Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o Ázerbájdžánu, zejména o případu Mehmána Hüsejnova (2019/2511(RSP))

P8_TA(2019)0033 RC-B8-0056/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Ázerbájdžánu, zejména na usnesení ze dne 15. června 2017 o případu ázerbájdžánského novináře Afqána Muhtarlyho(1), na usnesení ze dne 10. září 2015 o Ázerbájdžánu(2) a na usnesení ze dne 18. září 2014 o pronásledování obránců lidských práv v Ázerbájdžánu(3);

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 4. července 2018 k jednání o komplexní dohodě mezi EU a Ázerbájdžánem(4),

–  s ohledem na svá dřívější usnesení o evropské politice sousedství, a zejména na své doporučení ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2017 o korupci a lidských právech ve třetích zemích(6),

–  s ohledem na 15. schůzi parlamentního výboru pro spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem, která se konala v Baku ve dnech 7. a 8. května 2018,

–  s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem z roku 1996, na to, že Rada dne 14. listopadu 2016 schválila mandát Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k jednání o komplexní dohodě s Ázerbájdžánem a že dne 7. února 2017 byla zahájena jednání o této dohodě,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. března 2017 o odsouzení Mehmána Hüsejnova v Ázerbájdžánu,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline,

–  s ohledem na nejnovější zprávu pracovní skupiny OSN pro svévolné zadržování o její pracovní cestě do Ázerbájdžánu vypracovanou pro Radu OSN pro lidská práva(7),

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že si Mehmán Hüsejnov – bloger vystupující proti korupci a ředitel Institutu pro svobodu a bezpečnost zpravodajů (IRFS) – odpykává dvouletý trest odnětí svobody, který mu byl udělen po jeho odsouzení dne 3. března 2017 za to, že si veřejně stěžoval na špatné zacházení a mučení ze strany policie a za kritiku vládních činitelů, kdy veřejně odhalil jejich nevysvětlitelné bohatství;

B.  vzhledem k tomu, že Mehmánu Hüsejnovovi, který má být propuštěn v březnu 2019, hrozí další možný trest odnětí svobody na 5 až 7 let, a to za obvinění „uplatňování násilí proti zaměstnancům zařízení pro výkon trestu nebo vazebních věznic, které neohrožuje jejich život nebo zdraví“ podle článku 317.2;

C.  vzhledem k tomu, že Mehmán Hüsejnov je obviněn z toho, že dne 26. prosince 2018 napadl vězeňského dozorce, aby se vyhnul rutinní kontrole; vzhledem k tomu, že po tomto údajném útoku byl umístěn do izolace a bylo mu odepřeno právo na styk s advokátem; vzhledem k tomu, že dne 28. prosince Mehmán Hüsejnov zahájil na protest proti těmto pokusům prodloužit mu trest odnětí svobody a proti případným dalším obviněním hladovku; vzhledem k tomu, že dne 30. prosince došlo ke zhoršení zdravotního stavu blogera, který omdlel; vzhledem k tomu, že na naléhání své rodiny ukončil úplnou hladovku a začal přijímat alespoň tekutiny; vzhledem k tomu, že dne 11. ledna 2019 jej mohla navštívit delegace EU v Ázerbájdžánu a bylo potvrzeno, že se mu dostalo lékařské pomoci;

D.  vzhledem k tomu, že se nejedná o ojedinělý případ, ale že existují další případy, kdy veřejné orgány přicházejí s dalšími obviněními proti politickým vězňům, kterým má zakrátko vypršet trest odnětí svobody; vzhledem k tomu, že podle Fóra občanské společnosti v rámci Východního partnerství se za posledních několik měsíců jedná o pátý takový případ;

E.  vzhledem k tomu, že dne 4. ledna 2019 vydal soud v obvodu Nizami v Baku rozhodnutí o správním potrestání osob, které se účastnily protestu proti novému trestnímu stíhání Mehmána Hüsejnova, totiž Meteho Türksoye, Afqána Sadygova, Nurlana Gahramanlyje, Elmana Ağayeva, Sechaveta Nabijeva, Ismaila Islamoğlua, Gošgara Ahmedova, Jašara Chaspoladova, Farída Abdinova, Elčina Rahímzadeho, Orchana Memmedova, Bechtijára Memmedlyho, Fátimy Mövlamlyové, Metanet Mehmúdrzajevové a Pervín Abušovové; vzhledem k tomu, že všichni obvinění byli shledáni vinnými podle paragrafu 513.2 Správního řádu (porušení předpisů, kterými se řídí shromáždění, stávkové hlídky a demonstrace);

F.  vzhledem k tomu, že pokud jde o prostředí sdělovacích prostředků a svobodu projevu v Ázerbájdžánu, zatím nebylo dosaženo žádného podstatného pokroku; vzhledem k tomu, že se Ázerbájdžán v roce 2018 zařadil podle indexu svobody tisku vypracovaného Reportéry bez hranic na 163. místo ze 180 zemí; vzhledem k tomu, že v současnosti si odpykává v Ázerbájdžánu trest odnětí svobody 10 novinářů;

G.  vzhledem k tomu, že v zemi je nadále blokováno několik nezávislých internetových stránek a portálů sdělovacích prostředků, které tak nejsou k dispozici, včetně mj. Rádia Azadliq (Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda, ázerbájdžánského vysílání) a jeho mezinárodního vysílání, Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda, deníku Azadliq (nemá spojitost s Rádiem Azadliq), televizní stanice Meydan TV a Azerbaycan Saati (Ázerbájdžánská doba); vzhledem k tomu, že koncem roku 2017 a začátkem roku 2018 bylo množství ázerbájdžánských občanů vyslýcháno za to, že umístili na Facebook kritické komentáře, nebo jen za to, že se jim líbil status určitého sociálního média nebo že uvedli, že se zúčastní některého z politických shromáždění;

H.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2018 nařídil Hospodářský a správní soud v Baku, aby investigativní novinářka Chadídža Ismailová zaplatila pokutu ve výši více než 23 000 EUR za údajné daňové úniky týkající se společnosti Rádio Svobodná Evropa, kde pracovala jako redaktorka a nikdy nezastávala funkci zákonného zástupce; vzhledem k tomu, že její právník Jalčyn Imanov patří mezi osoby, které byly vyloučeny z ázerbájdžánské advokátní komory; vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva dne 10. ledna 2019 rozhodl ve věci stížnosti, kterou paní Ismailová podala proti ázerbájdžánské vládě v souvislosti s šířením videí o jejím soukromém životě, přičemž shledal, že došlo k porušení jejích práv podle článku 8 (úcta k osobnímu a rodinnému životu) a článku 10 (svoboda projevu) Evropské úmluvy pro lidská práva;

I.  vzhledem k tomu, že změny zavedené v občanském a správním řádu a v zákoně o advokacii z roku 2017 zakazují praktikujícím právníkům, kteří nejsou členy advokátní komory, vystupovat před soudem a zastupovat své klienty; vzhledem k tomu, že toto nové pravidlo cílí na řadu právníků zastupujících členy opozice a aktivisty v oblasti lidských práv, kteří byli vyloučeni z komory nebo čelí disciplinárním opatřením;

J.  vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán je členem Rady Evropy, a že se tudíž zavázal dodržovat demokratické zásady, lidská práva a zásady právního státu; vzhledem k tomu, že dva spoluzpravodajové Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) pro Ázerbájdžán a komisař Rady Evropy pro lidská práva vyjádřili hluboké znepokojení nad novými obviněními, která byla vznesena proti Mehmánu Hüsejnovovi; vzhledem k tomu, že stejné obavy vyjádřil i zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků;

K.  vzhledem k tomu, že EU a Ázerbájdžán dne 11. července 2018 dořešily své priority v rámci partnerství a stanovily společné politické priority, kterými se má partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem v nadcházejících letech řídit a které mají toto partnerství posilovat;

1.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Mehmána Hüsejnova a naléhavě žádá ázerbájdžánské orgány, aby upustily od všech nových obvinění vznesených proti němu; vyjadřuje znepokojení nad jeho zdravím, v souvislosti s nímž mu musejí orgány poskytnout veškerou potřebnou odbornou lékařskou pomoc a umožnit mu pravidelný kontakt s rodinou a poskytnout vybraného právního poradce;

2.  vyzývá k ukončení zásahů proti opozici ze strany Ázerbájdžánu a k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů, včetně novinářů, obránců lidských práv a ostatních aktivistů z řad občanské společnosti, mimo jiné například k propuštění Afqána Muchtarlyho, Ilkina Rüstemzadeho, Rešada Ramazanova, Seymüra Haziho, Qijasa Ibrahimova, Mehmána Hüsejnova, Bajráma Memmedova, Araze Qülijeva, Tofíqa Hasanlyho, Ilgize Qehramanova a Afqána Sadyqova, a požaduje, aby byli zproštěni všech obvinění a byla jim navrácena veškerá jejich politická a občanská práva;

3.  vítá skutečnost, že v několika posledních letech bylo v Ázerbájdžánu propuštěno několik významných obránců lidských práv, novinářů, členů opozice a aktivistů; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zajistily volný pohyb osob, jež čelí omezením, včetně Ilqara Memmedova, Intiqáma Elijeva, Chadídži Ismailové a dalších novinářů, a aby jim umožnily pracovat svobodně; vyjadřuje znepokojení nad novými obviněními, jež byla vznesena proti paní Ismailové, a vyzývá k jejich stažení;

4.  připomíná Ázerbájdžánu jeho závazky vyplývající z Evropské úmluvy o lidských právech a vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby plně respektovaly a vykonávaly rozsudky Evropského soudu pro lidská práva;

5.  naléhavě vyzývá vládu Ázerbájdžánu, aby plně spolupracovala s Benátskou komisí Rady Evropy a komisařem pro lidská práva, a řídila se jejich doporučeními, aby dodržovala zvláštní postupy OSN, pokud jde o obránce lidských práv, a aby zajistila, mj. změnou právních předpisů, které závažným způsobem omezují financování občanské společnosti, aby nezávislé skupiny občanské společnosti a aktivisté mohli působit svobodně a bez omezení;

6.  vyzývá Ázerbájdžán, aby plně zaručil svobodu tisku a sdělovacích prostředků (i na internetu), a to jak v právních předpisech, tak i v praxi, tak aby byla zaručena svoboda projevu v souladu s mezinárodními normami;

7.  naléhavě vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zajistily skutečnou nezávislost advokátní komory na výkonné moci; trvá na tom, aby bylo nezávislým právníkům umožněno pokračovat ve výkonu povolání advokáta a v zastupování klientů na základě notářsky ověřené plné moci, a vyzývá k ukončení praktiky svévolného vylučování advokátů, kteří zastupují členy opozice a aktivisty v oblasti lidských práv, z advokátní komory;

8.  vyjadřuje znepokojení nad obviněními, která se týkají několika členů Parlamentního shromáždění Rady Evropy, a údajnými pokusy o ovlivnění evropských rozhodovacích orgánů prostřednictvím nezákonných prostředků s cílem zabránit kritice namířené proti závažnému porušování lidských práv v Ázerbájdžánu;

9.  vyjadřuje znepokojení nad situací osob LGBTI v Ázerbájdžánu a vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby přestala bránit obráncům lidských práv, kteří prosazují a chrání práva osob LGBTI, v jejich činnosti a zastrašovat je;

10.  poukazuje na význam nové dohody mezi EU a Ázerbájdžánem; zdůrazňuje, že ústředními prvky této nové dohody musejí být demokratické reformy, právní stát, řádná veřejná správa a dodržování lidských práv a základních svobod; zdůrazňuje, že než rozhodne o tom, zda udělí svůj souhlas, bude Parlament po celou dobu jednání o nové dohodě situaci v zemi bedlivě sledovat;

11.  vyzývá Radu, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zajistily, aby propuštění Mehmána Hüsejnova a všech dalších politických vězňů v Ázerbájdžánu zůstalo prioritou oboustranných vztahů mezi EU a Ázerbájdžánem;

12.  naléhavě vyzývá delegace EU a členských států v Ázerbájdžánu, aby zintenzivnily své úsilí v zájmu podpory politických vězňů, zpravodajů a blogerů, protikorupčních aktivistů, obránců lidských práv a členů občanské společnosti, a aby jim pomáhaly;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské službě pro vnější činnost, Komisi, prezidentu, vládě a parlamentu Ázerbájdžánské republiky, Radě Evropy a OBSE.

(1) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 105. (2) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 207. (3) Úř. věst. C 234, 28.6.2016, s. 2. (4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0294. (5) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130. (6) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 82. (7) Zpráva A/HRC/36/37/Add.1 ze dne 2.8.2017.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o Súdánu (2019/2512(RSP))

P8_TA(2019)0034 RC-B8-0053/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Súdánu, zejména usnesení ze dne 31. května 2018(1), 15. března 2018(2), 16. listopadu 2017(3) a 6. října 2016(4),

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Súdánská republika smluvní stranou od roku 1986,

–  s ohledem na udělení Sacharovovy ceny Evropského parlamentu za svobodu myšlení za rok 2007 obhájci lidských práv Sálihu Mahmúdu Usmánovi,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na závěry Rady o Súdánu ze dne 19. listopadu 2018,

–  s ohledem na prohlášení skupiny tří států (USA, Norsko a Spojené království) a Kanady ze dne 8. ledna 2019 o reakci na pokračující protesty v Súdánu,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 24. prosince 2018 a 11. ledna 2019 o protestech probíhajících v Súdánu,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–  s ohledem na ústavu Súdánu z roku 2005,

–  s ohledem na Dohodu z Cotonou, kterou súdánská vláda podepsala v roce 2005,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na interaktivní dialogy o situaci v oblasti lidských práv v Súdánu, které uspořádala Rada OSN pro lidská práva dne 11. prosince 2018,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že súdánská vláda v polovině prosince oznámila ukončení dotací na základní zboží v reakci na spirálu inflace; vzhledem k tomu, že inflace v zemi činí přibližně 122 % a je nyní druhá nejvyšší na světě(5);

B.  vzhledem k tomu, že od 19. prosince 2018 vycházejí v celém Súdánu do ulic demonstranti, aby protestovali proti zvyšování cen, škrtům v dotacích na základní komodity a nedostatku paliv; vzhledem k tomu, že tyto protesty se rozšířily z měst a vesnic do hlavního města Chartúmu;

C.  vzhledem k tomu, že demonstrace se rozšířily a desetitisíce dalších lidí ze všech vrstev súdánské společnosti vyšly do ulic protestovat proti autoritářskému režimu a vyzývají prezidenta Umara Bašíra, který je u moci již 29 let, aby odstoupil;

D.  vzhledem k tomu, že koalice 22 politických stran na znak solidarity s demonstrujícími odstoupila z vlády; vzhledem k tomu, že protesty podporují někteří bývalí spojenci prezidenta a členové jeho vládnoucí strany, což je považováno za zřejmý protest proti prezidentu Bašírovi a jeho snaze změnit článek 57 ústavy a získat doživotní mandát;

E.  vzhledem k tomu, že dne 1. ledna 2019 požádalo 22 opozičních stran a skupin prezidenta Bašíra, aby předal moc „svrchované radě“ a přechodné vládě, která by stanovila „vhodné“ datum pro demokratické volby; vzhledem k tomu, že na rok 2020 jsou naplánovány příští prezidentské volby v Súdánu; vzhledem k tomu, že podle súdánské ústavy nesmí prezident Bašír po skončení svého funkčního období znovu kandidovat; vzhledem k tomu, že někteří zákonodárci v Súdánu oznámili, že jsou ochotni změnit ústavu a rozšířit funkční období prezidenta, což by prezidentu Bašírovi umožnilo ucházet se v roce 2020 o znovuzvolení;

F.  vzhledem k tomu, že súdánské orgány nasadily vnitrostátní bezpečnostní síly, policii a polovojenské jednotky, které použily nepřiměřené síly k tomu, aby rozehnaly neozbrojené protestující, zejména za pomoci obušků a střelbou ostrými náboji, gumovými projektily a slzným plynem;

G.  vzhledem k tomu, že prezident Bašír je jediným úřadujícím představitelem státu stíhaným za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu spáchané během etnické čistky, kterou prováděl v Dárfúru, a že na něj Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal dne 4. března 2009 a dne 12. července 2010 dva zatykače; vzhledem k tomu, že i když Súdán není smluvní stranou Římského statutu, požaduje od něj rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1593 (z roku 2005), aby s Mezinárodním trestním soudem spolupracoval; vzhledem k tomu, že navzdory zatykači na svou osobu prezident Bašír beztrestně pokračoval ve svých zločinech a rozšířil bombardování a útoky na civilní obyvatelstvo mimo Dárfúr na súdánské státy Modrý Nil a Jižní Kordofán;

H.  vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace pro lidská práva uváděly, že do 1. ledna 2019 bylo zabito 45 osob; vzhledem k tomu, že súdánská vláda uvádí pouze 24 obětí; vzhledem k tomu, že dne 9. ledna 2019 byli během protivládní demonstrace v Súdánu zabiti další tři protestující; vzhledem k tomu, že téhož dne se v Chartúmu konalo vůbec první shromáždění na podporu prezidenta Bašíra v historii;

I.  vzhledem k tomu, že podle súdánské vlády policie zatkla během tří týdnů protestů 816 osob, ale podle občanské společnosti je skutečné číslo mnohem vyšší; vzhledem k tomu, že několik vyučujících z univerzity v Chartúmu bylo zatčeno poté, co se připojili k protestům; vzhledem k tomu, že mnoho opozičních vůdců, novinářů, obránců lidských práv, univerzitních profesorů a studentů, včetně osob s vážnými zraněními, zůstává ve vazbě bez možnosti, aby je navštívili rodina, právníci či lékaři;

J.  vzhledem k tomu, že dne 8. ledna 2019 byl súdánský právník v oblasti lidských práv a laureát Sacharovovy ceny za rok 2007 Sálih Mahmúd Usmán ve své advokátní kanceláři zatčen; vzhledem k tomu, že příslušné orgány potvrdily, že je ve vazbě, ale nezveřejnily, kde je držen; vzhledem k tomu, že rodina pana Usmána je obzvláště znepokojena jeho držením ve vazbě kvůli jeho vysokému tlaku a cukrovce, které vyžadují lékařskou péči;

K.  vzhledem k tomu, že vlna zatýkání se týkala mnoha obránců lidských práv a řady členů opozice;

L.  vzhledem k tomu, že dne 8. ledna 2019 bývalý viceprezident Alí Osman Taha varoval odpůrce vlády, že „brigády“ milice budou zemi bránit;

M.  vzhledem k tomu, že svobodné, nezávislé a nestranné sdělovací prostředky jsou jedním ze základních prvků demokratické společnosti; vzhledem k tomu, že vláda zablokovala přístup k sociálním sítím a několik deníků upustilo od tisku poté, co súdánská národní zpravodajská a bezpečnostní služba (NISS) vydala omezení, pokud jde o zveřejňování informací souvisejících s protesty; vzhledem k tomu, že široké využívání virtuálních privátních sítí (VPN) umožnilo lidem sdílet fotografie a videa protestujících, kteří byli zraněni nebo zabiti; vzhledem k tomu, že Súdán se řadí podle indexu svobody tisku za rok 2018 vypracovaného Reportéry bez hranic na 174. místo ze 180 zemí; vzhledem k tomu, že dne 13. ledna 2019 sdružení súdánských odborných pracovníků, které sdružuje mimo jiné lékaře, profesory a inženýry, vyzvalo k protestům v hlavním městě Chartúmu a dalších městech, jako je Wad Madani (východ), Kosti (jih) a Dongola (sever) při příležitosti „týdne povstání“; vzhledem k tomu, že poprvé byla rovněž vydána výzva k protestům v Nyale a Fášeru v oblasti konfliktu v Dárfúru;

N.  vzhledem k tomu, že podle obhájců lidských práv jsou obyvatelé pronásledováni a zatýkáni po celé zemi, především v oblasti Dárfúr, a to i pokud se demonstrací neúčastnili;

O.  vzhledem k tomu, že Súdán stále stojí před ratifikací klíčových úmluv o všeobecných lidských právech, včetně Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen;

P.  vzhledem k tomu, že skupina tří států sestávající ze Spojených států amerických, Norska a Spojeného království a podporovaná Kanadou veřejně odsoudila brutální potlačení demonstrací v Súdánu;

Q.  vzhledem k tomu, že EU udržuje kontakty na vysoké úrovni se súdánskou vládou, mezi něž patří návštěvy členů komise v Súdánu;

R.  vzhledem k tomu, že Súdán byl v roce 2018 na seznamu World Watch List sestaveném organizací Open Doors International označen jako čtvrtá země s nejhoršími podmínkami pro osoby s křesťanským vyznáním; vzhledem k tomu, že situace dalších náboženských menšin a osob bez vyznání je obdobně závažná;

1.  důrazně odsuzuje nepřiměřenou sílu použitou službou NISS během trvajících protestů obyvatelstva a trvalý útlak ze strany súdánských orgánů, které své kroky i nadále cílí na aktivisty a obhájce lidských práv, stejně jako na právníky, učitele, studenty a lékaře;

2.  vyzývá súdánskou vládu, aby skoncovala s používáním síly se smrtícími následky, svévolným zatýkáním a zadržováním pokojných protestujících a aby zabránila krveprolití a mučení; zdůrazňuje, že by všechny donucující a bezpečnostní orgány měly jednat pod dohledem vlády a v souladu s ústavou Súdánu a jeho mezinárodními závazky;

3.  vyjadřuje upřímnou soustrast obětem násilí, které začalo zároveň s lidovými protesty, jakož i rodinám obětí;

4.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění laureáta Sacharovovy ceny Sáleha Mahmúda Usmána a naléhavě súdánské orgány vyzývá, aby mu zajistily bezodkladnou zdravotní péči a neomezený přístup k jeho právnímu zástupci a rodině;

5.  žádá súdánskou vládu, aby ctila právo obyvatel vyjádřit své znepokojení a umožnila všem obhájcům lidských práv v Súdánu vykonávat svou legitimní činnost spočívající v hájení lidských práv, aniž by sahala k omezením či represáliím;

6.  je zvláště znepokojen osudem 32 vysokoškolských studentů pocházejících z Dárfúru, kteří byli dne 23. prosince 2018 zatčeni súdánskými orgány, byli předváděni před sdělovacími prostředky a údajně obviněni z absolvování výcviku v Izraeli a také z pokračujících protestů;

7.  požaduje, aby súdánská vláda neprodleně a bezpodmínečně propustila všechny obhájce lidských práv, novináře, předáky politické opozice a další demonstranty, kteří se nyní nacházejí ve vazbě bez obvinění nebo soudního rozhodnutí, a aby osobám čelícím soudnímu řízení umožnily přístup k právnímu zástupci; vyzývá súdánskou vládu, aby sdělila, kde se tyto osoby nacházejí;

8.  vyzývá súdánskou vládu, aby urychleně vyšetřila všechna obvinění z mučení, fyzického zneužívání, svévolného zadržování a nepřiměřeného použití síly proti osobám zadrženým policií a službou NISS, stejně jako z odepření nezbytného lékařského ošetření, a aby odpovědné osoby postavila před nezávislý soud za účelem zveřejnění výsledků řízení a vyvození odpovědnosti uvedených osob v souladu s mezinárodními normami;

9.  domnívá se, že svobodné, nezávislé a nestranné sdělovací prostředky jsou jedním ze základních stavebních kamenů demokratické společnosti, pro kterou mají otevřené diskuze zásadní význam; vyzývá EU, aby zintenzivnila své úsilí o prosazování svobody projevu pomocí své vnější politiky a zahraničněpolitických nástrojů, a to mimo jiné i v Súdánu;

10.  vyzývá k tomu, aby bylo okamžitě zrušeno omezení přístupu k internetu a potlačování svobody projevu prostřednictvím cenzury novin, a naléhavě žádá Súdán, aby provedl reformy s cílem tuto svobodu zaručit v souladu s ústavou a mezinárodními závazky, včetně dohody z Cotonou ve znění, které bylo v Lucemburku dne 25. června 2005 přijato na základě první změny této dohody;

11.  odsuzuje státem podporované pronásledování křesťanů, osob hlásících se k jiným náboženstvím a osob bez vyznání, stejně jako zavírání a demolici kostelů; opakuje, že svoboda náboženského vyznání, myšlení nebo přesvědčení je všeobecným lidským právem, které je třeba chránit na celém světě a které musí být každému zaručeno;

12.  zdůrazňuje, že je důležité dodržet harmonogram voleb, avšak se znepokojením bere na vědomí, že byl zahájen proces revize súdánské ústavy, který si klade za cíl umožnit prezidentu Bašírovi opětovně kandidovat v prezidentských volbách;

13.  znovu opakuje svůj požadavek, aby prezident Bašír dodržoval mezinárodní právo a řídil se úmluvami a dohodami, jichž je jeho země smluvní stranou; vyjadřuje podporu úloze MTS, který dlouhodobě usiluje o jeho obvinění z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy;

14.  připomíná stanovisko, které dne 31. května 2018 pronesl v Evropském parlamentu člen komise Stylianides a ve kterém uvedl, že EU bude i nadále využívat prostředků, jež má k dispozici, aby podporovala a hájila lidská práva žen a dívek v Súdánu, a to i skrze podporu těchto osob v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a zdravotní péči a rovněž zvyšováním informovanosti o jejich právech v rámci komunit, především s cílem omezit škodlivé praktiky, jako je mrzačení pohlavních orgánů;

15.  naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy k zajištění toho, aby řízení migrace a kroky namířené proti terorismu neoslabovaly podporu lidských práv; je znepokojen skutečností, že spolupráci jednotlivých členských států se Súdánem ve věci migrace režim využívá jako omluvu pro posilování své schopnosti kontrolovat a utlačovat obyvatelstvo, například posilováním sledovacích kapacit, i na hranicích, a za pomoci dodávek materiálu, například biometrického vybavení; vyzývá EU a její členské státy, aby proto zabezpečily plnou transparentnost ve vztahu k projektům, do nichž je Súdán zapojen na poli bezpečnosti, včetně všech plánovaných aktivit a příjemců finančních prostředků od EU a členských států;

16.  znovu opakuje svou výzvu k celounijnímu zákazu vývozu a prodeje jakéhokoli bezpečnostního vybavení, jakož i jeho modernizace a údržby, pokud je nebo může být používáno k vnitřním represím, včetně technologií pro dohled nad internetem, do zemí, kde panuje politováníhodná situace v oblasti lidských práv, jako je Súdán;

17.  bere na vědomí stanovisko, které v souvislosti s pokračujícími protesty pronesla mluvčí Evropské služby pro vnější činnost; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby veřejně odsoudila alarmující situaci v Súdánu, využila všechny vlivné prostředky, které jsou jí k dispozici, k vyvinutí tlaku na súdánské orgány, aby ukončily pokračující násilí a represe, hromadná zatýkání a zabíjení, a aby je vyzvala k respektování jejich povinnosti dodržovat mezinárodní normy a právo;

18.  zdůrazňuje úlohu EU v poskytování humanitární pomoci a podpoře organizací občanské společnosti v Súdánu a vybízí EU a její členské státy, aby i nadále pokračovaly ve svém úsilí na tomto poli; naléhavě žádá Komisi, aby dále navýšila finanční podporu obhájců lidských práv a organizací občanské společnosti v Súdánu v rámci Evropského rozvojového fondu;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládě Súdánu, Africké unii, generálnímu tajemníkovi OSN, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU a Panafrickému parlamentu.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0233. (2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0080. (3) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 50. (4) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 33. (5) Propočty – prof. Steve H. Hanke, Johns Hopkinse University, https://allafrica.com/stories/201807230267.html

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013 (COM(2018)0466 – C8-0394/2018 – 2018/0251(NLE))

P8_TA(2019)0035 A8-0413/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0466),

—  s ohledem na akt o přistoupení z roku 2003, a zejména na článek 3 protokolu č. 4 připojeného k tomuto aktu,

–  s ohledem na žádost o stanovisko, kterou obdržel od Rady (C8-0394/2018),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0413/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  V souladu s protokolem č. 4 aktu o přistoupení z roku 2003 o jaderné elektrárně Ignalina1 se Litva zavázala k uzavření bloku 1 jaderné elektrárny Ignalina do 31. prosince 2004 a bloku 2 do 31. prosince 2009 a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. (1)  V souladu s protokolem č. 4 aktu o přistoupení z roku 2003 o jaderné elektrárně Ignalina1 se Litva zavázala k uzavření bloku 1 jaderné elektrárny Ignalina do 31. prosince 2004 a bloku 2 do 31. prosince 2009 a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. Protokol č. 4 je i nadále právním základem programu Ignalina. _____________ _________________ 1 Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 944. 1 Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 944. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 (2)  V souladu se svými závazky obsaženými v aktu o přistoupení a s pomocí Unie uzavřela Litva uvedené dva bloky v příslušných lhůtách a významně pokročila v jejich vyřazování z provozu. Je nutno provádět další práce, aby bylo možno pokračovat ve snižování úrovně radiačního rizika. Na základě odhadů, které jsou k dispozici, budou pro tento účel po roce 2020 zapotřebí dodatečné finanční prostředky. (2)  V souladu se svými závazky obsaženými v aktu o přistoupení a s pomocí Unie uzavřela Litva uvedené dva bloky v příslušných lhůtách a významně pokročila v jejich vyřazování z provozu. Je nutno provádět další práce, aby bylo možno pokračovat ve snižování úrovně radiačního rizika. Na základě odhadů, které jsou k dispozici, a vzhledem k plánovanému konečnému uzavření v roce 2038 budou pro tento účel po roce 2020 zapotřebí značné dodatečné finanční prostředky. Dokončení plánu na vyřazení z provozu do roku 2038 bude vyžadovat vyřešení nedostatku finančních prostředků ve výši 1 548 milionů EUR. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 (3)  Činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly splňovat platné právní předpisy Unie a jednotlivých států. Vyřazování jaderné elektrárny z provozu, na niž se toto nařízení vztahuje, by se mělo provádět v souladu s právními předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti, konkrétně se směrnicí Rady 2009/71/Euratom (1), a v oblasti nakládání s odpady, konkrétně se směrnicí Rady 2011/70/Euratom (2). Konečnou odpovědnost za jadernou bezpečnost a bezpečnost vyhořelého paliva a za nakládání s radioaktivním odpadem zůstává na Litvě. (3)  Činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly splňovat platné právní předpisy Unie a jednotlivých států. Vyřazování jaderné elektrárny z provozu, na niž se toto nařízení vztahuje, by se mělo provádět v souladu s právními předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti, konkrétně se směrnicí Rady 2009/71/Euratom (1), a v oblasti nakládání s odpady, konkrétně se směrnicí Rady 2011/70/Euratom(2). Konečnou odpovědnost za jadernou bezpečnost a bezpečnost vyhořelého paliva a za nakládání s radioaktivním odpadem zůstává na Litvě. Nicméně směrnice 2011/70/Euratom umožňuje Unii, aby přispívala na širokou škálu projektů vyřazování z provozu, včetně skladování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu a jejich odstraňování. Zatímco se ve směrnici 2011/70/Euratom uvádí, že náklady na nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem hradí ti, kdo tento materiál vytvořili, nelze toto ustanovení uplatnit se zpětným účinkem na Litvu, která jadernou elektrárnu Ignalina uzavřela před přijetím této směrnice, a neměla tak možnost shromáždit dostatečné množství prostředků na skladování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu a na jejich odstranění. _____________ _________________ 1 Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18). 1 Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18). 2 Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48). 2 Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48). Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Vzhledem k tomu, že předčasné odstavení a následné vyřazení z provozu jaderné elektrárny Ignalina se dvěma bloky reaktorů typu RBMK o výkonu 1 500 MW zděděných po Sovětském svazu nemá obdoby a představuje pro Litvu výjimečnou finanční zátěž neúměrnou velikosti a hospodářské síle země, protokol č. 4 stanoví, že pomoc Unie v rámci programu Ignalina má plynule pokračovat a být prodloužena na období po roce 2006, a to na dobu dalšího finančního výhledu. (4)  Vzhledem k tomu, že předčasné odstavení a následné vyřazení z provozu jaderné elektrárny Ignalina se dvěma bloky reaktorů typu RBMK (kanálového typu, s grafitovým moderátorem) o výkonu 1 500 MW – podobných reaktorům používaným v Černobylu – zděděných po Sovětském svazu nemá obdoby – v praxi neexistují nikde na světě příklady demontáže podobně koncipovaného reaktoru –, a představuje pro Litvu výjimečnou finanční zátěž neúměrnou velikosti a hospodářské síle země, protokol č. 4 stanoví, že pomoc Unie v rámci programu Ignalina má plynule pokračovat a být prodloužena na období po roce 2006, a to na dobu dalšího finančního výhledu až do data konečného uzavření, které je aktuálně plánováno na rok 2038. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)  Program by také měl zajistit šíření znalostí získaných v rámci programu Ignalina mezi všechny členské státy v koordinaci a synergii s dalším příslušným programem Unie pro činnosti související s vyřazováním zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a ve Společném výzkumném středisku Komise, neboť tato opatření přinášejí největší přidanou hodnotu Unie. (10)  Program by také měl zajistit šíření znalostí získaných v rámci programu Ignalina mezi všechny členské státy v koordinaci a synergii s dalším příslušným programem Unie pro činnosti související s vyřazováním zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a ve Společném výzkumném středisku Komise. Aby tato opatření přinesla největší přidanou hodnotu Unie, nemělo by být financování šíření znalostí součástí financování vyřazování z provozu, ale mělo by pocházet z jiných finančních zdrojů Unie. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 (11)  Vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu by se mělo provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace vyřazovaných zařízení s cílem zajistit bezpečnost a nejvyšší možnou efektivnost, a tak zohlednit mezinárodní osvědčené postupy. (11)  Vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu by se mělo provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace vyřazovaných zařízení s cílem zajistit bezpečnost a nejvyšší možnou efektivnost, a tak zohlednit mezinárodní osvědčené postupy a zajistit konkurenceschopné platy pro kvalifikovaný personál. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  Komise a Litva by měly zajistit účinné monitorování a kontrolu vývoje procesu vyřazování z provozu s cílem zajistit nejvyšší přidanou hodnotu Unie, co se týče finančních prostředků přidělovaných podle tohoto nařízení, i když konečná odpovědnost za vyřazení z provozu zůstává na Litvě. Patří sem účinné měření pokroku a výkonu a v případě potřeby i přijímání nápravných opatření. (12)  Komise a Litva by měly zajistit účinné monitorování a kontrolu vývoje procesu vyřazování z provozu s cílem zajistit nejvyšší přidanou hodnotu Unie, co se týče finančních prostředků přidělovaných podle tohoto nařízení. Patří sem účinné sledování pokroku a výkonu, a v případě potřeby i přijímání nápravných opatření společně s Litvou a Unií. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Program by měl být prováděn za společného finančního úsilí Unie a Litvy. Maximální prahová hodnota spolufinancování ze strany Unie by měla být stanovena v souladu s praxí spolufinancování zavedenou v předcházejících programech. S přihlédnutím k praxi srovnatelných programů Unie a k posílení litevského hospodářství od zahájení programu vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu nepřesáhne až do ukončení provádění činností financovaných podle tohoto nařízení míra spolufinancování ze strany Unie 80 % způsobilých nákladů. Zbývající spolufinancování by měla poskytnout Litva a zdroje mimo rozpočet Unie, pocházející zejména od mezinárodních finančních institucí a jiných dárců. (16)  Program by měl být prováděn za společného finančního úsilí Unie a Litvy. Protokol č. 4 k aktu o přistoupení z roku 2003 uvádí, že příspěvek Unie v programu Ignalina může v případě určitých opatření činit až 100 % celkových výdajů. Prahová hodnota spolufinancování ze strany Unie by měla být stanovena v souladu s praxí spolufinancování zavedenou v předcházejících programech. S přihlédnutím ke zjištění zprávy Komise z roku 2018 o posouzení a provádění programů pomoci EU pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a v Litvě a k politickému závazku Litvy přispět maximálně 14 % celkových nákladů na vyřazení by míra spolufinancování ze strany Unie měla od zahájení programu vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu až do ukončení provádění činností financovaných podle tohoto nařízení přesáhnout 86 % způsobilých nákladů. Zbývající spolufinancování by měla poskytnout Litva a zdroje mimo rozpočet Unie. Mělo by být vynaloženo úsilí o získání investic z jiných zdrojů, zejména od mezinárodních finančních institucí a jiných dárců. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 a (nový) (16a)   Mimo působnost programu Ignalina nese Litva i nadále konečnou odpovědnost za rozvoj dotyčného regionu a za investování do něj. Tento region se vyznačuje nízkými příjmy a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi, především právě v důsledku uzavření jaderné elektrárny, která byla největším zaměstnavatelem. regionu. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Program spadá do působnosti litevského vnitrostátního programu podle směrnice Rady 2011/70/Euratom. (19)  Program spadá do působnosti litevského vnitrostátního programu podle směrnice Rady 2011/70/Euratom a může přispět k jeho provádění, čímž není dotčena tato směrnice. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 a (nový) (23a)   Z historických důvodů je finanční podpora Unie při vyřazování jaderného reaktoru Ignalina plně odůvodněna, ale program by neměl stanovit precedens pro využívání finančních prostředků Unie při vyřazování z provozu jiných jaderných reaktorů. Mělo by být morální povinností každého členského státu zabránit nepřiměřenému zatížení budoucích generací spojenému s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, včetně radioaktivního odpadu, který vznikne po vyřazení stávajících jaderných zařízení z provozu. Vnitrostátní politiky musí být založeny na zásadě „znečišťovatel platí“. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 b (nový) (23b)   Doporučení Komise 2006/851/Euratom uvádí, že v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ by provozovatelé jaderných zařízení měli během doby aktivního provozu zařízení vyčlenit přiměřené finanční prostředky na budoucí náklady na vyřazení z provozu. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 1.  Obecným cílem programu je pomoci Litvě s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu se zvláštním důrazem na zvládání problémů týkajících se radiační bezpečnosti spojených s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu při současném zajištění rozsáhlého šíření znalostí ve všech členských státech EU o vyřazování jaderného zařízení z provozu získaných v tomto procesu. 1.  Obecným cílem programu je přiměřeně pomoci Litvě s bezpečným vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu se zvláštním důrazem na zvládání problémů týkajících se radiační bezpečnosti spojených s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu, včetně zajištění bezpečnosti skladování vyhořelého paliva v meziskladu. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 2.  Konkrétním cílem programu je provést demontáž a dekontaminaci zařízení a reaktorových šachet v JE Ignalina v souladu s plánem vyřazování z provozu, pokračovat v bezpečném řízení vyřazování z provozu a nakládání se zbylými odpady a šířit získané znalosti mezi zúčastněnými stranami v EU. 2.  Hlavním cílem programu je provést demontáž a dekontaminaci zařízení a reaktorových šachet v JE Ignalina v souladu s plánem vyřazování z provozu a pokračovat v bezpečném řízení vyřazování z provozu a nakládání se zbylými odpady. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 a (nový) 2a.  Doplňkovým cílem programu je zajistit rozšíření získaných znalostí o vyřazování jaderných zařízení z provozu ve všech členských státech. Doplňkový cíl je financován z programu finanční pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem (COM (2018)0467). Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 3.   Podrobný popis konkrétních cílů je uveden v příloze I. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přílohu I změnit v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2. 3.   Podrobný popis hlavního cíle je uveden v příloze I. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 1.  Finanční krytí k provádění programu na období 2021–2027 činí 552 000 000 EUR v běžných cenách. 1.  Finanční krytí k provádění programu na období 2021–2027 činí 780 000 000 EUR v běžných cenách na provádění hlavního cíle programu (vyřazování zařízení z provozu). Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 Celková maximální míra spolufinancování ze strany Unie použitelná v rámci programu nepřesáhne 80 %. Zbývající financování poskytne Litva a další zdroje mimo rozpočet Unie. Celková míra spolufinancování ze strany Unie použitelná v rámci programu bude činit 86 %. Zbývající financování poskytne Litva a další zdroje mimo rozpočet Unie. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Příloha I – odst. 4 4.  Klíčové problémy týkající se radiační bezpečnosti ve finančním období 2021–2027 se řeší prostřednictvím činností podle bodů P.1, P.2 a P.4. Konkrétně demontáž jader reaktorů je zahrnuta v bodě P.2. Problémy menšího významu se řeší v bodě P.3, zatímco body P.0 a P.5 se týkají činností na podporu vyřazování z provozu. 4.  Klíčové problémy týkající se radiační bezpečnosti ve finančním období 2021–2027 se řeší prostřednictvím činností podle bodů P.1, P.2, P.3 a P.4. Konkrétně demontáž jader reaktorů je zahrnuta v bodě P.2. Body P.0 a P.5 se týkají činností na podporu vyřazování z provozu. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Příloha I – odst. 5 – tabulka 1 – bod P.3 Znění navržené Komisí TABULKA 1 # Bod Priorita P.3 Nakládání s vyhořelým jaderným palivem II Pozměňovací návrh TABULKA 1 # Bod Priorita P.3 Nakládání s vyhořelým jaderným palivem I Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Příloha I – odst. 7 7.  Zneškodňování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu v hlubinném geologickém úložišti je z oblasti působnosti programu vyloučeno a tento postup musí vypracovat Litva ve svém vnitrostátním programu pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, jak to vyžaduje směrnice Rady 2011/70/Euratom. 7.  Zneškodňování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu v hlubinném geologickém úložišti je sice z oblasti působnosti programu na období 2021–2027 vyloučeno, ale Litva a Unie zahájí ve vhodnou dobu konzultace ohledně možného zahrnutí těchto činností do oblasti působnosti programu v následujícím víceletém finančním rámci.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2017 (2018/2151(INI))

P8_TA(2019)0036 A8-0479/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2017,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2017 a na její statistickou zprávu za tentýž rok,

–  s ohledem na zprávu o udržitelnosti za rok 2017, na zprávu o hodnocení operací EIB v rámci EU na základě tří pilířů za rok 2017 a na zprávu o výsledcích dosažených Evropskou investiční bankou mimo EU za rok 2017,

–  s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit za rok 2017,

–  s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2017 a zprávu o její správě a řízení za rok 2017,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1316/2016/TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky(1);

–  s ohledem na přehodnocení mechanismu pro řešení stížností, které vzešlo z rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1316/2016TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky;

–  s ohledem na zprávu o činnosti orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s předpisy za rok 2017 a zprávu o činnosti skupiny EIB v oblasti boje proti podvodům za rok 2017,

–  s ohledem na operační plán skupiny EIB pro období 2017–2019,

–  s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie, na její protokol č. 5 o statutu EIB a na její protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

–  s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 27. dubna 2017 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2015(2) a ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2016(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o vnějším mandátu EIB na období 2007–2013(4) a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(6),

–  s ohledem na dokument útvarů Komise ze dne 14. září 2016 o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a na zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597), (SWD(2016)0297) a (SWD(2016)0298),

–  s ohledem na ad-hoc audit týkající se uplatňování nařízení (EU) 2015/1017 (nařízení o EFSI), který dne 8. listopadu 2016 vypracovala společnost Ernst & Young,

–  s ohledem na zprávu o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v roce 2017, kterou dne 28. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0345 final),

–  s ohledem na hodnotící zprávu operací EIB o hodnocení EFSI předloženou v červnu 2018,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 29. června 2018 o souhrnné zprávě Evropskému parlamentu a Radě o využívání záruky EU v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a o fungování záručního fondu v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) (COM(2018)0497),

–  s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze září 2016,

–  s ohledem na informační dokumenty Evropského účetního dvora o budoucnosti financí EU: reformách způsobů fungování rozpočtu EU z února 2018 a o návrhu Komise na víceletý finanční rámec na období 2021 2027 z července 2018,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0479/2018),

A.  vzhledem k tomu, že posláním EIB je přispívat k začleňování, vyváženému rozvoji a hospodářské a sociální soudržnosti členských států pomocí shromažďování významných objemů finančních prostředků na kapitálových trzích a pomocí zapůjčování těchto finančních prostředků za příznivých podmínek na projekty, které prohlubují politické cíle EU;

B.  vzhledem k tomu, že EIB se nachází v centru snah o hospodářské oživení na úrovni Unie a že došlo ke dvěma po sobě jdoucím zvýšením kapitálu, a k její ústřední roli při provádění investičního plánu pro Evropu prostřednictvím řízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

C.  vzhledem k tomu, že EIB by měla přispívat k inkluzivnímu růstu, udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a ke snižování nerovností;

D.  vzhledem k tomu, že pravidelné a podrobné hodnocení potřeb v různých odvětvích je klíčem k odhalování investičních mezer a překážek v rozličných regionech, ale i pro rozpoznávání množství příležitostí, které skýtají možnosti růstu a vzniku pracovních míst, přispívá dále k dosahování cílů Pařížské dohody z roku 2015 a umožní vhodně přizpůsobit podobu a velikost selhání trhu v závislosti na stávajících vnějších podmínkách a potřebách odvětvového a územního rozvoje;

E.  vzhledem k tomu, že úloha EIB při investování veřejných peněz mechanismem pákového efektu je nezbytná pro schopnost Unie reagovat a přizpůsobovat se novým hospodářským a environmentálním tendencím a rizikům a geopolitickým nejistotám při současném posilování dohledu nad riziky a obezřetnostním řízení rizik skupinou EIB;

F.  vzhledem k tomu, že skupina EIB v posledních letech zaznamenala výraznou změnu v podobě, objemu, rizikovém profilu a složitosti svého podnikání v rámci Evropského fondu pro strategické investice („EFSI“), kdy docházelo ke zvyšování počtu menších operací podpořených zárukou EU v rámci EFSI a k významnému zvýšení mandátů v rámci řízení jménem Evropské komise a v poskytování poradenství;

G.  vzhledem k tomu, že vystoupení Spojeného království z EU bude mít dopad na kapitál, kapitálovou přiměřenost a budoucí úvěrovou kapacitu EIB;

H.  vzhledem k tomu, že EIB by měla vytvářet přidanou hodnotu s nejvyšší úrovní bezúhonnosti, dobré správy věcí veřejných a s ohledem na zjištění evropské veřejné ochránkyně práv uvedená v „rozhodnutí ve věci 1316/2016TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky“(7) s nejvyšší mírou transparentnosti a odpovědnosti, a také v souladu s osvědčenými bankovními postupy;

I.  vzhledem k tomu, že boj proti všem podobám praní špinavých peněz, financování terorismu a škodlivým daňovým praktikám by měl zůstat stálou prioritou EIB;

J.  vzhledem k tomu, že ke dni 31. prosince 2017 byly podílníky Evropského investičního fondu (EIF) EIB (58,5 %), Unie zastoupená Evropskou komisí (29,7 %) a 32 finančních institucí (11,8 %); vzhledem k tomu, že většina operací EIF je v současnosti financována v rámci konkrétních dohod o mandátu se třetími stranami;

Úloha EIB při zajišťování strategických veřejných investic zprostředkujících přidanou hodnotu

1.  poukazuje na to, že veřejné investice jsou i nadále nutné, aby se uzavřely investiční mezery v různých odvětvích, která zůstávají na úrovni před finanční krizí v nejzranitelnějších členských státech a zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti, aby se dále zotavovaly z dopadů krize a aby v Unii došlo ke zvýšení dlouhodobého a udržitelného růstu, zaměstnanosti a soudržnosti;

2.  konstatuje, že celkový upsaný kapitál EIB činí 243 miliard EUR; konstatuje, že akcionáři EIB jsou všechny členské státy a že se členské státy rovněž zavazují, že kromě splaceného kapitálu poskytnou na požádání další kapitál; poukazuje na to, že čtyřmi největšími akcionáři jsou Německo, Francie, Itálie a Spojené království a že podíl každé této země činí 39,14 miliardy EUR a 16,11 % celkové částky;

3.  konstatuje, že EIB se v souladu se svojí operační strategií snaží podporovat evropské strategické cíle, jako je obnova konkurenceschopnosti EU a dlouhodobý hospodářský růst a tvorba pracovních míst, usnadňovat přístup k financím pro malé a střední podniky, chránit životní prostředí a podporovat transformaci energetiky financováním projektů na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, bojovat proti krizi v oblasti pracovních míst, jíž čelí mladá generace v EU, podporovat infrastrukturní projekty a napomáhat zmírňování příčin migrace;

4.  domnívá se, že EIB má důležitou finanční úlohu, která může přinést významné výsledky, pokud jde o snižování nerovností v Unii, a vyzývá EIB, aby se soustředila na investice, které přispívají k plnění cílů Pařížské dohody z roku 2015, zvyšují konkurenceschopnost a rovnost příležitostí a podporují politiku soudržnosti v méně rozvinutých regionech;

5.  vyzývá EIB, aby i nadále překlenovala opakovaně se vyskytující investiční mezery a pokračující strukturální selhání trhu pomocí návrhů na celostní a střednědobé výdaje, které usnadní spolufinancování na vnitrostátní úrovni a investiční plány mimo jiné pro regiony a oblasti Unie, které jsou charakterizovány nízkými příjmy a čelí více investičním překážkám;

6.  zdůrazňuje, že priority EIB uvedené v akčním plánu na období 2017–2019 by měly klást důraz na účinné provádění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj;

7.  zdůrazňuje skutečnost, že podmínky poskytování úvěrů stanovené EIB by měly usnadňovat rozvoj okrajových regionů EU podporou hospodářského růstu a zaměstnanosti; vyzývá EIB, aby významně posílila možnosti poskytování technické pomoci a odborných znalostí v oblasti financí místním a regionálním orgánům před schválením projektu s cílem zvýšit dostupnost a zapojit všechny členské státy, zejména státy s nižší mírou úspěšnosti z hlediska schválených projektů;

8.  podněcuje EIB k tomu, aby vytvářela udržitelné možnosti financování a zjednodušující investiční prostředí, které bude odrážet obecné závazky a cíle politik Unie, aby byly podporovány inovace pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost v Unii a aby byl posílen sociální a environmentální rozměr investic EIB pomocí překlenování investiční mezery v sociálním sektoru a v oblasti bezpečnosti infrastruktury; vyzývá EIB, aby v případě rozsáhlých infrastrukturních projektů zohledňovala všechna relativní rizika, která mají dopad na životní prostředí, a aby financovala pouze ty projekty, které prokázaly, že budou pro místní obyvatelstvo z hlediska životního prostředí a ze sociálního a hospodářského hlediska skutečně přínosem; poukazuje na význam důsledného sledování možného rizika korupce a podvodů v této souvislosti a provádění zevrubného předběžného i následného hodnocení projektů, které mají být financovány;

9.  podporuje EIB, aby průběžně informovala zúčastněné subjekty o finančních možnostech, a  přestože jsou nástroje EIB založené na poptávce, aby v nezbytných případech poskytovala vhodné poradenství;

10.  zdůrazňuje, že v rámci probíhajících jednání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie je třeba vypracovat podrobná ujednání ohledně všech závazků Spojeného království vůči EIB, aby nebyla dotčena schopnost EIB plnit své cíle;

Podpora investic v klíčových strategických oblastech

11.  konstatuje, že podle finanční zprávy EIB za rok 2017 činily závazky v oblasti úvěrů v roce 2017 69,9 miliardy EUR (z toho 62,6 miliardy EUR v rámci EU a 7,3 miliardy EUR mimo EU), což ukazuje na snížení ve srovnání s předchozími 5 lety (2013–2016) a je to méně než 70 miliard EUR, částka se ovšem nachází v 10% pružnosti, s níž počítal operační plán EIB; bere rovněž na vědomí stabilitu a kvalitu celkového portfolia úvěrů, přičemž znehodnocené smlouvy o úvěru činí ve srovnání s rokem 2016 0,3 %;

12.  konstatuje, že Evropská unie poskytuje EIB záruku, což je běžné v případě finančních institucí určených členskými státy k tomu, aby pomáhaly plnit veřejné cíle; poukazuje však na to, že situace vyžaduje co nejodpovědnější politiky poskytování úvěrů, aby byly finanční prostředky vynakládány účinně s ohledem na celou Unii, její členské státy a veřejný zájem; vyzývá EIB, jejíž činnost se řídí rozvojovým mandátem, aby zajistila lepší dodržování svých cílů v oblasti životního prostředí a sociální politiky a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, a to i v rámci spolufinancovaných projektů nebo příspěvků do investičních fondů a fondů soukromého kapitálu;

13.  znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že polovina členských států obdržela 80 % všech investic EIB v rámci EU, zatímco ostatních 14 členských států získalo pouze 10 % těchto investic; znovu poukazuje na to, že tři jednotlivé členské státy obdržely 16 %, 15 % a 11 % investic; žádá Banku, aby do svých zpráv zahrnovala podrobné informace o investicích do nízkopříjmových a vysokopříjmových regionů podle svého vlastního průzkumu investic (EIBIS) a s ohledem na možné důsledky pro překlenutí investičních mezer a překážek v méně příznivých regionech EU;

14.  vyzývá EIB, aby znovu posoudila své odhady investic na jednoho obyvatele a příslušné pořadí členských států, jelikož se podle aktualizovaných čísel zdá, že toto pořadí obecně odpovídá pořadí sestavenému podle absolutních hodnot finančních prostředků, které členské státy získaly;

15.  dále podotýká, že podle výroční zprávy EIF za rok 2017 podepsal EIF v roce 2017 transakce v celkové hodnotě 9,3 miliardy EUR ve srovnání s výší transakcí v roce 2016, kdy činily 9,45 miliardy EUR a kdy bylo investováno metodou pákového efektu 35,4 miliardy EUR na podporu malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v Evropě;

16.  bere na vědomí financování skupiny EIB v rámci EU i za jejími hranicemi v roce 2017 na podporu cílů veřejné politiky ve výši (i) 13,8 miliardy EUR v oblasti inovací a dovedností, (ii) 18 miliard EUR v oblasti infrastruktury, (iii) 16,7 miliardy EUR na projekty v oblasti životního prostředí a (iv) 29,6 miliardy EUR na malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací; poukazuje na to, že nejvýznamnějším faktorem hospodářského oživení v EU a podpory tvorby kvalitních pracovních míst jsou vzhledem ke svému dopadu a významu pro hospodářství na místní i celostátní úrovni investice do malých a středních podniků, začínajících podniků, výzkumu, inovací, digitální ekonomiky a zvyšování energetické účinnosti;

17.  podotýká, že v rámci Unie činil objem úvěrů EIB v roce 2017 18,24 miliardy EUR pro horizontální cíl hospodářské a sociální soudržnosti a že Banka pro tento cíl dosáhla 29,6 % ze 30 % cílových investic;

18.  konstatuje, že EIB vyčlenila 25 % svého celkového financování na projekty v oblasti změny klimatu a že tento podíl by se měl do roku 2020 zvýšit na 35 %; upozorňuje na to, že tento trend by měl být hodnocen pozitivně s poukazem na to, že podpořené projekty by měly být účinné nejen v boji proti změně klimatu, ale též z finančního hlediska;

19.  bere na vědomí, že v rámci Unie bylo 16,58 miliardy EUR vyhrazeno na horizontální cíl v oblasti činnosti v oblasti klimatu, jehož prostřednictvím EIB přispěla ke sbližování s Pařížskou dohodou z roku 2015 a k celosvětovému udržitelnému rozvoji; podporuje EIB, aby v této oblasti udržovala vysoké ambice;

20.  vítá závazek EIB, že do roku 2020 sladí svou činnost s Pařížskou dohodou z roku 2015; s ohledem na nejnovější zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu žádá EIB, aby přehodnotila svou klimatickou strategii, tak aby odpovídala cíli, kterým je maximální zvýšení teploty na světě o 1,5 °C;

21.  vybízí EIB, aby zvýšila svou přítomnost a rozšířila svou činnost v zemích západního Balkánu, jelikož mají pro EU strategický význam a je velmi důležité zvýšit úvěrovou a investiční činnost v tomto regionu;

22.  bere na vědomí právě probíhající přepracovávání úvěrových kritérií EIB v oblasti energetiky; očekává, že toto přepracování proběhne v souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015; znovu vyzývá EIB, aby finanční prostředky půjčovala převážně na využívání energeticky účinných malých decentralizovaných zdrojů obnovitelné energie a aby předložila náročný plán na ukončení financování projektů využívajících fosilní paliva; vyzývá EIB, aby se v rámci boje proti změně klimatu snažila stát se vůdčím aktérem, zvýšila investice do oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a v rámci přepracovávání úvěrových kritérií považovala tento cíl za prioritu;

23.  vítá v této souvislosti úlohu EIB, pokud jde o vydávání dluhopisů na ochranu klimatu (4,29 miliardy EUR ve srovnání s 3,8 miliardy EUR v roce 2016), což odpovídá zapojení banky do činnosti v oblasti klimatu s cílem posílit investice do energetické účinnosti a do obnovitelných zdrojů energie malého rozsahu s většími místními a regionálními dopady;

24.  zastává názor, že by EIB měla i nadále posilovat svou úlohu v oblasti napomáhání dosažení udržitelného rozvoje a že opatření v oblasti klimatu by se měla primárně zaměřit zejména na čistou dopravu a výrobu čisté energie, snižování spotřeby energie (na vytápění, dopravu a výrobu), čistou průmyslovou výrobu a udržitelné zemědělství, úpravu a dodávku vody a obecně na ekologickou transformaci;

25.  připomíná, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství, a proto vyzývá EIB, aby jim pomohla v situaci, kdy nemají přístup k úvěrům, tím, že zlepší stávající programy, jako je evropský nástroj mikrofinancování Progress, a vyčlení na ně více finančních prostředků; požaduje, aby zprostředkovatelským bankám, které vyplácejí finanční prostředky EIB, byly stanoveny požadavky na proaktivnější politiku v oblasti malých a středních podniků a mikropodniků;

26.  poukazuje na to, že by EIB při poskytování podpory společnostem z EU v zahraničí měla náležitě zohlednit obchodní strategii EU, včetně stávajících a budoucích dohod o volném obchodu, službách a investicích; poukazuje na to, že by EIB měla v této souvislosti zohlednit zejména požadavky na internacionalizaci evropských malých a středních podniků;

27.  poukazuje na to, že část celkové úvěrové činnosti EIB je určena na operace mimo Unii; konstatuje, že musí existovat úzká koordinace a doplňkovost mezi vnějšími úvěrovými činnostmi EIB a plánem vnějších investic EU;

28.  bere na vědomí úsilí EIB přispět k plnění cílů udržitelného rozvoje a k řešení celosvětových problémů souvisejících s migrací, mj. vydáváním dluhopisů pro zvýšení povědomí o udržitelnosti, které mají financovat 17 cílů udržitelného rozvoje OSN;

Úspěchy finančních operací EIB

29.  s potěšením bere na vědomí závěr výboru pro audit, že finanční výkazy přijaté správní radou EIB představují pravdivý a řádný pohled na finanční postavení Banky ke dni 31. prosince 2017 a na výsledky jejích operací a peněžních toků za rok 2017 v souladu s platným účetním rámcem;

30.  připomíná svůj požadavek týkající se výroční zprávy EIB a žádá, aby EIB předložila komplexnější, podrobnější a více harmonizovanou výroční zprávu o činnosti a významně zlepšila prezentaci informací tím, že předloží i podrobné a důvěryhodné přehledy investic, které byly schváleny, podepsány a vyplaceny za daný rok, a použitých finančních zdrojů (vlastních zdrojů, EFSI, centrálně řízených programů EU atd.), jakož i informace o příjemcích (členské státy, veřejný či soukromý sektor, zprostředkovatelé nebo přímí příjemci), o podporovaných odvětvích a o výsledcích hodnocení ex post;

31.  bere na vědomí objem nových zvláštních činností podepsaných Bankou v roce 2017, což odpovídá projektům s vyšším rizikovým profilem, které činily 18,0 miliard EUR (v roce 2016: 13,1 miliardy EUR), z čehož 2,7 miliardy EUR bylo na vlastní risk EIB a zbývající 15,3 miliardy EUR bylo pokryto zmírňováním úvěrového rizika portfolia;

32.  bere na vědomí oznámené výsledky 26 dokončených projektů v roce 2017 za hranicemi EU, u nichž hodnocení na základě rámce pro měření výsledků vnějších intervencí umožňuje ocenění nejen očekávaných, nýbrž i dosažených výsledků; konstatuje ovšem, že s ohledem na činnosti v rámci EU jsou předkládány informace týkající se výhradně možného dopadu a očekávaných výsledků nových operací podepsaných v roce 2017 na základě nástroje pro hodnocení na základě tří pilířů; opakuje svou výzvu Bance, aby předkládala také informace o výsledcích dosažených v dokončených projektech v rámci EU a aby přizpůsobila nástroj pro hodnocení na základě tří pilířů, pokud to bude pro tento účel nezbytné;

33.  domnívá se, že je potřeba prohloubit ověřovací kritéria úrovně doplňkovosti EIB s cílem lépe zacílit její financování, a zabránit tak dvojitému zaměření a určit všechny možné synergie, kdekoli to bude možné;

34.  podporuje posilování kultury výkonnosti v EIB pomocí postupného zlepšování, aby se především omezily průřezové ukazatele výkonu, pokud jde o dopad hlavních operací EIB;

35.  vybízí EIB, aby pravidelně předkládala důkazy o udržitelnosti svých výsledků a dopadu své činnosti s vhodnými a aktuálními ukazateli; domnívá se, že zlepšování vhodnosti a relevance ukazatelů ve srovnávacím přehledu není klíčové pouze pro vyjádření smyslu rozsahu výsledků a dopadu, nýbrž i pro hledání způsobů intervence, které budou vždy účinnější;

36.  domnívá se, že kromě účinné míry investic je třeba pracovat na trvanlivosti, tj. na schopnosti udržet přínosy projektu z dlouhodobého hlediska pod (přímou či nepřímou) environmentální, finanční, hospodářskou nebo sociální formou poté, co byl projekt dokončen;

37.  s potěšením konstatuje, že EIB schválila v prosinci 2017 opatření na vyloučení některých subjektů z úvěrování, a vyzývá k nekompromisnímu používání tohoto nástroje, tak aby bylo možné z financování ze strany banky vyloučit klienty zapletené do korupce nebo podvodů;

Vývoj EFSI

38.  bere na vědomí, že ke konci roku 2017 skupina EIB (EIB a EIF) podepsala 606 operací v rámci EFSI v celkové výši 37,4 miliardy EUR a že tyto operace mají mobilizovat investice v hodnotě 207,3 miliardy EUR ve všech 28 členských státech a napříč všemi cíli stanovenými v nařízení o EFSI, přičemž rozdělení pro hlavní oblasti bude následující: 30 % pro malé a střední podniky, 24 % pro výzkum, vývoj a inovace, 21 % pro energetiku, 10 % pro digitální odvětví, 8 % na dopravu, 4 % na sociální infrastrukturu a 4 % na životní prostředí a účinné využívání zdrojů; naléhavě vyzývá EIB, aby minimalizovala své investice do odvětví a projektů s vysokými emisemi uhlíku a zvýšila podíl investic do zlepšování životního prostředí a efektivnějšího využívání zdrojů;

39.  konstatuje, že ke dni 31. prosince 2017 podepsala EIB v oknu pro infrastrukturu a inovace 278 operací v celkové výši 27,4 miliardy EUR a že tyto operace mají mobilizovat investice ve výši 131,4 miliardy EUR ve 27 členských státech, a v oknu pro malé a střední podniky podepsala EIF operace s 305 finančními zprostředkovateli v celkové výši finančních prostředků EIF 10 miliard EUR, jež mají mobilizovat investice v hodnotě 76 miliard EUR ve všech 28 členských státech EU; bere na vědomí, že ke konci roku 2017 obdrželo 135 785 společností finanční prostředky s podporou EFSI v rámci okna pro malé a střední podniky a vzniklo či bylo podpořeno 1,5 miliónu pracovních míst;

40.  opět konstatuje, že skutečné investice mobilizované fondem EFSI mohou být měřeny až na konci investičního období; bere zároveň na vědomí, že odhadovaný celosvětový multiplikační účinek 606 transakcí schválených a podepsaných v rámci EFSI ke konci roku 2017 činí 13.53x, což je o něco méně než původní předpoklad a cíl (15x) stanovený při zahájení fungování EFSI; konstatuje, že informace o způsobu fungování srovnávacích multiplikátorů jsou v současné době rozptýleny napříč službami EIB, a doporučuje, aby byly veškeré tyto informace shromážděny v samostatném dokumentu;

41.  bere na vědomí, že nebyly čerpány žádné záruky z rozpočtu Unie v důsledku nesplácených operací;

42.  konstatuje, že orientační zeměpisné koncentrační limity stanovené řídící radou EFSI, podle kterých nemá na konci investičního období podíl investic v okně pro infrastrukturu a inovace (pokud jde o podepsané operace) v jakýchkoli třech členských státech dohromady překročit 45 % celkového objemu portfolia EFSI, nebyly dodrženy, neboť ke dni 31. prosince 2017 činil objem investic ve třech členských státech s největším objemem podepsaných operací (Francie, Itálie a Španělsko) zhruba 47 % celkového objemu podepsaných operací; poukazuje na to, že stále existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o rozšíření územního rozdělení finančních prostředků fondu EFSI, a zároveň pro větší rozšíření jeho investičních příležitostí;

43.  bere na vědomí hodnocení EFSI a jeho poznatky, že operace zvláštních činností v rámci EFSI i mimo EFSI mají podobný rizikový profil a že kombinace grantů z EFSI, ESI fondů a Nástroje pro propojení Evropy zůstávají omezené, přičemž hrozí riziko, že EFSI vytěsní finanční nástroje ESI fondů; očekává, že nedostatky a rizika odhalené hodnocením EFSI budou odstraněny při provádění EFSI 2,0;

44.  vítá zlepšení v oblasti transparentnosti, k němuž došlo díky zveřejňování rozhodnutí investičního výboru EFSI a dokumentů přijatých řídící radou spolu se zápisy jednání;

45.  podporuje lepší synergii mezi EFSI a vnitrostátními bankami poskytujícími podporu, neboť snaha o koordinaci s takovými bankami se objevuje opakovaně a mohla by přispět k lepší účinnosti EFSI;

Lidská práva

46.  vyzývá EIB, aby vytvořila strategii v oblasti lidských práv a rozšířila využívání náležité péče na úrovni projektů, aby bylo možné zjišťovat rizika v oblasti lidských práv týkající se veškeré její činnosti po celou dobu trvání realizovaných projektů a zabývat se jimi; vyzývá EIB dále k tomu, aby vytvořila účinný mechanismus, pomocí něhož by obránci lidských práv mohli bez obav banku upozornit na zhoršující se životní prostředí nebo riziko konfliktu a odvetných opatření;

Posilování transparentnosti a odpovědnosti správy a řízení a činností EIB

47.  bere na vědomí poznatky výboru pro audit uvedené v jeho výroční zprávě pro radu guvernérů za finanční rok 2017, jež se týkají:

48.  sdílí hluboké politování výboru pro audit, že EIB dosud nedosáhla pokroku v řešení otázky, která byla nastolena ve třech po sobě jdoucích letech (2015, 2016 a 2017), ohledně stávající kombinace odpovědností mezi některými členy řídícího výboru; plně souhlasí s výborem pro audit a podporuje jeho doporučení, že všichni členové řídícího výboru EIB by měli být schopni jednat objektivně, kriticky a nezávisle a že nevhodné kombinace odpovědností, např. odpovědnosti za dohled nad první i druhou linii v oblasti obrany, by měly být zrušeny;

49.  žádá v této souvislosti EIB, aby vážně zohlednila toto doporučení a aby zajistila jasné oddělení odpovědností na úrovni řídícího výboru; vítá zahájenou reformu zaměřenou na změnu struktury vedení EIB;

50.  vyzývá EIB, aby překlenula stávající mezery v platném rámci osvědčených bankovních postupů, a očekává, že se tento rámec v roce 2008 stal plně funkčním, neboť jeho uplatňování se považuje za předpoklad pro zachování finanční síly a stability EIB;

51.  je znepokojen závěrem výboru pro audit, že rychlému rozšíření činností EIB a kapacit souvisejících s prováděním EFSI, mandáty pod řízením ve jménu třetích stran a ustanovením o poradenských službách nebyla vhodným způsobem přizpůsobena podnikatelská struktura a související postupy; konstatuje, že pro rok 2017 výbor pro audit zachoval pět ze svých doporučení pro roky 2015 a 2016, která souvisí s prostředím vnitřní kontroly a řízení rizik; vyzývá EIB, aby tato doporučení přednostně převedla do praxe a aby zajistila, aby vnitřní postupy, kybernetická bezpečnost a řízení rizik splňovaly nové a sílící požadavky a výzvy, kterým skupina EIB čelí;

52.  domnívá se, že by EIB měla zvýšit svou transparentnost nejen vůči Evropskému parlamentu, ale i vůči orgánům členských států; je přesvědčen, že je jedině správné, aby demokratičtí zástupci měli více informací o činnosti EIB;

53.  domnívá se, že existuje prostor pro zlepšení v oblasti transparentnosti jak u řídících orgánů, tak na úrovni fungování celé banky; znovu poukazuje na to, že je nutné systematicky zveřejňovat výsledky hodnocení na základě tří pilířů (3PA) a měření výsledků (REM) projektů; požaduje, aby byly zveřejňovány také nedůvěrné informace ze zápisů ze schůzí řídícího výboru a Rady guvernérů; s potěšením konstatuje, že EIB v roce 2017 začala zveřejňovat zápisy jednání správní rady EIB, prohlášení členů správní rady o střetu zájmů a některé informace o projektech, konkrétně hodnocení dopadů na životní prostředí;

54.  opět konstatuje, že transparentnost, silná řádná péče a kontrola, pokud jde o provádění politik EU, nevede pouze k posílení celkové odpovědnosti EIB s jasným přehledem druhu finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců, založeném na řádné péči a politice založené na znalostech informací o klientech, ale přispívá rovněž k posilování celkové účinnosti a udržitelnosti financovaných projektů;

55.  opakuje svou výzvu EIB, aby rozšířila okruh zveřejňovaných informací o projektech prováděných prostřednictvím zprostředkovatelů zahrnutím informací o konečných projektech, které by umožnily vyhodnotit hospodářský a sociální dopad jejích investic;

56.  připomíná, že správní postup by měl lépe zohledňovat výsledky dialogu či konzultace s organizacemi občanské společnosti nebo zvláštní zájem či znepokojení místních a regionálních subjektů, aby se umožnilo informovanější a správnější demokratické rozhodování;

57.  je znepokojen výsledky výroční zprávy Účetního dvora, podle nichž byly v činnosti Evropského investičního fondu zjištěny závažné nedostatky: Účetní dvůr poukázal na regulační nedostatky, kdy byly kontrolní orgány členského státu povinny provést audit iniciativ malých a středních podniků, kdy však podle stávajících právních předpisů nebyly oprávněny provádět kontroly na místě;

58.  ze 30 projektů, které Účetní dvůr zkontroloval, schválili finanční zprostředkovatelé úvěr pěti příjemcům, aniž by ověřili, zda se jedná o malý či střední podnik; Evropský účetní dvůr se domnívá, že tyto projekty neměly na získání úvěru nárok, zatímco čtyři další úvěry použili příjemci zčásti, nebo zcela na činnost, která na to neměla nárok;

59.  vítá, že problémy, které zjistil Účetní dvůr, byly teoreticky vyřešeny pozměněným finančním nařízením; vyzývá EIB, aby se ve své příští výroční zprávě zabývala otázkami spojenými s regulačními nedostatky a zajistila, aby podle pozměněného finančního nařízení mohly orgány členských států provádět audit i na úrovni konečných příjemců;

60.  vítá přijetí prozatímního přístupu politiky EIB vůči nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím, který přijala řídící rada v lednu 2017, očekává ovšem, že by mělo dojít k přezkumu této politiky, aby se zlepšila daňová řádná péče EIB při úvěrech poskytovaných do třetích zemí spolu s pozměněným rámcem pro boj proti praní peněz a financování terorismu skupiny EIB;

61.  vyzývá EIB, aby se při určování skutečných vlastníků všech svých klientů a operací, jakož i hlavních společností, do nichž je investováno, dostatečně řídila zásadou řádné péče v oblasti správy a bezúhonnosti, když jsou investice EIB do fondů soukromého kapitálu ohroženy; vyzývá EIB, aby na svých internetových stránkách zveřejnila informace o skutečných vlastnících týkající se jejich klientů, aby došlo k většímu zviditelnění její činnosti a aby bylo možné zabránit případům korupce a střetu zájmů;

62.  v souladu se závěry Rady o standardním unijním ustanovení o řádné správě v daňové oblasti pro účely dohod se třetími zeměmi, které Rada přijala dne 25. května 2018, vyzývá EIB, aby posílila spojení mezi financováním EIB a řádnou správou v daňové oblasti; domnívá se, že EIB by měla i nadále přispívat k rozvoji osvědčených postupů pro spravedlivé danění bojem proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá EIB, aby přijala strategii odpovědného danění, která by zajistila, aby EIB nefinancovala klienty, kteří jsou spojeni s postupy vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků nebo kteří mají sídlo v daňových rájích; vyzývá EIB, aby do svých smluv se všemi vybranými finančními zprostředkovateli zahrnovala standardní ustanovení a doložky o řádné správě;

63.  zdůrazňuje, že přepracovaný mandát EIB k poskytování úvěrů třetím zemím jasně stanoví, že černá listina EU je pro Banku závazná a že operace EIB nepodpoří projekty, které se podílí na praní špinavých peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových podvodech a únicích;

64.  konstatuje, že ke konci roku 2017 vyšetřovala EIB 136 případů podvodů, z nichž nejčastějšími třemi typy byly: podvod (53,7 %), korupce (25,5 %) a nekalá soutěž (10,7 %);

65.  konstatuje, že společnosti zapojené do skandálu s emisemi, obzvláště Volkswagen, využívaly finanční prostředky EIB, které tak mohly být použity k financování neetické a nezákonné činnosti;

66.  konstatuje, že počet nových přípustných stížností se zvýšil z 84 v roce 2016 na nové historické maximum 102 v roce 2017, a že v roce 2017 bylo podáno 173 stížností; bere na vědomí, že 38 stížností obdržených v roce 2017 se týkalo pouze dvou investičních projektů EIB: transjadranského plynovodu a přístupové cesty do přístavu Mombasa v Keni;

67.  bere na vědomí přepracování politiky týkající se mechanismu EIB pro vyřizování stížností a to, že do ní byly zahrnuty příklady, které evropská veřejná ochránkyně práv poskytla ke stanovení definice nesprávného úředního postupu, jež zahrnuje různé formy nedostatečného či nefunkčního úředního postupu, jako jsou např. administrativní nesrovnalosti, nezákonná diskriminace, neodůvodněné neposkytnutí informací, zneužití pravomoci či zbytečné prodlevy, vyjadřuje však své znepokojení nad dalšími výsledky tohoto přepracování;

68.  s politováním konstatuje, že EIB nevzala v úvahu znepokojení Parlamentu, pokud jde o přepracování jejího mechanismu vyřizování stížností, které vyjádřil v 86. odstavci svého usnesení ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2016; je hluboce znepokojen tím, že schválený přepracovaný mechanismus vyřizování stížností představuje závažné riziko, které ohrožuje její nezávislost a transparentnost jejího vyšetřování a závěrů; vyzývá EIB, aby zajistila, aby byl vedoucí mechanismu vyřizování stížností schopen přijímat veškerá rozhodnutí týkající se přípustnosti stížnosti nezávisle na dalších odděleních EIB a aby byl postup při přijímání vedoucího tohoto oddělení transparentnější;

69.  bere na vědomí rozhodnutí veřejného ochránce práv ve věci 1316/2016 TN týkající se tvrzení ohledně politiky transparentnosti EIB ze dne 23. května 2018 a vyzývá Banku, aby provedla zlepšení navrhované veřejným ochráncem, která se týkají odstranění předpokladu mlčenlivosti ohledně dokumentů shromažďovaných a vzniklých během inspekcí, vyšetřování a auditů, ale i přepracování příslušných ustanovení její politiky transparentnosti, pokud jde o zprostředkované úvěry a lhůty pro projednání žádostí o informace;

70.  připomíná, že je potřeba zajistit přísnější pravidla pro případy střetu zájmů a jasná, přísná a transparentní kritéria, která pomohou zabránit jakékoli podobě ovlivňování či nedostatku objektivity v mechanismu pro poskytování úvěrů; opakuje, že EIB musí co nejdříve přepracovat svůj kodex chování tak, aby její místopředsedové nebyli pověřováni operacemi ve svých domovských členských státech, neboť taková situace ohrožuje nezávislost instituce; vyzývá EIB, aby vzala v úvahu doporučení veřejného ochránce práv a přepracovala svůj kodex chování, aby tak lépe předcházela střetům zájmů ve svých řídících orgánech a případným problémům v souvislosti s efektem „otáčivých dveří“;

71.  očekává, že politika EIB na ochranu informátorů, která se v současnosti přepracovává, bude ambiciózní a bude se zakládat na vysokých normách; naléhavě vyzývá EIB, aby do tohoto přepracování zahrnula jak interní, tak i externí informátory a aby stanovila jasné a jasně definované postupy, časové harmonogramy a pokyny, tak aby měli informátoři k dispozici co nejlepší informace a aby byly chráněni před případnou odvetou;

Kontrola ze strany Evropského parlamentu

72.  podporuje postoj Evropského účetního dvora, že by Účetní dvůr měl mít mandát provádět audit všech operací EIB, včetně těch, kdy banka ke svým operacím využívá finanční prostředky mimo rozpočet EU;

73.  vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby zorganizoval každoroční seminář/slyšení o činnosti EIB a kontrole jejích operací, aby se Parlamentu dostalo dalších relevantních informací, které by mu pomohly provádět kontrolu činnosti a operací EIB;

Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu

74.  opět vyzývá EIB, aby podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o:

o
o   o

75.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/95520 (2) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 80. (3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0198. (4) Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1. (5) Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1. (6) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1. (7) https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/95520.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o přeshraničních restitučních nárocích na umělecké předměty a kulturní statky ukradené během ozbrojených konfliktů a válek (2017/2023(INI))

P8_TA(2019)0037 A8-0465/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Haagskou úmluvu z roku 1954 o ochraně kulturních statků v případě ozbrojeného konfliktu a na druhý protokol k této úmluvě z března 1999,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 1995 o vrácení uloupeného majetku židovským komunitám(1) a usnesení ze dne 16. července 1998 o restituci majetku náležejícího obětem holokaustu(2),

–  s ohledem na balíček opatření přijatý v prosinci 2016 s cílem posílit schopnost EU bojovat proti financování terorismu a organizované trestné činnosti a splnit závazky přijaté v akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu ze dne 2. února 2016 (COM(2016)0050) a na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. července 2017 o dovozu kulturních statků (COM(2017)0375),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. dubna 2015 o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá´iš(3),

–  s ohledem na úmluvu UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích ze dne 24. června 1995,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/60/EU ze dne 15. května 2014 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu(4);

–  s ohledem na článek 1 protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o lidských právech,

–  s ohledem na článek 17 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech(6), a zejména na čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2003 o právním rámci pro volný pohyb zboží, u něhož mohou být zpochybněna vlastnická práva, na vnitřním trhu(7),

–  s ohledem na studii generálního ředitelství pro vnitřní politiky z roku 2016 s názvem „Přeshraniční restituční nároky na umělecké předměty ukradené během ozbrojených konfliktů a válek a alternativy k soudnímu řízení“,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (8),

–  s ohledem na Úmluvu UNESCO ze dne 14. listopadu 1970 o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků,

–  s ohledem na usnesení Rady 14232/12 ze dne 4. října 2012 o vytvoření neformální sítě donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0465/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle Interpolu se černý trh s uměleckými díly stává stejně lukrativním, jako jsou černé trhy s drogami, zbraněmi a padělaným zbožím;

B.  vzhledem k tomu, že podle hodnocení dopadů návrhu nařízení o dovozu kulturních statků, předloženého Komisí, na 80 až 90 % celosvětového prodeje starožitností tvoří zboží nezákonného původu;

C.  vzhledem k tomu, že kulturní dědictví je jedním ze základních prvků civilizace, např. s ohledem na svou symbolickou hodnotu a kulturní paměť lidstva spojující lidi; vzhledem k tomu, že bojující frakce a teroristické skupiny spáchaly v posledních letech po celém světě řadu trestných činů proti světovému kulturnímu dědictví a že cenná umělecká díla, sochy a archeologické artefakty se prodávají a dovážejí do EU z určitých zemí, které nejsou členskými státy EU, a zisky z tohoto prodeje se případně používají k financování teroristické činnosti; vzhledem k tomu, že je třeba přijmout jasný závazek proti nezákonnému obchodování s kulturními statky, např. s uměleckými díly vyrabovanými během ozbrojených konfliktů a válek v Libyi, Sýrii a Iráku; vzhledem k tomu, že kulturní statky mají velký kulturní, umělecký, historický a vědecký význam a musí být chráněny před nezákonným přisvojováním a rabováním;

D.  vzhledem k tomu, že již krátce po skončení druhé světové války byly učiněny pokusy o nalezení a navrácení uloupeného majetku do země původu;

E.  vzhledem k tomu, že s ohledem na závazek EU týkající se spravedlivého procesu a odškodnění obětí, jakož i na stanovy UNESCO a úmluvy o ochraně kulturního dědictví, musí být zajištěna restituce nezákonně obchodovaných nebo vykopaných či nabytých předmětů;

F.  vzhledem k tomu, že v zásadách washingtonské konference týkající se uměleckých předmětů zkonfiskovaných nacisty, v deklaraci fóra ve Vilniusu a v Terezínské deklaraci k osudu majetku obětí holocaustu a souvisejícím otázkám byl zdůrazněn význam zajištění restituce nemovitého majetku fyzických osob; vzhledem k tomu, že počet uměleckých děl, která se podařilo od konference ve Washingtonu vrátit, se odhaduje na 1 000 až 2 000 kusů(9); vzhledem k tomu, že neexistuje kompletní seznam uměleckých děl, která byla v posledních letech restituována;

G.  vzhledem k tomu, že některá umělecká díla stále nebyla nalezena a právoplatní vlastníci nebo jejich dědici čekají na jejich vrácení; vzhledem k tomu, že na konferenci ve Washingtonu, která se uskutečnila v roce 1998, Jonathan Petropoulos uvedl, že v celé Evropě bylo odhadem odcizeno okolo 650 000 uměleckých děl, a Ronald Lauder uvedl, že se ještě (v roce 1998) nenašlo 11 000 uměleckých děl v hodnotě 10 až 30 miliard dolarů; vzhledem k tomu, že konference pro nároky–WRJO obecně odpovídá, že neexistují přesné odhady: bylo ukradeno přibližně 650 000 uměleckých děl, z nichž asi 100 000 se dosud nenašlo;

H.  vzhledem k tomu, že se osoby, které vznášejí nároky, stále potýkají s právními problémy, na jedné straně z důvodu často velmi specifické povahy jejich nároků a na druhé straně z důvodu vypršení platnosti poválečných restitučních zákonů, zákazu retroaktivity obvyklých pravidel, neexistence definice ukradených uměleckých děl, ustanovení o promlčení nároků nebo ustanovení o vydržení a dobré víře;

I.  vzhledem k tomu, že restituční nároky na ukradené umělecké předměty a kulturní statky jsou v první řadě řešeny prostřednictvím mezinárodního práva veřejného; vzhledem k tomu, že tato pravidla musí být doplněna o přísnější pravidla mezinárodního práva soukromého;

J.  vzhledem k tomu, že rozměr soukromého práva není dostatečně rozvinutý, a to na mezinárodní ani evropské úrovni, což přispívá k právní nejistotě v případech přeshraniční restituce ukradených uměleckých děl a kulturních statků, nejen pokud jde o provedené transakce týkající se děl ukradených nacisty, ale i s ohledem na budoucí případy;

K.  vzhledem k tomu, že neexistuje žádný právní předpis EU, který výslovně a komplexně upravuje restituční nároky týkající se uměleckých předmětů a kulturních statků, které byly ukradeny během ozbrojených konfliktů soukromými osobami;

L.  vzhledem k tomu, že UNESCO ve spolupráci s velkými aukčními domy, muzei a renomovanými sběrateli v Evropě provádí rozsáhlý výzkum ohledně původu těchto děl, aby bylo možné je vrátit jejich vlastníkům;

M.  vzhledem k tomu, že pro doplnění databáze údajů Interpolu o ukradených statcích zveřejňuje Mezinárodní rada muzeí (ICOM) již více než deset let „červené seznamy“, které uvádějí kategorie předmětů náchylných k nedovolenému obchodu;

1.  vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebylo prakticky přijato žádné opatření v návaznosti na jeho usnesení o právním rámci pro volný pohyb zboží, u něhož mohou být zpochybněna vlastnická práva, na vnitřním trhu, v němž Parlament vyzval Komisi, aby vypracovala studii ohledně řady aspektů týkajících se občanského a procesního práva, výzkumu provenience, katalogizačních systémů, mechanismů alternativního řešení sporů a významu vytvoření správního orgánu pro přeshraniční koordinaci; domnívá se, že čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie by mohl sloužit jako právní základ pro svěření pravomocí Unii jednat v této oblasti;

2.  zdůrazňuje, že rabování uměleckých děl a dalších kulturních statků během ozbrojených konfliktů a válek, jakož i v době míru, je hlavním společným zájmem, který je třeba řešit, pokud jde o prevenci i restituci ukradených kulturních statků s cílem chránit a zajistit integritu kulturního dědictví a identitu společností, komunit, skupin a jednotlivců;

3.  konstatuje, že na úrovni EU nebyla věnována dostatečná pozornost restituci uměleckých děl a kulturních statků ukradených, odcizených nebo nezákonně nabytých, mimo jiné během ozbrojených konfliktů, zejména v oblasti soukromého práva, mezinárodního práva soukromého a občanského soudního řízení; vyzývá proto Komisi, aby chránila, podpořila a povzbudila přeshraniční restituční nároky na kulturní statky, které byly uloupeny a přisvojeny v důsledku státem schváleného rabování nebo ukradeny během ozbrojených konfliktů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vydaly doporučení a pokyny pro zvyšování povědomí o potřebě podporovat vnitrostátní instituce v členských státech ohledně restitučních nároků;

4.  zdůrazňuje, že instituce, jako je UNESCO a Interpol, vyzývají ke zvýšení ochrany kulturního dědictví a k posílení postavení členských států, aby mohly zavést opatření umožňující restituce;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje žádná spolehlivá statistika o přesném rozsahu rabování a nedovoleného obchodování s kulturním dědictvím; vyzývá Komisi a členské státy, aby v této oblasti zajistily spolehlivé statistiky;

6.  vyjadřuje obavy nad tím, že se nejnovější politické a legislativní iniciativy soustředí výlučně na právo veřejné, správní nebo trestní; poukazuje na to, že pro zavedení komplexního regulačního rámce je třeba ve větší míře zohlednit i právo soukromé; vyzývá příslušné orgány, aby pro dosažení tohoto účelu přijaly veškerá vhodná opatření a iniciativy;

7.  domnívá se, že je nutné provést další šetření, aby do temné oblasti nedovoleného obchodu s kulturními statky bylo vneseno světlo, a získalo se tak více informací o jeho rozsahu, struktuře a velikosti, jak tomu je např. u projektu ILLICID, který v současné době běží v Německu;

8.  vítá skutečnost, že některé členské státy uznaly potřebu řešit výjimečné problémy související s restitučními nároky na umělecké předměty a kulturní statky vyrabované, ukradené nebo nezákonně nabyté během ozbrojených konfliktů a válek, aby bylo dosaženo právních řešení zajišťujících vlastnická práva soukromých osob, státních organizací a organizací místní samosprávy a náboženských sdružení, které během ozbrojených konfliktů nebo válek přišly nespravedlivě o umělecká díla;

9.  trvá na tom, že pro odmítnutí těchto nezákonných postupů je nutné zvyšovat kolektivní povědomí, a připomíná, že každý předmět odebraný majiteli představuje navždy ztracené historické a vědecké dědictví;

10.  konstatuje, že nejúčinnějším způsobem boje proti nezákonnému obchodování s kulturními statky a proti rozvoji nezákonného trhu s uměním a podpory restitucí je rozvíjení spravedlivých postupů v obchodu s uměním a v restitucích z nadnárodního a celosvětového hlediska, přičemž by se usilovalo jak o jejich zamýšlený preventivní účinek, tak i o jejich donucovací či represivní dopad;

11.  domnívá se, že v zájmu vytvoření souboru pravidel, která by mohla účinně zabránit rabování a pašování uměleckých děl a kulturních statků, a v zájmu dosažení plně transparentního, odpovědného a etického celosvětového trhu s uměním by se měla Komise snažit spolupracovat s třetími zeměmi s cílem navázat úspěšná partnerství a za tímto účelem zohlednit zásady stanovené v úmluvě UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo nelegálně vyvezených kulturních statcích;

12.  domnívá se, že legislativní opatření EU, včetně aspektu mezinárodního soukromého práva, by byla vhodná pouze pro budoucí transakce;

13.  domnívá se, že nastal čas ukončit dlouhá léta kličkování a řešení nuancí, pokud má být vytvořen odpovědný a etický evropský trh s uměleckými díly; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti určila opatření v rámci občanského práva, která by pomohla překonat obtíže, s nimiž se potýkají soukromé strany usilující o navrácení uměleckých děl, která jim skutečně patří; současně vyzývá Komisi, aby vytvořila nový diskusní rámec, aby bylo možné určit osvědčené postupy a řešení pro současnou i budoucí situaci;

14.  vítá návrh nařízení o dovozu kulturních statků předložený Komisí, jakož i pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 25. října 2018(10); v této souvislosti opakuje, vzhledem ke globálnímu rozměru trhu s uměleckými díly a počtu předmětů v soukromých rukou, že je nezbytné vyvinout další úsilí týkající se přeshraniční restituce uměleckých předmětů a kulturních statků odcizených během ozbrojených konfliktů a válek; zdůrazňuje, že výzkum provenience a spolupráce na evropské úrovni se ukázaly být užitečnými nástroji, jež pomohly s identifikací uloupených předmětů a jejich následným navracením a jejichž prostřednictvím se v některých případech zabránilo financování teroristických skupin nebo válečných konfliktů;

15.  vyjadřuje politování nad tím, že kvůli neexistenci, laxnosti či rozdílnosti pravidel mezi členskými státy v oblasti zkoumání provenience a náležité péče nemůže být řada přeshraničních restitučních nároků efektivně a koordinovaným způsobem vyřízena, což může mít za následek posílení krádeží a nedovoleného obchodu a podnítit pašování; podotýká, že nedostatek společných norem vede k tomu, že platný postup je pro všechny zúčastněné strany, včetně muzeí, obchodníků s uměleckými předměty, sběratelů, turistů a cestujících, často nejasný; z tohoto důvodu žádá Komisi, aby harmonizovala pravidla v oblasti zkoumání provenience a aby do nich začlenila určité základní zásady Úmluvy UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích;

16.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné aktivně podporovat systematické využívání vysoce kvalitního a nezávislého výzkumu provenience za účelem identifikace uloupených uměleckých děl, usnadnění jejich navrácení zákonným vlastníkům, vytvoření zcela transparentního, odpovědného a etického trhu s uměním a za účelem účinného předcházení drancování a nezákonnému obchodu s uměleckými díly a kulturními statky odcizenými během ozbrojených konfliktů a válek a odrazování od těchto činů; poukazuje na možnosti, které v tomto ohledu nabízejí evropské finanční nástroje; vyzývá Komisi a členské státy k tomu, aby na unijní a vnitrostátní úrovni prosazovaly a podporovaly zvláštní vzdělávací programy zaměřené na výzkum provenience, které by obzvláště osobám zapojeným do boje proti nedovolenému obchodování s kulturními statky umožňovaly prohloubení a zlepšení jejich odborných znalostí, a to i prostřednictvím přeshraničních projektů;

17.  je toho názoru, že zkoumání provenience je úzce spojeno s povinností náležité péče platné při nabývání uměleckých děl a představuje hlavní zájem všech subjektů na trhu s uměleckými díly, neboť nabývání kradených uměleckých děl, ať už vědomé či z nedbalosti, je podle některých vnitrostátních předpisů trestné;

18.  domnívá se, že je samozřejmě třeba dbát na to, aby vznikl úplný seznam všech kulturních předmětů, včetně kulturních artefaktů vlastněných Židy, které byly uloupeny nacisty a jejich spojenci, a to od chvíle, co byly svým majitelům uzmuty jako kořist, až do současnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila katalogizační systém, který by mohly používat rovněž veřejné subjekty a soukromé sbírky uměleckých děl a v němž by byly shromážděny údaje o situaci ukradených, odcizených či nezákonně nabytých kulturních statků a přesném stavu stávajících nároků; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila projekty digitalizace, které by zřídily či propojily současné digitální databáze s cílem usnadnit výměnu takových údajů a zkoumání provenience;

19.  domnívá se, že aby bylo možné řádně zkoumat provenienci, je nutné vytvořit záznam dokumentace či rejstřík transakcí, který by byl co možná nejpodrobnější; žádá Komisi, aby aktivně podporovala vypracování společných pokynů k takovým rejstříkům a aby přijala vhodná opatření na podporu členských států při zavádění všeobecné povinnosti uložené odborníkům působícím na trhu s uměleckými díly, aby takový rejstřík transakcí vedly a, obecněji, aby přistoupily k Úmluvě UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích;

20.  naléhavě vyzývá Komisi, aby napříč Unií povzbuzovala a finančně podporovala činnosti týkající se zkoumání provenience; navrhuje, aby Komise uspořádala diskusní fórum, jehož cílem bude výměna osvědčených postupů a nalezení nejlepších řešení pro současnost i budoucnost;

21.  vyzývá Komisi, aby zvážila zřízení zvláštního mechanismu alternativního řešení sporů pro případy restitučních nároků na ukradené umělecké předměty a kulturní statky s cílem překonat stávající právní překážky, jako je hybridní forma rozhodčího řízení a mediace; zdůrazňuje význam jasných norem a transparentních a neutrálních postupů;

22.  bere na vědomí, že promlčecí lhůty často způsobují žadatelům potíže při restituci; vyzývá Komisi, aby posoudila tuto otázku a nalezla správnou rovnováhu v oblasti promlčecí lhůty platné pro restituční nároky na ukradené umělecké předměty, včetně restitučních nároků na umělecká díla ukradená nacisty, přičemž by měla zohlednit jak ochranu zájmů obětí krádeže, tak ochranu zájmů trhu; domnívá se, že jako příklad by mohl sloužit zákon USA o navracení uměleckých děl vyvlastněných během holocaustu;

23.  žádá Komisi, aby zvážila přijetí legislativních opatření na posílení právního systému v oblasti přeshraničních restitučních nároků na umělecké předměty a kulturní statky ukradené během ozbrojených konfliktů a válek na základě nástrojů mezinárodního soukromého práva;

24.  vyzývá příslušné orgány a instituce EU, aby členské státy vybídly ke sdílení informací o stávajících postupech v oblasti kontroly provenience kulturních statků a aby zintenzivnily svou spolupráci s cílem harmonizovat kontrolní opatření a správní postupy zaměřené na určení provenience kulturních statků;

25.  poukazuje na nedostatečnou koordinaci na úrovni členských států ohledně interpretace pojmu „náležitá péče“; vyzývá Komisi, aby vyjasnila pojem „náležité péče“ v souvislosti s dobrou vírou; poukazuje například na článek 16 švýcarského federálního zákona o mezinárodním předávání kulturních statků, který obchodníkům a dražebníkům zakazuje uzavírat transakce týkající se uměleckého díla, pokud mají pochybnosti o jeho původu; konstatuje, že podle tohoto zákona je důkazní břemeno částečně převedeno na prodávajícího; vlastník díla se však nemůže spoléhat na zásadu dobré víry, pokud není schopen prokázat, že v době nabytí díla věnoval této otázce náležitou pozornost; vyzývá Komisi, aby přijala opatření zaměřená na zvýšení povědomí subjektů na trhu s uměním, ale i potenciálních kupujících artefaktů, o významu výzkumu provenience, vzhledem k tomu, že tento výzkum souvisí s povinností náležité péče;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala společné zásady pro přístup k veřejným nebo soukromým archivům, které obsahují informace o identifikaci a místě úschovy majetku, a aby přistoupila k důkladnému mapování stávajících databází kulturních statků a zvážila vytvoření centrální metadatabáze, která zohledňuje dostupné informace, je pravidelně aktualizována a mají k ní přístup všechny relevantní subjekty; domnívá se, že by na základě této centrální metadatabáze měl být zaveden společný katalogizační systém, který by mohl používat standardizované identifikátory děl; žádá proto Komisi, aby podporovala zavedení identifikátorů děl, které vyvinul a prosazuje ICOM a další organizace jakožto obchodní normu v rámci celého vnitřního trhu; zdůrazňuje, že taková databáze by měla být propojena s databází ukradených uměleckých děl spravovanou INTERPOLEM a měla by být pravidelně aktualizována;

27.  domnívá se, že dalším užitečným doplněním výše uvedené databáze by mělo být vytvoření dokumentace či rejstříku transakcí týkajících se kulturních statků, s cílem umožnit důkladnější a přesnější zkoumání provenience; žádá Komisi, aby přijala náležitá opatření s cílem podporovat členské státy v zavedení všeobecného závazku pro subjekty na trhu s uměleckými díly, aby takové záznamy dokumentace či rejstříky transakcí vedly, a obecněji, aby přistoupily k Úmluvě UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích;

28.  domnívá se, že centrální databáze by měla fungovat na základě společného katalogizačního systému, v němž by předměty byly identifikovány standardizovaným způsobem (zohledňují se vlastnosti, jako je materiál, technika, rozměry, nápisy, název, téma, datum či období atd.);

29.  vyzývá Komisi, aby určila společné zásady týkající se způsobu stanovení vlastnictví nebo vlastnického práva a také pravidla pro promlčecí lhůty a požadavky na důkazy, jakož i pojem rabování a umění, s ohledem na příslušná pravidla platná v členských státech;

30.  vyzývá členské státy a kandidátské země, aby vynaložily maximální úsilí na přijetí opatření, jež zajistí vytvoření mechanismů, které by usnadnily navrácení majetku uvedeného v tomto usnesení, a aby měly na paměti, že návrat uměleckých děl ukradených, odcizených či neoprávněně nabytých při zločinech proti lidskosti oprávněným žadatelům je záležitostí obecného zájmu podle článku 1 protokolu 1 k Evropské úmluvě o lidských právech;

31.  zdůrazňuje, že k tomu, aby byl vytvořen soubor pravidel, která mohou účinně zabránit krádežím a pašování uměleckých děl a kulturních statků, a aby bylo docíleno plně transparentního, odpovědného a etického globálního trhu s uměleckými předměty by Komise měla usilovat o spolupráci se třetími zeměmi a uzavřít partnerství podporující navrácení majetku uvedeného v tomto usnesení, přičemž by měly být zohledněny zásady stanovené v Úmluvě UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích a v článku 1 protokolu 1 k Evropské úmluvě o lidských právech;

32.  připomíná, že vzdělání posiluje úctu a docenění uměleckých děl a dalších kulturních statků jakožto symbolů kulturního dědictví, a že proto hraje důležitou úlohu při předcházení rabování a nedovolenému obchodu s kulturními statky a odrazuje od nich; vyzývá Komisi a členské státy, aby podněcovaly a podporovaly činnosti v oblasti vzdělání a zvyšování povědomí v tomto ohledu, včetně neformálního a informálního prostředí;

33.  vyzývá Komisi a všechny příslušné orgány, aby přijaly opatření, jejichž cílem je zvýšit povědomí subjektů na trhu s uměleckými předměty a také potenciálních kupujících o důležitosti zkoumání provenience, neboť takové zkoumání je spojeno se závazkem náležité péče;

34.  připomíná, že k boji proti nedovolenému obchodování s díly kulturního dědictví je nutná úzká spolupráce mezi policejními složkami a celnicemi na evropské i mezinárodní úrovni;

35.  podporuje myšlenku, že přeshraniční restituční postupy týkající se ukradených, odcizených či neoprávněně nabytých uměleckých děl a kulturních statků a aktivní podpora zkoumání provenience by měly být řešeny v souvislosti s iniciativou Evropský rok kulturního dědictví 2018; vyzývá proto Komisi a pracovní skupinu, kterou vytvořila, aby tuto položku začlenily do svého pracovního plánu s podrobným popisem aktivit Evropského roku kulturního dědictví 2018;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 17, 22.1.1996, s. 199. (2) Úř. věst. C 292, 21.9.1998, s. 166. (3) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 55. (4) Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 1. (5) Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 1. (6) Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1. (7) Úř. věst. C 91 E, 15.4.2004, s. 500. (8) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1. (9) Podle údajů „Claims Conference-WJRO Looted Art and Cultural Property Initiative“. (10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0418.

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. ledna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324 – C8-0178/2018 – 2018/0136(COD))(1)

P8_TA(2019)0038 A8-0469/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Právní stát je jednou ze základních hodnot, na nichž je Unie založena. Jak připomíná článek 2 Smlouvy o Evropské unii, tyto hodnoty jsou pro členské státy společné. (1)  Unie je založena na hodnotách spočívajících v úctě k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právním státu a v dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, což je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a v kritériích pro členství v Unii. Jak připomíná článek 2 SEU, takové hodnoty jsou pro členské státy společné, a to ve společnosti, v níž převládá pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost žen a mužů. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový) (1a)  Členské státy by měly dostát svým závazkům a jít příkladem v jejich skutečném dodržování a přiklánět se ke společné kultuře právního státu jako ke všeobecně platné hodnotě, kterou mají všechny zúčastněné strany rovnou mírou uplatňovat. Úplné dodržování a prosazování těchto zásad je nezbytným předpokladem pro legitimitu evropského projektu jako celku a základní podmínkou pro budování důvěry občanů v Unii a zajištění efektivního provádění jejích politik. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 b (nový) (1b)  V souladu s článkem 2, čl. 3 odst. 1 a článkem 7 Smlouvy o EU může Unie využít možnosti jednat v zájmu ochrany svého „ústavního základu“ a společných hodnot, na nichž je založena, což zahrnuje také její rozpočtové zásady. Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a kandidátské země jsou povinny dodržovat, ochraňovat a podporovat tyto zásady a hodnoty a mají povinnost loajálně spolupracovat. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 (2)  V právním státu se veškeré veřejné pravomoci vykonávají v mezích stanovených zákonem, v souladu s hodnotami demokracie a základních práv a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů. Musí se v něm především dodržovat zásada zákonnosti7, právní jistoty8, zákazu svévole výkonné moci9, oddělení pravomocí10 a účinné soudní ochrany nezávislými soudy1112. (2)  V právním státu se veškeré veřejné pravomoci vykonávají v mezích stanovených zákonem v souladu s hodnotami demokracie a v respektu vůči základním právům a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů. Musí se v něm především dodržovat zásada zákonnosti7, včetně transparentního, odpovědného a demokratického postupu pro přijímání právních předpisů, právní jistoty8, zákazu svévole výkonné moci9, oddělení pravomocí10, přístupu ke spravedlnosti a účinné soudní ochraně u nezávislých a nestranných soudů1112. Tyto zásady byly zohledněny mimo jiné na úrovni Benátské komise Rady Evropy a tvoří také základ příslušné judikatury Evropského soudu pro lidská práva12a. __________________ __________________ 7 Rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004 ve věci Succhi di Frutta, C-496/99, PECLI:EU:C:2004:236, bod 63. 7 Rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004 ve věci Succhi di Frutta, C-496/99, PECLI:EU:C:2004:236, bod 63. 8 Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. listopadu 1981 ve společných věcech Amministrazione delle finanze dello Stato v. Srl Meridionale Industria Salumi a ostatní Ditta Italo Orlandi & Figlio a Ditta Vincenzo Divella v. Amministrazione delle finanze dello Stato, 212 až 217/80, ECLI:EU:C:1981:270, bod 10. 8 Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. listopadu 1981 ve společných věcech Amministrazione delle finanze dello Stato v. Srl Meridionale Industria Salumi a ostatní Ditta Italo Orlandi & Figlio a Ditta Vincenzo Divella v. Amministrazione delle finanze dello Stato, 212 až 217/80, ECLI:EU:C:1981:270, bod 10. 9 Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. září 1989 ve společných věcech Hoechst, 46/87 a 227/88, ECLI:EU:C:1989:337, bod 19. 9 Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. září 1989 ve společných věcech Hoechst, 46/87 a 227/88, ECLI:EU:C:1989:337, bod 19. 10 Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci Kovalkovas, C-477/16, ECLI:EU:C:2016:861, bod 36. Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci PPU Poltorak, C-452/16, ECLI:EU:C:2016:858, bod 35. Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. prosince 2010 ve věci Bodson, C-279/09, ECLI:EU:C:2010:811, bod 58. 10 Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci Kovalkovas, C-477/16, ECLI:EU:C:2016:861, bod 36. Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci PPU Poltorak, C-452/16, ECLI:EU:C:2016:858, bod 35. Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. prosince 2010 ve věci Bodson, C-279/09, ECLI:EU:C:2010:811, bod 58. 11 Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. února 2018 ve věci Associação Sindical dos Juízes Portugueses v. Tribunal de Contas, C-64/16, ECLI:EU:C:2018:117, body 31, 40, 41. 11 Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. února 2018 ve věci Associação Sindical dos Juízes Portugueses v. Tribunal de Contas, C-64/16, ECLI:EU:C:2018:117, body 31, 40- 41; rozsudek Soudního dvora ze dne 25. července 2018 ve věci LM, C-216/18, PPU, ECLI:EU:C:2018:586, body 63–67. 12 Sdělení Komise s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158 final, příloha I. 12 Sdělení Komise s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158, příloha I. 12a Zpráva Benátské komise ze dne 4. dubna 2011, studie č. 512/2009 (CDL-AD (2011) 003rev). Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový) (2a)  Přístupová kritéria neboli kodaňská kritéria, stanovená Evropskou radou v Kodani roku 1993 a posílená Evropskou radou v Madridu roku 1995, tvoří základní podmínky, jimž musí všechny kandidátské země dostát, aby se mohly stát členským státem. K těmto kritériím patří stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochrana menšin; fungující tržní hospodářství, schopnost vyrovnat se s hospodářskou soutěží a tržními silami a schopnost plnit závazky vyplývající z členství v EU. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 b (nový) (2b)  Není-li kandidátská země schopna splnit požadované normy, hodnoty a demokratické zásady, její přistoupení k Unii je odloženo, dokud tyto normy v plné míře nesplní. Povinnosti kandidátských zemí, které vyplývají z kodaňských kritérií, platí na základě článku 2 Smlouvy o Evropské unii a zásady loajální spolupráce zakotvené v článku 4 Smlouvy o EU pro členské státy po jejich vstupu do Unie i nadále. Je tedy třeba členské státy pravidelně posuzovat a ověřovat z toho hlediska, zda jejich právní předpisy a postupy stále odpovídají těmto kritériím a společným hodnotám, na nichž je Unie založena, aby tak byl zajištěn řádný právní a správní rámec pro provádění politik Unie. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 (3)  Právní stát je základním předpokladem pro ochranu ostatních základních hodnot, na nichž je Unie založena, jako je svoboda, demokracie, rovnost a dodržování lidských práv. Dodržování zásad právního státu je svou podstatou spojeno s dodržováním demokratických zásad a základních práv: nemůže existovat demokracie a dodržování základních práv bez dodržování zásad právního státu a naopak. (3)  Vzhledem k tomu, že pro hodnoty Unie neexistuje žádná hierarchie, dodržování zásad právního státu je nezbytné pro ochranu ostatních základních hodnot, na nichž je Unie založena, jako je svoboda, demokracie, rovnost a dodržování lidských práv. Dodržování zásad právního státu je svou podstatou spojeno s dodržováním demokratických zásad a základních práv: nemůže existovat demokracie a dodržování základních práv bez dodržování zásad právního státu a naopak. Soudržnost a konzistence vnitřní a vnější demokracie, právního státu a politiky základních práv jsou pro důvěryhodnost Unie klíčové. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Soudní orgány by měly jednat nezávisle a nestranně a orgány pověřené vyšetřováním a trestním stíháním by měly být schopny řádně plnit svou funkci. Měly by být vybaveny dostatečnými zdroji a mít k dispozici postupy, aby jednaly účinně a plně dodržovaly právo na spravedlivý proces. Tyto podmínky jsou nezbytné jako minimální záruka proti nezákonným a svévolným rozhodnutím orgánů veřejné moci, která by mohla poškodit finanční zájmy Unie. (6)  Vždy by měla být zaručena nezávislost a nestrannost soudnictví a orgány pověřené vyšetřováním a trestním stíháním by měly být schopny řádně plnit svou funkci. Měly by být vybaveny dostatečnými zdroji a mít k dispozici postupy, aby jednaly účinně a plně dodržovaly právo na spravedlivý proces. Tyto podmínky jsou nezbytné jako minimální záruka proti nezákonným a svévolným rozhodnutím orgánů veřejné moci, která by mohla narušit tyto základní zásady a poškodit finanční zájmy Unie. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)   Nezávislost státních zastupitelství a soudů zahrnuje jak formální (de jure), tak skutečnou (de facto) nezávislost státních zastupitelství a soudů a jednotlivých státních zástupců a soudců. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  Dodržování zásad právního státu je důležité nejen pro občany Unie, ale i pro podnikatelské iniciativy, inovace, investice a řádné fungování vnitřního trhu, které budou vzkvétat nejvíce tam, kde je pevný právní a institucionální rámec. (8)  Dodržování zásad právního státu je naprosto klíčové nejen pro občany Unie, ale i pro podnikatelské iniciativy, inovace, investice, hospodářskou, sociální a územní soudržnost a řádné fungování vnitřního trhu, které se budou udržitelně rozvíjet pouze tam, kde je pevný právní a institucionální rámec. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový) (8a)  Začlenění stávajících mechanismů Unie v oblasti sledování, jako je mechanismus pro spolupráci a ověřování, srovnávací přehled o soudnictví a zprávy o boji s korupcí, do širšího rámce pro sledování právního státu by mohlo přinést účinnější a efektivnější kontrolní mechanismy pro ochranu finančních zájmů Unie. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 b (nový) (8b)   Nedostatečná transparentnost, svévolná diskriminace, narušení hospodářské soutěže a nerovné podmínky na vnitřním trhu a mimo něj, vliv na integritu jednotného trhu a na spravedlnost, stabilitu a legitimitu daňového systému, vyšší ekonomická nerovnost, nekalá hospodářská soutěž mezi státy, nespokojenost ve společnosti, nedůvěra a demokratický deficit patří k negativním dopadům škodlivých daňových postupů. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový) (10a)  Unie má k dispozici řadu nástrojů a procesů, jimiž může zajistit plné a řádné uplatňování zásad a hodnot stanovených Smlouvou o EU, ale v současné době chybí pohotová a efektivní reakce ze strany orgánů Unie, především co se týče zajištění řádného finančního řízení. Mají-li stávající nástroje být přiměřené a efektivní, měly by být prosazovány, vyhodnocovány a doplňovány v rámci mechanismu právního státu. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 (11)  Všeobecné nedostatky v členských státech týkající se právního státu, které ovlivňují především řádné fungování orgánů veřejné moci a účinný soudní přezkum, mohou vážně poškodit finanční zájmy Unie. (11)  Všeobecné nedostatky v členských státech týkající se právního státu, které ovlivňují především řádné fungování orgánů veřejné moci a účinný soudní přezkum, mohou vážně poškodit finanční zájmy Unie. Účinné vyšetřování těchto nedostatků a uplatňování efektivních a přiměřených opatření, je-li zjištěn všeobecný nedostatek, jsou nutné nejen k zajištění finančních zájmů Unie, včetně efektivního výběru příjmů, ale také k zajištění důvěry veřejnosti v Unii a v její orgány. Pouze nezávislé soudnictví, které prosazuje právní stát a právní jistotu ve všech členských státech, může v konečném důsledku zaručit, že peníze z rozpočtu Unie jsou dostatečně ochráněny. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 a (nový) (11a)   Rozsah daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti odhaduje Komise až na 1 bilion EUR ročně. Negativní dopady podobných praktik na rozpočty Unie a členských států a na občany jsou zřejmé a mohly by snižovat důvěru v demokracii. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 b (nový) (11b)   Vyhýbání se dani z příjmů právnických osob má přímý dopad na rozpočty členských států a EU a na rozložení daňového zatížení mezi kategorie daňových poplatníků, jakož i mezi ekonomické faktory. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 c (nový) (11c)   Členské státy by v záležitostech týkajících se daňové soutěže měly plně uplatňovat zásadu loajální spolupráce. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 d (nový) (11d)   Komise jako strážkyně smluv by měla zajistit, aby bylo plně dodržováno právo Unie a zásada upřímné spolupráce mezi členskými státy. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 e (nový) (11e)   Hodnocení a sledování daňových politik členských států na úrovni Unie by zajistilo, že v členských státech nebudou zavedena nová škodlivá daňová opatření. Sledování toho, zda se členské státy, jejich jurisdikce, regiony nebo jiné správní struktury řídí společným unijním seznamem nespolupracujících jurisdikcí, by chránilo jednotný trh a zajistilo jeho řádné a soudržné fungování. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  K rozpoznání všeobecného nedostatku je potřeba kvalitativní posouzení Komise. Toto posouzení by mohlo být založeno na informacích ze všech dostupných zdrojů a od uznaných orgánů, včetně rozsudků Soudního dvora Evropské unie, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí, jako jsou orgány Rady Evropy a evropské sítě nejvyšších soudů a rad pro soudnictví. (12)  K rozpoznání všeobecného nedostatku je potřeba důkladného kvalitativní posouzení Komise. Toto posouzení by mělo být objektivní, nestranné a transparentní a mělo by být založeno na informacích ze všech relevantních zdrojů s tím, že budou zohledněna kritéria používaná v souvislosti s jednáními o přistoupení k Unii, zejména kapitoly acquis o soudnictví a základních právech, o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, o finanční kontrole a o zdanění, a rovněž pokyny používané v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování ke sledování pokroku daného členského státu, a mělo by být založeno také na informacích od uznaných orgánů, včetně rozsudků Soudního dvora Evropské unie, Evropského soudu pro lidská práva, usnesení Evropského parlamentu, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací, jako jsou orgány Rady Evropy, k čemuž patří zejména seznam kritérií právního státu Benátské komise, a od relevantních mezinárodních sítí, jako jsou evropské sítě nejvyšších soudů a rad pro soudnictví. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový) (12a)  S cílem napomáhat Komisi při posuzování všeobecných nedostatků by měla být zřízena poradní skupina nezávislých odborníků na ústavní právo a finanční a rozpočtové záležitosti. Tato skupina by měla provádět nezávislá roční hodnocení otázek, které se ve všech členských státech týkají právního státu a jež ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, a měla by při tom zohledňovat informace ze všech relevantních zdrojů a od uznaných orgánů. Při rozhodování o přijetí či zrušení případných opatření by Komise měla brát v úvahu příslušná stanoviska této skupiny. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 (13)  Měly by se stanovit možná opatření, která by měla být přijata v případě všeobecných nedostatků, a postup, který je třeba dodržet k jejich přijetí. Tato opatření by měla zahrnovat pozastavení plateb a závazků, snížení objemu finančních prostředků v rámci stávajících závazků a zákaz uzavírat nové závazky s příjemci. (13)  Měla by se stanovit opatření, která by měla být přijata v případě všeobecných nedostatků, a postup, který je třeba dodržet k jejich přijetí. Tato opatření by měla zahrnovat pozastavení plateb a závazků, snížení objemu finančních prostředků v rámci stávajících závazků a zákaz uzavírat nové závazky s příjemci. Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 a (nový) (14a)  Jsou-li přijímána opatření v návaznosti na všeobecné nedostatky, je zásadní řádně zaručit oprávněné zájmy konečných příjemců a příjemců. Při zvažování toho, jaká opatření mají být přijata, by Komise měla brát v úvahu jejich možný dopad na konečné příjemce a příjemce. Za účelem zesílení ochrany konečných příjemců nebo příjemců by Komise měla na internetových stránkách nebo internetovém portálu poskytovat informace a poradenství a současně i vhodné nástroje k tomu, aby bylo možné Komisi informovat o jakémkoli porušení právní povinnosti orgánů státní správy a členských států pokračovat v provádění plateb i po přijetí opatření na základě tohoto nařízení. S cílem zajistit, aby každá částka splatná vládními subjekty nebo členskými státy byla skutečně vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům, měla by mít Komise možnost získat zpět platby provedené těmto subjektům, případně provést finanční opravu tak, že sníží podporu poskytovanou určitému programu, a možnost převést odpovídající částku do rezervy Unie, aby mohla být použita ku prospěchu konečných příjemců nebo příjemců. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)  V zájmu zajištění jednotného provádění tohoto nařízení a s ohledem na význam finančních účinků opatření ukládaných podle tohoto nařízení by Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise, měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, která jsou nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, mělo by se hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou. (15)  V zájmu zajištění jednotného provádění tohoto nařízení a s ohledem na význam finančních účinků opatření ukládaných podle tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový) (15a)  Opatření uložená podle tohoto nařízení mají vliv na rozpočet Unie, a tudíž by měla vstoupit v platnost až poté, co Evropský parlament a Rada schválí převod částky, která odpovídá výši přijatých opatření, do rozpočtové rezervy. S cílem usnadnit přijímání rozhodnutí na ochranu finančních zájmů Unie by tyto převody měly být považovány za schválené, pokud je Evropský parlament nebo Rada, která bude jednat kvalifikovanou většinou, v průběhu stanoveného období nepozmění či nezamítne. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Předtím, než Komise navrhne přijetí jakýchkoli opatření podle tohoto nařízení, měla by informovat dotčený členský stát, proč má za to, že by v daném členském státě mohl existovat všeobecný nedostatek týkající se právního státu. Členský stát by měl mít možnost předložit své připomínky. Komise a Rada by měly vzít tyto připomínky v úvahu. (16)  Předtím, než Komise navrhne přijetí jakýchkoli opatření podle tohoto nařízení, měla by informovat dotčený členský stát, proč má za to, že by v daném členském státě mohl existovat všeobecný nedostatek týkající se právního státu. Komise by o každém takovém oznámení a o jeho obsahu měla neprodleně informovat Evropský parlament a Radu. Dotčený členský stát by měl mít možnost předložit své připomínky. Komise by měla vzít tyto připomínky v úvahu. Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 (17)  Rada by měla na návrh Komise zrušit opatření s odkladným účinkem, pokud situace, jež vedla k uložení těchto opatření, byla dostatečně napravena. (17)  Komise by měla zrušit opatření s odkladným účinkem a navrhnout Evropskému parlamentu a Radě úplné nebo částečné zrušení rozpočtové rezervy těchto opatření, pokud situace, jež vedla k uložení těchto opatření, byla dostatečně napravena. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 (18)  Komise by měla Evropský parlament průběžně informovat o všech opatřeních navrhovaných a přijatých podle tohoto nařízení, vypouští se Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. a a)  „právním státem“ odkaz na unijní hodnotu zakotvenou v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, která zahrnuje zásadu zákonnosti, včetně transparentního, odpovědného, demokratického a pluralitního procesu přijímání zákonů, právní jistoty, zákazu svévole výkonné moci, účinné soudní ochrany nezávislými soudy, včetně ochrany základních práv, oddělení pravomocí a rovnosti před zákonem; a)  „právním státem“ odkaz na spojitost s hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 SEU a v kritériích pro členství v Unii, jak připomíná článek 49 SEU; zahrnuje zásadu zákonnosti, včetně transparentního, odpovědného, demokratického a pluralitního procesu přijímání zákonů, právní jistoty, zákazu svévole výkonné moci, přístupu ke spravedlnosti a účinné soudní ochraně u nezávislých a nestranných soudů, včetně ochrany základních práv, jež jsou uvedena v Listině základních práv Evropské unie a v mezinárodních dohodách o lidských právech, oddělení pravomocí, zákazu diskriminace a rovnosti před zákonem; Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. b b)  „všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu“ rozšířený nebo opakující se postup nebo opomenutí či opatření orgánů veřejné moci, jež ovlivňují právní stát; b)  „všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu“ rozšířený nebo opakující se postup nebo opomenutí či opatření orgánů veřejné moci, jež ovlivňuje právní stát tak, že ovlivňuje nebo hrozí, že ovlivní zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie; všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu může být rovněž důsledek systematického ohrožení hodnot Unie zakotvených v článku 2 SEU, které ovlivňuje nebo může ovlivňovat zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie; Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. c c)  „vládním subjektem“ všechny orgány veřejné moci na všech úrovních veřejné správy, včetně vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, jakož i organizace členských států ve smyslu [čl. 2 bodu 42] nařízení (EU, Euratom) č. [...] (dále jen „finanční nařízení“). c)  „vládním subjektem“ jakýkoli orgán veřejné moci na všech úrovních veřejné správy, včetně vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, jakož i organizace členských států ve smyslu [čl. 2 bodu 42] nařízení (EU, Euratom) č. 2018/1046 Evropského parlamentu a Rady1a (dále jen „finanční nařízení“). __________________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1). Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Článek 2 a (nový) Článek 2a Všeobecné nedostatky Za všeobecné nedostatky týkající se právního státu, které ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, se považuje zejména: a)  ohrožení nezávislosti soudnictví, včetně případů, kdy je jakýmkoli způsobem omezena schopnost samostatně vykonávat soudní funkce tím, že dochází k vnějšímu zasahování do záruk nezávislosti, k vynucování rozsudku příkazem z vnějšku, ke svévolnému přepracování pravidel pro jmenování soudních zaměstnanců nebo jejich služebního řádu nebo k ovlivňování soudních pracovníků tak, že to ohrožuje jejich nestrannost nebo zasahuje do nezávislosti advokacie; b)  neuskutečnění prevence, nápravy nebo sankce svévolných nebo protiprávních rozhodnutí orgánů veřejné moci, mimo jiné ze strany donucovacích orgánů, zadržování finančních a lidských zdrojů, které mají vliv na jejich řádné fungování, nebo nezajištění vyloučení střetu zájmů; c)  omezování dostupnosti a účinnosti právních opravných prostředků, mimo jiné prostřednictvím omezujících procesních pravidel, nedostatečné provádění soudních rozhodnutí nebo omezování účinného vyšetřování, stíhání nebo trestání případů porušování práva; d)  ohrožení administrativní kapacity členského státu plnit povinnosti plynoucí z členství v Unii, včetně schopnosti efektivně provádět pravidla, normy a politiky, které tvoří soubor právních předpisů Unie; e)  opatření, která oslabují ochranu důvěrné komunikace mezi právníkem a klientem. Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 3 – název Opatření Ohrožení finančních zájmů Unie Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – návětí 1.  Přijmou se vhodná opatření, pokud všeobecný nedostatek týkající se právního státu v členském státě ovlivňuje nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, zejména: 1.  Existenci všeobecného nedostatku týkajícího se právního státu v členském státě lze konstatovat, pokud je zejména ovlivněn nebo hrozí, že bude ovlivněn přinejmenším jeden z těchto prvků: Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a)  řádné fungování orgánů tohoto členského státu, který plní rozpočet Unie, především v souvislosti s postupy pro zadávání veřejných zakázek nebo udělování grantů a při provádění sledování a kontrol; a)  řádné fungování orgánů tohoto členského státu, který plní rozpočet Unie, především v souvislosti s postupy pro zadávání veřejných zakázek nebo udělování grantů; Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové) aa)  řádné fungování tržního hospodářství, a v důsledku toho respektování hospodářské soutěže a tržních sil v Unii, stejně jako efektivní plnění závazků plynoucích z členství, včetně dodržování cíle politické, hospodářské a měnové unie; Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. a b (nové) ab)  řádné fungování orgánů, které provádí finanční kontrolu, sledování a interní a externí audity, a řádné fungování efektivních a transparentních systémů finančního řízení a odpovědnosti; Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. b b)  řádné fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti se stíháním podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie; b)  řádné fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti se stíháním podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie; Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. c c)  účinný soudní přezkum jednání nebo opomenutí ze strany orgánů uvedených v písmenech a) a b) nezávislými soudy; c)  účinný soudní přezkum jednání nebo opomenutí ze strany orgánů uvedených v písmenech a), ab) a b) nezávislými soudy; Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. d d)  prevenci a potrestání podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie a uložení účinných a odrazujících sankcí příjemcům finančních prostředků vnitrostátními soudy nebo správními orgány; d)  prevenci a potrestání podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie a uložení účinných a odrazujících sankcí příjemcům finančních prostředků vnitrostátními soudy nebo správními orgány; Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. e a (nové) ea)   prevenci a potrestání daňových úniků a daňové soutěže a řádné fungování orgánů přispívajících ke správní spolupráci v daňových záležitostech; Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. f f)  účinnou a včasnou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování nebo stíhání v souladu s jejich příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce. f)  účinnou a včasnou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a v závislosti na zapojení dotčených členských států s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování nebo stíhání v souladu s jejich příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. f a (nové) fa)  řádné plnění rozpočtu Unie v důsledku systémového porušování základních práv. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 2.   Za všeobecné nedostatky týkající se právního státu se může považovat zejména: vypouští se a)  ohrožení nezávislosti soudnictví; b)  neuskutečnění prevence, nápravy nebo sankce svévolných nebo protiprávních rozhodnutí orgánů veřejné moci, mimo jiné ze strany donucovacích orgánů, zadržování finančních a lidských zdrojů, které mají vliv na jejich řádné fungování, nebo nezajištění vyloučení střetu zájmů; c)  omezování dostupnosti a účinnosti právních opravných prostředků, mimo jiné prostřednictvím omezujících procesních pravidel, nedostatečné provádění soudních rozhodnutí nebo omezování účinného vyšetřování, stíhání nebo trestání případů porušování práva. Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Článek 3 a (nový) Článek 3a Skupina nezávislých odborníků 1.  Komise zřídí skupinu nezávislých odborníků (dále jen „skupina“). Skupinu tvoří nezávislí odborníci na ústavní právo a finanční a rozpočtové záležitosti. Jednoho odborníka jmenuje národní parlament každého členského státu a pět odborníků jmenuje Evropský parlament. Složení skupiny je takové, aby byl zajištěn vyvážený počet mužů a žen. V souladu s jednacím řádem zmíněným v odstavci 6 mohou být do skupiny jako pozorovatelé případně přizváni zástupci relevantních organizací a sítí, jako jsou Evropská federace národních akademií věd, Evropská síť vnitrostátních institucí pro lidská práva, orgány Rady Evropy, Evropská komise pro efektivitu justice, Rada advokátních komor a sdružení právníků v Evropě, síť Tax Justice Network, OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. 2.  Účelem poradní funkce skupiny je napomáhat Komisi při odhalování všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členském státě, které ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie. Skupina každoročně posuzuje situaci ve všech členských státech na základě kvantitativních a kvalitativních kritérií a informací a s náležitým přihlédnutím k informacím a doporučením uvedeným v čl. 5 odst. 2. 3.  Skupina každoročně zveřejňuje shrnutí svých zjištění. 4.  V rámci své poradní funkce a s přihlédnutím k výsledkům posouzení podle odstavce 2 může skupina vyjádřit své stanovisko ke všeobecnému nedostatku týkajícímu se právního státu v členském státě. Skupina usiluje předkládání stanovisek na základě konsensu. Pokud konsensu nelze dosáhnout, skupina vydá stanovisko na základě názoru prosté většiny svých členů. 5.  Při přijímání prováděcích aktů podle čl. 5 odst. 6 a čl. 6 odst. 2 Komise zohlední všechna relevantní stanoviska skupiny, která skupina předložila v souladu s odstavcem 4 tohoto článku. 6.  Skupina volí mezi svými členy předsedu. Skupina stanoví svůj jednací řád. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 4 – název Obsah opatření Opatření na ochranu rozpočtu Unie Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – návětí 1.  Lze přijmout jedno nebo více těchto vhodných opatření: 1.  Jsou-li splněny podmínky uvedené v článku 3, lze přijmout jedno nebo více těchto opatření. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 3.  Přijatá opatření musí být přiměřená povaze, závažnosti a rozsahu všeobecných nedostatků týkajících se právního státu. Musí být pokud možno zaměřena na akce Unie ovlivněné nebo potenciálně ovlivněné tímto nedostatkem. 3.  Přijatá opatření musí být přiměřená povaze, závažnosti, trvání a rozsahu všeobecných nedostatků týkajících se právního státu. Musí být pokud možno zaměřena na akce Unie ovlivněné nebo potenciálně ovlivněné tímto nedostatkem. Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 a (nový) 3a.  Ku prospěchu konečných příjemců a příjemců poskytuje Komise na internetových stránkách či na internetovém portálu informace a poradenství ohledně povinností členských států ve smyslu odstavce 2. Na týchž stránkách nebo témže portálu poskytuje Komise pro konečné příjemce nebo příjemce rovněž vhodné nástroje k tomu, aby bylo možné ji informovat o porušení těchto povinností, které konečné příjemce nebo příjemce podle jejich názoru přímo ovlivňuje. Ustanovení tohoto odstavce se použijí tak, aby byla zajištěna ochrana osob oznamujících porušení práva Unie v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici XXX (směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie). Informace poskytnuté konečnými příjemci nebo příjemci v souladu s tímto odstavcem může Komise zohlednit pouze tehdy, pokud je k nim přiložen důkaz o tom, že dotčený konečný příjemce nebo příjemce podal formální stížnost příslušnému orgánu. Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 b (nový) 3b.  Komise na základě informací poskytnutých konečnými příjemci nebo příjemci v souladu s odstavcem 3 zajistí, aby jakákoli částka dlužná vládními subjekty nebo členskými státy byla v souladu s odstavcem 2 skutečně vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům. Případně, a)  pokud jde o prostředky z rozpočtu Unie spravované v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, Komise: i)  vymáhá úhradu částek vyplacených kterémukoli ze subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech v) až vii) finančního nařízení, a to ve výši, která se rovná částce, která v rozporu s odstavcem 2 tohoto článku nebyla vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům; ii)  převede částku ve výši uvedené v předchozím bodě do rezervy Unie podle článku 12 nařízení Rady XXX (nařízení o VFR). Tato částka se považuje za dostupnou marži ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. a) nařízení Rady XXX (nařízení o VFR) a bude v nejvyšší možné výši uvolněna v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení Rady XXX (nařízení o VFR) pro konečné příjemce nebo příjemce podle odstavce 2 tohoto článku; b)  pokud jde o prostředky z rozpočtu Unie spravované v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. b) finančního nařízení: i)  povinnost vládních orgánů nebo členských států uvedená v odstavci 2 tohoto článku je považována za povinnost členských států ve smyslu [článku 63] nařízení XXX (nařízení o společných ustanoveních). V případě porušení jakékoli takové povinnosti se postupuje v souladu s [článkem 98] nařízení XXX (nařízení o společných ustanoveních). ii)  Částku, jež je výsledkem snížené podpory poskytované některému programu z fondů převede Komise při uplatnění [článku 98] nařízení XXX (nařízení o společných ustanoveních) do rezervy Unie zmíněné v čl. 12 odst. 1 nařízení Rady XXX (nařízení o VFR). Tato částka se považuje za dostupnou marži ve smyslu čl. 12 písm. a) nařízení Rady XXX (nařízení o VFR) a bude v nejvyšší možné výši uvolněna v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení Rady XXC (nařízení o VFR) pro konečné příjemce nebo příjemce podle odstavce 2 tohoto článku. Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 1.  Pokud Komise usoudí, že má dostatečné důvody se domnívat, že jsou splněny podmínky článku 3, zašle danému členskému státu písemné oznámení, ve kterém uvede důvody, o které opírá své zjištění. 1.  Pokud Komise s ohledem na stanoviska skupiny usoudí, že má dostatečné důvody se domnívat, že jsou splněny podmínky článku 3, zašle danému členskému státu písemné oznámení, ve kterém uvede důvody, o které opírá své zjištění. Komise o každém takovém oznámení a o jeho obsahu neprodleně informuje Evropský parlament a Radu. Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 2.  Komise může vzít v úvahu všechny relevantní informace, včetně rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací. 2.  Při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky článku 3, vezme Komise v úvahu všechny relevantní informace, včetně stanovisek skupiny, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, usnesení Evropského parlamentu, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí. Komise rovněž zohlední kritéria používaná v souvislosti s jednáními o přistoupení k Unii, zejména kapitoly acquis o soudnictví a základních právech, o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, o finanční kontrole a o zdanění, a rovněž pokyny používané v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování ke sledování pokroku daného členského státu. Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 4 4.  Dotyčný členský stát poskytne veškeré nezbytné informace a může vznést připomínky ve lhůtě stanovené Komisí, která nesmí být kratší než 1 měsíc od data oznámení zjištění. Ve svém vyjádření může členský stát navrhnout přijetí nápravných opatření. 4.  Dotyčný členský stát poskytne nezbytné informace a může vznést připomínky ve lhůtě stanovené Komisí, která nesmí být kratší než jeden měsíc a delší než tři měsíce od data oznámení zjištění. Ve svém vyjádření může členský stát navrhnout přijetí nápravných opatření. Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 5 5.  Komise při rozhodování o tom, zda předloží návrh rozhodnutí o vhodných opatřeních, zohlední informace, které obdržela, a případné připomínky dotčeného členského státu, jakož i přiměřenost navrhovaných nápravných opatření. 5.  Komise při rozhodování o tom, zda přijme rozhodnutí o jakýchkoli opatřeních uvedených v článku 4, zohlední informace, které obdržela, a případné připomínky dotčeného členského státu, jakož i přiměřenost navrhovaných nápravných opatření. O tom, jakými kroky naváže na obdržené informace, Komise rozhodne v orientační lhůtě jednoho měsíce, a v každém případě v přiměřeném časovém rámci ode dne, kdy tyto informace obdržela. Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 5 a (nový) 5a.  Při posuzování toho, zda jsou zamýšlená opatření přiměřená, Komise řádným způsobem zohlední informace a poradenství uvedená v odstavci 2. Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 6 6.  Pokud se Komise domnívá, že byl zjištěn všeobecný nedostatek týkající se právního státu, předloží Radě návrh prováděcího aktu o vhodných opatřeních. 6.  Pokud se Komise domnívá, že byl zjištěn všeobecný nedostatek týkající se právního státu, prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí o opatřeních uvedených v článku 4. Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 6 a (nový) 6a.  V době, kdy přijímá rozhodnutí, předkládá Komise současně Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod částky, která odpovídá výši přijatých opatření, do rozpočtové rezervy. Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 6 b (nový) 6b.  Odchylně od čl. 31 odst. 4 a 6 finančního nařízení je návrh na převod projednán Evropským parlamentem a Radou ve lhůtě čtyř týdnů od doby, kdy jej oba orgány obdrží. Návrh na převod je považován za schválený, pokud jej Evropský parlament většinou odevzdaných hlasů nebo Rada kvalifikovanou většinou v průběhu čtyřtýdenní lhůty nepozmění či nezamítne. Pokud Evropský parlament nebo Rada návrh na převod změní, použije se čl. 31 odst. 8 finančního nařízení. Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 6 c (nový) 6c.  Rozhodnutí uvedené v odstavci 6 vstoupí v platnost, pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 6b návrh na převod nezamítnou. Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 7 7.  Rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do jednoho měsíce od jeho přijetí Komisí. vypouští se Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 8 8.  Rada může kvalifikovanou většinou návrh Komise pozměnit a přijmout pozměněné znění jako rozhodnutí Rady. vypouští se Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 1.  Dotčený členský stát může kdykoliv Komisi předložit důkazy, jimiž prokáže, že všeobecný nedostatek týkající se právního státu byl napraven nebo přestal existovat. 1.  Dotčený členský stát může kdykoliv Komisi předložit formální oznámení s důkazy, jimiž prokáže, že všeobecný nedostatek týkající se právního státu byl napraven nebo přestal existovat. Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 2.  Komise situaci v dotčeném členském státě posoudí. Jakmile všeobecné nedostatky týkající se právního státu, na jejichž základě byla přijata vhodná opatření, přestanou zcela nebo částečně existovat, Komise předloží Radě návrh rozhodnutí na zrušení těchto opatření v plném rozsahu nebo jejich části. Použije se postup uvedený v čl. 5 odst. 2, 4, 5, 6 a 7. 2.  Na žádost dotčeného členského státu nebo z vlastní iniciativy a s přihlédnutím ke stanoviskům skupiny posoudí Komise situaci v dotčeném členském státě v orientační lhůtě jednoho měsíce, a v každém případě v přiměřeném časovém rámci ode dne, kdy obdržela formální oznámení. Jakmile všeobecné nedostatky týkající se právního státu, na jejichž základě byla přijata opatření uvedená v článku 4, přestanou zcela nebo částečně existovat, Komise bezodkladně přijme rozhodnutí o zrušení těchto opatření v plném rozsahu nebo jejich části. V době, kdy přijímá rozhodnutí, předkládá Komise současně Evropskému parlamentu a Radě návrh na úplné nebo částečné zrušení rozpočtové rezervy uvedené v čl. 5 odst. 6a. Použije se postup uvedený v čl. 5 odst. 2, 4, 5, 6, 6b a 6c. Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 3 3.  Jsou-li opatření týkající se pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jejich změn podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu i) nebo pozastavení závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu ii) zrušena, částky odpovídající pozastaveným závazkům se zapíší do rozpočtu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (EU, Euratom) č. XXXX (nařízení o víceletém finančním rámci). Pozastavené závazky z roku n nelze zapsat do rozpočtu po roce n +2. 3.  Jsou-li opatření týkající se pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jejich změn podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu i) nebo pozastavení závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu ii) zrušena, částky odpovídající pozastaveným závazkům se zapíší do rozpočtu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (EU, Euratom) č. XXXX (nařízení o víceletém finančním rámci). Pozastavené závazky z roku n nelze zapsat do rozpočtu po roce n +2. Počínaje rokem n +3 je částka odpovídající pozastaveným závazkům zapsána do rezervy Unie na závazky, kterou stanoví článek 12 nařízení Rady (EU, Euratom) č. XXXX (nařízení o víceletém finančním rámci). Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Článek 7 Článek 7 vypouští se Oznámení Evropskému parlamentu Komise neprodleně informuje Evropský parlament o každém opatření navrženém nebo přijatém podle článků 4 a 5. Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Článek 7 a (nový) Článek 7a Podávání zpráv Nejpozději pět let po vstupu nařízení v platnost podá Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování tohoto nařízení, zejména o účinnosti případně přijatých opatření. V případě potřeby bude zpráva doplněna o vhodné návrhy. Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2021. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Článek 8 a (nový) Článek 8a Začlenění do finančního nařízení Při příští revizi bude obsah tohoto nařízení začleněn do finančního nařízení.

(1) Věc byla vrácena příslušným výborům pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0469/2018).

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. ledna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní (COM(2018)0443 – C8-0260/2018 – 2018/0233(COD))(1)

P8_TA(2019)0039 A8-0421/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)

P8_TA(2019)0039 A8-0421/2018

k návrhu Komise

P8_TA(2019)0039 A8-0421/2018

---------------------------------------------------------

P8_TA(2019)0039 A8-0421/2018

2018/0233(COD)

P8_TA(2019)0039 A8-0421/2018

Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114 a 197 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Program Fiscalis 2020, který byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013(4) a který provádí Komise ve spolupráci s členskými státy a přidruženými zeměmi, a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a posílení spolupráce mezi správci daně v Unii. Správci daně zúčastněných zemí uznali přidanou hodnotu těchto programů, mimo jiné pokud jde o ochranu finančních a hospodářských zájmů členských států Unie a daňových poplatníků. Úkoly pro nadcházející desetiletí nebude často možné účinně, pokud se členské státy nebudou zajímat i o dění za hranicemi svého správního území a intenzivně spolupracovat se svými protějšky.

(2)  Program Fiscalis 2020 nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj této spolupráce, což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni, ať se jedná o vzájemnou spolupráci mezi členskými státy, nebo o spolupráci se třetími zeměmi, s nimiž Unie úzce spolupracuje v daňové oblasti. Je tudíž vhodné zajistit pokračování tohoto programu zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Fiscalis (dále jen „program“).

(2a)   Program by měl umožnit posílení schopnosti členských států bojovat proti daňovým podvodům, korupci, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, mimo jiné prostřednictvím technické podpory pro odbornou přípravu v oblasti lidských zdrojů a rozvoj administrativních struktur. Tato podpora by měla být poskytována transparentním způsobem.

(3)  Tím, že program poskytne rámec pro opatření, jež podporují jednotný trh a spravedlivou hospodářskou soutěž Unie a chrání finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států, by program měl přispívat k prevenci daňových podvodů, daňových úniků, agresivního daňového plánování a dvojího nezdanění, k zamezení a snížení zbytečné administrativní zátěže pro občany a podniky při přeshraničních operacích, k podpoře spravedlivých a účinnějších daňových systémů, k plnému využití potenciálu jednotného trhu a podpoře spravedlivé hospodářské soutěže v Unii a k podpoře společného přístupu Unie na mezinárodních fórech.

(4)  Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(5)  Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím, zejména těm nejméně rozvinutým, v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie.

(5a)   Evropský parlament stanovil své priority. Současný nedostatek finančních zdrojů představuje překážku pro dosažení cílů stanovených Evropským parlamentem pro víceletý finanční rámec po roce 2020 [2017/2052(INI)]. Účinnější spolupráce v oblasti zdanění by mohla účinněji pomoci získávat zdroje nezbytné pro provádění budoucího víceletého finančního rámce.

(6)  Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6) (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků.

(7)  Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Fiscalis 2020, se ukázala být přiměřená, a měla by proto být zachována. Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Opatření by se však měla zaměřit na řešení témat prioritních pro ochranu finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program Fiscalis měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti daní.

(8)  S ohledem na rostoucí mobilitu daňových poplatníků, počet přeshraničních operací, internacionalizaci finančních nástrojů, a tudíž zvýšené riziko daňových podvodů, daňových úniků a agresivního daňového plánování, které dalece překračují hranice Unie, by Unie nebo členské státy mohly mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem jejich využití třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, a mezinárodními organizacemi. Vyhnuly by se tak zejména administrativní zátěži a nákladům spojeným s vývojem a provozem dvou podobných elektronických systémů pro výměnu informací jednak v Unii, jednak v mezinárodním měřítku. Přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jsou-li takovým zájmem náležitě odůvodněny, by proto měla být způsobilými náklady v rámci programu. Poté, co byla finančně zabezpečena prioritní témata, mohou být případně v rámci programu rovněž podporována specifická opatření pro nejméně rozvinuté země, zejména co se týče automatického sdílení informací.

(9)  Vzhledem k významu globalizace a důležitosti boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Výběr odborníků by měl být transparentní a měl by vycházet z jejich dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro dané opatření, a jejich schopnosti přispívat k danému opatření. Mělo by se zajistit, aby tito odborníci byli nestranní a aby byl vyloučen střet zájmů v důsledku jejich profesního postavení. Mělo by být zajištěno vyvážené zastoupení všech příslušných zúčastněných stran.

(9a)   S ohledem na nedávné přijetí směrnic Rady 2014/107/EU(7), (EU) 2015/2376(8), (EU) 2016/881(9), (EU) 2016/2258(10), (EU) 2018/822(11) a pokračující jednání o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob by mělo být cílem programu zaškolení zaměstnanců daňových správ, aby bylo zajištěno účinné provádění těchto směrnic.

(10)  V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“(12), by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících daňovou politiku a správce daně.

(10a)  V zájmu efektivnosti nákladů by měl program Fiscalis využívat možné synergie s dalšími opatřeními Unie v souvisejících oblastech, jako je program Clo, program EU pro boj proti podvodům, program pro jednotný trh a program na podporu reforem.

(10b)   Jednotlivé vnitrostátní iniciativy pro boj proti podvodům by mohly případně přesměrovat podvody do jiných, často sousedních členských států a vytvářet nepřiměřenou administrativní zátěž pro podniky dodržující předpisy a také nedostatek právní jistoty při mezinárodním obchodování. Je proto zásadní, aby Komise sjednotila vnitrostátní opatření proti podvodům prostřednictvím koordinace vnitrostátních osvědčených postupů na úrovni Unie.

(11)  Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala značnou část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států. Je třeba, aby společné a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů byly bezproblémově interoperabilní a aby fungovaly také v součinnosti s jinými elektronickými systémy příslušných programů Unie.

(12)  V současnosti neexistuje žádný požadavek na vypracování víceletého strategického plánu pro oblast daní za účelem vytvoření soudržného a interoperabilního elektronického prostředí pro daně v Unii. Program by vytvoření takového víceletého strategického plánu pro oblast daní měl stanovit, aby bylo možné zajistit soudržnost a koordinaci opatření zaměřených na budování kapacit v oblasti informačních technologií.

(13)  Toto nařízení by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů. Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze plněných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být umožněno, aby pracovní programy zahrnovaly několik let. Přechod od ročních k víceletým pracovním programům sníží administrativní zátěž Komise i členských států, avšak za žádných okolností by neměl vést ke ztrátě informací a transparentnosti pro daňové poplatníky. Víceleté pracovní programy by měly odrážet veškeré relevantní informace podávané v rámci výročních zpráv nebo mapování, jak je uvedeno v tomto nařízení. Tyto výroční zprávy by měly být veřejně dostupné, aby daňoví poplatníci měli informace o osvědčených postupech, nabytých zkušenostech, problémech a zbývajících překážkách, které byly v rámci programu popsány.

(14)  Za účelem doplnění tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), pokud jde o přijímání pracovních programů.

(15)  Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) je nutné potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování s tím, že je třeba zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména ve vztahu k členským státům, a tudíž také zohlednit program REFIT. Tyto požadavky by měly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení účinků tohoto nařízení v praxi. Výsledky tohoto monitorování by měly být předmětem výroční konsolidované zprávy, kterou vypracuje Komise na základě údajů poskytnutých členskými státy. Tato zpráva by měla obsahovat mapování zbývajících překážek, které členským státům brání v uskutečnění cílů programu uvedených v článku 3, řešení prioritních témat uvedených v čl. 7 odst. 2a, a návrhy osvědčených postupů. Komise by navíc měla vypracovávat průběžné a závěrečné hodnocení programu. Jak výroční zprávy, tak hodnotící zprávy by měly být zveřejňovány na vyhrazené internetové stránce.

(15a)   Komise by měla každé dva roky svolat seminář, jehož se budou účastnit dva zástupci přijímajících členských států, s cílem projednat tuto problematiku a navrhnout možná zlepšení týkající se témat programu, včetně výměny informací mezi daňovými správami. Účastníky semináře bude jeden zástupce rozhodovacího orgánu daňové správy a jeden zástupce odborové organizace zaměstnanců daňových správ, jakož i jeden zástupce Evropského parlamentu a Rady.

(16)  Aby bylo možné přiměřeně reagovat na změny priorit daňové politiky, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 SFEU přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(17)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(14), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(15), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(16) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(17) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(18). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(18)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 SFEU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.

(19)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Hrazení cestovních výdajů by mělo být prioritou, aby byla zajištěna účast vnitrostátních odborníků na společných opatřeních.

(20)  Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(21)  Toto nařízení nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013, které by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní (dále jen „program“).

2.  Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)  „daněmi“ se rozumí záležitosti, včetně navrhování, správy, vymáhání a dodržování, týkající se těchto daní, poplatků a cel:

a)  daně z přidané hodnoty podle směrnice Rady 2006/112/ES(19);

b)  spotřebních daní z alkoholu podle směrnice Rady 92/83/EHS(20);

c)  spotřebních daní z tabákových výrobků podle směrnice Rady 2011/64/EU(21);

d)  daní z energetických produktů a elektřiny podle směrnice Rady 2003/96/ES(22);

e)  dalších daní, poplatků a cel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2010/24/EU(23), včetně daní z příjmů právnických osob, pokud jsou významné pro vnitřní trh a pro správní spolupráci mezi členskými státy;

2)  „daňovými orgány“ se rozumí veřejné a jiné orgány, které jsou odpovědné za daně nebo za činnosti v oblasti daní;

3)  „evropskými elektronickými systémy“ se rozumí elektronické systémy nezbytné pro daně a pro plnění úkolů správců daně;

4)  „třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie;

4a)  „nejméně rozvinutou zemí“ se rozumí třetí země s nízkými příjmy, která se potýká se závažnými strukturálními překážkami udržitelného rozvoje podle definice Organizace spojených národů.

Článek 3

Cíle programu

1.  Obecným cílem programu je podpořit správce daně a oblast daní za účelem posílení fungování jednotného trhu, posílení spravedlivé hospodářské soutěže v Unii, ochrany finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států mimo jiné před daňovými podvody, daňovými úniky a agresivním daňovým plánováním, a zlepšení výběru daní.

2.  Specifickými cíli programu je podpora daňové politiky a jejího řádného provádění, posílení spolupráce v oblasti daní, výměna informací v oblasti daní a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů, jakož i postupná modernizace nástrojů pro podávání zpráv a provádění auditu a softwarových nástrojů, jež mají být uplatňovány jednotně ve všech členských státech. Program rovněž pomáhá daňovým správám usnadňovat a zlepšovat provádění směrnic Unie v oblasti daní a školit své zaměstnance v tomto ohledu.

Článek 4

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění programu v období 2021–2027 činí 300 milionů EUR v cenách roku 2018 nebo 339 milionů EUR v běžných cenách.

2.  Částka uvedená v odstavci 1 může mimo jiné pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie a další relevantní písemné materiály, zasedání odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.

Článek 5

Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)  přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

b)  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie;

c)  jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách, jež zahrnují účast dané třetí země v jakémkoli programu Unie, pokud tato dohoda:

–  zajišťuje přiměřenou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země a výhody pro třetí zemi, která se účastní programů Unie;

–  stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;

–  nepřiznává třetí zemi rozhodovací pravomoci v souvislosti s programem,

–  zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Za předpokladu, že jsou plně financována prioritní témata, může být podporována účast nejméně rozvinutých zemí na programu v souladu se zásadami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi těmito zeměmi a Unií, které se týkají účasti těchto zemí na programu. Odchylně od odst. 1 písm. c) je pro nejméně rozvinuté země účast na programu bezplatná a zaměří se na dosažení mezinárodních daňových cílů, jako je automatická výměna informací v daňové oblasti. Zvláštní dohoda zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.

2.  Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady cestovních výloh a nákladů na pobyt vzniklých externím odborníkům.

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 7

Způsobilá opatření

1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.

2.  Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují:

a)  zasedání a podobná opatření ad hoc;

b)  strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů, včetně inspekcí na místě a společných auditů; [pozm. návrhy 2 a 3]

c)  opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií, zejména na vývoj a provoz evropských elektronických systémů, nebo opatření zaměřená na vytvoření společných registrů;

d)  opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit;

e)  podpůrná a jiná opatření včetně:

1)  studií a dalších relevantních písemných materiálů;

2)  inovačních činností, zejména iniciativ v oblasti ověřování koncepcí, pilotních projektů a prototypů;

3)  společně vytvořených komunikačních opatření;

4)  jakýchkoli jiných relevantních opatření stanovených v pracovních programech podle článku 13, která jsou nezbytná pro dosažení cílů stanovených v článku 3 nebo na jejich podporu.

Možné formy relevantních opatření podle písmen a), b) a d) jsou uvedeny v neúplném seznamu v příloze 1.

2a.   Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují následující seznam prioritních témat:

a)  odstranění mezer v účinném uplatňování směrnice Rady 2011/16/EU(24) v platném znění;

b)  účinná výměna informací, včetně skupinových požadavků, a rozvíjení využitelných formátů s ohledem na iniciativy na mezinárodní úrovni;

c)  odstranění překážek pro přeshraniční spolupráci;

d)  odstranění překážek bránících přístupu k informacím o skutečném vlastnictví podle směrnice Rady 2011/16/EU v platném znění;

e)  boj s přeshraničními podvody v oblasti DPH;

f)  výměna osvědčených postupů vymáhání daní, včetně těch, které nebyly uhrazeny podle Evropské směrnice o zdanění příjmů z úspor (EUSTD);

g)  zavedení jednotných vnitrostátních nástrojů informačních technologií s cílem vyvinout společná rozhraní, a tím umožnit vzájemné propojení vnitrostátních informačních systémů.

3.  Opatření sestávající z vývoje a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilá pro financování, pokud představují zájem pro Unii. Komise zavede nezbytná správní opatření, jež mohou stanovit finanční příspěvky příslušných třetích stran na tato opatření.

4.  Pokud se opatření zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií podle odst. 2 písm. c) týká vývoje a provozu evropského elektronického systému, jsou pro financování v rámci programu způsobilé pouze náklady související s odpovědností svěřenou Komisi podle čl. 11 odst. 2. Členské státy nesou náklady související s odpovědností, jež jim byla svěřena podle čl. 11 odst. 3.

Článek 8

Účast externích odborníků

1.  Pokud je to přínosné pro realizaci opatření určených k provádění cílů podle článku 3, mohou se opatření organizovaných v rámci programu účastnit jako externí odborníci zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu podle článku 5, a případně zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, hospodářských subjektů a organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti. Komise mimo jiné posoudí nezávislost těchto externích odborníků a zajistí, aby nedošlo ke střetu zájmů s jejich profesními povinnostmi, přičemž o jejich účasti rozhodne ad hoc podle aktuální potřeby.

2.  Náklady vzniklé externím odborníkům uvedeným v odstavci 1 jsou způsobilé pro úhradu v rámci programu v souladu s ustanoveními článku 238 finančního nařízení.

3.  Externí odborníky vybírá Komise transparentním a vyváženým způsobem, podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro dané opatření, a podle toho, do jaké míry mohou být pro dané opatření nápomocni. Komise zajistí vyvážené zastoupení všech příslušných zúčastněných stran. Objasní, zda se externí odborníci zapojují sami za sebe, nebo zastupují jiný hospodářský subjekt. Seznam externích odborníků je veřejně dostupný na internetových stránkách Komise.

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 9

Udělování grantů, komplementarita a kombinované financování

1.  Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci programu, pokud tento příspěvek nepokrývá tytéž náklady. Příspěvek na opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

3.  V souladu s čl. 198 písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k předkládání návrhů, pokud jsou způsobilými subjekty správci daně členských států a třetích zemí přidružených k programu podle článku 5 tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v uvedeném článku.

Článek 10

Míra spolufinancování

1.  Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na opatření.

2.  Použitelná míra spolufinancování v případech, kdy opatření vyžadují udělení grantů, se stanoví ve víceletých pracovních programech podle článku 13.

KAPITOLA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OPATŘENÍCH ZAMĚŘENÝCH NA BUDOVÁNÍ KAPACIT V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Článek 11

Odpovědnost

1.  Komise a členské státy společně zajistí vývoj a provoz, včetně návrhu, specifikace, ověření shody, rozmístění, údržby, vývoje, bezpečnosti, zajištění kvality a kontroly kvality, evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast daní podle článku 12.

2.  Komise zejména zajistí:

a)  vývoj a provoz společných složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu oblast daní podle článku 12;

b)  celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění;

c)  koordinaci evropských elektronických systémů na úrovni Unie s ohledem na jejich podporu a provádění na vnitrostátní úrovni;

d)  koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů, pokud jde o jejich interakce se třetími stranami, vyjma opatření určených na plnění vnitrostátních požadavků;

e)  koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na úrovni Unie;

ea)   koordinaci vnitrostátních opatření proti podvodům určením a sdílením vnitrostátních osvědčených postupů na úrovni Unie.

3.  Členské státy zajistí zejména:

a)  vývoj a provoz vnitrostátních složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní podle článku 12;

b)  koordinaci vývoje a provozu vnitrostátních složek evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni;

c)  koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na vnitrostátní úrovni;

d)  pravidelné podávání informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají jejich příslušným orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné využití evropských elektronických systémů;

e)  zavádění evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni.

Článek 12

Víceletý strategický plán pro oblast daní (MASP-T)

1.  Komise vypracuje a průběžně aktualizuje víceletý strategický plán pro oblast daní, ve kterém jsou uvedeny všechny úkoly významné pro vývoj a provoz evropských elektronických systémů a každý systém nebo jeho část zatříděny jako:

a)  společná složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti a racionalizace určí jako společnou;

b)  vnitrostátní složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který takovou složku vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření;

c)  nebo jejich kombinace.

2.  Víceletý strategický plán pro oblast daní obsahuje také inovace a pilotní akce a rovněž podpůrné metodiky a nástroje související s evropskými elektronickými systémy.

3.  Členské státy oznámí Komisi dokončení každého z úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní uvedeného v odstavci 1. Pravidelně rovněž podávají Komisi zprávy o pokroku při plnění svých úkolů souvisejících s celým programem.

4.  Do 31. března každého roku členské státy předloží Komisi výroční zprávy o pokroku při plnění víceletého strategického plánu pro oblast daní podle odstavce 1 zahrnující období od 1. ledna do 31. prosince roku předcházejícího. Tyto výroční zprávy mají předem stanovený formát. Členské státy ve svých výročních zprávách o pokroku uvádí informace o uskutečňování cílů programu uvedených v článku 3 a řešení prioritních témat uvedených v čl. 7 odst. 2a a předloží návrhy osvědčených postupů.

5.  Do 31. října každého roku Komise na základě výročních zpráv podle odstavce 4 vyhotoví konsolidovanou zprávu, v níž zhodnotí pokrok učiněný členskými státy a Komisí při plnění plánu uvedeného v odstavci 1, jakož i pokrok členských států při plnění cílů programu uvedených v článku 3 a řešení prioritních témat uvedených v čl. 7 odst. 2a. V zájmu posouzení dosaženého pokroku Komise do svých konsolidovaných výročních zpráv zahrne mapování zbývajících překážek, které členským státům brání v uskutečnění cílů programu uvedených v článku 3 a řešení prioritních témat uvedených v čl. 7 odst. 2a, a doporučí osvědčené postupy. Konsolidované výroční zprávy Komise jsou zveřejňovány na vyhrazených internetových stránkách Komise a slouží jako základ pro budoucí víceleté pracovní programy uvedené v článku 13 a pro hodnotící zprávy uvedené v článku 15.

KAPITOLA V

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 13

Pracovní program

1.  Program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených v článku 108 finančního nařízení.

2.  Víceletý pracovní program přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají postupem podle článku 17.

Článek 14

Monitorování a vykazování

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2.

2.  Aby se zajistilo účinné posuzování pokroku dosaženého při plnění cílů programu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, které změní přílohu 2, aby byly v případě potřeby přezkoumány nebo doplněny ukazatele, a které doplní toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem budou příjemcům finančních prostředků Unie uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 15

Hodnocení

1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. Komise tato hodnocení zveřejňuje na vyhrazených internetových stránkách.

2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu.

3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do jednoho roku po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 16

Audity a vyšetřování

Pokud se programu účastní třetí země na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo podle jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a přístup, které příslušná schvalující osoba, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr potřebují k tomu, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

KAPITOLA VI

VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 17

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 2 a v čl. 14 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 18

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor s názvem „Výbor pro program Fiscalis“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Informace, komunikace a propagace

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke ▌sdělování politických priorit Unie, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 20

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1286/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 21

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1286/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.  Finanční krytí pro program může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (EU) č. 1286/2013.

3.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA 1

Nevyčerpávající seznam možných forem opatření podle čl. 7 odst. 2 písm. a), b) a d) prvního pododstavce

Opatření uvedená v čl. 7 odst. 2 písm. a), b) a d) prvním pododstavci mohou mít mimo jiné tyto formy:

a)  v případě zasedání a podobných opatření ad hoc:

–  semináře a pracovní setkání, kterých se obvykle účastní všechny země, s přednáškami a intenzivními diskuzemi a činnostmi na určité téma se zapojením účastníků,

–  pracovní návštěvy, které jsou organizovány s cílem umožnit úředníkům získat nebo zvýšit jejich odbornou způsobilost či znalosti v oblasti daňové politiky,

–  přítomnost v prostorách správních úřadů a účast na správních šetřeních;

b)  v případě strukturované spolupráce:

–  projektové skupiny, které se zpravidla skládají z omezeného počtu zemí, působí pouze po omezenou dobu a sledují předem stanovený cíl s přesně definovaným výsledkem, včetně koordinace či srovnávání,

–  pracovní skupiny, zejména strukturované formy spolupráce dočasného či trvalého charakteru, jež sdružují odborné znalosti a dovednosti k plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádějí operační činnosti, případně za podpory on-line služeb spolupráce, správní pomoci i infrastruktury a vybavení,

–  mnohostranná nebo souběžná kontrola spočívající v koordinované kontrole daňové situace jedné nebo více propojených osob povinných k dani, organizovaná dvěma nebo více zeměmi, které mají společné či doplňující se zájmy, a zahrnující alespoň dva členské státy,

–  společný audit spočívající ve společné kontrole daňové situace jedné nebo více propojených osob povinných k dani a prováděný jediným týmem auditorů složeným ze dvou nebo více zemí, které mají společné či doplňující se zájmy, a zahrnujícím alespoň dva členské státy,

–  jakákoli jiná forma správní spolupráce stanovená směrnicí 2011/16/EU, nařízením (EU) č. 904/2010, nařízením (EU) č. 389/2012 nebo směrnicí 2010/24/EU;

d)  v případě opatření zaměřených na budování odborné způsobilosti a kapacit:

–  společná odborná příprava nebo rozvoj elektronického vzdělávání za účelem podpory vybudování potřebných odborných dovedností a znalostí týkajících se oblasti daní,

–  technická podpora zaměřená na zlepšení správních postupů, posílení správní kapacity a zlepšení fungování a činnosti správců daně prostřednictvím iniciování a sdílení osvědčených postupů.

