Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 25. října 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Dovoz kulturních statků ***I
 Ochrana finančních zájmů EU – navrácení peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodu
 Registrace humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi ***I
 Veterinární léčivé přípravky ***I
 Výroba, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv ***I
 Výběr poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly ***I
 Podpora čistých a energeticky účinných silničních vozidel ***I
 Víceletý plán pro populace ryb v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace ***I
 Sídlo Evropského orgánu pro bankovnictví ***I
 Umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky ***I
 Nárůst neofašistického násilí v Evropě
 Životní podmínky zvířat, používání antimikrobiálních látek a dopad průmyslového chovu kuřat na životní prostředí
 Konference OSN o změně klimatu v Katovicích, Polsko, v roce 2018 (COP24)
 14.zasedání smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP14)
 Zaměstnanost a sociální politiky v eurozóně
 Využívání údajů uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica a dopad na ochranu údajů
 Zavraždění novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu Saudské Arábie v Istanbulu
 Situace v Azovském moři
 Situace ve Venezuele
 Podpora automatického vzájemného uznávání diplomů
 Zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v Evropské unii: Je čas jednat!
 Využití potenciálu globalizace: obchodní aspekty

Dovoz kulturních statků ***I
PDF 275kWORD 83k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 25. října 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dovozu kulturních statků (COM(2017)0375 – C8-0227/2017 – 2017/0158(COD))(1)
P8_TA(2018)0418A8-0308/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Na základě závěrů Rady ze dne 12. února 2016 o boji proti financování terorismu, sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu24 a směrnice o boji proti terorismu25 je nutno přijmout společná pravidla týkající se obchodu se třetími zeměmi, aby byla zajištěna účinná ochrana kulturních statků před ztrátou, zachování kulturního dědictví lidstva a zabránění financování terorismu prodejem uloupeného kulturního dědictví kupujícím v Unii.
(1)  Na základě závěrů Rady ze dne 12. února 2016 o boji proti financování terorismu, sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu24 a směrnice o boji proti terorismu25 je nutno přijmout společná pravidla týkající se obchodu se třetími zeměmi, aby byla zajištěna účinná ochrana kulturních statků před nedovoleným obchodem, ztrátou nebo ničením, zachovalo se kulturní dědictví lidstva a aby se zabránilo financování terorismu a praní peněz prodejem uloupeného kulturního dědictví kupujícím v Unii.
__________________
__________________
24 COM(2016)0050 final
24 COM(2016)0050 final
25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV; Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6–21.
25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV; Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6–21.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  S ohledem na závazek Evropské unie usilovat o spravedlivé procesy a odškodnění obětí jakož i na ústavu a úmluvy Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně dědictví musí být zajištěno navrácení předmětů nelegálně obchodovaných, vykopaných nebo získaných. S ohledem na vykořisťování národů a území, jež obvykle vede k nezákonnému a nedovolenému obchodu s kulturními statky, zejména v případě, kdy k takovémuto obchodu dochází v důsledku ozbrojeného konfliktu, by toto nařízení mělo zohlednit spíše regionální a místní charakteristiky lidí a území než tržní hodnotu kulturní produkce.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Kulturní dědictví představuje jednu ze základních součástí civilizace, obohacuje kulturní život všech lidí, a proto by mělo být chráněno před neoprávněným přisvojováním a drancováním. Unie by tudíž měla zakázat vstup kulturních statků, které byly vyvezeny ze třetích zemí nelegálně, na celní území Unie.
(2)  Kulturní statky jsou často velmi významné z hlediska kulturního, uměleckého, historického a vědeckého. Kulturní dědictví představuje jednu ze základních součástí civilizace, má mimo jiné symbolickou hodnotu a patří ke kulturní paměti lidstva. Obohacuje kulturní život všech lidí a sjednocuje lidi prostřednictvím znalosti společné paměti a rozvoje civilizace. Mělo by být proto chráněno před neoprávněným přisvojováním a drancováním. K rabování archeologických nalezišť docházelo vždy, ale nyní se z něj stal průmysl. Dokud je možné věnovat se lukrativnímu obchodu s kulturními statky z nezákonných vykopávek a vydělávat na nich bez významných rizik, budou tyto vykopávky a rabování pokračovat i v budoucnosti. Ekonomická a umělecká hodnota kulturního dědictví vytváří silnou poptávku na mezinárodním trhu, ale chybějící silné mezinárodní právní předpisy a absence jejich účinného prosazování vedou k přenesení těchto statků do stínové ekonomiky. Rabování archeologických nalezišť a obchod s nezákonnými vykopávkami kulturního dědictví je závažným zločinem, který způsobuje značné utrpení těm, kteří jsou přímo či nepřímo postiženi. Nedovolený obchod s kulturními statky v mnoha případech přispívá k nucené kulturní homogenizaci nebo vyloučení, zatímco rabování a drancování kulturních statků vede mimo jiné k rozpadu kultur. Unie by tudíž měla zakázat dovoz kulturních statků, které byly vyvezeny ze třetích zemí nelegálně, na celní území Unie, se zvláštním důrazem na kulturní statky ze třetích zemí postižených ozbrojenými konflikty, zejména v případech, kdy tyto statky vyvážejí teroristické nebo jiné zločinecké organizace.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Příslušné orgány třetích zemí nemají vždy dostatek kapacit k boji proti nedovolenému a nezákonnému obchodu s kulturními statky. Tyto orgány mohou být také vystaveny korupci nebo jiným formám nesprávného úředního postupu. Jsou-li kulturní statky vytrženy z daného prostředí, přichází obyvatelé o své zvyky a památky nebo památná a bohoslužebná místa. Pokud jsou spolu související předměty prodávány samostatně, ztrácí se historický kontext a vědecká hodnota statků. S ohledem na nenahraditelnost kulturních statků a zájem veřejnosti by mělo být jejich držení pouze podmíněné. Postup při dovozu musí zahrnovat záruku následného vhodného skladování, dokumentace, přístupu poskytnutého akademickým institucím a veřejným muzeím a spolupráci v případě oprávněných restitučních nároků.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Vzhledem k rozdílným pravidlům, která se v členských státech uplatňují s ohledem na vstup kulturních statků na celní území Unie, je nutno přijmout opatření zejména k zajištění toho, aby dovoz kulturních statků podléhal při vstupu jednotným kontrolám.
(3)  Vzhledem k rozdílným pravidlům, která se v členských státech uplatňují s ohledem na dovoz kulturních statků na celní území Unie, je nutno přijmout opatření zejména k zajištění toho, aby určitý dovoz kulturních statků podléhal při vstupu na celní území Unie jednotným kontrolám, a to na základě stávajících procesů, postupů a administrativních nástrojů, jejichž cílem je jednotné provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/20131a.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Společná pravidla by se měla vztahovat na celní zacházení s kulturními statky pocházejícími ze zemí mimo Unii, které vstupují na celní území Unie, tj. jejich propuštění do volného oběhu a do jiného zvláštního režimu, než je tranzit.
(4)  Společná pravidla by se měla vztahovat na vstup a dovoz kulturních statků pocházejících ze zemí mimo Unii na celní území Unie.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Vzhledem k známému potenciálu svobodných pásem (a tzv. „svobodných přístavů“) pro účely uskladnění kulturních statků by kontrolní opatření, která budou zavedena, měla mít co nejširší oblast působnosti, pokud jde o dotčené celní režimy. Tato kontrolní opatření by se proto měla týkat nejen kulturních statků propuštěných do volného oběhu, nýbrž také kulturních statků propuštěných do zvláštního celního režimu. Tato široká oblast působnosti by však neměla být v rozporu se zásadou volného tranzitu zboží, ani jít nad rámec cíle spočívajícího v zabránění vstupu nelegálně vyvezených kulturních statků na celní území Unie. Kontrolní opatření by proto sice měla zahrnovat zvláštní celní režimy, do nichž lze propustit kulturní statky vstupující na celní území Unie, tranzit by však měl být vyloučen.
(5)  Kontrolní opatření, která budou zavedena v souvislosti se svobodnými pásmy (a tzv. „svobodnými přístavy“) by měla mít co nejširší oblast působnosti, pokud jde o dotčené celní režimy, aby se zamezilo obcházení tohoto nařízení prostřednictvím využívání svobodných pásem, které představují potenciální zdrojové oblasti pro pokračující šíření obchodu s nelegálními produkty v Unii. Tato kontrolní opatření by se proto měla týkat nejen kulturních statků propuštěných do volného oběhu, nýbrž také kulturních statků propuštěných do zvláštního celního režimu. Tato široká oblast působnosti by však neměla jít nad rámec cíle spočívajícího v zabránění vstupu nelegálně vyvezených kulturních statků na celní území Unie, s výjimkou případů, kdy jsou příslušné orgány důvodně přesvědčeny, že tyto kulturní statky byly vyvezeny ze země původu nebo ze třetí země v rozporu s jejími právními předpisy.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  V nařízení by měly být použity definice vycházející z definic, jež jsou obsaženy v Úmluvě UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsané v Paříži dne 14. listopadu 1970 a v Úmluvě UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích podepsané v Římě dne 24. června 1995, jejichž smluvní stranou je řada členských států a s jejichž ustanoveními je mnoho třetích zemí a většina členských států obeznámena.
(6)  V nařízení by měly být použity definice vycházející z definic, jež jsou obsaženy v Úmluvě UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsané v Paříži dne 14. listopadu 1970 („Úmluva UNESCO z roku 1970“) a v Úmluvě UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích podepsané v Římě dne 24. června 1995, jejichž smluvní stranou je řada členských států a s jejichž ustanoveními je mnoho třetích zemí a většina členských států obeznámena.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Zákonnost vývozu je nutno posoudit na základě právních předpisů země, ve které byly kulturní statky nalezeny nebo vytvořeny („země původu“). Aby se zamezilo obcházení, měla by v případě vstupu kulturních statků do Unie z jiné třetí země osoba, která je chce dovézt na celní území Unie, prokázat, že byly z dané země vyvezeny legálně – pokud je dotyčná třetí země signatářským státem úmluvy UNESCO z roku 1970 a tedy státem, který se zavázal bojovat proti nedovolenému obchodu s kulturními statky. V ostatních případech by tato osoba měla prokázat zákonnost jejich vývozu ze země původu.
(7)  Zákonnost vývozu je nutno posoudit na základě právních předpisů země, ve které byly kulturní statky nalezeny nebo vytvořeny nebo vyjmuty, vykopány nebo odcizeny z půdy nebo vody na současném území této země, nebo země, která je tak úzce spojená s kulturními statky, že je tato země chrání jako národní kulturní majetek a upravuje jejich vývoz ze svého území při jejich zákonném opuštění země, v níž byly vytvořeny nebo nalezeny („země původu“). Aby se zamezilo obcházení, v případě vstupu kulturních statků do Unie z jiné třetí země by osoba, která je chce dovézt na celní území Unie, měla prokázat, že byly legálně vyvezeny ze země původu. Ve výjimečných případech, kdy nelze spolehlivě určit zemi původu daného kulturního statku a okolnosti jsou řádně zdokumentovány a opírají se o důkazy příslušného orgánu, nebo v případě, kdy byly kulturní statky vyvezeny ze země původu před rokem 1970 a byly předtím, než vstoupily na celní území Unie, drženy ve třetí zemi za jiným účelem, než je dočasné použití, tranzit, vývoz nebo odeslání, avšak držitel nemůže poskytnout požadované dokumenty, neboť ty se v době, kdy byly kulturní statky vyváženy ze země původu, nepoužívaly, musí být žádost doplněna o příslušné podpůrné dokumenty a informace dokládající, že dotyčné kulturní statky byly ze třetí země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy, nebo dokazující, že takovéto předpisy neexistují.
Pozměňovací návrhy 10 a 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Článek 5 úmluvy UNESCO vyzývá k vytvoření jednoho nebo více vnitrostátních orgánů na ochranu kulturního dědictví členských států, kteří jsou smluvními stranami úmluvy, proti jeho nezákonnému dovozu, vývozu a převodu. V souladu s uvedenou úmluvou by měly být tyto vnitrostátní orgány vybaveny dostatečně početným kvalifikovaným personálem s cílem zajistit tuto ochranu a umožnit nezbytnou aktivní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, které jsou stranami uvedené úmluvy v oblasti bezpečnosti a boje proti nezákonnému dovozu kulturních statků, zejména v krizových oblastech. Členské státy, které jsou již stranami uvedené úmluvy, by měly dodržovat závazky stanovené v této úmluvě a členské státy, které uvedenou úmluvu dosud neratifikovaly, se naléhavě vyzývají, aby tak bezodkladně učinily.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Aby nebylo neúměrně bráněno obchodování s kulturními statky přes vnější hranice, mělo by se toto nařízení vztahovat pouze na kulturní statky, které splňují určitý požadavek na stáří. Za tímto účelem se zdá být vhodné stanovit pro všechny kategorie kulturních statků požadavek na minimální stáří 250 let. Tento požadavek na minimální stáří zajistí, aby se opatření stanovená tímto nařízením soustředila na kulturní statky, na něž se s největší pravděpodobnosti zaměřují plenitelé v oblastech, v nichž probíhá konflikt, aniž by byly vyloučeny ostatní kulturní statky, u nichž je nezbytná kontrola k zajištění ochrany kulturního dědictví.
(8)  Aby nebylo neúměrně bráněno obchodování s kulturními statky přes vnější hranice Unie, mělo by se toto nařízení vztahovat pouze na kulturní statky, které splňují určitý požadavek na stáří a hodnotu. Za tímto účelem se zdá být vhodné stanovit pro většinu kategorií kulturních statků požadavek na minimální stáří v souladu s nařízením (ES) č. 116/2009 a ustanoveními úmluvy UNESCO z roku 1970 a úmluvy UNIDROIT z roku 1995 a pro některé kategorie kulturních statků uvedené v příloze I finanční prahovou hodnotu. Na některé kategorie kulturních statků by se finanční prahová hodnota neměla vztahovat, neboť vyžadují posílenou ochranu z důvodu větší míry ohrožení drancováním, ztrátou nebo zničením. Požadavek na minimální stáří zajistí, aby se opatření stanovená tímto nařízením soustředila na kulturní statky, na něž se s největší pravděpodobnosti zaměřují plenitelé v oblastech, v nichž probíhá konflikt, aniž by byly vyloučeny ostatní kulturní statky, u nichž je nezbytná kontrola k zajištění ochrany kulturního dědictví.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Jelikož u určitých kategorií kulturních statků, konkrétně archeologických předmětů, částí památek, vzácných rukopisů a prvotisků, existuje obzvláštní riziko drancování a ničení, zdá se být nezbytné zavést přísnější systém kontrol před tím, než tyto kulturní statky mohou vstoupit na celní území Unie. Takovýto systém by měl vyžadovat předložení licence vydané příslušným orgánem členského státu vstupu před propuštěním těchto kulturních statků do volného oběhu či do jiného zvláštního režimu, než je tranzit. Osoby usilující o získání této licence by měly být schopny prokázat legální vývoz ze země původu příslušnými doklady a důkazy, zejména vývozními osvědčeními nebo licencemi vydanými třetí zemí vývozu, vlastnickými tituly, fakturami, kupními smlouvami, doklady o pojištění, přepravními doklady a znaleckými posudky. Na základě úplných a správných žádostí by měly příslušné orgány členských států rozhodnout o vydání licence bez zbytečných prodlev.
(10)  Jelikož u určitých kategorií kulturních statků, konkrétně archeologických předmětů a částí památek existuje obzvláštní riziko drancování a ničení, zdá se být nezbytné zavést přísnější systém kontrol před tím, než tyto kulturní statky mohou vstoupit na celní území Unie. Takovýto systém by měl vyžadovat předložení licence vydané příslušným orgánem prvního členského státu zamýšleného dovozu před dovozem na celní území Unie. Osoby usilující o získání této licence by měly být schopny prokázat, že kulturní statky byly vyvezeny ze země původu, nebo ve výjimečných případech ze třetí země, v souladu s jejími právními předpisy, nebo prokázat neexistenci takových předpisů. S náležitým přihlédnutím k rizikům a uplatňování zásad náležité péče by legální vývoz ze země původu nebo ve výjimečných případech ze třetí země měl být prokázán příslušnými doklady a důkazy, (vývozními osvědčeními nebo vývozními licencemi vydanými zemí původu, standardizovaným dokumentem odpovídajícím standardu Object ID, který představuje mezinárodní standard pro popis kulturních statků, vlastnickými tituly, fakturami, kupními smlouvami, doklady o pojištění, přepravními doklady), které dokazují, že dané kulturní statky byly ze země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy. Pokud nejsou příslušné doklady k dispozici, měla by žádost v případě, že to příslušný orgán považuje za nezbytné, zahrnovat znalecký posudek. Na základě úplných a správných žádostí by měly příslušné orgány členských států rozhodnout o vydání licence bez zbytečných prodlev a v rámci stanovené lhůty.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Vzhledem ke zvláštní povaze statků hrají v celních orgánech velmi důležitou roli odborníci v oblasti kultury, protože by měli být v případě potřeby schopni vyžadovat od deklaranta další informace a provést analýzu kulturních statků na základě fyzické kontroly.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  U ostatních kategorií kulturních statků by osoby, které je chtějí dovézt na celní území Unie, měly prostřednictvím prohlášení osvědčit jejich legální vývoz ze třetí země a převzít za něj odpovědnost a měly by předložit dostatečné informace, aby mohly celní orgány tyto kulturní statky identifikovat. K usnadnění postupu a z důvodů právní jistoty by měly být informace o kulturním statku poskytnuty prostřednictvím jednotného dokladu. K popisu kulturních statků by se měl používat standard identifikace předmětů Object ID, který doporučuje UNESCO. Celní orgány by měly vstup těchto kulturních statků zaregistrovat, originály uschovat a deklarantovi vydat kopii příslušných dokladů, aby byla po jejich vstupu na vnitřní trh zajištěna jejich dohledatelnost.
(11)  U ostatních kategorií kulturních statků by osoby, které je chtějí dovézt na celní území Unie, měly prostřednictvím elektronického prohlášení osvědčit jejich legální vývoz ze země původu nebo ve výjimečných případech ze třetí země a převzít za něj odpovědnost a měly by předložit dostatečné informace, aby mohly celní orgány tyto kulturní statky identifikovat. K usnadnění postupu a z důvodů právní jistoty by měly být informace o kulturním statku poskytnuty prostřednictvím jednotného elektronického dokladu. K popisu kulturních statků by se měl používat standardizovaný dokument odpovídající standardu Object ID pro identifikaci předmětů, který doporučuje UNESCO. Elektronické prohlášení by mělo zahrnovat také vývozní osvědčení nebo licence vydané zemí původu nebo ve výjimečných případech třetí zemí, které dokládají, že dotyčné kulturní statky byly z této země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy, nebo dokazující, že takovéto předpisy neexistují. Jestliže právní předpisy země původu nebo třetí země nestanoví vydávání vývozních licencí nebo osvědčení, obsahuje prohlášení dovozce také jakékoli jiné příslušné podpůrné doklady a důkazy, včetně vlastnických titulů, faktur, kupních smluv, dokladů o pojištění a přepravních dokladů. Tyto kulturní statky by se měly elektronicky zaregistrovat a deklarantovi by měla být poskytnuta kopie příslušných dokladů, aby byla po jejich vstupu na vnitřní trh zajištěna jejich dohledatelnost. Informace poskytnuté příslušným orgánům ve formě elektronického prohlášení by jim měly umožnit přijetí dalších opatření v případě, že jsou na základě analýzy rizik přesvědčeny, že tyto kulturní statky mohou být předmětem nedovoleného dovozu.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  V případě dočasného použití kulturních statků pro účely vzdělávání a vědeckého nebo akademického výzkumu by se předložení licence nebo prohlášení nemělo vyžadovat.
(12)  V případě dočasného použití kulturních statků pro účely vzdělávání, scénického umění a vědeckého výzkumu, konzervace, restaurace, digitalizace, akademického výzkumu a pro účely spolupráce mezi muzei či podobnými neziskovými institucemi za účelem pořádání kulturních výstav by se předložení dovozní licence nebo dovozního prohlášení nemělo vyžadovat. Na kulturní statky, které mají být představeny na obchodních veletrzích a mezinárodních veletrzích s uměním, by se neměl vztahovat požadavek na předložení dovozní licence nebo prohlášení dovozce. Pokud však byly kulturní statky získány na území Unie a mají zde setrvat, měl by se na ně vztahovat požadavek na předložení dovozní licence či dovozního prohlášení v závislosti na kategorii těchto kulturních statků.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Rovněž uskladnění kulturních statků pocházejících ze zemí postižených ozbrojeným konfliktem nebo přírodní pohromou by mělo být povoleno, aniž by bylo nutné předložit licenci či prohlášení, aby byla zajištěna jejich bezpečnost a ochrana.
(13)  Rovněž by mělo být povoleno uskladnění kulturních statků pocházejících ze zemí postižených ozbrojeným konfliktem nebo přírodní pohromou se záměrem navrátit tyto kulturní statky, pokud to situace umožní, do země jejich původu nebo do třetí země, z níž byly legálně vyvezeny, aniž by bylo nutné předložit dovozní licenci či prohlášení dovozce, a to s cílem zajistit jejich bezpečnost a ochranu.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Aby se zohlednily zkušenosti s prováděním tohoto nařízení a měnící se geopolitická situace a jiné okolnosti, jež ohrožují kulturní statky, přičemž není současně neúměrně bráněno obchodu se třetími zeměmi, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o úpravy kritéria minimálního stáří u jednotlivých kategorií kulturních statků. Toto přenesení pravomoci by mělo Komisi umožnit rovněž aktualizovat přílohu na základě změn kombinované nomenklatury. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201627. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(14)  Aby se zohlednily zkušenosti s prováděním tohoto nařízení a měnící se geopolitická situace a jiné okolnosti, jež ohrožují kulturní statky, přičemž není současně neúměrně bráněno obchodu se třetími zeměmi, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o úpravy kritéria minimálního stáří a finanční prahové hodnoty u jednotlivých kategorií kulturních statků. Toto přenesení pravomoci by mělo Komisi umožnit rovněž aktualizovat přílohu I na základě změn kombinované nomenklatury a vytvořit druhou přílohu (přílohu II), která bude obsahovat seznam zemí a kódy kombinované nomenklatury na základě „červených seznamů ohrožených kulturních předmětů“, které sestavuje a aktualizuje Mezinárodní rada muzeí (ICOM). Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 27. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
__________________
__________________
27 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
27 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení konkrétních způsobů dočasného použití a uskladnění kulturních statků na celním území Unie, šablon žádostí o dovozní licence a formulářů, jakož i prohlášení dovozce a průvodních dokladů a dalších procesních pravidel týkajících se jejich předkládání a zpracování. Komisi by měly být svěřeny rovněž prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí opatření k vytvoření elektronické databáze pro uchovávání a výměnu informací mezi členskými státy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201128.
(15)  Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení konkrétních způsobů dočasného použití a uskladnění kulturních statků na celním území Unie, přičemž by měly být zaručeny přiměřené podmínky uchovávání, a to při patřičném zohlednění zvláštního charakteru kulturních statků. Tato opatření by se měla rovněž vztahovat na elektronické standardizované šablony elektronických žádostí o dovozní licence a formulářů a seznam důvodů, na jejichž základě může být žádost zamítnuta, jakož i prohlášení dovozce a průvodních dokladů a dalších procesních pravidel týkajících se jejich elektronického předkládání a zpracování. Komisi by měly být svěřeny rovněž prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí opatření k vytvoření elektronické databáze pro uchovávání a výměnu informací mezi členskými státy v rámci stanoveném nařízením (EU) č. 952/2013. Vytvoření této databáze může být součástí pracovního programu stanoveného na základě článku 280 tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201128.
__________________
__________________
28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  Pro účely provádění tohoto nařízení jsou ustanoveními použitelnými v oblasti kontrolních a ověřovacích celních postupů ustanovení obsažená v nařízení (EU) č. 952/2013.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Na podporu účinného provádění nařízení by měly být shromažďovány příslušné informace o obchodních tocích kulturních statků, které by měly poskytnout základ pro jeho budoucí hodnocení. Obchodní toky kulturních statků nelze účinně sledovat pouze na základě jejich hodnoty nebo hmotnosti, jelikož tyto dvě míry mohou kolísat. Je nezbytné shromažďovat informace o počtu položek uvedených v celním prohlášení. Jelikož v kombinované nomenklatuře není pro kulturní statky stanovena doplňková jednotka měření, je nezbytné vyžadovat, aby byl v celním prohlášení uveden počet položek.
(16)  Na podporu účinného provádění nařízení by měly být členskými státy a Komisí elektronicky shromažďovány a sdíleny příslušné informace o obchodních tocích kulturních statků, které by měly poskytnout základ pro jeho budoucí hodnocení. V zájmu transparentnosti a veřejné kontroly by mělo být co nejvíce informací zveřejňováno. Obchodní toky kulturních statků nelze účinně sledovat pouze na základě jejich hodnoty nebo hmotnosti, jelikož tyto dvě míry mohou kolísat. Je nezbytné elektronicky shromažďovat informace o počtu položek uvedených v celním prohlášení. Jelikož v kombinované nomenklatuře není pro kulturní statky stanovena doplňková jednotka měření, je nezbytné vyžadovat, aby byl v celním prohlášení uveden počet položek.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Strategie a akční plán EU pro řízení rizik v oblasti cel29 mají mimo jiné posílit kapacity celních orgánů a zvýšit schopnost reagovat na rizika v oblasti kulturních statků. Měl by se používat společný rámec pro řízení rizik stanovený v nařízení (EU) č. 952/2013 a celní orgány by si měly vyměňovat příslušné informace o rizicích.
(17)  Strategie a akční plán EU pro řízení rizik v oblasti cel29 mají mimo jiné posílit vzdělávání a kapacity celních orgánů s cílem zvýšit schopnost reagovat na rizika v oblasti kulturních statků. Měl by se používat společný rámec pro řízení rizik stanovený v nařízení (EU) č. 952/2013 a celní orgány by si měly vyměňovat příslušné informace o rizicích.
__________________
__________________
29 COM/2014/0527 final: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o strategii a akčním plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel.
29 COM/2014/0527 final: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o strategii a akčním plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  Je nutné vytvořit informační kampaně o rizicích spojených s nezákonnými statky, které se zaměří na osoby nakupující kulturní statky, a pomáhat účastníkům trhu při tom, aby tomuto nařízení porozuměli a uplatňovali jej. Členské státy by měly do šíření těchto informací zapojit příslušná vnitrostátní kontaktní místa a další poskytovatele informací.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 b (nový)
(17b)  Komise by měla za účelem účinného provádění tohoto nařízení zajistit, aby mikropodnikům a malým a středním podnikům byla poskytnuta náležitá technická pomoc, a usnadnit výměnu informací. Mikropodniky a malé a střední podniky se sídlem v Unii, které dovážejí kulturní statky, by proto měly využívat program COSME zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/20131a.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Členské státy by měly zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce za nedodržení ustanovení tohoto nařízení a tyto sankce oznámit Komisi.
(18)  Členské státy by měly zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce za nedodržení ustanovení tohoto nařízení a tyto sankce oznámit Komisi. Členské státy by rovněž měly Komisi informovat o případech, kdy došlo k uplatnění těchto sankcí. Je žádoucí vytvořit rovné podmínky a uplatňovat jednotný přístup, a proto je vhodné, aby sankce byly ve všech členských státech svou povahou a účinkem podobné.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Komisi je třeba poskytnout dostatek času na přijetí prováděcích pravidel k tomuto nařízení, zejména pravidel týkajících se vhodných formulářů, které se budou používat k podání žádosti o dovozní licenci nebo vypracování prohlášení dovozce. Použití tohoto nařízení by proto mělo být odloženo.
(19)  Komise by měla neprodleně přijmout prováděcí pravidla k tomuto nařízení, zejména pravidla týkající se vhodných jednotných elektronických formulářů, které se budou používat k podání žádosti o dovozní licenci nebo vypracování prohlášení dovozce.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1
Toto nařízení stanoví podmínky a postup vstupu kulturních statků na celní území Unie.
Toto nařízení stanoví podmínky a postup vstupu a dovozu kulturních statků na celní území Unie.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2
Toto nařízení se nevztahuje na kulturní statky v tranzitu přes celní území Unie.
Toto nařízení se vztahuje na kulturní statky v tranzitu přes celní území Unie, pokud jsou příslušné orgány důvodně přesvědčeny, že tyto kulturní statky byly vyvezeny ze země původu nebo třetí země v rozporu s jejími právními předpisy.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. a
a)  „kulturními statky“ se rozumějí předměty, které jsou významné pro archeologii, prehistorii, historii, literaturu, umění nebo vědu a které patří do kategorií uvedených v tabulce v příloze a splňují stanovený požadavek na minimální stáří;
a)  „kulturními statky“ se rozumějí předměty, které jsou významné pro archeologii, prehistorii, historii, literaturu, umění nebo vědu a které patří do kategorií uvedených v přílohách a splňují stanovené požadavky na minimální stáří a finanční hodnotu;
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  „dovozem kulturních statků“ se rozumí
i)  propuštění do volného oběhu, jak uvádí článek 201 nařízení (EU) č. 952/2013; nebo
ii)  propuštění statků v rámci jedné z následujících kategorií zvláštních režimů uvedených v článku 210 nařízení (EU) č. 952/2013:
a.  uskladnění zahrnující uskladnění v celním skladu nebo svobodná pásma,
b.  zvláštní účel zahrnující dočasné použití a konečné užití,
c.  aktivní zušlechťovací styk;
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. b
b)  „zemí původu“ se rozumí země, na jejímž současném území byly kulturní statky vytvořeny nebo nalezeny;
b)  „zemí původu“ se rozumí země, na jejímž současném území byly kulturní statky vytvořeny nebo nalezeny, nebo vyjmuty, vykopány nebo odcizeny z půdy nebo vody na současném území této země, nebo země, která je tak úzce spojená s kulturními statky, že je tato země chrání jako národní kulturní majetek a upravuje jejich vývoz ze svého území při jejich zákonném opuštění země, v níž byly vytvořeny nebo nalezeny;
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. c
c)  „zemí vývozu“ se rozumí poslední země, ve které se kulturní statky nacházely trvale v souladu s právními předpisy této země před odesláním do Unie;
c)  „třetí zemí“ se rozumí poslední země, a to jiná než země původu, ve které se kulturní statky nacházely trvale předtím, než vstoupily na celní území Unie;
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. d
d)   pojmem „trvale“ se rozumí časové období v délce nejméně jednoho měsíce a pro jiné účely než dočasné použití, tranzit, vývoz nebo odeslání;
vypouští se
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. h a (nové)
ha)  „dokumentem Object ID“ se rozumí mezinárodní standardizovaný dokument zavedený organizací UNESCO, který obsahuje popis kulturních statků a souhrnné informace o nich;
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. h b (nové)
hb)  „příslušnými orgány“ se rozumějí orgány určené členskými státy k vydávání dovozních licencí a registraci prohlášení dovozců.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, pokud jde o změny druhého sloupce tabulky v příloze na základě změn kombinované nomenklatury a o změny požadavku na minimální věk ve třetím sloupci tabulky v příloze na základě zkušeností získaných při provádění tohoto nařízení.
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, pokud jde o změny druhého sloupce tabulky v příloze I na základě změn kombinované nomenklatury a o změny požadavku na minimální věk a prahovou hodnotu v příloze na základě zkušeností získaných při provádění tohoto nařízení a provádění nařízení (ES) č. 116/2009.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, pokud jde o změny přílohy II uvádějící seznam zemí a kategorií předmětů, jež jsou obzvláště ohroženy nezákonným obchodem, a to na základě databáze tzv. červených seznamů ohrožených kulturních předmětů, které zveřejňuje Mezinárodní rada muzeí (ICOM). Komise zajistí pravidelnou aktualizaci přílohy II.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 3 – název
Kulturní statky vstupující a dovážené na celní území Unie
Vstup a dovoz kulturních statků na celní území Unie
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
1.  Propuštění kulturních statků do volného oběhu a propuštění kulturních statků do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, je přípustné pouze po předložení dovozní licence vydané podle článku 4 nebo prohlášení dovozce podle článku 5.
1.  Vstup kulturních statků, které opustily území země původu v rozporu s mezinárodním právem a právními předpisy země původu nebo třetí země, je zakázán.
Dovoz kulturních statků na celní území Unie je přípustný pouze po předložení dovozní licence vydané podle článku 4 nebo prohlášení dovozce podle článku 5.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 a (nový)
1a.  Úspěšný dovoz kulturních statků není považován za důkaz legálního původu nebo vlastnictví.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. a
a)  dočasné použití kulturních statků ve smyslu článku 250 nařízení (EU) č. 952/2013 na celním území Unie pro účely vzdělávání a vědeckého a akademického výzkumu;
a)  dočasné použití kulturních statků ve smyslu článku 250 nařízení (EU) č. 952/2013 na celním území Unie pro účely vzdělávání, scénického umění a vědeckého výzkumu, konzervace, restaurace, digitalizace, akademického výzkumu a pro účely spolupráce mezi muzei či podobnými neziskovými institucemi za účelem pořádání kulturních výstav;
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  kulturní statky, které mají být představeny na obchodních veletrzích a mezinárodních veletrzích s uměním, ledaže byly získány na území Unie a mají na něm zůstat;
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. b
b)  uskladnění kulturních statků ve smyslu článku 237 nařízení (EU) č. 952/2013 výslovně za účelem zajištění jejich ochrany ze strany orgánu veřejné moci nebo pod jeho dohledem.
b)  uskladnění kulturních statků ve smyslu článku 237 nařízení (EU) č. 952/2013 za účelem zajištění jejich bezpečnosti nebo ochrany ze strany orgánu veřejné moci nebo pod jeho dohledem se záměrem navrátit tyto kulturní statky, pokud to situace umožní, do země jejich původu nebo do třetí země, z níž byly legálně vyvezeny;
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  navrácené kulturní statky ve smyslu článku 2 směrnice 2014/60/EU.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3
3.  Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijímat zvláštní postupy pro dočasné použití nebo uskladnění kulturních statků uvedených v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13.
3.  Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijímat zvláštní postupy pro dočasné použití nebo uskladnění kulturních statků a vrácených kulturních statků uvedených v odstavci 2 za účelem jejich ochrany. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.  Propuštění kulturních statků uvedených v písmenech c), d) a h) přílohy do volného oběhu a do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, v Unii je podmíněno předložením dovozní licence celním orgánům.
1.  Dovoz kulturních statků uvedených v bodech A1 a A2 přílohy I do Unie je podmíněn předložením dovozní licence celním orgánům.
Tento článek se vztahuje pouze na statky, na něž odkazuje první pododstavec, pokud jsou uvedeny na seznamu zemí a kódů kombinované nomenklatury, jak stanoví příloha II, jestliže je takovýto seznam používán v zemi původu, z níž jsou tyto kulturní statky vyváženy, a země původu těchto statků je známa.
Tento článek se vztahuje také na kulturní statky, které jsou uvedeny pouze v příloze II a jsou dováženy na celní území Unie ze země původu nebo ze třetí země.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2
2.  Držitel kulturního statku požádá o dovozní licenci příslušný orgán členského státu vstupu. K žádosti se přiloží podklady a informace dokládající, že dotyčné kulturní statky byly země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy. Avšak je-li zemí vývozu smluvní strana Úmluvy UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsané v Paříži dne 14. listopadu 1970 (dále jen „úmluva UNESCO z roku 1970“), přiloží se k žádosti podklady a informace dokládající, že kulturní statky byly z této země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy.
2.  Držitel kulturního statku požádá o dovozní licenci příslušný orgán prvního členského státu zamýšleného dovozu. K žádosti se přiloží náležité podklady a informace dokládající, že dotyčné kulturní statky byly země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy nebo že takové právní předpisy neexistují. To zahrnuje:
–  vývozní osvědčení nebo vývozní licence;
–  standardizovaný dokument odpovídající standardu Object ID, který dotyčné kulturní statky popisuje dostatečně podrobně, aby je celní orgány identifikovaly;
–  vlastnické tituly;
–  faktury;
–  kupní smlouvy;
–  doklady o pojištění a přepravní doklady.
Pokud nejsou příslušné doklady k dispozici, zahrnuje žádost v případě, že to příslušný orgán považuje za nezbytné, také znalecký posudek.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
2a.  Bez ohledu na odstavec 2, ve výjimečných případech, jestliže:
a)  nelze spolehlivě určit zemi původu kulturního statku a tato okolnost je považována za dostatečně zdokumentovanou a doloženou důkazy příslušným orgánem; nebo
b)  kulturní statky byly vyvezeny ze země původu před rokem 1970 a byly drženy ve třetí zemi pro jiné účely než dočasné použití, tranzit, vývoz nebo odeslání před vstupem na celní území Unie, avšak držitel nemůže předložit doklady požadované podle odstavce 2, protože takové doklady nebyly v době, kdy byly kulturní statky vyvezeny ze země původu, používány,
přiloží se k žádosti náležité podklady a informace dokládající, že dotyčné kulturní statky byly ze třetí země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy nebo že takové právní předpisy neexistují.
Tyto podklady zahrnují:
–  vývozní osvědčení nebo vývozní licence;
–  standardizovaný dokument odpovídající standardu Object ID, který dotyčné kulturní statky popisuje dostatečně podrobně, aby je celní orgány identifikovaly;
–  vlastnické tituly;
–  faktury;
–  kupní smlouvy; a
–  doklady o pojištění a přepravní doklady.
Pokud nejsou příslušné podklady k dispozici, zahrnuje žádost v případě, že to příslušný orgán považuje za nezbytné, také znalecký posudek.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3
3.  Příslušný orgán členského státu vstupu ověří, zda je žádost úplná. Do 30 dnů od obdržení žádosti si od žadatele vyžádá případné chybějící informace nebo doklady.
3.  Příslušný orgán prvního členského státu zamýšleného dovozu ověří, zda je žádost úplná. Do 21 dnů od obdržení žádosti si od žadatele vyžádá případné chybějící či doplňující informace nebo doklady.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 – návětí
4.  Do 90 dnů od podání úplné žádosti příslušný orgán žádost přezkoumá a rozhodne o vydání dovozní licence, nebo žádost zamítne. Žádost může zamítnout z těchto důvodů:
4.  Do 90 dnů od podání úplné žádosti příslušný orgán žádost přezkoumá a rozhodne o vydání dovozní licence, nebo žádost zamítne. V případě vydání dovozní licence příslušný orgán tuto licenci elektronicky zaregistruje. Žádost může příslušný orgán zamítnout z těchto důvodů:
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 – písm. a
a)  pokud země vývozu není smluvní stranou úmluvy UNESCO z roku 1970, v případě, že není prokázáno, že kulturní statky byly ze země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy;
a)  v případě, že není prokázáno, že kulturní statky byly ze země původu nebo ve výjimečných případech uvedených v čl. 4 odst. 2a ze třetí země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy, jež byly platné v době vývozu, nebo v případě neexistence takovýchto právních předpisů;
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 – písm. b
b)  pokud země vývozu je smluvní stranou úmluvy UNESCO z roku 1970, v případě, že není prokázáno, že kulturní statky byly ze země vývozu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy;
vypouští se
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 – písm. c
c)  příslušný orgán má oprávněný důvod se domnívat, že držitel kulturního statku jej nezískal legálně.
c)  příslušný orgán má oprávněný a ověřitelný důvod se domnívat, že držitel kulturního statku jej nezískal legálně.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 – písm. c a (nové)
ca)  pokud byla žádost o dovozní licenci pro tentýž kulturní statek dříve zamítnuta příslušnými orgány alespoň jednoho dalšího členského státu Unie a nebyly předloženy žádné další důkazy, které již nebyly předloženy v souvislosti se zamítnutou žádostí;
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 – písm. c b (nové)
cb)  pokud legální přímý vývoz ze země původu nelze prokázat příslušnými doklady a důkazy, zejména vývozními osvědčeními nebo licencemi vydanými zemí vývozu, vlastnickými tituly, fakturami, kupními smlouvami, dokladem Object ID, je-li k dispozici, doklady o pojištění, přepravními doklady a znaleckými posudky.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 a (nový)
4a.  Příslušný orgán může žádost zamítnout, pokud existují nároky na vrácení nebo náhradu škody předložené orgány země původu, které jsou projednávány před soudy.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 b (nový)
4b.  Je-li žádost zamítnuta, musí být ke správnímu rozhodnutí uvedenému v odstavci 4 připojeno odůvodnění včetně informací o odvolacím řízení, které bylo sděleno dotčenému žadateli v okamžiku jeho vydání.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 c (nový)
4c.  Žádost obsahuje prohlášení, že položky nebyly v minulosti předmětem žádosti, nebo v případě předchozího zamítnutí uvádí důvody tohoto zamítnutí a obsahuje další důkazy, které nebyly k dispozici při předchozím posuzování žádosti.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 d (nový)
4d.  Pokud členský stát zamítne elektronickou žádost, sdělí tuto skutečnost spolu s důvody zamítnutí ostatním členským státům a Komisi. V případech podezření na nedovolený obchod informují členské státy také jiné relevantní orgány, jako jsou INTERPOL a EUROPOL.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 5 – pododstavec 1
Členské státy určí orgány veřejné moci, které jsou příslušné k vydávání dovozních licencí v souladu s tímto článkem. Údaje o těchto orgánech a případné změny v tomto ohledu oznámí Komisi.
Členské státy neprodleně určí orgány veřejné moci, které jsou příslušné k vydávání dovozních licencí v souladu s tímto článkem. Údaje o těchto orgánech a případné změny v tomto ohledu oznámí Komisi.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 6
6.  Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit šablonu žádosti o dovozní licenci a procesní pravidla týkající se podávání a vyřizování těchto žádostí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13.
6.  Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů elektronickou standardizovanou šablonu žádosti o dovozní licenci a procesní pravidla týkající se elektronického podávání a vyřizování těchto žádostí spolu s příslušnými podpůrnými dokumenty, které se podávají také elektronicky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Propuštění kulturních statků uvedených v písmenech a), b), e), f), g), i), j), k) a l) přílohy do volného oběhu a do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, v Unii je podmíněno předložením prohlášení dovozce celním orgánům členského státu vstupu.
1.  Dovoz kulturních statků uvedených v části A bodech 3 až 14 přílohy I na celní území Unie je podmíněno předložením elektronického prohlášení dovozce držitelem kulturního statku celním orgánům prvního členského státu zamýšleného dovozu.
Tento článek se rovněž vztahuje na kulturní statky uvedené v bodech A1 a A2, jejichž kódy kombinované nomenklatury nejsou uvedeny v příloze II.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
2.  Prohlášení dovozce obsahuje potvrzení podepsané držitelem kulturního statku, že dotyčné kulturní statky byly ze země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy. Je-li však země vývozu smluvní stranou úmluvy UNESCO z roku 1970, obsahuje prohlášení dovozce potvrzení podepsané držitelem kulturního statku, že dotyčné kulturní statky byly z této země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy.
2.  Prohlášení dovozce se elektronicky zaregistruje. Obsahuje:
a)  potvrzení podepsané držitelem kulturního statku, že dotyčné kulturní statky byly ze země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy, nebo dokládající, že takové právní předpisy neexistují;
b)  jednotný doklad odpovídající standardu Object ID, který dotyčné kulturní statky popisuje dostatečně podrobně, aby je celní orgány identifikovaly;
c)  vývozní osvědčení nebo licence vydané zemí původu, jež prokazují, že dotyčné kulturní statky byly ze země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 a (nový)
2a.  Bez ohledu na odstavec 2, ve výjimečných případech, jestliže:
a)  nelze spolehlivě určit zemi původu kulturního statku a tato okolnost je považována za dostatečně zdokumentovanou a doloženou důkazy příslušným orgánem; nebo
b)  kulturní statky byly vyvezeny ze země původu před rokem 1970 a byly drženy ve třetí zemi pro jiné účely než dočasné použití, tranzit, vývoz nebo odeslání před vstupem na celní území Unie, a držitel nemůže předložit doklady požadované podle odstavce 2, protože takové doklady nebyly v době, kdy byly kulturní statky vyvezeny ze země původu, používány,
prohlášení dovozce obsahuje:
a)  potvrzení podepsané držitelem kulturního statku, že dotyčné kulturní statky byly ze třetí země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy, nebo dokládající, že takové právní předpisy neexistují;
b)  jednotný doklad odpovídající standardu Object ID, který dotyčné kulturní statky popisuje dostatečně podrobně, aby je celní orgány identifikovaly; a
c)  vývozní osvědčení nebo licence vydané třetí zemí, jež prokazují, že dotyčné kulturní statky byly ze třetí země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy.
Jestliže právní předpisy země původu nebo třetí země nepočítají s vydáváním vývozních licencí nebo osvědčení, obsahuje prohlášení dovozce také jakékoli jiné příslušné podpůrné doklady a důkazy, včetně vlastnických titulů, faktur, kupních smluv, dokladů o pojištění a přepravních dokladů.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3
3.  Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit šablonu prohlášení dovozce a procesní pravidla týkající se podávání a zpracování prohlášení dovozců. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13.
3.  Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů elektronickou standardizovanou šablonu prohlášení dovozce a procesní pravidla týkající se elektronického podávání a zpracování prohlášení dovozců. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Článek 5 a (nový)
Článek 5a
Mikropodniky, malé a střední podniky
Komise v zájmu účinného provádění tohoto nařízení zajistí, aby mikropodniky a malé a střední podniky měly užitek z náležité technické a finanční pomoci, včetně podpory vnitrostátních kontaktních míst ve spolupráci s členskými státy a vytvoření zvláštních internetových stránek s veškerými relevantními informacemi, a usnadní výměnu informací mezi mikropodniky a malými a středními podniky a příslušnými vnitrostátními kontaktními místy při přijímání dotazů.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Článek 5 b (nový)
Článek 5b
Používání elektronického systému
1.  Veškeré výměny informací mezi příslušnými orgány a deklaranty na základě článků 4 a 5, jako jsou výměny prohlášení, žádostí či rozhodnutí, probíhají elektronickými prostředky.
2.  Komise zřídí elektronický systém uvedený v odstavci 1. Přijme prováděcí akty, v nichž stanoví:
–  opatření za účelem zavedení, provozu a údržby elektronického systému uvedeného v odstavci 1;
–  podrobná pravidla pro podávání, zpracovávání, uchovávání a výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států prostřednictvím elektronického systému.
Členské státy spolupracují s Komisí na vývoji, údržbě a používání elektronického systému uvedeného v odstavci 1 a na uchovávání informací v souladu s tímto nařízením.
3.  Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, měli by deklaranti a příslušné orgány plnit své úkoly v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6791aa nařízením (EU) .../…*.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1)
* Úř. věst.: vložte prosím do textu číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2017/0003(COD).
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Článek 6
Článek 6
vypouští se
Celní kontroly a ověření
1.  Dovozní licence podle článku 4 nebo případně prohlášení dovozce podle článku 5 je předloženo celnímu úřadu příslušnému k propuštění kulturních statků do volného oběhu nebo do jiného zvláštního režimu, než je tranzit.
2.   Co se týká kulturních statků, u nichž se za účelem vstupu na celní území Unie vyžaduje vydání dovozní licence, celní orgány ověří, zda dovozní licence odpovídá předloženým kulturním statkům. Za tímto účelem mohou kulturní statky podrobit fyzické kontrole, včetně odborného posouzení.
3.   Co se týká kulturních statků, u nichž se za účelem vstupu na celní území Unie vyžaduje předložení prohlášení dovozce, celní orgány ověří, zda prohlášení dovozce splňuje požadavky stanovené v článku 5 nebo na základě tohoto článku a zda odpovídá předloženým kulturním statkům. Za tímto účelem si mohou od deklaranta vyžádat další informace a podrobit kulturní statky fyzické kontrole, včetně odborného posouzení. Celní orgány prohlášení dovozce zaregistrují, přidělí mu pořadové číslo a připojí datum registrace a při propuštění kulturních statků vydají deklarantovi kopii zaregistrovaného prohlášení dovozce.
4.  Při podávání celního prohlášení s návrhem na propuštění kulturních statků do volného oběhu nebo do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, je nutno uvést množství statků s použitím doplňkové jednotky stanovené v příloze.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
Pokud členské státy omezí počet celních úřadů, které jsou příslušné k propuštění kulturních statků do volného oběhu nebo do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, oznámí údaje o těchto celních úřadech a případné změny v tomto ohledu Komisi.
Členské státy mohou omezit počet celních úřadů, které jsou příslušné k tomu, aby povolily dovoz kulturních statků. Pokud členské státy takovéto omezení uplatní, oznámí údaje o těchto celních úřadech a případné změny v tomto ohledu Komisi.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Celní orgány zajistí a dočasně zadrží kulturní statky dovážené na celní území Unie, pokud dotyčné kulturní statky vstoupily na celní území Unie, aniž by byly splněny podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 a 2.
1.  Příslušné orgány zajistí a dočasně zadrží kulturní statky dovážené na celní území Unie, aniž by byly splněny podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 a 2. V případě zadržení kulturních statků jsou zajištěny náležité podmínky uchovávání v souladu s podmínkami a povinnostmi spojenými s dočasným uskladněním statků, jak stanoví článek 147 nařízení (EU) č. 952/2013, s náležitým zohledněním zvláštní povahy těchto statků.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
2.  Ke správnímu rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 je připojeno odůvodnění, rozhodnutí je sděleno deklarantovi a podléhá účinnému opravnému prostředku v souladu s postupy stanovenými ve vnitrostátním právu.
2.  Správní rozhodnutí uvedené v odstavci 1 podléhá ustanovením čl. 22 odst. 7 nařízení (EU) č. 952/2013.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3
3.  Doba dočasného zadržení je důsledně omezena na čas potřebný k tomu, aby celní orgány nebo jiné donucovací orgány zjistily, zda okolnosti případu odůvodňují zadržení podle jiných ustanovení právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů. Maximální doba dočasného zadržení podle tohoto článku činí šest měsíců. Není-li v této lhůtě přijato rozhodnutí o dalším zadržování kulturních statků nebo je-li rozhodnuto, že okolnosti případu neodůvodňují další zadržování, jsou kulturní statky dány k dispozici deklarantovi.
3.  Doba dočasného zadržení je důsledně omezena na čas potřebný k tomu, aby celní orgány nebo jiné donucovací orgány zjistily, zda okolnosti případu odůvodňují zadržení podle jiných ustanovení právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů. Maximální doba dočasného zadržení podle tohoto článku činí šest měsíců, přičemž na základě odůvodněného rozhodnutí celních orgánů lze toto období prodloužit o další tři měsíce. Není-li v této lhůtě přijato rozhodnutí o dalším zadržování kulturních statků nebo je-li rozhodnuto, že okolnosti případu neodůvodňují další zadržování, jsou kulturní statky dány k dispozici deklarantovi. Orgány členských států zajistí, aby v okamžiku navrácení kulturních statků do země původu nebyla země původu postižena ozbrojenou krizí, kdy nelze zaručit bezpečnost kulturních statků. V takovém případě zůstanou kulturní statky v Unii, dokud nebude situace v zemi původu stabilizována.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3 a (nový)
3a.  Po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 celní orgány neprodleně informují zemi původu nebo v případě, že zemi původu kulturních statků nelze spolehlivě určit, třetí zemi, případně i EUROPOL a INTERPOL.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3 b (nový)
3b.  Pokud jsou příslušné orgány důvodně přesvědčeny, že kulturní statky v tranzitu přes celní území Unie mohly být vyvezeny ze země původu v rozporu s jejími právními předpisy, nařídí celním orgánům, aby dotčené statky dočasně zadržely.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 9 – název
Správní spolupráce
Správní spolupráce a využití elektronického systému
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
1.  Pro účely provádění tohoto nařízení zajistí členské státy spolupráci mezi příslušnými orgány podle čl. 3 odst. 4.
1.  Pro účely provádění tohoto nařízení zajistí členské státy spolupráci a sdílení informací mezi příslušnými orgány podle čl. 4 odst. 5.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2
2.  Za účelem uchovávání a výměny informací mezi orgány členských států, zejména co se týká prohlášení dovozců a dovozních licencí, lze vyvinout elektronický systém.
2.  Za účelem uchovávání a výměny informací mezi orgány členských států v rámci nařízení (EU) č. 952/2013 je vytvořen elektronický systém. Každý takový systém slouží na přijímání, zpracování, ukládání a výměnu informací, zejména co se týká prohlášení dovozců a dovozních licencí.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 a (nový)
2a.  Elektronický systém uvedený v odstavci 2 je uzpůsoben tak, aby do něho mohly nahlédnout členské státy, které se zabývají žádostmi podanými v souvislosti s vývozními licencemi požadovanými podle nařízení (ES) č. 116/2009. Tyto žádosti mohou přímo odkazovat na informace uchovávané v tomto elektronickém systému.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 1 – návětí
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout,
Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů:
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 2
Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle článku 13.
Tyto prováděcí akty se přijímají do ... [šesti měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost] postupem podle článku 13.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 a (nový)
3a.  Zpracovávání osobních údajů na základě tohoto nařízení je prováděno pouze za účelem účinné ochrany kulturních statků před ztrátou, zachování kulturního dědictví lidstva a zabránění financování terorismu prodejem uloupeného kulturního dědictví kupujícím v Unii.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 b (nový)
3b.  K jakýmkoli osobním údajům získaným v souladu s články 4, 5 a 9 mají přístup pouze řádně zmocnění zaměstnanci orgánů a jen ti je mohou zpracovávat a tyto údaje jsou náležitě chráněny před neoprávněným přístupem nebo sdělením.
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1
Členské státy stanoví pravidla sankcí, které lze uložit za porušení článků 3, 4, a 5, a zejména za předložení nepravdivých prohlášení a poskytnutí nepravdivých informací k dosažení vstupu kulturních statků na celní území Unie, a učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy do 18 měsíců od data vstupu nařízení v platnost uvědomí o takových pravidlech a opatřeních Komisi a neprodleně ji informují o jakýchkoli pozdějších změnách těchto pravidel nebo opatření.
Členské státy stanoví pravidla sankcí, které lze uložit za porušení článků 3, 4, a 5, a zejména za poskytnutí nepravdivých informací k dosažení dovozu kulturních statků na celní území Unie, přičemž členské státy učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění uplatňování těchto pravidel. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Za účelem dosažení rovných podmínek a soudržného přístupu uplatní členské státy sankce, které jsou svou povahou a účinkem podobné. Členské státy do 12 měsíců od data vstupu nařízení v platnost uvědomí o takových pravidlech a opatřeních Komisi a neprodleně ji informují o jakýchkoli pozdějších změnách těchto pravidel nebo opatření.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. -1 (nový)
Komise a členské státy v rámci svých přípravných činností předcházejících provádění tohoto nařízení spolupracují s mezinárodními organizacemi, jako jsou UNESCO, Interpol, EUROPOL, Světová celní organizace (WCO), Mezinárodní centrum pro studium ochrany a restaurování kulturního dědictví (ICCROM) a Mezinárodní rada muzeí, aby zajistily účinné vzdělávání, činnosti v oblasti budování kapacit a informační kampaně a aby v náležitých případech zadávaly relevantní výzkum a vývoj norem.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
Členské státy organizují činnosti v oblasti vzdělávání a budování kapacit k zajištění účinného provádění tohoto nařízení ze strany dotčených orgánů. Mohou využít rovněž informační kampaně, zejména za účelem upozornění subjektů pořizujících kulturní statky.
Komise ve spolupráci s členskými státy organizuje:
i)   činnosti v oblasti vzdělávání a budování kapacit a informační kampaně pro orgány, vnitrostátní kontaktní místa a dotčené odborníky k zajištění účinného provádění tohoto nařízení;
ii)  opatření na podporu účinné spolupráce zemí původu; a
iii)  výměnu osvědčených postupů se zaměřením na podporu jednotného provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o příslušné postupy členských států s platnými vnitrostátními právními předpisy týkajícími se dovozu kulturních statků, a to před vstupem tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Tyto činnosti, kampaně a opatření musí vycházet ze zkušeností stávajících programů, včetně programů podporovaných Světovou celní organizací a Komisí.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Článek 11 a (nový)
Článek 11 a
Spolupráce se třetími zeměmi
V záležitostech spadajících do oblasti její činnosti a v míře potřebné pro plnění úkolů stanovených v tomto nařízení Komise usnadňuje a podporuje technickou a operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi.
Komise může organizovat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi na jejich územích.
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od …. [Úřad pro publikace doplní datum vstupu tohoto aktu v platnost.)
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od …. [datum vstupu tohoto nařízení v platnost.] Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto …-letého období vypracuje Komise o přenesení pravomoci zprávu. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b
b)  informace o porušení tohoto nařízení;
b)  informace o porušení tohoto nařízení a uložených sankcích;
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 2
Za tímto účelem zašle Komise členským státům příslušné dotazníky. Členské státy mají šest měsíců na to, aby Komisi sdělily požadované informace.
Za tímto účelem zašle Komise členským státům příslušné dotazníky. Členské státy mají šest měsíců od obdržení dotazníku na to, aby Komisi sdělily požadované informace.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Na základě odpovědí členských států na dotazníky uvedené v odstavci 1 může Komise požádat členské státy, aby poskytly dodatečné informace týkající se zpracování žádostí o dovozní licence. Členské státy poskytnou požadované informace co nejdříve.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2
2.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení a poté každých pět let.
2.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení dva roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení a poté každé čtyři roky. Tato zpráva se zveřejní. Obsahuje posouzení praktického provádění, včetně dopadu na hospodářské subjekty Unie, zejména na mikropodniky a malé a střední podniky. Zpráva obsahuje porovnání provádění nařízení v členských státech, včetně posouzení stupně jeho jednotného uplatňování od data předchozí zprávy. Toto posouzení rovněž zohlední ustanovení o stanovení a uplatnění sankcí a do jaké míry tyto sankce zajišťují rovné podmínky pro všechny členské státy. V případě potřeby může zpráva obsahovat doporučení k řešení nedostatečného provádění tohoto nařízení členskými státy.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2 a (nový)
2a.  Zpráva uvedená v odstavci 2 zohlední dopad tohoto nařízení v praxi, včetně jeho dopadu na hospodářské subjekty v Unii, a to i na mikropodniky a malými a středními podniky. Tato zpráva poskytne údaje o výsledcích různých států, včetně hodnocení míry, do jaké bylo v uvedeném období toto nařízení prováděno a uplatňováno jednotně, a bude zahrnovat doporučení k řešení nedostatků, které byly na straně členských států zjištěny při provádění tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Příloha I – podnadpis 3
Kulturní statky, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 1
Kulturní statky, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 1 písm. a)
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Příloha I a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.

Archeologické předměty starší 100 let, které pocházejí z:

 

 

–  vykopávek a nálezů na zemi nebo pod vodní hladinou

9705 00 00

 

–  archeologických nalezišť

9706 00 00

 

–  archeologických sbírek

 

2.

Fragmenty tvořící nedílnou součást uměleckých, historických nebo náboženských památek starších 100 let, které byly rozebrány na části

9705 00 00 9706 00 00

3.

Obrazy a malby jiné než ty, které jsou zahrnuté v kategoriích 4 nebo 5, zcela provedené ručně na jakémkoli podkladu a jakýmkoli materiálem1a

9701

4.

Akvarely, kvaše a pastely zcela provedené ručně na jakémkoli podkladu1a

9701

5.

Mozaiky zcela provedené ručně jakýmkoli materiálem, na které se nevztahují kategorie 1 nebo 2, a kresby zcela provedené ručně na jakémkoli podkladu a jakýmkoli materiálem1a

6914

9701

6.

Originální rytiny, tisky, sítotisky a litografie s příslušnými deskami a originály plakátů1a

Kapitola 49 9702 00 00 8442 50 99

7.

Originály plastik nebo soch a kopie vyrobené stejným způsobem jako originál1a, pokud nejsou uvedeny v kategorii 1

9703 00 00

8.

Fotografie, filmy a jejich negativy1a

3704

3705

3706

4911 91 80

9.

Prvotisky a rukopisy, včetně map a partitur, jednotlivě nebo ve sbírkách1a

9702 00 00 9706 00 00 4901 10 00 4901 99 00 4904 00 00 4905 91 00 4905 99 00 4906 00 00

10.

Knihy starší 100 let, jednotlivě nebo ve sbírkách

9705 00 00 9706 00 00

11.

Tištěné mapy starší 200 let

9706 00 00

12.

Archivy všech druhů a na jakémkoli podkladu s archiváliemi staršími 50 let

3704

3705

3706

4901

4906

9705 00 00 9706 00 00

13.

a)  Sbírky1b a jednotlivé exempláře ze zoologických, botanických, mineralogických nebo anatomických sbírek

9705 00 00

 

b)  Sbírky1b historické, paleontologické, etnografické nebo numismatické hodnoty

9705 00 00

14.

Dopravní prostředky starší 75 let

9705 00 00 Kapitoly 86-89

15.

Ostatní starožitnosti, které nejsou zahrnuty v kategoriích A1 až A14

 

 

a)  staré 50 až 100 let

 

 

hračky, hry

Kapitola 95

 

skleněné výrobky

7013

 

zlatnické nebo stříbrnické zboží

7114

 

nábytek

Kapitola 94

 

optické, fotografické a kinematografické přístroje

Kapitola 90

 

hudební nástroje

Kapitola 92

 

hodiny a hodinky a jejich části

Kapitola 91

 

předměty ze dřeva

Kapitola 44

 

keramika

Kapitola 69

 

tapiserie

5805 00 00

 

koberce

Kapitola 57

 

tapety

4814

 

zbraně

Kapitola 93

 

b)  starší 100 let

9706 00 00

______________

1a Díla, která jsou starší 50 let a nenáležejí svému autoru.

1b Ve smyslu rozhodnutí Soudního dvora ve věci 252/84 se „sběratelskými kusy“ ve smyslu čísla 97.05 společného celního sazebníku rozumí předměty vhodné k zahrnutí do sbírky, to znamená předměty, které jsou poměrně vzácné, obvykle se nepoužívají ke svému původnímu účelu, jsou předmětem zvláštního trhu odlišného od obvyklého trhu s podobnými užitkovými předměty a mají vysokou hodnotu.

Toto nařízení se vztahuje na kulturní statky zahrnuté v kategoriích A1 až A14 pouze za předpokladu, že jejich hodnota odpovídá finančním limitům uvedeným v oddílu B nebo je převyšuje.

B.  Finanční limity použitelné pro určité kategorie uvedené v oddílu A (v eurech)

Hodnota:

Bez ohledu na jejich hodnotu:

1 (archeologické předměty)

2 (památky rozebrané na části)

9 (prvotisky a rukopisy)

12 (archivy)

15 000

5 (mozaiky a kresby)

6 (rytiny)

8 (fotografie)

11 (tištěné mapy)

30 000

4 (akvarely, kvaše a pastely)

50 000

7 (sochy)

10 (knihy)

13 (sbírky)

14 (dopravní prostředky)

15 (jakákoli jiná položka)

150 000

3 (obrazy)

Splnění podmínek týkajících se finanční hodnoty je nutno posoudit při podání žádosti o navrácení kulturního statku. Finanční hodnotou je hodnota kulturního statku na mezinárodním trhu.

Hodnoty vyjádřené v eurech uvedené v příloze I se přepočtou a vyjádří v národních měnách podle směnného kurzu ke dni 31. prosince 2001 zveřejněného v Úředním věstníku Evropských společenství. Tato protihodnota vyjádřená v národní měně se s účinkem od 31. prosince 2001 přezkoumává každé dva roky. Výpočet protihodnoty se zakládá na průměrných denních hodnotách zmíněných měn vyjádřených v eurech během období dvaceti čtyř měsíců, které končí posledním srpnovým dnem, který předchází přezkumu nabývajícímu účinku 31. prosince. Poradní výbor pro otázky kulturních statků přezkoumá tuto metodu výpočtu na návrh Komise zpravidla dva roky po jejím prvním použití. Při každém přezkumu budou hodnoty vyjádřené v eurech a jejich protihodnoty přepočtené do národních měn pravidelně zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie v prvních dnech měsíce listopadu předcházejícího dni, kterým nabývá výsledek přezkumu účinku.

Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Příloha I b (nová)
Příloha Ib
Země a kategorie předmětů, u nichž existuje obzvláště vysoké riziko nedovoleného obchodu
[Stanoví Komise podle čl. 2 odst. 2a]

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0308/2018).


Ochrana finančních zájmů EU – navrácení peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodu
PDF 134kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o „Ochraně finančních zájmů EU – navrácení peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodu“ (2018/2006(INI))
P8_TA(2018)0419A8-0298/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na osmnáctou zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) týkající se roku 2017,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie(1)

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO)(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu v oblasti DPH: Směrem k jednotné oblasti DPH v EU - Čas přijmout rozhodnutí(COM(2016)0148),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. září 2018 nazvanou „29. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – 2017“ (COM(2018)0553) a k ní připojené pracovní dokumenty (SWD(2018)0381 až 0386),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučení kroků a iniciativ, které se mají podniknout (závěrečná zpráva)(5) (usnesení zvláštního výboru CRIM), a na usnesení ze dne 25. října 2016 o boji proti korupci a krocích následujících po usnesení zvláštního výboru CRIM(6),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Eurobarometru č. 470,

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi o boji proti celním podvodům a ochraně vlastních zdrojů EU (O-000066/2018),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0298/2018),

A.  vzhledem k tomu, že ochrana finančních zájmů EU by měla být klíčovým prvkem politiky EU pro zvyšování důvěry občanů, že EU by takto měla zajistit náležité a efektivní využívání jejich peněz;

B.  vzhledem k tomu, že různorodost právních a správních systémů v členských státech představuje pro boj proti podvodům složité prostředí, neboť na úrovni Unie neexistují jednotné právní předpisy pro boj proti organizované trestné činnosti;

C.  vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že „členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy“;

D.  vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii(7) zavádí v EU minimální standardy pro zajišťování majetku určeného ke konfiskaci a standardy pro konfiskaci majetku v trestních věcech;

E.  vzhledem k tomu, že návrh nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci majetku (2016/0412(COD)), který Komise předložila dne 21. prosince 2016, zavádí standardizované prostředky spolupráce mezi členskými státy;

F.  vzhledem k tomu, že žádný z těchto nástrojů se nemůže uplatnit na třetí země;

G.  vzhledem k tomu, že nařízení Rady (EU) 2017/1939 a především článek 104 tohoto nařízení, předpokládá spolupráci s třetími státy;

H.  vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 4 úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů a financování terorismu (CETS č. 198) stanoví, že „každá strana přijme taková legislativní nebo jiná nezbytná opatření, která stanoví, aby v případě závažných trestných činů nebo trestných činů, jak je definuje právo členských států, pachatel prokázal původ údajného zisku nebo jiného majetku, který má být zkonfiskován, jestliže je tento požadavek v souladu se zásadami práva daného členského státu“;

I.  vzhledem k tomu, že na regionální a globální úrovni vytvořila OSN a Rada Evropy v souvislosti s konfiskací a navracením majetku několik úmluv a mechanismů, konkrétně Úmluvu OSN proti korupci ze dne 31. října 2003, Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, Úmluvu Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu ze dne 16. května 2005 a Úmluvu Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu ze dne 8. listopadu 1990; vzhledem k tomu, že tyto nástroje ovšem z různých důvodů ne vždy umožňují efektivní a včasné navrácení ukradeného majetku;

J.  vzhledem k tomu, že toto téma bylo Unií označeno za jednu z priorit společné zahraniční a bezpečnostní politiky; vzhledem k tomu, že v této věci jsou realizovány pilotní a přípravné projekty;

K.  vzhledem k tomu, že v souladu s články 1, 3 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům(8), má úřad OLAF mandát k vyšetřování kdekoli, kde jsou vynakládány prostředky EU, včetně zemí mimo Unii, které dostávají finanční pomoc z EU;

L.  vzhledem k tomu, že podle článku 14 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 může úřad OLAF po předchozím projednání s odpovědnými útvary Komise a Evropskou službou pro vnější činnost uzavírat s příslušnými orgány v třetích zemích smlouvy o správní spolupráci;

1.  upozorňuje na stále nevyřešený problém ztracených finančních prostředků EU, které byly podvodně převedeny do třetích zemí;

2.  zdůrazňuje, že z preventivních důvodů je nutné vyhnout se převodům prostředků prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, kteří působí v netransparentních a nespolupracujících jurisdikcích;

3.  se znepokojením poukazuje na to, že finanční prostředky z třetích zemí mohou být naopak podvodem převedeny do EU; vyzdvihuje, že výsledky přípravné akce Navrácení majetku do zemí Arabského jara, kterou financuje EU a provádí Výzkumný institut OSN pro otázky meziregionálního zločinu a trestní spravedlnosti (UNICRI), by měly vést k vytvoření obecnějšího stálého programu EU na navracení majetku;

4.  zdůrazňuje, že přidělování finančních prostředků je nutné podmínit zveřejňováním údajů o skutečných příjemcích, aby bylo v případě podvodu usnadněno jejich zpětné získání;

5.  upozorňuje na skutečnost, že EU zatím bohužel uzavřela dohody o vzájemné právní pomoci pouze s několika třetími zeměmi, jako je Japonsko, Lichtenštejnsko, Norsko aUSA, navzdory podezření, že finanční prostředky jsou převáděny také do jiných jurisdikcí; vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí o uzavření dohod s třetími zeměmi, kterým jsou poskytovány finanční prostředky EU;

6.  s politováním konstatuje, že mnoho členských států se v současnosti musí spoléhat pouze na dvoustranné dohody a že k této problematice neexistuje jednotný přístup EU; zdůrazňuje proto, že je nutné přijmout jednotnější přístup;

7.  vyzývá EU, aby co nejvíce urychlila podání žádosti o členství ve Skupině států proti korupci (GRECO), která působí v rámci Rady Evropy, a aby Parlament pravidelně informovala o vývoji situace;

8.  žádá Komisi, aby zpřísnila svůj postoj v dohodách podepsaných se třetími zeměmi tím, že do nich začlení doložky pro boj proti podvodům; s politováním konstatuje, že neexistují údaje o objemu finančních prostředků EU, které jsou ročně ztraceny kvůli podvodným převodům peněz do třetích zemí; žádá Komisi, aby množství ztracených finančních prostředků EU vyčíslila;

9.  vyzývá Komisi, aby posoudila rizika a odstranila sporná místa v zákonech EU, která usnadňují nelegální převod peněz mimo EU;

10.  žádá Komisi, aby zavedla standardní metodu sběru údajů pro všechny členské státy, která by umožnila zachytit podvodné převody majetku do třetích zemí, s cílem vytvořit co nejdříve centrální databázi EU; vyzdvihuje, že takový mechanismus již existuje pro boj proti praní peněz a že by tento mechanismus mohl být rozšířen;

11.  zdůrazňuje, že Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu ze dne 16. května 2005 a Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu ze dne 8. listopadu 1990 představují důležité nástroje, které usnadňují spolupráci s třetími zeměmi při zajišťování a zpětném získávání majetku; vítá úspěšně uzavřená jednání o návrhu nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci majetku a konstatuje, že jeho hlavní prvky by mohly být užitečným základem spolupráce s třetími zeměmi v rámci mezinárodních úmluv a dvoustranných dohod, k nimž přistoupila Evropská unie;

12.  s politováním konstatuje, že ne všechny členské státy EU souhlasily s členstvím v EPPO; zdůrazňuje, že je důležité, aby se úřad EPPO stal klíčovým hráčem v jakémkoli budoucím mechanismu pro navracení prostředků z třetích zemí, a že to vyžaduje, aby byl pro tento účel v souladu s článkem 104 nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce uznán ve stávajících a budoucích smlouvách o vzájemné právní pomoci a navracení majetku, zejména v úmluvách Rady Evropy a OSN, jako příslušný orgán;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům.

(1) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29.
(2) Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(4) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
(5) Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 89.
(6) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 96.
(7) Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39.
(8) Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.


Registrace humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi ***I
PDF 135kWORD 51k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (COM(2014)0557 – C8-0142/2014 – 2014/0256(COD))
P8_TA(2018)0420A8-0035/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0557),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými  Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0142/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2015(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. června 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0035/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanovují postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky, nařízení (ES) č. 1901/2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití a směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků

P8_TC1-COD(2014)0256


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/5.)

(1) Úř. věst. C 242, 23.7.2015, s. 39.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 10. března 2016 (Přijaté texty, P8_TA(2016)0088).


Veterinární léčivé přípravky ***I
PDF 134kWORD 53k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o veterinárních léčivých přípravcích (COM(2014)0558 – C8-0164/2014 – 2014/0257(COD))
P8_TA(2018)0421A8-0046/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0558),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0164/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2015(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o bezpečnějším zdravotnictví v Evropě: zlepšení bezpečnosti pacientů a boj proti antimikrobiální rezistenci(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. června 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0046/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES

P8_TC1-COD(2014)0257


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/6.)

(1) Úř. věst. C 242, 23.7.2015, s. 54.
(2) Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 12.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 10. března 2016 (Přijaté texty, P8_TA(2016)0087).


Výroba, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv ***I
PDF 134kWORD 48k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS (COM(2014)0556 – C8-0143/2014 – 2014/0255(COD))
P8_TA(2018)0422A8-0075/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0556),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 43 a čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0143/2014),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2015(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 8. května 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0075/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS

P8_TC1-COD(2014)0255


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/4.)

(1) Úř. věst. C 242, 23.7.2015, s. 54.


Výběr poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly ***I
PDF 372kWORD 144k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (COM(2017)0275 – C8-0171/2017 – 2017/0114(COD))
P8_TA(2018)0423A8-0202/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0275),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0171/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené rakouskou Spolkovou radou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, v němž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. února 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0202/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a také parlamentům členských států.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../..., kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly

P8_TC1-COD(2017)0114


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Pokrok při dosahování cíle, který Komise stanovila ve své bílé knize ze dne 28. března 2011(6), a sice začít plně uplatňovat zásady „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“ s cílem vytvářet zisky a zajistit financování budoucích dopravních investic, je pomalý a při výběru poplatků za používání pozemních komunikací přetrvávají v rámci Unie nesrovnalosti.

(1a)  S cílem „postupovat k plné a povinné internalizaci vnějších nákladů (kromě povinné náhrady nákladů na běžné opotřebení se rovněž jedná o hluk, místní znečištění a dopravní zácpy) u silniční a železniční dopravy“ stanovila Komise v této bílé knize jako lhůtu rok 2020. [pozm. návrh 1]

(1b)   Provoz vozidel nákladní a osobní dopravy způsobuje uvolňování znečišťujících látek do ovzduší, které mají velmi závažný dopad na zdraví občanů a jsou zodpovědné za zhoršování kvality ovzduší v Evropě, přičemž se jedná např. o látky PM2,5, NO2 a O3. Podle odhadu Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2017 vedly v roce 2014 tyto tři látky na území Unie při dlouhodobém působení ke 399 000, 75 000, resp. ke 13 600 předčasných úmrtí. [pozm. návrh 2]

(1c)   Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je hluk ze silniční dopravy hned po znečištění ovzduší druhým nejškodlivějším environmentálním stresovým faktorem v Evropě. Každoročně zemře v důsledku srdečních onemocnění způsobených hlukem z dopravy předčasně nejméně 9 000 osob. [pozm. návrh 3]

(1d)   Podle zprávy o kvalitě ovzduší za rok 2017, kterou vydala Evropská agentura pro životní prostředí, bylo v roce 2015 odvětví silniční dopravy odvětvím s nejvyššími emisemi NOx a s druhým největším znečištěním černým uhlíkem. [pozm. návrh 4]

(2)  Ve svém sdělení o Evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu(7) Komise oznámila, že navrhne revizi směrnice o výběru poplatků pro nákladní vozidla s cílem umožnit výběr poplatků rovněž na základě diferenciace emisí oxidu uhličitého a rozšíření použití některých zásad směrnice i na autobusy a autokary a také na osobní automobily a dodávky.

(3)  Všechna těžká vozidla mají Významný dopad na pozemní komunikace mají všechna vozidla, která se a podílejí se na znečišťování ovzduší, a zatímco lehká vozidla jsou zdrojem většiny negativních environmentálních a sociálních dopadů silniční dopravy spojených s emisemi a kongescí. V zájmu rovného zacházení a spravedlivé hospodářské soutěže je třeba zajistit, aby vozidla, na něž se dosud nevztahuje rámec stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES(8), pokud jde o mýtné a poplatky za užívání, byla do tohoto rámce zahrnuta. Působnost uvedené směrnice by proto měla být rozšířena i na těžká vozidla s jiným určením jiným, než je převoz zboží, a na lehká vozidla a včetně osobních automobilů osobní automobily. Výše poplatků pro osobní vozidla by se mohla upravit tak, aby zátěž dopadající na časté uživatele dopravních komunikací nebyla neúměrně velká. V zájmu rovného zacházení s uživateli silnic je nutné poplatky uplatňovat nediskriminačním způsobem podle kategorie vozidel a diferencovaným způsobem podle dopadu vozidel na pozemní komunikace, jejich vlivu na životní prostředí a společnost a podle konkrétní sociálně-ekonomické situace některých uživatelů, kteří nemají jinou možnost dostat se do práce než po silnici. [pozm. návrh 5]

(3a)  Pro realizaci vnitřního trhu silniční dopravy za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže by mělo být nezbytné jednotné uplatňování pravidel. Jedním z hlavních cílů této směrnice je odstranit narušení hospodářské soutěže mezi uživateli. Je proto vhodné, aby se poplatky za těžká vozidla vztahovala i na dodávky, které přepravují zboží po silnici. [pozm. návrh 6]

(3b)  Aby se zajistila přiměřenost takového opatření, je důležité zaměřit se pouze na dodávky používané v souvislosti s činností v oblasti silniční přepravy zboží, kterou upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009(9) a (ES) č. 1072/2009(10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014(11). [pozm. návrh 7]

(4)  Časové poplatky za užívání ze své podstaty přesně neodrážejí skutečně vzniklé náklady na infrastrukturu a ze stejných důvodů nejsou účinnou motivací k ekologičtějšímu a účelnějšímu provozu a snižování kongesce. Proto je v případě těžkých vozidel třeba je časové poplatky postupně nahradit poplatky na základě ujeté vzdálenost vzdálenosti, které jsou spravedlivější, účinnější a efektivnější. [pozm. návrh 8]

(4a)    S cílem zajistit, aby se toto postupné nahrazování časových poplatků poplatky podle ujeté vzdálenosti nestalo další překážkou bránící přístupu dopravy ze zemí a regionů ležících na okraji EU na hlavní evropské trhy, by měl být zaveden co nejdříve kompenzační systém, který by vyrovnával zvýšení nákladů, a zajistil tak, aby nedošlo k významnému omezení konkurenceschopnosti. [pozm. návrh 10]

(4b)   S cílem zabránit odklonění dopravy na nezpoplatněné silnice, které by mohlo mít významný dopad na bezpečnost silničního provozu a optimální využívání dopravní sítě, je nutné, aby členské státy měly možnost vybírat mýtné na všech pozemních komunikacích, které představují přímou konkurenci transevropským sítím. [pozm. návrh 11]

(4c)   Poplatky vyměřované na základě doby užívání silnic řidiče podněcují k tomu, aby během doby platnosti kupónu jezdili více, čímž dochází k nesprávnému uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“. [pozm. návrh 12]

(4d)  Aby se zajistilo správné uplatňování této směrnice, měly by smluvní rámce, kterými se řídí koncesní smlouvy na vybírání poplatků za užívání pozemních komunikací, umožnit v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU snadnější přizpůsobení zmíněných smluv vývoji regulačního rámce Unie. [pozm. návrh 13]

(4e)   V souvislosti s tím je třeba zvážit možnost vyrovnávání rozdílu vzniklého zvýšením nákladů spojených s odlehlostí místa prostřednictvím nástrojů umožňujících přístup k energeticky účinnějším autoparkům a prioritní poskytování výhradní infrastruktury nebo technologií, jako jsou elektronické dálnice. Tyto kompenzační nástroje by se mohly stát součástí budoucího Nástroje pro propojení Evropy (CEF) v období po roce 2020. [pozm. návrh 14]

(5)  K zajištění přijetí budoucích systémů silničních poplatků uživateli je třeba členským státům umožnit zavedení vhodných systémů výběru poplatků v rámci širšího souboru služeb mobility. Těmito systémy je třeba zabezpečit spravedlivé rozložení nákladů na pozemní komunikace, a uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ a účelové vázání příjmů z poplatků placených uživateli. Členské státy by přitom měly mít možnost vybírat mýtné i na pozemních komunikacích, které nejsou součástí hlavní dopravní sítě. Všechny členské státy, které takový systém zavádějí, by měly zajistit, aby byl v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES(12). [pozm. návrh 15]

(5a)  Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby při zavádění systémů poplatků za užívání pozemních komunikací v případě osobních automobilů zohledňovaly socioekonomické faktory. [pozm. návrh 16]

(5b)   Velkoplošné vybírání poplatků za užívání pozemních komunikací prostřednictvím elektronických zařízení se pojí se shromažďováním a uchováváním velkého množství osobních údajů, na jejichž základě lze navíc sestavovat komplexní profily mobility. Členské státy a Komise by se při uplatňování této směrnice měly za všech okolností řídit zásadou účelové vázanosti a minimalizace těchto údajů. Technické řešení umožňující shromažďování údajů v souvislosti s poplatky za užívání pozemních komunikací by tudíž mělo počítat s možností anonymizovaného a šifrovaného placení či platby předem. [pozm. návrh 17]

(5c)  Zdanění vozidel může při zavádění mýtného působit jako překážka. S cílem podpořit zavedení mýtného by měly mít členské státy větší volnost, pokud jde o rychlé snížení daní z vozidel, což znamená, že minimální částky stanovené ve směrnici 1999/62/ES by měly být co nejdříve sníženy. [pozm. návrh 18]

(5d)  Je velmi důležité, aby členské státy zavedly spravedlivý systém poplatků, jenž by nepenalizoval uživatele osobních vozidel, kteří musejí kvůli tomu, že bydlí na venkově, ve špatně přístupné nebo izolované oblasti, pravidelně využívat pozemní komunikace, na něž se vztahují poplatky. V rámci politiky územního rozvoje by členské státy měly v případě obyvatel takových území uplatňovat snížené poplatky. [pozm. návrh 20]

(6)  Podobně jako u těžkých vozidel je důležité zajistit, aby pokud členské státy zavedou časové poplatky uplatňované na lehká vozidla, byly tyto poplatky přiměřené, a to i v případě období užívání kratších než jeden rok. V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu fakt, že lehká vozidla mají jiný režim užívání než těžká vozidla. K výpočtu přiměřených časových poplatků lze použít dostupné údaje o režimu užívání, přičemž je třeba vyloučit jakoukoli diskriminaci. [pozm. návrh 21]

(7)  Podle směrnice 1999/62/ES lze by měl být poplatek za externí náklady podle zásady „znečišťovatel platí“ ukládán v úrovni, která se blíží sociálním mezním nákladům na používání zpoplatněného vozidla. Tato metoda se ukázala být nejspravedlivějším a nejefektivnějším způsobem zohlednění negativních dopadů znečištění ovzduší a hluku působených těžkými vozidly na zdraví a životní prostředí a zajistila by spravedlivý podíl těžkých vozidel na plnění norem EU týkajících se kvality ovzduší(13)jakýchkoli veškerých platných limitů či cílových hladin hluku. Uplatnění takových změn je proto třeba podporovat. [pozm. návrh 22]

(8)  Proto je třeba zavést možnost uplatňovat poplatek za externí náklady na sítě, na něž se nevztahuje poplatek za pozemní komunikace, a nahradit maximální vážený průměrný poplatek za externí náklady snadno použitelnými referenčními minimálními hodnotami aktualizovanými ve světle inflace, vědeckého pokroku v určování externích nákladů silniční dopravy a vývoje struktury autoparků. [pozm. návrh 23]

(8a)  S cílem přispět k cíli bílé knihy o dopravě, jímž je dosažení plného uplatňování zásady „znečišťovatel platí“, by bylo vhodné zajistit, aby na sítích, na něž se vztahuje poplatek za pozemní komunikace, byl na těžká vozidla i na dodávky používané pro přepravu zboží po silnici uplatňován poplatek za externí náklady. [pozm. návrh 24]

(8b)  Za účelem zajištění náležitého využití příjmů získaných výběrem poplatků za externí náklady by bylo žádoucí, aby byly tyto příjmy investovány s cílem podporovat udržitelnější způsoby dopravy, které mají menší dopad na životní prostředí, zpět do odvětví dopravní infrastruktury. [pozm. návrh 25]

(9)  Členění poplatků za pozemní komunikace podle emisní třídy Euro přispívá k užívání čistších vozidel. S postupnou obnovou autoparků se ovšem očekává, že takovéto členění poplatků pro meziměstské silniční sítě bude do konce roku 2020 zastaralé méně účinné a bude třeba jej do té doby nahradit. Od stejného okamžiku bude třeba systematičtěji uplatňovat poplatky za externí náklady jako cílové prostředky krytí externích nákladů s ohledem na situace, v nichž to vadí nejvíce. [pozm. návrh 27]

(10)  Podíl emisí CO2 z těžkých vozidel roste. Členění poplatků za pozemní komunikace podle těchto emisí může přispět ke zlepšení v této oblasti, a proto je třeba jej zavést.

(11)  Lehká vozidla se na negativních vlivech silniční dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva podílejí dvěma třetinami. Je proto důležité motivovat k využívání nejekologičtějších a nejúspornějších vozidel prostřednictvím diferenciace silničních poplatků na základě faktorů shody, které jsou vymezeny v nařízení Komise (EU) 2016/427(14), nařízení Komise (EU) 2016/646(15) a nařízení Komise (EU) č. 2017/xxx(16).

(12)  Na podporu používání co nejčistších a nejúčinnějších účinnějších vozidel by členské státy měly na tato vozidla uplatňovat mýtné a poplatky za užívání ve výrazně snížené výši. S cílem usnadnit a urychlit zavádění těchto režimů by se toto snížení mělo uplatňovat nezávisle na vstupu nařízení Komise (EU) 2019/..., kterým se provádí nařízení (ES) č. 595/2009, pokud jde o certifikaci emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých vozidel, v platnost. Na vozidla s nulovými emisemi by se neměly vztahovat žádné poplatky za externí náklady související se znečištěním ovzduší. [pozm. návrh 28]

(12a)   Tranzitní doprava vedoucí přes Alpy představuje pro dotčené regiony vzhledem k hluku z dopravního provozu, znečištění ovzduší a opotřebení infrastruktury znační problém, který ještě zhoršuje soutěživost okolních koridorů v oblasti nákladů. Dotčené regiony a členské státy by proto měly mít co nejširší flexibilní možnosti zpoplatňování externích nákladů a uplatňování opatření pro zdanění silničního provozu, mj. za účelem zabránění nežádoucím přesunům dopravy a využívání jednotlivých koridorů jako objížděk. [pozm. návrh 29]

(13)  Silniční kongesce, na níž se všechna motorová vozidla v různém poměru podílejí, představuje náklady ve výši zhruba 1 % HDP. Významnou část těchto nákladů lze připsat meziměstské kongesci. Mělo by být proto povoleno stanovit zvláštní poplatek za kongesci pod podmínkou, že se bude vztahovat na všechny kategorie vozidel. Poplatky by měly být vypočítány na základě marginálních nákladů na kongesci a členěny podle místa, času a kategorie vozidla, tím bude dosaženo efektivity, a přiměřenosti a zákazu diskriminace. Podobně je třeba vypracovat vyvažující a vyrovnávací vzorce, které by zabránily diskriminaci pracujících žijících na okrajích měst, neboť tito lidé by museli nést jak náklady na poplatky za užívání, tak i náklady na mýtné. Aby bylo dosaženo maximálního pozitivního účinku poplatků za kongesci, měly by být příslušné příjmy vyčleněny na projekty, které řeší příčiny tohoto problému. [pozm. návrh 30]

(13a)  V zájmu zachování dědictví automobilového průmyslu by členské státy měly vytvořit zvláštní kategorii historických vozidel s cílem umožnit stanovení různé výše poplatků vybíraných v souladu s touto směrnicí. [pozm. návrh 31]

(14)  Poplatky za kongesci by měly úměrně odrážet skutečné náklady způsobené každým vozidlem přímo ostatním uživatelům pozemních komunikací a nepřímo celé společnosti. Aby neúměrně neomezovaly volný pohyb osob a zboží, měly by být omezeny určitou výší, která bude odrážet marginální náklady vyvolané kongescí ve stavu blízkém kapacitní mezi, to znamená stavu, kdy se objem provozu blíží kapacitě silnice.

(15)  Příjmově neutrální členění poplatků za pozemní komunikace pro těžká vozidla jako ne zcela optimální nástroj pro omezování kongesce je třeba odstranit a nahradit.

(15a)  Vzhledem k vysokým externím nákladům ve výši desítek miliard eur ročně vzniklým v souvislosti s nehodami by bylo vhodné, aby v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES(17) byla členským státům poskytnuta možnost lépe internalizovat náklady, které nejsou kryty pojištěním. Část těchto nákladů, jako jsou administrativní náklady mobilizovaných veřejných služeb, určité náklady mobilizovaných zdravotnických služeb, ztráty lidského kapitálu a náklady spojené s fyzickou a psychickou újmou, by šla k tíži příslušného systému sociálního zabezpečení nebo celé společnosti. [pozm. návrh 32]

(16)  K řešení problémů výrazného poškozování životního prostředí nebo kongesce způsobené užíváním některých silnic v horských i jiných oblastech mohou přispět také přirážky k poplatku za pozemní komunikace. Současné omezování Proto by mělo být uplatňování těchto přirážek usnadněno pouze na horské oblasti je proto třeba ukončit. Přirážky tím, že se odstraní stávající omezení, která omezují přirážky na tyto regiony, a přidělit je na projekty týkající se základní sítě transevropské dopravní sítě. Je třeba vymezit přísněji omezit přirážky uplatňované na úseky silnic, na kterých se neuplatňují uplatňují poplatky za kongesci, aby nemohlo docházet ke dvojímu zpoplatnění uživatelů. Je také třeba upravit maximální výši těchto přirážek podle různé situace. [pozm. návrh 33]

(17)  Pokud členský stát zavede poplatky na pozemních komunikacích, může, podle okolností, kompenzacemi působit diskriminaci řidičů z jiných zemí. Poskytování kompenzací by proto mělo být omezené pouze na mýtné, bez další možnosti využití na poplatky za užívání.

(17a)   Je třeba zajistit, aby ustanovení této směrnice, která se týkají lehkých vozidel, neomezovala volný pohyb občanů. Členské státy by měly mít pro případ, kdy poplatky mají na účastníky silničního provozu ze zeměpisných nebo sociálních důvodů neúměrný dopad, možnost zavádět slevy a nižší sazby. [pozm. návrh 34]

(18)  Pro rozvoj spolupráce Aby bylo možné využít součinnosti mezi stávajícími systémy zpoplatnění, a docílit tak snížení provozních nákladů, podporuje měla by být Komise spolupráci plně zapojena do spolupráce členských států, při zavádění společných systémů které chtějí zavést společné interoperabilní systémy zpoplatnění. [pozm. návrh 35]

(19)  Poplatky za užívání pozemních komunikací mohou mobilizovat mobilizují zdroje, které přispívají financování a ke křížovému financování alternativních projektů v oblasti dopravní infrastruktury, údržby a rozvoji vysoce kvalitní dopravní infrastruktury a služeb. Proto je na místě, podněcovat aby členské státy k využívání příjmů využívaly příjmy z poplatků za užívání pozemních komunikací v tomto duchu a s tímto cílem vyžadovat aby byly povinny podávat odpovídající podávání zpráv o využívání těchto příjmů. Příjmy z poplatků za infrastrukturu a z poplatků za externí náklady by proto měly být znovu investovány do odvětví dopravy. Pomůže to zejména k odhalování možných mezer ve financování a k přijímání výběru poplatků za užívání pozemních komunikací veřejností. [pozm. návrh 36]

(20)  Cílem této směrnice je zejména zajistit uplatňování systémů zpoplatnění v členských státech na jiná než těžká nákladní vozidla sourodým způsobem, který zajistí rovný přístup v celé Unii, a nemůže být dostatečně realizován na úrovni samotných členských států. Z důvodů mezinárodního charakteru silniční dopravy a problémů, které se tato směrnice snaží řešit, je takový způsob lépe zvládnutelný na unijní úrovni a Unie může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity vyjádřené v článku 5 Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

(21)  Je třeba zajistit, aby poplatky za externí náklady dále co nejpřesněji odrážely náklady vyvolané znečišťováním ovzduší a hlukem těžkých vozidel bez toho, aby se systém zpoplatnění zbytečně komplikoval, aby stimulovaly používání vozidel s co nejúčinnějším spalováním a aby byla tato stimulace účinná a členění zpoplatnění aktuální. Proto je třeba v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenést na Komisi pravomoc přijímat akty a umožnit Komisi upravovat referenční minimální hodnoty pro poplatky za externí náklady v souladu s vědeckým pokrokem, určovat formy příjmově neutrálního členění poplatků za pozemní komunikace podle emisí CO2 z těžkých vozidel a přizpůsobovat formy členění poplatků za pozemní komunikace pro lehká vozidla technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(18). Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž odborníci těchto dvou orgánů mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 37]

(21a)   Nejpozději do dvou let od vstupu této směrnice v platnost předloží Komise obecně platný, transparentní a jasný rámec pro internalizaci nákladů na ochranu životního prostředí, kongesci a zdraví, který bude základem pro budoucí výpočty poplatků za pozemní komunikace. V této souvislosti by Komise měla být schopna navrhnout model doprovázený analýzou dopadu na internalizaci externích nákladů pro všechny druhy dopravy.  Pokud jde o proporcionalitu, musí být při zpoplatnění externích nákladů zohledněny všechny druhy dopravy. [pozm. návrh 38]

(21b)   V zájmu transparentnosti by bylo žádoucí, aby členské státy zpřístupnily účastníkům silničního provozu výsledky, jichž bylo dosaženo opětovným investováním prostředků získaných výběrem poplatků za pozemní komunikace, poplatků za externí náklady a poplatků za kongesci. Měly by proto oznámit dosažené přínosy z hlediska zvýšení bezpečnosti silničního provozu, nižšího dopadu na životní prostředí a snížení dopravní kongesce. [pozm. návrh 39]

(22)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení příslušných ustanovení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Pro přijetí prováděcího aktu, kterým se stanoví harmonizované ukazatele pro hodnocení kvality sítě zpoplatněných silnic, je třeba použít doporučený postup. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(19).

(23)  Směrnice 1999/62/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 1999/62/ES se mění takto:

(1)  název se nahrazuje tímto:"

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly na základě vzdálenosti“; [pozm. návrh 40]

"

(2)  Články 1 a 2 se nahrazují tímto:"

„Článek 1

1.  Tato směrnice se vztahuje na:

   a) zdanění těžkých nákladních vozidel;
   b) mýtné a poplatky za užívání ukládané na vozidla.

2.  Tato směrnice se nevztahuje na vozidla, která jsou používána pro dopravu výlučně na mimoevropských územích členských států.

3.  Tato směrnice se nevztahuje na vozidla evidovaná na Kanárských ostrovech, Ceutě a Melille, Azorech nebo Madeiře, která jsou používána pro dopravu výlučně na těchto územích nebo mezi těmito územími a pevninským územím Španělska, popřípadě Portugalska.

Článek 2

Pro účely této směrnice se rozumí:

   1) „transevropskou silniční sítí“ silniční dopravní infrastruktura vymezená v oddílu 3 kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013*, jak je vyobrazena na mapách v příloze I uvedeného nařízení;
   2) „stavebními náklady“ náklady související s výstavbou, případně zahrnující i finanční náklady na:
   a) nové pozemní komunikace nebo nové zlepšení pozemních komunikací, včetně významných strukturálních oprav nebo alternativní dopravní infrastruktury pro přechod na jiný druh dopravy; [pozm. návrh 41]
   b) pozemní komunikace nebo zlepšení pozemních komunikací, včetně významných strukturálních oprav, dokončené nejvýše 30 let před 10. červnem 2008, pokud již 10. června 2008 fungoval režim mýtného, nebo dokončených nejvýše 30 let před zavedením jakéhokoli nového režimu mýtného zavedeného po 10. červnu 2008;
   c) pozemní komunikace nebo zlepšení pozemních komunikací dokončené před 10. červnem 2008, pokud:
   i) členský stát zavedl systém výběru mýtného, který zajišťuje návratnost těchto nákladů na základě smlouvy s provozovatelem systému mýtného nebo na základě jiných právních aktů s rovnocenným účinkem, které vstoupily v platnost před 10. červnem 2008, nebo
   ii) členský stát může prokázat, že vybudování dotyčné pozemní komunikace bylo zdůvodněno tím, že její předpokládaná životnost bude delší než 30 let;
   3) „finančními náklady“ úroky z půjček nebo výnosy akcionářů z vkladů do vlastního jmění;
   4) „významnými strukturálními opravami“ strukturální opravy vyjma oprav, které již nepřinášejí žádný aktuální užitek uživatelům silnic, zejména pokud byly opravné práce nahrazeny další obnovou povrchu silnic nebo jinými stavebními činnostmi;
   5) „dálnicí“ pozemní komunikace určená a postavená speciálně pro dopravu motorovými vozidly, z níž není přímý přístup na sousedící pozemky a která splňuje následující kritéria:
   a) má, s výjimkou jednotlivých míst nebo na omezenou dobu, směrově oddělené jízdní pásy, které jsou od sebe odděleny buď dělícím pruhem, jenž není určen pro dopravu, nebo výjimečně jinak;
   b) nekříží se úrovňově s žádnou pozemní komunikací, železniční nebo tramvajovou tratí, cyklistickou stezkou ani stezkou pro pěší;
   c) je zvlášť označena jako dálnice;
   6) „mýtným“ určitá částka stanovená na základě ujeté vzdálenosti po určité pozemní komunikaci a typu vozidla, jejímž zaplacením vzniká právo na používání pozemních komunikací vozidlem a která zahrnuje jeden či více těchto poplatků: poplatek za pozemní komunikace a případně poplatek za kongesci nebo poplatek za externí náklady nebo oba posledně jmenované poplatky; [pozm. návrh 42]
   7) „poplatkem za pozemní komunikace“ poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů vzniklých v členském státě na stavbu, údržbu, provoz a rozvoj souvisejících s danými pozemními komunikacemi;
   8) „poplatkem za externí náklady“ poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů vzniklých v členském státě v důsledku znečištění ovzduší dopravním provozem nebo hluku z dopravního provozu, nebo obojího;
   9) „kongescí“ situace, kdy se dopravní provoz blíží kapacitě silnice, nebo ji překračuje;
   10) „poplatkem za kongesci“ poplatek pro vozidla stanovený k dosažení návratnosti nákladů vzniklých v členském státě v důsledku nákladů kongesce, určený ke zmírnění kongesce;
   11) „náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem“ náklady za poškození lidského zdraví a škody na životním prostředí způsobené uvolňováním některých částic a prekurzorů ozonu, jako například oxidu dusíku a těkavých organických látek, během provozu vozidla; [pozm. návrh 43]
   12) „náklady v důsledku hluku z provozu“ náklady za poškození lidského zdraví a škody na životním prostředí způsobené hlukem vydávaným vozidly nebo vzniklým jejich interakcí s povrchem vozovky; [pozm. návrh 44]
   13) „váženým průměrným poplatkem za pozemní komunikace“ celkový příjem z poplatků za pozemní komunikace za stanovenou dobu vydělený počtem vozokilometrů ujetých těžkými vozidly na úsecích komunikací podléhajících v tomto období zpoplatnění;
   14) „poplatkem za užívání“ určitá částka, která se platí za oprávnění využívat vozidlem po určitou dobu pozemní komunikace uvedené v čl. 7 odst. 1 a 2;
   15) „vozidlem“ motorové vozidlo se čtyřmi a více koly nebo jízdní souprava, které jsou určeny nebo používány k přepravě osob nebo zboží po silnici;
   16) „těžkým vozidlem“ těžké nákladní vozidlo nebo autokar či autobus;
   17) „těžkým nákladním vozidlem“ vozidlo určené k přepravě zboží, s maximální přípustnou hmotností přesahující 3,5 t;
   18) „autokarem či autobusem“ vozidlo určené k přepravě více než osmi osob a řidiče, s maximální přípustnou hmotností přesahující 3,5 t;
   18a) „lehkým vozidlem“ lehké užitkové vozidlo nebo osobní automobil; [pozm. návrh 46]
   19) „lehkým užitkovým vozidlem“ osobní automobil, minibus, dodávka nebo dodávka určená k přepravě zboží; [pozm. návrh 47]
   20) „osobním automobilem“ vozidlo se čtyřmi koly určené k přepravě maximálně osmi osob a řidiče;
   20a) „historickým vozidlem“ historické vozidlo ve smyslu čl. 3 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU**; [pozm. návrh 48]
   21) „minibusem“ vozidlo určené k přepravě více než osmi osob a řidiče, s maximální přípustnou hmotností nepřesahující 3,5 t;
   22) „dodávkou“ vozidlo určené k přepravě zboží jiné než osobní automobil, s maximální přípustnou hmotností nepřesahující 3,5 t; [pozm. návrh 49]
   22a) „dodávkou určenou k přepravě zboží“ vozidlo určené k přepravě zboží s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla mezi 2,4 a 3,5 tuny a výškou více 2 metry a používané v rámci výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1071/2009***; [pozm. návrh 50]
   22b) „provozem s nulovými emisemi“ vozidlo, které ověřitelným způsobem v celé pokryté silniční síti nevytváří výfukové emise; [pozm. návrh 51]
   23) „vozidlem s nulovými emisemi“ vozidlo bez výfukových emisí;
   23a) „motocyklem“ dvoukolové vozidlo s postranním vozíkem nebo bez něj a veškeré tříkolky a čtyřkolky kategorií L3e, L4e, L5e, L6e a L7e podle nařízení (EU) č. 168/2013; [pozm. návrh 52]
   24) „dopravcem“ jakýkoli podnik provozující silniční přepravu zboží nebo osob;
   25) „vozidlem kategorie „EURO 0“, „EURO I“, „EURO II“, „EURO III“, „EURO IV“, „EURO V“ nebo „EURO VI““ těžké vozidlo, které splňuje mezní hodnoty emisí stanovené v příloze 0;
   26) „typem vozidla“ kategorie, do které těžké vozidlo spadá na základě počtu náprav, rozměrů nebo hmotnosti nebo na základě jiných faktorů klasifikace vozidel podle škody, kterou působí komunikacím, například systému klasifikace škod způsobených komunikacím uvedeného v příloze IV, pokud je použitý systém klasifikace založen na vlastnostech vozidla, které jsou uvedeny v dokumentaci vozidla používané ve všech členských státech nebo které jsou vizuálně patrné;
   27) „koncesní smlouvou“ „veřejná zakázka na stavební práce koncese“ podle definice v článku 1 čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU2014/23/EU****; [pozm. návrh 53]
   28) „koncesním mýtným“ mýtné vybírané koncesionářem podle koncesní smlouvy;
   29) „podstatně změněným režimem výběru mýtného nebo poplatků“ režim výběru mýtného nebo poplatků, který byl změněn způsobem, jenž vedl k nejméně 5 15% rozdílu v nákladech či příjmech v porovnání s předchozím rokem, po úpravě o inflaci měřenou na základě změn celounijního harmonizovaného indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Komisí (Eurostatem) vyjma cen za energii a cen nezpracovaných potravin. V koncesních smlouvách se úpravy splňující kritéria čl. 43 odst. 1 a 2 směrnice 2014/23/EU nepovažují za podstatné; [pozm. návrh 54]
   29a) „křížovým financováním“ financování účinných alternativních projektů dopravní infrastruktury z příjmů získaných výběrem mýtného nebo poplatků za pozemní komunikace v rámci stávající dopravní infrastruktury; [pozm. návrh 55]
   29b) „členskými státy“ všechny orgány členských států, tj. orgány ústřední moci státu, orgány v rámci federálního státu a jiné územní orgány, jimž je svěřena pravomoc e zajistit soulad s právem Unie. [pozm. návrh 56]

Pro účely bodu 2:

   a) v žádném případě nesmí být poměrná část stavebních nákladů, jež je nutné vzít v úvahu, vyšší než poměrná část současné předpokládané doby životnosti prvků pozemní komunikace, která ještě zbývá dne 10. června 2008 nebo dne, kdy bude zaveden nový režim mýtného, pokud je tento den pozdějšího data;
   b) náklady na pozemní komunikace nebo zlepšení pozemních komunikací mohou zahrnovat jakékoli zvláštní výdaje, včetně výdajů vyplývajících z nových regulačních požadavků, na pozemní komunikace určené ke snížení hlučnosti, k zavedení inovačních technologií nebo ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu a skutečné platby prováděné provozovatelem pozemní komunikace a související s objektivními prvky ochrany životního prostředí, jako například s ochranou před znečišťováním půdy. [pozm. návrh 57]

_______________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 51).

*** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).

**** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).“;

"

(2a)  V čl. 6 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„ba) historická vozidla;“; [pozm. návrh 58]

"

(3)  Článek 7 se nahrazuje tímto:"

„Článek 7

1.  Aniž je dotčen čl. 9 odst. 1a, mohou členské státy ponechat v platnosti nebo zavést mýtné a poplatky za užívání transevropské silniční sítě nebo některých úseků této sítě anebo jakýchkoliv dalších úseků své dálniční sítě, které nejsou součástí transevropské silniční sítě, za podmínek uvedených v odstavcích 3 až 9 tohoto článku a článcích 7a až 7k.

2.  Odstavcem 1 není dotčeno právo členských států v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie uplatňovat mýtné a poplatky za užívání na jiných pozemních komunikacích za předpokladu, že uložení mýtného a poplatků za užívání těchto jiných pozemních komunikací neznevýhodňuje mezinárodní dopravu a nevede k narušení hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty. Mýtné a poplatky za užívání uplatňované na pozemních komunikacích, které nejsou součástí transevropské silniční sítě, a jiných než dálnice musí splňovat podmínky stanovené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku, v článku 7a a v čl. 7j odst. 1, 2 a 4.

3.  Členské státy neuloží pro žádnou kategorii vozidel současně mýtné a poplatky za užívání pro týž úsek pozemní komunikace. Pokud však členský stát ukládá poplatek za užívání své sítě, může uložit rovněž mýtné za užívání mostů, tunelů a horských průsmyků.

4.  Mýtné a poplatky za užívání nesmějí být přímo ani nepřímo diskriminující na základě státní příslušnosti uživatele silnice, členského státu nebo třetí země usazení dopravce nebo registrace vozidla, nebo výchozího či cílového místa přepravní operace.

5.  Členské státy mohou stanovit snížené sazby mýtného nebo poplatků za užívání anebo osvobození od povinnosti platit mýtné nebo poplatky za užívání u těžkých vozidel osvobozených od povinnosti instalovat a používat záznamové zařízení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014* a v případech, na něž se vztahují podmínky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a), b) a c) této směrnice.

6.  Aniž je dotčen odstavec 9, členské státy od 1. ledna 2018 ... [datum vstupu této směrnice v platnost] nezavádějí poplatky za užívání pro těžká vozidla a dodávky určené k přepravě zboží. Poplatky za užívání zavedené před tímto datem je možné ponechat v platnosti do 31. prosince 2023 2022 a od 1. ledna 2023 je nahradí poplatky za pozemní komunikace na silniční síti, na kterou se vztahuje tato směrnice. [pozm. návrh 59]

7.  Od ... [datum vstupu této směrnice v platnost] členské státy nezavádějí poplatky za užívání pro lehká vozidla. Poplatky za užívání zavedené před tímto datem se postupně zruší do 31. prosince 2027.

8.  Do 31. prosince 2019 se členský stát může rozhodnout, že bude uplatňovat mýtné nebo poplatky za užívání pouze u těžkých vozidel s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla nejméně 12 tun, pokud se domnívá, že by rozšíření působnosti na vozidla lehčí než 12 tun:

   a) mělo v důsledku odklánění provozu významný nepříznivý dopad na plynulost dopravy, životní prostředí, hladinu hluku, kongesci, zdraví nebo bezpečnost silničního provozu;
   b) vyžadovalo správní náklady přesahující 30 % dodatečných příjmů vytvořených tímto rozšířením.

Členské státy, které se rozhodnou, že budou uplatňovat mýtné nebo poplatky za užívání nebo obojí pouze u vozidel s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla nejméně 12 tun, informují o svém rozhodnutí a důvodech k němu vedoucích Komisi.

9.  Od 1. ledna 2020 se mýtné a poplatky za užívání uplatňované na těžká vozidla vztahují na všechna těžká vozidla a dodávky určené k přepravě zboží. [pozm. návrh 61]

10.  Mýtné a poplatky za užívání je možné zavádět a uplatňovat pro těžká vozidla a dodávky určené k přepravě zboží a pro lehká vozidla jiná než dodávky určené k přepravě zboží samostatně do 31. prosince 2022. [pozm. návrh 62]

___________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).“;

"

(4)  Článek 7a se nahrazuje tímto:"

„Článek 7a

1.  Poplatky za užívání musí být úměrné době užívání dotčených pozemních komunikací.

2.  V případě uplatňování poplatků za užívání na těžká vozidla se užívání daných pozemních komunikací umožní na dobu alespoň: jednoho dne, týdne, měsíce a roku. Měsíční sazba smí činit nejvýše 10 % roční sazby, týdenní sazba smí činit nejvýše 5 % roční sazby a denní sazba smí činit nejvýše 2 % roční sazby.

Členský stát se může rozhodnout, že se na vozidla registrovaná v tomto státě vztahují pouze roční sazby poplatků.

Členské státy stanoví poplatky za užívání, včetně správních výdajů, pro všechny kategorie těžkých vozidel na úrovni nepřekračující maximální sazby stanovené v příloze II.

3.  V případě uplatňování poplatků za užívání na osobní automobily se užívání daných pozemních komunikací umožní na dobu alespoň: jednoho dne, jednoho týdne, 10 dnů, jednoho nebo dvou měsíců nebo obou těchto období a roku. Dvouměsíční sazba smí činit nejvýše 30 % roční sazby, měsíční sazba smí činit nejvýše 18 % roční sazby a 10denní, týdenní a denní sazba smí činit nejvýše 8 % roční sazby. [pozm. návrh 63]

Členské státy mohou umožnit užívání pozemních komunikací také na jiná období. V takových případech členské státy použijí sazby, jež jsou v souladu se zásadou rovného přístupu ke všem uživatelům, a zohlední všechny související faktory, zejména roční sazbu a sazby pro ostatní období uvedená v prvním pododstavci, stávající režimy užívání a administrativní náklady.

Co se týče systémů poplatků za užívání přijatých před 31. květnem 2017, mohou členské státy do tohoto data ponechat v platnosti sazby převyšující limity stanovené v prvním pododstavci, jakož i odpovídající sazby pro jiná období užívání, za dodržení zásady rovného přístupu. Musí však limity stanovené v prvním pododstavci, jakož i ustanovení druhého pododstavce začít dodržovat, jakmile vstoupí v platnost podstatně změněné režimy výběru mýtného nebo poplatků, nejpozději však od 1. ledna 2024.

4.  Pokud jde o minibusy, dodávky a dodávky určené k přepravě zboží, musí členské státy dodržovat ustanovení odstavce 2 nebo odstavce 3. Členské státy však stanoví pro minibusy, dodávky a dodávky určené k přepravě zboží vyšší poplatky za užívání než pro osobní automobily nejpozději od 1. ledna 2024. [pozm. návrh 64]

4a.  Přiměřenost poplatků za užívání může zohledňovat specifika dopravních činností, které začínají na území některého členského státu v okrajové oblasti Unie.“; [pozm. návrh 65]

"

(4a)  V článku 7b se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„2a. Dálniční úseky, na kterých se vybírá poplatek za pozemní komunikace, musí mít nezbytnou infrastrukturu pro zajištění bezpečného provozu pro všechny uživatele a mohou mít bezpečné parkovací plochy za všech povětrnostních podmínek v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../…, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) č. 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů (2017/0122(COD)).“; [pozm. návrh 66]

"

(5)  Článek 7c se nahrazuje tímto:"

„Článek 7c

1.  Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo zavést poplatek za externí náklady odpovídající nákladům v důsledku znečištění ovzduší nebo hlučnosti způsobených provozem.

Poplatky za externí náklady mohou být zavedeny nebo zachovány na úsecích silniční sítě, na které se nevztahují poplatky za pozemní komunikace.

Poplatek za externí náklady pro těžká vozidla vzniklé v důsledku znečištění ovzduší dopravním provozem nebo hluku z dopravního provozu musí být rozlišen a stanoven na základě minimálních požadavků a metod uvedených v příloze IIIa a musí dodržovat referenční splňovat alespoň minimální hodnoty stanovené v příloze IIIb. [pozm. návrh 67]

2.  Zohledněné náklady se musí vztahovat k síti nebo části sítě, kde jsou vybírány poplatky za externí náklady, a ke zpoplatněným vozidlům. Členský stát se může rozhodnout dosáhnout návratnosti pouze určité procentní části těchto nákladů.

3.  Poplatek za externí náklady v důsledku znečištění ovzduší způsobeného provozem se neuplatní na těžká vozidla, která splňují nejpřísnější emisní normy EURO.

První pododstavec přestane platit čtyři roky po datu začátku použitelnosti pravidel, jimiž byly tyto normy zavedeny.

4.  Výši poplatku za externí náklady stanoví příslušný členský stát. Určí-li členský stát k tomuto účelu orgán, musí být tento orgán právně a finančně nezávislý na organizaci pověřené správou nebo výběrem části nebo celého poplatku.

5.  Od 1. ledna 2021 členské státy, které vybírají mýtné, uplatňují poplatek za externí náklady vzniklé v důsledku znečištění ovzduší dopravním provozem nebo hluku z dopravního provozu na těžká vozidla a na dodávky určené k přepravě zboží, a to alespoň na všechny části sítě vymezené v čl. 7 odst. 1, na které se vztahuje poplatek za pozemní komunikace.“;pokud jsou škody na životním prostředí působené těžkými vozidly vyšší než průměrné škody na životním prostředí působené těžkými vozidly vymezené v souladu s příslušnými požadavky na podávání zpráv uvedenými v příloze IIIa. [pozm. návrh 68]

5a.  Od 1. ledna 2026 se na všech úsecích silniční sítě podle čl. 7 odst. 1 uplatňuje nediskriminačním způsobem poplatek za externí náklady pro všechny kategorie vozidel. [pozm. návrh 69]

5b.  Členské státy mohou uplatnit odchylky, které u historických vozidel umožňují úpravu poplatku za externí náklady.“; [pozm. návrh 70]

"

(6)  Vkládá se nový článek 7da, který zní:"

„Článek 7da

1.  Členské státy mohou v souladu s požadavky přílohy V zavést poplatek za kongesci na jakémkoliv úseku své silniční sítě, na němž dochází ke kongesci. Poplatek za kongesci lze uplatnit pouze na ty úseky silniční sítě, na nichž pravidelně dochází ke kongesci, a pouze během období, kdy ke kongesci dochází.

