Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2018 o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2016(1),

–  s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB) za rok 2017,

–  s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky, zejména na články 2, 3, 7, čl. 10 odst. 2, články 15, 21, čl. 32 odst. 5 a čl. 33 odst. 1 tohoto statutu,

–  s ohledem na čl. 129 odst. 3, článek 130, čl. 138 odst. 2, čl. 282 odst. 2 a 3, čl. 283 odst. 2 a čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na projev prezidenta ECB Maria Draghiho, který přednesl dne 19. června 2018 v Sintře,

–  s ohledem na Ekonomický bulletin ECB č. 5/2018;

–  s ohledem na článek 11 nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura(2),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 1 SFEU týkající se statusu eura jakožto zákonného platidla,

–  s ohledem na reakci ECB na podněty, které Parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2016,

–  s ohledem na výroční hospodářskou zprávu Banky pro mezinárodní platby (BIS) za rok 2017,

–  s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) nazvanou „Slabá místa odvětví nemovitostí určených k bydlení v EU“ z listopadu 2016 a související varování pro jednotlivé země vydaná pro osm členských států,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0424/2018),

A.  vzhledem k tomu, že euro i nadále zůstává s velkým odstupem druhou nejdůležitější měnou mezinárodního měnového systému; vzhledem k tomu, že podpora eura mezi občany byla v létě 2017 vysoká – euro v eurozóně podporovaly téměř tři čtvrtiny respondentů (73 %), což je nejlepší výsledek od podzimu 2004;

B.  vzhledem k tomu, že podle prognózy Komise z léta 2018 vzrostl v roce 2017 HDP v EU i eurozóně o 2,4 % a překonal tak růst ve Spojených státech; vzhledem k tomu, že podle stejné prognózy by se v roce 2018 měl HDP zvýšit o 2,1 % a v roce 2019 o 2,0 %;

C.  vzhledem k tomu, že nejnovější hospodářské údaje v roce 2018 vykazují určité zpomalení růstu oproti vysokým úrovním roku 2017, způsobené slabším zahraničním obchodem a vyššími cenami ropy;

D.  vzhledem k tomu, podle údajů Eurostatu z května 2018 se míra nezaměstnanosti v EU a v eurozóně téměř vrátila na úroveň před krizí a v EU činí 7 %, v eurozóně 8,4 %; vzhledem k tomu, že počet zaměstnaných osob a účast na trhu práce v eurozóně dosáhly nejvyšší úrovně od počátku hospodářské a měnové unie v roce 1999;

E.  vzhledem k tomu, že navzdory určitému sbližování zůstávají míra růstu a nezaměstnanosti do značné míry geograficky nerovnoměrné, což způsobuje nebezpečnou křehkost hospodářství a ohrožuje zdravý a vyvážený rozvoj; vzhledem k tomu že míra nezaměstnanosti mladých lidí stále více než dvojnásobně přesahuje průměrnou míru a na konci roku 2017 činila v EU 16,8 % a v eurozóně 18,8 %;

F.  vzhledem k tomu, že hlavní hnací silou stávajícího všeobecného hospodářského růstu jsou vývoz a domácí spotřeba v členských státech; vzhledem k tomu, že v loňském roce rostly investice nejrychleji od roku 2007, podporovány celosvětovým oživením a investičním plánem pro Evropu; pokud jde o odstraňování investiční mezery v EU, vyzdvihuje úlohu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který mobilizoval investice v celkové výši 256,9 miliard EUR a poskytl financování téměř 550 tisícům malých a středních podniků, jež využívají prostředků Evropského investičního fondu (EIF);

G.  vzhledem k tomu, že hospodářská výkonnost členských států, které nepoužívají jednotnou měnu a mohou využívat pružného směnného kurzu vlastní měny, se ukázala být nestejnoměrná; vzhledem k tomu, že hospodářství členských států, které v posledních deseti letech přijaly jednotnou měnu, si vedla lépe než hospodářství zemí s pružným směnným kurzem;

H.  vzhledem k tomu, že podle makroekonomických prognóz útvarů Eurosystému z června 2018 by meziroční inflace v eurozóně měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) měla v letech 2018, 2019 a 2020 činit 1,7 % a zotavit se tak z nízké úrovně zaznamenané v minulosti a přiblížit se střednědobému inflačnímu cíli těsně pod 2,0 %, což nicméně znamená, že uvedený cíl nebude splněn, a navíc je třeba počítat s velkou proměnlivostí míry inflace mezi jednotlivými částmi eurozóny; vzhledem k tomu, že zvýšení celkové inflace je způsobeno zejména vyššími cenami energií, zatímco základní inflace zaznamenala pouze dílčí zvýšení – na 1,0 % oproti 0,9 % v roce 2016 – a v roce 2017 nebyly známky toho, že by si měla stoupající trend udržet; vzhledem k tomu, že růst mezd odpovídající růstu produktivity je i nadále důležitou podmínkou soustavného zvýšení základní inflace;

I.  vzhledem k tomu, že podle prognóz Komise z jara 2018 by souhrnný schodek veřejných financí v eurozóně měl v roce 2018 klesnout z 0,9 % na 0,7 % HDP, přičemž se očekává, že v roce 2019 dále klesne na 0,6 %, oproti očekávanému deficitu ve výši 5,9 % HDP ve Spojených státech a 2,7 % v Japonsku;

J.  vzhledem k tomu, že ECB očekává, že se inflace bude ve střednědobém horizontu postupně zvyšovat, podporována dopady stávajícího nastavení měnové politiky, pokračujícím hospodářským růstem, rostoucími mzdami a absorpcí nevyužitých hospodářských kapacit;

K.  vzhledem k tomu, že banky v eurozóně zrychlily snižování počtu úvěrů v selhání z 8 % všech úvěrů v roce 2014 na 4,9 % ve třetím čtvrtletí roku 2017; vzhledem k tomu, že celkový objem úvěrů v selhání v EU stále dosahuje úrovně 950 miliard EUR; vzhledem k tomu, že má-li se zajistit finanční stabilita a zabránit negativním důsledkům pro majitele běžných účtů, střadatele a investory, je třeba úvěry v selhání buď prodat, nebo (částečně) odepsat, nebo musí být k jejich krytí vytvořeny rezervy; vzhledem k tomu, že se počet úvěrů v selhání v jednotlivých členských státech značně liší; vzhledem k tomu, že podíly úvěrů v selhání v osmi členských státech stále výrazně přesahují 10 %, a ve dvou z nich dokonce přesahují 40 %;

L.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí zlepšit sekundární trh pro úvěry v selhání, aby se zlepšila tržní likvidita na evropské úrovni a zabránilo případné neprůhlednosti trhu; vzhledem k tomu, že finanční instituce působící na sekundárním trhu musí zohledňovat zájmy spotřebitelů a splňovat všechny příslušné vnitrostátní a unijní požadavky v oblasti ochrany spotřebitelů;

M.  vzhledem k tomu, že Rada guvernérů ECB na své schůzi v říjnu 2017 rozhodla, že bude v čistých nákupech v rámci programu nákupu aktiv pokračovat měsíčním tempem 30 miliard EUR až do září 2018; vzhledem k tomu, že Rada guvernérů ECB na své schůzi v červnu 2018 rozhodla, že prodlouží měsíční nákupy ve sníženém objemu 15 miliard EUR až do konce roku 2018 a poté nákupy zcela zastaví, a to v závislosti na tom, zda budou aktuální údaje potvrzovat střednědobou inflační prognózu banky, a že na své schůzi v září 2018 Rada guvernérů ECB toto rozhodnutí potvrdila;

N.  vzhledem k tomu, že Rada guvernérů ECB potvrdila, že očekává, že ponechá úrokovou míru hlavních refinančních operací beze změny na hodnotě 0,00 %, úrokovou míru mezní zápůjční facility beze změny na hodnotě 0,25 % a úrokovou míru vkladové facility beze změny na hodnotě 0,40 % nejméně do konce léta roku 2019 a v každém případě do doby, než dojde k setrvalé změně směřování inflačního vývoje, aby odpovídal střednědobému cíli ECB;

O.  vzhledem k tomu, že u posledního čerpání cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO) v roce 2017 vzrostla poptávka bank v eurozóně; vzhledem k tomu, že cílem operací TLTRO je stimulovat bankovní úvěry poskytované reálné ekonomice;

P.  vzhledem k tomu, že na konci roku 2017 dosáhla velikost rozvahy Eurosystému – když oproti konci roku 2016 vzrostla o 0,8 bilionu EUR – historicky nejvyšší hodnoty 4,5 bilionu EUR a nyní odpovídá 41 % celkového HDP eurozóny; vzhledem k tomu, že ECB do své rozvahy vnesla svým programem nákupu dluhopisů významná rizika;

Q.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 vzrostl počet eurobankovek v oběhu přibližně o 5,9 % a jejich hodnota přibližně o 4,0 %, zatímco počet euromincí vzrostl o 4,2 % a jejich hodnota o 4,0 %;

R.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 činil čistý zisk ECB 1,275 miliardy EUR, ve srovnání s 1,193 miliardy EUR v roce 2016; vzhledem k tomu, že tento nárůst lze přičíst především zvýšení čistého výnosu z úroků;

S.  vzhledem k tomu, že členové Výkonné rady ECB soustavně zdůrazňují význam provedení strukturálních reforem v eurozóně, které posílí produktivitu, a zavedení fiskální politiky podporující růst v rámci Paktu o stabilitě a růstu;

T.  vzhledem k tomu, že článek 123 SFEU a článek 21 statutu ESCB a ECB zakazují měnové financování vlád;

U.  vzhledem k tomu, že ECB v rámci své úlohy dohledu ne vždy dostatečně zohledňovala zásadu proporcionality;

Všeobecný přehled

1.  vítá skutečnost, že podpora eura mezi lidmi vzrostla v roce 2017 oproti roku 2016 o 8 procentních bodů, přičemž téměř dvě třetiny respondentů (64 %) se domnívají, že jednotná měna je pro jejich zemi přínosná;

2.  zdůrazňuje, že euro je v první řadě politický, nikoli ekonomický projekt; potvrzuje nevratnost jednotné měny;

3.  připomíná, že všechny členské státy s výjimkou Spojeného království a Dánska mají povinnost, jakmile budou splňovat maastrichtská konvergenční kritéria, jednotnou měnu přijmout; je toho názoru, že členství v bankovní unii musí být u zemí, které chtějí vstoupit do eurozóny, považováno za klíčové kritérium;

4.  zdůrazňuje, že statutární nezávislost ECB zakotvená ve Smlouvách má zásadní význam pro plnění mandátu banky, kterým je cenová stabilita, a pro ochranu instituce jako takové před politickým vměšováním;

5.  zdůrazňuje, že ECB odpovídá za měnovou politiku celé eurozóny; připomíná, že pravidla ECB stanoví, že členové rady nezastupují své členské státy, nemají právo veta a nesmí přijímat instrukce od žádné instituce, vlády nebo jiného subjektu, což radě umožňuje jednat rozhodně;

6.  konstatuje, že měnová politika přispěla k zachování jednotné měny a stability hospodářské a měnové unie;

7.  opakuje, že nezávislost ECB dává členům Výkonné rady ECB svobodu uvážlivě a s dodržováním náležitých zásad odpovědnosti rozhodovat o účasti na fórech, včetně těch, která nejsou otevřena širší veřejnosti, pokud to považují za nezbytné pro zajištění co nejlepšího provádění měnové politiky ECB; bere na vědomí stanovisko evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 5. července 2018;

8.  vyzývá ECB, aby se soustředila na svůj prvořadý cíl cenové stability; připomíná, že v souladu s ustanoveními článku 2 svého statutu a článku 127 SFEU a dalšími podrobnostmi uvedenými v článku 282 SFEU musí ECB podporovat – aniž je dotčen prvořadý cíl cenové stability – obecné hospodářské politiky Unie a přispívat tak k plnění cílů Unie, jak jsou vymezeny v článku 3 Smlouvy o EU;

9.  konstatuje, že hospodářství EU dosáhlo v roce 2017 nejrychlejšího růstu za posledních deset let a že k hospodářskému oživení došlo ve všech členských státech; konstatuje, že nezaměstnanost v EU je na nejnižší úrovni od roku 2008, i když nepřestává dramaticky zasahovat mladé lidi; vítá úlohu ECB při prosazování strukturálních reforem uskutečňovaných v některých členských státech během současného oživení, které mají za cíl zajistit udržitelný růst podporující začlenění; připomíná, že je důležité posuzovat ekonomické a sociální důsledky těchto reforem;

10.  varuje však před růstem nejistoty plynoucí z faktorů, k nimž patří: hrozba růstu protekcionismu, jednání o vystoupení Spojeného království, potenciální bubliny na trhu s aktivy, krize rozvíjejících se trhů, historicky vysoké úrovně soukromého i veřejného dluhu, obecná volatilita na finančních trzích související zejména s politickými riziky v některých členských státech, což negativně ovlivňuje perspektivy růstu eurozóny, růst populismu, izolacionismu a etnocentrismu napříč politickým spektrem, odpor proti globalizaci a rostoucí rozdíly mezi postoji členských států k budoucnosti evropské integrace;

11.  varuje, že podle výroční hospodářské zprávy Banky pro mezinárodní platby (BIS) za rok 2017 se objevují známky prohlubování finanční nerovnováhy, zejména v zemích, které byly ušetřeny globální finanční krize, neboť oproti zemím, které byly krizí silně zasaženy, v nich nedošlo ke snižování zadluženosti soukromého sektoru; konstatuje, že uvedené nerovnováhy mají podobu výrazného nárůstu úvěrů v soukromém sektoru;

12.  zdůrazňuje, že v této kritické chvíli je velmi důležité udržet příznivé prostředí pro veřejné i soukromé investice, které stále nedosáhly předkrizové úrovně; vybízí ECB, aby v souladu se svým mandátem přijala nezbytná opatření, která pomohou tohoto cíle dosáhnout; připomíná však, že expanze založené na úvěrech mohou vést k nevhodnému vynakládání reálných zdrojů;

Strukturální reformy

13.  domnívá se, že měnová politika sama o sobě nepostačuje k udržitelnému hospodářskému oživení; připomíná proticyklický dopad měnové politiky na pokrizové oživení, nicméně se domnívá, že strukturální příspěvek měnové politiky k udržitelnému růstu je omezený; naléhavě proto vyzývá tvůrce politik, aby v zájmu prodloužení stávajícího hospodářského oživení za krátkodobý horizont provedli v rámci Paktu o stabilitě a růstu, včetně jeho ustanovení o flexibilitě, soubor ambiciózních sociálně vyvážených strukturálních reforem a fiskálních politik s cílem posílit růst a zlepšit produktivitu; souhlasně opakuje slova předsedy Evropské fiskální rady ze dne 5. listopadu 2018 určená Hospodářskému a měnovému výboru, podle nichž se flexibilita pravidel musí v praxi odvíjet od hospodářské situace, v níž se nacházíme, jakož i názor vyjádřený ve zprávě z června 2018, podle nějž je třeba v zájmu ochrany důvěryhodnosti paktu uplatňovat ustanovení o flexibilitě systematicky, a nejen když hospodářství klesá nebo roste slabě;

14.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění plné účinnosti měnové politiky je třeba korigovat nadměrné nerovnováhy vhodnými fiskálními a hospodářskými politikami a reformami zlepšujícími produktivitu; zdůrazňuje, že měnová politika ECB nemůže nahradit udržitelné strukturální reformy, které jsou odpovědností členských států;

15.  se znepokojením sleduje, že od krize výrazně poklesl podíl EU na celosvětových tocích přímých zahraničních investic;

16.  bere na vědomí stanovisko ECB požadující zřízení evropského systému pojištění vkladů (EDIS) jako třetího pilíře bankovní unie; zdůrazňuje klíčovou úlohu pojištění vkladů pro budování důvěry a zajištění bezpečnosti všech vkladů v bankovní unii; zdůrazňuje, že systém pojištění vkladů by mohl pomoci dále zlepšit a zabezpečit finanční stabilitu; uznává, že sdílení rizik by mělo jít ruku v ruce se snižováním rizik;

Program nákupu aktiv

17.  zdůrazňuje, že nestandardní opatření ECB v oblasti měnové politiky přispěla k eliminaci rizika deflace, které existovalo ještě na začátku roku 2016, a k podnícení oživení v oblasti úvěrů pro soukromý sektor, jejichž roční růst činil v polovině roku 2018 přibližně 3 % oproti 0 % v roce 2015;

18.  souhlasí s ECB v tom, že pro dosažení inflačního cíle jsou nutné dlouhodobě podpůrné fiskální politiky a rovněž reformy, které zlepší konkurenceschopnost, produktivitu a růst, jakož i zvýšení platů odpovídající růstu produktivity; vyzývá proto členské státy, aby zvýšily své úsilí a dodržovaly zásady „magického trojúhelníku“, tj. stimulovaly investice, prováděly prorůstové a sociálně vyvážené strukturální reformy a prosazovaly odpovědné fiskální politiky;

19.  je znepokojen rychle rostoucími cenami nemovitostí v některých členských státech; vyzývá proto k obezřetnosti v souvislosti s rizikem opětovného vzniku realitních bublin a nadměrného zadlužení domácností a soukromého sektoru v některých členských státech;

20.  bere na vědomí poznámky předsedy ESRB Maria Draghiho, který uvedl(3), že hlavním zdrojem zranitelnosti způsobujícím přehřívání trhů s nemovitostmi v EU je hledání výnosu ze strany mezinárodních investorů – převážně v oblasti přeshraničního financování ze strany nebankovních institucí – a že by tvůrci politik měli prozkoumat, zda by pro nebankovní instituce neměly být zavedeny nové makroobezřetnostní nástroje, zejména pokud jde o jejich expozice vůči komerčním nemovitostem;

21.  aniž je dotčena nezávislost ECB, souhlasí s rozhodnutím ECB ukončit udržitelným způsobem program nákupu aktiv v závislosti na tom, zda budou aktuální údaje potvrzovat střednědobou inflační prognózu banky, a domnívá se, že by tento nástroj měl být využíván pouze dočasně, neboť vytváří nová rizika pro finanční stabilitu a snižuje pobídky ke konsolidaci veřejných financí a provádění strukturálních reforem; uznává, že skutečnost, že se obnova po krizi do veliké míry opírala o měnovou politiku, měla i nezamýšlené důsledky;

22.  zdůrazňuje zejména, že stále prodlužovaná nestandardní politická opatření mohou mít negativní distribuční účinky; vyzývá proto ECB, aby do své příští výroční zprávy zařadila komplexní a podrobnou analýzu vedlejších účinků svých opatření v oblasti měnové politiky, včetně potenciálních rizik pro pojišťovnické a penzijní odvětví;

23.  bere na vědomí, že největší část programu nákupu aktiv – s objemem nákupů na konci roku 2017 ve výši 1,9 bilionu EUR – představoval program nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP); zdůrazňuje, že je důležité, aby byl v rámci nákupů aktiv veřejného sektoru dodržován limit pro emitenty ve výši 33 %;

24.  bere na vědomí, že ze všech programů nákupů aktiv soukromého sektoru přispěl v roce 2017 k programu nákupu aktiv nejvíce program nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP), a to 82 miliardami EUR čistých nákupů; vítá skutečnost, že ECB od roku 2017 zveřejňuje úplný seznam všech aktiv držených v rámci programu CSPP včetně jmen emitentů a souhrnné údaje o těchto aktivech rozčleněné podle země, rizika, ratingu a sektoru; vyzývá ECB, aby obdobnou politiku transparentnosti uplatňovala u všech programů nákupu aktiv včetně programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP) a třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), a to vedle dalších opatření přijatých za účelem zveřejňování operačních postupů používaných při výběru cenných papírů, které nakupují národní centrální banky; zdůrazňuje, že program CSPP nesmí v žádném případě vést k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

25.  připomíná, že ECB je coby instituce EU vázána Pařížskou dohodou; vybízí ECB, aniž je jakkoli dotčen její mandát, nezávislost a systém řízení rizika, aby závazek k plnění Pařížské dohody a ekonomické, sociální a správní zásady začlenila do svých politik;

26.  vítá transparentnost, kterou ECB zajišťuje svou signalizací měnové politiky; uznává rozhodnutí ECB udržovat s ohledem na nejistotu, jež v současné době panuje v celosvětovém prostředí, úrokové sazby na nízké úrovni;

27.  zdůrazňuje, že správná posloupnost a provedení postupného ukončování mimořádných opatření měnové politiky budou klíčové pro zabránění narušením trhu; připomíná, že je možné přikročit ke zvýšení sazeb a současně zachovat stabilní velikost rozvahy Eurosystému, jestliže si to vyžádají hospodářské podmínky;

28.  zdůrazňuje význam komunikace a signalizace měnové politiky pro úspěšnou normalizaci měnové politiky;

29.  uvědomuje se rozdílný vliv, který podle očekávání bude mít normalizace měnové politiky na členské státy v závislosti na úrovni a profilu splatnosti jejich dluhu;

30.  zdůrazňuje význam regulačních a strukturálních změn, které se uskutečnily od poslední hospodářské krize, a jejich dopad na řadu oblastí souvisejících s měnovou politikou; zdůrazňuje význam výzkumu a studií pro lepší porozumění novému prostředí, které se vyvinulo v posledních desetiletích, a důsledkům, jež z něj vyplývají pro provádění měnové politiky;

31.  bere na vědomí dopady záporné sazby vkladové facility, která byla stanovena bankám v roce 2014; domnívá se, že toto opatření, pokud by bylo uplatňováno i nadále, by mohlo mít dopad na ziskovost bankovního sektoru a že je s ohledem na stávající oživení třeba je v průběhu normalizace měnové politiky postupně ukončit;

32.  bere na vědomí možné pokračování operací TLTRO, které bankám poskytují za atraktivních podmínek střednědobé financování pod podmínkou, že získané finanční prostředky skutečně použijí k poskytování nových úvěrů pro reálnou ekonomiku; bere na vědomí zvýšenou poptávku bank eurozóny při poslední operaci TLTRO v roce 2017, která mohla být vyvolána očekáváním zvýšení úrokové sazby vkladové facility a vidinou snadného zisku; vyzývá ECB, aby tento vývoj pečlivě sledovala a zajistila, aby byly operace TLTRO skutečně využívány pro stimulaci bankovních půjček pro reálnou ekonomiku;

33.  bere na vědomí zvýšení zůstatků účtů systému TARGET2, jež je známkou pokračujícího odlivu kapitálu z okrajových oblastí eurozóny; bere na vědomí, že podle ECB změny v zůstatcích účtů systému TARGET odrážejí z velké části toky likvidity v kontextu programu nákupu aktiv a nejsou projevem nového tlaku na finančních trzích; vyzývá ECB, aby objasnila základní faktory a případná rizika spojená s nerovnováhou, kterou by tato situace mohla vyvolat;

Další aspekty

34.  vítá přijetí dohody o nouzové pomoci v oblasti likvidity (ELA), která vyjasňuje rozdělení odpovědnosti, nákladů a rizik; konstatuje, že tato dohoda má být nejpozději v roce 2019 revidována; zastává názor, že o poskytnutí této nouzové pomoci by se mělo rozhodovat na úrovni EU;

35.  vyzývá ECB, aby zveřejnila úplné výše zisků Eurosystému na základě dohody o čistých finančních aktivech (ANFA) a programu pro trhy s cennými papíry (SMP), a to od roku 2010 až do jejich úplného ukončení, a rozčlenila je podle zemí, pokud jde o členské státy, které byly v rámci programu SMP předmětem nákupů (Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Itálie);

36.  vítá změnu článku 22 statutu ESCB a ECB s cílem poskytnout jednoznačný právní základ, který by Eurosystému umožnil plnit úlohu centrální emisní banky pro ústřední zúčtovací protistrany (CCP), což by dalo ECB pravomoc regulovat činnost zúčtovacích systémů včetně CCP s cílem účinně bojovat proti rizikům, která tyto systémy představují pro hladký provoz platebních systémů a provádění jednotné měnové politiky;

37.  vyzývá ECB, aby se řídila doporučeními organizace Transparency International, zejména pokud jde o její působení v rámci „trojky“;

38.  vyzývá ECB, aby i nadále vynakládala úsilí s cílem zajistit, aby byly banky dobře připraveny na veškeré možné nepředvídané události související s vystoupením Spojeného království; nadto vyzývá ECB, aby provedla veškeré potřebné přípravy k zajištění stability finančních trhů v EU, a to i v situaci vystoupení Spojeného království bez dohody;

39.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy eurozóny s ohledem na blížící se vystoupení Spojeného království uplatňovaly společnou regulační strategii pro finanční sektor, a ne aby mezi sebou soutěžily o to, kdo nabídne nižší standardy;

40.  souhlasí s tím, že dobře fungující, diverzifikovaný a integrovaný kapitálový trh podporuje transmisi jednotné měnové politiky; naléhavě vyzývá ke zrychlení projektu unie kapitálových trhů (CMU), jež prohloubí finanční integraci s cílem napomoci budování odolnosti proti šokům, zajistit účinnější transmisi měnové politiky v celé měnové unii a posílit soukromé sdílení rizika v rámci bankovní unie i v rámci EU jako celku; upozorňuje, že program CSPP mohl přispět k uvolnění podmínek financování podniků, zejména v nefinančním sektoru (tj. nefinančních podniků);

41.  domnívá se, že hlubší a lépe propojené evropské kapitálové trhy, k nimž povede rozvoj unie kapitálových trhů EU a postupné dokončení bankovní unie, budou přispívat k hloubce a likviditě finančních trhů eurozóny a současně budou podporovat mezinárodní status eura;

42.  vyzývá ECB, aby nepřestávala věnovat pozornost přístupu malých a středních podniků k úvěrům, zejména v souvislosti s pomalým zlepšováním jejich finanční situace, na něž upozornil Průzkum o přístupu podniků k finančním prostředkům (SAFE) z června 2018; zdůrazňuje, že plně funkční unie kapitálových trhů může v dlouhodobějším horizontu zajišťovat alternativní financování pro malé a střední podniky, které bude doplňovat financování poskytované bankovním sektorem;

43.  domnívá se, že nejrychlejší cestou, jak dosáhnout dobře fungující unie kapitálových trhů je zabývat se vnitrostátními předpisy, které brání tomu, aby měly dobře fungující kapitálové trhy širší dopad v celé Unii, a omezit břímě nové regulace;

44.  vyzývá ECB, aby posílila monitorování zaměřené na rozvoj technologie distribuované účetní knihy (DLT) a na zvýšená rizika finančních technologií v oblasti kybernetické bezpečnosti;

45.  bere na vědomí, že ECB souhlasí s tím, že je důležité studovat relevantnost a důsledky emise digitální měny centrální banky (nebo digitální měnové báze (DBM)) pro širokou veřejnost; vybízí ECB, aby v této věci vypracovala a zveřejnila studii;

46.  zdůrazňuje význam bezpečnosti informačních technologií pro finanční sektor a pro platební systém; vyzývá ECB, aby této záležitosti i nadále věnovala velkou pozornost, aby na její význam upozorňovala na mezinárodních fórech a aby pokračovala ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů;

47.  souhlasí s ECB, pokud jde o význam fyzických peněz jakožto zákonného platidla, vzhledem k tomu, že euro je jediným zákonným platidlem v eurozóně, a připomíná všem členským státům eurozóny, že přijímání euromincí a eurobankovek by v maloobchodních transakcích mělo být pravidlem, aniž je dotčeno právo těchto členských států zavést horní hranice pro hotovostní platby za účelem boje proti praní peněz, daňovým podvodům a financování terorismu a organizované trestné činnosti;

48.  souhlasně opakuje stanoviska vyjádřená členy Výkonné rady ECB k významu vytvoření skutečně evropských platebních systémů, které by byly imunní vůči vnějšímu narušení, např. politické povahy;

49.  upozorňuje na výzvu, kterou vznesl ve svém projevu o stavu Unie v roce 2018 předseda Komise Juncker, že je třeba se zabývat mezinárodní úlohou eura a že je nutné, aby euro mohlo hrát na mezinárodní scéně svou úlohu v plném rozsahu;

50.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byla ECB odpovědna Parlamentu; vítá v této souvislosti soustavný dialog mezi ECB a Parlamentem a pravidelná vystoupení prezidenta ECB a případně další členů Výkonné rady ECB v Hospodářském a měnovém výboru a na plenárním zasedání; vybízí ECB, aby v tomto dialogu pokračovala; zdůrazňuje, že ECB zlepšila svou komunikaci; domnívá se, že by ECB měla i nadále usilovat o to, aby byla její rozhodnutí dostupná a srozumitelná všem občanům, stejně jako její kroky podniknuté s cílem zachovat cenovou stabilitu v eurozóně, a tím chránit kupní sílu společné měny;

51.  gratuluje ECB k úsilí, které zatím vykonala ve snaze o zlepšení své transparentnosti a demokratické odpovědnosti vůči evropským občanům a Evropskému parlamentu;

52.  žádá Hospodářský a měnový výbor, aby přijal opatření ke zlepšení způsobu vedení měnového dialogu s prezidentem ECB;

53.  vítá zlepšenou, přehledně rozčleněnou a věcnou reakci ECB na podněty, které Parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2016; žádá ECB, aby ve svém odpovědném přístupu pokračovala a aby své reakce na usnesení o výroční zprávě ECB, jež Parlament každoročně přijímá, v písemné podobě zveřejňovala i nadále;

54.  připomíná, že v nadcházejících měsících proběhnou v Radě guvernérů ECB významné změny, neboť vyprší funkční období několika členů Výkonné rady, včetně prezidenta; domnívá se, že je třeba, aby tyto změny byly pečlivě a transparentně připraveny, a to ve spolupráci s Parlamentem a v souladu se Smlouvami; naléhavě vyzývá Radu, aby sestavila vyvážený seznam nejméně tří kandidátů na všechna místa, která se zanedlouho uvolní, a umožnila tak Parlamentu hrát v procesu jmenování smysluplnější poradenskou úlohu; opakuje své stanovisko, že je nutné ve Výkonné radě, a obecně mezi pracovníky ECB zlepšit vyváženost zastoupení žen a mužů; zdůrazňuje, že členové Výkonné rady musí být vybráni výhradně z uznávaných osobností s profesionální zkušeností v měnových a bankovních záležitostech;

55.  souhlasí s argumentem, který ve svém vystoupení dne 13. září 2018 uvedl prezident Draghi, že v posledních měsících způsobil nepřiměřený počet vzájemně si odporujících prohlášení, po nichž nenásledovaly konkrétní činy, prudký nárůst výnosů státních dluhopisů v Itálii a rozšíření cenového rozpětí, což má negativní dopady na podniky a domácnosti;

o
o   o

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0025. (2) Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1. (3) Na slyšení s ESRB v Hospodářském a měnovém výboru dne 9. července 2018.