Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 29. listopadu 2018 - BruselKonečné znění
Používání úrovně Euro 5 u schvalování typu dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek ***I
 Obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté zacházení nebo trestání ***I
 Azylový, migrační a integrační fond: změna přidělení zbývajících částek ***I
 Přistoupení Samoy k Prozatímní dohodě o partnerství mezi EU a tichomořskými státy ***
 Jmenování předsedy Rady dohledu Evropské centrální banky
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2018/003 EL/Attica publishing
 Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ***I
 Společná pravidla pro provozování leteckých služeb ve Společenství ***I
 Oprávnění pro určité druhy využití dichromanu
 Skandál s tzv. cum-ex transakcemi: finanční trestná činnost a mezery ve stávajícím právním rámci
 Úloha německého Úřadu péče o mládež (Jugendamt) v přeshraničních rodinných sporech
 Světová obchodní organizace: další postup
 Zpráva o Srbsku za rok 2018
 Zpráva o Kosovu za rok 2018
 Zpráva o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2018
 Zpráva o Albánii za rok 2018
 Zpráva o Černé Hoře za rok 2018
 Obrana akademických svobod v rámci vnější činnosti EU
 Situace zdravotně postižených žen

Používání úrovně Euro 5 u schvalování typu dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek ***I
PDF 133kWORD 44k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení (EU) č. 168/2013, pokud jde o používání úrovně Euro 5 u schvalování typu dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek (COM(2018)0137 – C8-0120/2018 – 2018/0065(COD))
P8_TA(2018)0466A8-0346/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0137),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0120/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. listopadu 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0346/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. listopadu 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o změně nařízení (EU) č. 168/2013, pokud jde o používání úrovně Euro 5 u schvalování typu dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/129).

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 32.


Obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté zacházení nebo trestání ***I
PDF 132kWORD 50k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání (kodifikované znění) (COM(2018)0316 – C8-0210/2018 – 2018/0160(COD))
P8_TA(2018)0467A8-0387/2018

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0316),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0210/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0387/2018),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. listopadu 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání (kodifikované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/125).

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Azylový, migrační a integrační fond: změna přidělení zbývajících částek ***I
PDF 171kWORD 50k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 29. listopadu 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014, pokud jde o změnu přidělení zbývajících částek přidělených na podporu provádění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601 nebo jejich přidělení na jiné akce v rámci národních programů (COM(2018)0719 – C8-0448/2018 – 2018/0371(COD))(1)
P8_TA(2018)0468A8-0370/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Účelem tohoto nařízení je umožnit změnu přidělení zbývajících částek přidělených na podporu provádění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 nebo jejich přidělení na jiné akce v rámci národních programů v souladu s prioritami Unie a potřebami členských států v oblasti migrace a azylu.
(1)  Účelem tohoto nařízení je umožnit změnu přidělení zbývajících částek přidělených na podporu provádění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 nebo jejich přidělení na jiné akce v rámci národních programů v souladu s prioritami Unie a potřebami členských států ve zvláštní oblasti migrace a azylu. Je také třeba zajistit, aby k takové změně přidělení došlo transparentním způsobem.
_____________
__________________
8.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).
8.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Členské státy by měly mít možnost využít výše uvedené částky k tomu, aby mohly pokračovat v provádění relokace, tím, že se tyto částky v národních programech znovu přidělí na tutéž akci. Kromě toho by mělo být možné (po řádném zdůvodnění v revizi národních programů členských států) využít tyto finanční prostředky i k řešení jiných problémů v oblasti migrace a azylu v souladu s nařízením o Azylovém, migračním a integračním fondu. Potřeby členských států v těchto oblastech jsou i nadále značné. Nové přidělení výše uvedených částek na tutéž akci nebo jejich převod na jiné akce v rámci národního programu by měly být možné pouze jednou a se souhlasem Komise.
(4)  Členské státy by měly mít možnost využít výše uvedené částky k tomu, aby mohly pokračovat v provádění relokace, tím, že se tyto částky v národních programech znovu přidělí na tutéž akci. Členské státy by měly minimálně 20 % těchto částek znovu přidělit na akce v rámci národních programů, na relokaci žadatelů o mezinárodní ochranu nebo relokaci osob požívajících mezinárodní ochrany či na znovuusídlování a další humanitární přijímání ad hoc. Pokud jde o zbytek těchto částek, mělo by být možné, pokud je to řádně zdůvodněno v revizi národních programů členských států, financovat z nich zvláštní akce stanovené v kapitolách II a III v oblasti migrace a azylu v souladu s nařízením o Azylovém, migračním a integračním fondu, zejména pokud jde o rozvoj aspektů společného evropského azylového systému, tj. především slučování rodin, nebo na podporu oprávněné migrace do členských států a podporu účinné integrace státních příslušníků třetích zemí. Potřeby členských států v těchto oblastech jsou i nadále značné. Nové přidělení výše uvedených částek na tutéž akci nebo jejich převod na jiné akce v rámci národního programu by měly být možné pouze jednou a se souhlasem Komise. Členské státy by měly zajistit, aby přidělování prostředků probíhalo v plném souladu se zásadami stanovenými ve finančním nařízení, zejména se zásadou účinnosti a transparentnosti.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Cílová skupina způsobilá pro relokaci by měla být rozšířena, aby členské státy měly větší flexibilitu při provádění relokací.
(5)  Cílová skupina způsobilá pro relokaci, včetně zemí, odkud k relokaci dochází, by měla být rozšířena, aby členské státy měly větší flexibilitu při provádění relokací. Je třeba upřednostňovat relokaci nezletilých osob bez doprovodu, dalších zranitelných žadatelů a rodinných příslušníků osob požívajících mezinárodní ochrany.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Členské státy by měly mít rovněž dostatek času na to, aby použily částky, které byly znovu přiděleny na tutéž akci nebo převedeny na jiné akce, ještě před zrušením těchto částek. Proto v případě, že Komise taková nová přidělení nebo převody částek v rámci národního programu schválí, měly by se dotčené částky považovat za částky přidělené v roce, v němž došlo k revizi národního programu, kterou se schvaluje dotčené nové přidělení nebo převod.
(7)  Členské státy by měly mít rovněž dostatek času na to, aby použily částky, které byly znovu přiděleny na tutéž akci nebo převedeny na jiné zvláštní akce, ještě před zrušením těchto částek. Proto v případě, že Komise taková nová přidělení nebo převody částek v rámci národního programu schválí, měly by se dotčené částky považovat za částky přidělené v roce, v němž došlo k revizi národního programu, kterou se schvaluje dotčené nové přidělení nebo převod.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Komise by měla každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o využívání zdrojů na přesun žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany, zejména pokud jde o převody na jiné akce v rámci národních programů a změny přidělení částek.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Pokud do konce roku 2018 nedojde ke změně nařízení (EU) č. 516/2014, nebudou členským státům nadále k dispozici příslušné finanční prostředky v rámci národních programů podporovaných Azylovým, migračním a integračním fondem. Vzhledem k tomu, že změna nařízení (EU) č. 516/2014 je naléhavě nutná, je vhodné poskytnout výjimku z osmitýdenní lhůty uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Nařízení (EU) č. 516/2014
Čl. 18 – název
-1)  Název se nahrazuje tímto:
Zdroje určené na přesun osob požívajících mezinárodní ochrany
„Zdroje určené na přesun žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany“;
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) č. 516/2014
Čl. 18 – odst. 1
(1)  V odstavci 1 se slova „každou osobu požívající mezinárodní ochrany přesunutou“ nahrazují slovy „každého žadatele o mezinárodní ochranu nebo každou osobu požívající mezinárodní ochrany přesunuté“.
vypouští se
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Nařízení (EU) č. 516/2014
Čl. 18 – odst. 1
1a)  Odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. S ohledem na provádění zásady solidarity a spravedlivé sdílení odpovědnosti a s ohledem na vývoj politiky Unie v průběhu prováděcího období fondu členské státy kromě přídělu vypočteného podle čl. 15 odst. 1 písm. a) obdrží dodatečné finanční prostředky podle čl. 15 odst. 2 písm. b) na základě jednorázové částky ve výši 6 000 EUR připadající na každou osobu požívající mezinárodní ochrany přesunutou z jiného členského státu.“;
„1. S ohledem na provádění zásady solidarity a spravedlivé sdílení odpovědnosti a s ohledem na vývoj politiky Unie v průběhu prováděcího období fondu členské státy kromě přídělu vypočteného podle čl. 15 odst. 1 písm. a) obdrží dodatečné finanční prostředky podle čl. 15 odst. 2 písm. b) na základě jednorázové částky ve výši 10 000 EUR připadající na každého žadatele o mezinárodní ochranu a na každou osobu požívající mezinárodní ochrany přesunutou z jiného členského státu.“;
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (EU) č. 516/2014
Čl. 18 – odst. 3
3.  Dodatečné finanční prostředky uvedené v odstavci 1 tohoto článku se členským státům poprvé přidělí na základě samostatných rozhodnutí o financování, kterými se schvaluje jejich národní program v souladu s postupem stanoveným v článku 14 nařízení (EU) č. 514/2014, a následně na základě rozhodnutí o financování připojených k rozhodnutí, kterým se schvaluje jejich národní program. Nová přidělení těchto částek na tutéž akci v rámci národního programu nebo jejich převod na jiné akce v rámci národního programu musí být možné, pokud je to řádně odůvodněno v revizi příslušného národního programu. Částka smí být znovu přidělena nebo převedena pouze jednou. Toto nové přidělení nebo převod schválí Komise prostřednictvím revize národního programu.
3.  Dodatečné finanční prostředky uvedené v odstavci 1 tohoto článku se členským státům poprvé přidělí na základě samostatných rozhodnutí o financování, kterými se schvaluje jejich národní program v souladu s postupem stanoveným v článku 14 nařízení (EU) č. 514/2014, a následně na základě rozhodnutí o financování připojených k rozhodnutí, kterým se schvaluje jejich národní program. Nová přidělení těchto částek na tutéž akci v rámci národního programu nebo jejich převod na jiné zvláštní akce stanovené v kapitolách II a III tohoto nařízení v rámci národního programu musí být možné, pokud je to řádně odůvodněno v revizi příslušného národního programu. Částka smí být znovu přidělena nebo převedena pouze jednou. Toto nové přidělení nebo převod schválí Komise prostřednictvím revize národního programu. Finanční prostředky se přidělují transparentně a účinně v souladu s cíli národního programu.
Pokud jde o částky vyplývající z dočasných opatření stanovených v rozhodnutích (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601, nejméně 20 % finančních prostředků, které mají být znovu přiděleny, bude přiděleno na akce v rámci národních programů pro relokaci žadatelů o mezinárodní ochranu nebo relokaci osob požívajících mezinárodní ochrany či na znovuusídlování a další humanitární přijímání ad hoc.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) č. 516/2014
Čl. 18 – odst. 3a
3a.  Pro účely čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) č. 514/2014 se v případech, kdy se částky vyplývající z dočasných opatření stanovených v rozhodnutích (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601 v souladu s odstavcem 3 znovu přidělí na tutéž akci v rámci národního programu nebo převedou na jiné akce v rámci národního programu, dotčené částky považují za přidělené v roce, v němž došlo k revizi národního programu, kterou se schvaluje dané nové přidělení nebo převod.
3a.  Pro účely čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) č. 514/2014 se v případech, kdy se částky vyplývající z dočasných opatření stanovených v rozhodnutích (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601 v souladu s odstavcem 3 znovu přidělí na tutéž akci v rámci národního programu nebo převedou na jiné zvláštní akce v rámci národního programu, dotčené částky považují za přidělené v roce, v němž došlo k revizi národního programu, kterou se schvaluje dané nové přidělení nebo převod.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) č. 516/2014
Čl. 18 – odst. 3 c (nový)
3c.  Komise každoročně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto článku, zejména pokud jde o převody na jiné akce v rámci národních programů a změny přidělení částek.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (EU) č. 516/2014
Čl. 18 – odst. 4
4)  V odstavci 4 se slova „osob požívajících mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany“.
vypouští se
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
Nařízení (EU) č. 516/2014
Čl. 18 – odst. 4
4a)  Odstavec 4 se nahrazuje tímto:
4.  Za účelem účinného plnění cílů solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy uvedených v článku 80 Smlouvy o fungování EU a v rámci dostupných zdrojů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 tohoto nařízení pro účely úpravy jednorázové částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, zejména s ohledem na aktuální míru inflace, relevantní vývoj v oblasti přesunu osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého, jakož i s ohledem faktory, které mohou optimalizovat využití finančních pobídek obdržených ve formě jednorázových částek.
4.  Za účelem účinného plnění cílů solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy uvedených v článku 80 Smlouvy o fungování EU a v rámci dostupných zdrojů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 tohoto nařízení pro účely úpravy jednorázové částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, zejména s ohledem na aktuální míru inflace, relevantní vývoj v oblasti přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého a znovuusídlování a další humanitární přijímání ad hoc, jakož i s ohledem na faktory, které mohou optimalizovat využití finančních pobídek obdržených ve formě jednorázových částek

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0370/2018).


Přistoupení Samoy k Prozatímní dohodě o partnerství mezi EU a tichomořskými státy ***
PDF 121kWORD 44k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Samoy k Prozatímní dohodě o partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé (12281/2018 – C8-0434/2018 – 2018/0291(NLE))
P8_TA(2018)0469A8-0376/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12281/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8‑0434/2018),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2016 o budoucnosti vztahů mezi AKT a EU po roce 2020(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2011 o Prozatímní dohodě o partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé(2),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dále jen „dohoda z Cotonou“)(3),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0376/2018),

1.  uděluje souhlas s přistoupením Samoy k dohodě;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Samoy.

(1) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 2.
(2) Úř. věst C 136 E, 11.5.2012, s. 19.
(3) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.


Jmenování předsedy Rady dohledu Evropské centrální banky
PDF 120kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o návrhu na jmenování předsedy Rady dohledu Evropské centrální banky (N8-0120/2018 – C8-0466/2018 – 2018/0905(NLE))
P8_TA(2018)0470A8-0380/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Evropské centrální banky ze dne 7. listopadu 2018 na jmenování předsedy Rady dohledu Evropské centrální banky (C8-0466/2018),

–  s ohledem na čl. 26 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad výkonem úkolů, které jsou Evropské centrální bance svěřeny v rámci jednotného mechanismu dohledu(2),

–  s ohledem na článek 122a jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0380/2018),

A.  vzhledem k tomu, že čl. 26 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 stanoví, že Evropská centrální banka předloží Evropskému parlamentu návrh na jmenování předsedy své Rady dohledu a že tento předseda je vybrán v otevřeném výběrovém řízení z řad renomovaných osobností s profesními zkušenostmi z bankovnictví a finančních záležitostí, které nejsou členy Rady guvernérů;

B.  vzhledem k tomu, že čl. 26 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 stanoví, že při jmenování členů Rady dohledu podle tohoto nařízení se dodržují zásady rovného zastoupení žen a mužů, zkušenosti a kvalifikace;

C.  vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 7. listopadu 2018 předložila Evropská centrální banka Parlamentu návrh, aby byl předsedou Rady dohledu jmenován Andrea Enria;

D.  vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor Parlamentu poté přistoupil k hodnocení kvalifikace navrženého kandidáta, zejména s ohledem na požadavky stanovené v čl. 26 odst. 2 a 3 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013; vzhledem k tomu, že při provádění tohoto hodnocení obdržel od navrženého kandidáta životopis;

E.  vzhledem k tomu, že výbor dne 20. listopadu 2018 uspořádal slyšení s navrženým kandidátem, na němž kandidát pronesl úvodní vystoupení a poté odpovídal na otázky členů výboru;

1.  uděluje souhlas s návrhem na jmenování Andrey Enrii předsedou Rady dohledu Evropské centrální banky;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Evropské centrální bance, Radě, jakož i vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.
(2) Úř. věst. L 320, 30.11.2013, s. 1.


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2018/003 EL/Attica publishing
PDF 154kWORD 47k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Řecka – EGF/2018/003 EL/Attica publishing) (COM(2018)0667 – C8-0430/2018 – 2018/2240(BUD))
P8_TA(2018)0471A8-0377/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0667 – C8-0430/2018),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 uvedené dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0377/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání, by měla být dynamická a měla by se poskytovat co nejrychleji a co nejúčinněji;

C.  vzhledem k tomu, že Řecko předložilo žádost EGF/2018/003 EL/Attica publishing o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním 550 pracovníků v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 58 (Vydavatelské činnosti) v regionu úrovně NUTS 2 Attika (EL30) v Řecku;

D.  vzhledem k tomu, že se tato žádost zakládá na kritériích pro pomoc uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG, které vyžaduje, aby během referenčního období v délce devíti měsíců dosáhl počet propuštěných pracovníků nejméně 500 v podnicích působících ve stejném hospodářském odvětví vymezeném na úrovni NACE Revize 2 a nacházejících se v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech anebo ve více než dvou sousedících regionech vymezených na úrovni NUTS 2 za podmínky, že ve dvou z těchto regionů v daném členském státě dosáhl dohromady počet propuštěných pracovníků více než 500;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG jsou splněny a že Řecko má podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 2 308 500 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů ve výši 3 847 500 EUR;

2.  konstatuje, že řecké orgány podaly žádost dne 22. května 2018 a že poté, co Řecko poskytlo další informace, dokončila Komise své posouzení dne 4. října 2018 a tentýž den o tom informovala Parlament, přičemž tedy byla dodržena lhůta 12 týdnů;

3.  konstatuje, že Řecko uvádí, že propouštění souvisí s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, konkrétně s jejím dopadem na řecké hospodářství, který se projevuje například poklesem reálného HDP na obyvatele, narůstající nezaměstnaností, klesajícími mzdami a snižujícím se příjmem domácností, ve spojení s rychlým digitálním vývojem, který společně se škrty ve výdajích na reklamu ze strany významných inzerentů, transformuje vydavatelský sektor; konstatuje, že tento sektor zažívá pokles příjmů z reklamy i z prodeje;

4.  připomíná, že podle očekávání bude mít propouštění, k němuž došlo ve třech podnicích působících v řeckém vydavatelském sektoru, významné nepříznivé účinky na místní hospodářství a že dopad propouštění souvisí s obtížemi při hledání nového zaměstnání, které plynou z nedostatku pracovních příležitostí, nedostatku kurzů odborné přípravy, které by odpovídaly zjištěným potřebám pracovního trhu, a velkého počtu uchazečů o zaměstnání;

5.  se znepokojením konstatuje, že nezaměstnanost v regionu Attika se podílí velkou měrou na celkové nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti v Řecku, jehož míra nezaměstnanosti je stále vysoká;

6.  připomíná, že se jedná o druhou žádost Řecka o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propouštěním v odvětví vydavatelských činností v regionu Attika, navazující na žádost EGF/2014/018 z roku 2014, která byla posouzena kladně(4);

7.  poznamenává, že se žádost týká 550 propuštěných pracovníků, mezi nimiž je velký počet žen (41,82 %); dále konstatuje, že 14,73 % propuštěných pracovníků je starších 55 let a 1,6 % nedosáhlo věku 30 let; vzhledem k této skutečnosti uznává, že je důležité přijmout aktivní opatření na trhu práce spolufinancovaná z EFG, která by zlepšila šanci uvedených zranitelných skupin na opětovné začlenění na trh práce;

8.  vítá skutečnost, že plánovaná nabídka odborné přípravy odráží doporučení z první žádosti EGF-2014–018 GR/Attica, která podle probíhajícího hodnocení dosáhla dobré úrovně integrace;

9.  konstatuje, že nejsou plánována žádná opatření pro mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. „NEET“), a to i přesto, že počet těchto lidí je v Řecku stále vysoký;

10.  zdůrazňuje, že finanční příspěvky jsou podmíněny aktivní účastí cílových příjemců pomoci a mohou ve specifickém hospodářském kontextu Řecka sloužit jako skutečná pobídka;

11.  konstatuje, že finanční příspěvky a pobídky, t.j. pobídky k zaměstnávání a příspěvky při hledání zaměstnání a na odbornou přípravu, se blíží maximu 35 % stanovenému v nařízení o EFG;

12.  konstatuje, že Řecko plánuje pět typů opatření pro propuštěné pracovníky, jichž se tato žádost týká: i) profesní poradenství a asistence při hledání zaměstnání; ii) odborná příprava, rekvalifikace a odborné vzdělávání v souladu s potřebami pracovního trhu; iii) příspěvek na zahájení podnikání; iv) příspěvek při hledání zaměstnání a příspěvek na odbornou přípravu a v) pobídky k zaměstnávání;

13.  bere na vědomí, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován po poradě se zástupci unie novinářů aténských deníků (ΕΣΗΕΑ), sdružení pracovníků aténských deníků (ΕΠΗΕΑ) a ministerstvem práce;

14.  zdůrazňuje, že řecké orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie a že bude zabráněno jakémukoli dvojímu financování;

15.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb měla předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a měla by se slučovat s posunem vstříc udržitelnému hospodářství, jež účinně využívá zdroje;

16.  opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, nebo opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví, a vítá v tomto ohledu ujištění ze strany Řecka;

17.  vyzývá Komisi, aby důrazně vyzvala vnitrostátní orgány, aby ve svých budoucích návrzích poskytly více údajů o odvětvích, která mají vyhlídky na růst, a proto lze očekávat, že budou přijímat nové pracovníky, a aby shromažďovaly podložené údaje o dopadu financování z EFG, a to i na kvalitu pracovních míst a míru opětovného začleňování na trh práce díky EFG;

18.  znovu apeluje na Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;

19.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

20.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Řecka – EGF/2018/003 EL/Attica publishing

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2019/275.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/644 ze dne 15. dubna 2015 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(žádost EGF/2014/018 GR/Attica: vysílání předložená Řeckem)(Úř. věst. L 106, 24.4.2015, s. 29).


Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ***I
PDF 217kWORD 61k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 29. listopadu 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/399, pokud jde o pravidla pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic (COM(2017)0571 – C8-0326/2017 – 2017/0245(COD))(1)
P8_TA(2018)0472A8-0356/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1)  Vytvoření prostoru, v němž je zaručen volný pohyb osob přes vnitřní hranice, je jedním z hlavních úspěchů Unie. Hladké fungování a posílení takovéhoto prostoru, který se zakládá na důvěře a solidaritě, by mělo být společným cílem Unie a členských států, které souhlasily s tím, že se budou na jeho vybudování podílet. Zároveň je nutné mít schopnost společně reagovat na situace vážně ovlivňující veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost tohoto prostoru nebo jeho částí, a to umožněním dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v mimořádných situacích a jako krajní možnosti, přičemž musí být současně posílena spolupráce mezi dotčenými členskými státy.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  V prostoru, kde se osoby mohou volně pohybovat, by mělo znovuzavedení ochrany vnitřních hranic zůstat výjimkou. Ke znovuzavedení ochrany vnitřních hranic by se mělo přistupovat pouze jako ke krajnímu opatření, po omezenou dobu a pouze v míře, v jaké jsou kontroly nezbytné a přiměřené zjištěným vážným hrozbám pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost.
(1)  V prostoru, kde se osoby mohou volně pohybovat, by mělo znovuzavedení ochrany vnitřních hranic zůstat výjimkou. Vzhledem k tomu, že dočasným znovuzavedením ochrany vnitřních hranic je dotčen volný pohyb osob, mělo by se k takovémuto kroku přistupovat pouze jako ke krajnímu opatření, po omezenou dobu a pouze v míře, v jaké jsou kontroly nezbytné a přiměřené zjištěným vážným hrozbám pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Jakékoli takovéto opatření by mělo být zrušeno, jakmile důvody pro ně pominou.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Migrace a překročení vnějších hranic velkým počtem státních příslušníků třetích zemí by samo o sobě nemělo být považováno za hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Zjištěné závažné hrozby lze v závislosti na jejich povaze a rozsahu řešit pomocí různých opatření. Podle článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)8, mohou členské státy využívat též policejních pravomocí, jež mohou být za určitých podmínek vykonávány v pohraničních oblastech. Příslušné pokyny pro členské státy jsou uvedeny v doporučení Komise o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru9.
(2)  Zjištěné závažné hrozby lze v závislosti na jejich povaze a rozsahu řešit pomocí různých opatření. Je sice i nadále jasné, že policejní pravomoci se svou povahou a účelem od ochrany hranic liší, členské státy však mají k dispozici policejní pravomoci podle článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)8, jež mohou být za určitých podmínek vykonávány v pohraničních oblastech. Příslušné pokyny pro členské státy jsou uvedeny v doporučení Komise o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru9.
__________________
__________________
8 Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1.
8 Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1.
9 C(2017)3349 final ze dne 12.05.2017.
9 C(2017)3349 final ze dne 12.05.2017.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Před přikročením ke znovuzavedení ochrany vnitřních hranic by měly členské státy upřednostnit alternativní opatření. Konkrétně by měl dotčený členský stát v nezbytných a opodstatněných případech zvážit provádění efektivnějších a intenzivnějších policejních kontrol na svém území, včetně příhraničí a hlavních dopravních tahů, a to na základě posouzení rizik, přičemž musí být zajištěno, aby tyto policejní kontroly neměly za cíl ochranu hranic. K řešení hrozeb pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost slouží moderní technologie. Členské státy by měly posoudit, zda lze danou situaci řešit větší přeshraniční spoluprací jak z hlediska operativního, tak z hlediska výměny informací mezi útvary policie a zpravodajských služeb.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Zkušenosti však ukazují, že určité závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost, jako jsou přeshraniční teroristické hrozby nebo některé případy druhotného pohybu nelegálních migrantů uvnitř Unie, které byly důvodem ke znovuzavedení ochrany hranic, mohou přetrvávat podstatně déle než po výše uvedená období. Je proto nezbytné a odůvodněné přizpůsobit lhůty pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic současným potřebám a zároveň zajistit, aby toto opatření nebylo zneužíváno a zůstalo výjimkou, která se použije až v krajním případě. Za tímto účelem by obecná lhůta platná podle článku 25 Schengenského hraničního kodexu měla být prodloužena na jeden rok.
(4)  Zkušenosti však ukazují, že je zřídkakdy třeba znovu zavádět ochranu vnitřních hranic na dobu delší než dva měsíce. Pouze v mimořádných situacích mohou určité závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost přetrvávat déle než po v současné době povolená maximální období šesti měsíců znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Je proto nezbytné přizpůsobit lhůty pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic a zároveň zajistit, aby toto opatření nebylo zneužíváno a zůstalo výjimkou, která se použije až v krajním případě.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Jakákoli odchylka od základní zásady volného pohybu osob by měla být vykládána restriktivně a pojem veřejného pořádku předpokládá existenci skutečné, aktuální a dostatečně závažné hrozby, kterou je dotčen některý ze základních zájmů společnosti.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Aby bylo zaručeno, že tyto kontroly na vnitřních hranicích zůstanou výjimkou, měly by členské státy předložit posouzení rizik týkajícího se jejich zamýšleného znovuzavedení nebo prodloužení. To by mělo zejména vyhodnotit, jak dlouho by mohla zjištěná hrozba trvat a které úseky vnitřní hranice jsou dotčeny, dále prokázat, že prodloužení hraničních kontrol je krajním opatřením, a vysvětlit, jak ochrana hranic přispěje k řešení zjištěné hrozby. V případě ochrany vnitřních hranic přesahující šest měsíců by posouzení rizik mělo také zpětně prokázat účinnost znovuzavedené ochrany hranic při řešení zjištěné hrozby a podrobně vysvětlit, jakým způsobem byly jednotlivé sousední členské státy dotčené tímto prodloužením konzultovány a zapojeny do stanovení nejméně zatěžující operativní činnosti.
(5)  Aby bylo zaručeno, že tyto kontroly na vnitřních hranicích jsou krajním opatřením a zůstanou výjimkou, měly by členské státy předložit posouzení rizik týkajícího se jejich zamýšleného prodloužení na více než dva měsíce. To by mělo zejména vyhodnotit, jak dlouho by mohla zjištěná hrozba trvat a které úseky vnitřní hranice jsou dotčeny, dále prokázat, že prodloužení hraničních kontrol je krajním opatřením, konkrétně prokázáním, že jakákoli alternativní opatření se ukázala nebo se považují za nedostatečná, a vysvětlit, jak ochrana hranic přispěje k řešení zjištěné hrozby. Posouzení rizik by mělo také zpětně prokázat účinnost a efektivnost znovuzavedené ochrany hranic při řešení zjištěné hrozby a podrobně vysvětlit, jakým způsobem byly jednotlivé sousední členské státy dotčené tímto prodloužením konzultovány a zapojeny do stanovení nejméně zatěžující operativní činnosti. Členským státům by měla být ponechána možnost v případě nutnosti utajit veškeré nebo některé poskytované informace.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Pokud je znovuzavedení ochrany vnitřních hranic spojeno s konkrétními stanovenými událostmi, jejichž povaha a doba trvání je výjimečná, jako jsou sportovní události, měla by být délka jejího trvání velmi přesná, omezená a spojená se skutečnou dobou trvání události.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Kvalita posouzení rizik předloženého členským státem bude velmi důležitá pro posouzení nezbytnosti a přiměřenosti zamýšleného znovuzavedení nebo prodloužení ochrany hranic. Do tohoto posouzení by měla být zapojena Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž.
(6)  Kvalita posouzení rizik předloženého členským státem bude velmi důležitá pro posouzení nezbytnosti a přiměřenosti zamýšleného znovuzavedení nebo prodloužení ochrany hranic. Do tohoto posouzení by měla být zapojena Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Europol, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a Agentura Evropské unie pro základní práva.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Pravomoc Komise vydat stanovisko podle čl. 27 odst. 4 Schengenského hraničního kodexu by měla být upravena tak, aby odrážela nové povinnosti členských států v souvislosti s posouzením rizik, včetně spolupráce s dotčenými členskými státy. Je-li ochrana vnitřních hranic prováděna po dobu přesahující šest měsíců, měla by mít Komise povinnost vydat stanovisko. Rovněž by měl být změněn postup konzultací podle čl. 27 odst. 5 Schengenského hraničního kodexu, aby odrážel úlohu agentur (Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a Europolu) a zaměřil se na praktické provádění různých aspektů spolupráce mezi členskými státy, případně včetně koordinace různých opatření na obou stranách hranice.
(7)  Měl by být změněn postup konzultací podle čl. 27 odst. 5 Schengenského hraničního kodexu, aby odrážel úlohu agentur Unie a zaměřil se na praktické provádění různých aspektů spolupráce mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Aby byla revidovaná pravidla lépe uzpůsobena výzvám souvisejícím s přetrvávajícími závažnými hrozbami pro veřejný pořádek či vnitřní bezpečnost, měla by existovat možnost prodloužit kontroly na vnitřních hranicích na déle než jeden rok. Prodloužení by měla doprovázet odpovídající výjimečná vnitrostátní opatření, jež byla na daném území v zájmu řešení hrozby rovněž přijata, jako je vyhlášení výjimečného stavu. V žádném případě by tato možnost neměla vést k dalšímu prodloužení dočasných kontrol na vnitřních hranicích na více než dva roky.
(8)  Aby byla revidovaná pravidla lépe uzpůsobena výzvám souvisejícím s přetrvávajícími závažnými hrozbami pro veřejný pořádek či vnitřní bezpečnost, měla by existovat možnost prodloužit kontroly na vnitřních hranicích ve výjimečných případech na déle než šest měsíců. Prodloužení by měla doprovázet odpovídající výjimečná vnitrostátní opatření, jež byla na daném území v zájmu řešení hrozby rovněž přijata, jako je vyhlášení výjimečného stavu. V žádném případě by tato možnost neměla vést k dalšímu prodloužení dočasných kontrol na vnitřních hranicích na více než jeden rok.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)   Nezbytnost a přiměřenost znovuzavedení ochrany vnitřních hranic je třeba zvážit v porovnání s hrozbou pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, které podnítí potřebu takového znovuzavedení, stejně jako alternativní opatření, jež by mohla být přijata na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie či na obou úrovních, a dopad této ochrany na volný pohyb osob v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Odkaz v článku 29 na čl. 25 odst. 4 by měl být změněn s cílem vyjasnit vztah mezi lhůtami platnými podle článku 29 a článku 25 Schengenského hraničního kodexu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Možnost provádět dočasné kontroly na vnitřních hranicích v reakci na konkrétní hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, která trvá déle než rok, by měla podléhat zvláštnímu postupu.
(10)  Možnost provádět dočasné kontroly na vnitřních hranicích v reakci na konkrétní hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, která trvá déle než šest měsíců, by měla podléhat zvláštnímu postupu vyžadujícímu doporučení Rady.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Za tímto účelem by Komise měla vydat stanovisko k nezbytnosti a přiměřenosti prodloužení a případně ke spolupráci se sousedními členskými státy.
(11)  Za tímto účelem by Komise měla vydat stanovisko k nezbytnosti a přiměřenosti tohoto prodloužení. Evropský parlament by měl být o navrhovaném prodloužení bezodkladně informován. Dotčené členské státy by měly mít možnost zaslat Komisi připomínky předtím, než toto stanovisko vydá.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Rada s přihlédnutím ke stanovisku Komise může mimořádné další prodloužení doporučit a případně stanovit podmínky pro spolupráci mezi dotčenými členskými státy, aby bylo zajištěno, že se jedná o výjimečné opatření, které bude zavedeno, pouze dokud to bude nezbytné a odůvodněné, a jež bude v souladu s vnitrostátními opatřeními rovněž přijatými na daném území s cílem řešit tutéž konkrétní hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Doporučení Rady by mělo být nezbytným předpokladem pro jakékoli další prodloužení na dobu delší než jeden rok, a proto by mělo být stejné povahy jako doporučení již stanovené v článku 29.
(13)  Rada s přihlédnutím ke stanovisku Komise může mimořádné další prodloužení doporučit a případně stanovit podmínky pro spolupráci mezi dotčenými členskými státy, aby bylo zajištěno, že se jedná o výjimečné opatření, které bude zavedeno, pouze dokud to bude nezbytné a odůvodněné, a jež bude v souladu s vnitrostátními opatřeními rovněž přijatými na daném území s cílem řešit tutéž konkrétní hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Doporučení Rady by mělo být nezbytným předpokladem pro jakékoli další prodloužení na dobu delší než šest měsíců. Toto doporučení Rady by mělo být okamžitě předáno Evropskému parlamentu.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Opatření přijatá zvláštním postupem v případě mimořádných situací ohrožujících celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích by neměla být prodlužována ani kombinována s opatřeními přijatými jiným postupem pro znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic stanoveným v nařízení (EU) 2016/399.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 b (nový)
(13b)  Pokud se Komise domnívá, že určitý členský stát nesplnil některou povinnost podle Smluv, měla by jako strážkyně Smluv dohlížející na uplatňování práva Unie v souladu s článkem 258 Smlouvy o fungování Evropské unie přijmout odpovídající opatření, včetně postoupení záležitosti Soudnímu dvoru Evropské unie.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 25 – odst. 1
1.  Pokud se v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích vyskytne závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost některého členského státu, může tento členský stát výjimečně znovu zavést ochranu celých svých vnitřních hranic nebo konkrétních úseků těchto hranic po omezenou dobu nepřesahující 30 dní nebo po předvídatelnou dobu trvání závažné hrozby, pokud její trvání přesahuje 30 dní, přičemž nesmí přesáhnout šest měsíců. Rozsah a doba trvání dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic nepřekročí míru, která je nezbytně nutná jako reakce na tuto závažnou hrozbu.
1.  Pokud se v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích vyskytne závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost některého členského státu, může tento členský stát výjimečně znovu zavést ochranu celých svých vnitřních hranic nebo konkrétních úseků těchto hranic po omezenou dobu jako krajní opatření. Rozsah a doba trvání dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic nepřekročí míru, která je nezbytně nutná jako reakce na tuto závažnou hrozbu.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 25 – odst. 2
2.  Ochrana vnitřních hranic může být znovu zavedena pouze v krajním případě a v souladu s články 27, 27a, 28 a 29. Pokaždé, když je zvažováno rozhodnutí o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic podle článků 27, 27a, 28 nebo 29, je nutné zohlednit kritéria uvedená v článcích 26 a 30.
vypouští se
Pozměňovací návrhy 22 a 52
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 25 – odst. 3
3.  Jestliže závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost dotčeného členského státu trvá déle než po dobu stanovenou v odstavci 1 tohoto článku, může tento členský stát prodlužovat ochranu svých vnitřních hranic při zohlednění kritérií uvedených v článku 26 a v souladu s článkem 27 ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku a s ohledem na případná nová hlediska vždy nejvýše o dobu odpovídající předpokládanému trvání závažné hrozby, která však nepřesáhne šest měsíců.
vypouští se
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 25 – odst. 4
Celková doba znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, včetně jakéhokoliv prodloužení podle odstavce 3 tohoto článku, nepřesáhne jeden rok.
vypouští se
V mimořádných případech uvedených v článku 27a může být celková doba dále prodloužena o maximální dobu dvou let v souladu s uvedeným článkem.
V mimořádných situacích uvedených v článku 29 může být celková doba prodloužena o maximální dobu dvou let v souladu s odstavcem 1 uvedeného článku.“
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Nařízení (EU) 2016/399
Článek 26
1a)  Článek 26 se nahrazuje tímto:
Článek 26
„Článek 26
Kritéria pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic
Kritéria pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic
Rozhodne-li členský stát podle článku 25 a čl. 28 odst. 1 v krajním případě o dočasném znovuzavedení ochrany hranic na jedné či více vnitřních hranicích nebo jejich úsecích nebo o prodloužení takového znovuzavedení v souladu s článkem 25 nebo čl. 28 odst. 1, posoudí, do jaké míry takové opatření pravděpodobně přispěje k odpovídajícímu řešení hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost a posoudí přiměřenost tohoto opatření vzhledem k dané hrozbě. V rámci tohoto posouzení členský stát zohlední zejména tyto aspekty:
Předtím, než členský stát rozhodne v krajním případě o dočasném znovuzavedení ochrany hranic na jedné či více vnitřních hranicích nebo jejich úsecích nebo o prodloužení takového dočasného znovuzavedení, posoudí:
a)  zda lze u tohoto dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic považovat za pravděpodobné, že bude dostatečným řešením dané hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost;
b)  zda je pravděpodobné, že by dostatečným řešením dané hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost byla opatření jiná než dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, například posílená přeshraniční policejní spolupráce nebo intenzivnější policejní kontroly;
c)  přiměřenost tohoto dočasného zavedení ochrany vnitřních hranic vzhledem k dané hrozbě pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, přičemž zohlední zejména tyto aspekty:
a)  pravděpodobný dopad hrozeb na jeho veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, včetně hrozeb v návaznosti na teroristické činy či hrozby, jakož i hrozeb, které představuje organizovaná trestná činnost;
i)  pravděpodobný dopad hrozeb na jeho veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, včetně hrozeb v návaznosti na teroristické činy či hrozby, jakož i hrozeb, které představuje organizovaná trestná činnost; a
b)  pravděpodobný dopad takového opatření na volný pohyb osob v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
ii)  pravděpodobný dopad tohoto znovuzavedení ochrany vnitřních hranic na volný pohyb osob v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
Zjistí-li členský stát podle prvního pododstavce písmene a), že je nepravděpodobné, že by dočasné znovuzavedení ochrany hranic bylo dostatečným řešením dané hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, nezavede znovu ochranu vnitřních hranic.
Zjistí-li členský stát podle prvního pododstavce písmene b), že je pravděpodobné, že by dostatečným řešením dané hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost byla opatření jiná než dočasné znovuzavedení ochrany hranic, znovu nezavede ani neprodlouží ochranu vnitřních hranic a učiní tato jiná opatření.
Zjistí-li členský stát podle prvního pododstavce písmene c), že navrhované znovuzavedení ochrany vnitřních hranic není přiměřené dané hrozbě, znovu nezavede ani neprodlouží ochranu vnitřních hranic.“;
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. -i (nové)
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – název
-i)  Název se nahrazuje tímto:
Postup pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic podle článku 25
„Postup pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v případě předvídatelné závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost“;
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. -i a (nové)
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. -1 (nový)
-ia)  V článku 27 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec, který zní:
„-1. Pokud se v prostoru bez ochrany vnitřních hranic vyskytne závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v některém členském státě, může tento členský stát jako krajní opatření a v souladu s kritérii stanovenými v článku 26 zavést ochranu hranic na všech nebo na konkrétních úsecích svých vnitřních hranic po omezenou dobu až 30 dní, nebo po předvídatelnou dobu trvání dané závažné hrozby, pokud její trvání přesahuje 30 dní, přičemž nesmí v žádném případě přesáhnout dva měsíce.“;
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. -i b (nové)
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 1 – návětí
-ib)  v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:
1.  Pokud některý členský stát plánuje znovuzavedení ochrany vnitřních hranic podle čl. 25, oznámí to ostatním členským státům a Komisi nejpozději čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením či v kratší lhůtě, jsou-li skutečnosti, jež vedou k potřebě znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, zjištěny později než čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením. Za tímto účelem tento členský stát poskytne tyto informace:
„1. Pro účely odstavce -1 to dotčený členský stát oznámí ostatním členským státům a Komisi nejpozději čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením či v kratší lhůtě, jsou-li skutečnosti, jež vedou k potřebě znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, zjištěny později než čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením. Za tímto účelem tento členský stát poskytne tyto informace:“;
Pozměňovací návrhy 28 a 57
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. i
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 1 – písm. a a
i)  V odstavci 1 se vkládá nové písmeno aa), které zní:
vypouští se
aa)  posouzení rizik vyhodnocující, jak dlouho by mohla zjištěná hrozba trvat a které úseky vnitřní hranice jsou dotčeny, prokazující, že prodloužení ochrany vnitřních hranic je krajním opatřením, a vysvětlující, jak ochrana hranic přispěje k řešení zjištěné hrozby. Pokud již byla ochrana hranic znovu zavedena na dobu delší než šest měsíců, posouzení rizik rovněž objasní, jak předchozí znovuzavedení ochrany hranic přispělo k odstranění zjištěné hrozby.
Posouzení rizik obsahuje rovněž podrobnou zprávu o uskutečněné koordinaci mezi dotčeným členským státem a členským státem či členskými státy, s nimiž sdílí vnitřní hranice, na nichž se provádí ochrana hranic.
Komise případně předá posouzení rizik Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž nebo Europolu.“
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. i a (nové)
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 1 – písm. a b (nové)
ia)  V odstavci 1 se vkládá písmeno ab), které zní:
„ab) jakákoli opatření jiná než dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic přijatá nebo zamýšlená daným členským státem s cílem řešit danou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost a důkazy podložené odůvodnění, proč byla alternativní opatření, například posílená přeshraniční policejní spolupráce a policejní kontroly, považována za nedostatečná;“
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. ii
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 1 – písm. e
e)  případně opatření, která mají přijmout ostatní členské státy, jak bylo dohodnuto před dočasným znovuzavedením ochrany dotčených vnitřních hranic.
e)  případně opatření, která mají přijmout ostatní členské státy, jak bylo dohodnuto před dočasným znovuzavedením ochrany příslušných vnitřních hranic.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. iii
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 1 – poslední věta
Je-li to nezbytné, může si Komise od dotčeného členského státu či států vyžádat doplňující informace, například o spolupráci s členskými státy dotčenými plánovaným prodloužením ochrany vnitřních hranic, jakož i další informace potřebné k posouzení toho, zda se jedná o krajní opatření.
Pokud je to nezbytné, může si Komise od dotčeného členského státu či států vyžádat doplňující informace, včetně informací o spolupráci s členskými státy dotčenými plánovaným znovuzavedením nebo prodloužením ochrany vnitřních hranic, jakož i další informace potřebné k posouzení toho, zda jde o krajní opatření.“
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. iii a (nové)
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 1 a (nový)
iii a)  vkládá se nový odstavec 1a, který zní:
„1a. Jestliže závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost dotčeného členského státu trvá déle než dva měsíce, může tento členský stát prodloužit ochranu svých vnitřních hranic při zohlednění kritérií uvedených v článku 26 ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny v odstavci -1 tohoto článku a s ohledem na případná nová hlediska, a to o dobu odpovídající předpokládanému trvání dané závažné hrozby, která však v žádném případě nesmí přesáhnout čtyři měsíce. Dotčený členský stát to oznámí ostatním členským státům a Komisi ve lhůtě uvedené v odstavci 1.“
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. iii b (nové)
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 1 b (nový)
iii b)  vkládá se nový odstavec 1b, který zní:
„1b. Pro účely odstavce 1a předloží dotčený členský stát kromě informací stanovených v odstavci 1 také posouzení rizik, v němž:
i)  posoudí, jak dlouho by měla zjištěná hrozba přetrvávat a jakého úseku jeho vnitřních hranic se týká;
ii)  nastíní alternativní kroky nebo opatření, které již dříve provedl ve snaze řešit zjištěnou hrozbu;
iii)  vysvětlí, proč tyto alternativní kroky nebo opatření podle bodu ii) nebyly dostatečné k vyřešení dané hrozby;
iv)  prokáže, že přistupuje k prodloužení ochrany hranic jako ke krajnímu řešení; a
v)  vysvětlí, jak by ochrana hranic lépe pomohla řešit zjištěnou hrozbu.
Posouzení rizik uvedené v prvním pododstavci obsahuje rovněž podrobnou zprávu o uskutečněné koordinaci mezi dotčeným členským státem a členským státem či členskými státy, které jsou zavedením ochrany hranic bezprostředně dotčeny, včetně těch členských států, s nimiž dotyčný členský stát sdílí vnitřní hranice, na nichž se provádí ochrana hranic.
Komise předá toto posouzení dopadu agentuře a Europolu a v případě potřeby je může požádat o jejich stanoviska k němu.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím metodiky pro posouzení rizik.“;
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. iii c (nové)
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 2
iii c)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:
2.  Informace uvedené v odstavci 1 se poskytují Evropskému parlamentu a Radě současně s oznámením ostatním členským státům a Komisi podle uvedeného odstavce.
2.  Informace uvedené v odstavcích 1 a 1a se poskytují Evropskému parlamentu a Radě současně s oznámením ostatním členským státům a Komisi podle uvedených odstavců.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. iii d (nové)
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 3
iii d)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:
3.  Členské státy předkládající oznámení podle odstavce 1 mohou v případě nutnosti a v souladu s vnitrostátním právem rozhodnout o utajení některých informací. Utajení nebrání tomu, aby Komise tyto informace zpřístupnila Evropskému parlamentu. Předání informací a dokladů Evropskému parlamentu podle tohoto článku a nakládání s nimi musí být v souladu s pravidly pro předávání utajovaných informací a nakládání s nimi platnými mezi Evropským parlamentem a Komisí.“
„3. Členské státy předkládající oznámení mohou v případě nutnosti a v souladu s vnitrostátním právem utajit veškeré nebo některé informace uvedené v odstavcích 1 a 1b. Utajení nebrání tomu, aby jiné členské státy dotčené dočasným znovuzavedením ochrany vnitřních hranic měly přístup k těmto utajovaným informacím prostřednictvím vhodných a bezpečných kanálů v rámci policejní spolupráce, ani nebrání tomu, aby Komise tyto informace zpřístupnila Evropskému parlamentu. Předání informací a dokladů Evropskému parlamentu podle tohoto článku a nakládání s nimi musí být v souladu s pravidly pro předávání utajovaných informací a nakládání s nimi platnými mezi Evropským parlamentem a Komisí.“;
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. iv
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 4 – pododstavec 1
Poté, co dotyčný členský stát učiní oznámení podle odstavce 1, a s ohledem na konzultace podle odstavce 5 může Komise nebo kterýkoli jiný členský stát vydat stanovisko, aniž je dotčen článek 72 Smlouvy o fungování EU.
Poté, co dotyčný členský stát učiní oznámení podle odstavců 1 a 1a, a s ohledem na konzultace podle odstavce 5 může Komise nebo kterýkoli jiný členský stát vydat stanovisko, aniž je dotčen článek 72 Smlouvy o fungování EU.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. iv
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 4 – pododstavec 2
Pokud má Komise výhrady k nezbytnosti nebo přiměřenosti plánovaného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, nebo pokud se domnívá, že by byla vhodná konzultace o některých aspektech oznámení, vydá za tímto účelem stanovisko.
Pokud má Komise na základě informací obsažených v oznámení nebo jakýchkoliv dodatečných informací, které obdržela, výhrady k nezbytnosti nebo přiměřenosti plánovaného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, nebo pokud se domnívá, že by byla vhodná konzultace o některém aspektu oznámení, neprodleně vydá za tímto účelem stanovisko.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. iv
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 4 – pododstavec 3
Pokud již byla ochrana vnitřních hranic znovu zavedena na dobu šesti měsíců, vydá Komise stanovisko.
vypouští se
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. v
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 – odst. 5
„Informace podle odstavce 1 a jakékoliv stanovisko Komise nebo členského státu podle odstavce 4 jsou předmětem konzultací, které vede Komise. Konzultace případně zahrnují setkání mezi členským státem, který plánuje znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, ostatními členskými státy, zejména těmi, které jsou těmito opatřeními přímo dotčeny, a příslušnými agenturami. Posuzuje se přiměřenost zamýšlených opatření, zjištěná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, jakož i způsoby, jak zajistit uskutečňování vzájemné spolupráce mezi členskými státy. Členský stát, který plánuje znovu zavést ochranu vnitřních hranic, výsledky této konzultace při provádění ochrany hranic v co nejvyšší míře zohlední.
Informace podle odstavců 1 a 1b a jakékoliv stanovisko Komise nebo členského státu podle odstavce 4 jsou předmětem konzultací. Konzultace zahrnují:
i)  setkání mezi členským státem, který plánuje znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, ostatními členskými státy, zejména těmi, které jsou těmito opatřeními přímo dotčeny, a Komisí, aby byla tam, kde je to vhodné, zorganizována vzájemná spolupráce mezi členskými státy a byla posouzena přiměřenost opatření ve vztahu k událostem vedoucím ke znovuzavedení ochrany hranic, včetně jakýchkoli možných alternativních opatření, a k hrozbě pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost;
ii)  v případě potřeby neohlášené návštěvy Komise na příslušných vnitřních hranicích a případně v doprovodu odborníků z členských států a z agentury, z Europolu nebo z jakéhokoli relevantního unijního orgánu, úřadu nebo agentury, kteří provedou kontroly k posouzení účinnosti hraničních kontrol na těchto vnitřních hranicích a souladu s tímto nařízením; zprávy o takovýchto neohlášených kontrolách na místě se předávají Evropskému parlamentu.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 a – název
Zvláštní postup v případě, že závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost trvá déle než jeden rok.
Zvláštní postup v případě, že závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost trvá déle než šest měsíců.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27a – odst. 1
1.  Ve výjimečných případech, kdy se členský stát potýká s toutéž závažnou hrozbou pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost po dobu delší, než je uvedena v čl. 25 odst. 4 první větě, a jestliže byla na jeho území k řešení této hrozby přijata rovněž odpovídající výjimečná vnitrostátní opatření, může být ochrana hranic dočasně znovuzavedená za účelem řešení hrozby dále prodloužena v souladu s tímto článkem.
1.  V mimořádných situacích, kdy se členský stát potýká s toutéž závažnou hrozbou pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost po dobu delší, než je uvedena v čl. 27 odst. 1a, a jestliže byla na jeho území k řešení této hrozby přijata rovněž odpovídající výjimečná vnitrostátní opatření, může být ochrana hranic dočasně znovuzavedená za účelem řešení hrozby dále prodloužena v souladu s tímto článkem.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 a – odst. 2
2.  Do šesti týdnů před uplynutím doby uvedené v čl. 25 odst. 4 první větě oznámí členský stát ostatním členským státům a Komisi, že usiluje o další prodloužení podle zvláštního postupu stanoveného v tomto článku. Oznámení obsahuje údaje, které jsou vyžadovány podle čl. 27 odst. 1 písm. a) až e). Použije se čl. 27 odst. 2 a 3.
2.  Do tří týdnů před uplynutím doby uvedené v čl. 27 odst. 1a oznámí členský stát ostatním členským státům a Komisi, že usiluje o další prodloužení podle zvláštního postupu stanoveného v tomto článku. Toto oznámení obsahuje veškeré údaje, které jsou vyžadovány podle čl. 27 odst. 1 a 1b. Použije se čl. 27 odst. 2 a 3.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 a – odst. 3
3.  Komise vydá stanovisko.
3.  Komise vydá stanovisko ve věci toho, zda navrhované prodloužení splňuje požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2 a zda je nezbytné a přiměřené. Dotčené členské státy mohou Komisi zaslat připomínky předtím, než toto stanovisko vydá.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 27 a – odst. 4
4.  Rada může s přihlédnutím ke stanovisku Komise doporučit, aby členský stát prodloužil ochranu vnitřních hranic na dobu nejvýše šesti měsíců. Tato doba může být nejvýše třikrát prodloužena o další období nejvýše šesti měsíců. Rada ve svém doporučení uvede přinejmenším informace podle čl. 27 odst. 1 písm. a) až e). V případě potřeby stanoví podmínky pro spolupráci mezi dotčenými členskými státy.
4.  Rada může poté, co vezme v potaz stanovisko Komise, v krajním případě doporučit, aby dotčený členský stát prodloužil ochranu svých vnitřních hranic na dobu nejvýše šesti měsíců. Rada ve svém doporučení uvede informace podle čl. 27 odst. 1 a 1b a stanoví podmínky pro spolupráci mezi dotčenými členskými státy.
Pozměňovací návrhy 45 a 66
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 28 – odst. 4
3a)  V článku 28 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4.  Aniž je dotčen čl. 25 odst. 4, nesmí celková doba znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, jež se skládá z počátečního období podle odstavce 1 tohoto článku a jakéhokoliv jeho prodloužení podle odstavce 3 tohoto článku, překročit dva měsíce.
„4. Celková doba znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, jež se skládá z počátečního období podle odstavce 1 tohoto článku a jakéhokoliv jeho prodloužení podle odstavce 3 tohoto článku, nesmí překročit dva měsíce“;
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový)
Nařízení (EU) 2016/399
Článek 28 a (nový)
3b)  vkládá se nový článek 28a, který zní:
„Článek 28a
Výpočet délky období, po které je znovu zavedena nebo prodloužena ochrana hranic z důvodu předpokládané hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, v případě, že závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost trvá déle než šest měsíců, a v případech, kdy je nutno okamžitě jednat
Jakékoli znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic, k němuž došlo před ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost], se bere v potaz pro účely výpočtu délky období uvedených v článcích 27, 27a a 28.“;
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 c (nový)
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 29 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
3c)  v čl. 29 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Kritéria uvedená v článku 30 jsou zohledňována pokaždé, kdy je zvažováno rozhodnutí o dočasném znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic podle tohoto článku.“
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 d (nový)
Nařízení (EU) 2016/399
Čl. 29 – odst. 5
3d)  v článku 29 se odstavec 5 nahrazuje tímto:
5.  Tímto článkem nejsou dotčena opatření, která mohou členské státy přijmout v případě závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v souladu s články 25, 27 a 28.
5. Tímto článkem nejsou dotčena opatření, která mohou členské státy přijmout v případě závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v souladu s články 27, 27a a 28. Celkové období, po které je znovu zavedena nebo prodloužena ochrana vnitřních hranic podle tohoto článku, však nelze prodloužit na základě opatření přijatých podle článků 27, 27a a 28 nebo v kombinaci s nimi.“.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Článek 1 a (nový)
Článek 1a
Toto nařízení se vztahuje na oznámení učiněná členskými státy v souladu s článkem 27 Schengenského hraničního kodexu ode dne ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].
Jakékoli období probíhajícího oznámení pro znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic, které uplynulo již před ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost], se zohlední při výpočtu doby uvedené v článku 28 odst. 4.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0356/2018).


Společná pravidla pro provozování leteckých služeb ve Společenství ***I
PDF 133kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (COM(2016)0818 – C8-0531/2016 – 2016/0411(COD))
P8_TA(2018)0473A8-0150/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0818),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0531/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 5. července 2017(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. října 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0150/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. listopadu 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se mění nařízení (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/2).

(1) Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 126.


Oprávnění pro určité druhy využití dichromanu
PDF 158kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se uděluje oprávnění pro určité druhy využití dichromanu sodného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (Ilario Ormezzano Sai S.R.L.) (D058762/01 – 2018/2929(RSP))
P8_TA(2018)0474B8-0548/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se uděluje oprávnění pro určité druhy využití dichromanu sodného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (Ilario Ormezzano Sai S.R.L.) (D058762/01),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES(1) (nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek), a zejména na čl. 64 odst. 8 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro posuzování rizik (RAC) a Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC)(2) v souladu se třetím pododstavcem čl. 64 odst. 5 nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(3),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dichroman sodný je kvůli třem vnitřním vlastnostem zahrnut do přílohy XIV nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, a to kvůli karcinogenitě, mutagenitě a reprodukční toxicitě (kategorie 1B); vzhledem k tomu, že dichroman sodný byl na kandidátský seznam nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek přidán v roce 2008(4) kvůli své klasifikaci jako karcinogenní, mutagenní a reprodukčně toxický (kategorie 1B) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008(5);

B.  vzhledem k tomu, že molekula, která řídí karcinogenitu dichromanu sodného, je iont obsahující šestimocný chrom, jenž se uvolňuje, když se dichroman sodný rozpouští a štěpí; vzhledem k tomu, že šestimocný chrom způsobuje u lidí a zvířat při vdechnutí karcinom plic a u zvířat při požití karcinom zažívacího traktu;

C.  vzhledem k tomu, že již v roce 1997 v rámci nařízení Rady (EHS) č. 793/93(6) byl dichroman sodný označen za látku, jejíž posouzení je podle nařízení Komise (ES) č. 143/97(7) prioritou; vzhledem k tomu, že v roce 2008 vydala Komise doporučení s cílem snížit riziko související s expozicí dichromanu sodnému(8);

D.  vzhledem k tomu, že společnost Ilario Ormezzano Sai S.R.L (dále jen „žadatel“) předložila žádost o povolení používání dichromanu sodného při barvení vlny; vzhledem k tomu, že stanoviska RAC a SEAC označují žádost za „dodavatelskou“; vzhledem k tomu, že žadatel je dodavatelem dichromanu sodného 11 následným uživatelům, kteří buď barviva vyrábí, nebo sami barvení provádí;

E.  vzhledem k tomu, že účelem nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí, včetně podpory alternativních metod hodnocení rizik souvisejících s látkami, a volný pohyb látek na vnitřním trhu za současného zvýšení konkurenceschopnosti a inovací; vzhledem k tomu, že podle výkladu Soudního dvora(9) a s ohledem na 16. bod odůvodnění preambule nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek je primárním cílem nařízení první z výše uvedených cílů;

F.  vzhledem k tomu, že nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek nezakládá zvláštní režim povolování pro tzv. „dodavatelské žádosti“; vzhledem k tomu, že každý žadatel o povolení bez ohledu na svou úlohu či úroveň v dodavatelském řetězci musí poskytnout informace uvedené v článku 62 nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek;

G.  vzhledem k tomu, že výbor RAC potvrdil, že pro karcinogenní vlastnosti dichromanu sodného není možné určit odvozenou úroveň, při které nedochází k nepříznivým účinkům, a dichroman sodný je proto pro účely čl. 60 odst. 3 písm. a) nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek považován za látku bez stanovené prahové hodnoty; vzhledem k tomu, že to znamená, že u této látky nelze stanovit „bezpečnou hranici expozice“, která by sloužila jako měřítko pro posouzení, zda je riziko spojené s jejím používáním dostatečně kontrolováno;

H.  vzhledem k tomu, že 70. bod odůvodnění nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek stanoví, že „v případě jakékoli jiné látky, u níž nelze stanovit bezpečnou úroveň expozice, by vždy měla být přijata opatření, pokud je to technicky a prakticky možné, ke snížení expozice a emisí, aby se minimalizovala pravděpodobnost nepříznivých účinků“.

I.  vzhledem k tomu, že výbor RAC došel k závěru, že podmínky fungování opatření v oblasti řízení rizik, jež jsou popsány v žádosti, nejsou pro omezení rizika dostatečné a účinné(10);

J.  vzhledem k tomu, že článek 55 nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek stanoví, že nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy bezpečnějšími alternativními látkami či technologiemi je ústředním cílem kapitoly o povolování;

K.  vzhledem k tomu, že čl. 64 odst. 4 nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek stanoví, že mandát výboru SEAC spočívá v posuzování „dostupnosti, vhodnosti a technické proveditelnosti alternativ, které jsou spojeny s použitím látky popsaným v žádosti […] a veškerých příspěvků třetích osob předložených podle odstavce 2 tohoto článku“;

L.  vzhledem k tomu, že čl. 62 odst. 4 písm. e) nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek požaduje, aby žadatel o povolení poskytl „analýzu alternativ s ohledem na jejich rizika a technickou a ekonomickou uskutečnitelnost náhrady“;

M.  vzhledem k tomu, že čl. 60 odst. 4 nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek stanoví, že povolení k použití látky, s níž spojená rizika nejsou dostatečně kontrolována, může být uděleno pouze v případě, pokud neexistují žádné vhodné alternativní látky či technologie;

N.  vzhledem k tomu, že výbor SEAC upozornil na mnoho nedostatků žádosti o povolení, pokud jde o analýzu alternativ; vzhledem k tomu, že žadatel se podle výboru SEAC nedokázal zabývat klíčovými otázkami do té míry, že to „výboru znemožnilo posoudit technickou proveditelnost“, a že žadatel některé důležité aspekty, jako je např. ekonomická uskutečnitelnost alternativ, pouze „krátce popsal“(11);

O.  vzhledem k tomu, že hlavní argument žadatele, proč neexistují žádné vhodné alternativy, byl, že zákazníci (tj. výrobci/prodejci oblečení) by kvalitu barvení textilu nepřijali, pokud by došlo k barvení alternativní látkou;

P.  vzhledem k tomu, že ovšem údajné požadavky zákazníků nebyly podpořeny žádnými důkazy a že není zřejmé, zda bylo na „upřednostnění ze strany zákazníků“ odkázáno s plným vědomím rizik spojených s dichromanem sodným(12);

Q.  vhledem k tomu, že kromě toho výbor SEAC konstatoval, že navzdory navazujícím dotazům směřovaným na žadatele to, „zda bude alternativní výrobek nakonec zákazníky žadatelových následných uživatelů přijat, stále zůstává poněkud subjektivní a nejisté“(13), a došel k tomuto závěru: „I přes vítaná upřesnění žadatelem výbor stále v analýze shledává řadu nejistot“;

R.  vzhledem k tomu, že navzdory těmto mezerám a nejistotám žádosti výbor SEAC došel k závěru, že nejsou dostupné žádné vhodné alternativy, a pouze všeobecně poznamenal, že tyto nejistoty „jsou s tímto druhem použití neoddělitelně spjaty (diskuse o kvalitě výrobků může být poznamenána subjektivitou módních trendů a estetickým vkusem spotřebitelů)“(14);

S.  vzhledem k tomu, že v této souvislosti stanovisko výboru SEAC ukazuje, že žadatel neposkytl komplexní analýzu alternativ dostupných na trhu pro nahrazení dichromanu sodného pro použití, pro něž bylo o povolení požádáno, výbor ve svém stanovisku ovšem nedokázal dojít k patřičným závěrům;

T.  vzhledem k tomu, že tento výsledek je neslučitelný se skutečností, že již mnoho let jsou známy alternativy(15), že nejdůležitější módní značky přispívají k plánu ZDHC na program nulového vypouštění rizikových chemických látek, který neumožňuje používání šestimocného chromu při výrobě textilu(16), a že jednotlivé textilní společnosti (např. H&M) mají výslovné strategie, které neumožňují používání šestimocného chromu(17), včetně společností obchodujících s luxusní módou (Armani(18) a Lanificio Ermenegildo Zegna(19));

U.  vzhledem k tomu, že společnosti Gruppo Colle a Ormezzano byly jedinými žadateli o povolení chromových barviv v rámci nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek;

V.  vzhledem k tomu, že podle nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek spočívá důkazní břemeno na žadateli o povolení, aby prokázal, že podmínky pro udělení povolení byly splněny; vzhledem k tomu, že výbor SEAC má povinnost poskytovat „vědecké poradenství založené na zásadách odbornosti, transparentnosti a nezávislosti“, což „je důležitou procedurální zárukou, jejímž účelem je zajištění vědecké nezaujatosti přijatých opatření a zabránění veškerým svévolným opatřením“(20);

W.  vzhledem k tomu, že není zřejmé, proč navzdory nedostatkům nebo nejistotám odhaleným v souvislosti s analýzou alternativ výbor SEAC došel k závěru, že byl k dispozici dostatek informací k tomu, aby byl učiněn závěr ohledně vhodnosti alternativ; vzhledem k tomu, že dále není zřejmé, proč tvrzení o subjektivních upřednostněních nebyla odmítnuta navzdory chybějícím podrobným objektivním a ověřitelným důkazům a proč tato tvrzení nebyla posouzena na základě osvědčených postupů na trhu;

X.  vzhledem k tomu, že není přijatelné tolerovat potenciálně vysoký počet případů neplodnosti, onkologických onemocnění a mutagenních účinků, když jsou dostupné alternativy dichromanu sodného, a to na základě předpokladu, že výrobci oděvů by alternativy kvůli svému subjektivnímu „vkusu“ nepřijali;

Y.  vzhledem k tomu, že takový výklad pojmu „alternativy“ a úroveň požadovaných důkazů ze strany žadatele je jednak v rozporu s cílem nahradit látky vzbuzující mimořádné obavy alternativními látkami, za druhé v rozporu s primárním cílem nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, totiž zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

Z.  vzhledem k tomu, že Komise si je vědoma dostupných vhodných alternativ, především díky informacím poskytnutým v průběhu veřejné konzultace a trialogu(21), jež ve světle případu společnosti Gruppo Colle(22) organizovala Evropská agentura pro chemické látky;

AA.  vzhledem k tomu, že není vhodné, aby Komise ignorovala zásadní informace z tohoto paralelního případu o dostupnosti vhodných alternativ;

AB.  vzhledem k tomu, že čl. 61 odst. 2 písm. b) nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek ukládá Komisi pravomoc kdykoli přezkoumat povolení, pokud „se objeví nové informace o možných náhradách“;

AC.  vzhledem k tomu, že udělení povolení pro použití látky bez stanovené prahové hodnoty pro použití, pro něž jsou jasně známé dostupné alternativy, je v rozporu s podmínkami stanovenými v ustanoveních nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a nevhodným způsobem by upřednostnilo zaostávající společnosti a stanovilo nebezpečný precedens pro budoucí rozhodování o povolení v rámci tohoto nařízení;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1907/2006, neboť nedodržuje podmínky stanovené tímto nařízením pro udělování povolení;

2.  vyzývá Komisi, aby stáhla návrh prováděcího rozhodnutí a předložila nový návrh, který žádost o povolení pro některá použití dichromanu sodného (společností Ilario Ormezzano Sai S.R.L.) zamítne;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.
(2) Stanovisko k používání dichromanu sodného jako mořidla při barvení vlny v podobě pramenů či přízí tmavými barvami v průmyslovém prostředí (ES č. 234-190-3);Stanovisko k opětovnému balení dichromanu sodného dodávaného jako mořidla při barvení vlny v podobě pramenů či přízí tmavými barvami v průmyslovém prostředí (ES č. 234-190-3).
(3) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(4) Rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky, které přijal výkonný ředitel dne 28. října 2008, o zahrnutí látek vzbuzujících mimořádné obavy na kandidátský seznam.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
(6) Nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (Úř. věst. L 84, 5.4.1993, s. 1).
(7) Nařízení Komise (ES) č. 143/97 ze dne 27. ledna 1997, které se týká třetího seznamu prioritních látek ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 793/93 (Úř. věst. L 25, 28.1.1997, s. 13).
(8) Doporučení Komise ze dne 30. května 2008 o opatřeních na snižování rizik pro látky chroman sodný, dichroman sodný a 2,2′,6,6′-tetrabrom-4,4′-isopropylidendifenol (tetrabrombisfenol A) (Úř. věst. L 158, 18.6.2008, s. 62).
(9) Věc C-558/07, S.P.C.M. SA aj. v. Secretary of State for the Environment, Food and Rural Affairs, ECLI:EU:C:2009:430, § 45.
(10) Stanovisko k používání dichromanu sodného jako mořidla při barvení vlny v podobě pramenů či přízí tmavými barvami v průmyslovém prostředí (ES č. 234-190-3), s. 19, otázka 6.
(11) Stanovisko k používání dichromanu sodného jako mořidla při barvení vlny v podobě pramenů či přízí tmavými barvami v průmyslovém prostředí (ES č. 234-190-3), s. 24–25.
(12) Analýza náhrady provedená žadatelem je dostupná na adrese: https://echa.europa.eu/documents/10162/88b2f393-17cf-465e-95eb-ba07282ba400
(13) Stanovisko k používání dichromanu sodného jako mořidla při barvení vlny v podobě pramenů či přízí tmavými barvami v průmyslovém prostředí (ES č. 234-190-3), s. 24.
(14) Stanovisko k používání dichromanu sodného jako mořidla při barvení vlny v podobě pramenů či přízí tmavými barvami v průmyslovém prostředí (ES č. 234-190-3), s. 26.
(15) Viz https://marketplace.chemsec.org/Alternative/LANASOL-CE-pioneering-replacement-of-chrome-dyes-since-20-years-44
(16) Viz https://www.roadmaptozero.com/mrsl_online/
(17) Viz H&M Group Chemical Restrictions 2018 Manufacturing Restricted Substances List (MRSL).
(18) Viz Armani’s Restricted Substances List Version 9 - Effective as of the Season SS 18.
(19) Viz prezentace společnosti Huntsman nazvaná: „Turning risks into opportunities - How to dye wool sustainably“ (s. 18).
(20) Rozsudek prvoinstančního soudu (třetí komory) ze dne 11. září 2002, Pfizer Animal Health SA v. Rada Evropské unie, věc T-13/99, ECLI:EU:T:2002:209.
(21) Jak bylo vysvětleno ve stanovisku výborů RAC a SEAC k případu společnosti Gruppo Colle: Používání dichromanu sodného jako mořidla při barvení vlny (ES č. 234-190-3) (s. 21 uvádějící alternativy: Lanasol a Realan).
(22) Přijatá stanoviska a předcházející konzultace o žádostech o povolení agentury ECHA – Gruppo Colle.S.r.l. – Používání dichromanu sodného jako mořidla při barvení vlny (ES č. 234-190-3).


Skandál s tzv. cum-ex transakcemi: finanční trestná činnost a mezery ve stávajícím právním rámci
PDF 149kWORD 52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o skandálu cum-ex: finanční kriminalita a nedostatky současného právního rámce (2018/2900(RSP))
P8_TA(2018)0475RC-B8-0551/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na odhalení skupiny investigativních novinářů pod vedením německé neziskové mediální organizace CORRECTIV ze dne 18. října 2018, které se týká skandálu cum-ex,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES(1) (nařízení o orgánu ESMA),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES(2) (nařízení o orgánu EBA),

–  s ohledem na směrnici Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní(3),

–  s ohledem na směrnici Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat(4),

–  s ohledem na práci čtvrté vyšetřovací komise německého Bundestagu ohledně skandálu cum-ex, která svou činnost završila v červnu 2017 vypracováním zprávy(5),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 25. listopadu 2015(6) a ze dne 6. července 2016(7) o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politiky v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii(8),

–  s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků(9),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 1. března 2018 o zřízení zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) a o definici jeho povinností, početního složení a délky mandátu (10),

–  s ohledem na svou rozpravu na plenárním zasedání dne 23. října 2018 o skandálu cum-ex,

–  s ohledem na společnou schůzi výboru ECON a TAX3 konanou dne 26. listopadu 2018,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že strategie cum-ex a cum-cum – arbitrážní strategie týkající se dividend – představují takové obchodování s akciemi, jehož cílem je skrýt totožnost skutečného vlastníka a umožnit oběma nebo více stranám zapojeným do tohoto obchodu požádat o vrácení srážkové z kapitálových příjmů, která však byla uhrazena pouze jednou;

B.  vzhledem k tomu, že o skandálu cum-ex se veřejnost dověděla díky vyšetřování a spolupráci 19 evropských sdělovacích prostředků, které zahrnovaly 12 zemí a 38 novinářů;

C.  vzhledem k tomu, že podle jejich zpráv přišlo v důsledku strategií cum-ex a cum-cum 11 členských států na daních o 55,2 miliardy eur;

D.  vzhledem k tomu, že je nicméně obtížné vypočítat maximální vzniklou škodu, protože celá řada těchto postupů začala koncem 90. let 20. stol. a je už dávno promlčena;

E.  vzhledem k tomu, že podle vyšetřování skupiny evropských novinářů jsou hlavním trhem pro obchodování typu cum-ex Německo, Dánsko, Španělsko, Itálie a Francie, po nichž následuje Norsko, Finsko, Polsko, Nizozemsko, Rakousko a Česká republika, a že se tato strategie týká neznámého počtu členských států EU, ale také zemí Evropského sdružení volného obchodu (např. Švýcarska);

F.  vzhledem k tomu, že vyšetřování v nejvíce postižených členských státech EU stále pokračuje;

G.  vzhledem k tomu, že strategie cum-ex a cum-cum se vyznačuje některými známkami daňového podvodu a že ji nutné posoudit, zda se jedná o porušení práva členských států nebo EU;

H.  vzhledem k tomu, že podle informací se do této zločinecké praxe zapojily finanční ústavy členských států EU, včetně několika známých velkých komerčních bank;

I.  vzhledem k tomu, že v některých případech příslušné orgány neprovedly zevrubné vyšetření informací, které získaly od jiných členských států ohledně odhalení skandálu cum-ex;

J.  vzhledem k tomu, že při tomto odhalení hrálo zásadní úlohu to, že zahraniční investoři mají nárok na vrácení srážkové daně na dividendy;

K.  vzhledem k tomu, že se od září 2017 ve směrnici o správní spolupráci požaduje, aby členské státy EU každoročně získávaly od svých finančních ústavů informace a aby si tyto informace vyměňovaly s členským státem, kde má daňový poplatník své sídlo nebo bydliště;

L.  vzhledem k tomu, že podle šesté směrnice o správní spolupráci je nutné, aby každá osoba, která koncipuje přeshraniční uspořádání, které je nutné oznamovat a které splňuje předem stanovené znaky, uvádí jej na trh, organizuje jej, dává ho k dispozici pro zavedení nebo toto zavedení spravuje, takové uspořádání nahlašovala daňovým orgánům členských států;

M.  vzhledem k tomu, že mandát zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) se výslovně vztahuje na veškeré příslušné případy, které spadají do jeho pravomoci a které se vyskytly v průběhu jeho činnosti;

N.  vzhledem k tomu, že se za posledních 25 let ukázalo, že je úloha whistleblowerů důležitá pro odhalování citlivých informací, které jsou ve středu veřejného zájmu, což se rovněž prokázalo v případě odhalení skandálu cum-ex(11);

1.  důrazně odsuzuje odhalený daňový podvod a vyhýbání se daňovým povinnostem, jež vedly k veřejně oznámeným ztrátám daňových příjmů členských států, které podle odhadů ve sdělovacích prostředcích dosahují až 55,2 miliard EUR, což je pro evropskou sociálně tržní ekonomiku šok;

2.  zdůrazňuje, že podle směrnice EU o boji proti praní peněz(12), jsou „daňové trestné činy“ související s přímými a nepřímými daněmi zahrnuty do širší definice „trestné činnosti“ a jsou považovány za predikativní trestné činy pro praní peněz; připomíná, že jak úvěrové, tak finanční instituce a také daňoví poradci, účetní a právníci se podle směrnice o boji proti praní peněz považují za „povinné osoby“, a jsou proto povinni dodržovat řadu povinností, pokud jde o předcházení, odhalování a oznamování činností souvisejících s praním peněz;

3.  se znepokojením konstatuje, že skandál „cum-ex“ otřásl důvěrou občanů v daňové systémy, a zdůrazňuje, jak zásadní je obnovit důvěru veřejnosti a zajistit, aby se způsobené škody neopakovaly;

4.  s politováním konstatuje, že komisař odpovědný za daňovou oblast neuznává potřebu rozšířit stávající systémy výměny informací mezi daňovými orgány členských států;

5.  žádá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a Evropský orgán pro bankovnictví, aby vyšetřily arbitrážní systémy obchodování s dividendami, jako jsou systémy „cum-ex“ nebo „cum-cum“, s cílem posoudit potenciální hrozby pro integritu finančních trhů a rozpočet členských států, aby určily povahu a význam aktérů v těchto systémech; aby posoudily, zda došlo k porušení vnitrostátního nebo unijního práva, posoudily opatření přijatá orgány finančního dohledu v členských státech a vypracovaly vhodná doporučení pro reformu a činnost dotčených příslušných orgánů;

6.  zdůrazňuje, že zveřejněná odhalení neohrožují stabilitu finančního systému Unie;

7.  doporučuje, aby se vyšetřováním zjistilo, která selhání v koordinačních a dozorových úkolech orgánů finančního dohledu, burz cenných papírů a daňových orgánů napříč členskými státy umožnila, aby tyto systémy daňových podvodů pokračovaly mnoho let, přestože již byly odhalené;

8.  vyzývá k tomu, aby vnitrostátní a evropské orgány dohledu získaly mandát k přezkoumání praktik vyhýbání se daňovým povinnostem, neboť mohou představovat riziko pro finanční stabilitu a integritu vnitřního trhu;

9.  zdůrazňuje, že tato nová odhalení naznačují možné nedostatky vnitrostátních daňových právních předpisů a stávajících systémů výměny informací a spolupráce mezi orgány členských států; vyzývá členské státy, aby účinně prováděly povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní;

10.  vyzývá k posílení výměny informací na úrovni daňových orgánů s cílem předejít problémům souvisejícím s daňovým tajemstvím, které byly zjištěny v některých členských státech;

11.  naléhavě vyzývá daňové orgány všech členských států, aby navrhly jednotná kontaktní místa v souladu se Společnou mezinárodní pracovní skupinou OECD pro společné sdílení informací a spolupráci, a vyzývá Komisi, aby zajistila a usnadňovala spolupráci mezi nimi s cílem zajistit, aby členské státy rychle a účinně sdílely informace o případech, které mají přeshraniční význam;

12.  vyzývá také vnitrostátní příslušné orgány, aby v náležitých případech zahájily trestní vyšetřování, používaly zákonné nástroje ke zmrazení podezřelých aktiv, provedly šetření ve správních radách, které jsou do tohoto skandálu potenciálně zapleteny, a uvalily vhodné a odrazující sankce na zúčastněné subjekty; domnívá se, že jak pachatelé, tak subjekty umožňující spáchání těchto trestných činů, a to nejen daňoví poradci, ale také právníci, účetní a banky, by měli být postaveni před soud; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné ukončit beztrestnost úředníků a zajistit lepší prosazování finančních předpisů;

13.  vyzývá orgány Evropské unie a členských států, aby prošetřily úlohu pojišťovacích fondů a orgánů dohledu nad pojišťovnami v souvislosti s tímto skandálem;

14.  vyzývá vnitrostátní daňové orgány, aby plně využily potenciál šesté směrnice o správní spolupráci (DAC6), pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat, včetně využívání skupinových požadavků; vyzývá dále k posílení směrnice DAC6 s cílem vyžadovat povinné zveřejňování arbitrážních systémů týkajících se dividend a všech informací o kapitálových příjmech, které zahrnují vrácení daně z dividend a kapitálových příjmů;

15.  naléhavě vyzývá členské státy, jejichž trhy byly zřejmě hlavním cílem arbitrážních postupů obchodování s dividendami, aby důkladně vyšetřily a analyzovaly postupy placení dividend ve svých jurisdikcích, identifikovaly nedostatky ve svých daňových zákonech, které vytvářejí příležitosti pro daňové podvodníky a osoby vyhýbající se placení daní, analyzovaly veškeré případné přeshraniční rozměry těchto postupů a ukončily všechny tyto škodlivé daňové postupy;

16.  zdůrazňuje, že vnitrostátní orgány musí jednat koordinovaně, aby zaručily zpětné získání prostředků nezákonně získaných z veřejných účtů;

17.  naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila dvoustranné úmluvy o daních mezi členskými státy a s třetími zeměmi, a žádá členské státy, aby je revidovaly a aktualizovaly, aby odstranily nedostatky, které podněcují k daňově motivovaným obchodním postupům s cílem vyhnout se placení daní;

18.  vyzývá Komisi, aby začala neprodleně připravovat návrh na vytvoření evropské finanční policie, která by v rámci Europolu disponovala vlastními vyšetřovacími kapacitami, a rovněž evropský rámec pro přeshraniční daňová vyšetřování;

19.  vyzývá Komisi, aby revidovala směrnici o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států s cílem potírat arbitrážní postupy týkající se dividend;

20.  vyzývá Komisi, aby posoudila úlohu zvláštních účelových jednotek, kterou odhalily dokumenty týkající se obchodování cum-ex, případně aby navrhla omezit používání těchto nástrojů;

21.  vyzývá Komisi, aby zvážila potřebu vytvoření evropského rámce pro zdanění kapitálových příjmů, který by snížil pobídky, jež destabilizují přeshraniční finanční toky, vedou k daňové soutěži mezi členskými státy a podkopávají daňové základy, které zaručují udržitelnost evropských systémů sociálního státu;

22.  žádá Komisi, aby zvážila předložení legislativního návrhu na vytvoření „Finanční zpravodajské jednotky EU“, evropského centra společné investigativní práce a mechanismu včasného varování;

23.  konstatuje, že krize v roce 2008 vedla k obecnému snižování finančních prostředků a počtu zaměstnanců daňových správ; vyzývá členské státy, aby investovaly do nástrojů pro daňové orgány a modernizovaly je a aby pro tyto orgány vyčlenily přiměřené lidské zdroje, aby se zlepšil dohled, snížila časová náročnost a omezily informační mezery; vyzývá členské státy, aby zlepšily kapacitu a schopnosti svých finančních orgánů s cílem zajistit, že budou plně funkční, pokud jde o odhalování daňových podvodů;

24.  zdůrazňuje, že je třeba chránit oznamovatele, kteří zveřejňují informace týkající se například daňových podvodů a daňových úniků na úrovni členského státu a EU; vyzývá každou osobu, která má informace sloužící veřejnému zájmu, aby o nich buď interně, nebo externě uvědomila vnitrostátní orgány a v případě potřeby veřejnost; vyzývá k rychlému přijetí návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie s ohledem na stanoviska přijatá různými výbory Evropského parlamentu;

25.  vítá návrh Komise ze dne 12. září 2018, kterým se mimo jiné mění nařízení o zřízení EBA s cílem posílit jeho úlohu při dohledu nad finančním trhem pro účely zamezení praní peněz (COM(2018)0646); zdůrazňuje, že v souladu s jednotným mechanismem dohledu má ECB za úkol provádět včasné intervence podle příslušných unijních předpisů; zastává názor, že úlohou ECB by mělo být vydávat upozornění pro příslušné vnitrostátní orgány a koordinovat činnost ohledně podezření z porušování pravidel proti praní peněz v bankách nebo skupinách podléhajících dohledu;

26.  domnívá se, že činnost, kterou vykonávaly výbory TAXE, TAX2, PANA a TAX3, by měla pokračovat i v příštím volebním období ve formě stálé struktury v rámci Parlamentu, kterou by mohl být například podvýbor Hospodářského a měnového výboru (ECON);

27.  vyzývá zvláštní výbor TAX3, aby provedl své vlastní hodnocení odhalení týkajících se obchodování cum-ex a aby do své závěrečné zprávy zahrnul výsledky a veškerá související doporučení;

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

(1) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.
(2) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.
(3) Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1.
(5) Německý Bundestag, dokument 18/12700, 20.6.2017.
(6) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51.
(7) Úř. věst C 101, 16.3.2018, s. 79.
(8) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 74.
(9) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0048.
(11) Slyšení výborů ECON a TAX3 Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2018 na téma „Skandál cum-ex: finanční trestná činnost a mezery ve stávajícím právním rámci“.
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).


