Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0206(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0461/2018

Předložené texty :

A8-0461/2018

Rozpravy :

PV 15/01/2019 - 20
CRE 15/01/2019 - 20

Hlasování :

PV 16/01/2019 - 12.7
CRE 16/01/2019 - 12.7
Vysvětlení hlasování
PV 04/04/2019 - 6.18

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0020
P8_TA(2019)0350

Přijaté texty
PDF 459kWORD 136k
Středa, 16. ledna 2019 - Štrasburk
Evropský sociální fond plus (ESF+) ***I
P8_TA(2019)0020A8-0461/2018

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 16. ledna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (COM(2018)0382 – C8-0232/2018 – 2018/0206(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1)  Podle článku 3 SEU usiluje Unie při vytváření vnitřního trhu o vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku; podporuje rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte; a bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci. Podle článku 9 Smlouvy o fungování EU má Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlížet k požadavkům spojeným mimo jiné s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv jako reakce na sociální problémy v Evropě. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Aby se přispělo k provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 SFEU.
 (1)  Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv jako reakce na sociální problémy v Evropě. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Aby se přispělo k provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, veřejné služby, zdraví, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 a 175 SFEU. Veškeré činnosti v rámci ESF+ by měly být v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a měly by přihlížet k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejichž smluvními stranami je i Evropská unie a všechny její členské státy.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a/nebo prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a, v příslušných případech, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.
 (2)  Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být rozvíjeny v rámci partnerství mezi celostátními, regionálními a místními orgány, měly by zahrnovat hledisko rovnosti žen a mužů a měly by být představeny společně s každoročními vnitrostátními programy reforem jako způsob navržení a koordinování prioritních investičních projektů, jež mají být podporovány vnitrostátním financováním, příp. financováním z prostředků Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a, v příslušných případech, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Rada dne […] přijala revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, aby se jejich znění sladilo se zásadami evropského pilíře sociálních práv, s cílem zvýšit konkurenceschopnost Evropy, její přitažlivost pro investice, její schopnost vytvářet pracovní místa a podpořit sociální soudržnost. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli těchto hlavních směrů, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání, odbornou přípravu a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF+ podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a případně na vnitrostátní úrovni k národním programům reforem podloženým národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, zejména agendy dovedností pro Evropu a Evropského prostoru vzdělávání, příslušných doporučení Rady a dalších iniciativ, jako je záruka pro mladé lidi, cesty prohlubování dovedností a začleňování dlouhodobě nezaměstnaných.
 (3)  Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států přijaté Radou v souladu s čl. 148 odst. 2 SFEU, a to: zvyšování poptávky po práci; zvyšování nabídky práce: přístup k zaměstnání, dovednostem a schopnostem; zlepšení fungování trhů práce a účinnost sociálního dialogu a podpora rovných příležitostí pro všechny, podpora sociálního začlenění a boje proti chudobě, včetně zlepšování veřejných služeb ve zdravotnictví a jiných sektorech, spolu se všeobecnými hospodářskými pokyny přijatými v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU jsou součástí integrovaných hlavních směrů, na nichž je založena strategie Evropa 2020. Rada dne […] přijala revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, aby se sladily se zásadami evropského pilíře sociálních práv, s cílem podnítit vytváření pracovních míst a posilovat sociální soudržnost, a zvýšit tak konkurenceschopnost Evropy a přitažlivost Unie pro investice. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli hlavních směrů, pokud jde o politiky v oblasti zaměstnanosti, měly by členské státy plánovat podporu ESF+, která je pro ně relevantní, a přihlédnout při tom k těmto hlavním směrům a k příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 148 odst. 4 a čl. 121 odst. 2 SFEU a případně k zaměstnanostním a sociálním aspektům národních programů reforem podložených národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, zejména agendy dovedností pro Evropu a Evropského prostoru vzdělávání, záruky pro mladé a dalších příslušných doporučení Rady a dalších iniciativ, jako jsou investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění, cesty prohlubování dovedností a začleňování dlouhodobě nezaměstnaných, rámec pro kvalifikaci stáží a učňovského vzdělávání a akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Dne 20. června 2017 schválila Rada reakci Unie na „Agendu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030“ – udržitelnou budoucnost Evropy. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech třech směrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ ze dne 22. listopadu 2016 jako první krok k začlenění cílů udržitelného rozvoje a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů.
 (4)  Dne 20. června 2017 schválila Rada reakci Unie na „Agendu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030“ – udržitelnou budoucnost Evropy. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech třech směrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ ze dne 22. listopadu 2016 jako první krok k začlenění cílů udržitelného rozvoje a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů. ESF+ by měl zvláště přispět k realizaci cílů udržitelného rozvoje mimo jiné vymýcením extrémních forem chudoby (cíl č. 1); podporou kvalitního a inkluzivního vzdělávání (cíl č. 4), prosazováním rovnosti žen a mužů (cíl č. 5) podporou trvalého a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny (cíl č. 8); a snižováním nerovnosti (cíl č. 10).
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Unie a její členské státy by s ohledem na Evropskou sociální chartu, podepsanou v Turíně dne 18. října 1961, měly mít mezi svými cíli podporu zaměstnanosti, zlepšení životních a pracovních podmínek s ohledem na trvale vysokou úroveň zaměstnanosti a boj proti vyloučení, a to v souladu s článkem 151 SFEU.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)  V evropské společnosti přetrvávají mnohé sociální výzvy. Více než 100 milionů občanů je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, nezaměstnanost mladých lidí je stále více než dvojnásobná oproti celkové míře nezaměstnanosti a je zapotřebí lepší integrace státních příslušníků třetích zemí. Tyto výzvy nejen ohrožují dobré životní podmínky přímo zasažených občanů, ale vedou k hospodářskému a sociálnímu tlaku na celou evropskou společnost.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Unie se potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, řízení migračních toků a nárůstu bezpečnostních hrozeb, z přechodu na čistou energii, technologických změn a stárnutí pracovní síly a se stále častějšími nedostatky, které se týkají dovedností a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, intenzivnějším začleňováním růstu a zlepšováním zaměstnanosti a sociálních politik včetně pracovní mobility.
 (5)  Unie se potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, sociální nerovnosti, řízení migračních toků a souvisejících integračních výzev, čisté energie a spravedlivého přechodu, technologických změn, demografického poklesu, nezaměstnanosti obecně a nezaměstnanosti mladých lidí a stárnutí společnosti a pracovníků a sílícího nedostatku dovedností a pracovních sil v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení intenzivnějším začleňováním růstu a zlepšováním kompetencí a znalostí, zaměstnanosti a sociálních politik včetně pracovní mobility občanů Unie a řešením zvětšujících se nerovností v oblasti zdraví mezi členskými státy i v rámci nich.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Nařízení (EU) č. […] stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a stanoví zejména cíle politiky a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Proto je nutné specifikovat obecné cíle ESF+ a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být z fondu ESF+ financovány.
 (6)  Nařízení (EU) č. […] stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a stanoví zejména cíle politiky a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Proto je nutné specifikovat obecné cíle ESF+, koordinovat tento fond s jinými fondy a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být z fondu ESF+ financovány.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. Finanční nařízení se vztahuje na činnosti, které mají být realizovány v rámci přímého nebo nepřímého řízení v rámci fondu ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie.
 (7)  Nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a synergií mezi finančními nástroji. Finanční nařízení se vztahuje na činnosti, které mají být realizovány v rámci přímého nebo nepřímého řízení v rámci fondu ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie. Toto nařízení by mělo specifikovat operační cíle a stanovovat zvláštní ustanovení pro způsobilé činnosti, které mohou být financovány z ESF+ v rámci přímého a nepřímého řízení.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Formy financování a metody provádění v rámci tohoto nařízení by měly být zvoleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolu, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 88 nařízení o společných ustanoveních může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně využití paušálních částek.
 (8)  Formy financování a metody provádění v rámci tohoto nařízení by měly být zvoleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolu, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickým začleněním státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 88 nařízení o společných ustanoveních může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně využití paušálních částek.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měly by být činnosti, které byly podporovány Fondem evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), programem Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace a programem činnosti Unie v oblasti zdraví, začleněny do jediného fondu ESF+. ESF+ by proto měl zahrnovat tři složky: složku ESF+ v rámci sdíleného řízení, složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví. To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené s řízením různých fondů, a to zejména pro členské státy, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin a/nebo základní hmotné pomoci.
 (9)  Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měly by být činnosti, které byly podporovány Fondem evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), programem Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace a programem činnosti Unie v oblasti zdraví, začleněny do jediného fondu ESF+. ESF+ by proto měl zahrnovat tři složky: složku Sociální soudržnost a sociální práva v rámci sdíleného řízení, složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pod přímým i nepřímým řízením. To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené se správou různých fondů, a to zejména v případě členských států a příjemců, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin, příp. základní hmotné pomoci.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné počítat s tím, že cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti trhů práce, podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality, jakož i podpora sociálního začleňování a zdraví a snižování chudoby, jsou prováděny nejen v rámci sdíleného řízení, ale také v rámci přímého a nepřímého řízení v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v případě opatření vyžadovaných na úrovni Unie.
 (10)  Unie by měla přispívat k politikám zaměstnanosti členských států prostřednictvím podpory spolupráce a doplňování své činnosti. Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné počítat s tím, že cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti inkluzivních, otevřených a spravedlivých trhů práce, podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality, napomáhání reintegraci do vzdělávacích systémů a podpora celoživotního učení, jakož i podpora sociálního začleňování a zdraví a vymýcení chudoby, budou nadále prováděny zejména v rámci sdíleného řízení, jež bude v případě potřeby doplněno přímým a nepřímým řízením v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v případě opatření vyžadovaných na úrovni Unie.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Začlenění programu činnosti Unie v oblasti zdraví do ESF+ rovněž vytvoří synergie mezi vývojem a testováním iniciativ a politik, jejichž cílem bude zvýšit účinnost, odolnost a udržitelnost systémů zdravotní péče, které byly vyvíjeny v rámci složky Zdraví programu ESF+, a jejich provádění v členských státech prostřednictvím nástrojů, které poskytly ostatní složky nařízení o ESF+.
 (11)  Začlenění programu činnosti Unie v oblasti zdraví do ESF+ rovněž vytvoří synergie mezi vývojem a testováním iniciativ a politik, jejichž cílem bude zvýšit účinnost, odolnost a udržitelnost systémů zdravotní péče, které byly vyvíjeny v rámci složky Zdraví programu ESF+, a jejich provádění v členských státech na celostátní, regionální a místní úrovni prostřednictvím nástrojů, které poskytly ostatní složky nařízení o ESF+.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro ESF+. Části tohoto finančního krytí by měly být použity pro činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a nepřímého řízení složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví.
 (12)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro ESF+. Mělo by stanovovat přidělení prostředků na činnosti, které mají být prováděny v rámci sdíleného řízení, a na činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a nepřímého řízení.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  ESF+ by se měl zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících (opětovnou) integraci na trh práce, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané a neaktivní osoby, jakož i podporou samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru a aby se zlepšila mobilita pracovníků. ESF+ by měl podporovat účast žen na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zajistit přístup k péči o děti. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly.
 (13)  ESF+ by se měl v úzké spolupráci s členskými státy zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících integraci a reintegraci na trh práce, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané, pečovatele, ekonomicky neaktivní osoby a znevýhodněné skupiny a podporou samostatně výdělečné činnosti, podnikání a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení politik zaměstnanosti a fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené a ve vhodných případech individualizované poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru, se zvláštním zaměřením na znevýhodněné skupiny, a aby se zlepšila mobilita pracovníků, a poskytovat jejich službu nediskriminačním způsobem. ESF+ by měl podporovat účast žen na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zajistit snadný přístup k cenově dostupné nebo bezplatné kvalitní péči o děti a o seniory a k dalším kvalitním pečovatelským službám či podpoře. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění bezpečného, zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s prací i s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly. Fond ESF+ by měl rovněž podporovat opatření zaměřená na usnadnění přechodu mladých lidí ze vzdělávání do zaměstnání.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  S cílem podpořit a odblokovat potenciál vytváření pracovních míst v sociální ekonomice by měl ESF+ přispívat k lepšímu začlenění podniků sociální ekonomiky do národních plánů zaměstnanosti a sociálních inovací a jejich národních programů reforem. Definice podniku sociální ekonomiky by se měla řídit definicemi použitými v právních předpisech členských států týkajících se sociální ekonomiky a závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 o podpoře sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o digitální dovednosti, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost a pozitivně ovlivňovat konkurenceschopnost a společenské a ekonomické inovace tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací.
 (14)  ESF+ musí být jakožto hlavní evropský nástroj určený pro zaměstnanost, dovednosti a sociální začlenění schopen přispívat k sociální, hospodářské a územní soudržnosti po celé Unii. ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, nediskriminační povahy, dostupnosti, inkluzivnosti, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o jazykové dovednosti, podnikatelské a digitální dovednosti – včetně ochrany údajů a řízení informací –, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. V případě dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob pocházejících ze znevýhodněného sociálního prostředí by měla být zvláštní pozornost věnována posilování jejich postavení. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru a reintegraci do práci, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost všech a přispívat k inkluzivitě, konkurenceschopnosti, snižování míry horizontální a vertikální segregace a společenských a ekonomickým inovacím tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí investic do odborného vzdělávání, výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání, zejména se zaměřením na úspěšný koncept duálního vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci se sociálními partnery, aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, podpora informálního a neformálního učení, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací. ESF+ by měl rovněž prosazovat přístup menšin k pedagogické profesi a zaměřit se přitom na hlubší integraci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, menšiny a migranti.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)  V souladu se sdělením Komise s názvem „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ a nařízením Evropského parlamentu a Rady (XX/XX) o správě energetické unie a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (XX/XX), kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti by měl ESF+ podporovat opatření obsažená v národních plánech členských států, jejichž cílem je vymýcení energetické chudoby a zvyšování energetické účinnosti v budovách v případě ohrožených domácností, včetně domácností postižených energetickou chudobou, a případě v sociálním bydlení.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 b (nový)
(14b)  Prostředky z ESF+ poskytované členským státům by měly být v budoucnu podmíněny současným prokázáním účinného zapojení do projektů zavádění nebo posilování duálního vzdělávání v rámci záruky pro mladé lidi, pokud jde o zaměstnanost.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, od vzdělávání a péče v raném dětství, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých, čímž se podpoří propustnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, předejde se předčasným odchodům ze vzdělávání, zlepší se zdravotní gramotnost, posílí se vazba mezi neformálním a informálním učením a usnadní se vzdělávací mobilita pro všechny. V tomto kontextu by se měla podporovat součinnost s programem Erasmus, s cílem zejména usnadnit účast znevýhodněných studentů na vzdělávací mobilitě.
 (15)  Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, od vzdělávání a péče v raném dětství, se zvláštní pozorností věnovanou dětem ze znevýhodněného sociálního prostředí, například dětem v ústavní péči a dětem bez domova, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň a opětovné začlenění do vzdělávacího systému a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých, čímž se zabrání předávání chudoby mezi generacemi, podpoří propustnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, zamezí se či omezí předčasné odchody ze vzdělávání a sociální vyloučení, zlepší se zdravotní gramotnost, posílí se vazba mezi neformálním a informálním učením a usnadní se vzdělávací mobilita pro všechny. Tyto formy neformálního učení by neměly nahrazovat přístup k řádnému vzdělávání, zejména předškolnímu a základnímu. V tomto kontextu by se měla zajistit součinnost, komplementarity a politická soudržnost s programem Erasmus, s cílem odpovídajícím způsobem a aktivně oslovit znevýhodněné studenty a připravit je na zkušenosti s mobilitou v zahraničí a zvýšit jejich účast na přeshraniční vzdělávací mobilitě.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)   Podpora v rámci investiční priority „komunitně vedený místní rozvoj“ přispívá k plnění všech cílů stanovených v tomto nařízení. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje podporované z ESF+ by měly být inkluzivní ve vztahu ke znevýhodněným osobám žijícím na daném území, a to jak pokud jde o správu místních akčních skupin, tak pokud jde o obsah těchto strategií. ESF by měl být schopen podporovat strategie komunitně vedeného místního rozvoje v městských a venkovských oblastech a také integrované území investice (ITI).
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 b (nový)
(15b)  Přidaná hodnota politiky soudržnosti EU spočívá konkrétně v přístupu k územnímu rozměru založeném na místních podmínkách, víceúrovňové správě, víceletém plánování a sdílených a měřitelných cílech, přístupu integrovaného rozvoje a sbližování směrem k evropským standardům v oblasti správních kapacit.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 c (nový)
(15c)  Komise a členské státy by měly zajistit, aby rovnost žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti žen a mužů byly závaznou zásadou ve všech fázích plánování, od utváření priorit operačních programů až po provádění, monitorování a hodnocení, a aby byly podporovány klíčové akce pro začleňování genderového hlediska.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 d (nový)
(15d)   ESF by měl podporovat vzdělávací programy, které poskytnou dospělým osobám s nízkou úrovní dovedností možnost dosáhnout minimální úrovně gramotnosti, početních znalostí a digitálních dovedností v souladu s doporučením Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nových příležitostech pro dospělé1a.
__________________
1a Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  V souladu s agendou dovedností pro Evropu by ESF+ měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny, zejména pokud jde o digitální dovednosti a klíčové základní technologie, s cílem poskytnout lidem dovednosti, které jsou přizpůsobené digitalizaci, technologickým změnám, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňují kariérní změny a mobilitu a podporují zejména dospělé osoby s nízkou a/nebo špatnou kvalifikací.
 (16)  V souladu s agendou dovedností pro Evropu a v koordinaci a při vzájemném doplňování s programem Digitální Evropa by ESF+ měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny a zohledňovat přitom problémy jednotlivých znevýhodněných sociálních skupin, zejména pokud jde o podnikatelské a digitální dovednosti a klíčové základní technologie, s cílem poskytnout lidem a místním komunitám dovednosti, kompetence a znalosti, které jsou přizpůsobené digitalizaci, technologickým změnám, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, jako jsou změny vyvolané přechodem na nízkouhlíkové hospodářství, usnadňují přechod od vzdělávání do zaměstnání a mobilitu a podporují zejména dospělé osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením a/nebo osoby se špatnou kvalifikací.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence, které jsou potřebné pro pracovní místa budoucnosti.
 (17)  Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence, které jsou potřebné pro jejich osobní a profesní rozvoj a pro pracovní místa budoucnosti, a aby se řešily současné a budoucí společenské výzvy. Komise by měla zajistit synergie mezi složkou Zdraví a programem Horizont Evropa, a to v zájmu posílení výsledků dosažených v oblasti ochrany zdraví a prevence nemocí.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)   Díky součinnosti s programem Práva a hodnoty by se mělo zajistit, aby ESF+ začleňoval a posiloval opatření k prevenci diskriminace, rasismu, xenofobie, antisemitismu, islamofobie a dalších forem nesnášenlivosti a k boji proti těmto jevům a zvláštní opatření k prevenci nesnášenlivosti, segregace a stigmatizace, včetně šikany, obtěžování a netolerantního zacházení.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 b (nový)
(17b)   Výsledkem synergií vzniklých díky evropské územní spolupráci na regionální a přeshraniční úrovni jsou také projekty spolupráce s cílem zlepšit zaměstnanost, začlenění nejzranitelnějších obyvatel, demografické problémy, zdravotnictví a školství nejen v Unii, ale také v zemích, které chtějí vstoupit do Unie, a v sousedních zemích, v nichž představuje evropská spolupráce přínos. Fond ESF+ by měl zlepšit financování projektů tohoto druhu a zajistit předávání znalostí mezi nimi a legislativním postupem, aby se zlepšil evropský regulační rámec a podpořilo sdílení osvědčených postupů mezi územími Unie.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  ESF+ by měl podporovat úsilí členských států bojovat proti chudobě s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude bojovat proti diskriminaci a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mobilizovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost.
 (18)  ESF+ by měl podporovat úsilí členských států na všech úrovních veřejné správy – i regionální a místní –, zaměřené na vymýcení chudoby, včetně energetické chudoby, a to v souladu s nově schválenými pravidly správy energetické unie [doplňte číslo nařízení, jakmile bude vyhlášeno], s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude odstraňovat překážky a bojovat proti diskriminaci, sociálním nerovnostem a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mimo jiné mobilizovat řadu proaktivních a reaktivních politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, osob se zdravotním postižením, osob bez domova, státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci, a to i prostřednictvím cílené podpory sociální ekonomiky. Členské státy by měly podporovat činnosti ESF+, které doplňují opatření členských států v souladu s doporučením Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce1a, včetně přiměřené podpory příjmu. Měl by být rovněž využíván k rozšíření včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a kvalitním službám, jako je zdravotní péče orientovaná na člověka, dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit, a službám umožňujícím přístup k přiměřenému sociálnímu nebo cenově dostupnému bydlení. To zahrnuje služby zaměřené na podporu zdraví a na prevenci nemocí v rámci služeb primární zdravotní péče. ESF+ by měl přispět k modernizaci institucí systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost, inkluzivitu a účinnost v reagování na měnící se podmínky pracovního světa. ESF by se měl také zaměřit na chudobu ve venkovských oblastech, která je výsledkem zvláštních znevýhodnění těchto oblastí, jako je nepříznivá demografická situace, slabý pracovní trh, omezený přístup ke službám v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče a sociálních služeb.
______________
1a Doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11).
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  ESF+ by měl přispět ke snížení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na to, že na úrovni Unie jsou nejméně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeny na podporu nejchudších osob, měly by členské státy vyčlenit alespoň 2 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala jednodušší pravidla.
 (19)  ESF+ by měl přispět k vymýcení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci chudých nebo sociálně vyloučených osob nebo osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. Členské státy by měly vyčlenit alespoň 3% svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a seniorů a potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala co nejjednodušší pravidla.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)   ESF+ by se měl zaměřit na řešení chudoby starších žen v celé Unii, vzhledem ke skutečnosti, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů ve výši 40% představuje naléhavé riziko zhoršení úrovně chudoby starších žen, zejména žen, které žijí bez partnera, čímž naváže na závazky přijaté v roce 2015 v závěrech Rady nazvaných rovné příležitosti pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů.1a Chudobu mezi staršími ženami také zhoršují rostoucí úhrady zdravotní péče a léků na vlastní náklady, které hradí především starší pacienti, zejména ženy, které tráví větší část svého života ve špatném zdravotním stavu než muži, většinou kvůli delší střední délce života.
_________________
1a http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9302-2015-INIT/en/pdf.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 b (nový)
(19b)  Za účelem boje proti chudobě a zlepšení sociálního začleňování musí ESF+ podporovat aktivní účast specializovaných nevládních organizací a organizací osob žijících v chudobě jak na vypracování, tak na provádění specifických programů.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu pro solidaritu a sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integraci státních příslušníků třetích zemí, která by doplňovala akce financované z Azylového a migračního fondu.
 (20)  S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu pro solidaritu a spravedlivé sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integraci státních příslušníků třetích zemí – včetně migrantů, což může zahrnovat iniciativy na místní úrovni – která by doplňovala akce financované z Azylového a migračního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a z těch fondů, které mohou mít pozitivní dopad na začleňování státních příslušníků ze třetích zemí.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20 a (nový)
(20a)   Orgány členských států odpovědné za plánování a provádění programů ESF + by se měly koordinovat s orgány určenými členskými státy, aby řídily intervence Azylového a migračního fondu s cílem co nejlepším způsobem podpořit integraci státních příslušníků třetích zemí na všech úrovních prostřednictvím strategií, jež jsou prováděny především místními a regionálními orgány a nevládními organizacemi, a nejvhodnějších opatření přizpůsobených konkrétní situaci státních příslušníků třetích zemí. Rozsah integračních opatření by se měl zaměřit na státní příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě nebo s nimiž bylo případně zahájeno řízení za účelem získání povolení k pobytu v členském státě, včetně osob požívajících mezinárodní ochrany.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, zdravotní péče a dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu posílení souladu s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti fondu ESF+. Komise a členské státy by měly zajistit soulad, koordinaci a doplňkovost mezi složkami ESF+ v rámci sdíleného řízení a složkou Zdraví a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci.
 (21)  ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, chudoby, zdravotní péče a dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu posílení souladu s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti fondu ESF+. Komise a členské státy by měly zajistit účast místních a regionálních orgánů a zajistit soulad, koordinaci a doplňkovost mezi složkami ESF+ v rámci sdíleného řízení a složkou Zdraví a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci, a to s přihlédnutím k zásadám a právům stanoveným evropským pilířem sociálních práv, srovnávacímu přehledu sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru, Agendě důstojné práce MOP a specifickým rysům jednotlivých regionů, čímž se přispěje k dosažení cílů Unie uvedených v článku 174 SFEU, pokud jde o zvyšování hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  Vzhledem k různé úrovni rozvoje v regionech a odlišné sociální situaci v různých částech Unie by míra pružnosti ESF+ měla být dostačující na to, aby byly zohledněny regionální a územní zvláštnosti.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Aby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv, a aby byly vyčleněny základní minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 25 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování.
 (22)  Aby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv, a aby byly vyčleněny základní minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 27 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování a vymýcení chudoby. Toto procento musí být doplňkem k vnitrostátním zdrojům na boj proti extrémní chudobě.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Všechny členské státy ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte (UNCRC), která představuje standard v oblasti podpory a ochrany práv dítěte. Podpora práv dětí je výslovným cílem politik Unie (článek 3 Lisabonské smlouvy) a Listina základních práv EU vyžaduje, aby nejlepší zájmy dítěte byly hlavním zájmem všech činností Unie. Unie a členské státy by měly vhodným způsobem využít ESF+ k prolomení cyklu znevýhodnění pro děti žijící v chudobě a sociálním vyloučení, jak je stanoveno v doporučení Komise o investicích do dětí z roku 2013. Fond ESF+ by měl podporovat akce podporující účinné zásahy, které přispívají k realizaci práv dětí.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 b (nový)
(22b)  Vzhledem k trvale vysoké úrovni dětské chudoby a sociálního vyloučení v EU (26,4 % v roce 2017) a s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro zlepšení rovných příležitostí, by měly členské státy přidělit alespoň 5 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení evropskému systému záruk pro děti v zájmu zlepšení rovného přístupu dětí k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a adekvátní výživě v zájmu vymýcení dětské chudoby a sociálního vyloučení. Včasné investování do těchto dětí má značný přínos pro děti i společnost jako celek a je zásadní pro prolomení cyklu znevýhodnění. Podpora dětí při rozvíjení dovedností a schopností jim umožňuje rozvinout jejich plný potenciál a pomáhá jim dosahovat nejlepších výsledků v oblasti vzdělávání a zdraví, aby se staly aktivními členy společnosti a měly vyšší šance na trhu práce.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je nutné, aby uvedené členské státy i nadále investovaly dostatečné zdroje ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na činnosti na podporu zaměstnanosti mládeže včetně provádění systémů záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do zaměstnání a vzdělávání a opatření zaměřená na mladé lidi tak, že v relevantních případech budou dávat přednost dlouhodobě nezaměstnaným, neaktivním a znevýhodněným mladým lidem prostřednictvím práce s mládeží. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i na reformu a přizpůsobení služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout mladým lidem podporu na míru. Dotčené členské státy by proto měly přidělit alespoň 10 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu zaměstnatelnosti mladých lidí.
 (23)  Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, přičemž tato míra je ještě vyšší u mladých lidí pocházejících ze znevýhodněného sociálního prostředí, je nutné, aby uvedené členské státy i nadále investovaly přiměřené zdroje ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na činnosti na podporu zaměstnanosti mládeže, zejména prostřednictvím provádění systémů záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do kvalitního zaměstnání a vzdělávání a účinná opatření zaměřená na mladé lidi tak, že v relevantních případech budou dávat přednost dlouhodobě nezaměstnaným, neaktivním a znevýhodněným mladým lidem, mladým lidem, které je nejobtížnější oslovit, a mladým lidem ve zranitelných situacích, a to mimo jiné prostřednictvím práce s mládeží. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i na reformu a přizpůsobení služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout mladým lidem podporu na míru, a na to, aby byla jejich služba poskytována bez diskriminace jakéhokoli druhu. Členské státy by měly přidělit alespoň 3 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ na podporu politik v oblasti zaměstnatelnosti, dalšího vzdělávání mladých lidí a jejich kvalitního zaměstnání, učňovského vzdělávání a stáží. Členské státy, v nichž podíl osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, převyšuje unijní průměr nebo je vyšší než 15 %, by měly věnovat nejméně 15 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ na podporu politik v této oblasti, působíce na vhodné teritoriální úrovni.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)  Vzhledem k tomu, že dochází k nárůstu nerovností na úrovni subregionální, a to i v nejbohatších regionech, v nichž existují chudé oblasti.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 b (nový)
(23b)   Vzhledem k rozšíření působnosti ESF+ by měly být dodatečné úkoly doprovázeny navýšením rozpočtu, aby bylo možné splnit cíle programu. K boji proti nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mládeže, chudobě a k zajištění podpory pro profesní rozvoj a přípravu, především na digitálních pracovištích, je nutné v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv zajistit více finančních prostředků.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 c (nový)
(23c)  Síť EURES by měla být dlouhodobě posílena, zejména prostřednictvím komplexního rozvoje internetové platformy a aktivní účasti členských států. Členské státy by měly účinněji využívat tento současný model a zveřejňovaly v systému EURES všechna volná místa v členských státech.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Členské státy by měly zajistit koordinaci a doplňkovost mezi opatřeními, která jsou z těchto prostředků podporována.
 (24)  Členské státy a Komise by měly zajistit koordinaci a doplňkovost a využívat synergií mezi opatřeními, která jsou podporována z prostředků ESF+ a dalších programů a nástrojů Unie, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský námořní a rybářský fond, Erasmus, Azylový a migrační fond, programy Horizont Evropa, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Digitální Evropa, InvestEU, Kreativní Evropa nebo Evropský sbor solidarity.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  V souladu s článkem 349 SFEU a článkem 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 mají nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů EU. Vzhledem k trvalým omezením těchto regionů je nutná zvláštní podpora.
 (25)  V souladu s články 349 a 174 SFEU a článkem 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 mají nejvzdálenější regiony, severní řídce osídlené regiony a ostrovní regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů EU. Protože trpí vážným a trvalým přírodním znevýhodněním, potřebují tyto regiony zvláštní podporu.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25 a (nový)
(25a)  V souladu s článkem 174 SFEU by měly členské státy a Komise dbát na to, aby ESF přispíval k rozvoji a plnění konkrétních politik týkajících se omezení a obtíží, jimž čelí regiony trvalé postižené velmi složitými demografickými podmínkami, jako jsou vylidněné regiony a řídce osídlené regiony.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Efektivní a účinné provádění činností podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi všemi subjekty příslušných územních úrovní a sociálně-ekonomickými subjekty, zejména sociálními partnery a občanskou společností. Je proto nezbytné, aby členské státy při provádění ESF+ v rámci sdíleného řízení podporovaly účast sociálních partnerů a občanské společnosti.
 (26)  Efektivní a účinné provádění činností podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi institucemi Unie a místními, regionálními a celostátními orgány, jakož i sociálně-ekonomickými subjekty, zejména sociálními partnery a občanskou společností. Je proto nezbytné, aby členské státy v partnerství s regionálními a místními orgány zajistily smysluplnou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, orgány pro rovnost, vnitrostátní instituce působící v oblasti lidských práv a další relevantní nebo reprezentativních organizací při plánování a provádění ESF+ od prvotní formulace priorit operačních programů po provádění, monitorování a hodnocení výsledků a dopadu v souladu s evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů stanoveným nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/20141a. V zájmu nediskriminace a rovných příležitostí je dále třeba, aby byly v každé fázi zapojeny subjekty pro rovnost mezi muži a ženami a lidskoprávní instituce členských států.
____________
1aNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26 a (nový)
(26a)  Řádná správa věcí veřejných a partnerství mezi řídícími orgány a partnery vyžadují účinné a efektivní využívání budování kapacit pro zúčastněné strany, kterým by členské státy měly přidělit odpovídající množství prostředků z ESF+. Vzhledem k tomu, že investice do institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni s ohledem na reformy, lepší regulaci a řádnou správu věcí veřejných již nejsou zahrnuty do operačního cíle ESF+ v rámci sdíleného řízení, nýbrž byly zahrnuty do programu na podporu strukturálních reforem, je nezbytné, aby Komise a členské státy zajistily účinnou koordinaci mezi těmito dvěma nástroji.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Pro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci inovativních řešení je zásadní podpora sociálních inovací. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+.
 (27)  Pro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci inovativních řešení, a to i na místní úrovni, je zásadní podpora sociálních inovací a sociální ekonomiky. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27 a (nový)
(27a)  V zájmu plného využití potenciálu meziodvětvové spolupráce a zlepšení součinnosti a soudržnosti s ostatními politickými oblastmi a dosažení obecných cílů by ESF+ měl být podporovat inovační opatření, která prostřednictvím sportu, fyzické aktivity a kultury napomáhají sociálnímu začlenění, zejména znevýhodněných skupin, zlepšují sociální začlenění marginalizovaných skupin a podporují zdraví a prevenci nemocí.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 SFEU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 SFEU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční/ústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.
 (28)  Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 SFEU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. K genderovému aspektu je třeba přihlížet ve všech prováděných programech ve fázi přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. ESF+ by měl být zejména v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie, který stanoví, že se zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. Dále je rovněž zakázána jakákoli diskriminace na základě pohlavních znaků nebo genderové identity či na základě národnosti. Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením s ohledem mimo jiné na vzdělávání, práci, zaměstnání a všeobecnou přístupnost. Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od ústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací a s diskriminací z důvodu příslušnosti k více skupinám. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů musí být souladu s Listinou a mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a)  Je třeba zvažovat použití regionálních ukazatelů, aby se lépe zohlednily subregionální rozdíly.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28 b (nový)
(28b)   ESF+ by měl podporovat studium jazyků v zájmu rozvíjení vzájemného porozumění a vytváření společnosti podporující začlenění. Součástí této podpory by mělo být širší přijetí sady nástrojů pro jazykovou podporu uprchlíků, které vyvinula Rada Evropy, v členských státech.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  Členské státy by měly umožnit řídicím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků, pokud jsou tyto údaje v rejstřících k dispozici, za účelem snížení administrativní zátěže při shromažďování údajů.
 (29)  Členské státy by měly umožnit řídicím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků, pokud jsou tyto údaje v rejstřících k dispozici, pokud možno rozdělené podle pohlaví, za účelem snížení administrativní zátěže při shromažďování údajů, a zároveň plně dodržovat ochranu osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 Evropského parlamentu a Rady1a. Doporučuje se motivovat k tomu, aby bylo elektronické předávání údajů využíváno i nadále, neboť přispívá ke snížení administrativní zátěže.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.)
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z ESF+ i z jiných zdrojů by mělo být možné uskutečnit proveditelné nápady v širším měřítku nebo v jiných kontextech.
 (31)  Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z fondu ESF+ nebo v kombinaci s jinými zdroji by mělo být možné zkoušet nápady na místní úrovni, což by se mělo podporovat, a následně uskutečňovat realizovatelné nápady v širším měřítku, pokud je to vhodné, nebo v jiném kontextu v různých regionech nebo členských státech.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32
(32)  ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou vzájemnou spolupráci mezi ústředními službami zaměstnanosti členských států navzájem a s Komisí. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků a zvýšením transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ rovněž zahrnuje rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce.
 (32)  ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou vzájemnou spolupráci mezi ústředními veřejnými službami zaměstnanosti členských států navzájem, s Komisí a se sociálními partnery. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla při zapojení sociálních partnerů podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků a zvýšením transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ rovněž zahrnuje rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce. ESF+ se vztahuje na přeshraniční partnerství mezi regionálními veřejnými službami zaměstnanosti a sociálními partnery a jejich činnostmi na podporu mobility, jakož i na transparentnost a integraci přeshraničních trhů práce prostřednictvím informací, poradenství a umisťování. V mnoha příhraničních regionech hrají důležitou roli při rozvoji skutečného evropského trhu práce.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
(33)  Nedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální ekonomiku a sociální podniky je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených od trhu práce. Nařízení o ESF+ obsahuje ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky a přístupu k financování pro sociální podniky, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a zranitelných osob, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU.
 (33)  Nedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální ekonomiku a sociální podniky je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených od trhu práce. Nařízení o ESF+ obsahuje ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky financování a přístupu k němu a nabídky podpůrných služeb pro podniky sociální ekonomiky, mimo jiné v kulturním a tvůrčím odvětví, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a znevýhodněných skupin, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33 a (nový)
(33a)  V této souvislosti vyzývá Komisi, aby zavedla na úrovni Unie „pečeť kvality evropského sociálního hospodářství“ pro sociální a solidární podniky s jasnými kritérii, s cílem zdůraznit zvláštnosti těchto podniků a jejich sociální dopad, zvýšit jejich viditelnost a vytvořit investiční pobídky, snadnit přístup k finančním prostředkům a k vnitřnímu trhu pro ty, kteří chtějí rozšiřovat svou činnost na vnitrostátní úrovni či do jiných členských států, přičemž je zároveň zapotřebí respektovat různé právní formy a rámcové podmínky v tomto odvětví a v členských státech.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
(34)  Při dosahování několika cílů ESF+ mohou hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být zapojeni do vhodných činností ESF+, a to zejména činností, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.
 (34)  Při dosahování několika cílů ESF+ mohou hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být podle potřeby a za předpokladu, že jejich politická a sociální agenda není v rozporu s ideály Unie, zapojeni do činností ESF+, a to zejména činností, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34 a (nový)
(34a)  Významnou přidanou hodnotu představuje nadnárodní spolupráce, a proto by měla být podporována všemi členskými státy s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy je třeba zohlednit zásadu proporcionality. Je rovněž nezbytné posílit úlohu Komise při usnadňování výměny zkušeností a koordinaci provádění příslušných iniciativ.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35 a (nový)
(35a)   Evropská komise by měla zvýšit účast členských států a nedostatečně zastoupených organizací tím, že co nejvíce omezí překážky bránící účasti, např. administrativní zátěž při podávání žádosti a získávání financování.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35 b (nový)
(35b)   Jedním z hlavních cílů Unie je posílit systémy zdravotnictví prostřednictvím podpory digitální transformace odvětví zdravotnictví a péče o pacienty, vytvoření udržitelného systému informací v oblasti zdraví a podpory vnitrostátních reforem, díky nimž budou systémy zdravotnictví efektivnější, přístupnější a odolnější.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
(36)  Pokud se obyvatelé budou udržovat zdraví a déle aktivní a bude jim umožněno, aby se aktivně podíleli na řízení svého zdraví, pozitivně se to odrazí na zdraví, nerovnostech v oblasti zdraví, kvalitě života, produktivitě, konkurenceschopnosti a inkluzivitě a současně se sníží tlak na národní rozpočty. Komise se zavázala pomáhat členským státům dosáhnout jejich cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“17.
 (36)  Pro splnění požadavků stanovených v článku 168 Smlouvy o fungování EU je zapotřebí nepřetržité úsilí. Pokud se všichni obyvatelé budou bez diskriminace udržovat zdraví a déle aktivní a bude jim umožněno, aby se aktivně podíleli na řízení svého zdraví, pozitivně se to odrazí na zdraví, nerovnostech v oblasti zdraví, kvalitě života, produktivitě, konkurenceschopnosti a inkluzivitě a současně se sníží tlak na národní rozpočty. Podpora a uznávání inovací, včetně sociálních inovací, které mají dopad na zdraví, pomáhají čelit výzvě udržitelnosti v odvětví zdravotnictví v rámci řešení problémů demografické změny. Navíc jsou pro dosažení „růstu podporujícího začlenění“ důležitá opatření k snížení nerovností v oblasti zdraví. Komise se zavázala pomáhat členským státům dosáhnout jejich cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“17.
_________________
 _________________
17 COM(2016)0739
 17 COM(2016)0739
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36 a (nový)
(36a)  Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) „je zdraví stavem úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouhou nepřítomností nemoci či vady“. Za účelem zlepšení zdraví obyvatelstva v Unii nerovností v oblasti zdraví se proto nelze soustředit pouze na fyzické zdraví. Podle WHO se problémy s duševním zdravím podílejí na téměř 40 % let prožitých se zdravotním postižením. Tyto problémy jsou nadto velmi rozmanité a dlouhotrvající, bývají zdrojem diskriminace a významně se podílejí na rozdílné úrovni zdraví. Kromě toho hospodářská krize ovlivňuje faktory, které jsou určující pro duševní zdraví, neboť oslabuje ochranné faktory a zvyšuje faktory rizikové.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
(37)  Důkazy a společné hodnoty a zásady ve zdravotnických systémech Evropské unie uvedené v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 by měly podporovat rozhodovací procesy pro plánování a řízení inovativních, účinných a odolných systémů zdravotní péče, podpůrné nástroje pro zajištění všeobecného přístupu ke kvalitní zdravotní péči a dobrovolné zavádění osvědčených postupů v širším měřítku.
 (37)  Důkazy a společné hodnoty a zásady ve zdravotnických systémech Evropské unie uvedené v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 by měly podporovat rozhodovací procesy pro plánování a řízení inovativních, účinných a odolných systémů zdravotní péče, podpůrné nástroje pro zajištění všeobecného přístupu ke kvalitní zdravotní péči zaměřené na jednotlivce a související péči a dobrovolné zavádění osvědčených postupů v širším měřítku. To zahrnuje služby zaměřené na podporu zdraví a na prevenci nemocí v rámci služeb primární zdravotní péče.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37 a (nový)
(37a)  Předchozí programy pro činnost Unie v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) a v oblasti zdraví (2008–2013 a 2014–2020) přijaté rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES1a a 1350/2007/ES1b, resp. nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/20141c (dále jen „předchozí programy v oblasti zdraví“) jsou hodnoceny kladně, neboť přinesly řadu důležitých vývojových tendencí a zlepšení. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla navázat na výsledky předchozích programů v oblasti zdraví.
____________________
1a Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1).
1b Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3).
1c Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37 b (nový)
(37b)   Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla být prostředkem propagujícím opatření v oblastech s přidanou hodnotou Unie, kterou lze prokázat na základě těchto aspektů: výměna osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi regiony, podpora sítí pro sdílení poznatků nebo vzájemné učení, podpora kvalifikací pracovníků ve zdravotnictví, řešení přeshraničních hrozeb za účelem omezení jejich rizik a zmírnění jejich následků, řešení některých otázek týkajících se vnitřního trhu, kde má Unie značnou legitimitu k zajištění vysoce kvalitních řešení napříč členskými státy, uvolňování potenciálu inovací v oblasti zdraví, opatření, která mohou vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů umožňujícího informované rozhodování na úrovni Unie, zvyšování účinnosti díky zamezení plýtvání zdroji v důsledku duplicit a optimalizace využívání finančních zdrojů.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Pomocí složky Zdraví v rámci ESF+ by se mělo přispět k předcházení nemocem během celého života občanů Unie a k podpoře zdraví tím, že se budou řešit rizikové faktory související se zdravím – jako je například konzumace tabáku a pasivní kouření, nadměrná konzumace alkoholu, užívání nedovolených drog, snižování škodlivých účinků drog na zdraví, nezdravé stravovací návyky a nedostatek tělesné aktivity – a mělo by se vytvořit prostředí příznivé pro zdravý životní styl s cílem doplnit opatření členských států v souladu s příslušnými strategiemi. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla zahrnovat účinné modely prevence, inovativní technologie a nové obchodní modely a řešení, aby se přispělo k vytváření inovativních, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče členských států a zlepšila se dostupnost kvalitnější a bezpečnější zdravotní péče pro evropské občany.
 (38)  Pomocí složky Zdraví v rámci ESF+ by se mělo přispět k předcházení nemocem, včasné diagnostice během celého života osob žijících v Unii a k podpoře zdraví tím, že se budou řešit rizikové faktory související se zdravím, jako je například konzumace tabáku, kouření a pasivní kouření, nadměrná konzumace alkoholu, environmentální rizikové faktory související se zdravím, užívání nedovolených drog a snižování škodlivých účinků drog na zdraví, obezita a nezdravé stravovací návyky, rovněž související s chudobou, a nedostatek tělesné aktivity, a mělo by se vytvořit prostředí příznivé pro zdravý životní styl a podporovat větší veřejné povědomí o rizikových faktorech i náležitě vypracované intervence v oblasti veřejného zdraví za účelem zmírnění, i prostřednictvím očkování, zatížení infekcemi a infekčními nemocemi, jimž lze předcházet, a jejich dopadu na celkové zdraví během celého života, s cílem doplnit opatření členských států v souladu s příslušnými strategiemi. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost vzdělávání v oblasti zdraví, neboť jednotlivcům i komunitám napomáhá ve zlepšování jejich zdravotního stavu a rozšiřování jejich znalostí a ovlivňuje jejich postoje. Stávající výzvy v oblasti zdraví lze účinně řešit pouze prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie a soustavných opatření Unie týkajících se zdraví. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla podporovat provádění příslušných právních předpisů Unie a zahrnovat účinné modely prevence a osvěty oslovující všechny zúčastněné, inovativní technologie a nové obchodní modely a řešení, aby se přispělo k vytváření, inovativních, přístupných, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče členských států a zlepšila se dostupnost kvalitnější a bezpečnější zdravotní péče pro osoby žijící v Unii jak v městských, tak i venkovských oblastech.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38 a (nový)
(38a)   Za účelem provádění opatření v rámci složky Zdraví by Komise měla podpořit vytvoření řídicího výboru pro otázky zdraví. Dále by měla Komise navrhnout způsoby a metodiku, jak sladit činnosti související se zdravím s procesem evropského semestru, který má nyní pravomoc doporučovat reformy zdravotnických systémů (a de facto i jiných sociálních faktorů ovlivňujících zdraví) s cílem zajistit větší přístupnost a udržitelnost zdravotní péče a sociální ochrany v členských státech.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
(39)  Nepřenosné nemoci v Unii způsobují více než 80 % předčasných úmrtí a účinná prevence vyžaduje několik přeshraničních rozměrů. Evropský parlament a Rada současně zdůraznily potřebu minimalizovat dopady závažných přeshraničních zdravotních hrozeb, jako jsou přenosné nemoci a další biologické, chemické, environmentální a neznámé hrozby, na veřejné zdraví, a to podporou připravenosti a zvyšováním reakceschopnosti.
 (39)  Nepřenosné nemoci v Unii způsobují více než 80 % předčasných úmrtí a účinná prevence vyžaduje několik opatření napříč odvětvími a přeshraničních rozměrů. Evropský parlament a Rada současně zdůraznily potřebu minimalizovat dopady závažných přeshraničních zdravotních hrozeb, jako jsou náhlé a kumulativní emise do životního prostředí a jeho znečištění, přenosné nemoci a další biologické, chemické, environmentální a neznámé hrozby, na veřejné zdraví, a to podporou připravenosti a zvyšováním reakceschopnosti.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39 a (nový)
(39a)   Neustálé investice do inovativních komunitních přístupů s cílem řešit přeshraniční nemoci, jako jsou epidemie HIV/AIDS, tuberkulózy a virové hepatitidy, jsou zásadně důležité, jelikož sociální rozměr těchto nemocí je významným faktorem ovlivňujícím schopnost řešit je jako epidemie v Unii a sousedních zemích. Pro dosažení cílů udržitelného rozvoje v souvislosti s těmito nemocemi bude zásadně důležité ambicióznější politické vedení a odpovídající technické a finanční prostředky umožňující udržitelnou regionální reakci v oblasti boje proti HIV/AIDS, tuberkulóze a hepatitidě v Evropě.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
(40)  V zájmu efektivity zdravotních systémů a pro zdraví občanů je nezbytné snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými se zdravotní péčí a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek.
 (40)  V zájmu efektivity zdravotních systémů a pro zdraví občanů je nezbytné snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými se zdravotní péčí a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek, a přitom omezit jejich používání v zájmu řešení antimikrobiální rezistence.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42
(42)  Vzhledem ke specifické povaze některých cílů, na něž se ve fondu ESF+ vztahuje složka Zdraví a určitá opatření uvedené složky, jsou k provádění souvisejících činností nejlépe připraveny příslušné orgány členských států. Uvedené orgány, které určí samy členské státy, by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku [195] [nového finančního nařízení] a granty by měly být těmto orgánům udělovány bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů.
 (42)  Vzhledem ke specifické povaze některých cílů, na něž se ve fondu ESF+ vztahuje složka Zdraví a určitá opatření uvedené složky, jsou k provádění souvisejících činností nejlépe připraveny příslušné orgány členských států s aktivní podporou občanské společnosti. Uvedené orgány, které určí samy členské státy, a dále případně organizace občanské společnosti by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku [195] [nového finančního nařízení] a granty by měly být těmto orgánům udělovány bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42 a (nový)
(42a)   Aby se zvýšila výkonnost programu při monitorování neefektivnosti a nedostatků, měla by Komise zavést a používat monitorovací ukazatele specifické pro tento program a opatření s cílem zajistit splnění cílů programu.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42 b (nový)
(42b)   Program ESF+ by měl řešit stávající překážky bránící zapojení občanské společnosti, např. tím, že zjednoduší postup podávání žádostí, zmírní finanční kritéria tím, že v některých případech nebude požadovat dané procento spolufinancování, ale také tím, že bude rozvíjet schopnosti pacientů, jejich organizací a jiných zúčastněných stran prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. Cílem programu je rovněž umožnit, aby na úrovni Unie fungovaly sítě a organizace občanské společnosti, které přispívají ke splnění jeho cílů, včetně organizací na úrovni Unie.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42 c (nový)
(42c)   Při provádění složky Zdraví fondu ESF+ by měla být respektována odpovědnost členských států za vymezení jejich zdravotní politiky a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče. Měly by se zapojit příslušné orgány na nižší než vnitrostátní úrovni, aby se zajistil účinný a trvalý dopad zdravotní politiky Unie prostřednictvím jejího propojení se sociálními politikami na místě, a zároveň by měly být dodržovány povinnosti vyplývající ze Smluv a respektována úloha členských států jako primárních aktérů v rozhodovacím procesu Unie.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
(44)  Právní předpisy EU v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na životy občanů, na účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a na dobré fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a látky lidského původu) i pro právní předpisy o tabákových výrobcích, právech pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče a vážných přeshraničních zdravotních hrozbách je zásadní pro ochranu zdraví v EU. Nařízení, jakož i jeho provádění a prosazování, musí držet krok s inovacemi, pokrokem ve výzkumu a se společenskými změnami v této oblasti při dosahování cílů v oblasti zdraví. Je proto nutné neustále rozvíjet důkazní základnu potřebnou k provádění právních předpisů takové vědecké povahy.
 (44)  Právní předpisy EU v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na životy občanů, na účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a na dobré fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a látky lidského původu) i pro právní předpisy o tabákových výrobcích, právech pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče a vážných přeshraničních zdravotních hrozbách je zásadní pro ochranu zdraví v EU. Významný dopad na zdraví má také řada dalších právních aktů Unie, např. ty týkající se potravin a jejich označování, znečištění ovzduší, endokrinních disruptorů a pesticidů. V některých případech nejsou kumulativní dopady environmentálních rizikových faktorů zcela jasné, což může potenciálně vést k nepřijatelným rizikům pro zdraví občanů.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44 a (nový)
(44a)   Předpisy týkající se zdraví, jejich provádění a prosazování by mělo držet krok s inovacemi, pokrokem ve výzkumu a se společenskými změnami v této oblasti, ale zároveň musí dodržovat zásadu předběžné opatrnosti, která je zakotvena ve Smlouvách. Je tudíž nezbytné neustále shromažďovat faktické informace nezbytné pro provádění právních předpisů vědecké povahy a také za účelem zajištění možnosti nezávislé kontroly, která obnoví důvěru veřejnosti v procesy Unie, jakož i z toho důvodu, že sdílení těchto faktických informací je ze své podstaty ve veřejném zájmu, a proto by měla být zaručena nejvyšší úroveň transparentnosti.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44 b (nový)
(44b)   Odvětví zdravotnictví nemůže výzvám souvisejícím se zdravím čelit samo, jelikož zdraví ovlivňuje řada dalších faktorů. Proto je pro schopnost Unie čelit budoucím výzvám důležitá zásada zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky, která je uvedena v Maastrichtské a Amsterodamské smlouvě. Jedním z největších problémů, jimž evropské odvětví zdravotnictví nyní čelí, je však ten, aby si ostatní odvětví uvědomila zdravotní dopady svých rozhodnutí a aby otázky zdraví začlenila do svých politik. Zásadního pokroku v oblasti zdraví bylo doposud dosaženo díky politikám v odvětvích, jako je vzdělávání, doprava, výživa, zemědělství, práce nebo plánování. Například v případě zdraví srdce došlo k podstatnému zlepšení díky změnám v politikách a předpisech týkajících se kvality potravin, vyšší fyzické aktivity a omezení kouření.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46
(46)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude toto nařízení přispívat k začleňování oblasti klimatu do politik Unie a k dosahování obecného cíle vyčlenit 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a budou přehodnoceny v rámci hodnocení v polovině období.
 (46)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude toto nařízení přispívat k začleňování oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení obecného cíle vyčlenit v rámci VFR na období 2021–2027 na podporu cílů v oblasti klimatu 25 % výdajů EU a ročního cíle 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a budou přehodnoceny v rámci hodnocení v polovině období.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
(47)  Podle článku [94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU19] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k financování, které podléhá pravidlům a cílům složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví a možným ujednáním platným pro členský stát, se kterým jsou dotčené zámořské země a území spojeny.
 (47)  Podle článku [94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU19] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k financování, které podléhá pravidlům a cílům složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví a možným ujednáním platným pro členský stát, se kterým jsou dotčené zámořské země a území spojeny. Program bude muset brát v úvahu zvláštní omezení týkající se osob a subjektů usazených na těchto územích, aby jim byl zajištěn řádný přístup k těmto složkám.
__________________
 __________________
19 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
 19 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48
(48)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené v rámci Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Tímto nařízením by měla být zavedena zvláštní ustanovení pro udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohli komplexně vykonávat své pravomoci.
 (48)  Pokud splňují veškeré příslušné předpisy a nařízení, mohou se třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené v rámci Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Tímto nařízením by měla být zavedena zvláštní ustanovení pro udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohli komplexně vykonávat své pravomoci.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 50 a (nový)
(50a)   Je důležité zajistit řádné a spravedlivé finanční řízení fondu s cílem zaručit, že bude prováděn co nejsrozumitelnějším, nejúčinnějším a uživatelsky co nejvstřícnějším způsobem, přičemž je třeba zaručit právní jistotu a dostupnost fondu pro všechny účastníky. Vzhledem k tomu, že činnosti ESF+ jsou prováděny v rámci sdíleného řízení, neměly by členské státy zavádět dodatečná pravidla nebo stávající pravidla průběžně měnit, protože by to příjemcům komplikovalo využívání finančních prostředků a mohlo by to vést ke zpožděným úhradám faktur.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 51
(51)  Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je zlepšení účinnosti trhů práce a podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání a odborné přípravy, podpora sociálního začleňování a zdraví a snižování chudoby, jakož i opatření v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,
 (51)  Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je zlepšení účinnosti a spravedlnosti trhů práce a podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání, odborné přípravy a péče, podpora sociálního začleňování, rovných příležitostí a zdraví a vymýcení chudoby, jakož i opatření v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Článek 1
Článek 1
 Článek 1
Předmět
 Předmět
Tímto nařízením se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+).
 Tímto nařízením se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+). ESF+ obsahuje tři složky: složku v rámci sdíleného řízení, složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví.
Stanoví cíle ESF+, rozpočet na období let 2021–2027, způsoby provádění, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování těchto finančních prostředků.
 Nařízení stanoví cíle ESF+, rozpočet na období let 2021–2027, způsoby provádění, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování těchto finančních prostředků, čímž doplňuje obecná pravidla vztahující se na fond ESF+ uvedená v nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Článek 2
Článek 2
 Článek 2
Definice
 Definice
1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
 1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
(1)  „doprovodnými opatřeními“ činnosti, které přesahují rámec distribuce potravinové a/nebo základní materiální pomoci a jejichž cílem je zmírnění sociálního vyloučení – například tak, že je dotyčné osobě doporučeno obrátit se na sociální služby, – a poskytování sociálních služeb nebo poradenství při řízení domácího rozpočtu;
 (1)  „doprovodnými opatřeními“ činnosti, které přesahují rámec distribuce potravinové a/nebo základní materiální pomoci a jejichž cílem je zmírnění sociálního vyloučení a vymýcení chudoby – například tak, že je dotyčné osobě doporučeno obrátit se na sociální služby a psychologickou podporu, – a poskytování těchto služeb a podpory, dále relevantních informací o veřejných službách nebo poradenství při řízení domácího rozpočtu;
(2)  „přidruženou zemí“ třetí země, která je stranou dohody, jež byla uzavřena s Unií a jež umožňuje účastnit se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v rámci ESF+ v souladu s článkem 30;
 (2)  „přidruženou zemí“ třetí země, která je stranou dohody, jež byla uzavřena s Unií a jež umožňuje účastnit se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v rámci ESF+ v souladu s článkem 30;
(3)  „základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky a mezi něž patří například oblečení, hygienické potřeby a školní potřeby;
 (3)  „základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky a mezi něž patří například oblečení, hygienické potřeby, včetně dámských hygienických potřeb, a školní potřeby;
(4)  „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;
 (4)  „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;
(5)  „společnými ukazateli pro okamžité výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky do čtyř týdnů ode dne, kdy účastník opustil operaci (datum ukončení);
 (5)  „společnými ukazateli pro okamžité výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky do čtyř týdnů ode dne, kdy účastník opustil operaci (datum ukončení);
(6)  „společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky šest měsíců poté, co účastník opustil operaci;
 (6)  „společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky šest a dvanáct měsíců poté, co účastník opustil operaci;
(7)  „náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci“ skutečné náklady, které příjemci vzniknou v souvislosti s nákupem potravinové a/nebo základní materiální pomoci a které nezahrnují pouze nákupní cenu potravinové a/nebo základní materiální pomoci;
 (7)  „náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci“ skutečné náklady, které příjemci vzniknou v souvislosti s nákupem potravinové a/nebo základní materiální pomoci a které nezahrnují pouze nákupní cenu potravinové a/nebo základní materiální pomoci;
(7a)  „přeshraničními partnerstvími“ v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace trvalé systémy spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti, občanskou společností nebo sociálními partnery nacházejícími se alespoň ve dvou členských státech;
(8)  „konečným příjemcem“ nejchudší osoba nebo osoby, jež obdrží pomoc uvedenou v čl. 4 odst. 1 bodě xi);
 (8)  „konečným příjemcem“ nejchudší osoba nebo osoby, jež obdrží pomoc uvedenou v čl. 4 odst. 1 bodě xi);
(9)  „zdravotní krizí“ jakákoli krize, která je obecně vnímána jako hrozba, má zdravotní rozměr a vyžaduje naléhavé opatření ze strany orgánů v podmínkách nejistoty;
 (9)  „zdravotní krizí“ jakákoli krize, která je obecně vnímána jako hrozba, má zdravotní rozměr a vyžaduje naléhavé opatření ze strany orgánů v podmínkách nejistoty;
(10)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti;
 (10)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti;
(11)  „mikrofinancováním“ záruky, mikroúvěry, vlastní a kvazivlastní kapitál ve spojení s doprovodnými službami pro rozvoj podnikání, jako je individuální poradenství, školení a mentorování, které jsou poskytovány osobám a mikropodnikům, jež mají potíže se získáním úvěru pro profesní činnosti a/nebo činnosti vytvářející příjmy;
 (11)  „mikrofinancováním“ záruky, mikroúvěry, vlastní a kvazivlastní kapitál ve spojení s doprovodnými službami pro rozvoj podnikání, jako je individuální poradenství, školení a mentorování, které jsou poskytovány osobám a mikropodnikům, jež mají potíže se získáním úvěru pro profesní činnosti a/nebo činnosti vytvářející příjmy;
(12)  „mikropodnikem“ podnik s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo rozvahou nižšími než 2 000 000 EUR;
 (12)  „mikropodnikem“ podnik s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo rozvahou nižšími než 2 000 000 EUR;
(13)  „nejchudšími osobami“ fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny složené z takových osob, jejichž potřeba pomoci je stanovena v souladu s objektivními kritérii, která jsou vymezena příslušnými vnitrostátními orgány v konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke střetu zájmů, a která jsou uvedenými příslušnými vnitrostátními orgány schválena a mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech;
 (13)  „nejchudšími osobami“ fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny složené z takových osob, včetně dětí a bezdomovců, jejichž potřeba pomoci je stanovena v souladu s objektivními kritérii, která jsou vymezena příslušnými vnitrostátními orgány v konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke střetu zájmů, a která jsou uvedenými příslušnými vnitrostátními orgány schválena a mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech;
(14)  „referenční hodnotou“ hodnota, která slouží k vymezení cílů týkajících se společného ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifického pro jednotlivé programy a která je založena na podobných intervencích, ať již právě probíhajících, nebo předchozích;
 (14)  „referenční hodnotou“ hodnota, která slouží k vymezení cílů týkajících se společného ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifického pro jednotlivé programy a která je založena na podobných intervencích, ať již právě probíhajících, nebo předchozích;
(15)  „sociálním podnikem“ podnik, bez ohledu na jeho právní formu, nebo fyzická osoba, jehož
 (15)  „sociálním podnikem“ podnik v rámci sociální ekonomiky, bez ohledu na jeho právní formu, nebo fyzická osoba:
a)  hlavním společenským cílem je – v souladu s jeho zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem vytvářejícím odpovědnost podle pravidel členského státu, v němž se nachází, – dosáhnout měřitelných, pozitivních sociálních dopadů spíše než vygenerovat zisk pro jiné účely a jenž poskytuje služby nebo zboží vytvářející společenskou návratnost a/nebo používá způsoby výroby zboží nebo poskytování služeb přestavujících sociální cíle;
 a)  jejichž hlavním společenským cílem je – v souladu s jejich zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem vytvářejícím odpovědnost podle pravidel členského státu, v němž se nacházejí, – dosáhnout měřitelných, pozitivních sociálních dopadů včetně dopadů na životní prostředí, spíše než vygenerovat zisk pro jiné účely, a jež poskytují služby nebo zboží vytvářející společenskou návratnost a/nebo používají způsoby výroby zboží nebo poskytování služeb, které představují sociální cíle;
b)  využívá své zisky především k dosažení svého hlavního sociálního cíle a má zavedeny předem definované postupy a pravidla pro veškeré rozdělování zisku, jimiž se zajistí, aby takové rozdělování zisku hlavní sociální cíl neohrozilo;
 b)  jež většinu svých zisků znovu investují především k dosažení svého hlavního sociálního cíle a mají zavedeny předem definované postupy a pravidla pro veškeré rozdělování zisku, jimiž se zajistí, aby takové rozdělování zisku hlavní sociální cíl neohrozilo;
c)  je řízen podnikatelským, odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných subjektů, kterých se jeho podnikatelská činnost týká;
 c)  jež jsou řízeny podnikatelským, demokratickým, participačním, odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných subjektů, kterých se jejich podnikatelská činnost týká;
(15a)  „podnikem sociální ekonomiky“ nejrůznější podniky a subjekty, které spadají do sociální ekonomiky, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, sdružení, nadace, sociální podniky a jiné formy podniků, jejichž činnost upravují právní předpisy jednotlivých členských států a které se zakládají na upřednostňování jednotlivce a sociálních cílů před kapitálem, na demokratické správě, solidaritě a opětovném investování většiny zisku či přebytků;
(16)  „sociálními inovacemi“ činnosti, které mají co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnosti, které se týkají vývoje a realizace nových nápadů (ohledně produktů, služeb a modelů), jež současně naplňují sociální potřeby a vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráci, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat;
 (16)  „sociálními inovacemi“ činnosti, včetně kolektivních činností, které mají co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnosti, které se týkají vývoje a realizace nových nápadů (ohledně produktů, služeb, postupů a modelů), jež současně naplňují sociální potřeby a vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráci, a to i mezi veřejnými organizacemi, organizacemi třetího sektoru, jako jsou dobrovolnické a komunitní organizace, a podniky sociální ekonomiky, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat;
(17)  „sociálními experimenty“ opatření v oblasti politiky, která inovativně reagují na sociální potřeby, jsou prováděna v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jejich dopad předtím, než budou provedena v jiném kontextu či v širším měřítku, pokud se ukáže, že jsou jejich výsledky přesvědčivé;
 (17)  „sociálními experimenty“ opatření v oblasti politiky, která inovativně reagují na sociální potřeby, jsou prováděna v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jejich dopad předtím, než budou provedena v jiném kontextu, včetně zeměpisného a odvětvového kontextu, či v širším měřítku, pokud se ukáže, že jsou jejich výsledky přesvědčivé;
(18)  „klíčovými kompetencemi“ znalosti, dovednosti a kompetence, které každý jednotlivec potřebuje, a to ve všech fázích svého života, pro osobní naplnění a rozvoj, zaměstnanost, sociální začlenění a aktivní občanství. Klíčovými kompetencemi se rozumí: gramotnost; mnohojazyčnost; matematika, přírodní vědy, technologie a inženýrství; digitální kompetence; osobní a sociální kompetence a schopnost učit se; občanství; podnikavost; kulturní povědomí a projev;
 (18)  „klíčovými kompetencemi“ znalosti, dovednosti a kompetence, které každý jednotlivec potřebuje, a to ve všech fázích svého života, pro osobní naplnění a rozvoj, zaměstnanost, sociální začlenění a aktivní občanství. Klíčovými kompetencemi se rozumí: gramotnost; mnohojazyčnost; matematika, přírodní vědy, technologie, humanitní vědy a inženýrství; digitální kompetence; média; osobní a sociální kompetence a schopnost učit se; občanství; podnikavost; (mezi)kulturní povědomí a projev a kritické myšlení;
(19)  „třetí zemí“ země, která není členským státem Evropské unie.
 (19)  „třetí zemí“ země, která není členským státem Evropské unie;
(19a)  „znevýhodněnými skupinami“ cílové skupiny s vysokou mírou osob trpících nebo ohrožených chudobou, diskriminací nebo sociálním vyloučením, mj. včetně etnických menšin, jako jsou Romové, státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů, starších osob, dětí, rodičů samoživitelů, osob se zdravotním postižením nebo osob s chronickými onemocněními;
(19b)  „celoživotním učením“ učení ve všech jeho formách (formální, neformální a informální učení), které probíhá ve všech fázích života, včetně předškolního vzdělávání, všeobecného vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých, a jehož výsledkem je zdokonalení znalostí, dovedností, kompetencí a možností zapojit se do společnosti.
2.  Definice v článku [2] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] se použijí také na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.
 2.  Definice v článku [2] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] se použijí také na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.
2a.  Definice v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie1a, se použijí také na složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví v rámci přímého a nepřímého řízení.
________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Článek 3
Článek 3
 Článek 3
Obecné cíle a způsoby provádění
 Obecné cíle a způsoby provádění
Cílem ESF+ je podpořit členské státy v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017.
 ESF+ podporuje členské státy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jakož i Unii v tom, aby dosáhly inkluzivních společností, vysoké úrovně kvalitní zaměstnanosti, tvorby pracovních míst, kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy, rovných příležitostí, vymýcení chudoby, včetně dětské chudoby, sociálního začlenění a integrace, sociální soudržnosti a sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce.
ESF+ je v souladu se Smlouvami Evropské unie a s Listinou a plní zásady stanovené v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017, čímž přispívá k dosažení cílů Unie, pokud jde o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 SFEU, k plnění závazku Unie a jejích členských států spočívajícího v dosažení cílů udržitelného rozvoje a ke splnění závazků přijatých v rámci Pařížské dohody.
ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu a začlenění, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.
 ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, rovný přístup na trh práce, celoživotní učení, vysoce kvalitní pracovní podmínky, sociální ochranu, integraci a začlenění, vymýcení chudoby, včetně dětské chudoby, investice do dětí a mladých lidí, nediskriminaci, rovnost pohlaví, přístup k základním službám a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.
Provede se:
 Provede se:
a)  v rámci sdíleného řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá zvláštním cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 („složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“), a
 a)  v rámci sdíleného řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá zvláštním cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 („složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“), a
b)  v rámci přímého a nepřímého řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a článku 23 („složka Zaměstnanost a sociální inovace“), a o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a 3 a článku 26 („složka Zdraví“).
 b)  v rámci přímého a nepřímého řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a článku 23 („složka Zaměstnanost a sociální inovace“), a o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a 3 a článku 26 („složka Zdraví“).
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Článek 4
Článek 4
 Článek 4
Specifické cíle
 Specifické cíle
1.  ESF+ podporuje následující specifické cíle v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání, sociální začleňování a zdraví, čímž se rovněž přispěje k obecnému cíli, kterým je „Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“ a který je stanoven v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních]:
 1.  ESF+ podporuje následující specifické cíle v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání, mobilita, sociální začleňování, vymýcení chudoby a zdraví, čímž se rovněž přispěje k obecnému cíli, kterým je „Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“ a který je stanoven v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních]:
i)  zlepšit přístup k zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané a neaktivní osoby, podporovat samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiku;
 i)  zlepšit přístup ke kvalitnímu zaměstnání a k aktivačním opatřením pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména ke zvláštním opatřením pro mladé lidi, zvláště prostřednictvím provádění záruk pro mladé lidi, dále pro dlouhodobě nezaměstnané, ekonomicky neaktivní osoby a znevýhodněné skupiny se zaměřením na osoby, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce, podporovat zaměstnanost, samostatně výdělečné činnosti, podnikání a sociální ekonomiku;
ii)  modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;
 ii)  modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;
iii)  prosazovat účast žen na trhu práce, lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem – včetně přístupu k péči o děti, zdravého a přiměřeného pracovního prostředí s ohledem na zdravotní rizika a přizpůsobení pracovníků, podniků a podnikatelů změnám – a aktivní a zdravé stárnutí;
 iii)  prosazovat účast žen na trhu práce a jejich kariérní postup, zásadu stejné odměny za stejnou práci, lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem se zvláštním důrazem na rodiče samoživitele – včetně přístupu k dostupné, inkluzivní a kvalitní péči o děti, k předškolnímu vzdělávání, péči o seniory a k dalším službám péče a podpory, a zdravé a dobře uzpůsobené pracovní prostředí, kde by byla řešena problematika rizik spojených se zdravím a chorobami, přizpůsobení pracovníků, profesní rekvalifikace, podniků a podnikatelů změnám, jakož i aktivní a zdravé stárnutí;
iv)  zvýšit kvalitu, účinnost a relevantnost systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby se podpořilo získávání klíčových kompetencí včetně digitálních dovedností;
 iv)  zvýšit kvalitu, inkluzivitu, účinnost a relevantnost systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby se podpořilo získávání klíčových kompetencí včetně podnikatelských a digitálních dovedností, a uznávat neformální a informální učení s cílem prosazovat e-inkluzi a usnadnit přechod ze vzdělávacích institucí na trh práce za účelem zohlednění sociálních a ekonomických požadavků;
v)  podporovat rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména pro znevýhodněné skupiny, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, včetně usnadnění vzdělávací mobility pro všechny;
 v)  podporovat rovný přístup k vysoce kvalitnímu, finančně dostupnému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména pro znevýhodněné skupiny a pečovatele, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, řešit předčasný odchod ze vzdělávání, prosazovat zavádění duálních systémů odborné přípravy, učňovské přípravy, vzdělávací mobility pro všechny a přístupu pro osoby se zdravotním postižením;
vi)  podporovat celoživotní učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na digitální dovednosti, lépe předvídat změny a nové požadavky na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnit přechody mezi zaměstnáními a podporovat profesní mobilitu;
 vi)  podporovat celoživotní učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na podnikatelské a digitální dovednosti, lépe předvídat změny a nové požadavky na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnit přechody mezi zaměstnáními a podporovat profesní mobilitu a plné zapojení do společnosti;
vii)  posílit aktivní začleňování občanů, a podpořit tak jejich rovné příležitosti a aktivní účast a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost;
 vii)  posílit aktivní začleňování občanů, a podpořit tak jejich rovné příležitosti, nediskriminaci a aktivní účast a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost, zejména v případě znevýhodněných skupin;
viii)  podporovat sociálně-ekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí a marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;
 viii)  podporovat dlouhodobou sociálně-ekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů;
viiia) bojovat proti diskriminaci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a podporovat jejich sociálně-ekonomickou integraci;
ix)  zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; modernizovat systémy sociální ochrany včetně podpory přístupu k sociální ochraně; zlepšit dostupnost, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé zdravotní péče;
 ix)  zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným, přístupným a cenově dostupným službám, včetně služeb zajišťujících přístup k bydlení, zdravotní péče zaměřené na jednotlivce a související péče; modernizovat instituce sociálního zabezpečení, veřejné služby zaměstnanosti, systémy sociální ochrany a sociálního začlenění, včetně podpory přístupu k rovné sociální ochraně, se zvláštním zaměřením na děti, znevýhodněné skupiny a nejchudší osoby; zlepšit dostupnost, i pro osoby se zdravotním postižením, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé zdravotní péče;
ixa)  posílit dostupnost pro osoby se zdravotním postižením s cílem zlepšit jejich začlenění v oblasti zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy;
x)  podporovat sociální začlenění osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;
 x)  podporovat sociální začlenění osob zasažených či ohrožených chudobou a/nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;
xi)  řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření.
 xi)  řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření, s cílem zajistit jejich sociální začlenění, přičemž je nutné zaměřit se na děti ve zranitelném postavení.
