Seznam 
Přijaté texty
Středa, 14. listopadu 2018 - Štrasburk
Průběžná zpráva o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody
 Použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory *
 Vývoz zbraní: provádění společného postoje 2008/944/SZBP
 Posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž a zajištění řádného fungování vnitřního trhu ***I
 Evropský kodex pro elektronické komunikace ***I
 Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací ***I
 Výkonnostní emisní normy CO2 pro nová těžká vozidla ***I
 Potřeba komplexního mechanismu pro demokracii, právní stát a základní práva
 Provádění dohody o přidružení mezi EU a Gruzií
 Provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem

Průběžná zpráva o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody
PDF 326kWORD 102k
Usnesení
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Evropského parlamentu ohledně uzavření dohody (COM(2018)0322 – C8-0000/2018 – 2018/0166R(APP))
P8_TA(2018)0449A8-0358/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. května 2018 s názvem „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (COM(2018)0321),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, který předložila Komise dne 2. května 2018 (COM(2018)0322), a na návrhy Komise ze dne 2. května 2018 týkající se systému vlastních zdrojů Evropské unie (COM(2018)0325, COM(2018)0326, COM(2018)0327 a COM(2018)0328),

–  s ohledem na návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení, který dne 2. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0323),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, který dne 2. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0324),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR: o přípravě postoje Parlamentu k VFR po roce 2020 a o reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie(1),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 30. května 2018 o víceletém finančním rámci 2021–2027 a o vlastních zdrojích(2),

–  s ohledem na ratifikaci Pařížské dohody Evropským parlamentem ze dne 4. října 2016(3) a Radou ze dne 5. října 2016(4),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 70/1 ze dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016,

–  s ohledem na to, že EU se kolektivně zavázala, že v časovém rámci agendy po roce 2015 zvýší výdaje na oficiální rozvojovou pomoc na 0,7 % hrubého národního důchodu (HND);

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(5),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na prozatímní zprávu Rozpočtového výboru, stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, postoj Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ve formě pozměňovacích návrhů a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ve formě pozměňovacích návrhů (A8-0358/2018),

A.  vzhledem k tomu, že článek 311 SFEU stanoví, že Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik;

B.  vzhledem k tomu, že současný víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020 byl poprvé schválen s nižšími prostředky jak na závazky, tak na i prostředky na platby v porovnání se svým předchůdcem; vzhledem k tomu, že pozdní přijetí VFR a odvětvových legislativních aktů mělo velmi negativní dopad na provádění nových programů;

C.  vzhledem k tomu, že se brzy ukázalo, že s tímto VFR nelze adekvátně reagovat na řadu krizí, nových mezinárodních závazků a nových politických výzev, které nebyly v době jeho přijetí do VFR začleněny a/nebo nebylo možné je předvídat; vzhledem k tomu, že za účelem zajištění potřebného financování byl VFR využit do krajnosti, kdy po vyčerpání všech dostupných rozpětí se v nebývalé míře používala mimo jiné ustanovení o flexibilitě a zvláštní nástroje; vzhledem k tomu, že vysoce prioritní programy EU v oblasti výzkumu a infrastruktury byly už dva roky po přijetí omezeny;

D.  vzhledem k tomu, že při revizi VFR v polovině období, která byla zahájena na konci roku 2016, se ukázalo, že je naprosto nezbytné rozšířit potenciál stávajících ustanovení o flexibilitě, aniž by však byly přehodnoceny stropy VFR; vzhledem k tomu, že tuto revizi kladně přijal Parlament i Rada;

E.  vzhledem k tomu, že ustavení nového VFR bude zásadním momentem pro 27 států Unie, neboť umožní podpořit společnou dlouhodobou vizi a rozhodne o budoucích politických prioritách i o tom, zda je bude Unie schopna plnit; vzhledem k tomu, že by VFR na období let 2021–2027 měl Unii poskytnout nezbytné zdroje na podporu udržitelného hospodářského růstu, výzkumu a inovací, zlepšení příležitostí pro mladé lidi, účinné řešení problémů souvisejících s migrací, na boj proti nezaměstnanosti, přetrvávající chudobě a sociálnímu vyloučení, na další posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, řešení otázek spojených s udržitelností, ztrátou biologické rozmanitosti a změnou klimatu, na posílení bezpečnosti a obrany EU, ochranu jejích vnějších hranic a na podporu zemí evropského sousedství;

F.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s globálními výzvami, které členské státy nemohou řešit samy, by mělo být možné, aby se uznaly evropské společné statky a byly vyhodnoceny oblasti, v kterých by evropské prostředky dosáhly oproti národním výdajům větší účinnosti, a to s cílem převést odpovídající finanční zdroje na úroveň Unie a posílit tak strategický význam Unie, aniž by bylo nezbytně nutné zvyšovat celkové veřejné výdaje;

G.  vzhledem k tomu, že Komise dne 2. května 2018 představila soubor legislativních návrhů o VFR na období 2021–2027 a o vlastních zdrojích EU, na nějž navázala legislativními návrhy na vytvoření nových programů a nástrojů EU;

1.  zdůrazňuje, že VFR na období 2021–2027 musí zaručit odpovědnost Unie za vznikající potřeby, další výzvy a nové mezinárodní závazky a to, aby je byla schopna řešit a plnit své politické priority a cíle; poukazuje na vážné problémy vyplývající z podfinancování VFR na období 2014–2020 a znovu připomíná, že je nutné zabránit opakování předchozích chyb tím, že se ve prospěch občanů hned od počátku zajistí silný a spolehlivý rozpočet EU na příštích sedm let;

2.  domnívá se, že návrhy Komise týkající se VFR na období 2021–2027 a vlastních zdrojů EU představují výchozí bod nadcházejících jednání; vyjadřuje k uvedeným návrhům svůj postoj, přičemž čeká na vyjednávací mandát Rady, který stále nemá k dispozici;

3.  zdůrazňuje, že Komisí navržená celková výše prostředků v příštím VFR, která je stanovena na 1,08 % HND EU-27 (1,11 % po započtení Evropského rozvojového fondu), představuje v procentuálním podílu HND ve srovnání s předchozím VFR reálné snížení prostředků; domnívá se, že navrhovaná úroveň VFR neumožní Unii plnit její politické závazky a reagovat na důležité budoucí výzvy; má proto v úmyslu vyjednat potřebné zvýšení;

4.  dále prohlašuje, že nesouhlasí s jakýmkoli snížením úrovně financování dlouhodobých politik EU zakotvených ve smlouvách, jako je politika soudržnosti a společná zemědělská a rybářská politika; především protestuje proti veškerým radikálním škrtům, které negativně ovlivní samotnou podstatu a cíle těchto politik, například proti škrtům navrženým pro Fond soudržnosti a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova; v této souvislosti nesouhlasí s návrhem snížit prostředky Evropského sociálního fondu plus (ESF+) navzdory tomu, že byla rozšířena jeho oblast působnosti a že do něj byly začleněny čtyři stávající sociální programy, zejména iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

5.  dále zdůrazňuje význam horizontálních zásad, které by měly být základem VFR a všech souvisejících politik EU; v této souvislosti znovu potvrzuje svůj postoj, že EU musí dostát svému závazku a jít v předvoji při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, a hluboce lituje skutečnosti, že v návrzích týkajících se VFR chybí na tento účel jasné a viditelné závazky; požaduje proto, aby byly cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje začleněny do všech oblastí politiky a iniciativ EU, které jsou součástí příštího VFR; zdůrazňuje rovněž, že by všechny programy zahrnuté do příštího VFR měly být v souladu s Listinou základních práv; mimoto poukazuje na to, že je důležité, aby byl proveden Evropský pilíř sociálních práv, byla vymýcena diskriminace, včetně diskriminace LGBTI osob, a bylo vytvořeno portfolio pro menšiny, včetně Romů, neboť všechny tyto otázky mají zásadní význam pro splnění závazků EU týkajících se inkluzivní Evropy; zdůrazňuje, že má-li EU plnit své povinnosti vyplývající z Pařížské dohody, měl by její příspěvek na cíle v oblasti klimatu dosáhnout nejméně 25 % výdajů VFR během období 2021–2027 a co nejdříve, nejpozději však do roku 2027, by měl dosáhnout 30 %;

6.  v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že i přes společné prohlášení o genderovém mainstreamingu, které tvořilo přílohu nařízení o VFR na období 2014–2020, nebylo v této oblasti dosaženo žádného výrazného pokroku, a nad tím, že se Komise při přezkumu VFR v polovině období vůbec nezabývala jeho prováděním; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že genderový mainstreaming byl v návrhu VFR zcela ponechán stranou, a ostře nesouhlasí s tím, že v návrzích týkajících se příslušných politik EU chybí jednoznačné cíle v oblasti rovnosti mužů a žen a související požadavky a ukazatele; žádá, aby roční rozpočtové postupy hodnotily a zahrnovaly plný dopad politik EU na rovnost mužů a žen (genderové rozpočtování); očekává, že Parlament, Rada a Komise svůj závazek ke genderovému mainstreamingu v příštím VFR obnoví a že bude jeho provádění řádně monitorováno, a to i v rámci přezkumu VFR v polovině období;

7.  zdůrazňuje, že základem příštího VFR musí být zvýšená odpovědnost, zjednodušení, viditelnost, transparentnost a sestavování rozpočtu zohledňující výsledky; v této souvislosti připomíná, že je třeba posílit zaměření budoucích výdajů na výkonnost a výsledky, a to na základě ambiciózních a příslušných výkonnostních cílů a komplexní a společné definice evropské přidané hodnoty; žádá Komisi, aby při zohlednění výše uvedených horizontálních zásad zjednodušila podávání zpráv o výsledcích, zahrnula do něj kvalitativní přístup začleňující environmentální a sociální ukazatele a aby předložila jednoznačné informace o hlavních výzvách EU, které je stále nutné řešit;

8.  je si vědom vážných výzev, před nimiž Unie stojí, a plně přijímá zodpovědnost za včasné zabezpečení rozpočtu, který bude odpovídat potřebám, očekáváním a obavám občanů EU; je připraven okamžitě zahájit jednání s Radou o zlepšení návrhů Komise a vytvoření realističtějšího VFR;

9.  připomíná, že Parlament již své stanovisko jasně popsal ve svých usneseních zde dne 14. března a 30. května 2018, která vymezují jeho politický postoj k VFR na období 2021–2027 a k otázce vlastních zdrojů; připomíná, že tato usnesení byla přijata značnou převahou hlasů, což dokládá jednotu a připravenost Parlamentu na nadcházející jednání;

10.  očekává proto, že Rada z VFR učiní ve své politické agendě prioritu, a s politováním konstatuje, že dosud nebyl zaznamenán žádný významný pokrok; domnívá se, že pravidelná setkání rotujících předsednictví Rady s vyjednávacím týmem Parlamentu by se měla zintenzívnit a připravit půdu pro oficiální jednání; očekává, že kvalitní dohoda bude dosažena do voleb do Evropského parlamentu v roce 2019, aby se zabránilo výrazným zpožděním se zahájením nových programů v důsledku pozdního přijetí finančního rámce, jak tomu bylo v minulosti; zdůrazňuje, že tento harmonogram umožní nově zvolenému Evropskému parlamentu upravit VFR na období 2021–2027 během povinného přezkumu v polovině období;

11.  připomíná, že příjmy a výdaje by měly být během nadcházejících jednání chápány jako jeden celek; zdůrazňuje proto, že nelze dosáhnout žádné dohody bez toho, aniž by bylo dosaženo odpovídajícího pokroku v oblasti nových vlastních zdrojů Unie;

12.  zdůrazňuje, že všechny prvky balíčku VFR / vlastních zdrojů, zejména položky VFR, by měly zůstat na programu jednání až do dosažení konečné dohody; připomíná v tomto ohledu kritický postoj Parlamentu k postupu, který vedl k přijetí současného nařízení o VFR, a k dominantní úloze Evropské rady v tomto procesu, kdy Rada nezvratně rozhodla o řadě prvků, včetně stropů VFR a některých ustanovení týkajících se odvětvových politik, což bylo rozporu s duchem i literou Smluv; vyjadřuje obavy zejména v souvislosti s tím, že první prvky „jednacích osnov“ pro VFR, které připravila Rada, se ubírají stejným směrem a obsahují záležitosti, o nichž by měly rozhodovat Rada a Parlament společně při přijímání právních předpisů, kterými se zřizují nové programy EU; hodlá proto odpovídajícím způsobem upravit svou vlastní strategii;

13.  domnívá se, že požadavek jednomyslnosti při přijímání a revizi nařízení o VFR představuje pro tento proces skutečnou překážku; vyzývá Evropskou radu, aby uplatnila překlenovací ustanovení stanovené v čl. 312 odst. 2 SFEU, a umožnila tak přijetí nařízení o VFR kvalifikovanou většinou;

14.  přijímá toto usnesení s úmyslem nastínit svůj mandát pro jednání o každém aspektu návrhu Komise, včetně konkrétních pozměňovacích návrhů k návrhu nařízení o VFR i k interinstitucionální dohodě; dále předkládá tabulku s částkami pro všechny politiky a programy EU vycházející se stanovisek Parlamentu, která přijal již v předchozích usneseních o VFR; zdůrazňuje, že o těchto částkách bude také v rámci svého mandátu Parlament jednat během nadcházejících legislativních jednání o přijetí programů EU na období 2021–2027;

A.POŽADAVKY SOUVISEJÍCÍ S VFR

15.  vyzývá proto Radu, aby níže uvedená stanoviska Parlamentu řádně zohlednila, a to v zájmu toho, aby jednání o VFR na období 2021–2027 mohla dospět k pozitivnímu výsledku a aby získala souhlas Parlamentu v souladu s článkem 312 SFEU;

Číselné údaje

16.  znovu potvrzuje svůj oficiální postoj, že úroveň prostředků VFR na období 2021–2027 by měla být stanovena na 1 324,1 miliardy EUR v cenách roku 2018, což odpovídá 1,3 % HND EU-27, aby se zajistilo potřebné financování klíčových politik EU, tak aby mohly naplňovat své poslání a cíle;

17.  v této souvislosti požaduje, aby byla příští úroveň financování, která má být zajištěna pro programy a politiky EU, předložena formou, která zohledňuje strukturu VFR v podobě navržené Komisí, a odpovídajícím způsobem uvedena v podrobné tabulce (přílohy III a IV tohoto usnesení); žádá, aby byly odpovídajícím způsobem upraveny příslušné stropy pro závazky a platby, jak je uvedeno v příloze I a II tohoto usnesení:

   i. zvýšit rozpočet na Horizont Evropa na 120 miliard EUR v cenách roku 2018;
   ii. zvýšit prostředky pro fond InvestEU, aby lépe zohledňoval úroveň finančních nástrojů období 2014–2020 začleněných do nového programu;
   iii. zvýšit úroveň financování dopravní infrastruktury prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy (CEF – odvětví dopravy);
   iv. zdvojnásobit zvláštní financování MSP (ve srovnání s programem COSME) v programu pro jednotný trh s cílem posílit jejich přístup na trhy, zlepšit podmínky pro podnikání, zvýšit konkurenceschopnost podniků a podpořit podnikání;
   v. dále zvýšit úroveň programu pro jednotný trh s cílem financovat nový cíl týkající se dohledu na trhem;
   vi. zdvojnásobit navrhovanou úroveň financování programu EU pro boj proti podvodům a zvýšit úroveň financování pro program FISCALIS;
   vii. přidělit zvláštní prostředky pro udržitelný cestovní ruch;
   viii. dále posílit Evropský kosmický program, zejména posílit SSA a GOVSATCOM a Copernicus;
   ix. zachovat financování politiky soudržnosti pro EU-27 na úrovni rozpočtu v období 2014–2020 v reálných cenách;
   x. zdvojnásobit prostředky na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí v ESF+ (ve srovnání se stávající Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí) a současně zajistit účinnost a přidanou hodnotu tohoto projektu;
   xi. přidělit zvláštní prostředky (5,9 miliard EUR) pro dětské záruky s cílem řešit chudobu dětí jak v EU, tak i v rámci její vnější činnosti;
   xii. ztrojnásobit současný rozpočet programu Erasmus+;
   xiii. zajistit dostatečnou úroveň financování programu DiscoverEU (Interrail);
   xiv. zvýšit stávající financování programu Kreativní Evropa;
   xv. zvýšit stávající úroveň financování programu Práva a hodnoty a vytvořit zvláštní příděl pro novou složku týkající se hodnot Unie (nejméně 500 milionů EUR) s cílem podporovat organizace občanské společnosti, které v EU prosazují základní hodnoty a demokracii na místní a regionální úrovni;
   xvi. zachovat financování společné zemědělské politiky (SZP) EU-27 na úrovni rozpočtu v období 2014–2020 v reálných cenách při stanovení původní částky krizové rezervy v zemědělství;
   xvii. posílit financování Evropského námořního a rybářského fondu o 10 % v souladu s jeho novým posláním v oblasti modré ekonomiky;
   xviii. zdvojnásobit stávající financování pro program Life+, včetně zvláštního finančního krytí pro biologickou rozmanitost a správu sítě Natura 2000;
   xix. přidělit zvláštní prostředky (4,8 miliardy EUR) pro nový Fond pro spravedlivou transformaci energetiky s cílem řešit negativní společenské, socio-ekonomické a environmentální dopady, které má na pracovníky a komunity přechod od závislosti na uhlí a uhlíku;
   xx. posílit nástroje, které podporují politiku sousedství a rozvojovou politiku (3,5 miliardy EUR), aby bylo možné i nadále přispívat k financování investičního plánu pro Afriku;
   xxi. obnovit pro všechny agentury prostředky alespoň na úrovni roku 2020 a současně prosazovat vyšší úroveň, kterou navrhla Komise, a to i pro agentury, kterým byly přiděleny nové pravomoci a úkoly, a požadovat komplexní přístup k jejich financování z poplatků;
   xxii. zachovat úroveň financování období 2014–2020 v případě několika programů EU (např. vyřazování jaderných zařízení z provozu, spolupráce se zámořskými zeměmi a územími), včetně programů, u nichž se navrhuje začlenění do větších programů (např. pomoc pro nejchudší osoby, zdraví, práva spotřebitelů) a pro něž návrh Komise tedy znamená reálné snížení prostředků;
   xxiii. stanovit při zohlednění výše uvedených změn finanční krytí všech ostatních programů na úrovni navržené Komisí, včetně energetické sekce Nástroje pro propojení Evropy, digitální sekce Nástroje pro propojení Evropy, programu Digitální Evropa, Evropského fondu pro obranu a humanitární pomoci;

18.  má v úmyslu zajistit dostatečnou úroveň financování na základě návrhu Komise týkajícího se „řízení migrace a správy hranic“ (okruh 4) a „bezpečnosti a obrany“ včetně reakce na krizi (okruh 5); potvrzuje svůj dlouhodobý postoj, že nemají-li být ohroženy stávající politiky a programy a jejich financování v rámci nového VFR, je třeba, aby nové politické priority doprovázely dodatečné finanční prostředky;

19.  má v úmyslu bránit návrh Komise, pokud jde o zajištění dostatečné úrovně financování pro silnou, efektivní a kvalitní evropskou veřejnou správu, jež bude sloužit všem Evropanům; připomíná, že během současného VFR uskutečnily orgány, instituce a decentralizované agentury EU pětiprocentní snížení počtu zaměstnanců, a je přesvědčen, že by již neměly být podrobeny dalšímu snižování prostředků, neboť by se tím přímo ohrozilo provádění politik Unie; znovu připomíná svůj ostrý nesouhlas s tím, aby byl znovu vytvořen fond pracovních míst pro přesuny v rámci agentur;

20.  je rozhodnut zabránit tomu, aby v prvních letech VFR na období 2021–2027 došlo k podobné platební krizi jako v současném období; domnívá se, že celkový strop pro platby musí zohledňovat skutečnost, že na konci roku 2020 bude zůstávat bezprecedentní objem neuhrazených závazků – jejichž odhadovaná výše v důsledku značných zpoždění při plnění neustále roste –, které budou muset být uhrazeny v příštím VFR; požaduje proto, aby celková úroveň plateb a roční stropy pro platby, zejména na počátku období, byly stanoveny v odpovídající výši, která bude náležitě zohledňovat i tuto situaci; hodlá pro příští VFR akceptovat pouze omezený a řádně odůvodněný rozdíl mezi závazky a platbami;

21.  vkládá proto do příloh III a IV tohoto usnesení tabulku, v níž jsou uvedeny přesné číselné údaje navržené pro každou politiku a program EU; prohlašuje, že pro účely srovnání má v úmyslu zachovat strukturu jednotlivých unijních programů v podobě navržené Komisí, s výhradou případných změn, které budou eventuálně požadovány v průběhu legislativního postupu vedoucího k přijetí těchto programů;

Přezkum v polovině období

22.  zdůrazňuje, že je nutné stavět na pozitivní zkušenosti v současném rámci a zachovat přezkum VFR v polovině období; požaduje:

   i. povinný, právně závazný přezkum v polovině období, po kterém by následoval přezkum fungování VFR a který by přihlížel k posouzení pokroku dosaženého při plnění cíle v oblasti klimatu a při začleňování cílů udržitelného rozvoje a rovnosti žen a mužů do politik Unie a k posouzení dopadu zjednodušujících opatření na příjemce;
   ii. aby Komise předložila příslušný návrh včas, aby mohly příští Parlament a Komise rámec na období 2021–2027 smysluplným způsobem upravit, nejpozději však do 1. července 2023;
   iii. aby nebyly tímto přezkumem sníženy předběžné národní příděly;

Flexibilita

23.  vítá návrhy Komise týkající se flexibility, které představují dobrý základ pro jednání; souhlasí s celkovou strukturou mechanismů flexibility ve VFR na období 2021–2027; zdůrazňuje, že jednotlivé zvláštní nástroje mají různé účely a reagují na odlišné potřeby, a staví se proti jakýmkoli pokusům o jejich sloučení; důrazně podporuje jednoznačné ustanovení, podle nějž by měly být prostředky na závazky a na platby plynoucí z využívání zvláštních nástrojů začleněny do rozpočtu nad rámec příslušných stropů VFR, a odstranění jakékoli horní hranice úprav vyplývajících z celkového rozpětí pro platby; požaduje některá další zlepšení, mimo jiné:

   i. doplnění unijní rezervy částkou odpovídající příjmům z pokut a sankcí;
   ii. okamžité využití zrušených závazků, které byly přijaty v roce n−2, včetně závazků učiněných na základě současného VFR;
   iii. propadlé částky zvláštních nástrojů by měly být dány k dispozici všem zvláštním nástrojům, nikoli jen nástroji pružnosti;
   iv. více prostředků pro nástroj pružnosti, rezervu na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie a rozpětí pro nepředvídané události, přičemž u posledně jmenovaného by neměla být povinná kompenzace;

Doba trvání

24.  zdůrazňuje, že je třeba, aby doba trvání VFR byla postupně prodlužována na dvě období po pěti letech (5+5) s povinným přezkumem v polovině období; akceptuje, aby byl jako přechodné řešení, které se uplatní poprvé a naposledy, následující VFR ještě stanoven na období sedmi let; očekává, že podrobné podmínky spojené se zavedením rámce 5+5 budou schváleny při přezkumu VFR na období 2021–2027 v polovině období;

Struktura

25.  akceptuje celkovou strukturu sedmi okruhů VFR, jak ji navrhla Komise, která převážně odpovídá vlastnímu návrhu Parlamentu; soudí, že tato struktura zajišťuje větší transparentnost, zlepšuje viditelnost výdajů EU a současně zachovává nezbytnou míru flexibility; souhlasí navíc s vytvořením „programových klastrů“, u nichž se očekává, že povedou k významnému zjednodušení a racionalizaci struktury rozpočtu EU a k jeho jasnému sladění s okruhy VFR;

26.  bere na vědomí, že Komise navrhuje snížit počet programů EU více než o třetinu; zdůrazňuje, že o postoji Parlamentu ke struktuře a složení 37 nových programů bude rozhodnuto při přijímání příslušných odvětvových legislativních aktů; v každém případě očekává, že navrhovaná rozpočtová nomenklatura bude odrážet všechny jednotlivé složky každého programu, a to způsobem, který zaručí transparentnost a poskytne úroveň informací, jakou rozpočtový orgán potřebuje ke stanovení ročního rozpočtu a k dohledu na jeho prováděním;

Jednotnost rozpočtu

27.  vítá návrh, aby byl Evropský rozvojový fond začleněn do rozpočtu Unie, což odpovídá dlouholetému požadavku Parlamentu týkajícímu se všech nástrojů mimo unijní rozpočet; připomíná, že zásada jednotnosti rozpočtu, podle které mají být v rozpočtu uvedeny všechny položky příjmů a výdajů Unie, je požadavkem vyplývajícím ze Smlouvy a současně základní podmínkou demokracie;

28.  zpochybňuje proto logiku a odůvodnění vytváření nástrojů, které nejsou součástí rozpočtu, což brání Parlamentu vykonávat dohled nad veřejnými financemi a podkopává transparentnost rozhodovacích procesů; soudí, že zřizováním takových nástrojů dochází k obcházení Parlamentu, pokud jde o jeho trojí odpovědnost coby legislativního, rozpočtového a kontrolního orgánu; domnívá se rovněž, že pokud se má za to, že je pro dosažení určitých konkrétních cílů nezbytné učinit výjimku, například prostřednictvím použití finančních nástrojů nebo svěřenských fondů, měly by být takové výjimky zcela transparentní, náležitě odůvodněné prokázanou adicionalitou a přidanou hodnotou a měly by se zakládat na přísných postupech přijímání rozhodnutí a ustanoveních o odpovědnosti;

29.  zdůrazňuje, že začlenění takových nástrojů do rozpočtu Unie by neměla vést k omezení financování jiných politik a programů EU; zdůrazňuje proto, že je třeba rozhodnout o souhrnné výši příštího VFR bez započtení prostředků 0,03 % HND EU, které odpovídají Evropskému rozvojovému fondu a které by měly být přidány navíc ke schváleným stropům;

30.  zdůrazňuje, že stropy VFR by neměly bránit financování cílů politik Unie z unijního rozpočtu; očekává proto, že kdykoli to bude pro financování nových politických cílů nutné, budou stropy VFR zvýšeny a nebude nutné využívat mezivládních metod financování;

B.LEGISLATIVNÍ OTÁZKY

Zásady právního státu

31.  zdůrazňuje význam nového mechanismu, jenž zajišťuje dodržování hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a podle nějž členské státy, které tyto hodnoty nedodržují, ponesou finanční důsledky; upozorňuje však, že koneční příjemci rozpočtu Unie nesmí být nijak dotčeni tím, že jejich vlády ignorují základní práva a zásady právního státu; zdůrazňuje proto, že tato opatření nesmí mít vliv na povinnost státních subjektů nebo členských států provádět platby konečným příjemcům;

Řádný legislativní postup a akty v přenesené pravomoci

32.  zdůrazňuje, že o otázkách, jako jsou cíle programů a výdajové priority, finanční příděly, kritéria způsobilosti a výběru, kritéria pro udělení, podmínky, definice a metody výpočtu, by se mělo rozhodnout v příslušných právních předpisech, a to způsobem, který bude plně respektovat výsady Parlamentu jakožto spolunormotvůrce; zdůrazňuje, že pokud nejsou uvedená opatření – jež mohou činit důležitá politická rozhodnutí – začleněna do základního právního aktu, měla by být přijímána prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci; v této souvislosti zastává názor, že víceleté nebo roční pracovní programy by měly být obecně přijímány právě prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci;

33.  prohlašuje, že Parlament má v úmyslu vždy, kdy bude zapotřebí, posilovat v příští generaci programů ustanovení o řádné správě, odpovědnosti, transparentnosti a parlamentním dohledu, o posílení postavení místních a regionálních orgánů a jejich partnerů a o zapojení nevládních organizací a občanské společnosti; dále hodlá v případě potřeby zlepšovat a vyjasňovat soudržnost a synergie v jednotlivých fondech a politikách a mezi nimi navzájem; uznává, že je u některých programů třeba zlepšit flexibilitu při přidělování zdrojů, ale zdůrazňuje, že by se tak nemělo dít na úkor původních a dlouhodobých politických cílů těchto programů, předvídatelnosti a práv Parlamentu;

Ustanovení o přezkumu

34.  upozorňuje, že jednotlivé programy a nástroje VFR by měly obsahovat podrobná a účinná ustanovení o přezkumu, která zajistí, aby byla prováděna jejich náležitá hodnocení a aby byl Parlament následně plně zapojen do veškerých rozhodnutí o nezbytných úpravách;

Legislativní návrhy

35.  žádá Komisi, aby vedle již předložených legislativních návrhů předložila další příslušné návrhy, zejména pak návrh nařízení, kterým se vytvoří fond pro spravedlivou transformaci energetiky a zvláštní program pro udržitelný cestovní ruch; dále podporuje, aby byla v rámci ESF+ zavedena „evropská dětská záruka“, aby byla do programu Práva a hodnoty začleněna zvláštní složka Hodnoty Unie a aby bylo revidováno nařízení o zřízení Fondu solidarity Evropské unie; lituje, že příslušné návrhy Komise neobsahují opatření, která by reagovala na požadavky článku 174 SFEU, pokud jde o nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou zalidnění a ostrovní, přeshraniční a horské regiony; domnívá se, že kdykoli si to vyžádají jednání o VFR, měla by být navržena i revize finančního nařízení;

C.VLASTNÍ ZDROJE

36.  zdůrazňuje, že současný systém vlastních zdrojů je velice složitý, nespravedlivý, netransparentní a pro občany EU naprosto nesrozumitelný; vyzývá znovu k vytvoření zjednodušeného systému, který by byl pro občany EU pochopitelnější;

37.  vítá proto soubor návrhů týkajících se nového systému vlastních zdrojů, který Komise přijala dne 2. května 2018, a považuje jej za důležitý krok na cestě k ambicióznější reformě; vyzývá Komisi, aby zohlednila stanovisko Evropského účetního dvora č. 5/2018 k návrhu nového systému vlastních zdrojů Evropské unie předloženého Komisí, které zdůrazňuje, že je zapotřebí zavést lepší výpočet a dosáhnout dalšího zjednodušení systému;

38.  připomíná, že zavedení nových vlastních zdrojů by mělo plnit dvojí účel: za prvé, mělo by vést k výraznému snížení podílu příspěvků založených na HND, a za druhé, mělo by zaručit dostatečnou výši prostředků pro financování výdajů EU v rámci VFR po roce 2020;

39.  podporuje navrženou modernizaci současného systému vlastních zdrojů, která by obsahovala tyto prvky:

   jako tradiční vlastní zdroj EU by zůstala zachována cla, ale snížilo by se procento, které si členské státy ponechávají jako kompenzaci za náklady na jejich výběr, a obnovila by se počáteční sazba ve výši 10 %;
   zjednodušil by se vlastní zdroj založený na dani z přidané hodnoty, tj. zavedla by se jednotná sazba bez výjimek;
   zůstal by zachován vlastní zdroj založený na HND, ale jeho podíl na financování unijního rozpočtu by se postupně snižoval až na 40 %, ovšem zůstala by jeho vyvažovací funkce;

40.  v souladu s návrhem Komise požaduje programové zavedení souboru nových vlastních zdrojů, který by nezvýšil daňové zatížení občanů, ale současně by odpovídal zásadním strategickým cílům EU, jejichž evropská přidaná hodnota je evidentní a nenahraditelná:

   řádné fungování, upevnění a posílení jednotného trhu, a to zejména zavedením společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) jako základu nového vlastního zdroje, který by umožňoval stanovit jednotnou sazbu odvodů z příjmů z CCCTB a danit velké společnosti v digitálním odvětví, jež mají prospěch z jednotného trhu;
   boj proti změně klimatu a urychlení transformace energetiky prostřednictvím opatření, jako je podíl příjmů ze systému pro obchodování s emisemi;
   boj za ochranu životního prostředí prostřednictvím příspěvku založeného na množství nerecyklovaných plastových obalů;

