Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 6. února 2018 o zřízení, působnosti, složení a funkčním období zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů(1),

–  s ohledem na článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na 7. všeobecný akční program Unie do roku 2020(2),

–  s ohledem na Úmluvu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS(3) (dále jen „nařízení“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(7),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 546/2011 ze dne 10. června 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o jednotné zásady pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin(8),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 283/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se stanoví požadavky na údaje o účinných látkách(9),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 284/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se stanoví požadavky na údaje o přípravcích na ochranu rostlin(10),

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1056 ze dne 29. června 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinné látky glyfosátu(11), a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1313 ze dne 1. srpna 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky glyfosátu(12),

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2324 ze dne 12. prosince 2017, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016(14) a usnesení ze dne 24. října 2017(15) o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o biologických pesticidech představujících nízké riziko(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o podpoře inovací a hospodářského rozvoje v rámci budoucího řízení evropských zemědělských podniků(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o technologických řešeních v oblasti udržitelného zemědělství v EU(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení (ES) č. 1107/2009 o přípravcích na ochranu rostlin (19),

–  s ohledem na posouzení provádění nařízení (ES) č. 1107/2009 na evropské úrovni a na jeho příslušné přílohy zveřejněné výzkumnou službou Evropského parlamentu (EPRS) v dubnu 2018,

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 23. listopadu 2016 ve věci C-442/14 Bayer CropScience SA-NV a Stichting De Bijenstichting v. College voor de toelating van gewasbeschermingsmiddelen en biociden(20),

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 18. února 2016 ve věci 12/2013/MDC o postupech Komise týkajících se povolování a uvádění na trh přípravků na ochranu rostlin (pesticidů),

–  s ohledem na studii Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny „IARC Monographs svazek 112: Hodnocení pěti organofosfátových insekticidů a herbicidů“, zveřejněnou dne 20. března 2015,

–  s ohledem na „Závěr o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu“(21), který zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dne 12. listopadu 2015, a na „Přezkum hodnocení vlastností glyfosátu, které potenciálně narušují činnost endokrinního systému, z hlediska jeho použití jako pesticidu“(22) zveřejněný úřadem EFSA dne 7. září 2017,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro hodnocení rizik (RAC) Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) ke klasifikaci glyfosátu ze dne 15. března 2017,

–  s ohledem na vědecké stanovisko vydané v rámci mechanismu vědeckého poradenství č. 5/2018 k postupu povolování přípravků na ochranu rostlin v EU z června 2018(23),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (COM(2017)0109),

–  s ohledem na prováděcí plán pro zvýšení dostupnosti nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin a urychlení provádění integrované ochrany proti škůdcům v členských státech, který vypracovala odborná skupina pro udržitelnou ochranu rostlin a který schválila Rada dne 28. června 2016,

–  s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky Rady OSN pro lidská práva příslušné pro právo na potraviny, která byla zveřejněna dne 24. ledna 2017, o celosvětovém používání pesticidů v zemědělství a jeho dopadech na lidská práva,

–  s ohledem na článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že při tvorbě a provádění politik Unie, zejména pokud jde o oblast vnitřního trhu, je třeba plně zohledňovat požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely(24),

–  s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru č. 442 z března 2016, v němž se uvádí, že 89 % občanů EU souhlasí s tím, že Unie by měla na mezinárodní úrovni více přispívat k většímu povědomí o významu dobrých životních podmínek zvířat a 90 % občanů EU souhlasí s tím, že je důležité stanovit vysoké standardy pro dobré životní podmínky zvířat,

–  s ohledem na skutečnost, že Parlament dostává řadu petic od znepokojených občanů, kteří uplatňují své právo podle článků 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 44 Listiny základních práv Evropské unie a žádají ukončení testování na zvířatech v Evropě a na celém světě a stanovení mezinárodních norem pro dobré životní podmínky zvířat,

–  s ohledem na Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci (COM(2018)0179)(25),

–  s ohledem na probíhající hodnocení REFIT prováděné Komisi u nařízení (ES) č. 1107/2009,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů (A8-0475/2018),

Obecné úvahy

A.  vzhledem k tomu, že účelem nařízení (ES) č. 1107/2009 (dále jen „nařízení“) je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat i životního prostředí, zdokonalit fungování vnitřního trhu pomocí harmonizace pravidel pro uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a zároveň zlepšit zemědělskou výrobu;

B.  vzhledem k tomu, že postup EU pro povolování přípravků na ochranu rostlin je jedním z nejpřísnějších na světě; vzhledem k tomu, že s ohledem na obavy vyjádřené některými zúčastněnými stranami v souvislosti s hodnocením glyfosátu se Zvláštní výbor pro postup Unie pro povolování pesticidů (PEST) snaží stanovit oblasti, v nichž existuje prostor pro další zlepšování v rámci postupu Unie pro povolování přípravků na ochranu rostlin, a to prostřednictvím doporučení, která pokládá za potřebná k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví lidí i zvířat a životního prostředí;

C.  vzhledem k tomu, že zásada obezřetnosti je jednou ze zastřešujících zásad politiky Unie, jak je stanoveno v článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že toto nařízení je založeno na zásadě předběžné opatrnosti, jak se stanoví v jeho čl. 1 odst. 4; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o řízení rizik podle čl. 13 odst. 2 musí splňovat podmínky zásady předběžné opatrnosti stanovené v čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002; vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 2 nařízení č. 178/2002 stanoví, že opatření přijatá na základě zásady předběžné opatrnosti musí být přiměřená;

D.  vzhledem k tomu, že některé zúčastněné strany vyjádřily své obavy ohledně posouzení glyfosátu, zejména pokud jde o to, zda proběhlo nezávislé, objektivní a transparentní posouzení, zda byla řádně použita klasifikační kritéria podle nařízení (ES) č. 1272/2008, zda byly náležitě použity dokumenty obsahující příslušné pokyny a zda byla správně uplatněna kritéria pro schválení a zásada předběžné obezřetnosti;

E.  vzhledem k tomu, že podle čl. 4 odst. 3 nařízení přípravek na ochranu rostlin po své aplikaci provedené v souladu se správnou praxí ochrany rostlin a při zohlednění reálných podmínek použití nesmí mít mimo jiné bezprostřední nebo pozdější škodlivé účinky na lidské zdraví, včetně zdraví zranitelných skupin, a nesmí mít nepřijatelné účinky na životní prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že hodnocení provádění nařízení ukázalo, že se nedaří zcela plnit cíle ochrany zdraví lidí a zvířat i životního prostředí a že by bylo možné dosáhnout zlepšení v zájmu splnění všech cílů nařízení;

G.  vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné plně provést nařízení ve všech členských státech;

H.  vzhledem k tomu, že činnost příslušných vnitrostátních orgánů zapojených do procesu schvalování a povolování je často opožděná; vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že příslušné vnitrostátní orgány zapojené do procesu schvalování a povolování nemají v některých případech dostatek lidských ani finančních zdrojů; vzhledem k tomu, že průtahy při provádění hodnocení, jakož i nedostatek zdrojů mohou negativně ovlivnit kvalitu hodnocení účinných látek i přípravků na ochranu rostlin;

I.  vzhledem k tomu, že nezávislost posouzení rizik je základem důvěry v toto nařízení a v potravinové právo EU;

J.  vzhledem k tomu, že celý průběh rozhodovacího postupu provází nedostatek transparentnosti, od chybějícího přístupu veřejnosti k úplným studiím a nezpracovaným údajům až po fázi řízení rizik;

K.  vzhledem k tomu, že právo na přístup k dokumentům orgánů EU, včetně agentur EU, je důležitým právem, a že výjimky z tohoto práva je třeba vykládat úzce; poukazuje na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, podle níž transparentnost a přístup k dokumentům přispívají k větší legitimitě agentur EU v očích občanů a k tomu, aby agentury EU měly větší odpovědnost vůči občanům v demokratickém systému(26);

L.  vzhledem k tomu, že nařízení Komise (EU) č. 283/2013, kterým se stanoví požadavky na údaje o účinných látkách, by mělo být pravidelně aktualizováno s ohledem na aktuální vědecké a technické poznatky; vzhledem k tomu, že sdělení Komise v rámci provádění nařízení Komise (EU) č. 283/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se stanoví požadavky na údaje o účinných látkách(27), je i nadále nejúplnějším zdrojem pokynů ohledně dokumentů a zkoušek, i když některé z uvedených dokumentů by mohly být nahrazeny a měly by být aktualizovány; vzhledem k tomu, že metodiky používané pro vědecké posouzení účinných látek, které ve formě pokynů používá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a členské státy, neodrážejí vždy současný stav vědeckotechnických poznatků, jak to vyžaduje článek 4 nařízení; vzhledem k tomu, že některé klíčové zkoušky buď netvoří součást posuzování rizik, nebo pro ně nejsou k dispozici nejnovější vědecké metody (jako např. moderní ekotoxikologické zkoušky pro půdní organismy a posouzení koncentrace látek v životním prostředí a jejich reziduí v prachu, větru, vzduchu a ve vodě);

M.  vzhledem k tomu, že aktualizované pokyny týkající se včel, které použil úřad EFSA v rámci nedávného přezkumu tří neonikotinoidů, dosud nebyly formálně přijaty; vzhledem k tomu, že pokyny týkající se půdních organismů, které v současnosti používá úřad EFSA, pocházejí z roku 2002;

N.  vzhledem k tomu, že pokyny převádějí požadavky právních předpisů do praktických kroků a vysvětlují, co je třeba udělat, zatímco zkušební pokyny upřesňují zkušební protokoly, které je třeba dodržovat při generování dat, a vysvětlují, jak je třeba zkoušky provádět;

O.  vzhledem k tomu, že rozsáhlé a neopodstatněné preventivní používání přípravků na ochranu rostlin vzbuzuje obavy;

P.  vzhledem k tomu, že používání přípravků na ochranu rostlin pro účely desikace (k vysušení plodiny před její sklizní s cílem urychlit její zrání a usnadnit sklizeň) je nevhodné;

Q.  vzhledem k tomu, že používání přípravků na ochranu rostlin v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatelstva je nevhodné;

R.  vzhledem k tomu, že podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) EU v roce 2016 spotřebovala 368 588 tun pesticidů, což představuje 11,8 % celosvětové spotřeby;

S.  vzhledem k tomu, že podle organizace FAO má používání pesticidů v EU od roku 2009 vzestupnou tendenci; vzhledem k tomu, že tato tendence se však v jednotlivých členských státech velmi liší, a to od prudkého nárůstu v některých státech až po prudký pokles v jiných; vzhledem k tomu, že celkový objem účinných látek v pesticidech prodaných v 16 členských státech EU se mezi lety 2011 a 2016 zvýšil o 1,6 %;

T.  vzhledem k tomu, že do roku 2018 bylo schváleno 493 účinných a základních látek;

U.  vzhledem k tomu, že zpráva Komise o provádění nařízení (ES) č. 1185/2009 poukazuje na nedostatky ve statistikách používání pesticidů a na nedostatek znalostí o používání konkrétních účinných látek;

V.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Evropské unie o reziduích pesticidů v potravinách z roku 2016(28), kterou zveřejnil úřad EFSA v roce 2018, splňovalo 96,2 % vzorků limity povolené právními předpisy EU;

W.  vzhledem k tomu, že veřejnost není dostatečně informována o nebezpečí a riziku, o přijatelných a nepřijatelných nebezpečích a rizicích ani o úrovni dodržování maximálních hodnot reziduí v celé Evropě;

X.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí o povolení týkající se nověji vyvinutých účinných látek a přípravků na ochranu rostlin jsou neustále činěna v nejistotě, pokud jde o jejich skutečné dopady; vzhledem k tomu, že se neprovádí poregistrační sledování; vzhledem k tomu, že chybějí údaje o přesném množství jednotlivých použitých přípravků na ochranu rostlin, o provádění a účinnosti zmírňujících opatření a o potenciálních škodlivých účincích na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí;

Y.  vzhledem k nedostatku údajů týkajících se skutečných dopadů účinných látek, safenerů, synergentů a formulačních přísad a jejich metabolitů, stejně jako přípravků a směsí produktů; vzhledem k tomu, že úplný dopad pesticidů na zdraví lidí a zvířat, stejně jako na životní prostředí není dostatečně znám;

Z.  vzhledem k tomu, že pilotní projekt „Monitorování dopadu používání pesticidů na životní prostředí prostřednictvím včel medonosných“ nebyl dosud realizován, i když byl zařazen do rozpočtu Unie pro finanční roky 2017 a 2018;

AA.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů sedmého všeobecného akčního programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 je výroba a používání chemických látek způsobem, který minimalizuje zásadní nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí, a vzhledem k tomu, že stále existuje nejistota ohledně plného dopadu kombinovaných účinků různých chemických látek na lidské zdraví a životní prostředí;

AB.  vzhledem k tomu, že čl. 4 bod 3 nařízení stanoví, že přípravky na ochranu rostlin „nemají žádný bezprostřední ani zpožděný škodlivý účinek na lidské zdraví ... přičemž se vezmou v úvahu známé kumulativní a synergické účinky, jsou-li pro jejich posouzení k dispozici vědecké metody schválené úřadem“; vzhledem k tomu, že v nařízení (ES) č. 396/2005 se stanoví, že musí být brány v úvahu „známé kumulativní účinky a účinky vzájemného působení, pokud existují metody pro jejich hodnocení“;

AC.  vzhledem k tomu, že tyto metody jsou nyní k dispozici a očekává se, že do konce roku 2019 dokončí úřad EFSA pilotní hodnocení kumulativních účinků expozice pesticidům v potravinách na nervový systém a systém štítné žlázy člověka;

AD.  vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje žádná zákonná povinnost provádět zkoušky vývojové neurotoxicity účinných látek, jež může zahrnovat např. autismus, poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) či dyslexii; vzhledem k tomu, že je třeba vypracovat studie vývojové toxicity a neurotoxicity, které by mohly podnítit vypracování studií ad-hoc, jež by se týkaly konkrétních obav; vzhledem k tomu, že úřad EFSA v této souvislosti usiluje v rámci probíhajícího projektu o vývoj alternativních způsobů zkoušení účinků vývojové neurotoxicity bez použití zvířat;

AE.  vzhledem k obavám, že provádění nařízení není v souvislosti s používáním zvířat při zkouškách k identifikaci nebezpečí a posouzení rizika v souladu se zásadou 3R (nahrazení – replacement, omezení – reduction a šetrného zacházení – refinement) směrnice 2010/63/EU o pokusech na zvířatech, neboť nařízení Komise (EU) č. 283/2013 a (EU) č. 284/2013 ani příslušné pokyny nebyly od přijetí aktualizovány, a to navzdory dostupnosti validovaných alternativních zkoušek a technologií;

AF.  vzhledem k tomu, že testování účinků na lidské zdraví zahrnuje použití zvířat, a nemusí tedy nutně přesně předpovědět lidské reakce;

AG.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí urychlit vývoj a validaci nových metod bez použití zvířat, které poskytnou informace o základních mechanismech toxicity pro člověka, včetně cest, které vedou k nežádoucím výsledkům u člověka;

AH.  vzhledem k tomu, že u mnoha zemědělských produktů ze třetích zemí byla uplatněna nižší úroveň ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat a životního prostředí v souvislosti s povolováním a používáním přípravků na ochranu rostlin; vzhledem k tomu, že je třeba zajistit, aby úroveň ochrany EU nebyla oslabena dovozem zemědělských produktů ze třetích zemí;

AI.  vzhledem k tomu, že nelegálně dovážené přípravky na ochranu rostlin jsou v oběhu a používají se v rámci EU, představují potenciální hrozbu pro veřejné zdraví a představují nekalou konkurenci pro přípravky na ochranu rostlin, které podléhají postupu povolování v souladu se stávajícími právními předpisy EU;

Žádost o schválení účinných látek

AJ.  vzhledem k tomu, že některé zúčastněné strany vyjádřily své obavy ohledně transparentnosti a střetu zájmů, pokud jde o právo žadatelů zvolit si při předkládání první žádosti o schválení účinné látky zpravodajský členský stát;

AK.  vzhledem k tomu, že některé zúčastněné strany rovněž vyjádřily své obavy ohledně transparentnosti a střetu zájmů v souvislosti se skutečností, že zpravodajský členský stát, jemuž Komise svěřila odpovědnost za obnovení zprávy o posouzení, může být stejným státem, který vypracoval původní návrh zprávy o posouzení;

AL.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s novými účinnými látkami si od vstupu nařízení v platnost žadatelé zvolili za zpravodajský členský stát pouze 11 z 28 členských států, což dokládá, že existují významné rozdíly v odbornosti a počtu zaměstnanců;

AM.  vzhledem k tomu, že Francie, Nizozemsko, Německo a Spojené království zpracovaly přibližně 80 % všech žádostí; vzhledem k tomu, že brexit bude mít významný dopad na pracovní zátěž ostatních členských států;

AN.  vzhledem k tomu, že podle čl. 8 odst. 1 nařízení je žadatel povinen předložit souhrnnou dokumentaci, která by měla mimo jiné obsahovat souhrny a výsledky zkoušek a studií u každého z požadavků na údaje, včetně posouzení všech předložených informací;

AO.  vzhledem k tomu, že některé zúčastněné strany vyjádřily obavy v souvislosti s hodnocením, jak jej stanoví právní předpisy, zejména pokud jde o určení toho, kdo by měl vypracovat vědecké studie a důkazy pro hodnocení účinných látek, kdo by měl poskytovat odbornou oponovanou literaturu a kdo by měl tyto studie posuzovat;

AP.  vzhledem k tomu, že čl. 8 odst. 5 nařízení ukládá žadateli, aby přiložil k dokumentaci oponovanou odbornou literaturu o dané účinné látce a jejích relevantních metabolitech;

AQ.  vzhledem k tomu, že pro nové účinné látky jsou obvykle k dispozici pouze údaje z předepsaných studií zhotovených žadatelem;

AR.  vzhledem k tomu, že posouzení rizik se musí zakládat na všech příslušných dostupných vědeckých důkazech; vzhledem k tomu, že oponovaná odborná literatura poskytuje významné doplňující informace ke studiím založeným na správné laboratorní praxi zhotoveným žadateli a může obsahovat zjištění, jež hodnotitele upozorní na nežádoucí účinky, které se při standardních zkouškách neprojeví;

AS.  vzhledem k tomu, že OECD vyvinula zásady správné laboratorní praxe s cílem zajistit, aby prováděné zkoušky odpovídaly konkrétní zkušební metodě, což by mělo zamezit podvodným praktikám; vzhledem k tomu, že EU tyto zásady zavedla prostřednictvím směrnice 2004/10/ES, která ukládá členským státům povinnost zajistit, aby laboratoře, které provádějí studie bezpečnosti chemických výrobků, splňovaly zásady správné laboratorní praxe OECD a požadavky směrnice 2004/9/ES, která ukládá členským státům povinnost jmenovat orgány odpovědné za inspekci správné laboratorní praxe na jejich území;

AT.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise z roku 2015 všechny členské státy provedly směrnice o správné laboratorní praxi do vnitrostátního práva a zavedly fungující vnitrostátní programy, které monitorují dodržování správné laboratorní praxe;

AU.  vzhledem k tomu, že pokyny OECD pro zkoušky zajišťují, aby byl výzkum reprodukovatelný, konzistentní a jednotný, a umožňují regulačním orgánům posuzovat kvalitu a relevantnost studie, zajistit její metodologickou platnost a usnadnit vzájemné uznávání údajů mezi členskými státy;

Návrh posouzení zpravodajským členským státem

AV.  vzhledem k tomu, že podle čl. 11 odst. 2 nařízení provede „zpravodajský členský stát nezávislé, objektivní a transparentní posouzení s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky“;

AW.  vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že jednotlivé členské státy ve funkci zpravodajských členských států používají odlišné postupy, pokud jde o odkazy na oponovanou odbornou literaturu v souhrnné dokumentaci žadatele; vzhledem k tomu, že jedním ze základních pravidel je, že v každé vědecké práci by měla být tvrzení pocházející z cizích zdrojů zřetelně označena pomocí uvozovek;

AX.  vzhledem k tomu, že Parlament bere na vědomí diskusi Německého spolkového institutu pro posouzení rizik (BfR) o přezkumu odborné literatury ve zprávě o posouzení rizik týkající se glyfosátu; vzhledem k tomu, že některé zúčastněné strany vyjádřily obavy v souvislosti s tím, že důležité prvky hodnocení návrhu zprávy o posouzení rizik týkající se glyfosátu byly převzaty z žádosti, aniž by byly zřetelně vyznačeny jako odkazy;

Stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) k návrhu zpráv o posouzení a klasifikaci účinných látek agenturou ECHA

AY.  vzhledem k tomu, že důvěryhodnost systému Unie pro povolování přípravků na ochranu rostlin silně závisí na důvěře veřejnosti v Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který vydává vědecká stanoviska sloužící jako základ pro rozhodování s ohledem na bezpečnost potravin v Evropě; vzhledem k tomu, že klesající důvěra veřejnosti v úřad EFSA vyvolává obavy;

AZ.  vzhledem k tomu, že v současnosti pocházejí přibližně dvě třetiny vnitrostátních odborníků, kteří působí na úřadě EFSA, pouze ze šesti členských států;

BA.  vzhledem k tomu, že podle čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce nařízení je v průběhu posouzení účinné látky nejprve nutné stanovit, zda jsou splněna kritéria pro schválení uvedená v bodech 3.6.2 až 3.6.4 a 3.7 přílohy II (= „kritéria nejvyšší přípustné hodnoty“); vzhledem k tomu, že jedno z těchto kritérií nejvyšší přípustné hodnoty se týká i klasifikace látky jako karcinogenní látky (kategorie 1A nebo 1B) v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1272/2008;

BB.  vzhledem k tomu, že podle nomenklatury Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) se glyfosát řadí mezi látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka (skupina 2A) (rovnocenná kategorii 1B podle nařízení (ES) č. 1272/2008); vzhledem k tomu, že evropské agentury odpovědné za vědecká posouzení, která jsou základem pro rozhodování EU v oblasti řízení rizik, tj. úřad EFSA a agentura ECHA, po přezkoumání dostupných informací, včetně posudku Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), dospěly k závěru, že k označení karcinogenní látka podle ustanovení nařízení (ES) č. 1272/2008 nejsou důvody;

BC.  vzhledem k tomu, že zatímco agentura IARC založila svůj závěr na zveřejněné odborné literatuře v souladu se svými pracovními zásadami, úřad EFSA a agentura ECHA dodatečně použily jako základ pro své hodnocení nezveřejněné studie, které žadatel předložil podle článku 8 nařízení, a kromě toho měly přístup k relevantním nezpracovaným údajům;

BD.  vzhledem k tomu, že několik dalších příslušných orgánů po celém světě, včetně orgánů USA, Kanady, Nového Zélandu, Austrálie a Japonska, následně dokončilo nová posouzení glyfosátu a potvrdilo, že není karcinogenní; vzhledem k tomu, že glyfosát je ve Spojených státech stále ještě předmětem přezkumu Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), v jejímž návrhu posouzení ekologických rizik se jasně uvádí, že glyfosát může mít účinky na ptáky, savce na suchozemské a vodní rostliny;

BE.  vzhledem k tomu, že jak prokázalo srovnání provedené úřadem EFSA v roce 2017 týkající se 54 pesticidů, které byly posuzovány jak podle systémů EU, tak podle systému agentury IARC, byla ve 14 případech klasifikace EU konzervativnější (a tedy přísnější) než klasifikace agentury IARC, v 11 případech (glyfosát a 10 dalších účinných látek) méně přísná a ve 29 případech stejná;

BF.  vzhledem k tomu, že na některé zainteresované strany stále vyjadřují své obavy ohledně závěrů úřadu EFSA a agentury ECHA a z nich vyplývajících stanovisek, že glyfosát není třeba klasifikovat jako karcinogenní látku;

BG.  vzhledem k tomu, že zvláštní výbor dosud bohužel nedokázal tuto spornou otázku vyřešit;

BH.  vzhledem k tomu, že Komise v říjnu roku 2017 prohlásila evropskou občanskou iniciativu „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“ za přípustnou; vzhledem k tomu, že více než jeden milion občanů vyzval Komisi, aby navrhla členským státům zavedení zákazu používání glyfosátu, reformu postupu schvalování pesticidů a stanovení povinných cílů omezování používání pesticidů na úrovni EU;

BI.  vzhledem k tomu, že tzv. „Monsanto papers“ a nedávný rozsudek Nejvyššího soudu státu Kalifornie ve věci Dewayne Johnson v. Monsanto (věc CGC-16–550128) a následné odvolání vyvolaly obavy ohledně nezávislosti a střetu zájmů v postupu hodnocení glyfosátu;

Schválení účinných látek Komisí

BJ.  vzhledem k tomu, že nařízení ukládá Komisi předložit návrh nařízení do šesti měsíců od závěrů úřadu EFSA;

BK.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obnovení schválení glyfosátu neobsahovalo právně závazná opatření ke zmírnění rizika na úrovni Unie; vzhledem k tomu, že Komise se rozhodla, že podmínky schvalování budou obsahovat zvláštní doporučení, podle něhož by měly členské státy při vydávání povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících glyfosát věnovat zvláštní pozornost riziku pro suchozemské obratlovce; vzhledem k tomu, že u téměř všech použití glyfosátu bylo zjištěno vysoké dlouhodobé riziko pro necílové suchozemské obratlovce, včetně savců a ptáků;

BL.  vzhledem k tomu, že agentura ECHA dospěla k závěru, že glyfosát způsobuje vážné poškození očí a je toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky;

BM.  vzhledem k tomu, že není jasné, za jakých podmínek Komise a členské státy považují riziko pro životní prostředí za nepřijatelné;

BN.  vzhledem k tomu, že skutečnost, že Komise za podpory členských států schvaluje účinné látky, které úřad EFSA považuje za vysoce rizikové pro životní prostředí a biologickou rozmanitost, vzbuzuje znepokojení, jelikož podle čl. 4 odst. 3 písm. e) přípravek na ochranu rostlin nesmí mít žádné nepřijatelné účinky na životní prostředí;

BO.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv ve svém rozhodnutí ze dne 18. února 2016 ve věci 12/2013/MDC uvedla, že předkládání potvrzujících údajů by se nemělo týkat požadavků na informace, které v souvislosti s posouzením rizik pro zdraví existovaly v době předložení žádosti a pro něž byly k dispozici příslušné pokyny;

BP.  vzhledem k tomu, že potvrzující údaje obecně nepodléhají stejně podrobnému vědeckému zkoumání nebo hodnocení jako údaje předkládané v původní žádosti, protože nepodléhají systematickému odbornému posouzení úřadem EFSA; vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv ve svém rozhodnutí z roku 2016 vyzvala Komisi, aby zvážila, zda by od nynějška neměly všechny potvrzující informace systematicky podléhat odbornému posouzení úřadem EFSA a zda by neměly být v tomto smyslu pozměněny dokumenty obsahující pokyny;

BQ.  vzhledem k tomu, že na základě zprávy o následných opatřeních, kterou Komise předložila v únoru 2018, pokud jde o deset účinných látek zkoumaných v souvislosti s šetřením veřejné ochránkyně práv, vedl postup potvrzujících údajů k tomu, že dvě účinné látky, haloxyfop-P a malathion, které by jinak byly omezeny, zůstaly delší dobu na trhu;

BR.  vzhledem k tomu, že v případě nízkorizikových biologických pesticidů existují mezery v údajích především proto, že požadavky na údaje jsou koncipovány s ohledem na chemické přípravky na ochranu rostlin, a pro nízkorizikové biologické přípravky jsou tudíž nevhodné;

BS.  vzhledem k tomu, že navzdory rizikům, která vyplývají ze zjištění úřadu EFSA, jak jsou popsána v závěrech o účinných látkách, Komise často ponechává opatření ke zmírnění rizik na členských státech, aniž by využívala možnosti, kterou má podle nařízení, zavést tato opatření na úrovni EU; vzhledem k tomu, že tento přístup evropská veřejná ochránkyně práv ve svém rozhodnutí ve věci 12/2013/MDC odsoudila;

BT.  vzhledem k tomu, že je vhodné, aby členské státy rozhodovaly o opatřeních k řízení rizik s ohledem na obavy, které jsou specifické pro jejich situaci;

BU.  vzhledem k tomu, že není k dispozici dostatek nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin; vzhledem k tomu, že schválení pro nízkorizikové účinné látky má jen deset z celkového počtu téměř 500 účinných látek dostupných na trhu EU; vzhledem k tomu, že nedostatek dostupných nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin komplikuje uplatňování a rozvoj integrované ochrany rostlin; vzhledem k tomu, že nedostatečná dostupnost těchto přípravků je způsobena zdlouhavým postupem posuzování, povolování a registrace;

BV.  vzhledem k tomu, že v současné době se mohou vyspělé techniky, jako je přesné zemědělství a robotika, využívat pro přesné sledování a hubení plevele nebo škůdců v rané fázi; vzhledem k tomu, že tyto vyspělé techniky jsou v Evropské unii stále nedostatečně rozvinuté a vyžadují podporu Evropské unie a členských států;

Povolování přípravků na ochranu rostlin členskými státy

BW.  vzhledem k tomu, že přípravky na ochranu rostlin by měly být před svým schválením důkladně posouzeny v souladu se současnými vědeckými a technickými znalostmi; vzhledem k tomu, že nedostatek lidských nebo finančních zdrojů může v rámci rozhodnutí o přípravcích na ochranu rostlin vést k nadměrnému spoléhání se na hodnocení provedené pro účely schválení účinných látek;

BX.  vzhledem k tomu, že postupy pro povolování přípravků na ochranu rostlin, a zejména požadavky na údaje pro posuzování rizika by měly brát v úvahu skutečné používání přípravků na ochranu rostlin;

BY.  vzhledem k tomu, že by při udělování povolení pro přípravky na ochranu rostlin měla být nadále věnována zvláštní pozornost riziku pro „zranitelné skupiny“; vzhledem k tomu, že nařízení vymezuje zranitelné skupiny jako osoby, jimž je třeba při posuzování akutních a chronických účinků přípravků na ochranu rostlin na zdraví věnovat zvláštní pozornost; vzhledem k tomu, že mezi ně patří těhotné a kojící ženy, nenarození jedinci, kojenci a děti, starší osoby, pracovníci a obyvatelé, kteří jsou dlouhodobě vystaveni vysoké expozici účinkům pesticidů;

BZ.  vzhledem k tomu, že článek 25 nařízení ukládá, aby safenery a synergenty procházely při zařazení na pozitivní seznam stejným schvalovacím postupem jako účinné látky; vzhledem k tomu, že Komise dosud neschválila žádné safenery ani synergenty;

CA.  vzhledem k tomu, že článek 27 nařízení ukládá, aby Komise do přílohy III zahrnula negativní seznam nepřípustných formulačních přísad; vzhledem k tomu, že Komise dosud nepřijala negativní seznam formulačních přísad, ale vyjádřila svůj záměr učinit tak do konce roku 2018; vzhledem k tomu, že toto zpoždění je s ohledem na dopad těchto látek nepřijatelné; vzhledem k tomu, že některé členské státy vypracovaly své vlastní negativní seznamy formulačních přísad, jelikož na úrovni Unie takovýto seznam chybí;

CB.  vzhledem k tomu, že neexistence těchto seznamů EU ztěžuje důkladné posouzení rizik přípravků na ochranu rostlin;

CC.  vzhledem k tomu, že byly vyjádřeny obavy týkající se systému zón, konkrétně zpoždění postupu povolování a časté úplné nebo částečné přehodnocování žádostí v souvislosti se vzájemným uznáváním, jež je důsledkem rozdílných vnitrostátních požadavků modelů hodnocení členských států v rámci stejné zóny; vzhledem k tomu, že cílem postupu vzájemného uznávání členskými státy bylo zjednodušit postupy a zvýšit důvěru mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že uplatňování postupu vzájemného uznávání je považováno za důležitý nástroj, který by měl podpořit sdílení práce a zajistit dodržování lhůt při zajištění optimální ochrany a který je důležitý pro fungování vnitřního trhu;

CD.  vzhledem k tomu, že Komise pracuje na vytvoření informačního systému pro vyřizování žádostí o povolení přípravků na ochranu rostlin, který bude přístupný veřejnosti a usnadní režim vzájemného uznávání;

CE.  vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje přehled všech přípravků na ochranu rostlin povolených v EU, protože členské státy nemají povinnost systematicky informovat Komisi o svých rozhodnutích o vydání povolení;

CF.  vzhledem k tomu, že nařízení Komise (EU) č. 283/2013 vyžaduje vypracování studií o dlouhodobé toxicitě; vzhledem k tomu, že nařízení Komise (EU) č. 284/2013 v současné době vyžaduje toxikologické studie o expozici provozovatelů, rezidentů, osob v okolí a pracovníků, několik studií chronické toxicity u zvířat a studie o působení a chování v půdě, vodě a vzduchu, včetně způsobů expozice a rozkladu ve vzduchu a přenosu vzduchem, nikoli však studie dlouhodobé toxicity přípravků na ochranu rostlin;

CG.  vzhledem k tomu, že členské státy usilují o zavedení srovnávacího posuzování přípravků na ochranu rostlin s přípravky, které je mají nahradit; vzhledem k tomu, že záměrem je nahradit tyto přípravky bezpečnějšími přípravky na ochranu rostlin a nechemickými metodami, které jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů(29);

CH.  vzhledem k tomu, že nedávné zprávy zdůraznily významný pokles biologické rozmanitosti, pokud jde o ptáky a hmyz, zejména včely a jiné opylovače; vzhledem k tomu, že v posledních 27 letech byl v chráněných oblastech zaznamenán více než 75% pokles celkové biomasy létavého hmyzu(30); vzhledem k tomu, že pravděpodobnou příčinu může představovat intenzifikace zemědělství (např. používání pesticidů, celoroční orba, zvýšené používání hnojiv a četnost agronomických opatření), která nebyla do této analýzy začleněna; vzhledem k tomu, že intenzifikace zemědělství je spojena s celkovým poklesem biologické rozmanitosti rostlin, hmyzu, ptáků a dalších druhů; vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost a odolné ekosystémy mají zásadní význam pro zajištění zdravého a udržitelného zemědělského odvětví, přičemž obzvláště důležité jsou včely a jiný opylující hmyz;

CI.  vzhledem k tomu, že je třeba přivítat zákaz veškerého venkovního použití tří neonikotinoidů (imidakloprid, klothianidin a thiamethoxam); vzhledem k tomu, že tento zákaz by neměl být oslabován výjimkami podle článku 53;

CJ.  vzhledem k tomu, že jiné systematicky používané přípravky na ochranu rostlin by měly být co nejvíce omezeny, a to i při ošetřování osiva, pokud představují nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí;

CK.  vzhledem k tomu, že využívání a počet případů povolení udělených pro mimořádné stavy podle čl. 53 odst. 2 nařízení v EU narůstá; vzhledem k tomu, že některé členské státy uplatňují článek 53 podstatně častěji než jiné; vzhledem k tomu, že z nedávného hodnocení úřadu EFSA týkajícího se povolení uděleného pro mimořádné stavy třem neonikotinoidům vyplývá závěr, že v některých případech byla tato povolení v souladu s ustanoveními právních předpisů, zatímco v jiných případech příslušné podmínky splněny nebyly;

CL.  vzhledem k tomu, že systematická zpoždění v procesech povolování by mohla rovněž vést ke zvýšenému využívání povolení udělených pro mimořádné stavy; vzhledem k tomu, že použití výjimek podle článku 53 pro méně významná použití k řešení zvláštních situací, s výjimkou skutečných mimořádných situací, není schůdné ani vhodné; vzhledem k tomu, že úřad EFSA by měl prošetřit účinek náhrady a dostupnost nechemických metod;

CM.  vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost přípravkům na ochranu rostlin pro méně významná použití, neboť v současné době existuje jen malá ekonomická pobídka pro společnosti, aby tyto produkty vyvíjely;

CN.  vzhledem k tomu, že od vstupu nařízení v platnost využila Komise možnost vyžádat si stanovisko úřadu EFSA podle čl. 53 odst. 2 pouze jednou;

Obecné připomínky

1.  domnívá se, že i když má EU jeden z nejpřísnějších systémů na světě, je třeba zlepšit jak toto nařízení, tak jeho provádění, aby bylo dosaženo jejího cíle;

2.  bere na vědomí probíhající hodnocení nařízení, které Komise provádí v rámci programu REFIT;

3.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit nezávislé, objektivní a transparentní vědecké posouzení účinných látek a přípravků na ochranu rostlin;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přidělily dostatečné zdroje a pracovníky s příslušnými odbornými znalostmi na posuzování účinných látek a přípravků na ochranu rostlin a aby zajistily nezávislé, objektivní a transparentní posouzení z hlediska stávajících vědeckých a technických znalostí;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úplné a jednotné uplatňování kritérií pro vyloučení na základě nebezpečí u účinných látek, které jsou mutagenní, karcinogenní nebo toxické pro reprodukci, nebo mají vlastnosti endokrinních disruptorů;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci výkonu své odpovědnosti za řízení rizik řádně uplatňovaly zásadu obezřetnosti, pokud je v návaznosti na posouzení dostupných informací zjištěna možnost účinků škodlivých pro zdraví, ale přetrvává vědecká nejistota, přijetím předběžných opatření v rámci řízení rizika s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví;

7.  naléhavě Komisi vyzývá, aby systematicky informovala o tom, jak je tato zásada zohledňována a jak jsou činěna rozhodnutí v rámci řízení rizik;

8.  vítá doporučení mechanismu vědeckého poradenství, aby Komise umožnila širší diskusi ve společnosti s cílem vytvořit společnou vizi výroby udržitelných potravin v celé EU, včetně úlohy přípravků na ochranu rostlin v rámci této výroby; domnívá se, že tyto úvahy by měly kromě dalších činitelů zohledňovat kvalitu, bezpečnost, dostupnost i cenovou dostupnost potravin pro spotřebitele, spravedlivé příjmy pro zemědělské producenty a dlouhodobou udržitelnost zemědělské produkce, změnu klimatu a krátkodobá i dlouhodobá rizika a přínosy pro zdraví lidí a zvířat a životní prostředí v souvislosti s různými scénáři pro použití přípravků na ochranu rostlin, včetně scénáře integrované ochrany proti škůdcům a nulového používání těchto přípravků;

9.  domnívá se, že v rámci systému EU je třeba věnovat větší pozornost rozsáhlému a nevhodnému preventivnímu používání přípravků na ochranu rostlin a jeho vlivu na lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí a na budování odolnosti u cílových organismů;

10.  zdůrazňuje význam plného provádění směrnice 2009/128/ES vzhledem k její vazbě na systém povolování, zejména pokud jde o ustanovení týkající se řízení integrované ochrany proti škůdcům a přiměřeného vzdělávání zemědělců v této oblasti; poukazuje na to, že pro další podrobnosti je možné odkázat probíhající činnost Parlamentu v této záležitosti;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily soulad mezi cílem schvalování účinných látek a povolování přípravků na ochranu rostlin podle tohoto nařízení a cílem směrnice 2009/128/ES;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby již nadále neschvalovaly účinné látky nebo přípravky na ochranu rostlin pro vysušování;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby již nadále nepovolovaly používání přípravků na ochranu rostlin v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami, jak jsou definovány v čl. 12 písm. a) směrnice 2009/128/ES;

14.  žádá Komisi, aby do nařízení začlenila zvláštní opatření k účinné ochraně zranitelných skupin s cílem ukončit bez odkladu a bez výjimky používání pesticidů na dlouhé vzdálenosti v blízkosti škol, zařízení péče o děti, hřišť, nemocnic, porodnic a pečovatelských domů;

15.  vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření s cílem zajistit veřejnou dostupnost statistik prodeje pesticidů podle účinné látky a členského státu a aby byly statistiky používání pesticidů dále zlepšovány tak, aby poskytovaly úplné informace pro posouzení rizik pro životní prostředí a rovněž pro srovnávací posouzení podle tohoto nařízení;

16.  vyzývá k vytvoření účinného systému monitorování po uvedení přípravku na trh za účelem systematického sledování reálných dopadů používání přípravků na ochranu rostlin na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí jako celek, včetně dlouhodobých dopadů; zdůrazňuje, že monitorování po uvedení přípravků na ochranu rostlin na trh by mělo zajistit účinné shromažďování údajů a informování všech zúčastněných subjektů, mělo by být transparentní a veřejně dostupné; vyzývá úřad EFSA a agenturu ECHA, aby vypracovaly harmonizované pokyny pro účinný systém monitorování po uvedení na trh v této oblasti;

17.  vyzývá Komisi, aby vypracovala normalizovanou celoevropskou informační platformu nebo databázi, která by podporovala sdílení údajů z monitorování po uvedení přípravku na trh, a domnívá se, že údaje z monitorování po uvedení přípravku na trh a jiné dostupné údaje z monitorování by měly být používány v procesu povolování;

18.  vyzývá Komisi, aby urychlila provádění pilotního projektu „Monitorování životního prostředí ohledně pesticidů prostřednictvím včely medonosné“, který mimo jiné umožní vyhodnotit uplatňování právních předpisů EU, pokud jde o používání a povolování pesticidů;

19.  vyzývá Komisi, aby provedla epidemiologickou studii reálných dopadů přípravků na ochranu rostlin na lidské zdraví;

20.  vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela a zaváděla přístupy k řešení kombinovaných účinků chemických látek podporou integrovaného a koordinovaného hodnocení ve všech relevantních právních předpisech EU;

21.  vítá stávající projekt úřadu EFSA zaměřený na modelování účinků vývojové neurotoxicity, považuje jej však za nedostatečný, jestliže nebude zaveden zákonná povinnost posuzovat účinky účinných látek a dalších složek pesticidů v podobě vývojové neurotoxicity v rámci procesu povolování; vyzývá proto Komisi, aby posoudila možnosti, jak zajistit, aby účinné látky a další složky přípravků na ochranu rostlin byly posuzovány z hlediska účinků vývojové neurotoxicity, přičemž budou pro posouzení nebezpečí vývojové neurotoxicity plně zohledněny spolehlivé metody zkoumající mechanismus působení zaměřené na lidi a nevyužívající zvířat;

22.  považuje za zásadní, aby se výzkum a inovace v Unii i nadále rozvíjely, a proto vyzývá program Horizont Evropa, další finanční nástroje Unie a členské státy, aby poskytly dostatečné finanční prostředky na podporu:

23.  vyzývá Komisi, aby zvážila význam regulačního rámce, který podporuje inovace a výzkum za účelem rozvoje lepších a bezpečnějších přípravků na ochranu rostlin a jejich alternativ;

24.  připomíná, že přístup k bezpečným a účinným přípravkům na ochranu rostlin je klíčový pro to, aby zemědělci mohli předcházet přirozeně se vyskytujícím kontaminujícím látkám v potravinách, jako jsou karcinogenní mykotoxiny, které ohrožují bezpečnost našich potravin;

25.  připomíná, že plodiny a pedoklimatické podmínky v členských státech, a zejména v nejvzdálenějších regionech Evropské unie, jsou velmi rozmanité a velmi specifické; žádá, aby tyto rozdíly byly zohledněny v postupech pro povolování;

26.  vyzývá úřad EFSA a Komisi, aby zlepšily sdílení informací o rizicích, tak aby informovaly veřejnost vhodným, srozumitelným a snadno přístupným způsobem; považuje za důležité zlepšit informovanost veřejnosti o nebezpečnosti a rizicích a o přijatelných a nepřijatelných nebezpečích a rizicích, zvýšit povědomí o míře dodržování maximálních hodnot reziduí v celé Evropě a informovat uživatele o možných opatřeních ke zmírnění rizika;

27.  vyzývá k plnému uplatňování zásady 3R;

28.  vyzývá k uplatňování zkoušek a technologií, při nichž se nepoužívají zvířata, při testování účinných látek, safenerů, synergentů, jiných formulačních přísad a složení přípravků a k posouzení kumulativních účinků účinných látek a přípravků na ochranu rostlin a jejich směsí vždy, když jsou takové testy a technologie dostupné;

29.  vyzývá k aktualizaci nařízení Komise (EU) č. 283/2013 a (EU) č. 284/2013 vždy, když budou dostupné validované alternativní testy a technologie;

30.  vyzývá Komisi, aby doplnila nové metody přístupu v regulativní vědě o nové vědecké a technické poznatky s cílem zlepšit prediktabilitu povinného testování a nahradit používání zvířat;

31.  vyzývá Komisi, aby prověřila možnosti vyžadovat předložení příslušných humánních údajů, například údajů vygenerovaných při klinických zkouškách prováděných při testování léčivých produktů, do databází s otevřeným přístupem plánovaných ve výzvě ECHA/EFSA k podávání nabídek tak, aby údaje mohly být používány k validaci rozvíjených metodik testování bez použití zvířat;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily účinné kontroly zemědělských produktů dovážených ze třetích zemí s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany a rovné podmínky pro evropskou produkci potravin;

33.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se více zasadily o zastavení obchodu s nelegálními přípravky na ochranu rostlin, jelikož tyto produkty podkopávají cíle právních předpisů Unie v této oblasti;

Žádost o schválení účinných látek

34.  vyzývá Komisi, aby navrhla změnu nařízení, jež jí umožní přijmout pracovní program za účelem určování zpravodajského členského státu pro žádosti o schválení na základě kritérií pro nezávislé, objektivní a transparentní posouzení: odborných znalostí, zdrojů, nepřítomnosti střetu zájmů, významu pro daný přípravek, technické kapacity a schopnosti dosáhnout vědecky podložených a spolehlivých výsledků v daném časovém rámci, společně s komplexním postupem vzájemného hodnocení a konzultací se zúčastněnými stranami, a to po vzoru systému opětovného schválení účinných látek;

35.  vyzývá Komisi, aby přidělila hodnocení žádostí o obnovení schválení jinému členskému státu než tomu, který byl pověřen předchozím hodnocením (hodnoceními), pokud je možné zajistit potřebnou úroveň odborných znalostí a zdrojů;

36.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že se zpravodajským členským státem stane pouze členský stát, který může zaručit vysokou kvalitu hodnocení a který má účinné postupy pro posuzování střetu zájmů;

37.  vyzývá Komisi, aby s podporou úřadu EFSA provedla posouzení národních referenčních laboratoří spadajících pod příslušné orgány dotčeného zpravodajského členského státu s cílem zajistit stejnou úroveň odbornosti při přípravě návrhu zprávy o posouzení zpravodajského členského státu;

38.  dále vyzývá členské státy, aby své audity správné laboratorní praxe v certifikovaných laboratořích prováděly zodpovědně, a vyzývá Komisi, aby vytvořila systém EU pro ověřování auditů členských států, který by sama řídila;

39.  bere na vědomí návrh Komise týkající se transparentnosti a udržitelnosti posuzování rizik v potravinovém řetězci na úrovni EU, a vítá proto příležitost ke zlepšení současného stavu v této oblasti;

40.  domnívá se, že je důležité, aby žadatelé měli povinnost zapsat všechny povinné studie, které budou provedeny, do veřejného rejstříku a aby bylo stanoveno období k vyjádření, během kterého budou zúčastněné strany moci předložit existující údaje, aby byly zohledněny veškeré relevantní informace; zdůrazňuje, že ustanovení o veřejném rejstříku rovněž zahrnují uvedení data, kdy byla studie zahájena a ukončena, certifikovanou laboratoří a zveřejnění kontrolních údajů, které mají být zahrnuty do rejstříku historických kontrol, včetně metodiky testů, které budou provedeny, přičemž je třeba respektovat ochranu osobních údajů; domnívá se, že s přihláškou lze podávat pouze povinné studie, které byly zapsány do rejstříku;

41.  zdůrazňuje, že je třeba vyžadovat, aby žadatelé předložili zpravodajskému členskému státu veškeré studie, včetně nezpracovaných údajů, ve strojově čitelném formátu;

42.  požaduje, aby byl zajištěn přístup veřejnosti k výše uvedeným studiím, včetně všech podpůrných údajů a informací týkajících se žádostí o povolení, ve strojově čitelném formátu a v plném rozsahu s cílem zajistit transparentnost, a umožnit tak včasné nezávislé zkoumání a chránit zároveň osobní údaje a zajistit, aby ti, kteří o studii požádali, je mohli využívat pouze k nekomerčním účelům, aby byla chráněna příslušná práva duševního vlastnictví;

43.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by nebylo vhodné do budoucna od žadatele nevyžadovat předkládání oponované odborné literatury o účinné látce a souvisejících přípravcích a přenést tento úkol spíše na zpravodajský členský stát, kterému pomáhá úřad EFSA;

44.  zdůrazňuje, že oponovaná odborná literatura, pokud je k dispozici, by měla mít rovnocennou váhu při hodnocení jako studie vypracovaná za použití správné laboratorní praxe; domnívá se, že oponovaná odborná literatura i studie vypracovaná za použití správné laboratorní praxe jsou opodstatněné jako příspěvky k hodnocení a měly by být vážené podle relativní kvality studií a jejich významu pro zvažované uplatnění;

45.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by nebylo vhodné nevyžadovat do budoucna od žadatele předkládání hodnocení údajů jako součást žádosti a přenést tento úkol spíše na zpravodajský členský stát;

46.  vyzývá k nezávislému přehodnocení stávajících pravidel pro přezkum literatury, aby se zajistilo, že budou zváženy všechny relevantní studie;

Návrh posouzení vypracovaný zpravodajským členským státem

47.  trvá na tom, že zpravodajský členský stát by měl důsledně uplatňovat článek 9 nařízení, aby zajistil, že za přijatelné budou považovány pouze žádosti, které mají veškeré náležitosti;

48.  zdůrazňuje, že hodnocení by mělo zahrnovat důkladné vyhodnocení nezpracovaných údajů, stejně jako údajů souvisejících se složením konečných přípravků tak, jak jsou k dispozici ve fázi hodnocení; vyzývá zpravodajský členský stát, aby v návrhu zprávy o posouzení jednoznačně prokázal, že všechny studie byly řádně zkontrolovány z hlediska významu, vědeckých kvalit a podloženosti, a aby v případě potřeby doplnil další studie, které žadatel nepovažoval za významné; zdůrazňuje, že vypuštění údajů, které udávají negativní účinky, by se mělo zakládat pouze na doloženém vědeckém zdůvodnění, například na náležitém použití metodických dokumentů OECD;

49.  vyzývá Komisi, aby posoudila, jak nejlépe zajistit, že účinné látky budou posuzovány na základě nejčastějších použití, přípravků, v nichž je nejčastěji používána, jejich dávkování a příslušných scénářů expozice;

50.  požaduje, aby všechna hodnocení zahrnovala systematický přezkum všech dostupných důkazů a uplatňovala úplnou transparentnost, pokud jde používání „analýzy průkaznosti výsledků“;

51.  doporučuje zpravodajským členským státům, aby omezily přebírání částí posouzení na minimum a činily tak jen v odůvodněných a řádně nahlášených případech; trvá na tom, že pokud posouzení vypracoval žadatel a z dokumentace žádosti jsou převzaty některé úryvky, je třeba zřetelně odlišit posouzení orgánu a posouzení žadatele;

Stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) k návrhu zpráv o posouzení a klasifikaci účinných látek agenturou ECHA

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že posouzení rizik bude zahrnovat klíčové zkoušky (např. nejnovější ekotoxikologické zkoušky půdních organismů a posouzení koncentrace a reziduí v prachu, větru, vzduchu a vodě, zkoušky týkající se dlouhodobých toxických účinků látek, zejména pro citlivé skupiny) a nejnovější vědecké a technologické metody;

53.  vyzývá Komisi, aby náležitě aktualizovala svůj přehled nejnovějších pokynů ohledně dokumentů a zkoušek;

54.  vyzývá Komisi, aby usnadnila a podpořila dokončení harmonizačního procesu, pokud jde o požadavky na údaje a metodiky, zejména v oblasti metodických pokynů týkajících se ekotoxikologie a osudu a chování v životním prostředí;

55.  vyzývá Komisi, aby stanovila maximální limity reziduí pro půdy a povrchové vody s využitím mimo jiné údajů shromážděných prostřednictvím sledování životního prostředí po uvedení přípravku na trh;

56.  vyzývá k rychlejšímu a účinnějšímu zavedení maximálních limitů reziduí pro potraviny a krmiva a k zajištění větší soudržnosti díky harmonizaci lhůt pro posouzení u maximálních limitů reziduí a u schválení nebo obnovení schválení;

57.  požaduje, aby údaje shromážděné prostřednictvím monitorování životního prostředí po uvedení přípravku na trh byly používány k ověřování přesnosti environmentálních modelových odhadů koncentrace v životním prostředí;

58.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh změny nařízení Komise (EU) č. 284/2013 a jeho doplnění o požadavky týkající se údajů o dlouhodobé toxicitě přípravku na ochranu rostlin a o dalších způsobech expozice, např. prostřednictvím větrné a vodní eroze půdy, za použití nejnovějších metod modelování;

59.  vyzývá úřad EFSA, aby pravidelně aktualizoval své metodické pokyny v souladu s nejnovějším vývojem ve všech příslušných oblastech za účelem posouzení krátkodobých a dlouhodobých účinků limitů reziduí účinných látek, jejich složení a směsí v povrchových vodách, v půdě, větru a prachu;

60.  domnívá se, že metodické pokyny by měly být pro posuzovatele rizika dostatečně jasné, aby se zajistila vysoká kvalita posouzení a prediktabilita a konzistentnost pro žadatele;

61.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva neprodleně přijaly veškeré dosud nepřijaté pokyny včetně aktualizovaných pokynů týkajících se včel, které použil úřad EFSA ve svém nedávném přezkumu tří neonikotinoidů;

62.  vyzývá úřad EFSA, aby dále aktualizoval pokyny týkající se včel, a to nezávisle na přijetí připravovaných pokynů, které by zohlednily jiné druhy opylovačů, jakož i účinky směsi a technickou proveditelnost;

63.  vítá pilotní hodnocení kumulativních účinků a požaduje, aby bylo dokončeno podle plánu do konce roku 2018 a aby byla následně rychle prováděna kumulativní posouzení rizik v rámci postupu povolování; požaduje, aby byla přiznána priorita výzkumu dalších způsobů expozice kromě nervového systému a systému štítné žlázy a aby byly tyto výzkumy urychleny;

64.  vyzývá úřad EFSA, Komisi a členské státy, aby při výpočtu „bezpečných“ dávek expozice použily zvláštní bezpečnostní faktor s cílem řešit potenciální toxicitu směsi v případech vysoké přetrvávající nejistoty, kterou nelze snížit dodatečnými zkouškami směsí;

65.  vyzývá úřad EFSA a agenturu ECHA, aby zvýšily uživatelskou přívětivost informací poskytovaných na jejich webových stránkách a aby usnadnily vytěžování údajů;

66.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byly v úřadu EFSA řádně zastoupeny nezávislými národními odborníky; doporučuje, aby se členské státy konstruktivně zapojily do činnosti úřadu EFSA;

67.  doporučuje, aby vědecké znalosti a kapacity byly zajišťovány prostřednictvím podpory, rozšiřování a posilování odborné sítě agentur EU, orgánů členských států a výzkumných skupin z ústavů a univerzit zapojených do posuzování rizika;

68.  dále doporučuje udržovat spolupráci se zahraničními odborníky sdruženými v mezinárodních vědeckých sítích, která podpoří vědeckou rozpravu a účast odborníků, a tím přispěje k posílení mezinárodní spolupráce systému vzájemného hodnocení, což povede k širšímu mezinárodnímu uznávání vysoce kvalitních výsledků;

69.  doporučuje úřadu EFSA, aby zveřejňoval svá stanoviska v recenzovaných časopisech, a tím posílil konstruktivní diskusi a podnítil a povzbudil více národních odborníků a dalších vědců k účasti na jeho činnosti;

70.  požaduje, aby byly úřadu EFSA a agentuře ECHA přiděleny dostatečné finanční prostředky na vykonávání jejich úkolů nezávislým, objektivním a transparentním způsobem, který bude zajišťovat vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí, a také s ohledem na dodatečné pracovní vytížení, které se u těchto agentur předpokládá;

71.  zdůrazňuje, že důvěryhodnost systému povolování přípravků na ochranu rostlin velmi závisí na důvěře veřejnosti v evropské agentury; zdůrazňuje, že pro zachování důvěry veřejnosti je důležitá transparentnost postupu vědeckého hodnocení; dále vítá pokračující úsilí úřadu EFSA o zlepšení systému a nejnovější aktualizaci jeho politiky nezávislosti v červnu 2017 s cílem zajistit nezávislost a řízení potenciálních střetů zájmů;

72.  vyzývá úřad EFSA, aby zajistil, aby všichni odborníci podílející se na hodnocení zveřejnili prohlášení o střetu zájmů, a tak byla vyloučena účast odborníků, kteří mají střet zájmů, ve všech fázích procesu vzájemného hodnocení;

73.  navrhuje zřízení nezávislého monitorovacího výboru v rámci úřadu EFSA , který bude pověřen analýzou potenciálních střetů zájmů;

74.  požaduje přidělení odpovídajících zdrojů umožňujících dokončení monitorování a analýzy životního prostředí po uvedení přípravku na trh v celé krajině, včetně sledování reziduí pesticidů v půdě a prachu, jehož výsledky by měly být sdíleny s úřadem EFSA;

75.  vyzývá úřad EFSA, aby zajistil svou nezbytnou vědeckou odbornost, aby mohl plně posoudit dostupnost a uplatňování nechemických metod;

76.  vyzývá, aby působil mechanismus vědeckého poradenství Komise, je-li o to požádán, jako zprostředkovatel v případě vědeckých sporů týkajících se účinných látek;

77.  vyzývá mechanismus vědeckého poradenství, aby zahájil systematický přezkum všech dostupných studií týkajících se karcinogenity glyfosátu a přípravků na bázi glyfosátu s cílem posoudit, zda by bylo odůvodněné přezkoumat schválení glyfosátu v souladu s článkem 21 nařízení;

Schválení účinných látek Komisí

78.  vyjadřuje hluboké politování nad četnými zpožděními na úrovni členských států a Komise před vzájemným hodnocením úřadu EFSA a v návaznosti na toto hodnocení, zejména nad zpožděními posouzení látek, které splňují kritéria pro vyloučení, a naléhavě vyzývá zpravodajské členské státy a Komisi, aby dodržely své lhůty stanovené v nařízení;

79.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit politickou odpovědnost za přijímání prováděcích aktů postupem projednávání ve výborech; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatečnou transparentností činnosti ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily celkovou transparentnost postupů, včetně podrobných zápisů o jednáních ve výborech a příslušných postojů, zejména prostřednictvím vysvětlení a odůvodnění rozhodnutí Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a zveřejněním hlasování členských států;

80.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly politiku nezávislosti a zajistily, aby členové Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva neměli žádný střet zájmů;

81.  vyzývá Komisi a členské státy, aby důsledně uplatňovaly článek 4 nařízení a aby přijaly jednoznačná vědecká kritéria toho, co představuje nepřijatelné účinky na životní prostředí s přihlédnutím ke skutečné (akutní a chronické) expozici více přípravkům na ochranu rostlin v průběhu života;

82.  vyzývá Komisi, aby přísně omezila používání postupu potvrzujících údajů k účelu stanovenému v čl. 6 písm. f) nařízení, a to v případech, kdy jsou v průběhu procesu hodnocení nebo v důsledku nových vědeckých a technických poznatků stanoveny nové požadavky; domnívá se, že ochrana veřejného zdraví a životního prostředí musí být nejvyšší prioritou a že je současně nutné stanovit spolehlivý harmonogram pro žadatele o povolení; zdůrazňuje, že pro schvalování účinných látek má zásadní význam úplná dokumentace; vyjadřuje politování nad tím, že výjimka podle postupu potvrzujících údajů vedla k tomu, že na trhu zůstaly po delší dobu nejméně dvě aktivní látky, které by byly jinak zakázány;

83.  vyzývá Komisi, aby změnila příslušné metodické pokyny, a systematicky tak, aby se na potvrzující údaje vztahovalo úplné vzájemné hodnocení úřadu EFSA, jako je tomu v případě původních údajů z žádosti;

84.  vyzývá Komisi, aby do postupu schvalování účinných látek začlenila právně závazná opatření ke zmírnění rizika, jež by se zaměřovala na řešení známých rizik, která představují přípravky na ochranu rostlin, a podpořila členské státy při určování, která opatření ke zmírnění rizik nejvíce odpovídají situaci v jejich zemi s přihlédnutím k zemědělským, klimatickým a environmentálním podmínkám na jejich územích;

85.  vyzývá rovněž Komisi, aby zajistila, aby monitorování po uvedení na trhu posuzovalo účinnost a účelnost prováděných opatření ke zmírnění rizik;

86.  vyzývá Komisi, aby zajistila úplné uplatňování článku 25 nařízení tak, aby se safenery a synergenty mohly používat až poté, co byly schváleny; zdůrazňuje, že požadavky na údaje pro schválení safenerů a synergentů by měly být stejné jako požadavky na účinné látky a požaduje přijetí prováděcího aktu podle čl. 25 odst. 3 nařízení;

87.  vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 přijala první negativní seznam formulačních přísad podle článku 27 nařízení spolu s kritérii a postupem pro doplňování seznamu; vyzývá proto k začlenění údajů požadovaných podle nařízení REACH, nařízení CLP a nařízení o biocidních přípravcích a údajů, které shromáždily členské státy při sestavování vlastního negativního seznamu formulačních přísad;

88.  vyzývá Komisi, aby v souladu s usnesením ze dne 15. února 2017 o biologických pesticidech představujících nízké riziko a usnesením ze dne 13. září 2018 o provádění tohoto nařízení, předložila konkrétní legislativní návrh, jímž změní nařízení mimo rámec probíhajícího postupu REFIT s cílem zavést důsledný a kvalitní zrychlený postup hodnocení, povolování a registrace;

89.  vyzývá Komisi, aby v zájmu lepší transparentnosti vytvořila webové stránky, kde by byla zobrazena časová osa a fáze schvalování každé účinné látky a byla by zde uvedena rozhodnutí zpravodajských členských států, úřadu EFSA a agentury ECHA, rozhodnutí Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, doba trvání povolení a další relevantní údaje;

Povolování přípravků na ochranu rostlin členskými státy

90.  vyzývá Komisi, aby provedla hloubkové posouzení zónového systému s cílem posoudit, jak by bylo možné nejlépe zajistit řádné harmonizované vědecké hodnocení přípravků na ochranu rostlin a současně zachovat odpovědnost členských států za jejich povolení, omezení nebo zamítnutí, a aby revidovala omezení vztahující se na zamítnutí povolení;

91.  považuje postup vzájemného uznávání za zásadní pro sdílení pracovního vytížení a usnadňování dodržování lhůt; vyjadřuje politování nad průtahy při posuzování žádostí o povolení ze strany členských států, které tyto žádosti přezkoumávají, a nad problémy při provádění spojenými se zásadou vzájemného uznávání; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy s cílem zlepšit fungování systému zón; zdůrazňuje, že cílem plného provedení stávajících právních předpisů by mělo být zabránění zdvojování práce a zpřístupnění nových látek zemědělcům bez zbytečného odkladu;

92.  naléhavě vyzývá členské státy, aby dodržovaly lhůty pro hodnocení přípravků na ochranu rostlin a ustanovení týkající se vzájemného uznávání stanovená v tomto nařízení;

93.  vyzývá úřad EFSA, aby vypracoval harmonizované pokyny pro posuzování přípravků na ochranu rostlin, a vyzývá Komisi, aby je následně přijala;

94.  vyzývá členské státy, aby zajistily řádné posouzení všech přípravků na ochranu rostlin, včetně scénářů expozice, a to na základě údajů získaných pro daný přípravek na ochranu rostlin, a domnívá se, že přejímání údajů o přípravcích na ochranu rostlin by se nemělo provádět u údajů o účinných látkách, pokud to není vědecky odůvodněné a pokud z monitorování po uvedení přípravku na trh vyplývá, že je to spolehlivé;

95.  žádá Komisi, aby do dvou let Parlamentu předložila podrobnou zprávu o vnitrostátních postupech posuzování rizik a řízení rizik v souvislosti s přípravky na ochranu rostlin;

96.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že jakékoliv rozhodnutí o povolení přípravků na ochranu rostlin bude založeno na řádném posouzení rizik skutečné akutní i chronické expozice zranitelných skupin, a žádá, aby byly odpovídajícím způsobem změněny pokyny úřadu EFSA;

97.  zdůrazňuje, že je třeba vyžadovat, aby žadatelé předkládali členskému státu, který zkoumá žádost o povolení, veškeré studie, včetně nezpracovaných údajů, ve strojově čitelném formátu;

98.  požaduje, aby byl zajištěn přístup veřejnosti k výše uvedeným studiím, včetně všech podpůrných údajů a informací týkajících se žádostí o povolení, ve strojově čitelném formátu a v plném rozsahu s cílem zajistit transparentnost, a umožnit tak včasné nezávislé zkoumání a chránit zároveň osobní údaje a zajistit, aby ti, kteří o studii požádali, je mohli využívat pouze k nekomerčním účelům, aby byla chráněna příslušná práva duševního vlastnictví;

99.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by bylo vhodné, aby byl úřad EFSA odpovědný za posouzení rizik u přípravků na ochranu rostlin, a aby bylo i nadále skutečné rozhodnutí o povolení přípravků na ochranu rostlin udělováno na vnitrostátní úrovni, což umožní zohlednit specifickou situaci v jednotlivých zemích;

100.  naléhavě žádá členské státy, aby posilovaly účinnost prostřednictvím větší koordinace v rámci zón a mezi zónami za účelem lepšího sdílení pracovního vytížení a co nejlepšího využívání zdrojů každého členského státu a aby využívání odchylek podle článku 53 nařízení bylo povoleno pouze pod podmínkou striktního dodržení stávajících požadavků;

101.  domnívá se, že je třeba zdokonalit systém vzájemného uznávání mezi zónami;

102.  vyzývá členské státy, aby lépe prováděly postupy pro povolení na vnitrostátní úrovni, aby se omezily odchylky a rozšíření udělené podle článku 53 nařízení na skutečně nouzové situace; vyzývá členské státy, aby důsledně uplatňovaly článek 53 nařízení a přijímaly a posuzovaly pouze úplné žádosti o odchylky a aby Komisi a ostatním členským státům předkládaly pouze úplná oznámení o odchylkách;

103.  vyzývá Komisi, aby využívala svých kontrolních práv podle čl. 53 odst. 2 a 3 v plném rozsahu s cílem omezit využívání odchylek a prodloužení podle článku 53 na odůvodněné mimořádné situace;

104.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že před udělením jakéhokoli povolení pro mimořádné stavy podle článku 53 proběhne veřejná konzultace se zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění při udělování povolení pro mimořádné stavy a zajistilo se, že všechny příslušné zúčastněné strany budou včas informovány o tom, zda bylo povolení pro mimořádné stavy uděleno či zamítnuto;

105.  vyzývá všechny členské státy, aby zveřejňovaly vyplněné formuláře žádostí o schválení pro mimořádné stavy podle článku 53, které obdržely, bez ohledu na to, zda je povolení uděleno nebo zamítnuto;

106.  vyzývá Komisi, aby dokončila metody používané k určení toho, kdy a zda vůbec by měly být používány určité odchylky, zejména pokud jde o „zanedbatelné vystavení“ či „vážné ohrožení zdraví rostlin“;

107.  vyzývá členské státy, aby informovaly Komisi, veřejnost i sebe navzájem o povolení a stažení přípravků na ochranu rostlin a o opatřeních ke zmírnění rizika, aby byl zajištěn celoevropský přehled o přípravcích na ochranu rostlin na trhu a řízení s nimi souvisejících rizik;

108.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily výměnu údajů o bezpečnějších přípravcích na ochranu rostlin, které by mohly nahradit přípravky na ochranu rostlin obsahující látky, které se mají nahradit, s cílem usnadnit srovnávací hodnocení přípravků na ochranu rostlin;

109.  podotýká, že z výzkumu využití mědi v oblastech, kde se používá dlouhodobě, vyplývá, že toto využití má dopady na mikrobiologii půdy; souhlasí s tím, že měď by měla být považována za přechodný materiál, který se používá k ochraně rostlin, a že jeho použití by mělo být postupně zrušeno, jakmile budou k dispozici lepší alternativy;

110.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vývoj a použití udržitelných a ekologických alternativ přípravků na ochranu rostlin, opatření integrované ochrany rostlin a pesticidů představujících nízké riziko, což je jedno z důležitých opatření na snižování nepříznivých dopadů ochrany rostlin proti škůdcům; uznává, že je zapotřebí rozšířit výzkum a vývoj těchto produktů; vyzývá proto Komisi, aby posoudila možnosti, jak podpořit inovace v této oblasti;

111.  žádá Komisi, aby navrhla změnu nařízení, která zajistí, že používání nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin, a rovněž jejich uvádění na trh, bude pro provozovatele z hlediska procesů jednodušší; domnívá se, že je nutné objasnit především uvádění základních látek na trh.

112.  žádá, aby byl zajištěn transparentní a spravedlivý přístup k účinným látkám pro ty, kteří v odvětví malých a středních podniků vytváří přípravky na ochranu rostlin;

113.  žádá Komisi, aby provedla analýzu dopadu požadavků stávajících právních předpisů pro povolování přípravků na ochranu rostlin a biocidních přípravků a pro obchodování s nimi z hlediska lidských zdrojů a hospodářských schopností, které mají k dispozici výrobci z malých a středních podniků, a kdykoli dojde ke změnám stávajících předpisů; zdůrazňuje, že výsledky těchto analýz musí být poskytnuty veřejnosti ke konzultaci;

114.  požaduje přijetí harmonizované definice „méně významného použití“ s cílem podpořit rovné podmínky a doporučuje vytvoření jednotného seznamu hlavních plodin EU;

115.  vyzývá Komisi, úřad EFSA a členské státy, aby zajistily, že do jakýchkoliv činností zúčastněných stran v oblasti pesticidů budou zapojeny všechny příslušné zúčastněné subjekty, včetně veřejnosti, jak stanoví směrnice 2003/35/ES a Aarhuská úmluva;

116.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že požadavky nařízení ohledně upřednostňování nechemických metod budou řádně provedeny;

o
o   o

117.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 73. (2) Stanovený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171). (3) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1. (4) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1. (5) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1. (6) Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17. (7) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (8) Úř. věst. L 155, 11.6.2011, s. 127. (9) Úř. věst. L 93, 3.4.2013, s. 1. (10) Úř. věst. L 93, 3.4.2013, s. 85. (11) Úř. věst. L 173, 30.6.2016, s. 52. (12) Úř. věst. L 208, 2.8.2016, s. 1. (13) Úř. věst. L 333, 15.12.2017, s. 10. (14) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 102. (15) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 117. (16) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 184. (17) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 62. (18) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 51. (19) Přijaté texty, P8_TA(2018)0356. (20) Rozsudek Soudního dvora Evropské unie (pátého senátu) ze dne 23. listopadu 2016 ve věci Bayer CropScience SA-NV a Stichting De Bijenstichting v. College voor de toelating van gewasbeschermingsmiddelen en biociden C-442/14, ECLI:EU:C:2016:890. (21) Sborník EFSA 2015:13(11):4302. (22) Sborník EFSA 2017:15(9):4979. (23) https://ec.europa.eu/research/sam/pdf/sam_ppp_report.pdf (24) Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33. (25) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002 [o obecném potravinovém právu], směrnice 2001/18/ES [o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí], nařízení (ES) č. 1829/2003 [o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech], nařízení (ES) č. 1831/2003 [o doplňkových látkách], nařízení (ES) č. 2065/2003 [o kouřových aromatech], nařízení (ES) č. 1935/2004 [o materiálech určených pro styk s potravinami], nařízení (ES) č. 1331/2008 [o jednotném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata], nařízení (ES) č. 1107/2009 [o přípravcích na ochranu rostlin] a nařízení (EU) 2015/2283 [o nových potravinách]. (26) Viz věc T-235/15, Pari Pharma GmbH v. Evropská agentura pro léčivé přípravky; viz též věc T-729/15, MSD Animal Health Innovation GmbH a Intervet International v. Evropská agentura pro léčivé přípravky a věc T-718/15, PTC Therapeutics International Ltd v. Evropská agentura pro léčivé přípravky. (27) Úř. věst. C 95, 3.4.2013, s. 1. (28) https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5348 (29) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71. (30) Hallmann C.A., Sorg M., Jongejans E., Siepel, H., Hofland, N., Schwan, H. a kol. (2017): More than 75 percent decline over 27 years in total flying insect biomass in protected areas (Více než 75% pokles celkové biomasy létajícího hmyzu v chráněných oblastech za 27 let). PLoS ONE 12(10): e0185809. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0185809