2.  Členské státy určí úseky silniční sítě a časová období podle odstavce 1 na základě objektivních kritérií souvisejících s úrovní vystavení kongesci na dotčených silnicích a v jejich okolí, například průměrné délky zdržení nebo délky kolony.

3.  Poplatek za kongesci uložený na jakémkoliv úseku silniční sítě nesmí být diskriminační vůči žádné kategorii vozidel v souladu se standardními koeficienty ekvivalence stanovenými v příloze V. Členské státy mohou nicméně rozhodnout, že za účelem podpory hromadné dopravy a sociálně-ekonomického rozvoje a územní soudržnosti osvobodí od tohoto poplatku autobusy a autokary. [pozm. návrh 72]

4.  Poplatek za kongesci musí odrážet náklady, které vozidlo působí ostatním uživatelům silnice a nepřímo i celé společnosti, nesmí však překročit maximální hodnoty stanovené pro daný typ silnice v příloze VI.

5.  Členské státy zavedou potřebné mechanismy pro monitorování dopadu poplatků za kongesci a pro účely přezkoumávání jejich výše. Výši poplatků pravidelně přinejmenším jednou za tři roky přezkoumají s cílem zajistit, aby nepřekračovaly náklady kongesce vzniklé v daném členském státě a na silničních úsecích, na které se poplatky za kongesci vztahují.“;

"

(7)  Články 7f a 7g se nahrazují tímto:"

„Článek 7f

1.  Členský stát může poté, co informuje Komisi, zavést přirážku k poplatkům za pozemní komunikace na určitých úsecích, na nichž pravidelně dochází ke kongesci, nebo jejichž užívání vozidly působí značné škody na životním prostředí, a to za následujících podmínek:

   a) příjmy plynoucí z přirážky se investují do financování výstavby pozemních komunikací hlavní sítě vymezené podle kapitoly III nařízení (EU) č.1315/2013, které přímo přispívají ke zmírnění kongesce nebo poškození životního prostředí a nebo dopravních služeb, které se nacházejí ve stejném koridoru jako silniční úsek, u nějž je přirážka zavedena; [pozm. návrh 75]
   b) přirážka nepřesáhne 15 % váženého průměrného poplatku za pozemní komunikace vypočteného podle čl. 7b odst. 1 a článku 7e; s výjimkou horských oblastí, v nichž jsou náklady na infrastrukturu, jakož i klimatické a environmentální škody vyšší; v tomto případě nesmí přirážka přesáhnout 25 50 %; [pozm. návrh 76]
   c) v důsledku uplatňování přirážky nedochází k nespravedlivému znevýhodňování komerční dopravy v porovnání s jinými uživateli pozemních komunikací;
   d) popis přesného místa pro zavedení přirážky a doklad o rozhodnutí o financování výstavby koridorů základní sítě pozemních komunikací nebo dopravních služeb uvedených v písmenu a) jsou předloženy Komisi ještě před tím, než přirážka začne být uplatňována; [pozm. návrh 77]
   e) období, po které se přirážka uplatňuje, je stanoveno a omezeno předem a je, pokud jde o očekávané příjmy, v souladu s předloženými finančními plány a analýzou nákladů a přínosů projektů spolufinancovaných z příjmů plynoucích z přirážky.

1a.  V případech nových přeshraničních projektů lze přirážku zavést pouze se souhlasem všech členských států zapojených do tohoto projektu. [pozm. návrhy 78 a 164]

2.  Přirážku lze uplatnit k poplatku za pozemní komunikace, který byl rozlišen v souladu s článkem 7 g nebo 7ga.

3.  Jakmile Komise od členského státu, který má v úmyslu uplatnit přirážku, obdrží požadované informace, sdělí tyto informace členům výboru uvedeného v článku 9c. Jestliže se Komise domnívá, že zamýšlená přirážka nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 nebo bude mít významné nepříznivé dopady na hospodářský rozvoj okrajových regionů, může prostřednictvím prováděcích aktů plány týkající se poplatků předložené dotyčným členským státem zamítnout nebo si vyžádat jejich změnu. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 9c odst. 2. V případech, kdy se přirážka uplatní na systémy výběru mýtného uvedené v čl. 7e odst. 3, nepovažuje se za podstatnou úpravu pro účely této směrnice. [pozm. návrh 79]

4.  Částka přirážky se odečte od částky poplatku za externí náklady vypočteného podle článku 7c, s výjimkou vozidel emisních tříd EURO 0, I a II ode dne 15. října 2011 a emisních tříd EURO III a IV od 1. ledna 2015, třídy V od 1. ledna 2019 a třídy VI od ledna 2023. Všechny příjmy získané současným uplatňováním přirážky a poplatků za externí náklady se použijí k financování staveb koridorů základní sítě uvedených v části I přílohy I nařízení (EU) č. 1316/2013. [pozm. návrh 80]

5.  Přirážka nesmí být uplatňována na úsecích pozemních komunikací, na kterých je uplatňován poplatek za kongesci.

Článek 7g

1.  Do 31. prosince 2021 lze poplatky za pozemní komunikace rozlišovat pro účely snížení kongesce, minimalizace škod na pozemních komunikacích, optimálního využívání dotčených pozemních komunikací nebo podpory bezpečnosti silničního provozu, pokud jsou splněny následující podmínky:

   a) rozlišení je transparentní, zveřejněné a dostupné všem uživatelům za stejných podmínek;
   b) rozlišení se uplatní podle denní doby, druhu dne nebo ročního období;
   c) poplatek za pozemní komunikace nepřesáhne o více než 175 % maximální výši váženého průměrného poplatku za pozemní komunikace uvedeného v článku 7b;
   d) doba dopravní špičky, pro niž jsou za účelem snížení kongesce stanoveny vyšší poplatky za pozemní komunikace, nepřekračuje pět hodin denně nebo počet hodin, během nichž míra kongesce překračuje 100 % kapacity; [pozm. návrh 81]
   e) rozlišení je navrženo a uplatňováno transparentně a neutrálně z hlediska příjmů v případě silničních úseků, na nichž dochází ke kongesci, a to způsobem, který nabízí snížené sazby mýtného dopravcům, kteří cestují mimo dopravní špičky, a zvýšené sazby mýtného dopravcům, kteří na témže úseku cestují v době dopravních špiček.

Členský stát, který má v úmyslu takovéto rozlišení zavést nebo změnit stávající rozlišení, informuje o svém záměru Komisi a poskytne jí informace nezbytné k posouzení toho, zda jsou dané podmínky splněny.

2.  Pokud jde o těžká vozidla, do 31. prosince 2020 členské státy rozlišují poplatky za pozemní komunikace podle emisní třídy EURO vozidla tak, že nepřesáhnou o více než 100 % stejný poplatek stanovený pro obdobná vozidla, která splňují nejpřísnější emisní normy. Stávající koncesní smlouvy mohou být od tohoto požadavku až do obnovení smlouvy osvobozeny.

Členský stát se však může od požadavku na rozlišování výše poplatku za pozemní komunikace odchýlit, pokud:

   i) by to vážně narušilo soudržnost systémů výběru mýtného na jeho území,
   ii) by zavedení tohoto rozlišování nebylo u dotčeného systému výběru mýtného technicky proveditelné,
   iii) by to vedlo k odklánění vozidel způsobujících nejvyšší znečištění s nepříznivým dopadem na bezpečnost silničního provozu a veřejné zdraví, nebo
   iv) je do mýtného zahrnut poplatek za externí náklady.

Každá taková odchylka nebo výjimka se oznámí Komisi.

3.  Jestliže při kontrole není řidič nebo případně dopravce schopen předložit doklady o vozidle neprovede platbu prostřednictvím elektronického systému mýtného nebo nemá platný předplacený kupón nebo jeho vozidlo nemá provozovatelem mýta schválené palubní zařízení nezbytné ke zjištění emisní třídy vozidla pro účely odstavce 2, mohou členské státy uplatnit mýtné do výše nejvyšší použitelné sazby. [pozm. návrh 82]

4.  Do jednoho roku poté, co Komise zveřejní oficiální údaje o emisích CO2 ve smyslu nařízení (EU) …/…* přijme Komise akt v přenesené pravomoci podle článku 9e, kterým stanoví referenční hodnoty emisí CO2 a odpovídající kategorizaci pro těžká vozidla a zohlední technologie pro snižování emisí. [pozm. návrh 83]

Do jednoho roku poté, co akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost, upraví členské státy poplatky za pozemní komunikace s ohledem na referenční hodnoty emisí CO2 a kategorizaci vozidel. Poplatky budou členěny tak, aby žádná hodnota poplatku za pozemní komunikace nepřekročila více než o 100 % stejný poplatek stanovený pro obdobná vozidla s nejnižší nenulovou hodnotou emisí CO2. Na vozidla s nulovými emisemi se použijí poplatky za infrastrukturu snížené o 75 % v porovnání s nejvyšší sazbou. [pozm. návrh 84]

4a.  Od ... [datum vstupu této směrnice v platnost] se na vozidla s nulovými emisemi vztahuje snížení poplatků za infrastrukturu o 50 % v porovnání s nejnižší sazbou. Na provoz s nulovými emisemi se vztahuje stejné snížení za předpokladu, že takový provoz lze prokázat. [pozm. návrh 85]

4b.  Komise do … [pět let po vstupu této směrnice v platnost] vypracuje hodnotící zprávu odhadující tržní podíl vozidel s nulovými emisemi a provozu s nulovými emisemi. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v případě potřeby v souladu s článkem 9e akty v přenesené pravomoci na přepočítání slevy vztahující se na vozidla s nulovými emisemi ve srovnání s nejnižší sazbou poplatku za používání infrastruktury. [pozm. návrh 86]

5.  Rozlišení uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 není určeno k vytváření dodatečných příjmů z mýtného. Jakékoli nezamýšlené zvýšení příjmů musí být vyváženo změnou struktury rozlišení, která se provede do dvou let od konce účetního roku, v němž byly dodatečné příjmy vytvořeny.

____________

* Nařízení Komise (EU) …/… ze dne XXX, kterým se provádí nařízení (EU) č. 595/2009, pokud jde o certifikaci emisí CO2 a spotřeby paliva těžkých vozidel, a mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L …, …, s...).“;

"

(8)  Vkládá se nový článek 7ga, který zní:"

„Článek 7ga

1.  V případě lehkých vozidel mohou členské státy do 31. prosince 2021 rozlišovat mýtné a poplatky za užívání podle působení vozidel na životní prostředí.

2.  Od 1. ledna 2022 členské státy rozlišují mýtné a v případě poplatků za užívání alespoň roční poplatky podle emisí CO2 a znečišťujících látek z vozidel podle pravidel stanovených v příloze VII.

2a.  Členské státy mohou zohlednit zlepšení environmentální výkonnosti vozidla v souvislosti s jeho úpravou umožňující používání alternativních pohonných hmot. Režim předplatného stejně jako veškeré další mechanismy schválené provozovatelem systému výběru mýtného by měly uživatelům umožnit čerpat výhody ze strukturovaného sazebníku mýtného, který odmění zlepšenou environmentální výkonnost vozidla po provedení úpravy. [pozm. návrh 88]

3.  Jestliže při kontrole není řidič nebo případně dopravce držitelem předplatného a nemá s provozovatelem systému výběru mýtného ani žádné jiné ujednání nebo není schopen předložit doklady o vozidle nezbytné ke zjištění hodnot emisí vozidla (prohlášení o shodě) podle nařízení Komise (EU) …/…*, mohou členské státy uplatnit mýtné nebo roční poplatky za užívání do výše nejvyšší použitelné sazby. Na základě pozdějšího předložení příslušných dokladů prokazujících hodnoty emisí vozidla bude částka představující rozdíl mezi uplatněnou výší mýtného či poplatků a náležitou výší mýtného či poplatku platného pro dotčené vozidlo vrácena. [pozm. návrh 89]

3a.  Členské státy mohou přijmout mimořádná opatření za účelem zpoplatnění vozidel historického významu. [pozm. návrh 90]

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a, kterými se mění příloha VII za účelem přizpůsobení podmínek uvedených v této příloze technickému pokroku a zohlední podíl součástí na zlepšování bezpečnosti silničního provozu a dekarbonizace dopravy. [pozm. návrh 91]

_____________

* Nařízení Komise (EU) 2017/xxx ze dne xxx, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení (ES) č. 692/2008 (Úř. věst. L xxx) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).“;

"

(9)  Článek 7h se mění takto:

a)  v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:"

„Členské státy zašlou Komisi nejméně šest měsíců před zavedením nového nebo podstatně změněného režimu výběru mýtného v podobě poplatku za pozemní komunikace:“;

"

aa)   V čl. 7h odst. 1 písm. a) se doplňuje nová odrážka, která zní:"

„– jasné informace o interoperabilitě palubního zařízení umístěného na palubě vozidel za účelem placení poplatků za užívání a mýtného. Obsahuje zdůvodnění toho, proč uživatelé pro účely tohoto režimu výběru mýtného nemohou uplatňovat jiná palubní zařízení používaná v jiných členských státech.“; [pozm. návrh 92]

"

ab)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„1a. Cílem smluvního rámce, kterým se řídí vztahy mezi poskytovatelem koncese a koncesionářem, je zajistit, aby bylo možné koncese upravit podle vývoje regulačního rámce Unie nebo členských států v souvislosti s povinnostmi stanovenými v článku 7c, 7da, 7g a 7ga této směrnice.“; [pozm. návrh 93]

"

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Před zavedením nového nebo podstatně změněného režimu výběru mýtného v podobě poplatku za externí náklady poskytnou členské státy Komisi informace o dotčené síti a předpokládaných sazbách za kategorie vozidel a emisní třídy.“;

"

c)  odstavec 4 se zrušuje;

(10)  Článek 7i se mění takto:

-a)  v odstavci 2 se úvodní část nahrazuje tímto:"

„2. V případě těžkých vozidel a dodávek určených k přepravě zboží mohou členské státy k poplatku za pozemní komunikace stanovit slevy nebo snížené sazby pod podmínkou, že:“; [pozm. návrh 94]

"

a)  v odstavci 2 se písmena b) a c) nahrazují tímto:"

„b) tyto slevy nebo snížení odrážejí skutečné úspory administrativních nákladů vzniklých v důsledku odlišného přístupu k častým uživatelům ve srovnání s příležitostnými uživateli;

   c) tyto slevy nebo snížení nepřekračují 13 20 % poplatku za pozemní komunikace placeného obdobnými vozidly, která na slevy nebo snížení nemají nárok, a na vozidla používaná pro účely místní nebo pravidelné dopravy či obou.“; [pozm. návrh 95]

"

aa)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„2a. V případě lehkých vozidel, zejména pro časté uživatele v řídce osídlených oblastech a na okrajích měst, mohou členské státy k poplatku za pozemní komunikace stanovit slevy nebo snížené sazby pod podmínkou, že:

   a) výsledná struktura poplatků je úměrná, zveřejněná a dostupná uživatelům za stejných podmínek a nevede k tomu, že na jiné uživatele budou přeneseny dodatečné náklady v podobě vyššího mýtného;
   b) tyto slevy a snížené sazby přispívají k:
   (i) sociální soudržnosti; nebo
   (ii) zajištění mobility v okrajových regionech nebo odlehlých oblastech či obou;“; [pozm. návrh 96]

"

ab)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„2b. Členské státy nebo příslušné orgány mohou zavést paušální osvobození určitého počtu kilometrů na určitém konkrétním silničním úseku s přihlédnutím ke vzorcům mobility a hospodářskému zájmu okrajových regionů, za předpokladu, že výsledná struktura poplatků bude úměrná, bude zveřejněna a zpřístupněna uživatelům za stejných podmínek a nepovede k tomu, že na jiné uživatele budou přeneseny dodatečné náklady v podobě vyššího mýtného;“; [pozm. návrh 97]

"

b)  odstavec 3 se mění takto:"

„3. S výhradou podmínek uvedených v čl. 7g odst. 1 písm. b) a odst. 5 se mohou na sazby mýtného pro určité projekty vysokého evropského zájmu určené v příloze I rozhodnutí (EU) č. 1315/2013 vztahovat jiné způsoby rozlišení, které mají zajistit komerční rentabilitu těchto projektů, jestliže jsou vystaveny přímé konkurenci jiných druhů dopravy. Výsledná struktura poplatků musí být lineární, úměrná, zveřejněná a dostupná všem uživatelům za stejných podmínek a nesmí vést k tomu, že na jiné uživatele budou přeneseny dodatečné náklady v podobě vyššího mýtného.“; [pozm. návrh 98]

"

ba)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„3a. V horských a okrajových oblastech mohou členské státy nebo příslušné orgány sazby mýtného pro těžká vozidla členit v zájmu co největšího omezení socioekonomických dopadů podle vzdálenosti, kterou zpoplatněná vozidla ujedou, a to za předpokladu, že:

   a) členění podle ujeté vzdálenosti zohlední rozdíly mezi dopravou na krátké a dlouhé vzdálenosti, zvláště pak dostupné možnosti přechodu na jiné druhy dopravy;
   b) členění se uplatní nediskriminačním způsobem;
   c) technické vybavení umožní zjištění vstupních a výstupních míst bez ohledu na státní hranice.“; [pozm. návrh 99]

"

(11)  Článek 7j se mění takto:

a)  v odstavci 1 se druhá věta nahrazuje tímto:"

„Za tím účelem členské státy spolupracují, aby uživatelům pozemních komunikací umožnily hradit mýtné a poplatky za užívání 24 hodin denně, buďto alespoň na větších výběrčích místech a hranicích nebo v jakémkoli výběrčím místě, s možností vydání účtenky, prostřednictvím běžných nebo elektronických platebních prostředků, a to uvnitř i vně hranic členského státu, ve kterém jsou ukládány.“; [pozm. návrh 100]

"

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Pokud členský stát uloží mýtné za vozidlo, musí být celková částka mýtného, výše poplatku za pozemní komunikace, výše poplatku za externí náklady a případně výše poplatku za kongesci uvedena v dokladu na vyžádání poskytnutém uživateli pozemních komunikací, pokud možno elektronicky.“; [pozm. návrh 101]

"

c)  v odstavci 4 se první věta nahrazuje tímto:"

„Je-li to ekonomicky proveditelné, členské státy stanoví a vybírají poplatky za externí náklady a poplatky za kongesci prostřednictvím elektronického systému, který splňuje požadavky čl. 2 odst. 1 směrnice 2004/52/ES.“;

"

(12)  Článek 7k se nahrazuje tímto:"

„Článek 7k

Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, není touto směrnicí dotčena volnost členských států, které zavedou systém výběru mýtného, stanovit vhodnou kompenzaci, pokud tento systém nenarušuje činnost místních nebo pravidelných dopravců nebo na ně nemá nepříznivý dopad.“; [pozm. návrh 102]

"

(13)  V článku 8 se odstavec 2 mění takto:

a)  v písmeni a) se odkaz na „čl. 7 odst. 7“ nahrazuje odkazem na „článek 7a“;

b)  v písmeni b) se za „čl. 7 odst. 1“ vkládají slova „a 2“;

(13a)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 8a

Monitorování a vykazování

1.  Každý členský stát určí nezávislý orgán dozoru nad poplatky za infrastrukturu, který dohlíží na dodržování stávající směrnice.

2.  Orgán dozoru zajistí ekonomickou a finanční kontrolu koncesí, zejména aby zajistil dodržování uplatňování článku 7b.

3.  Členské státy informují Komisi o určeném orgánu dohledu.“; [pozm. návrh 103]

"

(14)  Článek 9 se mění takto:

-a)  V čl. 9 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto:"

„2. Členské státy rozhodnou o využití příjmů získaných na základě této směrnice. V zájmu rozvoje dopravní sítě jako celku by se příjmy z poplatků za používání infrastruktury a za externí náklady nebo finanční hodnoty rovnocenné těmto příjmům měly být využity ve prospěch odvětví dopravy s cílem optimalizovat celý dopravní systém využijí na provádění údržby sítě pozemních komunikací a na optimalizaci celého dopravního systému. Zejména příjmy z poplatků za externí náklady nebo finanční hodnoty rovnocenné těmto příjmům by měly být se použijí na zvýšení dlouhodobé udržitelnosti dopravy, včetně jednoho nebo více z těchto prvků:“; [pozm. návrh 104]

"

-aa)  v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) snížení znečištění ovzduší a hluku ze silniční dopravy u zdroje;“; [pozm. návrh 105]

"

-ab)  v odstavci 2 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„ba) financování hromadných a udržitelných druhů dopravy;“; [pozm. návrh 106]

"

-ac)  V odstavci 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:"

e) rozvoj náhradních komunikací vybudování infrastruktury pro alternativní paliva v souladu se směrnicí 2014/94/EU a alternativní služby pro uživatele dopravy nebo rozšíření stávající kapacity;“; [pozm. návrh 107]

"

-ad)  v odstavci 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:"

„f) podpora transevropské dopravní sítě a odstranění kritických míst;“; [pozm. návrh 108]

"

-ae)  v odstavci 2 se písmeno h) nahrazuje tímto:"

„h) zlepšení bezpečnosti silničního provozu a bezpečnosti pozemních komunikací; a“; [pozm. návrh 109]

"

-af)  v odstavci 2 se písmeno i) nahrazuje tímto:"

„i) zajištění bezpečných a chráněných parkovišť;“; [pozm. návrh 110]

"

a)  v odstavci 2 se zrušuje druhý pododstavec;

b)  doplňuje se nový odstavec 3, který zní:"

„3. Příjmy z poplatků za kongesci nebo finanční hodnota rovnocenná těmto příjmům se použije na řešení problému kongesce, zejména například prostřednictvím: [pozm. návrh 111]

   a) podpory infrastruktury a služeb hromadné dopravy;
   b) odstranění kritických míst a doplnění chybějících spojení v jejich sítích, kde se vybírá poplatek, a v transevropské dopravní sítě síti; [pozm. návrh 112]
   c) rozvoje alternativní infrastruktury a multimodálních uzlů pro uživatele dopravy.“; [pozm. návrh 113]

"

ba)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„3a. Příjmy získané z poplatků za infrastrukturu a z poplatků za externí náklady se používají v rámci silničního úseku, na který se vztahují.“; [pozm. návrh 114]

"

(15)  Články 9d a 9e se nahrazují tímto:"

„Článek 9d

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9e, kterými se mění příloha 0, hodnoty v tabulkách 1 a 2 v příloze IIIb a vzorce v oddílech 4.1 a 4.2 přílohy IIIa za účelem jejich přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.

Článek 9e

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7g odst. 4, čl. 7ga odst. 4 a článku 9d je svěřena Komisi na dobu neurčitou pěti let od ... [datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 115]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7g odst. 4, čl. 7ga odst. 4 a článku 9d kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7g odst. 4, čl. 7ga odst. 4 a článku 9d vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“;

"

(16)  Články 9f a 9g se zrušují;

(17)  Článek 10a se nahrazuje tímto:"

„1. Částky v eurech uvedené v příloze II a částky v centech uvedené v tabulkách 1 a 2 přílohy IIIb se upravují každé dva roky s cílem zohlednit změny celounijního harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, vyjma ceny za energii a ceny nezpracovaných potravin, zveřejňovaného Komisí (Eurostatem). První úprava bude provedena do 31. března [rok následující po dvou letech od vstupu této směrnice v platnost].

Částky se automaticky upravují zvýšením základní částky v eurech nebo centech na základě procentní změny v tomto indexu. Výsledné částky se zaokrouhlují nahoru na celou částku v eurech, pokud jde o přílohu II, a na desetinu centu, pokud jde o přílohu IIIb.

2.  Komise zveřejní upravené částky podle odstavce 1 v Úředním věstníku Evropské unie do 31. března roku následujícího po skončení období dvou kalendářních let podle odstavce 1. Upravené částky vstupují v platnost prvním dnem prvního měsíce po zveřejnění.“;

"

(18)  Článek 11 se nahrazuje tímto:"

„Článek 11

-1.  Členské státy nebo příslušné orgány co nejtransparentnějším a nejsrozumitelnějším způsobem vykazují využívání příjmů získaných od uživatelů pozemních komunikací. [pozm. návrh 116]

1.  Členské státy každoročně zveřejní v souhrnné podobě zprávu o mýtném a poplatcích za užívání, které vybírají na svém území, s údaji o použití příjmů a o kvalitě dotčených silnic podle odstavců 2 a 3.

2.  Zpráva zveřejněná podle odstavce 1 obsahuje údaje o:

   a) poplatcích za externí náklady vybíraných za každou kombinaci třídy vozidel, typu pozemní komunikace a období;
   b) rozlišení poplatků za pozemní komunikace podle typu vozidla;
   c) váženém průměrném poplatku za pozemní komunikace a celkových příjmech z těchto poplatků s uvedením možných odchylek ve srovnání se skutečnými náklady na pozemní komunikace plynoucích z rozlišení poplatků za pozemní komunikace;
   d) celkových příjmech získaných z poplatků za externí náklady;
   e) celkových příjmech získaných z poplatků za kongesci;
   ea) celkovou výši příjmů získaných z přirážek a na jakých silničních úsecích jsou účtovány; [pozm. návrh 117]
   f) celkových příjmech získaných z mýtného a poplatků za užívání;
   g) využití příjmů z uplatňování této směrnice a způsobu, kterým toto využití v daném členském státě přispívá k plnění cílů uvedených v čl. 9 odst. 2 a 3;
   h) hodnocení stavu údržby pozemních komunikací na území daného členského státu na základě objektivních kritérií, s popisem vývoje od minulé zprávy;
   i) hodnocení úrovně kongesce ve zpoplatněné síti v době špičky na základě pozorování skutečného provozu na reprezentativním počtu dopravně zatížených úseků dotčené silniční sítě, s popisem vývoje od minulé zprávy.

3.  K hodnocení kvality úseků silniční sítě, na kterých se vybírá mýtné nebo poplatek za užívání, použijí členské státy klíčové ukazatele výkonnosti. Tyto ukazatele se musí týkat přinejmenším:

   a) kvality povrchu silnic;
   b) bezpečnosti silničního provozu;
   c) úrovně kongesce.

3a.  Členské státy zajistí, aby byly uživatelům veřejně přístupné výsledky reinvestování poplatků za pozemní komunikace a poplatků za externí náklady, jakož i přínosy z hlediska zvýšení bezpečnosti silničního provozu, omezení environmentálního dopadu a omezení kongesce. [pozm. návrh 118]

4.  Do tří let od [den vstupu revidované směrnice v platnost] přijme Komise v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 9c odst. 2 prováděcí akt, kterým se stanoví harmonizovaný soubor ukazatelů.

5.  Do šesti let od [den vstupu revidované směrnice v platnost] Komise zveřejní zprávu na základě uplatňování ukazatelů uvedených v odstavci 4 členskými státy.

5a.  Do pěti let po vstupu této směrnice v platnost předloží Komise zprávu o vývoji podílu na trhu s vozidly s nulovými emisemi, a v důsledku toho přehodnotí v případě nutnosti míru snížení poplatků týkající se vozidel s nulovými emisemi.“; [pozm. návrh 119]

"

19)  Přílohy se mění takto:

a)  přílohy 0, IIIa, IIIb a IV se mění v souladu s přílohou této směrnice;

b)  doplňují se nové přílohy V, VI a VII ve znění uvedeném v příloze této směrnice.

Článek 2

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda nebo předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

1)  Přílohy 0, III, IIIa, IIIb a IV se mění takto:

a)  v příloze 0 se oddíl 3 mění takto:

i)  nadpis se nahrazuje tímto:

„3. Vozidla „EURO III“/„EURO IV“/„EURO V“ “;

ii)  v tabulce se zrušuje řádek týkající se vozidel „EEV“;

iii)  doplňuje se nový text, který zní:

„Mezní hodnoty emisí Euro VI

 

Mezní hodnoty

 

CO

(mg/kWh)

THC

(mg/kWh)

NMHC

(mg/kWh)

CH4

(mg/kWh)

NOX (1)

(mg/kWh)

NH3

(ppm)

hmotnost PM

(mg/kWh)

počet PM

(#/kWh)

WHSC (CI)

1 500

130

 

 

400

10

10

8,0 x 1011

WHTC (CI)

4 000

160

 

 

460

10

10

6,0 x 1011

WHTC (PI)

4 000

 

160

500

460

10

10

6,0 x 1011

Pozn.:

PI = zážehový motor.

CI = vznětový motor.

(1)   Přípustná úroveň složky NO2 v mezní hodnotě NOx může být stanovena v pozdější fázi.“;

b)  příloha III se mění takto:

i)  bod 2 se mění takto:

—  v bodě 2.1 se šestá odrážka nahrazuje tímto:

„ Přidělení nákladů těžkým vozidlům jednotlivým typům vozidel se provádí objektivním a transparentním způsobem, s přihlédnutím k podílu těžkých jednotlivých typů vozidel na provozu v silniční síti a souvisejícím nákladům. Kilometry ujeté těžkými vozidly lze za tímto účelem upravit podle objektivně odůvodněných „koeficientů ekvivalence“, jako jsou koeficienty uvedené v bodě 4 (*). [pozm. návrh 120]

______________

* Použití koeficientů ekvivalence členskými státy může brát v úvahu výstavbu silnic rozvíjenou po etapách nebo s použitím přístupu dlouhé životnosti.“,

—  v bodě 2.2 se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„ Tyto náklady se rozdělí mezi těžká vozidla a jiná lehká vozidla v silničním provozu na základě skutečných a předpokládaných podílů vozokilometrů a lze je upravit s použitím věcně oprávněných koeficientů ekvivalence, jako jsou koeficienty uvedené v bodě 4.“; [pozm. návrh 121]

ii)  v bodě 4 se nadpis a první odrážka nahrazují tímto:

„4. PODÍL TĚŽKÝCH VOZIDEL NA PROVOZU, KOEFICIENTY EKVIVALENCE A OPRAVNÝ MECHANISMUS

—  Výpočet mýtného se zakládá na skutečném nebo předpokládaném podílu těžkých vozidel na vozokilometrech, v případě potřeby upravených s použitím koeficientů ekvivalence, aby se řádně zohlednily zvýšené náklady na výstavbu a opravu pozemních komunikací pro použití těžkými vozidly.“;

c)  příloha IIIa se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IIIa

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO STANOVENÍ POPLATKU ZA EXTERNÍ NÁKLADY

V této příloze jsou stanoveny minimální požadavky pro stanovení poplatku za externí náklady a pro případný výpočet maximálního poplatku za externí náklady.

1.  Příslušné části silniční sítě

Členský stát upřesní část nebo části své silniční sítě, na které se má vztahovat poplatek za externí náklady.

Pokud chce členský stát stanovit poplatek za externí náklady pouze na část nebo části silniční sítě tvořené jeho dílem transevropské sítě a jeho dálnicemi, musí být tato část nebo části vybrány na základě posouzení, ze kterého vyplývá, že:

—  užívání vozidel na pozemních komunikacích, na nichž se uplatňuje poplatek za externí náklady, působí větší škody na životním prostředí, než jsou průměrné způsobené škody, které se posoudí podle zpráv o kvalitě ovzduší, národních emisních inventur, objemu dopravy a v případě hluku podle směrnice 2002/49/ES, nebo

—  uložení poplatku za externí náklady na jiné části silniční sítě tohoto typu by mohlo mít nepříznivý dopad na životní prostředí nebo bezpečnost silničního provozu nebo by stanovení a výběr poplatku za externí náklady na tyto části sítě vyžadovaly neúměrné náklady. [pozm. návrh 122]

2.  Příslušná vozidla, pozemní komunikace a období

Pokud chce členský stát použít vyšší poplatky za externí náklady, než jsou referenční hodnoty uvedené v příloze IIIb, oznámí Komisi klasifikaci vozidel, podle které se budou poplatky za externí náklady rozlišovat. Komisi rovněž oznámí polohu pozemních komunikací, na které se vztahují vyšší poplatky za externí náklady (dále jen „příměstské komunikace (včetně dálnic)“), a komunikací, na které se vztahují nižší poplatky za externí náklady (dále jen „meziměstské komunikace (včetně dálnic)“).

Členský stát popřípadě Komisi rovněž oznámí přesné doby odpovídající noční době, během nichž je možné ukládat vyšší poplatek za externí náklady související s hlukem, aby se zohlednilo větší obtěžování hlukem.

Klasifikace pozemních komunikací jako příměstských komunikací (včetně dálnic) a meziměstských komunikací (včetně dálnic) a vymezení období musí vycházet z objektivních kritérií, která s mírou působení znečištění a hluku na silnice a jejich okolí souvisejí, jako jsou hustota osídlení, roční průměrné znečištění ovzduší (zejména částicemi PM10 a emisemi NO2) a počet dnů (pro PM10) a hodin (pro NO2), po které jsou překračovány mezní hodnoty stanovené směrnicí 2008/50/ES. Tato kritéria musí být uvedena v oznámení. [pozm. návrh 123]

3.  Výše poplatku

Tento oddíl se vztahuje na situace, kdy chce členský stát použít vyšší poplatky za externí náklady, než jsou referenční hodnoty uvedené v příloze IIIb.

Pro každou třídu vozidel, typ komunikace a období určí členský stát nebo případně nezávislý orgán jedinou konkrétní částku. Výsledná struktura poplatků musí být transparentní, zveřejněná a dostupná všem uživatelům za stejných podmínek. Zveřejnění by mělo být provedeno včas před zavedením. Všechny parametry, údaje a další informace nezbytné k pochopení způsobu výpočtu jednotlivých složek externích nákladů musí být zveřejněny.

Při stanovení poplatků se členský stát nebo případně nezávislý orgán řídí zásadou účinného stanovení cen, tedy ceny, která se blíží sociálním mezním nákladům na používání zpoplatněného vozidla.

Poplatek se stanoví poté, co se zohlední rizika v souvislosti s odkláněním provozu společně s nepříznivými dopady na bezpečnost silničního provozu, životní prostředí a kongesci, jakož i řešení ke zmírnění těchto rizik.

Členský stát nebo případně nezávislý orgán pak musí sledovat účinnost systému pro výběr poplatků při snižování škod na životním prostředí způsobených silniční dopravou. Každé dva roky případně upraví v závislosti na změnách nabídky a poptávky v dopravě strukturu poplatků a konkrétní částku poplatku stanovenou pro jednotlivé třídy vozidel, typy pozemních komunikací a období.

4.  Složky externích nákladů

4.1  Náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem

Pokud chce členský stát použít vyšší poplatky za externí náklady, než jsou referenční hodnoty uvedené v příloze IIIb, vypočte členský stát nebo případně nezávislý orgán účtovatelné náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem podle tohoto vzorce:

20181025-P8_TA(2018)0423_CS-p0000002.png

kde:

PCVij

=

náklady v důsledku znečištění ovzduší třídou vozidel „i“ na pozemní komunikaci typu „j“ (EUR/vozokilometr),

EFik

=

emisní faktor znečišťující látky „k“ a třídy vozidel „i“ (gram/vozokilometr),

PCjk

=

peněžní náklady znečišťující látky „k“ na pozemní komunikaci typu „j“ (EUR/gram).

Emisní faktory jsou shodné s faktory, které členský stát používá při vypracování národních emisních inventur stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečisťujících ovzduší* (jež vyžaduje použití příručky EMEP/EEA pro inventury emisí látek znečišťujících ovzduší**). Peněžní náklady znečišťujících látek odhadne tento členský stát nebo případně nezávislý orgán podle čl. 7c odst. 4 pomocí vědecky doložených metod.

Členský stát nebo případně nezávislý orgán může používat alternativní vědecky doložené metody výpočtu hodnoty nákladů v důsledku znečištění ovzduší a využít údaje z měření látek znečišťujících ovzduší a místní hodnotu peněžních nákladů látek znečišťujících ovzduší.

4.2  Náklady v důsledku hluku z provozu

Pokud chce členský stát použít vyšší poplatky za externí náklady, než jsou referenční hodnoty uvedené v příloze IIIb, vypočte členský stát nebo případně nezávislý orgán účtovatelné náklady v důsledku hluku podle těchto vzorců:

20181025-P8_TA(2018)0423_CS-p0000003.png

kde:

NCVj =

 

náklady v důsledku hluku jednoho těžkého nákladního vozidla na pozemní komunikaci typu „j“ (EUR/vozokilometr),

NCjk =

 

náklady v důsledku hluku na osobu vystavenou hladině hluku „k“ na pozemní komunikaci typu „j“ (EUR/osobu),

POPk =

 

počet obyvatel vystavených denní hladině hluku „k“ na kilometr (osoba/kilometr),

WADT =

 

vážená průměrná denní hustota provozu (v ekvivalentech osobních automobilů),

„a“ a „b“

 

váhové faktory stanovené členským státem tak, že výsledný vážený průměrný poplatek za hluk za vozokilometr odpovídá NCVj (denní).

Hluk z provozu se vztahuje k dopadu hluku na zdraví obyvatelstva v blízkosti pozemní komunikace.

Počet obyvatel vystavených hladině hluku „k“ se určí podle strategických hlukových map vypracovaných podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES***.

Náklady na osobu vystavenou hladině hluku „k“ odhadne členský stát nebo případně nezávislý orgán pomocí vědecky doložených metod.

Pro váženou průměrnou denní hustotu provozu se uplatní koeficient ekvivalence „e“ mezi těžkými nákladními vozidly a osobními automobily odvozený z hladin emise hluku průměrného osobního automobilu a průměrného těžkého nákladního vozidla, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS.

Členský stát nebo případně nezávislý orgán může stanovit rozlišené poplatky za hluk s cílem odměnit využívání tišších vozidel, pokud to nepovede ke znevýhodnění zahraničních vozidel.

_____________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

** Metodika Evropské agentury pro životní prostředí: http://www.eea.europa.eu//publications/emep-eea-guidebook-2016.

*** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).“;

d)  příloha IIIb se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IIIb

REFERENČNÍ HODNOTY MINIMÁLNÍ VÝŠE POPLATKŮ ZA EXTERNÍ NÁKLADY

V této příloze se stanoví referenční hodnoty minimální výše poplatků za externí náklady, které zahrnují náklady vyvolané znečištěním ovzduší a hlukem. [pozm. návrh 126]

Tabulka 1:  Referenční hodnoty Minimální výše poplatků za externí náklady pro těžká nákladní vozidla [pozm. návrh 127]

Třída vozidla

Cent/vozokilometr

Příměstské (1)

Meziměstské (2)

Těžké nákladní vozidlo s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla

do 14 tun

nebo se dvěma nápravami

EURO 0

13,3

8,3

EURO I

9,1

5,4

EURO II

8,8

5,4

EURO III

7,7

4,3

EURO IV

5,9

3,1

EURO V

5,7

1,9

EURO VI

3,2

0,6

Vozidla znečišťující méně než EURO VI

2,5

0,3

Těžké nákladní vozidlo s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla

14 až 28 tun

nebo se třemi nápravami

EURO 0

23,3

15,1

EURO I

16,4

10,1

EURO II

15,7

10,0

EURO III

13,5

8,2

EURO IV

9,5

5,7

EURO V

8,9

3,7

EURO VI

3,6

0,8

Vozidla znečišťující méně než EURO VI

2,5

0,3

Těžké nákladní vozidlo s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla

28 až 40 tun

nebo se čtyřmi nápravami

EURO 0

30,4

19,7

EURO I

22,6

13,9

EURO II

21,3

13,9

EURO III

17,8

11,2

EURO IV

12,2

7,7

EURO V

9,2

4,0

EURO VI

3,5

0,8

Vozidla znečišťující méně než EURO VI

2,5

0,3

Těžké nákladní vozidlo s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla

nad 40 tun

nebo s pěti a více nápravami

EURO 0

43,0

28,6

EURO I

31,5

19,8

EURO II

29,2

19,4

EURO III

24,0

15,6

EURO IV

16,2

10,6

EURO V

9,8

4,7

EURO VI

3,6

1,0

Vozidla znečišťující méně než EURO VI

2,5

0,3

(1)  „Příměstské“ = oblasti s hustotou osídlení 150 až 900 obyvatel/km2 (medián hustoty osídlení 300 obyvatel/km2).

(2)   „Meziměstské“ = oblasti s hustotou osídlení nižší než 150 obyvatel/km2.

Tabulka 2: Referenční hodnoty Minimální výše poplatků za externí náklady pro autokary [pozm. návrh 128]

Třída vozidla

Cent/vozokilometr

Příměstské (1)

Meziměstské (2)

Autokar s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla 18 tun

nebo se dvěma nápravami

EURO 0

20,3

13,1

EURO I

16,0

10,4

EURO II

15,6

9,9

EURO III

13,9

8,5

EURO IV

10,0

5,7

EURO V

9,0

5,0

EURO VI

2,8

0,8

Vozidla znečišťující méně než EURO VI

1,4

0,2

Autokar s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla nad 18 tun

nebo se třemi a více nápravami

EURO 0

24,9

16,2

EURO I

19,2

12,3

EURO II

18,5

12,0

EURO III

15,7

9,8

EURO IV

10,6

6,6

EURO V

10,2

5,2

EURO VI

2,8

0,8

Vozidla znečišťující méně než EURO VI

1,4

0,2

(1)  „Příměstské“ = oblasti s hustotou osídlení 150 až 900 obyvatel/km2 (medián hustoty osídlení 300 obyvatel/km2).

(2)  „Meziměstské“ = oblasti s hustotou osídlení nižší než 150 obyvatel/km2.

V horských oblastech a v okolí aglomerací je v míře odůvodněné nižším rozptylem, sklonem komunikace, nadmořskou výškou nebo teplotní inverzí možno hodnoty v tabulkách 1 a 2 vynásobit referenčním koeficientem až ve výši 2 4. Existují-li vědecké důkazy vyššího koeficientu v souvislosti s nadmořskou výškou nebo aglomerací, může být tato referenční hodnota na základě podrobného odůvodnění zvýšena.“; [pozm. návrh 129]

Tabulka 3: Minimální výše poplatků za externí náklady pro osobní vozidla (€ct/vkm):

vozidlo

motor

třída EURO

příměstské

meziměstské

motorová nafta pro vozidla

<1,4l

Euro 2

1,9

0,9

 

 

Euro 3

1,6

0,9

 

 

Euro 4

1,3

0,7

 

 

Euro 5

0,9

0,5

 

 

Euro 6

0,6

0,3

 

1,4–2,0 l

Euro 0

3,6

1,0

 

 

Euro 1

1,9

0,9

 

 

Euro 2

1,8

0,8

 

 

Euro 3

1,7

0,9

 

 

Euro 4

1,4

0,7

 

 

Euro 5

0,9

0,5

 

 

Euro 6

0,6

0,3

 

> 2,0 l

Euro 0

3,9

1,3

 

 

Euro 1

1,9

0,9

 

 

Euro 2

1,8

0,9

 

 

Euro 3

1,7

0,9

 

 

Euro 4

1,4

0,7

 

 

Euro 5

0,9

0,5

 

 

Euro 6

0,6

0,3

benzín pro vozidla

<1,4l

Euro 0

3,7

2,4

 

 

Euro 1

1,0

0,4

 

 

Euro 2

0,7

0,3

 

 

Euro 3

0,5

0,2

 

 

Euro 4

0,5

0,2

 

 

Euro 5

0,5

0,2

 

 

Euro 6

0,5

0,2

 

1,4–2,0 l

Euro 0

3,9

3,0

 

 

Euro 1

1,1

0,4

 

 

Euro 2

0,7

0,3

 

 

Euro 3

0,5

0,2

 

 

Euro 4

0,5

0,2

 

 

Euro 5

0,4

0,2

 

 

Euro 6

0,4

0,2

 

> 2,0 l

Euro 0

4,0

3,0

 

 

Euro 1

1,0

0,4

 

 

Euro 2

0,5

0,3

 

 

Euro 3

0,5

0,2

 

 

Euro 4

0,5

0,2

 

 

Euro 5

0,4

0,2

 

 

Euro 6

0,4

0,2

[pozm. návrh 124]

Tabulka 4: Minimální výše poplatků za externí náklady pro lehká užitková vozidla (€ct/vkm):

vozidlo

třída EURO

příměstské

meziměstské

benzín pro lehká užitková vozidla

Euro 1

2,4

0,7

 

Euro 2

1,9

0,4

 

Euro 3

1,8

0,4

 

Euro 4

1,7

0,3

 

Euro 5

1,6

0,3

 

Euro 6

1,6

0,3

motorová nafta pro lehká užitková vozidla

Euro 1

4,0

1,7

 

Euro 2

4,1

1,7

 

Euro 3

3,5

1,3

 

Euro 4

3,0

1,1

 

Euro 5

2,2

0,8

 

Euro 6

1,9

0,5

[pozm. návrh 125]

e)  v příloze IV se tabulka s nadpisem „Jízdní soupravy (kloubová vozidla a vozové soupravy)“ nahrazuje tímto:

„Jízdní soupravy (kloubová vozidla a vozové soupravy)

Hnací nápravy s pneumatickým zavěšením nebo zavěšením uznávaným za rovnocenné

Jiné systémy zavěšení hnacích náprav

Stupeň poškození

Počet náprav a maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla (v tunách)

Počet náprav a maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla (v tunách)

 

Nejméně

Méně než

Nejméně

Méně než

 

2 + 1 nápravy

 

7,5

12

14

16

18

20

22

23

25

12

14

16

18

20

22

23

25

28

7,5

12

14

16

18

20

22

23

25

12

14

16

18

20

22

23

25

28

I

2 + 2 nápravy

 

23

25

26

28

25

26

28

29

23

25

26

28

25

26

28

29

 

29

31

29

31

II

31

33

31

33

 

33

36

36

38

33

36

III

2 + 3 nápravy

II

36

38

38

40

36

38

 

 

 

38

40

III

3 + 2 nápravy

II

36

38

38

40

36

38

 

 

 

38

40

40

44

III

40

44

 

 

 

3 + 3 nápravy

 

36

38

38

40

36

38

I

 

 

38

40

II

40

44

40

44

 

7 náprav

40

50

40

50

II

50

60

50

60

III

60

 

60

 

8 nebo 9 náprav

40

50

40

50

I

50

60

50

60

II

60

60

III“.

ea)  V příloze IV se doplňuje nový odstavec, který zní:

„V případě všech motorových vozidel využívajících alternativní paliva se maximální přípustná hmotnost zvyšuje o dodatečnou hmotnost nutnou pro pohon na alternativní paliva, nejvýše však o 1 t.“; [pozm. návrh 130]

2)  Doplňují se nové přílohy V, VI a VII:

„PŘÍLOHA V

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO STANOVENÍ POPLATKŮ ZA KONGESCI

V této příloze jsou vymezeny minimální požadavky pro stanovení poplatku za kongesci.

1.  Části sítě, na které se má vztahovat poplatek za kongesci, příslušná vozidla a období

Členský stát upřesní:

a)  část nebo části své silniční sítě tvořené jeho dílem transevropské silniční sítě a jeho dálnicemi podle čl. 7 odst. 1, na které se má vztahovat poplatek za kongesci podle čl. 7da odst. 1 a 3;

b)  rozdělení částí sítě, na které se má vztahovat poplatek za kongesci, na „metropolitní“ a „nemetropolitní“. Pro potřeby klasifikace jednotlivých segmentů pozemních komunikací použijí členské státy kritéria uvedená v tabulce 1.

Tabulka 1: Kritéria pro rozdělení pozemních komunikací v rámci sítě podle písmene a) na „metropolitní“ a „nemetropolitní“

Kategorie pozemní komunikace

Klasifikační kritérium

„Metropolitní“

Části sítě procházející aglomeracemi s alespoň 250 000 obyvatel

„Nemetropolitní“

Části sítě nespadající do kategorie „metropolitních“

c)  období, po která zpoplatnění pro jednotlivé segmenty platí. Pokud se během zpoplatněného období mění výše poplatků, členský stát jasně určí začátek a konec každého dílčího období daného zpoplatnění.

Pro potřeby stanovení poměru mezi výší poplatků za jednotlivé kategorie vozidel použijí členské státy koeficienty ekvivalence uvedené v tabulce 2.

Tabulka 2: Koeficienty ekvivalence pro stanovení poměru mezi výší poplatků za kongesci za jednotlivé kategorie vozidel

Kategorie vozidla

Koeficient ekvivalence

Lehká vozidla

1

Těžká nákladní vozidla bez přípojného vozidla

1,9

Autobusy a autokary

2,5 1,5

Těžká nákladní vozidla s přípojným vozidlem

2,9

[pozm. návrh 131]

2.   Výše poplatku

Pro každou kategorii vozidel, segment pozemní komunikace a období určí členský stát nebo případně nezávislý orgán v souladu s ustanovením oddílu 1 této přílohy a s ohledem na příslušnou maximální hodnotu podle tabulky v příloze VI jedinou konkrétní částku. Výsledná struktura poplatků musí být transparentní, zveřejněná a dostupná všem uživatelům za stejných podmínek.

Členský stát před zavedením poplatků za kongesci včas zveřejní veškeré následující údaje:

a)  všechny parametry, údaje a další informace potřebné k pochopení způsobu klasifikace pozemních komunikací a vozidel a způsobu stanovení období platnosti poplatků;

b)  úplný popis poplatků za kongesci zaváděných pro jednotlivé kategorie vozidel na jednotlivých segmentech pozemních komunikací a za jednotlivá období.

Členské státy zpřístupní Komisi veškeré informace ke zveřejnění podle písmen a) a b).

Poplatek se stanoví až poté, co se zohlední rizika v souvislosti s odkláněním provozu společně s nepříznivými dopady na bezpečnost silničního provozu, životní prostředí a kongesci, jakož i řešení ke zmírnění těchto rizik.

Členský stát nebo případně nezávislý orgán pak musí sledovat účinnost systému pro výběr poplatků při snižování kongesce. Každý rok případně upraví v závislosti na změnách nabídky a poptávky v dopravě strukturu poplatků, období zpoplatnění a konkrétní částku poplatku stanovenou pro jednotlivé kategorie vozidel, typy pozemních komunikací a období.

PŘÍLOHA VI

MAXIMÁLNÍ VÝŠE POPLATKŮ ZA KONGESCI

V této příloze je stanovena maximální výše poplatků za kongesci.

Maximální výše uvedená v následující tabulce platí pro lehká vozidla. Poplatky za ostatní kategorie vozidel se stanoví vynásobením poplatků pro lehká vozidla koeficientem ekvivalence podle tabulky v příloze V.

Tabulka: Maximální výše poplatků za kongesci pro lehká vozidla

Cent/vozokilometr

Metropolitní

Nemetropolitní

Dálnice

67

34

Hlavní silnice

198

66

PŘÍLOHA VII

ODSTUPŇOVÁNÍ MÝTNÉHO A POPLATKŮ ZA UŽÍVÁNÍ PRO LEHKÁ VOZIDLA

V této příloze se stanoví emisní kategorie, podle kterých se odstupňují mýtné a poplatky za užívání.

Emise znečišťujících látek se měří podle nařízení Komise (EU) …/…*.

Níže uvedené výše poplatků platí pro veškeré osobní automobily a veškerá lehká užitková vozidla se specifickými emisemi CO2 naměřenými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007**, které jsou nižší než platné cíle EU pro vozové parky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009*** a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011****.

Tabulka: Emisní kategorie lehkých vozidel

Faktor shodnosti

1,5–2,1

1–1,5

Do 1

Vozidla s nulovými emisemi

Poplatek za km

10 % pod nejvyšší sazbou

20 % pod nejvyšší sazbou

30 % pod nejvyšší sazbou

75 % pod nejvyšší sazbou

__________________

* Nařízení Komise (EU) …/… ze dne XXX, kterým se mění nařízení Komise (EU) 2017/xxx a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, pokud jde o emise z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel v reálném provozu (Euro 6) [RDE 3] (Úř. věst. L …, ……..2017, s. …).

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1).

*** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1).

**** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1).“.

(1) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 188.
(2) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 66.
(3)Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 188.
(4)Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 66.
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018.
(6)Bílá kniha ze dne 28. března 2011 „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144).
(7)COM(2016)0501.
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných předpisech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).
(12)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství (Text s významem pro EHP), (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 124).
(13)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.06.2008, s. 1).
(14)Nařízení Komise (EU) 2016/427 ze dne 10. března 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) (Úř. věst. L 82, 31.3.2016, s. 1).
(15)Nařízení Komise (EU) 2016/646 ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) (Úř. věst. L 109, 26.4.2016, s. 1).
(16)...
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59).
(18)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(19)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


Podpora čistých a energeticky účinných silničních vozidel ***I
PDF 279kWORD 104k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 25. října 2018 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (COM(2017)0653 – C8-0393/2017 – 2017/0291(COD))(1)
P8_TA(2018)0424A8-0321/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Komise ve své Evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu21 oznámila, že je třeba urychlit dekarbonizaci odvětví dopravy, a proto je třeba rozhodně usilovat o snižování emisí skleníkových plynů a emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy až na nulové hodnoty do poloviny století, aby mohly být splněny závazky Unie z 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), která se konala v roce 2015 v Paříži. Kromě toho je třeba neprodleně výrazně snížit emise látek znečišťujících ovzduší z dopravy, které poškozují zdraví. Toho lze dosáhnout prostřednictvím souboru politických iniciativ, včetně využívání veřejných zakázek na čistá vozidla.
(2)  Komise ve své Evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu21 oznámila, že je třeba urychlit dekarbonizaci odvětví dopravy, a proto je třeba rozhodně usilovat o snižování emisí skleníkových plynů a emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy až na nulové hodnoty do poloviny století, aby mohly být splněny závazky Unie z 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), která se konala v roce 2015 v Paříži. Kromě toho je třeba neprodleně výrazně snížit emise látek znečišťujících ovzduší z dopravy, které poškozují zdraví a životní prostředí. Toho lze dosáhnout prostřednictvím souboru politických iniciativ, včetně opatření podporujících přechod k veřejné dopravě a využívání veřejných zakázek na čistá vozidla.
_________________
_________________
21 COM(2016)0501.
21 COM(2016)0501.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Jak bylo předesláno ve sdělení Komise „Evropa v pohybu – Agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny“23, je tento návrh součástí druhého balíčku návrhů, které přispějí k úsilí Unie o dosažení nízkoemisní mobility. Tento balíček, který byl představen ve sdělení Komise „Jak dosáhnout nízkoemisní mobility – Evropská unie, která chrání naši planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a pracovníky“, obsahuje kombinaci opatření na straně nabídky a opatření na straně poptávky, jež mají EU nasměrovat k nízkoemisní mobilitě a současně posílit konkurenceschopnost jejího ekosystému mobility.
(4)  Jak bylo předesláno ve sdělení Komise „Evropa v pohybu – Agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny“23, je tento návrh součástí druhého balíčku návrhů, které přispějí k úsilí Unie o dosažení nízkoemisní mobility. Tento balíček, který byl představen ve sdělení Komise „Jak dosáhnout nízkoemisní mobility – Evropská unie, která chrání naši planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a pracovníky“, obsahuje kombinaci opatření na straně nabídky a opatření na straně poptávky, jež mají EU nasměrovat k nízkoemisní mobilitě a současně posílit konkurenceschopnost jejího ekosystému mobility. Podpora udržitelných vozidel by měla probíhat souběžně s dalším rozvojem veřejné dopravy jakožto nejrychlejšího a nákladově nejefektivnějšího způsobu, jak snížit počet vozidel na silnicích, a zlepšit tak kvalitu ovzduší a snížit emise.
_________________
_________________
23 COM(2017)0283.
23 COM(2017)0283.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Inovace nových technologií pomáhá snižovat emise vozidel, a podporuje tak dekarbonizaci odvětví dopravy. Nárůst používání silničních vozidel s nízkými a nulovými emisemi pravděpodobně povede ke snížení emisí CO2 a některých znečišťujících látek (částice, oxidy dusíku a nemethanové uhlovodíky) a podpoří konkurenceschopnost a růst evropského průmyslu na rostoucích globálních trzích s vozidly s nízkými a nulovými emisemi.
(5)  Inovace nových technologií pomáhá snižovat emise vozidel a znečištění hlukem a současně podporuje dekarbonizaci odvětví dopravy. Nárůst používání silničních vozidel s nízkými a nulovými emisemi povede ke snížení emisí CO2 a některých znečišťujících látek (částice, oxidy dusíku a nemethanové uhlovodíky), a zlepší tak kvalitu ovzduší ve městech a jiných znečištěných oblastech a současně přispěje ke konkurenceschopnosti a růstu evropského průmyslu na rostoucích globálních trzích s vozidly s nízkými a nulovými emisemi a zajistí rozvoj infrastruktur pro alternativní paliva. Kromě toho musí být naprostým základem pro jakékoli úsilí zásada technologické neutrality, aby bylo zajištěno a stimulováno konkurenční prostředí a podporován další výzkum a inovace v této oblasti. Aby se snížilo znečištění ovzduší a znečištění hlukem a byly splněny normy Unie týkající se kvality ovzduší v městských a venkovských oblastech, jsou zapotřebí konkrétní a ambiciózní politiky a opatření, včetně využívání veřejných zakázek na čistá vozidla.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Podle odhadů dojde k vyrovnání cen vozidel s motorem s vnitřním spalováním a elektromobilů na baterie mezi roky 2020 a 2028. Kromě toho několik výrobců původního zařízení ukázalo příklady stejných cen u některých nových modelů pro rok 2020. Vzhledem k nižším provozním nákladům bateriových elektromobilů nastane bod vyrovnání celkových nákladů na vlastnictví ještě před rovností kupní ceny, a to za normálních okolností o 2 až 6 let dříve.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)   Podle odhadů vývoje trhu cena čistých vozidel, jako jsou elektromobily, významně poklesne a ve 20. letech 21. století budou tato vozidla velmi konkurenceschopná a jejich provoz dokonce levnější než provoz konvenčních vozidel, zejména pokud zohledníme celkové náklady na jejich vlastnictví, a to díky nižším nákladům na baterie, ale také díky dalšímu snížení nákladů, k němuž dojde v důsledku nižších nákladů na paliva a údržbu spojených s provozem elektromobilu.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 c (nový)
(5c)   I když je Unie jednou z předních oblastí, pokud jde o výzkum a ekologické inovace s vysokou hodnotou, největší výrobci autobusů a baterií sídlí v asijsko-tichomořské oblasti. Podobně pohánějí vývoj světového trhu s bateriovými elektromobily trhy v Číně a Spojených státech amerických, které dohromady tvoří přibližně 60 % světového trhu, přičemž EU má 28% podíl. Je tedy zapotřebí ambiciózní politický rámec Unie, který by podnítil inovace a více podpořil konkurenceschopnost a růst evropského průmyslu na rostoucích světových trzích s čistými vozidly, jakož i související technologickou infrastrukturu.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 d (nový)
(5d)   Unie musí zvýšit pobídky na podporu technologického rozvoje udržitelných a recyklovatelných baterií, které by měly být vyráběny způsobem zohledňujícím potřebu minimalizovat jejich environmentální stopu.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 e (nový)
(5e)   Aby byly baterie v souladu s cíli udržitelnosti, měly by být vyráběny tak, aby v Unii i mimo ni měly co nejmenší dopad na životní prostředí, zejména pokud jde o těžbu surovin používaných k jejich výrobě. Během celého výrobního procesu by mělo být přihlíženo k emisím skleníkových plynů. Komise by měla v souladu s revizí směrnice 2006/66/ES předložit ambiciózní cíle pro recyklovatelnost baterií.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Veřejné orgány mohou prostřednictvím své politiky zadávání veřejných zakázek vytvářet a podporovat trhy s inovativním zbožím a službami. Směrnice 2014/24/EU24 a 2014/25/EU25 stanoví minimální harmonizovaná pravidla pro zadávání veřejných zakázek, která harmonizují způsob, jímž veřejné orgány a provozovatelé některých veřejných služeb nakupují zboží, práce a služby. Zejména stanoví celkové mezní hodnoty pro objem zakázek, které mají podléhat právním předpisům Unie, což platí také pro směrnici o čistých vozidlech.
(6)  Vzhledem k tomu, že veřejné výdaje na práce, zboží a služby představují okolo 14 % HDP, což odpovídá přibližně 1,8 bilionu EUR ročně, mohou veřejné orgány prostřednictvím své politiky zadávání veřejných zakázek vytvářet a podporovat trhy s inovativním zbožím a službami. Směrnice 2014/24/EU24 a 2014/25/EU25 stanoví minimální harmonizovaná pravidla pro zadávání veřejných zakázek, která harmonizují způsob, jímž veřejné orgány a provozovatelé některých veřejných služeb nakupují zboží, práce a služby v souladu s environmentálními požadavky na zakoupené zboží (včetně vozidel). Zejména stanoví celkové mezní hodnoty pro objem zakázek, které mají podléhat právním předpisům Unie, což platí také pro směrnici o čistých vozidlech. V zájmu dosažení tohoto cíle by směrnice měla stanovit jasná a transparentní pravidla a jednoduchou metodu výpočtu pro účely cílů v oblasti zadávání veřejných zakázek.
_________________
_________________
24 Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
24 Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
25 Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.
25 Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)   Předpokladem pro jakékoli přepravní operace zahrnující vozidla na alternativní pohon, včetně veřejné dopravy, je dostupnost dobíjecích a čerpacích stanic. Proto by ve směrnici 2014/94/EU měly být posíleny aspekty podporující infrastrukturu pro alternativní paliva v oblasti veřejné dopravy. Pokud nedojde k revizi této směrnice, měla by Komise vypracovat akční plán pro infrastrukturu v oblasti veřejné dopravy.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)   Členské státy by měly mít možnost uložit provozovatelům distribučních soustav, aby vlastnili, vyvinuli, řídili a provozovali minimální kritické množství veřejně přístupných dobíjecích stanic s bezplatným přístupem ke všem dodavatelům elektřiny, aby tak byla zajištěna dostatečná dostupnost dobíjecích stanic.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 c (nový)
(6c)   Členské státy by měly být vybízeny k prozkoumání možností podpory provozu a snižování nákladů na provoz vozidel s mimořádně nízkými emisemi ve veřejných službách, například prostřednictvím přiznávání výjimek či snižování daně z energií u vozidel s mimořádně nízkými emisemi.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  V provedeném posouzení dopadů byly zdůrazněny přínosy změny celkového regulačního přístupu k pořizování čistých vozidel na úrovni Unie. Stanovením minimálních cílů při zadávání veřejných zakázek může být účinně dosaženo cíle, kterým je ovlivnit zavádění čistých vozidel na trh, oproti spoléhání se na internalizaci externích nákladů do obecného rozhodování o veřejných zakázkách, přičemž je třeba připomenout význam zvažování environmentálních aspektů při každém rozhodování týkajícím se zadávání veřejných zakázek. Střednědobé a dlouhodobé přínosy pro evropské občany a podniky tento přístup plně odůvodňují, pokud nebude předepisovat veřejným zadavatelům, jiným zadavatelům a provozovatelům použití konkrétní technologie.
(8)  V provedeném posouzení dopadů byly zdůrazněny přínosy změny celkového regulačního přístupu k pořizování čistých a energeticky účinných vozidel na úrovni Unie. Stanovením minimálních cílů při zadávání veřejných zakázek může být účinně dosaženo cíle, kterým je ovlivnit zavádění čistých vozidel na trh, oproti spoléhání se na internalizaci externích nákladů do obecného rozhodování o veřejných zakázkách, přičemž je třeba připomenout význam zvažování environmentálních aspektů při každém rozhodování týkajícím se zadávání veřejných zakázek. Střednědobé a dlouhodobé přínosy pro evropské občany a podniky tento přístup plně odůvodňují, pokud nebude předepisovat veřejným zadavatelům, jiným zadavatelům a provozovatelům použití konkrétní technologie.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  Rozšíření působnosti směrnice na takové metody, jako je leasing, pronájem a nákup vozidel na splátky, jakož i na zakázky na služby veřejné silniční dopravy, služby jednoúčelové silniční osobní dopravy, nepravidelnou osobní dopravu a pronájem autobusů a dálkových autobusů s řidiči, jakož i na specifické poštovní a kurýrní služby a služby sběru odpadu, zajišťuje, že budou pokryty všechny relevantní metody zadávání veřejných zakázek.
(9)  Rozšíření působnosti směrnice na takové metody, jako je leasing, pronájem a nákup vozidel na splátky a dovybavení vozidel, jakož i na zakázky na služby veřejné silniční dopravy, služby jednoúčelové silniční osobní dopravy, nepravidelnou osobní dopravu a pronájem autobusů a dálkových autobusů s řidiči, jakož i na specifické poštovní a kurýrní služby a služby sběru odpadu, zajišťuje, že budou pokryty všechny relevantní metody zadávání veřejných zakázek, přičemž by touto směrnicí neměly být zpětně dotčeny stávající smlouvy. Komise by navíc měla prozkoumat proveditelnost „čistého“ zadávání veřejných zakázek v jiných druzích dopravy.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Mezi hlavními zúčastněnými stranami existuje široká podpora pro stanovení definice čistých vozidel s ohledem na požadavky snižovat emise skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší z lehkých a těžkých užitkových vozidel. Aby byly zajištěny odpovídající pobídky pro podporu zavádění vozidel s nízkými a nulovými emisemi na trh v Unii, je třeba sladit ustanovení o zadávání veřejných zakázek na jejich pořizování podle této novelizace s právními předpisy Unie o standardech emisí CO2 pro osobní a nákladní vozidla na období po roce 202026. Opatření provedená podle směrnice v pozměněném znění přispějí k dodržování požadavků těchto standardů. Ambicióznější přístup k zadávání veřejných zakázek může pro trh představovat důležitý další stimul.
(10)  Směrnice v pozměněném znění by měla přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší z lehkých a těžkých užitkových vozidel. Aby byly zajištěny odpovídající pobídky pro podporu zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh v Unii, je třeba sladit ustanovení o zadávání veřejných zakázek na jejich pořizování podle této novelizace s právními předpisy Unie o standardech emisí CO2 pro osobní a nákladní vozidla na období po roce 202026. Opatření provedená v souladu s touto směrnicí také přispějí k dodržování požadavků těchto standardů a usnadní zavádění souvisejících dobíjecích stanic. Ambicióznější přístup k zadávání veřejných zakázek bude pro trh představovat důležitý další stimul.
_________________
_________________
26 COM(2017)0676.
26 COM(2017)0676.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)   Pro zlepšení kvality ovzduší v obcích je nezbytné modernizovat vozové parky, aby splňovaly normy pro čistá vozidla. Zásady oběhového hospodářství mimoto vyžadují prodloužení životnosti výrobků. Proto lze do naplňování minimálních cílů pro zadávání veřejných zakázek stanovených v příloze v tabulkách 4 a 5 započítat rovněž starší vozidla dovybavená tak, aby splňovala normu pro čistá vozidla.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10 b (nový)
(10b)   Vozidla s nulovými emisemi z výfukových plynů mohou rovněž zanechávat výraznou environmentální stopu v závislosti na procesu výroby součástí a míře recyklovatelnosti nebo účinnosti výroby paliva. Proto by měly být technologie řešící tento problém, jako jsou udržitelné a recyklovatelné baterie, více podporovány z hlediska naplňování minimálních cílů pro zadávání veřejných zakázek stanovených v příloze v tabulkách 4 a 5. Výzkum a vývoj těchto technologií by měl být podporován i v rámci jiných politik Unie.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10 c (nový)
(10c)  Započítávání emisí CO2 by proto mělo být založeno na přístupu „od zdroje ke kolu“ (well-to-wheel), aby se spravedlivě zohlednil celý palivový řetězec, od těžby až po výfuk. Přesněji tak budou započítány celkové emise daného vozidla. Komise by tudíž měla nejpozději do 31. prosince 2022 vytvořit metodiku pro zaznamenávání emisí podle přístupu „od zdroje ke kolu“.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11
(11)  Lehká a těžká užitková vozidla se používají pro různé účely a mají různou úroveň tržní vyspělosti, bylo by tedy užitečné, aby ustanovení o zadávání veřejných zakázek tyto rozdíly zohledňovala. Posouzení dopadů ilustrovalo přidanou hodnotu přijetí přístupu, který vychází z alternativních paliv, dokud nebudou na unijní úrovni stanoveny technologicky neutrální požadavky na emise CO2 z těžkých vozidel, což má Komise v úmyslu v budoucnu navrhnout. Při posuzování dopadů bylo dále zjištěno, že trhy pro městské autobusy s nízkými a nulovými emisemi charakterizuje větší vyspělost, zatímco trhy pro nákladní automobily s nízkými a nulovými emisemi jsou v ranější fázi vývoje.
(11)  Dvoukolová a tříkolová, lehká a těžká užitková vozidla se používají pro různé účely a mají různou úroveň tržní vyspělosti, bylo by tedy užitečné, aby ustanovení o zadávání veřejných zakázek tyto rozdíly zohledňovala. Dále je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že trhy pro městské autobusy s nízkými a nulovými emisemi v nedávné době pokročily kupředu, zatímco trhy pro nákladní automobily s nízkými a nulovými emisemi jsou v počáteční fázi vývoje.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)   Potenciál snižování emisí pouze prostřednictvím veřejných zakázek je omezený, neboť samotná veřejná doprava přispívá k emisím z dopravy jen malým dílem. Členské státy by tudíž měly být vybízeny k podpoře nákupu čistých vozidel dalšími vlastníky vozových parků, jako jsou provozovatelé taxislužby, půjčovny automobilů a společnosti organizující spolujízdu.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
(12)  Stanovení minimálních cílů pro zadávání veřejných zakázek na čistá vozidla do roku 2025 a 2030 na úrovni členských států by mělo přispět k jistotě ohledně této politiky na trzích, kde jsou opodstatněné investice do mobility s nízkými a nulovými emisemi. Minimální cíle podporují vytvoření trhu v celé Unii. Poskytují čas na úpravu zadávacího řízení a vysílají jasný signál pro trh. V posouzení dopadů se zmiňuje, že členské státy si stále častěji stanoví cíle, a to v závislosti na svých ekonomických možnostech a míře závažnosti problému. Pro různé členské státy by měly být stanoveny různé cíle podle jejich ekonomických možností (hrubý domácí produkt na obyvatele) a expozice znečištění (hustota městského obyvatelstva). Minimální cíle při zadávání veřejných zakázek by měly být doplněny povinností veřejných zadavatelů, jiných zadavatelů a provozovatelů brát v úvahu při všech zadávacích řízeních příslušné energetické a environmentální aspekty. Územní posouzení dopadů této směrnice v pozměněném znění ukázalo, že dopady budou rovnoměrně rozloženy mezi jednotlivými regiony v Unii.
(12)  Stanovení minimálních cílů pro zadávání veřejných zakázek na čistá vozidla, jež mají být splněny do roku 2025 a 2030, na úrovni členských států by mělo přispět k jistotě ohledně této politiky na trzích, kde jsou opodstatněné investice do mobility s nízkými a nulovými emisemi. Minimální cíle podporují vytvoření trhu v celé Unii. Poskytují čas na úpravu zadávacího řízení a vysílají jasný signál pro trh. V posouzení dopadů se zmiňuje, že členské státy si stále častěji stanoví cíle, a to v závislosti na svých ekonomických možnostech a míře závažnosti problému. Pro různé členské státy by měly být stanoveny různé cíle podle jejich ekonomických možností (hrubý domácí produkt na obyvatele) a expozice znečištění (hustota městského obyvatelstva). Minimální cíle při zadávání veřejných zakázek by měly být doplněny povinností veřejných zadavatelů, jiných zadavatelů a provozovatelů brát v úvahu při všech zadávacích řízeních příslušné energetické a environmentální aspekty. Územní posouzení dopadů této směrnice v pozměněném znění ukázalo, že dopady budou rovnoměrně rozloženy mezi jednotlivými regiony v Unii.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)   Evropský parlament ve svém doporučení Radě a Komisi ze dne 4. dubna 2017 v návaznosti na vyšetřování měření emisí v automobilovém odvětví10a vyzval členské státy, aby posílily ekologické politiky veřejných zakázek, a to tím, že orgány veřejné správy budou do svého vozového parku nebo pro (polo)veřejné programy sdílení vozidel a za účelem eliminace nových automobilů produkujících emise CO2 do roku 2035 nakupovat vozidla s nulovými nebo mimořádně nízkými emisemi.
_________________
10a Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 140.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13
(13)  Maximálního účinku lze dosáhnout, když bude zadávání veřejných zakázek na čistá vozidla zacíleno do oblastí, které mají relativně vysoký stupeň znečištění ovzduší. Veřejné orgány v členských státech se vyzývají, aby se při plnění svých domácích minimálních cílů zaměřily zvláště na takové oblasti a aby ve svých zprávách podle této směrnice v pozměněném znění zohlednily související opatření.
(13)  Maximálního účinku lze dosáhnout, když bude zadávání veřejných zakázek na čistá vozidla zacíleno do oblastí, které mají relativně vysoký stupeň znečištění ovzduší a znečištění hlukem. Veřejné orgány v členských státech se vyzývají, aby se při plnění svých domácích minimálních cílů zaměřily zvláště na takové oblasti a aby ve svých zprávách podle této směrnice v pozměněném znění zohlednily související opatření. V zájmu zabránění nepřiměřenému zatížení a optimalizace potenciálních výsledků této směrnice by měla být veřejným orgánům poskytnuta vhodná technická podpora.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)   Tato pozměněná směrnice by měla přispívat ke snížení emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší a k prosazování čisté veřejné silniční dopravy. Neměla by bránit rozvoji čisté nesilniční dopravy, jako je doprava tramvajová a metro.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 b (nový)
(13b)   Zavedení prahových hodnot stanovených v této směrnici lze jen těžko dosáhnout bez vývoje tržně uplatnitelných a technicky vyspělých produktů. Pro zajištění pravidelné aktualizace informací o pokroku by Komise měla každé dva roky předložit zprávu, v níž bude posouzeno, zda jsou k dispozici tržně uplatnitelná řešení pro čistá vozidla. Dále by Komise a členské státy měly poskytovat větší finanční i nefinanční příspěvky ve snaze urychlit uvádění těchto čistých vozidel na trh.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 c (nový)
(13c)  Vzhledem ke značným rozdílům ve finančních možnostech, které mají soukromí dopravci při pořizování potenciálně dražších vozidel na alternativní paliva, by měly být zavedeny mechanismy zajišťující rovné podmínky pro veřejné i soukromé dopravce v nabídkových řízeních a v rámci postupů zadávání zakázek a náklady na splnění minimálních cílů pro zadávání veřejných zakázek stanovených v této směrnici nesmějí být přesouvány na místní orgány, zejména v případě menších obcí, ani vést k externalizaci vznikajících vyšších nákladů formou vyššího jízdného, vyšších místních daní nebo omezení služeb veřejné dopravy.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Zprávy o zadávání veřejných zakázek předkládané podle této směrnice v pozměněném znění by měly poskytovat jasný přehled o trhu, aby bylo možno účinně sledovat její provádění. Podávání zpráv by mělo začít průběžnou zprávou v roce 2023 a pokračovat první úplnou zprávou o plnění minimálních cílů v roce 2026 a poté každé tři roky. Aby se minimalizovalo administrativní zatížení jednotlivých veřejných orgánů a aby vznikl účelný přehled o trhu, je třeba usnadnit podávání zpráv. Komise zajistí úplné zprávy pro vozidla s nízkými a nulovými emisemi a vozidla na další alternativní paliva v souvislosti se společným slovníkem pro veřejné zakázky Unie. Zvláštní kódy ve společném slovníku pro veřejné zakázky pomohou při registraci a monitorování v rámci databáze Tenders Electronic Daily.
(15)  Zprávy o zadávání veřejných zakázek předkládané podle této směrnice v pozměněném znění by měly poskytovat jasný přehled o trhu, aby bylo možno účinně sledovat její provádění. Podávání zpráv by mělo začít předběžnou zprávou, kterou v roce 2023 předloží členské státy Komisi v rámci zpráv podle legislativních aktů Unie o zadávání veřejných zakázek a o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, a pokračovat první úplnou zprávou o plnění minimálních cílů v roce 2026 a poté každé tři roky. Aby se minimalizovalo administrativní zatížení jednotlivých veřejných orgánů a aby vznikl účelný přehled o trhu, je třeba usnadnit podávání zpráv. Tyto zprávy by měly obsahovat informace o krocích podniknutých v zájmu provedení směrnice 2009/33/ES a měly by být v souladu s kategoriemi uvedenými ve společném slovníku pro veřejné zakázky Unie. Komise by měla pravidelně předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování směrnice 2009/33/ES. Komise by měla rovněž posoudit, zda by bylo možné zahrnout do působnosti směrnice 2009/33/ES také stavební stroje, a pokud ano, vypracovat metodiku definování „čistých stavebních strojů“.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  Komise by měla navrhnout metodiku výpočtu emisí CO2 po dobu životního cyklu a emisí CO2 během celého cyklu vozidel (well-to-wheel), která bude v budoucnu tvořit podklad při tvorbě politik v tomto odvětví, neboť zachycením celého hodnotového řetězce poskytne přesnější přehled o celkových emisích určitého vozidla. Tyto emise by Komise měla zohlednit při revidování směrnice 2009/33/ES a případných dalších příslušných právních předpisů týkajících se alternativních paliv.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
(16)  Další podpora pro zavádění čistých vozidel na trh může být dosažena prostřednictvím cílených opatření v oblasti veřejné podpory na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Zahrnuje to lepší výměnu znalostí a sladění zadávání veřejných zakázek, aby bylo možné provádět opatření v dostatečně velkém měřítku, které umožní snižovat náklady a ovlivňovat trh. V pokynech pro státní podporu na ochranu životního prostředí a energetiku na období 2014–202027 je uvedena možnost veřejné podpory ve prospěch prosazování rozvoje infrastruktur potřebných pro distribuci alternativních paliv. Na tuto veřejnou podporu se však budou stále vztahovat pravidla Smlouvy, zejména její články 107 a 108.
(16)  Další podpora pro zavádění čistých vozidel na trh může být dosažena prostřednictvím cílených opatření v oblasti veřejné podpory na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Zahrnuje to lepší výměnu znalostí a sladění zadávání veřejných zakázek, aby bylo možné provádět opatření v dostatečně velkém měřítku, které umožní snižovat náklady a ovlivňovat trh. Také je zapotřebí podporovat regionální pilotní projekty, zejména tam, kde dochází k propojení venkovských a městských oblastí. V pokynech pro státní podporu na ochranu životního prostředí a energetiku na období 2014–202027 je uvedena možnost veřejné podpory ve prospěch prosazování rozvoje infrastruktur potřebných pro distribuci alternativních paliv. Na tuto veřejnou podporu se však budou stále vztahovat pravidla Smlouvy, zejména její články 107 a 108.
_________________
_________________
27 Úř. věst. C 200, 28.6.2014, s. 1.
27 Úř. věst. C 200, 28.6.2014, s. 1.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)   V zájmu dosažení dalšího snížení emisí a látek znečišťujících ovzduší by členské státy měly být vybízeny, aby v případech, kdy je to vhodné, uplatňovaly různé pobídky a mechanismy pro rozvoj vozového parku v jiných odvětvích, než jsou odvětví regulovaná v této pozměněné směrnici.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 b (nový)
(16b)   Členské státy by měly zajistit, aby náklady na splnění minimálních cílů pro zadávání veřejných zakázek stanovených v této směrnici nebyly přenášeny na místní orgány a aby byly pro veřejné zadavatele a jiné zadavatele zajištěny dostatečné finanční zdroje.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 c (nový)
(16c)   Cílená opatření na podporu veřejných zakázek na čistá vozidla jsou nepostradatelná. K naplnění cílů této směrnice členské státy rozšíří své finanční i nefinanční pobídky v zájmu rychlejšího zavádění čistých vozidel na trh.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 d (nový)
(16d)  Stanovení minimálních cílů pro veřejné zakázky u lehkých a těžkých užitkových vozidel touto směrnicí bude vyžadovat dodatečné finanční prostředky pro veřejné zadavatele a jiné zadavatele. To by mělo být zohledněno v rozpočtové a finanční politice Unie po roce 2020, aby měli veřejní zadavatelé a jiní zadavatelé zajištěnu dostatečnou finanční podporu, a v budoucím víceletém finančním rámci a v pravidlech pro udržitelné financování a finanční instituce Unie.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 e (nový)
(16e)   Aby se zajistilo, že veřejné orgány budou motivovány k nákupu čistých vozidel a členské státy budou investovat do zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, avšak zároveň předešlo riziku, že by tyto nákupy vedly k vyšším cenám pro cestující, měla by rozpočtová a finanční politika Unie po roce 2020 počítat s podporou zadavatelů. To by se mělo odrazit v budoucím víceletém finančním rámci a v pravidlech pro udržitelné financování a finanční instituce Unie. V zájmu rychlejšího zavedení čistých vozidel na trh by členské státy měly rovněž rozšířit finanční a nefinanční pobídky a počítat s environmentálními audity. Tyto snahy povedou ke snížení počátečních vysokých investic do změn infrastruktury a podpoří dekarbonizaci dopravy.
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 f (nový)
(16f)   V rámci současného víceletého finančního rámce má Unie k dispozici celou řadu různých fondů na podporu členských států, místních orgánů a dotčených provozovatelů při jejich přechodu na udržitelnou mobilitu. Během období 2014–2020 Unie vyčlenila 13,7 miliardy EUR z evropských strukturálních a investičních fondů na financování městské mobility. Výzkumný program Unie Horizont 2020 poskytne okolo 200 milionů EUR na městskou mobilitu a 650 milionů EUR na inteligentní města a Nástroj pro propojení Evropy věnuje okolo 200 milionů na výzvy k podávání návrhů na městské uzly. V rámci příštího víceletého finančního rámce by Komise a členské státy měly nadále podporovat projekty udržitelné městské mobility a měly by posílit nezbytnou součinnost mezi různými zdroji financování a programy. Je třeba posílit zejména vazby mezi městskou mobilitou, novou digitální agendou a energetickou unií, jako je například možnost financovat z Nástroje pro propojení Evropy projekty součinnosti se zvláštní mírou spolufinancování pro dopravní projekty obsahující prvky z oblasti energie a telekomunikací, které s sebou nesou ohromný potenciál pro městské projekty.
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 g (nový)
(16g)   Je třeba podporovat cílenější využívání finančních nástrojů Unie, jako je Evropský fond pro strategické investice nebo nástroj Evropské investiční banky pro čistší dopravu, které mohou pomoci financovat vozové parky a zařízení. Za tím účelem by měla být zlepšena dostupnost technických a finančních poradenských služeb pro místní orgány a provozovatele, například pomocí Evropského centra pro investiční poradenství, partnerství JASPERS a JESSICA nebo pomocí finančního nástroje FI-compass, aby se posílila jejich institucionální kapacita, příprava a provádění projektů a dosáhlo se optimalizovaného využívání finančních prostředků Unie a finančních nástrojů včetně snižování rizik u inovativních nabídek.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 h (nový)
(16h)   Orgány veřejné správy by také měly být motivovány k tomu, aby pořizovaly vozidla na základě kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky („MEAT“) popsaného v článku 82 směrnice 2014/25/EU a zohlednily při tom nákladovou efektivnost během životnosti vozidla a environmentální a sociální aspekty.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 i (nový)
(16i)   Aby se maximalizoval dopad investic, je třeba lépe koordinovat mobilitu a územní plánování měst, například pomocí využití plánů udržitelné městské mobility. Jde o plány vypracované napříč jednotlivými politickými oblastmi a ve spolupráci s různými úrovněmi správy, které spojují různé druhy dopravy, silniční bezpečnost, nákladní dopravu, řízení mobility a inteligentní dopravní systémy. Plány udržitelné městské mobility mohou hrát důležitou úlohu při dosahování cílů Unie v oblasti snižování emisí CO2, znečištění hlukem a znečištění ovzduší. Jejich uplatňování by mělo být důležitým prvkem, který by se měl zvážit při financování projektů Unie v oblasti městské dopravy, mimo jiné při provádění této směrnice v pozměněném znění. V této souvislosti by Komise měla příslušným orgánům poskytnout nezbytnou poradenskou a technickou podporu při rozvoji těchto plánů, přičemž by měla plně zohledňovat zásadu subsidiarity.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 j (nový)
(16j)   Kromě toho, že veřejné zakázky podporují využívání čistých vozidel, jsou také hnací silou nových forem mobility. Zatímco čistá vozidla budou podporována pobídkami a povedou k rychlejšímu zavádění infrastruktury v městských oblastech, digitalizace zajistí optimální účinnost přepravy cestujících a zboží. Přechodu k mobilitě coby službě napomáhají multimodální a sdílená mobilita a integrovaná řešení prodeje jízdenek.
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
(17)  Za účelem dosažení cílů této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla být aktualizována ustanovení týkající se emisních standardů pro CO2 u těžkých vozidel na dobu pěti let počínaje [doplnit datum vstupu v platnost]. Toto období by se mělo automaticky prodlužovat o stejně dlouhé období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví s takovým prodloužením nesouhlas. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
vypouští se
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18 a (nový)
(18a)  V souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 20161a by měla být věnována zvláštní pozornost sledování účinků právních předpisů Unie. Hodnocení směrnice 2009/33/ES by mělo poskytnout základ pro posouzení dopadů spojených s jednotlivými možnostmi další činnosti. Proto by Komise měla na základě nejlepších a nejnovějších dostupných vědeckých důkazů posoudit, zda je nutné provézt přezkum uvedené směrnice, při němž by byly zohledněny emise CO2 během životního cyklu vozidla a emise CO2 celého cyklu, s cílem zajistit transparentnost a odpovědnost při naplňování cílů politiky, a v případě potřeby navrhnout nezbytná zlepšení. Je-li to vhodné, měla by Komise v tomto směru rovněž přezkoumat další relevantní právní předpisy týkající se alternativních paliv.
______________
1a Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18 b (nový)
(18b)   Významný podíl zakázek ve veřejné dopravě se týká subjektů místní veřejné dopravy, za něž obvykle odpovídají místní orgány s omezenými finančními možnostmi. Pravidla pro veřejné zakázky na čistá vozidla by proto neměla vytvářet významnou dodatečnou finanční zátěž ani vést k externalizaci vznikajících vyšších nákladů prostřednictvím vyššího jízdného, vyšších místních daní nebo omezení veřejné dopravy.
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18 c (nový)
(18c)   Unie musí ochránit výrobce Unie před nekalou konkurencí ze třetích zemí, kde výrobci Unie nemají přístup k veřejným zakázkám, pokud jde o nákup, leasing, pronájem nebo nákup silničních vozidel na splátky. Komise by proto měla analyzovat nekalé konkurenční praktiky ve třetích zemích a přijmout vhodná opatření k zajištění ochrany evropského průmyslu.
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Směrnice 2009/33/ES
Název
Směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých silničních vozidel na podporu nízkoemisní mobility
Směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých silničních vozidel v rámci zadávání veřejných zakázek za účelem podpory nízkoemisní mobility
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 1 – odst. 1
1a)   článek 1 se nahrazuje tímto:
Tato směrnice vyžaduje, aby veřejní zadavatelé, jiní zadavatelé a někteří provozovatelé zohledňovali při nákupu silničních vozidel energetické a ekologické dopady za dobu životnosti vozidla, včetně spotřeby energie, emisí CO2 a emisí určitých znečišťujících látek, a to s cílem podporovat a podněcovat trh s čistými a energeticky účinnými vozidly a posílit přínos odvětví dopravy pro politiky Společenství v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky.
Tato směrnice vyžaduje, aby veřejní zadavatelé, jiní zadavatelé a někteří provozovatelé zohledňovali při nákupu, leasingu, pronájmu nebo nákupu na splátky silničních vozidel energetické a ekologické dopady za dobu životnosti vozidla, včetně spotřeby energie, emisí CO2 a emisí určitých znečišťujících látek, a to s cílem podporovat a podněcovat trh s čistými a energeticky účinnými vozidly a posílit přínos odvětví dopravy pro politiky Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky.“.
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 b (nový)
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 2 – odst. 1
1b)  v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Členské státy mohou z požadavků této směrnice vyjmout zakázky na nákup vozidel uvedených v čl. 2 odst. 3 směrnice 2007/46/ES, která nejsou předmětem schválení typu nebo jednotlivého schválení na jejich území.
Členské státy mohou z požadavků této směrnice vyjmout zakázky na nákup, leasing, pronájem či nákup na splátky vozidel uvedených v čl. 2 odst. 3 směrnice 2007/46/ES, která nejsou předmětem schválení typu nebo jednotlivého schválení na jejich území.“.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 3 – odst. 1 – návětí
Tato směrnice se vztahuje na zakázky na nákup, leasing, pronájem nebo nákup na splátky silničních vozidel zadané:
Tato směrnice se vztahuje na zakázky na nákup, leasing, pronájem, nákup na splátky nebo dovybavení silničních vozidel zadané:
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 3 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)   orgány, agenturami a institucemi Evropské unie.
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 4 – odst. 1 – bod 4
4.  „čistým vozidlem“
4.  „čistým vozidlem“ vozidlo jakékoli kategorie poháněné alternativními palivy vymezenými v čl. 2 prvním odstavci bodu 1) směrnice 2014/94/EU s výjimkou biopaliv, která nejsou vyrobena ze vstupních surovin uvedených v části A přílohy IX směrnice 2018/... (RED II), nebo biopaliv, která jsou vyrobena z palmového oleje*, včetně hybridních vozidel, v nichž se elektřina využívá pouze pro část provozního použití vozidla, a vozidel s nízkými a nulovými emisemi. U vozidel s motorem s vnitřním spalováním nesmějí emise v reálném provozu** jako procento emisních limitů*** překročit 80 %.
a)  vozidlo kategorie M1 nebo M2 s maximálními emisemi výfukových plynů vyjádřenými v CO2 g/km a emisemi znečišťujících látek v reálném provozu nižšími než procentní podíl příslušných emisních limitů uvedených v tabulce 2 v příloze; nebo
b)  vozidlo kategorie N1 s maximálními emisemi výfukových plynů vyjádřenými v CO2 g/km a emisemi znečišťujících látek v reálném provozu nižšími než procentní podíl příslušných emisních limitů uvedených v tabulce 2 v příloze;
c)  nebo c) vozidlo kategorie M3, N2 nebo N3 podle vymezení v tabulce 3 v příloze.
_____________________________
* To se prokazuje smlouvou na nákup biopaliva nebo pomocí jiných dokladů o pořizování biopaliva.
** Emise ultrajemných částic v reálném provozu v #/km (PN) oxidů dusíku v mg/km (NOx) měřené podle použitelného znění přílohy IIIA nařízení 2017/1151.
*** Použitelný emisní limit podle přílohy I nařízení (ES) č. 715/2007.
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 4 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
4a.  „vozidlem s nulovými emisemi“ vozidlo s nulovými emisemi CO2, NOx a jemných částic z výfukových plynů.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 4 – odst. 1 – bod 4 b (nový)
4b.  „vozidlem s nízkými emisemi“ vozidlo s maximální úrovní emisí uvedených v příloze v tabulce 2.
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 4 – odst. 1 – bod 4 c (nový)
4c.  „dovybaveným vozidlem splňujícím normu pro čistá vozidla“ vozidlo s dovybaveným motorem, které splňuje normu pro čistá vozidla vymezenou v bodě 4 prvního odstavce tohoto článku. V případě dovybaveného motoru využívajícího biopaliva ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce písm. i) směrnice 2009/28/ES, syntetická paliva nebo parafinická paliva musí vozidlo splňovat nejnovější normy Euro nebo normy, které je nahradí.
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2009/33/ES
Článek 4a
4)  vkládá se nový článek 4a, který zní:
vypouští se
„Článek 4a
Přenesení pravomocí
Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8a za účelem aktualizace tabulky 3 v příloze doplněním limitů pro emise CO2 z výfukových plynů a pro znečišťující látky pro těžká vozidla, jakmile budou v platnosti příslušné emisní standardy CO2 pro těžká vozidla na úrovni Unie.“
Pozměňovací návrh 54
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 5 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby nákup, leasing, pronájem nebo nákup na splátky silničních vozidel a smlouvy o veřejné službě v oblasti veřejné přepravy cestujících po silnici a železnici a smlouvy o veřejné službě podle článku 3 této směrnice odpovídaly minimálním cílům pro zadávání veřejných zakázek na lehká užitková vozidla uvedeným v tabulce 4 v příloze a pro zadávání veřejných zakázek na těžká vozidla uvedeným v tabulce 5 v příloze.
1.  Členské státy zajistí, aby nákup, leasing, pronájem, nákup na splátky nebo dovybavení silničních vozidel tak, aby splňovala normu pro čistá vozidla, a smlouvy o veřejné službě v oblasti veřejné přepravy cestujících po silnici a železnici a smlouvy o veřejné službě podle článku 3 této směrnice odpovídaly minimálním cílům pro zadávání veřejných zakázek na čistá lehká užitková vozidla uvedeným v tabulce 4 v příloze a pro zadávání veřejných zakázek na těžká vozidla uvedeným v tabulce 5 v příloze.
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 5 – odst. 1 a (nový)
1a.   Pro účely výpočtu minimálních cílů pro zadávání veřejných zakázek se za datum veřejné zakázky, které má být bráno v potaz, považuje datum ukončení řízení o veřejné zakázce podpisem smlouvy.
Minimální cíle pro zadávání veřejných zakázek se vypočítají jako průměr všech smluv podepsaných mezi dnem následujícím po datu provedení této směrnice do vnitrostátního práva a 31. prosincem 2024 pro první referenční období a mezi 1. lednem 2025 a 31. prosincem 2029 pro druhé referenční období.
V případě, že nové cíle pro referenční období po 1. lednu 2030 nebudou přijaty včas, platí i nadále cíle stanovené pro rok 2030.
Pozměňovací návrh 56
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 5 – odst. 1 b (nový)
1b.   Pro dosažení cílů v oblasti zadávání veřejných zakázek bude základem pro udělení zakázky zadavatelem kritérium ekonomicky nejvýhodnější nabídky („MEAT“) ve smyslu článku 82 směrnice 2014/25/EU. Specifikace nabídek jsou definovány nejen s ohledem na celkové náklady na vlastnění, ale také s ohledem na další vlastnosti vozidla, jako jsou dostupnost, vhodnost pro městské prostředí, úrovně hluku, energetická účinnost a recyklovatelnost baterií a součástí vozidla.
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Směrnice 2009/33/ES
Článek 5 a (nový)
5a)   vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 5a
Finanční prostředky
1.  Členské státy vyčlení dostatečné finanční prostředky na veřejné zakázky na čistá vozidla a zavádění související infrastruktury na svém území. Vyčlenění těchto finančních prostředků bude následovat po důkladném posouzení finančních potřeb veřejných orgánů a zadavatelů s ohledem na cíle stanovené na vnitrostátní úrovni v oblasti zadávání veřejných zakázek.
2.  Unie vyčlení dodatečné finanční nástroje na podporu zavádění čistých vozidel a související infrastruktury v členských státech.“.
Pozměňovací návrh 58
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 b (nový)
Směrnice 2009/33/ES
Článek 5 b (nový)
5b)   vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 5b
Akční plán pro alternativní paliva v oblasti veřejné dopravy
1.  Evropská komise do 31. prosince 2020 předloží Evropskému parlamentu a Radě akční plán pro urychlené zavádění dobíjecích a čerpacích stanic pro těžká užitková vozidla vlastněná přepravními společnostmi, a to jak ve vlastních vozovnách a servisních dílnách těchto společností, tak ve veřejném prostoru.
2.  Tento akční plán bude zahrnovat informace o dostupných unijních nástrojích financování a stanoví jasně postupy, jakými lze poskytovat podporu, včetně jeho vztahu ke stávajícím evropským pravidlům o státní podpoře.
3.  Tato zpráva rovněž obsahuje posouzení toho, jak by mohly být unijní nástroje financování revidovány v tom smyslu, aby stanovily vyšší prioritu pro přístup společností všech velikostí v oblasti veřejné dopravy k finančním prostředkům pro nahrazení jejich vozidel.“.
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 c (nový)
Směrnice 2009/33/ES
Článek 5 c (nový)
5c)   vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 5c
Platforma Unie pro přeshraniční a společné zadávání zakázek v oblasti energeticky účinných silničních vozidel s nízkými emisemi
Aby se usnadnilo dosahování cílů stanovených v příloze této směrnice a dosáhlo úspor z rozsahu, zřídí Komise platformu Unie pro přeshraniční a společné zadávání zakázek v oblasti energeticky účinných silničních vozidel s nízkými emisemi. Veřejní zadavatelé, jiní zadavatelé a provozovatelé uvedení v článku 3 se do této platformy mohou zapojit za účelem společného pořizování vozidel. Komise zajistí, aby platforma byla veřejně přístupná a účinně propojila všechny strany, které mají zájem o sdružení svých zdrojů. Aby se usnadnila příprava a provedení tohoto společného zadávání zakázek, Komise zajistí technickou pomoc a vytvoří šablony pro dohody o spolupráci. Komise je zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8a za účelem zřízení platformy Unie pro společné zadávání zakázek v oblasti energeticky účinných silničních vozidel s nízkými emisemi.“.
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Směrnice 2009/33/ES
Článek 8a
7)   vkládá se nový článek 8a, který zní:
vypouští se
Článek 8a
Výkon přenesené pravomoci
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 4a je Komisi svěřena na dobu pěti let od [uvést datum vstupu v platnost]. Nejpozději devět měsíců před uplynutím tohoto pětiletého období vypracuje Komise zprávu o přenesení pravomoci. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o období stejné délky, pokud Evropský parlament nebo Rada nejpozději tři měsíce před uplynutím každého období nevysloví s takovým prodloužením nesouhlas.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 4a kdykoli zrušit. Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nejsou jím dotčeny již platné akty v přenesené pravomoci.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
5.  Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, oznámí jej současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 4a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Na podnět Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlužuje o 2 měsíce.“;
Pozměňovací návrh 61
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2009/33/ES
Článek 9
8)  článek 9 se nahrazuje tímto:
8)  Článek 9 se zrušuje.
„1. Komisi je nápomocen výbor.
Tento výbor bude výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Jestliže výbor nevysloví žádné stanovisko, Komise nepřijme návrh prováděcího aktu a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
3.  Jestliže má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, ukončí se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro předložení stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádají členové výboru prostou většinu.“
Pozměňovací návrh 62
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. a
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 10 – odst. 1
1.  Každé tři roky, počínaje 1. lednem 2027, po obdržení zpráv od členských států Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice a opatřeních přijatých jednotlivými členskými státy za účelem účinného provádění této směrnice.
1.  Do 18. dubna 2026 a poté každé tři roky předloží členské státy Komisi zprávu o uplatňování této směrnice jako součást zpráv uvedených v čl. 83 odst. 3 druhém pododstavci směrnice 2014/24/EU a v čl. 99 odst. 3 druhém pododstavci směrnice 2014/25/EU. Do 18. dubna 2023 předloží členské státy Komisi předběžnou zprávu.
V těchto zprávách se uvedou informace o krocích podniknutých za účelem provádění této směrnice, včetně informací o počtu a kategoriích vozidel pořízených veřejnými orgány a jinými subjekty, o dialogu vedeném na různých úrovních státní správy, informace o záměrech členských států, pokud jde o výše uvedené činnosti, jakož i všechny ostatní důležité informace.
Informace musí být v souladu s kategoriemi obsaženými v nařízení (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV), jak se uvádí v tabulce 1 v příloze.
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. a a (nové)
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 10 – odst. 2
aa)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:
2.  Tyto zprávy vyhodnotí účinky této směrnice, zejména možnosti uvedené v čl. 5 odst. 3, a potřebu přijetí dalších opatření, přičemž zahrnou případné návrhy.
2. Nejpozději do 31. prosince 2022 Komise navrhne metodiku výpočtu emisí CO2 během životního cyklu vozidla a emisí CO2 během celého cyklu.
V těchto zprávách Komise srovná v rámci každé z kategorií vozidel uvedených v tabulce 3 přílohy nominální a relativní počty zakoupených vozidel odpovídajících nejlepším alternativám na trhu z hlediska energetických a ekologických dopadů za dobu životnosti vozidla s celkovým trhem s těmito vozidly a uvede odhad, do jaké míry ovlivnily trh možnosti uvedené v čl. 5 odst. 3. Komise posoudí potřebu dalších opatření a případně připojí návrhy.
Nejpozději do 18. dubna 2027 provede Komise přezkum směrnice 2009/33/ES a jakýchkoli jiných právních předpisů týkajících se alternativních paliv, přičemž zohlední emise CO2 během životního cyklu vozidla a emise CO2 během celého cyklu.
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. a b (nové)
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 10 – odst. 3
ab)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:
3.  Nejpozději ke dni předložení první zprávy Komise přezkoumá možnosti uvedené v čl. 5 odst. 3, předloží vyhodnocení metodiky uvedené v článku 6, a bude-li to nezbytné, navrhne vhodné úpravy.
3. Do 18. dubna 2024 a poté každé tři roky předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě o provádění této směrnice, ve které upřesní opatření přijatá v této souvislosti jednotlivými členskými státy a posoudí, zda je třeba přijmout další opatření, a případně k ní připojí návrh na změnu této směrnice.
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 10 – odst. 4
4.  Do 1. ledna 2026 a poté každé tři roky členské státy předloží Komisi zprávu o provádění této směrnice. Do 1. ledna 2023 předloží členské státy Komisi průběžnou zprávu. V této zprávě se uvedou informace o krocích podniknutých za účelem provádění této směrnice, včetně informací o počtu a kategoriích vozidel pořízených veřejnými orgány a jinými subjekty, o dialogu vedeném na různých úrovních státní správy, informace o záměrech členských států, pokud jde o výše uvedené činnosti, jakož i všechny ostatní důležité informace. Informace by měly být uvedeny podle kategorií obsažených v nařízení (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV), jak se uvádí v příloze.
vypouští se
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 10 – odst. 5
5.  Komise je oprávněna přijmout formou prováděcích aktů pokyny k obsahu zpráv členských států uvedených v odstavci 4.
5.  Komise je oprávněna přijmout formou prováděcích aktů pokyny k obsahu zpráv členských států uvedených v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b – písm. b a (nové)
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 10 – odst. 5 a (nový)
ba)  doplňuje se nový odstavec, který zní:
„5a. Členské státy mohou rozhodnout o vytvoření mechanismu k regulaci nákupu čistých vozidel jinými vlastníky vozových parků, jako jsou provozovatelé taxislužby, společnosti provozující sdílení vozidel a společnosti organizující spolujízdu.“
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b b (nové)
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 10 – odst. 5 b (nový)
bb)  doplňuje se nový odstavec, který zní:
„5b. Komise do 31. prosince 2021 předloží Evropskému parlamentu a Radě akční plán pro urychlené zavádění dobíjecích a čerpacích stanic pro těžká nákladní vozidla vlastněná přepravními společnostmi, a to jak ve vlastních vozovnách a servisních dílnách těchto společností, tak ve veřejném prostoru. Tento akční plán bude zahrnovat informace o dostupných unijních nástrojích financování a stanoví, jakým způsobem lze poskytovat podporu v souladu s evropskými pravidly o státní podpoře.“
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b c (nové)
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 10 – odst. 5 c (nový)
bc)  doplňuje se nový odstavec, který zní:
„5c. Komise posoudí, zda je třeba přezkoumat příslušné právní předpisy týkající se podpory čisté a energeticky účinné silniční dopravy, pokud jde o použití pneumatik nejvyšších tříd a protektorovaných pneumatik, a případně předloží legislativní návrh.“
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b d (nové)
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 10 – odst. 5 d (nový)
bd)  doplňuje se nový odstavec, který zní:
„5d. Komise poskytne členským státům pokyny týkající se různých fondů Unie, které by mohly být použity pro účely této směrnice, např. Nástroj pro propojení Evropy podporující rozvoj vysoce výkonných, udržitelných a účinně propojených transevropských sítí v oblasti dopravy a Evropský fond pro strategické investice či nástroj pro čistší dopravu podporující zavádění čistších dopravních vozidel a související infrastruktury.“
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b e (nové)
Směrnice 2009/33/ES
Čl. 10 – odst. 5 e (nový)
be)  doplňuje se nový odstavec, který zní:
„5e. Klíčovou úlohu v tomto přechodu hrají poradenská střediska tím, že usnadňují a podporují investice a instituční kapacity. Proto Komise výrazně posílí úlohu a kapacitu Evropského centra pro investiční poradenství, zejména prostřednictvím místního zastoupení a aktivní úlohy při přípravě projektů.“
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – pododstavec 1
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do XXXX [uvést datum 24 měsíců po datu vstupu v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do XXXX [uvést datum 18 měsíců po datu vstupu v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Příloha I
Směrnice 2009/33/ES
Příloha – tabulka 1

Znění navržené Komisí

Tabulka 1: Kódy služeb uvedených v článku 3 podle společného slovníku pro veřejné zakázky

Kód CPV

Popis

60112000-6

Služby veřejné silniční dopravy

60130000-8

Služby jednoúčelové silniční osobní dopravy

60140000-1

Nepravidelná osobní doprava

60172000-3

Pronájem autobusů a dálkových autobusů s řidičem

90511000-2

Sběr odpadu

60160000-7

Silniční poštovní doprava

60161000-4

Přeprava balíků

Pozměňovací návrh

Tabulka 1: Kódy služeb uvedených v článku 3 podle společného slovníku pro veřejné zakázky

Kód CPV

Popis

60112000.

Služby veřejné silniční dopravy

60130000-8

Služby jednoúčelové silniční osobní dopravy

60140000-1

Nepravidelná osobní doprava

60172000-3

Pronájem autobusů a dálkových autobusů s řidičem

90511000-2

Sběr odpadu

60160000-7

Silniční poštovní doprava

60161000-4

Přeprava balíků

64121100-1

Doručování pošty

64121200-2

Doručování balíků

60170000-0

Pronájem vozidel k přepravě osob s řidičem

60171000-7

Pronájem osobních automobilů s řidičem

60181000-0

Pronájem nákladních automobilů s řidičem

60180000-3

Pronájem vozidel pro přepravu zboží s řidičem

90511100-3

Sběr tuhého městského odpadu

90511200-4

Sběr odpadu z domácností

90511300-5

Sběr odpadků

90511400-6

Sběr papíru

Pozměňovací návrh 74
Návrh směrnice
PŘÍLOHA I
Směrnice 2009/33/ES
Příloha – tabulka 2

Znění navržené Komisí

Tabulka 2: Emisní limity pro lehká užitková vozidla

Kategorie vozidel

2025

2030

 

CO2 (g/km)

Emise látek znečišťujících ovzduší* v reálném provozu jako procento emisních limitů**

CO2 (g/km)

Emise látek znečišťujících ovzduší* v reálném provozu jako procento emisních limitů

Vozidla M1

25

80 %

0

nepoužije se

Vozidla M2

25

80 %

0

nepoužije se

Vozidla N1

40

80 %

0

nepoužije se

* Emise ultrajemných částic v reálném provozu v #/km (PN) oxidů dusíku v mg/km (NOx) měřené podle použitelného znění přílohy IIIA nařízení 2017/1151.

** Použitelný emisní limit podle přílohy I nařízení (ES) č. 715/2007 nebo následných právních aktů.

Pozměňovací návrh

Tabulka 2: Emisní limity pro lehká užitková vozidla

Kategorie vozidel

2025

2030

 

CO2 (g/km)

Emise látek znečišťujících ovzduší* v reálném provozu jako procento emisních limitů**

CO2 (g/km)

Emise látek znečišťujících ovzduší* v reálném provozu jako procento emisních limitů

Vozidla L

25

 

 

 

Vozidla M1

50

80 %

0

nepoužije se

Vozidla M2

50

80 %

0

nepoužije se

Vozidla N1

50

80 %

0

nepoužije se

Vozidla M3

nepoužije se

 

 

 

Vozidla N2

nepoužije se

 

 

 

Vozidla N3

nepoužije se

 

 

 

* Emise ultrajemných částic v reálném provozu v #/km (PN) oxidů dusíku v mg/km (NOx) měřené podle použitelného znění přílohy IIIA nařízení 2017/1151.

** Použitelný emisní limit podle přílohy I nařízení (ES) č. 715/2007 nebo následných právních aktů.

Pozměňovací návrh 86
Návrh směrnice
Příloha I
Směrnice 2009/33/ES
Příloha – tabulka 3
[…..]
vypouští se
Pozměňovací návrhy 75 a 85
Návrh směrnice
PŘÍLOHA I
Směrnice 2009/33/ES
Příloha – tabulka 4

Znění navržené Komisí

Tabulka 4: Minimální cíl pro podíl lehkých užitkových vozidel v souladu s tabulkou 2 na celkovém objemu veřejných zakázek na lehká užitková vozidla na úrovni členských států*

Členský stát

2025

2030

Lucembursko

35 %

35 %

Švédsko

35 %

35 %

Dánsko

34 %

34 %

Finsko

35 %

35 %

Německo

35 %

35 %

Francie

34 %

34 %

Spojené království

35 %

35 %

Nizozemsko

35 %

35 %

Rakousko

35 %

35 %

Belgie

35 %

35 %

Itálie

35 %

35 %

Irsko

35 %

35 %

Španělsko

33 %

33 %

Kypr

29 %

29 %

Malta

35 %

35 %

Portugalsko

27 %

27 %

Řecko

23 %

23 %

Slovinsko

20 %

20 %

Česká republika

27 %

27 %

Estonsko

21 %

21 %

Slovensko

20 %

20 %

Litva

19 %

19 %

Polsko

20 %

20 %

Chorvatsko

17 %

17 %

Maďarsko

21 %

21 %

Lotyšsko

20 %

20 %

Rumunsko

17 %

17 %

Bulharsko

16 %

16 %

* Vozidla s nulovými emisemi výfukových plynů se počítají jako jedno vozidlo v rámci příslušného mandátu. Všechna ostatní vozidla, která splňují požadavky tabulky 2, se počítají jako 0,5 vozidla v rámci příslušného mandátu.

Pozměňovací návrh

Tabulka 4: Minimální cíl pro podíl lehkých užitkových vozidel na celkovém objemu veřejných zakázek na těžká vozidla na úrovni členských států 1, 2

 

Kategorie vozidla M1, M2, N1

Kategorie vozidla L

Členský stát

2025

2030

2025

2030

Orgány, agentury a instituce EU

[50 %]

[50 %]

[50 %]

[50 %]

Lucembursko

50 %

50 %

50 %

50 %

Švédsko

50 %

50 %

50 %

50 %

Dánsko

50 %

50 %

50 %

50 %

Finsko

50 %

50 %

50 %

50 %

Německo

50 %

50 %

50 %

50 %

Francie

50 %

50 %

50 %

50 %

Spojené království

50 %

50 %

50 %

50 %

Nizozemsko

50 %

50 %

50 %

50 %

Rakousko

50 %

50 %

50 %

50 %

Belgie

50 %

50 %

50 %

50 %

Itálie

50 %

50 %

50 %

50 %

Irsko

50 %

50 %

50 %

50 %

Španělsko

50 %

50 %

50 %

50 %

Kypr

50 %

50 %

50 %

50 %

Malta

50 %

50 %

50 %

50 %

Portugalsko

50 %

50 %

50 %

50 %

Řecko

35 %

35 %

35 %

35 %

Slovinsko

35 %

35 %

35 %

35 %

Česká republika

50 %

50 %

50 %

50 %

Estonsko

35 %

35 %

35 %

35 %

Slovensko

35 %

35 %

35 %

35 %

Litva

35 %

35 %

35 %

35 %

Polsko

35 %

35 %

35 %

35 %

Chorvatsko

25 %

25 %

25 %

25 %

Maďarsko

25 %

25 %

25 %

25 %

Lotyšsko

25 %

25 %

25 %

25 %

Rumunsko

25 %

25 %

25 %

25 %

Bulharsko

25 %

25 %

25 %

25 %

1 Alespoň 70 % minimálních cílů pro zadávání veřejných zakázek na čistá lehká užitková vozidla by v prvním referenčním období (do roku 2025) mělo být plněno prostřednictvím vozidel s nulovými a nízkými emisemi a v druhém referenčním období (2025–2030) a v obdobích následujících prostřednictvím vozidel s nulovými emisemi.

2 Vozidla s nulovými emisemi výfukových plynů se počítají jako jedno vozidlo v rámci příslušného mandátu. Vozidla s nízkými emisemi výfukových plynů nebo vozidla využívající zemní plyn za předpokladu, že jsou plně provozována na biomethan, což je třeba prokázat smlouvou na nákup biomethanu nebo pomocí jiných dokladů o pořizování biomethanu, se počítají jako 0,66 vozidla v rámci příslušného mandátu. Všechna ostatní čistá vozidla se počítají jako 0,5 vozidla v rámci příslušného mandátu.

Pozměňovací návrhy 79
Návrh směrnice
PŘÍLOHA – Tabulka 5
Směrnice 2009/33/ES
Příloha - tabulka 5

Znění navržené Komisí

Tabulka 5: Minimální cíl pro podíl těžkých vozidel v souladu s tabulkou 3 na celkovém objemu veřejných zakázek na těžká vozidla na úrovni členských států*

Členský stát

Nákladní vozidla

Autobusy

 

2025

2030

2025

2030

Lucembursko

10 %

15 %

50 %

75 %

Švédsko

10 %

15 %

50 %

75 %

Dánsko

10 %

15 %

50 %

75 %

Finsko

9 %

15 %

46 %

69 %

Německo

10 %

15 %

50 %

75 %

Francie

10 %

15 %

48 %

71 %

Spojené království

10 %

15 %

50 %

75 %

Nizozemsko

10 %

15 %

50 %

75 %

Rakousko

10 %

15 %

50 %

75 %

Belgie

10 %

15 %

50 %

75 %

Itálie

10 %

15 %

50 %

75 %

Irsko

10 %

15 %

50 %

75 %

Španělsko

10 %

14 %

50 %

75 %

Kypr

10 %

13 %

50 %

75 %

Malta

10 %

15 %

50 %

75 %

Portugalsko

8 %

12 %

40 %

61 %

Řecko

8 %

10 %

38 %

57 %

Slovinsko

7 %

9 %

33 %

50 %

Česká republika

9 %

11 %

46 %

70 %

Estonsko

7 %

9 %

36 %

53 %

Slovensko

8 %

9 %

39 %

58 %

Litva

9 %

8 %

47 %

70 %

Polsko

7 %

9 %

37 %

56 %

Chorvatsko

6 %

7 %

32 %

48 %

Maďarsko

8 %

9 %

42 %

63 %

Lotyšsko

8 %

9 %

40 %

60 %

Rumunsko

6 %

7 %

29 %

43 %

Bulharsko

8 %

7 %

39 %

58 %

* Vozidla s nulovými emisemi výfukových plynů nebo vozidla využívající zemní plyn za předpokladu, že jsou plně provozována na biomethan, což je třeba prokázat smlouvou na nákup biomethanu nebo pomocí jiných dokladů o pořizování biomethanu, se počítají jako jedno vozidlo v rámci příslušného mandátu. Toto počítání se nepoužije v případě těch členských států, jejichž minimální mandát pro veřejné zakázky přesahuje 50 % celkového objemu veřejných zakázek, přičemž mezní hodnotou je 50 %. Všechna ostatní vozidla, která splňují požadavky tabulky 2, se počítají jako 0,5 vozidla v rámci příslušného mandátu.

Pozměňovací návrh

Tabulka 5: Minimální cíl pro podíl těžkých vozidel v souladu s čl. 4 odst. 4 na celkovém objemu veřejných zakázek na těžká vozidla na úrovni členských států*

Členský stát

Nákladní vozidla

Autobusy

 

20251

20302

20251

20302

Orgány, agentury a instituce EU

[10 %]

[15 %]

[50 %]

[75 %]

Lucembursko

10 %

15 %

50 %

75 %

Švédsko

10 %

15 %

50 %

75 %

Dánsko

10 %

15 %

50 %

75 %

Finsko

9 %

15 %

46 %

69 %

Německo

10 %

15 %

50 %

75 %

Francie

10 %

15 %

48 %

71 %

Spojené království

10 %

15 %

50 %

75 %

Nizozemsko

10 %

15 %

50 %

75 %

Rakousko

10 %

15 %

50 %

75 %

Belgie

10 %

15 %

50 %

75 %

Itálie

10 %

15 %

50 %

75 %

Irsko

10 %

15 %

50 %

75 %

Španělsko

10 %

14 %

50 %

75 %

Kypr

10 %

13 %

50 %

75 %

Malta

10 %

15 %

50 %

75 %

Portugalsko

8 %

12 %

40 %

61 %

Řecko

8 %

10 %

38 %

57 %

Slovinsko

7 %

9 %

33 %

50 %

Česká republika

9 %

11 %

46 %

70 %

Estonsko

7 %

9 %

36 %

53 %

Slovensko

8 %

9 %

39 %

58 %

Litva

9 %

8 %

47 %

70 %

Polsko

7 %

9 %

37 %

56 %

Chorvatsko

6 %

7 %

32 %

48 %

Maďarsko

8 %

9 %

42 %

63 %

Lotyšsko

8 %

9 %

40 %

60 %

Rumunsko

6 %

7 %

29 %

43 %

Bulharsko

8 %

7 %

39 %

58 %

1 Alespoň 66 % minimálních cílů pro zadávání veřejných zakázek na čistá těžká užitková vozidla by mělo být plněno prostřednictvím vozidel s nulovými emisemi nebo vozidel využívajících zemní plyn za předpokladu, že jsou plně provozována na biomethan, což je nutné prokázat smlouvou na nákup biomethanu nebo pomocí jiných dokladů o pořizování biomethanu. Podíl vozidel na biomethan na dílčím cíli se započítává do výše 30 % dílčího cíle.

2 Alespoň75 % minimálních cílů pro zadávání veřejných zakázek na čistá těžká užitková vozidla by mělo být plněno prostřednictvím vozidel s nulovými emisemi nebo vozidel využívajících zemní plyn za předpokladu, že jsou plně provozována na biomethan, což je nutné prokázat smlouvou na nákup biomethanu nebo pomocí jiných dokladů o pořizování biomethanu. Podíl vozidel na biomethan na dílčím cíli se započítává do výše 30 % dílčího cíle.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0321/2018).


Víceletý plán pro populace ryb v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace ***I
PDF 258kWORD 74k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 25. října 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí víceletý plán pro populace ryb v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139, kterým se zavádí víceletý plán pro Baltské moře, a o zrušení nařízení (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (COM(2018)0149– C8-0126/2018– 2018/0074(COD))(1)
P8_TA(2018)0425A8-0310/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Název
Návrh
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
kterým se zavádí víceletý plán pro populace ryb v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139, kterým se zavádí víceletý plán pro Baltské moře, a o zrušení nařízení (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008
kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů žijících při dně v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139, kterým se zavádí víceletý plán pro Baltské moře, a o zrušení nařízení (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Cíle této politiky mají mimo jiné zajistit, aby rybolov a akvakultura byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí, uplatňovat v řízení rybolovu přístup předběžné opatrnosti a zavést ekosystémový přístup k řízení rybolovu.
(4)  Cíle této politiky mají mimo jiné zajistit, aby rybolov a akvakultura byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí, aby byly řízeny způsobem, který bude v souladu s cíli, jimiž je vytváření ekonomického, sociálního a zaměstnaneckého přínosu, snižování závislosti trhu Unie na dovozu potravin, podporování přímé a nepřímé tvorby pracovních míst a hospodářský rozvoj pobřežních oblastí a aby uplatňovaly v řízení rybolovu přístup předběžné opatrnosti a zavedly ekosystémový přístup k řízení rybolovu.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)   Podle zásad společné rybářské politiky a aby byly zajištěny rovné podmínky a spravedlivá hospodářská soutěž mezi přímořskými oblastmi, je třeba ve všech víceletých plánech zavést jednotný rámec a neuplatňovat žádné výjimky pro konkrétní přímořskou oblast, pokud se jedná o zásady pro stanovování kvót.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  K dosažení cílů společné rybářské politiky je třeba přijmout řadu opatření pro zachování, např. víceleté plány, technická opatření, stanovení a přidělení rybolovných práv, popřípadě v jakékoli jejich kombinaci.
(5)  Za účelem dosažení cílů společné rybářské politiky je třeba přijmout řadu opatření pro zachování zdrojů, jako jsou víceleté plány, technická opatření, stanovení a přidělení rybolovných práv, popřípadě jejich kombinace, a to v plném souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými stanovisky.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Nařízení (EU) č. 1380/2013 výslovně stanoví cíl obnovení a zachování stavů lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytovat maximální udržitelný výnos. Za účelem dosažení tohoto cíle nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví, že má být u všech populací postupně dosažena úroveň lovu, která umožňuje dosáhnout maximálního udržitelného výnosu, a to pokud možno do roku 2015, avšak nejpozději do roku 2020.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají víceleté plány vycházet z vědeckého, technického a hospodářského poradenství. V souladu s těmito ustanoveními by tento plán měl obsahovat cíle, vyčíslitelné cílové hodnoty s jasnými časovými harmonogramy, referenční body pro zachování, ochranná a technická opatření navržená tak, aby se zamezilo případným nežádoucím úlovkům a aby se omezily nechtěné úlovky.
(6)  Podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají víceleté plány vycházet z vědeckého, technického a hospodářského poradenství. V souladu s těmito ustanoveními by tento plán měl obsahovat cíle, vyčíslitelné cílové hodnoty s jasnými časovými harmonogramy, referenční body pro zachování, ochranná a technická opatření navržená tak, aby se zamezilo případným nežádoucím úlovkům, aby se omezily nechtěné úlovky, minimalizovaly se dopady na mořské prostředí, zejména narušování stanovišť a mořského dna, a splňovaly se sociální a hospodářské cíle.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Komise by v rámci oblasti působnosti víceletého plánu měla obdržet nejlepší dostupná vědecká stanoviska pro dotčené populace. Aby tak mohla učinit, uzavírá s Mezinárodní radou pro průzkum moře (ICES) memoranda o porozumění. Vědecká doporučení vydaná radou ICES by měla vycházet z tohoto víceletého plánu a měla by zejména ukazovat rozmezí FMSY a referenční body biomasy, tj. MSY Btrigger a Blim. Tyto hodnoty by měly být uvedeny v příslušném vědeckém doporučení a případně v jakémkoli jiném veřejně dostupném vědeckém stanovisku včetně např. doporučení ke smíšenému rybolovu rady ICES.
(8)  Komise by v rámci oblasti působnosti víceletého plánu měla obdržet nejlepší dostupná vědecká stanoviska pro dotčené populace. Aby tak mohla učinit, uzavírá s Mezinárodní radou pro průzkum moře (ICES) memoranda o porozumění. Vědecká doporučení vydaná radou ICES by měla vycházet z tohoto víceletého plánu a měla by zejména ukazovat rozmezí FMSY a referenční body biomasy, tj. MSY Btrigger a Blim. Tyto hodnoty by měly být uvedeny v doporučeních týkajících se příslušné populace a případně ve veškerých dalších veřejně dostupných vědeckých doporučeních, například v doporučeních pro smíšený a/nebo vícedruhový rybolov vydávaných radou ICES.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Nařízení Rady (ES) č. 811/200418, (ES) č. 2166/200519, (ES) č. 388/200620, (ES) č. 509/200721, (ES) č. 1300/200822 a (ES) č. 1342/200823 stanovují pravidla pro využívání populace štikozubce severního a populací štikozubce obecného a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova, jazyka obecného v Biskajském zálivu, jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu, sledě obecného západně od Skotska a tresky obecné v Kattegatu, Severním moři západně od Skotska a Irském moři. Tyto a další populace žijící při dně jsou loveny ve smíšeném rybolovu. Proto je vhodné zavést jednotný víceletý plán, který zohledňuje tyto technické interakce.
(9)  Nařízení Rady (ES) č. 811/200418, (ES) č. 2166/200519, (ES) č. 388/200620, (ES) č. 509/200721, (ES) č. 1300/200822 a (ES) č. 1342/200823 stanovují pravidla pro využívání populace štikozubce severního a populací štikozubce obecného a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova, jazyka obecného v Biskajském zálivu, jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu, sledě obecného západně od Skotska a tresky obecné v Kattegatu, Severním moři západně od Skotska a Irském moři. Tyto a další populace žijící při dně jsou loveny ve smíšeném a/nebo vícedruhovém rybolovu. Proto je vhodné zavést jednotný víceletý plán, který zohledňuje tyto technické interakce.
_________________
_________________
18 Nařízení Rady (ES) č. 811/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace štikozubce severního (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 1).
18 Nařízení Rady (ES) č. 811/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace štikozubce severního (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 1).
19 Nařízení Rady (ES) č. 2166/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví opatření pro obnovení populace štikozubce novozélandského a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova a kterým se mění nařízení (ES) č. 850/98 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 5).
19 Nařízení Rady (ES) č. 2166/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví opatření pro obnovení populace štikozubce novozélandského a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova a kterým se mění nařízení (ES) č. 850/98 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 5).
20 Nařízení Rady (ES) č. 388/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v Biskajském zálivu (Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 1).
20 Nařízení Rady (ES) č. 388/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v Biskajském zálivu (Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 1).
21 Nařízení Rady (ES) č. 509/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu (Úř. věst. L 122, 11.5.2007, s. 7).
21 Nařízení Rady (ES) č. 509/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu (Úř. věst. L 122, 11.5.2007, s. 7).
22 Nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace (Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s. 6).
22 Nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace (Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s. 6).
23 Nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 423/2004 (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 20).
23 Nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 423/2004 (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 20).
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Některé populace žijící při dně se využívají jak v západních vodách, tak v jejich přilehlých vodách. Proto by oblast působnosti ustanovení plánu týkající se cílových hodnot a ochranných opatření pro populace, které jsou využívány hlavně v západních vodách, měla být rozšířena na tyto oblasti mimo západní vody. Kromě toho je u populací rovněž přítomných v západních vodách, které jsou využívány hlavně mimo západní vody, třeba ve víceletých plánech stanovit cílové hodnoty a ochranná opatření pro oblasti mimo západní vody, kde jsou tyto populace využívány především, a to rozšířením oblasti působnosti těchto víceletých plánů, aby zahrnovaly i západní vody.
(11)  Některé populace žijící při dně se využívají jak v západních vodách, tak v jejich přilehlých vodách. Proto by oblast působnosti ustanovení plánu týkající se cílových hodnot a ochranných opatření pro populace žijící při dně, které jsou využívány hlavně v západních vodách, měla být rozšířena na oblasti života těchto populací mimo západní vody, pokud nespadají pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí. Kromě toho je u populací rovněž přítomných v západních vodách, které jsou využívány hlavně mimo západní vody, třeba ve víceletých plánech stanovit cílové hodnoty a ochranná opatření pro oblasti mimo západní vody, kde jsou tyto populace žijící při dně využívány především, a to rozšířením oblasti působnosti těchto víceletých plánů, aby zahrnovaly i západní vody.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)   Plán řízení by se neměl omezovat jen na přezkum mechanismů pro stanovování rybolovných práv v krátkodobém horizontu, protože by to vytvářelo nejistotu a netransparentnost v celém odvětví.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Zeměpisná oblast působnosti daného víceletého plánu by měla být založena na zeměpisném rozložení populací uvedeném v nejnovějších vědeckých stanoviscích o populacích od rady ICES. Budoucí změny zeměpisného rozložení populací, jak jsou stanoveny ve víceletém plánu, mohou být zapotřebí buď kvůli kvalitnějším vědeckým informacím, nebo kvůli migraci populací. Proto pokud vědecké poradenství poskytnuté radou ICES naznačí změnu zeměpisného rozložení příslušných populací, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci upravující zeměpisné rozložení populací stanovené ve víceletém plánu.
(12)  Zeměpisná oblast působnosti daného víceletého plánu by měla být založena na zeměpisném rozložení populací žijících při dně uvedeném v nejnovějších vědeckých stanoviscích o populacích od rady ICES. Budoucí změny zeměpisného rozložení populací, jak jsou stanoveny ve víceletém plánu, mohou být zapotřebí buď kvůli kvalitnějším vědeckým informacím, nebo kvůli migraci populací žijících při dně. Proto pokud vědecké poradenství poskytnuté radou ICES nebo obdobným nezávislým vědeckým orgánem uznaným na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni naznačí změnu zeměpisného rozložení příslušných populací, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci upravující zeměpisné rozložení populací stanovené ve víceletém plánu.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Cílem tohoto plánu by mělo být přispění k dosažení cílů společné rybářské politiky, a zejména dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu u cílových populací, provádění povinnosti vykládky pro populace žijící při dně podléhající omezení odlovů, podpora přiměřené životní úrovně pro ty, kdo závisejí na rybolovných činnostech, s ohledem na pobřežní rybolov a sociálně ekonomické aspekty. V plánu by se měl použít ekosystémový přístup k řízení rybářství s cílem minimalizovat nepříznivé vlivy rybolovných činností na mořské ekosystémy. Měl by být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, a zejména s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu prostředí (v souladu se směrnicí 2008/56/ES) a s cíli směrnice 2009/147/ES a směrnice Rady 92/43/EHS. Tento plán by měl také stanovit podrobnosti provádění povinnosti vykládky ve vodách Unie v západních vodách pro všechny populace druhů, na které se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013.
(14)  Cílem tohoto plánu by mělo být přispění k dosažení cílů společné rybářské politiky, a zejména dosažení a zachování populací spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení nad úrovněmi, které mohou produkovat maximální udržitelný výnos, provádění povinnosti vykládky pro populace žijící při dně podléhající omezení odlovů, podpora přiměřené životní úrovně pro ty, kdo závisejí na rybolovných činnostech, s ohledem na pobřežní rybolov a sociálně ekonomické aspekty. V plánu by se měl použít ekosystémový přístup k řízení rybářství s cílem minimalizovat nepříznivé vlivy rybolovných činností na mořské ekosystémy. Měl by být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, a zejména s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu prostředí (v souladu se směrnicí 2008/56/ES) a s cíli směrnice 2009/147/ES a směrnice Rady 92/43/EHS. Tento plán by měl také stanovit podrobnosti provádění povinnosti vykládky ve vodách Unie v západních vodách pro všechny populace, které jsou odloveny rybolovem při dně a na které se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Je třeba stanovit cílovou hodnotu úmrtnosti způsobené rybolovem (F), jež odpovídá cíli dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu (MSY), a to jakožto rozmezí hodnot, jež jsou v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (FMSY). Tato rozmezí vycházející z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství jsou nutná k tomu, aby bylo možné zajistit flexibilitu, jež by umožnila reagovat na vývoj ve vědeckém poradenství, přispět k provádění povinnosti vykládky a zohlednit charakteristiku smíšeného rybolovu. Rozmezí FMSY by měla vypočítat Mezinárodní rada pro průzkum moře (ICES), zejména ve svém pravidelném doporučení k odlovům. Na základě toho to plánu je stanovena tak, aby docházelo k maximálně 5% snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem24. Horní hranice rozmezí je omezena, takže pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu pro biomasu reprodukující se populace (dále jen „Blim“), není vyšší než 5%. Tato horní hranice je také v souladu s doporučovaným pravidlem ICES, které uvádí, že když je biomasa reprodukující se populace nebo početnost ve špatném stavu, je třeba snížit F na hodnotu, která nepřesahuje horní hranici, jež se rovná hodnotě FMSY vynásobené biomasou reprodukující se populace nebo početností v roce celkového přípustného odlovu, vydělené hodnotou MSY Btrigger. Rada ICES používá tato hlediska a doporučované pravidlo při poskytování vědeckého poradenství ohledně úmrtnosti způsobené rybolovem a možností odlovu.
(16)  Je třeba stanovit cílovou hodnotu úmrtnosti způsobené rybolovem (F), jež odpovídá cíli dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu (MSY), a to jakožto rozmezí hodnot, jež jsou v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (FMSY). Tato rozmezí vycházející z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství jsou nutná k tomu, aby bylo možné zajistit flexibilitu, jež by umožnila reagovat na vývoj ve vědeckém poradenství, přispět k provádění povinnosti vykládky a zohlednit charakteristiku smíšeného rybolovu. Rozmezí FMSY by měla vypočítat mimo jiné Mezinárodní rada pro průzkum moře (ICES), zejména ve svém pravidelném doporučení k odlovům. Na základě toho to plánu je stanovena tak, aby docházelo k maximálně 5% snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem24. Horní hranice rozmezí je omezena, takže pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu pro biomasu reprodukující se populace (dále jen „Blim“), není vyšší než 5%. Tato horní hranice je také v souladu s doporučovaným pravidlem ICES, které uvádí, že když je biomasa reprodukující se populace nebo početnost ve špatném stavu, je třeba snížit F na hodnotu, která nepřesahuje horní hranici, jež se rovná hodnotě FMSY vynásobené biomasou reprodukující se populace nebo početností v roce celkového přípustného odlovu, vydělené hodnotou MSY Btrigger. Rada ICES používá tato hlediska a doporučované pravidlo při poskytování vědeckého poradenství ohledně úmrtnosti způsobené rybolovem a možností odlovu.
___________
___________
24 Žádost EU radě ICES o poskytnutí rozmezí FMSY pro vybrané populace v podoblastech ICES 5 až 10
24 Žádost EU radě ICES o poskytnutí rozmezí FMSY pro vybrané populace v podoblastech ICES 5 až 10
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)   V zájmu dosažení cílů uvedených v čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 je třeba stanovit cílovou hodnotu úmrtnosti způsobené rybolovem (F), která nepřekročí míru využití pro maximální udržitelný výnos. Této míry by mělo být dosaženo postupným, přírůstkovým způsobem co nejdříve, nejpozději však do roku 2020, a to pro všechny populace, na které se vztahuje toto nařízení.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Mělo by být možné stanovit celkové přípustné odlovy pro humra severského v západních vodách jako součet omezení odlovu stanovených pro každou funkční jednotku a statistických obdélníků mimo funkční jednotky v dotčené oblasti celkového přípustného odlovu. Nicméně to nevylučuje přijetí opatření na ochranu specifických funkčních jednotek.
(20)  Mělo by být možné stanovit celkové přípustné odlovy pro populaci humra severského v západních vodách jako součet omezení odlovu stanovených pro každou funkční jednotku a statistických obdélníků mimo funkční jednotky v oblasti vymezené pro tuto populaci. Nicméně to nevylučuje přijetí opatření na ochranu specifických funkčních jednotek.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  Nyní je třeba stanovit určitá omezení rybolovu mořčáka evropského a tresky polak, zejména za účelem ochrany generačních ryb tohoto druhu v období reprodukce. Aby byly ochráněny populace mořčáka evropského a tresky polak, jejichž úrovně klesají, členské státy by měly zavést u komerčního i rekreačního rybolovu vhodná opatření na obnovu, přičemž tato opatření se určí na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Tam, kde Rada zohledňuje významný dopad rekreačního rybolovu v rámci rybolovných práv pro určitou populaci, měla by být schopná stanovit celkový přípustný odlov pro komerční úlovky, který bere ohled na objem rekreačních úlovků, a/nebo přijmout jiná opatření omezující rekreační rybolov, např. limity úlovků a období uzavření rybolovu.
(22)  Tam, kde má úmrtnost způsobená rekreačním rybolovem významný dopad na populaci řízenou na základě maximálních udržitelných výnosů, by Rada měla mít možnost stanovit individuální a nediskriminační rybolovná práva pro rekreační rybáře. Tato individuální rybolovná práva pro rekreační rybolov by se měla vztahovat na období delší než jeden měsíc v souladu se skutečnou situací v praxi a skutečnými rekreačními úlovky. Rovněž je třeba, aby rekreační úlovky určitých druhů s vysokou obchodní hodnotou byly označeny odstraněním části ocasní ploutve, aby se omezila možnost nezákonného využití těchto úlovků k obchodním účelům.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Aby byla splněna povinnost vykládky stanovená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, měl by plán stanovit přijetí dalších řídicích opatření, která budou dále upřesněna v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013.
(23)  Aby byla splněna povinnost vykládky stanovená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 a byly minimalizovány negativní dopady na ekosystém, měl by plán stanovit přijetí dalších řídicích opatření, která budou případně dále upřesněna v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, a to zejména opatření na postupné omezování a následně odstranění výmětů a na minimalizaci negativních dopadů rybolovu na ekosystém. Při vymezování těchto opatření se zohlední nejlepší dostupná vědecká stanoviska. Je také třeba upřesnit, že na rekreační rybolov se neuplatňuje povinnost vykládky. Neexistují-li společná doporučení, Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)   Aby byly chráněny citlivé druhy a stanoviště, zejména ty z nich, které jsou kriticky ohroženy a postiženy v důsledku rybolovného tlaku, měl by plán vůči příslušnému rybolovu zavést řídicí opatření, jako jsou úpravy zařízení na plavidlech, úpravy činnosti plavidel a úpravy samotných plavidel. Plán by měl stanovit přijetí dodatečných řídicích opatření, která budou dále upřesněna v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013. Komise by měla mít možnost přijímat prováděcí akty obsahující analýzu přímořských oblastí a stanovující formát a harmonogram pro předkládání a schvalování řídicích opatření.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24 a (nový)
(24a)  Je třeba, aby Komise každoročně předložila Evropskému parlamentu zprávu o nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, která Rada použila za účelem stanovení rybolovných práv nebo uplatnění ochranných opatření, a aby Komise předem informovala Evropský parlament o situacích, v nichž by vědecké poradenství mohlo vést k významným změnám při stanovování rybolovných práv.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Za účelem včasného a přiměřeného přizpůsobení se technickému a vědeckému pokroku, za účelem zajištění flexibility a umožnění rozvoje určitých opatření by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o nápravná opatření a provádění povinnosti vykládky. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů25. Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.
(26)  Za účelem včasného a přiměřeného přizpůsobení se technickému a vědeckému pokroku, za účelem zajištění flexibility a umožnění rozvoje určitých opatření by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o nápravná opatření a provádění povinnosti vykládky. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace s dotčenými poradními výbory, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů25. Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.
_________________
_________________
25 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
25 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Použití dynamických odkazů na rozmezí FMSY a na referenční body pro zachování zaručuje, že tyto parametry, které jsou nezbytné pro stanovení rybolovných práv, nezastarají a Rada bude vždy schopná použít nejlepší dostupná vědecká stanoviska. Kromě toho tento přístup poskytující dynamické odkazy na nejlepší dostupná vědecká stanoviska by měl být dodržován u řízení populací v Baltském moři. V této souvislosti „nejlepší dostupná vědecká stanoviska“ odkazují na veřejně dostupná vědecká stanoviska, která jsou podložená nejnovějšími vědeckými údaji a metodami a byla buď vydána, nebo recenzována nezávislým vědeckým subjektem, který je uznávaný na úrovni Evropské unie nebo na mezinárodní úrovni. Nařízení (EU) 2016/113927 by proto mělo být změněno.
(28)  Použití dynamických odkazů na rozmezí FMSY a na referenční body pro zachování zaručuje, že tyto parametry, které jsou nezbytné pro stanovení rybolovných práv, nezastarají a Rada bude vždy schopná použít nejlepší dostupná vědecká stanoviska. Kromě toho by tento přístup poskytující dynamické odkazy na nejlepší dostupná vědecká stanoviska měl být dodržován u řízení populací v Baltském moři. Komise by rovněž měla každoročně předkládat Evropskému parlamentu zprávu o uplatněných nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích a měla by také předem informovat Evropský parlament o situacích, v nichž by vědecké poradenství mohlo vést k významným změnám při stanovování rybolovných práv. V této souvislosti „nejlepší dostupná vědecká stanoviska“ odkazují na veřejně dostupná vědecká stanoviska, která odborně posoudil Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) nebo jiné vhodné vědecké subjekty, např. Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES). Tato stanoviska jsou podložena nejnovějšími dostupnými vědeckými údaji a metodami a splňují požadavky článku 25 nařízení (EU) č. 1380/2013.
_________________
27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – návětí
1.  Tímto nařízením se zavádí víceletý plán (dále jen „plán“) pro následující populace žijící při dně, včetně hlubinných populací, v západních vodách, včetně rybolovu využívajícího tyto populace, a kde se tyto populace vyskytují i mimo západní vody, i v jeho přilehlých vodách:
1.  Tímto nařízením se zavádí víceletý plán (dále jen „plán“) pro níže uvedené populace žijící při dně, včetně hlubinných populací, v západních vodách a kde se tyto populace vyskytují i mimo západní vody, i v jeho přilehlých vodách, které nespadají pod svrchovanost nebo jurisdikci třetích zemí, a pro rybolov využívající tyto populace:
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
4)  mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) v divizích 4b, 4c, 7a a 7d–h;
4)  mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) v divizích 4b, 4c, 7a, 7b, 7d–h, 7j, podoblasti 8 a divizi 9a;
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 1 – bod 23 – odrážka 1
–  v jižní části Biskajského zálivu (FU 25);
–  v Biskajském zálivu (FU 23–24);
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 1 – bod 24 – odrážka 1
–  v západní Galicii (FU 26–27),
–  v západní Galicii (FU 26),
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 1 – bod 24 – odrážka 2
–  v Iberských vodách (FU 28–29),
vypouští se
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 1 – bod 24 – odrážka 2 a (nová)
–  na severu Portugalska (FU 27),
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 1 – bod 24 – odrážka 2 b (nová)
–  v portugalských vodách (jižní Portugalsko a Algarve) (FU 28–29),
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 2
Pokud vědecké poradenství naznačuje změnu zeměpisného rozložení populací vyjmenovaných v prvním pododstavci tohoto odstavce, může Komise přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15, kterými by se měnilo toto nařízení úpravou oblastí uvedených výše, aby se projevila tato změna. Takové úpravy nerozšíří oblasti populací mimo vody Unie podoblastí 4 až 10 a oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0.
Pokud nejlepší dostupné vědecké poradenství, zejména poradenství Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), naznačuje změnu zeměpisného rozložení populací vyjmenovaných v prvním pododstavci tohoto odstavce, může Komise přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15, kterými by se měnilo toto nařízení úpravou oblastí uvedených výše, aby se projevila tato změna. Takové úpravy nerozšíří oblasti populací mimo vody Unie podoblastí 4 až 10 a oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2
2.  Pokud se Komise na základě vědeckého poradenství domnívá, že seznam populací stanovený v prvním pododstavci je třeba změnit, může Komise předložit návrh na změnu tohoto seznamu.
2.  Pokud se Komise na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství domnívá, že seznam populací stanovený v prvním pododstavci je třeba změnit, může Komise předložit návrh na změnu tohoto seznamu.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 3
3.  Pokud jde o přilehlé vody zahrnuté v odstavci 1 tohoto článku, použijí se pouze články 4 a 6 a opatření týkající se rybolovných práv podle článku 7 tohoto nařízení.
3.  Pokud jde o přilehlé vody zahrnuté v odstavci 1 tohoto článku, použijí se pouze články 4 a 6, opatření týkající se rybolovných práv podle článku 7, čl. 9 odst. 3a a článku 9a tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 4
4.  Toto nařízení se rovněž použije na vedlejší úlovky ulovené v západních vodách při rybolovu populací uvedených v odstavci 1. Nicméně tam, kde rozmezí FMSY a ochranná opatření týkající se biomasy pro tyto populace jsou stanovena podle jiných právních aktů Unie, které stanoví víceleté plány, použijí se rozmezí a ochranná opatření podle těchto aktů.
4.  Toto nařízení se rovněž použije na vedlejší úlovky ulovené v západních vodách při rybolovu populací žijících při dně uvedených v odstavci 1 a zajistí, aby se při využívání všech živých biologických mořských zdrojů obnovovaly a zachovávaly stavy populací lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytovat maximální udržitelný výnos, v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 4 a (nový)
4a.   Toto nařízení rovněž stanoví podrobnosti provádění opatření k minimalizaci dopadu rybolovu na mořské prostředí – zejména nechtěné úlovky chráněných druhů – ve vodách Unie v západních vodách pro veškerý rybolov v těchto vodách. Komise může přijímat prováděcí akty obsahující analýzu přímořských oblastí a stanovující formát a harmonogram pro předkládání a schvalování řídicích opatření.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 5
5.  Toto nařízení také stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky ve vodách Unie západních vod pro všechny populace druhů, na které se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013.
5.  Toto nařízení také stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky ve vodách Unie západních vod pro všechny populace druhů, na které se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 a které jsou odloveny rybolovem při dně.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 6
6.  Toto nařízení stanoví technická opatření, jak je uvedeno v článku 8, která se použijí v západních vodách ve vztahu ke kterékoli populaci.
6.  Toto nařízení stanoví technická opatření pro komerční a rekreační rybolov, jak je uvedeno v článku 8, která se použijí v západních vodách ve vztahu ke kterékoli populaci.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
2)  „rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí hodnot poskytnuté v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), kde veškeré úrovně úmrtnosti způsobené rybolovem v daném rozmezí vedou za stávajících průměrných environmentálních podmínek, s ohledem na zvyklosti rybolovu, k maximálním udržitelným výnosům, aniž by podstatně ovlivňovaly proces reprodukce dotčené populace. Je stanoveno tak, aby docházelo k maximálně 5% snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Rozmezí je omezeno, aby pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu pro biomasu reprodukující se populace (Blim), nebyla vyšší než 5 %;
2)  „rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí hodnot poskytnuté v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) nebo podobného nezávislého vědeckého orgánu uznávaného Unií nebo na mezinárodní úrovni, kde veškeré úrovně úmrtnosti způsobené rybolovem v daném rozmezí vedou za stávajících průměrných environmentálních podmínek, s ohledem na zvyklosti rybolovu, k maximálním udržitelným výnosům, aniž by podstatně ovlivňovaly proces reprodukce dotčené populace. Je stanoveno tak, aby docházelo k maximálně 5% snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Rozmezí je omezeno, aby pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu pro biomasu reprodukující se populace (Blim), nebyla vyšší než 5 %;
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5
5)  „bodová hodnota FMSY je hodnota odhadované míry úmrtnosti, která při daných zvyklostech rybolovu a za současných environmentálních podmínek vede k maximálním dlouhodobým výnosům;
5)  „FMSY je hodnota odhadované míry úmrtnosti, která při daných zvyklostech rybolovu a za současných environmentálních podmínek vede k maximálním dlouhodobým výnosům;
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 8
8)  „Blim“ se rozumí referenční bod velikosti populace poskytnutý v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od rady ICES, a pokud jsou hodnoty nižší, může být snížená reprodukční schopnost;
8)  „Blim“ se rozumí referenční bod velikosti populace poskytnutý v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od rady ICES nebo podobného nezávislého vědeckého orgánu uznávaného Unií nebo na mezinárodní úrovni, a pokud jsou hodnoty nižší, může být snížená reprodukční schopnost;
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9
9)  „MSY Btrigger“ se rozumí referenční bod pro biomasu reprodukující se populace nebo v případě humra severského pro početnost, poskytnutý v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od rady ICES, a pokud jsou hodnoty nižší, je zapotřebí zahájit vhodná specifická řídicí opatření, jež zajistí, aby míra využívání v kombinaci s přirozenou variabilitou vedla k obnově populací nad úroveň, na které je možné dlouhodobě dosahovat maximálních udržitelných výnosů.
9)  „MSY Btrigger“ se rozumí referenční bod pro biomasu reprodukující se populace nebo v případě humra severského pro početnost, poskytnutý v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od rady ICES nebo podobného nezávislého vědeckého orgánu uznávaného Unií nebo na mezinárodní úrovni, a pokud jsou hodnoty nižší, je zapotřebí zahájit vhodná specifická řídicí opatření, jež zajistí, aby míra využívání v kombinaci s přirozenou variabilitou vedla k obnově populací nad úroveň, na které je možné dlouhodobě dosahovat maximálních udržitelných výnosů.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9 a (nový)
9a)  „nejlepšími dostupnými vědeckými stanovisky“ se rozumí veřejně dostupná vědecká stanoviska podložená nejnovějšími vědeckými údaji a metodami, která byla vydána nebo přezkoumána nezávislým mezinárodním vědeckým subjektem uznávaným na unijní nebo mezinárodní úrovni, jako je např. Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) a Mezinárodní rada pro průzkum moře, a která splňují požadavky článku 25 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
1.  Plán přispěje k dosažení cílů společné rybářské politiky uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména uplatněním přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, a snaží se zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos.
1.  Plán přispěje k dosažení cílů společné rybářské politiky uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména uplatněním přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, a snaží se zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos. Kromě usilování o environmentální udržitelnost je tento plán řízen způsobem, který je v souladu s cíli, jimiž je vytváření ekonomického, sociálního a zaměstnaneckého přínosu, přičemž současně přispívá k dostupnosti potravinářských výrobků.
Míry využití pro maximální udržitelný výnos je dosaženo u všech populací postupným, přírůstkovým způsobem, a to nejpozději do roku 2020, a v následujících letech se tato míra dále udržuje.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2
2.  Plán přispěje k odstranění výmětů tím, že se v nejvyšší možné míře omezí a sníží nechtěné úlovky, a k plnění povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 u druhů, na které se vztahují omezení odlovu a toto nařízení.
2.  Plán přispěje k odstranění výmětů tím, že se v nejvyšší možné míře omezí a sníží nechtěné úlovky, mimo jiné díky využívání inovativních selektivních lovných zařízení a metod, přispěje k plnění povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 u druhů, na které se vztahují omezení odlovu a toto nařízení.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3
3.  Plán provádí ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem zajistit minimalizaci nepříznivého dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém. Musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, jakož i s cíli stanovenými v článcích 4 a 5 směrnice 2009/147/ES a v článcích 6 a 12 směrnice Rady 92/43/EHS.
3.  Plán provádí ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem zajistit minimalizaci nepříznivého dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém, a zejména na zranitelná stanoviště a chráněné druhy, včetně mořských savců, mořských plazů, mořských ptáků, podmořských hor, hlubinných útesů a korálových zahrad či agregací houbovců, a pokud možno úplné odstranění tohoto dopadu, čímž se zajistí, aby rybáři pokračovali v rybolovu udržitelným a selektivním způsobem. Musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, jakož i s cíli stanovenými ve směrnici 2009/147/ES a směrnici Rady 92/43/EHS.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 4 – písm. b
b)  přispět k naplnění podmínek dalších relevantních deskriptorů obsažených v příloze I směrnice2008/56/EC úměrně k významu rybolovu pro jejich plnění.
b)  zajistit minimalizaci negativních dopadů rybolovu na mořské prostředí, zejména pokud jde o zranitelná stanoviště a chráněné druhy, včetně mořských savců a mořských ptáků.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 5
5.  Opatření uvedená v plánu se budou přijímat na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství. Pokud budou údaje nedostatečné, dodrží se srovnatelný stupeň zachování příslušných populací.
5.  Opatření uvedená v plánu se budou přijímat na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství. Toto nejlepší dostupné vědecké poradenství odborně posoudí vhodné spolehlivé vědecké orgány, například Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) nebo Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR). Bude zveřejněno nejpozději v okamžiku, kdy Komise navrhne daná opatření. Pokud budou údaje nedostatečné, dodrží se srovnatelný stupeň zachování příslušných populací.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2
2.  O uvedená rozmezí FMSY, vycházející z tohoto plánu, je třeba požádat radu ICES.
2.  O uvedená rozmezí FMSY, vycházející z tohoto plánu, je třeba požádat radu ICES nebo podobný nezávislý vědecký orgán uznávaný Unií nebo na mezinárodní úrovni.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 5 – písm. a
a)  je-li to na základě vědeckého poradenství či důkazů nutné pro dosažení cílů stanovených v článku 3 v případě smíšeného rybolovu;
a)  je-li to na základě vědeckého poradenství či důkazů nutné pro dosažení cílů stanovených v článku 3 v případě smíšeného nebo vícedruhového rybolovu, zejména za účelem omezení sociálně-ekonomických dopadů na rybolov;
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 5 – písm. c
c)  s cílem omezit rozdíly v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky na nejvýše 20 %.
c)  s cílem omezit rozdíly v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky na nejvýše 20 %, vyjma případů, kdy se řeší blokace nebo jiné situace, které paralyzují či zásadně ovlivňují činnost některých loďstev.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 6 a (nový)
6a.   S cílem předejít situaci, kdy krátkodobé řízení brání výkonu víceletého řízení, a podpořit zapojení zainteresovaných stran do rozhodovacího procesu je možné schválit v rámci tohoto nařízení pravidla pro využívání prostřednictvím regionalizace.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
2.  Pokud nejsou k dispozici odpovídající vědecké informace, řídí se tyto populace podle přístupu předběžné opatrnosti k řízení rybolovu, jak je definován v bodu 8 čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013.
2.  Pokud nejsou k dispozici odpovídající vědecké informace, řídí se tyto populace podle přístupu předběžné opatrnosti k řízení rybolovu, jak je definován v bodu 8 čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, a zajistí alespoň srovnatelnou úroveň zachování jako maximální udržitelný výnos uvedený v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3
3.  V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1380/2013 bere řízení smíšeného rybolovu, pokud jde o populace uvedené v č. 1 odst. 4 tohoto nařízení, ohled na obtížnost rybolovu všech populací při maximálních udržitelných výnosech zároveň, zejména v situacích, kde to vede k předčasnému ukončení rybolovu.
3.  V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1380/2013 bere řízení smíšeného nebo vícedruhového rybolovu, pokud jde o populace uvedené v č. 1 odst. 4 tohoto nařízení, ohled na obtížnost rybolovu všech populací při maximálních udržitelných výnosech zároveň, zejména v situacích, kde to vede k předčasnému ukončení rybolovu.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – návětí
Na základě tohoto plánu se od rady ICES vyžadují následující referenční body pro zachování za účelem ochrany plné reprodukční kapacity populací uvedených v čl. 1 odst. 1:
Na základě tohoto plánu se od rady ICES nebo podobného nezávislého vědeckého orgánu uznávaného Unií nebo na mezinárodní úrovni a v souladu s definicí nejlepšího dostupného vědeckého stanoviska vyžadují následující referenční body pro zachování za účelem ochrany plné reprodukční kapacity populací uvedených v čl. 1 odst. 1:
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
1.  Pokud vědecká stanoviska naznačují, že pro daný rok je úroveň biomasy reprodukující se populace, a v případě humra severského početnost, u jakékoli populace uvedené v čl. 1 odst. 1 nižší než MSY Btrigger, musí být přijata veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace nebo dotčené funkční jednotky nad úroveň, která je schopná vytvářet maximální udržitelný výnos. Odchylně od čl. 4 odst. 3 a 5 se zejména stanoví rybolovná práva na úrovni, která je v souladu s úmrtností způsobenou rybolovem, která je snížená pod horní část rozmezí FMSY, a to s přihlédnutím k poklesu biomasy.
1.  Pokud vědecká stanoviska naznačují, že pro daný rok je úroveň biomasy reprodukující se populace, a v případě humra severského početnost, u jakékoli populace žijící při dně uvedené v čl. 1 odst. 1 nižší než MSY Btrigger, musí být přijata veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace nebo dotčené funkční jednotky nad úroveň, která je schopná vytvářet maximální udržitelný výnos. Odchylně od čl. 4 odst. 3 a 5 se zejména stanoví rybolovná práva na úrovni, která je v souladu s úmrtností způsobenou rybolovem, která je snížená pod horní část rozmezí FMSY, a to s přihlédnutím k poklesu biomasy.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2
2.  Pokud vědecká stanoviska naznačují, že biomasa reprodukující se populace, a v případě humra severského početnost kterýchkoli populací uvedených v čl. 1 odst. 1, je nižší než Blim, musí být přijata další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčených populací a dotčené funkční jednotky nad úroveň, která je schopná vytvářet maximální udržitelný výnos. Odchylně od čl. 4 odst. 3 a 5 mohou tato nápravná opatření zahrnovat zejména pozastavení cíleného rybolovu pro dotčenou populaci nebo funkční jednotku a odpovídající omezení rybolovných práv.
2.  Pokud vědecká stanoviska naznačují, že biomasa reprodukující se populace, a v případě humra severského početnost kterýchkoli populací žijících při dně uvedených v čl. 1 odst. 1, je nižší než Blim, musí být přijata další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčených populací a dotčené funkční jednotky nad úroveň, která je schopná vytvářet maximální udržitelný výnos. Odchylně od čl. 4 odst. 3 a 5 mohou tato nápravná opatření zahrnovat zejména pozastavení cíleného rybolovu pro dotčenou populaci nebo funkční jednotku a odpovídající omezení rybolovných práv.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – návětí
1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření:
1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření pro rybolov využívající populace žijící při dně v západních vodách:
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. a
a)  specifikace vlastností lovných zařízení a pravidla týkající se jejich používání za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;
a)  specifikace vlastností lovných zařízení a pravidla týkající se jejich používání za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků, zejména nedospělých jedinců, nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
2.  Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3.
2.  Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 a platí pro komerční i rekreační rybolov.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Článek 8 a (nový)
Článek 8 a
Časově a prostorově ohraničené zákazy týkající se mořčáka evropského
1.  Komerční a rekreační rybolov mořčáka evropského je zakázán v západních vodách a v divizích ICES 4b a 4c od 1. února do 30. dubna. Plavidlům se zakazuje mořčáka evropského odloveného při pobřeží moře v uvedených oblastech uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat či konzervovat.
2.  Rybářským plavidlům Unie se rovněž zakazuje lovit mořčáka evropského v divizích ICES 7b, 7c, 7j a 7k, jakož i ve vodách divizí ICES 7a a 7g, které se nacházejí ve vzdálenosti větší než 12 námořních mil od základní linie pod svrchovaností Spojeného království. Rybářským plavidlům Unie se zakazuje mořčáka evropského odloveného v uvedených oblastech uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat nebo vykládat.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3
3.  Aniž je dotčen článek 7, může být celkový přípustný odlov pro populace humra severského v západních vodách součtem omezení odlovu funkčních jednotek a statistických obdélníků mimo funkční jednotky.
3.  Aniž je dotčen článek 7, může být celkový přípustný odlov pro populaci humra severského součtem omezení odlovu funkčních jednotek a statistických obdélníků mimo funkční jednotky oblasti vymezené pro tuto populaci.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 4
4.  Pokud vědecká stanoviska naznačují, že rekreační rybolov má významný dopad na úmrtnost způsobenou rybolovem konkrétní populace, bude na ně Rada brát ohled a může omezit rekreační rybolov tak, že stanoví rybolovná práva, aby zamezila překročení celkové cílové hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem.
vypouští se
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Článek 9 a (nový)
Článek 9a
Rekreační rybolov
1.  Členské státy zohlední úmrtnost způsobenou rekreačním rybolovem během přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici a jež jsou stanovena v článku 16 nařízení (EU) č. 1380/2013, aby zamezily překročení celkové cílové hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem.
Pokud vědecká stanoviska naznačují, že rekreační rybolov má významný dopad na úmrtnost způsobenou rybolovem populace uvedené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení, může Rada stanovit individuální rybolovná práva, která se nediskriminačně uplatní na rekreační rybáře.
2.  Rada při stanovování rybolovných práv pro rekreační rybolov vychází z transparentních a objektivních kritérií, včetně kritérií environmentální, sociální a hospodářské povahy. Kritéria, která mají být použita, se mohou týkat zejména dopadu tohoto rybolovu na životní prostředí, společenského významu této činnosti a jejího přínosu k hospodářství v pobřežních oblastech.
3.  Členské státy přijmou nezbytná a přiměřená ustanovení pro kontrolu a shromažďování údajů za účelem spolehlivého odhadu skutečných úrovní odlovu, který je předmětem odstavce 1.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Článek 9 b (nový)
Článek 9b
Označení úlovků rekreačního rybolovu
1.  Exempláře mořčáka evropského, tresky obecné, tresky polak a jazyka obecného ulovené v oblastech a populacích stanovených v čl. 1 odst. 1 musí být označeny, pokud si je rekreační rybář ponechá.
2.  Toto označení spočívá v odstranění spodní nebo horní části ocasní ploutve, tak aby nicméně nebylo zabráněno změření velikosti ryby.
3.  K označení dojde bezprostředně po odlovu a usmrcení, ať už na břehu nebo poté, co je ryba vytažena na palubu, pokud je rekreační rybolov prováděn z člunu. Avšak exempláře vytažené na palubu člunu sloužícího k rekreačnímu rybolovu, které jsou ponechány naživu a v dobrém stavu před tím, než budou opětovně vypuštěny, označeny nejsou.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1
Pro všechny populace druhů v západních vodách, pro které platí povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, a to uvedením podrobností k dané povinnosti, jak je stanoveno v bodech a) až e) čl. 15 odst. 5 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Pro všechny populace druhů žijících při dně v západních vodách, pro které platí povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, a pro vedlejší úlovky pelagických druhů v rámci rybolovu populací uvedených v čl. 1 odst. 1, pro které platí povinnost vykládky, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, a to uvedením podrobností k dané povinnosti, jak je stanoveno v bodech a) až e) čl. 15 odst. 5 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 a (nový)
Povinnost vykládky uvedená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se neuplatní na rekreační rybolov, a to ani v případech, kdy Rada stanoví individuální rybolovná práva podle článku 9a tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Článek 10 a (nový)
Článek 10a
Tradiční a pobřežní rybolov v nejvzdálenějších regionech
Toto nařízení zohlední omezení ohledně velikosti plavidel tradičního a pobřežního rybolovu používaných v nejvzdálenějších regionech. Vykládka vedlejších úlovků se povoluje, pokud nezhorší dopad na biomasu reprodukující se populace.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
1.  Pro každou z oblastí ICES uvedenou v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení vydá každý členský stát oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 pro plavidla plující pod jeho vlajkou, která se podílejí na rybolovných činnostech v dané oblasti. V těchto oprávněních k rybolovu mohou členské státy rovněž omezit celkovou kapacitu vyjádřenou v kW u těch plavidel, která používají určitá zařízení.
1.  Pro oblasti ICES uvedené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení vydá každý členský stát oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 pro plavidla plující pod jeho vlajkou, která se podílejí na rybolovných činnostech v dané oblasti.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 a (nový)
1a.   V oprávněních k rybolovu stanovených v odstavci 1 mohou členské státy rovněž omezit celkovou kapacitu u těch plavidel, jež používají zvláštní zařízení.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 b (nový)
1b.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem stanovení limitů pro celkovou kapacitu loďstev dotčených členských států, aby se usnadnilo dosažení cílů stanovených v článku 3.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1
1.  Na opatření uvedená v článcích 8 10 tohoto nařízení se použije čl. 18 odst. 1 až 6 nařízení (EU) č. 1380/2013.
1.  Na opatření uvedená v článcích 8, 10 a 11b tohoto nařízení se použije čl. 18 odst. 1 až 6 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2
2.  Pro účely odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy s přímým zájmem na řízení v severozápadních vodách a členské státy s přímým zájmem na řízení v jihozápadních vodách předkládat společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, poprvé nejpozději dvanáct měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté dvanáct měsíců po každém předložení hodnocení plánu v souladu s článkem 14. Taková doporučení mohou také předkládat, když to považují za nezbytné, zejména v případě náhlé změny stavu u kterékoli z populací, na které se vztahuje toto nařízení. Společná doporučení týkající se opatření pro daný kalendářní rok se předkládají nejpozději 1. července předchozího roku.
2.  Pro účely odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy s přímým zájmem na řízení v severozápadních vodách a členské státy s přímým zájmem na řízení v jihozápadních vodách předkládat společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, poprvé nejpozději dvanáct měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté dvanáct měsíců po každém předložení hodnocení plánu v souladu s článkem 14. Další doporučení mohou také předkládat, když je to nezbytné, zejména v případě změny stavu u kterékoli z populací, na které se vztahuje toto nařízení, nebo aby stanovily plán obsahující opatření k tomu, aby se zavedl ekosystémový přístup k řízení rybolovu v západních vodách. Společná doporučení týkající se opatření pro daný kalendářní rok se předkládají nejpozději 1. července předchozího roku nebo co nejdříve, pokud mají taková společná doporučení řešit naléhavé situace zjištěné nejnovějšími vědeckými poznatky.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2 a (nový)
2a.  Bez ohledu na čl. 18 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 může Komise přijmout akty v přenesené pravomoci i bez společného doporučení uvedeného v těchto odstavcích.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Článek 13 a (nový)
Článek 13a
Monitorování a předběžné informace o změnách vědeckého stanoviska
1.  Každý rok do 1. dubna Komise informuje Evropský parlament o nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, která posloužila jako východisko pro rozhodnutí Rady o stanovení rybolovných práv podle tohoto nařízení od 1. února předcházejícího roku do 31. ledna daného roku.
Pro všechny dotčené populace a druhy ryb tato zpráva uvede zejména rybolovná práva stanovená Radou podle článků 4 a 5 a případně článku 7 tohoto nařízení, přičemž upřesní také odpovídající hodnoty vyjádřené pomocí úmrtnosti způsobené rybolovem. Tyto údaje se porovnají s vědeckými stanovisky použitými ke stanovení rozmezí hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem (MSY Flower, FMSY a MSY Fupper a příslušná rybolovná práva), odhadů biomasy reprodukující se populace a referenčních limitů pro biomasu (MSY Btrigger a Blim).
2.  Komise informuje Evropský parlament co nejdříve od zjištění a v každém případě před přijetím nového rozhodnutí Rady ohledně stanovení rybolovných práv o situacích, ve kterých nejnovější hodnoty FMSY odpovídají změnám rybolovných práv, jež se odlišují o více než 20 % od rybolovných práv odpovídajících hodnotě FMSY z vědeckého stanoviska, které sloužilo ke stanovení rybolovných práv pro dané období. Stejně tak Komise co nejdříve a v každém případě před přijetím nového rozhodnutí Rady informuje Evropský parlament o případech, kdy vědecká stanoviska týkající se různých referenčních úrovní biomasy reprodukujících se populací odůvodňují přijetí ochranných opatření při uplatnění článku 7.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 14 – název
Hodnocení plánu
Hodnocení a provádění plánu
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
2.  Přenesená pravomoc uvedená v čl. 1 odst. 1, článcích 8 a 10 se Komisi svěřuje na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
2.  Přenesená pravomoc uvedená v čl. 1 odst. 1, článcích 8 a 10 a v čl. 11 odst. 1b se Komisi svěřuje na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 1, článcích 8 a 10 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 1, článcích 8 a 10 a v čl. 11 odst. 1b kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 6
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 1, článků 8 a 10 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 1, článků 8 a 10 a čl. 11 odst. 1b vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) č. 2016/1139
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
2)  „rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí hodnot poskytnuté v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), kde veškeré úrovně úmrtnosti způsobené rybolovem v daném rozmezí vedou za stávajících průměrných environmentálních podmínek, s ohledem na zvyklosti rybolovu, k maximálním udržitelným výnosům, aniž by podstatně ovlivňovaly proces reprodukce dotčené populace. Je stanoveno tak, aby docházelo k maximálně 5% snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Rozmezí je omezeno, aby pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu pro biomasu reprodukující se populace (Blim), nebyla vyšší než 5 %;
2)  „rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí hodnot poskytnuté v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) nebo podobného nezávislého vědeckého orgánu uznávaného Unií nebo na mezinárodní úrovni, kde veškeré úrovně úmrtnosti způsobené rybolovem v daném rozmezí vedou za stávajících průměrných environmentálních podmínek, s ohledem na zvyklosti rybolovu, k maximálním udržitelným výnosům, aniž by podstatně ovlivňovaly proces reprodukce dotčené populace. Je stanoveno tak, aby docházelo k maximálně 5% snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Rozmezí je omezeno, aby pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu pro biomasu reprodukující se populace (Blim), nebyla vyšší než 5 %;
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) č. 2016/1139
Čl. 2 – odst. 1 – bod 8
8)  „Blim“ se rozumí referenční bod velikosti populace poskytnutý v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od rady ICES, a pokud jsou hodnoty nižší, může být snížená reprodukční schopnost;
8)  „Blim“ se rozumí referenční bod velikosti populace poskytnutý v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od rady ICES nebo podobného nezávislého vědeckého orgánu uznávaného Unií nebo na mezinárodní úrovni, a pokud jsou hodnoty nižší, může být snížená reprodukční schopnost;
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) č. 2016/1139
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9
9)  „MSY Btrigger“ se rozumí referenční bod pro biomasu reprodukující se populace, poskytnutý v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od rady ICES, a pokud jsou hodnoty nižší, je zapotřebí zahájit vhodná specifická řídicí opatření, jež zajistí, aby míra využívání v kombinaci s přirozenou variabilitou vedla k obnově populací nad úroveň, za níž je možné dlouhodobě dosahovat maximálních udržitelných výnosů;
9)  „MSY Btrigger“ se rozumí referenční bod pro biomasu reprodukující se populace poskytnutý v nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, zejména od rady ICES nebo podobného nezávislého vědeckého orgánu uznávaného Unií nebo na mezinárodní úrovni, a pokud jsou hodnoty nižší, je zapotřebí zahájit vhodná specifická řídicí opatření, jež zajistí, aby míra využívání v kombinaci s přirozenou variabilitou vedla k obnově populací nad úroveň, za níž je možné dlouhodobě dosahovat maximálních udržitelných výnosů.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (EU) č. 2016/1139
Čl. 4 – odst. 2
2.  O uvedená rozmezí FMSY, vycházející z tohoto plánu, je třeba požádat radu ICES.
2.  O uvedená rozmezí FMSY, vycházející z tohoto plánu, je třeba požádat radu ICES nebo podobný nezávislý vědecký orgán uznávaný Unií nebo na mezinárodní úrovni.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (EU) č. 2016/1139
Čl. 4 – odst. 5 – písm. c
c)  s cílem omezit rozdíly v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky na nejvýše 20 %.
c)  s cílem omezit rozdíly v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky na nejvýše 20 %, vyjma případů, kdy se řeší blokace nebo jiné situace, které paralyzují či zásadně ovlivňují činnost některých loďstev.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) č. 2016/1139
Čl. 4 a – odst. 1 – návětí
Na základě tohoto plánu se od rady ICES vyžadují následující referenční body pro zachování za účelem ochrany plné reprodukční kapacity populací uvedených v čl. 1 odst. 1:
Na základě tohoto plánu se od rady ICES nebo podobného nezávislého vědeckého orgánu uznávaného Unií nebo na mezinárodní úrovni vyžadují následující referenční body pro zachování za účelem ochrany plné reprodukční kapacity populací uvedených v čl. 1 odst. 1:
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
Nařízení (EU) č. 2016/1139
Článek -15 (nový)
4a.  V kapitole IX se vkládá nový článek, který zní:
„Článek -15
Monitorování a předběžné informace o změnách vědeckého stanoviska
1.  Každý rok do 1. dubna Komise informuje Evropský parlament o nejlepších dostupných vědeckých stanoviscích, která posloužila jako reference pro rozhodnutí Rady o stanovení rybolovných práv podle tohoto nařízení od 1. února předcházejícího roku do 31. ledna daného roku.
Pro všechny dotčené populace a druhy ryb tato zpráva uvede zejména rybolovná práva stanovená Radou podle článků 4 a 5 a případně článku 7 tohoto nařízení, přičemž upřesní také odpovídající hodnoty vyjádřené pomocí úmrtnosti způsobené rybolovem. Tyto údaje se porovnají s vědeckými stanovisky použitými ke stanovení rozmezí hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem (MSY Flower, FMSY a MSY Fupper a příslušná rybolovná práva), odhadů biomasy reprodukující se populace a referenčních limitů pro biomasu (MSY Btrigger a Blim).
2.  Komise informuje Evropský parlament co nejdříve od zjištění a v každém případě před přijetím nového rozhodnutí Rady ohledně stanovení rybolovných práv o situacích, ve kterých nejnovější vědecké hodnoty FMSY odpovídají změnám rybolovných práv, jež se odlišují o více než 20 % od rybolovných práv odpovídajících hodnotě FMSY z vědeckého stanoviska, které sloužilo ke stanovení rybolovných práv pro dané období. Stejně tak Komise co nejdříve a v každém případě před přijetím nového rozhodnutí Rady informuje Evropský parlament o případech, kdy vědecká stanoviska týkající se různých referenčních úrovní biomasy reprodukujících se populací odůvodňují přijetí ochranných opatření při uplatnění článku 7. “;

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0310/2018).


Sídlo Evropského orgánu pro bankovnictví ***I
PDF 144kWORD 44k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se pozměňuje nařízení (EU) č. 1093/2010, pokud jde o sídlo Evropského orgánu pro bankovnictví (COM(2017)0734 – C8-0420/2017 – 2017/0326(COD))
P8_TA(2018)0426A8-0153/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0734),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0420/2017),

–  s ohledem na článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, jež se zavázaly k loajální a transparentní spolupráci v průběhu celého legislativního cyklu a k rovnoprávnému postavení obou spolunormotvůrců,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012,

–  s ohledem na postup vedoucí k rozhodnutí o přemístění Evropské agentury pro léčivé přípravky a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) (EBA) v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie, který byl potvrzen při zasedání Evropské rady (ve formátu podle článku 50 Smlouvy o EU) dne 22. června 2017,

–  po konzultaci s Evropskou centrální bankou,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. ledna 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. října 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro ústavní záležitosti (A8–0153/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Rady, které je přílohou tohoto usnesení;

3.   vyzývá k okamžitému přezkumu společného přístupu připojeného ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012 s cílem náležitě zohlednit úlohu Parlamentu v rozhodovacím procesu o umístění agentur vzhledem k jeho výsadám spolunormotvůrce v rámci řádného legislativního postupu; vyzývá proto, aby byl Parlament do tohoto rozhodovacího procesu úzce zapojen;

4.  připomíná kritéria pro přemístění agentur Unie z Londýna v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie, která definovala Komise a jež na zasedání Evropské rady (ve formátu podle článku 50 Smlouvy o EU) konaném dne 22. června 2017 podpořily hlavy států nebo předsedové vlád EU-27, totiž: i) ujištění, že agentura může být na daném místě zřízena a zahájit činnost ke dni vystoupení Spojeného království z Unie, ii) dostupnost daného místa, iii). existenci přiměřených vzdělávacích zařízení pro děti zaměstnanců agentur, iv) odpovídající přístup na trh práce, k sociálnímu zabezpečení a zdravotní péči pro jejich děti a manžele/manželky, v) kontinuitu činnosti a vi) zeměpisné rozložení;

5.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že navzdory výsadám Parlamentu, podle nichž jsou Parlament a Rada rovnocennými spolunormotvůrci nařízení (EU) č. 1093/2010(2) o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a stanovení jeho sídla, nebyl Parlament zapojen do práce na vymezení a určování váhy kritérií pro výběr místa pro sídlo tohoto orgánu;

6.  připomíná, že rozhodnutí o sídle Evropského orgánu pro bankovnictví z roku 2010 bylo spolu s rozhodnutím o sídle orgánů EIOPA a ESMA učiněno v souladu s řádným legislativním postupem poté, co byl dodržen celý postup v rámci třístranných jednání; podotýká, že o sídle agentury, které se přemístění z Londýna rovněž týká, se rozhodlo na základě společné dohody mezi zástupci vlád členských států, kteří se sešli na úrovni hlav států a předsedů vlád; poukazuje na skutečnost, že Rada (ve formátu podle článku 50 Smlouvy o EU) vybrala nové sídlo Evropského orgánu pro bankovnictví na základě společného prohlášení o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012, které má ve srovnání s nařízením (EU) č. 1093/2010 menší právní váhu;

7.  s hlubokým politováním poukazuje na nedostatečnou transparentnost a odpovědnost v rámci hlasování, které proběhlo v Radě dne 20. listopadu 2017, kdy byla konečná rozhodnutí přijata na základě losování; poukazuje na skutečnost, že agentury jsou v současnosti částečně financovány z rozpočtu Unie a že i náklady na jejich přemístění, které jsou předmětem probíhajících jednání mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, se možná budou muset částečně hradit z rozpočtu Unie; zdůrazňuje proto, že je v zájmu evropské veřejnosti nutné zajistit demokratickou odpovědnost a transparentní a srozumitelný rozhodovací proces; požaduje další informace týkající se určování váhy kritérií, která Rada použila při výběru sídla Evropského orgánu pro bankovnictví;

8.  domnívá se, že Parlament by měl být systematicky zapojován do vymezování a určování váhy kritérií pro výběr sídla všech institucí a agentur Unie, a to za stejných podmínek jako Komise a Rada; žádá Komisi a Radu, aby s cílem zajistit výrazné zapojení Parlamentu a současně respektovat zejména jeho spolurozhodovací pravomoci zahájily revizi společného prohlášení ze dne 19. července 2012 o decentralizovaných agenturách;

9.  poukazuje na různé úkoly a odlišnou působnost evropských orgánů dohledu EBA, EIOPA a ESMA; připomíná záměrné rozhodnutí spolunormotvůrců zřídit tři orgány se samostatnými úkoly a samostatnou působností: jeden pro bankovnictví, jeden pro cenné papíry a jeden pro pojištění a důchody; požaduje, aby se toto rozdělení i nadále odráželo v regulačních a dozorčích pravomocech a v řízení i v hlavní organizaci a hlavním financování jejich činnosti nezávisle na jejich sídle, zatímco v případě potřeby by bylo možné společné využívání služeb administrativní podpory a služeb správy budov, které se netýkají jejich hlavní činnosti; požaduje, aby Komise a Rada v průběhu přemístění Evropského orgánu pro bankovnictví i po něm zachovaly stávající uspořádání těchto tří orgánů; žádá Komisi, aby v tomto ohledu poskytovala pravidelné aktuální informace, zejména v průběhu stávajícího legislativního postupu zabývajícího se přezkumem evropských orgánů dohledu (COM(2017)0536); připomíná, že součástí legislativního postupu zabývajícího se přezkumem evropských orgánů dohledu (COM(2017)0536) je i článek 7 nařízení (EU) č. 1093/2010;

10.  zdůrazňuje, že je nutné, aby bylo přemístění uvedeného orgánu v době, kdy vystoupení Spojeného království z Evropské unie nabude účinku, dokončeno a nové prostory byly připraveny a funkční;

11.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, pokud jde o umístění sídla Evropského orgánu pro bankovnictví

P8_TC1-COD(2017)0326


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/1717.)

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 72.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).


Umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky ***I
PDF 143kWORD 49k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky (COM(2017)0735 – C8-0421/2017 – 2017/0328(COD))
P8_TA(2018)0427A8-0063/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0735),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0421/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. října 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0063/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(1);

2.  staví se proti společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012 a proti společnému přístupu, který je k němu připojen, a vzhledem ke svým výsadám spolunormotvůrce podle řádného legislativního postupu vyzývá k tomu, aby byl úzce zapojován do rozhodovacího procesu o umístění a přemístění agentur a orgánů;

3.  schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

4.  bere na vědomí prohlášení Rady, které je přílohou tohoto usnesení;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že Evropský parlament – a v konečném důsledku tedy zástupci občanů Unie – nebyli plně zapojeni do postupu pro výběr nového sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), jenž byl nakonec uzavřen losováním, i přesto, že se jedná o tak důležité rozhodnutí; rozhodnutí týkající se umístění institucí a agentur by měla – a z právního hlediska musí – být přijímána v rámci řádného legislativního postupu a v plném souladu s výsadami Evropského parlamentu, podle nichž jsou Evropský parlament a Rada rovnocennými spolunormotvůrci;

6.  vyjadřuje politování nad rozhodnutím Rady, které vede k prohloubení zeměpisného nepoměru, kdy sídlo v nových členských státech má pouze 9 z 37 decentralizovaných agentur EU, což je v rozporu se závěry Evropské rady 5381/04 a 11018/1/08, jež upřednostňují nové členské státy.

7.  vyzývá rozpočtové orgány a Komisi, aby zajistily, že náklady spojené se změnou sídla agentury EMA budou uhrazeny v plné výši stávající hostitelskou zemí; poukazuje na to, že některé náklady na přemístění ze stávajícího místa budou muset být předběžně financovány z rozpočtu Unie, dokud nebude uzavřena finanční dohoda se současnou hostitelskou zemí;

8.  vyzývá rozpočtové orgány a Komisi, aby zajistily, že dodatečné náklady spojené s dvojím přemístěním sídla agentury EMA, tedy nejdříve do dočasného sídla a poté do budovy Vivaldi, budou plně uhrazeny nizozemskou vládou, a tudíž nebudou mít nepříznivý dopad na souhrnný rozpočet Unie;

9.  vyzývá rozpočtové orgány a Komisi, aby zajistily, že dvojí přemístění neohrozí běžné provozní potřeby agentury EMA a že od března 2019 bude zaručena kontinuita její činnosti a její řádné nepřerušené fungování;

10.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo bude mít v úmyslu jej podstatně změnit;

11.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského palamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o změně nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky

P8_TC1-COD(2017)0328


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/1718.)

PŘÍLOHY K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu

Evropský parlament vyjadřuje politování nad tím, že jeho úloha spolunormotvůrce nebyla řádně zohledněna, jelikož nebyl zapojen do procesu, jenž vedl k výběru nového sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Evropský parlament by rád připomněl své výsady coby společného normotvůrce a trvá na bezvýhradném dodržování řádného legislativního postupu, pokud jde o sídla orgánů a agentur.

Jakožto jediný přímo volený orgán Unie a zástupce občanů Unie je prvním garantem dodržování demokratických zásad v Unii.

Evropský parlament odsuzuje postup, jakým bylo nové sídlo vybráno a jenž de facto připravil Evropský parlament o jeho výsady, neboť jej prakticky opomenul, ale nyní se očekává, že Parlament výběr nového sídla jednoduše potvrdí prostřednictvím řádného legislativního postupu.

Evropský parlament připomíná, že společný přístup připojený ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise o decentralizovaných agenturách, který byl podepsán v roce 2012, není právně závazný, jak je uvedeno v samotném prohlášení, a že byl schválen, aniž by byly dotčeny legislativní pravomoci orgánů EU.

Evropský parlament proto trvá na tom, aby byl postup pro výběr nového sídla agentur v budoucnu revidován a aby už nebyl v této podobě uplatňován.

Evropský parlament si na závěr přeje rovněž připomenout, že v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(2) se tyto tři orgány zavázaly k loajální a transparentní spolupráci, a připomíná rovnoprávné postavení obou spolunormotvůrců zakotvené ve Smlouvách.

Prohlášení Rady o Evropském orgánu pro bankovnictví (EBA) / Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA)

Připomínajíc závazek Evropského parlamentu, Rady a Komise k loajální a transparentní spolupráci a s ohledem na postup, jenž má být použit pro přemístění EMA a EBA a jenž se týkal této konkrétní situace a nepředstavuje precedent pro umístění agentur v budoucnosti,

Rada, připomínajíc znění Smluv, uznává hodnotu intenzivnější výměny informací od počátečních fází budoucích procesů týkajících se umístění agentur.

Takováto včasná výměna informací by všem třem orgánům usnadnila výkon jejich práv podle Smluv prostřednictvím souvisejících postupů.

Rada bere na vědomí žádost EP o co nejrychlejší přezkum společného prohlášení a společného přístupu k decentralizovaným agenturám z roku 2012. Jako první krok vyzývá Komisi, aby do dubna 2019 poskytla hloubkovou analýzu provádění společného prohlášení a společného přístupu, pokud jde o umístění decentralizovaných agentur. Tato analýza by sloužila jako základ pro posouzení dalšího postupu, jak se zapojit do procesu tohoto přezkumu.

(1) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 15. března 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0086).
(2) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.


Nárůst neofašistického násilí v Evropě
PDF 151kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o nárůstu neofašistického násilí v Evropě (2018/2869(RSP))
P8_TA(2018)0428RC-B8-0481/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o soudobých formách rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a souvisejících podobách nesnášenlivosti ze dne 9. května 2017,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 71/179 ze dne 19. prosince 2016 o boji proti glorifikaci nacismu, neonacismu a jiných praktik, které přispívají k podněcování soudobých forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související nesnášenlivosti,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, zejména na článek 14 a protokol č. 12 této úmluvy,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na články 2, 3, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000(1), kterou se zakazuje diskriminace na základě rasy a etnického původu (směrnice o rasové rovnosti),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací(4),

–  s ohledem na zřízení skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, k němuž došlo v červnu 2016,

–  s ohledem na usnesení Rady Evropy ze dne 30. září 2014 o boji proti projevům neonacismu a pravicového extremismu,

–  s ohledem na unijní kodex zásad boje proti dezinformacím,

–  s ohledem na kodex chování v oblasti boje proti nezákonným nenávistným projevům online,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v článku 2 SEU je zakotveno, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou ve všech členských státech společné;

B.  vzhledem k tomu, že nedostatek důrazných opatření proti neofašistickým a neonacistickým skupinám umožnil výskyt současného nárůstu xenofobie v Evropě;

C.  vzhledem k tomu, že otevřeně neofašistické, neonacistické a xenofobní skupiny a politické strany podněcují nenávist a násilí ve společnosti, přičemž nám připomínají, čeho byly schopné v minulosti;

D.  vzhledem k tomu, že šíření nenávistných projevů online často vede k vzestupu násilí, a to mimo jiné ze strany neofašistických skupin;

E.  vzhledem k tomu, že neofašistické skupiny připravily o život tisíce rozličných lidí, jako jsou uprchlíci a přistěhovalci, etnické a náboženské menšiny, osoby LGBTQI, ochránci lidských práv, aktivisté, politici a příslušníci policie;

F.  vzhledem k tomu, že neofašistické skupiny používají a zneužívají naše demokratické nástroje k šíření nenávisti a násilí;

G.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Europolu komisař pro bezpečnostní unii Sir Julian King při svém projevu na akci dne 22. března 2017 u příležitosti vzpomínky na útoky v Bruselu v roce 2016 poukázal na rostoucí hrozbu pravicového násilného extremismu a uvedl, že neví o jediném členském státu EU, který by tímto jevem nebyl nějakým způsobem zasažen, přičemž zejména jmenoval útoky v Norsku v roce 2011, zavraždění britské poslankyně Jo Coxové a útoky na azylová střediska a mešity v Evropě s cílem zdůraznit to, co sám nazval „méně často uváděnou“ hrozbou pro bezpečnost; vzhledem k tomu, že neofašistické a neonacistické skupiny se projevují v různých podobách; vzhledem k tomu, že většina těchto skupin vylučuje určité jednotlivce či skupiny ze společnosti; vzhledem k tomu, že tyto organizace se často agresivně vyjadřují vůči menšinovým skupinám a své jednání se snaží ospravedlnit dovoláváním se zásady svobody slova; vzhledem k tomu, že právo na svobodu slova není absolutní;

H.  vzhledem k tomu, že článek 30 Všeobecné deklarace lidských práv jasně uvádí, že „nic v této Úmluvě nemůže být vykládáno tak, jako by dávalo státu, skupině nebo jednotlivci jakékoliv právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů zaměřených na zničení kteréhokoli ze zde přiznaných práv a svobod nebo na omezování těchto práv a svobod ve větším rozsahu, než to Úmluva stanoví“;

I.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace potvrzuje, že její smluvní státy odsuzují jakoukoli propagandu a všechny organizace, které vycházejí z myšlenek nebo teorií nadřazenosti jedné rasy nebo skupiny osob stejné barvy pleti či etnického původu;

J.  vzhledem k tomu, že propagace fašismu je zakázána v některých členských státech na základě vnitrostátních právních předpisů;

K.  vzhledem k tomu, že zpráva Europolu o stavu a vývoji terorismu v EU (zpráva TESAT) zaznamenala bezmála dvojnásobný počet jednotlivců zatčených v roce 2017 kvůli pravicově extremistickým trestným činům;

L.  vzhledem k tomu, že dne 22. července 2011 bylo při útocích v Norsku zabito 77 osob a 151 jich bylo zraněno;

M.  vzhledem k tomu, že dne 16. června 2016 byla v Birstallu ve Spojeném království brutálně zavražděna členka britského parlamentu Jo Cox;

N.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Europolu o stavu a vývoji terorismu v EU (TESAT) za rok 2018 bylo za rok 2017(5) nahlášeno pět zmařených, neúspěšných či provedených teroristických útoků přisuzovaných krajně pravicovým jedincům ve Spojeném království;

O.  vzhledem k tomu, že dne 21. září 2018 došlo k napadení poslankyně Evropského parlamentu Eleonory Forenzy a jejího asistenta Antonia Perilla po protifašistické demonstraci v Bari v Itálii;

P.  vzhledem k tomu, že francouzská zpravodajská služba vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem členů vojenských sil a donucovacích orgánů, kteří se připojují ke krajně pravicovým násilným skupinám(6);

Q.  vzhledem k tomu, že Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti zřízená Radou Evropy vyjádřila znepokojení nad nárůstem pravicového extremismu a neofašismu v Chorvatsku ve zprávě zveřejněné dne 15. května 2018(7);

R.  vzhledem k tomu, že během demonstrace v listopadu 2017 bylo v Polsku na veřejném prostranství ve městě Katowice na jihu této země členy polského krajně pravicového hnutí ONR („Národní radikální tábor“) pověšeno na provizorních šibenicích šest obrazů poslanců Evropského parlamentu, kteří hájili toleranci, právní stát a další evropské hodnoty; vzhledem k tomu, že vyšetřování stále probíhá, ale dosud nebylo proti žádnému z podezřelých vzneseno obvinění, ačkoli bylo o události informováno v řadě sdělovacích prostředků, a to včetně videozáznamů;

S.  vzhledem k tomu, že u příležitosti polského státního svátku nezávislosti v listopadu 2017 uspořádaly krajně pravicové organizace velkou demonstraci ve Varšavě, jíž se zúčastnilo více než 60 000 osob; vzhledem k tomu, že demonstranti nesli xenofobní transparenty se slogany jako „bílá Evropa bratrských národů“, přičemž některé vyobrazovaly „falangu“, fašistický symbol z 30. let minulého století;

T.  vzhledem k tomu, že v Řecku stále probíhá soudní řízení s neonacistickou stranou Zlatý úsvit obžalovanou z toho, že se jedná o zločinné spolčení, a, kromě dalších trestných činů zahrnujících i pokus o vraždu, i z vraždy Pavlose Fyssase;

U.  vzhledem k tomu, že dne 21. září 2018 byl v centru Atén brutálně zavražděn LGBTQI aktivista Zak Kostopoulos; vzhledem k tomu, že jeden z obviněných je údajně napojen na extrémní pravici; vzhledem k tomu, že je zapotřebí provést úplné vyšetřování, aby mohly být postaveny před soud osoby odpovědné za špatné zacházení s ním a jeho smrt;

V.  vzhledem k tomu, že byl ke 12 letům odnětí svobody odsouzen italský občan, který postřelil a zranil šest afrických migrantů v rasově motivovaném útoku ve středoitalském městě Macerata;

W.  vzhledem k tomu, že sedm členů krajně pravicové skupiny „domobrany“ zatčených polovině září 2018 pro rušení veřejného pořádku bylo nedávno obviněno z vytvoření teroristické organizace, která si říká Revolution Chemnitz; vzhledem k tomu, že podle federálních státních zástupců po přezkoumání interní komunikace skupiny vyšetřovatelé překvalifikovali obvinění z trestného činu na čin teroristický;

X.  vzhledem k tomu, že ve Francii bylo dne 7. prosince 2017 pět příslušníků hnutí Génération Identitaire obviněno z podněcování k rasové a náboženské nenávisti; vzhledem k tomu, že jednotlivci napojení na krajně pravicové skupiny, včetně Action Française, plánovali teroristický útok na řadu francouzských politiků a mešit během prezidentských voleb v roce 2017; vzhledem k tomu, že dne 24. června 2018 bylo zatčeno 10 členů krajně pravicové skupiny Action des Forces Opérationnelles (AFO) kvůli plánování série útoků na členy muslimské komunity; vzhledem k tomu, že dne 14. září 2018 byli dva bývalí skinheadi shledáni vinnými z vraždy Clémenta Mérica, mladého studenta a aktivisty proti fašismu, který byl zavražděn v červnu 2013;

Y.  vzhledem k tomu, že ve Španělsku je v současné době vyšetřováno 12 členů neonacistické organizace Hogar Social Madrid pro podněcování k nenávisti; vzhledem k tomu, že členové španělských fašistických skupin Falange, Alianza Nacional a Democracia Nacional byli zatčeni a španělským Nejvyšším soudem odsouzeni po útocích na kulturní středisko Blanquerna v Madridu během oslav národního dne Katalánska v roce 2013; vzhledem k tomu, že protirasistická nevládní organizace SOS Racismo v roce 2016 zdokumentovala 309 případů xenofobního násilí; vzhledem k tomu, že řediteli této organizace bylo po oznámení těchto případů vyhrožováno smrtí a že tento odsoudil nedostatek účinných mechanismů pro nahlášení těchto trestných činů;

Z.  vzhledem k tomu, že nadace Fundación Nacional Francisco Franco, která oslavuje diktátorský režim a jeho zločiny, a rodina Franciska Franca obvinily 19 osob z několika trestných činů, které by mohly vést až ke 13 letům odnětí svobody, v návaznosti na poklidnou a symbolickou akci, která zahrnovala rozvinutí dvou velkých transparentů z rezidence Pazo de Meirás vyzývajících veřejné orgány, aby zasáhly a navrátily tuto nemovitost obyvatelům Galicie;

AA.  vzhledem k tomu, že španělská Poslanecká sněmovna schválila návrh na přemístění ostatků Francisca Franca z jeho hrobky ve válečném památníku známém jako Údolí padlých, které je poutním místem krajní pravice; vzhledem k tomu, že všechny zbývající symboly nebo památníky oslavující vojenské povstání, občanskou válku a Francovu diktaturu, které odstraněny být nemohou, by měly být řádně uvedeny do kontextu a znovu interpretovány, tak aby mohly přispět k povědomí veřejnosti a připomínání minulosti;

AB.  vzhledem k tomu, že neonacistické hnutí Nordic Resistance Movement (NMR) pravidelně pořádá shromáždění napříč Skandinávií, na nichž skanduje slogany a mává zeleno-bílými vlajkami organizace; vzhledem k tomu, že několik členů NMR bylo odsouzeno pro násilné útoky na civilisty a policii; vzhledem k tomu, že četné žhářské útoky na střediska pro přijímání uprchlíků vedly k tomu, že od roku 2015 švédská vláda tají umístění budov vyčleněných na ubytování uprchlíků;

AC.  vzhledem k tomu, že v lotyšské Rize se každoročně dne 16. března shromažďují tisíce lidí na oslavu dne lotyšských legionářů, aby uctili památku těch, kteří sloužili v ozbrojených složkách SS;

AD.  vzhledem k tomu, že od počátku roku 2018 skupina C14 a další krajně pravicové skupiny na Ukrajině, jako národní milice spojené s regimentem Azov, Pravý sektor, Karpatská Sič a další, několikrát zaútočily na Romy a také na protifašistické demonstrace, zasedání zastupitelstva měst, akci pořádanou Amnesty International, umělecké výstavy, akce LGBTIQI a na aktivisty zabývající se právy žen a ochranou životního prostředí;

1.  důrazně odsuzuje a odmítá teroristické útoky, vraždy, psychologické násilí, násilné fyzické útoky a pochody neofašistických a neonacistických organizací, k nimž dochází v různých členských státech EU;

2.  je hluboce znepokojen zvyšující se standardizací fašismu, rasismu, xenofobie a dalších forem nesnášenlivosti v Evropské unii a je zneklidněn zprávami o tajných dohodách politických představitelů, politických stran a donucovacích orgánů s neofašisty a neonacisty, které v některých členských státech vznikají;

3.  má obavy zejména z neofašistického násilí, které má vliv na celou společnost a je zaměřeno na konkrétní menšiny, jako jsou černí Evropané / osoby afrického původu, Židé, muslimové, Romové, státní příslušníci třetích zemí, osoby LGBTI a osoby se zdravotním postižením;

4.  důrazně odsuzuje všechny násilné útoky neofašistických skupin vůči politikům a členům politických stran, jak byly zaznamenány v některých členských státech, a zejména nedávné útoky fašistické skupiny CasaPound vůči poslankyni Evropského parlamentu Eleonoře Forenzové a jejímu asistentovi Antoniovi Perillovi a dalším, kteří se dne 21. září 2018 účastnili protifašistické demonstrace v Bari v Itálii;

5.  je hluboce znepokojen tím, s jakou beztrestností neofašistické a neonacistické skupiny působí v některých členských státech, a zdůrazňuje, že tento pocit beztrestnosti patří k důvodům, které vysvětlují alarmující nárůst násilných činů některých krajně pravicových organizací;

6.  bere na vědomí znepokojivý trend neofašistických a neonacistických skupin využívajících sociální média a internet sdružovat se a vytvářet společné strategie napříč celou Evropskou unií;

7.  lituje skutečnosti, že v některých členských státech se veřejnoprávní vysílání stalo ukázkou propagandy jedné politické strany, která často vylučuje opozici a menšinové skupiny ze společnosti a dokonce podněcuje násilí;

8.  připomíná, že fašistická ideologie a nesnášenlivost jsou vždy spojovány s útokem na demokracii jako takovou;

9.  vyzývá členské státy, aby tvrdě odsuzovaly a postihovaly trestné činy páchané z nenávisti, nenávistné projevy a svalování viny na politiky a veřejné činitele na všech úrovních a ve všech typech sdělovacích prostředků, jelikož přímo normalizují a podněcují nenávist a násilí ve společnosti;

10.  vyzývá členské státy, aby přijaly další opatření, která mají zabránit nenávistným projevům a trestným činům spáchaných z nenávisti, odsoudit je a bojovat proti nim;

11.  vyzývá Komisi, členské státy a společnosti provozující sociální média, aby zasáhly proti šíření rasismu, fašismu a xenofobie na internetu ve spolupráci s příslušnými organizacemi občanské společnosti na vnitrostátní a mezinárodní úrovni;

12.  vyzývá členské státy, aby vyšetřovaly a stíhaly trestné činy spáchané z nenávisti a sdílely osvědčené postupy pro určování a vyšetřování těchto trestných činů, včetně činů přímo motivovaných různými formami xenofobie;

13.  vyzývá členské státy, aby stanovily a zajistily odpovídající podporu pro oběti trestných činů motivovaných rasismem či xenofobií a trestných činů páchaných z nenávisti a ochranu všech svědků před pachateli;

14.  vyzývá členské státy, aby zřídily policejní jednotky zaměřené na boj proti trestné činnosti páchané z nenávisti; vyzývá policejní síly, aby zajistily, že se jejich členové nezapojí do žádné formy rasistického, xenofobního nebo diskriminačního jednání a že každý takový spáchaný čin bude vyšetřován a odpovědné osoby budou postaveny před soud;

15.  vyzývá Komisi, aby vyslala apel směrem k organizacím občanské společnosti, aby monitorovaly a podávaly zprávy o nenávistných verbálních projevech a trestných činech spáchaných z nenávisti v členských státech;

16.  podporuje, doporučuje a požaduje ochranu komunitních skupin a organizací občanské společnosti, které bojují proti fašismu, rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti;

17.  požaduje konsolidované antidiskriminační právní předpisy EU, mimo jiné i provedení stávajících právních předpisů a schválení nových právních předpisů včetně směrnice o rovném zacházení;

18.  připomíná, že rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, jehož lhůtou pro provedení byl listopad roku 2010, poskytuje právní základ pro ukládání sankcí právnickým osobám, které veřejně podněcují násilí nebo nenávist vůči menšinové skupině, např. zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody, zákaz provozování obchodní činnosti, uložení soudního dohledu a vydání rozhodnutí o zrušení;

19.  naléhavě žádá Komisi, aby aktualizovala svou zprávu z roku 2014 o provádění výše uvedeného rámcového rozhodnutí Rady a aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti těm členským státům, které nedodržely ustanovení rozhodnutí;

20.  naléhá na členské státy, aby dodržovaly ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí Rady, aby bojovaly proti organizacím šířícím nenávistné projevy a násilí na veřejných prostranstvích a internetu a aby zakázaly neofašistická a neonacistická uskupení a všechny další nadace či sdružení vyzdvihující a oslavující nacismus a fašismus, přičemž musí postupovat v souladu se svým právním řádem a jurisdikcemi;

21.  žádá o řádnou a včasnou spolupráci mezi donucovacími orgány, zpravodajskými službami, justicí a organizacemi občanské společnosti v boji proti fašismu, rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti;

22.  vyzývá členské státy, aby postupovaly podle doporučení Rady Evropy ohledně boje proti projevům neonacismu a pravicového extremismu;

23.  vyzývá členské státy, aby policejním úředníkům a úředníkům na všech úrovních soudního systému při zaměstnání poskytovaly povinné školení zaměřené na lidská práva a poskytování služeb;

24.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily na prevenci pomocí vzdělávání, zvyšování informovanosti a výměny osvědčených postupů;

25.  vyzývá členské státy a národní sportovní federace, zejména fotbalové kluby, aby potíraly rasismus, fašismus a xenofobii na stadionech a ve sportovní kultuře tím, že odsoudí a potrestají odpovědné osoby a podpoří pozitivní vzdělávací aktivity zacílené na mladé fotbalové fanoušky ve spolupráci se školami a s příslušnými organizacemi občanské společnosti;

26.  vybízí členské státy, aby poskytovaly školení osobám pracujícím ve veřejnoprávním vysílání a sdělovacích prostředcích, aby se zvýšilo jejich povědomí o problémech a diskriminaci, jimž čelí oběti neofašistických a neonacistických skupin;

27.  vyzývá členské státy, aby zavedly vnitrostátní „programy pro vystoupení“, které by jednotlivcům pomohly opustit násilné neofašistické a neonacistické skupiny; zdůrazňuje, že tyto programy by měly značně překračovat individuální zásahy a měly by zahrnovat dlouhodobou podporu těch, kteří s obtížemi usilují o získání pracovního místa, a to přemístit se a vytvořit si nové a bezpečné sociální sítě;

28.  zdůrazňuje, že povědomí o historii je jedním z předpokladů prevence těchto zločinů v budoucnu a hraje důležitou roli při vzdělávání mladších generací;

29.  vyzývá členské státy, aby odsoudily a potíraly všechny formy popírání holocaustu, včetně zlehčování zločinů nacistů a jejich napomahačů; zdůrazňuje, že pravda o holocaustu nesmí být zlehčována politiky ani sdělovacími prostředky;

30.  požaduje společnou kulturu paměti, která odmítá fašistické zločiny minulosti; je hluboce znepokojen tím, že mladší generace v Evropě i jinde mají čím dál menší zájem o dějiny fašismu, a mohou se tudíž stát lhostejnými vůči novým hrozbám;

31.  vybízí členské státy, aby prostřednictvím mainstreamové kultury prosazovaly vzdělávání ohledně rozmanitosti naší společnosti a ohledně naší společné historie, a to včetně zvěrstev druhé světové války, jako je holocaust, a dlouholeté systematické dehumanizace jeho obětí;

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizaci spojených národů.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
(2) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.
(3) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.
(4) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.
(5) https://www.europol.europa.eu/activities-services/main-reports/european-union-terrorism-situation-and-trend-report-2018-tesat-2018
(6) https://www.mediapart.fr/journal/france/090418/forces-de-l-ordre-liees-l-ultra-droite-violente-la-dgsi-s-inquiete?onglet=full
(7) https://rm.coe.int/fifth-report-on-croatia/16808b57be


Životní podmínky zvířat, používání antimikrobiálních látek a dopad průmyslového chovu kuřat na životní prostředí
PDF 142kWORD 50k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o životních podmínkách zvířat, používání antimikrobiálních látek a dopadu průmyslového chovu kuřat na životní prostředí (2018/2858(RSP))
P8_TA(2018)0429RC-B8-0484/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso(1) („směrnice o kuřatech chovaných na maso“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o nové strategii v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období 2016–2020(2),

–  s ohledem na akční plán EU „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci z roku 2017,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. ledna 2012 o strategii Evropské unie v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat pro období 2012–2015 (COM(2012)0006),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 13. dubna 2018 o uplatňování směrnice 2007/43/ES a jejím vlivu na dobré životní podmínky kuřat chovaných na maso i o vytvoření ukazatelů dobrých životních podmínek (COM(2018)0181),

–  s ohledem na studii Komise ze dne 21. listopadu 2017 o provádění směrnice Rady 2007/43/ES a o vytvoření ukazatelů dobrých životních podmínek,

–  s ohledem na dohodu o návrhu nařízení(3) o veterinárních léčivých přípravcích, které bylo dosaženo dne 5. června 2018,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“)(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin(5),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely a na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o stejné problematice(6),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/302 ze dne 15. února 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat(7),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v Unii je každoročně poraženo přibližně sedm miliard kuřat pro potravinářské účely, takže se řadí mezi přední světové producenty brojlerů; vzhledem k tomu, že evropské drůbežářské odvětví, které se řídí zásadou „farm to fork“, zaměstnává přes čtvrt milionu lidí a působí v něm 23 tisíc velkých drůbežích farem;

B.  vzhledem k tomu, že směrnice 2007/43/ES (směrnice o kuřatech chovaných na maso) stanovuje minimální normy ochrany kuřat chovaných na maso; vzhledem k tomu, že je důležité, aby Komise, členské státy a výrobci tato pravidla dodržovali a prováděli pravidelné inspekce;

C.  vzhledem k tomu, že podle studie Komise ze dne 21. listopadu 2017 o uplatňování směrnice Rady 2007/43/ES je 34 % brojlerů chováno při hustotě osazení 33 kg/m2, což odpovídá obecnému pravidlu, 40 % při hustotě mezi 34 až 39 kg/m2 a 26 % při nejvyšší hustotě, kterou směrnice povoluje (až 42 kg/m2);

D.  vzhledem k tomu, že směrnice o kuřatech chovaných na maso je prosazována různým způsobem a že z nedávno vydané zprávy Komise o jejím provádění vyplývá, že její prosazování v jednotlivých členských státech je v nejlepším případě nejednotné;

E.  vzhledem k tomu, že nadměrné používání antimikrobiálních veterinárních léčivých přípravků, zejména pokud se používají na podporu růstu a k metafylaktickým a profylaktickým účelům, představuje jeden z nejdůležitějších faktorů, které v celosvětovém měřítku ovlivňují šíření bakterií s antimikrobiální resistencí; vzhledem k tomu, že špatné životní podmínky v důsledku vysoké hustoty osazení a stresu způsobeného vysokými teplotami může vést k imunologickým deficitům, kvůli nimž jsou kuřata chovaná na maso náchylnější k nákazám;

F.  vzhledem k tomu, že jak uvádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), výskyt multirezistentních zoonotických kmenů Campylobacter spp. a Salmonella spp. v chovech brojlerů a v jejich mase a představuje čím dál tím vyšší riziko pro veřejné zdraví;

G.  vzhledem k tomu, že pravidla pro životní podmínky zvířat je třeba aktualizovat na základě nových vědeckých poznatků a s náležitým zřetelem na dlouhodobou konkurenceschopnost chovu hospodářských zvířat; vzhledem k tomu, že chovy s lepšími životními podmínkami zlepšují zdraví zvířat, takže není nutné používat tolik antimikrobiálních látek a zároveň lze udržet vysokou kvalitu výrobků;

H.  vzhledem k tomu, že podle vědeckého posudku EFSA z roku 2010 o vlivu genetických parametrů na kvalitu života kuřat chovaných na maso a na jejich odolnost vůči stresu může genetická selekce založená na rychlosti růstu kuřat ohrožovat zdraví a životní podmínky těchto zvířat;

I.  vzhledem k tomu, že evropští občané se o životní podmínky zvířat velmi zajímají a přejí si, aby se mohli jako spotřebitelé rozhodovat informovaněji;

J.  vzhledem k tomu, že nejnovější zvláštní průzkum Eurobarometru o životních podmínkách zvířat ukazuje, že více než 50 % evropských občanů se při nákupu živočišných výrobků zajímá o informace o způsobu výroby a byli si ochotni platit vyšší cenu, pokud by životní podmínky zvířat byly lepší; vzhledem k tomu, že 80 % evropských občanů si přeje, aby se životní podmínky zvířat chovaných pro hospodářské účely v EU zlepšily;

K.  vzhledem k tomu, že 25 % masa z drůbežích prs spotřebovaného v EU se dováží ze třetích zemí, kde platí méně přísné předpisy pro životní podmínky zvířat; vzhledem k tomu, že většina dovezeného drůbežího masa je spotřebována ve stravovacích provozech nebo v závodech na zpracování potravin, kde nevzniká povinnost poskytovat informace o původu masa;

L.  vzhledem k tomu, že v Thajsku, v Brazílii a na Ukrajině, které celkem pokrývají 90 % dovozu ze třetích zemí, provedlo GŘ Komise pro zdraví a bezpečnost potravin audity, jejichž výsledky poukázaly na významné nedostatky, pokud jde o výrobní procesy a dodržování právních předpisů EU; vzhledem k tomu, že zemědělci i nevládní organizace v EU vyjadřují obavy ohledně společenských a environmentálních dopadů dovozu levně vyrobeného kuřecího masa a zavádějícího označování kuřecího masa, které je zpracováváno v Evropské unii, ale pochází ze třetích zemí;

1.  bere na vědomí závěry zprávy Komise o uplatňování směrnice 2007/43/ES a jejím vlivu na životní podmínky kuřat chovaných na maso, podle nichž směrnici správně provedly pouze dvě třetiny členských států; je znepokojen tím, že podle této zprávy jsou kuřata na mnoha místech převážně chována v provozech s hustotou osazení překračující obecné pravidlo 33 kg/m2;

2.  vyjadřuje znepokojení nad zvýšením výskytu multirezistentních zoonotických druhů, které se obvykle vyskytují v chovech brojlerů, např. Campylobacter spp., Salmonella spp.E. coli;

3.  poukazuje na to, že chovatelé v některých členských státech již v rámci provádění směrnice o kuřatech chovaných na maso vyvíjejí úsilí o zlepšení životních podmínek kuřat, zejména chovatelé účastnící se nepovinných režimů;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o dosažení cílů této směrnice 2007/43/ES cestou harmonizovaného provádění a plného prosazování ustanovení o specifikacích budov a o bezpečnosti;

5.  zdůrazňuje, že nekalá hospodářská soutěž vytváří nerovné podmínky, protože ti, kteří nerespektují předpisy, mohou své výrobky nabízet za nižší ceny než ti, kteří předpisy dodržují;

6.  vyzývá Komisi, aby vypracovala spolehlivé, harmonizované a měřitelné ukazatele životních podmínek kuřat chovaných na maso a jejich rodičovských hejn, včetně pokynů pro dostupné osvědčené postupy pro líhně;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily problém požárů v zařízeních pro chov drůbeže a podporovaly za tím účelem osvědčené postupy; vyzývá členské státy, aby plně zajistily vhodné a dostatečné kurzy odborné přípravy pro chovatele podle směrnice 2007/43/ES;

8.  vyzývá úřad EFSA, aby předložil stanovisko o prevalenci a rizikových faktorech antimikrobiálně rezistentních kmenů Campylobacter spp., Salmonella spp.E. coli se zoonotickým potenciálem;

9.  vítá dohodu o návrhu nařízení o veterinárních léčivých přípravcích, jíž bylo dosaženo dne 5. června 2018; vítá ustanovení, která mají omezit používání antibiotik pro metafylaktické a profylaktické účely; připomíná svůj postoj k preventivním opatřením a společné vědecké stanovisko EMA a EFSA(8), které formuluje tyto požadavky: používání chovných zvířat, která rostou zdravěji a pomaleji, dodržování hustoty osazení, která nezvyšuje riziko onemocnění, chov v menších skupinách, izolace nemocných zvířat (článek 10 nařízení (EU) 2016/429) a dodržování platných předpisů týkajících se životních podmínek zvířat; věří, že díky tomuto nařízení bude možné snáze provádět velmi potřebné akce proti antimikrobiální rezistenci (AMR) a podpořit inovace v oblasti veterinárního lékařství; domnívá se, že evropské odvětví drůbeže a vnitrostátní orgány provádějí iniciativy k omezení používání antibiotik prostřednictvím modernizace drůbežářských podniků;

10.  zdůrazňuje, že zlepšením chovatelských postupů se zlepší také kvalita života drůbeže a sníží se nutnost používat antibiotika, přičemž takovými zlepšeními je například denní světlo, čistý vzduch, větší prostor a snížení množství čpavku; připomíná Komisi důležitou zásadu, kterou formulovala ve strategii v oblasti zdraví zvířat, totiž že prevence je lepší než léčba;

11.  zdůrazňuje, že dobré životní podmínky zvířat samy o sobě představují preventivní opatření, které přispívá ke snižování rizika onemocnění zvířat, a tím i ke snižování používání antibiotik a často i ke zvýšení produkce; podotýká, že nesprávné používání antimikrobiálních látek by je mohlo zbavit účinnosti, což by následně představovalo nebezpečí pro lidské zdraví;

12.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila výzkum antimikrobiální rezistence a osvědčených postupů a zajistila, aby členské státy účinně prováděly preventivní opatření, jako je sledování nákaz a kontroly;

13.  vyzývá Komisi, aby prosazovala opatření podporující rozvoj alternativních metod chovu kuřat na maso a používání tradičních plemen nebo plemen brojlerů, které je možné chovat v lepších podmínkách;

14.  vyzývá Komisi, aby vypracovala plán na zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti produkce drůbežího masa a chovu drůbeže s cílem zlepšit životní podmínky kuřat chovaných na maso;

15.  vyzývá Komisi, aby posílila kontroly drůbežího masa dováženého ze třetích zemí na hranicích s cílem zajistit, aby tyto dovozy byly v souladu s právními předpisy EU o životních podmínkách zvířat, bezpečnosti potravin a životním prostředí;

16.  zdůrazňuje, že se zvýšil dovoz kuřecího masa ze zemí s nižšími normami v oblasti životního prostředí, sociálních věcí, bezpečnosti potravin a životních podmínek zvířat; vyzývá Komisi, aby zajistila, že dovážené kuřecí maso, masné produkty a polotovary budou vždy vyráběny v souladu s normami v oblasti životního prostředí, sociálních věcí, bezpečnosti potravin a životních podmínek zvířat platnými v Unii, aby byly zaručeny spravedlivé a rovné podmínky pro výrobce z Unie;

17.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na zavedení povinného označování zpracovaných výrobků obsahujících drůbeží maso v maloobchodě a pohostinských a stravovacích službách, aby spotřebitelé mohli činit informovaná rozhodnutí;

18.  vyzývá Komisi, aby na unijní úrovni stanovila postup podobný označování brojlerů, jaký platí pro vejce, s cílem zvýšit transparentnost a zajistit spotřebitelům více informací o životních podmínkách zvířat v živočišné výrobě;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 182, 12.7.2007, s. 19.
(2) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 149.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0421.
(4) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.
(5) Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.
(6) Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23.
(7) Úř. věst. L 43, 21.2.2017, s. 231.
(8) Výbor EMA pro veterinární léčivé přípravky (CVMP), a vědecká komise EFSA pro biologická nebezpečí (BIOHAZ), 2016. EMA and EFSA Joint Scientific Opinion on measures to reduce the need to use antimicrobial agents in animal husbandry in the European Union, and the resulting impacts on food safety.


Konference OSN o změně klimatu v Katovicích, Polsko, v roce 2018 (COP24)
PDF 222kWORD 68k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o Konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2018 v Katovicích, Polsko, (COP24) (2018/2598(RSP))
P8_TA(2018)0430B8-0477/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na Kjótský protokol k této úmluvě,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21, 21. konferenci smluvních stran (COP21) úmluvy UNFCCC a na 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a konala se ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži ve Francii,

–  s ohledem na osmnáctou konferenci smluvních stran (COP18) úmluvy UNFCCC a na 8. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP8) a konala se ve dnech 26. listopadu až 8. prosince 2012 v katarském Dohá a s ohledem na přijetí změny protokolu, kterou se stanoví druhé kontrolní období Kjótského protokolu, které začíná 1. ledna 2013 a končí dne 31. prosince 2020,

–  s ohledem na to, že dne 22. dubna 2016 byla v sídle Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku otevřena k podpisu Pařížská dohoda a že zůstala otevřena až do 21. dubna 2017, že 195 států Pařížskou dohodu podepsalo a 175 států připravilo nástroje pro její ratifikaci,

–  s ohledem na 23. zasedání konference smluvních stran (COP23) UNFCCC, na 13. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (CMP13) a na 2. konferenci smluvních stran, která byla rovněž zasedáním smluvních stran Pařížské dohody (CMA2) a konala se v německém Bonnu ve dnech 4. až 16. listopadu 2017,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2018 o diplomacii v oblasti klimatu(1),

–  s ohledem na usnesení ze dne 4. října 2017 o Konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2017 v německém Bonnu (COP23)(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. července 2016 nazvané „Urychlení přechodu EU na nízkouhlíkovou ekonomiku“ (COM(2016)0500),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 15. února 2016, 30. září 2016, 23. června 2017 a 22. března 2018;

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 13. října 2017, 26. února 2018 a 9. října 2018,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2017/1541 ze dne 17. července 2017 o uzavření kigalské změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, jménem Evropské unie(3),

–  s ohledem na skutečnost, že Lotyšsko a Evropská komise předložily dne 6. března 2015 UNFCCC zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek EU a členských států,

–  s ohledem na pátou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a na souhrnnou zprávu obsaženou v této hodnotící zprávě a na zvláštní zprávu panelu IPCC s názvem „Global Warming of 1.5 °C“ (Globální oteplování o 1,5 °C),

–  s ohledem na osmou souhrnnou zprávu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z listopadu 2017 nazvanou „The Emissions Gap Report 2017“ (Zpráva o rozdílu emisí z roku 2017) a na třetí zprávu programu o nedostatečném přizpůsobování se změně klimatu z roku 2017,

–  s ohledem na zprávu Mezinárodní energetické agentury nazvanou „Global Energy and CO2 Status Report 2017“ (Globální zpráva o stavu energetiky a CO2 za rok 2017),

–  s ohledem na „Statement on the state of the global climate in 2017“ (Prohlášení o celosvětovém stavu klimatu v roce 2017) Světové meteorologické organizace (WMO) z března roku 2018 a na 13. číslo věstníku WMO věnovaného otázce skleníkových plynů (Greenhouse Gas Bulletin) ze dne 30. října 2017,

–  s ohledem na zprávu Světového ekonomického fóra Global Risks Report 2018 (Globální rizika v roce 2018)(4),

–  s ohledem na prohlášení „skupiny pro zelený růst“ (Green Growth Group) ze dne 5. března 2018 pod názvem „Financing EU climate action – reinforcing climate spending and mainstreaming in the next Multiannual Financial Framework (MMF)“ (Financování opatření EU v oblasti klimatu – posílení výdajů na klima a jejich začleňování od víceletého finančního rámce (VFR))(5), které podepsalo 14 ministrů pro životní prostředí a otázky klimatu z EU,

–  s ohledem na zprávu zveřejněnou Společným výzkumným střediskem Komise v listopadu 2017 s názvem „CO – An operational anthropogenic CO emissions monitoring and verification support capacity“ (CO – provozní kapacita podpory monitorování a ověřování emisí CO způsobených člověkem)(6),

–  s ohledem na prohlášení z Fairbanks, které bylo přijato ministry zahraničních věcí států arktické oblasti na 10. zasedání ministrů Arktické rady ve městě Fairbanks na Aljašce ve dnech 10.–11. května 2017,

–  s ohledem na první ročník summitu „Jedna planeta“ (One Planet Summit), který se uskutečnil v Paříži dne 12. prosince 2017, a na 12 závazků, které zde byly přijaty;

–  s ohledem na encykliku papeže Františka „Laudato Si“,

–  s ohledem na Mesebergské prohlášení ze dne 19. června 2018,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016, kdy 181 ze 197 smluvních stran úmluvy uložilo své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení do úschovy OSN (ke dni 11. října 2018);

B.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy předložily dne 6. března 2015 Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) své zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky, v nichž se zavázaly k cíli spočívajícímu v nejméně 40 % snížení domácích emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovním pro rok 1990;

C.  vzhledem k tomu, že závazky, které dosud přijali signatáři Pařížské dohody, nebudou dostatečné k dosažení společného cíle; vzhledem k tomu, že současné vnitrostátně stanovené příspěvky, které předložila EU a její členské státy, rovněž nejsou v souladu s cíli stanovenými v Pařížské dohodě, a musí být tedy revidovány;

D.  vzhledem k tomu, že zásadní součásti právních předpisů EU, které přispívají k plnění vnitrostátně stanovených příspěvků EU, zejména směrnice o obnovitelných zdrojích energie a směrnice o energetické účinnosti, byly stanoveny s vysokou mírou ambicí a požadují snížení skleníkových plynů v EU do roku 2030 nejméně o 45 %; vzhledem k tomu, že 45 % snížení v EU do roku 2030 stále nepředstavuje dostatečný příspěvek k dosažení cílů Pařížské dohody a cíle nulových emisí v polovině století;

E.  vzhledem k tomu, že transparentnost při měření emisí je klíčem k dosažení významného pokroku při snižování emisí skleníkových plynů celosvětově spravedlivým způsobem;

F.  vzhledem k tomu, že po třech letech, kdy údaje zůstávaly neměnné, došlo v roce 2017 k nárůstu emisí uhlíku na celém světě i v EU; vzhledem k tomu, že tento nárůst není po světě rozložen rovnoměrně;

G.  vzhledem k vysokému výskytu extrémních povětrnostních jevů a teplotních rekordů v roce 2017, které zvyšují naléhavost přijetí globálního opatření v oblasti klimatu;

H.  vzhledem k tomu, že ambiciózní politiky v oblasti zmírňování změny klimatu mohou vytvářet růst a pracovní místa; vzhledem k tomu, že některá specifická odvětví jsou však ohrožena únikem uhlíku, pokud ambice na ostatních trzích nebudou srovnatelné; vzhledem k tomu, že na ochranu pracovních míst v těchto specifických odvětvích je tedy nezbytná vhodná ochrana proti úniku uhlíku;

I.  vzhledem k tomu, že změna klimatu je multiplikační faktor řady dalších hrozeb, které nepřiměřeně postihují rozvojové země; vzhledem k tomu, že sucha a jiné nepříznivé povětrnostní jevy poškozují a ničí zdroje, na nichž přímo závisí obživa chudých lidí, a vyvolávají tvrdší soutěž o zbývající zdroje, což přispívá k humanitárním krizím a k napětí, nucenému vysídlování obyvatelstva, radikalizaci a konfliktům; vzhledem k tomu, že existují důkazy, že změna klimatu hraje úlohu v nepokojích a šíření násilí na Blízkém východě, oblasti Sahelu a Afrického rohu, což má další, mnohem širší důsledky;

J.  vzhledem k tomu, že zpráva IPCC o nárůstu teploty o 1,5 °C prokazuje, že dopady takového nárůstu teplot budou pravděpodobně podstatně méně vážné než dopady nárůstu o 2 °C;

K.  vzhledem k tomu, že dlouhodobý úspěch zmírňování změny klimatu vyžaduje mnohem rozhodnější opatření, zejména ze strany rozvinutých zemí, pokud jde o opuštění hospodářství založeného na uhlíku a podporu růstu šetrného ke klimatu, a to i v rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že je třeba vynakládat úsilí o posílení finanční a technologické podpory a podpory budování kapacit v rozvojových zemích;

L.  vzhledem k tomu, že neschopnost hlavních producentů emisí snížit své emise skleníkových plynů v souladu s opatřením vyžadujícím omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 °C nebo 2 °C zhoršuje již tak obrovský rozsah a náklady nezbytného přizpůsobení se změně klimatu, přičemž zvlášť závažné důsledky dopadají na nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy; vzhledem k tomu, že je třeba podporovat všechny iniciativy ze strany nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států vypracovat systém informování o rizicích a systém včasného varování;

M.  vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba zvrátit rostoucí propast mezi potřebami a úsilím v oblasti přizpůsobování se změně klimatu prostřednictvím mnohem silnějších opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí;

N.  vzhledem k tomu, že je neudržitelné nechat náklady na přizpůsobování se změně klimatu na úrovni, na niž se propadly, a subjekty nesoucí hlavní odpovědnost za emise skleníkových plynů musí převzít většinu globálního břemene;

O.  vzhledem k tomu, že článek 7 Pařížské dohody stanoví celosvětový cíl pro přizpůsobování se a že tento cíl musí být nyní neprodleně převeden do praxe; vzhledem k tomu, že národní adaptační plány by měly plnit významnou úlohu;

P.  vzhledem k tomu, že lesy významně přispívají ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí; vzhledem k tomu, že odlesňování je zodpovědné za téměř 20 % celosvětových emisí skleníkových plynů a je motivováno především rozšiřováním průmyslové výroby v oblasti chovu hospodářských zvířat, pěstování sóji a výroby palmového oleje, a to i pro trh EU; vzhledem k tomu, že EU by měla snížit svůj nepřímý příspěvek k odlesňování („embodied deforestation“ – odlesňování spojené s výrobou zboží nebo komodity), za něž je zodpovědná;

Q.  vzhledem k tomu, že půda je omezený zdroj a její používání k pěstování surovin pro výrobu tradičních biopaliv a biopaliv první generace může zhoršit nedostatečné potravinové zabezpečení a zničit obživu chudých lidí v rozvojových zemích, zejména formou záboru půdy, násilného vysídlování, znečištění a porušování práv původního obyvatelstva; vzhledem k tomu, že systémy kompenzací uhlíku a opětovného zalesňování mohou rovněž způsobit tyto škody, pokud nejsou správně koncipovány a prováděny;

1.  připomíná, že změna klimatu je coby příčina a multiplikační faktor dalších rizik jednou z nejnaléhavějších výzev, před níž lidstvo stojí, a že všechny státy a aktéři na celosvětové úrovni musí v boji proti této změně vynaložit veškeré úsilí prostřednictvím rozhodných opatření jednotlivců; zdůrazňuje rovněž, že abychom dostáli kolektivní odpovědnosti spočívající v ochraně celé planety a její biologické rozmanitosti v zájmu současných a budoucích generací, představuje jediné řešení včasná mezinárodní spolupráce, solidarita a systematický a trvalý závazek společného postupu; zdůrazňuje, že EU je připravena i nadále zaujmout vůdčí úlohu v tomto celosvětovém úsilí a současně zajistit udržitelný hospodářský rozvoj s nízkými emisemi skleníkových plynů, který zaručí energetickou bezpečnost, konkurenční výhody pro evropská průmyslová odvětví a tvorbu pracovních míst;

Vědecký základ opatření v oblasti klimatu

2.  poukazuje na to, že WMO potvrdila, že roky 2015, 2016 a 2017 byly třemi nejteplejšími zaznamenanými roky, což vedlo k velmi výraznému oteplení arktického regionu, které bude mít dlouhodobý vliv na celkovou hladinu moří meteorologické jevy v celosvětovém měřítku;

3.  domnívá se, že lze předejít zásadním a pravděpodobně nezvratným dopadům nárůstu globální teploty o 2 °C, pokud bude usilováno o splnění ambicióznějšího cíle nárůstu o 1,5 °C, ale to by vyžadovalo, aby nejpozději do roku 2050 stoupající emise skleníkových plynů klesly na čistou nulu; poukazuje na to, že potřebná technická řešení jsou k dispozici a vzrůstá jejich konkurenceschopnost z hlediska nákladů, a zdůrazňuje, že by veškerá opatření EU měla důsledně odpovídat dlouhodobým cílům Pařížské dohody a měla by být pravidelně revidována tak, aby byla s těmito cíli i nadále v souladu; s nadějí proto očekává výsledky zvláštní zprávy IPCC roku 2018 o dopadech nárůstu globální teploty o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí;

4.  zdůrazňuje, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) změna klimatu ovlivňuje sociální a environmentální zdravotní faktory – čistotu ovzduší, nezávadnost pitné vody, dostatek potravin a bezpečné přístřeší – a že mezi rokem 2030 a 2050 se očekává nárůst úmrtnosti způsobené podvýživou, malárií, průjmem a tepelným stresem o dalších 250 000 osob ročně; konstatuje, že extrémně vysoké teploty ovzduší přispívají přímo k úmrtí z důvodu kardiovaskulárních a respiračních onemocnění, zejména pokud jde o starší osoby; uznává, že změna klimatu je katalyzátorem konfliktů; domnívá se, že plné provedení závazků Pařížské dohody by velkou měrou přispělo ke zlepšení evropské a mezinárodní bezpečnosti a míru;

Ratifikace Pařížské dohody a plnění závazků

5.  vítá nebývale rychlou ratifikaci Pařížské dohody a také celosvětovou mobilizaci a odhodlání státních i nestátních aktérů k zajištění jejího úplného a rychlého provedení, jak bylo vyjádřeno v závazcích přijatých na významných celosvětových událostech, jako byl např. severoamerický summit o změně klimatu v Chicagu ve dnech 4.–6. prosince 2017, summit „Jedna planeta“ v Paříži dne 12. prosince 2017 a světový summit konaný v San Francisku ve dnech 12.–14. září 2018 věnovaný opatřením v oblasti klimatu;

6.  zdůrazňuje, že stávající vnitrostátně stanovené příspěvky by omezily globální oteplování pouze na nárůst teploty o 3,2 °C(7) a ani zdaleka by se neblížily nárůstu o 2 °C; vyzývá všechny strany, aby k tomuto procesu, který musí být ukončen do roku 2020, kdy musí být vnitrostátně stanovené příspěvky aktualizovány, konstruktivním způsobem přispěly a aby zajistily, aby jejich vnitrostátně stanovené příspěvky byly v souladu s dlouhodobým teplotním cílem Pařížské dohody, jímž je zachovat nárůst globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C ve srovnání s úrovněmi před průmyslovou revolucí a dále usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C; konstatuje, že stávající závazky, včetně závazku předloženého Unií a jejími členskými státy, nejsou zatím ke splnění cílů dohody dostatečné; zdůrazňuje proto, že celosvětové emise skleníkových plynů by měly co nejdříve dosáhnout svého maxima a že všechny smluvní strany, zejména EU a všechny státy skupiny G-20, musí zintenzivnit své úsilí a zvýšit do roku 2020 svůj vnitrostátně stanovený příspěvek v návaznosti na dialog „Talanoa“ z roku 2018, což má odstranit zbývající rozdíly ohledně plnění tohoto cíle;

7.  domnívá se, že pokud by ostatní velké ekonomiky nepřijaly závazky srovnatelné se závazky EU ohledně snížení emisí skleníkových plynů, bude nezbytné zachovat ustanovení o úniku uhlíku, zejména ustanovení zaměřená na odvětví s vysokým rizikem úniku uhlíku, aby se zajistila globální konkurenceschopnost evropského průmyslu;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že ve většině třetích zemí, které přijaly závazky v rámci Pařížské dohody, začíná debata o zvýšení jejich příspěvků jen velmi pomalu; žádá tedy Komisi, aby zefektivnila myšlenky EU zvýšit svůj závazek pomocí většího úsilí s cílem motivovat ostatní partnery, aby učinili totéž;

9.  poukazuje na význam ambiciózní politiky v oblasti klimatu s cílem jednat celosvětově jako důvěryhodný a spolehlivý partner, dále na význam celosvětového vedoucího postavení EU v oblasti klimatu a dodržování Pařížské dohody; vítá dohodu Evropského parlamentu a Rady zvýšit cíl pro energii z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na 32 % a pro energetickou účinnost na 32,5 %, což do roku 2030 povede ke snížení emisí skleníkových plynů o více než 45 %; vítá proto připomínky Komise týkající se aktualizace vnitrostátně stanovených příspěvků EU tak, aby zohledňovaly tuto vyšší ambici, a zvýšení jejího cíle v oblasti snížení emisí do roku 2030; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 vypracovala ambiciózní strategii, která by EU umožnila do poloviny století dosáhnout nulových emisí a která by nabídla nákladově účinnou cestu k dosažení cíle nulových emisí přijatého v rámci Pařížské dohody a bezuhlíkového hospodářství v Unii nejpozději do roku 2050 v souladu s přiměřeným podílem zbývajícího globálního uhlíkového rozpočtu; podporuje aktualizaci vnitrostátně stanovených příspěvků Unie s cílem platným pro celé hospodářství snížit domácí emise skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s úrovněmi z roku 1990 o 55 %;

10.  vítá oznámení generálního tajemníka OSN o záměru uspořádat v září 2019 na okraj 74. Valného shromáždění také summit o klimatu s cílem urychlit opatření v oblasti klimatu za účelem dosažení cílů Pařížské dohody, a zejména podpořit zvýšení ambicí závazků v oblasti klimatu; vyzývá EU a její členské státy, aby toto úsilí podpořily tím, že prokážou zapojení a politickou vůli zvýšit své vlastní závazky a podpořit významné příspěvky ostatních stran;

11.  vyjadřuje zklamání nad prohlášením prezidenta USA Donalda Trumpa, že Spojené státy odstoupí od Pařížské dohody, což považuje za krok zpět; vyjadřuje své uspokojení nad tím, že po prohlášení prezidenta Trumpa všechny významné smluvní strany potvrdily své odhodlání Pařížskou dohodu dále podporovat; rozhodně vítá pokračující mobilizaci v zájmu opatření v oblasti klimatu ze strany hlavních států, měst, univerzit a dalších nestátních subjektů USA v rámci kampaně „we are still in“;

12.  trvá na tom, že zejména po prohlášení prezidenta Trumpa je důležité mít zavedena vhodná ustanovení proti úniku uhlíku a zajistit, aby nejvýkonnější společnosti získávaly povolenky zdarma, jak bylo dohodnuto ve směrnici o systému ETS; žádá Komisi, aby přezkoumala účinnost a legálnost dodatečných opatření na ochranu průmyslových odvětví ohrožených únikem uhlíku, jako je například uhlíková hraniční daňová úprava a poplatek za spotřebu, zejména pokud jde o produkty pocházející ze zemí, jež nesplňují své závazky vyplývající z Pařížské dohody;

13.  vítá skutečnost, že změna Montrealského protokolu dohodnutá v Kigali má dne 1. ledna 2019 vstoupit v platnost, a konstatuje, že do této chvíle uložilo své ratifikační listiny 27 smluvních stran, včetně sedmi členských států; vyzývá všechny smluvní strany Montrealského protokolu, zejména členské státy, které dosud nepředložily své ratifikační listiny, aby učinily veškerá nezbytná opatření pro urychlenou ratifikaci, která významně přispěje k uplatňování Pařížské dohody a ke splnění střednědobých a dlouhodobých cílů v oblasti klimatu a energetiky;

14.  vítá ratifikaci změn Kjótského protokolu dohodnutých v Dauhá ze strany všech členských států a uložení společné ratifikační listiny Unie dne 21. prosince 2017; domnívá se, že tento krok upevní jejich vyjednávací pozici a umožní úspěšné uzavření jednání o klimatu v roce 2018 a díky společnému úsilí účinně sníží emise skleníkových plynů;

15.  zdůrazňuje, že uplatňování příslušných dohod a ambice v období před rokem 2020 byly klíčovým bodem jednání na konferenci COP23; vítá rozhodnutí uspořádat dvě hodnocení během konferencí COP v roce 2018 a 2019; vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily příspěvky týkající se snížení emisí do roku 2020, které budou předloženy na konferenci COP24 v rámci hodnocení před rokem 2020; výše uvedená opatření považuje za významný krok k dosažení cíle, kterým je zvýšit ambice všech smluvních stran pro období po roce 2020, a se zájmem očekává výsledek prvního hodnocení v Katovicích, které by mělo mít podobu rozhodnutí COP opětovně potvrzujícího závazek zvýšit do roku 2020 ambici vnitrostátně stanovených příspěvků stran do roku 2030 s cílem uvést je do souladu s dlouhodobými cíli Pařížské dohody;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využily komunikační strategie a aktivity ke zvýšení veřejné a politické podpory pro opatření v oblasti klimatu a ke zvýšení informovanosti o společných přínosech boje proti změně klimatu, jako jsou lepší kvalita ovzduší a veřejného zdraví, ochrana přírodních zdrojů, hospodářský růst a vyšší zaměstnanost, větší energetická bezpečnost a nižší náklady na dovoz energie, jakož i výhody v mezinárodní hospodářské soutěži prostřednictvím inovací a technologického rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba také věnovat pozornost vzájemnému propojení změny klimatu a sociální nespravedlnosti, migrace, nestability a chudoby a skutečnosti, že globální opatření v oblasti klimatu může významně přispět k řešení těchto otázek;

17.  zdůrazňuje součinnost existující mezi Pařížskou dohodou, Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, sendajským rámcem a akčním programem z Addis Abeby (financování rozvoje) a dalšími úmluvami z Ria, přičemž ty představují významné a vzájemně propojené kroky vpřed při zajišťování toho, aby bylo možné současně řešit vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj;

COP24 v Katovicích

18.  uznává výsledky dosažené předsednictvími COP22 a COP23, která společně připravila návrh dialogu „Talanoa“ pro rok 2018, jejž velká většina strana schválila a jenž byl zahájen v lednu 2018; se zájmem očekává první výsledky zasedání COP24 a následná politická rozhodnutí týkající se uvedení celosvětových kolektivních ambicí do souladu s dlouhodobými cíli Pařížské dohody do roku 2020; oceňuje, že dialog „Talanoa“ se neomezuje na diskuse mezi vnitrostátními vládami, ale umožňuje široké škále zúčastněných stran, včetně regionů a měst a jejich zvolených zástupců, upozornit vnitrostátní a globální tvůrce politik na hlavní otázky týkající se opatření v oblasti klimatu; vítá dialog „Talanoa“ měst a regionů a těší se na další dialogy, které se budou konat v Evropě; se zájmem očekává přínos nestátních subjektů a vyzývá všechny strany, aby včas předložily své příspěvky s cílem usnadnit politické diskuse v Katovicích;

19.  dále uznává, že i přes veškerý pokrok dosažený na Pařížském akčním pracovním programu (soubor pravidel) během COP23, bude třeba překonat významné výzvy, aby mohl být tento program naplněn a na COP24 bylo dosaženo konkrétních rozhodnutí; vyzývá, aby byla veškerá nezbytná přípravná činnost provedena před vrcholnou schůzkou v zájmu dokončení souboru pravidel, což je nanejvýš důležité pro včasné provádění Pařížské dohody;

20.  podporuje soubor pravidel požadující vysokou úroveň transparentnosti a pevná závazná pravidla pro všechny strany s cílem přesně měřit pokrok a posílit důvěru mezi stranami zapojenými do mezinárodního procesu; je znepokojen tím, že některé strany nadále nejeví ochotu usilovat o plnou transparentnost při měření emisí; vyzývá všechna hlavní hospodářství, aby se ujala vedení při vyjednávání souboru pravidel a prosazovala závazné požadavky pro systémy sledování a ověřování, včetně včasných a spolehlivých údajů a odhadů týkajících se emisí skleníkových plynů;

21.  zdůrazňuje, že je důležité doplnit soubor pravidel o atmosférické údaje založené na pozorování s cílem zvýšit spolehlivost a přesnost podávání zpráv; vyzývá Komisi, Evropskou kosmickou agenturu (ESA), Evropskou organizaci pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), evropskou výzkumnou infrastrukturu integrovaného systému monitorování uhlíku (ICOS), vnitrostátní inventární agentury a výzkumná střediska a další klíčové subjekty, aby vytvořily operační kapacitu schopnou produkovat informace o antropogenních emisích za využití satelitních údajů a při splnění nezbytných požadavků, včetně konstelace družic;

22.  zdůrazňuje, že je důležité, aby na konferenci COP24 v Katovicích vystupovala EU jednotně s cílem zajistit její politickou sílu a důvěryhodnost; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby podpořily mandát EU během jednání a dvoustranných setkání s dalšími subjekty;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zařadily opatření v oblasti klimatu na program jednání významných mezinárodních fór, mimo jiné v rámci OSN, a na program jednání subjektů jako G7 a G20, a aby usilovaly o mnohostranná partnerství pro konkrétní otázky týkající se provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje;

Otevřenost, podpora začleňování a transparentnost

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly a posílily strategická partnerství s rozvinutými zeměmi a s rozvíjejícími se ekonomikami s cílem vytvořit v příštích několika letech skupinu vedoucích států v oblasti klimatu a prokázat větší solidaritu vůči zranitelným státům; podporuje trvalou a aktivní spolupráci EU s koalicí s vysokými ambicemi a jejími členskými zeměmi s cílem zviditelnit jejich odhodlání dosáhnout smysluplného uplatňování Pařížské dohody pomocí vypracování spolehlivého souboru pravidel v roce 2018 a úspěšného dialogu „Talanoa“ na konferenci COP24;

25.  zdůrazňuje, že k dosažení cíle omezení nárůstu průměrné světové teploty na úroveň nepřekračující 1,5 °C je nutná účinná účast všech stran, což pak zase vyžaduje, aby se řešila otázka vlastních zájmů nebo střetu zájmů; připomíná v této souvislosti svou podporu vůči iniciativě, kterou přijaly vlády zastupující většinu světového obyvatelstva a která má za cíl zavést rámci UNFCCC zvláštní politiku pro oblast střetu zájmů; vyzývá Komisi a členské státy, aby se konstruktivně zapojily do tohoto procesu, aniž by se zpronevěřily cílům UNFCCC a Pařížské dohody;

26.  zdůrazňuje, že 80 % lidí vysídlených v důsledku změny klimatu jsou ženy, které jsou obecně změnou klimatu více zasaženy než muži, přesto nesou větší zátěž, ačkoliv nejsou zapojeny do klíčového rozhodování o opatřeních v oblasti klimatu; zdůrazňuje proto, že posílení postavení žen, jakož i jejich plná a rovnoprávná účast a vedoucí postavení na mezinárodních fórech, jako je UNFCCC, a v rámci celostátních, regionálních a místních opatření v oblasti klimatu jsou klíčové pro úspěch a účinnost těchto opatření; vyzývá EU a členské státy, aby začleňovaly hledisko genderu do politik v oblasti klimatu a aby podporovaly účast žen z řad původního obyvatelstva a účast obránců práv žen v rámci UNFCCC;

27.  vítá rozhodnutí COP23 pokračovat v používání Adaptačního fondu v rámci Pařížské dohody; uznává význam fondu pro tato společenství, která jsou nejvíce ohrožena změnou klimatu, a proto vítá nové závazky členských států, které do fondu přispěly částkou 93 milionů USD;

28.  uznává, že EU a její členské státy jsou největšími poskytovateli veřejných prostředků na financování opatření v oblasti klimatu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že stávající míra závazků rozvinutých zemí zdaleka nenaplňuje společný cíl ve výši 100 miliard USD ročně; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny zúčastněné rozvinuté státy plnily své závazky za účelem dosažení tohoto cíle, neboť dlouhodobé financování má pro rozvojové země zásadní význam, jelikož jim umožňuje dosažení cílů v rámci přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů;

29.  zdůrazňuje, že rozpočet EU by měl být v souladu s jejími mezinárodními závazky v oblasti udržitelného rozvoje a s jejími střednědobými a dlouhodobými cíli v oblasti klimatu a energetiky a zároveň by neměl narušovat realizaci těchto cílů a být vůči nim kontraproduktivní; se znepokojením konstatuje, že cíl vyhradit 20 % celkových výdajů EU na opatření v oblasti klimatu nebude pravděpodobně dosažen, a vyzývá proto k přijetí nápravných opatření; dále zdůrazňuje, že cíle v oblasti klimatu a energetiky by měly být základem politických diskusí o víceletém finančním rámci (VFR) po roce 2020 již od počátku, aby se zajistilo, že budou vyčleněny zdroje nutné k dosažení těchto cílů; připomíná svůj postoj, že je třeba navýšit současné výdaje v souvislosti se změnou klimatu z 20 % na 30 %, jakmile to bude možné, a nejpozději do roku 2027; domnívá se, že všechny zbývající výdaje VFR by měly být v souladu s Pařížskou dohodou a neměly by být kontraproduktivní s ohledem na úsilí v oblasti klimatu;

30.  požaduje, aby byl vytvořen specializovaný a automatický mechanismus EU pro veřejné finance, který by zajistil dodatečnou a dostatečnou podporu plnění přiměřeného podílu EU, pokud jde o mezinárodní finanční cíl pro oblast klimatu ve výši 100 miliard USD;

Úloha nestátních subjektů

31.  připomíná, že Pařížská dohoda uznává významnou úlohu, kterou hraje víceúrovňová správa v politikách v oblasti klimatu, a nezbytnost spolupracovat s regiony, městy a nestátními subjekty;

32.  vyjadřuje spokojenost s rostoucí celosvětovou mobilizací zvyšujícího se počtu nestátních subjektů zapojených do opatření v oblasti změny klimatu, které mají konkrétní a hmatatelné výsledky; zdůrazňuje stěžejní úlohu občanské společnosti, soukromého sektoru a regionálních vlád při vyvíjení tlaku a řízení veřejného mínění a role státu; vyzývá EU, členské státy a všechny smluvní strany, aby podporovaly, usnadňovaly a zapojovaly do naprosto transparentního dialogu nestátní subjekty, které se čím dál tím častěji stávají průkopníky v boji proti změně klimatu, jakož i s regionálními aktéry, zejména v případech, kdy se vztahy s vnitrostátními vládami v oblasti politiky v oblasti změny klimatu zhoršily; oceňuje v této souvislosti závazek stanovený během konference COP23, v němž se zavázalo 25 průkopnických měst zastupujících celkem 150 milionů občanů stát se do roku 2050 městy produkujícími nulové emise;

33.  vyzývá Komisi, aby dále zintenzivnila své vztahy s místními a regionálními orgány, posílila tematickou a odvětvovou spolupráci mezi městy a regiony v rámci EU i mimo ni, vypracovala iniciativy týkající se přizpůsobení a odolnosti a posílila modely udržitelného rozvoje a plány snižování emisí v hlavních odvětvích, jako jsou energetika, průmysl, technologie, zemědělství a doprava v městských i venkovských oblastech, např. pomocí programů twinningu, programu mezinárodní městské spolupráce, podpory platforem, jako je Pakt starostů a primátorů, a vytvoření nových fór pro výměnu osvědčených postupů; vyzývá EU a členské státy, aby podporovaly úsilí regionálních a místních subjektů o zavedení regionálně a místně stanovených příspěvků (podobných vnitrostátně stanoveným příspěvkům), kdy je možné prostřednictvím tohoto procesu zvýšit cíle v oblasti klimatu;

34.  vybízí Komisi, aby ve svém návrhu dlouhodobé strategie EU pro dosažení nulových emisí do poloviny století stanovila konkrétní cíle snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2050 pro všechna odvětví a aby stanovila jasnou cestu, jak těchto cílů dosáhnout, včetně konkrétních milníků pro roky 2035, 2040 a 2045; vyzývá Komisi, aby zařadila návrhy, jak zlepšit odstraňování uhlíku pomocí jeho propadu v souladu s Pařížskou dohodou, s cílem dosáhnout v EU nejpozději do roku 2050 nulových emisí skleníkových plynů a brzy poté negativních emisí; požaduje, aby tato strategie zajistila spravedlivé rozdělení úsilí mezi jednotlivá odvětví, zahrnula mechanismus pro začlenění výsledků pěti ročních globálních hodnocení, zohlednila zjištění z nadcházející zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, doporučení a postoje Evropského parlamentu a stanoviska nestátních subjektů, jako jsou místní a regionální orgány, občanská společnost a soukromý sektor;

35.  zdůrazňuje, že dlouhodobá strategie EU by měla být považována za příležitost ke stanovení strategických budoucích priorit pro moderní a ekologické hospodářství EU, které plně využívá potenciál technologického pokroku, zachovává vysokou úroveň sociálního zabezpečení a vysoké standardy pro spotřebitele a jež bude přínosem pro průmysl a občanskou společnost, zejména z dlouhodobého hlediska;

36.  vybízí Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategie a programy, které se budou zabývat přechodem v rámci odvětví v důsledku dekarbonizace a technologického vývoje a umožní výměnu znalostí a osvědčených postupů mezi postiženými regiony, pracovníky a podniky, a aby poskytly podporu regionům a pracovníkům s cílem pomoci jim připravit se na strukturální změny, aktivně hledat nové hospodářské možnosti a vypracovat opatření v oblasti strategické polohy, aby se v Evropě zajistil řádný přechod na hospodářství s nulovými emisemi;

37.  domnívá se, že za účelem zajištění toho, aby byly vnitrostátně stanovené příspěvky v souladu se závazky platnými pro celé hospodářství požadovanými Pařížskou dohodou, by strany měly být vybízeny, aby zahrnuly emise z mezinárodní lodní dopravy a letectví a aby se dohodly na opatřeních na mezinárodní, regionální a vnitrostátní úrovni k řešení emisí z těchto odvětví a provedly je;

Komplexní úsilí všech odvětví

38.  vítá neustálý rozvoj systémů pro obchodování s emisemi na celosvětové úrovni, a obzvláště pak zahájení počáteční fáze celostátního systému obchodování s emisemi v Číně pokrývající odvětví energetiky v prosinci roku 2017; rovněž vítá dohodu podepsanou koncem roku 2017 o propojení systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) se švýcarským systémem v jeden celek a vybízí Komisi, aby dále zkoumala možnosti podobných propojení a dalších forem spolupráce s trhy s uhlíkem ve třetích zemích a regionech, a rovněž podporovala zakládání dalších trhů s uhlíkem a mechanismů stanovujících ceny uhlíku, které přispějí ke snížení celosvětových emisí, posílí efektivitu, přinesou úspory nákladů a sníží riziko úniku uhlíku, vytvořením rovných podmínek na celosvětové úrovni; vyzývá Komisi, aby vytvořila záruky s cílem zajistit, aby veškerá propojení se systémem EU ETS nadále přinášela další a trvalé příspěvky ke zmírňování změny klimatu a neoslabovala domácí závazky Unie týkající se emisí skleníkových plynů;

39.  vyjadřuje politování nad skutečností, že doprava je jediným odvětvím, ve kterém od roku 1990 došlo k nárůstu emisí; zdůrazňuje, že tento stav není slučitelný s dlouhodobým udržitelným rozvojem, který naopak vyžaduje větší a rychlejší snížení emisí ve všech odvětvích společnosti; připomíná, že je třeba, aby bylo odvětví dopravy do roku 2050 zcela dekarbonizováno;

40.  vyjadřuje velké zklamání ohledně toho, že návrh Komise týkající se emisních standardů pro CO2 po roce 2020 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla není v souladu s dlouhodobými cíli Pařížské dohody;

41.  vyjadřuje znepokojení ohledně úrovně ambicí systému kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA) přijatého organizací ICAO vzhledem k tomu, že probíhající práce na standardech a doporučených postupech (SARP) měla zavést systém od roku 2019; vyjadřuje silný nesouhlas se snahou zavést systém CORSIA na letech v rámci Evropy, což překračuje právo EU a nezávislost rozhodování; zdůrazňuje, že další rozdrobování návrhu standardů a doporučených postupů systému CORSIA je nepřijatelné; vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily vše pro posílení zavedení systému CORSIA a zároveň i jeho budoucí dopad;

42.  připomíná nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, aby nadále platila stávající omezení rozsahu činností v oblasti letectví a aby se připravilo provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021(8), a zejména jeho čl. 1 odst. 7, který jasně uvádí, že Evropský parlament a Rada jsou coby spolunormotvůrci jedinými institucemi, které rozhodují o jakýchkoli budoucích změnách směrnice o ETS; vyzývá členské státy, aby v duchu interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů předložily formální výhradu ohledně standardů a doporučených postupů systému CORSIA uvádějící, že provedení systému CORSIA a účast na jeho dobrovolných fázích vyžaduje předchozí souhlas Rady a Evropského parlamentu;

43.  připomíná, že do roku 2024 Unie poskytla prodloužení odchylky pro lety mimo EHP od uplatňování systému EU ETS s cílem usnadnit postup ICAO, který usiluje o globální řešení emisí z letecké dopravy; zdůrazňuje však, že jakékoli další změny právních předpisů by měly být zaváděny pouze v případě, že jsou v souladu se závazkem Unie snížit emise skleníkových plynů v celém hospodářství, který nepočítá s využitím kompenzačních kreditů po roce 2020;

44.  vítá skutečnost, že v odvětví letectví již systém EU ETS přinesl snížení/kompenzace ve výši okolo 100 milionů CO2;

45.  připomíná, že emise CO2 v lodní dopravě by se měly podle prognózy zvýšit z 50 % na 250 % do roku 2050 a že technické prostředky významného snižování emisí z lodí již existují; vítá dohodu o výchozí strategii Mezinárodní námořní organizace týkající se snižování emisí skleníkových plynů v lodní dopravě, přijatou na 72. zasedání Výboru Mezinárodní námořní organizace pro ochranu mořského prostředí v dubnu roku 2018, jakožto první krok v tomto odvětví, který má přispět k dosažení teplotního cíle stanoveného podle Pařížské dohody; vyzývá Mezinárodní námořní organizaci, aby se urychleně dohodla na nových povinných opatřeních ohledně snížení emisí nezbytných pro dosažení svých cílů, a zdůrazňuje, že jejich zavedení do roku 2023 je důležité a naléhavé; zdůrazňuje, že je třeba podniknout další opatření a kroky pro řešení emisí z námořní dopravy, a vyzývá proto EU a členské státy, aby pečlivě sledovaly dopad a provádění dohody Mezinárodní námořní organizace a aby zvážily další opatření na úrovni EU, jimiž by se zajistilo, že emise skleníkových plynů z lodí se sníží v souladu s teplotním cílem Pařížské dohody; naléhavě vyzývá Komisi, aby začlenila mezinárodní lodní dopravu do své nadcházející strategie dekarbonizace do roku 2050 zajistit pokyny pro rozhodování EU o investicích do bezuhlíkových paliv a technik pohonu pro lodní dopravu;

46.  konstatuje, že odlesňování a znehodnocování lesů je zodpovědné za 20 % světových emisí skleníkových plynů; zdůrazňuje významnou úlohu lesů a mokřadů při zmírňování změny klimatu, neboť poskytují vysoký potenciál pro zachycování CO2; poukazuje na to, že v dlouhodobém horizontu by měly být chráněny a posíleny přírodní pohlcovače a zásobárny uhlíku v EU a na celém světě a že celková rozloha celosvětových letů, jakož i jejich kapacity v oblasti přizpůsobování a odolnost vůči změně klimatu musí být dále zvyšovány s cílem dosáhnout dlouhodobého cíle Pařížské dohody; dále zdůrazňuje, že jsou zapotřebí snahy o zmírňování změny klimatu zaměřené na odvětví tropických lesů, přičemž je třeba začít řešením základních příčin úbytku lesních ploch a změny klimatu;

Odolnost vůči změně klimatu prostřednictvím přizpůsobení

47.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala strategii EU týkající se přizpůsobování se, protože strategie přizpůsobování se je zcela nezbytná pro všechny země, aby mohly minimalizovat negativní dopady změny klimatu a plně využít příležitostí k růstu odolnému vůči změně klimatu a udržitelnému rozvoji;

48.  vnímá platformu akceschopnosti místních komunit a původního obyvatelstva jako jeden z úspěchů COP23 a jako další důležitý krok k provádění rozhodnutí přijatých v rámci Pařížské dohody; domnívá se, že tato platforma usnadní účinnou výměnu zkušeností a osvědčených postupů v úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a adaptačních strategiích;

49.  zdůrazňuje potřebu vyvinout veřejné, transparentní a uživatelsky vstřícné systémy a nástroje na sledování pokroku a účelnosti národních adaptačních plánů a činností týkajících se přizpůsobení;

Diplomacie v oblasti klimatu

50.  jednoznačně podporuje pokračování a další posilování unijní politické osvětové činnosti a diplomatické činnosti v oblasti klimatu, neboť má zásadní význam pro větší zviditelnění opatření v oblasti klimatu v partnerských zemích a v očích světové veřejnosti; vyzývá k přidělení lidských a finančních zdrojů ESVČ a Komisi tak, aby lépe zohledňovaly velký závazek k diplomacii v oblasti klimatu a intenzivnější angažovanost v této diplomacii; trvá na tom, že je nezbytné vypracovat ucelenou strategii pro diplomacii EU v oblasti klimatu a začlenit klima do všech oblastí vnější činnosti EU, včetně obchodu, rozvojové spolupráce, humanitární pomoci a bezpečnosti a obrany;

51.  zdůrazňuje zhoršující se dopady změny klimatu na mezinárodní bezpečnost a regionální stabilitu vyplývající ze zhoršování životního prostředí, ztrát živobytí obyvatel, vysídlování obyvatelstva souvisejícím se změnou klimatu a souvisejícími formami nepokojů, kde může klimatická změna být často považována za faktor, který tyto hrozby zvyšuje; naléhavě proto vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly se svými partnery na celém světě za účelem lepšího porozumění, zohlednění, předvídání a řízení destabilizačních dopadů změny klimatu; zdůrazňuje proto význam zahrnutí diplomatické činnosti v oblasti klimatu do politiky EU v oblasti předcházení konfliktům;

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily vytváření spojenectví s vysokými ambicemi, a šly tak příkladem při začleňování opatření v oblasti klimatu do různých otázek týkajících se zahraniční politiky, k nimž patří obchod, mezinárodní migrace, reforma mezinárodních finančních institucí a mír a bezpečnost;

53.  vyzývá Komisi, aby aspekt změny klimatu začlenila do dohod o mezinárodním obchodu a o investicích tím, že podmíní budoucí obchodní smlouvy ratifikací a prováděním Pařížské dohody; vyzývá Komisi, aby provedla komplexní posouzení soudržnosti stávajících dohod s Pařížskou dohodou;

Průmysl a konkurenceschopnost

54.  zdůrazňuje, že změna klimatu je především společenská výzva, a že boj proti ní by proto měl i nadále být jednou z hlavních zásad politik a opatření EU, a to i v oblasti průmyslu, energetiky, výzkumu a digitálních technologií;

55.  vítá úsilí evropských občanů, podniků a průmyslu splnit závazky Pařížské dohody a vítá i dosud dosažený pokrok; vybízí občany, podniky a průmysl, aby si stanovili vyšší ambice a plně využili příležitostí vyplývající z Pařížské dohody a drželi krok s technologickým vývojem;

56.  zdůrazňuje, že stabilní a předvídatelný právní rámec a jasné politické signály na úrovni EU i na celosvětové úrovni usnadní a zvýší investice v oblasti klimatu; v této souvislosti zdůrazňuje význam legislativních návrhů v rámci balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ pro posílení konkurenceschopnosti EU, posílení postavení občanů a stanovení cílů, které jsou v souladu se závazky EU v rámci Pařížské dohody a s jejím pětiletým mechanismem přezkumu;

57.  vítá, že několik zemí, které jsou hostiteli hlavních konkurentů energeticky intenzivních odvětví EU, zavedlo obchodování s uhlíkem nebo další mechanismy oceňování; vybízí další země, aby následovaly jejich příkladu;

58.  zdůrazňuje význam zvýšení počtu kvalitních pracovních míst a kvalifikovaných pracovníků v průmyslu EU, aby se stali hybnou silou inovací a přechodu k udržitelnému rozvoji; vyzývá ke komplexnímu a inkluzivnímu procesu za účelem vypracování vize alternativního obchodního modelu pro regiony s vysokou spotřebou uhlí a vysokými emisemi uhlíku a s vysokým podílem pracovníků v odvětvích závisejících na uhlíku, aby se usnadnil udržitelný přechod k prosperujícímu průmyslu a službám a současně se zohlednilo dědictví a tradice a dostupné dovednosti pracovní síly; zdůrazňuje významnou úlohu členských států při zrychlování reforem, které mohou vést ke spravedlivému přechodu pracovní síly v těchto regionech; připomíná, že v tomto ohledu hraje nepostradatelnou úlohu další finanční podpora EU;

Energetická politika

59.  připomíná, že investice do energie z obnovitelných zdrojů se v EU snižují; zdůrazňuje proto význam energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti pro snižování emisí i pro energetickou bezpečnost a předcházení energetické chudobě a pro zmírňování této chudoby, a to s cílem pomáhat zranitelným a chudým domácnostem a chránit je; požaduje celosvětovou podporu energetické účinnosti a opatření úspory energie a rozvoje obnovitelných zdrojů energie a jejich účinné zavádění (např. podporou vlastní výroby a spotřeby z obnovitelných zdrojů energie);

60.  připomíná, že stanovení priority energetické účinnosti, a to i prostřednictvím zásady energetická účinnost na prvním místě, a celosvětové vedoucí postavení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou dvěma z hlavních cílů energetické unie EU; zdůrazňuje význam ambiciózních právních předpisů v rámci balíčku pro čistou energii pro dosažení těchto cílů, jakož i význam nadcházející strategie do roku 2050 pro účinné provádění politik EU vyplývajících ze závazků učiněných podle Pařížské dohody s cílem omezit nárůst průměrné světové teploty výrazně pod hranicí 2 °C, přičemž dalším cílem je udržet ji pod úrovní 1,5 °C;

61.  zdůrazňuje, že je důležité vyvíjet technologie pro uchovávání energie, inteligentní sítě a reakci na poptávku, které přispějí k posílení účinného zavádění obnovitelných zdrojů při výrobě energie a v odvětví vytápění a chlazení domácností;

62.  vyzývá EU, aby přiměla mezinárodní společenství k bezodkladnému přijetí konkrétních opatření, včetně harmonogramu, za účelem postupného zrušení dotací škodlivých pro životní prostředí, které narušují hospodářskou soutěž, brzdí mezinárodní spolupráci a inovace;

Výzkum, inovace, digitální technologie a politika pro oblast vesmíru

63.  zdůrazňuje skutečnost, že pokračující a posílený výzkum a inovace v oblastech zmírňování změny klimatu, politik přizpůsobování se, účinného využívání zdrojů, udržitelných nízkoemisních nebo bezemisních technologií, udržitelného využívání druhotných surovin („oběhové hospodářství“) a shromažďování údajů o změně klimatu představují klíč k nákladově efektivnímu boji proti změně klimatu a přispívají ke snížení závislosti na fosilních palivech; vyzývá proto k přijetí globálních závazků za účelem posílení a zaměření investic v těchto oblastech; zdůrazňuje nutnost upřednostnit financování projektů v oblasti udržitelné energetiky v rámci nového programu Horizont Evropa, a to s ohledem na závazky Unie v rámci energetické unie a Pařížské dohody;

64.  zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje představují radikální změnu v mezinárodních politikách týkajících se rozvojové spolupráce a že se EU zavázala k jejich provedení ve svých vnitřních i vnějších politikách; v souladu s vnějším rozměrem cílů udržitelného rozvoje zdůrazňuje nutnost prozkoumat různé metody pomoci rozvojovým zemím a rozvíjejícím se ekonomikám při jejich transformaci energetiky, mimo jiné prostřednictvím opatření na budování kapacit, pomoci při snižování kapitálových nákladů projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, přenosu technologií a řešení pro rozvoj inteligentních měst a odlehlých a venkovských společenství, což jim pomůže splnit své závazky v rámci Pařížské dohody; v tomto směru vítá nově zřízený Evropský fond pro udržitelný rozvoj;

65.  připomíná, že výzkum, inovace a konkurenceschopnost jsou jedním z pěti pilířů strategie EU pro energetickou unii; konstatuje, že EU je odhodlána i nadále zůstat globálním lídrem v těchto oblastech a zároveň rozvíjet úzkou vědeckou spolupráci s mezinárodními partnery; zdůrazňuje význam budování a udržování rozsáhlých inovačních kapacit, a to jak v rozvinutých, tak v rychle se rozvíjejících zemích, pro zavádění čistých a udržitelných energetických technologií;

66.  připomíná zásadní úlohu digitálních technologií při podpoře transformace energetiky, a zejména při zvyšování energetické účinnosti a úspor energie; zdůrazňuje klimatické přínosy, které může přinést digitalizace evropského průmyslu prostřednictvím účinného využívání zdrojů a snížení materiálové náročnosti a zdokonalením stávající pracovní síly;

67.  je pevně přesvědčen, že kosmické programy Unie by měly být koncipovány tak, aby se zajistilo, že budou přispívat k boji proti změně klimatu a ke strategiím zmírňování změny klimatu; připomíná v této souvislosti zvláštní úlohu systému Copernicus a potřebu zajistit, aby tento systém zahrnoval i službu monitorování CO2; zdůrazňuje význam zachování politiky bezplatných, úplných a otevřených dat, jelikož je nezbytná pro vědeckou obec a je základem mezinárodní spolupráce v této oblasti;

Opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích

68.  trvá na tom, že je nutné ponechat otevřenou možnost omezit globální oteplování na 1,5 °C, a dále trvá na povinnosti hlavních producentů emisí, včetně EU, rychle posílit své snahy v oblasti zmírnění změny klimatu, což může přinést významné související přínosy pro udržitelný rozvoj, jakož i významně zvýšit jejich podporu pro opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích;

69.  zdůrazňuje význam rozhodování založeného na informacích o dopadech na klima a rovněž význam podpory takového rozhodování formou zlepšování klimatických služeb se zvláštním významem pro rozvojové země; vyzývá, aby se tato myšlenka stala jedním z podstatných cílů výzkumu financovaného EU, a požaduje silné úsilí EU v oblasti usnadnění přenosu technologií do rozvojových zemí; vyzývá k vypracování návrhu prohlášení WTO o právech duševního vlastnictví a změně klimatu srovnatelného s prohlášením o dohodě TRIPS a o veřejném zdraví, které bylo přijato v Dohá v roce 2001;

70.  připomíná závazek rozvinutých zemí, že rozvojovým zemím poskytnou nové a dodatečné finanční prostředky na opatření v oblasti klimatu, které by do roku 2020 dosáhly výše 100 miliard USD ročně; uznává nutnost dalšího posílení tohoto úsilí týkajícího se financování a přísnější vedení evidence, mimo jiné i tím, že se bude věnovat pozornost požadavku, aby finanční prostředky byly nové a dodatečné, a tím, že se zahrnou pouze ekvivalenty grantů v úvěrech vypočtené pomocí metody schválené Výborem pro rozvojovou pomoc organizace OECD; doporučuje, aby se členské státy EU řídily postupy vypracovanými Komisí pro používání ukazatelů vycházejících z úmluv OSN z Ria pro oficiální rozvojovou pomoci, které jsou zaměřeny na dosažení klimatického cíle;

71.  vyzývá EU, aby dodržovala zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je stanoveno v článku 208 SFEU, neboť představuje základní aspekt příspěvku EU k Pařížské dohodě; vyzývá proto EU, aby zajistila soudržnost svých politik v oblasti rozvoje, obchodu, zemědělství, energetiky a klimatu;

72.  připomíná, že změna klimatu má přímé i nepřímé dopady na produktivitu zemědělství; opakuje svou výzvu k transformativní změně způsobu výroby a spotřeby potravin směrem k zemědělskoekologickým postupům v souladu se závěry Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj a doporučeními zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny; chválí iniciativy přijaté Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) rozšířit zemědělskoekologické postupy, a dosáhnout tak cílů udržitelného rozvoje; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby v tomto duchu formovaly svou rozvojovou politiku, mimo jiné i v souvislosti s příležitostí pro zemědělské investice ve fondu EFSD;

73.  zdůrazňuje, že stále rostoucí objem emisí CO2 souvisejících s dopravou a mezinárodním obchodem snižuje účinnost strategie EU v oblasti změny klimatu; konstatuje, že podporu rozvoje s určujícím postavením vývozu, mimo jiné i prostřednictvím průmyslového zemědělství orientovaného na vývoj, lze jen stěží skloubit s nutností zmírnit změnu klimatu;

74.  je přesvědčen, že EU by měla prozkoumat způsoby, jak zavést kontroly na evropský obchod s komoditami představujícími riziko pro lesy a na spotřebu těchto komodit, jako je sója, palmový olej, blahovičník, hovězí, kůže a kakao, a to s ohledem na zkušenosti s akčním plánem FLEGT a nařízením o dřevě a s opatřeními EU na regulaci dalších dodavatelských řetězců s cílem ukončit vážné škody a zabránit jim; konstatuje, že klíčem k úspěchu tohoto úsilí je i posílení sledovatelnosti a povinné požadavky na náležitou péči v celém dodavatelském řetězci;

75.  vyzývá Evropskou investiční banku, aby rychle zastavila úvěrování projektů v oblasti fosilních paliv, a žádá členské státy EU, aby ukončily poskytování úvěrových záruk na vývoz pro takovéto projekty; vyzývá k přijetí veřejných záruk pro ekologické investice, k zavedení ochranných značek a daňových výhod pro fondy pro ekologické investice a k vydávání ekologických dluhopisů;

76.  zdůrazňuje význam dosahování celosvětového cíle v oblasti přizpůsobování se a rovněž význam mobilizace významných dalších finančních prostředků na přizpůsobování se v rozvojových zemích; vyzývá EU a její členské státy, aby se zavázaly k významnému nárůstu finančních prostředků vyčleněných na přizpůsobování se, které poskytují; uznává potřebu pokroku rovněž v otázce ztrát a škod, které je třeba nahradit dalšími zdroji formou inovativních zdrojů veřejných financí za použití Varšavského mezinárodního mechanismu;

77.  zdůrazňuje nutnost projektů vedených na místní úrovni s přístupem zdola nahoru, které pomáhají zvlášť zranitelným lidem a společenstvím; konstatuje, že současný důraz na operace kombinování finančních zdrojů a na záruky za účelem usnadnění provádění soukromých investic upřednostňuje velké, rozsáhlé projekty, a vyzývá k nalezení vhodné rovnováhy v používání fondů pomoci;

78.  konstatuje, že letecké odvětví významně spoléhá na kompenzaci emisí CO2 a že se těžko měří kompenzace lesů a je nemožné ji zaručit; zdůrazňuje nutnost zajistit, že systém kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA) a jiné projekty nijak nepoškozují potravinové zabezpečení, pozemková práva, práva původního obyvatelstva nebo biologickou rozmanitost a že je dodržována zásada svobodného předchozího souhlasu;

Úloha Evropského parlamentu

79.  domnívá se, že jelikož Parlament musí poskytnout svůj souhlas s mezinárodními dohodami a jako spolunormotvůrce hraje ústřední roli v provádění Pařížské dohody v EU, musí být řádně začleněn do delegace EU; očekává proto, že mu bude umožněno účastnit se koordinačních schůzek EU v Katovicích a bude mu zaručen přístup ke všem přípravným dokumentům od okamžiku zahájení jednání;

o
o   o

80.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a sekretariátu UNFCCC s žádostí, aby bylo rozesláno všem smluvním stranám, které nejsou členy EU.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0280.
(2) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 70.
(3) Úř. věst. L 236, 14.9.2017, s. 1.
(4) http://www3.weforum.org/docs/WEF_GRR18_Report.pdf
(5) http://www.bmub.bund.de/fileadmin/Daten_BMU/Download_PDF/Europa___International/green_growth_group_financing_climate_action_bf.pdf
(6) http://copernicus.eu/news/report-operational-anthropogenic-co2-emissions-monitoring
(7) UNEP, „The Emissions Gap Report 2017 – The emissions gap and its implications“ (Zpráva o rozdílu emisí z roku 2017 –rozdíl emisí a jeho důsledky), s. 18
(8) Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 7.


14.zasedání smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP14)
PDF 166kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP14) (2018/2791(RSP))
P8_TA(2018)0431B8-0478/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2016 o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství(2),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 20. května 2015 s názvem Stav přírody v Evropské unii: zpráva o stavu a trendech u typů stanovišť a druhů, na které se vztahuje směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, za období 2007–2012, jak se požaduje podle článku 17 směrnice o stanovištích a článku 12 směrnice o ptácích“ (COM(2015)0219),

–  s ohledem na otázky položené Komisi a Radě o 14. zasedání Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP14) (O-000115/2018 – B8‑0413/2018 a O-000116/2018 – B8‑0414/2018),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že mandátem strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011 2011–2020 přijatého smluvními stranami Úmluvy o biologické rozmanitosti v roce 2010 je „přijmout účinná a rychlá opatření k zastavení úbytku biologické rozmanitosti (mimořádné rozmanitosti ekosystémů, druhů a genetických zdrojů, které nás obklopují), s cílem zajistit, aby ekosystémy byly do roku 2020 odolné a nadále poskytovaly základní služby, a zajišťovaly tak rozmanitost života na této planetě a přispívaly k blahobytu jejích obyvatel a k vymýcení chudoby;

B.  vzhledem k tomu, že Vizí 2050, která byla přijata v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, je život v souladu s přírodou a v jejím rámci má být do roku 2050 biologická rozmanitost ceněna, chráněna, obnovena a užívána rozumně a mají se udržovat ekosystémové služby a zdravá planeta a přinést výhody, které jsou zásadní pro všechny lidi;

C.  vzhledem k tomu, že Vize 2050 spočívá v pěti celkových cílech: a) řešit základní příčiny úbytku biologické rozmanitosti tím, že se téma biologické rozmanitosti začlení do činnosti všech oblastí státní správy a společnosti; b) omezit přímé tlaky na biologickou rozmanitost a podporovat trvale udržitelné využívání; c) zlepšit stav biologické rozmanitosti ochranou ekosystémů, druhů a genetické rozmanitosti; d) zvýšit přínos biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb pro všechny; a e) zlepšit provádění pomocí participativního plánování, správy znalostí a budování kapacit;

D.  vzhledem k tomu, že Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání má za cíl zajistit spravedlivé a rovné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů;

E.  vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 má za cíl zastavit úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb v EU a pomoci zastavit úbytek biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku do roku 2020, se zřetelem k inherentní hodnotě biologické rozmanitosti a zásadnímu příspěvku ekosystémových služeb pro blaho lidí a hospodářskou prosperitu;

F.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy přijaly Agendu 2030 a doprovodné cíle udržitelného rozvoje, které požadují transformaci našeho světa a ochranu naší planety, včetně života na souši i pod vodou, a zavázaly se, že ji uskuteční v plném rozsahu;

G.  vzhledem k tomu, že zhoršování stavu ekosystémů znamená pro EU ohromné sociální a ekonomické ztráty;

Obecné poznámky

1.  se znepokojením konstatuje, že cíle z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti nebudou za současné trajektorie úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020 splněny, a vyzývá všechny smluvní strany a zúčastněné strany Úmluvy o biologické rozmanitosti, aby v této problematice vynaložily větší úsilí; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se zavázaly, že okamžitě začnou podnikat další, mnohem ambicióznější kroky v zachování biologické rozmanitosti, aby byly splněny cíle EU;

2.  zdůrazňuje, že ochrana celosvětové biologické rozmanitosti je zásadní výzvou, a tedy strategickým zájmem EU, kterému by se mělo dostat nejvyšší politické pozornosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně navázaly spolupráci s třetími zeměmi, především pomocí svých vnějších nástrojů, a tak se podpořily a posílily opatření a správa v oblasti zachování biologické rozmanitosti, zejména ve všech mnohostranných dohodách;

3.  zdůrazňuje, že je třeba ucelený správní režim, který by řešil zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb; vyzývá Unii a členské státy, aby byly i nadále pevně odhodlány posilovat Úmluvu o biologické rozmanitosti, aby zaujaly vedoucí postavení v přípravě rámce po roce 2020, obzvláště v období před čtrnáctým a patnáctým zasedáním konference smluvních stran, a aby transparentně stanovily své vize a priority ohledně rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020;

4.  připomíná, že zachování a obnova biologické rozmanitosti je základem pro dosažení většiny cílů udržitelného rozvoje a je zásadní pro plnění cílů politiky EU týkajících se mj. životního prostředí, zajišťování potravin, zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí, zdraví, snížení rizika katastrof a migrace;

5.  připomíná, že zachování biologické rozmanitosti a ekosystémů je ve své podstatě provázáno a je klíčovým prvkem udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy usnadnily začlenění tématu biologické rozmanitosti do své agendy a zlepšily soudržnost politiky v oblasti životního prostředí ve všech vnitřních i vnějších politikách EU, a to také se zřetelem k jejich závazkům plně dosáhnout cílů udržitelného rozvoje do roku 2030;

6.  je přesvědčen, že je naprosto zásadní, aby se dlouhodobě strategicky řešily klíčové příčiny úbytku a zhoršování stavu biologické rozmanitosti a aby byla vypracována a provedena účinná rozhodnutí a opatření od určení a ochrany chráněných oblastí na základě citlivosti těchto oblastí, výskytu ohrožených druhů nebo zjištěných nedostatečných znalostí a/nebo účinné správy s cílem omezit úbytek biologické rozmanitosti a negativní vlivy na území a živobytí původního obyvatelstva a místních komunit a obnovovat ekosystémy a jejich služby také mimo chráněné oblasti až po zohledňování problému úbytku biologické rozmanitosti také v jiných sektorech, jako je zemědělství, lesnictví, plánování využívání půdy, rozvojová spolupráce, výzkum a inovace, doprava, důlní těžba a zdravotnictví, a odstranění zvrácených dotací; považuje také za zásadní zastavit úbytek biologické rozmanitosti a jeho negativní dopad na půdu a na prostředky obživy místních a domorodých komunit;

Provádění úmluvy a strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020

7.  připomíná, že na zasedání COP14 v Egyptě připadá dvacáté páté výročí od vstupu úmluvy v platnost; považuje tedy za mimořádně důležité, aby se intenzivněji usilovalo o uskutečnění současného strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020, aby se kladl důraz na dosažení cílů z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti a základních prvků Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání s cílem vypracovat ambiciózní strategický plán a mechanismus realizace pro období po roce -2020 s ohledem na přípravu scénáře do roku 2050, který bere v úvahu nové výzvy v oblasti biologické rozmanitosti v souladu s Agendou a cíli udržitelného rozvoje;

8.  upozorňuje na úlohu cílů z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti při naplňování Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 14 (chránit a udržitelným způsobem využívat oceány, moře a mořské zdroje za účelem udržitelného rozvoje) a cíle č. 15 (chránit pozemní ekosystémy, udržitelně spravovat lesy, bojovat proti dezertifikaci, zastavit a zvrátit znehodnocování půdy a zastavit úbytek biologické rozmanitosti);

9.  se znepokojením konstatuje, že v rámci hodnocení(3) stavu zachování druhů a typů stanovišť významných z hlediska ochrany přírody v EU vykazuje pouze 7 % mořských druhů a 9 % mořských typů stanovišť příznivý stav z hlediska ochrany a že 27 % hodnocených druhů a 66 % hodnocených typů stanovišť vykazuje nepříznivý stav z hlediska ochrany;

Rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020

10.  naléhavě vyzývá k tomu, aby byly učiněny kroky ke zvýšení ambic a zlepšení fungování rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020; vyzývá Komisi a členské státy, aby se aktivně zabývaly vývojem jasných, kvantitativních, měřitelných cílů s ukazateli výkonnosti, lepšími sledovacích nástrojů, postupů závazků a mechanismů přezkumu a oznamování s jednotnými normami po vzoru mechanismů Pařížské dohody o klimatu, které zvýší transparentnost a odpovědnost vůči smluvním stranám a celkovou efektivitu příštího globálního rámce pro biologickou rozmanitost;

11.  zdůrazňuje, že k ochraně, zastavení úbytku a maximální obnově celosvětové biologické rozmanitosti je potřeba silnější mezinárodní rámec; domnívá se, že by takový rámec měl být založen na cílech a dobrovolných závazcích, skládajících se z vnitrostátně stanovených příspěvků, podpořených místními a regionálními příspěvky, a dalších vhodných nástrojů, finančních závazků a solidnějších záruk budování kapacit a mechanismu pětiletého přezkoumání s důrazem na zlepšenou správu chráněných oblastí a účinnější opatření k ochraně přírody a na to, aby ambice postupně vzrůstaly;

12.  zdůrazňuje, že je důležité minimalizovat časové prodlevy, které by mohly nastat mezi přijetím celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 a jeho převedením do národních cílů pro biologickou rozmanitost, aby se předešlo zpoždění při přijímání konkrétních opatření k zastavení úbytku biologické rozmanitosti;

Hospodářské faktory a financování 

13.  zdůrazňuje skutečnost, že ekonomický růst může napomoci udržitelnému rozvoji, pouze pokud nevede k úbytku biologické rozmanitosti a schopnosti přírody přispívat k lidské pohodě a že je důležité kvalitativně zlepšit řešení se zřetelem k ochraně přírody a pomoci tak společnostem čelit výzvám se sociálními a ekonomickými aspekty plně udržitelným způsobem;

14.  vyzdvihuje, že je nutné biologickou rozmanitost dostatečně financovat; zdůrazňuje skutečnost, že ověřování v oblasti biologické rozmanitosti a případné vyčlenění finančních prostředků v příštím víceletém finančním rámci na otázku biologické rozmanitosti by mělo významný a pozitivní účinek na naplnění Vize 2050;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily zavedení nového mezinárodního finančního mechanismu pro zachování biologické rozmanitosti propojeného s CBD, a zdůrazňuje v tomto ohledu význam iniciativ soukromého financování;

16.  zdůrazňuje význam zvyšování investic na závazky vyplývající z Pařížské dohody, aby se omezily dopady změny klimatu na biologickou rozmanitost a byla soudržnost politik ke zmírnění změny klimatu a politik přizpůsobení se jí a politik v oblasti biologické rozmanitosti;

Lesnictví a zemědělství

17.  vítá skutečnost, že doporučení pro rozhodnutí COP14 v bodě 10 odst. 2 písm. g) (XXI/1.) zmiňuje potenciál lesnictví a zemědělství; podtrhuje skutečnost, že zemědělské činnosti a zachování biologické rozmanitosti spolu úzce souvisejí; zdůrazňuje skutečnost, že udržitelné zemědělství a lesnictví významně přispívají k rozmanitosti druhů, stanovišť a ekosystémů a snižují dopady klimatických změn;

18.  konstatuje nicméně negativní vliv intenzivního zemědělství na biologickou rozmanitost, zejména pokud jde o odlesňování a využívání pesticidů; připomíná alarmující ubývání opylovačů, kteří jsou pro dobře fungující ekosystémy klíčoví; vyzývá smluvní strany, aby se pevně zavázaly k udržitelnému zemědělství a lesnictví, včetně podpůrných požadavků na prosazování agroekologických přístupů, postupné ukončení používání škodlivých přípravků na ochranu rostlin a strategie, které zajistí ochranu půdy a stanovišť;

Inovace

19.  vítá skutečnost, že je v doporučení v bodě 10 odst. 2 písm. g) (XXI/1) zmíněn technologický vývoj; připomíná význam inovací, výzkumu a vývoje, které umožní plnit cíle Vize 2050, a vyzývá smluvní strany, aby zaměřily svou pozornost zejména na vazby mezi zachováním biologické rozmanitosti a přínosy pro lidské zdraví a dobrý stav ekonomiky a aby koordinovaly opatření na shromažďování údajů;

Budování kapacit, povědomí veřejnosti a zapojení všech subjektů

20.  zdůrazňuje, že budování kapacit a zvyšování povědomí mj. o hodnotách biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb jsou klíčem k úspěšnému provedení projektu; vítá proto skutečnost, že COP13 ve svém rozhodnutí XIII/23 a ve svém doporučení XXI/1. přijala krátkodobý akční plán (2017–2022), který má posílit a podpořit budování kapacit a strategii komunikace, a vyzývá COP14, aby tato klíčová témata dále rozvinula;

21.  zdůrazňuje důležitost komplexních a participativních procesů pro formování rámce na období po roce 2020;

22.  vítá skutečnost, že v doporučení XXI/1 na přípravu COP14 jsou zmíněny informační kampaně pro veřejnost, a vyzývá smluvní strany, aby podporovaly osvětové kampaně a mnohostranné zapojení s cílem nalézt s místními komunitami a původním obyvatelstvem řešení na míru s cílem podpořit udržitelné využívání půdy v zájmu větší biologické rozmanitosti a plně respektovat regionální rozdíly v krajině a stanovištích;

23.  vítá záměr aktivně spolupracovat se zainteresovanými stranami včetně regionálních a místních aktérů, což má zásadní význam pro ocenění, ochranu, zachování, udržitelné využívání a obnovu biologické rozmanitosti, a podtrhuje, že lepší jednání s různými úrovněmi správy a sektory a také s podnikatelskými platformami pro biologickou rozmanitost a mezi nimi navzájem vytvoří příležitosti pro lepší plnění cílů biologické rozmanitosti a začlenění cílů biologické rozmanitosti do jiných politik;

o
o   o

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 2.
(2) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 38.
(3) Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, „The Regional Assessment Report on Biodiversity and Ecosystem Services for Europe and Central Asia“ (Regionální hodnotící zpráva o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách pro Evropu a Střední Asii), 2018.


Zaměstnanost a sociální politiky v eurozóně
PDF 172kWORD 58k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o zaměstnanosti a sociálních politikách v eurozóně (2018/2034(INI))
P8_TA(2018)0432A8-0329/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 3 a 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 16. února 2012 s názvem „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ (COM(2012)0055),

–  s ohledem na články 9, 145, 148, 149, 152, 153, 174 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí(1),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména cíle 1, 3, 4, 5, 8, 10 a 13,

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 s názvem „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 14. května 2018 týkající se hospodářské politiky eurozóny(2),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 s názvem „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. května 2018 s názvem „Evropský semestr 2018: doporučení pro jednotlivé země“ (COM(2018)0400),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Roční analýza růstu na rok 2018“ (COM(2017)0690),

–  s ohledem na předlohu společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 22. listopadu 2017, která doprovází sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 o roční analýze růstu 2018 (COM(2017)0674),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 22. listopadu 2017 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států (COM(2017)0677), který předložila Komise, a na související postoj Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018(3),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 22. listopadu 2017 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2017)0770),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2018“ (COM(2017)0771),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Návrhy rozpočtových plánů na rok 2018: celkové posouzení“ (COM(2017)0800),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 s názvem „Vytvoření evropského pilíře sociálních práv“ (COM(2017)0250),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 s názvem „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvaný „Hodnocení doporučení z roku 2013 s názvem Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (SWD(2017)0258),

–  s ohledem na strategický závazek Komise pro rovnost žen a mužů 2016–2019 a Evropský pakt pro rovnost žen a mužů 2011–2020 a na související závěry Rady ze dne 7. března 2011(4),

–  s ohledem na barcelonské cíle v oblasti péče o děti z roku 2002, tj. poskytovat do roku 2010 předškolní péči nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku zahájení povinné školní docházky a nejméně 33 % dětí ve věku do tří let,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2016)0604), který předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších investic“ (COM(2016)0581),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 s názvem „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem na balíček o oběhovém hospodářství(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2016 k zahájení konzultací o evropském pilíři sociálních práv (COM(2016)0127) a na jeho přílohy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o možnostech opětovného začlenění pracovníků, kteří se zotavují z úrazu a nemoci, do kvalitních zaměstnání(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2018(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o boji proti nerovnostem jakožto nástroji k podpoře tvorby pracovních míst a růstu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o hospodářské politice eurozóny(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020(14),

–  s ohledem na zprávu Komise s názvem „Zpráva o přiměřenosti důchodů 2018: současná a budoucí přiměřenost příjmů ve stáří v EU“,

–  s ohledem na zprávu Komise s názvem „Zpráva o stárnutí obyvatelstva 2018: hospodářské a rozpočtové předpovědi pro členské státy EU (2016-2070),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 2. února 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní(15),

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu a turínský proces zahájený v roce 2014, jehož cílem je posílení smluvního systému Evropské sociální charty v Radě Evropy a v jejím vztahu k právu Evropské unie(16),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k první zprávě Evropské unie (září 2015),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017 z března 2017 s názvem: „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0329/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v červnu 2018 činila míra nezaměstnanosti v eurozóně očištěná od sezónních vlivů 8,3 %, což představuje pokles oproti 9,0 % v červnu 2017 a vůbec nejnižší míru nezaměstnanosti v eurozóně od prosince 2008; vzhledem k tomu, že rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi členskými státy eurozóny je výrazný: nejnižší míra nezaměstnanosti v červnu 2018 byla zaznamenána na Maltě (3,9 %) a v Německu (3,4 %) a nejvyšší – stále znepokojivá – v Řecku (20,2 % v dubnu 2018) a ve Španělsku (15,2 %), přičemž zaměstnanost v Řecku činila 57,8 % a ve Španělsku 65,5 %;

B.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí v eurozóně činila v červnu 2018 16,9 %, zatímco v červnu 2017 to bylo 18,9 %; vzhledem k tomu, že přestože míra nezaměstnanosti setrvale klesá, je stále nepřijatelně vysoká a více než dvakrát vyšší než celková průměrná nezaměstnanost – v některých zemích je nezaměstnaný každý třetí mladý člověk; vzhledem k tomu, že prvotní odpovědnost za řešení nezaměstnanosti mají členské státy, pokud jde o přípravu a provádění regulačních rámců trhu práce, systémů vzdělávání a odborné přípravy a aktivních politik na trhu práce s cílem zajistit mimo jiné tvorbu důstojných pracovních příležitostí s důstojným ohodnocením;

C.  vzhledem k tomu, že také rozdíl v nezaměstnanosti mladých lidí je mezi členskými státy eurozóny výrazný – v eurozóně byla nejnižší míra nezaměstnanosti mladých lidí v červnu 2018 zaznamenána na Maltě (5,5 %) a v Německu (6,2 %) a nejvyšší v Řecku (42,3 % v dubnu 2018), Španělsku (34,1 %) a Itálii (32,6 %);

D.  vzhledem k tomu, že i další členské státy čelí strukturálním problémům na trhu práce, k nimž patří nízká účast a nesoulad mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi a kvalifikacemi; vzhledem k tomu, že jsou stále více zapotřebí opatření zaměřená na začleňování nebo opětovné začleňování neaktivních pracovníků v zájmu uspokojení poptávky trhu práce;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 dosahovala celková míra zaměstnanosti v eurozóně 71,0 %, přičemž míra zaměstnanosti žen činila 65,4 %; vzhledem k tomu, že cílem Evropské unie v rámci strategie Evropa 2020 je dosáhnout alespoň 75% zaměstnanosti osob mezi 20 a 64 lety, mj. prostřednictvím většího zapojení žen, starších pracovníků a lepší integrace migrantů na trh práce; vzhledem k tomu, že na konci roku 2016 přesáhla míra zaměstnanosti v eurozóně nejvyšší hodnoty před krizí a ve druhém čtvrtletí roku 2018 vzrostla o 1,5 % ve srovnání s týmž čtvrtletím předchozího roku; vzhledem k tomu, že tato míra však stále ještě nedosahuje hodnot zaznamenaných v některých členských státech před deseti lety – s tím, že ve východních zemích to lze přisoudit spíše dlouhodobému poklesu populace než negativnímu vývoji na trhu práce; vzhledem k tomu, že trend klesajícího počtu hodin odpracovaných jedním pracovníkem, mimo jiné v důsledku nedobrovolné práce na částečný úvazek, je i nadále znepokojivý – v roce 2017 došlo k mírnému poklesu (0,3 %) oproti předchozímu roku a úroveň je stále o přibližně 3,0 % nižší než v roce 2008(17);

F.  vzhledem k tomu, že segmentace trhu práce postihuje především ženy, pracovníky s nízkou kvalifikací, mladé a starší osoby, osoby se zdravotním postižením a osoby s přistěhovaleckým původem, u nichž je také pravděpodobnější, že budou pracovat na částečný úvazek a na dobu určitou – tyto formy zaměstnání jsou vedle nestandardních a atypických forem zaměstnání a falešné samostatné výdělečné činnosti i nadále rozšířené; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti osob ve věku 55–64 let činila v roce 2017 v EU 57 %, což je o 10 procentních bodů méně než celková míra zaměstnanosti, a rozdíl mezi ženami a muži byl 13 procentních bodů, tj. o 3 procentní body více než v případě celkové populace v produktivním věku; vzhledem k tomu, že demografická předpověď počítá s rostoucím počtem starších pracovníků;

G.  vzhledem k tomu, že univerzální přístup ke kvalitnímu zdravotnictví představuje základní potřebu, kterou musí členské státy zajistit a investovat do ní;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo 23,1 % obyvatel eurozóny ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je více než v roce 2009, zatímco míra chudoby pracujících dosahovala 9,5 %; vzhledem k tomu, že 118 milionů evropských občanů je stále ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je o jeden milion více než před krizí; vzhledem k tomu, že cíl strategie Evropa 2020 v oblasti snížení rizika chudoby a sociálního vyloučení o 20 milionů osob oproti hodnotám z roku 2008 není stále ani zdaleka splněn; vzhledem k tomu, že zatímco míra materiální deprivace se snižuje, míra příjmové chudoby a rizika chudoby je na vzestupu;

I.  vzhledem k tomu, že míra dlouhodobé nezaměstnanosti v eurozóně klesá (z 5 % v roce 2016 na 4,4 % v roce 2017), stále však představuje 48,5 % z celkové nezaměstnanosti, což je nepřijatelně mnoho;

J.  vzhledem k tomu, že podle ročního přezkumu vývoje zaměstnanosti a sociálních ukazatelů v Evropě za rok 2018 (ESDE) je omezené tempo růstu produktivity na zaměstnance, které negativně ovlivňuje mzdový růst, spojeno s takovými faktory, jako je vyšší podíl práce na částečný úvazek a nižší počet odpracovaných hodin;

K.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti na částečný úvazek a práce na dobu určitou se v eurozóně od roku 2013 nemění, přestože představuje velkou část celkové zaměstnanosti – práce na částečný úvazek představovala v roce 2017 21,2 % všech pracovních smluv; vzhledem k tomu, že podíl práce na částečný úvazek je u žen (31,4 %) výrazně vyšší než u mužů (8,2 %), což je jev, který může mít výrazný dopad na příjmy a nároky na sociální zabezpečení; vzhledem k tomu, že v roce 2016 měli mladí lidé vůbec nejvyšší podíl smluv na dobu určitou – takovou smlouvu mělo 43,8 % všech zaměstnanců ve věku 15 až 24 let;

L.  vzhledem k tomu, že přiměřenost důchodů je stále problematická, neboť riziko sociálního vyloučení se zvyšuje s věkem, a rozdíl ve výši důchodů žen a mužů, který činí 37 %, je pro mnoho starších žen stále problémem, který u nich zvyšuje riziko chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že důchodové nároky osob s nestandardním zaměstnáním a osob samostatně výdělečně činných jsou nižší než u zaměstnanců;

M.  vzhledem k tomu, že přístup k sociálním službám, jako je péče o děti, zdravotní péče a služby v oblasti dlouhodobé péče, i k cenově dostupným službám na podporu mobility, mají zásadní vliv na přiměřenost příjmu, zejména pokud jde o osoby s nízkými příjmy nebo osoby závislé na systému sociálního zabezpečení;

1.  konstatuje, že přestože jsou současné hospodářské podmínky v eurozóně příznivé a celková zaměstnanost setrvale roste, ekonomická obnova není v rámci eurozóny rovnoměrně rozdělena a stále existuje velký prostor pro zlepšení, pokud jde o hospodářskou konvergenci, boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti, nerovnosti žen a mužů, segmentaci trhu práce a nerovnosti, zejména v případě zranitelných skupin, snižování počtu osob, které pracují pod úrovní své kvalifikace, snižování chudoby obecně a zvláště chudoby pracujících, odstranění chudoby dětí a podporu produktivity a růst mezd; konstatuje, že mzdová nerovnost by byla mnohem vyšší, pokud by neexistovaly redistribuční účinky sociálních transferů, které v roce 2015 snížily podíl osob ohrožených chudobou přibližně o třetinu (33,7 %); lituje skutečnosti, že jejich dopad byl nedostatečný a v jednotlivých členských státech se výrazně lišil – např. v Belgii, Finsku a Irsku snížil příjmovou nerovnost o více než 20 %, zatímco v Estonsku, Itálii, Lotyšsku, Portugalsku a Řecku o méně než 10 %;

2.  zdůrazňuje, že požívání sociálních práv a řádně fungující a účinný systém sociálního zabezpečení, který poskytuje přiměřenou ochranu všem pracovníkům, bez ohledu na typ jejich zaměstnaneckého poměru, smlouvu nebo formu zaměstnání, představují vedle aktivních a udržitelných politik na trhu práce důležité základní podmínky pro snižování chudoby a sociálního vyloučení, zejména těch nejzranitelnějších osob, zajišťují inkluzivní vnitrostátní trhy práce a posilují odolnost a konkurenceschopnost hospodářství eurozóny jako celku;

3.  vítá větší finanční podporu poskytovanou členským státům v rámci Programu na podporu strukturálních reforem za účelem provádění reforem zaměřených na vytváření kvalitních pracovních míst na podporu zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti s důrazem na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí a zvyšování mezd; vítá Komisí předložený návrh na rozšíření oblasti působnosti tohoto programu i na země, jejichž měnou není euro, s cílem posílit hospodářské a sociální sbližování v celé EU;

4.  bere na vědomí doporučení Komise pro jednotlivé země z roku 2018, která jsou důležitou součástí evropského semestru, a vítá zvláštní pozornost, kterou věnují sociálním otázkám; vybízí Komisi, aby zajistila soulad mezi sociálními a hospodářskými doporučeními pro jednotlivé země a aby respektovala doložku flexibility v Paktu o stabilitě a růstu, jak je stanoveno ve Společně dohodnutém postoji k flexibilitě v rámci Paktu o stabilitě a růstu, který předložila Rada; se znepokojením poukazuje na to, že pouze 50 % doporučení pro jednotlivé země z roku 2017 bylo úplně nebo alespoň částečně provedeno, a vybízí proto členské státy, aby v souvislosti s prováděním těchto doporučení vyvíjely větší úsilí, a to zejména v oblastech:

   chudoby a sociálního vyloučení, včetně dětské chudoby a chudoby pracujících, zejména mezi zranitelnými skupinami,
   nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti v souladu s doporučením Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce(18),
   příjmové nerovnosti,
   růstu mezd,
   boje proti předčasnému ukončování školní docházky a vysokému počtu osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy,
   vzdělávání, celoživotního učení, odborného vzdělávání a přípravy,
   udržitelnosti a přiměřenosti penzijních systémů,
   zdravotnictví, včetně dlouhodobé péče,
   bezpečného a adaptabilního zaměstnání,
   genderové vyváženosti, konkrétně účasti na trhu práce a rozdílu v odměňování žen a mužů a rozdílu ve výši důchodů;

5.  zdůrazňuje proto, že tvorba důstojných pracovních míst, přístup k sociální ochraně bez ohledu na pracovní vztah nebo typ smlouvy a růst mezd mají významný dopad na snižování nerovností, rizika chudoby a sociálního vyloučení a pomohou zlepšit životní úroveň a podpořit hospodářskou obnovu; zdůrazňuje, že reformy členských států podpořené Komisí prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země by se proto měly zaměřit především na politiky, které zvýší produktivitu a potenciál udržitelného růstu, podpoří tvorbu kvalitních pracovních míst a omezí nerovnost a chudobu, zejména dětskou chudobu; podporuje vytváření pracovních smluv na dobu neurčitou a zároveň zajišťuje adaptabilitu, podporuje inkluzivní trh práce a zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem;

6.  vítá sdělení Komise ze dne 13. března 2018 o monitorování provádění evropského pilíře sociálních práv (COM(2018)0130), které uvádí pilíř do souladu s cyklem evropského semestru, protože priority evropského pilíře sociálních práv se budou odrážet v analýze přijatých opatření a pokroku dosaženého na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že sociální cíle a závazky EU by měly mít stejnou prioritu jako její hospodářské cíle; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily sociální práva tím, že provedou evropský pilíř sociálních práv takovým způsobem, aby zajistily skutečný sociální rozměr EU (prostřednictvím právních předpisů, mechanismů tvorby politik a finančních nástrojů poskytovaných na příslušné úrovni);

7.  konstatuje, že trhy práce jednotlivých zemí eurozóny se mezi sebou značně liší, což představuje problém pro jejich řádné fungování; požaduje proto, aniž by byla dotčena zásada subsidiarity, dobře promyšlené politiky a reformy v oblasti trhu práce, které vytvoří kvalitní zaměstnání, podpoří rovné příležitosti, rovné zacházení s pracovníky a sociální a solidární ekonomiku, usnadní rovný přístup na trh práce a sociální ochranu, usnadní mobilitu pracovních sil, zajistí opětovné začlenění nezaměstnaných a vypořádají se s nerovnostmi a rozdíly mezi ženami a muži; vyzývá členské státy, aby rozvíjely sociální a hospodářské politiky v souladu se zásadami doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(19), zejména aby zajišťovaly poskytování odpovídající podpory příjmu, dostupné trhy práce a přístup ke kvalitním službám, a připomíná, že všechny tyto prvky jsou považovány za nezbytné pro udržitelné výsledky;

8.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit míru zaměstnanosti a podpořit vytváření důstojných pracovních míst, a to zejména u osob dlouhodobě nezaměstnaných, s nízkou kvalifikací, mladých a starších pracovníků, žen, migrantů, osob se zdravotním postižením a marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, tak aby mohlo být v souladu s cílem strategie Evropa 2020 dosaženo alespoň 75% míry zaměstnanosti a aby bylo zmírněno riziko chudoby, zejména dětské chudoby a chudoby pracujících, a sociální vyloučení, jemuž tito lidé čelí; zdůrazňuje, že je třeba snížit počet osob, které čelí chudobě, aby bylo dosaženo cíle strategie Evropa 2020, jímž je snížení chudoby o 20 milionů osob; zdůrazňuje, že je třeba snížit dětskou chudobu pomocí zavedení záruky pro děti v celé EU;

9.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly opatření a strategie v souladu s evropským pilířem sociálních práv a řešily tak sociální potřeby těch, pro něž je trh práce nedostupný, např. mimořádně deprivovaných osob, jako jsou bezdomovci, děti a mladí lidé a osoby s chronickými tělesnými a duševními zdravotními potížemi;

10.  požaduje vytvoření vnitrostátních strategií a koordinaci na úrovni EU k boji proti diskriminaci na základě věku na trzích práce jako reakce na narůstající počet starších pracovníků v EU, a to i zvýšením informovanosti o směrnici Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(20), sladěním právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s cílem udržitelné zaměstnanosti a s ohledem na nová a nově vznikající rizika při práci a rovněž zajištěním přístupu k možnostem celoživotního učení a zkvalitněním politik podporujících sladění pracovního a rodinného života;

11.  vyzývá členské státy eurozóny, aby v plné míře využily možností daných příznivým hospodářským výhledem a prováděly reformy trhu práce, které se zaměří na vytváření pracovních míst podporujících předvídatelné, bezpečné a otevřené formy zaměstnání, právně spolehlivé pracovní smlouvy, jež stanoví pracovní podmínky, a to předcházením falešné samostatné výdělečné činnosti a bojem proti ní a zajištěním přiměřené sociální ochrany bez ohledu na pracovní poměr nebo druh smlouvy; vyzývá členské státy, aby přijaly a uplatňovaly navrhované doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně a aby povzbuzovaly pracovníky v zaměstnáních s nestandardními smlouvami k zaregistrování se do systémů sociální ochrany; zdůrazňuje význam probíhajících jednání o směrnici o předvídatelných a transparentních pracovních podmínkách;

12.  vyzývá členské státy, aby investovaly do služeb v oblasti péče během celého života, aby pokračovaly v dosahování barcelonských cílů z roku 2002 v oblasti péče o děti a aby rozvíjely cíle v oblasti péče o seniory a závislé osoby; je přesvědčen, že poskytování pečovatelských služeb v rámci rodiny by nemělo mít nepříznivý dopad na sociální nebo důchodové dávky; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečnou akumulaci důchodových práv;

13.  vyzývá členské státy eurozóny, aby snížily rozdíly v důchodech mezi ženami a muži a zajistily mezigenerační rovnost pomocí důstojných a dostatečných důchodových dávek s cílem odstranit chudobu a sociální vyloučení ve stáří a zároveň aby zajistily dlouhodobou udržitelnost důchodových systémů, podpořily vyšší míru zaměstnanosti v rámci důstojných pracovních míst, která zajistí vyšší příspěvky na důchodové pojištění a nezatíží nadměrně mladší generaci; se znepokojením konstatuje, že ve většině členských států eurozóny přetrvává velký rozdíl ve výši důchodů žen a mužů a vysoká míra předčasných odchodů do důchodu; poukazuje na to, že udržitelnost důchodových systémů může být, kromě jiných iniciativ, posílena snížením nezaměstnanosti, účinným řešením problematiky nehlášené práce a integrací migrantů a uprchlíků na trh práce; vítá doporučení Komise ve zprávě o přiměřenosti důchodů z roku 2018 o potřebě holistické reflexe ohledně přiměřenosti příjmů ve stáří a finanční udržitelnosti důchodových systémů; zároveň požaduje provedení další analýzy situace „nejstarších seniorů“, jejichž důchodové nároky mohly časem v důsledku inflace poklesnout;

14.  je přesvědčen, že reformy systémů sociální ochrany v jednotlivých členských státech musí směřovat k usnadnění účasti na trhu práce pro ty, kteří mohou pracovat, a to tak, že zajistí, aby se jim práce vyplatila; v tomto ohledu zdůrazňuje, že podpora příjmů by měla být určena těm, kteří ji potřebují nejvíce;

15.  konstatuje, že míra volných pracovních míst v eurozóně byla v prvním čtvrtletí 2018 2,1 % oproti 1,9 % v roce 2017; zdůrazňuje, že potřebné dovednosti lze získat a problém nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi lze řešit zlepšením kvality, dosažitelnosti, cenové dostupnosti a přístupnosti vzdělání a odborné přípravy, včetně cílené kvalitní odborné přípravy, zlepšením vzájemného uznávání kvalifikací, posílením opatření zaměřených na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci, se zvláštní pozorností věnovanou základním dovednostem, a poskytnutím příležitostí k neformálnímu vzdělávání dospělých, což vyžaduje odpovídající podporu, včetně financování z prostředků EU, aniž by byl dotčen článek 149 SFEU, a financování na vnitrostátní a regionální úrovni; v této souvislosti požaduje cílená opatření na podporu zranitelných skupin, včetně Romů, osob se zdravotním postižením, osob, které předčasně ukončily školní docházku, dlouhodobě nezaměstnaných a migrantů a uprchlíků; zdůrazňuje potřebu zvýšit význam odborného vzdělávání na trhu práce a podniknout kroky ke zvýšení jeho přitažlivosti ve srovnání s akademickou dráhou; podporuje pokračující provádění a monitorování iniciativy týkající se cest prohlubování dovedností s cílem pomoci získat lidem základní dovednosti potřebné pro 21. století; vyzývá členské státy, aby učinily prioritou komplexní odbornou přípravu vštěpující digitální a podnikatelské dovednosti a aby zohlednily přechod k digitální ekonomice v souvislosti se zlepšováním dovedností a rekvalifikací;

16.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že průměrná míra výdajů vládních institucí na vzdělávání vyjádřená jakožto procentuální podíl na HDP se v EU19 v období let 2009 až 2016 meziročně snižovala(21); zdůrazňuje, že řádně financované veřejné vzdělávací systémy jsou klíčové pro rovnost a sociální začleňování;

17.  s hlubokým znepokojením bere na vědomí stále velký počet evropských občanů, kteří mají omezenou znalost čtení nebo problémy s gramotností, včetně funkční a mediální negramotnosti, což vyvolává hluboké obavy, pokud jde o smysluplné a účinné zapojení do veřejného života a trhu práce;

18.  vybízí k podpoře systémů duálního vzdělávání a dalších podobných politik; zdůrazňuje, že účinné vazby mezi vzděláním, výzkumem, inovacemi a trhem práce mohou rozhodujícím způsobem přispět k tvorbě pracovních míst;

19.  zdůrazňuje, že bezpečné a přiměřené vzdělávací prostředí je klíčové pro zajištění dobrých životních podmínek studentů a vyučujících;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly zvláštní opatření v rámci zaměstnaneckých, vzdělávacích a sociálních politik s cílem zajistit účinné začlenění osob se zdravotním postižením a osob pocházejících ze znevýhodněných poměrů;

21.  poukazuje na to, že je třeba plánovat a podporovat organizované a aktuální programy poradenství ohledně výběru povolání na školách, zejména na venkově a v pohraničních, horských a ostrovních regionech;

22.  podporuje mobilitu studentů, pracovníků, sportovců a umělců v EU a v eurozóně; je nicméně znepokojen skutečností, že značné rozdíly v životních a pracovních standardech v eurozóně způsobují nedobrovolnou migraci, která dále prohlubuje důsledky takzvaného odlivu mozků; poukazuje na skutečnost, že klíčovým předpokladem pro boj proti tzv. odlivu mozků je tvorba důstojných pracovních míst a podpora účinných strategií ve vzdělávání, odborné přípravě a kariérním poradenství; požaduje, aby budoucí vzdělávací a zaměstnanecké politiky účinně bojovaly proti tomuto fenoménu, a to i plným rozvíjením evropského prostoru vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit evropskou studentskou kartu s cílem podpořit mobilitu ve vzdělávání, usnadnit vzájemné uznávání osvědčení, diplomů a odborné kvalifikace a snížit administrativní zátěž a náklady pro studenty a instituty vzdělávání a odborné přípravy;

23.  zdůrazňuje, že podle ukazatelů strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) by do roku 2020 mělo mít méně než 15 % patnáctiletých problémy se čtením, matematikou a vědou; vítá začlenění ukazatele „nedostatečných výsledků ve vzdělávání“ u patnáctiletých (výsledky u nízké úspěšnosti v matematice v rámci Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA)) do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů;

24.  připomíná, že podle ukazatelů strategického rámce ET 2020 by se do roku 2020 mělo nejméně 95 % dětí (od 4 let věku do věku povinné školní docházky) účastnit předškolního vzdělávání; zdůrazňuje, že oblast „předškolní péče“ ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů zahrnuje pouze jeden ukazatel, a to pro děti mladší 3 let, které jsou ve formální péči; zdůrazňuje, že nemá dostatek informací ohledně pokrytí starších dětí, které dosud nedosáhly věku povinné školní docházky, a ohledně rozsahu poskytování dětské péče měřené počtem hodin, které jsou dětem věnovány;

25.  bere na vědomí pozitivní úlohu otevřeného vzdělávání a otevřených univerzit v procesu získávání znalostí a dovedností, zejména on-line programů odborné přípravy pro zaměstnance, neboť se jedná o dynamickou formu učení, která odpovídá aktuálním potřebám a zájmům účastníků;

26.  připomíná svou výzvu, aby byly finanční prostředky vyčleněné na program Erasmus+ v příštím víceletém finančním rámci (VFR) přinejmenším ztrojnásobeny s cílem umožnit účast mnohem většímu počtu mladých lidí, mládežnických organizací, studentů středních škol a učňů v celé Evropě; požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost jak lidem pocházejícím ze znevýhodněných sociálně-ekonomických poměrů s cílem umožnit jim podílet se na tomto programu, tak i zdravotně postiženým v souladu s povinnostmi členských států vyplývajícími z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

27.  připomíná strategický potenciál kulturních a tvůrčích odvětví, která v EU vytvářejí pracovní místa a bohatství; zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví představují 11,2 % všech soukromých podniků a 7,5 % všech osob zaměstnaných v celé ekonomice EU a vytvářejí 5,3 % celkové evropské hrubé přidané hodnoty; zdůrazňuje úlohu kulturních a tvůrčích odvětví pro zachování a podporu evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a jejich přínos k hospodářskému růstu, inovacím a zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí;

28.  zdůrazňuje, že přiměřené investice a plánování ve vzdělávání, zejména pokud jde o digitální dovednosti a programování, jsou klíčové pro zajištění konkurenceschopné pozice Unie, dostupnosti kvalifikované pracovní síly a zaměstnatelnosti této pracovní síly;

29.  vyzývá Komisi, aby poskytovala pobídky a technickou pomoc, které by mladým lidem pomáhaly zakládat vlastní podniky, a aby navrhovala opatření na podporu podnikatelského ducha i v rámci školních osnov v členských státech;

30.  zdůrazňuje, že je třeba provádět reformy, které připravují trh práce a jeho pracovní síly na digitální transformaci pro osoby všech věkových skupin a prostředí prostřednictvím pružného přístupu zaměřeného na žáka, a to zejména zajištěním odpovídajícího celoživotního učení a odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností, což má zásadní význam pro ekonomiku založenou na znalostech; zdůrazňuje význam celoživotního profesního poradenství, jehož cílem je zajistit účast občanů na vhodné, flexibilní a vysoce kvalitní odborné přípravě a profesním růstu; v této souvislosti připomíná limity prognóz v oblasti dovedností vzhledem k rychle se měnící povaze trhu práce a zdůrazňuje v této souvislosti význam průřezových dovedností, jako je komunikace, řešení problémů, kreativita a schopnost učit se, které posilují odolnost a schopnost lidí přizpůsobovat se změnám a po celý život získávat nové dovednosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby vnitrostátní systémy sociální ochrany poskytovaly náležitou ochranu všem zaměstnancům, včetně v rámci nových forem zaměstnání a nových druhů smluv, a odpovídající krytí pro ty, kdo nemohou pracovat nebo nemohou nalézt práci; vyzývá členské státy, aby rozvíjely politiky trhu práce, které podporují mobilitu mezi odvětvími a rekvalifikaci pracovníků, což bude stále důležitější spolu s tím, jak se naše trhy práce přizpůsobují digitální transformaci našich ekonomik; zdůrazňuje v tomto ohledu, že pro zajištění spravedlivé transformace je nutné zapojit jak odborové svazy, tak sdružení zaměstnavatelů;

31.  vyzývá členské státy eurozóny, aby přistoupily k nezbytným reformám a zvýšily sociální investice s cílem zajistit přístupnost, dosažitelnost, cenovou dostupnost, kvalitu a nákladovou efektivnost svých systémů zdravotní péče; požaduje, aby se obnovený evropský cíl, jímž je zásadní zvýšení počtu let zdravého života díky prevenci, stal prioritou politik EU v oblasti zdraví, a to navíc k opatřením v oblasti léčby; požaduje aktivní provádění zdravotních osvětových kampaní;

32.  požaduje evropskou strategii v oblasti kvality a dostupnosti systémů dlouhodobé péče na základě práv a komunitního přístupu k dlouhodobé péči a podpoře; požaduje zásadní investice do systémů dlouhodobé péče s cílem připravit se na zvýšené potřeby v důsledku demografických změn; uznává, že odvětví dlouhodobé péče nenabízí odpovídající pracovní podmínky, a požaduje nové ocenění práce v oblasti péče a pracovních podmínek v pečovatelských službách, aby byla zajištěna kvalita dlouhodobé péče;

33.  poukazuje na to, že je třeba přijmout promyšlená opatření pro lepší sladění pracovního a soukromého života, která by měla zahrnovat poskytování cenově dostupné péče o děti a předškolní děti a dlouhodobé péče, vyvážení úlohy žen a mužů v oblasti péče, podporu uzpůsobeného uspořádání pracovní doby a zavedení výhodné a placené mateřské, otcovské, rodičovské a pečovatelské dovolené; v této souvislosti považuje za nezbytný krok k dosažení většího sladění pracovního a soukromého života přijetí směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob; dále požaduje evropskou iniciativu v oblasti sociální ochrany a služby pro neformální pečovatele;

34.  zdůrazňuje, že je důležité posílit strukturovaný dialog a účast sdružení zaměstnavatelů, odborových svazů a organizací občanské společnosti na rozvoji a provádění politik a reforem v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti a jejich aktivní zapojení do procesu semestru;

35.  je přesvědčen, že v zájmu udržení a zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti musí být regulační rámec trhu práce v členských státech jasný, jednoduchý a flexibilní a dodržovat vysoké pracovní standardy;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(2) Úř. věst C 179, 25.5.2018, s. 1.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0181.
(4) Úř. věst. C 155, 25.5.2011, s. 10.
(5) Směrnice (EU) 2018/849, (EU) 2018/850, (EU) 2018/851 a (EU) 2018/852.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0325.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0078.
(8) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 89.
(9) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 200.
(10) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 156.
(11) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 135.
(12) Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.
(13) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93.
(14) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 117.
(15) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 157.
(16) https://www.coe.int/en/web/turin-european-social-charter/turin-process
(17) http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=cs&pubId=8030&furtherPubs=yes
(18) Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.
(19) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.
(20) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(21) Údaje Eurostatu.


Využívání údajů uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica a dopad na ochranu údajů
PDF 181kWORD 62k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o využívání údajů uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica a jeho dopadu na ochranu údajů (2018/2855(RSP))
P8_TA(2018)0433B8-0480/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unie (SEU), Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), Listinu základních práv Evropské unie, zejména její články 7, 8, 11, 12, 39, 40, 47 a 52, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), zejména její články 8, 9, 10, 11, 13, 16 a 17, a Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména jeho článek 3,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zejména na články 2, 17, 19, 20 a 25 tohoto paktu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně údajů)(1) a na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(2),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat a na její dodatečný protokol,

–  s ohledem na vyšetřování vedené britskou Dolní sněmovnou ohledně fenoménu tzv. fake news (falešných zpráv) a na pátou průběžnou zprávu o desinformacích a „fake news“ jejího Výboru pro digitální otázky, kulturu, sdělovací prostředky a sport,

–  s ohledem na slyšení pořádaná ve Výboru pro energetiku a obchod Sněmovny reprezentantů USA,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1250, které přijala Komise dne 12. července 2016 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající úrovni ochrany poskytované štítem EU-USA na ochranu soukromí(3),

–  s ohledem na usnesení ze dne 5. července 2018 o přiměřenosti ochrany poskytované štítem EU-USA na ochranu soukromí(4),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. října 2015 ve věci C-362/14 Maximillian Schrems v. komisař pro ochranu údajů(5),

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 25. ledna 2018 ve věci C-498/16, Maximillian Schrems v. Facebook Ireland Limited(6),

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. června 2018 ve věci C-210/16, Unabhängiges Landeszentrum für Datenschutz Schleswig-Holstein v. Wirtschaftsakademie Schleswig-Holstein GmbH(7),

–  s ohledem na oficiální žádost, v níž pan David Caroll žádá firmu Cambridge Analytica, aby mu vrátila jeho osobní údaje a odhalila jejich zdroj,

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů č. 3/2018 ze dne 19. března 2018 ohledně on-line manipulace a osobních údajů(8),

–  s ohledem na pokyny pracovní skupiny zřízené podle článku 29 ze dne 3. října 2017 týkající se automatického individuálního rozhodování a profilování pro účely nařízení (EU) 2016/679(9),

–  s ohledem na dvě sady písemných odpovědí na otázky, které zůstaly během setkání mezi vedoucími politických skupin Evropského parlamentu a generálním ředitelem společnosti Facebook panem Zuckerbergem nezodpovězeny a které postupně společnost Facebook zveřejnila ve dnech 23. května(10) a 4. června 2018(11),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/234 ze dne 14. února 2018 týkající se posílení evropského charakteru a efektivního průběhu voleb do Evropského parlamentu v roce 2019(12), na doporučení Komise ze dne 12. září 2018 o sítích pro volební spolupráci, transparentnosti on-line, ochraně před kybernetickými bezpečnostními incidenty a boji proti dezinformačním kampaním v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (C(2018)5949) a na sdělení Komise ze dne 12. září 2018 nazvané Zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do Evropského parlamentu (COM(2018)0637),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. září 2018, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, pokud jde o postup ověřování v případě porušení pravidel ochrany osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (COM(2018)0636), předložený Komisí;

–  s ohledem na pokyny Komise ze dne 12. září 2018 k uplatňování právních předpisů Unie o ochraně údajů ve volebním kontextu (COM(2018)0638),

–  s ohledem na podrobná slyšení, která na základě mandátu Evropského parlamentu uspořádal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ohledně využívání údajů uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica a jeho dopadů na ochranu údajů,

–  s ohledem na zprávy Úřadu komisaře pro informace Spojeného království ve věci vyšetřování využívání analýzy dat a politických kampaní a na zprávu nazvanou „Narušení demokracie“(13),

–  s ohledem na příspěvek Evropské organizace spotřebitelů (BEUC), který byl představen dne 25. června 2018(14),

–  s ohledem na prohlášení Komise ze dne 23. října 2018,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že investigativní novináři zjistili a zveřejnili, že došlo k zásadním únikům údajů uživatelů Facebooku s ohledem na přístup, který Facebook poskytl aplikacím třetí strany, a k následnému zneužití těchto údajů pro účely volební kampaně, jakož i k dalším porušením ochrany osobních údajů shromážděných a uchovávaných klíčovými sociálními médii, o nichž se veřejnost dozvěděla později;

B.  vzhledem k tomu, že tato porušení ochrany osobních údajů měla dopady na občany na celém světě, včetně evropských občanů a občanů jiných zemí pobývajících na území Evropské unie; vzhledem k tomu, že několik evropských parlamentů uspořádalo slyšení a šetření v této věci a následně zveřejnilo jejich výsledky;

C.  vzhledem k tomu, že k porušením ochrany osobních údajů docházelo po dlouhou dobu; vzhledem k tomu, že dotčené podniky porušovaly tehdy platné unijní právní předpisy na ochranu údajů, zejména směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES;

D.  vzhledem k tomu, že ke zneužívání údajů, které bylo odhaleno v průběhu skandálu Cambridge Analytica, došlo před vstupem v platnost obecného nařízení o ochraně údajů;

E.  vzhledem k tomu, že Facebook tvrdí, že společnosti Cambridge Analytica neposkytl žádné informace o bankovních účtech, kreditních kartách nebo občanství;

F.  vzhledem k tomu, že společnost Cambridge Analytica tvrdila, že ke zpracovávání údajů oficiálně docházelo pro účely výzkumu, následně však byly předávány údaje sbírané k politickému a komerčnímu využití;

G.  vzhledem k tomu, že původní reakce dotčených společností neodpovídala očekávaným standardům a neumožnila plnohodnotné a nezávislé vyšetřování a audit ze strany dotčených vnitrostátních i evropských orgánů;

H.  vzhledem k tomu, že předsedové politických skupin v Evropském parlamentu uspořádali první neveřejnou výměnu názorů s výkonným ředitelem a zakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergem dne 22. května 2018 a tato schůzka vedla k požadavku Konference předsedů, aby Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci společně s Výborem pro ústavní záležitosti, Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku a Výborem pro právní záležitosti vedl následná důkladná slyšení;

I.  vzhledem k tomu, že ve dnech 4. června, 25. června a 2. července 2018 byla uspořádána tři slyšení o dopadu případu Facebook / Cambridge Analytica na otázky spojené s ochranou údajů, volebními procesy, „fake news“ a tržní pozicí sociálních médií, přičemž se těchto slyšení zúčastnili příslušní členové Komise, výkonný ředitel Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ), předsedkyně Evropského sboru pro ochranu údajů, Úřad komisaře pro informace Spojeného království, výkonný ředitel Volební komise Spojeného království, zainteresovaní občané a Facebook;

J.  vzhledem k tomu, že Facebook odmítl vyslat zaměstnance na dostatečně vysoké správní úrovni, kteří by disponovali nezbytným technickým know-how a znalostmi, jak o to žádali předsedové dotčených výborů, a místo toho vyslal na všechna tři slyšení členy svého týmu pro veřejnou politiku; vzhledem k tomu, že informace poskytnuté zástupci Facebooku v průběhu uvedených slyšení nebyly dostatečně přesné, pokud se jedná o konkrétní a specifická opatření, která byla přijata s cílem zajistit plné dodržování právních předpisů EU na ochranu údajů, a byly spíše obecné povahy;

K.  vzhledem k tomu, že evropský inspektor ochrany údajů (EDPS) ve stanovisku č. 3/2018 vyjádřil řadu obav ohledně problémů spojených s manipulací a osobními údaji on-line; vzhledem k tomu, že EDPS rovněž uvedl, že právo hospodářské soutěže má klíčovou úlohu při zajišťování odpovědnosti dominantních hráčů na trhu a při ochraně demokracie proti příliš velké tržní síle; vzhledem k tomu, že zájmy jednotlivců by měly být lépe zohledňovány při vyhodnocování potenciálního zneužívání dominantního postavení nebo fúzí podniků, které mohly nashromáždit značnou moc, pokud se jedná o informace;

L.  vzhledem k tomu, že ve svém stanovisku ze dne 3. října 2017 uvedla pracovní skupina zřízená podle článku 29, že profilování a automatizované rozhodování mohou představovat značná rizika pro práva a svobody jednotlivců, které si žádají přiměřenou ochranu;

M.  vzhledem k tomu, že předsedkyně Evropského sboru pro ochranu údajů zdůraznila, že k případu Facebook / Cambridge Analytica došlo před vstupem obecného nařízení o ochraně údajů (GDPR) v platnost, a že se na něj proto nevztahuje systém vedoucího dozorového úřadu stanovený v obecném nařízení o ochraně údajů; vzhledem k tomu, že vyšetřování vedl britský Úřad komisaře pro informace;

N.  vzhledem k tomu, že Facebook připustil, že uzavřel smlouvu se subjektem vyvíjejícím aplikace, aniž by předem prověřil jeho všeobecné podmínky, podle nichž si tento subjekt vyhrazuje právo poskytovat osobní údaje třetím stranám; vzhledem k tomu, že toto opomenutí mělo závažné důsledky a tato praxe byla protiprávní již na základě tehdy platných právních předpisů na ochranu údajů;

O.  vzhledem k tomu, že v současnosti probíhá jednání o nařízení o soukromí a elektronických komunikacích;

P.  vzhledem k tomu, že Evropský sbor pro ochranu údajů uvedl, že v rámci mechanismu jednotnosti podle obecného nařízení o ochraně údajů je řešeno již asi 100 přeshraničních případů; vzhledem k tomu, že tento mechanismus koordinuje kroky vnitrostátních orgánů na ochranu údajů s cílem zaručit společný přístup k prosazování právních předpisů EU na ochranu údajů;

Q.  vzhledem k tomu, že společnost Facebook, která je signatářem štítu na ochranu soukromí, potvrdila, že mezi údaji, které neoprávněným způsobem použila společnost Cambridge Analytica poskytující politické poradenství, byly i osobní údaje až 2,7 milionů občanů EU;

R.  vzhledem k tomu, že dne 28. září 2018 zveřejnila společnost Facebook, že jeho systémy napadl vnější subjekt a zneužil zranitelnost, díky níž získal elektronické klíče k 50 milionům účtů Facebooku, a vzhledem k tomu, že irská Komise pro ochranu údajů a další orgány pro ochranu údajů zahájily vyšetřování těchto skutečností za účelem posouzení souladu s právem EU na ochranu údajů;

S.  vzhledem k tomu, že Federální obchodní komise USA v současnosti vyšetřuje, zda Facebook splnil to, k čemu se zavázal v oblasti ochrany soukromí, mj. zda dodržuje „štít na ochranu soukromí“, nebo zda se dopustil nekalých činů, které způsobily vážné škody spotřebitelům a porušily zákon o Federální obchodní komisi (FTC) a dřívější dohodu mezi FTC a Facebookem, která byla uzavřena v roce 2011;

T.  vzhledem k tomu, že belgické, italské, španělské a portugalské spotřebitelské organizace podaly na Facebook hromadnou žalobu, v níž požadují finanční odškodnění pro poškozené uživatele Facebooku v jejich příslušných zemích;

U.  vzhledem k tomu, že Evropská organizace spotřebitelů (BEUC) uvedla ve svém příspěvku ze dne 25. června 2018, že je nezbytné zajistit odpovědnost platformy za přístup třetích stran k osobním údajům; vzhledem k tomu, že v uvedeném příspěvku BEUC rovněž uvádí, že by podniky měly učinit více pro to, aby zajistily kvalitní struktury odpovědnosti pro přístup jejich partnerů k osobním údajům a dalšímu využívání těchto údajů;

V.  vzhledem k tomu, že vyšetřování Úřadu komisaře pro informace Spojeného království se rovněž zabývalo vazbami mezi společností Cambridge Analytica, její mateřskou společností SCL Elections Limited a Aggregate IQ a že zahrnuje také obvinění, podle nichž údajně osobní údaje získané z Facebooku mohly být zneužity oběma stranami v britském referendu o členství v EU a také při cílené volební reklamě v průběhu prezidentských voleb v USA v roce 2016; vzhledem k tomu, že vyšetřování Úřadu komisaře pro informace Spojeného království bylo vedeno především na základě zákona o ochraně údajů z roku 1998 a nařízení o ochraně soukromí a elektronické komunikaci (PECR) z roku 2003, přičemž ve vhodných případech rovněž přihlíželo k nadcházejícímu obecnému nařízení o ochraně údajů;

W.  vzhledem k tomu, že Výbor pro kulturu, sdělovací prostředky a sport britské Dolní sněmovny vyslechl svědectví poukazující na údajné ruské vměšování se do volebních procesů v EU a naléhavě vybídl příslušné vnitrostátní orgány, aby tato tvrzení vyšetřily; vzhledem k tomu, že byl v květnu 2017 v USA jmenován zvláštní zástupce pověřený vyšetřováním ruského vměšování se do prezidentských voleb v roce 2016 a s tím spojených otázek a že toto vyšetřování doposud probíhá;

X.  vzhledem k tomu, že Úřad komisaře pro informace Spojeného království Facebooku předal oznámení o záměru uložit mu pokutu ve výši 500 000 britských liber za nedostatek transparentnosti a problémy s bezpečností týkající se shromažďování údajů, čímž došlo k porušení první a sedmé zásady ochrany údajů zákona o ochraně údajů z roku 1998;

Y.  vzhledem k tomu, že Úřad komisaře pro informace Spojeného království již předal 23 informačních oznámení 17 různým organizacím a jednotlivcům – včetně Facebooku dne 23. února 2018 – ve kterých od příslušných organizací požaduje předání strukturovaných informací; vzhledem k tomu, že Facebook dne 18. května 2018 potvrdil, že společnost Aggregate IQ produkovala a v některých případech i umisťovala reklamu pro kampaň „Vote to Leave“ (hlasujte pro brexit) Demokratické strany unionistů (DUP) a kampaně „Vote Leave“ (hlasujeme pro brexit), „BeLeave“ a „Veterans for Britain“ (veteráni pro Británii);

Z.  vzhledem k tomu, že Úřad komisaře pro informace Spojeného království vyjádřil znepokojení ve věci znění informací, které mají uživatelé k dispozici ohledně zdrojů údajů a dostupnosti a transparentnosti ovládacích prvků nabízených uživatelům; vzhledem k tomu, že že Úřad komisaře pro informace Spojeného království rovněž uvedl, že celkové informace o soukromí a ovládací prvky zpřístupněné Facebookem uživatele účinně neinformují o pravděpodobném využívání jeho osobních údajů; vzhledem k tomu, že Úřad komisaře pro informace Spojeného království uvedl, že je znepokojen případy, kdy byly určité údaje získány z platformy Facebooku a následně použity pro účely, pro něž nebyly určeny, nebo které nemohly subjekty údajů rozumně očekávat;

AA.  vzhledem k tomu, že čísla, která předložila britská Volební komise, ukázala, že politické strany ve Spojeném království vynaložily v průběhu parlamentních voleb v roce 2017 3,2 milionu britských liber na přímou facebookovou reklamu;

AB.  vzhledem k tomu, že sociální sítě představují důležitou platformu pro politické strany a veřejné instituce, neboť jim umožňují kontaktovat občany;

AC.  vzhledem k tomu, že globální on-line platformy čelí požadavkům na to, aby účinně bojovaly proti tzv. „fake news“ s přihlédnutím k rozmanitým hrozbám a mediální konfiguraci v různých zemích a regionech;

AD.  vzhledem k tomu, že datové analýzy a algoritmy mají stále větší dopad na informace zpřístupňované občanům; vzhledem k tomu, že takové techniky mohou v případě zneužití ohrozit základní práva na informace, jakož i svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků;

AE.  vzhledem k tomu, že „algoritmická odpovědnost“ a transparentnost jsou klíčové pro zajištění toho, aby byli jednotlivci řádně informováni a měli jednoznačnou představu, jak jsou zpracovávány jejich osobní údaje; vzhledem k tomu, že by to mělo obnášet uplatnění technických a provozních opatření, která zajistí transparentnost, a nediskriminační charakter automatizovaného rozhodování a zákaz procesu výpočtu pravděpodobnosti individuálního chování; vzhledem k tomu, že by transparentnost měla poskytovat jednotlivcům smysluplné informace o použitém postupu, významu a předpokládaných důsledcích; vzhledem k tomu, že tento přístup by měl zahrnovat informace o údajích použitých pro proces učení analýzy dat velkého objemu a umožnit jednotlivcům pochopit a sledovat rozhodnutí, která je ovlivňují;

AF.  vzhledem k tomu, že na schůzce s evropskými komisaři ze dne 2. července 2018 společnost Facebook slíbila, že bude spolupracovat a že zpřístupní údaje o údajné manipulaci voličů nezávislým akademikům;

1.  očekává, že on-line platformy zajistí plné dodržování právních předpisů EU na ochranu údajů, konkrétně obecné nařízení o ochraně údajů a směrnice 2002/58/ES (soukromí elektronických komunikací), a že uživatelům pomůže pochopit, jak jsou jejich osobní údaje zpracovávány v modelu cílené reklamy a že jsou jim k dispozici účinné ovládací prvky, včetně zajištění toho, že je udělován samostatný souhlas pro každý účel zpracování, a větší transparentnosti s ohledem na nastavení ochrany soukromí, a také vzor a zdůrazňování oznámení o ochraně soukromí;

2.  zdůrazňuje, že výjimka pro účely výzkumu, která je stanovena v právních předpisech EU na ochranu údajů, nemůže být nikdy využita jako mezera umožňující zneužívání údajů;

3.  bere na vědomí tvrzení Facebooku, podle nějž využívá údaje osob, které nejsou uživateli Facebooku, výhradně pro účely vytváření souhrnných datových souborů, z nichž si činí závěry o tom, jak je jeho služba využívána;

4.  zdůrazňuje, že je třeba mnohem větší algoritmické odpovědnosti a transparentnosti, pokud jde o zpracovávání a analýzu údajů soukromým a veřejným sektorem a dalšími subjekty využívajícími analýzu údajů, jakožto základního nástroje k zaručení toho, aby byli jednotlivci náležitě informováni o zpracovávání svých osobních údajů;

5.  má za to, že digitální věk si žádá, aby byly zákony upravující volby přizpůsobeny této nové digitální realitě, a navrhuje, aby se konvenční (off-line) volební záruky, jako jsou pravidla pro politickou komunikaci během voleb, transparentnost a omezení volebních výdajů, dodržování období zastavení volební kampaně před zahájením voleb a rovné zacházení s kandidáty, uplatňovaly i online; je toho názoru, že by členské státy měly zavést povinný systém digitální stopy u elektronických kampaní a reklamy a uplatňovat doporučení Komise zaměřené na zvýšení transparentnosti placené politické reklamy a komunikace on-line; zdůrazňuje, že politická reklama ve všech podobách by měla zahrnovat přístupné a srozumitelné informace o organizaci, která reklamu zveřejňuje, a o tom, kdo nese právní odpovědnost za vynakládání příslušných výdajů, aby bylo zřejmé, kdo příslušnou kampaň sponzoruje, jako je tomu již dnes u požadavků uplatňovaných na tištěné materiály ve volebních kampaních v několika členských státech; trvá na tom, že občané Unie by měli být schopni placenou politickou reklamu a komunikaci, jakož i stranu, nadaci či organizaci, která za ní stojí, snadno rozeznat; trvá dále na tom, že transparentnost by měla zahrnovat také kompletní informace o kritériích pro výběr cílové skupiny určité politické reklamy a očekávané velikosti cílové skupiny;

6.  konstatuje, že Facebook aktualizoval své nastavení ochrany soukromí tak, aby uživatelům umožnil zastavit funkci cílené reklamy, včetně zobrazování reklamy založené na informacích obdržených od třetích stran a využívání jejich osobních údajů shromážděných Facebookem pro účely zobrazování reklamy na jiných webových stránkách nebo platformách;

7.  doporučuje, aby všechny on-line platformy rozlišovaly politické využívání svých on-line reklamních produktů od využívání komerčního; připomíná, že zpracovávání osobních údajů pro účely politické reklamy vyžaduje jiný právní základ než zpracování osobních údajů pro účely komerční reklamy;

8.  je přesvědčen, že požadavek na ověření totožnosti, umístění a sponzora politické reklamy, který nedávno zavedl Facebook v USA, představuje dobrou iniciativu, která zvýší transparentnost a napomůže v boji proti zasahování do voleb ze strany zahraničních aktérů; naléhavě vybízí Facebook, aby zavedl tytéž požadavky i u politické reklamy v Evropě; vyzývá členské státy, aby v tomto smyslu upravily své volební zákony;

9.  je přesvědčen, že profilování pro politické a volební účely a profilování na základě chování na internetu, které může odhalovat politické preference, jako například interakce s politickým obsahem, se podle unijních právních předpisů na ochranu údajů týká politických či filozofických názorů, a mělo by tedy být zakázáno; má za to, že platformy sociálních médií by měly situaci monitorovat a aktivně informovat příslušné orgány, pokud k takovému jednání dochází; mimoto se domnívá, že by mělo být zakázáno profilování na základě jiných údajů, například na základě sociálně-ekonomických nebo demografických faktorů, pro volební účely; vyzývá politické strany a další aktéry zapojené do voleb, aby se zdrželi využívání profilování pro politické a volební účely; vyzývá politické strany, aby byly transparentní ohledně používání on-line platforem a údajů;

10.  připomíná opatření navržená Komisí pro zajištění svobodných a spravedlivých evropských voleb, zejména legislativní změnu za účelem zpřísnění pravidel pro financování evropských politických stran zavádějící možnost ukládat finanční postihy za porušování pravidel pro ochranu údajů s cílem úmyslně ovlivnit výsledky evropských voleb; připomíná, že zpracování osobních údajů politickými stranami v EU podléhá nařízení o ochraně osobních údajů a že porušení zásad, práv a povinností stanovených v tomto právním předpise by vedlo k dalším pokutám a sankcím;

11.  domnívá se, že zasahování do voleb představuje obrovské riziko pro demokracii, jehož řešení si žádá společné úsilí poskytovatelů služeb, regulačních orgánů a politických aktérů a stran;

12.  vítá balíček opatření týkajících se příprav na evropské volby, který Komise předložila dne 12. září 2018;

13.  připomíná Facebooku slib týkající se zpřístupnění údajů o údajné manipulaci voličů nezávislým akademikům, a očekává, že bude do konce roku 2018 informován o hlavních zjištěních a navrhovaných nápravných opatřeních;

14.  bere na vědomí opatření, která přijal Facebook s cílem bojovat proti zneužívání údajů, včetně zablokování nebo zákazu aplikací, které jsou podezřelé ze zneužívání uživatelských údajů; očekává, že Facebook bude rychle přijímat nápravná opatření s ohledem na podezřelé nebo zneužívající aplikace, kterým vůbec nebude povolovat přístup na svou platformu;

15.  zdůrazňuje, že platformy sociálních médií nejsou jen pasivními platformami, které pouze shromažďují obsah vytvářený uživateli, a poukazuje na skutečnost, že technologický vývoj naopak rozšířil záběr a úlohu těchto společností zavedením reklamy a zveřejňování obsahu založených na algoritmech; dospěl k závěru, že tato nová úloha by se měla odrážet i v regulaci;

16.  s politováním konstatuje, že Facebook nehodlá na slyšení vyslat dostatečně odborně kvalifikované zaměstnance s přiměřenou úrovní korporátní odpovědnosti, a poukazuje na skutečnost, že tento přístup podkopává důvěru evropských občanů v sociální platformy; s politováním konstatuje, že se Mark Zuckerberg nechtěl zúčastnit veřejného slyšení s poslanci;

17.  soudí, že Facebook nejen zklamal důvěru občanů EU, ale porušil také evropské právo, a připomíná, že zástupce Facebooku potvrdil, že společnost si byla vědoma toho, že v podmínkách užívání aplikace „This is your digital life“ bylo uvedeno, že údaje shromažďované aplikací mohou být předávány třetím stranám; dospívá k závěru, že Facebook vědomě uzavřel smlouvu s tvůrcem aplikace, který otevřeně prohlašoval, že si vyhrazuje právo předávat osobní údaje třetím stranám; soudí dále, že Facebook je správcem osobních údajů a nese tudíž právní odpovědnost, pokud uzavírá smlouvu se zpracovatelem údajů, který porušuje právní předpisy EU na ochranu údajů;

18.  bere na vědomí zlepšení ochrany soukromí, které Facebook zavedl v návaznosti na skandál Facebook/ Cambridge Analytica, avšak připomíná, že Facebook slíbil, že realizuje plnohodnotný interní audit, o jehož konání nebyl dosud Evropský parlament informován, a doporučuje, aby Facebook provedl ve své platformě zásadní změny, které by zajistily, že platforma bude v souladu s evropskými předpisy na ochranu údajů;

19.  naléhavě vybízí Facebook, aby agentuře ENISA a Evropskému sboru pro ochranu údajů (EDPB) umožnil v mezích jejich pravomocí provést úplný a nezávislý audit jeho platformy a následně předložit závěry tohoto auditu Komisi, Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům; je přesvědčen, že takovýto audit by měl být rovněž proveden u ostatních hlavních platforem;

20.  zdůrazňuje, že je naléhavé zabránit jakémukoli pokusu zmanipulovat volby EU a zpřísnit předpisy platné pro platformy online týkající se narušení příjmů z reklamy účtů a internetových stránek, které šíří dezinformace; vítá individuální plán stanovící konkrétní opatření pro boj proti dezinformacím ve všech členských státech EU, který platformy online a reklamní průmysl předložily Komisi dne 16. října 2018; naléhavě vybízí platformy online, aby obsah sdílený tzv. „boty“ vhodně označovaly tím, že budou dodržovat transparentní pravidla, aby urychlily proces odstraňování falešných účtů, aby dodržovaly soudní příkazy, které jim ukládají povinnost poskytnout podrobnosti o osobách vytvářejících nezákonný obsah, a aby pracovaly s nezávislými ověřovateli faktů a akademií za účelem informování uživatelů o dezinformacích významného rozsahu nebo aby poskytly opravy, kdykoliv jsou k dispozici;

21.  vyzývá všechny on-line platformy poskytující reklamní služby politickým stranám a kampaním, aby do svých podpůrných prodejních týmů začlenily také odborníky, kteří budou schopni politickým stranám a kampaním poskytovat konkrétní poradenství ohledně transparentnosti a odpovědnosti s ohledem na to, jak zamezit tomu, aby osobní údaje byly využívány k cílení na uživatele; na základě rozhodnutí ESD ve věci C-210/16 žádá všechny on-line platformy, které subjektům kupujícím reklamní produkty nabízejí určité možnosti výběru, aby těmto subjektům poskytovaly právní poradenství ve věci jejich odpovědnosti jako společných správců údajů;

22.  vyzývá všechny on-line platformy, aby neprodleně zavedly plánované funkce transparentnosti s ohledem na politickou rekla