41.  žádá, aby byl seznam potenciálních nových vlastních zdrojů rozšířen o následující zdroje:

   vlastní zdroj vycházející z daně z finančních transakcí; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby dosáhly dohody o vhodném efektivním režimu;
   zavedení nového vlastního zdroje rozpočtu EU v podobě mechanismu kompenzačních opatření na hranicích v souvislosti s uhlíkem, který by zajišťoval rovné podmínky v mezinárodním obchodu, omezoval přesouvání výroby do zahraničí a současně by vedl k zahrnutí nákladů spojených se změnou klimatu do ceny dováženého zboží;

42.  jednoznačně se vyslovuje pro zrušení veškerých slev a dalších opravných mechanismů, v případě potřeby s určitým omezeným přechodným obdobím;

43.  trvá na zavedení dalších příjmů, které by představovaly dodatečné příjmy pro rozpočet EU, aniž by to vedlo k odpovídajícímu snížení příspěvků založených na HND, jako jsou:

   pokuty ukládané podnikům za porušení pravidel Unie nebo pokuty za opožděné platby příspěvků;
   výnosy z pokut vyplývajících z rozsudků Soudního dvora Evropské unie, včetně paušálních částek a penále uložených členským státům na základě řízení o nesplnění povinnosti;

44.  dále vyzdvihuje další formy příjmů, jež jsou v souladu s návrhy Komise, a to:

   poplatky spojené s prováděním mechanismů v přímém vztahu s EU, jako je Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS);
   ražebné ve formě účelově vázaných příjmů pro účely financování nové funkce investiční stabilizace;

45.  poukazuje na to, že je třeba zachovat důvěryhodnost unijního rozpočtu pro finanční trhy, což znamená, že je třeba zvýšit stropy vlastních zdrojů;

46.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh řešení paradoxní situace, kdy budou příspěvky Spojeného království na zbývající závazky před rokem 2021 zahrnuty do rozpočtu jako obecné příjmy, takže se budou započítávat do stropu vlastních zdrojů, ačkoli se tento strop bude od okamžiku vystoupení Spojeného království z EU vypočítávat na základě HND EU-27, tj. bez Spojeného království; má za to, že příspěvky Spojeného království by se naopak měly započítávat mimo hranici stropu vlastních zdrojů;

47.  upozorňuje na to, že celní unie je důležitým zdrojem finanční kapacity Unie; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba harmonizovat kontrolu a řízení cel v celé Unii a předcházet tak podvodům a nesrovnalostem, které poškozují finanční zájmy Unie;

48.  vyzývá ke skutečnému boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům pomocí zavedení odstrašujících sankcí pro offshorová území i osoby, které takové jednání umožňují či podporují, a také k tomu, aby tyto sankce byly namířeny zejména a v první řadě vůči subjektům vyvíjejícím činnost na evropské půdě; je toho názoru, že by členské státy měly spolupracovat vytvořením koordinovaného systému pro monitorování pohybů kapitálu s cílem potírat vyhýbání se daňovým povinnostem, daňové úniky a praní peněz;

49.  je toho názoru, že účinný boj proti korupci a daňovým podvodům, jichž se dopouští nadnárodní a nejbohatší subjekty, by pomohl navrátit do vnitrostátních rozpočtů členských států částku, kterou Evropská komise odhaduje na bilion eur ročně, a že v této oblasti je Evropská unie skutečně nečinná;

50.  velmi podporuje návrh nařízení Rady, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie, jejž předložila Komise (COM(2018)0327); připomíná, že Parlament musí vyjádřit s tímto nařízením souhlas; připomíná, že uvedené nařízení je nedílnou součástí balíčku vlastních zdrojů, který předložila Komise, a očekává, že se Rada bude všemi čtyřmi souvisejícími texty týkajícími se vlastních zdrojů zabývat jako jedním souborem společně s VFR;

D.ZMĚNY NÁVRHU NAŘÍZENÍ O VFR NA OBDOBÍ 2021–2027

51.  zastává názor, že návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, by měl být pozměněn takto:

Znění navržené Komisí   Změna
Změna 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Vzhledem k potřebě vhodné úrovně předvídatelnosti při přípravě a provádění střednědobých investic by měla být doba trvání víceletého finančního rámce (VFR) stanovena na sedm let počínaje 1. lednem 2021.
(1)  Vzhledem k tomu, že je třeba zajistit jak vhodnou úroveň předvídatelnosti při přípravě a provádění střednědobých investic, tak i demokratickou legitimitu a kontrolu, by měla být doba trvání tohoto víceletého finančního rámce (VFR) stanovena na sedm let počínaje 1. lednem 2021, s cílem poté přejít na období pěti plus pěti let, které by bylo sladěno s politickým cyklem Evropského parlamentu a Komise.
Změna 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Roční stropy prostředků na závazky v jednotlivých kategoriích výdajů a roční stropy prostředků na platby stanovené VFR musí dodržovat příslušné stropy pro závazky a vlastní zdroje, které jsou stanoveny v souladu s rozhodnutím Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie přijatým v souladu s čl. 311 třetím pododstavcem SFEU.
(2)  VFR by měl stanovit roční stropy prostředků na závazky v jednotlivých kategoriích výdajů a roční stropy prostředků na platby s cílem zajistit, aby se výdaje Unie vyvíjely řádným způsobem v rámci limitu jejích vlastních zdrojů a aby Unie byla schopna získávat prostředky nezbytné k dosahování svých cílů a provádění svých politik v souladu s článkem 311 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a plnit závazky vůči třetím stranám podle článku 323 SFEU.
Změna 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Výše stropů by měla být stanovena na základě částek nezbytných pro financování a provádění programů a politik Unie a na základě rozpětí, která budou muset zůstat k dispozici pro případné úpravy vyvolané budoucími potřebami. Stropy plateb by navíc měly být stanoveny s ohledem na to, že na konci roku 2020 se očekává velký objem zbývajících závazků. Částky uvedené v tomto nařízení a v základních aktech pro programy na období 2021–2027 by měly být stanoveny v cenách roku 2018 a v zájmu zjednodušení a předvídatelnosti by měly být každoročně upravovány na základě pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 %.
Změna 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)   Bude-li nutné mobilizovat záruky ze souhrnného rozpočtu Unie za finanční pomoc členským státům povolenou v souladu s čl. 208 odst. 1] nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. [xxx/201x] („finanční nařízení“), měla by se potřebná částka čerpat nad rámec stropů prostředků na závazky a prostředků na platby ve víceletém finančním rámci a současně by se měl respektovat strop vlastních zdrojů.
(3)   Bude-li nutné mobilizovat záruky ze souhrnného rozpočtu Unie za finanční pomoc členským státům povolenou v souladu s čl. 208 odst. 1] nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. [xxx/201x] („finanční nařízení“), měla by se potřebná částka čerpat nad rámec stropů prostředků na závazky a prostředků na platby ve víceletém finančním rámci, a měla by být tudíž vzata v úvahu při stanovování stropu vlastních zdrojů.
Změna 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Víceletý finanční rámec by měl zohlednit rozpočtové body financované z účelově vázaných příjmů ve smyslu finančního nařízení.
(4)  Účelově vázané příjmy financující rozpočtové body ve smyslu finančního nařízení by se neměly započítávat do stropů VFR, ale veškeré dostupné informace by měly být zcela transparentně uvedeny během postupu přijímání ročního rozpočtu a během jeho plnění.
Změna 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)   Aby se Unii umožnilo plnit její závazky v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), měla by se uplatňovat zvláštní a maximální možná flexibilita.
(6)   V rámci VFR by měla být zajištěna maximální flexibilita, a to zejména proto, aby Unie mohla plnit své závazky v souladu s články 311 a 323 SFEU.
Změna 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)   Tyto zvláštní nástroje jsou nezbytné k tomu, aby Unie byla schopna reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti, nebo k financování jasně vymezených výdajů, které by nebylo možno financovat v mezích dostupných stropů pro jeden nebo více okruhů stanovených ve VFR, za účelem zajištění hladkého průběhu rozpočtového procesu: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity Evropské unie, rezerva na pomoc při mimořádných událostech, celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie), nástroj pružnosti a rozpětí pro nepředvídané události. Cílem rezervy na pomoc při mimořádných událostech není řešení důsledků krizí souvisejících s trhem, které mají negativní dopad na zemědělskou výrobu nebo distribuci. Proto je třeba přijmout zvláštní ustanovení upravující možnost zapsat do rozpočtu prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby přesahující stropy stanovené ve víceletém finančním rámci, pokud je nezbytné využití zvláštních nástrojů.
(7)  Tyto zvláštní nástroje jsou nezbytné k tomu, aby Unie byla schopna reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti a aby mohly být financovány jasně vymezené výdaje, které by nebylo možno financovat v mezích dostupných stropů pro jeden nebo více okruhů stanovených ve VFR, čímž se zajistí hladký průběh ročního rozpočtového procesu: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity Evropské unie, rezerva na pomoc při mimořádných událostech, celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie pro závazky), nástroj pružnosti a rozpětí pro nepředvídané události. Proto je třeba přijmout zvláštní ustanovení, které v případech, kdy je nezbytné využívat zvláštní nástroje, umožňuje zapsat do rozpočtu prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby nad rámec stropů stanovených ve víceletém finančním rámci.
Změna 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Ačkoli platí, že Unie a její členské státy by měly vyvíjet maximální úsilí o to, aby závazky schválené rozpočtovým orgánem byly skutečně používány k původnímu účelu, mělo by být současně možné uvolňovat nevyčerpané nebo zrušené prostředky na závazky prostřednictvím rezervy Unie pro závazky, přičemž však nesmí docházet k tomu, že by příjemci využívali této možnosti k obcházení příslušných pravidel pro rušení závazků.
Změna 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)   Je třeba stanovit pravidla pro další situace, které mohou vyžadovat úpravy víceletého finančního rámce. Uvedené úpravy mohou souviset se zpožděným přijetím nových pravidel programů v rámci sdíleného řízení nebo s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo ochranou rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o pravidlo právního státu v členských státech, které byly přijaty v souladu s příslušnými základními akty.
(9)   Je třeba stanovit pravidla pro další situace, které mohou vyžadovat úpravy víceletého finančního rámce. Tyto úpravy mohou souviset se zpožděným přijetím nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení nebo s pozastavením rozpočtových závazků v souladu s příslušnými základními akty.
Změna 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)   Je nezbytné provést přezkum fungování VFR v polovině období jeho provádění. Výsledky tohoto přezkumu by se měly zohlednit při jakékoli revizi tohoto nařízení pro zbývající roky víceletého finančního rámce.
(10)   S cílem zohlednit nové politiky a priority by měl být proveden přezkum VFR v polovině období na základě přezkumu jeho fungování a provádění, přičemž součástí tohoto přezkumu by měla být zpráva vymezující metody praktického uplatňování finančního rámce v trvání pět plus pět let.
Změna 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Aby Unie mohla dostát svému slibu, že se postaví do čela úsilí o splnění cílů udržitelného rozvoje OSN, včetně rovnosti žen a mužů, je třeba při přípravě revize VFR zohlednit pokrok dosažený při uplatňování cílů udržitelného rozvoje ve všech politikách a iniciativách VFR 2021–2027, který by měl být měřen na základě ukazatelů výkonnosti stanovených Komisí, a pokrok při začleňování genderového hlediska do všech činností Unie. Při přípravě revize VFR je rovněž třeba zohlednit pokrok při dosahování celkového cíle, aby 25 % výdajů Unie v rámci VFR 2021–2027 přispívalo k cílům v oblasti klimatu, a ve snaze dospět co nejdříve, nejpozději však do roku 2027, k cíli 30 % ročních výdajů, přičemž tento pokrok bude posuzován na základě ukazatelů výkonnosti rozlišujících mezi opatřením ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobení se jejím následkům. Při revizi by měly rovněž proběhnout konzultace se zúčastněnými stranami na národní a místní úrovni s cílem posoudit, zda přijatá opatření ke zjednodušení postupů skutečně vedla k omezení administrativní zátěže pro příjemce při provádění programů.
Změna 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Veškeré výdaje na úrovni Unie věnované na provádění politik Unie na základě Smluv jsou výdaji Unie ve smyslu čl. 310 odst. 1 SFEU, a měly by tudíž být zapsány do rozpočtu Unie v souladu s rozpočtovým postupem stanoveným v článku 314 SFEU, čímž se zajistí dodržování základních zásad demokratického zastoupení občanů při rozhodování, parlamentního dohledu nad veřejnými financemi a transparentnosti rozhodování. Stropy VFR nesmí být překážkou pro financování cílů politik Unie z unijního rozpočtu. Je proto nezbytné stanovit možnost zvýšení těchto stropů, kdykoli to bude nutné pro usnadnění financování politik Unie, zejména jejich nových cílů, aniž by bylo nutné se uchylovat k mezivládním nebo kvazimezivládním metodám financování.
Změna 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Zvláštní pravidla jsou nezbytná také pro úpravu infrastrukturních projektů velkého rozsahu, jejichž trvání značně přesahuje období, na něž se vztahuje víceletý finanční rámec. Je nutné stanovit maximální částky příspěvků na tyto projekty ze souhrnného rozpočtu Unie, čímž bude zajištěno, že nebudou mít vliv na jiné projekty financované z tohoto rozpočtu.
(13)  Zvláštní pravidla jsou nezbytná také pro úpravu infrastrukturních projektů velkého rozsahu, jejichž trvání značně přesahuje období, na něž se vztahuje víceletý finanční rámec. Tyto rozsáhlé projekty, které mají pro Unii strategický význam, by měly být financovány z rozpočtu Unie, avšak je nutné stanovit maximální částky rozpočtových příspěvků na tyto projekty, aby případné vícenáklady neměly vliv na jiné projekty rovněž financované z unijního rozpočtu.
Změna 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)   Je nezbytné stanovit obecná pravidla pro spolupráci mezi orgány během rozpočtového procesu.
(14)  Je nezbytné stanovit obecná pravidla pro transparentnost a spolupráci mezi orgány během rozpočtového procesu, při níž je nutné respektovat rozpočtové pravomoci orgánů stanovené Smlouvami, aby se zajistilo, že rozpočtová rozhodnutí budou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům, jak požaduje čl. 10 odst. 3 SEU, a že rozpočtový postup bude fungovat hladce, jak požaduje čl. 312 odst. 3 druhý pododstavec SFEU.
Změna 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Komise by měla předložit návrh nového víceletého finančního rámce před 1. červencem 2025, aby orgánům umožnila jeho přijetí v dostatečném časovém předstihu před začátkem následujícího víceletého finančního rámce. V souladu s čl. 312 odst. 4 SFEU se nadále použijí stropy odpovídající poslednímu roku uvedenému v tomto nařízení, nebude-li nový víceletý finanční rámec přijat před koncem období víceletého finančního rámce stanoveného v tomto nařízení.
(15)  Komise by měla předložit návrh nového víceletého finančního rámce před 1. červencem 2025. Tento časový rámec poskytne nově jmenované Komisi čas, který potřebuje na přípravu svých návrhů, a umožní Evropskému parlamentu, který vzejde z voleb roku 2024, aby předložil svůj vlastní postoj k VFR po roce 2027. Rovněž umožní orgánům jeho přijetí v dostatečném časovém předstihu před začátkem následujícího víceletého finančního rámce. V souladu s čl. 312 odst. 4 SFEU se nadále použijí stropy odpovídající poslednímu roku uvedenému v tomto nařízení, nebude-li nový víceletý finanční rámec přijat před koncem období víceletého finančního rámce stanoveného v tomto nařízení.
Změna 16
Návrh nařízení
Kapitola 1 – čl. 3 – název
Dodržování stropu vlastních zdrojů
Vazba na vlastní zdroje
Změna 17
Návrh nařízení
Kapitola 1 – čl. 3 – odst. 4
4.  Pro každý rok, na který se víceletý finanční rámec vztahuje, nemůže být celková výše požadovaných prostředků na platby po roční úpravě a s ohledem na všechny další úpravy a revize, jakož i na použití čl. 2 odst. 2 a 3, taková, aby znamenala sazbu odvodu vlastních zdrojů přesahující strop vlastních zdrojů stanovený v souladu s platným rozhodnutím Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie přijatém v souladu s článkem 311 SFEU („nařízení o vlastních zdrojích“).
4.  Pro každý rok, na který se víceletý finanční rámec vztahuje, nemůže být celková výše požadovaných prostředků na platby po roční úpravě a s ohledem na všechny další úpravy a revize, jakož i na použití čl. 2 odst. 2 a 3, taková, aby znamenala sazbu odvodu vlastních zdrojů přesahující limity vlastních zdrojů Unie, aniž tím je dotčena povinnost Unie zajistit si prostředky nezbytné k dosažení svých cílů a provádět své politiky v souladu s prvním odstavcem článku 311 SFEU a povinnost orgánů zajistit, aby byly k dispozici finanční prostředky, které Unii umožní plnit její právní závazky vůči třetím stranám v souladu s článkem 323 SFEU.
Změna 18
Návrh nařízení
Kapitola 1 – čl. 3 – odst. 5
5.  Je-li to nezbytné, stropy stanovené ve víceletém finančním rámci se sníží s cílem zajistit dodržení stropu vlastních zdrojů stanoveného v souladu s platným rozhodnutím o vlastních zdrojích.
vypouští se
Změna 19
Návrh nařízení
Kapitola 2 – čl. 5 – odst. 4
4.  Aniž jsou dotčeny články 6, 7 a 8, nemohou být provedeny žádné další technické úpravy ani během roku, ani v podobě dodatečných korekcí v následujících letech.
vypouští se
Změna 20
Návrh nařízení
Kapitola 2 – čl. 7 – název
Úpravy související s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo ochranou rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech
Úpravy související s pozastavením rozpočtových závazků
Změna 21
Návrh nařízení
Kapitola 2 – článek 7
V případě, že v souladu s příslušnými základními akty budou zrušena pozastavení rozpočtových závazků týkajících se fondů Unie v souvislosti s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo ochranou rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o pravidlo právního státu v členských státech, částky odpovídající pozastaveným závazkům budou převedeny do následujících let a odpovídající stropy VFR budou odpovídajícím způsobem upraveny. Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n+2.
V případě, že v souladu s příslušnými základními akty budou zrušena pozastavení rozpočtových závazků, budou odpovídající částky převedeny do následujících let a odpovídající stropy VFR budou odpovídajícím způsobem upraveny. Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n+2. Počínaje rokem n+3 bude částka odpovídající pozastaveným závazkům zapsána do rezervy Unie pro závazky uvedené v článku 12.
Změna 22
Návrh nařízení
Kapitola 3 – čl. 10 – odst. 1
1.  Fond solidarity Evropské unie, jehož cíle a oblast působnosti jsou vymezeny v nařízení (ES) č. 2012/2002, nepřekročí maximální roční částku 600 milionů EUR (v cenách roku 2018). K 1. říjnu každého roku by měla zůstat k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku. Část uvedené roční částky, která nebyla využita v roce n, může být využita až do roku n+1. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.
1.  Fond solidarity Evropské unie má umožňovat finanční pomoc v případě rozsáhlých katastrof na území členského státu nebo kandidátské země, jak je stanoveno v příslušném základním aktu, a nepřekročí maximální roční částku 1 000 milionů EUR (v cenách roku 2018). K 1. říjnu každého roku by měla zůstat k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku. Část uvedené roční částky, která nebyla využita v roce n, může být využita až do roku n+1. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.
Změna 23
Návrh nařízení
Kapitola 3 – čl. 10 – odst. 1 a (nový)
1a.  Prostředky pro Fond solidarity Evropské unie se do souhrnného rozpočtu Unie zapisují jako předběžná položka.
Změna 24
Návrh nařízení
Kapitola 3 – čl. 11 – odst. 2
2.  Roční výše této rezervy se stanovuje na 600 milionů EUR (v cenách roku 2018) a může být využita až do roku n +1 v souladu s finančním nařízením. Rezerva se do souhrnného rozpočtu Unie zapisuje jako předběžná položka. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá. Do 1. října každého roku zůstane k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky pro rok n na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku. Nejvýše polovina částky, která je k dispozici do 30. září každého roku, může být uvolněna na vnitřní, nebo vnější operace. Od 1. října může být zbývající část disponibilní částky uvolněna buď pro vnitřní nebo vnější operace za účelem pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku.
2.  Roční výše rezervy na pomoc při mimořádných událostech se stanovuje na 1 000 milionů EUR (v cenách roku 2018) a může být využita až do roku n+1 v souladu s finančním nařízením. Rezerva se do souhrnného rozpočtu Unie zapisuje jako předběžná položka. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá. Do 1. října každého roku zůstane k dispozici alespoň 150 milionů EUR (v cenách roku 2018) z roční částky pro rok n na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku. Nejvýše polovina částky, která je k dispozici do 30. září každého roku, může být uvolněna na vnitřní, nebo vnější operace. Od 1. října může být zbývající část disponibilní částky uvolněna buď pro vnitřní nebo vnější operace za účelem pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku.
Změna 25
Návrh nařízení
Kapitola 3 – čl. 12 – název
Celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie)
Celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie pro závazky)
Změna 26
Návrh nařízení
Kapitola 3 – čl. 12 – odst. 1
1.  Celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie), které má být poskytnuto nad rámec stropů uvedených ve VFR na roky 2022 až 2027, bude zahrnovat:
a)  rozpětí pod stropy, které VFR stanoví u prostředků na závazky pro rok n-1;
b)  od roku 2023 kromě rozpětí uvedených v písmenu a) částku odpovídající zrušení prostředků provedeném během roku n-2, aniž je dotčen článek 15] finančního nařízení.
1.  Celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie pro závazky), které má být poskytnuto nad rámec stropů uvedených ve VFR na roky 2021 až 2027, bude zahrnovat:
a)  rozpětí pod stropy, které VFR stanoví u prostředků na závazky pro předchozí roky;
aa)  nevyčerpané prostředky na závazky z roku n-1;
b)  částku odpovídající zrušení prostředků provedenému během roku n-2, aniž je dotčen článek [15] finančního nařízení;
ba)  částku odpovídající výši pozastavených závazků z roku n-3, kterou již nelze zapsat do rozpočtu podle článku 7;
bb)  částku odpovídající výši příjmů z pokut a sankcí.
Změna 27
Návrh nařízení
Kapitola 3 – čl. 12 – odst. 2
2.  Evropský parlament a Rada mohou toto celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie) nebo jeho část uvolnit v rámci rozpočtového procesu podle článku 314 SFEU.
2.  Evropský parlament a Rada mohou toto celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie pro závazky) nebo jeho část uvolnit v rámci rozpočtového procesu podle článku 314 SFEU. Rozpětí roku n mohou být uvolněna pro roky n a n+1 prostřednictvím rezervy Unie pro závazky, pokud to není v rozporu s aktuálními nebo plánovanými opravnými rozpočty.
Změna 28
Návrh nařízení
Kapitola 3 – čl. 12 – odst. 3 a (nový)
3a.  Na konci roku 2027 budou částky zbylé v rezervě Unie na závazky přeneseny do příštího VFR na období do roku 2030.
Změna 29
Návrh nařízení
Kapitola 3 – čl. 13 – odst. 1
Nástroj pružnosti může být v daném rozpočtovém roce využit pro financování přesně určených výdajů, které nebylo možné financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů. S výhradou druhého pododstavce činí strop pro roční částku disponibilní pro nástroj pružnosti 1 000 milionů EUR (v cenách roku 2018).
Nástroj pružnosti může být v daném rozpočtovém roce využit pro financování přesně určených výdajů, které nebylo možné financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů nebo v mezích Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, Evropského fondu solidarity či rezervy na pomoc při mimořádných událostech. S výhradou druhého pododstavce činí strop pro roční částku disponibilní pro nástroj pružnosti 2 000 milionů EUR (v cenách roku 2018).
Změna 30
Návrh nařízení
Kapitola 3 – čl. 14 – odst. 1
1.  Mimo stropy víceletého finančního rámce se vytvoří rozpětí pro nepředvídané události ve výši až 0,03 % hrubého národního důchodu Unie, a to jako krajní nástroj umožňující reagovat na nepředvídané události. Může být uvolněno pouze ve vztahu k opravnému či ročnímu rozpočtu.
1.  Mimo stropy víceletého finančního rámce se vytvoří rozpětí pro nepředvídané události ve výši až 0,05 % hrubého národního důchodu Unie, a to jako krajní nástroj umožňující reagovat na nepředvídané události. Může být uvolněno pouze ve vztahu k opravnému či ročnímu rozpočtu. Může být uvolněno na prostředky na závazky i na prostředky na platby, případně pouze na prostředky na platby.
Změna 31
Návrh nařízení
Kapitola 3 – čl. 14 – odst. 2
2.  Výše prostředků čerpaných v každém daném roce z rozpětí pro nepředvídané události nepřekročí maximální částku stanovenou v rámci roční technické úpravy víceletého finančního rámce a musí být v souladu se stropem vlastních zdrojů.
2.  Výše prostředků čerpaných v každém daném roce z rozpětí pro nepředvídané události nepřekročí maximální částku stanovenou v rámci roční technické úpravy víceletého finančního rámce.
Změna 32
Návrh nařízení
Kapitola 3 – čl. 14 – odst. 3
3.  Částky, které jsou k dispozici prostřednictvím uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události, musí být plně vyrovnány snížením rozpětí v jednom či více okruzích víceletého finančního rámce pro běžný rozpočtový rok nebo budoucí rozpočtové roky.
vypouští se
Změna 33
Návrh nařízení
Kapitola 3 – čl. 14 – odst. 4
4.  Částky vyrovnané v souladu s odstavcem 3 nesmějí být dále uvolněny v kontextu víceletého finančního rámce. Využití rozpětí pro nepředvídané události nesmí vést k překročení celkových stropů prostředků na závazky a prostředků na platby, které jsou ve víceletém finančním rámci stanoveny na běžný rozpočtový rok a budoucí rozpočtové roky.
vypouští se
Změna 34
Návrh nařízení
Kapitola 4 – název
Přezkum a revize VFR
Revize
Změna 35
Návrh nařízení
Kapitola 4 – čl. 15 – odst. 1
1.  Aniž je dotčen čl. 3 odst. 2 a články 16 až 20 a článek 24, lze v případě nepředvídaných okolností víceletý finanční rámec revidovat v souladu se stropem vlastních zdrojů stanoveným podle platného rozhodnutí o vlastních zdrojích.
1.  Aniž je dotčen čl. 3 odst. 2, články 16 až 20 a článek 24, příslušné stropy VFR se zvýší, pokud je nutné usnadnit financování politik Unie, zejména jejich nových cílů, a pokud by za daných okolností bylo jinak nezbytné vytvořit dodatečné mezivládní nebo kvazimezivládní metody financování, jež by obcházely rozpočtový proces stanovený v článku 314 SFEU.
Změna 36
Návrh nařízení
Kapitola 4 – čl. 15 – odst. 3
3.  Každý návrh na revizi víceletého finančního rámce podle odstavce 1 přezkoumá možnosti přerozdělení výdajů mezi programy spadající do okruhu dotčeného revizí, přičemž se klade zvláštní zřetel na očekávané nedostatečné využití prostředků.
vypouští se
Změna 37
Návrh nařízení
Kapitola 4 – čl. 16 – název
Přezkum/revize víceletého finančního rámce v polovině období
Revize víceletého finančního rámce v polovině období
Změna 38
Návrh nařízení
Kapitola 4 – článek 16
Komise předloží před 1. lednem 2024 přezkum fungování VFR. Tento přezkum bude případně doplněn příslušnými návrhy.
Komise předloží před 1. červencem 2023 legislativní návrh revize tohoto nařízení v souladu s postupy stanovenými ve SFEU na základě přezkumu fungování VFR. Aniž je dotčen článek 6 tohoto nařízení, nebudou na základě této revize sníženy předem přidělené národní příděly.
Při vypracovávání tohoto návrhu bude zohledněno posouzení:
—  pokroku při dosahování celkového cíle, aby 25 % výdajů Unie v rámci VFR 2021–2027 přispívalo k cílům v oblasti klimatu, a ve snaze dospět co nejdříve k cíli 30 % ročních výdajů;
—  začleňování cílů OSN týkajících se udržitelného rozvoje do všech politik;
—  začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu Unie (genderové rozpočtování);
—  dopadu opatření ke zjednodušení postupů na snížení administrativní zátěže pro příjemce při provádění finančních programů, které by mělo být provedeno za konzultací se zúčastněnými stranami;
Změna 39
Návrh nařízení
Kapitola 4 – článek 17
Současně se sdělením výsledků technických úprav víceletého finančního rámce Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy na revizi celkových prostředků na platby, které považuje za nezbytné z hlediska provádění, aby zajistila řádnou správu ročních stropů plateb a zejména jejich řádný vývoj vzhledem k prostředkům na závazky.
Současně se sdělením výsledků technických úprav víceletého finančního rámce nebo v případě, že mohou stropy pro platby bránit Unii v naplňování jejích právních závazků, Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy na revizi celkových prostředků na platby, které považuje za nezbytné z hlediska provádění, aby zajistila řádnou správu ročních stropů plateb a zejména jejich řádný vývoj vzhledem k prostředkům na závazky.
Změna 40
Návrh nařízení
Kapitola 5 – čl. 21 – odst. 1
1.  Na období 2021 až 2027 je k dispozici pro projekty velkého rozsahu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady XXXX/XX – kosmický program] ze souhrnného rozpočtu Unie maximálně 14 196 milionů EUR (v cenách roku 2018).
1.  Na období 2021 až 2027 je ze souhrnného rozpočtu Unie k dispozici společně pro evropské programy družicové navigace (EGNOS a Galileo) a pro program Copernicus (Evropský program monitorování Země) maximální částka. Tato maximální částka je o 15 % vyšší než orientační částky stanovené pro oba projekty velkého rozsahu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady XXXX/XX – kosmický program]. Jakékoli navýšení v rámci této maximální částky je financováno z rozpětí nebo ze zvláštních nástrojů a nesmí mít za důsledek snížení prostředků u jiných programů a projektů.
Změna 41
Návrh nařízení
Kapitola 5 – čl. 21 – odst. 2 a (nový)
2a.  Pokud u výše uvedených rozsáhlých projektů vyvstane potřeba dodatečného financování z rozpočtu Unie, navrhne Komise odpovídající úpravu stropů VFR.
Změna 42
Návrh nařízení
Kapitola 6 – název
Interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu
Transparentnost a interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu
Změna 43
Návrh nařízení
Kapitola 6 – čl. 22
Interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu
Transparentnost a interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu
Změna 44
Návrh nařízení
Kapitola 6 – čl. 22 – odst. 4 a (nový)
Evropský parlament a Rada jsou při setkáních na politické úrovni zastoupeny svými členy.
Změna 45
Návrh nařízení
Kapitola 6 – čl. 22 – odst. 4 b (nový)
Evropský parlament a Rada při přijímání svých postojů k návrhu rozpočtu zasedají veřejně.
Změna 46
Návrh nařízení
Kapitola 6 – článek 23
Do souhrnného rozpočtu Unie musí být v souladu s článkem 7] finančního nařízení zahrnuty veškeré výdaje a příjmy Unie a Evropského společenství pro atomovou energii, včetně výdajů vyplývajících z jakéhokoli příslušného rozhodnutí přijatého jednomyslně Radou po konzultaci s Evropským parlamentem v rámci článku 332 Smlouvy o fungování EU.
Do souhrnného rozpočtu Unie musí být v souladu s čl. 310 odst. 1 SFEU zahrnuty veškeré výdaje a příjmy Unie a Evropského společenství pro atomovou energii, včetně výdajů vyplývajících z jakéhokoli příslušného rozhodnutí přijatého jednomyslně Radou po konzultaci s Evropským parlamentem v rámci článku 332 Smlouvy o fungování EU.
Změna 47
Návrh nařízení
Kapitola 7 – článek 24
Komise předloží před 1. červencem 2025 návrh nového víceletého finančního rámce.
Před 1. červencem 2023 předloží Komise spolu s návrhy revize v polovině období zprávu vymezující metody praktického uplatňování finančního rámce na pět plus pět let.
Komise předloží před 1. červencem 2025 návrh nového víceletého finančního rámce.
Nebude-li do 31. prosince 2027 přijato nařízení Rady, kterým se stanoví nový víceletý finanční rámec, prodlouží se platnost stropů a dalších ustanovení na poslední rok stávajícího VFR, dokud nebude přijato nové nařízení, kterým se stanoví nový víceletý finanční rámec. Přistoupí-li k Unii po roce 2020 nový členský stát a bude-li to třeba, reviduje se prodloužený víceletý finanční rámec tak, aby zohledňoval toto přistoupení.