Úloha německého Úřadu péče o mládež (Jugendamt) v přeshraničních rodinných sporech
PDF 154kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o úloze německého Úřadu péče o mládež (Jugendamt) v přeshraničních rodinných sporech (2018/2856(RSP))
P8_TA(2018)0476B8-0546/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 24 této listiny,

–  s ohledem na články 8 a 20 Úmluvy OSN o právech dítěte, v nichž je zdůrazněna povinnost vlád chránit identitu dítěte, včetně jeho rodinných vztahů;

–  s ohledem na Vídeňskou úmluvu o konzulárních stycích z roku 1963, zejména na její čl. 37 písm. b),

–  s ohledem na Haagskou úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení ze dne 29. května 1993,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (nařízení Brusel IIa)(1), především na jeho články 8, 10, 15, 16, 21, 41, 55 a 57,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. února 2011 nazvané „Agenda EU v oblasti práv dítěte“ (COM(2011)0060),

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, zejména na rozhodnutí ze dne 22. prosince 2010 ve věci C-497/10 PPU, Mercredi v Chaffe(3), a ze dne 2. dubna 2009 ve věci C-523/07, řízení zahájená společností A(4),

–  s ohledem na mapování systémů ochrany dětí prováděné Agenturou Evropské unie pro základní práva,

–  s ohledem na velký počet přijatých petic týkajících se úlohy německého Úřadu péče o mládež (Jugendamt) v přeshraničních rodinných sporech,

–  s ohledem na doporučení uvedená ve zprávě o informativní návštěvě Německa konané ve dnech 23.–24. listopadu 2011, která měla za cíl prošetřit petice týkající se úlohy německého Úřadu péče o mládež (Jugendamt),

–  s ohledem na usnesení Parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o ochraně nejvlastnějšího zájmu dítěte v celé EU na základě petic adresovaných Evropskému parlamentu(5),

–  s ohledem na závěrečný dokument pracovní skupiny Petičního výboru pro otázky ochrany zájmů dítěte ze dne 3. května 2017,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor Parlamentu je již více než 10 let adresátem petic, v nichž velmi vysoký počet neněmeckých rodičů odsuzuje systematickou diskriminaci a svévolná opatření vedená německým Úřadem péče o mládež (Jugendamt) v rodinných sporech s přeshraničními dopady na děti, mimo jiné v otázkách týkajících se rodičovské zodpovědnosti a péče o dítě;

B.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor vychází především ze subjektivních zpráv předkladatelů petic a zpravidla nemá přístup k rozhodnutím soudu, v nichž je v plném rozsahu a objektivně popsána situace a v nichž jsou obsaženy výpovědi rodičů, dětí a svědků;

C.  vzhledem k tomu, že německý Úřad péče o mládež (úřad Jugendamt) má v rámci německého systému rodinného práva ústřední úlohu, neboť je jednou ze zúčastněných stran ve všech rodinných sporech týkajících se dětí;

D.  vzhledem k tomu, že ve všech rodinných sporech týkajících se dětí vydává úřad Jugendamt doporučení soudcům, přičemž povaha tohoto doporučení je v podstatě závazná, a může přijmout dočasná opatření, jako je tzv.„Beistandschaft“ (úřední zastupování dítěte), která nelze napadnout;

E.  vzhledem k tomu, že úřad Jugendamt je odpovědný za provádění rozsudků německých soudů; vzhledem k tomu, že široký výklad těchto rozsudků úřadem Jugendamt byl podle předkladatelů petic často na škodu účinné ochraně práv rodičů, kteří nejsou německými občany;

F.  vzhledem k tomu, že skutečnost, že příslušné německé orgány neuznávají a nevymáhají rozhodnutí a rozsudky vydané soudními orgány jiných členských států v případech rodinných sporů s přeshraničním rozměrem může představovat porušení zásady vzájemného uznávání a vzájemné důvěry mezi členskými státy, což ohrožuje účinnou ochranu nejlepšího zájmu dítěte;

G.  vzhledem k tomu, že předkladatelé petic odsuzují to, že v rodinných sporech s přeshraničním rozměrem je ochrana nejlepších zájmů dítěte příslušnými německými orgány systematicky interpretována tak, aby se zajistilo, že dítě zůstane na území Německa, a to dokonce i v případech, kdy bylo podáno oznámení o zneužívání a domácím násilí, jehož obětí měl být rodič, který není německým občanem;

H.  vzhledem k tomu, že rodiče, kteří nejsou občany Německa, si ve svých peticích stěžují na to, že při rodinných sporech týkajících se dětí jim vnitrostátní orgány jejich země původu v případech údajně diskriminačních nebo znevýhodňujících soudních a správních postupů, které vůči nim uplatňovaly německé orgány, včetně úřadu Jugendamt, neposkytly dostatečné poradenství a právní služby, nebo je neposkytly vůbec;

I.  vzhledem k tomu, že podle informací poskytnutých Evropským soudním dvorem pro lidská práva bylo u tohoto soudu projednáno 17 stížností podaných proti Německu na základě petic předkladatelů, kteří nejsou občany Německa, ohledně rodičovské odpovědnosti či svěření dítěte do péče v rámci přeshraničních rodinných sporů, přičemž všechny tyto petice byly posouzeny jako nepřípustné;

J.  vzhledem k tomu, že všechny orgány a instituce EU a členských států musí plně zaručit ochranu práva dítěte, jak stanoví Listina základních práv EU; vzhledem k tomu, že nejlepší zájem dítěte, který je prvotně a nejlépe chráněn v rámci jeho vlastní rodiny, je prvořadou zásadou, kterou by se mělo řídit veškeré rozhodování o otázkách péče o děti na všech úrovních;

K.  vzhledem k tomu, že větší mobilita uvnitř EU vedla k nárůstu přeshraničních sporů týkajících se rodičovské odpovědnosti a péče o dítě; vzhledem k tomu, že Komise musí zesílit své úsilí o to, aby byly ve všech členských státech, včetně Německa, konzistentně a skutečně prováděny zásady stanovené v Úmluvě OSN o právech dítěte, kterou ratifikovaly všechny členské státy EU;

L.  vzhledem k tomu, že oblast působnosti a cíle nařízení Brusel IIa vycházejí ze zásady nediskriminace mezi občany Unie na základě státní příslušnosti a zásady vzájemné důvěry mezi právními systémy členských států;

M.  vzhledem k tomu, že by ustanovení nařízení Brusel IIa neměla za žádných okolností umožňovat jakékoli zneužití jeho základních cílů, tj. zajistit vzájemný respekt a uznávání, zabránit diskriminaci na základě státní příslušnosti a zejména a především skutečně chránit objektivním způsobem nejlepší zájem dítěte;

N.  vzhledem k tomu, že neexistence přesných a podrobných kontrol nediskriminační povahy postupů a praxe příslušných německých orgánů v oblasti rodinných sporů s přeshraničním rozměrem, které se týkají dětí, může poškozovat kvalitu života dětí a vést ke zvýšenému porušování práv rodičů, kteří nejsou občany Německa;

O.  vzhledem k tomu, že se zásada subsidiarity uplatňuje ve všech hmotněprávních záležitostech rodinného práva;

P.  vzhledem k tomu, že Spolkový ústavní soud Německa rozhodl, že soud může požádat o slyšení dítěte, které v době rozsudku nedosáhlo ani věku tří let; vzhledem k tomu, že v ostatních členských zemích EU jsou děti v tomto věku považovány za příliš malé a nevyzrálé na to, aby byly konzultovány v souvislosti se spory svých rodičů;

Q.  vzhledem k tomu, že právo dítěte na rodinný život by nemělo být ohroženo výkonem základního práva, jako je svoboda pohybu a pobytu;

R.  vzhledem k tomu, že judikatura SDEU stanoví v právu EU autonomní pojem „obvyklého bydliště“ dítěte a různá kritéria, která mají národní jurisdikce používat při určení obvyklého bydliště;

S.  vzhledem k tomu, že z článku 24 Listiny základních práv EU vyplývá, že není-li to v rozporu se zájmem dítěte, mají děti právo udržovat pravidelné osobní vztahy a přímý styk se svými rodiči, pokud tito vykonávají své právo na volný pohyb;

1.  s velkým znepokojením konstatuje, že problémy týkající se německého systému rodinného práva, včetně kontroverzní úlohy úřadu Jugendamt, na které si stěžují ve svých peticích rodiče, kteří nejsou občany Německa, nebyly stále vyřešeny; poukazuje na to, že Petičnímu výboru jsou neustále předkládány petice rodičů, kteří nejsou občany Německa, v nichž poskytují informace o závažné diskriminaci v důsledku postupů a praxe, k nimž se německé orgány uchylují při řešení přeshraničních rodinných sporů týkajících se dětí;

2.  se znepokojením bere na vědomí veškeré případy údajného diskriminačního postupu úřadu Jugendamt vůči rodičům, kteří nejsou občany Německa;

3.  poukazuje na dlouhodobou práci Petičního výboru, kterou výbor vykonává v souvislosti s peticemi týkajícími se úlohy úřadu Jugendamt; bere na vědomí podrobné odpovědi příslušného německého ministerstva ohledně fungování německého systému rodinného práva, nicméně zdůrazňuje, že Petičnímu výboru jsou neustále zasílány petice týkající se údajné diskriminace rodičů, kteří nejsou občany Německa;

4.  zdůrazňuje, že podle nařízení Brusel IIa jsou vnitrostátní orgány povinny uznávat a vykonávat rozsudky ve věcech týkajících se dětí vydané v jiném členském státě; vyjadřuje znepokojení v souvislosti se skutečností, že v rodinných sporech přeshraničního charakteru mohou údajně německé orgány stále odmítnout uznat rozsudek soudu přijatý v jiném členském státě v případech, kdy nebyly vyslyšeny děti, které nedosáhly ani věku tří let; zdůrazňuje, že tato skutečnost porušuje zásadu vzájemné důvěry s ostatními členskými státy, jejichž soudní systém stanoví pro slyšení dětí jinou věkovou hranici;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise léta neprováděla přesné kontroly, pokud jde o nediskriminační charakter postupů a praxe používaných v německém systému rodinného práva, a to i ze strany úřadu Jugendamt, v rámci rodinných sporů, které mají přeshraniční dopady, a tak nezajistila účinnou ochranu nejlepšího zájmu dětí a ostatních souvisejících práv;

6.  připomíná sdělení Petičního výboru ohledně petic týkajících se úřadu Jugendamt v přeshraničních rodinných sporech; znovu opakuje, že EU nemá obecnou pravomoc jednat ve věcech rodinného práva, že hmotněprávní ustanovení rodinného práva zůstávají ve výhradní pravomoci členských států a Komise je nemůže sledovat, že v případě pochybností o fungování úřadu Jugendamt je třeba usilovat o nápravu na vnitrostátní úrovni a že pokud se rodiče domnívají, že byla porušena jejich základní práva, mohou podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, jakmile budou vyčerpány všechny vnitrostátní opravné prostředky;

7.  trvá na tom, že je důležité, aby členské státy sbíraly statistické údaje o správních a soudních řízení týkajících se péče o dítě a rodičů s cizí státní příslušností, zejména o výsledcích soudních rozhodnutí, aby vznikla podrobná analýza existujících trendů v průběhu času a zajistily se příslušné ukazatele;

8.  zdůrazňuje, že v souladu s judikaturou SDEU by národní jurisdikce měly při stanovování obvyklého bydliště používat autonomní pojem „obvyklého bydliště“ dítěte stanovený v právu EU a mnohočetná kritéria;

9.  žádá Komisi, aby zajistila, že v případech, které byly v peticích předloženy Petičnímu výboru, stanoví německé soudy řádným způsobem obvyklé bydliště dítěte;

10.  silně kritizuje skutečnost, že neexistují statistické údaje o počtu případů, kdy v Německu nebylo rozhodnutí soudu v souladu s doporučeními úřadu Jugendamt, a o výsledcích rodinných sporů týkajících se dětí mezinárodních párů, a to i navzdory tomu, že bylo po léta opakovaně požadováno, aby byly takovéto údaje shromažďovány a zveřejňovány;

11.  žádá Komisi, aby posoudila na základě případů předložených v příslušných peticích to, zda německé soudy řádně dodržovaly ustanovení nařízení Brusel IIa při určování svých pravomocí a zda zohledňovaly rozsudky nebo rozhodnutí soudů jiných členských států;

12.  odsuzuje skutečnost, že v případech dohledu nad rodičovským přístupem vedl neúspěch rodičů, kteří nejsou Němci, dodržovat postup stanovený úředníky Jugendamtu, a sice používat němčinu jako jazyk během rozhovorů se svými dětmi, k přerušení rozhovorů a k zákazu kontaktu mezi neněmeckými rodiči a jejich dětmi; je přesvědčen, že tento postup přijatý úředníky Jugendamtu představuje jasnou diskriminaci neněmeckých rodičů založenou na původu a jazyku;

13.  zdůrazňuje, že Úřad péče o mládež (Jugendamt) obvykle umožňuje používání společného mateřského jazyka, a je-li to nezbytné pro blaho a bezpečnost dítěte, jako v případech hrozícího únosu, úřad se snaží poskytnout tlumočníka, aby se zajistilo, že úředníci Úřadu péče o mládež budou rozumět obsahu diskuse;

14.  je pevně přesvědčen, že v případech dohledu nad kontaktem s rodiči musí německé orgány při rozhovorech mezi rodiči a jejich dětmi povolit všechny mateřské jazyky; žádá, aby byly zavedeny mechanismy, které zaručí, aby neněmečtí rodiče a jejich děti mohli komunikovat ve svém společném jazyce, protože používání tohoto jazyka hraje zásadní roli při udržování silných emočních vazeb mezi rodiči a jejich dětmi a zajišťuje účinnou ochranu kulturního dědictví a dobrých životních podmínek těchto dětí;

15.  je pevně přesvědčen, že je třeba důsledně a účinně sledovat doporučení obsažená v závěrečné zprávě pracovní skupiny Petičního výboru pro otázky ochrany zájmů dítěte ze dne 3. května 2017, a zejména doporučení týkající se přímo či nepřímo úlohy Jugendamtu a německého systému rodinného práva;

16.  připomíná Německu jeho mezinárodní závazky s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte, zejména na její článek 8; domnívá se, že všechny německé příslušné orgány musí provést významná zlepšovací opatření v zájmu ochrany práva dětí párů, jež tvoří rodiče odlišných národností, na zachování své identity, včetně rodinných vztahů, jak zakotvují právní předpisy, aniž by docházelo k nezákonným zásahům;

17.  domnívá se, že s ohledem na článek 81 Smlouvy o fungování EU může a musí Komise hrát aktivní úlohu při zajišťování spravedlivých a důsledných nediskriminačních postupů vůči rodičům při řešení případů přeshraniční péče o děti v celé Unii;

18.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby v rámci přeshraničních rodinných sporů byly prováděny přesné a nediskriminující kontroly postupů a praktik používaných v německém systému rodinného práva, včetně úřadu Jugendamt;

19.  znovu opakuje, že zásada subsidiarity se uplatňuje v záležitostech rodinného práva hmotného;

20.  vyzývá Komisi, aby posílila odbornou přípravu a mezinárodní výměnu mezi úředníky sociálních služeb s cílem zvýšit povědomí o fungování jejich protějšků v jiných členských státech a sdílet osvědčené postupy;

21.  zdůrazňuje význam úzké spolupráce a účinné komunikace mezi různými vnitrostátními a místními orgány zapojenými do řízení o péči o děti, sociálními službami počínaje a soudními a ústředními orgány konče;

22.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit vzájemnou soudní a správní spolupráci mezi německými orgány a orgány ostatních členských států EU s cílem zajistit vzájemnou důvěru ve věcech týkajících se uznávání a výkonu rozhodnutí a rozsudků, které byly přijaty orgány jiných členských států EU v rodinných sporech s přeshraničními prvky, jež se týkají dětí, na území Německa;

23.  připomíná, že je důležité bezodkladně od počátku a v každém stadiu řízení týkajícího se dítěte poskytovat neněmeckým rodičům úplné a jasné informace o řízení a jeho možných důsledcích v jazyce, kterému tito rodiče plně rozumí, aby se zabránilo případům, kdy rodiče dávají svůj souhlas, aniž by plně pochopili důsledky svých závazků; vyzývá členské státy, aby zavedly cílená opatření zaměřená na zlepšení právní podpory, pomoci, poradenství a informací pro své státní příslušníky v případech, kdy oznamují diskriminační nebo nevýhodná soudní a správní řízení, jež byla proti nim zahájena německými orgány v přeshraničních rodinných sporech týkajících se dětí;

24.  zdůrazňuje, že hlášené případy, kdy je neněmeckým rodičům bráněno v komunikaci se svými dětmi ve společném mateřském jazyce během návštěv, představují diskriminaci na základě jazyka, a jsou rovněž v rozporu s cílem podporovat mnohojazyčnost a rozmanitost kulturního prostředí v Unii a porušují základní práva na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání;

25.  vyzývá Německo, aby zvýšilo své úsilí o zajištění toho, aby rodiče směli během návštěv pod dohledem mluvit se svými dětmi společným mateřským jazykem;

26.  vyjadřuje znepokojení nad případy, na něž upozorňují předkladatelé petic, kdy byly lhůty stanovené příslušnými německými orgány příliš krátké a dokumenty zaslané těmito orgány nebyly poskytnuty v jazyce předkladatele, jenž nehovoří německy; zdůrazňuje občanské právo odmítnout přijetí dokumentů, pokud nejsou napsány v jazyce, kterému adresát rozumí, nebo nejsou-li do tohoto jazyka přeloženy, jak stanoví čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1393/2007 o doručování písemností; vyzývá Komisi, aby důkladně zhodnotila provádění ustanovení tohoto nařízení v Německu, aby bylo možné řádně řešit veškerá možná porušení;

27.  vyzývá Komisi, aby ověřila, zda jsou dodržovány jazykové požadavky v průběhu řízení před německými soudními instancemi v případech uvedených v peticích, jež byly předloženy Evropskému parlamentu;

28.  vyzývá členské státy, aby zavedly cílená opatření ke zlepšení právní podpory, pomoci, poradenství a podávání informací pro své státní příslušníky v přeshraničních rodinných sporech týkajících se dětí; v této souvislosti poznamenává, že příslušná německá spolková ministerstva zřídila německé ústřední kontaktní místo pro přeshraniční rodinné spory, které má poskytovat poradenství a informace při přeshraničních rodinných sporech týkajících se rodičovské odpovědnosti;

29.  znovu opakuje svou výzvu Komisi a členským státům, aby spolufinancovaly a podporovaly vytvoření platformy poskytující pomoc osobám, které nejsou občany EU, v rodinných řízeních;

30.  připomíná členským státům, že je důležité systematicky provádět ustanovení Vídeňské úmluvy z roku 1963 a zajistit, aby velvyslanectví či konzulární úřady byly od začátku informovány o všech řízeních ohledně péče o děti, která se týkají jejich státních příslušníků, a aby měly plný přístup k příslušným dokumentům; zdůrazňuje význam důvěryhodné konzulární spolupráce v této oblasti a navrhuje, aby se konzulární úřady mohly účastnit každé fáze řízení;

31.  připomíná členským státům, že je třeba dítěti poskytnout veškerou nezbytnou a odůvodněnou pěstounskou péči v souladu se zněním článků 8 a 20 Úmluvy OSN o právech dítěte, a zejména umožnit nepřetržitou péči o děti, která zohledňuje etnickou, náboženskou, jazykovou a kulturní identitu dítěte;

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79.
(3) rozsudek Soudního dvora (první senát) ze dne 22. prosince 2010, Barbara Mercredi v Richard Chaffe, C-497/10 PPU, ECLI:EU:C:2010:829.
(4) rozsudek Soudního dvora (třetí senát) ze dne 2. dubna 2009, A, C-523/07, ECLI:EU:C:2009:225.
(5) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 2.


Světová obchodní organizace: další postup
PDF 151kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o Světové obchodní organizaci: další postup (2018/2084(INI))
P8_TA(2018)0477A8-0379/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Marrákešskou dohodu ze dne 15. dubna 1994 o zřízení Světové obchodní organizace (WTO),

–  s ohledem na prohlášení ministrů z Dohá přijaté na úrovni WTO dne 14. listopadu 2001(1),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o WTO, zejména na usnesení ze dne 24. dubna 2008 o reformě Světové obchodní organizace(2) a na usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o vícestranných jednáních s ohledem na 11. zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace (WTO)(3),

–  s ohledem na závěrečný dokument přijatý formou konsensu dne 10. prosince 2017 na výročním zasedání Parlamentní konference o WTO v Buenos Aires(4),

–  s ohledem na výsledky 11. Konference ministrů, která se konala v Buenos Aires v prosinci 2017, včetně řady ministerských rozhodnutí, kde však nebylo možné přijmout prohlášení ministrů(5),

–  s ohledem na 6. celkové hodnocení pomoci na podporu obchodu (Aid for Trade), které se uskutečnilo ve dnech 11.–13. července 2017 v Ženevě(6)

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN(7),

–  s ohledem na Pařížskou dohodu, která je součástí Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a jež nabyla účinnosti v listopadu 2016,

–  s ohledem na nejnovější zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu, zveřejněnou dne 8. října 2018, která ukazuje, že omezení globálního oteplování na 1,5°C je stále možné, pokud země do roku 2020 zvýší své vnitrostátní stanovené příspěvky;

–  s ohledem na bod 16 závěrů Evropské rady ze dne 28. června 2018(8),

–  s ohledem na společné prohlášení z třístranného zasedání ministrů obchodu Spojených států, Japonska a Evropské unie, které bylo přijato dne 31. května 2018(9),

–  s ohledem na společné prohlášení z 20. summitu EU a Číny, kterým se zřizuje společná pracovní skupina pro reformu WTO na úrovni zástupců ministrů(10);

–  s ohledem na koncepční dokument Komise o modernizaci WTO ze dne 18. září 2018(11),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0379/2018),

A.  vzhledem k tomu, že WTO od svého vytvoření hraje zásadní úlohu při posilování mnohostrannosti, podpoře světového hospodářského řádu, který vede k začleňování, a při vytváření otevřeného a nediskriminačního mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech; vzhledem k tomu, že na rozvojové země nyní připadá asi polovina světového obchodu, což je oproti 33 % v roce 2000 zvýšení, a že počet osob žijících v extrémní chudobě se od roku 1990 snížil o polovinu, a sice na méně než jednu miliardu lidí; vzhledem k tomu, že WTO je založena na systému práv a povinností, který členy zavazuje k otevření svých trhů a nediskriminaci;

B.  vzhledem k tomu, že WTO by měla zůstat hlavním referenčním bodem pro vlády a podniky při vytváření pravidel a při obchodních sporech;

C.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vždy hájila přístup k obchodu založený na pevných mnohostranných pravidlech, neboť hospodářství EU a pracovníci a spotřebitelé v EU a jejích partnerských zemích jsou stále více propojeni s globálními hodnotovými řetězci a závisejí na předvídatelném vývoji mezinárodního obchodu v oblasti dovozu i vývozu a v oblasti sociálních a environmentálních podmínek;

D.  vzhledem k tomu, že výsledky 11. konference ministrů WTO v Buenos Aires v prosinci 2017 přinesly zklamání a jasně prokázaly, že je vyjednávací funkce této organizace paralyzována;

E.  vzhledem k tomu, že mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech čelí nejhlubší krizi od založení WTO, která ohrožuje základní funkce této organizace, konkrétně při stanovování základních pravidel a struktury mezinárodního obchodu a při poskytování nejúčinnějšího a nejrozvinutějšího mechanismu pro urovnávání sporů jakékoli mnohostranné organizace;

F.  vzhledem k tomu, že i přes významné výjimky, jako je dohoda o usnadnění obchodu, reforma obchodu v rámci WTO od roku zaostává;

G.  vzhledem k tomu, že odvolací orgán je nejdůležitější součástí WTO díky závaznému charakteru jeho rozhodnutí a jeho statusu nezávislého a nestranného odvolacího orgánu; vzhledem k tomu, že se odvolací orgán přiblížil k minimálnímu počtu soudců, které potřebuje, aby fungoval po skončení funkčního období soudce Shree Baboo Chekitan Servansinga, kdy zůstanou ve funkci pouze tři soudci; vzhledem k tomu, že tato patová situace způsobená vládou USA by mohla vést ke kolapsu systému, který je zásadní pro řešení sporů mezi všemi členy WTO;

1.  znovu potvrzuje, že plně podporuje trvalou hodnotu mnohostrannosti, a vyzývá k přijetí programu obchodu založeného na volném obchodu podle pravidel ve prospěch všech, který přispívá k míru, bezpečnosti a naplňování agendy udržitelného rozvoje začleňováním a posilováním sociálních, environmentálních a lidských práv, a zajišťuje, aby harmonizovaná pravidla přijatá na multilaterální úrovni byla uplatňována a jednotně na všechny a účinně podporována; zdůrazňuje, že WTO musí také přispět k podpoře spravedlivého obchodu a boji proti nekalým praktikám; zdůrazňuje, že obchod není cílem sám o sobě, ale nástrojem pro dosažení globálně definovaných rozvojových cílů;

2.  domnívá se, že je nyní naléhavě nutné přistoupit k modernizaci WTO v souvislosti s nejnovějším vývojem a s dlouho zanedbávaným pokrokem, pokud jde o rozvojový program z Dohá, a zásadně přezkoumat některé aspekty fungování WTO s cílem zvýšit jak její efektivitu, tak i její legitimitu; domnívá se, že v tomto ohledu je mimořádně důležité, aby sekretariát WTO vytvořil příležitosti k tomu, aby se všichni členové WTO mohli od začátku zapojit do diskuse; vyzývá Komisi a členské státy EU ve WTO, aby se obrátili na další členy WTO, zvláště na naše hlavní obchodní partnery, např. USA, Japonsko, Čínu, Kanadu, Brazílii a Indii, za účelem dohody na společných postojích; je povzbuzen počátečními prohlášeními ze summitu EU-Čína o reformě WTO;

3.  vítá v této souvislosti mandát, který Evropská rada udělila Komisi ve dnech 28. a 29. června 2018, a bere na vědomí přístup nastíněný v závěrech a koncepční dokument Komise týkající se modernizace WTO ze dne 18. září 2018 a návrhy Kanady na reformu WTO ze dne 25. září 2018; se zájmem očekává zveřejnění dalších návrhů, zejména od rozvojových zemí, a návrhy pracovních skupin, které již byly zřízeny v rámci členských států WTO;

4.  vyjadřuje své krajní znepokojení nad skutečností, že v odvolacím orgánu jsou obsazena pouze tři místa, což závažně ohrožuje současné a řádné fungování postupu pro urovnávání sporů, a důrazně vyzývá Spojené státy, aby tuto situaci vyřešily způsobem, který umožní urychleně doplnit prázdná místa v odvolacím orgánu; vítá původní návrhy předložené Komisí v jejím koncepčním dokumentu o modernizaci WTO s cílem nalézt z této patové situace východisko díky řešení některých obav, které zazněly, a to i pomocí přechodných pravidel pro odcházející členy, pomocí změn v délce funkčního období odvolacího orgánu, nebo stanovením maximální povolené doby před zveřejněním zprávy a vytvořením nové judikatury odvolacím orgánem; konstatuje, že obavy, které vyjádřily Spojené státy v souvislosti s odvolacím orgánem, jdou nad rámec procesních změn a vyžadují významné reformy rozhodování soudců tohoto orgánu;

5.  považuje rozhodnutí Spojených států o uvalení cla na výrobky z oceli a hliníku ke dni 31. květnu 2018 z důvodů „národní bezpečnosti“ podle článku 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962 (Trade Expansion Act) za neodůvodněné, a je přesvědčen, že to neřeší problém, který představuje přebytek oceli na celosvětovém trhu, a není to ani v souladu s pravidly WTO; důrazně vybízí Komisi, aby spolupracovala se Spojenými státy na řešení neshod v oblasti obchodu a na odstranění překážek obchodu v souladu s rámcem WTO pro řešení sporů založeným na pravidlech;

6.   je toho názoru, že aby bylo možné řešit základní příčiny stávající krize, je nezbytné, aby WTO dosáhla výsledků v oblasti některých nevyřešených otázek v rámci jednacího kola z Dohá, zejména pokud jde o zajišťování potravin; považuje tedy za nezbytné:

   a) řešit současné mezery v souboru pravidel s cílem zajistit rovné podmínky, pokud jde o dotace narušující trh a státem vlastněné podniky, a zachovat ochranu duševního vlastnictví a přístupu na investiční trh na co nejpokročilejší úrovni; dále řešit otázky spojené s ochranou a povinným zveřejňováním zdrojového kódu a dalšími státem řízenými činnostmi vedoucími k nadměrným kapacitám a regulační překážky ve službách a investicích, včetně převodu technologií, požadavků společných podniků a požadavků na místní obsah; monitorovat provádění, řízení a fungování stávajících dohod;
   b) vytvářet nezbytné regulační rámce pro vyrovnání se s technologickým rozvojem pokrytím elektronického obchodu, globálních hodnotových řetězců, zadávání veřejných zakázek, aktuálních vnitrostátních předpisů týkajících se služeb a mikropodniků a malých a středních podniků (MMSP);
   c) zvládnout nejnaléhavější globální environmentální a sociální výzvy a zajistit systémovou politickou soudržnost mezi programy v oblasti obchodu, práce a životního prostředí;
   d) vítá v této souvislosti společná prohlášení přijatá v Buenos Aires, pokud jde o elektronický obchod, vnitrostátní předpisy, usnadnění investic a posilování ekonomického postavení žen a také to, co bylo v těchto oblastech od té doby učiněno;

7.  zdůrazňuje, že by EU měla klást důraz na své předpisy týkající se ochrany soukromí a ochrany údajů tak, aby mohly být prosazovány na mezinárodní úrovni a staly se referenčním měřítkem při vypracovávání mezinárodních a mnohostranných norem;

8.  připomíná, že přístup k zadávání veřejných zakázek je jednou z priorit Evropské unie v rámci obchodních jednání a že se v tomto smyslu očekává v duchu vzájemnosti a vzájemných přínosů naplnění závazků členů WTO ve smyslu připojení k dohodě o veřejných zakázkách a zlepšení ve fungování a dodržování ustanovení této dohody; konstatuje, že plná účinnost možných zlepšení rámce upravujícího státní podpory a úloha veřejných podniků částečně závisí na pokroku v této oblasti; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s těmi členy, kteří jsou v procesu přistoupení k této dohodě v zájmu urychlení jejich úsilí s cílem rozšířit výhody liberalizace zadávání veřejných zakázek mezi členy WTO;

9.  je přesvědčen o tom, že současné rozlišení rozvinutých a rozvojových zemí neodráží hospodářskou realitu a skutečnou situaci ve WTO a že to brání pokroku v rámci jednacího kola z Dohá, na úkor nejpotřebnějších zemí; naléhavě vyzývá vyspělejší rozvojové země, aby přijaly svůj díl odpovědnosti a přispívaly přiměřeně k úrovni svého rozvoje a konkurenceschopnosti (jednotlivých odvětví); bere na vědomí, že koncepční dokument Komise požaduje pravidla, podle nichž budou rozvojové země postupně opouštět svůj nízkopříjmový status spolu s tím, jak se budou stávat bohatšími; je přesvědčen, že mechanismus zvláštního a rozdílného zacházení (S&DT) by měl být přezkoumán s cílem lépe odrážet indexy lidského rozvoje; jde o politický nástroj umožňující rozvojovým zemím, aby propojily provádění mnohostranných dohod s přijímáním podpory od bohatších zemí a dárcovských organizací;

10.  rozhodně vítá ratifikaci dohody o usnadnění obchodu (TFA) dvěma třetinami členů WTO v únoru 2017; je přesvědčen, že dohoda o usnadnění obchodu představuje důležitý příklad a mohla by představovat model budoucích dohod WTO, přičemž by se měly vzít v úvahu rozdíly v rozvojovém statusu a potřebách členů WTO; vybízí členy WTO, aby převzali odpovědnost a dodržovali své závazky podle své skutečné hospodářské síly a schopností; má za to, že mezi budoucí výzvy bude patřit: plná ratifikace dohody (zejména africkými členy, u nichž se očekává, že jim dohoda přinese největší výnosy), účinné provádění TFA a oznámení rozvojové pomoci v rámci dohody;

11.  bere na vědomí, že vstup Číny do WTO v roce 2001 celkově zvýšil přístup na její domácí trh, což prospělo světové ekonomice; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Čína neuplatňuje ducha a zásady WTO v oblasti národního zacházení;

12.  domnívá se, že je nezbytné upravit fungování vyjednávacího procesu zavedením větší flexibility, než je tomu nyní v rámci pravidla konsensu, a zároveň uznává, že přístup jednotného závazku omezuje účinnost multilaterálního řízení obchodu; vyjadřuje svou podporu koncepci flexibilního multilateralismu, kdy členové WTO, kteří mají zájem se dále věnovat určité problematice, v níž ještě není možný úplný konsenzus, by měli mít možnost postupovat vpřed a uzavírat vícestranné dohody buď pomocí tzv. dohod WTO podle přílohy 4, v souladu s článkem II:3, článkem III:1 a článkem X:9 Marrákešské dohody, nebo pomocí dohod „kritického množství“, které rozšiřují dojednané ústupky na členy WTO na základě doložky nejvyšších výhod; vybízí Komisi, aby nepoužívala tyto články jako alternativu konstruktivního dialogu se členy WTO pro řešení překážek obchodu a pro reformu WTO a jejích funkcí; v této souvislosti se domnívá, že jeho členové by měli posílit budování kapacit WTO s cílem zajistit, aby bylo WTO vybaveno finančními a lidskými zdroji v souladu s jeho rozšířenými potřebami, a mohlo tak zachovat stejnou kvalitu práce; v obecné rovině je přesvědčen, že finanční příspěvky nových členů do rozpočtu WTO by měly být zvýšeny a neměly by vést ke snížení příspěvku stávajících členů za členství;

13.  uznává, že ačkoli multilateralismus založený na pravidlech je i nadále klíčovou částí struktury WTO, existují možnosti hlubší a flexibilnější vícestranné spolupráce mezi zainteresovanými státy v oblastech, v nichž je obtížné dosáhnout konsenzu; trvá na tom, že tyto dohody musí doplňovat a nikoli oslabovat mnohostranný přístup a neměly by se používat jako alternativní fóra k řešení obchodních překážek, ale jako odrazový můstek k pokroku na mnohostranné úrovni; vyzývá k obnovení mnohostranných jednání o dohodě o environmentálních produktech (EGA) a dohodě o obchodu se službami (TiSA) a žádá o zavedení zvláštních pravidel pro malé a střední podniky v rámci vícestranných a mnohostranných dohod; zdůrazňuje, že je důležité, aby WTO pokračovala a prohlubovala svou činnost v rámci mezinárodní spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi, jako jsou například OSN, OECD, WCO (Světová celní organizace) a MOP;

14.   zdůrazňuje úlohu, kterou může a musí hrát obchod, pokud jde o přispívání k rozvoji a dosahování cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a naplňování závazků Pařížské dohody v boji proti změně klimatu; vyjadřuje politování nad tím, že dohoda o environmentálních produktech byla v roce 2016 zablokována, a připomíná její potenciál poskytnout širší přístup k ekologickým technologiím a přispět k dosažení výše uvedených cílů; zdůrazňuje, že nad rámec jednání o dotacích na rybolov musí WTO nyní stanovit konkrétnější opatření, která je třeba v tomto ohledu přijmout na ochranu mořských rostlin a živočichů; připomíná, že koncepce WTO týkající se postupů a výrobních metod nabízí možnosti pro rozlišování mezi tzv. „obdobnými produkty“ z hlediska jejich dopadu na životní prostředí; navrhuje oživení výboru WTO pro obchod a životní prostředí tím, že bude pověřen vypracováním kritérií pro boj proti ignorování dopadů na životní prostředí a vytvořením užší vazby na sekretariát UNFCCC;

15.  znovu potvrzuje souvislost mezi rovností žen a mužů a rozvojem podporujícím začlenění, jak je také vyjádřeno v 5. cíli udržitelného rozvoje, přičemž zdůrazňuje, že posílení postavení žen je klíčem k vymýcení chudoby a že odstranění překážek bránících účasti žen na obchodu má pro hospodářský rozvoj zásadní význam; vítá zvýšené zaměření WTO na problematiku související s obchodem a rovností žen a mužů a vybízí všech 121 signatářů prohlášení o obchodu a posílení hospodářského postavení žen podepsaného v roce 2017 v Buenos Aires, aby plnili své závazky; zdůrazňuje potřebu systematického přístupu založeného na pohlaví ve všech oblastech tvorby pravidel WTO, a to ve formě posuzování dopadů z hlediska příslušnosti k pohlaví; poukazuje na důležitost iniciativy, jako je SheTrades pro zdůrazňování pozitivní úlohy žen v obchodu a podněcování větší účasti žen v mezinárodním obchodu po celém světě;

16.  upozorňuje na závěry 6. celkového hodnocení pomoci na rozvoj obchodu (Aid for Trade), které proběhlo v Ženevě v červenci 2017, nazvané „Podpora obchodu, zapojení více stran a konektivita pro udržitelný rozvoj“; podporuje názor, že by se to mělo projevit v konkrétním působení s cílem usnadnit elektronický obchod a proměnit digitální příležitosti (např. tzv. „blockchain“) v obchodní realitu, a to i v rozvojových zemích; konstatuje v tomto ohledu, že klíčovou výzvou zůstávají investice do fyzické i digitální infrastruktury, která je zásadní pro dosažení pokroku v této oblasti; vyzývá proto členské státy WTO, aby podporovaly investice do infrastruktury – včetně digitální – a mezi jinými iniciativami podněcovaly i partnerství veřejného a soukromého sektoru;

17.  opět vyzývá EU, aby zajistila, aby se její společné aktivity s rozvojovými zeměmi (v oblasti rozvoje i obchodu) zakládaly na vyváženém rámci mezi rovnocennými partnery, aby byly v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie a aby se zaměřovaly na podporu a dodržování lidských práv;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že 11. konference ministrů WTO nedosáhla pokroku v otázkách zásadního významu pro rozvojové země; vítá však posílené preferenční zacházení, které bylo již dříve v rámci WTO poskytnuto nejméně rozvinutým zemím, včetně preferenčních pravidel původu a preferenčního zacházení s poskytovateli služeb, a zdůrazňuje, že je nutné přijmout opatření na budování kapacit, která umožní dodavatelům z nejméně rozvinutých zemí využívat výjimku v oblasti služeb pro nejméně rozvinuté země;

19.  zdůrazňuje, že transparentnost je klíčový prvek při zajišťování stabilního a předvídatelného obchodního a investičního prostředí; je přesvědčen, že je důležité posilovat transparentnost monitorovacích postupů pomocí zvýšených pobídek pro členy WTO, aby plnili požadavky na oznámení, snižováním složitosti a omezováním překážek, a případně zajištěním budování kapacit, přičemž by mělo být odrazováno od úmyslného neplnění, od nějž je třeba odrazovat a proti kterému je třeba bojovat;

20.  zdůrazňuje, že úloha sekretariátu WTO při usnadňování a ochraně přístupu zdola v zájmu aktivního zapojení všech členů je rozhodující a že by se měla dále posilovat a učinit pružnější s cílem podpořit různé vyjednávací procesy, a také pokud jde o funkce provádění a monitorování; považuje za nezbytné posílit finanční a lidské zdroje a zdroje sekretariátu WTO a naléhavě žádá členy WTO, aby vzájemně plnili své úkoly v tomto ohledu; vyjadřuje názor, že by měla být oživena i pravidelná práce výborů WTO tím, že by předsedové měli aktivnější roli při vytváření a navrhování řešení a kompromisů, aby pouze nemoderovali příspěvky členů, a že tato rozšířená úloha by měla být podpořena sekretariátem;

21.  naléhavě žádá členy WTO, aby posílením parlamentní dimenze WTO zajistili demokratickou legitimitu a transparentnost a aby podpořili memorandum o porozumění zavádějící formální pracovní vztah s parlamentní konferencí o WTO; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba zajistit, aby poslanci měli plný přístup k obchodním jednáním a byli zapojeni do přípravy a provádění rozhodnutí WTO a aby obchodní politiky podléhaly řádnému dohledu v zájmu občanů;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu řediteli WTO.

(1) Prohlášení ministerské konference Světové obchodní organizace (WTO) WT/MIN(01)/DEC/1 ze dne 14. listopadu 2001 – https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min01_e/mindecl_e.htm
(2) Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 77–83.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0439.
(4) http://www.europarl.europa.eu/pcwto/en/sessions/2017.html
(5) https://www.wto.org/english/news_e/news17_e/mc11_10dec17_e.htm
(6) https://www.wto.org/english/tratop_e/devel_e/a4t_e/gr17_e/gr17programme_e.htm
(7) http://www.un.org/sustainabledevelopment/sustainable-development-goals/
(8) http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2018/06/29/20180628-euco-conclusions-final/
(9) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2018/may/tradoc_156906.pdf
(10) https://www.consilium.europa.eu/media/36165/final-eu-cn-joint-statement-consolidated-text-with-climate-change-clean-energy-annex.pdf
(11) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2018/september/tradoc_157331.pdf


Zpráva o Srbsku za rok 2018
PDF 177kWORD 59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o zprávě Komise o Srbsku za rok 2018 (2018/2146(INI))
P8_TA(2018)0478A8-0331/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003,

–  s ohledem na prohlášení summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 konaného v Sofii a na jeho „sofijský program priorit“,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/213/ES(1) ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES,

–  s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (SEC(2011)1208), na rozhodnutí Evropské rady ze dne 2. března 2012 o udělení statusu kandidátské země Srbsku a na rozhodnutí Evropské rady přijaté ve dnech 27. a 28. června 2013 o zahájení přístupových jednání se Srbskem,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Srbskou republikou na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala ochotu EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

–  s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

–  s ohledem na prohlášení a doporučení přijatá na osmé schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem (SAPC) konané ve dnech 13.–14. června 2018,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) o jeho omezené misi vyslané k pozorování předčasných parlamentních voleb v Srbsku, které se konaly dne 29. července 2016,

–  s ohledem na zprávu mise, kterou za účelem vyhodnocení prezidentských voleb v Srbsku konaných dne 2. dubna 2017 vyslala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR),

–  s ohledem na zprávu Komise o Srbsku za rok 2018 ze dne 17. dubna 2018 (SWD(2018)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, COM(2018)0065,

–  s ohledem na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 23. května 2017 (9655/17),

–  s ohledem na čtvrté zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem, které se konalo dne 16. listopadu 2017,

–  s ohledem na osmé zasedání na ministerské úrovni v rámci konference o přistoupení Srbska k EU, které se konalo dne 25. června 2018,

–  s ohledem na zprávu antikorupčního orgánu Rady Evropy GRECO o Srbsku z července 2015 a na zprávu čtvrtého hodnotícího kola skupiny států GRECO ze dne 20. října 2017 s názvem „Prevence korupce mezi poslanci, soudci a státními zástupci“,

–  s ohledem na hodnocení Komise ze dne 17. dubna 2018 týkající se programu Srbska v oblasti hospodářských reforem na období 2018–2020 (SWD(2018)0132) a na společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu ze dne 25. května 2018,

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 25. června 2018 k návrhům změn ústavních ustanovení o soudnictví,

–  s ohledem na výsledek průzkumu Světové banky a Rozvojového programu OSN z roku 2017 o marginalizovaných Romech na západním Balkáně, který podpořila Evropská Komise,

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o zprávě Komise o Srbsku za rok 2016(2),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0331/2018),

A.  vzhledem k tomu, že jako všechny země aspirující na členství v EU musí být také Srbsko hodnoceno podle toho, do jaké míry splňuje, uplatňuje a dodržuje stejný soubor kritérií, a vzhledem k tomu, že časový plán pro přistoupení se odvíjí od kvality nezbytných reforem a odhodlání je provést; vzhledem k tomu, že přistoupení k EU je a vždy bude procesem založeným na zásluhách, který je zcela závislý na objektivním pokroku, jehož každá země včetně Srbska dosáhla;

B.  vzhledem k tomu, že od zahájení jednání se Srbskem bylo otevřeno 14 kapitol, z nichž dvě byly prozatímně uzavřeny;

C.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na První dohodu o zásadách normalizace vztahů s Kosovem ze dne 19. dubna 2013 a na dohody ze srpna 2015 se Srbsko neustále snaží o normalizaci vztahů s touto zemí; vzhledem k tomu, že Srbsko je do tohoto dialogu zapojeno i nadále;

D.  vzhledem k tomu, že Srbsko přispívá k prohloubení regionální spolupráce a upevnění dobrých sousedských vztahů a také k míru a stabilitě, usmíření a atmosféře napomáhající řešení otevřených dvoustranných otázek z minulosti;

E.  vzhledem k tomu, že Srbsko se neustále zasazuje o vytvoření fungujícího tržního hospodářství a snaží se o dosažení pozitivních výsledků při plnění povinností uvedených v Dohodě o stabilizaci a přidružení;

F.  vzhledem k tomu, že právní stát je jednou ze základních hodnot, na nichž je EU založena, a že je tato hodnota ústředním prvkem procesu rozšíření i procesu stabilizace a přidružení; vzhledem k tomu, že k řešení zbývajících důležitých úkolů v této oblasti, v rámci boje proti korupci a organizovanému zločinu a při ochraně základních práv jsou nezbytné reformy, zejména zajištění nezávislého, nestranného, odpovědného a účinného soudnictví;

G.  vzhledem k tomu, že Srbsko ratifikovalo všechny základní úmluvy Mezinárodní organizace práce, zejména Úmluvu o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se z roku 1948 (č. 87), Úmluvu o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949 (č. 98) a Úmluvu o nucené práci z roku 1930 (č. 29);

H.  vzhledem k tomu, že zvlášť závažné znepokojení nadále vyvolává situace týkající se svobody projevu a nezávislosti sdělovacích prostředků, kterou je třeba prioritně řešit rozhodným a účinným způsobem;

I.  vzhledem k tomu, že Srbsko využívá Nástroj pro předvstupní pomoc (NPP II), v jehož rámci bylo pro tuto zemi na období 2014–2020 vyčleněno orientačně 1,5 mld. EUR; vzhledem k tomu, že zrevidovaná orientační výše prostředků vyčleněných z nástroje NPP II pro Srbsko na období 2018–2020 činí 722  milionů EUR; vzhledem k tomu, že na základě dosažených výsledků byly Srbsku v polovině období přiděleny další mimořádné prostředky;

1.  vítá trvalou angažovanou snahu Srbska o další integraci s Evropskou unií; vyzývá Srbsko, aby s podporou ze strany Komise aktivně podporovala toto strategické rozhodnutí mezi srbskou veřejností a včas poskytovalo transparentní informace a zajistilo větší viditelnost EU a projektů a programů, které financuje;

2.  zdůrazňuje, že klíčovým ukazatelem úspěšnosti procesu integrace je řádné uplatňování reforem a příslušných opatření; vyzývá Srbsko ke zlepšení plánování, koordinace a kontroly uplatňování nových právních předpisů a opatření; vítá přijetí třetí revize národního programu pro přijetí právních předpisů EU a varuje před důsledky nedostatečného provedení důležitých právních předpisů EU v právu Srbska na sladění s právními předpisy Unie; vítá posouzení Komise, které je předmětem jejího sdělení s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, v němž se uvádí, že Srbsko by se mohlo stát členem EU, pokud bude mít silnou politickou vůli, zajistí skutečné a trvalé reformy a nabídne konečné řešení sousedských sporů; vyzývá Radu a Komisi, aby pokud to bude umožněno dosažením nezbytného pokroku, zejména v zásadní oblasti, kterou je dodržování zásad právního státu, podpořily otevření technicky připravených kapitol a urychlily celkový postup jednání o přistoupení k EU;

3.  vítá úspěšné dokončení plánování programů v rámci nástroje NPP za rok 2018 a podepsání finanční dohody ohledně nástroje IPARD II; vyzývá Komisi, aby při koncipování nového nástroje pro předvstupní pomoc (NPP III) zajistila, že bude obsahovat vhodná ustanovení pro případné přistoupení Srbska k EU;

4.  vítá pokrok, kterého Srbsko dosáhlo při budování fungujícího tržního hospodářství, zajišťování ekonomického růstu a zachování makroekonomické a měnové stability; zdůrazňuje, že Srbsko dosáhlo při řešení některých politických nedostatků, které byly v minulosti problémem, významného pokroku, zejména na základě konsolidace rozpočtu; poukazuje však na stále vysokou nezaměstnanost, významný odliv mozků a absenci hospodářské činnosti; vyzývá Srbsko, aby vypracovalo udržitelný plán pro budoucnost státních podniků; zdůrazňuje, že pro Srbsko mají zásadní význam malé a střední podniky, a vyzývá k vytvoření transparentnějšího a méně náročného podnikatelského prostředí; podporuje vstup Srbska do Světové obchodní organizace (WTO);

5.  vyjadřuje znepokojení nad přetrvávající nezaměstnaností a poukazuje na význam odborného vzdělávání mladých lidí a rozvíjení jejich podnikatelských dovedností; vyzývá Srbsko, aby zlepšilo postavení žen na pracovním trhu; vyzývá Srbsko, aby posílilo třístranný dialog; vyzývá k novelizaci zákona o příspěvcích do povinného systému sociálního zabezpečení a zákona o zdravotním pojištění, aby se zabránilo diskriminaci malých zemědělských podniků;

6.  bere na vědomí prezidentské volby konané dne 2. dubna 2017; vítá obecný průběh voleb a vyzývá orgány, aby zajistily uplatňování mezinárodních norem; vyzývá příslušné orgány, aby se v plném rozsahu zabývaly a řídily doporučeními, která vydala volební pozorovatelská mise OBSE/ODIHR, zejména aby zajistily v období volební kampaně rovné podmínky pro všechny, a aby se zapojily do dialogu s domácími nezávislými volebními pozorovatelskými misemi; vyzývá příslušné orgány, aby řádně vyšetřily stížnosti týkající se případů nesrovnalostí, násilí a zastrašování, k nimž došlo během posledních voleb; se znepokojením si všímá nedostatečné transparentnosti při financování politických stran a volebních kampaní; zdůrazňuje, že financování politických stran musí být transparentní a v souladu s mezinárodními normami;

7.  vyzývá Srbsko, aby urychlilo slaďování své zahraniční a bezpečnostní politiky s EU, včetně politiky týkající se Ruska, a to i v rámci OSN; vítá důležitý příspěvek Srbska a jeho trvalé zapojení do celé řady misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP) (EUTM Mali, EUTM Somálsko, EUNAVFOR Atalanta, EUTM RCA), kdy se zapojilo do čtyř ze šesti misí nebo operací, které Unie v současnosti vede; je však znepokojen pokračující vojenskou spoluprací Srbska s Ruskem a Běloruskem;

8.  pochvalně se vyjadřuje o konstruktivním přístupu Srbska ke zvládání důsledků migrační a uprchlické krize a o rozsáhlých snahách, které tato země vynaložila při zajišťování útočiště a humanitárních dodávek uprchlíkům, především s podporou ze strany EU; vítá přijetí nového azylového zákona, zákona o cizích státních příslušnících a zákona o ochraně hranic ze strany Srbska; naléhavě vyzývá Srbsko, aby postupně sladilo svou vízovou politiku s politikou EU; se znepokojením konstatuje, že odlišná vízová politika Srbska otevřela možnost nelegální migrace a pašování do zemí EU i sousedních třetích zemí; naléhavě vyzývá Srbsko, aby zavedlo stabilní mechanismus pro navracení nelegálních migrantů, který by byl v souladu s právními předpisy EU, a aby dále rozšířilo své kapacity při zajišťování potřeb nezletilých osob bez doprovodu; vyzývá Srbsko, aby nalezlo realizovatelné řešení problému uprchlíků ze sousedních zemí, mj. pokud jde o jejich bydlení a přístup k práci a vzdělávání;

Právní stát

9.  naléhavě vyzývá Srbsko, aby zintenzivnilo své snahy o reformu v oblasti právního státu, a zejména aby zajistilo nezávislost a celkově účinné fungování soudního systému; zdůrazňuje, že je nutné se zaměřit zejména na provádění účinné reformy v této oblasti; poukazuje na to, že zatímco se do určité míry podařilo omezit počet nevyřízených starých případů v oblasti prosazování práva a zavést opatření na sjednocení soudní praxe, nezávislost soudů stále není v Srbsku plně zajištěna, přičemž prostor pro politický vliv na soudnictví vyvolává i nadále znepokojení; vyzývá Srbsko, aby rozšířilo odpovědnost, nestrannost, profesionalitu a celkovou účinnost soudnictví a zavedlo systém bezplatně poskytované právní pomoci zajišťující široké spektrum poskytovatelů bezplatné právní pomoci; vyzývá k provedení rozsudků Evropského soudu pro lidská práva;

10.  znovu opakuje, že je důležité zintenzivnit boj proti korupci, a naléhavě vyzývá Srbsko, aby při řešení tohoto problému prokázalo jasné odhodlání; vítá uplatňování zákona o organizaci a pravomocech státních orgánů při potlačování organizované trestné činnosti, terorismu a korupce; vítá přijetí novely toho oddílu srbského trestního zákoníku, který se věnuje hospodářským trestným činům, a vyzývá Srbsko, aby tuto novelu, včetně novelizovaných ustanovení o zneužití pravomoci, plně uplatňovalo, tak aby zabránilo jakémukoli jejímu zneužívání; vyzývá k dalšímu uplatňování národní protikorupční strategie a akčního plánu; znovu vyzývá Srbsko, aby urychleně přijalo nový zákon o zřízení protikorupčního úřadu s cílem zlepšit plánování, koordinaci a kontrolu uplatňování nových i stávajících právních předpisů a opatření; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby tento úřad získal lidské a finanční zdroje, které potřebuje k nezávislému plnění svých úkolů, a aby si je byl schopen zachovat; zdůrazňuje, že členové protikorupčního úřadu musejí být voleni podle zásad transparentnosti a neexistence střetu zájmů či stávající politické příslušnosti; vyzývá srbské orgány, aby obsadily veškerá volná místa v tomto úřadě; vyzývá Srbsko, aby dále zlepšovalo své výsledky v oblasti vyšetřování, obvinění a odsouzení v korupčních případech na nejvyšší úrovni a aby pravidelně zveřejňovalo statistické údaje o výsledcích vyšetřování ve všech případech údajné korupce veřejných činitelů;

11.  vyzývá srbské orgány, aby se řídily doporučeními skupiny států proti korupci (GRECO); vyzývá srbský parlament, aby se zabýval zejména doporučeními týkajícími se předcházení korupci a střetům zájmů a aby přijal kodex chování;

12.  je si vědom určitého pokroku, jehož bylo dosaženo v boji proti korupci a organizovanému zločinu, a vítá aktivní úlohu Srbska v rámci mezinárodní a regionální policejní a justiční spolupráce; vyzývá Srbsko, aby se dále zasazovalo o boj proti korupci a dosálo hmatatelných výsledků, zejména na základě přesvědčivých výsledků při vyšetřování, stíhání a vynášení odsuzujících rozsudků v případech organizovaného zločinu, mj. pokud jde o nezákonné obchodování s migranty a jejich pašování ze Srbska do EU a třetích zemí, o vraždy spojené s organizovaným zločinem, počítačovou kriminalitu, finanční toky na podporu teroristické činnosti a praní špinavých peněz; vyzývá Srbsko, aby pokračovalo v uplatňování celého akčního plánu dohodnutého s Finančním akčním výborem; poukazuje na zvyšující se počet zločinných útoků a vyzývá k jejich řešení na základě neomezené spolupráce se soudními orgány;

Demokracie a sociální dialog

13.  zdůrazňuje, že srbský parlament stále nemá skutečnou kontrolu nad výkonnou mocí a že je nutné zvýšit transparentnost, inkluzivní charakter a kvalitu legislativního procesu; vítá stále omezenější využívání urychleného postupu při schvalování právních předpisů; zdůrazňuje však, že stále časté využívání tohoto postupu podkopává kontrolu ze strany parlamentu a veřejnosti; zdůrazňuje, že je nutné vyhýbat se veškerým krokům, které omezují schopnost srbského parlamentu vést účinnou diskuzi o právních předpisech a provádět jejich kontrolu; poukazuje na význam činnosti opozice v demokratickém státě a zdůrazňuje, že politici by neměli být předmětem očerňování a pomluv; vyjadřuje znepokojení nad tím, že někteří politici zneužívají veřejný diskurz k podpoře radikalismu; vyzývá k přijetí dalších opatření, která by zajistila dialog mezi stranami a účinné zapojení občanské společnosti; vyzývá srbský parlament, aby přehodnotil praxi, kdy dochází k obstrukcím v parlamentu, a zjistil, zda tyto obstrukce nebrání demokratické diskuzi; vítá pokračující snahu srbského parlamentu o zvýšení transparentnosti na základě diskuze o vyjednávacím postoji Srbska, pokud jde o jednotlivé kapitoly v rámci přístupového procesu k EU, a na základě výměny názorů s hlavním vyjednávacím týmem a Národním konventem o Evropské unii; zdůrazňuje, že je nutné plně uznat úlohu nezávislých regulačních orgánů, včetně role veřejného ochránce práv v této zemi, protikorupčního úřadu, státního kontrolního úřadu, komisaře pro informace veřejného významu a ochranu osobních údajů, a podporovat ji; požaduje, aby se srbský parlament podílel na uplatňování závěrů a doporučení nezávislých regulačních orgánů, zejména veřejného ochránce práv; připomíná, že jeden z pilířů evropského sociálního modelu je sociální dialog a že pravidelné konzultace mezi vládou a sociálními partnery mají zásadní význam z hlediska předcházení sociálnímu napětí a konfliktům; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby sociální dialog probíhal nad rámec výměny informací a aby před zahájením parlamentního procesu byly důležité právní předpisy předkládány ke konzultaci zúčastněným stranám;

14.  vítá prezentaci návrhu ústavní reformy srbského soudnictví, která byla Benátské komisi předložena k vyjádření; poukazuje na význam uplatňování všech doporučení této komise; vybízí srbské orgány k zahájení široké inkluzivní smysluplné a konstruktivně vedené veřejné diskuze s cílem zvýšit informovanost o procesu ústavní reformy v zemi; vyzývá k rozsáhlým veřejným konzultacím, které by měly proběhnout před předložením konečného návrhu srbskému parlamentu;

15.  vítá pokrok, kterého Srbsko dosáhlo při reformě veřejné správy, zejména na základě přijetí několika nových zákonů o platech ve veřejné službě a pracovněprávních vztazích, o místní samosprávě a platech jejích zaměstnanců v autonomních provinciích a o národní vzdělávací akademii; zdůrazňuje, že politické ovlivňování při jmenování osob do vedoucích funkcí je i nadále problémem vyvolávajícím znepokojení; vyzývá Srbsko, aby pozměnilo stávající zákon o veřejné službě tak, aby zaručoval neutrální veřejnou správu; konstatuje, že pro úspěšné provádění klíčových reforem je důležité rozšířit administrativní kapacity na všech úrovních; vítá vytvoření Ministerstva pro evropskou integraci, jehož součástí se staly struktury bývalého srbského úřadu pro evropskou integraci a které i nadále zajišťuje politické vedení v oblasti evropské integrace;

Lidská práva

16.  poukazuje na to, že byl zaveden legislativní a institucionální rámec pro dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit jeho důsledné a účinné uplatňování v celé zemi; vyzývá Srbsko, aby přijalo nový zákon o ochraně osobních údajů a zajistilo, aby byl zcela v souladu s normami a zavedenou praxí v EU; konstatuje, že je třeba nadále vytrvat v úsilí o zlepšení situace osob patřících k ohroženým skupinám, včetně dětí, osob se zdravotním postižením, osob trpících HIV/AIDS a osob z komunity LGBTI; odsuzuje pokračující výskyt trestných činů z nenávisti vůči Romům a osobám z komunity LGBTI; vyzývá Srbsko, aby aktivně vyšetřovalo, stíhalo a odsuzovalo trestné činy z nenávisti; vyzývá srbské orgány, aby podporovaly vytváření atmosféry tolerance a odsoudily všechny formy nenávistných projevů, veřejného schvalování a popírání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů;

17.  naléhavě vyzývá Srbsko, aby posílilo úlohu svých orgánů zabývajících se ochranou ohrožených skupin, včetně žen, dětí a osob se zdravotním postižením, a rozšířilo jejich kapacitu a aby zajistilo v tomto ohledu lepší koordinaci mezi policií, státními zástupci a sociálními službami; vítá ratifikaci Istanbulské úmluvy ze strany Srbska a nedávný vývoj, pokud jde o opatření na ochranu dětí před násilím, mj. prohlášení vlády, že vytvoří úřad veřejného ochránce práv dětí, a vyzývá srbské orgány, aby sledovaly účinek příslušných právních předpisů a dalších opatření; poukazuje na to, že stále existují nedostatky, pokud jde o dodržování práv osob se zdravotním postižením, a naléhavě vyzývá srbskou vládu, aby přijala národní strategii zabývající se touto problematikou;

18.  důrazně vyzývá srbské orgány, aby zvýšily své úsilí o zlepšení situace v oblasti svobody projevu a sdělovacích prostředků; vítá zřízení nové pracovní skupiny, která se věnuje vypracování návrhu strategie pro oblast sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že vyhrožování a násilí vůči novinářům a sdělovacím prostředkům a jejich zastrašování, včetně administrativního obtěžování a zastrašování prostřednictvím soudních řízení, je nadále problémem vyvolávajícím znepokojení; vyzývá úředníky, aby důsledně veřejně odsuzovali veškeré formy zastrašování novinářů a zdrželi se zasahování do činnosti sdělovacích prostředků a novinářů, mj. v souvislosti s volbami; v této souvislosti konstatuje, že zatímco se podařilo vyřešit několik případů a bylo podáno několik obvinění, k odsouzení pachatelů stále dochází jen velmi zřídka; vítá úsilí stálé pracovní skupiny zřízené na základě dohody o spolupráci a opatřeních ke zvýšení bezpečnosti novinářů a vyzývá srbské orgány, aby prokázaly jasné odhodlání k vyšetření všech případů útoků na novináře a sdělovací prostředky a stíhaly je; vyzývá k neomezenému uplatňování zákonů v oblasti sdělovacích prostředků a k posílení nezávislosti srbského Regulačního orgánu pro elektronická média; vítá novou snahu o přijetí strategie pro oblast sdělovacích prostředků, aby bylo možné vytvořit pluralistické mediální prostředí, a poukazuje v této souvislosti na význam transparentních konzultací se všemi zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že je nutné zajistit naprostou transparentnost, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků a jejich financování; vyzývá k přijetí politických opatření, která by ochránila sdělovací prostředky a vysílání v jazycích národnostních menšin žijících v Srbsku;

19.  vyzývá srbské orgány, aby prohloubily spolupráci s organizacemi občanské společnosti, včetně organizací bojujících za práva žen a skupin na obranu lidských práv, jejichž úloha má pro dobře fungující demokracii klíčový význam; odsuzuje negativní kampaně a omezení určitých organizací občanské společnosti; požaduje, aby byla přijata národní strategie a příslušný akční plán na regulaci prostředí, v němž tyto organizace působí; domnívá se, že k zajištění systematické spolupráce mezi vládou a občanskou společností je zapotřebí vyvinout další úsilí, a vyzývá k větší pozornosti při vypracovávání a uplatňování právních předpisů v oblastech, které mají vliv na občanskou společnost;

20.  konstatuje určitý pokrok v případě nezákonného ničení soukromého majetku a odpírání svobody pohybu v bělehradské čtvrti Savamala v dubnu 2016; požaduje řešení a plnou spolupráci se soudními orgány v rámci vyšetřování, aby bylo možné předat pachatele spravedlnosti;

Respektování menšin a jejich ochrana

21.  vítá přijetí akčního plánu pro uplatňování práv národnostních menšin a přijetí výnosu o zřízení fondu pro národnostní menšiny; vyzývá srbskou vládu, aby v plné míře uplatňovala všechny mezinárodní smlouvy týkající se práv menšin; poukazuje na neuspokojivý pokrok v oblasti zajištění práv národnostních menšin a vyzývá k neomezenému uplatňování tohoto akčního plánu a k lepší koordinaci činnosti a zapojení zúčastněných stran, včetně sousedních zemí, pokud jde o potřeby dopravy a komunikací; konstatuje, že fond pro národnostní menšiny už funguje a že došlo k navýšení jeho financování; vítá přijetí zásadních právních předpisů týkajících se práv menšin; znovu žádá Srbsko, aby zajistilo důsledné uplatňování právních předpisů na ochranu menšin, mj. v souvislosti se vzděláváním a kulturou, s používáním menšinových jazyků, s jejich zastoupením ve veřejné správě a v soudnictví a s nepřetržitým přístupem ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinových jazycích; oceňuje aktivní účast národnostních menšin této země ve volebních cyklech a vyzývá k přijetí politických opatření, která by zajistila jejich spravedlivé politické zastoupení v srbském národním shromáždění; požaduje úplné uplatňování práva na včasnou registraci novorozených dětí; zdůrazňuje, že prosazování a ochrana lidských práv, včetně práv národnostních menšin, je zásadní podmínkou přistoupení k EU;

22.  konstatuje, že k identitě Srbska přispívá i kulturní rozmanitost Vojvodiny; zdůrazňuje, že autonomie Vojvodiny by měla být zachována a že by měl být bezodkladně přijat zákon o finančních zdrojích Vojvodiny, jak je stanoveno v ústavě;

23.  vítá přijetí nové strategie na zapojení Romů do společnosti na období 2016–2025 a akčního plánu pro oblast vzdělávání, zdravotnictví, bydlení a zaměstnání; vítá, že se v této strategii uznává, že romské ženy čelí zvláštní diskriminaci; naléhavě vyzývá Srbsko, aby pro účely sledování provádění této nové strategie stanovilo jednoznačné cíle a ukazatele; je znepokojen vysokou mírou nedokončené základní školní docházky u romských dívek; konstatuje, že většina Romů trpí sociálním vyloučením a čelí systematickému porušováním svých práv: vyzývá k neomezenému uplatňování této nové strategie a akčního plánu; upozorňuje na význam vytvoření opatření k boji proti diskriminaci Romů a protiromskému smýšlení; požaduje, aby byla umožněna smysluplná účast Romů na všech úrovních veřejného a politického života;

Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy

24.  vítá, že Srbsko neustále usiluje o konstruktivní dvoustranné vztahy s dalšími přistupujícími zeměmi a se sousedními členskými státy EU; s potěšením konstatuje, že se Srbsko i nadále angažuje v celé řadě regionálních iniciativ zaměřených na spolupráci, jako je proces spolupráce v jihovýchodní Evropě, Rada pro regionální spolupráci, Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA), Jadransko-jónská iniciativa, makroregionální strategie EU pro Podunají (EUSDR), strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR), Brdsko-brijunsky proces, iniciativa Západní Balkán šest a jeho program v oblasti propojení a Berlínský proces; vítá dosavadní výsledky iniciativy Západní Balkán šest a vyzývá k dalšímu rozvoji regionálního hospodářského prostoru; znovu vyzývá Srbsko, aby uplatňovalo reformní opatření v oblasti propojení související s agendou propojenosti; vítá snahy Srbska upřednostňovat investice do infrastruktury a poukazuje na význam zvýšeného propojení v daném regionu; konstatuje, že je třeba věnovat větší úsilí hospodářskému a sociálnímu rozvoji příhraničních regionů, aby se zabránilo jejich vylidňování; podporuje návrh na snížení poplatků za roaming na západním Balkánu; zdůrazňuje, že neuzavřené dvoustranné spory by neměly mít nepříznivý vliv na proces přistoupení k EU; rozhodně podporuje příslib partnerů ze západního Balkánu i nadále upevňovat dobré sousedské vztahy, regionální stabilitu a vzájemnou spolupráci; připomíná, že EU je v zájmu podpory transformace daného regionu odhodlána posílit a zintenzivnit svou angažovanost;

25.  vítá přijetí národní strategie pro vyšetřování a trestní stíhání válečných zločinů; bere na vědomí přijetí strategie státního zastupitelství pro vyšetřování a trestní stíhání válečných zločinů a naléhavě vyzývá Srbsko, aby vykonalo veškerou činnost, která se ve strategii uvádí; vítá jmenování nového státního zástupce pro válečné zločiny, k němuž došlo v květnu 2017; znovu opakuje svou výzvu k uplatňování této strategie, zejména na základě předkládání obvinění, a k přijetí operační strategie v oblasti stíhání těchto zločinů; vyzývá Srbsko, aby účinně stíhalo všechny případy válečných zločinů, zejména těch, které se těší velké pozornosti, a aby spolupracovalo na těchto případech se svými regionálními partnery; vyzývá Komisi a členské státy, aby vynaložily další úsilí na vyřešení těchto otázek v rámci procesu vyjednávání mezi EU a Srbskem; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby se i nadále zabývaly problémem osob, které zmizely během války v 90. letech 20. století; vyzývá Srbsko, aby se znovu zapojilo do neomezené spolupráce v rámci stávajícího mezinárodního reziduálního mechanismu pro trestní tribunály; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby se i nadále zabývaly osudem nezvěstných osob, což zahrnuje i otevření státních archivů souvisejících s obdobím války; naléhavě vyzývá Srbsko, aby vytvořilo systém odškodnění obětí a jejich rodin; znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě na vytvoření regionální komise pro hledání pravdy o válečných zločinech a dalším hrubém porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie; poukazuje na význam činnosti Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže (RYCO) a jejích místních poboček při propagování usmíření mezi mladými lidmi; požaduje další změny zákona o restitucích a poukazuje na význam rovného zacházení s žadateli o restituce v porovnání s ostatními příjemci, zejména v oblasti registrace veřejného majetku;

26.  lituje, že některé srbské orgány opětovně popírají genocidu spáchanou ve Srebrenici; připomíná jim, že plně spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a jeho nástupcem, Mezinárodním mírovým mechanismem pro trestní tribunály, což rovněž znamená, že plně přijímá a provádí jejich rozsudky a rozhodnutí; zdůrazňuje, že uznání genocidy ve Srebrenici je zásadním krokem na cestě Srbska k přistoupení k Evropské unii;

27.  vítá trvalý aktivní přístup Srbska k procesu normalizace vztahů s Kosovem a jeho odhodlání naplnit dohody, jichž bylo dosaženo v rámci dialogu vedeném pod záštitou EU; vítá, že srbský prezident zahájil domácí dialog o Kosovu; znovu opakuje svou výzvu, aby obě země usilovaly o plnění veškerých již dosažených dohod, včetně dohod v oblasti energetiky, v dobře víře a bez prodlev, a vybízí obě strany, aby odhodlaně pokračovaly v normalizaci svých vztahů; poukazuje na význam vytvoření sdružení/komunity obcí se srbskou většinou; zdůrazňuje, že je nutné urychlit práci na nové fázi dialogu s cílem dosáhnout celkové normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem, které mají být definovány v právně závazném dokumentu; opakuje svou výzvu adresovanou ESVČ, aby zhodnotila, jak příslušné strany plní své závazky; jednoznačně odsuzuje zavraždění srbského politika z Kosova Olivera Ivanoviće a poukazuje na naléhavou potřebu dosáhnout skutečné spolupráce mezi kosovskými a srbskými vyšetřovateli a zajistit mezinárodní podporu, aby byli pachatelé postaveni před soud;

28.  bere na vědomí probíhající diskuzi a veřejná prohlášení týkající se možné úpravy hranice mezi Srbskem a Kosovem, včetně výměny území; poukazuje na multietnickou povahu Kosova a Srbska a na to, že cílem by nemělo být vytvoření etnicky homogenních států v tomto regionu; podporuje dialog zprostředkovaný Evropskou unií jakožto rámec pro dosažení komplexní dohody o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem; domnívá se, že jakákoli dohoda bude přijatelná pouze v případě, že se bude zakládat na vzájemné dohodě, přičemž je nutné brát v potaz celkovou stabilitu regionu a mezinárodní právo;

29.  vyjadřuje své znepokojení nad opakovanými prohlášeními vysoce postavených politiků, kteří zpochybňují územní celistvost Bosny a Hercegoviny, a odsuzuje jakoukoli formu nacionalistické rétoriky zaměřené na podporu jejího rozpadu;

Energetika a doprava

30.  vyzývá Srbsko, aby v odvětví energetiky zavedlo veškerá reformní opatření v oblasti propojení; vybízí Srbsko, aby na trhu s plynem vytvořilo konkurenční prostředí a splnilo příslušné povinnosti týkající se oddělení těžby plynu od jeho dodávek, jak předpokládá třetí energetický balíček; vyzývá Srbsko, aby vypracovalo svou energetickou politiku, tak aby došlo ke snížení závislosti na ruském dovozu plynu; vítá jeho snahu o podporu investic v oblasti energetické účinnosti a zdrojů obnovitelné energie; připomíná, že právní předpisy týkající se účinného využívání energie nejsou plně v souladu s příslušnými směrnicemi EU; vyzývá Srbsko, aby diverzifikovalo své energetické zdroje, tak aby zahrnovaly další zdroje obnovitelné energie;

31.  vyzývá srbskou vládu, aby přijala nezbytná opatření na ochranu chráněných oblastí, zejména pokud jde o rozvoj vodních elektráren v ekologicky citlivých oblastech, jako je přírodní park Stara Planina; vyzývá v této souvislosti k důkladnému posouzení vlivů na životní prostředí na základě norem EU stanovených směrnicemi o ptácích a stanovištích a rámcovou směrnicí o vodě; vybízí srbskou vládu, aby zvýšila transparentnost plánovaných projektů prostřednictvím účasti veřejnosti a konzultací se všemi zúčastněnými stranami;

32.  vítá společný závazek týkající se výstavby propojovacího vedení mezi Srbskem a Bulharskem, který dne 17. května 2018 podepsaly tyto dvě země při příležitosti summitu západobalkánských vedoucích představitelů v Sofii, a přijetí balíčku nástroje předvstupní pomoci 2018, který zahrnuje strategicky významný infrastrukturní projekt dálnice míru Niš-Merdare-Priština, jež zajistí lepší dopravní spojení mezi středním Srbskem a Kosovem a má symbolický význam pro vztahy v regionu;

33.  vyjadřuje hluboké obavy nad znepokojivou úrovní znečištění ovzduší v Srbsku, kde podle údajů Světové zdravotnické organizace zemřelo v roce 2016 na respirační onemocnění přibližně 6500 lidí; v této souvislosti vyzývá srbské orgány, aby přijaly nezbytná krátkodobá opatření k řešení této situace a k účinné reformě střednědobých a dlouhodobých opatření v oblasti dopravy a mobility ve velkých městech;

o
o   o

34.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Srbska.

(1) Úř. věst. L 80, 19.3.2008, s. 46.
(2) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 71.


Zpráva o Kosovu za rok 2018
PDF 155kWORD 55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o zprávě Komise o Kosovu za rok 2018 (2018/2149(INI))
P8_TA(2018)0479A8-0332/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

–  s ohledem na Sofijské prohlášení summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 a na k němu přiložený „sofijský program priorit“,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2016,

–  s ohledem na evropskou agendu reforem (ERA) pro Kosovo, která byla zahájena v Prištině dne 11. listopadu 2016,

–  s ohledem na rámcovou dohodu s Kosovem o zapojení do programů Unie, která je v platnosti od 1. srpna 2017,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, (COM(2018)0065),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2018 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018“ (COM(2018)0450), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Kosovou za rok 2018“ (SWD(2018)0156),

–  s ohledem na první dohodu o zásadách, jimiž se má řídit normalizace vztahů mezi vládami Srbska a Kosova ze dne 19. dubna 2013, a na další bruselské dohody sjednané v rámci dialogu zprostředkovaného EU v zájmu normalizace vztahů, včetně protokolu o integrované správě hranic, právního rámce pro sdružení/společenství obcí v Kosovu, v nichž většinu tvoří Srbové, a dohod o mostu v Mitrovici a energetice;

–  s ohledem na začlenění srbských soudců, státních zástupců a administrativních pracovníků z řad kosovských Srbů do soudního systému Kosova v souladu s dohodou o soudnictví, která byla uzavřena v únoru 2015,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/856 ze dne 8. června 2018, kterým se mění společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX Kosovo)(1) a které rovněž prodloužilo trvání mise do 14. června 2020,

–  s ohledem na výroční zprávu o misích a operacích v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) za rok 2017 a s ohledem na zprávu o pokroku v rámci mise EULEX v souvislosti s Paktem pro cíle v oblasti právního státu za rok 2017,

–  s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN o pokračující činnosti Prozatímní správní mise OSN v Kosovu (UNMIK), včetně nejnovější zprávy vydané dne 1. května 2018, a na zprávu o operacích mezinárodních bezpečnostních sil v Kosovu (KFOR) ze dne 7. února 2018.

–  s ohledem na hodnocení Komise ze dne 17. dubna 2018 týkající se programu Kosova v oblasti hospodářských reforem 2018–2020 (SWD(2018)0133) a na společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 25. května 2018,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise EU o parlamentních volbách v Kosovu ze dne 11. června 2017 a na závěrečnou zprávu o volbách do městských a obecních zastupitelstev v Kosovu ze dne 22. října 2017,

–  s ohledem na čtvrtou schůzi parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem, která se konala ve dnech 17.–18. ledna 2018 ve Štrasburku,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. května 2016, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) (COM(2016)0277), a na čtvrtou zprávu o pokroku Kosova při plnění požadavků stanovených v plánu uvolnění vízového režimu, kterou Komise předložila dne 4. května 2016 (COM(2016)0276),

–  s ohledem na to, že parlamenty Černé Hory a Kosova ratifikovaly dohodu o vymezení hranic mezi Kosovem a Černou Horou,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

–  s ohledem na výsledky průzkumu týkajícího se marginalizovaných Romů na západním Balkáně, který v roce 2017 realizovala Komise, Světová banka a Rozvojový program OSN;

–  s ohledem na společný pracovní dokument Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 21. září 2015 nazvaný „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna životů dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU v období let 2016–2020“ (SWD(2015)0182),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kosovu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0332/2018),

A.  vzhledem k tomu, že je nutné na základě konstruktivního dialogu politických sil a ve spolupráci se sousedními zeměmi vyvinout značné úsilí, aby se tato země připravila na výzvy spojené s členstvím v EU;

B.  vzhledem k tomu, že každá země v procesu rozšíření je posuzována individuálně na základě jejích výsledků a o harmonogramu přistoupení rozhoduje rychlost a kvalita reforem;

C.  vzhledem k tomu, že nezávislost Kosova uznalo114 zemí, včetně 23 z 28 členských států EU;

D.  vzhledem k tomu, že EU opakovaně projevila svou ochotu napomáhat k hospodářskému a politickému rozvoji Kosova prostřednictvím jasné evropské perspektivy, zatímco Kosovo prokázalo své ambice na cestě k evropské integraci;

E.  vzhledem k tomu, že v důsledku přetrvávající polarizace politických stran Kosovo dosáhlo pouze omezeného pokroku v oblasti reforem souvisejících s EU, které mají zásadní význam pro další posun v rámci procesu přistoupení k EU;

F.  vzhledem k tomu, že vzkvétající neformální ekonomika brání rozvoji životaschopného kosovského hospodářství;

G.  vzhledem k tomu, že specializované senáty a specializovaná prokuratura pro Kosovo v Haagu jsou od 5. července 2017 plně funkčními justičními orgány,

H.  vzhledem k tomu, že dne 8. června 2018 se Rada rozhodla upravit zaměření mandátu mise EU v Kosovu na podporu právního státu (EULEX) a prodloužit jej, přičemž ukončila mandát mise v oblasti výkonu soudní moci; vzhledem k tomu, že nový termín ukončení mandátu je stanoven na 14. června 2020;

I.  vzhledem k tomu, že Kosovo je v současnosti poslední zemí na západním Balkáně, jejíž občané potřebují pro cestu do schengenského prostoru vízum;

1.  vítá důležité právní předpisy přijaté v rámci evropské agendy reforem (ERA) a vyzývá k jejich plnému provedení; je přesvědčen, že je třeba, aby bylo napříč politickými stranami dosaženo konsensu, který umožní přijmout klíčové reformy související s EU; se zájmem očekává přijetí nové agendy reforem v roce 2019;

2.  poukazuje nicméně na pomalé tempo provádění zásadních reforem, které je důsledkem chybějícího konsensu napříč politickými stranami a přetrvávající politické polarizace; konstatuje, že tato situace má negativní dopad na schopnost parlamentu a vlády provést trvalé a udržitelné reformy; odsuzuje obstrukční chování některých poslanců; žádá všechny politické strany, aby zahájily inkluzivní politický dialog; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit účinný dohled parlamentu nad výkonnou mocí a transparentnost a kvalitu tvorby právních předpisů, a to i zajištěním aktivní a konstruktivní účasti a omezením použití naléhavých postupů při přijímání právních předpisů; vybízí k dosažení konsensu ohledně reforem týkajících se přistoupení k EU;

3.  vítá, že oblast veřejné správy zaznamenala určitý pokrok, avšak poukazuje na potřebnost dalších reforem; vyzývá především k depolitizaci a restrukturalizaci státní správy;

4.  vítá, že byla po dlouhých prodlevách v březnu 2018 dokončena ratifikace smlouvy o vymezení hranic s Černou Horou ze srpna 2015, což představuje pokrok v duchu dobrých sousedských vztahů; poukazuje na význam tohoto kroku na cestě k uvolnění vízového režimu;

5.  naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby se komplexně zabývaly v minulosti zjištěnými volebními nedostatky, včetně nedostatku transparentnosti a odpovědnosti v souvislosti s financováním politických strana a kampaní, a zprávami o údajném rozsáhlém zastrašování voličů zejména v mnoha komunitách kosovských Srbů, a aby přijaly v brzké době legislativní a správní opatření k provedení dosud nerealizovaných doporučení EU a pozorovacích misí Evropského parlamentu a Benátské komise v dostatečném předstihu před příštím kolem voleb s cílem zajistit, aby tyto volby proběhly v plném souladu s mezinárodními normami; vítá opatření přijatá v rámci volebních orgánů v souvislosti s genderovou rovností a vyzývá Kosovo, aby dále zintenzivnilo své úsilí o zvýšení zastoupení žen v politice a o posílení obecného právního rámce;

6.  vyjadřuje své znepokojení v souvislosti s podfinancovaným kosovským soudnictvím, rozšířenou korupcí, náznaky zmocňování se státu, nepatřičným politickým vlivem a s nedostatečným dodržováním zásad spravedlivých a řádných soudních procesů, a to i v případech extradice; zdůrazňuje význam reformního procesu v oblasti právního státu se zvláštním důrazem na nezávislost a účinnost a na potřebu dále posílit ochranu svědků;

7.  zdůrazňuje, že reprezentativní soudnictví a jednotné provádění kosovského práva jsou základními předpoklady pro řešení nekonsistentního, pomalého a neúčinného prosazování spravedlnosti; vítá začlenění soudců, státních zástupců a administrativních pracovníků z řad kosovských Srbů do soudního systému Kosova v souladu s dohodou o soudnictví, kterou v roce 2015 uzavřelo Kosovo a Srbsko; je přesvědčen, že soudnictví je stále ohrožováno nepřiměřenými politickými vlivy a že je třeba vyvinout další úsilí o vybudování kapacity a zajistit disciplinární odpovědnost soudců a státních zástupců, a to i prostřednictvím soudního funkčního přezkumu pro všechny soudce, státní zástupce, vysoce postavené policisty a vyšetřovatele trestných činů; vítá, že v listopadu roku 2017 došlo ke zřízení vládní komise pro uznávání a ověřování situace obětí sexuálního násilí spáchaného v průběhu konfliktu v Kosovu;

8.  konstatuje, že korupce a organizovaný zločin, včetně obchodu s drogami a lidmi a kybernetické kriminality, nadále představují problémy, které vzbuzují obavy a vyžadují společné úsilí; vítá pokrok, kterého bylo v počáteční fázi dosaženo při posilování výsledků v oblasti vyšetřování a trestního stíhání případů korupce na vysoké úrovni a případů organizované trestné činnosti; očekává rozhodné a trvalé úsilí, které vyplývá z povinností souvisejících s procesem přistoupení k EU; vítá trvalé úsilí veřejného ochránce práv o posilování své kapacity k přezkumu případů;

9.  požaduje vytvoření kvalitnějšího právního rámce a větší účinnost a kapacitu trestního řízení, aby se zajistil komplexní přístup k vyšetřování a trestnímu stíhání, jenž by měl být podložen zajišťováním, konfiskací a vymáháním majetku, a pravomocná odsouzení v případech korupce na vysoké úrovni, organizované a finanční trestné činnosti, praní peněz a financování teroristické činnosti; požaduje záruky zajišťující nezávislost při vymáhání práva a trestního stíhání a preventivní opatření bojující proti korupci napříč různými odvětvími; je přesvědčen, že je třeba přijmout další opatření k zajištění lepší spolupráce a koordinace mezi orgány prosazování práva a dosažení maximální nezávislosti a odpovědnosti soudnictví; vyzývá Kosovo, aby dodržovalo mezinárodní postupy a pravidla pro vydávání cizích státních příslušníků a zavedlo nezbytná opatření s cílem zabránit tomu, aby se opakoval případ z konce března 2018, kdy byla šestice tureckých státních příslušníků deportována z Kosova do Turecka; v této souvislosti vítá rozhodnutí kosovského parlamentu zřídit vyšetřovací komisi, která má tento případ vyšetřit;

10.  vyzývá ke skutečné a konstruktivní soudní a policejní spolupráci kosovských a srbských orgánů; je přesvědčen, že by členství Kosova v Interpolu a větší spolupráce s Europolem dále zvýšily účinnost opatření namířených proti mezinárodnímu zločinu; mezitím vybízí k další spolupráci v boji proti terorismu;

11.  domnívá se, že je velmi důležité, aby byla v co nejbližší době a komplexním způsobem provedena doporučení kosovského veřejného ochránce práv, ředitele nejvyššího kontrolního úřadu, protikorupčního úřadu a regulační komise pro veřejné zakázky; zdůrazňuje, že je třeba odstranit nedostatky v systému zadávání veřejných zakázek a zlepšit interinstitucionální spolupráci a výměnu informací; silně doporučuje, aby byla posílena kapacita v oblasti monitorování, hodnocení a auditu a byla přijata a provedena strategie proti podvodům s cílem chránit finanční zájmy Kosova a EU;

12.  vítá skutečnost, že Evropská komise dne 18. července 2018 potvrdila, že kritéria pro uvolnění vízového režimu byla splněna; považuje za zásadní, aby byl bez zbytečných prodlev uvolněn vízový režim s Kosovem; domnívá se, že uvolnění vízového režimu zlepší stabilitu a přiblíží Kosovu k EU tím, že usnadní cestování a obchodování a současně přispěje k boji proti převaděčství a korupci; vyzývá Radu, aby urychleně přijala svůj mandát k přijetí bezvízového režimu;

13.  konstatuje, že i když bylo dosaženo pokroku při plnění požadavků týkajících se uvolnění vízového režimu, je nutné, aby pokračovalo trvalé úsilí v boji proti organizovanému zločinu, obchodu s drogami, převaděčství a korupci, a to nad rámec konkrétního úsilí o řízení nelegální migrace a snižování počtu neopodstatněných žádostí o azyl;

14.  pozitivně vnímá prudké snížení počtu žádostí o azyl a případů zpětného přebírání kosovských občanů a uplatňování dohod o zpětném přebírání; pozitivně vnímá novou strategii znovuzačleňování a vyzývá k jejímu plnému provedení;

15.  oceňuje úspěch, jehož Kosovo dosáhlo při snižování počtu osob odcházejících bojovat do zahraničí, z nichž téměř naprostou většinu tvoří džihádisti, a při řešení teroristických hrozeb; vyzývá k aktivní regionální spolupráci při boji proti případným teroristickým činnostem a při narušování finančních toků určených k financování terorismu; naléhavě žádá Kosovo, aby řešilo on-line radikalizaci a vnější extremistické vlivy; zdůrazňuje význam prevence terorismu a význam trestního stíhání podezřelých bojovníků a současně jejich rehabilitace a vzdělávání a sociálního znovuzačlenění jejich rodin; zdůrazňuje, že je nutné zabránit radikalizaci vězňů a zejména zranitelných mladých lidí a aktivně usilovat o jejich deradikalizaci;

16.  jednoznačně odsuzuje zabití kosovského politika srbské národnosti Olivera Ivanoviće; domnívá se, že jeho vražda zasadila velkou ránu konstruktivním a umírněným hlasům v komunitě kosovských Srbů; zdůrazňuje naléhavou potřebu spolupráce mezi kosovskými a srbskými vyšetřovateli a mezinárodní podpory, aby byli jak pachatelé, tak osoby, které si tuto vraždu objednaly, bezodkladně postaveny před soud;

17.  vyjadřuje politování nad liknavostí při řešení případů válečných zločinů a zdůrazňuje, že je třeba, aby byl přijat jasný politický závazek k jejich stíhání; naléhavě žádá kosovské orgány, aby prokázaly svůj pevný a trvalý závazek k plnění svých mezinárodních povinností týkajících se specializovaných senátů a specializované prokuratury pro Kosovo v Haagu; vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti s pokusy členů kosovského parlamentu o zrušení zákona o specializovaných senátech a specializované prokuratuře pro Kosovo v Haagu v prosinci 2017; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že tyto pokusy vedly k tomu, že se nepodařilo přijmout společná doporučení, neboť byla čtvrtá schůze Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem odložena na 17.–18. ledna 2018; požaduje, aby byl uplatňován konstruktivní přístup k Parlamentnímu výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem a byla v této záležitosti posílena parlamentní spolupráce;

18.  naléhavě žádá orgány, aby posílily vzájemnou právní spolupráci mezi kosovskými a srbskými úřady veřejného žalobce a podpořily zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii (RECOM) v letech 1991 až 2001;

19.  poukazuje na důležitou úlohu mise EULEX při posilování nezávislého soudnictví a policejního a celního systému; mimoto uznává úlohu, kterou mise EULEX plní v oblasti prevence a usmíření na základě trestního stíhání a rozhodování v případech válečných zločinů, korupce a organizovaného zločinu, a všímá si pokračujícího úsilí této mise při identifikaci pohřešovaných osob a odkrývání hrobů s cílem dovést vyšetřování případů až do úplného konce; doporučuje, aby bylo provedeno posouzení silných a slabých stránek této mise;

20.  opakuje svou výzvu misi EULEX, aby zvýšila svou účinnost a dodržovala nejpřísnější standardy transparentnosti a uplatňovala přístup nulové tolerance v souvislosti s korupcí, nesprávnými úředními postupy, porušením povinností a politickým tlakem a vměšováním;

21.  zdůrazňuje, že je nutné neprodleně informovat kosovský parlament o činnostech mise EULEX a o jakýchkoli změnách jejího právního statutu;

22.  bere na vědomí nový mandát mise EULEX i datum jejího ukončení; zdůrazňuje nicméně, že důležitější než stanovený harmonogram je to, aby bylo v Kosovu dosaženo konkrétního pokroku;

23.  požaduje, aby se jednou z hlavních priorit stalo vymáhání rámce pro lidská práva, které by mělo být podpořeno příslušnou a dostatečnou koordinací a financováním, především v oblasti rovnosti žen a mužů, ochrany dětí a pracujících, sociálního vyloučení a diskriminace osob se zdravotními postižením, etnických a jazykových menšin a komunit a osob z komunity LGBTI; zdůrazňuje, že je třeba posílit úřad pro rovnost žen a mužů a úřad národního koordinátora pro ochranu před domácím násilím a provádět intenzivnější prevenci a vymáhání práva u souvisejících trestných činů; znovu zdůrazňuje, že musí být rychle přijat návrh zákona o svobodě náboženského vyznání;

24.  vyjadřuje své hluboké znepokojení v souvislosti s nerovností žen a mužů a násilím na základě pohlaví; naléhavě vyzývá Kosovo, aby zajistilo plné a včasné provádění právních předpisů v oblasti rovnosti žen a mužů a antidiskriminačních právních předpisů; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad nedostatečným prováděním strategie a akčního plánu ochrany před domácím násilím a žádá orgány, aby přijaly přísnější a účinnější opatření k boji proti násilí na základě pohlaví, a to i posílením úřadu pro rovnost žen a mužů a úřadu národního koordinátora pro ochranu před domácím násilím; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatečným zastoupením žen v rozhodovacích funkcích; žádá kosovské orgány, aby se jakožto prioritou zabývaly genderovým mainstreamingem, a to i v rámci evropské agendy reforem a ve spolupráci s občanskou společností, včetně ženských organizací; vyzývá Kosovo, aby dále řešilo problém zajištění spravedlnosti a podpory pro ženy, které byly během války vystaveny sexuálnímu násilí; naléhavě žádá Kosovo, aby provedlo ustanovení Istanbulské úmluvy;

25.  vyzývá kosovský parlament, aby při vypracování návrhu zákona o ochraně dětí přihlížel ke stanovisku, které společně podepsaly EU, UNICEF, koalice nevládních organizací pro ochranu dětí v Kosovu (KOFM) a aliance Save the Children;

26.  se znepokojením konstatuje, že Kosovo dosáhlo jen omezeného pokroku v oblasti práv osob se zdravotním postižením; vyzývá Kosovo, aby osobám se zdravotním postižením zajistilo rovné zacházení a rovné příležitosti;

27.  žádá kosovské orgány, aby přednostně řešily otázky menšin, včetně jejich práv, kulturních i jazykových, a jejich příležitostí; vyjadřuje politování nad tím, že menšiny, jako jsou např. Romové, Aškalové a Egypťané, se nadále potýkají s problémy při získávání osobních dokladů, což má vliv na jejich možnosti v přístupu ke zdravotní péči, sociální pomoci a vzdělání; vítá ochotu úřadu uznávat práva příslušníků historické bulharské národnosti žijících v regionech Gora a Župa; vítá přijetí nové strategie a akčního plánu pro začlenění romských a aškalských komunit do kosovské společnosti na léta 2017–2021 a vyzývá Kosovo, aby v rámci projektu „Integrace Romů 2020“, který provádí Rada pro regionální spolupráci, převzalo aktivní úlohu v regionální spolupráci;

28.  vyjadřuje politování nad přetrvávající diskriminací a nad zvýšeným počtem verbálních projevů nenávisti v souvislosti s pochodem za práva LGBTI osob („gay pride“) v Prištině;

29.  zdůrazňuje potřebu přijmout nový návrh zákona o svobodě sdružování nevládních organizací; žádá, aby byla věnována větší pozornost vypracovávání a provádění právních předpisů v oblastech, které mají vliv na prostor občanské společnosti, s cílem zajistit, aby právní předpisy neukládaly organizacím občanské společnosti nepřiměřenou zátěž, neměly na ně diskriminační dopad nebo nezmenšovaly prostor občanské společnosti; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly k dispozici prostředky pro organizace občanské společnosti;

30.  zdůrazňuje, že je třeba, aby byla zajištěna redakční nezávislost, finanční udržitelnost a nezávislost kosovského veřejnoprávního vysílání a transparentnost soukromého vlastnictví sdělovacích prostředků v souladu s doporučeními výroční zprávy Komise; naléhavě v této souvislosti vyzývá k provedení všech příslušných právních předpisů; požaduje zlepšení vícejazyčného vysílání a kvality informací nabízených všem kosovským komunitám; vyjadřuje své znepokojení nad nárůstem případů vyhrožování novinářům a útoků na ně a naléhavě žádá kosovské orgány, aby okamžitě vyšetřily a stíhaly osoby, které jsou za ně odpovědné; vítá, že vláda Kosova přijala návrh zákona o ochraně oznamovatelů;

31.  vybízí k trvalému úsilí o celkovou normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem; domnívá se, že plná normalizace vztahů se Srbskem na základě právně závazné dohody a jejích prováděcích ujednání nebude možná, pokud nebudou komplexním a vzájemným způsobem uplatňovány již uzavřené dohody, a že tato normalizace je jedním z klíčových prvků evropské integrace obou stran;

32.  bere na vědomí probíhající debaty a veřejná prohlášení týkající se možných úprav hranic mezi Srbskem a Kosovem, včetně výměny území; zdůrazňuje multietnickou povahu Kosova a Srbska a to, že existence etnicky homogenních států v tomto regionu nemůže a nesmí být cílem; podporuje dialog zprostředkovaný EU jakožto rámec pro dosažení komplexní dohody o normalizaci mezi Srbskem a Kosovem; domnívá se, že jakákoli dohoda bude přijatelná pouze v případě, že bude vzájemně dohodnuta, přičemž je nutné brát v potaz celkovou stabilitu v regionu a mezinárodní právo;

33.  bere na vědomí, že pět členských států Kosovo neuznalo, a vyzývá je, aby tak učinily; zdůrazňuje, že uznání Kosova by bylo přínosem pro normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem;

34.  má za to, že dialog mezi Bělehradem a Prištinou musí probíhat otevřeným a transparentním způsobem a že osoby odpovědné za tento dialog musí pravidelně s kosovským parlamentem vývoj tohoto dialogu konzultovat;

35.  vyjadřuje politování nad tím, že mnohé dříve podepsané dohody nebyly dosud provedeny nebo v jejich případě dochází ke zpožděním, jako je tomu například v případě dohody o energetice a dohody o sdružení obcí v Kosovu, v nichž většinu tvoří Srbové; naléhavě vyzývá obě strany, aby v celém rozsahu a v dobré víře provedly všechny uzavřené dohody; opakuje svou výzvu, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) prováděla hodnocení výsledků, kterých obě strany dosahují při plnění svých povinností, s cílem řešit veškeré problémy, jimž při provádění čelí; naléhavě vyzývá srbskou a kosovskou vládu, aby se vyvarovaly všech kroků, které by mohly podkopat důvěru mezi stranami a ohrozit konstruktivní pokračování dialogu;

36.  vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti s rostoucím počtem incidentů mezi různými etniky; rozhodně odsuzuje veškeré případy zastrašování a násilí; očekává, že se budou kosovské orgány od takovýchto činů okamžitě distancovat, a žádá, aby byli jejich pachatelé odhaleni a postaveni před soud; žádá vnitrostátní a místní orgány, aby vyvinuly další úsilí v oblasti provádění přijatých právních předpisů s cílem dále rozvíjet multietnickou společnost; vyjadřuje politování nad nárůstem nacionalistických a extremistických projevů v této oblasti a žádá, aby Komise více podporovala usmíření prostřednictvím kulturních projektů;

37.  znovu žádá rychlé a plné otevření mostu v Mitrovici, neboť se jedná o důležitý krok na cestě ke znovusjednocení země; požaduje plné provedení dohody o volném pohybu; vyzývá srbské a kosovské úřady, aby podporovaly mezilidské kontakty mezi místními komunitami s cílem posílit dialog, a to i na nevládní úrovni; v tomto ohledu vítá program vzájemné spolupráce obcí Peja a Sabac a žádá Komisi, aby podobné projekty podporovala; vítá rozvoj projektů v oblasti infrastruktury, které umožňují větší kontakty, jako je například dálnice Nis-Merdare-Priština;

38.  vítá úsilí Kosova o udržování konstruktivních sousedských vztahů v celém regionu a o proaktivní sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) Evropské unie, a vybízí k dalšímu pokroku v této oblasti; domnívá se, že členství Kosova v mezinárodních organizacích by znamenalo uznání práv a povinností, které vyplývají z uplatňování mezinárodních norem a standardů; vybízí k pozitivnímu přístupu, pokud jde o účast Kosova v mezinárodních organizacích;

39.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba přijmout a provést opatření, která zajistí transparentní a konkurenční postupy v oblasti privatizace, a vyšetřit údajné nesrovnalosti; je znepokojen tím, že důležitý faktor ovlivňující domácí poptávku představují remitence migrujících osob; vyjadřuje znepokojení nad diskriminací žen na trhu práce, zejména v rámci procesu přijímání pracovníků;

40.  vyjadřuje znepokojení nad špatným stavem registrace a kvality léčivých přípravků a také nad korupcí ve zdravotnictví obecně; naléhavě vyzývá kosovské ministerstvo zdravotnictví, aby urychlilo vyšetřování těchto trestných činů a usilovalo o co nejrychlejší vyřešení problémů s registracemi a kvalitou; vybízí k celkové reformě zdravotnictví, včetně zavedení všeobecného zdravotního pojištění, aby se zajistil všeobecný přístup ke zdravotní péči; poukazuje na to, že je nutné zajistit dostatečné financování veřejného systému zdravotní péče;

41.  žádá Komisi, aby vypracovala regionální strategii, která by řešila přetrvávající nezaměstnanost mladých lidí a odliv mozků tím, že by se zaměřila na problémy vyplývající z nesouladu vzdělávacího systému a dovedností potřebných na pracovním trhu, zlepšila by kvalitu výuky a zajistila by dostatečné prostředky pro aktivní opatření na trhu práce a programy odborného vzdělání i odpovídající služby zařízení pro péči o děti a předškolní výchovu; vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem ve zlepšování kvality vzdělávání; vyzývá příslušné aktéry, aby do navrhování a provádění opatření na podporu zaměstnanosti a vzdělávání zapojili osoby z menšinových skupin;

42.  naléhavě žádá Kosovo, aby beze zbytku využilo potenciálu, který skýtají programy EU; vítá podepsání dohody o účasti Kosova v programu Erasmus+ a v programu Kreativní Evropa; žádá kosovské orgány a Komisi, aby dále podporovaly MSP s cílem vybudovat životaschopné hospodářství Kosova; podporuje návrh na snížení poplatků za roaming na západním Balkánu;

43.  upozorňuje na mimořádně špatnou kvalitu ovzduší v Prištině a dalších silně znečištěných městech; žádá, aby byly zavedeny účinné systémy monitorování kvality ovzduší a vody a zlepšena infrastruktura pro čištění odpadních vod a aby byly k dispozici okamžitě dostupné údaje o znečištění v reálném čase; vyjadřuje své znepokojení nad špatným nakládáním s odpady, neudržitelnými způsoby skládkování a rozsáhlým nezákonným vyhazováním odpadu; naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby přijaly cíle pro třídění a recyklaci odpadů, zlepšily zařízení pro místní sběr odpadu a recyklaci a aby trestaly znečišťovatele; žádá OSN, aby urychleně poskytla potřebnou pomoc obětem otravy olovem, k níž došlo v některých uprchlických táborech v Kosovu, a to i prostřednictvím očekávaného svěřenského fondu;

44.  konstatuje, že většina doporučení, která byla uvedena ve zprávě z minulého roku a týkala se energetické politiky, nebyla provedena; zdůrazňuje, že je nutné ustoupit od používání hnědého uhlí v rámci neudržitelné výroby energie a že je naprosto nezbytné vyřadit z provozu elektrárnu Kosovo A a zajistit další kapacity pro udržitelnou výrobu a dovoz energie; konstatuje, že v souvislosti s třetím energetickým balíčkem bylo dosaženo částečného pokroku a že je třeba zajistit nezávislost kosovského energetického regulačního orgánu; žádá, aby bylo posíleno úsilí v oblasti energetické účinnosti a úspor energie, především ve stavebním odvětví; konstatuje, že i když byl návrh zákona o energetické účinnosti v prvním čtení přijat, je překážkou pro dosažení energetické účinnosti nedostatečný pokrok při provádění dohody o energetice mezi Kosovem a Srbskem; žádá orgány, aby zřídily fond pro energetickou účinnost;

45.  zdůrazňuje, že plánované vodní elektrárny by měly splňovat normy EU v oblasti životního prostředí; vítá v této souvislosti rozhodnutí ministra pro životní prostředí, aby byla posouzena a pozastavena povolení udělená pro projekty vodních elektráren;

46.  vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku při využívání potenciálu energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá orgány, aby přijaly akční plán pro strategii v oblasti energetiky na období 2017–2026 pro dosažení závazného cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši 25 % v roce 2020; naléhavě žádá Komisi, aby v této souvislosti zvýšila pomoc;

47.  naléhavě žádá kosovské orgány, aby přijaly důvěryhodné a udržitelné politiky v oblasti veřejné dopravy a mobility, které by řešily dlouhodobé nedostatky v infrastruktuře;

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost a vládě a národnímu shromáždění Kosova.

(1) Úř. věst. L 146, 11.6.2018, s. 5.


Zpráva o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2018
PDF 187kWORD 58k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o zprávě Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2018 (2018/2145(INI))
P8_TA(2018)0480A8-0341/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 16. prosince 2005 o udělení statusu kandidátské země pro členství v EU této zemi;

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé,

–  s ohledem na konečnou dohodu o urovnání neshod popsanou v rezolucích Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 817 (1993) a č. 845 (1993), ukončení prozatímní dohody z roku 1995 a vytvoření strategického partnerství mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií ze dne 17. června 2018 známého také jako dohoda z Prespy,

–  s ohledem na rámcovou dohodu, která byla uzavřena v Ochridu a podepsána dne 13. srpna 2001 ve Skopji (ochridská rámcová dohoda),

–  s ohledem na naléhavé priority v oblasti reforem, které Komise vydala pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii v červnu 2015,

–  s ohledem na politickou dohodu (tzv. dohoda z Pržina) uzavřenou mezi čtyřmi hlavními politickými stranami ve Skopji ve dnech 2. června a 15. července 2015 a na čtyřstrannou dohodu o jejím uplatňování ze dne 20. července a 31. srpna 2016;

–  s ohledem na doporučení skupiny vedoucích odborníků ohledně systémových otázek právního státu ze dne 14. září 2017,

–  s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

–  s ohledem na závěrečné zprávy mise OBSE/ODIHR ohledně předčasných parlamentních voleb, které se konaly dne 11. prosince 2016 a při kterých Evropský parlament také působil jako pozorovatel, a na komunální volby konané ve dnech 15. a 29. října 2017,

–  s ohledem na prohlášení summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 a na jeho sofijský program priorit,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2018, v nichž potvrzuje závěry o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení, které Rada přijala dne 26. června 2018,

–  s ohledem na rozhodnutí hlav států a předsedů vlád, které bylo přijato na zasedání NATO konaném ve dnech 11.–12. července 2018, vyzvat tuto zemi k zahájení přístupových jednání o vstupu do aliance,

–  s ohledem na závěry 14. zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie, které se konalo dne 13. července 2018,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ (COM(2018)0065),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2018 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018“ (COM(2018)0450), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2018“ (SWD(2018)0154), jež doporučují zahájení jednání o přistoupení vzhledem k dosaženému pokroku a pokračujícímu odhodlání k provádění reforem,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise, který pojednává o jejím posouzení programů hospodářských reforem Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (SWD(2018)0134), a na společné závěry ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 25. května 2018,

–  s ohledem na doporučení přijatá na 14. zasedání Smíšeného parlamentního výboru EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie, které se konalo ve dnech 7.–8. února 2018 ve Štrasburku,

–  s ohledem na proces „dialogu Jeana Monneta“ s vedoucími představiteli a politickými skupinami v parlamentu (Sobranie), který byl zahájen ve dnech 17.–18. května 2018 v Ochridu,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0341/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nová vláda prováděním rozsáhlých a inkluzivních demokratických reforem a aktivním zlepšováním sousedských vztahů prokazuje kontinuitu odhodlání této země zachovat si evropskou a euroatlantickou orientaci; vzhledem k tomu, že reformní úsilí by mělo být provázeno trvalou podporou EU při provádění naléhavých reformních priorit a měřitelnými výsledky; vzhledem k tomu, že vyhlídka na členství v Evropské unii je velkým impulsem k reformám v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, zejména pokud jde o právní stát, nezávislost soudnictví a boj proti korupci; vzhledem k tomu, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie je považována za kandidátskou zemi, která dosáhla největšího pokroku při slaďování svých právních předpisů s acquis EU;

B.  vzhledem k tomu, že dohoda z Prespy ze dne 17. června 2018 o urovnání neshod a vytvoření strategického partnerství mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Řeckem je velmi potřebným pozitivním signálem stability a usmíření v celém regionu západního Balkánu, zlepšuje dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci a připravuje cestu pro integraci země do EU;

C.  vzhledem k tomu, že mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií bylo dohodnuto jedenáct opatření na budování důvěry, zejména v oblasti politických a evropských záležitostí, vzdělávání a kultury, obchodní a hospodářské spolupráce, propojení, spravedlnosti a vnitřních věcí a spolupráce v oblasti zdraví; vzhledem k tomu, že tato opatření na budování důvěry již vedla k hmatatelným výsledkům;

D.  vzhledem k tomu, že všechny politické strany a státní orgány mají povinnost přispívat k vytváření inkluzivnější a otevřenější politické atmosféry, což umožní dosáhnout dalšího pokroku ve věci procesu přistoupení k EU;

E.  vzhledem k tomu, že tato země musí ještě více posílit mimo jiné zákonodárnou a kontrolní funkci parlamentu, soudnictví, dodržování zásad právního státu, svobodu sdělovacích prostředků a boj proti organizované trestné činnosti a korupci; vzhledem k tomu, že je zapotřebí trvalého reformního úsilí v oblasti veřejné správy, hospodářství a zaměstnanosti a že je zároveň třeba provést komplexní přezkum uplatňování ochridské rámcové dohody;

F.  vzhledem k tomu, že přistoupení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie k NATO přispěje k míru a stabilitě celého regionu;

G.  vzhledem k tomu, že Evropská rada dne 28. června 2018 přijala závěry Rady z 26. června 2018 stanovující cestu k zahájení přístupových jednání v červnu 2019;

H.  vzhledem k tomu, že dne 18. července 2018 parafovala Komise dohodu o postavení jednotek s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií s cílem umožnit týmům Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (FRONTEX) uskutečňovat společné operace s touto zemí a na jejím území za účelem řízení migrace a správy hranic coby klíčového prvku strategie Komise pro západní Balkán;

I.  vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší je velkým problémem makedonských měst a že podle nejnovější studie finského meteorologického institutu a makedonského institutu pro veřejné zdraví mají Skopje a Tetovo nejvyšší koncentraci jemných částic ve vzduchu (PM 2,5) ze všech evropských měst;

J.  vzhledem k tomu, že balkánský region má strategický význam;

K.  vzhledem k tomu, že každá kandidátská země je posuzována individuálně na základě jejích výsledků a o harmonogramu přistoupení a tempu jednání rozhoduje rychlost a kvalita reforem;

L.  vzhledem k tomu, že po řádném a transparentním soudním procesu byl Nikola Gruevski makedonskými soudy obviněn ze zneužití pravomoci a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce dvou let; vzhledem k tomu, že tento rozsudek potvrdilo několik soudů a poté, co byly vyčerpány všechny možnosti odvolání, nabyl rozsudek plné moci; vzhledem k tomu, že bylo proti němu vzneseno obvinění v dalších čtyřech trestních řízeních a že je účasten dalších pěti probíhajících trestních vyšetřování;

Celkové reformy a dobré sousedské vztahy

1.  vítá silné politické odhodlání vlády v plné míře provádět dohodu z Pržina a naléhavé priority v oblasti reforem, což povede k intenzivnějšímu úsilí o provedení reforem souvisejících s EU, a to na základě spolupráce mezi jednotlivými politickými stranami a etnickými skupinami a konzultací s občanskou společností, a zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v úsilí o evropskou budoucnost země; vybízí novou vládu, aby zachovala pozitivní dynamiku a zajistila pokrok, urychlila a plně provedla reformy související s EU, a to transparentním a inkluzivním způsobem; požaduje podporu členství Bývalé jugoslávské republiky Makedonii v euroatlantických organizacích s cílem posílit regionální bezpečnost;

2.  velmi oceňuje pozitivní diplomacii a aktivní úsilí v oblasti budování důvěry vedoucí ke kompromisu a k urovnání otevřených dvoustranných otázek a k podpoře dobrých sousedských vztahů; zdůrazňuje, že dvoustranné otázky by neměly bránit procesu přistoupení; vřele vítá, že dne 14. února 2018 vstoupila v platnost dohoda o přátelství s Bulharskem, která by měla zajistit dlouhodobé a smířlivé dobré sousedské vztahy mezi oběma zeměmi;

3.  vítá dohodu z Prespy mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií ze dne 17. června 2018 a vyzdvihuje významné úsilí obou stran o dosažení vzájemně uspokojivého řešení otázky názvu; vítá skutečnost, že ve dnech 20. června a 5. července 2018 parlament Bývalé jugoslávské republiky Makedonie dohodu ratifikoval; domnívá se, že je v zájmu občanů země, aby všichni političtí aktéři a občanská společnost jednali konstruktivně a byli si vědomi rozsahu své historické odpovědnosti; naléhavě žádá strany, aby upřednostňovaly zájmy své země a ponechaly stranické politické zájmy stranou, náležitě informovaly své občany o obsahu a dopadech dohody a řádně dokončily veškeré vnitřní postupy nezbytné k ratifikaci a provádění této strategicky významné dohody, a ukončily tak dlouhotrvající geopolitickou patovou situaci a šly příkladem v mírovém úsilí a dosahování stability v celém regionu; zdůrazňuje význam referenda pořádaného dne 30. září 2018, pokud jde o integraci Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do EU a NATO;

4.  bere na vědomí výsledky referenda ze dne 30. září 2018; zdůrazňuje, že je třeba nadále podporovat euroatlantickou budoucnost země a uplatňovat dohodu z Prespy ze dne 17. června 2018; vyzývá vládu sídlící ve Skopji, aby učinila veškeré nutné a možné kroky za účelem dodržování ustanovení dohody z Prespy, která otevírá dveře k jednáním o přistoupení k EU a vstupu do NATO;

5.  vítá hlasování, které dne 19. října 2018 proběhlo v Sobranie s cílem zahájit proces změny ústavy za účelem provedení ustanovení obsažených v dohodě z Prespy; vyzývá všechny politické strany, aby v dalších fázích postupu změny ústavy pokračovaly ve spolupráci v duchu sdílené odpovědnosti; opakuje svou silnou podporu budoucnosti této země v evropských a euroatlantických strukturách a naléhavě vyzývá vládu a parlament k další práci v oblasti reforem, které připraví podmínky pro přistoupení k EU; vyzývá zvláštního státního zástupce a soudy, aby prováděly nezávislá šetření týkající se všech neuzavřených případů politických a trestných deliktů a aby postavily odpovědné osoby před soud;

6.  vítá diplomatické úsilí země o posílení dvoustranné a regionální spolupráce s Albánií a vytvoření nových kvalitativních vztahů v oblastech, jako jsou např. obchod, prosazování práva, boj proti podvodům a předcházení terorismu;

7.  připomíná, že právní předpisy této země jsou již do velké míry sladěny s acquis; vyjadřuje však politování nad tím, že některé z těchto předpisů se dosud neprovádějí; bere na vědomí zlepšení, pokud jde o soulad s prohlášeními EU a rozhodnutími Rady o společné zahraniční a bezpečnostní politice, a zdůrazňuje, že je důležité postupně dosáhnout plného souladu, který je nezbytným předpokladem pro euroatlantickou budoucnost země;

8.  uznává pokrok, k němuž došlo ve veřejném sektoru přijetím reformní strategie veřejné správy a programu pro reformu správy veřejných financí; vyzývá vládu, aby zajistila plné provádění těchto reforem; vybízí zemi, aby dále upevňovala profesní standardy posilováním transparentnosti a rovného zastoupení a zajistila plné dodržování přijímání pracovníků na pozice ve veřejné službě podle zásluh;

9.  co nejdůrazněji odsuzuje útok na parlament země z 27. dubna 2017, který představuje útok na demokracii a během něhož celá řada poslanců a novinářů utrpěla vážná zranění, a vyzývá k tomu, aby byli jeho organizátoři a pachatelé postaveni před soud; vítá probíhající vyšetřování a soudní řízení v souvislosti s tímto případem; zdůrazňuje, že by se za tyto násilné činy mělo nadále uplatňovat zajištění odpovědnosti v souladu s právními předpisy, a to transparentním, nezávislým a přiměřeným způsobem; dále odsuzuje jakoukoli formu maření a zneužívání postupů parlamentu této země nebo prezidentských pravomocí, které jsou v rozporu s ústavou;

10.  plně souhlasí s doporučením Komise a následným rozhodnutím Rady stanovit červen 2019 jako datum zahájení přístupových jednání coby důkaz povzbudivého reformního úsilí; domnívá se, že rychlé zahájení procesu prověřování a jednání o přistoupení podpoří a prohloubí reformní dynamiku; domnívá se, že zahájení jednání by přineslo další pobídky podněcující demokratizaci a dále posílilo kontrolu a vyvozování odpovědnosti;

11.  vítá formální pozvání NATO ze dne 11. července 2018 k tomu, aby země zahájila jednání o členství v alianci;

12.  domnívá se, že by členství Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v NATO mohlo přispět k dosažení větší bezpečnosti a politické stability v jihovýchodní Evropě; vyzývá všechny členské státy EU, které jsou členy NATO, aby aktivně podporovaly přistoupení země k Severoatlantické alianci;

13.  vítá nadcházející přechod země do druhé fáze dohody o stabilizaci a přidružení a její zapojení do Jadransko-jónské iniciativy a vyzývá Radu, aby tuto zemi zahrnula do strategie Evropské unie pro jadransko-jónský region;

Demokratizace

14.  vítá počáteční kroky, které byly podniknuty k obnovení systému brzd a protivah a k prohloubení začleňování díky opatřením zlepšujícím prostředí, v němž působí nezávislé orgány dohledu, sdělovací prostředky a organizace občanské společnosti; vítá konstruktivní dialog mezi vládou a organizacemi občanské společnosti a úlohu, kterou tyto organizace hrají při zajištění lepší funkce systému brzd a protivah; zdůrazňuje, že probíhající zásadní změny je třeba provádět v inkluzivní a otevřené politické atmosféře;

15.  oceňuje úsilí, které vynakládá vláda, aby zabránila opětovnému zhoršení situace a odstranila přetrvávající problémy v souvislosti se zmocňováním se státu, a vybízí k zintenzivnění tohoto úsilí; připomíná, že v průběhu prvního desetiletí tohoto století byla země v procesu přistoupení průkopníkem;

16.  vítá zlepšení v oblasti volebních právních předpisů, avšak zdůrazňuje potřebu včasné revize volebního zákona tím, že se komplexně zaměří na zbývající doporučení OBSE/ODIHR, Benátské komise a skupiny GRECO týkající se financování volebních kampaní a politických stran; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí, aby se předešlo jakékoli formě zastrašování voličů a dosáhlo jeho vyšetření; naléhavě vyzývá politické strany, aby demokratizovaly své vnitřní rozhodovací procesy;

17.  vybízí orgány, aby dokončily přerušené sčítání obyvatelstva, které by zajistilo přesné statistiky o obyvatelstvu, jež by sloužily jako základ pro vládní rozvojové programy a odpovídající plánování rozpočtu, jakož i organizaci voleb a výpočet volebních výsledků;

18.  vítá obnovení společných schůzí smíšených parlamentních výborů EU a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a vybízí k pokračující konstruktivní práci v rámci tohoto meziparlamentního rámce;

19.  vítá zahájení dialogu Jeana Monneta konaného ve dnech 17. a 18. května 2018 v makedonském Ochridu a výsledné jednomyslné přijetí etického kodexu napříč politickým spektrem; vybízí pracovní skupinu pro reformy a fungování Sobranie, aby přezkoumala jednací řád parlamentu a předložila návrhy změn v prioritních oblastech a lhůt jejich přijetí uvedených v závěrech z Ochridu; vybízí všechny strany, které jsou zapojeny do politické činnosti, aby i nadále posilovaly kulturu kompromisu a konstruktivního politického dialogu, zejména mezi poslanci Parlamentu, a nijak nebránily účinnému fungování parlamentu;

20.  doporučuje, aby vnitrostátní parlament plně využíval své kontrolní a zákonodárné úlohy a zároveň striktně omezil využívání zrychlených postupů, jež podkopávají veřejnou a parlamentní kontrolu; požaduje, aby bylo dosaženo důvěryhodných výsledků v oblasti dohledu nad zpravodajskými službami a monitorování lidských práv a základních svobod v zemi;

21.  významné kroky, které vláda podnikla k postupné obnově kultury kompromisu oslovováním všech zúčastněných stran včetně opozice, k posílení demokracie a právního státu a k prokázání opravdové vůle k provedení reforem inkluzivním a transparentním způsobem;

22.  vyzývá k zahájení účinného provádění strategie reformy veřejné správy a ke stanovení jasného vymezení odpovědnosti; zdůrazňuje význam přijímání pracovníků podle zásluh a otevřených výběrových řízení při všech postupech náboru a vyzývá ke zvýšení kapacity v oblasti řízení lidských zdrojů; vyzývá k posílení opatření, která zlepší odborné kapacity a kapacity finančního plánování v celé veřejné správě;

23.  vítá posílení procesu decentralizace ze strany vlády, jež přijala Akční plán pro decentralizaci a rozvoj na období 2018–2020, který představuje důležitý krok k řešení problému nedostatku finančních prostředků a služeb v obcích;

24.  vítá stávající úsilí o podporu řádné správy, odpovědnosti a svobodného mediálního prostředí a o zvýšení transparentnosti a zlepšení přístupu k veřejným informacím, mimo jiné i zveřejněním výdajů státních institucí; žádá, aby byla přijata další opatření, která zaručí právo občanů na přístup k veřejným informacím; vyzývá k trvalému úsilí při zvyšování inkluzivnosti procesu rozhodování a zlepšování interinstitucionální koordinace;

25.  vyzývá k dalšímu pokroku v digitalizaci veřejných informací s cílem zlepšit jejich dostupnost a vybízí orgány, aby hledaly inovativní elektronická řešení, která by dále posílila transparentnost a snadný přístup k veřejným informacím a snížila s tím spojenou byrokracii;

Právní stát

26.  připomíná, že řádné fungování soudního systému a účinná opatření namířená proti korupci mají v procesu přistoupení k EU mimořádný význam;

27.  vítá strategii reformy soudnictví, jejímž cílem je obnovit nezávislost soudnictví, odpovědnost a profesionalitu a ukončit politické zásahy a selektivní spravedlnost, a vyzývá vládu země a další zúčastněné strany, aby zintenzívnily úsilí o řádné provádění strategie reformy soudnictví tím, že zavedou řádné mechanismy monitorování a hodnocení; zdůrazňuje, že je třeba dokončit harmonizaci právních předpisů v souladu s doporučeními Benátské komise; vyzývá k soustavnému přijímání a provádění opatření stanovených ve strategii reformy soudnictví; zdůrazňuje, že je zapotřebí dalšího úsilí k ochraně soudnictví před politickými zásahy;

28.  vítá zřízení Rady pro soudní etiku v lednu 2018 a organizaci vzdělávacích kurzů Akademií soudců a státních zástupců na téma etického chování soudců za účelem předcházení střetům zájmů a zavedení protikorupčních opatření;

29.  nadále vyjadřuje znepokojení nad všudypřítomnou korupcí a vítá počáteční úspěchy v oblasti její prevence a trestného stíhání; je znepokojen omezenými konečnými soudními rozhodnutími v případech korupce na vysoké úrovni, bere však na vědomí první soudní rozhodnutí v případech korupce, zneužití pravomoci a ve věci událostí ze dne 27. dubna 2017; vyzývá k trvalému úsilí o dosažení dobrých výsledků, pokud jde o vyšetřování, stíhání a pravomocná odsouzení v případech korupce na vysoké úrovni a organizované trestné činnosti; oceňuje práci, kterou v obtížných situacích vykonává zvláštní státní zastupitelství, ale je nadále znepokojen útoky a obstrukcemi, které úřadu brání v práci, a nedostatkem spolupráce ze strany dalších institucí;

30.  vyzývá orgány, aby zintenzivnily boj proti praní peněz a střetům zájmů vytvořením a posílením kapacit boje proti korupci, boje proti trestné činnosti a finančního vyšetřování a také zajišťováním, konfiskací, vymáháním a správou majetku; naléhavě žádá orgány, aby dosahovaly dobrých výsledků ve vyšetřování a stíhání a zvýšily počet odsouzení v případech praní peněz a finanční trestné činnosti na vysoké úrovni; vítá přijetí zákona na ochranu oznamovatelů, který zajistí lepší ochranu oznamovatelů a posílí vládní politiky boje proti korupci; vyzývá k bezodkladnému přezkumu zákonů v oblasti boje proti korupci, finanční kontroly a zadávání veřejných zakázek; podporuje reformu obecného právního rámce, aby tak Státní komise pro předcházení korupci měla jasné pravomoci a mohla pracovat zcela nezávisle a aby Úřad státního zástupce pro boj proti organizované trestné činnosti a korupci mohl provádět normální vyšetřování;

31.  poukazuje na to, že korupce a organizovaná trestná činnost jsou v regionu značně rozšířeny a představují rovněž překážku demokratického, sociálního a hospodářského rozvoje této země; domnívá se, že regionální strategie a prohloubená spolupráce mezi všemi zeměmi tohoto regionu mají pro účinnější řešení těchto otázek zásadní význam;

32.  požaduje, aby byla přísně zajištěna politická a právní odpovědnost za trestné činy, a to i za trestné činy vznikající v souvislosti se skandálem s odposloucháním; naléhavě vyzývá parlament, aby dokončil reformu zpravodajských služeb, a zajistil tak řádný externí dohled nad bezpečnostními a zpravodajskými agenturami;

33.  naléhavě vyzývá orgány, aby učinily rozhodná opatření na rozprášení zločineckých sítí, které se zabývají nezákonným obchodem s lidmi, zbraněmi a drogami, aby zvýšily institucionální kapacitu a interinstitucionální spolupráci mezi donucovacími agenturami a zlepšily dosahované výsledky vyšetřování, trestních stíhání a konečných odsouzení;

34.  oceňuje přijatá opatření a konstruktivní úlohu, kterou tato země hraje při řešení problémů spojených s evropskou migrační a uprchlickou krizí; poukazuje na trvalé úsilí a vyzývá k dalšímu zlepšení azylového systému a řízení migrace; vybízí tuto zemi, aby v rámci nové dohody o statutu zintenzivnila a dále prohlubovala vzájemně prospěšnou regionální spolupráci a partnerství s agenturou Frontex s cílem rozbít sítě zabývající se obchodováním s lidmi;

35.  poukazuje na to, že je nutné zajistit, aby se s migranty a uprchlíky, zejména se ženami a dětmi, kteří žádají o azyl v této zemi nebo kteří přes tuto zemi procházejí, jednalo v souladu s mezinárodním právem a právem EU;

36.  považuje za nezbytné, aby orgány pokračovaly v úsilí bojovat proti islámské radikalizaci a zahraničním teroristickým bojovníkům a tuto snahu zintenzivnily; vyzývá k tomu, aby tento boj vedly na základě hlubší spolupráce mezi bezpečnostními složkami a organizacemi občanské společnosti, vedoucími představiteli církve, místními komunitami a dalšími státními institucemi v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociálních služeb; dále vyzývá k tomu, aby byli vracející se zahraniční bojovníci dále sledováni bezpečnostními složkami, řádným způsobem začleněni do společnosti a aby docházelo k soustavné výměně informací s orgány EU a sousedních zemí;

37.  vyzývá k dalšímu zdokonalení systému spravedlnosti pro děti; vyzývá příslušné orgány, aby na uplatňování zákona týkajícího se spravedlnosti pro děti vyčlenily dostatečné rozpočtové prostředky a aby zlepšily podpůrné služby pro oběti násilí a zneužívání z řad dívek a chlapců a pro děti, které mají konflikt se zákonem;

38.  vyzývá maďarské orgány, aby poskytly veškeré podstatné informace a nezbytné vysvětlení ohledně případu bývalého makedonského premiéra Gruevského, který ze své země uprchl s tajnou diplomatickou pomocí Maďarska, aby se vyhnul vězení; považuje tento čin za vměšování se do vnitřních záležitostí Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a zejména za projev pohrdání soudnictvím a právním státem v této zemi; bere na vědomí, že orgány ve Skopje vypracovaly žádost o vydání, a očekává, že Maďarsko bude jednat důsledně v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními právními předpisy a na tuto žádost odpoví kladně;

Základní práva a občanská společnost

39.  vítá opatření ke zlepšení vzájemné důvěry mezi etnickými skupinami a vyzývá k inkluzivnímu a transparentnímu přezkumu zbývajících otázek týkajících se provádění rámcové dohody z Ochridu; považuje za nezbytné zajistit v plné míře zapojení etnických menšin do veřejného života; vyzývá k přijetí dalších opatření na podporu začlenění menšin do vzdělávání, aby došlo k opětovnému oživení sociální soudržnosti a integrace komunit;

40.  je přesvědčen, že makedonská soudní řízení musí pokračovat v souladu s potupy této země a že Nikola Gruevski musí nést odpovědnost v rámci makedonského soudního systému; vyzývá Maďarsko, aby respektovalo nezávislost makedonského soudního systému a právní stát v této země, aby přehodnotilo politický azyl, který Nikolovi Gruevskému poskytlo a aby přikročilo k jeho extradici do Skopje; očekává, že všechny dotčené strany budou postupovat v přísném souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními právními předpisy; zdůrazňuje, že by tyto soudní postupy neměly být politizovány;

41.  vítá reformy a snahu o postupnou úpravu právního rámce, tak aby odpovídal normám EU, rozhodnutí této země stát se pozorovatelem v Agentuře Evropské unie pro základní práva a ratifikaci většiny mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv; vyzývá k uplatňování veškerých norem a politických dokumentů v oblasti lidských práv, jako je např. Evropská úmluva o lidských právech, přičemž klade zejména důraz na právo na spravedlivé soudní řízení, svobodu shromažďování a sdružování, právo na život, svobodu projevu a respektování soukromého a rodinného života;

42.  konstatuje, že přijetí zákona o používání jazyků představuje důležitý úspěch, a vyjadřuje politování nad tím, že se používají taktiky, jejichž cílem je zabránit jeho přijetí v plném souladu se standardními postupy;

43.  vítá, že země dne 23. března 2018 ratifikovala Istanbulskou úmluvu, a vyzývá ji, aby dokončila právní reformy v boji proti diskriminaci a násilí páchanému na ženách, dívkách a dětech a aby pokračovala v boji proti domácímu násilí a násilí na základě pohlaví, které je stále rozšířené;

44.  zdůrazňuje, že nezávislým orgánům dohledu by měla být zajištěna nezávislost a odpovídající lidské a finanční zdroje; oceňuje úlohu úřadu veřejného ochránce práv při prosazování lidských práv a zdůrazňuje, že je v návaznosti na jeho rozhodnutí třeba učinit odpovídající kroky;

45.  je i nadále znepokojen tíživou situací osob se zdravotním postižením a jejich neustálou diskriminací; požaduje účinné uplatňování stávajících nástrojů a strategií;

46.  vítá počáteční kroky vedoucí k větší prevenci diskriminace a naléhavě vyzývá orgány, aby do zákona o předcházení diskriminaci a ochraně před ní začlenily jako důvod diskriminace sexuální orientaci a genderovou identitu; vyzývá orgány, aby na uplatňování národní strategie pro rovnost a nediskriminaci na období 2016–2020 vyčlenily odpovídající rozpočtové prostředky; naléhavě vyzývá tyto orgány, aby účinně řešily problém trestných činů z nenávisti a nenávistné verbální projevy proti menšinám, včetně zranitelných skupin, jako jsou Romové a komunita LGBTI, a aby trestaly homofobní a transfobní násilí a ponoukání k násilí; je i nadále znepokojen tím, že ve sdělovacích prostředcích, na internetu a v sociálních médiích se stále objevují společenské předsudky a verbální projevy nenávisti vůči osobám LGBTI; vyzývá orgány, aby zajistily účinnou ochranu před nenávistnými verbálními projevy, homofobními a transfobními skutky a násilím a zavedly v jejich případě odrazující přiměřené sankce; poukazuje na to, že je nutné transgenderovým osobám zajistit přístup ke zdravotnictví; vyjadřuje politování nad přetrvávajícími nedostatky v práci Komise na ochranu před diskriminací; vítá vytvoření parlamentní skupiny pro práva komunity LGBTI a také parlamentní skupiny pro práva Romů, jejichž členy jsou poslanci z různých parlamentních stran;

47.  vyzývá, aby strategie a právní předpisy týkající se práv osob, které patří k menšinovým skupinám, a jejich ochrana byly plně uplatňovány a podporovány z veřejných zdrojů; trvá na tom, že je nutné přijmout opatření k dalšímu zlepšení vzdělávání, zaměstnanosti, zdraví, bydlení, přístupu ke zboží a službám a životních podmínek romské populace a odsoudit jejich segregaci ve školách a další formy diskriminace;

48.  vítá podstatné zlepšení prostředí pro fungování organizací občanské společnosti a konzultací s těmito organizacemi, včetně zřízení rady pro spolupráci s občanskou společností; zdůrazňuje, že je třeba posílit právní, finanční, správní a politický rámec, a to i přijetím právních předpisů týkajících se nadací a darů; zdůrazňuje význam strukturálního zapojení organizací občanské společnosti, a sice pravidelnějším, komplexnějším, nediskriminačním a předvídatelným konzultačním procesem;

49.  znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii (RECOM); naléhavě vyzývá vládu, aby se v souvislosti se zřízením této komise chopila vedoucí úlohy; zdůrazňuje, že tento proces a aktivní zapojení všech regionálních politických vrcholných představitelů jsou důležité pro to, aby mohla komise zahájit svou činnost bez dalšího odkladu; upozorňuje na návrh akčního plánu vypracovaný koalicí pro komisi RECOM, který obsahuje jasná data a referenční hodnoty;

50.  vítá zvýšené úsilí vlády o intenzivnější proces deinstitucionalizace a reformu sociálního sektoru; oceňuje závazek ukončit praxi umisťování dětí do velkých veřejných zařízení a zřídit namísto nich rodinné a komunitní pečovatelské služby; vyzývá orgány, aby přijaly naléhavá opatření ke zvrácení trendu zvyšující se perinatální úmrtnosti a vytvořily systém pro analyzování příčin tohoto alarmujícího trendu;

51.  vítá partnerství mezi vládou a národní radou mládeže této země při zavádění systému záruk pro mladé lidi jakožto dobrý mechanismus spolupráce mezi mladými lidmi a rozhodovacími orgány při formulaci a provádění politik v oblasti mládeže; vyzývá vládu, aby zvýšila finanční podporu organizacím mládeže a mladým lidem s cílem řešit problém odlivu mozků;

Média

52.  zdůrazňuje klíčovou úlohu nezávislých sdělovacích prostředků pro demokratické a demokracii podporující prostředí; bere na vědomí mírné zlepšení mediálního prostředí a podmínek pro nezávislou zpravodajskou činnost; žádá, aby bylo vynaloženo úsilí o vytvoření prostředí příznivého pro vykonávání všech mediálních profesí svobodně a bez jakéhokoli vnitřního i vnějšího vlivu, jakož i pro investigativní žurnalistiku; vítá ukončení státem sponzorované reklamy ve sdělovacích prostředcích založené na politickém protěžování jako důležitého opatření k zajištění rovných podmínek v tomto odvětví a vyzývá k zajištění dodatečných záruk proti politizaci sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že je třeba posílit nezávislost a kapacitu regulačního orgánu pro sdělovací prostředky a veřejnoprávního vysílání; vyzývá k přijetí opatření na zvýšení ochrany pracovních a sociálních práv novinářů a k zajištění toho, aby v případě násilí páchaném na novinářích a v případě vyhrožování novinářům neexistovala beztrestnost, což by rovněž přispělo k minimalizaci autocenzury sdělovacích prostředků, která je mezi nimi běžná;

53.  vítá zlepšení v zajišťování přístupu k informacím; zdůrazňuje, že je třeba aktualizovat předpisy týkající se mediálních služeb a přístupu k veřejným informacím; zdůrazňuje, že je třeba prokázat nulovou toleranci vůči hrozbám, zastrašování a útokům proti novinářům a účinně na to reagovat tak, že budou tyto případy řádně zaznamenávány a důkladně prošetřeny; odsuzuje jakoukoli formu nenávistných projevů a užívání štvavého slovníku; vyzývá k přijetí účinných opatření, které tyto projevy a porušování novinářského etického kodexu na internetu potírají; zdůrazňuje, že je také třeba bezodkladně provést reformu odvětví sdělovacích prostředků s cílem posílit agenturu pro zvukové a audiovizuální mediální služby a zaručit objektivní a profesionální zpravodajství;

Hospodářství

54.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit podnikatelské prostředí zajištěním fiskální konsolidace a regulační transparentnosti a spolehlivosti a zároveň řešit přetrvávající nedostatky ve fungování právního státu, těžkopádné regulační postupy a svévolně vykonávané kontroly;

55.  naléhavě vyzývá orgány, aby se zabývaly otázkou vysoce rozvinutého neformálního hospodářství a přetrvávajícími problémy v oblasti daňových úniků a nedostatečného vymáhání smluv, které i nadále odrazují od přímých zahraničních investic; zdůrazňuje, že je třeba zavést opatření týkající se zadávání veřejných zakázek a vnitřní finanční kontroly; bere na vědomí potřebu zvýšit transparentnost údajů o veřejných výdajích, zadávání veřejných zakázek, státní podpoře a využívání finančních prostředků EU; vyzývá k přijetí opatření na zlepšení kapacit plánování, sestavování programů a jejich řízení v rámci vnitrostátní struktury nástroje předvstupní pomoci (NPP);

56.  vyzývá vládu, aby k digitalizaci přistupovala jako k jedné z hlavních průřezových priorit; naléhavě žádá, aby se neprodleně vypracovala dlouhodobá digitální agenda, která bude mimo jiné zahrnovat strategii pro elektronickou správu, oblast IKT a vnitrostátní kybernetickou bezpečnost; poukazuje na to, že komplexní digitální agenda podpoří ekonomické prostředí a výkonnost a zvýší transparentnost a účinnost veřejné správy a služeb;

57.  oceňuje úsilí vlády o zlepšení podmínek pro mladé lidi a posílení zapojení mládeže do politiky, např. na základě vnitrostátní strategie v oblasti mládeže (2016–2025); vybízí vládu, aby řešila vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí na základě překlenutí nesouladu mezi dovednostmi mladých absolventů a potřebami soukromých firem;

58.  naléhavě vyzývá vládu, aby komplexním a inovativním způsobem řešila dlouhodobou nezaměstnanost, nezaměstnanost mládeže a nízkou účast žen na trhu práce; vyzývá k naléhavé reformě v oblasti vzdělávání, která zajistí, že nabyté dovednosti budou odpovídat potřebám pracovního trhu, aby se tak zabránilo odlivu mozků; vyzývá vládu, aby předložila strategii pro oblast digitálních dovedností a zvýšila počítačovou gramotnost obyvatel;

59.  připomíná, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie provedla poslední sčítání obyvatel v roce 2002; zdůrazňuje, že je důležité provést nové, dlouho odkládané sčítání obyvatel za účelem získání aktuálních a reálných demografických statistik v souladu s normami EU;

60.  vítá skutečnost, že makedonský parlament přijal nový zákon o energetice, kterým se v makedonském vnitrostátním právu provádí třetí energetický balíček EU, a Makedonie tak dosahuje plného souladu se Smlouvou o Energetickém společenství; vyzývá orgány, aby se zaměřily na reformy trhu s energií a zároveň zajistily bezpečnost dodávek a diverzifikaci zdrojů energie, zejména prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie;

61.  bere na vědomí řadu plánovaných infrastrukturních projektů v chráněných oblastech, které by mohly mít výrazný dopad na budoucí lokality sítě Natura 2000; v této souvislosti žádá, aby se dodržovalo doporučení stálého výboru Bernské úmluvy (č. 184(2015)) a přerušily se všechny projekty na území národního parku Marovo do doby, než bude v plném souladu s environmentálními právními předpisy EU vypracováno strategické posouzení vlivů na životní prostředí; vyzývá rovněž k respektování rozhodnutí výboru UNESCO pro světové dědictví (40 COM 7B.68), které se týká přírodního a kulturního dědictví ochridské oblasti, a k vypracování celkového strategického posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) a posouzení dopadů na kulturní dědictví (HIA) před provedením jakýchkoli dalších kroků; naléhavě vyzývá k vypracování vnitrostátní vodní strategie v souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí;

62.  vyzývá zemi, aby rozvíjela hospodářskou soutěž na trhu se zemním plynem a energií za účelem úplného oddělení poskytovatelů v souladu s třetím energetickým balíčkem; požaduje výrazné zlepšení, pokud jde o energetickou účinnost, výrobu obnovitelné energie a boj proti změně klimatu;

63.  oceňuje, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie ratifikovala dne 9. ledna 2018 Pařížskou dohodu, poněvadž boj proti změně klimatu lze vést pouze spojenými silami;

64.  vítá pozitivní přístup vlády k regionální spolupráci a oceňuje její dobré sousedské vztahy a aktivní účast na regionálních iniciativách, jako jsou proces spolupráce v jihovýchodní Evropě, Rada pro regionální spolupráci, CEFTA, agenda šesti zemí západního Balkánu, Smlouva o Energetickém společenství, dohoda o společném evropském leteckém prostoru, Středoevropská iniciativa, regionální iniciativa pro migraci a azyl a proces Brdo-Brijuni;

65.  vítá angažovanost Bývalé jugoslávské republiky Makedonie při realizaci projektů v oblasti konektivity, které se provádějí v rámci berlínského procesu; upozorňuje na potřebu diverzifikace silniční dopravy přijetím opatření vedoucích k reformě železniční dopravy, a to včetně modernizace či vybudování železničních tratí ze Skopje do hlavních měst sousedních zemí; vyzývá k dosažení většího pokroku při dokončování železničního a silničního spojení s koridorem VIII a X;

66.  vyzývá, aby došlo k dalšímu usnadnění obchodní a celní spolupráce a diverzifikace vývozu, a to i využitím potenciálu, který nabízí meziregionální obchod; vyzývá Komisi, aby zemi vyjmula ze seznamu zemí, pro něž platí ochranná opatření na dovoz oceli a hliníku;

67.  vyjadřuje své znepokojení nad alarmující mírou znečištění ovzduší ve Skopji a dalších silně znečištěných městech a vyzývá státní a místní orgány, aby urychleně přijaly vhodná opatření k řešení této krizové situace pomocí účinných a cílených opatření v oblasti sledování a zlepšování kvality ovzduší, a to i posílením veřejné dopravy a účinných plánů mobility; vybízí zemi, aby neprodleně harmonizovala své právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, přírody a klimatu s acquis; vyzývá k vyvinutí systémů pro nakládání s odpadem;

o
o   o

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.


Zpráva o Albánii za rok 2018
PDF 160kWORD 57k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o zprávě Komise o Albánii za rok 2018 (2018/2147(INI))
P8_TA(2018)0481A8-0334/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na dohodu o stabilizaci a přidružení mezi EU a Albánií,

–  s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19.– 20. června 2003 a na Soluňskou agendu pro země západního Balkánu,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dnů 26.–27. června 2014 o udělení statusu kandidátské země pro členství v EU Albánii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 26. června 2018,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 28.–29. června 2018,

–  s ohledem na doporučení vysokého komisaře Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro národnostní menšiny k návrhu sekundárního právního předpisu na ochranu národnostních menšin v Albánii,

–  s ohledem na prohlášení summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 a na jeho „sofijský program priorit“,

–  s ohledem na závěry 9. zasedání Rady stabilizace a přidružení EU-Albánie, které se konalo dne 15. listopadu 2017,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, COM(2018)0065,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2018 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018“ (COM(2018)0450), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Albánii za rok 2018“ (SWD(2018)0151),

–  s ohledem na doporučení přijatá na 12. schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Albánií (SAPC), která se konala ve dnech 12.–13. února 2018 v Tiraně,

–  s ohledem na výsledek průzkumu Světové banky a Rozvojového programu OSN z roku 2017 o marginalizovaných Romech na západním Balkáně, který podpořila Evropská Komise,

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů nazvaný „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Albánii,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0334/2018),

A.  vzhledem k tomu, že rozšiřování EU i nadále představuje strategickou investici do míru, demokracie, prosperity, bezpečnosti a stability v Evropě;

B.  vzhledem k tomu, že Albánie i nadále stabilně pokračovala v dosahování pokroku na cestě ke splnění politických kritérií a všech pěti klíčových priorit pro zahájení jednání o přistoupení a současně dále konsolidovala demokratické instituce a postupy;

C.  vzhledem k tomu, že Komise doporučila zahájit jednání o přistoupení s Albánií s ohledem na znatelný pokrok, jehož tato země dosáhla při plnění těchto pěti klíčových priorit; vzhledem k tomu, že jednání o přistoupení umožní EU podrobněji prozkoumat situaci a představují mocný katalyzátor provádění dalších reforem a upevňování demokratických institucí a postupů;

D.  vzhledem k tomu, že Evropská rada dne 28. června 2018 přijala závěry Rady z 26. června 2018 stanovující cestu k zahájení přístupových jednání v červnu 2019;

E.  vzhledem k tomu, že výzvy přetrvávají a je třeba je rychle a účinně řešit v duchu dialogu a spolupráce;

F.  vzhledem k tomu, že konstruktivní dialog mezi vládou a opozicí ohledně reforem souvisejících s EU má pro dosažení pokroku v programu reforem ku prospěchu občanů a přiblížení země k EU zásadní význam;

G.  vzhledem k tomu, že veřejnost v Albánii široce podporuje přistoupení této země k EU;

H.  vzhledem k tomu, že právní stát je jednou ze základních hodnot, na nichž je EU založena, a že je tato hodnota ústředním prvkem procesu rozšíření i procesu stabilizace a přidružení; vzhledem k tomu, že k řešení zbývajících důležitých úkolů v této oblasti a v boji proti korupci a organizovanému zločinu, jakož i při ochraně základních práv, jsou nezbytné reformy, zejména zajištění nezávislého, nestranného, odpovědného a účinného soudnictví;

I.  vzhledem k tomu, že ochrana svobody náboženského vyznání, kulturního dědictví a práv menšin patří mezi základní hodnoty Evropské unie;

J.  vzhledem k tomu, že Albánie ratifikovala všechny základní úmluvy Mezinárodní organizace práce, zejména Úmluvu o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se z roku 1948 (č. 87) a Úmluvu o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949 (č. 98);

K.  vzhledem k tomu, že každá země usilující o přistoupení je posuzována individuálně na základě svých výsledků a o harmonogramu přistoupení rozhoduje rychlost a kvalita reforem;

L.  vzhledem k tomu, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy jsou pro pokrok Albánie na cestě k přistoupení k EU klíčové;

1.  vítá posílené úsilí Albánie v této oblasti, které vede ke stabilnímu pokroku při provádění reforem spojených s EU, zejména pokud jde o komplexní reformu justice; vyzývá Albánii, aby konsolidovala již přijaté reformy a aby se i nadále připravovala na povinnosti vyplývající z členství v EU, a to ve všech kapitolách;

2.  plně podporuje doporučení Komise, aby byla zahájena přístupová jednání, čímž uznáme reformní úsilí Albánie; bere na vědomí rozhodnutí Rady o opětovném zhodnocení situace v červnu 2019; vítá jasnou cestu, která byla nastíněna pro zahájení přístupových jednání v roce 2019, a zdůrazňuje skutečnost, že již začal proces přípravného prověřování; připomíná, že rozhodnutí o zahájení jednání bude záležet na dalším pokroku reformního procesu; vyzývá Radu, aby objektivně a spravedlivě zhodnotila pokrok, kterého země dosáhla a aby do konce uvedeného roku svolala první mezivládní konferenci, a vybízí Albánii k odpovídajícímu udržení tempa reforem; domnívá se, že by zahájení jednání pozitivně přispělo k posílení demokracie a právního státu tím, že by přineslo další pobídky podněcující reformní proces a posílilo jeho kontrolu;

3.  vyzývá Komisi, aby při jednání o kapitole 23 (soudnictví a základní práva) a kapitole 24 (právo, svoboda a bezpečnost) uplatnila posílený přístup;

4.  připomíná, že je třeba posílit dohledové pravomoci albánského parlamentu, a to i ve věci přistoupení k EU; vyzývá k efektivnějšímu využívání různých mechanismů a institucí dohledu, včetně vyšetřovacích výborů; vítá přijetí kodexu chování albánského parlamentu, který posílí integritu a transparentnost parlamentního procesu a důvěru veřejnosti v tuto instituci; zdůrazňuje potřebu mechanismu prosazování, včetně sankcí, aby byl tento kodex účinný; poukazuje na klíčovou úlohu Výboru pro unijní integraci a odpovědnost Národní rady pro evropskou integraci jakožto fóra pro konzultace ohledně příprav na přistoupení; ve snaze o zlepšení schopnosti albánského parlamentu vytvářet kvalitní právní předpisy v souladu s acquis EU a vykonávat svou úlohu dohledu požaduje pokračování ve spolupráci s albánským parlamentem v rámci podpůrného programu Evropského parlamentu pro parlamenty zemí, které jsou součástí procesu rozšiřování;

5.  zdůrazňuje význam zvyšování povědomí široké veřejnosti o procesu přistoupení k EU a úloze zúčastněných unijních a albánských orgánů;

6.  naléhavě vyzývá k tomu, aby byly učiněny kroky a přijata legislativní a správní opatření s cílem vyřešit dosud nezohledněná doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR); zdůrazňuje, že je zapotřebí inkluzivní a včasná volební reforma s cílem posílit důvěru veřejnosti ve volební proces; připomíná, že je třeba věnovat řádnou pozornost obviněním z protiprávního a neohlášeného financování politických stran; vítá práci ad hoc výboru albánského parlamentu pro volební reformu ve věci nezávislosti a odpolitizování volební správy, transparentnosti financování volebních kampaní, registrace voličů, kupování hlasů, využívání nových volebních technologií a hlasování ve volbách mimo území země a vybízí jej, aby dospěl ke konsenzu ohledně nezbytných reforem a tyto reformy přijal s dostatečným předstihem před volbami do místních zastupitelstev v roce 2019;

7.  vítá revizi albánského zákona o financování politických stran; opět vyzývá albánské politické strany, aby splnily svou povinnost zajistit, že budou pachatelé trestné činnosti vyloučeni z výkonu veřejných funkcí, a to ve všech složkách moci a na všech úrovních vlády;

8.  opakuje, že klíčovými prvky úsilí o dosažení pokroku na cestě k přistoupení k EU a také řádného fungování demokratického režimu jsou konstruktivní politický dialog, ochota ke kompromisu a neochvějný závazek provádět a konsolidovat reformy ve všech pěti klíčových prioritních oblastech; vítá rostoucí spolupráci obou politických táborů a široký konsensus mezi stranami, jehož bylo dosaženo při projednávání některých klíčových reforem; vyzývá veškeré politické síly, aby vynakládaly větší úsilí o navázání skutečného politického dialogu a konstruktivně spolupracovaly, čímž podpoří proces reforem; opakuje své hluboké přesvědčení, že politický dialog by měl probíhat v rámci demokratických institucí; je hluboce znepokojen de facto bojkotem parlamentního procesu, k němuž se uchýlila opozice po letní přestávce v roce 2018;

9.  zdůrazňuje, že klíčovým požadavkem albánských občanů je reforma soudnictví, která je rovněž předpokladem pro obnovení důvěry veřejnosti v právní stát, veřejné instituce a politické zástupce; opakuje, že důvěryhodnost a účinnost celkového reformního procesu, zejména boje proti korupci a organizovanému zločinu, a uplatňování majetkových práv záleží na úspěchu procesu prověřování a na setrvalém a rozhodném provádění reformy soudnictví;

10.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v rámci reformy soudnictví zaměřené na posílení nezávislosti, odpovědnosti, profesionality a účinnosti justičních orgánů země a při prohlubování důvěry veřejnosti v justiční orgány; lituje, že výkon spravedlnosti zůstává pomalý a neefektivní; konstatuje, že proces nového hodnocení všech soudců a státních zástupců již poskytuje první hmatatelné výsledky; vítá skutečnost, že většina prioritních otázek již byla rozpracována; vyzývá však albánské orgány, aby dále urychlily nestranný proces prověřování, aniž by přitom snížily jeho kvalitu či ohrozily jeho spravedlivost; zdůrazňuje, že je důležité provádět proces prověřování v souladu s nejvyššími mezinárodními standardy, a vyzývá Albánii, aby pokračovala v úzké spolupráci s mezinárodní kontrolní operací; bere na vědomí první případy odmítnutí nebo dobrovolného odstoupení kandidátů před jejich slyšením; v této souvislosti se domnívá, že příprava příští generace soudců a státních zástupců je ještě důležitější, a vyjadřuje proto politování nad tím, že politické strany v Albánii dosud nedosáhly dohody ohledně nezbytných změn v zákoně o postavení soudců a státních zástupců, pokud jde o větší rozsah náboru a odborné přípravy; vyzývá k tomu, aby byly prověřovacím orgánům setrvale poskytovány odpovídající finanční a lidské zdroje;

11.  naléhavě vybízí albánské orgány, aby co nejdříve dokončily zavádění nových justičních orgánů a obnovily fungování Ústavního soudu a Nejvyššího soudu; zdůrazňuje, že je třeba podporovat účinné fungování těchto institucí prostřednictvím přiměřených lidských zdrojů a financování;

12.  vítá setrvalý pokrok na cestě k zavedení občansky příznivější, transparentnější, profesionálnější a depolitizované státní správy, a to i na místní úrovni; naléhavě vyzývá k plnému provedení doporučení orgánů dohledu a doporučení ombudsmana; konstatuje rovněž pokrok, jehož bylo dosaženo s ohledem na územní reformu a další správní a finanční konsolidaci nově vytvořených obcí, jakož i zavedení konzultativní rady pro posílení koordinace mezi ústřední vládou a místními samosprávami; vítá zavedení místních kanceláří a koordinátorů EU;

13.  vyzývá k dalšímu posílení správní kapacity orgánů a subjektů zodpovědných za provádění reforem spojených s přistoupením, za provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a za přípravy jednání o přistoupení k EU;

14.  oceňuje výrazné zdokonalení právního a institucionálního rámce s cílem předcházet korupci a odstranit ji z veřejných institucí, neboť korupce je stále jedním z největších problémů; vyzývá k dalšímu úsilí směřujícímu ke snížení míry korupce, s níž se každodenně potýkají albánští občané, ke zlepšení investičního prostředí a k zaručení právní jistoty pro investice; zdůrazňuje, že s vysoce postavenými úředníky by v případě jejich obvinění nemělo být zacházeno lépe než s obyčejnými občany; vyzývá Albánii, aby zintenzivnila využívání finančních vyšetřování, zavedla záznamy o zabavení a konfiskaci/vymáhání majetku pocházejícího z trestné činnosti související s korupcí a dosáhla konkrétních výsledků v boji proti obchodu s drogami a praní peněz;

15.  vítá nedávné změny provedené v albánské protikorupční legislativě; zdůrazňuje, že je třeba dokončit zřizování Státního úřadu pro vyšetřování a zvláštního soudu a státního zastupitelství pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti; vyzývá k dalšímu zlepšení interinstitucionální spolupráce a výměny informací mezi policií a státními zastupitelstvími; vítá prověrku personálu donucovacích orgánů na základě zákona o prověřování policistů;

16.  vyzývá k tomu, aby byla věnována větší pozornost politické korupci a korupčním vztahům mezi soukromým a veřejným sektorem; požaduje zlepšení výsledků v oblasti proaktivního vyšetřování, stíhání a pravomocného odsouzení v souvislosti s bojem proti korupci a organizované trestné činnosti, včetně případů na vysoké úrovni;

17.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v boji proti organizovanému zločinu, obzvláště nedávná zatčení členů zločinné skupiny Bajri, a požaduje další hmatatelné a udržitelné výsledky, a to i v konkrétní oblasti boje proti pěstování omamných látek a obchodování s nimi, prostřednictvím akčních plánů na boj proti pěstování konopí; vítá skutečnost, že albánská policie je stále aktivnější v boji proti organizovanému zločinu, a je potěšen posílenou mezinárodní policejní spolupráci ze strany Albánie (která vedla k úspěšným operacím proti zločineckým sítím), a to i v rámci společných pracovních skupin s členskými státy; je přesvědčen, že je třeba dále konsolidovat spolupráci mezi policií, státním zastupitelstvím a dalšími příslušnými agenturami a institucemi;

18.  naléhavě vybízí albánské orgány, aby přijaly rozhodná opatření na rozprášení zločineckých sítí, které se zabývají nezákonným obchodem s lidmi, palnými zbraněmi a drogami, a na zvýšení počtu pravomocných odsouzení, a nikoli jen případů vyšetřování a stíhání, a to zejména vysoce postavených členů organizovaných zločineckých skupin; poukazuje na potřebu zintenzivnit úsilí o zabránění obchodování s lidmi se zvláštní pozorností věnovanou dětem bez doprovodu a dětským obětem obchodování s lidmi, zejména mezi dětmi na ulici;

19.  opět albánské orgány vyzývá, aby účinně a transparentně zajistily prosazování a pokrok při ochraně majetkových práv a zohlednily současně registraci majetku, restituce a náhrady; vyzývá k tomu, aby bylo dosaženo nezbytného pokroku při digitalizaci a mapování majetku; naléhavě vybízí albánské orgány, aby odpovídajícím způsobem informovaly občany o jejich právech a metodách pro účinné uplatnění jejich nároků; poukazuje na význam účinného systému majetkových práv pro zajištění právního státu a přitažlivého podnikatelského prostředí;

20.  vítá kroky, které byly učiněny s cílem posílit ochranu lidských práv, práv menšin a antidiskriminačních politik, včetně rovného zacházení s příslušníky všech menšin; vítá přijetí rámcového zákona o menšinách, v němž bylo zrušeno rozlišování mezi národnostními menšinami a etnicko-jazykovými komunitami a byla zavedena zásada sebeurčení, zákaz diskriminace a právo na ochranu kultur, tradic a mateřských jazyků; vyzývá k jeho plnohodnotnému provádění v praxi a vybízí Albánii, aby pokračovala ve svém úsilí a přijala nezbytné sekundární právní předpisy k tomuto rámcovému zákonu v souladu s evropskými normami a aby zajistila účast všech příslušných zúčastněných stran na jejich přípravě; zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření na další zlepšení vzdělávání, zdraví, míry zaměstnanosti a životních podmínek Romů, Egypťanů a dalších etnických menšin;

21.  bere na vědomí napětí, které vzniklo v důsledku incidentu, při němž přišel o život Konstantinos Katsifas, což byl příslušník řecké národnostní menšiny s dvojím (albánským a řeckým) občanstvím, kterého zastřelily albánské zvláštní policejní jednotky (RENEA) při vzpomínkovém aktu na řecké vojáky padlé v průběhu druhé světové války v Bularatu konaném dne 28. října 2018; vyzývá ke zdrženlivosti na všech stranách a očekává, že albánské orgány vyšetří a objasní okolnosti, které k této smrti vedly;

22.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při zvyšování účasti žen na politickém životě a jejich zastoupení v politice, především v důsledku zavedení systému genderových kvót, a rovné zastoupení žen v nové vládě; znovu však opakuje, že je znepokojen diskriminací vůči ženám a dívkám, které patří do znevýhodněných skupin a do skupin na okraji společnosti, jako jsou romské ženy(1) a zdravotně postižené ženy, a nedostatkem vhodných opatření na jejich ochranu, jakož i doposud platným ustanovením diskriminujícím ženy v mnoha zákonech, obtížným přístupem žen ke spravedlnosti, podílem žen na neformálním trhu práce a vysokým počtem případů domácího násilí na ženách a dívkách, zejména těch z nich, které patří do zranitelných skupin; vyzývá k tomu, aby se tyto problémy odpovídajícím způsobem řešily, a oceňuje, že bylo přijato usnesení o boji proti genderově podmíněnému násilí a zřízen parlamentní podvýbor pro rovnost pohlaví;

23.  zdůrazňuje, že ženy žijící ve venkovských a vzdálených oblastech a romské a egyptské ženy mají nadále omezený přístup k základní zdravotní péči a službám v oblasti sexuálního a reproduktivního zdraví a často nejsou obeznámeny s dostupností těchto služeb; vyzývá proto albánské úřady, aby zajistily vyšší povědomí o těchto službách a zajistily, aby byly tyto služby dostupné, dosažitelné a kvalitní;

24.  vítá, že došlo k posílení legislativního rámce pro oblast dětských práv v důsledku přijetí zákona na ochranu dětských práv, zákona o trestním soudnictví pro děti a „dětské agendy 2020“; připomíná, že je třeba ještě zlepšit instituční mechanismy na ochranu práv dětí; naléhavě žádá orgány, aby uplatňovaly sekundární právní předpisy na ochranu práv dětí a mladistvých, a vyzývá k podstatnému zvýšení finančních příspěvků určených na systém ochrany dítěte, zvláště pak zařízení pro ochranu dětí na místní a regionální úrovni;

25.  oceňuje klima tolerance a spolupráce, které panuje mezi náboženskými komunitami v Albánii; vyzývá albánské úřady, aby účinně bojovaly proti nenávistným výrokům a vylučování a diskriminaci menšin, včetně osob z řad LGBTI; vítá, že pět albánských obcí před nedávnem přijalo akční plány pro rovnost pohlaví v souladu s Evropskou chartou pro rovné postavení žen a mužů v místním životě;

26.  vyzývá albánské úřady, aby posílily svou spolupráci s organizacemi občanské společnosti a zajistily účinnou účast veřejnosti a její konzultaci v průběhu celého rozhodovacího procesu a probíhajícího procesu integrace, a na celostátní i na místní úrovni, s cílem posílit demokracii a transparentnost; upozorňuje na skutečnost, že je třeba reformovat právní a fiskální rámec uplatňovaný na organizace občanské společnosti a také veřejné financování, které je poskytováno těmto organizacím zabývajícím se lidskými právy, demokracií a právním státem, včetně organizacím monitorujícím určité jevy, organizacím hájícím zájmy znevýhodněných skupin a malým místním organizacím, neboť finanční udržitelnost je pro velký počet těchto organizací značnou výzvou; stávající postup se vyznačuje zdlouhavými postupy a vysokými náklady a současný daňový systém vytváří pro organizace občanské společnosti značnou zátěž a omezuje jak podnikové, tak i individuální dárcovství; připomíná, že občanská společnost se silným postavením je klíčovým prvkem dynamické demokracie a má strategický význam pro přeměnu Albánie v členský stát EU;

27.  vítá, že byla podepsána dohoda o spolupráci mezi albánskou vládou a Mezinárodní komisí pro pohřešované osoby, díky které bude moci komise přispět k pátrání po pohřešovaných osobách z doby komunistického režimu a k jejich identifikaci;

28.  vyzývá albánské orgány, aby posílily své politiky ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám, které se i nadále potýkají s obtížemi, pokud jde o jejich přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a sociálním službám a o jejich účast na rozhodování;

29.  s politováním konstatuje zpoždění při zřizování Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže (RYCO) v Tiraně; naléhavě úřady vybízí, aby podporovaly činnosti kanceláře RYCO a činily tak flexibilním způsobem, který umožní co největšímu počtu mladých lidí těžit z její práce;

30.  znovu zdůrazňuje zásadní význam profesionálních a nezávislých soukromých i veřejnoprávních sdělovacích prostředků; konstatuje určitý pokrok, kterého bylo dosaženo, pokud jde o albánský úřad pro audiovizuální sdělovací prostředky a veřejnoprávní vysílací stanice; vyzývá k přijetí opatření zaměřených na posílení finanční transparentnosti reklam státu ve sdělovacích prostředcích; vyzývá k přijetí opatření na posílení ochrany pracovních a sociálních práv novinářů;

31.  vítá zřízení albánské rady pro sdělovací prostředky a zdůrazňuje její úlohu při stanovování vysokých etických a profesních standardů pro novináře a sdělovací prostředky, přičemž současně podporuje jejich nezávislost a svobodu; vítá přijetí přepracovaného etického kodexu pro novináře i etických pokynů pro internetové sdělovací prostředky a vyzývá k posílení jejich zásad s cílem zachovat důvěru veřejnosti, pravdivost, poctivost, integritu, nezávislost a odpovědnost;

32.  naléhavě vybízí albánské orgány, aby zintenzivnily své reformy zaměřené na zvýšení konkurenceschopnosti a na potírání neformální ekonomiky; zdůrazňuje, že investicím a udržitelnému rozvoji Albánie nadále brání korupce, nedostatky ve fungování právního státu a těžkopádné regulační procesy; vyzývá k dalšímu zlepšení podnikového a investičního prostředí prostřednictvím zajištění předvídatelného regulačního a legislativního prostředí, právní jistoty, právního státu, vymahatelnosti vlastnických práv a posíleného prosazování smluvních závazků, důrazného prosazování fiskální konsolidace a posílení daňové správy;

33.  zdůrazňuje, že je v průběhu procesu přistupování třeba dosáhnout pozitivní konvergence sociálních standardů; vítá přijetí sofijského programu priorit, a zejména pak jeho zaměření na socioekonomický rozvoj a na mladé lidi; vyzývá albánské orgány, aby znovu posoudily úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru a jejich dopad na společné statky a na statky veřejného zájmu, jako jsou dálnice, zdraví, příroda a kulturní dědictví v souladu s povinnostmi stanovenými organizací UNESCO; vyzývá Albánii, aby zveřejnila kritéria pro udělování sociální pomoci;

34.  je znepokojen negativními dopady zrušení albánského ministerstva sociálních věcí – k němuž došlo v důsledku přeskupení vlády – na tvorbu politik v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti; vyzývá albánské orgány, aby posílily svou spolupráci s odborovými svazy a prohloubily sociální dialog; naléhavě je vyzývá, aby řešily problém vysoké míry nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi a ženami, a aby bojovaly proti dětské práci; žádá, aby dále zvýšily kvalitu vzdělávání a zároveň zaručily, aby vzdělání zůstalo i nadále dostupné pro všechny obyvatele;

35.  oceňuje, že míra nezaměstnanosti v Albánii podle albánského statistického úřadu (INSTAT) klesla; zdůrazňuje, že je nutné zkvalitnit vzdělávací systém, včetně zvýšení jeho kapacity, aby lidé mohli získávat lepší znalosti a dovednosti odpovídající potřebám trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba podporovat dlouhodobý růst rozvojem kapacity pro absorpci technologií, výzkum, vývoj a inovace;

36.  naléhavě vyzývá vládu, aby modernizovala vzdělávací systém s cílem budovat inkluzivnější společnost, omezovat nerovnosti a diskriminaci a lépe vybavit mladé lidi dovednostmi a znalostmi;

37.  vítá závazek Albánie provádět agendu v oblasti propojení v rámci berlínského procesu a přijetí balíčku nástroje předvstupní pomoci (NPP) 2018, který zahrnuje strategicky důležitý projekt v oblasti infrastruktury, a to rekonstrukci přístavu Durrës, což zlepší spojení Albánie s Chorvatskem a Itálií a umožní vnitrozemským sousedům Albánie, Kosovu a Makedonii, přístup k námořním přepravním trasám; naléhavě žádá albánské orgány, aby zrychlily plánování a budování albánských částí transevropských sítí a aby pokračovaly v harmonizaci právního rámce s acquis EU; podporuje návrh na snížení poplatků za roaming na západním Balkáně s cílem podpořit prostředí příznivé pro trh i investice na cestě k digitální ekonomice; konstatuje, že ve venkovských oblastech Albánie žije 40 % obyvatelstva, ale pouze 1 % z nich má připojení na internet;

38.  znovu opakuje, nakolik důležité je zlepšit veřejnou infrastrukturu v zemích západního Balkánu a propojení s členskými státy EU; doporučuje, aby orgány urychlily výstavbu hlavních infrastrukturních projektů, jako je železniční spojení a moderní dálnice mezi Tiranou a Skopje v rámci koridoru VIII;

39.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad některými hospodářskými projekty, které vedly k vážnému poškození životního prostředí v chráněných oblastech, jak tomu bylo např. u budování rozsáhlých turistických středisek a vodních elektráren podél řek Vjosa a Valbona; doporučuje Albánii, aby přezkoumala svou strategii pro oblast obnovitelné energie a snížila závislost při výrobě elektřiny na vodních elektrárnách; žádá proto příslušné orgány, aby blíže přezkoumaly možnosti investic do projektů zaměřených na obnovitelné energie jiné než vodní energie; naléhavě vybízí příslušné orgány, aby zvýšily kvalitu strategického vyhodnocování vlivů na životní prostředí a posuzování vlivů na životní prostředí a veřejných konzultací ohledně takových projektů, přičemž se zohlední stanovisko místní komunity; naléhavě žádá Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční banku, aby přehodnotily podporu, již poskytují projektům vodních elektráren, pokud u nich nebylo provedeno náležité předběžné strategické vyhodnocení vlivů na životní prostředí ani posouzení vlivů na životní prostředí; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byl projekt transjadranského plynovodu (TAP) v souladu s environmentálními a sociálními aspekty acquis; opakuje svou výzvu Albánii, aby provedla příslušná opatření v oblasti nakládání s odpady a sladila je s environmentálním acquis EU;

40.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že Albánie zůstává i nadále zemí západního Balkánu, z níž pochází největší počet nezákonných vstupů do EU a pobytu, jakož i nepodložených žádostí o azyl v členských státech; vyzývá ke zpřísnění opatření přijatých v uplynulých měsících s cílem řešit účinně fenomén nepodložených žádostí o azyl v EU a příjezdu nezletilých osob bez doprovodu a řešit i hluboké příčiny tohoto fenoménu; vybízí k přijetí konkrétních opatření na podporu zaměstnanosti (zejména mladých lidí) a vzdělávání a zlepšení životních podmínek a zdraví; vyzývá albánské orgány, aby zavedly systémy, které rodinám a dětem po návratu do země pomohou úspěšně se opět začlenit do společnosti;

41.  vítá kroky, které vedly k přijetí dohody o operativní spolupráci mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Albánií, která se tak stala první zemí v regionu, s níž byla taková dohoda uzavřena, a vybízí k další spolupráci na operativní úrovni;

42.  vyzývá albánskou vládu, aby dodržovala ustanovení článku 3 Evropské úmluvy o vydávání, kterou vypracovala Rada Evropy, a článku 19 Listiny základních práv EU a aby nepovolila vydávání osob za politické trestné činy nebo v případě, že by jednotlivec mohl být v zemi, která žádá o jeho vydání, vystaven mučení nebo nelidskému zacházení;

43.  oceňuje úspěch, jehož Albánie dosáhla při snižování počtu osob odcházejících bojovat do zahraničí; vítá regionální spolupráci, které bylo dosaženo ve věci boje s potenciálními teroristickými hrozbami; opakuje, že je třeba přijmout další opatření zaměřená na rozrušení finančních toků spojených s financováním terorismu, na posílení mechanismů pro prevenci a sledování, do kterých se zapojí občanská společnost a náboženské komunity, a na řešení problému radikalizace on-line; znovu opakuje, že je třeba dále zlepšit programy na znovuzačlenění navracejících se osob a jejich rodin a předcházet radikalizace ve vězení, a to prostřednictvím většího zapojení občanské společnosti a náboženských komunit;

44.  vyzývá k užší spolupráci mezi Albánií a EU v otázkách kybernetické kriminality a kybernetické obrany;

45.  vítá aktivní účast Albánie na berlínském procesu, na iniciativě šesti zemí západního Balkánu a na dalších regionálních iniciativách a její přínos k posílení profilu Rady pro regionální spolupráci; vítá, že bylo v rámci berlínského procesu podepsáno společné prohlášení o regionální spolupráci a dobrých sousedských vztazích; vítá proaktivní úlohu Albánie při podporování regionální spolupráce a dobrých sousedských vztahů s dalšími zeměmi, které jsou angažovány v procesu rozšíření EU, a se sousedskými členskými státy a zdůrazňuje, že dobré vztahy jsou zásadní součástí procesu rozšíření; vítá zahájení činnosti fondu pro země západního Balkánu, který by měl podporovat společné hodnoty a rozvíjet regionální spolupráci mezi občany, občanskou společnosti a institucemi v regionu západního Balkánu; vítá zřízení Albánsko-srbské smíšené obchodní komory v Tiraně a vybízí k posílení obchodní a podnikatelské spolupráce v regionu; vítá setrvalé úsilí o posílení regionální spolupráce, zejména v oblasti ochrany přírody, jak je uvedeno v Jaderské trojstranné iniciativě; připomíná, že je třeba se vyvarovat prohlášení a kroků, jež mohou poškodit dobré sousedské vztahy;

46.  znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii (RECOM); naléhavě žádá albánskou vládu, aby se v souvislosti se zřízením této komise chopila vedoucí úlohy; zdůrazňuje, že tento proces a aktivní zapojení všech regionálních politických vrcholných představitelů jsou důležité pro to, aby mohla komise zahájit svou činnost bez dalšího odkladu; upozorňuje na návrh akčního plánu vypracovaný koalicí pro komisi RECOM, který obsahuje jasná data a referenční hodnoty;

47.  velmi oceňuje, že Albánie jedná i nadále v souladu se všemi postoji a prohlášeními EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky; vyzývá Albánii, aby sladila svůj postoj se společným postojem EU ve věci integrity Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a aby odstoupila od dvoustranné dohody o imunitě se Spojenými státy; oceňuje aktivní účast Albánie ve vojenských misích krizového řízení v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky i to, že se podílí na misích NATO, které mají pro EU strategický význam;

48.  naléhavě vybízí albánské orgány, aby ve všech regionech své země využívaly fondy EU tím nejúčinnějším způsobem; vyzývá Komisi, aby zajistila striktní podmíněnost prostředků nástroje předvstupní pomoci a vyhodnotila (v rámci svých zpráv o jednotlivých zemích) účinnost této pomoci v případě Albánie, zejména pokud se jedná o klíčové priority a relevantní projekty;

49.  bere na vědomí konstruktivní atmosféru na 12. schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Albánií (SAPC), která se konala v Tiraně ve dnech 12.–13. února 2018; bere na vědomí posílenou spolupráci, které bylo dosaženo mezi vládními a opozičními zástupci v SAPC; zdůrazňuje, že je na cestě směřující k přistoupení k EU důležité pokračovat ve spolupráci napříč stranami;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Albánie.

(1) Výraz „Rom“ je obecný termín, který zahrnuje různé příbuzné skupiny, ať žijí usazeně či nikoli, jako např. Romy, Aškalije, Egypťany atd., jejichž kultura a životní styl se mohou lišit.


Zpráva o Černé Hoře za rok 2018
PDF 177kWORD 55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2018 (2018/2144(INI))
P8_TA(2018)0482A8-0339/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na dohodu o stabilizaci a přidružení mezi EU a Černou Horou platnou od 1. května 2010,

–  s ohledem na prohlášení summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 a na jeho sofijský program priorit,

–  s ohledem na 9. zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení EU–Černá Hora, které se konalo dne 25. června 2018,

–  s ohledem na přistoupení Černé Hory k NATO dne 5. června 2017,

–  s ohledem na ratifikaci dohody o vymezení hranic mezi Černou Horou a Kosovem ze strany parlamentu Černé Hory a Kosova,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, COM(2018)0065,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2018 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018“ (COM(2018)0450), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Černé Hoře za rok 2018“ (SWD(2018)0150),

–  s ohledem na hodnocení Komise ze dne 17. dubna 2018 týkající se programu Černé Hory v oblasti hospodářských reforem na období 2018–2020 (SWD(2018)0131) a společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu ze dne 25. května 2018,

–  s ohledem na zprávy volební pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ODIHR) a na prohlášení delegace Evropského parlamentu pro sledování průběhu voleb o prezidentských volbách konaných dne 15. dubna 2018,

–  s ohledem na prohlášení a doporučení, která přijal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU-Černá Hora na své 15. schůzi konané ve dnech 16.–17. července 2018 v Podgorici,

–  s ohledem na výsledky průzkumu týkajícího se marginalizovaných Romů na západním Balkáně, který v roce 2017 realizovala Komise, Světová banka a Rozvojový program OSN;

–  s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Černé Hoře,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0339/2018),

A.  vzhledem k tomu, že každá země usilující o přistoupení je posuzována individuálně na základě svých výsledků a o harmonogramu přistoupení rozhoduje rychlost a kvalita reforem;

B.  vzhledem k tomu, že Černá Hora pokročila v současné době v procesu vyjednávání nejdál, jelikož otevřela 31 z 35 kapitol acquis communautaire EU a předběžně uzavřela jednání o třech kapitolách;

C.  vzhledem k tomu, že pro další pokrok v procesu přistoupení k EU bude nezbytný konstruktivní dialog mezi vnitřními politickými silami a se sousedními zeměmi;

D.  vzhledem k tomu, že Černá Hora zůstává odhodlána vytvářet fungující tržní hospodářství a i nadále vykazovat dobré výsledky ve vztahu k povinnostem vyplývajícím z dohody o stabilizaci a přidružení;

E.  vzhledem k tomu, že Černá Hora je příjemcem předvstupní pomoci z nástroje předvstupní pomoci (NPP II);

F.  vzhledem k tomu, že Černá Hora musí dále posilovat mimo jiné parlamentní, legislativní a kontrolní kapacitu, institucionální transparentnost, respektování právního státu a nezávislost soudnictví, řešení případů válečných zločinů na vnitrostátní úrovni, integritu volebního procesu, svobodu sdělovacích prostředků a boj proti korupci, organizovanému zločinu a neformální ekonomice;

1.  vítá pokračující zapojení Černé Hory do procesu integrace EU a její celkové značné pokroky opírající se o širokou veřejnou podporu tohoto strategického rozhodnutí;

2.  zdůrazňuje, že provádění a uplatňování reforem zůstává klíčovým ukazatelem úspěšné integrace; vyzývá Černou Horu ke zlepšení plánování, koordinace a kontroly uplatňování nových právních předpisů a politik a také ke včasnému splnění prozatímních kritérií pro kapitoly 23 a 24;

3.  vítá posouzení Komise uvedené v jejím sdělení ze dne 6. února 2018 s názvem „Strategie pro západní Balkán“, ve kterém se uvádí, že pokud bude mít Černá Hora silnou politickou vůli, zajistí skutečné a udržitelné reformy a nabídne konečné řešení sousedských sporů, mohla by být v roce 2025 připravena na členství;

4.  vyzývá Komisi a Radu, aby do příštího víceletého finančního rámce (VFR) zahrnuly odpovídající ustanovení o možnosti přistoupení Černé Hory k Evropské unii, jak je uvedeno ve strategii pro západní Balkán;

Demokratizace

5.  připomíná všem politickým stranám, že konstruktivní politické zapojení závisí na plně fungujícím parlamentu, v němž všichni politici převezmou svou odpovědnost vůči voličům spojenou s výkonem funkce člena parlamentu; vítá skutečnost, že většina opozičních stran se po dlouhém parlamentním bojkotu vrátila do parlamentu; naléhavě vyzývá všechny ostatní politické strany, aby se vrátily do parlamentu a usilovaly o skutečný politický dialog, aby zajistily, že prostředky k tomu, aby mohl v plné míře plnit svou úlohu zákonodárce a vykonávat dohled, čímž se obnoví fungující demokratický proces;

6.  vyzývá k provádění právních předpisů týkajících se účasti na veřejném a politickém životě žen a menšin, konkrétně Romů(1), včetně toho, že jim bude umožněno, aby se ženy z menšin smysluplně podílely na rozhodovacích procesech a obsazovaly pozice ve veřejné správě a v jiných veřejných institucích;

7.  vyzývá politické vedení Černé Hory, aby se soustředilo na zbývající výzvy spojené s řešením problémů týkajících se právního státu, svobody sdělovacích prostředků, korupce, praní peněz, organizované trestné činnosti a s ní souvisejícího násilí a aby se těmto problémům věnovalo prioritně;

8.  konstatuje, že během prezidentských voleb v dubnu 2018 byly dodrženy základní svobody; vyzývá vládu, aby spolupracovala s opozičními stranami a občanskou společností s cílem komplexně řešit nedostatky, které zjistil OBSE/ODIHR, a v plné míře provádět prioritní doporučení volební pozorovatelské mise ODIHR, a to až do přijetí vnitrostátních právních předpisů a s cílem posílit transparentnost a profesionalizaci volební správy, aby se zlepšila důvěra veřejnosti ve volební proces; požaduje, aby se volby do místního zastupitelstva konaly v celé zemi současně a aby se zlepšila kvalita a transparentnost voleb; naléhavě žádá, aby byla posílena ustanovení o transparentnosti financování politických stran;

9.  vyzývá k úplnému vyšetření všech údajných volebních nesrovnalostí; opět naléhavě vyzývá k tomu, aby byla přijata řádná opatření v návaznosti na „nahrávací aféru’ z roku 2012; vyzývá protikorupční úřad (ACA), aby zintenzívnil sledování možného zneužívání veřejných prostředků pro účely politických stran;

10.  vyjadřuje znepokojení nad rozhodnutím černohorské vlády odvolat Vanju Ćalovićovou Markovićovou z rady Úřadu pro předcházení korupci; naléhavě žádá zajištění naprosté transparentnosti při řešení tohoto případu;

Právní stát

11.  bere na vědomí ústřední úlohu, kterou hraje v boji proti organizované trestné činnosti a korupci auditní orgán, protikorupční úřad, komise pro kontrolu veřejných zakázek, úřad pro hospodářskou soutěž a orgán státní podpory; vítá pokračující reformy zaměřené na zlepšení kapacity a nezávislosti těchto institucí, ale bere na vědomí potřebu zvýšit účinnost, zajistit lepší výsledky, podpořit prevenci korupce i prostřednictvím odpovídajících sankcí a odstranit zbývající překážky pro dosažení jejich úplné nezávislosti;

12.  bere na vědomí pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti posílení kapacity antikorupčního úřadu, pokud jde o vyšetřování financování kampaní; zdůrazňuje, že je ovšem nutné zlepšit důvěru v antikorupční úřad a posílit jeho pověst, čehož může být dosaženo, pokud se jeho práce ještě více distancuje od jakéhokoli politického vlivu;

13.  vítá úsilí vynaložené na zlepšení transparentnosti veřejné správy a sdílení informací, ale podporuje vytvoření veřejné správy, která bude přátelštější k občanům, bude profesionální a nebude podléhat politickému vlivu; oceňuje efektivnější práci veřejného ochránce práv; vyzývá k lepšímu posouzení dopadu právních předpisů, komplexním zprávám o auditech a inkluzivním veřejným konzultacím legislativních návrhů; zdůrazňuje význam spolupráce s organizacemi občanské společnosti a otevřeného přístupu k informacím pro účely efektivního boje proti korupci a podporuje revizi legislativních změn provedených v květnu 2017; doporučuje provést optimalizaci zdrojů a lidského kapitálu ve veřejné správě;

14.  vítá významný pokrok, kterého Černá Hora dosáhla v oblastech elektronické správy a elektronického zapojení veřejnosti, v těchto oblastech se země zařadila mezi 25 zemí s nejlepšími výsledky podle průzkumu elektronické správy OSN z roku 2016; vyzývá černohorskou vládu, aby toto tempo přeměny udržela, aby tak dále posilovala efektivitu a přístupnost veřejné správy;

15.  vítá mírný pokrok dosažený ve zvyšování nezávislosti, transparentnosti, odpovědnosti, profesionality a účinnosti soudních institucí; požaduje záruky proti politickému zasahování a jednotné uplatňování etických kodexů a disciplinárních opatření; vítá skutečnost, že byli poprvé jmenováni noví soudci a státní zástupci za použití nového systému náboru pracovníků;

16.  bere na vědomí potřebu zajistit plnou soudní spolupráci se třetími zeměmi a pokročit tak v soudním řízení ve věci údajného pokusu o převrat v říjnu 2016; vítá rozhodnutí veřejně vysílat soudní řízení přijaté v zájmu transparentnosti;

17.  vítá novely zákona o soudní radě přijaté 29. června 2018, které soudní radě umožní nadále řádně fungovat; bere na vědomí, že tyto novely byly přijaty v souladu s doporučeními Benátské komise; zdůrazňuje, že tyto změny týkající se volení laických členů do rady jsou pouze dočasným řešením; naléhavě žádá nově utvořenou ad hoc pracovní skupinu Parlamentu, aby tuto záležitost urychleně vyřešily;

18.  je znepokojen narůstajícím počtem případů násilí a vražd spojených s organizovanou trestnou činností, které mají negativní dopad na každodenní život obyčejných občanů; vítá skutečnost, že orgány tento problém pojmenovaly, ale vyzývá k důkladnějším preventivním opatřením včetně využívání zabavování majetku nezaloženého na soudním rozhodnutí; oceňuje vyšetřování, trestní stíhání a odsuzující rozsudky v případech korupce na vysoké úrovni; uznává však, že tyto výsledky je třeba dále posílit, zejména pokud jde o praní peněz a obchodování s lidmi;

19.  vyzývá k pokroku při předcházení střetu zájmů a nedovolenému obohacování veřejných činitelů, a to i na komunální úrovni; vyzývá orgány, aby zintenzivnily zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti, aby pokročily v prošetřování neoprávněně nabytého majetku a aby podnikly další kroky vedoucí k rozbíjení zločineckých skupin a k odstranění vazeb mezi organizovanou trestnou činností, obchodem a politikou; odsuzuje také zavedenou praxi ukládání nižších sankcí, než je zákonem stanové minimum, jelikož to působí kontraproduktivně na prevenci korupčních trestných činů;

20.  připomíná, že Černá Hora musí vyvinout další úsilí k zajištění efektivní ochrany práva na vlastnictví v souladu s acquis EU a mezinárodními standardy v oblasti lidských práv; naléhavě žádá státní orgány, aby při provádění stávajícího vnitrostátního právního rámce zajistily spravedlivé řízení v přiměřené lhůtě, a to i pokud jde o majetková práva a restituce majetku; konstatuje, že spolehlivý, nediskriminační a stabilní režim majetkových práv je předpokladem důvěry občanů i vnějších investorů a podniků;

Správa hranic a migrace

21.  konstatuje, že Černá Hora dosud prokázala, že je schopna vyřizovat žádosti o azyl, ale zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku; vybízí Černou Horu, aby v úzké spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž spolupracovala na zlepšení správy hranic v souladu s evropskými normami, zabránění nelegální migrace a rozbíjení převaděčských sítí; vyzývá k zintenzivnění úsilí a přeshraniční spolupráce s cílem předcházet a rozbíjet organizované zločinecké sítě zabývající se obchodováním s lidmi, stejně jako pašováním drog a tabáku; zdůrazňuje, že stále existuje znepokojení, co se týče nezákonného obchodu s tabákovými výrobky v Černé Hoře, konkrétně v oblastech volného obchodu; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala Černou Horu v kontrole jejích oblastí volného obchodu a zamezování nezákonnému obchodu;

22.  vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem v oblasti obchodování s lidmi a naléhavě žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost předcházení nucené organizované prostituce a žebrání dětí; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí, pokud jde o identifikaci obětí a jejich přístup k pomoci, odškodnění a ochranným opatřením; vyzývá Černou Horu, aby obětem obchodování s lidmi poskytla účinnou ochranu a věnovala zvláštní pozornost rehabilitaci dětí, které se staly obětmi obchodování s lidmi, a romským ženám a dívkám, a to s ohledem na zranitelné okolnosti, v nichž se nacházejí v důsledku chudoby a marginalizace;

Média

23.  je stále více znepokojen stavem svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků, u něhož tři po sobě jdoucí zprávy Komise nezaznamenaly „žádný pokrok“; připomíná, že související kapitola 23 byla otevřena v prosinci 2013 a že celkové tempo jednání určuje pokrok v této kapitole a v kapitole 24; co nejdůrazněji odsuzuje zastrašování, pomlouvačné kampaně a verbální a fyzické útoky na novináře; konstatuje, že v roce 2017 bylo nahlášeno sedm případů útoků na novináře; naléhavě vyzývá vládu, aby zajistila, že novináři budou ve výkonu své praxe chráněni; žádá, aby byla přijata další opatření k zajištění nezávislosti sdělovacích prostředků a novinářů, a vybízí k systematickému shromažďování údajů o hrozbách pro novináře; poznamenává, že delegace EU v Černé Hoře tuto situaci i nadále podrobně sleduje;

24.  je obzvláště znepokojen útokem ze dne 8. května 2018 na novinářku deníku Vijesti Oliveru Lakićovou a vyzývá k podrobnému vyšetření tohoto případu; pokládá za nepřijatelné, že nebyl zaznamenán žádný nový vývoj ve vyšetřování starých případů násilí proti novinářům; vyzývá orgány, aby důrazně odsoudily všechny útoky proti novinářům a prosazovaly opatření na ochranu novinářů a vymýcení beztrestnosti;

25.  vyjadřuje politování nad pokračujícím finančním a redakčním tlakem na veřejnoprávní rozhlasovou a televizní stanici Černé Hory (RTCG) a Agenturu pro elektronická média; naléhavě žádá, aby byly zavedeny záruky proti nepřiměřeným politickým a obchodním vlivům a aby byla zajištěna plná transparentnost ve věcech státní reklamy v médiích; znovu připomíná, že je nutné, aby byly RTCG a ostatní sdělovací prostředky chráněny před nepatřičným politickým vlivem; naléhavě vyzývá státní orgány, aby poskytly regulačním orgánům i veřejnoprávním vysílacím organizacím dostatečné finanční prostředky na zajištění finanční autonomie a nezávislosti jak RTCG, tak Agentury pro elektronická média, které mají zásadní význam pro solidní mediální prostředí během volebních kampaní; vyjadřuje politování nad změnou složení rady RTCG a odvoláním generální ředitelky RTCG Andrijany Kadijové; je přesvědčen, že předčasné propuštění by mělo být možné pouze v ojedinělých případech;

26.  varuje, že nedostatek finanční autonomie sdělovacích prostředků způsobuje jejich politickou závislost a polarizaci; je přesvědčen, že je nezbytné transparentní a nediskriminující přidělování státních financí na oblast reklam a vyzývá orgány, aby zvážily alternativní možnosti nepřímých dotací na podporu nezávislosti médií;

27.  zdůrazňuje úlohu Agentury pro elektronická média a účinné samoregulace při zajišťování nejvyšších etických norem v černohorských médiích a při snižování počtu případů pomluvy; konstatuje, že svízelná situace novinářů podkopává kvalitu a profesionalitu sdělovacích prostředků;

Občanská společnost a lidská práva

28.  zdůrazňuje zásadní úlohu organizací občanské společnosti při zlepšování fungování státních institucí a boji proti korupci a organizované trestné činnosti; důrazně odsuzuje nedávné zastrašování a nepřijatelnou pomlouvačnou kampaň namířenou proti organizacím občanské společnosti, které kritizovaly celkový pomalý nebo nedostatečný pokrok v klíčových oblastech právního státu;

29.  žádá, aby byla věnována větší pozornost vypracovávání a provádění právních předpisů v oblastech, které mají vliv na prostor občanské společnosti, s cílem zajistit, aby právní předpisy neukládaly organizacím občanské společnosti nepřiměřenou zátěž, neměly na ně diskriminační dopad nebo nezmenšovaly prostor občanské společnosti; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, včetně kontrolních organizací a organizací na ochranu zájmů různých skupin, a malé místní organizace musejí mít k dispozici finanční prostředky z veřejných zdrojů; je přesvědčen o tom, že organizace občanské společnosti by měly mít možnost získávat finanční prostředky od jiných dárců, jako jsou soukromí dárci, mezinárodní organizace, subjekty nebo agentury;

30.  bere na vědomí změny zákona o nevládních organizacích navržené tak, aby zlepšily jejich veřejné financování, a doporučuje rychlé přijetí potřebných sekundárních právních předpisů; znovu opakuje svou výzvu k systematickým, inkluzivním, včasným a řádným konzultacím s občanskou společností a širší veřejností o klíčových legislativních reformách souvisejících s EU, včetně jejich provádění na místní úrovni, s cílem zlepšit demokratičnost rozhodování a zajistit větší transparentnost; doporučuje zlepšit finanční regulační prostředí pro organizace občanské společnosti tím, že jim budou poskytnuty dodatečné zdroje a budou stanovena jasná pravidla, pokud jde o vládní mechanismy konzultací s organizacemi občanské společnosti;

31.  vítá pokračující sbližování právních předpisů v oblasti základních práv; naléhavě žádá, aby byl posílen institucionální rámec umožňující účinnou ochranu práv, včetně případů špatného zacházení ze strany donucovacích orgánů, zastrašování a fyzického útoku; požaduje aktualizaci zákona o svobodě náboženského vyznání;

32.  vítá úsilí, jež bylo dosud vynaloženo na provádění Istanbulské úmluvy, naléhavě však vyzývá ke zdokonalení mechanismu prosazování a sledování ochrany lidských práv, včetně řešení otázky násilí páchaného na ženách a dětech; vyzývá v této souvislosti k účinnému provádění politik v oblasti základních práv, zejména v oblasti rovnosti žen a mužů, sociálního začlenění, práv osob se zdravotním postižením, práv dětí a práv Romů, a to prostřednictvím zajištění náležitého přidělení rozpočtových prostředků a zdrojů na provádění politik a budování kapacit odpovědných institucí; vyzývá příslušné orgány, aby přijaly nezbytná opatření k prevenci vynucených sňatků dětí;

33.  naléhavě žádá Černou horu, aby zaručila plné a včasné uplatňování svých předpisů v oblasti rovnosti žen a mužů a antidiskriminačních právních předpisů a aby sledovala jejich dopady na ženy ze znevýhodněných a vyloučených sociálních skupin; vyzývá Černou horu, aby všem ženám zaručila neomezený přístup ke spravedlnosti a aby ženám, které se staly obětí genderově podmíněného násilí, poskytla bezplatnou právní pomoc, a to se zvláštním důrazem na romské ženy, ženy se zdravotním postižením a ženy žijící ve venkovských a odlehlých oblastech; vyzývá Černou Horu, aby posílila úlohu a kapacitu svých příslušných orgánů, tak aby byly lépe vybaveny pro ochranu a rehabilitaci obětí a aby aktivně spolupracovala s muži na tom, aby se zavazovali nedopouštět se násilí na ženách; naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zvýšila počet a kapacitu svých státních azylových domů;

34.  vyzývá černohorské orgány, aby nadále zlepšovaly klima sociálního začleňování a tolerance a přijaly účinná opatření proti nenávistným projevům, sociálnímu vyloučení a diskriminaci menšin; konstatuje, že Černá Hora stále nedosáhla plného souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; vybízí příslušné orgány, aby nadále zvyšovaly své úsilí s cílem chránit práva osob LGBTI; je i nadále znepokojen obtížemi, pokud jde o akceptování pohlavní rozmanitosti v černohorské společnosti; vyjadřuje znepokojení nad diskriminací, se kterou se potýkají ženy a dívky v romské komunitě, a nad skutečností, že marginalizovaní Romové v Černé Hoře mají omezený přístup k příležitostem v každém aspektu lidského rozvoje, jak dokládají výsledky průzkumu z roku 2017; zdůrazňuje, že je důležité posílit odvětví malých a středních podniků a poskytovat podporu prostřednictvím lepších právních předpisů a prováděním průmyslové politiky;

35.  konstatuje trvající pokrok, pokud jde o zlepšování postavení menšin; vyzývá k respektování mnohonárodnostní identity Kotorského zálivu a k vynaložení dalšího úsilí o jeho ochranu;

36.  naléhavě vyzývá Černou Horu, aby spustila veřejné informační kampaně zaměřené na boj proti diskriminaci a násilí vůči osobám LGBTI a zajistila spravedlivé vyšetřování a stíhání trestných činů, které byly na těchto osobách spáchány;

37.  naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zahájila veřejné informační kampaně na podporu ohlašování případů domácího násilí páchaného na ženách a dívkách, aby zvýšila počet kvalitně vyškolených soudců zohledňujících rovnost pohlaví, aby zajistila řádné vyšetřování a stíhání trestných činů a aby zajistila pomoc, poradenství a reintegrační služby obětem;

Ekonomika, sociální politika, zaměstnanost a vzdělávání

38.  vítá pokrok, kterého Černá Hora dosáhla při zajišťování makroekonomické stability a fiskální konsolidace, a vyzývá k transparentnosti rozpočtu, dobré zaměstnanosti a podnikatelskému prostředí; zdůrazňuje, že růstu a investicím nadále brání korupce, neformální ekonomika, nedostatky v právním řádu a těžkopádné regulační postupy; zdůrazňuje, že evropský sociální model vyžaduje dialog se všemi zúčastněnými hospodářskými subjekty včetně odborových organizací;

39.  naléhavě žádá, aby se využíval plný potenciál digitálních nástrojů v oblasti katastru nemovitostí, fakturace a vydávání stavebních povolení; bere na vědomí potřebu urychlit zavádění širokopásmového přístupu pro podniky a domácnosti; zdůrazňuje, že je třeba posílit rámec pro interoperabilitu v rámci celé vlády k podpoře další digitalizace a zjednodušení administrativních a obchodních postupů; vítá probíhající vytváření systému elektronické registrace společností on-line;

40.  vítá změny právních předpisů v oblasti vzdělávání a úsilí o zvýšení míry účasti na předškolním vzdělávání, a to pokud jde o děti ze znevýhodněného prostředí, a zdůrazňuje význam komplexního přístupu k rozvoji v raném dětském věku; naléhavě žádá úřady, aby řešily vysokou míru dlouhodobé nezaměstnanosti mezi mladými lidmi a ženami, mimo jiné prostřednictvím posouzení dopadů na rovnost žen a mužů tam, kde je to vhodné; bere na vědomí přípravu bílé knihy o podpoře zaměstnanosti mladých ve spolupráci s MOP; zdůrazňuje, že je třeba zavést aktivní opatření na trhu práce zejména pro ženy, které byly negativně postiženy odebráním sociálních dávek;

41.  konstatuje, že sociální partneři by měli být účinně a systematicky konzultováni v otázkách týkajících se zaměstnanosti a sociálních věcí; zdůrazňuje, že je třeba dále posilovat kapacity Sociální rady; vítá přijetí pravidel v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, avšak je i nadále znepokojen vysokým procentem počtu smrtelných pracovních úrazů a nízkým počtem pracovních inspektorů;

42.  vítá posílenou účast Černé Hory v programu Erasmus+ a vyjadřuje svou podporu návrhu Komise zdvojnásobit rozpočet pro Erasmus+; vybízí k silnější koordinaci průřezových otázek týkajících se zaměstnanosti mladých lidí, začlenění, aktivního občanství, dobrovolnické činnosti a vzdělávání;

Životní prostředí, energetika a doprava

43.  vyjadřuje uspokojení nad tím, že Černá Hora je podle článku 1 své ústavy ekologickým státem; vítá případné otevření kapitoly 27 acquis v rámci jednání s Černou Horou v tomto roce; vyzývá příslušné orgány, aby lépe chránily nejcennější oblasti, zejména pokud jde o biologickou rozmanitost, a aby přezkoumaly stavební projekty pro hotely a vodní elektrárny;

44.  konstatuje, že rozvoj dalších kapacit v oblasti vodní energie a cestovního ruchu, zejména těch, co jsou v chráněných oblastech, musí splňovat environmentální normy EU; vyjadřuje znepokojení nad neudržitelným rozvojem vodní energie, neboť mnoho z 80 projektů na vodní elektrárny není naplánováno v souladu s mezinárodními úmluvami nebo právními předpisy EU, a to navzdory požadavkům kapitoly 27; vyzývá k dalšímu využívání opatření v oblasti potenciálních obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a zlepšování vodního a odpadového hospodářství; vítá úspěšné sladění zákona Černé Hory z roku 2016 o přeshraniční výměně elektřiny a zemního plynu s třetím energetickým balíčkem; oceňuje lepší sladění právních předpisů Černé hory v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, ale vyzývá orgány, aby v plném rozsahu sladily vnitrostátní právní předpisy se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie a se směrnicí o energetické náročnosti budov;

45.  naléhavě žádá Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční banku, aby přehodnotily podporu, již poskytují projektům vodních elektráren, a aby ukončily financování veškerých projektů uskutečňovaných v chráněných oblastech nebo projektů, u nichž nebylo provedeno náležité posouzení vlivů na životní prostředí ex ante;

46.  zdůrazňuje, že v souladu se závazky, které Černá Hora přijala pro zachování oblastí se zvláštní vnitrostátní a mezinárodní ochranou, je nutné včas a přesně informovat širokou veřejnost o dopadu dálniční výstavby na řeku Tara, jakož i ukončit veškeré činnosti týkající se ukládání odpadu a úprav koryta řeky;

47.  vyjadřuje znepokojení nad územním plánem zvláštního určení pro Národní park Skadarské jezero; zdůrazňuje, že je třeba upustit od projektů velkých vodních elektráren na řece Morača, neboť mají značný nepříznivý vliv na Skadarské jezero a řeku Taru, jež jsou chráněnými oblastmi podle vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů;

48.  vítá pozitivní vývoj dalšího sbližování vnitrostátních právních předpisů Černé Hory v oblasti životního prostředí a změny klimatu s acquis; naléhavě vyzývá černohorskou vládu, aby chránila lokalitu Ulcinj Salina jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni v souladu s doporučeními studie o ochraně lokality Ulcinj Salina financované EU; zdůrazňuje naléhavou potřebu zajistit začlenění lokality Ulcinj Salina do sítě Natura 2000; požaduje určení a ustavení chráněných mořských oblastí;

49.  zdůrazňuje proaktivní účast Černé Hory a její konstruktivní úlohu v regionální a mezinárodní spolupráci v rámci tzv. berlínského procesu a iniciativy šesti zemí západního Balkánu; vítá výsledek summitu EU-západní Balkán 2018, který se konal v Sofii, a přijetí balíčku z roku 2018, který zahrnuje financování dvou důležitých projektů v oblasti infrastruktury: obchvatu Budvy v rámci Jadersko - jónského koridoru a Železničního úseku Vrbnica-Bar v rámci koridoru Východ - východní Středomoří; zdůrazňuje význam dopravních tras, které poskytují přímé spojení mezi zeměmi Balkánu a trhy EU;

50.  oceňuje záměr Černé Hory zavést v příštích třech letech systém EU pro obchodování s emisemi a přijetí sekundárních právních předpisů o spotřebě pohonných hmot a emisích u nových automobilů; konstatuje, že je důležité začlenit do vnitrostátních právních předpisů Černé hory aspekty systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), nařízení o sdílení úsilí a mechanismu pro monitorování a podávání zpráv (MRM);

51.  vítá setrvalé úsilí o posílení regionální spolupráce, zejména v oblasti ochrany přírody, jak je uvedeno v Jaderské trojstranné iniciativě;

Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy

52.  vítá pokračující úsilí Černé Hory o konstruktivní regionální spolupráci a dobré dvoustranné sousedské vztahy; podporuje návrh na snížení poplatků za roaming na západním Balkánu;

53.  vítá ratifikaci dohody o státní hranici mezi Černou Horou a Kosovem; vyzývá k rychlému uzavření dohod vedoucích k vyřešení přetrvávajících sporů o hranice s ostatními sousedními zeměmi;

54.  vítá podepsání společného prohlášení Černé Hory a Albánie a 12 dohod o vzájemné pomoci v různých oblastech a tento čin považuje za příklad pozitivní spolupráce v regionu;

55.  naléhavě vyzývá Černou Horu, aby zintenzivnila své úsilí v oblasti aktivního upřednostnění a potrestání válečných zločinů a objasnění osudu pohřešovaných osob; vítá úsilí o opětovné začlenění vysídlených osob v rámci regionálního programu pro bydlení; zdůrazňuje, že navzdory přijetí čtyř studií o boji proti válečným zločinům, státní zastupitelství nezahájilo nová vyšetřování, soudní řízení nebo nové obžaloby; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že zvláštní státní zastupitelství (SPO) otevřelo v roce 2016 osm nových případů, přičemž šest z nich je dosud stále ve fázi předběžného šetření; znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o ustavení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii (RECOM); zdůrazňuje význam tohoto procesu a aktivního zapojení všech regionálních vedoucích politických představitelů; vítá veřejnou podporu komisi RECOM ze strany premiéra;

56.  oceňuje, že Černá Hora jedná i další rok v souladu se všemi postoji a prohlášeními EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), a vítá její aktivní zapojení do misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); oceňuje způsob, jakým byla provedena zahraniční politika Černé Hory; vyzývá Černou Horu, aby sladila své postoje se společnými postoji EU k integritě Římského statutu a s jejími hlavními zásadami týkajícími se dvoustranných dohod o imunitě;

57.  vyzývá k užší spolupráci mezi Černou horou a EU v oblasti boje proti kybernetické kriminalitě a v oblasti kybernetické obrany;

58.  připomíná strategický význam přistoupení Černé Hory k NATO pro zajištění stability a míru na západním Balkáně;

o
o   o

59.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Černé Hory.

(1) Výraz „Rom“ je obecný termín, který zahrnuje různé příbuzné skupiny, ať žijí usazeně či nikoliv, jako např. Romy, Aškalije, Egypťany, atd., jejichž kultury a životní styly se mohou lišit.


Obrana akademických svobod v rámci vnější činnosti EU
PDF 146kWORD 49k
Doporučení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o obraně akademické svobody v rámci vnější činnosti EU (2018/2117(INI))
P8_TA(2018)0483A8-0403/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 13 této listiny,

–  s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii (11855/2012), který přijala Rada pro zahraniční věci dne 25. června 2012,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu on-line a off-line přijaté Radou pro zahraniční věci dne 12. května 2014,

–  s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě v roce 2016 a na politiku Evropské unie v této oblasti,

–  s ohledem na doporučení týkající se statusu vyučujících na vysokých školách, které přijala Generální konference Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) na svém 29. zasedání ve dnech 21. října až 12. listopadu 1997,

–  s ohledem na Limskou deklaraci o akademické svobodě a akademické nezávislosti vysokoškolských institucí přijatou Světovou univerzitní službou v září roku 1988,

–  s ohledem na rezoluci 29/7 o právu na vzdělání, kterou přijala Rada OSN pro lidská práva na svém 42. zasedání dne 2. července 2015,

–  s ohledem na obecnou připomínku č. 13 Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva přijatou dne 8. prosince 1999 na jejím dvacátém prvním zasedání,

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise č. 891/2017,

–  s ohledem na zprávy vnitrostátních, evropských a mezinárodních nevládních organizací a zejména na zásady státní odpovědnosti za ochranu vysokoškolského vzdělávání před útoky,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se základních práv,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na článek 113 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0403/2018),

A.  vzhledem k tomu, že organizace UNESCO definuje akademickou svobodu jako právo vyučujících na vysokých školách na svobodu výuky a diskuse bez omezování jakoukoli předepsanou doktrínou, svobodu provádět výzkum a šířit a zveřejňovat jeho výsledky, právo svobodně vyjadřovat názor na instituci nebo systém, v němž pracují, právo nepodléhat institucionální cenzuře a svobodně se zapojovat do profesních nebo zastupitelských akademických orgánů;

B.  vzhledem k tomu, že právo na vzdělání je zásadní pro požívání všech ostatních lidských práv a pro dosažení udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že toto právo lze požívat pouze v prostředí akademické svobody a akademické nezávislosti vysokoškolských institucí;

C.  vzhledem k tomu, že Limská deklarace o akademické svobodě a akademické nezávislosti vysokoškolských institucí definuje akademickou svobodu jako svobodu členů akademické obce – zahrnující všechny osoby, které vyučují, studují, bádají a pracují v institucích vysokoškolského vzdělávání – jednotlivě nebo kolektivně v rámci hledání, rozvoje a předávání poznatků prostřednictvím výzkumu, studia, diskuse, dokumentace, produkce, tvorby, výuky, přednášek a psaní;

D.  vzhledem k tomu, že tato definice musí být založena na základních demokratických hodnotách, včetně zásad rovnoprávného přístupu a nediskriminace, kritického a nezávislého myšlení, odpovědnosti, institucionální autonomie a sociální odpovědnosti; vzhledem k tomu, že bez akademické svobody, která umožňuje informovanou diskusi, nemůže existovat žádná demokracie;

E.  vzhledem k tomu, že akademická svoboda je klíčovým prvkem pro pokrok směrem k udržitelnému rozvoji, zejména pro dosažení cílů udržitelného rozvoje zakotvených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, v níž kvalitní vzdělávání, vědecký výzkum a inovace zaujímají ústřední místo;

F.  vzhledem k tomu, že akademická nezávislost je nezbytným předpokladem pro to, aby vzdělávací instituce řádně fungovaly; vzhledem k tomu, že akademická svoboda vyžaduje stálou a řádnou ochranu před nepatřičným tlakem ze strany státu nebo před obchodními zájmy;

G.  vzhledem k tomu, že akademická svoboda – včetně jejích hlavní složek, tj. svobody myšlení, přesvědčení, projevu, sdružování, cestování a výuky – přispívá k vytváření prostoru, v němž může každá otevřená a stabilní pluralitní společnost svobodně přemýšlet, klást otázky, vytvářet, přijímat a šířit znalosti;

H.  vzhledem k tomu, že útoky na akademickou svobodu narušují výzkum, studium, výuku, veřejnou diskusi a právo na vzdělání, snižují akademickou kvalitu a oslabují sociální, politický, hospodářský i kulturní rozvoj; vzhledem k tomu, že odpovědi na společenské otázky by se měly hledat prostřednictvím rozumu, důkazů a přesvědčování;

I.  vzhledem k tomu, že právo na vzdělání, výuku a výzkum lze plně využít pouze v prostředí akademické svobody;

J.  vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné věnovat patřičnou pozornost otázce akademické svobody během procesu přistoupení k EU, aby nedocházelo k útokům na tuto svobodu v členských státech EU, jako jsou pokusy uzavřít Středoevropskou univerzitu (CEU) v Budapešti, jejichž výsledkem je přemístění nových studentů od roku 2019 do Vídně, či zablokování studijního programu genderových studií v Maďarsku; vzhledem k tomu, že kandidátské země by se měly zavázat k dodržování základních hodnot vysokoškolského vzdělávání, včetně akademické svobody a institucionální autonomie;

K.  vzhledem k tomu, že akademická obec a vzdělávací instituce jsou stále více zranitelné vůči zásahům, tlaku nebo represím ze strany států, podnikatelského sektoru nebo nestátních subjektů; vzhledem k tomu, že po celém světě jsou každoročně hlášeny stovky útoků na univerzity, instituce vysokoškolského vzdělávání a jejich členy, včetně vražd, násilí, zmizení, neoprávněného věznění či zadržování, nespravedlivého stíhání, ztráty postavení, neoprávněného propuštění či vyloučení ze studia, omezení cestování nebo pohybu a dalších extrémních nebo systematických hrozeb; vzhledem k tomu, že k porušování akademických svobod dochází i v členských státech EU a u jejích nejbližších partnerů;

L.  vzhledem k tomu, že škrty ve veřejném financování vzdělávání, včetně vysokoškolského vzdělávání, a následná potřeba alternativních zdrojů příjmů ohrožují akademickou svobodu, zejména pokud takové externí financování pochází od autokratických režimů v zahraničí nebo nadnárodních společností;

M.  vzhledem k tomu, že zahraniční vzdělávací instituce v EU čelí útokům vnitrostátních vlád a narušení akademické svobody;

N.  vzhledem k tomu, že snahy kontrolovat nebo umlčet vysokoškolské instituce či jejich vyučující, studenty a zaměstnance zdaleka nemíří jen na přímo dotčené jednotlivce a instituce, ale významně ovlivňují společnost prostřednictvím omezování prostoru pro širší demokratickou účast, svobodu projevu a posilování postavení všech občanů a zbavují budoucí generace vysoce kvalitních akademických a výzkumných pracovníků;

O.  vzhledem k tomu, že účinné provádění práva na vzdělání a zajištění akademické svobody vyžaduje, aby státy zajistily odpovídající a spolehlivou úroveň financování do vzdělávání; vzhledem k tomu, že politiky v oblasti finančních a hospodářských úsporných opatření vážně oslabily akademickou svobodu a nadále tak činí po celém světě, a to i v rámci EU;

P.  vzhledem k tomu, že porušení akademické svobody jsou jen zřídka řešena v rámci problematiky lidských práv, což zčásti odráží nedostatečnou znalost otázek akademické svobody mezi obhájci lidských práv, a zčásti také skutečnost, že se žaloby často zaměřují na jiná práva, která jsou porušována, jako je svoboda projevu nebo přesvědčení; vzhledem k tomu, že standardy v této oblasti nejsou dostatečně rozvinuty a případy porušování akademické svobody často nejsou hlášeny;

Q.  vzhledem k tomu, že je obecně třeba zvýšit povědomí o významu akademické svobody jakožto nástroje na podporu demokracie, respektování právního státu a odpovědnosti, a vytvářet příležitosti k posilování kapacit umožňujících její prosazování a ochranu;

R.  vzhledem k tomu, že je důležité chápat útoky na akademickou svobodu a uznat je jako celosvětovou hrozbu a podporovat uznávání dotčených akademiků a studentů nejenom jako jednotlivců, jejichž práva jsou porušována, ale také jako obhájců lidských práv, kteří jsou napadáni; vzhledem k tomu, že je na mezinárodní a vnitrostátní úrovni třeba důrazněji reagovat, a to jak v rámci samotného vysokoškolského vzdělávání, tak i v rámci občanské společnosti a široké veřejnosti;

S.  vzhledem k tomu, že mnoho ohrožených akademiků a studentů nemůže získat přístup k příležitostem poskytovaným programy EU pro akademickou mobilitu a obhájce lidských práv, jelikož nesplňují přijímací kritéria nebo je pro ně velmi složité dodržet obecné přijímací postupy, požadavky a harmonogramy;

T.  vzhledem k tomu, že omezení financování v rámci programů EU omezuje možnosti organizací a univerzit v EU podporujících studenty a akademiky, kteří čelí riziku nebo opustili své země kvůli hrozbě stíhání za svou akademickou angažovanost; vzhledem k tomu, že tyto organizace a univerzity potřebují pro svou činnost a své iniciativy více pomoci;

U.  vzhledem k tomu, že se EU zavázala k podpoře a ochraně lidských práv, demokratických institucí a právního státu po celém světě; vzhledem k tomu, že akční plán EU pro lidská práva a demokracii vyzývá k účinnější politice EU na podporu lidských práv a demokracie, včetně posílení účinnosti dialogů o lidských právech, zlepšení viditelnosti a dopadu strategií v oblasti lidských práv pro jednotlivé země, zaměření na účinné provádění obecných zásad EU v oblasti lidských práv a zlepšování veřejné diplomacie a komunikace o lidských právech;

1.  doporučuje Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku následující:

   a) výslovně uznávat význam akademické svobody ve veřejných prohlášeních, politikách a opatřeních souvisejících s vnější činností EU, včetně uznání zásad, že myšlenky nepředstavují trestné činy a kritický diskurz neznamená neloajálnost, ale nezbytnou součást demokratické společnosti a jejího rozvoje, a současně uznávat, že nezávislost vzdělávacích institucí by měla být vždy chráněna a že akademická svoboda hraje zásadní roli v rozvoji lidstva a moderní společnosti;
   b) uznávat, že nároky na akademickou svobodu spadají pod platné právo v oblasti lidských práv vyplývající z práva na vzdělání a práv na svobodu projevu a názoru; připomínat, že akademická svoboda zahrnuje i svobodu akademických pracovníků šířit informace, provádět výzkum a rozšiřovat znalosti a pravdu bez omezení, dále svobodu vyjadřovat myšlenky a názory, i pokud jsou kontroverzní nebo nepopulární, v oblastech jejich výzkumu a odborných znalostí, a že to může zahrnovat zkoumání fungování veřejných institucí v daném politickém systému a jejich kritiku;
   c) veřejně zdůrazňovat problém útoků na akademickou svobodu, včetně jejich negativních dopadů; vyjadřovat znepokojení nad zranitelností akademické obce vůči nepříznivým zásahům vnitrostátních orgánů a soukromých subjektů či zásahům vedeným firemními zájmy; připomínat odpovědnost jednotlivých zemí za zaručení akademické svobody, jednat v souladu s tím, jakož i proaktivně chránit vysokoškolské instituce, akademické pracovníky a studenty před útoky bez ohledu na jejich původ a povahu;
   d) zajistit, aby orgány EU a zástupci členských států, kteří navštěvují třetí země, byli informováni o stavu akademické svobody;
   e) prokazovat podporu institucím, zaměstnancům a studentům, kteří jsou ohroženi nebo se stali obětí nátlaku nebo násilných útoků, a takové útoky veřejně odsuzovat prostřednictvím vznesení této otázky na všech úrovních, mimo jiné prostřednictvím prohlášení, návštěv, pozvánek k veřejným vystoupením, sledování soudních řízení a kontroly vězeňských podmínek a konkrétních odkazů na jednotlivé případy ohrožených členů vysokoškolské komunity;
   f) podporovat rovný přístup do akademické komunity bez ohledu na etnický původ, kastu, postižení, státní občanství, náboženské přesvědčení, genderovou identitu, sexuální orientaci nebo jiný status; věnovat zvláštní pozornost při jednání s třetími zeměmi podpoře odstranění diskriminace na základě pohlaví a všech forem násilí a pomoci při uplatňování rovnosti žen a mužů a práva na vzdělání pro všechny;
   g) zdůraznit, že útoky na akademickou svobodu mohou mít rovněž podobu kybernetických útoků, neboť akademičtí pracovníci dnes k vyjádření svých myšlenek a názorů stále více využívají internet a sociální média;
   h) zmiňovat akademickou svobodu na různých úrovních politického dialogu, včetně dialogů o lidských právech a konzultací s partnerskými zeměmi; zvýšit diplomatické úsilí při dvoustranných i vícestranných jednáních s partnerskými zeměmi, pokud jde o závažné případy ohrožení akademické svobody nebo útoků na tuto svobodu a zejména o násilné útoky na vysokoškolské instituce a na jejich členy, včetně diskriminačních politik a postupů, nepřiměřeného omezování výzkumu nebo projevu, nespravedlivého stíhání nebo zadržování, a omezení práva na zakládání odborových organizací a vstup do nich; podporovat partnerské země v tom, aby stanovily rámec pro akademickou svobodu a institucionální autonomii a aby monitorovaly uplatňování těchto základních práv; zajistit, aby všechny dohody o mezinárodní spolupráci s partnerskými zeměmi tyto zásady uplatňovaly;
   i) začlenit obranu a ochranu akademické svobody a institucionální autonomie do kodaňských kritérií pro proces přistoupení k EU s cílem zabránit útokům na akademickou svobodu v členských státech, jakých jsme svědkem v případě Středoevropské univerzity v Maďarsku;
   j) povzbudit všechny státy, aby učinily to, co již provedla většina členských států EU, tj. schválily a uplatňovaly prohlášení o bezpečných školách a doprovodné pokyny pro ochranu škol a univerzit před vojenským využitím v době ozbrojeného konfliktu, což je vodítko pro odpovědnost za ochranu základních hodnot, zejména akademické svobody a institucionální autonomie, v souvislosti s násilnými a donucovacími útoky na vysokoškolské vzdělávání;
   k) spolupracovat s OSN, Radou Evropy, mezinárodními agenturami, občanskou společností a vysokoškolskými komunitami s cílem vytvořit mechanismus pro monitorování a hlášení útoků na vysokoškolské vzdělávání a jednotlivé akademiky a jejich nepřiměřeného omezování; posílit a propagovat monitorování s cílem zvýšit povědomí o tomto problému, pohnat pachatele k odpovědnosti a snažit se více předcházet útokům na akademickou svobodu a reagovat na ně;
   l) zapojit se do pravidelného dialogu s vysokoškolskými komunitami a organizacemi, jejichž posláním je chránit vysokoškolské komunity a podporovat akademickou svobodu, a podporovat tento dialog s cílem vytvořit nejlepší politické rámce, iniciativy pro akademickou svobodu a strategie pro její prosazování;
   m) přispívat k rozvoji kapacit umožňujících rychlé, důkladné a transparentní vyšetřování případů porušení akademické svobody, zejména v situacích zahrnujících násilné útoky; zintenzivnit úsilí, pokud jde o předcházení útokům na akademickou svobodu a o reakci na ně, a vynaložit veškeré úsilí nezbytné k tomu, aby se pachatelé dostali před soud;
   n) podporovat činnost v oblasti výzkumu a poradenství zaměřenou na úpravu právních a správních předpisů, které nadměrně omezují akademickou svobodu nebo akademickou nezávislost vysokoškolských institucí, a propagovat institucionální autonomii jakožto jeden ze způsobů ochrany systémů vysokoškolského vzdělávání před zásahy nebo útoky státu, firemní sféry či nestátních subjektů a ochránit vysokoškolské vzdělání před politizací a ideologickou manipulací;
   o) zvýšit diplomatické úsilí při dvoustranných i vícestranných jednáních s partnerskými zeměmi, pokud jde o závažné případy ohrožení akademické svobody nebo útoků na tuto svobodu, zejména o násilné útoky na vysokoškolské instituce a na jejich členy, včetně diskriminačních politik a postupů, nepřiměřeného omezování výzkumu nebo projevu, nespravedlivého stíhání nebo zadržování;
   p) přezkoumat stávající mechanismy na podporu a ochranu obhájců lidských práv s cílem rozvinout kapacity umožňující určovat případy zahrnující útoky na akademickou svobodu a poskytovat pomoc v těchto situacích, včetně ochrany a podpory v nouzi, mimo jiné prostřednictvím fyzické ochrany, právní a vízové podpory, lékařské podpory, sledování soudních řízení a kontroly vězeňských podmínek, poradenství a lobbování a dlouhodobé podpory během exilu; vyzývá zejména k tomu, aby evropský nástroj pro demokracii a lidská práva zahrnul mezi své priority prosazování akademické svobody a podporu ohrožených členů akademické obce;
   q) přezkoumat stávající programy a zdroje zaměřené na akademickou mobilitu a další formy vzdělávání a spolupráce v oblasti výzkumu, včetně jejich kritérií, přijímacích postupů, požadavků, lhůt a harmonogramů, s cílem odstranit překážky, které by mohly jinak kvalifikovaným ohroženým akademikům nebo studentům bránit v přístupu k příležitostem, pracovním umístěním nebo jiným zdrojům poskytovaným těmito programy; podporovat stávající projekty financované Evropskou unií, jako je např. „Academic Refuge“, které usilují o zvýšení povědomí o významu akademické svobody v oblasti vysokoškolského vzdělávání a o důsledcích pro společnost jako celku, je-li tato svoboda potlačena;
   r) zajistit, aby programy makrofinanční pomoci EU určené třetím zemím a politiky evropských finančních institucí nenarušovaly akademickou svobodu prostřednictvím podpory politik, které snižují přidělování vnitrostátních příjmů odvětví vzdělávání;
   s) vytvářet nové iniciativy v rámci stávajících a budoucích programů, pokud možno jako inciativy spolupráce vyvinuté a financované Unií prostřednictvím jejích rozpočtů na jiné oblasti než vzdělání a výzkum, například nástroj předvstupní pomoci (NPP III), programy Horizont 2020, Erasmus+ a Marie Skłodowska-Curie, pro nové programy financované EU na podporu umisťování ohrožených akademiků, studentů působících ve výzkumu a studentů s plným vzděláním, jimž byla udělena mezinárodní ochrana, do evropských vysokoškolských vzdělávacích a výzkumných institucí;
   t) podporovat probíhající normativní úsilí na regionálních a mezinárodních úrovních, a to i prostřednictvím přijetí mezinárodního prohlášení o akademické svobodě a nezávislosti vysokoškolských institucí; vybízet EU a její členské státy, aby v Radě OSN pro lidská práva přijaly iniciativu týkající se akademické svobody;
   u) zajistit nadále vysokou úroveň podpory Evropského meziuniverzitního centra a Globálního kampusu pro lidská práva a demokracii jako vlajkové lodi podpory EU, pokud jde o vzdělávání v oblasti lidských práv na celém světě;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.


Situace zdravotně postižených žen
PDF 176kWORD 55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o situaci zdravotně postižených žen (2018/2685(RSP))
P8_TA(2018)0484B8-0547/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Evropskou úmluvu o lidských právech a Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením(1) Evropským společenstvím, a zejména s ohledem na článek 6 této úmluvy o ženách a dívkách se zdravotním postižením,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen („CEDAW“, 1979) a její opční protokol (1999),

–  s ohledem na Listinu základních sociálních práv pracovníků Společenství(2),

–  s ohledem na články 10, 19 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(3),

–  s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426) předložený Komisí a na postoj Parlamentu k tomuto návrhu ze dne 2. dubna 2009(4),

–  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie s názvem „Vícenásobná diskriminace na základě genderu a zdravotního postižení“,

–  s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) nazvanou „Chudoba, gender a protínání nerovností v EU“ se zvláštním ohledem na kapitolu 8 této zprávy o genderu a zdravotním postižení,

–  s ohledem na index rovnosti žen a mužů institutu EIGE pro rok 2017,

–  s ohledem na otázku Komisi o situaci zdravotně postižených žen (O-000117/2018 – B8‑0418/2018),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v EU žije více než 80 milionů osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že každý čtvrtý Evropan má v rodině osobu se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že v EU žije přibližně 46 milionů žen a dívek se zdravotním postižením, což představuje asi 16 % celkové populace žen EU a 60 % všech osob se zdravotním postižením;

B.  vzhledem k tomu, že pojem „zdravotní postižení“ zahrnuje široké spektrum dočasných, krátkodobých nebo dlouhodobých osobních situací, které vyžadují odpovídající politické reakce a mezi které se řadí i problémy v oblasti duševního zdraví;

C.  vzhledem k tomu, že měnící se demografické složení a stárnutí populace vedou k tomu, že čím dál tím více lidí se v pozdějším věku potýká se zdravotním postižením;

D.  vzhledem k tomu, že každý den jsou osobám se zdravotním postižením odpírána základní práva tím, že přetrvávají problémy s přístupem k placeným pracovním místům, která zakládají práva, a to ve veřejném i soukromém sektoru; vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání osob se zdravotním postižením zdaleka nedosahuje toho, co je třeba a co by bylo možné dosáhnout proto, aby toto vzdělávání umožnilo získávat znalosti, dovednosti a kompetence nezbytné pro začlenění těchto osob do pracovního života;

E.  vzhledem k tomu, že pouze 18,8 % žen se zdravotním postižením v EU má zaměstnání; vzhledem k tomu, že 45 % žen v produktivním věku (tj. ve věku 20–64) se zdravotním postižením je neaktivních, přičemž mezi muži činí tento poměr 35 %;

F.  vzhledem k tomu, že 75 % osob se závažným zdravotním postižením nemá příležitost plně se zapojit do evropského trhu práce a že u žen se zdravotním postižením existuje dvakrát až pětkrát větší pravděpodobnost, že se stanou oběťmi násilí, než je tomu u žen bez zdravotního postižení;

G.  vzhledem k tomu, že 34 % žen se zdravotními problémy nebo se zdravotním postižením zažilo ve svém životě fyzické nebo sexuální násilí, jehož se dopustil jejich partner;

H.  vzhledem k tomu, že sterilizace žen se zdravotním postižením bez jejich vědomí či souhlasu je rozšířenou formou násilí, jež postihuje především členy etnických menšin, např. romské ženy;

I.  vzhledem k tomu, že ve veřejném životě a sdělovacích prostředcích jsou osoby se zdravotním postižením málo viditelné;

J.  vzhledem k tomu, že přibližně dvě třetiny pečovatelů v Evropě tvoří ženy; vzhledem k tomu, že 80 % péče v EU poskytují neplacení neformální pečovatelé a 75 % z nich jsou ženy; vzhledem k tomu, že hospodářská hodnota neplacené neformální péče v Unii vyjádřená v procentech z celkových nákladů na poskytování formální dlouhodobé péče se podle odhadů pohybuje v rozmezí 50 až 90 %;

K.  vzhledem k tomu, že sociální a hospodářská účast žen se zdravotním postižením je nezbytná pro úspěch celkové evropské hospodářské a sociální strategie;

L.  vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením se často potýkají s více formami diskriminace mimo jiné na základě svého pohlaví, vyjádření pohlavní příslušnosti a pohlavních rysů, což přispívá k feminizaci chudoby;

M.  vzhledem k tomu, že osoby, a zejména ženy, se zdravotním postižením mají nižší příjmy a jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení se prohlubují tam, kde je sociální ochrana zjevně nedostatečná; vzhledem k tomu, že situace pracujících žen se zdravotním postižením se během času ve srovnání se situací mužů zhoršila (podíl pracujících žen potýkajících se s chudobou činil v roce 2007 10 % a v roce 2014 12 %);

N.  vzhledem k tomu, že technologický rozvoj představuje jak příležitosti, tak výzvy, především pro ženy se zdravotním postižením, neboť pracovní síla na celém světě čím dál více využívá digitální nástroje;

O.  vzhledem k tomu, že přetrvávají potíže s přístupem ke zdravotním střediskům, nemocniční péči, podpůrným produktům, lékům a důležitým terapiím za účelem monitorování a rehabilitace; vzhledem k tomu, že přetrvávají závažné problémy s mobilitou, ať už v důsledku architektonických překážek, které brání pohybu ve veřejných prostorách a na ulicích, nebo omezeného přístupu k veřejné a hromadné dopravě; vzhledem k tomu, že nadále existují i překážky v komunikaci (např. nedostatek tlumočníků znakového jazyka ve veřejných službách a špatná dostupnost televizního vysílání pro neslyšící), které omezují přístup k veřejným službám a informacím a brání v tomto přístupu; vzhledem k tomu, že podpora, ochrana, komunikace, péče a zdravotnické služby, např. ty, které souvisejí s primárním zdravím, násilím na ženách, péčí o dítě a mateřstvím, by měly být plně přístupné ve všech jazycích, formách a formátech pro všechny ženy, a zejména ženy a dívky se zdravotním postižením;

P.  vzhledem k tomu, že plné zapojení osob se zdravotním postižením, jak je uvedeno v článku 29 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, do politického a veřejného života, kde jsou často nedostatečně zastoupeny, zůstane jen zbožným přáním, zejména v případě žen, pokud se touto otázkou nebudeme řádně zabývat;

Q.  vzhledem k tomu, že – navzdory řadě mezinárodních úmluv a ustanovení evropského práva včetně stávající evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením – osoby se zdravotním postižením stále plně nepožívají svá občanská a sociální práva; vzhledem k tomu, že není zaručen rovný přístup ke kultuře, sportu a volnočasovým aktivitám ani rovná účast na společenském a politickém životě; vzhledem k tomu, že pracovníci v těchto oblastech nejsou dostatečně oceněni; vzhledem k tomu, že všechny výše uvedené úmluvy a ustanovení jsou systematicky porušovány a i nadále jsou pracovníkům a osobám se zdravotním postižením odpírána základní práva; vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením zůstávají na okraji rozhodovacího procesu a pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů;

R.  vzhledem k tomu, že do evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 nebyla horizontálně začleněna rovnost žen a mužů;

S.  vzhledem k tomu, že články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie výslovně zakazují diskriminaci na základě zdravotního postižení a vyzývají k rovné účasti osob se zdravotním postižením na životě společnosti; vzhledem k tomu, že rovné zacházení lze zajistit použitím pozitivních opatření a politik pro ženy se zdravotním postižením a matky dětí se zdravotním postižením;

T.  vzhledem k tomu, že začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením pro období po roce 2020 přispěje k integrovanému přístupu k odstranění diskriminace žen a dívek se zdravotním postižením;

U.  vzhledem k tomu, že měsíční mzda mužů se zdravotním postižením je vyšší než měsíční mzda žen se zdravotním postižením, přičemž obě tyto mzdy jsou obecně nižší než mzdy ostatních pracovníků, a tato diskriminující realita přetrvává;

V.  vzhledem k tomu, že současný trh práce je nestabilní a nejistý a zvyšování míry nezaměstnanosti vede k tomu, že se snižuje počet příležitostí přístupu k zaměstnanosti pro osoby se zdravotním postižením;

W.  vzhledem k tomu, že ve státním školství není dostatek lidských, materiálních a pedagogických prostředků pro skutečnou pomoc dětem a mladým lidem se zvláštními vzdělávacími potřebami a jejich účinnou inkluzi; vzhledem k tomu, že plného začlenění do společnosti lze dosáhnout zejména díky kvalitnímu zaměstnání a dostupnému vzdělání; vzhledem k tomu, že zaměstnání není považováno jen za zdroj příjmů, ale také za mechanismus sociálního začlenění, neboť vytváří spojení se společností, mezilidské vztahy a pocit účasti na sociálním, kulturním a hospodářském životě;

X.  vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením se mohou potýkat s ojedinělými formami zneužívání, které je obtížné rozeznat, např. odebrání či ničení pomůcek pro podporu mobility nebo zamítnutí přístupu ke zdrojům v komunitě souvisejícím se zdravotním postižením nebo přístupu ke zdravotním vyšetřením;

Y.  vzhledem k tomu, že míra výskytu karcinomu prsu u žen se zdravotním postižením je mnohem vyšší než u ženské populace obecně, což je způsobeno nedostatečným přizpůsobením vyšetřovacího a diagnostického vybavení;

Z.  vzhledem k tomu, že index rovnosti žen a mužů institutu EIGE pro rok 2017 ukazuje, že 13 % žen se zdravotním postižením má neřešené zdravotní potřeby a 12 % neřešené potřeby v oblasti dentální péče, zatímco ženy bez zdravotního postižení mají neřešené zdravotní potřeby v 5 % případů;

Obecná doporučení

1.  opakuje, že všechny osoby se zdravotním postižením by měly mít možnost plně požívat svá práva na základě začlenění a plného zapojení do společnosti; zdůrazňuje, že to je možné pouze prostřednictvím vymáhání aktivních a veřejných politik a odstranění všech překážek zapojení;

2.  vyzývá členské státy, aby prováděly politiky v oblasti prevence, léčby, rehabilitace a začleňování pro osoby se zdravotním postižením a podpory pro jejich rodiny, a aby přijaly odpovědnost za účinné naplňování jejich práv, aniž by byla dotčena práva a povinnosti rodičů či poručníků; vyzývá rovněž k rozvoji pedagogiky, která společnost naučí citlivosti vůči povinnostem v oblasti respektu a solidarity s osobami se zdravotním postižením s cílem bojovat proti sociální diskriminaci, jejímiž oběťmi tyto osoby jsou;

3.  vyzývá členské státy, aby plnily své závazky ohledně ratifikace Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a aby přijaly veškerá nezbytná opatření pro zajištění práv a svobod i povinností, jež z této úmluvy vyplývají, zejména v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictví, sociální ochrany, bydlení, mobility, přístupu ke spravedlnosti, kultuře, sportům, volnočasovým aktivitám a zapojení do sociálního a politického života, jakož i specifických povinností, které Úmluva o právech osob se zdravotním postižením určuje v oblasti práv žen a dětí se zdravotním postižením;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že ženy a dívky se zdravotním postižením trpí dvojitou diskriminací způsobenou spojením pohlaví a zdravotního postižení a mohou být dokonce vystaveny vícenásobné diskriminaci vyplývající ze spojení pohlaví a zdravotního postižení se sexuální orientací, genderovou identitou, vyjádřením pohlavní příslušnosti, pohlavními rysy, zemí původu, společenskou třídou, statusem souvisejícím s migrací, věkem, náboženským vyznáním nebo etnikem;

5.  opět vyzývá Komisi a členské státy, aby ve svých strategiích pro rovnost žen a mužů, politikách a programech zohledňovaly hledisko žen a dívek se zdravotním postižením, ve svých strategiích pro pomoc osobám se zdravotním postižením genderové hledisko a ve všech svých ostatních politikách jak genderové hledisko, tak hledisko osob se zdravotním postižením;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a inovace s ohledem na vývoj výrobků a služeb na podporu osob se zdravotním postižením při jejich každodenních činnostech;

7.  zdůrazňuje, že se zvyšuje počet starších osob a že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se zdravotní postižení vyskytuje častěji u žen, jež jsou také tímto jevem více zasaženy kvůli své delší střední délce života; zdůrazňuje, že proto dojde k poměrnému nárůstu počtu žen se zdravotním postižením;

8.  trvá na tom, že musí být shromažďovány údaje rozčleněné podle pohlaví s cílem odhalit formy diskriminace na základě příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jimž čelí ženy a dívky se zdravotním postižením ve všech oblastech, na něž se vztahuje Istanbulská úmluva, a všude tam, kde je to relevantní;

9.  vyzývá institut EIGE, aby i nadále na úrovni EU a členských států poskytoval analýzu a příspěvky ohledně specifické situace žen a dívek se zdravotním postižením se zvláštním zaměřením na vícenásobnou diskriminaci;

10.  opakuje, že ženy se zdravotním postižením často čelí ještě větším problémům a rizikům v zemích zapojených do konfliktů a ve válečných zónách; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí chránit ženy se zdravotním postižením ve vnějších politikách EU;

Práva žen se zdravotním postižením

11.  zdůrazňuje, že ženám se zdravotním postižením musí být zajištěno plné požívání jejich práv, pokud jde o přístup ke kvalitnímu, dostupnému a cenově dosažitelnému vzdělání, zdravotní péči včetně zdravotní péče specifické pro transgender osoby, jakož i sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům v této oblasti, zaměstnání, mobilitě, rodinnému životu, tělesné nezávislosti, sexualitě a sňatkům, jakož i pojistkám, které tato práva zaručují;

12.  připomíná, že orgány veřejné správy na všech úrovních a příslušné zúčastněné subjekty musí respektovat a dodržovat právo na nezávislý život, a proto poskytovat nezbytné nástroje a podporu, jež osobám, především ženám, se zdravotním postižením umožní požívat svobody volby a kontroly nad svým vlastním životem a životním stylem;

13.  zdůrazňuje, že ženy a dívky se zdravotním postižením musí být informovány o svých právech a o službách pro občany, které jsou jim k dispozici; zdůrazňuje, že tyto informace je nezbytné poskytovat jednoduchým a bezpečným způsobem, který zohlední různé komunikační metody, sítě a formáty, které si tyto osoby zvolily a které jim byly přizpůsobeny; zdůrazňuje, že právo na informace nesmí být zaměňováno za koncepční chápání nutnosti aktivně vyhledávat přístup k právům (přesun odpovědnosti za naplnění práva na potřebnou osobu), neboť členské státy musí přijmout odpovědnost a dosáhnout na všechny osoby se zdravotním postižením a zajistit a zaručit jim práva stanovená právními předpisy nebo mezinárodními úmluvami;

14.  vyzývá k začlenění osob se zdravotním postižením do běžných struktur společnosti na všech úrovních včetně zdravotnictví, vzdělávání a zaměstnanosti, neboť neustálé a zobecněné využívání zvláštních struktur nebo služeb vede k segregaci a snižuje množství rovných příležitostí;

15.  uznává, že je třeba, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup k bezpečným prostorům, např. v podobě klubů či sdružení;

16.  vyzývá EU, aby odstranila překážky, které osobám se zdravotním postižením ztěžují využívání volebního práva, především při evropských volbách v roce 2019;

17.  naléhavě žádá členské státy, aby prosazovaly zásadu stejné odměny za stejnou práci, bojovaly proti platové diskriminaci a zaručily rovnost mezi ženami a muži, a to i s ohledem na osoby se zdravotním postižením;

Přístupnost

18.  vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily politiky, které podporují přístupnost jakožto nezbytný krok k inkluzi a nezbytnou podmínku pro začleňování a zapojení osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje rovněž, že dodržování zásad rovného zacházení a rovných příležitostí, pokud jde o přístupnost a mobilitu, je důležité;

19.  trvá na tom, že členské státy musí přijmout opatření zejména v oblastech zdravotnictví, vzdělávání, dopravy, městského plánování a bydlení;

20.  je hluboce znepokojen tím, že ženám a dívkám se zdravotním postižením je až příliš často odpírán přístup do zařízení v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a k souvisejícím právům; považuje za znepokojivé, že ženám a dívkám se zdravotním postižením je upírán informovaný souhlas o používání antikoncepčních prostředků, a že dokonce čelí riziku násilné sterilizace; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly legislativní opatření, která zaručí fyzickou integritu, svobodu volby a sebeurčení v oblasti sexuálního a reprodukčního života dívek a žen se zdravotním postižením;

21.  je znepokojen skutečností, že jen v málo zemích platí ustanovení, která zaručují právo osob se zdravotním postižením na právní uznání pohlaví; podotýká, že i v případech, kdy je právní uznání pohlaví umožněno, může být pro ženy a dívky podléhající zákonnému poručnictví nedostupné; podotýká, že povinné psychiatrické posouzení pro účely přístupu k právnímu uznání pohlaví brání přístupu pro ženy a dívky s problémy v oblasti duševního zdraví; vyzývá členské státy, aby přijaly právní předpisy pro právní uznání pohlaví založené na sebeurčení a zohledňující potřeby v oblasti přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

22.  konstatuje, že je potřeba, aby členské státy vypracovaly strategie veřejné dopravy, které spolu s odstraněním stavebních překážek usnadní mobilitu osob se zdravotním postižením; vyzývá Radu a Komisi, aby vyčlenily nezbytné finanční prostředky z rozpočtu EU na podporu vypracování takových strategií;

Práce a vztahy na pracovišti s ohledem na kvalitní zaměstnání a dobré vyvážení pracovního a osobního života

23.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly strategie na podporu začlenění osob se zdravotním postižením do trhu práce; domnívá se, že takové strategie by měly podpořit přístup k zaměstnanosti, která je podmínkou sociálního začlenění a podporuje rovné příležitosti;

24.  vyzývá členské státy, aby zaručily specifické formy regulace práce, které budou řešit a začlení specifické potřeby osob se zdravotním postižením, zejména pokud jde o úpravu pracovní doby; zdůrazňuje, že je třeba určit specifické pracovně-právní předpisy, které zohledňují potřeby žen se zdravotním postižením, pokud jde o těhotenství a mateřství, zaručí trvalý přístup na trh práce a zajistí ochranu v oblasti práce;

25.  vyzývá členské státy, aby vyhodnotily potřebu opatření, která zajistí, aby uplatňování mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a flexibilní pracovní doby bylo přizpůsobeno různým potřebám spojeným s vícečetnými porody, předčasnými porody, sdílení rodičovských práv s jinou osobou, potřebami adoptivních rodičů, rodičů se zdravotním postižením, rodičů s problémy v oblasti duševního zdraví a rodičů dětí se zdravotním postižením, chronickým onemocněním nebo problémy v oblasti duševního zdraví;

26.  vyzývá k podpoře práva na zdraví a rehabilitaci a k prosazování politik, které usilují o prevenci a nápravu nehod na pracovišti a nemocí z povolání u osob se zdravotním postižením;

27.  vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla odborné znalosti o způsobech, jak pokročit v řešení vícenásobné diskriminace;

28.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím vzdělávání v oblasti diverzity a práce se zaměstnavateli na opatřeních na pracovišti, např. podporou anonymních náborových postupů, podporovala a pobízela členské státy při řešení diskriminace vyplývající ze spojení genderové identity, vyjádření pohlavní příslušnosti, sexuální orientace, pohlavních rysů a zdravotního postižení;

Vzdělávání

29.  vyzývá členské státy, aby při poskytování předškolní péče o děti kladly důraz nejen na přístupnost, ale také na kvalitu a cenovou dosažitelnost této péče, zejména pro děti se zdravotním postižením, a zohledňovaly potřeby rodičů se zdravotním postižením; dále vyzývá členské státy, aby zlepšily veřejné investice do předškolního vzdělávání a péče o tyto skupiny osob;

30.  zdůrazňuje, že je důležité zapojit ženy se zdravotním postižením do běžného systému vzdělávání a odborného vzdělávání;

31.  zdůrazňuje, že vyšší standardy a kvalita vzdělávání a odborného výcviku povedou k většímu posílení žen se zdravotním postižením, neboť vzdělání je jedním z nástrojů, které mají největší vliv na pokrok společnosti, a poskytuje znalosti a hodnoty nezbytné pro dosažení vyšší úrovně blahobytu a hospodářského a osobního růstu; zdůrazňuje, že kvalita vzdělávání a odborného výcviku pro osoby se zdravotním postižením je obzvláště důležitá;

32.  vyzývá členské státy, aby zajistily účinné rovné příležitosti, pokud jde o přístup ke vzdělání, zaručením účinného začlenění dětí a mladých lidí se zdravotním postižením do všech úrovní příslušných vzdělávacích systémů; vyzývá k podpoře zvláštních vzdělávacích potřeb a vzdělávacích materiálů, které podpoří inkluzivní školy s cílem zajistit rovný přístup ke vzdělávacímu systému, ale také úspěch v něm;

33.  vyzývá členské státy, aby investovaly do vysoce kvalitního vzdělání pro děti i dospělé se zdravotním postižením jako součásti běžného vzdělávání, čímž se usnadní přístup zejména nejvíce znevýhodněných částí obyvatelstva;

34.  vyzývá k vytvoření vzdělávacích politik, které usilují o odstranění mnoha překážek, se kterými se osoby se zdravotním postižením i nadále potýkají; naléhavě vyzývá členské státy, aby v rámci svých běžných vzdělávacích zařízení dosahovali splnění fyzických nebo pedagogických podmínek, které osobám se zdravotním postižením umožní, aby tato zařízení navštěvovaly; zdůrazňuje proto, že je třeba zvýšit počet učitelů doprovázejících děti se zdravotním postižením;

35.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly strategie na boj proti šikaně a obtěžování včetně ve vzdělávací oblasti a na internetu, které jsou namířené proti dětem a mladým lidem na základě zdravotního postižení, genderové identity, vyjádření pohlavní příslušnosti, sexuální orientace, statusu souvisejícího s migrací, společenské třídy, věku, náboženského vyznání nebo etnické příslušnosti;

36.  připomíná, že při tvorbě a provádění programů a iniciativ EU, zejména v oblasti vzdělávání, mobility a činností mládeže, je důležité zohledňovat potřeby žen a dívek se zdravotním postižením a podnikat veškeré důležité kroky k zajištění jejich dalšího zapojení do takových příležitostí;

Zdraví

37.  domnívá se, že ženy a dívky se zdravotním postižením musí mít plný přístup k lékařské a dentální péči, která bude splňovat jejich konkrétní potřeby v oblastech gynekologického poradenství, lékařských vyšetření, sexuálního a reprodukčního zdraví, plánování rodiny a přizpůsobené podpory během těhotenství a v oblasti zdravotní péče specifické pro transgender osoby; naléhavě vyzývá členské státy, aby v této oblasti zajistily veřejné investice a aby poskytování vnitrostátní veřejné zdravotní péče zahrnovalo řádný přístup k těmto službám;

38.  zdůrazňuje, že ženám a dívkám se zdravotním postižením musí být poskytovány veškeré příslušné informace, které jim umožní svobodně se rozhodovat ohledně svého zdraví; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy přijaly veškerá nezbytná opatření pro boj proti násilné sterilizaci;

39.  vyzývá Komisi, aby zavedla cíle pro pečovatelské služby pro osoby se zdravotním postižením s nástroji pro sledování obdobně jako u barcelonských cílů, které by měly měřit kvalitu, dostupnost a cenovou dosažitelnost těchto služeb;

40.  vyzývá EU a členské státy, aby přijaly veškerá opatření, která zajistí, aby měly ženy a dívky se zdravotním postižením rovný přístup jak ke zdravotnictví, které je specifické pro osoby se zdravotním postižením, tak k běžným službám;

41.  vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla odborné znalosti o způsobech, jak pokročit v řešení vícenásobné diskriminace;

Násilí páchané na základě pohlaví

42.  vítá rozhodnutí Rady, že EU podepíše Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulskou úmluvu), která představuje významný krok při potírání násilí vůči ženám a dívkám se zdravotním postižením; vyzývá EU, aby urychleně ratifikovala Istanbulskou úmluvu, a naléhavě vyzývá členské státy, které ji dosud neratifikovaly, aby tak učinily; vybízí Radu, aby pokročila k co nejdřívějšímu dokončení přistoupení EU k této úmluvě;

43.  se znepokojením zdůrazňuje, že ženy a dívky se zdravotním postižením mají vyšší pravděpodobnost stát se oběťmi násilí na základě pohlaví, zejména pak domácího násilí a pohlavního vykořisťování; zdůrazňuje, že se to týká i nucené sterilizace a vynucených potratů; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření a poskytovaly vysoce kvalitní, dostupné a přizpůsobené služby s cílem zabránit násilí na ženách a dětech a podpořit oběti násilí pomocí pracovníků, jejichž vzdělání se zaměřovalo na poskytování specializovaného poradenství i vhodné právní ochrany a podpory;

44.  vybízí členské státy, aby všem pracovníkům ve zdravotnictví a vzdělávání poskytovaly vhodnou odbornou přípravu s cílem předcházet diskriminaci a násilí na ženách a dívkách se zdravotním postižením;

45.  opakuje svou výzvu Komisi, aby předložila ucelenou evropskou strategii pro boj proti násilí páchanému na ženách spolu s návrhem legislativního aktu pro předcházení násilí na základě pohlaví a pro boj proti němu, a to se zvláštním zřetelem na ženy a dívky se zdravotním postižením; rovněž vyzývá ke zřízení střediska EU pro sledování násilí páchaného na základě pohlaví;

46.  vyzývá k přijetí zvláštních politických opatření na boj proti násilí a zneužívání osob se zdravotním postižením a poruchami učení, zejména pak žen a dívek, a to včetně zastrašování na internetu, šikany a obtěžování a násilí v souvislosti s formální a neformální péčí;

Digitální a mediální začleňování

47.  zdůrazňuje, že je třeba vynaložit více úsilí o překonání stereotypů a předsudků souvisejících se zdravotním postižením a že ženy a dívky se zdravotním postižením musí být ve sdělovacích prostředcích viditelnější, aby se změnily přetrvávající sociální normy, které je ze společnosti vylučují; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rovnost žen a mužů v mediálních organizacích, zastupitelských orgánech a vzdělávacích institucích, především v jejich správních radách, a aby investovaly do iniciativ na zvyšování veřejného povědomí a podrobně sledovaly dosažený pokrok a navazovaly na něj;

48.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly programy a služby pro ženy se zdravotním postižením zaměřené na digitální začleňování těchto žen a zdůrazňující obrovský potenciál, který digitalizace pro ženy se zdravotním postižením představuje;

49.  zdůrazňuje, že je potřeba zvyšovat přístupnost ke službám sdělovacích prostředků s plně přístupnými internetovými službami, které splňují nejvyšší standardy kvality a jsou přizpůsobeny pro osoby se zdravotním postižením;

50.  vyzývá členské státy, aby podporovaly provozovatele radiového a televizního vysílání, aby plně zapojily ženy se zdravotním postižením jako účastnice a moderátorky všech druhů vysílání;

Právní předpisy a provádění

51.  vyjadřuje politování nad tím, že v rámci platné evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 se nepodařilo posílit přijímání účinných legislativních aktů, opatření a oblastí politiky pro boj proti segregaci a vyloučení žen se zdravotním postižením z trhu práce, politického života, škol a vzdělávacího prostředí;

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly strategie, které umožní a podpoří zapojení žen a dívek se zdravotním postižením do veřejného, společenského, kulturního, hospodářského a politického života, zejména pomocí snížení počtu překážek bránících mobilitě a pomocí podpory žen se zdravotním postižením, aby zakládaly organizace a sítě nebo do nich vstupovaly, a pomocí programů na odborné vzdělávání a programů mentorství;

53.  vyzývá EU a členské státy, aby připravily pozitivně zaměřené činnosti zacílené na ženy se zdravotním postižením s cílem podporovat odborný výcvik, umístění do zaměstnání, přístup k zaměstnanosti, schopnost udržet si zaměstnání, rovnocenné kariéry, přizpůsobení se na pracovišti a vyvážený poměr mezi pracovním a osobním životem;

54.  vyzývá Komisi, aby připravila činnosti na posilování práv žen a dívek se zdravotním postižením, aby zřídila mechanismus na sledování pokroku a aby financovala shromažďování údajů a výzkum týkající se žen a dívek se zdravotním postižením v souladu se zásadami Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

55.  vyzývá Komisi, aby představila návrh evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2020–2030, která plně začleňuje ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením do budoucích právních předpisů, politik a programů EU a je slučitelná s Úmluvou OSN o právech dítěte a se Strategickým závazkem v oblasti rovnosti žen a mužů 2016–2019, aby bylo zajištěno, že ženy a dívky se zdravotním postižením budou moci plně požívat svých práv jako kdokoliv jiný;

56.  vyzývá EU a její členské státy, aby standardy Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením ukotvily do svých právních a politických rámců, aby se zajistilo, že právo a tvorba politiky plně odráží přístup ke zdravotním postižením založený na lidských právech;

57.  zdůrazňuje, že během přípravy a provádění právních předpisů a politik, jejichž cílem je zajistit nediskriminující a rovné příležitosti i sledování jejich účinnosti, by měly prostřednictvím příslušných zastupitelských organizací probíhat konzultace s ženami a dívkami se zdravotním postižením a tyto ženy a dívky by prostřednictvím zmíněných organizací do jejich přípravy a provádění měly být aktivně zapojeny; vyzývá k zahájení skutečného strukturovaného dialogu mezi EU a organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením v souvislosti s návrhem Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2020–2030;

58.  zdůrazňuje, že organizace osob se zdravotním postižením musí být do přípravy, provádění a ex post hodnocení projektů v rámci politiky soudržnosti EU zapojeny;

Financování

59.  vyzývá Komisi a členské státy, aby optimalizovaly strukturální fondy EU včetně Evropského sociálního fondu, aby se podpořila přístupnost a nediskriminující přístup pro ženy se zdravotním postižením a aby se zvýšila viditelnost příležitostí financování, např. pro podnikatelské start-upy a všeobecnou podporu podnikání;

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.
(2) Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.
(3) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(4) Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 68.

Právní upozornění - Ochrana soukromí