PŘÍLOHA 2

Ukazatele

Specifický cíl: podpora daňové politiky, spolupráce v oblasti daní a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti, a vývoj a provoz evropských elektronických systémů.

1.  Budování kapacit (správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií):

1.  index uplatňování a provádění unijního práva a politik (počet opatření v rámci programu v této oblasti a doporučení vydaných v návaznosti na tato opatření);

2.  index odborné přípravy (používané moduly odborné přípravy, počet vyškolených úředníků, hodnocení kvality účastníky);

3.  dostupnost evropských elektronických systémů (vyjádřeno jako procentuální časový podíl);

4.  dostupnost společné komunikační sítě (vyjádřeno jako procentuální časový podíl);

5.  zjednodušené postupy v oblasti informačních technologií pro vnitrostátní správy a hospodářské subjekty (počet registrovaných hospodářských subjektů, počty žádostí a počet konzultací v různých elektronických systémech financovaných v rámci programu).

2.  Sdílení znalostí a vytváření kontaktních sítí:

6.  index spolehlivosti spolupráce (stupeň vytvořených kontaktních sítí, počet osobních setkání, počet online skupin pro spolupráci);

7.  index osvědčených postupů a pokynů (počet opatření v rámci programu organizovaných v této oblasti, procento správců daně, kteří využili pracovní postupy / pokyny vytvořené s podporou programu).

2a.  Doplňkové ukazatele:

1.  Příjmy získané v průběhu společných auditů v rámci boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování

2.   Počet žádostí o správní a soudní spolupráci, které byly předloženy, přijaty a zodpovězeny, jednotlivě pro každý členský stát

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0421/2018). (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Úř. věst. C […], […], s. […]. (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014-2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 25). (5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1). (7) Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1). (8) Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 1). (9) Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8). (10) Směrnice Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz (Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 1). (11) Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1). (12) COM(2010)0700. (13) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1). (14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1). (15) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1). (16) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2). (17) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1). (18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29). (19) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1). (20) Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 21). (21) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24). (22) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51). (23) Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1). (24) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. ledna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Práva a hodnoty (COM(2018)0383 – C8-0234/2018 – 2018/0207(COD))(1)

P8_TA(2019)0040 A8-0468/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Název Návrh Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zavádí program Práva a hodnoty kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie. (1)  Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Z těchto práv a hodnot je v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv zejména lidská důstojnost primárním základem všech základních lidských práv. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový) (1a)   Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 30. května 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích zdůraznil význam horizontálních zásad, které by měly být základem víceletého finančního rámce (VFR) a všech souvisejících politik Unie, včetně zařazení cílů udržitelného rozvoje OSN do všech politik a iniciativ Unie příštího VFR, a dále zdůraznil, že odstranění diskriminace je nezbytné nutné pro plnění závazků EU na cestě k Evropě podporující začlenění, a vyjádřil politování nad tím, že politiky EU představené v návrzích VFR postrádají závazky v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a rovnosti pohlaví. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 b (nový) (1b)   Ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020 vyjádřil Evropský parlament podporu programům v oblasti kultury, vzdělávání, médií, mládeže, sportu, demokracie, občanství a občanské společnosti, které jednoznačně prokázaly svou evropskou přidanou hodnotu a jsou u příjemců stále velmi oblíbené, zdůraznil, že silnější a ambicióznější Evropy lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků, a doporučil, aby vytvoření interního Evropského fondu pro demokracii s cílem posílit podporu občanské společnosti a nevládních organizací působících v oblasti demokracie a lidských práv bylo řízeno Komisí. Stávající politiky by měly být i nadále podporovány, měly by být navýšeny zdroje pro stěžejní programy Unie a na dodatečné úkoly by měly být poskytnuty také dodatečné finanční prostředky. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 (2)  Tyto práva a hodnoty musí být nadále prosazovány a posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli a stát se středobodem projektu EU. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům, je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu bude program Spravedlnost i nadále podporovat další rozvoj unijního prostoru práva a přeshraniční spolupráci. Program Práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/20138 a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/20149 (dále jen „předchozí programy“). (2)  Tyto práva a hodnoty musí být konzistentně nadále aktivně kultivovány, chráněny a prosazovány Unií a každým členským státem ve všech jejich politikách a musí být posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli a stát se středobodem projektu EU, protože úpadek těchto práv a hodnot v kterémkoli členském státě může mít nepříznivý dopad na Unii jako celek. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům a neustále se zmenšujícímu prostoru pro nezávislou občanskou společnost, je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, nediskriminaci a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu bude program Spravedlnost i nadále podporovat další rozvoj unijního prostoru práva a přeshraniční spolupráci. Program Občané, rovnost, práva a hodnoty (dále jen „program“) spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/20138 a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/20149 (dále jen „předchozí programy“) a bude uzpůsoben tak, aby řešil nové výzvy pro evropské hodnoty. __________________ __________________ 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62). 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62). 9 Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3). 9 Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3). Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 (3)  Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat přednostně na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat právem se řídící, spravedlivou, inkluzivní a demokratickou společnost. To zahrnuje dynamickou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a podporování bohaté rozmanitosti evropské společnosti, založené na naší společné historii a paměti. Článek 11 Smlouvy o Evropské unii dále uvádí, že orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. (3)  Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, rovnost, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat právem se řídící, spravedlivou, otevřenou, inkluzivní a demokratickou společnost prostřednictvím financování činností, které podporují dynamickou, dobře rozvinutou, soběstačnou a silnou občanskou společnost, včetně zastupování zájmů za účelem prosazování a ochrany našich společných hodnot, povzbuzují demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a podporují mír a bohatou rozmanitost evropské společnosti, založené na našich společných hodnotách, historii, paměti a dědictví. Článek 11 Smlouvy o Evropské unii vyžaduje, aby orgány vedly otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a dávaly vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 a (nový) (3a)  Komise by měla zajistit pravidelný, otevřená a transparentní dialog s příjemci programu a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami zřízením skupiny pro občanský dialog. Skupina pro občanský dialog by měla přispívat k výměně zkušeností a osvědčených postupů a k diskusi o politickém vývoji v oblastech a cílech programu a v souvisejících oblastech. Skupina pro občanský dialog by měla sestávat z organizací, které byly vybrány tak, aby získaly grant na provozní náklady nebo grant na akce v rámci programu, a z jiných organizací a zúčastněných stran, které projevily zájem o program nebo práci v této oblasti politiky, ale nejsou nezbytně podporovány programem. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Program Práva a hodnoty (dále jen „program“) by měl umožnit rozvoj součinnosti za účelem řešení problémů, které jsou společné v souvislosti s prosazováním a ochranou hodnot a dosažením kritického rozměru pro zajištění hmatatelných výsledků v praxi. Mělo by se toho dosáhnout tím, že se bude navazovat na kladné zkušenosti z předchozích programů. Tím bude umožněno plné využití potenciálu součinnosti za účelem účinnější podpory oblastí politiky, na něž se program vztahuje, a zvýšení jejich potenciálu oslovit lidi. Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu jednotlivých politik, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby prostřednictvím uzpůsobených přístupů. (4)  Program by měl umožnit rozvoj součinnosti za účelem řešení problémů, které jsou společné v souvislosti s prosazováním a ochranou hodnot zakotvených ve Smlouvách a dosažením kritického rozměru pro zajištění hmatatelných výsledků v praxi. Mělo by se toho dosáhnout tím, že se bude navazovat na kladné zkušenosti z předchozích programů a dále je rozvíjet. Tím bude umožněno plné využití potenciálu součinnosti za účelem účinnější podpory oblastí politiky, na něž se program vztahuje, a zvýšení jejich potenciálu oslovit lidi. Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu jednotlivých politik, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby a možnosti účasti prostřednictvím uzpůsobených a cílených přístupů, včetně podpory všech druhů rovnosti a rovnosti žen a mužů. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a)  Plné dodržování a prosazování zásad právního státu a demokracie má pro budování důvěry občanů v Unii zásadní význam. Dodržování zásad právního státu v Unii je předpokladem ochrany základních práv, stejně jako zachování všech práv a povinností zakotvených ve Smlouvách. Způsob uplatňování zásady právního státu v členských státech hraje zásadní úlohu při zajišťování vzájemné důvěry mezi členskými státy a jejich právními systémy. Program by měl proto podporovat a chránit základní práva, demokracii a právní stát na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 b (nový) (4b)  Právní stát, zakotvený v článku 2 Smlouvy o EU jako jedna z hodnot Unie, zahrnuje zásadu zákonnosti, včetně transparentního, odpovědného, demokratického a pluralitního procesu přijímání zákonů; právní jistoty; zákazu svévole výkonné moci; účinnou soudní ochranu nezávislými soudy, včetně základních práv; a oddělení pravomocí a rovnost před zákonem. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 (5)  Je zapotřebí nejrůznějších opatření a koordinovaného úsilí, aby se Evropská unie přiblížila svým občanům. Propojení občanů při projektech partnerství měst nebo sítí měst a podporování organizací občanské společnosti v oblastech pokrytých programem přispěje ke zvýšení angažovanosti občanů ve společnosti a v konečném důsledku k jejich zapojení do demokratického života Unie. Také činnosti na podporu vzájemného porozumění, rozmanitosti, dialogu a respektování druhých podpoří pocit sounáležitosti a evropské identity, založený na společném porozumění evropským hodnotám, kultuře, dějinám a dědictví. Zejména je důležité prosazovat větší pocit sounáležitosti k Unii a hodnotám Unie u občanů nejvzdálenějších regionů EU vzhledem k jejich odlehlosti a vzdálenosti od kontinentální Evropy. (5)  Je zapotřebí nejrůznějších opatření a koordinovaného úsilí zaměřených na vyvážené zeměpisné rozložení, aby se Evropská unie přiblížila svým občanům a aby se posílila demokratická účast a postavení občanů tak, aby využívali svých práv souvisejících s evropským občanstvím. Propojení občanů při projektech partnerství měst nebo sítí měst a podporování organizací občanské společnosti na místní, regionální, celostátní a nadnárodní úrovni v oblastech pokrytých programem přispěje ke zvýšení angažovanosti občanů ve společnosti a v konečném důsledku k jejich aktivnímu zapojení do demokratického života Unie i do utváření její politické agendy. Také činnosti na podporu vzájemného porozumění, mezikulturního dialogu, kulturní a jazykové rozmanitosti, usmíření, sociálního začlenění a respektování druhých podpoří pocit sounáležitosti s Unií a společného občanství v rámci evropské identity, založený na společném porozumění evropským hodnotám, kultuře, dějinám a dědictví. Zejména je důležité prosazovat větší pocit sounáležitosti k Unii a hodnotám Unie u občanů nejvzdálenějších regionů EU vzhledem k jejich odlehlosti a vzdálenosti od kontinentální Evropy. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a)   Rostoucí pluralita a globální migrační trendy zvyšují význam mezikulturního a mezináboženského dialogu v našich společnostech. Program by měl plně podporovat mezikulturní a mezináboženský dialog jako součást sociálního souladu v Evropě a klíčový prvek podpory sociálního začlenění a soudržnosti. Zatímco mezináboženský dialog by mohl pomoci zdůraznit pozitivní přínos náboženství k sociální soudržnosti, v důsledku náboženské negramotnosti hrozí, že se vytvoří podmínky pro zneužívání náboženského cítění mezi obyvatelstvem. Program by proto měl podporovat projekty a iniciativy, které rozvíjejí náboženskou gramotnost, podporují mezináboženský dialog a vzájemné porozumění. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Činnosti související s posilováním historického povědomí a kritického pohledu na historickou paměť Evropy jsou nutné k tomu, aby si občané byli vědomi společné historie coby základu společné budoucnosti, morálního účelu a sdílených hodnot. Je zapotřebí rovněž zohlednit význam historických, kulturních a mezikulturních aspektů, jakož i vazby mezi historickým povědomím a vytvářením evropské identity a pocitu sounáležitosti. (6)  Činnosti související s posilováním historického povědomí a kritického a tvůrčího pohledu na historickou paměť Evropy jsou nutné k tomu, aby si občané, zejména pak mladí lidé, byli vědomi své společné historie coby základu společné budoucnosti. S cílem podpořit společný základ vycházející ze sdílených hodnot, solidarity, rozmanitosti a míru je zapotřebí rovněž zohlednit význam historických, sociálních, kulturních a mezikulturních aspektů, tolerance a dialogu, jakož i vazby mezi historickým povědomím a vytvářením evropské identity a pocitu sounáležitosti. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Občané by také měli mít větší povědomí o svých právech vycházejících z občanství Unie a měli by mít pozitivní náhled na život, cestování, studování, práci a dobrovolnickou činnost v jiném členském státě a také by měli mít pocit, že mohou požívat a uplatňovat svá práva spojená s občanstvím a spolehnout se na rovný přístup k právům a na vymahatelnost a ochranu svých práv bez jakékoliv diskriminace, ať už jsou v jakékoliv části Unie. Je třeba podporovat občanskou společnost, a zajistit tak prosazování a ochranu společných hodnot EU a zvyšování povědomí o těchto hodnotách podle článku 2 Smlouvy o EU, a tím rovněž přispět k účinnému požívání práv v rámci práva Unie. (7)  Občané Unie nemají dostatečné povědomí o svých právech vycházejících z občanství Unie, jako je právo volit v evropských a místních volbách nebo právo na konzulární ochranu ze strany velvyslanectví jiných členských států. Občané by měli mít větší povědomí o těchto právech a měli by mít pozitivní náhled na život, cestování, studování, práci a dobrovolnickou činnost v jiném členském státě a také by měli mít pocit, že mohou požívat a uplatňovat svá práva spojená s občanstvím a spolehnout se na rovný přístup k právům a na vymahatelnost a ochranu svých práv bez jakékoliv diskriminace, ať už jsou v jakékoliv části Unie. Je třeba posilovat občanskou společnost na všech úrovních, a zajistit tak prosazování a ochranu společných hodnot EU a zvyšování povědomí o těchto hodnotách podle článku 2 Smlouvy o EU, a tím rovněž přispět k účinnému požívání práv v rámci práva Unie. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)   V usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2009 o svědomí Evropy a totalitě a v závěrech Rady ze zasedání ve dnech 9. a 10. června 2011 o povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě se zdůrazňuje význam uchování vzpomínek na minulost v živé paměti jako prostředku k utváření společné budoucnosti a je vyzdvižena úloha Unie při zprostředkovávání, sdílení a podpoře kolektivní paměti týkající se těchto zločinů, a to i s cílem oživit společnou evropskou pluralitní a demokratickou identitu. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  Rovnost žen a mužů je základní hodnotou a cílem Evropské unie. Jsou-li ženy diskriminovány a je-li s nimi nerovně zacházeno, dochází tím k porušování jejich základních práv a brání jim to v plném politickém, sociálním a ekonomickém zapojení do společnosti. Existence strukturálních a kulturních překážek navíc zabraňuje dosažení skutečné rovnosti žen a mužů. Prosazování rovnosti žen a mužů ve všech činnostech Unie je proto hlavní činností Unie a motor hospodářského růstu a program by je měl podporovat. (8)  Rovnost žen a mužů je základní hodnotou a cílem Evropské unie. Podle článku 8 tohoto nařízení má Unie při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy. Přesto je celkový pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropě velmi pomalý, jak vyplývá z indexu rovnosti žen a mužů z roku 2017, který zveřejnil Evropský institut pro rovnost žen a mužů. Diskriminací žen a dívek, často tichou a skrytou průřezovou, a nerovným zacházením s nimi, stejně jako různými formami násilí na ženách, dochází k porušování jejich základních práv a brání jim to v plném politickém, sociálním a ekonomickém zapojení do společnosti. Existence politických, strukturálních a kulturních překážek navíc zabraňuje dosažení skutečné rovnosti žen a mužů. Prosazování rovnosti žen a mužů ve všech činnostech Unie podporou cílů v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a nediskriminace a aktivním bojem proti stereotypům a rovněž tiché diskriminaci je proto hlavní činností Unie a motor hospodářského růstu a program by je měl podporovat. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 (9)  Násilí na základě pohlaví a násilí na dětech a mladých lidech představuje závažné porušování základních práv. K násilí dochází v celé Unii, za všech společenských a hospodářských souvislostí, a má závažné následky pro tělesné a duševní zdraví obětí i pro společnost jako celek. Oběťmi násilí se snadno stávají zejména děti, mladí lidé a ženy, a to především v rámci úzkých svazků. Je zapotřebí přijmout opatření na ochranu práv dítěte a přispět k jejich ochraně před újmami a násilím, které ohrožují jejich tělesné a duševní zdraví a představují porušení jejich práv na rozvoj, ochranu a důstojnost. Boj proti všem formám násilí, podpora prevence a ochrana a podpora obětí jsou priority Unie, které pomáhají naplňovat základní práva jednotlivců a přispívají k rovnosti žen a mužů. Tyto priority by měl program podporovat. (9)  Násilí na základě pohlaví a násilí na dětech, mladých a starších lidech, osobách se zdravotním postižením, uprchlících a migrantech a příslušnících různých menšinových skupin, jako jsou příslušníci etnických menšin nebo osoby LGBTQI, představuje závažné porušování základních práv. K násilí dochází v celé Unii, za všech společenských a hospodářských souvislostí, a má závažné následky pro tělesné a duševní zdraví obětí i pro společnost jako celek. Boj proti násilí na základě pohlaví vyžaduje mnohorozměrný přístup zahrnující právní, vzdělávací, zdravotní (včetně sexuálních a reprodukčních práv), hospodářské a jiné společenské aspekty, jako je podpora organizací hájících práva žen, poskytování poradenství a pomoci a projekty usilující o dosažení cíle větší rovnosti žen a mužů ve společnosti. Je třeba aktivně bojovat proti škodlivým stereotypům a normám již od raného věku i proti všem formám nenávistných projevů a násilí na internetu. Je zapotřebí přijmout opatření na ochranu práv dítěte a přispět k jejich ochraně před újmami a násilím, které ohrožují jejich tělesné a duševní zdraví a představují porušení jejich práv na rozvoj, ochranu a důstojnost. Úmluva Rada Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) definuje „násilí na ženách“ jako „veškeré činy gendrového násilí, jež vyústí anebo mohou vyústit ve fyzickou, sexuální, psychickou či ekonomickou újmu či strádání žen, včetně hrozeb takovýmito činy, donucování nebo svévolného omezování svobody, ať k nim dochází na veřejnosti nebo v soukromí“. Boj proti všem formám násilí, podpora a prevence a ochrana a podpora obětí jsou priority Unie, které pomáhají naplňovat základní práva jednotlivců a přispívají k rovnosti žen a mužů. Tyto priority by měl program podporovat. Prevence a podpora práv obětí by měly být koncipovány ve spolupráci s cílovou skupinou a mělo by být zajištěno, aby splňovaly specifické potřeby osob, které jsou ohroženy z více důvodů. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 a (nový) (9a)  Ženy bez dokladů jsou obzvláště ohrožené násilím a sexuálním zneužíváním a nemají přístup k podpoře. Je zásadně důležité uplatňovat přístup zaměřený na oběť a nabízet odpovídající služby podpory všem ženám v celé Unii bez ohledu na jejich status z hlediska práva k pobytu. Potřeba zohlednit genderové aspekty při azylovém řízení je velmi důležitá pro meziodvětvovou práci a může přispět k větší rovnosti žen a mužů. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)  Je zapotřebí silné politické vůle a koordinovaného postupu, založeného na metodách a výsledcích předchozích programů Daphne, programu Práva, rovnost a občanství a programu Spravedlnost v zájmu předcházení všem formám násilí a boje proti nim a v zájmu ochrany obětí. Zejména program Daphne, z něhož jsou poskytovány finanční prostředky na podporu obětí násilí a na boj proti násilí na ženách, dětech a mladých lidech, je od svého zahájení v roce 1997 nesmírně úspěšný, pokud jde o jeho oblíbenost u zúčastněných stran (orgánů veřejné moci, akademických institucí a nevládních organizací) i účinnost financovaných projektů. Financoval projekty na zvýšení povědomí, poskytování podpory službám pro oběti, na podporu činností nevládních organizací působících v terénu. Zabýval se všemi formami násilí, například domácím násilím, sexuálním násilím, obchodováním s lidmi, a rovněž i nově se objevujícími formami násilí, například kybernetickou šikanou. Je tedy třeba pokračovat ve všech těchto opatřeních a náležitě zohlednit tyto výsledky a nabyté zkušenosti při provádění programu. (10)  Je zapotřebí silné politické vůle a koordinovaného postupu, založeného na metodách a výsledcích předchozích programů Daphne, programu Práva, rovnost a občanství a programu Spravedlnost v zájmu předcházení všem formám násilí a boje proti nim a v zájmu ochrany obětí. Zejména program Daphne, z něhož jsou poskytovány finanční prostředky na podporu obětí násilí a na boj proti násilí na ženách, dětech a mladých lidech, je od svého zahájení v roce 1997 nesmírně úspěšný, pokud jde o jeho oblíbenost u zúčastněných stran (orgánů veřejné moci, akademických institucí a nevládních organizací) i účinnost financovaných projektů. Financoval projekty na zvýšení povědomí, poskytování podpory službám pro oběti, na podporu činností nevládních organizací působících v terénu. Zabýval se všemi formami násilí, například domácím násilím, sexuálním násilím, obchodováním s lidmi, nebezpečným pronásledováním (stalkingem) a tradičními škodlivými praktikami, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, a rovněž i nově se objevujícími formami násilí, například kybernetickou šikanou a kybernetickým obtěžováním. Je tedy třeba pokračovat ve všech těchto opatřeních s nezávisle přidělenými rozpočtovými prostředky pro program Daphne a náležitě zohlednit tyto výsledky a nabyté zkušenosti při provádění programu. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 (11)  Zákaz diskriminace je základní zásadou Unie. Článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Zákaz diskriminace je rovněž zakotven v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci založené na jednom nebo více důvodech a pro boj proti ní. Program by měl podporovat opatření na předcházení diskriminaci, rasismu, xenofobii, antisemitismu, nenávisti vůči muslimům a jiným formám nesnášenlivosti a boj proti nim. Velká pozornost by v této souvislosti měla být rovněž věnována předcházení všem formám násilí a nenávisti, segregace a stigmatizace a boji proti nim, jakož i boji proti šikanování, obtěžování a netolerantnímu zacházení. Program by měl být prováděn způsobem, jímž se bude vzájemně posilovat s dalšími činnostmi Unie, které sledují stejné cíle, zejména ty, které uvádí sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 202010“ a doporučení Rady ze dne 9. prosince května 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech11. (11)  Zákaz diskriminace je základní zásadou Unie. Článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Zákaz diskriminace je rovněž zakotven v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace, včetně přímé, nepřímé a strukturální diskriminace, a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci založené na jednom nebo více důvodech a pro boj proti ní. Program by měl podporovat opatření na předcházení diskriminaci, rasismu, xenofobii, afrofobii, antisemitismu, nesnášenlivosti vůči Romům, nenávisti vůči muslimům, homofobii a jiným formám nesnášenlivosti vůči osobám patřícím k menšinám, jak na internetu, tak mimo něj, a na boj proti nim, s přihlédnutím ke skutečnosti, že ženy čelí vícenásobné diskriminaci. Velká pozornost by v této souvislosti měla být rovněž věnována předcházení všem formám násilí a nenávisti, segregace a stigmatizace a boji proti nim, jakož i boji proti šikanování, obtěžování a netolerantnímu zacházení. Program by měl být prováděn způsobem, jímž se bude vzájemně posilovat s dalšími činnostmi Unie, které sledují stejné cíle, zejména ty, které uvádí sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 202010“ a doporučení Rady ze dne 9. prosince května 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech11. __________________ __________________ 10 COM(2011)0173. 10 COM(2011)0173. 11 Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1. 11 Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  Překážky související s postoji a prostředím i nedostatečná přístupnost zabraňuje zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Osoby se zdravotním postižením se potýkají s překážkami, jež jim brání mimo jiné v přístupu na trh práce, ve využívání výhod inkluzivního a kvalitního vzdělávání, v možnosti vyhnout se chudobě a sociálnímu vyloučení, v přístupu ke kulturním iniciativám a k médiím nebo ve využívání jejich politických práv. Jako signatář Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením se Unie spolu se všemi svými členskými státy zavázala podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné požívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením. Ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením se stala nedílnou součástí právního řádu Unie. (12)  Překážky související s postoji a prostředím i nedostatečná přístupnost zabraňuje zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Osoby se zdravotním postižením, včetně osob s dlouhodobým fyzickým, mentálním, duševním nebo smyslovým postižením, se potýkají s překážkami, jež jim brání mimo jiné v přístupu na trh práce, ve využívání výhod inkluzivního a kvalitního vzdělávání, v možnosti vyhnout se chudobě a sociálnímu vyloučení, v přístupu ke kulturním iniciativám a k médiím nebo ve využívání jejich politických práv. Jako signatář Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením se Unie spolu se všemi svými členskými státy zavázala podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné požívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením. Ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, jejíž provedení je povinné, se stala nedílnou součástí právního řádu Unie. V tomto ohledu by měl program věnovat zvláštní pozornost a finanční prostředky kampaním na zvyšování povědomí o problémech, s nimiž se potýkají lidé se zdravotním postižením, pokud se chtějí plně zapojit do společnosti a využívat svá práva jako rovnocenní občané. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 (13)  Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace (právo na soukromí), které je základním právem zakotveným v článku 7 Listiny základních práv. Ochrana osobních údajů je základním právem zakotveným v článku 8 Listiny základních práv a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dodržování pravidel ochrany osobních údajů podléhá kontrole nezávislých dozorových úřadů. Právní rámec Unie, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67912 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68013 zavádí ustanovení, která mají zajistit, že právo na ochranu osobních údajů je účinně chráněno. Tyto právní nástroje ukládají vnitrostátním dozorovým úřadům zabývajícím se ochranou osobních údajů, aby zvyšovaly povědomí a chápání veřejnosti, pokud jde o rizika, pravidla, záruky a práva související se zpracováním osobních údajů. Vzhledem k významu práva na ochranu osobních údajů v době rychlého technologického vývoje by Unie měla být schopna vykonávat osvětovou činnost, provádět studie a další příslušné činnosti. (13)  Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace (právo na soukromí), které je základním právem zakotveným v článku 7 Listiny základních práv. Ochrana osobních údajů je základním právem zakotveným v článku 8 Listiny základních práv a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dodržování pravidel ochrany osobních údajů podléhá kontrole nezávislých dozorových úřadů. Právní rámec Unie, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67912 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68013 zavádí ustanovení, která mají zajistit, že právo na ochranu osobních údajů je účinně chráněno. Tyto právní nástroje ukládají vnitrostátním dozorovým úřadům zabývajícím se ochranou osobních údajů, aby zvyšovaly povědomí a chápání veřejnosti, pokud jde o rizika, pravidla, záruky a práva související se zpracováním osobních údajů. Vzhledem k významu práva na ochranu osobních údajů v době rychlého technologického vývoje by Unie měla být schopna vykonávat osvětovou činnost, podporovat organizace občanské společnosti při prosazování ochrany údajů v souladu s normami Unie a provádět studie a další příslušné činnosti. __________________ __________________ 12 Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88. 12 Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88. 13 Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89–131. 13 Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89–131. Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový) (13a)   Svoboda projevu a informací je zakotvena v Listině základních práv Evropské unie. Svobodný přístup k informacím, hodnocení podmínek pro práci sdělovacích prostředků a odpovědné a bezpečné využívání informačních a komunikačních sítí jsou přímo spojeny se svobodným rozvojem veřejného mínění a jsou zásadní podmínkou pro zaručení funkční demokracie. Je třeba, aby veřejnost získala mediální gramotnost nezbytnou pro kritické myšlení a rozlišování a schopnost analyzovat složitou realitu, rozeznávat rozdíly mezi názory a fakty a odolávat veškerým formám podněcování k nenávisti. Za tímto účelem by Unie měla podporovat rozvoj mediální gramotnosti všech občanů bez ohledu na jejich věk, a to prostřednictvím odborné přípravy, zvyšování povědomí, studií a dalších příslušných činností. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)  Článek 24 SFEU ukládá Evropskému parlamentu a Radě, aby přijaly ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 11 Smlouvy o Evropské unii. Došlo k tomu přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady článek [(EU) č. 211/2011]14. Program by měl podporovat financování technické a organizační podpory k provedení nařízení [(EU) č. 211/2011], čímž podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy. (14)  Evropská občanská iniciativa je první nadnárodní nástroj participativní demokracie, který vytváří přímou vazbu mezi evropskými občany a orgány Unie. Článek 24 SFEU ukládá Evropskému parlamentu a Radě, aby přijaly ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 11 Smlouvy o Evropské unii. Došlo k tomu přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady článek [(EU) č. 211/2011]14. Program by měl podporovat financování technické a organizační podpory k provedení nařízení [(EU) č. 211/2011], čímž podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří a podnítí ostatní, aby podpořili evropské občanské iniciativy. _________________ _________________ 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1). 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1). Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)  Podle článků 8 a 10 SFEU by program měl ve všech svých činnostech podporovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zohlednění cílů v oblasti zákazu diskriminace. (15)  Podle článků 8 a 10 SFEU by program měl ve všech svých činnostech podporovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zohlednění cílů v oblasti zákazu diskriminace a měl by rovněž prosazovat používání genderového rozpočtování a posuzování dopadu na rovnost žen a mužů v rámci celého rozpočtového procesu Unie. Řádné začleňování hlediska rovnosti žen a mužů vyžaduje sestavování rozpočtu zohledňujícího genderové rozdíly ve všech rozpočtových položkách a přidělení odpovídajících zdrojů a transparentnost v rozpočtových položkách určených na prosazování rovnosti žen a mužů a boj proti diskriminaci na základě pohlaví. Jednotlivé projekty a program jako takový by měly být na konci období financování přezkoumány, aby bylo možné určit, do jaké míry dodržely výše uvedené zásady. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 (17)  V souladu s akty Unie o rovném zacházení zřizují členské státy nezávislé subjekty pro prosazování rovného zacházení obecně známé jako „orgány pro rovné zacházení“ za účelem boje proti diskriminaci založené na rase a etnickém původu, jakož i pohlaví. Mnohé členské státy však šly nad rámec těchto požadavků a zajistily, aby se orgány pro rovné zacházení rovněž mohly zabývat diskriminací založenou na jiných důvodech, jako je věk, sexuální orientace, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, či jiných důvodech. Orgány pro rovné zacházení hrají klíčovou úlohu v prosazování rovnosti a zajišťování účinného uplatňování právních předpisů týkajících se rovného zacházení, a to zejména prostřednictvím poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace, provádění nezávislých průzkumů ohledně diskriminace, zveřejňování nezávislých zpráv a vydávání doporučení o jakýchkoliv otázkách souvisejících s diskriminací v jejich zemi. V tomto ohledu je zásadní, aby byla práce orgánů pro rovné zacházení koordinována na úrovni Unie. V roce 2007 vznikla síť EQUINET. Jejími členy jsou vnitrostátní subjekty pro prosazování rovného zacházení, jak stanoví směrnice Rady 2000/43/ES15 a 2004/113/ES16 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES17 a 2010/41/EU18. EQUINET má výjimečnou pozici, jelikož jde o jediný subjekt, který zajišťuje koordinaci činností mezi orgány pro rovné zacházení. Tato koordinační činnost sítě EQUINET je klíčová pro řádné provádění antidiskriminační právních předpisů Unie v členských státech a program by ji měl podporovat. (17)  V souladu s akty Unie o rovném zacházení zřizují členské státy nezávislé subjekty pro prosazování rovného zacházení obecně známé jako „orgány pro rovné zacházení“ za účelem boje proti diskriminaci založené na rase a etnickém původu, jakož i pohlaví. Mnohé členské státy však šly nad rámec těchto požadavků a zajistily, aby se orgány pro rovné zacházení rovněž mohly zabývat diskriminací založenou na jiných důvodech, jako je jazyk, věk, sexuální orientace, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, či jiných důvodech. Orgány pro rovné zacházení hrají klíčovou úlohu v prosazování rovnosti a zajišťování účinného uplatňování právních předpisů týkajících se rovného zacházení, a to zejména prostřednictvím poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace, provádění nezávislých průzkumů ohledně diskriminace, zveřejňování nezávislých zpráv a vydávání doporučení o jakýchkoliv otázkách souvisejících s diskriminací v jejich zemi. V tomto ohledu je zásadní, aby byla práce všech těchto relevantních orgánů pro rovné zacházení koordinována na úrovni Unie. V roce 2007 vznikla síť EQUINET. Jejími členy jsou vnitrostátní subjekty pro prosazování rovného zacházení, jak stanoví směrnice Rady 2000/43/ES15 a 2004/113/ES16 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES17 a 2010/41/EU18. Dne 22. června 2018 přijala Komise doporučení ohledně norem pro „orgány pro rovné zacházení“, které se zabývá jejich mandátem, nezávislostí, účelností, koordinací a spoluprací. EQUINET má výjimečnou pozici, jelikož jde o jediný subjekt, který zajišťuje koordinaci činností mezi orgány pro rovné zacházení. Tato koordinační činnost sítě EQUINET je klíčová pro řádné provádění antidiskriminační právních předpisů Unie v členských státech a program by ji měl podporovat. __________________ __________________ 15 Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22). 15 Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22). 16 Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37). 16 Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37). 17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23). 17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23). 18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1). 18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1). Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 a (nový) (17a)  Za účelem zvýšení dostupnosti a poskytnutí nestranných pokynů a praktických informací týkajících se všech aspektů programu by měla být v členských státech zřízena kontaktní místa, která by sloužila k poskytování pomoci příjemcům i žadatelům. Kontaktní místa programu by měla být schopna plnit své úkoly nezávisle a bez přímé podřízenosti nebo zasahování veřejných orgánů do jejich rozhodování. Je možné, aby kontaktní místa byla řízena členskými státy nebo organizacemi občanské společnosti či jejich konsorcii. Kontaktní místa programu nemají žádnou odpovědnost za výběr projektů. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 (18)  Nezávislé subjekty zabývající se dodržováním lidských práv a organizace občanské společnosti hrají zásadní roli tím, že prosazují a chrání společné hodnoty Unie podle článku 2 Smlouvy o EU a zvyšují povědomí o nich, a rovněž přispíváním k účinnému požívání práv v rámci práva Unie, včetně Listiny základních práv Evropské unie. Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018, dostatečná finanční podpora je klíčem k rozvoji příznivého a udržitelného prostředí pro organizace občanské společnosti, jejichž role je díky tomu posílena a které pak mohou vykonávat své funkce nezávisle a účinně. Finanční prostředky z EU by v rámci doplnění úsilí vynakládaného na vnitrostátní úrovni měly tudíž přispět k podpoře, posílení postavení a tvorbě kapacit nezávislých organizací občanské společnosti, které se zabývají prosazováním lidských práv, jejichž činnosti pomáhají strategickému vymáhání práv vyplývajících z práva EU a Listiny základních práv Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím propagačních a kontrolních činností, jakož i k prosazování a ochraně společných hodnot Unie a ke zvyšování povědomí o nich na vnitrostátní úrovni. (18)  Nezávislé subjekty zabývající se dodržováním lidských práv, organizace občanské společnosti a obránci lidských práv hrají zásadní roli tím, že prosazují a chrání společné hodnoty Unie podle článku 2 Smlouvy o EU a zvyšují povědomí o nich, a rovněž přispíváním k účinnému požívání práv v rámci práva Unie, včetně Listiny základních práv Evropské unie. Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018, navýšení finančních prostředků a dostatečná finanční podpora jsou klíčem k rozvoji příznivého a udržitelného prostředí pro organizace občanské společnosti, jejichž role je díky tomu posílena a které pak mohou vykonávat své funkce nezávisle a účinně. Finanční prostředky z EU, včetně dostatečného základního financování a zjednodušeného vykazování nákladů, pravidel financování a postupů, by v rámci doplnění úsilí vynakládaného na vnitrostátní úrovni měly tudíž přispět k podpoře, posílení postavení a tvorbě kapacit nezávislých organizací občanské společnosti, které se zabývají prosazováním hodnot Unie, jako jsou demokracie, právní stát a základní práva, jejichž činnosti pomáhají strategickému vymáhání práv vyplývajících z práva EU a Listiny základních práv Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím propagačních a kontrolních činností, jakož i k prosazování a ochraně společných hodnot Unie a ke zvyšování povědomí o nich na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni. Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací orgánů, úřadů a agentur Unie, zejména s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů a Agenturou Evropské unie pro základní práva, a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje. (19)  Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací orgánů, úřadů a agentur Unie, zejména s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů a Agenturou Evropské unie pro základní práva, a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje. Komise by měla aktivně vést účastníky tohoto programu, aby využívali zprávy a zdroje vytvořené těmito orgány, úřady a agenturami Unie, jako jsou nástroje pro zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu a posuzování dopadu na rovnost žen a mužů vytvořené Evropským institutem pro rovnost žen a mužů. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 a (nový) (19a)  Komplexní mechanismus Unie v oblasti demokracie, právního státu a základních práv by měl zaručit pravidelný a rovnocenný přezkum všech členských států a poskytovat nezbytné informace pro aktivaci opatření týkajících se obecných nedostatků v oblasti hodnot Unie v členských státech. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 (20)  Program by měl být otevřen za určitých podmínek pro účast členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), a členům ESVO, kteří nejsou členy EHP, a jiným evropským zemím. Přistupující země, kandidátské a potenciální kandidátské země využívající předvstupní strategie by rovněž měly být schopny účastnit se programu. (20)  Pokud jde o provádění specifických cílů prosazování rovnosti žen a mužů a práv žen, podpory angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie na místní, regionální, národní a nadnárodní úrovni, stejně jako boje proti násilí, měl by být program otevřen za určitých podmínek pro účast členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), a členům ESVO, kteří nejsou členy EHP, a jiným evropským zemím. Přistupující země, kandidátské a potenciální kandidátské země využívající předvstupní strategie by rovněž měly být schopny účastnit se programu. Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 (21)  Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí zajistit evropskou přidanou hodnotu všech prováděných činností, jejich doplňkovost s činnostmi členských států, přičemž se usiluje o soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Spravedlnost – jakož i s programem Kreativní Evropa, a Erasmus+ s cílem těžit z potenciálních průniků v oblastech kultury, médií, umění, vzdělávání a kreativity. Je nutné vytvořit součinnost s ostatními evropskými programy financování, zejména v oblasti zaměstnanosti, vnitřního trhu, podnikání, mládeže, zdraví, občanství, spravedlnosti, migrace, bezpečnosti, výzkumu, inovací, technologií, průmyslu, soudržnosti, turismu, vnějších vztahů, obchodu a rozvoje. (21)  Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí zajistit evropskou přidanou hodnotu všech prováděných činností, a to i na místní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni, zaměřených na podporu a ochranu hodnot zakotvených v článku 2 SEU. Komise by měla usilovat o soudržnost, součinnost a doplňkovost s činnostmi členských států a s dalšími finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty, včetně programu Kreativní Evropa a Erasmus+, jakož i s relevantními politikami Unie. Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 a (nový) (21a)  Podle článku 9 SFEU by měla být podporována vysoká úroveň zaměstnanosti, záruka přiměřené sociální ochrany a boj proti sociálnímu vyloučení. Akce prováděné v rámci tohoto programu by tedy měly podporovat součinnost mezi bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení a vyloučení z trhu práce a podporou rovnosti a boje proti všem formám diskriminace. Proto by provádění programu Práva a hodnoty mělo probíhat tak, aby byla zajištěna maximální součinnost a doplňkovost jak mezi jeho různými stádii, tak s Evropským sociálním fondem plus. Dále by měly být zajištěny synergie mezi programem Erasmus a Evropským sociálním fondem plus, s cílem zajistit, aby se tyto fondy společně podílely na poskytování kvalitního vzdělávání a zajišťování rovných příležitostí pro všechny. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 a (nový) (22a)  Je důležité zajistit řádné finanční řízení tohoto programu a jeho provádění co nejúčelnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a přitom rovněž zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 b (nový) (22b)  Lepší uplatňování a kvalita vynakládaných prostředků by měly představovat hlavní zásady pro dosažení cílů tohoto programu, přičemž musí být současně zajištěno optimální využívání finančních zdrojů. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 (23)  Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. (23)  Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a vyžaduje úplnou transparentnost využívání zdrojů, řádné finanční řízení a obezřetné využívání zdrojů. Zejména by v rámci provádění tohoto programu měla být účinně využitelná a dále posílena pravidla týkající se možnosti financování místních, regionálních, vnitrostátních a nadnárodních organizací občanské společnosti, včetně místních základních organizací občanské společnosti, prostřednictvím víceletých grantů na provozní náklady i grantů přidělovaných na kaskádovém principu, dále ustanovení zajišťující rychlé a pružné postupy pro udělování grantů, jako např. dvojstupňový postup podávání žádostí, uživatelsky vstřícné postupy podávání žádostí a vykazování. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 (24)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/201320, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/9521, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/9622 a nařízením Rady (EU) 2017/193923 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/137124 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. (24)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži, velikosti a kapacitě příslušných zúčastněných stran a cílových příjemců a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb, jednotkových nákladů a grantů přidělovaných na kaskádovém principu, jakož i kritéria spolufinancování, která zohledňují činnost dobrovolníků a financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Požadavky na spolufinancování by měly být přijímány ve formě věcného plnění a v případech omezeného doplňkového financování mohou být zrušeny. V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/201320, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/9521, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/9622 a nařízením Rady (EU) 2017/193923 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/137124 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. __________________ __________________ 20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1). 20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1). 21 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1). 21 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1). 22 Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2). 22 Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2). 23 Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1). 23 Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1). 24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29). 24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29). Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 (25)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. (25)  Pokud jde o provádění specifických cílů podpory genderové rovnosti, práv žen, podpory angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni, jakož i boje proti násilí, mohou se třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 a (nový) (26a)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech má Unii poskytnout nástroj, jímž by mohla lépe chránit svůj rozpočet v případě, že slabiny v právním státu naruší – nebo hrozí, že naruší – řádné finanční řízení nebo finanční zájmy Unie. Nařízení by mělo doplňovat program Práva a hodnoty, jehož účel je jiný, totiž financovat politiky v souladu se základními právy a evropskými hodnotami, jejichž středem jsou lidské životy a jejich zapojení. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 (27)  Podle [článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU25] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. (27)  Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU25] jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Při provádění programu musí být zohledňována omezení vyplývající z odlehlosti zámořských zemí a území a jejich účinná účast v těchto programech musí být sledována a pravidelně vyhodnocována. __________________ __________________ 25 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1). 25 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1). Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 (28)  Vzhledem k významu boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že 25 % výdajů z rozpočtu Unie bude směřovat na podporu cílů souvisejících s touto problematikou. Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období. (28)  Vzhledem k významu boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že 25 % výdajů z rozpočtu Unie bude směřovat na podporu cílů souvisejících s touto problematikou v průběhu období VFR 2021–2027 a k dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období. Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29 (29)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu. (29)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. V této souvislosti by mezi žadatele a příjemce, kteří nemají odpovídající zdroje a počet zaměstnanců, aby splnily požadavky na monitorování a podávání zpráv, mohly patřit organizace občanské společnosti, místní orgány veřejné správy, sociální partneři atd. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30 (30)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o ukazatele uvedené v článcích 14 a 16 a v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. (30)  Za účelem doplnění tohoto nařízení s cílem provést program a zajistit účinné hodnocení pokroku při dosahování jeho cílů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o pracovní programy podle článku 13 a o ukazatele uvedené v článcích 14 a 16 a v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31 (31)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201126 . vypouští se __________________ 26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13), Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 Toto nařízení zavádí program Práva a hodnoty (dále jen „program“). Toto nařízení zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty (dále jen „program“). Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování. Stanoví cíle programu a oblast působnosti programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a podmínky pro poskytování tohoto financování. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 1.  Obecným cílem programu je chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU, mimo jiné prostřednictvím podporování organizací občanské společnosti, za účelem zachování otevřených, demokratických a inkluzivních společností. 1.  Obecným cílem programu je chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU, včetně demokracie, právního státu a základních práv zakotvených v článku 2 SEU, zejména prostřednictvím podporování a tvorby kapacit organizací občanské společnosti na místní, regionální, národní a nadnárodní úrovni, a zejména na základní místní úrovni, a podporování občanské a demokratické účasti, za účelem zachování a dalšího rozvoje otevřených, demokratických, spravedlivých a inkluzivních společností založených na právech. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. -a (nové) -a)  ochrana a podpora demokracie a právního státu na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni (složka Hodnoty Unie); Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. a a)  podpora rovnosti a práv (složka Rovnost a práva), a)  podpora rovnosti, včetně genderové rovnosti, práv, nediskriminace a  pokročilého začleňování genderového hlediska do všech oblastí činnosti (složka Rovnost, práva a genderová rovnost), Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. b b)  podpora angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie (složka Angažovanost a účast občanů), b)  zvyšování povědomí občanů, zejména pak mladých lidí, o důležitosti Unie prostřednictvím činností na uchování připomínky historických událostí, které vedly k jejímu vytvoření, a podpora demokracie, svobody projevu, plurality, angažovanosti občanů, jejich setkávání a aktivní účasti na demokratickém životě Unie (složka Aktivní občanství); Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. c c)  boj proti násilí (složka Daphne). c)  boj proti násilí na základě genderu (složka Daphne). Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Článek 2 a (nový) Článek 2a Složka Hodnoty Unie V rámci obecného cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. -a) se program zaměří na: a)   ochranu a prosazování demokracie a právního státu, včetně podpory činností občanské společnosti zaměřených na zajištění nezávislosti soudnictví a účinné soudní ochrany nezávislými soudy, včetně základních práv; poskytování podpory nezávislým obhájcům lidských práv a organizacím občanské společnosti, které se zabývají sledováním dodržování zásad právního státu, a poskytování podpory ochraně oznamovatelů a iniciativám napomáhajícím sdílení kultury transparentnosti, řádné správy a boje proti korupci; b)   podporu budování demokratičtější Unie a ochranu a posilování práv a hodnot obsažených ve Smlouvách a zvyšování povědomí o těchto hodnotách prostřednictvím poskytování finanční podpory nezávislým organizacím občanské společnosti, jež prosazují a pěstují tato práva a hodnoty na místní, regionální, národní a nadnárodní úrovni, a tak vytvářejí prostředí, které umožňuje demokratický dialog a posiluje svobodu projevu, pokojného shromažďování a sdružování, svobodu sdělovacích prostředků a jejich pluralitu a akademickou svobodu. Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 3 – název Složka Rovnost a práva Složka Rovnost, práva a genderová rovnost Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – návětí V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. a) se program zaměří na: V rámci obecného cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. a) se program zaměří na: Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a)  předcházení nerovnosti a diskriminaci osob na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a boj proti nim a podporu komplexních politik k prosazování rovnosti žen a mužů a antidiskriminace a jejich širokého uplatňování, jakož i na politiky v oblasti boje proti rasismu a všem formám nesnášenlivosti; a)  podporu rovnosti a předcházení nerovnosti a diskriminaci osob na základě pohlaví, rasy, sociálního nebo etnického původu, barvy pleti, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, původu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace či z jakýchkoli jiných důvodů a boj proti nim a podporu komplexních politik k prosazování rovnosti a antidiskriminace a jejich širokého uplatňování, jakož i na politiky v oblasti boje proti rasismu a všem formám nesnášenlivosti online i offline; Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové) aa)  podpora souhrnných politik a programů na podporu práv žen, genderové rovnosti, posílení postavení žen a začleňování genderového hlediska do všech oblastí činnosti (gender maintreaming); Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 4 – název Složka Angažovanost a účast občanů Složka Aktivní občanství Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – návětí V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. b) se program zaměří na: V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. a) se program zaměří na následující úkoly: Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a a)  zvýšení chápání Unie, její historie, kulturního dědictví a rozmanitosti ze strany občanů; b) a)  podporu projektů, které pocházejí od občanů, se zvláštním důrazem na mladé lidi, a které nabádají lidi, aby si nejen připomínali události, které předcházely vzniku Unie, který je základem historické paměti, ale aby více poznávali společnou historii, kulturu a hodnoty a aby si byli vědomi bohatství společného kulturního dědictví a kulturní a jazykové rozmanitosti, které jsou základem společné budoucnosti; podporu chápání Unie občany od jejího vzniku, důvodů její existence a jejích úspěchů a zvýšení informovanosti občanů o stávajících a budoucích výzvách a o významu společného porozumění a tolerance, které jsou samým jádrem evropského projektu; Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a a (nové) aa)   umožňování a podporu výměn osvědčených postupů v oblasti výchovy k evropskému občanství, a to jak v rámci formálního, tak i neformálního vzdělávání; Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b b)  podporu výměn a spolupráce mezi občany různých zemí; podporu občanské a demokratické účasti umožňující občanům a zájmovým svazům sdělovat a veřejně vyměňovat stanoviska ke všem oblastem činnosti Unie. b)  podporu veřejného dialogu prostřednictvím partnerství měst, setkávání občanů, zejména mladých lidí, a prostřednictvím spolupráce mezi obcemi, místními společenstvími a organizacemi občanské společnosti různých zemí, aby tak mohli občané konkrétně a přímo ocenit bohatství kulturní rozmanitosti Unie a jejího dědictví a aby se zvýšilo jejich zapojení do společnosti; Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b a (nové) ba)  podporu a zvyšování účasti občanů na demokratickém životě Unie na místní, národní a nadnárodní úrovni; umožňování občanům a sdružením prosazovat mezikulturní dialog a vést skutečné veřejné rozpravy týkající se všech oblastí činnosti Unie, a přispět tak k utváření politické agendy Unie; podporu organizovaných projektů sdružování za účelem účinnějšího provádění výše uvedených cílů, jak ve formě družby měst, tak ve formě sítí vytvářených několika právními subjekty; Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – návětí V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. c) se program zaměří na: V rámci obecného cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. c) se program zaměří na: Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. -a (nové) -a)  předcházení všem formám násilí na základě pohlaví na ženách a boj proti těmto formám a podporu plného provedení Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulské úmluvy) na všech úrovních; a  Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a)  předcházení všem formám násilí na dětech, mladých lidech a ženách a na jiných rizikových skupinách a boj proti nim; a)  předcházení všem formám násilí na dětech, mladých lidech a ženách a na jiných rizikových skupinách, jako jsou osoby LGBTQI, osoby se zdravotním postižením, menšiny, senioři, migranti a uprchlíci, a boj proti těmto formám násilí; Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. b b)  podporu a ochranu obětí tohoto násilí. b)  podporu a ochranu obětí tohoto násilí, včetně podpory činností organizací občanské společnosti, jež usnadňují a zajištují přístup ke spravedlnosti, ke službám na podporu obětí a k podávání oznámení na policii pro všechny oběti násilí, a podporu a zajištění stejné úrovně ochrany v Unii pro oběti genderového násilí. Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [641 705 000] EUR v běžných cenách. 1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 20212027 činí [1 627 000 000 EUR] v cenách roku 2018 [1 834 000 000 EUR] v běžných cenách). Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – písm. -a (nové) -a)  [754 062 000 EUR v cenách roku 2018 ] [ 850 000 000 EUR v běžných cenách] (tj. 46,34% celkové finanční částky) na specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. -a); Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – písm. a a)  EUR [408 705 000] pro specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c); a)  [429 372 000 EUR v cenách roku 2018 ] [484 000 000 EUR v běžných cenách] (tj. 26,39% celkové finanční částky) na specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c); Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – písm. b b)  EUR [233 000 000] pro specifický cíl uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. b). b)  [443 566 000 EUR v cenách roku 2018 ] [500 000 000 EUR v běžných cenách] (tj. 27,26% celkové finanční částky) na specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b). Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový) Komise přidělí alespoň 50% prostředků uvedených v písmenech -a) a a) prvního pododstavce na podporu činností organizací občanské společnosti, z nichž alespoň 65% by mělo být přiděleno místním a regionálním organizacím občanské společnosti. Komise se od přidělených procentních podílů finančního krytí, jak jsou stanoveny v příloze I písm. -a), nesmí odchýlit o více než 5 procentních bodů. Pro případ, že je nezbytné tento limit překročit, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem změny přílohy A písm. -a) změnou procentních podílů programových fondů o více než 5 a nejvýše 10 procentních bodů. Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 5 5.  Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c). Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu. 5.  Do programu mohou být na žádost členských států nebo na žádost Komise převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch členského státu. Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Článek 6 a (nový) Článek 6a Mechanismus na podporu hodnot 1.   Ve výjimečných případech, kdy v jednom z členských států dojde k vážnému a rychlému zhoršení v oblasti dodržování hodnot Unie zakotvených v článku 2 SEU a kdy hrozí, že tyto hodnoty nebudou dostatečně chráněny a podporovány, může Komise zahájit výzvu k podávání návrhů ve formě zrychleného řízení pro žádosti o granty pro organizace občanské společnosti s cílem usnadnit, podpořit a posílit demokratický dialog v dotčeném členském státě a řešit problém nedostatečného dodržování hodnot zakotvených v článku 2 SEU. 2.   Komise vyčlení až 5 % částek uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. -a) pro mechanismus na podporu hodnot uvedený v odstavci 1 tohoto článku. Na konci každého rozpočtového roku Komise převede veškeré nevyužité prostředky vyčleněné na tento mechanismus na podporu dalších akcí, které spadají mezi cíle tohoto programu. 3.   Komise je v souladu s článkem 16 zmocněna k zahájení mechanismu na podporu hodnot uvedeného v odstavci 1 tohoto článku. Aktivace tohoto mechanismu se zakládá na komplexním, pravidelném a na důkazech založeném monitorování a vyhodnocování situace ve všech členských státech, pokud jde o demokracii, právní stát a základní práva. Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 61 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. 1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 2.  Program může poskytovat financování v jakékoliv podobě stanovené ve finančním nařízení. 2.  Program může poskytovat financování v jakékoliv podobě stanovené ve finančním nařízení, především prostřednictvím grantů na akce a ročních a víceletých grantů na provozní náklady. Financování se provádí takových způsobem, aby byly zajištěny řádné finanční řízení, obezřetné využívání veřejných prostředků, nízká administrativní zátěž pro provozovatele programu a pro příjemce a dostupnost finančních prostředků programu pro potenciální příjemce. Mohou být použity jednorázové částky, jednotkové náklady, paušální sazby a granty přidělované na kaskádovém principu (finanční podpora třetím stranám). Spolufinancování může být nefinanční povahy a v případech omezeného doplňkového financování může být od něj upuštěno. Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 Opatření přispívající k dosažení specifického cíle uvedeného v článku 2 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména činnosti uvedené v příloze I. 1.   Opatření přispívající k dosažení obecného nebo specifického cíle uvedeného v článku 2 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména činnosti uvedené v článku 9 a. Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 (nový) 2.   V souladu s čl. 11 odst. 2 Smlouvy o EU zřídí Komise skupinu pro občanský dialog, jejímž cílem je zajišťovat pravidelný, otevřený a transparentní dialog s příjemci programu a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami za účelem výměny zkušeností a osvědčených postupů a projednání politického vývoje oblastí a cílů, na něž se program vztahuje, a souvisejících oblastí. Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Článek 9 a (nový) Článek 9a Činnosti způsobilé k financování Obecné a specifické cíle programu stanovené v článku 2 budou prováděny zejména, ale nikoli výlučně, prostřednictvím podpory těchto činností: a)   zvyšování povědomí, vzdělávání veřejnosti, propagace a šíření informací s cílem zlepšit znalost politik, zásad a práv v oblastech a v souvislosti s cíli, na něž se program vztahuje; b)   vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit znalosti a vzájemné porozumění a občanskou a demokratickou angažovanost; c)   analytické sledování, podávání zpráv a činnosti v oblasti zastupování zájmů s cílem zlepšit porozumění situaci v členských státech a na úrovni Unie v oblastech, na něž se program vztahuje, jakož i zlepšit řádné provádění a uplatňování práva, politik a společných hodnot Unie v členských státech, tyto činnosti zahrnují například shromažďování údajů a statistik; vypracování společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů. d)   vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost a schopnost využívat politiky a práva v příslušných oblastech, na něž se program vztahuje, a posílit nezávislost zúčastněných stran a jejich schopnost prosazovat politiky a práva v oblastech, na něž se program vztahuje, mimo jiné prostřednictvím strategických soudních řízení; e)   zvyšování povědomí veřejnosti o rizicích, pravidlech, zárukách a právech v souvislosti s ochranou osobních údajů, soukromím a digitální bezpečností a podpora porozumění těmto otázkám; f)   zvyšování povědomí občanů o klíčových evropských hodnotách a jejich odhodlání hájit spravedlnost, rovnost, právní stát i demokracii i povědomí o jejich právech a povinnostech vyplývajících z evropského občanství, jako je právo cestovat, pracovat, studovat a žít v jiném členském státě, prostřednictvím informačních kampaní a podpory vzájemného porozumění, mezikulturního dialogu a respektování odlišností v Unii; g)   posilování informovanosti občanů, především mladých lidí, o evropské kultuře, kulturním dědictví, identitě, historii a povědomí, a posilování jejich vědomí sounáležitosti s Unií, zejména prostřednictvím iniciativ na uvažování o příčinách totalitních režimů v evropské moderní historii a na připomínání obětí těchto zločinů a nespravedlností a prostřednictvím aktivit týkajících se rozhodujících momentů v nedávné evropské historii, h)   spojování občanů různých národností a kultur tím, že je jim dána možnost účastnit se činností týkajících se partnerství měst, drobnějších projektů a projektů občanské společnosti, čímž se vytváří podmínky pro uplatňování přístupu zdola nahoru; i)   podpora a usnadňování aktivní a inkluzívní účasti na budování demokratičtější Unie, se zvláštní pozorností věnovanou marginalizovaným společenským skupinám, i zvyšování povědomí o základních právech, právech a hodnotách a jejich podpora a obrana prostřednictvím podpory organizací občanské společnosti působících v oblastech, na něž se program vztahuje, a to na všech úrovních, jakož i rozvíjení kapacity evropských sítí a organizací občanské společnosti, pokud jde o přispění k rozvoji, zvyšování povědomí a sledování provádění práva, cílů politiky, hodnot a strategií Unie; j)   financování technické a organizační podpory k provedení [nařízení (EU) č. 211/2011], čímž se podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy; k)   prohlubování znalostí o programu a šíření a přenositelnost jeho výsledků a posilování dosahu činností občanů a občanské společnosti, a to i zřizováním a podporou nezávislých kontaktních bodů programu; l)  posilování kapacit a nezávislosti obránců lidských práv a organizací občanské společnosti sledujících situaci v oblasti právního státu a podpora činností na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni; m)   podpora obrany oznamovatelů, včetně iniciativ a opatření k vytvoření bezpečných kanálů pro oznamování v rámci organizací a oznamování orgánům veřejné moci nebo jiným příslušným orgánům, stejně jako opatření na ochranu oznamovatelů před propouštěním, přeřazením na nižší pozici nebo jinými formami odvetných opatření, např. prostřednictvím informací a školení pro příslušné orgány veřejné moci a zúčastněné strany; n)   podpora iniciativ a opatření na prosazování a ochranu svobody a plurality sdělovacích prostředků a tvorba kapacit pro nové úkoly, jako jsou nová média a boj proti verbálním projevům nenávisti i cíleným dezinformacím prostřednictvím činností na zvyšování povědomí, odborné přípravy, studia a monitorování; o)   podpora organizací občanské společnosti, které se zabývají podporou a sledováním integrity, transparentnosti a odpovědnosti veřejné správy a veřejných orgánů a bojem proti korupci; p)   podpora organizací, které pomáhají obětem násilí a ohroženým osobám, poskytují jim ubytování a ochranu, včetně ubytoven pro ženy; Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 1.  Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení. 1.  Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení a zahrnují granty na činnosti, víceleté granty na provozní náklady a granty přidělované na kaskádovém principu. Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 2 2.  Hodnotící výbor může být složen z externích odborníků. 2.  Hodnotící výbor může být složen z externích odborníků. Složení hodnotícího výboru zajišťuje vyvážený počet mužů a žen. Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně]. 1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady, přičemž využívání více zdrojů financování se zabrání tím, že budou v souladu se zásadou řádného finančního řízení jasně uvedeny zdroje financování pro každou kategorii výdajů. [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně]. Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 – písm. a – odrážka 1 –  členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném, –  členském státě nebo zámořské zemi či území spojeném s členským státem, Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 – písm. a – odrážka 2 –  třetí zemi přidružené k programu; –  pro specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c) – třetí zemi přidružené k programu, v souladu s článkem 7 tohoto nařízení; Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 – písm. b b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace. b)  jakýkoli neziskový právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace. Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 3 3.  Grant na provozní náklady lze udělit Evropské síti orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) bez výzvy k podávání návrhů na pokrytí výdajů souvisejících s jejím stálým pracovním programem. 3.  Grant na provozní náklady lze udělit Evropské síti orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) podle čl. 6 odst. 2 písm. a) bez výzvy k podávání návrhů na pokrytí výdajů souvisejících s jejím stálým pracovním programem, pokud je dokončeno posouzení dopadu pracovního programu z hlediska genderu. Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 13 – název Pracovní program Pracovní program a víceleté priority Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 1.  Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. 1.  (Netýká se českého znění.) Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 a (nový) 1a.  Komise při rozhodování o svých prioritách v rámci programu uplatňuje zásadu partnerství a v souladu s článkem 15a zajišťuje komplexní zapojení zúčastněných stran do plánování, provádění, monitorování a hodnocení tohoto programu a jeho pracovních programů. Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2 2.  Pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem uvedeným v článku 19. 2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením odpovídajícího pracovního programu. Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 2 jsou uvedeny v příloze II. 1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 2 se případně shromažďují rozčleněné podle pohlaví. Seznam ukazatelů je uveden v příloze II. Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování. 3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené a co nejméně zatěžující požadavky na vykazování. Za účelem usnadnění požadavků na vykazování zpřístupní Komise uživatelsky vstřícné formáty a vytvoří orientační a podpůrné programy zaměřené zejména na organizace občanské společnosti, které nemusejí mít vždy odpovídající know-how ani dostatek zdrojů a zaměstnanců k plnění požadavků na vykazování. Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1 1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. 1.  Hodnocení jsou genderově citlivá, poskytují číselné údaje rozlišené podle pohlaví, obsahují zvláštní kapitolu pro každou složku a s přihlédnutím k počtu oslovených osob, k jejich zpětné vazbě a k jejich zeměpisnému pokrytí a provádějí se včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Hodnocení v polovině období bude brát v potaz výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předchozích programů (programu Práva, rovnost a občanství a programu Evropa pro občany). 2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Průběžné hodnocení bude brát v potaz výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předchozích programů (programu Práva, rovnost a občanství a programu Evropa pro občany). Průběžné hodnocení obsahuje posouzení dopadu z hlediska genderu s cílem posoudit, v jakém rozsahu se daří dosahovat cílů genderové rovnosti, zajistit, aby žádná složka programu neměla nezamýšlené negativní dopady na genderovou rovnost, a formulovat doporučení, jak by mohly být vypracovány budoucí výzvy k překládání návrhů a rozhodnutí o provozních grantech tak, aby aktivně podporovaly zohledňování genderové rovnosti. Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 4 4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. 4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise hodnocení zveřejní na svých internetových stránkách, kde bude snadno přístupné. Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 14 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027. 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 13 a 14 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027. Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 3 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci. 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 13 a 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 4 4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. 4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Složení skupiny odborníků musí být vyvážené co do počtu žen a mužů. Komise při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci zajišťuje včasné a souběžné předání všech dokumentů, včetně návrhů aktů, Evropskému parlamentu, Radě a odborníkům z členských států. Jestliže to považují za nezbytné, mohou Evropský parlament a Rada vyslat své odborníky na schůzky expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci, na které jsou pozváni odborníci z členských států. Evropský parlament a Rada za tímto účelem obdrží plán zasedání na nadcházející měsíce a pozvánky na všechna setkání odborníků. Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 5 5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. Na základě interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mohou občané a další zúčastněné strany vyjádřit své stanovisko k návrhu znění aktu v přenesené pravomoci ve lhůtě čtyř týdnů. Návrh znění se předkládá ke konzultaci Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, a to na základě zkušeností nevládních organizací a místních a regionálních orgánů v souvislosti s prováděním programu. Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 6 6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 14 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. 6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13 nebo 14 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 1 1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. 1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují zviditelnění těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace, a to ve formě, která je přístupná i lidem se zdravotním postižením, různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti, a případně přijímatelům a účastníkům tímto způsobem financovaných opatření, čímž ukazují přidanou hodnotu Unie a pomáhají Komisi při shromažďování údajů s cílem zvýšit transparentnost rozpočtu. Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 2. 2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Článek 18 a (nový) Článek 18a Kontaktní místa programu V každém členském státě je nezávislé kontaktní místo programu s kvalifikovanými pracovníky, jehož úkolem je poskytovat zúčastněným stranám a příjemcům programu nestranné pokyny, praktické informace a pomoc týkající se všech aspektů programu, včetně postupů podávání žádostí. Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Článek 19 Článek 19 vypouští se Postup projednávání ve výboru 1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. 3.  Výbor může zasedat v různých složeních, aby se zabýval jednotlivými složkami programu. Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Příloha -I (nová) Příloha -I Dostupné finanční prostředky programu uvedené v čl. 6 odst. 1 se rozdělují takto: a)  v rámci částky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a): –  nejméně 15 % na činnosti, jimiž se provádí specifický cíl podle čl. 3 písm. aa); –  nejméně 40 % na činnosti, jimiž se provádějí specifické cíle podle čl. 5 písm. -a); a –  nejméně 45 % na činnosti, jimiž se provádějí specifické cíle podle čl. 3 písm. a) a b) a čl. 5 písm. a) a b); (b)  v rámci částky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. b): –  15 % na činnosti související s posilováním historického povědomí; –  65 % na demokratickou angažovanost; –  10 % na propagační činnosti; a –  10 % na administrativu. Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Příloha I Příloha I vypouští se Činnosti programu Specifické cíle programu uvedené v čl. 2 odst. 2 budou naplňovány zejména prostřednictvím podpory následujících činností: a)   zvyšování povědomí, šíření informací s cílem zlepšit znalost politik a práv v oblastech, na něž se program vztahuje; b)   vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit znalosti a vzájemné porozumění a občanskou a demokratickou angažovanost; c)   analytické a monitorovací činnosti1 s cílem zlepšit porozumění situaci v členských státech a na úrovni EU v oblastech, na něž se program vztahuje, jakož i zlepšit provádění práva a politik EU; d)   vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost politik a práv v oblastech pokrytí; e)   vývoj a údržba nástrojů informačních a komunikačních technologií; f)   posilování informovanosti občanů o evropské kultuře, historii a povědomí, jakož i pocitu sounáležitosti s Unií; g)   spojování Evropanů různých národností a kultur tím, že je jim dána možnost účastnit se činností týkajících se partnerství měst; h)   podporování a usnadňování aktivní účasti na tvorbě demokratičtější Unie, jakož i povědomí o právech a hodnotách prostřednictvím podpory organizacím občanské společnosti; i)   financování technické a organizační podpory k provedení [nařízení (EU) č. 211/2011], čímž se podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy; j)   rozvíjení kapacit evropských sítí na prosazování a další rozvoj práva, politických cílů a strategií Unie, jakož i podporování organizací občanské společnosti působících v oblastech, na něž se program vztahuje; k)   prohlubování znalostí o programu a šíření a přenositelnosti jeho výsledků a posilování dosahu na občany, mimo jiné vytvářením a podporováním sítě kanceláří / vnitrostátních kontaktních míst programu. 1 Tyto činnosti zahrnují například sběr údajů a statistiku; vypracování společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů. Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Příloha II – odst. 1 – návětí Program bude monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů: Program bude monitorován na základě souboru ukazatelů výsledků určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Pokud je to možné, jsou ukazatele členěny podle věku, pohlaví a jakýchkoli jiných údajů, jako které lze získat, jako jsou etnický původ, zdravotní postižení a genderová identita. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů: Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Příloha II – odst. 1 – tabulka Počet osob, které byly osloveny: Počet osob, rozčleněný podle pohlaví a věku, které byly osloveny: i)  činnostmi v oblasti vzdělávání; i)  činnostmi v oblasti vzdělávání; ii)  činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů; ii)  činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů; iii)  činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty. iii)  činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty. Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Příloha II – odst. 1 – řádek 1 a (nový) Komise každoročně zveřejní také následující výsledné ukazatele: Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Příloha II – odst. 1 – řádek 1 b (nový) Počet žádostí a financovaných činností podle seznamu v čl. 9 odst. 1 a podle jednotlivých složek Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Příloha II – odst. 1 – řádek 1 c (nový) Úroveň financování požadovaná žadateli a poskytnutá podle seznamu v čl. 9 odst. 1 a podle jednotlivých složek Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Příloha II – tabulka – řádek 6 Počet nadnárodních sítí a iniciativ, které se zaměřují na evropskou paměť a dědictví v důsledku intervence programu Počet nadnárodních sítí a iniciativ, které se zaměřují na evropské povědomí, dědictví a občanský dialog v důsledku intervence programu. Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Příloha II – tabulka – řádek 6 a (nový) Zeměpisné rozložení projektů

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0468/2018).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu (COM(2018)0462 – C8-0315/2018 – 2018/0245(NLE))

P8_TA(2019)0041 A8-0448/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0462),

—  s ohledem na článek 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0315/2018),

—  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0448/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový) (2a)  Plánování opatření podle tohoto nařízení by se tedy mělo řídit závazky v oblasti jaderné bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní a jaderné bezpečnosti a v oblasti cílů udržitelného a obecnými zájmy Unie. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 (3)  Cílem tohoto programu „evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu“ by měla být podpora zavádění účinné a efektivní jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě vlastních aktivit v rámci Unie. (3)   Cílem tohoto programu „evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu“ (dále jen „nástroj“) by měla být podpora zavádění účinné a efektivní jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě regulačních rámců a sdílení osvědčených postupů v rámci Unie. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 a (nový) (3a)  Tento nástroj by neměl nijak podporovat využívání jaderné energie ve třetích zemích ani v Unii, nýbrž by se měl zaměřovat na zlepšování norem jaderné bezpečnosti na celém světě a zároveň podporovat vysokou úroveň radiační ochrany a uplatňování účinných a efektivních záruk na jaderné materiály. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 b (nový) (3b)  Jaderné katastrofy v jaderných elektrárnách v Černobylu v roce 1986 a ve Fukušima Daiši v roce 2011 jednoznačně ukázaly, že jaderné nehody mají zničující globální důsledky pro občany i životní prostředí. Zdůrazňuje to nutnost těch nejpřísnějších norem a záruk jaderné bezpečnosti a soustavné úsilí v souvislosti se zlepšováním těchto norem a záruk v celosvětovém měřítku a rovněž toho, aby se Společenství podílelo na podpoře těchto cílů ve třetích zemích. Tyto normy a záruky by měly odrážet nejmodernější postupy, zejména v oblasti správy a nezávislosti dozorných orgánů. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Toto nařízení tvoří součást rámce navrženého pro plánování spolupráce a mělo by doplňovat opatření v oblasti jaderné spolupráce, jež jsou financována podle [nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci]. (4)  Toto nařízení tvoří součást rámce navrženého pro plánování spolupráce a mělo by doplňovat opatření v oblasti jaderné spolupráce, jež jsou financována podle [nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci] a na kterou se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie, a zejména články 209 a 212 a čl. 322 odst. 1 této smlouvy. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a)  Společenství je členem Úmluvy o jaderné bezpečnosti (1994) a členem Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady (1997). Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 b (nový) (5b)  Transparentnost a veřejné informování ohledně činností v oblasti jaderné bezpečnosti, záruk, vyřazování z provozu či nakládání s odpadem, jak je vyžaduje např. Aarhuská úmluva (1998), představují důležitý předcházení negativním dopadům radioaktivního materiálu na občany a životní prostředí, a je proto třeba je v rámci tohoto nástroje zaručit. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  V souladu s kapitolou 10 Smlouvy o Euratomu by Společenství mělo pokračovat v úzké spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAEE) v souvislosti s jadernou bezpečností a zárukami v jaderné oblasti na podporu cílů kapitoly 3 a 7 hlavy II. (6)  V souladu s kapitolou 10 Smlouvy o Euratomu by Společenství mělo pokračovat v úzké spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAEE) v souvislosti s jadernou bezpečností a zárukami v jaderné oblasti na podporu cílů kapitoly 3 a 7 hlavy II. Mělo by rovněž spolupracovat s ostatními renomovanými mezinárodními organizacemi v dané oblasti, například Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj / Agenturou pro jadernou bezpečnost, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Environmentálním partnerstvím pro Severní dimenzi, které prosazují dosažení obdobných cílů v oblasti jaderné bezpečnosti jako Společenství. Soulad, doplňkovost a spolupráce mezi nástrojem a uvedenými organizacemi a jejich programy mohou prohloubit dosah, účinnost a efektivitu opatření jaderné bezpečnosti po celém světě. Je třeba zabránit zbytečným duplikacím a překrývání. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a)  S cílem soustavně zlepšovat jadernou bezpečnost a posilovat regulaci v této oblasti v Unii přijala Rada směrnice Rady 2009/71/Euratom, 2011/70/Euratom a 2013/59/Euratom. Tyto směrnice a rovněž přísné normy jaderné bezpečnosti a vyřazování z provozu v rámci Společenství by měly být vodítkem pro opatření financovaná na základě nástroje a měly by spolupracující třetí země motivovat k tomu, aby zavedly regulaci a normy na stejné úrovni bezpečnosti. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 b (nový) (6b)  Nástroj by měl rovněž podporovat mezinárodní spolupráci založenou na úmluvách o jaderné bezpečnosti a nakládání s radioaktivním odpadem. Je třeba vyzvat partnerské země, aby se staly smluvními stranami těchto úmluv a umožnily pravidelné vzájemné hodnocení svých vnitrostátních systémů, na kterém se bude podílet Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Vzájemná hodnocení poskytují vnější pohled na aktuální stav a problémy v oblasti jaderné bezpečnosti ve třetích zemích, jejž lze využít při plánování podpory ze strany Unie na vysoké úrovni. Pro nástroj mohou být přínosem hodnocení uznávaných mezinárodních agentur pro jadernou energii provádějících vzájemná hodnocení pro potenciální příjemce tohoto nástroje. Závěry a doporučení vyplývající z těchto vzájemných hodnocení, jež jsou dány k dispozici vnitrostátním orgánům, mohou být rovněž užitečné při upřednostnění konkrétních podpůrných opatření pro dotyčné třetí země. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 c (nový) (6c)  Pojmy jaderná bezpečnost a jaderné zabezpečení jsou neoddělitelně spjaty, neboť nedostatečná jaderná bezpečnost, například v procesech bezpečného provozu, může vést k jaderným bezpečnostním rizikům, a jaderná bezpečnostní rizika, zejména nová rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti, mohou vést k novým výzvám pro jadernou bezpečnost. Proto by činnosti Unie v oblasti jaderného zabezpečení ve třetích zemích stanovené v příloze II nařízení... [COD č. 2018/0243 (nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci)] a činnosti financované prostřednictvím nástroje měly být soudržné a doplňkové. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Tento nástroj by měl stanovit akce na podporu těchto cílů a navazovat na akce, které byly dříve podporovány podle nařízení (Euratom) č. 237/201424 a které se týkají jaderné bezpečnosti a záruk v jaderné oblasti ve třetích zemích, zejména v přistupujících zemích, kandidátských zemích a u potenciálních kandidátů. (7)  Tento nástroj by měl stanovit akce na podporu těchto cílů a navazovat na akce, které byly dříve podporovány podle nařízení (Euratom) č. 237/201424 a které se týkají jaderné bezpečnosti, bezpečného nakládání s radioaktivním odpadem, bezpečného vyřazování a sanace bývalých jaderných areálů a záruk v jaderné oblasti třetích zemích, zejména v přistupujících zemích, kandidátských zemích a u potenciálních kandidátů, a rovněž v oblasti sousedství ve smyslu... [COD č. 2018/0243 (nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci)]. S cílem provést nejvyšší normy jaderné bezpečnosti a odhalit nedostatky ve stávajících bezpečnostních opatřeních může nástroj podpořit dozorné orgány v jaderné oblasti při provádění komplexního posouzení rizik a bezpečnosti („zátěžové testy“) stávajících zařízení a jaderných elektráren, které se stavějí, na základě acquis Společenství v oblasti jaderné bezpečnosti a radioaktivního odpadu, provádění doporučení a sledování příslušných opatření. Komise by měla Evropský parlament pravidelně informovat o opatřeních v oblasti jaderné bezpečnosti přijatých třetími zeměmi a o stavu jejich provádění. _______________ _________________ 24 Nařízení Rady (Euratom) č. 237/2014 ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 109). 24 Nařízení Rady (Euratom) č. 237/2014 ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 109). Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)  Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii je cílem Unie zvyšovat blahobyt svých obyvatel. Tento nástroj nabízí Unii příležitost zlepšit udržitelným způsobem sociálně-ekonomickou a zdravotní situaci lidí na celém světě, a to v rámci jejích hranic i mimo ně. Projekty financované nástrojem by rovněž měly být soudržné s vnějšími i vnitřními politikami Unie, například tím, že přispějí k naplnění cílů udržitelného rozvoje, jako jsou cíle „Zdraví a kvalitní život“ a „Pitná voda a kanalizace“. Nástroj sám o sobě by měl respektovat zásady řádné správy věcí veřejných, a tím přispívat k naplnění cíle udržitelného rozvoje „Mír, spravedlnost a silné instituce“. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 b (nový) (7b)  Cílem nástroje by mělo být přimět země, které jsou příjemci finanční pomoci podle tohoto nařízení, aby dodržovaly závazky vyplývající z dohod o přidružení, partnerství a spolupráci s Unií a ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, aby přijaly závazky příslušných mezinárodních úmluv, dodržovaly normy v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a zavázaly se k provádění příslušných doporučení a opatření spolu s uplatňováním nejpřísnějších norem týkajících se transparentnosti a zveřejňování informací. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 c (nový) (7c)  Tento nástroj by měl prostřednictvím projektů, které financuje, plně podporovat opatření týkající se jaderné bezpečnosti a záruk v jaderné oblasti a rovněž zlepšování zdravotní situace obyvatel třetích zemí, zejména těch, kteří žijí v blízkosti jaderných elektráren nebo oblastí těžby uranu, včetně bezpečné sanace bývalých míst spojených s těžbou uranu ve třetích zemích, zejména ve střední Asii a Africe, vzhledem k tomu, že v současné době zhruba 18 % světové dodávky uranu pochází z Jižní Afriky, Nigeru a Namibie. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 d (nový) (7d)  Cílem nástroje by mělo být přimět země, které jsou příjemci finanční pomoci podle tohoto nařízení, aby chránily demokratické zásady, právní stát a lidská práva a dodržovaly závazky vyplývající z úmluvy z Espoo a Aarhuské úmluvy. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  Provádění tohoto nařízení by mělo v příslušných případech vycházet z konzultací s příslušnými orgány členských států a z dialogu s partnerskými zeměmi. (8)  Provádění tohoto nařízení by mělo ve vhodných případech vycházet z konzultací s příslušnými orgány Unie a členských států, jako je Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost, a z dialogu s partnerskými zeměmi. Tyto konzultace by se měly konat zejména v průběhu vytváření víceletých orientačních programů a před jejich přijetím. Pokud tento dialog nevyřeší obavy Unie v oblasti jaderné bezpečnosti, nemělo by být vnější financování podle tohoto nařízení poskytováno. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a (nový) (8a)  Měl by být prosazován individuální a diferencovaný přístup k zemím, které dostávají v rámci nástroje podporu. Využití nástroje by se mělo odvíjet od posouzení konkrétních potřeb zemí, které podporu dostávají, a rovněž předpokládaného celkového přínosu nástroje, zejména strukturálních změn v dotčených zemích. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 b (nový) (8b)  Dozorné orgány členských států, organizace technické podpory, společnosti zabývající se jaderným inženýrstvím a služby v odvětví jaderné energie mají nezbytné odborné znalosti a know-how, pokud jde o uplatňování nejpřísnějších norem v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v řadě regulačních systémů členských států, které mohou být užitečným zdrojem podpory pro partnerské země, které hodlají zavést obdobné normy ve svých vnitrostátních regulačních a průmyslových rámcích. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 (9)  Bude-li to možné a vhodné, měly by být výsledky vnější činnosti Společenství monitorovány a hodnoceny na základě předem definovaných, transparentních a měřitelných ukazatelů pro jednotlivé země, které jsou přizpůsobeny specifikům a cílům nástroje a které by, pokud možno, měly být založeny na rámci pro výsledky partnerské země. (9)  Výsledky vnější činnosti Společenství by měly být monitorovány a hodnoceny na základě předem definovaných, transparentních a měřitelných ukazatelů pro jednotlivé země, které jsou přizpůsobeny specifikům a cílům nástroje a které by, pokud možno, měly být založeny na rámci pro výsledky partnerské země. Ukazatele by měly být zaměřeny na výkon a výsledky, aby byla od přijímajících zemí vyžadována větší odpovědnost vůči Unii a členským státům, pokud jde o výsledky dosažené při provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)  Unie a Společenství by měly v zájmu optimalizace dopadu své vnější činnosti usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zajištěním soudržnosti a doplňkovosti mezi nástroji Unie pro financování vnější činnosti, jakož i vytvářením synergií s dalšími politikami a programy Unie. Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být možné na základě tohoto nařízení kombinovat financování s jinými programy Unie, pokud tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady. (10)  Unie a Společenství by měly usilovat o optimální a co nejúčinnější využití dostupných zdrojů a v zájmu optimalizace dopadu své vnější činnosti by měly usilovat o zlepšení provádění a kvality výdajů. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zajištěním soudržnosti a doplňkovosti mezi nástroji Unie pro financování vnější činnosti, jakož i vytvářením synergií s dalšími politikami a programy Unie, zejména s programy Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu. Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být možné na základě tohoto nařízení kombinovat financování s jinými programy Unie, pokud tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)  Formy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. (14)  Formy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění, přičemž se zároveň zohlední jejich dostupnost pro potenciální partnery a jejich schopnost vytvářet právní jistotu. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový) (15a)  S cílem podpořit účinné a včasné zavádění těch nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti ve třetích zemích by měly být rozhodovací a vyjednávací postupy mezi Komisí a třetími zeměmi účinné a rychlé. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 1.  Cílem tohoto nařízení je doplnit činnosti v oblasti jaderné spolupráce, které jsou financovány podle [nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci], konkrétně za účelem podpory prosazování vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě činností v rámci Společenství a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. 1.  Cílem tohoto nařízení je doplnit činnosti v oblasti jaderné spolupráce, které jsou financovány podle [nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci], konkrétně za účelem podpory prosazování vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě na základě regulačních rámců a osvědčených postupů v rámci Společenství a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a současně napomáhat zajištění toho, aby byl jaderný materiál využíván výhradně k civilním účelům, a tím chránit občany a životní prostředí. V rámci tohoto cíle toto nařízení usiluje o podporu prosazování transparentnosti při rozhodování orgánů třetích zemí v oblasti jaderné energie. Spolupráce stanovená Unií v oblasti jaderné bezpečnosti a záruk podle tohoto nařízení nemá za cíl podporu jaderné energie. Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. a a)  podpora účinné kultury jaderné bezpečnosti a uplatňování nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a trvalé zdokonalování jaderné bezpečnosti; a)  podpora účinné kultury jaderné bezpečnosti a správy, trvalé zdokonalování jaderné bezpečnosti a uplatňování nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, které jsou v rámci Společenství a na mezinárodní úrovni zavedeny pro příslušné činnosti v jaderné oblasti; Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. b b)  odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení z provozu a jejich sanace; b)  odpovědné a bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po konečné uložení, včetně vyhořelého paliva (tj. předběžné ošetření, ošetření, zpracování, skladování a uložení), a bezpečné a účinné vyřazování bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení z provozu a jejich sanace, jakož i sanace bývalých oblastí těžby uranu či potopených radioaktivních objektů a materiálů; Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. c c)  zavádění účinných a efektivních systémů záruk. c)  zavádění účinných, efektivních a transparentních záruk pro jaderný materiál. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. c a (nové) ca)  vybízení k prosazování celkové transparentnosti a otevřenosti orgánů ve třetích zemích, jakož i veřejné informovanosti a účasti na rozhodovacích postupech týkajících se bezpečnosti jaderných zařízení a účinných postupů v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami a nástroji; Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. cb (nové) cb)  využívání poznatků a opatření v rámci nástroje k tomu, aby se vyvíjel politický tlak na půdě mezinárodních organizací v oblasti energetiky a bezpečnosti; Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 1.  Při provádění tohoto nařízení musí být zajištěn soulad, synergie a doplňkovost s nařízením (EU) č. XXX/XX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, jinými programy vnější činnosti Unie a dalšími příslušnými politikami a programy Unie, jakož i soudržnost politik ve prospěch rozvoje. 1.  Při provádění tohoto nařízení musí být zajištěn soulad, synergie a doplňkovost s nařízením (EU) č. XXX/XX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, jinými programy vnější činnosti Unie a dalšími příslušnými politikami a legislativními akty, jako jsou směrnice 2009/71/Euratom, 2011/70/Euratom a 2013/59/Euratom, cíli a hodnotami Unie a programy Unie, jako je program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu, který doplňuje Horizont Evropa, jakož i soudržnost politik ve prospěch rozvoje. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 a (nový) 2a.  Komise koordinuje vlastní spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, jež sledují podobné cíle, a zejména s MAAE a OECD/NEA. Tato koordinace zamezí tomu, aby se činnosti a financování Společenství a dotčených organizací ve vztahu k třetím zemím jakkoli zdvojovaly. Komise do plnění tohoto úkolu rovněž zapojí příslušné orgány členských států a evropské provozovatele, aby byly plně využity evropské odborné znalosti v oblasti jaderné bezpečnosti a záruk. Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 Finanční krytí pro provádění tohoto nařízení na období 2021–2027 činí 300 milionů EUR v běžných cenách. Finanční krytí pro provádění tohoto nařízení na období 2021–2027 činí 266 milionů EUR ve stálých cenách. Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 Zastřešující rámec politiky pro provádění tohoto nařízení tvoří dohody o přidružení, dohody o partnerství a spolupráci, vícestranné dohody a jiné dohody, které zakládají právně závazný vztah s partnerskými zeměmi, jakož i závěry Evropské rady a závěry Rady, prohlášení z vrcholných schůzek nebo závěry setkání na vysoké úrovni s partnerskými zeměmi, sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Zastřešující rámec politiky pro provádění tohoto nařízení tvoří acquis Společenství týkající se jaderné bezpečnosti a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, dohody o přidružení, dohody o partnerství a spolupráci, vícestranné dohody a jiné dohody, které zakládají právně závazný vztah s partnerskými zeměmi, jakož i závěry Evropské rady a závěry Rady, prohlášení z vrcholných schůzek nebo závěry setkání na vysoké úrovni s partnerskými zeměmi, sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 2.  Cílem víceletých orientačních programů je poskytnout soudržný rámec pro spolupráci mezi Společenstvím a dotyčnými třetími zeměmi či regiony v souladu s celkovým cílem a rozsahem, cíli, zásadami a politikou Společenství a na základě rámce politiky uvedeného v článku 5. 2.  Cílem víceletých orientačních programů je poskytnout soudržný rámec pro spolupráci mezi Společenstvím a dotyčnými třetími zeměmi, regiony či mezinárodními organizacemi v souladu s celkovým cílem a rozsahem, cíli, zásadami a politikou Společenství a na základě rámce politiky uvedeného v článku 5. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 3 3.   Víceleté orientační programy tvoří obecný základ pro spolupráci a vymezují cíle Společenství pro spolupráci podle tohoto nařízení s ohledem na potřeby dotčených zemí, priority Společenství, mezinárodní situaci a činnosti dotčených třetích zemí. Ve víceletých orientačních programech je rovněž popsána přidaná hodnota spolupráce a způsob, jak zabránit zdvojování činností s jinými programy a iniciativami, zejména s těmi, které uskutečňují mezinárodní organizace sledující stejné cíle a významní dárci. 3.   Víceleté orientační programy tvoří obecný základ pro spolupráci a vymezují cíle Společenství pro spolupráci podle tohoto nařízení s ohledem na potřeby a situaci dotčených zemí, priority Společenství, mezinárodní situaci a činnosti dotčených třetích zemí. Ve víceletých orientačních programech je rovněž popsána přidaná hodnota spolupráce a způsob, jak zabránit zdvojování činností s jinými programy a iniciativami, zejména s těmi, které uskutečňují mezinárodní organizace sledující stejné cíle a významní dárci. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 3 a (nový) 3a.  Cílem víceletých orientačních programů je přimět země, které jsou příjemci finanční pomoci podle tohoto nařízení, aby dodržovaly závazky vyplývající z dohod s Unií a ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, aby přijaly závazky příslušných mezinárodních úmluv, dodržovaly normy v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a zavázaly se k provádění příslušných doporučení a opatření spolu s uplatňováním nejpřísnějších norem týkajících se transparentnosti a zveřejňování informací. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 4 a (nový) 4a.  Víceleté orientační programy by měly stanovit rámec pro kvalifikovaný a nezávislý dohled, který by měl zvýšit úroveň jaderné bezpečnosti v partnerských zemích. Tyto programy by mohly zahrnovat ustanovení na podporu dozorných orgánů v jaderné oblasti při provádění komplexního posouzení rizik a bezpečnosti jaderných elektráren („zátěžové testy“), na základě acquis Společenství v oblasti jaderné bezpečnosti a radioaktivního odpadu, a rovněž při provádění doporučení vyplývajících z těchto zátěžových testů a sledování uplatňování příslušných opatření, například v přistupujících zemích, kandidátských zemích, u potenciálních kandidátů a zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství. Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 5 5.  Víceleté orientační programy jsou založeny na dialogu s partnerskými zeměmi nebo regiony. 5.  Víceleté orientační programy jsou založeny na dialogu s partnerskými zeměmi nebo regiony. Při vypracovávání programů a před jejich přijetím by Komise měla konzultovat Skupinu evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost a v příslušných případech odpovídající vnitrostátní orgány členských států. Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 6 6.  Víceleté orientační programy přijímá Komise přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Stejným postupem Komise orientační programy přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje. 6.  Víceleté orientační programy přijímá Komise přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Stejným postupem Komise orientační programy přezkoumá v polovině období a v případě potřeby aktualizuje. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a a)  akčních plánů, jednotlivých opatření a podpůrných opatření, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 10 milionů EUR; b) a)  jednotlivých opatření a podpůrných opatření, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 10 milionů EUR; Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – písm. b b)  výdaje spojené se zajišťováním informačních a komunikačních činností, včetně rozvoje komunikačních strategií a sdělování a zviditelňování politických priorit Unie na úrovni organizace. b)  výdaje spojené se zajišťováním informačních a komunikačních činností, včetně rozvoje komunikačních strategií a sdělování a zviditelňování politických priorit, cílů a hodnot Unie na úrovni organizace. Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Článek 11 a  (nový) Článek 11a Kritéria vztahující se na mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti 1.   Obecná shoda a vzájemná dohoda mezi třetí zemí a Společenstvím je potvrzena formální žádostí podanou Komisi, která zavazuje příslušnou vládu. 2.   Třetí země, které mají zájem se Společenstvím spolupracovat, jsou stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a měly by mít s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii uzavřen svůj dodatkový protokol nebo dohodu o zárukách, které budou moci věrohodně zajišťovat, že nedochází ke zneužívání deklarovaného jaderného materiálu z mírových jaderných činností, že v celém státě neexistuje nedeklarovaný jaderný materiálu nebo že se ve státě s tímto materiálem nepracuje. V plné míře se hlásí k základním zásadám v oblasti bezpečnosti, jak vyplývají ze standardů bezpečnosti na úrovni MAAE, a jsou rovněž stranami příslušných úmluv, například Úmluvy o jaderné bezpečnosti a Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, nebo učiní kroky prokazující pevné odhodlání k těmto úmluvám přistoupit. V případě aktivní spolupráce se tento závazek každoročně přezkoumává s přihlédnutím k zprávám jednotlivých států a dalším dokumentům o provádění příslušných úmluv. Na základě tohoto hodnocení bude rozhodnuto o pokračování spolupráce. V naléhavých případech se při uplatňování těchto zásad může prokázat určitá flexibilita. 3.   Dotčená třetí země musí akceptovat hodnocení opatření přijatých v souladu s odstavcem 2, aby byl zajištěn a sledován soulad s cíli spolupráce podle tohoto nařízení. Toto hodnocení umožňuje sledování a ověřování souladu s dohodnutými cíli a může být podmínkou pro pokračující platby příspěvku Společenství. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 (1)  Monitorování, podávání zpráv a hodnocení se provádí v souladu s čl. 31 odst. 2, 4, 5 a 6 a články 32 a 36 nařízení (EU) č. XXX/XXX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. (1)  Monitorování, podávání zpráv a hodnocení se provádí v souladu s čl. 31 odst. 2, 4, 5 a 6 a články 32 a 36 nařízení (EU) č. XXX/XXX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. Zvláštní hodnocení uvedená v čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. XXX/XXX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, která se týkají jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a záruk, budou po konzultaci Skupiny evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost projednána ve výboru evropského nástroje pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a předložena Evropskému parlamentu. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 – písm. a a)  počet připravených, zavedených nebo revidovaných právních a regulačních aktů a and a)   počet připravených, zavedených nebo revidovaných právních a regulačních aktů a jejich úspěšné provádění a rovněž jejich vliv na normy a záruky jaderné bezpečnosti v příslušných zemích včetně vlivu na občany a životní prostředí; Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 – písm. b b)  počet projektových studií, koncepčních studií nebo studií proveditelnosti týkajících se zřizování zařízení v souladu s nejpřísnějšími normami v oblasti jaderné bezpečnosti. b)   počet projektových studií, koncepčních studií nebo studií proveditelnosti týkajících se zřizování zařízení v souladu s nejpřísnějšími normami v oblasti jaderné bezpečnosti a úspěšné provádění výsledků těchto studií. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 – písm. b a (nové) ba)  opatření v oblasti jaderné bezpečnosti, ochraně před radiací a efektivního a účinného zlepšování záruk, na základě nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a jaderných záruk, včetně výsledků mezinárodních vzájemných hodnocení, která jsou prováděna v jaderných zařízeních. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Článek 12 a (nový) Článek 12a Transparentnost Komise a třetí země spolupracující s Unií v rámci tohoto nástroje zajistí, aby byly pracovníkům i široké veřejnosti dostupné potřebné informace ohledně opatření v oblasti jaderné bezpečnosti přijatých v těchto zemích s pomocí tohoto nástroje a týkající se norem jaderné bezpečnosti obecně, přičemž zvláštní pozornost bude věnována místním orgánům, obyvatelstvu a zúčastněným stranám v blízkosti jaderného zařízení. Tato povinnost zahrne zajištění toho, aby příslušné dozorné orgány a držitelé povolení poskytovali informace v rámci své oblasti působnosti. Informace se veřejnosti zpřístupní v souladu s příslušnými právními předpisy a mezinárodními nástroji a za podmínky, že to neohrozí jiné prvořadé zájmy, například bezpečnostní, které byly uznány v rámci příslušných právních předpisů nebo mezinárodních nástrojů.