E.ZMĚNY NÁVRHU INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY

52.zdůrazňuje, že v návaznosti na jednání o nařízení o novém VFR a na jeho přijetí by měl být návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení změněn takto:

Změna 48
Návrh interinstitucionální dohody
Část 1
Oddíl A – bod 6 a (nový)
6a.  Údaje o operacích nezahrnutých do souhrnného rozpočtu Unie a o předpokládaném vývoji jednotlivých kategorií vlastních zdrojů Unie jsou uvedeny orientačně v samostatných tabulkách. Tyto údaje jsou každoročně aktualizovány a předkládány spolu s podklady pro návrh rozpočtu.
Změna 49
Návrh interinstitucionální dohody
Část 1
Oddíl A – bod 7
7.  Během rozpočtového procesu a při přijímání rozpočtu orgány v zájmu řádného finančního řízení v co největším možném rozsahu zajistí, aby v rámci stropů jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce zůstala k dispozici dostatečná rozpětí.
7.  Během rozpočtového procesu a při přijímání rozpočtu orgány v zájmu řádného finančního řízení v co největším možném rozsahu zajistí, aby v rámci rozpětí pod příslušnými stropy jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce nebo v rámci disponibilních zvláštních nástrojů zůstaly k dispozici dostatečné částky.
Změna 50
Návrh interinstitucionální dohody
Část 1
Oddíl A – bod 8
Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2027
8.  V roce 2024 provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2027.
V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, a také prognóz jejich vynakládání. Zohlední dále jednak pravidla určená pro zajišťování řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky, jednak prognózy růstu hrubého národního důchodu Unie.
Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby.
8.  Každý rok provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby do roku a po roce 2027.
V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, a také prognóz jejich vynakládání. Zohlední dále jednak pravidla určená pro zajišťování řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky, jednak prognózy růstu hrubého národního důchodu Unie.
Změna 51
Návrh interinstitucionální dohody
Část 1
Oddíl B – bod 9
9.  Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.
Převody prostředků v souvislosti s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provedou v souladu s finančním nařízením.
9.  Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu uvolněny. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci přijímají společně Evropský parlament a Rada.
Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu pro přizpůsobení se globalizaci předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.
Není-li dosaženo dohody, je záležitost projednána na příštím třístranném jednání o rozpočtu.
Převody prostředků v souvislosti s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provedou v souladu s finančním nařízením.
Změna 52
Návrh interinstitucionální dohody
Část 1
Oddíl B – bod 10
10.  Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise vhodný rozpočtový nástroj v souladu s finančním nařízením.
10.  Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu uvolněny. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu solidarity přijímají společně Evropský parlament a Rada.
Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu solidarity předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.
Není-li dosaženo dohody, je záležitost projednána na příštím třístranném jednání o rozpočtu.
Převody prostředků v souvislosti s Fondem solidarity se provedou v souladu s finančním nařízením.
Změna 53
Návrh interinstitucionální dohody
Část 1
Oddíl B – bod 11
11.  Dojde-li Komise k závěru, že je třeba rezervu na pomoc při mimořádných událostech využít, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek v souladu s finančním nařízením.
11.  Dojde-li Komise k závěru, že je třeba rezervu na pomoc při mimořádných událostech využít, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek v souladu s finančním nařízením.
Není-li dosaženo dohody, je záležitost projednána na příštím třístranném jednání o rozpočtu.
Změna 54
Návrh interinstitucionální dohody
Část 1
Oddíl B – bod 12
Nástroj pružnosti
12.  Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti až poté, co prozkoumá všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, který vyžaduje další výdaje.
V návrhu budou uvedeny potřeby, jež je třeba pokrýt, a příslušná částka. Takový návrh může být předložen v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu.
Nástroj pružnosti mohou mobilizovat Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 SFEU.
Nástroj pružnosti
12.  Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti až poté, co vyčerpá rozpětí příslušných okruhů.
V návrhu budou uvedeny potřeby, jež je třeba pokrýt, a příslušná částka.
Nástroj pružnosti mohou mobilizovat Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 SFEU.
Změna 55
Návrh interinstitucionální dohody
Část I
Oddíl B – bod 13
13.  Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události či jeho části navrhuje Komise až poté, co provede důkladný rozbor všech ostatních finančních možností. Takový návrh může být předložen v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu.
Rozpětí pro nepředvídané události mohou mobilizovat Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 SFEU.
13.  Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události či jeho části navrhuje Komise až poté, co provede důkladný rozbor všech ostatních finančních možností.
Rozpětí pro nepředvídané události mohou mobilizovat Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 SFEU.
Změna 56
Návrh interinstitucionální dohody
Část II
Oddíl A – bod 14 a (nový)
14a.  S cílem usnadnit přijetí nového VFR nebo jeho revize a dostát čl. 312 odst. 5 SFEU pořádají orgány pravidelná setkání, a to:
—  setkání předsedů v souladu s článkem 324 Smlouvy;
—  informační schůzky delegace Evropského parlamentu s předsednictvím Rady před příslušnými zasedáními Rady a po jejich konání;
—  neformální třístranná setkání v průběhu jednání Rady, která zajistí, aby bylo v dokumentech předsednictví Rady zohledněno stanovisko Parlamentu;
—  třístranná jednání, jakmile Parlament i Rada přijmou své mandáty k jednání;
—  účast zástupců předsednictví Rady na jednáních příslušných parlamentních výborů a účast vyjednávacího týmu Parlamentu na jednáních Rady v příslušném složení.
Parlament a Rada si navzájem předávají veškeré dokumenty, které byly formálně přijaty v jejich příslušných přípravných orgánech nebo byly formálně předloženy jejich jménem, jakmile jsou k dispozici.
Změna 57
Návrh interinstitucionální dohody
Část II
Oddíl B – bod 15 – odrážka 2
—  příjmů, výdajů, aktiv a pasiv Evropského rozvojového fondu (ERF), Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu stability (ESM) a dalších případných budoucích mechanismů,
—  příjmů, výdajů, aktiv a pasiv Evropského rozvojového fondu (ERF), Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu stability (ESM) a dalších případných budoucích mechanismů, které nejsou financovány prostřednictvím rozpočtu Unie, ale které vznikly na podporu cílů politik Unie odvozených ze Smluv,
Změna 58
Návrh interinstitucionální dohody
Část II
Oddíl B – bod 15 a (nový)
15a.  Při přijímání samostatných převodů podle čl. 30 odst. 1 finančního nařízení Komise neprodleně sdělí rozpočtovému orgánu podrobné důvody těchto převodů. Pokud Parlament nebo Rada vysloví k samostatnému převodu námitku, musí se Komise touto námitkou zabývat a případně daný převod zruší.
Změna 59
Návrh interinstitucionální dohody
Část III
Oddíl A – bod 24 a (nový)
24a.  Pokud v rámci rozpočtového procesu rozpočtový orgán rozhodne o zvláštních navýšeních prostředků, Komise tato navýšení v následných letech finančního plánování nekompenzuje, pokud jí k tomu rozpočtový orgán výslovně nedá pokyn.
Změna 60
Návrh interinstitucionální dohody
Příloha
Část A – bod 1 a (nový)
1a.  Všechny orgány se zavazují, že v zájmu řádného výkonu procesních výsad jednotlivých orgánů nebudou předkládat ostatním orgánům stanoviska, převody nebo jiná oznámení týkající se rozpočtu, která nejsou naléhavá a která by znamenala, že by začaly běžet lhůty spadající do období přerušení činnosti daného orgánu.
Příslušné útvary jednotlivých orgánů se včas navzájem informují o datech přerušení činnosti svých orgánů.
Změna 61
Návrh interinstitucionální dohody
Příloha
Část B – bod 2
2.  V dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu Komisí se koná třístranný rozhovor, v jehož průběhu jsou projednány případné rozpočtové priority pro nadcházející rozpočtový rok.
2.  V dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu Komisí se koná třístranný rozhovor, v jehož průběhu jsou projednány případné rozpočtové priority pro nadcházející rozpočtový rok a veškeré otázky, které vyvstaly při plnění rozpočtu na stávající rozpočtový rok.
Změna 62
Návrh interinstitucionální dohody
Příloha
Část C – bod 8
8.  V zájmu loajální a řádné spolupráce mezi orgány se Evropský parlament a Rada zavazují, že budou v průběhu celého rozpočtového procesu a zejména během dohodovacího období udržovat prostřednictvím svých příslušných vyjednavačů pravidelné a aktivní kontakty na všech úrovních. Evropský parlament a Rada se zavazují k tomu, že zajistí včasnou a soustavnou vzájemnou výměnu příslušných informací a dokumentů na formální i neformální úrovni a že během dohodovacího období ve spolupráci s Komisí upořádají případná technická nebo neformální jednání. Komise zajistí včasný a rovný přístup Evropského parlamentu a Rady k informacím a dokumentům.
8.  V zájmu loajální a řádné spolupráce mezi orgány se Evropský parlament a Rada zavazují, že budou v průběhu celého rozpočtového procesu a zejména během dohodovacího období udržovat prostřednictvím svých příslušných vyjednavačů pravidelné a aktivní kontakty na všech úrovních. Evropský parlament a Rada se zavazují k tomu, že zajistí včasnou a soustavnou vzájemnou výměnu příslušných informací a dokumentů na formální i neformální úrovni, zejména že si budou navzájem předávat všechny procesní dokumenty přijaté v jejich příslušných přípravných orgánech, jakmile budou k dispozici. Rovněž se zavazují, že během dohodovacího období ve spolupráci s Komisí upořádají případná technická nebo neformální jednání. Komise zajistí včasný a rovný přístup Evropského parlamentu a Rady k informacím a dokumentům.
Změna 63
Návrh interinstitucionální dohody
Příloha
Část D – bod 12 a (nový)
12a.   Evropský parlament a Rada při přijímání svých postojů k návrhu rozpočtu zasedají veřejně.
Změna 64
Návrh interinstitucionální dohody
Příloha
Část E – bod 15
15.  Evropský parlament a Rada jsou v dohodovacím výboru zastoupeny na odpovídající úrovni, aby každá delegace mohla přijímat politické závazky za svůj příslušný orgán a bylo možno dosáhnout skutečného pokroku ve snaze dospět ke konečné dohodě.
15.  Evropský parlament i Rada jsou v dohodovacím výboru zastoupeny svými členy, aby každá delegace mohla přijímat politické závazky za svůj příslušný orgán a bylo možno dosáhnout skutečného pokroku ve snaze dospět ke konečné dohodě.
Změna 65
Návrh interinstitucionální dohody
Příloha
Část E – bod 19
19.  Termíny schůzí dohodovacího výboru a třístranných rozhovorů jsou stanoveny předem dohodou všech tří orgánů.
19.  Termíny schůzí dohodovacího výboru a třístranných rozhovorů jsou stanoveny předem dohodou všech tří orgánů. V případě potřeby mohou být během dohodovacího období uspořádány dodatečné schůzky, včetně technických.
Změna 66
Návrh interinstitucionální dohody
Příloha
Část E – bod 21 a (nový)
21a.   Aby byla plně využita jedenadvacetidenní dohodovací lhůta stanovená Smlouvou a orgány mohly aktualizovat své vyjednávací postoje, Evropský parlament a Rada se zavazují, že budou v průběhu výše uvedeného období posuzovat stav dohodovacího postupu na každém zasedání svých přípravných orgánů a nebudou toto posouzení odkládat na jeho pozdější fáze.
Změna 67
Návrh interinstitucionální dohody
Příloha
Část G – název
Část G. Zbývající závazky (reste à liquider) (RAL)
Část G. Plnění rozpočtu, platby a zbývající závazky (reste à liquider)
Změna 68
Návrh interinstitucionální dohody
Příloha
Část G – bod 36
36.  Vzhledem k nutnosti zajistit řádný vývoj celkových prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a zabránit tak jakémukoli neúměrnému převádění zbývajících závazků z jednoho roku na druhý se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly, že budou výši zbývajících závazků bedlivě sledovat, aby snížily riziko, že provádění programů Unie bude na konci období víceletého finančního rámce ohroženo v důsledku chybějících prostředků na platby.
Aby byla zajištěna zvládnutelná úroveň a profil plateb ve všech okruzích, uplatňují se ve všech okruzích důsledně pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek, zejména pravidla pro automatické zrušení.
V průběhu rozpočtového procesu se orgány pravidelně scházejí za účelem společného posouzení aktuálního stavu a výhledu plnění rozpočtu v daném roce i v následujících letech. Tyto schůzky probíhají formou zvláštních interinstitucionálních jednání na odpovídající úrovni, přičemž Komise v předstihu před jejich konáním poskytne podrobné informace o aktuálním stavu provádění plateb v členění podle fondu a členského státu o obdržených žádostech o vrácení finančních prostředků a revidovaných prognózách. Aby bylo zajištěno, že Unie bude v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování EU moci plnit všechny své finanční povinnosti vyplývající ze stávajících a budoucích závazků v období 2021 až 2027, Evropský parlament a Rada analyzují a projednávají odhady Komise z hlediska potřebné výše prostředků na platby.
36.  Vzhledem k nutnosti zajistit řádný vývoj celkových prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a zabránit tak jakémukoli neúměrnému převádění zbývajících závazků z jednoho roku na druhý se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly, že budou prognózy plateb a výši zbývajících závazků bedlivě sledovat, aby snížily riziko, že provádění programů Unie bude na konci období víceletého finančního rámce ohroženo v důsledku chybějících prostředků na platby.
V průběhu rozpočtového procesu se orgány pravidelně scházejí za účelem společného posouzení aktuálního stavu a výhledu plnění rozpočtu v daném roce i v následujících letech. Tyto schůzky probíhají formou zvláštních interinstitucionálních jednání na odpovídající úrovni, přičemž Komise v předstihu před jejich konáním poskytne podrobné informace o aktuálním stavu provádění plateb v členění podle fondu a členského státu o obdržených žádostech o vrácení finančních prostředků a revidovaných krátkodobých až dlouhodobých prognózách. Aby bylo zajištěno, že Unie bude v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování EU moci plnit všechny své finanční povinnosti vyplývající ze stávajících a budoucích závazků v období 2021 až 2027, Evropský parlament a Rada analyzují a projednávají odhady Komise z hlediska potřebné výše prostředků na platby.

o

o o

53.pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

Příloha I – VFR 2021–2027: stropy a nástroje mimo stropy (v cenách roku 2018)

(v milionech EUR – v cenách roku 2018)

 

Návrh Komise

Postoj Parlamentu

Prostředky na závazky

Celkem

2021-2027

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

2021-2027

I.  Jednotný trh, inovace a digitální oblast

166 303

31 035

31 006

31 297

30 725

30 615

30 757

30 574

216 010

II.  Soudržnost a hodnoty

391 974

60 026

62 887

64 979

65 785

66 686

69 204

67 974

457 540

z toho: Hospodářská, sociální a územní soudržnost

330 642

52 143

52 707

53 346

53 988

54 632

55 286

55 994

378 097

III.  Přírodní zdroje a životní prostředí

336 623

57 780

57 781

57 789

57 806

57 826

57 854

57 881

404 718

IV.  Migrace a správa hranic

30 829

3 227

4 389

4 605

4 844

4 926

5 066

5 138

32 194

V.  Bezpečnost a obrana

24 323

3 202

3 275

3 223

3 324

3 561

3 789

4 265

24 639

VI.  Sousedství a svět

108 929

15 368

15 436

15 616

15 915

16 356

16 966

17 729

113 386

VII.  Evropská veřejná správa

75 602

10 388

10 518

10 705

10 864

10 910

11 052

11 165

75 602

z toho: správní výdaje orgánů

58 547

8 128

8 201

8 330

8 432

8 412

8 493

8 551

58 547

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY

1 134 583

181 025

185 293

188 215

189 262

190 880

194 688

194 727

1 324 089

v procentech HND

1,11 %

1,29 %

1,31 %

1,31 %

1,30 %

1,30 %

1,31 %

1,29 %

1,30 %

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA PLATBY

1 104 805

174 088

176 309

186 391

187 490

188 675

189 961

191 398

1 294 311

v procentech HND

1,08 %

1,24 %

1,24 %

1,30 %

1,29 %

1,28 %

1,28 %

1,27 %

1,27 %

MIMO STROPY VFR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

4 200

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

7 000

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)

1 400

200

200

200

200

200

200

200

1 400

Fond solidarity Evropské unie (FSEU)

4 200

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

7 000

Nástroj pružnosti

7 000

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

14 000

Evropská funkce investiční stabilizace

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

Evropský mírový nástroj

9 223

753

970

1 177

1 376

1 567

1 707

1 673

9 223

MIMO STROPY VFR CELKEM

26 023

4 953

5 170

5 377

5 576

5 767

5 907

5 873

38 623

VFR + MIMO STROPY VFR CELKEM

1 160 606

185 978

190 463

193 592

194 838

196 647

200 595

200 600

1 362 712

v procentech HND

1,14 %

1,32 %

1,34 %

1,35 %

1,34 %

1,34 %

1,35 %

1,33 %

1,34 %

Příloha II – VFR 2021–2027: stropy a nástroje mimo stropy (v běžných cenách)

(v milionech EUR – v běžných cenách)

 

Návrh Komise

Postoj Parlamentu

Prostředky na závazky

Celkem

2021-2027

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

2021-2027

I.  Jednotný trh, inovace a digitální oblast

187 370

32 935

33 562

34 555

34 601

35 167

36 037

36 539

243 395

II.  Soudržnost a hodnoty

442 412

63 700

68 071

71 742

74 084

76 601

81 084

81 235

516 517

z toho: Hospodářská, sociální a územní soudržnost

373 000

55 335

57 052

58 899

60 799

62 756

64 776

66 918

426 534

III.  Přírodní zdroje a životní prostředí

378 920

61 316

62 544

63 804

65 099

66 424

67 785

69 174

456 146

IV.  Migrace a správa hranic

34 902

3 425

4 751

5 084

5 455

5 658

5 936

6 140

36 448

V.  Bezpečnost a obrana

27 515

3 397

3 545

3 559

3 743

4 091

4 439

5 098

27 872

VI.  Sousedství a svět

123 002

16 308

16 709

17 242

17 923

18 788

19 878

21 188

128 036

VII.  Evropská veřejná správa

85 287

11 024

11 385

11 819

12 235

12 532

12 949

13 343

85 287

z toho: správní výdaje orgánů

66 028

8 625

8 877

9 197

9 496

9 663

9 951

10 219

66 028

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY

1 279 408

192 105

200 567

207 804

213 140

219 261

228 107

232 717

1 493 701

v procentech HND

1,11 %

1,29 %

1,31 %

1,31 %

1,30 %

1,30 %

1,31 %

1,29 %

1,30 %

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA PLATBY

1 246 263

184 743

190 843

205 790

211 144

216 728

222 569

228 739

1 460 556

v procentech HND

1,08 %

1,24 %

1,24 %

1,30 %

1,29 %

1,28 %

1,28 %

1,27 %

1,27 %

MIMO STROPY VFR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

4 734

1 061

1 082

1 104

1 126

1 149

1 172

1 195

7 889

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)

1 578

212

216

221

225

230

234

239

1 578

Fond solidarity Evropské unie (FSEU)

4 734

1 061

1 082

1 104

1 126

1 149

1 172

1 195

7 889

Nástroj pružnosti

7 889

2 122

2 165

2 208

2 252

2 297

2 343

2 390

15 779

Evropská funkce investiční stabilizace

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

Evropský mírový nástroj

10 500

800

1 050

1 300

1 550

1 800

2 000

2 000

10 500

MIMO STROPY VFR CELKEM

29 434

5 256

5 596

5 937

6 279

6 624

6 921

7 019

43 633

VFR + MIMO STROPY VFR CELKEM

1 308 843

197 361

206 163

213 741

219 419

225 885

235 028

239 736

1 537 334

v procentech HND

1,14 %

1,32 %

1,34 %

1,35 %

1,34 %

1,34 %

1,35 %

1,33 %

1,34 %

Příloha III – VFR 2021–2027: rozpis podle jednotlivých programů (v cenách roku 2018)

Pozn.: Pro účely srovnání tabulka zachovává strukturu jednotlivých programů v podobě navržené Komisí, ovšem s výhradou případných změn, které budou eventuálně požadovány v průběhu legislativního postupu vedoucího k přijetí těchto programů.

(v milionech EUR – v cenách roku 2018)

 

VFR 2014–2020 (EU27+ERF)

Návrh Komise 2021–2027

Postoj Parlamentu

2021-2027

I.  Jednotný trh, inovace a digitální oblast

116 361

166 303

216 010

1.  Výzkum a inovace

69 787

91 028

127 537

Horizont Evropa

64 674

83 491

120 000

Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu

2 119

2 129

2 129

Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)

2 992

5 406

5 406

Ostatní

2

2

2

2.  Evropské strategické investice

31 886

44 375

51 798

Fond InvestEU

3 968

13 065

14 065

Nástroj pro propojení Evropy (celkový příspěvek z okruhu 1)

zahrnující:

17 579

21 721

28 083

Nástroj pro propojení Evropy – Doprava

12 393

11 384

17 746

Nástroj pro propojení Evropy – Energetika

4 185

7 675

7 675

Nástroj pro propojení Evropy – Digitální oblast

1 001

2 662

2 662

Program Digitální Evropa

172

8 192

8 192

Ostatní

9 097

177

177

Decentralizované agentury

1 069

1 220

1 281

3.  Jednotný trh

5 100

5 672

8 423

Program pro jednotný trh (včetně COSME)

3 547

3 630

5 823

Program EU pro boj proti podvodům

156

161

322

Spolupráce v oblasti daní (FISCALIS)

226

239

300

Spolupráce v oblasti cel (CUSTOMS)

536

843

843

Udržitelný cestovní ruch

 

 

300

Ostatní

61

87

87

Decentralizované agentury

575

714

748

4.  Vesmír

11 502

14 404

15 225

Evropský kosmický program

11 308

14 196

15 017

Decentralizované agentury

194

208

208

Rozpětí

-1 913

10 824

13 026

II.  Soudržnost a hodnoty

387 250

391 974

457 540

5.  Regionální rozvoj a soudržnost

272 647

242 209

272 647

EFRR + Fond soudržnosti

zahrnující:

272 411

241 996

272 411

Evropský fond pro regionální rozvoj

196 564

200 622

 

Fond soudržnosti

75 848

41 374

 

z toho příspěvek do Nástroje pro propojení Evropy – Doprava

11 487

10 000

 

Podpora tureckého společenství na Kypru

236

213

236

6.  Hospodářská a měnová unie

273

22 281

22 281

Program na podporu reforem

185

22 181

22 181

Ochrana eura proti padělání

7

7

7

Ostatní

81

93

93

7.  Investice do lidí, sociální soudržnost a hodnoty

115 729

123 466

157 612

Evropský sociální fond + (včetně 5,9 miliard EUR na záruky pro děti)

96 216

89 688

106 781

z toho zdraví, zaměstnanost a sociální inovace

1 075

1 042

1 095

Program Erasmus+

13 699

26 368

41 097

Evropský sbor solidarity

373

1 113

1 113

Kreativní Evropa

1 403

1 642

2 806

Spravedlnost

316

271

316

Práva a hodnoty, včetně nejméně 500 milionů EUR pro složku Hodnoty Unie

594

570

1 627

Ostatní

1 158

1 185

1 185

Decentralizované agentury

1 971

2 629

2 687

Rozpětí

-1 399

4 018

4 999

III.  Přírodní zdroje a životní prostředí

399 608

336 623

404 718

8.  Zemědělství a námořní politika

390 155

330 724

391 198

EZZF + EZFRV

zahrnující:

382 855

324 284

383 255

Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)

286 143

254 247

 

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)

96 712

70 037

 

Evropský námořní a rybářský fond

6 243

5 448

6 867

Ostatní

962

878

962

Decentralizované agentury

95

113

113

9.  Životní prostředí a klimatická opatření

3 492

5 085

11 520

Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

3 221

4 828

6 442

Fond pro spravedlivou transformaci energetiky

 

 

4 800

Decentralizované agentury

272

257

278

Rozpětí

5 960

814

1 999

IV.  Migrace a správa hranic

10 051

30 829

32 194

10.  Migrace

7 180

9 972

10 314

Azylový a migrační fond

6 745

9 205

9 205

Decentralizované agentury*

435

768

1 109

11.  Správa hranic

5 492

18 824

19 848

Fond pro integrovanou správu hranic

2 773

8 237

8 237

Decentralizované agentury*

2 720

10 587

11 611

Rozpětí

-2 621

2 033

2 033

V.  Bezpečnost a obrana

1 964

24 323

24 639

12.  Bezpečnost

3 455

4 255

4 571

Fond pro vnitřní bezpečnost

1 200

2 210

2 210

Vyřazování jaderných zařízení z provozu

zahrnující:

1 359

1 045

1 359

Vyřazování jaderných zařízení z provozu (Litva)

459

490

692

Jaderná bezpečnost a vyřazování jaderných zařízení z provozu (mimo jiné pro Bulharsko a Slovensko)

900

555

667

Decentralizované agentury

896

1 001

1 002

13.  Obrana

575

17 220

17 220

Evropský fond pro obranu

575

11 453

11 453

Vojenská mobilita

0

5 767

5 767

14.  Reakce na krize

1 222

1 242

1 242

Mechanismus civilní ochrany Unie (rescEU)

560

1 242

1 242

Ostatní

662

p.m.

p.m.

Rozpětí

-3 289

1 606

1 606

VI.  Sousedství a svět

96 295

108 929

113 386

15.  Vnější činnost

85 313

93 150

96 809

Nástroje na podporu politiky sousedství a rozvojové politiky, včetně nástupce ERF a investičního plánu pro Afriku

71 767

79 216

82 716

Humanitární pomoc

8 729

9 760

9 760

Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)

2 101

2 649

2 649

Zámořské země a území (včetně Grónska)

594

444

594

Ostatní

801

949

949

Decentralizované agentury

144

132

141

16.  Předvstupní pomoc

13 010

12 865

13 010

Předvstupní pomoc

13 010

12 865

13 010

Rozpětí

-2 027

2 913

3 567

VII.  Evropská veřejná správa

70 791

75 602

75 602

Evropské školy a důchody

14 047

17 055

17 055

správní výdaje orgánů

56 744

58 547

58 547

CELKEM

1 082 320

1 134 583

1 324 089

v % HND (EU27)

1,16 %

1,11 %

1,30 %

* Výše příspěvku EP pro decentralizované agentury v rámci klastrů 10 a 11 zahrnuje finanční dopad návrhů Komise na Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Evropskou pohraniční a pobřežní stráž ze dne 12. září 2018.

Příloha IV – VFR 2021–2027: rozpis podle jednotlivých programů (v běžných cenách)

(v milionech EUR – v běžných cenách)

 

VFR 2014–2020 (EU27+ERF)

Návrh Komise 2021–2027

Postoj Parlamentu

2021-2027

I.  Jednotný trh, inovace a digitální oblast

114 538

187 370

243 395

1.  Výzkum a inovace

68 675

102 573

143 721

Horizont Evropa

63 679

94 100

135 248

Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu

2 085

2 400

2 400

Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)

2 910

6 070

6 070

Ostatní

1

3

3

2.  Evropské strategické investice

31 439

49 973

58 340

Fond InvestEU

3 909

14 725

15 852

Nástroj pro propojení Evropy (celkový příspěvek z okruhu 1)

zahrnující:

17 435

24 480

31 651

Nástroj pro propojení Evropy – Doprava

12 281

12 830

20 001

Nástroj pro propojení Evropy – Energetika

4 163

8 650

8 650

Nástroj pro propojení Evropy – Digitální oblast

991

3 000

3 000

Program Digitální Evropa

169

9 194

9 194

Ostatní

8 872

200

200

Decentralizované agentury

1 053

1 374

1 444

3.  Jednotný trh

5 017

6 391

9 494

Program pro jednotný trh (včetně COSME)

3 485

4 089

6 563

Program EU pro boj proti podvodům

153

181

363

Spolupráce v oblasti daní (FISCALIS)

222

270

339

Spolupráce v oblasti cel (CUSTOMS)

526

950

950

Udržitelný cestovní ruch

 

 

338

Ostatní

59

98

98

Decentralizované agentury

572

804

843

4.  Vesmír

11 274

16 235

17 160

Evropský kosmický program

11 084

16 000

16 925

Decentralizované agentury

190

235

235

Rozpětí

-1 866

12 198

14 680

II.  Soudržnost a hodnoty

380 738

442 412

516 517

5.  Regionální rozvoj a soudržnost

268 218

273 240

307 578

EFRR + Fond soudržnosti

zahrnující:

267 987

273 000

307 312

Evropský fond pro regionální rozvoj

193 398

226 308

 

Fond soudržnosti

74 589

46 692

 

z toho příspěvek do Nástroje pro propojení Evropy – Doprava

11 306

11 285

 

Podpora tureckého společenství na Kypru

231

240

266

6.  Hospodářská a měnová unie

275

25 113

25 113

Program na podporu reforem

188

25 000

25 000

Ochrana eura proti padělání

7

8

8

Ostatní

79

105

105

7.  Investice do lidí, sociální soudržnost a hodnoty

113 636

139 530

178 192

Evropský sociální fond + (včetně 5.9 miliard EUR v cenách roku 2018 na zřízení záruky pro děti)

94 382

101 174

120 457

z toho zdraví, zaměstnanost a sociální inovace

1 055

1 174

1 234

Program Erasmus+

13 536

30 000

46 758

Evropský sbor solidarity

378

1 260

1 260

Kreativní Evropa

1 381

1 850

3 162

Spravedlnost

 

305

356

Práva a hodnoty, včetně nejméně 500 milionů EUR pro složku Hodnoty Unie v cenách roku 2018

 

642

1 834

Ostatní

1 131

1 334

1 334

Decentralizované agentury

1 936

2 965

3 030

Rozpětí

-1 391

4 528

5 634

III.  Přírodní zdroje a životní prostředí

391 849

378 920

456 146

8.  Zemědělství a námořní politika

382 608

372 264

440 898

EZZF + EZFRV

zahrnující:

375 429

365 006

431 946

Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)

280 351

286 195

 

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)

95 078

78 811

 

Evropský námořní a rybářský fond

6 139

6 140

7 739

Ostatní

946

990

1 085

Decentralizované agentury

94

128

128

9.  Životní prostředí a klimatická opatření

3 437

5 739

12 995

Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

3 170

5 450

7 272

Fond pro spravedlivou transformaci energetiky

 

 

5 410

Decentralizované agentury

267

289

313

Rozpětí

5 804

918

2 254

IV.  Migrace a správa hranic

9 929

34 902

36 448

10.  Migrace

7 085

11 280

11 665

Azylový a migrační fond

6 650

10 415

10 415

Decentralizované agentury*

435

865

1 250

11.  Správa hranic

5 439

21 331

22 493

Fond pro integrovanou správu hranic

2 734

9 318

9 318

Decentralizované agentury*

2 704

12 013

13 175

Rozpětí

-2 595

2 291

2 291

V.  Bezpečnost a obrana

1 941

27 515

27 872

12.  Bezpečnost

3 394

4 806

5 162

Fond pro vnitřní bezpečnost

1 179

2 500

2 500

Vyřazování jaderných zařízení z provozu

zahrnující:

1 334

1 178

1 533

Vyřazování jaderných zařízení z provozu (Litva)

451

552

780

Jaderná bezpečnost a vyřazování jaderných zařízení z provozu (mimo jiné pro Bulharsko a Slovensko)

883

626

753

Decentralizované agentury

882

1 128

1 129

13.  Obrana

590

19 500

19 500

Evropský fond pro obranu

590

13 000

13 000

Vojenská mobilita

0

6 500

6 500

14.  Reakce na krize

1 209

1 400

1 400

Mechanismus civilní ochrany Unie (rescEU)

561

1 400

1 400

Ostatní

648

p.m.

p.m.

Rozpětí

-3 253

1 809

1 809

VI.  Sousedství a svět

93 381

123 002

128 036

15.  Vnější činnost

82 569

105 219

109 352

Nástroje na podporu politiky sousedství a rozvojové politiky, včetně nástupce ERF a investičního plánu pro Afriku

70 428

89 500

93 454

Humanitární pomoc

8 561

11 000

11 000

Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)

2 066

3 000

3 000

Zámořské země a území (včetně Grónska)

582

500

669

Ostatní

790

1 070

1 070

Decentralizované agentury

141

149

159

16.  Předvstupní pomoc

12 799

14 500

14 663

Předvstupní pomoc

12 799

14 500

14 663

Rozpětí

-1 987

3 283

4 020

VII.  Evropská veřejná správa

69 584

85 287

85 287

Evropské školy a důchody

13 823

19 259

19 259

správní výdaje orgánů

55 761

66 028

66 028

CELKEM

1 061 960

1 279 408

1 493 701

v % HND (EU27)

1,16 %

1,11 %

1,30 %

* Výše příspěvku EP pro decentralizované agentury v rámci klastrů 10 a 11 zahrnuje finanční dopad návrhů Komise na Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Evropskou pohraniční a pobřežní stráž ze dne 12. září 2018.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0075 a P8_TA(2018)0076.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0226.
(3) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 249.
(4) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1.
(5) Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.


Použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory *
PDF 121kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2018 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (COM(2018)0398 – C8-0316/2018 – 2018/0222(NLE))
P8_TA(2018)0450A8-0315/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0398),

–  s ohledem na článek 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0316/2018),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0315/2018),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Vývoz zbraní: provádění společného postoje 2008/944/SZBP
PDF 186kWORD 62k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2018 o vývozu zbraní: provádění společného postoje 2008/944/SZBP (2018/2157(INI))
P8_TA(2018)0451A8-0335/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na zásady zakotvené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU), zejména na zásady podpory demokracie a právního státu a zachování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti,

–  s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu(1) (dále jen „společný postoj“),

–  s ohledem na 19. výroční zprávu(2) vypracovanou v souladu s čl. 8 odst. 2 společného postoje,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2018/101/SZBP ze dne 22. ledna 2018 o prosazování účinné kontroly vývozu zbraní(3) a rozhodnutí Rady 2017/915/SZBP ze dne 29. května 2017 o informačních činnostech Unie na podporu provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi(4),

–  s ohledem na aktualizovaný Společný vojenský seznam Evropské unie přijatý Radou dne 26. února 2018(5),

–  s ohledem na uživatelskou příručku ke společnému postoji, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu,

–  s ohledem na Wassenaarské ujednání o kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití ze dne 12. května 1996 a na seznamy tohoto zboží, technologií a střeliva aktualizované v prosinci 2017(6),

–  s ohledem na strategický rámec EU a akční plán pro lidská práva a demokracii přijatý dne 25. června 2012, zejména na závěr č. 11 písm. e) akčního plánu, a s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019 ze dne 20. července 2015, zejména na cíl č. 21 písm. d) tohoto akčního plánu,

–  s ohledem na Smlouvu o obchodu se zbraněmi, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 2. dubna 2013(7) a která vstoupila v platnost dne 24. prosince 2014,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství(8),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití(9), ve znění nařízení (EU) č. 599/2014 ze dne 16. dubna 2014 a s ohledem na seznam zboží dvojího užití a technologií uvedený v příloze I tohoto nařízení (dále jen „nařízení o zboží dvojího užití“),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje vytyčené OSN, zejména pokud jde o cíl č. 16, jímž je podpora spravedlivých, mírumilovných a inkluzivních společností v zájmu udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na program OSN pro odzbrojení („Zajištění naší společné budoucnosti“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2134 ze dne 23. listopadu 2016, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání(10),

–  s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o dopadu transferů zbraní na lidská práva, která byla určena Radě OSN pro lidská práva(11),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se této záležitosti, zejména na usnesení ze dne 13. září 2017(12) a ze dne 17. prosince 2015(13) o provádění společného postoje,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU (COM(2017)0294) a na návrh nařízení, kterým se zavádí Evropský obranný fond (COM(2018)0476),

–  s ohledem na svá usnesení o humanitární situaci v Jemenu ze dne 25. února 2016(14), 15. června 2017(15) a 30. listopadu 2017(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi(17),

–  s ohledem na zprávu Rady pro lidská práva ze dne 17. srpna 2018 o situaci v oblasti lidských práv v Jemenu, včetně jejich porušování a zneužívání od září 2014 (A/HRC/39/43),

–  s ohledem na článek 52 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0335/2018),

A.  vzhledem k tomu, že je v článku 51 Charty OSN zakotveno přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu;

B.  vzhledem k tomu, že vývoz a transfery zbraní mají nezpochybnitelný dopad na lidská práva, lidskou bezpečnost, socioekonomický rozvoj a demokracii; vzhledem k tomu, že vývoz zbraní rovněž přispívá k okolnostem, v jejichž důsledku jsou lidé nuceni uprchnout ze své vlastní země; vzhledem k tomu, že toto jsou pádné důvody pro vytvoření přísného, transparentního, efektivního a všeobecně přijímaného a vymezeného systému pro kontrolu zbraní;

C.  vzhledem k tomu, že společný postoj Rady 2008/944/SZBP je právně závazný rámec, kterým bylo zavedeno osm kritérií; vzhledem k tomu, že v případě nedodržení těchto kritérií by mělo být zamítnuto udělení vývozní licence (první až čtvrté kritérium) nebo by měl být tento krok alespoň zvážen (páté až osmé kritérium); vzhledem k tomu, že rozhodnutí o povolení nebo zákazu transferu jakýchkoliv vojenských technologií nebo vojenského materiálu zůstává v souladu s čl. 4 odst. 2 společného postoje v pravomoci každého členského státu;

D.  vzhledem k tomu, že podle posledních údajů(18) tvořil vývoz zbraní z EU-28 v období 2013–2017 27 % celkového světového vývozu, což činí z celé EU po USA (34 %) druhého největšího dodavatele zbraní, přičemž na třetím místě se nachází Rusko s 22 %; vzhledem k tomu, že roky 2015 a 2016 vykázaly u licencí udělených pro vývoz zbraní podle hodnoty nejvyšší údaje od zahájení sběru dat v rámci EU, přičemž celková hodnota tohoto vývozu činila 195,95 miliardy EUR za rok 2015 a podle nejnovější zprávy Pracovní skupiny pro vývoz konvenčních zbraní (COARM) 191,45 miliardy EUR za rok 2016(19); vzhledem k tomu, že údaje za roky 2015 a 2016 jsou bohužel zavádějící a nepřesné, neboť množství licencí je zčásti spíše výrazem záměru než přesným údajem svědčícím o skutečných vývozech, jejichž uskutečnění lze v brzké budoucnosti předpokládat;

E.  vzhledem k tomu, že výroční zprávy pracovní skupiny COARM jsou zatím jediným nástrojem, jehož účelem je zabývat se plněním společného postoje; vzhledem k tomu, že tyto zprávy přispívají k větší transparentnosti vývozu zbraní členských států a že množství pokynů a vysvětlení uvedených v uživatelské příručce značně vzrostlo; vzhledem k tomu, že společný postoj vedl k většímu množství informací týkajících se udělení licencí pro vývoz zbraní;

F.  vzhledem k tomu, že globální i regionální bezpečnostní situace se dramaticky změnily, zejména pokud jde o jižní a východní sousedství Unie, což zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit metodiky získávání informací pro účely posuzování rizik udělování vývozních licencí, stejně jako zvýšit bezpečnost těchto metodik;

G.  vzhledem k tomu, že podle článku 3 společného postoje zavádí těchto osm kritérií pouze minimální normy, aniž by byla dotčena jakákoli přísnější opatření ke kontrole zbraní, která mohou členské státy přijmout; vzhledem k tomu, že rozhodovací procesy pro udělení licence k vývozu zbraní nebo její zamítnutí spadají výlučně do pravomoci členských států;

H.  vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy EU poskytují pracovní skupině COARM veškeré informace; vzhledem k tomu, že z důvodu rozcházejících se postupů pro shromažďování dat a pro jejich poskytování v jednotlivých členských státech spolu s různým výkladem uvedených osmi kritérií jsou data neúplná a různí se, přičemž se ve velké míře liší i praxe vývozu zbraní; poukazuje na to, že výměna informací musí být slučitelná s vnitrostátními právními předpisy a se správními postupy každé země;

I.  vzhledem k tomu, že v současnosti neexistuje žádný mechanismus pro standardizované a nezávislé ověření a podávání zpráv o dodržování osmi kritérii společného postoje;

J.  vzhledem k tomu, že v nedávných letech byla přijata opatření proti nelegálnímu obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, přičemž došlo k aktualizaci seznamu zboží a technologií dvojího užití podle Wassenaarského ujednání; vzhledem k tomu, že zatímco otázky jako kontrola zprostředkování obchodu se zbraněmi, výroba na základě licence mimo EU a kontrola koncového uživatele byly upřednostněny a do jisté míry začleněny do společného postoje, na mnoho výrobků, zejména v oblasti zboží dvojího užití, kybertechnologií a sledovacího zařízení, se kontrolní systém stále nevztahuje;

K.  vzhledem k tomu, že 19. výroční zpráva ukazuje, že 40,5 % licencí pro vývoz zbraní v hodnotě 77,5 miliardy EUR bylo uděleno zemím Blízkého východu a severní Afriky a že většina tohoto vývozu v hodnotě 57,9 miliardy EUR směřuje do Saúdské Arábie, Egypta a Spojených arabských emirátů;

L.  vzhledem k tomu, že v některých případech byly zbraně vyvezené do určitých zemí, například Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a členských zemí koalice vedené Saúdskou Arábií, použity v konfliktech, například v Jemenu; vzhledem k tomu, že tyto vývozy jsou se společným postojem jednoznačně v rozporu;

M.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu vyzval místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zahájila iniciativu zaměřenou na uvalení zbrojního embarga EU na Saúdskou Arábii;

N.  vzhledem k tomu, že zbraně, k jejichž transferu udělily členské státy EU licenci, byly následně použity v současném konfliktu v Jemenu, a měly tak katastrofický dopad na udržitelný rozvoj této země;

O.  vzhledem k tomu, že se odvětví obrany stalo ústředním bodem politiky EU a v globální strategii EU se uvádí, že „udržitelný, inovativní a konkurenceschopný evropský obranný průmysl je nezbytný pro strategickou nezávislost Evropy a pro důvěryhodnou SBOP“(20); vzhledem k tomu, že vývoz zbraní je klíčový pro posílení průmyslové a technologické základny evropské obrany a že prioritou obranného průmyslu je zaručit bezpečí a obranu členských států EU a přispět k uskutečňování SZBP; vzhledem k tomu, že hlavním úkolem Evropského obranného fondu a jeho nedávno spuštěného předchůdce – Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) – je „podporovat konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu“(21);

P.  vzhledem k tomu, že opatření transparentnosti, jako je sledování vývozu zbraní, pomáhají posílit důvěru mezi členskými státy;

Q.  vzhledem k tomu, že v článku 10 společného postoje je jasně stanoveno, že dodržování uvedených osmi kritérií má přednost před jakýmikoli hospodářskými, sociálními, obchodními nebo průmyslovými zájmy členských států;

Podpora společného postoje a zlepšení jeho provádění

1.  zdůrazňuje, že státy mají legitimní právo pořizovat si vojenské technologie pro účely sebeobrany; konstatuje, že udržovat si obranný průmysl je součástí sebeobrany členských států;

2.  konstatuje, že evropský trh v oblasti obrany slouží jako nástroj k zajištění bezpečnosti a obrany členských států a unijních občanů a také přispívá k uskutečňování společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), zejména pak společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); vyzývá členské státy, aby vyřešily současnou neefektivnost ve výdajích na obranu v důsledku zdvojování, fragmentace a nedostatku interoperability a zaměřily se na to, aby se EU stala zajišťovatelem bezpečnosti mj. díky lepší kontrole vývozu zbraní;

3.  uznává, že EU je jediným svazkem zemí, který má právně závazný rámec, jehož prostřednictvím zkvalitňuje kontrolu vývozu zbraní, a to i v krizových regionech a zemích s problematickou situací v oblasti dodržování lidských práv; vítá v této souvislosti skutečnost, že evropské i mimoevropské třetí země se na základě společného postoje zapojily do systému pro kontrolu vývozu zbraní; rovněž vybízí zbývající kandidátské země, země usilující o získání statusu kandidátských zemí, nebo země, které se chtějí zapojit do procesu přistoupení k EU, aby uplatňovaly ustanovení společného postoje;

4.  zdůrazňuje naléhavou potřebu posílit úlohu delegací EU při poskytování pomoci členským státům a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) s posuzováním rizika udělování vývozních licencí a prováděním kontrol konečných uživatelů, kontrol po odeslání zásilky a kontrol na místě;

5.  konstatuje, že jednotlivé členské státy uplatňují a vykládají daných osm kritérií odlišně; požaduje od členských států jednotné, důsledné a koordinované uplatňování osmi kritérií a úplné provedení společného postoje se všemi jeho povinnostmi;

6.  je přesvědčen, že metodika posuzování rizik udělování vývozních licencí by měla zahrnovat i zásadu předběžné opatrnosti a že členské státy by kromě vyhodnocování toho, zda by konkrétní vojenské technologie mohly být použity k vnitřní represi nebo jiným nežádoucím účelům, měly rovněž posuzovat rizika na základě celkové situace v zemi určení a brát při tom v úvahu faktory jako stav demokratického zřízení a právního státu a její socioekonomický rozvoj;

7.  v souladu se svými doporučeními ze dne 13. září 2017 vyzývá členské státy a ESVČ, aby využily stávající postup přezkumu k posílení mechanismů výměny informací tím, že zpřístupní kvalitativně i kvantitativně lepší informace pro účely posuzování rizik udělování vývozních licencí, a sice:

   a) poskytováním více informací o vývozních licencích a o skutečném vývozu, které budou systematicky a včas sdíleny, včetně informací o konečných uživatelích vzbuzujících obavy, případech odklonu, padělaných nebo jinak znepokojivých osvědčeních konečných uživatelů a o podezřelých zprostředkovatelích nebo přepravních společnostech v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
   b) vedením seznamu subjektů a osob usvědčených z porušování právních předpisů upravujících vývoz zbraní, případů zjištěného odklonu a osob, u nichž bylo prokázáno zapojení do nezákonného obchodu se zbraněmi nebo do činností, jež ohrožují mezinárodní a vnitrostátní bezpečnost, nebo u nichž existuje takové podezření;
   c) sdílením osvědčených postupů přijatých za účelem provádění osmi kritérií;
   d) přeměnou uživatelské příručky v interaktivní on-line zdroj;
   e) přeměnou výroční zprávy EU v otevřenou veřejnou on-line databázi do konce roku 2019, přičemž by se nový formát měl použít u údajů z roku 2017;
   f) prosazováním jasných a osvědčených postupů spolupráce mezi donucovacími a pohraničními orgány zakládajících se na výměně informací, a to s cílem posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti a vymýtit nezákonný obchod se zbraněmi, který představuje riziko pro bezpečnost EU a jejích občanů;

8.  vyzývá členské státy a ESVČ, aby zvýšily počet zaměstnanců pracujících na otázkách týkajících se vývozu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU; vybízí k využívání peněžních prostředků EU na budování kapacit mezi úředníky působícími v členských státech v oblasti udělování licencí a prosazování právních předpisů;

9.  připomíná, že k důvodům pro vypracování společného postoje patřila snaha zamezit tomu, aby byly zbraně vyrobené v Evropě použity proti ozbrojeným silám členských států, a zabránit porušování lidských práv a prodlužování ozbrojených konfliktů; opakuje, že společný postoj stanovuje minimální požadavky, které musí členské státy v oblasti kontrol vývozu zbraní uplatňovat, a že jeho součástí je i povinnost posoudit žádost o vývozní licenci z hlediska všech osmi kritérií v něm uvedených;

10.  kritizuje skutečnost, že členské státy osm kritérií systematicky neuplatňují, a skutečnost, že se vojenská technologie dostane do míst a ke koncovým uživatelům, kteří nesplňují kritéria stanovená ve společném postoji; opakuje svou výzvu, aby se nezávisle posoudil soulad členských států s osmi kritérii společného postoje; domnívá se, že je třeba prosazovat při uplatňování osmi kritérií větší konvergenci; lituje nedostatečného počtu ustanovení týkajících se sankcí, které mají být uloženy členským státům, které při udělování licencí předem neověřily dodržení osmi kritérií; naléhavě vyzývá členské státy, aby společný postoj prováděly důsledněji, a doporučuje jim, aby stanovily pravidla pro provádění nezávislých kontrol;

11.  je přesvědčen, že vývoz do Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a dalších členských zemí koalice vedené Saúdskou Arábií v Jemenu není v souladu přinejmenším s kritériem č. 2, jelikož se tyto země podílejí na závažném porušování humanitárního práva, jak bylo zjištěno příslušnými orgány OSN; opakuje svou výzvu ze dne 13. září 2017, že je naléhavě třeba uvalit embargo na vývoz zbraní do Saúdské Arábie, a vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, a Radu, aby toto embargo rozšířily na všechny ostatní členy koalice vedené Saúdskou Arábií v Jemenu;

12.  je přesvědčen, že je nutno zahájit proces vedoucí k mechanismu sankcí uvalovaných na členské státy, které společný postoj nedodržují;

13.  konstatuje, že některé členské státy přestaly dodávat zbraně Saúdské Arábii a dalším členům koalice vedené Saúdskou Arábií v Jemenu kvůli jejich operacím, zatímco jiné členské státy v dodávkách vojenského materiálu pokračují; blahopřeje členským státům, jako je Německo a Nizozemsko, ke změně jejich postoje, pokud jde o konflikt v Jemenu; nicméně hluboce lituje toho, že ostatní členské státy zjevně neberou v úvahu chování země, pro niž jsou vyvážené zbraně a munice určeny, ani jejich konečné užití; zdůrazňuje, že tato nejednotná praxe může narušit celý evropský režim

14.  je velmi znepokojen skutečností, že bylo vyhověno téměř všem žádostem o licenci na vývoz do specifických zemí, jako je Saúdská Arábie, i přestože vývoz do těchto zemí porušuje přinejmenším první až šesté kritérium společného postoje, přičemž je rovněž nutné mít na paměti, že nesplnění prvního až čtvrtého kritéria musí vést k zamítnutí licence; vyjadřuje politování nad tím, že téměř všechny žádosti o licence (95 %) na vývoz do Saúdské Arábie byly uděleny v souvislosti s vývozem v rámci kategorie ML9(22) (válečná plavidla, přičemž těch se využívá k prosazování námořní blokády Jemenu) a v rámci kategorií ML10 (letadla) a ML4 (bomby atd.), v jejichž případě se jedná o vojenský materiál stěžejní pro vzdušnou kampaň, což přispívá ke zhoršování humanitární situace, narušování udržitelného rozvoje celé země a k pokračujícímu strádání obyvatelstva Jemenu;

15.  je šokován množstvím zbraní a munice vyrobené v EU, která byla nalezena v rukou ISIS v Sýrii a v Iráku; konstatuje, že Bulharsko a Rumunsko fakticky neuplatňují společný postoj, pokud jde o transfery, které jsou v rozporu s osvědčeními konečných uživatelů; vyzývá všechny členské státy, aby v budoucnu podobné transfery odmítly, zejména do Spojených států a Saúdské Arábie, a vyzývá ESVČ a členské státy, zejména Bulharsko a Rumunsko, aby vysvětlily v kontextu pracovní skupiny COARM a také veřejně Podvýboru Parlamentu pro bezpečnost a obranu (SEDE), jaké kroky v tomto směru učinily; vyzývá ESVČ, aby se zabývala mnoha případy odhalenými v nedávné zprávě organizace Conflict Armament Research, aby prověřila účinnější metody hodnocení rizika odklonu v pracovní skupině COARM a na jiných příslušných fórech a aby v rámci přezkumného procesu stanovila členským státům povinnost zamítnout vývozní licenci, pokud existuje zjevné riziko, že dojde k odklonu vojenského materiálu nebo zařízení určeného k vývozu; přijímá rozhodnutí o zahájení vyšetřování této záležitosti;

16.  je znepokojen tím, že dodávání zbrojních systémů v době války a v situacích značného politického napětí může mít neúměrný dopad na civilní obyvatelstvo; zdůrazňuje, že konflikty by měly být v první řadě řešeny diplomatickou cestou; vyzývá proto členské státy, aby podnikly kroky ke skutečné společné vnější a bezpečnostní politice;

17.  uznává, že lepší uplatňování kritéria č. 8 by mělo zásadní přínos pro dosažení cílů soudržnosti politik EU ve prospěch rozvoje a pro dosažení cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména pak cíle 16.4; vyzývá členské státy a ESVČ, aby využily probíhající přezkum společného postoje v tomto směru; doporučuje aktualizovat v tomto ohledu uživatelskou příručku a orientovat se nikoli pouze na rozvojový dopad nákupu zbraní na přijímající zemi, ale také na možné škody, které rozvoji může použití zbraní způsobit, a to i v jiných zemích než přijímajících;

18.  navrhuje prozkoumat možnosti, jak by mohla Unie podpořit, aby členské státy osm kritérií společného postoje dodržovaly, zejména poskytováním informací ve fázi posuzování rizika, prověřováním konečných uživatelů, prověřováním zásilek ex ante a poskytováním pravidelně aktualizovaného seznamu třetích zemí, které kritéria společného postoje dodržují;

19.  konstatuje, že Rada provádí nové posouzení provádění společného postoje a plnění jeho cílů v roce 2018; vyzývá k přezkumu společného postoje s cílem zjistit, jak se provádí na vnitrostátní úrovni, včetně posouzení rozdílných způsobů jeho provádění v zákonných a podzákonných právních předpisech, metod používaných k posuzování žádostí o licence a vládních orgánů a ministerstev, jež jsou toho účastny; v této souvislosti zdůrazňuje, že projekty financované z nově spuštěného programu EDIDP a budoucího evropského obranného fondu musí podléhat vnitrostátní, jakož i unijní kontrole a mechanismům či režimům pro podávání zpráv a rovněž musí podléhat plné parlamentní kontrole; je přesvědčen, že je třeba, aby navrhovaný evropský mírový nástroj rovněž podléhal parlamentní kontrole;

20.  vyzývá členské státy, aby vyřešily současnou neefektivnost ve výdajích na obranu v důsledku zdvojování, fragmentace a nedostatku interoperability a zaměřily se na to, aby se EU stala zajišťovatelem bezpečnosti mj. díky lepší kontrole vývozu zbraní;

21.  je toho názoru, že opatření související s produkty, které se týkají ručních palných a lehkých zbraní, pokud jsou prováděny především pro účely vývozu, by měly být vyňaty z financování Unie v kontextu nadcházejícího nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond (COM(2018)0476);

22.  je toho názoru, že v souvislosti s brexitem je důležité, aby se Spojené království zavázalo, že se bude i nadále řídit společným postojem a uplatňovat jeho operativní ustanovení, stejně jako ostatní evropské třetí země;

23.  zdůrazňuje, že cíl, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti evropského odvětví obrany, nesmí narušovat uplatňování osmi kritérií společného postoje, jelikož tato kritéria mají přednost před jakýmikoliv hospodářskými, obchodními, společenskými nebo průmyslovými zájmy členských států;

24.  domnívá se, že provádění směrnice 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství by mělo být v souladu se společným postojem, a to i pokud jde o náhradní díly a součástky; konstatuje, že společný postoj má neomezený rozsah působnosti, a proto se osm kritérií vztahuje i na transfery v rámci EU;

25.  znovu opakuje, že pokud budou podniky EU vyvážet technologie kybernetického dohledu bez dostatečné kontroly, může to mít nepříznivý účinek na bezpečnost digitální infrastruktury EU a na dodržování lidských práv; zdůrazňuje v této souvislosti význam rychlé, účinné a komplexní aktualizace nařízení EU o zboží dvojího užití, připomíná postoj Parlamentu k návrhu Komise, který byl schválen převážnou většinou v lednu 2018, a navrhuje, aby Rada zaujala ambiciózní postoj s cílem umožnit spolunormotvůrcům dosáhnout dohody ještě před koncem tohoto volebního období; v souvislosti s kontrolou vývozu a uplatňováním osmi kritérií vyzývá členské státy, aby věnovaly větší pozornost zboží, které lze použít jak pro civilní, tak pro vojenské účely, jako například technologie sledování nebo obdobně komponenty, které mohou být využity při kybernetickém vedení války nebo k porušování lidských práv; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby dostatečně investovaly do technologií a lidských zdrojů s cílem proškolit jednotlivce ve zvláštních programech v oblasti kybernetické bezpečnosti; vyzývá členské státy, aby na mezinárodní úrovni prosazovaly, aby dotčené zboží bylo přidáno na kontrolní seznamy (zejména na wassenaarský);

26.  vybízí členské státy, aby podrobily licencovanou výrobu ve třetích zemích podrobnějšímu zkoumání a zajistily pevnější ochranná opatření proti nežádoucímu použití; požaduje přísnější uplatňování společného postoje s ohledem na licencovanou výrobu ve třetích zemích; žádá omezující podmínky pro licencovanou výrobu pro země, které jsou smluvními stranami nebo signatáři Smlouvy o obchodu se zbraněmi, a povinnost pro tyto třetí země vyvážet pouze vybavení vyrobené na základě licence a výslovně schválené původním vyvážejícím členským státem;

27.  zdůrazňuje, že je třeba vypracovat přístup, jak řešit situace, kdy si členské státy osm kritérií společného postoje vykládají odlišně v případě vývozu produktů, které jsou v podstatě stejné, do podobných míst určení a k podobným koncovým uživatelům, a to aby byly zachovány rovné podmínky a důvěryhodnost EU v zahraničí;

28.  vyzývá členské státy a ESVČ, aby vypracovaly specializovanou strategii, jak poskytnout formální ochranu osobám, které upozorní na praktiky organizací a společností působících ve zbrojním průmyslu, jež jsou v rozporu s kritérii a zásadami vyjádřenými ve společném postoji;

29.  požaduje dále, aby daných osm kritérií bylo rozšířeno a uplatňováno i na vojenský, bezpečnostní a policejní personál, služby týkající se vývozu zbraní, odborné znalosti a výcvik, bezpečnostní technologie a na soukromé vojenské a bezpečnostní služby;

30.  vyzývá členské státy a ESVČ k úzké spolupráci, aby předcházely rizikům vyplývajícím z odklonů a hromadění zásob zbraní, jako jsou nelegální obchod se zbraněmi a jejich pašování; upozorňuje na riziko, že v důsledku pašování zbraní a obchodování s nimi se mohou zbraně vyvážené do třetích zemí dostat zpět do EU;

31.  žádá členské státy a ESVČ, aby do společného postoje doplnily nové kritérium s cílem zaručit, aby se při udělování licencí náležitě zohledňovalo riziko korupce v souvislosti s příslušným vývozem;

Výroční zpráva pracovní skupiny COARM

32.  oceňuje úsilí pracovní skupiny COARM o spolupráci, koordinaci, konvergenci (zejména s ohledem na uživatelskou příručku pro společný postoj) a posílení a provádění společného postoje, obzvláště pokud jde o informační kampaně a procesy sbližování či harmonizace prováděné jak v rámci EU, tak ve spolupráci se třetími zeměmi;

33.  vyjadřuje politování nad velmi opožděným zveřejněním 18. výroční zprávy za rok 2015 v březnu 2017 a 19. výroční zprávy za rok 2016 v únoru 2018; žádá, aby byly zajištěny standardizovanější a včasnější postupy podávání a předkládání informací, a to stanovením přísné lhůty pro předkládání údajů nejpozději do konce ledna roku následujícího po roce, v němž se vývoz uskutečnil, a určením pevného data pro zveřejnění údajů nejpozději do konce března roku následujícího po roce, v němž se vývoz uskutečnil;

34.  připomíná, že podle čl. 8 odst. 2 společného postoje jsou všechny členské státy povinny o svém vývozu zbraní podávat zprávy a naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby své povinnosti stanovené ve společném postoji plně dodržovaly; zdůrazňuje, že vysoce kvalitní a podle různých hledisek rozčleněné údaje o skutečných dodávkách mají zásadní význam pro pochopení toho, jak je osm kritérií uplatňováno;

35.  kritizuje skutečnost, že řada členských států nepředložila v 19. výroční zprávě úplné informace na základě podrobných údajů týkajících se dané země; je znepokojen tím, že v důsledku toho chybí ve výroční zprávě pracovní skupiny COARM důležité informace, a že proto tato zpráva není aktuální ani schopna nabídnout úplný obraz o činnostech členských států v oblasti vývozu zbraní; domnívá se, že by měl být zaveden standardizovaný systém ověřování a podávání zpráv, který by poskytoval podrobnější a vyčerpávající informace; opakuje svou žádost, aby všechny členské státy, které nepředložily informace v plném rozsahu, poskytly pro účely příští výroční zprávy dodatečné informace o svých minulých vývozech;

36.  poznamenává, že podle 19. výroční zprávy se kritéria vztahující se k zamítnutí při uplatňování lišila, přičemž první kritérium bylo použito 82krát, druhé kritérium 119krát, třetí kritérium 103krát, čtvrté kritérium 85krát, páté kritérium 8krát, šesté kritérium 12krát, sedmé kritérium 139krát a osmé kritérium jednou; se znepokojením konstatuje, že počet zamítnutých licencí se snížil v absolutních, ale také v relativních číslech (v roce 2016 bylo zamítnuto pouhých 0,76 % žádostí o licenci v porovnání s téměř 1 % v roce 2015); se zklamáním konstatuje, že zpráva i nadále neobsahuje číselné údaje o výsledku konzultací týkajících se oznámení o zamítnutí, a vyzývá členské státy, aby takové údaje do budoucích výročních zpráv zahrnuly;

37.  navrhuje, aby byly od členských států shromažďovány dodatečné údaje, které budou zveřejňovány jak na vnitrostátní úrovni, tak ve výroční zprávě pracovní skupiny COARM; rovněž navrhuje, aby byla výroční zpráva této pracovní skupiny doplněna o shrnutí uvádějící tendence v porovnání s předcházejícími lety a souhrnné číselné údaje;

Parlament a občanská společnost

38.  konstatuje, že ne všechny parlamenty členských států EU podrobně zkoumají vládní licenční rozhodnutí; poukazuje na jednací řád Evropského parlamentu, který stanoví možnost pravidelně reagovat na výroční zprávy EU o vývozu zbraní, a vyzývá v tomto ohledu ke zlepšení současné situace a k zaručení toho, že Evropský parlament odpoví na výroční zprávu skupiny COARM vypracováním vlastní výroční zprávy, která se nebude započítávat do kvóty; vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby si vyměňovaly jakékoli existující osvědčené postupy v oblasti hlášení vývozů zbraní a dohledu nad nimi;

39.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou vnitrostátní parlamenty, Evropský parlament, občanská společnost, orgány příslušné pro kontrolu vývozu zbraní a průmyslová sdružení hrají při podporování a prosazování sjednaných norem společného postoje na vnitrostátní a unijní úrovni a při vytváření transparentního systému kontroly se stanovenou odpovědností; požaduje proto vytvoření transparentního a důkladného kontrolního mechanismu, který by posílil roli parlamentů a občanské společnosti; podněcuje vnitrostátní parlamenty, občanskou společnost a akademickou obec k tomu, aby prováděly nezávislý přezkum obchodu se zbraněmi, a vyzývá členské státy a ESVČ, aby takovou činnost podporovaly, a to i finančně;

40.  zdůrazňuje význam a legitimitu parlamentního dohledu, pokud jde o údaje týkající se kontroly vývozu zbraní a způsobu provádění této kontroly; v této souvislosti požaduje stanovit opatření, jakož i podporu a informace, jež jsou potřebné k zajištění plného výkonu funkce veřejného dohledu;

41.  navrhuje, že vývozy výrobků financovaných v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu nebo z Evropského obranného fondu nebo z obou by v údajích předkládaných skupině COARM měly být uváděny odděleně, aby bylo zajištěno bedlivé sledování těch výrobků, které byly financovány z evropského rozpočtu; vyzývá Radu a Parlament, aby se dohodly na podrobném režimu výkladu a provádění včetně subjektu provádějícího dohled, subjektu ukládajícího sankce a etického výboru, aby bylo zajištěno, že kritéria společného postoje jsou uplatňována alespoň u výrobků financovaných v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu nebo z Evropského obranného fondu, aby byly zajištěny stejné vývozní rámce pro všechny zúčastněné země; je přesvědčen, že společný výklad a provádění by se prospektivně měly vztahovat na všechny vývozy zbraní z členských států;

Mezinárodní kontrola zbraní a odzbrojení

42.  poukazuje na ambice EU stát se celosvětovým obhájcem míru; zastává názor, že by EU měla dostát své zvýšené odpovědnosti za mír a bezpečnost v Evropě a na celém světě prostřednictvím dále zlepšených kontrolních mechanismů vývozu a iniciativ zaměřených na odzbrojení a že by měla jako odpovědný globální hráč razit cestu, tj. zastávat aktivní úlohu, přičemž členské státy by se měly maximálně vynasnažit nalézt společný postoj v oblastech nešíření zbraní, globálního odzbrojení a kontroly transferů zbraní a také při posilování výzkumu a vývoje technologií a procesů na přeměnu struktur pro vojenské účely ve struktury s civilním využitím, a prostřednictvím opatření, jako je přiznat dotčenému zboží vývozní výhody;

43.  připomíná, že všechny členské státy jsou signatáři Smlouvy o obchodu se zbraněmi; vyzývá k univerzálnímu uplatňování Smlouvy o obchodu se zbraněmi a žádá, aby byla větší pozornost obrácena na země, které podepsanými stranami této smlouvy nejsou; oceňuje také osvětovou činnost v souvislosti s uvedenou smlouvou a podporuje její účinné provádění;

44.  podněcuje členské státy k tomu, aby pomohly třetím zemím při vytváření, zlepšování a uplatňování systémů kontroly zbraní v souladu se společným postojem;

45.  opakuje svůj postoj k autonomním smrtícím zbraňovým systémům; žádá zákaz vývozů výrobků používaných při vývoji a výrobě takových zbraňových systémů;

46.  poukazuje na to, že účinná mezinárodní dohoda o kontrole zbraní by měla pokrývat veškeré transfery včetně transferů zbraní mezi státy, transferů a pronájmů mezi státem a nestátním koncovým uživatelem, stejně jako půjčky, dary nebo transfery v podobě poskytování pomoci nebo jiného plnění;

o
o   o

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi NATO a generálnímu tajemníkovi OSN.

(1) Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.
(2) Úř. věst. C 56, 14.2.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. L 17, 23.1.2018, s. 40.
(4) Úř. věst. L 139, 30.5.2017, s. 38.
(5) Úř. věst. C 98, 15.3.2018, s. 1.
(6) http://www.wassenaar.org/control-lists/, „Seznam zboží a technologií dvojího užití a seznam střeliva“, Wassenaarské ujednání o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití.
(7) Smlouva o obchodu se zbraněmi, OSN, 13–27217.
(8) Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1.
(9) Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.
(10) Úř. věst. L 338, 13.12.2016, s. 1.
(11) Dokument A/HRC/35/8.
(12) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 63.
(13) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 178.
(14) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 142.
(15) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 146.
(16) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 104.
(17) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 110.
(18) „Trends in international arms transfers, 2017“ (Trendy v mezinárodních transferech zbraní, 2017; informativní přehled institutu SIPRI, březen 2018).
(19) http://enaat.org/eu-export-browser/licence.de.html
(20) „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“, Brusel, červen 2016.
(21) „Vznik Evropského obranného fondu“, COM(2017)0295, Brusel, 7.6.2017.
(22) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52016XG0406(01)&from=EN


Posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž a zajištění řádného fungování vnitřního trhu ***I
PDF 136kWORD 50k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu (COM(2017)0142 – C8-0119/2017 – 2017/0063(COD))
P8_TA(2018)0452A8-0057/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0142),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 103 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0119/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. června 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0057/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. listopadu 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu

P8_TC1-COD(2017)0063


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/1.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise

Komise bere na vědomí znění článku 11 dohodnuté Evropským parlamentem a Radou, které se týká předběžných opatření.

Předběžná opatření mohou z hlediska orgánů pro hospodářskou soutěž představovat důležitý nástroj zajišťující, aby nebyla poškozena hospodářská soutěž, zatímco probíhá vyšetřování.

S cílem umožnit orgánům pro hospodářskou soutěž efektivněji reagovat na vývoj na rychle se rozvíjejících trzích se Komise zavazuje, že provede analýzu toho, zda v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž existují prostředky ke zjednodušení přijímání předběžných opatření, a to do dvou let od data provedení této směrnice. Výsledky této analýzy budou předloženy Evropskému parlamentu a Radě.


Evropský kodex pro elektronické komunikace ***I
PDF 134kWORD 55k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění) (COM(2016)0590 – C8-0379/2016 – 2016/0288(COD))
P8_TA(2018)0453A8-0318/2017

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0590),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0379/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Protokol (č. 1) týkající se úlohy vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. ledna 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne středa 8. února 2017(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(3),

–  s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 17. října 2016 určený Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku v souladu s čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. června 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0318/2017),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise neobsahuje návrh Komise žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. listopadu 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění)

P8_TC1-COD(2016)0288


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2018/1972.)

(1) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 65.
(2) Úř. věst. C 207, 30.6.2017, s. 87.
(3) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací ***I
PDF 142kWORD 57k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (COM(2016)0591 – C8-0382/2016 – 2016/0286(COD))
P8_TA(2018)0454A8-0305/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0591),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0382/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. ledna 2017(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. června 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0305/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. listopadu 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009

P8_TC1-COD(2016)0286


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/1971.)

(1) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 65.


Výkonnostní emisní normy CO2 pro nová těžká vozidla ***I
PDF 257kWORD 86k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 14. listopadu 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová těžká vozidla (COM(2018)0284 – C8-0197/2018 – 2018/0143(COD))(1)
P8_TA(2018)0455A8-0354/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)   Zavádění těžkých vozidel s nulovými emisemi by mělo přispět k řešení významných problémů týkajících se městské mobility. Podpora takových vozidel ze strany výrobců zásadně přispěje ke snížení emisí CO2 ze silniční dopravy a současně je klíčovým předpokladem pro účinné snížení úrovní znečišťujících látek v ovzduší a nadměrné úrovně hluku ve městech a městských oblastech.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  V souladu se strategií pro nízkoemisní mobilitu přijala Komise dva balíčky mobility, a to v květnu19 a listopadu 201720. Tyto balíčky obsahují pozitivní program plnění strategie pro nízkoemisní mobilitu a zajištění hladkého přechodu na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny.
(2)  V souladu se strategií pro nízkoemisní mobilitu přijala Komise dva balíčky mobility, a to v květnu19 a listopadu 201720. Tyto balíčky obsahují pozitivní program plnění strategie pro nízkoemisní mobilitu a zajištění hladkého přechodu na konkurenceschopnou a propojenou mobilitu s nulovými emisemi pro všechny.
__________________
__________________
19 Evropa v pohybu: Agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny, COM(2017)0283 final.
19 Evropa v pohybu: Agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny, COM(2017)0283 final.
20 Plnění nízkoemisní mobility Evropská unie, která chrání planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a zaměstnance, COM(2017)0675 final.
20 Plnění nízkoemisní mobility Evropská unie, která chrání planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a zaměstnance, COM(2017)0675 final.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Toto nařízení je součástí třetího balíčku „Evropa v pohybu“, který plní novou strategii průmyslové politiky ze září 201721 a je navržena tak, aby dokončila proces umožňující Unii využívat plně výhody plynoucí z modernizace a dekarbonizace mobility. Cílem balíčku je, aby evropská mobilita byla bezpečnější a dostupnější, evropský průmysl konkurenceschopnější, evropská pracovní místa bezpečnější a systém mobility čistší a lépe přizpůsobený potřebě řešit změnu klimatu. Vyžaduje to plný závazek Unie, členských států a zúčastněných stran, pokud jde o posílení snah o snížení emisí CO2 a znečištění ovzduší.
(3)  Toto nařízení je součástí třetího balíčku „Evropa v pohybu“, který plní novou strategii průmyslové politiky ze září 201721 a je navržena tak, aby dokončila proces umožňující Unii využívat plně výhody plynoucí z modernizace a dekarbonizace mobility. Cílem balíčku je, aby evropská mobilita byla bezpečnější a dostupnější, evropský průmysl konkurenceschopnější, evropská pracovní místa bezpečnější a dané odvětví aby bylo do poloviny století pevně na cestě k nulovým emisím a v plném souladu s Pařížskou dohodou. Má-li být nalezena správná rovnováha mezi posílením snah o snížení emisí CO2omezení znečištění ovzduší, podporou inovací v automobilovém průmyslu v Unii a posílením konkurenceschopnosti EU, je zapotřebí plného odhodlání Unie, členských států a zúčastněných stran.
__________________
__________________
21 Investování do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu Obnovená strategie průmyslové politiky EU, COM(2017)0479.
21 Investování do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu Obnovená strategie průmyslové politiky EU, COM(2017)0479.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Toto nařízení stanovuje společně s emisními normami CO2 pro osobní automobily a lehká vozidla22 jasný plán snižování emisí CO2 z odvětví silniční dopravy a přispívá k závaznému cíli snížit alespoň o 40 % vnitrostátní emise skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990, jak bylo schváleno v závěrech Evropské rady ve dnech 23.–24. října 2014 a potvrzeno jako zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek Unie podle Pařížské dohody na zasedání Rady pro životní prostředí dne 6. března 2015.
(4)  Toto nařízení stanoví společně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…22 jasný plán snižování emisí CO2 z odvětví silniční dopravy a přispívá k závaznému cíli snížit do roku 2030 vnitrostátní emise skleníkových plynů alespoň o 55 % v porovnání s rokem 1990, což je nezbytné, pokud se má dodržet Pařížská dohoda.
__________________
__________________
22 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../..., kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily a pro lehká vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel a kterým se mění nařízení (ES) č. 715/2007. (Úř. Věst. L ...,..., s. ).
22 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../..., kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily a pro lehká vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel a kterým se mění nařízení (ES) č. 715/2007. (Úř. Věst. L ...,..., s. ).
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Je proto zapotřebí stanovit pro roky 2025 a 2030 cíle snížení emisí CO2 pro vozové parky nových těžkých vozidel v celé Unii, přičemž je třeba zohlednit dobu obnovy vozového parku a skutečnost, že je zapotřebí, aby odvětví silniční dopravy přispívalo k cílům Unie v oblasti energetiky a klimatu na rok 2030 a po něm. Takto postupný přístup rovněž uvedenému odvětví poskytne jasný a včasný signál, že nemá oddalovat uvádění energeticky účinných technologií a vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  V závěrech Evropské rady z října 2014 bylo schváleno snížení skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % ve srovnání s rokem 2005 u odvětví, která nejsou součástí systému obchodování s emisemi v Unii. Silniční doprava přispívá velkou měrou k emisím těchto odvětví a její emise setrvávají výrazně nad úrovněmi roku 1990. Pokud se budou emise ze silniční dopravy nadále zvyšovat, oslabí to snížení dosažené v boji se změnou klimatu v jiných odvětvích.
(5)  V závěrech Evropské rady z října 2014 bylo schváleno snížení skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % ve srovnání s rokem 2005 u odvětví, která nejsou součástí systému obchodování s emisemi v Unii. Silniční doprava byla v roce 2016 odpovědná za 25 % emisí skleníkových plynů v Unii, přičemž tyto emise se třetím rokem po sobě zvýšily a setrvávají výrazně nad úrovněmi roku 1990. Pokud se budou emise ze silniční dopravy nadále zvyšovat, oslabí to snížení dosažené v boji se změnou klimatu v jiných odvětvích.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)   S ohledem na odhadovaný nárůst podílu emisí z těžkých vozidel na přibližně 9 % a na skutečnost, že se v současnosti nekladou na snížení emisí CO2 z těžkých vozidel žádné požadavky, jsou pro tuto kategorii vozidel zapotřebí zvláštní opatření.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  S cílem plně realizovat potenciál energetické účinnosti a zajistit, aby odvětví silniční dopravy jako celek přispívalo k dohodnutému snižování emisí skleníkových plynů, je vhodné doplnit již existující emisní normy CO2 pro nové osobní automobily a lehká vozidla, a to stanovením výkonnostních emisních norem CO2 pro nová těžká vozidla. Tyto normy budou hnaním motorem inovací v oblasti technologií pro účinné využití paliv, které přispívají k posílení vedoucího technologického postavení výrobců a dodavatelů v Unii.
(9)  S cílem plně realizovat potenciál energetické účinnosti a zajistit, aby odvětví silniční dopravy jako celek přispívalo k dohodnutému snižování emisí skleníkových plynů, je vhodné doplnit již existující emisní normy CO2 pro nové osobní automobily a lehká vozidla, a to stanovením výkonnostních emisních norem CO2 pro nová těžká vozidla. Tyto normy budou hnacím motorem inovací v oblasti technologií pro účinné využití paliv a tak přispějí k posílení vedoucího technologického postavení výrobců a dodavatelů v Unii a dlouhodobě zaručí kvalifikovaná pracovní místa.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Přihlédneme-li ke skutečnosti, že je změna klimatu přeshraničním problémem, a k potřebě chránit dobře fungující jednotný trh služeb silniční dopravy i těžkých vozidel, je vhodné stanovit emisní normy CO2 pro těžká vozidla na úrovni Unie. Tyto normy by měly být navrženy tak, aby nebyly dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže.
(10)  Přihlédneme-li ke skutečnosti, že je změna klimatu přeshraničním problémem, a k potřebě chránit dobře fungující jednotný trh služeb silniční dopravy i těžkých vozidel a vyvarovat se jakékoli formy roztříštěnosti trhu, je vhodné stanovit emisní normy CO2 pro těžká vozidla na úrovni Unie. Tyto normy by měly být navrženy tak, aby nebyly dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Sociálně přijatelný a spravedlivý přechod na mobilitu s nulovými emisemi, má-li být uskutečněn do poloviny století, vyžaduje změny v celém hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. Je totiž třeba pamatovat na občany a regiony všech členských států, na které by mohl mít tento přechod negativní dopady. Je důležité zohledňovat jeho sociální dopady a proaktivně řešit důsledky, které z něj vyplývají pro pracovní místa. Je proto zásadně důležité, aby stávající opatření doprovázely cílené programy na unijní, státní a regionální úrovni zaměřené na rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovníků a přemísťování pracovníků na nová pracovní místa a současně iniciativy v oblasti vzdělávání a hledání zaměstnání v negativně zasažených komunitách a regionech, které budou realizovány v intenzivním dialogu se sociálními partnery a příslušnými orgány.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 b (nový)
(12b)   Aby se zajistila důvěra spotřebitelů ve vozidla s nulovými a nízkými emisemi, je třeba urychleně zřizovat infrastrukturu dobíjecích a plnicích stanic. Zároveň mezi sebou musí účinně spolupracovat jednotlivé podpůrné nástroje na úrovni Unie i členských států s cílem mobilizovat značné veřejné a soukromé investice.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 c (nový)
(12c)   Strategie v oblasti nízkoemisní mobility zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byla elektrická vozidla poháněna elektřinou z udržitelných zdrojů a aby byla v Evropě co nejdříve zahájena dlouhodobá iniciativa v oblasti baterií příští generace. V zájmu dosažení těchto cílů bude nezbytné zvýšit finanční prostředky pro technologický výzkum týkající se výroby baterií pro elektromotory, nakládání s nimi a jejich likvidace, s cílem zlepšit jejich environmentální udržitelnost.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 d (nový)
(12d)   Většina provozovatelů nákladní dopravy v Unii jsou malé a střední podniky s omezeným přístupem k financování. Proto musí být budoucí řešení nákladově efektivní a vyvážená. Je zásadně důležité, aby existoval silný režim pobídek na podporu zavádění vozidel účinněji využívajících palivo a současně aby byly dostupné unijní mechanismy financování.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  S přihlédnutím k inovacím a se zohledněním zavádění nových technologií, které zlepšují palivovou účinnost těžkých vozidel, bude průběžně a včas aktualizován nástroj simulace VECTO i nařízení (EU) 2017/2400.
(13)  S přihlédnutím k inovacím a se zohledněním zavádění nových technologií, které zlepšují palivovou účinnost těžkých vozidel, a vývoje toho, jak hodnoty emisí CO2 stanovené v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 reprezentují skutečný provoz, budou nástroj simulace VECTO i nařízení (EU) 2017/2400 průběžně a včas aktualizovány. Pro tyto účely je přidělen dostatečný rozpočet.ohledem na to, jakou úlohu mohou tyto nové technologie mít při snižování emisí CO2 v odvětví dopravy, aktualizace nástroje simulace VECTO by měla být plně zohledněna i při přezkumu v roce 2022.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Údaje o emisích CO2 stanovené v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 budou monitorovány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. /201825. Tyto údaje jsou základem pro stanovení cílů snížení, kterých má být dosaženo u čtyř skupin těžkých vozidel s nejvyššími emisemi v Unii, ale i pro stanovení průměrných specifických emisí výrobce v daném kalendářním roce.
(14)  Údaje o emisích CO2 stanovené v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 budou monitorovány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/95625. Tyto údaje jsou základem pro stanovení cílů snížení, kterých má být dosaženo u čtyř skupin těžkých vozidel s nejvyššími emisemi v Unii, ale i pro stanovení průměrných specifických emisí výrobce v daném kalendářním roce.
(Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.)
__________________
__________________
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2018 o sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel, Úř. věst…, ,
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/956 ze dne 28. června 2018 o sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Snížení by mělo být dosaženo do roku 2025 ve formě relativního snížení vycházejícího z průměrných emisí CO2 těchto těžkých vozidel v roce 2019, s přihlédnutím ke snadno dostupným, nákladově účinným technologiím pro konvenční vozidla. Cíl pro rok 2030 by měl být požadován za ambiciózní, přičemž konečný cíl bude stanoven podle přezkumu, který má být proveden v roce 2022, protože je zde více nejistot ohledně využití pokročilejších technologií, které dosud nejsou běžně k dispozici.
(15)  Snížení by mělo být dosaženo do roku 2025 ve formě relativního snížení vycházejícího z průměrných emisí CO2 těchto těžkých vozidel v roce 2019, s přihlédnutím ke snadno dostupným, nákladově účinným technologiím pro konvenční vozidla. Cíl snížení emisí by měl být stanoven i pro rok 2030, a to na základě přezkumu, jenž má být proveden v roce 2022. Je přitom třeba, aby se nesnížily ambice tohoto nařízení a současně se zohlednila skutečnost, že ohledně využití pokročilejších technologií, které dosud nejsou běžně k dispozici, panuje řada nejistot.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Dostupným alternativním palivem pro pohon těžkých vozidel je zkapalněný zemní plyn (LNG). Využití současných a plánovaných inovativních technologií založených na LNG přispěje k plnění cílů emisí CO2 v krátkodobém a střednědobém horizontu, neboť využívání technologií založených na LNG vede v porovnání s naftovými vozidly k nižším emisím CO2. Potenciál snížení emisí CO2 u vozidel s LNG je již v nástroji VECTO plně zachycen. Současné technologie založené na LNG dále zajišťují nižší úroveň látek znečišťujících ovzduší, jako je NOx a jemné částice. Je rovněž zavedena dostatečná minimální infrastruktura pro doplňování paliv, která se dále využívá jako součást rámců vnitrostátní politiky pro infrastrukturu alternativních paliv.
(16)  Účinná, technologicky neutrálnídostatečná infrastruktura dobíjecíchplnicích stanic by se mělasouladuambicemi tohoto nařízení dále využívat jako součást rámců vnitrostátní politiky pro infrastrukturu alternativních paliv.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  Co se týče účelových vozidel a vozidel kategorií M2 a M3, Komise by měla co nejdříve specifikovat technická kritéria pro definici pracovního účelu vozidla a pro definici autobusů, na něž se vztahuje tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 b (nový)
(17b)  V zájmu zaručení přesnosti tohoto nařízení a přínosů z něj plynoucích by měl být vypracován mechanismus potvrzování referenční hodnoty pro rok 2019.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20 a (nový)
(20a)   V zájmu větší flexibility mechanismu pobídek pro vývoj těžkých vozidel s nulovými emisemi je třeba, aby mohli spojení výrobci vytvořit sdružení, a to na otevřeném, transparentním a nediskriminačním základě. Platnost dohody o vytvoření sdružení by neměla přesahovat pět let, dohoda by však měla být obnovitelná. Komise by měla mít pravomoc stanovit pro vytvoření takového sdružení spojených výrobců – na otevřeném, transparentním a nediskriminačním základě a v souladu s právem Unie v oblasti hospodářské soutěže – podrobná pravidla a podmínky.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Oproti osobním automobilům a dodávkám dosud nejsou na trhu k dispozici těžká vozidla s nulovými a nízkými emisemi, s výjimkou autobusů. Pro usnadnění hladkého přechodu k mobilitě s nulovými emisemi by proto měl být zaveden zvláštní mechanismus ve formě superkreditů. Vzniknou tak pobídky pro rozvoj a využití těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trhu v Unii, které by doplnily nástroje na straně poptávky, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES o čistých vozidlech26.
(21)  S cílem zajistit hladký přechod k mobilitě s nulovými emisemi a vytvořit pobídky pro rozvoj a využití těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trhu v Unii, které by doplnily nástroje na straně poptávky, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES o čistých vozidlech26, by měly být pro roky 2025 a 2030 stanoveny referenční hodnoty pro podíl těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku výrobce.
_________________
_________________
26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel, ve znění směrnice …/…/EU [COM(2017)0653] (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).
26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel, ve znění směrnice …/…/EU [COM(2017)0653] (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  Minimální podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi by měl být koncipován tak, aby poskytovatelům a výrobcům dobíjecí infrastruktury zajistil investiční jistotu, která by podpořila rychlé zavedení vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh Unie, a současně aby dal výrobcům určitou flexibilitu při rozhodování o svém investičním harmonogramu. Měl by být zaveden mechanismus, který bude výrobce motivovat k co nejrychlejšímu uvádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi na trh Unie.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Pro účely výpočtu průměrných specifických emisí výrobce by proto měla být všechna těžká vozidla s nulovými a nízkými emisemi započtena vícekrát. Úroveň pobídek by se měla lišit podle skutečných emisí CO2 vozidla. S cílem zabránit oslabení cílů v oblasti životního prostředí by měly být výsledné úspory omezeny.
(22)  Pro účely výpočtu cíle pro specifické emise CO2 výrobce by se mělo přihlížet k výkonnosti tohoto výrobce v porovnání s referenční hodnotou pro těžká vozidla s nulovými a nízkými emisemi pro roky 2025 a 2030. Má-li se stimulovat vývoj a zavádění takových vozidel a současně zabránit oslabení cílů v oblasti životního prostředí a účinnosti tradičních spalovacích motorů, měly by být výsledné úpravy omezeny.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Do navrhování pobídkového mechanismu pro využívání těžkých vozidel s nulovými emisemi by měla být zahrnuta také menší nákladní vozidla, autobusy a autokary, které nejsou předmětem emisních cílů CO2 podle tohoto nařízení. Tato vozidla mají rovněž významné přínosy, pokud jde o pomoc s řešením problémů znečištění ovzduší ve městech. Je však třeba poznamenat, že jsou již na trhu autobusy s nulovými emisemi, které jsou podporovány prostřednictvím opatření na straně poptávky, jako jsou veřejné zakázky. S cílem zajistit, aby byly pobídky mezi různými typy vozidel dobře vyváženy, měly by být předmětem omezení také úspory plynoucí z menších nákladních vozidel, autobusů a autokarů s nulovými emisemi.
(24)  Do navrhování pobídkového mechanismu pro využívání těžkých vozidel s nulovými emisemi by měla být zahrnuta také menší nákladní vozidla a jiné kategorie těžkých vozidel, které nejsou předmětem emisních cílů CO2 podle tohoto nařízení. Tato vozidla mají rovněž významné přínosy, pokud jde o pomoc s řešením problémů znečištění ovzduší ve městech.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  Pokud se zjistí, že výrobce má nadměrné emise, měla by Komise uložit finanční pokutu ve formě poplatku za překročení emisí, a to s přihlédnutím k emisním kreditům a výpůjčkám kreditů. Aby se výrobcům poskytovala dostatečná pobídka k provedení opatření ke snížení specifických emisí CO2 z těžkých vozidel, měl by poplatek převýšit průměrné mezní náklady na technologie, které jsou pro splnění cílů zapotřebí. Poplatek za překročení emisí se považuje za příjem souhrnného rozpočtu Unie. Metodika vymáhání poplatků by měla být stanovena prostřednictvím prováděcího aktu, a to s přihlédnutím k metodice přijaté podle nařízení (ES) č. 443/2009.
(29)  Pokud se zjistí, že výrobce má nadměrné emise, měla by Komise uložit finanční pokutu ve formě poplatku za překročení emisí, a to s přihlédnutím k emisním kreditům a výpůjčkám kreditů. Aby se výrobcům dostalo dostatečné pobídky k provedení opatření ke snížení specifických emisí CO2 z těžkých vozidel, je důležité, aby poplatek vždy převyšoval průměrné mezní náklady na technologie, které jsou pro splnění cílů zapotřebí. Částky poplatků za překročení emisí by měly být považovány za příjem souhrnného rozpočtu Unie. Tyto částky by měly být vynaloženy – v úzké spolupráci se sociálními partnery a příslušnými orgány – na podporu přechodu automobilového odvětví na mobilitu s nulovými emisemi a na podporu inovativních řešení, která motivují k rychlému zavádění těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi. Metodika vymáhání poplatků by měla být stanovena prostřednictvím prováděcího aktu, a to s přihlédnutím k metodice přijaté podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/20091a.
_____________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1).
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
(30)  Je zapotřebí mechanismus pro důsledné dodržování, aby se zajistilo, že jsou cíle plynoucí z tohoto nařízení splněny. Povinnosti kladené na výrobce, pokud jde o poskytování správných údajů podle nařízení (EU) č. …/2018 [sledování a vykazování těžkých vozidel] a administrativní pokuty, které lze uložit v případě neplnění této povinnosti, přispívají k zajištění spolehlivých údajů používaných pro účely plnění cílů na základě tohoto nařízení.
(30)  Je zapotřebí mechanismus pro důsledné dodržování, aby se zajistilo, že jsou cíle plynoucí z tohoto nařízení splněny. Povinnosti kladené na výrobce, pokud jde o poskytování správných údajů podle nařízení (EU) č. 2018/956 a administrativní pokuty, které lze uložit v případě neplnění této povinnosti, přispívají k zajištění spolehlivých údajů používaných pro účely plnění cílů na základě tohoto nařízení. Je v zájmu spotřebitelů a široké veřejnosti vědět, kteří výrobci plní nové emisní normy a kteří je neplní.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Pro dosažení snížení CO2 podle tohoto nařízení je zásadní, aby byly emise CO2 používaných těžkých vozidel v souladu s hodnotami stanovenými na základě nařízení (ES) č. 595/2009 a jeho prováděcích opatření. Komise by tedy měla mít při výpočtu průměrných specifických emisí výrobce možnost zohlednit případné systematické neshody, které zjistily orgány pro schvalování typu s ohledem na emise CO2 z těžkých vozidel.
(31)  Pro dosažení snížení CO2 podle tohoto nařízení je zásadní, aby byly emise CO2 těžkých vozidel v provozu na silnici v souladu s hodnotami stanovenými na základě nařízení (ES) č. 595/2009 a jeho prováděcích opatření. Komise by tedy měla mít při výpočtu průměrných specifických emisí výrobce možnost zohlednit případné systematické neshody, které zjistily orgány pro schvalování typu s ohledem na emise CO2 z těžkých vozidel v provozu a na silnici. Rovněž by mělo být zavedeno nezávislé testování vozidel v provozu a na silnici třetími stranami.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
(33)  Účinnost cílů stanovených v tomto nařízení při snižování emisí CO2 závisí silně na reprezentativnosti metodiky použité pro stanovení emisí CO2. V souladu se stanoviskem poradního vědeckého mechanismu (SAM)27, pokud jde o lehká vozidla, je vhodné také v případě těžkých vozidel zavést mechanismus pro posouzení reprezentativnosti emisí CO2hodnot spotřeby energie ve skutečném provozu, které byly stanoveny podle nařízení (EU) 2017/2400. Komise by měla mít pravomoc zajistit veřejnou dostupnost těchto údajů a v případě potřeby vyvinout postupy, které jsou zapotřebí pro zjišťování a shromažďování údajů potřebných pro tato posouzení.
(33)  Účinnost cílů stanovených v tomto nařízení při snižování emisí CO2 závisí silně na reprezentativnosti metodiky použité pro stanovení emisí CO2. V souladu se stanoviskem poradního vědeckého mechanismu (SAM)27, pokud jde o lehká vozidla, je vhodné také v případě těžkých vozidel zavést mechanismus pro posouzení toho, jak hodnoty emisí CO2 a spotřeby energie stanovené v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 reprezentují skutečný provoz. Komise by měla mít pravomoc zajistit veřejnou dostupnost těchto údajů a v případě potřeby vyvinout postupy, které jsou zapotřebí pro zjišťování a shromažďování údajů potřebných pro tato posouzení. Pokud je zjištěn významný rozdíl mezi hodnotami emisí v reálném provozu a hodnotami určenými podle nařízení (EU) 2017/2400, měla by mít Komise pravomoc průměrné specifické emise CO2 výrobce a případně referenční emise CO2 pro rok 2019 používané pro účely souladu s tímto nařízením odpovídajícím způsobem upravit.
__________________
__________________
27 Skupina vědeckých poradců na vysoké úrovni, vědecké stanovisko 1/2016 „Zmenšení rozdílu mezi emisemi CO2 z lehkých vozidel ve skutečném provozu a laboratorními zkouškami.“
27 Skupina vědeckých poradců na vysoké úrovni, vědecké stanovisko 1/2016 „Zmenšení rozdílu mezi emisemi CO2 z lehkých vozidel ve skutečném provozu a laboratorními zkouškami.“
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34 a (nový)
(34a)  Komise by měla ve zprávě, kterou předloží v roce 2022, také posoudit možnost vývoje metodiky pro stanovení emisí CO2 za dobu celého životního cyklu těžkých vozidel. Na základě tohoto posouzení by měla Komise v případě potřeby předložit návrh, který pro výrobce zavede povinnost informovat o těchto emisích a upřesní nezbytná pravidla a postupy pro podávání těchto informací.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
(36)  Prováděcí pravomoci týkající se čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 3, čl. 11 odst. 3čl. 12 odst. 2 by měly být uplatňovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 182/201128.
(36)  Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o určení způsobu výběru poplatků za překročení emisí, přijetí podrobných pravidel týkajících se postupu pro hlášení odchylek v emisích CO2 z těžkých vozidel v provozu, zveřejňování údajů, přijetí podrobných pravidel týkajících se postupů vykazování údajů z měřičů spotřeby palivavytvoření metodiky pro definování jednoho či více reprezentativních vozidel příslušné podskupiny vozidel. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201128.
__________________
__________________
28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
(37)  Pro změnu nebo doplnění jiných než základních prvků ustanovení tohoto nařízení by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o úpravu referenčních emisí CO2 podle čl. 12 odst. 2 a s ohledem na změnu příloh I a II ohledně některých technických parametrů, včetně váhového faktoru pro profily určení, užitečného zatížení a počtu najetých kilometrů za rok, ale i faktory upravující užitečné zatížení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů29. Zejména proto, aby byla zajištěna rovná účast při přípravě aktů v přenesené pravomoci, měl by Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty ve stejném čase jako odborníci členských států a jejich odborníci by měli mít stálý přístup ke schůzím expertních skupin Komise, které pracují na přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(37)  Pro změnu doplnění jiných než základních prvků ustanovení tohoto nařízení by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovení technických kritérií pro definici pracovního účelu vozidla a definici městských autobusů, stanovení podrobných pravidel a podmínek pro vytvoření sdružení spojených výrobců, vytvoření systému každoročních zkoušek reprezentativního vzorku konstrukčních částí, technických celků a systémů, úpravu referenčních emisí CO2, zavedení testování shodnosti v provozu na silnici a s ohledem na změnu příloh I a II ohledně některých technických parametrů, včetně váhového faktoru pro profily určení, užitečného zatížení a počtu najetých kilometrů za rok, ale i faktory upravující užitečné zatížení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů29. Pro zajištění rovnocenné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, které se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.
__________________
__________________
29 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
29 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – návětí
S cílem přispět k plnění cíle Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 30 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005 u odvětví, která jsou uvedena v článku 2 nařízení (EU) č. 2018/…[nařízení o sdílení úsilí], a za účelem splnění cílů Pařížské dohody a zajištění řádného fungování vnitřního trhu stanoví toto nařízení výkonnostní emisní normy CO2 pro nová těžká vozidla, čímž dojde ve srovnání s referenčními emisemi CO2 k následujícímu snížení specifických emisí CO2 vozového parku nových těžkých vozidel v Unii:
S cílem přispět k plnění cíle Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 30 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005 u odvětví, která jsou uvedena v článku 2 nařízení (EU) 2018/842, a za účelem splnění cílů Pařížské dohody a zajištění řádného fungování vnitřního trhu stanoví toto nařízení výkonnostní emisní požadavky na CO2 pro nová těžká vozidla, čímž dojde ve srovnání s referenčními emisemi CO2 k následujícímu snížení specifických emisí CO2 vozového parku nových těžkých vozidel v Unii:
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – písm. a
a)  od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2029 o 15 %;
a)  od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2029 o 20 %;
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – písm. b
b)  od 1. ledna 2030 dále alespoň o 30 % v závislosti na přezkumu podle článku 13.
b)  od 1. ledna 2030 dále alespoň o 35 %, v závislosti na přezkumu podle článku 13.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 a (nový)
Aby byl zajištěn hladký přechod na mobilitu s nulovými emisemi a aby se vytvořily pobídky pro vytváření a zavádění trhu a infrastruktury pro těžká vozidla s nulovými a nízkými emisemi v Unii, stanoví toto nařízení v článku 5 referenční hodnotu pro podíl těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku všech výrobců v letech 2025 a 2030.
Specifické emise CO2 jsou upraveny na základě výkonnosti v porovnání s referenční hodnotou v souladu s bodem 4 přílohy I.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí
Toto nařízení se uplatňuje na nová vozidla kategorií N2 a N3, která splňují tyto vlastnosti:
Toto nařízení se nejprve uplatňuje na nová vozidla kategorií N2 a N3, která splňují tyto vlastnosti:
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – pododstavec 2
Pro účely článku 5 a bodu 2.3 přílohy I se uvedené vztahuje i na vozidla kategorií M2 a M3 a na vozidla kategorie N, která nespadají do působnosti nařízení (EU) č. 510/2011 a nesplňují vlastnosti uvedené v bodech a) až d).
Pro účely čl. 1 odst. 2a, článku 5 a oddílu 4 přílohy I se uvedené vztahuje i na vozidla kategorie N, která nespadají do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/20111a a nesplňují vlastnosti stanovené v bodech a) až d). Pro účely čl. 1 odst. 2b se uvedené dále vztahuje i na vozidla kategorií M2 a M3, která splňují technická kritéria stanovená v odstavci 2a tohoto článku.
_________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 1).
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise nejpozději do 1. července 2019 přijme za účelem doplnění tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15, v nichž stanoví technická kritéria pro definici pracovního účelu vozidla a pro definici městských autobusů, na něž se vztahuje toto nařízení.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. h
h)  „účelovým vozidlem“ se rozumí těžké vozidlo neurčené pro dodávky zboží, pro které nebyly stanoveny emise CO2 a spotřeba pohonných hmot v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a jeho prováděcími opatřeními pouze pro jiné profily určení než ty, které jsou uvedeny v bodě 2.1 přílohy tohoto nařízení;
h)  „účelovým vozidlem“ se rozumí těžké vozidlo neurčené pro dodávky zboží, jehož pracovní účel byl definován na základě technických kritérií upřesněných v souladu s čl. 21 odst. 2a a pro něž byly stanoveny emise CO2 a spotřeba pohonných hmot v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 a jeho prováděcími opatřeními pouze pro jiné profily určení, než jsou profily definované v bodě 2.1 přílohy tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. k
k)  „těžkým vozidlem s nízkými emisemi“ se rozumí těžké vozidlo, které není těžkým vozidlem s nulovými emisemi, se specifickými emisemi CO2 nižšími než 350 g CO2/km, jak je stanoveno podle bodu 2.1 přílohy I;
k)  „těžkým vozidlem s nízkými emisemi“ se rozumí těžké vozidlo, které není těžkým vozidlem s nulovými emisemi, se specifickými emisemi CO2 stanovenými v souladu s bodem 2.1 přílohy I, jež jsou o 50 % nižší než referenční emise CO2 u každé podskupiny určené v souladu s oddílem 3 přílohy I;
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b
b)  faktor pro nulové a nízké emise stanovený podle článku 5.
vypouští se
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 1
Od roku 2020 a v každém následujícím kalendářním roce stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů uvedených v čl. 10 odst. 1 pro každého výrobce průměrné specifické emise CO2 v g/tkm za předchozí kalendářní rok, a to s přihlédnutím k následujícímu:
Od 1. ledna 2025 se specifický podíl těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku výrobce v daném kalendářním roce stanoví na základě těchto hodnot:
od roku 2025: nejméně 5 %;
od roku 2030: 20 %, v závislosti na přezkumu podle článku 13.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 2
faktor nulových a nízkých emisí bude zohledňovat počet a emise CO2 těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku výrobce v kalendářním roce, včetně vozidel s nulovými emisemi spadajících do kategorií, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci, ale i účelová vozidla s nulovými a nízkými emisemi,
vypouští se
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 3
faktor nulových a nízkých emisí bude vypočten v souladu s bodem 2.3 přílohy I.
vypouští se
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1
Pro účely odstavce 1 budou těžká vozidla s nulovýminízkými emisemi započítávána takto:
Za účelem splnění cílů uvedených v odstavci 1 se toto nařízení vztahuje i na vozidla kategorie N, která nespadají do působnosti nařízení (EU) č. 510/2011nesplňují vlastnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) až d) tohoto nařízení.
a)  těžké vozidlo s nulovými emisemi se bude počítat jako dvě vozidla;
b)  těžké vozidlo s nízkými emisemi se bude počítat jako až dvě vozidla podle funkce jeho specifických limitů CO2 a limitní úrovně emisí 350 g CO2/km.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3
3.  Faktor nulových a nízkých emisí bude snižovat průměr specifických emisí výrobce nejvýše o 3 %. Přispění těžkých vozidel s nulovými emisemi z kategorií uváděných v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci k tomuto faktoru bude snižovat průměrné specifické emise výrobce nejvýše o 1,5 %.
vypouští se
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2
2.  Plánované snížení CO2 uvedené v čl. 1 odst. a) bude stanoveno pro každého výrobce v souladu s bodem 5.1 přílohy I, na základě lineární trajektorie mezi referenčními emisemi CO2 uvedenými v článku 1 druhém pododstavci a cílem pro rok 2025 stanoveným v bodě a) tohoto článku a mezi cílem pro rok 2025 a cílem pro rok 2030 stanoveným v bodě b) tohoto článku.
2.  Plánované snížení CO2 uvedené v odst. 1 písm. a) bude stanoveno pro každého výrobce v souladu s bodem 5.1 přílohy I na základě lineární trajektorie mezi referenčními emisemi CO2 uvedenými v čl. 1 odst. 1 druhém pododstavci a cílem pro rok 2025 stanoveným v bodě a) tohoto článku a mezi cílem pro rok 2025 a cílem pro rok 2030 stanoveným v bodě b) tohoto článku.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Článek 7 a (nový)
Článek 7a
Sdružování
1.  Spojení výrobci mohou pro účely plnění svých povinností podle článku 5 vytvořit sdružení.
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 za účelem doplnění tohoto nařízení o podrobná pravidla a podmínky, které spojeným výrobcům umožní vytvořit sdružení na otevřeném, transparentním a nediskriminačním základě.
Pozměňovací návrhy 74 a 75
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Pokud se zjistí, že výrobce má v daném kalendářním roce po roce 2025 nadměrné emise podle odstavce 2, uloží mu Komise poplatek za překročení emisí vypočtený podle tohoto vzorce:
1.  Pokud se zjistí, že výrobce má v daném kalendářním roce po roce 2025 nadměrné emise podle odstavce 2, uloží Komise výrobci nebo případně správci sdružení poplatek za překročení emisí vypočtený podle tohoto vzorce:
za období 2025 až 2029
(poplatek za překročení emisí) = (překročení emisí x 6 800 EUR/gCO2/tkm)
(poplatek za překročení emisí) = (překročení emisí x 5 000 EUR/gCO2/tkm)
od roku 2030
(poplatek za překročení emisí) = (překročení emisí x 6 800 EUR/gCO2/tkm)
Komise zajistí, aby výše poplatku za překročení emisí byla vždy vyšší než průměrné mezní náklady na technologie nezbytné k dosažení cílů uvedených v čl. 1 odst. 1.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 4
4.  Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjem souhrnného rozpočtu Evropské unie.
4.  Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjem souhrnného rozpočtu Evropské unie. Tyto částky se použijí k doplnění unijních a vnitrostátních opatření, která jsou prováděna v úzké spolupráci se sociálními partnery a příslušnými orgány s cílem podporovat ve všech dotčených členských státech, zejména však v regionech a komunitách, které jsou změnami v automobilovém odvětví nejvíce postiženy, rozvoj dovedností a přemísťování pracovníků v automobilovém odvětví na nová pracovní místa, a přispět tak ke spravedlivému přechodu na mobilitu s nulovými a nízkými emisemi.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2
2.  Komise tyto odchylky zohlední pro účely výpočtu průměrných specifických emisí výrobce.
2.  Komise tyto odchylky zohlední pro účely výpočtu průměrných specifických emisí výrobce a případně upraví referenční emise CO2 pro rok 2019 vypočtené v souladu s oddílem 3 přílohy I.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 a (nový)
3a.  Za účelem zajištění přesnosti údajů vykazovaných výrobci v souladu s nařízením (EU) 2018/956 a nařízením (EU) 2017/2400 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 za účelem doplnění tohoto nařízení s cílem zavést u vozidel spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení od roku 2019 systém každoročních zkoušek reprezentativního vzorku konstrukčních částí, samostatných technických celků a systémů uvedených v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2400 od každého výrobce. Výsledky těchto zkoušek se porovnají s údaji, které v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 poskytují výrobci, a jsou-li nalezeny systematické nesrovnalosti, upraví se jejich průměrné specifické emise vypočtené v souladu s bodem 2.7 přílohy I a v případě potřeby referenční hodnoty emisí CO2 pro rok 2019 vypočtené v souladu s oddílem 3 přílohy I.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b
b)  od roku 2020 faktor pro nulovénízké emise podle článku 5;
b)  od roku 2020 pro každého výrobce jeho specifický podíl těžkých vozidel s nulovýminízkými emisemi za předchozí kalendářní rok, jak je uveden v čl. 5 odst. 1;
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Článek 11
Článek 11
Článek 11
Emise CO2 a spotřeba energie v reálném provozu
Emise CO2 a spotřeba energie v reálném provozu
1.  Komise bude monitorovat a posuzovat reprezentativnost hodnot emisí CO2 ve skutečném provozu a hodnoty spotřeby pohonných hmot stanovené v souladu s nařízením Komise (EU) 2017/2400. Zajistí, aby byla veřejnost informovaná o tom, jak se reprezentativnost v průběhu doby vyvíjí.
1.  Komise bude monitorovat a posuzovat, jak hodnoty emisí CO2 a spotřeby pohonných hmot stanovené v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 reprezentují skutečný provoz.
2.  Za tímto účelem Komise zajistí, aby od výrobců nebo případně vnitrostátních orgánů byly dostupné spolehlivé neosobní údaje o emisích CO2 a spotřebě energietěžkých vozidel v reálném provozu.
2.  Za tímto účelem Komise zajistí, aby byly od výrobců nebo případně vnitrostátních orgánů dostupné spolehlivé údaje o emisích CO2 a spotřebě energie těžkých vozidel v reálném provozu, které vycházejí z údajů standardizovaných měřičů spotřeby paliva a které jsou pro účely nezávislého testování dostupné i pro třetí strany.
2a.  Komise přijme nejpozději do 31. prosince 2019 akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 za účelem doplnění tohoto nařízení s cílem zavést testování shodnosti v provozu na silnici, které zajistí, aby emise CO2 a spotřeba paliva těžkých vozidel nepřekračovaly údaje z monitorování oznámené v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 a nařízením (EU) 2018/956 o více než 10 %. Komise každou odchylku, která tuto prahovou hodnotu překročí, zohlední pro účely výpočtu průměrných specifických emisí CO2 výrobce a případně upraví referenční hodnoty emisí CO2 pro rok 2019.
2b.   Komise zajistí, aby byla veřejnost informována o tom, jak se reálná reprezentativnost uvedená v odstavci 1 vyvíjí v čase.
3.  Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření podle odst. 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.
3.  Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů podrobná pravidla pro postupy vykazování údajů z měřičů spotřeby paliva uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1
1.  S cílem zajistit, aby technické parametry používané pro výpočet průměrných specifických emisí výrobce podle článku 4 a výpočet cíle pro specifické emise podle článku 4 zohledňovaly technický pokrok a vývoj logistiky nákladní dopravy, má Komise zmocnění přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15, aby se upravila následující ustanovení v přílohách I a II:
1.  S cílem zajistit, aby technické parametry používané pro výpočet průměrných specifických emisí výrobce podle článku 4 a výpočet cíle pro specifické emise podle článku 4 zohledňovaly technický pokrok a vývoj logistiky nákladní dopravy, Komise průběžně a včas aktualizuje simulační nástroj VECTO a má zmocnění přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15, aby se upravila následující ustanovení v přílohách I a II:
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 13 – pododstavec 1
Do 31. prosince 2022 předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě o účinnosti tohoto nařízení, stanovení cíle snížení CO2 pro rok 2030 v souladu s článkem 1 a zavedení cílů snížení CO2 pro oba typy těžkých vozidel, včetně přípojných vozidel. Tato zpráva bude rovněž obsahovat posouzení účinnosti způsobů, hodnotící zejména vozidla s nulovými a nízkými emisemi, zejména autobusy s přihlédnutím k cílům stanoveným ve směrnici 2009/33/ES30, a systém kreditů CO2 a vhodnost prodloužení uplatňování těchto způsobů v roce 2030 a po něm, a případně bude doprovozena návrhem na změnu tohoto nařízení.
Do 31. prosince 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účinnosti tohoto nařízení, o případné úpravě cíle snížení CO2 pro rok 2030 v souladu s článkem 1, o případné úpravě referenční hodnoty pro podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi pro rok 2030 v souladu s článkem 5 a o stanovení cílů snížení CO2 pro další druhy těžkých vozidel, včetně přípojných vozidel a účelových vozidel, např. vozidel pro odvoz odpadu. Tato zpráva rovněž posoudí účinnost modalit upravujících především zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi, zejména autobusů s přihlédnutím k cílům stanoveným ve směrnici 2009/33/ES30, a systém kreditů CO2 a vhodnost prodloužení uplatňování těchto modalit v roce 2030 a po něm, jakož i zavádění nezbytné infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, možnost zavedení norem týkajících se CO2 pro motory, zejména pro účelová vozidla, různé soupravy vozidel, které překračují standardní rozměry platné pro vnitrostátní dopravu, např. modulární koncepce, jak hodnoty emisí CO2 a spotřeby pohonných hmot stanovené v souladu s nařízením (EU) 2017/2400 reprezentují skutečný provoz, a konečně aktualizaci simulačního nástroje VECTO. Ke zprávě jsou případně přiloženy návrhy na změnu tohoto nařízení.
_______________
________________
30 Směrnice 2009/33/ES o čistých vozidlech, ve znění směrnice …/…/EU.
30 Směrnice 2009/33/ES o čistých vozidlech, ve znění směrnice …/…/EU.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 13 – pododstavec 1 a (nový)
Komise vypracuje nejpozději do 31. prosince 2020 zvláštní metodiku pro začlenění dopadu používání pokročilých a obnovitelných plynných paliv v dopravě pro CNG a LNG – v souladu s udržitelnými kritérii stanovenými podle směrnice RED II – pro výpočet průměrných emisí vozového parku. Metodiku bude v případě potřeby doplňovat návrh na změnu tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 13 – pododstavec 1b (nový)
Komise dále posoudí možnost vývoje metodiky pro stanovení emisí CO2 za dobu celého životního cyklu u všech těžkých nákladních vozidel uváděných na trh Unie. Na základě tohoto posouzení Komise v případě potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, který pro výrobce zavede povinnost informovat o emisích za celý životní cyklus a upřesní nezbytná pravidla a postupy pro podávání těchto informací.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1
1.  Komisi je nápomocen výbor xxx zřízený nařízením (EU) č./2018 [správa]. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
1.  Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený článkem 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/20131a. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
_________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 10 odst. 2 a čl. 12 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [dnem vstupu tohoto nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2a, článku 7a, čl. 9 odst. 3a, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2a a čl. 12 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje [dnem vstupu tohoto nařízení v platnost].
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 10 odst. 2 a čl. 12 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platného aktu v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2a, článku 7a, čl. 9 odst. 3a, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2a a čl. 12 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platného aktu v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 6
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 10 odst. 2 a čl. 12 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle v čl. 2 odst. 2a, článku 7a, čl. 9 odst. 3a, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2a a čl. 12 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1
Nařízení (ES) č. 595/2009
Čl. 5 – odst. 4 – písm. l
1)  „Postup ověření na základě vhodných a reprezentativních vzorků, zda vozidla, která byla zaregistrována a uvedena do provozu, splňují emise CO2 a hodnoty spotřeby pohonných hmot stanovené podle tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření.“
1)  „Postup ověření na základě vhodných a reprezentativních vzorků, zda vozidla, která byla zaregistrována a uvedena do provozu, splňují emise CO2 a hodnoty spotřeby pohonných hmot stanovené podle tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření. Tento postup provádějí i akreditované nezávislé třetí strany v souladu s čl. 13 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)  2018/8581a.“
_______________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Článek 16 a (nový)
Článek 16a
Změna směrnice Rady 96/53/ES
V příloze I směrnice 96/53/ES1a se za bod 2.2.4.2 vkládají následující body:
„2.2.5 Maximální přípustná hmotnost kombinací vozidel s alternativním pohonem definovaných v čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. …/2018 [návrh nařízení COM(2018)0284] se zvyšuje o dodatečnou hmotnost, již vyžaduje technologie alternativních paliv, a to maximálně o 1 tunu.
2.2.6  Maximální přípustná hmotnost kombinací vozidel s nulovými emisemi se zvyšuje v závislosti na třídě vozidla s nulovými emisemi o dodatečnou hmotnost, již vyžaduje technologie nulových emisí, a to maximálně o 2 tuny. Do 1. července 2019 stanoví Komise vzorec pro výpočet požadované hmotnosti.“
____________________________
1a Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59).
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – bod 2.3
2.3.  Výpočet emisního faktoru pro nulové a nízké emise, jak se uvádí v článku 5
vypouští se
Pro každého výrobce a každý kalendářní rok bude vypočten emisní faktor pro nulové a nízké emise (ZLEV), jak se uvádí v článku 5, následujícím způsobem:
ZLEV = V / (Vconv + Vzlev) s minimální hodnotou 0,97
kde:
V je počet nových těžkých vozidel výrobce, s výjimkou všech účelových vozidel v souladu s čl. 4 odst. a).
Vconv je počet nových těžkých vozidel výrobce, s výjimkou všech účelových vozidel v souladu s čl. 4 odst. a) a s výjimkou těžkých vozidel s nulovými a nízkými emisemi,
Vzlev je součet Vin a Vout,
kde:
Ʃv
je součet za všechna nová těžká vozidla s nízkými a nulovými emisemi, která mají vlastnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) až d),
CO2 v
jsou specifické emise CO2 v g/km těžkého vozidla v s nulovými a nízkými emisemi, stanovené v souladu s bodem 2.1,
Vout je celkový počet těžkých vozidel s nulovými emisemi v kategoriích uvedených v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci, vynásobený dvěma, s maximální hodnotou 1,5 % Vconv.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – bod 2.7 – vzorec
CO2 = ZLEV × ∑ sg sharesg × MPWsg × avgCO2sg
CO2 = sg sharesg × MPWsg × avgCO2sg
kde:
kde:
sg je součet za všechny podskupiny,
sg je součet za všechny podskupiny,
ZLEV je stanoveno tak, jak se uvádí v bodě 2.3,
sharesg je stanoveno tak, jak se uvádí v bodě 2.4,
sharesg je stanoveno tak, jak se uvádí v bodě 2.4,
MPWsg je stanoveno tak, jak se uvádí v bodě 2.6,
MPWsg je stanoveno tak, jak se uvádí v bodě 2.6,
avgCO2sg je stanoveno tak, jak se uvádí v bodě 2.2.
avgCO2sg je stanoveno tak, jak se uvádí v bodě 2.2.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Příloha I – bod 4 – odst. 1 – vzorec -řádek 1
T = ∑ sg sharesg × MPWsg × (1 – rf) × rCO2sg
T = referenční_faktor_ZLEV * sg sharesg × MPWsg × (1 – rf) × rCO2sg
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Příloha I – bod 4 – odst. 1 – vzorec -řádek 4
rf je cílové snížení CO2 (v %) stanovené v čl. 1 odst. a) a b) pro konkrétní kalendářní rok,
rf je cílové snížení CO2 (v %) stanovené v čl. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) pro konkrétní kalendářní rok,
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Příloha I – bod 4 – odst. 1 a (nový)
Pro období 2025 až 2029 je referenční_faktor_ZLEV (1 + y – x). Pokud je však výsledek větší než 1,03, použije se pro referenční_faktor_ZLEV hodnota 1,03, a pokud je výsledek menší než 0,97, použije se hodnota 0,97,
přičemž:
x je 5 %,
y je podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku nově registrovaných těžkých vozidel výrobce, který se vypočte jako součet celkového počtu vozidel kategorie N s nulovými emisemi, která nespadají do působnosti nařízení (EU) č. 510/2011 a nesplňují vlastnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) až d), a celkového počtu vozidel s nulovými a nízkými emisemi, která splňují vlastnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) až d), kde se každé vozidlo počítá jako specifické_ZLEV podle níže uvedeného vzorce, vydělený celkovým počtem vozidel registrovaných v daném kalendářním roce,
specifické_ZLEV = 1– (CO2v/(0,5*rCO2sg), kde:
CO2v jsou specifické emise CO2 v g/km těžkého vozidla s nulovými a nízkými emisemi stanovené v souladu s bodem 2.1,
rCO2sg je stanoveno tak, jak se uvádí v oddílu 3.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Příloha I – bod 4 – odst. 1 b (nový)
Pro rok 2030 je referenční_faktor_ZLEV (1 + y – x). Pokud je však výsledek větší než 1,05, použije se pro referenční_faktor_ZLEV hodnota 1,05,
pokud je výsledek v rozmezí od 0,98 do 1,0, použije se pro referenční_faktor_ZLEV hodnota 1,0,
a pokud je výsledek menší než 0,95, použije se pro referenční_faktor_ZLEV hodnota 0,95,
přičemž:
x je 20 %, v závislosti na přezkumu podle článku 13,
y je podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve vozovém parku nově registrovaných těžkých vozidel výrobce, který se vypočte jako součet celkového počtu vozidel kategorie N s nulovými emisemi, která nespadají do působnosti nařízení (EU) č. 510/2011 a nesplňují vlastnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) až d), a celkového počtu vozidel s nulovými a nízkými emisemi, která splňují vlastnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) až d), kde se každé vozidlo počítá jako specifické_ZLEV podle níže uvedeného vzorce, vydělený celkovým počtem vozidel registrovaných v daném kalendářním roce,
specifické_ZLEV = 1– (CO2v/(0,5*rCO2sg), kde:
CO2v jsou specifické emise CO2 v g/km těžkého vozidla s nulovými a nízkými emisemi stanovené v souladu s bodem 2.1,
rCO2sg je stanoveno tak, jak se uvádí v oddílu 3.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0354/2018).


