Seznam 
Přijaté texty
Středa, 16. ledna 2019 - ŠtrasburkKonečné znění
Účetní závěrka Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) za rozpočtový rok 2016
 Dohoda mezi EU a Marokem o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě (usnesení)
 Dohoda mezi EU a Marokem o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě ***
 Dohoda mezi EU a Čínou v souvislosti s řízením pro řešení sporů v rámci WTO DS492 – Opatření s dopadem na celní koncese na některé výrobky z drůbežího masa ***
 Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ***I
 Evropský sociální fond plus (ESF+) ***I
 Zvláštní ustanovení týkající se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) ***I
 Rozdělení celních kvót uvedených v listině WTO pro Unii po vystoupení Spojeného království z Unie ***I
 Postup Unie pro povolování pesticidů
 Zavedení specifického finančního programu pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem *
 Uplatňování obchodního pilíře dohody o přidružení se Střední Amerikou
 Zavedení Programu InvestEU ***I
 Náhradní cestovní doklad EU *
 Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025 *
 Výroční zpráva ECB za rok 2017
 Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2018
 Provádění obchodní dohody mezi EU a Kolumbií a Peru
 Stav základních práv v Evropské unii v roce 2017

Účetní závěrka Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) za rozpočtový rok 2016
PDF 125kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 o uzavření účtů Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2016 (2018/2938(RSP))
P8_TA(2019)0015B8-0052/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2016,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí úřadu(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví(2) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být úřadu uděleno za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05941/2018 – C8-0087/2018),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 18. dubna 2018(3), kterým se odkládá rozhodnutí o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016, a na odpovědi výkonného ředitele Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 24. října 2018(4), v němž odmítá udělit výkonnému řediteli Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016,

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu(6), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 jednacího řádu a čl. 5 odst. 2 písm. a) přílohy IV jednacího řádu,

1.  schvaluje uzavření účtů Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2016;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 79.
(2) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 79.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0140.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0406.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11.
(7) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.


Dohoda mezi EU a Marokem o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě (usnesení)
PDF 155kWORD 50k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé (10593/2018 – C8-0463/2018 – 2018/0256M(NLE))
P8_TA(2019)0016A8-0478/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10593/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem i) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0463/2018),

–  s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Marockým královstvím na straně druhé,

–  s ohledem na Dohodu mezi EU a Marokem o vzájemných liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty a produkty rybolovu, označovanou také jako liberalizační dohoda, která vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

–  s ohledem na rozsudek Tribunálu (věc T-512/12) ze dne 10. prosince 2015,

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU (věc C-104/16 P) ze dne 21. prosince 2016,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise SWD(2018)0346 ze dne 11. června 2018, který je připojen k návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na Vídeňskou úmluvu o smluvním právu ze dne 23. května 1969 a na její články 34 a 36,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka pro Radu bezpečnosti OSN o situaci v Západní Sahaře (S/2018/277),

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2414 (2018) o situaci v Západní Sahaře (S/RES/2414 (2018)),

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů a zejména na článek 73 v kapitole XI týkající se nesamosprávných území,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na hlavu V kapitolu 1 článek 21 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 16. ledna 2019(1) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod, stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a postoj Výboru pro rybolov v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0478/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a Marocké království udržují historické vztahy a úzkou spolupráci vytvořenou prostřednictvím širokého partnerství pokrývajícího politické, hospodářské a sociální aspekty, a posílenou rozšířeným statusem a ochotou obou stran ji dále rozvíjet;

B.  vzhledem k tomu, že liberalizační dohoda mezi EU a Marokem vstoupila v platnost dne 1. září 2013; vzhledem k tomu, že Fronta Polisario dohodu dne 19. listopadu 2012 postoupila Soudnímu dvoru Evropské unie s tím, že porušuje mezinárodní právo, neboť se uplatňuje na území Západní Sahary;

C.  vzhledem k tomu, že dne 10. prosince 2015 Tribunál Evropské unie zrušil rozhodnutí Rady o uzavření liberalizační dohody; vzhledem k tomu, že Rada dne 19. února 2016 jednomyslně podala proti tomuto rozsudku odvolání;

D.  vzhledem k tomu, že Tribunál Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 21. prosince 2016 stanovil, že liberalizační dohoda neobsahuje právní základ k tomu, aby byla zahrnuta Západní Sahara, a nemůže se tudíž na tomto území uplatňovat;

E.  vzhledem k tomu, že bod 106 rozsudku stanoví, že na obyvatelstvo Západní Sahary je nutno nahlížet jako na „třetí stranu“ dohody – ve smyslu zásady relativního účinku smluv – a že je třeba získat jeho souhlas s prováděním dohody na tomto území; vzhledem k tomu, že tato dohoda by proto nemohla rozšířit své uplatňování na území Západní Sahary v případě neexistence další dohody;

F.  vzhledem k tomu, že hospodářské subjekty mohou stále vyvážet ze Západní Sahary do Evropské unie, avšak od 21. prosince 2016 se na výrobky pocházející z tohoto území neuplatňují celní preference;

G.  vzhledem k tomu, že je k dispozici nedostatek informací, které by celním orgánům EU umožnily určit, zda výrobky vyvážené z Maroka pocházejí ze Západní Sahary, čímž brání dodržování ducha rozhodnutí ESD;

H.  vzhledem k tomu, že na základě rozsudku Soudního dvora EU Rada udělila Komisi mandát ke změně protokolů č. 1 a č. 4 evropsko-středomořské dohody o přidružení tak, aby umožnila zahrnout výrobky ze Západní Sahary; vzhledem k tomu, že jejich zahrnutí do definice vyžaduje určitou formu sledovatelnosti pro identifikaci takových výrobků;

I.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby dohoda byla v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU (věc C-104/16P) ze dne 21. prosince 2016;

J.  vzhledem k tomu, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost provedly v Rabatu a v Bruselu konzultace se zvolenými představiteli a vícerými zástupci a sdruženími občanské společnosti z nesamosprávného území Západní Sahary;

K.  vzhledem k tomu, že Parlament považoval za nutné tuto oblast navštívit, posoudit situaci na místě a pochopit různé názory lidí; vzhledem k tomu, že připomněl závěry pracovní cesty Výboru pro mezinárodní obchod ke zjištění potřebných údajů, která se na tomto území uskutečnila ve dnech 2. a 3. září 2018;

L.  vzhledem k tomu, že ke změně liberalizační dohody dochází v širším politickém a geopolitickém kontextu;

M.  vzhledem k tomu, že konflikt v této oblasti po skončení španělské kolonizace Západní Sahary trvá více než čtyřicet let;

N.  vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů považuje Západní Saharu za území, na kterém stále nebyl dokončen proces dekolonizace;

O.  vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 2440 (2018) prodloužila mandát Mise OSN pro referendum v Západní Sahaře (MINURSO) o další šestiměsíční období;

P.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy neuznávají svrchovanost Maroka nad územím Západní Sahary; vzhledem k tomu, že OSN a Africká unie uznávají Frontu Polisario jako zástupce lidu Západní Sahary;

Q.  vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů označuje pro účely článku 73 Charty OSN Západní Saharu za nesamosprávné území;

1.  připomíná, že Maroko je privilegovaným partnerem EU v jeho jižním sousedství, s nímž EU navázala pevné, strategické a dlouhodobé partnerství zahrnující politické, ekonomické a sociální aspekty, ale rovněž bezpečnost a migraci; zdůrazňuje, že Maroku byl přiznán pokročilý status v evropské politice sousedství (ENP);

2.  zdůrazňuje, že je důležité, aby tato dohoda poskytovala záruky ohledně dodržování mezinárodního práva včetně lidských práv a byla v souladu s příslušným rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie;

3.  připomíná, že podle článku 21 SEU jsou EU a její členské státy povinny dodržovat zásady Charty Organizace spojených národů a mezinárodní právo; zdůrazňuje této souvislosti, že čl. 1 odst. 2 Charty OSN zahrnuje dodržování zásady práva národů na sebeurčení;

4.  připomíná, že podle článku 21 SEU se akce Unie na mezinárodní scéně řídí zásadami demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod a dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva;

5.  konstatuje, že tato dohoda neznamená v žádném případě uznání marocké suverenity nad Západní Saharou, jež je v současnosti zařazena OSN na seznam nesamosprávných území a jejíž velkou část v současnosti spravuje Marocké království, a zdůrazňuje a že postoj EU nadále spočívá v podpoře úsilí OSN o zajištění spravedlivého, trvalého a oboustranně přijatelného řešení konfliktu v Západní Sahaře vedoucího k sebeurčení lidu Západní Sahary v souladu mezinárodním právem, Chartou OSN a příslušnými rezolucemi OSN; znovu proto vyjadřuje plnou podporu osobnímu vyslanci generálního tajemníka OSN pro Západní Saharu panu Horstu Köhlerovi při jeho snaze znovu přivést obě strany k jednacímu stolu OSN s cílem pomoci dosáhnout urovnání; vyzývá obě strany, aby obnovily jednání bez předběžných podmínek a v dobré víře; zdůrazňuje, že ratifikací pozměněné liberalizační dohody mezi EU a Marokem nesmí být jakkoli dotčen výsledek mírového procesu v Západní Sahaře;

6.  doufá, že schůze účastníků konfliktu, která se konala počátkem prosince v Ženevě, z iniciativy OSN a za účasti Alžírska a Mauritánie, přispěje k obnovení mírového procesu;

7.  uznává obě podmínky stanovené v rozsudku Soudního dvora EU, aby byla Západní Sahara v textu dohody explicitně uvedena a aby byl získán souhlas jejího obyvatelstva, a také třetí kritérium doplněné Radou, že je třeba zajistit, aby dohoda byla pro místní obyvatelstvo přínosem;

8.  zdůrazňuje, že jak stojí ve zprávě Komise, byly prostřednictvím těchto inkluzivních konzultací podniknuty veškeré myslitelné kroky na zjištění, zda s podmínkami dohody dotčené obyvatelstvo souhlasí;

9.  zdůrazňuje, že prostřednictvím procesu konzultace udržují Komise a ESVČ pravidelný kontakt s týmem osobního vyslance generálního tajemníka OSN pro Západní Saharu;

10.  bere na vědomí legitimní zájmy obyvatelstva na tomto území, a vyjadřuje přesvědčení, že je žádoucí ukončení probíhajícího konfliktu, aby se zajistila širší účast všech skupin v hospodářském rozvoji tohoto území; je zároveň přesvědčen, že lid Západní Sahary má také právo se rozvíjet v době, kdy se očekává politické řešení;

11.  bere na vědomí, že během jednání s různými místními subjekty a se zástupci občanské společnosti některé strany vyjadřují svou podporu dohodě a hájí při tom své právo na hospodářský rozvoj, zatímco jiné se domnívají, že by před udělením obchodních preferencí mělo dojít k urovnání politického konfliktu; konstatuje, že během inkluzivních konzultací, jež vedly Komise a ESVČ s řadou organizací Západní Sahary, a dalšími organizacemi a subjekty, většina zúčastněných stran vyjádřila podporu sociálně-ekonomickým přínosům, jež by mohly přinést navrhované celní preference;

12.  připomíná, že Soudní dvůr EU ve svém rozsudku nespecifikoval, jak má být souhlas obyvatel vyjádřen, a domnívá se proto, že pokud jde o toto kritérium, přetrvává určitá nejistota;

13.  uznává, že dohoda může vést k podpoře sociálního a udržitelného rozvoje, který zásadním způsobem přispívá k současnému hospodářskému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji a k možnému vytvoření jak nízkých, tak vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí na místní úrovni; konstatuje, že zhruba 59 000 pracovních míst je podle odhadů závislých na vývozu, což odpovídá zhruba 10 % obyvatel žijících na tomto území;

14.  je přesvědčen, že celní preference EU mají kladný dopad na odvětví zemědělských produktů a rybolovu a na úroveň jejich vývozu na nesamosprávné území Západní Sahary; vyzývá však k opatrnosti při kontrole, že tyto produkty mají místní přidanou hodnotu, jsou zpětně investovány místně, a poskytují důstojné pracovní příležitosti pro místní obyvatelstvo;

15.  je přesvědčen, že bez ohledu na výsledek mírového procesu bude mít místní obyvatelstvo prospěch z ekonomického rozvoje a z vedlejších účinků v oblasti investic do infrastruktury, zaměstnanosti, zdravotnictví a školství;

16.  uznává stávající investice do několika odvětví a úsilí o rozvoj zelených technologií, jako jsou obnovitelné zdroje energie a zařízení na odsolování mořské vody, avšak zdůrazňuje, že je nezbytné další úsilí s cílem zajistit větší míru začlenění ve všech součástech místního hospodářství;

17.  uznává podnikatelské iniciativy lidu Západní Sahary, zejména ty, které vyvíjejí mladí lidé, mezi nimiž je mnoho žen, a zdůrazňuje, že potřebují větší vývozní příležitosti a právní jistotu, aby byly umožněny další investice do odvětví s vysokou poptávkou po zaměstnání, jako např. zemědělství, rybolov a infrastruktura;

18.  uznává strategický potenciál Západní Sahary jako investičního centra pro zbytek afrického kontinentu;

19.  varuje před nepříznivými účinky neuplatňování celních preferencí na výrobky z nesamosprávného území Západní Sahary a před tím, jaký signál se tak vysílá mladé generaci, která do této oblasti investuje nebo je ochotna investovat, a jejímu potenciálu rozvíjet toto území; zdůrazňuje nebezpečí přemísťování činností do regionů, kde by se preference využívaly; konstatuje, že podle Komise by neuplatňování celních preferencí mohlo zhoršit hospodářskou a sociální situaci místního obyvatelstva na dotyčných územích;

20.  je přesvědčen, že přítomnost Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím této dohody, je vhodnější než odnětí preferencí, pokud jde o zapojení do otázky lidských práv a osobních svobod a jejich monitorování, a požaduje, aby se s marockou stranou vedl o těchto otázkách důkladný dialog a provádělo důkladné hodnocení;

21.  připomíná, že jiné části světa zaujímající méně ambiciózní přístup v oblasti udržitelného rozvoje, vysokých pracovních a sociálních norem a lidských práv stojí o nové obchodní příležitosti a získají větší vliv kdekoliv, kde EU ustupuje;

22.  zdůrazňuje, že pokračující angažovanost EU na tomto území bude mít kladný pákový efekt na jeho udržitelný rozvoj;

23.  zdůrazňuje, že je nezbytná právní jistota, která na toto území přiláká udržitelné a dlouhodobé investice a tudíž podpoří dynamiku a diverzifikaci místní ekonomiky;

24.  připomíná, že na základě rozsudku Soudního dvora EU nemohou členské státy na výrobky z nesamosprávného území Západní Sahary legálně uplatňovat obchodní preference a že musí skončit právní nejistota, která postihuje hospodářské subjekty;

25.  je si vědom toho a vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že dosud bylo extrémně obtížné určovat, které výrobky se z nesamosprávného území Západní Sahary vyvážejí;

26.  zdůrazňuje, že hlavním kritériem pro to, aby Parlament dohodu schválil, je zajištění toho, aby byl zaveden mechanismus, který umožní celním orgánům členských států přístup ke spolehlivým informacím o tom, zda výrobky pocházející ze Západní Sahary, které jsou dováženy do EU, jsou v naprostém souladu s celními předpisy EU; zdůrazňuje, že takový mechanismus poskytne včas k dispozici podrobné a rozčleněné statistické údaje; s politováním konstatuje, že Komise a Maroko s jeho přijetím dlouho otálely, a vyzývá Komisi, aby využila veškerá nápravná opatření, která jsou k dispozici, pokud by provádění této dohody nebylo uspokojivé; důrazně vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila výroční posouzení souladu tohoto mechanismu s celními předpisy EU;

27.  zdůrazňuje, že bez této platné dohody, včetně mechanismu umožňujícího identifikaci výrobků, nebude možné zjistit, zda (a v jakém množství) výrobky pocházející z nesamosprávného území Západní Sahary vstupují na evropský trh;

28.  zdůrazňuje, že aby bylo možné zhodnotit rozsah působnosti této dohody a její dopad na rozvoj a místní obyvatelstvo, je nezbytné uplatňovat ustanovení dohodnuté mezi EU a Marokem o roční vzájemné výměně informací a statistikách týkající se výrobků, na které se vztahuje výměna dopisů;

29.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby podrobně monitorovaly provádění a výsledek dohody a aby Parlamentu pravidelně podávaly zprávy o svých zjištěních;

30.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jakými způsoby lze v budoucnu obchodní preference účinně udělit všem národům v Západní Sahaře;

31.  připomíná, že Unie a Maroko sjednaly v souladu s první dohodou z roku 2012 ambiciózní a komplexní dohodu týkající se ochrany zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů, zpracovaných zemědělských produktů, ryb a produktů rybolovu, podle které Maroko chrání celý seznam zeměpisných označení Unie; připomíná rovněž, že postup pro uzavření této dohody, který byl zahájen v roce 2015, byl po vynesení rozsudku Soudního dvora dne 21. prosince 2016 přerušen; vyzývá EU a Maroko, aby bez odkladu pokračovaly v tomto postupu a rychle se navrátily k jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu;

32.  zdůrazňuje, že preferenční zacházení pro vývoz některých druhů ovoce a zeleniny z Maroka do EU stanovené v dohodě ze dne 8. března 2012 o opatřeních pro vzájemnou liberalizaci zemědělských produktů, zpracovaných zemědělských produktů, ryb a produktů rybolovu, je pro evropské pěstitelství obzvlášť citlivou otázkou;

33.  zdůrazňuje, že přístup všech třetích zemí na vnitřní trh EU by měl splňovat předpisy a normy EU v sanitární a fytosanitární oblasti a v oblasti sledovatelnosti a ochrany životního prostředí;

34.  žádá Komisi, aby podporovala rovnocennost opatření a kontrol mezi Marokem a Evropskou unií v oblasti sanitárních a fytosanitárních norem a v oblasti sledovatelnosti a ochrany životního prostředí, stejně jako rovnocennost pravidel pro označování původu s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi oběma trhy;

35.  připomíná, že aktualizovaná dohoda nemění dříve stanovené celní kvóty a režim preferenčního dovozu a poskytuje evropským producentům pouze vysvětlení ohledně zeměpisné oblasti působnosti dohody;

36.  upozorňuje na skutečnost, že část produkce ovoce a zeleniny vyvážené v rámci preferencí do EU podle příslušné dohody (například rajčata a melouny) pochází z území Západní Sahary, a poukazuje na to, že existují ambiciózní projekty na další rozvoj této produkce a vývozu;

37.  bere nicméně na vědomí vyjasnění, které přináší tato nová dohoda, a doufá, že bude schopna poskytnout jasný a stabilní rámec pro strany dohody a pro dotčené hospodářské subjekty na obou stranách Středozemního moře;

38.  konstatuje, že kontrola citlivých zemědělských produktů a důsledné dodržování kvót jsou nezbytnými předpoklady vyváženého fungování dohody; připomíná existenci ochranné doložky v článku 7 protokolu č. 1 k dohodě z roku 2012, která umožňuje přijmout vhodná opatření, pokud by zvýšený dovoz citlivých zemědělských produktů podle této dohody vedl k závažnému narušení trhu nebo vážné újmě pro dotčené odvětví; doufá, že dovoz citlivých zemědělských produktů z Maroka a Západní Sahary do EU v rámci preferencí bude podléhat řádné a rozsáhlé kontrole Komise a že Komise bude připravena aktivovat neprodleně tuto doložku, pokud se ukáže, že to je nezbytné;

39.  bere na vědomí skutečnost, že pro rybářská plavidla EU, která v těchto vodách provozují svou činnost, platí zákonem stanovená povinnost mít systém sledování plavidel a sdělovat pozici plavidla marockým úřadům, aby bylo možné v plné míře plavidla sledovat a zaznamenávat, kde probíhá rybolov;

40.  vyzývá EU, aby zintenzívnila úsilí o posílení regionální spolupráce mezi zeměmi Maghrebu, jež by měla velmi výrazné pozitivní dopady na celý region i za jeho hranice;

41.  poukazuje na strategickou potřebu EU úžeji spolupracovat a rozvíjet své svazky se zeměmi maghrebského regionu; v této souvislosti nahlíží na rozšíření dohody o přidružení jako na logický prvek této strategie;

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a ESVČ.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0017.


Dohoda mezi EU a Marokem o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě ***
PDF 123kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé (10593/2018 – C8-0463/2018 – 2018/0256(NLE))
P8_TA(2019)0017A8-0471/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10593/2018),

–  s ohledem na návrh Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé (10597/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem i) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0463/2018),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 16. ledna 2019(1) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0471/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Maroka.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0016.


Dohoda mezi EU a Čínou v souvislosti s řízením pro řešení sporů v rámci WTO DS492 – Opatření s dopadem na celní koncese na některé výrobky z drůbežího masa ***
PDF 121kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou jménem Unie v souvislosti s DS492 – Evropská unie – Opatření s dopadem na celní koncese na některé výrobky z drůbežího masa (10882/2018 – C8-0496/2018 – 2018/0281(NLE))
P8_TA(2019)0018A8-0472/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10882/2018),

–  s ohledem na návrh Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou v souvislosti s řízením DS492 – Evropská unie – Opatření s dopadem na celní koncese na některé výrobky z drůbežího masa (10883/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0496/2018),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0472/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Čínské lidové republiky.


Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ***I
PDF 319kWORD 98k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) (COM(2018)0380 – C8-0231/2018 – 2018/0202(COD))
P8_TA(2019)0019A8-0445/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0380),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 175 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0231/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro regionální rozvoj a postoj Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ve formě pozměňovacích návrhů (A8-0445/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo bude mít v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. ledna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci transformaci (EFGEFT) [pozm. návrh 1. Tento pozměňovací návrh se týká celého textu]

P8_TC1-COD(2018)0202


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Při provádění fondů by s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie měly být respektovány dodržovány horizontální zásady stanovené v podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a v článku článku 9 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v podle článku 5 SEU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. V souladu s článkem 8 SFEU by členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností a podporu rovnosti žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti pohlaví, jakož i o boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového či etnického původu, náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. [pozm. návrh 2]

(2)  Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv(6) v reakci na sociální výzvy v rámci Evropy. S přihlédnutím k měnícímu se světu práce se Unie připraví na současné i budoucí výzvy spojené s globalizací a digitalizací tím, že přispěje k inkluzivnějšímu růstu a zlepší politiku zaměstnanosti a sociální politiku. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začlenění. Evropský pilíř sociálních práv bude působit jako zastřešující rámec Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci transformaci (EFGEFT), který umožní Unii zavést do praxe příslušné zásady v případě podstatné restrukturalizace.

(3)  Dne 20. června 2017 Rada schválila odpověď Unie(7) na „Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030“(8) – udržitelnou evropskou budoucnost. Rada zdůraznila, že je důležité dosáhnout udržitelného rozvoje ve všech jeho třech rozměrech (hospodářském, sociálním a environmentálním), a to vyváženým a integrovaným způsobem. Je zásadně důležité, aby bylo hledisko udržitelného rozvoje zohledňováno v evropském politickém rámci a aby Unie zaujala ambiciózní přístup v rámci všech politik, kterých využívá k řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ ze dne 22. listopadu 2016 coby první krok k zohledňování cílů udržitelného rozvoje a uplatňování udržitelného rozvoje jako důležité základní zásady ve všech politikách Unie, mimo jiné prostřednictvím svých finančních nástrojů.

(4)  V únoru 2018 přijala Komise sdělení s názvem „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“(9). Komise zdůrazňuje, že rozpočet Unie podporuje evropské jedinečné sociálně tržní hospodářství. Proto bude nanejvýše důležité zlepšit pracovní příležitosti a řešit výzvy v oblasti dovedností, zejména také dovedností souvisejících s digitalizací, automatizací a přechodem na ekonomiku účinně využívající zdroje, přičemž je třeba plně dodržovat Pařížskou dohodu o změně klimatu z roku 2015 v návaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. V příštím víceletém finančním rámci bude klíčovou zásadou rozpočtová flexibilita. Zůstanou v platnosti mechanismy flexibility, aby Unie mohla ragovat na nepředvídatelné události a aby se zajistilo, že rozpočtové prostředky jsou využívány tam, kde jsou nejvíce zapotřebí. [pozm. návrh 3]

(5)  Ve své „bílé knize o budoucnosti Evropy“(10) Komise vyjadřuje znepokojení, pokud jde o izolacionistická hnutí, narůstající pochybnosti ohledně přínosů otevřeného obchodu a sociálně tržního hospodářství Unie obecně.

(6)  V „diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace“(11) Komise určila kombinaci globalizace spojené s obchodem a technologických změn jako hlavní důvody zvýšené poptávky po kvalifikované pracovní síle a sníženého počtu pracovních míst, jež vyžadují nižší kvalifikaci. I přes celkové obrovské výhody otevřenějšího obchodu a pokračující integraci světových ekonomik je třeba řešit tyto negativní vedlejší účinky. Jelikož Třebaže otevřenější obchod poskytuje řadu výhod, je třeba stanovit vhodné prostředky pro řešení negativních vedlejších účinků, které se s ním pojí. Vzhledem k tomu, že současné přínosy globalizace jsou již nerovnoměrně rozděleny mezi lidi a regiony, což má významný dopad na lidi a regiony zasažené negativně, existuje nebezpečí, že tyto účinky budou ještě více zesíleny čím dál rychleji se vyvíjejícím technologickým pokrokemtechnologickými a environmentálními změnami. Proto bude v souladu se zásadami solidarity a udržitelnosti nezbytné zajistit, aby přínosy globalizace byly sdíleny spravedlivěji. Veškeré souběžné negativní účinky globalizace a technologických a environmentálních změn by měly být ve větší míře předjímány v příslušných strukturálních fondech Unie, například v Evropském sociálním fondu plus (ESF+), s cílem lépe přizpůsobit svět podnikání a pracovní sílu, a to sladěním hospodářského otevření růstu a technologického pokroku s dostatečnou se sociální ochranou a aktivní podporou přístupu k pracovním místům a samostatné výdělečné činnosti. [pozm. návrh 4]

(7)  V „diskusním dokumentu o budoucnosti financí Unie“(12) Komise zdůrazňuje nutnost zmenšit hospodářské a sociální rozdíly mezi členskými státy a jejich regiony. Klíčovou prioritou jsou tudíž investice do udržitelnosti rozvoje, rovnosti, sociálního začleňování, vzdělání a odborné přípravy a rovněž zdraví. [pozm. návrh 5]

(8)  Globalizace Změna klimatu, globalizace a technologické změny pravděpodobně dále zvýší vzájemnou propojenost a vzájemnou závislost světových ekonomik. Realokace pracovní síly je nedílnou a nevyhnutelnou součástí těchto hospodářských změn. Mají-li být výhody z těchto změn rozděleny spravedlivě, je nabízení pomoci propuštěným pracovníkům a osobám ohroženým propuštěním nanejvýš důležité. Hlavními nástroji Unie pro pomoc postiženým pracovníkům jsou ESF+, jehož účelem je poskytovat pomoc předjímajícím způsobem, a EFT, jehož účelem je poskytovat pomoc v případech podstatné restrukturalizace reaktivním způsobem. „Rámec kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci“(13) je politickým nástrojem Unie, jenž stanoví rámec pro osvědčené postupy pro předjímání a řešení restrukturalizace podniků. Poskytuje komplexní rámec pro to, jakým způsobem by měly být řešeny výzvy spojené s ekonomickým přizpůsobením a restrukturalizací a jejich dopad na zaměstnanost a sociální situaci, a to správnými politickými prostředky. Rovněž vyzývá členské státy k využívání finančních prostředků EU a vnitrostátního financování takovým způsobem, aby se zajistilo, že lze účinněji zmírnit sociální dopad restrukturalizace, zejména nepříznivé dopady na zaměstnanost. Hlavními nástroji Unie pro pomoc postiženým pracovníkům jsou Evropský sociální fond plus (ESF+), jehož účelem je poskytovat pomoc předjímajícím způsobem, a EFG, jehož účelem je poskytovat pomoc v případech neočekávané podstatné restrukturalizace reaktivním způsobem. [pozm. návrh 6]

(9)  Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006(14) pro víceletý finanční rámec od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. EFG byl zaveden, aby Unie mohla prokázat solidaritu s pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací.

(10)  Oblast působnosti nařízení (ES) č. 1927/2006 byla rozšířena v roce 2009 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009(15) v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy tak, aby se vztahovala i na pracovníky, kteří byli propuštěni v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize.

(11)  Po dobu trvání víceletého finančního rámce od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 rozšířilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013(16) rozsah působnosti tak, aby bylo zahrnuto nejenom propouštění v důsledku vážného narušení hospodářství, které je způsobeno pokračující celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, na kterou bylo zaměřeno nařízení (ES) č. 546/2009, ale rovněž v důsledku jakékoli nové celosvětové finanční a hospodářskou krize.

(11a)  Program EFT by měl být viditelný a měl by využívat více kvalitnějších údajů, aby bylo možné EFT řádně vědecky hodnotit a předešlo se administrativním omezením, která brání využití tohoto programu při poskytování pomoci při přizpůsobení se obchodu. [pozm. návrh 7]

(12)  Komise provedla hodnocení EFG v polovině období, aby posoudila, jakým způsobem a do jaké míry EFG dosahuje svých cílů. Ukázalo se, že EFG je účinný a že je dosahováno vyšší míry opětovného začlenění propuštěných pracovníků než v předchozím programovém období. Při hodnocení bylo rovněž zjištěno, že EFG vytváří evropskou přidanou hodnotu. To platí zejména, pokud jde o jeho účinky na objem, tedy že pomoc z EFG nejen zvyšuje počet a různorodost nabízených služeb, ale též jejich stupeň intenzity. Kromě toho použití prostředků EFG je dobře viditelné a u občanů bezprostředně prokazuje přidanou hodnotu EU. Přesto byly zjištěny některé problémy. Na jedné straně byl postup pro uvolňování prostředků považován za příliš dlouhý. Dále řada členských států uvedla problémy při sestavování rozsáhlé analýzy souvislostí události, jež vedla k propouštění. Hlavním důvodem, jenž brání členským státům v podávání žádostí o podporu z EFG, jsou problémy s finanční a institucionální kapacitou. Na druhé straně by se mohlo jednat pouze o nedostatek pracovní síly – členské státy v současné době mohou žádat o technickou pomoc, pouze pokud provádějí intervenci z EFG. Jelikož k propouštění může dojít nečekaně, bylo by důležité, aby členské státy byly připraveny reagovat okamžitě a aby mohly předložit žádost neprodleně. Kromě toho se zdá, že v některých členských státech je nezbytné zintenzivnit budování institucionální kapacity, aby se zajistilo účinnější a efektivnější provádění intervence z EFG. Prahová hodnota 500 propuštěných pracovníků byla kritizována jako příliš vysoká, zejména v méně obydlených regionech(17).

(13)  Komise zdůrazňuje pokračující význam úlohy EFG EFT jako pružného fondu, který poskytuje pomoc propuštěným pracovníkům, kteří přišli o práci při propouštění velkého rozsahu, a pomáhá jim co nejrychleji najít nové zaměstnání. Unie by měla nadále poskytovat zvláštní jednorázovou podporu k usnadnění opětovného kvalitního a udržitelného profesního začlenění pracovníků propuštěných v oblastech, odvětvích, na územích nebo na trzích práce, které utrpěly otřes v důsledku vážného narušení hospodářství. Vzhledem k vzájemnému působení a k vzájemným dopadům otevřeného obchodu, technologických změn, digitalizace a automatizace či jiných faktorů, např. vystoupení Spojeného království z Evropské unie, přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, a tudíž vzhledem ke skutečnosti, že je čím dál tím těžší určit specifický faktor, který způsobuje propouštění, bude by uvolnění prostředků z EFG EFT mělo být v budoucnu založeno pouze na značném dopadu restrukturalizace. Vzhledem ke svému účelu, jímž je poskytnout podporu v naléhavých a neočekávaných situacích, doplňuje EFG EFT předvídavější pomoc, již nabízí ESF+, přičemž zůstane by měl zůstat flexibilním a zvláštním nástrojem mimo rozpočtové stropy víceletého finančního rámce, jak je uvedeno ve sdělení Komise „ Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ a v jeho příloze(18). [pozm. návrhy 8 a 97]

(13a)  Ve svém usnesení ze dne 30. května 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích Evropský parlament znovu potvrdil svůj pevný postoj, pokud jde o potřebnou výši financování pro čtyři klíčové oblasti politiky Unie ve VFR na období 2012–2027 tak, aby mohly plnit své poslání a cíle. Poukázal zejména na výzvu ke zdvojnásobení konkrétního financování malých a středních podniků v rámci VFR a k řešení problematiky nezaměstnanosti mladých lidí; uvítal několik návrhů na zlepšení stávajících ustanovení, zejména vyšší příděly pro zvláštní nástroje; a konstatoval, že má v případě potřeby v úmyslu jednat o jejich dalším zdokonalení. [pozm. návrh 9]

(14)  Jak již bylo uvedeno, aby byl zachován evropský rozměr EFG EFT, měla by být žádost o pomoc uplatněna, pokud má podstatná restrukturalizace značný dopad na místní nebo regionální hospodářství. Tento dopad by měl být definován minimálním počtem propuštěných pracovníků během konkrétního referenčního období. S přihlédnutím ke zjištěním hodnocení v polovině období je prahová hodnota stanovena na 250 200 propuštěných pracovníků během referenčního období v délce čtyř měsíců (nebo šesti měsíců v případě určitých odvětví) příslušných referenčních období. Vzhledem k tomu, že vlny propouštění v různých odvětvích ve stejném regionu mají stejný značný dopad na místní trh práce, měly by být umožněny rovněž regionální žádosti. Na malých pracovních trzích, jako jsou trhy malých členských států nebo odlehlých regionů, včetně nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 SFEU, nebo za výjimečných okolností by mohly mělo být žádosti podávány možné předkládat žádosti i při nižším počtu propuštěných pracovníků. [pozm. návrh 10]

(14a)  EFT by se měl snažit projevit solidaritu s propuštěnými pracovníky ze všech typů podniků bez ohledu na jejich velikost a měl by přitom respektovat zásadu subsidiarity a zohledňovat významný dopad dané restrukturalizace jakožto prahovou hodnotu pro použití EFT. [pozm. návrh 11]

(14b)  EFT by měl být i nadále zvláštním nástrojem Unie, který reaguje na situace, v jejichž důsledku dochází k rozsáhlým případům restrukturalizace na evropském trhu práce. Unie by se však měla i nadále snažit nalézt udržitelnější způsoby, jak řešit strukturální změny a problémy, jež postihují trhy práce a vedou k takovým případům v členských státech. [pozm. návrh 12]

(15)  Jako výraz solidarity Unie s propuštěnými pracovníky a osobami samostatně výdělečně činnými, které přestaly vykonávat svou činnost, by míra spolufinancování nákladů na balíček individualizovaných služeb a jeho provádění měla být stejná jako v případě ESF+ v příslušném dotčeném členském státě.

(16)  Část rozpočtu Unie určená na EFG EFT by měla být provedena Komisí v rámci sdíleného řízení s členskými státy ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení]] (19) (dále jen „finanční nařízení“). Proto by při provádění EFG EFT v rámci sdíleného řízení měly Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, jako je řádné finanční řízení, transparentnost a zákaz diskriminace.

(17)  Evropské středisko pro monitorování změn působící v rámci Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) v Dublinu napomáhá Komisi a členským státům s kvalitativními a kvantitativními analýzami s cílem pomoci při vyhodnocování trendů, jako je globalizace, technologické a environmentální změny, restrukturalizace a využívání EFGEFT. Tyto analýzy by měly zahrnovat dostatečný počet roztříděných údajů, zejména z genderového hlediska, s cílem bojovat účinněji proti nerovnosti žen a mužů. [pozm. návrh 13]

(17a)  Evropský monitor pro restrukturalizaci (ERM) nadace Eurofound sleduje pomocí sítě vnitrostátních dopisovatelů v reálném čase zprávy o velkých případech restrukturalizace po celé Unii. ERM je pro EFT velmi důležitý a měl by pomáhat s jeho fungováním, zejména skrze pomoc při vyhledávání případů vyžadujících pomoc v rané fázi. [pozm. návrh 14]

(18)  Propuštění pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, by měli mít rovný přístup k EFG fondu EFT nezávisle na typu jejich pracovní smlouvy nebo pracovního poměru. Pracovníci, kteří byli propuštěni – bez ohledu na typ a trvání pracovního poměru –, jakož i osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, by proto měli být považováni za možné příjemce pomoci z EFG EFT pro účely tohoto nařízení. [pozm. návrh 15]

(19)  Finanční příspěvky z EFG EFT by měly být zejména zaměřeny na aktivní opatření na trhu práce a individualizované služby, jejichž cílem je rychlé opětovné začleňování příjemců pomoci do kvalitního a udržitelného zaměstnání v některém z odvětví zaměřených na budoucnost, a to jak v rámci původního odvětví jejich činnosti, tak mimo ně, ale také na podporu samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků, a to i vytvářením družstev. Opatření by měla odrážet plánované očekávané potřeby místního nebo regionálního trhu práce. V případě potřeby by však měla být rovněž podporována mobilita propuštěných pracovníků s cílem přispět k nalezení nového zaměstnání jinde. Zvláštní důraz by měl být kladen na šíření dovedností potřebných v digitální éře a případně na překonávání genderových stereotypů v zaměstnání. Zahrnutí finančních příspěvků do koordinovaného balíčku individualizovaných služeb by mělo být omezeno. Tyto finanční příspěvky by měly doplňovat, a nikoli nahrazovat, opatření, která jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv v pravomoci členských států. Společnosti by mohly měly být vybízeny k účasti na vnitrostátním spolufinancování pro opatření podporovaná z EFG EFT. [pozm. návrh 16]

(19a)  Při plánování a vytváření koordinovaného balíčku individualizovaných služeb, jejichž cílem je usnadnění opětovného začlenění cílových příjemců, by členské státy měly využívat cíle digitální agendy a strategie jednotného digitálního trhu a lépe tyto cíle zaměřit, aby tak řešily závažný rozdíl mezi ženami a muži v oblasti IKT a vědy, techniky, inženýrství a matematiky (STEM) prostřednictvím podpory rekvalifikace žen pro oblast IKT a STEM. Při plánování a vytváření koordinovaného balíčku individualizovaných služeb by se členské státy měly rovněž vyhýbat udržování dominance jednoho pohlaví v těch odvětvích a sektorech, kde tomu tak tradičně je. Zvýšení zastoupení méně zastoupeného pohlaví v různých odvětvích, jako je například finančnictví, IKT a STEM, by přispělo ke snížení rozdílů v platech a důchodech mezi ženami a muži. [pozm. návrh 17]

(20)  Při vypracování koordinovaného balíčku aktivních opatření politiky trhu práce by měly členské státy podporovat opatření, která významně přispějí k zaměstnatelnosti příjemců pomoci. Členské státy by měly usilovat o opětovné zapojení co největšího počtu všech příjemců pomoci účastnících se těchto opatření do kvalitního a udržitelného zaměstnání, a to co nejdříve v rámci šestiměsíčního sedmiměsíčního období předcházejícího dni, ke kterému má být předložena závěrečná zpráva. Koordinovaný balíček individualizovaných služeb by měl případně zohlednit důvody propouštění a předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti. Koordinovaný balíček by měl být slučitelný s přechodem k hospodářství ohleduplnému ke klimatu a účinně využívajícímu zdroje. [pozm. návrh 18]

(21)  Členské státy by měly při navrhování koordinovaného balíčku aktivních opatření politiky trhu práce věnovat zvláštní pozornost znevýhodněným příjemcům pomoci, včetně osob se zdravotním postižením, osob se závislými rodinnými příslušníky, mladých a starších nezaměstnaných osob, osob s nízkou kvalifikací, osob z rodin migrantů a osob ohrožených chudobou, a to vzhledem k tomu, že se tyto skupiny při návratu na trh práce potýkají se specifickými problémy. Bez ohledu na to by při provádění EFG EFT měly být dodržovány a prosazovány zásady rovnosti žen a mužů a nediskriminace, které patří k hlavním hodnotám Unie a jsou zakotveny v evropském pilíři sociálních práv. [pozm. návrh 19]

(21a)  V období od března 2007 do března 2017 obdržela Komise 148 žádostí o spolufinancování z EFG z 21 členských států, v celkové výši téměř 600 milionů EUR za účelem pomoci 138 888 propuštěným pracovníkům a 2 944 osobám, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET). [pozm. návrh 20]

(22)  Pro účinnou a rychlou podporu příjemců pomoci by měly členské státy učinit vše pro to, aby urychleně podaly úplné žádosti o finanční příspěvek z EFG EFT, a orgány Unie by měly učinit vše pro jejich rychlé posouzení. V případě, že Komise požaduje doplňující informace pro posouzení žádosti, mělo by být poskytnutí dalších informací časově omezené. [pozm. návrh 21]

(22a)  Za účelem usnadnění provádění a dosahování cílů tohoto nařízení by měl mít EFT větší publicitu a jeho možnosti, zejména na úrovni příslušných orgánů členských států. [pozm. návrh 22]

(22b)  Komise by měla celostátním a regionálním orgánům usnadnit přístup prostřednictvím zvláštní asistenční služby (helpdesk), která bude poskytovat obecné informace, objasňovat postupy a vysvětlovat, jak podat žádost. Asistenční služba by měla poskytovat standardizované formuláře pro statistické účely a další analýzy. [pozm. návrh 23]

(23)  V zájmu příjemců pomoci a orgánů odpovědných za provádění opatření by měl žádající členský stát všechny subjekty zapojené do procesu podávání žádostí průběžně informovat o postupu žádosti a zapojit je v průběhu provádění. [pozm. návrh 24]

(24)  V souladu se zásadou řádného finančního řízení by nemohou finanční příspěvky z EFG neměly EFT nahrazovat podpůrná opatření, která mají k dispozici příjemci pomoci v rámci fondů Unie nebo jiných politik či programů Unie, ale měly by je pokud možno doplňovat. Finanční příspěvek z EFT nemůže nahradit ani vnitrostátní opatření či opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné propouštějící podniky, měl by naopak vytvořit přidanou hodnotu. [pozm. návrh 25]

(25)  S ohledem na zásadu rovnosti by členské státy měly zajistit účinný přístup k informacím o EFT na celém svém území, včetně venkovských oblastí. Komise by měla podporovat zejména šíření již stávajících osvědčených postupů, informovat o jeho kritériích způsobilosti a postupech týkajících se žádostí a zvýšit povědomí občanů Unie, zejména pak pracovníků, o tomto fondu. Měla Měla by být zahrnuta zvláštní ustanovení pro informační a komunikační činnosti týkající se případů podpory z EFG EFT a jejích výsledků. [pozm. návrh 26]

(26)  Pro snazší provádění tohoto nařízení by měly být výdaje způsobilé buď ode dne, kdy členský stát začne poskytovat individualizované služby, nebo ode dne, kdy členský stát nese administrativní výdaje pro provádění EFG EFT.

(27)  K pokrytí potřeb vznikajících zejména v prvních měsících každého roku, kdy jsou možnosti převodů z jiných rozpočtových položek obzvlášť obtížné, by měla být při ročním rozpočtovém procesu dána v rozpočtové položce pro EFG EFT k dispozici odpovídající částka prostředků na platby.

(27a)  K pokrytí potřeb vznikajících zejména v prvních měsících každého roku, kdy jsou možnosti převodu z jiných rozpočtových položek obzvlášť omezeny, by měla být v rámci ročního rozpočtového procesu dána v rozpočtové položce pro fond EFT k dispozici odpovídající částka prostředků na platby. [pozm. návrh 27]

(28)  [Víceletý finanční rámec a interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne [budoucí datum] o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(20) (dále jen „interinstitucionální dohoda“) určují rozpočtový rámec EFGEFT].

(29)  V zájmu příjemců pomoci by měla být pomoc poskytnuta co nejrychleji a nejúčinněji. Členské státy a orgány Unie, které se účastní rozhodování o EFG EFT, by měly vyvinout co největší úsilí ke snížení doby zpracování a zjednodušení postupů s cílem zajistit hladké a rychlé přijetí rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG EFT. Rozpočtový orgán bude tudíž v budoucnu rozhodovat o žádostech o převod předložených Komisí, přičemž již nebude potřebný návrh Komise na uvolnění prostředků z EFG. [pozm. návrh oddělené hlasování]

(30)  V případě, že podnik ukončil činnost, je možné propuštěným pracovníkům pomoci v tom, aby mohli převzít některé nebo všechny činnosti svého bývalého zaměstnavatele, a členský stát, v němž se podnik nachází, může na uskutečnění tohoto kroku poskytnout finanční prostředky, které jsou za tímto účelem nezbytné. [pozm. návrh 29]

(31)  Aby mohl Evropský parlament provádět politickou kontrolu a Komise mohla nepřetržitě sledovat výsledky dosažené prostřednictvím pomoci z EFG EFT, měly by členské státy předložit závěrečnou zprávu o provádění EFG EFT, která by měla splňovat požadavky na monitorování a zahrnovat následné kroky týkající se příjemců a posouzení dopadů na rovnost žen a mužů. [pozm. návrh 30]

(32)  Členské státy by měly zůstat odpovědné za provádění finančního příspěvku a za řízení a kontrolu akcí, na něž jsou poskytnuty finanční prostředky Unie, v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (dále jen „finanční nařízení“)(21) nebo jeho následného nařízení. Členské státy by měly odůvodnit způsob použití finančního příspěvku získaného z EFGEFT. Vzhledem ke krátkému období pro provádění činností EFGEFT by se do povinností předkládat zprávy měla promítnout konkrétní povaha použití prostředků EFG EFT.

(32a)  Členské státy by měly zajistit účinná opatření v oblasti komunikace s cílem propagovat finanční příspěvky z EFT, uvádět původ financování Unie a zviditelnit činnosti financované Unií v rámci tohoto fondu. [pozm. návrh 31]

(33)  Členské státy by rovněž měly účinně předcházet veškerým nesrovnalostem včetně podvodů ze strany příjemců pomoci a tyto nesrovnalosti odhalovat a účinně je řešit. Kromě toho může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013(22) a nařízeními (Euratom, ES) č. 2988/95(23) a č. 2185/96(24) správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939(25) může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(26) o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovaly při ochraně finančních zájmů Unie, aby udělily Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a aby zajistily, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Členské státy by měly Komisi podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech včetně podvodů a o následných krocích, jež podnikly, jakož i o následných opatřeních přijatých v návaznosti na vyšetřování úřadu OLAF.

(34)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013[1], nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95[2], nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[3] a nařízením Rady (EU) 2017/1939[4] mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2017/1371[5]. V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(35)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví pravidla kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a efektivní financování z EU.

(36)  V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(27) je zapotřebí tento program hodnotit na základě informací shromážděných podle zvláštních požadavků na monitorování, přičemž se bude omezovat nadměrná regulace a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků tohoto programu v praxi.

(37)  S ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento program přispěje k začlenění oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení toho, aby celkem k cílům v oblasti klimatu přispívalo v rámci VFR na období 2021–2027 25 % výdajů z rozpočtu EU přispívalo k cílům a aby co nejdříve, nejpozději však v oblasti klimatu roce 2027 bylo na tyto cíle každoročně vynakládáno 30 % výdajů. Během přípravy a provádění fondu budou určeny příslušné akce, které budou znovu posouzeny v kontextu jeho hodnocení. [pozm. návrh 32]

(38)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(39)  Vzhledem ke skutečnosti, že digitální transformace ekonomiky vyžaduje určitou úroveň digitální kompetence pracovní síly, mělo by být šíření dovedností potřebných v digitální éře povinným horizontálním prvkem jakéhokoli nabízeného koordinovaného balíčku individualizovaných služeb, a mělo by obsahovat cíl zvyšovat zastoupení žen v profesích v oblasti STEM, [pozm. návrh 33]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci transformaci (EFGEFT).

Stanoví cíle EFG EFT, formy financování z prostředků Unie a pravidla a kritéria pro poskytování tohoto financování, včetně žádostí členských států o finanční příspěvky z EFG EFT na opatření zaměřená na příjemce pomoci uvedené v článku 7. [pozm. návrh 34]

Článek 2

Úloha

EFG přispívá k lepšímu rozdělení přínosů Cílem EFT je napomáhat socioekonomickým přeměnám vyplývajícím z globalizace a technologického pokroku z technologických a environmentálních změn tím, že pomáhá propuštěným pracovníkům přizpůsobit se strukturálním změnám. Samotný EFG podporou alternativních a udržitelných pracovních míst. EFT je krizový fond, který působí reaktivně a přispívá ke spravedlivé transformaci. EFT jako takový přispívá k uplatňování zásad stanovených v evropském pilíři sociálních práv a upevní sociální a hospodářskou soudržnost mezi regiony a mezi členskými státy. [pozm. návrh 35]

Článek 3

Cíle

1.  Obecným cílem programu je projevit solidaritu s propuštěnými pracovníky – bez ohledu na typ a trvání jejich pracovního poměru – a osobami samostatně výdělečně činnými, které přestaly vykonávat svou činnost, v případě neočekávané podstatné restrukturalizace a nabídnout jim v rámci opatření zaměřených na nalezení nového zaměstnání finanční pomoc, jak je uvedeno v článku čl. 5 odst. 1, 2 a 3. [pozm. návrh 36]

2.  Specifickým cílem EFG EFT je nabídnout pomoc a podporu pracovníkům, pokud jde o opětovné začlenění na pracovní trh, v případech neočekávané podstatné restrukturalizace, zejména v souvislosti s výzvami v důsledku globalizace, jako jsou změny ve struktuře světového obchodu, obchodní spory, finanční nebo hospodářské krize, vystoupení Spojeného království z Evropské unie, přechod na nízkouhlíkové hospodářství, či v důsledku digitalizace, nebo automatizace a technologických změn. Zvláštní důraz je kladen na opatření, jež pomáhají nejvíce znevýhodněným skupinám, a na podporu rovnosti žen a mužů. [pozm. návrhy 37 a 98]

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a)  „propuštěným pracovníkem“ rozumí pracovník, bez ohledu na typ nebo trvání pracovního poměru, jehož pracovní poměr je předčasně ukončen pro nadbytečnost nebo jehož smlouva není obnovena z ekonomických důvodů; [pozm. návrh 38]

b)  „osobou samostatně výdělečně činnou“ rozumí osoba, která zaměstnávala méně než 10 pracovníků;

c)  „příjemcem pomoci“ rozumí osoba, která se účastní opatření spolufinancovaných z EFG EFT;

d)  „nesrovnalostí“ rozumí jakékoli porušení platného práva vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu zapojeného do provádění EFG EFT, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen rozpočet Unie tím, že by z něj byl uhrazen neoprávněný výdaj.

Článek 5

Kritéria pro pomoc

1.  Členské státy mohou požádat o finanční příspěvky z EFG EFT na opatření zaměřená na propuštěné pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné v souladu s ustanoveními tohoto článku.

2.  Finanční příspěvek z EFG EFTse poskytne v případě podstatné restrukturalizace mající za následek:

a)  ukončení činnosti, které se týká více než 250 nejméně 200 propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných během referenčního období v délce čtyř měsíců v jednom podniku v členském státě, včetně případů, kdy se toto ukončení činnosti týká jeho dodavatelů nebo výrobců, kteří jsou jeho odběrateli; [pozm. návrh 39]

b)  ukončení činnosti, které se týká více než 250 alespoň 200 propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných během referenčního období v délce šesti devíti měsíců, zejména v malých a středních podnicích, působících ve stejném hospodářském odvětví definovaném na úrovni NACE Revize 2 a nacházejících se v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech vymezených na úrovni NUTS 2, nebo ve více než dvou sousedících regionech vymezených na úrovni NUTS 2 za podmínky, že ve dvou z těchto regionů dosáhl dohromady počet propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných více než 250 alespoň 200; [pozm. návrh 40]

c)  ukončení činnosti, které se týká více než 250 alespoň 200 propuštěných pracovníků nebo osob samostatně výdělečně činných během referenčního období v délce čtyř devíti měsíců, zejména v malých a středních podnicích, působících ve stejných nebo v různých hospodářských odvětvích definovaných na úrovni NACE Revize 2 a nacházejících se ve stejném regionu vymezeném na úrovni NUTS 2. [pozm. návrh 41]

3.  V případě malých pracovních trhů nebo za mimořádných okolností, zejména pokud jde o žádosti týkající včetně žádostí týkajících se malých a středních podniků, řádně odůvodněné odůvodněných žádajícím členským státem, je možné žádost o finanční příspěvek podle tohoto článku přijmout i přesto, že kritéria uvedená v odst. 1 písm. a), b) nebo c) nejsou zcela splněna, pokud má propouštění značný dopad na zaměstnanost a na místní, regionální nebo regionální celostátní hospodářství. Žádající členský stát uvede, která z kritérií pro pomoc stanovených v odst. 1 písm. a), b) nebo c) nejsou zcela splněna. Celkový objem příspěvků přidělených za mimořádných okolností nesmí přesáhnout 15 % ročního stropu EFG EFT. [pozm. návrh 42]

4.  Příspěvky z EFG EFTnelze uvolnit, jsou-li pracovníci propuštěni v důsledku rozpočtových škrtů ze strany členského státu, jež postihly odvětví závisející na především veřejném financování. [pozm. návrh 43]

Článek 6

Stanovení počtu propuštěných pracovníků a případů ukončení činnosti

1.  Žádající členský stát uvede způsob používaný pro výpočet počtu propustěných pracovníků a samostatně výdělečných osob podle definice v článku 4 pro účely článku čl. 5 odst. 1, 2 a 3. [pozm. návrh 44]

2.  Žádající členský stát vypočítá počet uvedený v odstavci 1 na základě jednoho z těchto dnů:

a)  dne, kdy zaměstnavatel v souladu s čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 98/59/ES(28), písemně oznámí příslušnému orgánu veřejné moci plánované hromadné propouštění;

b)  dne jednotlivé výpovědi z pracovního poměru, kterou zaměstnavatel propouští pracovníka nebo ukončuje jeho pracovní poměr;

c)  dne skutečného skončení pracovního poměru nebo uplynutí sjednané doby jeho trvání;

d)  dne ukončení přidělení podniku, který jeho práci využíval, nebo

e)  v případě osoby samostatně výdělečně činné na základě dne, kdy tato osoba přestala podle vnitrostátních právních nebo správních předpisů vykonávat svou činnost.

V případech uvedených v bodě a) žádající členský stát poskytne Komisi dodatečné informace o skutečném počtu propuštěných pracovníků v souladu s čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení, a to předtím, než Komise dokončí posouzení.

Článek 7

Způsobilí příjemci

Žádající členský stát může v souladu s článkem 8 poskytnout koordinovaný balíček individualizovaných služeb spolufinancovaných z EFG EFT způsobilým příjemcům pomoci, mezi něž mohou patřit:

a)  propuštění pracovníci a samostatně výdělečné osoby, které přestaly vykonávat svou činnost, jejichž počet byl stanoven v souladu s článkem 6 a za referenční období stanovená včlánku čl. 5 odst. 1, 2 a 3; [pozm. návrh 45]

b)  propuštění pracovníci a samostatně výdělečné osoby, které přestaly vykonávat svou činnost, jejichž počet byl stanoven v souladu s článkem 6 a mimo referenční období stanovené v článku 5; konkrétně 6 měsíců před začátkem referenčního období nebo v období mezi koncem referenčního období a posledním dnem před datem dokončení posouzení Komisí.

Pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v prvním pododstavci písm. b) se považují za způsobilé, pokud lze prokázat jednoznačnou příčinnou souvislost s událostí, jež vedla k propouštění během referenčního období.

Odchylně od článku 5 může žádající členský stát poskytovat individualizované služby spolufinancované z EFT takovému počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“) a kteří v den podání žádosti nedosáhli věku 25 let – nebo rozhodnou-li tak členské státy, věku 30 let –, jenž nepřekročí počet cílových příjemců pomoci, a to přednostně pro ty osoby, které byly propuštěny nebo přestaly vykonávat svou činnost, za podmínky, že k propouštění došlo alespoň zčásti v regionech na úrovni NUTS 2. [pozm. návrh 46]

Článek 8

Způsobilá opatření

1.  Finanční příspěvek z EFG EFT může být poskytnut na aktivní opatření na trhu práce, která jsou součástí koordinovaného balíčku individualizovaných služeb – se zapojením odborových organizací a/nebo zástupců pracovníků –, jež mají usnadnit opětovné profesní začlenění cílových příjemců pomoci, zejména pak nejvíce znevýhodněných propuštěných pracovníků, do kvalitního dlouhodobého zaměstnání nebo jim usnadnit zahájení samostatné výdělečné činnosti. [pozm. návrh 47]

Povinným horizontálním prvkem jakéhokoli nabízeného balíčku individualizovaných individualizované odborné přípravy a/nebo služeb je šíření dovedností potřebných v digitální průmyslové éře, jakož i v ekonomice účinně využívající zdroje. Úroveň odborné přípravy se přizpůsobí kvalifikacím, dovednostem a zvláštním potřebám příslušného příjemce pomoci. [pozm. návrh 48]

Součástí koordinovaného balíčku individualizovaných služeb může být zejména:

a)  individuálním potřebám přizpůsobená odborná příprava a rekvalifikace, včetně dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií a jiných dovedností potřebných v digitální éře, osvědčování získaných zkušeností, individualizovaná pomoc při hledání zaměstnání, poradenství pro volbu povolání, poradenské služby, mentorství, pomoc při outplacementu, podpora podnikání, podpora samostatné výdělečné činnosti, zakládání podniků a převzetí podniků zaměstnanci a spolupráce; [pozm. návrh 49]

b)  zvláštní časově omezená opatření, jako jsou příspěvky při hledání zaměstnání, pobídky zaměstnavatelů k přijímání pracovníků příspěvky na mobilitu, příspěvky na mobilitu péči o děti, příspěvky na odbornou přípravu nebo denní příspěvky, včetně náhrad pro pečovatele, a pobídky zaměstnavatelů k přijímání pracovníků včetně pobídek k poskytování pružných pracovních podmínek pro propuštěné pracovníky. [pozm. návrh 50]

Náklady na opatření podle písmene b) nesmí překročit nepřekročí 35 % celkových nákladů na koordinovaný balíček individualizovaných služeb uvedených v tomto odstavci. [pozm. návrh 51]

Investice na samostatnou výdělečnou činnost, zahájení vlastního podnikání včetně založení družstva nebo převzetí podniků zaměstnanci nesmí překročit 2025 000 EUR za propuštěného pracovníka. [pozm. návrh 52]

Koncepce koordinovaného balíčku individualizovaných služeb předjímá budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti. Koordinovaný balíček je slučitelný s přechodem k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje a rovněž se zaměří na šíření dovedností potřebných v digitální průmyslové éře a zohledňuje poptávku na místní trh místním trhu práce a možnost opětovného začlenění pracovníků do zaměstnání v odvětví jejich bývalého zaměstnavatele, kde rozsáhlá restrukturalizace vytvořila poptávku po nových nebo doplňkových dovednostech a kde mohou být stávající dovednosti nejúčelněji využity. [pozm. návrh 53]

2.  Pro finanční příspěvek z EFG EFT nejsou způsobilá tato opatření:

a)  zvláštní časově omezená opatření uvedená v odst. 1 písm. b), která nejsou podmíněna aktivní účastí cílových příjemců pomoci na hledání zaměstnání nebo odborné přípravě;

b)  opatření, která mají být na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv prováděna podniky;

ba)  opatření, která budou podněcovat zejména znevýhodněné pracovníky, pracovníky ohrožené chudobou a starší pracovníky, aby zůstali na trhu práce nebo aby se na něj vrátili. [pozm. návrh 54]

bb)  opatření, která mají být na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv prováděna členskými státy. [pozm. návrh 55]

Opatření podporovaná z EFG EFT nenahrazují za žádných okolností pasivní opatření sociální ochrany. [pozm. návrh 56]

3.  Koordinovaný balíček služeb je vypracován na základě konzultace s cílovými příjemci pomoci či jejich zástupci a/nebo se sociálními partnery. [pozm. návrh 57]

4.  Z podnětu žádajícího členského státu lze poskytnout finanční příspěvek z EFG EFT na přípravné, řídící, informační, propagační, kontrolní a vykazovací činnosti.

Článek 9

Žádosti

1.  Žádající členský stát podá Komisi žádost do 12 týdnů ode dne, kdy byla splněna kritéria stanovená v čl. 5 odst. 2 nebo 3.

2.  Komise do deseti pracovních dnů ode dne podání žádosti, případně ode dne, kdy Komise obdrží překlad žádosti, podle toho, co nastane později, potvrdí přijetí žádosti a informuje členský stát o jakýchkoliv dalších informacích, které potřebuje, aby danou žádost mohla posoudit. [pozm. návrh 58]

3.  V počátečních fázích postupu Komise poskytne členským státům technickou pomoc, pokud o to požádají. Pokud Komise další informace požaduje, členský stát odpoví do deseti pracovních dnů ode dne, kdy je o ně požádán. Na řádně odůvodněnou žádost dotčeného členského státu Komise tuto lhůtu prodlouží o deset pracovních dnů. [pozm. návrh 59]

4.  Na základě informací poskytnutých členským státem Komise dokončí posouzení toho, zda žádost vyhovuje podmínkám pro poskytnutí finančního příspěvku, a to do 60 40 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti, nebo případně překladu této žádosti. Pokud by Komise výjimečně nemohla tuto lhůtu dodržet, poskytne může být prodloužena o dalších 20 pracovních dnů, za předpokladu, že Komise předem předloží písemné vysvětlení s uvedením důvodů pro zpoždění a toto vysvětlení předá dotyčnému členskému státu. [pozm. návrh 60]

5.  Žádost musí obsahovat tyto informace:

a)  posouzení počtu propuštěných pracovníků v souladu s článkem 6, včetně metody výpočtu;

b)  v případě, že propouštějící podnik pokračoval i po propuštění pracovníků ve své činnosti, potvrzení o tom, že dodržel všechny své právní povinnosti upravující propouštění a že své pracovníky příslušným způsobem zabezpečil; [pozm. návrh 61]

ba)   jasné údaje o činnostech, které již členské státy podnikly v rámci pomoci propuštěným pracovníkům, a o doplňkové povaze požadovaných prostředků z EFT z důvodu nedostatku zdrojů dostupných celostátním nebo regionálním orgánům; [pozm. návrh 62]

bb)   přehled finančních prostředků Unie, které propouštějící podnik čerpal během pěti let předcházejících hromadnému propouštění; [pozm. návrh 63]

c)  stručný popis událostí, jež vedly k propouštění;

d)  identifikaci případných propouštějících podniků, dodavatelů nebo výrobců, kteří jsou odběrateli daných podniků, odvětví a kategorií cílových příjemců pomoci rozlišených podle pohlaví, věkových skupin a dosaženého vzdělání;

e)  očekávaný dopad propouštění na místní, regionální a národní, celostátní nebo případně přeshraniční hospodářství a zaměstnanost; [pozm. návrh 64]

f)  podrobný popis koordinovaného balíčku individualizovaných služeb a s nimi spojených výdajů, včetně zejména jakýchkoli opatření na podporu iniciativ v oblasti zaměstnanosti znevýhodněných osob, osob s nízkou kvalifikací, starších osob, nebo mladých příjemců pomoci a osob ze znevýhodněných oblastí; [pozm. návrh 65]

g)  vysvětlení toho, do jaké míry byla zohledněna doporučení stanovená v Rámci kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci, a jak koordinovaný balíček individualizovaných služeb doplňuje akce financované jinými vnitrostátními fondy nebo fondy Unie, včetně informací o opatřeních, která jsou povinná pro dotyčné propouštějící podniky na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv;

h)  odhadovaný rozpočet pro každou ze součástí koordinovaného balíčku individualizovaných služeb na podporu cílových příjemců pomoci a pro jakékoli přípravné, řídící, informační, propagační, kontrolní a vykazovací činnosti;

i)  pro účely hodnocení orientační cíle podle jednotlivých případů stanovené členským státem, jež se týkají míry opětovného profesního začlenění příjemců pomoci šest měsíců po konci prováděcího období;

j)  dny, ke kterým bylo nebo má být zahájeno poskytování individualizovaných služeb cílovým příjemcům pomoci a činností vztahujících se k provádění EFG EFT, jak je stanoveno v článku 8;

k)  postupy pro případnou konzultaci s cílovými příjemci pomoci nebo jejich zástupci, se sociálními partnery, s místními a regionálními orgány nebo jinými relevantními zúčastněnými stranami;

l)  prohlášení o souladu požadované podpory z EFG EFTs procesními a hmotněprávními pravidly Unie pro státní podporu, jakož i prohlášení o tom, proč koordinovaný balíček individualizovaných služeb nenahrazuje opatření, za něž podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovídají podniky;

m)  zdroje předběžného financování nebo spolufinancování na vnitrostátní úrovni a případně další zdroje spolufinancování;

ma)   prohlášení, že navržená opatření budou doplňovat opatření financovaná ze strukturálních fondů a že nedojde k dvojímu financování. [pozm. návrh 66]

Článek 10

Doplňkovost, soulad a koordinace

1.  Finanční příspěvek z EFG EFT nenahrazuje opatření, za něž podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovídají podniky.

2.  Podpora cílovým příjemcům pomoci doplňuje opatření členských států na celostátní, regionální, místnímístní případně přeshraniční úrovni, včetně opatření spolufinancovaných z fondů a programů Unie, a to v souladu s doporučeními uvedenými v Rámci kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci. [pozm. návrh 67]

3.  Finanční příspěvek z EFG EFT je omezen na výši nezbytnou k prokázání solidarity a zajištění dočasné, jednorázové podpory cílovým příjemcům pomoci. Opatření podporovaná z EFG EFT musí být v souladu s unijním a vnitrostátním právem, včetně pravidel pro poskytování státní podpory. [pozm. návrh 68]

4.  V rámci svých pravomocí zajistí Komise a žádající členský stát koordinaci pomoci z fondů a programů Unie. [pozm. návrh 69]

5.  Žádající členský stát zajistí, aby specifická opatření, která obdržela finanční příspěvek z EFG EFT, neobdržela pomoc z jiných finančních nástrojů Unie.

Článek 11

Rovnost mužů a žen a nediskriminace

Komise a členské státy zajistí, aby se rovnost mužů a žen a začlenění gendrového genderového hlediska staly nedílnou a podporovanou součástí různých všech příslušných etap provádění finančního příspěvku z EFG EFT. [pozm. návrh 70]

Komise a členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k předcházení jakékoli diskriminaci na základě pohlaví, genderové identity, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v přístupu k finančnímu příspěvku z EFG EFTa v průběhu provádění jeho různých etap.

Článek 12

Technická pomoc z podnětu Komise

1.  Z podnětu Komise je možné použít nejvýše 0,5 % z ročního stropu EFG EFT na technickou financování technické a administrativní pomoc pomoci na jeho provádění, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti a shromažďování údajů včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace, komunikační činnosti a činnosti ke zvýšení viditelnosti EFG EFT a další opatření administrativní a technické pomoci. Je třeba posílit součinnost se zavedenými systémy pro monitorování strukturálních změn, například ERM. Tato opatření mohou zahrnovat budoucí i minulá programová období. [pozm. návrh 71]

2.  S výhradou stropu uvedeného v odstavci 1 Komise předloží žádost o převod prostředků na platby pro technickou pomoc do příslušných rozpočtových položek v souladu s článkem 31 finančního nařízení.

3.  Komise provádí technickou pomoc z vlastního podnětu v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a) a c)] finančního nařízení.

V případě, že Komise poskytuje technickou podporu při nepřímé správě, zajistí transparentnost postupu jmenování třetí osoby vykonávající úkoly, které jsou jí svěřeny, a informuje za tímto účelem všechny zúčastněné strany EFT, včetně Parlamentu, o subdodavateli za tím účelem vybraném. [pozm. návrh 72]

4.  Technická pomoc Komise zahrnuje poskytování informací a poradenství členským státům při využívání, monitorování a hodnocení EFG EFT, včetně zřízení asistenční služby. Informace o využívání EFG EFT a jasné pokyny k využívání EFG EFT Komise poskytne rovněž sociálním partnerům na evropské a vnitrostátní úrovni. Opatření v oblasti poradenství mohou zahrnovat rovněž vytvoření pracovních skupin v případech važného narušení hospodářství členského státu. [pozm. návrh 73]

Článek 13

Informace, komunikace a propagace

1.  Členské státy uvádějí původ a zajišťují viditelnost financování Unie tím, že poskytují ucelené, účinné a na různé skupiny cílené informace, včetně informací pro příjemce pomoci, místní a regionální orgány, sociální partnery, média a veřejnost. Členské státy zajistí, aby byl vyzdvižen přínos Unie, pokud jde o financování, a pomáhají Komisi při shromažďování údajů, aby byla zajištěna větší rozpočtová transparentnost. [pozm. návrh 74]

Členské státy používají znak EU v souladu s [přílohou VIII nařízení o společných ustanoveních], který je doplněn textem o financování („financováno/spolufinancováno Evropskou unií“).

2.  Komise udržuje a pravidelně aktualizuje internetové stránky, přístupné ve všech úředních jazycích orgánů Unie, s cílem poskytovat aktuální informace o EFG EFT a pokyny k podávání žádostí, informace o způsobilých činnostech, pravidelně aktualizovaný seznam kontaktů v členských státech, jakož i informace o přijatých a zamítnutých žádostech a o úloze Evropského parlamentu a Rady v rozpočtovém procesu. [pozm. návrh 75]

3.  Komise podporuje šíření stávajících osvědčených postupů v oblasti komunikace, realizuje informační a komunikační činnosti ohledně případů pomoci z EFG EFT a výsledků vycházející z jejích zkušeností za účelem zvýšení účinnosti EFG viditelnosti EFT, informování o vlastních kritériích způsobilosti a vlastních postupech týkajících se žádostí, zvýšení účinnosti a zajištění informovanosti občanů a pracovníků Unie o EFG EFT, včetně občanů a pracovníků ve venkovských oblastech s obtížným přístupem k informacím. [pozm. návrh 76]

Členské státy zajistí, aby veškeré komunikační a propagační materiály byly na žádost poskytnuty orgánům, institucím nebo agenturám Unie a aby byla Unii bezplatně, nevýlučně a neodvolatelně udělena licence k využívaní těchto materiálů a k jakýmkoli s nimi spojeným dříve založeným právům. Licence uděluje Unii tato práva:

–  interní použití, tj. právo na rozmnožování, kopírování a poskytování komunikačních a propagačních materiálů Evropské unii a institucím a agenturám členských států EU a jejich zaměstnancům,

–  reprodukce materiálů týkajících se komunikace a viditelnosti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě, vcelku nebo částečně,

–  sdělování komunikačních a propagačních materiálů veřejnosti s využitím jakýchkoli komunikačních prostředků,

–  distribuce komunikačních a propagačních materiálů (nebo jejich kopií) veřejnosti jakoukoli formou,

–  ukládání a archivace komunikačních a propagačních materiálů,

–  udělování podlicencí na práva ke komunikačním a propagačním materiálům třetím stranám.

Unii mohou být udělena další práva.

4.  Prostředky vyčleněné na komunikační opatření v rámci tohoto nařízení rovněž přispějí k zahrnutí komunikace orgánů Unie týkající se politických priorit Unie za předpokladu, že souvisejí s obecnými cíli uvedenými v článku 3.

Článek 14

Stanovení finančního příspěvku

1.  Na základě posouzení provedeného podle článku 9 a zejména s ohledem na počet cílových příjemců pomoci Komise co nejdříve vyhodnotí navržená opatření a odhadované náklady a ve lhůtě stanovené v čl. 9 odst. 4 navrhne výši případného finančního příspěvku z EFG EFT, který může být poskytnut v mezích dostupných zdrojů. [pozm. návrh 77]

2.  Míra spolufinancování EFG EFT pro nabízená opatření musí být sladěna s nejvyšší sazbou spolufinancování ESF+ v příslušném členském státě.

3.  Pokud na základě posouzení provedeného podle článku 9 dospěje Komise k závěru, že jsou splněny podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku podle tohoto nařízení, zahájí okamžitě řízení stanovené v článku 16 a informuje žádající členský stát. [pozm. návrh 78]

4.  Pokud na základě posouzení provedeného podle článku 9 dospěje Komise k závěru, že podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku podle tohoto nařízení splněny nejsou, oznámí tuto skutečnost ihned žádajícímu členskému státu a dalším příslušným zúčastněným stranám, včetně Evropského parlamentu. [pozm. návrh 79]

Článek 15

Období způsobilosti

1.  Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí finančního příspěvku z EFG EFT od dat stanovených v žádosti podle čl. 9 odst. 5 písm. j), ke kterým dotčený členský stát začne poskytovat nebo má začít poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům pomoci nebo ke kterým nese administrativní výdaje na provádění EFG EFT v souladu s čl. 8 odst. 1 a 4.

2.  Členský stát provede způsobilá opatření stanovená v článku 8 co nejdříve., avšak V každém případě musí být zavedena do šesti měsíců po vstupu tohoto rozhodnutí o finančním příspěvku v platnost a provedena nejpozději 24 měsíců ode dne vstupu v platnost rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku. [pozm. návrh 80]

3.  Prováděcí období je období od dat stanovených v žádosti podle čl. 9 odst. 5 písm. j), ke kterým dotčený členský stát začne poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům pomoci a činnosti vztahující se k provádění EFG EFT podle článku 8 a končí 24 měsíců ode dne vstupu v platnost rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku.

4.  Pokud se příjemce pomoci účastní vzdělávacího kurzu či kurzu odborné přípravy, který trvá dva roky či více, jsou výdaje za tento kurz způsobilé pro spolufinancování z EFG EFT až do dne, kdy má být předložena závěrečná zpráva uvedená v čl. 20 odst. 1 za předpokladu, že příslušné výdaje byly vynaloženy před uvedeným dnem.

5.  Výdaje podle čl. 8 odst. 4 jsou způsobilé do uplynutí lhůty pro předložení závěrečné zprávy v souladu s čl. 20 odst. 1.

Článek 16

Rozpočtový proces a provádění

1.  Pokud Komise dospěje k závěru, že byly splněny podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z EFGEFT, předloží návrh na jeho uvolnění. Rozhodnutí žádostpřevod uvolnění prostředků z fondu EFT přijímá Evropský parlament společně s Radou do jednoho měsíce od chvíle, kdy jim byl předložen příslušný návrh. Rada přijímá toto rozhodnutí kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech poslanců a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů. příslušných rozpočtových položek v souladu s článkem 31 finančního nařízení.

Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu EFT předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek. Není-li dosaženo dohody, jsou zahájena třístranná jednání.

Převod prostředků v souvislosti s fondem EFT se provádí v souladu s článkem 31 finančního nařízení. [pozm. návrh 81]

2.  K žádosti o převod musí být přiloženo shrnutí přezkoumání způsobilosti žádosti. [pozm. návrh 82]

3.  Komise přijme rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku, a to prostřednictvím prováděcího aktu, který vstoupí v platnost dnem, kdy je Komise informována o schválení rozpočtového převodu Evropským parlamentem Evropský parlament a Rada přijmout Radou. Toto rozhodnutí představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 110 finančního nařízení uvolnění prostředků z EFT. [pozm. návrh 83]

3a.  Návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu EFT podle odstavce 1 zahrnuje:

a)  posouzení provedené podle čl. 9 odst. 4 společně se shrnutím informací, z nichž uvedené posouzení vychází,

b)  doklad o tom, že kritéria stanovená v článku 5 a 10 byla splněna, a

c)  odůvodnění navrhovaných částek. [pozm. návrh 84]

Článek 16a

Zvláštní případy

Ve výjimečných případech, a pokud zbývající dostupné finanční prostředky fondu v roce, kdy došlo k neočekávané podstatné restrukturalizaci, nestačí k uhrazení částky pomoci považované rozpočtovým orgánem za nezbytnou, může Komise navrhnout čerpání chybějících prostředků z fondu pro následující rok. Roční rozpočtový strop fondu v roce, kdy došlo k neočekávané podstatné restrukturalizaci, a v roce následujícím, musí být za všech okolností dodržen. [pozm. návrh 85]

Článek 17

Vyplacení a použití finančního příspěvku

1.  Po vstupu rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku podle čl. 16 odst. 3 v platnost vyplatí Komise dotčenému členskému státu jednorázově částku předběžného financování ve výši 100 %, a to v zásadě do 15 pracovních dnů. Předběžné financování se vyúčtuje, jakmile členský stát předloží ověřený výkaz výdajů v souladu s čl. 20 odst. 1. Nevyčerpaná částka se uhradí Komisi.

2.  Finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 se provádí v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení.

3.  Podrobné technické podmínky financování stanoví Komise v rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku uvedeném v čl. 16 odst. 3.

4.  Při provádění opatření zahrnutých do koordinovaného balíčku individualizovaných služeb může dotčený členský stát předložit Komisi návrh na změnu zahrnutých opatření přidáním dalších způsobilých opatření uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) za předpokladu, že tyto změny jsou řádně odůvodněné a celkově není překročena výše finančního příspěvku podle čl. 16 odst. 3. Komise zhodnotí navrhované změny a v případě souhlasu odpovídajícím způsobem změní rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku.

5.  Dotčený členský stát může flexibilně přerozdělit prostředky mezi rozpočtovými body stanovenými v rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku podle čl. 16 odst. 3. Pokud by přerozdělení znamenalo více než 20% nárůst jednoho nebo více stanovených bodů, sdělí to členský stát Komisi předem.

Článek 18

Používání eura

Veškeré částky v žádostech, rozhodnutích o poskytnutí finančních příspěvků a zprávách podle tohoto nařízení, jakož i v jakýchkoli jiných souvisejících dokumentech se vyjadřují v eurech.

Článek 19

Ukazatele

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze.

2.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25, jimiž se mění ukazatele uvedené v příloze, je-li to považováno za nezbytné, aby se zajistilo účinné posouzení využívání fondu.

Článek 19a

Vzor pro průzkum mezi příjemci

Průzkum mezi příjemci uvedený v čl. 20 odst. 1 písm. d) vychází ze vzoru, který stanoví Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Komise přijme prováděcí akt v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto článku. [pozm. návrh 86]

Článek 20

Závěrečná zpráva a ukončení poskytování příspěvku

1.  Nejpozději na konci sedmého měsíce po uplynutí lhůty uvedené v čl. 15 odst. 3 předloží dotčený členský stát Komisi závěrečnou zprávu o provádění finančního příspěvku, jejíž součástí jsou informace o:

a)  typech opatření a hlavních obdržených výsledcích s uvedením problémů, ponaučení, synergií a doplňkovosti s dalšími fondy EU, zejména ESF+, a, je-li to možné, údajích o doplňkovosti opatření s opatřeními financovanými z jiných programů Unie nebo vnitrostátních programů v souladu s rámcem kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci; [pozm. návrh 87]

b)  názvech orgánů, které v členském státě provádějí balíček opatření;

c)  ukazatelích stanovených v článku 19;

d)  výsledcích průzkumu provedeného mezi příjemci pomoci šest do šesti měsíců po konci skončení prováděcího období, jež zahrnují vnímané změny v zaměstnatelnosti příjemců pomoci nebo u těch, kteří již našli zaměstnání, více informací o kvalitě a druhu nalezeného zaměstnání, jako je změna pracovní doby, úroveň odpovědnosti nebo změna výše mzdy oproti předchozímu zaměstnání a odvětví, ve kterém daná osoba našla zaměstnání, a rozlišení těchto informací podle pohlaví, věkových skupin a dosaženého vzdělání; [pozm. návrh 88]

e)  tom, zda byl propouštějící podnik v uplynulých pěti letech, s výjimkou začínajících podniků, mikropodniků a malých a středních podniků, příjemcem státní pomoci nebo finančních prostředků z fondů soudržnosti nebo strukturálních fondů Unie; [pozm. návrh 89]

f)  výkazu odůvodňujícím výdaje.

2.  Nejpozději na konci devatenáctého měsíce po uplynutí lhůty uvedené v čl. 15 odst. 3 předloží dotčený členský stát Komisi úplný a řádně ověřený jednoduchý soubor údajů informující o ukazateli dlouhodobých výsledků uvedeném v bodě 3 přílohy. [pozm. návrh 90]

3.  Komise nejpozději šest měsíců od obdržení veškerých informací požadovaných podle odstavce 1 ukončí poskytování finančního příspěvku z EFG EFT určením konečné částky finančního příspěvku z EFG a případných vyrovnání dotčeným členským státem podle článku 24. Ukončení bude podmíněno poskytnutím ukazatele dlouhodobých výsledků podle odstavce 2.

Článek 21

Dvouletá zpráva

1.  Do 1. srpna 2021 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou, kvantitativní a kvalitativní zprávu o činnostech prováděných podle tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1309/2013 za předchozí dva roky. Tato zpráva se zaměří zejména na výsledky dosažené prostřednictvím EFG EFT a bude obsahovat zejména informace týkající se podaných žádostí, rychlosti jejich vyřízení a potenciálních nedostatků v platných pravidlech, přijatých rozhodnutí, financovaných opatření včetně statistik týkajících se ukazatelů stanovených v příloze a jejich doplňkovosti s opatřeními financovanými ostatními fondy Unie, zejména ESF+, a informace týkající se ukončení poskytování finančního příspěvku a rovněž zahrnuje ty žádosti, které byly zamítnuty nebo omezeny z důvodu nedostatečných prostředků nebo nezpůsobilosti. [pozm. návrh 91]

2.  Zpráva je zasílána pro informaci členským státům, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a sociálním partnerům. [pozm. návrh 92]

Článek 22

Hodnocení

1.  Komise každé čtyři roky z vlastního podnětu a v úzké spolupráci s členskými státy provede hodnocení finančních příspěvků z EFG EFT, které bude zahrnovat následné hodnocení dopadu jeho uplatňování na celostátní, regionální a místní úrovni.

Pro účely hodnocení podle prvního pododstavce shromažďují členské státy všechny dostupné údaje o případech EFT a podporovaných pracovnících. [pozm. návrh 93]

2.  Výsledky hodnocení uvedených v odstavci 1 jsou pro informaci zasílány Evropskému parlamentu, Radě, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a sociálním partnerům. Doporučení obsažená v hodnoceních jsou zohledněna při vypracovávání nových programů v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí nebo dalším rozvoji stávajících programů.

3.  Hodnocení uvedená v odstavci 1 zahrnují příslušné statistické údaje o finančních příspěvcích podle odvětví a členských států. [pozm. návrh 94]

4.  Aby se zastilo účinné posouzení pokroku při plnění cílů EFG EFT, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25, jimiž se mění příloha za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a doplnění tohoto nařízení ustanoveními o rámci pro monitorování a hodnocení.

Článek 23

Řízení a finanční kontrola

1.  Aniž je dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Unie, odpovídají za řízení a finanční kontrolu opatření, na něž se vztahuje podpora z EFG EFT, členské státy. Mezi kroky, které podniknou, patří:

a)  ověření, že byly nastaveny řídící a kontrolní mechanismy a že jsou prováděny způsobem, který zajišťuje účinné a správné využívání finančních prostředků Unie v souladu se zásadou řádného finančního řízení;

b)  zajištění, aby poskytování údajů z monitorování bylo povinným požadavkem stanoveným ve smlouvách se subjekty, jež poskytují koordinovaný balíček individualizovaných služeb;

c)  ověření, že financovaná opatření byla řádně provedena;

d)  zajištění, aby se financované výdaje zakládaly na ověřitelných podkladech a aby byly legální a správné;

e)  předcházení nesrovnalostem včetně podvodů, jejich odhalování a náprava a vrácení neoprávněně vyplacených částek s případnými úroky z prodlení. Členské státy Komisi podávají zprávy o nesrovnalostech včetně podvodů.

2.  Pro účely čl. [63 odst. 3 ?] finančního nařízení členské státy určí subjekty odpovědné za řízení a kontrolu opatření podporovaných z EFG EFT. Při předkládání závěrečné zprávy o provádění finančního příspěvku podle čl. 20 odst. 1 tohoto nařízení tyto subjekty poskytnou Komisi informace uvedené v [čl. 63 odst. 5, 6 a 7 ?] finančního nařízení.

Jakmile subjekty určené v souladu s nařízením (EU) č. 1309/2013 poskytnou dostatečné záruky, že platby jsou legální a správné a řádně vyúčtované, může dotčený členský stát oznámit Komisi, že tyto orgány jsou potvrzeny podle tohoto nařízení. V tomto případě dotčený členský stát uvede, které orgány jsou potvrzeny a jaká je jejich funkce.

3.  Při zjištění nesrovnalosti provedou členské státy požadované finanční opravy. Tyto opravy provedené členskými státy spočívají ve zrušení celého finančního příspěvku nebo jeho části. Členské státy získají zpět jakoukoli částku neoprávněně vyplacenou v důsledku odhalené nesrovnalosti a vrátí ji Komisi, přičemž není-li částka vrácena příslušným členským státem ve stanovené lhůtě, účtuje se navíc úrok z prodlení.

4.  Komise v rámci své odpovědnosti za provádění souhrnného rozpočtu Unie přijme veškerá opatření nezbytná k tomu, aby ověřila, zda jsou financované akce prováděny v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Je odpovědností žádajícího členského státu, aby zajistil, že má řádně fungující řídící a kontrolní systémy. Komise se ujistí, že tyto systémy existují.

Za tímto účelem, aniž jsou dotčeny pravomoci Účetního dvora nebo kontroly prováděné členskými státy podle vnitrostátních právních a správních předpisů, mohou úředníci nebo zaměstnanci Komise u opatření financovaných z EFG EFT provádět kontroly na místě, včetně namátkových kontrol, přičemž je oznámí alespoň jeden pracovní den předem. Komise uvědomí žádající členský stát s cílem získat veškerou nezbytnou pomoc. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo zaměstnanci dotčeného členského státu.

5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25, jimiž se doplňuje odst. 1 písm. e) stanovením kritérií pro určení případů nesrovnalostí, o nichž mají být podány zprávy, a údajů, jež mají být poskytnuty.

6.  Komise přijme prováděcí akt, který stanoví formát pro podávání zpráv o nesrovnalostech v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2, aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto článku.

7.  Členské státy zajistí, aby všechny podklady týkající se vynaložených výdajů byly k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru po dobu tří let následujících po ukončení finančního příspěvku obdrženého z EFG EFT.

Článek 24

Vrácení finančního příspěvku

1.  V případě, že skutečné náklady na koordinovaný balíček individualizovaných služeb jsou nižší než částka finančního příspěvku podle článku 16, Komise poté, co dotčenému členskému státu poskytne možnost vyjádřit své připomínky, získá zpět odpovídající částku.

2.  Pokud po provedení nezbytných ověření Komise dospěje k závěru, že členský stát buď neplní své povinnosti uvedené v rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku, nebo neplní své povinnosti podle čl. 23 odst. 1, poskytne dotčenému členskému státu možnost vyjádřit své připomínky. Pokud není dosaženo dohody, Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o provedení nezbytných finančních oprav, přičemž celý finanční příspěvek nebo jeho část na dotčené opatření z EFG EFT zruší. Uvedené rozhodnutí se přijme do 12 měsíců po obdržení připomínek od členského státu. Dotčený členský stát získá zpět jakoukoli částku neoprávněně vyplacenou v důsledku nesrovnalosti, přičemž není-li částka vrácena žádajícím členským státem ve stanovené lhůtě, účtuje se navíc úrok z prodlení.

Článek 25

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 19 odst. 3 a čl. 23 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 19 odst. 3 a čl. 23 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 19 odst. 3 a čl. 23 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 26

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(29).

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 27

Přechodné ustanovení

Nařízení (EU) č. 1309/2013 se i nadále použije na žádosti podané do 31. prosince 2020. Použije se do ukončení příslušných případů.

Článek 28

Vstup vplatnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na žádosti podané od 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Společné ukazatele výstupů a výsledků u žádostí o příspěvek z EFG EFT

Veškeré osobní údaje(30) musí být rozlišeny podle pohlaví (mužské, ženské, nebinární).

1)  Společné ukazatele výstupů u příjemců pomoci

—  nezaměstnaný/nezaměstnaná*,

—  neaktivní*,

—  zaměstnaný/zaměstnaná*,

—  osoba samostatně výdělečně činná*,

—  ve věku do 30 let*,

—  ve věku nad 54 let*,

—  s nižším sekundárním (ISCED 2) nebo nižším vzděláním*,

—  s vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním (ISCED 4) vzděláním*,

—  s terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8)*,

—  s odbornou praxí kratší než dva roky,

—  s odbornou praxí v délce dva roky až 10 let,

—  s odbornou praxí delší než 10 let. [pozm. návrh 95]

Celkový počet příjemců pomoci se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů týkajících se postavení v zaměstnání(31).

Tyto údaje o příjemcích pomoci účastnících se opatření spolufinancovaných z EFG EFT se uvedou v závěrečné zprávě zmíněné v čl. 20 odst. 1.

2)  Společné ukazatele výsledků u příjemců pomoci

—  procentní podíl příjemců pomoci z EFG EFT, kteří mají zaměstnání (členěno podle druhu pracovní smlouvy: plný úvazek / částečný úvazek, zaměstnání na dobu určitou / na dobu neurčitou a samostatná výdělečná činnost 6 měsíců po skončení prováděcího období*,

—  procentní podíl příjemců pomoci z EFG EFT, kteří získali kvalifikaci 6 měsíců po skončení prováděcího období*,

—  procentní podíl příjemců pomoci z EFG EFT, kteří jsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy 6 měsíců po skončení prováděcího období*.

Tyto údaje se uvedou v závěrečné zprávě zmíněné v čl. 20 odst. 1 a jsou shromažďovány na základě údajů poskytnutých příslušnými orgány členských států, jakož i průzkumů mezi příjemci pomoci (jak je stanoveno v čl. 20 odst. 1 písm d)). Tyto údaje mají zahrnovat vypočítaný celkový počet příjemců pomoci uvedený v rámci společných ukazatelů výstupů (1). Procentní podíly se tedy rovněž vztahují k tomuto vypočítanému celkovému počtu.

3)  Společný ukazatel pro dlouhodobé výsledky týkající se příjemců pomoci

—  procentní podíl příjemců pomoci z EFG EFT, kteří jsou v zaměstnání včetně samostatné výdělečné činnosti 18 měsíců po skončení prováděcího období uvedeného v rozhodnutí o financování*.

Tyto údaje mají být poskytnuty do konce devatenáctého měsíce po skončení prováděcího období. Tyto údaje by měly zahrnovat vypočítaný celkový počet příjemců pomoci uvedený v rámci společných ukazatelů výstupů (1). Procentní podíly se tedy rovněž vztahují k tomuto vypočítanému celkovému počtu. U významnějších případů zahrnujících více než 1 000 příjemců pomoci mohou být údaje případně založeny na reprezentativním vzorku celkového počtu příjemců pomoci uvedeného jako ukazatel výstupů (1).

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(3)Úř. věst. C ....
(4)Úř. věst. C ....
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019.
(6)https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights_cs.
(7)http://eu-un.europa.eu/eu-response-2030-agenda-sustainable-development-sustainable-european-future/.
(8)https://sustainabledevelopment.un.org/post2015/transformingourworld.
(9)https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/communication-new-modern-multiannual-financial-framework_cs.pdf
(10)https://ec.europa.eu/commission/white-paper-future-europe-reflections-and-scenarios-eu27_cs.
(11)https://ec.europa.eu/commission/publications/reflection-paper-harnessing-globalisation_cs.
(12)https://ec.europa.eu/commission/publications/reflection-paper-future-eu-finances_cs.
(13)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rámec kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci (COM(2013)0882, 13.12.2013).
(14)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1).
(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 26).
(16)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855).
(17)COM(2018)0297 a doprovodný SWD(2018)0192.
(18)Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2018)0171 a jeho příloha COM(2018)0321.
(19)Úř. věst. L ….
(20)Odkaz bude aktualizován.
(21)Odkaz bude aktualizován.
(22)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(23)Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(24)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(25)Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(26)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(27) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(28)Odkaz bude zkontrolován/aktualizován: Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16).
(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(30) Řídicí orgány zavedou systém, v němž zaznamenávají a uchovávají údaje o jednotlivých účastnících v počítačové podobě. Ustanovení o zpracování údajů zavedená členskými státy musí být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1), zejména články 4, 6 a 9 uvedeného nařízení. Údaje uváděné u ukazatelů označené * jsou osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679. Jejich zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce (čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679).
(31)Nezaměstnaný/á, neaktivní, zaměstnaný/á, osoba samostatně výdělečně činná.


