Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2017 (2018/2151(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2017,
– s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2017 a na její statistickou zprávu za tentýž rok,
– s ohledem na zprávu o udržitelnosti za rok 2017, na zprávu o hodnocení operací EIB v rámci EU na základě tří pilířů za rok 2017 a na zprávu o výsledcích dosažených Evropskou investiční bankou mimo EU za rok 2017,
– s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit za rok 2017,
– s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2017 a zprávu o její správě a řízení za rok 2017,
– s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1316/2016/TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky(1);
– s ohledem na přehodnocení mechanismu pro řešení stížností, které vzešlo z rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1316/2016TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky;
– s ohledem na zprávu o činnosti orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s předpisy za rok 2017 a zprávu o činnosti skupiny EIB v oblasti boje proti podvodům za rok 2017,
– s ohledem na operační plán skupiny EIB pro období 2017–2019,
– s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii,
– s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie, na její protokol č. 5 o statutu EIB a na její protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,
– s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,
– s ohledem na svá usnesení ze dne 27. dubna 2017 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2015(2) a ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2016(3),
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o vnějším mandátu EIB na období 2007–2013(4) a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii(5),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(6),
– s ohledem na dokument útvarů Komise ze dne 14. září 2016 o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a na zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597), (SWD(2016)0297) a (SWD(2016)0298),
– s ohledem na ad-hoc audit týkající se uplatňování nařízení (EU) 2015/1017 (nařízení o EFSI), který dne 8. listopadu 2016 vypracovala společnost Ernst & Young,
– s ohledem na zprávu o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v roce 2017, kterou dne 28. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0345 final),
– s ohledem na hodnotící zprávu operací EIB o hodnocení EFSI předloženou v červnu 2018,
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 29. června 2018 o souhrnné zprávě Evropskému parlamentu a Radě o využívání záruky EU v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a o fungování záručního fondu v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) (COM(2018)0497),
– s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze září 2016,
– s ohledem na informační dokumenty Evropského účetního dvora o budoucnosti financí EU: reformách způsobů fungování rozpočtu EU z února 2018 a o návrhu Komise na víceletý finanční rámec na období 2021 2027 z července 2018,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0479/2018),
A. vzhledem k tomu, že posláním EIB je přispívat k začleňování, vyváženému rozvoji a hospodářské a sociální soudržnosti členských států pomocí shromažďování významných objemů finančních prostředků na kapitálových trzích a pomocí zapůjčování těchto finančních prostředků za příznivých podmínek na projekty, které prohlubují politické cíle EU;
B. vzhledem k tomu, že EIB se nachází v centru snah o hospodářské oživení na úrovni Unie a že došlo ke dvěma po sobě jdoucím zvýšením kapitálu, a k její ústřední roli při provádění investičního plánu pro Evropu prostřednictvím řízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);
C. vzhledem k tomu, že EIB by měla přispívat k inkluzivnímu růstu, udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a ke snižování nerovností;
D. vzhledem k tomu, že pravidelné a podrobné hodnocení potřeb v různých odvětvích je klíčem k odhalování investičních mezer a překážek v rozličných regionech, ale i pro rozpoznávání množství příležitostí, které skýtají možnosti růstu a vzniku pracovních míst, přispívá dále k dosahování cílů Pařížské dohody z roku 2015 a umožní vhodně přizpůsobit podobu a velikost selhání trhu v závislosti na stávajících vnějších podmínkách a potřebách odvětvového a územního rozvoje;
E. vzhledem k tomu, že úloha EIB při investování veřejných peněz mechanismem pákového efektu je nezbytná pro schopnost Unie reagovat a přizpůsobovat se novým hospodářským a environmentálním tendencím a rizikům a geopolitickým nejistotám při současném posilování dohledu nad riziky a obezřetnostním řízení rizik skupinou EIB;
F. vzhledem k tomu, že skupina EIB v posledních letech zaznamenala výraznou změnu v podobě, objemu, rizikovém profilu a složitosti svého podnikání v rámci Evropského fondu pro strategické investice („EFSI“), kdy docházelo ke zvyšování počtu menších operací podpořených zárukou EU v rámci EFSI a k významnému zvýšení mandátů v rámci řízení jménem Evropské komise a v poskytování poradenství;
G. vzhledem k tomu, že vystoupení Spojeného království z EU bude mít dopad na kapitál, kapitálovou přiměřenost a budoucí úvěrovou kapacitu EIB;
H. vzhledem k tomu, že EIB by měla vytvářet přidanou hodnotu s nejvyšší úrovní bezúhonnosti, dobré správy věcí veřejných a s ohledem na zjištění evropské veřejné ochránkyně práv uvedená v „rozhodnutí ve věci 1316/2016TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky“(7) s nejvyšší mírou transparentnosti a odpovědnosti, a také v souladu s osvědčenými bankovními postupy;
I. vzhledem k tomu, že boj proti všem podobám praní špinavých peněz, financování terorismu a škodlivým daňovým praktikám by měl zůstat stálou prioritou EIB;
J. vzhledem k tomu, že ke dni 31. prosince 2017 byly podílníky Evropského investičního fondu (EIF) EIB (58,5 %), Unie zastoupená Evropskou komisí (29,7 %) a 32 finančních institucí (11,8 %); vzhledem k tomu, že většina operací EIF je v současnosti financována v rámci konkrétních dohod o mandátu se třetími stranami;
Úloha EIB při zajišťování strategických veřejných investic zprostředkujících přidanou hodnotu
1. poukazuje na to, že veřejné investice jsou i nadále nutné, aby se uzavřely investiční mezery v různých odvětvích, která zůstávají na úrovni před finanční krizí v nejzranitelnějších členských státech a zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti, aby se dále zotavovaly z dopadů krize a aby v Unii došlo ke zvýšení dlouhodobého a udržitelného růstu, zaměstnanosti a soudržnosti;
2. konstatuje, že celkový upsaný kapitál EIB činí 243 miliard EUR; konstatuje, že akcionáři EIB jsou všechny členské státy a že se členské státy rovněž zavazují, že kromě splaceného kapitálu poskytnou na požádání další kapitál; poukazuje na to, že čtyřmi největšími akcionáři jsou Německo, Francie, Itálie a Spojené království a že podíl každé této země činí 39,14 miliardy EUR a 16,11 % celkové částky;
3. konstatuje, že EIB se v souladu se svojí operační strategií snaží podporovat evropské strategické cíle, jako je obnova konkurenceschopnosti EU a dlouhodobý hospodářský růst a tvorba pracovních míst, usnadňovat přístup k financím pro malé a střední podniky, chránit životní prostředí a podporovat transformaci energetiky financováním projektů na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, bojovat proti krizi v oblasti pracovních míst, jíž čelí mladá generace v EU, podporovat infrastrukturní projekty a napomáhat zmírňování příčin migrace;
4. domnívá se, že EIB má důležitou finanční úlohu, která může přinést významné výsledky, pokud jde o snižování nerovností v Unii, a vyzývá EIB, aby se soustředila na investice, které přispívají k plnění cílů Pařížské dohody z roku 2015, zvyšují konkurenceschopnost a rovnost příležitostí a podporují politiku soudržnosti v méně rozvinutých regionech;
5. vyzývá EIB, aby i nadále překlenovala opakovaně se vyskytující investiční mezery a pokračující strukturální selhání trhu pomocí návrhů na celostní a střednědobé výdaje, které usnadní spolufinancování na vnitrostátní úrovni a investiční plány mimo jiné pro regiony a oblasti Unie, které jsou charakterizovány nízkými příjmy a čelí více investičním překážkám;
6. zdůrazňuje, že priority EIB uvedené v akčním plánu na období 2017–2019 by měly klást důraz na účinné provádění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj;
7. zdůrazňuje skutečnost, že podmínky poskytování úvěrů stanovené EIB by měly usnadňovat rozvoj okrajových regionů EU podporou hospodářského růstu a zaměstnanosti; vyzývá EIB, aby významně posílila možnosti poskytování technické pomoci a odborných znalostí v oblasti financí místním a regionálním orgánům před schválením projektu s cílem zvýšit dostupnost a zapojit všechny členské státy, zejména státy s nižší mírou úspěšnosti z hlediska schválených projektů;
8. podněcuje EIB k tomu, aby vytvářela udržitelné možnosti financování a zjednodušující investiční prostředí, které bude odrážet obecné závazky a cíle politik Unie, aby byly podporovány inovace pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost v Unii a aby byl posílen sociální a environmentální rozměr investic EIB pomocí překlenování investiční mezery v sociálním sektoru a v oblasti bezpečnosti infrastruktury; vyzývá EIB, aby v případě rozsáhlých infrastrukturních projektů zohledňovala všechna relativní rizika, která mají dopad na životní prostředí, a aby financovala pouze ty projekty, které prokázaly, že budou pro místní obyvatelstvo z hlediska životního prostředí a ze sociálního a hospodářského hlediska skutečně přínosem; poukazuje na význam důsledného sledování možného rizika korupce a podvodů v této souvislosti a provádění zevrubného předběžného i následného hodnocení projektů, které mají být financovány;
9. podporuje EIB, aby průběžně informovala zúčastněné subjekty o finančních možnostech, a přestože jsou nástroje EIB založené na poptávce, aby v nezbytných případech poskytovala vhodné poradenství;
10. zdůrazňuje, že v rámci probíhajících jednání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie je třeba vypracovat podrobná ujednání ohledně všech závazků Spojeného království vůči EIB, aby nebyla dotčena schopnost EIB plnit své cíle;
Podpora investic v klíčových strategických oblastech
11. konstatuje, že podle finanční zprávy EIB za rok 2017 činily závazky v oblasti úvěrů v roce 2017 69,9 miliardy EUR (z toho 62,6 miliardy EUR v rámci EU a 7,3 miliardy EUR mimo EU), což ukazuje na snížení ve srovnání s předchozími 5 lety (2013–2016) a je to méně než 70 miliard EUR, částka se ovšem nachází v 10% pružnosti, s níž počítal operační plán EIB; bere rovněž na vědomí stabilitu a kvalitu celkového portfolia úvěrů, přičemž znehodnocené smlouvy o úvěru činí ve srovnání s rokem 2016 0,3 %;
12. konstatuje, že Evropská unie poskytuje EIB záruku, což je běžné v případě finančních institucí určených členskými státy k tomu, aby pomáhaly plnit veřejné cíle; poukazuje však na to, že situace vyžaduje co nejodpovědnější politiky poskytování úvěrů, aby byly finanční prostředky vynakládány účinně s ohledem na celou Unii, její členské státy a veřejný zájem; vyzývá EIB, jejíž činnost se řídí rozvojovým mandátem, aby zajistila lepší dodržování svých cílů v oblasti životního prostředí a sociální politiky a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, a to i v rámci spolufinancovaných projektů nebo příspěvků do investičních fondů a fondů soukromého kapitálu;
13. znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že polovina členských států obdržela 80 % všech investic EIB v rámci EU, zatímco ostatních 14 členských států získalo pouze 10 % těchto investic; znovu poukazuje na to, že tři jednotlivé členské státy obdržely 16 %, 15 % a 11 % investic; žádá Banku, aby do svých zpráv zahrnovala podrobné informace o investicích do nízkopříjmových a vysokopříjmových regionů podle svého vlastního průzkumu investic (EIBIS) a s ohledem na možné důsledky pro překlenutí investičních mezer a překážek v méně příznivých regionech EU;
14. vyzývá EIB, aby znovu posoudila své odhady investic na jednoho obyvatele a příslušné pořadí členských států, jelikož se podle aktualizovaných čísel zdá, že toto pořadí obecně odpovídá pořadí sestavenému podle absolutních hodnot finančních prostředků, které členské státy získaly;
15. dále podotýká, že podle výroční zprávy EIF za rok 2017 podepsal EIF v roce 2017 transakce v celkové hodnotě 9,3 miliardy EUR ve srovnání s výší transakcí v roce 2016, kdy činily 9,45 miliardy EUR a kdy bylo investováno metodou pákového efektu 35,4 miliardy EUR na podporu malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v Evropě;
16. bere na vědomí financování skupiny EIB v rámci EU i za jejími hranicemi v roce 2017 na podporu cílů veřejné politiky ve výši (i) 13,8 miliardy EUR v oblasti inovací a dovedností, (ii) 18 miliard EUR v oblasti infrastruktury, (iii) 16,7 miliardy EUR na projekty v oblasti životního prostředí a (iv) 29,6 miliardy EUR na malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací; poukazuje na to, že nejvýznamnějším faktorem hospodářského oživení v EU a podpory tvorby kvalitních pracovních míst jsou vzhledem ke svému dopadu a významu pro hospodářství na místní i celostátní úrovni investice do malých a středních podniků, začínajících podniků, výzkumu, inovací, digitální ekonomiky a zvyšování energetické účinnosti;
17. podotýká, že v rámci Unie činil objem úvěrů EIB v roce 2017 18,24 miliardy EUR pro horizontální cíl hospodářské a sociální soudržnosti a že Banka pro tento cíl dosáhla 29,6 % ze 30 % cílových investic;
18. konstatuje, že EIB vyčlenila 25 % svého celkového financování na projekty v oblasti změny klimatu a že tento podíl by se měl do roku 2020 zvýšit na 35 %; upozorňuje na to, že tento trend by měl být hodnocen pozitivně s poukazem na to, že podpořené projekty by měly být účinné nejen v boji proti změně klimatu, ale též z finančního hlediska;
19. bere na vědomí, že v rámci Unie bylo 16,58 miliardy EUR vyhrazeno na horizontální cíl v oblasti činnosti v oblasti klimatu, jehož prostřednictvím EIB přispěla ke sbližování s Pařížskou dohodou z roku 2015 a k celosvětovému udržitelnému rozvoji; podporuje EIB, aby v této oblasti udržovala vysoké ambice;
20. vítá závazek EIB, že do roku 2020 sladí svou činnost s Pařížskou dohodou z roku 2015; s ohledem na nejnovější zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu žádá EIB, aby přehodnotila svou klimatickou strategii, tak aby odpovídala cíli, kterým je maximální zvýšení teploty na světě o 1,5 °C;
21. vybízí EIB, aby zvýšila svou přítomnost a rozšířila svou činnost v zemích západního Balkánu, jelikož mají pro EU strategický význam a je velmi důležité zvýšit úvěrovou a investiční činnost v tomto regionu;
22. bere na vědomí právě probíhající přepracovávání úvěrových kritérií EIB v oblasti energetiky; očekává, že toto přepracování proběhne v souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015; znovu vyzývá EIB, aby finanční prostředky půjčovala převážně na využívání energeticky účinných malých decentralizovaných zdrojů obnovitelné energie a aby předložila náročný plán na ukončení financování projektů využívajících fosilní paliva; vyzývá EIB, aby se v rámci boje proti změně klimatu snažila stát se vůdčím aktérem, zvýšila investice do oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a v rámci přepracovávání úvěrových kritérií považovala tento cíl za prioritu;
23. vítá v této souvislosti úlohu EIB, pokud jde o vydávání dluhopisů na ochranu klimatu (4,29 miliardy EUR ve srovnání s 3,8 miliardy EUR v roce 2016), což odpovídá zapojení banky do činnosti v oblasti klimatu s cílem posílit investice do energetické účinnosti a do obnovitelných zdrojů energie malého rozsahu s většími místními a regionálními dopady;
24. zastává názor, že by EIB měla i nadále posilovat svou úlohu v oblasti napomáhání dosažení udržitelného rozvoje a že opatření v oblasti klimatu by se měla primárně zaměřit zejména na čistou dopravu a výrobu čisté energie, snižování spotřeby energie (na vytápění, dopravu a výrobu), čistou průmyslovou výrobu a udržitelné zemědělství, úpravu a dodávku vody a obecně na ekologickou transformaci;
25. připomíná, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství, a proto vyzývá EIB, aby jim pomohla v situaci, kdy nemají přístup k úvěrům, tím, že zlepší stávající programy, jako je evropský nástroj mikrofinancování Progress, a vyčlení na ně více finančních prostředků; požaduje, aby zprostředkovatelským bankám, které vyplácejí finanční prostředky EIB, byly stanoveny požadavky na proaktivnější politiku v oblasti malých a středních podniků a mikropodniků;
26. poukazuje na to, že by EIB při poskytování podpory společnostem z EU v zahraničí měla náležitě zohlednit obchodní strategii EU, včetně stávajících a budoucích dohod o volném obchodu, službách a investicích; poukazuje na to, že by EIB měla v této souvislosti zohlednit zejména požadavky na internacionalizaci evropských malých a středních podniků;
27. poukazuje na to, že část celkové úvěrové činnosti EIB je určena na operace mimo Unii; konstatuje, že musí existovat úzká koordinace a doplňkovost mezi vnějšími úvěrovými činnostmi EIB a plánem vnějších investic EU;
28. bere na vědomí úsilí EIB přispět k plnění cílů udržitelného rozvoje a k řešení celosvětových problémů souvisejících s migrací, mj. vydáváním dluhopisů pro zvýšení povědomí o udržitelnosti, které mají financovat 17 cílů udržitelného rozvoje OSN;
Úspěchy finančních operací EIB
29. s potěšením bere na vědomí závěr výboru pro audit, že finanční výkazy přijaté správní radou EIB představují pravdivý a řádný pohled na finanční postavení Banky ke dni 31. prosince 2017 a na výsledky jejích operací a peněžních toků za rok 2017 v souladu s platným účetním rámcem;
30. připomíná svůj požadavek týkající se výroční zprávy EIB a žádá, aby EIB předložila komplexnější, podrobnější a více harmonizovanou výroční zprávu o činnosti a významně zlepšila prezentaci informací tím, že předloží i podrobné a důvěryhodné přehledy investic, které byly schváleny, podepsány a vyplaceny za daný rok, a použitých finančních zdrojů (vlastních zdrojů, EFSI, centrálně řízených programů EU atd.), jakož i informace o příjemcích (členské státy, veřejný či soukromý sektor, zprostředkovatelé nebo přímí příjemci), o podporovaných odvětvích a o výsledcích hodnocení ex post;
31. bere na vědomí objem nových zvláštních činností podepsaných Bankou v roce 2017, což odpovídá projektům s vyšším rizikovým profilem, které činily 18,0 miliard EUR (v roce 2016: 13,1 miliardy EUR), z čehož 2,7 miliardy EUR bylo na vlastní risk EIB a zbývající 15,3 miliardy EUR bylo pokryto zmírňováním úvěrového rizika portfolia;
32. bere na vědomí oznámené výsledky 26 dokončených projektů v roce 2017 za hranicemi EU, u nichž hodnocení na základě rámce pro měření výsledků vnějších intervencí umožňuje ocenění nejen očekávaných, nýbrž i dosažených výsledků; konstatuje ovšem, že s ohledem na činnosti v rámci EU jsou předkládány informace týkající se výhradně možného dopadu a očekávaných výsledků nových operací podepsaných v roce 2017 na základě nástroje pro hodnocení na základě tří pilířů; opakuje svou výzvu Bance, aby předkládala také informace o výsledcích dosažených v dokončených projektech v rámci EU a aby přizpůsobila nástroj pro hodnocení na základě tří pilířů, pokud to bude pro tento účel nezbytné;
33. domnívá se, že je potřeba prohloubit ověřovací kritéria úrovně doplňkovosti EIB s cílem lépe zacílit její financování, a zabránit tak dvojitému zaměření a určit všechny možné synergie, kdekoli to bude možné;
34. podporuje posilování kultury výkonnosti v EIB pomocí postupného zlepšování, aby se především omezily průřezové ukazatele výkonu, pokud jde o dopad hlavních operací EIB;
35. vybízí EIB, aby pravidelně předkládala důkazy o udržitelnosti svých výsledků a dopadu své činnosti s vhodnými a aktuálními ukazateli; domnívá se, že zlepšování vhodnosti a relevance ukazatelů ve srovnávacím přehledu není klíčové pouze pro vyjádření smyslu rozsahu výsledků a dopadu, nýbrž i pro hledání způsobů intervence, které budou vždy účinnější;
36. domnívá se, že kromě účinné míry investic je třeba pracovat na trvanlivosti, tj. na schopnosti udržet přínosy projektu z dlouhodobého hlediska pod (přímou či nepřímou) environmentální, finanční, hospodářskou nebo sociální formou poté, co byl projekt dokončen;
37. s potěšením konstatuje, že EIB schválila v prosinci 2017 opatření na vyloučení některých subjektů z úvěrování, a vyzývá k nekompromisnímu používání tohoto nástroje, tak aby bylo možné z financování ze strany banky vyloučit klienty zapletené do korupce nebo podvodů;
Vývoj EFSI
38. bere na vědomí, že ke konci roku 2017 skupina EIB (EIB a EIF) podepsala 606 operací v rámci EFSI v celkové výši 37,4 miliardy EUR a že tyto operace mají mobilizovat investice v hodnotě 207,3 miliardy EUR ve všech 28 členských státech a napříč všemi cíli stanovenými v nařízení o EFSI, přičemž rozdělení pro hlavní oblasti bude následující: 30 % pro malé a střední podniky, 24 % pro výzkum, vývoj a inovace, 21 % pro energetiku, 10 % pro digitální odvětví, 8 % na dopravu, 4 % na sociální infrastrukturu a 4 % na životní prostředí a účinné využívání zdrojů; naléhavě vyzývá EIB, aby minimalizovala své investice do odvětví a projektů s vysokými emisemi uhlíku a zvýšila podíl investic do zlepšování životního prostředí a efektivnějšího využívání zdrojů;
39. konstatuje, že ke dni 31. prosince 2017 podepsala EIB v oknu pro infrastrukturu a inovace 278 operací v celkové výši 27,4 miliardy EUR a že tyto operace mají mobilizovat investice ve výši 131,4 miliardy EUR ve 27 členských státech, a v oknu pro malé a střední podniky podepsala EIF operace s 305 finančními zprostředkovateli v celkové výši finančních prostředků EIF 10 miliard EUR, jež mají mobilizovat investice v hodnotě 76 miliard EUR ve všech 28 členských státech EU; bere na vědomí, že ke konci roku 2017 obdrželo 135 785 společností finanční prostředky s podporou EFSI v rámci okna pro malé a střední podniky a vzniklo či bylo podpořeno 1,5 miliónu pracovních míst;
40. opět konstatuje, že skutečné investice mobilizované fondem EFSI mohou být měřeny až na konci investičního období; bere zároveň na vědomí, že odhadovaný celosvětový multiplikační účinek 606 transakcí schválených a podepsaných v rámci EFSI ke konci roku 2017 činí 13.53x, což je o něco méně než původní předpoklad a cíl (15x) stanovený při zahájení fungování EFSI; konstatuje, že informace o způsobu fungování srovnávacích multiplikátorů jsou v současné době rozptýleny napříč službami EIB, a doporučuje, aby byly veškeré tyto informace shromážděny v samostatném dokumentu;
41. bere na vědomí, že nebyly čerpány žádné záruky z rozpočtu Unie v důsledku nesplácených operací;
42. konstatuje, že orientační zeměpisné koncentrační limity stanovené řídící radou EFSI, podle kterých nemá na konci investičního období podíl investic v okně pro infrastrukturu a inovace (pokud jde o podepsané operace) v jakýchkoli třech členských státech dohromady překročit 45 % celkového objemu portfolia EFSI, nebyly dodrženy, neboť ke dni 31. prosince 2017 činil objem investic ve třech členských státech s největším objemem podepsaných operací (Francie, Itálie a Španělsko) zhruba 47 % celkového objemu podepsaných operací; poukazuje na to, že stále existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o rozšíření územního rozdělení finančních prostředků fondu EFSI, a zároveň pro větší rozšíření jeho investičních příležitostí;
43. bere na vědomí hodnocení EFSI a jeho poznatky, že operace zvláštních činností v rámci EFSI i mimo EFSI mají podobný rizikový profil a že kombinace grantů z EFSI, ESI fondů a Nástroje pro propojení Evropy zůstávají omezené, přičemž hrozí riziko, že EFSI vytěsní finanční nástroje ESI fondů; očekává, že nedostatky a rizika odhalené hodnocením EFSI budou odstraněny při provádění EFSI 2,0;
44. vítá zlepšení v oblasti transparentnosti, k němuž došlo díky zveřejňování rozhodnutí investičního výboru EFSI a dokumentů přijatých řídící radou spolu se zápisy jednání;
45. podporuje lepší synergii mezi EFSI a vnitrostátními bankami poskytujícími podporu, neboť snaha o koordinaci s takovými bankami se objevuje opakovaně a mohla by přispět k lepší účinnosti EFSI;
Lidská práva
46. vyzývá EIB, aby vytvořila strategii v oblasti lidských práv a rozšířila využívání náležité péče na úrovni projektů, aby bylo možné zjišťovat rizika v oblasti lidských práv týkající se veškeré její činnosti po celou dobu trvání realizovaných projektů a zabývat se jimi; vyzývá EIB dále k tomu, aby vytvořila účinný mechanismus, pomocí něhož by obránci lidských práv mohli bez obav banku upozornit na zhoršující se životní prostředí nebo riziko konfliktu a odvetných opatření;
Posilování transparentnosti a odpovědnosti správy a řízení a činností EIB
47. bere na vědomí poznatky výboru pro audit uvedené v jeho výroční zprávě pro radu guvernérů za finanční rok 2017, jež se týkají:
a)
důležitosti zajištění dlouhodobé finanční síly a udržitelnosti EIB a udržení jejího hodnocení AAA v prostředí nejistého geopolitického, hospodářsky-politického, právního a makroekonomického vývoje;
b)
potřeby přezkoumat a posílit prostředí vnitřní kontroly a rizikového řízení skupiny EIB s ohledem na změny velikosti a rozvoje komplexnosti činností skupiny EIB;
c)
potřeby dosáhnout úplného uplatnění osvědčených bankovních postupů, a to i v oblastech, kde se i nadále vyskytují všudypřítomné mezery v dodržování předpisů;
d)
potřeby provést komplexní přezkum a poté přepracovat postup schvalování úvěrů a související postupy rozhodování v EIB, neboť úvěrová kontrola a postup schvalování a příslušné kontrolní prostředí zjevně nedokáže reagovat na současné podnikatelské potřeby a je důkazem tlaku na služby;
48. sdílí hluboké politování výboru pro audit, že EIB dosud nedosáhla pokroku v řešení otázky, která byla nastolena ve třech po sobě jdoucích letech (2015, 2016 a 2017), ohledně stávající kombinace odpovědností mezi některými členy řídícího výboru; plně souhlasí s výborem pro audit a podporuje jeho doporučení, že všichni členové řídícího výboru EIB by měli být schopni jednat objektivně, kriticky a nezávisle a že nevhodné kombinace odpovědností, např. odpovědnosti za dohled nad první i druhou linii v oblasti obrany, by měly být zrušeny;
49. žádá v této souvislosti EIB, aby vážně zohlednila toto doporučení a aby zajistila jasné oddělení odpovědností na úrovni řídícího výboru; vítá zahájenou reformu zaměřenou na změnu struktury vedení EIB;
50. vyzývá EIB, aby překlenula stávající mezery v platném rámci osvědčených bankovních postupů, a očekává, že se tento rámec v roce 2008 stal plně funkčním, neboť jeho uplatňování se považuje za předpoklad pro zachování finanční síly a stability EIB;
51. je znepokojen závěrem výboru pro audit, že rychlému rozšíření činností EIB a kapacit souvisejících s prováděním EFSI, mandáty pod řízením ve jménu třetích stran a ustanovením o poradenských službách nebyla vhodným způsobem přizpůsobena podnikatelská struktura a související postupy; konstatuje, že pro rok 2017 výbor pro audit zachoval pět ze svých doporučení pro roky 2015 a 2016, která souvisí s prostředím vnitřní kontroly a řízení rizik; vyzývá EIB, aby tato doporučení přednostně převedla do praxe a aby zajistila, aby vnitřní postupy, kybernetická bezpečnost a řízení rizik splňovaly nové a sílící požadavky a výzvy, kterým skupina EIB čelí;
52. domnívá se, že by EIB měla zvýšit svou transparentnost nejen vůči Evropskému parlamentu, ale i vůči orgánům členských států; je přesvědčen, že je jedině správné, aby demokratičtí zástupci měli více informací o činnosti EIB;
53. domnívá se, že existuje prostor pro zlepšení v oblasti transparentnosti jak u řídících orgánů, tak na úrovni fungování celé banky; znovu poukazuje na to, že je nutné systematicky zveřejňovat výsledky hodnocení na základě tří pilířů (3PA) a měření výsledků (REM) projektů; požaduje, aby byly zveřejňovány také nedůvěrné informace ze zápisů ze schůzí řídícího výboru a Rady guvernérů; s potěšením konstatuje, že EIB v roce 2017 začala zveřejňovat zápisy jednání správní rady EIB, prohlášení členů správní rady o střetu zájmů a některé informace o projektech, konkrétně hodnocení dopadů na životní prostředí;
54. opět konstatuje, že transparentnost, silná řádná péče a kontrola, pokud jde o provádění politik EU, nevede pouze k posílení celkové odpovědnosti EIB s jasným přehledem druhu finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců, založeném na řádné péči a politice založené na znalostech informací o klientech, ale přispívá rovněž k posilování celkové účinnosti a udržitelnosti financovaných projektů;
55. opakuje svou výzvu EIB, aby rozšířila okruh zveřejňovaných informací o projektech prováděných prostřednictvím zprostředkovatelů zahrnutím informací o konečných projektech, které by umožnily vyhodnotit hospodářský a sociální dopad jejích investic;
56. připomíná, že správní postup by měl lépe zohledňovat výsledky dialogu či konzultace s organizacemi občanské společnosti nebo zvláštní zájem či znepokojení místních a regionálních subjektů, aby se umožnilo informovanější a správnější demokratické rozhodování;
57. je znepokojen výsledky výroční zprávy Účetního dvora, podle nichž byly v činnosti Evropského investičního fondu zjištěny závažné nedostatky: Účetní dvůr poukázal na regulační nedostatky, kdy byly kontrolní orgány členského státu povinny provést audit iniciativ malých a středních podniků, kdy však podle stávajících právních předpisů nebyly oprávněny provádět kontroly na místě;
58. ze 30 projektů, které Účetní dvůr zkontroloval, schválili finanční zprostředkovatelé úvěr pěti příjemcům, aniž by ověřili, zda se jedná o malý či střední podnik; Evropský účetní dvůr se domnívá, že tyto projekty neměly na získání úvěru nárok, zatímco čtyři další úvěry použili příjemci zčásti, nebo zcela na činnost, která na to neměla nárok;
59. vítá, že problémy, které zjistil Účetní dvůr, byly teoreticky vyřešeny pozměněným finančním nařízením; vyzývá EIB, aby se ve své příští výroční zprávě zabývala otázkami spojenými s regulačními nedostatky a zajistila, aby podle pozměněného finančního nařízení mohly orgány členských států provádět audit i na úrovni konečných příjemců;
60. vítá přijetí prozatímního přístupu politiky EIB vůči nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím, který přijala řídící rada v lednu 2017, očekává ovšem, že by mělo dojít k přezkumu této politiky, aby se zlepšila daňová řádná péče EIB při úvěrech poskytovaných do třetích zemí spolu s pozměněným rámcem pro boj proti praní peněz a financování terorismu skupiny EIB;
61. vyzývá EIB, aby se při určování skutečných vlastníků všech svých klientů a operací, jakož i hlavních společností, do nichž je investováno, dostatečně řídila zásadou řádné péče v oblasti správy a bezúhonnosti, když jsou investice EIB do fondů soukromého kapitálu ohroženy; vyzývá EIB, aby na svých internetových stránkách zveřejnila informace o skutečných vlastnících týkající se jejich klientů, aby došlo k většímu zviditelnění její činnosti a aby bylo možné zabránit případům korupce a střetu zájmů;
62. v souladu se závěry Rady o standardním unijním ustanovení o řádné správě v daňové oblasti pro účely dohod se třetími zeměmi, které Rada přijala dne 25. května 2018, vyzývá EIB, aby posílila spojení mezi financováním EIB a řádnou správou v daňové oblasti; domnívá se, že EIB by měla i nadále přispívat k rozvoji osvědčených postupů pro spravedlivé danění bojem proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá EIB, aby přijala strategii odpovědného danění, která by zajistila, aby EIB nefinancovala klienty, kteří jsou spojeni s postupy vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků nebo kteří mají sídlo v daňových rájích; vyzývá EIB, aby do svých smluv se všemi vybranými finančními zprostředkovateli zahrnovala standardní ustanovení a doložky o řádné správě;
63. zdůrazňuje, že přepracovaný mandát EIB k poskytování úvěrů třetím zemím jasně stanoví, že černá listina EU je pro Banku závazná a že operace EIB nepodpoří projekty, které se podílí na praní špinavých peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových podvodech a únicích;
64. konstatuje, že ke konci roku 2017 vyšetřovala EIB 136 případů podvodů, z nichž nejčastějšími třemi typy byly: podvod (53,7 %), korupce (25,5 %) a nekalá soutěž (10,7 %);
65. konstatuje, že společnosti zapojené do skandálu s emisemi, obzvláště Volkswagen, využívaly finanční prostředky EIB, které tak mohly být použity k financování neetické a nezákonné činnosti;
66. konstatuje, že počet nových přípustných stížností se zvýšil z 84 v roce 2016 na nové historické maximum 102 v roce 2017, a že v roce 2017 bylo podáno 173 stížností; bere na vědomí, že 38 stížností obdržených v roce 2017 se týkalo pouze dvou investičních projektů EIB: transjadranského plynovodu a přístupové cesty do přístavu Mombasa v Keni;
67. bere na vědomí přepracování politiky týkající se mechanismu EIB pro vyřizování stížností a to, že do ní byly zahrnuty příklady, které evropská veřejná ochránkyně práv poskytla ke stanovení definice nesprávného úředního postupu, jež zahrnuje různé formy nedostatečného či nefunkčního úředního postupu, jako jsou např. administrativní nesrovnalosti, nezákonná diskriminace, neodůvodněné neposkytnutí informací, zneužití pravomoci či zbytečné prodlevy, vyjadřuje však své znepokojení nad dalšími výsledky tohoto přepracování;
68. s politováním konstatuje, že EIB nevzala v úvahu znepokojení Parlamentu, pokud jde o přepracování jejího mechanismu vyřizování stížností, které vyjádřil v 86. odstavci svého usnesení ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2016; je hluboce znepokojen tím, že schválený přepracovaný mechanismus vyřizování stížností představuje závažné riziko, které ohrožuje její nezávislost a transparentnost jejího vyšetřování a závěrů; vyzývá EIB, aby zajistila, aby byl vedoucí mechanismu vyřizování stížností schopen přijímat veškerá rozhodnutí týkající se přípustnosti stížnosti nezávisle na dalších odděleních EIB a aby byl postup při přijímání vedoucího tohoto oddělení transparentnější;
69. bere na vědomí rozhodnutí veřejného ochránce práv ve věci 1316/2016 TN týkající se tvrzení ohledně politiky transparentnosti EIB ze dne 23. května 2018 a vyzývá Banku, aby provedla zlepšení navrhované veřejným ochráncem, která se týkají odstranění předpokladu mlčenlivosti ohledně dokumentů shromažďovaných a vzniklých během inspekcí, vyšetřování a auditů, ale i přepracování příslušných ustanovení její politiky transparentnosti, pokud jde o zprostředkované úvěry a lhůty pro projednání žádostí o informace;
70. připomíná, že je potřeba zajistit přísnější pravidla pro případy střetu zájmů a jasná, přísná a transparentní kritéria, která pomohou zabránit jakékoli podobě ovlivňování či nedostatku objektivity v mechanismu pro poskytování úvěrů; opakuje, že EIB musí co nejdříve přepracovat svůj kodex chování tak, aby její místopředsedové nebyli pověřováni operacemi ve svých domovských členských státech, neboť taková situace ohrožuje nezávislost instituce; vyzývá EIB, aby vzala v úvahu doporučení veřejného ochránce práv a přepracovala svůj kodex chování, aby tak lépe předcházela střetům zájmů ve svých řídících orgánech a případným problémům v souvislosti s efektem „otáčivých dveří“;
71. očekává, že politika EIB na ochranu informátorů, která se v současnosti přepracovává, bude ambiciózní a bude se zakládat na vysokých normách; naléhavě vyzývá EIB, aby do tohoto přepracování zahrnula jak interní, tak i externí informátory a aby stanovila jasné a jasně definované postupy, časové harmonogramy a pokyny, tak aby měli informátoři k dispozici co nejlepší informace a aby byly chráněni před případnou odvetou;
Kontrola ze strany Evropského parlamentu
72. podporuje postoj Evropského účetního dvora, že by Účetní dvůr měl mít mandát provádět audit všech operací EIB, včetně těch, kdy banka ke svým operacím využívá finanční prostředky mimo rozpočet EU;
73. vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby zorganizoval každoroční seminář/slyšení o činnosti EIB a kontrole jejích operací, aby se Parlamentu dostalo dalších relevantních informací, které by mu pomohly provádět kontrolu činnosti a operací EIB;
Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu
74. opět vyzývá EIB, aby podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o:
a)
dopad jejích úvěrových činností a dosažené výsledky;
b)
předcházení střetům zájmů zejména v případě členů investičního výboru EFSI a správní rady EIB a zajištění přísnějších pravidel pro případy konfliktu zájmů v příslušném kodexu chování, a to především v kodexu chování řídícího výboru a správní rady;
c)
transparentnost a zveřejňování informací o systému smluv a smluv o subdodávkách týkajících se zprostředkovatelů a konečných příjemců, pokud jde o předcházení vyhýbání se daňové povinnosti, podvody a korupci;
o o o
75. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.