Potřeba komplexního mechanismu pro demokracii, právní stát a základní práva
PDF 142kWORD 47k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2018 o potřebě komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv (2018/2886(RSP))
P8_TA(2018)0456B8-0523/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(1),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, úmluvy, doporučení, rezoluce a zprávy Parlamentního shromáždění, Výboru ministrů, komisaře pro lidská práva a Benátské komise Rady Evropy,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 1/2018 ze dne 17. července 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 2. května 2018 o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) o základních právech za rok 2018,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2014 s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o návrhu, který vybízí Radu, aby podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o právním státě na Maltě(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové(5),

–  s ohledem na svou plenární rozpravu o právním státě v Rumunsku, která proběhla dne 3. října 2018,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o situaci v oblasti základních práv v Evropské unii v roce 2016 (6),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, který dne 2. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0322),

–  s ohledem na srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2018,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou společné všem členským státům;

B.  vzhledem k tomu, že právní stát, demokracie a základní práva tvoří strany jednoho trojúhelníku, vzájemně se posilují a společně chrání ústavní jádro EU a jejích členských států;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 Komise vytvořila postup pro posílení právního státu; vzhledem k tomu, že tento postup byl použit pouze jednou, a vzhledem k tomu, že se ukázalo, že tento nástroj nedostačuje k prevenci ani odstranění hrozeb pro právní stát;

D.  vzhledem k tomu, že Evropská unie nemá k dispozici stálý objektivní mechanismus pro monitorování demokracie, základních práv a právního státu ve všech členských státech;

E.  vzhledem k tomu, že ze srovnávacího přehledu EU o soudnictví za rok 2018 vyplývá, že s fungováním soudních systémů členských států jsou stále problémy, které jsou způsobeny také určitými reformami provedenými členskými státy;

F.  vzhledem k vysokému počtu zahájených řízení o nesplnění povinností v oblasti spravedlnosti, základních práv a občanství(7),

G.  vzhledem k tomu, že agentura FRA zveřejnila několik zpráv, které poukazují na problémy v oblasti demokracie, právního státu a základních práv v různých členských státech, jako je například zmenšující se prostor pro organizace občanské společnosti v Evropě(8);

H.  vzhledem k tomu, že v reakci na hrozby pro demokracii, právní stát a základní práva jsou činěny jen dílčí kroky pro daný konkrétní případ, které vedou k tomu, že přístupy v jednotlivých členských státech jsou velmi odlišné;

I.  vzhledem k tomu, že postup podle čl. 7 odst. 1 Komise zahájila v souvislosti se situací v Polsku a Evropský parlament stejný postup použil v souvislosti se situací v Maďarsku;

J.  vzhledem k tomu, že Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci zřídil skupinu pro sledování situace v oblasti právního státu, která zahájila svou práci v souvislosti s vraždami investigativních novinářů a situací v oblasti právního státu;

K.  vzhledem k tomu, že EU většinou spíše jen reaguje na vzniklé situace, než by podnikala preventivní opatření, přičemž její reakci ztěžuje to, že problémům v oblasti demokracie, právního státu a základních práv je v různých členských státech věnována nesoustavná a politizovaná pozornost;

L.  vzhledem k tomu, že dne 2. května 2018 Komise zveřejnila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324);

M.  vzhledem k tomu, že ve svém stanovisku č. 1/2018 k návrhu nařízení Evropský účetní dvůr uvedl, že je třeba dále objasnit zdroje pokynů a postupů, na základě nichž lze stanovit všeobecné nedostatky týkající se právního státu;

N.  vzhledem k tomu, že předchozí protikorupční zprávy EU a zprávy vypracované v rámci evropského semestru týkající se jednotlivých zemí v roce 2018 poukazují na závažné obavy ohledně korupce v různých členských státech, které narušují důvěru občanů ve státní instituce a v právní stát;

O.  vzhledem k tomu, že problémy v oblasti právního státu a demokracie představují riziko pro prostor svobody, bezpečnosti a práva, který se zakládá na vyvratitelné domněnce (praesumptio iuris tantum) vzájemné důvěry;

P.  vzhledem k tomu, že problémy v oblasti právního státu a demokracie v členských státech ohrožují legitimitu vnější činnosti Unie, především v souvislosti s politikami týkajícími se přistoupení a sousedství;

Q.  vzhledem k tomu, že veškeré orgány a instituce, subjekty, úřady a agentury Unie musí respektovat, chránit a podporovat demokracii, právní stát a základní práva;

R.  vzhledem k tomu, že Unie stále nepřistoupila k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, přestože je to podle čl. 6 odst. 2 SEU její povinností;

S.  vzhledem k tomu, že Komise a Rada nepřijaly na základě usnesení Parlamentu o mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva žádná opatření, a prozatím tedy odmítají přijmout interinstitucionální dohodu o Paktu EU o demokracii, právním státu a základních právech;

1.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nepředložila návrh na komplexní mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva, a žádá Komisi, aby tak učinila, zejména aby předložila návrh na přijetí interinstitucionální dohody o Paktu EU o demokracii, právním státu a základních právech v rámci své nadcházející nelegislativní iniciativy, jejímž cílem bude posílit mechanismy zajišťující dodržování zásad právního státu v Evropské unii;

2.  připomíná svůj požadavek na vytvoření komplexního, trvalého a objektivního nástroje EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv a zdůrazňuje, že nyní je takovýto mechanismus potřebný více než kdy jindy;

3.  znovu připomíná hlavní prvky takovéhoto mechanismu navrženého Parlamentem ve formě interinstitucionálního paktu o demokracii, právním státu a základních právech, který by spočíval v každoročním nediskriminačním hodnocení založeném na důkazech, které by se stejnou měrou zaměřovalo na všechny členské státy a hodnotilo by, jak dodržují hodnoty zakotvené v článku 2 SEU, a jehož součástí by byla doporučení pro jednotlivé země (zpráva evropského mechanismu pro demokracii, právní stát a základní práva); tato zpráva by sloužila jako základ pro meziparlamentní debatu a pro stálý politický cyklus věnovaný demokracii, právnímu státu a základním právům v rámci evropských orgánů a institucí EU;

4.  připomíná, že evropská zpráva o demokracii, právním státu a základních právech musí zahrnovat a doplňovat stávající nástroje, včetně srovnávacího přehledu o soudnictví, nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků, zprávy o boji proti korupci a postupů vzájemného hodnocení vycházejících z článku 70 Smlouvy o fungování EU, a že nahradí mechanismus pro spolupráci a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko; vyjadřuje politování nad rozhodnutím Komise nezveřejňovat zprávu o boji proti korupci v EU v roce 2017;

5.  žádá Komisi, aby zvážila propojení navrhovaného nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech s komplexním, trvalým a objektivním mechanismem EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv;

6.  žádá Radu, aby souhlasila s tím, že se zaváže k přijetí interinstitucionální dohody o Paktu EU o demokracii, právním státu a základních právech a k podpoře dalších návrhů Komise na posílení demokracie, právního státu a základních práv;

7.  domnívá se, že pokud by Komise i Rada nadále odmítaly vytvoření Paktu EU o demokracii, právním státu a základních právech, mohl by Parlament zahájit iniciativu pilotní zprávy o demokracii, právním státu a základních právech a pořádat meziparlamentní debatu;

8.  žádá Radu, aby se v probíhajících postupech řádně zhostila své institucionální úlohy na základě čl. 7 odst. 1 SEU, ve všech fázích postupu Parlament okamžitě a v plném rozsahu informovala a aby vyzvala Parlament k tomu, aby předložil Radě svůj vlastní odůvodněný návrh;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, parlamentům a vládám členských států a Evropskému výboru regionů, který je předá parlamentům a radám na nižší než celostátní úrovni.

(1) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0340.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0055.
(4) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 29.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0183.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0056.
(7)  http://ec.europa.eu/atwork/applying-eu-law/infringements-proceedings/infringement_decisions/index.cfm?lang_code=EN&typeOfSearch=true&active_only=1&noncom=0&r_dossier=&decision_date_from=&decision_date_to=&PressRelease=true&DG=JUST&title=&submit=Search
(8) Agentura Evropské unie pro základní práva, Problémy, kterým čelí organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv v EU, Vídeň, 18. ledna 2018.


Provádění dohody o přidružení mezi EU a Gruzií
PDF 181kWORD 58k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Gruzií (2017/2282(INI))
P8_TA(2018)0457A8-0320/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé, která plně vstoupila v platnost dne 1. července 2016,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 18. prosince 2014 obsahující návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé(1) a usnesení ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení / prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou(2), s ohledem na své doporučení Rady ze dne 15. listopadu 2017 o Východním partnerství(3) a na legislativním usnesení ze dne 14. března 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii(4) a na své unesení ze dne 14. června 2018 okupovaných gruzínských územích deset let po ruské invazi(5),

–  s ohledem na roční národní akční plány pro provádění dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Gruzií,

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 9. listopadu 2017 nazvaný „Zpráva o provádění přidružení týkající se Gruzie“ (SWD(2017)0371),

–  s ohledem na společná prohlášení přijatá na summitech Východního partnerství, včetně posledního summitu konaného 24. listopadu 2017 v Bruselu,

–  s ohledem na rámec spolupráce „20 cílů pro rok 2020“, který byl vypracován na vrcholném jednání v Rize v roce 2015 a který prosazuje silnější hospodářství, silnější správu věcí veřejných, větší propojenost a silnější společnost,

–  s ohledem na jednotný podpůrný rámec EU na podporu Gruzie v letech 2017–2020,

–  s ohledem na výsledek čtvrtého zasedání Rady přidružení mezi EU a Gruzií, které proběhlo dne 5. února 2018,

–  s ohledem na výsledky zasedání parlamentního shromáždění Euronest, z nichž poslední se konalo ve dnech 25.–27. června 2018 a bylo na něm přijato sedm usnesení, přičemž shromáždění vyzvalo EU ke zvýšení mediační činnosti v oblastech zamrzlých konfliktů,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení a doporučení přijatá na šesté schůzi Parlamentního výboru pro přidružení EU-Gruzie, která se konala dne 26. dubna 2018,

–  s ohledem na společné prohlášení přijaté na třetí schůzi Platformy občanské společnosti EU-Gruzie, která se konala dne 22. března 2018,

–  s ohledem na první zprávu Komise v rámci mechanismu pozastavení vízového režimu, která byla zveřejněna dne 20. prosince 2017 (COM(2017) 0815),

–  s ohledem na závěrečné stanovisko Benátské komise k ústavní reformě Gruzie ze dne 19. března 2018 (CDL-AD (2018) 005),

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů ze dne 21. září 2015 nazvaný „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“ (SWD(2015)0182),

–  s ohledem na zprávu organizace Transparency International nazvanou „Stav korupce: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina“, která byla zveřejněna dne 2. července 2015,

–  s ohledem na odborné studie vypracované pro Výbor pro zahraniční věci, mimo jiné na studii s názvem „Volební reformy ve třech přidružených zemích Východního sousedství – na Ukrajině, v Gruzii a v Moldavsku – a jejich dopad na politický vývoj v těchto zemích“, která byla vydána dne 26. října 2017(6), na studii s názvem „Dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou“, která byla zveřejněna dne 28. června 2018(7), a na srovnávací studii s názvem „Vývoj institucionálního rámce pro provádění dohod o přidružení v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině: komparativní hledisko“, která byla vydána v září 2018(8),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0320/2018),

A.  vzhledem k tomu, že vztahy EU a Gruzie se neustále prohlubují, a to díky novým významným úspěchům v souladu s dohodou o přidružení mezi EU a Gruzií, prohloubenou a komplexní zónou volného obchodu a programem přidružení, včetně vstupu v platnost bezvízového režimu a přistoupení Gruzie k Energetickému společenství;

B.  vzhledem k tomu, že plné dodržování hlavních hodnot, mezi něž patří demokracie, právní stát, řádná správa věcí veřejných, lidská práva a základní svobody včetně práv menšin, je úhelným kamenem další evropské integrace;

C.  vzhledem k tomu, že humanitární situace v okupovaných oblastech Jižní Osetie a Abcházie a jejich izolace i nadále představují pro Gruzii jednu z klíčových výzev;

D.  vzhledem k tomu, že index vnímání korupce organizace Transparency International z roku 2017 ukazuje, že zemi se daří udržovat si dobré výsledky, co se týče boje proti korupci;

E.  vzhledem k tomu, že nová vnitrostátní strategie pro boj proti organizovanému zločinu na období 2017–2020 a její akční plán, jež byly přijaty v roce 2017, se zaměřují na boj proti „vorům v zákoně“, tranzitu omamných látek a kybernetické kriminalitě a na vytváření politik na základě analýz se zaměřením na místní podmínky;

F.  vzhledem k tomu, že dne 1. září 2017 vstoupila v platnost Istanbulská úmluva, jejímž mandátem je předcházet násilí na ženách a domácímu násilí a bojovat proti němu, a vzhledem ke zřízení meziagenturní komise pro záležitosti rovnosti žen a mužů, násilí na ženách a domácího násilí;

G.  vzhledem k tomu, že světový index svobody tisku organizace Reportéři bez hranic vykazuje mírné zlepšení, neboť se Gruzie v roce 2018 posunula z 64. místa v roce 2017 na 61. místo;

1.  vřele vítá nadále probíhající reformy a pokrok dosažený při provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, díky nimž získala Gruzie postavení klíčového strategického partnera EU v regionu; vyzývá gruzínské orgány, aby i nadále zajišťovaly stabilitu, přijímání dalších demokratických reforem a kroků ke zlepšení hospodářské a sociální situace obyvatel Gruzie, na něž má dopad chudoba, nezaměstnanost a vysoká míra ekonomické migrace, neboť tak lze výrazně přispět k získání srdcí a myslí obyvatel na cestě Gruzie směrem ke svrchovanosti a územní celistvosti v rámci mezinárodně uznaných hranic země a posílit spolupráci mezi EU a Gruzií;

2.  s uspokojením konstatuje, že evropský program Gruzie je i nadále podporován napříč všemi stranami politického spektra a většinou gruzínských občanů; poukazuje na to, že podle článku 49 Smlouvy o EU a v souladu s Římskou deklarací ze dne 25. března 2017 může jakýkoli evropský stát požádat o členství v EU za předpokladu, že dodržuje kodaňská kritéria; mezitím připomíná návrh politiky „Východního partnerství plus“ (EaP+) prosazovaný Parlamentem za účelem umožnění využití dalších možností spolupráce; vítá iniciativu gruzínské vlády vypracovat plán integrace do EU, jehož cílem je posílit stávající vztahy EU a Gruzie; vítá aktivní zapojení Gruzie do činností vícestranných platforem Východního partnerství;

3.  oceňuje gruzínské orgány za pravidelné informační kampaně o výhodách a hospodářských příležitostech vyplývajících z dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) a za pomoc, kterou poskytly při provádění nezbytných úprav;

Platný institucionální rámec pro provádění dohody o přidružení

4.  zdůrazňuje, že podpora EU pro Gruzii dosáhne v období 2017–2020 částky mezi 371 a 453 miliony EUR spolu s dalšími prostředky dostupnými díky zásadě „více za více“ v souladu s programem přidružení Gruzie k EU; vybízí Komisi, aby tuto pomoc Gruzii poskytovala přiměřeným způsobem v závislosti na absorpční kapacitě Gruzie a na jejím reformním úsilí; bere na vědomí rozhodnutí Gruzie snížit celkový počet ministerstev ze 14 na 11 s cílem dosáhnout funkční optimalizace a snížení nákladů a vítá rozhodnutí gruzínské vlády přesunout uspořené prostředky do oblasti vzdělávání;

5.  vyzývá k většímu zapojení předsedy vlády a ministra zahraničních věcí do politického dohledu na vysoké úrovni nad prováděním dohody o přidružení, a to konkrétně prostřednictvím zefektivnění příslušných vládních struktur, koordinace a synchronizace plánů ministerstev a plného a účinného provádění těchto plánů; vítá začlenění kanceláře státního ministra pro evropskou integraci do gruzínského ministerstva zahraničí; navrhuje nicméně, aby byla odpovědnost za evropskou integraci sdílena celého ministerského aparátu;

6.  vítá přijetí tříleté verze prováděcího plánu dohody o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, a vyzývá orgány, aby vypracovaly strategie reforem, které by tyto plány doplnily a zaměřily by se na výsledky i nad rámec právních předpisů a vzdělávání zaměstnanců, přičemž by vycházely z odborného posouzení dopadů, jež by se mimo jiné mělo zabývat také interinstitucionální spoluprací mezi parlamentem, vládou a pracovníky prezidentské kanceláře; v této souvislosti vyzývá gruzínský parlament, aby posílil kontroly toho, jak jsou v návrzích domácích reforem dodržována ustanovení dohody o přidružení;

7.  zdůrazňuje, že Gruzie musí na provádění programu týkajícího se přidružení vyčlenit vysoce kvalifikovaný personál; žádá proto gruzínské úřady, aby zaručily, že strukturální jednotky na všech ministerstvech, které se zabývají otázkami evropské integrace, budou vybaveny dostatečným počtem speciálně vyškolených úředníků; vyzývá ESVČ a Komisi, aby poskytly pomoc při budování kapacit a školení gruzínských úředníků zabývajících se prováděním dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu;

8.  vítá založení meziparlamentního shromáždění Gruzie, Moldavska a Ukrajiny a vybízí k tomu, aby toto shromáždění kontrolovalo také provádění dohod o přidružení;

9.  naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby posílily vnitřní kapacity za účelem intenzivnějšího sledování provádění dohody o přidružení, zejména prostřednictvím navýšení přidělených lidských zdrojů s dostatečnou znalostí gruzínského správního a právního systému, a aby přešly na kvalitativní hodnocení pokroku, zejména prostřednictvím zavedení postupů kontroly, které umožní hodnotit míru skutečně dosaženého souladu s acquis EU, jak vyžaduje dohoda o přidružení;

10.  zdůrazňuje zásadní úlohu zástupců občanské společnosti, včetně sociálních partnerů, kterou plní při provádění dohody o přidružení, a to jako aktéři dohledu nad reformami, a vítá jejich úsilí při monitorování toho, jak je tato dohoda prováděna; vyzývá gruzínské orgány, aby zajistily, že budou reformy v rámci o dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu prováděny při plném zapojení místních orgánů a zástupců občanské společnosti a sociálních partnerů v případě otázek týkajících se dosažení „evropského“ sociálního modelu, a žádá orgány a EU, aby zajistily jejich přístup i přístup obyvatel z okrajových zón k informacím o provádění dohody o přidružení;

11.  zdůrazňuje význam proaktivní komunikace s gruzínskými občany o hmatatelných přínosech a cílech Východního partnerství i potřebu bojovat proti dezinformacím, a to prostřednictvím kvalitních informací vycházejících ze skutečnosti dostupných ve všech jazycích partnerské země; žádá Gruzii, aby za podpory EU a jejích členských států posílila svou komunikační strategii;

12.  vítá otevření Evropské školy Východního partnerství dne 4. září 2018 v Tbilisi, která nabízí i mezinárodní bakalářský program pro studenty ze všech zemí zapojených do Východního partnerství; vyzývá gruzínské úřady, aby posílily úlohu evropských studií ve vzdělávacích programech běžných škol a univerzit;

13.  podporuje předběžná zjištění a závěry týkající se prvního kola prezidentských voleb v Gruzii v roce 2018, které představila mezinárodní volební pozorovatelská mise, jejíž součástí byla delegace Evropského parlamentu; vítá podmínky, za jakých se kandidáti o funkci utkali, a skutečnost, že nedošlo k násilnostem; vyjadřuje politování nad skutečností, že Rusko okupuje Jižní Osetii a Abcházii, a nad rozhodnutím orgánů v Jižní Osetii, které jsou fakticky u moci, uzavřít administrativní hranici s Gruzií a zabránit tak mnoha gruzínským občanům v odevzdání hlasů; vyzývá orgány a politické strany, aby před druhým kolem voleb vyřešily problematické otázky, zejména zneužívání státních zdrojů, přehnaně vysoké stropy na financování volebních kampaní a intenzivní verbální útoky vysoce postavených úředníků proti nezávislým organizacím občanské společnosti;

Politický dialog

14.  opětovně zdůrazňuje, že postoj EU k ústavní reformě Gruzie se shoduje s celkovým kladným hodnocením Benátské komise; lituje, že bylo zavedení plného poměrného volebního systému odloženo do roku 2024; opětovně zdůrazňuje, že je připraven plnit úlohu pozorovatele voleb, které se budou v Gruzii v budoucnosti konat, a pomáhat gruzínským orgánům provádět doporučení, která budou učiněna v této souvislosti; znovu podotýká, že složení ústřední volební komise by nemělo podléhat politickému vlivu a že v období před volbami by nemělo docházet k žádnému zneužívání správních zdrojů; žádá gruzínské orgány, aby smysluplně vyšetřily politicky motivovaných násilností, k nimž došlo v roce 2016 během parlamentních voleb;

15.  podporuje demokratické posilování gruzínských politických institucí a je odhodlán být v této oblasti nápomocen; konstatuje, že Gruzie je jednou z mála zemí, kde jsou všechny složky moci zapojeny do partnerství otevřené správy věcí veřejných; zdůrazňuje význam úsilí o ambiciózní program reforem zaměřený na politickou neutralitu státních orgánů a institucí a jejich zaměstnanců; poukazuje na úlohu opozice v parlamentním systému a zdůrazňuje, že je třeba bezodkladně zavést přísnější mechanismy kontroly výkonné moci, včetně toho, aby mohli poslanci parlamentu pravidelně pokládat otázky ministrům a předsedovi vlády, a zajistila se tak jejich odpovědnost;

16.  vítá, že je od 27. března 2017 účinně uplatňován bezvízový režim pro gruzínské občany; bere na vědomí, že Gruzie plní referenční kritéria pro uvolnění vízového režimu a podporuje jejich pravidelné sledování za účelem zajištění trvalého dodržování pravidel; podotýká, že zavedení bezvízových režimů přináší pozitivní výsledky, co se týče kontaktů mezi lidmi; oceňuje Gruzii za přijetí opatření s cílem neodkladně řešit porušování bezvízového režimu a žádá členské státy EU, aby uznaly Gruzii za bezpečnou zemi původu; zdůrazňuje význam posílení spolupráce mezi soudními orgány a agenturami pro prosazování práva v Gruzii a členských státech EU;

17.  vítá trvalé provádění gruzínské strategie a akčního plánu pro migraci a posílení obnovy pohraničních oblastí s Tureckem a Ázerbájdžánem;

18.  podporuje Gruzii v jejím provádění politiky mírového řešení konfliktů, usmíření a zapojení a v její konstruktivní účasti na mezinárodních jednáních v Ženevě; vítá úsilí Gruzie o pokračování dialogu s Ruskem; oceňuje iniciativu nazvanou „Krok směrem k lepší budoucnosti“, představenou dne 4. dubna 2018, jejímž cílem je zlepšit humanitární a socio-ekonomické podmínky obyvatelstva žijícího v okupovaných oblastech a podporovat kontakty mezi lidmi a budování důvěry mezi rozdělenými komunitami;

19.  s politováním připomíná, že 10 let po ruské vojenské agresi v Gruzii Ruská federace stále pokračuje v nezákonné okupaci gruzínských území, a znovu opakuje, že jednoznačně podporuje svrchovanost a územní celistvost Gruzie; bere na vědomí probíhající soudní řízení Gruzie proti Rusku zahájené u Evropského soudu pro lidská práva, které se týká použití donucovacích opatření proti obyvatelům Abcházie a Jižní Osetie, a usnesení gruzínského parlamentu o vytvoření „černé listiny“ související s případem Gigy Otchozoriy a Archila Tatunašviliho, na níž jsou uvedeny osoby, které byly obviněny vraždy, únosu, mučení nebo nelidského zacházení nebo jsou v souvislosti s těmito činy vyšetřovány; zdůrazňuje, že mezinárodní společenství musí zaujmout soudržný, koordinovaný, jednotný a pevný postoj vůči ruské okupaci a politice anexe;

20.  naléhavě žádá gruzínské úřady, aby nadále vyvíjely úsilí o překonání stávajících překážek a snažily se rozšířit výhody plynoucí z dohody o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu i na obyvatele oblastí Abcházie a Cchinvalského regionu / Jižní Osetie, a to pomocí lepší komunikace ohledně nových příležitostí vyplývajících z dohody a pomocí rozvíjení projektů ad hoc v oblasti obchodní a hospodářské spolupráce na místní úrovni;

21.  oceňuje pokračující zapojení Gruzie do civilních a vojenských operací pro řešení krizí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet dialog na vysoké úrovni mezi EU a Gruzií týkající se bezpečnostních otázek, zejména pokud je o boj proti radikalizaci, násilnému extremismu a hybridním hrozbám;

Právní stát, řádná správa a svoboda sdělovacích prostředků

22.  uznává výsledky, jichž Gruzie dosáhla v boji proti korupci na vysoké a střední úrovni a které přinesly v regionálním měřítku dobré hodnocení v indexech vnímání korupce; nicméně zdůrazňuje, že korupce vysoce postavených osob představuje i nadále vážný problém; oceňuje provádění protikorupční strategie a akčního plánu Gruzie; žádá Gruzii o zajištění toho, aby agentura pro boj proti korupci fungovala jakožto nezávislý subjekt nepodléhající jakémukoli politickému vměšování a aby byla tato agentura oddělena od státní bezpečnostní služby; znovu připomíná význam skutečného oddělení složek moci a jednoznačného oddělení politiky a ekonomických zájmů a zdůrazňuje, že boj proti korupci vyžaduje nezávislé soudnictví a dobré výsledky v oblasti vyšetřování korupce na vysoké úrovni, kterých stále nebylo dosaženo; považuje Gruzii za významného partnera EU v rozličných oblastech spolupráce, např. v boji proti terorismu a organizovanému zločinu;

23.  naléhavě žádá gruzínské orgány, aby s cílem řešit přetrvávající problém nedostatku odpovědnosti zavedly plnohodnotný, nezávislý a účinný mechanismus vyšetřování případů zneužívání ze strany úředníků donucovacích orgánů, který bude oddělen od orgánu nejvyššího státního zastupitelství; vítá zřízení služby státního inspektora pro vyšetřování případů porušování lidských práv úředníky donucovacích orgánů;

24.  je hluboce znepokojen nátlakem, který Turecko vyvíjí na turecké občany žijící v Gruzii a vzdělávací instituce, a to kvůli jejich údajnému napojení na Gülenovo hnutí; naléhavě vyzývá gruzínské úřady, aby případ pozorně sledovaly a zajistily, že soudní a jakékoli jiné postupy, k nimž dojde, budou plně odpovídat evropským zásadám a normám; naléhavě vyzývá EU, aby zemím Východního partnerství poskytla podporu a pomoc, díky nimž budou moci ustát tlak, který je na ně v posledních měsících zejména Tureckem vyvíjen;

25.  bere na vědomí probíhající reformu soudnictví a známky větší nestrannosti a transparentnosti soudnictví, nicméně připomíná obavy Benátské komise ohledně navrhovaných změn právních předpisů, které nezaručují politickou neutralitu rady státního zastupitelství Gruzie; vyzývá, aby byla přijata veškerá nezbytná opatření k posílení soudního systému, a to i posílením správní kapacity, a aby byla zaručena naprostá nezávislost soudnictví a úřadu státního zastupitelství, a požaduje demokratickou kontrolu ministerstva vnitra, včetně policejních a bezpečnostních služeb, které je třeba reorganizovat a reformovat, a to mimo jiné s cílem zajistit transparentnost, zejména pokud jde o výběr, jmenování a povyšování soudců a disciplinární řízení, která se na ně vztahují;

26.  vyzdvihuje význam probíhajících reforem veřejné správy; vítá nově přijaté právní předpisy o veřejné službě a očekává jejich urychlené provádění v zájmu udržitelného zvyšování důvěry občanů;

27.  se znepokojením konstatuje, že gruzínská vláda nepřijala nové právní předpisy, které by zlepšily přístup veřejnosti k informacím; s politováním konstatuje, že navrhovaná reforma přístup v této oblasti dále omezuje; vyzývá gruzínskou vládu, aby zajistila účinný přístup k veřejným informacím; připomíná, že se jedná o zásadní závazek přijatý v rámci dohody o přidružení;

28.  vyzývá vládu Gruzie, aby pokračovala v provádění reformy správy veřejných financí;

29.  vítá přijetí národní strategie pro boj proti organizované trestné činnosti;

30.  vyzývá gruzínský parlament, aby v souladu s rozhodnutím svého Ústavního soudu ze dne 30. listopadu 2017 zvážil přijetí souboru pozměňovacích návrhů za účelem reformy právních předpisů týkajících se protidrogové politiky;

31.  vítá souhlas gruzínského parlamentu se souborem právních předpisů zaměřených na zlepšení situace vězňů;

Dodržování lidských práv a základních svobod

32.  vyzývá gruzínské orgány, aby dále posílily fungování státního mechanismu pro koordinaci lidských práv a aby zintenzivnily svou spolupráci na mnohostranných fórech; vyjadřuje znepokojení v souvislosti s vyšetřováním únosu ázerbajdžánského novináře Afgana Muchtarlího z Tbilisi, který odhalil mnoho nedostatků v oblasti fungování bezpečnostních služeb, včetně vměšování politických stran; žádá gruzínskou vládu, aby zajistila rychlé a důvěryhodné uzavření vyšetřování, a zdůrazňuje, že je třeba, aby Gruzie zajistila bezpečné prostředí pro obránce lidských práv, kteří pobývají na jejím území, a zaručila, že se takovéto události nebudou opakovat;

33.  všímá si rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ze dne 28. listopadu 2017 ve věci bývalého předsedy vlády Vana Merabišviliho, který stanoví, že gruzínské úřady porušily článek 18 Evropské úmluvy o lidských právech, když zatčením Vana Merabišviliho plnily „skryté záměry“ a řídily se „postranními úmysly“;

34.  zdůrazňuje význam jasné a transparentní politiky založené na dodržování lidských práv a mechanismů pro vyšetřování, stíhání a odškodňování případů porušování lidských práv, ke kterým došlo během funkčních období dřívějších vlád, aby se zajistilo, že tyto postupy se plně řídí zásadami právního státu a spravedlivého procesu;

35.  vyzývá gruzínské orgány, aby podnikly další kroky k prosazování základních svobod a lidských práv, zejména v případě zranitelných skupin, a to bojem proti nenávistným verbálním projevům a diskriminaci, včetně diskriminace na trhu práce prostřednictvím pozměněného zákoníku práce, vůči osobám LGBTQI, Romům, osobám nakaženým virem HIV nebo AIDS, osobám se zdravotním postižením a jiným menšinám; žádá především, aby Gruzie sladila své právní předpisy týkající se práv osob se zdravotním postižením s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou ratifikovala v roce 2014; vítá, že Gruzie ratifikovala Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulskou úmluvu) a že přijala zákon o úředním jazyku a státní strategii pro občanskou rovnost a integraci, a požaduje jejich plné provedení a vytvoření účinného monitorovacího mechanismu;

36.  vyzývá gruzínské orgány, aby podnikly další kroky k ochraně osob před všemi formami násilí, sexuálního zneužívání a obtěžování na pracovišti a ve veřejném prostoru a aby zvýšily počet žen na pracovním trhu a v politice, kde jsou i nadále nedostatečně zastoupeny;

37.  žádá, aby byla posílena ochrana práv dětí, včetně prevence násilí páchaného na dětech, přístupu všech dětí ke vzdělání, a to i dětí se zdravotním postižením; znovu upozorňuje, že gruzínská vláda je odpovědná za bedlivý dohled nad situací dětí v dětských domovech a náboženských ubytovacích institucích;

38.  připomíná význam svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků, redakční nezávislosti a plurality a transparentnosti vlastnictví v mediálním prostředí jako klíčových demokratických zásad; s uspokojením konstatuje zlepšení, které se v Gruzii odráží v jejím umístění na světovém indexu svobody tisku pro rok 2018, který byl sestaven Reportéry bez hranic; poukazuje na politizaci mediálního obsahu; připomíná případ televizního kanálu Rustavi 2;

Obchodní a hospodářská spolupráce

39.  vítá důraz kladený na tvorbu pracovních míst i pracovní práva zaměstnanců, především přijetím zákona o bezpečnosti při práci s cílem účinně řešit dramatický počet obětí pracovních úrazů; naléhavě vyzývá gruzínský parlament, aby rozšířil působnost zákona, aby se tak zabránilo jakýmkoli výjimkám; připomíná gruzínským orgánům povinnost dodržovat mezinárodní normy v oblasti pracovních práv a zdůrazňuje, že je třeba inspektorát pro pracovní podmínky přeměnit v plnohodnotný a nezávislý systém inspekce pracovních podmínek, který bude v souladu s úmluvou MOP č. 81, s cílem zlepšit bezpečnost práce a omezit nehlášenou práci; požaduje, aby byla ukončena diskriminace osob, které uplatňují svá odborová práva, ze strany zaměstnavatelů; je znepokojen dětskou prací a nedostatečnou svobodou sdružovat se v odborových organizacích; připomíná, že bezpečnost práce má v souladu s požadavky dohody o přidružení zásadní význam;

40.  konstatuje, že EU je největším obchodním partnerem Gruzie, neboť představuje téměř třetinu celkového obchodu, a je nejvýznamnějším dárcem a největším zdrojem přímých zahraničních investic; vítá provádění klíčových strukturálních reforem, jejichž cílem je zlepšení hospodářského a podnikatelského prostředí a maximalizace přínosů vyplývajících z prohloubené a komplexní zóny volného obchodu; Pozitivně vnímá pokrok, jehož Gruzie dosáhla při sbližování svých právních předpisů v oblastech souvisejících s obchodem, včetně sanitárních a fytosanitárních opatření, nicméně vyzývá k dalšímu pokroku v oblasti bezpečnosti potravin; zdůrazňuje význam probíhajících strukturálních reforem, které souvisejí se zlepšením investičního prostředí v Gruzii; zdůrazňuje, že je třeba, aby gruzínské úřady zajistily spravedlivé rozdělení přínosů hospodářského růstu Gruzie mezi obyvatele a aby bylo provádění dohody o přidružení přínosem pro MSP;

41.  s uspokojením konstatuje, že do EU začaly být vyváženy některé nové výrobky, ačkoli Gruzie stále převážně vyváží zemědělské komodity a suroviny; vyzývá Komisi, aby podpořila Gruzii při zjišťování oblastí, které by mohly dále podpořit hospodářskou diverzifikaci, a aby tyto oblasti upřednostňovala během procesu provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu; doporučuje Gruzii, aby zvážila strategii diverzifikace, pokud jde o výrobky vyvážené na trhy EU;

42.  s uspokojením konstatuje pokrok v oblasti zadávání veřejných zakázek s plánovaným sladěním právních předpisů do roku 2022; zdůrazňuje význam nestranného a nezávislého přezkumného orgánu; naléhavě vyzývá gruzínskou vládu, aby zlepšila transparentnost systému zadávání veřejných zakázek, zejména omezením výjimek z otevřených nabídkových řízení v zákoně o veřejných zakázkách s cílem snížit celkový objem přímých zakázek nezadaných na základě soutěže;

43.  vítá přistoupení Gruzie k celoevropsko-středomořské úmluvě o pravidlech původu, jež umožní kumulaci původu v rámci prohloubené a komplexní zóny volného obchodu; vybízí Gruzii, aby obdobně přistoupila k Úmluvě o společném tranzitním režimu;

Energetika a další oblasti spolupráce

44.  vítá členství Gruzie v Energetickém společenství a pokrok dosažený v integraci gruzínského trhu s energií do energetického trhu EU prostřednictvím sbližování právních předpisů v souladu s dohodou o přidružení a Smlouvou o Energetickém společenství; je přesvědčen, že to rovněž přispěje i k dosažení podmínek celoevropského energetického mixu, které jsou nutné pro splnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody o boji proti změně klimatu a cíle 10 programu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030, pokud jde o opatření v oblasti boje proti energetické chudobě; naléhavě vyzývá gruzínské úřady, aby s podporou EU vyvinuly veškeré úsilí nezbytné k rychlejšímu provedení acquis EU v oblasti energetiky a k rozvoji vědecké spolupráce a inovací v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie; konstatuje, že by plány, jako je začlenění ministerstva pro energetiku do rámce ministerstva pro hospodářství a udržitelný rozvoj měly být prováděny v úzké koordinaci s gruzínským parlamentem;

45.  doporučuje, aby gruzínské orgány vytvořily silnou vnitrostátní strategii energetiky, aby snížily úroveň dotací v energetice a aby posílily bezpečnost energetických dodávek a energetickou nezávislost; vybízí k rozvoji energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinností a k přijetí potřebných právních předpisů a také k tomu, aby byl upraven institucionální rámec; podporuje posílení funkcí energetického tranzitu;

46.  zdůrazňuje, že je třeba dále usilovat o provádění předpisů v oblasti dopravy a životního prostředí; naléhavě vyzývá gruzínskou vládu, aby přijala strategii pro boj se znečištěním ovzduší; vyzývá gruzínské úřady, aby zvýšily zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí i míru sdílení informací o životním prostředí s cílem posílit zájem veřejnosti;

47.  připomíná, že správa životního prostředí je klíčovým prvkem požadavků dohody o přidružení; vítá skutečnost, že vstoupil v platnost nový kodex posouzení dopadu na životní prostředí, v souladu s právními předpisy EU, rovněž vítá přijetí akčního plánu v oblasti klimatu; vyzývá k dalšímu sladění vnitrostátních politik v oblasti životního prostředí s cíli EU v oblasti boje proti změně klimatu v souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015 a dále vyzývá zejména k dokončení a přijetí strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství;

48.  konstatuje, že se Gruzie v rámci kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji zavázala k účinnému provádění multilaterálních dohod v oblasti životního prostředí, což si vyžádá další zlepšení;

49.  bere na vědomí plán gruzínské vlády na další rozvoj hydroelektrické energie; vyzývá v této souvislosti gruzínské úřady, aby přijaly a dodržovaly normy EU ve všech projektech a zejména aby uplatňovaly otevřený a transparentní postup posuzování dopadů na životní prostředí se zapojením všech příslušných zúčastněných subjektů v hlavních fázích procesu rozhodování;

Institucionální ustanovení

50.  domnívá se, že je užitečné zapojit gruzínské orgány již ve fázi navrhování příslušného právního předpisu s cílem zajistit větší inkluzivnost procesu a snížit Gruzii náklady na přechod, a vyzývá Komisi, aby plně využívala mechanismy pro sdílení informací ex ante;

51.  znovu vyjadřuje své odhodlání bedlivěji sledovat provádění mezinárodních dohod s východními partnery EU; znovu vyzývá Komisi a ESVČ, aby Parlamentu a Radě častěji předávaly podrobné písemné zprávy o provádění těchto dohod;

52.  konstatuje, že hodnocení provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu je výrazně zaměřeno na obchodní toky a obchodní překážky; vyzývá Komisi, aby provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu náležitě monitorovala a posuzovala se zvláštním důrazem jak na provedení a uplatňování acquis, tak na dopady na gruzínskou společnost, a aby každoročně zveřejňovala kompletní informace, včetně informací o technické a finanční pomoci z EU;

53.  vyzývá Radu a Komisi, aby nadále využívaly veškeré možnosti podpořit a pomoci Gruzii v úsilí o účinné provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, a připomíná, že udržitelné provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu nemůže záviset pouze na pomoci ze strany EU, ale vyžaduje nezávislou správu ze strany Gruzie za účelem zvýšení obchodních toků, snížení administrativní zátěže a zjednodušení administrativních postupů; vyzývá obě strany, aby mikropodnikům a malým a středním podnikům nabídly výraznější podporu a poskytly jim rovněž technickou pomoc; naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila zřízení Skupiny na podporu Gruzie, tak jako byla vytvořena skupina pro Ukrajinu;

54.  vyzývá ESVČ a Evropskou komisi, aby zveřejňovaly všechny výroční zprávy o provádění dohod o přidružení současně a aby zároveň zveřejňovaly srovnávací hodnocení pokroku dosaženého v provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu každým přidruženým partnerem, který bude měřen konkrétními ukazateli;

55.  vyjadřuje odhodlání vypracovávat výroční zprávy o provádění dohod o přidružení;

o
o   o

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Gruzie.

(1) Úř. věst. C 294, 12.8.2016, s. 31.
(2) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 82.
(3) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0073.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0266.
(6) „The electoral reforms in three association countries of the Eastern Neighbourhood – Ukraine, Georgia and Moldova“, Evropský parlament, 26. října 2017.
(7) „Association agreements between the EU and Moldova, Georgia and Ukraine“, Evropský parlament, 28. června 2018.
(8) „The Development of an Institutional Framework for the Implementation of the Association Agreements in Georgia, Moldova and Ukraine: a comparative perspective“, Evropský parlament, září 2018.


Provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem
PDF 181kWORD 56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem (2017/2281(INI))
P8_TA(2018)0458A8-0322/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, která vstoupila plně v platnost dne 1. července 2016,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména usnesení ze dne 5. července 2018 o politické krizi v Moldavsku po prohlášení voleb do funkce starosty Kišiněva za neplatné,(1) doporučení ze dne 15. listopadu 2017 k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017,(2) usnesení ze dne 4. července 2017 o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice(3) a usnesení ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou,(4)

–  s ohledem na to, že v listopadu 2017 bylo podepsáno memorandum o porozumění, dohoda o mechanismu úvěrů a grantová dohoda o makrofinanční pomoci v hodnotě 100 milionů EUR na období 2017–2018,

–  s ohledem na moldavský národní akční plán pro provádění dohody o přidružení mezi Moldavskou republikou a Evropskou unií v letech 2017–2019,

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ke zprávě o provádění dohody o přidružení týkající se Moldavska ze dne 3. dubna 2018 (SWD(2018)0094),

–  s ohledem na společná prohlášení přijatá na summitech Východního partnerství, z nichž poslední bylo přijato v Bruselu dne 24. listopadu 2017,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci týkající se Moldavské republiky ze dne 26. února 2018,

–  s ohledem na zprávu organizace Transparency International nazvanou „Stav korupce: Arménie, Ázerbajdžán, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina“ zveřejněnou dne 2. července 2015,

–  s ohledem na stanoviska a doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR) a Benátské komise Rady Evropy, zejména na stanovisko ze dne 15. března 2018 o volební reformě v Moldavsku,

–  s ohledem na doporučení a činnosti Parlamentního shromáždění Euronest, fóra občanské společnosti Východního partnerství a dalších zástupců občanské společnosti v Moldavsku,

–  s ohledem na výsledek mise Výboru pro zahraniční věci v Moldavsku ve dnech 3. a 4. dubna 2018,

–  s ohledem na odborné studie vypracované pro Výbor pro zahraniční věci, mimo jiné na studii s názvem „Volební reformy ve třech přidružených zemích Východního sousedství – na Ukrajině, v Gruzii a v Moldavsku – a jejich dopad na politický vývoj v těchto zemích“, která byla vydána dne 26. října 2017(5), na posouzení provádění v Evropě s názvem „Dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou“, které bylo vydáno dne 28. června 2018(6), a na srovnávací studii s názvem „Vývoj institucionálního rámce pro provádění dohod o přidružení v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině“, která byla vydána v červenci 2018(7),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování povolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0322/2018),

A.  vzhledem k tomu, že politické a hospodářské vztahy mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou se v rámci Východního partnerství prohloubily, a to zejména díky podpisu Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, k němuž došlo dne 27. června 2014 a jejich vstupu v platnost dne 1. července 2016;

B.  vzhledem k tomu, že se dohoda o přidružení zakládá na společných hodnotách, mezi něž patří „respektování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod“, které jsou vyhlášeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a vymezeny v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, v Helsinském závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 a v Pařížské chartě pro novou Evropu z roku 1990“;

C.  vzhledem k tomu, že touto dohodou se Moldavsko zavázalo k tomu, že v celé řadě oblastí provede významné domácí reformy, které budou vycházet z právních předpisů a praxe EU a povedou k zajištění řádné správy, hospodářskému rozvoji a posílení spolupráce s EU; vzhledem k tomu, že EU se zavázala podpořit Moldavsko v tomto úsilí značnou finanční a rozpočtovou pomocí, na niž bylo od roku 2007 vyčleněno celkem 1,14 miliardy EUR plus prostředky na financování regionálního programu;

D.  vzhledem k tomu, že prohloubená a komplexní zóna volného obchodu poskytuje privilegovaný přístup na trh EU pro zboží a služby z Moldavska; vzhledem k tomu, že díky prohloubené a komplexní zóně volného obchodu vzrostl obchod mezi EU a Moldavskem v roce 2017 o 20%, takže dosahuje 4 miliard EUR; vzhledem k tomu, že EU je pro Moldavsko největším obchodním partnerem s 55 % podílem na celkovém obchodu; vzhledem k tomu, že EU je v Moldavsku rovněž největším investorem; vzhledem k tomu, že údaje za počáteční období roku 2018 tento pozitivní trend potvrzují; vzhledem k tomu, že míra využívání preferencí ze strany Moldavska činí 90 %, což ukazuje, jak prospěšná je prohloubená a komplexní zóna volného obchodu pro moldavské podniky, pracovníky a občany; vzhledem k tomu, že bylo dosaženo pokroku v podstatných oblastech, jako jsou sanitární a fytosanitární opatření, technické překážky bránící obchodu, celní systém a zadávání veřejných zakázek; vzhledem k tomu, že v souladu s ustanoveními v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji byly zřízeny interní poradní skupiny, jež se do této chvíle setkaly třikrát;

E.  vzhledem k tomu, že EU se s Moldavskem v roce 2014 rovněž dohodla na tom, že za provedení reforem v oblastech spravedlnosti a bezpečnosti, včetně boje proti korupci, povolí moldavským občanům, kteří jsou držiteli pasu s biometrickými údaji, bezvízový styk v rámci schengenského prostoru; vzhledem k tomu, že za první čtyři roky uplatňování tohoto režimu využilo možnost bezvízového styku více než 1,5 milionu moldavských občanů;

F.  vzhledem k tomu, že EU opakovaně vyjádřila znepokojení nad oslabováním demokratických norem v důsledku nedávných rozhodnutí moldavských orgánů, k nimž patří netransparentní a pochybně zdůvodněné zrušení platnosti voleb do místního zastupitelstva v Kišiněvu, volební reforma, která byla schválena v červenci 2017 navzdory tomu, že Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR) a Benátská komise tuto reformu nedoporučily, nulový pokrok při stíhání osob odpovědných za bankovní podvod ve výši 1 miliardy USD, který byl odhalen v roce 2014, a množící se případy porušování lidských práv, jehož cílem jsou zejména nezávislí soudci, novináři a představitelé politické opozice;

G.  vzhledem k tomu, že v důsledku tohoto vývoje EU v roce 2017 nezaplatila dvě poslední splátky vyčleněné v rámci programu rozpočtové podpory na reformy soudnictví, protože moldavské orgány neprokázaly dostatečnou vůli k reformování tohoto rezortu, a v roce 2018 EU pozastavila první splátku makrofinanční pomoci, protože nebyly splněny politické podmínky připojené k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. července 2017, v němž se uvádí, že „nezbytnou podmínkou pro poskytnutí makrofinanční pomoci je, že země přijímající pomoc respektuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, jakož i zásady právního státu, a že zaručuje dodržování lidských práv“;

H.  vzhledem k tomu, že nejnovější vývoj událostí, k nimž po přijetí těchto rozhodnutí došlo, je důvodem k dalším obavám, zejména pokud jde o tzv. soubor opatření pro daňovou reformu, který byl přijat v červenci 2018, jehož režim daňové amnestie zvyšuje riziko praní peněz, i pokud jde o stupňování tlaku na opozici a její pokojné demonstrace, jakož i na malá nezávislá média, která se navzdory překážkám spojeným s přijetím nového zákona o službách audiovizuálních sdělovacích prostředků v červenci 2018 stále snaží pokračovat ve své činnosti;

I.  vzhledem k tomu, že na svém indexu vnímání korupce zařadila organizace Transparency International Moldavsko v roce 2017 na 122. místo ze 180, podobně jako Ázerbájdžán a Mali; vzhledem k tomu, že Reportéři bez hranic zařadili Moldavsko na svém světovém indexu svobody tisku na 81. místo ze 180, kam kleslo z 56. místa, které obsadilo v roce 2014;

Obecné zásady a společné hodnoty

1.  zdůrazňuje význam dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a bere na vědomí omezený pokrok, kterého Moldavsko dosud dosáhlo; trvá však na tom, že plné provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, zvláště pokud jde o politické reformy, musí být jednou z hlavních priorit, neboť umožňuje další prohloubení vztahů této země s EU ve prospěch všech moldavských občanů a současně poskytuje nové příležitosti v souladu s politikou „Východní partnerství plus“ (EaP+), kterou prosazuje Parlament;

2.  chválí odvážné hybatele pozitivní změny v Moldavsku, zejména ty, kteří stojí v čele tohoto úsilí, v němž je v souladu s výzvami EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) třeba pokračovat a jež je zaměřeno na reformu bankovního sektoru po bankovním podvodu v roce 2014 v hodnotě 1 miliardy USD (což představuje 12 % HDP); vítá úspěšné hodnocení provádění programu podporovaného Mezinárodním měnovým fondem, které MMF vydal v červenci 2018; vyzývá moldavské politiky a soudnictví jako celek, aby se k tomuto úsilí připojili a provedli reformu země a bojovali proti korupci v souladu se závazky v rámci dohody o přidružení, protože nedostatek politické vůle představuje hlavní překážku bránící věrohodným reformám; vyzývá všechny politické síly, aby se podílely na konstruktivním dialogu v zájmu země;

3.  vyjadřuje důrazné znepokojení nad oslabováním demokratických norem v Moldavsku, kdy dochází k tomu, že klíčové hodnoty, k nimž se Moldavsko v rámci dohody o přidružení konkrétně zavázalo, jako je demokracie – včetně spravedlivých a transparentních voleb, které respektují vůli občanů, a pluralitního demokratického systému, – a právní stát – včetně nezávislosti a nestrannosti soudnictví – jsou oslabovány vládnoucími politickými představiteli, kteří se zaměřují na své obchodní zájmy a téměř nikdo z politiků ani soudců jim neoponuje, čímž se z Moldavské republiky stal stát podřízený zájmům oligarchů, kde je hospodářská a politická moc soustředěna do rukou malé skupiny osob, jež uplatňují svůj vliv na parlament, vládu, politické strany, státní správu, policii, soudnictví a sdělovací prostředky, což vede k velmi neuspokojivému provádění právních předpisů a malému prospěchu pro občany; opakovaně trvá na svém odhodlání zaměřit se spíše na plnění závazků týkajících se dodržování společných hodnot než na nepřesvědčivé, takzvané „geopolitické“ argumenty;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že svévolné porušování politických podmínek týkajících se demokratických norem v Moldavsku, zejména nedávné změny ve vnitrostátních volebních předpisech, které nezohledňují některá z klíčových doporučení společného stanoviska ODIHR a Benátské komise, a rovněž odvolání Dorina Chirtoacy z úřadu starosty Kišiněva a zrušení platnosti volby Andreie Năstaseho vedlo EU k pozastavení vyplácení makrofinanční pomoci a k nevyplacení části rozpočtové podpory;

5.  opakuje své stanovisko, že každé rozhodnutí ohledně budoucího vyplácení makrofinanční pomoci by mělo být přijato až po parlamentních volbách plánovaných na únor 2019 a pod podmínkou, že tyto volby proběhnou v souladu s mezinárodně uznávanými normami a budou posouzeny specializovanými mezinárodními orgány, a že vyplácení všech programů rozpočtové podpory by mělo zůstat pozastaveno, dokud nedojde k podstatnému pokroku v oblasti demokratických norem, včetně reformy soudnictví a soudního stíhání osob odpovědných za bankovní podvod, v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 5. července 2018; mezitím vyzývá Komisi a ESVČ, aby finanční prostředky nadále přerozdělovaly na podporu občanské společnosti a svobodných sdělovacích prostředků v Moldavsku i soukromého sektoru a místních orgánů, také prostřednictvím nových projektů v oblasti partnerství a rozvoje, pokud možno koordinovaných s pomocí od ostatních zemí EU, a aby koordinovaly své úsilí s dalšími organizacemi, jako je například MMF, a zajistily tak větší soudržnost, pokud jde o podmíněnost finanční pomoci; obezřetně očekává výsledek přezkumu volebních právních předpisů ze strany právního výboru moldavského parlamentu pro jmenování a imunity; vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila mechanismus pro sledování reforem, včetně jasných referenčních hodnot;

6.  připomíná obsah článků 2 a 455 dohody o přidružení, podle kterých představuje dodržování demokratických zásad základní prvek dohody o přidružení a porušení těchto zásad může rovněž vést k pozastavení práv souvisejících s touto dohodou; připomíná, že je zapotřebí velké úsilí k plnění ukazatelů týkajících se boje proti korupci a praní peněz; žádá, aby každá budoucí dohoda byla podmíněna reformou soudnictví a důkladným vyšetřením a stíháním osob odpovědných za podvod ve výši 1 miliardy USD; připomíná také kritéria týkající se boje proti korupci a proti praní peněz, jež souvisejí s politikou uvolnění vízového režimu;

Zavedený institucionální rámec pro provádění dohody

7.  vítá skutečnost, že v souladu se závazky Moldavska vyplývajícími z dohody o přidružení byla přijata již celá řada zákonů; zdůrazňuje však, že k tomu, aby bylo dosaženo hmatatelných a trvalých zlepšení životních podmínek řadových moldavských občanů, je nezbytné, aby tyto zákony byly rychle a důsledně uplatňovány;

8.  žádá, aby se moldavský parlament, předseda vlády a ministr zahraničních věcí a evropské integrace ve větší míře podíleli na politickém dohledu a kontrole na vysoké úrovni nad prováděním dohody o přidružení, a to zejména prostřednictvím dlouhodobého zjednodušování příslušných parlamentních a vládních struktur a posilování jejich správních kapacit a koordinace a synchronizace plánů příslušných ministerstev a jejich důsledného a účinného provádění;

9.  vítá založení meziparlamentního shromáždění Gruzie, Moldavska a Ukrajiny a jeho první zasedání, které se konalo ve dnech 8.–9. června 2018 v Kyjevě; vyzývá toto shromáždění, aby také kontrolovalo provádění dohod o přidružení;

10.  naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby se s větším úsilím zasazovaly o plnění dohody o přidružení a strukturovaly její opatření – zejména prostřednictvím národního akčního plánu pro provádění dohody o přidružení – podle konkrétních odvětví a konkrétních výsledků, jichž má být dosaženo, a nikoli podle článků dohody o přidružení, a aby na základě posouzení dopadů a návrhů specializovaných odborných útvarů dopodrobna určily priority a postup opatření;

11.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby v závislosti na pokroku dosaženém v oblasti demokratických norem zřídily specializovanou podpůrnou skupinu EU pro Moldavsko s cílem zlepšit poskytování odborného poradenství, zejména pokud jde o sbližování moldavské legislativy s legislativou EU, a aby v případě splnění stanovených podmínek koordinovaly poskytování finanční pomoci Moldavsku na podporu plnění dohody o přidružení;

12.  naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi k posílení vnitřních kapacit, zejména prostřednictvím rozšíření specializovaných lidských zdrojů, jež jim umožní důsledněji sledovat plnění dohody o přidružení, a k upřednostňování spíše kvalitativního posuzování pokroku, především na základě monitorovacích procesů, které by za tímto účelem měly být zavedeny a které by umožňovaly posuzovat míru fakticky dosaženého souladu s acquis EU podle požadavků dohody o přidružení;

13.  vítá posílení dialogu vedeného na ministerské úrovni s Moldavskem a dalšími přidruženými partnery o reformách v oblasti obchodu souvisejících s přidružením, a je nakloněn tomu, aby v závislosti na pokroku dosaženém v oblasti demokratických norem byly zahájeny obdobné dialogy i v jiných oblastech, na něž se vztahuje dohoda o přidružení, včetně politických otázek, soudnictví, svobody a bezpečnosti a odvětvové spolupráce;

14.  připomíná a podporuje stanovisko Benátské komise k volební reformě v Moldavsku, v němž se uvádí, že změna spočívající v přechodu ke smíšenému volebnímu systému parlamentních voleb postrádala konsensus (kromě Demokratické a Socialistické strany) a může vést k tomu, že kandidáti budou nepatřičným způsobem ovlivňováni obchodními zájmy; opět proto vyzývá moldavské orgány k tomu, aby se zasadily o zlepšení volebního systému s cílem zajistit, aby budoucí volby byly odrazem vůle moldavských občanů spíše než úzké skupiny jedinců; rovněž vyzývá moldavské orgány k tomu, aby v plném rozsahu provedly doporučení úřadu ODIHR, zejména pokud jde o financování politických stran a svobodu sdělovacích prostředků a pluralismus; opětovně potvrzuje, že je Parlament připraven plnit v příštích parlamentních volbách v Moldavsku úlohu pozorovatele;

Politický dialog a reforma, spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)

15.  vyjadřuje znepokojení ohledně změn, k nimž došlo na poslední chvíli v zákoně o službách audiovizuálních sdělovacích prostředků, který byl přijat v červenci 2018, jež nebyly konzultovány s občanskou společností; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby zákon prováděly v plném souladu s evropskými normami v oblasti svobody a plurality sdělovacích prostředků, jak to doporučily Evropská komise a Benátská komise; zdůrazňuje význam skutečných konzultací s občanskou společností a nezávislými sdělovacími prostředky v rámci tohoto procesu i při přijímání nového zákona o reklamě; zdůrazňuje, že je třeba bránit všem pokusům o oslabení plurality sdělovacích prostředků, zejména těch, které by přispěly k dalšímu kartelovému rozdělení mediálního trhu a s ním souvisejícího reklamního trhu; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby přijaly nový zákon o reklamě, který bude založen na skutečných konzultacích s občanskou společností; se znepokojením konstatuje, že v současné době jsou sdělovací prostředky do značné míry monopolní a ovládané tuzemskými politickými a obchodními skupinami; vyzývá k transparentnosti, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků a k poskytování cílené podpory nezávislým sdělovacím prostředkům, zejména pak místním médiím, pokud jde o plnění požadavků zákona týkajících se povinného místního obsahu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit skutečnou nezávislost regulačního úřadu pro sdělovací prostředky;

16.  vítá reformní úsilí v oblasti státní správy a veřejné finanční správy a vybízí k dalším krokům, které povedou ke zvýšení transparentnosti;

17.  vítá dobrou spolupráci v oblasti SZBP, a zvláště pak velkou míru shody s prohlášeními SZBP, a účast na misích a operacích společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) i spolupráci Moldavska s organizací NATO; bere na vědomí pokrok při přijímání nové vnitrostátní obranné strategie a akčního plánu na období 2017–2021 po zrušení vnitrostátní bezpečnostní strategie moldavským prezidentem; vítá vstup dohody o výměně utajovaných informací mezi EU a Moldavskem v platnost;

18.  chválí moldavské orgány za postupné zlepšování vztahů s Tiraspolem, zejména prostřednictvím provádění opatření v oblasti budování důvěry včetně otevření mostu mezi obcemi Gura Bîcului a Bîcioc a podpisu šesti dodatkových protokolů, což zlepšilo životy občanů na obou březích Dněstru; připomíná rozhodný závazek i podporu EU, pokud jde o dosažení svrchovanosti a územní celistvosti Moldavska a úsilí o mírové řešení podněsterského problému; bezpodmínečně podporuje úsilí OBSE, EU i ostatních zúčastněných stran a vybízí příslušné orgány, aby spolupracovaly zejména s podněsterskými malými a středními podniky, aby dále rozvíjely své zapojení a vyvíjely další úsilí s cílem prosazovat lidská práva a dodržovat všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva; vyzývá moldavské orgány, aby více usilovaly o provádění novelizovaného zákona o zvláštním právním postavení Gagauzska;

Právní stát a řádná správa věcí veřejných

19.  naléhavě žádá veřejné orgány, aby zajistily nezávislost, nestrannost a účinnost soudnictví a specializovaných protikorupčních institucí, včetně Vrchní rady státních zástupců, Národního protikorupčního centra a Úřadu státního zástupce pro boj proti korupci, Národního úřadu pro profesní bezúhonnost a Agentury pro vymáhání majetku z trestné činnosti, zejména prostřednictvím dalšího poskytování přiměřených zdrojů, jež zajistí transparentní výběrová řízení za účasti nezávislých odborníků, a přijetím ústavních změn v souladu s doporučeními Benátské komise, jejichž cílem je zejména zrušit počáteční pětileté funkční období soudců, změnit složení a posílit úlohu Vrchní rady soudců a zrušit pravomoc moldavského parlamentu jmenovat soudce nejvyššího soudu; je i nadále velmi znepokojen praktikami selektivní spravedlnosti v moldavském soudnictví a zdůrazňuje, že podle nejnovějších zpráv organizace Transparency International trpí soudnictví omezenou nezávislostí na výkonné moci a používá se jako nástroj proti politickým oponentům a k prosazování obchodních zájmů; připomíná, že je důležité dosahovat přesvědčivých výsledků při vyšetřování případů korupce, a to včetně korupce na nejvyšší úrovni;

20.  vítá legislativní změny přijaté v červenci 2018, jejichž účelem je posílit výběr a kariérní postup soudců na základě jejich zásluh a docílit toho, aby bylo možné je ve větší míře povolávat k odpovědnosti;

21.  opakuje své výzvy, založené na zjištěních a doporučeních první a druhé zprávy organizace Kroll, které je třeba zveřejnit v plném znění, k rychlému a transparentnímu trestnímu stíhání všech osob odpovědných za bankovní podvod ve výši 1 miliardy USD, který byl odhalen v roce 2014, i k navrácení ukradeného majetku; bere na vědomí strategii pro navracení majetku, kterou přijaly moldavské orgány, avšak se znepokojením konstatuje, že vyšetřování tohoto případu je vedeno spíše neúčinným způsobem; zdůrazňuje, že musí skončit praxe, kdy soudy nevyšetřují případy, k nimž existují solidní důkazy, a že je třeba, aby se začaly bezodkladně zabývat nevyřešenými případy a případy, které jsou v současnosti předmětem šetření, zejména případem Ilana Shora, přičemž tato slyšení by měla být veřejná; zdůrazňuje, že politické rozhodnutí zachraňovat banky z veřejných prostředků ještě zhoršilo již tak nízkou míru důvěry v moldavskou politiku; vyzývá Radu, aby zvážila osobní sankce, a příslušné členské státy EU, aby poskytly pomoc při vyšetřování;

22.  vyjadřuje znepokojení ohledně zvýšeného rizika praní peněz v souvislosti s ukvapeným přijetím tzv. „souboru opatření pro daňovou reformu“ v červenci 2018, jehož součástí je i režim daňové amnestie, který může legalizovat nezákonně nabytý majetek; vyzývá ke změně tohoto souboru opatření, aby neobsahoval žádné takové právní mezery, a do té doby je připraven i nadále velmi pozorně sledovat jejich provádění, přičemž bude postupovat v koordinaci s Komisí, ESVČ a dalšími mezinárodními organizacemi;

23.  zdůrazňuje, že je také třeba řešit další případy organizované trestné činnosti, včetně pašování zbraní, obchodování s lidmi a praní peněz ve velkém rozsahu, zejména z Ruska, a že je třeba takovýmto činům předcházet; zdůrazňuje odpovědnost soudců při prosazování právního státu a zdůrazňuje, že zákonně odsouzení soudci by měli odpykat své tresty;

24.  žádá, aby byly po vzoru Ukrajiny umožněny přímé on-line konzultace týkající se elektronických majetkových přiznání vysokých politických a správních představitelů;

25.  vyzývá moldavské orgány, aby dodržovaly mezinárodní zásady a prosazovaly osvědčené postupy zajišťující příznivé prostředí pro občanskou společnost; vyzdvihuje zásadní význam občanské společnosti, pokud jde o sledování způsobu provádění reforem, ale také o podporu transparentnosti a odpovědnosti veřejných institucí; zejména očekává, že žádné budoucí právní předpisy neomezí vnitrostátní ani zahraniční financování moldavských nevládních organizací nebo organizací občanské společnosti ani bez opodstatnění nezvýší jejich administrativní a vykazovací zátěž; vyjadřuje politování nad tím, že účast občanů je v řadě případů omezována, jako tomu bylo v březnu 2018, kdy Ústřední volební komise zamítla žádost o uspořádání referenda o změnách volebního systému;

Dodržování lidských práv a základních svobod

26.  vyjadřuje znepokojení nad náznaky dalšího omezování prostoru pro občanskou společnost této země a vyzývá orgány, aby okamžitě zastavily neoprávněná nebo nepřiměřená trestní řízení, z nichž některá jsou založena na vymyšlených obviněních, a selektivní spravedlnost namířenou proti politickým oponentům, jejich právníkům nebo jejich rodinám; kritizuje skutečnost, že monitorování soudních řízení ze strany členských států EU nebo delegace ESVČ je stále častěji omezováno vylučováním veřejnosti ze soudních jednání; vyjadřuje zvláštní znepokojení ohledně řízení zaměřených na obránce lidských práv, nezávislé soudce, jako jsou například Domnica Manoleová a Gheorghe Balan, novináře a kritiky vlády nebo na předsedu Demokratické strany Moldavska Vladimira Plahotniuce; naléhavě vyzývá orgány, aby zaručily právo na spravedlivý proces a dodržování lidských práv ve vazebních zařízeních; zdůrazňuje, že musí být důsledně vyšetřeny údajné případy mučení ve vazebních a psychiatrických zařízeních; vyzývá orgány, aby také zaručily svobodu sdružování, projevu a zejména konání pokojných demonstrací a aby toto základní právo důsledně dodržovaly v souladu s mezinárodními normami;

27.  vítá přijetí nové vnitrostátní strategie rovnosti žen a mužů v roce 2017 a vyzývá orgány, aby zajistily její plné provádění;

28.  vyzývá orgány, aby podstatně zintenzivnily své úsilí při prosazování lidských práv a základních svobod, zejména v zájmu ohrožených skupin, a to prostřednictvím boje proti nenávistným verbálním projevům, násilí, sociálnímu vyloučení a diskriminaci vůči osobám LGBTQI, osobám se zdravotním postižením a menšinám, jako je romské obyvatelstvo, a proti nenávistným verbálním projevům a diskriminaci na základě pohlaví či politické příslušnosti;

29.  rozhodně odsuzuje nedávné vydání/únos tureckých občanů do Turecka kvůli jejich údajným vazbám na Gülenovo hnutí, což je v rozporu s právním státem a základními lidskými právy; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby zajistily, že veškeré žádosti třetích zemí o vydání budou vyřizovány transparentním způsobem a v rámci soudních postupů, které jsou v plném souladu s evropskými zásadami a normami;

Obchodní a hospodářská spolupráce

30.  vítá výrazný nárůst dovozu z Moldavska do EU v důsledku vstupu prohloubené a komplexní zóny volného obchodu v platnost i skutečnost, že EU je v Moldavsku největším investorem, lituje však skutečnosti, že to nevedlo ke zlepšení sociální a hospodářské situace občanů; varuje před tím, že nedostatečný pokrok, pokud jde o zlepšování životní úrovně, ohrožuje souhlas obyvatel s proevropskou orientací země;

31.  připomíná význam nezávislého soudnictví a boje proti korupci i snižování správní a byrokratické zátěže pro zlepšení investičního a podnikatelského prostředí;

32.  vybízí k dosažení dalšího pokroku v oblasti hygienických a fytosanitárních norem a ochrany zeměpisných označení;

33.  vyzývá k účinnému dodržování ustanovení a mezinárodních závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje, především pokud jde o řádné provádění základních úmluv MOP;

34.  považuje sbližování právních předpisů s acquis EU za klíčový rozměr prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, vzhledem k tomu, že skutečný přístup na trh EU a reformy do značné míry závisí na náležitém provádění a prosazování příslušných právních předpisů; je si vědom toho, jak významnou výzvu to představuje pro moldavské instituce a veřejné správní orgány, a vyzývá Komisi, aby jim poskytla přiměřenou technickou a finanční podporu;

Energetika a další oblasti spolupráce

35.  vítá vyhlášení zákona o energetice v roce 2017, který představuje další krok k provedení třetího energetického balíčku, a vybízí k přijetí konkrétních kroků, jež zajistí nezávislost energetického regulačního úřadu ANRE; bere na vědomí úsilí Moldavska o podporu zdrojů obnovitelné energie a energetické účinnosti a považuje za klíčové, aby tato země v rámci udržitelného rozvoje venkova posílila metody agroekologického zemědělství;

36.  žádá o rozhodnější opatření v oblasti ochrany životního prostředí, zejména co se týče hospodaření s vodou z řeky Dněstr, nakládání s odpady a změny klimatu, především pokud jde o provádění a koordinaci právních předpisů;

Institucionální ustanovení

37.  vyzývá EU, její členské státy a Moldavsko k dalšímu posílení komunikačního úsilí, pokud jde o provádění dohody o přidružení a očekávané přínosy souvisejících reforem pro občany Moldavska a užší integraci do Evropské unie; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti ruským dezinformacím, a to podáváním fakticky podložených a přístupných kvalitních informací ve všech jazycích, které se v Moldavsku používají;

38.  znovu vyjadřuje své odhodlání bedlivěji sledovat provádění mezinárodních dohod s východními partnery EU; opět vyzývá Komisi a ESVČ, aby Parlamentu a Radě častěji podávaly pravidelné písemné zprávy o provádění těchto dohod;

39.  domnívá se, že zapojování moldavských orgánů již od fáze navrhování příslušných právních předpisů je užitečnou praxí, jelikož se tím tento proces stává inkluzivnějším a snižuje Moldavsku náklady na přechod, a vyzývá Komisi, aby plně využívala postup konzultace ex ante;

40.  konstatuje, že hodnocení provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu je výrazně zaměřeno na obchodní toky a obchodní překážky; vyzývá Komisi, aby náležitě monitorovala a posuzovala provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu se zvláštním důrazem jak na provedení a uplatňování acquis, tak na dopady této dohody na moldavskou společnost, a aby každoročně zveřejňovala komplexní zprávu, včetně informací o technické a finanční podpoře z EU;

41.  vyzývá ESVČ a Evropskou komisi, aby všechny výroční zprávy o provádění dohod o přidružení zveřejňovala současně a aby zároveň vydávala srovnávací hodnocení míry pokroku přidružených partnerů při provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, která budou pracovat s konkrétními ukazateli;

42.  vyjadřuje odhodlání připravovat výroční zprávy o provádění dohod o přidružení;

o
o   o

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Evropské komisi a místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Moldavské republiky.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0303.
(2) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130.
(3) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 199.
(4) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 82.
(5) Studie s názvem „Volební reformy ve třech přidružených zemích východního sousedství – na Ukrajině, v Gruzii a v Moldavsku – a jejich dopad na politický vývoj v těchto zemích“ („The electoral reforms in three association countries of the Eastern Neighbourhood – Ukraine, Georgia and Moldova and their impact on political developments in these countries“), Evropský parlament, 26. října 2017.
(6) Posouzení provádění v Evropě s názvem „Dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou“ („Association agreements between the EU and Moldova, Georgia and Ukraine“), Evropský parlament, 28. června 2018.
(7) Studie s názvem „Vývoj institucionálního rámce pro provádění dohod o přidružení v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině“ („The Development of an Institutional Framework for the Implementation of the Association Agreements in Georgia, Moldova and Ukraine“), Evropský parlament, červenec 2018.

Právní upozornění - Ochrana soukromí