Evropský sociální fond plus (ESF+) ***I
PDF 459kWORD 136k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 16. ledna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (COM(2018)0382 – C8-0232/2018 – 2018/0206(COD))(1)
P8_TA(2019)0020A8-0461/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1)  Podle článku 3 SEU usiluje Unie při vytváření vnitřního trhu o vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku; podporuje rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte; a bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci. Podle článku 9 Smlouvy o fungování EU má Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlížet k požadavkům spojeným mimo jiné s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv jako reakce na sociální problémy v Evropě. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Aby se přispělo k provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 SFEU.
(1)  Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv jako reakce na sociální problémy v Evropě. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Aby se přispělo k provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, veřejné služby, zdraví, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 a 175 SFEU. Veškeré činnosti v rámci ESF+ by měly být v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a měly by přihlížet k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejichž smluvními stranami je i Evropská unie a všechny její členské státy.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a/nebo prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a, v příslušných případech, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.
(2)  Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být rozvíjeny v rámci partnerství mezi celostátními, regionálními a místními orgány, měly by zahrnovat hledisko rovnosti žen a mužů a měly by být představeny společně s každoročními vnitrostátními programy reforem jako způsob navržení a koordinování prioritních investičních projektů, jež mají být podporovány vnitrostátním financováním, příp. financováním z prostředků Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a, v příslušných případech, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Rada dne […] přijala revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, aby se jejich znění sladilo se zásadami evropského pilíře sociálních práv, s cílem zvýšit konkurenceschopnost Evropy, její přitažlivost pro investice, její schopnost vytvářet pracovní místa a podpořit sociální soudržnost. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli těchto hlavních směrů, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání, odbornou přípravu a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF+ podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a případně na vnitrostátní úrovni k národním programům reforem podloženým národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, zejména agendy dovedností pro Evropu a Evropského prostoru vzdělávání, příslušných doporučení Rady a dalších iniciativ, jako je záruka pro mladé lidi, cesty prohlubování dovedností a začleňování dlouhodobě nezaměstnaných.
(3)  Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států přijaté Radou v souladu s čl. 148 odst. 2 SFEU, a to: zvyšování poptávky po práci; zvyšování nabídky práce: přístup k zaměstnání, dovednostem a schopnostem; zlepšení fungování trhů práce a účinnost sociálního dialogu a podpora rovných příležitostí pro všechny, podpora sociálního začlenění a boje proti chudobě, včetně zlepšování veřejných služeb ve zdravotnictví a jiných sektorech, spolu se všeobecnými hospodářskými pokyny přijatými v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU jsou součástí integrovaných hlavních směrů, na nichž je založena strategie Evropa 2020. Rada dne […] přijala revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, aby se sladily se zásadami evropského pilíře sociálních práv, s cílem podnítit vytváření pracovních míst a posilovat sociální soudržnost, a zvýšit tak konkurenceschopnost Evropy a přitažlivost Unie pro investice. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli hlavních směrů, pokud jde o politiky v oblasti zaměstnanosti, měly by členské státy plánovat podporu ESF+, která je pro ně relevantní, a přihlédnout při tom k těmto hlavním směrům a k příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 148 odst. 4 a čl. 121 odst. 2 SFEU a případně k zaměstnanostním a sociálním aspektům národních programů reforem podložených národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, zejména agendy dovedností pro Evropu a Evropského prostoru vzdělávání, záruky pro mladé a dalších příslušných doporučení Rady a dalších iniciativ, jako jsou investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění, cesty prohlubování dovedností a začleňování dlouhodobě nezaměstnaných, rámec pro kvalifikaci stáží a učňovského vzdělávání a akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Dne 20. června 2017 schválila Rada reakci Unie na „Agendu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030“ – udržitelnou budoucnost Evropy. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech třech směrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ ze dne 22. listopadu 2016 jako první krok k začlenění cílů udržitelného rozvoje a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů.
(4)  Dne 20. června 2017 schválila Rada reakci Unie na „Agendu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030“ – udržitelnou budoucnost Evropy. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech třech směrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ ze dne 22. listopadu 2016 jako první krok k začlenění cílů udržitelného rozvoje a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů. ESF+ by měl zvláště přispět k realizaci cílů udržitelného rozvoje mimo jiné vymýcením extrémních forem chudoby (cíl č. 1); podporou kvalitního a inkluzivního vzdělávání (cíl č. 4), prosazováním rovnosti žen a mužů (cíl č. 5) podporou trvalého a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny (cíl č. 8); a snižováním nerovnosti (cíl č. 10).
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Unie a její členské státy by s ohledem na Evropskou sociální chartu, podepsanou v Turíně dne 18. října 1961, měly mít mezi svými cíli podporu zaměstnanosti, zlepšení životních a pracovních podmínek s ohledem na trvale vysokou úroveň zaměstnanosti a boj proti vyloučení, a to v souladu s článkem 151 SFEU.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)  V evropské společnosti přetrvávají mnohé sociální výzvy. Více než 100 milionů občanů je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, nezaměstnanost mladých lidí je stále více než dvojnásobná oproti celkové míře nezaměstnanosti a je zapotřebí lepší integrace státních příslušníků třetích zemí. Tyto výzvy nejen ohrožují dobré životní podmínky přímo zasažených občanů, ale vedou k hospodářskému a sociálnímu tlaku na celou evropskou společnost.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Unie se potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, řízení migračních toků a nárůstu bezpečnostních hrozeb, z přechodu na čistou energii, technologických změn a stárnutí pracovní síly a se stále častějšími nedostatky, které se týkají dovedností a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, intenzivnějším začleňováním růstu a zlepšováním zaměstnanosti a sociálních politik včetně pracovní mobility.
(5)  Unie se potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, sociální nerovnosti, řízení migračních toků a souvisejících integračních výzev, čisté energie a spravedlivého přechodu, technologických změn, demografického poklesu, nezaměstnanosti obecně a nezaměstnanosti mladých lidí a stárnutí společnosti a pracovníků a sílícího nedostatku dovedností a pracovních sil v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení intenzivnějším začleňováním růstu a zlepšováním kompetencí a znalostí, zaměstnanosti a sociálních politik včetně pracovní mobility občanů Unie a řešením zvětšujících se nerovností v oblasti zdraví mezi členskými státy i v rámci nich.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Nařízení (EU) č. […] stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a stanoví zejména cíle politiky a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Proto je nutné specifikovat obecné cíle ESF+ a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být z fondu ESF+ financovány.
(6)  Nařízení (EU) č. […] stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a stanoví zejména cíle politiky a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Proto je nutné specifikovat obecné cíle ESF+, koordinovat tento fond s jinými fondy a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být z fondu ESF+ financovány.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. Finanční nařízení se vztahuje na činnosti, které mají být realizovány v rámci přímého nebo nepřímého řízení v rámci fondu ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie.
(7)  Nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a synergií mezi finančními nástroji. Finanční nařízení se vztahuje na činnosti, které mají být realizovány v rámci přímého nebo nepřímého řízení v rámci fondu ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie. Toto nařízení by mělo specifikovat operační cíle a stanovovat zvláštní ustanovení pro způsobilé činnosti, které mohou být financovány z ESF+ v rámci přímého a nepřímého řízení.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Formy financování a metody provádění v rámci tohoto nařízení by měly být zvoleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolu, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 88 nařízení o společných ustanoveních může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně využití paušálních částek.
(8)  Formy financování a metody provádění v rámci tohoto nařízení by měly být zvoleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolu, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickým začleněním státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 88 nařízení o společných ustanoveních může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně využití paušálních částek.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měly by být činnosti, které byly podporovány Fondem evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), programem Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace a programem činnosti Unie v oblasti zdraví, začleněny do jediného fondu ESF+. ESF+ by proto měl zahrnovat tři složky: složku ESF+ v rámci sdíleného řízení, složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví. To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené s řízením různých fondů, a to zejména pro členské státy, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin a/nebo základní hmotné pomoci.
(9)  Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měly by být činnosti, které byly podporovány Fondem evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), programem Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace a programem činnosti Unie v oblasti zdraví, začleněny do jediného fondu ESF+. ESF+ by proto měl zahrnovat tři složky: složku Sociální soudržnost a sociální práva v rámci sdíleného řízení, složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pod přímým i nepřímým řízením. To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené se správou různých fondů, a to zejména v případě členských států a příjemců, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin, příp. základní hmotné pomoci.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné počítat s tím, že cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti trhů práce, podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality, jakož i podpora sociálního začleňování a zdraví a snižování chudoby, jsou prováděny nejen v rámci sdíleného řízení, ale také v rámci přímého a nepřímého řízení v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v případě opatření vyžadovaných na úrovni Unie.
(10)  Unie by měla přispívat k politikám zaměstnanosti členských států prostřednictvím podpory spolupráce a doplňování své činnosti. Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné počítat s tím, že cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti inkluzivních, otevřených a spravedlivých trhů práce, podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality, napomáhání reintegraci do vzdělávacích systémů a podpora celoživotního učení, jakož i podpora sociálního začleňování a zdraví a vymýcení chudoby, budou nadále prováděny zejména v rámci sdíleného řízení, jež bude v případě potřeby doplněno přímým a nepřímým řízením v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v případě opatření vyžadovaných na úrovni Unie.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Začlenění programu činnosti Unie v oblasti zdraví do ESF+ rovněž vytvoří synergie mezi vývojem a testováním iniciativ a politik, jejichž cílem bude zvýšit účinnost, odolnost a udržitelnost systémů zdravotní péče, které byly vyvíjeny v rámci složky Zdraví programu ESF+, a jejich provádění v členských státech prostřednictvím nástrojů, které poskytly ostatní složky nařízení o ESF+.
(11)  Začlenění programu činnosti Unie v oblasti zdraví do ESF+ rovněž vytvoří synergie mezi vývojem a testováním iniciativ a politik, jejichž cílem bude zvýšit účinnost, odolnost a udržitelnost systémů zdravotní péče, které byly vyvíjeny v rámci složky Zdraví programu ESF+, a jejich provádění v členských státech na celostátní, regionální a místní úrovni prostřednictvím nástrojů, které poskytly ostatní složky nařízení o ESF+.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro ESF+. Části tohoto finančního krytí by měly být použity pro činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a nepřímého řízení složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví.
(12)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro ESF+. Mělo by stanovovat přidělení prostředků na činnosti, které mají být prováděny v rámci sdíleného řízení, a na činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a nepřímého řízení.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  ESF+ by se měl zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících (opětovnou) integraci na trh práce, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané a neaktivní osoby, jakož i podporou samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru a aby se zlepšila mobilita pracovníků. ESF+ by měl podporovat účast žen na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zajistit přístup k péči o děti. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly.
(13)  ESF+ by se měl v úzké spolupráci s členskými státy zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících integraci a reintegraci na trh práce, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané, pečovatele, ekonomicky neaktivní osoby a znevýhodněné skupiny a podporou samostatně výdělečné činnosti, podnikání a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení politik zaměstnanosti a fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené a ve vhodných případech individualizované poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru, se zvláštním zaměřením na znevýhodněné skupiny, a aby se zlepšila mobilita pracovníků, a poskytovat jejich službu nediskriminačním způsobem. ESF+ by měl podporovat účast žen na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zajistit snadný přístup k cenově dostupné nebo bezplatné kvalitní péči o děti a o seniory a k dalším kvalitním pečovatelským službám či podpoře. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění bezpečného, zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s prací i s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly. Fond ESF+ by měl rovněž podporovat opatření zaměřená na usnadnění přechodu mladých lidí ze vzdělávání do zaměstnání.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  S cílem podpořit a odblokovat potenciál vytváření pracovních míst v sociální ekonomice by měl ESF+ přispívat k lepšímu začlenění podniků sociální ekonomiky do národních plánů zaměstnanosti a sociálních inovací a jejich národních programů reforem. Definice podniku sociální ekonomiky by se měla řídit definicemi použitými v právních předpisech členských států týkajících se sociální ekonomiky a závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 o podpoře sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o digitální dovednosti, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost a pozitivně ovlivňovat konkurenceschopnost a společenské a ekonomické inovace tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací.
(14)  ESF+ musí být jakožto hlavní evropský nástroj určený pro zaměstnanost, dovednosti a sociální začlenění schopen přispívat k sociální, hospodářské a územní soudržnosti po celé Unii. ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, nediskriminační povahy, dostupnosti, inkluzivnosti, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o jazykové dovednosti, podnikatelské a digitální dovednosti – včetně ochrany údajů a řízení informací –, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. V případě dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob pocházejících ze znevýhodněného sociálního prostředí by měla být zvláštní pozornost věnována posilování jejich postavení. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru a reintegraci do práci, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost všech a přispívat k inkluzivitě, konkurenceschopnosti, snižování míry horizontální a vertikální segregace a společenských a ekonomickým inovacím tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí investic do odborného vzdělávání, výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání, zejména se zaměřením na úspěšný koncept duálního vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci se sociálními partnery, aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, podpora informálního a neformálního učení, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací. ESF+ by měl rovněž prosazovat přístup menšin k pedagogické profesi a zaměřit se přitom na hlubší integraci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, menšiny a migranti.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)  V souladu se sdělením Komise s názvem „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ a nařízením Evropského parlamentu a Rady (XX/XX) o správě energetické unie a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (XX/XX), kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti by měl ESF+ podporovat opatření obsažená v národních plánech členských států, jejichž cílem je vymýcení energetické chudoby a zvyšování energetické účinnosti v budovách v případě ohrožených domácností, včetně domácností postižených energetickou chudobou, a případě v sociálním bydlení.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 b (nový)
(14b)  Prostředky z ESF+ poskytované členským státům by měly být v budoucnu podmíněny současným prokázáním účinného zapojení do projektů zavádění nebo posilování duálního vzdělávání v rámci záruky pro mladé lidi, pokud jde o zaměstnanost.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, od vzdělávání a péče v raném dětství, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých, čímž se podpoří propustnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, předejde se předčasným odchodům ze vzdělávání, zlepší se zdravotní gramotnost, posílí se vazba mezi neformálním a informálním učením a usnadní se vzdělávací mobilita pro všechny. V tomto kontextu by se měla podporovat součinnost s programem Erasmus, s cílem zejména usnadnit účast znevýhodněných studentů na vzdělávací mobilitě.
(15)  Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, od vzdělávání a péče v raném dětství, se zvláštní pozorností věnovanou dětem ze znevýhodněného sociálního prostředí, například dětem v ústavní péči a dětem bez domova, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň a opětovné začlenění do vzdělávacího systému a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých, čímž se zabrání předávání chudoby mezi generacemi, podpoří propustnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, zamezí se či omezí předčasné odchody ze vzdělávání a sociální vyloučení, zlepší se zdravotní gramotnost, posílí se vazba mezi neformálním a informálním učením a usnadní se vzdělávací mobilita pro všechny. Tyto formy neformálního učení by neměly nahrazovat přístup k řádnému vzdělávání, zejména předškolnímu a základnímu. V tomto kontextu by se měla zajistit součinnost, komplementarity a politická soudržnost s programem Erasmus, s cílem odpovídajícím způsobem a aktivně oslovit znevýhodněné studenty a připravit je na zkušenosti s mobilitou v zahraničí a zvýšit jejich účast na přeshraniční vzdělávací mobilitě.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)   Podpora v rámci investiční priority „komunitně vedený místní rozvoj“ přispívá k plnění všech cílů stanovených v tomto nařízení. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje podporované z ESF+ by měly být inkluzivní ve vztahu ke znevýhodněným osobám žijícím na daném území, a to jak pokud jde o správu místních akčních skupin, tak pokud jde o obsah těchto strategií. ESF by měl být schopen podporovat strategie komunitně vedeného místního rozvoje v městských a venkovských oblastech a také integrované území investice (ITI).
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 b (nový)
(15b)  Přidaná hodnota politiky soudržnosti EU spočívá konkrétně v přístupu k územnímu rozměru založeném na místních podmínkách, víceúrovňové správě, víceletém plánování a sdílených a měřitelných cílech, přístupu integrovaného rozvoje a sbližování směrem k evropským standardům v oblasti správních kapacit.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 c (nový)
(15c)  Komise a členské státy by měly zajistit, aby rovnost žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti žen a mužů byly závaznou zásadou ve všech fázích plánování, od utváření priorit operačních programů až po provádění, monitorování a hodnocení, a aby byly podporovány klíčové akce pro začleňování genderového hlediska.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 d (nový)
(15d)   ESF by měl podporovat vzdělávací programy, které poskytnou dospělým osobám s nízkou úrovní dovedností možnost dosáhnout minimální úrovně gramotnosti, početních znalostí a digitálních dovedností v souladu s doporučením Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nových příležitostech pro dospělé1a.
__________________
1a Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  V souladu s agendou dovedností pro Evropu by ESF+ měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny, zejména pokud jde o digitální dovednosti a klíčové základní technologie, s cílem poskytnout lidem dovednosti, které jsou přizpůsobené digitalizaci, technologickým změnám, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňují kariérní změny a mobilitu a podporují zejména dospělé osoby s nízkou a/nebo špatnou kvalifikací.
(16)  V souladu s agendou dovedností pro Evropu a v koordinaci a při vzájemném doplňování s programem Digitální Evropa by ESF+ měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny a zohledňovat přitom problémy jednotlivých znevýhodněných sociálních skupin, zejména pokud jde o podnikatelské a digitální dovednosti a klíčové základní technologie, s cílem poskytnout lidem a místním komunitám dovednosti, kompetence a znalosti, které jsou přizpůsobené digitalizaci, technologickým změnám, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, jako jsou změny vyvolané přechodem na nízkouhlíkové hospodářství, usnadňují přechod od vzdělávání do zaměstnání a mobilitu a podporují zejména dospělé osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením a/nebo osoby se špatnou kvalifikací.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence, které jsou potřebné pro pracovní místa budoucnosti.
(17)  Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence, které jsou potřebné pro jejich osobní a profesní rozvoj a pro pracovní místa budoucnosti, a aby se řešily současné a budoucí společenské výzvy. Komise by měla zajistit synergie mezi složkou Zdraví a programem Horizont Evropa, a to v zájmu posílení výsledků dosažených v oblasti ochrany zdraví a prevence nemocí.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)   Díky součinnosti s programem Práva a hodnoty by se mělo zajistit, aby ESF+ začleňoval a posiloval opatření k prevenci diskriminace, rasismu, xenofobie, antisemitismu, islamofobie a dalších forem nesnášenlivosti a k boji proti těmto jevům a zvláštní opatření k prevenci nesnášenlivosti, segregace a stigmatizace, včetně šikany, obtěžování a netolerantního zacházení.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 b (nový)
(17b)   Výsledkem synergií vzniklých díky evropské územní spolupráci na regionální a přeshraniční úrovni jsou také projekty spolupráce s cílem zlepšit zaměstnanost, začlenění nejzranitelnějších obyvatel, demografické problémy, zdravotnictví a školství nejen v Unii, ale také v zemích, které chtějí vstoupit do Unie, a v sousedních zemích, v nichž představuje evropská spolupráce přínos. Fond ESF+ by měl zlepšit financování projektů tohoto druhu a zajistit předávání znalostí mezi nimi a legislativním postupem, aby se zlepšil evropský regulační rámec a podpořilo sdílení osvědčených postupů mezi územími Unie.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  ESF+ by měl podporovat úsilí členských států bojovat proti chudobě s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude bojovat proti diskriminaci a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mobilizovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost.
(18)  ESF+ by měl podporovat úsilí členských států na všech úrovních veřejné správy – i regionální a místní –, zaměřené na vymýcení chudoby, včetně energetické chudoby, a to v souladu s nově schválenými pravidly správy energetické unie [doplňte číslo nařízení, jakmile bude vyhlášeno], s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude odstraňovat překážky a bojovat proti diskriminaci, sociálním nerovnostem a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mimo jiné mobilizovat řadu proaktivních a reaktivních politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, osob se zdravotním postižením, osob bez domova, státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci, a to i prostřednictvím cílené podpory sociální ekonomiky. Členské státy by měly podporovat činnosti ESF+, které doplňují opatření členských států v souladu s doporučením Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce1a, včetně přiměřené podpory příjmu. Měl by být rovněž využíván k rozšíření včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a kvalitním službám, jako je zdravotní péče orientovaná na člověka, dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit, a službám umožňujícím přístup k přiměřenému sociálnímu nebo cenově dostupnému bydlení. To zahrnuje služby zaměřené na podporu zdraví a na prevenci nemocí v rámci služeb primární zdravotní péče. ESF+ by měl přispět k modernizaci institucí systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost, inkluzivitu a účinnost v reagování na měnící se podmínky pracovního světa. ESF by se měl také zaměřit na chudobu ve venkovských oblastech, která je výsledkem zvláštních znevýhodnění těchto oblastí, jako je nepříznivá demografická situace, slabý pracovní trh, omezený přístup ke službám v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče a sociálních služeb.
______________
1a Doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11).
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  ESF+ by měl přispět ke snížení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na to, že na úrovni Unie jsou nejméně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeny na podporu nejchudších osob, měly by členské státy vyčlenit alespoň % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala jednodušší pravidla.
(19)  ESF+ by měl přispět k vymýcení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci chudých nebo sociálně vyloučených osob nebo osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. Členské státy by měly vyčlenit alespoň 3% svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a seniorů a potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala co nejjednodušší pravidla.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)   ESF+ by se měl zaměřit na řešení chudoby starších žen v celé Unii, vzhledem ke skutečnosti, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů ve výši 40% představuje naléhavé riziko zhoršení úrovně chudoby starších žen, zejména žen, které žijí bez partnera, čímž naváže na závazky přijaté v roce 2015 v závěrech Rady nazvaných rovné příležitosti pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů.1a Chudobu mezi staršími ženami také zhoršují rostoucí úhrady zdravotní péče a léků na vlastní náklady, které hradí především starší pacienti, zejména ženy, které tráví větší část svého života ve špatném zdravotním stavu než muži, většinou kvůli delší střední délce života.
_________________
1a http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9302-2015-INIT/en/pdf.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 b (nový)
(19b)  Za účelem boje proti chudobě a zlepšení sociálního začleňování musí ESF+ podporovat aktivní účast specializovaných nevládních organizací a organizací osob žijících v chudobě jak na vypracování, tak na provádění specifických programů.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu pro solidaritu a sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integraci státních příslušníků třetích zemí, která by doplňovala akce financované z Azylového a migračního fondu.
(20)  S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu pro solidaritu a spravedlivé sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integraci státních příslušníků třetích zemí – včetně migrantů, což může zahrnovat iniciativy na místní úrovni – která by doplňovala akce financované z Azylového a migračního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a z těch fondů, které mohou mít pozitivní dopad na začleňování státních příslušníků ze třetích zemí.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20 a (nový)
(20a)   Orgány členských států odpovědné za plánování a provádění programů ESF + by se měly koordinovat s orgány určenými členskými státy, aby řídily intervence Azylového a migračního fondu s cílem co nejlepším způsobem podpořit integraci státních příslušníků třetích zemí na všech úrovních prostřednictvím strategií, jež jsou prováděny především místními a regionálními orgány a nevládními organizacemi, a nejvhodnějších opatření přizpůsobených konkrétní situaci státních příslušníků třetích zemí. Rozsah integračních opatření by se měl zaměřit na státní příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě nebo s nimiž bylo případně zahájeno řízení za účelem získání povolení k pobytu v členském státě, včetně osob požívajících mezinárodní ochrany.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, zdravotní péče a dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu posílení souladu s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti fondu ESF+. Komise a členské státy by měly zajistit soulad, koordinaci a doplňkovost mezi složkami ESF+ v rámci sdíleného řízení a složkou Zdraví a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci.
(21)  ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, chudoby, zdravotní péče a dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu posílení souladu s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti fondu ESF+. Komise a členské státy by měly zajistit účast místních a regionálních orgánů a zajistit soulad, koordinaci a doplňkovost mezi složkami ESF+ v rámci sdíleného řízení a složkou Zdraví a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci, a to s přihlédnutím k zásadám a právům stanoveným evropským pilířem sociálních práv, srovnávacímu přehledu sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru, Agendě důstojné práce MOP a specifickým rysům jednotlivých regionů, čímž se přispěje k dosažení cílů Unie uvedených v článku 174 SFEU, pokud jde o zvyšování hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  Vzhledem k různé úrovni rozvoje v regionech a odlišné sociální situaci v různých částech Unie by míra pružnosti ESF+ měla být dostačující na to, aby byly zohledněny regionální a územní zvláštnosti.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Aby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv, a aby byly vyčleněny základní minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 25 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování.
(22)  Aby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv, a aby byly vyčleněny základní minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 27 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování a vymýcení chudoby. Toto procento musí být doplňkem k vnitrostátním zdrojům na boj proti extrémní chudobě.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Všechny členské státy ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte (UNCRC), která představuje standard v oblasti podpory a ochrany práv dítěte. Podpora práv dětí je výslovným cílem politik Unie (článek 3 Lisabonské smlouvy) a Listina základních práv EU vyžaduje, aby nejlepší zájmy dítěte byly hlavním zájmem všech činností Unie. Unie a členské státy by měly vhodným způsobem využít ESF+ k prolomení cyklu znevýhodnění pro děti žijící v chudobě a sociálním vyloučení, jak je stanoveno v doporučení Komise o investicích do dětí z roku 2013. Fond ESF+ by měl podporovat akce podporující účinné zásahy, které přispívají k realizaci práv dětí.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 b (nový)
(22b)  Vzhledem k trvale vysoké úrovni dětské chudoby a sociálního vyloučení v EU (26,4 % v roce 2017) a s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro zlepšení rovných příležitostí, by měly členské státy přidělit alespoň 5 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení evropskému systému záruk pro děti v zájmu zlepšení rovného přístupu dětí k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a adekvátní výživě v zájmu vymýcení dětské chudoby a sociálního vyloučení. Včasné investování do těchto dětí má značný přínos pro děti i společnost jako celek a je zásadní pro prolomení cyklu znevýhodnění. Podpora dětí při rozvíjení dovedností a schopností jim umožňuje rozvinout jejich plný potenciál a pomáhá jim dosahovat nejlepších výsledků v oblasti vzdělávání a zdraví, aby se staly aktivními členy společnosti a měly vyšší šance na trhu práce.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je nutné, aby uvedené členské státy i nadále investovaly dostatečné zdroje ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na činnosti na podporu zaměstnanosti mládeže včetně provádění systémů záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do zaměstnání a vzdělávání a opatření zaměřená na mladé lidi tak, že v relevantních případech budou dávat přednost dlouhodobě nezaměstnaným, neaktivním a znevýhodněným mladým lidem prostřednictvím práce s mládeží. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i na reformu a přizpůsobení služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout mladým lidem podporu na míru. Dotčené členské státy by proto měly přidělit alespoň 10 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu zaměstnatelnosti mladých lidí.
(23)  Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, přičemž tato míra je ještě vyšší u mladých lidí pocházejících ze znevýhodněného sociálního prostředí, je nutné, aby uvedené členské státy i nadále investovaly přiměřené zdroje ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na činnosti na podporu zaměstnanosti mládeže, zejména prostřednictvím provádění systémů záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do kvalitního zaměstnání a vzdělávání a účinná opatření zaměřená na mladé lidi tak, že v relevantních případech budou dávat přednost dlouhodobě nezaměstnaným, neaktivním a znevýhodněným mladým lidem, mladým lidem, které je nejobtížnější oslovit, a mladým lidem ve zranitelných situacích, a to mimo jiné prostřednictvím práce s mládeží. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i na reformu a přizpůsobení služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout mladým lidem podporu na míru, a na to, aby byla jejich služba poskytována bez diskriminace jakéhokoli druhu. Členské státy by měly přidělit alespoň 3 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ na podporu politik v oblasti zaměstnatelnosti, dalšího vzdělávání mladých lidí a jejich kvalitního zaměstnání, učňovského vzdělávání a stáží. Členské státy, v nichž podíl osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, převyšuje unijní průměr nebo je vyšší než 15 %, by měly věnovat nejméně 15 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ na podporu politik v této oblasti, působíce na vhodné teritoriální úrovni.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)  Vzhledem k tomu, že dochází k nárůstu nerovností na úrovni subregionální, a to i v nejbohatších regionech, v nichž existují chudé oblasti.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 b (nový)
(23b)   Vzhledem k rozšíření působnosti ESF+ by měly být dodatečné úkoly doprovázeny navýšením rozpočtu, aby bylo možné splnit cíle programu. K boji proti nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mládeže, chudobě a k zajištění podpory pro profesní rozvoj a přípravu, především na digitálních pracovištích, je nutné v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv zajistit více finančních prostředků.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 c (nový)
(23c)  Síť EURES by měla být dlouhodobě posílena, zejména prostřednictvím komplexního rozvoje internetové platformy a aktivní účasti členských států. Členské státy by měly účinněji využívat tento současný model a zveřejňovaly v systému EURES všechna volná místa v členských státech.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Členské státy by měly zajistit koordinaci a doplňkovost mezi opatřeními, která jsou z těchto prostředků podporována.
(24)  Členské státy a Komise by měly zajistit koordinaci a doplňkovost a využívat synergií mezi opatřeními, která jsou podporovánaprostředků ESF+ a dalších programů a nástrojů Unie, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský námořní a rybářský fond, Erasmus, Azylový a migrační fond, programy Horizont Evropa, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Digitální Evropa, InvestEU, Kreativní Evropa nebo Evropský sbor solidarity.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  V souladu s článkem 349 SFEU a článkem 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 mají nejvzdálenější regiony severní řídce osídlené regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů EU. Vzhledem k trvalým omezením těchto regionů je nutná zvláštní podpora.
(25)  V souladu s články 349 a 174 SFEU a článkem 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 mají nejvzdálenější regiony, severní řídce osídlené regiony a ostrovní regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů EU. Protože trpí vážným a trvalým přírodním znevýhodněním, potřebují tyto regiony zvláštní podporu.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25 a (nový)
(25a)  V souladu s článkem 174 SFEU by měly členské státy a Komise dbát na to, aby ESF přispíval k rozvoji a plnění konkrétních politik týkajících se omezení a obtíží, jimž čelí regiony trvalé postižené velmi složitými demografickými podmínkami, jako jsou vylidněné regiony a řídce osídlené regiony.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Efektivní a účinné provádění činností podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi všemi subjekty příslušných územních úrovní a sociálně-ekonomickými subjekty, zejména sociálními partnery a občanskou společností. Je proto nezbytné, aby členské státy při provádění ESF+ v rámci sdíleného řízení podporovaly účast sociálních partnerů a občanské společnosti.
(26)  Efektivní a účinné provádění činností podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi institucemi Unie a místními, regionálními a celostátními orgány, jakož i sociálně-ekonomickými subjekty, zejména sociálními partnery a občanskou společností. Je proto nezbytné, aby členské státy v partnerství s regionálními a místními orgány zajistily smysluplnou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, orgány pro rovnost, vnitrostátní instituce působící v oblasti lidských práv a další relevantní nebo reprezentativních organizací při plánování a provádění ESF+ od prvotní formulace priorit operačních programů po provádění, monitorování a hodnocení výsledků a dopadu v souladu s evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů stanoveným nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/20141a. V zájmu nediskriminace a rovných příležitostí je dále třeba, aby byly v každé fázi zapojeny subjekty pro rovnost mezi muži a ženami a lidskoprávní instituce členských států.
____________
1aNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26 a (nový)
(26a)  Řádná správa věcí veřejných a partnerství mezi řídícími orgány a partnery vyžadují účinné a efektivní využívání budování kapacit pro zúčastněné strany, kterým by členské státy měly přidělit odpovídající množství prostředků z ESF+. Vzhledem k tomu, že investice do institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni s ohledem na reformy, lepší regulaci a řádnou správu věcí veřejných již nejsou zahrnuty do operačního cíle ESF+ v rámci sdíleného řízení, nýbrž byly zahrnuty do programu na podporu strukturálních reforem, je nezbytné, aby Komise a členské státy zajistily účinnou koordinaci mezi těmito dvěma nástroji.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Pro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci inovativních řešení je zásadní podpora sociálních inovací. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+.
(27)  Pro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci inovativních řešení, a to i na místní úrovni, je zásadní podpora sociálních inovací a sociální ekonomiky. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27 a (nový)
(27a)  V zájmu plného využití potenciálu meziodvětvové spolupráce a zlepšení součinnosti a soudržnosti s ostatními politickými oblastmi a dosažení obecných cílů by ESF+ měl být podporovat inovační opatření, která prostřednictvím sportu, fyzické aktivity a kultury napomáhají sociálnímu začlenění, zejména znevýhodněných skupin, zlepšují sociální začlenění marginalizovaných skupin a podporují zdraví a prevenci nemocí.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 SFEU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 SFEU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční/ústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.
(28)  Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 SFEU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. K genderovému aspektu je třeba přihlížet ve všech prováděných programech ve fázi přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. ESF+ by měl být zejména v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie, který stanoví, že se zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. Dále je rovněž zakázána jakákoli diskriminace na základě pohlavních znaků nebo genderové identity či na základě národnosti. Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením s ohledem mimo jiné na vzdělávání, práci, zaměstnání a všeobecnou přístupnost. Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od ústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací a s diskriminací z důvodu příslušnosti k více skupinám. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů musí být souladu s Listinou a mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a)  Je třeba zvažovat použití regionálních ukazatelů, aby se lépe zohlednily subregionální rozdíly.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28 b (nový)
(28b)   ESF+ by měl podporovat studium jazyků v zájmu rozvíjení vzájemného porozumění a vytváření společnosti podporující začlenění. Součástí této podpory by mělo být širší přijetí sady nástrojů pro jazykovou podporu uprchlíků, které vyvinula Rada Evropy, v členských státech.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  Členské státy by měly umožnit řídicím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků, pokud jsou tyto údaje v rejstřících k dispozici, za účelem snížení administrativní zátěže při shromažďování údajů.
(29)  Členské státy by měly umožnit řídicím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků, pokud jsou tyto údaje v rejstřících k dispozici, pokud možno rozdělené podle pohlaví, za účelem snížení administrativní zátěže při shromažďování údajů, a zároveň plně dodržovat ochranu osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 Evropského parlamentu a Rady1a. Doporučuje se motivovat k tomu, aby bylo elektronické předávání údajů využíváno i nadále, neboť přispívá ke snížení administrativní zátěže.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.)
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z ESF+ i z jiných zdrojů by mělo být možné uskutečnit proveditelné nápady v širším měřítku nebo v jiných kontextech.
(31)  Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z fondu ESF+ nebo v kombinaci s jinými zdroji by mělo být možné zkoušet nápady na místní úrovni, což by se mělo podporovat, a následně uskutečňovat realizovatelné nápady v širším měřítku, pokud je to vhodné, nebo v jiném kontextu v různých regionech nebo členských státech.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32
(32)  ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou vzájemnou spolupráci mezi ústředními službami zaměstnanosti členských států navzájem a s Komisí. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků a zvýšením transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ rovněž zahrnuje rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce.
(32)  ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou vzájemnou spolupráci mezi ústředními veřejnými službami zaměstnanosti členských států navzájem, s Komisí a se sociálními partnery. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla při zapojení sociálních partnerů podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků a zvýšením transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ rovněž zahrnuje rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce. ESF+ se vztahuje na přeshraniční partnerství mezi regionálními veřejnými službami zaměstnanosti a sociálními partnery a jejich činnostmi na podporu mobility, jakož i na transparentnost a integraci přeshraničních trhů práce prostřednictvím informací, poradenství a umisťování. V mnoha příhraničních regionech hrají důležitou roli při rozvoji skutečného evropského trhu práce.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
(33)  Nedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální ekonomiku a sociální podniky je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených od trhu práce. Nařízení o ESF+ obsahuje ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky a přístupu k financování pro sociální podniky, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a zranitelných osob, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU.
(33)  Nedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální ekonomiku a sociální podniky je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených od trhu práce. Nařízení o ESF+ obsahuje ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky financování a přístupu k němu a nabídky podpůrných služeb pro podniky sociální ekonomiky, mimo jiné v kulturním a tvůrčím odvětví, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a znevýhodněných skupin, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33 a (nový)
(33a)  V této souvislosti vyzývá Komisi, aby zavedla na úrovni Unie „pečeť kvality evropského sociálního hospodářství“ pro sociální a solidární podniky s jasnými kritérii, s cílem zdůraznit zvláštnosti těchto podniků a jejich sociální dopad, zvýšit jejich viditelnost a vytvořit investiční pobídky, snadnit přístup k finančním prostředkům a k vnitřnímu trhu pro ty, kteří chtějí rozšiřovat svou činnost na vnitrostátní úrovni či do jiných členských států, přičemž je zároveň zapotřebí respektovat různé právní formy a rámcové podmínky v tomto odvětví a v členských státech.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
(34)  Při dosahování několika cílů ESF+ mohou hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být zapojeni do vhodných činností ESF+, a to zejména činností, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.
(34)  Při dosahování několika cílů ESF+ mohou hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být podle potřeby a za předpokladu, že jejich politická a sociální agenda není v rozporu s ideály Unie, zapojeni do činností ESF+, a to zejména činností, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34 a (nový)
(34a)  Významnou přidanou hodnotu představuje nadnárodní spolupráce, a proto by měla být podporována všemi členskými státy s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy je třeba zohlednit zásadu proporcionality. Je rovněž nezbytné posílit úlohu Komise při usnadňování výměny zkušeností a koordinaci provádění příslušných iniciativ.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35 a (nový)
(35a)   Evropská komise by měla zvýšit účast členských států a nedostatečně zastoupených organizací tím, že co nejvíce omezí překážky bránící účasti, např. administrativní zátěž při podávání žádosti a získávání financování.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35 b (nový)
(35b)   Jedním z hlavních cílů Unie je posílit systémy zdravotnictví prostřednictvím podpory digitální transformace odvětví zdravotnictví a péče o pacienty, vytvoření udržitelného systému informací v oblasti zdraví a podpory vnitrostátních reforem, díky nimž budou systémy zdravotnictví efektivnější, přístupnější a odolnější.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
(36)  Pokud se obyvatelé budou udržovat zdraví a déle aktivní a bude jim umožněno, aby se aktivně podíleli na řízení svého zdraví, pozitivně se to odrazí na zdraví, nerovnostech v oblasti zdraví, kvalitě života, produktivitě, konkurenceschopnosti a inkluzivitě a současně se sníží tlak na národní rozpočty. Komise se zavázala pomáhat členským státům dosáhnout jejich cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“17.
(36)  Pro splnění požadavků stanovených v článku 168 Smlouvy o fungování EU je zapotřebí nepřetržité úsilí. Pokud se všichni obyvatelé budou bez diskriminace udržovat zdraví a déle aktivní a bude jim umožněno, aby se aktivně podíleli na řízení svého zdraví, pozitivně se to odrazí na zdraví, nerovnostech v oblasti zdraví, kvalitě života, produktivitě, konkurenceschopnosti a inkluzivitě a současně se sníží tlak na národní rozpočty. Podpora a uznávání inovací, včetně sociálních inovací, které mají dopad na zdraví, pomáhají čelit výzvě udržitelnosti v odvětví zdravotnictví v rámci řešení problémů demografické změny. Navíc jsou pro dosažení „růstu podporujícího začlenění“ důležitá opatření k snížení nerovností v oblasti zdraví. Komise se zavázala pomáhat členským státům dosáhnout jejich cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“17.
_________________
_________________
17 COM(2016)0739
17 COM(2016)0739
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36 a (nový)
(36a)  Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) „je zdraví stavem úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouhou nepřítomností nemoci či vady“. Za účelem zlepšení zdraví obyvatelstva v Unii nerovností v oblasti zdraví se proto nelze soustředit pouze na fyzické zdraví. Podle WHO se problémy s duševním zdravím podílejí na téměř 40 % let prožitých se zdravotním postižením. Tyto problémy jsou nadto velmi rozmanité a dlouhotrvající, bývají zdrojem diskriminace a významně se podílejí na rozdílné úrovni zdraví. Kromě toho hospodářská krize ovlivňuje faktory, které jsou určující pro duševní zdraví, neboť oslabuje ochranné faktory a zvyšuje faktory rizikové.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
(37)  Důkazy a společné hodnoty a zásady ve zdravotnických systémech Evropské unie uvedené v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 by měly podporovat rozhodovací procesy pro plánování a řízení inovativních, účinných a odolných systémů zdravotní péče, podpůrné nástroje pro zajištění všeobecného přístupu ke kvalitní zdravotní péči a dobrovolné zavádění osvědčených postupů v širším měřítku.
(37)  Důkazy a společné hodnoty a zásady ve zdravotnických systémech Evropské unie uvedené v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 by měly podporovat rozhodovací procesy pro plánování a řízení inovativních, účinných a odolných systémů zdravotní péče, podpůrné nástroje pro zajištění všeobecného přístupu ke kvalitní zdravotní péči zaměřené na jednotlivce a související péči a dobrovolné zavádění osvědčených postupů v širším měřítku. To zahrnuje služby zaměřené na podporu zdraví a na prevenci nemocí v rámci služeb primární zdravotní péče.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37 a (nový)
(37a)  Předchozí programy pro činnost Unie v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) a v oblasti zdraví (2008–2013 a 2014–2020) přijaté rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES1a a 1350/2007/ES1b, resp. nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/20141c (dále jen „předchozí programy v oblasti zdraví“) jsou hodnoceny kladně, neboť přinesly řadu důležitých vývojových tendencí a zlepšení. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla navázat na výsledky předchozích programů v oblasti zdraví.
____________________
1a Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1).
1b Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3).
1c Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37 b (nový)
(37b)   Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla být prostředkem propagujícím opatření v oblastech s přidanou hodnotou Unie, kterou lze prokázat na základě těchto aspektů: výměna osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi regiony, podpora sítí pro sdílení poznatků nebo vzájemné učení, podpora kvalifikací pracovníků ve zdravotnictví, řešení přeshraničních hrozeb za účelem omezení jejich rizik a zmírnění jejich následků, řešení některých otázek týkajících se vnitřního trhu, kde má Unie značnou legitimitu k zajištění vysoce kvalitních řešení napříč členskými státy, uvolňování potenciálu inovací v oblasti zdraví, opatření, která mohou vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů umožňujícího informované rozhodování na úrovni Unie, zvyšování účinnosti díky zamezení plýtvání zdroji v důsledku duplicit a optimalizace využívání finančních zdrojů.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Pomocí složky Zdraví v rámci ESF+ by se mělo přispět k předcházení nemocem během celého života občanů Unie a k podpoře zdraví tím, že se budou řešit rizikové faktory související se zdravím jako je například konzumace tabáku a pasivní kouření, nadměrná konzumace alkoholu, užívání nedovolených drog, snižování škodlivých účinků drog na zdraví, nezdravé stravovací návyky a nedostatek tělesné aktivity – a mělo by se vytvořit prostředí příznivé pro zdravý životní styl s cílem doplnit opatření členských států v souladu s příslušnými strategiemi. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla zahrnovat účinné modely prevence, inovativní technologie a nové obchodní modely a řešení, aby se přispělo k vytváření inovativních, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče členských států a zlepšila se dostupnost kvalitnější a bezpečnější zdravotní péče pro evropské občany.
(38)  Pomocí složky Zdraví v rámci ESF+ by se mělo přispět k předcházení nemocem, včasné diagnostice během celého života osob žijících v Unii a k podpoře zdraví tím, že se budou řešit rizikové faktory související se zdravím, jako je například konzumace tabáku, kouření a pasivní kouření, nadměrná konzumace alkoholu, environmentální rizikové faktory související se zdravím, užívání nedovolených drog a snižování škodlivých účinků drog na zdraví, obezita a nezdravé stravovací návyky, rovněž související s chudobou, a nedostatek tělesné aktivity, a mělo by se vytvořit prostředí příznivé pro zdravý životní styl a podporovat větší veřejné povědomí o rizikových faktorech i náležitě vypracované intervence v oblasti veřejného zdraví za účelem zmírnění, i prostřednictvím očkování, zatížení infekcemi a infekčními nemocemi, jimž lze předcházet, a jejich dopadu na celkové zdraví během celého života, s cílem doplnit opatření členských států v souladu s příslušnými strategiemi. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost vzdělávání v oblasti zdraví, neboť jednotlivcům i komunitám napomáhá ve zlepšování jejich zdravotního stavu a rozšiřování jejich znalostí a ovlivňuje jejich postoje. Stávající výzvy v oblasti zdraví lze účinně řešit pouze prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie a soustavných opatření Unie týkajících se zdraví. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla podporovat provádění příslušných právních předpisů Unie a zahrnovat účinné modely prevence a osvěty oslovující všechny zúčastněné, inovativní technologie a nové obchodní modely a řešení, aby se přispělo k vytváření, inovativních, přístupných, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče členských států a zlepšila se dostupnost kvalitnější a bezpečnější zdravotní péče pro osoby žijící v Unii jak v městských, tak i venkovských oblastech.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38 a (nový)
(38a)   Za účelem provádění opatření v rámci složky Zdraví by Komise měla podpořit vytvoření řídicího výboru pro otázky zdraví. Dále by měla Komise navrhnout způsoby a metodiku, jak sladit činnosti související se zdravím s procesem evropského semestru, který má nyní pravomoc doporučovat reformy zdravotnických systémů (a de facto i jiných sociálních faktorů ovlivňujících zdraví) s cílem zajistit větší přístupnost a udržitelnost zdravotní péče a sociální ochrany v členských státech.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
(39)  Nepřenosné nemoci v Unii způsobují více než 80 % předčasných úmrtí a účinná prevence vyžaduje několik přeshraničních rozměrů. Evropský parlament a Rada současně zdůraznily potřebu minimalizovat dopady závažných přeshraničních zdravotních hrozeb, jako jsou přenosné nemoci a další biologické, chemické, environmentální a neznámé hrozby, na veřejné zdraví, a to podporou připravenosti a zvyšováním reakceschopnosti.
(39)  Nepřenosné nemoci v Unii způsobují více než 80 % předčasných úmrtí a účinná prevence vyžaduje několik opatření napříč odvětvími a přeshraničních rozměrů. Evropský parlament a Rada současně zdůraznily potřebu minimalizovat dopady závažných přeshraničních zdravotních hrozeb, jako jsou náhlé a kumulativní emise do životního prostředí a jeho znečištění, přenosné nemoci a další biologické, chemické, environmentální a neznámé hrozby, na veřejné zdraví, a to podporou připravenosti a zvyšováním reakceschopnosti.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39 a (nový)
(39a)   Neustálé investice do inovativních komunitních přístupů s cílem řešit přeshraniční nemoci, jako jsou epidemie HIV/AIDS, tuberkulózy a virové hepatitidy, jsou zásadně důležité, jelikož sociální rozměr těchto nemocí je významným faktorem ovlivňujícím schopnost řešit je jako epidemie v Unii a sousedních zemích. Pro dosažení cílů udržitelného rozvoje v souvislosti s těmito nemocemi bude zásadně důležité ambicióznější politické vedení a odpovídající technické a finanční prostředky umožňující udržitelnou regionální reakci v oblasti boje proti HIV/AIDS, tuberkulóze a hepatitidě v Evropě.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
(40)  V zájmu efektivity zdravotních systémů a pro zdraví občanů je nezbytné snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými se zdravotní péčí a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek.
(40)  V zájmu efektivity zdravotních systémů a pro zdraví občanů je nezbytné snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými se zdravotní péčí a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek, a přitom omezit jejich používání v zájmu řešení antimikrobiální rezistence.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42
(42)  Vzhledem ke specifické povaze některých cílů, na něž se ve fondu ESF+ vztahuje složka Zdraví a určitá opatření uvedené složky, jsou k provádění souvisejících činností nejlépe připraveny příslušné orgány členských států. Uvedené orgány, které určí samy členské státy, by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku [195] [nového finančního nařízení] a granty by měly být těmto orgánům udělovány bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů.
(42)  Vzhledem ke specifické povaze některých cílů, na něž se ve fondu ESF+ vztahuje složka Zdraví a určitá opatření uvedené složky, jsou k provádění souvisejících činností nejlépe připraveny příslušné orgány členských států s aktivní podporou občanské společnosti. Uvedené orgány, které určí samy členské státy, a dále případně organizace občanské společnosti by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku [195] [nového finančního nařízení] a granty by měly být těmto orgánům udělovány bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42 a (nový)
(42a)   Aby se zvýšila výkonnost programu při monitorování neefektivnosti a nedostatků, měla by Komise zavést a používat monitorovací ukazatele specifické pro tento program a opatření s cílem zajistit splnění cílů programu.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42 b (nový)
(42b)   Program ESF+ by měl řešit stávající překážky bránící zapojení občanské společnosti, např. tím, že zjednoduší postup podávání žádostí, zmírní finanční kritéria tím, že v některých případech nebude požadovat dané procento spolufinancování, ale také tím, že bude rozvíjet schopnosti pacientů, jejich organizací a jiných zúčastněných stran prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. Cílem programu je rovněž umožnit, aby na úrovni Unie fungovaly sítě a organizace občanské společnosti, které přispívají ke splnění jeho cílů, včetně organizací na úrovni Unie.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42 c (nový)
(42c)   Při provádění složky Zdraví fondu ESF+ by měla být respektována odpovědnost členských států za vymezení jejich zdravotní politiky a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče. Měly by se zapojit příslušné orgány na nižší než vnitrostátní úrovni, aby se zajistil účinný a trvalý dopad zdravotní politiky Unie prostřednictvím jejího propojení se sociálními politikami na místě, a zároveň by měly být dodržovány povinnosti vyplývající ze Smluv a respektována úloha členských států jako primárních aktérů v rozhodovacím procesu Unie.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
(44)  Právní předpisy EU v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na životy občanů, na účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a na dobré fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a látky lidského původu) i pro právní předpisy o tabákových výrobcích, právech pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče a vážných přeshraničních zdravotních hrozbách je zásadní pro ochranu zdraví v EU. Nařízení, jakož i jeho provádění a prosazování, musí držet krok s inovacemi, pokrokem ve výzkumu a se společenskými změnami v této oblasti při dosahování cílů v oblasti zdraví. Je proto nutné neustále rozvíjet důkazní základnu potřebnou k provádění právních předpisů takové vědecké povahy.
(44)  Právní předpisy EU v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na životy občanů, na účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a na dobré fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a látky lidského původu) i pro právní předpisy o tabákových výrobcích, právech pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče a vážných přeshraničních zdravotních hrozbách je zásadní pro ochranu zdraví v EU. Významný dopad na zdraví má také řada dalších právních aktů Unie, např. ty týkající se potravin a jejich označování, znečištění ovzduší, endokrinních disruptorů a pesticidů. V některých případech nejsou kumulativní dopady environmentálních rizikových faktorů zcela jasné, což může potenciálně vést k nepřijatelným rizikům pro zdraví občanů.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44 a (nový)
(44a)   Předpisy týkající se zdraví, jejich provádění a prosazování by mělo držet krok s inovacemi, pokrokem ve výzkumu a se společenskými změnami v této oblasti, ale zároveň musí dodržovat zásadu předběžné opatrnosti, která je zakotvena ve Smlouvách. Je tudíž nezbytné neustále shromažďovat faktické informace nezbytné pro provádění právních předpisů vědecké povahy a také za účelem zajištění možnosti nezávislé kontroly, která obnoví důvěru veřejnosti v procesy Unie, jakož i z toho důvodu, že sdílení těchto faktických informací je ze své podstaty ve veřejném zájmu, a proto by měla být zaručena nejvyšší úroveň transparentnosti.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44 b (nový)
(44b)   Odvětví zdravotnictví nemůže výzvám souvisejícím se zdravím čelit samo, jelikož zdraví ovlivňuje řada dalších faktorů. Proto je pro schopnost Unie čelit budoucím výzvám důležitá zásada zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky, která je uvedena v Maastrichtské a Amsterodamské smlouvě. Jedním z největších problémů, jimž evropské odvětví zdravotnictví nyní čelí, je však ten, aby si ostatní odvětví uvědomila zdravotní dopady svých rozhodnutí a aby otázky zdraví začlenila do svých politik. Zásadního pokroku v oblasti zdraví bylo doposud dosaženo díky politikám v odvětvích, jako je vzdělávání, doprava, výživa, zemědělství, práce nebo plánování. Například v případě zdraví srdce došlo k podstatnému zlepšení díky změnám v politikách a předpisech týkajících se kvality potravin, vyšší fyzické aktivity a omezení kouření.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46
(46)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude toto nařízení přispívat k začleňování oblasti klimatu do politik Unie a k dosahování obecného cíle vyčlenit 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a budou přehodnoceny v rámci hodnocení v polovině období.
(46)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude toto nařízení přispívat k začleňování oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení obecného cíle vyčlenit v rámci VFR na období 2021–2027 na podporu cílů v oblasti klimatu 25 % výdajů EU a ročního cíle 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a budou přehodnoceny v rámci hodnocení v polovině období.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
(47)  Podle článku [94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU19] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k financování, které podléhá pravidlům a cílům složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví a možným ujednáním platným pro členský stát, se kterým jsou dotčené zámořské země a území spojeny.
(47)  Podle článku [94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU19] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k financování, které podléhá pravidlům a cílům složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví a možným ujednáním platným pro členský stát, se kterým jsou dotčené zámořské země a území spojeny. Program bude muset brát v úvahu zvláštní omezení týkající se osob a subjektů usazených na těchto územích, aby jim byl zajištěn řádný přístup k těmto složkám.
__________________
__________________
19 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
19 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48
(48)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené v rámci Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Tímto nařízením by měla být zavedena zvláštní ustanovení pro udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohli komplexně vykonávat své pravomoci.
(48)  Pokud splňují veškeré příslušné předpisy a nařízení, mohou se třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené v rámci Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Tímto nařízením by měla být zavedena zvláštní ustanovení pro udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohli komplexně vykonávat své pravomoci.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 50 a (nový)
(50a)   Je důležité zajistit řádné a spravedlivé finanční řízení fondu s cílem zaručit, že bude prováděn co nejsrozumitelnějším, nejúčinnějším a uživatelsky co nejvstřícnějším způsobem, přičemž je třeba zaručit právní jistotu a dostupnost fondu pro všechny účastníky. Vzhledem k tomu, že činnosti ESF+ jsou prováděny v rámci sdíleného řízení, neměly by členské státy zavádět dodatečná pravidla nebo stávající pravidla průběžně měnit, protože by to příjemcům komplikovalo využívání finančních prostředků a mohlo by to vést ke zpožděným úhradám faktur.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 51
(51)  Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je zlepšení účinnosti trhů práce a podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání odborné přípravy, podpora sociálního začleňování a zdraví a snižování chudoby, jakož i opatření v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,
(51)  Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je zlepšení účinnosti a spravedlnosti trhů práce a podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání, odborné přípravy a péče, podpora sociálního začleňování, rovných příležitostí a zdraví a vymýcení chudoby, jakož i opatření v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Článek 1
Článek 1
Článek 1
Předmět
Předmět
Tímto nařízením se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+).
Tímto nařízením se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+). ESF+ obsahuje tři složky: složku v rámci sdíleného řízení, složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví.
Stanoví cíle ESF+, rozpočet na období let 2021–2027, způsoby provádění, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování těchto finančních prostředků.
Nařízení stanoví cíle ESF+, rozpočet na období let 2021–2027, způsoby provádění, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování těchto finančních prostředků, čímž doplňuje obecná pravidla vztahující se na fond ESF+ uvedená v nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Článek 2
Článek 2
Článek 2
Definice
Definice
1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
(1)  „doprovodnými opatřeními“ činnosti, které přesahují rámec distribuce potravinové a/nebo základní materiální pomoci a jejichž cílem je zmírnění sociálního vyloučení – například tak, že je dotyčné osobě doporučeno obrátit se na sociální služby, – a poskytování sociálních služeb nebo poradenství při řízení domácího rozpočtu;
(1)  „doprovodnými opatřeními“ činnosti, které přesahují rámec distribuce potravinové a/nebo základní materiální pomoci a jejichž cílem je zmírnění sociálního vyloučení a vymýcení chudoby – například tak, že je dotyčné osobě doporučeno obrátit se na sociální služby a psychologickou podporu, – a poskytování těchto služeb a podpory, dále relevantních informací o veřejných službách nebo poradenství při řízení domácího rozpočtu;
(2)  „přidruženou zemí“ třetí země, která je stranou dohody, jež byla uzavřena s Unií a jež umožňuje účastnit se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v rámci ESF+ v souladu s článkem 30;
(2)  „přidruženou zemí“ třetí země, která je stranou dohody, jež byla uzavřena s Unií a jež umožňuje účastnit se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v rámci ESF+ v souladu s článkem 30;
(3)  „základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky a mezi něž patří například oblečení, hygienické potřeby a školní potřeby;
(3)  „základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky a mezi něž patří například oblečení, hygienické potřeby, včetně dámských hygienických potřeb, a školní potřeby;
(4)  „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;
(4)  „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;
(5)  „společnými ukazateli pro okamžité výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky do čtyř týdnů ode dne, kdy účastník opustil operaci (datum ukončení);
(5)  „společnými ukazateli pro okamžité výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky do čtyř týdnů ode dne, kdy účastník opustil operaci (datum ukončení);
(6)  „společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky šest měsíců poté, co účastník opustil operaci;
(6)  „společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky šest a dvanáct měsíců poté, co účastník opustil operaci;
(7)  „náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci“ skutečné náklady, které příjemci vzniknou v souvislosti s nákupem potravinové a/nebo základní materiální pomoci a které nezahrnují pouze nákupní cenu potravinové a/nebo základní materiální pomoci;
(7)  „náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci“ skutečné náklady, které příjemci vzniknou v souvislosti s nákupem potravinové a/nebo základní materiální pomoci a které nezahrnují pouze nákupní cenu potravinové a/nebo základní materiální pomoci;
(7a)  „přeshraničními partnerstvími“ v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace trvalé systémy spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti, občanskou společností nebo sociálními partnery nacházejícími se alespoň ve dvou členských státech;
(8)  „konečným příjemcem“ nejchudší osoba nebo osoby, jež obdrží pomoc uvedenou v čl. 4 odst. 1 bodě xi);
(8)  „konečným příjemcem“ nejchudší osoba nebo osoby, jež obdrží pomoc uvedenou v čl. 4 odst. 1 bodě xi);
(9)  „zdravotní krizí“ jakákoli krize, která je obecně vnímána jako hrozba, má zdravotní rozměr a vyžaduje naléhavé opatření ze strany orgánů v podmínkách nejistoty;
(9)  „zdravotní krizí“ jakákoli krize, která je obecně vnímána jako hrozba, má zdravotní rozměr a vyžaduje naléhavé opatření ze strany orgánů v podmínkách nejistoty;
(10)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti;
(10)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti;
(11)  „mikrofinancováním“ záruky, mikroúvěry, vlastní a kvazivlastní kapitál ve spojení s doprovodnými službami pro rozvoj podnikání, jako je individuální poradenství, školení a mentorování, které jsou poskytovány osobám a mikropodnikům, jež mají potíže se získáním úvěru pro profesní činnosti a/nebo činnosti vytvářející příjmy;
(11)  „mikrofinancováním“ záruky, mikroúvěry, vlastní a kvazivlastní kapitál ve spojení s doprovodnými službami pro rozvoj podnikání, jako je individuální poradenství, školení a mentorování, které jsou poskytovány osobám a mikropodnikům, jež mají potíže se získáním úvěru pro profesní činnosti a/nebo činnosti vytvářející příjmy;
(12)  „mikropodnikem“ podnik s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo rozvahou nižšími než 2 000 000 EUR;
(12)  „mikropodnikem“ podnik s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo rozvahou nižšími než 2 000 000 EUR;
(13)  „nejchudšími osobami“ fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny složené z takových osob, jejichž potřeba pomoci je stanovena v souladu s objektivními kritérii, která jsou vymezena příslušnými vnitrostátními orgány v konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke střetu zájmů, a která jsou uvedenými příslušnými vnitrostátními orgány schválena a mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech;
(13)  „nejchudšími osobami“ fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny složené z takových osob, včetně dětí a bezdomovců, jejichž potřeba pomoci je stanovena v souladu s objektivními kritérii, která jsou vymezena příslušnými vnitrostátními orgány v konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke střetu zájmů, a která jsou uvedenými příslušnými vnitrostátními orgány schválena a mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech;
(14)  „referenční hodnotou“ hodnota, která slouží k vymezení cílů týkajících se společného ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifického pro jednotlivé programy a která je založena na podobných intervencích, ať již právě probíhajících, nebo předchozích;
(14)  „referenční hodnotou“ hodnota, která slouží k vymezení cílů týkajících se společného ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifického pro jednotlivé programy a která je založena na podobných intervencích, ať již právě probíhajících, nebo předchozích;
(15)  „sociálním podnikem“ podnik, bez ohledu na jeho právní formu, nebo fyzická osoba, jehož
(15)  „sociálním podnikem“ podnik v rámci sociální ekonomiky, bez ohledu na jeho právní formu, nebo fyzická osoba:
a)  hlavním společenským cílem je – v souladu s jeho zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem vytvářejícím odpovědnost podle pravidel členského státu, v němž se nachází, – dosáhnout měřitelných, pozitivních sociálních dopadů spíše než vygenerovat zisk pro jiné účely a jenž poskytuje služby nebo zboží vytvářející společenskou návratnost a/nebo používá způsoby výroby zboží nebo poskytování služeb přestavujících sociální cíle;
a)  jejichž hlavním společenským cílem je – v souladu s jejich zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem vytvářejícím odpovědnost podle pravidel členského státu, v němž se nacházejí, – dosáhnout měřitelných, pozitivních sociálních dopadů včetně dopadů na životní prostředí, spíše než vygenerovat zisk pro jiné účely, a jež poskytují služby nebo zboží vytvářející společenskou návratnost a/nebo používají způsoby výroby zboží nebo poskytování služeb, které představují sociální cíle;
b)  využívá své zisky především k dosažení svého hlavního sociálního cíle a zavedeny předem definované postupy a pravidla pro veškeré rozdělování zisku, jimiž se zajistí, aby takové rozdělování zisku hlavní sociální cíl neohrozilo;
b)  jež většinu svých zisků znovu investují především k dosažení svého hlavního sociálního cíle a mají zavedeny předem definované postupy a pravidla pro veškeré rozdělování zisku, jimiž se zajistí, aby takové rozdělování zisku hlavní sociální cíl neohrozilo;
c)  je řízen podnikatelským, odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných subjektů, kterých se jeho podnikatelská činnost týká;
c)  jež jsou řízeny podnikatelským, demokratickým, participačním, odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných subjektů, kterých se jejich podnikatelská činnost týká;
(15a)  „podnikem sociální ekonomiky“ nejrůznější podniky a subjekty, které spadají do sociální ekonomiky, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, sdružení, nadace, sociální podniky a jiné formy podniků, jejichž činnost upravují právní předpisy jednotlivých členských států a které se zakládají na upřednostňování jednotlivce a sociálních cílů před kapitálem, na demokratické správě, solidaritě a opětovném investování většiny zisku či přebytků;
(16)  „sociálními inovacemi“ činnosti, které mají co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnosti, které se týkají vývoje a realizace nových nápadů (ohledně produktů, služeb a modelů), jež současně naplňují sociální potřeby a vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráci, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat;
(16)  „sociálními inovacemi“ činnosti, včetně kolektivních činností, které mají co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnosti, které se týkají vývoje a realizace nových nápadů (ohledně produktů, služeb, postupů a modelů), jež současně naplňují sociální potřeby a vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráci, a to i mezi veřejnými organizacemi, organizacemi třetího sektoru, jako jsou dobrovolnické a komunitní organizace, a podniky sociální ekonomiky, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat;
(17)  „sociálními experimenty“ opatření v oblasti politiky, která inovativně reagují na sociální potřeby, jsou prováděna v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jejich dopad předtím, než budou provedena v jiném kontextu či v širším měřítku, pokud se ukáže, že jsou jejich výsledky přesvědčivé;
(17)  „sociálními experimenty“ opatření v oblasti politiky, která inovativně reagují na sociální potřeby, jsou prováděna v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jejich dopad předtím, než budou provedena v jiném kontextu, včetně zeměpisného a odvětvového kontextu, či v širším měřítku, pokud se ukáže, že jsou jejich výsledky přesvědčivé;
(18)  „klíčovými kompetencemi“ znalosti, dovednosti a kompetence, které každý jednotlivec potřebuje, a to ve všech fázích svého života, pro osobní naplnění a rozvoj, zaměstnanost, sociální začlenění a aktivní občanství. Klíčovými kompetencemi se rozumí: gramotnost; mnohojazyčnost; matematika, přírodní vědy, technologie a inženýrství; digitální kompetence; osobní a sociální kompetence a schopnost učit se; občanství; podnikavost; kulturní povědomí a projev;
(18)  „klíčovými kompetencemi“ znalosti, dovednosti a kompetence, které každý jednotlivec potřebuje, a to ve všech fázích svého života, pro osobní naplnění a rozvoj, zaměstnanost, sociální začlenění a aktivní občanství. Klíčovými kompetencemi se rozumí: gramotnost; mnohojazyčnost; matematika, přírodní vědy, technologie, humanitní vědy a inženýrství; digitální kompetence; média; osobní a sociální kompetence a schopnost učit se; občanství; podnikavost; (mezi)kulturní povědomí a projev a kritické myšlení;
(19)  „třetí zemí“ země, která není členským státem Evropské unie.
(19)  „třetí zemí“ země, která není členským státem Evropské unie;
(19a)  „znevýhodněnými skupinami“ cílové skupiny s vysokou mírou osob trpících nebo ohrožených chudobou, diskriminací nebo sociálním vyloučením, mj. včetně etnických menšin, jako jsou Romové, státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů, starších osob, dětí, rodičů samoživitelů, osob se zdravotním postižením nebo osob s chronickými onemocněními;
(19b)  „celoživotním učením“ učení ve všech jeho formách (formální, neformální a informální učení), které probíhá ve všech fázích života, včetně předškolního vzdělávání, všeobecného vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých, a jehož výsledkem je zdokonalení znalostí, dovedností, kompetencí a možností zapojit se do společnosti.
2.  Definice v článku [2] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] se použijí také na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.
2.  Definice v článku [2] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] se použijí také na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.
2a.  Definice v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie1a, se použijí také na složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví v rámci přímého a nepřímého řízení.
________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Článek 3
Článek 3
Článek 3
Obecné cíle a způsoby provádění
Obecné cíle a způsoby provádění
Cílem ESF+ je podpořit členské státy v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, RadaKomise dne 17. listopadu 2017.
ESF+ podporuje členské státy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jakož i Unii v tom, aby dosáhly inkluzivních společností, vysoké úrovně kvalitní zaměstnanosti, tvorby pracovních míst, kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy, rovných příležitostí, vymýcení chudoby, včetně dětské chudoby, sociálního začlenění a integrace, sociální soudržnosti a sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanouodolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce.
ESF+ je v souladu se Smlouvami Evropské unie a s Listinou a plní zásady stanovené v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017, čímž přispívá k dosažení cílů Unie, pokud jde o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 SFEU, k plnění závazku Unie a jejích členských států spočívajícího v dosažení cílů udržitelného rozvoje a ke splnění závazků přijatých v rámci Pařížské dohody.
ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu a začlenění, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.
ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, rovný přístup na trh práce, celoživotní učení, vysoce kvalitní pracovní podmínky, sociální ochranu, integraci a začlenění, vymýcení chudoby, včetně dětské chudoby, investice do dětí a mladých lidí, nediskriminaci, rovnost pohlaví, přístup k základním službám a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.
Provede se:
Provede se:
a)  v rámci sdíleného řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá zvláštním cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 („složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“), a
a)  v rámci sdíleného řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá zvláštním cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 („složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“), a
b)  v rámci přímého a nepřímého řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a článku 23 („složka Zaměstnanost a sociální inovace“), a o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a 3 a článku 26 („složka Zdraví“).
b)  v rámci přímého a nepřímého řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a článku 23 („složka Zaměstnanost a sociální inovace“), a o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a 3 a článku 26 („složka Zdraví“).
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Článek 4
Článek 4
Článek 4
Specifické cíle
Specifické cíle
1.  ESF+ podporuje následující specifické cíle v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání, sociální začleňování a zdraví, čímž se rovněž přispěje k obecnému cíli, kterým je „Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“ a který je stanoven v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních]:
1.  ESF+ podporuje následující specifické cíle v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání, mobilita, sociální začleňování, vymýcení chudoby a zdraví, čímž se rovněž přispěje k obecnému cíli, kterým je „Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“ a který je stanoven v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních]:
i)  zlepšit přístup k zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané a neaktivní osoby, podporovat samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiku;
i)  zlepšit přístup ke kvalitnímu zaměstnání a k aktivačním opatřením pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména ke zvláštním opatřením pro mladé lidi, zvláště prostřednictvím provádění záruk pro mladé lidi, dále pro dlouhodobě nezaměstnané, ekonomicky neaktivní osoby a znevýhodněné skupiny se zaměřením na osoby, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce, podporovat zaměstnanost, samostatně výdělečné činnosti, podnikání a sociální ekonomiku;
ii)  modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;
ii)  modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;
iii)  prosazovat účast žen na trhu práce, lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem – včetně přístupu k péči o děti, zdravého a přiměřeného pracovního prostředí s ohledem na zdravotní rizika a přizpůsobení pracovníků, podniků a podnikatelů změnám – a aktivní a zdravé stárnutí;
iii)  prosazovat účast žen na trhu práce a jejich kariérní postup, zásadu stejné odměny za stejnou práci, lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem se zvláštním důrazem na rodiče samoživitele – včetně přístupu k dostupné, inkluzivní a kvalitní péči o děti, k předškolnímu vzdělávání, péči o seniory a k dalším službám péče a podpory, a zdravé a dobře uzpůsobené pracovní prostředí, kde by byla řešena problematika rizik spojených se zdravím a chorobami, přizpůsobení pracovníků, profesní rekvalifikace, podniků a podnikatelů změnám, jakož i aktivní a zdravé stárnutí;
iv)  zvýšit kvalitu, účinnost a relevantnost systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby se podpořilo získávání klíčových kompetencí včetně digitálních dovedností;
iv)  zvýšit kvalitu, inkluzivitu, účinnost a relevantnost systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby se podpořilo získávání klíčových kompetencí včetně podnikatelských a digitálních dovedností, a uznávat neformální a informální učení s cílem prosazovat e-inkluzi a usnadnit přechod ze vzdělávacích institucí na trh práce za účelem zohlednění sociálních a ekonomických požadavků;
v)  podporovat rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména pro znevýhodněné skupiny, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, včetně usnadnění vzdělávací mobility pro všechny;
v)  podporovat rovný přístup k vysoce kvalitnímu, finančně dostupnému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména pro znevýhodněné skupiny a pečovatele, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, řešit předčasný odchod ze vzdělávání, prosazovat zavádění duálních systémů odborné přípravy, učňovské přípravy, vzdělávací mobility pro všechny a přístupu pro osoby se zdravotním postižením;
vi)  podporovat celoživotní učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na digitální dovednosti, lépe předvídat změny a nové požadavky na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnit přechody mezi zaměstnáními a podporovat profesní mobilitu;
vi)  podporovat celoživotní učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na podnikatelské a digitální dovednosti, lépe předvídat změny a nové požadavky na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnit přechody mezi zaměstnáními a podporovat profesní mobilitu a plné zapojení do společnosti;
vii)  posílit aktivní začleňování občanů, a podpořit tak jejich rovné příležitosti a aktivní účast a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost;
vii)  posílit aktivní začleňování občanů, a podpořit tak jejich rovné příležitosti, nediskriminaci a aktivní účast a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost, zejména v případě znevýhodněných skupin;
viii)  podporovat sociálně-ekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí a marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;
viii)  podporovat dlouhodobou sociálně-ekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů;
viiia) bojovat proti diskriminaci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a podporovat jejich sociálně-ekonomickou integraci;
ix)  zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; modernizovat systémy sociální ochrany včetně podpory přístupu k sociální ochraně; zlepšit dostupnost, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé zdravotní péče;
ix)  zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným, přístupným a cenově dostupným službám, včetně služeb zajišťujících přístup k bydlení, zdravotní péče zaměřené na jednotlivce a související péče; modernizovat instituce sociálního zabezpečení, veřejné služby zaměstnanosti, systémy sociální ochrany a sociálního začlenění, včetně podpory přístupu k rovné sociální ochraně, se zvláštním zaměřením na děti, znevýhodněné skupiny a nejchudší osoby; zlepšit dostupnost, i pro osoby se zdravotním postižením, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé zdravotní péče;
ixa)  posílit dostupnost pro osoby se zdravotním postižením s cílem zlepšit jejich začlenění v oblasti zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy;
x)  podporovat sociální začlenění osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;
x)  podporovat sociální začlenění osob zasažených či ohrožených chudobou a/nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;
xi)  řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření.
xi)  řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření, s cílem zajistit jejich sociální začlenění, přičemž je nutné zaměřit se na děti ve zranitelném postavení.
2.  Prostřednictvím činností, které spadají pod složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a jimiž se má dosáhnout specifických cílů uvedených v odstavci 1, ESF+ přispívá rovněž k dalším cílům politiky uvedeným v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních], zejména cílům týkajícím se:
2.  Prostřednictvím činností, které spadají pod složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a jimiž se má dosáhnout specifických cílů uvedených v odstavci 1, usiluje ESF+ o přispění k dalším cílům politiky uvedeným v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních], zejména cílům týkajícím se:
1.  inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika;
1.  inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky, zdravotnickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika, a to s přihlédnutím k právním předpisům a rámcům týkajícím se sociální ekonomiky, které existují v členských státech;
2.  dosažení zelené a nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energií a biohospodářstvím.
2.  dosažení zelené a nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, bude se zvyšovat povědomí obyvatel o udržitelném rozvoji a životním stylu, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energií, oběhovým hospodářstvím a biohospodářstvím;
2a.  Unie blíže občanům prostřednictvím opatření snižování chudoby a sociálního začleňování, při kterých se budou zohledňovat zvláštnosti městských, venkovských a pobřežních regionů s cílem řešit socioekonomické nerovnosti ve městech a regionech;
2b.  v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace podporuje ESF+ vypracování, provádění, monitorování a hodnocení nástrojů, politik a příslušných právních předpisů Unie a prosazuje tvorbu politik podložených fakty, sociální inovace a sociální pokrok ve spolupráci se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a veřejnými a soukromými subjekty (specifický cíl 1); podporuje dobrovolnou geografickou mobilitu pracovníků na spravedlivém základě a zvyšuje pracovní příležitosti (specifický cíl 2); podporuje zaměstnanost a sociální začlenění zvyšováním dostupnosti a přístupnosti mikrofinancování pro mikropodniky a podniky sociální ekonomiky, zejména pro ohrožené osoby (specifický cíl 3);
3.  V rámci složky Zdraví podporuje ESF+ zdraví a prevenci nemocí, přispívá k účinnosti, dostupnosti a odolnosti systémů zdravotní péče, usiluje o bezpečnější zdravotní péči, dále snižuje nerovnosti v oblasti zdraví, chrání občany před přeshraničními zdravotními hrozbami a podporuje právní předpisy EU v oblasti zdraví.
3.  v rámci složky Zdraví přispívá ESF+ k dosažení vysoké míry ochrany lidského zdraví a prevence nemocí, mj. podporou fyzické aktivity a zdravotní výuky, přispívá k účinnosti, dostupnosti a odolnosti systémů zdravotní péče, usiluje o bezpečnější zdravotní péči, snižuje nerovnosti v oblasti zdraví, zvyšuje střední délku života při narození, chrání občany před přeshraničními zdravotními hrozbami, napomáhá prevenci a včasné diagnostice chorob, přispívá k podpoře zdraví v průběhu celého života, posiluje a podporuje právní předpisy EU v oblasti zdraví, včetně environmentálního zdraví, a prosazuje aspekt zdraví ve všech politikách Unie. Zdravotní politika Unie se řídí cíli udržitelného rozvoje, aby bylo zajištěno, že Unie a členské státy dosáhnou cíle udržitelného rozvoje č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Článek 5
Článek 5
Článek 5
Rozpočet
Rozpočet
1.  Celkové finanční krytí pro ESF+ pro období 2021–2027 činí 101 174 000 000 EUR v běžných cenách.
1.  Celkové finanční krytí pro ESF+ pro období 2021–2027 činí 106 781 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (120 457 000 000 EUR v běžných cenách).
2.  Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 100 000 000 000 EUR v běžných cenách nebo 88 646 194 590 v cenách z roku 2018, z čehož je 200 000 000 EUR v běžných cenách nebo 175 000 000 EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i), a 400 000 000 EUR v běžných cenách nebo 376 928 934 EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.
2.  Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 105 686 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (119 222 000 000 EUR v běžných cenách), z čehož je 200 000 000 EUR v běžných cenách nebo 175 000 000 EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i), 5 900 000 000 EUR je přiděleno na opatření spadající pod evropskou záruku pro děti uvedenou v článku 10a a 400 000 000 EUR v běžných cenách nebo 376 928 934 EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.
3.  Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pro období 2021–2027 činí 1 174 000 000 EUR v běžných cenách.
3.  Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pro období 2021–2027 činí 1 095 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (1 234 000 000 EUR v běžných cenách).
4.  Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:
4.  Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:
a)  761 000 000 EUR na provádění složky Zaměstnanost a sociální inovace;
a)  675 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (761 000 000 EUR v běžných cenách) na provádění složky Zaměstnanost a sociální inovace;
b)  413 000 000 EUR na provádění složky Zdraví.
b)  420 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (473 000 000 EUR v běžných cenách nebo 0,36 % VFR na období 2021–2017) na provádění složky Zdraví.
5.  Částky uvedené v odstavcích 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.
5.  Částky uvedené v odstavcích 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Článek 6
Článek 6
Článek 6
Rovnost mužů a žen a rovné příležitosti a nediskriminace
Rovnost pohlaví a rovné příležitosti a nediskriminace
1.  Všechny programy prováděné ve složce ESF+ v rámci sdíleného řízení, jakož i operace podporované složkou Zaměstnanost a sociální inovace a složkou Zdraví zajistí rovnost mužů a žen v průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. V průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení rovněž podporují rovné příležitosti pro všechny, bez diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.
1.  Všechny programy prováděné v rámci ESF+ zajistí rovnost pohlaví v průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. V průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení rovněž podporují konkrétní opatření zaměřená na zvýšení účasti žen na pracovním životě a na jejich profesionální rozvoj, jakož i na sladění pracovního a soukromého života, a rovné příležitosti pro všechny, bez diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení či zdravotního stavu, věku nebo sexuální orientace, včetně přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, i v souvislosti s IKT, a tak posilují sociální začlenění a zmírňují nerovnosti.
2.  Členské státy a Komise rovněž podporují konkrétní cílená opatření, kterými se budou prosazovat zásady uvedené v odstavci 1 v rámci kteréhokoli z cílů ESF+, včetně přechodu od rezidenční péče v institucionálním prostředí k rodinné a komunitní péči.
2.  Členské státy a Komise rovněž podporují konkrétní cílená opatření, kterými se budou prosazovat zásady uvedené v odstavci 1 v rámci kteréhokoli z cílů ESF+, včetně přechodu od péče v institucionálním prostředí k rodinné a komunitní péči a zlepšení všeobecné přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Článek 7
Článek 7
Článek 7
Provázanost a tematické zaměření
Provázanost a tematické zaměření
1.  Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv.
1.  Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv, srovnávací přehled sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru a regionální zvláštnosti, čímž přispívají k cílům Unie stanoveným v článku 174 SFEU, pokud jde o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jež jsou plně v souladu s Pařížskou dohodou a cíli udržitelného rozvoje OSN.
Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy ESF+ a ostatními fondy, programy a nástroji Unie, jako je Erasmus, Azylový a migrační fond a program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi osobami odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných opatření.
Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy ESF+ a ostatními fondy, programy a nástroji Unie, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), Evropský námořní a rybářský fond, InvestEU, Kreativní Evropa, nástroj Práva a hodnoty, Erasmus, Azylový a migrační fond, rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů po roce 2020 a program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi řídicími orgány odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění integrovaných přístupů a soudržných a efektivních podpůrných opatření.
2.  Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti ESF+, jak je uvedeno v článku 4.
2.  Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti ESF+, jak je uvedeno v článku 4.
3.  Členské státy přidělí nejméně 25 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až xi), včetně podpory sociálně ekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí.
3.  Členské státy přidělí nejméně 27% svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x), včetně podpory sociálně ekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí.
3a.  Členské státy přidělí v rámci specifických cílů v oblasti politiky sociálního začleňování stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x) nejméně 5 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílená opatření zaměřená na provádění evropské záruky pro děti s cílem přispět k rovnému přístupu dětí k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a odpovídající výživě.
4.  Členské státy přidělí nejméně % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifický cíl řešení materiální deprivace stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě xi).
4.  Kromě minimálního přídělu ve výši alespoň 27 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x) přidělí členské státy nejméně 3 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifický cíl řešení sociálního začleňování nejchudších osob a/nebo materiální deprivace, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 bodech x) a xi).
V řádně odůvodněných případech lze zdroje, které jsou přiděleny na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě x) a zaměřeny na nejchudší osoby, zohlednit při ověřování toho, zda byl dodržen minimální příděl ve výši 2 %, který je uveden v prvním pododstavci tohoto odstavce.
5.  Členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, přidělí alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2021–2025 na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.
5.  Členské státy přidělí alespoň 3 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.
Členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, jež jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy (NEET), v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie nebo u kterých je tento počet vyšší než 15 %, přidělí alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro roky 2021–2025 v programovém období na výše uvedené činnosti a opatření strukturálních reforem, přičemž věnují zvláštní pozornost regionům, které jsou více postiženy, a zohledňují rozdíly mezi těmito regiony.
Při programování zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na roky 2026 a 2027 v polovině období v souladu s článkem [14] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] přidělí členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2024 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, na uvedené činnosti alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2026–2027.
Při programování zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na roky 2026 a 2027 v polovině období v souladu s článkem [14] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] přidělí členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2024 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie nebo u kterých je tento počet vyšší než 15 %, na uvedené činnosti nebo opatření strukturálních reforem alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2026–2027.
Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené v prvním a druhém pododstavci, přidělí alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené činnosti uvedené v prvním pododstavci. Toto přidělení se zohlední při ověřování, zda bylo minimální procento stanovené v prvním a druhém pododstavci na vnitrostátní úrovni dodrženo.
Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené ve druhém a třetím pododstavci, přidělí alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené činnosti uvedené v prvním pododstavci. Toto přidělení se zohlední při ověřování, zda bylo minimální procento stanovené v prvním a druhém pododstavci na vnitrostátní úrovni dodrženo. Toto přidělení nenahrazuje financování nezbytné pro infrastrukturu a rozvoj nejvzdálenějších regionů.
Členské státy musí při provádění těchto činností dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená informační opatření.
Členské státy musí při provádění těchto činností dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená informační opatření.
6.  Odstavce 2 až 5 se nepoužijí na zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994.
6.  Odstavce 2 až 5 se nepoužijí na zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994.
7.  Odstavce 1 až 5 se nepoužijí na technickou pomoc.
7.  Odstavce 1 až 5 se nepoužijí na technickou pomoc.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Článek 7 a (nový)
Článek 7a
Dodržování základních práv
Členské státy a Komise zajistí dodržování základních práv a Listiny při využívání finančních prostředků.
Jakékoliv náklady na činnosti, které nejsou v souladu s Listinou, nejsou způsobilé podle čl. 58 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních xx/xx a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Článek 8
Článek 8
Článek 8
Partnerství
Partnerství
1.  Každý členský stát zajistí přiměřenou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění politik v oblasti zaměstnání, vzdělávání a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení.
1.  Každý členský stát zajistí v souladu s článkem 6 [budoucího nařízení o společných ustanoveních] a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ve spolupráci s místními a regionálními orgány smysluplnou účast sociálních partnerů, organizací občanské společnosti, subjektů pro rovnost, vnitrostátních institucí pro lidská práva a dalších relevantních nebo reprezentativních organizací při plánování a provádění politik a iniciativ v oblasti zaměstnání, vzdělávání, nediskriminace a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení. Tato smysluplná účast je inkluzivní a přístupná pro osoby se zdravotním postižením.
2.  Členské státy přidělí každému programu odpovídající část zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.
2.  Členské státy přidělí alespoň 2 % zdrojů ESF+ na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni ve formě školení, opatření k navazování kontaktů a posilování sociálního dialogu a na činnosti, které společně vykonávají sociální partneři.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Článek 9
Článek 9
Článek 9
Řešení materiální deprivace
Řešení materiální deprivace
Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 4 se plánují v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu.
Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 4 týkající se sociálního začleňování nejchudších osob a/nebo materiální deprivace se plánují v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu. Míra spolufinancování pro tuto prioritu nebo program je stanovena na minimálně 85 %.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Článek 10
Článek 10
Článek 10
Podpora zaměstnanosti mladých lidí
Podpora zaměstnanosti mladých lidí
Podpora podle čl. 7 odst. 5 se plánuje v rámci vyhrazené priority a prosazuje specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě i).
Podpora podle čl. 7 odst. 5 se plánuje v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu a prosazuje specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě i).
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Článek 10 a (nový)
Článek 10a
Podpora evropské záruky pro děti
Podpora v souladu s čl. 7 odst. 3a se plánuje v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu odrážejících doporučení Evropské komise z roku 2013 o investicích do dětí. Podporuje boj s dětskou chudobou a sociálním vyloučením v rámci specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x).
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Článek 11
Článek 11
Článek 11
Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země
Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země
Činnosti určené k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci jedné nebo více vyhrazených priorit.
Činnosti určené k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci kteréhokoli ze specifických cílů uvedených ve čl. 4 odst. 1. Členské státy zajišťují doplňkovost, soudržnost, koordinaci a součinnost s evropským pilířem sociálních práv.
Dostatečná flexibilita musí být zajištěna na úrovni řídicího orgánu, aby bylo možné stanovit priority a oblasti pro investice z ESF+ v souladu se specifickými místními nebo regionálními problémy.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Článek 11 a (nový)
Článek 11a
Integrovaný územní rozvoj
1.  ESF+ může podporovat integrovaný územní rozvoj v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] v souladu s kapitolou II hlavy III uvedeného nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních].
2.  Členské státy realizují integrovaný územní rozvoj s podporou z ESF+ výlučně prostřednictvím forem uvedených v článku [22] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Článek 11 b (nový)
Článek 11b
Nadnárodní spolupráce
1.  Členské státy mohou podpořit činnosti nadnárodní spolupráce v rámci vyhrazené priority.
2.  Činnosti nadnárodní spolupráce mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech i) až x).
3.  Maximální míra spolufinancování pro tuto prioritu může být zvýšena na 95 %, pokud je na tyto priority vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Článek 12
Článek 12
Článek 12
Oblast působnosti
Oblast působnosti
Tato kapitola se použije na podporu z ESF+ podle čl. 4 odst. 1 bodů i) až x), pokud se provádí v rámci sdíleného řízení („obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení“).
Tato kapitola se použije na podporu z ESF+ podle čl. 4 odst. 1 bodů i) až x), pokud se provádí v rámci sdíleného řízení („obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení“). Článek 13 se rovněž použije na podporu z ESF+ podle čl. 4 odst. 1 bodu xi).
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Článek 13
Článek 13
Článek 13
Inovační činnosti
Činnosti v oblasti sociálních inovací
1.  Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a sociálních experimentů nebo posilují přístupy zdola nahoru založené na partnerství mezi veřejnými orgány, soukromým sektorem a občanskou společností, jako jsou například místní akční skupiny vytvářející a provádějící strategie komunitně vedeného místního rozvoje.
1.  Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a/nebo sociálních experimentů, včetně těch se sociálně-kulturní složkou, za využití přístupů zdola nahoru založených na partnerství mezi veřejnými orgány, sociálními partnery, podniky sociální ekonomiky, soukromým sektorem a občanskou společností.
1a.  Členské státy určí buď ve svých operačních programech, nebo v pozdější fázi provádění oblasti pro sociální inovace a sociální experimenty, které odpovídají konkrétním potřebám těchto členských států.
2.  Členské státy mohou podporovat rozšiřování inovativních přístupů testovaných v malém měřítku (sociálních experimentů), které byly vytvořeny v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a dalších programů Unie.
2.  Členské státy mohou podporovat rozšiřování inovativních přístupů testovaných v malém měřítku (sociálních inovací a sociálních experimentů, včetně těch se sociálně-kulturní složkou), které byly vytvořeny v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a dalších programů Unie.
3.  Inovativní činnosti a přístupy mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech i) až x).
3.  Inovativní činnosti a přístupy mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1.
4.  Každý členský stát si stanoví alespoň jednu prioritu na provádění odstavců 1 nebo 2 nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro tyto priority může být zvýšena na 95 %, pokud je na tyto priority vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení.
4.  Každý členský stát si stanoví alespoň jednu prioritu na provádění odstavců 1 nebo 2 nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro tyto priority může být zvýšena na 95 %, pokud je vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Článek 14
Článek 14
Článek 14
Způsobilost
Způsobilost
1.  Kromě nákladů uvedených v článku [58] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé následující náklady:
1.  Kromě nákladů uvedených v článku [58] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé následující náklady:
a)  náklady na nákup pozemků a nemovitostí a zajištění infrastruktury a
a)  náklady na nákup pozemků a nemovitostí a na nákup infrastruktury a
b)  náklady na nákup nábytku, vybavení a vozidel, s výjimkou případů, kdy je nákup nezbytný pro dosažení cíle operace, nebo pokud jsou tyto položky plně odepsány, nebo je pořízení těchto položek nejhospodárnější možností.
b)  náklady na nákup nábytku, vybavení a vozidel, s výjimkou případů, kdy je nákup absolutně nezbytný pro dosažení cíle operace, nebo pokud jsou tyto položky plně odepsány, nebo je pořízení těchto položek nejhospodárnější možností.
2.  Příspěvky ve formě věcného plnění, jež mají podobu dávek nebo platů a jsou ve prospěch účastníků operace vyplaceny třetí stranou, mohou být způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud uvedené věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly včetně účetních pravidel a jejich výše nepřesahuje náklady, které nese třetí strana.
2.  Příspěvky ve formě věcného plnění, jež mají podobu dávek nebo platů a jsou ve prospěch účastníků operace vyplaceny třetí stranou, mohou být způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud uvedené věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly včetně účetních pravidel a jejich výše nepřesahuje náklady, které nese třetí strana.
3.  Zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994, se použije na podporu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1.
3.  Zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994, se použije na podporu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1.
4.  Přímé náklady na zaměstnance jsou způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud jejich výše není vyšší než 100 % obvyklé odměny, která je podložena údaji Eurostatu, za výkon dotyčného povolání v členském státě.
4.  Přímé náklady na zaměstnance jsou způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení. Je-li v platnosti kolektivní dohoda, stanoví se podle této dohody. Není-li v platnosti kolektivní dohoda, nepřesahuje jejich výše 100 % obvyklé odměny za výkon dotyčného povolání nebo specifické odborné znalosti v členském státě nebo regionu, která je podložena příslušným písemným odůvodněním poskytnutým příslušným řídicím orgánem a/nebo údaji Eurostatu.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Článek 15
Článek 15
Článek 15
Ukazatele a podávání zpráv
Ukazatele a podávání zpráv
1.  U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze 1 tohoto nařízení. Programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.
1.  U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění činností zaměřených na sociální začleňování nejchudších osob podle čl. 4 odst. 1 bodu x) použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze 1 nebo IIa tohoto nařízení. Tyto programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy a opatření.
2.  Výchozí hodnota společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, v absolutních číslech se pro tyto ukazatele nastaví souhrnné kvantifikované milníky a cílové hodnoty. Vykazované hodnoty ukazatelů výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.
2.  Výchozí hodnota společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, v absolutních číslech se pro tyto ukazatele nastaví souhrnné kvantifikované milníky a cílové hodnoty. Vykazované hodnoty ukazatelů výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.
3.  U společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž je nastaven souhrnný kvantifikovaný milník pro rok 2024 a souhrnná kvantifikovaná cílová hodnota pro rok 2029, se referenční hodnota stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Cíle pro společné ukazatele výsledků jsou stanoveny v absolutních číslech nebo v procentech. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně. Vykazované hodnoty společných ukazatelů výsledků musí být vyjádřeny v absolutních číslech.
3.  U společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž je nastaven souhrnný kvantifikovaný milník pro rok 2024 a souhrnná kvantifikovaná cílová hodnota pro rok 2029, se referenční hodnota stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Cíle pro společné ukazatele výsledků jsou stanoveny v absolutních číslech nebo v procentech. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně. Vykazované hodnoty společných ukazatelů výsledků musí být vyjádřeny v absolutních číslech.
4.  Údaje o ukazatelích pro účastníky se předají pouze tehdy, jsou-li veškeré údaje požadované v bodě 1a přílohy 1 a týkající se uvedeného účastníka k dispozici.
4.  Údaje o ukazatelích pro účastníky se předají pouze tehdy, jsou-li veškeré údaje požadované v bodě 1a přílohy 1 a týkající se uvedeného účastníka k dispozici.
4a.  Údaje uvedené v odstavci 3 zahrnují hodnocení dopadu na rovnost žen a mužů s cílem sledovat provádění programů ESF+ s ohledem na tuto rovnost a jsou rozčleněny podle pohlaví.
5.  Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích, členské státy umožní, aby řídicí orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení celkové podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679.
5.  Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích, mohou členské státy umožnit, aby řídicí orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení celkové podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679.
6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze I, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.
6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze I a IIa, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Článek 17
Článek 17
Článek 17
Zásady
Zásady
1.  Podpory z ESF+ lze pro účely řešení materiální deprivace využít pouze na podporu distribuce potravin a zboží v souladu s právem Unie týkajícím se bezpečnosti spotřebních výrobků.
1.  Podpory z ESF+ lze pro účely řešení materiální deprivace využít pouze na podporu distribuce potravin a zboží v souladu s právem Unie týkajícím se bezpečnosti spotřebních výrobků.
2.  Členské státy a příjemci vybírají potravinovou a/nebo základní materiální pomoc na základě objektivních kritérií týkajících se potřeb nejchudších osob. Kritéria výběru potravin, a případně zboží, rovněž zohledňují klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami. Ve vhodných případech se při výběru typu potravin, které mají být distribuovány, přihlíží k jejich přínosu k vyváženému stravování nejchudších osob.
2.  Členské státy a příjemci vybírají potravinovou a/nebo základní materiální pomoc na základě objektivních kritérií týkajících se potřeb nejchudších osob. Kritéria výběru potravin, a případně zboží, rovněž zohledňují klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami a užívání plastů na jedno použití. Ve vhodných případech se při výběru typu potravin, které mají být distribuovány, přihlíží k jejich přínosu k vyváženému stravování nejchudších osob.
Potravinová a/nebo základní materiální pomoc může být poskytnuta přímo nejchudším osobám nebo nepřímo prostřednictvím elektronických poukázek nebo karet, pokud je možné je vyměnit pouze za potravinovou a/nebo základní materiální pomoc, jak je stanoveno čl. 2 odst. 3.
Potravinová a/nebo základní materiální pomoc může být poskytnuta přímo nejchudším osobám nebo nepřímo prostřednictvím elektronických poukázek nebo karet, pokud je možné je vyměnit pouze za potravinovou a/nebo základní materiální pomoc, jak je stanoveno čl. 2 odst. 3, a nenahrazují se jí jakékoli stávající sociální dávky.
Potraviny poskytnuté nejchudším osobám mohou být získány použitím, zpracováním či prodejem produktů, s nimiž se nakládá v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, jedná-li se o nejhospodárnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin nejchudším osobám.
Potraviny poskytnuté nejchudším osobám mohou být získány použitím, zpracováním či prodejem produktů, s nimiž se nakládá v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, jedná-li se o nejhospodárnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin nejchudším osobám.
Kromě částek, které jsou pro daný program již k dispozici, se ve prospěch nejchudších osob použije také každá částka získaná z uvedené transakce.
Kromě částek, které jsou pro daný program již k dispozici, se ve prospěch nejchudších osob použije také každá částka získaná z uvedené transakce.
3.  Komise a členské státy zajistí, aby pomoc poskytovaná v rámci podpory z ESF+, která je určena na řešení materiální deprivace, respektovala důstojnost a zabránila stigmatizaci nejchudších osob.
3.  Komise a členské státy zajistí, aby pomoc poskytovaná v rámci podpory z ESF+, která je určena na řešení materiální deprivace, respektovala důstojnost a zabránila stigmatizaci nejchudších osob.
4.  Dodávku potravinové a/nebo materiální pomoci mohou doprovázet také přesměrování na příslušné služby a další doprovodná opatření zaměřená na sociální začlenění nejchudších osob.
4.  Dodávku potravinové a/nebo materiální pomoci doprovází také přesměrování na příslušné služby a další doprovodná opatření zaměřená na sociální začlenění nejchudších osob.
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Článek 20
Článek 20
Článek 20
Způsobilost výdajů
Způsobilost výdajů
1.  Způsobilými náklady na podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace jsou:
1.  Způsobilými náklady na podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace jsou:
a)  náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci včetně nákladů spojených s přepravou potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří potravinovou a/nebo základní materiální pomoc dodají konečným příjemcům;
a)  náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci včetně nákladů spojených s přepravou potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří potravinovou a/nebo základní materiální pomoc dodají konečným příjemcům;
b)  pokud se na přepravu potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří ji dodají konečným příjemcům, nevztahuje písmeno a), náklady, které nese nákupní subjekt a které se týkají přepravy potravinové a/nebo základní materiální pomoci do skladů a/nebo k příjemcům, a náklady na skladování v paušální sazbě ve výši 1 % nákladů zmíněných v písmeni a), nebo v řádně odůvodněných případech skutečně vynaložené a uhrazené náklady;
b)  pokud se na přepravu potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří ji dodají konečným příjemcům, nevztahuje písmeno a), náklady, které nese nákupní subjekt a které se týkají přepravy potravinové a/nebo základní materiální pomoci do skladů a/nebo k příjemcům, a náklady na skladování v paušální sazbě ve výši 1 % nákladů zmíněných v písmeni a), nebo v řádně odůvodněných případech skutečně vynaložené a uhrazené náklady;
c)  správní náklady, náklady na přepravu a na skladování, které nesou příjemci podílející se na distribuci potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, v paušální sazbě ve výši 5 % nákladů zmíněných v písmeni a); nebo 5 % hodnoty potravin, s nimiž se nakládá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;
c)  správní náklady, náklady na přepravu a na skladování, které nesou příjemci podílející se na distribuci potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, v paušální sazbě ve výši 5 % nákladů zmíněných v písmeni a); nebo 5 % hodnoty potravin, s nimiž se nakládá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;
d)  náklady na sběr, přepravu, skladování a distribuci potravinových darů a s tím přímo spojené činnosti v oblasti zvyšování informovanosti;
d)  náklady na sběr, přepravu, skladování a distribuci potravinových darů a s tím přímo spojené činnosti v oblasti zvyšování informovanosti;
e)  náklady na doprovodná opatření podniknutá příjemci nebo jejich jménem a vykázaná příjemci poskytujícími potravinovou a/nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám v paušální sazbě ve výši 5 % nákladů zmíněných v písmeni a).
e)  náklady na doprovodná opatření podniknutá příjemci nebo jejich jménem a vykázaná příjemci poskytujícími potravinovou a/nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám v paušální sazbě ve výši 5,5 % nákladů zmíněných v písmeni a).
2.  Snížení způsobilých nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) kvůli nedodržení platných právních předpisů ze strany subjektu odpovědného za nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci nevede ke snížení způsobilých nákladů, které jsou stanoveny v odst. 1 písm. c) a e).
2.  Snížení způsobilých nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) kvůli nedodržení platných právních předpisů ze strany subjektu odpovědného za nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci nevede ke snížení způsobilých nákladů, které jsou stanoveny v odst. 1 písm. c) a e).
3.  Za způsobilé náklady se nepovažují:
3.  Za způsobilé náklady se nepovažují:
a)  úroky z dlužných částek;
a)  úroky z dlužných částek;
b)  poskytování infrastruktury;
b)  nákup infrastruktury;
c)  náklady na použité zboží.
c)  náklady na použité zboží nižší jakosti.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Článek 21
Článek 21
Článek 21
Ukazatele a podávání zpráv
Ukazatele a podávání zpráv
1.  U priorit zaměřených na řešení materiální deprivace se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze II tohoto nařízení. Tyto programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.
1.  U priorit zaměřených na řešení materiální deprivace se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze II tohoto nařízení. Tyto programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.
2.  Stanoví se referenční hodnoty pro společné ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy.
2.  Stanoví se referenční hodnoty pro společné ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy. Požadavky na podávání zpráv musí být co nejjednodušší.
3.  Do 30. června 2025 a 30. června 2028 podají řídicí orgány Komisi zprávu o výsledcích strukturovaného průzkumu, který byl u konečných příjemců proveden v předchozím roce. Tento průzkum vychází ze vzoru, který stanovila Komise prostřednictvím prováděcího aktu.
3.  Do 30. června 2025 a 30. června 2028 podají řídicí orgány Komisi zprávu o výsledcích strukturovaného anonymního průzkumu, který byl u konečných příjemců proveden v předchozím roce a který je také zaměřen na jejich životní podmínky a povahu jejich materiální deprivace. Tento průzkum vychází ze vzoru, který stanovila Komise prostřednictvím prováděcího aktu.
4.  Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u konečných příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku.
4.  Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u konečných příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku.
5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze II, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.
5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze II, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1
Audit operací může zahrnovat všechny fáze provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly konečných příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu.
Audit operací může zahrnovat všechny fáze provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly konečných příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu. Audit operací zahrnuje více kontrol v raných fázích provádění, aby v případě rizika podvodu byly finanční prostředky přesměrovány do jiných projektů.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Článek 23
Článek 23
Článek 23
Operační cíle
Operační cíle
Složka Zaměstnanost a sociální inovace má tyto operační cíle:
Složka Zaměstnanost a sociální inovace má tyto operační cíle:
a)  rozvíjet vysoce kvalitní srovnávací analytické znalosti s cílem zajistit, aby politiky zaměřené na dosažení specifických cílů uvedených v článku 4 byly založeny na spolehlivých důkazech a byly relevantní pro potřeby, výzvy a podmínky v přidružených zemích;
a)  rozvíjet vysoce kvalitní srovnávací analytické znalosti s cílem zajistit, aby politiky zaměřené na dosažení specifických cílů uvedených v článku 4 byly založeny na spolehlivých důkazech a byly relevantní pro potřeby, výzvy a podmínky v přidružených zemích;
b)  usnadňovat účinné a inkluzivní sdílení informací, vzájemné učení, vzájemné hodnocení a dialog o politikách v oblastech uvedených v článku 4 s cílem pomoci přidruženým zemím při přijímání vhodných politických opatření;
b)  usnadňovat účinné a inkluzivní sdílení informací, vzájemné učení, vzájemné hodnocení a dialog o politikách v oblastech uvedených v článku 4 s cílem pomoci přidruženým zemím při přijímání vhodných politických opatření;
c)  podporovat sociální experimenty v oblastech uvedených v článku 4 a rozvíjet schopnost zúčastněných stran provádět, převádět či dále rozvíjet otestované inovace v oblasti sociální politiky;
c)  podporovat sociální experimenty v oblastech uvedených v článku 4 a rozvíjet schopnost zúčastněných stran připravovat, navrhovat, provádět, převádět či dále rozvíjet otestované inovace v oblasti sociální politiky se zvláštním důrazem na podporu rozvoje místních projektů, které vypracovávají města, místní a regionální orgány, sociální partneři, organizace občanské společnosti a socioekonomické subjekty v oblasti přijímání, sociálního začlenění a integrace státních příslušníků třetích zemí;
d)  poskytovat specifické podpůrné služby zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání za účelem rozvoje integrovaných evropských trhů práce, od přípravy před náborem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání, aby byla obsazena volná pracovní místa v určitých odvětvích, profesích, zemích, pohraničních oblastech nebo nabídnuta určitým skupinám (například zranitelným osobám);
d)  poskytovat specifické podpůrné služby zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání za účelem rozvoje integrovaných evropských trhů práce, od přípravy před náborem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání, aby byla obsazena volná pracovní místa v určitých odvětvích, profesích, zemích, pohraničních oblastech nebo nabídnuta určitým skupinám (například osobám ve zranitelném postavení);
da)  podporovat přeshraniční partnerství mezi veřejnými službami zaměstnanosti, občanskou společností a sociálními partnery s cílem posílit přeshraniční trh práce a přeshraniční mobilitu za odpovídajících podmínek;
db)  podporovat poskytování služeb EURES při náboru a umísťování pracovníků do kvalitního a udržitelného zaměstnání pomocí porovnání nabídek volných pracovních míst se žádostmi o zaměstnání, a to i prostřednictvím přeshraniční partnerství;
dc)  usnadnit dobrovolnou územní mobilitu pracovníků za odpovídajících sociálních podmínek a rozšířit pracovní příležitosti rozvíjením vysoce kvalitních trhů práce v Unii podporujících začlenění, které jsou otevřené a přístupné všem, a to při respektování práv pracovníků na celém území Unie;
e)  podporovat rozvoj tržního ekosystému souvisejícího s poskytováním mikrofinancování mikropodnikům ve fázi zahájení činnosti a rozvoje, a to zejména podnikům, které zaměstnávají zranitelné osoby;
e)  podporovat rozvoj tržního ekosystému souvisejícího s poskytováním mikrofinancování, jakož i jeho dostupnosti a přístupnosti pro mikropodniky, podniky sociální ekonomiky a zranitelné osoby ve fázi zahájení činnosti a rozvoje, a to zejména pro ty, které zaměstnávají osoby ve zranitelném postavení, včetně znevýhodněných skupin;
f)  podporovat vytváření sítí na úrovni Unie a dialogů s příslušnými zúčastněnými stranami v oblastech uvedených v článku 4 i mezi těmito stranami a přispívat k budování institucionálních kapacit těchto zúčastněných stran včetně veřejných služeb zaměstnanosti, institucí sociálního zabezpečení, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících financování sociálním podnikům a sociální ekonomice;
f)  podporovat vytváření sítí na úrovni Unie a dialogů s příslušnými zúčastněnými stranami v oblastech uvedených v článku 4 i mezi těmito stranami a přispívat k budování institucionálních kapacit zapojených zúčastněných stran včetně veřejných služeb zaměstnanosti, institucí sociálního zabezpečení, občanské společnosti, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících financování podnikům sociální ekonomiky a také sociální ekonomice;
g)  podporovat rozvoj sociálních podniků a vznik trhu pro sociální investice tím, že se usnadní veřejné a soukromé interakce a účast nadací a dobročinných organizací na tomto trhu;
g)  podporovat rozvoj podniků sociální ekonomiky a vznik trhu pro sociální investice tím, že se usnadní veřejné a soukromé interakce a účast nadací a dobročinných organizací na tomto trhu;
h)  poskytovat pokyny pro rozvoj sociální infrastruktury (včetně bydlení, péče o děti, vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče a dlouhodobé péče) potřebné pro provádění evropského pilíře sociálních práv;
h)  poskytovat pokyny pro rozvoj sociální infrastruktury (včetně bydlení, předškolního vzdělávání a péče, péče o seniory, požadavků na přístupnost, přechodu od institucionálních k rodinným a komunitním pečovatelským službám, stejně jako požadavků na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, péče o děti, vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče a dlouhodobé péče) potřebné pro provádění evropského pilíře sociálních práv;
i)  podporovat nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, a to zejména v oblastech zaměstnanosti, dovedností a sociálního začleňování v celé Evropě;
i)  podporovat nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, a to zejména v oblastech boje proti chudobě, zaměstnanosti, dovedností a sociálního začleňování v celé Evropě;
j)  podporovat provádění příslušných mezinárodních sociálních a pracovních norem v kontextu využívání potenciálu globalizace a vnějšího rozměru politik Unie v oblastech uvedených v článku 4.
j)  podporovat provádění příslušných mezinárodních sociálních a pracovních norem v kontextu využívání potenciálu globalizace a vnějšího rozměru politik Unie v oblastech uvedených v článku 4.
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Článek 23 a (nový)
Článek 23a
Tematické zaměření a finanční prostředky
Část finančního krytí ESF+ pro složku Zaměstnanost a sociální inovace uvedená v čl. 5 odst. 4 písm. b) je vynakládána po celé období na specifické cíle vymezené v čl. 4 odst. 2b podle těchto orientačních procentních hodnot:
a)  55 % na specifický cíl č. 1;
b)  18 % na specifický cíl č. 2;
c)  18 % na specifický cíl č. 3.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Článek 24
Článek 24
Článek 24
Způsobilá opatření
Způsobilá opatření
1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření zaměřená na plnění cílů uvedených v článku 3 a 4.
1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření zaměřená na plnění cílů uvedených v článku 3 a 4.
2.  V rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace mohou být podporována následující opatření:
2.  V rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace mohou být podporována následující opatření:
a)  analytické činnosti včetně činností, které se vztahují k třetím zemím, zejména:
a)  analytické činnosti včetně činností, které se vztahují k třetím zemím, zejména:
i)  průzkumy, studie, statistické údaje, metodiky, klasifikace, mikrosimulace, ukazatele, financování středisek pro sledování na evropské úrovni a referenční hodnoty;
i)  průzkumy, studie, statistické údaje, metodiky, klasifikace, mikrosimulace, ukazatele, financování středisek pro sledování na evropské úrovni a referenční hodnoty;
ii)  sociální experimenty, kterými se hodnotí sociální inovace;
ii)  sociální experimenty, kterými se hodnotí sociální inovace;
iii)  monitorování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;
iii)  monitorování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;
b)  provádění politik, zejména:
b)  provádění politik, zejména:
i)  přeshraničních partnerství a podpůrných služeb v přeshraničních regionech;
i)  přeshraničních partnerství a podpůrných služeb v přeshraničních regionech;
ii)  celounijního režimu mobility zaměřeného na pracovní sílu v Unii s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce;
ii)  celounijního režimu mobility zaměřeného na pracovní sílu v Unii s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce;
iii)  podpora mikrofinancování a sociálních podniků, a to rovněž prostřednictvím operací kombinování zdrojů, jako je asymetrické sdílení rizika nebo snížení transakčních nákladů, jakož i podpora rozvoje sociální infrastruktury a dovedností;
iii)  podpora mikrofinancování a podniků sociální ekonomiky, a to rovněž prostřednictvím operací kombinování zdrojů, jako je asymetrické sdílení rizika nebo snížení transakčních nákladů, jakož i podpora rozvoje sociální infrastruktury a dovedností;
iv)  podpora nadnárodní spolupráce a partnerství v zájmu přenosu a dalšího rozvoje inovativních řešení;
iv)  podpora nadnárodní spolupráce a partnerství v zájmu přenosu a dalšího rozvoje inovativních řešení;
c)  budování kapacit, zejména:
c)  budování kapacit, zejména:
i)  sítí na úrovni Unie souvisejících s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;
i)  sítí na úrovni Unie souvisejících s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;
ii)  národních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním složky;
ii)  národních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním složky;
iii)  správních institucí zúčastněných zemí, institucí sociálního zabezpečení a služeb zaměstnanosti odpovědných za podporu mobility pracovníků, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících finanční prostředky sociálním podnikům nebo jiným subjektům činným v oblasti sociálních investic, jakož i podpora jejich vzájemných kontaktů;
iii)  správních institucí zúčastněných zemí, institucí sociálního zabezpečení a služeb zaměstnanosti odpovědných za podporu mobility pracovníků, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících finanční prostředky podnikům sociální ekonomiky nebo jiným subjektům činným v oblasti sociálních investic, jakož i podpora jejich vzájemných kontaktů;
iv)  zúčastněných stran s ohledem na nadnárodní spolupráci;
iv)  sociálních partnerů a zúčastněných stran s ohledem na nadnárodní spolupráci;
d)  komunikační činnost a šíření informací, zejména:
d)  komunikační činnost a šíření informací, zejména:
i)  vzájemné učení pomocí výměny osvědčených postupů, inovativních přístupů a výsledků analytických činností, dále vzájemná hodnocení a referenční hodnoty;
i)  vzájemné učení pomocí výměny osvědčených postupů, inovativních přístupů a výsledků analytických činností, dále vzájemná hodnocení a referenční hodnoty;
ii)  pokyny, zprávy, informační materiály a mediální pokrytí iniciativ, které se týkají oblastí uvedených v čl. 4 odst. 1;
ii)  pokyny, zprávy, informační materiály a mediální pokrytí iniciativ, které se týkají oblastí uvedených v čl. 4 odst. 1;
iii)  informační systémy šířící důkazní informace souvisejí s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;
iii)  informační systémy šířící důkazní informace souvisejí s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;
iv)  akce, konference a semináře v rámci předsednictví Rady.
iv)  technická a administrativní pomoc určená k provádění pracovního programu, například přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 1 – písm. b
b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.
b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo příslušná mezinárodní organizace;
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Článek 25 a (nový)
Článek 25a
Řízení
1.  Komise vede se zúčastněnými stranami v celé Unii, zejména se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti, konzultace o programech pro zaměstnanost a sociální inovace a o jejich prioritách, strategické orientaci i provádění.
2.  Komise naváže nezbytné spojení s Výborem pro zaměstnanost, Výborem pro sociální ochranu a Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, skupinou generálních ředitelů pro pracovní vztahy a Poradním výborem pro volný pohyb pracovníků, aby bylo zajištěno pravidelné a řádné informování těchto orgánů o pokroku v provádění uvedených programů. Komise rovněž informuje ostatní výbory, které se zabývají politikami, nástroji a opatřeními souvisejícími se složkou Zaměstnanost a sociální inovace.
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. – a (nové)
-a)   podporovat strategii EU v oblasti veřejného zdraví, která má tyto cíle:
i)  podporovat členské státy v jejich úsilí o ochranu a zlepšování veřejného zdraví; a
ii)  pomáhat při plnění úkolů Unie v oblasti zdraví v souladu s článkem 168 SFEU, jenž stanoví, že při vymezení a provádění všech politických opatření a činnosti Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. a – návětí
a)  posílit připravenost na krizové situace, jejich řízení a reakci na ně v rámci Unie, a chránit tak občany před přeshraničními zdravotními hrozbami:
a)  zlepšit připravenost na krizové situace, jejich řízení a reakci na ně v rámci Unie, a řešit tak přeshraniční zdravotní hrozby:
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. a – písm. iv a (nové)
iva)   provádět kvalitně koncipované intervence v oblasti veřejného zdraví za účelem snížení zátěže a dopadu infekcí a infekčních onemocnění, jimž lze předcházet;
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. a – písm. iv b (nové)
ivb)   podporovat rozvoj dovedností a nástrojů pro efektivní informování o rizicích;
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. i
i)  investovat do podpory zdraví a prevence nemocí;
i)  investovat do podpory zdraví a prevence nemocí, mimo jiné za pomoci programů na zvyšování zdravotní gramotnosti a vzdělávacích programů a také podporou tělesné aktivity;
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. i a (nové)
ia)  investovat do včasné diagnostiky a skríningu;
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. ii
ii)  podporovat digitální transformaci zdraví a péče;
ii)  podporovat digitální transformaci zdraví a péče, která by reagovala na potřeby a obavy pacientů a občanů, zejména vytvářením vazeb s programy, které podporují mediální gramotnost a digitální dovednosti;
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. ii a (nové)
iia)   podporovat digitální veřejné služby v oblastech, jako je zdraví;
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. ii b (nové)
iib)   zvýšit kvalitu informací o zdravotním stavu a posílit jejich zabezpečení;
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. ii
ii)  podporovat rozvoj udržitelného zdravotního informačního systému Unie;
ii)  podporovat rozvoj udržitelného transparentního a přístupného zdravotního informačního systému Unie a zároveň zajistit ochranu soukromých údajů.
(V návrhu COM jsou nesprávně číslovány body v článku 26, v písm. b) jsou chybně uvedeny dva body označené jako ii))
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. iii
iii)  podporovat členské státy v předávání znalostí, které jsou užitečné pro vnitrostátní reformní procesy, aby se zvýšila účinnost, přístupnost odolnost zdravotních systémů a více se podporovalo zdraví a prevence nemocí při současném zaměření zejména na výzvy zjištěné v rámci evropského semestru;
iii)  podporovat členské státy předáváním znalostí a opatřeními na podporu provádění, která jsou užitečná pro vnitrostátní reformní procesy, aby se zvýšila účinnost, přístupnost, odolnost, nediskriminační charakter, inkluzivnost a nestrannost zdravotních systémů, které řeší sociální nerovnost, a aby se více podporovalo zdraví a prevence nemocí při současném zaměření zejména na výzvy zjištěné v rámci evropského semestru. To zahrnuje také podporu státních rejstříků na vysoce kvalitní úrovni, které musí rovněž poskytovat srovnatelné údaje.
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. iv a (nové)
iva)   podporovat přechod na individuálně zaměřenou péči, blízkost zdravotních a sociálních služeb a také integrovanou komunitní péči, zejména podporou organizačních modelů založených na mezioborové týmové práci a vytváření sítí mezi více zúčastněnými stranami;
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. iv b (nové)
ivb)   zajistit zapojení všech příslušných zúčastněných stran do provádění výše uvedených opatření, a to na úrovni Unie a/nebo na úrovni členských států podle potřeby;
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. iv c (nové)
ivc)   vypracovat a zavést nástroje a strategie k prevenci a řešení nerovností v oblasti zdraví, podporovat sociální začlenění a posilovat postavení občanů a zapojení komunit;
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – písm. i
i)  podporovat provádění právních předpisů týkajících se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků;
i)  podporovat provádění právních předpisů týkajících se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, jakož i přístup k těmto přípravkům v celé Unii;
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – písm. vi
vi)  podporovat vědecké výbory Komise pro bezpečnost spotřebitele a pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika;
vi)  podporovat rozvíjení zásady zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky a zavést takové postupy, které by braly v úvahu důsledky pro zdraví a zohlednily je ve všech politikách;
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)   podporovat monitorování, provádění a upevňování dalších právních předpisů a politik Unie s důsledky pro zdraví, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví, mimo jiné opatření, která se týkají:
i)  znečišťování ovzduší;
ii)  endokrinních disruptorů a dalších chemických látek se škodlivými vlastnostmi;
iii)  reziduí pesticidů v potravinách, ve vodě a v ovzduší;
iv)  potravin a jejich označování, včetně označování transmastných kyselin, označování alkoholických nápojů, přídatných látek a materiálů určených pro styk s potravinami;
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – písm. ii
ii)  podporovat rozvoj spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií při přípravě nových harmonizovaných pravidel;
ii)  podporovat rozvoj spolupráce a budování kapacit v oblasti hodnocení zdravotnických technologií při přípravě nových harmonizovaných pravidel;
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – písm. iii a (nové)
iiia)   podporovat provádění programů a používání osvědčených postupů ve vzdělávání v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a kampaní pro mládež;
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – písm. iii b (nové)
iiib)   podporovat organizace občanské společnosti na unijní úrovni, které se zabývají oblastí zdraví a souvisejícími otázkami;
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – písm. iii c (nové)
iiic)  podpořit zřízení řídicího výboru pro otázky zdraví v zájmu provádění opatření v rámci složky Zdraví;
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1
1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření zaměřená na plnění cílů uvedených v článcích 3 a 26.
1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření vztahující se k oblasti zdraví, která jsou zaměřena na plnění cílů uvedených v článcích 3, 4 a 26.
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. a – písm. i a (nové)
ia)   činnosti určené ke sledování kumulativních dopadů rizikových faktorů na životní prostředí, včetně těch, které vznikají v důsledku přítomnosti kontaminujících látek v potravinách, ve vodě, v ovzduší a jiných zdrojích;
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. a – písm. i b (nové)
ib)   činnosti, které sledují dopady právních předpisů Unie na zdraví, jako je farmakovigilance a obdobné postupy;
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. a – pododstavec 1 a (nový)
Výsledky analytické činnosti, jakmile je dokončena, se zpřístupní veřejnosti.
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. b – písm. i
i)  přeshraniční spolupráce a partnerství, a to i v přeshraničních regionech;
i)  přeshraniční spolupráce a partnerství, a to i v přeshraničních regionech, mimo jiné i pokud jde o znečištění ovzduší a jinou přeshraniční kontaminaci životního prostředí;
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. c – písm. i
i)  prostřednictvím přenosu, přizpůsobení a zavádění osvědčených postupů, které zajistí přidanou hodnotu na úrovni Unie mezi členskými státy;
i)  prostřednictvím výměny, přenosu, přizpůsobení a zavádění osvědčených postupů, které zajistí přidanou hodnotu na úrovni Unie mezi členskými státy;
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. c – písm. ii
ii)  sítí na úrovni EU souvisejících s oblastmi uvedenými v článku 26;
ii)  sítí na úrovni EU souvisejících s oblastmi uvedenými v článku 26, a to trvalým a udržitelným způsobem a se zajištěním účasti aktivní občanské společnosti na unijní úrovni;
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. c – písm. iv
iv)  národních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním programu;
iv)  regionálních a národních kontaktních míst a kontaktních míst na nižší než státní úrovni, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním programu;
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 1
Komise konzultuje zdravotnické orgány členských států v Řídicí skupině pro podporu zdraví, prevenci chorob a zvládání nepřenosných nemocí nebo v jiné příslušné skupině odborníků Komise nebo v podobných subjektech ohledně pracovních plánů stanovených pro složku Zdraví a ohledně jejích priorit, strategických směrů i jejího provádění, jakož i ohledně zdravotních aspektů u jiných politik a podpůrných mechanismů, aby se zvýšila jejich celková koordinace a přidaná hodnota.
Komise konzultuje zdravotnické orgány členských států v Řídicí skupině pro podporu zdraví, prevenci chorob a zvládání nepřenosných nemocí nebo v jiné příslušné skupině odborníků Komise nebo v podobných subjektech, jako jsou profesní sdružení v odvětví zdravotnictví, ohledně ročních pracovních plánů stanovených pro složku Zdraví a ohledně jejích priorit, strategických směrů i jejího provádění, jakož i ohledně zdravotních aspektů u jiných politik a podpůrných mechanismů, aby se zvýšila jejich celková koordinace a přidaná hodnota. Silné politické vedení a odpovídající struktura řízení věnovaná oblasti zdraví zajistí, aby byla zaručena ochrana a podpora zdraví ve všech portfoliích Komise v souladu s čl. 168 odst. 1 SFEU.
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Článek 29 a (nový)
Článek 29a
Řídicí výbor pro otázky zdraví
1.  Komise zřídí k provádění opatření v rámci složky Zdraví řídicí výbor pro otázky zdraví (dále jen „řídicí výbor“).
2.  Řídicí výbor se zaměřuje na vytváření pozitivních vazeb mezi složkou Zdraví a dalšími programy, které obsahují zdravotní aspekt, a to prostřednictvím koordinace a spolupráce, podporou zapojení pacientů a společnosti a poskytováním vědeckého poradenství a doporučení. Tato činnost zajišťuje hodnotově zaměřená opatření v oblasti zdraví, udržitelnost a lepší řešení otázek spojených se zdravím, podporuje dostupnost a snižuje nerovnosti v oblasti zdraví. 
3.  Řídicí výbor zajišťuje komplexní strategii a řízení při vytváření pracovních plánů v rámci složky Zdraví. 
4.  Řídicí výbor je nezávislou skupinou zúčastněných stran složenou ze subjektů z příslušných odvětví v oblasti veřejného zdraví, dobrých životních podmínek a sociální ochrany, jehož činnosti se účastní zástupci regionálních a místních zdravotnických orgánů, zástupců pacientů a občanů. 
5.  Řídicí výbor se skládá z patnácti až dvaceti vysoce postavených osob vybraných z různých oborů a oblastí činnosti uvedených v odstavci 4. Členy řídicího výboru jmenuje Komise na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů kandidátů nebo vyjádření zájmu či obojího. 
6.  Předsedu řídicího výboru jmenuje Komise ze svých členů. 
7.  Řídicí výbor: 
i)  poskytuje vstupní informace pro vypracování ročních pracovních plánů v rámci složky Zdraví v návaznosti na návrh Komise;
ii)  připravuje plán řízení koordinace a spolupráce mezi složkou Zdraví a dalšími programy, které obsahují zdravotní aspekt.
Tento plán by měl usnadnit zajištění viditelnosti a koordinace všech stávajících finančních mechanismů významných pro oblast zdraví a napomáhat při řízení koordinace a spolupráce. 
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Článek 29 b (nový)
Článek 29b
Mezinárodní spolupráce
Za účelem co nejvyšší efektivity a účinnosti opatření na unijní i mezinárodní úrovni rozvíjí Komise spolupráci na provádění složky Zdraví s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Organizace spojených národů a její specializované agentury, především se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), stejně jako s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Článek 31
Článek 31
Článek 31
Formy financování EU a metody provádění
Formy financování EU a metody provádění
1.  Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví mohou poskytovat finanční prostředky ve všech formách stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, veřejných zakázek a dobrovolných plateb mezinárodním organizacím, jejichž členem je Unie, nebo na jejichž práci se podílí.
1.  Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví mohou poskytovat finanční prostředky ve všech formách stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, veřejných zakázek, příspěvků a dobrovolných plateb mezinárodním organizacím, jejichž členem je Unie, nebo na jejichž práci se podílí.
2.  Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví se provádějí přímo, jak je stanoveno ve finančním nařízení, nebo nepřímo se subjekty uvedenými v čl. [61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.
2.  Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví se provádějí přímo, jak je stanoveno ve finančním nařízení, nebo nepřímo se subjekty uvedenými v čl. [61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.
Při udělování grantů může být hodnotící výbor uvedený v článku [150] finančního nařízení složen z externích odborníků.
Při udělování grantů může být hodnotící výbor uvedený v článku [150] finančního nařízení složen z externích odborníků.
3.  Operace kombinování zdrojů v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace se provádějí v souladu s [nařízením o InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.
3.  Operace kombinování zdrojů v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace se provádějí v souladu s [nařízením o InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.
4.  Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů na financování opatření, která mají pro Unii jasnou přidanou hodnotu a jsou spolufinancována příslušnými orgány zodpovědnými za zdraví v členských státech nebo v třetích zemích přidružených k programu, nebo subjekty veřejného sektoru a nevládními subjekty, které jednají jednotlivě, nebo jako síť, a byly těmito příslušnými orgány pověřeny.
4.  Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů na financování opatření, která mají pro Unii jasnou přidanou hodnotu a jsou spolufinancována příslušnými orgány zodpovědnými za zdraví v členských státech nebo v třetích zemích přidružených k programu, nebo subjekty veřejného sektoru a nevládními subjekty, které jednají jednotlivě, nebo jako síť, a byly těmito příslušnými orgány pověřeny.
5.  Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů evropským referenčním sítím, které jako sítě schválila rada členských států evropských referenčních sítí v souladu s postupem schvalování stanoveným v prováděcím rozhodnutí Komise 2014/287/EU ze dne 10. března 2014, kterým se stanoví kritéria pro zřizování a hodnocení evropských referenčních sítí, pro schvalování a hodnocení jejich členů a pro usnadnění výměny informací a odborných poznatků o zřizování a hodnocení těchto sítí.
5.  Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů evropským referenčním sítím, které jako sítě schválila rada členských států evropských referenčních sítí v souladu s postupem schvalování stanoveným v prováděcím rozhodnutí Komise 2014/287/EU ze dne 10. března 2014, kterým se stanoví kritéria pro zřizování a hodnocení evropských referenčních sítí, pro schvalování a hodnocení jejich členů a pro usnadnění výměny informací a odborných poznatků o zřizování a hodnocení těchto sítí.
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Článek 32
Článek 32
Článek 32
Pracovní program a koordinace
Pracovní program a koordinace
Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku [108] finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.
Komise přijímá v souladu s článkem 38 akty v přenesené pravomoci s cílem zavést roční pracovní programy uvedené v článku [108] finančního nařízení, aby byla doplněna složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví. V těchto pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.
Komise a členské státy podpoří synergie a zajistí účinnou koordinaci mezi složkou Zdraví v rámci ESF+ a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu.
Komise a členské státy podpoří synergie a zajistí účinnou koordinaci mezi složkou Zdraví v rámci ESF+ a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu.
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Článek 33
Článek 33
Článek 33
Monitorování a vykazování
Monitorování a vykazování
1.  Stanoví se ukazatele, kterými se bude u složek monitorovat jejich provádění a pokrok na cestě ke splnění specifických cílů stanovených v článku 4 a operačních cílů stanovených v článcích 23 a 26.
1.  Stanoví se ukazatele, kterými se bude u složek monitorovat jejich provádění a pokrok na cestě ke splnění specifických cílů stanovených v článku 4 a operačních cílů stanovených v článcích 23 a 26.
2.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění složek, jakož i výsledky byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
2.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění složek, jakož i výsledky byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem doplnit či změnit ukazatele v příloze III, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.
3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem doplnit či změnit ukazatele v přílohách IIb a III, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.
3a.  Za účelem pravidelného monitorování složek a provádění případných nezbytných úprav priorit svých politik a financování vypracuje Komise úvodní kontrolní zprávu o kvalitativních a kvantitativních aspektech týkajících se prvního roku, po které následují tři zprávy za následující dvouletá období, a tyto zprávy zasílá Evropskému parlamentu a Radě. Zprávy jsou také předávány pro informaci Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tyto zprávy pokrývají výsledky složek a to, do jaké míry byly v jejich činnostech dodrženy zásady rovnosti žen a mužů a začleňování genderového hlediska a jak při nich byly řešeny otázky zákazu diskriminace, včetně problematiky přístupnosti. Tyto zprávy jsou v zájmu zvýšení transparentnosti složek zpřístupněny veřejnosti.
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Článek 35
Článek 35
Článek 35
Hodnocení
Hodnocení
1.  Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu.
1.  Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu.
2.  Průběžné hodnocení složek se může provést, jakmile je k dispozici dostatek informací o jejich provádění, avšak nejpozději do čtyř let od zahájení provádění složek.
2.  Do 31. prosince 2024 Komise provede hodnocení složek v polovině období s cílem:
a)  určit na kvalitativním a kvantitativním základě pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů složky;
b)  zabývat se sociálním prostředím v Unii a veškerými hlavními změnami provedenými právními předpisy Unie;
c)  zjistit, zda byly zdroje složky využity účinným způsobem a posoudit související evropskou přidanou hodnotu.
Výsledky uvedeného hodnocení v polovině období budou předloženy Evropskému parlamentu a Radě.
3.  Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 5, provede Komise závěrečné hodnocení složek.
3.  Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 5, provede Komise závěrečné hodnocení složek.
4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Článek 37
Článek 37
Článek 37
Informace, komunikace a publicita
Informace, komunikace a publicita
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
2.  Komise provádí informační a komunikační opatření týkající se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, jakož i souvisejících činností a výsledků. Finanční zdroje vyčleněné na složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článcích 4, 23 a 26.
2.  Komise provádí informační a komunikační opatření týkající se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, jakož i souvisejících činností a výsledků. Finanční zdroje vyčleněné na složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie, souvisejí-li s cíli uvedenými v článcích 4, 23 a 26.
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Článek 38
Článek 38
Článek 38
Výkon přenesené pravomoci
Výkon přenesené pravomoci
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5 a čl. 33 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5, článku 32 a čl. 33 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5 a čl. 33 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5, článku 32 a čl. 33 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201628.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201628.
5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5 a čl. 33 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5, článku 32 a čl. 33 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
_________________________________
_________________________________
28 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.
28.   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Článek 40
Článek 40
Článek 40
Výbor podle článku 163 SFEU
Výbor podle článku 163 SFEU
1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 163 SFEU („výbor ESF+“).
1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 163 SFEU („výbor ESF+“).
2.  Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.
2.  Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů, jednoho zástupce občanské společnosti, jednoho zástupce subjektů pro rovnost nebo jiných nezávislých orgánů pro lidská práva v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) [budoucího nařízení o společných ustanoveních] a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.
3.  Výbor EFS+ zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace a organizace zaměstnavatelů na úrovni Unie.
3.  Výbor EFS+ zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a organizace občanské společnosti na úrovni Unie.
3a.  Výbor EFS+ může na svá zasedání zvát zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu.
3b.  V rámci výboru ESF+ je nezbytné zajistit genderovou vyváženost a odpovídající zastoupení menšin i jiných vyloučených skupin.
4.  Výbor ESF+ je konzultován ohledně plánovaného využití technické pomoci v případě poskytnutí podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení a ohledně dalších otázek, které mají dopad na provádění strategií na úrovni Unie týkajících se ESF+.
4.  Výbor ESF+ je konzultován ohledně plánovaného využití technické pomoci v případě poskytnutí podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení a ohledně dalších otázek, které mají dopad na provádění strategií na úrovni Unie týkajících se ESF+.
5.  Výbor ESF+ může vydat stanoviska:
5.  Výbor ESF+ může vydat stanoviska:
a)  k otázkám souvisejícím s přínosem ESF+ při provádění evropského pilíře sociálních práv včetně doporučení pro jednotlivé země a priorit týkajících se semestru (národní programy reforem atd.);
a)  k otázkám souvisejícím s přínosem ESF+ při provádění evropského pilíře sociálních práv včetně doporučení pro jednotlivé země a priorit týkajících se semestru (národní programy reforem atd.);
b)  k otázkám týkajícím se [budoucího nařízení o společných ustanoveních] relevantním pro ESF+;
b)  k otázkám týkajícím se [budoucího nařízení o společných ustanoveních] relevantním pro ESF+;
c)  k otázkám týkajícím se ESF+, které mu předala Komise a které nepatří mezi otázky uvedené v odstavci 4.
c)  k otázkám týkajícím se ESF+, které mu předala Komise a které nepatří mezi otázky uvedené v odstavci 4.
Stanoviska výboru ESF+ se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise uvědomí výbor ESF+, jakým způsobem jeho stanoviska zohlednila.
Stanoviska výboru ESF+ se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise písemně uvědomí výbor ESF+, jakým způsobem jeho stanoviska zohlednila.
6.  Výbor ESF+ může pro každou ze složek ESF+ zřizovat pracovní skupiny.
6.  Výbor ESF+ může pro každou ze složek ESF+ zřizovat pracovní skupiny.
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Příloha I
Příloha 11
Příloha 11
Společné ukazatele pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení
Společné ukazatele pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení
Všechny osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (žena, muž, nebinární osoba). Pokud některé výsledky nejsou možné, údaje týkající se těchto výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat.
Všechny osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (žena, muž, nebinární osoba). Pokud některé výsledky nejsou dostupné, údaje týkající se těchto výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat. Citlivé osobní údaje mohou být sledovány anonymně.
(1)  Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby:
(1)  Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby:
(1a)  Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků
(1a)  Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků
–  Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků jsou:
–  Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků jsou:
–  nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných*,
–  nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných*,
–  dlouhodobě nezaměstnaní*,
–  dlouhodobě nezaměstnaní*,
–  neaktivní*,
–  neaktivní*,
–  zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných*,
–  zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných*,
–  nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET),*
–  ve věku do 30 let*,
–  děti ve věku do 18 let*,
–  mladí lidé ve věku 18–29 let*,
–  ve věku nad 54 let*,
–  ve věku nad 54 let*,
–  osoby s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0-2)*,
–  osoby s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0-2)*,
–  osoby s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním vzděláním (ISCED 4)*,
–  osoby s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním vzděláním (ISCED 4)*,
–  osoby s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8)*.
–  osoby s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8)*.
Celkový počet účastníků se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů souvisejících s postavením v zaměstnání.
Celkový počet účastníků se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů souvisejících s postavením v zaměstnání.
(1b)  Ostatní společné ukazatele výstupů
(1b)  Ostatní společné ukazatele výstupů
Pokud se údaje pro tyto ukazatele neshromažďují v registrech údajů, lze hodnoty u těchto ukazatelů stanovit na základě informovaného odhadu ze strany příjemce.
Pokud se údaje pro tyto ukazatele neshromažďují v registrech údajů, lze hodnoty u těchto ukazatelů stanovit na základě informovaného odhadu ze strany příjemce. Účastníci údaje předkládají vždy dobrovolně.
–  účastníci se zdravotním postižením**,
–  účastníci se zdravotním postižením**,
–  účastníci ve věku do 18 let*,
–  státní příslušníci třetích zemí*,
–  státní příslušníci třetích zemí*,
–  účastníci zahraničního původu*,
–  účastníci zahraničního původu*,
–  menšiny (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)**,
–  menšiny (kromě romské komunity)**,
–  účastníci z romské komunity**,
–  bezdomovci nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení*,
–  bezdomovci nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení*,
–  účastníci z venkovských oblastí*.
–  účastníci z venkovských oblastí*.
–  účastníci ze zeměpisných oblastí s vysokou mírou chudoby a sociálního vyloučení*,
–  účastníci v přechodu od institucionálních k rodinným a komunitním pečovatelským službám**.
(2)  Společné ukazatele výstupů pro subjekty jsou:
(2)  Společné ukazatele výstupů pro subjekty jsou:
–  počet podporovaných orgánů veřejné správy nebo veřejných služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni,
–  počet podporovaných orgánů veřejné správy nebo veřejných služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni,
–  počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a sociálních podniků).
–  počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a sociálních podniků).
(3)  Společné ukazatele pro okamžité výsledky pro účastníky jsou:
(3)  Společné ukazatele pro okamžité výsledky pro účastníky jsou:
–  účastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti*,
–  účastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti*,
–  účastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy po ukončení své účasti*,
–  účastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy po ukončení své účasti*,
–  účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,
–  účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,
–  účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,
–  účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,
(4)  Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky pro účastníky:
(4)  Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky pro účastníky:
–  účastníci zaměstnaní do šesti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost*,
–  účastníci zaměstnaní do šesti a dvanácti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost*,
–  účastníci, jejichž situace na trhu práce se šest měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila*.
–  účastníci, jejichž situace na trhu práce se šest a dvanáct měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila*.
Jako minimální požadavek platí, že tyto údaje mají být shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každého specifického cíle. Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni specifického cíle.
Jako minimální požadavek platí, že tyto údaje mají být shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každého specifického cíle. Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni specifického cíle.
________________________________
__________________________________
1 Údaje uváděné u ukazatelů označené * se považují za osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.
1 Údaje uváděné u ukazatelů označené * se považují za osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.
Údaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 9 nařízení (EU) 2016/679.
Údaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 9 nařízení (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Příloha II
PŘÍLOHA II
PŘÍLOHA II
Společné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace
Společné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace
(1)  Ukazatele výstupů
(1)  Ukazatele výstupů
a)  Celková peněžní hodnota distribuovaných potravin a zboží;
a)  celková peněžní hodnota distribuovaných potravin a zboží;
i)  celková hodnota potravinové pomoci;
i)  celková hodnota potravinové pomoci;
ia)  celková peněžní hodnota potravin pro děti;
ia)  celková peněžní hodnota potravin pro děti;
ib)  celková peněžní hodnota potravin pro bezdomovce;
ib)  celková peněžní hodnota potravin pro bezdomovce;
ic)  celková peněžní hodnota potravin pro jiné cílové skupiny;
ic)  celková peněžní hodnota potravin pro jiné cílové skupiny;
ii)  celková hodnota distribuovaného zboží
ii)  celková hodnota distribuovaného zboží
iia)  celková peněžní hodnota zboží pro děti;
iia)  celková peněžní hodnota zboží pro děti;
iib)  celková peněžní hodnota zboží pro bezdomovce;
iib)  celková peněžní hodnota zboží pro bezdomovce;
iic)  celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny;
iic)  celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny;
b)  celkové množství distribuované potravinové pomoci (v tunách).
b)  celkové množství distribuované potravinové pomoci (v tunách).
Z toho2:
Z toho2:
a)  podíl potravin, u nichž byla programem uhrazena pouze přeprava, distribuce a skladování (v %);
a)  podíl potravin, u nichž byla programem uhrazena pouze přeprava, distribuce a skladování (v %);
b)  podíl potravinových produktů spolufinancovaných z ESF+ v celkovém množství potravin distribuovaných příjemcům (v %).
b)  podíl potravinových produktů spolufinancovaných z ESF+ v celkovém množství potravin distribuovaných příjemcům (v %).
(3)  Společné ukazatele výsledků3
(3)  Společné ukazatele výsledků3
Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc
Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc
–  počet dětí ve věku do 18 let,
–  počet dětí ve věku do 18 let,
–  počet mladých lidí ve věku 18–29 let,
–  počet mladých lidí ve věku 18–29 let,
–  počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,
–  počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,
–  počet konečných příjemců se zdravotním postižením,
–  počet konečných příjemců se zdravotním postižením,
–  počet státních příslušníků třetích zemí,
–  počet státních příslušníků třetích zemí,
–  počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové),
–  počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (kromě romské komunity),
–  účastníci z romské komunity,
–  počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.
–  počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.
Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta materiální pomoc
Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta materiální pomoc
–  počet dětí ve věku do 18 let,
–  počet dětí ve věku do 18 let,
–  počet mladých lidí ve věku 18–29 let,
–  počet mladých lidí ve věku 18–29 let,
–  počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,
–  počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,
–  počet konečných příjemců se zdravotním postižením,
–  počet konečných příjemců se zdravotním postižením,
–  počet státních příslušníků třetích zemí,
–  počet státních příslušníků třetích zemí,
–  počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové),
–  počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (kromě romské komunity),
–  účastníci z romské komunity,
–  počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.
–  počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.
_________________________________
_________________________________
2 Hodnoty těchto ukazatelů se stanoví na základě informovaného odhadu ze strany příjemců.
2 Hodnoty těchto ukazatelů se stanoví na základě informovaného odhadu ze strany příjemců.
3 Tamtéž.
3 Tamtéž.
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Příloha II a (nová)
PŘÍLOHA IIa
Společné ukazatele pro podporu z fondu ESF+ na posílení sociálního začlenění nejchudších osob
Ukazatele výstupů
(1)  Celkový počet osob, kterým je poskytována pomoc k sociálnímu začlenění.
Z toho:
a)  počet dětí ve věku 15 let nebo mladších,
b)  počet osob ve věku 65 let nebo starších,
c)  počet žen,
d)  počet osob, které jsou původem cizinci, a počet osob, které náleží k menšinám (kromě romské komunity),
e)  účastníci z romské komunity,
f)  počet osob bez domova.
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Příloha II b (nová)
PŘÍLOHA IIb
Ukazatele pro složku Zaměstnanost a sociální inovace
1.  Do jaké míry se dle prohlášení zlepšilo porozumění politikám a právním předpisům EU
(1)  Počet analytických činností
(2)  Počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací
(3)  Podpora hlavních aktérů
2.  Úroveň aktivní spolupráce a partnerství mezi vládními orgány EU, členskými státy a přidruženými zeměmi
(1)  Počet analytických činností
(2)  Počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací
(3)  Podpora hlavních aktérů
3.  Jak byla dle prohlášení využívána inovace v oblasti sociální politiky při provádění sociální odpovědnosti podniků a jaké jsou výsledky experimentálních postupů v oblasti sociální politiky pro tvorbu politik
(1)  Počet analytických činností
(2)  Počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací
(3)  Podpora hlavních aktérů
4.  Počet návštěv platformy EURES.
5.  Počet pracovních míst, která byla obsazena mladými lidmi nebo byla podpořena v rámci přípravných činností „Tvoje první práce přes EURES“ a rovněž v rámci cílených programů mobility
6.  Počet osobních kontaktů poradců sítě EURES s uchazeči o zaměstnání, s osobami usilujícími o změnu zaměstnání a se zaměstnavateli
7.  Počet vytvořených nebo konsolidovaných podniků, které využily podporu Unie.
8.  Podíl příjemců, kteří za pomoci mikrofinancování Unie vytvořili nové podniky nebo je rozšířili a kteří jsou nezaměstnaní nebo patří k znevýhodněným skupinám.
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Příloha III – bod 2
2.  Počet společných klinických hodnocení týkajících se zdravotnických technologií
2.  Počet příjemců (odborníků, občanů, pacientů), jichž se týkají výsledky programu
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Příloha III – bod 3
3.  Počet převedených osvědčených postupů
3.  Počet společných klinických hodnocení týkajících se zdravotnických technologií
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Příloha III – bod 4
4.  Stupeň využívání výsledků programu ve vnitrostátních zdravotních politikách, který je měřen na základě dotazníku vyplněného před opatřením a po něm
4.  Počet převedených osvědčených postupů
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Příloha III – bod 4 a (nový)
4a.   Stupeň využití výsledků programu v rámci regionální a vnitrostátní politiky v oblasti zdraví nebo nástrojů měřených validovanými metodami

