Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0169(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0044/2019

Předložené texty :

A8-0044/2019

Rozpravy :

PV 12/02/2019 - 7
CRE 12/02/2019 - 7

Hlasování :

PV 12/02/2019 - 9.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0071

Přijaté texty
PDF 372kWORD 93k
Úterý, 12. února 2019 - Štrasburk Konečné znění
Minimální požadavky na opětovné využívání vody ***I
P8_TA(2019)0071A8-0044/2019
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (COM(2018)0337 – C8-0220/2018 – 2018/0169(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0337),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0220/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0044/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 353.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody
P8_TC1-COD(2018)0169

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Vodní zdroje Unie jsou stále více zatěžovány, což vede k nedostatku vody a ke zhoršování její kvality. Zejména změna klimatu, nepředvídatelné změny vodního režimu a sucho významně přispívají k problémům v dostupnosti sladké vody, způsobeným rozvojem měst a zemědělstvím. [pozm. návrh 1]

(2)  Schopnost Unie reagovat na zvyšující se tlak tlaky na vodní zdroje by mohla být posílena rozsáhlejším opětovným využíváním vyčištěné odpadní vody, omezením odběru povrchových i podzemních vod, snížením dopadu odvádění vyčištěné odpadní vody do vodních útvarů a podporou úspor vody díky vícenásobnému používání městských odpadních vod, přičemž by se zajistila vysoká úroveň ochrany životního prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES(4) zmiňuje opětovné využívání vody spolu s podporou technologií účinně využívajících vodu v průmyslu a úsporných zavlažovacích technik jako jedno z doplňkových opatření, které se mohou členské státy rozhodnout využít, aby naplnily cíle směrnice, tedy dobrý kvalitativní i kvantitativní stav vody povrchových a podzemních vod. Směrnice Rady 91/271/EHS(5) vyžaduje, aby se ve vhodných případech používala vyčištěná odpadní voda. [pozm. návrh 2]

(2a)  V řadě oblastí je palčivým problémem stáří a špatný stav infrastruktury pro rozvod vyčištěné odpadní vody, což vede k velkým ztrátám vyčištěné odpadní vody i k plýtvání finančními prostředky věnovanými na tuto úpravu. Prioritou by tedy měla být modernizace potrubní infrastruktury. [pozm. návrh 3]

(3)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Plán na ochranu vodních zdrojů Evropy“(6) poukázalo na nezbytnost vytvořit nástroj pro regulaci norem pro opětovné využívání vody pro zavlažování nebo průmyslové účely jako na alternativní možnost dodávky na úrovni Unie s cílem odstranit překážky širokého využívání takových alternativních dodávek vody, zejména těch, které mohou přispět k omezení nedostatku vody, která vyžaduje pozornost Unie a snížit zranitelnost systémů pro zásobování vodou. [pozm. návrh 4]

(4)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o „Řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii“(7) stanoví hierarchii opatření, jež by měly členské státy zvážit při řešení problematiky nedostatku vody a sucha. Ze stejného důvodu by bylo vhodné stanovit v rámci směrnice 2000/60/ES závaznou hierarchii opatření pro řádné hospodaření s vodou. Uvádí se v něm, že v regionech, kde byla realizována všechna preventivní opatření podle hierarchie opatření pro řešení nedostatku vody a kde poptávka po vodě stále převyšuje její dostupnost, může za určitých okolností a s ohledem na poměr mezi náklady a přínosy sloužit dodatečná infrastruktura pro dodávky vody jako alternativní přístup ke zmírňování dopadů velkého sucha. [pozm. návrh 5]

(4a)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. října 2008 o řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii(8) připomíná, že při hospodaření s vodními zdroji by měl být zvolen přístup orientovaný na poptávku, a domnívá se, že Unie by měla při hospodaření s vodními zdroji zaujmout ucelený přístup, který by kombinoval opatření k řízení poptávky, opatření k optimalizaci existujících zdrojů v rámci koloběhu vody a opatření k vytváření nových zdrojů a že tento přístup musí zahrnovat environmentální, sociální a ekonomické hledisko. [pozm. návrh 6]

(5)  Ve svém akčním plánu pro oběhové hospodářství(9) se Komise zavázala přijmout sérii opatření na podporu opětovného využívání vyčištěné odpadní vody, včetně přípravy legislativního návrhu minimálních požadavků na opětovné využívání vody. Komise by měla svůj akční plán aktualizovat a zajistit, aby vodní zdroje zůstaly i nadále prioritní oblastí pro intervence. [pozm. návrh 7]

(6)  Má se za to, že opětovné využití správně vyčištěné odpadní vody, například z čistíren městských odpadních vod nebo průmyslových zařízení, má menší dopad na životní prostředí než jiné alternativní metody zásobování vodou, jako je převádění vod nebo odsolování. ale v Unii se využívá V Unii však k takovému opětovnému využívání, jež by mohlo snížit plýtvání vodou a vodu šetřit, dochází pouze v omezené míře. To je zřejmě zčásti způsobeno značnými náklady na systém opětovného využívání odpadní vody a absencí společných environmentálních nebo a zdravotních norem Unie pro opětovně využívanou vodu, a pokud jde zejména o zemědělské produkty, možnými zdravotními a ekologickými riziky a možnými překážkami, které by bránily volnému pohybu těchto produktů zavlažovaných recyklovanou odpadní vodou. Zároveň je třeba mít na paměti, že v některých členských státech je zavlažovací infrastruktura nedostatečná, nebo neexistuje. [pozm. návrh 8]

(6a)  Opětovné využívání vody by mohlo přispět k opětovnému využívání živin obsažených ve vyčištěné odpadní vodě a používání recyklované vody pro zavlažování v zemědělství nebo v lesnictví by mohlo být způsobem, jak vracet živiny, například dusík, fosfor nebo draslík, do přírodních biochemických cyklů. [pozm. návrh 9]

(6b)  Opětovné využívání řádně vyčištěné vody pro účely zavlažování podle tohoto nařízení by mělo být šetrné k životnímu prostředí. Nemělo by tedy vést ke zvýšenému uvolňování dusíku a fosforu, protože nadbytek těchto živin vede k eutrofizaci půd a povrchových a podzemních vodních útvarů, poškozuje ekosystémy a přispívá ke snižování biologické rozmanitosti. [pozm. návrh 10]

(6c)   V případě, že má být zaručeno účinné opětovné využití zdrojů městských odpadních vod, je třeba uznat, že ne všechny typy recyklované vody mohou být použity pro všechny plodiny. Zemědělci by proto měli být vyškoleni, aby optimálním způsobem používali různé typy recyklované vody pro plodiny, u nichž kvalita používané vody nemá žádné důsledky pro veřejné zdraví. [pozm. návrh 11]

(7)  Rovnocenné zdravotní normy v souvislosti s hygienou potravin u zemědělských produktů zavlažovaných recyklovanou odpadní vodou mohou být dosaženy pouze v případě, že se požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody určené pro zavlažování v zemědělství nebudou v členských státech významně lišit. Harmonizace požadavků také přispěje k efektivnímu fungování vnitřního trhu v souvislosti s těmito produkty. Proto je vhodné zavést minimální harmonizaci stanovením minimálních požadavků na kvalitu vody, a četnost monitorování a hlavní úkoly v oblasti řízení rizik. Tyto minimální požadavky by měly sestávat z minimálních parametrů na recyklovanou odpadní vodu a dalších přísnějších nebo dodatečných požadavků na kvalitu, které v případě potřeby stanoví příslušné orgány společně s případnými preventivními opatřeními. Aby bylo možné určit přísnější nebo dodatečné požadavky na kvalitu vody, měli by provozovatelé zařízení pro recyklaci vod provádět hlavní úkoly v oblasti řízení rizik. Provozovatel zařízení pro recyklaci vody by měl ve spolupráci s příslušnými dotčenými subjekty vypracovat plán řízení rizik pro opětovné využívání vody a měl by mít možnost stanovit přísnější nebo dodatečné požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody. Provozovatel zařízení pro recyklaci vody by měl provádět hlavní úkoly v oblasti řízení rizik ve spolupráci alespoň s provozovatelem distribuční soustavy recyklované odpadní vody a provozovatelem zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody. Plán řízení rizik pro opětovné využívání vody by měl být soustavně aktualizován a měl by být vypracován na základě mezinárodně uznávaných normovaných postupů. Parametry vycházejí z technické zprávy Společného výzkumného střediska Komise a odrážejí mezinárodní normy v oblasti opětovného využívání vody. Společné výzkumné středisko Komise by mělo rozvíjet parametry a měřící metody pro identifikaci přítomnosti mikroplastů a zbytků léčiv v recyklované odpadní vodě. [pozm. návrh 12]

(7a)  Přítomnost mikroplastů může představovat riziko pro lidské zdraví a pro životní prostředí. Proto by jako součást hloubkového přezkumu zdrojů, distribuce, osudu a účinků mikroplastů v souvislosti s čištěním odpadní vody Komise měla vyvinout metodiku pro měření mikroplastů v městských odpadních vodách čištěných v souladu se směrnicí 91/271/EHS a recyklovaných v souladu s tímto nařízením. [pozm. návrh 13]

(7b)  Používání nedostatečně čisté odpadní vody pro veřejné služby, jako je čištění ulic nebo závlaha parků a golfových hřišť, může být zdraví škodlivé. Komise by proto měla stanovit cíle kvality, pokud jde o opětovné využívání vody pro veřejné služby, s cílem chránit zdraví lidí a zvířat a kvalitu podzemní a povrchové vody. [pozm. návrh 14]

(7c)   Požadavky na kvalitu vody používané pro zavlažování by měly zohledňovat vědecký pokrok, zejména pokud jde o testy na mikroskopické znečisťující látky a nově se objevující látky, aby se zajistilo bezpečné využívání vody a ochrana životního prostředí a veřejného zdraví. [pozm. návrh 15]

(7d)  Požadavky na kvalitu vody by měly zohledňovat pokusy, jež byly provedeny zejména v oblasti používání kalů z čistíren odpadních vod a odpadních vod s příměsí metanu v zemědělství. [pozm. návrh 16]

(8)  Dodržování minimálních požadavků na opětovné využívání vody by mělo být v souladu s politikou Unie týkající se vody a pomoci podpořit splnění cílů udržitelného rozvoje Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména cíle 6, aby byla zajištěna dostupnost vody, udržitelné vodohospodářství a dostupnost sanitačních zařízení pro všechny a aby se podstatně zvýšila recyklace vody a bezpečné opětovné využívání vody na celém světě s cílem přispět k dosažení cíle udržitelného rozvoje OSN č. 12, který se týká udržitelné spotřeby a výroby. Dále toto nařízení usiluje o zajištění uplatňování článku 37 Listiny základních práv Evropské unie o ochraně životního prostředí. [pozm. návrh 17]

(8a)  Požadavky na kvalitu vodu určené k lidské spotřebě jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) .../...(10). Členské státy by měly přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby vodní zdroje používané k pití nebyly kontaminovány recyklovanou vodou, aby se zabránilo zhoršení kvality pitné vody. [pozm. návrh 18]

(8b)  V některých případech provozovatelé zařízení pro recyklaci vod nadále přepravují a uchovávají recyklovanou vodu i za výstupem ze zařízení pro recyklaci vod předtím, než ji dodají dalším subjektům v řetězci, např. provozovateli distribuční soustavy recyklované odpadní vody, provozovateli zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody nebo konečnému uživateli. Je třeba definovat místo dodržování hodnot, aby se objasnilo, kde končí odpovědnost provozovatele zařízení pro recyklaci vod a kde začíná odpovědnost dalšího subjektu v řetězci. [pozm. návrh 19]

(9)  Řízení rizik by mělo sestávat z určení a aktivního řízení rizik a mělo by zahrnovat koncepci výroby, distribuce, uchovávání a využívání recyklované odpadní vody v kvalitě požadované pro konkrétní použití. Posouzení rizik by mělo vycházet z hlavních úkolů v oblasti řízení rizik a důsledného uplatňování mimo jiné zásady obezřetnosti a mělo by určovat všechny dodatečné požadavky na kvalitu vody potřebné pro zajištění dostatečné ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat. Za řízení rizik by měly společně odpovídat všechny příslušné subjekty zapojené do plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody. Úlohy a odpovědnost příslušných subjektů by měly být jasně uvedeny v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody. Při udělování povolení by měl mít příslušný orgán možnost požadovat, aby příslušné subjekty zapojené do plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody přijaly další opatření k řízení rizik. [pozm. návrh 20]

(9a)  Spolupráce a interakce mezi různými zúčastněnými subjekty v procesu recyklace odpadní vody by měla být nezbytnou podmínkou pro zavedení postupů recyklace podle požadavků nutných pro konkrétní použití a pro plánování dodávek recyklované odpadní vody podle poptávky koncových uživatelů. [pozm. návrh 21]

(10)  Aby bylo možné účinně chránit životní prostředí, včetně kvality půdy, a zdraví lidí, měli by být za kvalitu recyklované odpadní vody v místě dodržování hodnot primárně odpovědní provozovatelé zařízení pro recyklaci vod. Za účelem plnění minimálních požadavků a všech dodatečných podmínek stanovených příslušným orgánem by měli provozovatelé zařízení pro recyklaci vod monitorovat kvalitu recyklované odpadní vody v souladu s minimálními požadavky a veškerými dodatečnými podmínkami stanovenými příslušnými orgány. Proto je vhodné stanovit minimální požadavky na monitorování, sestávající z frekvence rutinního monitorování a lhůt a výkonnostních cílů pro monitorování validace. Některé požadavky na rutinní monitorování jsou stanoveny v souladu se směrnicí 91/271/EHS. [pozm. návrh 22]

(11)  Je nezbytné zajistit bezpečné dodávky, skladování a používání recyklované odpadní vody, čímž se podpoří opětovné rozvoj opětovného využívání vody na úrovni Unie, kdy se zejména zemědělci Unie podpoří k přijímání tohoto postupu a zvýší důvěra veřejnosti v opětovně využívanou vodu. Dodávka recyklované Množství použité vyčištěné odpadní vody, její povaha, metody čištění a její charakteristiky by měly být bez ohledu na její použití takové, aby nakládání s ní, její využívání a uchovávání, včetně rozprašování, bodové závlahy a případného uchovávání, nemělo krátkodobé, střednědobé ani dlouhodobé přímé ani nepřímé negativní vlivy na zdraví lidí nebo zvířat nebo na kvalitu půdy nebo vodního prostředí. Dodávat a uchovávat recyklovanou odpadní vody vodu pro konkrétní použití by se proto měla být povolena mělo povolovat pouze na základě povolení vydaného příslušnými orgány členských států. Aby byl zajištěn harmonizovaný přístup na úrovni Unie, sledovatelnost a transparentnost, měla by být podstatná pravidla pro toto povolení stanovena na úrovni Unie. Podrobnosti řízení při vydávání povolení by však měly určovat členské státy, jejichž příslušné orgány jsou samy odpovědné za posuzování rizika spojeného s opětovným využíváním vody. Členské státy by měly mít možnost používat stávající řízení pro vydávání povolení, která by měla být upravena tak, aby zohledňovala požadavky zavedené tímto nařízením. [pozm. návrh 23]

(11a)  Dodávka a uchovávání recyklované odpadní vody a její využívání konečnými uživateli představují nedílnou součást systému opětovného využívání vody. V rámci procesu dodávání a uchovávání může recyklovaná odpadní voda projít změnami, které mohou negativně ovlivnit její chemickou a biologickou kvalitu. Recyklovaná odpadní voda by měla být používána náležitým způsobem, s ohledem na kategorie recyklované odpadní vody, charakteristiku plodin a metody zavlažování. Hlavní úkoly v oblasti řízení rizik by měly zohledňovat potenciální nepříznivé účinky na zdraví a environmentální prostředí spojené s dodávkami, uchováváním a zamýšleným použitím recyklované odpadní vody. V tomto ohledu by Komise měla sestavit pokyny, o něž se budou příslušné orgány opírat při provádění kontroly a dohledu nad dodávkami, uchováváním a používáním recyklované odpadní vody. [pozm. návrh 24]

(11b)  Pokud je nezbytný jak provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody, tak i provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody, měl by každý takový provozovatel podléhat povolení. Jsou-li splněny všechny požadavky pro povolení, měl by příslušný orgán v členském státě udělit povolení, které by mělo obsahovat všechny nezbytné podmínky a opatření stanovené v posouzení rizik pro účely bezpečné distribuce a uchovávání recyklované odpadní vody ke koncovému uživateli. [pozm. návrh 25]

(12)  Ustanovení tohoto nařízení doplňují požadavky jiných právních předpisů Unie, zejména pokud jde o možná rizika pro zdraví a životní prostředí. Aby byl zajištěn ucelený přístup k řešení možných rizik pro zdraví lidí, a zvířat a rostlin a případných rizik pro životní ochranu životního prostředí, měli měly by provozovatelé zařízení pro recyklaci vod a příslušné orgány brát postupovat v úvahu souladu s požadavky stanovené stanovenými v jiných relevantních právních předpisech Unie, zejména ve směrnicích Rady 86/278/EHS(11), 91/676/EHS(12) a 98/83/ES(13), směrnicích 91/271/EHS a 2000/60/ES, nařízeních Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(14), (ES) č. 852/2004(15), (ES) č. 183/2005(16), (ES) č. 396/2005(17) a (ES) č. 1069/2009(18), směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES(19), 2006/118/ES(20), 2008/105/ES(21) a 2011/92/EU(22), nařízeních Komise (ES) č. 2073/2005(23), (ES) č. 1881/2006(24) a (EU) č. 142/2011(25). [pozm. návrh 26]

(12a)  Pro účely tohoto nařízení by mělo být možné, aby činnosti spojené s úpravou a s čištěním městské odpadní vody mohly být fyzicky prováděny ve stejném místě pomocí jediného zařízení nebo několika samostatných zařízení. Navíc by mělo být možné, aby byl stejný subjekt jak provozovatelem zařízení na čištění vody, tak provozovatelem zařízení pro recyklaci odpadních vod. [pozm. návrh 27]

(13)  Nařízení (ES) č. 852/2004 stanoví obecná pravidla pro provozovatele potravinářských podniků a vztahuje se na výrobu, zpracování a distribuci potravin určených k lidské spotřebě a na jejich uvádění na trh. Uvedené nařízení se zabývá hygienickou jakostí potravin a jednou z jejích hlavních zásad je, že primární odpovědnost za bezpečnost potravin nese provozovatel potravinářského podniku. Na uvedené nařízení se rovněž vztahují podrobné pokyny, přičemž obzvláště důležité je sdělení Komise týkající se pokynů pro řešení mikrobiologických rizik u čerstvého ovoce a zeleniny v prvovýrobě prostřednictvím správné hygieny (2017/C 163/01). Výkonnostní cíle pro recyklovanou odpadní vodu stanovené v tomto nařízení nebrání tomu, aby provozovatelé potravinářských podniků získali požadovanou kvalitu vody za účelem dodržení nařízení (ES) č. 852/2004 tím, že v pozdější fázi použijí několik možností úpravy vody buď samostatně, nebo v kombinaci s dalšími možnostmi bez úpravy.

(13a)  Za účelem lepší podpory opětovného využívání vody by uvedení konkrétního použití v rámci tohoto nařízení nemělo členským státům bránit v tom, aby umožnily použití recyklované odpadní vody pro další účely, například opětovné použití pro průmyslové účely, veřejné služby a environmentální účely, pokud členské státy zajistí dodržení povinnosti zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí. [pozm. návrh 28]

(14)  Aby se podpořila důvěra v opětovné využívání vody, je třeba poskytnout veřejnosti informace. Poskytnutí jasných, komplexních a aktuálních informací o opětovném využívání vody by mělo umožnit větší transparentnost a sledovatelnost a mohlo by také být zvláště zajímavé pro další relevantní orgány, jichž se zvláštní způsoby opětovného využití vody týkají. S cílem podpořit opětovné využívání vody by členské státy měly zajistit přípravu informačních kampaní, které by byly specificky zaměřené a přizpůsobené jednotlivým dotčeným subjektům, aby měly tyto subjekty povědomí o koloběhu vody ve městech, nutnosti a přínosech opětovného využívání vody, čímž se podpoří přijetí postupů opětovného využívání vody ze strany zúčastněných stran a jejich zapojení do těchto postupů. [pozm. návrh 29]

(14a)  Vzdělávání a příprava koncových uživatelů, kteří se podílejí na zavlažování v zemědělství, má klíčový význam, neboť je součástí zavádění a průběžného provádění preventivních opatření. Koncoví uživatelé by měli být jako zvlášť zranitelná skupina plně informováni o vhodném využívání recyklované odpadní vody. Měla by být prováděna řada preventivních opatření týkajících se expozice člověka, např. používání osobního ochranného vybavení, mytí rukou a osobní hygiena. Sledování řádného uplatňování těchto opatření by mělo být součástí hlavních úkolů v oblasti řízení rizik. [pozm. návrh 30]

(15)  Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES(26) je zaručit právo na přístup k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí(27) (Aarhuská úmluva). Směrnice 2003/4/ES stanoví rozsáhlé povinnosti, které se týkají zpřístupňování informací o životním prostředí na vyžádání i aktivního šíření těchto informací. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES(28) se týká sdílení prostorových informací, včetně datových souborů o různých environmentálních tématech. Je důležité, aby ustanovení tohoto nařízení týkající se přístupu k informacím a ujednání o sdílení údajů doplňovala tyto směrnice a nevytvářela zvláštní právní režim. Proto by ustanoveními tohoto nařízení o informování veřejnosti a o informacích o monitorování provádění neměly být dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES.

(16)  Aby bylo možné upravit stávající minimální požadavky a hlavní úkoly v oblasti řízení rizik podle vědeckého a technického pokroku, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla měnit minimální požadavky a hlavní úkoly v oblasti řízení rizik, aniž by byl narušen rozsah opětovného využívání řádně vyčištěné odpadní vody. Dále, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí, měla by mít Komise také možnost přijímat akty v přenesené pravomoci doplňující hlavní úkoly v oblasti řízení rizik o stanovené technické specifikace. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(29). Aby bylo zejména zajištěno rovné zastoupení při přípravě aktů v přenesené pravomoci, Evropský parlament a Rada dostávají všechny dokumenty ve stejné době jako odborníci členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na jednání expertních skupin Komise, která se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 31]

(17)  Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi, aby mohla přijmout podrobná pravidla týkající se formy a prezentace informací, jež mají členské státy poskytovat veřejnosti, týkající se formy a prezentace informací o monitorování provádění tohoto nařízení, jež mají členské státy poskytovat, a týkající se formy a prezentace informací, pokud jde o celounijní přehled sestavovaný Evropskou agenturou pro životní prostředí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(30).

(18)  Příslušné orgány by měly ověřovat soulad recyklované odpadní vody s podmínkami stanovenými v povolení. V případě nedodržení by měly požadovat, aby provozovatel zařízení pro recyklaci vod učinil potřebná opatření pro zajištění souladu s povolením. Provozovatelé zařízení pro recyklaci vod by měli neprodleně pozastavit veškerou dodávku recyklované odpadní vody, jestliže by nedodržení podmínek představovalo překročení stanovených maximálních hodnot a důsledkem by bylo významné riziko pro životní prostředí nebo pro zdraví lidí. Příslušné orgány by měly úzce spolupracovat s koncovými uživateli s cílem usnadnit opětovné využívání řádně vyčištěné odpadní vody. Příslušné orgány by měly kontrolovat a sledovat dodávání, uchovávání a používání recyklované odpadní vody s ohledem na příslušná rizika pro zdraví a životní prostředí. [pozm. návrh 32]

(19)  Příslušné orgány by měly spolupracovat s dalšími relevantními orgány a vyměňovat si s nimi informace, aby byl zajištěn soulad s příslušnými unijními a vnitrostátními požadavky.

(20)  Údaje poskytované členskými státy jsou velmi důležité, aby mohla Komise monitorovat a hodnotit provádění právního předpisu podle cílů, jež sleduje.

(21)  Podle odstavce 22 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalování tvorby právních předpisů by měla Komise provést hodnocení tohoto nařízení. Hodnocení by mělo vycházet z pěti kritérií účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty pro EU a mělo by poskytovat východisko pro posuzování dopadu možných dalších opatření.

(22)  Podle Aarhuské úmluvy by měla mít dotčená veřejnost přístup ke spravedlnosti, aby to přispělo k ochraně práva žít v prostředí, které je vhodné pro zdraví a životní pohodu jednotlivců.

(23)  Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce uplatňované při porušení ustanovení tohoto nařízení a zajistit, aby byla prováděna. Sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(24)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž ochrany životního prostředí a zdraví lidí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(25)  Je nezbytné poskytnout členským státům dostatečný čas na vytvoření administrativní infrastruktury potřebné pro uplatňování tohoto nařízení a provozovatelům na přípravu na uplatňování nových pravidel.

(25a)   V zájmu rozvoje a podpory co možná největšího opětovného využívání řádně vyčištěné odpadní vody by měla Evropská unie podporovat výzkum a vývoj v této oblasti prostřednictvím programu Horizont Evropa s cílem dosáhnout významného zlepšení, pokud jde o spolehlivost řádně vyčištěné odpadní vody a funkční metody jejího používání. [pozm. návrh 33]

(25b)  V zájmu účinné ochrany životního prostředí a zdraví lidí by členské státy měly ve spolupráci se zúčastněnými stranami zavést kontroly kvality půdy v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. [pozm. návrh ]

(25c)  Toto nařízení si klade za cíl podnítit udržitelné využívání vody. V zájmu dosažení tohoto cíle by měla Komise usilovat o využívání programů Unie, včetně programu LIFE, na podporu místních iniciativ, jež se týkají opětovného využívání řádně vyčištěné odpadní vody, [pozm. návrh 35]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a účel

1.  Toto nařízení stanoví minimální požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody a monitorování a povinnost vykonávat stanovené hlavní úkoly v oblasti řízení rizik za účelem bezpečného opětovného využívání vyčištěné městské odpadní vody v rámci integrovaného hospodaření s vodou a přispívá k cílům uvedeným ve směrnici 2000/60/ES. [pozm. návrh 36]

2.  Účelem tohoto nařízení je zaručit, aby byla recyklovaná odpadní voda bezpečná pro zamýšlené použití, a zajistit tak vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí a snížit zároveň negativní účinky využívání vodních zdrojů a zlepšit jeho účinnost, řešit koordinovaným způsobem řešit v celé Unii nedostatek vody, otázky související se změnou klimatu a cíle Unie v oblasti životního prostředí a z toho plynoucí tlak na vodní zdroje, v celé Unii a přispívat tak rovněž a přispívat tak k rozvoji řešení udržitelného využívání vody, podporovat přechod k oběhovému hospodářství, zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost Unie a přispívat k efektivnímu fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 37]

2a.  Členské státy zajistí, aby vodní zdroje používané pro účely pitné vody nebyly kontaminovány recyklovanou odpadní vodou. [pozm. návrh 38]

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se uplatní na recyklovanou odpadní vodu určenou pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I.

Toto nařízení se neuplatní na pilotní projekty zaměřené na opětovné využívání vody v zařízeních pro recyklaci vod. [pozm. návrh 39]

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

1.  „příslušným orgánem“ se rozumí orgán nebo subjekt určený členským státem k plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení;

2.  „vodohospodářským orgánem“ se rozumí orgán nebo orgány určené v souladu s čl. 3 odst. 2 nebo 3 směrnice 2000/60/ES;

3.  „koncovým uživatelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která veřejný či soukromý subjekt, který používá recyklovanou odpadní vodu odpadní vodu pro plánovaný účel; [pozm. návrh 40]

4.  „městskou odpadní vodou“ se rozumí městská odpadní voda, jak je stanovena v čl. 2 odst. 1 směrnice 91/271/EHS;

4a.  „vyčištěnou odpadní vodou“ se rozumí městská odpadní voda, která byla vyčištěna v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 91/271/EHS; [pozm. návrh 41]

5.  „recyklovanou odpadní vodou“ se rozumí městská vyčištěná odpadní voda, která byla vyčištěna v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 91/271/EHS a která pochází z dalšího čištění v zařízení pro recyklaci vod a dosahuje kvality požadované pro plánovaný účel; [pozm. návrh 42]

5a.  „opětovným využíváním vody“ se rozumí využívání recyklované odpadní vody určité kvality vhodné k použití stanovenému v oddílu 1 přílohy I prostřednictvím distribuční sítě jako částečná či úplná náhrada povrchových či podzemních vod; [pozm. návrh 43]

6.  „zařízením pro recyklaci vod“ se rozumí čistírna část čistírny městských odpadních vod nebo jiné zařízení, které dále zpracovává městskou odpadní vodu splňující předtím vyčištěnou v souladu s požadavky stanovené stanovenými ve směrnici 91/271/EHS za účelem produkce recyklované odpadní vody, která je vhodná pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I tohoto nařízení, a které zahrnuje infrastrukturu pro uchovávání a infrastrukturu určenou pro dodávky recyklované odpadní vody do infrastruktury pro distribuci recyklované odpadní vody nebo koncovému uživateli; [pozm. návrh 44]

7.  „provozovatelem zařízení pro recyklaci vod“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo řídí zařízení pro recyklaci vod; [pozm. návrh 45 se netýká českého znění]

7a.  „infrastrukturou pro distribuci recyklované odpadní vody“ se rozumí soustava vyhrazených potrubí a čerpadel nebo jiná specializovaná přepravní zařízení pro dodávky recyklované odpadní vody koncovému uživateli, včetně všech zařízení pro vyrovnání, další čištění a uchovávání mimo zařízení pro recyklaci; [pozm. návrh 46]

7b.  „provozovatelem distribuční soustavy recyklované odpadní vody“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo řídí infrastrukturu pro distribuci recyklované odpadní vody; [pozm. návrh 47]

7c.  „infrastrukturou pro uchovávání recyklované odpadní vody“ se rozumí soustava vyhrazených zařízení pro uchovávání určených pro uchovávání recyklované odpadní vody; [pozm. návrh 48]

7d.  „provozovatelem zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo řídí infrastrukturu pro uchovávání recyklované odpadní vody; [pozm. návrh 49]

8.  „nebezpečím“ se rozumí biologická, chemická, fyzikální nebo radiologická látka, která může být škodlivá pro lidi, zvířata, plodiny nebo rostliny, jiné suchozemské organismy, vodní organismy, půdu nebo životní prostředí obecně;

9.  „rizikem“ se rozumí pravděpodobnost, že zjištěná nebezpečí způsobí v uvedeném časovém rámci škodu, včetně závažnosti důsledků;

10.  „řízením rizik“ se rozumí systematické řízení, které soustavně zaručuje bezpečnost opětovného využívání vody za specifických podmínek;

11.  „preventivním opatřením“ se rozumí jakékoli vhodné opatření nebo činnost, které mohou být použity za účelem prevence nebo vyloučení rizika pro zdraví a životní prostředí nebo za účelem jeho snížení na přijatelnou úroveň; [pozm. návrh 50]

11a.  „místem dodržování hodnot“ se rozumí místo, v němž provozovatel zařízení pro recyklaci vod předá recyklovanou odpadní vodu dalšímu subjektu v řetězci; [pozm. návrh 51]

11b.  „mikroskopickou znečišťující látkou“ se rozumí nežádoucí látka detekovatelná v životním prostředí ve velmi nízké koncentraci v souladu s přílohou VIII směrnice 2000/60/ES; [pozm. návrh 52]

Článek 4

Povinnosti provozovatelů zařízení pro recyklaci vod, pokud jde o kvalitu vody. [pozm. návrh 53 se netýká českého znění]

1.  Provozovatelé zařízení pro recyklaci vod zajistí, aby recyklovaná odpadní voda určená pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I splňovala na výstupu ze zařízení pro recyklaci vod (místo v místě dodržování hodnot) tyto požadavky:

(a)  minimální požadavky na kvalitu vody stanovené v oddílu 2 přílohy I;

(b)  všechny další podmínky stanovené příslušným orgánem v příslušném povolení podle čl. 7 odst. 3 písm. b) a c), pokud jde o kvalitu vody. [pozm. návrh 54]

2.  Aby bylo zajištěno dodržování požadavků a podmínek uvedených v odstavci 1, monitoruje provozovatel zařízení pro recyklaci vod kvalitu vody v souladu s:

a)  oddílem 2 přílohy I;

b)  všemi dalšími podmínkami stanovenými příslušným orgánem v příslušném povolení podle čl. 7 odst. 3 písm. b) a c), pokud jde o monitorování.

2a.  Provozovatelé zařízení pro recyklaci vod rovněž zajistí, aby alespoň opatření pro řízení rizik stanovená v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody uvedená v čl. 5 odst. –1 byla plně prováděna v rámci zařízení pro recyklaci vod. [pozm. návrh 55]

2b.  Po místě dodržování hodnot již nenese odpovědnost za kvalitu vody provozovatel zařízení pro recyklaci vod, ale přebírá ji další subjekt v řetězci. [pozm. návrh 56]

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci pozměňující toto nařízení v souladu s článkem 14, aby přizpůsobila technickému a vědeckému pokroku minimální požadavky uvedené v oddílu 2 přílohy I. [pozm. návrh 57]

Článek 4a

Povinnosti provozovatelů distribuční soustavy recyklované odpadní vody, provozovatelů zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody a koncových uživatelů

1.  Provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody zachová úroveň kvality recyklované odpadní vody v infrastruktuře pro distribuci recyklované odpadní vody alespoň na stejné úrovni kvality, jaká je stanovena v oddílu 2 přílohy I. Provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody rovněž zajistí, aby alespoň opatření pro řízení rizik stanovená v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody uvedená v čl. 5 odst. -1 byla plně prováděna v rámci infrastruktury pro distribuci recyklované odpadní vody.

Při udělování povolení podle článku 7 příslušný orgán může vyžadovat, aby provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody přijal další opatření pro řízení rizik, a může stanovit další požadavky a preventivní opatření nezbytná v souladu s přílohou II písmeny b) a c).

2.  Provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody zachová úroveň kvality recyklované odpadní vody v infrastruktuře pro uchovávání recyklované odpadní vody alespoň na úrovni kvality, jaká je stanovena v oddílu 2 přílohy I. Provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody rovněž zajistí, aby alespoň opatření pro řízení rizik stanovená v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody uvedená v čl. 5 odst. -1 byla plně prováděna v rámci infrastruktury pro uchovávání recyklované odpadní vody.

Při udělování povolení podle článku 7 příslušný orgán může vyžadovat, aby provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody přijal další opatření pro řízení rizik, a může stanovit další požadavky a preventivní opatření nezbytná v souladu s přílohou II písmeny b) a c).

3.  Kvalita recyklované odpadní vody používané koncovými uživateli musí mít alespoň úroveň stanovenou v oddílu 2 přílohy I. Příslušný orgán může stanovit další požadavky, pokud jde o povinnosti koncových uživatelů, nad rámec požadavků stanovených v oddílu 2 přílohy I.

4.  Komise vypracuje pokyny, o něž se budou příslušné orgány opírat při provádění požadavků týkajících se kontroly a monitorování výroby, distribuce, uchovávání a používání recyklované odpadní vody. [pozm. návrh 58]

Článek 5

Řízení rizik

-1.  Provozovatel zařízení pro recyklaci ve spolupráci s příslušnými subjekty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku vypracuje plán řízení rizik pro opětovné využívání vody. Plán řízení rizik pro opětovné využívání vody vychází z hlavních úkolů v oblasti řízení rizik stanovených v příloze II písm. a), stanoví veškeré požadavky doplňující požadavky uvedené v příloze I v souladu s přílohou II písm. b) a určí nebezpečí, rizika a vhodná preventivní opatření v souladu s přílohou II písm. c). [pozm. návrh 59]

1.  Pro účely zajištění bezpečnosti produkce, a dodávání, uchovávání a využívání recyklované odpadní vody provádí provozovatel zařízení pro recyklaci vod dohlíží příslušný orgán na řízení rizik po konzultaci s těmito účastníky: [pozm. návrh 60]

a)  provozovatelem čistírny městských odpadních vod dodávajícím vyčištěnou odpadní vodu do zařízení pro recyklaci vod v souladu s požadavkem na kvalitu stanoveným ve směrnici 91/271/EHS, jestliže je odlišný od provozovatele zařízení pro recyklaci vod; [pozm. návrh 61]

aa)  provozovatelem zařízení pro recyklaci vod; [pozm. návrh 62]

ab)  provozovatelem distribuční soustavy recyklované odpadní vody; [pozm. návrh 63]

ac)  provozovatelem zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody; [pozm. návrh 64]

b)  koncovým uživatelem (uživateli);

c)  jakoukoli jinou stranou, kterou provozovatel zařízení pro recyklaci vod příslušný orgán považuje za relevantní. [pozm. návrh 65]

2.  Provozovatel zařízení pro recyklaci vod, vypracuje plán řízení rizik provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody a provozovatel zařízení pro opětovně využívanou vodu na základě hlavních úkolů uchovávání recyklované odpadní vody plní přinejmenším úkoly v oblasti řízení rizik stanovených v příloze II. uvedené v plánu řízení rizik pro opětovně využívanou vodu, navrhne vedle požadavků uvedených v příloze I veškeré dodatečné požadavky potřebné pro další zmírnění všech rizik a mimo jiné určí nebezpečí, rizika a vhodná preventivní opatření. který je zmíněn v odstavci -1. Metody řízení rizik používané provozovatelem zařízení pro recyklaci vod, provozovatelem distribuční soustavy recyklované odpadní vody a provozovatelem zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody jsou založeny na mezinárodně uznávané metodice. [pozm. návrh 66]

2a.  V příslušném povolení, které bylo uděleno v souladu s článkem 7, může příslušný orgán stanovit různé úkoly a povinnosti různých subjektů zapojených do plánu řízení rizik pro opětovně využívanou vodu. [pozm. návrh 67]

2b.  Pokud je druh plodiny, která má být zavlažována, uváděn na trh v několika odlišných podobách a spadá do několika různých tříd kvality recyklované odpadní vody, má provozovatel zařízení pro recyklaci vod povinnost poskytovat zemědělci vodu odpovídající nejvyšší příslušné třídě kvality. [pozm. návrh 68]

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci pozměňující tato nařízení, aby přizpůsobila technickému a vědeckému pokroku hlavní úkoly v oblasti řízení rizik uvedené v příloze II. [pozm. návrh 69]

Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci doplňující tato nařízení, aby stanovila technické specifikace hlavních úkolů v oblasti řízení rizik uvedené v příloze II. [pozm. návrh 70]

Do ... [1 roku po vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením metodiky pro měření výskytu mikroplastů v recyklované odpadní vodě, na kterou se mohou vztahovat dodatečné požadavky založené na posouzení rizik uvedeném v bodě 4 přílohy II. [pozm. návrh 133]

3a.  Pokud má konečný uživatel podezření, že voda uchovávaná způsobem uvedeným v čl. 4a odst. 2 nesplňuje minimální požadavky stanovené tímto nařízením, uživatel:

a)  okamžitě informuje dotčený zdravotnický orgán a v případě potřeby mu poskytne všechny dostupné informace;

b)  v plném rozsahu spolupracuje s dotčeným příslušným orgánem s cílem ověřit a určit důvod podezření a případnou přítomnost nepovolených látek nebo hodnot uvedených v příloze I oddíle 2 tabulkách 2 a 4. [pozm. návrh 71]

Článek 6

Žádost o povolení dodávat produkovat, distribuovat a uchovávat recyklovanou odpadní vodu [pozm. návrh 72]

1.  Veškeré dodávky Veškerá produkce, distribuce nebo uchovávání recyklované odpadní vody určené pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I podléhají povolení. [pozm. návrh 73]

2.  Provozovatel zařízení pro recyklaci vod podá žádost o vydání povolení uvedeného v odstavci 1 nebo o změnu stávajícího povolení příslušnému orgánu členského státu, v němž zařízení pro recyklaci vod působí nebo má působit. [pozm. návrh 74]

3.  Žádost zahrnuje:

a)  plán řízení rizik pro opětovné využívání vody sestavený v souladu s čl. 5 odst. 2 -1; [pozm. návrh 75]

aa)  nejnovější dostupné údaje prokazující splnění podmínek v případě vyčištěné odpadní vody ve smyslu směrnice 91/271/EHS v čistírně odpadních vod, z níž pochází voda určená k opětovnému využití; [pozm. návrh 76]

b)  popis toho, jak bude provozovatel zařízení pro recyklaci vod plnit v místě dodržování hodnot minimální požadavky na kvalitu vody a monitorování stanovené v oddílu 2 přílohy I; [pozm. návrh 77]

c)  popis toho, jak bude provozovatel zařízení pro recyklaci vod plnit v místě dodržování hodnot dodatečné požadavky navržené v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody. [pozm. návrh 78]

3a.  Provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody podá žádost o vydání povolení uvedeného v odstavci 1 nebo o změnu stávajícího povolení příslušnému orgánu členského státu, v němž funguje nebo podle plánů bude fungovat infrastruktura pro distribuci recyklované odpadní vody. V žádosti je popsáno, jak provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody splní povinnosti uvedené v čl. 4a odst. 1. [pozm. návrh 79]

3b.  Provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody podá žádost o vydání povolení uvedeného v odstavci 1 nebo o změnu stávajícího povolení příslušnému orgánu členského státu, v němž funguje nebo podle plánů bude fungovat infrastruktura pro uchovávání recyklované odpadní vody. V žádosti je popsáno, jak provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody splní povinnosti uvedené v čl. 4a odst. 2. [pozm. návrh 80]

Článek 7

Vydání povolení

1.  Pro účely posouzení žádosti příslušný orgán ve vhodných případech konzultuje a vyměňuje si podstatné informace s:

a)  jinými relevantními orgány stejného členského státu, zejména s vodohospodářským orgánem vodohospodářskými a zdravotnickými orgány, pokud je odlišný jsou odlišné od příslušného orgánu; [pozm. návrh 81]

b)  kontaktními místy v potenciálně dotčených členských státech určenými podle čl. 9 odst. 1.

2.  Příslušný orgán za pomoci odpovídající vědecké podpory posoudí žádost a rozhodne do tří měsíců od obdržení úplné žádosti podle čl. 6 odst. 2, 3, 3a a 3b písm. a), zda povolení vydá či nevydá. Pokud příslušný orgán potřebuje více času vzhledem ke složitosti žádosti, informuje o tom bezokladně žadatele a uvede očekávané datum vydání povolení či zamítnutí povolení a zdůvodnění prodloužení lhůty. Příslušný orgán v každém případě přijme rozhodnutí nejpozději šest měsíců od obdržení úplné žádosti podle čl. 6 odst. 2, 3, 3a a 3b. [pozm. návrh 82]

3.  Pokud se příslušný orgán rozhodne vydat povolení, stanoví platné podmínky, které budou podle okolností zahrnovat:

a)  podmínky v souvislosti s minimálními požadavky na kvalitu vody a monitorování stanovenými v oddílu 2 přílohy I;

b)  podmínky v souvislosti s dodatečnými požadavky navrženými v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody;

c)  všechny další podmínky potřebné pro další zmírnění odstranění všech nepřijatelných rizik pro zdraví lidí a zvířat nebo pro životní prostředí. [pozm. návrh 83]

3a.  Pokud podmínky, jež jsou ekvivalentní podmínkám uvedeným v odst. 3 písm. a) až c), nebyly uvedeny již v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody podle článku 5, příslušný orgán tento plán bez prodlení aktualizuje. [pozm. návrh 84]

4.  Povolení bude pravidelně revidováno, a to alespoň každých pět let, a v případě potřeby upraveno.

Článek 8

Kontrola souladu

1.  Příslušný orgán ověřuje soulad recyklované odpadní vody s podmínkami stanovenými v povolení povoleních, která byla vydána v místě dodržování hodnot souladu s článkem 7. Kontrola dodržování hodnot se provádí s využitím těchto prostředků: [pozm. návrh 85]

a)  kontrol na místě;

b)  pomocí údajů z monitorování získaných podle tohoto nařízení a směrnic 91/271/EHS a 2000/60/ES;

c)  jakýmkoli jiným vhodným způsobem.

2.  V případě nedodržení příslušný orgán požaduje, aby provozovatel zařízení pro recyklaci vod, provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody nebo provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody učinil všechna potřebná opatření pro neprodlené urychlené obnovení souladu spovolením a bezodkladné uvědomění dotčených koncových uživatelů. [pozm. návrh 86]

3.  Pokud nedodržení hodnot představuje významné riziko pro životní prostředí nebo pro zdraví lidí jednotlivá hodnota kteréhokoli parametru překročí minimální požadavky na kvalitu vody podle přílohy I oddílu 2 písm. a), provozovatel zařízení pro recyklaci vod neprodleně pozastaví veškerou další dodávku recyklované odpadní vody., dokud Příslušný orgán nerozhodne může stanovit, že dodržování stanovených hodnot bylo je obnoveno až poté, co se jednotlivá hodnota parametru či parametrů, která překročila příslušné minimální požadavky na kvalitu vody, vrátila pod maximální povolenou hodnotu nejméně při třech po sobě následujících kontrolách. [pozm. návrh 87]

4.  Jestliže dojde k havárii ovlivňující dodržování podmínek povolení, provozovatel zařízení pro recyklaci vod, provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody nebo provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody neprodleně informuje příslušný orgán a koncové uživatele, kteří by mohli být dotčeni, a sděluje příslušnému orgánu informace potřebné pro posouzení dopadů této havárie. [pozm. návrh 88]

4a.  Po udělení povolení v souladu s článkem 7 příslušný orgán pravidelně ověřuje, zda provozovatel zařízení pro recyklaci vod, provozovatel distribuční soustavy recyklované odpadní vody a provozovatel zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody dodržuje opatření uvedená v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody. [pozm. návrh 89]

4b.  V případě, že recyklovaná odpadní voda nesplňuje v bodě dodržování hodnot požadavky a dojde k následnému znečištění půdy nebo zemědělských produktů prostřednictvím distribuční soustavy a zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody nesplňující požadavky a k ohrožení zdraví a životního prostředí, nese odpovědnost provozovatel zařízení pro recyklaci vod, který zajišťuje náhradu škod. [pozm. návrh 134]

Článek 9

Spolupráce mezi členskými státy

1.  Členské státy určí kontaktní místo, které bude podle potřeby spolupracovat s kontaktními místy a příslušnými orgány jiných členských států. Úkolem kontaktních míst je poskytovat na požádání součinnost a koordinovat komunikaci mezi příslušnými orgány. Kontaktní místa zejména přijímají a předávají žádosti o součinnost.

2.  Členské státy reagují na žádosti o součinnost bez zbytečného prodlení.

Článek 9a

Informační a osvětové kampaně

1.  Členské státy připraví informační a osvětové kampaně, které jsou zaměřeny na potenciální koncové uživatele, včetně jednotlivých občanů, a týkají se bezpečnosti opětovného využití vody a úspor vodních zdrojů v důsledku opětovného využívání vody.

2.  Členské státy připraví také informační kampaně zaměřené na zemědělce, aby zaručily, že při pěstování plodin využívají zemědělci recyklovanou vodu optimálním způsobem, a předcházejí tak jakýmkoli negativním vlivům na zdraví i životní prostředí. [pozm. návrh 91]

Článek 10

Informování veřejnosti

1.  Aniž jsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES a aniž je dotčen čl. 9 odst. 4 směrnice 2000/60/ES, členské státy zajistí, aby měla veřejnost on-line nebo prostřednictvím jiných snadno použitelných způsobů, při nichž jsou dodržovány předpisy o ochraně údajů, k dispozici adekvátní, aktuální a aktuální dostupné informace o opětovném využívání vody. Tyto informace zahrnují: [pozm. návrh 92]

a)  množství a kvalitu recyklované odpadní vody dodané v souladu s tímto nařízením;

aa)  využití recyklované odpadní vody jakožto procentní podíl z celkového množství sladké vody používané pro účely sledované tímto nařízením; [pozm. návrh 93]

b)  procento recyklované odpadní vody v členském státu dodané v souladu s tímto nařízením v porovnání s celkovým množstvím vyčištěné městské odpadní vody;

ba)  procento recyklované odpadní vody v členském státu, jež je dodávána v souladu s tímto nařízením v porovnání s celkovým množstvím zpracovatelné městské odpadní vody; [pozm. návrh 94]

c)  povolení vydaná nebo pozměněná v souladu s tímto nařízením, včetně podmínek stanovených příslušnými orgány v souladu s čl. 7 odst. 3;

d)  výsledek kontroly dodržování podmínek povolení provedené v souladu s čl. 8 odst. 1;

e)  kontaktní místa určená v souladu s čl. 9 odst. 1.

2.  Informace podle odstavce 1 se aktualizují alespoň jednou ročně.

2a.   V souladu s nařízením (ES) č. 852/2004, které stanoví obecná pravidla pro provozovatele potravinářských podniků a vztahuje se na výrobu, zpracování a distribuci potravin určených k lidské spotřebě a na jejich uvádění na trh, informují příslušné orgány uživatele o maximálním obsahu živin v dodávané řádně vyčištěné odpadní vodě, aby se uživatelé, včetně zemědělců, mohli ujistit o tom, že je v souladu s obsahy živin předepsanými pravidly Unie. [pozm. návrh 95]

3.  Komise může pomocí prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se formy a prezentace informací, jež mají být předkládány podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 15. [pozm. návrh 96]

Článek 11

Informace o monitorování provádění

1.  Aniž by byly dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES, každý členský stát za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí:

a)  sestaví a zveřejní do ... [tří čtyř let od data vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých šest let aktualizuje soubor údajů obsahující informace o výsledku kontroly dodržování podmínek povolení provedené v souladu s čl. 8 odst. 1 a další informace, jež mají být zpřístupněny veřejnosti on-line v souladu s článkem 10; [pozm. návrh 97]

b)  sestaví, zveřejní a poté každý rok aktualizuje soubor údajů obsahující informace o případech nedodržení podmínek stanovených v povolení, které byly shromážděny v souladu s čl. 8 odst. 1, a informace o opatřeních učiněných v souladu s čl. 8 odst. 2 a 3.

2.  Členské státy zajistí, aby měly Komise, Evropská agentura pro životní prostředí a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí přístup k souborům údajů uvedeným v odstavci 1.

3.  Na základě údajů uvedených v odstavci 1 Evropská agentura pro životní prostředí sestaví, zveřejní a pravidelně nebo na žádost Komise aktualizuje celounijní přehled, který zahrnuje podle potřeby ukazatele pro výstupy, výsledky a dopady tohoto nařízení, mapy a zprávy členských států.

4.  Komise může pomocí prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se formy a prezentace informací, jež mají být předkládány podle odstavce 1, jakož i podrobná pravidla týkající se formy a prezentace celounijního přehledu podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 15.

Článek 12

Přístup ke spravedlnosti

1.  Členské státy zajistí, aby fyzické nebo právnické osoby nebo jejich sdružení, organizace či skupiny měly v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí přístup k přezkumnému řízení před soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona a mohly napadnout věcnou nebo procesní legalitu rozhodnutí, opatření nebo opomenutí v souvislosti s prováděním článků 4 až 8, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a)  mají na tom dostatečný zájem;

b)  namítají porušení práva, pokud to správní řád příslušného členského státu vyžaduje jako podmínku.

2.  Členské státy určí, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, úkony nebo opomenutí napadeny.

3.  Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušení práva v souladu s cílem poskytnout dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti.

V této souvislosti se zájem jakékoli nevládní organizace prosazující ochranu životního prostředí a splňující požadavky podle vnitrostátních právních předpisů považuje za dostatečný pro účely odst. 1 písm. a).

Má se rovněž za to, že pro účely odst. 1 písm. b) mají tyto organizace práva, jež mohou být porušena.

4.  Odstavce 1, 2 a 3 nevylučují možnost předběžného přezkumného řízení před správním orgánem a není jimi dotčen požadavek na vyčerpání správních přezkumných řízení před zahájením soudního přezkumného řízení, pokud vnitrostátní právní předpisy takový požadavek stanoví.

5.  Každé přezkumné řízení podle odstavců 1 a 4 musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.

6.  Členské státy zajistí, aby měla veřejnost k dispozici informace o přístupu k správním a soudním přezkumným řízením.

Článek 13

Hodnocení

1.  Komise do ... [6 pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost] provede hodnocení tohoto nařízení. Hodnocení bude vycházet alespoň z těchto prvků: [pozm. návrh 98]

a)  zkušeností získaných při provádění tohoto nařízení;

b)  souborů údajů sestavených členskými státy podle čl. 11 odst. 1 a celounijního přehledu sestaveného Evropskou agenturou pro životní prostředí v souladu s čl. 11 odst. 3;

c)  příslušných vědeckých, analytických a epidemiologických údajů;

d)  technických a vědeckých poznatků;

e)  doporučení Světové zdravotnické organizace, pokud jsou tato doporučení k dispozici;

ea)   pokusů, které byly provedeny zejména v oblasti používání kalů z čistíren odpadních vod a odpadních vod s příměsí metanu v zemědělství. [pozm. návrh 99]

2.  V rámci hodnocení podle odstavce 1 věnuje Komise zvláštní pozornost těmto aspektům:

a)  minimálním požadavkům stanoveným v příloze I;

b)  hlavním úkolům v oblasti řízení rizik stanoveným v příloze II;

c)  dodatečným požadavkům stanoveným příslušnými orgány podle čl. 7 odst. 3 písm. b) a c);

d)  dopadům opětovného využívání vody na životní prostředí a zdraví lidí;

da)   rostoucí přítomnosti mikroskopických znečišťujících látek a nově se objevujících látek v opětovně využívané vodě. [pozm. návrh 100]

2a.  V rámci hodnocení podle odstavce 1 Komise posoudí možnost:

a)  rozšířit oblast působnosti tohoto nařízení na recyklované odpadní vody určené k dalšímu zvláštnímu využití, včetně opětovného využívání pro průmyslové účely;

b)  rozšířit požadavky tohoto nařízení na nepřímé využívání čištěných odpadních vod;

c)  stanovit minimální požadavky pro kvalitu čištěné odpadní vody pro účely obnovení zásob podzemních vod. [pozm. návrh 101]

2b.  Své posouzení podle odstavce 1 Komise případně doplní legislativním návrhem. [pozm. návrh 102]

Článek 14

Výkon přenesených pravomocí

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 a v čl. 5 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenos pravomocí uvedených v tomto rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna.

5.  Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, oznámí jej současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Na podnět Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlužuje o dva měsíce.

Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený směrnicí 2000/60/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 16

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce uplatňované při porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná pravidla pro zajištění jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy do ... [tří čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámí Komisi tato pravidla a tato opatření a budou ji informovat o všech následných změnách, které se jich budou týkat. [pozm. návrh 103]

Článek 17

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od ... [jeden rok dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost]. [pozm. návrh 104]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

VYUŽITÍ A MINIMÁLNÍ POŽADAVKY

Oddíl 1 Využití recyklované odpadní vody, jak je uvedeno v článku 2

a)  Zavlažování v zemědělství

Zavlažování v zemědělství znamená zavlažování těchto druhů plodin:

—  potravinářských plodin konzumovaných za syrova, tj. plodin, které jsou určeny pro lidskou spotřebu a konzumaci v syrovém nebo nezpracovaném stavu,

—  zpracovaných potravinářských plodin, tj. plodin, které jsou určeny pro lidskou spotřebu, nikoliv však pro konzumaci v syrovém stavu, ale až po zpracování (tj. uvařené, průmyslově zpracované),

—  nepotravinářských plodin, tj. plodin, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (např. pastvinové směsi, pícniny, textilní plodiny, okrasné plodiny, osivo, energetické plodiny a trávy).

Aniž jsou dotčeny příslušné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a zdraví, členské státy mohou používat recyklovanou odpadní vodu k dalším účelům, jako je opětovné použití pro průmyslové účely, veřejné služby a environmentální účely. [pozm. návrh 105]

Oddíl 2 Minimální požadavky

2.1.  Minimální požadavky na recyklovanou odpadní vodu určenou pro zavlažování v zemědělství [pozm. návrh 106 se netýká českého znění]

Třídy kvality recyklované odpadní vody a povolené využití a metody zavlažování pro jednotlivé třídy jsou uvedeny v tabulce 1. Minimální požadavky na kvalitu vody jsou stanoveny v tabulce 2 v bodě a). Minimální frekvence a výkonnostní cíle pro monitorování recyklované odpadní vody jsou stanoveny v bodě b) v tabulce 3 (rutinní monitorování) a v tabulce 4 (validační monitorování).

Tabulka 1 Třídy kvality recyklované odpadní vody a povolené zemědělské použití a metody zavlažování

Minimální třída kvality recyklované odpadní vody

Kategorie plodin

Metoda zavlažování

A

Všechny potravinářské plodiny, včetně kořenových plodin konzumovaných za syrova a potravinářských plodin, jejichž jedlá část je v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou

Všechny metody zavlažování

B

Potravinářské plodiny konzumované za syrova, jejichž jedlá část roste nad zemí a není v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou, zpracované potravinářské plodiny a nepotravinářské plodiny včetně plodin na krmení zvířat na produkci mléka a masa

Všechny metody zavlažování

C

Pouze Pouze zavlažovací metody, které nevedou k přímému kontaktu plodiny a recyklované odpadní vody. Například kapkové zavlažování* [pozm. návrh 107]

D

Technické a energetické plodiny a plodiny z osiva

Všechny metody zavlažování

(*) Kapkové zavlažování (nazývané také kapénkové zavlažování) je systém mikrozávlahy, který dokáže dodávat kapky vody nebo malý proud vody k rostlinám a zahrnuje vodu odkapávající na půdu nebo přímo pod její povrch při velmi malých rychlostech (2–20 litrů za hodinu) ze systému plastových trubek o malém průměru vybavených otvory, které se nazývají kapkovače.

a)  Minimální požadavky na kvalitu vody

Tabulka 2 Požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství

Třída kvality recyklované odpadní vody

Orientační technologický cíl odpovídající čištění

Požadavky na kvalitu Mezní hodnota

 

E. coli

(KTJ/100 ml)

BSK5

(mg/l)

NL

(mg/l)

Zákal

(NTU)

Jiné

A

Sekundární čištění, filtrace a dezinfekce

≤10

nebo pod mez detekce

≤10

≤10

≤5

Legionella spp.: <1 000 KTJ/l v případě rizika aerosolizace ve sklenících

Střevní paraziti (vajíčka střevních parazitů): ≤1 vajíčko/l pro zavlažování pastvin nebo pícnin Salmonella: nepřítomna [pozm. návrh 108]

B

Sekundární čištění a dezinfekce

≤100

Podle směrnice Rady 91/271/EHS(31)

(příloha I, tabulka 1)

Podle směrnice 91/271/EHS

(příloha I, tabulka 1)

C

Sekundární čištění a dezinfekce

≤1 000

D

Sekundární čištění a dezinfekce

≤10 000

Recyklovaná odpadní voda bude považována za vyhovující požadavkům stanoveným v tabulce 2, jestliže měření splní všechna následující kritéria:

—  Uvedené hodnoty pro E. coli, Legionella spp a střevní parazity jsou splněny u 90 % nebo více vzorků. Žádná maximální hodnota vzorků nesmí překročit maximální limit odchylky 1 log od uvedené hodnoty pro E. coli a Legionella a 100 % uvedené hodnoty pro střevní parazity. Požadavek zajistit nepřítomnost salmonely se vztahuje na 100 % vzorků. [pozm. návrh 109]

—  Uvedené hodnoty pro BSK5, NL a zákal v třídě A jsou splněny u 90 % nebo více vzorků. Žádná maximální hodnota vzorků nesmí překročit maximální limit odchylky 100 % uvedené hodnoty. [pozm. návrh 110]

b)  Minimální požadavky na monitorování

Provozovatelé zařízení pro recyklaci vod provádí rutinní monitorování za účelem ověření, že recyklovaná odpadní voda splňuje minimální požadavky na kvalitu vody stanovené v písmenu a). Rutinní monitorování se zařadí do postupů ověřování systému pro opětovné projektu opětovného využívání vody. [pozm. návrh 111]

Vzorky, které budou použity k ověření souladu s mikrobiologickými parametry v místě dodržování hodnot, se odebírají v souladu s normou EN ISO 19458. [pozm. návrh 112]

Tabulka 3 Minimální frekvence pro rutinní monitorování recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství

 

Minimální frekvence monitorování

Třída kvality recyklované odpadní vody

E. coli

BSK5

NL

Zákal

Legionella spp.

(v příslušných případech)

Střevní paraziti

(v příslušných případech)

A

Jednou

týdně

Jednou

týdně

Jednou

týdně

Kontinuálně

Jednou

týdně

Dvakrát měsíčně nebo je frekvence určena provozovatelem zařízení pro recyklaci vod podle počtu vajíček v odpadní vodě vstupující do zařízení pro recyklaci vod.

B

Jednou

týdně

Podle směrnice 91/271/EHS

(příloha I, oddíl D)

Podle směrnice 91/271/EHS

(příloha I, oddíl D)

C

Dvakrát měsíčně

D

Dvakrát měsíčně

Validační monitorování je třeba provést před uvedením zařízení pro recyklaci vod do provozu, když je zařízení modernizováno a když je přidáno nové zařízení nebo procesy, a pokaždé, když je vydáno nové povolení nebo když je stávající povolení změněno. [pozm. návrh 113]

Validační monitorování se provádí pro nejpřísnější třídu kvality recyklované odpadní vody, třídu A, za účelem posouzení toho, zda jsou splněny výkonnostní cíle (snížení log10). Validační monitorování zahrnuje monitorování indikátorových mikroorganismů spojených s jednotlivými skupinami patogenů (bakterie, viry a prvoci). Zvolenými indikátorovými mikroorganismy jsou E. coli pro patogenní bakterie, F-specifické kolifágy, somatické kolifágy nebo kolifágy pro patogenní viry a spóry Clostridium perfringens nebo sporulující sulfát redukující bakterie pro prvoky. Výkonnostní cíle (snížení log10) pro validační monitorování u vybraných indikátorových mikroorganismů jsou uvedeny v tabulce 4 a musí být dodrženy na výstupu ze zařízení pro recyklaci vod (místo dodržování hodnot), přičemž se zohledňují koncentrace v surové odpadní vodě přicházející do čistírny městských odpadních vod. Alespoň 90 % validačních vzorků splňuje nebo překračuje výkonnostní cíl. [pozm. návrh 114]

Pokud biologický ukazatel není v surové odpadní vodě přítomen v dostatečném množství ke snížení log10, nepřítomnost tohoto biologického ukazatele v odtoku znamená, že jsou splněny validační požadavky. Výkonnost s ohledem na cíl souladu lze stanovit pomocí analytické kontroly či sečtením výkonnosti přidělené jednotlivým krokům zpracování na základě  vědeckých důkazů pro standardní zavedené procesy (jako jsou zveřejněné údaje ze zpráv o testování, případové studie atd.) nebo, v případě inovativního zpracování, lze výkonnost testovat v laboratoři za kontrolovaných podmínek. [pozm. návrh 115]

Tabulka 4 Validační monitorování recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství

Třída kvality

recyklované odpadní

vody

Indikátorové mikroorganismy(*)

Výkonnostní cíle pro řetězec čištění

(snížení log10)

A

E. coli

≥ 5,0

Celkové kolifágy / F-specifické kolifágy / somatické kolifágy / kolifágy(**)

≥ 6,0

Spóry Clostridium perfringens / sporulující sulfát redukující baktérie(***)

≥ 5,0

(*) Pro účely validačního monitorování mohou být namísto navrhovaných indikátorových mikroorganismů použity rovněž referenční patogeny Campylobacter, Rotavirus a Cryptosporidium. Pak by se měly použít tyto výkonnostní cíle snížení log10: Campylobacter (≥ 5,0), Rotavirus (≥ 6,0) a Cryptosporidium (≥ 5,0). Je-li to zdůvodněné nutností zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, může vnitrostátní zdravotnický orgán v souvislosti s konkrétním případem stanovit další ukazatele. [pozm. návrh 116]

(**) Celkové kolifágy jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor virů. Pokud však analýza celkových kolifágů není proveditelná, je třeba analyzovat alespoň jeden z nich (F-specifické nebo somatické kolifágy).Pokud celkové kolifágy nejsou v surové odpadní vodě přítomné v dostatečném množství, lze výkonnost s ohledem na cíl souladu stanovit pomocí analytické kontroly či sečtením výkonnosti přidělené jednotlivým krokům zpracování na základě  vědeckých důkazů pro standardní zavedené procesy (jako jsou zveřejněné údaje ze zpráv o testování, případové studie atd.) nebo, v případě inovativního zpracování, lze výkonnost testovat v laboratoři za kontrolovaných podmínek. [pozm. návrh 117]

(***) Spóry Clostridium perfringens jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor prvoků. Alternativou jsou však sporulující sulfát redukující baktérie, jestliže koncentrace spór Clostridium perfringens neumožňuje validovat požadované odstranění log10. Pokud Clostridium perfringens nejsou v surové odpadní vodě přítomné v dostatečném množství, lze výkonnost s ohledem na cíl souladu stanovit pomocí analytické kontroly či sečtením výkonnosti přidělené jednotlivým krokům zpracování na základě  vědeckých důkazů pro standardní zavedené procesy (jako jsou zveřejněné údaje ze zpráv o testování, případové studie atd.) nebo, v případě inovativního zpracování, lze výkonnost testovat v laboratoři za kontrolovaných podmínek. [pozm. návrh 118]

Metody analýzy pro monitorování provozovatel validuje a zadokumentuje v souladu s normou EN ISO/IEC-17025 nebo jinými vnitrostátními či mezinárodními normami, které zajišťují stejnou kvalitu. Provozovatel zařízení pro recyklaci vod zajistí, aby laboratoře vybrané pro validační monitorování uplatňovaly postupy řízení kvality v souladu s normou ISO/IEC 17025. [pozm. návrh 119]

Příloha II

a)   Klíčové úkoly v oblasti řízení rizik [pozm. návrh 120]

-1.  Provést analýzu proveditelnosti plánovaného zařízení pro recyklaci vod, která zohlední alespoň náklady na vývoj zařízení, pokud jde o oblastní poptávku po recyklované vodě, případné koncové uživatele a požadavky na vyčištěnou odpadní vodu ze zařízení, a posoudí kvalitu čištěné odpadní vody na vstupu do zařízení. [pozm. návrh 121]

1.  Popsat systém opětovného využívání vody, od odpadní vody vstupující do čistírny městských odpadních vod až do místa využití, včetně zdrojů odpadní vody, kroků při čištění a technologie v zařízení pro recyklaci vod, infrastruktury pro dodávku a uchovávání, zamýšleného použití, místa použití a množství recyklované odpadní vody, která bude dodávána. Cílem tohoto úkolu je poskytnout podrobný popis celého systému pro opětovné využívání vody.

2.  Identifikovat potenciální nebezpečí, zejména přítomnost znečišťujících látek a patogenů, a možnost nebezpečných událostí, jako jsou poruchy při čištění, náhodné úniky nebo kontaminace v popsaném systému opětovného využívání vody.

3.  Identifikovat prostředí, populace a jednotlivce ohrožené přímou nebo nepřímou expozicí identifikovaným potenciálním nebezpečím, s ohledem na specifické environmentální faktory, jako je lokální hydrogeologie, topologie, druh půdy a ekologie, a faktory související s druhem plodin a pěstitelskými metodami. V jednotlivých fázích systému pro opětovné využívání odpadních vod je třeba vzít v úvahu posouzení zdravotních rizik včetně identifikace nebezpečí, vztah mezi dávkou a odpovědí, posouzení expozice a charakterizace rizik. Také je třeba zvážit možné nezvratné nebo dlouhodobé negativní environmentální nebo zdravotní účinky procesu recyklace vody, tedy její distribuce, uchovávání a využívání, včetně případných negativních účinků na ekologické průtoky. [pozm. návrh 122]

4.  Provést posouzení rizik zahrnující environmentální rizika i rizika pro zdraví lidí a zvířat s ohledem na povahu identifikovaných potenciálních nebezpečí, identifikovaných prostředí, populací a jednotlivců ohrožených expozicí těmto nebezpečím a závažnost možných účinků těchto nebezpečí, jakož i s ohledem na všechny příslušné právní předpisy Unie a vnitrostátní právní předpisy, pokyny a minimální požadavky týkající se bezpečnosti potravin a krmiv a bezpečnosti práce a cílů v oblasti životního prostředí. Pro účely posouzení rizik lze použít kvalitativní studie. Vědecká nejistota v charakterizaci rizik se řeší v souladu se zásadou předběžné opatrnosti. [pozm. návrh 123]

Posouzení rizik vychází z těchto prvků:

a)  posouzení environmentálních rizik, včetně všech těchto prvků:

i.  potvrzení povahy nebezpečí, v příslušných případech včetně odhadu úrovně, při které nedochází k nepříznivým účinkům;

ii.  posouzení potenciálního rozsahu expozice;

iii.  charakterizace rizik;

b)  posouzení rizik pro zdraví lidí, včetně všech těchto prvků:

iv.  potvrzení povahy nebezpečí, v příslušných případech včetně vztahu mezi dávkou a odpovědí, a to ve spolupráci se zdravotnickými orgány; [pozm. návrh 124]

v.  posouzení potenciálního rozsahu dávky nebo expozice;

vi.  charakterizace rizik.

Při posuzování rizik budou brány v úvahu jsou splněny minimálně tyto požadavky a povinnosti: [pozm. návrh 125]

c)  požadavek snížit a bránit znečištění vody dusičnany v souladu se směrnicí 91/676/EHS

d)  povinnost, aby ochranná pásma zdrojů pitné vody splňovala požadavky směrnice 98/83/ES;

e)  požadavek splnit environmentální cíle stanovené ve směrnici 2000/60/ES;

f)  požadavek zabránit znečištění podzemních vod v souladu se směrnicí 2006/118/ES;

g)  požadavek splnit normy kvality životního prostředí pro prioritní látky a některé další znečišťující látky stanovený směrnicí 2008/105/ES;

h)  požadavek splnit normy kvality životního prostředí pro znečišťující látky, které představují problém na vnitrostátní úrovni (tj. znečišťující látky specifické pro povodí) stanovený směrnicí 2000/60/ES;

i)  požadavek splnit normy kvality vody ke koupání stanovený směrnicí 2006/7/ES;

j)  požadavky týkající se ochrany životního prostředí, a zejména ochrany půdy, když se odpadní kal používá v zemědělství podle směrnice 86/278/EHS;

k)  požadavky týkající se hygieny potravin stanovené v nařízení (ES) č. 852/2004 a pokyny uvedené ve sdělení Komise Pokyny pro řešení mikrobiologických rizik u čerstvého ovoce a zeleniny v prvovýrobě prostřednictvím správné hygieny;

l)  požadavky na hygienu krmiv stanovené v nařízení (ES) č. 183/2005;

m)  požadavek dodržovat příslušná mikrobiologická kritéria stanovená v nařízení (ES) č. 2073/2005;

n)  požadavky týkající se maximálních úrovní některých kontaminujících látek v potravinách stanovený v nařízení (ES) č. 1881/2006;

o)  požadavky týkající se maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a krmivech a na jejich povrchu stanovený v nařízení (ES) č. 396/2005;

p)  požadavky týkající se zdraví zvířat v nařízeních (ES) č. 1069/2009 a (EU) č. 142/2011.

b)  Podmínky týkající se dodatečných požadavků [pozm. návrh 126]

5.  Pokud je to nezbytné a vhodné pro zajištění dostatečné náležité ochrany životního prostředí a zdraví lidí, specifikovat požadavky na kvalitu vody a monitorování, které doplňují anebo jsou přísnější než požadavky uvedené v příloze I.

V závislosti na výsledku posouzení rizik podle bodu 4 Tyto dodatečné požadavky se mohou tyto dodatečné požadavky týkat zejména:

a)  těžkých kovů;

b)  pesticidů;

c)  vedlejších produktů dezinfekce;

d)  léčivých přípravků;

da)  přítomnosti mikroplastů;

e)  jiných znečišťujících látek, které nově vzbuzují obavy jejichž závažnost byla zjištěna při analýzách životního prostředí a veřejného zdraví prováděných na místní úrovni;

f)  antimikrobiální rezistence. [pozm. návrh 127]

c)  Preventivní opatření [pozm. návrh 128]

6.  Identifikovat preventivní opatření, která jsou již zavedena nebo která by měla být podniknuta pro omezení rizik, aby byla všechna identifikovaná rizika adekvátně řízena.

Tato preventivní opatření mohou zahrnovat:

a)  kontrolu přístupu;

b)  další opatření v oblasti dezinfekce nebo odstraňování znečišťujících látek;

c)  zvláštní technologie zavlažování snižující riziko vzniku aerosolu (např. kapkové zavlažování);

d)  podpora zániku patogenů před sklizní;

e)  stanovení minimálních bezpečnostních vzdáleností.

Zvláštní preventivní opatření, která mohou přicházet v úvahu, jsou stanovena v tabulce 1.

Tabulka 1: Zvláštní preventivní opatření

Třída kvality

recyklované odpadní

vody

Zvláštní preventivní opatření

A

—  Prasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.

B

—  Zákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.

—  Zabránit dojnicím v období dojivosti ve vstupu na pastvinu, dokud pastvina neuschne.

—  Pícniny musí být před zabalením vysušeny nebo silážovány.

—  Prasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.

C

—  Zákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.

—  Zajistit, aby se zvířata nepásla na pastvě pět dnů po poslední závlaze.

—  Pícniny musí být před zabalením vysušeny nebo silážovány.

—  Prasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.

D

—  Zákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.

7.  Zajistit zavedení adekvátních systémů řízení kvality a postupů, včetně monitorování recyklované odpadní vody z hlediska příslušných parametrů a zavedení adekvátních programů údržby zařízení.

8.  Zajistit zavedení systémů monitorování životního prostředí, které budou zjišťovat všechny negativní vlivy opětovného využívání vody a zajišťovat zpětnou vazbu z monitorování a řádnou validaci a dokumentaci všech procesů a postupů.

Doporučuje se, aby provozovatel zařízení pro recyklaci vod vytvořil a udržoval systém řízení kvality certifikovaný podle normy ISO 9001 nebo ekvivalentní normy.

8a.  Zajistit, aby zařízení pro recyklaci mělo k dispozici alternativní způsob vypouštění čištěné odpadní vody, která nebyla opětovně využita. [pozm. návrh 129]

9.  Zajistit zavedení vhodného systému pro řízení havárií a mimořádných událostí, včetně postupu informování všech příslušných stran o dané události, a udržovat pravidelně aktualizovaný havarijní plán.

9a.  Zajistit, aby infrastruktura pro distribuci recyklované odpadní vody byla oddělená a vybudovaná tak, aby nemohlo vzniknout riziko kontaminace soustavy pro zásobování vodou a distribuci vody určené k lidské spotřebě. [pozm. návrh 130]

9b.  Zajistit, aby infrastruktura pro distribuci recyklované odpadní vody byla příslušným způsobem označena, aby v případech, kde je vystavěna s otevřenými drenážemi, byla patřičně opatřena dobře viditelným značením, a to i v případě, kdy se odpadní vody mísí s vodou z jiných zdrojů. [pozm. návrh 131]

9c.  Zajistit vytvoření koordinačních mechanismů mezi různými subjekty s cílem zaručit bezpečnou produkci a bezpečné používání recyklované vody. [pozm. návrh 132]

(1)Úř. věst. C , , s. .
(2)Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 353.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019.
(4)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(5)Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).
(6) COM(2012)0673.
(7)COM(2007)0414.
(8) Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 33.
(9)COM(2015)0614.
(10) Směrnice (EU) .../... o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L ..., ..., s. ...).
(11) Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).
(12)Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).
(13)Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).
(14)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).
(16)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1).
(17)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).
(18)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).
(19)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37).
(20)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).
(21)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).
(22)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).
(23)Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).
(24)Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).
(25)Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).
(26)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).
(27)Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.
(28)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).
(29)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(30)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(31)Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

Poslední aktualizace: 27. ledna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí