(Řádný legislativní postup: první čtení)

(1) Věc byla vrácena příslušným výborům pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0482/2018). (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 a čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(-1)  Evropský fond pro strategické investice se ukázal jako cenný nástroj pro mobilizaci soukromých investic prostřednictvím využití záruky EU a vlastních zdrojů skupiny EIB.

(1)  Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň veřejných a soukromých investic nepokrývá unijní strukturální investice do potřeb udržitelného dlouhodobého růstu s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech, a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie.

(2)  Hodnocení ukázala, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře jejich vzájemného překrývání. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, velmi komplikovaná. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by taková kombinace byla prospěšná pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, aby bylo možné dosáhnout efektivněji fungující podpory konečných příjemců prostřednictvím integrace a zjednodušení finanční nabídky v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijních intervencí a zároveň by se snížily náklady pro rozpočet Unie.

(3)  V posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie pro dokončení jednotného trhu a pro stimulaci udržitelného růstu podporujícího začleňování a vytváření pracovních míst, jako je strategie Evropa 2020, unie kapitálových trhů, strategie pro jednotný digitální trh, Evropská agenda pro kulturu, balíček Čistá energie pro všechny Evropany, akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategie pro nízkoemisní mobilitu a ▌ kosmická strategie pro Evropu a evropský pilíř sociálních práv. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování.

(4)  Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány vypracovávají na podporu těchto priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být prezentovány společně s každoročními národními programy reforem jako způsob vytyčení a koordinace prioritních investičních projektů, které se budou financovat z vnitrostátních či unijních, nebo případně obojích prostředků. Měly by také zajišťovat soudržné využívání finančních prostředků Unie a maximalizovat přidanou hodnotu finanční podpory, především podpory poskytované z evropských strukturálních a investičních fondů, z evropské funkce investiční stabilizace a z Fondu InvestEU, je-li to relevantní.

(5)  Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti Unie a sociálně-ekonomickému sbližování, mimo jiné v oblasti inovací, ▌digitalizace, účinného využívání zdrojů v souladu se zásadami oběhového hospodářství, k udržitelnosti a inkluzivnosti hospodářského růstu Unie a k sociální odolnosti ▌ a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii. To by zvýšilo odolnost hospodářství a finančního systému Unie a zvýšilo by její schopnost reagovat na cyklické poklesy. V této souvislosti by měl Fond InvestEU podporovat projekty, které jsou technicky ▌, ekonomicky a sociálně životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a finančních příspěvků prováděcích partnerů, pokud je to relevantní. Měl by být založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla soustředit na dlouhodobé strategické přínosy v hlavních oblastech politiky EU, které by jinak nebyly financovány nebo byly financovány pouze nedostatečně, a přispět tak k plnění cílů politiky Unie.

(5a)  Komise a prováděcí partneři zajistí, aby program InvestEU využíval všech doplňkovostí a synergií s grantovým financováním a dalšími akcemi v podporovaných oblastech politiky, jako je například Horizont Evropa, nástroj pro propojení Evropy, program Digitální Evropa, program Jednotný trh, Evropský kosmický program, Evropský sociální fond+, Kreativní Evropa, program LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu.

(5b)  Kulturní a tvůrčí odvětví jsou odolnými a rychle rostoucími odvětvími v EU, přičemž vytváří dvojí hospodářskou a kulturní hodnotu odvozenou z duševního vlastnictví a z kreativity jednotlivců. Nicméně nehmotná povaha jejich aktiv omezuje jejich přístup k soukromému financování, které je zásadní pro to, aby mohla tato odvětví investovat, posilovat činnost a účastnit se hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni. Zvláštní nástroj záruk vytvořený v programu Kreativní Evropa úspěšně posílil finanční kapacitu a konkurenceschopnost společností v kulturním a v tvůrčím odvětví. Program InvestEU by proto měl malým a středním podnikům a organizacím v kulturním a tvůrčím odvětví nadále usnadňovat přístup k finančním prostředkům.

(6)  Fond InvestEU by měl podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv, včetně kulturního dědictví, s cílem stimulovat udržitelný a inkluzivní růst, investice a zaměstnanost, čímž přispěje k většímu blahobytu a spravedlivějšímu rozložení příjmů a k větší hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii. Projekty financované z Fondu InvestEU by měly splňovat sociální a environmentální normy, jako je dodržování pracovních práv a k životnímu prostředí šetrné využívání energie a nakládání s odpady. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.

(7)  Unie schválila cíle stanovené v Agendě OSN 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodu v roce 2015 a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení dohodnutých cílů včetně těch zakotvených v environmentální politice Unie je třeba, aby se zásadně zintenzivnila opatření zabývající se udržitelným rozvojem. Zásady udržitelného rozvoje a bezpečnosti by proto měly být základem koncepce Fondu InvestEU a neměly by být podporovány investice spojené s fosilními palivy, pokud nejsou odůvodněny tím, že přispívají k dosažení cílů energetické unie.

(8)  Program InvestEU by měl přispívat k budování udržitelného finančního systému v Unii, který bude podporovat přesměrování soukromého kapitálu do sociálních a udržitelných investic v souladu s cíli stanovenými v akčním plánu Komise týkajícím se financování udržitelného růstu(3).

(8a)   S ohledem na udržení dlouhodobého financování a udržitelného růstu by měly být podpořeny dlouhodobé investiční strategie pojistných společností formou revize požadavků na solventnost v případě příspěvků na financování investičních projektů zaštítěných zárukou EU v rámci Programu InvestEU. Aby se sjednotily pobídky pojistitelů směrem k dosažení cíle Unie spočívajícího v dlouhodobém udržitelném růstu a odstranění překážek investic dle Programu InvestEU, by Komise proto měla zohlednit tuto revizi jako součást přezkumu podle čl. 77f odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(4).

(9)  Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů v rámci období víceletého finančního rámce 2021–2027 a ročního cíle 30 % co možná nejdříve a nejpozději to roku 2027. Očekává se, že akce v rámci Programu InvestEU přispějí na klimatické cíle alespoň 40 % celkového finančního krytí programu. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

(10)  Podíl Fondu InvestEU na dosažení klimatického cíle a odvětvových cílů zařazených do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu vyvinutého Komisí ve spolupráci s prováděcími partnery a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování(5)] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná. Program InvestEU by měl rovněž přispívat k plnění ostatních dimenzí cílů udržitelného rozvoje.

(11)  Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí polovina z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy, vnitrozemských a oceánských vod, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a s ním související předcházení ekologickým rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. EU by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a kontrolou znečištění ovzduší s cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284(6). Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikou vypracovanou v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na klíčové složky přírodního kapitálu, včetně ovzduší, vody, půdy a biologické rozmanitosti.

(12)  Investiční projekty s výraznou podporou Unie, obzvláště v oblasti infrastruktury, by měly podléhat ověřování udržitelnosti v souladu s investičními pokyny, které by měla vypracovat Komise v úzké spolupráci s prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU po provedení otevřených veřejných konzultací, a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná, a to v souladu s investičními pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. V souladu se zásadou proporcionality by takové pokyny měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži, a z přezkumu udržitelnosti by měly být vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech.

(13)  Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, konkurenceschopnost a konvergenci. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně závazků Unie ve vztahu k cílům udržitelného rozvoje a včetně energetických a klimatických cílů do roku 2030, mají zásadní význam výrazné investice do evropské infrastruktury, zejména do propojení a energetické účinnosti a vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelné energie, životního prostředí a klimatu, námořní a digitální oblasti, a pomáhat např. při vývoji a zavádění inteligentních dopravních systémů. Program InvestEU by se měl prioritně zaměřovat na oblasti, které jsou podinvestovány, a v nichž je zapotřebí více investic, včetně udržitené mobility, energetické účinnosti a činností přispívajících k dosažení klimatických a energetických cílů pro rok 2030, jako i cílů dlouhodobých. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a maximalizuje součinnost mezi příslušnými programy Unie v oblastech jako doprava, energetika a digitalizace. Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zohlednit zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Zde by se měly doplňovat s působením ostatních unijních fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, které poskytují podporu pro bezpečnostní komponenty investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur.

(13a)   Program InvestEU by měl posílit postavení občanů a komunit, kteří chtějí investovat do udržitelnější a dekarbonizované společnosti, včetně transformace energetiky. Vzhledem k tomu, že [revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích] a [revidovaná směrnice o elektřině] nyní uznávají a podporují komunity obnovitelné energie, občanská energetických společenství a samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů jakožto zásadní aktéry transformace energetiky v Unii, měl by program InvestEU přispět k usnadnění účasti těchto subjektů na trhu. [pozm. návrh 3]

(13b)  Program Invest EU by měl ve vhodných případech přispět k cílům [revidované směrnice o obnovitelných zdrojích] a [nařízení o správě], i k podpoře energetické účinnosti v rozhodnutích o investicích. Měl by rovněž přispívat k dlouhodobé strategii renovací budov, kteoru by členské státy měly zavést v rámci [směrnice o energetické účinnosti budov]. Program by měl posílit jednotný digitální trh a přispívat ke snížení digitálního rozdělení a zvýšit pokrytí a konektivitu v Unii.

(13c)   Zajistit bezpečnost účastníků silničního provozu představuje při rozvoji dopravního odvětví obrovskou výzvu a přijímaná opatření a prováděné investice přispívají ke snižování počtu usmrcených osob nebo vážných zranění při silničních nehodách pouze v omezené míře. Program InvestEU by měl přispět k většímu úsilí zaměřenému na vytvoření a uplatňování technologií, které pomáhají zvýšit bezpečnost vozidel a silniční infrastruktury.

(13d)   Skutečná multimodalita představuje příležitost k vytvoření účinné dopravní sítě šetrné k životnímu prostředí, která maximálně využívá potenciálu všech dopravních prostředků a vytváří mezi nimi součinnost. Program InvestEU by se mohl stát důležitým nástrojem podpory investic v multimodálních dopravních uzlech, které jsou i přes svůj velký hospodářský potenciál a hospodářské opodstatnění spojeny pro soukromé investory s velkým rizikem.

(14)  Ačkoli se celková míra investic v Unii zvyšuje, investice do rizikovějších činností, jako je výzkum a inovace, jsou stále nedostačující. Vzhledem k tomu, že veřejné financování činností v oblasti výzkumu a inovací podněcuje růst produktivity a má zásadní význam pro posílení soukromého výzkumu a inovací, výsledný nedostatek investic do výzkumu a inovací poškozuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích obyvatel. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a širokou škálu zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku tak, aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná, a podporovat přední postavení Unie v oblasti udržitelných technologií na světové úrovni. V zájmu řešení nutnosti podporovat investice do rizikovějších činností, jako jsou výzkum a inovace, je nezbytné, aby program Horizont Evropa, a zejména Evropská rada pro inovace (EIC) pracovaly v součinnosti s finančními produkty, které mají být využívány v rámci Programu InvestEU. Kromě toho inovativní malé a střední podniky a začínající podniky, a zejména pak podniky zaměřené na nehmotná aktiva, čelí problémům při přístupu k financování. Je proto nezbytné, aby ERI působila v úzké komplementaritě se specializovanými finančními produkty v rámci Programu InvestEU, a zajistila tak pro tyto malé a střední podniky kontinuitu podpory. V tomto ohledu by měly zkušenosti získané z finančních nástrojů zavedených v rámci programu Horizont 2020, například z nástroje InnovFin a záruky za úvěry pro malé a střední podniky v rámci programu COSME, sloužit jako pevný základ poskytování této cílené podpory.

(14a)  Cestovní ruch patří k důležitým hospodářským odvětvím Unie a program InvestEU by měl přispívat k posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti tohoto odvětví tím, že bude podporovat akce zaměřené na přechod k udržitelnému, inovativnímu a digitálnímu cestovnímu ruchu.

(15)  Je naléhavě zapotřebí výrazně investovat do digitální transformace a urychlit ji a distribuovat její přínosy mezi všechny občany a podniky Unie v městských a venkovských oblastech. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence, v souladu s programem Digitální Evropa, zejména pokud jde o etické aspekty, strojové učení, internet věcí, biotechnologii a Fintech, neboť takové investice mohou zvýšit účinnost při mobilizaci kapitálu pro podnikatelské záměry.

(16)  ▌MSP představují více než 99 % podniků v Unii a jejich ekonomická hodnota je významná a zásadní. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou vnímány jako vysoce rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace, transformace do logiky oběhového hospodářství, inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. V porovnání s většími podniky navíc mají přístup k užšímu souboru finančních zdrojů: obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů nebo k velkým institucionálním investorům. Nedostatečný přístup MSP ke kapitálu je ještě prohlouben komparativní slabostí soukromého kapitálu a průmyslu rizikového kapitálu v Unii. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, zjednodušením jejich přístupu k financování a poskytováním rozmanitějších zdrojů financování je nezbytné pro zvýšení schopnosti malých a středních podniků financovat svůj vznik, růst, inovace a udržitelný rozvoj, zvyšovat konkurenceschopnost a překonávat ekonomické poklesy a také pro zvýšení odolnosti hospodářství a finančního systému během ekonomického poklesu či otřesů, tak aby bylo schopné generovat zaměstnanost a společenský blahobyt. Navíc to doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v kontextu unie kapitálových trhů. Programy jako COSME byly pro malé a střední podniky důležité v tom, že usnadňují přístup k financování ve všech fázích životního cyklu MSP, což doplnil fond EFSI, u něhož došlo k rychlému využití ze strany MSP. Fond InvestEU by tudíž měl na tyto úspěchy navázat a poskytovat provozní kapitál a investice během životního cyklu společnosti, poskytování financování pro účely pronájmů a příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty.

(16a)   Podniky poskytující služby obecného zájmu hrají zásadní a strategickou úlohu v klíčových odvětvích s velkými síťovými odvětvími (energetika, vodohospodářství, odpady, životní prostředí, poštovní služby, doprava a telekomunikace), ve zdravotnictví, vzdělávání a sociálních službách. Unie tím, že tyto podniky podporuje, zabezpečuje dobré životní podmínky svých občanů a jejich možnost si svobodně vybrat, mezi jinými také pokud jde o kvalitu služeb;

(17)  Jak uvádí diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy(7) a evropský pilíř sociálních práv(8) a právní rámec EU týkající se Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu pro řešení nerovnosti v Unii a pro podporu politik sociálního začlenění v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě, kultuře, zaměstnání a zdravotním a sociálním službám. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni EU. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, včetně rekvalifikací a zvyšování kvalifikací pracovníků mimo jiné v regionech závislých na uhlíkově intenzivním hospodářství a postižených strukturálním přechodem k nízkouhlíkovému hospodářství, na pomoc při zvyšování zaměstnanosti, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a ke zlepšení situace v oblasti genderové rovnosti, rovných příležitostí, mezigenerační solidarity, zdravotnictví a odvětví sociálních služeb, sociálního bydlení, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit a situace týkající se role a místa mladých a zranitelných lidí ve společnosti, a to včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl také přispívat k podpoře evropské kultury a kreativity. Aby bylo možné reagovat na zásadní společenské proměny v Unii a proměny pracovního trhu v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, sociální infrastruktury, udržitelných a sociálních financí, mikrofinancování, financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a zadávání zakázek se sociálními výsledky. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků a institucí sociální solidarity, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě(9) identifikovala celkovou investiční mezeru ve výši nejméně 1,5 bilionu EUR v období let 2018 až 2030 v oblasti sociální infrastruktury a služeb včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, která vyžaduje podporu, a to i na úrovni EU. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora alternativních druhů poskytovatelů finančních prostředků, jako jsou etické, sociální a udržitelné subjekty, a podpora nadací.

(18)  Fond InvestEU by měl fungovat v rámci čtyř oken, která odpovídají hlavním politickým prioritám Unie, totiž udržitelná infrastruktura, výzkum, inovace a digitalizace, malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti.

(19)  Každé okno by se mělo skládat ze dvou složek, totiž složky EU a složky členského státu. Složka EU by se měla zabývat selháními trhu v rámci celé Unie nebo určitých členských států anebo suboptimálními investičními situacemi včetně situací souvisejícími s cíli politiky Unie. Složka členského státu by měla být zaměřena na konkrétní selhání trhu nebo suboptimální investiční situace v jednom nebo několika členských státech. Kromě toho by měly mít členské státy možnost přispívat do složky členského státu formou záruk nebo hotovosti. Složka EU a složka členského státu by měly být ve vhodných případech využity na podporu finanční nebo investiční operace doplňujícím způsobem včetně kombinované podpory z obou složek. Regionální orgány by měly mít možnost převést do Fondu InvestEU prostřednictvím členských států podíl prostředků v rámci sdíleného řízení, které spravují, jež by byly pevně vymezeny pro projekty InvestEU v témže regionu. Akce podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členského státu by neměly duplikovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(20)  Složka členského státu by měla být konkrétně navržena tak, aby umožňovala využití prostředků v rámci sdíleného řízení na poskytování záruky vydané Unií. Tato možnost zvýšila přidanou hodnotu rozpočtové záruky zaštítěné Unií tím, že bude poskytnuta širšímu okruhu konečných příjemců a projektů, a zvýší se různorodost způsobů dosahování cílů fondů v rámci sdíleného řízení a současně zajistí konzistentní řízení rizik podmíněných závazků prostřednictvím provádění záruky poskytnuté Komisí v rámci nepřímého řízení. Unie by měla zaručit finanční a investiční operace uvedené v záručních dohodách uzavřených mezi Komisí a prováděcími partnery v rámci složky členského státu, fondy v rámci sdíleného řízení by měly poskytovat tvorbu rezerv pro záruku na základě míry tvorby rezerv stanovené Komisí po dohodě s členským státem podle povahy operací a výsledných očekávaných ztrát a členský stát anebo prováděcí partneři nebo soukromí investoři by převzali ztráty nad rámec očekávaných ztrát vydáním záruky „back-to-back“ ve prospěch Unie. Tato ujednání by měla být uzavřena v jednotné dohodě o přiznání příspěvku uzavřené s každým členským státem, který si tuto možnost dobrovolně zvolí. Dohoda o přiznání příspěvku by měla zahrnovat jednu nebo více konkrétních záručních dohod, které má příslušný členský stát provádět. Stanovení míry tvorby rezerv případ od případu vyžaduje odchylku od [čl. 211 odst. 1] nařízení (EU, Euratom) č. XXXX(10) („finanční nařízení“). Tento návrh přináší také jednotný soubor pravidel pro rozpočtové záruky podporované centrálně řízenými fondy nebo fondy v rámci sdíleného řízení, což by usnadnilo jejich kombinování.

(21)  Fond InvestEU by měl být otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí států, na něž se vztahuje politika sousedství a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků.

(22)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro další pro jiná opatření Programu InvestEU než tvorbu rezerv záruky EU, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz náležitě aktualizovat podle nové interinstitucionální dohody: 17. bod interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(11)] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(23)  Očekává se, že záruka EU ve výši 40 817 500 000 EUR (v běžných cenách) na úrovni Unie mobilizuje více než 698 194 079 000 EUR dalších investic v celé Unii, a měla by být ▌ přidělena na jednotlivá okna.

(23a)  Členské státy mohou přispívat do složky členského státu ve formě záruk nebo hotovosti. Aniž jsou dotčeny výsady Rady při provádění Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států ve formě záruk nebo hotovosti do složky členského státu nebo příspěvek buď členského státu, nebo národních podpůrných bank zařazených do obecného správního sektoru nebo jednajících jménem členského státu do investičních platforem by se v zásadě měly považovat za jednorázová opatření ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97(12) a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97(13).

(24)  Záruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem ke konečným zprostředkovatelům, v příslušných případech, a ke konečným příjemcům. Výběr prováděcích partnerů by měl být transparentní a nemělo by zde docházet k žádnému střetu zájmů. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU, aby podpořila jejich finanční a investiční operace, které splňují cíle a kritéria způsobilosti Fondu InvestEU. Rizikové řízení a záruky by neměly bránit přímému přístupu k záruce ze strany prováděcích partnerů. Je-li prováděcím partnerům poskytnuta záruka podle složky EU, měly by tito partneři plně odpovídat za celý investiční proces a za řádnou péči při financování investičních operací. Fond Invest EU by měl podporovat projekty, které mají typicky vyšší rizikový profil než projekty podporované normálními operacemi prováděcích partnerů a jež by nemohli prováděcí partneři provést během období, v němž je možné použít záruku EU, bez podpory z fondu Invest EU, nebo by je nemohli provést ve stejném rozsahu.

(24a)  Fond InvestEU by měl mít vhodnou řídicí strukturu, jejíž funkce by měla odpovídat jedinému účelu, jímž je zajištění odpovídajícího využití záruky EU v souladu se zajištěním politické nezávislosti investičních rozhodnutí a toho, aby případně odpovídala povaze Fondu InvestEU, která by měla být založená na trhu. Tato řídicí struktura by měla být složena z řídicí rady, poradní komise a zcela nezávislého investičního výboru. Komise by měla posoudit slučitelnost finančních a investičních operací předložených prováděcími partnery s právem EU a jejími politikami, avšak rozhodnutí o finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku přijímat prováděcí partner. V rámci celkového složení řídicí struktury by měla být zajištěna genderová vyváženost.

(25)  Za účelem výměny informací a sdělování informací o přijímání finančních produktů zavedených v rámci Fondu InvestEU a za účelem diskuse o vývoji potřeb a nových produktech včetně specifických územních mezer na trhu by měla být zřízen poradní výbor sestávající ze zástupců Komise, skupiny Evropské investiční banky (EIB), prováděcích partnerů a zástupců členských států a z jednoho odborníka na každé ze čtyř oken jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem a jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.

(26)  Řídicí rada by měla stanovit strategickou orientaci Fondu InvestEU a pravidla nezbytná pro jeho fungování a měla by stanovit pravidla platná pro operace s investičními platformami. Řídicí rada by měla být složena ze šesti členů následujícím způsobem: ze tří členů jmenovaných Komisí, jednoho člena jmenovaného Evropskou investiční bankou, jednoho člena jmenovaného poradní komisí z řad zástupců prováděcích partnerů, který by neměl být zástupcem EIB, a jednoho odborníka jmenovaného Evropským parlamentem, který by neměl požadovat ani přijímat pokyny od orgánů, institucí, úřadů a agentur Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných ani soukromých orgánů a měl by jednat zcela nezávisle. Tento odborník by měl vykonávat své povinnosti nestranně a v zájmu Fondu InvestEU; Podrobné zápisy z jednání řídicí rady by měly být zveřejněny hned, jak byly řídicí radou schváleny, a Evropský parlament by o jejich zveřejnění měl být neprodleně vyrozuměn.

(27)  Před tím, než je projekt předložen investičnímu výboru, by měl sekretariát, zřízený při Evropské komisi, který je odpovědný předsedovi investičního výboru, zkontrolovat úplnost dokumentace předložené prováděcími partnery a být nápomocen Komisi při posouzení slučitelnosti investičních a finančních operací s právními předpisy a politikami Unie. Tento sekretariát by měl být rovněž nápomocen řídící Radě.

(28)  Investiční výbor složený z nezávislých odborníků by měl vyslovovat závěr o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti, a poskytovat tak externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl fungovat v různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé oblasti politiky a odvětví.

(29)  Při výběru prováděcích partnerů pro zavedení Fondu InvestEU by měla Komise zvážit schopnost protistrany plnit cíle Fondu InvestEU a přispívat do něho, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři a byla zajištěna dostatečná diverzifikace rizik, jakož i nová řešení pro selhání trhu a suboptimální investiční situace a byla zabezpečena hospodářská, sociální a územní soudržnost. Vzhledem ke své roli v rámci Smluv své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a fondem EFSI zůstane privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU skupina EIB. Kromě skupiny EIB by měly mít národní podpůrné banky nebo instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů vzhledem k tomu, že jejich zkušenosti a schopnosti na regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na celém území Unie a s cílem zajistit spravedlivou geografickou vyváženost projektů, což přispěje ke snížení regionálních rozdílů. Pravidla týkající se účasti národních podpůrných bank nebo institucí v programu Invest EU by měly zohledňovat zásadu proporcionality s přihlédnutím ke složitosti, velikosti a rizikům dotčených prováděcích partnerů tak, aby byly zajištěny rovné podmínky pro menší a mladší podpůrné banky nebo instituce. Kromě toho by mělo být možné mít za prováděcí partnery jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují srovnatelnou výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech. Zároveň by mělo být možné, aby jako prováděcí partneři mohly působit i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení.

(29a)  Investiční platformy by měly případně sdružovat spoluinvestory, veřejné orgány, odborníky, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušné sociální partnery a zástupce občanské společnosti a další relevantní subjekty na unijní, národní a regionální úrovni.

(30)  Aby se zajistilo, že se intervence v rámci složky EU Fondu InvestEU zaměřují na selhání trhu a suboptimální investiční situace a že zároveň splňují cíl co největšího geografického dosahu, měla by být záruka EU přidělena prováděcím partnerům, kteří samostatně nebo společně s dalšími prováděcími partnery mohou působit v jednom nebo více členských státech. Ve druhém případě zůstává smluvní odpovědnost prováděcích partnerů omezená jejich příslušnými vnitrostátními mandáty. Ve snaze podporovat lepší zeměpisnou diverzifikaci lze zavést specializované regionální investiční platformy zaměřené na dotčené skupiny členských států, přičemž bude kombinováno úsilí a odbornost finančních institucí, které projdou pilířovým hodnocením, a národních podpůrných bank s omezenou zkušeností při využívání finančních nástrojů. Takové struktury by měly být podporovány, včetně dostupné podpory ze strany Poradenského centra InvestEU. Nejméně 75 % záruky EU v rámci složky EU by se mělo přidělit skupině EIB. Částky překračující 75 % záruky EU by mohly být zpřístupněny skupině EIB v případě, že národní podpůrné banky či instituce nemohou plně využít zbývající podíl záruky. Obdobně částky překračující 25 % záruky EU by mohly být zpřístupněny jiným prováděcím partnerům v případě, že skupina EIB nemůže plně využít svůj podíl záruky. Národní podpůrné banky nebo instituce by mohly plně těžit ze záruky EU i v případě, že se rozhodnou získat k ní přístup prostřednictvím EIB nebo Evropského investičního fondu.

(31)  Záruka EU v rámci složky členského státu by měla být přidělena jakémukoli prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. c)] [finančního nařízení], včetně národních nebo regionálních podpůrných bank nebo institucí, EIB, Evropského investičního fondu a dalších mezinárodních rozvojových bank. Při výběru prováděcích partnerů v rámci složky členského státu Komise zohlední návrhy předložené jednotlivými členskými státy. V souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] musí Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí.

(32)  O finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku rozhodovat prováděcí partner svým jménem a tyto operace by měl provádět v souladu se svými interními pravidly a postupy a zaúčtovávat ve svých vlastních finančních výkazech. Komise by proto měla výhradně odpovídat za veškeré finanční závazky plynoucí ze záruky EU a zveřejnit maximální částku záruky včetně všech příslušných informací o poskytované záruce.

(33)  Fond InvestEU by měl podle potřeby umožňovat bezproblémovou a účinnou kombinaci grantů či finančních nástrojů nebo grantů a finančních nástrojů, které jsou financovány z rozpočtu EU nebo z jiných fondů, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), s touto zárukou v situacích, kdy je to nezbytné pro nejlepší podporu investic za účelem řešení konkrétních selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací.

(34)  Projekty předložené prováděcími partnery pro získání podpory z Programu InvestEU, které zahrnují kombinaci s podporou z ostatních programů Unie, by měly být jako celek rovněž v souladu s cíli a kritérii způsobilosti obsaženými v pravidlech příslušných programů Unie. O použití záruky EU by mělo být rozhodnuto na základě pravidel Programu InvestEU.

(35)  Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každém okně tím, že zajistí účinné provádění zeměpisné diverzifikace s cílem přispět k cíli Unie v podobě hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zmenšení rozdílů mezi regiony. Poradenské centrum by mělo věnovat zvláštní pozornost tomu, že je nutné malé projekty seskupit do větších portfolií. Komise by měla podepsat dohody se skupinou EIB a dalšími prováděcími partnery s cílem označit je jako partnery Poradenského centra. Komise, skupina EIB a další prováděcí partneři by měly úzce spolupracovat s cílem zajistit účinnost, synergie a účinné zeměpisné pokrytí podpory pro celou Unii, při zohlednění odbornosti a místních kapacit místních prováděcích partnerů i stávajících struktur, jako je Poradenské centrum pro investice. Kromě toho by se mělo v rámci Programu InvestEU počítat s meziodvětvovou komponentou, která pro potřeby centrálně řízených programů Unie zajistí jedno správní místo a pomoc pro rozvoj projektů s přesahem do různých oblastí politik. [pozm. návrh 5]

(36)  V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by doplňovalo stávající režimy podpory a přítomnost místních partnerů a které by poskytovalo konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám v praxi. S cílem usnadnit poskytování poradenské podpory na místní úrovni a zajistit účinnost, vzájemné synergie a účinné geografické pokrytí podpory v unii by Poradenské centrum InvestEU mělo spolupracovat s národními podpůrnými bankami nebo institucemi a řídicími orgány evropských strukturálních a investičních fondů a mělo by těžit z jejich odborných znalostí a využívat je. V členských státech, v nichž národní podpůrné banky nebo instituce neexistují, by mělo Poradenské centrum InvestEU na žádost dotčeného členského státu případně poskytovat proaktivní poradenství ve spojitosti se zřízením takové banky nebo instituce.

(36a)  Poradenské centrum InvestEU by mělo poskytovat poradenskou podporu malým projektům a projektům pro startupy, zejména pokud se startupy snaží ochránit své investice do výzkumu a inovací získáním titulů duševního vlastnictví, jako jsou patenty.

(37)  V souvislosti s Fondem InvestEU je nezbytná podpora vytváření projektů a budování kapacit za účelem rozvoje organizačních kapacit a činností tvorby trhu, které jsou potřebné k vytváření kvalitních projektů. Kromě toho je cílem vytvořit podmínky pro zvyšování potenciálního počtu způsobilých příjemců v rodících se tržních a místních segmentech, zejména pokud malé individuální projekty výrazně zvyšují transakční náklady na úrovni projektu, jako je tomu v případě ekosystému sociálního financování. Podpora budování kapacit by proto měla doplňovat akce prováděné v rámci dalších programů Unie, které se vztahují na specifickou oblast politiky. Úsilí by mělo být rovněž věnováno podpoře budování kapacit potenciálních předkladatelů projektů, zejména místních organizací poskytovatelů služeb a orgánů.

(38)  Portál InvestEU by měl být zřízen tak, aby nabízel snadno přístupnou a uživatelsky vstřícnou databázi projektů, která zvyšuje viditelnost investičních projektů, k nimž je hledáno financování, přičemž zvláštní důraz klade na vytvoření eventuální rezervy investičních projektů slučitelných s právem a politikami EU pro prováděcí partnery.

(39)  Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(14) je třeba Program InvestEU hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou v případě potřeby obsahovat měřitelné ukazatele jako východisko pro hodnocení dopadu Programu InvestEU v praxi.

(40)  Ke sledování pokroku dosaženého při plnění cílů Unie by měl být zaveden pevný rámec pro monitorování založený na ukazatelích výstupů, výsledků a dopadů. Za účelem zajištění odpovědnosti vůči občanům EU by Komise a řídicí rada měly každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, dopadu a operacích Programu InvestEU.

(41)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a stanovují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.

(42)  Na program InvestEU se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení]. Stanoví pravidla plnění rozpočtu EU včetně pravidel rozpočtových záruk.

(43)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(15), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(16), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(17) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(18) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 administrativní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(19). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(44)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení na vyloučení off-shorových společností a společností usazených v nespolupracujících zemích a za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci a byla zaručená práva Unie s cílem zajistit finanční řízení a chránit její finanční zájmy.

(45)  Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 88 rozhodnutí Rady 2013/755/EU] jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů Programu InvestEU a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(46)  Za účelem doplnění méně podstatných prvků tohoto nařízení o investiční pokyny, které by měla připravit Komise v úzké spolupráci s prováděcími partnery po provedení konzultací a s nimiž by měly být v souladu finanční a investiční operace, umožnění rychlého a pružného přizpůsobení ukazatelů výkonnosti a za účelem úpravy míry tvorby rezerv by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 SFEU akty s ohledem na vypracování investičních pokynů pro finanční a investiční operace v rámci různých oken, změnu přílohy III tohoto nařízení v souvislosti s přezkumem nebo doplněním ukazatelů a úpravu míry tvorby rezerv. V souladu se zásadou proporcionality by tyto investiční pokyny měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci..“

(47)  Program InvestEU by měl řešit selhání trhu a suboptimální investiční situace v rámci celé Unie nebo určitých členských států a stanovit celounijní tržní testy inovativních finančních produktů a systémů k jejich šíření pro potřeby nových nebo komplexních selhání trhu. Z tohoto důvodu je opodstatněná akce na úrovni EU,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU poskytující záruky EU na finanční a investiční operace realizované prováděcími partnery na podporu interních politik EU.

Tímto nařízením se také zřizuje podpůrný poradenský mechanismus na podporu rozvoje projektů, do nichž je možno investovat a jsou udržitelné, a přístupu k financování a za účelem pomoci při budování souvisejících kapacit („Poradenské centrum InvestEU“). Dále se jím zřizuje databáze zajišťující viditelnost projektů, pro něž předkladatelé projektů hledají financování, která poskytne investorům informace o investičních příležitostech („Portál InvestEU“).

Nařízení stanovuje cíle Programu InvestEU, rozpočet a objem záruky EU na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

-1)  adicionalitou adicionalita, jak ji stanoví článek 7a tohoto nařízení a jak je uvedena v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení;

-1a)  „partnerem Poradenského centra“ způsobilá protistrana, s níž Komise uzavře dohodu za účelem provedení služby poskytované Poradenským centrem InvestEU;

1)  „operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie kombinující nevratné formy nebo vratné formy podpory z rozpočtu EU či obojí s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; pro účely této definice lze unijní programy financované z jiných zdrojů než z unijního rozpočtu, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), postavit na roveň programům Unie financovaným z rozpočtu Unie;

1a)  „dohodou o příspěvcích“ právní nástroj, jímž Komise a členské státy upřesní podmínky záruky EU v rámci složky členského státu uvedené v článku 9;

1b)  „skupinou EIB“ Evropská investiční banka a její dceřiné společnosti;

2)  „zárukou EU“ celková záruka poskytnutá z rozpočtu Unie, na jejímž základě nabývají rozpočtové záruky v souladu s [čl. 219 odst. 1] [Finančního nařízení] účinnosti podpisem jednotlivých záručních dohod s prováděcími partnery;

2a)  „finančním příspěvkem“ příspěvek od prováděcího partnera ve formě vlastní kapacity pro podstupování rizika anebo finanční podpory poskytnuté operaci, na niž se vztahuje toto nařízení;

3)  „finančním produktem“ finanční mechanismus nebo dohoda uzavřené mezi Komisí a prováděcím partnerem, které stanovují, za jakých podmínek prováděcí partner poskytuje konečným příjemcům přímé nebo zprostředkované financování v jakékoli z forem uvedených v článku 13;

4)  „finanční a/nebo investiční operací“ operace za účelem přímého nebo nepřímého poskytnutí financí konečným příjemcům ve formě finančních produktů, realizovaná prováděcím partnerem jeho vlastním jménem a v souladu s jeho interními pravidly a zaúčtovaná v jeho finančních výkazech;

5)  „fondy v rámci sdíleného řízení“ fondy, které umožňují přidělení prostředků na rozpočtovou záruku v rámci složky členského státu Fondu InvestEU, konkrétně Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond+ (ESF+), Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV);

6)  „záruční dohodou“ právní nástroj, v němž Komise a prováděcí partner stanoví podmínky pro navrhování finančních nebo investičních operací, kterým bude udělena záruka EU, pro poskytnutí rozpočtové záruky na tyto operace a pro jejich provádění v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;

7)  „prováděcím partnerem“ způsobilá protistrana, například finanční instituce nebo jiný zprostředkovatel, se kterou Komise podepíše záruční dohodu ▌;

8)  „Poradenským centrem InvestEU“ technická pomoc definovaná v článku 20;

9)  „Portálem InvestEU“ databáze definovaná v článku 21;

10)  „Programem InvestEU“ souhrnně Fond InvestEU, Poradenské centrum InvestEU, Portál InvestEU a operace kombinování zdrojů;

10a)  „investičními pokyny“ soubor kritérií vycházejících ze zásad stanovených tímto nařízením s ohledem na obecné cíle, kritéria způsobilosti a způsobilé nástroje, které používá investiční výbor při transparentním a nezávislém rozhodování o používání záruk EU;

10b)  „investičními platformami“ zvláštní účelové jednotky, spravované účty, smluvní režimy spolufinancování nebo sdílení rizik nebo režimy zavedené jakýmikoli jinými nástroji, jejichž prostřednictvím subjekty poskytují finanční příspěvek k financování určitého počtu investičních projektů, a jež mohou zahrnovat:

a)  národní platformy nebo platformy na nižší vnitrostátní úrovni, které sdružují několik investičních projektů na území určitého členského státu;

b)  platformy pro více zemí nebo regionální platformy, které sdružují partnery z několika členských států nebo třetích zemí se zájmem o projekty v určité zeměpisné oblasti;

c)  tematické platformy, které sdružují investiční projekty v určitém odvětví;

11)  „mikrofinancováním“ mikrofinancování definované v nařízení [[ESF+] č.];

12)  „společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 3 000 zaměstnanců a nejsou malými a středními podniky ani malými společnostmi se střední tržní kapitalizací;

13)  „národními podpůrnými bankami či institucemi“ (NBPI) právní subjekty, které se zabývají finančními činnostmi na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností;

14)  „malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(20);

15)  „malými společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 499 zaměstnanců a nejsou malými nebo středními podniky;

16)  „sociálním podnikem“ sociální podnik dle definice v nařízení [[ESF+] č.];

16a)  „udržitelným financováním“ proces řádného zohledňování environmentálních a sociálních aspektů při investičním rozhodování, který vede k vyšším investicím do dlouhodobějších a udržitelných činností;

17)  „třetí zemí“ země, která není členem Unie.

Článek 3

Cíle Programu InvestEU

1.  Všeobecným cílem Programu InvestEU je podpora cílů politiky Unie prostřednictvím finančních a investičních operací, které přispívají k:

a)  konkurenceschopnosti Unie včetně výzkumu, inovací a digitalizace;

aa)  zvýšení míry zaměstnanosti v Unii a vytvoření vysoce kvalitních pracovních míst v Unii;

b)  růstu ekonomiky Unie a její udržitelnosti, umožňujícímu Unii dosáhnout cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody;

c)  sociální inovativnosti, odolnosti a inkluzivitě Unie;

ca)  podpoře vědeckotechnického pokroku, kultury, vzdělávání a odborné přípravy;

cb)  hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

d)  integraci kapitálových trhů Unie a posilování jednotného trhu včetně řešení roztříštěnosti kapitálových trhů Unie, diverzifikace zdrojů financování podniků Unie a propagace udržitelného financování.

2.  Program InvestEU má tyto specifické cíle:

a)  podpora finančních a investičních operací v oblasti udržitelné infrastruktury v podoblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a);

b)  podpora finančních a investičních operací v oblasti výzkumu, inovací a digitalizace ve všech oknech politik, včetně podpory rozšiřování inovačních společností a uvádění technologií na trh;

c)  zvyšování a zjednodušování přístupnosti a dostupnosti financování a posilování globální konkurenceschopnosti pro začínající inovativní podniky, malé a střední podniky včetně mikropodniků a v řádně opodstatněných případech pro podniky se společností se střední kapitalizací;

d)  zvyšování přístupnosti a dostupnosti mikrofinancování a financování MSP, sociálních podniků, kulturního a tvůrčího odvětví a odvětví vzdělávání, podpora finančních a investičních operací souvisejících se sociálními investicemi, kompetencemi a dovednostmi a rozvoj a konsolidace trhů pro sociální investice v oblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. d).

Článek 4

Rozpočet a objem záruky EU

1.  Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) činí 40 817 500 000 EUR (v běžných cenách). Budou na ni vytvořeny rezervy ve výši 40 %.

Pro účely složky členského státu uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) lze poskytnout doplňující prostředky záruky EU za předpokladu, že členské státy přidělí v souladu s [čl. 10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] (21) a čl. [75 odst. 1] nařízení [[Plán SZP] č.] (22) odpovídající částky.

Kromě příspěvků uvedených v druhém pododstavci mohou členské státy přispívat do složky členského státu formou záruk nebo hotovosti.

Záruku EU uvedenou v prvním pododstavci zvýší také příspěvky od třetích zemí uvedených v článku 5, poskytujících hotovostní rezervy v plné výši v souladu s [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení].

2.  ▌Rozdělení částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku je uvedeno v příloze I. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem doplnění tohoto nařízení změnou částek uvedených v ▌příloze I v relevantních případech upravit až o 15 % na každé okno.

3.  Finanční krytí pro provádění opatření uvedených v kapitolách V a VI činí 525 000 000 EUR (v běžných cenách).

4.  Prostředky uvedené v odstavci 3 lze také použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění Programu InvestEU, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.

Článek 5

Třetí země přidružené k Fondu InvestEU

Složka EU Fondu InvestEU podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a každé okno dle čl. 7 odst. 1 může přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení]:

a)  členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)  přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito subjekty;

c)  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)  třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast třetí země na programu Unie za předpokladu, že tato dohoda

i)  zajišťuje spravedlivou rovnováhu příspěvků a přínosů třetí strany účastnící se programů Unie;

ii)  stanovuje podmínky účasti v programech včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s [čl. 21 odst. 5] [finančního nařízení] účelově vázaný příjem;

iii)  neuděluje třetí zemi pravomoc rozhodovat o programu;

iv)  zaručuje práva Unie na zajištění řádného finančního řízení a ochranu jejích finančních zájmů.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.  Záruka EU bude prováděna formou nepřímého řízení orgány uvedenými v [čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii) až vii)] [finančního nařízení]. Další formy financování z prostředků EU v rámci tohoto nařízení budou prováděny formou přímého nebo nepřímého řízení v souladu s [finančním nařízením], a to včetně grantů prováděných v souladu s jeho [hlavou VIII].

2.  Finanční a investiční operace kryté zárukou EU, které jsou součástí operace kombinování zdrojů, jež kombinuje podporu v rámci tohoto nařízení s podporou poskytovanou v rámci jednoho nebo více dalších unijních programů nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), musí:

a)  být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena;

b)  být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

2a.  Operace kombinování zdrojů, při nichž se kombinuje podpora podle tohoto nařízení, budou pokud možno co nejplynulejší.

3.  Operace kombinování zdrojů zahrnující finanční nástroj plně financovaný jinými unijními programy nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi bez použití záruky EU v rámci tohoto nařízení musí být v souladu s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora poskytnuta.

4.  V souladu s čl. 6 odst. 2 bude o nevratných formách podpory a/nebo finančních nástrojů z unijního rozpočtu, které tvoří součást operace kombinování zdrojů podle odstavců 2 a 3, rozhodováno dle pravidel relevantního unijního programu a budou prováděny v rámci operace kombinování zdrojů v souladu s tímto nařízením a s [hlavou X] [finančního nařízení].

Podávání zpráv bude také obsahovat části týkající se souladu s cíli politiky a kritérii způsobilosti stanovenými v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena, a také souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA II

Fond InvestEU

Článek 7

Okna

1.  Fond InvestEU bude fungovat prostřednictvím následujících čtyř oken, která budou zaměřena na selhání trhu a/nebo suboptimální investiční situace v daných oblastech působnosti:

a)  okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy včetně multimodální dopravy, bezpečnosti silničního provozu, obnovy a údržby železniční a silniční infrastruktury, cestovního ruchu, energie, zejména zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti v souladu s energetickými rámci 2030 a 2050, projektů na renovaci budov zaměřených na úspory energie a zapojení budov do propojeného energetického, skladovacího, digitálního a dopravního systému, zlepšování úrovně propojitelnosti, digitálního propojení a přístupu, mimo jiné ve venkovských oblastech, dodávek a zpracování surových materiálů, vesmíru, oceánů, vnitrozemských vod, prevence vzniku odpadu a oběhového hospodářství, přírodní a další environmentální infrastruktury, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální nebo sociální udržitelnosti či obojího a splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;

b)  okno pro výzkum, inovace a digitalizaci: zahrnuje výzkum, vývoj produktů a inovace, transfer technologií a výsledků výzkumu na trh, podporu tržních zprostředkovatelů a spolupráce mezi podniky, demonstrace a zavádění inovativních řešení, podporu rozšiřování inovativních společností včetně začínajících podniků a malých a středních podniků a digitalizaci průmyslu EU na základě nabytých zkušeností, zejména z InnovFin;

c)  okno pro malé a střední podniky: jednodušší přístupnost a dostupnost financování pro začínající podniky, malé a střední podniky, včetně podniků inovativních, a v řádně opodstatněných případech i pro malé podniky se střední kapitalizací, zejména s cílem zvýšit globální konkurenceschopnost, inovace, digitalizaci a udržitelnost;

d)  okno pro sociální investice a dovednosti: zahrnuje etické a udržitelné financování, mikrofinancování, převzetí podniku pracovníky, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku a opatření na podporu rovnosti žen a mužů a aktivní účasti žen a zranitelných skupin, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu (včetně sociálního a studentského bydlení), sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, začlenění a přístupnost, kulturní aktivity se sociálním cílem, kulturní a tvůrčí odvětví, mimo jiné i s mezikulturním dialogem a cíli v oblasti sociální soudržnosti; začleňování zranitelných osob včetně občanů třetích zemí.

2.  V případech, kdy finanční nebo investiční operace předložená investičnímu výboru dle článku 19 spadá pod více než jedno okno, bude přiřazena k oknu, pod které spadá její hlavní cíl nebo hlavní cíl většiny dílčích projektů operace, ledaže by bylo v investičních pokynech uvedeno jinak.

3.  Finanční a investiční operace v rámci všech oken ▌dle odst. 1 ▌podléhají případně přezkoumání z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti s cílem minimalizovat škodlivý dopad a maximalizovat přínosy pro klima, životní prostředí a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé žádající financování adekvátní informace podle pokynů vytvořených Komisí formou aktu v přenesené pravomoci s řádným zohledněním kritérií stanovených nařízením (EU) č. .../... o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (COM(2018)0353) s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná. Z přezkumu mohou být případně vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech.

Pokyny Komise umožní:

a)  zajistit v souvislosti s adaptací odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím vyhodnocení klimatické zranitelnosti a rizik včetně příslušných adaptačních opatření a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivního efektu opatření na zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů a zajistit soulad s cíli a normami Unie v oblasti životního prostředí;

b)  zohlednit konsolidovaný dopad projektu z hlediska klíčových komponent přírodního kapitálu souvisejícího s ovzduším, vodou, půdou a biologickou rozmanitostí;

ba)  odhadnout dopad na zaměstnanost a tvorbu kvalitních pracovních míst;

c)  odhadnout dopad na sociální začleňování určitých oblastí nebo populací.

4.  Prováděcí partneři budou poskytovat informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise, a aby se případně posoudil soulad operací s nařízením (EU) .../... [o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování].

4a.  Okno pro malé a střední podniky dále podporuje příjemce, kteří byli podporování z různých nástrojů záruk EU sloučených do programu InvestEU, zejména ze Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví z programu Kreativní Evropa.

5.  Prováděcí partneři stanoví cíl, aby:

a)   alespoň 65 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu výrazně přispívalo k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí v souladu s Pařížskou dohodou;

b)  v oblasti dopravy alespoň 10 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu přispívalo k dosažení cíle Unie odstranit smrtelné silniční nehody a závažná zranění do roku 2050 a renovovat železniční a silniční mosty a tunely v zájmu jejich bezpečnosti;

c)  alespoň 35% investic v rámci okna pro výzkum, inovace a digitalizaci přispívalo k plnění cílů programu Horizont Evropa;

d)  výrazný podíl záruky nabízené malým a středním podnikům a podnikům se střední kapitalizací v rámci okna pro malé a střední podniky podporoval inovativní malé a střední podniky.

Komise společně s prováděcími partnery usiluje o zajištění toho, aby část rozpočtové záruky použité pro okno pro udržitelné investice byla rozdělena tak, aby byla dosažena rovnováha mezi opatřeními v různých oblastech.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými určí investiční pokyny pro každé okno.

6a.  Kdykoli bude Komise poskytovat informace týkající se výkladu investičních pokynů, tyto informace zároveň zpřístupní prováděcím partnerům, investičnímu výboru a Poradenskému centru InvestEU.

Článek 7a

Adicionalita

Pro účely tohoto nařízení se „adicionalitou“ rozumí podpora takových operací ze strany Fondu InvestEU, které řeší specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční situace na unijní úrovni a/nebo na úrovni členských států, a které by v období, během něhož je možné využít záruku EU, nemohli prováděcí partneři provést bez podpory Fondu InvestEU nebo by je nemohli provést ve stejném rozsahu.

Článek 8

Složky

1.  Jednotlivá okna uvedená v čl. 7 odst. 1 sestávají ze dvou složek zaměřených na ▌selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a to následovně:

a)  složka EU je zaměřena na tyto situace:

i)  selhání trhu nebo suboptimální investiční situace související s prioritami politiky Unie ▌;

ii)  specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční situace na unijní úrovni a/nebo na úrovni členských států; nebo

iii)  nová či komplexní selhání trhu nebo suboptimální investiční situace se záměrem vyvinout nová finanční řešení a struktury trhu;

b)  složka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu a suboptimální investiční situace v jednom nebo několika členských státech za účelem plnění cílů přispívajících fondů v rámci sdíleného řízení.

2.  Složky uvedené v odstavci 1 se ve vhodných případech využijí na podporu finanční nebo investiční operace doplňujícím způsobem včetně kombinované podpory z obou složek.

Článek 9

Specifická ustanovení platná pro složku členského státu

1.  Prostředky přidělené členským státem dle čl. [10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [[plánu SZP] č.] budou použity pro tvorbu rezerv na část záruky EU, která spadá pod složku členského státu a pokrývá finanční a investiční operace v daném členském státě.

1a.  Členské státy mohou rovněž přispívat do složky členského státu formou záruk nebo hotovosti. Tyto příspěvky mohou být využity na platby čerpání záruk pouze poté, co bylo provedeno financování podle čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce.

2.  Stanovení části záruky EU spadající pod složku členského státu se řídí dohodou o příspěvcích uzavřenou mezi členským státem a Komisí.

▌

Dva nebo více členských států může s Komisí uzavřít společnou dohodu o příspěvcích.

Odchylně od [čl. 211 odst. 1] [finančního nařízení] je míra tvorby rezerv na záruku EU spadající pod složku členského státu stanovena na 40 % a je možné ji snížit či zvýšit v každé dohodě o příspěvcích tak, aby brala v potaz rizika související s finančními produkty, které mají být použity.

3.  Dohoda o příspěvcích obsahuje alespoň tyto prvky:

a)  celkový objem části záruky EU spadající pod složku členského státu týkající se členského státu, míru tvorby rezerv na tuto část, objem příspěvků z fondů v rámci sdíleného řízení, zahajovací fázi tvorby rezerv v souladu s ročním finančním plánem a objem výsledného podmíněného závazku krytého zárukou „back-to-back“ poskytnutou daným členským státem a/nebo prováděcími partnery nebo soukromými investory;

b)  strategii zahrnující finanční produkty a jejich minimální páku, zeměpisné pokrytí, investiční období a v relevantních případech kategorie konečných příjemců a způsobilých zprostředkovatelů;

c)  prováděcího partnera nebo partnery ▌zvolené po dohodě s členským státem;

d)  možné příspěvky z fondů v rámci sdíleného řízení určené investičním platformám a Poradenskému centru InvestEU;

e)  povinnost každoročního předkládání zpráv členskému státu včetně zpráv dle ukazatelů uvedených v dohodě o příspěvcích;

f)  ustanovení o náhradách části záruky EU spadající pod složku členského státu;

g)  možnou kombinaci se zdroji v rámci složky EU včetně vrstvené struktury pro dosažení lepšího krytí rizik v souladu s čl. 8 odst. 2.

Na základě vlastní úvahy členských států mohou být po dohodě s prováděcími partnery použity příspěvky z fondů v rámci sdíleného řízení na záruky veškerých tranší strukturovaných nástrojů financování.

4.  Dohodu o příspěvcích bude Komise provádět prostřednictvím záručních dohod uzavřených s prováděcími partnery podle článku 14.

Pokud do devíti měsíců od podpisu dohody o příspěvcích nedojde k uzavření záruční dohody nebo nedojde k plné alokaci prostředků stanovených dohodou o příspěvcích prostřednictvím jedné nebo více záručních dohod, bude v prvním případě dohoda o příspěvcích ukončena či v druhém případě příslušně pozměněna a nevyužité vyhrazené prostředky budou opětovně použity v souladu s [čl. 10 odst. 5] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] a čl. [75 odst. 5] nařízení [[plánu SZP] č.].

Pokud záruční dohoda nebude řádně naplněna během období stanoveného v čl. [10 odst. 6] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo v čl. [75 odst. 6] nařízení [[plánu SZP] č.], bude dohoda o příspěvcích pozměněna a nevyužité vyhrazené prostředky budou opětovně použity v souladu s [čl. 10 odst. 6] [[nařízení o společných ustanoveních] č.] a čl. [75 odst. 6] nařízení [[plánu SZP]] č.].

5.  Na tvorbu rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu, která je stanovena dohodou o příspěvku, se vztahují tato pravidla:

a)  po zahajovací fázi tvorby rezerv uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku budou veškeré roční přebytky rezerv vypočtené porovnáním částky rezerv požadované dle míry tvorby rezerv a částky skutečných rezerv opětovně využity podle [čl. 10 odst. 6] [nařízení o společných ustanoveních] a čl. [75 odst. 6] [[plánu SZP] č.];

b)  odchylně od [čl. 213 odst. 4] [finančního nařízení] nebudou po zahajovací fázi tvorby rezerv uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku rezervy během dostupnosti této části záruky EU spadající pod složku členského státu každoročně doplňovány;

c)  Komise ihned informuje členský stát, pokud v důsledku žádostí o plnění z dané části záruky EU spadající pod složku členského státu klesne úroveň rezerv na tuto část záruky EU pod 20 % počáteční rezervy;

d)  ▌

KAPITOLA III

Záruka EU

Článek 10

Záruka EU

1.  Záruka EU je v rámci Fondu InvestEU poskytována prováděcím partnerům v souladu s [čl. 219 odst. 1] [finančního nařízení] a spravována v souladu s [hlavou X] [finančního nařízení]. Záruka EU je nezrušitelná, bezpodmínečná a poskytuje se na základě první žádosti způsobilým protistranám na finanční nebo investiční operace, na něž se vztahuje toto nařízení, a její hodnota je výlučně spjata s charakteristikou a rizikovým profilem podkladových operací, přičemž se zohlední povaha podkladových operací a provedení vytýčených politických cílů, včetně možného uplatnění specifických výhodnějších podmínek a pobídek podle potřeby, bude-li řádně odůvodněno, zejména pak:

a)  v situacích, kdy by napjaté podmínky na finančních trzích zabránily uskutečnění životaschopného projektu;

b)  je-li to nezbytné k usnadnění zřizování investičních platforem nebo financování projektů v odvětvích nebo oblastech, v nichž dochází k významným selháním trhu a/nebo suboptimální investiční situaci;

Kromě toho záruka EU zajistí:

a)  silný mechanismus pro okamžité využití záruky;

b)  dobu trvání slučitelnou s konečnou splatností poslední pohledávky od konečného příjemce;

c)  dostatečné monitorování portfolia rizik a záruk;

d)  spolehlivý mechanismus pro odhad očekávaných peněžních toků v případě, že je záruka využita;

e)  dostatečnou dokumentaci ohledně rozhodnutí v oblasti řízení rizik;

f)  dostatečnou flexibilitu ohledně způsobu využití záruky, která by prováděcím partnerům umožnila přímo těžit ze záruky, jestli/až bude potřeba, zejména v případě neexistence dalšího programu záruk;

g)  splnění veškerých případných dalších požadavků stanovených příslušným regulačním orgánem dohledu, aby bylo možné záruku považovat za účinné, komplexní zmírňování rizik.

1a.  Záruka EU v rámci složky EU bude udělena prováděcím partnerům. Nejméně 75 % záruky EU v rámci složky EU se přidělí skupině EIB. Částky překračující 75 % záruky EU mohou být zpřístupněny skupině EIB v případě, že národní podpůrné banky či instituce nemohou plně využít zbývající podíl záruky. Obdobně částky překračující 25 % záruky EU mohou být zpřístupněny jiným prováděcím partnerům v případě, že skupina EIB nemůže plně využít svůj podíl záruky. Národní podpůrné banky nebo instituce mohou plně těžit ze záruky EU i v případě, že se rozhodnou získat k ní přístup prostřednictvím EIB nebo Evropského investičního fondu.

2.  Podpora formou záruky EU může být poskytnuta na finanční a investiční operace, které se řídí tímto nařízením, na investiční období, jež končí dnem 31. prosince 2027. Smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem nebo jiným subjektem dle čl. 13 odst. 1 písm. a) musí být podepsány do 31. prosince 2028.

Článek 11

Způsobilé finanční a investiční operace

1.  Fond InvestEU podporuje pouze veřejné a soukromé finanční a investiční operace, které:

a)  splňují podmínky stanovené v [čl. 209 odst. 2 písm. a) až e)] [finančního nařízení] a požadavek doplňkovosti stanovený v ▌článku 7a tohoto nařízení, a v relevantních případech maximalizují soukromé investice v souladu s [čl. 209 odst. 2 písm. d)] [finančního nařízení];

b)  přispívají k plnění cílů unijní politiky, jež doplňují a jsou s nimi v souladu, a spadají do oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace v rámci příslušného okna dle přílohy II tohoto nařízení; a

c)  jsou v souladu s investičními pokyny.

2.  Kromě projektů umístěných v Unii může Fond InvestEU podpořit prostřednictvím finančních a investičních operací následující projekty a operace:

a)  ▌projekty mezi subjekty umístěnými nebo usazenými v jednom nebo více členských státech a dosahující do jedné nebo více třetích zemí včetně přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí spadajících do působnosti evropské politiky sousedství, zemí Evropského hospodářského prostoru nebo zemí Evropského sdružení volného obchodu nebo do zámořské země nebo území dle vymezení v příloze II SFEU nebo do přidružené třetí země, ať už v dané třetí zemi nebo zámořské zemi či území existuje či neexistuje partner;

b)  finanční a investiční operace v zemích uvedených v článku 5, které přispívají ke konkrétnímu finančnímu produktu.

3.  Fond InvestEU může podpořit finanční a investiční operace poskytující financování příjemcům, kteří jsou právními subjekty usazenými v kterékoli z těchto zemí:

a)  v členském státě nebo v zámořské zemi či území s ním spojených;

b)  v třetí zemi nebo území přidružených k Programu InvestEU v souladu s článkem 5;

c)  v relevantním případě v třetí zemi uvedené v odst. 2 písm. a);

d)  v jiných zemích, je-li to nutné pro financování projektu v zemi nebo na území dle písmen a) až c).

Článek 12

Výběr prováděcích partnerů

1.  Komise v souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] vybírá prováděcího partnera nebo skupinu prováděcích partnerů dle druhého pododstavce tohoto odstavce ze způsobilých protistran.

Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem a být schopné krýt finanční a investiční operace v jednom nebo více členských státech nebo regionech. Prováděcí partneři mohou rovněž krýt finanční a investiční operace v jednom nebo více členských státech nebo regionech tak, že se sdruží do skupiny. Prováděcí partneři, jejichž smluvní závazky jsou omezeny jejich příslušnými vnitrostátními mandáty, se mohou s příslušnými místně přizpůsobenými srovnatelnými nástroji rovněž zaměřit na selhání trhu nebo suboptimální investiční situace.

Na základě stupně připravenosti projektu může být kdykoliv a v různém složení vytvořena skupina prováděcích partnerů, a to s cílem účinně plnit požadavky trhu.

Pro složku členského státu může příslušný členský stát jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více způsobilých protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem podle čl. 9 odst. 3 písm. c).

Pokud příslušný členský stát nenavrhne prováděcího partnera, bude Komise postupovat v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce a vybere partnera z těch prováděcích partnerů, kteří jsou schopni krýt finanční a investiční operace v příslušných geografických oblastech.

2.  Při výběru prováděcích partnerů Komise zajistí, aby portfolio finančních produktů v rámci Fondu InvestEU:

a)  maximalizovalo pokrytí cílů stanovených v článku 3;

b)  maximalizovalo dopad záruky EU prostřednictvím vlastních zdrojů vložených prováděcím partnerem;

c)  maximalizovalo v relevantních případech soukromé investice;

d)  dosahovalo geografické rozmanitosti a umožňovalo financování menších projektů;

e)  poskytovalo dostatečnou diverzifikaci rizika;

f)  podporovalo inovativní možnosti financování a řízení rizik, které řeší selhání trhu a suboptimální investiční situace.

fa)  dosahovalo doplňkovosti.

3.  Při výběru prováděcích partnerů Komise rovněž zohledňuje:

a)  možné náklady a náhrady do rozpočtu Unie;

b)  způsobilost prováděcích partnerů plně vyhovět požadavkům [čl. 155 odst. 2 a čl. 155 odst. 3] [finančního nařízení] v souvislosti s vyhýbáním se daním, daňovými podvody, daňovými úniky, praním peněz, financováním terorismu a nespolupracujícími jurisdikcemi.

ba)  kapacitu prováděcího partnera hodnotit finanční a investiční operace podle mezinárodně uznávaných norem sociálního hodnocení se zvláštní pozorností k sociálnímu a environmentálnímu dopadu;

bb)  kapacitu prováděcích partnerů zajistit transparentnost a přístup veřejnosti k informacím týkajícím se každé z finančních a investičních operací a předložit o nich veřejné důkazy;

bc)  v případě potřeby kapacitu prováděcího partnera řídit finanční nástroje s ohledem na jeho zkušenosti s finančními nástroji a řídicími orgány z minulosti, jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(23).

4.  Národní podpůrné banky nebo instituce mohou být vybrány jako prováděcí partner za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto článku a v čl. 14 odst. 1 druhém pododstavci.

Článek 13

Způsobilé typy financování

1.  Záruka EU může být použita na krytí rizik pro následující typy financování poskytované prováděcími partnery:

a)  půjčky, záruky, protizáruky, nástroje kapitálových trhů, jakékoli další formy financování nebo úvěrového posílení včetně podřízeného dluhu nebo kapitálové či kvazikapitálové účasti poskytované přímo nebo nepřímo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, fondů, investičních platforem nebo dalších mechanismů směřujících financování ke konečným příjemcům;

b)  financování nebo záruky poskytované prováděcím partnerem jiné finanční instituci, která tím získá možnost realizovat finanční aktivity uvedené v písmeni a).

Aby mohlo být financování uvedené v písm. a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce kryto zárukou EU, musí být poskytnuto, získáno nebo vydáno na finanční nebo investiční operace dle čl. 11 odst. 1 za předpokladu, že financování od prováděcího partnera bylo poskytnuto v souladu s dohodou o financování nebo transakcí za účelem financování podepsanou nebo uzavřenou s prováděcím partnerem po podpisu záruční dohody mezi Komisí a prováděcím partnerem a tato dohoda nebo transakce nevypršela ani nebyla zrušena.

2.  Finanční a investiční operace prostřednictvím fondů nebo dalších zprostředkovatelských struktur jsou kryty zárukou EU v souladu s ustanoveními investičních pokynů i tehdy, pokud takové struktury investují menšinu svých investic mimo Unii a v zemích uvedených v čl. 11 odst. 2 nebo do aktiv jiných, než jsou aktiva způsobilá dle tohoto nařízení.

Článek 14

Záruční dohody

1.  Komise uzavře s každým prováděcím partnerem záruční dohodu o poskytnutí záruky EU v souladu s požadavky tohoto nařízení do výše určené Komisí.

Jestliže prováděcí partneři vytvoří skupinu uvedenou v čl. 12 odst. 1 druhém pododstavci, bude uzavřena jediná záruční dohoda mezi Komisí a každým prováděcím partnerem ze skupiny nebo mezi Komisí a jedním z prováděcích partnerů jménem celé skupiny.

2.  Záruční dohoda obsahuje zejména ustanovení o:

a)  výši a podmínkách finančního příspěvku, který poskytne prováděcí partner;

b)  podmínkách financování nebo záruk, které prováděcí partner v příslušných případech poskytne jinému právnímu subjektu, který se podílí na provádění;

c)  podrobných pravidlech poskytování záruky EU v souladu s článkem 16 včetně krytí portfolií specifických druhů nástrojů a příslušných událostí, které jsou podnětem pro případné žádosti o plnění ze záruky EU;

d)  odměně za podstoupení rizika, která bude rozdělena poměrně podle rozsahu rizika podstoupeného Unií a rizika podstoupeného prováděcím partnerem;

e)  platebních podmínkách;

f)  závazku prováděcího partnera přijmout rozhodnutí Komise a Investičního výboru v souvislosti s použitím záruky EU ve prospěch navrhované finanční nebo investiční operace, aniž je dotčeno rozhodování prováděcího partnera o navrhovaných operacích bez záruky EU;

g)  opatřeních a postupech souvisejících s inkasem pohledávek, které bude svěřeno prováděcímu partnerovi;

h)  podávání finanční a operačních zpráv a monitorování operací, na něž se vztahuje záruka EU;

i)  klíčových ukazatelích výkonnosti, obzvláště v souvislosti s použitím záruky EU, plněním cílů a kritérií stanovených v článcích 3, 7 a 11, jakož i s mobilizací soukromého kapitálu;

j)  případných opatřeních a postupech souvisejících s operacemi kombinování zdrojů;

k)  dalších relevantních opatřeních v souladu s požadavky [hlavy X] [finančního nařízení].

3.  Záruční dohoda také stanoví, že odměna příslušející Unii z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, bude poskytnuta po odečtení plateb splatných na základě žádostí o plnění ze záruky EU.

4.  Kromě toho záruční dohoda dále stanoví, že veškeré částky splatné prováděcímu partnerovi v souvislosti se zárukou EU budou odečteny od celkové výše odměn, příjmů a splátek z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, splatných prováděcím partnerem Unii. Pokud uvedená částka nebude dostačovat na pokrytí částky splatné prováděcímu partnerovi v souladu s čl. 15 odst. 3, bude zbývající výše čerpána z rezerv na záruku EU.

5.  Pokud je záruční dohoda uzavřena v rámci složky členského státu, může upravovat účast zástupců příslušného členského státu nebo regionu na sledování provádění záruční dohody.

Článek 15

Požadavky pro využití záruky EU

1.  Poskytnutí záruky EU je podmíněno tím, že vstoupí v platnost záruční dohoda uzavřená s příslušným prováděcím partnerem.

2.  Finanční a investiční operace budou zárukou EU kryty pouze tehdy, pokud splní kritéria stanovená v tomto nařízení a v relevantních investičních pokynech a pokud investiční výbor dojde k závěru, že splňují požadavky na poskytnutí podpory formou záruky EU. Prováděcí partneři zodpovídají za zajištění souladu finančních a investičních operací s tímto nařízením a příslušnými investičními pokyny.

3.  Komise nemá povinnost platit prováděcímu partnerovi žádné administrativní výdaje nebo poplatky související s prováděním finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU, ledaže by povaha cílů politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, umožňovala prováděcímu partnerovi prokázat potřebu výjimky. Krytí takových nákladů musí být uvedeno v záruční dohodě a musí být v souladu s [čl. 209 odst. 2 písm. g)] [finančního nařízení].

4.  Prováděcí partner může záruku EU rovněž použít na pokrytí příslušného podílu na nákladech spojených s inkasem pohledávek, pokud nebudou odečteny z výnosů inkasa v souladu s čl. 14 odst. 4.

Článek 16

Krytí a podmínky záruky EU

1.  Odměny za podstoupení rizika budou rozděleny mezi Unii a prováděcího partnera v poměru odrážejícím jejich podíl na podstupovaném riziku ve vztahu k portfoliu finančních a investičních operací nebo v relevantních případech k jednotlivým operacím a budou souviset výlučně s charakteristikou a rizikovým profilem podkladových operací. Prováděcí partner bude mít vlastní odpovídající rizikovou expozici ve vztahu k finančním a investičním operacím podpořeným zárukou EU, ledaže by ve výjimečných případech cíle politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, byly takové povahy, že by prováděcí partner nemohl vlastní kapacitou k podstupování rizika v rozumné míře přispět.

2.  Záruka EU kryje:

a)  u dluhových produktů uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a):

i)  jistinu a veškeré úroky a částky splatné prováděcímu partnerovi, které však tento partner neobdržel v souladu s podmínkami finančních operací až do okamžiku selhání; v případě podřízeného dluhu se za okamžik selhání považuje odklad, snížení nebo požadované odstoupení;

ii)  ztráty z restrukturalizace;

iii)  ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro na trzích, na kterých jsou možnosti pro dlouhodobé zajištění omezené;

b)  u kapitálových nebo kvazikapitálových investic uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a) investované částky a s nimi spojené náklady na financování a ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro;

c)  u financování nebo záruk poskytnutých prováděcím partnerem jinému právnímu subjektu dle čl. 13 odst. 1 písm. b) použité částky a s nimi spojené náklady na financování.

3.  Pokud Unie provede platbu prováděcímu partnerovi na základě žádosti o plnění ze záruky EU, přejdou na ni v existujícím rozsahu relevantní práva prováděcího partnera související s jakoukoli jeho finanční nebo investiční operací krytou zárukou EU.

Prováděcí partner provádí jménem Unie inkaso pohledávek, pokud jde o částky, jež byly předmětem subrogace, a inkasované prostředky převede Unii.

KAPITOLA IV

ŘÍZENÍ

Článek 16a

Řídicí rada

1.  Fond InvestEU řídí řídicí rada, která pro účely využití záruky EU rozhoduje v souladu s obecnými cíli, které stanoví článek 3, o:

a)  strategické orientaci Fondu InvestEU;

b)  provozních politikách a postupech nezbytných pro fungování Fondu InvestEU;

c)  pravidlech, jimiž se řídí operace s investičními platformami.

2.  Řídicí rada:

a)  sestává z těchto šesti členů:

i)  tří členů jmenovaných Komisí;

ii)  jednoho člena jmenovaného skupinou EIB;

iii)  jednoho člena jmenovaného poradní komisí z řad zástupců prováděcích partnerů; tento člen nesmí být zástupcem skupiny EIB;

iv)  jednoho odborníka jmenovaného Evropským parlamentem. Tento odborník nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí, úřadů nebo agentur Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů a jedná zcela nezávisle. Tento odborník vykonává své povinnosti nestranně a v zájmu Fondu InvestEU;

b)  volí si z řad tří členů jmenovaných Komisí předsedu na funkční období tří let, které lze jednou prodloužit;

c)  projednává a maximálně zohledňuje postoje všech svých členů. Pokud mezi členy nelze dosáhnout sblížení postojů, přijme řídicí rada rozhodnutí většinovým hlasováním svých členů. V zápise z jednání řídicí rady jsou náležitě popsány postoje všech jeho členů.

3.  Řídicí rada navrhne Komisi změnu rozložení částek uvedených v příloze I.

4.  Řídicí rada pravidelně pořádá konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, k nimž patří zejména spoluinvestoři, veřejné orgány, odborníci, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, dobročinné organizace, příslušní sociální partneři a zástupci občanské společnosti, pokud jde o orientaci a provádění investiční politiky podle tohoto nařízení.

5.  Podrobné zápisy z jednání řídicí rady jsou zveřejněny hned poté, co byly řídicí radou schváleny.

Článek 17

Poradní komise

1.  Komisi a řídicí radě poskytuje poradenství poradní komise ▌.

1a.  Poradní komise usiluje o zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů a zahrnuje:

a)  jednoho zástupce za každého prováděcího partnera;

b)  jednoho zástupce z každého členského státu;

c)  jednoho zástupce skupiny EIB;

d)  jednoho zástupce Komise;

e)  jednoho odborníka za každé okno jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem;

f)  jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.

2.  ▌

3.  ▌

4.  Zasedání poradní komise ▌předsedá zástupce Komise. Zástupce skupiny EIB je místopředsedou.

▌

Poradní komise zasedá pravidelně a alespoň dvakrát ročně na žádost předsedy. ▌

Podrobné zápisy z jednání poradní komise jsou zveřejněny hned poté, co byly poradní komisí schváleny.

Komise stanoví provozní pravidla a postupy a řídí sekretariát poradní komise.

5.  Poradní komise:

▌

a)   poskytuje poradenství k návrhům finančních produktů, které se mají provádět podle tohoto nařízení;

b)   poskytuje Komisi a poradní komisi poradenství ohledně selhání trhu, suboptimálních investičních situací a tržních podmínek;

▌

c)   informuje členské státy o provádění Fondu InvestEU v rámci každého okna;

d)   vyměňuje si s členskými státy názory na vývoj trhu a sdílí s nimi osvědčené postupy.

Článek 17a

Metodika posuzování rizik

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením metodiky posuzování rizik. Tato metodika posuzování rizik je vypracována v úzké spolupráci se skupinou EIB a ostatními prováděcími partnery a zahrnuje:

a)  klasifikaci hodnocení rizik s cílem zajistit soudržné a standardní zacházení se všemi operacemi bez ohledu na zprostředkovatelskou instituci;

b)  metodiku k posouzení hodnoty v riziku a pravděpodobnost selhání na základě jasných statistických metod, včetně environmentálních, sociálních a správních kritérií (ESG);

c)  metodu posouzení expozice při selhání a ztráty v případě selhání se zohledněním hodnoty financování, rizika projektu, podmínek splácení, kolaterálu a dalších příslušných ukazatelů.

Článek 17b

Srovnávací přehled

1.  Každý prováděcí partner používá srovnávací přehled ukazatelů (dále jen srovnávací přehled) k hodnocení kvality a rozumnosti investice, která může být podpořena zárukou EU. Srovnávací přehled zajistí nezávislé, transparentní a harmonizované posouzení potenciálu a skutečného využití záruky EU.

2.  Každý prováděcí partner vyplní srovnávací přehled s ohledem na jím navrhované finanční a investiční operace. Pokud investiční operaci navrhuje několik prováděcích partnerů, vyplní srovnávací přehled různí zúčastnění prováděcí partneři společně.

3.  Srovnávací přehled obsahuje zejména posouzení:

a)  rizikového profilu navrhovaných finančních a investičních operací vyplývajícího z uplatnění metodiky posuzování rizik uvedené v článku 17a;

b)  přínosů pro konečné příjemce;

c)  souladu se závazky EU přijatými v rámci cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o změně klimatu, evropského pilíře sociálních práv a Listiny základních práv;

d)  dodržení kritérií způsobilosti;

e)  kvality a příspěvku investiční operace k udržitelnému růstu a zaměstnanosti;

f)  příspěvku investiční operace k naplnění cílů Programu InvestEU;

g)  technického a finančního příspěvku na projekt;

h)  zda navrhovaná operace řeší zjištěná selhání trhu nebo suboptimální investiční situace.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobných pravidel týkajících se srovnávacího přehledu, kterými se řídí prováděcí partneři.

5.  Je-li to nezbytné, může Komise poskytnout pomoc prováděcím partnerům při uplatňování metodiky posuzování rizik a při sestavování srovnávacího přehledu. Zajistí, aby byla náležitě uplatňována metodika hodnocení a aby srovnávací přehledy předkládané investičnímu výboru byly vysoce kvalitní.

Článek 18

▌

Článek 19

Investiční výbor

1.  Zřídí se zcela nezávislý investiční výbor. Tento výbor:

a)  zkoumá návrhy finančních a investičních operací předložené prováděcími partnery ke krytí v rámci záruky EU, které prošly kontrolou souladu s právem a politikami Unie provedenou Komisí;

b)  ověřuje jejich soulad s tímto nařízením a s příslušnými investičními pokyny, přičemž věnuje zvláštní pozornost požadavku adicionality dle článku 7a tohoto nařízení a v případě potřeby požadavku přilákání soukromých investic dle [čl. 209 odst. 2 písm. d)] [finančního nařízení]; a

c)  ověřuje, zda finanční a investiční operace, které by těžily z podpory záruky EU, splňují všechny příslušné požadavky.

2.  Investiční výbor zasedá ve čtyřech různých složeních odpovídajících oknům dle čl. 7 odst. 1.

Investiční výbor v každém složení sestává ze šesti placených externích odborníků. Odborníci jsou vybíráni v souladu s [článkem 237] [finančního nařízení] a jsou jmenováni Komisí na dobu určitou o délce až čtyři roky. Toto období lze prodloužit, ale celkově nepřesáhne sedm let. Řídicí rada se může rozhodnout prodloužit funkční období úřadujícího člena investičního výboru, aniž by využila postupu stanoveného v tomto odstavci.

Odborníci mají vysokou úroveň příslušných tržních zkušeností v oblasti strukturování a financování projektů nebo financování malých a středních podniků či korporací.

Složení investičního výboru zajišťuje, aby měl výbor rozsáhlé znalosti odvětví spadajících do oken dle čl. 7 odst. 1 a zeměpisných trhů v Unii a aby byl jako celek genderově vyvážený.

Čtyři členové jsou stálými členy investičního výboru ve všech čtyřech složeních. Kromě toho jsou v každém ze čtyř složení dva odborníci se zkušenostmi s investicemi v odvětvích spadajících do daného okna. Alespoň jeden ze stálých členů je odborníkem na udržitelné investice. Členy investičního výboru přidělí do příslušného či příslušných složení řídicí rada. Investiční výbor si zvolí z řad stálých členů svého předsedu.

Komise přijme jednací řád a hostí sekretariát investičního výboru. Sekretariát podporuje rovněž řídící radu.

3.  Při účasti na činnostech investičního výboru vykonávají jeho členové své povinnosti nestranně a výhradně v zájmu Fondu InvestEU. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od prováděcích partnerů, orgánů Unie, členských států či jakéhokoli jiného veřejného nebo soukromého subjektu.

Životopisy a prohlášení o zájmech jednotlivých členů investičního výboru se zveřejňují a neustále se aktualizují. Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí Komisi a řídicí radě veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, zda nedochází ke střetu zájmů.

Řídicí rada může odvolat člena z funkce, pokud nedodržuje požadavky stanovené v tomto odstavci, nebo z dalších opodstatněných důvodů.

4.  Při jednání v souladu s tímto článkem slouží investičnímu výboru jako podpora sekretariát, který hostí Komise a který se zodpovídá předsedovi investičního výboru. Sekretariát kontroluje úplnost dokumentace poskytnuté prováděcími partnery, kterou tvoří standardizovaný formulář žádosti, srovnávací přehled a jakákoli jiná dokumentace, kterou investiční výbor považuje za relevantní. Investiční výbor si na svých schůzích může od prováděcího partnera vyžádat upřesnění nebo požadovat, aby byly další informace předloženy na příští schůzi. Posouzení projektu, které provedl prováděcí partner, není pro účely finanční nebo investiční operace, která využívá krytí zárukou EU, pro investiční výbor závazné.

Investiční výbor používá při posuzování a ověřování návrhů srovnávací přehled ukazatelů dle článku 17b.

5.  Závěry investičního výboru se přijímají prostou většinou všech členů, pokud je součástí této prosté většiny alespoň jeden z odborníků. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy investičního výboru.

Závěry investičního výboru, kterými se schvaluje použití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, jsou veřejně dostupné a obsahují odůvodnění schválení. Závěry rovněž odkazují na komplexní posouzení vycházející ze srovnávacího přehledu. Investiční výbor do seznamu závěrů ve věci schválení podpory ve formě záruky EU zahrnuje podle potřeby informace o operacích, zejména jejich popis, totožnost předkladatelů nebo finančních zprostředkovatelů a cíle projektu. Zveřejnění neobsahuje citlivé obchodní informace. V případě citlivých obchodních rozhodnutí zveřejní investiční výbor tato rozhodnutí a informace o předkladatelích nebo finančních zprostředkovatelích projektu k datu ukončení příslušného financování nebo k jakémukoliv dřívějšímu datu, k němuž citlivost obchodních informací zaniká.

Srovnávací přehled se zveřejňuje před podpisem finanční nebo investiční operace ▌nebo dílčího projektu. Zveřejnění neobsahuje citlivé obchodní informace ani osobní údaje, které nesmí být na základě pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány.

Dvakrát ročně ▌předkládá investiční výbor Evropskému parlamentu a Radě seznam všech závěrů, jakož i srovnávací přehledy týkající se všech těchto závěrů. Při předkládání uvedených dokumentů musí být splněny požadavky na přísnou důvěrnost.

Závěry investičního výboru o zamítnutí použití záruky EU se včas zpřístupní dotčeným prováděcím partnerům.

6.  Pokud má investiční výbor schválit použití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, která představuje nástroj, program nebo strukturu, které se skládají z dílčích projektů, musí se takové schválení vztahovat i na dané dílčí projekty, nerozhodne-li se investiční výbor v řádně odůvodněných případech ponechat si právo schválit je samostatně.

6a.  Pokud to investiční výbor považuje za nezbytné, může předložit Komisi návrhy změn investičních pokynů.

KAPITOLA V

Poradenské centrum InvestEU

Článek 20

Poradenské centrum InvestEU

1.  Poradenské centrum InvestEU poskytuje poradenskou podporu při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů nebo posiluje schopnost předkladatelů a finančních zprostředkovatelů provádět finanční a investiční operace. Podpora centra se může vztahovat na jakoukoli fázi životního cyklu projektu nebo případně financování podporovaného subjektu.

Komise podepíše dohody se skupinou EIB a dalšími prováděcími partnery s cílem určit je jako partnery poradenského centra a pověřit je poskytováním poradenské podpory, jak je uvedeno v předchozím pododstavci, a služeb uvedených v odstavci 2. Komise zřídí jednotné přístupové místo pro Poradenské centrum InvestEU a přidělí žádosti o poradenskou podporu příslušnému partnerovi poradenského centra. Komise, skupina EIB a ostatní prováděcí partneři úzce spolupracují s cílem zajistit účinnost, součinnost a účinné geografické pokrytí podpory v celé Unii, přičemž náležitě zohlední stávající struktury a práci.

Poradenské centrum InvestEU je k dispozici jako komponenta každého okna dle čl. 7 odst. 1 a pokrývá všechna odvětví v rámci tohoto okna. Kromě toho jsou k dispozici i meziodvětvové poradenské služby a služby v oblasti budování kapacit.

2.  Poradenské centrum InvestEU poskytuje zejména tyto služby:

a)  v případě centrálně spravovaných programů Unie zajišťuje jednotné kontaktní místo, které orgánům a předkladatelům projektů poskytuje pomoc při vývoji projektů;

aa)  šíří veškeré dostupné doplňkové informace ohledně investičních pokynů a výkladu těchto pokynů mezi orgány i předkladateli projektů;

b)  v případě potřeby pomáhá předkladatelům projektů při vývoji projektů tak, aby splňovaly cíle a kritéria způsobilosti stanovená v článcích 3, 7 a 11, a usnadňuje vývoj agregátorů projektů malého rozsahu; poskytnutí této pomoci však nijak nepředjímá závěry investičního výboru, pokud jde o použití záruky EU na tyto projekty;

ba)  využívá potenciál k přilákání a financování projektů malého rozsahu, mimo jiné prostřednictvím investičních platforem;

c)  podporuje opatření a posiluje místní znalosti s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací;

d)  usnadňuje zakládání platforem spolupráce pro vzájemnou výměnu informací a sdílení údajů, know-how a osvědčených postupů na podporu rezervy projektů a rozvoje odvětví, včetně napomáhání propagování spolupráce mezi dobročinnými organizacemi na jedné straně a dalšími potenciálními investory a předkladateli projektů na straně druhé, zejména v souvislosti s oknem pro sociální investice a dovednosti;

e)  poskytuje proaktivní poradenskou podporu v případě potřeby prostřednictvím místní přítomnosti při zakládání investičních platforem, obzvláště pak přeshraničních a makroregionálních investičních platforem, jakož i investičních platforem, které sdružují malé a střední projekty v jednom či více členských státech, a to podle tématu nebo podle regionu;

ea)   usnadňuje a podporuje kombinování podpory s granty nebo finančními nástroji financovanými z rozpočtu Unie nebo z jiných zdrojů, aby se posílila součinnost a doplňkovost mezi nástroji Unie a došlo k maximalizaci dopadu Programu InvestEU;

f)  podporuje opatření zaměřená na budování kapacit s cílem rozvíjet organizační schopnosti, dovednosti a postupy a posilovat ochotu organizací investovat, aby mohli předkladatelé a orgány vytvářet rezervy investičních projektů, rozvíjet finanční nástroje a investiční platformy a řídit projekty a aby mohli finanční zprostředkovatelé provádět finanční a investiční operace ve prospěch subjektů, které mají obtíže s přístupem k financování, přičemž mezi tyto činnosti patří podpora zaměřená na rozvíjení schopnosti posuzovat rizika nebo odvětvových znalostí, se zvláštním důrazem na kulturní a tvůrčí odvětví;

fa)  poskytuje proaktivní poradenskou podporu začínajícím podnikům, zejména pokud se snaží chránit své investice do výzkumu a inovací získáním titulů duševního vlastnictví, jako jsou patenty.

3.  Poradenské centrum InvestEU je dostupné veřejným a soukromým předkladatelům projektů, včetně národních podpůrných bank, investičních platforem, malých a středních podniků a začínajících podniků, veřejným orgánům a finančním i dalším zprostředkovatelům.

4.  Za služby uvedené v odstavci 2 mohou být účtovány poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb, vyjma služeb poskytovaných předkladatelům veřejných projektů a neziskovým institucím, které budou poskytovány bezplatně. Poplatky účtované malým a středním podnikům za služby uvedené v odstavci 2 jsou omezeny na jednu třetinu nákladů na poskytování těchto služeb.

5.  Za účelem dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování poradenské podpory vychází Poradenské centrum InvestEU z odborných znalostí Komise, skupiny EIB a dalších prováděcích partnerů.

6.  Poradenské centrum InvestEU je přítomno na místní úrovni tam, kde je to potřebné. Zřizuje se zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU. Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň s cílem budovat regionální a místní kapacity a odborné znalosti za účelem podpory uvedené v odstavci 1 a provádět malé projekty a vycházet vstříc jejich specifikám.

6a.  Za účelem poskytování poradenské podpory uvedené v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování této poradenské podpory na místní úrovni spolupracuje Poradenské centrum InvestEU s národními podpůrnými bankami nebo institucemi a těží z jejich odborných znalostí. Spolupráce mezi Poradenským centrem InvestEU na straně jedné a národní podpůrnou bankou nebo institucí na straně druhé mezi může mít podobu smluvního partnerství. Poradenské centrum InvestEU usiluje o uzavření alespoň jedné dohody o spolupráci s národní podpůrnou bankou nebo institucí v každém členském státě. V členských státech, v nichž národní podpůrné banky nebo instituce neexistují, poskytuje Poradenské centrum InvestEU na žádost dotčeného členského státu případně proaktivní poradenskou podporu ve spojitosti se zřízením takové banky nebo instituce.

7.  Prováděcí partneři navrhují předkladatelům projektů žádajícím o financování, a to zejména předkladatelům projektů menšího rozsahu, aby v souvislosti se svými projekty požádali Poradenské centrum InvestEU o podporu, a případně tak zkvalitnili přípravu těchto projektů a umožnili posouzení možnosti jejich sdružení.

Prováděcí partneři v relevantních případech informují předkladatele i o možnosti uvedení jejich projektů na Portálu InvestEU podle článku 21.

KAPITOLA VI

Článek 21

Portál InvestEU

1.  Komise zřídí Portál InvestEU. Portál je snadno přístupnou a uživatelsky přívětivou databází projektů, která poskytuje relevantní informace o každém projektu.

2.  Portál InvestEU představuje prostředek, jak mohou předkladatelé projektů své projekty, pro které hledají finance, zviditelnit a poskytnout tak informace o nich investorům. Zařazením projektu na Portál InvestEU nejsou dotčena rozhodnutí o výběru konečných projektů, které získají podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie nebo které získají veřejné financování.

3.  Na portálu jsou uvedeny pouze projekty, jež jsou slučitelné s právními předpisy a politikami Unie.

4.  Projekty, které splňují podmínky stanovené v odstavci 3, předá Komise příslušným prováděcím partnerům a případně Poradenskému centru InvestEU.

5.  Prováděcí partneři přezkoumají projekty, jež spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti.

KAPITOLA VII

ODPOVĚDNOST, monitorování a vykazování, hodnocení a kontrola

Článek 21a

Odpovědnost

1.  Předseda řídicí rady podá na žádost Evropského parlamentu nebo Rady dožadujícímu orgánu zprávu o výsledcích Fondu InvestEU, a to i formou účasti na slyšení v Evropském parlamentu.

2.  Předseda řídící rady odpoví ústně nebo písemně na otázky, které Fondu InvestEU položí Evropský parlament nebo Rada, v každém případě do pěti týdnů ode dne obdržení otázky.

3.  Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady předloží Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Článek 22

Monitorování a vykazování

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů Programu InvestEU stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení.

2.  Pro zajištění efektivního hodnocení pokroku dosaženého při plnění cílů Programu InvestEU je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, pokud jde o změny přílohy III tohoto nařízení za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a doplnění tohoto nařízení o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se prováděcím partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

4.  Komise podává zprávy o provádění Programu InvestEU v souladu s [články 241 a 250] [finančního nařízení]. Aby mohla Komise plnit své povinnosti v oblasti podávání zpráv, poskytují jí skupina EIB a prováděcí partneři za tímto účelem každoročně potřebné informace, včetně informací o fungování záruky.

5.  Kromě toho předkládá každý prováděcí partner Evropskému parlamentu a Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, jež se ve zprávě podle potřeby rozdělí na složku EU a složku členského státu podle jednotlivých členských států. Zpráva obsahuje posouzení dodržování požadavků ohledně použití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze III tohoto nařízení. Zpráva také v co největší míře, ale aby byla zároveň zachována důvěrnost osobních údajů a citlivých obchodních informací, obsahuje operační, statistické, finanční a účetní údaje ke každé finanční a investiční operaci a na úrovni složky, okna a Fondu InvestEU. Jedna z těchto zpráv obsahuje informace, které prováděcí partneři poskytují v souladu s [čl. 155 odst. 1 písm. a)] [finančního nařízení]. Komise shrne a posoudí zprávy prováděcích partnerů a předloží jejich souhrn ve formě veřejných výročních zpráv, v nichž poskytne informace o úrovni provádění programu ve vztahu k jeho cílům a ukazatelům výkonnosti, a uvede rizika a příležitosti pro finanční a investiční operace podporované Programem InvestEU.

Článek 23

Hodnocení

1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.  Do 30. září 2024 provede Komise průběžné hodnocení Programu InvestEU, a to obzvláště v souvislosti s používáním záruky EU.

3.  Na konci provádění Programu InvestEU, avšak nejpozději do dvou let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení Programu InvestEU, a to obzvláště v souvislosti s používáním záruky EU.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.  Prováděcí partneři přispívají k hodnocením Komise uvedeným v odstavcích 1 a 2 a poskytují jí za tímto účelem potřebné informace.

6.  V souladu s [čl. 211 odst. 1] [finančního nařízení] zahrne Komise každé tři roky do výroční zprávy uvedené v [článku 250] [finančního nařízení] přezkum přiměřenosti míry tvorby rezerv stanovené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení s ohledem na skutečný rizikový profil finančních a investičních operací krytých zárukou EU. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 s cílem upravit na základě tohoto přezkumu míru tvorby rezerv stanovenou v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení až o 15 %.

Článek 24

Audity

Audity týkající se použití finančních prostředků Unie prováděné Evropským účetním dvorem spolu s audity prováděnými osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle [článku 127] [finančního nařízení].

Článek 25

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se třetí země Programu InvestEU na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo na základě jiného právního nástroje, udělí tato třetí země příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. Akty v přenesené pravomoci týkající se aktivit prováděných prováděcími partnery nebo za jejich účasti budou vypracovány v úzkém dialogu s těmito prováděcími partnery.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 3 a 6, článku 17a, článku 17b, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 3 a 6, článku 17a, článku 17b, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 3 a 6, článku 17a, článku 17b, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA VIII

Transparentnost a viditelnost

Článek 27

Informace, komunikace a publicita

1.  Prováděcí partneři uvádějí původ a zajišťují viditelnost finančních prostředků Unie (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti, a rovněž tím, že se soustředí na sociální a environmentální dopady.

2.  Komise provádí k Programu InvestEU a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na Program InvestEU rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

KAPITOLA IX

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Přechodná ustanovení

1.  Příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze IV tohoto nařízení lze použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení.

2.  Příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky ze záruky EU stanovené nařízením (EU) 2015/1017 lze použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení, nejsou-li použity pro účely uvedené v článcích 4, 9 a 12 nařízení (EU) 2015/1017.

Článek 29

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Orientační částky na specifické cíle

▌ Rozdělení na finanční a investiční operace podle čl. 4 odst. 2 je následující:

a)  ▌11 500 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a);

b)  ▌11 250 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b);

c)  ▌12 500 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c);

d)  ▌5 567 500 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d).

PŘÍLOHA II

Způsobilé oblasti pro finanční a investiční operace

Finanční a investiční operace mohou spadat do jedné nebo více z těchto oblastí:

1.  Rozvoj odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně zabezpečení dodávek energie, a závazky přijatými v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

a)  rozšíření výroby, urychlení zavádění, dodávek nebo uplatňování řešení využívajících čistou a udržitelnou energii z obnovitelných zdrojů;

b)  energetické účinnosti, přechodu k novému energetickému modelu a úspory energie (s důrazem na snižování poptávky, a to řízením poptávky a rekonstrukcemi budov);

c)  rozvinutější, inteligentnější a modernější infrastruktury pro udržitelnou energii (úroveň přenosu a distribuce, technologie skladování, inteligentní sítě) a zvyšování úrovně propojení elektrických sítí mezi členskými státy;

d)  výroby a dodávek udržitelných syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů a alternativních paliv, a to pro všechny druhy dopravy, v souladu s ustanoveními uvedenými ve [směrnici o obnovitelných zdrojích energie 2009/28/ES];

e)  infrastruktury pro zachycování a skladování uhlíku v rámci průmyslových procesů, bioelektráren a výrobních zařízení za účelem přechodu na nový energetický model.

2.  Rozvoj udržitelné a bezpečné dopravní infrastruktury a řešení v oblasti mobility, vybavení a inovativních technologií v souladu s prioritami Unie v odvětví dopravy a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

a)  projektů na podporu rozvoje infrastruktury TEN-T, včetně městských uzlů, námořních a vnitrozemských přístavů, letišť, multimodálních terminálů a jejich napojení na hlavní sítě a telematických aplikací stanovených v nařízení (EU) č. 1315/2013;

aa)  projektů v oblasti infrastruktury TEN-T, které umožňují využívání alespoň dvou různých druhů dopravy, zejména terminálů multimodální nákladní přepravy a uzlů osobní dopravy;

b)  inteligentních a udržitelných projektů městské mobility, včetně vnitrozemské lodní dopravy a letecké dopravy (se zaměřením na druhy městské dopravy s nízkými emisemi, nediskriminační dostupnost, znečištění ovzduší a hluk, spotřebu energie a vyšší bezpečnost, a to i pro cyklisty a chodce);

c)  podpory obnovy a dovybavení mobilních dopravních prostředků za účelem zavádění nízkoemisních řešení v oblasti mobility, včetně využití alternativních paliv a syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů ve vozidlech všech druhů dopravy;

d)  železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy, infrastruktury vnitrozemských vodních cest a námořních přístavů a „námořních dálnic“;

e)  infrastruktury pro alternativní paliva pro všechny druhy dopravy, včetně infrastruktury pro elektrické dobíjení;

ea)  inteligentních a udržitelných projektů se zaměřením na

i)  silniční bezpečnost (včetně vyšší bezpečnosti řidičů a cestujících a snížení počtu smrtelných nehod a vážně zraněných osob),

ii)  dostupnost (včetně venkovských oblastí),

iii)  snížení emisí,

iv)  rozvoj a zavádění nových dopravních technologií a služeb, zejména ze strany malých a středních podniků a ve vztahu k propojeným a autonomním druhům dopravy a integrovanému vydávání jízdenek;

eb)  projektů na zachování nebo modernizaci stávající dopravní infrastruktury, včetně dálnic v rámci TEN-T, pokud je to zapotřebí pro modernizaci, zachování nebo zlepšení bezpečnosti silničního provozu, pro vývoj služeb inteligentních dopravních systémů nebo pro zaručení celistvosti infrastruktury a jejích standardů, zejména bezpečných parkovacích ploch a zařízení, alternativních čerpacích stanic a systémů pro elektrické dobíjení;

ec)  silniční infrastruktury pro dopravu v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti, méně rozvinutých regionech či v rámci přeshraničních dopravních projektů.

3.  Životní prostředí a zdroje, zejména prostřednictvím:

a)  vody, včetně otázek zásobování vodou a řešení odpadních vod a pobřežní infrastruktury a další zelené infrastruktury týkající se vody;

b)  infrastruktury pro nakládání s odpady;

c)  projektů a podniků v oblasti řízení environmentálních zdrojů a udržitelných technologií;

d)  zdokonalení a obnovení ekosystémů a jejich služeb;

e)  udržitelného rozvoje a obnovy měst, venkova a pobřežních oblastí;

f)  činností v oblasti změny klimatu, včetně snižování rizika přírodních katastrof, přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování dopadů změny klimatu;

g)  projektů a podniků, které provádějí projekty oběhového hospodářství začleněním aspektů účinného využívání zdrojů do výroby a životního cyklu výrobků, včetně udržitelné dodávky primárních a druhotných surovin;

h)  dekarbonizace a podstatného snižování emisí z energeticky náročných průmyslových odvětví, včetně rozsáhlé demonstrace inovativních nízkoemisních technologií a jejich zavádění;

ha)  projektů podporujících udržitelé kulturní dědictví, zejména pak strategií a nástrojů k zabezpečení kulturního dědictví, ať už hmotného či nehmotného.

4.  Rozvoj infrastruktury pro digitální konektivitu, zejména projekty na podporu zavádění digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou, připojení 5G a zlepšování digitální konektivity a přístupu, zejména pro venkovské oblasti a okrajové regiony.

5.  Výzkum, vývoj a inovace, zejména prostřednictvím:

a)  podpory výzkumné infrastruktury a výzkumných a inovačních projektů ve všech tematických oblastech, které jsou vymezeny v rámci cílů programu [Horizont Evropa] a přispívají k plnění těchto cílů;

b)  podnikových projektů, včetně odborného vzdělávání a podpory vytváření klastrů a sítí podniků;

c)  demonstračních projektů a programů a rozvoje související infrastruktury, technologií a procesů;

d)  projektů na výzkumnou a inovační spolupráci mezi akademickou obcí, výzkumnými a inovačními organizacemi a průmyslem; partnerství veřejného a soukromého sektoru a organizacemi občanské společnosti;

e)  přenosu znalostí a technologií;

f)  nových účinných a dostupných zdravotnických výrobků, včetně léčiv, zdravotnických prostředků, diagnostických a léčivých přípravků pro moderní terapii, nových antimikrobiálních látek a inovativních vývojových postupů, které se vyhýbají používání testování na zvířatech.

6.  Vývoj, zavádění a rozšiřování digitálních technologií a služeb, zejména prostřednictvím:

a)  umělé inteligence v souladu s programem Digitální Evropa, zejména pokud jde o etické aspekty;

aa)  kvantové technologie;

b)  infrastruktur kybernetické bezpečnosti a ochrany sítí;

c)  internetu věcí;

d)  technologie blockchain a jiných registračních technologií;

e)  pokročilých digitálních dovedností;

f)  ostatních pokročilých digitálních technologií a služeb, které přispívají k digitalizaci průmyslu Unie a začleňování digitálních technologií, služeb a dovedností do odvětví dopravy v Unii;

fa)  robotiky a automatizace.

7.  Finanční podpora subjektům s nejvýše 3 000 zaměstnanci. Okno určené malým a středním podnikům se zaměřuje pouze na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací a sociální podniky, které jsou malými a středními podniky, zejména prostřednictvím:

a)  poskytování provozního kapitálu a investic, zejména pokud jde o opatření, která podporují kulturu podnikání a životní prostředí a prosazují vznik a růst mikropodniků a malých a středních podniků;

b)  poskytování rizikového financování od fáze založení po fázi expanze pro zajištění vedoucího postavení v oblasti technologií v inovativních a udržitelných odvětvích, včetně posilování jejich kapacity pro digitalizaci a inovace, a zajištění jejich globální konkurenceschopnosti.

8.  Kulturní a tvůrčí odvětví: média, audiovizuální odvětví a novinářská práce, včetně (ale nikoli výlučně):

a)  nových technologií, např. pomocných technologií uplatňovaných na kulturní a tvůrčí zboží a služby;

b)  využití digitálních technologií k ochraně a obnově evropského kulturního dědictví, ať už hmotného či nehmotného;

c)  kulturního a kreativního průmyslu a odvětví, např. rozšířené reality / virtuální reality, imerzního prostředí, propojení člověka s počítačem, infrastruktury internetových protokolů a cloudů, sítí 5G, nových médií;

d)  technologické správy práv duševního vlastnictví.

9.  Odvětví cestovního ruchu.

10.  Udržitelné zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakultura a další prvky širší udržitelné bioekonomiky.

11.  Sociální investice, včetně investic na podporu provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména prostřednictvím:

a)  etického a udržitelného financování, mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiky;

b)  poptávky po dovednostech a jejich nabídky;

c)  vzdělávání, odborné přípravy a souvisejících služeb;

d)  sociální infrastruktury, zejména

i)  všeobecného a odborného vzdělávání, včetně předškolního vzdělávání a péče, vzdělávacích zařízení, studentských ubytoven a digitálního vybavení;

ii)  sociálního bydlení;

iii)  zdravotní a dlouhodobé péče, včetně klinik, nemocnic, primární péče, služeb domácí a komunitní péče;

e)  sociálních inovací, včetně inovativních sociálních řešení a režimů zaměřených na sociální dopady a výsledků v oblastech zmíněných v tomto bodě;

f)  kulturních činností se sociálním cílem;

fa)  opatření na podporu rovnosti žen a mužů a aktivní účasti žen;

g)  začleňování zranitelných osob, včetně státních příslušníků třetích zemí;

h)  inovativních řešení v oblasti zdraví, včetně elektronického zdravotnictví, zdravotnických služeb a nových modelů zdravotní péče;

i)  začlenění a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.

12.  Rozvoj obranného průmyslu, čímž se posiluje strategická autonomie Unie, zejména podporou:

a)  dodavatelského řetězce obranného průmyslu Unie, zejména prostřednictvím finanční podpory malých a středních podniků a společností se střední kapitalizací;

b)  společností, jež se účastní průlomových inovačních projektů v odvětví obrany a úzce souvisejících technologií dvojího užití;

c)  dodavatelského řetězce odvětví obrany, jestliže se účastní kooperativních projektů výzkumu a vývoje v odvětví obrany, včetně projektů podporovaných z Evropského obranného fondu.

d)  infrastruktury pro výzkum a odborné vzdělávání v oblasti obrany.

13.  Kosmické odvětví, zejména prostřednictvím rozvoje kosmického odvětví v souladu s cíli kosmické strategie:

a)  maximalizovat přínosy pro společnost a hospodářství Unie;

b)  posilovat konkurenceschopnost systémů a technologií kosmického odvětví, zejména řešením nezávislosti dodavatelských řetězců;

c)  podpořit podnikání v kosmickém odvětví, včetně podnikání v navazujícím vývoji;

d)  posílit autonomii Unie pro bezpečný a spolehlivý přístup do vesmíru, včetně aspektů dvojího užití.

13a.  Moře a oceány, prostřednictvím rozvoje udržitelné modré ekonomiky v souladu s cíli integrované námořní politiky, zejména prostřednictvím:

a)  podnikání v námořním odvětví;

b)  inovačního a konkurenceschopného námořního odvětví;

c)  gramotnosti v oblasti oceánů a tzv. modrých pracovních míst;

d)  plnění cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 14 (život pod vodou);

e)  obnovitelné mořské energie a oběhového hospodářství. [pozm. návrhy 2 a 16/rev]

PŘÍLOHA III

Klíčové ukazatele výkonnosti

1.  Objem financování z fondu InvestEU (v členění podle bodů a podbodů oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace, jak je stanoveno v příloze II)

1.1  Objem podepsaných operací

1.2  Zmobilizované investice

1.3  Částka zmobilizovaných soukromých finančních prostředků

1.4  Dosažený pákový a multiplikační efekt

1.4a  Součinnost s jinými programy Unie

2.  Geografický rozsah financování z fondu InvestEU (v členění podle bodů a podbodů oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace, jak je stanoveno v příloze II)

2.1  Počet zahrnutých zemí (podle projektů)

2.1a  Počet zahrnutých regionů (podle projektů)

2.1b  Počet a objem operací na členský stát a region

3.  Dopad financování z fondu InvestEU

3.1  Počet vytvořených nebo podporovaných pracovních míst

3.2  Investice podporující cíle v oblasti energetiky a klimatu a případně podrobně uvedené podle okna politiky a kategorie a rovněž podílu významu z hlediska klimatu

3.3  Investice podporující digitalizaci

3.3a  Investice podporující sociální cíle

4.  Udržitelná infrastruktura

4.1  Energetika: Dodatečně instalované kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (MW) podle zdroje

4.2  Energetika: Počet domácností, počet veřejných a komerčních prostor s lépe klasifikovanou spotřebou energie, včetně stupně zlepšení v klasifikaci nebo rovnocenných údajů, nebo počet domácností renovovaných na budovy s téměř nulovými emisemi a splňujících normu pro pasivní dům

4.3  Digitalizace: Domácnosti, komerční nebo veřejné budovy, které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí nejméně 100 Mbps, již lze zvýšit až na gigabitovou rychlost, nebo počet vytvořených přístupových bodů ke službám WIFI

4.4  Doprava: Zmobilizované investice do TEN-T, z toho: ▌

–  globální sítě a komplexní sítě v jejích částech vymezených v příloze k [nařízení č. XXX, vložte odkaz na nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy];

–  multimodální infrastruktura;

–  inovativní řešení přispívající k vyváženému poměru různých druhů dopravy, včetně vnitrozemské lodní dopravy a letecké dopravy;

–  počet zavedených bodů infrastruktury pro alternativní paliva

4.5  Životní prostředí: Investice přispívající k provádění plánů a programů, které vyžaduje acquis Unie v oblasti životního prostředí v souvislosti s kvalitou ovzduší, vodou, odpady a přírodou

4.5a  Počet zavedených bodů infrastruktury pro alternativní paliva

4.6  Snížení emisí: omezené množství emisí CO2

5.  Výzkum, inovace a digitalizace

5.1  Přínos k dosažení cíle 3 % HDP Unie investovaných do výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím programu

5.2  Počet podporovaných podniků, které provádějí výzkumné a inovační projekty prostřednictvím programu

5.2a  Počet projektů, které předtím získaly podporu z programu Horizont Evropa nebo programu Digitální Evropa

6.  Malé a střední podniky

6.1  Počet podporovaných podniků podle velikosti (mikro, malé, střední a malé společnosti se střední tržní kapitalizací)

6.2  Počet podporovaných podniků podle fáze (raná ráze, ráze růstu/expanze), zejména inovativních malých a středních podniků

6.3  Počet podporovaných podniků podle odvětví

7.  Sociální investice a dovednosti

7.1  Sociální infrastruktura: Kapacita a dosah podporované sociální infrastruktury podle odvětví: bydlení, vzdělávání, zdravotnictví, ostatní

7.2  Mikrofinancování a financování sociálních podniků:  počet podporovaných podniků sociální ekonomiky

7.2a  Mikrofinancování a financování sociálních podniků: počet vytvořených podniků sociální ekonomiky

7.2b  Mikrofinancování a financování sociálních podniků: počet podporovaných podniků sociální ekonomiky podle fáze (raná ráze, ráze růstu/expanze)

7.5  Dovednosti: Počet osob, jež získávají nebo si nechávají uznávat nové dovednosti: formální, informální a neformální kvalifikace získaná vzděláváním a odbornou přípravou

PŘÍLOHA IV

Program InvestEU – Předchůdcovské nástroje

A.  Kapitálové nástroje:

—  Evropská technologická facilita (ETF98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa růstu a zaměstnanosti (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43).

—  TTP: Rozhodnutí Komise o přijetí doplňkového financování v rozhodnutí týkajícím se financování akcí činnosti „Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky“ generálního ředitelství pro podniky a průmysl za rok 2007 a přijetí rámcového rozhodnutí o financování přípravné akce „EU se ujímá své úlohy v globalizovaném světě“ a čtyř pilotních projektů „Erasmus pro mladé podnikatele“, „Opatření na podporu spolupráce a partnerství mezi mikropodniky a malými a středními podniky“, „Transfer technologií“ a „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007 (K(2007) 531).

—  Evropská technologická facilita (ETF01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84).

—  GIF: Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15).

—  Nástroj pro propojení Evropy (CEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).

—  COSME EFG: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).

—  InnovFin Equity:

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

–  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst L 347, 20.12.2013, s. 965).

—  Investice do budování kapacit v rámci programu EaSI: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

B.  Záruční nástroje:

—  Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 98 (SMEG98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa růstu a zaměstnanosti (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43).

—  Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 01 (SMEG01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84).

—  Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 07 (SMEG07): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15).

—  Evropský záruční nástroj mikrofinancování Progress (EPMF-G): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1).

—  RSI:

–  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

–  Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86).

–  Rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu: „Kapacity“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 299).

—  EaSI-Záruka: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

—  Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME (LGF programu COSME): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).

—  InnovFin Debt:

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

–  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst L 347, 20.12.2013, s. 965).

—  Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví (CCS GF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221).

—  Nástroj pro záruky za studentské půjčky (SLGF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

—  Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).

C.  Nástroje pro sdílení rizik:

—  Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

—  InnovFin:

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

—  Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF DI): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).

—  Nástroj financování přírodního kapitálu (NCFF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).

D.  Účelové investiční jednotky:

—  Evropský nástroj mikrofinancování Progress – Fonds commun de placements – fonds d'investissements spécialisés (EPMF FCP-FIS): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1).

—  Marguerite:

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1).

–  Rozhodnutí Komise ze dne 25. února 2010 o účasti Evropské unie v Evropském fondu 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fondu Marguerite) (C(2010)0941).

—  Evropský fond pro energetickou účinnost (EEEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 346, 30.12.2010, s. 5).

(1) Úř. věst. C […], […], s. […]. (2) Úř. věst. C […], […], s. […]. (3) COM(2018)0097. (4) 1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1). (5) COM(2018)0353. (6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1). (7) COM(2017)0206. (8) COM(2017)0250. (9) Publikováno jako Diskusní dokument o evropské ekonomice č. 074 v lednu 2018. (10) (11) Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na internetových stránkách: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AC%3A2013%3A373%3ATOC (12) 1a Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1). (13) 1b Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6). (14) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1). (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1). (16) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1). (17) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2). (18) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1). (19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29). (20) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36). (21) (22) (23) 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).