Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2086(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0378/2018

Předložené texty :

A8-0378/2018

Rozpravy :

PV 14/01/2019 - 20
CRE 14/01/2019 - 20

Hlasování :

PV 15/01/2019 - 8.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0012

Přijaté texty
PDF 134kWORD 47k
Úterý, 15. ledna 2019 - Štrasburk Konečné znění
Posouzení využívání rozpočtu EU pro reformu veřejného sektoru
P8_TA(2019)0012A8-0378/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 o posouzení využívání rozpočtu EU pro reformu veřejného sektoru (2018/2086(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na studii nazvanou „Reforma veřejného sektoru: jak se rozpočet EU využívá na její podporu“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky v roce 2016(1),

–  s ohledem na strategii Evropa 2020,

–  s ohledem na současné období financování EU (2014–2020) a na návrh Komise na nový víceletý finanční rámec (2021–2028),

–  s ohledem na dohodu o zvýšení rozpočtu programu na podporu strukturálních reforem, kterou dosáhli spolunormotvůrci v červenci 2018,

–  s ohledem na článek 197 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0378/2018),

A.  vzhledem k tomu, že veřejná správa v členských státech má zásadní význam pro provádění rozpočtu EU a že její účinné fungování může pomáhat při vytváření moderních systémů, které zlepšují prosperitu a blahobyt v EU;

B.  vzhledem k tomu, že návrh nového víceletého finančního rámce (VFR) neobsahuje v současné podobě specializovaný cíl pro veřejnou správu;

1.  konstatuje, že pravomoci veřejné správy jsou rozděleny mezi různé útvary Komise a že to komplikuje účinnou koordinaci příslušných útvarů, programů a iniciativ financovaných z prostředků EU; požaduje, aby byly všechny programy technické pomoci lépe koordinovány s cílem předejít překrývání a malé účinnosti opatření, což by negovalo veškeré úsilí Komise o podporu kombinovaného využívání fondů s cílem využít jejich vzájemných synergií; vyzývá Komisi, aby zlepšila systémy výměny osvědčených postupů s cílem pomoci členským státům zavádět nejlepší postupy, aniž by ukládaly politiky zaměřené na devalvaci mezd a sociálně neudržitelné reformy;

2.  vyzývá příštího předsedu Komise, aby určil jednoho komisaře, který ponese odpovědnost za otázky týkající se lepší veřejné správy a správy věcí veřejných;

3.  je toho názoru, že účinná reforma veřejného sektoru je zásadní, aby bylo možné pomoci členským státům přizpůsobit se měnícím se podmínkám, zvýšit odolnost vůči budoucím krizím, rozšířit elektronickou veřejnou správu a zlepšit poskytování služeb v celé EU, zejména v souvislosti s novými technologiemi a systémy IT, a že by ve velké míře napomohla při snižování plýtvání a odpadu, ztrátám či podvodnému používání prostředků EU; požaduje proto, aby se i v příštích programových obdobích počítalo s financováním opatření na zavedení elektronické veřejné správy v souladu se zásadami a prioritami stanovenými v akčním plánu EU pro „eGovernment“;

4.  konstatuje, že zejména zaostávající regiony mají často problémy s přístupem k finančním prostředkům nebo s jejich použitím, především v důsledku byrokracie, omezené administrativní kapacity nebo nesrovnalostí; doufá proto, že členské státy budou pokračovat ve vnitřních reformách zaměřených na skutečnou realizaci zásady řádné správy a urychlení soudních řízení;

5.  konstatuje, že z rozpočtu EU je členským státům EU poskytováno na podporu reformy veřejné správy přibližně 9 miliard EUR; vybízí Komisi, aby této finanční podpoře odpovídalo cílené sdílení znalostí, zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy;

6.  vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s členskými státy s cílem podpořit zaostávající regiony posílením kapacit a správního řízení;

7.  požaduje přijetí opatření prosazujících provádění programů na podporu vývoje a provádění strategií v oblasti lidských zdrojů, například prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, rovněž za účasti vedoucích představitelů a dalších vysoce postavených osob;

8.  zdůrazňuje, že bylo často zjištěno, že se konkrétní operační programy a další zdroje financování z EU v řadě hledisek překrývají, a požaduje předložení příslušných návrhů; doufá tudíž, že dojde ke zlepšení pomoci v zájmu podpory koordinace, doplňkovosti a zjednodušení;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly operační programy prováděny co nejúčinnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem; považuje za zásadní, aby členské státy nevytvářely další pravidla, která příjemcům komplikují využívání finančních prostředků;

10.  konstatuje, že Komise nemá ani standardizovaný a sdílený rámec pro hodnocení veřejné správy ani metodu systematického sběru údajů; se znepokojením konstatuje, že v důsledku nedostatku těchto nástrojů jsou analýzy Komise týkající se různých otázek v členských státech neúplné; navrhuje opětovné začlenění kapitoly věnované veřejné správě a správě věcí veřejných do roční analýzy růstu;

11.  vyzývá Komisi, aby předem posoudila správní kapacitu struktur odpovídajících za provádění rozvojových politik a u zvláště strategicky důležitých projektů podpořila vnitrostátní struktury a agentury schopné stanovit a urychlit provádění programů a jednotlivých operací;

12.  je přesvědčen, že by VFR měl být využíván ke stimulování programů, které zajistí lepší veřejnou správu a správu věcí veřejných, zejména s cílem pomoci členským státům v době hospodářského útlumu, protože v takové situaci mohou reformy v oblasti systémů veřejné správy dotčeným členským státům pomoci;

13.  vítá skutečnost, že v rámci příštího VFR byly předloženy návrhy s cílem vyhnout se překrývání programů a podpořit další zjednodušení;

14.  vybízí Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala specializovaný hodnotící rámec, který zahrne kvantitativní a kvalitativní aspekty vysoce kvalitní veřejné správy, a aby vybudovala vlastní analytickou kapacitu; poukazuje na to, že je nezbytné určit slabé stránky každého členského státu a při použití plánovaných zdrojů podpořit opatření na překonání problémů posílením kritéria předběžné podmínky a stanovením cílů;

15.  navrhuje, aby Komise posílila politický dialog s členskými státy tím, že zajistí zřízení specializovaného fóra;

16.  navrhuje, aby byl v parlamentním kalendáři vyčleněn čas na strukturovaný dialog s vnitrostátními parlamenty o otázkách spojených se zlepšováním veřejné správy v celé EU; požaduje, aby EU zlepšila monitorování a hodnocení evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů v rámci tematického cíle č. 11 začleněním konkrétních ukazatelů k posouzení pokroku v plnění cílů a priorit EU týkajících se reforem veřejné správy;

17.  vítá vypracování referenčního kritéria pro posouzení schopnosti veřejné správy kandidátských zemí EU převzít odpovědnost za členství v EU; doufá, že členské státy budou pokračovat ve vnitřních reformách zaměřených na ještě konkrétnější realizaci zásady řádné správy;

18.  konstatuje, že Evropská cena pro veřejný sektor (EPSA) je spolufinancována Komisí a některými členskými státy a sdružuje nejlepší, nejinovativnější a nejefektivnější subjekty v evropském veřejném sektoru; zastává názor, že by Komise měla zajistit lepší výměnu poznatků a informací a usilovat o širší dosah v celé Evropě;

19.  považuje za nezbytné prosazovat v rámci veřejné správy inovativní postupy, které podpoří lepší konektivitu, digitalizaci a kvalitní digitální služby pro občany, podniky i veřejné orgány umožňující stále držet krok s rychlým rozvojem nových technologií v dotyčných oblastech; vítá skutečnost, že nový návrh nařízení o společných ustanoveních poskytuje budoucím příjemcům nezbytné informace nezbytné k tomu, aby mohli tyto systémy využívat co nejrychleji;

20.  uznává, že zapojení místní správy je nezbytným předpokladem pro dosažení cílů na úrovni EU v této oblasti; upozorňuje na návrh v Tallinském prohlášení týkající se „posílení společných struktur správy věcí veřejných s místními a regionálními orgány“ na vnitrostátní úrovni(2);

21.  vítá stávající sítě(3), v nichž se sdružují zástupci členských států – zejména těch, které dostávají finanční prostředky EU –, s cílem zlepšit veřejnou správu prostřednictvím sdílení osvědčených postupů a vzájemného učení;

22.  zastává názor, že stávající sítě by mohly významně zlepšit svou výkonnost stanovením ambicióznějších cílů a rozvojem proaktivnějších přístupů, jako je učení na základě srovnávání, spojující sebehodnocení členských států s posíleným systémem vzájemného hodnocení;

23.  je přesvědčen, že vysoce kvalitní veřejná správa je základním předpokladem pro dosažení cílů politiky EU v rámci VFR a v jiných oblastech; zdůrazňuje význam dobré komunikace a politického povědomí při budování důvěry a podpoře pozitivních reformních opatření a programů;

24.  považuje za nezbytné stále posuzovat, zda politiky soudržnosti dodržují zásady adicionality a doplňkovosti ve vztahu k operacím financovaným z běžných zdrojů, a to i s cílem vyhnout se tomu, aby politiky soudržnosti nahrazovaly běžné vnitrostátní zdroje;

25.  konstatuje, že ačkoli zdroje ESI fondů pro regionální prováděcí plán v posledním programovém období kvantitativně vzrostly, bylo by možné zlepšit monitorování s cílem posoudit dopad tohoto financování na regionální prováděcí plán;

26.  požaduje pokračování činnosti pracovních skupin Komise odpovědných za pomoc vnitrostátním orgánům členských států v zájmu lepšího provádění fondů politiky soudržnosti v členských státech, jež zaostávají, pokud jde o čerpání zdrojů ESI fondů;

27.  zdůrazňuje význam programu podpory reforem a doufá, že tento program bude v nadcházejícím programovém období posílen tak, aby byla zdůrazněna jeho úloha podpory, než jen zdroje technické pomoci, a že se rovněž zlepší jeho účinnost a účelnost, aniž by byl snížen rozpočet na politiku soudržnosti o částky, které v současné době navrhuje Komise ve VFR na období 2021–2027;

28.  konstatuje, že EU, i když nemá přímé zákonné pravomoci v administrativním sektoru, má pozitivní vliv na veřejnou správu členských států a zejména hraje nepřímou úlohu prostřednictvím stanovení správních norem v acquis communautaire, umožněním výměny osvědčených postupů v celé Unii i prostřednictvím rozpočtových nástrojů zaměřených na podporu a prosazování reformy veřejné správy posilováním správní kapacity, účinnosti správy a pobídkami k inovacím ve veřejném sektoru;

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Studie – „Reforma veřejného sektoru: jak se rozpočet EU využívá na její podporu“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce D – Rozpočtové záležitosti, 2016.
(2) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/ministerial-declaration-egovernment-tallinn-declaration
(3) Evropská síť veřejné správy (EUPAN); tematická síť pro veřejnou správu a správu věcí veřejných a další platformy a sítě se zvláštním zaměřením na spravedlnost, boj proti korupci, digitalizaci, zadávání veřejných zakázek atd.

Poslední aktualizace: 13. prosince 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí