Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2018 s doporučeními Komisi ve věci urychleného řešení obchodních sporů (2018/2079(INL))

P8_TA(2018)0519 A8-0396/2018

Evropský parlament

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 67 odst. 4 a čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii a na článek 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na studii generálního ředitelství pro vnitřní politiky s názvem „Rozvíjení odbornosti v obchodním právu v členských státech“,

–  s ohledem na srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2018,

–  s ohledem na dokument Evropské sítě pro justiční vzdělávání z roku 2016 „Zásady justičního vzdělávání“(1),

–  s ohledem na acquis Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech,

–  s ohledem na články 46 a 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0396/2018),

A.  vzhledem k tomu, že právo na spravedlivé a veřejné projednání v přiměřené lhůtě zakotvené v článku 47 Listiny a v článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech představuje jednu ze základních záruk dodržování právního státu a demokracie a je nedílnou součástí občanskoprávních řízení jako celku;

B.  vzhledem k tomu, že zavedení evropského zrychleného občanskoprávního řízení by mohlo přispět k modernizaci vnitrostátních řízení, rovným podmínkám pro podniky a vyššímu hospodářskému růstu díky účinnému a efektivnímu soudnictví a současně usnadnit přístup ke spravedlnosti v Unii a pomoci dodržovat základní svobody zaručené Unií;

C.  vzhledem k tomu, že ze srovnávacího přehledu o soudnictví z roku 2018 vyplývá, že dostupnost právní pomoci a výše soudních poplatků mají klíčový dopad na přístup ke spravedlnosti, zejména pro občany žijící v chudobě;

D.  vzhledem k tomu, že justiční spolupráce byla prosazována, podpořena a podněcována několika procesními akty sekundárního práva Unie, mj. nařízením o drobných nárocích, směrnicí o právní pomoci, nařízením o dokazování a nařízením o doručování písemností;

E.  vzhledem k tomu, že cíli justiční spolupráce mezi členskými státy je mimo jiné zajistit plné dodržování práva na podání účinného opravného prostředku a na spravedlivý proces v přeshraničních věcech, zaručit i v takovýchto situacích účinná a bezproblémová soudní řízení a vytvořit vzájemnou důvěru v soudní systémy, která je základem pro další vzájemné uznávání rozsudků ve všech státech Unie;

F.  vzhledem k tomu, že mnoho otázek týkajících se procesního práva v oblasti justice v občanských věcech je právně upraveno na vnitrostátní úrovni, takže se procesní právo v této oblasti v jednotlivých členských státech liší, což je v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality; vzhledem k tomu, že zrychlené řízení by mohlo vést k nutnému sblížení procesních systémů v Unii;

G.  vzhledem k tomu, že je nutné zintenzivnit posílenou spolupráci mezi orgány a soudnictvím členských států na úrovni Unie s cílem odstranit veškeré překážky, které mohou vyplynout z neslučitelnosti mezi odlišnými soudními a správními systémy;

H.  vzhledem k tomu, že nařízení Brusel I stanoví základní pravidla pro příslušnost, uznávání a výkon rozhodnutí v přeshraničních občanských a obchodních věcech v Unii; vzhledem k tomu, že přepracované znění, které vstoupilo v platnost v roce 2015 (tzv. Brusel Ia), zavedlo řadu klíčových úprav pro řešení přeshraničních sporů v EU, které přinesou úsporu času a peněz podnikům i jednotlivcům;

I.  vzhledem k tomu, že nařízení Řím I stanoví pravidla pro právo rozhodné pro smluvní závazkové vztahy v občanských a obchodních věcech;

J.  vzhledem k tomu, že procesní pravidla by měla zaručit jak nalezení rovnováhy mezi ochranou práv stran, tak rychlé řešení sporů;

K.  vzhledem k tomu, že řešení sporů v obchodních věcech u veřejných soudů je v členských státech obecně pomalé a nesplňuje očekávání stran účastnících se obchodních sporů, což je skutečnost, kterou zvýraznilo zavedení evropského řízení o drobných nárocích, které naopak vedlo k podstatně rychlejšímu řešení spotřebitelských sporů; a vzhledem k tomu, že náležité využívání informačních a komunikačních technologií u soudů přispívá ke zrychlení řízení a ke snížení nákladů;

L.  vzhledem k tomu, že pomalé řešení obchodních sporů v Unii by mohlo vést k tomu, že budou strany obchodních sporů hledat alternativní možnosti řešení sporu nebo možnosti řešení sporu v nečlenských státech a rozhodnou se učinit u svých smluv rozhodným právem vnitrostátní smluvní právo nečlenského státu;

M.  vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní řešení obchodních sporů závisí na vysoké úrovni odbornosti a zkušeností v těchto věcech na soudech, u soudců i právních zástupců a právníků;

N.  vzhledem k tomu, že pokud by byla k dispozici možnost rychlého a nákladově efektivního zrychleného řízení v členských státech s vysoce zkušenými a kompetentními soudci a právními zástupci, bylo by rozhodnutí zvolit si jako právo rozhodné vnitrostátní právo některého členského státu mnohem pravděpodobnější variantou, a v důsledku toho by se přirozeně zvyšovala odbornost v občanských a obchodních věcech v členských státech;

O.  vzhledem k tomu, že se jeví jako nezbytné najít vhodné řešení, pokud jde o různé jazykové režimy, které by sestávalo z harmonizovaných formulářů dostupných ve všech úředních jazycích Unie;

P.  vzhledem k tomu, že soudy a senáty specializované na obchodní věci zaručí vyšší úroveň odbornosti a nezávislosti v těchto věcech, a přilákají tak takovéto případy k soudům v členských státech;

1.  konstatuje, že řešení obchodních věcí je mnohem pomalejší, než by mohlo být, a že zabere průměrně tři až čtyři roky, a to vede ke značným ztrátám pro podniky, a to nejen z ekonomického hlediska, ale také v množství času, energie a dalších zdrojů, které by bylo možné věnovat jiným příležitostem;

2.  zdůrazňuje nutnost zajistit plné dodržování práva stran na podání účinného opravného prostředku a na spravedlivý proces, jak je stanoveno v Listině základních práv Evropské unie, a také nutnost zaručit vysokou kvalitu soudních řízení v obchodních věcech;

3.  poukazuje na úspěšné uplatňování evropského řízení o drobných nárocích, které se stalo prostředkem, jak řešit spotřebitelské a jiné přeshraniční spory týkající se malých částek v rámci Unie rychlým a nákladově efektivním způsobem, přičemž je zachována ochrana práv stran;

4.  zdůrazňuje, že vzájemná důvěra je komplexní koncept a že v budování důvěry sehrává roli řada faktorů, např. soudní vzdělávání a zvyšování dovedností, přeshraniční soudní spolupráce a výměna zkušeností a osvědčených postupů mezi soudci;

5.  zdůrazňuje, že pokud jde o spravedlivý proces a přístup ke spravedlnosti, měly by být zachovány a dále rozšiřovány sítě spolupráce a databáze, které zlepšují justiční spolupráci a výměnu informací, mezi nimi i  Evropská soudní síť a evropský portál e-Justice, který by se měl stát jednotným kontaktním místem v oblasti justice v Unii;

6.  má za to, že nejlepším způsobem, jak řešit dlouhé čekací doby při vedení obchodních sporů v Unii, by bylo přijetí nařízení podobného tomu pro evropské řízení o drobných nárocích, v tomto případě vytvářející evropské zrychlené občanskoprávní řízení, které by se vztahovalo na přeshraniční obchodní spory, což by též umožnilo velké úspory pro evropské podniky a mobilizaci nevyužitého kapitálu;

7.  má za to, že obchodní strany budou mít lepší možnosti platit za své zastupování a připravit se na soudní projednávání případu, což znamená, že budou mít i lepší vyhlídky na to, že budou jejich práva ochráněna, což by umožnilo rychlejší řízení;

8.  konstatuje, že takovéto řízení by mohlo vycházet z požadavků na důkladnou přípravu stran před zahájením řízení, striktních lhůt, jen mála možností doplnit fakta nebo důkazy během řízení a žádné možnosti samostatného odvolání se proti procesním rozhodnutím – a tak by bylo dosaženo zrychleného řízení;

9.  je toho názoru, že takovýto přísný procesní systém je v souladu s ochranou práv stran za podmínky, že by bylo evropské zrychlené občanskoprávní řízení dobrovolné a mělo by se uplatňovat, pouze pokud:

10.  je přesvědčen, že evropské zrychlené občanskoprávní řízení by každopádně mělo být platné, pouze pokud byly strany řádně předem informovány o důsledcích souhlasu s použitím tohoto řízení; domnívá se, že náklady na evropské zrychlené občanskoprávní řízení by neměly být pro strany nepřiměřené, aby se zaručilo dodržování práva na přístup ke spravedlnosti;

11.  zdůrazňuje, že strany sporu často dospějí ke smírnému řešení, teprve až jsou plně vysvětleny okolnosti a předloženy všechny argumenty, což znamená, že v procesním systému, který by strany nutil prozkoumat všechny okolnosti a rozpracovat svou argumentaci ještě před projednáváním u soudu, by se dařilo více sporů vyřešit smírně v dřívější fázi;

12.  konstatuje, že cíle zajistit urychlené a nákladově efektivnější řešení obchodních sporů v Unii nelze dosáhnout pouhým zavedením harmonizovaného zrychleného procesního systému; pro tento účel by byli zapotřebí soudy, soudci právní zástupci a zkušení právníci, kteří velmi znalí a zběhlí v obchodním právu a v soukromém mezinárodním právu, aby byl takovýto procesní systém efektivní;

13.  zdůrazňuje, že současné rozložení zvoleného rozhodného práva u obchodních smluv mezi jednotlivé evropské jurisdikce není v členských státech rovnoměrné;

14.  konstatuje, že volba rozhodného práva často vychází ze složitých úvah, ale kombinace práva cizí země a soudu v cizí zemi často vystavuje stranu sporu značným ekonomickým rizikům, a že tato ustanovení jsou zvláště pochybná, pokud jsou dohodnuta v rámci standardních smluv nebo v situacích, kdy má jedna ze stran jen malou nebo žádnou možnost dohodu v tomto ohledu nějak ovlivnit;

15.  rozumí, že jazykové překážky by mohly představovat další potíže, a tudíž i další důvod, proč dát přednost jednomu rozhodnému právu před jiným;

16.  zdůrazňuje, že dostupnost jednotných standardních formulářů, které by byly k dispozici ve všech úředních jazycích Unie, by usnadnila přístup k evropskému zrychlenému občanskoprávnímu řízení;

17.  navrhuje, aby byly Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem zajistit jednotné standardní formuláře vykonávané v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů;

18.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je třeba přezkoumat nařízení Řím I, Řím II a Brusel Ia s cílem posílit vazbu mezi cílem a předmětem smluv a zvoleným rozhodným právem a současně zajistit ochranu slabších stran ve vztazích a smlouvách mezi podniky a zachovat autonomii stran, pokud jde o volbu rozhodného práva;

19.  zdůrazňuje, že legislativní opatření nemohou sama tyto problémy vyřešit, jsou také nutná praktická opatření ke zvýšení odbornosti jak soudů, tak právníků, jako je zlepšení odborné přípravy v obchodních věcech a lepší přístup k právu Unie a vnitrostátnímu právu členských států, zejména pak judikatury;

20.  konstatuje, že obchodní právo a soukromé mezinárodní právo jsou méně kodifikovanými oblastmi než jiné oblasti práva, což znamená, že v nich má o to důležitější roli akademický výzkum, a tudíž jedním z opatření k posílení odbornosti v obchodních věcech v členských státech je dát k dispozici více zdrojů na výzkum v této oblasti;

21.  vítá proto devět základních principů justičního vzdělávání, které Evropská síť pro justiční vzdělávání přijala na svém generálním shromáždění v roce 2016, neboť tyto zásady stanoví společný základ a rámec pro evropskou justici i instituce justičního vzdělávání;

22.  zdůrazňuje, že velmi důležitá je také kvalita právních předpisů vztahujících se na obchodní věci a to, do jaké míry jsou vhodně přizpůsobeny praktikám a vývoji v obchodní oblasti;

23.  podle článku 225 SFEU proto žádá Komisi, aby do 1. ledna 2020 předložila na základě čl. 81 odst. 2 SFEU návrh legislativního aktu o evropském zrychleném občanskoprávním řízení a popřípadě, v souladu s doporučeními uvedenými příloze tohoto a poté, co Komise posoudí, zda je přezkum zapotřebí, i návrh změn v nařízeních Řím I, Řím II a Brusel Ia;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby doplnily tyto návrhy dalšími podpůrnými opatřeními s cílem zvýšit v členských státech odbornost v obchodním právu a v mezinárodním právu soukromém;

25.  potvrzuje, že doporučení, která jsou uvedena v příloze tohoto usnesení, dodržují základní práva, zásadu vnitrostátní procesní autonomie a zásady subsidiarity a proporcionality;

26.  domnívá se, že jakékoli finanční důsledky tohoto návrhu, zejména náklady řízení probíhajících v rámci evropského zrychleného občanskoprávního řízení, by byly kompenzovány stejnými úsporami, neboť evropské zrychlené občanskoprávní řízení by s velkou pravděpodobností bylo výrazně nákladově efektivnější než běžná řízení v členských státech a vzhledem k tomu, že příslušné spory by se nestaly předmětem obecného procesního systému daného členského státu;

27.  zdůrazňuje, že obchodní právo je pouze jednou z oblastí, v nichž je zapotřebí dalších opatření na úrovni Unie s cílem zajistit lepší přístup ke spravedlnosti, vyšší kvalitu řízení, silnější záruky pro strany sporu a rychlejší řešení sporů;

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená doporučení Komisi, Radě a parlamentům a vládám členských států.

PŘÍLOHA K USNESENÍ:

DOPORUČENÍ VE VĚCI OPATŘENÍ K ZAVEDENÍ A PODPOŘE EVROPSKÉHO ZRYCHLENÉHO OBČANSKOPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

ZÁSADY A CÍLE POŽADOVANÝCH NÁVRHŮ

I.  Evropské zrychlené občanskoprávní řízení

Hlavním cílem níže uvedeného návrhu je zavést dobrovolné evropské zrychlené občanskoprávní řízení ve snaze dát evropským společnostem možnost dosáhnout řešení přeshraničních obchodních sporů mezi podniky v rozumné lhůtě.

Evropské zrychlené občanskoprávní řízení by mohlo vycházet z následujících zásad:

1.  mělo by se vztahovat na přeshraniční obchodní spory, na které se nevztahuje evropské řízení o drobných nárocích;

2.  mělo by se uplatňovat v případě, že se na tom strany dohodnou po vzniku sporu, nebo pokud žalující strana vznese svůj nárok v rámci tohoto řízení a strana žalovaná to akceptuje;

3.  mělo by být platné, pouze pokud byly strany řádně informovány předem o důsledcích souhlasu s použitím tohoto řízení;

4.  mělo by od stran vyžadovat, aby si ve značné míře připravili svou argumentaci před jednáním u soudu; zároveň s tím by byli v rané fázi seznámeni, že je vyloučeno přijít před soud při projednávání věci s novými fakty nebo novými důkazy;

5.  nemělo by umožňovat samostatné odvolání proti procesním rozhodnutím;

6.  mohlo by probíhat v zásadě písemným postupem, umožňujícím ústní slyšení, pokud o to alespoň jedna strana požádá;

7.  jako výchozí bod by mělo uplatňovat velmi krátké lhůty pro procesní kroky, přičemž u složitějších případů by soud mohl po dohodě se stranami uplatnit delší lhůty;

8.  podněcuje k soudnímu i mimosoudnímu smírnému řešení přeshraničních obchodních sporů, a to i prostřednictvím mediace;

9.  podněcuje k využívání moderních technologií pro účely ústných slyšení, dokazování a doručování písemností;

10.  náklady na řízení by měly být omezené, aby se zaručilo dodržování práva na přístup ke spravedlnosti;

11.  umožňuje uznávání a výkon konečného rozhodnutí, které vzejde z tohoto řízení, nejjednodušším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem možným podle práva Unie;

II.  Možné změny v nařízeních Řím I, Řím II a Brusel Ia

Návrh na vytvoření evropského zrychleného občanskoprávního řízení by mohl být podpořen návrhem na změnu nařízení Řím I, Řím II a Brusel Ia s cílem dosáhnout silnější vazby mezi účelem a cílem dohod a rozhodným právem zvoleným v Unii, ale také ponechat stranám čistě obchodních smluv ještě větší autonomii, a současně zajistit ochranu slabších stran ve vztazích mezi podniky.

Změny v nařízení Řím I by mohly zahrnovat:

1.  zvážení posílení vazby mezi zvoleným rozhodným právem a obsahem, cílem a účelem smlouvy a stran;

2.  přehodnocení pravidel pro platnost volby rozhodného práva – ta by měla být posuzována podle výchozího práva rozhodného pro danou smlouvu.

III.  Další opatření k rozvíjení odbornosti v obchodních věcech v členských státech

1.  Tyto návrhy by mohly být dále podpořeny kroky Komise a členských států směřujícími k rozvíjení odbornosti v obchodních věcech, například:

a)  školením soudců, právních zástupců a právníků v obchodních věcech;

b)  zjednodušeným a lepším přístupem k unijním a vnitrostátním právním předpisům, včetně judikatury;

c)  větším zaměřením se na obchodní právo a mezinárodní právo soukromé při právním vzdělávání; a

d)  dalšími zdroji na akademický výzkum v oblastech obchodního práva a mezinárodního práva soukromého.

e)  ovládnutím cizího jazyka a jeho právní terminologie;

2.  Dále jsou členské státy vyzvány, aby zajistily, aby soudy, které budou provádět evropské zrychlené občanskoprávní řízení, měly specifickou odbornost v oblasti obchodního práva, například tím, že určí nebo posílí existující obchodní soudy nebo senáty.

3.  Kromě toho je Komise vyzvána, aby se podrobněji zabývala možností zřídit evropský obchodní soud, který by doplňoval soudy ve členských státech a skýtal stranám sporů ještě další, mezinárodní fórum specializující se na řešení obchodních sporů.

4.  Jako závěrečné opatření jsou členské státy vyzvány, aby přezkoumaly své právní předpisy vztahující se na obchodní věci ve sporech mezi podniky, protože jedním z důležitých faktorů pro volbu rozhodného práva je účinnost a kvalita obchodního práva určité země.

(1) http://www.ejtn.eu/PageFiles/15756/Judicial%20Training%20Principles_EN.pdf

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. prosince 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD))(1)

P8_TA(2018)0520 A8-0405/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh legislativního usnesení   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh legislativního usnesení Právní východisko 5 a (nové) –  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (COM(2016)0587) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300), Pozměňovací návrh 2 Návrh legislativního usnesení Právní východisko 5 b (nové) –   s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0306), Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Ale nástup nových aktérů a vývoj nových technologií od základů mění tradiční průmyslové modely. Proto je zásadní, aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu kosmického odvětví v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků. (1)  Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Ale nástup nových aktérů a vývoj nových technologií od základů mění tradiční průmyslové modely. Proto je zásadní, aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu kosmického odvětví v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků. Zároveň je důležité vytvářet vhodné podmínky pro zajištění rovných podmínek pro podniky činné v kosmickém odvětví. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 (2)  Rozvoj kosmického odvětví je historicky spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví jsou v mnoha případech zbožím dvojího užití. Možností, které vesmír nabízí pro bezpečnost Unie a jejích členských států, by se proto mělo využít. (2)  Rozvoj kosmického odvětví je historicky spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví jsou v mnoha případech zbožím dvojího užití. Možností, které vesmír a autonomní přístup do vesmíru nabízejí pro bezpečnost a nezávislost Unie a jejích členských států, by se proto mělo využít. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 (3)  Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Nejenže je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ, ale také musí být zdokonaleny, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority, jako je změna klimatu, včetně monitorování změn v Arktidě, bezpečnost a obrana. (3)  Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Je zapotřebí zajistit a rovněž zlepšit kontinuitu a využívání uvedených iniciativ, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority. Program by měl podporovat kosmické služby, aby mohli všechny členské státy a jejich občané plně využívat jeho výhod. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Unie si potřebuje zajistit svobodu jednání a autonomii, aby měla přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby si zachovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Rovněž je důležité, aby Unie měla i nadále moderní, efektivní a flexibilní zařízení infrastruktury vypuštění do vesmíru. Vedle opatření přijatých členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou by Komise měla zvážit způsoby, jak tato zařízení podpořit. Zejména v případech, kdy má být zachována nebo modernizována pozemní kosmická infrastruktura, která je nezbytná pro vypuštění do vesmíru v souladu s potřebami programu, by mělo být možné tyto úpravy částečně financovat v rámci programu, a to v souladu s finančním nařízením a tehdy, pokud lze stanovit jasnou přidanou hodnotu EU, s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu. (4)  Unie si potřebuje zajistit svobodu jednání a autonomii, aby měla přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby si zachovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, včetně alternativních technologií vypouštění do vesmíru a inovativních systémů nebo služeb, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Rovněž je důležité, aby Unie měla i nadále moderní, efektivní a flexibilní zařízení infrastruktury vypuštění do vesmíru. Vedle opatření přijatých členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou by Komise měla zvážit způsoby, jak tato zařízení podpořit. Zejména v případech, kdy má být zachována nebo modernizována pozemní kosmická infrastruktura, která je nezbytná pro vypuštění do vesmíru v souladu s potřebami programu, by mělo být možné tyto úpravy částečně financovat v rámci programu, a to v souladu s finančním nařízením a tehdy, pokud lze stanovit jasnou přidanou hodnotu EU, s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 (5)  Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a získání kapacit v oblasti navrhování, budování a provozu svých vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno zřízením kosmických center, která propojují kosmické, digitální a uživatelské odvětví. Unie by měla podporovat expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v Unii chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a vytvářením inovačních partnerství (přístup první smlouvy). (5)  Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a získání kapacit v oblasti navrhování, budování a provozu svých vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno iniciativami jako kosmická centra, která propojují kosmické, digitální a uživatelské odvětví. Kosmická centra by měla spolupracovat s centry digitálních inovací v zájmu podpory podnikání a dovedností. Unie by měla podporovat vytváření a expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v Unii chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a vytvářením inovačních partnerství (přístup první smlouvy). Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Díky svému záběru a potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev má kosmický program Unie („program“) silný mezinárodní rozměr. Proto by Komise měla být schopna jménem Unie řídit a koordinovat činnosti na mezinárodní scéně, především aby bránila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů, propagovala technologii a průmysl Unie a podporovala spolupráci v oblasti odborné přípravy, přičemž je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran. Je obzvláště důležité, aby Unie byla zastoupena Komisí v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat nebo v příslušných odvětvových orgánech OSN, včetně Organizace pro výživu a zemědělství, jakož i v rámci Světové meteorologické organizace. (6)  Díky svému záběru a potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev má kosmický program Unie („program“) silný mezinárodní rozměr. Proto by Komise měla být schopna jménem Unie řídit a koordinovat činnosti na mezinárodní scéně, především aby bránila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů. Komise by měla posilovat ekonomickou diplomacii s cílem propagovat technologii a průmysl Unie a podporovat spolupráci v oblasti odborné přípravy, přičemž je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran a spravedlivou hospodářskou soutěž na mezinárodní úrovni. Je obzvláště důležité, aby Unie byla zastoupena Komisí v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat nebo v příslušných odvětvových orgánech OSN, včetně Organizace pro výživu a zemědělství, jakož i v rámci Světové meteorologické organizace. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Komise by měla spolu s členskými státy a vysokým představitelem podporovat odpovědné chování ve vesmíru a prozkoumat možnost přistoupení k příslušným úmluvám OSN. (7)  Komise by měla spolu s členskými státy a vysokým představitelem podporovat odpovědné chování ve vesmíru, zejména při hledání řešení proti šíření kosmického smetí, a prozkoumat možnost přistoupení k příslušným úmluvám OSN, včetně Smlouvy o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a fondy podle nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Proto by se mělo počítat s kumulativním financováním z uvedených programů za předpokladu, že se vztahují na stejné nákladové položky, a to zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně na společné financování opatření, umožňujícím pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů. Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy Unie, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování. (8)  Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a fondy podle nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Proto by se mělo počítat s kumulativním financováním z uvedených programů za předpokladu, že se vztahují na stejné náklady, a to zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně na společné financování opatření, umožňujícím pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů. Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy Unie, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování. Je důležité zajistit návaznost mezi řešeními vytvořenými prostřednictvím programu Horizont Evropa a dalších programů Unie a složkami programu. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový) (10a)  V kosmickém odvětví Unie je zaměstnáno zhruba 200 000 odborníků. Je proto nezbytné pokračovat v rozvoji nejmodernější infrastruktury tohoto odvětví, a tím stimulovat hospodářské činnosti na začátku a na konci hodnotového řetězce. Navíc aby bylo možné zajistit konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu v budoucnu, měl by tento program podporovat rozvoj vyspělých dovedností v oblastech souvisejících s vesmírem, jakož i vzdělávání a odbornou přípravu, a to se zvláštním zaměřením na dívky a ženy s cílem plně využít potenciál občanů Unie v této oblasti. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový) (13a)   Program by měl využívat synergií mezi kosmickým odvětvím a odvětvím dopravy, s ohledem na to, že kosmické technologie plní strategickou úlohu, díky které je pozemní, námořní, letecká a kosmická doprava inteligentnější, účinnější, bezpečnější, zabezpečenější, udržitelnější a integrovanější a rostoucí a inovativní odvětví dopravy zároveň klade větší požadavky na inovativní a aktuální kosmické technologie. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)  Jakékoli příjmy pocházející z programu by měla vybírat Unie, aby částečně kompenzovala předchozí investice, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře cílů programu. Ze stejného důvodu by ve smlouvách uzavřených se subjekty soukromého sektoru mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů. (14)  Příjmy pocházející ze složek programu by měla vybírat Unie, aby částečně kompenzovala předchozí investice, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře a dosažení cílů programu. Ze stejného důvodu by ve smlouvách uzavřených se subjekty soukromého sektoru mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo určit minimální úroveň subdodávek. Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro složky programu charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto by mělo být možné, aby byly smlouvy na zakázky uzavírány, aniž by byla stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie. (16)  Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo určit minimální úroveň subdodávek, zvláště pro malé a střední podniky a začínající podniky. Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro složky programu charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto by mělo být možné, aby byly smlouvy na zakázky uzavírány, aniž by byla stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 (25)  Řádná správa programu vyžaduje striktní dělbu odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zdvojování úsilí a omezila se překročení nákladů a zpoždění. (25)  Řádná správa programu vyžaduje striktní dělbu odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zdvojování úsilí a omezila se překročení nákladů a zpoždění a měla by usilovat o stanovení přednostního využívání stávajících evropských infrastruktur a rozvoj evropských průmyslových a profesních odvětví. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 a (nový) (25a)  Kosmické programy vycházejí z potřeb uživatelů, a tudíž pro své provádění a vývoj vyžadují průběžné účinné zapojení zástupců uživatelů. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 (26)  Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty související s vesmírem. Proto mohou k programu výrazně přispět, zejména k jeho provádění, a mělo by se požadovat, aby s Unií na podpoře služeb a aplikací programu plně spolupracovaly. Komise by měla být schopna mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, mohla by členské státy pověřit neregulatorními úkoly při provádění programu a mohla by využívat jejich pomoci. Dotčené členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně a s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby byly chráněny způsobem, který umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra15. (26)  Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty související s vesmírem. Proto mohou k programu výrazně přispět, zejména k jeho provádění, a mělo by se požadovat, aby s Unií na podpoře služeb a aplikací programu plně spolupracovaly. Komise by měla být schopna mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, mohla by členské státy pověřit neregulatorními úkoly při provádění programu a mohla by využívat jejich pomoci. Dotčené členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně a s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby měly přiměřenou ochranu, která umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra15. __________________ __________________ 15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7). 15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7). Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 (27)  Komisi, jako prosazovateli obecného zájmu Unie, náleží program provádět, nést celkovou odpovědnost a propagovat jeho využití. Za účelem optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít možnost určité úkoly přenést. Komise má navíc nejlepší předpoklady k tomu, aby stanovila hlavní technické a provozní specifikace nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb. (27)  Komisi, jako prosazovateli obecného zájmu Unie, náleží dohlížet na provádění programu, nést celkovou odpovědnost a propagovat jeho využití. Za účelem optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít možnost určité úkoly přenést. Komise má navíc nejlepší předpoklady k tomu, aby stanovila hlavní požadavky nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 (28)  Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program („agentury“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnost. Agentura by proto měla být pověřena určitými úkoly souvisejícími s bezpečností a podporou programu. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Dále by měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku vztahujících se na různé další zvláštní úkoly související s programem. (28)  Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program („agentury“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnost, kybernetickou bezpečnost a propagaci služeb a navazujícího odvětví. Agentura by proto měla být pověřena úkoly souvisejícími s těmito oblastmi. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Agentuře by na základě jejích pozitivních výsledků při podpoře užívání a zavádění systémů Galileo a EGNOS na trh a za účelem podpory programů jako balíčku rovněž mělo náležet vykonávání propagačních činností a činností spojených s komercializací týkajících se programu Copernicus. Dále by měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku vztahujících se na různé další zvláštní úkoly související s programem. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29 (29)  Evropská kosmická agentura je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, která v roce 2004 uzavřela s Evropským společenstvím rámcovou dohodu. Je tudíž důležitým partnerem při provádění programu, se kterým je třeba navázat veškeré odpovídající vztahy. V tomto ohledu a v souladu s finančním nařízením je důležité uzavřít s Evropskou kosmickou agenturou dohodu o finančním rámcovém partnerství, která upraví veškeré finanční vztahy mezi Komisí, agenturou a Evropskou kosmickou agenturou a zajistí jejich soudržnost a soulad s rámcovou dohodou s Evropskou kosmickou agenturou, zejména s článkem 5 této dohody. Jelikož však Evropská kosmická agentura není institucí Unie a nevztahuje se na ni právo Unie, je za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států důležité, aby taková dohoda byla podmíněna zavedením vhodných provozních pravidel v Evropské kosmické agentuře. Dohoda by měla rovněž obsahovat všechna ustanovení nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie. (29)  Evropská kosmická agentura je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, která v roce 2004 uzavřela s Evropským společenstvím rámcovou dohodu. Je tudíž důležitým partnerem při provádění programu, se kterým je třeba navázat veškeré odpovídající vztahy. V tomto ohledu a v souladu s finančním nařízením je důležité uzavřít s Evropskou kosmickou agenturou dohodu o finančním rámcovém partnerství, která upraví veškeré finanční vztahy mezi Komisí, agenturou a Evropskou kosmickou agenturou a zajistí jejich soudržnost a soulad s rámcovou dohodou s Evropskou kosmickou agenturou, zejména s článkem 5 této dohody. Jelikož Evropská kosmická agentura není institucí Unie a nevztahuje se na ni právo Unie, je za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států důležité, aby taková dohoda zahrnovala požadavky týkající se provozních pravidel v Evropské kosmické agentuře. Dohoda by měla rovněž obsahovat všechna ustanovení nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31 (31)  Za účelem strukturálního zasazení uživatelského zastoupení do správy složky GOVSATCOM a sdružení potřeb uživatelů a požadavků napříč hranicemi mezi státy a civilní a vojenskou sférou by příslušné subjekty Unie s těsnými vazbami na uživatele, např. Evropská obranná agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, útvar schopnosti vojenského plánování a vedení / útvar schopnosti civilního plánování a vedení a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, měly zastávat koordinační úlohu pro zvláštní skupiny uživatelů. Na sdružené úrovni by agentura a Evropská obranná agentura měly v příslušných případech zastupovat civilní a vojenské uživatelské skupiny a mohou monitorovat provozní využívání, poptávku, soulad s požadavky a vývoj potřeb a požadavků. (31)  Za účelem strukturálního zasazení uživatelského zastoupení do správy složky GOVSATCOM a sdružení potřeb uživatelů a požadavků napříč hranicemi mezi státy by příslušné subjekty Unie s těsnými vazbami na uživatele, např. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, útvar schopnosti civilního plánování a vedení a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, měly zastávat koordinační úlohu pro zvláštní skupiny uživatelů. Na sdružené úrovni by agentura měla zastupovat uživatelskou skupinu a může monitorovat provozní využívání, poptávku, soulad s požadavky a vývoj potřeb a požadavků. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36 (36)  Aby se zajistilo bezpečné předávání informací, měla by být zavedena vhodná pravidla, která zajistí rovnocennost bezpečnostních pravidel pro různé veřejné a soukromé subjekty, jakož i pro fyzické osoby, které jsou do provádění programu zapojeny. (36)  Aby se zajistilo bezpečné předávání informací, měla by být zavedena vhodná pravidla, která zajistí rovnocennost bezpečnostních pravidel pro různé veřejné a soukromé subjekty, jakož i pro fyzické osoby, které jsou do provádění programu zapojeny, a zavedeno několik úrovní přístupu k informacím a implicitně bezpečnost přístupu k informacím. Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36 a (nový) (36a)  Kybernetická bezpečnost evropských kosmických infrastruktur, ať už pozemních, nebo kosmických, je klíčem k zajištění kontinuity provozních činností systémů, jejich účinné schopnosti provádět úkoly nepřetržitě a poskytovat požadované služby. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 38 (38)  Stále více klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, čím dál tím více využívá systémy družicové navigace, nemluvě o synergiích s činnostmi spojenými s bezpečností a obranou Unie a jejích členských států. Plná kontrola družicové navigace by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii. (38)  Stále více klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, čím dál tím více využívá systémy družicové navigace. Družicová navigace hraje rovněž úlohu v souvislosti s bezpečností Unie a jejích členských států. Plná kontrola družicové navigace by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii. Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 40 (40)  Cílem systému EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vydávaných systémem Galileo. Služby poskytované systémem EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, s cílem pokrýt uvedená území do konce roku 2025. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení [2018/XXXX] [nařízení o agentuře EASA] a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vydávané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla, mohou být v Evropě služby uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS. (40)  Cílem systému EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vydávaných systémem Galileo. Služby poskytované systémem EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, s cílem pokrýt uvedená území do konce roku 2025. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/11391a a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo a výkonnosti v oblasti bezpečnosti pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vydávané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla, mohou být v Evropě služby uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS. _________________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1). Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 40 a (nový) (40a)   Služba EGNOS může být přínosná pro přesné zemědělství a může evropským zemědělcům napomáhat při odstraňování odpadu, snižování nadměrného používání hnojiv a herbicidů a optimalizaci výnosů. EGNOS má již nyní početnou „komunitu uživatelů“, ale množství zemědělských strojů kompatibilních s technologií navigace je omezenější. Tuto otázku je třeba řešit. Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 (41)  Je nezbytně nutné, aby byla zajištěna kontinuita, udržitelnost a budoucí dostupnost služeb poskytovaných systémy Galileo a EGNOS. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů. (41)  Je nezbytně nutné, aby byla zajištěna kontinuita, udržitelnost, bezpečnost, spolehlivost, přesnost a budoucí dostupnost služeb poskytovaných systémy Galileo a EGNOS. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 44 a (nový) (44a)    Příslušné orgány by měly v zájmu podpory využívání služeb složek Galileo a EGNOS a podpory navazujících služeb, především v odvětví dopravy, vytvořit společné normy a certifikace na mezinárodní úrovni.  Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 45 (45)  S ohledem na význam, jaký má pro systémy Galileo a EGNOS jejich pozemní infrastruktura, a na její dopad na bezpečnost těchto systémů by umístění této infrastruktury měla určit Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu. vypouští se Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 46 (46)  Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS, zejména v oblasti bezpečnosti, by se mělo podporovat využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo v jiných politikách Unie, je-li to odůvodněné a přínosné. (46)  Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS, zejména v oblasti bezpečnosti, by se mělo začlenit využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo do jiných politik Unie, je-li to možné. Podpora využívání těchto služeb ve všech členských státech rovněž představuje důležitou fázi. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 (47)  Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, civilní ochrany, bezpečnosti a digitální ekonomiky. (47)  Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, včetně zemědělství, biologické rozmanitosti, využívání půdy, lesnictví, rozvoje venkova a rybolovu, změny klimatu, kulturního dědictví, civilní ochrany, bezpečnosti, mimo jiné bezpečnosti infrastruktury, a digitální ekonomiky. Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48 (48)  Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/201417, kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech18, kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, a měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie19. V co největší možné míře by měla využívat kapacity pro pozorování z vesmíru členských států, Evropské kosmické agentury, organizace EUMETSAT20, jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí 2007/2/ES21. Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus. (48)  Stávající kapacity by měly být postaveny na nových prostředcích, které by měly být doplněny a které mohou být společně rozvíjeny v rámci odpovědných subjektů. Za tímto účelem by Komise měla úzce spolupracovat s Evropskou kosmickou agenturou, členskými státy a případně i dalšími subjekty, které vlastní příslušné prostředky ve vesmíru a prostředky in situ. Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/201417, kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech18, kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, a měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie19. V co největší možné míře by měla využívat kapacity pro pozorování z vesmíru členských států, Evropské kosmické agentury, organizace EUMETSAT20, jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí 2007/2/ES21. Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus. __________________ __________________ 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44). 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44). 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1). 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1). 19 Sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018)0237 final), sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018)0232 final), návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (COM(2018)0008 final). 19 Sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018)0237 final), sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018)0232 final), návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (COM(2018)0008 final). 20 Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites). 20 Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites). 21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). 21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Bod odůvodnění 49 a (nový) (49a)  Plný potenciál programu Copernicus, pokud jde o společnost a hospodářství Unie, by měl být nad rámec přímých příjemců zcela uvolněn prostřednictvím intenzivnějších opatření týkajících se rozšiřování uživatelské základy, což vyžaduje další kroky k tomu, aby údaje mohly být poskytnuty nespecialistům, což povede ke stimulaci růstu, vytváření pracovních míst a předávání znalostí. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Bod odůvodnění 52 (52)  S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí zaměřených na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020) a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by měla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti. (52)  S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí, jejichž proveditelnost v současnosti zkoumá Evropská kosmická agentura, zaměřených na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020) a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by měla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Bod odůvodnění 53 (53)  V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další vývoj hlavních služeb složky Copernicus poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni přinášet informace o stavu atmosféry; informace o stavu oceánů; informace na podporu monitorování území přispívající k provádění místních, celostátních a unijních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb. (53)  V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další vývoj hlavních služeb složky Copernicus poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni přinášet informace o stavu atmosféry, včetně kvality ovzduší; informace o stavu oceánů; informace na podporu monitorování území přispívající k provádění místních, celostátních a unijních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Bod odůvodnění 54 a (nový) (54a)  Aby bylo možné dosáhnout cílů složky Copernicus udržitelným způsobem, existuje možnost zřídit výbor (podvýbor složky Copernicus), který by byl Komisi nápomocen při zajišťování koordinace příspěvků Unie, uživatelských fór, členských států a mezivládních organizací, jakož i soukromého sektoru do složky Copernicus, přičemž se maximálně využije stávajících kapacit a určí se nedostatky, jež je třeba na úrovni Unie řešit. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Bod odůvodnění 55 (55)  Provádění služeb složky Copernicus by mělo usnadňovat veřejné využívání služeb, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráci s členskými státy a dalšími stranami. Za tímto účelem by Komise a její pověřené subjekty poskytující služby měly úzce spolupracovat s různými uživatelskými skupinami v Evropě na dalším vývoji služeb složky Copernicus a informačního portfolia, aby se zajistilo, že budou uspokojeny vyvíjející se potřeby veřejného sektoru a politiky, a bude tak možné maximalizovat využívání dat pozorování Země. Komise a členské státy by spolu měly v případě složky Copernicus spolupracovat za účelem vývoje složky in situ a usnadnění integrace souborů dat in situ do souborů kosmických dat pro modernizované služby složky Copernicus. (55)  Provádění služeb složky Copernicus by mělo usnadňovat veřejné využívání služeb, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráci s členskými státy a dalšími stranami. Za tímto účelem by agentura a pověřené subjekty složky Copernicus měly úzce spolupracovat s různými uživatelskými skupinami v Evropě na dalším vývoji služeb složky Copernicus a informačního portfolia, aby se zajistilo, že budou uspokojeny vyvíjející se potřeby veřejného sektoru a politiky, a bude tak možné maximalizovat v zájmu evropských občanů využívání dat pozorování Země. Komise a členské státy by spolu měly v případě složky Copernicus spolupracovat za účelem vývoje složky in situ a usnadnění integrace souborů dat in situ do souborů kosmických dat pro modernizované služby složky Copernicus. Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Bod odůvodnění 56 a (nový) (56a)  Členské státy, Komise a odpovědné subjekty by měly v rámci složky Copernicus pravidelně pořádat informační kampaně týkající se přínosu programu, a umožnit všem potenciálním uživatelům přístup k příslušným informacím a údajům. Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Bod odůvodnění 57 a (nový) (57a)  Služby pro změnu klimatu složky Copernicus, přestože jsou stále v předprovozní fázi, jsou již na dobré cestě, neboť počet uživatelů se mezi lety 2015 a 2016 zdvojnásobil. Veškeré služby pro změnu klimatu by měly být co nejdříve plně v provozu, a zajišťovat tak nepřetržitý tok údajů nezbytných pro účinné zmírňování změny klimatu a činnosti týkající se přizpůsobení se účinkům změny klimatu. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Bod odůvodnění 59 (59)  Za účelem propagace a usnadnění používání dat pozorování Země a technologií pro toto pozorování ze strany místních orgánů, malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků je třeba prostřednictvím činností zaměřených na rozšiřování uživatelské základny podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat složky Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly usilovat o vytvoření užších vazeb mezi složkou Copernicus a unijními a vnitrostátními politikami, aby se podpořila poptávka po komerčních aplikacích a službách a podniky, zvláště malé a střední podniky a začínající podniky, měly možnost vyvíjet aplikace založené na datech a informacích složky Copernicus, s cílem rozvíjet v Evropě konkurenceschopný ekosystém dat pozorování Země. (59)  Za účelem propagace a usnadnění používání dat pozorování Země a technologií pro toto pozorování ze strany místních a regionálních orgánů, malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků je třeba prostřednictvím činností zaměřených na rozšiřování uživatelské základny podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat složky Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly usilovat o vytvoření užších vazeb mezi složkou Copernicus a unijními a vnitrostátními politikami, aby se podpořila poptávka po komerčních aplikacích a službách a podniky, zvláště malé a střední podniky a začínající podniky, měly možnost vyvíjet aplikace založené na datech a informacích složky Copernicus, s cílem rozvíjet v Evropě konkurenceschopný ekosystém dat pozorování Země. Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Bod odůvodnění 59 a (nový) (59a)   Vzhledem k velkému potenciálu, jaký skýtají satelitní snímky pro udržitelné a účinné řízení zdrojů, neboť dodávají spolehlivé a včasné informace například o stavu plodin a půdy, tato služba by mohla být rozšířena tak, aby plnila potřeby konečných uživatelů a zajišťovala propojování údajů. Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Bod odůvodnění 62 (62)  V návaznosti na žádosti Evropského parlamentu a Rady Unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru24, zřídila rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST). Kosmické smetí se stalo závažnou hrozbou pro zabezpečení, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Složka SST má proto zásadní význam pro zachování kontinuity složek programu a jejich přispění k politikám Unie. Snahou předcházet síření kosmického smetí SST přispívá k zajištění udržitelného a zaručeného přístupu do vesmíru, který je globálním společným majetkem, a jeho využití. (62)  V návaznosti na žádosti Evropského parlamentu a Rady Unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU24 zřídila rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST). Kosmické smetí se stalo závažnou hrozbou pro zabezpečení, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Složka SST má proto zásadní význam pro zachování kontinuity složek programu a jejich přispění k politikám Unie. Snahou předcházet síření kosmického smetí SST přispívá k zajištění udržitelného a zaručeného přístupu do vesmíru, který je globálním společným majetkem, a jeho využití. Úkolem SST je také usnadnit přípravu evropských projektů „čištění“ oběžné dráhy Země. __________________ __________________ 24 Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227. 24 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227). Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Bod odůvodnění 63 (63)  Složka SST by měla dále rozvíjet výkonnost a autonomii kapacit SST. Za tímto účelem by mělo dojít k zavedení autonomního evropského katalogu kosmických objektů, vycházejícího z dat ze sítě senzorů SST. Složka SST by měla rovněž i nadále podporovat provoz a poskytování služeb SST. Vzhledem k tomu, že SST je systém, který vychází z potřeb uživatelů, měl by být zaveden vhodný mechanismus pro sběr požadavků uživatelů, včetně těch, jež se týkají bezpečnosti. (63)  Složka SST by měla dále rozvíjet výkonnost a autonomii kapacit SST. Za tímto účelem by mělo dojít k zavedení autonomního evropského katalogu kosmických objektů, vycházejícího z dat ze sítě senzorů SST. Tento katalog by se mohl řídit příkladem jiných zemí úspěšných v kosmické oblasti a zveřejnit některá ze svých dat pro nekomerční a výzkumné použití. Složka SST by měla rovněž i nadále podporovat provoz a poskytování služeb SST. Vzhledem k tomu, že SST je systém, který vychází z potřeb uživatelů, měl by být zaveden vhodný mechanismus pro sběr požadavků uživatelů, včetně těch, jež se týkají bezpečnosti a přenosu relevantních informací pro veřejné orgány a od nich s cílem zlepšit účinnost systému. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Bod odůvodnění 67 (67)  Navíc by složka SST měla rovněž doplňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmického smetí vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a pokyny pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami pro aktivní odstraňování kosmického smetí a opatření pro jeho neutralizaci. Složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období. (67)  Navíc by složka SST měla rovněž doplňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmického smetí vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a pokyny pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami zaměřenými na podporu rozvoje a zavádění technologických systémů určených k aktivnímu odstraňování kosmického smetí. Složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období. Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Bod odůvodnění 70 (70)  Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena funkce týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států a zapojení soukromého sektoru. (70)  Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena funkce týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států, mezinárodních organizací a zapojení soukromého sektoru. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Bod odůvodnění 73 (73)  GOVSATCOM je program zaměřený na uživatele, který má silný bezpečnostní rozměr. Případy použití lze analyzovat pro tři hlavní skupiny: řešení krizí, jež může zahrnovat civilní a vojenské společné bezpečnostní a obranné mise a operace, přírodní a člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize a mimořádné námořní události; dohled, který může zahrnovat ostrahu hranic, ostrahu předhraniční oblasti, ostrahu námořních hranic, námořní dohled a sledování nedovoleného obchodu; a klíčové infrastruktury, jež mohou zahrnovat diplomatickou síť, policejní komunikace, kritické infrastruktury (např. energie, doprava, vodní bariéry) a kosmické infrastruktury. (73)  GOVSATCOM je program zaměřený na uživatele, který má silný bezpečnostní rozměr. Případy použití lze analyzovat pro tři hlavní skupiny: řešení krizí, přírodní a člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize a mimořádné námořní události; dohled, který může zahrnovat ostrahu hranic, ostrahu předhraniční oblasti, ostrahu námořních hranic, námořní dohled a sledování nedovoleného obchodu; a klíčové infrastruktury, jež mohou zahrnovat diplomatickou síť, policejní komunikace, digitální infrastrukturu (např. datová centra, servery), kritické infrastruktury (např. energie, doprava, vodní bariéry, jako jsou přehrady) a kosmické infrastruktury. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Bod odůvodnění 78 (78)  Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším operačním rozhraním. Přístup EU v oblasti GOSVSATCOM většině uživatelů umožňuje i nadále využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby GOSVSATCOM, využívají-li technologií Unie. (78)  Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším operačním rozhraním. Přístup EU v oblasti GOSVSATCOM by měl uživatelům i nadále umožňovat využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby GOSVSATCOM. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Bod odůvodnění 86 (86)  Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně v rámci programu Horizont Evropa, zejména pro účely udržitelného zásobování potravinami a přírodními zdroji, monitorování klimatu, inteligentních měst, automatizovaných vozidel, bezpečnosti nebo zvládání katastrof. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus. (86)  Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Je důležité zajistit kontinuitu mezi řešeními vyvinutými v rámci programu Horizont Evropa a činnostmi složek programu. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení v rámci hlavních evropských politik prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně v rámci programu Horizont Evropa. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus. Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Bod odůvodnění 87 (87)  Nařízení (EU) č. 912/2010 zřídilo agenturu Unie nazvanou Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů družicových navigačních programů Galileo a EGNOS. Toto nařízení zejména stanoví, že Agentura pro evropský GNSS bude pověřena novými úkoly, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu, zejména bezpečnostní akreditací. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny. (87)  Nařízení (EU) č. 912/2010 zřídilo agenturu Unie nazvanou Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů družicových navigačních programů Galileo a EGNOS. Toto nařízení zejména stanoví, že Agentura pro evropský GNSS bude pověřena novými úkoly, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu, zejména bezpečnostní akreditací a kybernetickou bezpečností. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny. Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Bod odůvodnění 88 (88)  Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež se již nebude omezovat pouze na složky Galileo a EGNOS, by Agentura pro evropský GNSS měla být od nynějška změněna. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí. (88)  Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež se již nebude omezovat pouze na složky Galileo a EGNOS, by Agentura pro evropský GNSS měla být od nynějška změněna. V případech, kdy Komise pověřuje úkoly agenturu, by měla zajistit odpovídající finanční prostředky na řízení a provádění těchto úkolů, včetně dostatečných lidských a finančních zdrojů. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí. Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 2)  „jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí mezi Sluncem a Zemí, včetně slunečních erupcí, slunečních energetických částic, slunečního větru a výronu koronální hmoty, které mohou vést ke slunečním bouřím (geomagnetickým bouřím, bouřím slunečního záření a ionosférickým poruchám) s potenciálním dopadem na Zemi; 2)  „jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí mezi Sluncem a Zemí, včetně slunečních erupcí, slunečních energetických částic, slunečního větru a výronu koronální hmoty, které mohou vést ke slunečním bouřím (geomagnetickým bouřím, bouřím slunečního záření a ionosférickým poruchám) s potenciálním dopadem na Zemi či vesmírné infrastruktury; Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 5)  „získáváním poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“) se rozumí holistický přístup k hlavním kosmickým rizikům, která zahrnují kolize mezi družicemi a kosmickým smetím, úkazy kosmického počasí a blízkozemní tělesa; 5)  „získáváním poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“) se rozumí komplexní znalost hlavních kosmických rizik, která zahrnují kolize mezi družicemi a kosmickým smetím, úkazy kosmického počasí a blízkozemní tělesa, a porozumění jim; Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 6 6)  „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; 6)  „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje a/nebo rozpočtové záruky z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 10 10)  „daty SST“ se rozumí fyzikální parametry kosmických objektů získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním senzory SST v rámci složky pozorování a sledování vesmíru („SST“); 10)  „daty SST“ se rozumí fyzikální parametry kosmických objektů, včetně kosmického smetí, získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním senzory SST v rámci složky pozorování a sledování vesmíru („SST“); Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 14 a (nový) 14a)   „informacemi třetích stran v rámci složky Copernicus“ se rozumí informace licencované a poskytované k použití v rámci činností složky Copernicus, které pocházejí z jiných zdrojů než družic Sentinel; Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 – pododstavec 1 „hlavní uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky, což zahrnuje orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování environmentální politiky, politiky civilní ochrany a bezpečnostní politiky; „hlavní uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky, což zahrnuje orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování environmentální politiky, politiky civilní ochrany, politiky v oblasti bezpečnosti, včetně bezpečnosti infrastruktur, a bezpečnostní politiky; Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 – pododstavec 2 a (nový) „hlavními službami složky Copernicus“ se rozumí provozní služby zahrnuté ve složce týkající se zpracování údajů a informací nebo ve složce služeb, které jsou obecným a společným zájmem členských států a Unie; Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 a (nový) 23a)  „kosmickým odvětvím“ se rozumí „základní odvětví“ zahrnující činnosti vedoucí k operačnímu kosmickému systému a zkoumání kosmu; „navazující odvětví“ zahrnující činnosti spojené s využíváním satelitních údajů na rozvoj výrobků a služeb spojených s kosmem koncovým uživatelům. Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a)  autonomního civilního globálního družicového navigačního systému (GNSS) pod civilní kontrolou, jehož součástí je soustava družic, střediska a globální síť pozemních stanic a který poskytuje polohové, navigační a časoměrné služby a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Galileo“); a)  autonomního civilního globálního družicového navigačního systému (GNSS) pod civilní kontrolou, jehož součástí je soustava družic, střediska a globální síť pozemních stanic a který poskytuje polohové, navigační a časoměrné služby a případně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Galileo“); Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. c c)  autonomního, z potřeb uživatelů vycházejícího systému pod civilní kontrolou pro pozorování Země, který poskytuje geoinformační data a služby, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Copernicus“); c)  autonomního, z potřeb uživatelů vycházejícího systému pod civilní kontrolou pro pozorování Země, který poskytuje geoinformační data a služby založené na politice bezplatného a otevřeného přístupu k datům, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Copernicus“); Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. d d)  systému pozorování a sledování vesmíru, jehož cílem je vylepšovat, provozovat a poskytovat data, informace a služby související s pozorováním a sledováním aktivních a neaktivních celistvých kosmických objektů, vyřazených stupňů nosných raket, smetí a úlomků smetí, které obíhají okolo Země, a doplněné o pozorovací parametry týkající se jevů kosmického počasí a monitorování rizika blízkozemních těles („NEO“) blížících se k Zemi („SST“); d)  systému pozorování a sledování vesmíru, jehož cílem je vylepšovat, provozovat a poskytovat data, informace a služby související s pozorováním a sledováním aktivních a neaktivních celistvých kosmických objektů a kosmického smetí, které obíhají okolo Země, a doplněné o pozorovací parametry týkající se jevů kosmického počasí a monitorování rizika blízkozemních těles („NEO“) blížících se k Zemi („SST“); Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění efektivního přístupu do vesmíru pro účely programu a pro podporu inovativního kosmického odvětví. Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění autonomního přístupu do vesmíru, pro řešení kybernetických hrozeb, pro podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví, na začátku i na konci hodnotového řetězce, a pro podporu vesmírné diplomacie. Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – návětí 1.  Program má tyto obecné cíle: 1.  (Netýká se českého znění.) Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a a)  poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny vyhovět politickým prioritám Unie, a to i pokud jde o změnu klimatu a bezpečnost a obranu; a)  poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny vyhovět politickým prioritám Unie včetně změny klimatu; a podporovat schopnost Unie a jejích členských států přijímat nezávislá rozhodnutí podložená důkazy; Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b b)  maximalizovat socioekonomické přínosy, a to rovněž prosazováním co nejširšího využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu; b)  maximalizovat socioekonomické přínosy, zejména posílením evropského navazujícího odvětví, což umožní růst a vytváření pracovních míst v Unii, a prosazováním co nejširšího využívání služeb a dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu, a to jak uvnitř Unie, tak mimo ni; Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c c)  posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států, její svobodu jednání a její strategickou autonomii, zejména z technologického hlediska a hlediska rozhodování podloženého důkazy; c)  posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států, včetně kybernetické bezpečnosti,, její strategickou autonomii, zejména z průmyslového a technologického hlediska; Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c a (nové) ca)  posilovat evropské průmyslové a vědecké prostředí ve vesmírné oblasti vytvořením uceleného rámce, který propojí excelenci evropského vzdělávání a know-how, rozvoj projektů na vysoké úrovni, kapacity v oblasti výroby a strategické plánování nezbytné v tomto čím dál tím více konkurenčním odvětví; Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d d)  prosazovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev a podporování globálních iniciativ, a to i pokud jde o změnu klimatu a udržitelný rozvoj. d)  prosazovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev a podporování globálních iniciativ, a to i pokud jde o udržitelný rozvoj; Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d a (nové) da)  posilovat vesmírnou diplomacii Unie a podporovat mezinárodní spolupráci v zájmu zvyšování povědomí o vesmíru jakožto společném dědictví lidstva; Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d b (nové) db)  prosazovat unijní technologie a průmysl a podporovat zásadu vzájemnosti a spravedlivou hospodářskou soutěž na mezinárodní úrovni; Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d c (nové) dc)  posílit bezpečnost Unie a jejích členských států v různých oblastech, zejména v odvětví dopravy (letecká doprava, včetně bezpilotních prostředků, železniční doprava, námořní doprava, silniční doprava, autonomní řízení), budování a monitorování infrastruktury, pozemního monitorování a životního prostředí. Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a a)  pokud jde o Galileo a EGNOS: poskytovat nejmodernější a ve vhodných případech zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby; a)  pokud jde o Galileo a EGNOS: dlouhodobě a průběžně poskytovat nejmodernější a ve vhodných případech zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby; Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b b)  pokud jde o Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států v oblasti životního prostředí, změny klimatu, zemědělství a rozvoje venkova, civilní ochrany, bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitální ekonomiky; b)  pokud jde o Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik a opatření Unie a jejích členských států, které vycházejí z potřeb uživatelů; Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. c c)  pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty, monitorovat kosmické počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles; c)  pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty, kosmické smetí, monitorovat kosmické počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles; Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. e e)  přispívat, je-li to nutné pro potřeby programu, k autonomní, zabezpečené a nákladově efektivní schopnosti přístupu do vesmíru; e)  zajistit autonomní, zabezpečené a nákladově efektivní schopnosti přístupu do vesmíru; Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. f f)  podporovat a posilovat konkurenceschopnost, podnikání, dovednosti a inovační kapacitu právnických a fyzických osob z Unie, které jsou činné nebo by chtěly být činné v tomto odvětví, se zvláštním ohledem na postavení a potřeby malých, středních a začínajících podniků. f)  podporovat rozvoj silné a konkurenceschopné kosmické ekonomiky Unie a maximalizovat příležitosti pro unijní podniky všech velikostí a pro všechny regiony Unie. Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – návětí Program podpoří: Program v součinnosti s dalšími programy Unie a Evropské kosmické agentury a systémy financování podpoří: Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a)  poskytování služeb vypouštění do vesmíru pro potřeby programu; a)  poskytování služeb vypouštění do vesmíru pro účely programu včetně sdružených služeb vypouštění do vesmíru pro účely Unie a na vyžádání i pro další subjekty s přihlédnutím k základním bezpečnostním zájmům Unie v souladu s článkem 25 s cílem posílit konkurenceschopnost evropských nosných raket a průmyslu na globálním trhu; Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. b b)  vývojové činnosti související s autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním přístupem do vesmíru; b)  vývojové činnosti související s autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním přístupem do vesmíru, včetně alternativních technologií pro vypouštění do vesmíru a inovačních systémů nebo služeb s přihlédnutím k základním bezpečnostním zájmům Unie a jejích členských států v souladu s článkem 25; Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. c c)  je-li to nutné pro potřeby programu, nezbytné úpravy pozemní kosmické infrastruktury. c)  je-li to nutné pro cíle programu, nezbytnou podporu pro údržbu, úpravy a rozvoj pozemní kosmické infrastruktury, včetně stávající infrastruktury, rozsahů raket a výzkumných středisek. Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 6 – nadpis Opatření na podporu inovativního kosmického odvětví Unie Opatření na podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví Unie Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. a a)  inovační činnosti pro co nejlepší využití kosmických technologií, infrastruktur nebo služeb; a)  inovační činnosti pro co nejlepší rozvoj a využití kosmických technologií, infrastruktur nebo služeb; Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. a a (nové) aa)  vhodná opatření k usnadnění přijímání inovativních řešení vyplývajících z činností v oblasti výzkumu a inovací, zejména prostřednictvím synergií s dalšími fondy Unie, jako jsou program Horizont Evropa a fond InvestEU, s cílem podpořit rozvoj navazujících odvětví všech složek programu; Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. a b (nové) ab)  posílení evropského kosmického odvětví na vývozním trhu; Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. b b)  zřizování inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím za účelem vývoje inovativních produktů nebo služeb a pro následné zakoupení výsledné dodávky nebo služeb; b)  zřizování inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím za účelem vývoje inovativních produktů nebo služeb a pro následné zakoupení výsledných produktů nebo služeb pro potřeby programu; Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. b a (nové) ba)  navrhování, testování, zřizování a zavádění interoperabilních vesmírných řešení založených na datech pro veřejné služby, prosazování inovací a zřizování společných rámců za účelem využití plného potenciálu služeb veřejné správy pro občany a podniky; Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. c c)  podnikání, od rané fáze až po rozšiřování, v souladu s článkem 21 a dalšími ustanoveními o přístupu k finančním prostředkům uvedenými v článku 18 a hlavě III kapitole I; c)  podnikání, a to i od rané fáze až po rozšiřování, v souladu s článkem 21 a na základě dalších ustanovení o přístupu k finančním prostředkům uvedených v článku 18 a hlavě III kapitole I; Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. d d)  spolupráci mezi podniky ve formě kosmických center, které na regionální a národní úrovni propojují subjekty z kosmického a digitálního odvětví a uživatele a poskytují podporu občanům a podnikům, a přispívají tak k podpoře podnikání a dovedností; d)  spolupráci ve formě sítě kosmických center, která zejména na regionální a národní úrovni propojují subjekty z kosmického a digitálního odvětví a uživatele a poskytují podporu, zařízení a služby občanům a podnikům, a přispívají tak k podpoře podnikání a dovedností; posílení spolupráce mezi kosmickými centry a centry pro digitální inovace zřízenými v rámci programu Digitální Evropa; Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. d a (nové) da)  možné vypracování strategie „přístup první smlouvy“ se všemi příslušnými subjekty z veřejného a soukromého sektoru s cílem podporovat rozvoj začínajících podniků v oblasti vesmíru; Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. d b (nové) db)  synergie s odvětvím dopravy a s kosmickým a digitálním odvětvím s cílem podpořit širší užívání nových technologií (např. e-call, digitální tachograf, dohled nad dopravou a její řízení, autonomní řízení, samořiditelné vozy a drony) a věnovat se potřebám zabezpečené a bezproblémové konektivity, solidnějšího určováním polohy, intermodality a interoperability, a zvýšit tak konkurenceschopnost dopravních služeb a celého odvětví; Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. e e)  poskytování činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; e)  poskytování činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvinout vyspělé dovednosti; Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. f f)  přístup ke zpracujícím a zkušebním zařízením; f)  přístup ke zpracujícím a zkušebním zařízením pro odborníky ze soukromého a veřejného sektoru, studenty a podnikatele; Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 – písm. c c)  neuděluje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci ohledně daného programu rozhodovací pravomoc; c)  neuděluje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci ohledně daného programu rozhodovací pravomoc nebo případně přístup k citlivým nebo utajovaným informacím; Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 – písm. d a (nové) da)  v případě potřeby chrání strategické a svrchované zájmy Unie ve všech dotčených oblastech, včetně evropské strategické autonomie v oblasti technologií či průmyslu. Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 3.  Komise podnikne nezbytné kroky k tomu, aby smlouvy, dohody nebo jiná ujednání vztahující se na činnosti uvedené v prvním odstavci obsahovaly ustanovení stanovící příslušný režim vlastnictví těchto prostředků, a pokud jde o písmeno c), aby Unie mohla volně používat přijímače PRS v souladu s rozhodnutím 1104/2011/EU. 3.  Komise podnikne nezbytné kroky k tomu, aby smlouvy, dohody nebo jiná ujednání vztahující se na činnosti uvedené v druhém odstavci obsahovaly ustanovení stanovící příslušný režim vlastnictví a využívání těchto prostředků, a pokud jde o písmeno c), aby Unie mohla volně používat přijímače PRS a udělovat povolení k jejich používání v souladu s rozhodnutím 1104/2011/EU. Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 Služby, data a informace poskytované složkami programu jsou poskytovány bez záruky, ať už výslovné, nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel. Za tímto účelem učiní Komise nezbytné kroky k tomu, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli vhodným způsobem informováni o absenci takové záruky. Služby, data a informace poskytované složkami programu jsou poskytovány bez záruky, ať už výslovné, nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel, pokud tuto záruku nevyžaduje platný zákon Unie týkající se poskytování dotčených služeb. Za tímto účelem učiní Komise nezbytné kroky k tomu, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli vhodným způsobem informováni o absenci takové záruky. Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1 Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [16] miliard EUR v běžných cenách. Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [16,9] miliardy EUR v běžných cenách. Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b b)  Copernicus: [5,8] miliardy EUR; b)  Copernicus: [6] miliard EUR; Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c c)  SSA/GOVSATCOM: [0,5] miliardy EUR. c)  SSA/GOVSATCOM: [1,2] miliardy EUR. Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2 2.  Průřezové činnosti podle článku 3 jsou financovány v rámci složek programu. 2.  Průřezové činnosti podle článků 3, 5 a 6 jsou financovány v rámci složek programu. Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – písm. a a)  prosazují ve všech členských státech v celém dodavatelském řetězci co nejširší a nejotevřenější účast začínajících podniků, nových účastníků na trhu a malých a středních podniků a dalších hospodářských subjektů, včetně požadavku, aby uchazeči zadávali subdodávky; a)  prosazují v celé Unii a v celém dodavatelském řetězci co nejširší a nejotevřenější účast všech hospodářských subjektů a zejména začínajících podniků, nových účastníků na trhu a malých a středních podniků, včetně požadavku, aby uchazeči zadávali subdodávky; Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – písm. d d)  podporují autonomii Unie, zejména z technologického hlediska; d)  podporují strategickou autonomii Unie, zejména z průmyslového a technologického hlediska v celém hodnotovém řetězci; Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – písm. d a (nové) da)  dodržují zásady otevřeného přístupu a spravedlivé hospodářské soutěže v rámci celého dodavatelského řetězce, nabídková řízení na základě poskytování transparentních a včasných informací, jasné sdělování platných pravidel pro zadávání zakázek, kritérií výběru a kritérií pro přidělení zakázky a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňujících rovné podmínky všem potenciálním uchazečům; Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 1.  Aby podpořil nové účastníky na trhu a malé, střední a začínající podniky a aby nabídnul co nejširší zeměpisné pokrytí při současné ochraně strategické autonomie Unie, může veřejný zadavatel po uchazeči požadovat, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče. 1.  Aby podpořil nové účastníky na trhu, zejména malé, střední a začínající podniky a aby nabídnul co nejširší zeměpisné pokrytí při současné ochraně strategické autonomie Unie, veřejný zadavatel po uchazeči požaduje, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče. Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 2.  Veřejný zadavatel vyjádří požadovaný podíl subdodávek v rámci zakázky v rozmezí od minimálního do maximálního procentního podílu. 2.  Veřejný zadavatel vyjádří požadovaný podíl subdodávek odvětví v rámci zakázky na všech úrovních, v souladu s odstavcem 1, v rozmezí od minimálního do maximálního procentního podílu. Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 3 3.  Uchazeč odůvodní jakoukoli odchylku od požadavku podle odstavce 1. 3.  Uchazeč odůvodní a veřejný zadavatel posoudí jakoukoli odchylku od požadavku podle odstavce 1. Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 V případě společné výzvy se stanoví společný postup pro výběr a hodnocení návrhů. Postupy musí zahrnovat vyváženou skupinu odborníků jmenovaných každou stranou. V případě společné výzvy se stanoví společný postup pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana. V případě střetu zájmů tito odborníci danou věc nehodnotí, ani v ní neposkytují poradenství či pomoc. Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 1.  Navíc k ustanovením [článku 165] finančního nařízení mohou Komise a agentura provádět společná zadávací řízení s Evropskou kosmickou agenturou nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu. 1.  Navíc k ustanovením [článku 165] finančního nařízení mohou Komise nebo agentura provádět společná zadávací řízení s Evropskou kosmickou agenturou nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu. Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. a a)  přísné dělbě úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění programu, zejména mezi členské státy, Komisi, agenturu a Evropskou kosmickou agenturu; a)  přísné dělbě úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění programu, zejména mezi členské státy, Komisi, agenturu a Evropskou kosmickou agenturu, a to na základě pravomocí každého ze subjektů, aby se zlepšila transparentnost, účinnost a nákladová efektivnost a zabránilo se zdvojování činností; Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. b b)  pevné kontrole nad programem, včetně přísného dodržování nákladů a harmonogramu všemi subjekty v rámci jejich příslušné působnosti podle tohoto nařízení; b)  pevné kontrole nad programem, včetně přísného dodržování nákladů a technických výkonů všemi subjekty v rámci jejich příslušné odpovědnosti podle tohoto nařízení; Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. d d)  systematickém zvažování potřeb uživatelů služeb poskytovaných složkami programu a vědeckého a technologického vývoje v souvislosti s těmito službami; d)  systematickém zvažování potřeb uživatelů služeb poskytovaných složkami programu a vědeckého a technologického vývoje v souvislosti s těmito službami mimo jiné prostřednictvím konzultací poradních uživatelských fór na vnitrostátní a unijní úrovni; Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 2 2.  Komise, nebo u úkolů uvedených v článku 30 agentura, může svěřit konkrétní úkoly členským státům nebo vnitrostátním agenturám nebo skupinám těchto členských států nebo vnitrostátních agentur. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění hladkého fungování programu a propagace jeho využívání, a to i přispíváním k ochraně kmitočtů potřebných pro tento program. 2.  Komise, nebo u úkolů uvedených v článku 30 agentura, může svěřit konkrétní úkoly členským státům nebo skupinám těchto členských států. Takové svěření konkrétního úkolu podléhá konkrétní jednotlivé shodě. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění hladkého fungování programu a propagace jeho využívání, a to i přiměřeným přispíváním k ochraně kmitočtů potřebných pro tento program. Pozměňovací návrh 114 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 2 a (nový) 2a.  Členské státy usilují o proaktivní a koordinované konzultace komunit koncových uživatelů, zejména pokud jde o Galileo, EGNOS a Copernicus, a to mimo jiné prostřednictvím uživatelských fór. Pozměňovací návrh 115 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 1 1.  Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a to i v oblasti bezpečnosti. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý vývoj programu a dohlíží na jeho provádění, přičemž bere řádný ohled na jeho dopad na jiné politiky Unie. 1.  Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a odpovědnost v oblasti bezpečnosti za složky programu nesvěřené agentuře podle článku 30. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý vývoj programu a dohlíží na jeho provádění, přičemž bere řádný ohled na jeho dopad na jiné politiky Unie. Pozměňovací návrh 116 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 2 2.  Komise řídí složky programu, není-li takovým řízením pověřen jiný subjekt. 2.  Komise řídí složky programu, nejsou-li takovým řízením pověřeny jiné subjekty uvedené v článcích 30, 31 a 32. Pozměňovací návrh 117 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 3 3.  Komise zajistí jasné rozdělení úkolů mezi jednotlivé subjekty zapojené do programu a koordinuje činnosti těchto subjektů. 3.  Komise zajistí jasné rozdělení úkolů mezi jednotlivé subjekty zapojené do programu a koordinuje činnosti těchto subjektů a zajistí plnou ochranu zájmů Unie, řádné řízení jejích finančních prostředků a používání jejích předpisů, zejména těch, které se týkají zadávání veřejných zakázek. Komise proto s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství, vztahující se k úkolům svěřeným těmto dvěma subjektům, podle článku 31a. Pozměňovací návrh 118 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 3 a (nový) 3a.  Pokud jde o konkrétní ustanovení fungování a správy funkce kosmického počasí a blízkozemních těles a o GOVSATCOM, Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105. Pozměňovací návrh 119 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 4 – pododstavec 1 Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb poskytovaných složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami stanoví prostřednictvím prováděcích aktů technické a provozní specifikace nezbytné k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují. Při stanovení uvedených technických a provozních specifikací Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavek na zpětnou kompatibilitu. Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb poskytovaných složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci požadavky vysoké úrovně k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují, včetně navazujícího odvětví. Při stanovení uvedených požadavků vysoké úrovně Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavek na zpětnou kompatibilitu. Pozměňovací návrh 120 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 4 – pododstavec 2 Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají v souladu s článkem 21. Pozměňovací návrh 121 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 5 5.  Komise prosazuje a zajišťuje rozšiřování základny uživatelů a využívání dat a služeb poskytovaných složkami programu ve veřejném i soukromém sektoru, a to i podporou odpovídajícího vývoje těchto služeb a stabilního dlouhodobého prostředí. Buduje synergie mezi aplikacemi jednotlivých složek programu. Zajišťuje doplňkovost, konzistentnost, synergie a provázanost mezi programem a dalšími opatřeními a programy Unie. 5.  Komise zajišťuje doplňkovost, konzistentnost, synergie a provázanost mezi programem a dalšími opatřeními a programy Unie. Komise v úzké spolupráci s agenturou a případně i s Evropskou kosmickou agenturou a subjekty pověřenými složkou Copernicus zajišťuje podporu a přispívá k: –  činnostem souvisejícím s rozšiřováním základny a využíváním dat a služeb poskytovaných složkami programu ve veřejném a soukromém sektoru; –  budování synergií mezi aplikacemi; –  odpovídajícímu vývoji těchto služeb; –  podpoře stabilního dlouhodobého prostředí. Pozměňovací návrh 122 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 6 6.  Ve vhodných případech zajistí koordinaci s činnostmi v kosmickém odvětví na unijní, národní a mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a prosazuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti. 6.  Ve vhodných případech a ve spolupráci s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou zajistí koordinaci s činnostmi v kosmickém odvětví na unijní, národní a mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a prosazuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti. Pozměňovací návrh 123 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. b a (nové) ba)  propaguje a zajišťuje rozšiřování a využívání dat a služeb poskytnutých složkami programu, včetně rozvoje navazujících aplikací a služeb založených na složkách programu; Pozměňovací návrh 124 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. b b (nové) bb)  provádět opatření na podporu inovativního kosmického odvětví Unie v souladu s článkem 6; Pozměňovací návrh 125 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. b c (nové) bc)  usnadnění přístupu k financování díky finančním nástrojům uvedeným v hlavě III a díky InvestEU i ve spolupráci s Evropskou investiční bankou prostřednictvím finančních nástrojů, které zavedla a které jsou určeny zejména malým a středním podnikům; Pozměňovací návrh 126 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. c c)  vykonává komunikační a propagační činnosti a činnosti v souvislosti s komercializací služeb nabízených složkami Galileo a EGNOS; c)  vykonává komunikační a propagační činnosti a činnosti v souvislosti s komercializací služeb nabízených složkami Galileo, EGNOS a Copernicus; Pozměňovací návrh 127 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. c a (nové) ca)  pokud jde o Galileo a EGNOS: řízení složek Galileo a EGNOS , jak je uvedeno v článku 43; Pozměňovací návrh 128 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. d d)  poskytuje technické poradenství Komisi. d)  poskytuje technické poradenství Komisi, přičemž se snaží zabránit zdvojování úkolů Evropské kosmické agentury stanovených v článcích 27 a 31. Pozměňovací návrh 129 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. a a)  řízením využívání složek EGNOS a Galileo, jak je uvedeno v článku 43; vypouští se Pozměňovací návrh 130 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. b a (nové) ba)  poskytovat Komisi doporučení týkající se priorit kosmické oblasti v programu Horizont Evropa a podílet se na jejich provádění; Pozměňovací návrh 131 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. c c)  prováděcími činnostmi v souvislosti s vývojem návazných aplikací a služeb založených na složkách programu. vypouští se Pozměňovací návrh 132 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 3 3.  Komise může agenturu pověřit dalšími úkoly, mimo jiné výkonem činností v oblasti komunikace, propagace a marketingu dat a informací a dalších činností souvisejících s rozšiřováním základny uživatelů složek programu jiných než Galileo a EGNOS. 3.  Komise může agenturu pověřit dalšími úkoly, zabraňuje přitom zdvojování na základě lepší účinnosti v provádění cílů programu. Pozměňovací návrh 133 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 3 a (nový) 3a.  Agentura může za účelem splnění svých úkolů podepisovat dohody o partnerství nebo jiné dohody s vnitrostátními kosmickými agenturami, skupinou vnitrostátních kosmických agentur nebo jinými subjekty. Pozměňovací návrh 134 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 4 4.  Komise agenturu pověří úkoly uvedenými v odstavcích 2 a 3 dohodou o přiznání příspěvku podle [čl. 2 odst. 18] a [hlavy VI] finančního nařízení. 4.  Komise agenturu pověří úkoly uvedenými v odstavcích 2 a 3 dohodou o přiznání příspěvku podle [čl. 2 odst. 18] a [hlavy VI] finančního nařízení, přičemž úkoly budou přezkoumány podle čl. 102 odst. 6 tohoto nařízení, zejména pokud jde o složku Copernicus. Pozměňovací návrh 135 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 4 a (nový) 4a.  Komise v souvislosti s úkoly, kterými agenturu pověřuje, pokaždé zajistí dostatečné financování řízení a plnění těchto úkolů, a to i co se týče dostatečných lidských a administrativních zdrojů. Pozměňovací návrh 136 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1 – písm. a a)  pokud jde o Copernicus: vývojem, projektováním a budováním kosmické infrastruktury složky Copernicus a provozem této infrastruktury; a)  pokud jde o Copernicus: vývojem, projektováním a budováním kosmické a pozemní infrastruktury složky Copernicus a provozem této infrastruktury; Pozměňovací návrh 137 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1 – písm. b b)  pokud jde o Galileo a EGNOS: rozvojem systémů, vývojem pozemního segmentu a projektováním a vývojem družic; b)  pokud jde o Galileo a EGNOS: podporovat agenturu při provádění jejích hlavních úkolů. Pokud tak stanoví zvláštní dohody mezi agenturou a Evropskou kosmickou agenturou, zadávání veřejných zakázek jménem a v zastoupení Unie v případě rozvoje systémů, projektování a vývoje pozemního segmentu a projektování a vývoje kosmického segmentu; Pozměňovací návrh 138 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1 – písm. c c)  pokud jde o všechny složky programu, činnostmi výzkumu a vývoje v jejích oblastech odbornosti. c)  pokud jde o všechny složky programu, činnostmi výzkumu a vývoje týkající se infrastruktury složek programu. Pozměňovací návrh 139 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1 – písm. c a (nové) ca)  pobídkami ke spolupráci mezi členskými státy a prosazováním sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmickém segmentu. Pozměňovací návrh 140 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 2 2.  Komise s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství podle [článku 130] finančního nařízení. Tato dohoda o finančním rámcovém partnerství: vypouští se –  jasně definuje odpovědnosti a povinnosti Evropské kosmické agentury, pokud jde o program, –  vyžaduje, aby Evropská kosmická agentura dodržovala bezpečnostní pravidla programu Unie, zejména s ohledem na zpracování utajovaných informací, –  stanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených Evropské kosmické agentuře, zejména s ohledem na zadávání veřejných zakázek, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i na komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavou III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením, –  vyžaduje účast Komise a případně agentury na zasedáních výboru Evropské kosmické agentury pro hodnocení nabídek týkajících se programu, –  zavede monitorovací a kontrolní opatření a mezi nimi zejména systém předběžného odhadu nákladů, systematické informování Komise nebo případně agentury o nákladech a harmonogramu a v případě nesrovnalostí mezi naplánovaným rozpočtem, plněním a harmonogramem též nápravná opatření, která zajistí splnění úkolů v mezích přiděleného rozpočtu, a pokuty vůči Evropské kosmické agentuře, pokud jí lze nesrovnalost přímo přičíst, –  stanoví zásady odměňování Evropské kosmické agentury, které je úměrné obtížnosti úkolů, které má vykonat, v souladu s tržními cenami a odměnami jiných zúčastněných subjektů včetně Unie a které ve vhodných případech může být založeno na výkonnostních ukazatelích; tyto odměny nezahrnují obecné režijní náklady, které nejsou spojeny s činnostmi svěřenými Evropské kosmické agentuře Unií. Pozměňovací návrh 141 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 3 3.  Uzavření dohody o finančním rámcovém partnerství zmíněné v odstavci 2 je podmíněno tím, že budou v rámci Evropské kosmické agentury zřízeny vnitřní struktury a funkční metoda, zejména pro účely rozhodování, řízení a odpovědnosti, které umožní zajištění maximální ochrany zájmů Unie a plnění jejích rozhodnutí, a také pro činnosti financované Evropskou kosmickou agenturou, které mají dopad na program. vypouští se Pozměňovací návrh 142 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 4 4.  Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství zmíněná v odstavci 4, Komise nebo agentura mohou požádat Evropskou kosmickou agenturu, aby poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, kterými byly tímto nařízením pověřeny. vypouští se Pozměňovací návrh 143 Návrh nařízení Článek 31 a (nový) Článek 31a Dohoda o finančním rámcovém partnerství 1.  Komise s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství podle [článku 130] finančního nařízení. Tato dohoda o finančním rámcovém partnerství: a)  jasně definuje úlohy, odpovědnosti a povinnosti Komise, agentury a Evropské kosmické agentury, pokud jde o program; b)  jasně definuje nástroje koordinace a kontroly určené k realizaci složek programu, s přihlédnutím k úlohám a povinnostem Komise týkajícím se provádění celkové koordinace složek programu; c)  vyžaduje, aby Evropská kosmická agentura dodržovala bezpečnostní pravidla programu Unie, zejména s ohledem na zpracování utajovaných informací; d)  stanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených Evropské kosmické agentuře, včetně uplatňování předpisů Unie o zadávání veřejných zakázek, když jsou zadávány jménem a v zastoupení Unie, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavou III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením; e)  vyžaduje účast Komise a případně agentury na zasedáních výboru Evropské kosmické agentury pro hodnocení nabídek týkajících se programu, kdy Evropská kosmická agentura zadává veřejné zakázky jménem a v zastoupení Unie v souladu s odstavcem 1a; f)  zavede monitorovací a kontrolní opatření a mezi nimi zejména systém předběžného odhadu nákladů, systematické informování Komise nebo případně agentury o nákladech a harmonogramu a v případě nesrovnalostí mezi naplánovaným rozpočtem, plněním a harmonogramem též nápravná opatření, která zajistí splnění úkolů v mezích přiděleného rozpočtu, a pokuty vůči Evropské kosmické agentuře, pokud jí lze nesrovnalost přímo přičíst, g)  stanoví zásady odměňování Evropské kosmické agentury, které zohlední její nákladový model jakožto veřejného subjektu a které je úměrné obtížnosti úkolů, které má vykonat, v souladu s tržními cenami a odměnami jiných zúčastněných subjektů včetně Unie a které ve vhodných případech může být založeno na výkonnostních ukazatelích; tyto odměny nezahrnují obecné režijní náklady, které nejsou spojeny s činnostmi svěřenými Evropské kosmické agentuře; h)  vyžaduje, aby Evropská kosmická agentura zajistila plnou ochranu zájmů Unie a jejích rozhodnutí, což může vést i k tomu, že Evropská kosmická agentura bude muset upravit svůj postup rozhodování, metody řízení a ustanovení o odpovědnosti. 2.  Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství zmíněná v článku 31a, Komise nebo agentura mohou požádat Evropskou kosmickou agenturu, aby poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, kterými byly tímto nařízením pověřeny. Podmínky pro takové žádosti a jejich provádění podléhají vzájemnému souhlasu. Pozměňovací návrh 144 Návrh nařízení Čl. 32 – nadpis Úloha dalších subjektů Úloha organizace EUMETSAT a dalších subjektů Pozměňovací návrh 145 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 1 – návětí 1.  Dohodou o přiznání příspěvku může Komise zcela nebo částečně pověřit prováděním složek programu subjekty jiné než uvedené v článcích 30 a 31, a to mimo jiné: 1.  Dohodou o přiznání příspěvku může Komise zcela nebo částečně pověřit prováděním následujících úkolů subjekty jiné než uvedené v článcích 30 a 31, a to mimo jiné: Pozměňovací návrh 146 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 1 – písm. a a)  provozem kosmické infrastruktury složky Copernicus nebo jejích částí organizaci EUMETSAT; a)  provozem a modernizací kosmické infrastruktury složky Copernicus nebo jejích částí organizaci EUMETSAT; Pozměňovací návrh 147 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 1 – písm. b b)  prováděním služeb složky Copernicus nebo jejich částí příslušné agentury, subjekty nebo organizace. b)  prováděním služeb složky Copernicus nebo jejich částí příslušné agentury, subjekty nebo organizace řídící rovněž příslušné získávání informací třetích stran. Pozměňovací návrh 148 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 2 a (nový) 2a.  Komise vezme v úvahu vědecké a technické poradenství Společného výzkumného střediska pro účely provádění programu. Pozměňovací návrh 149 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 – návětí Bezpečnost programu by měla vycházet z těchto zásad: Bezpečnost programu vychází z těchto zásad: Pozměňovací návrh 150 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 – písm. a a)  zohlednění zkušeností členských států v oblasti bezpečnosti a inspirace jejich osvědčenými postupy; a)  zohlednění zkušeností členských států v oblasti bezpečnosti a inspirace jejich osvědčenými postupy a vnitrostátními právními předpisy; Pozměňovací návrh 151 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 – písm. a a (nové) aa)  zohlednění zkušeností získaných při provozu programů Galileo, EGNOS a Copernicus; Pozměňovací návrh 152 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí Komise v oblasti své působnosti zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o: Komise a agentura v oblasti své působnosti zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o: Pozměňovací návrh 153 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 2 Za tímto účelem Komise zajistí, aby byla pro každou složku programu provedena analýza rizik a hrozeb. Na základě této analýzy rizik a hrozeb stanoví prostřednictvím prováděcích aktů obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku programu. Přitom Komise vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. Za tímto účelem Komise po konzultaci s koncovými uživateli v členských státech a příslušnými subjekty řídícími provádění složky programu provede analýzu rizik a hrozeb pro složky Copernicus, SST a GOVSATCOM. Agentura provede analýzu rizik a hrozeb pro složky Galileo a EGNOS. Na základě této analýzy rizik a hrozeb Komise po konzultaci s koncovými uživateli v členských státech a příslušnými subjekty řídícími provádění složky programu stanoví prostřednictvím prováděcích aktů obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku programu. Přitom Komise vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce. Obecné bezpečnostní požadavky stanoví postupy, kterými je třeba se řídit v případě, kdy může mít provoz složky vliv na bezpečnost Unie nebo jejích členských států. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. Pozměňovací návrh 154 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 2 2.  Subjekt odpovědný za řízení složky programu odpovídá za řízení bezpečnosti dané složky a za tím účelem provádí analýzu rizik a hrozeb a veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti dané složky, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitoruje jejich soulad s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 1. 2.  Komise je odpovědná za řízení bezpečnosti složek Copernicus, SSA a GOVSATCOM. Agentura odpovídá za řízení bezpečnosti složek Galileo a EGNOS. Za tím účelem provádějí veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti složek, za které odpovídají, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitorují jejich soulad s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odst. 1 třetím pododstavci. Pozměňovací návrh 155 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 3 – návětí 3.  Agentura: 3.  Agentura také: Pozměňovací návrh 156 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 3 – písm. d a (nové) da)  zajistí kybernetickou bezpečnost programu; Pozměňovací návrh 157 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 4 – písm. a a)  přijmou opatření alespoň rovnocenná těm, která jsou nezbytná k ochraně evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu29, a těm, která jsou nezbytná k ochraně jejich vlastních vnitrostátních kritických infrastruktur, za účelem zajištění ochrany pozemní infrastruktury na zemi, jež tvoří nedílnou součást programu a je umístěná na jejich území; a)  přijmou opatření alespoň rovnocenná těm, která jsou nezbytná k ochraně evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu29, a těm, která jsou nezbytná k ochraně jejich vlastních vnitrostátních kritických infrastruktur, za účelem zajištění ochrany pozemní infrastruktury, jež tvoří nedílnou součást programu a je umístěná na jejich území; __________________ __________________ 29 Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75. 29 Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75. Pozměňovací návrh 158 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 5 5.  Subjekty zapojené do programu přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění bezpečnosti programu. 5.  Subjekty zapojené do programu přijmou veškerá nezbytná opatření, mimo jiné s ohledem na problémy identifikované v analýze rizik, pro zajištění bezpečnosti programu. Pozměňovací návrh 159 Návrh nařízení Čl. 38 – odst. 2 2.  Jako pozorovatel je na zasedání rady pro bezpečnostní akreditaci přizván zástupce Evropské kosmické agentury. K účasti na těchto zasedáních mohou být jako pozorovatelé ve výjimečných případech přizváni rovněž zástupci agentur Unie, třetích zemí nebo mezinárodních organizací v případě záležitostí, které se těchto třetích zemí nebo mezinárodních organizací přímo týkají, zejména pak záležitostí, které se týkají infrastruktury, jež jim patří nebo jež je zřízena na jejich území. Ujednání pro takovou účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a její podmínky se stanoví v příslušných dohodách a musí být v souladu s jednacím řádem rady pro bezpečnostní akreditaci. 2.  Jako pozorovatel je na zasedání rady pro bezpečnostní akreditaci přizván zástupce Evropské kosmické agentury. K účasti na těchto zasedáních mohou být jako pozorovatelé ve výjimečných případech přizváni rovněž zástupci agentur Unie, třetích zemí nebo mezinárodních organizací zejména v případě záležitostí, které se týkají infrastruktury, jež jim patří nebo jež je zřízena na jejich území. Ujednání pro takovou účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a její podmínky se proto stanoví v příslušných dohodách a musí být v souladu s jednacím řádem rady pro bezpečnostní akreditaci. Pozměňovací návrh 160 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. b b)  řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, zejména sítí, míst a podpůrných zařízení, včetně modernizací a managementu zastarávání; b)  řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, včetně infrastruktury mimo území EU, která je však nezbytná pro to, aby složky Galileo a EGNOS mohly plně pokrývat území členských států, která geograficky leží v Evropě, zejména sítí, míst a podpůrných zařízení, včetně modernizací a managementu zastarávání; Pozměňovací návrh 161 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. c c)  rozvoj budoucích generací systémů a vývoj služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčena budoucí rozhodnutí o finančním výhledu Unie; c)  rozvoj budoucích generací systémů a vývoj služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčena budoucí rozhodnutí o finančním výhledu Unie a s ohledem na potřeby příslušných zúčastněných subjektů; Pozměňovací návrh 162 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. c a (nové) ca)  podporu rozvoje a vývoje základních technologických prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo; Pozměňovací návrh 163 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. c b (nové) cb)  podporu vývoje (integrovaných) návazných aplikací složek Galileo a EGNOS s využitím jednak složek EGNOS/Galileo, jednak Copernicus; Pozměňovací návrh 164 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. e e)  zajišťování služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS a rozvoj trhu s těmito službami; e)  zajišťování služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS a rozvoj trhu s těmito službami, zejména za účelem maximalizace socioekonomických přínosů uvedených v čl. 4 odst. 1; Pozměňovací návrh 165 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 1 – písm. c c)  službu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a synchronizaci s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti a přesnosti, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které Galileo v oblasti pokrytí zesiluje, nebo na signály o překročení limitů vydávaných systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a která je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb. c)  službu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a synchronizaci času s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti, přesnosti a integrity. Tato služba se poskytuje v souladu s nařízením o agentuře EASA s cílem zajistit dodržení požadavků na bezpečnost leteckého provozu, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které Galileo v oblasti pokrytí zesiluje, nebo na signály o překročení limitů vydávaných systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a která je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb. Pozměňovací návrh 166 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 2 – pododstavec 1 Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě. Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě s cílem pokrýt kontinentální území do konce roku 2023 a všechna území do konce roku 2025. Pozměňovací návrh 167 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 3 3.  Náklady takového rozšíření, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě. 3.  Náklady takového rozšíření, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11, Komise ovšem zváží využití programů a dohod o partnerství, a bude-li to vhodné, vývoj zvláštního finančního nástroje na jejich podporu. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě. Pozměňovací návrh 168 Návrh nařízení Čl. 47 – nadpis Slučitelnost a interoperabilita Slučitelnost, interoperabilita a normalizace Pozměňovací návrh 169 Návrh nařízení Čl. 47 – odst. 2 2.  Složky Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být slučitelné a interoperabilní s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud jsou v mezinárodních dohodách stanoveny nezbytné požadavky na slučitelnost a interoperabilitu. 2.  Složky Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být vzájemně slučitelné a interoperabilní s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud jsou v mezinárodních dohodách stanoveny nezbytné požadavky na slučitelnost a interoperabilitu. Pozměňovací návrh 170 Návrh nařízení Čl. 47 – odst. 2 a (nový) 2a.  Složky Galileo a EGNOS usilují o dosažení souladu s mezinárodními normami a certifikacemi. Pozměňovací návrh 171 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 1 1.  Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice Unie a ve vhodných případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu. 1.  Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice Unie, Evropské kosmické agentury a organizace EUMETSAT a ve vhodných případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu. Pozměňovací návrh 172 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 2 2.  Složka Copernicus dodává data a informace, přičemž uplatňuje politiku plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům. 2.  Složka Copernicus dodává data a informace, přičemž vychází z politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům. Pozměňovací návrh 173 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 3 – písm. a – odrážka 1 –  vývoj a provozní činnosti družic Sentinel složky Copernicus; –  (Netýká se českého znění.) Pozměňovací návrh 174 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 3 – písm. c c)  složky pro přístup k datům a jejich distribuci, která zahrnuje infrastrukturu a služby k zajištění vyhledávání a prohlížení dat a informací složky Copernicus, přístupu k nim a jejich distribuci a využívání; c)  složky pro přístup k datům a jejich distribuci, která zahrnuje infrastrukturu a služby k zajištění uživatelsky přívětivého vyhledávání, prohlížení a dlouhodobé archivování dat a informací složky Copernicus, přístupu k nim a jejich distribuci a využívání; Pozměňovací návrh 175 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 3 – písm. d d)  složky rozšiřování uživatelské základy a rozvoje trhu podle čl. 29 odst. 5, která zahrnuje příslušné činnosti, zdroje a služby na podporu složky Copernicus, jejích dat a služeb na všech úrovních za účelem maximalizace socioekonomických přínosů, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1. d)  složky rozšiřování uživatelské základny, budování kapacit a rozvoje trhu podle čl. 29 odst. 5, která zahrnuje příslušné činnosti, zdroje a služby na podporu složky Copernicus, jejích dat a služeb na všech úrovních za účelem maximalizace socioekonomických přínosů, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1. Pozměňovací návrh 176 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 4 4.  Složka Copernicus prosazuje mezinárodní koordinaci pozorovacích systémů a související výměny údajů za účelem posílení jejího globálního rozměru a doplňkovosti, přičemž zohledňuje stávající mezinárodní dohody a koordinační postupy. 4.  Složka Copernicus prosazuje mezinárodní koordinaci pozorovacích systémů a související výměny údajů za účelem posílení jejího globálního rozměru a doplňkovosti, přičemž zohledňuje stávající a budoucí mezinárodní dohody a koordinační postupy. Pozměňovací návrh 177 Návrh nařízení Čl. 49 – nadpis Získávání dat Způsobilá opatření Pozměňovací návrh 178 Návrh nařízení Čl. 49 – odst. 1 – písm. a a)  opatření pro poskytnutí kontinuity stávajících misí Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provozování dalších družic Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, přičemž se upřednostňují: pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů, které umožní pokrytí pólů a inovativní environmentální aplikace v oblasti zemědělství, lesnictví a vodohospodářství; a)  opatření pro poskytnutí kontinuity stávajících misí Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provozování dalších družic Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, jako jsou: pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů, které umožní pokrytí pólů a inovativní environmentální aplikace v oblasti zemědělství, lesnictví a vodohospodářství; Pozměňovací návrh 179 Návrh nařízení Čl. 49 – odst. 1 – písm. b b)  opatření k zajištění přístupu k datům třetích stran nezbytným k vytváření služeb složky Copernicus nebo pro využití ze strany orgánů, agentur a decentralizovaných útvarů Unie; b)  opatření k zajištění přístupu k datům třetích stran nezbytným k vytváření služeb složky Copernicus nebo pro využití ze strany hlavních uživatelů, přičemž se upřednostňují data poskytovaná nebo financovaná veřejnými subjekty v členských státech, jako jsou vnitrostátní agentury; Pozměňovací návrh 180 Návrh nařízení Čl. 49 – odst. 1 – písm. c a (nové) ca)  podporu rozvoje příslušných navazujících aplikací a služeb složky Copernicus. Pozměňovací návrh 181 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – návětí Složka Copernicus zahrnuje opatření na podporu těchto služeb: Složka Copernicus zahrnuje opatření na podporu těchto hlavních služeb: Pozměňovací návrh 182 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. a – odrážka 3 –  monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře, –  monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, kvalitě půdy, desertifikaci, památkách kulturního dědictví, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích a zejména odlesňování, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře, členské státy budou moci používat informace a údaje vyplývající z monitorování zemědělské plochy, pokud jde o míru pokrytí půdy a využívání zemědělské půdy tak, aby se dále snížila administrativní zátěž spojená s poskytováním zemědělských subvencí, Pozměňovací návrh 183 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – písm. a – odrážka 4 a (nová) –   mapování zemědělské půdy vyžadující závlahu, odhady úrody a využívání půdy a zajištění větší bezpečnosti a kvality potravin prostřednictvím ochrany životního prostředí; Pozměňovací návrh 184 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – písm. a – odrážka 1 b (nová) –   monitorování rybolovné činnosti za účelem zajištění větší bezpečnosti a kvality potravin prostřednictvím ochrany životního prostředí; Pozměňovací návrh 185 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. a a (nové) aa)  monitorování podpory provádění politik Unie; Pozměňovací návrh 186 Návrh nařízení Čl. 53 – odst. 1 – návětí Složka SST podporuje tyto činnosti: Cílem programu SST je postupně vybavit Unii autonomními schopnostmi složky SST. Složka SST podporuje tyto činnosti: Pozměňovací návrh 187 Návrh nařízení Čl. 53 – odst. 1 – písm. a a)  vytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních a/nebo kosmických senzorů členských států, včetně senzorů vyvinutých Evropskou kosmickou agenturou a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů přizpůsobeného potřebám uživatelů podle článku 55; a)  vytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních a/nebo kosmických senzorů členských států nebo Unie, včetně senzorů vyvinutých Evropskou kosmickou agenturou a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů přizpůsobeného potřebám uživatelů podle článku 55; Pozměňovací návrh 188 Návrh nařízení Čl. 56 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí Členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST podle článku 54, musí Komisi předložit společný návrh, v němž prokážou splnění těchto kritérií: Členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST podle článku 54, musí Komisi předložit jednotný nebo společný návrh, v němž prokážou splnění těchto kritérií: Pozměňovací návrh 189 Návrh nařízení Čl. 57 – odst. 8 8.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla týkající se fungování organizačního rámce účasti členských států na SST. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. 8.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105 týkající se konkrétního ustanovení, podrobná pravidla týkající se fungování organizačního rámce účasti členských států na SST. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. Pozměňovací návrh 190 Návrh nařízení Článek 58 a (nový) Článek 58a Monitorování nabídky a poptávky týkající se SST Do 31. prosince 2024 vyhodnotí Komise provádění složky SST, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou pozemních a kosmických senzorů, a dokončí tvorbu evropského katalogu uvedeného v čl. 53 odst. 1a. Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické a pozemní infrastruktury. Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické a pozemské infrastruktury v rámci složky SST. Pozměňovací návrh 191 Návrh nařízení Čl. 60 – odst. 1 – písm. c a (nové) ca)  vytvoření evropského katalogu blízkozemních těles. Pozměňovací návrh 192 Návrh nařízení Čl. 61 – odst. 1 – návětí V rámci složky GOVSATCOM se kapacity a služby družicové komunikace kombinují do společného souboru Unie obsahujícího kapacity a služby družicové komunikace. Tato složka zahrnuje: V rámci složky GOVSATCOM se kapacity a služby družicové komunikace kombinují do společného souboru Unie obsahujícího kapacity a služby družicové komunikace s přiměřenými požadavky na bezpečnost. Tato složka může zahrnovat: Pozměňovací návrh 193 Návrh nařízení Čl. 61 – odst. 1 – písm. a a)  vývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního segmentu; a)  vývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního a kosmického segmentu; Pozměňovací návrh 194 Návrh nařízení Čl. 62 – odst. 3 3.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby poskytované v rámci GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tato opatření musí být založena na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1 a musí upřednostňovat služby poskytované uživatelům na úrovni Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. 3.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby poskytované v rámci GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tato opatření musí být založena na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. Pozměňovací návrh 195 Návrh nařízení Čl. 62 – odst. 3 a (nový) 3a.  Portfolio služeb uvedené v odstavci 3 zohlední stávající komerčně dostupné služby, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Pozměňovací návrh 196 Návrh nařízení Čl. 63 – odst. 1 – písm. b b)  právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování satelitních kapacit nebo služeb v souladu s postupem bezpečnostní akreditace podle článku 36 na základě specifických bezpečnostních požadavků na GOVSATCOM podle čl. 34 odst. 1. b)  právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování satelitních kapacit nebo služeb v souladu s postupem bezpečnostní akreditace podle článku 36. Pozměňovací návrh 197 Návrh nařízení Čl. 63 – odst. 1 – písm. b a (nové) ba)  Poskytovatelé kapacit či služeb družicové komunikace v rámci této složky splňují specifické bezpečnostní požadavky na složku GOVSATCOM stanovené podle čl. 34 odst. 1. Pozměňovací návrh 198 Návrh nařízení Čl. 65 – odst. 1 1.  Sdružené kapacity, služby a uživatelská zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM na základě analýzy bezpečnostních rizik prováděné uživateli na úrovni Unie a členských států. Při tomto sdílení a prioritizaci jsou upřednostňováni uživatelé na úrovni Unie. 1.  Sdružené kapacity, služby a uživatelská zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM na základě analýzy bezpečnostních rizik prováděné uživateli na úrovni Unie a členských států. Pozměňovací návrh 199 Návrh nařízení Čl. 66 – odst. 1 a (nový) 1a.  Centra GOVSATCOM zohlední stávající komerčně dostupné služby, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Pozměňovací návrh 200 Návrh nařízení Čl. 69 – odst. 1 Před koncem roku 2024 vyhodnotí Komise provádění složky GOVSATCOM, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou družicové komunikace. Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické infrastruktury. Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické infrastruktury v rámci složky GOVSATCOM. Před koncem roku 2024 vyhodnotí Komise ve spolupráci s odpovědnými subjekty provádění složky GOVSATCOM, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou družicové komunikace. Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické infrastruktury. Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické infrastruktury v rámci složky GOVSATCOM. Pozměňovací návrh 201 Návrh nařízení Čl. 71 – odst. 1 Agentura sídlí v Praze (Česká republika). Agentura sídlí v Praze (Česká republika). S ohledem na potřeby programu mohou být zřízeny místní úřadovny agentury, jak je uvedeno v čl. 79 odst. 2. Pozměňovací návrh 202 Návrh nařízení Čl. 73 – odst. 4 4.  Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblasti hlavních úkolů agentury, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě. 4.  Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblasti úkolů agentury, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě. Pozměňovací návrh 203 Návrh nařízení Čl. 73 – odst. 5 5.  Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je čtyřleté s možností jednoho opětovného jmenování. 5.  Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků činí čtyři roky s možností opětovného jmenování. Pozměňovací návrh 204 Návrh nařízení Čl. 75 – odst. 3 3.  Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Zasedání správní rady se dále konají z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně třetiny jejích členů. 3.  (Netýká se českého znění.) Pozměňovací návrh 205 Návrh nařízení Čl. 75 – odst. 5 5.  [V případě jakékoli složky programu, která zahrnuje využití citlivé vnitrostátní infrastruktury, se jednání správní rady a hlasování smí účastnit pouze zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupce Komise. Pokud předseda správní rady nezastupuje jeden z členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, nahradí jej zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní.] 5.  [V případě jakékoli složky programu, která zahrnuje využití citlivé vnitrostátní infrastruktury, se jednání správní rady a hlasování smí účastnit zástupci členských států a zástupce Komise, hlasují ovšem pouze zástupci těch členských států, které takovou infrastrukturu vlastní. Pokud předseda správní rady nezastupuje jeden z členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, nahradí jej zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní.] Pozměňovací návrh 206 Návrh nařízení Čl. 77 – odst. 2 – písm. a a (nové) aa)  přijme do 30. června prvního roku víceletého finančního rámce podle článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie po obdržení stanoviska Komise víceletý pracovní program agentury na období víceletého finančního rámce, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část podle čl. 80 písm. a) vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci. Evropský parlament je ohledně tohoto pracovního programu konzultován; Pozměňovací návrh 207 Návrh nařízení Čl. 77 – odst. 2 – písm. d a (nové) da)  přijme pravidla pro transparentnost průmyslových zakázek a výkonný ředitel ji o nich pravidelně informuje; Pozměňovací návrh 208 Návrh nařízení Čl. 79 – odst. 1 – písm. c a (nové) ca)  dodržuje pravidla pro transparentnost průmyslových zakázek a informuje správní radu; Pozměňovací návrh 209 Návrh nařízení Čl. 79 – odst. 2 2.  Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře musí výkonný ředitel získat předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Může být vyžadováno uzavření dohody o sídle s dotčeným členským státem / dotčenými členskými státy. 2.  Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře musí výkonný ředitel získat předchozí souhlas správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Může být vyžadováno uzavření dohody o sídle s dotčeným členským státem / dotčenými členskými státy. Je-li to možné, stanoví se v ročním pracovním programu dopad, pokud jde o přidělování zaměstnanců a rozpočet, a v každém případě se tento projekt v souladu s čl. 84 odst. 11 oznámí rozpočtovému orgánu. Pozměňovací návrh 210 Návrh nařízení Čl. 88 – odst. 3 a (nový) 3a.  Zaměstnanci agentury jsou odměňováni z vlastních zdrojů agentury a, pokud je to nutné pro plnění úkolů svěřených agentuře, prostřednictvím rozpočtu, jehož plněním pověřila agenturu Komise. Pozměňovací návrh 211 Návrh nařízení Čl. 89 – odst. 1 – pododstavec 2 Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie nebo jinde. Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie nebo jinde. Pozměňovací návrh 212 Návrh nařízení Čl. 89 – odst. 2 – pododstavec 2 Na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v prvním pododstavci, může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše čtyř let. Na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v prvním pododstavci, může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše pěti let. Pozměňovací návrh 213 Návrh nařízení Čl. 92 – nadpis Dohoda o sídle a provozní podmínky Dohoda o sídle a místních úřadovnách a provozní podmínky Pozměňovací návrh 214 Návrh nařízení Čl. 92 – odst. 1 1.  Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, které dá k dispozici tento členský stát, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi agenturou a členským státem, v němž se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas. 1.  Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, které dá k dispozici tento členský stát, a zvláštní pravidla, která se v hostitelských členských státech použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle místních úřadoven uzavřené mezi agenturou a členským státem, v němž se sídlo nebo místní infrastruktura nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas. Pozměňovací návrh 215 Návrh nařízení Čl. 98 – odst. 1 1.  Agentura je otevřena účasti třetích zemí, které uzavřely s Unií za tímto účelem dohody. 1.  Agentura je otevřena účasti třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely s Unií za tímto účelem dohody. Pozměňovací návrh 216 Návrh nařízení Čl. 101 – odst. 1 a (nový) 1a.   Komise stanoví metodologii pro zajištění kvalitativních ukazatelů pro přesné posouzení pokroku směrem k plnění obecných cílů stanovených v čl. 4 písm. a), b) a c). Na základě této metodologie Komise doplní přílohu, a to nejpozději do 1. ledna 2021. Pozměňovací návrh 217 Návrh nařízení Čl. 102 – odst. 2 2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. 2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu. Zvláštní oddíl takového hodnocení se bude věnovat řízení programu s cílem poskytnout informace o tom, zda je potřeba pozměnit úlohy a pravomoci svěřené různým subjektům v rámci programu. Pozměňovací návrh 218 Návrh nařízení Čl. 102 – odst. 4 4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. 4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a ve vhodných případech může k hodnocení připojit nový legislativní návrh. Pozměňovací návrh 219 Návrh nařízení Čl. 102 – odst. 6 – pododstavec 1 Do 30. června 2024 a poté každých pět let posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát, úkoly a umístění. Hodnocení se zejména zabývá případnou potřebou upravit mandát agentury a finančními dopady jakékoli takové úpravy. Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost rady pro bezpečnostní akreditaci. Do 30. června 2024 a poté každé tři roky posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát, úkoly a umístění. Hodnocení se zabývá případnou potřebou upravit mandát agentury, zejména pokud jde o možnost svěřit jí dodatečné úkoly v souladu s článkem 30, a finančními dopady jakékoli takové úpravy. Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost rady pro bezpečnostní akreditaci. Pozměňovací návrh 220 Návrh nařízení Čl. 105 – odst. 2 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 52 a 101 je svěřena Komisi na dobu neurčitou do 31. prosince 2028. 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 52 a 101 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. Pozměňovací návrh 221 Návrh nařízení Čl. 107 – odst. 1 1.  Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 1.  Komisi je nápomocen výbor, který zasedá ve zvláštních sestavách/podvýborech věnovaných každé z hlavních složek programu (Galileo a EGNOS, Copernicus, SSA, GOVSATCOM). Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Pozměňovací návrh 222 Návrh nařízení Čl. 107 – odst. 3 a (nový) 3a.  Mezinárodní dohody uzavřené Unií mohou obsahovat ustanovení o případném zapojení zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací do práce výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem s přihlédnutím k bezpečnosti Unie.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0405/2018).

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. prosince 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027 (COM(2018)0434 – C8-0256/2018 – 2018/0227(COD))(1)

P8_TA(2018)0521 A8-0408/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh legislativního usnesení   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh legislativního usnesení Právní východisko 3 a (nové) –  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví, Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 88 rozhodnutí Rady / /EU53 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. (4)  Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 88 rozhodnutí Rady / /EU53 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Při provádění programu je třeba vzít v úvahu omezení týkající se účasti zámořských zemí nebo území a jejich efektivní účast na programu musí být monitorována a pravidelně vyhodnocována. _________________ _________________ 53 Rozhodnutí Rady / /EU. 53 Rozhodnutí Rady / /EU. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 (5)  Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201654 existuje potřeba vyhodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím specifických požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků programu v praxi. (5)  Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201654 existuje potřeba vyhodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím specifických požadavků na monitorování souvisejících se stávajícími potřebami a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67954a a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži v zájmu všech příjemců, zejména pro členské státy a MSP. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné kvantitativní a kvalitativní ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků programu v praxi. __________________ __________________ 54 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. 54 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. 54a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1). Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a)  Program by měl zajistit maximální transparentnost, odpovědnost a demokratickou kontrolu inovativních finančních nástrojů a mechanismů, které čerpají z rozpočtu Unie, zejména pokud jde o jejich příspěvek k dosahování cílů Unie, a to jak z hlediska původních očekávání, tak z hlediska konečných výsledků. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Tallinský summit k digitální problematice55 ze září 2017 a závěry Evropské rady56 ze dne 19. října 2017 uvedly, že Evropa musí investovat do digitalizace našich hospodářství a řešení nedostatků v oblasti dovedností, aby udržela a posílila evropskou konkurenceschopnost, naši kvalitu života a sociální strukturu. Evropská rada dospěla k závěru, že digitální transformace nabízí obrovské příležitosti pro inovace, růst a pracovní příležitosti, přispěje k naší konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku a posílí tvůrčí a kulturní rozmanitost. Využití těchto příležitostí vyžaduje, abychom společně řešili některé z výzev plynoucích z digitální transformace a přezkoumali politiky ovlivněné digitální transformací. (6)  Tallinský summit k digitální problematice55 ze září 2017 a závěry Evropské rady56 ze dne 19. října 2017 uvedly, že Evropa musí investovat do účinné digitalizace našich hospodářství a řešení nedostatků v oblasti dovedností, aby udržela a posílila evropskou konkurenceschopnost a evropské inovace, naši kvalitu života a sociální strukturu. Evropská rada dospěla k závěru, že digitální transformace nabízí obrovské příležitosti pro inovace, růst a pracovní příležitosti, přispěje k naší konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku a posílí tvůrčí a kulturní rozmanitost. Využití těchto příležitostí vyžaduje, abychom společně řešili různými způsoby výzvy plynoucí z digitální transformace, a to i zajištěním toho, aby byly zavedeny základní stavební prvky, o něž se nové technologie opírají, vytvořením účinných a snadno vymahatelných právních předpisů, přezkumem politik ovlivněných digitální transformací a vytvořením prostředí vstřícného k inovacím, v němž jsou plně chráněny zájmy uživatelů. V optimálním případě by měl být finanční příděl na tento program, který spočívá v činnosti na evropské úrovni, výrazně navýšen o prostředky pocházející ze soukromého sektoru a od členských států. __________________ __________________ 55 https://www.eu2017.ee/news/insights/conclusions-after-tallinn-digital-summit. 55 https://www.eu2017.ee/news/insights/conclusions-after-tallinn-digital-summit. 56 https://www.consilium.europa.eu/media/21620/19-euco-final-conclusions-en.pdf. 56 https://www.consilium.europa.eu/media/21620/19-euco-final-conclusions-en.pdf. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a)  Budoucnost evropské společnosti a evropského hospodářství se bude značnou měrou opírat o harmonizovanou a jednotnou politiku týkající se spektra, infrastrukturu sítí 5G, což bude vyžadovat cíl infrastruktury se zaměřením na sítě s velmi vysokou kapacitou za účelem poskytování vysoce kvalitních a rychlejších komunikačních služeb; to je základním předpokladem dobrého provádění programu. V tomto ohledu by program měl mít prospěch z dobrého provádění Nástroje pro propojení Evropy a zejména iniciativy WIFI4EU, jejímž cílem je podpora konektivity pro občany ve veřejných prostorech v Unii; díky kombinaci těchto dvou programů dojde k maximalizaci výstupů a plnění cílů Unie týkajících se zajištění spolehlivého a jednotného vysokorychlostního síťového pokrytí v celé Unii. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Evropská rada dospěla zejména k závěru, že by se Unie měla urychleně zabývat nově vznikajícími trendy: to zahrnuje otázky jako umělá inteligence a technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) při současném zajištění vysoké úrovně ochrany údajů, digitálních práv a etických norem. Evropská rada vyzvala Komisi, aby do začátku roku 2018 navrhla evropský přístup k umělé inteligenci a aby předložila nezbytné iniciativy pro posílení rámcových podmínek, jež by EU umožnily prozkoumat nové trhy na základě radikálních inovací zohledňujících rizika a potvrdit vedoucí úlohu svého průmyslu. (7)  Evropská rada dospěla zejména k závěru, že by se Unie měla urychleně zabývat nově vznikajícími trendy: to zahrnuje otázky jako digitální propast, umělá inteligence při současném zajištění vysoké úrovně ochrany údajů v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679, práv, základních práv a etických norem. Evropská rada vyzvala Komisi, aby do začátku roku 2018 navrhla evropský přístup k umělé inteligenci a aby předložila nezbytné iniciativy pro posílení rámcových podmínek, jež by EU umožnily prozkoumat nové trhy na základě radikálních inovací zohledňujících rizika a potvrdit vedoucí úlohu svého průmyslu. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)   Dne 10. dubna 2018 vyjádřily členské státy svou podporu iniciativám v oblasti služeb infrastruktury umělé inteligence a technologií distribuovaných účetních knih (např. blockchain) a společnou vůli na těchto iniciativám spolupracovat a uzavřely za tím účelem několik dohod o spolupráci. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 b (nový) (7b)   V zájmu úspěšného provedení tohoto programu je třeba si stanovit větší ambice než následování trendů. Unie musí přijmout závazek k technologiím respektujícím soukromí (tj. šifrování a decentralizované aplikace), jakož i k větším investicím do progresivní infrastruktury (sítě na bázi optických vláken) s cílem umožnit digitalizovanou společnost vyznačující se sebeurčením. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 c (nový) (7c)   Evropa musí provést rozhodující investice do své budoucnosti a vybudovat strategické digitální kapacity, aby mohla využít digitální revoluce. Na úrovni EU musí být pro tento účel zajištěn významný rozpočet (nejméně 9,2 miliardy EUR), který musí být doplněn rozsáhlými investicemi na vnitrostátní a regionální úrovni, a zejména jednotným a doplňkovým vztahem ke strukturálním fondům a fondům soudržnosti. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  Sdělení Komise „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“57, nastiňuje mezi možnostmi budoucího finančního rámce program digitální transformace Evropy s cílem zajistit „výrazný pokrok směrem k inteligentnímu růstu v oblastech, jako je například kvalitní datová infrastruktura, konektivita a kybernetická bezpečnost“. Snažil by se zabezpečit vedoucí úlohu Evropy v oblasti superpočítačů, internetu příští generace, umělé inteligence, robotiky a velkých dat. Posílil by konkurenční postavení průmyslu a podniků v Evropě v digitalizované ekonomice a měl by značný dopad na odstranění nedostatků v oblasti dovedností v celé Unii. (8)  Sdělení Komise „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“57, nastiňuje mezi možnostmi budoucího finančního rámce program digitální transformace Evropy s cílem zajistit „výrazný pokrok směrem k inteligentnímu růstu v oblastech, jako je například kvalitní datová infrastruktura, konektivita, kybernetická bezpečnost“ a digitalizace veřejné správy. Snažil by se zabezpečit vedoucí úlohu Evropy v oblasti superpočítačů, internetu příští generace, umělé inteligence, robotiky a velkých dat. Posílil by konkurenční postavení průmyslu a podniků v Evropě v digitalizované ekonomice a měl by značný dopad na překlenutí a odstranění nedostatků v oblasti dovedností v celé Unii, přičemž by zároveň zajistil, aby evropští občané měli potřebné dovednosti a znalosti, a zvládli se tak vypořádat s digitální transformací. __________________ __________________ 57 COM(2018)0098. 57 COM(2018)0098. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový) (8a)   Vzhledem ke zpoždění při rozvíjení strategických digitálních kapacit Unie a úsilí, které je třeba vynaložit na řešení tohoto problému, je třeba poskytnout rozpočet, který je přiměřený cílům programu, ve výši nejméně 9,2 miliardy EUR. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 (9)  Sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“58 se zabývá novým opatřením, které je třeba považovat za klíčový krok ke společnému datovému prostoru v EU – souvislé digitální oblasti s rozsahem, který umožní vývoj nových výrobků a služeb založený na datech. (9)  Sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“58 se zabývá novým opatřením, které je třeba považovat za klíčový krok ke společnému datovému prostoru v EU – souvislé digitální oblasti s rozsahem, který umožní vývoj a inovaci nových výrobků a služeb založený na datech. _________________ _________________ 58 COM(2018)0125. 58 COM(2018)0125. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 a (nový) (9a)   Podmínky k provádění programu by měla zajistit i iniciativa „Internet nové generace“, kterou Evropská komise zahájila v roce 2017, neboť jejím cílem je otevřenější internet s lepšími službami, vyšší inteligencí, větším zapojením a účastí, řešením technologických příležitostí vyplývajících z pokroku v různých oblastech výzkumu od nových architektur sítí a softwarově definovaných infrastruktur až po nové koncepty služeb a aplikací. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)  Obecným cílem programu by mělo být podporovat digitální transformaci průmyslu a pečovat o lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje ve prospěch podniků a občanů v celé Unii. Program by měl být strukturován do pěti specifických cílů, které odrážejí klíčové oblasti politiky, zejména: vysoce výkonnou výpočetní techniku, kybernetickou bezpečnost, umělou inteligenci, pokročilé digitální dovednosti, zavádění, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilitu. Pro všechny tyto oblasti by cílem programu mělo být rovněž lepší sladění politik Unie, členských států a regionů a sdružování soukromých a průmyslových zdrojů za účelem zvýšení investic a rozvoje intenzivnější součinnosti. (10)  Obecným cílem programu by mělo být podporovat digitální transformaci průmyslu a pečovat o lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje, jakož i modernizace konkrétních odvětví ve veřejném zájmu ve prospěch podniků, zejména MSP, a občanů v celé Unii. Kromě toho by program měl posílit konkurenceschopnost Unie a odolnost jejího hospodářství. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový) (10a)   Je naléhavě nutné podporovat malé a střední podniky, které chtějí ve svých výrobních procesech využít digitální transformaci. Digitální výzkum a inovace malým a středním podnikům umožní přispět k růstu evropského hospodářství díky účinnému využívání zdrojů. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 b (nový) (10b)  Program by měl být strukturován do pěti specifických cílů, které odrážejí klíčové oblasti politiky, zejména: a) vysoce výkonnou výpočetní techniku, b) umělou inteligenci a technologie distribuované účetní knihy, c) kybernetickou bezpečnost, d) pokročilé digitální dovednosti a e) zavádění, optimální využívání digitálních kapacit a interoperability. Pro všechny tyto oblasti by cílem programu mělo být rovněž lepší sladění politik Unie, členských států a regionů a sdružování soukromých a průmyslových zdrojů za účelem zvýšení investic a rozvoje intenzivnější součinnosti. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 c (nový) (10c)  Spolu s obecným cílem digitální transformace by měl program přispět k zajištění cílů dlouhodobé strategické bezpečnosti prostřednictvím budování kapacit a schopností v Unii, přičemž přednost by měla dostat opatření, která zvyšují strategický potenciál a omezují závislost na dodavatelích a výrobcích ze třetích zemí, a zajišťují tím hospodářskou a inovační konkurenceschopnost Unie. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 (11)  Ústřední role při provádění programu by měla být přidělena centrům pro digitální inovace, jež by měla stimulovat široké přijetí pokročilých digitálních technologií průmyslem, veřejnými organizacemi a akademickou obcí. Síť center pro digitální inovace by měla zajistit nejširší zeměpisné pokrytí v celé Evropě59. První sada center pro digitální inovace bude zvolena na základě návrhů členských států, a poté bude síť rozšířena prostřednictvím otevřeného a soutěžního procesu. Centra pro digitální inovace budou sloužit jako přístupová místa k nejnovějším digitálním kapacitám včetně vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, jakož i k jiným stávajícím inovativním technologiím, jako jsou klíčové základní technologie, dostupným rovněž v laboratořích pro projekty a produkty vytvářené na počítačem řízených strojích (tzv. fablabs) nebo v tzv. laboratořích citylabs (místa spolupráce akademické, vědecké a průmyslové komunity). Fungují jako jednotná vstupní místa při přístupu k vyzkoušeným a ověřeným technologiím a propagují otevřené inovace. Budou poskytovat podporu rovněž v oblasti pokročilých digitálních dovedností. Síť center pro digitální inovace by měla také přispívat k účasti nejvzdálenějších regionů na jednotném digitálním trhu. (11)  Ústřední role při provádění programu by měla být přidělena evropským centrům pro digitální inovace, jež by měla stimulovat široké přijetí pokročilých digitálních technologií průmyslem, zejména malými a středními podniky, veřejnými organizacemi a akademickou obcí. Síť evropských center pro digitální inovace by měla zajistit nejširší zeměpisné pokrytí v celé Evropě59. První sada evropských center pro digitální inovace bude zvolena na základě návrhů členských států, a poté bude síť rozšířena prostřednictvím otevřeného, transparentního a soutěžního procesu. Evropská centra pro digitální inovace budou sloužit jako přístupová místa k nejnovějším digitálním kapacitám včetně vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, jakož i k jiným stávajícím inovativním technologiím, jako jsou klíčové základní technologie, dostupným rovněž v laboratořích pro projekty a produkty vytvářené na počítačem řízených strojích (tzv. fablabs) nebo v tzv. laboratořích citylabs (místa spolupráce akademické, vědecké a průmyslové komunity). Fungují jako jednotná kontaktní místa při přístupu k vyzkoušeným a ověřeným technologiím a propagují otevřené inovace. Budou poskytovat podporu rovněž v oblasti pokročilých digitálních dovedností. Síť evropských center pro digitální inovace by měla také přispívat k účasti nejvzdálenějších regionů na jednotném digitálním trhu a podporovat digitální transformaci v zámořských zemích a územích. __________________ __________________ 59 Jak je uvedeno ve sdělení Digitalizace evropského průmyslu (COM(2016)0180). 59 Jak je uvedeno ve sdělení Digitalizace evropského průmyslu (COM(2016)0180). Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 a (nový) (11a)  Má-li dojít k součinnosti mezi investicemi na základě tohoto programu a investicemi Unie do výzkumu a vývoje, zejména investicemi podporovanými programem Horizont Evropa, měla by evropská centra pro digitální inovace působit jako platforma, v níž se sdruží na straně jedné průmysl, podniky a veřejná správa, které potřebují nová technologická řešení, a na straně druhé společnosti, zejména začínající podniky a MSP, které mají řešení, jež je možné uvést na trh. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 b (nový) (11b)  Plánování a vypracovávání programu a pořizování příslušných dodávek a zásob v rámci programu by mělo být prováděno s ohledem na zvyšování kapacit a střednědobé a dlouhodobé konkurenceschopnosti Unie. Přednost by měla dostat opatření, která zvyšují strategický potenciál a konkurenceschopnost Unie, čímž usilují o omezení závislosti na dodavatelích a výrobcích ze třetích zemí. Účast třetích zemí na specifických cílech programu by se proto měla odvíjet od jejich příspěvku pro Unii. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  Program by měl být prováděn prostřednictvím projektů posilujících zásadní digitální kapacity a jejich široké využívání. To by mělo zahrnovat společné investice s členskými státy, a v případě potřeby se soukromým sektorem. K tomu by bylo potřeba zejména dosáhnout kritického objemu zakázek a tím větší efektivnosti vynaložených prostředků a zaručit, že dodavatelé v Evropě zůstanou v čele pokroku technologií. (12)  Program by měl být prováděn prostřednictvím projektů posilujících zásadní digitální kapacity a strategickou autonomii Unie. Za tím účelem by měl program zajistit rozpočet z EU ve výši nejméně 9,2 miliardy EUR, který doplní společné investice z členských států, a/nebo ze soukromého sektoru. K tomu by bylo potřeba zejména dosáhnout kritického objemu zakázek a tím větší efektivnosti vynaložených prostředků a zaručit, že dodavatelé v Evropě dosáhnou čelního postavení v oblasti technologického pokroku. Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)  Opatření v rámci programu by měla být použita k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aby přinášela jasnou evropskou přidanou hodnotu a aniž by duplikovala nebo vytěsňovala soukromé financování. (14)  Opatření v rámci programu by měla být použita k posílení a rozšíření digitální základny Unie, zvládnutí zásadních společenských výzev, dalšímu zvýšení digitálních průmyslových kompetencí Unie i k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aby přinášela jasnou evropskou přidanou hodnotu a aniž by duplikovala nebo vytěsňovala soukromé financování. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)  Aby se dosáhlo maximální flexibility po celou dobu trvání programu a vyvinula se součinnost mezi jeho složkami, může být každý ze specifických cílů prováděn pomocí všech nástrojů dostupných v rámci finančního nařízení. Prováděcí mechanismy, jež mají být použity, jsou přímé řízení a nepřímé řízení v případě, že by financování Unie mělo být kombinováno s jinými zdroji financování nebo pokud provádění vyžaduje vytvoření společně řízených struktur. (15)  Aby se dosáhlo maximální flexibility po celou dobu trvání programu a vyvinula se součinnost mezi jeho složkami, může být každý ze specifických cílů prováděn pomocí všech nástrojů dostupných v rámci finančního nařízení. Prováděcí mechanismy, jež mají být použity, jsou přímé řízení a nepřímé řízení v případě, že by financování Unie mělo být kombinováno s jinými zdroji financování nebo pokud provádění vyžaduje vytvoření společně řízených struktur. V případech nepřímého řízení Komise zajistí, aby byly zachovávány a dodržovány veškeré normy kvality a bezpečnosti požadované pro přímé řízení programu. Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Vysoce výkonná výpočetní technika a související kapacity zpracování dat v Unii by měly umožňovat zajistit širší využívání vysoce výkonné výpočetní techniky ve výrobních odvětvích a obecněji v oblastech veřejného zájmu s cílem využít jedinečných příležitostí, které superpočítače přinášejí společnosti v oblastech jako zdravotnictví, životní prostředí a bezpečnost, jakož i konkurenceschopnost průmyslu, zejména malých a středních podniků. (16)  Vysoce výkonná výpočetní technika a související kapacity zpracování a ukládání dat v Unii by měly umožňovat zajistit širší využívání vysoce výkonné výpočetní techniky ve výrobních odvětvích a obecněji v oblastech veřejného zájmu s cílem využít jedinečných příležitostí, které superpočítače přinášejí společnosti v oblastech jako zdravotnictví, životní prostředí a bezpečnost, jakož i konkurenceschopnost průmyslu, zejména malých a středních podniků. Unie musí pořídit superpočítače světové třídy, zabezpečit jim systém dodávek a zavést služby v oblasti simulace, vizualizace a prototypizace a současně zajistit systém vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), který bude v souladu s hodnotami a zásadami Unie. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 (17)  Podporu intervenci Unie v této oblasti vyjádřila Rada60 i Evropský parlament61. Kromě toho podepsalo v roce 2017 devět členských států prohlášení o iniciativě EuroHPC62, což je dohoda mezi vládami, kde se zavazují spolupracovat s Komisí s cílem vybudovat a zavést v Evropě nejmodernější infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a datové infrastruktury, jež by byly v celé Unii dostupné pro vědecké obce, veřejnost a soukromé partnery. (17)  Podporu intervenci Unie v této oblasti vyjádřila Rada60 i Evropský parlament61. Kromě toho podepsalo v roce 2017 devět členských států prohlášení o iniciativě EuroHPC62, což je dohoda mezi vládami, kde se zavazují spolupracovat s Komisí s cílem vybudovat a zavést v Evropě nejmodernější infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a datové infrastruktury, jež by byly v celé Unii dostupné pro vědecké obce, veřejnost a soukromé partnery a posílily by přidanou hodnotu EU. __________________ __________________ 60 60 61 61 62 62 Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 (18)  U specifického cíle Vysoce výkonná výpočetní technika se za nejvhodnější prováděcí mechanismus považuje společný podnik, který by měl zejména koordinovat vnitrostátní a unijní strategie a investice do infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a výzkumu a vývoje, sdílet prostředky z veřejných a soukromých zdrojů a zajišťovat ekonomické a strategické zájmy Unie63. Odborná střediska vysoce výkonné výpočetní techniky v členských státech kromě toho poskytnou služby vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu, akademické obci a orgánům veřejné správy. (18)  U specifického cíle Vysoce výkonná výpočetní technika se za nejvhodnější prováděcí mechanismus považuje společný podnik, který by měl zejména koordinovat vnitrostátní a unijní strategie a investice do infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a výzkumu a vývoje, sdílet prostředky z veřejných a soukromých zdrojů a zajišťovat ekonomické a strategické zájmy Unie63. Odborná střediska vysoce výkonné výpočetní techniky v členských státech kromě toho poskytnou služby vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, akademické obci a orgánům veřejné správy usazeným v Unii. __________________ __________________ 63 Posouzení dopadů, průvodní dokument k „Návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku“ (https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/proposal-council-regulation-establishing-eurohpc-joint-undertaking-impact-assessment). 63 Posouzení dopadů, průvodní dokument k „Návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku“ (https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/proposal-council-regulation-establishing-eurohpc-joint-undertaking-impact-assessment). Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Rozvíjení kapacity související s umělou inteligencí je rozhodující hnací silou digitální transformace průmyslu, jakož i veřejného sektoru. V továrnách, hlubokomořských aplikacích, domácnostech, městech a nemocnicích se využívají stále autonomnější roboty. Komerční platformy umělé inteligence pokročily od testování ke skutečným aplikacím v oblasti zdravotnictví a životního prostředí; všichni významní výrobci automobilů vyvíjejí autonomní vozidla a techniky strojového učení jsou ústředním prvkem všech hlavních webových platforem a aplikací využívajících velké objemy dat. (19)  Rozvíjení kapacity související s umělou inteligencí je rozhodující hnací silou digitální transformace průmyslu, jakož i veřejného sektoru. V továrnách, hlubokomořských aplikacích, domácnostech, městech a nemocnicích se využívají stále autonomnější roboty. Komerční platformy umělé inteligence pokročily od testování ke skutečným aplikacím v oblasti zdravotnictví a životního prostředí; všichni významní výrobci automobilů vyvíjejí autonomní vozidla a techniky strojového učení jsou ústředním prvkem všech hlavních webových platforem a aplikací využívajících velké objemy dat. Aby vytvořila nejlepší rámcové podmínky pro podporu těchto nových technologií v Evropě, musí Unie do svého procesu tvorby politik doplnit zásadu inovací. Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 a (nový) (19a)   Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu poukázal Evropský parlament na dopad jazykových překážek na průmysl a jeho digitalizaci. V tomto kontextu je pro zachování jazykové rozmanitosti, zajištění začlenění a pro umožnění komunikace mezi lidmi a mezi lidmi a stroji nezbytný rozvoj rozsáhlých jazykových technologií založených na umělé inteligenci, jako je automatický překlad, rozpoznávání řeči, analýzy textů o velkém objemu dat, systémy pro dialog a odpovídání na otázky. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 b (nový) (19b)  Stále rychlejší vývoj samoučících se robotů a umělé inteligence, jakož i jejich schopnosti rozšiřovat znalosti a učení v řádu vteřin ztěžuje předvídání jakékoliv fáze vývoje do konce programu v roce 2027. Komise by proto měla věnovat zvláštní pozornost tomuto rychle se měnícímu digitálnímu trendu a případně by měla podle tohoto trendu urychleně upravit cíle pracovního programu. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 c (nový) (19c)  Vzhledem ke stále vzrůstající poptávce evropského průmyslu po řešeních v oblasti robotické umělé inteligence a vzhledem k významu předcházení vzniku významné investiční mezery v tomto oboru by cíle programu v oblasti umělé inteligence měly zahrnovat robotiku řízenou umělou inteligencí. Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 d (nový) (19d)  Výrobky a služby založené na umělé inteligenci by měly být vstřícné k uživatelům, od návrhu v souladu s právními předpisy a měly by spotřebitelům zajistit více možností a více informací, zejména o kvalitě výrobků a služeb. Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 (20)  Dostupnost rozsáhlých souborů dat a zkušebních a experimentálních zařízení má zásadní význam pro rozvoj umělé inteligence. (20)  Dostupnost rozsáhlých souborů dat a zkušebních a experimentálních zařízení pro zabezpečení vnitřního trhu, na němž je používána umělá inteligence, a přístup k vytěžování textu a dat mají zásadní význam pro rozvoj umělé inteligence včetně jazykových technologií. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 a (nový) (20a)   Dne 25. dubna 2018 se Komise zavázala, že ve spolupráci se subjekty účastnícími se Evropské aliance pro umělou inteligenci (skupiny odborníků v této oblasti) předloží návrh evropského přístupu, který bude mít formu pokynů pro umělou inteligenci, a to s cílem podpořit evropské aplikace a podniky, které umělou inteligenci využívají. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 (21)  Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu64 zdůraznil Evropský parlament význam společného přístupu k evropské kybernetické bezpečnosti, přičemž uznal potřebu zvýšit informovanost a považoval kybernetickou odolnost za zásadní odpovědnost vedoucích podniků a tvůrců vnitrostátních a evropských politik průmyslové bezpečnosti. (21)  Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu64 zdůraznil Evropský parlament význam společného přístupu k evropské kybernetické bezpečnosti, přičemž uznal potřebu zvýšit informovanost a považoval kybernetickou odolnost za zásadní odpovědnost vedoucích podniků a tvůrců vnitrostátních a evropských politik průmyslové bezpečnosti, jakož i provádění zabezpečení a ochrany údajů již od fáze návrhu a standardního nastavení ochrany údajů. __________________ __________________ 64 Odkaz na dokument A8-0183/2017, dostupný je na adrese: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&reference=P8-TA-2017-0240. 64 Odkaz na dokument A8-0183/2017, dostupný je na adrese: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&reference=P8-TA-2017-0240. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 (22)  Kybernetická bezpečnost je úkolem pro celou Unii, jež nemůže být nadále řešen pouze roztříštěnými vnitrostátními iniciativami. Měla by být posílena kapacita Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem vybavit Evropu nezbytnými kapacitami pro ochranu jejích občanů a podniků proti kybernetickým hrozbám. Spotřebitelé by navíc měli být chráněni, když používají propojené produkty, jež mohou být napadeny hackery a ohrozit jejich bezpečnost. Toho by mělo být dosaženo společně s členskými státy a soukromým sektorem vývojem projektů posilujících kapacity Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti a zabezpečením koordinace mezi nimi a zajištěním širokého zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice, jakož i shromážděním kompetencí v této oblasti s cílem zajistit kritický objem a excelenci. (22)  Kybernetická bezpečnost je úkolem pro celou Unii, jež nemůže být nadále řešen pouze roztříštěnými vnitrostátními iniciativami. Měla by být posílena kapacita Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem vybavit Evropu nezbytnými kapacitami pro ochranu občanů, orgánů veřejné správy a podniků proti kybernetickým hrozbám. Spotřebitelé by navíc měli být chráněni, když používají propojené produkty, jež mohou být napadeny hackery a ohrozit jejich bezpečnost. Toho by mělo být dosaženo společně s členskými státy a soukromým sektorem vývojem projektů posilujících kapacity Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti a zabezpečením koordinace mezi nimi a zajištěním širokého zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice, jakož i shromážděním kompetencí v této oblasti s cílem zajistit kritický objem a excelenci. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 (23)  V září 2017 Komise předložila balíček iniciativ65, který stanoví komplexní přístup Unie ke kybernetické bezpečnosti s cílem posílit kapacitu Evropy řešit kybernetické útoky a hrozby a posílit technologii a průmyslovou kapacitu v této oblasti. (23)  V září 2017 Komise předložila balíček iniciativ65, který stanoví komplexní přístup Unie ke kybernetické bezpečnosti s cílem posílit kapacitu Evropy řešit kybernetické útoky a hrozby, zvyšovat odolnost vůči nim a posílit technologii a průmyslovou kapacitu v této oblasti. _________________ _________________ 65 https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/policies/cybersecurity. 65 https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/policies/cybersecurity. Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 a (nový) (23a)  Kybernetická řešení by ze zásady měla obsahovat standardy v oblasti bezpečnosti a zabezpečení jako základní parametry návrhu podle dostupné špičkové technologie a zásady „bezpečnost již od návrhu“ a „bezpečnost jako výchozí nastavení“. Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 (24)  Důvěra je nezbytným předpokladem pro fungování jednotného digitálního trhu. Technologie kybernetické bezpečnosti, jakými jsou digitální identity, šifrování nebo detekce narušení a jejich uplatňování v oblastech jako finance, průmysl 4.0, energetika, doprava, zdravotní péče nebo elektronická veřejná správa, jsou zásadní pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti činnosti a transakcí on-line pro občany, orgány veřejné správy i společnosti. (24)  Důvěra je nezbytným předpokladem pro fungování jednotného digitálního trhu. Technologie kybernetické bezpečnosti, jakými jsou technologie distribuované účetní knihy, digitální identity, kryptografie, šifrování nebo detekce narušení a jejich uplatňování v oblastech jako finance, průmysl 4.0, logistika, energetika, doprava, cestovní ruch, zdravotní péče nebo elektronická veřejná správa, jsou zásadní pro zajištění bezpečnosti, transparentnosti a důvěryhodnosti činnosti a transakcí on-line, a to i platforem 5G, pro občany, orgány veřejné správy i společnosti. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 (25)  Evropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 zdůraznila, že pro úspěšné budování digitální Evropy potřebuje Unie zejména trhy práce a systémy odborné přípravy a vzdělávání vhodné pro digitální věk a že existuje potřeba investovat do digitálních dovedností, aby všichni evropští občané měli silnější postavení a lepší dovednosti; (25)  Evropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 zdůraznila, že pro úspěšné budování digitální Evropy potřebuje Unie zejména trhy práce a systémy odborné přípravy a vzdělávání vhodné pro digitální věk a že existuje potřeba investovat do rozvoje digitálních dovedností a zlepšování digitální gramotnosti, aby všichni evropští občané měli silnější postavení a lepší dovednosti díky integrovanému přístupu; Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 a (nový) (26a)   Vzhledem k potřebě celostního přístupu by měl program brát v úvahu také oblasti začleňování, kvalifikace, odborné přípravy a specializace, které jsou vedle pokročilých digitálních kompetencí rozhodující pro vytváření přidané hodnoty ve znalostní společnosti. Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 (27)  Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu67 Evropský parlament uvedl, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním kamenem sociální soudržnosti v digitální společnosti. (27)  Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu67 Evropský parlament uvedl, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním kamenem sociální soudržnosti v digitální společnosti. Dále požadoval, aby bylo do všech digitálních iniciativ začleněno hledisko rovnosti žen a mužů, a zdůraznil potřebu zabývat se závažnými genderovými rozdíly v odvětví IKT, neboť je to nezbytné pro dlouhodobý růst a prosperitu Evropy. __________________ __________________ 67 Odkaz na dokument A8-0183/2017, dostupný je na adrese: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&reference=P8-TA-2017-0240. 67 Odkaz na dokument A8-0183/2017, dostupný je na adrese: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&reference=P8-TA-2017-0240. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 a (nový) (27a)  Ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku Evropský parlament zdůraznil, že je zapotřebí shromažďovat údaje o používání IKT, které budou rozlišené podle pohlaví, a stanovit cíle, ukazatele a referenční hodnoty, které umožní sledovat pokrok dosažený ve zpřístupňování IKT ženám, a propagovat příklady osvědčených postupů z různých společností. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 b (nový) (27b)  Ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu Evropský parlament uvedl, že plně podporuje a propaguje kulturu digitálního podnikání žen a jejich zapojení do informační společnosti a účast na jejím chodu. Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 (28)  Pokročilé digitální technologie podporované tímto programem, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, kybernetická bezpečnost a umělá inteligence, jsou nyní dostatečně vyspělé, aby pokročily z výzkumného prostoru a byly zavedeny, prováděny a šířeny se na úrovni Unie. Stejně jako zavedení těchto technologií vyžaduje reakci Unie také rozměr dovedností. Příležitosti k odborné přípravě v pokročilých digitálních dovednostech je nutné v celé EU rozšířit, zintenzivnit a zpřístupnit. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to bránit hladkému zavedení pokročilých digitálních technologií a omezit celkovou konkurenceschopnost hospodářství Unie. Opatření podporovaná tímto programem doplňují ta, jež jsou podporována z fondů ESF a EFRR a programu Horizont Evropa. (28)  Pokročilé digitální technologie podporované tímto programem, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, kybernetická bezpečnost, cloud computing, ochrana údajů, řízení informací a umělá inteligence, jsou nyní dostatečně vyspělé, aby pokročily z výzkumného prostoru a byly zavedeny, prováděny a šířeny na úrovni Unie. Stejně jako zavedení těchto technologií vyžaduje reakci Unie také rozměr dovedností. Příležitosti k vzdělávání a odborné přípravě v pokročilých digitálních dovednostech je nutné v celé EU rozšířit, zintenzivnit a zpřístupnit. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to bránit hladkému zavedení pokročilých digitálních technologií a omezit celkovou konkurenceschopnost hospodářství Unie. Opatření podporovaná tímto programem doplňují ta, jež jsou podporována z fondů ESF a EFRR, ERASMUS a programu Horizont Evropa. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29 (29)  Modernizace orgánů veřejné správy a veřejných služeb pomocí digitálních nástrojů je zásadní pro snížení administrativní zátěže průmyslu a občanů, a to obecně díky rychlejší, pohodlnější a méně nákladné interakci s veřejnými orgány a také účinnějším a kvalitnějším službám poskytovaným občanům a podnikům. Jelikož řada služeb veřejného zájmu již má unijní rozměr, podpora jejich provádění a zavádění na úrovni Unie by měla zajistit, aby prospěch z přístupu k digitálním službám vysoké kvality měli občané a podniky v celé Evropě. (29)  Modernizace orgánů veřejné správy a veřejných služeb pomocí digitálních nástrojů má zásadní význam pro snížení administrativní zátěže občanů a průmyslu, a to díky rychlejší, pohodlnější a méně nákladné interakci s veřejnými orgány a také účinnějším, transparentnějším a kvalitnějším službám poskytovaným občanům a podnikům, zatímco zároveň dojde ke zvýšení účinnosti veřejných výdajů. Jelikož řada služeb veřejného zájmu již má unijní rozměr, podpora jejich provádění a zavádění na úrovni Unie by měla zajistit, aby prospěch z přístupu k mnohojazyčným digitálním službám vysoké kvality mohli mít občané a podniky v celé Evropě. Je také důležité, aby byly tyto služby přístupné i osobám se zdravotním postižením. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29 a (nový) (29a)   Digitalizace může usnadnit a zlepšit bezbariérový přístup pro všechny, včetně starších osob, osob s omezenou schopností pohybu a orientace a osob žijících v odlehlých nebo venkovských oblastech. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30 (30)  Digitální transformace oblastí veřejného zájmu jako zdravotní péče68, mobilita, spravedlnost, monitorování země a životního prostředí, vzdělávání a kultura vyžaduje pokračování a rozšíření infrastruktur digitálních služeb, které umožňují bezpečnou přeshraniční výměnu údajů a podporují vnitrostátní rozvoj. Jejich koordinace na základě tohoto nařízení dosáhne potenciálu součinnosti nejlépe. (30)  Digitální transformace oblastí veřejného zájmu jako zdravotní péče68, mobilita, spravedlnost, monitorování země a životního prostředí, bezpečnost, snižování emisí uhlíku, energetická infrastruktura, vzdělávání a odborná příprava a kultura vyžaduje pokračování, modernizaci a rozšíření infrastruktur digitálních služeb, které umožňují bezpečnou přeshraniční a vícejazyčnou výměnu údajů a informací a podporují vnitrostátní rozvoj. Jejich koordinace na základě tohoto nařízení dosáhne potenciálu využití součinnosti a zajištění doplňkovosti nejlépe. Digitální transformace by však měla brát v úvahu, že někteří občané se jí (z různých důvodů) neúčastní, a sítě by měly být vybízeny, aby nadále tyto občany informovaly a pomáhaly jim plně uplatňovat svá práva a účastnit se všech společenských a občanských povinností. _________________ _________________ 68 http://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=51628 68 http://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=51628 Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30 a (nový) (30a)   Digitální transformace tohoto sektoru musí za všech okolností umožnit občanům EU bezpečný přeshraniční přístup, využívání a správu jejich osobních údajů bez ohledu na místo jejich pobytu nebo místo, kde se nacházejí údaje. Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30 b (nový) (30b)   Využití pokročilých technologií a přístup k nim v oblastech veřejného zájmu, jako je vzdělávání, rovněž vyžaduje přípravu v oblasti dovedností nezbytných pro využívání těchto technologií. Proto by měly cíle zahrnuté ve zvláštním cíli č. 8 pokrývat rovněž vzdělávací programy pro ty osoby, které budou pokročilé technologie používat. Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Bod odůvodnění 32 (32)  Modernizace evropských orgánů veřejné správy je jednou z hlavních priorit úspěšné realizace strategie pro jednotný digitální trh. Hodnocení strategie v polovině období zdůraznilo potřebu posílit transformaci orgánů veřejné správy a zajistit, aby občané měli snadný, důvěryhodný a bezproblémový přístup k veřejným službám. (32)  Modernizace evropských orgánů veřejné správy je jednou z hlavních priorit úspěšné realizace strategie pro jednotný digitální trh. Hodnocení strategie v polovině období zdůraznilo potřebu posílit transformaci orgánů veřejné správy a zajistit, aby občané měli snadný, důvěryhodný, bezpečný, bezproblémový a inkluzivní přístup k veřejným službám. Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Bod odůvodnění 33 (33)  Roční analýza růstu, kterou Komise zveřejnila v roce 201769, ukazuje, že kvalita evropských orgánů veřejné správy má přímý dopad na hospodářské prostředí, a je proto rozhodující pro povzbuzení produktivity, konkurenceschopnosti, hospodářské spolupráce, růstu a zaměstnanosti. Za účelem podpory hospodářského růstu a vysoce kvalitních služeb podnikům a občanům jsou nezbytné zejména účelná a transparentní veřejná správa a účinné soudní systémy. (33)  Roční analýza růstu, kterou Komise zveřejnila v roce 201769, ukazuje, že kvalita evropských orgánů veřejné správy má přímý dopad na hospodářské prostředí, a je proto rozhodující pro povzbuzení produktivity, konkurenceschopnosti, hospodářské spolupráce, udržitelného růstu, zaměstnanosti a vysoce kvalitní práce. Za účelem podpory hospodářského růstu a vysoce kvalitních služeb podnikům a občanům jsou nezbytné zejména účelná a transparentní veřejná správa a účinné soudní systémy. __________________ __________________ 69 COM(2016)0725. 69 COM(2016)0725. Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Bod odůvodnění 34 (34)  Interoperabilita evropských veřejných služeb se týká všech úrovní správy: unijní, vnitrostátní, regionální a místní. Kromě toho, že odstraňuje překážky fungování jednotného trhu, interoperabilita usnadňuje úspěšné provádění politik, skýtá velký potenciál k překonání přeshraničních elektronických překážek a dále zabezpečuje vznik nových nebo upevnění rozvíjejících se společných veřejných služeb na úrovni Unie. Aby se odstranila roztříštěnost evropských služeb s cílem podpořit základní svobody a operativní vzájemné uznávání v EU, měl by být prosazován ucelený meziodvětvový a přeshraniční přístup k interoperabilitě způsobem, který je nejúčinnější a nejvstřícnější ke koncovým uživatelům. To znamená, že interoperabilitu je nutné chápat v širokém smyslu, od technických po právní vrstvy a včetně aspektů politiky pro danou oblast. Rozpětí činností by proto přesahovalo obvyklý životní cyklus řešení, aby zahrnulo všechny prvky intervencí, jež by podporovaly nezbytné rámcové podmínky pro trvalou celkovou interoperabilitu. (34)  Interoperabilita evropských veřejných služeb se týká všech úrovní správy: unijní, vnitrostátní, regionální a místní. Kromě toho, že odstraňuje překážky fungování jednotného trhu, interoperabilita usnadňuje přeshraniční spolupráci, sladění společných norem, úspěšné provádění politik, skýtá velký potenciál k překonání přeshraničních elektronických a jazykových překážek a k omezení byrokracie a dále zabezpečuje vznik nových nebo upevnění rozvíjejících se společných veřejných služeb na úrovni Unie, přičemž brání zbytečnému dvojímu ukládání. Aby se odstranila roztříštěnost evropských služeb s cílem podpořit základní svobody a operativní vzájemné uznávání v EU, měl by být prosazován ucelený, technologicky neutrální meziodvětvový a přeshraniční přístup k interoperabilitě způsobem, který je nejúčinnější a nejvstřícnější ke koncovým uživatelům a zajišťuje vysokou úroveň ochrany údajů. To znamená, že interoperabilitu je nutné chápat v širokém smyslu, od technických po právní vrstvy a včetně aspektů politiky pro danou oblast. Rozpětí činností by proto přesahovalo obvyklý životní cyklus řešení, aby zahrnulo všechny prvky intervencí, jež by podporovaly nezbytné rámcové podmínky pro trvalou celkovou interoperabilitu. Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Bod odůvodnění 34 a (nový) (34a)  Dne 6. října 2017 ministři zemí EU v Tallinnu uvedli, že evropská digitální strategie by se měla opírat o spolupráci a interoperabilitu, a to včetně používání politik otevřených licencí a otevřených norem. Program by proto měl podporovat řešení s otevřeným zdrojovým kódem, aby umožnil opětovné používání, zvýšil důvěru a zajistil transparentnost. To bude mít pozitivní dopad na udržitelnost financovaných projektů. Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Bod odůvodnění 37 (37)  V dubnu 2016 přijala Komise iniciativu digitalizace evropského průmyslu s cílem zajistit, aby „každý průmyslový podnik v Evropě, v kterémkoli odvětví, v kterékoli lokalitě a bez ohledu na velikost mohl v plné míře těžit z digitálních inovací“71. (37)  V dubnu 2016 přijala Komise iniciativu digitalizace evropského průmyslu s cílem zajistit, aby „každý průmyslový podnik v Evropě, v kterémkoli odvětví, v kterékoli lokalitě a bez ohledu na velikost mohl v plné míře těžit z digitálních inovací“. To má velký význam zejména pro malé a střední podniky v kulturních a kreativních odvětvích. __________________ 71 nic Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Bod odůvodnění 39 (39)  Dosažení cílů může vyžadovat využití pákového efektu potenciálu doplňkových technologií při vytváření sítí a výpočetních domén, jak je uvedeno ve sdělení „Digitalizace evropského průmyslu“73, které uznává „dostupnost špičkové síťové a cloudové infrastruktury“ jako zásadní složku digitalizace průmyslu. (39)  (Netýká se českého znění.) __________________ __________________ 73 COM(2016)0180: Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu. 73 COM(2016)0180: Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu. Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Bod odůvodnění 40 (40)  Obecné nařízení o ochraně údajů použitelné od května 2018 zaručí stanovením jediného souboru pravidel přímo použitelných v právních řádech členských států volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy EU a posílí důvěru a bezpečnost jednotlivců, dva nezbytné prvky pro skutečný jednotný digitální trh. Opatření prováděná v rámci tohoto programu by proto měla, pokud zahrnují zpracování osobních údajů, podporovat použití obecného nařízení o ochraně údajů, například v oblasti umělé inteligence a technologie blockchain. (40)  Nařízení (EU) 2016/679 zaručuje stanovením jediného souboru pravidel přímo použitelných v právních řádech členských států volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy EU a posiluje důvěru a bezpečnost jednotlivců, dva nezbytné prvky skutečného jednotného digitálního trhu. Veškerá opatření prováděná v rámci tohoto programu, pokud zahrnují zpracování osobních údajů, by proto měla být s tímto nařízením plně v souladu. Měla by podporovat zejména rozvoj takových digitálních technologií, které jsou v souladu s povinnostmi „záměrné ochrany osobních údajů“, jež jsou podle tohoto nařízení závazné. Pokud zpracování údajů zahrnuje údaje z elektronické komunikace, je třeba řádně zohlednit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES1a. _________________ 1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37). Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 (41)  Program by se měl provádět zcela v souladu s mezinárodním a unijním rámcem ochrany a vymáhání duševního vlastnictví. Účinná ochrana duševního vlastnictví hraje při inovacích klíčovou úlohu, a je proto pro účinné provádění programu nezbytná. (41)  Program by se měl provádět zcela v souladu s mezinárodním a unijním rámcem ochrany a vymáhání duševního vlastnictví. Účinná ochrana duševního vlastnictví hraje při inovacích klíčovou úlohu a zachovává evropskou přidanou hodnotu, a je proto pro účinné provádění programu nezbytná. Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Bod odůvodnění 42 (42)  Subjekty, které tento program provádějí, by měly splňovat ustanovení platná pro orgány Unie a vnitrostátní právní předpisy o nakládání s informacemi, zejména s citlivými neutajovanými informacemi a utajovanými informacemi EU. (42)  Pokud subjekty, které tento program provádějí, zpracovávají citlivé neutajované informace nebo utajované informace Unie, měly by podle potřeby dodržovat příslušná ustanovení aktů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů o nakládání s informacemi. Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Bod odůvodnění 43 (43)  S ohledem na význam řešení problému změny klimatu v souladu se závazky Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začlenění opatření v oblasti změny klimatu a povede k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU podporujících cíle v oblasti klimatu74. Příslušná opatření budou identifikována v průběhu přípravy a provádění programu a opětovně posouzena v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu. (43)  S ohledem na význam řešení problému změny klimatu v souladu s povinnostmi Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začlenění opatření v oblasti změny klimatu a napomůže k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU podporujících cíle v oblasti klimatu74. Příslušná opatření by se měla identifikovat v průběhu přípravy a provádění programu a opětovně posoudit v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu s cílem zajistit dodržování těchto povinností v plném rozsahu. _________________ _________________ 74 COM(2018)0321, s. 1. 74 COM(2018)0321, s. 1. Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Bod odůvodnění 44 (44)  Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci pro přijetí pracovních programů, aby bylo cílů programu dosaženo v souladu s prioritami Unie a členských států a současně zajištěn soulad, transparentnost a kontinuita společných opatření Unie a členských států. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s poradním postupem podle článku 4 nařízení (EU) č. 182/201175, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. vypouští se __________________ 75 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Bod odůvodnění 45 (45)  Pracovní programy by měly být v zásadě přijímány jako víceleté pracovní programy, zpravidla každé dva roky, nebo – je-li to odůvodněno potřebami souvisejícími s prováděním programu – roční pracovní programy. Druhy financování a způsoby čerpání podle tohoto nařízení by měly být voleny podle toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů opatření a přinášet výsledky, přičemž se zohledňují zejména náklady na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nedodržení pravidel. To by mělo zahrnovat zvážení využívání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. (45)  Měly by být přijaty pracovní programy, aby bylo cílů programu dosaženo v souladu s prioritami Unie a členských států a aby byl současně zajištěn soulad, transparentnost a kontinuita společných opatření Unie a členských států. Pracovní programy by měly být v zásadě přijímány každé dva roky, nebo – je-li to odůvodněno potřebami souvisejícími s prováděním programu – na ročním základě. Druhy financování a způsoby čerpání podle tohoto nařízení by měly být voleny podle toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů opatření a přinášet výsledky, přičemž se zohledňují zejména náklady na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nedodržení pravidel. To by mělo zahrnovat zvážení využívání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Bod odůvodnění 46 (46)  Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se změn přílohy II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují. (46)  Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se změn příloh I a II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují. Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Bod odůvodnění 46 a (nový) (46a)   Aby bylo možné zajistit, udržet a rozvíjet dlouhodobé financování programu Digitální Evropa, jsou nezbytná jasná společná pravidla EU, která budou orientována na budoucnost a budou podporovat konkurenceschopnost, aby byly podněcovány investice a inovace a zachována dostupnost. Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 (47)  Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména zásady uvedené v článcích [8], [11], [16], [21], [35], [38] a [47] o ochraně osobních údajů, svobodě projevu a informací, svobodě podnikání, zákazu diskriminace, zdravotní péči, ochraně spotřebitelů a právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Členské státy musí toto nařízení uplatňovat způsobem, který je s těmito právy a zásadami v souladu. (47)  Opatření spadající do působnosti programu by měla respektovat základní práva a dodržovat zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména zásady uvedené v článcích [8], [11], [16], [21], [22], [35], [38], [41] a [47] o ochraně osobních údajů, svobodě projevu a informací, svobodě podnikání, zákazu diskriminace, jazykové rozmanitosti a právu komunikovat v kterémkoli z jazyků EU, zdravotní péči, ochraně spotřebitelů a právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Tato opatření by měla probíhat v souladu s právními povinnostmi, včetně těch vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jakož i s etickými zásadami, které zahrnují zabránění jakémukoli porušení integrity výzkumu. Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 a (nový) (47a)  V dubnu 2018 se Komise zavázala1a zřídit pro zúčastněné strany a odborníky rámec pro návrh pokynů týkajících se umělé inteligence, a to ve spolupráci s Evropskou skupinou pro etiku ve vědě a nových technologiích; Komise bude podporovat organizace na ochranu spotřebitelů a orgány dohlížející na ochranu osobních údajů na úrovni EU i členských států při budování porozumění aplikacím s prvky umělé inteligence za pomoci vstupů od Evropské poradní skupiny spotřebitelů a Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. __________________ 1a Sdělení ze dne 25.4.2018 nazvané Umělá inteligence pro Evropu, COM(2018)0237 final, k dispozici na adrese: http://www.europarl.europa.eu/RegData/docs_autres_institutions/commission_europeenne/com/2018/0237/COM_COM(2018)0237_CS.pdf. Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48 (48)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. vypouští se Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 Toto nařízení zavádí program Digitální Evropa („program“). Toto nařízení zavádí program Digitální Evropa („program“), který bude prováděn v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. e e)  „centrem pro digitální inovace“ se rozumí právní subjekt určený nebo zvolený v otevřeném a soutěžním řízení, aby plnil úkoly v rámci programu, zejména poskytoval přístup k technologickým odborným poznatkům a experimentálním zařízením jako vybavení a softwarové nástroje pro umožnění digitální transformace průmyslu; e)  „evropským centrem pro digitální inovace“ se rozumí stávající nebo nový právní subjekt nebo konsorcium právních subjektů určené nebo zvolené v otevřeném, transparentním a soutěžním řízení, aby plnily úkoly v rámci programu, zejména poskytovaly přístup k technologickým odborným poznatkům a experimentálním zařízením jako vybavení a softwarové nástroje pro umožnění digitální transformace průmyslu, a aby také usnadňovaly přístup k financování. Evropská centra pro digitální inovace jsou otevřená podnikům všech forem a velikostí, zejména malým a středním podnikům, rozvíjejícím se podnikům a orgánům veřejné správy v celé Unii. Evropská centra pro digitální inovace fungují jako jednotná kontaktní místa, kde mohou společnosti, zejména malé a střední podniky, začínající podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, získat pomoc při zlepšování svých podnikových a výrobních procesů, výrobků a služeb prostřednictvím digitální technologie, která může přinést přidanou hodnotu. Centra proto vytvoří decentralizovanou síť v celé Unii, a budou tak společnostem nabízet podporu s cílem zajistit, aby kvalifikace jejich zaměstnanců odpovídaly odbornosti požadované pro zvládnutí dostupné digitální technologie. Centra také budou koordinovat svou činnost s poskytovateli vzdělávání s cílem podporovat stáže pro studenty a profesní přípravu na pracovišti pro pracovníky. Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. f a (nové) fa)   „mediální gramotností“ se rozumí analytické dovednosti, které jsou pro jednotlivce nezbytné, aby se orientoval v digitálním světě; Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 2 – bod 1 – písm. f b (nové) fb)  „evropským partnerstvím“ se rozumí iniciativa, v jejímž rámci se Unie spolu se soukromými a/nebo veřejnými partnery (jako je odvětví průmyslu, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, včetně nadací a organizací malých a středních podniků) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění činností v oblasti digitálních inovací a zavádění technologií, včetně těch, které souvisejí s uplatněním na trhu a v oblasti regulace či uplatňování politik; Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. f c (nové) fc)  „malými a středními podniky“ se rozumí malé a střední podniky ve smyslu definice uvedené v článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES; Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. f d (nové) fd)  „konsorciem“ se rozumí skupina spolupracujících podniků vytvořená za účelem provádění opatření v rámci programu. Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – návětí 1.  Program má tento obecný cíl: podporovat digitální transformaci evropského hospodářství a společnosti a přinášet její výhody evropským občanům a podnikům. Program: 1.  Program má tento obecný cíl: podporovat a zrychlit digitální transformaci evropského hospodářství, průmyslu a společnosti a přinášet její výhody evropským občanům, veřejným službám a podnikům, jakož i posilovat strategickou nezávislost a soudržnost Unie a zajišťovat přitom konkurenceschopnost a zmenšovat digitální propast. Program: Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. b b)  zvětší rozsah šíření a využívání digitálních technologií v oblastech veřejného zájmu a v soukromém sektoru. b)  zvětší rozsah šíření a využívání digitálních technologií v soukromém sektoru a v oblastech veřejného zájmu a podporovat přitom jejich digitální transformaci a zajišťovat přístup k digitálním technologiím. Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a a)  zavést, koordinovat na úrovni Unie a provozovat v Unii integrovanou infrastrukturu exa-kapacitních77 superpočítačů a datovou infrastrukturu světové úrovně, jež bude dostupná na nekomerční bázi veřejným a soukromým uživatelům a pro výzkumné účely financované z veřejných prostředků; a)  zavést, koordinovat na úrovni Unie a provozovat v Unii interoperabilní infrastrukturu exa-kapacitních77 superpočítačů a datovou infrastrukturu světové úrovně, jež bude dostupná veřejným a soukromým uživatelům a pro výzkumné účely financované z veřejných a soukromých prostředků; __________________ __________________ 77 Miliardy miliard operací s pohyblivou řádovou čárkou za sekundu. 77 Miliardy miliard operací s pohyblivou řádovou čárkou za sekundu. Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b b)  zavést hotovou/funkční technologii, která je výsledkem výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky Unie, jež zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce, včetně hardwaru, softwaru, aplikací, služeb, propojení a digitálních dovedností; b)  zavést hotovou/funkční technologii, která je výsledkem výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky Unie, jež zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce, včetně hardwaru, softwaru, aplikací, služeb, propojení a digitálních dovedností, a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany údajů; Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c c)  zavést a provozovat post-exakapacitní78 infrastrukturu, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi, a vyvinout nové výzkumné infrastruktury pro výpočetní vědu. c)  zavést a provozovat post-exakapacitní78 infrastrukturu, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi, a vyvinout nové výzkumné infrastruktury pro výpočetní vědu; povzbuzovat v Unii vývoj hardwaru a softwaru potřebného pro takové zavádění. __________________ __________________ 78 Tisíckrát rychlejší než exa-kapacitní. 78 Tisíckrát rychlejší než exa-kapacitní. Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 a (nový) 1a.  Opatření v rámci specifického cíle č. 1 se provádějí primárně prostřednictvím společného podniku, který navrhla Komise a schválila Rada ministrů dne 25. června 2018 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) ...1a. __________________ 1a Nařízení, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku. 10594/18. Brusel 18. září 2018 (OR. en). http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10594-2018-INIT/cs/pdf. Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a)  vybudovat a posílit základní kapacity umělé inteligence v Unii, včetně datových zdrojů a knihoven algoritmů, v souladu s právními předpisy o ochraně údajů; a)  vybudovat a posílit základní kapacity umělé inteligence v Unii, včetně datových zdrojů a knihoven algoritmů, v souladu s právními předpisy o ochraně údajů. V souladu s právními předpisy o ochraně údajů musí řešení založená na umělé inteligenci a dostupné zdroje dodržovat zásadu ochrany a bezpečnosti soukromí již od návrhu; a zajišťovat přitom, aby byl člověk i nadále ústředním prvkem vývoje a zavádění umělé inteligence; Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. b b)  zpřístupnit tyto kapacity všem podnikům a orgánům veřejné správy; b)  zpřístupnit tyto kapacity podnikům, zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům a orgánům veřejné správy, včetně neziskových organizací, výzkumných institucí a univerzit; Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. c a (nové) ca)  vyvinout a posílit průmyslové aplikace a produkční systémy, a usnadňovat tak začleňování technologií do hodnotových řetězců, rozvoj inovativních podnikatelských modelů a zkracování časové prodlevy mezi inovací a průmyslovou výrobou; a podporovat využívání řešení založených na umělé inteligenci v oblastech veřejného zájmu a ve společnosti. Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 a (nový) Opatření v rámci tohoto specifického cíle Umělá inteligence se provádějí výhradně pod přímým vedením Komise nebo výkonné agentury na základě analýzy nákladů a přínosů. Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 b (nový) Opatření prováděná v rámci specifického cíle č. 2 musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejího protokolu. Komise stanoví podmínky týkající se etických otázek v pracovních programech v rámci specifického cíle č. 2 a zohlední přitom doporučení vydané odbornou skupinou na vysoké úrovni pro umělou inteligenci. Výzvy nebo grantové dohody musí obsahovat příslušné podmínky stanovené v pracovních programech. U každého projektu se během hodnocení každé akce provede etický přezkum. Akce, které jsou z etického hlediska nepřijatelné nebo nesplňují podmínky dohody, nebudou způsobilé pro financování. Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. a a)  podporovat společně s členskými státy veřejné zakázky na pokročilé vybavení, nástroje a datové infrastruktury pro kybernetickou bezpečnost v plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů; a)  podporovat společně s členskými státy veřejné zakázky na pokročilé vybavení, nástroje a datové infrastruktury pro kybernetickou bezpečnost s cílem dosáhnout společné vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti na evropské úrovni, a to v plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů a základními právy a při zajištění strategické nezávislosti EU; Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. b b)  podporovat co nejlepší využívání evropských znalostí, kapacity a dovedností souvisejících s kybernetickou bezpečností; b)  podporovat co nejlepší využívání a rozšiřování evropských znalostí, kapacity a dovedností souvisejících s kybernetickou bezpečností; a sdílení a začleňování osvědčených postupů; Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. c c)  zajistit široké zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice; c)  zajistit široké zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice; se zvláštní pozorností věnovanou veřejným službám a základním hospodářským subjektům, jako jsou malé a střední podniky; Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. d d)  posílit schopnosti v členských státech a soukromém sektoru s cílem pomoci jim splnit směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii79. d)  posílit schopnosti v členských státech a soukromém sektoru s cílem pomoci jim splnit směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii79, mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na rozvoj kultury kybernetické bezpečnosti v rámci organizací; __________________ __________________ 79 Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1. 79 Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1. Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. d a (nové) da)  zlepšovat odolnost proti kybernetickým útokům, zvyšovat povědomí o rizicích a vědomosti o základních bezpečnostních postupech mezi uživateli, zejména veřejnými službami, malými a středními podniky a začínajícími podniky, zajišťovat, aby společnosti splňovaly základní úroveň bezpečnosti, jako je šifrování údajů a sdělení mezi koncovými body a aktualizace softwaru, a podporovat využívání konceptů bezpečnosti již od fáze návrhu a na základě výchozí znalosti základních bezpečnostních postupů, jakož i kybernetické hygieny. Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 a (nový) Opatření v rámci specifického cíle č. 3 Kybernetická bezpečnost a důvěra se provádějí především prostřednictvím Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě kompetencí pro kybernetickou bezpečnost v souladu s [nařízením Evropského parlamentu a Rady ...1a]. __________________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady ..., kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center. Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – návětí Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 4. Cíl Pokročilé digitální dovednosti podpoří rozvoj pokročilých digitálních dovedností v oblastech podporovaných tímto programem, čímž přispěje ke zvětšení talentového potenciálu Evropy a k větší profesionalitě, zvláště pokud jde o vysoce výkonnou výpočetní techniku, analýzu dat velkého objemu, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy, robotiku a umělou inteligenci. Finanční intervence sleduje tyto operativní cíle: Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 4. Cíl Pokročilé digitální dovednosti podpoří rozvoj pokročilých digitálních dovedností v oblastech podporovaných tímto programem, čímž přispěje ke zvětšení talentového potenciálu Unie, zmenšení digitální propasti a k větší profesionalitě způsobem, který respektuje vyvážení zastoupení žen a mužů, zvláště pokud jde o vysoce výkonnou výpočetní techniku, analýzu dat velkého objemu, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy, robotiku, umělou inteligenci, cloud computing, komunikační systémy a sítě, kompetence v oblasti ochrany údajů, umělou inteligenci. Aby bylo možné povzbudit a zlepšit trh práce a specializaci v digitálních technologiích a aplikacích, finanční intervence sleduje tyto operativní cíle: Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – písm. a a)  podporovat koncepci a realizaci dlouhodobé odborné přípravy a kurzů pro studenty, odborníky a pracovníky v oblasti informačních technologií; a)  podporovat koncepci a realizaci vysoce kvalitních dlouhodobých kurzů odborné přípravy, včetně kombinovaného vzdělávání, pro studenty, učitele, pedagogy, odborníky, výzkumníky a pracovníky v oblasti informačních technologií, včetně úředníků veřejné správy, a to ve spolupráci se školami, univerzitami a výzkumnými centry; Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – písm. b b)  podporovat koncepci a realizaci krátkodobé odborné přípravy a kurzů pro podnikatele, vedoucí malých podniků a jejich pracovníky; b)  podporovat koncepci a realizaci vysoce kvalitní krátkodobé odborné přípravy včetně kombinovaného vzdělávání a kurzů pro podnikatele, vedoucí malých podniků a začínajících podniků a pracovníky, včetně úředníků veřejné správy a osob samostatně výdělečně činných; Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – písm. c c)  podporovat profesní přípravu na pracovišti a stáže pro studenty, mladé podnikatele a absolventy. c)  podporovat vysoce kvalitní profesní přípravu na pracovišti, včetně kombinovaného vzdělávání, a stáže pro studenty, mladé podnikatele a absolventy. Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 a (nový) Opatření v rámci specifického cíle č. 4 Pokročilé digitální dovednosti se provádějí především prostřednictvím přímého řízení Evropské komise. Evropská centra pro digitální inovace mohou fungovat jako zprostředkovatelé příležitostí k odborné přípravě, poskytovat podnikům poradenství a komunikovat s příslušnými centry kompetencí s cílem zajistit co největší zeměpisné pokrytí v celé Unii. Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – návětí Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 5. Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita má tyto operativní cíle: Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 5. Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita má tyto operativní cíle, které doplňují opatření v oblasti digitální infrastruktury prováděná za tímto účelem a zároveň zmenšují digitální propast: Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. a a)  zajistit, aby veřejný sektor a oblasti veřejných zájmů, jako jsou zdravotnictví a péče, vzdělávání, soudnictví, doprava, energetika, životní prostředí, kulturní a kreativní odvětví, mohly zavést nejmodernější digitální technologie, zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, a měly k nim přístup; a)  zajistit, aby veřejný sektor a oblasti veřejných zájmů, jako jsou zdravotnictví a péče, vzdělávání, soudnictví, doprava a komunikace, energetika, životní prostředí, kulturní a kreativní odvětví, jakož i podniky usazené v Unii mohly efektivně zavést a díky nezbytným dovednostem získaným pomocí odborné přípravy používat nejmodernější digitální technologie, zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, jazykovou technologii, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, a měly k nim přístup Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. b b)  zavést, provozovat a udržovat infrastruktury transevropských interoperabilních digitálních služeb (včetně služeb souvisejících) vzájemně se doplňujících s vnitrostátními a regionálními opatřeními; b)  zavést, provozovat a udržovat nejmodernější infrastruktury transevropských interoperabilních digitálních služeb v celé Unii (včetně služeb souvisejících) vzájemně se doplňujících s vnitrostátními a regionálními opatřeními; Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. c c)  usnadnit vývoj, aktualizace a využívání řešení a rámců evropskými orgány veřejné správy, podniky a občany, včetně opakovaného použití řešení a rámců interoperability; c)  usnadnit vývoj, aktualizace a využívání řešení a rámců evropskými orgány veřejné správy, podniky a občany, včetně řešení s otevřeným zdrojem a opakovaného použití řešení a rámců interoperability; Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. d d)  nabídnout orgánům veřejné správy přístup k testování a pilotním projektům digitálních technologií, včetně jejich přeshraničního využívání; d)  nabídnout orgánům veřejné správy přístup k testování, pilotním projektům a rozšiřování digitálních technologií, včetně jejich přeshraničního využívání; Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. e e)  podpořit využívání pokročilých digitálních a souvisejících technologií zahrnujících zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost a budoucí vznikající technologie výrobním odvětvím Unie, a zvláště malými a středními podniky; e)  podpořit využívání pokročilých digitálních a souvisejících technologií zahrnujících zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci, technologie distribuované účetní knihy, kybernetickou bezpečnost, ochranu údajů, cloud computing a správu informací a budoucí vznikající technologie výrobním odvětvím Unie, a zvláště malými a středními podniky a začínajícími podniky; Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. f f)  podpořit koncepci, testování, provádění a zavádění interoperabilních digitálních řešení pro veřejné služby na úrovni EU poskytované prostřednictvím platformy daty podložených opětovně využitelných řešení podporující inovace a zavádějící společné rámce za účelem uvolnění plného potenciálu služeb orgánů veřejné správy pro evropské občany a podniky; f)  podpořit koncepci, udržování, testování, provádění a zavádění interoperabilních digitálních řešení pro veřejné služby na úrovni EU poskytované prostřednictvím platformy daty podložených opětovně využitelných řešení podporující inovace a zavádějící společné rámce za účelem uvolnění plného potenciálu služeb orgánů veřejné správy pro evropské občany a podniky; Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. g g)  zajistit trvalou kapacitu na úrovni Unie pro pozorování a analyzování rychle se vyvíjejících digitálních trendů a přizpůsobení se jim, jakož i pro sdílení a začleňování osvědčených postupů; g)  zajistit trvalou kapacitu na úrovni Unie k prosazování digitálního rozvoje, a rovněž pro pozorování a analyzování rychle se vyvíjejících digitálních trendů a přizpůsobení se jim, jakož i pro sdílení a začleňování osvědčených postupů a usnadnění vzájemného obohacování různých vnitrostátních iniciativ, což povede k rozvoji digitální společnosti díky trvalé spolupráci mezi všemi zúčastněnými subjekty na úrovni EU; Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 – písm. h h)  podpořit spolupráci k dosažení evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury využívající služeb a aplikací distribuované účetní knihy, včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací EU; h)  podpořit spolupráci k dosažení evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury využívající služeb a aplikací mj. distribuované účetní knihy, včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací EU na základě zabezpečení a ochrany údajů již od fáze návrhu, a zároveň zaručovat ochranu údajů a bezpečnost spotřebitelů; Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 a (nový) Opatření v rámci specifického cíle č. 5 Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita se provádějí především prostřednictvím přímého řízení Evropské komise. Evropská centra pro digitální inovace a centra kompetencí mohou fungovat jako zprostředkovatelé. Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 9 194 000 000 EUR v běžných cenách. 1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 8 192 391 000 EUR v cenách roku 2018 (9 194 000 000 EUR v běžných cenách). Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. a a)  až 2 698 240 000 EUR pro specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika; a)  až 2 404 289 438 EUR v cenách roku 2018 (2 698 240 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika; Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. b b)  až 2 498 369 000 EUR pro specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence; b)  až 2 226 192 703 EUR v cenách roku 2018 (2 498 369 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence; Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. c c)  až 1 998 696 000 EUR pro specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra; c)  až 1 780 954 875 EUR v cenách roku 2018 (1 998 696 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č.3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra; Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. d d)  až 699 543 000 EUR pro specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti; d)  až 623 333 672 EUR v cenách roku 2018 (699 543 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č.4 – Pokročilé digitální dovednosti; Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. e e)  až 1 299 152 000 EUR pro specifický cíl č. 5 – Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita. e)  až 1 157 620 312 EUR v cenách roku 2018 (1 299 152 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č.5 – Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita. Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 5 5.  Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu. 5.  Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno v maximální možné míře použijí ve prospěch dotčeného členského státu. Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 – návětí Program je otevřen těmto třetím zemím: vypouští se Pozměňovací návrh 114 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 – bod 1 1.  členové Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o Evropském hospodářském prostoru; 1.  Program je otevřen členům Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o Evropském hospodářském prostoru; Pozměňovací návrh 115 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 – bod 2 2.  přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; 2.  Plné či částečné přidružení třetích zemí, které nejsou uvedeny v odstavci 1, vychází z individuálního posouzení specifických cílů, a to v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě o účasti třetí země v kterémkoli programu Unie, za předpokladu, že tato zvláštní dohoda beze zbytku zohledňuje tato kritéria: –  účast třetí země je v zájmu Unie; –  účast přispívá k dosažení cílů stanovených v článku 3; –  účast nevyvolává žádné obavy v oblasti bezpečnosti a plně dodržuje příslušné bezpečnostní požadavky stanovené v článku 12; –  dohoda zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky a výhodami účasti třetí země, která se účastní programů Unie; –  dohoda stanoví podmínky účasti v daných programech, včetně výpočtu finančních příspěvků k jednotlivým programům a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s [čl. 21 odst. 5] [nového finančního nařízení]; –  dohoda nesvěřuje třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu; –  dohoda zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy. Pozměňovací návrh 116 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 – bod 2 a (nový) 2a.  Během přípravy pracovních programů Evropská komise nebo jiné příslušné prováděcí subjekty individuálně posoudí, zda jsou v případě opatření zahrnutých do těchto pracovních programů splněny podmínky stanovené v dohodě uvedené v odstavci 2. Pozměňovací návrh 117 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 – bod 3 3.  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; vypouští se Pozměňovací návrh 118 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 – bod 4 4.  třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast třetí země na programu Unie za předpokladu, že tato dohoda vypouští se –  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni, –  stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s čl. [21 odst. 5] [nového finančního nařízení] účelově vázané příjmy, –  nesvěřuje třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu, –  zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit její finanční zájmy. Pozměňovací návrh 119 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2 2.  Spolupráce se třetími zeměmi a organizacemi uvedená v odstavci 1 v rámci specifického cíle č. 3, Kybernetická bezpečnost a důvěra, podléhá článku [12]. 2.  Spolupráce se třetími zeměmi a organizacemi uvedená v odstavci 1 v rámci specifického cíle č. 1 Vysoce výkonná výpočetní technika, specifického cíle č. 2 Umělá inteligence a specifického cíle č. 3. Kybernetická bezpečnost a důvěra, podléhá článku [12]. Pozměňovací návrh 120 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 5 5.  Pracovní program může rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v EU, ale řízené ze třetích zemí nejsou z bezpečnostních důvodů způsobilé k účasti ve všech nebo některých opatřeních v rámci specifického cíle č. 3. V těchto případech se výzvy k předkládání návrhů a výzvy k předkládání nabídek omezí na subjekty usazené nebo považované za usazené v členských státech a řízené členskými státy a/nebo státními příslušníky členských států. 5.  Pracovní program může rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v EU, ale řízené ze třetích zemí nejsou ze strategických a z bezpečnostních důvodů způsobilé k účasti ve všech nebo některých opatřeních v rámci specifických cílů č. 1, 2 a 3. V těchto případech se výzvy k předkládání návrhů a výzvy k předkládání nabídek omezí na subjekty usazené nebo považované za usazené v členských státech a řízené členskými státy a/nebo státními příslušníky členských států. Pozměňovací návrh 121 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 5 a (nový) 5a.  Opatření zahrnující přenosy technologie mimo Unii nejsou povolena. V zájmu zajištění cílů dlouhodobé strategické bezpečnosti se v případě účasti subjektů, které mají své hlavní sídlo mimo Unii, provádí posuzování příslušných možností. Pozměňovací návrh 122 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 5 b (nový) 5b.  Komise nebo financující subjekt mohou v příslušných případech provést bezpečnostní kontroly a opatření, která nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly, mohou být vyloučena nebo kdykoliv ukončena. Pozměňovací návrh 123 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 1.  Program je navržen tak, aby při provádění umožňoval součinnost s jinými programy financování Unie, jak je blíže popsáno v příloze III, zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů EU, pokud to umožňují způsoby správy; následně, střídavě nebo prostřednictvím kombinování fondů, včetně společného financování opatření. 1.  Program je navržen tak, aby při provádění umožňoval součinnost s jinými programy financování Unie, jak je blíže popsáno v příloze III, zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů EU, pokud to umožňují způsoby správy; následně, střídavě nebo prostřednictvím kombinování fondů, včetně společného financování opatření. Komise zajistí, aby při využívání doplňkové povahy programu ve vztahu k jiným evropským programům financování, zejména k evropským strukturálním a investičním fondům, Evropskému fondu pro regionální rozvoj (EFRR), programu Horizont Evropa a Nástroji pro propojení Evropy, programu InvestEU, programu Erasmus a Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), nebylo narušováno dosažení specifických cílů č. 1 až 5. Komise musí hledat způsoby, jak zlepšit celkovou účinnost programů nabízejících zdroje v oblasti digitalizace. Pozměňovací návrh 124 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2 2.  Zřídí se vhodné mechanismy koordinace mezi příslušnými orgány a odpovídající monitorovací nástroje s cílem systematicky zajišťovat synergie mezi programem a všemi relevantními nástroji financování EU. Ujednání přispějí k zamezení zdvojování a maximalizaci dopadu výdajů. 2.  Zřídí se vhodné mechanismy koordinace mezi příslušnými orgány a mezi orgány a Evropskou komisí a odpovídající monitorovací nástroje s cílem systematicky zajišťovat synergie mezi programem a všemi relevantními nástroji financování EU. Ujednání přispějí k zamezení zdvojování a maximalizaci dopadu výdajů. Pozměňovací návrh 125 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2 2.  Program může poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, včetně zejména zadávání veřejných zakázek jako základní formy, jakož i grantů a cen. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů. 2.  Program může poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, včetně zejména zadávání veřejných zakázek ze strany Komise nebo financujícího subjektu, příjemců grantů jednotlivě nebo společně jako základní formy akce, jakož i grantů a cen. Veřejné zakázky mohou v rámci jednoho postupu umožnit udělení většího počtu zakázek a stanovit místo výkonu činnosti plnění v souladu s platnými mezinárodními dohodami o veřejných zakázkách. Program může zároveň poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů. Pozměňovací návrh 126 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 Program se může provádět prostřednictvím evropských partnerství. To může zahrnovat zejména příspěvky na stávající nebo nová partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných podniků zřízených podle článku 187 SFEU. Na tyto příspěvky se použijí ustanovení vztahující se na evropská partnerství podle [nařízení o programu Horizont Evropa, odkaz nutno doplnit]. Program se může provádět prostřednictvím evropských partnerství uzavřených v rámci procesu strategického programování mezi Komisí a členskými státy. To může zahrnovat zejména příspěvky na stávající nebo nová partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných podniků zřízených podle článku 187 SFEU. Na tyto příspěvky se použijí ustanovení vztahující se na evropská partnerství podle [nařízení o programu Horizont Evropa, odkaz nutno doplnit]. Pozměňovací návrh 127 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 a (nový) Evropská partnerství: a)  se zřizují v případech, kdy budou efektivněji dosahovat cílů programu Digitální Evropa, než je možné pouze na úrovni Unie; b)  dodržují zásady přidané hodnoty Unie, transparentnosti, otevřenosti, dopadu, aktivačního účinku, dlouhodobého finančního závazku všech zúčastněných stran, flexibility, soudržnosti a doplňkovosti s iniciativami Unie a místními, regionálními, celostátními a mezinárodními iniciativami; c)  jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování programů. Pozměňovací návrh 128 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 b (nový) Ustanovení a kritéria pro jejich výběr, provádění, monitorování, hodnocení a postupné ukončování jsou stanovena v (odkaz bude doplněn). Pozměňovací návrh 129 Návrh nařízení Čl. 16 – nadpis Centra pro digitální inovace Evropská centra pro digitální inovace Pozměňovací návrh 130 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 1 1.  Během prvního roku provádění programu se zřídí výchozí síť center pro digitální inovace. 1.  Během prvního roku provádění programu se na základě stávající infrastruktury zřídí výchozí síť evropských center pro digitální inovace a vždy bude existovat alespoň jedno evropské centrum pro digitální inovace v každém členském státě. Pozměňovací návrh 131 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 – návětí 2.  Pro účely zřízení sítě uvedené v odstavci 1 jmenuje každý členský stát kandidátské subjekty prostřednictvím otevřeného a soutěžního procesu na základě těchto kritérií: 2.  Pro účely zřízení sítě uvedené v odstavci 1 jmenuje každý členský stát kandidátské subjekty prostřednictvím otevřeného, transparentního, inkluzivního a soutěžního procesu na základě těchto kritérií: Pozměňovací návrh 132 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 – písm. a a)  vhodné kompetence související s funkcemi center pro digitální inovace; a)  vhodné kompetence související s funkcemi evropských center pro digitální inovace, Pozměňovací návrh 133 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 – písm. b b)  vhodná kapacita v oblasti řízení, pracovníků a infrastruktury; b)  vhodná kapacita v oblasti řízení, pracovníků a infrastruktury a soubor dovedností; Pozměňovací návrh 134 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 – písm. d a (nové) da)  doložená spolupráce se soukromým sektorem pro zajištění relevance intervencí v rámci specifických cílů č. 1 až 5 z hlediska trhu; Pozměňovací návrh 135 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 – písm. d b (nové) db)  vazby na stávající centra IKT zřízená v rámci programu Horizont 2020, centrum EUinvest a síť European Enterprise Network. Pozměňovací návrh 136 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 a (nový) 2a.  Podrobné podmínky, které mají být splněny, aby mohlo být použito označení „evropské centrum pro digitální inovace“, a úkoly, které mají centra provádět, budou harmonizovány a včas zveřejněny, aby byla možná řádná příprava a provádění akcí. Pozměňovací návrh 137 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 3 – návětí 3.  Komise přijme rozhodnutí o výběru subjektů tvořících výchozí síť. Komise zvolí tyto subjekty z kandidátských subjektů jmenovaných členskými státy na základě kritérií uvedených v odstavci 2 a těchto doplňujících kritérií: 3.  Komise přijme rozhodnutí o výběru subjektů tvořících výchozí síť. Komise zvolí a jasně identifikuje tyto subjekty z kandidátských subjektů jmenovaných členskými státy na základě kritérií uvedených v odstavci 2 a těchto doplňujících kritérií: Pozměňovací návrh 138 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 3 – písm. b b)  schopnost výchozí sítě zajistit pokrytí potřeb průmyslu a oblastí veřejného zájmu a ucelené a vyvážené zeměpisné pokrytí. b)  schopnost výchozí sítě zajistit pokrytí potřeb průmyslu a oblastí veřejného zájmu a ucelené a vyvážené zeměpisné pokrytí, jež zlepší sbližování, přispěje k odstranění rozdílů mezi zeměmi v rámci programů soudržnosti a ostatními členskými státy a ze zeměpisného hlediska zmenší digitální propast. Pozměňovací návrh 139 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 4 4.  Další centra pro digitální inovace se vyberou na základě otevřeného a soutěžního procesu tak, aby se zajistilo co nejširší zeměpisné pokrytí v celé Evropě. Počet subjektů sítě je úměrný počtu obyvatel daných členských států a v každém členském státě musí být nejméně jedno centrum pro digitální inovace. K řešení zvláštních omezení, kterým čelí nejvzdálenější regiony EU, mohou být navrženy specifické subjekty, které jejich potřeby pokryjí. 4.  Další evropská centra pro digitální inovace se vyberou na základě otevřeného, transparentního a soutěžního procesu tak, aby se zajistilo co nejširší zeměpisné pokrytí v celé Evropě. Počet subjektů sítě je úměrný počtu obyvatel daných členských států. K řešení zvláštních omezení, kterým čelí nejvzdálenější regiony EU, se v těchto regionech mohou vybrat další centra pro inovace. Pozměňovací návrh 140 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 5 5.  Centra pro digitální inovace mohou být financována formou grantů. 5.  Evropská centra pro digitální inovace musí být jasně identifikována pomocí zvláštních označení a financována formou grantů. Pozměňovací návrh 141 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 6 – návětí 6.  Centra pro digitální inovace, která získají financování, se zapojí do provádění programu, aby: 6.  Evropská centra pro digitální inovace, která získají financování, se zapojí do provádění programu, aby: Pozměňovací návrh 142 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 6 – písm. a a)  poskytovala služby digitální transformace – včetně zkušebních a experimentálních zařízení – zaměřené na malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, a to i v odvětvích, jež jsou ve využívání digitálních a souvisejících technologií pomalá; a)  poskytovala služby digitální transformace a technologické expertízy – včetně zkušebních a experimentálních zařízení – zaměřené na začínající podniky, malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, a to i v odvětvích, jež jsou ve využívání digitálních a souvisejících technologií pomalá; Pozměňovací návrh 143 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 6 – písm. a a (nové) aa)  podporovala podniky, zvláště malé a střední podpory a začínající podniky, organizace a veřejnou správu při dosahování větší konkurenceschopnosti a zlepšování jejich obchodních modelů díky používání nových technologií, na něž se program vztahuje; Pozměňovací návrh 144 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 6 – písm. b b)  přenášela odborné poznatky a know-how mezi regiony, zejména vytvářením sítí malých a střední podniků a podniků se střední tržní kapitalizací usazených v jednom regionu s centry pro digitální inovace zřízenými v jiných regionech, jež jsou nejlépe způsobilá poskytovat příslušné služby; b)  přenášela odborné poznatky a know-how mezi regiony, zejména vytvářením sítí malých a střední podniků, začínajících podniků a podniků se střední tržní kapitalizací usazených v jednom regionu s evropskými centry pro digitální inovace zřízenými v jiných regionech, jež jsou nejlépe způsobilá poskytovat příslušné služby; povzbuzovala výměny dovedností, společné iniciativy a správné postupy; Pozměňovací návrh 145 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 6 – písm. c c)  poskytovala tematické služby, včetně služeb souvisejících s umělou inteligencí, vysoce výkonnou výpočetní technikou a kybernetickou bezpečností a důvěrou, orgánům veřejné správy, veřejným organizacím, malým a středním podnikům a podnikům se střední tržní kapitalizací. Jednotlivá centra pro digitální inovace se mohou specializovat na konkrétní tematické služby, a nemusí poskytovat všechny tematické služby uvedené v tomto odstavci; c)  poskytovala tematické služby, včetně služeb souvisejících s umělou inteligencí, vysoce výkonnou výpočetní technikou a kybernetickou bezpečností a důvěrou, orgánům veřejné správy, veřejným organizacím, malým a středním podnikům, začínajícím podnikům a podnikům se střední tržní kapitalizací. Jednotlivá evropská centra pro digitální inovace se mohou specializovat na konkrétní tematické služby, a nemusí poskytovat všechny tematické služby uvedené v tomto odstavci; Pozměňovací návrh 146 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 6 a (nový) 6a.  Evropská centra pro digitální inovace mohou rovněž spolupracovat s Evropským inovačním a technologickým institutem, a to zejména se společenstvím EIT Digital, jakož i s centry pro digitální inovace zřízenými v rámci programu Horizont 2020. Pozměňovací návrh 147 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 6 b (nový) 6b.  Evropská centra pro digitální inovace mohou provádět činnosti center pro digitální inovace zřízených v rámcových programech pro výzkum a inovace včetně center pro inovace společenství EIT Digital. Pozměňovací návrh 148 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření přispívající k dosažení cílů uvedených v článku [3] a v článcích [4]–[8]. 1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření přispívající k dosažení cílů uvedených v článku [3] a v článcích [4]–[8] v souladu s obecnými cíli, které stanoví příloha I. Pozměňovací návrh 149 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. a – bod ii ii)  třetích zemí přidružených k programu; ii)  třetích zemí přidružených k programu v souladu s články 10 a 12; Pozměňovací návrh 150 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 3 3.  Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti na konkrétních opatřeních, pokud je to nezbytné k dosažení cílů daného programu. 3.  Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti na konkrétních opatřeních, pokud je to nezbytné k dosažení cílů daného programu a pokud to neznamená dodatečná bezpečnostní rizika pro Unii nebo nezpochybňuje strategickou nezávislost Unie. Pozměňovací návrh 151 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 4 4.  Fyzické osoby nejsou způsobilé s výjimkou grantů udělovaných v rámci specifického cíle č. 4, Pokročilé digitální dovednosti. 4.  Fyzické osoby mohou být způsobilé pro získání grantů udělovaných v rámci specifického cíle č. 4, Pokročilé digitální dovednosti. Státní příslušníci třetích zemí mohou být způsobilí pod podmínkou, že mají bydliště na území Unie. Pozměňovací návrh 152 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení. Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení a mohou z řádně odůvodněných příčin pokrývat až 100 % způsobilých nákladů, aniž je dotčena zásada spolufinancování; a v souladu se specifikacemi v rámci každého cíle. Pozměňovací návrh 153 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 – návětí 1.  Kritéria pro udělení grantu se definují v pracovních programech a ve výzvách k předkládání návrhů se zohledněním minimálně těchto prvků: 1.  Kritéria pro udělení grantu se definují v pracovních programech a ve výzvách k předkládání návrhů se zohledněním alespoň těchto prvků: Pozměňovací návrh 154 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 – písm. e e)  případný hospodářský a sociální dopad, dopad z hlediska klimatu a životního prostředí a dostupnost; e)  případný hospodářský dopad, dopad z hlediska klimatu a životního prostředí a sociální dopad, zejména podpora dostupnosti a rovných vzdělávacích a profesních příležitostí; Pozměňovací návrh 155 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 – písm. g g)  případná vyváženost zeměpisného zastoupení v celé Unii včetně nejvzdálenějších regionů; g)  případná vyváženost zeměpisného zastoupení v celé Unii včetně nejvzdálenějších regionů a včetně zámořských zemí a území; Pozměňovací návrh 156 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 – písm. h a (nové) ha)  dle potřeby možnost volně opětovně využívat a upravovat výsledky projektů; Pozměňovací návrh 157 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 – bod h b (nový) hb)  dle potřeby veřejný zájem; Pozměňovací návrh 158 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 – bod h c (nový) hc)  dle potřeby zmenšování digitální propasti mezi regiony, občany nebo podniky. Pozměňovací návrh 159 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 1 Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení. Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení. Částka výdajů z tohoto programu, která má být kombinována s finančním nástrojem, je nevratná. Pozměňovací návrh 160 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 2 a (nový) 2a.  Pokud opatření již získalo nebo pobírá příspěvky z jiného programu Unie nebo podporu z jiného fondu EU, tento příspěvek či podpora se uvede v žádosti o příspěvek v rámci tohoto programu. Pozměňovací návrh 161 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 3 3.  První víceletý pracovní program se zaměří na činnosti stanovené v příloze a zajistí, aby opatření podporovaná jeho prostřednictvím nevytlačovala soukromé financování. Následující pracovní programy mohou zahrnovat činnosti, které nejsou stanovené v příloze, pokud jsou v souladu s cíli tohoto nařízení, jak jsou stanoveny v článcích [4–8]. 3.  Pracovní programy se zaměří na činnosti stanovené v příloze I a zajistí, aby opatření podporovaná jejich prostřednictvím nevytlačovala soukromé financování. Pozměňovací návrh 162 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 3 a (nový) 3a.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27 s cílem změnit přílohu I za účelem přezkumu nebo doplnění v příloze uvedených činností, a to způsobem, který bude v souladu s cíli tohoto nařízení, které jsou vymezeny v článcích 4 až 8. Pozměňovací návrh 163 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 1.  Ukazatele monitorování provádění a pokroku programu při dosahování obecných a specifických cílů stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II. 1.  Měřitelné ukazatele monitorování provádění a pokroku programu při dosahování obecných a specifických cílů stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II. Pozměňovací návrh 164 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 a (nový) 1a.  Komise stanoví metodologii pro zajištění měřitelných ukazatelů pro přesné posouzení pokroku směrem k plnění obecných cílů stanovených v čl. 3 odst. 1. Na základě této metodologie Komise doplní přílohu III, a to nejpozději do 1. ledna 2021. Pozměňovací návrh 165 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 2 2.  V zájmu účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, jimiž se v případě potřeby mění příloha II za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se stanovení rámce monitorování a hodnocení. 2.  V zájmu účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, jimiž se v případě potřeby mění příloha II za účelem přezkumu nebo doplnění měřitelných ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se stanovení rámce monitorování a hodnocení. Pozměňovací návrh 166 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 3 3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování. 3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly vhodné pro hloubkovou analýzu dosažených výsledků a zaznamenaných obtíží a aby byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování. Pozměňovací návrh 167 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 4 4.  V maximální možné míře se využijí oficiální statistiky EU jako pravidelné statistické průzkumy v oblasti informačních a komunikačních technologií. Ohledně prvotního návrhu a následného vývoje statistických ukazatelů používaných k monitorování provádění programu a dosaženého pokroku, pokud jde o digitální transformaci, se konzultují národní statistické úřady a podílejí se na nich společně s Eurostatem. 4.  Co možná nejefektivnějším způsobem se využijí oficiální statistiky EU jako pravidelné statistické průzkumy v oblasti informačních a komunikačních technologií, jakož i sběr datových souborů DESI v NUTS-2, s cílem řešit nedostatek regionálních dat souvisejících s programem Digitální Evropa. Ohledně prvotního návrhu a následného vývoje statistických ukazatelů používaných k monitorování provádění programu a dosaženého pokroku, pokud jde o digitální transformaci, se konzultují národní statistické úřady a podílejí se na nich společně s Eurostatem. Pozměňovací návrh 168 Návrh nařízení Čl. 25 – nadpis Hodnocení Hodnocení programu Pozměňovací návrh 169 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 1 1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. 1.  Komise zajistí pravidelné monitorování a externí hodnocení programu, založené zejména na systému vykazování výkonnosti, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 3. Tato hodnocení rovněž poskytnou kvalitativní posouzení pokroku směrem k plnění obecných cílů stanovených v čl. 3 odst. 1. Pozměňovací návrh 170 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 2 2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. 2.  Kromě pravidelného monitorování programu vypracuje Komise průběžnou hodnotící zprávu a předloží ji nejpozději do 31. prosince 2024 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Průběžné hodnocení obsahuje zjištění nezbytná k přijetí rozhodnutí o pokračování programu po roce 2027 a o jeho cílech. Průběžné hodnocení se předkládá Evropskému parlamentu. Pozměňovací návrh 171 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 3 3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku [1], provede Komise závěrečné hodnocení programu. 3.  Na základě závěrečného externího a nezávislého hodnocení vypracuje Komise závěrečnou hodnotící zprávu programu, která posoudí jeho dlouhodobější dopady a jeho udržitelnost. Pozměňovací návrh 172 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 4 a (nový) 4a.  Komise nejpozději do 31. prosince 2030 předloží závěrečnou hodnotící zprávu uvedenou v odstavci 3 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Pozměňovací návrh 173 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 5 5.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. vypouští se Pozměňovací návrh 174 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 4 4.  Jako součást kontrolního systému může být auditní strategie založená na finančním auditu reprezentativního vzorku výdajů. Tento reprezentativní vzorek je doplněn výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. 4.  Jako součást kontrolního systému je auditní strategie založená na finančním auditu alespoň reprezentativního vzorku výdajů. Tento reprezentativní vzorek je doplněn výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Pozměňovací návrh 175 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 2 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 24 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 23 a 24 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. Pozměňovací návrh 176 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 3 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 24 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v článcích 23 a 24 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrh 177 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 6 6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 24 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. 6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 23 a 24 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Pozměňovací návrh 178 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 1 1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. 1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, pravdivé, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. Pozměňovací návrh 179 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 2 2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku [3]. 2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Zajišťuje rovněž integrované informace a přístup pro potenciální žadatele o financování z prostředků Unie v digitálním odvětví. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku [3]. Pozměňovací návrh 180 Návrh nařízení Příloha 1 – část 1 – odst. 2 – bod 1 1.  Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek pro integrovanou síť vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně včetně exa-kapacitní superpočítačové a datové infrastruktury. Ta bude dostupná na nekomerční bázi veřejným a soukromým uživatelům a pro výzkumné účely financované z veřejných prostředků. 1.  Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek pro integrovanou síť vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně včetně exa-kapacitní superpočítačové a datové infrastruktury. Ta bude dostupná všem podnikům a orgánům veřejné správy a na nekomerční bázi veřejným a soukromým uživatelům a pro výzkumné účely financované z veřejných prostředků. Pozměňovací návrh 181 Návrh nařízení Příloha 1 – část 1 – odst. 2 – bod 6 6.  Zavedení hotové/funkční technologie: superpočítače coby služba vzešlá z výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný evropský ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jenž zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce (hardware, software, aplikace, služby, propojení a pokročilé digitální dovednosti). 6.  Zavedení hotové/funkční technologie: superpočítače coby služba vzešlá z výzkumu a inovací, zejména technologie, které v minulosti využívaly nebo v současnosti využívají financování Unie, s cílem vybudovat integrovaný evropský ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jenž zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce (hardware, software, aplikace, služby, propojení a pokročilé digitální dovednosti). Pozměňovací návrh 182 Návrh nařízení Příloha 1 – část 2 – bod 1 Program vybuduje a posílit základní kapacity umělé inteligence v Evropě, jako jsou datové zdroje a knihovny algoritmů, a zpřístupní je všem podnikům a orgánům veřejné správy, a dále upevní a podpoří vytváření sítí mezi stávajícími zkušebními a experimentálními zařízeními pro umělou inteligenci v členských státech. Program vybuduje a posílí základní kapacity umělé inteligence a technologie distribuované účetní knihy v Evropě, jako jsou datové zdroje a knihovny algoritmů, a zpřístupní je všem podnikům a orgánům veřejné správy, a dále upevní a podpoří vytváření sítí mezi stávajícími zkušebními a experimentálními zařízeními pro umělou inteligenci v členských státech. Pozměňovací návrh 183 Návrh nařízení Příloha 1 – část 4 – bod 1 Program bude podporovat snadný přístup současné i budoucí pracovní síly k pokročilým digitálním dovednostem, zejména v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) a kybernetické bezpečnosti tím, že bude studentům, absolventům a stávajícím pracovníkům, ať sídlí kdekoli, nabízet prostředky, jak tyto dovednosti získat a rozvíjet. Program bude podporovat snadný přístup současné i budoucí pracovní síly k pokročilým digitálním dovednostem a příležitosti k odborné přípravě, zejména v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) a kybernetické bezpečnosti tím, že bude studentům, absolventům nebo občanům jakéhokoli věku, kteří si potřebují rozšířit dovednosti, lidem hledajícím práci a stávajícím pracovníkům, ať sídlí kdekoli, nabízet prostředky, jak tyto dovednosti získat a rozvíjet. Pozměňovací návrh 184 Návrh nařízení Příloha 1 – část 1 – odst. 2 – bod 1 1.  Přístup k profesní přípravě na pracovišti formou stáží v odborných střediscích a společnostech zavádějících vyspělé technologie. 1.  Přístup k profesní přípravě a možnostem kombinovaného vzdělávání na pracovišti formou stáží v odborných střediscích a společnostech zavádějících vyspělé technologie. Pozměňovací návrh 185 Návrh nařízení Příloha 1 – část 4 – bod 1 Veškeré intervence budou koncipovány a prováděny primárně prostřednictvím center pro digitální inovace, jak je stanoveno v článku 15. Veškeré intervence budou koncipovány a prováděny primárně prostřednictvím center pro digitální inovace, jak je stanoveno v článku 16. Pozměňovací návrh 186 Návrh nařízení Příloha 1 – část 5 – dílčí část I – bod 1 – bod 1.2 1.2.  Podpora vytváření koncepcí, pilotních projektů, zavádění, údržby a propagace koherentního ekosystému infrastruktur přeshraničních digitálních služeb a usnadnění bezproblémových, bezpečných, interoperabilních, mnohojazyčných přeshraničně nebo meziodvětvově fungujících „end-to-end“ řešení a společných rámců v orgánech veřejné správy. Zahrnuty budou rovněž metodiky posuzování dopadů a přínosů. 1.2.  Podpora vytváření koncepcí, pilotních projektů, zavádění, údržby, rozšiřování a propagace koherentního ekosystému infrastruktur přeshraničních digitálních služeb a usnadnění bezproblémových, bezpečných, interoperabilních, mnohojazyčných přeshraničně nebo meziodvětvově fungujících „end-to-end“ řešení a společných rámců v orgánech veřejné správy. Zahrnuty budou rovněž metodiky posuzování dopadů a přínosů. Pozměňovací návrh 187 Návrh nařízení Příloha 1 – část 5 – dílčí část I – bod 2 – bod 2.1 2.1.  Zajistit občanům EU přístup k jejich osobním datům týkajícím se zdraví a jejich sdílení, využití a zprávu, a to bezpečně a bez ohledu na hranice států a na to, kde se občané nebo jejich data nachází. Dokončit evropskou infrastrukturu digitálních zdravotnických služeb (eHDSI) a rozšířit ji o nové digitální služby, podporovat zavádění evropského formátu výměny elektronických zdravotních záznamů. 2.1.  Zajistit občanům EU přístup k jejich osobním datům týkajícím se zdraví a jejich sdílení, využití a správu, a to bezpečně a způsobem, který zaručí jejich soukromí, bez ohledu na hranice států a na to, kde se občané nebo jejich data nachází. Dokončit evropskou infrastrukturu digitálních zdravotnických služeb (eHDSI) a rozšířit ji o nové digitální služby, podporovat zavádění evropského formátu výměny elektronických zdravotních záznamů. Pozměňovací návrh 188 Návrh nařízení Příloha 1 – část 5 – dílčí část I – bod 3 3.  Soudnictví: Umožnit bezproblémovou a bezpečnou přeshraniční elektronickou komunikaci v soudnictví a mezi orgány soudní moci a ostatními příslušnými orgány civilního a trestního soudnictví. Zlepšit přístup občanů, podniků, právníků a soudců ke spravedlnosti a soudním informacím a řízením, a to pomocí sémanticky operabilních propojení vnitrostátních databází a registrů, a dále usnadnit mimosoudní řešení sporů online. Prosazovat vývoj a zavádění inovativních technologií pro soudy a právníky založených na řešeních umělé inteligence, jež mohou zjednodušit a zrychlit řízení (např. aplikace „legal tech“). 3.  Soudnictví: Umožnit bezproblémovou a bezpečnou přeshraniční elektronickou komunikaci v soudnictví a mezi orgány soudní moci a ostatními příslušnými orgány civilního a trestního soudnictví. Zlepšit přístup občanů, podniků, právníků a soudců ke spravedlnosti a soudním informacím a řízením, a to pomocí sémanticky operabilních propojení databází a registrů, a dále usnadnit mimosoudní řešení sporů online. Prosazovat vývoj a zavádění inovativních technologií pro soudy a právníky založených na řešeních umělé inteligence, jež mohou zjednodušit a zrychlit řízení (např. aplikace „legal tech“). Pozměňovací návrh 189 Návrh nařízení Příloha 1 – část 5 – dílčí část I – bod 4 4.  Doprava, energetika a životní prostředí: Zavádět decentralizovaná řešení a infrastrukturu nutné pro rozsáhlé digitální aplikace, jako jsou inteligentní města nebo inteligentní venkovské oblasti, na podporu politik v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí. 4.  Doprava, energetika a životní prostředí: Zavádět decentralizovaná řešení a infrastrukturu nutné pro rozsáhlé digitální aplikace, jako jsou inteligentní města, inteligentní venkovské oblasti nebo nejvzdálenější regiony, na podporu politik v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí. Pozměňovací návrh 190 Návrh nařízení Příloha 1 – část 5 – dílčí část II – název II Počáteční činnosti týkající se digitalizace průmyslu: II (Netýká se českého znění.) Pozměňovací návrh 191 Návrh nařízení Příloha 2 – část 2 – bod 2.2 2.2  Počet společností a organizací využívajících umělou inteligenci 2.2  Počet společností a organizací testujících umělou inteligenci a experimentujících s ní ve spolupráci s centry pro digitální inovace Pozměňovací návrh 192 Návrh nařízení Příloha 2 – část 2 – bod 2.2 a (nový) 2.2a  Počet konkrétních aplikací umělé inteligence podporovaných programem, které jsou v současné době komerčně využívány Pozměňovací návrh 193 Návrh nařízení Příloha 2 – část 4 – bod 4.1 4.1  Počet vyškolených a pracujících IKT specialistů 4.1  Počet každoročně vyškolených a pracujících IKT specialistů v Unii Pozměňovací návrh 194 Návrh nařízení Příloha 2 – část 4 – bod 4.2 4.2  Počet podniků majících problémy získat IKT specialisty 4.2  Počet podniků majících každoročně problémy získat v Unii IKT specialisty Pozměňovací návrh 195 Návrh nařízení Příloha 2 – část 4 – bod 4.2 b (nový) 4.2b  Počet studentů, nových absolventů a nezaměstnaných, kteří po ukončení odborné přípravy nabízené v rámci programu zlepšili svůj status Pozměňovací návrh 196 Návrh nařízení Příloha 2 – část 5 – bod 5.1 5.1  zavádění veřejných digitálních služeb 5.1  Četnost zavádění veřejných digitálních služeb Pozměňovací návrh 197 Návrh nařízení Příloha 2 – část 5 – bod 5.2 5.2  Podniky intenzívně využívající digitální kapacity 5.2  Počet podniků intenzívně využívajících digitální kapacity Pozměňovací návrh 198 Návrh nařízení Příloha 2 – část 5 – bod 5.3 5.3  Sladění vnitrostátního rámce interoperability s Evropským rámcem interoperability 5.3  Míra sladění vnitrostátního rámce interoperability s Evropským rámcem interoperability Pozměňovací návrh 199 Návrh nařízení Příloha 3 – bod 1 – písm. b a (nové) ba)   program Digitální Evropa aktivně vytváří synergie s programem Horizont Evropa s ohledem na udržitelnost údajů pocházejících z výzkumných projektů; Pozměňovací návrh 200 Návrh nařízení Příloha 3 – bod 1 – písm. c c)  program Digitální Evropa bude investovat do i) budování digitálních kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností a ii) zavádění digitálních kapacit a nejnovějších digitálních technologií na základě rámce EU na národní a regionální úrovni v oblastech veřejného zájmu (jako je zdraví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo v oblastech selhání trhu (jako je digitalizace podniků, zejména malých a středních podniků); c)  program Digitální Evropa bude investovat do i) budování digitálních kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností a ii) zavádění digitálních kapacit a nejnovějších digitálních technologií na základě rámce EU na vnitrostátní, regionální a místní úrovni v oblastech veřejného zájmu (jako je zdraví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo v oblastech selhání trhu (jako je digitalizace podniků, zejména malých a středních podniků); Pozměňovací návrh 201 Návrh nařízení Příloha 3 – bod 3 – písm. c c)  program Digitální Evropa bude investovat do i) budování digitálních kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností a ii) zavádění digitálních kapacit a nejnovějších digitálních technologií na základě rámce EU na národní a regionální úrovni v oblastech veřejného zájmu (jako je zdraví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo v oblastech selhání trhu (jako je digitalizace podniků, zejména malých a středních podniků); c)  program Digitální Evropa bude investovat do i) budování digitálních kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, technologie distribuované účetní knihy, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností a ii) zavádění digitálních kapacit a nejnovějších digitálních technologií na základě rámce EU na národní a regionální úrovni v oblastech veřejného zájmu (jako je zdraví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo v oblastech selhání trhu (jako je digitalizace podniků, zejména malých a středních podniků);