2.  Prostřednictvím činností, které spadají pod složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a jimiž se má dosáhnout specifických cílů uvedených v odstavci 1, ESF+ přispívá rovněž k dalším cílům politiky uvedeným v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních], zejména cílům týkajícím se:
 2.  Prostřednictvím činností, které spadají pod složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a jimiž se má dosáhnout specifických cílů uvedených v odstavci 1, usiluje ESF+ o přispění k dalším cílům politiky uvedeným v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních], zejména cílům týkajícím se:
1.  inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika;
 1.  inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky, zdravotnickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika, a to s přihlédnutím k právním předpisům a rámcům týkajícím se sociální ekonomiky, které existují v členských státech;
2.  dosažení zelené a nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energií a biohospodářstvím.
 2.  dosažení zelené a nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, bude se zvyšovat povědomí obyvatel o udržitelném rozvoji a životním stylu, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energií, oběhovým hospodářstvím a biohospodářstvím;
2a.  Unie blíže občanům prostřednictvím opatření snižování chudoby a sociálního začleňování, při kterých se budou zohledňovat zvláštnosti městských, venkovských a pobřežních regionů s cílem řešit socioekonomické nerovnosti ve městech a regionech;
2b.  v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace podporuje ESF+ vypracování, provádění, monitorování a hodnocení nástrojů, politik a příslušných právních předpisů Unie a prosazuje tvorbu politik podložených fakty, sociální inovace a sociální pokrok ve spolupráci se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a veřejnými a soukromými subjekty (specifický cíl 1); podporuje dobrovolnou geografickou mobilitu pracovníků na spravedlivém základě a zvyšuje pracovní příležitosti (specifický cíl 2); podporuje zaměstnanost a sociální začlenění zvyšováním dostupnosti a přístupnosti mikrofinancování pro mikropodniky a podniky sociální ekonomiky, zejména pro ohrožené osoby (specifický cíl 3);
3.  V rámci složky Zdraví podporuje ESF+ zdraví a prevenci nemocí, přispívá k účinnosti, dostupnosti a odolnosti systémů zdravotní péče, usiluje o bezpečnější zdravotní péči, dále snižuje nerovnosti v oblasti zdraví, chrání občany před přeshraničními zdravotními hrozbami a podporuje právní předpisy EU v oblasti zdraví.
 3.  v rámci složky Zdraví přispívá ESF+ k dosažení vysoké míry ochrany lidského zdraví a prevence nemocí, mj. podporou fyzické aktivity a zdravotní výuky, přispívá k účinnosti, dostupnosti a odolnosti systémů zdravotní péče, usiluje o bezpečnější zdravotní péči, snižuje nerovnosti v oblasti zdraví, zvyšuje střední délku života při narození, chrání občany před přeshraničními zdravotními hrozbami, napomáhá prevenci a včasné diagnostice chorob, přispívá k podpoře zdraví v průběhu celého života, posiluje a podporuje právní předpisy EU v oblasti zdraví, včetně environmentálního zdraví, a prosazuje aspekt zdraví ve všech politikách Unie. Zdravotní politika Unie se řídí cíli udržitelného rozvoje, aby bylo zajištěno, že Unie a členské státy dosáhnou cíle udržitelného rozvoje č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Článek 5
Článek 5
 Článek 5
Rozpočet
 Rozpočet
1.  Celkové finanční krytí pro ESF+ pro období 2021–2027 činí 101 174 000 000 EUR v běžných cenách.
 1.  Celkové finanční krytí pro ESF+ pro období 2021–2027 činí 106 781 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (120 457 000 000 EUR v běžných cenách).
2.  Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 100 000 000 000 EUR v běžných cenách nebo 88 646 194 590 v cenách z roku 2018, z čehož je 200 000 000 EUR v běžných cenách nebo 175 000 000 EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i), a 400 000 000 EUR v běžných cenách nebo 376 928 934 EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.
 2.  Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 105 686 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (119 222 000 000 EUR v běžných cenách), z čehož je 200 000 000 EUR v běžných cenách nebo 175 000 000 EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i), 5 900 000 000 EUR je přiděleno na opatření spadající pod evropskou záruku pro děti uvedenou v článku 10a a 400 000 000 EUR v běžných cenách nebo 376 928 934 EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.
3.  Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pro období 2021–2027 činí 1 174 000 000 EUR v běžných cenách.
 3.  Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pro období 2021–2027 činí 1 095 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (1 234 000 000 EUR v běžných cenách).
4.  Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:
 4.  Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:
a)  761 000 000 EUR na provádění složky Zaměstnanost a sociální inovace;
 a)  675 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (761 000 000 EUR v běžných cenách) na provádění složky Zaměstnanost a sociální inovace;
b)  413 000 000 EUR na provádění složky Zdraví.
 b)  420 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (473 000 000 EUR v běžných cenách nebo 0,36 % VFR na období 2021–2017) na provádění složky Zdraví.
5.  Částky uvedené v odstavcích 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.
 5.  Částky uvedené v odstavcích 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Článek 6
Článek 6
 Článek 6
Rovnost mužů a žen a rovné příležitosti a nediskriminace
 Rovnost pohlaví a rovné příležitosti a nediskriminace
1.  Všechny programy prováděné ve složce ESF+ v rámci sdíleného řízení, jakož i operace podporované složkou Zaměstnanost a sociální inovace a složkou Zdraví zajistí rovnost mužů a žen v průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. V průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení rovněž podporují rovné příležitosti pro všechny, bez diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.
 1.  Všechny programy prováděné v rámci ESF+ zajistí rovnost pohlaví v průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. V průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení rovněž podporují konkrétní opatření zaměřená na zvýšení účasti žen na pracovním životě a na jejich profesionální rozvoj, jakož i na sladění pracovního a soukromého života, a rovné příležitosti pro všechny, bez diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení či zdravotního stavu, věku nebo sexuální orientace, včetně přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, i v souvislosti s IKT, a tak posilují sociální začlenění a zmírňují nerovnosti.
2.  Členské státy a Komise rovněž podporují konkrétní cílená opatření, kterými se budou prosazovat zásady uvedené v odstavci 1 v rámci kteréhokoli z cílů ESF+, včetně přechodu od rezidenční péče v institucionálním prostředí k rodinné a komunitní péči.
 2.  Členské státy a Komise rovněž podporují konkrétní cílená opatření, kterými se budou prosazovat zásady uvedené v odstavci 1 v rámci kteréhokoli z cílů ESF+, včetně přechodu od péče v institucionálním prostředí k rodinné a komunitní péči a zlepšení všeobecné přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Článek 7
Článek 7
 Článek 7
Provázanost a tematické zaměření
 Provázanost a tematické zaměření
1.  Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv.
 1.  Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv, srovnávací přehled sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru a regionální zvláštnosti, čímž přispívají k cílům Unie stanoveným v článku 174 SFEU, pokud jde o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jež jsou plně v souladu s Pařížskou dohodou a cíli udržitelného rozvoje OSN.
Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy ESF+ a ostatními fondy, programy a nástroji Unie, jako je Erasmus, Azylový a migrační fond a program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi osobami odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných opatření.
 Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy ESF+ a ostatními fondy, programy a nástroji Unie, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), Evropský námořní a rybářský fond, InvestEU, Kreativní Evropa, nástroj Práva a hodnoty, Erasmus, Azylový a migrační fond, rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů po roce 2020 a program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi řídicími orgány odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění integrovaných přístupů a soudržných a efektivních podpůrných opatření.
2.  Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti ESF+, jak je uvedeno v článku 4.
 2.  Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti ESF+, jak je uvedeno v článku 4.
3.  Členské státy přidělí nejméně 25 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až xi), včetně podpory sociálně ekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí.
 3.  Členské státy přidělí nejméně 27% svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x), včetně podpory sociálně ekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí.
3a.  Členské státy přidělí v rámci specifických cílů v oblasti politiky sociálního začleňování stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x) nejméně 5 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílená opatření zaměřená na provádění evropské záruky pro děti s cílem přispět k rovnému přístupu dětí k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a odpovídající výživě.
4.  Členské státy přidělí nejméně 2 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifický cíl řešení materiální deprivace stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě xi).
 4.  Kromě minimálního přídělu ve výši alespoň 27 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x) přidělí členské státy nejméně 3 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifický cíl řešení sociálního začleňování nejchudších osob a/nebo materiální deprivace, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 bodech x) a xi).
V řádně odůvodněných případech lze zdroje, které jsou přiděleny na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě x) a zaměřeny na nejchudší osoby, zohlednit při ověřování toho, zda byl dodržen minimální příděl ve výši 2 %, který je uveden v prvním pododstavci tohoto odstavce.
5.  Členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, přidělí alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2021–2025 na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.
 5.  Členské státy přidělí alespoň 3 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.
Členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, jež jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy (NEET), v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie nebo u kterých je tento počet vyšší než 15 %, přidělí alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro roky 2021–2025 v programovém období na výše uvedené činnosti a opatření strukturálních reforem, přičemž věnují zvláštní pozornost regionům, které jsou více postiženy, a zohledňují rozdíly mezi těmito regiony.
Při programování zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na roky 2026 a 2027 v polovině období v souladu s článkem [14] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] přidělí členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2024 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, na uvedené činnosti alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2026–2027.
 Při programování zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na roky 2026 a 2027 v polovině období v souladu s článkem [14] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] přidělí členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2024 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie nebo u kterých je tento počet vyšší než 15 %, na uvedené činnosti nebo opatření strukturálních reforem alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2026–2027.
Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené v prvním a druhém pododstavci, přidělí alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené činnosti uvedené v prvním pododstavci. Toto přidělení se zohlední při ověřování, zda bylo minimální procento stanovené v prvním a druhém pododstavci na vnitrostátní úrovni dodrženo.
 Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené ve druhém a třetím pododstavci, přidělí alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené činnosti uvedené v prvním pododstavci. Toto přidělení se zohlední při ověřování, zda bylo minimální procento stanovené v prvním a druhém pododstavci na vnitrostátní úrovni dodrženo. Toto přidělení nenahrazuje financování nezbytné pro infrastrukturu a rozvoj nejvzdálenějších regionů.
Členské státy musí při provádění těchto činností dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená informační opatření.
 Členské státy musí při provádění těchto činností dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená informační opatření.
6.  Odstavce 2 až 5 se nepoužijí na zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994.
 6.  Odstavce 2 až 5 se nepoužijí na zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994.
7.  Odstavce 1 až 5 se nepoužijí na technickou pomoc.
 7.  Odstavce 1 až 5 se nepoužijí na technickou pomoc.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Článek 7 a (nový)
Článek 7a
Dodržování základních práv
Členské státy a Komise zajistí dodržování základních práv a Listiny při využívání finančních prostředků.
Jakékoliv náklady na činnosti, které nejsou v souladu s Listinou, nejsou způsobilé podle čl. 58 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních xx/xx a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Článek 8
Článek 8
 Článek 8
Partnerství
 Partnerství
1.  Každý členský stát zajistí přiměřenou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění politik v oblasti zaměstnání, vzdělávání a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení.
 1.  Každý členský stát zajistí v souladu s článkem 6 [budoucího nařízení o společných ustanoveních] a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ve spolupráci s místními a regionálními orgány smysluplnou účast sociálních partnerů, organizací občanské společnosti, subjektů pro rovnost, vnitrostátních institucí pro lidská práva a dalších relevantních nebo reprezentativních organizací při plánování a provádění politik a iniciativ v oblasti zaměstnání, vzdělávání, nediskriminace a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení. Tato smysluplná účast je inkluzivní a přístupná pro osoby se zdravotním postižením.
2.  Členské státy přidělí každému programu odpovídající část zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.
 2.  Členské státy přidělí alespoň 2 % zdrojů ESF+ na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni ve formě školení, opatření k navazování kontaktů a posilování sociálního dialogu a na činnosti, které společně vykonávají sociální partneři.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Článek 9
Článek 9
 Článek 9
Řešení materiální deprivace
 Řešení materiální deprivace
Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 4 se plánují v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu.
 Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 4 týkající se sociálního začleňování nejchudších osob a/nebo materiální deprivace se plánují v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu. Míra spolufinancování pro tuto prioritu nebo program je stanovena na minimálně 85 %.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Článek 10
Článek 10
 Článek 10
Podpora zaměstnanosti mladých lidí
 Podpora zaměstnanosti mladých lidí
Podpora podle čl. 7 odst. 5 se plánuje v rámci vyhrazené priority a prosazuje specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě i).
 Podpora podle čl. 7 odst. 5 se plánuje v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu a prosazuje specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě i).
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Článek 10 a (nový)
Článek 10a
Podpora evropské záruky pro děti
Podpora v souladu s čl. 7 odst. 3a se plánuje v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu odrážejících doporučení Evropské komise z roku 2013 o investicích do dětí. Podporuje boj s dětskou chudobou a sociálním vyloučením v rámci specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x).
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Článek 11
Článek 11
 Článek 11
Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země
 Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země
Činnosti určené k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci jedné nebo více vyhrazených priorit.
 Činnosti určené k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci kteréhokoli ze specifických cílů uvedených ve čl. 4 odst. 1. Členské státy zajišťují doplňkovost, soudržnost, koordinaci a součinnost s evropským pilířem sociálních práv.
Dostatečná flexibilita musí být zajištěna na úrovni řídicího orgánu, aby bylo možné stanovit priority a oblasti pro investice z ESF+ v souladu se specifickými místními nebo regionálními problémy.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Článek 11 a (nový)
Článek 11a
Integrovaný územní rozvoj
1.  ESF+ může podporovat integrovaný územní rozvoj v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] v souladu s kapitolou II hlavy III uvedeného nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních].
2.  Členské státy realizují integrovaný územní rozvoj s podporou z ESF+ výlučně prostřednictvím forem uvedených v článku [22] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Článek 11 b (nový)
Článek 11b
Nadnárodní spolupráce
1.  Členské státy mohou podpořit činnosti nadnárodní spolupráce v rámci vyhrazené priority.
2.  Činnosti nadnárodní spolupráce mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech i) až x).
3.  Maximální míra spolufinancování pro tuto prioritu může být zvýšena na 95 %, pokud je na tyto priority vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Článek 12
Článek 12
 Článek 12
Oblast působnosti
 Oblast působnosti
Tato kapitola se použije na podporu z ESF+ podle čl. 4 odst. 1 bodů i) až x), pokud se provádí v rámci sdíleného řízení („obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení“).
 Tato kapitola se použije na podporu z ESF+ podle čl. 4 odst. 1 bodů i) až x), pokud se provádí v rámci sdíleného řízení („obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení“). Článek 13 se rovněž použije na podporu z ESF+ podle čl. 4 odst. 1 bodu xi).
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Článek 13
Článek 13
 Článek 13
Inovační činnosti
 Činnosti v oblasti sociálních inovací
1.  Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a sociálních experimentů nebo posilují přístupy zdola nahoru založené na partnerství mezi veřejnými orgány, soukromým sektorem a občanskou společností, jako jsou například místní akční skupiny vytvářející a provádějící strategie komunitně vedeného místního rozvoje.
 1.  Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a/nebo sociálních experimentů, včetně těch se sociálně-kulturní složkou, za využití přístupů zdola nahoru založených na partnerství mezi veřejnými orgány, sociálními partnery, podniky sociální ekonomiky, soukromým sektorem a občanskou společností.
1a.  Členské státy určí buď ve svých operačních programech, nebo v pozdější fázi provádění oblasti pro sociální inovace a sociální experimenty, které odpovídají konkrétním potřebám těchto členských států.
2.  Členské státy mohou podporovat rozšiřování inovativních přístupů testovaných v malém měřítku (sociálních experimentů), které byly vytvořeny v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a dalších programů Unie.
 2.  Členské státy mohou podporovat rozšiřování inovativních přístupů testovaných v malém měřítku (sociálních inovací a sociálních experimentů, včetně těch se sociálně-kulturní složkou), které byly vytvořeny v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a dalších programů Unie.
3.  Inovativní činnosti a přístupy mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech i) až x).
 3.  Inovativní činnosti a přístupy mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1.
4.  Každý členský stát si stanoví alespoň jednu prioritu na provádění odstavců 1 nebo 2 nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro tyto priority může být zvýšena na 95 %, pokud je na tyto priority vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení.
 4.  Každý členský stát si stanoví alespoň jednu prioritu na provádění odstavců 1 nebo 2 nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro tyto priority může být zvýšena na 95 %, pokud je vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Článek 14
Článek 14
 Článek 14
Způsobilost
 Způsobilost
1.  Kromě nákladů uvedených v článku [58] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé následující náklady:
 1.  Kromě nákladů uvedených v článku [58] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé následující náklady:
a)  náklady na nákup pozemků a nemovitostí a zajištění infrastruktury a
 a)  náklady na nákup pozemků a nemovitostí a na nákup infrastruktury a
b)  náklady na nákup nábytku, vybavení a vozidel, s výjimkou případů, kdy je nákup nezbytný pro dosažení cíle operace, nebo pokud jsou tyto položky plně odepsány, nebo je pořízení těchto položek nejhospodárnější možností.
 b)  náklady na nákup nábytku, vybavení a vozidel, s výjimkou případů, kdy je nákup absolutně nezbytný pro dosažení cíle operace, nebo pokud jsou tyto položky plně odepsány, nebo je pořízení těchto položek nejhospodárnější možností.
2.  Příspěvky ve formě věcného plnění, jež mají podobu dávek nebo platů a jsou ve prospěch účastníků operace vyplaceny třetí stranou, mohou být způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud uvedené věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly včetně účetních pravidel a jejich výše nepřesahuje náklady, které nese třetí strana.
 2.  Příspěvky ve formě věcného plnění, jež mají podobu dávek nebo platů a jsou ve prospěch účastníků operace vyplaceny třetí stranou, mohou být způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud uvedené věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly včetně účetních pravidel a jejich výše nepřesahuje náklady, které nese třetí strana.
3.  Zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994, se použije na podporu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1.
 3.  Zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994, se použije na podporu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1.
4.  Přímé náklady na zaměstnance jsou způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud jejich výše není vyšší než 100 % obvyklé odměny, která je podložena údaji Eurostatu, za výkon dotyčného povolání v členském státě.
 4.  Přímé náklady na zaměstnance jsou způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení. Je-li v platnosti kolektivní dohoda, stanoví se podle této dohody. Není-li v platnosti kolektivní dohoda, nepřesahuje jejich výše 100 % obvyklé odměny za výkon dotyčného povolání nebo specifické odborné znalosti v členském státě nebo regionu, která je podložena příslušným písemným odůvodněním poskytnutým příslušným řídicím orgánem a/nebo údaji Eurostatu.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Článek 15
Článek 15
 Článek 15
Ukazatele a podávání zpráv
 Ukazatele a podávání zpráv
1.  U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze 1 tohoto nařízení. Programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.
 1.  U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění činností zaměřených na sociální začleňování nejchudších osob podle čl. 4 odst. 1 bodu x) použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze 1 nebo IIa tohoto nařízení. Tyto programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy a opatření.
2.  Výchozí hodnota společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, v absolutních číslech se pro tyto ukazatele nastaví souhrnné kvantifikované milníky a cílové hodnoty. Vykazované hodnoty ukazatelů výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.
 2.  Výchozí hodnota společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, v absolutních číslech se pro tyto ukazatele nastaví souhrnné kvantifikované milníky a cílové hodnoty. Vykazované hodnoty ukazatelů výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.
3.  U společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž je nastaven souhrnný kvantifikovaný milník pro rok 2024 a souhrnná kvantifikovaná cílová hodnota pro rok 2029, se referenční hodnota stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Cíle pro společné ukazatele výsledků jsou stanoveny v absolutních číslech nebo v procentech. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně. Vykazované hodnoty společných ukazatelů výsledků musí být vyjádřeny v absolutních číslech.
 3.  U společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž je nastaven souhrnný kvantifikovaný milník pro rok 2024 a souhrnná kvantifikovaná cílová hodnota pro rok 2029, se referenční hodnota stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Cíle pro společné ukazatele výsledků jsou stanoveny v absolutních číslech nebo v procentech. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně. Vykazované hodnoty společných ukazatelů výsledků musí být vyjádřeny v absolutních číslech.
4.  Údaje o ukazatelích pro účastníky se předají pouze tehdy, jsou-li veškeré údaje požadované v bodě 1a přílohy 1 a týkající se uvedeného účastníka k dispozici.
 4.  Údaje o ukazatelích pro účastníky se předají pouze tehdy, jsou-li veškeré údaje požadované v bodě 1a přílohy 1 a týkající se uvedeného účastníka k dispozici.
4a.  Údaje uvedené v odstavci 3 zahrnují hodnocení dopadu na rovnost žen a mužů s cílem sledovat provádění programů ESF+ s ohledem na tuto rovnost a jsou rozčleněny podle pohlaví.
5.  Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích, členské státy umožní, aby řídicí orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení celkové podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679.
 5.  Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích, mohou členské státy umožnit, aby řídicí orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení celkové podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679.
6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze I, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.
 6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze I a IIa, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Článek 17
Článek 17
 Článek 17
Zásady
 Zásady
1.  Podpory z ESF+ lze pro účely řešení materiální deprivace využít pouze na podporu distribuce potravin a zboží v souladu s právem Unie týkajícím se bezpečnosti spotřebních výrobků.
 1.  Podpory z ESF+ lze pro účely řešení materiální deprivace využít pouze na podporu distribuce potravin a zboží v souladu s právem Unie týkajícím se bezpečnosti spotřebních výrobků.
2.  Členské státy a příjemci vybírají potravinovou a/nebo základní materiální pomoc na základě objektivních kritérií týkajících se potřeb nejchudších osob. Kritéria výběru potravin, a případně zboží, rovněž zohledňují klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami. Ve vhodných případech se při výběru typu potravin, které mají být distribuovány, přihlíží k jejich přínosu k vyváženému stravování nejchudších osob.
 2.  Členské státy a příjemci vybírají potravinovou a/nebo základní materiální pomoc na základě objektivních kritérií týkajících se potřeb nejchudších osob. Kritéria výběru potravin, a případně zboží, rovněž zohledňují klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami a užívání plastů na jedno použití. Ve vhodných případech se při výběru typu potravin, které mají být distribuovány, přihlíží k jejich přínosu k vyváženému stravování nejchudších osob.
Potravinová a/nebo základní materiální pomoc může být poskytnuta přímo nejchudším osobám nebo nepřímo prostřednictvím elektronických poukázek nebo karet, pokud je možné je vyměnit pouze za potravinovou a/nebo základní materiální pomoc, jak je stanoveno čl. 2 odst. 3.
 Potravinová a/nebo základní materiální pomoc může být poskytnuta přímo nejchudším osobám nebo nepřímo prostřednictvím elektronických poukázek nebo karet, pokud je možné je vyměnit pouze za potravinovou a/nebo základní materiální pomoc, jak je stanoveno čl. 2 odst. 3, a nenahrazují se jí jakékoli stávající sociální dávky.
Potraviny poskytnuté nejchudším osobám mohou být získány použitím, zpracováním či prodejem produktů, s nimiž se nakládá v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, jedná-li se o nejhospodárnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin nejchudším osobám.
 Potraviny poskytnuté nejchudším osobám mohou být získány použitím, zpracováním či prodejem produktů, s nimiž se nakládá v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, jedná-li se o nejhospodárnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin nejchudším osobám.
Kromě částek, které jsou pro daný program již k dispozici, se ve prospěch nejchudších osob použije také každá částka získaná z uvedené transakce.
 Kromě částek, které jsou pro daný program již k dispozici, se ve prospěch nejchudších osob použije také každá částka získaná z uvedené transakce.
3.  Komise a členské státy zajistí, aby pomoc poskytovaná v rámci podpory z ESF+, která je určena na řešení materiální deprivace, respektovala důstojnost a zabránila stigmatizaci nejchudších osob.
 3.  Komise a členské státy zajistí, aby pomoc poskytovaná v rámci podpory z ESF+, která je určena na řešení materiální deprivace, respektovala důstojnost a zabránila stigmatizaci nejchudších osob.
4.  Dodávku potravinové a/nebo materiální pomoci mohou doprovázet také přesměrování na příslušné služby a další doprovodná opatření zaměřená na sociální začlenění nejchudších osob.
 4.  Dodávku potravinové a/nebo materiální pomoci doprovází také přesměrování na příslušné služby a další doprovodná opatření zaměřená na sociální začlenění nejchudších osob.
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Článek 20
Článek 20
 Článek 20
Způsobilost výdajů
 Způsobilost výdajů
1.  Způsobilými náklady na podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace jsou:
 1.  Způsobilými náklady na podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace jsou:
a)  náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci včetně nákladů spojených s přepravou potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří potravinovou a/nebo základní materiální pomoc dodají konečným příjemcům;
 a)  náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci včetně nákladů spojených s přepravou potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří potravinovou a/nebo základní materiální pomoc dodají konečným příjemcům;
b)  pokud se na přepravu potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří ji dodají konečným příjemcům, nevztahuje písmeno a), náklady, které nese nákupní subjekt a které se týkají přepravy potravinové a/nebo základní materiální pomoci do skladů a/nebo k příjemcům, a náklady na skladování v paušální sazbě ve výši 1 % nákladů zmíněných v písmeni a), nebo v řádně odůvodněných případech skutečně vynaložené a uhrazené náklady;
 b)  pokud se na přepravu potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří ji dodají konečným příjemcům, nevztahuje písmeno a), náklady, které nese nákupní subjekt a které se týkají přepravy potravinové a/nebo základní materiální pomoci do skladů a/nebo k příjemcům, a náklady na skladování v paušální sazbě ve výši 1 % nákladů zmíněných v písmeni a), nebo v řádně odůvodněných případech skutečně vynaložené a uhrazené náklady;
c)  správní náklady, náklady na přepravu a na skladování, které nesou příjemci podílející se na distribuci potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, v paušální sazbě ve výši 5 % nákladů zmíněných v písmeni a); nebo 5 % hodnoty potravin, s nimiž se nakládá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;
 c)  správní náklady, náklady na přepravu a na skladování, které nesou příjemci podílející se na distribuci potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, v paušální sazbě ve výši 5 % nákladů zmíněných v písmeni a); nebo 5 % hodnoty potravin, s nimiž se nakládá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;
d)  náklady na sběr, přepravu, skladování a distribuci potravinových darů a s tím přímo spojené činnosti v oblasti zvyšování informovanosti;
 d)  náklady na sběr, přepravu, skladování a distribuci potravinových darů a s tím přímo spojené činnosti v oblasti zvyšování informovanosti;
e)  náklady na doprovodná opatření podniknutá příjemci nebo jejich jménem a vykázaná příjemci poskytujícími potravinovou a/nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám v paušální sazbě ve výši 5 % nákladů zmíněných v písmeni a).
 e)  náklady na doprovodná opatření podniknutá příjemci nebo jejich jménem a vykázaná příjemci poskytujícími potravinovou a/nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám v paušální sazbě ve výši 5,5 % nákladů zmíněných v písmeni a).
2.  Snížení způsobilých nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) kvůli nedodržení platných právních předpisů ze strany subjektu odpovědného za nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci nevede ke snížení způsobilých nákladů, které jsou stanoveny v odst. 1 písm. c) a e).
 2.  Snížení způsobilých nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) kvůli nedodržení platných právních předpisů ze strany subjektu odpovědného za nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci nevede ke snížení způsobilých nákladů, které jsou stanoveny v odst. 1 písm. c) a e).
3.  Za způsobilé náklady se nepovažují:
 3.  Za způsobilé náklady se nepovažují:
a)  úroky z dlužných částek;
 a)  úroky z dlužných částek;
b)  poskytování infrastruktury;
 b)  nákup infrastruktury;
c)  náklady na použité zboží.
 c)  náklady na použité zboží nižší jakosti.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Článek 21
Článek 21
 Článek 21
Ukazatele a podávání zpráv
 Ukazatele a podávání zpráv
1.  U priorit zaměřených na řešení materiální deprivace se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze II tohoto nařízení. Tyto programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.
 1.  U priorit zaměřených na řešení materiální deprivace se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze II tohoto nařízení. Tyto programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.
2.  Stanoví se referenční hodnoty pro společné ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy.
 2.  Stanoví se referenční hodnoty pro společné ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy. Požadavky na podávání zpráv musí být co nejjednodušší.
3.  Do 30. června 2025 a 30. června 2028 podají řídicí orgány Komisi zprávu o výsledcích strukturovaného průzkumu, který byl u konečných příjemců proveden v předchozím roce. Tento průzkum vychází ze vzoru, který stanovila Komise prostřednictvím prováděcího aktu.
 3.  Do 30. června 2025 a 30. června 2028 podají řídicí orgány Komisi zprávu o výsledcích strukturovaného anonymního průzkumu, který byl u konečných příjemců proveden v předchozím roce a který je také zaměřen na jejich životní podmínky a povahu jejich materiální deprivace. Tento průzkum vychází ze vzoru, který stanovila Komise prostřednictvím prováděcího aktu.
4.  Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u konečných příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku.
 4.  Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u konečných příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku.
5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze II, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.
 5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze II, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1
Audit operací může zahrnovat všechny fáze provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly konečných příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu.
 Audit operací může zahrnovat všechny fáze provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly konečných příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu. Audit operací zahrnuje více kontrol v raných fázích provádění, aby v případě rizika podvodu byly finanční prostředky přesměrovány do jiných projektů.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Článek 23
Článek 23
 Článek 23
Operační cíle
 Operační cíle
Složka Zaměstnanost a sociální inovace má tyto operační cíle:
 Složka Zaměstnanost a sociální inovace má tyto operační cíle:
a)  rozvíjet vysoce kvalitní srovnávací analytické znalosti s cílem zajistit, aby politiky zaměřené na dosažení specifických cílů uvedených v článku 4 byly založeny na spolehlivých důkazech a byly relevantní pro potřeby, výzvy a podmínky v přidružených zemích;
 a)  rozvíjet vysoce kvalitní srovnávací analytické znalosti s cílem zajistit, aby politiky zaměřené na dosažení specifických cílů uvedených v článku 4 byly založeny na spolehlivých důkazech a byly relevantní pro potřeby, výzvy a podmínky v přidružených zemích;
b)  usnadňovat účinné a inkluzivní sdílení informací, vzájemné učení, vzájemné hodnocení a dialog o politikách v oblastech uvedených v článku 4 s cílem pomoci přidruženým zemím při přijímání vhodných politických opatření;
 b)  usnadňovat účinné a inkluzivní sdílení informací, vzájemné učení, vzájemné hodnocení a dialog o politikách v oblastech uvedených v článku 4 s cílem pomoci přidruženým zemím při přijímání vhodných politických opatření;
c)  podporovat sociální experimenty v oblastech uvedených v článku 4 a rozvíjet schopnost zúčastněných stran provádět, převádět či dále rozvíjet otestované inovace v oblasti sociální politiky;
 c)  podporovat sociální experimenty v oblastech uvedených v článku 4 a rozvíjet schopnost zúčastněných stran připravovat, navrhovat, provádět, převádět či dále rozvíjet otestované inovace v oblasti sociální politiky se zvláštním důrazem na podporu rozvoje místních projektů, které vypracovávají města, místní a regionální orgány, sociální partneři, organizace občanské společnosti a socioekonomické subjekty v oblasti přijímání, sociálního začlenění a integrace státních příslušníků třetích zemí;
d)  poskytovat specifické podpůrné služby zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání za účelem rozvoje integrovaných evropských trhů práce, od přípravy před náborem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání, aby byla obsazena volná pracovní místa v určitých odvětvích, profesích, zemích, pohraničních oblastech nebo nabídnuta určitým skupinám (například zranitelným osobám);
 d)  poskytovat specifické podpůrné služby zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání za účelem rozvoje integrovaných evropských trhů práce, od přípravy před náborem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání, aby byla obsazena volná pracovní místa v určitých odvětvích, profesích, zemích, pohraničních oblastech nebo nabídnuta určitým skupinám (například osobám ve zranitelném postavení);
da)  podporovat přeshraniční partnerství mezi veřejnými službami zaměstnanosti, občanskou společností a sociálními partnery s cílem posílit přeshraniční trh práce a přeshraniční mobilitu za odpovídajících podmínek;
db)  podporovat poskytování služeb EURES při náboru a umísťování pracovníků do kvalitního a udržitelného zaměstnání pomocí porovnání nabídek volných pracovních míst se žádostmi o zaměstnání, a to i prostřednictvím přeshraniční partnerství;
dc)  usnadnit dobrovolnou územní mobilitu pracovníků za odpovídajících sociálních podmínek a rozšířit pracovní příležitosti rozvíjením vysoce kvalitních trhů práce v Unii podporujících začlenění, které jsou otevřené a přístupné všem, a to při respektování práv pracovníků na celém území Unie;
e)  podporovat rozvoj tržního ekosystému souvisejícího s poskytováním mikrofinancování mikropodnikům ve fázi zahájení činnosti a rozvoje, a to zejména podnikům, které zaměstnávají zranitelné osoby;
 e)  podporovat rozvoj tržního ekosystému souvisejícího s poskytováním mikrofinancování, jakož i jeho dostupnosti a přístupnosti pro mikropodniky, podniky sociální ekonomiky a zranitelné osoby ve fázi zahájení činnosti a rozvoje, a to zejména pro ty, které zaměstnávají osoby ve zranitelném postavení, včetně znevýhodněných skupin;
f)  podporovat vytváření sítí na úrovni Unie a dialogů s příslušnými zúčastněnými stranami v oblastech uvedených v článku 4 i mezi těmito stranami a přispívat k budování institucionálních kapacit těchto zúčastněných stran včetně veřejných služeb zaměstnanosti, institucí sociálního zabezpečení, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících financování sociálním podnikům a sociální ekonomice;
 f)  podporovat vytváření sítí na úrovni Unie a dialogů s příslušnými zúčastněnými stranami v oblastech uvedených v článku 4 i mezi těmito stranami a přispívat k budování institucionálních kapacit zapojených zúčastněných stran včetně veřejných služeb zaměstnanosti, institucí sociálního zabezpečení, občanské společnosti, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících financování podnikům sociální ekonomiky a také sociální ekonomice;
g)  podporovat rozvoj sociálních podniků a vznik trhu pro sociální investice tím, že se usnadní veřejné a soukromé interakce a účast nadací a dobročinných organizací na tomto trhu;
 g)  podporovat rozvoj podniků sociální ekonomiky a vznik trhu pro sociální investice tím, že se usnadní veřejné a soukromé interakce a účast nadací a dobročinných organizací na tomto trhu;
h)  poskytovat pokyny pro rozvoj sociální infrastruktury (včetně bydlení, péče o děti, vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče a dlouhodobé péče) potřebné pro provádění evropského pilíře sociálních práv;
 h)  poskytovat pokyny pro rozvoj sociální infrastruktury (včetně bydlení, předškolního vzdělávání a péče, péče o seniory, požadavků na přístupnost, přechodu od institucionálních k rodinným a komunitním pečovatelským službám, stejně jako požadavků na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, péče o děti, vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče a dlouhodobé péče) potřebné pro provádění evropského pilíře sociálních práv;
i)  podporovat nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, a to zejména v oblastech zaměstnanosti, dovedností a sociálního začleňování v celé Evropě;
 i)  podporovat nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, a to zejména v oblastech boje proti chudobě, zaměstnanosti, dovedností a sociálního začleňování v celé Evropě;
j)  podporovat provádění příslušných mezinárodních sociálních a pracovních norem v kontextu využívání potenciálu globalizace a vnějšího rozměru politik Unie v oblastech uvedených v článku 4.
 j)  podporovat provádění příslušných mezinárodních sociálních a pracovních norem v kontextu využívání potenciálu globalizace a vnějšího rozměru politik Unie v oblastech uvedených v článku 4.
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Článek 23 a (nový)
Článek 23a
Tematické zaměření a finanční prostředky
Část finančního krytí ESF+ pro složku Zaměstnanost a sociální inovace uvedená v čl. 5 odst. 4 písm. b) je vynakládána po celé období na specifické cíle vymezené v čl. 4 odst. 2b podle těchto orientačních procentních hodnot:
a)  55 % na specifický cíl č. 1;
b)  18 % na specifický cíl č. 2;
c)  18 % na specifický cíl č. 3.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Článek 24
Článek 24
 Článek 24
Způsobilá opatření
 Způsobilá opatření
1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření zaměřená na plnění cílů uvedených v článku 3 a 4.
 1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření zaměřená na plnění cílů uvedených v článku 3 a 4.
2.  V rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace mohou být podporována následující opatření:
 2.  V rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace mohou být podporována následující opatření:
a)  analytické činnosti včetně činností, které se vztahují k třetím zemím, zejména:
 a)  analytické činnosti včetně činností, které se vztahují k třetím zemím, zejména:
i)  průzkumy, studie, statistické údaje, metodiky, klasifikace, mikrosimulace, ukazatele, financování středisek pro sledování na evropské úrovni a referenční hodnoty;
 i)  průzkumy, studie, statistické údaje, metodiky, klasifikace, mikrosimulace, ukazatele, financování středisek pro sledování na evropské úrovni a referenční hodnoty;
ii)  sociální experimenty, kterými se hodnotí sociální inovace;
 ii)  sociální experimenty, kterými se hodnotí sociální inovace;
iii)  monitorování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;
 iii)  monitorování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;
b)  provádění politik, zejména:
 b)  provádění politik, zejména:
i)  přeshraničních partnerství a podpůrných služeb v přeshraničních regionech;
 i)  přeshraničních partnerství a podpůrných služeb v přeshraničních regionech;
ii)  celounijního režimu mobility zaměřeného na pracovní sílu v Unii s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce;
 ii)  celounijního režimu mobility zaměřeného na pracovní sílu v Unii s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce;
iii)  podpora mikrofinancování a sociálních podniků, a to rovněž prostřednictvím operací kombinování zdrojů, jako je asymetrické sdílení rizika nebo snížení transakčních nákladů, jakož i podpora rozvoje sociální infrastruktury a dovedností;
 iii)  podpora mikrofinancování a podniků sociální ekonomiky, a to rovněž prostřednictvím operací kombinování zdrojů, jako je asymetrické sdílení rizika nebo snížení transakčních nákladů, jakož i podpora rozvoje sociální infrastruktury a dovedností;
iv)  podpora nadnárodní spolupráce a partnerství v zájmu přenosu a dalšího rozvoje inovativních řešení;
 iv)  podpora nadnárodní spolupráce a partnerství v zájmu přenosu a dalšího rozvoje inovativních řešení;
c)  budování kapacit, zejména:
 c)  budování kapacit, zejména:
i)  sítí na úrovni Unie souvisejících s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;
 i)  sítí na úrovni Unie souvisejících s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;
ii)  národních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním složky;
 ii)  národních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním složky;
iii)  správních institucí zúčastněných zemí, institucí sociálního zabezpečení a služeb zaměstnanosti odpovědných za podporu mobility pracovníků, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících finanční prostředky sociálním podnikům nebo jiným subjektům činným v oblasti sociálních investic, jakož i podpora jejich vzájemných kontaktů;
 iii)  správních institucí zúčastněných zemí, institucí sociálního zabezpečení a služeb zaměstnanosti odpovědných za podporu mobility pracovníků, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících finanční prostředky podnikům sociální ekonomiky nebo jiným subjektům činným v oblasti sociálních investic, jakož i podpora jejich vzájemných kontaktů;
iv)  zúčastněných stran s ohledem na nadnárodní spolupráci;
 iv)  sociálních partnerů a zúčastněných stran s ohledem na nadnárodní spolupráci;
d)  komunikační činnost a šíření informací, zejména:
 d)  komunikační činnost a šíření informací, zejména:
i)  vzájemné učení pomocí výměny osvědčených postupů, inovativních přístupů a výsledků analytických činností, dále vzájemná hodnocení a referenční hodnoty;
 i)  vzájemné učení pomocí výměny osvědčených postupů, inovativních přístupů a výsledků analytických činností, dále vzájemná hodnocení a referenční hodnoty;
ii)  pokyny, zprávy, informační materiály a mediální pokrytí iniciativ, které se týkají oblastí uvedených v čl. 4 odst. 1;
 ii)  pokyny, zprávy, informační materiály a mediální pokrytí iniciativ, které se týkají oblastí uvedených v čl. 4 odst. 1;
iii)  informační systémy šířící důkazní informace souvisejí s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;
 iii)  informační systémy šířící důkazní informace souvisejí s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;
iv)  akce, konference a semináře v rámci předsednictví Rady.
 iv)  technická a administrativní pomoc určená k provádění pracovního programu, například přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 1 – písm. b
b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.
 b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo příslušná mezinárodní organizace;
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Článek 25 a (nový)
Článek 25a
Řízení
1.  Komise vede se zúčastněnými stranami v celé Unii, zejména se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti, konzultace o programech pro zaměstnanost a sociální inovace a o jejich prioritách, strategické orientaci i provádění.
2.  Komise naváže nezbytné spojení s Výborem pro zaměstnanost, Výborem pro sociální ochranu a Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, skupinou generálních ředitelů pro pracovní vztahy a Poradním výborem pro volný pohyb pracovníků, aby bylo zajištěno pravidelné a řádné informování těchto orgánů o pokroku v provádění uvedených programů. Komise rovněž informuje ostatní výbory, které se zabývají politikami, nástroji a opatřeními souvisejícími se složkou Zaměstnanost a sociální inovace.
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. – a (nové)
-a)   podporovat strategii EU v oblasti veřejného zdraví, která má tyto cíle:
i)  podporovat členské státy v jejich úsilí o ochranu a zlepšování veřejného zdraví; a
ii)  pomáhat při plnění úkolů Unie v oblasti zdraví v souladu s článkem 168 SFEU, jenž stanoví, že při vymezení a provádění všech politických opatření a činnosti Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. a – návětí
a)  posílit připravenost na krizové situace, jejich řízení a reakci na ně v rámci Unie, a chránit tak občany před přeshraničními zdravotními hrozbami:
 a)  zlepšit připravenost na krizové situace, jejich řízení a reakci na ně v rámci Unie, a řešit tak přeshraniční zdravotní hrozby:
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. a – písm. iv a (nové)
iva)   provádět kvalitně koncipované intervence v oblasti veřejného zdraví za účelem snížení zátěže a dopadu infekcí a infekčních onemocnění, jimž lze předcházet;
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. a – písm. iv b (nové)
ivb)   podporovat rozvoj dovedností a nástrojů pro efektivní informování o rizicích;
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. i
i)  investovat do podpory zdraví a prevence nemocí;
 i)  investovat do podpory zdraví a prevence nemocí, mimo jiné za pomoci programů na zvyšování zdravotní gramotnosti a vzdělávacích programů a také podporou tělesné aktivity;
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. i a (nové)
ia)  investovat do včasné diagnostiky a skríningu;
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. ii
ii)  podporovat digitální transformaci zdraví a péče;
 ii)  podporovat digitální transformaci zdraví a péče, která by reagovala na potřeby a obavy pacientů a občanů, zejména vytvářením vazeb s programy, které podporují mediální gramotnost a digitální dovednosti;
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. ii a (nové)
iia)   podporovat digitální veřejné služby v oblastech, jako je zdraví;
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. ii b (nové)
iib)   zvýšit kvalitu informací o zdravotním stavu a posílit jejich zabezpečení;
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. ii
ii)  podporovat rozvoj udržitelného zdravotního informačního systému Unie;
 ii)  podporovat rozvoj udržitelného transparentního a přístupného zdravotního informačního systému Unie a zároveň zajistit ochranu soukromých údajů.
(V návrhu COM jsou nesprávně číslovány body v článku 26, v písm. b) jsou chybně uvedeny dva body označené jako ii))
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. iii
iii)  podporovat členské státy v předávání znalostí, které jsou užitečné pro vnitrostátní reformní procesy, aby se zvýšila účinnost, přístupnost a odolnost zdravotních systémů a více se podporovalo zdraví a prevence nemocí při současném zaměření zejména na výzvy zjištěné v rámci evropského semestru;
 iii)  podporovat členské státy předáváním znalostí a opatřeními na podporu provádění, která jsou užitečná pro vnitrostátní reformní procesy, aby se zvýšila účinnost, přístupnost, odolnost, nediskriminační charakter, inkluzivnost a nestrannost zdravotních systémů, které řeší sociální nerovnost, a aby se více podporovalo zdraví a prevence nemocí při současném zaměření zejména na výzvy zjištěné v rámci evropského semestru. To zahrnuje také podporu státních rejstříků na vysoce kvalitní úrovni, které musí rovněž poskytovat srovnatelné údaje.
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. iv a (nové)
iva)   podporovat přechod na individuálně zaměřenou péči, blízkost zdravotních a sociálních služeb a také integrovanou komunitní péči, zejména podporou organizačních modelů založených na mezioborové týmové práci a vytváření sítí mezi více zúčastněnými stranami;
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. iv b (nové)
ivb)   zajistit zapojení všech příslušných zúčastněných stran do provádění výše uvedených opatření, a to na úrovni Unie a/nebo na úrovni členských států podle potřeby;
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. iv c (nové)
ivc)   vypracovat a zavést nástroje a strategie k prevenci a řešení nerovností v oblasti zdraví, podporovat sociální začlenění a posilovat postavení občanů a zapojení komunit;
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – písm. i
i)  podporovat provádění právních předpisů týkajících se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků;
 i)  podporovat provádění právních předpisů týkajících se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, jakož i přístup k těmto přípravkům v celé Unii;
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – písm. vi
vi)  podporovat vědecké výbory Komise pro bezpečnost spotřebitele a pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika;
 vi)  podporovat rozvíjení zásady zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky a zavést takové postupy, které by braly v úvahu důsledky pro zdraví a zohlednily je ve všech politikách;
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)   podporovat monitorování, provádění a upevňování dalších právních předpisů a politik Unie s důsledky pro zdraví, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví, mimo jiné opatření, která se týkají:
i)  znečišťování ovzduší;
ii)  endokrinních disruptorů a dalších chemických látek se škodlivými vlastnostmi;
iii)  reziduí pesticidů v potravinách, ve vodě a v ovzduší;
iv)  potravin a jejich označování, včetně označování transmastných kyselin, označování alkoholických nápojů, přídatných látek a materiálů určených pro styk s potravinami;
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – písm. ii
ii)  podporovat rozvoj spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií při přípravě nových harmonizovaných pravidel;
 ii)  podporovat rozvoj spolupráce a budování kapacit v oblasti hodnocení zdravotnických technologií při přípravě nových harmonizovaných pravidel;
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – písm. iii a (nové)
iiia)   podporovat provádění programů a používání osvědčených postupů ve vzdělávání v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a kampaní pro mládež;
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – písm. iii b (nové)
iiib)   podporovat organizace občanské společnosti na unijní úrovni, které se zabývají oblastí zdraví a souvisejícími otázkami;
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – písm. iii c (nové)
iiic)  podpořit zřízení řídicího výboru pro otázky zdraví v zájmu provádění opatření v rámci složky Zdraví;
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1
1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření zaměřená na plnění cílů uvedených v článcích 3 a 26.
 1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření vztahující se k oblasti zdraví, která jsou zaměřena na plnění cílů uvedených v článcích 3, 4 a 26.
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. a – písm. i a (nové)
ia)   činnosti určené ke sledování kumulativních dopadů rizikových faktorů na životní prostředí, včetně těch, které vznikají v důsledku přítomnosti kontaminujících látek v potravinách, ve vodě, v ovzduší a jiných zdrojích;
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. a – písm. i b (nové)
ib)   činnosti, které sledují dopady právních předpisů Unie na zdraví, jako je farmakovigilance a obdobné postupy;
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. a – pododstavec 1 a (nový)
Výsledky analytické činnosti, jakmile je dokončena, se zpřístupní veřejnosti.
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. b – písm. i
i)  přeshraniční spolupráce a partnerství, a to i v přeshraničních regionech;
 i)  přeshraniční spolupráce a partnerství, a to i v přeshraničních regionech, mimo jiné i pokud jde o znečištění ovzduší a jinou přeshraniční kontaminaci životního prostředí;
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. c – písm. i
i)  prostřednictvím přenosu, přizpůsobení a zavádění osvědčených postupů, které zajistí přidanou hodnotu na úrovni Unie mezi členskými státy;
 i)  prostřednictvím výměny, přenosu, přizpůsobení a zavádění osvědčených postupů, které zajistí přidanou hodnotu na úrovni Unie mezi členskými státy;
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. c – písm. ii
ii)  sítí na úrovni EU souvisejících s oblastmi uvedenými v článku 26;
 ii)  sítí na úrovni EU souvisejících s oblastmi uvedenými v článku 26, a to trvalým a udržitelným způsobem a se zajištěním účasti aktivní občanské společnosti na unijní úrovni;
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. c – písm. iv
iv)  národních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním programu;
 iv)  regionálních a národních kontaktních míst a kontaktních míst na nižší než státní úrovni, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním programu;
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 1
Komise konzultuje zdravotnické orgány členských států v Řídicí skupině pro podporu zdraví, prevenci chorob a zvládání nepřenosných nemocí nebo v jiné příslušné skupině odborníků Komise nebo v podobných subjektech ohledně pracovních plánů stanovených pro složku Zdraví a ohledně jejích priorit, strategických směrů i jejího provádění, jakož i ohledně zdravotních aspektů u jiných politik a podpůrných mechanismů, aby se zvýšila jejich celková koordinace a přidaná hodnota.
 Komise konzultuje zdravotnické orgány členských států v Řídicí skupině pro podporu zdraví, prevenci chorob a zvládání nepřenosných nemocí nebo v jiné příslušné skupině odborníků Komise nebo v podobných subjektech, jako jsou profesní sdružení v odvětví zdravotnictví, ohledně ročních pracovních plánů stanovených pro složku Zdraví a ohledně jejích priorit, strategických směrů i jejího provádění, jakož i ohledně zdravotních aspektů u jiných politik a podpůrných mechanismů, aby se zvýšila jejich celková koordinace a přidaná hodnota. Silné politické vedení a odpovídající struktura řízení věnovaná oblasti zdraví zajistí, aby byla zaručena ochrana a podpora zdraví ve všech portfoliích Komise v souladu s čl. 168 odst. 1 SFEU.
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Článek 29 a (nový)
Článek 29a
Řídicí výbor pro otázky zdraví
1.  Komise zřídí k provádění opatření v rámci složky Zdraví řídicí výbor pro otázky zdraví (dále jen „řídicí výbor“).
2.  Řídicí výbor se zaměřuje na vytváření pozitivních vazeb mezi složkou Zdraví a dalšími programy, které obsahují zdravotní aspekt, a to prostřednictvím koordinace a spolupráce, podporou zapojení pacientů a společnosti a poskytováním vědeckého poradenství a doporučení. Tato činnost zajišťuje hodnotově zaměřená opatření v oblasti zdraví, udržitelnost a lepší řešení otázek spojených se zdravím, podporuje dostupnost a snižuje nerovnosti v oblasti zdraví. 
3.  Řídicí výbor zajišťuje komplexní strategii a řízení při vytváření pracovních plánů v rámci složky Zdraví. 
4.  Řídicí výbor je nezávislou skupinou zúčastněných stran složenou ze subjektů z příslušných odvětví v oblasti veřejného zdraví, dobrých životních podmínek a sociální ochrany, jehož činnosti se účastní zástupci regionálních a místních zdravotnických orgánů, zástupců pacientů a občanů. 
5.  Řídicí výbor se skládá z patnácti až dvaceti vysoce postavených osob vybraných z různých oborů a oblastí činnosti uvedených v odstavci 4. Členy řídicího výboru jmenuje Komise na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů kandidátů nebo vyjádření zájmu či obojího. 
6.  Předsedu řídicího výboru jmenuje Komise ze svých členů. 
7.  Řídicí výbor: 
i)  poskytuje vstupní informace pro vypracování ročních pracovních plánů v rámci složky Zdraví v návaznosti na návrh Komise;
ii)  připravuje plán řízení koordinace a spolupráce mezi složkou Zdraví a dalšími programy, které obsahují zdravotní aspekt.
Tento plán by měl usnadnit zajištění viditelnosti a koordinace všech stávajících finančních mechanismů významných pro oblast zdraví a napomáhat při řízení koordinace a spolupráce. 
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Článek 29 b (nový)
Článek 29b
Mezinárodní spolupráce
Za účelem co nejvyšší efektivity a účinnosti opatření na unijní i mezinárodní úrovni rozvíjí Komise spolupráci na provádění složky Zdraví s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Organizace spojených národů a její specializované agentury, především se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), stejně jako s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Článek 31
Článek 31
 Článek 31
Formy financování EU a metody provádění
 Formy financování EU a metody provádění
1.  Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví mohou poskytovat finanční prostředky ve všech formách stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, veřejných zakázek a dobrovolných plateb mezinárodním organizacím, jejichž členem je Unie, nebo na jejichž práci se podílí.
 1.  Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví mohou poskytovat finanční prostředky ve všech formách stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, veřejných zakázek, příspěvků a dobrovolných plateb mezinárodním organizacím, jejichž členem je Unie, nebo na jejichž práci se podílí.
2.  Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví se provádějí přímo, jak je stanoveno ve finančním nařízení, nebo nepřímo se subjekty uvedenými v čl. [61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.
 2.  Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví se provádějí přímo, jak je stanoveno ve finančním nařízení, nebo nepřímo se subjekty uvedenými v čl. [61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.
Při udělování grantů může být hodnotící výbor uvedený v článku [150] finančního nařízení složen z externích odborníků.
 Při udělování grantů může být hodnotící výbor uvedený v článku [150] finančního nařízení složen z externích odborníků.
3.  Operace kombinování zdrojů v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace se provádějí v souladu s [nařízením o InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.
 3.  Operace kombinování zdrojů v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace se provádějí v souladu s [nařízením o InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.
4.  Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů na financování opatření, která mají pro Unii jasnou přidanou hodnotu a jsou spolufinancována příslušnými orgány zodpovědnými za zdraví v členských státech nebo v třetích zemích přidružených k programu, nebo subjekty veřejného sektoru a nevládními subjekty, které jednají jednotlivě, nebo jako síť, a byly těmito příslušnými orgány pověřeny.
 4.  Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů na financování opatření, která mají pro Unii jasnou přidanou hodnotu a jsou spolufinancována příslušnými orgány zodpovědnými za zdraví v členských státech nebo v třetích zemích přidružených k programu, nebo subjekty veřejného sektoru a nevládními subjekty, které jednají jednotlivě, nebo jako síť, a byly těmito příslušnými orgány pověřeny.
5.  Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů evropským referenčním sítím, které jako sítě schválila rada členských států evropských referenčních sítí v souladu s postupem schvalování stanoveným v prováděcím rozhodnutí Komise 2014/287/EU ze dne 10. března 2014, kterým se stanoví kritéria pro zřizování a hodnocení evropských referenčních sítí, pro schvalování a hodnocení jejich členů a pro usnadnění výměny informací a odborných poznatků o zřizování a hodnocení těchto sítí.
 5.  Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů evropským referenčním sítím, které jako sítě schválila rada členských států evropských referenčních sítí v souladu s postupem schvalování stanoveným v prováděcím rozhodnutí Komise 2014/287/EU ze dne 10. března 2014, kterým se stanoví kritéria pro zřizování a hodnocení evropských referenčních sítí, pro schvalování a hodnocení jejich členů a pro usnadnění výměny informací a odborných poznatků o zřizování a hodnocení těchto sítí.
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Článek 32
Článek 32
 Článek 32
Pracovní program a koordinace
 Pracovní program a koordinace
Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku [108] finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.
 Komise přijímá v souladu s článkem 38 akty v přenesené pravomoci s cílem zavést roční pracovní programy uvedené v článku [108] finančního nařízení, aby byla doplněna složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví. V těchto pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.
Komise a členské státy podpoří synergie a zajistí účinnou koordinaci mezi složkou Zdraví v rámci ESF+ a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu.
 Komise a členské státy podpoří synergie a zajistí účinnou koordinaci mezi složkou Zdraví v rámci ESF+ a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu.
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Článek 33
Článek 33
 Článek 33
Monitorování a vykazování
 Monitorování a vykazování
1.  Stanoví se ukazatele, kterými se bude u složek monitorovat jejich provádění a pokrok na cestě ke splnění specifických cílů stanovených v článku 4 a operačních cílů stanovených v článcích 23 a 26.
 1.  Stanoví se ukazatele, kterými se bude u složek monitorovat jejich provádění a pokrok na cestě ke splnění specifických cílů stanovených v článku 4 a operačních cílů stanovených v článcích 23 a 26.
2.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění složek, jakož i výsledky byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
 2.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění složek, jakož i výsledky byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem doplnit či změnit ukazatele v příloze III, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.
 3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem doplnit či změnit ukazatele v přílohách IIb a III, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.
3a.  Za účelem pravidelného monitorování složek a provádění případných nezbytných úprav priorit svých politik a financování vypracuje Komise úvodní kontrolní zprávu o kvalitativních a kvantitativních aspektech týkajících se prvního roku, po které následují tři zprávy za následující dvouletá období, a tyto zprávy zasílá Evropskému parlamentu a Radě. Zprávy jsou také předávány pro informaci Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tyto zprávy pokrývají výsledky složek a to, do jaké míry byly v jejich činnostech dodrženy zásady rovnosti žen a mužů a začleňování genderového hlediska a jak při nich byly řešeny otázky zákazu diskriminace, včetně problematiky přístupnosti. Tyto zprávy jsou v zájmu zvýšení transparentnosti složek zpřístupněny veřejnosti.
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Článek 35
Článek 35
 Článek 35
Hodnocení
 Hodnocení
1.  Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu.
 1.  Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu.
2.  Průběžné hodnocení složek se může provést, jakmile je k dispozici dostatek informací o jejich provádění, avšak nejpozději do čtyř let od zahájení provádění složek.
 2.  Do 31. prosince 2024 Komise provede hodnocení složek v polovině období s cílem:
a)  určit na kvalitativním a kvantitativním základě pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů složky;
b)  zabývat se sociálním prostředím v Unii a veškerými hlavními změnami provedenými právními předpisy Unie;
c)  zjistit, zda byly zdroje složky využity účinným způsobem a posoudit související evropskou přidanou hodnotu.
Výsledky uvedeného hodnocení v polovině období budou předloženy Evropskému parlamentu a Radě.
3.  Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 5, provede Komise závěrečné hodnocení složek.
 3.  Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 5, provede Komise závěrečné hodnocení složek.
4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
 4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Článek 37
Článek 37
 Článek 37
Informace, komunikace a publicita
 Informace, komunikace a publicita
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
 1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
2.  Komise provádí informační a komunikační opatření týkající se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, jakož i souvisejících činností a výsledků. Finanční zdroje vyčleněné na složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článcích 4, 23 a 26.
 2.  Komise provádí informační a komunikační opatření týkající se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, jakož i souvisejících činností a výsledků. Finanční zdroje vyčleněné na složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie, souvisejí-li s cíli uvedenými v článcích 4, 23 a 26.
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Článek 38
Článek 38
 Článek 38
Výkon přenesené pravomoci
 Výkon přenesené pravomoci
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
 1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5 a čl. 33 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.
 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5, článku 32 a čl. 33 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5 a čl. 33 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5, článku 32 a čl. 33 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201628.
 4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201628.
5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
 5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5 a čl. 33 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
 6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5, článku 32 a čl. 33 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
_________________________________
 _________________________________
28 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.
 28.   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Článek 40
Článek 40
 Článek 40
Výbor podle článku 163 SFEU
 Výbor podle článku 163 SFEU
1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 163 SFEU („výbor ESF+“).
 1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 163 SFEU („výbor ESF+“).
2.  Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.
 2.  Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů, jednoho zástupce občanské společnosti, jednoho zástupce subjektů pro rovnost nebo jiných nezávislých orgánů pro lidská práva v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) [budoucího nařízení o společných ustanoveních] a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.
3.  Výbor EFS+ zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace a organizace zaměstnavatelů na úrovni Unie.
 3.  Výbor EFS+ zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a organizace občanské společnosti na úrovni Unie.
3a.  Výbor EFS+ může na svá zasedání zvát zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu.
3b.  V rámci výboru ESF+ je nezbytné zajistit genderovou vyváženost a odpovídající zastoupení menšin i jiných vyloučených skupin.
4.  Výbor ESF+ je konzultován ohledně plánovaného využití technické pomoci v případě poskytnutí podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení a ohledně dalších otázek, které mají dopad na provádění strategií na úrovni Unie týkajících se ESF+.
 4.  Výbor ESF+ je konzultován ohledně plánovaného využití technické pomoci v případě poskytnutí podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení a ohledně dalších otázek, které mají dopad na provádění strategií na úrovni Unie týkajících se ESF+.
5.  Výbor ESF+ může vydat stanoviska:
 5.  Výbor ESF+ může vydat stanoviska:
a)  k otázkám souvisejícím s přínosem ESF+ při provádění evropského pilíře sociálních práv včetně doporučení pro jednotlivé země a priorit týkajících se semestru (národní programy reforem atd.);
 a)  k otázkám souvisejícím s přínosem ESF+ při provádění evropského pilíře sociálních práv včetně doporučení pro jednotlivé země a priorit týkajících se semestru (národní programy reforem atd.);
b)  k otázkám týkajícím se [budoucího nařízení o společných ustanoveních] relevantním pro ESF+;
 b)  k otázkám týkajícím se [budoucího nařízení o společných ustanoveních] relevantním pro ESF+;
c)  k otázkám týkajícím se ESF+, které mu předala Komise a které nepatří mezi otázky uvedené v odstavci 4.
 c)  k otázkám týkajícím se ESF+, které mu předala Komise a které nepatří mezi otázky uvedené v odstavci 4.
Stanoviska výboru ESF+ se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise uvědomí výbor ESF+, jakým způsobem jeho stanoviska zohlednila.
 Stanoviska výboru ESF+ se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise písemně uvědomí výbor ESF+, jakým způsobem jeho stanoviska zohlednila.
6.  Výbor ESF+ může pro každou ze složek ESF+ zřizovat pracovní skupiny.
 6.  Výbor ESF+ může pro každou ze složek ESF+ zřizovat pracovní skupiny.
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Příloha I
Příloha 11
 Příloha 11
Společné ukazatele pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení
 Společné ukazatele pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení
Všechny osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (žena, muž, nebinární osoba). Pokud některé výsledky nejsou možné, údaje týkající se těchto výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat.
 Všechny osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (žena, muž, nebinární osoba). Pokud některé výsledky nejsou dostupné, údaje týkající se těchto výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat. Citlivé osobní údaje mohou být sledovány anonymně.
(1)  Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby:
 (1)  Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby:
(1a)  Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků
 (1a)  Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků
–  Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků jsou:
 –  Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků jsou:
–  nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných*,
 –  nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných*,
–  dlouhodobě nezaměstnaní*,
 –  dlouhodobě nezaměstnaní*,
–  neaktivní*,
 –  neaktivní*,
–  zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných*,
 –  zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných*,
–  nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET),*
–  ve věku do 30 let*,
 –  děti ve věku do 18 let*,
–  mladí lidé ve věku 18–29 let*,
–  ve věku nad 54 let*,
 –  ve věku nad 54 let*,
–  osoby s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0-2)*,
 –  osoby s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0-2)*,
–  osoby s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním vzděláním (ISCED 4)*,
 –  osoby s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním vzděláním (ISCED 4)*,
–  osoby s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8)*.
 –  osoby s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8)*.
Celkový počet účastníků se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů souvisejících s postavením v zaměstnání.
 Celkový počet účastníků se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů souvisejících s postavením v zaměstnání.
(1b)  Ostatní společné ukazatele výstupů
 (1b)  Ostatní společné ukazatele výstupů
Pokud se údaje pro tyto ukazatele neshromažďují v registrech údajů, lze hodnoty u těchto ukazatelů stanovit na základě informovaného odhadu ze strany příjemce.
 Pokud se údaje pro tyto ukazatele neshromažďují v registrech údajů, lze hodnoty u těchto ukazatelů stanovit na základě informovaného odhadu ze strany příjemce. Účastníci údaje předkládají vždy dobrovolně.
–  účastníci se zdravotním postižením**,
 –  účastníci se zdravotním postižením**,
–  účastníci ve věku do 18 let*,
–  státní příslušníci třetích zemí*,
 –  státní příslušníci třetích zemí*,
–  účastníci zahraničního původu*,
 –  účastníci zahraničního původu*,
–  menšiny (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)**,
 –  menšiny (kromě romské komunity)**,
–  účastníci z romské komunity**,
–  bezdomovci nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení*,
 –  bezdomovci nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení*,
–  účastníci z venkovských oblastí*.
 –  účastníci z venkovských oblastí*.
–  účastníci ze zeměpisných oblastí s vysokou mírou chudoby a sociálního vyloučení*,
–  účastníci v přechodu od institucionálních k rodinným a komunitním pečovatelským službám**.
(2)  Společné ukazatele výstupů pro subjekty jsou:
 (2)  Společné ukazatele výstupů pro subjekty jsou:
–  počet podporovaných orgánů veřejné správy nebo veřejných služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni,
 –  počet podporovaných orgánů veřejné správy nebo veřejných služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni,
–  počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a sociálních podniků).
 –  počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a sociálních podniků).
(3)  Společné ukazatele pro okamžité výsledky pro účastníky jsou:
 (3)  Společné ukazatele pro okamžité výsledky pro účastníky jsou:
–  účastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti*,
 –  účastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti*,
–  účastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy po ukončení své účasti*,
 –  účastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy po ukončení své účasti*,
–  účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,
 –  účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,
–  účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,
 –  účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,
(4)  Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky pro účastníky:
 (4)  Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky pro účastníky:
–  účastníci zaměstnaní do šesti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost*,
 –  účastníci zaměstnaní do šesti a dvanácti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost*,
–  účastníci, jejichž situace na trhu práce se šest měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila*.
 –  účastníci, jejichž situace na trhu práce se šest a dvanáct měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila*.
Jako minimální požadavek platí, že tyto údaje mají být shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každého specifického cíle. Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni specifického cíle.
 Jako minimální požadavek platí, že tyto údaje mají být shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každého specifického cíle. Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni specifického cíle.
________________________________
 __________________________________
1 Údaje uváděné u ukazatelů označené * se považují za osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.
 1 Údaje uváděné u ukazatelů označené * se považují za osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.
Údaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 9 nařízení (EU) 2016/679.
 Údaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 9 nařízení (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Příloha II
PŘÍLOHA II
 PŘÍLOHA II
Společné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace
 Společné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace
(1)  Ukazatele výstupů
 (1)  Ukazatele výstupů
a)  Celková peněžní hodnota distribuovaných potravin a zboží;
 a)  celková peněžní hodnota distribuovaných potravin a zboží;
i)  celková hodnota potravinové pomoci;
 i)  celková hodnota potravinové pomoci;
ia)  celková peněžní hodnota potravin pro děti;
 ia)  celková peněžní hodnota potravin pro děti;
ib)  celková peněžní hodnota potravin pro bezdomovce;
 ib)  celková peněžní hodnota potravin pro bezdomovce;
ic)  celková peněžní hodnota potravin pro jiné cílové skupiny;
 ic)  celková peněžní hodnota potravin pro jiné cílové skupiny;
ii)  celková hodnota distribuovaného zboží
 ii)  celková hodnota distribuovaného zboží
iia)  celková peněžní hodnota zboží pro děti;
 iia)  celková peněžní hodnota zboží pro děti;
iib)  celková peněžní hodnota zboží pro bezdomovce;
 iib)  celková peněžní hodnota zboží pro bezdomovce;
iic)  celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny;
 iic)  celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny;
b)  celkové množství distribuované potravinové pomoci (v tunách).
 b)  celkové množství distribuované potravinové pomoci (v tunách).
Z toho2:
 Z toho2:
a)  podíl potravin, u nichž byla programem uhrazena pouze přeprava, distribuce a skladování (v %);
 a)  podíl potravin, u nichž byla programem uhrazena pouze přeprava, distribuce a skladování (v %);
b)  podíl potravinových produktů spolufinancovaných z ESF+ v celkovém množství potravin distribuovaných příjemcům (v %).
 b)  podíl potravinových produktů spolufinancovaných z ESF+ v celkovém množství potravin distribuovaných příjemcům (v %).
(3)  Společné ukazatele výsledků3
 (3)  Společné ukazatele výsledků3
Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc
 Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc
–  počet dětí ve věku do 18 let,
 –  počet dětí ve věku do 18 let,
–  počet mladých lidí ve věku 18–29 let,
 –  počet mladých lidí ve věku 18–29 let,
–  počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,
 –  počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,
–  počet konečných příjemců se zdravotním postižením,
 –  počet konečných příjemců se zdravotním postižením,
–  počet státních příslušníků třetích zemí,
 –  počet státních příslušníků třetích zemí,
–  počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové),
 –  počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (kromě romské komunity),
–  účastníci z romské komunity,
–  počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.
 –  počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.
Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta materiální pomoc
 Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta materiální pomoc
–  počet dětí ve věku do 18 let,
 –  počet dětí ve věku do 18 let,
–  počet mladých lidí ve věku 18–29 let,
 –  počet mladých lidí ve věku 18–29 let,
–  počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,
 –  počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,
–  počet konečných příjemců se zdravotním postižením,
 –  počet konečných příjemců se zdravotním postižením,
–  počet státních příslušníků třetích zemí,
 –  počet státních příslušníků třetích zemí,
–  počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové),
 –  počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (kromě romské komunity),
–  účastníci z romské komunity,
–  počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.
 –  počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.
_________________________________
 _________________________________
2 Hodnoty těchto ukazatelů se stanoví na základě informovaného odhadu ze strany příjemců.
 2 Hodnoty těchto ukazatelů se stanoví na základě informovaného odhadu ze strany příjemců.
3 Tamtéž.
 3 Tamtéž.
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Příloha II a (nová)
PŘÍLOHA IIa
Společné ukazatele pro podporu z fondu ESF+ na posílení sociálního začlenění nejchudších osob
Ukazatele výstupů
(1)  Celkový počet osob, kterým je poskytována pomoc k sociálnímu začlenění.
Z toho:
a)  počet dětí ve věku 15 let nebo mladších,
b)  počet osob ve věku 65 let nebo starších,
c)  počet žen,
d)  počet osob, které jsou původem cizinci, a počet osob, které náleží k menšinám (kromě romské komunity),
e)  účastníci z romské komunity,
f)  počet osob bez domova.
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Příloha II b (nová)
PŘÍLOHA IIb
Ukazatele pro složku Zaměstnanost a sociální inovace
1.  Do jaké míry se dle prohlášení zlepšilo porozumění politikám a právním předpisům EU
(1)  Počet analytických činností
(2)  Počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací
(3)  Podpora hlavních aktérů
2.  Úroveň aktivní spolupráce a partnerství mezi vládními orgány EU, členskými státy a přidruženými zeměmi
(1)  Počet analytických činností
(2)  Počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací
(3)  Podpora hlavních aktérů
3.  Jak byla dle prohlášení využívána inovace v oblasti sociální politiky při provádění sociální odpovědnosti podniků a jaké jsou výsledky experimentálních postupů v oblasti sociální politiky pro tvorbu politik
(1)  Počet analytických činností
(2)  Počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací
(3)  Podpora hlavních aktérů
4.  Počet návštěv platformy EURES.
5.  Počet pracovních míst, která byla obsazena mladými lidmi nebo byla podpořena v rámci přípravných činností „Tvoje první práce přes EURES“ a rovněž v rámci cílených programů mobility
6.  Počet osobních kontaktů poradců sítě EURES s uchazeči o zaměstnání, s osobami usilujícími o změnu zaměstnání a se zaměstnavateli
7.  Počet vytvořených nebo konsolidovaných podniků, které využily podporu Unie.
8.  Podíl příjemců, kteří za pomoci mikrofinancování Unie vytvořili nové podniky nebo je rozšířili a kteří jsou nezaměstnaní nebo patří k znevýhodněným skupinám.
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Příloha III – bod 2
2.  Počet společných klinických hodnocení týkajících se zdravotnických technologií
 2.  Počet příjemců (odborníků, občanů, pacientů), jichž se týkají výsledky programu
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Příloha III – bod 3
3.  Počet převedených osvědčených postupů
 3.  Počet společných klinických hodnocení týkajících se zdravotnických technologií
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Příloha III – bod 4
4.  Stupeň využívání výsledků programu ve vnitrostátních zdravotních politikách, který je měřen na základě dotazníku vyplněného před opatřením a po něm
 4.  Počet převedených osvědčených postupů
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Příloha III – bod 4 a (nový)
4a.   Stupeň využití výsledků programu v rámci regionální a vnitrostátní politiky v oblasti zdraví nebo nástrojů měřených validovanými metodami

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0461/2018).

Poslední aktualizace: 13. prosince 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí