Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2018 na rozpočtový rok 2018: Snížení prostředků na platby a na závazky v souladu s aktualizovanými prognózami výdajů a aktualizací příjmů (vlastních zdrojů) (13961/2018 – C8-0488/2018 – 2018/2244(BUD))

P8_TA(2018)0500 A8-0399/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(2), a zejména na článek 44 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018 přijatý s konečnou platností dne 30. listopadu 2017(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(6),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 6/2018, který Komise přijala dne 12. října 2018 (COM(2018)0704),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2018, který Rada přijala dne 26. listopadu 2018 a postoupila stejný den Evropskému parlamentu (13961/2018 – C8-0488/2018),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0399/2018),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 6/2018 má aktualizovat jak výdajovou, tak příjmovou stranu rozpočtu a zohlednit tak nejnovější vývoj;

B.  vzhledem k tomu, že na straně výdajů snižuje návrh opravného rozpočtu č. 6/2018 prostředky na závazky v rozpočtových položkách o 48,7 milionu EUR a prostředky na platby o 44,7 milionu EUR v okruhu 1a „konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ a v okruhu 2 „udržitelný růst – přírodní zdroje“;

C.  vzhledem k tomu, že na straně příjmů se návrh opravného rozpočtu č. 6/2018 týká revize prognózy tradičních vlastních zdrojů (tj. cel a dávek z cukru), základu daně z přidané hodnoty (DPH) a hrubého národního důchodu (HND) a zahrnutí příslušných oprav pro Spojené království a jejich financování do rozpočtu, což vše ovlivní rozdělení příspěvků členských států z vlastních zdrojů do rozpočtu EU;

1.  vítá skutečnost, že provádění programů na období 2014–2020 se konečně rozběhlo naplno, takže je třeba jen drobná úprava na straně výdajů, na rozdíl od velmi významných opravných rozpočtů přijatých v letech 2016 a 2017; vybízí Komisi a členské státy, aby dohnaly významné zpoždění, které se shromáždilo za poslední tři roky;

2.  bere na vědomí technický proces vyvažování vlastních zdrojů, který bude nezbytný kvůli revizi prognózy tradičních vlastních zdrojů a DPH a aktualizaci opravy pro Spojené království;

3.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2018;

4.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 6/2018 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (2) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (3) Úř. věst. L 57, 28.2.2018, s. 1. (4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (6) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení přetrvávajících problémů v souvislosti s migrací, přílivem uprchlíků a bezpečnostními hrozbami (COM(2018)0901 – C8-0492/2018 – 2018/2274(BUD))

P8_TA(2018)0501 A8-0455/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0901 – C8-0492/2018),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a zejména na článek 11 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2), a zejména na bod 12 této dohody,

–  s ohledem na nový návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Komise dne 30. listopadu 2018 (COM(2018)0900) v souladu s čl. 314 odst. 8 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na závěry třístranných jednání o rozpočtu ze dne 4. prosince 2018,

–  s ohledem na postoj k druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Rada dne 11. prosince 2018 a postoupila Evropskému parlamentu téhož dne (15205/2018 – C8-0499/2018),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0455/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nástroj pružnosti má v daném rozpočtovém roce umožnit financování přesně určených výdajů, které nebylo možné financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů;

B.  vzhledem k tomu, že Komise navrhla uvolnit prostředky z nástroje pružnosti, aby doplnila financování souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2019 nad rámec stropu okruhu 3 o částku  985 629 138 EUR na financování opatření týkajících se migrace, uprchlíků a bezpečnosti;

C.  vzhledem k tomu, že zástupci Parlamentu a Rady se během třístranných jednání o rozpočtu, které se konaly dne 4. prosince 2018, dohodli uvolnit z nástroje pružnosti dodatečné prostředky ve výši 178 715 475 EUR v důsledku posílení programů Horizont 2020 a Erasmus+ v podokruhu1a;

1.  souhlasí s tím, aby byly z nástroje pružnosti uvolněny prostředky ve výši 1 164 344 613 EUR v prostředcích na závazky;

2.  opakuje, že uvolnění prostředků z tohoto nástroje v souladu s článkem 11 nařízení o VFR znovu dokazuje, že je nezbytně nutné, aby byl rozpočet Unie flexibilnější;

3.  opakuje svůj dlouhodobý postoj, že prostředky na platby pocházející z prostředků na závazky, které byly původně uvolněny prostřednictvím nástroje pružnosti, je možné započítávat pouze nad rámec stropů VFR;

4.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

5.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem posílení programů klíčových pro konkurenceschopnosti EU a financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení přetrvávajících problémů v souvislosti s migrací, přílivem uprchlíků a bezpečnostními hrozbami

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2019/276.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2019 (COM(2018)0281 – C8-0221/2018 – 2018/2074(BUD))

P8_TA(2018)0502 A8-0453/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0281 – C8-0221/2018),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 11 této dohody,

–  s ohledem na výsledky trialogu ze dne 4. prosince 2018,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0453/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v souladu s nařízením (EU) č. 661/2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, je v souhrnném rozpočtu Unie vyčleněna částka 50 000 000 EUR na vyplácení záloh prostřednictvím prostředků;

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2019

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2019/277.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 týkající se postoje Rady k druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019 (15205/2018 – C8-0499/2018 – 2018/2275(BUD))

P8_TA(2018)0503 A8-0454/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2018 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2019(7),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Komise dne 21. června 2018 (COM(2018)0600),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Rada dne 4. září 2018 a postoupila Evropskému parlamentu dne 13. září 2018 (11737/2018 – C8-0410/2018),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2018 o mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2019(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2018 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019(9),

–  s ohledem na skutečnost, že dohodovací výbor se nedohodl na společném návrhu ve lhůtě dvaceti jednoho dne podle čl. 314 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na druhý návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Komise dne 30. listopadu 2018 (COM(2018)0900) v souladu s čl. 314 odst. 8 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na závěry třístranných jednání o rozpočtu, která se konala dne 4. prosince 2018,

–  s ohledem na postoj k druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Rada dne 11. prosince 2018 (15205/2018 – C8-0499/2018),

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0454/2018),

1.  připomíná, že „návrh balíčku“, na němž se po obtížném a intenzivním vyjednávání dohodly Parlament a Rada při třístranných jednáních dne 4. prosince 2018, má dvě součásti: rozpočet Unie na rok 2019, který byl stanoven ve výši 165 795,6 milionu EUR v prostředcích na závazky a ve výši 148 198,9 milionu EUR v prostředcích na platby, a čtyři společná prohlášení a rovněž jedno jednostranné prohlášení;

2.  zdůrazňuje, že ačkoli návrh rozpočtu (NR) ve znění pozměněném Radou zcela neodpovídá skutečné potřebě udržitelného, koherentního a efektivního rozpočtu Unie, klade si Parlament za cíl poskytnout Unii rozpočet, který je s to přinést hmatatelné přínosy občanům a podnikům;

3.  vítá celkovou dohodnutou výši prostředků na závazky, která představuje zvýšení oproti původnímu čtení Rady o 1 728 milionů EUR; je potěšen tím, že ke zvýšením, kterých dosáhl při jednáních, v celkové výši 943 milionů EUR dochází u hlavních politických priorit Parlamentu, tj. u prostředků na podporu výzkumných pracovníků, mladých lidí, malých a středních podniků, řešení základních příčin migrace, změny klimatu, zvýšení bezpečnosti občanů Unie a obrany;

4.  vítá skutečnost, že celková výše prostředků na platby dohodnutá pro rok 2019 se zvyšuje oproti rozpočtu na rok 2018 o 2,4 %; podotýká však, že výše prostředků na platby představuje pouze 0,9 % HND Unie; zdůrazňuje, jak důležité je společné prohlášení k prostředkům na platby, v němž se Parlament a Rada zavazují, že učiní nezbytná rozhodnutí k pokrytí veškerých řádně odůvodněných potřeb;

5.  lituje toho, že Rada pod záminkou toho, že neměla potřebný čas tuto možnost analyzovat, principiálně odmítla v rámci rozpočtového procesu pro rok 2019 jakoukoli diskusi o využití nového čl. 15 odst. 3 finančního nařízení, který umožňuje opětovně poskytnout v rámci ročního rozpočtového procesu částky prostředků na výzkum, u nichž bylo zrušeno přidělení na závazek; vyzývá proto Komisi, aby nejméně dvakrát ročně specificky informovala rozpočtový orgán o částkách prostředků na výzkumné programy, u nichž bylo zrušeno přidělení na závazek, a poskytla veškeré relevantní informace a údaje k čl. 15 odst. 3 a navrhla jeho použití v rámci rozpočtového procesu pro rok 2020;

6.  znovu vyjadřuje politování nad tím, že Parlament jako jednu ze složek rozpočtového orgánu nezapojily Rada a Komise náležitým způsobem do diskusí o prodloužení nástroje pro uprchlíky v Turecku (FRT); lituje nekompromisního postoje Rady ve věci financování druhé tranše nástroje FRT, na které přispěje rozpočet Unie částkou 2 miliard EUR, zatímco členské státy částkou 1 miliardy EUR; opakuje svůj dlouholetý postoj, že nové iniciativy nesmějí být financovány na úkor stávajících projektů Unie v oblasti vnější činnosti; připomíná, že vinou neochoty Rady nebyly při přezkumu v polovině období zvýšeny stropy současného VFR a VFR nedisponuje dostatečnou flexibilitou, aby bylo možno reagovat na nepředvídané okolnosti; zdůrazňuje, že to musí být poučením pro VFR na období po roce 2021, aby nedocházelo mj. k vytváření rozpočtových satelitů, jakými jsou nástroje typu FRT;

7.  v souladu se společným prohlášením, na němž se dohodly Parlament, Rada a Komise, trvá na tom, že dohodnuté navýšení prostředků pro programy Horizont 2020 a Erasmus+ o 100 milionů EUR formou opravného rozpočtu v roce 2019 nebude financováno přesuny prostředků z jiných programů, nýbrž novými finančními prostředky;

8.  vzhledem ke zvýšené podpoře, kterou poskytuje Europol členským státům v rámci spolupráce v oblasti prosazování práva, a k jeho zapojení do boje proti terorismu a kyberkriminalitě vítá vytvoření 10 dalších pracovních míst a s nimi související zvýšení prostředků pro Europol;

9.  vítá vytvoření 5 pracovních míst a s nimi související zvýšení prostředků Komisí v NR 2019, aby se předešlo jakémukoli nahromadění práce, které by mohlo snížit produktivitu soudů v souvislosti s novými činnostmi Soudního dvora a s neustále rostoucí pracovní zátěží zvláště kvůli brexitu; upozorňuje však na to, že skutečnou potřebou, jak ji formuloval ESD, bylo 16 nových stálých pracovních míst pro podpůrné služby;

10.  vítá navýšení prostředků v rozpočtové položce ESVČ na kapacitu pro strategickou komunikaci, aby se podařilo zajistit silnější koordinovanou reakci Unie na problém dezinformací;

11.  schvaluje postoj Rady k druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019 a také společná prohlášení, která jsou přílohou tohoto usnesení;

12.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA

NAVRŽENÝ BALÍČEK

Rozpočet na rok 2019 – Společné závěry

Tyto společné závěry se vztahují na následující oddíly:

1.  Rozpočet na rok 2019

2.  Prohlášení

Souhrnný přehled

Podle prvků společných závěrů:

–  celková výše prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2019 je stanovena na 165 795,6 milionu EUR. Rozpětí ponechané pro rok 2019 pod stropy víceletého finančního rámce tak činí v případě prostředků na závazky celkem 1 291,1 milionu EUR;

–  celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2019 je stanovena na 148 198,9 milionu EUR;

–  z nástroje pružnosti je pro rok 2019 uvolněna částka 1 164,3 milionu EUR v prostředcích na závazky pro podokruh 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) a okruh 3 (Bezpečnost a občanství);

–  použije se celkové rozpětí pro závazky ve výši 1 476,0 milionu EUR pro podokruh 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost), podokruh 1b (Hospodářská, sociální a územní soudržnost) a okruh 4 (Globální Evropa);

–  rozpětí pro nepředvídané události mobilizované v roce 2017 je kompenzováno nepřidělenými rozpětími v rámci okruhu 5 (Správa) ve výši 253,9 milionu EUR;

–  výši prostředků na platby na rok 2019 související s uvolněním prostředků z nástroje pružnosti v letech 2016, 2017, 2018 a 2019 odhaduje Komise na 961,9 milionu EUR.

1.  Rozpočet na rok 2019

Evropský parlament a Rada se dohodly na společných závěrech uvedených níže v oddílech 1.1 až 1.6.

1.1  Horizontální aspekty

Decentralizované agentury

Příspěvek EU pro decentralizované agentury (v prostředcích na závazky a na platby) a počet jejich pracovních míst jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém návrhu rozpočtu (druhý NR).

Výkonné agentury

Příspěvek EU pro výkonné agentury (v prostředcích na závazky a na platby) a počet jejich pracovních míst jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém NR.

Pilotní projekty / přípravné akce

Byl dohodnut komplexní balíček 75 pilotních projektů a přípravných akcí, jak v druhém NR navrhla Komise. Pokud se ukáže, že určitý pilotní projekt nebo přípravná akce spadá pod již existující právní základ, může Komise navrhnout převod prostředků pod odpovídající právní základ, aby se tak usnadnilo provádění příslušné činnosti.

Tento balíček, který navrhl Evropský parlament při svém čtení původního návrhu rozpočtu, v plném rozsahu respektuje stropy pro pilotní projekty a přípravné akce, které jsou stanoveny ve finančním nařízení.

1.2  Výdajové okruhy finančního rámce – prostředky na závazky

Podokruh 1a

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém NR, avšak s úpravami uvedenými v následující tabulce.

Dohodnutý objem prostředků na závazky je tak stanoven na 23 335,4 milionu EUR, přičemž v rámci výdajového stropu podokruhu 1a nezůstane žádné rozpětí, použije se celkové rozpětí pro závazky ve výši 74,7 milionu EUR a z nástroje pružnosti se uvolní prostředky ve výši 178,7 milionu EUR.

Okruh 1b

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém NR.

Dohodnutý objem prostředků na závazky je tak stanoven na 57 192,0 milionu EUR, přičemž v rámci výdajového stropu podokruhu 1b nezůstane žádné rozpětí a použije se celkové rozpětí pro závazky ve výši 350,0 milionu EUR.

Okruh 2

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém NR.

Dohodnutý objem prostředků na závazky je tak stanoven na 59 642,1 milionu EUR, což ponechává rozpětí ve výši 701,9 milionu EUR.

Okruh 3

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém NR.

Dohodnutý objem prostředků na závazky je tak stanoven na 3 786,6 milionu EUR, přičemž v rámci výdajového stropu okruhu 3 nezůstane žádné rozpětí a z nástroje pružnosti se uvolní prostředky ve výši 985,6 milionu EUR.

Okruh 4

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém NR.

Dohodnutý objem prostředků na závazky je tak stanoven na 11 319,3 milionu EUR, přičemž v rámci výdajového stropu okruhu 4 nezůstane žádné rozpětí a použije se celkové rozpětí pro závazky ve výši 1 051,3 milionu EUR.

Okruh 5

Počet míst v plánech pracovních míst orgánů a prostředky jsou stanoveny na úrovni navržené Komisí v druhém NR.

Po zohlednění pilotních projektů a přípravných akcí (4,1 milionu EUR) navrhovaných výše v oddílu 1.1 je tak dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 9 943,0 milionu EUR, což v rámci výdajového stropu okruhu 5 ponechává rozpětí ve výši 589,1 milionu EUR poté, co je z něj částkou 253,9 milionu EUR kompenzováno uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události v roce 2017.

Zvláštní nástroje: EGF, EAR a EUSF

Prostředky na závazky pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), rezervu na pomoc při mimořádných událostech (EAR) a Fond solidarity Evropské unie (FSEU) jsou stanoveny na úrovni navržené Komisí v druhém návrhu rozpočtu.

1.3  Prostředky na platby

Celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2019 je stanovena na úrovni, kterou navrhla Komise v druhém NR.

1.4  Rozpočtové poznámky

Rozpočtové poznámky se schvalují ve znění navrženém Komisí v druhém NR, s výjimkou těchto rozpočtových položek:

—  článek 08 02 08 (Nástroj pro malé a střední podniky) v rozpočtovém oddílu Komise, u něhož se schvaluje text navržený v původním návrhu rozpočtu;

—  bod 2 2 1 4 (Kapacita pro strategickou komunikaci) v rozpočtovém oddílu Evropské služby pro vnější činnost, u něhož se schvaluje text vložený při čtení původního návrhu rozpočtu v Evropském parlamentu.

1.5  Nomenklatura

Rozpočtová nomenklatura se schvaluje v podobě navržené Komisí v druhém NR.

1.6  Rezervy

Rezervy se schvalují ve výši navržené Komisí v druhém NR. Kromě toho se do rezervy zapisuje částka 19 321 000 EUR v prostředcích na závazky i na platby, dokud nebude přijat návrh Komise (COM(2018)0632) ze dne 12. září 2018, pro účely článku 18 02 03 (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)).

2.  Prohlášení

2.1  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise k prostředkům na platby

Evropský parlament a Rada připomínají, že s ohledem na plnění rozpočtu je nezbytné zajistit řádný vývoj plateb ve vztahu k prostředkům na závazky, aby se předešlo abnormální výši neuhrazených faktur na konci roku.

Evropský parlament a Rada žádají Komisi, aby i nadále pečlivě a aktivně sledovala provádění programů na období 2014–2020. Za tímto účelem vyzývají Komisi, aby včas předložila aktualizované údaje týkající se stavu provádění a odhady požadavků na prostředky na platby v roce 2019.

Evropský parlament a Rada Komisi vyzývají, aby v případě, že z údajů vyplyne, že prostředky uvedené v rozpočtu na rok 2019 nepostačují k pokrytí potřeb, předložila co nejdříve vhodné řešení, mimo jiné i opravný rozpočet, tak aby rozpočtový orgán mohl v příslušný okamžik přijmout v souvislosti s řádně odůvodněnými potřebami veškerá nezbytná rozhodnutí. Evropský parlament a Rada přihlédnou v příslušných případech k naléhavosti dané záležitosti.

2.2  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise týkající se Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí

Evropský parlament, Rada a Komise připomínají, že snížení nezaměstnanosti mladých lidí představuje nadále vysokou a společnou politickou prioritu, a znovu potvrzují své odhodlání optimálně využívat rozpočtové prostředky k dosažení tohoto cíle, a to zejména prostřednictvím Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI).

Evropský parlament a Rada berou na vědomí dosavadní zkušenosti získané v souvislosti s navýšením prostředků v rámci zvláštního přídělu na tuto iniciativu, jež vyvolalo rozsáhlé změny v programech, aby bylo možné poskytnout z Evropského sociálního fondu (ESF) nejméně stejně vysokou částku jako ze zvláštního přídělu iniciativy YEI.

Evropský parlament a Rada proto Komisi vyzývají, aby předložila legislativní návrh, který umožní bezproblémové čerpání navýšených rozpočtových prostředků této iniciativy. S ohledem na nadcházející volby do Evropského parlamentu se oba orgány dohodly, že tento návrh urychleně projednají, aby byl v roce 2019 zajištěn co nejhladší průběh úprav programů.

2.3  Jednostranné prohlášení Komise týkající se Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí

Aniž jsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu, Komise potvrzuje, že v okamžiku, kdy předloží aktualizované finanční plánování a legislativní návrh na revizi nařízení o společných ustanoveních, nebude navýšení prostředků pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí dohodnuté pro rok 2019 považováno za předsunutí částky, která se v současnosti předpokládá pro rok 2020.

2.4  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o systematickém zohledňování změny klimatu

Evropský parlament, Rada a Komise připomínají význam budování nízkouhlíkového hospodářství, které účinně využívá zdroje a je odolné vůči změně klimatu. Za tímto účelem se Evropský parlament a Rada dohodly, že nejméně 20 % rozpočtu EU bude během období 2014–2020 investováno do výdajů souvisejících se změnou klimatu. Přestože v rozpočtu na samotný rok 2019 je tento 20% cíl splněn, aktuální prognóza pro celé období 2014–2020 ukazuje, že na opatření v oblasti klimatu bude přiděleno v průměru 19,3 % rozpočtu EU, a to především z důvodu prodlení při zavádění evropských strukturálních a investičních fondů na počátku období.

Evropský parlament a Rada berou tento vývoj na vědomí a vyzývají Komisi, aby se maximálně vynasnažila tohoto 20% cíle za celé období 2014–2020 dosáhnout.

2.5  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o posílení podokruhu 1a prostřednictvím opravného rozpočtu

Z důvodu omezených možností nástroje pružnosti a celkového rozpětí pro závazky se Evropský parlament a Rada dohodly, že prostřednictvím opravného rozpočtu v roce 2019 vyčlení v rozpočtu částku 100 milionů EUR na posílení programů H2020 a Erasmus+. Komise tento opravný rozpočet, který nebude obsahovat žádné jiné prvky, předloží neprodleně poté, co bude na jaře 2019 dokončena technická úprava víceletého finančního rámce pro rok 2020 včetně výpočtu celkového rozpětí pro závazky. Tím nejsou dotčeny běžné technické opravy, k jejichž provedení bude Komise vyzvána, aby bylo zajištěno řádné plnění rozpočtu na rok 2019.

Rada a Evropský parlament se zavazují, že návrh opravného rozpočtu na rok 2019, který Komise předloží, urychleně projednají.

(1) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105. (2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (3) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0089. (7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0182. (8) Přijaté texty, P8_TA(2018)0311. (9) Přijaté texty, P8_TA(2018)0404.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (07964/2018 – C8-0382/2018 – 2018/0091(NLE))

P8_TA(2018)0504 A8-0366/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07964/2018),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (07965/2018),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem, čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0382/2018),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 12. prosince 2018(1) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko ve formě dopisu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0366/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Japonska.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0505.

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 obsahující návrh nelegislativního usnesení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (07964/2018 – C8-0382/2018 – 2018/0091M(NLE))

P8_TA(2018)0505 A8-0367/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07964/2018),

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (07965/2018),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem, čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (C8-0382/2018),

–  s ohledem na společné prohlášení z 25. summitu EU-Japonsko, konaného dne 17. července 2018,

–  s ohledem na dohodu o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem, podepsanou dne 17. července 2018,

–  s ohledem na směrnice pro jednání o dohodě o volném obchodu s Japonskem přijaté Radou dne 29. listopadu 2012 a zveřejněné dne 14. září 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2012 o obchodních jednáních EU s Japonskem(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA)(2) a na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 nazvané „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“(3),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu hodnocení dopadu dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem na udržitelnost obchodu z dubna 2016 a na analýzu hospodářského dopadu dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem, kterou zveřejnilo Generální ředitelství Komise pro obchod v červnu 2018,

–  s ohledem na společné prohlášení 38. zasedání meziparlamentního shromáždění EU-Japonsko, které se konalo dne 10. května 2018,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji v září 2015 v New Yorku,

–  s ohledem na sdělení Komise z října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“,

–  s ohledem na neoficiální dokument útvarů Komise ze dne 26. února 2018 nazvaný „Zpětná vazba a pokrok ve zlepšování provádění a vymáhání kapitol týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje v dohodách s EU o volném obchodu“,

–  s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. října 2014 o úloze organizací občanské společnosti v dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem a ze dne 14. února 2018 o kapitolách týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje v dohodách EU o volném obchodu,

–  s ohledem na patnáctibodový plán Komise usilující o zefektivnění kapitol EU v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje ze dne 26. února 2018;

–  s ohledem na posudek 2/15 Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017, který si dne 10. července 2015 vyžádala podle čl. 218 odst. 11 Smlouvy o fungování Evropské unie Komise (dále jen „SFEU“),

–  s ohledem na protokol č. 26 SFEU o službách obecného zájmu,

–  s ohledem na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“),

–  s ohledem na články 168 až 191 SFEU, a zejména na čl. 191 odst. 2 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 91, čl. 100 odst. 2 a článek 207 SFEU a na článek 218 SFEU, zejména na čl. 218 odst. 10,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 12. prosince 2018(4) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0367/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EU a Japonsko sdílejí základní hodnoty, k nimž patří dodržování lidských práv, demokracie a právní stát, jakož i pevný závazek k udržitelnému rozvoji a systému Světové obchodní organizace (WTO) založenému na pravidlech;

B.  vzhledem k tomu, že dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem (dále jen „dohoda“) má strategický rozměr a je nejdůležitější dvoustrannou obchodní dohodou, jakou kdy Unie uzavřela, neboť pokrývá téměř jednu třetinu světového HDP, téměř 40 % světového obchodu a týká se více než 600 milionů osob;

C.  vzhledem k tomu, že Japonsko je třetím největším spotřebitelským trhem na světě, avšak pro Unii až šestým vývozním trhem, což ukazuje, že zde existuje nevyužitý potenciál pro dvoustranný obchod;

D.  vzhledem k tomu, že z několika předběžných studií a analýz o dopadu dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem vyplývá, že dohoda má potenciál příznivě ovlivnit růst HDP, příjmy, obchod, produktivitu a zaměstnanost v Unii i v Japonsku a současně přispět k naplňování cíle inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; vzhledem k tomu, že dohoda má rovněž potenciál přinést výhody spotřebitelům díky snížení cen a rozšíření výběru zboží a služeb; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy by měly zlepšit stávající nástroje, aby pomohly pracovníkům a společnostem adaptovat se na nové příležitosti a případné negativní dopady globalizace a obchodních dohod; vzhledem k tomu, že úspěch dohody by měl být posuzován rovněž na základě přínosů vedoucích ke splnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament jednání o dohodě od začátku sledoval a požadoval mimo jiné to, aby vyjednavači uspokojili zájmy občanů, občanské společnosti a podniků, a vyzýval k transparentnosti, což vedlo k lepšímu přístupu k dokumentům, pravidelnému podávání zpráv o jednáních a ke zlepšení komunikace; vzhledem k tomu, že v budoucnu by mohl být postup uzavírání obchodních dohod dále zlepšen, zejména sdílením návrhů EU a zajištěním toho, aby Rada systematicky zveřejňovala směrnice pro jednání ještě před jeho zahájením;

F.  vzhledem k tomu, že je klíčové, aby byly obchodní preference a příležitosti, které dohoda nabízí, plně dostupné a využívané;

1.  domnívá se, že dohoda má značný dvoustranný i celosvětový strategický význam a že v této době, kdy je mezinárodní řád konfrontován se závažnými protekcionistickými výzvami, vysílá dobře načasovaný signál na podporu otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a hodnotách a současně podporuje vysoké standardy, zejména v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitelů a pracovních práv; upozorňuje, že protekcionismus není řešením a že status quo v obchodní politice již není udržitelný;

2.  vítá ambiciózní a komplexní povahu dohody, která splňuje priority stanovené v usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2012 o obchodních jednáních EU s Japonskem;

3.  všímá si zvláště vysoké úrovně celní liberalizace dohodnuté v dohodě o hospodářském partnerství, která po úplném provedení přinese liberalizaci 99 % celních položek EU a 97 % celních položek Japonska, včetně průmyslových výrobků v odvětvích, v nichž je EU velmi konkurenceschopná, spolu s opatřeními na ochranu nejcitlivějších produktů prostřednictvím bezcelních kvót, snížených cel nebo lhůt; zdůrazňuje, že dohoda zahrnuje ustanovení proti podvodům, které umožňuje, aby EU zrušila obchodní preference v případě podvodu nebo odepření spolupráce v celních záležitostech, přičemž je zajištěno, aby nebyli negativně dotčeni řádně jednající obchodníci;

4.  upozorňuje, že unijní cla na automobily budou v průběhu sedmi let postupně odstraněna; žádá Komisi, aby zůstala ostražitá, pokud jde o vývoj obchodních toků týkajících se automobilů v tomto období s cílem zabránit jakékoli destabilizaci evropského trhu, a aby tuto situaci v daných případech řešila; zdůrazňuje však, že významné množství japonských značek vozidel prodávaných v EU je v EU také vyráběno;

5.  podotýká, že Japonsko se již zabývá nepotřebnými necelními opatřeními v řadě odvětví, k nimž patří odvětví vozidel, potravinářských přídatných látek, oblast sanitárních a fytosanitárních předpisů, označování potravin a kosmetiky, což vedlo ke snížení nákladů na splnění požadavků a k předvídatelnějšímu regulačnímu rámci; připomíná právo každé země stanovit si své vnitrostátní normy na vyšší úrovni, než mají mezinárodní normy, je-li to v zájmu přiměřené ochrany zdraví, bezpečnosti nebo spotřebitelů odůvodněné; dále bere na vědomí závazek Japonska sladit své automobilové normy s mezinárodními normami Evropské hospodářské komise OSN, které používají výrobci automobilů v EU;

6.  vítá zejména skutečnost, že Japonsko zaručí dodavatelům z EU nediskriminační přístup k trhům s veřejnými zakázkami v 54 klíčových městech, přičemž může počet těchto měst dále zvýšit, a že odstraní tzv. „doložku o bezpečnosti provozu“, která dosud prakticky bránila v přístupu na japonský trh unijním železničním dodavatelům, a že maximalizuje transparentnost výběrových řízení na veřejné zakázky; žádá Komisi, aby zajistila průběžnou kontrolu provádění tohoto bodu, aby se zajistilo splnění závazků týkající se otevřenosti veřejných zakázek a přístupu k nim; zdůrazňuje, že při zadávání veřejných zakázek by měla být zohledněna i sociální a environmentální kritéria; zdůrazňuje, že v Unii i v Japonsku musí zadávání veřejných zakázek i nadále sloužit nejlepšímu zájmu občanů;

7.  domnívá se, že Japonsko je cenným vývozním trhem pro zemědělce a producenty potravin z EU, a podotýká, že přibližně 85 % zemědělsko-potravinářských produktů bude moci být do Japonska dováženo bez cla; poukazuje na to, že i zpracované zemědělské produkty budou po uplynutí přechodného období na japonském trhu osvobozeny od cla; vítá skutečnost, že dohoda přináší významné vývozní příležitosti pro zemědělské a potravinářské produkty EU, jako jsou víno, hovězí a vepřové maso a sýry, a že ochraňuje 205 evropských zeměpisných označení, přičemž existuje možnost další zeměpisná označení doplnit, což představuje další zlepšení oproti předcházejícím obchodním dohodám a má velký význam především pro malé a malé a střední podniky v potravinářském odvětví; vyzývá k pokračování rozhovorů po třech letech s cílem vyhodnotit možnosti rozšíření seznamu chráněných zeměpisných označení a očekává, že obě strany budou věnovat maximální pozornost udržitelnému zemědělství, včetně drobné produkce potravin a rozvoje venkova;

8.  zdůrazňuje, že dohoda podporuje osvědčené postupy při poskytování bezpečných a kvalitních potravin a produktů spotřebitelům; zdůrazňuje, že nic v této dohodě nebrání uplatňování zásady předběžné opatrnosti, jak je stanovena v SFEU, v Evropské unii; vítá skutečnost, že byl do dohody začleněn jasný odkaz na tuto zásadu; zdůrazňuje, že tato dohoda nesmí v žádném případě ohrozit přesné a srozumitelné označování potravin v souladu s předpisy EU; vyzývá oba partnery, aby při provádění dohody zlepšili ochranu spotřebitelů, podmínky pro spotřebitele a bezpečnost potravin, a žádá Komisi, aby do všech budoucích obchodních dohod EU začleňovala konkrétní důrazná opatření na ochranu spotřebitelů;

9.  zdůrazňuje, že obě strany jsou odhodlány prosazovat vysokou úroveň ochrany životního prostředí a práce a že by tyto vysoké standardy neměly být považovány za obchodní překážky, a současně poznamenává, že pracovní a environmentální normy nemohou být uvolněny nebo sníženy kvůli přilákání obchodu a investic; připomíná cíl udržitelného rozvoje č. 5 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030; vítá skutečnost, že se Japonsko i EU připojily k „prohlášení z Buenos Aires o ženách a obchodu“, a vyzývá obě strany, aby v této dohodě výrazně posílily své závazky v oblasti rovnosti žen a mužů a obchodu, včetně práva na stejnou odměnu; očekává, že EU a Japonsko přijmou veškerá nezbytná opatření k provedení cílů v oblasti udržitelného rozvoje ve všech svých činnostech, a to i prostřednictvím této dohody; žádá Komisi, aby provedla následné posouzení dopadu provádění této dohody na udržitelnost;

10.  vítá závazek k účinnému provádění Pařížské dohody o změně klimatu a dalších mnohostranných dohod týkajících se životního prostředí, jakož i k udržitelnému řízení lesů (boji proti nezákonné těžbě dřeva) a rybolovu (boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu); připomíná, že na produkty dovezené na evropský trh se i nadále uplatňují právní předpisy a normy EU a že zejména nařízení EU o dřevu (nařízení (EU) č. 995/2010) zakazuje uvádění nelegálního dřeva na trh EU a zřizuje povinný systém náležité péče; žádá obě strany, aby v rámci kapitoly o udržitelném rozvoji úzce spolupracovaly a vyměňovaly si osvědčené postupy a aby posílily vymáhání právních předpisů v těchto otázkách, také pokud jde o co nejúčinnější opatření k boji proti nelegální těžbě dřeva a mimořádnou pozornost věnovanou tomu, aby se zabránilo vývozu nelegálně vytěženého dřeva z EU do Japonska;

11.  zdůrazňuje, že součástí dohody je jasný závazek pokračovat v ratifikaci základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP); zdůrazňuje, že Japonsko dosud neratifikovalo dvě základní úmluvy MOP (o diskriminaci a o odstranění nucené práce), a očekává, že Japonsko dosáhne konkrétního pokroku ve věci ratifikace a účinného provedení těchto úmluv v souladu s ustanoveními dohody o hospodářském partnerství;

12.  vítá skutečnost, že Japonsko zřídilo mezirezortní rámec, který se bude zabývat prováděním závazků v oblasti udržitelného rozvoje, včetně ratifikace základních úmluv MOP, a skutečnost, že výboru pro obchod a udržitelný rozvoj, jehož zřízení je v dohodě stanoveno, byl svěřen úkol spolupracovat s občanskou společností na provádění kapitoly týkající se udržitelného rozvoje;

13.  připomíná, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém stanovisku 2/15 ze dne 16. května 2017 k dohodě o volném obchodu mezi EU a Singapurem v bodu 161 uvedl, že kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji mají přímý a bezprostřední vliv na obchod a že porušení ustanovení v oblasti udržitelného rozvoje opravňuje druhou stranu ukončit nebo pozastavit liberalizaci, jež je stanovena v jiných částech dohody o volném obchodu; vítá skutečnost, že byla do kapitoly o udržitelném rozvoji začleněna doložka o přezkumu, a žádá obě strany, aby tuto doložku řádně a v patřičný čas využily s cílem splnit přijaté závazky a posílit vymahatelnost a účinnost ustanovení týkajících se práce a životního prostředí, včetně posouzení možnosti, kromě jiných metod vymáhání, vytvořit jakožto krajní možnost mechanismus založený na sankcích; vyzývá obě strany, aby nečekaly na uplatnění doložky o přezkumu a přijaly opatření k účinnému provedení dohody, která by zajistila, aby se tato dohoda o hospodářském partnerství stala příkladnou dohodou zajišťující nejvyšší možnou ochranu; žádá Komisi, aby monitorovala závazky přijaté v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji a aby spolupracovala s Japonskem při jejich provádění, přičemž by se mělo vycházet z patnáctibodového neoficiálního dokumentu Komise o provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji;

14.  zdůrazňuje, že dohoda znovu potvrzuje právo orgánů členských států vymezit, poskytovat a regulovat veřejné služby na místní, regionální i státní úrovni a že stanovený „negativní seznam“ nebrání vládám, aby jakoukoli privatizovanou službu opět převedly do veřejného sektoru, ani v tom, aby bez omezení vytvářely nové veřejné služby; je přesvědčen, že je třeba v zásadě upřednostňovat používání přístupu založeného na pozitivním seznamu podle Všeobecné dohody o obchodu a službách WTO (GATS); všímá si, že se obě strany v dohodě zavázaly k ochraně veřejného vodohospodářství v rámci všeobecné výjimky pro veřejné služby;

15.  je přesvědčen, že závazky týkající se přístupu na trh u přeshraničních služeb, včetně elektronického obchodu, námořní dopravy, poštovních služeb, energetiky a telekomunikací, skýtají potenciál k výraznému posílení obchodu se službami; má za to, že díky dohodě bude pro firmy z EU snazší poskytovat služby na japonském trhu, neboť se zajistí spravedlivější zacházení; připomíná, že cíle veřejné politiky musí být chráněny, a to i v oblasti kybernetické bezpečnosti, a že je třeba zachovat politický prostor s cílem řešit budoucí výzvy v oblasti regulace;

16.  poukazuje na to, že dohoda umožňuje dočasný přeshraniční pohyb kvalifikovaných pracovníků (tzv. 4. způsob), přičemž v přibližně 40 odvětvích zavazuje obě strany k převodům v rámci společnosti a v přibližně 20 odvětvích k pohybu nezávislých profesionálů, což přispívá k usnadnění vazeb mezi EU a Japonskem, pokud jde o přímé zahraniční investice;

17.  zdůrazňuje, že dohoda zachovává suverénní právo regulovat finanční a bankovní odvětví z obezřetnostních důvodů a pro účely dohledu; žádá obě partnerské strany, aby využívaly fóra pro finanční regulaci ke zlepšení globálního finančního systému;

18.  vítá klíčové inovační prvky, jako jsou zvláštní kapitoly nebo ustanovení týkající se Pařížské dohody, MSP a správy a řízení podniků, jejichž cílem je podporovat sociální odpovědnost podniků na základě zásad skupiny G20 a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); naléhavě vyzývá obě strany, aby aktivně pracovaly ve věci sociální odpovědnosti podniků;

19.  zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti regulace je dobrovolná a v žádném případě neomezuje právo na regulaci; připomíná, že provádění odpovídajících ustanovení musí v plném rozsahu respektovat výsady spolunormotvůrců; vítá skutečnost, že kapitola o spolupráci v oblasti regulace jasně stanoví, že musí být v plném rozsahu dodržovány zásady zakotvené ve Smlouvě o fungování EU, např. zásada předběžné opatrnosti;

20.  požaduje transparentní fungování výboru pro spolupráci v oblasti regulace a řádné zapojení všech zúčastněných stran, zejména odborů a organizací občanské společnosti, které by mělo být vnímáno jako základní předpoklad dalšího budování důvěry veřejnosti v dohodu a její dopady; zdůrazňuje, že Parlament by měl být pravidelně informován o rozhodnutích, která výbor pro spolupráci v oblasti regulace přijal;

21.  bere na vědomí, že pokračují jednání o samostatné dohodě o investicích, která bude Parlament pečlivě sledovat; konstatuje, že Komise na základě dohod s dalšími partnery zavedla systém soudů pro investice, a to až do doby, než bude zřízen vícestranný soud pro investice; znovu opakuje, že starý mechanismus urovnávání sporů mezi soukromým investorem a státem (ISDS) je nepřijatelný a že neexistuje žádný mandát k návratu k tomuto mechanismu;

22.  vítá skutečnost, že EU a Japonsko dne 17. července 2018 úspěšně uzavřely svá jednání o rozhodnutí o reciproční přiměřenosti a dohodly se na tom, že budou uznávat své systémy v oblasti ochrany údajů jako „rovnocenné“, což umožní bezpečný tok údajů mezi EU a Japonskem; poukazuje na důležitou úlohu orgánů na ochranu údajů na obou stranách pro zachování patřičné úrovně ochrany údajů; bere na vědomí, že dohoda obsahuje prověrkovou doložku, jež stanoví, že bude do tří let provedeno posouzení ustanovení o přeshraničním přenosu údajů, a uznává rostoucí důležitost digitální ekonomiky pro růst a zaměstnanost; připomíná, že všechny obchodní dohody musí plně dodržovat acquis EU v oblasti ochrany údajů, včetně všeobecného nařízení o ochraně údajů (nařízení (EU) 2016/679), a zdůrazňuje, že jakýkoli budoucí výsledek musí podléhat souhlasu Parlamentu a zaručovat základní práva občanů EU;

23.  vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci a koordinaci s Japonskem v mnohostranných záležitostech, v úzké spolupráci s dalšími strategickými partnery, s cílem chránit a dále rozvíjet mezinárodní normy a otevřený, spravedlivý a silný vícestranný obchodní systém založený na dodržování pravidel organizace WTO a dalších mezinárodních norem;

24.  upozorňuje, že 78 % společností z EU, které vyvážejí do Japonska, jsou menší podniky, a vítá skutečnost, že dohoda o hospodářském partnerství s Japonskem zahrnuje samostatnou kapitolu o malých a středních podnicích, která by jim měla umožnit, aby z uzavření dohody maximálně těžily, konkrétně prostřednictvím zvláštních doložek, které zavazují obě strany k transparentnosti ve věci přístupu na trh a ke sdílení příslušných informací; požaduje rychlé vytvoření kontaktních míst a internetových stránek pro MSP, které budou těmto podnikům poskytovat informace relevantní pro přístup na trh;

25.  žádá Komisi, aby podrobně monitorovala, zda je řádně prováděno dohodnuté rušení necelních opatření a řízení celních kvót pro zemědělské produkty a aby Parlamentu podávala zprávy;

26.  naléhavě vyzývá obě partnerské strany, aby zajistily, aby byli aktivně zapojeni sociální partneři a občanská společnost, zvláště prostřednictvím společného dialogu s občanskou společností a domácími poradními skupinami; vyzývá Komisi, aby aktivně stanovovala a sdílela osvědčené postupy s Japonskem ohledně fungování domácích poradních skupin a společného dialogu; vyzývá obě strany, aby zajistily urychlené vytvoření dobře fungujících, efektivně pracujících a vyvážených domácích poradních skupin s patřičným kodexem chování a aby také zajistily, že jejich názory budou zohledňovány transparentním způsobem při mezivládních konzultacích, které dohoda stanoví;

27.  žádá Komisi, aby celého procesu provádění dohody byla účastna delegace Evropské unie v Japonsku; připomíná, že delegace EU umožňují přijmout rychlá a přímá opatření v zájmu řádného provádění obchodních ustanovení a to, aby byly problémy a překážky rychle odhaleny a účinně řešeny;

28.  očekává, že na základě dohody bude zavedena naprostá transparentnost fungování odvětvových výborů, a to jak ve vztahu k Parlamentu, tak ve vztahu k široké veřejnosti;

29.  zavazuje se, že bude provádění dohody podrobně monitorovat, a to v úzké spolupráci s Komisí, zúčastněnými stranami a japonskými partnery;

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Japonska.

(1) Úř. věst. C 72 E, 11.3.2014, s. 16. (2) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 21. (3) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 22. (4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0504.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé jménem Unie (08462/2018 – C8-0417/2018 – 2018/0122(NLE))

P8_TA(2018)0506 A8-0383/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08462/2018),

–  s ohledem na návrh Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé (08463/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 37 Smlouvy o Evropské unii a čl. 212 odst. 1, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0417/2018),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 12. prosince 2018 o návrhu rozhodnutí(1),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0383/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Japonska.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0507.

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé jménem Evropské unie (08462/2018 – C8-0417/2018 – 2018/0122M(NLE))

P8_TA(2018)0507 A8-0385/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08462/2018),

–  s ohledem na návrh Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé(1) (08463/2018),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 37 Smlouvy o Evropské unii a čl. 212 odst. 1, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0417/2018),

–  s ohledem na dohodu o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem podepsanou v Tokiu dne 17. července 2018,

–  s ohledem na dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem podepsanou v Tokiu dne 17. července 2018,

–  s ohledem na 25. dvoustranný summit uspořádaný dne 17. července 2018 v Tokiu a na příslušné společné prohlášení,

–  s ohledem na první dvoustranný summit, který se konal v Haagu v roce 1991, a na přijetí společného prohlášení o vztazích ES a Japonska,

–  s ohledem na 20. summit EU a Japonska uspořádaný v roce 2010,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 19. září 2018 s názvem „Propojení Evropy a Asie – základní prvky strategie EU“,

–  s ohledem na globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie, kterou místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka zveřejnila v červnu 2016,

–  s ohledem na „Hlavní směry zahraniční a bezpečností politiky EU vůči východní Asii“, které schválila Rada dne 15. června 2012,

–  s ohledem na dohodu mezi Evropským společenstvím a Japonskem o vědecko-technické spolupráci, která byla podepsána v roce 2009(2),

–  s ohledem na akční plán EU-Japonsko z roku 2001,

–  s ohledem na cestu ad hoc delegace Výboru pro zahraniční věci do japonského Tokia a do Jižní Koreje ve dnech 3.–6. dubna 2018,

–  s ohledem na 38. meziparlamentní setkání EU a Japonska, které se konalo ve dnech 9.–10. května 2018 v Tokiu,

–  s ohledem na cestu ad hoc delegace podvýboru pro bezpečnost a obranu do Tokia ve dnech 22.–25. května 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2014 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednání o dohodě o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem(3),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 12. prosince 2018 o návrhu rozhodnutí(4),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0385/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EU a Japonsko jsou od roku 2003 strategickými partnery a nadále úzce spolupracují v rámci řady multilaterálních fór;

B.  vzhledem k tomu, že EU a Japonsko coby stejně smýšlející globální partneři sdílí zvláštní odpovědnost za podporu míru, stability, multilateralismu, dodržování lidských práv, prosperity a za ochranu řádu založeného na pravidlech v rychle se měnícím světě;

C.  vzhledem k tomu, že dohodou o strategickém partnerství a dohodou o volném obchodu mezi EU a Japonskem bude pokryta zhruba třetina světové hospodářské produkce;

D.  vzhledem k tomu, že japonská vláda zahájila reformy bezpečnostní politiky, které zahrnují posílení obranných schopností, přepracování koncepce spojenectví s USA a spolupráci s dalšími demokratickými zeměmi v regionu i jinde;

E.  vzhledem k tomu, že Japonsko zvýšilo svůj příspěvek k mezinárodní bezpečnosti a stabilitě; vzhledem k tomu, že v japonské národní bezpečnostní strategii z roku 2013 se hovoří o politice „proaktivního přispívání k míru“, která je založena na zásadě mezinárodní spolupráce;

F.  vzhledem k tomu, že Japonsko je nejstarším partnerem NATO a že podepsalo dohody o spolupráci týkající se utajovaných informací, kybernetické bezpečnosti, boje proti pirátství, odstraňování následků katastrof a humanitární pomoci;

G.  vzhledem k tomu, že Japonsko si za posledních několik desetiletí vysloužilo mezinárodní věhlas za svou politiku vojenské zdrženlivosti, která ale žádným způsobem nestála v cestě jeho vzestupu a transformaci v jednoho z nejvýznamnějších ekonomických a politických hráčů na světě;

H.  vzhledem k tomu, že Japonsko stálo v čele úsilí o přezkum transpacifického partnerství (TPP) po odstoupení Spojených států a v červenci 2018 ratifikovalo revidovanou dohodu, komplexní a progresivní dohodu o transpacifickém partnerství (CPTPP nebo TPP-11); vzhledem k tomu, že Japonsko rovněž projevilo zájem o regionální komplexní hospodářské partnerství (RCEP), jehož součástí je i Čína;

I.  vzhledem k tomu, že Japonsko je aktivním členem Asijské rozvojové banky (ADB), Africké rozvojové banky (AFDB), Meziamerické rozvojové banky (IADB), Asijské a tichomořské hospodářské a sociální komise Organizace spojených národů (UNESCAP) a mnoha dalších specializovaných agentur OSN a účastní se setkání Asie-Evropa (ASEM) a dialogu o spolupráci v Asii (ACD); vzhledem k tomu, že Japonsko je členem Světové obchodní organizace (WTO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), Mezinárodního měnového fondu (IMF), skupiny G7 a skupiny G20;

J.  vzhledem k tomu, že japonská vláda schválila v únoru 2015 novou chartu o spolupráci v oblasti rozvoje;

Dohoda a vztahy mezi EU a Japonskem

1.  vítá uzavření návrhu dohody o strategickém partnerství, která stanoví právně závazný rámec, posiluje dvoustranné vztahy mezi EU a Japonskem a rozšiřuje spolupráci ve více než 40 oblastech, jako je zahraniční politika a otázky bezpečnosti včetně podpory míru a stability, pomoc při mimořádných událostech, celosvětový rozvoj a humanitární pomoc, hospodářské záležitosti, výzkum, inovace, vzdělávání, bezpečnost potravin, zemědělská politika, politika v oblasti IKT, vesmírné technologie, kultura a sport, jakož i globální výzvy, které vyžadují celosvětovou koordinaci, např. změna klimatu, migrace, kybernetické hrozby, veřejné zdraví, přeshraniční trestná činnost, operace pro budování míru, řešení krizí a zvládání katastrof a boj proti terorismu;

2.  zdůrazňuje, že dohoda o strategickém partnerství a dohoda o hospodářském partnerství jsou provázané a tvoří největší dvoustrannou dohodu o volném obchodu na světě; považuje uzavření obou dohod za výraz posílení partnerství, které poskytne občanům EU a Japonska konkrétní výhody, a podporuje další spolupráci v rámci mnohostranných fór; vítá vzájemnou úctu a důvěru, které byly během procesu vyjednávání posíleny;

3.  vítá odkaz na parlamentní rozměr uvedený v čl. 1 odst. 3 dohody o strategickém partnerství, jehož cílem je posílit partnerství prostřednictvím dialogu a spolupráce v oblastech politických témat, zahraniční a bezpečnostní politiky a další odvětvové spolupráce; navrhuje v této souvislosti, aby japonský a Evropský parlament i nadále rozvíjely parlamentní dohled a navazovaly dialog s cílem zajistit, aby smlouvou zakotvená spolupráce byla rovněž prováděna; vyzývá Evropský parlament, aby dohlížel na schůze Smíšeného výboru a jejich dokumentaci; naléhavě žádá, aby byla do provádění dohody o strategickém partnerství úžeji zapojena občanská společnost a aby byla podpořena její odpovědnost v tomto procesu; opakuje své přesvědčení, že konkrétní forma obecné i odvětvové spolupráce by měla být v zásadě založena na cílech udržitelnosti, které mají být naplněny do roku 2030 a které společně přijala OSN a smluvní strany je rovněž podpořily;

4.  zdůrazňuje, že je třeba spolupracovat na mnohostranné úrovni v zájmu podpory přistoupení ke Smlouvě o obchodu se zbraněmi a provádění Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, předcházení šíření zbraní hromadného ničení, boje proti terorismu a proti beztrestnosti těch nejzávažnějších trestných činů porušujících mezinárodní právo a lidská práva;

5.  připomíná, že v rozvojovém světě je zapotřebí komplexní a soudržný diplomatický, hospodářský, kulturní a bezpečnostní přístup, v jehož rámci je rozvoj provázán s bezpečností, což je vize, kterou EU a Japonsko sdílí;

Lidská práva a základní svobody

6.  znovu potvrzuje sdílený závazek k dodržování lidských práv, demokracie, základních svobod, řádné správy věcí veřejných, právního státu a společných hodnot zakotvených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a ke spolupráci v zájmu prosazování a ochrany těchto hodnot a mezinárodního pořádku založeného na pravidlech na celém světě;

7.  konstatuje, že Japonsko neratifikovalo dvě základní úmluvy MOP (o diskriminaci a o zrušení nucené práce), a vítá rozhodnutí Japonska vytvořit meziresortní rámec na úrovni ministerstev pro plnění závazků udržitelného rozvoje v rámci dohody o hospodářském partnerství, což by mělo zahrnovat i ratifikaci takovýchto úmluv;

8.  zdůrazňuje, že je nutná další spolupráce v oblasti práv žen s cílem zajistit, aby bylo dosažení genderové rovnosti jedním z hlavních cílů partnerství; vybízí parlament Japonska, aby dále pracoval na legislativě, která se bude zabývat diskriminací na základě sexuální orientace a genderové identity;

9.  odsuzuje skutečnost, že v Japonsku je stále uzákoněn trest smrti a popravy jsou vykonávány oběšením bez předchozího upozornění trestance; vzhledem k tomu, že Výbor OSN proti mučení tento postup kritizoval, neboť trestancům i jejich rodinám způsobuje psychické utrpení; podporuje úsilí OSN o postupné zrušení trestu smrti; vyzývá EU, aby zahájila dialog s japonskou vládou o moratoriu na trest smrti jakožto předstupni jeho konečného zrušení;

Regionální a mezinárodní vztahy

10.  připomíná, že globální strategie EU zjistila přímou souvislost mezi prosperitou v Evropě a bezpečností v Asii, a vyzývá EU, aby se v tomto ohledu více prakticky angažovala a spolupracovala s partnery, jako je Japonsko, pokud jde o podporu míru na Korejském poloostrově a velmi důležité mírové řešení námořních a územních sporů ve Východočínském a Jihočínském moři na základě mezinárodního práva a úmluv; podtrhuje význam budování důvěry a preventivní diplomacie; zdůrazňuje, že musí být dodržována svoboda mezinárodní plavby; vítá setkání premiéra Abeho a prezidenta Si, které se uskutečnilo dne 26. října 2018 v Pekingu, a oznámení příslibu zahájení nové kapitoly vzájemných vztahů, která bude krokem ke zlepšení dvoustranných vazeb a zmírnění napětí v regionu;

11.  uznává, že vliv Číny a Ruska v asijsko-tichomořské oblasti představuje pro Japonsko i evropské zájmy velké bezpečnostní riziko, a vítá proto závazky v rámci dohody o strategickém partnerství prohloubit bezpečnostní spolupráci EU a Japonska a jako ochranu před takovými hrozbami;

12.  vítá zřízení mise Japonska při NATO dne 1. července 2018;

13.  vítá novou strategii EU pro zlepšení konektivity s Asií prostřednictvím podpory dialogu, stability, regionální a mezinárodní spolupráce, interoperabilních dopravních, energetických a digitálních sítí a mezilidských kontaktů; zdůrazňuje, že konektivita přináší příležitosti v podobě intenzivnější výměny v oblasti vzdělávání, vědy, výzkumu a kultury;

14.  vyzývá k rozšíření dvoustranné spolupráce mezi EU a Japonskem a vícestranné spolupráce s Jižní Koreou, KLDR, USA a Čínou na podporu úsilí o zabezpečení míru a udržení stability v regionu, mírového soužití na Korejském poloostrově a úplného, nezvratného a ověřitelného jaderného odzbrojení KLDR; zdůrazňuje význam další spolupráce a dobrých sousedských vztahů mezi Japonskem a Jižní Koreou, které by přispěly k regionální stabilitě a řešily by bezpečnostní rizika, jako je KLDR; zavazuje se podpořit pokračující mezinárodní tlak na KLDR s cílem zajistit, aby byly podniknuty konkrétní kroky k denuklearizaci; podporuje mezinárodní spolupráci s cílem řešit otázku pohřešovaných japonských občanů, které podle vyjádřených obav unesl severokorejský režim; zdůrazňuje, že stabilita v severovýchodní Asii má klíčový význam i pro Evropu;

15.  navrhuje, aby EU a Japonsko spolupracovaly na zvýšení schopností Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), pokud jde o program regionální integrace a spolupráce a schopnost řešit konflikty v regionu kolektivně a posílit stávající ústřední postavení sdružení ASEAN v rámci multilaterálního uspořádání jihovýchodní Asie; podporuje rozhodnutí přijaté na 33. fóru ASEAN-Japonsko v Tokiu dále posílit vazby a zabývat se regionálními a mezinárodními otázkami společného zájmu a spolupracovat na podpoře míru a stability; je přesvědčen, že podpora a ochrana lidských práv účinně přispívá k těmto dvěma cílům; požaduje součinnost mezi japonskou strategií pro svobodný a otevřený indo-pacifický prostor a iniciativami EU, zejména investičním plánem EU a rozšířenou transevropskou dopravní sítí EU, na podporu světové spolupráce v oblasti konektivity;

16.  bere na vědomí snahu Japonska stát se nestálým členem Rady bezpečnosti OSN pro období 2023–2024 a vítá jeho přínos pro OSN, pokud jde mj. o odzbrojování a nešíření zbraní, udržování a budování míru a bezpečnost;

Odvětvová spolupráce

17.  zdůrazňuje příležitosti a impuls, který dohoda o strategickém partnerství nabízí s ohledem na rozvoj kulturních vztahů a spolupráci v oblasti mládeže, vzdělávání a sportu; vyjadřuje politování nad stávající nízkou mírou osobních kontaktů a nad jazykovými překážkami; navrhuje další investice za účelem posílení kontaktů mezi občany, dialogu v oblasti vzdělávání a kultury, vysokoškolské mobility v rámci programu Erasmus+ a veřejné diplomacie na podporu vzájemného porozumění a kulturní rozmanitosti;

18.  upozorňuje na skutečnost, že dohoda o strategickém partnerství je hybnou silou rozvoje odvětvové spolupráce, pokud jde o ochranu spotřebitele a výměny v oblasti regulačních a dohledových systémů pro finanční sektor;

19.  domnívá se, že EU a Japonsko jakožto přední světoví dárci s dlouhou historií v oblasti oficiální rozvojové pomoci méně rozvinutým zemím ve východní Asii a v poslední době i v Africe, na Blízkém východě a v Latinské Americe jsou přirození partneři, pokud jde o koordinaci pomoci a zajištění soudržnosti, a to spolu s vládami zemí, které jsou příjemci pomoci; zdůrazňuje, že hlavním záměrem rozvojové pomoci je zmírňování chudoby v zájmu naplnění cílů udržitelného rozvoje, a těší se na vzájemnou spolupráci při dosahování těchto cílů;

20.  vítá skutečnost, že Japonsko v roce 2016 ratifikovalo Pařížskou dohodu o klimatu, a naléhavě žádá její účinné provádění s tím, že Japonsko by se mělo proaktivně ujmout vedoucí úlohy v boji proti změně klimatu a zvýšit své úsilí o zmírňování jejích dopadů; vyzývá EU a Japonsko, aby intenzivněji spolupracovaly v oblasti udržitelné energetiky, např. rozvojem nízkoemisních druhů dopravy; zdůrazňuje, že poradní panel ministra zahraničí pro změnu klimatu vydal v únoru 2018 svou zprávu, podle které je hlavním prvkem strategie japonské energetické diplomacie nutnost přechodu na energetiku z obnovitelných zdrojů;

21.  vítá zařazení udržitelného řízení lesů do dohody a s nadějí očekává další výměnu osvědčených postupů v oblasti nezákonné těžby dřeva vycházející ze zkušeností nařízení EU o dřevě s cílem zavést do japonské právní úpravy povinnost náležité péče;

22.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Japonsko se v září 2018 na jednání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) pokusilo dosáhnout ukončení moratoria na komerční lov velryb, a požaduje pozastavení lovu velryb k vědeckým účelům;

23.  zdůrazňuje, že Japonsko je druhým největším trhem s kosmetickými přípravky na světě; připomíná, že kosmetika testovaná na zvířatech a prodej dovážených kosmetických výrobků testovaných na zvířatech jsou v EU zakázány; v této souvislosti vyzývá strany k tomu, aby si vyměňovaly informace a spolupracovaly s cílem ukončit testování kosmetiky na zvířatech v Japonsku;

24.  zdůrazňuje význam zachování biologické rozmanitosti a vybízí Japonsko, aby přestalo uplatňovat své výhrady k Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES);

25.  vyzývá parlamenty členských států EU k rychlé ratifikaci a rovněž vyzývá k důslednému provádění prozatímní dohody ve všech odvětvích;

o
o   o

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Japonska.

(1) Úř. věst. L 216, 24.8.2018, s. 1. (2) Úř. věst. L 90, 6.4.2011, s. 2. (3) Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 49. (4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0506.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Unie a jejích členských států, Protokolu, kterým se mění Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (07067/2015 – C8-0189/2016 – 2015/0003(NLE))

P8_TA(2018)0508 A8-0371/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07067/2015),

–  s ohledem na návrh Protokolu, kterým se mění Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (07066/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada na základě čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0189/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0371/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Jordánského hášimovského království.

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 12. prosince 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků (COM(2018)0435 – C8-0252/2018 – 2018/0224(COD))(1)

P8_TA(2018)0509 A8-0401/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Cílem Unie je posílit svou vědeckou a technologickou základnu a podnítit svou konkurenceschopnost, včetně oblasti průmyslu, a zároveň podporovat veškeré výzkumné a inovační činnosti v zájmu plnění strategických priorit Unie, což v konečném důsledku směřuje k podpoře míru, hodnot Unie a dobrých životních podmínek pro všechny. (1)  Cílem Unie je posílit svou vědeckou excelenci a technologickou základnu, kde se budou výzkumní pracovníci, vědecké poznatky a technologie volně pohybovat, a podnítit svou konkurenceschopnost, včetně oblasti průmyslu, posílit a rozvíjet Evropský výzkumný prostor a zároveň podporovat veškeré výzkumné a inovační činnosti v zájmu plnění strategických priorit a závazků Unie, což v konečném důsledku směřuje k podpoře míru, hodnot Unie a dobrých životních podmínek pro všechny. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 (2)  V rámci přinášení vědeckého, ekonomického a společenského dopadu v zájmu tohoto obecného cíle by Unie měla investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont Evropa – rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2021–2027 („program“) s cílem podporovat vytváření a rozšiřování vysoce kvalitních znalostí a technologií, posilovat dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie, podporovat zavádění inovativních řešení v průmyslu a společnosti s cílem zabývat se globálními výzvami a podporovat konkurenceschopnost průmyslu; podporovat všechny formy inovací, včetně průlomových inovací, a posilovat uvádění inovativních řešení na trh; optimalizovat uskutečňování těchto investic pro zvyšování dopadu v rámci posíleného Evropského výzkumného prostoru. (2)  V rámci přinášení vědeckého, ekonomického a společenského dopadu v zájmu tohoto obecného cíle a maximalizace přidané hodnoty investic Unie do výzkumu, vývoje a inovací by Unie měla investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont Evropa – rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2021–2027 („program“) s cílem podporovat vytváření, rozšiřování a přenos vysoce kvalitních znalostí a technologií v Unii, posilovat dopad výzkumu a inovací při řešení globálních výzev, včetně cílů v oblasti udržitelného rozvoje a změny klimatu, a při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie, podporovat zavádění inovativních a udržitelných řešení v průmyslu a společnosti Unie s cílem vytvářet pracovní místa a posilovat hospodářský růst a konkurenceschopnost průmyslu. Program by měl podporovat všechny formy inovací, a posilovat uvádění inovativních řešení na trh optimalizovat uskutečňování investic. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový) (2a)  Tento program přispěje k dosažení celkového objemu investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP Unie, což je v souladu se základním cílem strategie EU2020. Splnění tohoto cíle bude vyžadovat, aby členské státy a soukromý sektor doplnily program vlastními a posílenými investičními opatřeními v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 (3)  Podpora výzkumných a inovačních činností nezbytné k napomáhání realizaci cílů politiky Unie by měla zohlednit zásadu pro inovace, která je předložena ve sdělení Komise ze dne 15. května 2018 „A renewed European Agenda for Research and Innovation - Europe's chance to shape its future“ (Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace - šance Evropy utvářet svou budoucnost) (COM(2018)306). (3)  Podpora výzkumných a inovačních činností nezbytné k napomáhání realizaci cílů politiky Unie by měla zohlednit zásadu pro inovace jakožto klíčový faktor pro rychlejší a intenzivnější přesun podstatné části znalostního kapitálu EU do oblasti inovací. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Otevřená věda, otevřené inovace, otevřenost světu tvoří obecné zásady, které by měly zajistit excelenci a dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací. Měly by být dodržovány při provádění programu, zejména pokud jde o strategické plánování s ohledem na pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“. (4)  Pokračování přístupu založeného na otevřené vědě, otevřených inovacích a otevřenosti světu a současné zaručení vědeckých a socioekonomických zájmů Unie by mělo zajistit excelenci a dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací a posílení kapacit pro výzkum a vývoj ve všech členských státech. To by mělo vést k vyváženému provádění programu. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 (5)  Otevřená věda, včetně otevřeného přístupu k vědeckým publikacím a údajům z výzkumu, může zvýšit kvalitu, dopad a přínosy vědy a urychlit pokrok znalostí tím, že bude spolehlivější, účinnější a přesnější, srozumitelnější pro společnost a citlivá vůči společenským výzvám. Měla by být stanovena ustanovení k zajištění toho, aby příjemci poskytovali otevřený přístup ke vzájemně hodnoceným vědeckým publikacím, údajům z výzkumu a dalším výstupům z výzkumu otevřeným a nediskriminačním způsobem, zdarma a co nejdříve v procesu šíření výsledků, a umožnili jejich co možná nejširší použití a opětovné použití. Větší důraz by měl být kladen zejména na odpovědnou správu údajů z výzkumu, která by měla být v souladu se zásadami FAIR - „dohledatelnost“, „dostupnost“, „interoperabilita“ a „znovupoužitelnost“, a to zejména prostřednictvím začleňování plánů správy údajů. Příjemci by případně měli využívat možností, které nabízí Evropský cloud pro otevřenou vědu a dodržovat další zásady a postupy pro otevřenou vědu. (5)  Otevřená věda může zvýšit kvalitu, dopad a přínosy vědy a urychlit pokrok znalostí tím, že bude spolehlivější, účinnější a přesnější, srozumitelnější pro společnost a citlivá vůči společenským výzvám. Měla by být stanovena ustanovení k zajištění toho, aby příjemci poskytovali otevřený přístup ke vzájemně hodnoceným vědeckým publikacím, údajům z výzkumu a dalším výstupům z výzkumu otevřeným a nediskriminačním způsobem, zdarma a co nejdříve v procesu šíření výsledků, a umožnili jejich co možná nejširší použití a opětovné použití. Pokud jde o údaje z výzkumu, je třeba uplatňovat zásadu „tak otevřené, jak je možné, tak uzavřené, jak je nezbytné“, a tudíž je třeba uznat, že je zapotřebí různých režimů přístupu z důvodu hospodářského zájmu Unie, práv duševního vlastnictví, ochrany osobních údajů a důvěrnosti, bezpečnostních obav a dalších oprávněných zájmů. Větší důraz by měl být kladen na odpovědnou správu údajů z výzkumu, která by měla být v souladu se zásadami FAIR – „dohledatelnost“, „dostupnost“, „interoperabilita“ a „znovupoužitelnost“, a to zejména prostřednictvím začleňování plánů správy údajů. Příjemci by případně měli využívat možností, které nabízí Evropský cloud pro otevřenou vědu a evropská datová infrastruktura a dodržovat další zásady a postupy pro otevřenou vědu. V mezinárodních dohodách o spolupráci a příslušných dohodách o přidružení v oblasti vědy a techniky by měl být podporován vzájemný otevřený přístup. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a)  Příjemci z řad malých a středních podniků by měli využívat stávajících nástrojů, např. asistenční služby pro otázky duševního vlastnictví u malých a středních podniků, která malým a středním podnikům v Evropské unii pomáhá chránit i vymáhat jejich práva duševního vlastnictví tím, že poskytuje bezplatné informace a služby formou důvěrného poradenství v oblasti duševního vlastnictví a související problematiky, včetně odborné přípravy, podkladů a on-line zdrojů. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Koncepce a návrh programu by měly reagovat na potřebu vytvoření kritického množství podporovaných činností v celé Unii a prostřednictvím mezinárodní spolupráce v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN. Provádění programu by mělo posílit sledování tohoto cíle. (6)  Koncepce a návrh programu by měly reagovat na potřebu vytvoření kritického množství podporovaných činností v celé Unii a prostřednictvím mezinárodní spolupráce, a to za současné podpory zapojení všech členských států do programu a v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a Pařížskou dohodou. Provádění programu by mělo posílit sledování tohoto cíle. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Činnosti podporované v rámci programu by měly přispívat k dosažení cílů a priorit Unie, monitorování a hodnocení pokroku v porovnání s těmito cíli a prioritami a k vytvoření revidovaných nebo nových priorit. (7)  Činnosti podporované v rámci programu by měly přispívat k dosažení cílů, priorit a závazků Unie a programu, monitorování a hodnocení pokroku v porovnání s těmito cíli, prioritami a závazky a k vytvoření revidovaných nebo nových priorit. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)   Program by měl usilovat o sladění s již existujícími evropskými plány a strategiemi v oblasti výzkumu a inovací. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  Program by měl udržovat vyvážený přístup mezi financováním zdola nahoru (orientovaným na badatele nebo inovátora) a shora dolů (stanovené strategicky definovanými prioritami), v závislosti na povaze zapojených výzkumných a inovačních společenství, typech a účelu prováděných činností a dopadech, o které se usiluje. Kombinace těchto faktorů by měla určit volbu přístupu k příslušným částem programu, z nichž všechny přispívají ke všem obecných a specifickým cílům programu. (8)  Program by měl udržovat vyvážený přístup mezi financováním zdola nahoru (orientovaným na badatele nebo inovátora) a shora dolů (stanoveným strategicky definovanými prioritami), v závislosti na povaze zapojených výzkumných a inovačních společenství z celé Unie, míře úspěšnosti rysu činnosti, typech a účelu prováděných činností, zásadě subsidiarity a dopadech, o které se usiluje. Kombinace těchto faktorů by měla určit volbu přístupu k příslušným částem programu, z nichž všechny přispívají ke všem obecných a specifickým cílům programu. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový) (8a)  Řada akcí v oblasti výzkumu a inovací by měla uplatňovat rychlou cestu k výzkumu a inovacím, u nichž by doba nutná pro udělení grantu neměla překročit šest měsíců. To by zajistilo rychlejší přístup zdola nahoru k finančním prostředkům pro malá kooperativní konsorcia, jež zajišťují akce od základního výzkumu po uplatnění na trhu. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 b (nový) (8b)  Program by měl podporovat všechny fáze výzkumu a inovací, zejména v rámci kooperativních projektů. Základní výzkum je hlavním přínosem a důležitou podmínkou pro zvýšení schopnosti Unie přilákat nejschopnější vědce, aby se mohla stát klastrem excelence na globální úrovni. Měla by být zajištěna rovnováha mezi základním a aplikovaným výzkumem. Spolu s inovacemi se tak podpoří hospodářská konkurenceschopnost Unie, růst a pracovní místa. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 c (nový) (8c)  Za účelem maximalizace dopadu programu Horizont Evropa je třeba věnovat zvláštní pozornost multidisciplinárním, interdisciplinárním a mezioborovým přístupům, což jsou nezbytné součásti zásadního vědeckého pokroku. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 d (nový) (8d)  Zapojení do společnosti je nutné podpořit prostřednictvím odpovědného výzkumu a inovací jakožto průřezových prvků s cílem vytvářet účinnou spolupráci mezi vědou a společností. Všem společenským aktérům (výzkumní pracovníci, občané, tvůrci politik, podnikatelé či organizace sektoru služeb atd.) by to umožnilo spolupracovat během celého výzkumného a inovačního procesu za účelem lepšího sladění tohoto procesu a jeho výsledků s hodnotami, potřebami a očekáváními evropské společnosti. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 (9)  Výzkumné činnosti prováděné v rámci pilíře „otevřená věda“ by měly být stanoveny podle potřeb a možností vědy. Výzkumný program by měl být stanoven v úzkém kontaktu s vědeckou obcí. Výzkum by měl být financován na základě excelence. (9)  Výzkumné činnosti prováděné v rámci pilíře „vynikající a otevřená věda“ by měly být stanoveny podle potřeb a možností vědy. Výzkumný program by měl být stanoven v úzkém kontaktu s vědeckou obcí a měl by mimo jiné klást důraz na přilákání nových talentů v oblasti výzkumu a inovací, mladých vědců, a současně posilovat ERA a bránit odlivu mozků. Výzkum by měl být financován na základě excelence. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)  Měl by být zaveden pilíř „Gobální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ prostřednictvím klastrů výzkumných a inovačních činností, s cílem maximalizovat začlenění napříč příslušných pracovních oblastí při zajištění vysoké a udržitelné úrovně dopadu ve vztahu k vynaloženým zdrojům. Bude podporovat mezioborovou, meziodvětvovou, mezipolitickou a přeshraniční spolupráci v zájmu cílů udržitelného rozvoje OSN a konkurenceschopnosti odvětví Unie. (10)  Měl by být zaveden pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ prostřednictvím klastrů výzkumných a inovačních činností, s cílem maximalizovat začlenění napříč příslušných pracovních oblastí při zajištění vysoké a udržitelné úrovně dopadu pro Unii ve vztahu k vynaloženým zdrojům. Bude podporovat mezioborovou, meziodvětvovou, mezipolitickou a přeshraniční spolupráci v zájmu cílů udržitelného rozvoje OSN a závazků Unie podle Pařížské dohody a v případě potřeby řešení společenských výzev a konkurenceschopnosti odvětví Unie. Činnost prováděná v rámci tohoto pilíře by měla zahrnovat celou řadu výzkumných a inovačních činností včetně výzkumu a vývoje, pilotní projekty, předvádění, a podporu při zadávání veřejných zakázek, prenormativního výzkumu a stanovování norem a uvádění inovací na trh, aby se zajistilo, že Evropa bude ve strategicky definovaných prioritách v oblasti výzkumu i nadále na předních místech. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 (11)  Plné zapojení průmyslu do programu na všech úrovních od jednotlivého podnikatele a malých a středních podniků až po velké podniky by mělo být jedním z hlavních kanálů, jejichž prostřednictvím budou realizovány cíle programu, zejména směrem k vytvoření udržitelných pracovních míst a růstu. Průmysl by měl přispívat k perspektivám a prioritám stanoveným prostřednictvím procesu strategického plánování, které by měly podporovat rozvoj pracovních programů. Takové zapojení průmyslu by se mělo vztahovat na akce podporované na úrovni přinejmenším srovnatelné s akcemi v rámci předchozího rámcového programu Horizont 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/201313 („Horizont 2020“). (11)  Plné a včasné zapojení průmyslu do programu na všech úrovních od jednotlivého podnikatele a malých a středních podniků až po velké podniky by mělo pokračovat, zejména směrem k vytvoření udržitelných pracovních míst a růstu v Evropě, což posílí spolupráci soukromého a veřejného sektoru a navýší investice do výzkumu a vývoje ze soukromého sektoru. __________________ 13 Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 a (nový) (11a)   Konzultace s více zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti a průmyslu by měly přispívat k výhledům a prioritám stanoveným prostřednictvím procesu strategického plánování. Výsledkem by měly být periodické strategické plány v oblasti výzkumu a inovací přijaté prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Tyto strategické plány by poté měly být prováděny prostřednictvím rozvoje pracovních programů. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  Je důležité podporovat průmysl, aby zůstal nebo se stal světovým vůdcem v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace, zejména prostřednictvím investic do klíčových technologií, o něž se opírá podnikání zítřka. Opatření v rámci programu by měla být využívána k tomu, aby přiměřeně řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala nebo vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Tím se zajistí jednotnost opatření programu a pravidel EU pro státní podporu a zabrání nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. (12)  Je důležité podporovat průmysl Unie, aby zůstal nebo se stal světovým vůdcem v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace, zejména prostřednictvím investic do klíčových technologií, o něž se opírá podnikání zítřka. Klíčové technologie mají hrát ústřední úlohu v rámci pilíře II „Globální výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“ dále napojeny na vzorové iniciativy budoucích a vznikajících technologií (FET) s cílem umožnit, aby výzkumné projekty pokryly celý inovační řetězec. Opatření v rámci programu by měla odrážet strategii průmyslové politiky Unie tak, aby přiměřeně a transparentně řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace a posilovala investice, aniž by zdvojovala nebo vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a návratnost investic pro veřejnost. Tím se zajistí jednotnost opatření programu a pravidel EU pro státní podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, která by měla být přezkoumána, aby se podnítily inovace. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový) (12a)  Malé a střední podniky představují významný zdroj inovací a růstu v Evropě. V programu Horizont Evropa je tudíž potřebné výrazné zapojení malých a středních podniků, definovaných v doporučení Komise 2003/361/ES. V návaznosti na osvědčené postupy programu Horizont 2020 by program Horizont Evropa měl nadále integrovaným způsobem podporovat zapojení malých a středních podniků do rámcového programu. Měla by být stanovena přiměřená opatření a související rozpočtová ustanovení, včetně zavedení nástroje fungujícího plně zdola nahoru určeného pro malé a střední podniky, které jsou jediným příjemcem a věnují se postupným inovacím, s otevřenými výběrovými řízeními napříč různými fázemi inovačního cyklu. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 (13)  Program by měl podporovat výzkum a inovace integrovaným způsobem, při respektování všech příslušných ustanovení Světové obchodní organizace. Koncepce výzkumu, včetně experimentálního vývoje, by měla být použita v souladu s manuálem Frascati Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zatímco koncepce inovací by měla být použita v souladu s manuálem Oslo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Eurostatu, na základě širokého přístupu, který se vztahuje na sociální inovace. Definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj týkající se úrovně technologické připravenosti by měly, stejně jako v předchozím rámcovém programu Horizont 2020, být nadále zohledňovány při klasifikaci technologického výzkumu, vývoje produktů a jejich demonstrací, a vymezení typů akcí dostupných ve výzvách k předkládání návrhů. Granty by v zásadě neměly být udělovány na akce, kde činnosti překračují rámec TRL 8. Pracovní program pro danou výzvu v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ by mohl povolit granty pro validaci výrobků ve velkém měřítku a jejich replikaci na trhu. (13)  Program by měl podporovat výzkum a inovace integrovaným způsobem, při respektování všech příslušných ustanovení Světové obchodní organizace. Koncepce výzkumu, včetně experimentálního vývoje, by měla být použita v souladu s manuálem Frascati Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zatímco koncepce inovací by měla být použita v souladu s manuálem Oslo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Eurostatu, na základě širokého přístupu, který se vztahuje na sociální inovace, design a kreativitu. Definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj týkající se úrovně technologické připravenosti by měly být zohledňovány stejně jako v předchozím rámcovém programu Horizont 2020. Pracovní program pro danou výzvu v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ by mohl povolit granty pro validaci výrobků ve velkém měřítku a jejich replikaci na trhu. Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)  Sdělení Komise o průběžném hodnocení programu Horizont 2020 (COM(2018)0002) poskytlo soubor doporučení pro tento program, včetně pravidel pro účast na tomto programu a šíření jeho výsledků, a to na základě poučení z předchozího programu i příspěvku od orgánů EU a zúčastněných stran. Tato doporučení zahrnují ambicióznější investování s cílem dosáhnout kritického množství a maximalizovat dopad; podporovat průlomové inovace; stanovit priority pro investice Unie do výzkumu a inovací v oblastech vysoké přidané hodnoty, zejména prostřednictvím zaměření na mise, zapojení občanů a široké komunikace; racionalizovat strukturu financování Unie, včetně modernizace rozsahu iniciativ partnerství a režimů spolufinancování; rozvoj větší a konkrétní součinnosti mezi různými finančními nástroji Unie, zejména s cílem pomoci mobilizovat nedostatečně využitý potenciál výzkumu a inovací v celé Unii; posílit mezinárodní spolupráci a posílit otevřenost pro účast třetích zemí; a pokračovat ve zjednodušování na základě zkušenosti z provádění programu Horizont 2020. (14)  Sdělení Komise o průběžném hodnocení programu Horizont 2020 (COM(2018)0002) a zpráva Evropského parlamentu o posouzení provádění programu Horizont 2020 s ohledem na jeho průběžné hodnocení a návrh devátého rámcového programu (2016/2147(INI)) poskytly soubor doporučení pro tento program, včetně pravidel pro účast na tomto programu a šíření jeho výsledků, a to na základě poučení z předchozího programu i příspěvku od orgánů EU a zúčastněných stran. Tato doporučení zahrnují ambicióznější investování s cílem dosáhnout kritického množství a maximalizovat dopad; podporovat průlomové inovace; stanovit priority pro investice Unie do výzkumu a inovací v oblastech vysoké přidané hodnoty, zejména prostřednictvím zaměření na mise, plné, uvědomělé a včasné zapojení občanů a široké komunikace; racionalizovat strukturu financování Unie za účelem plného využití potenciálu výzkumu a vývoje ve všech členských státech, včetně modernizace rozsahu iniciativ partnerství a režimů spolufinancování; rozvoj větší a konkrétní součinnosti mezi různými finančními nástroji Unie, zejména s cílem pomoci mobilizovat nedostatečně využitý potenciál výzkumu a inovací v celé Unii; lépe začlenit výzkumné infrastruktury financované ze strany Unie – zejména z EFRR – do projektů programu, posílit mezinárodní spolupráci a posílit otevřenost pro účast třetích zemí, a to za současné ochrany zájmů Unie a rozšiřování zapojení všech členských států do programu; a pokračovat ve zjednodušování na základě zkušenosti z provádění programu Horizont 2020. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)  Program by měl usilovat o součinnost s dalšími programy Unie, od jejich návrhu a strategického plánování, po výběr projektů, řízení, komunikaci, šíření a využívání výsledků, po monitorování, auditování a řízení. Aby se zabránilo překrývání a duplikaci a zvýšil se pákový efekt financování Unie, lze použít převody z jiných programů Unie na činnosti programu Horizont Evropa. V těchto případech se budou řídit pravidly programu Horizont Evropa. (15)  Politika soudržnosti by měla nadále přispívat k výzkumu a inovacím. Zvláštní pozornost je tedy třeba věnovat koordinaci a doplňkovosti mezi těmito dvěma politikami Unie. Program by měl usilovat o sladění pravidel a součinnost s dalšími programy Unie, jak je uvedeno v příloze IV tohoto nařízení, od jejich návrhu a strategického plánování, po výběr projektů, řízení, komunikaci, šíření a využívání výsledků, po monitorování, auditování a řízení. Aby se zabránilo překrývání a duplikaci a zvýšil se pákový efekt financování Unie a aby se rovněž snížila administrativní zátěž žadatelů a příjemců, měly by se všechny typy součinnosti řídit zásadou „jeden soubor pravidel pro jednu akci“: –   lze použít dobrovolné převody z jiných programů Unie, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), na činnosti programu Horizont Evropa. V těchto případech se budou řídit pravidly programu Horizont Evropa, ale budou využity jen ve prospěch členského státu nebo případně řídicího orgánu, který se rozhodl pro převod; –  rovněž lze uvažovat o spolufinancování akce z programu Horizont Evropa a jiného programu Unie, přičemž nesmí být překročeny celkové způsobilé náklady akce. V takových případech by se uplatňovala pouze pravidla programu Horizont Evropa a je třeba se vyvarovat zdvojených auditů; –  pečeť excelence je třeba udělovat všem návrhům, které překročily prahovou hodnotu „excelence“ v programu Horizont Evropa, ale z důvodu rozpočtových omezení je nelze financovat. V takových případech by se měla uplatňovat pravidla fondu, z nějž byla podpora poskytnuta, s výjimkou pravidel státní podpory. Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Za účelem dosažení největšího možného dopadu financování Unie a nejefektivnějšího příspěvku k dosažení cílů politiky Unie, by měl program vstoupit do evropských partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Mezi takové partnery patří průmysl, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni a organizace občanské společnosti, jako jsou nadace, které podporují a/nebo provádějí výzkum a inovace, za předpokladu, že požadovaných dopadů lze dosáhnout efektivněji ve spolupráci než ze strany samotné Unie. (16)  Za účelem dosažení největšího možného dopadu financování Unie a nejefektivnějšího příspěvku k dosažení cílů a závazků politiky Unie, by program na základě výsledku strategického plánování mohl vstoupit do evropských partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Mezi takové partnery patří soukromé i veřejné zúčastněné strany v oblasti výzkumu a inovací, centra kompetencí, podnikatelské inkubátory, vědecké a technologické parky, subjekty pověřené výkonem veřejné služby, nadace a organizace občanské společnosti a případně regionální inovační ekosystémy, které podporují a/nebo provádějí výzkum a inovace, za předpokladu, že požadovaných dopadů lze dosáhnout efektivněji ve spolupráci než ze strany samotné Unie. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 (17)  Program by měl posílit spolupráci mezi evropskými partnerstvími a partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení výzkumných a inovačních programů a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací přinášející vzájemné prospěchy pro občany a podniky, a současně zajistit, aby EU mohla obhájit své zájmy ve strategických oblastech14. (17)  Program by měl posílit spolupráci mezi evropskými partnerstvími a partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení výzkumných a inovačních programů a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací přinášející vzájemné prospěchy pro občany a podniky, a současně zajistit, aby Unie mohla obhájit své zájmy. __________________ 14 Viz například Komisí předložený návrh nařízení, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie (COM(2017)0487). Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 a (nový) (17a)  Vzorové iniciativy FET se ukázaly být účinným a efektivním nástrojem k dosažení tohoto cíle, neboť díky společnému, koordinovanému úsilí Unie a jejích členských států přinášejí společnosti výhody, a stávající vzorové iniciativy, které mají prokazatelné přínosy, by měly být nadále podporovány. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 (18)  Společné výzkumné středisko by mělo politikám Unie poskytovat vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníky v průběhu celého cyklu politiky. Přímé akce Společného výzkumného střediska by měly být prováděny pružným, efektivním a transparentním způsobem, s přihlédnutím k příslušným potřebám uživatelů Společného výzkumného střediska a potřebám politik Unie a se zajištěním ochrany finančních zájmů Unie. Společné výzkumné středisko by mělo nadále vytvářet dodatečné zdroje. (18)  Společné výzkumné středisko by mělo politikám Unie poskytovat vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníky v průběhu celého cyklu politiky. Přímé akce Společného výzkumného střediska by měly být prováděny pružným, efektivním a transparentním způsobem, s přihlédnutím k příslušným potřebám uživatelů Společného výzkumného střediska, rozpočtovým omezením a potřebám politik Unie a se zajištěním ochrany finančních zájmů Unie. Společné výzkumné středisko by mělo nadále vytvářet dodatečné zdroje. Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Pilíř „otevřené inovace“ by měl zavést řadu opatření pro integrovanou podporu na potřeby podnikatelů a podnikání, jejichž cílem je realizovat a urychlit průlomové inovace pro rychlý růst trhu. To by mělo přilákat inovativní společnosti, které mají potenciál pro zvyšování jejich kapacit na mezinárodní a unijní úrovni, a nabízejí rychlé, pružné granty a spoluinvestování, včetně soukromých investorů. Tyto cíle by měly být plněny zřízením Evropské rady pro inovace (ERI). Tento pilíř by měl také podporovat Evropský inovační a technologický institut (EIT) a evropské inovační ekosystémy jako celek, zejména prostřednictvím partnerství spolufinancování s národními a regionálními aktéry na podporu inovací. (19)  Pilíř „Inovativní Evropa“ by měl zavést řadu opatření pro integrovanou podporu na potřeby podnikatelů a na výzkum zaměřené podnikání, jejichž cílem je realizovat a urychlit průlomové inovace pro rychlý růst trhu a podporovat technologickou nezávislost Unie ve strategických oblastech. To by mělo přilákat inovativní společnosti, mimo jiné malé a střední podniky a začínající podniky, které mají potenciál pro zvyšování své kapacity na mezinárodní a unijní úrovni a nabízejí rychlé, pružné granty a možnosti spoluinvestování, včetně soukromých investorů. Tyto cíle by měly být plněny zřízením Evropské rady pro inovace (ERI). Tento pilíř by měl také podporovat Evropský inovační a technologický institut (EIT), regionální inovační strategii EIT a evropské inovační ekosystémy jako celek napříč Unií, zejména prostřednictvím partnerství spolufinancování s národními a regionálními aktéry, jak veřejnými, tak soukromými, na podporu inovací. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 (20)  Cíle politiky v rámci tohoto programu budou řešeny také prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci nástrojů pro politiky fondu InvestEU. Finanční podpora by měla být použita k řešení selhání trhu nebo neoptimálních situací v investicích, přiměřeným způsobem a akce by neměla duplikovat nebo vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. (20)  Aby byla vyřešena nutnost podpořit investice do rizikovějších, nelineárních činností, jako je výzkum a inovace, je nezbytné, aby program Horizont Evropa a zejména ERI a EIT s jeho znalostními a inovačními společenstvími působily v součinnosti s finančními produkty, které mají být zavedeny v rámci InvestEU. V tomto ohledu by zkušenosti s finančními nástroji zavedenými v rámci programu Horizont 2020, jako je InnovFin a úvěrová záruka pro malé a střední podniky v rámci programu, měly představovat solidní základ pro poskytování této cílené podpory. ERI by měla vyvíjet strategické zpravodajské činnosti a činnosti hodnocení v reálném čase za účelem včasného řízení a organizace svých různých činností. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 (21)  ERI prostřednictvím svých nástrojů – Pathfinder a Accelerator – by se měla zaměřit na určení, rozvoj a zavádění průlomových, trh vytvářejících inovací a podporování jejich rychlého zvyšování na unijní a mezinárodní úroveň. Prostřednictvím soudržné a modernizované podpory na průlomové inovace by ERI měla zaplnit současné vakuum v oblasti veřejné podpory a soukromých investic pro průlomové inovace. Nástroje ERI vyžadují specializované právní a řídicí funkce s cílem odrážet její cíle, zejména činnosti zavádění na trh. vypouští se Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 (22)  Prostřednictvím kombinovaného financování ERI by nástroj Accelerator měl překlenout „údolí smrti“ mezi výzkumem, předběžným uváděním výrobků na trh a zvyšováním kapacit společností. Zejména by měl nástroj Accelerator poskytovat podporu operacím, které představují taková technologická nebo tržní rizika, že nejsou považovány za financovatelné a nemohou mobilizovat významné investice z trhu, a tudíž doplňovat program InvestEU zavedený nařízením ….15 (22)  Prostřednictvím kombinovaného financování ERI by nástroj ERI Accelerator měl překlenout „údolí smrti“ mezi výzkumem, předběžným uváděním výrobků na trh a zvyšováním kapacit společností. Zejména by měl nástroj Accelerator poskytovat podporu operacím, které představují taková technologická nebo tržní rizika, že nejsou považovány za financovatelné a nemohou mobilizovat významné investice z trhu, a tudíž doplňovat program InvestEU zavedený nařízením ….15 __________________ __________________ 15 15 ... Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 (23)  EIT by se měl, primárně svými znalostními a inovačními společenstvími, zaměřit na posílení inovačních ekosystémů, které řeší globální výzvy, tím, že podpoří začlenění podniků, výzkumu, vysokoškolského vzdělávání a podnikání. EIT by měl podporovat inovace v oblasti své činnosti a měl by podporovat začlenění vysokoškolského vzdělávání v rámci inovačního ekosystému, a to zejména: podněcováním podnikatelského vzdělávání, podporou pevné neoborové spolupráce mezi průmyslem a univerzitním prostředím; a určením případných dovedností pro budoucí inovátory k řešení globálních výzev, což zahrnuje pokročilé digitální a inovační dovednosti. Režimy podpory poskytované EIT by měly přinášet prospěch příjemcům ERI, přičemž začínající podniky vznikající ze znalostních a inovačních společenství EIT by měly mít přístup k akcím ERI. Zatímco zaměření EIT na inovační ekosystémy by mělo přirozeně zapadat do pilíře „Otevřené inovace“, plánování jeho znalostních a inovačních společenství by mělo být sladěno prostřednictvím procesu strategického plánování s pilířem „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“. (23)  EIT by se měl, primárně svými znalostními a inovačními společenstvími a regionální inovační strategii EIT, zaměřit na posílení inovačních ekosystémů zaměřených na rozvoj celkové inovační kapacity Unie, které řeší globální výzvy, tím, že podpoří začlenění podniků, výzkumu, vysokoškolského vzdělávání a podnikání. V souladu se svým zakládajícím aktem, nařízením o EIT1a a strategickým programem inovací EIT1b, by měl EIT podporovat inovace v oblasti své činnosti a měl by podporovat začlenění vysokoškolského vzdělávání v rámci inovačního ekosystému, a to zejména: podněcováním podnikatelského vzdělávání, podporou pevné neoborové spolupráce mezi průmyslem a univerzitním prostředím; a určením případných dovedností pro budoucí inovátory k řešení globálních výzev, což zahrnuje pokročilé digitální a inovační dovednosti. Režimy podpory poskytované EIT by měly přinášet prospěch příjemcům ERI, přičemž začínající podniky vznikající ze znalostních a inovačních společenství EIT by měly mít rychlý přístup k akcím ERI. Zatímco zaměření EIT na inovační ekosystémy by mělo přirozeně zapadat do pilíře „Inovativní Evropa“, měl by také případně podporovat všechny další pilíře a plánování jeho znalostních a inovačních společenství by mělo být sladěno prostřednictvím procesu strategického plánování s pilířem „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Je třeba se vyvarovat překrývání znalostních a inovačních společenství a dalších nástrojů v téže oblasti, zejména pokud jde o partnerství. __________________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 1) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1292/2013 ze dne 11. prosince 2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 174). 1b Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU). Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 (24)  Zajištění a zachování rovných podmínek pro společnosti, které soutěží na daném trhu, by mělo být klíčovým požadavkem na vzkvétání průlomových nebo zlomových inovací, což umožňuje zejména malým a středním inovátorům sklízet plody svých investic a získat tržní podíl. (24)  Zajištění a zachování rovných podmínek pro společnosti, které soutěží na daném trhu, by mělo být klíčovým požadavkem na vzkvétání průlomových nebo zlomových inovací, což umožňuje zejména malým a středním inovátorům sklízet plody svých investic a získat tržní podíl. Podobně může určitá míra otevřenosti na inovační škále financovaných činností – zejména pokud se týká velké sítě příjemců – významným způsobem přispět k budování kapacit malých a středních podniků, neboť jim poskytne prostředky nezbytné k přilákání investic a prosperitě. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 (25)  Program by měl podporovat a začleňovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami založenými na společném zájmu, vzájemném prospěchu a globálních závazcích k provádění cílů udržitelného rozvoje OSN. Mezinárodní spolupráce by se měla zaměřit na posílení výzkumné a inovační excelence Unie, přitažlivosti a hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti, řešení globálních výzev, které jsou zakotveny v cílech udržitelného rozvoje OSN, a na podporu vnějších politik Unie. Přístup obecné otevřenosti pro mezinárodní účast a akce cílené mezinárodní spolupráce by měl být dodržován, mimo jiné prostřednictvím odpovídající způsobilosti pro financování subjektů usazených v zemích s nízkými až střednímu příjmy. Současně by mělo být podporováno přidružení třetích zemí k programu. (25)  Program by měl podporovat a začleňovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami založenými na zájmu Unie, vzájemném prospěchu a globálních závazcích k provádění cílů udržitelného rozvoje OSN. Mezinárodní spolupráce by se měla zaměřit na posílení excelence Unie v oblasti výzkumu a inovací, přitažlivosti a hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti, řešení globálních výzev, které jsou zakotveny v cílech udržitelného rozvoje OSN, a na podporu vnějších politik Unie. Přístup obecné otevřenosti pro reciproční mezinárodní účast a akce cílené mezinárodní spolupráce by měl být dodržován, přičemž musí být uplatňována odpovídající kritéria způsobilosti pro financování subjektů usazených v zemích s nízkými až střednímu příjmy, která však zohledňují odlišné úrovně kapacit v oblasti výzkumu a inovací. Současně by mělo být podporováno přidružení třetích zemí k programu, pokud se počítá reciprocitou a pokud jsou zaručeny zájmy Unie a podporuje se vyšší zapojení všech členských států. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 (26)  S cílem prohloubit vztah mezi vědou a společností a maximalizovat přínosy jejich interakcí by program měl zapojit občany a organizace občanské společnosti do společného koncipování a spoluvytváření odpovědných výzkumných a inovačních programů a jejich obsahu, podpory vědeckého vzdělávání, zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti, a usnadňování účasti občanů a organizací občanské společnosti na jeho činnostech. Měl by tak učinit v celém programu a prostřednictvím specializovaných činností v rámci „posilování evropského výzkumného prostoru“. Zapojování občanů a občanské společnosti by mělo být spojeno s osvětou veřejnosti s cílem získat a udržet podporu programu. Program by měl rovněž usilovat o odstranění bariér a zvýšení součinnosti mezi vědou, technologií, kulturou a uměním s cílem získat novou kvalitu udržitelných inovací. (26)  S cílem prohloubit vztah mezi vědou a společností a maximalizovat přínosy jejich interakcí by program měl zapojit občany a organizace občanské společnosti do společného koncipování a spoluvytváření odpovědných výzkumných a inovačních programů (RRI) a jejich obsahu, které řeší obavy, potřeby a očekávání občanů a občanské společnosti, podpory vědeckého vzdělávání, zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti, a usnadňování účasti občanů a organizací občanské společnosti na jeho činnostech. Opatření přijatá za účelem lepšího zapojení občanů a občanské společnosti by měla být monitorována. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 a (nový) (26a)  Program Horizont Evropa by měl podporovat nové technologie, které přispívají k překonání překážek, jež osobám se zdravotním postižením brání v přístupu a plném zapojení, a tak brzdí rozvoj skutečně inkluzivní společnosti. Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 b (nový) (26b)  S cílem upevnit Evropský výzkumný prostor by všechny části programu měly významně přispívat k zmenšování rozdílů v oblasti výzkumu a vývoje, zejména zvýšením zapojení zemí s rozšiřující účastí do opatření programu týkajících se výzkumu a vývoje, šířením vědecké excelence, rozvojem nových vzorců spolupráce na výzkumu a inovacích, snižováním rozdílů v odměňování výzkumných pracovníků v rámci Unie, modernizací vnitrostátních výzkumných a inovačních ekosystémů a zajištěním vyváženého zastoupení v hodnotících skupinách, skupinách odborníků a vědeckých výborech. Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 (27)  V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU mají nejvzdálenější regiony Unie nárok na zvláštní opatření (s přihlédnutím k jejich strukturální, sociální a ekonomické situaci), pokud jde o přístup k horizontálním programům Unie. Program by proto měl zohlednit specifické charakteristiky těchto regionů v souladu se sdělením Komise „A stronger and renewed strategic partnership with the EU's outermost regions“ (Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU) (COM(2017)0623), které schválila Rada dne 12. dubna 2018. (27)  V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU mají nejvzdálenější regiony Unie nárok na zvláštní opatření (s přihlédnutím k jejich strukturální, sociální a ekonomické situaci), pokud jde o přístup k horizontálním programům Unie. Program by proto měl zohlednit specifické charakteristiky těchto regionů v souladu se sdělením Komise „A stronger and renewed strategic partnership with the EU's outermost regions“ (Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU) (COM(2017)0623), které schválila Rada dne 12. dubna 2018 a pokud možno podporovat jejich zapojení do programu. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 (28)  Činnosti vyvíjené v rámci programu by měly usilovat o odstranění nerovností mezi ženami a muži a podporovat rovnost mezi ženami a muži v oblasti výzkumu a inovací, v souladu s články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a článkem 8 Smlouvy o fungování EU. Genderové hledisko musí být dostatečně začleněno do obsahu výzkumu a inovací a dodržováno ve všech fázích výzkumu. (28)  Činnosti vyvíjené v rámci programu by měly usilovat o odstranění nerovností mezi ženami a muži, měly by se vyhýbat genderově zaujatému přístupu, přiměřeně začleňovat genderový rozměr do obsahu výzkumu a vývoje, zaměřovat se na na větší sladění soukromého a pracovního života a podporovat rovnost mezi ženami a muži včetně zásad stejné odměny, jak uvádí čl. 141 odst. 3 SFEU a směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání, a měly by zajišťovat i přístup zdravotně postižených výzkumných pracovníků k výzkumu a inovacím. Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29 (29)  S ohledem na specifika odvětví obranného průmyslu by měla být stanovena podrobná ustanovení pro financování Unie do projektů obranného výzkumu v nařízení …, kterým se zřizuje Evropský obranný fond16, které vymezuje pravidla účasti pro obranný výzkum. Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci Evropského obranného fondu by měly být výlučně zaměřeny na obranné aplikace. Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci Evropského obranného fondu by měly být výlučně zaměřeny na obranné aplikace. (29)  S ohledem na specifika odvětví obranného průmyslu by měla být stanovena podrobná ustanovení pro financování Unie do projektů obranného výzkumu v nařízení …, kterým se zřizuje Evropský obranný fond16, které vymezuje pravidla účasti pro obranný výzkum. Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci Evropského obranného fondu by měly být výlučně zaměřeny na obranné aplikace. Ačkoli by mohla být podporována součinnost mezi programem Horizont Evropa a Evropským obranným fondem a zamezení zdvojování, činnosti v rámci programu Horizont Evropa by měly být výlučně zaměřeny na civilní aplikace. __________________ __________________ 16 16 ... Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31 a (nový) (31a)  Při stanovení, provádění, hodnocení a monitorování programu je třeba stále usilovat o administrativní zjednodušení, zejména o snížení administrativní zátěže příjemců a časových prodlev. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31 b (nový) (31b)  Aby Evropa zůstala na špici světového výzkumu a inovací v digitální oblasti a aby se zohlednila nutnost zvýšit investice, a využívaly se tak rostoucí příležitosti, které nabízejí digitální technologie, měl by být na hlavní priority v digitální oblasti přidělený dostatečný rozpočet. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Bod odůvodnění 33 (33)  Podle [odkaz bude v případě potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU23] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé ke získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. (33)  Podle [odkaz bude v případě potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU23] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé ke získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Program bude muset vzít náležitě v úvahu zvláštnosti těchto území, aby bylo zajištěno jejich účinné zapojení a podpora spolupráce a součinnosti, zejména s nejvzdálenějšími regiony, jakož i se třetími zeměmi v jejich sousedství. __________________ __________________ 23 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1). 23 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1). Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Bod odůvodnění 34 (34)  V souladu s odstavcem 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit tento program na základě informací získaných prostřednictvím konkrétních požadavků na monitorování a zároveň se vyhnout nadměrné regulaci a administrativní zátěži, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení dopadů programu v praxi. (34)  V souladu s odstavcem 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit tento program na základě informací získaných prostřednictvím konkrétních požadavků na monitorování a zároveň se vyhnout nadměrné regulaci a administrativní zátěži, a to zejména pro členské státy a příjemce programu. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení dopadů programu v praxi. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Bod odůvodnění 38 (38)  Společná pravidla v celém programu by měla zajistit ucelený rámec, který usnadňuje účast v programech finančně podporovaných z rozpočtu programu, včetně účasti v programech řízených financujícími orgány, jako je EIT, společné podniky nebo jiné struktury podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, a účasti v programech prováděných členskými státy na základě článku 185 Smlouvy o fungování EU. V odůvodněných případech by měla být zajištěna pružnost přijmout zvláštní pravidla. (38)  Společná pravidla a požadavky v celém programu by měly zajistit zjednodušené a společné nástroje provádění, včetně nástrojů pro monitorování a vykazování, a ucelený rámec, který usnadňuje účast v programech finančně podporovaných z rozpočtu programu, včetně účasti v programech řízených financujícími orgány, jako je EIT, společné podniky nebo jiné struktury podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, a účasti v programech prováděných členskými státy na základě článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mělo by být možné přijmout zvláštní pravidla, výjimky však musí být omezeny na nezbytně nutné a řádně odůvodněné případy. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Bod odůvodnění 39 (39)  Akce, které spadají do působnosti tohoto programu, by měly respektovat základní práva a dodržovat zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie. Tyto akce by měly probíhat v souladu s právními povinnostmi, včetně povinností vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. června 201324, jakož i s etickými zásadami, které zahrnují zabránění jakémukoli porušení integrity výzkumu. Při výzkumných činnostech je třeba zohlednit i článek 13 Smlouvy o fungování EU a používání zvířat ve výzkumu a při testování by mělo být omezeno s konečným cílem nahradit jejich používání. (39)  Akce, které spadají do působnosti tohoto programu, by měly respektovat základní práva a dodržovat zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie. Tyto akce by měly probíhat v souladu s právními povinnostmi, včetně povinností vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. června 201324, jakož i s etickými zásadami, které zahrnují zabránění jakémukoli porušení integrity výzkumu. Měla by být zohledňována stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích, Agentury Evropské unie pro základní práva a evropského inspektora ochrany údajů. Při výzkumných činnostech je třeba zohlednit i článek 13 Smlouvy o fungování EU a používání zvířat ve výzkumu a při testování by mělo být omezeno s konečným cílem nahradit jejich používání. __________________ __________________ 24 Úř. věst. C 205, 19.7.2013, s. 9. 24 Úř. věst. C 205, 19.7.2013, s. 9. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Bod odůvodnění 40 (40)  V souladu s cíli mezinárodní spolupráce, jak jsou stanoveny v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování EU, by měla být podporována účast právních subjektů usazených ve třetích zemích a mezinárodních organizací. Provádění programu by mělo být v souladu s opatřeními přijatými v souladu s články 75 a 215 Smlouvy o fungování EU a mělo by být v souladu s mezinárodním právem. Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky Unie, zájmy, samostatností nebo bezpečností, účast na konkrétních akcích v rámci programu může být omezena pouze na subjekty usazené v členských státech nebo na subjekty usazené v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích, kromě členských států. (40)  V souladu s cíli mezinárodní spolupráce, jak jsou stanoveny v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování EU, by ve vědeckém, společenském, hospodářském a technologickém zájmu Unie měla být podporována účast právních subjektů usazených ve třetích zemích a mezinárodních organizací. Provádění programu by mělo být v souladu s opatřeními přijatými v souladu s články 75 a 215 Smlouvy o fungování EU a mělo by být v souladu s mezinárodním právem. Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky Unie, zájmy, samostatností nebo bezpečností, účast na konkrétních akcích v rámci programu může být omezena pouze na subjekty usazené v členských státech nebo na subjekty usazené v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích, kromě členských států. Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 (41)  Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. (41)  Při vědomí toho, že změna klimatu je jednou z největších globálních a společenských výzev, a vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program přiměřeně nejméně 35 % svých výdajů na podporu cílů v oblasti klimatu, jakožto součást celkového cíle Unie začlenění opatření v oblasti klimatu a celkového cíle 30 %výdajů z rozpočtu EU. V zájmu monitorování a kontroly tohoto cíle musí být veškeré výdaje související s ochranou klimatu zaznamenávány, tak aby zahrnuly všechny programy hrazené z rozpočtu, a musejí být zaneseny do příslušných částí pracovních programů. Jejich odhadované výdaje na konkrétní technologie v rámci technologie pro výrobu čisté energie by měly být rozčleněny tak, aby bylo možné jejich mezinárodní srovnání. Pro splnění doporučení Evropského účetního dvora [zpráva č. 31/2016] by mechanismy pro začlenění oblasti klimatu měly při předkládání zpráv rozlišovat mezi zmírňováním následků a přizpůsobováním se. Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Bod odůvodnění 43 (43)  Využívání citlivých podkladových informací nebo přístupu neoprávněných osob k citlivým výsledkům může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Tudíž nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se mělo řídit všemi příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise (EU, Euratom) č. 2015/444, kterým se stanoví ustanovení týkající se bezpečnostních pravidel na ochranu utajovaných informací EU. (43)  Využívání citlivých podkladových informací nebo přístupu neoprávněných osob k citlivým výsledkům a údajům z výzkumu může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Tudíž nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se mělo řídit všemi příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise (EU, Euratom) č. 2015/444, kterým se stanoví ustanovení týkající se bezpečnostních pravidel na ochranu utajovaných informací EU. Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Bod odůvodnění 44 (44)  Je třeba stanovit minimální podmínky pro účast, a to ve formě obecného pravidla, kdy by konsorcium mělo zahrnovat alespoň jeden právní subjekt z členského státu, a s ohledem na specifika konkrétního typu akcí v rámci programu. vypouští se Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Bod odůvodnění 45 (45)  Je vhodné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí v rámci programu. Granty by měly být prováděny s přihlédnutím ke všem formám příspěvku stanoveným ve finančním nařízení, včetně jednorázových částek, paušálních sazeb nebo jednotkových nákladů, s ohledem na další zjednodušení. (45)  Je nezbytné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí v rámci programu. Hlavní formou financování v rámci tohoto programu budou granty. Další formy financování se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Co se týče grantů, mělo by se s ohledem na další zjednodušení zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů, jak stanoví finanční nařízení. Dříve než bude možno jakýkoli nový systém proplácení nákladů považovat za skutečné zjednodušení pro příjemce, je zapotřebí, aby jeho zavedení předcházelo důkladné a kladné posouzení. Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Bod odůvodnění 46 (46)  Míry financování v tomto nařízení jsou uváděny jako maxima, aby byla splněna zásada spolufinancování. vypouští se Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 (47)  V souladu s finančním nařízením by program měl poskytnout základ pro širší přijetí obvyklých postupů účtování nákladů příjemců, pokud jde o náklady na zaměstnance a jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby. (47)  V souladu s finančním nařízením by program měl poskytnout základ pro širší přijetí obvyklých postupů účtování nákladů příjemců, pokud jde o náklady na zaměstnance a jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby. Možnost použít jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby, které kombinují přímé a nepřímé náklady, by měli mít všichni příjemci. Mělo by být možné použít náklady odhadované podle klíče pro přidělení. Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48 (48)  Stávající systém úhrady skutečných nákladů na zaměstnance by měl být dále zjednodušen vybudováním přístupu odměňování na základě projektu vyvinutého v rámci programu Horizont 2020 a dále uveden v soulad s finančním nařízením. (48)  Stávající systém úhrady skutečných nákladů na zaměstnance by měl být dále zjednodušen vybudováním přístupu odměňování na základě projektu vyvinutého v rámci programu Horizont 2020 a dále uveden v soulad s finančním nařízením, přičemž by jako o obecnou zásadu měl usilovat o „stejnou odměnu za stejnou práci“ a o srovnání rozdílů v odměňování výzkumných pracovníků v EU zapojených do programu. Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Bod odůvodnění 50 (50)  Pravidla pro využívání a šíření výsledků by měla být stanovena s cílem zajistit, aby příjemci chránili, využívali, šířili tyto výsledky a případně zajistili přístup k těmto výsledkům. Větší důraz by měl být kladen na využívání výsledků, zejména v Unii. Příjemci by měli aktualizovat své plány týkající se využívání a šíření svých výsledků v průběhu akce a po jejím skončení. (50)  Pravidla pro využívání a šíření výsledků by měla být stanovena s cílem zajistit, aby příjemci chránili, využívali, šířili tyto výsledky a případně zajistili přístup k těmto výsledkům, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví, důvěrnosti či globální hospodářské konkurenceschopnosti Unie. Větší důraz by měl být kladen na využívání výsledků, zejména v Unii. Příjemci by měli aktualizovat své plány týkající se využívání a šíření svých výsledků v průběhu akce. Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Bod odůvodnění 51 (51)  Klíčové prvky systému hodnocení a výběru návrhu předchůdce programu Horizont 2020 by měly být zachovány se svým zvláštním zaměřením na excelenci. Návrhy by měly i nadále být vybírány na základě hodnocení ze strany nezávislých odborníků. Pakliže je to relevantní, je třeba zohlednit nutnost zajistit celkovou soudržnost portfolia projektů. (51)  Klíčové prvky systému hodnocení a výběru návrhu u předchůdce programu Horizont 2020 by měly být zachovány se zvláštním zaměřením na kritéria, kterými je excelence, dopad programu a kvalita a účinnost jeho realizace. Návrhy by měly i nadále být vybírány na základě hodnocení ze strany nezávislých odborníků z co největšího počtu členských států. Komise by ve vhodných případech měla uspořádat anonymní hodnocení a analyzovat jeho výsledky, aby se předešlo výběrovému zkreslení. Pakliže je to relevantní, je třeba, aby nezávislí odborníci zohlednili nutnost zajistit celkovou jednotnost portfolia projektů. Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Bod odůvodnění 52 (52)  Mělo by se předpokládat širší křížové spoléhání se na audity a hodnocení - mimo jiné s dalšími programy Unie - aby se snížila administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. Křížové spoléhání by se mělo být výslovně stanoveno tím, že zvažuje i další prvky jistoty, jako jsou audity systémů a procesů. (52)  U všech částí programu by se mělo v souladu s článkem 127 finančního nařízení uplatňovat systematické křížové spoléhání se na audity a hodnocení aby se snížila administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. Křížové spoléhání by se mělo být výslovně stanoveno tím, že zvažuje i další prvky jistoty, jako jsou audity systémů a procesů. Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Bod odůvodnění 53 (53)  Specifické výzvy v oblasti výzkumu inovací by měly být řešeny prostřednictvím cen, mimo jiné prostřednictvím společných či případně dělených cen, organizovaných Komisí nebo financujícím subjektem s dalšími orgány Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi či neziskovými právními subjekty. (53)  Specifické výzvy v oblastech výzkumu a inovací by měly být řešeny prostřednictvím cen, mimo jiné prostřednictvím společných či případně dělených cen, organizovaných Komisí nebo financujícím subjektem s dalšími orgány Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi či neziskovými právními subjekty. Zejména by měly být udělovány ceny projektům, které lákají vědce do zemí s rozšiřující účastí, i úspěšným projektům, aby se zvýšila jejich viditelnost a umožnila větší propagace opatření financovaných z Unie. Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Bod odůvodnění 54 (54)  Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení předpisů. Co se týče grantů, je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů. (54)  Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a předpokládanému riziku nedodržení. Mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů. Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Článek 1 Článek 1 Článek 1 Předmět Předmět 1.  Toto nařízení stanoví program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program“) a pravidla pro účast a šíření výsledků při nepřímých akcích v rámci programu. 1.  Toto nařízení stanoví program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program“) a pravidla pro účast a šíření výsledků při nepřímých akcích v rámci programu stanoví rámec, jímž se řídí podpora Unie pro výzkumné a inovační činnosti. 2.  Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování. 2.  Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování. 3.  Program se bude provádět prostřednictvím: 3.  Program se bude provádět prostřednictvím: a)  zvláštního programu zavedeného rozhodnutím…/…/EU25, který zahrnuje finanční příspěvek pro EIT; a)  zvláštního programu zavedeného rozhodnutím …/…/EU25, který zahrnuje důvody a oblasti intervence EIT; b)  zvláštního programu pro obranný výzkum zavedený nařízením …/…/EU. b)  zvláštního programu pro obranný výzkum zavedený nařízením …/…/EU. 4.  Pojmy „Horizont Evropa“, „program“ a „zvláštní program“ použité v tomto nařízení se týkají záležitostí relevantních pouze pro zvláštní program popsaný v odst. 3 písm. a), není-li výslovně uvedeno jinak. 4.  Pojmy „Horizont Evropa“, „program“ a „zvláštní program“ použité v tomto nařízení se netýkají záležitostí relevantních pro zvláštní program popsaný v odst. 3 písm. b), není-li výslovně uvedeno jinak. 4a.   EIT provádí program v souladu se strategickými plány v oblasti výzkumu a inovací a se strategickým programem inovací EIT pro období 2021–2027, a to s výhradou, že jakékoli nové znalostní a inovační společenství bude pokud možno vybaveno dodatečnými a přiměřenými rozpočtovými zdroji, aby nedošlo k ohrožení cílů a závazků stávajících znalostních a inovačních společenství. __________________ __________________ 25 25 Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Článek 2 Článek 2 Článek 2 Definice Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí: Pro účely tohoto nařízení se rozumí: 1)  „výzkumnými infrastrukturami“ zařízení, která poskytují zdroje a služby pro výzkumné komunity k provádění výzkumu a podpoře inovací v jejich oborech. Tato definice zahrnuje související lidské zdroje a hlavní vybavení nebo soubory nástrojů, zařízení související se znalostmi, jako jsou sbírky, archivy nebo infrastruktury vědeckých údajů, počítačové systémy, komunikační sítě a jakékoliv jiné infrastruktury jedinečné povahy a otevřené pro externí uživatele, nezbytné k dosažení excelence v oblasti výzkumu a inovací. V případě potřeby mohou být použity nad rámec výzkumu, například v oblasti vzdělávání nebo veřejných služeb a mohou být „na jednom místě“, „virtuální“ nebo „distribuované“; 1)  „výzkumnými infrastrukturami“ zařízení, která poskytují zdroje a služby pro výzkumné komunity k provádění výzkumu a podpoře inovací v jejich oborech. Tato definice zahrnuje související lidské zdroje a hlavní vybavení nebo soubory nástrojů, zejména nástroje podporované z jiných fondů Unie, jak je uvedeno v příloze IV, zařízení související se znalostmi, jako jsou sbírky, archivy nebo infrastruktury vědeckých údajů, počítačové systémy, komunikační sítě a jakékoliv jiné infrastruktury jedinečné povahy a otevřené pro externí uživatele, nezbytné k dosažení excelence v oblasti výzkumu a inovací. V případě potřeby mohou být použity nad rámec výzkumu, například v oblasti vzdělávání nebo veřejných služeb a mohou být „na jednom místě“, „virtuální“ nebo „distribuované“; 2)  „strategií pro inteligentní specializaci“ strategie pro inteligentní specializaci, jak je definována v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/201326 a která splňuje nezbytné podmínky stanovené v nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních]; 2)  „strategií pro inteligentní specializaci“ strategie pro inteligentní specializaci, jak je definována v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/201326 a která splňuje nezbytné podmínky stanovené v nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních]; 3)  „evropským partnerstvím“ iniciativa, v jejímž rámci se Unie spolu se soukromými a/nebo veřejnými partnery (jako je odvětví průmyslu, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, včetně nadací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumu a inovačních činností, včetně těch, které souvisejí s uplatněním na trhu a v oblasti regulace či politik; 3)  „evropským partnerstvím“ iniciativa, v jejímž rámci se Unie spolu se soukromými a/nebo veřejnými partnery (jako je odvětví průmyslu, univerzity, výzkumné organizace včetně výzkumných infrastruktur, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, včetně nevládních organizací a nadací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumu a inovačních činností, včetně těch podle článků 185 a 187 SFEU a těch, které souvisejí s uplatněním na trhu a v oblasti regulace či politik; 4)  „otevřeným přístupem“ postupy bezplatného poskytování přístupu online k výsledkům výzkumu vyplývajícím z akcí financovaných v rámci programu, zejména vědeckým publikacím a údajům z výzkumu, koncovému uživateli; 4)  „otevřeným přístupem“ postupy bezplatného poskytování přístupu online k výsledkům výzkumu vyplývajícím z akcí financovaných v rámci programu, zejména vědeckým publikacím a údajům z výzkumu, koncovému uživateli. Pokud jde o údaje z výzkumu, je třeba příslušné zájmy týkající se soukromí a bezpečnostní zájmy, jakož i práva duševního vlastnictví, důvěrnost, hospodářskou konkurenceschopnost Evropské unie na světové úrovni a další oprávněné zájmy řešit v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“ a s „rozsáhlými výjimkami“; 5)  „misí“ portfolio akcí určených k dosažení měřitelného cíle ve stanoveném časovém rámci a vlivu na vědu a techniku a/nebo společnost a občany, jichž by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí; 5)  „misí“ portfolio akcí jdoucích napříč klastry, zaměřených na špičkový výzkum a inovace a určených k dosažení měřitelného cíle ve stanoveném časovém rámci a vlivu na vědu a techniku, společnost, tvorbu politik a/nebo diplomacii a občany, jichž by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí; 6)  „zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků; 6)  „zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků; 7)  „zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako zaváděcí zákazník pro inovativní zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a mohou zahrnovat zkoušku shody; 7)  „zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako zaváděcí zákazník pro inovativní zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a mohou zahrnovat zkoušku shody; 8)  „přístupovými právy“ práva využívat výsledky nebo stávající znalosti; 8)  „přístupovými právy“ práva využívat výsledky nebo stávající znalosti za podmínek stanovených v souladu s tímto nařízením; 9)  „stávajícími znalostmi“ jakékoli údaje, know-how nebo informace – bez ohledu na jejich formu či povahu, hmotné či nehmotné, včetně jakýchkoli práv, jako jsou práva duševního vlastnictví, které: i) mají příjemci v držení před svým přistoupením k akci; ii)které příjemci písemně jakýmkoliv způsobem označili za potřebné k provedení akce nebo k využití jejích výsledků; 9)  „stávajícími znalostmi“ jakékoli údaje, know-how nebo informace – bez ohledu na jejich formu či povahu, hmotné či nehmotné, včetně jakýchkoli práv, jako jsou práva duševního vlastnictví, které: i) mají příjemci v držení před svým přistoupením k akci; a ii) které příjemci vpísemné dohodě označili za potřebné k provedení akce nebo k využití jejích výsledků; 10)  „šířením výsledků“ zveřejňování výsledků vhodnými prostředky (s výjimkou prostředků, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků), včetně vědeckých publikací v libovolném sdělovacím prostředku; 10)  „šířením výsledků“ zveřejňování výsledků vhodnými prostředky (s výjimkou prostředků, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků), včetně vědeckých publikací v libovolném sdělovacím prostředku; 11)  „využíváním výsledků“ využívání výsledků v dalších výzkumných a inovačních činnostech jiných než jsou činnosti zahrnuté do dané akce, nebo při vývoji, vytváření produktu či procesu a jeho uvádění na trh nebo při vytváření a poskytování služby nebo při normalizačních činnostech; 11)  „využíváním výsledků“ využívání výsledků v dalších výzkumných a inovačních činnostech jiných než jsou činnosti zahrnuté do dané akce, nebo mimo jiné při obchodním využití, jako je vývoj, vytváření produktu či procesu a jeho uvádění na trh nebo při vytváření a poskytování služby nebo při normalizačních činnostech; 12)  „spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek či podmínek bezplatnosti, které zohledňují zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo potenciální hodnotu výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání či další charakteristiky předpokládaného využití; 12)  „spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek či podmínek bezplatnosti, které zohledňují zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo potenciální hodnotu výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání či další charakteristiky předpokládaného využití; 13)  „financujícím subjektem“ subjekt nebo organizace, jiné než Komise, jak je uvedeno v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, které Komise pověřila úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci programu; 13)  „financujícím subjektem“ subjekt nebo organizace, jiné než Komise, jak je uvedeno v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, které Komise pověřila úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci programu; 14)  „mezinárodní organizací pro evropský výzkum“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě; 14)  „mezinárodní organizací pro evropský výzkum“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě; 15)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení; 15)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení; 15a)  „zeměmi s rozšiřující účastí“ země určené podle kombinovaného ukazatele excelence výzkumu (intenzita výzkumu a vývoje, excelence vědy a techniky, znalostní intenzita hospodářství, podíl vyspělé a středně vyspělé technologie na obchodní bilanci), s korekčním prahem ve výši 70 % průměru Unie26a. 16)  „neziskovým právním subjektem“ právní subjekt, který je na základě své právní formy neziskový nebo má zákonnou povinnost nerozdělovat zisk mezi akcionáře nebo jednotlivé členy; 16)  „neziskovým právním subjektem“ právní subjekt, který je na základě své právní formy neziskový nebo má zákonnou povinnost nerozdělovat zisk mezi akcionáře nebo jednotlivé členy; 17)  „společností se střední tržní kapitalizací“ společnost, která není mikropodnikem ani malým nebo středním podnikem, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES27, a která má až 3000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s hlavou I články 3, 4, 5 a 6 přílohy uvedeného doporučení; 17)  „společností se střední tržní kapitalizací“ společnost, která není mikropodnikem ani malým nebo středním podnikem, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES27, a která má až 3000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s hlavou I články 3, 4, 5 a 6 přílohy uvedeného doporučení; 18)  „výsledky“ jakékoliv hmotné či nehmotné výsledky akce, jako jsou údaje, know-how nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohu být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví; 18)  „výsledky“ jakékoliv hmotné či nehmotné výstupy akce, jako jsou údaje, know-how nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohu být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví; 19)  „pečetí excelence“ certifikační značka, která dokládá, že návrh předložený v rámci výzvy k podávání návrhů převyšuje všechny prahové hodnoty stanovené v pracovním programu, avšak nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu v rámci pracovního programu; 19)  „pečetí excelence“ certifikační značka, která dokládá, že návrh předložený v rámci výzvy k podávání návrhů převyšuje všechny prahové hodnoty stanovené v pracovním programu, avšak nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu v rámci pracovního programu, ale mohl by získat podporu z jiných unijních či vnitrostátních zdrojů financování; 19a)  „strategickým plánem v oblasti výzkumu a inovací“ dokument přijímaný každé dva roky prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, jímž se doplňuje zvláštní program, a to v návaznosti na povinné rozsáhlé mnohostranné konzultace s členskými státy, Evropským parlamentem, zainteresovanými stranami v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a občanskou společností. Stanoví priority, nástroje a vhodné druhy činností a způsobů provádění, a stane se tak východiskem pro vytváření pracovních programů; Zahrnuje především zvolené mise, nově navázaná či stávající smluvní či institucionální partnerství, vzorové iniciativy FET a znalostní a inovační společenství; 20)  „pracovním programem“ dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu28 v souladu s článkem 12 uvedeného programu, nebo obsahem a strukturou rovnocenný dokument přijatý financujícím subjektem; 20)  „pracovním programem“ dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu28 v souladu s článkem 12 uvedeného programu, nebo obsahem a strukturou rovnocenný dokument přijatý financujícím subjektem; 21)  „vratnou zálohou“ část kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo Evropské rady pro inovace odpovídající půjčce podle hlavy X finančního nařízení, která je přímo poskytována Unií na neziskovém základě na pokrytí nákladů na činnosti související s inovační akcí a kterou uhradí příjemce Unii za podmínek stanovených ve smlouvě; 21)  „vratnou zálohou“ část kombinovaného financování z programu Horizont Evropa odpovídající půjčce podle hlavy X finančního nařízení, která je přímo poskytována Unií na neziskovém základě na pokrytí nákladů na činnosti související s inovační akcí a kterou uhradí příjemce Unii za podmínek stanovených ve smlouvě; 22)  „smlouvou“ dohoda uzavřená mezi Komisí nebo financujícím subjektem a právním subjektem, kterou se řídí inovační akce a akce uvádění na trh podporované kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa nebo Evropské rady pro inovace; 22)  „smlouvou“ dohoda uzavřená mezi Komisí nebo financujícím subjektem a právním subjektem, kterou se řídí inovační akce a akce uvádění na trh podporované kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa; 23)  „utajovanými informacemi“ utajované informace EU, jak jsou vymezeny v článku 3 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, dále utajované informace členských států, utajované informace třetích zemí, s nimiž má Unie dohody o bezpečnosti informací, a utajované informace mezinárodní organizace, s níž má Unie dohody o bezpečnosti informací; 23)  „utajovanými informacemi“ utajované informace EU, jak jsou vymezeny v článku 3 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, dále utajované informace členských států, utajované informace třetích zemí, s nimiž má Unie dohody o bezpečnosti informací, a utajované informace mezinárodní organizace, s níž má Unie dohody o bezpečnosti informací; 24)  „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; 24)  „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; 25)  „kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa nebo Evropské rady pro inovace“ jednorázová finanční podpora na inovační akce a akce uvádění na trh, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí; 25)  „kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa“ jednorázová finanční podpora na inovační akce a akce uvádění na trh, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí; 25a)  „akcí v oblasti výzkumu a inovací“ akce sestávající především z činností, jejichž cílem je vytvořit nové znalosti a/nebo prověřit proveditelnost nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby nebo řešení. Takovými činnostmi mohou být základní a aplikovaný výzkum, vývoj a integrace technologií, testování a ověřování prototypu malého rozsahu v laboratoři nebo v simulovaném prostředí; 25b)  „inovační akcí“ akce sestávající především z činností přímo zaměřených na tvorbu plánů, úprav nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených produktů, postupů nebo služeb, včetně případného vývoje prototypů, testování, předvádění, pilotních projektů, rozsáhlé schvalování produktů a tržní replikace; 25c)  „průkopnickým výzkumem Evropské rady pro výzkum (ERV)“ hlavní výzkumné akce řízené vědeckými pracovníky, které pořádá jeden nebo více příjemců výhradně v ERV; 25d)  „akcí spojenou s odbornou přípravou a mobilitou“ akce zaměřená na zdokonalování dovedností, znalostí a kariérních vyhlídek výzkumných pracovníků založená na mobilitě mezi zeměmi a případně mezi odvětvími či obory; 25e)  „akcí na spolufinancování programů“ akce zajišťující spolufinancování programu činností zaváděného a/nebo prováděného subjekty, které řídí a/nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie; 25f)  „akcí týkající se zadávání zakázek v předobchodní fázi“ akce, jejíž hlavním cílem je uskutečnění zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi prováděné příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli; 25g)  „akcí týkající se zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení“ akce, jejímž hlavním cílem je uskutečnění společného nebo koordinovaného zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení prováděných příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli; 25h)  „koordinační a podpůrnou akcí“ akce přispívající k cílům programu, s výjimkou výzkumných a inovačních činností; 25i)  „zadáváním veřejných zakázek“ provedení částí programu týkajících se strategických zájmů a autonomie Unie a provedení zadávání veřejných zakázek pro vlastní účely Komise na studie, produkty, služby a kapacity; 25j)  „přidruženým subjektem“ právní subjekt, který je pod přímou nebo nepřímou kontrolou účastníka nebo pod stejnou přímou nebo nepřímou kontrolou jako účastník nebo účastníka přímo nebo nepřímo kontroluje; __________________ __________________ 26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 26a Komise může ve svých pracovních programech přezkoumat a v případě potřeby aktualizovat seznam zemí s rozšiřující účastí. 27 27 28 OJ …. 28 OJ …. Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Článek 3 Článek 3 Článek 3 Cíle programu Cíle programu 1.  Obecným cílem programu je přinášet vědecký, ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie a posílit její konkurenceschopnost, a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority Unie, a přispět k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje. 1.  Obecným cílem programu je přinášet vědecký, technologický, ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie jako celku, posílit Evropský výzkumný prostor a posílit její konkurenceschopnost. Výzkum a průmysl budou plnit strategické priority a politiky Unie, přispívat k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody, a také přispívat k dosažení celkových investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP, což je v souladu se závazkem hlav států a předsedů vlád Unie. 2.  Program má tyto specifické cíle: 2.  Program má tyto specifické cíle: -a)  nově rozvíjet, podporovat a šířit vědeckou a technologickou excelenci; a)  podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních nových znalostí, dovedností, technologií a řešení globálních výzev; a)  podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních znalostí, dovedností, technologií a řešení, a to na základě jak základního, tak aplikovaného výzkumu s cílem řešit globální výzvy včetně změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje; aa)  usilovat o podstatné zmenšení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v rámci Unie, zejména zvýšením účasti členských států, které jsou z hlediska výzkumu a inovací méně výkonné, na programu Horizont Evropa ve srovnání s předchozím rámcovým programem; b)  posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat zavádění inovativních řešení v průmyslu a ve společnosti pro řešení globálních výzev; b)  posílit přidanou hodnotu Unie financování výzkumu, vývoje a inovací, dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat přístup k inovativním řešením ve společnosti a v evropském průmyslu a jejich zavádění; c)  podporovat všechny formy inovací, včetně průlomových inovací, a posilovat uvádění inovativních řešení na trh; c)  podporovat všechny formy inovací a posilovat uvádění na trh a používání výsledků výzkumu, vývoje a inovací zejména v rámci Unie; d)  optimalizovat plnění programu pro zvyšování dopadu v rámci posíleného Evropského výzkumného prostoru. d)  optimalizovat plnění programu pro posilování a zvyšování dopadu a atraktivity výzkumu, vývoje a inovací Evropského výzkumného prostoru. Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Článek 4 Článek 4 Článek 4 Struktura programu Struktura programu 1.  Program je rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3: 1.  Program je rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3: 1)  Pilíř I „Otevřená věda“, který sleduje specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a) a také podporuje specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) a c). Jeho součástí jsou tyto komponenty: 1)  Pilíř I „Vynikající a otevřená věda“. Jeho součástí jsou tyto komponenty: a)  Evropská rada pro výzkum (ERV); a)  Evropská rada pro výzkum (ERV); b)  Akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA); b)  Akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA); c)  výzkumné infrastruktury. c)  výzkumné infrastruktury. 2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, který sleduje specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b) a také podporuje specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) a c). Jeho součástí jsou tyto komponenty: 2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Jeho součástí jsou tyto komponenty: a)  klastr „Zdraví“; a)  klastr „Zdraví“; b)  klastr „Inkluzivní a bezpečná společnost“; b)  klastr „Inkluzivní a tvůrčí společnost“; ba)  klastr „Bezpečná společnost“; c)  klastr „Digitální oblast a průmysl“; c)  Klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“; d)  klastr „Klima, energetika a mobilita“; d)  klastr „Klima, energetika a mobilita“; e)  klastr „Potraviny a přírodní zdroje“; e)  klastr „Potraviny, přírodní zdroje a zemědělství“; f)  nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC). f)  nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC). (3)  Pilíř III „Otevřené inovace“, který sleduje specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. c) a také podporuje specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b). Jeho součástí jsou tyto komponenty: (3)  Pilíř III „Inovativní Evropa“. Jeho součástí jsou tyto komponenty: a)  Evropská rada pro inovace (ERI); a)  Evropská rada pro inovace (ERI); b)  Evropské inovační ekosystémy; b)  Evropské inovační ekosystémy; c)  Evropský inovační a technologický institut (EIT). c)  Evropský inovační a technologický institut (EIT). 4)  Část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“, která sleduje specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. d) a také podporuje specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a), b) a c). Její součástí jsou tyto komponenty: 4)  Část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“. Její součástí jsou tyto komponenty: a)  sdílení excelence; a)  šíření excelence a rozšiřování účasti v celé Unii; b)  reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací. b)  reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací. 2.  Hlavní rysy činností jsou uvedeny v příloze I. 2.  Hlavní rysy činností jsou uvedeny v příloze I. Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Článek 5 Článek 5 Článek 5 Obranný výzkum Obranný výzkum 1.  Činnosti, které mají být prováděny v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 3 písm. b) a které jsou stanoveny v nařízení...., kterým se zřizuje Evropský obranný fond, jsou činnosti v oblasti výzkumu s výhradním zaměřením na obranné aplikace, s cílem zvýšit konkurenceschopnost, účinnost a inovace obranného průmyslu. 1.  Činnosti, které mají být prováděny v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 3 písm. b) a které jsou stanoveny v nařízení...., kterým se zřizuje Evropský obranný fond, se zaměřují výhradně na obranný výzkum a aplikace, s cílem zvýšit konsolidaci, konkurenceschopnost, účinnost a inovace obranného průmyslu Unie a přecházet zdvojování v rámci obou programů. 2.  Toto nařízení se nevztahuje na zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), s výjimkou tohoto článku, čl. 1 odst. 1 a 3 a čl. 9 odst. 1. 2.  Toto nařízení se nevztahuje na zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), s výjimkou tohoto článku, čl. 1 odst. 1 a 3 a čl. 9 odst. 1. Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Článek 6 Článek 6 Článek 6 Provádění a formy financování z prostředků EU Strategické plánování a provádění a formy financování z prostředků EU 1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně s financujícími subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. 1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně s financujícími subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. 2.  Program může poskytovat financování nepřímých akcí jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů (včetně operačních grantů), cen a zadávání zakázek. Může také poskytovat financování v podobě finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování. 2.  Program může poskytovat financování nepřímých akcí jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů (včetně operačních grantů), jež tvoří hlavní formu podpory poskytované v rámci programu, cen a zadávání zakázek. Může také poskytovat financování v podobě finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování. 3.  Pravidla pro účast a šíření výsledků uvedená v tomto nařízení se vztahují na nepřímé akce. 3.  Pravidla pro účast a šíření výsledků uvedená v tomto nařízení se vztahují na nepřímé akce. 4.  Hlavní typy akcí používané v rámci programu jsou stanoveny a vymezeny v příloze II. Všechny formy financování se používají pružně v rámci všech cílů programu, přičemž jejich použití je stanoveno na základě potřeb a charakteristik jednotlivých cílů. 4.  Hlavní typy akcí používané v rámci programu jsou stanoveny a vymezeny v článku 2 a v příloze II. Všechny formy financování uvedené v odstavci 2 se používají pružně v rámci všech cílů programu, přičemž jejich použití je stanoveno na základě potřeb a charakteristik jednotlivých cílů. 5.  Program rovněž podporuje přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem. V případech, kdy tyto akce přispívají k iniciativám stanoveným podle článku 185 nebo článku 187 SFEU, se tento příspěvek nepovažuje za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy. 5.  Program rovněž podporuje přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem. V případech, kdy tyto akce přispívají k iniciativám stanoveným podle článku 185 nebo článku 187 SFEU, se tento příspěvek nepovažuje za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy. 6.  Provádění zvláštního programu29 musí být založeno na transparentním a strategickém víceletém plánování výzkumných a inovačních činností, zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, po konzultacích se zúčastněnými stranami o prioritách a vhodných typech akcí a formách realizace, které mají být použity. To zajistí sladění s dalšími relevantními programy Unie. 6.  Provádění zvláštního programu29 musí být založeno na strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací a být v souladu s cíli programu stanovenými v článku 3 a musí dodržovat transparentní, inkluzivní a strategické víceleté plánování výzkumných a inovačních činností, zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“. S vnitrostátními orgány, Evropským parlamentem, zúčastněnými stranami z oblasti výzkumu, vývoje a inovací a průmyslovým odvětvím, včetně evropských technologických platforem (ETP), představiteli občanské společnosti a poradními skupinami nezávislých odborníků na vysoké úrovni budou probíhat konzultace o prioritách a vhodných typech akcí a formách realizace, které mají být použity. Strategické plánování zajistí sladění s dalšími relevantními programy Unie a vyšší doplňkovost a součinnost s vnitrostátními a regionálními programy a prioritami financování výzkumu, vývoje a inovací, což posílí i (EVP). 6a.  Program nabídne všem příjemcům možnosti požádat o finanční prostředky ve zrychleném řízení. Řada akcí v oblasti výzkumu a inovací bude uplatňovat rychlou cestu k výzkumu a inovacím, u nichž doba nutná pro udělení grantu nesmí překročit 6 měsíců. Zajistí to rychlejší přístup zdola nahoru k finančním prostředkům pro malá kooperativní konsorcia, jež zajišťují akce od základního výzkumu po uplatnění na trhu. Výzvy v rámci přístupu rychlé cesty k výzkumu a inovacím budou nepřetržitě otevřené s datem uzávěrky a budou prováděny v pracovních programech v rámci klastrů, ERI a části „šíření excelence“. 7.  Činnosti v rámci programu Horizont Evropa musí být primárně plněny na základě výzev k podávání návrhů, z nichž některé jsou organizovány jako součást misí a evropských partnerství. 7.  Činnosti v rámci programu Horizont Evropa musí být plněny na základě výzev k podávání návrhů, z nichž některé jsou organizovány jako součást misí a evropských partnerství, s výjimkou činností uvedených v článku 39 o cenách. 8.  Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu Horizont Evropa musí být zaměřeny na civilní využití. 9.  Program zajistí účinné prosazování rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v obsahu výzkumu a inovací. Zvláštní pozornost musí být věnována zajištění rovného zastoupení žen a mužů, v závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací, v hodnotících panelech a orgánech, jako jsou např. odborné skupiny. __________________ __________________ 29 … 29 … Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Článek 6 a (nový) Článek 6a Zásady financování z prostředků EU a průřezové záležitosti 1.  Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu Horizont Evropa se zaměří výlučně na civilní využití. Rozpočtové přesuny mezi tímto programem a Evropským obranným fondem nejsou dovoleny. 2.  Program Horizont Evropa zajistí multidisciplinární přístup a tam, kde to bude vhodné, naplánuje začlenění společenských a humanitních věd do všech činností rozvíjených v rámci programu. 3.  Kooperativní části programu zajistí rovnováhu mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti, čímž se pokryje celý hodnotový řetězec. 4.  Program usiluje o podstatné zmenšení rozdílů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v Unii a podpoří rozsáhlé zeměpisné pokrytí v projektech kooperativního výzkumu. Toto úsilí se promítne do přiměřených opatření členských států za podpory unijních, vnitrostátních a regionálních finančních prostředků. V závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací musí být zvláštní pozornost věnována zeměpisné vyváženosti ve financovaných projektech, hodnotících panelech a orgánech, jako jsou např. správní rady a skupiny odborníků, a to aniž by byla podkopávána kritéria excelence. 5.  Program zajistí účinné prosazování rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v obsahu výzkumu a inovací a zaměřuje se na příčiny genderové nerovnováhy. Zvláštní pozornost musí být věnována zajištění rovného zastoupení žen a mužů, v závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací, v hodnotících panelech a jiných příslušných poradních orgánech, jako jsou např. rady a odborné skupiny. 6.  Cílem programu je průběžné administrativní zjednodušování a snižování zátěže příjemců. 7.  Genderové hledisko musí být odpovídajícím způsobem začleněno do obsahu výzkumu a inovací a uplatňováno ve všech fázích výzkumu. 8.  Program případně stanoví společenský závazek lépe sladit výzkumný a inovační proces a jeho výsledky s hodnotami a potřebami společnosti, tím že podpoří vědecké aktivity a aktivity vědeckého vzdělávání a společným vytvářením a navrhováním vědeckých programů prostřednictvím zapojení občanů a občanské společnosti do stanovení priorit výzkumu a inovací. 9.  Program zajistí dostatečnou transparentnost a veřejných finančních prostředků poskytnutých na projekty v oblasti výzkumu a inovací a odpovědnost za ně, čímž ochrání veřejný zájem. 10.  Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k podávání návrhů k dispozici dostačující pokyny a informace, a zejména použitelnou vzorovou grantovou dohodu. Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Článek 7 Článek 7 Článek 7 Mise Mise 1.  Mise se programují v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, k jejich plnění mohou však také přispívat činnosti prováděné v rámci jiných částí programu. 1.  Mise se programují v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, k jejich plnění mohou však také přispívat činnosti prováděné v rámci jiných částí programu jakož i činnosti prováděné v rámci jiných programů financování Unie podle pravidel programu Horizont Evropa. 2.  Mise se provádějí v souladu s článkem 5 zvláštního programu. Hodnocení se provádí v souladu s článkem 26. 2.  Obsah misí, jejich cíle, dílčí cíle, harmonogram a provádění budou vymezeny ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací, jak stanoví článek 2 a upřesňuje článek 6 rámcového programu a článek 5 zvláštního programu. Hodnocení se provádí v souladu s článkem 26. 2a.  V průběhu prvních dvou let programu je prostřednictvím konkrétních výzev k provedení misí programováno maximálně 10 % ročního rozpočtu Pilíře II. Poslední tři roky trvání programu a pouze na základě kladného hodnocení procesu výběru a řízení mise je možné procentní podíl navýšit. Celkový podíl rozpočtu věnovaného na mise bude upřesněn ve strategických plánech v oblasti výzkumu a vývoje. 2b.  V souladu s příslušnými měřitelnými milníky se provede komplexní hodnocení misí včetně působnosti, řízení, jmenování rady a jejich předběžných opatření. Před programováním nových misí nebo před pokračováním, ukončením či přeorientováním stávajících misí se vezmou v úvahu doporučení vycházející z tohoto hodnocení. 3.  Mise musí: 3.  Mise musí: a)  mít jasnou přidanou hodnotu EU a přispívat k dosažení priorit Unie; a)  mít jasnou přidanou hodnotu EU a přispívat k dosažení priorit, cílů a závazků Unie; aa)  být inkluzivní, podporovat široké zapojení a zajišťovat účast různých druhů zúčastněných stran a nabízet výsledky výzkumu, vývoje a inovací, z nichž budou těžit všechny členské státy; b)  být odvážné a inspirativní, a tedy mít široký společenský nebo hospodářský význam; b)  být odvážné, inspirativní a mít široký společenský, vědecký, technologický, diplomatický, environmentální nebo hospodářský význam; c)  ukazovat jasný směr a být cílené, měřitelné a časově vymezené; c)  ukazovat jasný směr a být cílené, měřitelné a časově vymezené; d)  být zaměřeny na ambiciózní, ale realistické výzkumné a inovační činnosti; d)  být vybírány transparentním způsobem a zaměřeny na ambiciózní, excelentní, ale realistické výzkumné a inovační činnosti, a to ve všech fázích vývoje; da)  zahrnovat prvek naléhavosti, pokud jde o cíle mise, mít nezbytný rozsah a škálu dostupných zdrojů a centru jejich pozornosti musí být pouze splnění cíle mise; e)  podněcovat k činnosti ve všech oborech, odvětvích a u všech aktérů; e)  podněcovat k činnosti ve všech oborech (včetně sociálních a humanitních věd), odvětvích a u všech aktérů; f)  být otevřené různým způsobům řešením zdola nahoru. f)  být otevřené různým způsobům řešením zdola nahoru. fa)  transparentním způsobem dosahovat součinnosti s ostatními programy Unie, jakož i s veřejnými a soukromými zdroji financování, a to i aktivním zapojením vnitrostátních a regionálních inovačních ekosystémů. Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Článek 7 a (nový) Článek 7a Evropská rada pro inovace 1.  Komise zřídí Evropskou radu pro inovace (ERI) pro účely provádění opatření v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“, které se ERI týkají. ERI působí podle těchto zásad: zaměření na průlomové a přelomové inovace, samostatnost, schopnost přijmout riziko, účinnost, účelnost, transparentnost a odpovědnost. 2.  ERI bude otevřená všem druhům inovátorů od jednotlivců po univerzity, výzkumné organizace a společnosti, startupy, zejména malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, a od jednotlivých příjemců po multidisciplinární konsorcia. Na inovativní startupy a malé a střední podniky se vyčlení nejméně 70% rozpočtu ERI. 3.  Rada ERI a způsob řízení ERI se stanoví v rozhodnutí (EU) ... [zvláštní program] a jeho přílohách. Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Článek 8 Článek 8 Článek 8 Evropská partnerství Evropská partnerství 1.  Části programu Horizont Evropa mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít jednu z těchto forem: 1.  Části programu Horizont Evropa mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít jednu z těchto forem: a)  účast v partnerstvích vytvořených na základě memoranda o porozumění a/nebo smluvních ujednání mezi Komisí a partnery uvedenými v čl. 2 odst. 3, kterými se stanoví cíle partnerství, související závazky týkající se finančních a/nebo věcných příspěvků partnerů, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, kterých je třeba dosáhnout. Patří mezi ně určení doplňkových činností v oblasti výzkumu a inovací, které jsou prováděny partnery a programem (spoluprogramovaná evropská partnerství); a)  účast v partnerstvích vytvořených na základě memoranda o porozumění a/nebo smluvních ujednání mezi Komisí a partnery uvedenými v čl. 2 odst. 3, kterými se stanoví cíle partnerství, související závazky týkající se finančních a/nebo věcných příspěvků partnerů, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, kterých je třeba dosáhnout. Patří mezi ně určení doplňkových činností v oblasti výzkumu a inovací, které jsou prováděny partnery a programem (spoluprogramovaná evropská partnerství); b)  účast v programu výzkumných a inovačních činností a finanční příspěvek na tento program, na základě závazku partnerů, pokud jde o finanční a věcné příspěvky a začlenění jejich příslušných činností prostřednictvím akce na spolufinancování programu (spolufinancovaná evropská partnerství); b)  účast v programu výzkumných a inovačních činností a finanční příspěvek na tento program, na základě závazku partnerů, pokud jde o finanční a věcné příspěvky a začlenění jejich příslušných činností prostřednictvím akce na spolufinancování programu (spolufinancovaná evropská partnerství); c)  účast ve výzkumných a inovačních programech a finanční příspěvek na tyto programy prováděné několika členskými státy v souladu s článkem 185 SFEU, nebo subjekty zřízenými podle článku 187 SFEU, jako jsou společné podniky, nebo znalostní a inovační společenství EIT v souladu s [nařízením o EIT] (institucionalizovaná evropská partnerství), které se uplatní pouze v případě, že jiné formy evropských partnerství by nedosáhly cílů, nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, a je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace, včetně centrálního řízení všech finančních příspěvků. c)  účast ve výzkumných a inovačních programech a finanční a/nebo věcný příspěvek na tyto programy prováděné několika členskými státy v souladu s článkem 185 SFEU, nebo subjekty zřízenými podle článku 187 SFEU, jako jsou společné podniky, nebo znalostní a inovační společenství EIT v souladu s [nařízením o EIT] (institucionalizovaná evropská partnerství), které se uplatní pouze v případě, že jiné formy evropských partnerství by nedosáhly cílů, nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, a je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace, včetně centrálního řízení všech finančních příspěvků. 2.  Evropská partnerství: 2.  Evropská partnerství: a)  se zřizují v případech, kdy budou efektivněji dosahovat cílů programu Horizont Evropa, než je to možné pouze na úrovni Unie; a)  se zřizují pouze v případech, kdy budou efektivněji dosahovat cílů programu Horizont Evropa ve srovnání s jinými částmi rámcového programu; b)  dodržují zásady přidané hodnoty Unie, transparentnosti, otevřenosti, dopadu, aktivačního účinku, dlouhodobého finančního závazku všech zúčastněných stran, flexibility, soudržnosti a doplňkovosti s inciativami Unie, místními, regionálními, celostátními a mezinárodními iniciativami; b)  dodržují zásady přidané hodnoty Unie, transparentnosti, otevřenosti, dopadu, výrazného aktivačního účinku, dlouhodobého finančního a/nebo věcného závazku všech zúčastněných stran, flexibility, soudržnosti a doplňkovosti s inciativami Unie, místními, regionálními, celostátními a mezinárodními iniciativami; c)  jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování programů. c)  jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování programů. 2a.  Všechna partnerství jsou vymezena ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací, jak stanoví článek 6 a příloha III rámcového programu a příloha I zvláštního programu, ještě před tím, než jsou provedena v pracovních programech nebo pracovních plánech. Ustanovení a kritéria pro jejich výběr, provádění, monitorování, hodnocení a ukončování jsou stanovena v příloze III. Ustanovení a kritéria pro jejich výběr, provádění, monitorování, hodnocení a ukončování jsou stanovena v příloze III. Pozměňovací návrhy 71 a 172 Návrh nařízení Článek 9 Článek 9 Článek 9 Rozpočet Rozpočet 1.  Finanční krytí pro provádění rámcového programu na období 2021–2027 je 94 100 000 000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a) a navíc částka pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), jak je stanoveno v nařízení…., kterým se zřizuje Evropský obranný fond. 1.  Finanční krytí pro provádění rámcového programu na období 2021–2027 je 120 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a) a navíc částka pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), jak je stanoveno v nařízení…., kterým se zřizuje Evropský obranný fond. 2.  Orientační rozdělení částky uvedené v první polovině věty odstavce 1 je následující: 2.  Orientační rozdělení částky uvedené v první polovině věty odstavce 1 je následující: a)  25 800 000 000 EUR na pilíř I „Otevřená věda“ na období 2021–2027, z čehož a)  27,42 % na pilíř I „Vynikající a otevřená věda“ na období 2021–2027, z čehož 1)  16 600 000 000 EUR pro Evropskou radu pro výzkum; 1)  17,64 % pro Evropskou radu pro výzkum; 2)  6 800 000 000 EUR na akce „Marie Curie-Skłodowska“; 2)  7,23 % na akce „Marie Curie-Skłodowska“; 3)  2 400 000 000 EUR na výzkumné infrastruktury; 3)  2,55 % na výzkumné infrastruktury; b)  52 700 000 000 EUR na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ na období 2021–2027, z čehož b)  55,48 % na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ na období 2021–2027, z čehož 1)  7 700 000 000 EUR na klastr „Zdraví“; 1)  8,16 % na klastr „Zdraví“; 2)  2 800 000 000 EUR na klastr „Inkluzivní a bezpečná společnost“; 2)  2,50 % na klastr „Inkluzivní a tvůrčí společnost“; 2a)  2,00 % na klastr „Bezpečná společnost“; 3)  15 000 000 000 EUR na klastr „Digitální oblast a průmysl“; 3)  15,94 % Klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“; 4)  15 000 000 000 EUR na klastr „Klima, energetika a mobilita“; 4)  15,84 % na klastr „Klima, energetika a mobilita“; 5)  10 000 000 000 EUR na klastr „Potraviny a přírodní zdroje“; (5)  9,00 % klastr „Potraviny, přírodní zdroje a zemědělství“; 6)  2 200 000 000 EUR na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska; 6)  2,04 % na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska; c)  13 500 000 000 EUR na pilíř III „Otevřené inovace“ na období 2021–2027, z čehož c)  12,71 % na pilíř III „Inovativní Evropa“ na období 2021–2027, z čehož 1)  10 500 000 000 EUR pro Evropskou radu pro inovace, z toho až 500 000 000 EUR na evropské inovační ekosystémy; 1)  8,71 % pro Evropskou radu pro inovace (ERI), z toho až 0,53 % na evropské inovační ekosystémy; 2)  3 000 000 000 EUR pro Evropský inovační a technologický institut (EIT); 2)  4 % pro Evropský inovační a technologický institut (EIT); d)  2 100 000 000 EUR na část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ na období 2021–2027, z čehož d)  4,39 % na část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“. Její součástí jsou tyto komponenty: 1)  1 700 000 000 EUR na „sdílení excelence“; 1)  4,00 %na šíření excelence a rozšiřování účasti v celé Unii; 2)  400 000 000 EUR na „reformy a zlepšení Evropského výzkumného a inovačního systému“. 2)  0,39 % na reformy a zlepšení Evropského výzkumného a inovačního systému. 3.  Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 %. Toto odchýlení není možné v případě částky uvedené v odst. 2 písm. b) bodu 6) tohoto článku a v případě celkové částky stanovené pro část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ v odstavci 2 tohoto článku. 3.  Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 % včetně přidělení příspěvků z přidružených zemí. 3a.  Jakožto součást celkového cíle Unie spočívajícího v začlenění opatření v oblasti klimatu a vydání 30 % z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, opatření podle tohoto programu přispějí ve vhodných případech přinejmenším 35 % výdajů z programu na cíle v oblasti klimatu. 3b.  Nejméně 2,5 miliardy EUR bude vyčleněno na granty na přírůstkové inovace v malých a středních podnicích v souladu s nástrojem uvedeným v článku 43a tohoto nařízení a v příloze I rozhodnutí. 3c.  45% rozpočtu klastru „Inkluzivní a tvůrčí společnost“ bude věnováno na podporu výzkumu o kulturním a tvůrčím odvětví, včetně kulturního dědictví Unie, což obnáší 300 milionů EUR vyhrazených na vytvoření cloudu pro evropské kulturní dědictví, jak je uvedeno v příloze I zvláštního programu v návaznosti na hodnocení dopadů, které má předložit Evropský parlament. 3d.  Nejméně 1 miliarda EUR bude věnována na kvantový výzkum v rámci klastru „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ v pilíři II. 4.  Částka uvedená v první polovině věty odstavce 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu. 4.  Částka uvedená v první polovině věty odstavce 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při plnění jeho cílů. Tyto výdaje nesmí překročit 5 % celkové částky určené na program. Dále může pokrývat výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu. 5.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v odst. 4, s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027. 5.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v odst. 4, s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027. 6.  Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do několika ročních splátek. 6.  Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do několika ročních splátek. 7.  Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021. 7.  Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021. 8.  Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení, které jsou v souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX […nařízení o společných ustanoveních] převoditelné, mohou být na jejich žádost převedeny do programu. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu. 9.  Program Horizont Evropa je koncipován tak, aby byl prováděn v součinnosti s jinými programy financování Unie. Neúplný seznam programů financování Unie, s nimiž má být zajištěna součinnost, je uveden v příloze IV. Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Článek 10 Článek 10 Článek 10 Otevřený přístup a veřejně přístupné údaje Otevřený přístup a veřejně přístupné údaje 1.  Zajistí se otevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného v rámci programu v souladu s čl. 35 odst. 3. Zajistí se otevřený přístup k údajům z výzkumu v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“. Je podporován otevřený přístup k dalším výstupům výzkumu. 1.  Zajistí se otevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného v rámci programu v souladu s čl. 35 odst. 3. Zajistí se otevřený přístup k údajům z výzkumu v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“. 1a.  Otevřený přístup k údajům z výzkumu musí uznat, že je zapotřebí různých režimů přístupu z důvodu hospodářského zájmu Unie, práv duševního vlastnictví, ochrany osobních údajů a důvěrnosti, bezpečnostních obav a dalších oprávněných zájmů, včetně možnost nezúčastnit se. Plány pro správu údajů po dobu trvání projektu jsou považovány za způsobilé náklady. 1b.  Reciproční otevřený přístup k vědeckým publikacím a dalším údajům z výzkumu je třeba podporovat na mezinárodní úrovni s přihlédnutím ke konkurenceschopnosti Unie a jejím průmyslovým zájmům. Zejména musí být ve všech dohodách se třetími zeměmi o přidružení a spolupráci v oblasti vědy a technologií, včetně dohod uzavřených financujícími subjekty pověřenými nepřímým řízením programu, podporován reciproční otevřený přístup. 2.  Zajistí se odpovědné řízení údajů z výzkumu v souladu se zásadami „dohledatelnosti“, „dostupnosti“, „interoperability“ a „znovupoužitelnosti“ (zásady FAIR). 2.  Zajistí se odpovědné řízení údajů z výzkumu v souladu se zásadami „dohledatelnosti“, „dostupnosti“, „interoperability“ a „znovupoužitelnosti“ údajů (zásady FAIR). 3.  Podporují se postupy otevřené vědy přesahující rámec otevřeného přístupu k výstupům výzkumu a odpovědné řízení údajů z výzkumu. 3.  Podporují se postupy otevřené vědy přesahující rámec otevřeného přístupu k údajům z výzkumu a vědeckým publikacím a odpovědné řízení údajů z výzkumu. Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Článek 11 Článek 11 Článek 11 Doplňkové a kombinované financování Doplňkové, kombinované a kumulativní financování 1.   Program Horizont Evropa je prováděn v součinnosti s dalšími programy financování Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Neúplný seznam programů financování, s nimiž má být zajištěna součinnost, je uveden v příloze IV. Na spolufinancované akce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací se vztahuje jediný soubor pravidel programu Horizont Evropa. Na akce, jimž byla udělena osvědčení „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní, srovnatelné podmínky: 2.   Pečeť excelence se uděluje ve všech částech programu. Na akce, jimž byla udělena osvědčení „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní, srovnatelné podmínky: a)  byly posouzeny při výzvě k podávání návrhů v rámci programu; a)  byly posouzeny při výzvě k podávání návrhů v rámci programu; b)  splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v uvedené výzvě k podávání návrhů; b)  splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v uvedené výzvě k podávání návrhů; c)  nesmějí být v rámci uvedené výzvy k podávání návrhů financovány z důvodu rozpočtových omezení, c)  nesmějí být v rámci uvedené výzvy k podávání návrhů financovány z důvodu rozpočtových omezení, lze získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v souladu s odstavcem 5 článku [67] nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nebo nařízením (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], za předpokladu, že tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož je podpora poskytována. lze získat podporu z vnitrostátních či regionálních fondů, mimo jiné z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v souladu s odstavcem 5 článku [67] nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nebo nařízením (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], aniž by byla vyžadována jakákoli další žádost nebo hodnocení a za předpokladu, že tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu. S výjimkou pravidel státní podpory se použijí pravidla fondu, z něhož je podpora poskytována. 2a.   V souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX [... nařízení o společných ustanoveních] může řídící orgán dobrovolně žádat o převod částí svých finančních prostředků do programu Horizont Evropa. Převedené prostředky jsou čerpány v souladu s pravidly programu Horizont Evropa. Komise navíc zajistí, aby tyto převedené prostředky byly vyčleněny výhradně na programy a/nebo projekty, které budou případně realizovány v členském státě či regionu, z něhož pocházejí. 2b.   S předchozím souhlasem žadatele zahrne Komise přidělené prostředky uvedené v tomto článku do informačního systému o vybraných projektech, aby bylo možné provádět rychlou výměnu informací a financující orgány měly možnost poskytovat finanční prostředky na zvolené akce. Na akci, na niž byl poskytnut příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Článek 12 Článek 12 Článek 12 Třetí země přidružené k programu Třetí země přidružené k programu 1.  Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí: 1.  Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí: a)  členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; a)  členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; b)  přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; b)  přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; c)  zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; c)  zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; d)  třetích zemí a území, jež splňují všechna tato kritéria: d)  třetích zemí a území, jež splňují všechna tato kritéria: i.  mají dobré schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací; i.  mají dobré schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací; ii.  přijaly závazek k otevřené tržní ekonomice založené na pravidlech, včetně spravedlivého a rovného zacházení s právy duševního vlastnictví, podporovaný demokratickými institucemi; ii.  přijaly závazek k otevřené tržní ekonomice založené na pravidlech, včetně spravedlivého a rovného zacházení s právy duševního vlastnictví, dodržování lidských práv, podporovaný demokratickými institucemi; iii.  aktivně podporují politiky zaměřené na zlepšení hospodářského a sociálního blahobytu občanů. iii.  aktivně podporují politiky zaměřené na zlepšení hospodářského a sociálního blahobytu občanů. Přidružení každé z třetích zemí podle bodu d) k programu musí být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě týkající se účasti třetí země na programu Unie za předpokladu, že dohoda: Plné či částečné přidružení každé z třetích zemí podle bodu d) k programu se musí zakládat na posouzení přínosů pro Unii. Zejména musí být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě týkající se účasti třetí země na programu Unie za předpokladu, že dohoda: –  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni; –  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni; –   přiznává právo koordinovat opatření v rámci programu, pokud je to pro Unii přínosem a je zajištěna ochrana finančních zájmů Unie; –  stanoví podmínky pro účast v těchto programech, včetně výpočtu finančních příspěvků do jednotlivých programů a jejich administrativních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení; –  stanoví podmínky pro účast v tomto programu, včetně výpočtu finančních příspěvků do jednotlivých (dílčích) programů a jejich administrativních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení; –  zaručuje práva Unie s cílem zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy. –  zaručuje práva Unie s cílem zajistit řádné finanční řízení a chránit finanční zájmy Unie. 2.  Rozsah přidružení každé třetí země k programu musí brát v úvahu cíl podpory hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací. V souladu s tím mohou být části programu z dohody o přidružení s konkrétní zemí, s výjimkou členů EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, vyňaty. 2.  Rozsah přidružení každé třetí země k programu musí brát v úvahu cíl podpory hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací a musí bránit odlivu mozků z Unie. V souladu s tím mohou být části programu, zejména ty, které se týkají soukromých subjektů, z dohody o přidružení s konkrétní zemí, s výjimkou členů EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí, jediných příjemců a potenciálních kandidátů, vyňaty. 3.  Dohoda o přidružení musí ve vhodných případech umožnit účast právních subjektů usazených v Unii v ekvivalentních programech přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v těchto programech. 3.  Dohoda o přidružení musí ve vhodných případech umožnit a usilovat o reciproční účast právních subjektů usazených v Unii v ekvivalentních programech přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v těchto programech. 4.  Podmínky určující výši finančního příspěvku zajistí automatickou opravu jakékoliv významné nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou subjekty se sídlem v příslušné zemi, dostávají díky účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, realizaci a provoz programu. 4.  Podmínky dohody o přidružení určující výši finančního příspěvku zajistí automatickou opravu každé dva roky jakékoliv nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou subjekty se sídlem v příslušné zemi, dostávají díky účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, realizaci a provoz programu. 4a.  Příspěvky všech přidružených zemí jsou zahrnuty do příslušných částí programu za předpokladu, že je dodrženo rozdělení rozpočtu, jak stanoví čl. 9 odst. 2. Komise podává Radě a Parlamentu během ročního rozpočtového procesu zprávu o celkovém rozpočtu každé části programu, přičemž uvede každou z přidružených zemí, jednotlivé příspěvky a jejich finanční rovnováhu. Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 14 – nadpis Způsobilá opatření Způsobilá opatření a etické zásady Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Článek 15 Článek 15 Článek 15 Etické otázky Etické otázky 1.  Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů. 1.  Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů. Zvláštní pozornost je věnována zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. 2.  Subjekty účastnící se opatření poskytnou: 2.  Subjekty účastnící se opatření poskytnou: a)  etické sebehodnocení s uvedením a popisem všech předvídatelných etických otázek spojených s cílem, prováděním a pravděpodobným dopadem činností, které mají být financovány, včetně potvrzení o souladu s odstavcem 1 a popisem způsobu jeho zajištění; a)  etické sebehodnocení s uvedením a popisem všech předvídatelných etických otázek spojených s cílem, prováděním a pravděpodobným dopadem činností, které mají být financovány, včetně potvrzení o souladu s odstavcem 1 a popisem způsobu jeho zajištění; b)  potvrzení, že činnosti budou v souladu s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu zveřejněným organizací All European Academies (ALLEA), a že nebudou prováděny žádné činnosti, které jsou z financování vyloučeny; b)  potvrzení, že činnosti budou v souladu s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu zveřejněným organizací All European Academies (ALLEA), a že nebudou prováděny žádné činnosti, které jsou z financování vyloučeny; c)  pro činnosti prováděné mimo Unii, potvrzení, že stejné činnosti by byly povoleny v některém členském státě; a c)  pro činnosti prováděné mimo Unii, potvrzení, že stejné činnosti by byly povoleny v některém členském státě; a d)  pro činnosti, při nichž se využívají lidské embryonální kmenové buňky, popřípadě údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o schválení etických otázek, která je nutno získat před zahájením dotčených činností. d)  pro činnosti, při nichž se využívají lidské embryonální kmenové buňky, popřípadě údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o schválení etických otázek, která je nutno získat před zahájením dotčených činností. 3.  Návrhy musí být systematicky prověřeny s cílem určit opatření, která vyvolávají složité nebo závažné etické otázky a předložit je k etickému posouzení. Etické posouzení provádí Komise, která jeho provedení může svěřit financujícímu subjektu. V případě opatření, která zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk nebo lidských embryí, je etické posouzení povinné. Etické prověřování a posouzení se provádí za podpory odborníků na otázky etiky. Komise a financující subjekty zajistí co největší transparentnost postupů v oblasti etiky. 3.  Návrhy musí být systematicky prověřeny s cílem určit opatření, která vyvolávají složité nebo závažné etické otázky a předložit je k etickému posouzení. Etické posouzení provádí Komise, která jeho provedení může svěřit financujícímu subjektu. V případě opatření, která zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk nebo lidských embryí, je etické posouzení povinné. Etické prověřování a posouzení se provádí za podpory odborníků na otázky etiky. Komise a financující subjekty zajistí transparentnost postupů v oblasti etiky. 4.  Subjekty účastnící se opatření obdrží veškerá schválení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných vnitrostátních, místních etických výborů nebo jiných orgánů, jako jsou úřady pro ochranu údajů, před zahájením příslušných činností. Tyto dokumenty musí být archivovány a na žádost poskytnuty Komisi nebo financujícímu subjektu. 4.  Subjekty účastnící se opatření obdrží veškerá schválení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných vnitrostátních, místních etických výborů nebo jiných orgánů, jako jsou úřady pro ochranu údajů, před zahájením příslušných činností. Tyto dokumenty musí být archivovány a na žádost poskytnuty Komisi nebo financujícímu subjektu. 5.  V případě potřeby Komise nebo financující subjekt provede etické kontroly. V případě závažných nebo složitých etických otázek budou kontroly prováděny Komisí, která jejich provedení může svěřit financujícímu subjektu. 5.  V případě potřeby Komise nebo financující subjekt provede etické kontroly. V případě závažných nebo složitých etických otázek budou kontroly prováděny Komisí, která jejich provedení může svěřit financujícímu subjektu. Etické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky. Etické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky. 6.  Opatření, která nejsou z etického hlediska přijatelná, mohou být zamítnuta nebo kdykoliv ukončena. 6.  Opatření, která nejsou z etického hlediska přijatelná, musí být zamítnuta nebo ukončena, jakmile je zjištěno, že je opatření eticky nepřijatelné. Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Článek 16 Článek 16 Článek 16 Bezpečnost Bezpečnost 1.  Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s platnými bezpečnostními pravidly a zejména pravidly ochrany utajovaných informací před neoprávněným zveřejněním, včetně dodržování příslušného vnitrostátního práva a právních předpisů Unie. V případě výzkumu prováděného mimo Unii, při kterém jsou využívány utajované informace a/nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby kromě souladu s těmito požadavky byla uzavřena dohoda o bezpečnosti informací mezi Unií a třetí zemí, v níž se výzkum provádí. 1.  Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s platnými bezpečnostními pravidly a zejména pravidly ochrany utajovaných informací před neoprávněným zveřejněním, včetně dodržování příslušného vnitrostátního práva a právních předpisů Unie. V případě výzkumu prováděného mimo Unii, při kterém jsou využívány utajované informace a/nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby kromě souladu s těmito požadavky byla uzavřena dohoda o bezpečnosti informací mezi Unií a třetí zemí, v níž se výzkum provádí. 2.  Ve vhodných případech musí návrhy obsahovat bezpečnostní sebehodnocení s uvedením veškerých bezpečnostních otázek a podrobným popisem způsobu jejich řešení, aby bylo splněno příslušné vnitrostátní právo a právní předpisy Unie. 2.  Ve vhodných případech musí návrhy obsahovat bezpečnostní sebehodnocení s uvedením veškerých bezpečnostních otázek a podrobným popisem způsobu jejich řešení, aby bylo splněno příslušné vnitrostátní právo a právní předpisy Unie. 3.  Ve vhodných případech Komise nebo financující subjekt provede bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky. 3.  Ve vhodných případech Komise nebo financující subjekt provede bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky. 4.  Ve vhodných případech musí být opatření v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly. 4.  Ve vhodných případech musí být opatření v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly. 5.  Subjekty účastnící se opatření zajistí ochranu utajovaných informací, které byly využity, nebo které v rámci opatření vznikly, před neoprávněným zveřejněním. Před zahájením příslušných činností subjekty předloží osvědčení o bezpečnostní prověrce osob a/nebo zařízení vydané příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány. 5.  Subjekty účastnící se opatření zajistí ochranu utajovaných informací, které byly využity, nebo které v rámci opatření vznikly, před neoprávněným zveřejněním. Před zahájením příslušných činností subjekty na žádost Komise nebo financujícího subjektu předloží osvědčení o bezpečnostní prověrce osob a/nebo zařízení vydané příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány 6.  Pokud budou s utajovanými informacemi pracovat externí odborníci, vyžaduje se příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce před jmenováním těchto odborníků. 6.  Pokud budou s utajovanými informacemi pracovat externí odborníci, vyžaduje se příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce před jmenováním těchto odborníků. 7.  Ve vhodných případech může Komise nebo financující subjekt provádět bezpečnostní kontroly. 7.  Ve vhodných případech může Komise nebo financující subjekt provádět bezpečnostní kontroly. 8.  Opatření, která nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly, mohou být zamítnuta nebo kdykoli ukončena. 8.  Opatření, která nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly, mohou být zamítnuta nebo kdykoli ukončena. Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Článek 18 Článek 18 Článek 18 Subjekty způsobilé k účasti Subjekty způsobilé k účasti 1.  Akcí v rámci programu se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení nebo mezinárodní organizace, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů. 1.  Akcí v rámci programu se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, a to včetně právních subjektů z nepřidružených třetích zemí nebo mezinárodní organizace, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů. 2.  Subjekty musí být součástí konsorcia, které musí zahrnovat alespoň tři nezávislé právní subjekty, přičemž každý je usazený v jiném členském státě nebo přidružené zemi a nejméně jeden z nich je usazený v některém členském státě, pokud: 2.  Subjekty musí být součástí konsorcia, které musí zahrnovat alespoň tři nezávislé právní subjekty, přičemž každý je usazený v jiném členském státě včetně nejvzdálenějších regionů nebo přidružené zemi a nejméně jeden z nich je usazený v některém členském státě, pokud akce není jednou z akcí uvedených v odstavci 3 nebo 4; a)  pracovní program v odůvodněných případech nestanoví jinak; b)  se nejedná o akci uvedenou v odstavci 3 nebo 4. 3.  Akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu, akce Evropské rady pro inovace (ERI), akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou nebo akce na spolufinancování programů mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, z nichž jeden musí být usazen v členském státě nebo přidružené zemi. 3.  Akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu, akce Evropské rady pro inovace (ERI), akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou nebo akce na spolufinancování programů mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, z nichž jeden musí být usazen v členském státě nebo případně přidružené zemi, jak stanoví čl. 12 odst. 1. 4.  Koordinační a podpůrné akce mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, které mohou být usazeny v některém členském státě, přidružené zemi nebo v jiné třetí zemi. 4.  Koordinační a podpůrné akce mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, které mohou být usazeny v některém členském státě či přidružené zemi nebo v jiné třetí zemi. 5.  Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, samostatností nebo bezpečností Unie, pracovní program může stanovit, že účast může být omezena pouze na právní subjekty usazené v členských státech nebo na právní subjekty usazené kromě členských států v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích. 5.  Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, samostatností nebo bezpečností Unie, pracovní program může stanovit, že účast může být omezena pouze na právní subjekty usazené v členských státech nebo na právní subjekty usazené kromě členských států v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích. 6.  Pracovní program může stanovit další kritéria způsobilosti vedle kritérií uvedených v odstavcích 2, 3, 4 a 5 v souladu se specifickými požadavky politiky nebo podle povahy a cílů akce, včetně počtu právních subjektů, druhu právního subjektu a místa usazení. 6.  Pracovní program může stanovit další kritéria způsobilosti vedle kritérií uvedených v odstavcích 2, 3, 4 a 5 v souladu se specifickými požadavky politiky nebo podle povahy a cílů akce, včetně počtu právních subjektů, druhu právního subjektu a místa usazení. 7.  Pokud jde o akce využívající částky podle čl. 9 odst. 8, musí být účast omezena na jeden právní subjekt usazený v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu, není-li dohodnuto jinak s řídicím orgánem a stanoveno v pracovním programu. 7.  Pokud jde o akce využívající částky podle článku 11, musí být účast omezena na jeden právní subjekt usazený v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu, není-li dohodnuto jinak s řídicím orgánem a stanoveno v pracovním programu. 8.  Pokud je to uvedeno v pracovním programu, může se akcí účastnit Společné výzkumné středisko. 8.  Pokud je to uvedeno v pracovním programu, může se akcí účastnit Společné výzkumné 9.  Společné výzkumné středisko, mezinárodní evropské výzkumné organizace a právní subjekty zřízené podle práva Unie se považují za usazené v jiném členském státě než v těch, ve kterých jsou usazeny další právní subjekty podílející se na akci. 10.  Pokud jde o akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu a akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou, mezinárodní organizace se sídlem v některém členském státě nebo přidružené zemi se považují za usazené v tomto členském státě nebo přidružené zemi. 10.  Pokud jde o akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu a akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou, mezinárodní organizace se sídlem v některém členském státě nebo přidružené zemi se považují za usazené v tomto členském státě nebo přidružené zemi. Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Článek 19 Článek 19 Článek 19 Subjekty způsobilé pro financování Subjekty způsobilé pro financování 1.   Subjekty jsou způsobilé pro financování, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi. 1.   Subjekty jsou způsobilé pro financování, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi, jak uvádí čl. 12 odst. 1. Pokud jde o akce využívající částek podle čl. 9 odst. 8, pro financování z těchto částek jsou způsobilé pouze subjekty usazené v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu. Pokud jde o akce využívající částek podle čl. 11 odst. 3, pro financování z těchto částek jsou způsobilé pouze subjekty usazené v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu. 1a.  Mezinárodní organizace jsou případně způsobilé pro financování v rámci akce, pokud mají ústředí v členském státě nebo přidružené zemi. 1b.  Pokud jde o země s nízkými až středními příjmy a výjimečně jiné nepřidružené třetí země, tyto subjekty by mohly být způsobilé pro financování v rámci akce, pokud: a)  je tato třetí země uvedena v pracovním programu; a b)  Komise nebo financující subjekt mají za to, že jejich účast je pro provedení akce nezbytná. 2.  Subjekty usazené v nepřidružené třetí zemi by v zásadě měly nést náklady na svou účast. Nicméně pokud jde o země s nízkými až středními příjmy a výjimečně jiné nepřidružené třetí země, tyto subjekty by mohly být způsobilé pro financování v rámci akce, pokud: 2.  Subjekty usazené v jiné nepřidružené třetí zemi by měly nést náklady na svou účast. Dohody o výzkumu a vývoji mezi těmito nepřidruženými třetími zeměmi a Unií lze uzavřít, kdykoli je to považováno za užitečné, a mohou být zavedeny podobné mechanismy spolufinancování jako ty dohodnuté v rámci programu Horizont 2020. Tyto země právním subjektům z Unie zajistí reciproční přístup ke svým programům financování výzkumu, vývoje a inovacím, jakož i reciproční otevřený přístup k vědeckým výsledkům a údajům a ke spravedlivým a rovným podmínkám pro práva duševního vlastnictví. a)  je tato třetí země uvedena v pracovním programu přijatém Komisí, nebo b)  Komise nebo financující subjekt mají za to, že jejich účast je pro provedení akce nezbytná. 3.  Přidružené subjekty jsou způsobilé pro financování v rámci akce, pokud jsou usazeny v členském státě, přidružené zemi nebo ve třetí zemi uvedené v pracovním programu přijatém Komisí. 3.  Přidružené subjekty jsou způsobilé pro financování v rámci akce, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi. 3a.  Komise předloží Parlamentu a Radě zprávu a u každé nepřidružené třetí země uvede výši finančního příspěvku Unie, který byl poskytnut zúčastněným subjektům, a výši finančního příspěvku, který daná země poskytla subjektům Unie účastnícím se jejich činností. Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Článek 20 Článek 20 Článek 20 Výzvy k podávání návrhů Výzvy k podávání návrhů 1.  U všech akcí, s výjimkou přechodových činností v rámci nástroje ERI Pathfinder, musí být obsah výzev k podávání návrhů zahrnut do pracovního programu. 1.  U všech akcí musí být obsah výzev k podávání návrhů zahrnut do pracovního programu. Pracovní program vysvětlí důvody financování určité akce, a to s ohledem na výsledek konkrétních dřívějších projektů a na stav vědy, technologie a inovací na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni a s ohledem na relevantní politický, tržní a společenský vývoj. 2.  Pokud jde o přechodové činnosti v rámci nástroje ERI Pathfinder: a)  zahájení a obsah výzev k podávání návrhů se stanoví s ohledem na cíle a rozpočet stanovené v pracovním programu v souvislosti s dotyčným portfoliem akcí; b)  granty na pevnou částkou nepřesahující 50 000 EUR mohou být poskytnuty bez výzvy k podávání návrhů s cílem provést naléhavé koordinační a podpůrné akce pro posílení společenství příjemců portfolia nebo posouzení možných osamostatněných podniků či potenciálních inovací vytvářejících tržní příležitosti. 3.   Pokud je to nutné k dosažení jejich cílů, mohou být výzvy omezeny na rozvoj dodatečných činností nebo připojení dalších partnerů ke stávajícím akcím. 3.   Pokud je to nutné k dosažení jejich cílů, mohou být výzvy omezeny na rozvoj dodatečných činností nebo připojení dalších partnerů ke stávajícím akcím. 4.   Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programů, které: 4.   Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programů, které: a)  mají být provedeny Společným výzkumným střediskem nebo právními subjekty uvedenými v pracovním programu a a)  mají být provedeny Společným výzkumným střediskem nebo právními subjekty uvedenými v pracovním programu a b)  nespadají do oblasti působnosti výzvy k podávání návrhů. b)  nespadají do oblasti působnosti výzvy k podávání návrhů. 5.   Pracovní program upřesní výzvy, za něž budou uděleny „pečeti excelence“. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány, s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti. 5.   Pracovní program upřesní výzvy, za něž budou uděleny „pečeti excelence“. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány, s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti. 5a.  V zájmu řešení problému nadměrného podávání návrhů může Komise na určitý počet výzev uplatnit dvoufázový hodnotící postup. Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Článek 21 Článek 21 Článek 21 Společné výzvy Společné výzvy Komise nebo financující subjekt mohou vydat společnou výzvu k podávání návrhů spolu s: Komise nebo financující subjekt mohou vydat společnou výzvu k podávání návrhů spolu s: a)  třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur; a)  třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur; b)  mezinárodními organizacemi; b)  mezinárodními organizacemi; c)  neziskovými právními subjekty. c)  neziskovými právními subjekty. V případě společné výzvy musí být stanoveny společné postupy pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana. V případě společné výzvy musí konsorcia žadatelů splnit požadavky podle čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení a musí být stanoveny společné postupy pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana. Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Článek 22 Článek 22 Článek 22 Zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení Zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení 1.  Akce mohou zahrnovat nebo mít jako primární cíl zadávání zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jež mají být provedeny příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice ve směrnicích 2014/24/EU31, 2014/25/EU32 a 2009/81/ES33. 1.  Akce mohou zahrnovat nebo mít jako primární cíl zadávání zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jež mají být provedeny příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice ve směrnicích 2014/24/EU31, 2014/25/EU32 a 2009/81/ES33. 2.  Zadávací řízení: 2.  Zadávací řízení: a)  musí být v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení, proporcionality a pravidel hospodářské soutěže; a)  musí být v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení, proporcionality a pravidel hospodářské soutěže; b)  v případě zadávání zakázek v předobchodní fázi mohou stanovit zvláštní podmínky, jako je například omezení místa plnění zadaných činností na území členských států a přidružených zemí; b)  v případě zadávání zakázek v předobchodní fázi mohou uplatnit zjednodušený a/nebo zrychlený postup a stanovit zvláštní podmínky, jako je například omezení místa plnění zadaných činností na území členských států a přidružených zemí; c)  může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů); a c)  může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů); a d)  stanoví zadání veřejné zakázky nabídce či nabídkám, které nabízejí ekonomicky nejvýhodnější nabídku a současně zajistí neexistenci střetu zájmů. d)  stanoví zadání veřejné zakázky nabídce či nabídkám, které nabízejí ekonomicky nejvýhodnější nabídku a současně zajistí neexistenci střetu zájmů. 3.  Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé musí mít alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků jménem veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud dodavatel výsledky komerčně nevyužije v daném období po zadání zakázky v předobchodní fázi, jež je uvedeno ve smlouvě, mohou veřejní zadavatelé vyžadovat, aby převedl vlastnictví výsledků na veřejné zadavatele. 3.  Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé musí mít bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití. Pokud dodavatel výsledky komerčně nevyužije v daném období po zadání zakázky v předobchodní fázi, jež je uvedeno ve smlouvě, veřejní zadavatelé provedou konzultaci s dodavatelem a vyšetří důvody tohoto nevyužití. Po této konzultaci může veřejný zadavatel vyžadovat, aby dodavatel převedl vlastnictví výsledků na veřejné zadavatele. 3a.  Ve smlouvách na zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení mohou být stanovena zvláštní ustanovení týkající se vlastnictví, přístupových práv a poskytování licencí. __________________ __________________ 31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65). 31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65). 32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243). 32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243). 33 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76). 33 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76). Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Článek 23 Článek 23 vypouští se Kumulativní financování Na akci, na niž byl poskytnut příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na jednotlivé příspěvky na akci se uplatní pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci a podporu z různých programů Unie je možné vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky pro podporu. Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 24 – nadpis Kritéria pro výběr Finanční způsobilost žadatelů Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Článek 25 Článek 25 Článek 25 Kritéria pro udělení grantu Kritéria pro výběr a udělení grantu 1.  Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu: 1.  Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu: a)  excelence, a)  excelence, b)  dopad, b)  dopad, c)  kvalita a efektivnost provádění. c)  kvalita a efektivnost provádění. 2.  Na návrhy u akcí ERV v oblasti průkopnického výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a). 2.  Na návrhy u akcí ERV v oblasti průkopnického výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a). Pouze v případech, kdy dva nebo více vynikajících projektů získá stejné umístění, bude uplatněno rozlišení na základě kritérií uvedených v odst. 1 písm. b) nebo c). 3.  Pracovní program stanoví další podrobnosti uplatňování kritérií pro udělení grantu stanovených v odstavci 1 a může stanovit koeficienty a prahové hodnoty. 3.  Pracovní program stanoví další podrobnosti uplatňování kritérií pro udělení grantu stanovených v odstavci 1, včetně veškerých koeficientů, prahových hodnot a pravidel pro zacházení s návrhy ex aequo, a to při zohlednění cílů výzvy k předkládání návrhů. Podmínky pro zacházení s návrhy ex aequo mohou zahrnovat, následující kritéria, jejichž výčet ale není exhaustivní: malé a střední podniky, pohlaví, účastníci ze zemí s rozšiřující účastí. 3a.  Komise zohlední možnost dvoufázového postupu předkládání návrhů a bude-li to možné, mohou být anonymizované návrhy hodnoceny během první fáze hodnocení na základě kritérií pro udělení grantu uvedených v odstavci 1. Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Článek 26 Článek 26 Článek 26 Hodnocení Hodnocení 1.  Návrhy hodnotí hodnotící výbor, který se může: 1.  Návrhy hodnotí hodnotící výbor, který se bude: –  zcela nebo částečně skládat z externích nezávislých odborníků, –  skládat z externích nezávislých odborníků. –   skládat ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení. V případě ERI a misí se hodnotící výbor může skládat také ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení. Hodnotícímu výboru mohou být nápomocni nezávislí odborníci. Hodnotícímu výboru mohou být nápomocni nezávislí odborníci. 2.  Tam, kde je to nutné, hodnotící výbor stanoví pořadí návrhů, které splnily příslušné prahové hodnoty, podle: 2.  Tam, kde je to nutné, hodnotící výbor stanoví pořadí návrhů, které splnily příslušné prahové hodnoty, podle: –  výsledků hodnocení, –  výsledků hodnocení, –  jejich přínosu k dosažení specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů. –  jejich přínosu k dosažení specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů. Hodnotící výbor může také navrhnout podstatné úpravy návrhů, pokud jsou potřebné pro konzistentnost portfolia. Hodnotící výbor může také pouze výjimečně a v plně odůvodněných případech navrhnout úpravy návrhů, pokud jsou potřebné pro konzistentnost portfolia. 2a.  Proces hodnocení se vyvaruje veškerých střetů zájmů a údajné podjatosti. Je zaručena transparentnost hodnoticích kritérií a výsledků hodnocení. Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Článek 27 Článek 27 Článek 27 Postup pro přezkum hodnocení Postup pro přezkum hodnocení, dotazy a stížnosti 1.  Žadatel může požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívá, že příslušný hodnotící postup nebyl na jeho návrh správně použit. 1.  Žadatel může požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívá, že příslušný hodnotící postup nebyl na jeho návrh správně použit. 2.  Přezkum hodnocení se vztahuje pouze na procesní aspekty hodnocení, nikoliv na hodnocení kvalit návrhu. 2.  Přezkum hodnocení se vztahuje pouze na procesní aspekty hodnocení, nikoliv na hodnocení kvalit návrhu. 2a.  Žádost o přezkum musí být předložena ke konkrétnímu návrhu a ve lhůtě 30 dnů od sdělení výsledků hodnocení. Předsedou a členy výboru pro přezkum jsou zástupci, kteří se neúčastnili výzvy k podávání návrhů. Výbor rozhodne, zda musí být návrh přehodnocen, nebo potvrdí původní hodnocení. Učiní tak neprodleně, aniž by tím byly omezeny možnosti výběru. 3.  Přezkum hodnocení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem přezkumu. 3.  Přezkum hodnocení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem přezkumu. 3a.  Komise zajistí, aby byl zaveden postup umožňující účastníkům podávat přímé dotazy či stížnosti týkající se jejich zapojení do programu Horizont Evropa. Informace o způsobu předkládání dotazů či stížností jsou dostupné on-line. Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Článek 28 Článek 28 Článek 28 Lhůta pro udělení grantu Lhůta pro udělení grantu 1.  Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty: 1.   Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty: a)  pro informování všech žadatelů o výsledku hodnocení jejich žádosti: nejdéle pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů; a)   pro informování všech žadatelů o výsledku hodnocení jejich žádosti: nejdéle pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů; b)  pro podpis grantové dohody s žadateli: nejdéle osm měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů. b)   pro podpis grantové dohody s žadateli: nejdéle osm měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů; ba)  pro podpis zvláštní grantové dohody v rámci rychlé cesty k výzkumu a inovacím: nejdéle šest měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů. lhůta pro udělení grantu nemá vliv na kvalitu hodnocení. 2.  Pracovní program ERI může stanovit kratší lhůty. 2.   Pracovní program ERI může stanovit kratší lhůty. 3.  Kromě výjimek stanovených v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci finančního nařízení mohou být lhůty uvedené v odstavci 1 překročeny u akcí ERV, u misí a v případě, že jsou akce předloženy k etickému nebo bezpečnostnímu posouzení. 3.   Kromě výjimek stanovených v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci finančního nařízení mohou být lhůty uvedené v odstavci 1 překročeny u akcí ERV, u misí a v případě, že jsou akce předloženy k etickému nebo bezpečnostnímu posouzení. Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Článek 29 Článek 29 Článek 29 Provádění grantu Provádění grantu 1.  Pokud některý příjemce nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní příjemci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže jsou této povinnosti výslovně zproštěni. Finanční odpovědnost každého příjemce je omezena na jeho vlastní závazky s výhradou ustanovení týkajících se vzájemného pojišťovacího mechanismu. 1.  Pokud některý příjemce nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní příjemci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže jsou této povinnosti výslovně zproštěni. Finanční odpovědnost každého příjemce je omezena na jeho vlastní závazky s výhradou ustanovení týkajících se vzájemného pojišťovacího mechanismu. 2.  Grantová dohoda může stanovit milníky a související splátky předběžných plateb. Pokud milníky nejsou splněny, může být akce pozastavena, změněna nebo ukončena. 2.  Grantová dohoda může stanovit milníky a související splátky předběžných plateb. Pokud milníky nejsou splněny, může být akce po vyhodnocení nezávislými odborníky pozastavena, či v případě, že není nalezeno nápravné opatření, změněna nebo ukončena. 3.  Akce může být rovněž ukončena, pokud očekávané výsledky z vědeckých, technologických či ekonomických důvodů ztratily pro Unii význam, a to v případě ERI a misí též význam v rámci portfolia akcí. 3.  Akce může být rovněž ukončena, pokud očekávané výsledky a/nebo mezníky z vědeckých, technologických či ekonomických důvodů ztratily jak pro Unii, tak pro příjemce význam, a to v případě ERI a misí též význam v rámci portfolia akcí. Než bude moci Komise rozhodnout o ukončení akce, provede postup s koordinátorem akce a případně s externími odborníky. Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Článek 30 Článek 30 Článek 30 Míry financování Míry financování 1.  Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra je stanovena v pracovním programu. 1.  Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra na akci je stanovena v pracovním programu. 2.  Z programu lze hradit až 100 % způsobilých nákladů na akci, s výjimkou: 2.  Z programu lze hradit až 100 % způsobilých nákladů na akci, s výjimkou: a)  inovačních akcí: až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, kde lze z programu hradit až 100 % celkových způsobilých nákladů; a)  inovačních akcí: až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, kde lze z programu hradit až 100 % celkových způsobilých nákladů; b)  akcí na spolufinancování programů: nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů a v určených a řádně odůvodněných případech až 70 %. b)  akcí na spolufinancování programů: nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů a v určených a řádně odůvodněných případech až 70 %. 3.  Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou akci nebo její část. 3.  Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou akci nebo její část. Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Článek 31 Článek 31 Článek 31 Nepřímé náklady Nepřímé náklady 1.  Nepřímé způsobilé náklady se stanoví s použitím paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady. 1.  Nepřímé způsobilé náklady se stanoví s použitím paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady. Tam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v odstavci 1, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce. Tam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v odstavci 1, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů s přihlédnutím ke klíčům pro přidělování v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce. 2.  Pokud je to však uvedeno v pracovním programu, lze nepřímé náklady vykázat ve formě jednorázové částky nebo jednotkových nákladů. 2.  Pokud je to však uvedeno v pracovním programu, lze nepřímé náklady vykázat ve formě jednorázové částky nebo jednotkových nákladů. Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Článek 32 Článek 32 Článek 32 Způsobilé náklady Způsobilé náklady 1.  Kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení jsou náklady na zaměstnance v případě příjemců s odměňováním na základě projektu způsobilé k úhradě až do výše odměny, jaká je dané osobě vyplácena za práci na podobných projektech financovaných z vnitrostátních programů. 1.  Kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení jsou náklady na zaměstnance v případě příjemců s odměňováním na základě projektu způsobilé k úhradě až do výše odměny, jaká je dané osobě vyplácena za práci na podobných projektech financovaných z vnitrostátních programů. Pouze po dobu trvání tohoto programu dosahují v členských státech, které jsou způsobilé pro rozšiřující opatření, způsobilé hodinové náklady na zaměstnance až 1,25 násobku vnitrostátní výše hodinové mzdy uplatňované na projekty financované podle vnitrostátních programů. Odměňováním na základě projektu se rozumí odměna, která je spojena s účastí osoby na projektech, je součástí běžné praxe příjemce v oblasti odměňování a vyplácí se konzistentním způsobem. Odměňováním na základě projektu se rozumí odměna, která je spojena s účastí osoby na projektech, je součástí běžné praxe příjemce v oblasti odměňování a vyplácí se konzistentním způsobem. 2.  Odchylně od čl. 190 odst. 1 finančního nařízení jsou náklady na zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků způsobilé, a to až do výše přímých způsobilých nákladů třetí strany. 2.  Odchylně od čl. 190 odst. 1 finančního nařízení jsou náklady na zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků způsobilé, a to až do výše přímých způsobilých nákladů třetí strany. 3.  Odchylně od článku 192 finančního nařízení se příjmy plynoucí z využívání výsledků nepovažují za příjmy z akce. 3.  Odchylně od článku 192 finančního nařízení se příjmy plynoucí z využívání výsledků nepovažují za příjmy z akce. 3a.  Příjemci musejí využít své obvyklé účetní postupy pro stanovení a vykázání nákladů vzniklých v souvislosti s akcí. Komise může stanovit omezený počet doplňkových podmínek způsobilosti, aby zajistila řádné řízení grantu. Komise nesmí odmítnout postupy účtování, jestliže se jejich výsledky neliší od jejích vlastních a pokud zajišťují tutéž úroveň ochrany finančních zájmů Unie. 4.  Odchylně od čl. 203 odst. 4 finančního nařízení je při vyplacení zůstatku povinné osvědčení o finančních výkazech, jestliže částka požadovaná jako skutečné náklady a jednotkové náklady vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy je rovna 325 000 EUR nebo vyšší. 4.  Odchylně od čl. 203 odst. 4 finančního nařízení je při vyplacení zůstatku povinné osvědčení o finančních výkazech, jestliže částka požadovaná jako skutečné náklady a jednotkové náklady vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy je rovna 325 000 EUR nebo vyšší. Osvědčení o finančních výkazech může vydat příslušný a nezávislý veřejný úředník, jehož příslušné vnitrostátní orgány zmocnily k provádění auditu příjemce, nebo nezávislý auditor způsobilý k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí 2006/43/ES34. 4a.  Pro akce „Marie Curie- Skłodowska“ v oblasti odborné přípravy a mobility odchylně od čl. 186 odst. 1 finančního nařízení a výlučně v případě mateřské nebo rodičovské dovolené v průběhu grantu může být maximální výše grantu navýšena o příspěvky, které výzkumnému pracovníkovi v této souvislosti náleží. 4b.  Způsobilými náklady jsou náklady vzniklé odpovědným řízením údajů z výzkumu podle zásad „dohledatelnosti“, „dostupnosti“, „interoperability“ a „znovupoužitelnosti“ (FAIR). Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Článek 33 Článek 33 Článek 33 Vzájemný pojišťovací mechanismus Vzájemný pojišťovací mechanismus 1.  Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen „mechanismus“), který nahradí fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (ES) č. 1290/2013 a stane se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které dluží příjemci: 1.  Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen „mechanismus“), který nahradí fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (EU) č. 1290/2013 a stane se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které dluží příjemci: a)  Komisi na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES, a)  Komisi na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES, b)  Komisi a institucím Unie v rámci programu „Horizont 2020“, b)  Komisi a institucím Unie v rámci programu „Horizont 2020“, c)  Komisi a financujícím subjektům v rámci tohoto programu. c)  Komisi a financujícím subjektům v rámci tohoto programu. Krytí rizika týkající se financujících orgánů uvedených v prvním pododstavci písm. c) může být prováděno prostřednictvím nepřímého systému krytí stanoveného v příslušné dohodě a s přihlédnutím k povaze financujícího subjektu. Krytí rizika týkající se financujících orgánů uvedených v prvním pododstavci písm. c) může být prováděno prostřednictvím nepřímého systému krytí stanoveného v příslušné dohodě a s přihlédnutím k povaze financujícího subjektu. 2.  Mechanismus je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán. Komise stanoví konkrétní pravidla fungování fondu. 2.  Mechanismus je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán. Komise stanoví konkrétní pravidla fungování fondu. 3.  Příjemci poskytnou příspěvek ve výši 5 % z prostředků Unie na akci. Na základě pravidelných hodnocení může Komise tento příspěvek navýšit až na 8 % nebo snížit na méně než 5 %. Příspěvek příjemců do mechanismu může být odečten z počáteční předběžné platby a zaplacen do fondu jménem příjemců. 3.  Příjemci poskytnou příspěvek ve výši 5 % z prostředků Unie na akci. Na základě transparentních, každoročně prováděných hodnocení může Komise tento příspěvek navýšit až na 8 % nebo snížit na méně než 5 %. Příspěvek příjemců do mechanismu může být odečten z počáteční předběžné platby a zaplacen do fondu jménem příjemců. 4.  Příspěvek příjemců se navrátí při výplatě zůstatku. 4.  Příspěvek příjemců se navrátí při výplatě zůstatku. 5.  Veškeré finanční výnosy plynoucí z mechanismu se vloží do mechanismu. V případě, že výnos je nedostatečný, mechanismus nezasahuje a Komise nebo financující subjekt zpětně získá dlužné částky přímo od příjemců nebo třetích stran. 5.  Veškeré finanční výnosy plynoucí z mechanismu se vloží do mechanismu. V případě, že výnos je nedostatečný, mechanismus nezasahuje a Komise nebo financující subjekt zpětně získá dlužné částky přímo od příjemců nebo třetích stran. 6.  Takto získané částky představují účelově vázané příjmy mechanismu ve smyslu čl. 21 odst. 4 finančního nařízení. Po dokončení všech grantů, jejichž riziko mechanismus přímo či nepřímo pokrývá, získá případný zůstatek Komise a zahrne jej do rozpočtu Unie, s výhradou rozhodnutí legislativního orgánu. 6.  Takto získané částky představují účelově vázané příjmy mechanismu ve smyslu čl. 21 odst. 4 finančního nařízení. Po dokončení všech grantů, jejichž riziko mechanismus přímo či nepřímo pokrývá, získá případný zůstatek Komise a zahrne jej do rozpočtu Unie. 7.  Mechanismus může být otevřen příjemcům jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise přijme postupy pro účast příjemců jiných programů. 7.  Mechanismus může být rozšířen i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise přijme postupy pro účast příjemců jiných programů. Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Článek 34 Článek 34 Článek 34 Vlastnictví a ochrana výsledků Vlastnictví a ochrana výsledků 1.  Příjemci vlastní výsledky, které vytvářejí. Zajistí, aby veškerá práva jejich zaměstnanců nebo jiných stran ve vztahu k výsledkům mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s povinnostmi příjemců podle podmínek stanovených v grantové dohodě. 1.  Příjemci vlastní výsledky, které vytvářejí. Zajistí, aby veškerá práva jejich zaměstnanců nebo jiných stran ve vztahu k výsledkům mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s povinnostmi příjemců podle podmínek stanovených v grantové dohodě. Výsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud: Výsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud: a)  je společně vytvořili a a)  je společně vytvořili a b)  nelze: b)  nelze: i)  určit podíl jednotlivých příjemců na těchto společných výsledcích i)  určit podíl jednotlivých příjemců na těchto společných výsledcích nebo nebo ii)  oddělit je při podání žádosti o ochranu, jejím získání nebo udržování. ii)  oddělit je při podání žádosti o ochranu, jejím získání nebo udržování. Spoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví. Spoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodou o konsorciu a/nebo dohodou o společném vlastnictví dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví. 2.  Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, své výsledky přiměřeně chrání, je-li ochrana možná a odůvodněná, s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem, včetně vyhlídek na komerční využití. Při rozhodování o ochraně příjemci zohlední oprávněné zájmy ostatních příjemců v rámci akce. 2.  Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, své výsledky přiměřeně chrání, je-li ochrana možná a odůvodněná, s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem, včetně vyhlídek na komerční využití, a dalším oprávněným zájmům, jako jsou pravidla ochrany údajů, práva duševního vlastnictví a bezpečnostní pravidla, spolu s hospodářskou konkurenceschopností Unie na světové úrovni. Při rozhodování o ochraně příjemci zohlední oprávněné zájmy ostatních příjemců v rámci akce. Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Článek 35 Článek 35 Článek 35 Využívání a šíření výsledků Využívání a šíření výsledků 1.  Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, vynaloží veškeré úsilí k využití svých výsledků, a to zejména v Unii. Využívání může probíhat přímo ze strany příjemců nebo nepřímo, zejména prostřednictvím převodu a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 36. 1.  Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, vynaloží veškeré úsilí k využití svých výsledků, a to zejména v Unii. Využívání může probíhat přímo ze strany příjemců nebo nepřímo, zejména prostřednictvím převodu a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 36. Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání. Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání. Pokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití ve stanovené lhůtě, jež je uvedena v grantové dohodě, použije příjemce vhodnou on-line platformu uvedenou v grantové dohodě s cílem nalézt zúčastněné strany, které by tyto výsledky využily. Je-li to odůvodněno na základě žádosti příjemce, může se od této povinnosti upustit. Pokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití ve stanovené lhůtě, jež je uvedena v grantové dohodě a v plánu týkajícím se využívání a šíření výsledků, mohou být po dohodě s příjemci činnosti související s využíváním výsledků převedeny na jinou stranu. Je-li to odůvodněno na základě žádosti příjemce, může se od této povinnosti upustit. 2.  S výhradou omezení z důvodu ochrany duševního vlastnictví, bezpečnostních pravidel nebo oprávněných zájmů musí příjemci své výsledky co nejdříve šířit. 2.  Příjemci musí své výsledky šířit co nejdříve, a to v otevřeném formátu, s výhradou omezení z důvodu ochrany duševního vlastnictví, bezpečnostních pravidel nebo oprávněných zájmů. Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření. Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření při současném zabezpečení hospodářských a vědeckých zájmů Unie. 3.  Příjemci zajistí, že se uplatní otevřený přístup k vědeckým publikacím za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příjemci zejména zajistí, že oni nebo autoři si ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví ke splnění požadavků na otevřený přístup. 3.  Příjemci zajistí, že se uplatní otevřený přístup k vědeckým publikacím za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příjemci zejména zajistí, že oni nebo autoři si ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví ke splnění požadavků FAIR na otevřený přístup. Otevřený přístup k údajům z výzkumu je podle podmínek stanovených v grantové dohodě obecným pravidlem, avšak v odůvodněných případech se uplatní výjimky, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví. Pokud jde o šíření údajů z výzkumu, stanoví grantová dohoda v souvislosti s otevřeným přístupem k údajům z výzkumu podle zásady FAIR a jejich ochranou podmínky, za nichž bude poskytnut spravedlivý přístup k těmto výsledkům, přičemž budou zajištěny rozsáhlé a jednoduché výjimky v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“. V odůvodněných případech se uplatní výjimky, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, důvěrnosti, bezpečnostní pravidla, obchodní tajemství, oprávněné obchodní zájmy nebo práva duševního vlastnictví či vnější konkurenceschopnost Unie. Pracovní program může stanovit další povinnosti ohledně dodržování postupů otevřené vědy. Pracovní program může stanovit další pobídky ohledně dodržování postupů otevřené vědy. 4.  Příjemci spravují veškeré údaje z výzkumu v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě a stanoví plán pro správu dat. 4.  Příjemci spravují veškeré údaje vytvořené v rámci akce Horizont Evropa z výzkumu v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě a stanoví plán pro správu dat. Pracovní program může stanovit další povinnosti používat pro ukládání údajů z výzkumu a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu. Pracovní program může dále podporovat používat pro ukládání údajů z výzkumu a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu. 5.  Příjemci, kteří mají v úmyslu šířit své výsledky, musí předem informovat ostatní příjemce v rámci akce. Kterýkoliv další příjemce může vznést námitku, pokud je schopen prokázat, že toto zamýšlené šíření by významně poškodilo jeho oprávněné zájmy ve vztahu k jeho výsledkům nebo stávajícím znalostem. V takovém případě nesmí k šíření dojít, dokud nebyly podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů. 5.  Příjemci, kteří mají v úmyslu šířit své výsledky, musí předem informovat ostatní příjemce v rámci akce. Kterýkoliv další příjemce může vznést námitku, pokud je schopen prokázat, že toto zamýšlené šíření by významně poškodilo jeho oprávněné zájmy ve vztahu k jeho výsledkům nebo stávajícím znalostem. V takovém případě nesmí k šíření dojít, dokud nebyly podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů. 6.  Není-li v pracovním programu stanoveno jinak, musí návrhy obsahovat plán pro využívání a šíření výsledků. V případě, že očekávané využití zahrnuje vývoj, vytvoření, výrobu a uvádění na trh výrobku či postupu nebo vytváření a poskytování služby, musí plán obsahovat strategii pro toto využití. V případě, že se v plánu uvádí využití především v nepřidružených třetích zemích, právní subjekty vysvětlí, jak je takovéto využití stále v zájmu Unie. 6.  Není-li v pracovním programu stanoveno jinak, musí návrhy obsahovat plán pro využívání a šíření výsledků. V případě, že očekávané využití zahrnuje vývoj, vytvoření, výrobu a uvádění na trh výrobku či postupu nebo vytváření a poskytování služby, musí plán obsahovat strategii pro toto využití. V případě, že se v plánu uvádí využití především v nepřidružených třetích zemích, právní subjekty odůvodní, jak je takovéto využití stále v zájmu Unie. Příjemci plán v průběhu akce a po jejím skončení dále rozvíjejí. Příjemci mohou plán v průběhu akce dále rozvíjet, a to i zapojením veřejnosti a vědeckým vzděláváním. 7.  Pro účely monitorování a šíření ze strany Komise nebo financujícího subjektu poskytnou příjemci veškeré požadované informace týkající se využívání a šíření jejich výsledků. Tyto informace se s výhradou oprávněných zájmů příjemců zpřístupní veřejnosti. 7.  Pro účely monitorování a šíření ze strany Komise nebo financujícího subjektu poskytnou příjemci veškeré nezbytné požadované informace týkající se využívání a šíření jejich výsledků v souladu s grantovou dohodou. Tyto informace se s výhradou oprávněných zájmů příjemců zpřístupní veřejnosti. Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Článek 36 Článek 36 Článek 36 Převod vlastnictví a udělování licencí Převod vlastnictví a udělování licencí 1.  Příjemci jsou oprávněni převést vlastnictví svých výsledků. Zajistí, že se jejich povinnosti budou vztahovat i na nového vlastníka a že nový vlastník bude povinen je při případném dalším převodu přenést na svého nástupce. 1.  Příjemci jsou oprávněni převést vlastnictví svých výsledků. Zajistí, že se jejich povinnosti budou vztahovat i na nového vlastníka a že nový vlastník bude povinen je při případném dalším převodu přenést na svého nástupce. 2.  Není-li pro konkrétně určené třetí strany písemně dohodnuto jinak nebo není-li to podle platného práva možné, musí příjemci, kteří mají v úmyslu převést vlastnictví výsledků, předem informovat každého dalšího příjemce, který k výsledkům stále má přístupová práva. Toto oznámení musí obsahovat dostatečné informace o novém vlastníku, aby daný příjemce mohl posoudit dopad převodu na svá přístupová práva. 2.  Není-li pro konkrétně určené třetí strany a pro jejich přidružené subjekty písemně dohodnuto jinak nebo není-li to podle platného práva možné, musí příjemci, kteří mají v úmyslu převést vlastnictví výsledků, předem informovat každého dalšího příjemce, který k výsledkům stále má přístupová práva. Toto oznámení musí obsahovat dostatečné informace o novém vlastníku, aby daný příjemce mohl posoudit dopad převodu na svá přístupová práva. Není-li pro konkrétně určené třetí strany písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod neuskuteční, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě. Není-li pro konkrétně určené třetí strany a pro jejich přidružené subjekty písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod neuskuteční, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty. 3.  Příjemci mohou udělovat licence ke svým výsledkům nebo jinak poskytovat právo na jejich využívání, pokud to nemá vliv na plnění jejich povinností. 3.  Příjemci mohou udělovat licence ke svým výsledkům nebo jinak poskytovat právo na jejich využívání, pokud to nemá vliv na plnění jejich povinností. 4.  V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud: 4.  V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví Komisi právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud: a)  příjemci vytvářející výsledky obdrželi financování z prostředků Unie; a)  příjemci vytvářející výsledky obdrželi financování z prostředků Unie; b)  jedná se o převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu, který je usazený v třetí zemi, a b)  jedná se o převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu, který je usazený v třetí zemi, a c)  převod vlastnictví nebo udělení licence není v souladu se zájmy Unie. c)  převod vlastnictví nebo udělení licence není v souladu se zájmy Unie. Je třeba podporovat dohody o převodu technologií. Pokud se uplatňuje právo na vznesení námitky, musí příjemce podat předběžné oznámení. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie. Pokud se uplatňuje právo na vznesení námitky, musí příjemce podat předběžné oznámení. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie. Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Článek 37 Článek 37 Článek 37 Přístupová práva Přístupová práva 1.  Platí tyto zásady pro přístupová práva: 1.  Platí tyto zásady pro přístupová práva: a)  žádost o výkon přístupových práv nebo vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně; a)  žádost o výkon přístupových práv nebo vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně; b)  není-li s poskytovatelem dohodnuto jinak, přístupová práva nezahrnují právo udělovat sublicence; b)  není-li s poskytovatelem dohodnuto jinak, přístupová práva nezahrnují právo udělovat sublicence; c)  před přistoupením ke grantové dohodě se příjemci vzájemně informují o jakýchkoli omezeních v poskytování přístupu k jejich stávajícím znalostem; c)  před přistoupením ke grantové dohodě se příjemci vzájemně informují o jakýchkoli omezeních v poskytování přístupu k jejich stávajícím znalostem; d)  jestliže se příjemce již akce neúčastní, neovlivní to jeho povinnosti poskytovat přístup; d)  jestliže se příjemce již akce neúčastní, neovlivní to jeho povinnosti poskytovat přístup; e)  jestliže příjemce neplní své povinnosti, příjemci se mohou dohodnout, že již nebude mít přístupová práva. e)  jestliže příjemce neplní své povinnosti, příjemci se mohou dohodnout, že již nebude mít přístupová práva. 2.  Příjemci udělí přístup ke: 2.  Příjemci udělí přístup ke: a)  svým výsledkům kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, a to bezplatně; a)  svým výsledkům kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, a to bezplatně; b)  svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c); tento přístup se udělí bezplatně, pokud se příjemci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodli jinak; b)  svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c); tento přístup se udělí bezplatně, pokud se příjemci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodli jinak; c)  svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje pro využití svých vlastních výsledků; tento přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty. c)  svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje pro využití svých vlastních výsledků; tento přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty. 3.  Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který: 3.  Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který: a)  je usazen v některém členském státě nebo přidružené zemi; a)  je usazen v některém členském státě nebo přidružené zemi; b)  je pod přímou či nepřímou kontrolou jiného příjemce, nebo je pod stejnou přímou či nepřímou kontrolou jako tento příjemce, nebo přímo či nepřímo kontroluje tohoto příjemce a b)  je pod přímou či nepřímou kontrolou jiného příjemce, nebo je pod stejnou přímou či nepřímou kontrolou jako tento příjemce, nebo přímo či nepřímo kontroluje tohoto příjemce a c)  potřebuje tento přístup pro využití výsledků tohoto příjemce. c)  potřebuje tento přístup pro využití výsledků tohoto příjemce. Přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty. Přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty. 4.  Žádost o přístup pro účely využívání lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se příjemci nedohodnou na jiné lhůtě. 4.  Žádost o přístup pro účely využívání lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se příjemci nedohodnou na jiné lhůtě. 5.  Příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, poskytnou bezplatně přístup ke svým výsledkům orgánům, institucím či jiným subjektům Unie za účelem tvorby, provádění a monitorování politik nebo programů Unie. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití. 5.  Příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, poskytnou bezplatně přístup ke svým výsledkům orgánům, institucím či jiným subjektům Unie za účelem tvorby, provádění a monitorování politik nebo programů Unie. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců. Tato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti účastníka. V případě akcí v rámci klastru „Inkluzivní a bezpečná společnost“, oblast intervence „Ochrana a bezpečnost“, poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podá oznámení o této žádosti všem členským státům. V případě akcí v rámci klastru „Bezpečná společnost“, oblast intervence „Ochrana a bezpečnost“, poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podá oznámení o této žádosti všem členským státům. 6.  Pracovní program může stanovit další přístupová práva. 6.  Pracovní program může v příslušných případech stanovit další přístupová práva. Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Článek 38 Článek 38 Článek 38 Zvláštní ustanovení o využívání a šíření výsledků Zvláštní ustanovení o využívání a šíření výsledků Pro akce ERV, akce týkající se odborné přípravy a mobility, zadávání zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, akce na spolufinancování programů a koordinační a podpůrné akce mohou platit zvláštní pravidla týkající se vlastnictví, využívání a šíření výsledků, převodu vlastnictví a udělování licencí, jakož i přístupových práv. Pro akce ERV, akce EIT, akce týkající se odborné přípravy a mobility, zadávání zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, akce na spolufinancování programů a koordinační a podpůrné akce mohou platit zvláštní pravidla, využívání a šíření výsledků, převodu vlastnictví a udělování licencí, jakož i přístupových práv. Tato zvláštní pravidla nemění povinnosti týkající se otevřeného přístupu. Tato zvláštní pravidla nemění povinnosti a zásady týkající se otevřeného přístupu uvedené v článku 10. Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Článek 39 Článek 39 Článek 39 Ceny Ceny 1.  Není-li v této kapitole uvedeno jinak, ceny v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou IX finančního nařízení. 1.  Není-li v této kapitole uvedeno jinak, ceny v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou IX finančního nařízení. 2.  Soutěže se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, není-li v pracovním programu nebo pravidlech soutěže uvedeno jinak. 2.  Soutěže se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, není-li v pracovním programu nebo pravidlech soutěže uvedeno jinak. 3.  Komise nebo financující subjekt mohou organizovat ceny s: 3.  Komise nebo financující subjekt mohou v příslušných případech organizovat ceny s: a)  ostatními orgány Unie; a)  ostatními orgány Unie; b)  třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur; b)  třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur; c)  mezinárodními organizacemi; nebo c)  mezinárodními organizacemi; nebo d)  neziskovými právními subjekty. d)  neziskovými právními subjekty. 4.  Pracovní program nebo pravidla soutěže mohou obsahovat povinnosti týkající se komunikace a využívání a šíření výsledků. 4.  Pracovní program nebo pravidla soutěže obsahují povinnosti týkající se komunikace, vlastnictví, přístupových práv, využívání a šíření výsledků, včetně ustanovení o udělování licencí. Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Článek 42 Článek 42 Článek 42 Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI 1.  Na složky kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo ERI tvořené grantem a vratnou zálohou se vztahují články 30 až 33. 1.  Na složky kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo ERI tvořené grantem a vratnou zálohou se vztahují články 30 až 33. 2.  Kombinované financování ERI se provádí v souladu s článkem 43. Podporu v rámci kombinovaného financování ERI lze poskytnout až do doby, kdy je možné akci financovat jako operaci kombinování zdrojů nebo jako finanční a investiční operaci, jež je plně kryta zárukou EU v rámci programu InvestEU. Odchylně od článku 209 finančního nařízení se při poskytnutí kombinovaného financování ERI nepoužijí podmínky stanovené v odstavci 2, a zejména v písmenech a) a d). 2.  Kombinované financování ERI se provádí v souladu s článkem 43. Podporu v rámci kombinovaného financování ERI lze poskytnout na rizikové projekty až do doby, kdy je možné akci financovat jako operaci kombinování zdrojů nebo jako finanční a investiční operaci, jež je plně kryta zárukou EU v rámci programu InvestEU. Odchylně od článku 209 finančního nařízení se při poskytnutí kombinovaného financování ERI nepoužijí podmínky stanovené v odstavci 2, a zejména v písmenech a) a d). 3.  Kombinované financování z programu Horizont Evropa lze poskytnout na spolufinancování programu, stanoví-li společný program členských států a přidružených zemí použití finančních nástrojů na podporu vybraných akcí. Hodnocení a výběr těchto akcí se provádí v souladu s články 19, 20, 23, 24, 25 a 26. Způsoby provádění kombinovaného financování z programu Horizont Evropa jsou v souladu s článkem 29 a obdobně s čl. 43 odst. 9 a s dodatečnými podmínkami vymezenými v pracovním programu. 3.  Kombinované financování z programu Horizont Evropa lze poskytnout na spolufinancování programu, stanoví-li společný program členských států a přidružených zemí použití finančních nástrojů na podporu vybraných akcí. Hodnocení a výběr těchto akcí se provádí v souladu s články 11, 19, 20, 24, 25, 26, 42a a 43. Způsoby provádění kombinovaného financování z programu Horizont Evropa jsou v souladu s článkem 29 a obdobně s čl. 43 odst. 9 a s dodatečnými a odůvodněnými podmínkami vymezenými v pracovním programu. 4.  Zpětné úhrady včetně vrácených záloh a příjmů v rámci kombinovaného financování z programu Horizont Evropa a ERI se považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 finančního nařízení. 4.  Zpětné úhrady včetně vrácených záloh a příjmů v rámci kombinovaného financování z programu Horizont Evropa a ERI se považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 finančního nařízení. 5.  Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI se poskytuje tak, aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže. 5.  Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI se poskytuje tak, aby podporovalo konkurenceschopnost Unie a současně zamezilo narušení hospodářské soutěže. Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Článek 42 a (nový) Článek 42a Pathfinder 1.  Pathfinder bude poskytovat granty vysoce rizikovým, špičkovým projektům, jejichž cílem je rozvíjet strategickou nezávislost Unie, pokud jde o potenciálně radikální inovativní technologie budoucnosti a nové příležitosti na trhu. Pathfinder bude zpočátku poskytovat podporu nejranější fáze vědeckého a technologického výzkumu a vývoje včetně ověřování koncepce a prototypů pro validaci technologie. Pathfinder bude prováděn především prostřednictvím otevřené výzvy k předkládání návrhů z praxe s pravidelným datem uzávěrky každý rok a poskytne také konkurenční výzvy ke stanovení klíčových strategických cílů1a vyžadujících silně technické a razantní myšlení. Přeskupení vybraných projektů do portfolií podle tematické oblasti nebo cíle umožní stanovit kritickou míru úsilí, zavést strategickou nezávislost na úrovni EU v oblasti technologií a vytvořit multidisciplinární výzkumné společenství. 2.  Přechodové činnosti v rámci nástroje Pathfinder jsou prováděny s cílem pomoci inovátorům nalézt cestu k rozvoji obchodu v Unii, např. demonstrace a studie proveditelnosti pro posouzení možných obchodních scénářů, a podpořit vytváření osamostatněných podniků a startupů. a)  zahájení a obsah výzev k podávání návrhů se stanoví s ohledem na cíle a rozpočet stanovené v pracovním programu v souvislosti s dotyčným portfoliem akcí; b)  granty na pevnou částkou nepřesahující 50 000 EUR mohou být poskytnuty bez výzvy k podávání návrhů pouze na takové činnosti, které jsou již financovány z nástroje Pathfinder, s cílem provést naléhavé koordinační a podpůrné akce pro posílení společenství příjemců portfolia nebo posouzení možných osamostatněných podniků či potenciálních inovací vytvářejících tržní příležitosti. 3.  Na ERI Pathfinder se uplatní kritéria pro zadání stanovená v článku 25. __________________ 1a Ty by mohly zahrnovat témata, jako jsou umělá inteligence, kvantové technologie, biologická kontrola nebo druhá generace digitálního replikování fyzických objektů, nebo jakákoli jiná témata identifikovaná v kontextu strategického programování Horizont Evropa (též s programy členských států v rámci sítí). Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Článek 43 Článek 43 Článek 43 Nástroj ERI Accelerator Nástroj Accelerator 1.  Příjemcem v rámci nástroje ERI Accelerator je právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako startup, malý nebo střední podnik nebo společnost se střední tržní kapitalizací. Návrh může předložit příjemce nebo jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat. 1.  Příjemcem v rámci nástroje ERI Accelerator je právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako startup, scale-up, malý nebo střední podnik nebo společnost se střední tržní kapitalizací. Návrh může předložit příjemce nebo jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat. 2.  Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování. 2.  Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování. 3.  Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos nezávislí odborníci a jejich výběr probíhá v rámci roční otevřené výzvy s datem uzávěrky na základě článků 24 až 26 v souladu s odstavcem 4. 3.  Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos nezávislí odborníci a jejich výběr probíhá v rámci roční otevřené výzvy s datem uzávěrky na základě článků 24 až 26 v souladu s odstavcem 4. 4.  Kritéria pro udělení jsou následující: 4.  Kritéria pro udělení jsou následující: –  excelence, –  excelence, –  dopad, –  dopad a přidaná hodnota EU, –  rizikovost akce a potřeba podpory Unie. –  rizikovost akce a potřeba podpory Unie. 5.  Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež provádí program Horizont Evropa, předložit přímo k hodnocení podle posledního hodnoticího kritéria návrh akce týkající se inovací a uvádění na trh, který již splňuje první dvě kritéria, s výhradou těchto kumulativních podmínek: 5.  Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež provádí program Horizont Evropa včetně EIT znalostních a inovačních společenství, předložit přímo k hodnocení podle posledního hodnoticího kritéria návrh akce týkající se inovací a uvádění na trh, zejména v Unii, který již splňuje první dvě kritéria, s výhradou těchto kumulativních podmínek: –  návrh vychází z jiné akce financované z programu Horizont 2020 či tohoto programu nebo z vnitrostátního programu, který je podobný nástroji ERI Pathfinder a je jako takový uznán Komisí, –  návrh vychází z jiné akce financované z programu Horizont 2020 či tohoto programu nebo z vnitrostátního programu, který je uznán Komisí jako návrh splňující požadavky ERI, –  návrh je založen na předchozím přezkumu projektu, který posoudil excelenci a dopad návrhu, a podléhá podmínkám a postupům, jež jsou dále upřesněny v pracovním programu. –  návrh je založen na předchozím přezkumu projektu, který posoudil excelenci a dopad návrhu, a podléhá podmínkám a postupům, jež jsou dále upřesněny v pracovním programu. 6.  Pečeť excelence lze udělit při splnění těchto kumulativních podmínek: 6.  Pečeť excelence lze udělit při splnění těchto kumulativních podmínek: –  příjemcem je startup nebo malý nebo střední podnik, –  příjemcem je startup nebo malý nebo střední podnik, –  návrh byl způsobilý a splnil použitelné prahové hodnoty u prvních dvou kritérií pro udělení uvedených v odstavci 4, –  návrh byl způsobilý a splnil použitelné prahové hodnoty u prvních dvou kritérií pro udělení uvedených v odstavci 4, –  na činnosti, které by byly způsobilé v rámci inovační akce. –  na činnosti, které by byly způsobilé v rámci inovační akce. 7.  Projde-li návrh úspěšně hodnocením, navrhnou nezávislí odborníci na základě souvisejícího rizika a zdrojů a času, jež jsou zapotřebí pro uvedení inovace na trh, příslušné kombinované financování ERI. 7.  Projde-li návrh úspěšně hodnocením, navrhnou nezávislí odborníci na základě souvisejícího rizika a zdrojů a času, jež jsou zapotřebí pro uvedení inovace na trh, příslušné kombinované financování ERI. Komise může návrh vybraný nezávislými odborníky z opodstatněných důvodů – včetně důvodů týkajících se souladu s cíli politik Unie – zamítnout. Komise může návrh vybraný nezávislými odborníky z opodstatněných důvodů – včetně důvodů týkajících se nesouladu s cíli politik Unie – zamítnout. 8.  Složka kombinovaného financování tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % nákladů na vybranou inovační akci. 8.  Složka kombinovaného financování tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % nákladů na vybranou inovační akci. 9.  Způsoby provádění složek kombinovaného financování ERI tvořených vlastním kapitálem a vratnou podporou se upřesní v rozhodnutí [zvláštní program]. 9.  Způsoby provádění složek kombinovaného financování ERI tvořených vlastním kapitálem a vratnou podporou se upřesní v rozhodnutí [zvláštní program]. 10.  Smlouva pro vybranou akci stanoví konkrétní milníky a odpovídající předběžné financování a splátkové platby v rámci kombinovaného financování ERI. 10.  Smlouva pro vybranou akci stanoví konkrétní měřitelné milníky a odpovídající předběžné financování a splátkové platby v rámci kombinovaného financování ERI. Činnosti související s inovační akcí lze zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě. Činnosti související s inovační akcí lze zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě. 11.  V souladu se smlouvou se akce pozastaví, pozmění nebo ukončí, nejsou-li milníky splněny. Ukončena může být i v případě, že nelze dosáhnout očekávaného uvedení na trh. 11.  V souladu se smlouvou se akce pozastaví, pozmění nebo ukončí, nejsou-li měřitelné milníky splněny. Ukončena může být i v případě, že nelze dosáhnout očekávaného uvedení na trh zejména v Unii. Komise může pod podmínkou přezkumu projektu nezávislými externími odborníky rozhodnout o zvýšení kombinovaného financování ERI. Komise může pod podmínkou přezkumu projektu nezávislými externími odborníky rozhodnout o zvýšení kombinovaného financování ERI. Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Článek 43 a (nový) Článek 43a Malé a střední podniky a přírůstkové inovace Kromě nástrojů v rámci ERI je také třeba zřídit a centrálně uplatňovat zvláštní nástroj pro malé a střední podniky na přírůstkové inovace, který bude podporovat granty s jediným příjemcem na činnosti v oblasti výzkumu a inovací v rámci všech klastrů, a to způsobem zdola nahoru prostřednictvím časově neomezené výzvy k předkládání návrhů uzpůsobené potřebám malých a středních podniků. Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Článek 44 Článek 44 Článek 44 Jmenování externích odborníků Jmenování nezávislých externích odborníků 1.  Odchylně od čl. 237 odst. 3 finančního nařízení mohou být externí odborníci v odůvodněných případech vybíráni bez výzvy k vyjádření zájmu, provádí-li se výběr transparentním způsobem. 1.  Odchylně od čl. 237 odst.3 finančního nařízení mohou být nezávislí externí odborníci výjimečně vybíráni bez výzvy k vyjádření zájmu, avšak pouze v případě, že výzva k vyjádření zájmu nevyústila v určení vhodných externích odborníků,. Výběr externích odborníků bez výzvy k vyjádření zájmu musí být řádně odůvodněn a výběr se provádí transparentním způsobem. Tito odborníci musí prokázat svou nezávislost a schopnost podporovat cíle programu Horizont Evropa. 1a.  Nezávislí externí odborníci se vyberou podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí vhodných ke splnění úkolů, kterými jsou pověřeni. Při jmenování nezávislých externích odborníků usiluje Komise či financující subjekt Unie o vyvážené zastoupení a složení skupiny odborníků a hodnotících skupin z hlediska specializací, geografického prostředí, pohlaví a druhu organizace, kterou zastupují. 2.  V souladu s čl. 237 odst. 2 a 3 finančního nařízení jsou externí odborníci odměňováni na základě standardních podmínek. V odůvodněných případech může být poskytnuta odměna v přiměřené výši nad rámec standardních podmínek na základě příslušných tržních standardů, zejména pokud jde o konkrétní odborníky na vysoké úrovni. 2.  V souladu s čl. 237 odst. 2 a 3 finančního nařízení jsou nezávislí externí odborníci odměňováni na základě standardních podmínek. 3.  Kromě ustanovení čl. 38 odst. 2 a 3 finančního nařízení platí, že alespoň jednou ročně se na internetových stránkách Komise nebo financujícího subjektu zveřejňují jména osobně jmenovaných externích odborníků, kteří hodnotí žádosti o granty, spolu s oblastmi jejich odbornosti. Tyto informace se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů. 3.  Kromě ustanovení čl. 38 odst. 2 a 3 finančního nařízení platí, že alespoň jednou ročně se na internetových stránkách Komise nebo financujícího subjektu zveřejňují jména osobně jmenovaných nezávislých externích odborníků, kteří hodnotí žádosti o granty, spolu s oblastmi jejich odbornosti. Tyto informace se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů. 3a.  Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, že odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotí, ani v ní neposkytuje poradenství či pomoc. 3b.  Pro každou činnost v oblasti hodnocení bude zajištěn odpovídající počet nezávislých odborníků, aby se zaručila kvalita hodnocení. 3c.  O výši odměny všech nezávislých a externích odborníků jsou Evropský parlament a Rada každoročně informovány. Odměna je hrazena z administrativních výdajů programu. Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Článek 45 Článek 45 Článek 45 Monitorování a vykazování Monitorování a vykazování 1.  Komise každoročně sleduje provádění programu Horizont Evropa a jeho zvláštního programu, jakož i činností EIT. Výroční monitorovací zprávy obsahují: 1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou na základě způsobů dosahování dopadů stanoveny v příloze V. i)   ukazatele pro plnění cílů stanovených v článku 3, které jsou na základě způsobů dosahování dopadů stanoveny v příloze V; ii)  informace o provádění zásad financování a průřezových otázkách stanovených zejména v článku 6a, jako je úroveň začlenění sociálních a humanitních věd, poměr mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti v kooperativním výzkumu, zapojení zemí s rozšiřující účastí, seznam zemí s rozšiřující účastí aktualizovaný v pracovních programech, pokrok při snižování rozdílů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, zeměpisné pokrytí v projektech kooperativního výzkumu, mzdy výzkumných pracovníků, používání dvoufázového postupu předkládání a hodnocení návrhů, používání přezkumu hodnocení a míru stížností, úroveň začlenění oblasti klimatu a související výdaje, účast malých a středních podniků včetně srovnání s podobnými vnitrostátními nástroji pro malé a střední podniky, zapojení soukromého sektoru, pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů, pečeti excelence, partnerství soukromého a veřejného sektoru a aktivační účinek doplňkového financování ze soukromých a veřejných zdrojů, doplňkové a kumulativní financování z ostatních fondů Unie, zejména součinnost s programy uvedenými v příloze IV, používání výzkumných infrastruktur podporovaných jinými unijními programy financování, rychlá cesta k výzkumu a inovacím, míra a dopad mezinárodní spolupráce, i pokud jde zásadu vzájemnosti, zapojení občanů a občanské společnosti na vnitrostátní a unijní úrovni; iii)  úrovně výdajů podle oblastí intervence, jak je uvedeno v příloze I, a průřezové otázky v rámci programu a EIT, které umožní analýzu portfolia, s cílem posílit transparentnost těchto údajů, by také měly být veřejně dostupné a přístupné na webových stránkách Komise v souladu s poslední aktualizací; iv)  úrovně nadměrného podávání návrhů, zejména počet návrhů na rozpočtovou položku a na oblast intervence, jejich průměrný výsledek, podíl návrhů nad a pod prahovou hodnotou. 2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, pokud jde o změny přílohy V za účelem doplnění nebo změny ukazatelů způsobů dosahování dopadů, je-li to považováno za nezbytné, a stanovení referenčních úrovní a cílů. 2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, pokud jde o změny přílohy V za účelem doplnění nebo změny ukazatelů způsobů dosahování dopadů, je-li to považováno za nezbytné, a stanovení referenčních úrovní a cílů. 3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a (případně) členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování. 3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, aniž by se zvyšovala administrativní zátěž pro příjemce. Zejména údaje týkající se projektů financovaných v rámci ERV, evropských partnerství, misí, ERI a EIT budou zahrnuty do stejné databáze jako akce financované přímo programem (např. databáze E-corda). 3a.  Kvantitativní údaje v co nejvyšší míře doplní kvantitativní analýza, kterou provede Komise nebo unijní či vnitrostátní financující subjekty. Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Článek 46 Článek 46 Článek 46 Informace, komunikace, publicita a šíření a využívání výsledků Informace, komunikace, publicita a šíření a využívání výsledků 1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. 1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, včetně cen) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. 2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3. 2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Zejména členským státům a příjemcům poskytne včasné a podrobné informace. 3.  Komise rovněž zavede strategii šíření a využívání výsledků za účelem zvýšení dostupnosti a šíření výsledků a znalostí v oblasti výzkumu a inovací vytvořených v rámci programu, aby se urychlilo využívání výsledků se zaměřením na pronikání na trh a posílil se dopad programu. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, jakož i k činnostem týkajícím se informací, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3. 3.  Komise rovněž zavede strategii šíření a využívání výsledků za účelem zvýšení dostupnosti a šíření výsledků a znalostí v oblasti výzkumu a inovací vytvořených v rámci programu, aby se urychlilo využívání výsledků se zaměřením na pronikání na trh, zejména v rámci Unie, a posílil se dopad programu. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, jakož i k činnostem týkajícím se informací, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3. Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Článek 47 Článek 47 Článek 47 Hodnocení programu Hodnocení programu 1.  Hodnocení programu se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu týkajícího se programu, následného programu i dalších iniciativ relevantních pro výzkum a inovace. 1.  Hodnocení programu se provádějí včas a zveřejňují tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu týkajícího se programu, následného programu i dalších iniciativ relevantních pro výzkum a inovace. 1a.  Ještě než bude přijato rozhodnutí o vytvoření nových misích nebo o přesměrování, ukončení či pokračování misí či navýšení jejich rozpočtu, musí být mise do 31. prosince 2022 plně vyhodnoceny. Výsledky hodnocení misí budou zveřejněny a budou obsahovat, mimo jiné, analýzu jejich výběru, řízení, zaměření a výkonnosti. 2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů a představuje základ pro případnou úpravu provádění programu. 2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu. Zahrnuje analýzu portfolia a posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů a představuje základ pro případnou úpravu provádění programu a/nebo jeho přezkum. Posoudí účinnost, efektivitu, relevanci, soudržnost, aktivační účinek, doplňkovost s ostatními unijními a vnitrostátními programy financování výzkumu, vývoje a inovací a přidanou hodnotu Unie. Zejména je třeba posoudit dopad převedených prostředků z jiných programů Unie. 3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 dokončí Komise závěrečné hodnocení programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů. 3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do tří let po skončení období uvedeného v článku 1 dokončí Komise závěrečné hodnocení programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů. 4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. 4.  Komise zveřejní a rozšíří výsledky a závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a předloží je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Článek 48 Článek 48 Článek 48 Audity Audity 1.  Systém kontroly programu zajistí přiměřenou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou s přihlédnutím k administrativním a jiným nákladům na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro příjemce. 1.  Systém kontroly programu zajistí přiměřenou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou s přihlédnutím k administrativním a jiným nákladům na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro příjemce. Pravidla auditu jsou jasná, jednotná a soudržná v celém programu. 2.  Strategie auditu programu vychází z finančního auditu reprezentativního vzorku výdajů v rámci programu jako celku. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Akce, které přijímají společné financování z různých programů Unie, se podrobují auditu pouze jednou, přičemž jsou pokryty všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla. 2.  Strategie auditu programu vychází z finančního auditu reprezentativního vzorku výdajů v rámci programu jako celku. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Akce, které přijímají společné financování z různých programů Unie, se podrobují auditu pouze jednou, přičemž jsou pokryty všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla. 3.  Komise nebo financující subjekt se mohou kromě toho spoléhat na kombinované přezkumy systémů na úrovni příjemců. Tyto kombinované přezkumy jsou volitelné pro určité druhy příjemců a spočívají v auditu systémů a procesů, který je doplněn o audit operací, provedeném příslušným nezávislým auditorem způsobilým k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí 2006/43/ES34. Komise nebo financující subjekt je mohou použít ke stanovení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k posouzení úrovně auditů ex post a osvědčení o finančních výkazech. 3.  Komise nebo financující subjekt se mohou kromě toho spoléhat na kombinované přezkumy systémů na úrovni příjemců. Tyto kombinované přezkumy jsou volitelné pro určité druhy příjemců a spočívají v auditu systémů a procesů, který je doplněn o audit operací, provedeném příslušným nezávislým auditorem způsobilým k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí 2006/43/ES34. Komise nebo financující subjekt je mohou použít ke stanovení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k posouzení způsobilosti nárokovaných nákladů a úrovně auditů ex post a osvědčení o finančních výkazech. 4.  V souladu s článkem 127 finančního nařízení se mohou Komise nebo financující subjekt spoléhat na audity týkající se použití příspěvků Unie prováděné jinými osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie. 4.  V souladu s článkem 127 finančního nařízení se Komise nebo financující subjekt spoléhají na audity týkající se použití příspěvků Unie prováděné jinými certifikovanými osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie. 5.  Audit může být proveden až dva roky po platbě zůstatku. 5.  Audit může být proveden až dva roky po datu ukončení projektu. 5a.  Komise zveřejní pokyny pro audit vypracované ve spolupráci s Evropským účetním dvorem. Auditoři v zájmu právní jistoty zajistí transparentnost jimi provedených auditů a také spolehlivý a jednotný výklad pravidel pro audit po celou dobu trvání programu. __________________ __________________ 34 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87). 34 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87). Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Příloha I – bod 1 – návětí (1)  Pilíř I „Otevřená věda“ (1)  Pilíř I „Vynikající a otevřená věda“ Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Příloha I – bod 1 – odst. 1 – písm. a – návětí a)  Evropská rada pro výzkum: Poskytne atraktivní a pružné financování, aby jednotliví talentovaní a tvůrčí výzkumní pracovníci a jejich týmy mohli využít těch nejslibnějších cest na hranicích vědy, a to na základě soutěže v rámci celé Unie. a)  Evropská rada pro výzkum: Poskytne atraktivní a pružné financování, aby jednotliví talentovaní a tvůrčí výzkumní pracovníci, především pak mladí výzkumní pracovníci, a jejich týmy mohli využít těch nejslibnějších cest na hranicích vědy, a to na základě soutěže v rámci celé Unie. Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Příloha I – bod 1 – odst. 1 – písm. b – návětí b)  Akce „Marie Curie-Skłodowska“ Umožní výzkumným pracovníkům získat nové znalosti a dovednosti prostřednictvím mobility a konfrontace napříč hranicemi, odvětvími a obory a nabídne strukturované a optimalizované institucionální a vnitrostátní systémy pro nábor, odbornou přípravu a profesní rozvoj; akce Marie Skłodowska-Curie takto přispěje k položení základů evropského prostředí pro špičkový výzkum, přispěje k podpoře vytváření pracovních míst, růstu a investic a řešení současných i budoucích společenských výzev. b)  Akce „Marie Curie-Skłodowska“ Umožní výzkumným pracovníkům získat nové znalosti a dovednosti prostřednictvím mobility a konfrontace napříč hranicemi, odvětvími a obory a nabídne strukturované a optimalizované institucionální a vnitrostátní systémy pro nábor, odbornou přípravu a profesní rozvoj; akce Marie Skłodowska-Curie takto přispěje k položení základů evropského prostředí pro špičkový výzkum v celé Evropě, přispěje k podpoře vytváření pracovních míst, růstu a investic a řešení současných i budoucích společenských výzev. Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Příloha I – bod 1 – odst. 1 – písm. b – pododstavec 1 Oblasti působnosti: Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční mobility výzkumných pracovníků napříč odvětvími a obory; podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající odborné přípravy výzkumných pracovníků; posilování lidského kapitálu a rozvoje dovedností v rámci evropského výzkumného prostoru; zlepšení a usnadnění součinnosti a podpora informování veřejnosti. Oblasti působnosti: Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční mobility výzkumných pracovníků napříč odvětvími a obory; podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající odborné přípravy výzkumných pracovníků; posilování lidských zdrojů a rozvoje dovedností v rámci Evropského výzkumného prostoru; zlepšení a usnadnění součinnosti a podpora informování veřejnosti. Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Příloha I – bod 2 – návětí (2)  Pilíř II „Globální výzvy a průmyslová konkurenceschopnost“ (2)  Pilíř II „Globální výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“ Pozměňovací návrh 114 Návrh nařízení Příloha I – bod 2 – odst. 2 Aby se maximalizoval dopad na flexibilitu a synergie, budou výzkumné a inovační činnosti rozděleny do pěti klastrů, které budou jednotlivě i společně podněcovat k mezioborové a meziodvětvové, přeshraniční a mezinárodní spolupráci napříč politikami. Aby se maximalizoval dopad na flexibilitu a synergie, budou výzkumné a inovační činnosti rozděleny do šesti klastrů, jež jsou vzájemně propojené celoevropskou výzkumnou infrastrukturou a které budou jednotlivě i společně podněcovat k mezioborové a meziodvětvové, přeshraniční a mezinárodní spolupráci napříč politikami. Všech šest klastrů také bude prostřednictvím grantů způsobem zdola nahoru podporovat inovace u malých a středních podniků. Pozměňovací návrh 115 Návrh nařízení Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. a – návětí a)  Klastr „Zdraví“: Zlepšování a ochrana zdraví občanů všech věkových kategorií vytvářením inovativních řešení k prevenci, stanovení diagnózy, monitorování, léčbě a vyléčení nemocí; snižování zdravotních rizik, ochrana a podpora dobrého zdravotního stavu obyvatel; utvářet veřejné systémy zdravotní péče, tak aby byly efektivnější, spravedlivé a udržitelné; podpořit a umožnit účast a samostatnou péči pacientů. a)  Klastr „Zdraví“: Zlepšování a ochrana zdraví občanů všech věkových kategorií vytvářením inovativních řešení k prevenci, stanovení diagnózy, monitorování, léčbě a vyléčení nemocí a vývoj zdravotnických technologií; snižování zdravotních rizik, ochrana a podpora dobrého zdravotního stavu obyvatel; utvářet veřejné systémy zdravotní péče, tak aby byly efektivnější, spravedlivé a udržitelné; podpořit a umožnit účast a samostatnou péči pacientů. Pozměňovací návrh 116 Návrh nařízení Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. b – návětí b)  Klastr „Inkluzivní a bezpečná společnost“: Posilování evropských demokratických hodnot, mimo jiné právního státu a základních práv, zachování našeho kulturního dědictví a podpora socioekonomické transformace, která podporuje začlenění a růst a současně reaguje na výzvy vyplývající z přetrvávajících bezpečnostních hrozeb, včetně kyberkriminality, jakož i přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem. b)  Klastr „Inkluzivní a tvůrčí společnost“; Posilování evropských demokratických hodnot, mimo jiné právního státu a základních práv, zachování našeho kulturního dědictví, zkoumání potenciálu kulturních a kreativních odvětví a podpora socioekonomické transformace, která podporuje začlenění a růst, včetně řízení migrace a integrace migrantů. Pozměňovací návrh 117 Návrh nařízení Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. b – pododstavec 1 Oblasti působnosti: demokracie; kulturní dědictví; socioekonomická transformace; společnost odolná vůči katastrofám; ochrana a bezpečnost; kybernetická bezpečnost. Oblasti působnosti: demokracie; kultura a tvořivost; socioekonomická a kulturní transformace; společenské a humanitní vědy. Pozměňovací návrh 118 Návrh nařízení Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. c – pododstavec 1 Oblasti působnosti: Výrobní technologie; digitální technologie; pokročilé materiály; umělá inteligence a robotika; internet příští generace; vysoce výkonná výpočetní technika a data velkého objemu; oběhový průmysl; nízkouhlíkový a ekologický průmysl; výzkum vesmíru. Oblasti působnosti: Výrobní technologie; digitální technologie; pokročilé materiály; umělá inteligence a robotika; internet příští generace; kvantové technologie; vysoce výkonná výpočetní technika a data velkého objemu; oběhový průmysl; nízkouhlíkový a ekologický průmysl; výzkum vesmíru. Pozměňovací návrh 119 Návrh nařízení Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. c a (nové) ca)  Klastr „Bezpečná společnost“: Reaguje na výzvy vyplývající z přetrvávajících bezpečnostních hrozeb, včetně kyberkriminality, jakož i přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem. Oblasti působnosti: Organizovaná trestná činnost; terorismus, extremismus, radikalizace a politicky motivované násilí; řízení ochrany hranic; kybernetická bezpečnost, soukromí, ochrana údajů; ochrana kritických infrastruktur a zlepšování reakce na katastrofy; pirátství a padělání výrobků; podpora vnějších bezpečnostních politik Unie, a to i prostřednictvím předcházení konfliktů a budování míru; podpora koordinace, spolupráce a součinnosti. Pozměňovací návrh 120 Návrh nařízení Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. d – návětí d)  Klastr „Klima, energetika a mobilita“: Boj proti změně klimatu prostřednictvím lepšího porozumění příčinám, vývoji, rizikům, dopadu a příležitostem a opatření, jež učiní odvětví energetiky a dopravy efektivnější a konkurenceschopnější, promyšlenější, bezpečnější a odolnější a šetrnější k životnímu prostředí a ke klimatu. d)  Klastr „Klima, energetika a mobilita“: Boj proti změně klimatu prostřednictvím lepšího porozumění příčinám, vývoji, rizikům, dopadu a příležitostem a opatření, jež učiní odvětví energetiky a dopravy efektivnější a konkurenceschopnější, promyšlenější, bezpečnější a odolnější a šetrnější k životnímu prostředí a ke klimatu; podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů a změna chování. Pozměňovací návrh 121 Návrh nařízení Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. d – pododstavec 1 Oblasti působnosti: Věda a řešení v oblasti klimatu; dodávky energie; energetické systémy a sítě; budovy a průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky; obce a města; průmyslová konkurenceschopnost v dopravě; čistá doprava a mobilita; inteligentní mobilita; skladování energie. Oblasti působnosti: Věda a řešení v oblasti klimatu; dodávky energie; energetické systémy a sítě; budovy v oblasti transformace energetiky; průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky; uhelné regiony v procesu transformace; obce a města; průmyslová konkurenceschopnost v dopravě; čistá doprava a mobilita; inteligentní mobilita; skladování energie. Pozměňovací návrh 122 Návrh nařízení Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. e – návětí e)  Klastr „Potraviny a přírodní zdroje“: Ochrana, obnova a udržitelné řízení a využívání přírodních a biologických pozemních a mořských zdrojů s cílem řešit problematiku zabezpečení potravin a výživy a přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství účinně využívající zdroje. e)  Klastr „Potraviny, přírodní zdroje a zemědělství“: Ochrana, obnova a udržitelné řízení a využívání přírodních a biologických pozemních, vodních a mořských zdrojů s cílem řešit problematiku zabezpečení potravin a výživy a přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství účinně využívající zdroje. Pozměňovací návrh 123 Návrh nařízení Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. e – pododstavec 1 Oblasti působnosti: Pozorování životního prostředí; biologická rozmanitost a přírodní kapitál; zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti; moře a oceány; potravinové systémy; inovační systémy založené na biotechnologiích; oběhové systémy. Oblasti působnosti: Pozorování životního prostředí; biologická rozmanitost a přírodní kapitál; zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti; moře, oceány, vnitrozemské vody a modrá ekonomika; potravinové systémy; inovační systémy založené na biotechnologiích; oběhové systémy. Pozměňovací návrh 124 Návrh nařízení Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. f – pododstavec 1 Oblasti působnosti: Ochrana zdraví; odolnost a bezpečnost; digitalizace a průmysl; klima, energetika a mobilita; potraviny a přírodní zdroje; podpora fungování vnitřního trhu a správy ekonomických záležitostí v Unii; podpora členských států při provádění právních předpisů a vypracování strategií inteligentní specializace; analytické nástroje a metody pro tvorbu politik; řízení znalostí; přenos znalostí a technologií; podpora vědy pro politické platformy. Oblasti působnosti: Ochrana zdraví; inkluzivní a kreativní společnost; bezpečná společnost; digitalizace, průmysl a vesmír; klima, energetika a mobilita; potraviny a přírodní zdroje; podpora fungování vnitřního trhu a správy ekonomických záležitostí v Unii; podpora členských států při provádění právních předpisů a vypracování strategií inteligentní specializace; analytické nástroje a metody pro tvorbu politik; řízení znalostí; přenos znalostí a technologií; podpora vědy pro politické platformy. Pozměňovací návrh 125 Návrh nařízení Příloha I – bod 3 – návětí (3)  Pilíř III „Otevřené inovace“ (3)  Pilíř III „Inovativní Evropa“ Pozměňovací návrh 126 Návrh nařízení Příloha I – bod 3 – odst. 1 – návětí Prostřednictvím následujících činností posílí tento pilíř v souladu s článkem 4 všechny formy inovací, včetně průlomových inovací a posílí uvádění inovativních řešení na trh. Přispěje také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. Prostřednictvím následujících činností posílí tento pilíř v souladu s článkem 4 všechny formy inovací, včetně průlomových technologických a sociálních inovací a posílí uvádění inovativních řešení na trh, zejména ze strany startupů a malých a středních podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi. Přispěje také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. Pozměňovací návrh 127 Návrh nařízení Příloha I – bod 4 – odst. 1 Prostřednictvím následujících činností optimalizuje tato část v souladu s článkem 4 provádění programu pro větší dopad v rámci posíleného evropského výzkumného prostoru. Podpoří také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. Tato část, která je základem celého programu, podpoří činnosti, které přispívají k Evropě více založené na znalostech a inovacích, respektující rovnost žen a mužů a vystavené celosvětové konkurenci, přičemž napomůže optimalizaci silných stránek a potenciálu jednotlivých členských států v celé Evropě v rámci dobře fungujícího evropského výzkumného prostoru (EVP), v němž volně cirkulují znalosti a vysoce kvalifikované pracovní síly, v němž se výsledky výzkumu a inovací těší porozumění a důvěry ze strany informovaných občanů a jsou přínosem pro společnost jako celek a v němž se politika EU, zejména politika v oblasti výzkumu a inovací opírá o vysoce kvalitní vědecké poznatky. Prostřednictvím následujících činností optimalizuje tato část v souladu s článkem 4 provádění programu pro větší dopad a přitažlivost v rámci posíleného Evropského výzkumného prostoru. Podpoří také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. Tato část, která je základem celého programu, podpoří činnosti, které přispívají k přilákání talentovaných lidí do Unie a zamezení odlivu mozků. Rovněž přispěje k Evropě více založené na znalostech a inovacích, respektující rovnost žen a mužů a vystavené celosvětové konkurenci, přičemž napomůže optimalizaci silných stránek a potenciálu jednotlivých členských států v celé Evropě v rámci dobře fungujícího Evropského výzkumného prostoru (EVP), v němž volně vyváženým způsobem cirkulují znalosti a vysoce kvalifikované pracovní síly, v němž se výsledky výzkumu a inovací těší porozumění a důvěry ze strany informovaných občanů a jsou přínosem pro společnost jako celek a v němž se politika EU, zejména politika v oblasti výzkumu a inovací opírá o vysoce kvalitní vědecké poznatky. Pozměňovací návrh 128 Návrh nařízení Příloha I – bod 4 – odst. 2 Oblasti působnosti: Sdílení excelence; reforma a zlepšování evropského systému výzkumu a inovací. Oblasti působnosti: Šíření excelence a rozšiřování účasti prostřednictvím spolupráce, vytváření partnerství (twinning) a iniciativ specializovaných vědeckých míst Evropského výzkumného prostoru, programu COST, iniciativ excelence a rozšiřujících stipendií; reforma a zlepšování evropského systému výzkumu a inovací. Pozměňovací návrh 129 Návrh nařízení Příloha II – odst. 2 – odrážka 1 –  Akce v oblasti výzkumu a inovací: akce sestávající především z činností, jejichž cílem je vytvořit nové znalosti a/nebo prověřit proveditelnost nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby nebo řešení. Takovými činnostmi mohou být základní a aplikovaný výzkum, vývoj a integrace technologií, testování a ověřování prototypu malého rozsahu v laboratoři nebo v simulovaném prostředí; –  Akce v oblasti výzkumu a inovací: akce sestávající především z činností, jejichž cílem je vytvořit nové znalosti a/nebo prověřit proveditelnost nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby nebo řešení. Takovými činnostmi mohou být základní a aplikovaný výzkum, vývoj a integrace technologií, testování a ověřování prototypu malého rozsahu v laboratoři nebo v simulovaném prostředí. Rychlá cesta k výzkumu a inovacím bude uplatňována u zvoleného počtu společných akcí v oblasti výzkumu a inovací. Pozměňovací návrh 130 Návrh nařízení Příloha II – odst. 2 – odrážka 6 –  Akce na spolufinancování programů: akce zajišťující spolufinancování programu činností zaváděného a/nebo prováděného subjekty, které řídí a/nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie. Tento program činností může podporovat vytváření kontaktů a koordinaci, výzkum, inovace, pilotní akce a opatření v oblasti inovací a tržního využití, odborné přípravy a mobility, jakož i zvyšování povědomí a komunikaci, šíření a využívání nebo jejich kombinaci přímo prováděné uvedenými subjekty nebo třetími stranami, jimž může poskytnout veškerou příslušnou finanční podporu, například granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, jakož i kombinované financování z programu Horizont Evropa. –  Akce na spolufinancování programů: akce zajišťující spolufinancování programu činností zaváděného a/nebo prováděného subjekty, které řídí a/nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie. Tento program činností může podporovat vzájemné propojení, vytváření kontaktů a koordinaci, výzkum, inovace, pilotní akce a opatření v oblasti inovací a tržního využití, odborné přípravy a mobility, jakož i zvyšování povědomí a komunikaci, šíření a využívání nebo jejich kombinaci přímo prováděné uvedenými subjekty nebo třetími stranami, jimž může poskytnout veškerou příslušnou finanční podporu, například granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, jakož i kombinované financování z programu Horizont Evropa. Pozměňovací návrh 131 Návrh nařízení Příloha III – odst. 1 – bod 1 – písm. a – návětí a)  Důkazy o tom, že evropské partnerství je účinnější při dosahování souvisejících cílů programu, zejména při zajišťování jasných výsledků pro EU a její občany především s ohledem na globální výzvy a cíle v oblasti výzkumu a inovací, že zajišťuje konkurenceschopnost EU a přispívá k posilování evropského výzkumného a inovačního prostoru a mezinárodních závazků. a)  Důkazy o tom, že evropské partnerství je účinnější při dosahování souvisejících cílů programu, zejména při zajišťování jasných výsledků napříč Unií a pro její občany především s ohledem na globální výzvy a cíle v oblasti výzkumu a inovací, že zajišťuje konkurenceschopnost, udržitelnost EU a přispívá k posilování evropského výzkumného a inovačního prostoru a mezinárodních závazků. Pozměňovací návrh 132 Návrh nařízení Příloha III – odst. 1 – bod 1 – písm. b b)  Soudržnost a součinnost Evropského partnerství v rámci výzkumného a inovačního prostředí EU; b)  Soudržnost a součinnost evropských partnerství v rámci výzkumného a inovačního prostředí EU, včetně vnitrostátních a regionálních strategií. Pozměňovací návrh 133 Návrh nařízení Příloha III– odst. 1 – bod 1 – písm. c c)  Transparentnost a otevřenost evropského partnerství, pokud jde o vymezení priorit a cílů, a zapojení partnerů a zúčastněných stran z různých odvětví, v případě potřeby včetně mezinárodních partnerů; c)  Transparentnost a otevřenost evropských partnerství, pokud jde o vymezení priorit a cílů, jakož i jejich řízení a zapojení partnerů a zúčastněných stran z různých odvětví a prostředí, v případě potřeby včetně mezinárodních partnerů. Pozměňovací návrh 134 Návrh nařízení Příloha III– odst. 1 – bod 1 – písm. d– odrážka 1 –  identifikaci měřitelných očekávaných výsledků, výstupů a dopadů v konkrétních časových rámcích včetně klíčové hospodářské hodnoty pro Evropu; –  identifikaci měřitelných očekávaných výsledků, výstupů a dopadů v konkrétních časových rámcích včetně klíčové hospodářské hodnoty pro EU; Pozměňovací návrh 135 Návrh nařízení Příloha III– odst. 1 – bod 1 – písm. d– odrážka 2 –  prokázání očekávaných kvalitativních a kvantitativních pákových efektů; –  prokázání silných očekávaných kvalitativních a kvantitativních pákových efektů; Pozměňovací návrh 136 Návrh nařízení Příloha III– odst. 1 – bod 1 – písm. d– odrážka 3 –  přístupy zajišťující pružnost provádění a schopnost přizpůsobení měnící se politické situaci nebo potřebám trhu nebo vědeckému pokroku; –  přístupy zajišťující pružnost provádění a schopnost přizpůsobení měnící se politické, společenské situaci a/nebo potřebám trhu nebo vědeckému pokroku; Pozměňovací návrh 137 Návrh nařízení Příloha III– odst. 1 – bod 1 – písm. e– pododstavec 1 V případě institucionalizovaných evropských partnerstvích budou finanční a/nebo věcné příspěvky od jiných partnerů než Unie činit 50 % až 75 % celkových rozpočtových závazků evropského partnerství. Každé institucionalizované partnerství bude disponovat jistým podílem příspěvků od jiných partnerů než Unie ve formě finančních příspěvků. V případě institucionalizovaných evropských partnerství budou finanční a/nebo věcné příspěvky od jiných partnerů než Unie činit v případě partnerství Unie a soukromých partnerů nejméně 50 % a v případě partnerství zahrnující také členské státy až 75 % celkových rozpočtových závazků evropského partnerství. Pozměňovací návrh 138 Návrh nařízení Příloha III – odst. 1 – bod 1 – písm. e a (nové) ea)  Po dohodě s regionálními orgány bude EFRR přijímán jako částečný národní příspěvek na akce na spolufinancování programů s účastí členských států. Pozměňovací návrh 139 Návrh nařízení Příloha III– odst. 1 – bod 2 – písm. c c)  Koordinace a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zajistit efektivní součinnost; c)  Koordinace a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zabezpečit optimální úroveň vzájemných propojení a zajistit efektivní součinnost. Pozměňovací návrh 140 Návrh nařízení Příloha III– odst. 1 – bod 2 – písm. d d)  Právně závazné závazky, zejména pokud jde o finanční příspěvky od jednotlivých partnerů po celou dobu trvání iniciativy; d)  Právně závazné závazky, zejména pokud jde o věcné a/nebo finanční příspěvky od jednotlivých partnerů po celou dobu trvání iniciativy. Pozměňovací návrh 141 Návrh nařízení Příloha III– odst. 1 – bod 3 – písm. a a)  Systém sledování v souladu s požadavky stanovenými v článku 45 za účelem sledování pokroku v dosahování konkrétních politických cílů, výsledků a klíčových ukazatelů výkonnosti umožňujících průběžné posouzení dosažených výsledků, dopadů a potenciálních potřeb pro nápravná opatření; a)  Systém sledování v souladu s požadavky stanovenými v článku 45 za účelem sledování pokroku v dosahování konkrétních politických cílů pro daný program, výsledků a klíčových ukazatelů výkonnosti umožňujících průběžné posouzení dosažených výsledků, dopadů a potenciálních potřeb pro nápravná opatření. Pozměňovací návrh 142 Návrh nařízení Příloha III – odst. 1 – bod 4 – písm. b b)  Vhodná opatření k zajištění postupného ukončení v souladu s dohodnutými podmínkami a lhůtami, aniž je dotčeno případné další nadnárodní financování z vnitrostátních programů nebo jiných programů Unie. b)  V případě neobnovení, vhodná opatření k zajištění postupného ukončení v souladu s dohodnutými lhůtami a podmínkami dohodnutými s právně vázanými partnery, aniž je dotčeno případné další nadnárodní financování z vnitrostátních programů nebo jiných programů Unie a aniž jsou dotčeny soukromé investice a probíhající projekty. Pozměňovací návrh 143 Návrh nařízení Příloha IV – bod 1 – písm. b b)  SZP zajistila nejlepší využití výsledků výzkumu a inovací a podpořila využívání, provádění a zavádění inovačních řešení, včetně těch, jež vzešla z projektů financovaných rámcovým programem pro výzkum a inovace a z evropského inovačního partnerství pro „produktivitu a udržitelnost zemědělství“; b)  SZP zajistila nejlepší využití výsledků výzkumu a inovací a podpořila využívání, provádění a zavádění inovačních řešení, včetně těch, jež vzešla z projektů financovaných rámcovým programem pro výzkum a inovace, z evropského inovačního partnerství pro „produktivitu a udržitelnost zemědělství“ a příslušných znalostních a inovačních společenství EIT; Pozměňovací návrh 144 Návrh nařízení Příloha IV – bod 2 – písm. b b)  ENRF podporoval nástup nových technologií a inovativních produktů, procesů a služeb, zejména těch, které vzešly z uskutečňování programu v oblasti mořské a námořní politiky; ENRF rovněž podporoval sběr údajů o půdě, přičemž zpracováním údajů se budou šířit příslušné akce podpořené v rámci programu, jež zase přispějí k provádění společné rybářské politiky, námořní politiky EU a mezinárodní správy oceánů. b)  ENRF podporoval nástup nových technologií a inovativních produktů, procesů a služeb, zejména těch, které vzešly z uskutečňování programu v oblasti mořské a námořní politiky; ENRF rovněž podporoval sběr údajů o půdě, přičemž zpracováním údajů se budou šířit příslušné akce podpořené v rámci programu, jež zase přispějí k provádění společné rybářské politiky, námořní politiky EU, mezinárodní správy oceánů a mezinárodních závazků. Pozměňovací návrh 145 Návrh nařízení Příloha IV – bod 3 – písm. a a)  opatření v rámci kombinovaného financování z EFRR a programu byla využita na podporu činností vytvářejících most mezi strategiemi pro inteligentní specializaci a mezinárodní excelencí v oblasti výzkumu a inovací, včetně společných meziregionálních/nadnárodních programů a celoevropských výzkumných infrastruktur s cílem posílit evropský výzkumný prostor; a)  opatření v rámci kombinovaného financování z EFRR a programu Horizont Evropa byla využita na podporu činností vytvářejících most mezi regionálními operačními programy, strategiemi pro inteligentní specializaci a mezinárodní excelencí v oblasti výzkumu a inovací, včetně společných meziregionálních/nadnárodních programů a celoevropských výzkumných infrastruktur s cílem posílit Evropský výzkumný prostor; Pozměňovací návrh 146 Návrh nařízení Příloha IV – bod 3 – písm. a a (nové) aa)  finanční zdroje z EFRR mohou být dobrovolně převedeny na podporu činností v rámci programu, zejména pečeti excelence; Pozměňovací návrh 147 Návrh nařízení Příloha IV – bod 3 – písm. b a (nové) ba)  stávající regionální ekosystémy, sítě platformy a regionální strategie jsou posíleny. Pozměňovací návrh 148 Návrh nařízení Příloha IV – bod 4 – písm. b b)  opatření týkající se kombinovaného financování z ESF+ mohla být využita k podpoře činností na podporu rozvoje lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit evropský výzkumný prostor; b)  opatření týkající se kombinovaného financování z ESF+ mohla být na dobrovolném základě využita k podpoře činností v rámci programu na podporu rozvoje lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit Evropský výzkumný prostor; Pozměňovací návrh 149 Návrh nařízení Příloha IV – bod 6 – písm. b b)  výzkumné a inovační potřeby týkající se digitálních aspektů byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a plánování inovací v rámci programu; k tomu patří výzkum a inovace v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, které kombinují digitální technologie s dalšími základními technologiemi a netechnologickými inovacemi; podpora rozšiřování podniků zavádějících průlomové inovace (z nichž mnohé budou kombinovat digitální technologie s fyzickými); začleňování digitálních technologií napříč všemi akcemi pilíře „Globální výzvy a průmyslová konkurenceschopnost“; podpora digitálních výzkumných infrastruktur; b)  výzkumné a inovační potřeby týkající se digitálních aspektů byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a plánování inovací v rámci programu; k tomu patří výzkum a inovace v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, technologie distribuované účetní knihy, kvantových technologií, které kombinují digitální technologie s dalšími základními technologiemi a netechnologickými inovacemi; podpora rozšiřování podniků zavádějících průlomové inovace (z nichž mnohé budou kombinovat digitální technologie s fyzickými); začleňování digitálních technologií napříč všemi akcemi pilíře „Globální výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“; podpora digitálních výzkumných infrastruktur; Pozměňovací návrh 150 Návrh nařízení Příloha IV – bod 6 – písm. c c)  se program Digitální Evropa zaměřoval na rozsáhlé budování digitálních kapacit a infrastruktur v oblastech vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností s cílem širokého uplatnění a zavádění stávajících kritických nebo testovaných inovativních digitálních řešení v rámci EU v oblastech veřejného zájmu (jako je zdravotnictví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo selhání trhu (např. digitalizace podniků, zvláště malých a středních podniků); aby se program Digitální Evropa prováděl zejména prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek s členskými státy umožňujících koordinované a strategické investice do digitálních kapacit, které mají být sdíleny v celé Evropě, jakož i do celoevropských akcí, které podporují interoperabilitu a normalizaci jako součást rozvoje jednotného digitálního trhu; c)  se program Digitální Evropa zaměřoval na rozsáhlé budování digitálních kapacit a infrastruktur v oblastech vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, technologie distribuované účetní knihy, kvantových technologií a pokročilých digitálních dovedností s cílem širokého uplatnění a zavádění stávajících kritických nebo testovaných inovativních digitálních řešení v rámci EU v oblastech veřejného zájmu (jako je zdravotnictví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo selhání trhu (např. digitalizace podniků, zvláště malých a středních podniků); aby se program Digitální Evropa prováděl zejména prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek s členskými státy umožňujících koordinované a strategické investice do digitálních kapacit, které mají být sdíleny v celé Evropě, jakož i do celoevropských akcí, které podporují interoperabilitu a normalizaci jako součást rozvoje jednotného digitálního trhu; Pozměňovací návrh 151 Návrh nařízení Příloha IV – bod 6 – písm. f f)  iniciativy programu pro rozvoj dovedností a vzdělávacích programů pro získání kompetencí, včetně těch nabízených v centrech společného umístění znalostního a inovačního společenství pro digitální oblast Evropského inovačního a technologického institutu byly doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých digitálních dovedností v rámci programu Digitální Evropa; f)  iniciativy programu pro rozvoj dovedností a vzdělávacích programů pro získání kompetencí, včetně těch nabízených v centrech společného umístění znalostního a inovačního společenství Evropského inovačního a technologického institutu byly doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých digitálních dovedností v rámci programu Digitální Evropa; Pozměňovací návrh 152 Návrh nařízení Příloha IV – bod 7 – písm. a a)  program pro jednotný trh řešil selhání trhu, která se týkají malých a středních podniků, a podporoval podnikatelské prostředí a vytváření a růst podniků; jakož aby existovala plná doplňkovost mezi programem pro jednotný trh a akcemi budoucí Evropské rady pro inovace zaměřenými na inovativní podniky, mimo jiné v oblasti podpůrných služeb pro malé a střední podniky zejména tam, kde trh nenabízí životaschopné financování; a)  program pro jednotný trh řešil selhání trhu, která se týkají malých a středních podniků, a podporoval podnikatelské prostředí a vytváření a růst podniků; jakož aby existovala plná doplňkovost mezi programem pro jednotný trh a akcemi jak EIT, tak budoucí Evropské rady pro inovace zaměřenými na inovativní podniky, mimo jiné v oblasti podpůrných služeb pro malé a střední podniky zejména tam, kde trh nenabízí životaschopné financování; Pozměňovací návrh 153 Návrh nařízení Příloha IV – bod 7 – písm. b b)  sítě Enterprise Europe Network, jako jiné stávající struktury na podporu malých a středních podniků (např. vnitrostátní kontaktní místa, agentury pro inovace) nabízely v rámci Evropské rady pro inovace podpůrné služby. b)  sítě Enterprise Europe Network, jako jiné stávající struktury na podporu malých a středních podniků (např. vnitrostátní kontaktní místa, agentury pro inovace, centrum pro digitální inovace, centrum kompetencí, certifikované podnikatelské inkubátory) nabízely v rámci programu Horizont Evropa, včetně Evropské rady pro inovace, podpůrné služby. Pozměňovací návrh 154 Návrh nařízení Příloha IV – bod 8 – odst. 1 výzkumné a inovační potřeby čelit environmentálním, klimatickým a energetickým výzvám v rámci EU byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu; program LIFE i nadále působil jako katalyzátor provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, změny klimatu a příslušné energetické politiky, včetně přejímání a uplatňování výsledků výzkumu a inovací z programu a pomáhal při jejich uplatnění na vnitrostátní a meziregionální úrovni, kde mohou pomoci řešit problémy spojené s životním prostředím, změnou klimatu nebo otázky přechodu na čistou energii; program LIFE i nadále podněcoval k součinnosti s tímto programem přiznáváním bonusu při hodnocení návrhů, které obsahují využití výsledků programu; standardní akční projekty LIFE podpořily vývoj, testování nebo předvádění vhodných technologií nebo metodik pro provádění politiky EU v oblasti životního prostředí a změny klimatu, které mohou být následně nasazeny ve velkém měřítku, financované z jiných zdrojů, včetně tohoto programu; Evropská rada pro inovace v rámci programu mohla podporovat rozšíření a komercializaci nových průlomových myšlenek, které mohou vzejít z provádění projektů programu LIFE. výzkumné a inovační potřeby čelit environmentálním, klimatickým a energetickým výzvám v rámci EU byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu; program LIFE i nadále působil jako katalyzátor provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, změny klimatu a příslušné energetické politiky, včetně přejímání a uplatňování výsledků výzkumu a inovací z programu a pomáhal při jejich uplatnění na vnitrostátní a meziregionální úrovni, kde mohou pomoci řešit problémy spojené s životním prostředím, změnou klimatu nebo otázky přechodu na čistou energii; program LIFE i nadále podněcoval k součinnosti s tímto programem přiznáváním bonusu při hodnocení návrhů, které obsahují využití výsledků programu; standardní akční projekty LIFE podpořily vývoj, testování nebo předvádění vhodných technologií nebo metodik pro provádění politiky EU v oblasti životního prostředí a změny klimatu, které mohou být následně nasazeny ve velkém měřítku, financované z jiných zdrojů, včetně tohoto programu; Jak EIT, tak budoucí Evropská rada pro inovace mohou podporovat rozšíření a komercializaci nových průlomových myšlenek, které mohou vzejít z provádění projektů programu LIFE. Pozměňovací návrh 155 Návrh nařízení Příloha IV – bod 9 – písm. a a)  kombinované prostředky z programu a programu Erasmus byly využity na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci evropských vysokoškolských institucí; program doplnil podporu programu Erasmus pro iniciativu Evropské univerzity, především její výzkumný rozměr v rámci rozvoje nových, společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace, který bude založen na mezioborovém a meziodvětvovém přístupu, aby se znalostní trojúhelník stal skutečností a impulsem k hospodářskému růstu; a)  kombinované prostředky z programu a programu Erasmus byly využity na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci evropských vysokoškolských institucí; program doplnil podporu programu Erasmus pro iniciativu Evropské univerzity, především její výzkumný rozměr v rámci rozvoje nových, společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace, který bude založen na mezioborovém a meziodvětvovém přístupu, aby se znalostní trojúhelník stal skutečností a impulsem k hospodářskému růstu; vzdělávací činnosti EIT mohou být jednak inspirací pro iniciativu Evropské univerzity a jednak s touto iniciativou mohou být propojeny; Pozměňovací návrh 156 Návrh nařízení Příloha IV – bod 13 – písm. b b)  finanční nástroje pro výzkum a inovace a malé a střední podniky byly sloučeny v rámci fondu InvestEU, zejména prostřednictvím specializovaného nástroje věnovaného výzkumu a inovacím a produktů zaváděných v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky zaměřených na inovativní podniky, čímž by tak přispěl k plnění cílů programu. b)  finanční nástroje pro výzkum a inovace a malé a střední podniky byly sloučeny v rámci fondu InvestEU, zejména prostřednictvím specializovaného nástroje věnovaného výzkumu a inovacím a produktů zaváděných v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky zaměřených na inovativní podniky, čímž by tak přispěl k plnění cílů programu. Mezi fondem InvestEU a programem Horizont Evropa budou vytvořeny silné doplňující vazby. Pozměňovací návrh 157 Návrh nařízení Příloha IV – bod 14 – písm. a a)  se fond pro inovace zvlášť zaměřil na inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, včetně environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku, jež významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, a také produkty nahrazující produkty náročné na uhlík a aby pomohl podpořit tvorbu a fungování projektů, jejichž cílem je environmentálně bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2, a na inovativní technologie pro energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie; a)  se fond pro inovace zvlášť zaměřil na inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, včetně environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku, jež významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, a také produkty nahrazující produkty náročné na uhlík a aby pomohl podpořit tvorbu a fungování projektů, jejichž cílem je environmentálně bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2, a na inovativní technologie pro energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie; bude vytvořen vhodný rámec, aby bylo možné vytvořit pobídky k prodeji ekologičtějších výrobků s udržitelnou přidanou hodnotou pro zákazníka / konečné uživatele; Pozměňovací návrh 158 Návrh nařízení Příloha IV – bod 14 – písm. b b)  program financoval vývoj a demonstraci technologií schopných napomoci dosažení cílů EU v oblasti snižování emisí uhlíku, energetiky a průmyslové transformace, zejména v pilíři II programu; b)  program financoval vývoj, demonstraci a uplatnění technologií, včetně průlomových řešení, schopných napomoci dosažení cílů EU v oblasti nízkouhlíkového hospodářství, energetiky a průmyslové transformace Unie, zejména v pilíři II programu a prostřednictvím EIT; Pozměňovací návrh 159 Návrh nařízení Příloha IV – bod 14 – písm. c c)  s výhradou splnění svých kritérií výběru a udělení grantu mohl fond pro inovace podpořit fázi demonstrace způsobilých projektů, které obdržely podporu z rámcových programů pro výzkum a inovace. c)  s výhradou splnění svých kritérií výběru a udělení grantu mohl fond pro inovace podpořit fázi demonstrace způsobilých projektů. Projekty, jež obdrží podporu z fondu pro inovace, mohou být způsobilé pro podporu z rámcových programů pro výzkum a inovace, a naopak. Aby doplnil program Horizont Evropa, může se fond pro inovace zaměřit na inovace, které jsou blíže trhu, tím, že bude přispívat k podstatnému a rychlému snižování emisí CO2. Mezi fondem pro inovace a programem Horizont Evropa budou vytvořeny silné doplňující vazby. Pozměňovací návrh 160 Návrh nařízení Příloha IV – bod 16 16.  Součinnost s Evropským obranným fondem bude přínosem pro civilní a obranný výzkum. Vyloučí se tak zbytečná duplicita. 16.  Potenciální součinnost s Evropským obranným fondem bude přispívat k předcházení duplicity. Pozměňovací návrh 161 Návrh nařízení Příloha IV – bod 16 a (nový) 16a.  Součinnost s programem Kreativní Evropa bude podporovat konkurenceschopnost a inovace, přispívat k hospodářskému a sociálnímu růstu a prosazovat efektivní využívání veřejných prostředků. Pozměňovací návrh 162 Návrh nařízení Příloha IV – bod 16 b (nový) 16b.  Lze plánovat součinnost s jakýmikoli významnými projekty společného evropského zájmu (IPCEI). Pozměňovací návrh 163 Návrh nařízení Příloha V – odst. 1 Způsoby dosahování dopadů a související klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů strukturují sledování míry, v jaké rámcový program dosahuje svých cílů. Způsoby dosahování dopadů jsou závislé na čase, a člení se tak na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Ukazatele způsobů dosahování dopadů slouží k vykazování pokroku dosaženého u každého z typů dopadů výzkumu a inovací na úrovni rámcového programu. Jednotlivé části programu se v různé míře a prostřednictvím různých mechanismů podílejí na tvorbě těchto ukazatelů. Ke sledování jednotlivých částí programu lze případně použít další ukazatele. Způsoby dosahování dopadů a související klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů strukturují sledování míry, v jaké rámcový program dosahuje svých cílů, jak stanoví článek 3. Tyto způsoby odrážejí čtyři doplňkové kategorie dopadů s ohledem na nelineární povahu investic v oblasti výzkumu a inovací: vědecké, společenské, hospodářské a na Evropský výzkumný prostor. U každé z těchto kategorií dopadů budou uplatněny zástupné ukazatele pro sledování pokroku, jež se budou členit na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobější a budou příslušně rozčleněny a rozlišovat mezi členskými státy a přidruženými zeměmi. Jednotlivé části programu se v různé míře a prostřednictvím různých mechanismů podílejí na tvorbě těchto ukazatelů. Ke sledování jednotlivých částí programu lze případně použít další ukazatele. Pozměňovací návrh 164 Návrh nařízení Příloha V – odst. 2 Mikrodata skrývající se za klíčovými ukazateli způsobů dosahování dopadů budou u všech částí programu a všech prováděcích mechanismů shromažďována centrálně a jednotně a na přiměřené úrovni granularity dat s minimálními požadavky na příjemce, pokud jde o podávání zpráv. Mikrodata skrývající se za klíčovými ukazateli způsobů dosahování dopadů budou u všech částí programu a všech prováděcích mechanismů shromažďována centrálně a jednotně a na přiměřené úrovni granularity dat s minimálními požadavky na příjemce, pokud jde o podávání zpráv. Empirické důkazy a ukazatele musejí být v co nejvyšší míře doplněny kvalitativní analýzou. Pozměňovací návrh 165 Návrh nařízení Příloha V – odst. 4 Očekává se, že program bude mít společenský dopad ve formě řešení politických priorit EU prostřednictvím výzkumu a inovací, přínosů a výsledků prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací a ve formě širšího zavádění inovací ve společnosti. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto třech klíčových způsobů dosahování dopadů. Očekává se, že program bude mít společenský dopad ve formě řešení globálních výzev definovaných v pilíři II včetně cílů udržitelného rozvoje OSN, jakož i politických priorit a závazků EU prostřednictvím výzkumu a inovací, přínosů a výsledků prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací a ve formě širšího zavádění inovací ve společnosti, čímž bude v konečném důsledku přínosem pro blahobyt lidí. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto třech klíčových způsobů dosahování dopadů. Pozměňovací návrh 166 Návrh nařízení Příloha V – tabulka 2 Znění navržené Komisí     Dopady ve společnosti Krátkodobé Střednědobé Dlouhodobé   Řešení politických priorit EU prostřednictvím výzkumu a inovací Výstupy – počet a podíl výstupů zaměřených na řešení konkrétních politických priorit EU Řešení – počet a podíl inovací a vědeckých výsledků zaměřených na řešení konkrétních politických priorit EU Přínosy – odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití výsledků podpořených rámcovým programem, pokud jde o zvládání konkrétních politických priorit EU, včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů   Přínos a dopady vzešlé z misí v oblasti výzkumu a inovací Výstupy misí v oblasti výzkumu a inovací – výstupy konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací Výsledky misí v oblasti výzkumu a inovací – výsledky konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací Dosažené cíle misí v oblasti výzkumu a inovací – dosažené cíle konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací   Širší zavádění inovací ve společnosti Společná tvorba – počet a podíl projektů rámcového programu, v jejichž rámci to byli občané EU a koneční uživatelé, kdo přispěl ke společné tvorbě obsahu výzkumu a inovací Zapojení – počet a podíl příjemců rámcového programu disponujících mechanismem pro zapojení občanů a konečných uživatelů po ukončení projektu rámcového programu Zavádění výzkumu a inovací ve společnosti – zavádění a veřejná působnost společně vytvořených vědeckých výsledků a inovativních řešení Pozměňovací návrh     Dopady ve společnosti Krátkodobé Střednědobé Dlouhodobé   Řešení cílů programu Horizont Evropa a politických priorit EU prostřednictvím výzkumu a inovací Výstupy – počet a podíl výstupů zaměřených na řešení konkrétních cílů programu Horizont Evropa a politických priorit EU Řešení – počet a podíl inovací a vědeckých výsledků zaměřených na řešení konkrétních cílů programu Horizont Evropa a politických priorit EU Přínosy – odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití výsledků podpořených rámcovým programem, pokud jde o zvládání konkrétních cílů programu Horizont Evropa a politických priorit EU, příspěvek k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů   Přínos a dopady vzešlé z misí a partnerství v oblasti výzkumu a inovací Výstupy misí v oblasti výzkumu a inovací – výstupy konkrétních misí a partnerství v oblasti výzkumu a inovací Výsledky misí v oblasti výzkumu a inovací – výsledky konkrétních misí a partnerství v oblasti výzkumu a inovací Dosažené cíle misí v oblasti výzkumu a inovací – dosažené cíle konkrétních misí a partnerství v oblasti výzkumu a inovací   Plnění závazku Unie v oblasti klimatu Projekty a výstupy – Počet a poměrná část projektů a výstupů podstatných z hlediska klimatu (podle misí, partnerství a rozpočtových položek programu) Inovace z projektu rámcového programu podstatného z hlediska klimatu – Počet inovací z projektu rámcového programu podstatného z hlediska klimatu, včetně z udělených práv duševního vlastnictví Společenský a hospodářský dopad projektů podstatných z hlediska klimatu – odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití výsledků podpořených rámcovým programem na plnění dlouhodobých závazků EU v oblasti klimatu a energetiky v rámci Pařížské dohody Hospodářské, společenské a environmentální náklady a přínosy projektů podstatných z hlediska klimatu – zavádění inovativních řešení na zmírňování dopadů a přizpůsobení se klimatu vyplývajících z projektů rámcového programu – odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití těchto řešení na pracovní místa a zakládání nových společností, hospodářský růst, čistou energii, zdraví a dobré životní podmínky (včetně kvality ovzduší, půdy a vody)   Širší zavádění výzkumu a inovací ve společnosti, v členských státech Společná tvorba – počet a podíl projektů rámcového programu, v jejichž rámci to byli občané EU a koneční uživatelé, kdo přispěl ke společné tvorbě obsahu výzkumu a inovací Zapojení – počet a podíl příjemců rámcového programu disponujících mechanismem pro zapojení občanů a konečných uživatelů po ukončení projektu rámcového programu Zavádění výzkumu a inovací ve společnosti – přístup, zavádění a veřejná působnost vědeckých výsledků a inovativních řešení rámcového programu Pozměňovací návrh 167 Návrh nařízení Příloha V – odst. 5 Očekávané dopady tohoto programu v oblasti hospodářství a inovací budou spočívat v tom, že ovlivní vznik a růst podniků, povede k vytváření přímých i nepřímých pracovních míst a k posílení investic do výzkumu a inovací. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů. Očekávané dopady tohoto programu v oblasti hospodářství a inovací, zejména v rámci Unie, budou spočívat v tom, že ovlivní vznik a růst podniků, zejména malých a středních podniků, povede k vytváření přímých i nepřímých pracovních míst, zejména v rámci Unie, a k posílení investic do výzkumu a inovací. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů. Pozměňovací návrh 168 Návrh nařízení Příloha V – tabulka 3 Znění navržené Komisí     Dopady v oblasti hospodářství a inovací Krátkodobé Střednědobé Dlouhodobé   Vytváření růstu založeného na inovacích Výstupy v podobě inovací – počet inovativních produktů, procesů nebo postupů vytvořených na základě rámcového programu (podle druhu inovace) a přihlášek práv duševního vlastnictví Inovace – počet inovací dosažených na základě projektů rámcového programu (podle druhu inovace) a udělených práv duševního vlastnictví Hospodářský růst – vznik, růst a tržní podíl podniků, které vytvořily inovace během rámcového programu   Vytvoření více a kvalitnějších pracovních míst Podporovaná pracovní místa – počet pracovních míst na plný úvazek a zachovaných pracovních míst u příjemců za účelem provedení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti) Zachovaná pracovní místa – navýšení počtu pracovních míst na plný úvazek u příjemců po ukončení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti) Celkový počet pracovních míst – počet přímých či nepřímých pracovních míst vytvořených nebo zachovaných díky šíření výsledků rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)   Posílení investic v oblasti výzkumu a inovací Společné investice – výše veřejných a soukromých investic, k nimž došlo díky počátečním investicím rámcového programu Rozšíření – výše veřejných a soukromých investic vynaložených na využití a rozšíření výsledků rámcového programu Příspěvek ke splnění cíle 3 % – pokrok EU směrem k dosažení cíle 3 % HDP v důsledku provedení rámcového programu Pozměňovací návrh     Dopady v oblasti hospodářství a inovací Krátkodobé Střednědobé Dlouhodobé   Vytváření růstu založeného na inovacích v Unii Výstupy v podobě inovací – počet inovativních produktů, procesů nebo postupů vytvořených na základě rámcového programu (podle druhu inovace) a přihlášek práv duševního vlastnictví ve všech zúčastněných zemích Inovace – počet inovací dosažených na základě projektů rámcového programu (podle druhu inovace a podle země) a udělených práv duševního vlastnictví Malé a střední podniky Malé a střední podniky zavádějící produktové nebo procesní inovace díky financování z rámcového programu vyjádřené jako % malých a středních podniků financovaných z rámcového programu Normy a standardy Počet norem a standardů vzniklých v důsledku projektů rámcového programu vyvinuté v EU Hospodářský růst – vznik, růst a tržní podíl podniků, které vytvořily inovace během rámcového programu v Unii i mimo ni   Řešení propasti existující v Unii mezi činnostmi v oblasti výzkumu a vývoje a trhem Využívání výsledků výzkumu, vývoje a inovací Podíl výsledků rámcových programů s komerčním využitím v Unii či mimo ni v závislosti na dotčeném odvětví Analýza využití výsledků v Unii či mimo ni Důvody, proč (bývalí) účastníci rámcového programu využívají výzkum a vývoj mimo Unii   Vytvoření více a kvalitnějších pracovních míst Podporovaná pracovní místa – pro každou zúčastněnou zemi počet pracovních míst na plný úvazek a zachovaných pracovních míst u příjemců za účelem provedení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti) Zachovaná pracovní místa – pro každou zúčastněnou zemi navýšení počtu pracovních míst na plný úvazek u příjemců po ukončení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti) Celkový počet pracovních míst – počet přímých či nepřímých pracovních míst vytvořených nebo zachovaných či převedených mimo Unii díky šíření výsledků rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti) – počet přímých a nepřímých pracovních míst vytvořených v odvětvích s intenzivním využitím znalostí na zúčastněnou zemi   Posílení investic v oblasti výzkumu a inovací Společné investice – výše veřejných a soukromých investic, k nimž došlo díky počátečním investicím rámcového programu Rozšíření – výše veřejných a soukromých investic vynaložených na využití a rozšíření výsledků rámcového programu Příspěvek ke splnění cíle 3 % – pokrok EU směrem k dosažení cíle 3 % HDP v důsledku provedení rámcového programu Pozměňovací návrh 169 Návrh nařízení Příloha V – podnadpis 4 a (nový) Ukazatele způsobů dosahování dopadu Evropského výzkumného prostoru Pozměňovací návrh 170 Návrh nařízení Příloha V – tabulka 3 a (nová) Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh     Dopady v oblasti Evropského hospodářského dopadu Krátkodobé Střednědobé Dlouhodobé   Přilákat a udržet talentované lidi v Unii Mobilita financovaná z rámcového programu Mobilita výzkumných pracovníků a inovátorů směrem dovnitř i ven, v Unii i mimo ni, podle zemí Internacionalizace financovaná z rámcového programu – vývoj a podíl zahraničních výzkumných pracovníků a inovátorů usazených ve všech zemích Evropského výzkumného prostoru – vývoj konektivity a činností v rámci sítí výzkumných institucí, včetně propojení veřejného a soukromého sektoru Atraktivní systémy výzkumu a inovací –  zahraniční investice do inovativních činností v Unii – počet patentů v zúčastněných zemích –  příjmy z licencí udělených v zahraničí   Šíření excelence a rozšiřování účasti Účast na rámcových programech Podíl koordinátorů a účastníků ze zemí s rozšiřující účastí podle části programu a podle nástroje – podíl hodnotitelů a členů řídicích rad včetně zemí s rozšiřující účastí a v regionech, které jsou z hlediska výzkumu a inovací méně výkonné Vytváření a modernizace oblastí excelence Vynikající ekosystémy výzkumu a inovací, včetně zemí, které jsou z hlediska výzkumu a inovací méně výkonné, ale stávají se ve své zemi centrem a hybatelem změny   Rozdíl ve výzkumu a vývoji Zeměpisná koncentrace – míra úspěšnosti – využití výzkumných infrastruktur financovaných Unií ve všech zemích Evropského hospodářského prostoru Strategické plánování programů financování EU Součinnost a interakce mezi rámcovým programem a strategiemi pro inteligentní specializaci Posilování vnitrostátních systémů v oblasti výzkumu a vývoje – zvyšování financování vysoce kvalitního, nezávislého a konkurenceschopného výzkumu a systémů profesního hodnocení – zvyšování soukromých a státních veřejných výdajů na výzkum a inovace