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0461/2018).


Zvláštní ustanovení týkající se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) ***I
PDF 334kWORD 97k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 16. ledna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (COM(2018)0374 – C8-0229/2018 – 2018/0199(COD))(1)
P8_TA(2019)0021A8-0470/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Podle uvedeného článku a čl. 174 druhého a třetího pododstavce SFEU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a ke snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost některým kategoriím regionů, mezi nimiž jsou výslovně uvedeny přeshraniční regiony.
(1)  Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Podle uvedeného článku a čl. 174 druhého a třetího pododstavce SFEU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a ke snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, venkovských oblastí, oblastí postižených průmyslovými přeměnami, oblastí s nízkou hustotou obyvatelstva, ostrovních a horských oblastí.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]21 obsahuje společná ustanovení pro EFRR a některé další fondy a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nařízení o novém EFRR]22 obsahuje ustanovení týkající se specifických cílů a oblasti působnosti podpory z EFRR. Nyní je potřeba přijmout zvláštní ustanovení vztahující se k cíli Evropská územní spolupráce (Interreg) pro případy, kdy jeden nebo více členských států spolupracuje na přeshraniční úrovni, pokud jde o efektivní programování, včetně ustanovení o technické pomoci, monitorování, hodnocení, komunikaci, způsobilosti, řízení a kontrole a finančním řízení.
(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]21 obsahuje společná ustanovení pro EFRR a některé další fondy a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nařízení o novém EFRR]22 obsahuje ustanovení týkající se specifických cílů a oblasti působnosti podpory z EFRR. Nyní je potřeba přijmout zvláštní ustanovení vztahující se k cíli Evropská územní spolupráce (Interreg) pro případy, kdy jeden nebo více členských států a jejich regiony spolupracují na přeshraniční úrovni, pokud jde o efektivní programování, včetně ustanovení o technické pomoci, monitorování, hodnocení, komunikaci, způsobilosti, řízení a kontrole a finančním řízení.
_________________
_________________
21 [Odkaz].
21 [Odkaz].
22 [Odkaz].
22 [Odkaz].
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Za účelem podpory harmonického rozvoje území Unie na různých úrovních by měl EFRR v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovat přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci, námořní spolupráci, spolupráci nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráci.
(3)  Za účelem podpory kooperativního a harmonického rozvoje území Unie na různých úrovních a zmírnění stávajících nerovností by měl EFRR v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovat přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci, námořní spolupráci, spolupráci nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráci. V tomto procesu je třeba zohlednit zásady víceúrovňové správy a partnerství a posílit místně orientované přístupy.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  Jednotlivé složky programu Interreg by měly přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje popsaných v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, která byla přijata v září 2015.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Cílem složky přeshraniční spolupráce by mělo být řešení společných výzev, které byly společně identifikovány v příhraničních regionech, a zužitkování nevyužitého růstového potenciálu v příhraničních oblastech, který dokládá sdělení Komise „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“23 (dále jen „sdělení o příhraničních regionech“). Přeshraniční složka by se tak měla omezit na spolupráci na pozemních hranicích a přeshraniční spolupráce na námořních hranicích by měla být začleněna do nadnárodní složky.
(4)  Cílem složky přeshraniční spolupráce by mělo být řešení společných výzev, které byly společně identifikovány v příhraničních regionech, a zužitkování nevyužitého růstového potenciálu v příhraničních oblastech, který dokládá sdělení Komise „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“23 (dále jen „sdělení o příhraničních regionech“). Přeshraniční složka by proto měla zahrnovat spolupráci na pozemních i námořních hranicích, aniž by tím byla dotčena nová složka pro spolupráci nejvzdálenějších regionů.
__________________
__________________
23 Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“, COM(2017)0534, 20.9.2017.
23 Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“, COM(2017)0534, 20.9.2017.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Součástí složky přeshraniční spolupráce by měla být také spolupráce mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více zeměmi nebo jinými územími mimo Unii. Zahrnutí vnitřní a vnější přeshraniční spolupráce do tohoto nařízení by mělo vést k zásadnímu zjednodušení a zefektivnění použitelných ustanovení pro programové orgány v členských státech i pro partnerské orgány a příjemce mimo Unii ve srovnání s programovým obdobím 2014–2020.
(5)  Součástí složky přeshraniční spolupráce by měla být také spolupráce mezi jedním nebo více členskými státy nebo jejich regiony a jednou nebo více zeměmi nebo regiony nebo jinými územími mimo Unii. Zahrnutí vnitřní a vnější přeshraniční spolupráce do tohoto nařízení by mělo vést k zásadnímu zjednodušení a zefektivnění použitelných ustanovení pro programové orgány v členských státech i pro partnerské orgány a příjemce mimo Unii ve srovnání s programovým obdobím 2014–2020.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Složka nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce by měla být zaměřena na posílení spolupráce prostřednictvím opatření přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji v souvislosti s prioritami politiky soudržnosti Unie a měla by rovněž zahrnovat námořní přeshraniční spolupráci. Nadnárodní spolupráce by se měla vztahovat na větší území na pevnině Unie, zatímco námořní spolupráce by měla pokrývat území kolem přímořských oblastí a zahrnovat přeshraniční spolupráci na námořních hranicích v programovém období 2014–2020. Měla by být dána maximální flexibilita, která by umožnila pokračovat v provádění předchozí námořní přeshraniční spolupráce na základě širšího rámce pro námořní spolupráci, zejména vymezením rozsahu příslušného území, specifických cílů této spolupráce, požadavků na partnerství v rámci projektu a zřízením podprogramů a zvláštních řídicích výborů.
(6)  Složka nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce by měla být zaměřena na posílení spolupráce prostřednictvím opatření přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji v souvislosti s prioritami politiky soudržnosti Unie při plném dodržování subsidiarity. Nadnárodní spolupráce by se měla vztahovat na větší nadnárodní území a případně též na území kolem přímořských oblastí přesahujících zeměpisný rozsah území spadajících do programů přeshraniční spolupráce.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Na základě zkušeností v programovém období 2014–2020 s přeshraniční a nadnárodní spoluprací v nejvzdálenějších regionech, kde kombinace obou složek v rámci jednoho programu na každou oblast spolupráce nepřinesla dostatečné zjednodušení pro programové orgány a příjemce, by měla být vytvořena zvláštní složka nejvzdálenějších regionů, která by umožnila nejvzdálenějším regionům co nejúčinnější a nejjednodušší spolupráci se sousedními zeměmi a územími.
(7)  Na základě zkušeností v programovém období 2014–2020 s přeshraniční a nadnárodní spoluprací v nejvzdálenějších regionech, kde kombinace obou složek v rámci jednoho programu na každou oblast spolupráce nepřinesla dostatečné zjednodušení pro programové orgány a příjemce, by měla být vytvořena další zvláštní složka nejvzdálenějších regionů, která by umožnila nejvzdálenějším regionům spolupracovat se třetími zeměmi, zámořskými zeměmi a územími či organizacemi pro regionální integraci a spolupráci způsobem, který bude co nejúčinnější a nejjednodušší a který bude zohledňovat jejich individuální charakteristiky.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  S ohledem na zkušenosti s programy meziregionální spolupráce v rámci Interreg a absenci této spolupráce v programech cíle Investice pro zaměstnanost a růst v programovém období 2014–2020 by se měla složka meziregionální spolupráce více zaměřit na zvýšení účinnosti politiky soudržnosti. Tato složka by se proto měla omezit na dva programy, z nichž jeden by měl umožňovat celou škálu zkušeností, inovačních přístupů a budování kapacit pro programy v rámci obou cílů a podporovat evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), která byla nebo budou zřízena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/200624, a druhý by měl být určen ke zlepšení analýzy vývojových trendů. Projektová spolupráce v celé Unii by měla být začleněna do nové složky pro meziregionální inovační investice a úzce provázána s prováděním sdělení Komise „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“25, zejména na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci v oblastech jako například energetika, modernizace průmyslu nebo zemědělsko-potravinářské odvětví. Kromě toho by se integrovaný územní rozvoj zaměřený na funkční městské oblasti nebo na městské oblasti měl soustředit do programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst a v jednom doprovodném nástroji „Evropská městská iniciativa“. Oba programy v rámci složky meziregionální spolupráce by měly pokrývat celou Unii a měly by rovněž umožňovat účast třetích zemí.
(8)  S ohledem na pozitivní zkušenosti s programy meziregionální spolupráce v rámci Interreg na jedné straně a absenci této spolupráce v programech cíle Investice pro zaměstnanost a růst v programovém období 2014–2020 na straně druhé je meziregionální spolupráce měst a regionů – založená na výměně zkušeností, rozvoji kapacit pro programy v rámci obou cílů (Evropská územní spolupráce a Investice pro růst a zaměstnanost) – důležitou složkou hledání společných řešení v rámci politiky soudržnosti a budování trvalých partnerství. Proto by měly pokračovat stávající programy a zejména podpora projektové spolupráce, včetně podpory evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), a rovněž makroregionální strategie.
__________________
24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.)
25 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“, COM(2017)0376, 18.7.2017.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)   Nová iniciativa pro meziregionální investice do inovací by se měla zakládat na inteligentní specializaci a měla by být využívána na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci v oblastech jako je energetika, modernizace průmyslu nebo oběhové hospodářství, sociální inovace, životní prostředí nebo zemědělsko-potravinářské odvětví a pomáhat při sdružování subjektů, které se podílejí na strategiích inteligentní specializace s cílem posílit inovace a uvádět na evropský trh inovativní výrobky, procesy a ekosystémy. Důkazy svědčí o tom, že ve zkušební a ověřovací fázi při předvádění nových technologií (např. klíčových podpůrných technologií) existují přetrvávající systémové vady, zejména v případech, kdy je inovace výsledkem integrace vzájemně se doplňujících regionálních specializací, které vytvářejí inovativní hodnotové řetězce. Obzvláště kritický význam má tato vada ve fázi mezi pilotním a úplným uvedením dané technologie na trh. V některých strategicky významných technologických a průmyslových oblastech nemohou MSP v současné době počítat s excelentní a otevřenou, celoevropsky propojenou demonstrační infrastrukturou. Tyto programy v rámci iniciativy meziregionální spolupráce by měly pokrývat celou Evropskou unii a měly by rovněž umožňovat účast zámořských zemí a území, třetích zemí, jejich regionů a organizací pro regionální integraci a spolupráci, včetně nejvzdálenějších sousedních regionů. Měla by být podporována součinnost mezi meziregionálními investicemi do inovací a dalšími příslušnými programy EU, jako jsou programy v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, program Horizont 2020, digitální trh v Evropě a program jednotného trhu, neboť se tím znásobí dopad investic a zvýší se hodnota pro občany.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Měla by být stanovena objektivní kritéria pro určování způsobilých regionů a oblastí. K tomuto účelu by měla být identifikace způsobilých regionů a oblastí na úrovni Unie založena na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/200326.
(9)  Měla by být stanovena společná objektivní kritéria pro určování způsobilých regionů a oblastí. K tomuto účelu by měla být identifikace způsobilých regionů a oblastí na úrovni Unie založena na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/200326.
__________________
__________________
26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Je třeba i nadále podporovat nebo v příslušném případě zřídit spolupráci ve všech jejích dimenzích se sousedními třetími zeměmi Unie, neboť taková spolupráce je významným nástrojem politiky regionálního rozvoje a měly by z ní prospěch regiony členských států mající hranice se třetími zeměmi. Za tímto účelem by EFRR a nástroje Unie pro financování vnější činnosti, NPP27, NDICI28 a PZZÚ29, měly podporovat programy v rámci přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce, spolupráce nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráce. Podpora z EFRR a z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měla být založena na vzájemnosti a proporcionalitě. Avšak u přeshraniční spolupráce v rámci NPP III a přeshraniční spolupráce v rámci NDICI by podporu z EFRR měla doplňovat alespoň rovnocenná částka v kontextu přeshraniční spolupráce v rámci NPP III a přeshraniční spolupráce v rámci NDICI, jejíž výše podléhá maximální částce stanovené v příslušném legislativním aktu, tj. až 3 % finančního krytí v rámci NPP III a až 4 % finančního krytí zeměpisného programu Sousedství podle čl. 4 odst. 2 písm. a) NDICI.
(10)  Je třeba i nadále podporovat nebo v příslušném případě zřídit spolupráci ve všech jejích dimenzích se sousedními třetími zeměmi Unie, neboť taková spolupráce je významným nástrojem politiky regionálního rozvoje a měly by z ní prospěch regiony členských států mající hranice se třetími zeměmi. Za tímto účelem by EFRR a nástroje Unie pro financování vnější činnosti, NPP, NDICI a PZZÚ, měly podporovat programy v rámci přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce, spolupráce nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráce. Podpora z EFRR a z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měla být založena na vzájemnosti a proporcionalitě. Avšak u přeshraniční spolupráce v rámci NPP III a přeshraniční spolupráce v rámci NDICI by podporu z EFRR měla doplňovat alespoň rovnocenná částka v kontextu přeshraniční spolupráce v rámci NPP III a přeshraniční spolupráce v rámci NDICI, jejíž výše podléhá maximální částce stanovené v příslušném legislativním aktu.
__________________
__________________
27 Nařízení (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj předvstupní pomoci (Úř. věst. L xx, s. y).
27 Nařízení (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj předvstupní pomoci (Úř. věst. L xx, s. y).
28 Nařízení (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci (Úř. věst. L xx, s. y).
28 Nařízení (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci (Úř. věst. L xx, s. y).
29 Rozhodnutí Rady (EU) XXX o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii a rovněž o vztazích mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (Úř. věst. L xx, s. y).
29 Rozhodnutí Rady (EU) XXX o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii a rovněž o vztazích mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (Úř. věst. L xx, s. y).
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)   Zvláštní pozornost je třeba věnovat regionům, které se staly novými pohraničními oblastmi na vnější hranici Unie s cílem zajistit odpovídající kontinuitu stávajících programů spolupráce.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  V případě NPP III by účelem pomoci mělo být především pomáhat příjemcům NPP posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování a zákaz diskriminace. Pomoc NPP by měla i nadále podporovat úsilí příjemců NPP o pokrok v oblasti regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce a územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie. Pomoc NPP by navíc měla řešit i otázky bezpečností, migrace a správy hranic, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení ochrany hranic a pokračování společného úsilí v boji proti nelegální migraci a převaděčství migrantů.
(11)  V případě NPP III by účelem pomoci mělo být především pomáhat příjemcům NPP posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování a zákaz diskriminace, jakož i regionální a místní rozvoj. Pomoc NPP by měla i nadále podporovat úsilí příjemců NPP o pokrok v oblasti regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce a územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie. Pomoc NPP by navíc měla řešit i otázky bezpečností, migrace a správy hranic, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení ochrany hranic a pokračování společného úsilí v boji proti nelegální migraci a převaděčství migrantů.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Vytvoření synergií s vnější činností a rozvojovými programy Unie by mělo rovněž pomoci zajistit maximální vliv při současném naplňování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je uvedeno v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Soudržnost všech politik EU je zásadní pro dosažení cílů udržitelného rozvoje.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  S ohledem na specifickou situaci nejvzdálenějších regionů Unie je nezbytné přijmout opatření týkající se podmínek, za nichž tyto regiony mohou mít přístup ke strukturálním fondům. V důsledku toho by měla být určitá ustanovení tohoto nařízení přizpůsobena specifickým rysům nejvzdálenějších regionů, aby se zjednodušila a posílila spolupráce s jejich sousedy, a to s přihlédnutím ke sdělení Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“31.
(14)  S ohledem na specifickou situaci nejvzdálenějších regionů Unie je nezbytné přijmout opatření týkající se zlepšení podmínek, za nichž tyto regiony mohou mít přístup ke strukturálním fondům. V důsledku toho by měla být určitá ustanovení tohoto nařízení přizpůsobena specifickým rysům nejvzdálenějších regionů, aby se zjednodušila a posílila jejich spolupráce s třetími zeměmi a zámořskými zeměmi a územími, a to s přihlédnutím ke sdělení Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“31.
_________________
_________________
31 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, COM(2017)0623, 24.10.2017.
31 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, COM(2017)0623, 24.10.2017.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)  Toto nařízení stanovuje pro ZZÚ možnost zapojit se do programů Interreg. V zájmu usnadnění jejich účinného přístupu a zapojení by se měly vzít v úvahu specifické rysy a problémy ZZÚ.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Je zapotřebí stanovit zdroje přidělené na každou z jednotlivých složek Interreg, včetně podílu každého členského státu na celkové výši částek určených na přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci a námořní spolupráci, spolupráci nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráci, a potenciál, jímž disponují členské státy, pokud jde o flexibilitu mezi těmito složkami. Ve srovnání s programovým obdobím 2014–2020 by se měl zmenšit podíl přeshraniční spolupráce, a naopak by měl vzrůst podíl nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce z důvodu integrace námořní spolupráce a měla by být vytvořena nová složka spolupráce nejvzdálenějších regionů.
(15)  Je zapotřebí stanovit zdroje přidělené na každou z jednotlivých složek Interreg, včetně podílu každého členského státu na celkové výši částek určených na přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci, spolupráci nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráci, a potenciál, jímž disponují členské státy, pokud jde o flexibilitu mezi těmito složkami. Vzhledem ke globalizaci by se však spolupráce zaměřená na zvýšení investic do většího počtu pracovních míst a růstu a společných investic s dalšími regiony měla určit rovněž společnými charakteristikami a ambicemi regionů a ne nezbytně hranicemi, a proto by měly být k dispozici dostatečné dodatečné prostředky pro novou iniciativu v oblasti meziregionálních inovačních investic, aby bylo možné reagovat na celosvětovou situaci na trhu.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  V kontextu jedinečných a specifických okolností na ostrově Irsko a za účelem podpory spolupráce mezi severem a jihem v rámci Velkopáteční dohody by nový přeshraniční program „PEACE PLUS“ měl pokračovat v činnosti předchozích programů mezi pohraničními hrabstvími Irska a Severního Irska a navázat na ni. Při zohlednění jeho praktického významu je třeba zajistit, aby v případě, kdy tento program podporuje mír a usmíření, EFRR rovněž přispíval k podpoře sociální, hospodářské a regionální stability v dotčených regionech, zejména opatřeními na podporu soudržnosti mezi komunitami. Vzhledem ke specifickým rysům uvedeného programu by měl být spravován integrovaným způsobem, přičemž příspěvek Spojeného království by měl být do programu začleněn jako vnější účelově vázaný příjem. Kromě toho by se některá pravidla tohoto nařízení týkající se výběru operací neměla na uvedený program vztahovat, pokud jde o operace podporující mír a usmíření.
(18)  V kontextu jedinečných a specifických okolností na ostrově Irsko a za účelem podpory spolupráce mezi severem a jihem v rámci Velkopáteční dohody by nový přeshraniční program „PEACE PLUS“ měl pokračovat v činnosti předchozích programů mezi pohraničními hrabstvími Irska a Severního Irska a navázat na ni. Při zohlednění jeho praktického významu je třeba zajistit, aby v případě, kdy tento program podporuje mír a usmíření, EFRR rovněž přispíval k podpoře sociální, hospodářské a regionální stability a ke spolupráci v dotčených regionech, zejména opatřeními na podporu soudržnosti mezi komunitami. Vzhledem ke specifickým rysům uvedeného programu by měl být spravován integrovaným způsobem, přičemž příspěvek Spojeného království by měl být do programu začleněn jako vnější účelově vázaný příjem. Kromě toho by se některá pravidla tohoto nařízení týkající se výběru operací neměla na uvedený program vztahovat, pokud jde o operace podporující mír a usmíření.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Větší část podpory Unie by se měla soustředit na omezený počet cílů politik, aby se maximalizoval dopad Interreg.
(20)  Větší část podpory Unie by se měla soustředit na omezený počet cílů politik, aby se maximalizoval dopad Interreg. Je třeba posílit součinnost mezi jednotlivými složkami Interreg a jejich doplňkovost.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Ustanovení o přípravě, schvalování a změnách programů Interreg a o územním rozvoji, výběru operací, monitorování a hodnocení, programových orgánech, auditu operací a o transparentnosti a komunikaci by měla být přizpůsobena specifickým rysům programů Interreg v porovnání s ustanoveními v nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].
(21)  Ustanovení o přípravě, schvalování a změnách programů Interreg a o územním rozvoji, výběru operací, monitorování a hodnocení, programových orgánech, auditu operací a o transparentnosti a komunikaci by měla být přizpůsobena specifickým rysům programů Interreg v porovnání s ustanoveními v nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Tato zvláštní ustanovení by měla být jednoduchá a jasná, aby se předešlo tzv. gold-platingu a další administrativní zátěži pro členské státy a příjemce.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Ustanovení o kritériích pro operace, které mají být považovány za skutečně společné a zakládající spolupráci, o partnerství v rámci operace Interreg a o povinnostech vedoucího partnera vytvořená v programovém období 2014–2020 by měla být zachována. Partneři Interreg by však měli spolupracovat ve všech čtyřech dimenzích (vývoj, provádění, personální obsazení a financování) a v rámci spolupráce nejvzdálenějších regionů ve třech ze čtyř, protože by mělo být jednodušší kombinovat podporu z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti na úrovni programů i operací.
(22)  Ustanovení o kritériích pro operace, které mají být považovány za skutečně společné a zakládající spolupráci, o partnerství v rámci operace Interreg a o povinnostech vedoucího partnera vytvořená v programovém období 2014–2020 by měla být zachována. Partneři Interreg by měli spolupracovat v oblasti vývoje a provádění, jakož i v oblasti personálního obsazení nebo financování nebo obou těchto oblastech, a v rámci spolupráce nejvzdálenějších regionů ve třech ze čtyř, protože by mělo být jednodušší kombinovat podporu z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti na úrovni programů i operací.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Důležitým a úspěšným nástrojem v rámci programů přeshraniční spolupráce jsou projekty „people-to-people“ (P2P) a malé projekty zaměřené na odstraňování pohraničních a přeshraničních překážek, podporu místních kontaktů a následné vzájemné sbližování příhraničních regionů a jejich občanů. Projekty P2P a malé projekty jsou realizovány v celé řadě oblastí, jako je kultura, sport, cestovní ruch, všeobecné vzdělávání a odborná příprava, hospodářství, věda, ochrana životního prostředí a ekologie, zdravotní péče, doprava a drobná infrastruktura, správní spolupráce, styk s veřejností atd. Jak se rovněž uvádí ve stanovisku Výboru regionů „Projekty „people-to-people“32 a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“, projekty P2P mají velkou přidanou evropskou hodnotu a významně přispívají k uskutečňování celkového cíle programů přeshraniční spolupráce.
__________________
32 Stanovisko Evropského výboru regionů „Projekty „people-to-people“ a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“ ze dne 12. července 2017 (Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 38).
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Je nutné vyjasnit pravidla, jimiž se řídí fondy malých projektů, které byly prováděny od doby existence Interreg, nikdy se však na ně nevztahovala žádná zvláštní ustanovení. Jak se rovněž uvádí ve stanovisku Výboru regionů „Projekty „people-to-people“ a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“32, tyto fondy malých projektů plní důležitou úlohu při budování důvěry mezi občany a institucemi, nabízejí velkou evropskou přidanou hodnotu a významně přispívají k celkovému cíli programů přeshraniční spolupráce překonáváním překážek v podobě hranic a integrací příhraničních oblastí a jejich občanů. V zájmu zjednodušení finančního řízení malých projektů na straně konečných příjemců, kteří často nemají zkušenosti s předkládáním žádostí o prostředky z fondů Unie, by mělo být stanoveno povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů a paušálních částek pod určitou prahovou hodnotou.
(23)  Od doby existence Interreg byly projekty P2P a malé projekty podporovány především z fondu malých projektů nebo podobných nástrojů, nikdy se však na ně nevztahovala žádná zvláštní ustanovení, a proto je nutné vyjasnit pravidla, jimiž se fondy malých projektů řídí. V zájmu získání přidané hodnoty a přínosů z projektů P2P a malých projektů a v zájmu zjednodušení finančního řízení malých projektů na straně konečných příjemců, kteří často nemají zkušenosti s předkládáním žádostí o prostředky z fondů Unie, by mělo být stanoveno povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů a paušálních částek pod určitou prahovou hodnotou.
__________________
32 Stanovisko Evropského výboru regionů „Projekty „people-to-people“ a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“ ze dne 12. července 2017 (Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 38).
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Vzhledem k zapojení více než jednoho členského státu a výsledným vyšším správním nákladům, zejména v souvislosti s kontrolami a překladem, by měl být strop pro výdaje na technickou pomoc vyšší než v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst. Aby bylo možné kompenzovat vyšší správní náklady, členské státy by měly být motivovány ke snižování administrativní zátěže související s prováděním společných projektů, kdykoliv to bude možné. Kromě toho by programy Interreg s omezenou podporou Unie nebo programy vnější přeshraniční spolupráce měly obdržet určitou minimální částku na technickou pomoc, aby bylo zajištěno dostatečné financování účinných činností technické pomoci.
(24)  Vzhledem k zapojení více než jednoho členského státu a výsledným vyšším správním nákladům, mj. pro regionální kontaktní místa (či tzv. antény), která jsou důležitými kontaktními místy pro předkladatele a řešitele projektů, a proto fungují jako přímá linka pro společné sekretariáty nebo jiné příslušné orgány, ale zejména v souvislosti s kontrolami a překladem by měl být strop pro výdaje na technickou pomoc vyšší než v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst. Aby bylo možné kompenzovat vyšší správní náklady, členské státy by měly být motivovány ke snižování administrativní zátěže související s prováděním společných projektů, kdykoliv to bude možné. Kromě toho by programy Interreg s omezenou podporou Unie nebo programy vnější přeshraniční spolupráce měly obdržet určitou minimální částku na technickou pomoc, aby bylo zajištěno dostatečné financování účinných činností technické pomoci.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25 a (nový)
(25a)  V rámci snižování administrativní zátěže by měly Komise, členské státy a regiony úzce spolupracovat, aby mohly pro systém řízení a kontroly programu Interreg použít posílená přiměřená opatření stanovená v čl. 77 nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních].
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Členské státy by měly být motivovány k tomu, aby pověřovaly funkcí řídicího orgánu ESÚS nebo aby těmto seskupením, stejně jako jiným přeshraničním právním subjektům, svěřovaly odpovědnost za řízení podprogramu, integrované územní investice nebo jednoho či více fondů malých projektů, popřípadě aby plnily úlohu jediného partnera.
(27)  V příslušných případech by členské státy měly pověřit funkcí řídicího orgánu nový nebo případně stávající ESÚS nebo by těmto seskupením, stejně jako jiným přeshraničním právním subjektům, měly svěřovat odpovědnost za řízení podprogramu, integrované územní investice nebo jednoho či více fondů malých projektů, popřípadě úlohu jediného partnera. Členské státy by měly regionálním a místním orgánům či jiným veřejným orgánům jiných členských států umožnit vytvářet uvedená kooperativní uskupení s právní subjektivitou a zapojit místní a regionální orgány do jejich fungování.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Aby byl zachován platební řetězec vytvořený pro programové období 2014–2020, tj. od Komise k vedoucímu partnerovi prostřednictvím certifikačního orgánu, mělo by se v tomto platebním řetězci v rámci vedení účetnictví pokračovat. Podpora Unie by měla být vyplácena vedoucímu partnerovi, pokud by to nevedlo k dvojímu poplatku za převod na euro a zpět na jinou měnu, nebo naopak mezi vedoucím partnerem a ostatními partnery.
(28)  Aby byl zachován platební řetězec vytvořený pro programové období 2014–2020, tj. od Komise k vedoucímu partnerovi prostřednictvím certifikačního orgánu, mělo by se v tomto platebním řetězci v rámci vedení účetnictví pokračovat. Podpora Unie by měla být vyplácena vedoucímu partnerovi, pokud by to nevedlo k dvojímu poplatku za převod na euro a zpět na jinou měnu, nebo naopak mezi vedoucím partnerem a ostatními partnery. Není-li stanoveno jinak, vedoucí partner by měl zajistit, aby ostatní partneři obdrželi celý příspěvek z příslušného fondu Unie v jeho plné výši a ve lhůtě dohodnuté všemi partnery a na základě téhož postupu, jaký je uplatňován v případě vedoucího partnera.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  Podle čl. [63 odst. 9] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] mají odvětvová pravidla vzít v úvahu potřeby programů Evropské územní spolupráce (Interreg), zejména pokud jde o funkci auditu. Ustanovení týkající se každoročního výroku auditora, výroční kontrolní zprávy a auditů operací by proto měla být zjednodušena a přizpůsobena programům, na kterých se podílí více než jeden členský stát.
Netýká se českého znění.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
(30)  Měl by být stanoven jasný řetězec finančních závazků v souvislosti se zpětným získáváním částek v případě nesrovnalostí, počínaje jediným nebo ostatními partnery přes vedoucího partnera a řídicí orgán až po Komisi. Měl by být stanoven závazek členských států, třetích zemí, partnerských zemí nebo zámořských zemí a území (ZZÚ) pro případ, že částky od jediného nebo dalšího nebo vedoucího partnera nelze získat zpět, což znamená, že částku řídicímu orgánu uhradí členský stát. U programů Interreg proto neexistuje prostor pro nevymahatelné částky na úrovni příjemců. Je však třeba vyjasnit pravidla pro případ, že členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ řídicímu orgánu částku neuhradí. Rovněž by měly být objasněny povinnosti vedoucího partnera při zpětném získávání. Řídicí orgán by zejména neměl být oprávněn zavázat vedoucího partnera, aby zahajoval soudní řízení v jiné zemi.
(30)  Měl by být stanoven jasný řetězec finančních závazků v souvislosti se zpětným získáváním částek v případě nesrovnalostí, počínaje jediným nebo ostatními partnery přes vedoucího partnera a řídicí orgán až po Komisi. Měl by být stanoven závazek členských států, třetích zemí, partnerských zemí nebo zámořských zemí a území (ZZÚ) pro případ, že částky od jediného nebo dalšího nebo vedoucího partnera nelze získat zpět, což znamená, že částku řídicímu orgánu uhradí členský stát. U programů Interreg proto neexistuje prostor pro nevymahatelné částky na úrovni příjemců. Je však nezbytné vyjasnit pravidla pro případ, že členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ řídicímu orgánu částku neuhradí. Rovněž by měly být objasněny povinnosti vedoucího partnera při zpětném získávání. Měly by být také stanoveny a monitorovacím výborem schváleny postupy spojené se zpětným získáváním prostředků. Řídicí orgán by však neměl být oprávněn zavázat vedoucího partnera, aby zahajoval soudní řízení v jiné zemi.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30 a (nový)
(30a)   Je třeba podporovat finanční kázeň. Ujednání týkající se rušení rozpočtových závazků by však měla zároveň zohledňovat složitost programů Interreg a jejich provádění.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32
(32)  I když programy Interreg s účastí třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ by měly být prováděny v rámci sdíleného řízení, spolupráce nejvzdálenějších regionů Interreg může být prováděna v rámci nepřímého řízení. Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro způsob provádění těchto programů v celém rozsahu nebo částečně v rámci nepřímého řízení.
(32)  I když programy Interreg s účastí třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ by měly být prováděny v rámci sdíleného řízení, spolupráce nejvzdálenějších regionů Interreg může být prováděna v rámci nepřímého řízení. Měla by být stanovena zvláštní pravidla, jak provádět tyto programy v celém rozsahu nebo částečně v rámci nepřímého řízení.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
(35)  Pro zajištění jednotných podmínek k přijetí nebo změně programů Interreg by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Programy vnější přeshraniční spolupráce by však měly v příslušném případě respektovat postupy projednávání ve výboru stanovené nařízeními (EU) [NPP III] a [NDICI] s ohledem na první rozhodnutí o schválení těchto programů.
(35)  Pro zajištění jednotných podmínek k přijetí nebo změně programů Interreg by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. V příslušném případě by však měly programy vnější přeshraniční spolupráce respektovat postupy projednávání ve výboru stanovené nařízeními (EU) [NPP III] a [NDICI] s ohledem na první rozhodnutí o schválení těchto programů.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36 a (nový)
(36a)  Podpora Evropské územní spolupráce je důležitou prioritou politiky soudržnosti Unie. Podpora MSP v případě nákladů na projekty evropské územní spolupráce je již blokově vyňata podle nařízení Komise (EU) č. 651/20141a (obecné nařízení o blokových výjimkách). Zvláštní ustanovení týkající se regionální podpory investic realizovaných podniky všech velikostí jsou rovněž zahrnuta v Pokynech k regionální státní podpoře na období 2014–20202a a v části obecného nařízení o blokových výjimkách věnované regionální podpoře. S ohledem na získané zkušenosti by podpora na projekty Evropské územní spolupráce měla mít pouze omezený vliv na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy, a Komise by tak měla mít možnost prohlásit, že tato podpora je slučitelná s vnitřním trhem a že na financování poskytnuté na podporu projektů Evropské územní spolupráce se může bloková výjimka vztahovat.
_____________________
1a Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).
2a Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020 (Úř. věst. C 209, 23.7.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1
1.  Toto nařízení stanoví pravidla pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), aby byla posílena spolupráce mezi členskými státy uvnitř Unie a mezi členskými státy a přilehlými třetími zeměmi, popřípadě partnerskými zeměmi, jinými územími či zámořskými zeměmi a územími (dále jen „ZZÚ“).
1.  Toto nařízení stanoví pravidla pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), aby byla posílena spolupráce mezi členskými státy a jejich regiony uvnitř Unie a mezi členskými státy, jejich regiony a třetími zeměmi, popřípadě partnerskými zeměmi, jinými územími či zámořskými zeměmi a územími (dále jen „ZZÚ“) nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci nebo skupinou třetích zemí tvořících součást regionální organizace.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4
4)  „přeshraničním právním subjektem“ se rozumí právní subjekt zřízený podle práva jedné ze zemí zúčastněných v programu Interreg, pokud je vytvořen územními samosprávami nebo jinými subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí.
4)  „přeshraničním právním subjektem“ se rozumí právní subjekt, včetně euroregionu, zřízený podle práva jedné ze zemí zúčastněných v programu Interreg, pokud je vytvořen územními samosprávami nebo jinými subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
4a)  „organizací pro regionální integraci a spolupráci“ se rozumí uskupení členských států či regionů patřících do téže zeměpisné oblasti, jejichž cílem je úzká spolupráce ve věcech společného zájmu.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 1 – návětí
1)  přeshraniční spolupráce mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného regionálního rozvoje (složka 1):
1)  přeshraniční spolupráce mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného a harmonizovaného regionálního rozvoje (složka 1):
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
a)  vnitřní přeshraniční spolupráce mezi přilehlými pozemními pohraničními regiony dvou nebo více členských států či mezi přilehlými pozemními pohraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jedné třetí země či více třetích zemích uvedených v čl. 4 odst. 3, nebo
a)  vnitřní přeshraniční spolupráce mezi přilehlými pozemními nebo námořními pohraničními regiony dvou nebo více členských států či mezi přilehlými pozemními nebo námořními pohraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jedné třetí země či více třetích zemích uvedených v čl. 4 odst. 3, nebo
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 1 – písm. b – návětí
b)  vnější přeshraniční spolupráce mezi přilehlými pozemními pohraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jednoho nebo více těchto stran:
b)  vnější přeshraniční spolupráce mezi přilehlými pozemními nebo námořními pohraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jednoho nebo více těchto stran:
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 2
2)  nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce na větších nadnárodních územích nebo v okolí přímořských oblastí, do níž jsou zapojeni vnitrostátní, regionální a místní partneři programu v členských státech, třetích zemích a partnerských zemích a v Grónsku, za účelem dosažení vyššího stupně územní integrace („složka 2“; pokud se odkazuje pouze na nadnárodní spolupráci: „složka 2A“; pokud se odkazuje pouze na námořní spolupráci: „složka 2B“);
2)  nadnárodní spolupráce na větších nadnárodních územích nebo v okolí přímořských oblastí, do níž jsou zapojeni vnitrostátní, regionální a místní partneři programu v členských státech, třetích zemích a partnerských zemích a ZZÚ, za účelem dosažení vyššího stupně územní integrace („složka 2“);
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 3
3)  spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony a spolupráce těchto regionů se sousedními třetími nebo partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo některými z nich za účelem usnadnění jejich regionální integrace v jejich sousedství („složka 3“);
3)  spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony a spolupráce těchto regionů se sousedními třetími nebo partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci nebo některými z nich za účelem usnadnění jejich regionální integrace a harmonizovaného rozvoje v jejich sousedství („složka 3“);
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4 – písm. a – bod i a (nový)
ia)  provádění společných meziregionálních rozvojových projektů;
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4 – písm. a – bod i b (nový)
ib)  rozvoj kapacit mezi partnery v celé Unii v souvislosti s:
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4 – písm. a – bod ii a (nový)
iia)  určení a šíření osvědčených postupů za účelem jejich přenosu především do operačních programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst;
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4 – písm. a – bod ii b (nový)
iib)  výměna zkušeností, které se týkají určení, přenosu a šíření osvědčených postupů v oblasti udržitelného rozvoje měst, včetně vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi;
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4 – písm. a – bod iii a (nový)
iiia)  vytvoření, fungování a používání evropského přeshraničního mechanismu uvedeného v nařízení (EU) č. .../... [nový evropský přeshraniční mechanismus];
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 5
5)  meziregionální inovační investice prostřednictvím komercializace a rozšiřování meziregionálních inovačních projektů, které mají potenciál podpořit rozvoj evropských hodnotových řetězců („složka 5“).
vypouští se
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.  Pro účely přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních hranic se třetími zeměmi nebo partnerskými zeměmi.
1.  Pro účely přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních nebo námořních hranic se třetími zeměmi nebo partnerskými zeměmi, aniž jsou dotčeny případné úpravy nezbytné pro zajištění soudržnosti a kontinuity oblastí spolupráce stanovených pro programové období 2014–2020.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2
2.  Regiony na námořních hranicích, které jsou propojeny přes moře pevným spojením, jsou také podporovány v rámci přeshraniční spolupráce.
vypouští se
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3
3.  Programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci mohou pokrývat regiony v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království, které jsou rovnocenné regionům úrovně NUTS 3, a také Lichtenštejnsko, Andorru a Monako.
3.  Programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci mohou pokrývat regiony v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království, které jsou rovnocenné regionům úrovně NUTS 3, a také Lichtenštejnsko, Andorru, Monako a San Marino.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4
4.  Pro účely vnější přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z NPP III nebo NDICI regiony úrovně NUTS 3 příslušné partnerské země nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti podél všech pozemních hranic mezi členskými státy a partnerskými zeměmi způsobilými v rámci NPP III nebo NDICI.
4.  Pro účely vnější přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z NPP III nebo NDICI regiony úrovně NUTS 3 příslušné partnerské země nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti podél všech pozemních nebo námořních hranic mezi členskými státy a partnerskými zeměmi způsobilými v rámci NPP III nebo NDICI.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 5 – název
5 Zeměpisné pokrytí nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce
Zeměpisné pokrytí nadnárodní spolupráce
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Pro účely nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 2 pokrývající souvislé funkční oblasti, popřípadě s přihlédnutím k makroregionálním strategiím nebo strategiím pro přímořské oblasti.
1.  Pro účely nadnárodní spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 2 pokrývající souvislé funkční oblasti, aniž by byly dotčeny potenciální úpravy s cílem zajistit soudržnost a kontinuitu této spolupráce ve větších souvislých oblastech v programovém období 2014–2020, přičemž se případně zohlední makroregionální strategie nebo strategie pro přímořské oblasti.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – návětí
Programy Interreg pro nadnárodní spolupráci a námořní spolupráci mohou zahrnovat:
Programy Interreg pro nadnárodní spolupráci mohou zahrnovat:
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b
b)  Grónsko;
b)  ZZÚ využívající podporu poskytovanou v rámci programu pro ZZÚ;
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3
3.  Mezi regiony, třetí země nebo partnerské země uvedené v odstavci 2 patří regiony úrovně NUTS 2 nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti.
3.  Mezi regiony, třetí země, partnerské země nebo ZZÚ uvedené v odstavci 2 patří regiony úrovně NUTS 2 nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
2.  Programy Interreg pro nejvzdálenější regiony mohou rovněž pokrývat sousední partnerské země podporované z NDICI nebo ZZÚ podporovaná z PZZÚ (nebo obojí).
2.  Programy Interreg pro nejvzdálenější regiony mohou rovněž pokrývat partnerské země podporované z NDICI, ZZÚ podporovaná z PZZÚ, organizace pro regionální spolupráci nebo kombinaci dvou nebo všech tří typů těchto subjektů.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 7 – název
Zeměpisné pokrytí meziregionální spolupráce a meziregionálních inovačních investic
Zeměpisné pokrytí meziregionální spolupráce
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
1.  Pro účely jakéhokoli programu Interreg složky 4 nebo meziregionálních inovačních investic v rámci složky 5 je k podpoře z EFRR způsobilé celé území Unie.
1.  Pro účely jakéhokoli programu Interreg složky 4 je k podpoře z EFRR způsobilé celé území Unie, včetně nejvzdálenějších regionů.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2
2.  Programy Interreg složky 4 mohou zahrnovat celé třetí země, partnerské země, další území nebo ZZÚ uvedené v článcích 4, 5 a 6 nebo jejich části bez ohledu na to, zda jsou podporovány z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, či nikoli.
2.  Programy Interreg složky 4 mohou zahrnovat celé třetí země, partnerské země, další území nebo ZZÚ uvedené v článcích 4, 5 a 6 nebo jejich části bez ohledu na to, zda jsou podporovány z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, či nikoli. Účast třetích zemí v těchto programech je možná, pokud přispívají k financování formou vnějších účelově vázaných příjmů.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
2.  Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 obsahuje rovněž seznam, v němž se uvedou regiony Unie úrovně NUTS 3, které jsou zohledněny pro příděl z EFRR na přeshraniční spolupráci na všech vnitřních hranicích a těch vnějších hranicích, na něž se uplatňují nástroje Unie pro financování vnější činnosti, stejně jako seznam s uvedením těch regionů úrovně NUTS 3, které jsou zohledněny pro účely přídělu v rámci složky 2B a jsou uvedeny v čl. 9 odst. 3 písm. a).
2.  Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 obsahuje rovněž seznam, v němž se uvedou regiony Unie úrovně NUTS 3, které jsou zohledněny pro příděl z EFRR na přeshraniční spolupráci na všech vnitřních hranicích a těch vnějších hranicích, na něž se uplatňují nástroje Unie pro financování vnější činnosti.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3
3.  V seznamu zmíněném v odstavci 1 se uvedou rovněž regiony třetích nebo partnerských zemí nebo území mimo Unii, které nepřijímají podporu z EFRR nebo z nástroje Unie pro financování vnější činnosti.
Netýká se českého znění.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
1.  Zdroje z EFRR na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 8 430 000 000 EUR z celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti na programové období 2021–2027 a stanovených v čl. [102 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].
1.  Zdroje na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 11 165 910 000 EUR (podle cen platných v roce 2018) z celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti na programové období 2021–2027 a stanovených v čl. [103 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – návětí
2.  Zdroje uvedené v odstavci 1 se přidělují takto:
2.  Částka 10 195 910 000 EUR (91,31 %) ze zdrojů uvedených v odstavci 1 se přiděluje takto:
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. a
a)  52,7 % (tj. celkem EUR 4 440 000 000) na přeshraniční spolupráci (složka 1);
a)  7 500 000 000 EUR (67,16 %) na přeshraniční spolupráci (složka 1);
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. b
b)  31,4 % (tj. celkem EUR 2 649 900 000) na nadnárodní spolupráci a námořní spolupráci (složka 2);
b)  1 973 600 880 EUR (17,68 %) na nadnárodní spolupráci (složka 2);
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. c
c)  3,2 % (tj. celkem EUR 270 100 000) na spolupráci nejvzdálenějších regionů (složka 3);
c)  357 309 120 EUR (3,2 %) na spolupráci nejvzdálenějších regionů (složka 3);
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. d
d)  1,2 % (tj. celkem EUR 100 000 000) na meziregionální spolupráci (složka 4);
d)  365 000 000 EUR (3,27 %) na meziregionální spolupráci (složka 4);
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. e
e)  11,5 % (tj. celkem EUR 970 000 000) na meziregionální inovační investice (složka 5).
vypouští se
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 2 – písm. a
a)  regiony úrovně NUTS 3 pro složku 1 a regiony úrovně NUTS 3 pro složku 2B uvedené v prováděcím aktu podle čl. 8 odst. 2;
a)  regiony úrovně NUTS 3 pro složku 1 uvedené v prováděcím aktu podle čl. 8 odst. 2;
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 2 – písm. b
b)  regiony úrovně NUTS 2 pro složky 2A a 3.
b)  regiony úrovně NUTS 2 pro složku 2.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 2 – písm. b a (nové)
ba)  regiony úrovně NUTS 2 a 3 pro složku 3.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 5 a (nový)
5a.  970 000 000 EUR (8,69 %) z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na novou iniciativu meziregionálních inovačních investic, jak je uvedeno v článku 15a (nový).
Pokud Komise do 31. prosince 2026 nepřidělí na projekty vybrané v rámci této iniciativy veškeré dostupné zdroje uvedené v odstavci 1, zbývající nevyužité zůstatky se rozdělí mezi složku 1 až 4.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 1
Podpora z EFRR se poskytne na jednotlivé vnější přeshraniční programy Interreg za předpokladu poskytnutí rovnocenných částek z NPP III na přeshraniční spolupráci a z NDICI na přeshraniční spolupráci podle příslušného strategického programového dokumentu. Tato rovnocennost podléhá maximální částce stanovené v legislativním aktu o NPP III nebo NDICI.
Podpora z EFRR se poskytne na jednotlivé vnější přeshraniční programy Interreg za předpokladu poskytnutí alespoň rovnocenných částek z NPP III na přeshraniční spolupráci a z NDICI na přeshraniční spolupráci podle příslušného strategického programového dokumentu. Tento příspěvek podléhá maximální částce stanovené v legislativním aktu o NPP III nebo NDICI.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b
b)  program Interreg nemůže být proveden podle plánu z důvodu problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi.
b)  v řádně odůvodněných případech, kdy program Interreg nemůže být proveden podle plánu z důvodu problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 4 – pododstavec 1
Pokud jde o program Interreg složky 2, který již byl schválen Komisí, účast partnerské země nebo Grónska se ukončí, pokud nastane jedna ze situací stanovených v odst. 3 prvním pododstavci písm. a) a b).
Pokud jde o program Interreg složky 2, který již byl schválen Komisí, účast partnerské země nebo ZZÚ se ukončí, pokud nastane jedna ze situací stanovených v odst. 3 prvním pododstavci písm. a) a b).
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. a
a)  aby byl program Interreg zcela ukončen, zejména pokud není možné splnit jeho hlavní společné rozvojové výzvy bez účasti této partnerské země nebo Grónska;
a)  aby byl program Interreg zcela ukončen, zejména pokud není možné splnit jeho hlavní společné rozvojové výzvy bez účasti této partnerské země nebo ZZÚ;
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. c
c)  aby program Interreg pokračoval bez účasti této partnerské země nebo Grónska.
c)  aby program Interreg pokračoval bez účasti této partnerské země nebo ZZÚ.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 6
6.  Pokud třetí země nebo partnerská země přispívající do programu Interreg vnitrostátními zdroji, které nepředstavují vnitrostátní spolufinancování podpory z EFRR nebo z nástroje Unie pro financování vnější činnosti, sníží tento příspěvek během provádění programu Interreg, a to buď celkově, nebo ve vztahu k už vybraným společným operacím, pro které již byl vystaven dokument uvedený v čl. 22 odst. 6, zúčastněný členský stát nebo členské státy požádají o uplatnění jedné z možností stanovených v odst. 4 druhém pododstavci.
6.  Pokud třetí země, partnerská země nebo ZZÚ přispívající do programu Interreg vnitrostátními zdroji, které nepředstavují vnitrostátní spolufinancování podpory z EFRR nebo z nástroje Unie pro financování vnější činnosti, sníží tento příspěvek během provádění programu Interreg, a to buď celkově, nebo ve vztahu k už vybraným společným operacím, pro které již byl vystaven dokument uvedený v čl. 22 odst. 6, zúčastněný členský stát nebo členské státy požádají o uplatnění jedné z možností stanovených v odst. 4 druhém pododstavci tohoto článku.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1
Míra spolufinancování na úrovni každého programu Interreg není vyšší než 70 %, pokud není s ohledem na vnější přeshraniční programy Interreg nebo programy Interreg složky 3 stanoven vyšší podíl v nařízení (EU) [o NPP III], nařízení (EU) [o NDICI] nebo rozhodnutí Rady (EU) [o PZZÚ] nebo v některém z aktů přijatých podle těchto právních předpisů.
Míra spolufinancování na úrovni každého programu Interreg není vyšší než 80 %, pokud není s ohledem na vnější přeshraniční programy Interreg nebo programy Interreg složky 3 stanoven vyšší podíl v nařízení (EU) [o NPP III], nařízení (EU) [o NDICI] nebo rozhodnutí Rady (EU) [o PZZÚ] nebo v některém z aktů přijatých podle těchto právních předpisů.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3 – návětí
3.  Kromě specifických cílů pro EFRR stanovených v článku [2] nařízení (EU) [o novém EFRR] může EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti rovněž přispívat k dosažení specifických cílů v rámci cíle politiky 4, a to za účelem:
3.  Kromě specifických cílů pro EFRR stanovených v článku [2] nařízení (EU) [o novém EFRR] přispěje EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti rovněž k dosažení specifických cílů v rámci cíle politiky 4, a to za účelem:
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 4 – písm. a – návětí
a)  v rámci programů Interreg složek 1 a 2B:
a)  v rámci programů Interreg složek 1 a 2:
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 4 – písm. a – bod ii
ii)  zvýšení účinnosti veřejné správy podporou právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany a orgány, zejména s cílem vyřešit právní a jiné překážky v příhraničních regionech;
ii)  zvýšení účinnosti veřejné správy podporou právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany, včetně projektů P2P, subjekty občanské společnosti a orgány, zejména s cílem vyřešit právní a jiné překážky v příhraničních regionech;
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 5
5.  V rámci vnějších přeshraničních programů Interreg a programů Interreg složek 2 a 3 přispívá EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti rovněž k vnějšímu specifickému cíli Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“, zejména činnostmi v oblasti správy překračování hranic a řízení mobility a migrace, včetně ochrany migrantů.
5.  V rámci programů Interreg složek 1, 2 a 3 může fond EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti přispět rovněž ke specifickému cíli Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“, zejména činnostmi v oblasti správy překračování hranic a řízení mobility a migrace, včetně ochrany a hospodářské a sociální integrace migrantů a uprchlíků pod mezinárodní ochranou.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
2.  Dalších 15 % prostředků z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc se pro každý program Interreg v rámci složek 1, 2 a 3 přidělí na specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“ nebo na vnější specifický cíl Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“.
2.  Z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc se pro každý program Interreg v rámci složek 1, 2 a 3 přidělí až 15 % prostředků na specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“ nebo až 10 % prostředků může být přiděleno na vnější specifický cíl Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 3
3.  Pokud program Interreg složky 2A podporuje makroregionální strategii, jsou celkové příděly z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc plánovány na základě cílů dané strategie.
3.  Pokud program Interreg složek 1 a 2 podporuje makroregionální strategii nebo strategii pro přímořské oblasti, alespoň 80 % přídělů z fondu EFRR a popřípadě část nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci jiných priorit než technická pomoc přispívá k dosažení cílů dané strategie.
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4
4.  Pokud program Interreg složky 2B podporuje makroregionální strategii nebo strategii pro přímořské oblasti, přidělí se nejméně 70 % celkových přídělů z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc na cíle dané strategie.
vypouští se
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Článek 15 a (nový)
Článek 15 a
Meziregionální inovační investice
1.  Zdroje uvedené v čl. 9 odst. 5a (nový) se přidělí na novou iniciativu meziregionálních inovačních investic, která je určena na:
a)  komercializaci a rozšiřování společných inovačních projektů, které mohou podpořit rozvoj evropských hodnotových řetězců,
b)  sdružování vědecko-výzkumných pracovníků, podniků, organizací občanské společnosti a orgánů veřejné správy zapojených do strategií pro inteligentní specializaci a sociální inovace na celostátní nebo regionální úrovni,
c)  pilotní projekty zaměřené na hledání nebo testování nových vývojových řešení na regionální a místní úrovni, která by byla založena na strategiích pro inteligentní specializaci, nebo
d)  výměnu zkušeností s inovacemi, jejímž cílem by bylo využít zkušenosti získané v rámci regionálního nebo místního rozvoje.
2.  V zájmu zachování zásady evropské územní soudržnosti s přibližně rovným podílem finančních zdrojů se uvedené investice zaměří na vytváření vazeb mezi méně rozvinutými regiony a vedoucími regiony, a to zvýšením kapacity regionálních inovačních ekosystémů v méně rozvinutých regionech s cílem integrovat se do stávající nebo vznikající hodnoty EU, jakož i schopnosti podílet se na partnerství s jinými regiony.
3.  Komise provádí tyto investice v rámci přímého nebo nepřímého řízení. Při definování dlouhodobého pracovního programu a s ním souvisejících výzev jí pomáhá odborná skupina.
4.  Z fondu EFRR se podporují meziregionální investice do inovací na celém území Unie. Účast třetích zemí na těchto investicích je možná, pokud přispívají k financování formou vnějších účelově vázaných příjmů.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1
1.  Cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) se plní prostřednictvím programů Interreg v rámci sdíleného řízení s výjimkou složky 3, která může být prováděna zcela nebo částečně v rámci nepřímého řízení, a složky 5, která se provádí v rámci přímého nebo nepřímého řízení.
1.  Cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) se plní prostřednictvím programů Interreg v rámci sdíleného řízení s výjimkou složky 3, která může být prováděna zcela nebo částečně v rámci nepřímého řízení po konzultaci se zúčastněnými stranami.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2
2.  Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ připraví program Interreg v souladu se šablonou uvedenou v příloze pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.
2.  Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci a spolupráci připraví program Interreg v souladu se šablonou uvedenou v příloze pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 3 – pododstavec 1
Zúčastněné členské státy připraví program Interreg ve spolupráci s programovými partnery uvedenými v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].
Zúčastněné členské státy připraví program Interreg ve spolupráci s programovými partnery uvedenými v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Při vypracovávání programů Interreg, které se týkají makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, by měly členské státy a partneři programu přihlížet k tematickým prioritám příslušných makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti a konzultovat s příslušnými subjekty. Členské státy a partneři programu vytvoří předběžný mechanismus k zajištění toho, aby na začátku programového období došlo k setkání všech subjektů na makroregionální a přímořské úrovni, programových orgánů EÚS a zástupců regionů a zemí, aby společně rozhodli o prioritách každého programu. Uvedené priority případně odpovídají akčnímu plánu makroregionálních strategií nebo strategií pro přímořské oblasti.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 4 – pododstavec 1
Členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, předloží Komisi program Interreg do [datum vstupu v platnost plus devět měsíců] jménem všech zúčastněných členských států a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ.
Členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, předloží Komisi jeden nebo více programů Interreg do [datum vstupu v platnost plus dvanáct měsíců] jménem všech zúčastněných členských států a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí, ZZÚ nebo organizací pro regionální integraci a spolupráci.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 4 – pododstavec 2
Program Interreg zahrnující podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti však předkládá členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, nejpozději šest měsíců poté, co Komise přijme příslušný strategický programový dokument podle čl. 10 odst. 1 nebo popřípadě podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti.
Program Interreg zahrnující podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti však předkládá členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, nejpozději dvanáct měsíců poté, co Komise přijme příslušný strategický programový dokument podle čl. 10 odst. 1 nebo popřípadě podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3
3.  V řádně odůvodněných případech a po dohodě s Komisí může dotčený členský stát za účelem lepší účinnosti provádění programů a dosažení většího objemu operací rozhodnout o tom, že do programů Interreg převede až [x] % částky z prostředků EFRR přidělených na odpovídající program v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro stejný region. Převedená částka představuje zvláštní prioritu nebo zvláštní priority.
3.  Za účelem lepší účinnosti provádění programů a dosažení většího objemu operací může dotčený členský stát rozhodnout o tom, že do programů Interreg převede až 20 % částky z prostředků EFRR přidělených na odpovídající program v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro stejný region. Každý členský stát předem informuje Komisi o tom, že hodlá tuto možnost převodu využít, a sdělí Komisi důvody pro své rozhodnutí. Převedená částka představuje zvláštní prioritu nebo zvláštní priority.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4 – písm. b – návětí
b)  souhrn hlavních společných úkolů s přihlédnutím k:
b)  souhrn hlavních společných úkolů, obzvláště s přihlédnutím k:
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4 – písm. b – bod ii
ii)  společným investičním potřebám a doplňkovosti s jinými formami podpory;
ii)  společným investičním potřebám a doplňkovosti s jinými formami podpory a možným synergiím, jichž je třeba dosáhnout;
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4 – písm. b – bod iii
iii)  poučením vyvozeným z minulých zkušeností;
iii)  poučením vyvozeným z minulých zkušeností a ke způsobu jejich zohlednění v programu;
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4 – písm. c
c)  odůvodnění vybraných cílů politiky a specifických cílů Interreg, odpovídajících priorit, specifických cílů a forem podpory, popřípadě řešení chybějících spojení v přeshraniční infrastruktuře;
c)  odůvodnění vybraných cílů politiky a specifických cílů Interreg, odpovídajících priorit a popřípadě řešení chybějících spojení v přeshraniční infrastruktuře;
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4 – písm. e – bod i
i)  související typy činností, včetně seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;
i)  související typy činností, včetně seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti, případně soubor kritérií a odpovídající transparentní kritéria výběru pro takovou operaci;
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4 – písm. e – bod iii
iii)  hlavní cílové skupiny;
vypouští se
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4 – písm. e – bod v
v)  plánované využití finančních nástrojů;
vypouští se
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 5 – písm. a – bod iii
iii)  pro programy Interreg složky 2 podporované nástrojem PZZÚ odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů („EFRR“ a „PZZÚ Grónsko“);
iii)  pro programy Interreg složky 2 podporované nástrojem PZZÚ odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů („EFRR“ a „PZZÚ“);
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 5 – písm. b
b)  tabulka uvedená v odst. 4 písm. g) bodě ii) zahrnuje pouze částky pro roky 2021 až 2025.
vypouští se
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 7 – písm. b
b)  stanoví postup zřízení společného sekretariátu;
b)  stanoví postup zřízení společného sekretariátu a případně postup podpory řídících struktur v členských státech nebo ve třetích zemích;
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1
1.  Komise posoudí každý program Interreg a jeho soulad s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nařízením (EU) [nový EFRR] a tímto nařízením a v případě podpory z nástroje Unie pro financování vnější činnosti a ve vhodných případech jeho soulad s víceletým strategickým dokumentem podle čl. 10 odst. 1 nebo s příslušným strategickým programovým rámcem podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více těchto nástrojů.
1.  Komise zcela transparentně posoudí každý program Interreg a jeho soulad s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nařízením (EU) [nový EFRR] a tímto nařízením a v případě podpory z nástroje Unie pro financování vnější činnosti a ve vhodných případech jeho soulad s víceletým strategickým dokumentem podle čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení nebo s příslušným strategickým programovým rámcem podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více těchto nástrojů.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 3
3.  Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ přezkoumají program Interreg s ohledem na připomínky Komise.
3.  Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci a spolupráci přezkoumají program Interreg s ohledem na připomínky Komise.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 4
4.  Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu Interreg nejpozději do šesti měsíců ode dne předložení tohoto programu členským státem, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán.
4.  Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu Interreg nejpozději do tří měsíců ode dne předložení revidované podoby tohoto programu členským státem, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1
1.  Členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán, může předložit odůvodněnou žádost o změnu programu Interreg spolu s pozměněným programem, v níž uvede očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů.
1.  Po konzultacích s místními a regionálními orgány a v souladu s článkem 6 nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán, může předložit odůvodněnou žádost o změnu programu Interreg spolu s pozměněným programem, v níž uvede očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů.
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2
2.  Komise posoudí, zda je změna v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nařízením (EU) [nový EFRR] a tímto nařízením, a může vyjádřit své připomínky do tří měsíců od předložení pozměněného programu.
2.  Komise posoudí, zda je změna v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nařízením (EU) [nový EFRR] a tímto nařízením, a může vyjádřit své připomínky do jednoho měsíce od předložení pozměněného programu.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 3
3.  Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ přezkoumají pozměněný program a vezmou při tom v úvahu připomínky Komise.
3.  Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci a spolupráci přezkoumají pozměněný program a vezmou při tom v úvahu připomínky Komise.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 4
4.  Komise schválí změnu programu Interreg nejpozději do šesti měsíců od jejího předložení členským státem.
4.  Komise schválí změnu programu Interreg nejpozději do tří měsíců od jejího předložení členským státem.
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 5 – pododstavec 1
Členský stát může během programového období převést až 5 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 3 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného programu Interreg.
Po konzultacích s místními a regionálními orgány a v souladu s článkem 6 nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] můžečlenský stát během programového období převést až 10 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 5 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného programu Interreg.
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2
Tento monitorovací výbor může zřídit jeden nebo – zejména v případě podprogramů – více řídicích výborů, které jednají v rámci jeho odpovědnosti za výběr operací.
Tento monitorovací výbor může zřídit jeden nebo – zejména v případě podprogramů – více řídicích výborů, které jednají v rámci jeho odpovědnosti za výběr operací. Řídicí výbory uplatňují zásadu partnerství, jak je stanovena v článku 6 nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních], a zahrnou partnery ze všech zúčastněných členských států.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 3
3.  Řídicí orgán konzultuje Komisi a vezme v úvahu její připomínky před prvním předložením kritérií pro výběr monitorovacímu výboru nebo popřípadě řídicímu výboru. Totéž platí pro veškeré následné změny těchto kritérií.
3.  Řídicí orgán uvědomí Komisi před prvním předložením kritérií pro výběr monitorovacímu výboru nebo popřípadě řídicímu výboru. Totéž platí pro veškeré následné změny těchto kritérií.
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 4 – návětí
4.  Při výběru operací monitorovací výbor nebo popřípadě řídicí výbor:
4.  Dříve než monitorovací výbor nebo popřípadě řídicí výbor vybere operace, řídicí orgán:
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 6 – pododstavec 2
Uvedený dokument stanoví rovněž povinnosti vedoucího partnera, pokud jde o zpětné získávání prostředků podle článku 50. Tyto povinnosti stanoví monitorovací výbor. Nicméně vedoucí partner, který se nachází v jiném členském státě, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ než partner, není povinen zpětně získávat prostředky prostřednictvím soudního řízení.
Uvedený dokument stanoví rovněž povinnosti vedoucího partnera, pokud jde o zpětné získávání prostředků podle článku 50. Postupy související se zpětným získáváním stanoví a schvaluje monitorovací výbor. Nicméně vedoucí partner, který se nachází v jiném členském státě, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ než partner, není povinen zpětně získávat prostředky prostřednictvím soudního řízení.
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 1
Operace vybrané v rámci složek 1, 2 a 3 zahrnují subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí, přičemž alespoň jeden z nich je příjemcem z členského státu.
Operace vybrané v rámci složek 1, 2 a 3 zahrnují subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí nebo ZZÚ, přičemž alespoň jeden z nich je příjemcem z členského státu.
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 2
2.  Operace Interreg může být prováděna v jediné zemi za předpokladu, že v žádosti o podporu operace budou uvedeny dopady a přínosy pro programovou oblast.
2.  Operace Interreg může být prováděna v jediné zemi nebo ZZÚ za předpokladu, že v žádosti o podporu operace budou uvedeny dopady a přínosy pro programovou oblast.
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 4 – pododstavec 1
Partneři spolupracují na rozvoji, provádění, personálním obsazení a financování operací Interreg.
Partneři spolupracují na rozvoji a provádění, jakož i na personálním obsazení nebo financování operací Interreg. Je třeba usilovat o to, aby počet partnerů zapojených do jedné operace Interreg byl omezen nejvýše na deset.
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 4 – pododstavec 2
Pokud jde o operace Interreg v rámci programů Interreg složky 3, jsou partneři z nejvzdálenějších regionů a třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ povinni spolupracovat pouze v rámci tří ze čtyř dimenzí uvedených v prvním pododstavci.
Pokud jde o operace Interreg v rámci programů Interreg složky 3, jsou partneři z nejvzdálenějších regionů a třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ povinni spolupracovat pouze v rámci dvou ze čtyř dimenzí uvedených v prvním pododstavci.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 6 – pododstavec 1
Jediným partnerem operace Interreg v rámci programů Interreg složek 1, 2 a 3 může být přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS za předpokladu, že mezi jeho členy jsou i partneři alespoň ze dvou zúčastněných zemí.
Jediným partnerem operace Interreg v rámci programů Interreg složek 1, 2 a 3 může být přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS za předpokladu, že mezi jeho členy jsou i partneři alespoň ze dvou zúčastněných zemí nebo ZZÚ.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 7 – pododstavec 2
Avšak pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 23, může být jediný partner zaregistrován v členském státě, který se daného programu neúčastní.
vypouští se
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1 – pododstavec 1
Příspěvek z EFRR nebo popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti do fondu malých projektů v rámci programu Interreg nepřesáhne částku 20 000 000 EUR nebo 15 % z celkového přídělu na program Interreg podle toho, která hodnota je nižší.
Celkový příspěvek z EFRR nebo popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti do fondu nebo vícero fondů malých projektů v rámci programu Interreg nepřesáhne částku 20 % z celkového přídělu na program Interreg a v případě programu Interreg pro přeshraniční spolupráci bude představovat alespoň 3 % celkového přídělu.
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2
2.  Příjemcem fondu malých projektů je přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS.
2.  Příjemcem fondu malých projektů je veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, subjekt s právní subjektivitou nebo bez ní, popř. fyzická osoba, který odpovídá za zahájení nebo za zahájení i provádění operací.
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 5
5.  Náklady na zaměstnance a nepřímé náklady na řízení fondu malých projektů vzniklé na úrovni příjemce nesmí překročit 20 % celkových způsobilých nákladů příslušného fondu malých projektů.
5.  Náklady na zaměstnance a další přímé náklady odpovídající kategoriím nákladů v článcích 39 až 42, jakož i nepřímé náklady na řízení fondu nebo fondů malých projektů vzniklé na úrovni příjemce nesmí překročit 20 % celkových způsobilých nákladů příslušného fondu nebo fondů malých projektů.
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 6 – pododstavec 1
Pokud příspěvek z veřejných zdrojů na malý projekt nepřesáhne 100 000 EUR, má příspěvek z EFRR nebo popřípadě z nástroje Unie pro financování vnější činnosti podobu jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo zahrnuje paušální sazby, a to s výjimkou projektů, u kterých podpora představuje státní podporu.
Pokud příspěvek z veřejných zdrojů na malý projekt nepřesáhne 100 000 EUR, má příspěvek z EFRR nebo popřípadě z nástroje Unie pro financování vnější činnosti podobu jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo zahrnuje paušální sazby.
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 6 – pododstavec 1 a (nový)
Pokud celkové náklady na každou operaci nepřekročí 100 000 EUR, částka podpory na jeden nebo více malých projektů může být stanovena na základě návrhu rozpočtu sestaveného případ od případu a odsouhlaseného ex ante subjektem, který operaci vybírá.
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 2
2.  Není-li v ujednáních stanovených v souladu s odst. 1 písm. a) stanoveno jinak, vedoucí partner zajistí, aby ostatní partneři obdrželi celkovou částku příspěvku z příslušného fondu Unie co nejrychleji a v plné výši. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by tuto částku určenou ostatním partnerům snížily.
2.  Není-li v ujednáních stanovených v souladu s odst. 1 písm. a) stanoveno jinak, vedoucí partner zajistí, aby ostatní partneři obdrželi celkovou částku příspěvku z příslušného fondu Unie v plné výši, v časovém harmonogramu, na kterém se dohodli všichni partneři, a na základě stejného postupu, jako byl použit u vedoucího partnera. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by tuto částku určenou ostatním partnerům snížily.
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 1
Kterýkoli z příjemců v členském státě, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ účastnící se programu Interreg může být určen vedoucím partnerem.
Kterýkoli z příjemců v členském státě účastnící se programu Interreg může být určen vedoucím partnerem.
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 2
Členské státy, třetí země, partnerské země nebo ZZÚ účastnící se programu Interreg se však mohou dohodnout, že vedoucím partnerem může být určen partner, který nepřijímá podporu z EFRR nebo nástroje Unie pro financování vnější činnosti.
vypouští se
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 1
1.  Technická pomoc pro každý program Interreg je hrazena paušální sazbou uplatněním procentních podílů stanovených v odstavci 2 na způsobilé výdaje zahrnuté v každé žádosti o platbu podle čl. [85 odst. 3 písm. a) nebo c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].
1.  Technická pomoc pro každý program Interreg je hrazena paušální sazbou uplatněním procentních podílů stanovených v odstavci 2 na roční splátky předběžného financování podle čl. 49 odst. 2 písm. a) a b) tohoto nařízení v letech 2021 a 2022 a poté na způsobilé výdaje zahrnuté v každé žádosti o platbu podle čl. [85 odst. 3 písm. a) nebo c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] v následujících letech.
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. a
a)  pro programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci podporované z EFRR: 6%;
a)  pro programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci podporované z EFRR: 7%;
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 – písm. c
c)  pro programy Interreg složek 2, 3 a 4, jak pro EFRR, tak popřípadě i pro nástroje Unie pro financování vnější činnosti: 7%.
c)  pro programy Interreg složek 2, 3 a 4, jak pro EFRR, tak popřípadě i pro nástroje Unie pro financování vnější činnosti: 8 %.
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1
1.  Do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí Komise o přijetí programu Interreg členským státům zřídí členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu po dohodě s řídicím orgánem výbor pro monitorování provádění příslušného programu Interreg (dále jen „monitorovací výbor“).
1.  Do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí Komise o přijetí programu Interreg členským státům zřídí členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci a spolupráci účastnící se daného programu po dohodě s řídicím orgánem výbor pro monitorování provádění příslušného programu Interreg (dále jen „monitorovací výbor“).
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2
2.  Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu, v němž má sídlo řídicí orgán, nebo zástupce řídicího orgánu.
vypouští se
Pokud jednací řád monitorovacího výboru stanoví rotující předsednictví, může monitorovacímu výboru předsedat zástupce třetí země, partnerské země nebo ZZÚ a spolupředsedat zástupce členského státu nebo řídicího orgánu a naopak.
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 6
6.  Řídicí orgán zveřejní jednací řád monitorovacího výboru a všechny údaje a informace sdílené s monitorovacím výborem na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.
6.  Řídicí orgán zveřejní jednací řád monitorovacího výboru, souhrn údajů a informací a také veškerá rozhodnutí sdílená s monitorovacím výborem na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 1
Na složení monitorovacího výboru každého programu Interreg se dohodnou členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu a jeho složení zajistí vyvážené zastoupení příslušných orgánů, zprostředkujících subjektů a zástupců programových partnerů uvedených v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] z členských států, třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ.
Na složení monitorovacího výboru každého programu Interreg se mohou dohodnout členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu a cílem tohoto složení je vyvážené zastoupení příslušných orgánů, zprostředkujících subjektů a zástupců programových partnerů uvedených v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] z členských států, třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ.
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 2
Složení monitorovacího výboru zohledňuje počet zúčastněných členských států, třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ v příslušném programu Interreg.
vypouští se
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 3
V monitorovacím výboru jsou rovněž zastoupeny subjekty zřízené společně v rámci celé programové oblasti nebo její části, včetně ESÚS.
V monitorovacím výboru jsou rovněž zastoupeny regiony a místní vlády, jakož i další subjekty zřízené společně v rámci celé programové oblasti nebo její části, včetně ESÚS.
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 2
2.  Řídicí orgán zveřejní seznam členů monitorovacího výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.
2.  Řídicí orgán zveřejní seznam orgánů nebo subjektů, jež byly jmenovány členy monitorovacího výboru, na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 3
3.  Zástupci Komise se účastní práce monitorovacího výboru jako poradci.
3.  Zástupci Komise se mohou účastnit práce monitorovacího výboru jako poradci.
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 3 a (nový)
3a.  Zástupci subjektů zřízených v rámci celé programové oblasti nebo její části, včetně ESÚS, se mohou účastnit práce monitorovacího výboru jako poradci.
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 1 – písm. g
g)  pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí a příjemců, je-li to relevantní.
g)  pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí a příjemců, je-li to relevantní, a v případě potřeby navrhne další podpůrná opatření.
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 2 – písm. a
a)  metodiku a kritéria použitá při výběru operací, včetně jejich změn, po konzultaci s Komisí podle čl. 22 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení čl. [27 odst. 3 písm. b), c) a d)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních];
a)  metodiku a kritéria použitá při výběru operací, včetně jejich změn, po jejich oznámení Komisi podle čl. 22 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení čl. [27 odst. 3 písm. b), c) a d)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních];
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 2 – návětí
2.  Na žádost Komise jí řídicí orgán do jednoho měsíce poskytne informace o prvcích uvedených v čl. 29 odst. 1:
2.  Na žádost Komise jí řídicí orgán do tří měsíců poskytne informace o prvcích uvedených v čl. 29 odst. 1:
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 1 – pododstavec 1
Do 31. ledna, 31. března, 31. května, 31. července, 30. září a 30. listopadu každého roku předá každý řídicí orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za příslušný program Interreg v souladu se šablonou stanovenou v příloze [VII] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].
Do 31. ledna, 31. května a 30. září každého roku předá každý řídicí orgán elektronicky Komisi údaje za příslušný program Interreg podle čl. 31 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení a jednou ročně údaje podle čl. 31 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, a to v souladu se šablonou stanovenou v příloze [VII] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Předávání údajů se provádí za použití stávajících systémů vykazování údajů, pokud se uvedené systémy během předchozího programového období osvědčily jako spolehlivé.
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 2 – písm. b
b)  hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací Interreg a hodnoty dosažené operacemi Interreg.
b)  hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací Interreg a hodnoty dosažené dokončenými operacemi Interreg.
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 1
1.  Společné ukazatele výstupů a společné ukazatele výsledků, jak jsou stanoveny v příloze [I] nařízení (EU) [nový EFRR], a popřípadě ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. [12 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a s čl. 17 odst. 3 písm. d) bodem ii) a čl. 31 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení.
1.  Společné ukazatele výstupů a společné ukazatele výsledků, jak jsou stanoveny v příloze [I] nařízení (EU) [nový EFRR], jež byly shledány nejvhodnějšími k měření pokroku směrem k cílům programu cíle Evropská územní spolupráce (Interreg), se použijí v souladu s čl. [12 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a s čl. 17 odst. 4 písm. e) bodem ii) a čl. 31 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 1 a (nový)
1a.  V případě potřeby a v případech řádně odůvodněných řídicím orgánem se jako dodatečné k ukazatelům, jež byly vybrány v souladu s odstavcem 1, použijí ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy.
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 1
1.  Řídicí orgán provádí hodnocení každého programu Interreg. Každé hodnocení posoudí jeho účinnost, efektivnost, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu na úrovni EU za účelem zvýšení kvality struktury a provádění daného programu Interreg.
1.  Řídicí orgán provádí hodnocení každého programu Interreg maximálně jednou ročně. Každé hodnocení posoudí jeho účinnost, efektivnost, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu na úrovni EU za účelem zvýšení kvality struktury a provádění daného programu Interreg.
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 4
4.  Řídicí orgán zajistí nezbytné postupy pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení.
4.  Cílem řídicího orgánu je zajistit nezbytné postupy pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 3
3.  Na odpovědnosti řídicího orgánu se použije čl. [44 odst. 2 až 7] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].
3.  Na odpovědnosti řídicího orgánu se použije čl. [44 odst. 2 až 6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. c
c)  veřejně vystaví cedule nebo billboardy, jakmile se zahájí fyzické provádění operace Interreg zahrnující hmotné investice nebo nákup zařízení, jehož celkové náklady přesahují částku 100 000 EUR;
c)  veřejně vystaví cedule nebo billboardy, jakmile se zahájí fyzické provádění operace Interreg zahrnující hmotné investice nebo nákup zařízení, jehož celkové náklady přesahují částku 50 000 EUR;
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. d
d)  v případě operací Interreg, které nespadají pod písmeno c), veřejně vystaví alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 v tištěném nebo elektronickém formátu s informacemi o operaci Interreg, přičemž zdůrazní podporu z fondu Interreg;
d)  v případě operací Interreg, které nespadají pod písmeno c), veřejně vystaví alespoň jeden plakát minimální velikosti A2 v tištěném a případně i elektronickém formátu s informacemi o operaci Interreg, přičemž zdůrazní podporu z fondu Interreg;
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. e
e)  v případě operací strategického významu a operací, jejichž celkové náklady přesahují 10 000 000 EUR, uspořádá komunikační akci a včas přizve Komisi a příslušný řídicí orgán.
e)  v případě operací strategického významu a operací, jejichž celkové náklady přesahují 5 000 000 EUR, uspořádá komunikační akci a včas přizve Komisi a příslušný řídicí orgán.
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 6
6.  Pokud příjemce neplní své povinnosti podle článku [42] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo odstavců 1 a 2 tohoto článku, uplatní členský stát finanční opravu zrušením až 5 % podpory z fondů na dotčenou operaci.
6.  Pokud příjemce neplní své povinnosti podle článku [42] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo odstavců 1 a 2 tohoto článku, nebo své opomenutí včas nenapraví, uplatní řídicí orgán finanční opravu zrušením až 5 % podpory z fondů na dotčenou operaci.
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 3 – písm. c
c)  paušální sazbou v souladu s čl. [50 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].
c)  přímé náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou až do výše 20 % jiných přímých nákladů, než jsou přímé náklady na zaměstnance v rámci dané operace, aniž by byl členský stát povinen provést výpočet ke stanovení použitelné sazby.
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 5 – písm. a
a)  podílem měsíčních hrubých mzdových nákladů a měsíční pracovní doby stanovené v dokladu o zaměstnání a vyjádřené v hodinách, nebo
a)  podílem posledních doložených měsíčních hrubých mzdových nákladů a měsíční pracovní doby dané osoby v souladu s příslušným právem, jak je uvedeno v pracovní smlouvě, a čl. 50 odst. 2 písm. b)nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 6
6.  Pokud jde o náklady na zaměstnance vztahující se na jednotlivce, kteří podle dokladu o zaměstnání pracují na hodinovém základě, tyto náklady jsou způsobilé, když se počet hodin skutečně odpracovaných na operaci vynásobí hodinovou sazbou dohodnutou v dokladu o zaměstnání, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby.
6.  Pokud jde o náklady na zaměstnance vztahující se na jednotlivce, kteří podle dokladu o zaměstnání pracují na hodinovém základě, tyto náklady jsou způsobilé, když se počet hodin skutečně odpracovaných na operaci vynásobí hodinovou sazbou dohodnutou v dokladu o zaměstnání, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby. Nejsou-li ještě zahrnuty v dohodnuté hodinové sazbě, mzdové náklady podle čl. 38 odst. 2 písm. b) mohou být k této hodinové sazbě přidány v souladu s příslušnými vnitrostátním právem.
Pozměňovací návrh 162
Návrh nařízení
Čl. 39 – odst. 1 – návětí
Kancelářské a administrativní náklady jsou omezeny na tyto prvky:
Kancelářské a administrativní náklady jsou omezeny na 15 % celkových přímých nákladů operace a na tyto prvky:
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení
Čl. 40 – odst. 4
4.  Výdaje s ohledem na náklady podle tohoto článku, které zaplatil přímo zaměstnanec příjemce, musí být doloženy dokladem prokazujícím, že příjemce tyto výdaje zaměstnanci uhradil.
4.  Výdaje s ohledem na náklady podle tohoto článku, které zaplatil přímo zaměstnanec příjemce, musí být doloženy dokladem prokazujícím, že příjemce tyto výdaje zaměstnanci uhradil. Uvedená kategorie nákladů může být využívána pro cestovní náklady operačních zaměstnanců a jiných zúčastněných stran za účelem provádění a podpory operace a programu Interreg.
Pozměňovací návrh 164
Návrh nařízení
Čl. 40 – odst. 5
5.  Náklady na cestování a ubytování v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou až do výše 15 % jiných přímých nákladů, než jsou přímé náklady na zaměstnance v rámci uvedené operace.
5.  Náklady na cestování a ubytování v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou až do výše 15 % přímých nákladů v rámci uvedené operace.
Pozměňovací návrh 165
Návrh nařízení
Čl. 41 – odst. 1 – návětí
Náklady na externí odborné poradenství a služby jsou omezeny na následující služby a poradenství poskytované subjektem veřejného nebo soukromého práva nebo fyzickou osobou jinou než příjemce operace:
Náklady na externí odborné poradenství a služby tvoří mimo jiné následující služby a poradenství poskytované subjektem veřejného nebo soukromého práva nebo fyzickou osobou jinou než příjemce operace, včetně všech partnerů:
Pozměňovací návrh 166
Návrh nařízení
Čl. 41 – odst. 1 – písm. o
o)  cestování a ubytování externích odborníků, přednášejících, osob předsedajících zasedáním a poskytovatelů služeb;
o)  cestování a ubytování externích odborníků;
Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 1 – návětí
1.  Náklady na koupi, pronájem nebo leasing vybavení příjemcem operace, a to s výjimkou nákladů, na které se vztahuje článek 39, jsou omezeny na:
1.  Náklady na koupi, pronájem nebo leasing vybavení příjemcem operace, a to s výjimkou nákladů, na které se vztahuje článek 39, tvoří mimo jiné:
Pozměňovací návrh 168
Návrh nařízení
Čl. 43 – odst. 1 – písm. a
a)  nákup pozemků v souladu s čl. [58 odst. 1 písm. c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních];
a)  nákup pozemků v souladu s čl. [58 odst. 1 písm. b)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních];
Pozměňovací návrh 169
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 1
1.  Členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg stanoví pro účely článku [65] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] jediný řídicí orgán a jediný auditní orgán.
1.  Členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, ZZÚ a organizace pro regionální integraci a spolupráci účastnící se programu Interreg stanoví pro účely článku [65] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] jediný řídicí orgán a jediný auditní orgán.
Pozměňovací návrh 170
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 2
2.  Řídicí orgán a auditní orgán se nacházejí ve stejném členském státě.
2.  Řídicí orgán a auditní orgán se mohou nacházet ve stejném členském státě.
Pozměňovací návrh 171
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 5
5.  S ohledem na program Interreg v rámci složky 2B nebo v rámci složky 1, pokud v rámci druhé zmiňované složky program pokrývá dlouhé hranice s různorodými problémy a potřebami v oblasti rozvoje, mohou členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg definovat podprogramové oblasti.
5.  S ohledem na program Interreg v rámci složky 1, pokud v rámci druhé zmiňované složky program pokrývá dlouhé hranice s různorodými problémy a potřebami v oblasti rozvoje, mohou členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg definovat podprogramové oblasti.
Pozměňovací návrh 172
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 6
6.  Pokud řídicí orgán určí zprostředkující subjekt v rámci programu Interreg v souladu s čl. [65 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], vykonává tento zprostředkující subjekt dané úkoly ve více než jednom zúčastněném členském státě nebo popřípadě třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ.
6.  Pokud řídicí orgán určí zprostředkující subjekt, resp. více zprostředkujících subjektů, v rámci programu Interreg v souladu s čl. [65 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], vykonává tento příslušný zprostředkující subjekt dané úkoly ve více než jednom zúčastněném členském státě nebo popřípadě třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ, resp. vykonává tyto úkoly více zprostředkujících subjektů ve svých příslušných členských státech, popřípadě ve více než jedné třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ.
Pozměňovací návrh 173
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 1 a (nový)
1a.   Odchylně od čl. 87 odst. 2 nařízení EU .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] Komise uhradí jako průběžné platby 100 % částek uvedených v žádosti o platbu, které vyplývají z uplatnění sazby spolufinancování z programu na celkové způsobilé náklady, popřípadě na příspěvek z veřejných rozpočtů.
Pozměňovací návrh 174
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 1 b (nový)
1b.   Pokud řídicí orgán neprovádí kontroly podle čl. 68 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] v celé programové oblasti, určí každý členský stát subjekt nebo osobu odpovědnou za provádění takovýchto kontrol u příjemců na jeho území.
Pozměňovací návrh 175
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 1 c (nový)
1c.   Odchylně od článku 92 nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] nemusí být u programů Interreg schválena roční účetní závěrka. Účetní závěrka se schvaluje na konci příslušného programu, a to na základě závěrečné zprávy o výkonnosti.
Pozměňovací návrh 176
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 7
7.  Pokud celková extrapolovaná chybovost uvedená v odstavci 6 přesahuje 2 % celkových výdajů vykázaných za programy Interreg zahrnuté do základního souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek, vypočítá Komise celkovou zbytkovou chybovost s přihlédnutím k finančním opravám provedeným příslušnými programovými orgány Interreg u jednotlivých nesrovnalostí zjištěných auditem operací vybraných podle odstavce 1.
7.  Pokud celková extrapolovaná chybovost uvedená v odstavci 6 přesahuje 3,5  % celkových výdajů vykázaných za programy Interreg zahrnuté do základního souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek, vypočítá Komise celkovou zbytkovou chybovost s přihlédnutím k finančním opravám provedeným příslušnými programovými orgány Interreg u jednotlivých nesrovnalostí zjištěných auditem operací vybraných podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 177
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 8
8.  Pokud celková zbytková chybovost uvedená v odstavci 7 přesahuje 2 % výdajů vykázaných za programy Interreg zahrnuté do základního souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek, Komise rozhodne, zda je potřeba si vyžádat provedení další auditní činnosti u auditního orgánu specifického programu Interreg nebo skupiny nejvíce postižených programů Interreg, aby bylo možné dále vyhodnotit chybovost a posoudit požadovaná nápravná opatření pro programy Interreg postižené zjištěnými nesrovnalostmi.
8.  Pokud celková zbytková chybovost uvedená v odstavci 7 přesahuje 3,5  % výdajů vykázaných za programy Interreg zahrnuté do základního souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek, Komise rozhodne, zda je potřeba si vyžádat provedení další auditní činnosti u auditního orgánu specifického programu Interreg nebo skupiny nejvíce postižených programů Interreg, aby bylo možné dále vyhodnotit chybovost a posoudit požadovaná nápravná opatření pro programy Interreg postižené zjištěnými nesrovnalostmi.
Pozměňovací návrh 178
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 2 – písm. a
a)  2021: 1%;
a)  2021: 3 %;
Pozměňovací návrh 179
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 2 – písm. b
b)  2022: 1%;
b)  2022: 2,25%;
Pozměňovací návrh 180
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 2 – písm. c
c)  2023: 1%;
c)  2023: 2,25%;
Pozměňovací návrh 181
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 2 – písm. d
d)  2024: 1%;
d)  2024: 2,25%;
Pozměňovací návrh 182
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 2 – písm. e
e)  2025: 1%;
e)  2025: 2,25%;
Pozměňovací návrh 183
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 2 – písm. f
f)  2026: 1%.
f)  2026: 2,25%.
Pozměňovací návrh 184
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 3 – pododstavec 1
Pokud jsou vnější přeshraniční programy Interreg podporovány z EFRR a NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci, vyplácí se předběžné financování pro všechny fondy podporující takový program Interreg v souladu s nařízením (EU) [NPP III] nebo [NDICI] nebo jakýmkoli aktem přijatým na jejich základě.
Pokud jsou vnější programy Interreg podporovány z EFRR a NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci, vyplácí se předběžné financování pro všechny fondy podporující takový program Interreg v souladu s nařízením (EU) [NPP III] nebo [NDICI] nebo jakýmkoli aktem přijatým na jejich základě.
Pozměňovací návrh 185
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 3 – pododstavec 3
Celková částka vyplacená v rámci předběžného financování musí být vrácena Komisi, jestliže jí není do 24 měsíců od vyplacení první splátky předběžného financování zaslána žádost o platbu v rámci přeshraničního programu Interreg. Takto vrácené prostředky představují vnitřní účelově vázané příjmy a nesnižují podporu programu z EFRR, NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci.
Celková částka vyplacená v rámci předběžného financování musí být vrácena Komisi, jestliže jí není do 36 měsíců od vyplacení první splátky předběžného financování zaslána žádost o platbu v rámci přeshraničního programu Interreg. Takto vrácené prostředky představují vnitřní účelově vázané příjmy a nesnižují podporu programu z EFRR, NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci.
Pozměňovací návrh 186
Návrh nařízení
Kapitola 8 – název
Účast třetích zemí nebo partnerských zemí nebo ZZÚ v programech Interreg v rámci sdíleného řízení
Účast třetích zemí nebo partnerských zemí nebo ZZÚ, nebo organizací pro regionální integraci nebo spolupráci v programech Interreg v rámci sdíleného řízení
Pozměňovací návrh 187
Návrh nařízení
Čl. 51 – odst. 1
Kapitoly I až VII a kapitola X se vztahují na účast třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ v programech Interreg, s výhradou zvláštních ustanovení uvedených v této kapitole.
Kapitoly I až VII a kapitola X se vztahují na účast třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ nebo organizací pro regionální integraci nebo spolupráci v programech Interreg, s výhradou zvláštních ustanovení uvedených v této kapitole.
Pozměňovací návrh 188
Návrh nařízení
Čl. 52 – odst. 3
3.  Třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg delegují pracovníky do společného sekretariátu daného programu, nebo zřídí pobočku na svém příslušném území, nebo provedou obojí.
3.  Třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg mohou delegovat pracovníky do společného sekretariátu programu, nebo po dohodě s řídicím orgánem zřídí pobočku společného sekretariátu na svém příslušném území, nebo provedou obojí.
Pozměňovací návrh 189
Návrh nařízení
Čl. 52 – odst. 4
4.  Vnitrostátní orgán nebo úřad rovnocenný komunikačnímu pracovníkovi programu Interreg uvedenému v čl. 35 odst. 1 podporuje řídicí orgán a partnery v příslušné třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ, pokud jde o úkoly uvedené v čl. 35 odst. 2 až 7.
4.  Vnitrostátní orgán nebo úřad rovnocenný komunikačnímu pracovníkovi programu Interreg uvedenému v čl. 35 odst. 1 může podpořit řídicí orgán a partnery v příslušné třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ, pokud jde o úkoly uvedené v čl. 35 odst. 2 až 7.
Pozměňovací návrh 190
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 2
2.  Programy Interreg složek 2 a 4, které kombinují příspěvky z EFRR a z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, se provádějí v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo partnerské zemi, nebo pokud jde o složku 3, v kterékoli ZZÚ, bez ohledu na to, zda taková ZZÚ přijímá či nepřijímá podporu z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti.
2.  Programy Interreg složek 2 a 4, které kombinují příspěvky z EFRR a z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, se provádějí v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi, partnerské zemi, zúčastněné ZZÚ, nebo pokud jde o složku 3, v kterékoli ZZÚ, bez ohledu na to, zda taková ZZÚ přijímá či nepřijímá podporu z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti.
Pozměňovací návrh 191
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a
a)  v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ;
a)  v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ nebo ve skupině třetích zemí, které jsou součástí regionální organizace;
Pozměňovací návrh 192
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b
b)  v rámci sdíleného řízení pouze v členských státech a v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ, pokud jde o výdaje EFRR mimo Unii na jednu nebo více operací, zatímco příspěvky z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou řízeny v rámci nepřímého řízení;
b)  v rámci sdíleného řízení pouze v členských státech a v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ, nebo skupině třetích zemí, které jsou součástí regionální organizace, pokud jde o výdaje EFRR mimo Unii na jednu nebo více operací, zatímco příspěvky z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou řízeny v rámci nepřímého řízení;
Pozměňovací návrh 193
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. c
c)  v rámci nepřímého řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ.
c)  v rámci nepřímého řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ, nebo skupině třetích zemí, které jsou součástí regionální organizace.
Pozměňovací návrh 194
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 3 – pododstavec 2
Pokud se celý program Interreg složky 3 nebo jeho část provádí v rámci nepřímého řízení, použije se článek 60.
Pokud se celý program Interreg složky 3 nebo jeho část provádí v rámci nepřímého řízení, vyžaduje se předchozí dohoda mezi dotčenými členskými státy a regiony a použije se článek 60.
Pozměňovací návrh 195
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 3 a (nový)
3a.   Společné výzvy k předkládání návrhů, které mobilizují financování z dvoustranných programů nebo programů nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) pro vícero zemí a programů evropské územní spolupráce (ETC) mohou být zahájeny, pokud s tím příslušné řídící orgány souhlasí. V obsahu výzvy se konkrétně uvede zeměpisná oblast působnosti a očekávaný přínos k dosažení cílů příslušných programů. Řídicí orgány rozhodnou o tom, zda se pravidla nástroje NDICI nebo ETC použijí na tuto výzvu. Mohou rozhodnout o jmenování vedoucího řídicího orgánu odpovědného za úkoly správy a kontrolu související s touto výzvou.
Pozměňovací návrh 196
Návrh nařízení
Čl. 55 – odst. 3
3.  Pokud je na programu zasedání monitorovacího nebo popřípadě řídicího výboru výběr jednoho nebo více velkých infrastrukturních projektů, předá řídicí orgán Komisi nejpozději dva měsíce před datem takového zasedání pro každý takový projekt koncepční poznámky. Koncepční poznámky jsou dlouhé maximálně tři strany a uvádějí název, umístění, rozpočet, vedoucího partnera a partnery, jakož i hlavní cíle a výstupy. Nejsou-li koncepční poznámky týkající se jednoho nebo více velkých infrastrukturních projektů Komisi v uvedeném termínu předány, může Komise požádat předsedu monitorovacího nebo řídicího výboru o vyřazení dotčených projektů z programu zasedání.
3.  Pokud je na programu zasedání monitorovacího nebo popřípadě řídicího výboru výběr jednoho nebo více velkých infrastrukturních projektů, předá řídicí orgán Komisi nejpozději dva měsíce před datem takového zasedání pro každý takový projekt koncepční poznámky. Koncepční poznámky jsou dlouhé maximálně pět stran a uvádějí název, umístění, rozpočet, vedoucího partnera a partnery, jakož i hlavní cíle a výstupy, jakož i věrohodný obchodní plán, který prokazuje, že projekt nebo pokračování projektů jsou zajištěny i bez poskytnutí finančních prostředků z programu Interreg. Nejsou-li koncepční poznámky týkající se jednoho nebo více velkých infrastrukturních projektů Komisi v uvedeném termínu předány, může Komise požádat předsedu monitorovacího nebo řídicího výboru o vyřazení dotčených projektů z programu zasedání.
Pozměňovací návrh 197
Návrh nařízení
Čl. 60 – odst. 1
1.  Pokud je celý program Interreg složky 3 nebo jeho část prováděn v rámci nepřímého řízení podle čl. 53 odst. 3 písm. b) nebo c), jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny jednomu ze subjektů uvedených v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus], zejména subjektu nacházejícímu se v zúčastněném členském státě, včetně řídicího orgánu dotčeného programu Interreg.
1.  Pokud je po konzultaci se zúčastněnými stranami celý program Interreg složky 3 nebo jeho část prováděn v rámci nepřímého řízení podle čl. 53 odst. 3 písm. b) nebo c), jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny jednomu ze subjektů uvedených v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus], zejména subjektu nacházejícímu se v zúčastněném členském státě, včetně řídicího orgánu dotčeného programu Interreg.
Pozměňovací návrh 198
Návrh nařízení
Článek 61
Článek 61
vypouští se
Meziregionální inovační investice
Z podnětu Komise může EFRR podporovat meziregionální inovační investice, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 5, a sdružovat výzkumné pracovníky, podniky, občanskou společnost a orgány veřejné správy zapojené do strategií pro inteligentní specializaci zřízených na vnitrostátní nebo regionální úrovni.
Pozměňovací návrh 199
Návrh nařízení
Článek - 61 a (nový)
Článek 61 a
Osvobození od oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU
Komise může prohlásit, že podpora ve prospěch projektů, které EU podporuje v rámci Evropské územní spolupráce, je slučitelná s vnitřním trhem a nepodléhá požadavkům na oznámení podle čl. 108 odst. 3 SFEU.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0470/2018).


Rozdělení celních kvót uvedených v listině WTO pro Unii po vystoupení Spojeného království z Unie ***I
PDF 137kWORD 50k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rozdělení celních kvót uvedených v listině WTO pro Unii po vystoupení Spojeného království z Unie a o změně nařízení Rady (ES) č. 32/2000 (COM(2018)0312 – C8-0202/2018 – 2018/0158(COD))
P8_TA(2019)0022A8-0361/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0312),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0202/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0361/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení a které bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, řadě L, společně s konečným zněním legislativního aktu;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení a které bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, řadě L, společně s konečným zněním legislativního aktu;

4.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. ledna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o rozdělení celních kvót uvedených v listině WTO pro Unii po vystoupení Spojeného království z Unie a o změně nařízení Rady (ES) č. 32/2000

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/216.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu

Evropský parlament přikládá velký význam tomu, aby byl při přípravě aktů v přenesené pravomoci plně informován, a za důležitý považuje zejména bod 28 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů, podle něhož musí Evropský parlament a Rada v zájmu zajištění rovného přístupu ke všem informacím dostávat veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států.

Prohlášení Komise

Komise se plně ztotožňuje se zásadami zlepšování právní úpravy a se závazky obsaženými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Bude se proto snažit předložit co nejdříve Radě a Evropskému parlamentu legislativní návrh, který sladí nařízení Rady (ES) č. 32/2000 s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou.


Postup Unie pro povolování pesticidů
PDF 234kWORD 77k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů (2018/2153(INI))
P8_TA(2019)0023A8-0475/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 6. února 2018 o zřízení, působnosti, složení a funkčním období zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů(1),

–  s ohledem na článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na 7. všeobecný akční program Unie do roku 2020(2),

–  s ohledem na Úmluvu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS(3) (dále jen „nařízení“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(7),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 546/2011 ze dne 10. června 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o jednotné zásady pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin(8),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 283/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se stanoví požadavky na údaje o účinných látkách(9),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 284/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se stanoví požadavky na údaje o přípravcích na ochranu rostlin(10),

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1056 ze dne 29. června 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinné látky glyfosátu(11), a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1313 ze dne 1. srpna 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky glyfosátu(12),

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2324 ze dne 12. prosince 2017, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016(14) a usnesení ze dne 24. října 2017(15) o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o biologických pesticidech představujících nízké riziko(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o podpoře inovací a hospodářského rozvoje v rámci budoucího řízení evropských zemědělských podniků(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o technologických řešeních v oblasti udržitelného zemědělství v EU(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení (ES) č. 1107/2009 o přípravcích na ochranu rostlin (19),

–  s ohledem na posouzení provádění nařízení (ES) č. 1107/2009 na evropské úrovni a na jeho příslušné přílohy zveřejněné výzkumnou službou Evropského parlamentu (EPRS) v dubnu 2018,

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 23. listopadu 2016 ve věci C-442/14 Bayer CropScience SA-NV a Stichting De Bijenstichting v. College voor de toelating van gewasbeschermingsmiddelen en biociden(20),

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 18. února 2016 ve věci 12/2013/MDC o postupech Komise týkajících se povolování a uvádění na trh přípravků na ochranu rostlin (pesticidů),

–  s ohledem na studii Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny „IARC Monographs svazek 112: Hodnocení pěti organofosfátových insekticidů a herbicidů“, zveřejněnou dne 20. března 2015,

–  s ohledem na „Závěr o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu“(21), který zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dne 12. listopadu 2015, a na „Přezkum hodnocení vlastností glyfosátu, které potenciálně narušují činnost endokrinního systému, z hlediska jeho použití jako pesticidu“(22) zveřejněný úřadem EFSA dne 7. září 2017,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro hodnocení rizik (RAC) Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) ke klasifikaci glyfosátu ze dne 15. března 2017,

–  s ohledem na vědecké stanovisko vydané v rámci mechanismu vědeckého poradenství č. 5/2018 k postupu povolování přípravků na ochranu rostlin v EU z června 2018(23),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (COM(2017)0109),

–  s ohledem na prováděcí plán pro zvýšení dostupnosti nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin a urychlení provádění integrované ochrany proti škůdcům v členských státech, který vypracovala odborná skupina pro udržitelnou ochranu rostlin a který schválila Rada dne 28. června 2016,

–  s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky Rady OSN pro lidská práva příslušné pro právo na potraviny, která byla zveřejněna dne 24. ledna 2017, o celosvětovém používání pesticidů v zemědělství a jeho dopadech na lidská práva,

–  s ohledem na článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že při tvorbě a provádění politik Unie, zejména pokud jde o oblast vnitřního trhu, je třeba plně zohledňovat požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely(24),

–  s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru č. 442 z března 2016, v němž se uvádí, že 89 % občanů EU souhlasí s tím, že Unie by měla na mezinárodní úrovni více přispívat k většímu povědomí o významu dobrých životních podmínek zvířat a 90 % občanů EU souhlasí s tím, že je důležité stanovit vysoké standardy pro dobré životní podmínky zvířat,

–  s ohledem na skutečnost, že Parlament dostává řadu petic od znepokojených občanů, kteří uplatňují své právo podle článků 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 44 Listiny základních práv Evropské unie a žádají ukončení testování na zvířatech v Evropě a na celém světě a stanovení mezinárodních norem pro dobré životní podmínky zvířat,

–  s ohledem na Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci (COM(2018)0179)(25),

–  s ohledem na probíhající hodnocení REFIT prováděné Komisi u nařízení (ES) č. 1107/2009,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů (A8-0475/2018),

Obecné úvahy

A.  vzhledem k tomu, že účelem nařízení (ES) č. 1107/2009 (dále jen „nařízení“) je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat i životního prostředí, zdokonalit fungování vnitřního trhu pomocí harmonizace pravidel pro uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a zároveň zlepšit zemědělskou výrobu;

B.  vzhledem k tomu, že postup EU pro povolování přípravků na ochranu rostlin je jedním z nejpřísnějších na světě; vzhledem k tomu, že s ohledem na obavy vyjádřené některými zúčastněnými stranami v souvislosti s hodnocením glyfosátu se Zvláštní výbor pro postup Unie pro povolování pesticidů (PEST) snaží stanovit oblasti, v nichž existuje prostor pro další zlepšování v rámci postupu Unie pro povolování přípravků na ochranu rostlin, a to prostřednictvím doporučení, která pokládá za potřebná k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví lidí i zvířat a životního prostředí;

C.  vzhledem k tomu, že zásada obezřetnosti je jednou ze zastřešujících zásad politiky Unie, jak je stanoveno v článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že toto nařízení je založeno na zásadě předběžné opatrnosti, jak se stanoví v jeho čl. 1 odst. 4; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o řízení rizik podle čl. 13 odst. 2 musí splňovat podmínky zásady předběžné opatrnosti stanovené v čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002; vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 2 nařízení č. 178/2002 stanoví, že opatření přijatá na základě zásady předběžné opatrnosti musí být přiměřená;

D.  vzhledem k tomu, že některé zúčastněné strany vyjádřily své obavy ohledně posouzení glyfosátu, zejména pokud jde o to, zda proběhlo nezávislé, objektivní a transparentní posouzení, zda byla řádně použita klasifikační kritéria podle nařízení (ES) č. 1272/2008, zda byly náležitě použity dokumenty obsahující příslušné pokyny a zda byla správně uplatněna kritéria pro schválení a zásada předběžné obezřetnosti;

E.  vzhledem k tomu, že podle čl. 4 odst. 3 nařízení přípravek na ochranu rostlin po své aplikaci provedené v souladu se správnou praxí ochrany rostlin a při zohlednění reálných podmínek použití nesmí mít mimo jiné bezprostřední nebo pozdější škodlivé účinky na lidské zdraví, včetně zdraví zranitelných skupin, a nesmí mít nepřijatelné účinky na životní prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že hodnocení provádění nařízení ukázalo, že se nedaří zcela plnit cíle ochrany zdraví lidí a zvířat i životního prostředí a že by bylo možné dosáhnout zlepšení v zájmu splnění všech cílů nařízení;

G.  vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné plně provést nařízení ve všech členských státech;

H.  vzhledem k tomu, že činnost příslušných vnitrostátních orgánů zapojených do procesu schvalování a povolování je často opožděná; vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že příslušné vnitrostátní orgány zapojené do procesu schvalování a povolování nemají v některých případech dostatek lidských ani finančních zdrojů; vzhledem k tomu, že průtahy při provádění hodnocení, jakož i nedostatek zdrojů mohou negativně ovlivnit kvalitu hodnocení účinných látek i přípravků na ochranu rostlin;

I.  vzhledem k tomu, že nezávislost posouzení rizik je základem důvěry v toto nařízení a v potravinové právo EU;

J.  vzhledem k tomu, že celý průběh rozhodovacího postupu provází nedostatek transparentnosti, od chybějícího přístupu veřejnosti k úplným studiím a nezpracovaným údajům až po fázi řízení rizik;

K.  vzhledem k tomu, že právo na přístup k dokumentům orgánů EU, včetně agentur EU, je důležitým právem, a že výjimky z tohoto práva je třeba vykládat úzce; poukazuje na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, podle níž transparentnost a přístup k dokumentům přispívají k větší legitimitě agentur EU v očích občanů a k tomu, aby agentury EU měly větší odpovědnost vůči občanům v demokratickém systému(26);

L.  vzhledem k tomu, že nařízení Komise (EU) č. 283/2013, kterým se stanoví požadavky na údaje o účinných látkách, by mělo být pravidelně aktualizováno s ohledem na aktuální vědecké a technické poznatky; vzhledem k tomu, že sdělení Komise v rámci provádění nařízení Komise (EU) č. 283/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se stanoví požadavky na údaje o účinných látkách(27), je i nadále nejúplnějším zdrojem pokynů ohledně dokumentů a zkoušek, i když některé z uvedených dokumentů by mohly být nahrazeny a měly by být aktualizovány; vzhledem k tomu, že metodiky používané pro vědecké posouzení účinných látek, které ve formě pokynů používá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a členské státy, neodrážejí vždy současný stav vědeckotechnických poznatků, jak to vyžaduje článek 4 nařízení; vzhledem k tomu, že některé klíčové zkoušky buď netvoří součást posuzování rizik, nebo pro ně nejsou k dispozici nejnovější vědecké metody (jako např. moderní ekotoxikologické zkoušky pro půdní organismy a posouzení koncentrace látek v životním prostředí a jejich reziduí v prachu, větru, vzduchu a ve vodě);

M.  vzhledem k tomu, že aktualizované pokyny týkající se včel, které použil úřad EFSA v rámci nedávného přezkumu tří neonikotinoidů, dosud nebyly formálně přijaty; vzhledem k tomu, že pokyny týkající se půdních organismů, které v současnosti používá úřad EFSA, pocházejí z roku 2002;

N.  vzhledem k tomu, že pokyny převádějí požadavky právních předpisů do praktických kroků a vysvětlují, co je třeba udělat, zatímco zkušební pokyny upřesňují zkušební protokoly, které je třeba dodržovat při generování dat, a vysvětlují, jak je třeba zkoušky provádět;

O.  vzhledem k tomu, že rozsáhlé a neopodstatněné preventivní používání přípravků na ochranu rostlin vzbuzuje obavy;

P.  vzhledem k tomu, že používání přípravků na ochranu rostlin pro účely desikace (k vysušení plodiny před její sklizní s cílem urychlit její zrání a usnadnit sklizeň) je nevhodné;

Q.  vzhledem k tomu, že používání přípravků na ochranu rostlin v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatelstva je nevhodné;

R.  vzhledem k tomu, že podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) EU v roce 2016 spotřebovala 368 588 tun pesticidů, což představuje 11,8 % celosvětové spotřeby;

S.  vzhledem k tomu, že podle organizace FAO má používání pesticidů v EU od roku 2009 vzestupnou tendenci; vzhledem k tomu, že tato tendence se však v jednotlivých členských státech velmi liší, a to od prudkého nárůstu v některých státech až po prudký pokles v jiných; vzhledem k tomu, že celkový objem účinných látek v pesticidech prodaných v 16 členských státech EU se mezi lety 2011 a 2016 zvýšil o 1,6 %;

T.  vzhledem k tomu, že do roku 2018 bylo schváleno 493 účinných a základních látek;

U.  vzhledem k tomu, že zpráva Komise o provádění nařízení (ES) č. 1185/2009 poukazuje na nedostatky ve statistikách používání pesticidů a na nedostatek znalostí o používání konkrétních účinných látek;

V.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Evropské unie o reziduích pesticidů v potravinách z roku 2016(28), kterou zveřejnil úřad EFSA v roce 2018, splňovalo 96,2 % vzorků limity povolené právními předpisy EU;

W.  vzhledem k tomu, že veřejnost není dostatečně informována o nebezpečí a riziku, o přijatelných a nepřijatelných nebezpečích a rizicích ani o úrovni dodržování maximálních hodnot reziduí v celé Evropě;

X.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí o povolení týkající se nověji vyvinutých účinných látek a přípravků na ochranu rostlin jsou neustále činěna v nejistotě, pokud jde o jejich skutečné dopady; vzhledem k tomu, že se neprovádí poregistrační sledování; vzhledem k tomu, že chybějí údaje o přesném množství jednotlivých použitých přípravků na ochranu rostlin, o provádění a účinnosti zmírňujících opatření a o potenciálních škodlivých účincích na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí;

Y.  vzhledem k nedostatku údajů týkajících se skutečných dopadů účinných látek, safenerů, synergentů a formulačních přísad a jejich metabolitů, stejně jako přípravků a směsí produktů; vzhledem k tomu, že úplný dopad pesticidů na zdraví lidí a zvířat, stejně jako na životní prostředí není dostatečně znám;

Z.  vzhledem k tomu, že pilotní projekt „Monitorování dopadu používání pesticidů na životní prostředí prostřednictvím včel medonosných“ nebyl dosud realizován, i když byl zařazen do rozpočtu Unie pro finanční roky 2017 a 2018;

AA.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů sedmého všeobecného akčního programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 je výroba a používání chemických látek způsobem, který minimalizuje zásadní nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí, a vzhledem k tomu, že stále existuje nejistota ohledně plného dopadu kombinovaných účinků různých chemických látek na lidské zdraví a životní prostředí;

AB.  vzhledem k tomu, že čl. 4 bod 3 nařízení stanoví, že přípravky na ochranu rostlin „nemají žádný bezprostřední ani zpožděný škodlivý účinek na lidské zdraví ... přičemž se vezmou v úvahu známé kumulativní a synergické účinky, jsou-li pro jejich posouzení k dispozici vědecké metody schválené úřadem“; vzhledem k tomu, že v nařízení (ES) č. 396/2005 se stanoví, že musí být brány v úvahu „známé kumulativní účinky a účinky vzájemného působení, pokud existují metody pro jejich hodnocení“;

AC.  vzhledem k tomu, že tyto metody jsou nyní k dispozici a očekává se, že do konce roku 2019 dokončí úřad EFSA pilotní hodnocení kumulativních účinků expozice pesticidům v potravinách na nervový systém a systém štítné žlázy člověka;

AD.  vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje žádná zákonná povinnost provádět zkoušky vývojové neurotoxicity účinných látek, jež může zahrnovat např. autismus, poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) či dyslexii; vzhledem k tomu, že je třeba vypracovat studie vývojové toxicity a neurotoxicity, které by mohly podnítit vypracování studií ad-hoc, jež by se týkaly konkrétních obav; vzhledem k tomu, že úřad EFSA v této souvislosti usiluje v rámci probíhajícího projektu o vývoj alternativních způsobů zkoušení účinků vývojové neurotoxicity bez použití zvířat;

AE.  vzhledem k obavám, že provádění nařízení není v souvislosti s používáním zvířat při zkouškách k identifikaci nebezpečí a posouzení rizika v souladu se zásadou 3R (nahrazení – replacement, omezení – reduction a šetrného zacházení – refinement) směrnice 2010/63/EU o pokusech na zvířatech, neboť nařízení Komise (EU) č. 283/2013 a (EU) č. 284/2013 ani příslušné pokyny nebyly od přijetí aktualizovány, a to navzdory dostupnosti validovaných alternativních zkoušek a technologií;

AF.  vzhledem k tomu, že testování účinků na lidské zdraví zahrnuje použití zvířat, a nemusí tedy nutně přesně předpovědět lidské reakce;

AG.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí urychlit vývoj a validaci nových metod bez použití zvířat, které poskytnou informace o základních mechanismech toxicity pro člověka, včetně cest, které vedou k nežádoucím výsledkům u člověka;

AH.  vzhledem k tomu, že u mnoha zemědělských produktů ze třetích zemí byla uplatněna nižší úroveň ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat a životního prostředí v souvislosti s povolováním a používáním přípravků na ochranu rostlin; vzhledem k tomu, že je třeba zajistit, aby úroveň ochrany EU nebyla oslabena dovozem zemědělských produktů ze třetích zemí;

AI.  vzhledem k tomu, že nelegálně dovážené přípravky na ochranu rostlin jsou v oběhu a používají se v rámci EU, představují potenciální hrozbu pro veřejné zdraví a představují nekalou konkurenci pro přípravky na ochranu rostlin, které podléhají postupu povolování v souladu se stávajícími právními předpisy EU;

Žádost o schválení účinných látek

AJ.  vzhledem k tomu, že některé zúčastněné strany vyjádřily své obavy ohledně transparentnosti a střetu zájmů, pokud jde o právo žadatelů zvolit si při předkládání první žádosti o schválení účinné látky zpravodajský členský stát;

AK.  vzhledem k tomu, že některé zúčastněné strany rovněž vyjádřily své obavy ohledně transparentnosti a střetu zájmů v souvislosti se skutečností, že zpravodajský členský stát, jemuž Komise svěřila odpovědnost za obnovení zprávy o posouzení, může být stejným státem, který vypracoval původní návrh zprávy o posouzení;

AL.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s novými účinnými látkami si od vstupu nařízení v platnost žadatelé zvolili za zpravodajský členský stát pouze 11 z 28 členských států, což dokládá, že existují významné rozdíly v odbornosti a počtu zaměstnanců;

AM.  vzhledem k tomu, že Francie, Nizozemsko, Německo a Spojené království zpracovaly přibližně 80 % všech žádostí; vzhledem k tomu, že brexit bude mít významný dopad na pracovní zátěž ostatních členských států;

AN.  vzhledem k tomu, že podle čl. 8 odst. 1 nařízení je žadatel povinen předložit souhrnnou dokumentaci, která by měla mimo jiné obsahovat souhrny a výsledky zkoušek a studií u každého z požadavků na údaje, včetně posouzení všech předložených informací;

AO.  vzhledem k tomu, že některé zúčastněné strany vyjádřily obavy v souvislosti s hodnocením, jak jej stanoví právní předpisy, zejména pokud jde o určení toho, kdo by měl vypracovat vědecké studie a důkazy pro hodnocení účinných látek, kdo by měl poskytovat odbornou oponovanou literaturu a kdo by měl tyto studie posuzovat;

AP.  vzhledem k tomu, že čl. 8 odst. 5 nařízení ukládá žadateli, aby přiložil k dokumentaci oponovanou odbornou literaturu o dané účinné látce a jejích relevantních metabolitech;

AQ.  vzhledem k tomu, že pro nové účinné látky jsou obvykle k dispozici pouze údaje z předepsaných studií zhotovených žadatelem;

AR.  vzhledem k tomu, že posouzení rizik se musí zakládat na všech příslušných dostupných vědeckých důkazech; vzhledem k tomu, že oponovaná odborná literatura poskytuje významné doplňující informace ke studiím založeným na správné laboratorní praxi zhotoveným žadateli a může obsahovat zjištění, jež hodnotitele upozorní na nežádoucí účinky, které se při standardních zkouškách neprojeví;

AS.  vzhledem k tomu, že OECD vyvinula zásady správné laboratorní praxe s cílem zajistit, aby prováděné zkoušky odpovídaly konkrétní zkušební metodě, což by mělo zamezit podvodným praktikám; vzhledem k tomu, že EU tyto zásady zavedla prostřednictvím směrnice 2004/10/ES, která ukládá členským státům povinnost zajistit, aby laboratoře, které provádějí studie bezpečnosti chemických výrobků, splňovaly zásady správné laboratorní praxe OECD a požadavky směrnice 2004/9/ES, která ukládá členským státům povinnost jmenovat orgány odpovědné za inspekci správné laboratorní praxe na jejich území;

AT.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise z roku 2015 všechny členské státy provedly směrnice o správné laboratorní praxi do vnitrostátního práva a zavedly fungující vnitrostátní programy, které monitorují dodržování správné laboratorní praxe;

AU.  vzhledem k tomu, že pokyny OECD pro zkoušky zajišťují, aby byl výzkum reprodukovatelný, konzistentní a jednotný, a umožňují regulačním orgánům posuzovat kvalitu a relevantnost studie, zajistit její metodologickou platnost a usnadnit vzájemné uznávání údajů mezi členskými státy;

Návrh posouzení zpravodajským členským státem

AV.  vzhledem k tomu, že podle čl. 11 odst. 2 nařízení provede „zpravodajský členský stát nezávislé, objektivní a transparentní posouzení s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky“;

AW.  vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že jednotlivé členské státy ve funkci zpravodajských členských států používají odlišné postupy, pokud jde o odkazy na oponovanou odbornou literaturu v souhrnné dokumentaci žadatele; vzhledem k tomu, že jedním ze základních pravidel je, že v každé vědecké práci by měla být tvrzení pocházející z cizích zdrojů zřetelně označena pomocí uvozovek;

AX.  vzhledem k tomu, že Parlament bere na vědomí diskusi Německého spolkového institutu pro posouzení rizik (BfR) o přezkumu odborné literatury ve zprávě o posouzení rizik týkající se glyfosátu; vzhledem k tomu, že některé zúčastněné strany vyjádřily obavy v souvislosti s tím, že důležité prvky hodnocení návrhu zprávy o posouzení rizik týkající se glyfosátu byly převzaty z žádosti, aniž by byly zřetelně vyznačeny jako odkazy;

Stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) k návrhu zpráv o posouzení a klasifikaci účinných látek agenturou ECHA

AY.  vzhledem k tomu, že důvěryhodnost systému Unie pro povolování přípravků na ochranu rostlin silně závisí na důvěře veřejnosti v Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který vydává vědecká stanoviska sloužící jako základ pro rozhodování s ohledem na bezpečnost potravin v Evropě; vzhledem k tomu, že klesající důvěra veřejnosti v úřad EFSA vyvolává obavy;

AZ.  vzhledem k tomu, že v současnosti pocházejí přibližně dvě třetiny vnitrostátních odborníků, kteří působí na úřadě EFSA, pouze ze šesti členských států;

BA.  vzhledem k tomu, že podle čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce nařízení je v průběhu posouzení účinné látky nejprve nutné stanovit, zda jsou splněna kritéria pro schválení uvedená v bodech 3.6.2 až 3.6.4 a 3.7 přílohy II (= „kritéria nejvyšší přípustné hodnoty“); vzhledem k tomu, že jedno z těchto kritérií nejvyšší přípustné hodnoty se týká i klasifikace látky jako karcinogenní látky (kategorie 1A nebo 1B) v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1272/2008;

BB.  vzhledem k tomu, že podle nomenklatury Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) se glyfosát řadí mezi látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka (skupina 2A) (rovnocenná kategorii 1B podle nařízení (ES) č. 1272/2008); vzhledem k tomu, že evropské agentury odpovědné za vědecká posouzení, která jsou základem pro rozhodování EU v oblasti řízení rizik, tj. úřad EFSA a agentura ECHA, po přezkoumání dostupných informací, včetně posudku Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), dospěly k závěru, že k označení karcinogenní látka podle ustanovení nařízení (ES) č. 1272/2008 nejsou důvody;

BC.  vzhledem k tomu, že zatímco agentura IARC založila svůj závěr na zveřejněné odborné literatuře v souladu se svými pracovními zásadami, úřad EFSA a agentura ECHA dodatečně použily jako základ pro své hodnocení nezveřejněné studie, které žadatel předložil podle článku 8 nařízení, a kromě toho měly přístup k relevantním nezpracovaným údajům;

BD.  vzhledem k tomu, že několik dalších příslušných orgánů po celém světě, včetně orgánů USA, Kanady, Nového Zélandu, Austrálie a Japonska, následně dokončilo nová posouzení glyfosátu a potvrdilo, že není karcinogenní; vzhledem k tomu, že glyfosát je ve Spojených státech stále ještě předmětem přezkumu Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), v jejímž návrhu posouzení ekologických rizik se jasně uvádí, že glyfosát může mít účinky na ptáky, savce na suchozemské a vodní rostliny;

BE.  vzhledem k tomu, že jak prokázalo srovnání provedené úřadem EFSA v roce 2017 týkající se 54 pesticidů, které byly posuzovány jak podle systémů EU, tak podle systému agentury IARC, byla ve 14 případech klasifikace EU konzervativnější (a tedy přísnější) než klasifikace agentury IARC, v 11 případech (glyfosát a 10 dalších účinných látek) méně přísná a ve 29 případech stejná;

BF.  vzhledem k tomu, že na některé zainteresované strany stále vyjadřují své obavy ohledně závěrů úřadu EFSA a agentury ECHA a z nich vyplývajících stanovisek, že glyfosát není třeba klasifikovat jako karcinogenní látku;

BG.  vzhledem k tomu, že zvláštní výbor dosud bohužel nedokázal tuto spornou otázku vyřešit;

BH.  vzhledem k tomu, že Komise v říjnu roku 2017 prohlásila evropskou občanskou iniciativu „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“ za přípustnou; vzhledem k tomu, že více než jeden milion občanů vyzval Komisi, aby navrhla členským státům zavedení zákazu používání glyfosátu, reformu postupu schvalování pesticidů a stanovení povinných cílů omezování používání pesticidů na úrovni EU;

BI.  vzhledem k tomu, že tzv. „Monsanto papers“ a nedávný rozsudek Nejvyššího soudu státu Kalifornie ve věci Dewayne Johnson v. Monsanto (věc CGC-16–550128) a následné odvolání vyvolaly obavy ohledně nezávislosti a střetu zájmů v postupu hodnocení glyfosátu;

Schválení účinných látek Komisí

BJ.  vzhledem k tomu, že nařízení ukládá Komisi předložit návrh nařízení do šesti měsíců od závěrů úřadu EFSA;

BK.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obnovení schválení glyfosátu neobsahovalo právně závazná opatření ke zmírnění rizika na úrovni Unie; vzhledem k tomu, že Komise se rozhodla, že podmínky schvalování budou obsahovat zvláštní doporučení, podle něhož by měly členské státy při vydávání povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících glyfosát věnovat zvláštní pozornost riziku pro suchozemské obratlovce; vzhledem k tomu, že u téměř všech použití glyfosátu bylo zjištěno vysoké dlouhodobé riziko pro necílové suchozemské obratlovce, včetně savců a ptáků;

BL.  vzhledem k tomu, že agentura ECHA dospěla k závěru, že glyfosát způsobuje vážné poškození očí a je toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky;

BM.  vzhledem k tomu, že není jasné, za jakých podmínek Komise a členské státy považují riziko pro životní prostředí za nepřijatelné;

BN.  vzhledem k tomu, že skutečnost, že Komise za podpory členských států schvaluje účinné látky, které úřad EFSA považuje za vysoce rizikové pro životní prostředí a biologickou rozmanitost, vzbuzuje znepokojení, jelikož podle čl. 4 odst. 3 písm. e) přípravek na ochranu rostlin nesmí mít žádné nepřijatelné účinky na životní prostředí;

BO.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv ve svém rozhodnutí ze dne 18. února 2016 ve věci 12/2013/MDC uvedla, že předkládání potvrzujících údajů by se nemělo týkat požadavků na informace, které v souvislosti s posouzením rizik pro zdraví existovaly v době předložení žádosti a pro něž byly k dispozici příslušné pokyny;

BP.  vzhledem k tomu, že potvrzující údaje obecně nepodléhají stejně podrobnému vědeckému zkoumání nebo hodnocení jako údaje předkládané v původní žádosti, protože nepodléhají systematickému odbornému posouzení úřadem EFSA; vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv ve svém rozhodnutí z roku 2016 vyzvala Komisi, aby zvážila, zda by od nynějška neměly všechny potvrzující informace systematicky podléhat odbornému posouzení úřadem EFSA a zda by neměly být v tomto smyslu pozměněny dokumenty obsahující pokyny;

BQ.  vzhledem k tomu, že na základě zprávy o následných opatřeních, kterou Komise předložila v únoru 2018, pokud jde o deset účinných látek zkoumaných v souvislosti s šetřením veřejné ochránkyně práv, vedl postup potvrzujících údajů k tomu, že dvě účinné látky, haloxyfop-P a malathion, které by jinak byly omezeny, zůstaly delší dobu na trhu;

BR.  vzhledem k tomu, že v případě nízkorizikových biologických pesticidů existují mezery v údajích především proto, že požadavky na údaje jsou koncipovány s ohledem na chemické přípravky na ochranu rostlin, a pro nízkorizikové biologické přípravky jsou tudíž nevhodné;

BS.  vzhledem k tomu, že navzdory rizikům, která vyplývají ze zjištění úřadu EFSA, jak jsou popsána v závěrech o účinných látkách, Komise často ponechává opatření ke zmírnění rizik na členských státech, aniž by využívala možnosti, kterou má podle nařízení, zavést tato opatření na úrovni EU; vzhledem k tomu, že tento přístup evropská veřejná ochránkyně práv ve svém rozhodnutí ve věci 12/2013/MDC odsoudila;

BT.  vzhledem k tomu, že je vhodné, aby členské státy rozhodovaly o opatřeních k řízení rizik s ohledem na obavy, které jsou specifické pro jejich situaci;

BU.  vzhledem k tomu, že není k dispozici dostatek nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin; vzhledem k tomu, že schválení pro nízkorizikové účinné látky má jen deset z celkového počtu téměř 500 účinných látek dostupných na trhu EU; vzhledem k tomu, že nedostatek dostupných nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin komplikuje uplatňování a rozvoj integrované ochrany rostlin; vzhledem k tomu, že nedostatečná dostupnost těchto přípravků je způsobena zdlouhavým postupem posuzování, povolování a registrace;

BV.  vzhledem k tomu, že v současné době se mohou vyspělé techniky, jako je přesné zemědělství a robotika, využívat pro přesné sledování a hubení plevele nebo škůdců v rané fázi; vzhledem k tomu, že tyto vyspělé techniky jsou v Evropské unii stále nedostatečně rozvinuté a vyžadují podporu Evropské unie a členských států;

Povolování přípravků na ochranu rostlin členskými státy

BW.  vzhledem k tomu, že přípravky na ochranu rostlin by měly být před svým schválením důkladně posouzeny v souladu se současnými vědeckými a technickými znalostmi; vzhledem k tomu, že nedostatek lidských nebo finančních zdrojů může v rámci rozhodnutí o přípravcích na ochranu rostlin vést k nadměrnému spoléhání se na hodnocení provedené pro účely schválení účinných látek;

BX.  vzhledem k tomu, že postupy pro povolování přípravků na ochranu rostlin, a zejména požadavky na údaje pro posuzování rizika by měly brát v úvahu skutečné používání přípravků na ochranu rostlin;

BY.  vzhledem k tomu, že by při udělování povolení pro přípravky na ochranu rostlin měla být nadále věnována zvláštní pozornost riziku pro „zranitelné skupiny“; vzhledem k tomu, že nařízení vymezuje zranitelné skupiny jako osoby, jimž je třeba při posuzování akutních a chronických účinků přípravků na ochranu rostlin na zdraví věnovat zvláštní pozornost; vzhledem k tomu, že mezi ně patří těhotné a kojící ženy, nenarození jedinci, kojenci a děti, starší osoby, pracovníci a obyvatelé, kteří jsou dlouhodobě vystaveni vysoké expozici účinkům pesticidů;

BZ.  vzhledem k tomu, že článek 25 nařízení ukládá, aby safenery a synergenty procházely při zařazení na pozitivní seznam stejným schvalovacím postupem jako účinné látky; vzhledem k tomu, že Komise dosud neschválila žádné safenery ani synergenty;

CA.  vzhledem k tomu, že článek 27 nařízení ukládá, aby Komise do přílohy III zahrnula negativní seznam nepřípustných formulačních přísad; vzhledem k tomu, že Komise dosud nepřijala negativní seznam formulačních přísad, ale vyjádřila svůj záměr učinit tak do konce roku 2018; vzhledem k tomu, že toto zpoždění je s ohledem na dopad těchto látek nepřijatelné; vzhledem k tomu, že některé členské státy vypracovaly své vlastní negativní seznamy formulačních přísad, jelikož na úrovni Unie takovýto seznam chybí;

CB.  vzhledem k tomu, že neexistence těchto seznamů EU ztěžuje důkladné posouzení rizik přípravků na ochranu rostlin;

CC.  vzhledem k tomu, že byly vyjádřeny obavy týkající se systému zón, konkrétně zpoždění postupu povolování a časté úplné nebo částečné přehodnocování žádostí v souvislosti se vzájemným uznáváním, jež je důsledkem rozdílných vnitrostátních požadavků modelů hodnocení členských států v rámci stejné zóny; vzhledem k tomu, že cílem postupu vzájemného uznávání členskými státy bylo zjednodušit postupy a zvýšit důvěru mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že uplatňování postupu vzájemného uznávání je považováno za důležitý nástroj, který by měl podpořit sdílení práce a zajistit dodržování lhůt při zajištění optimální ochrany a který je důležitý pro fungování vnitřního trhu;

CD.  vzhledem k tomu, že Komise pracuje na vytvoření informačního systému pro vyřizování žádostí o povolení přípravků na ochranu rostlin, který bude přístupný veřejnosti a usnadní režim vzájemného uznávání;

CE.  vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje přehled všech přípravků na ochranu rostlin povolených v EU, protože členské státy nemají povinnost systematicky informovat Komisi o svých rozhodnutích o vydání povolení;

CF.  vzhledem k tomu, že nařízení Komise (EU) č. 283/2013 vyžaduje vypracování studií o dlouhodobé toxicitě; vzhledem k tomu, že nařízení Komise (EU) č. 284/2013 v současné době vyžaduje toxikologické studie o expozici provozovatelů, rezidentů, osob v okolí a pracovníků, několik studií chronické toxicity u zvířat a studie o působení a chování v půdě, vodě a vzduchu, včetně způsobů expozice a rozkladu ve vzduchu a přenosu vzduchem, nikoli však studie dlouhodobé toxicity přípravků na ochranu rostlin;

CG.  vzhledem k tomu, že členské státy usilují o zavedení srovnávacího posuzování přípravků na ochranu rostlin s přípravky, které je mají nahradit; vzhledem k tomu, že záměrem je nahradit tyto přípravky bezpečnějšími přípravky na ochranu rostlin a nechemickými metodami, které jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů(29);

CH.  vzhledem k tomu, že nedávné zprávy zdůraznily významný pokles biologické rozmanitosti, pokud jde o ptáky a hmyz, zejména včely a jiné opylovače; vzhledem k tomu, že v posledních 27 letech byl v chráněných oblastech zaznamenán více než 75% pokles celkové biomasy létavého hmyzu(30); vzhledem k tomu, že pravděpodobnou příčinu může představovat intenzifikace zemědělství (např. používání pesticidů, celoroční orba, zvýšené používání hnojiv a četnost agronomických opatření), která nebyla do této analýzy začleněna; vzhledem k tomu, že intenzifikace zemědělství je spojena s celkovým poklesem biologické rozmanitosti rostlin, hmyzu, ptáků a dalších druhů; vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost a odolné ekosystémy mají zásadní význam pro zajištění zdravého a udržitelného zemědělského odvětví, přičemž obzvláště důležité jsou včely a jiný opylující hmyz;

CI.  vzhledem k tomu, že je třeba přivítat zákaz veškerého venkovního použití tří neonikotinoidů (imidakloprid, klothianidin a thiamethoxam); vzhledem k tomu, že tento zákaz by neměl být oslabován výjimkami podle článku 53;

CJ.  vzhledem k tomu, že jiné systematicky používané přípravky na ochranu rostlin by měly být co nejvíce omezeny, a to i při ošetřování osiva, pokud představují nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí;

CK.  vzhledem k tomu, že využívání a počet případů povolení udělených pro mimořádné stavy podle čl. 53 odst. 2 nařízení v EU narůstá; vzhledem k tomu, že některé členské státy uplatňují článek 53 podstatně častěji než jiné; vzhledem k tomu, že z nedávného hodnocení úřadu EFSA týkajícího se povolení uděleného pro mimořádné stavy třem neonikotinoidům vyplývá závěr, že v některých případech byla tato povolení v souladu s ustanoveními právních předpisů, zatímco v jiných případech příslušné podmínky splněny nebyly;

CL.  vzhledem k tomu, že systematická zpoždění v procesech povolování by mohla rovněž vést ke zvýšenému využívání povolení udělených pro mimořádné stavy; vzhledem k tomu, že použití výjimek podle článku 53 pro méně významná použití k řešení zvláštních situací, s výjimkou skutečných mimořádných situací, není schůdné ani vhodné; vzhledem k tomu, že úřad EFSA by měl prošetřit účinek náhrady a dostupnost nechemických metod;

CM.  vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost přípravkům na ochranu rostlin pro méně významná použití, neboť v současné době existuje jen malá ekonomická pobídka pro společnosti, aby tyto produkty vyvíjely;

CN.  vzhledem k tomu, že od vstupu nařízení v platnost využila Komise možnost vyžádat si stanovisko úřadu EFSA podle čl. 53 odst. 2 pouze jednou;

Obecné připomínky

1.  domnívá se, že i když má EU jeden z nejpřísnějších systémů na světě, je třeba zlepšit jak toto nařízení, tak jeho provádění, aby bylo dosaženo jejího cíle;

2.  bere na vědomí probíhající hodnocení nařízení, které Komise provádí v rámci programu REFIT;

3.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit nezávislé, objektivní a transparentní vědecké posouzení účinných látek a přípravků na ochranu rostlin;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přidělily dostatečné zdroje a pracovníky s příslušnými odbornými znalostmi na posuzování účinných látek a přípravků na ochranu rostlin a aby zajistily nezávislé, objektivní a transparentní posouzení z hlediska stávajících vědeckých a technických znalostí;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úplné a jednotné uplatňování kritérií pro vyloučení na základě nebezpečí u účinných látek, které jsou mutagenní, karcinogenní nebo toxické pro reprodukci, nebo mají vlastnosti endokrinních disruptorů;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci výkonu své odpovědnosti za řízení rizik řádně uplatňovaly zásadu obezřetnosti, pokud je v návaznosti na posouzení dostupných informací zjištěna možnost účinků škodlivých pro zdraví, ale přetrvává vědecká nejistota, přijetím předběžných opatření v rámci řízení rizika s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví;

7.  naléhavě Komisi vyzývá, aby systematicky informovala o tom, jak je tato zásada zohledňována a jak jsou činěna rozhodnutí v rámci řízení rizik;

8.  vítá doporučení mechanismu vědeckého poradenství, aby Komise umožnila širší diskusi ve společnosti s cílem vytvořit společnou vizi výroby udržitelných potravin v celé EU, včetně úlohy přípravků na ochranu rostlin v rámci této výroby; domnívá se, že tyto úvahy by měly kromě dalších činitelů zohledňovat kvalitu, bezpečnost, dostupnost i cenovou dostupnost potravin pro spotřebitele, spravedlivé příjmy pro zemědělské producenty a dlouhodobou udržitelnost zemědělské produkce, změnu klimatu a krátkodobá i dlouhodobá rizika a přínosy pro zdraví lidí a zvířat a životní prostředí v souvislosti s různými scénáři pro použití přípravků na ochranu rostlin, včetně scénáře integrované ochrany proti škůdcům a nulového používání těchto přípravků;

9.  domnívá se, že v rámci systému EU je třeba věnovat větší pozornost rozsáhlému a nevhodnému preventivnímu používání přípravků na ochranu rostlin a jeho vlivu na lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí a na budování odolnosti u cílových organismů;

10.  zdůrazňuje význam plného provádění směrnice 2009/128/ES vzhledem k její vazbě na systém povolování, zejména pokud jde o ustanovení týkající se řízení integrované ochrany proti škůdcům a přiměřeného vzdělávání zemědělců v této oblasti; poukazuje na to, že pro další podrobnosti je možné odkázat probíhající činnost Parlamentu v této záležitosti;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily soulad mezi cílem schvalování účinných látek a povolování přípravků na ochranu rostlin podle tohoto nařízení a cílem směrnice 2009/128/ES;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby již nadále neschvalovaly účinné látky nebo přípravky na ochranu rostlin pro vysušování;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby již nadále nepovolovaly používání přípravků na ochranu rostlin v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami, jak jsou definovány v čl. 12 písm. a) směrnice 2009/128/ES;

14.  žádá Komisi, aby do nařízení začlenila zvláštní opatření k účinné ochraně zranitelných skupin s cílem ukončit bez odkladu a bez výjimky používání pesticidů na dlouhé vzdálenosti v blízkosti škol, zařízení péče o děti, hřišť, nemocnic, porodnic a pečovatelských domů;

15.  vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření s cílem zajistit veřejnou dostupnost statistik prodeje pesticidů podle účinné látky a členského státu a aby byly statistiky používání pesticidů dále zlepšovány tak, aby poskytovaly úplné informace pro posouzení rizik pro životní prostředí a rovněž pro srovnávací posouzení podle tohoto nařízení;

16.  vyzývá k vytvoření účinného systému monitorování po uvedení přípravku na trh za účelem systematického sledování reálných dopadů používání přípravků na ochranu rostlin na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí jako celek, včetně dlouhodobých dopadů; zdůrazňuje, že monitorování po uvedení přípravků na ochranu rostlin na trh by mělo zajistit účinné shromažďování údajů a informování všech zúčastněných subjektů, mělo by být transparentní a veřejně dostupné; vyzývá úřad EFSA a agenturu ECHA, aby vypracovaly harmonizované pokyny pro účinný systém monitorování po uvedení na trh v této oblasti;

17.  vyzývá Komisi, aby vypracovala normalizovanou celoevropskou informační platformu nebo databázi, která by podporovala sdílení údajů z monitorování po uvedení přípravku na trh, a domnívá se, že údaje z monitorování po uvedení přípravku na trh a jiné dostupné údaje z monitorování by měly být používány v procesu povolování;

18.  vyzývá Komisi, aby urychlila provádění pilotního projektu „Monitorování životního prostředí ohledně pesticidů prostřednictvím včely medonosné“, který mimo jiné umožní vyhodnotit uplatňování právních předpisů EU, pokud jde o používání a povolování pesticidů;

19.  vyzývá Komisi, aby provedla epidemiologickou studii reálných dopadů přípravků na ochranu rostlin na lidské zdraví;

20.  vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela a zaváděla přístupy k řešení kombinovaných účinků chemických látek podporou integrovaného a koordinovaného hodnocení ve všech relevantních právních předpisech EU;

21.  vítá stávající projekt úřadu EFSA zaměřený na modelování účinků vývojové neurotoxicity, považuje jej však za nedostatečný, jestliže nebude zaveden zákonná povinnost posuzovat účinky účinných látek a dalších složek pesticidů v podobě vývojové neurotoxicity v rámci procesu povolování; vyzývá proto Komisi, aby posoudila možnosti, jak zajistit, aby účinné látky a další složky přípravků na ochranu rostlin byly posuzovány z hlediska účinků vývojové neurotoxicity, přičemž budou pro posouzení nebezpečí vývojové neurotoxicity plně zohledněny spolehlivé metody zkoumající mechanismus působení zaměřené na lidi a nevyužívající zvířat;

22.  považuje za zásadní, aby se výzkum a inovace v Unii i nadále rozvíjely, a proto vyzývá program Horizont Evropa, další finanční nástroje Unie a členské státy, aby poskytly dostatečné finanční prostředky na podporu:

   a) nezávislého výzkumu účinků přípravků na ochranu rostlin na lidské zdraví a zdraví zvířat, na životní prostředí a zemědělskou výrobu;
   b) výzkumu v oblasti alternativ přípravků na ochranu rostlin, včetně nechemických metod a pesticidů představujících nízké riziko, s cílem poskytnout zemědělcům nová řešení pro udržitelné zemědělství, a výzkumu agroekologických a přesných zemědělských technik s cílem minimalizovat vnější vstupy a optimalizovat kontrolu škůdců cíleným a udržitelným způsobem;

23.  vyzývá Komisi, aby zvážila význam regulačního rámce, který podporuje inovace a výzkum za účelem rozvoje lepších a bezpečnějších přípravků na ochranu rostlin a jejich alternativ;

24.  připomíná, že přístup k bezpečným a účinným přípravkům na ochranu rostlin je klíčový pro to, aby zemědělci mohli předcházet přirozeně se vyskytujícím kontaminujícím látkám v potravinách, jako jsou karcinogenní mykotoxiny, které ohrožují bezpečnost našich potravin;

25.  připomíná, že plodiny a pedoklimatické podmínky v členských státech, a zejména v nejvzdálenějších regionech Evropské unie, jsou velmi rozmanité a velmi specifické; žádá, aby tyto rozdíly byly zohledněny v postupech pro povolování;

26.  vyzývá úřad EFSA a Komisi, aby zlepšily sdílení informací o rizicích, tak aby informovaly veřejnost vhodným, srozumitelným a snadno přístupným způsobem; považuje za důležité zlepšit informovanost veřejnosti o nebezpečnosti a rizicích a o přijatelných a nepřijatelných nebezpečích a rizicích, zvýšit povědomí o míře dodržování maximálních hodnot reziduí v celé Evropě a informovat uživatele o možných opatřeních ke zmírnění rizika;

27.  vyzývá k plnému uplatňování zásady 3R;

28.  vyzývá k uplatňování zkoušek a technologií, při nichž se nepoužívají zvířata, při testování účinných látek, safenerů, synergentů, jiných formulačních přísad a složení přípravků a k posouzení kumulativních účinků účinných látek a přípravků na ochranu rostlin a jejich směsí vždy, když jsou takové testy a technologie dostupné;

29.  vyzývá k aktualizaci nařízení Komise (EU) č. 283/2013 a (EU) č. 284/2013 vždy, když budou dostupné validované alternativní testy a technologie;

30.  vyzývá Komisi, aby doplnila nové metody přístupu v regulativní vědě o nové vědecké a technické poznatky s cílem zlepšit prediktabilitu povinného testování a nahradit používání zvířat;

31.  vyzývá Komisi, aby prověřila možnosti vyžadovat předložení příslušných humánních údajů, například údajů vygenerovaných při klinických zkouškách prováděných při testování léčivých produktů, do databází s otevřeným přístupem plánovaných ve výzvě ECHA/EFSA k podávání nabídek tak, aby údaje mohly být používány k validaci rozvíjených metodik testování bez použití zvířat;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily účinné kontroly zemědělských produktů dovážených ze třetích zemí s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany a rovné podmínky pro evropskou produkci potravin;

33.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se více zasadily o zastavení obchodu s nelegálními přípravky na ochranu rostlin, jelikož tyto produkty podkopávají cíle právních předpisů Unie v této oblasti;

Žádost o schválení účinných látek

34.  vyzývá Komisi, aby navrhla změnu nařízení, jež jí umožní přijmout pracovní program za účelem určování zpravodajského členského státu pro žádosti o schválení na základě kritérií pro nezávislé, objektivní a transparentní posouzení: odborných znalostí, zdrojů, nepřítomnosti střetu zájmů, významu pro daný přípravek, technické kapacity a schopnosti dosáhnout vědecky podložených a spolehlivých výsledků v daném časovém rámci, společně s komplexním postupem vzájemného hodnocení a konzultací se zúčastněnými stranami, a to po vzoru systému opětovného schválení účinných látek;

35.  vyzývá Komisi, aby přidělila hodnocení žádostí o obnovení schválení jinému členskému státu než tomu, který byl pověřen předchozím hodnocením (hodnoceními), pokud je možné zajistit potřebnou úroveň odborných znalostí a zdrojů;

36.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že se zpravodajským členským státem stane pouze členský stát, který může zaručit vysokou kvalitu hodnocení a který má účinné postupy pro posuzování střetu zájmů;

37.  vyzývá Komisi, aby s podporou úřadu EFSA provedla posouzení národních referenčních laboratoří spadajících pod příslušné orgány dotčeného zpravodajského členského státu s cílem zajistit stejnou úroveň odbornosti při přípravě návrhu zprávy o posouzení zpravodajského členského státu;

38.  dále vyzývá členské státy, aby své audity správné laboratorní praxe v certifikovaných laboratořích prováděly zodpovědně, a vyzývá Komisi, aby vytvořila systém EU pro ověřování auditů členských států, který by sama řídila;

39.  bere na vědomí návrh Komise týkající se transparentnosti a udržitelnosti posuzování rizik v potravinovém řetězci na úrovni EU, a vítá proto příležitost ke zlepšení současného stavu v této oblasti;

40.  domnívá se, že je důležité, aby žadatelé měli povinnost zapsat všechny povinné studie, které budou provedeny, do veřejného rejstříku a aby bylo stanoveno období k vyjádření, během kterého budou zúčastněné strany moci předložit existující údaje, aby byly zohledněny veškeré relevantní informace; zdůrazňuje, že ustanovení o veřejném rejstříku rovněž zahrnují uvedení data, kdy byla studie zahájena a ukončena, certifikovanou laboratoří a zveřejnění kontrolních údajů, které mají být zahrnuty do rejstříku historických kontrol, včetně metodiky testů, které budou provedeny, přičemž je třeba respektovat ochranu osobních údajů; domnívá se, že s přihláškou lze podávat pouze povinné studie, které byly zapsány do rejstříku;

41.  zdůrazňuje, že je třeba vyžadovat, aby žadatelé předložili zpravodajskému členskému státu veškeré studie, včetně nezpracovaných údajů, ve strojově čitelném formátu;

42.  požaduje, aby byl zajištěn přístup veřejnosti k výše uvedeným studiím, včetně všech podpůrných údajů a informací týkajících se žádostí o povolení, ve strojově čitelném formátu a v plném rozsahu s cílem zajistit transparentnost, a umožnit tak včasné nezávislé zkoumání a chránit zároveň osobní údaje a zajistit, aby ti, kteří o studii požádali, je mohli využívat pouze k nekomerčním účelům, aby byla chráněna příslušná práva duševního vlastnictví;

43.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by nebylo vhodné do budoucna od žadatele nevyžadovat předkládání oponované odborné literatury o účinné látce a souvisejících přípravcích a přenést tento úkol spíše na zpravodajský členský stát, kterému pomáhá úřad EFSA;

44.  zdůrazňuje, že oponovaná odborná literatura, pokud je k dispozici, by měla mít rovnocennou váhu při hodnocení jako studie vypracovaná za použití správné laboratorní praxe; domnívá se, že oponovaná odborná literatura i studie vypracovaná za použití správné laboratorní praxe jsou opodstatněné jako příspěvky k hodnocení a měly by být vážené podle relativní kvality studií a jejich významu pro zvažované uplatnění;

45.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by nebylo vhodné nevyžadovat do budoucna od žadatele předkládání hodnocení údajů jako součást žádosti a přenést tento úkol spíše na zpravodajský členský stát;

46.  vyzývá k nezávislému přehodnocení stávajících pravidel pro přezkum literatury, aby se zajistilo, že budou zváženy všechny relevantní studie;

Návrh posouzení vypracovaný zpravodajským členským státem

47.  trvá na tom, že zpravodajský členský stát by měl důsledně uplatňovat článek 9 nařízení, aby zajistil, že za přijatelné budou považovány pouze žádosti, které mají veškeré náležitosti;

48.  zdůrazňuje, že hodnocení by mělo zahrnovat důkladné vyhodnocení nezpracovaných údajů, stejně jako údajů souvisejících se složením konečných přípravků tak, jak jsou k dispozici ve fázi hodnocení; vyzývá zpravodajský členský stát, aby v návrhu zprávy o posouzení jednoznačně prokázal, že všechny studie byly řádně zkontrolovány z hlediska významu, vědeckých kvalit a podloženosti, a aby v případě potřeby doplnil další studie, které žadatel nepovažoval za významné; zdůrazňuje, že vypuštění údajů, které udávají negativní účinky, by se mělo zakládat pouze na doloženém vědeckém zdůvodnění, například na náležitém použití metodických dokumentů OECD;

49.  vyzývá Komisi, aby posoudila, jak nejlépe zajistit, že účinné látky budou posuzovány na základě nejčastějších použití, přípravků, v nichž je nejčastěji používána, jejich dávkování a příslušných scénářů expozice;

50.  požaduje, aby všechna hodnocení zahrnovala systematický přezkum všech dostupných důkazů a uplatňovala úplnou transparentnost, pokud jde používání „analýzy průkaznosti výsledků“;

51.  doporučuje zpravodajským členským státům, aby omezily přebírání částí posouzení na minimum a činily tak jen v odůvodněných a řádně nahlášených případech; trvá na tom, že pokud posouzení vypracoval žadatel a z dokumentace žádosti jsou převzaty některé úryvky, je třeba zřetelně odlišit posouzení orgánu a posouzení žadatele;

Stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) k návrhu zpráv o posouzení a klasifikaci účinných látek agenturou ECHA

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že posouzení rizik bude zahrnovat klíčové zkoušky (např. nejnovější ekotoxikologické zkoušky půdních organismů a posouzení koncentrace a reziduí v prachu, větru, vzduchu a vodě, zkoušky týkající se dlouhodobých toxických účinků látek, zejména pro citlivé skupiny) a nejnovější vědecké a technologické metody;

53.  vyzývá Komisi, aby náležitě aktualizovala svůj přehled nejnovějších pokynů ohledně dokumentů a zkoušek;

54.  vyzývá Komisi, aby usnadnila a podpořila dokončení harmonizačního procesu, pokud jde o požadavky na údaje a metodiky, zejména v oblasti metodických pokynů týkajících se ekotoxikologie a osudu a chování v životním prostředí;

55.  vyzývá Komisi, aby stanovila maximální limity reziduí pro půdy a povrchové vody s využitím mimo jiné údajů shromážděných prostřednictvím sledování životního prostředí po uvedení přípravku na trh;

56.  vyzývá k rychlejšímu a účinnějšímu zavedení maximálních limitů reziduí pro potraviny a krmiva a k zajištění větší soudržnosti díky harmonizaci lhůt pro posouzení u maximálních limitů reziduí a u schválení nebo obnovení schválení;

57.  požaduje, aby údaje shromážděné prostřednictvím monitorování životního prostředí po uvedení přípravku na trh byly používány k ověřování přesnosti environmentálních modelových odhadů koncentrace v životním prostředí;

58.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh změny nařízení Komise (EU) č. 284/2013 a jeho doplnění o požadavky týkající se údajů o dlouhodobé toxicitě přípravku na ochranu rostlin a o dalších způsobech expozice, např. prostřednictvím větrné a vodní eroze půdy, za použití nejnovějších metod modelování;

59.  vyzývá úřad EFSA, aby pravidelně aktualizoval své metodické pokyny v souladu s nejnovějším vývojem ve všech příslušných oblastech za účelem posouzení krátkodobých a dlouhodobých účinků limitů reziduí účinných látek, jejich složení a směsí v povrchových vodách, v půdě, větru a prachu;

60.  domnívá se, že metodické pokyny by měly být pro posuzovatele rizika dostatečně jasné, aby se zajistila vysoká kvalita posouzení a prediktabilita a konzistentnost pro žadatele;

61.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva neprodleně přijaly veškeré dosud nepřijaté pokyny včetně aktualizovaných pokynů týkajících se včel, které použil úřad EFSA ve svém nedávném přezkumu tří neonikotinoidů;

62.  vyzývá úřad EFSA, aby dále aktualizoval pokyny týkající se včel, a to nezávisle na přijetí připravovaných pokynů, které by zohlednily jiné druhy opylovačů, jakož i účinky směsi a technickou proveditelnost;

63.  vítá pilotní hodnocení kumulativních účinků a požaduje, aby bylo dokončeno podle plánu do konce roku 2018 a aby byla následně rychle prováděna kumulativní posouzení rizik v rámci postupu povolování; požaduje, aby byla přiznána priorita výzkumu dalších způsobů expozice kromě nervového systému a systému štítné žlázy a aby byly tyto výzkumy urychleny;

64.  vyzývá úřad EFSA, Komisi a členské státy, aby při výpočtu „bezpečných“ dávek expozice použily zvláštní bezpečnostní faktor s cílem řešit potenciální toxicitu směsi v případech vysoké přetrvávající nejistoty, kterou nelze snížit dodatečnými zkouškami směsí;

65.  vyzývá úřad EFSA a agenturu ECHA, aby zvýšily uživatelskou přívětivost informací poskytovaných na jejich webových stránkách a aby usnadnily vytěžování údajů;

66.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byly v úřadu EFSA řádně zastoupeny nezávislými národními odborníky; doporučuje, aby se členské státy konstruktivně zapojily do činnosti úřadu EFSA;

67.  doporučuje, aby vědecké znalosti a kapacity byly zajišťovány prostřednictvím podpory, rozšiřování a posilování odborné sítě agentur EU, orgánů členských států a výzkumných skupin z ústavů a univerzit zapojených do posuzování rizika;

68.  dále doporučuje udržovat spolupráci se zahraničními odborníky sdruženými v mezinárodních vědeckých sítích, která podpoří vědeckou rozpravu a účast odborníků, a tím přispěje k posílení mezinárodní spolupráce systému vzájemného hodnocení, což povede k širšímu mezinárodnímu uznávání vysoce kvalitních výsledků;

69.  doporučuje úřadu EFSA, aby zveřejňoval svá stanoviska v recenzovaných časopisech, a tím posílil konstruktivní diskusi a podnítil a povzbudil více národních odborníků a dalších vědců k účasti na jeho činnosti;

70.  požaduje, aby byly úřadu EFSA a agentuře ECHA přiděleny dostatečné finanční prostředky na vykonávání jejich úkolů nezávislým, objektivním a transparentním způsobem, který bude zajišťovat vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí, a také s ohledem na dodatečné pracovní vytížení, které se u těchto agentur předpokládá;

71.  zdůrazňuje, že důvěryhodnost systému povolování přípravků na ochranu rostlin velmi závisí na důvěře veřejnosti v evropské agentury; zdůrazňuje, že pro zachování důvěry veřejnosti je důležitá transparentnost postupu vědeckého hodnocení; dále vítá pokračující úsilí úřadu EFSA o zlepšení systému a nejnovější aktualizaci jeho politiky nezávislosti v červnu 2017 s cílem zajistit nezávislost a řízení potenciálních střetů zájmů;

72.  vyzývá úřad EFSA, aby zajistil, aby všichni odborníci podílející se na hodnocení zveřejnili prohlášení o střetu zájmů, a tak byla vyloučena účast odborníků, kteří mají střet zájmů, ve všech fázích procesu vzájemného hodnocení;

73.  navrhuje zřízení nezávislého monitorovacího výboru v rámci úřadu EFSA , který bude pověřen analýzou potenciálních střetů zájmů;

74.  požaduje přidělení odpovídajících zdrojů umožňujících dokončení monitorování a analýzy životního prostředí po uvedení přípravku na trh v celé krajině, včetně sledování reziduí pesticidů v půdě a prachu, jehož výsledky by měly být sdíleny s úřadem EFSA;

75.  vyzývá úřad EFSA, aby zajistil svou nezbytnou vědeckou odbornost, aby mohl plně posoudit dostupnost a uplatňování nechemických metod;

76.  vyzývá, aby působil mechanismus vědeckého poradenství Komise, je-li o to požádán, jako zprostředkovatel v případě vědeckých sporů týkajících se účinných látek;

77.  vyzývá mechanismus vědeckého poradenství, aby zahájil systematický přezkum všech dostupných studií týkajících se karcinogenity glyfosátu a přípravků na bázi glyfosátu s cílem posoudit, zda by bylo odůvodněné přezkoumat schválení glyfosátu v souladu s článkem 21 nařízení;

Schválení účinných látek Komisí

78.  vyjadřuje hluboké politování nad četnými zpožděními na úrovni členských států a Komise před vzájemným hodnocením úřadu EFSA a v návaznosti na toto hodnocení, zejména nad zpožděními posouzení látek, které splňují kritéria pro vyloučení, a naléhavě vyzývá zpravodajské členské státy a Komisi, aby dodržely své lhůty stanovené v nařízení;

79.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit politickou odpovědnost za přijímání prováděcích aktů postupem projednávání ve výborech; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatečnou transparentností činnosti ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily celkovou transparentnost postupů, včetně podrobných zápisů o jednáních ve výborech a příslušných postojů, zejména prostřednictvím vysvětlení a odůvodnění rozhodnutí Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a zveřejněním hlasování členských států;

80.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly politiku nezávislosti a zajistily, aby členové Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva neměli žádný střet zájmů;

81.  vyzývá Komisi a členské státy, aby důsledně uplatňovaly článek 4 nařízení a aby přijaly jednoznačná vědecká kritéria toho, co představuje nepřijatelné účinky na životní prostředí s přihlédnutím ke skutečné (akutní a chronické) expozici více přípravkům na ochranu rostlin v průběhu života;

82.  vyzývá Komisi, aby přísně omezila používání postupu potvrzujících údajů k účelu stanovenému v čl. 6 písm. f) nařízení, a to v případech, kdy jsou v průběhu procesu hodnocení nebo v důsledku nových vědeckých a technických poznatků stanoveny nové požadavky; domnívá se, že ochrana veřejného zdraví a životního prostředí musí být nejvyšší prioritou a že je současně nutné stanovit spolehlivý harmonogram pro žadatele o povolení; zdůrazňuje, že pro schvalování účinných látek má zásadní význam úplná dokumentace; vyjadřuje politování nad tím, že výjimka podle postupu potvrzujících údajů vedla k tomu, že na trhu zůstaly po delší dobu nejméně dvě aktivní látky, které by byly jinak zakázány;

83.  vyzývá Komisi, aby změnila příslušné metodické pokyny, a systematicky tak, aby se na potvrzující údaje vztahovalo úplné vzájemné hodnocení úřadu EFSA, jako je tomu v případě původních údajů z žádosti;

84.  vyzývá Komisi, aby do postupu schvalování účinných látek začlenila právně závazná opatření ke zmírnění rizika, jež by se zaměřovala na řešení známých rizik, která představují přípravky na ochranu rostlin, a podpořila členské státy při určování, která opatření ke zmírnění rizik nejvíce odpovídají situaci v jejich zemi s přihlédnutím k zemědělským, klimatickým a environmentálním podmínkám na jejich územích;

85.  vyzývá rovněž Komisi, aby zajistila, aby monitorování po uvedení na trhu posuzovalo účinnost a účelnost prováděných opatření ke zmírnění rizik;

86.  vyzývá Komisi, aby zajistila úplné uplatňování článku 25 nařízení tak, aby se safenery a synergenty mohly používat až poté, co byly schváleny; zdůrazňuje, že požadavky na údaje pro schválení safenerů a synergentů by měly být stejné jako požadavky na účinné látky a požaduje přijetí prováděcího aktu podle čl. 25 odst. 3 nařízení;

87.  vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 přijala první negativní seznam formulačních přísad podle článku 27 nařízení spolu s kritérii a postupem pro doplňování seznamu; vyzývá proto k začlenění údajů požadovaných podle nařízení REACH, nařízení CLP a nařízení o biocidních přípravcích a údajů, které shromáždily členské státy při sestavování vlastního negativního seznamu formulačních přísad;

88.  vyzývá Komisi, aby v souladu s usnesením ze dne 15. února 2017 o biologických pesticidech představujících nízké riziko a usnesením ze dne 13. září 2018 o provádění tohoto nařízení, předložila konkrétní legislativní návrh, jímž změní nařízení mimo rámec probíhajícího postupu REFIT s cílem zavést důsledný a kvalitní zrychlený postup hodnocení, povolování a registrace;

89.  vyzývá Komisi, aby v zájmu lepší transparentnosti vytvořila webové stránky, kde by byla zobrazena časová osa a fáze schvalování každé účinné látky a byla by zde uvedena rozhodnutí zpravodajských členských států, úřadu EFSA a agentury ECHA, rozhodnutí Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, doba trvání povolení a další relevantní údaje;

Povolování přípravků na ochranu rostlin členskými státy

90.  vyzývá Komisi, aby provedla hloubkové posouzení zónového systému s cílem posoudit, jak by bylo možné nejlépe zajistit řádné harmonizované vědecké hodnocení přípravků na ochranu rostlin a současně zachovat odpovědnost členských států za jejich povolení, omezení nebo zamítnutí, a aby revidovala omezení vztahující se na zamítnutí povolení;

91.  považuje postup vzájemného uznávání za zásadní pro sdílení pracovního vytížení a usnadňování dodržování lhůt; vyjadřuje politování nad průtahy při posuzování žádostí o povolení ze strany členských států, které tyto žádosti přezkoumávají, a nad problémy při provádění spojenými se zásadou vzájemného uznávání; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy s cílem zlepšit fungování systému zón; zdůrazňuje, že cílem plného provedení stávajících právních předpisů by mělo být zabránění zdvojování práce a zpřístupnění nových látek zemědělcům bez zbytečného odkladu;

92.  naléhavě vyzývá členské státy, aby dodržovaly lhůty pro hodnocení přípravků na ochranu rostlin a ustanovení týkající se vzájemného uznávání stanovená v tomto nařízení;

93.  vyzývá úřad EFSA, aby vypracoval harmonizované pokyny pro posuzování přípravků na ochranu rostlin, a vyzývá Komisi, aby je následně přijala;

94.  vyzývá členské státy, aby zajistily řádné posouzení všech přípravků na ochranu rostlin, včetně scénářů expozice, a to na základě údajů získaných pro daný přípravek na ochranu rostlin, a domnívá se, že přejímání údajů o přípravcích na ochranu rostlin by se nemělo provádět u údajů o účinných látkách, pokud to není vědecky odůvodněné a pokud z monitorování po uvedení přípravku na trh vyplývá, že je to spolehlivé;

95.  žádá Komisi, aby do dvou let Parlamentu předložila podrobnou zprávu o vnitrostátních postupech posuzování rizik a řízení rizik v souvislosti s přípravky na ochranu rostlin;

96.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že jakékoliv rozhodnutí o povolení přípravků na ochranu rostlin bude založeno na řádném posouzení rizik skutečné akutní i chronické expozice zranitelných skupin, a žádá, aby byly odpovídajícím způsobem změněny pokyny úřadu EFSA;

97.  zdůrazňuje, že je třeba vyžadovat, aby žadatelé předkládali členskému státu, který zkoumá žádost o povolení, veškeré studie, včetně nezpracovaných údajů, ve strojově čitelném formátu;

98.  požaduje, aby byl zajištěn přístup veřejnosti k výše uvedeným studiím, včetně všech podpůrných údajů a informací týkajících se žádostí o povolení, ve strojově čitelném formátu a v plném rozsahu s cílem zajistit transparentnost, a umožnit tak včasné nezávislé zkoumání a chránit zároveň osobní údaje a zajistit, aby ti, kteří o studii požádali, je mohli využívat pouze k nekomerčním účelům, aby byla chráněna příslušná práva duševního vlastnictví;

99.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by bylo vhodné, aby byl úřad EFSA odpovědný za posouzení rizik u přípravků na ochranu rostlin, a aby bylo i nadále skutečné rozhodnutí o povolení přípravků na ochranu rostlin udělováno na vnitrostátní úrovni, což umožní zohlednit specifickou situaci v jednotlivých zemích;

100.  naléhavě žádá členské státy, aby posilovaly účinnost prostřednictvím větší koordinace v rámci zón a mezi zónami za účelem lepšího sdílení pracovního vytížení a co nejlepšího využívání zdrojů každého členského státu a aby využívání odchylek podle článku 53 nařízení bylo povoleno pouze pod podmínkou striktního dodržení stávajících požadavků;

101.  domnívá se, že je třeba zdokonalit systém vzájemného uznávání mezi zónami;

102.  vyzývá členské státy, aby lépe prováděly postupy pro povolení na vnitrostátní úrovni, aby se omezily odchylky a rozšíření udělené podle článku 53 nařízení na skutečně nouzové situace; vyzývá členské státy, aby důsledně uplatňovaly článek 53 nařízení a přijímaly a posuzovaly pouze úplné žádosti o odchylky a aby Komisi a ostatním členským státům předkládaly pouze úplná oznámení o odchylkách;

103.  vyzývá Komisi, aby využívala svých kontrolních práv podle čl. 53 odst. 2 a 3 v plném rozsahu s cílem omezit využívání odchylek a prodloužení podle článku 53 na odůvodněné mimořádné situace;

104.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že před udělením jakéhokoli povolení pro mimořádné stavy podle článku 53 proběhne veřejná konzultace se zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění při udělování povolení pro mimořádné stavy a zajistilo se, že všechny příslušné zúčastněné strany budou včas informovány o tom, zda bylo povolení pro mimořádné stavy uděleno či zamítnuto;

105.  vyzývá všechny členské státy, aby zveřejňovaly vyplněné formuláře žádostí o schválení pro mimořádné stavy podle článku 53, které obdržely, bez ohledu na to, zda je povolení uděleno nebo zamítnuto;

106.  vyzývá Komisi, aby dokončila metody používané k určení toho, kdy a zda vůbec by měly být používány určité odchylky, zejména pokud jde o „zanedbatelné vystavení“ či „vážné ohrožení zdraví rostlin“;

107.  vyzývá členské státy, aby informovaly Komisi, veřejnost i sebe navzájem o povolení a stažení přípravků na ochranu rostlin a o opatřeních ke zmírnění rizika, aby byl zajištěn celoevropský přehled o přípravcích na ochranu rostlin na trhu a řízení s nimi souvisejících rizik;

108.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily výměnu údajů o bezpečnějších přípravcích na ochranu rostlin, které by mohly nahradit přípravky na ochranu rostlin obsahující látky, které se mají nahradit, s cílem usnadnit srovnávací hodnocení přípravků na ochranu rostlin;

109.  podotýká, že z výzkumu využití mědi v oblastech, kde se používá dlouhodobě, vyplývá, že toto využití má dopady na mikrobiologii půdy; souhlasí s tím, že měď by měla být považována za přechodný materiál, který se používá k ochraně rostlin, a že jeho použití by mělo být postupně zrušeno, jakmile budou k dispozici lepší alternativy;

110.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vývoj a použití udržitelných a ekologických alternativ přípravků na ochranu rostlin, opatření integrované ochrany rostlin a pesticidů představujících nízké riziko, což je jedno z důležitých opatření na snižování nepříznivých dopadů ochrany rostlin proti škůdcům; uznává, že je zapotřebí rozšířit výzkum a vývoj těchto produktů; vyzývá proto Komisi, aby posoudila možnosti, jak podpořit inovace v této oblasti;

111.  žádá Komisi, aby navrhla změnu nařízení, která zajistí, že používání nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin, a rovněž jejich uvádění na trh, bude pro provozovatele z hlediska procesů jednodušší; domnívá se, že je nutné objasnit především uvádění základních látek na trh.

112.  žádá, aby byl zajištěn transparentní a spravedlivý přístup k účinným látkám pro ty, kteří v odvětví malých a středních podniků vytváří přípravky na ochranu rostlin;

113.  žádá Komisi, aby provedla analýzu dopadu požadavků stávajících právních předpisů pro povolování přípravků na ochranu rostlin a biocidních přípravků a pro obchodování s nimi z hlediska lidských zdrojů a hospodářských schopností, které mají k dispozici výrobci z malých a středních podniků, a kdykoli dojde ke změnám stávajících předpisů; zdůrazňuje, že výsledky těchto analýz musí být poskytnuty veřejnosti ke konzultaci;

114.  požaduje přijetí harmonizované definice „méně významného použití“ s cílem podpořit rovné podmínky a doporučuje vytvoření jednotného seznamu hlavních plodin EU;

115.  vyzývá Komisi, úřad EFSA a členské státy, aby zajistily, že do jakýchkoliv činností zúčastněných stran v oblasti pesticidů budou zapojeny všechny příslušné zúčastněné subjekty, včetně veřejnosti, jak stanoví směrnice 2003/35/ES a Aarhuská úmluva;

116.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že požadavky nařízení ohledně upřednostňování nechemických metod budou řádně provedeny;

o
o   o

117.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 73.
(2) Stanovený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).
(3) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(4) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.
(5) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.
(6) Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17.
(7) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(8) Úř. věst. L 155, 11.6.2011, s. 127.
(9) Úř. věst. L 93, 3.4.2013, s. 1.
(10) Úř. věst. L 93, 3.4.2013, s. 85.
(11) Úř. věst. L 173, 30.6.2016, s. 52.
(12) Úř. věst. L 208, 2.8.2016, s. 1.
(13) Úř. věst. L 333, 15.12.2017, s. 10.
(14) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 102.
(15) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 117.
(16) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 184.
(17) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 62.
(18) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 51.
(19) Přijaté texty, P8_TA(2018)0356.
(20) Rozsudek Soudního dvora Evropské unie (pátého senátu) ze dne 23. listopadu 2016 ve věci Bayer CropScience SA-NV a Stichting De Bijenstichting v. College voor de toelating van gewasbeschermingsmiddelen en biociden C-442/14, ECLI:EU:C:2016:890.
(21) Sborník EFSA 2015:13(11):4302.
(22) Sborník EFSA 2017:15(9):4979.
(23) https://ec.europa.eu/research/sam/pdf/sam_ppp_report.pdf
(24) Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33.
(25) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002 [o obecném potravinovém právu], směrnice 2001/18/ES [o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí], nařízení (ES) č. 1829/2003 [o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech], nařízení (ES) č. 1831/2003 [o doplňkových látkách], nařízení (ES) č. 2065/2003 [o kouřových aromatech], nařízení (ES) č. 1935/2004 [o materiálech určených pro styk s potravinami], nařízení (ES) č. 1331/2008 [o jednotném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata], nařízení (ES) č. 1107/2009 [o přípravcích na ochranu rostlin] a nařízení (EU) 2015/2283 [o nových potravinách].
(26) Viz věc T-235/15, Pari Pharma GmbH v. Evropská agentura pro léčivé přípravky; viz též věc T-729/15, MSD Animal Health Innovation GmbH a Intervet International v. Evropská agentura pro léčivé přípravky a věc T-718/15, PTC Therapeutics International Ltd v. Evropská agentura pro léčivé přípravky.
(27) Úř. věst. C 95, 3.4.2013, s. 1.
(28) https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5348
(29) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.
(30) Hallmann C.A., Sorg M., Jongejans E., Siepel, H., Hofland, N., Schwan, H. a kol. (2017): More than 75 percent decline over 27 years in total flying insect biomass in protected areas (Více než 75% pokles celkové biomasy létajícího hmyzu v chráněných oblastech za 27 let). PLoS ONE 12(10): e0185809. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0185809


Zavedení specifického finančního programu pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem *
PDF 168kWORD 47k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 (COM(2018)0467 – C8-0314/2018 – 2018/0252(NLE))
P8_TA(2019)0024A8-0441/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0467),

–  s ohledem na článek 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0314/2018),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0441/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Specifický výdajový finanční program může přinést dodatečnou přidanou hodnotu Unie, neboť se v rámci Unie stane měřítkem pro bezpečné řízení technologických otázek při vyřazování jaderných zařízení z provozu a šíření znalostí. Tato finanční pomoc by měla být poskytována na základě hodnocení ex ante, při němž se zjišťují specifické potřeby a prokazuje přidaná hodnota Unie s cílem podpory vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem.
(2)  Specifický výdajový finanční program může přinést dodatečnou přidanou hodnotu Unie, neboť se v rámci Unie stane měřítkem pro bezpečné řízení technologických otázek při vyřazování jaderných zařízení z provozu a šíření znalostí. Tato finanční pomoc by měla být poskytována na základě hodnocení ex ante, při němž se zjišťují specifické potřeby a prokazuje přidaná hodnota Unie s cílem podpory vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem. Taková finanční pomoc by však neměla tvořit precedens, kterým se bude řídit financování budoucího vyřazování jaderných zařízení z provozu na úrovni Unie. Iniciativa v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a jeho financování by měla především zůstat odpovědností členských států.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  V rámci programu by též mělo být zajištěno šíření znalostí o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu v Unii, jelikož tato opatření skýtají nejvyšší přidanou hodnotu Unie a přispívají k bezpečnosti pracovníků i široké veřejnosti.
(15)  V rámci programu by též mělo být zajištěno šíření znalostí a sdílení osvědčených postupů a zkušeností, které členské státy získaly, o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu v Unii, jelikož tato opatření skýtají nejvyšší přidanou hodnotu Unie a přispívají k bezpečnosti pracovníků i široké veřejnosti i k ochraně životního prostředí.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  Společné výzkumné středisko by mělo vést zvláštní iniciativu, jež by strukturovala shromažďování, rozvoj a sdílení znalostí v oblasti vyřazování z provozu na úrovni Unie, aniž by se vylučovala mezinárodní spolupráce. Iniciativa by měla zohledňovat multidimenzionální výzvy zahrnující výzkum a inovace, normalizaci, regulaci, odbornou přípravu a vzdělávání i průmysl.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Vyřazování jaderných zařízení z provozu, na něž se vztahuje toto nařízení, je třeba provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace zařízení, jež mají být vyřazena z provozu, aby byla zajištěna bezpečnost a nejvyšší možná účinnost, čímž se zohlední mezinárodní osvědčené postupy.
(16)  Vyřazování jaderných zařízení z provozu, na něž se vztahuje toto nařízení, je třeba provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí, včetně znalostí třetích zemí, a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace zařízení, jež mají být vyřazena z provozu, aby byla zajištěna bezpečnost a nejvyšší možná účinnost, čímž se zohlední mezinárodní osvědčené postupy.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Opatření v rámci programů Kozloduj a Bohunice by měla být realizována v rámci společného finančního úsilí Unie, Bulharska a Slovenska. Maximální limit pro spolufinancování ze strany Unie by měl být stanoven podle praxe spolufinancování zavedené v rámci předchozích programů.
(20)  Opatření v rámci programů Kozloduj a Bohunice by měla být realizována v rámci společného finančního úsilí Unie, Bulharska a Slovenska. Minimální limit pro spolufinancování ze strany Unie by měl být stanoven podle praxe spolufinancování zavedené v rámci předchozích programů.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1
Toto nařízení zavádí specifický program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem“ (dále jen „program“), který se zaměřuje na potřeby zjištěné na stávajícím základě. Na období víceletého finančního rámce 2021–2027 program podporuje Bulharsko a Slovensko za účelem bezpečného vyřazování jejich jaderných reaktorů první generace z provozu a provádění procesu, jakož i vyřazování vlastních jaderných zařízení Komise z provozu v areálech Společného výzkumného střediska (JRC) a nakládání s radioaktivním odpadem v uvedených zařízeních.
Toto nařízení zavádí specifický program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem“ (dále jen „program“), který se zaměřuje na potřeby zjištěné na stávajícím základě. Na období víceletého finančního rámce 2021–2027 program podporuje Bulharsko a Slovensko za účelem bezpečného vyřazování jejich jaderných reaktorů, jež byly předčasně odstaveny, a provádění procesu, jakož i vyřazování vlastních jaderných zařízení Komise z provozu v areálech Společného výzkumného střediska (JRC) a nakládání s radioaktivním odpadem v uvedených zařízeních, při zajištění ochrany pracovníků – zejména před dopady na zdraví – široké veřejnosti a životního prostředí.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2
Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Evropského společenství pro atomovou energii a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Stanoví cíle programu, celkový rozpočet na období 2021–2027 včetně přesného rozdělení příslušných částek mezi tři programy, formy financování z prostředků Evropského společenství pro atomovou energii a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
(2)  „plánem na vyřazování z provozu“ dokument, který obsahuje podrobné informace o navrhovaném vyřazování z provozu a zahrnuje: vybranou strategii vyřazování z provozu; harmonogram, druh a posloupnost činností souvisejících s vyřazováním z provozu; uplatněnou strategii pro nakládání s odpadem, včetně uvolnění; navrhovaný konečný stav; skladování a ukládání odpadu vzniklého při vyřazování z provozu; časový rámec k vyřazování z provozu; odhady nákladů na dokončení vyřazování z provozu, jakož i cíle, očekávané výsledky, milníky, lhůty pro splnění cílů a odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti, včetně ukazatelů založených na realizované hodnotě. Plán připraví držitel povolení a zohlední se ve víceletých pracovních programech programu;
(2)  „plánem na vyřazování z provozu“ dokument, který obsahuje podrobné informace o navrhovaném vyřazování z provozu a zahrnuje: vybranou strategii vyřazování z provozu; harmonogram, druh a posloupnost činností souvisejících s vyřazováním z provozu; strategii uplatněnou pro nakládání s odpadem, včetně uvolňování odpadu, a program na ochranu pracovníků; navrhovaný konečný stav; skladování a ukládání odpadu vzniklého při vyřazování z provozu; časový rámec k vyřazování z provozu; odhady nákladů na dokončení vyřazování z provozu, jakož i cíle, očekávané výsledky, milníky, lhůty pro splnění cílů a odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti, včetně ukazatelů založených na realizované hodnotě. Plán připraví držitel povolení a zohlední se ve víceletých pracovních programech programu;
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
(5a)   „třetí zemí“ se rozumí země, která není členským státem Unie;
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 1
Na základě stávajících potřeb na období 2021–2027 má program zejména pomáhat Bulharsku s prováděním programu vyřazování z provozu jaderné elektrárny Kozloduj a Slovensku s prováděním programu vyřazování z provozu jaderné elektrárny Bohunice, se zvláštním důrazem na řešení problematiky radiační bezpečnosti v uvedených programech, jakož i provádět program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady a zároveň zajišťovat rozsáhlé šíření takto získaných znalostí o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu pro všechny členské státy EU.
Na základě stávajících potřeb na období 2021–2027 má program zejména pomáhat Bulharsku s prováděním programu vyřazování z provozu jaderné elektrárny Kozloduj a Slovensku s prováděním programu vyřazování z provozu jaderné elektrárny Bohunice, se zvláštním důrazem na řešení problematiky radiační bezpečnosti v uvedených programech, jakož i provádět program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady a zároveň zajišťovat rozsáhlé šíření a sdílení takto získaných znalostí o procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu a o nakládání s radioaktivním odpadem a osvědčených postupech v této oblasti pro všechny členské státy.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. c
c)  v souvislosti s vyřazováním jaderných zařízení z provozu rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii s cílem rozvíjet případné synergie Unie.
c)  v souvislosti s vyřazováním jaderných zařízení a správou a ukládáním radioaktivního odpadu z provozu zajistit šíření znalostí a návrat zkušeností ve všech důležitých oblastech, jako jsou výzkum a inovace, regulace a odborná příprava a rozvíjet vazby a výměny mezi zúčastněnými stranami v Unii, zejména v rámci odvětví, s cílem rozvíjet případné synergie Unie.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – návětí
2.  The indicative distribution of the amount referred to in paragraph 1 shall be:
2.  Rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
Z programu lze financovat způsobilé náklady na opatření až do maximální míry stanovené v přílohách I a II. Maximální použitelná míra spolufinancování ze strany Unie v rámci programu Kozloduj nebo programu Bohunice nesmí být vyšší než 50 %. Zbývající spolufinancování musí zajistit Bulharsko, resp. Slovensko.
Z programu lze financovat způsobilé náklady na opatření stanovená v přílohách I a II. Minimální použitelná míra spolufinancování ze strany Unie v rámci programu Kozloduj nebo programu Bohunice nesmí být nižší než 50%. Zbývající spolufinancování musí zajistit Bulharsko, resp. Slovensko.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2
2.  Na projekty a činnosti financované v období 2021–2027 se vztahuje maximální míra spolufinancování ze strany EU, jež je stanovena na 50 %.
2.  Na projekty a činnosti financované v období 2021–2027 se vztahuje minimální míra spolufinancování ze strany Unie, jež je stanovena na 50%.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Příloha II – bod 2
2.  Na projekty a činnosti financované v období 2021–2027 se vztahuje maximální míra spolufinancování ze strany EU, jež je stanovena na 50 %.
2.  Na projekty a činnosti financované v období 2021–2027 se vztahuje minimální míra spolufinancování ze strany Unie, jež je stanovena na 50%.

Uplatňování obchodního pilíře dohody o přidružení se Střední Amerikou
PDF 169kWORD 56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 o uplatňování obchodního pilíře dohody o přidružení se Střední Amerikou (2018/2106(INI))
P8_TA(2019)0025A8-0459/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na část IV Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé(2) a doprovodnou průběžnou zprávu(3),

–  s ohledem na výroční zprávy Komise ze dne 18. března 2015, 18. února 2016 a 5. dubna 2017 o provádění části IV Dohody o přidružení mezi EU a Střední Amerikou (COM(2015)0131, COM(2016)0073COM(2017)0160,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 31. května 2018 o situaci v Nikaragui(4) a prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem EU k situaci v Nikaragui ze dne 2. října 2018,

–  s ohledem na usnesení Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění o řízení globalizace a sociální odpovědnosti podniků v EU a latinskoamerických a karibských zemích, která byla přijata dne 20. září 2018 ve Vídni,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. listopadu 2017 nazvanou „Provádění dohod o volném obchodu na období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016“ (SWD(2017)0364),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. února 2018 o kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách o volném obchodu(5),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 30. května 2018 k výroční zprávě o provádění společné obchodní politiky(6) a ze dne 25. října 2018 k využití potenciálu globalizace: obchodní aspekty(7),

–  s ohledem na zprávu ze dne 14. června 2018 o čtvrtém zasedání Výboru pro přidružení,

–  s ohledem na zprávu ze dne 13. června 2018 pro fórum občanské společnosti o čtvrtém zasedání Rady pro obchod a udržitelný rozvoj o dohodě o přidružení mezi Střední Amerikou a Evropskou unií(8),

–  s ohledem na shrnutí diskuse, která se uskutečnila během společného zasedání evropských a středoamerických poradních skupin pro občanskou společnost dne 16. června 2016(9),

–  s ohledem na veřejná slyšení uspořádaná ve Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) dne 20. června 2018, 15. března 2016 a 27. března 2012,

–  s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků(10),

–  s ohledem na společné prohlášení o obchodu a zlepšení hospodářského postavení žen, přijaté u příležitosti konference ministrů Světové obchodní organizace (WTO) v Buenos Aires v prosinci 2017,

–  s ohledem na článek 52 a  čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracovávání zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0459/2018),

A.  vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení (dále jen „dohoda“) mezi EU a Střední Amerikou byla první meziregionální dohodou o přidružení, kterou EU uzavřela; vzhledem k tomu, že jejím základem jsou tři doplňující se pilíře, jmenovitě politický dialog, spolupráce a obchod; vzhledem k tomu, že obchodní pilíř dohody (část IV) byl v době sjednávání dosti široký a ambiciózní, při zpětném pohledu však postrádá aktualizovaná ustanovení týkající se mimo jiné genderové problematiky a obchodu, digitálního a elektronického obchodu, zadávání zakázek, investic, opatření proti korupci nebo malých a středních podniků;

B.  vzhledem k tomu, že obchodní pilíř dohody je prozatímně prováděn již pět let: od 1. srpna 2013 s Hondurasem, Nikaraguou a Panamou, od 1. října 2013 s Kostarikou a Salvadorem a od 1. prosince 2013 s Guatemalou;

C.  vzhledem k tomu, že se stále ještě neuplatňují pilíře politického dialogu a spolupráce, neboť ne všechny členské státy dohodu ratifikovaly; vzhledem k tomu, že za této situace zde vzniká nerovnováha mezi otázkami týkajícími se obchodu a politickými otázkami, zejména pokud jde o základní hodnoty EU, jako je prosazování demokracie a lidských práv;

D.  vzhledem k tomu, že Střední Amerika je se 43 miliony obyvatel relativně malým trhem podílejícím se na světovém HDP 0,25 %;

E.  vzhledem k tomu, že středoamerické země se v posledních 15 letech otevřely obchodu více než jiné země se stejnou úrovní příjmů; vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem obchodu s jinými zeměmi je i nadále dovoz;

F.  vzhledem k tomu, že pro Střední Ameriku je nejvýznamnějším trhem region samotný a že Středoamerický společný trh je druhým největším obchodním partnerem pro většinu zemí v tomto regionu a jeho podíl na celkovém vývozu činí 26 %;

G.  vzhledem k tomu, že provádění obchodních dohod EU je pro Parlament, Radu a Komisi klíčovou prioritou v zájmu monitorování, hodnocení a přizpůsobování společné obchodní politiky EU; vzhledem k tomu, že podávání zpráv o provádění dohody se Střední Amerikou představuje včasný a užitečný příspěvek k úvahám o případné modernizaci;

H.  vzhledem k tomu, že nyní existuje dostatek zkušeností, údajů a statistických informací, aby bylo možné posoudit provádění obchodního pilíře dohody; vzhledem k tomu, že usnesení Parlamentu přijaté dne 11. prosince 2012 souběžně s jeho souhlasem s dohodou vymezovalo cíle pro obchodní pilíř a obsahovalo návrhy na návazné kroky při jejím provádění(11), které jsou pro probíhající analýzu významné;

I.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém stanovisku 2/15 ze dne 16. května 2017(12) potvrdil, že společná obchodní politika je politikou založenou na hodnotách a že nedílnou součást společné obchodní politiky tvoří podpora udržitelného rozvoje;

J.  vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv je v několika zemích Střední Ameriky znepokojivá;

Hlavní závěry a doporučení

1.  je toho názoru, že dohoda se snaží naplnit jeden ze svých hlavních prvotních cílů, neboť hodlá posílit proces regionální integrace mezi zeměmi Střední Ameriky tím, že bude podporovat instituce v rámci regionu, spolupráci a dialogy, přispívat k naplňování článku 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU), všeobecné Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje uvedenou v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) také k doplňkovosti jejich výrobních odvětví, usnadňovat spravedlivé přeshraniční výměny a podporovat udržitelný regionální hospodářský růst; znovu opakuje, že dohoda přispívá k upevnění širšího strategického rozměru partnerství mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem; považuje za nezbytné zajistit plný vstup dohody v platnost, který nastane až po vnitřní ratifikaci ze strany některých členských států EU(13), a účinné a odpovídající provádění všech ustanovení obchodního pilíře oběma stranami dohody;

2.  připomíná, že je důležité posílit biregionální spolupráci v zájmu zachování a upevnění mnohostranného obchodního systému, který je základem pro dosažení cílů udržitelného rozvoje a zárukou správy ekonomických záležitostí založené na pravidlech a který zajišťuje spravedlivější, inkluzivnější a udržitelnější obchod; připomíná konkrétně svou podporu Světové obchodní organizace (WTO), zdůrazňuje její úlohu při vytváření hospodářské stability a podpoře růstu a rozvoje, a vyzývá strany dohody, aby dialogu, který dohoda posílí, využívaly k identifikaci a rozvíjení společných strategií pro nezbytnou modernizaci WTO;

3.  zdůrazňuje, že Střední Amerika je jedním z regionů, které jsou změnou klimatu a přírodními katastrofami nejvíce postiženy, a proto naléhavě vyzývá k pečlivému prozkoumání souvislosti mezi změnou využívání půdy v důsledku liberalizace investic a přístupu k vlastnictví a rozšiřováním monokultur, dále k prozkoumání ochrany vodních zdrojů a pitné vody a přístupu k nim, potřeby zachovávat nebo rozvíjet příslušné veřejné služby a spolupráce při rozvoji neznečišťující veřejné dopravy a energetických systémů;

4.  zdůrazňuje, že dohoda se opírá o spravedlivý a předvídatelný vztah založený na pravidlech, který podporuje bezpečnější hospodářské prostředí mezi obchodními partnery založené na zásadách udržitelného rozvoje a dodržování lidských práv a pracovních a environmentálních norem a zároveň prosazuje právní stát a řádnou správu věcí veřejných, a zdůrazňuje, že je třeba přijmout účinná protikorupční opatření; má za to, že tato předvídatelnost napomáhá hospodářskému růstu, výměně zboží, poskytování služeb, účasti na zadávání veřejných zakázek, atraktivitě investic, kvalitnímu zaměstnání, lepším pracovním podmínkám a životní úrovni, a to i v případě, že se toky nevyvíjejí vždy lineárně;

5.  vyzývá Komisi, aby předkládala aktuální a komplexní výroční zprávy o provádění dohody, jak požadují příslušná prováděcí nařízení; je toho názoru, že informace obsažené ve zprávě o provádění dohod o volném obchodu nejsou dostatečné (SWD(2017)0364); konstatuje, že údaje o vývozu ze Střední Ameriky značně kolísají, neboť vývoz se zaměřuje na komodity, jejichž ceny vycházejí ze světového trhu, nebo na části výrobků v globálních hodnotových řetězcích; důrazně vyzývá strany dohody, aby za účelem odpovídajícího posouzení provádění dohody přijaly vhodná opatření ke zlepšení shromažďování a poskytování pravidelných, aktuálních, srovnatelných a spolehlivých statistických údajů o příslušných odvětvích, včetně obchodu se zbožím a službami, investic a změny klimatu, jakož i o míře konsolidace činností malých a středních podniků, a aby prováděly hodnocení na základě údajů rozlišených podle pohlaví; dále obě strany vybízí, aby dohlížely na provádění mezinárodně dojednaných norem v oblasti boje proti praní peněz, jakož i daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem; opakovaně vyzývá Komisi, aby aktualizovala a vytvořila společnou metodiku, která umožní ucelenější hodnocení provádění jejích obchodních dohod;

6.  vítá, že obchodní toky mezi stranami dohody obecně prokázaly svou odolnost, a to i přes nepříznivou mezinárodní hospodářskou situaci; bere na vědomí, že: vývoz z EU vzrostl o 22 %, zatímco dovoz z pěti středoamerických zemí se zvýšil o 18,3 %, že hlavním místem určení vývozu z EU do Střední Ameriky je Kostarika, následovaná Panamou a Guatemalou a že hlavním vývozcem zboží do EU je Kostarika, následovaná Hondurasem a Guatemalou; se znepokojením konstatuje, že v roce 2015 došlo k významnému, 40,4% poklesu vývozu z Kostariky do EU, a to v důsledku přemístění velkého výrobce IT zařízení do jihovýchodní Asie, což vedlo k celkovému poklesu dovozu ze Střední Ameriky o 16,8 %;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že ani Střední Amerika, ani EU nevyužívají plně svých přidělených celních kvót, a proto vyzývá ke zjištění potenciálních odvětví, v nichž by měly být povzbuzovány další výměny; vyjadřuje politování nad tím, že číselné údaje o mírách využívání preferencí jsou k dispozici pouze v Kostarice; je znepokojen tím, že pouze 16,6 % způsobilého vývozu z EU do Kostariky využilo výhod plynoucích z dohody o volném obchodu, přičemž u vývozu z Kostariky do EU tato míra činila 92 %(14); znovu připomíná, že je nesmírně důležité, aby byl obchod inkluzivnější a umožňoval dostatečné zapojení malých a středních podniků, zejména drobných zemědělců, do hodnotového řetězce; v této souvislosti Komisi vyzývá, aby přijala aktivní opatření ke zvýšení informovanosti evropských výrobců, zejména malých a středních podniků, o příležitostech, které dohoda nabízí, a usnadňovala jejich využití, aby se zvýšila míra využívání preferencí i stávajících celních kvót;

8.  konstatuje, že hlavní výrobky vyvážené ze Střední Ameriky do EU značnou měrou stále spadají do primárního sektoru a jedná se zejména o produkty s relativně nízkou přidanou hodnotou, jako je textil, káva, cukr, automobilové součástky a krevety, zatímco hlavní výrobky vyvážené z EU do Střední Ameriky představují stroje a zařízení, výrobky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví a dopravní zařízení; upozorňuje však, že dohoda začíná přispívat k modernizaci a diverzifikaci vývozu ze Střední Ameriky s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou jehly, protetické výrobky a zdravotnické prostředky, a začíná vykazovat nárůst vývozu produktů s osvědčením spravedlivého obchodu a ekologické produkce;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že ani třetí výroční zpráva, ani zpráva o provádění dohod EU o volném obchodu za rok 2016 neuvádí příslušné údaje k hodnocení investičních toků; vyzývá Komisi, aby tyto údaje zahrnula do budoucích zpráv;

10.  bere na vědomí, že celkový objem obchodu se službami mezi EU a Střední Amerikou se nepatrně snížil a soustředí se zřejmě v Panamě a Kostarice, a vyzývá Komisi, aby předložila další analýzu za jednotlivé země podle odvětví;

11.  oceňuje pokrok v oblasti sanitárních a fytosanitárních standardů, pravidel původu a technických překážek obchodu a vyzývá strany dohody, aby posílily včasná varování a transparentnost a výměnu informací o vnitřních právních předpisech a postupech; konstatuje, že Střední Amerika vyjadřuje obavy týkající se nového právního rámce EU, který by mohl narušit vývoz palmového oleje; znovu opakuje, že jsou nezbytné včasné informace a více předběžných výměn, aby strany dohody mohly předvídat měnící se vzorce a mohly se jim přizpůsobovat a aby mohly dodržovat požadavky interních právních předpisů;

12.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku, například pokud jde o problém diskriminačních daní na dovoz alkoholických nápojů v Kostarice; vyjadřuje také obavy týkající se nevyřešených problémů souvisejících s účinnou ochranou zeměpisných označení, například v Kostarice (Manchego), Guatemale (Parmigiano) nebo Hondurasu (seznam generik), a doporučuje vynaložit další úsilí na plnění příslušných předpisů;

13.  vyjadřuje politování nad tím, že ve stávající dohodě není obsažena zvláštní kapitola věnovaná malým a středním podnikům, a vybízí Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), členské státy a Střední Ameriku, aby v rámci budoucí revize do dohody takovouto kapitolu zahrnuly; vyzývá zúčastněné strany, aby malým a středním podnikům daly k dispozici veškerou právní a administrativní pomoc a všechny nástroje, které malé a střední podniky potřebují k tomu, aby se mohly zapojit do obchodu a investic na základě této dohody, a aby podporovaly rozsáhlejší výměnu a zvýšenou účast v zájmu využití přínosů dohody, a to i prostřednictvím aktivních opatření na podporu internacionalizace malých a středních podniků a zřizováním kontaktních míst a specializovaných internetových stránek pro malé a střední podniky; znovu opakuje svou výzvu, aby bylo přijato opatření ke zvýšení povědomí o dohodě a pomoci dostupné zúčastněným subjektům, zejména malým a středním podnikům v obou regionech; znovu opakuje svou výzvu k podpoře spolupráce vhodnými technickými a finančními zdroji v odvětvích, která jsou strategická pro oba regiony;

14.  zdůrazňuje, že spravedlivé a transparentní otevírání trhů s veřejnými zakázkami ve Střední Americe je nezbytné pro zajištění rovných podmínek pro podniky; je znepokojen tím, že trhy s veřejnými zakázkami ve Střední Americe by se mohly ještě více otevřít na úrovni ústředních a regionálních orgánů státní správy;

15.  považuje vnitroregionální nesazební opatření za významnou překážku pro investice ve Střední Americe; naléhavě vyzývá Komisi k zajištění toho, aby země Střední Ameriky zlepšily podmínky pro investice a zajistily rozvoj místního podnikatelského prostředí ve prospěch evropských investorů s cílem zvýšit zaměstnanost a zlepšit infrastrukturu a naplnit významné rozvojové potřeby regionu;

16.  trvá na účinném provádění zvláštních závazků týkajících se ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji, která jsou nedílnou součástí dohody a jsou nezbytná pro dosažení stanovených cílů; bere na vědomí, že Komise v roce 2019 provede hodnocení dohody ex post, včetně kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, přičemž do tohoto hodnocení budou zapojeni nezávislí odborníci, a domnívá se, že takováto hodnocení by měla probíhat i v budoucnosti; připomíná, že kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji stanoví zřízení interních poradních skupin nebo výborů, které jsou příslušné pro záležitosti týkající se práce, životního prostředí a udržitelného rozvoje; vítá zejména skutečnost, že ve všech zemích Střední Ameriky jsou nyní zavedeny poradenské mechanismy občanské společnosti; všímá si toho, že v některých středoamerických zemích panuje vážné znepokojení, pokud jde o nezávislost těchto poradních skupin a jejich schopnost zapojit se; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2017 se nekonalo zasedání výboru a podvýborů pro přidružení a fóra pro dialog s občanskou společností, a trvá na tom, aby se zasedání konala přinejmenším jednou ročně; vyzývá strany dohody, aby urychleně zavedly mechanismy a poskytly nezbytné finanční prostředky k posílení interních poradních skupin, čímž zajistí nezávislé organizace zastupující občanskou společnost a vyvážené zastoupení zúčastněných stran za účelem jejich odpovídajícího zapojení; dále strany dohody vyzývá, aby zavedly účinné mechanismy pro vedení dialogu s poradními skupinami i členy různých podvýborů a aby tyto mechanismy byly zahrnuty do postupů hodnocení ex post plánovaných na rok 2019; vítá doporučení vydaná na 3. společném zasedání interních poradních skupin EU a Střední Ameriky, které se uskutečnilo dne 16. června 2016, a vyzývá strany dohody, aby tato doporučení provedly; připomíná, že kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji obsahuje právně závazná ustanovení o účinném uplatňování norem v oblasti práce, sociální ochrany a ochrany životního prostředí; vítá skutečnost, že dohoda otevřela cestu pravidelnému dialogu o provádění společných závazků; konstatuje, že Parlament vyzval Komisi, aby posílila mechanismy monitorování, provádění a prosazování kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji; vítá proto plán Komise o 15 bodech, který má zvýšit účinnost kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji EU, a připomíná, že je třeba pokračovat v dialogu s různými zúčastněnými subjekty včetně Parlamentu ohledně účinného mechanismu vymáhání závazků v oblasti práce a ochrany životního prostředí obsažených v obchodních dohodách;

17.  vyzývá zúčastněné strany, aby dohodu přezkoumaly s cílem zavést vhodný a účinný mechanismus řešení sporů, a aby mj. – spolu s dalšími metodami vymáhání – zvážily zavedení sankcí sloužících jako nejzazší odrazující prostředek v případech vážného porušení závazků, a aby umožnily sociálním partnerům a občanské společnosti řádné zapojení;

18.  naléhavě vyzývá EU a všechny země Střední Ameriky, aby ratifikovaly a plně provedly mnohostranné dohody o životním prostředí týkající se boje proti změně klimatu, zejména Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu a Pařížskou dohodu; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a Střední Amerika v tomto směru zintenzivnily vzájemnou spolupráci;

19.  bere na vědomí zprávy o jednotlivých zemích, které vypracovala MOP, a o přetrvávajících problémech; vyzývá dotčené státy Střední Ameriky, aby vymýtily násilí páchané na členech odborových organizací a původních obyvatelích a aby přijaly legislativní opatření k účinnému provedení základních úmluv MOP týkajících se svobody sdružování, kolektivního vyjednávání, zákazu diskriminace a dětské práce; zdůrazňuje důležitost posílení inspekcí práce a sociálního dialogu;

20.  žádá Komisi, aby zaručila, že se na zboží nebo části zboží vyrobené ve vývozních zpracovatelských zónách nebudou vztahovat preferenční celní sazby podle dohody, vzhledem k tomu, že vývozní zpracovatelské zóny jsou osvobozeny od dodržování mezinárodních pracovněprávních norem a vnitrostátních právních předpisů v oblasti životního prostředí; žádá Komisi o konkrétní informace o celních nebo jiných předpisech, které se používají k odlišení výrobků pocházejících z vývozních zpracovatelských zón, na něž se tudíž nevztahuje odstranění cel;

21.  připomíná, že by neměly být překračovány prahové hodnoty stanovené podle mechanismu stabilizace pro banány, který je přílohou dohody a je použitelný do roku 2020, a až použitelnost tohoto mechanismu skončí, měly by strany dohody nadále poskytovat statistické údaje včetně údajů o produktech s osvědčením spravedlivého obchodu a ekologické produkce; konstatuje, že Nikaragua a Guatemala překročily v září 2018 své prahové hodnoty (o 349 % a o 102 %), a je znepokojen tím, že to má důsledky pro evropské producenty banánů; připomíná, že Komise se zavázala posoudit nejpozději do 1. ledna 2019 situaci producentů banánů v EU a že v případě, že by došlo k výraznému zhoršení podmínek na trhu nebo situace producentů banánů v EU, bude možné zvážit prodloužení platnosti tohoto mechanismu; připomíná, že s ohledem na mechanismus stabilizace a ochrannou doložku, které byly stanoveny v rámci dohody, by měla Komise poskytovat podrobnější a pravidelnější informace o tomto vývoji na trhu, a to jak Evropskému parlamentu, tak i dotčeným průmyslovým odvětvím;

22.  zdůrazňuje, že nedávný politický a hospodářský vývoj, který s sebou nese násilí, beztrestnost, korupci, křehké systémy soudnictví a nedostatečný právní stát, v některých středoamerických zemích může rovněž mít hospodářské důsledky, které mají negativní dopad na tento region jako celek a mohly by vést k destabilizaci regionu; je obzvláště znepokojen současnou situací v Nikaragui a rozhodně ji odsuzuje; vyzývá Komisi a ESVČ, aby situaci v Nikaragui nadále pečlivě monitorovaly a v případě potřeby posoudily možná opatření, která mají být přijata s ohledem na dohodu o přidružení; připomíná, že klíčovým prvkem všech dohod Unie se třetími zeměmi je doložka o demokracii;

23.  připomíná povinnost EU zakotvenou v článku 8 SFEU a závazek EU a dalších signatářů Prohlášení z Buenos Aires o rovnosti žen a mužů a obchodu začlenit rovnost žen a mužů do obchodní politiky; vyzývá zúčastněné strany, aby posílily hledisko rovnosti žen a mužů v rámci dohody a aby při jejím budoucím přezkumu podporovaly a prosazovaly začlenění zvláštní kapitoly věnované rovnosti žen a mužů;

24.  naléhavě vyzývá Rakousko, Belgii a Řecko, aby ratifikovaly dohodu, a znovu upozorňuje na význam úplného uplatňování ostatních částí dohody, včetně spolupráce týkající se hospodářského a obchodního rozvoje (článek 52 a další);

25.  vítá skutečnost, že strany dohody konečně zahajují správní a institucionální postupy k přijetí příslušného protokolu pro začlenění Chorvatska do dohody;

o
o   o

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ESVČ, členským státům, vládám zemí Střední Ameriky a Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění.

(1) Úř. věst. L 346, 15.12.2012, s. 3.
(2) Úř. věst. C 434, 23.12.2015, s. 181.
(3) Průběžná zpráva ze dne 8. listopadu 2012 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0238.
(5) Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 27.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0230.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0439.
(8) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2018/july/tradoc_157150.pdf
(9) https://www.eesc.europa.eu/sites/default/files/resources/docs/en_joint-document_advisory-groups_16-june-2016_final.pdf
(10) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132.
(11) Stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod ze dne 19. září 2012 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé.
(12) ECLI:EU:C:2017:376.
(13) K 10. září 2018 ratifikaci dosud neprovedlo Rakousko, Belgie, Spojené království a Řecko. http://www.consilium.europa.eu/cs/documents-publications/treaties-agreements/agreement/?id=2012001
(14) Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvaná „Třetí výroční zpráva o provádění části IV Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé“ (COM(2017)0160).


Zavedení Programu InvestEU ***I
PDF 388kWORD 120k
Text
Úplné znění
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 16. ledna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU (COM(2018)0439 – C8-0257/2018 – 2018/0229(COD))(1)
P8_TA(2019)0026A8-0482/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)