkurenci je nezbytné, aby Unie a členské státy pokračovaly ve svém úsilí zkoumat a rozvíjet iniciativy, které posílí možnou součinnost odvětví, jako je nedávno založená evropská aliance výrobců baterií, a podporovaly veřejné a soukromé investice do výzkumu a inovací v automobilovém průmyslu v Unii s cílem zachovat vedoucí postavení Unie v oblasti technologií v tomto odvětví a zajistit dlouhodobou udržitelnost její průmyslové základny a současně její efektivitu a konkurenceschopnost na světovém trhu. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)  Měl by být zaveden zvláštní pobídkový mechanismus, který usnadní hladký přechod k mobilitě s nulovými emisemi. Tento kreditový mechanismus by měl být navržen tak, aby podporoval uvádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh Unie. (15)  Měl by být zaveden zvláštní politický mechanismus, který usnadní a urychlí hladký přechod k mobilitě s nulovými emisemi. Tento kreditový a debetní mechanismus by měl být navržen tak, aby podporoval uvádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh Unie a zajišťoval investiční jistotu pro včasné a přiměřené rozvíjení potřebné infrastruktury pro dobíjení. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Stanovení referenčního podílu vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku EU a dobře navržený mechanismus pro úpravu cíle pro specifické emise CO2 daného výrobce na základě podílu vozidel s nulovými a nízkými emisemi v jeho vozovém parku by měly vyslat silný a důvěryhodný signál pro vývoj a zavádění takových vozidel, avšak současně umožnit další zlepšování účinnosti tradičních spalovacích motorů. (16)  Stanovení výrazného referenčního podílu vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku EU a dobře navržený mechanismus pro úpravu cíle pro specifické emise CO2 daného výrobce na základě podílu vozidel s nulovými a nízkými emisemi v jeho vozovém parku by měly vyslat silný a důvěryhodný signál pro vývoj, zavádění a uvádění na trh takových vozidel, avšak současně umožnit další zlepšování účinnosti tradičních spalovacích motorů. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 (17)  Při stanovení kreditů za vozidla s nulovými a nízkými emisemi je vhodné zohlednit rozdíly v emisích CO2 mezi vozidly. Mechanismus úprav by měl zajistit, aby výrobce, který dosáhne vyššího než referenčního podílu, mohl využít vyšší hodnoty cíle pro specifické emise CO2. V zájmu zajištění vyváženého přístupu by v rámci tohoto mechanismu měly být stanoveny limity možných úprav. Tím vzniknou pobídky, které podpoří včasné zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic a zajistí významné přínosy pro spotřebitele, konkurenceschopnost a životní prostředí. (17)  Při stanovení referenčních hodnot pro podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi je vhodné zohlednit rozdíly v emisích CO2 mezi vozidly. Mechanismus úprav by měl zajistit, aby výrobce, který dosáhne vyššího než referenčního podílu, mohl využít vyšší hodnoty cíle pro specifické emise CO2, kdežto výrobce, který referenčního podílu nedosáhne, by musel splnit přísnější cíle týkající se CO2. V zájmu zajištění vyváženého přístupu by v rámci tohoto mechanismu měly být stanoveny limity možných úprav. Tím vzniknou pobídky, které podpoří včasné zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic a zajistí významné přínosy pro spotřebitele, konkurenceschopnost a životní prostředí. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 a (nový) (17a)  Je třeba včas a v dostatečné míře investovat do výroby a zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi a potřebné celkové podpůrné infrastruktury, včetně udržitelné výroby, dodávek a recyklování baterií. Dále musí fungovat ve vzájemné součinnosti různé podpůrné nástroje na unijní i vnitrostátní úrovni, aby se podpořily významné veřejné a soukromé investice. Infrastrukturu dobíjecích a plnicích stanic je nutné vybudovat rychle, aby byla získána důvěra spotřebitelů a výrobci vozidel měli větší jistotu pro své podnikání. Z tohoto důvodu je třeba v Unii podpořit výrobu baterií a bateriových článků umístěnou pokud možno v blízkosti továren na výrobu vozidel. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 (23)  Je však třeba zajistit rovnováhu mezi pobídkami pro ekologické inovace a technologie, u nichž je účinek na snížení emisí prokázán v rámci oficiálního zkušebního postupu. V důsledku toho je vhodné zachovat horní hranici úspor v důsledku ekologické inovace, které může výrobce zohlednit pro účely plnění cílů. Komise by měla mít možnost přezkoumat výši horní hranice, zejména aby zohlednila vliv změn oficiálního zkušebního postupu. Rovněž je vhodné vyjasnit, jak by se úspory pro účely plnění cílů měly počítat. (23)  Je však třeba zajistit rovnováhu mezi pobídkami pro ekologické inovace a technologie, u nichž je účinek na snížení emisí prokázán v rámci oficiálního zkušebního postupu. V důsledku toho je vhodné zachovat horní hranici úspor v důsledku ekologické inovace, které může výrobce zohlednit pro účely plnění cílů. Komise by měla mít možnost přezkoumat výši horní hranice a snížit ji, zejména aby zohlednila vliv změn oficiálního zkušebního postupu. Rovněž je vhodné vyjasnit, jak by se úspory pro účely plnění cílů měly počítat. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 a (nový) (25a)  V případě, kdy by elektrická baterie mohla u lehkých užitkových vozidel s nejvyšší hmotností (kategorie N1, třída III) zvýšit hmotnost vozidla tak, že by bylo nově zařazeno do kategorie N2, by se takový technický problém měl vyřešit. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 37 (37)  Specifické emise CO2 z nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel jsou v Unii měřeny harmonizovaným způsobem podle metodiky stanovené nařízením (ES) č. 715/2007. Aby administrativní zatížení vyplývající z tohoto nařízení bylo co nejmenší, měl by být soulad měřen pomocí údajů o registracích nových automobilů a lehkých užitkových vozidel v Unii sbíraných členskými státy a hlášených Komisi. S cílem zajistit soudržnost údajů určených k posouzení souladu by měla být pravidla pro sběr a vykazování těchto údajů co nejvíce harmonizována. Proto by měla být jasně stanovena povinnost příslušných orgánů poskytovat správné a úplné údaje a potřeba účinné spolupráce mezi těmito orgány a Komisí při řešení otázek kvality údajů. (37)  Specifické emise CO2 z nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel jsou v Unii měřeny harmonizovaným způsobem podle metodiky stanovené nařízením (ES) č. 715/2007. Aby administrativní zatížení vyplývající z tohoto nařízení bylo co nejmenší, měl by být soulad měřen pomocí údajů o registracích nových automobilů a lehkých užitkových vozidel v Unii sbíraných členskými státy a hlášených Komisi. S cílem zajistit soudržnost údajů určených k posouzení souladu by měla být pravidla pro sběr a vykazování těchto údajů harmonizována. Proto by měla být jasně stanovena povinnost příslušných orgánů poskytovat správné a úplné údaje a potřeba účinné spolupráce mezi těmito orgány a Komisí při řešení otázek kvality údajů. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 38 (38)  Plnění cílů podle tohoto nařízení výrobci by mělo být hodnoceno na úrovni Unie. Výrobci, jejichž průměrné specifické emise CO2 přesahují emise povolené v rámci tohoto nařízení, by měli uhradit poplatek za překročení emisí za každý kalendářní rok. Částky poplatků za překročení emisí by měly být považovány za příjem souhrnného rozpočtu Unie. (38)  Plnění cílů podle tohoto nařízení výrobci by mělo být hodnoceno na úrovni Unie. Výrobci, jejichž průměrné specifické emise CO2 přesahují emise povolené v rámci tohoto nařízení, by měli uhradit poplatek za překročení emisí za každý kalendářní rok. Částky poplatků za překročení emisí by se měly považovat za příjem souhrnného rozpočtu Unie a měly by být použity tak, aby přispěly ke spravedlivému přechodu k mobilitě s nulovými emisemi. Tyto částky by dále měly být použity jako příspěvek k financování cílených programů rekvalifikace, zvyšování kvalifikace a vzdělávání pracovníků postižených strukturálními změnami v automobilovém průmyslu, a na iniciativy v oblasti přesměrování pracovních sil a hledání zaměstnání v úzkém dialogu se sociálními partnery, komunitami a příslušnými orgány v regionech dotčených přeměnou pracovních míst. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 (41)  Reálná účinnost cílů stanovených v tomto nařízení při snižování emisí CO2 značně závisí na reprezentativnosti oficiálního zkušebního postupu. V souladu se stanoviskem získaným v rámci mechanismu vědeckého poradenství23 a doporučením Evropského parlamentu v návaznosti na vyšetřování měření emisí v automobilovém průmyslu24 by měl být zaveden mechanismus pro posuzování reprezentativnosti hodnot emisí CO2 a spotřeby energie, jež byly u vozidel určeny v souladu s nařízením (EU) 2017/1151, pro reálný provoz. Komise by měla mít pravomoc zajistit veřejnou dostupnost těchto údajů a v případě potřeby vypracovat postupy potřebné pro identifikaci a shromažďování údajů nezbytných pro taková posouzení. (41)  Reálná účinnost cílů stanovených v tomto nařízení při snižování emisí CO2 značně závisí na reprezentativnosti oficiálního zkušebního postupu. V souladu se stanoviskem získaným v rámci mechanismu vědeckého poradenství23 a doporučením Evropského parlamentu v návaznosti na vyšetřování měření emisí v automobilovém průmyslu24 by měl být zaveden mechanismus pro posuzování reprezentativnosti hodnot emisí CO2 a spotřeby energie, jež byly u vozidel určeny v souladu s nařízením (EU) 2017/1151, pro reálný provoz. Nejspolehlivějším způsobem, jak zajistit skutečnou reprezentativnost hodnot pro schválení typu, je zavedení zkoušky emisí CO2 v reálném provozu. Komise by proto měla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a po zvážení vhodnosti využití systému PEMS připravit zkoušku emisí CO2 v reálném provozu a zavést ji nejpozději dva roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Avšak než bude tato zkouška použitelná, dodržování tohoto nařízení by mělo být zajištěno na základě využití údajů ze spotřeby paliva dodávaných výrobci a vázaných na omezení, které bude pro každého výrobce stanoveno v roce 2021 jako procentuální rozdíl, jenž nemá být překročen. Komise by měla mít pravomoc zajistit veřejnou dostupnost údajů o spotřebě paliva a vypracovat postupy potřebné pro dodávání takových údajů nezbytných pro taková posouzení. Komise by měla přijmout náležitá opatření v případě, že výrobci nesplní požadavky na emise CO2 v reálném provozu podle tohoto nařízení. __________________ __________________ 23 Skupina vědeckých odborníků na vysoké úrovni, vědecké stanovisko 1/2016 „Odstranění rozdílů mezi emisemi CO2 lehkých vozidel naměřenými za reálných podmínek a v laboratoři“. 23 Skupina vědeckých odborníků na vysoké úrovni, vědecké stanovisko 1/2016 „Odstranění rozdílů mezi emisemi CO2 lehkých vozidel naměřenými za reálných podmínek a v laboratoři“. 24 Doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi ze dne 4. dubna 2017 v návaznosti na vyšetřování měření emisí v automobilovém průmyslu (2016/2908(RSP)). 24 Doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi ze dne 4. dubna 2017 v návaznosti na vyšetřování měření emisí v automobilovém průmyslu (2016/2908(RSP)). Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 a (nový) (41a)  V současnosti neexistuje harmonizovaný způsob, jak posoudit emise vznikající během životního cyklu lehkých užitkových vozidel. Bylo by vhodné, aby Komise předložila takovou analýzu do konce roku 2026, a bylo tak možné získat lepší přehled o emisích uhlíku vznikajících v odvětví lehkých užitkových vozidel. Za tímto účelem by Komise měla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci vypracovat společnou unijní metodiku, na jejímž základě by počínaje rokem 2025 výrobci pravidelně vykazovali údaje o emisích CO2 vznikajících během životního cyklu u všech druhů paliv a pohonů vozidel, které uvádějí na trh. Taková metodika by měla být rovněž v souladu s příslušnými normami ISO a měla by zohledňovat potenciál globálního oteplování související s emisemi vznikajícími od těžby paliva do čerpání paliva na čerpací stanici (well-to-tank), emisemi spojenými s používáním vozidla (tank-to-wheel) a emisemi na konci životního cyklu (end-of-life). Analýza Komise by měla vycházet z údajů dodaných výrobci a z dalších dostupných relevantních údajů. Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Bod odůvodnění 42 (42)  V roce 2024 se plánuje přezkum pokroku dosaženého v rámci [nařízení o sdílení úsilí a směrnice o systému obchodování s emisemi]. Je proto vhodné v témže roce posoudit účinnost tohoto nařízení, aby bylo možné koordinovaně a soudržně posoudit opatření prováděná podle všech těchto nástrojů. (42)  Je vhodné posoudit účinnost tohoto nařízení v roce 2023, aby bylo možné včas, transparentně, koordinovaně a soudržně posoudit jeho provádění a pokrok směrem k dosažení stanovených cílů v rámci stanoveného harmonogramu, také v souvislosti s pokrokem dosaženým v rámci nařízení o sdílení úsilí a směrnice o systému obchodování s emisemi. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 46 (46)  Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků ustanovení tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh II a III v souvislosti s požadavky na údaje a parametry údajů, doplnění pravidel pro výklad kritérií způsobilosti pro výjimky z cílů pro specifické emise, obsah žádostí o udělení výjimky a obsah a posuzování programů pro snížení specifických emisí CO2, jakož i upravení hodnot M0 a TM0 uvedených v článku 13, horní hranice 7 g CO2/km uvedené v článku 11 a vzorců v příloze I uvedených v čl. 14 odst. 3. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. (46)  Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků ustanovení tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh II a III v souvislosti s požadavky na údaje a parametry údajů, stanovení požadavků na zajištění dodržování zákazu odpojovacích zařízení a požadovaného obsahu souboru doplňkové dokumentace uvedené v čl. 4 odst. 3c, stanovení pravidel a postupů pro vykazování emisí celého životního cyklu uvedených v čl. 7 odst. 8a, doplnění pravidel pro výklad kritérií způsobilosti pro výjimky z cílů pro specifické emise, obsah žádostí o udělení výjimky a obsah a posuzování programů pro snížení specifických emisí CO2, jakož i upravení hodnot M0 a TM0 uvedených v článku 13, horní hranice 7 g CO2/km uvedené v článku 11, vytvoření zkoušky emisí CO2 v reálném provozu uvedené v čl. 12 odst. 1a a upravení vzorců v příloze I uvedených v čl. 14 odst. 3. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 1.  Toto nařízení stanoví výkonnostní požadavky na emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu. 1.  Toto nařízení stanoví výkonnostní požadavky na emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla s cílem zajistit plnění cílů Unie v oblasti klimatu a jejích mezinárodních závazků týkajících se životního prostředí způsobem, který odpovídá řádnému fungování vnitřního trhu. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 4 4.  Od 1. ledna 2025 se použijí tyto cíle pro vozový park EU: 4.  Od 1. ledna 2025 se použijí tyto cíle pro vozový park EU: a)  pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl pro vozový park EU, který se rovná 15% snížení průměru cílů pro specifické emise v roce 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.1.1 přílohy I; a)  pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl pro vozový park EU, který se rovná 20% snížení průměru cílů pro specifické emise v roce 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.1.1 přílohy I; b)  pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl pro vozový park EU, který se rovná 15% snížení průměru cílů pro specifické emise v roce 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.1 přílohy I. b)  pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl pro vozový park EU, který se rovná 20% snížení průměru cílů pro specifické emise v roce 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.1 přílohy I. Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový) Od 1. ledna 2025 se pro podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi použije referenční hodnota odpovídající 20% tržnímu podílu prodeje nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel v roce 2025, která bude určena v souladu s přílohou I částí A bodem 6.3 a přílohou I částí B bodem 6.3. Pozměňovací návrhy 81 a 95 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 5 5.  Od 1. ledna 2030 se použijí tyto cíle: 5.  Od 1. ledna 2030 se použijí tyto cíle: a)  pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl pro vozový park EU, který se rovná 30% snížení průměru cílů pro specifické emise v roce 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.2.1 přílohy I; a)  pro průměrné emise z vozového parku nových osobních automobilů se použije cíl pro vozový park EU, který se rovná 40% snížení průměru cílů pro specifické emise v roce 2021 stanoveného v souladu s částí A bodem 6.2.1 přílohy I; b)  pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl pro vozový park EU, který se rovná 30% snížení průměru cílů pro specifické emise v roce 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.2 přílohy I. b)  pro průměrné emise z vozového parku nových lehkých užitkových vozidel se použije cíl pro vozový park EU, který se rovná 40% snížení průměru cílů pro specifické emise v roce 2021 stanoveného v souladu s částí B bodem 6.1.2 přílohy I. Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 5 – pododstavec 1 a (nový) Od 1. ledna 2030 se pro podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi použije referenční hodnota odpovídající 35% tržnímu podílu prodeje nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel v roce 2030, která bude určena v souladu s přílohou I částí A bodem 6.3 a přílohou I částí B bodem 6.3. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. b b)  kategorie N1 definovaná v příloze II směrnice 2007/46/ES s referenční hmotností nepřesahující 2 610 kg a na vozidla kategorie N1, na něž je schválení typu rozšířeno podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2007 (dále jen „lehká užitková vozidla“), která jsou v Unii registrována poprvé a která nebyla předtím registrována mimo Unii (dále jen „nová lehká užitková vozidla“). b)  kategorie N1 definovaná v příloze II směrnice 2007/46/ES s referenční hmotností nepřesahující 2 610 kg a na vozidla kategorie N1, na něž je schválení typu rozšířeno podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2007 (dále jen „lehká užitková vozidla“), která jsou v Unii registrována poprvé a která nebyla předtím registrována mimo Unii (dále jen „nová lehká užitková vozidla“). Komise je v souladu s cíli stanovenými tímto nařízením oprávněna v případě nezbytnosti aktualizovat limit referenční hmotnosti (2 610 kg) pro lehká užitková vozidla využívající alternativní paliva, jež potřebují dodatečnou hmotnost z důvodu hnacích ústrojí a zařízení pro akumulaci energie (např. baterií), která jsou těžší než u vozidel na konvenční paliva. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 4 a (nový) 4a.  Toto nařízení se použije pro vozidla s alternativním pohonem s maximální povolenou hmotností od 3 500 kg do 4 250 kg za předpokladu, že hmotnost převyšující 3 500 kg je tvořena výhradně nadměrnou hmotností systému pohonu vozidla ve srovnání se systémem pohonu vozidla stejných rozměrů vybaveného tradičním zážehovým nebo vznětovým spalovacím motorem. Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. n a (nové) na)  „odpojovacím zařízením“ konstrukční prvek vozidla, který snímá teplotu, rychlost vozidla, otáčky motoru (RPM), zařazený rychlostní stupeň, podtlak v sacím potrubí nebo jakýkoli jiný parametr, aby se aktivovala, měnila, zpomalovala nebo deaktivovala činnost jakékoli části systému, která zvyšuje emise CO2 za podmínek, jejichž výskyt lze očekávat při běžném provozu a používání vozidla. Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 a (nový) 3a.  Výrobce vybaví vozidla tak, aby systémy a konstrukční části, které by mohly mít vliv na emise, byly navržené, konstruované a namontované tak, aby osobní vozidlo nebo lehké užitkové vozidlo výrobce při běžném použití vyhovovalo cílům souvisejícím se specifickými emisemi a dalším požadavkům podle tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 b (nový) 3b.  Použití odpojovacích zařízení se zakazuje. Zákaz neplatí v těchto případech: a)  potřeba tohoto zařízení je oprávněná z důvodu ochrany motoru před poškozením nebo poruchou a z důvodu bezpečného provozu vozidla nebo b)  zařízení je funkční pouze při startování motoru nebo c)  podmínky jsou v podstatné míře zahrnuty do zkušebních postupů podle článku 1. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 c (nový) 3c.  Aby schvalovací orgány byly schopny posoudit shodu s odstavci 3a a 3b tohoto článku, poskytne výrobce soubor doplňkové dokumentace. Komise je oprávněna přijmout akt v přenesené pravomoci podle článku 16 za účelem doplnění tohoto nařízení o požadavky na zajištění souladu se zákazem odpojovacích zařízení a o předepsaný obsah souboru doplňkové dokumentace. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 1.  Za každý kalendářní rok zaznamená každý členský stát u každého nového osobního automobilu a každého nového lehkého užitkového vozidla registrovaného na jeho území informace v souladu s částí A přílohy II a částí A přílohy III. Tyto informace zpřístupní výrobcům a jejich určeným dovozcům nebo zástupcům v každém členském státě. Členské státy vyvinou maximální úsilí k zajištění transparentní činnosti subjektů předávajících tyto informace. Každý členský stát zajistí, aby specifické emise CO2 z osobních automobilů, které nemají schválení typu v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007, byly měřeny a zaznamenávány v prohlášení o shodě. 1.  Za každý kalendářní rok zaznamená každý členský stát u každého nového osobního automobilu a každého nového lehkého užitkového vozidla registrovaného na jeho území informace v souladu s částí A přílohy II a částí A přílohy III. Tyto informace zpřístupní výrobcům a jejich určeným dovozcům nebo zástupcům v každém členském státě. Členské státy zajistí transparentní činnost subjektů předávajících tyto informace. Každý členský stát zajistí, aby specifické emise CO2 z osobních automobilů, které nemají schválení typu v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007, byly měřeny a zaznamenávány v prohlášení o shodě. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 4 – pododstavec 3 Registr je přístupný veřejnosti. Registr je přístupný veřejnosti, a to i v digitální podobě. Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 1 Výrobci mohou do tří měsíců ode dne, kdy jim byl oznámen předběžný výpočet podle odstavce 4, oznámit Komisi případné chyby v údajích s uvedením, ve kterém členském státě podle nich k chybě došlo. Výrobci do tří měsíců ode dne, kdy jim byl oznámen předběžný výpočet podle odstavce 4, oznámí Komisi případné chyby v údajích s uvedením, ve kterém členském státě podle nich k chybě došlo. Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 8 – pododstavec 3 Komise může přijmout podrobná pravidla týkající se postupů pro hlášení těchto odchylek a jejich zohlednění při výpočtu průměrných specifických emisí. Tyto postupy se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2. Komise přijme podrobná pravidla týkající se postupů pro hlášení těchto odchylek a jejich zohlednění při výpočtu průměrných specifických emisí. Tyto postupy se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 8 a (nový) 8a.  Od 1. ledna 2025 podávají výrobci Komisi na základě harmonizované metodiky Unie zprávu o emisích CO2 v rámci životního cyklu všech nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel, které uvádějí od tohoto data na trh. Komisi je svěřena pravomoc přijímat za tímto účelem a v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci, a to nejpozději 31. prosince 2022, aby doplnila toto nařízení tím, že vypracuje podrobná pravidla pro postupy vykazování emisí CO2 vznikajících během celého životního cyklu u všech druhů paliv a systémů pohonu vozidel registrovaných na trhu Unie. Nejpozději 31. prosince 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu s analýzou emisí v rámci celého životního cyklu nových lehkých užitkových vozidel v Unii, včetně analýzy možností pro případná regulační opatření, aby mohla lépe usměrňovat své budoucí snahy v oblasti politiky snižování emisí v tomto odvětví. Analýza bude veřejně přístupná. Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 4.  Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjem souhrnného rozpočtu Unie. 4.  Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjem souhrnného rozpočtu Unie. Tyto částky se použijí k doplnění unijních a vnitrostátních opatření, které jsou prováděny v úzké spolupráci se sociálními partnery a s cílem přispět ke spravedlivému přechodu na mobilitu s nulovými emisemi mají podpořit odbornou přípravu a přemisťování pracovníků v automobilovém odvětví na nová místa, a to pracovníků ve všech dotčených členských států, zejména v regionech, které jsou změnami v automobilovém odvětví nejvíce postiženy. Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3 3.  Pokud se Komise domnívá, že je výrobce způsobilý pro výjimku, o niž požádal podle odstavce 1, a usoudí, že cíl pro specifické emise navržený výrobcem je v souladu s jeho potenciálem snížení emisí, včetně hospodářského a technologického potenciálu ke snížení specifických emisí CO2, s přihlédnutím k charakteristikám trhu pro vyráběný typ lehkého užitkového vozidla, udělí tomuto výrobci výjimku. Žádost se podává nejpozději do 31. října prvního roku, v němž má výjimka platit. 3.  Pokud se Komise domnívá, že je výrobce způsobilý pro výjimku, o niž požádal podle odstavce 1, a usoudí, že cíl pro specifické emise navržený výrobcem je v souladu s jeho potenciálem snížení emisí, včetně hospodářského a technologického potenciálu ke snížení specifických emisí CO2, s přihlédnutím k charakteristikám trhu pro vyráběný typ osobního automobilu nebo lehkého užitkového vozidla, udělí tomuto výrobci výjimku. Žádost se podává nejpozději do 31. října prvního roku, v němž má výjimka platit. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 Tyto technologie budou zohledněny, pouze pokud metodika použitá k jejich posouzení dokáže přinést ověřitelné, opakovatelné a srovnatelné výsledky. Tyto technologie budou zohledněny, pouze pokud metodika použitá k jejich posouzení dokáže přinést ověřitelné, opakovatelné a srovnatelné výsledky a pouze dokud měřenou hodnotu WLTP nedoplní nebo nenahradí jiné údaje, které lépe dokládají emise v reálném provozu. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 3 a (nový) Do 12 měsíců od schválení inovativní technologie nebo inovativního technologického souboru předloží dodavatel nebo výrobce takovéto schválené inovativní technologie nebo souboru důkazy vycházející z výsledků testů emisí vyrobených vozidel ve skutečném provozu, aby byl potvrzen přínos takovéhoto technologického souboru. Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 4 Komise může horní hranici upravit s účinkem od roku 2025. Tyto úpravy se provádí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16. Komise může horní hranici snížit s účinkem od roku 2025. Tyto úpravy se provádí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2 – písm. d d)  inovativní technologie nesmějí podléhat závazným ustanovením na základě doplňkových dodatečných opatření pro dodržení snížení o 10 g CO2/km uvedeného v článku 1, ani nesmějí být povinné podle jiných právních předpisů Unie. S účinkem od 1. ledna 2025 se toto kritérium nepoužije na zlepšování účinnosti klimatizací. d)  inovativní technologie nesmějí podléhat závazným ustanovením na základě doplňkových dodatečných opatření pro dodržení snížení o 10 g CO2/km uvedeného v článku 1, ani nesmějí být povinné podle jiných právních předpisů Unie. S účinkem od 1. ledna 2025 se toto kritérium nepoužije na zlepšování účinnosti klimatizací a vytápění. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 1.  Komise sleduje a posuzuje reprezentativnost hodnot emisí CO2 a spotřeby energie určených v souladu s nařízením (EU) 2017/1151 pro reálný provoz. Zajistí, aby byla veřejnost informována o vývoji této reprezentativnosti v čase. 1.  Komise sleduje a posuzuje reprezentativnost hodnot emisí CO2 a spotřeby energie určených v souladu s nařízením (EU) 2017/1151 pro reálný provoz. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 a (nový) 1a.  S cílem zajistit reprezentativnost, jež je zmíněna v odstavci 1, se soulad s tímto nařízením měří od 1. ledna 2023 zkouškou emisí CO2 v reálném provozu. Nejpozději dva roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení přijme Komise v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci, aby doplnila toto nařízení tím, že připraví zkoušku emisí CO2 v reálném provozu s využitím systému PEMS. Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 b (nový) 1b.  Do doby, než budou použitelné zkoušky emisí CO2 v reálném provozu, bude soulad s tímto nařízením měřen na základě údajů z měřičů spotřeby paliva a bude podléhat limitu stanovenému pro každého výrobce v roce 2021 jakožto procentní rozdíl, který nesmí být překročen, mezi těmito údaji a specifickými emisemi CO2 pro výrobce, jež se měří pro účely postupů při certifikaci schválení typu, které budou v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007 zahájeny od roku 2021. Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 c (nový) 1c.  Pokud specifické emise CO2 pro výrobce překročí limit stanovený v odstavci 1b, zvýší se cíl pro specifické emise CO2 pro daného výrobce, který se používá pro účely souladu s tímto nařízením, o hodnotu zjištěného rozdílu. Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 a (nový) 2a.  Komise zajistí, aby byla veřejnost informována o vývoji skutečné reprezentativnosti uvedené v odstavci 1 v čase. Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 b (nový) 2b.  V případech, kdy nejsou dosud stanoveny vhodné normy přesnosti palubního zařízení měřícího spotřebu paliva, se Komise zasadí o dohodnutí technických norem, které zavede do práva Unienejpozději do 1. ledna 2020. Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 3 3.  Komise může přijmout opatření uvedená v tomto článku prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2. 3.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla pro postupy vykazování údajů z měřičů spotřeby paliva. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2. Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 14 — odst. 1 1.  Komise v roce 2024 předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě o účinnosti tohoto nařízení a v případě potřeby připojí návrh na jeho změnu. V této zprávě mimo jiné posoudí reprezentativnost hodnot emisí CO2 a spotřeby energie určených v souladu s nařízením (EU) 2017/1151 pro reálný provoz, uvádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh Unie a zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, o němž se podávají zprávy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU29. 1.  Komise v roce 2023 předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě o účinnosti tohoto nařízení a v případě potřeby připojí návrh na jeho změnu. V této zprávě musí mimo jiné posoudit reprezentativnost hodnot emisí CO2 a spotřeby energie určených v souladu s nařízením (EU) 2017/1151 pro reálný provoz, uvádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh Unie, zvláště pokud jde o lehká užitková vozidla, zavádění infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, o němž se podávají zprávy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU29, a dopad tohoto nařízení na spotřebitele, zvláště spotřebitele s nízkými a středními příjmy. V této zprávě se také musí zvážit možnosti, jak stimulovat zavádění pokročilých nízkouhlíkových paliv včetně bioplynu a syntetických paliv vyráběných s využitím energie z obnovitelných zdrojů. ___________________ ___________________ 29 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1). 29 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1). Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2 2.  Komise zohlední posouzení provedená podle článku 12 a může v příslušných případech provést přezkum postupů pro měření emisí CO2 stanovených nařízením (ES) č. 715/2007. Komise zejména předloží vhodné návrhy na úpravu postupů tak, aby náležitě zohledňovaly emise CO2 z automobilů a lehkých užitkových vozidel v reálném provozu. 2.  Komise zohlední posouzení provedená podle článku 12 a může v příslušných případech provést přezkum postupů pro měření emisí CO2 stanovených nařízením (ES) č. 715/2007. Komise zejména předloží vhodné návrhy na úpravu postupů tak, aby náležitě zohledňovaly emise CO2 z automobilů a lehkých užitkových vozidel v reálném provozu, včetně využití systému PEMS a dálkového snímání emisí. Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 a (nový) 3a.  Komise do 31. prosince 2019 přezkoumá směrnici 1999/94/ES a případně předloží příslušný legislativní návrh s cílem poskytnout spotřebitelům přesné, důkladné a navzájem srovnatelné údaje o spotřebě paliva, emisích CO2 a emisích látek znečisťujících ovzduší u nových osobních automobilů uváděných na trh. V rámci přezkumu uvedeného v prvním pododstavci Komise rovněž posoudí možnosti zavedení označení vozidel z hlediska spotřeby paliva a emisí CO2 u nových lehkých užitkových vozidel a případně za tímto účelem předloží příslušný legislativní návrh. Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 b (nový) 3b.  Komise v případě potřeby předloží legislativní návrh Evropskému parlamentu a Radě, kterým stanoví dodatečné cíle pro snižování emisí pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla od 1. ledna 2031 s cílem udržet alespoň emisní trajektorii dosaženou v období do roku 2030. Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 1 1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 7 druhém pododstavci, čl. 10 odst. 8, čl. 11 odst. 1 čtvrtém pododstavci, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 druhém pododstavci je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. 1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 3c, čl. 7 odst. 7 druhém pododstavci, čl. 7 odst. 8a, čl. 10 odst. 8, čl. 11 odst. 1 čtvrtém pododstavci, čl. 12 odst. 1a, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 druhém pododstavci je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 2.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 7 druhém pododstavci, čl. 10 odst. 8, čl. 11 odst. 1 čtvrtém pododstavci, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 druhém pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 2.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3c, čl. 7 odst. 7 druhém pododstavci, čl. 7 odst. 8a, čl. 10 odst. 8, čl. 11 odst. 1 čtvrtém pododstavci, čl. 12 odst. 1a, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 druhém pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 4 4.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 7 druhého pododstavce, čl. 10 odst. 8, čl. 11 odst. 1 čtvrtého pododstavce, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 druhého pododstavce vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. 4.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3c, čl. 7 odst. 7 druhého pododstavce, čl. 7 odst. 8a, čl. 10 odst. 8, čl. 11 odst. 1 čtvrtého pododstavce, čl. 12 odst. 1a, čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 druhého pododstavce vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 Nařízení (ES) č. 715/2007 Čl. 11a – odst. 2 2.  Komise v souladu s článkem 15 přijme prováděcí akty, kterými stanoví postupy ověřování shodnosti v provozu u lehkých užitkových vozidel, pokud jde o certifikované hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva. 2.  Komise v souladu s článkem 14a přijme akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví postupy ověřování shodnosti v provozu u lehkých užitkových vozidel, pokud jde o certifikované hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva. Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 a (nový) Nařízení (ES) č. 715/2007 Článek 14 a (nový) Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 14a Výkon přenesené pravomoci 1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 11a odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje dnem … [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 11a odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016*. 5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 11a odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. ___________________ * Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“. Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Příloha I – část A – bod 6.3 – odst. 1 a (nový) Pro účely výpočtu podle tohoto vzorce se cíl pro specifické emise do roku 2021, který je vymezen v bodě 4, upraví tak, aby zohledňoval rozdíl mezi emisemi CO2 naměřenými na základě WLTP a emisemi CO2 nahlášenými na základě WLPT. Pro nové účastníky trhu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, kterými pozmění toto nařízení a stanoví vzorce pro výpočet příslušného cíle pro specifické emise do roku 2021 pro jednotlivé výrobce. Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Příloha I – část A – bod 6.3 – odst. 3 – pododstavec 2 faktor ZLEV je (1 + y – x), pokud je však výsledek větší než 1,05, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05, a pokud je výsledek menší než 1,0, použije se hodnota 1,0 kde: V období 2025 až 2029 je faktor ZLEV (1 + y – x), pokud je však výsledek větší než 1,05, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05; pokud je tento výsledek v rozmezí 1,0 až 0,98, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,0; pokud je výsledek nižší než 0,95, použije se pro faktor ZLEV hodnota 0,95; od roku 2030 je faktor ZLEV (1 + y – x), pokud je však výsledek větší než 1,05, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05, a pokud je výsledek menší než 0,95, použije se hodnota 0,95 kde: Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Příloha I – část A – bod 6.3 – odst. 4 – pododstavec 3 x je 15 % v letech 2025 až 2029 a 30 % od roku 2030 x je 20 % v letech 2025 až 2029 a 35 % od roku 2030 Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Příloha I – část B – bod 6.3.1 – odst. 1 a (nový) Pro účely výpočtu podle tohoto vzorce se cíl pro specifické emise do roku 2021, který je vymezen v bodě 4, upraví tak, aby zohledňoval rozdíl mezi emisemi CO2 naměřenými na základě WLTP a emisemi CO2 nahlášenými na základě WLPT. Pro nové účastníky trhu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, kterými pozmění toto nařízení a stanoví vzorce pro výpočet příslušného cíle pro specifické emise do roku 2021 pro jednotlivé výrobce. Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Příloha I – část B – bod 6.3.1 – odst. 3 – pododstavec 3 faktor ZLEV je (1 + y – x), pokud je však výsledek větší než 1,05, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05, a pokud je výsledek menší než 1,0, použije se hodnota 1,0 kde: faktor ZLEV je (1 + y – x), pokud je však výsledek větší než 1,05, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05. pokud je tento výsledek v rozmezí 1,0 až 0,98, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,0; pokud je výsledek nižší než 0,95, použije se pro faktor ZLEV hodnota 0,95. Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Příloha I – část B – bod 6.3.1 – odst. 4 – pododstavec 3 x je 15 % x je 20 % Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Příloha I – část B – bod 6.3.2 – odst. 1 a (nový) Pro účely výpočtu podle tohoto vzorce se cíl pro specifické emise do roku 2021, který je vymezen v bodě 4, upraví tak, aby zohledňoval rozdíl mezi emisemi CO2 naměřenými na základě WLTP a emisemi CO2 nahlášenými na základě WLPT. Pro nové účastníky trhu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, kterými pozmění toto nařízení a stanoví vzorce pro výpočet příslušného cíle pro specifické emise do roku 2021 pro jednotlivé výrobce. Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Příloha I – část B – bod 6.3.2 – odst. 3 – pododstavec 3 faktor ZLEV je (1 + y – x), pokud je však výsledek větší než 1,05, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05, a pokud je výsledek menší než 1,0, použije se hodnota 1,0 kde: faktor ZLEV je (1 + y – x), pokud je však výsledek větší než 1,05, použije se pro faktor ZLEV hodnota 1,05, a pokud je výsledek menší než 0,95, použije se hodnota 0,95 kde: Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Příloha I – část B – bod 6.3.2 – odst. 4 – pododstavec 3 x je 30 % x je 35 %