(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0277),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0192/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená českým Senátem, německým Spolkovým sněmem, irským parlamentem a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0015/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013(4) stanoví společný rámec pro vytvoření moderních interoperabilních sítí zahrnujících dvouúrovňovou strukturu v Unii, jež budou k dispozici občanům, pro rozvoj vnitřního trhu a pro sociální, hospodářskou a územní soudržnost Unie. Transevropské dopravní sítě (TEN-T) mají dvouúrovňovou strukturu: hlavní síť se skládá z prvků sítě, které mají pro Unii nejvyšší strategický význam, zatímco síť globální zajišťuje propojení všech regionů Unie. Hlavní síť by měla sloužit jako přeshraniční a multimodální urychlovač pro jednotný evropský prostor pro dopravu a mobilitu. Nařízení (EU) č. 1315/2013 stanoví závazné cíle pro dokončení realizace s tím, že hlavní síť má být dokončena do roku 2030 a globální síť do roku 2050. Mimoto nařízení (EU) č. 1315/2013 klade zvláštní důraz na přeshraniční propojení, která zlepší interoperabilitu mezi různými druhy dopravy a přispějí k multimodální integraci dopravy Unie, přičemž je rovněž třeba zohlednit dynamiku rozvoje odvětví dopravy a nových technologií v budoucnosti. [pozm. návrh 1]

(2)  Zkušenosti ukazují, že navzdory potřebnosti a závazným časovým lhůtám pro dokončení TEN-T musejí mnohé investice, které mají vést k tomuto dokončení, procházet mnoha pomalými, nejasnými a složitými postupy udělování povolení, přeshraničními zadávacími řízeními a dalšími postupy. Tato situace ohrožuje včasnou realizaci projektů, v mnoha případech má za následek významná zpoždění a zvýšené náklady, vede k nejistotě pro předkladatele projektu a potenciální soukromé investory, a může dokonce vést k tomu, že od projektů je v průběhu řízení upuštěno. Řešení Za těchto problémů a možnost synchronizovaného okolností vyžaduje synchronizované dokončení TEN-T bude vyžadovat přijetí harmonizovaného ve lhůtách stanovených nařízením (EU) č. 1315/2013 harmonizovaná opatření na úrovni Unie. Navíc by členské státy měly o svých vnitrostátních plánech infrastruktury rozhodovat v souladu s cíli TEN-T. [pozm. návrh 2]

(2a)  Toto nařízení se vztahuje pouze na projekty Unie, které jsou uznány jako projekty společného zájmu na hlavní síti transevropské dopravní sítě podle nařízení (EU) č. 1315/2013. Členský stát může rovněž rozhodnout o rozšíření oblasti působnosti na globální síť. [pozm. návrh 3]

(3)  V právních rámcích systémech řady členských států je stanovena možnost preferenčního zacházení pro určité kategorie projektů, jež se odvíjí od jejich strategického významu pro hospodářství Unii. Prioritní zacházení spočívá ve zkrácení časových lhůt, souběhu nebo zjednodušení postupů nebo omezení časového rámce pro dokončení postupu pro získání povolení nebo odvolání způsobem, který současně zajišťuje dosažení cílů dalších horizontálních politik. Je-li Jsou-li v rámci vnitrostátního právního rámce takový rámec zaveden taková pravidla pro prioritní zacházení zavedena, měl měla by se automaticky vztahovat i na projekty Unie považované za projekty společného zájmu ve smyslu nařízení (EU) č. 1315/2013. Členské státy, které nemají tato pravidla týkající se prioritního zacházení, by je měly přijmout. [pozm. návrh 4]

(4)  V zájmu zlepšení účinnosti posouzení dopadu na životní prostředí a zjednodušení rozhodovacího postupu, kdy povinnost provést hodnocení týkající se environmentálních otázek projektů hlavní sítě vyplývá současně ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU(5) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU(6) a dalších právních předpisů Unie, jako je směrnice Rady 92/43/EHS(7), směrnice 2009/147/ES(8), směrnice 2000/60/ES(9), směrnice 2008/98/ES(10), směrnice 2010/75/EU(11), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU(12) a prováděcí směrnice Komise 2011/42/ES(13) by měly členské státy zajistit, aby byl stanoven společný postup, který splňuje požadavky těchto směrnic. Kromě toho včasné stanovení rozsahu dopadů na životní prostředí a včasná diskuze s příslušnými orgány o obsahu posouzení dopadu na životní prostředí mohou omezit zpoždění během fáze udělování povolení a obecně zlepšit kvalitu posouzení. [pozm. návrh 5]

(4a)  Z řady evropských směrnic či vnitrostátního práva vyplývají četné povinnosti provádět posouzení dopadů na životní prostředí, která jsou nezbytná pro udělení povolení na projekty společného zájmu na hlavní síti TEN-T, a proto by bylo žádoucí, aby Unie zavedla společný postup, který by byl zjednodušený, centralizovaný, zohledňoval by požadavky těchto směrnic a jeho cílem by bylo přispět k dosažení cílů tohoto nařízení v oblasti zjednodušení opatření. [pozm. návrh 6]

(5)  Projekty hlavní sítě by se měly opírat o integrované postupy vydávání povolení, které umožní zprůhlednit řízení celého postupu a zajistí jednotné kontaktní místo pro investory. Členské státy by měly určit příslušný orgán v souladu se svými vnitrostátními právními rámci a správním uspořádáním. Členské státy by měly určit jediný příslušný orgán v souladu se svými vnitrostátními právními rámci a správním uspořádáním, aby projekty hlavní sítě mohly využívat integrované postupy vydávání povolení, které umožní zprůhlednit řízení celého postupu a zajistí jednotné kontaktní místo pro investory. V případě potřeby může jediný příslušný orgán přenést svou odpovědnost, povinnosti a úkoly na jiný orgán na příslušné regionální, místní nebo jiné správní úrovni. [pozm. návrh 7]

(6)  Zřízení jediného příslušného orgánu na vnitrostátní úrovni, který by integroval všechny postupy při udělování povolení („jednotného kontaktního místa“), by mělo snížit složitost, zlepšit účinnost a koordinaci a zvýšit transparentnost a rychlost postupů i přijímání rozhodnutí. Tento orgán by měl také posilovat případnou spolupráci mezi členskými státy. Tyto postupy by měly podporovat skutečnou spolupráci mezi investory a jediným příslušným orgánem, a měly by proto umožňovat vymezení rozsahu ve fázi před podáním žádosti o udělení povolení. Toto vymezení rozsahu by mělo tvořit součást podrobného přehledu žádosti a řídit se postupy stanovenými v čl. 5 odst. 2 směrnice 2011/92/EU ve znění směrnice 2014/52/EU. [pozm. návrh 8]

(6a)  Pokud se projekty společného zájmu považují za prioritní projekty Unie, mohl by být za účelem splnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení zřízen společný příslušný orgán, na němž se dohodnou jednotlivé příslušné orgány ze dvou nebo více členských států nebo členských států a třetích zemí. [pozm. návrh 9]

(7)  Postupem stanoveným v tomto nařízení by nemělo být dotčeno plnění požadavků stanovených v mezinárodním právu a právu Unie, včetně ustanovení na ochranu životního prostředí a lidského zdraví.

(8)  Vzhledem k naléhavosti dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 by zjednodušení postupů vydávání povolení mělo být vázáno na lhůtu, ve které by příslušné odpovědné orgány měly přijmout komplexní rozhodnutí týkající se realizace projektu. Tato lhůta by měla vést k účinnějšímu zajistit účinnější řízení postupů a za žádných okolností by neměla ohrozit vysoké standardy Unie v oblasti ochrany životního prostředí, transparentnosti a účasti veřejnosti. Projekty by měly být hodnoceny z hlediska výběrových kritérií připravenosti stanovených Nástrojem pro propojení Evropy. Při provádění těchto hodnocení je třeba zohlednit dodržování lhůt stanovených v tomto nařízení. [pozm. návrh 10]

(9)  Členské státy by se měly snažit zajistit, aby odvolání napadající hmotněprávní nebo procesní zákonnost komplexního rozhodnutí byla řešena co možná nejefektivněji.

(10)  Přeshraniční projekty v oblasti infrastruktury TEN-T se potýkají se zvláštními problémy, pokud jde o koordinaci postupů udělování povolení. Evropští koordinátoři uvedení v článku 45 nařízení (EU) No 1315/2013 by měli být zmocněni k monitorování těchto postupů a měli by usnadňovat jejich synchronizaci a dokončení, aby byly dodrženy lhůty stanovené v tomto nařízení. [pozm. návrh 11]

(11)  Zadávání veřejných zakázek na přeshraniční projekty společného zájmu by mělo probíhat v souladu se Smlouvou a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU(14) nebo 2014/24/EU(15). Aby bylo zajištěno účinné dokončení projektů společného zájmu přeshraniční hlavní sítě, zadávání veřejných zakázek prováděné společným subjektem by mělo podléhat jednotné vnitrostátní právní úpravě. Odchylně od právních předpisů Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek by měly být v zásadě použity vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má společný podnik sídlo. Mělo by být nadále možné určit rozhodné právo prostřednictvím mezivládní dohody.

(12)  Komise se do udělování povolení jednotlivým projektům standardně nezapojuje. V některých případech však určitá hlediska přípravy projektu podléhají schválení na úrovni Unie. Pokud se Komise podílí na postupech, projektům společného zájmu Unie se dostane preferenčního zacházení a Komise zajistí, aby měli předkladatelé projektu jistotu. V některých případech může být vyžadováno schválení státní podpory. Aniž jsou dotčeny lhůty stanovené tímto nařízením a v souladu s kodexem osvědčených postupů pro provádění řízení ve věcech kontroly státní podpory mohou by členské státy měly mít možnost požádat Komisi, aby na projekty společného zájmu na hlavní síti TEN-T, které považují za prioritní, uplatnila předvídatelnější časové lhůty podle typu projektu nebo na základě vzájemně dohodnutého naplánování. [pozm. návrh 12]

(13)  Realizace projektů infrastruktury na hlavní síti TEN-T by měla být podpořena také pokyny Komise, které vyjasní provádění některých typů projektů i dodržování acquis Unie. Například v Akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství(16) se předpokládá, že takové pokyny zprůhlední dodržování směrnice o ochraně ptáků a přírodních stanovišť. V zájmu zajištění minimalizace externích nákladů a ekonomicky nejvýhodnější nabídky by měla být projektům společného zájmu poskytnuta přímá podpora určená pro zadávání veřejných zakázek(17). Dále by měla být vyčleněna vhodná technická pomoc v rámci mechanismů vypracovaných pro víceletý finanční rámec 2021–2027, jejímž cílem by bylo poskytnout projektům společného zájmu TEN-T finanční podporu. [pozm. návrh 13]

(14)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej z důvodu potřeby koordinace těchto cílů může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(15)  Z důvodů právní jistoty by se na správní postupy zahájené před vstupem tohoto nařízení v platnost neměla vztahovat ustanovení tohoto nařízení, pokud nebude po vzájemné dohodě dotčených stran rozhodnuto jinak. [pozm. návrh 14]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví požadavky použitelné na správní postupy uplatňované příslušnými orgány členských států v souvislosti se schvalováním a prováděním všech projektů společného zájmu na hlavní síti transevropské dopravní sítě týkajících se nařízení č. 1315/2013, včetně předem vybraných projektů uvedených v části III přílohy nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy 2021–2027. [pozm. návrh 15]

Členské státy se mohou rozhodnout, že rozšíří uplatňování všech ustanovení tohoto nařízení jako bloku na projekty společného zájmu globální sítě transevropské dopravní sítě. [pozm. návrh 16]

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice vymezené v nařízení (EU) č. 1315/2013. Použijí se rovněž tyto definice:

a)  „komplexním rozhodnutím“ se rozumí rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí orgánu či orgánů jediného příslušného orgánu členského státu, případně společného příslušného orgánu, avšak s výjimkou soudů či jiných soudních orgánů, které určují, zda má být předkladateli projektu uděleno povolení pro výstavbu dopravní infrastruktury potřebné k realizaci projektu, aniž jsou dotčena jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti se správním odvolacím řízením; [pozm. návrh 17]

b)  „postupem udělování povolení“ se rozumí každý postup, který musí příslušné orgány členského státu podle práva Unie nebo vnitrostátního práva provést, nebo opatření, které musí přijmout, než může navrhovatel projektu projekt realizovat, a jenž je zahájen dnem, kdy jediný příslušný orgán členského státu podepíše potvrzení o přijetí oznámení o dokumentaci; [pozm. návrh 18]

c)  „předkladatelem projektu“ se rozumí žadatel o povolení soukromého záměru každá fyzická osoba či veřejná nebo orgán veřejné moci, který dá podnět k záměru soukromá právnická osoba žádající o povolení k zahájení projektu; [pozm. návrh 19]

d)  „jediným příslušným orgánem“ se rozumí orgán určený členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právním rámcem a pověřený úkoly vyplývajícími z tohoto nařízení; [pozm. návrh 20]

e)  „přeshraničním projektem společného zájmu“ se rozumí projekt společného zájmu podle článku 7 nařízení (EU) č. 1315/2013, který je realizován na přeshraničním úseku ve smyslu definice v čl. 3 písm. m) uvedeného nařízení, jehož realizaci provádí společný subjekt.

ea)  „společným příslušným orgánem“ se rozumí orgán zřízený na základě vzájemné dohody mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států nebo z jednoho či více členských států a z jedné nebo více třetích zemí, který je odpovědný za hladký průběh povolovacích řízení v souvislosti s přeshraničními projekty společného zájmu. [pozm. návrh 21]

KAPITOLA II

UDĚLOVÁNÍ POVOLENÍ

Článek 3

„Prioritní status“ projektů společného zájmu

1.  Každý projekt společného zájmu na hlavní síti TEN-T, včetně vybraných oddílů části III přílohy nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy, podléhá postupu udělování integrovaného povolení, který řídí jediný příslušný orgán určený každým členským státem v souladu s články 5 a 6. [pozm. návrh 22]

2.  Existuje-li ve vnitrostátním právu prioritní status, je projektům společného zájmu přidělen status nejvyššího možného národního významu a při postupech udělování povolení je s nimi jako s takovými nakládáno, a to v takovém případě a do takové míry, do níž je toto nakládání určeno vnitrostátním právem předpisy platnými pro příslušný typ dopravní infrastruktury.

3.  Za účelem zajištění účinných a efektivních správních postupů týkajících se projektů společného zájmu zajistí předkladatelé projektů a všechny dotčené orgány co nejrychlejší zacházení s těmito projekty, a to i s ohledem na hodnocení výběrových kritérií připravenosti a na přidělené prostředky. [pozm. návrh 23]

Článek 4

Integrace postupů udělování povolení

1.  Aby bylo možné splnit lhůty stanovené v článku 6 a snížit administrativní zátěž související s dokončením projektů společného zájmu, musí být integrovány všechny správní postupy postupy udělování povolení vyplývající z rozhodného práva, vnitrostátního včetně příslušných posouzení vlivů na životní prostředí na vnitrostátní i práva Unie unijní úrovni, takže bude vydáno jen jedno komplexní rozhodnutí, aniž je dotčena transparentnost, zapojení veřejnosti a environmentální a bezpečnostní požadavky podle práva Unie. [pozm. návrh 24]

2.  V Aniž jsou dotčeny lhůty uvedené v článku 6 tohoto nařízení, v případě projektů společného zájmu, u nichž povinnost provádět posouzení dopadů na životní prostředí vychází současně ze směrnice 2011/92/EU i dalších právních předpisů Unie, členské státy zajistí, aby byly stanoveny společné postupy ve smyslu čl. 2 odst. 3 směrnice 2011/92/EU. [pozm. návrh 25]

Článek 5

Jediný příslušný orgán udělující povolení

1.  Do … (Úřad pro publikace: vložte datum jeden [jeden rok od vstupu tohoto nařízení v platnost], a v každém případě nejpozději do 31. prosince 2020 určí každý členský stát jediný příslušný orgán, který odpovídá za usnadňování postupu postupů udělování povolení, včetně vydávání nezbytných pro přijetí komplexního rozhodnutí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku. [pozm. návrh 26]

2.  U projektu společného zájmu nebo konkrétní kategorie projektů společného zájmu mohou být odpovědnost z podnětu jediného příslušného orgánu uvedeného v odstavci 1 se souhlasem členského státu přeneseny jeho povinnosti, závazky nebo související úkoly přeneseny uvedené v odstavci 1 na jiný orgán na příslušné regionální, místní nebo jiné správní úrovni, nebo a mohou být tímto jiným orgánem vykonány, s výjimkou přijetí komplexního rozhodnutí uvedeného v odstavci 3 tohoto článku, a to za předpokladu, že: [pozm. návrh 27]

a)  za každý projekt společného zájmu je odpovědný pouze jeden příslušný orgán; [pozm. návrh 28]

b)  tento příslušný orgán je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v postupu vedoucím ke komplexnímu rozhodnutí pro daný projekt společného zájmu a [pozm. návrh 29]

c)  tento příslušný orgán koordinuje předkládání veškerých příslušných dokumentů a informací. [pozm. návrh 30]

Jediný příslušný orgán si může ponechat odpovědnost za stanovení časových lhůt, aniž by tím byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 6.

3.  Jediný příslušný orgán vydá komplexní rozhodnutí ve lhůtách stanovených v článku 6. Učiní tak na základě společných postupů.

Komplexní rozhodnutí, které vydal jediný příslušný orgán, je jediným právně závazným rozhodnutím vyplývajícím ze zákonného postupu udělování povolení. Aniž jsou dotčeny lhůty stanovené v článku 6 tohoto nařízení, jsou-li projektem dotčeny další orgány, mohou v souladu s vnitrostátním právem vyjádřit svůj názor ve formě vstupu do daného řízení v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Jediný příslušný orgán toto stanovisko vezme musí vzít taková stanoviska v úvahu, zejména pokud se týkají požadavků stanovených ve směrnici 2014/52/EU a ve směrnici 92/43/EHS. [pozm. návrh 31]

4.  Při přijímání komplexního rozhodnutí zajistí jediný příslušný orgán dodržování příslušných požadavků podle mezinárodního práva a právních předpisů Unie a své rozhodnutí v souladu s platnými právními předpisy řádně odůvodní. [pozm. návrh 32]

5.  Pokud projekt společného zájmu vyžaduje, aby bylo rozhodnutí přijato ve dvou nebo více členských státech nebo v jednom či více členských státech a v jedné či více třetích zemích, přijmou jednotlivé příslušné orgány veškerá nezbytná opatření umožňující vzájemnou účinnou a účelnou spolupráci a koordinaci nebo mohou zřídit společný příslušný orgán odpovědný za usnadnění postupu udělování povolení, aniž jsou dotčeny lhůty stanovené v článku 6. Aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z platných právních předpisů Unie a mezinárodního práva, snaží se členské státy zajistit společné postupy, zejména pokud jde o posouzení dopadů na životní prostředí. [pozm. návrh 33]

5a.  Má-li být zajištěno účinné provádění tohoto nařízení a zejména jeho článku 6a, jediný příslušný orgán informuje Komisi o datu zahájení postupu udělování povolení a o komplexním rozhodnutí, jak je stanoveno v článku 6. [pozm. návrh 34]

Článek 6

Délka a realizace postupu udělování povolení

1.  Postup udělování povolení se skládá z fáze před podáním žádosti a fáze posuzování žádosti a přijímání rozhodnutí jediným příslušným orgánem.

2.  Fáze před podáním žádosti, která zahrnuje období mezi zahájením postupu udělování povolení a předložením úplné dokumentace žádosti jedinému příslušnému orgánu, v zásadě nepřekročí dva roky 18 měsíců. [pozm. návrh 35]

3.  Řízení o udělení povolení se zahájí na základě písemného oznámení zaslaného předkladatelem projektu jedinému příslušnému orgánu dotčených členských států, popřípadě společnému příslušnému orgánu, které obsahuje také podrobný popis projektu. Nejpozději do dvou měsíců jednoho měsíce od přijetí uvedeného oznámení jediný příslušný orgán toto oznámení buď písemně uzná , nebo domnívá-li se, že projekt není pro zahájení postupu udělování povolení dostatečně zralý, zamítne. Pokud se jediný příslušný orgán rozhodne oznámení zamítnout, své rozhodnutí odůvodní. Datum podpisu potvrzení o přijetí tohoto oznámení příslušným orgánem slouží jako zahájení postupu udělování povolení. Pokud se jedná o dva nebo více členských států, slouží jako datum zahájení postupu udělování povolení datum posledního potvrzení o přijetí tohoto oznámení vydaného dotčeným příslušným orgánem. [pozm. návrh 36]

4.  Do tří dvou měsíců od zahájení postupu udělování povolení jediný příslušný orgán, nebo popřípadě společný příslušný orgán v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a s dalšími dotčenými orgány a s přihlédnutím k informacím předloženým předkladatelem projektu na základě oznámení uvedeného v odstavci 3, vypracuje a sdělí předkladateli projektu podrobný přehled žádosti, který obsahuje: [pozm. návrh 37]

-a)  příslušný orgán, na příslušné správní úrovni, který je odpovědný v případě přenesení jediným příslušným orgánem v souladu s čl. 5 odst. 2;[pozm. návrh 38]

a)  věcnou působnost a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí;

b)  harmonogram postupu udělování povolení, v němž se uvádí alespoň:

i)  rozhodnutí, povolení, a stanoviska a posouzení, která je nutno získat; [pozm. návrh 39]

ii)  pravděpodobně dotčené nebo konzultované orgány, zúčastněné strany a veřejnost; [pozm. návrh 40]

iii)  jednotlivé etapy tohoto postupu a jejich trvání;

iv)  hlavní cíle, jichž má být dosaženo, a příslušné termíny z hlediska komplexního rozhodnutí, které má být přijato, a celkový plánovaný časový rámec; [pozm. návrh 41]

v)  zdroje plánované orgány a případně další potřebné zdroje.

5.  Aby bylo zajištěno, že dokumentace žádosti je úplná a má odpovídající kvalitu, předkladatel projektu co nejdříve v průběhu postupu před podáním žádosti požádá jediný příslušný orgán o stanovisko ke své žádosti. Předkladatel projektu plně spolupracuje s jediným příslušným orgánem na dodržení lhůt a podrobného přehledu žádosti, jak je uveden v odstavci 4.

6.  Předkladatel projektu předloží dokumentaci žádosti na základě podrobného návrhu žádosti ve lhůtě 21 15 měsíců od obdržení tohoto podrobného návrhu žádosti. Po uplynutí této lhůty se podrobný návrh žádosti již nepovažuje za použitelný, ledaže se na základě odůvodněné žádosti předkladatele projektu jediný příslušný orgán rozhodne z vlastního podnětu tuto lhůtu prodloužit o nejvýše šest měsíců. [pozm. návrh 42]

7.  Nejpozději do dvou měsíců ode dne předložení úplné dokumentace žádosti příslušný orgán písemně potvrdí její úplnost a informuje o tom předkladatele projektu. Dokumentace žádosti předložená předkladatelem projektu se považuje za úplnou, pokud příslušný orgán do dvou měsíců ode dne předložení nepožádá předkladatele projektu o dodání chybějících informací. Pokud jde o věcnou působnost a úroveň podrobností, tato žádost se omezuje na prvky uvedené v podrobném návrhu žádosti. Jakákoli další žádost o informace je možná pouze na základě výjimečných a nepředvídaných nových okolností a jediný příslušný orgán ji řádně odůvodní.

8.  Jediný příslušný orgán posoudí žádost a přijme komplexní závazné rozhodnutí ve lhůtě jednoho roku šesti měsíců ode dne předložení úplné dokumentace žádosti v souladu s odstavcem 7, pokud se jediný příslušný orgán z vlastního podnětu nerozhodne tuto lhůtu prodloužit o nejvýše tři měsíce, přičemž toto rozhodnutí odůvodní. Členské státy mohou případně stanovit kratší lhůtu. [pozm. návrh 43]

9.  Lhůtami stanovenými v předchozích ustanoveních nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z právních aktů Unie a mezinárodních právních aktů, ani správní odvolací řízení a opravné prostředky před soudem nebo jiným soudním orgánem.

Článek 6a

Postup udělování povolení a finanční pomoc Unie

1.  V souladu s postupem stanoveným v článku 6 tohoto nařízení se při hodnocení projektů na základě výběrových kritérií připravenosti stanovených v článku 13 nařízení (EU) .../... [o zřízení Nástroje pro propojení Evropy] zohledňuje aktuální stav projektu.

2.  Zpoždění, ke kterým dojde s ohledem na jednotlivé fáze a lhůty stanovené v článku 6, jsou důvodem pro přezkoumání aktuálního stavu projektu a revizi finanční pomoci, kterou Unie obdržela v rámci Nástroje pro propojení Evropy, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 1 nařízení (EU).../... [o zřízení Nástroje pro propojení Evropy], a mohou vést ke snížení nebo odebrání finanční pomoci. [pozm. návrh 44]

Článek 7

Koordinace postupů přeshraničního udělování povolení

1.  U projektů, na nichž se podílejí dva nebo více členských států nebo jeden či více členských států a jedna či více třetích zemí, příslušné orgány dotčených členských států sladí své harmonogramy a přijmou společný rozpis. [pozm. návrh 45]

1a.  V zájmu usnadnění postupu udělování povolení mohou v těchto případech jediné příslušné orgány ze dvou či více členských států nebo z jednoho či více členských států a jedné či více třetích zemí na základě vzájemné dohody zřídit společný příslušný orgán, jak stanoví čl. 5 odst. 5. [pozm. návrh 46]

2.  Evropský koordinátor ve smyslu článku 45 nařízení (EU) č. 1315/2013 je zmocněn, aby pečlivě sledoval postup udělování povolení přeshraničním projektům společného zájmu a usnadňoval kontakty a spolupráci mezi zúčastněnými příslušnými orgány, nebo popřípadě se společným příslušným orgánem. [pozm. návrh 47]

3.  Aniž je dotčena povinnost dodržovat lhůty podle tohoto nařízení, není-li dodržena lhůta pro přijetí komplexního rozhodnutí, jediný příslušný orgán neprodleně uvědomí Komisi a případně příslušného evropského koordinátora o opatřeních, která byla nebo budou přijata za účelem dokončení postupu udělování povolení s co nejmenším zpožděním. Komise a případně Evropský koordinátor může požádat jediný příslušný orgán, aby pravidelně podával zprávy o dosaženém pokroku. [pozm. návrh 48]

KAPITOLA III

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Článek 8

Zadávání veřejných zakázek na přeshraniční projekty společného zájmu

1.  Zadávání veřejných zakázek na přeshraniční projekty společného zájmu probíhá v souladu se Smlouvou a směrnicí 2014/25/EU nebo 2014/24/EU.

2.  Pokud jsou zadávací řízení prováděna společným subjektem zřízeným zúčastněnými členskými státy, použijí se pro tento subjekt a případně i pro jeho dceřiné společnosti vnitrostátní ustanovení jednoho z těchto členských států a odchylně od těchto směrnic se těmito ustanoveními rozumějí ustanovení uvedená v čl. 57 odst. 5 písm. a) směrnice 2014/25/EU, případně v čl. 39 odst. 5 písm. a) směrnice 2014/24/EU, pokud dohoda mezi zúčastněnými členskými státy nestanoví jinak. Tato dohoda v každém případě stanoví uplatňování jednotné vnitrostátní právní úpravy v případě postupů na postupy zadávání veřejných zakázek prováděných společným subjektem a případně jeho dceřinými společnostmi v rámci celého projektu. [pozm. návrh 49]

KAPITOLA IV

TECHNICKÁ POMOC

Článek 9

Technická pomoc

Na žádost předkladatele projektu nebo členského státu v souladu s příslušnými programy financování Unie, a aniž je dotčen víceletý finanční rámec, poskytne Unie technickou, poradenskou a finanční pomoc k provádění tohoto nařízení a usnadnění provádění projektů společného zájmu v každé fázi procesu. [pozm. návrh 50]

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 10

Přechodná ustanovení

Toto nařízení se nevztahuje na správní postupy, které byly zahájeny před dnem jeho vstupu v platnost.

Článek 11

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 4, 5, 6 a 7 se však použijí v daném členském státě ode dne, kdy tento členský stát určí jediný příslušný orgán v souladu s čl. 5 odst. 1.

Komise zveřejní v Úředním věstníku oznámení o tom, kdy se tato ustanovení stanou v členském státě použitelnými. [pozm. návrh 51]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Stanovisko ze dne 17. října 2018 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). (2) Stanovisko ze dne 7. února 2019 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1). (5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1). (6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014 , kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1). (7) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7). (8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7). (9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). (10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3). (11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17). (12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1). (13) Prováděcí směrnice Komise 2011/42/EU ze dne 11. dubna 2011 , kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky flutriafol a kterou se mění rozhodnutí Komise 2008/934/ES (Úř. věst. L 97, 12.4.2011, s. 42). (14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243). (15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65). (16) COM(2017)0198. (17) COM(2017)0573.