(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0378),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 81 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0242/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0477/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 56.

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 81 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

v souladu s řádným legislativním postupem(2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V zájmu řádného fungování vnitřního trhu a rozvoje evropského prostoru občanského práva, který by se řídil zásadou vzájemné důvěry a vzájemného uznávání soudních rozhodnutí, je nezbytné dále zlepšit a urychlit spolupráci soudů při členských států v oblasti dokazování. [pozm. návrh 1]

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001(3) stanoví pravidla pro spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech.

(2a)   Pro účely tohoto nařízení by měl být pojem „soud“ definován široce, tak aby nepokrýval pouze soudy v úzkém slova smyslu (soudy, které vykonávají soudní funkce), ale také další subjekty či orgány, které jsou ve vnitrostátním právním řádu příslušné k dokazování v souladu s tímto nařízením, jako je tomu v některých členských státech a v určitých situacích např. u donucovacích orgánů či notářů. [pozm. návrh 2]

(2b)  Je klíčové, aby byly k dispozici účinné prostředky pro získávání, uchovávání a předkládání důkazů a aby byla řádně zohledňována práva obhajoby a potřeba chránit důvěrné informace. V této souvislosti je důležité podněcovat využívání moderních technologií. [pozm. návrh 3]

(3)  Aby se účinně zajistilo přímé a rychlé předávání žádostí a sdělení, měly by se používat všechny vhodné prostředky moderních komunikačních technologií, přičemž je třeba zohledňovat neustálý vývoj těchto technologií. Proto by mělo být zavedeno pravidlo, že veškerá komunikace a výměna listin by měla probíhat pomocí decentralizovaného informačního systému sestávajícího z vnitrostátních informačních systémů. [pozm. návrh 4]

(3a)   Decentralizovaný informační a telekomunikační (IT) systém by se měl zakládat na systému e-CODEX a měla by jej spravovat agentura eu-LISA. Agentuře eu-LISA by měly být poskytovány dostatečné prostředky na zavedení a údržbu takového systému i na poskytování technické podpory pro případy, kdy by se při fungování systému objevily problémy. Komise by měla co nejdříve, nejpozději ovšem do konce roku 2019, předložit návrh nařízení o přeshraniční komunikaci při soudních řízeních (e-CODEX). [pozm. návrh 5]

(4)  V zájmu zajištění vzájemného uznávání digitálních důkazů by těmto důkazům získaným v jednom členském státě v souladu s jeho právem nemělo být odepřeno uznání jako důkazů v jiných členských státech pouze z důvodu jejich digitální povahy. Tímto není dotčeno rozhodování – v souladu s vnitrostátními právními předpisy – o kvalitě a hodnotě důkazů, ať už se jedná o důkazy digitální či jiné povahy. [pozm. návrh 6]

(5)  Nařízením (ES) č. 1206/2001 by neměla být dotčena možnost pro orgány vyměňovat si informace podle systémů zavedených jinými nástroji Unie, jako je nařízení Rady (ES) č. 2201/2003(4) nebo nařízení Rady (ES) č. 4/2009(5), a to i tehdy, pokud tyto informace mají důkazní hodnotu, takže si dožadující orgán může zvolit nejvhodnější metodu.

(5a)   Postup pro získávání, uchovávání a předkládání důkazů by měl zajistit dodržování procesních práv stran a chránit osobní údaje a soukromí, při zajištění jejich integrity a důvěrnosti, v souladu s platnými unijními právními předpisy. [pozm. návrh 7]

(6)  Moderní komunikační technologie, zejména videokonference, které jsou důležitým a přímým prostředkem pro zjednodušení a urychlení dokazování, se v současné době nevyužívají v plném rozsahu. V případech, kdy je třeba provést dokazování výslechem osoby, která má bydliště v jiném členském státě, jako svědka, strany nebo znalce, měl by soud provést dokazování přímo prostřednictvím videokonference nebo jakékoli jiné vhodné technologie komunikace na dálku, mají-li ji příslušné soudy k dispozici, pokud se domnívá ovšem soud nedomnívá, že použití této technologie je s přihlédnutím ke specifickým okolnostem daného případu vhodné nevhodné pro řádný průběh příslušného řízení. Pravidla pro využívání těchto prostředků komunikace by měla být technologicky neutrální a zohledňovat budoucí technologická řešení. Pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy dotčeného členského státu, využití této technologie by mělo podléhat souhlasu osoby, které má být vyslechnuta. [pozm. návrh 8]

(7)  Aby se zjednodušilo dokazování prostřednictvím diplomatických úředníků pracovníků nebo konzulárních zástupců, mohou tyto osoby na území jiného členského státu a , v němž jsou akreditovány, provádět dokazování oblasti, v níž vykonávají prostorách své funkce, provádět dokazování diplomatické mise či konzulátu, bez nutnosti předchozí žádosti tím, že vyslechnou státní příslušníky členského státu, který zastupují, bez donucení v souvislosti s řízeními probíhajícími před soudy členského státu, který zastupují, pokud osoba, která má být vyslechnuta, spolupracuje na dokazování dobrovolně. [pozm. návrh 9]

(7a)   Je důležité zajistit, aby bylo toto nařízení uplatňováno v souladu s právními předpisy Unie na ochranu údajů a aby byla dodržována ochrana soukromí, jak je zakotvena v Listině základních práv Evropské unie. Dále je důležité zajistit, aby jakékoli zpracování osobních údajů fyzických osob podle tohoto nařízení bylo prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(6) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES(7). Osobní údaje podle tohoto nařízení by měly být zpracovávány pouze pro konkrétní účely stanovené v tomto nařízení. [pozm. návrh 10]

(8)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy a spíše jich, z důvodu vytvoření zjednodušeného právního rámce, který by zajistil přímé, účinné a rychlé předávání žádostí a sdělení týkajících se dokazování, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle. [pozm. návrh 11]

(8a)   Toto nařízení usiluje o posílení účinnosti a zrychlení soudních řízení díky zjednodušení a racionalizaci mechanismů spolupráce ve věci dokazování v přeshraničních řízeních a současně se snaží napomáhat omezování zpoždění a nákladů, jimž čelí jednotlivci i podniky. Větší právní jistota společně s jednoduššími, zracionalizovanými a digitalizovanými postupy může navíc podnítit jednotlivce i podniky k tomu, aby se podíleli na přeshraničních transakcích, čímž se posílí obchod v Unii, a tedy i fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 12]

(9)  V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, [oznámily/o] [se] [Spojené království] [a] [Irsko] [své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení, a je/jsou tedy tímto nařízením vázáno/y] [neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné].

(10)  V souladu s články 1 a 2 protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(11)  Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem vymezení podrobných pravidel pro fungování decentralizovaného IT systému a stanovení minimálních technických norem a požadavků pro využívání videokonferencí. Tyto akty v přenesené pravomoci by měly zaručit účinné, spolehlivé a snadné předávání relevantních informací prostřednictvím decentralizovaného IT systému a měly by také zajistit, aby videokonference zaručovaly vysoce kvalitní komunikaci a interakce v reálném čase. Za účelem aktualizace jednotných formulářů v přílohách nebo technických úprav uvedených formulářů by navíc měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(8). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 13]

(12)  V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 by Komise rovněž měla provést hodnocení tohoto nařízení na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích opatření za účelem posouzení skutečných účinků tohoto nařízení a potřeby dalších kroků.

(13)  Nařízení (ES) č. 1206/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1206/2001 se mění takto:

1)  v článku 1 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:"

„4. Pro účely tohoto nařízení se „soudem“ rozumí jakýkoli justiční orgán v členském státě, který je podle právních předpisů tohoto státu příslušný k dokazování podle tohoto nařízení.“; [pozm. návrh 14]

2)  článek 6 se nahrazuje tímto:"

„Článek 6

Předávání žádostí a ostatních sdělení

1.  Žádosti a sdělení podle tohoto nařízení se předávají prostřednictvím decentralizovaného informačního systému sestávajícího z vnitrostátních informačních systémů propojených prostřednictvím komunikační infrastruktury, jež umožňuje bezpečnou, zabezpečenou a spolehlivou přeshraniční výměnu informací, a to i v reálném čase, mezi vnitrostátními informačními systémy, přičemž řádně dodržuje základní práva a svobody. Uvedený decentralizovaný informační systém je založen na systému e-CODEX. [pozm. návrh 15]

2.  Na žádosti a sdělení předávané prostřednictvím decentralizovaného informačního systému uvedeného v odstavci 1 se použije obecný právní rámec pro používání kvalifikovanýchslužeb vytvářejících důvěru stanovený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014(9). [pozm. návrh 16]

3.  Pokud žádosti a sdělení uvedené v odstavci 1 vyžadují nebo obsahují pečeť nebo vlastnoruční podpis, lze namísto nich použít „kvalifikované elektronické pečetě“ a „kvalifikované elektronické podpisy“, jak jsou vymezeny v nařízení (EU) č. 910/2014, je-li plně zajištěno, že dotčené osoby byly o těchto dokumentech informovány s dostatečným předstihem a zákonným způsobem. [pozm. návrh 17]

3a.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 s cílem doplnit toto nařízení tím, že stanoví podrobná pravidla pro fungování decentralizovaného informačního systému. Při výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby systém zaručoval účinnou, spolehlivou a bezproblémovou výměnu příslušných informací i vysokou úroveň zabezpečení při předávání informací a ochranu soukromí a osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. [pozm. návrh 18]

4.  Pokud předání v souladu s odstavcem 1 není možné v důsledku nepředvídatelného a výjimečného selhání decentralizovaného informačního systému nebo pokud toto předání není možné v jiných výjimečných případech, provede se předání co nejrychlejším způsobem, který u nějž dožádaný členský stát označil za uvedl, že je přijatelný.“; [pozm. návrh 19]

3)  článek 17 se mění takto:

a)  odstavec 2 se zrušuje;

b)  v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

„Pokud ve lhůtě 30 dnů od zaslání žádosti neobdrží dožadující soud informace o tom, zda bylo žádosti vyhověno, považuje se žádost za přijatou.“;

4)  vkládá se nový článek 17a, který zní:"

„Článek 17a

Přímé dokazování prostřednictvím videokonference technologie komunikace na dálku [pozm. návrh 20]

1.  V případech, kdy je třeba provést dokazování výslechem osoby, která má bydliště v jiném členském státě, jako svědka, strany nebo znalce, a soud nežádá příslušný soud jiného členského státu o dokazování v souladu s čl. 1 odst. 1 písm. a), provede soud přímé dokazování v souladu s článkem 17 prostřednictvím videokonference nebo jiných odpovídajících komunikačních technologií, mají-li ji příslušné soudy k dispozici, pokud se domnívá s ohledem na specifické okolnosti daného případu nedomnívá, že použití této technologie je s přihlédnutím ke specifickým okolnostem daného případu vhodné nevhodné pro zaručení spravedlivého průběhu řízení. [pozm. návrh 21]

1a.  Pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy dožadujícího členského státu, využití videokonference nebo jiné vhodné technologie komunikace na dálku podléhá souhlasu osoby, které má být vyslechnuta. [pozm. návrh 22]

2.  Pokud je podána žádost o přímé dokazování prostřednictvím videokonference nebo jakékoli jiné vhodné technologie komunikace na dálku, koná se výslech v prostorách soudu. Dožadující soud a ústřední orgán nebo příslušný orgán uvedené v čl. 3 odst. 3 nebo soud, v jehož prostorách se má konat výslech, se dohodnou na praktických opatřeních pro videokonferenci. Tato ujednání musí být v souladu s minimálními technickými normami a požadavky platnými pro využívání videokonferencí, které se vymezí v souladu s odstavcem 3a. [pozm. návrh 23]

2a.  Elektronický systém pro dokazování zajistí, aby byly ochráněny profesní tajemství a povinnost mlčenlivosti. [pozm. návrh 24]

3.  Pokud se provádí dokazování prostřednictvím videokonference nebo jiné dostupné komunikační technologie: [pozm. návrh 25]

3a.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 s cílem doplnit toto nařízení tím, že stanoví minimální standardy a požadavky pro využívání videokonferencí.

Při výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby videokonference zaručovaly vysoce kvalitní komunikaci a interakci v reálném čase Komise dále zajistí, aby bylo při předávání údajů dosaženo vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany soukromí a osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. [pozm. návrh 27]

3b.  Soud osobě, která má být vyslechnuta, a stranám, včetně jejich právních zástupců, oznámí datum, čas a místo konání výslechu prostřednictvím videokonference nebo jakékoli jiné vhodné technologie komunikace na dálku a podmínky pro účast na něm. Strany a jejich právní zástupci od příslušného soudu obdrží pokyny ohledně postupu pro předkládání písemností nebo jiných materiálů v průběhu výslechu prostřednictvím videokonference nebo jakékoli jiné vhodné technologie komunikace na dálku.“; [pozm. návrh 28]

5)  vkládá se nový článek 17b, který zní:"

„Článek 17b

Dokazování prostřednictvím diplomatických úředníků pracovníků nebo konzulárních zástupců [pozm. návrh 29]

Diplomatičtí úředníci pracovníci nebo konzulární zástupci jednoho členského státu mohou na území jiného členského státu, a v němž jsou akreditováni, provádět oblasti, v níž vykonávají své funkce, provádět prostorách diplomatické mise nebo konzulátu dokazování bez nutnosti předchozí žádosti podle čl. 17 odst. 1 tím, že vyslechnou státní příslušníky členského státu, který zastupují, bez donucení v souvislosti s řízeními probíhajícími před soudy členského státu, který zastupují. K tomuto dokazování může dojít pouze v případě, že je spolupráce vyslýchané osoby dobrovolná. Dokazování je prováděno pod dohledem dožadujícího soudu a v souladu s jeho vnitrostátním právem“; [pozm. návrh 30]

6)  za článek 18 se doplňuje nový oddíl 6, který zní:"

„Oddíl 6

Vzájemné uznávání

Článek 18a

Digitální povahou důkazů získaných Digitálním důkazům získaným v jednom členském státě v souladu s jeho právem se nesmí být odůvodněno upření upřít postavení důkazů v jiných členských státech pouze z důvodu jejich digitální povahy. Otázku toho, zda jsou příslušné důkazy digitální povahy, či nikoli, nelze při rozhodování o kvalitě a hodnotě těchto důkazů zohledňovat.“; [pozm. návrh 31]

6a)  za článek 18 se vkládá nový oddíl 6a, který zní:"

„Oddíl 6a

Zpracovávání osobních údajů

Článek 18b

Zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení, včetně výměny či předávání osobních údajů příslušnými orgány, probíhá v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Jakákoli výměna či předávání informací ze strany příslušných orgánů na úrovni Unie probíhá v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725*. Osobní údaje, které nejsou pro vyřízení daného případu relevantní, jsou neprodleně vymazány.“ [pozm. návrh 32]

_______________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“;

7)  v článku 19 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, kterými se mění přílohy za účelem aktualizace jednotných formulářů nebo technických úprav těchto formulářů.“;

8)  článek 20 se nahrazuje tímto:"

„Článek 20

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 3a, čl. 17a odst. 3a a čl. 19 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem [datum pěti let od ... [den vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 33]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. v čl. 6 odst. 3a, čl. 17a odst. 3a a čl. 19 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 34]

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 3a, čl. 17a odst. 3a nebo čl. 19 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“; [pozm. návrh 35]

9)  vkládá se nový článek 22a, který zní:"

„Článek 22a

Monitorování

1.  Nejpozději do ... [dva roky [jeden rok od data použitelnosti] vstupu v platnost] zavede Komise podrobný program monitorování výstupů, výsledků a dopadů tohoto nařízení. [pozm. návrh 36]

2.  Program monitorování stanoví prostředky a intervaly shromažďování údajů a dalších potřebných důkazů. Specifikuje opatření, která mají být přijata Komisí a členskými státy při shromažďování a analýze údajů a dalších důkazů.

3.  Členské státy poskytnou Komisi údaje a další podklady nezbytné pro monitorování.“;

10)  článek 23 se nahrazuje tímto:"

„Článek 23

Hodnocení

1.  Nejdříve [pět let Nejpozději ... [čtyři roky od data použitelnosti tohoto nařízení] provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, a bude-li to vhodné, spolu s touto zprávou i legislativní návrh. [pozm. návrh 37]

2.  Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro přípravu této zprávy.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne […].

Ustanovení čl. 1 bodu 2 se však použijí ode dne … [24 měsíců od vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 56. (2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019. (3) Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1). (4) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1). (5) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 7, 10.1.2009, s. 1). (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1). (7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37). (8) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).