Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2159(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0075/2019

Předložené texty :

A8-0075/2019

Rozpravy :

PV 11/03/2019 - 24
CRE 11/03/2019 - 24

Hlasování :

PV 12/03/2019 - 9.24
CRE 12/03/2019 - 9.24
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0158

Přijaté texty
PDF 166kWORD 51k
Úterý, 12. března 2019 - Štrasburk Konečné znění
Budování kapacity EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace
P8_TA(2019)0158A8-0075/2019

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o budování kapacity EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace (2018/2159(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

–  s ohledem na zásady a cíle Charty OSN,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na Helsinský závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 jakožto základní dokument pro evropské a širší regionální bezpečnostní uspořádání a s ohledem na všechny zásady v něm uvedené,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na 17 cílů udržitelného rozvoje OSN a Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o předcházení konfliktům a mediaci a o ženách, míru a bezpečnosti a o mladých lidech, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na koncepci Rady pro posílení kapacit EU pro mediaci a dialog, přijatou dne 10. listopadu 2009 (15779/09),

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová, a na první zprávu o jejím provádění nazvanou „Od společné vize ke společnému postupu: uplatňování globální strategie EU“, která byla zveřejněna dne 18. června 2017,

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(1),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 5. července 2018 k 73. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru(3),

–  s ohledem na návrh předložený Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise ze dne 13. června 2018 „Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje“ (HR(2018) 94),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0075/2019),

A.  vzhledem k tomu, že podpora mezinárodního míru a bezpečnosti je jedním z důvodů existence EU, což bylo uznáno Nobelovou cenou míru za rok 2012, a je ústředním prvkem Lisabonské smlouvy;

B.  vzhledem k tomu, že EU je odhodlána provádět agendu žen, míru a bezpečnosti v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a jejími následnými aktualizacemi a agendu týkající se mladých lidí, míru a bezpečnosti v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2250 a jejími následnými aktualizacemi;

C.  vzhledem k tomu, že EU je jedním z největších dárců podporujícím předcházení konfliktům a budování míru prostřednictvím nástrojů vnější pomoci;

D.  vzhledem k tomu, že by EU coby klíčový přispěvatel mezinárodních organizací, zcela zásadní dárce pomoci a největší světový obchodní partner měla převzít vedoucí úlohu v budování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že předcházení konfliktům a mediace by měly být zahrnuty do komplexního přístupu spojujícího bezpečnost, diplomacii a rozvoj;

E.  vzhledem k tomu, že je nezbytná spolupráce s regionálními organizacemi, jako např. s OBSE, která ve svém Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 mimo jiné stanoví zásady nepoužívání síly, územní celistvosti států a rovných práv národů a jejich právo na sebeurčení, a vzhledem k tomu, že tyto organizace hrají v předcházení konfliktů a mediaci klíčovou roli;

F.  vzhledem k tomu, že předcházení násilným konfliktům má zásadní význam pro řešení bezpečnostních hrozeb, jimž Evropa a její sousedé čelí, stejně jako pro politický a společenský pokrok; vzhledem k tomu, že je rovněž nezbytnou součástí účinného multilateralismu a nástrojem k dosažení cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 16 týkajícího se mírové společnosti podporující začlenění, přístupu ke spravedlnosti pro všechny a vytvoření efektivních, odpovědných a inkluzivních institucí na všech úrovních;

G.  vzhledem k tomu, že pokračující podpora EU poskytovaná civilním a vojenským subjektům ve třetích zemích je významným faktorem pro předcházení opakujícím se násilným konfliktům; vzhledem k tomu, že udržitelný a trvalý mír a bezpečnost je neoddělitelně spjat s udržitelným rozvojem;

H.  vzhledem k tomu, že předcházení konfliktům a mediace by měly zajistit zachování stability a rozvoj těch států a zeměpisných oblastí, jejichž situace představuje pro Unii přímou bezpečnostní hrozbu;

I.  vzhledem k tomu, že prevence má strategickou funkci, jejímž účelem je zajistit efektivní kroky ještě před krizí; vzhledem k tomu, že mediace je dalším diplomatickým nástrojem, který lze použít k předcházení konfliktům, zabránění jejich šíření a jejich řešení;

J.  vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější bezpečnost jsou čím dál tím více neoddělitelně spjaty a že složitá povaha globálních výzev vyžaduje komplexní a integrovaný přístup EU k vnějším konfliktům a krizím;

K.  vzhledem k tomu, že je potřebný silnější interinstitucionální přístup pro to, aby bylo zajištěno, že se EU bude moci rozvíjet a realizovat své kapacity v plném rozsahu;

L.  vzhledem k tomu, že globální strategie EU, politická prohlášení a institucionální vývoj jsou vítanými známkami angažovanosti místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, pokud jde o upřednostňování předcházení konfliktům a mediace;

M.  vzhledem k tomu, že nástroje financování vnější činnosti poskytují významný příspěvek na podporu předcházení konfliktům a budování míru;

N.  vzhledem k tomu, že přechodné soudnictví je významným souborem soudních a mimosoudních mechanismů, které se soustředí na odpovědnost za předchozí porušování zákona a rovněž na dosažení udržitelné, spravedlivé a mírové budoucnosti;

O.  vzhledem k tomu, že Parlament zaujímá přední místo v parlamentní diplomacii včetně procesů mediace a dialogu a využívá k tomu svou zakořeněnou kulturu dialogu a budování konsensu;

P.  vzhledem k tomu, že násilný konflikt a válka mají nepřiměřený dopad na civilisty, zejména ženy a děti, přičemž ženám hrozí větší riziko než mužům, že se stanou oběťmi hospodářského a sexuálního vykořisťování, nucené práce, vysídlení, zadržování a sexuálního násilí, jako je znásilnění, které se používá jako válečná taktika; vzhledem k tomu, že aktivní účast žen a mladých lidí je důležitá pro předcházení konfliktům a budování míru stejně jako pro předcházení všem formám násilí, včetně sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví;

Q.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zahrnout a podporovat aktivní a smysluplnou účast občanské společnosti a místních subjektů, jak civilních, tak vojenských, včetně žen, menšin, původních obyvatel a mladých lidí, při podpoře a usnadňování budování kapacit a budování důvěry v rámci mediace, dialogu a usmíření;

R.  vzhledem k tomu, že snahy o předcházení konfliktům, budování míru a udržování míru jsou často nedostatečně financovány, a to navzdory politickým závazkům na úrovni EU, které mají řetězový vliv na schopnost prosazovat a usnadňovat činnost v těchto oblastech;

1.  vyzývá k tomu, aby Unie považovala předcházení konfliktům a mediaci v rámci nebo na podporu stávajících dohodnutých formátů a zásad jednání za prioritní; zdůrazňuje, že tento přístup přináší celosvětově vysokou přidanou hodnotu EU z politického, společenského, hospodářského i bezpečnostního hlediska; připomíná, že předcházení konfliktům a mediace přispívají k upevňování přítomnosti a důvěryhodnosti Unie na mezinárodní scéně;

2.  uznává roli, kterou hrají civilní a vojenské mise EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) při udržování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti;

3.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, předsedu Komise a předsedu Evropského parlamentu, aby stanovili společné a dlouhodobé priority v oblasti předcházení konfliktům a mediace, které by se měly stát součástí pravidelného strategického plánování;

4.  vyzývá k dlouhodobému budování míru, založenému na řešení základních příčin konfliktů;

5.  vyzývá ke zlepšení stávající architektury na podporu níže uvedených priorit EU;

6.  vyzývá k přístupu vnímavému vůči konfliktům a zaměřenému na obyvatele, který učiní z bezpečnosti osob ústřední prvek angažovanosti EU, aby mohlo být dosaženo pozitivních a udržitelných výsledků;

7.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a útvary Komise, které se zabývají vnější činností, aby Parlamentu každoročně předkládaly zprávu o pokroku dosaženém při provádění politických závazků EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace;

O rozšiřování institucionálních kapacit EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace

8.  podporuje ucelenější a komplexnější zapojení EU do vnějších konfliktů a krizí a domnívá se, že integrovaný přístup k vnějším konfliktům a krizím představuje přidanou hodnotu vnější činnosti Unie a že všechny prostředky musí být provedeny co nejrychleji, aby se vyjasnily reakce EU v každé fázi konfliktu a aby byl tento integrovaný přístup operativnější a účinnější; připomíná v této souvislosti normy a zásady mezinárodního práva a Charty OSN a vyjadřuje podporu stávajícím vyjednávacím rámcům, přístupům a zásadám; opakuje, že ke každému konfliktu je třeba přistupovat odděleně;

9.  zdůrazňuje, že budování kapacit by mělo členským státům umožnit, aby určily prioritní zeměpisné oblasti pro opatření v oblasti předcházení konfliktům a mediace, a usnadnit dvoustrannou spolupráci mezi evropskými zeměmi;

10.  vyzývá, aby byl pod dohledem místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zřízen poradní výbor EU na vysoké úrovni pro předcházení konfliktům a mediaci, a to s cílem vytvořit ucelený tým zkušených politických mediátorů a odborníků na předcházení konfliktům, který by poskytoval politické a technické odborné znalosti v krátké lhůtě; je přesvědčen, že je zapotřebí rovněž tým odborníků zabývající se usmířením a přechodným soudnictvím; vyzývá k systematické podpoře zřizování mechanismů usmíření a odpovědnosti ve všech oblastech po skončení konfliktu, aby byla zajištěna odpovědnost za již spáchané zločiny stejně jako prevence a odrazení od páchání zločinů v budoucnosti;

11.  vyzývá ke jmenování zvláštního vyslance EU pro mír, který by předsedal poradnímu výboru EU na vysoké úrovni, za účelem podpory soudržnosti a koordinace napříč orgány, a to i v rámci spolupráce s občanskou společností, zlepšit výměnu informací a pomoci ke zvýšení a urychlení činností;

12.  vyzývá k vytvoření dalších interinstitucionálních mechanismů, jako jsou například pracovní skupiny pro specifické situace v oblasti předcházení konfliktům;

13.  vyzývá k vytvoření zvláštní pracovní skupiny Rady pro předcházení konfliktům a mediaci a zdůrazňuje přitom pevný závazek EU k podpoře míru a stability v jejích sousedních regionech;

O Evropské službě pro vnější činnost

14.  vítá zřízení specializované sekce ESVČ, která se zabývá nástroji pro předcházení konfliktům, budování míru a mediaci, a vývoj nástrojů, jako je systém včasného varování a „mapování terénu“; vyzývá k investicím do dalšího vývoje těchto nástrojů;

15.  vyzývá k systematičtějšímu shromažďování, správě a šíření příslušných znalostí ve formátech, které jsou přístupné, praktické a z operačního hlediska relevantní pro zaměstnance ve všech orgánech EU;

16.  vyzývá k dalšímu rozvoji kapacit v oblasti analýzy konfliktů zohledňující genderovou problematiku, včasného varování, usmíření a předcházení konfliktům pro interní zaměstnance, mediátory, jakož i pro třetí strany, ve spolupráci s ESVČ a se zapojením organizací občanské společnosti;

O Evropské komisi

17.  připomíná rostoucí potřebu předcházení konfliktům při řešení základních příčin konfliktů a při dosahování cílů udržitelného rozvoje, a to se zvláštním zaměřením na demokracii a lidská práva, právní stát, reformu soudnictví a podporu občanské společnosti;

18.  zdůrazňuje, že všechny zásahy EU v násilných a konfliktem zasažených oblastech musí být citlivé, pokud jde o genderové otázky a problematiku daného konfliktu; vyzývá k okamžitému přijetí opatření, která by tyto aspekty začlenila do všech příslušných politik, strategií, opatření a operací, s větším důrazem na to, aby se zabránilo škodám a aby zároveň EU maximalizovala svůj příspěvek k dosažení dlouhodobých cílů v oblastech předcházení konfliktům a budování míru;

O Evropském parlamentu

19.  zdůrazňuje úlohu skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb a jejích vedoucích poslanců EP jako operačního subjektu pro koordinaci iniciativ v oblasti mediace a dialogu a vítá nové iniciativy, jako je Dialog pro mír a demokracii Jeana Monneta (za použití historického domu Jeana Monneta v Bazoches ve Francii), činnosti zabývající se násilím v souvislosti s volbami, dialog mezi stranami a dosahování konsenzu stejně jako program pro mladé politické lídry, a doporučuje, aby byly tyto iniciativy dále rozvíjeny jako klíčové nástroje Evropského parlamentu v oblasti mediace, podpory a dialogu; vítá rozhodnutí skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb rozvíjet úspěchy Dialogu pro mír a demokracii Jeana Monneta s makedonským parlamentem (Sobranie) prostřednictvím rozšíření modelu Dialogu pro mír a demokracii Jeana Monneta v zemích západního Balkánu;

20.  vítá partnerství s ukrajinským parlamentem (Verchovna Rada Ukrajiny) ve formátu Dialogu pro mír a demokracii Jeana Monneta s cílem dosáhnout konsenzu mezi politickými hnutími a stranami v ukrajinském parlamentu a především přiblížit tamní politickou kulturu k modernímu přístupu Evropského parlamentu založenému na demokratickém dialogu a dosahování konsenzu;

21.  vítá závěry pátého Dialogu pro mír a demokracii Jeana Monneta, který proběhl ve dnech 11.–13. října 2018 a kde byly učiněny kroky ohledně podpory provádění dohody o přidružení; bere na vědomí žádost, aby Evropský parlament pracoval s Komisí na usnadnění dialogu s klíčovými zúčastněnými stranami z ukrajinského parlamentu a ukrajinské vlády na zlepšení efektivity ukrajinského parlamentu v souvislosti s prováděním dohody o přidružení;

22.  vítá novou třístrannou iniciativu předsedů parlamentů Ukrajiny, Moldavska a Gruzie za účelem vytvoření parlamentního shromáždění na regionální úrovni jakožto důležité platformy pro dialog na regionální úrovni o strategických otázkách včetně provádění dohod o přidružení v reakci na klíčové bezpečnostní hrozby, mezi něž patří hybridní válka a dezinformace; považuje podporu výše zmíněného parlamentního dialogu na regionální úrovni ze strany Parlamentu za důležitý projev angažovanosti EU v této oblasti s ohledem na společné bezpečnostní hrozby v tomto regionu;

23.  konstatuje jeho rostoucí úlohu v procesu politického zprostředkování; v tomto ohledu vyzdvihuje společnou iniciativu komisaře pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření a tří mediátorů Evropského parlamentu pana Kukana, pana Vajgla a pana Fleckensteina na podporu představitelů politických stran z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie s cílem překonat politickou krizi přijetím dohody z Pržina v roce 2015; potvrzuje svou připravenost stavět na tomto příkladu úzké interinstitucionální spolupráce s Komisí a ESVČ a zvýšit svou angažovanost s cílem posílit politický dialog a usmíření na západním Balkánu a v širším sousedství;

24.  vyzývá k dalšímu rozvoji programu pro mladé politické lídry v rámci agendy týkající se mladých lidí, míru a bezpečnosti v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2250, stejně jako k pokračování vynikající spolupráce s regionální iniciativou pro Středomoří místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v rámci programu Mladé středomořské hlasy (Young Mediterranean Voices);

25.  domnívá se, že dialog na vysoké úrovni pro mladé lidi pod názvem Překonání rozdílů (Bridging the Gap) poskytuje prostor pro dialog mezi zástupci mladých lidí a mladými poslanci parlamentů ze zemí západního Balkánu, což je důležité pro podporu kultury dialogu mezi stranami a usmíření a rovněž z hlediska podpory evropské perspektivy pro země tohoto regionu;

26.  doporučuje, aby byly dále rozvíjeny stávající programy parlamentního školení a odborné přípravy pro poslance Evropského parlamentu, zejména pro ty, kteří jsou jmenováni do funkce mediátorů či hlavních pozorovatelů, jakož i programy odborné přípravy pro poslance parlamentů třetích zemí, politické strany a jejich zaměstnance, a to i programy, které se týkají aspektů genderu a mladých lidí, rovněž v koordinaci se strukturami členských států, které již rozvíjejí odborné znalosti v této oblasti;

27.  domnívá se, že kapacity Parlamentu by mohly být dále rozvíjeny, když bude jmenován místopředseda odpovědný za koordinaci mediace a usnadňování dialogu, který by úzce spolupracoval se skupinou pro podporu demokracie a koordinaci voleb; vyzývá k vytvoření týmu, který by zahrnoval stávající a bývalé poslance Evropského parlamentu;

28.  zdůrazňuje roli Sacharovovy ceny udělované Evropským parlamentem z hlediska zvyšování povědomí o konfliktech na celém světě; vyzývá k navýšení udělované částky v příštím volebním období Evropského parlamentu;

29.  uznává, že je nutné, aby Parlament v rámci podpory celkového úsilí EU institucionalizoval své postupy pro mediaci; vyzývá k posílení parlamentní diplomacie a výměnných činností, a to i prostřednictvím práce parlamentních delegací;

30.  zdůrazňuje dlouhodobou úzkou spolupráci mezi Parlamentem a Úřadem OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) v oblasti voleb a podpory demokracie, vyzývá k rozšíření této spolupráce na oblast mediace a dialogu;

O ženách, míru a bezpečnosti – posílení kapacit pro problematiku genderu v rámci činnosti EU na poli předcházení konfliktům a mediace

31.   vyzývá EU, aby se ujala vedoucí úlohy při provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti a při začlenění zásad obsažených v rezolucích Rady bezpečnosti OSN do všech fází činností EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace;

32.  vyzývá k uplatňování naprosté rovnosti žen a mužů a ke zvláštnímu úsilí o zajištění účasti žen, dívek a mladých lidí a ochrany jejich práv v průběhu celého cyklu konfliktu, od prevence jeho vzniku až po obnovu po jeho ukončení, v kontextu činností EU na poli prevence a mediace;

33.  vyzývá k tomu, aby se v rámci spolupráce, odborné přípravy a zásahů přihlíželo k rovnosti žen a mužů; vítá iniciativy EU v tomto ohledu, jakož i její aktivní příspěvek k dalšímu akčnímu plánu pro rovnost žen a mužů a nový strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti;

34.  vyzývá k začlenění odborných znalostí o problematice genderu, včetně znalostí o násilí s genderovým podtextem a sexuálním násilí páchaném v rámci konfliktů, do všech fází předcházení konfliktům, do procesu mediace a budování míru;

35.  vyzývá EU, aby se ujala vedoucí úlohy v provádění rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů týkajících se mladých lidí, míru a bezpečnosti a v začleňování zásad obsažených v těchto rezolucích do činnosti EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace;

36.  vyzývá k tomu, aby veškerá spolupráce, školení i intervence byly citlivé k potřebám a přáním mladých žen a mladých mužů a aby se těmito potřebami a přáními řídily, a to s ohledem na různé způsoby, jimiž násilné konflikty dopadají na jejich životy a budoucnost, a s ohledem na to, že mohou cenným způsobem přispět k předcházení násilným konfliktům a jejich řešení;

O posílení úlohy a schopností organizací občanské společnosti v přístupu EU k předcházení konfliktům a mediaci

37.  domnívá se, že úloha organizací občanské společnosti by měla být vzata v úvahu pro celkový přístup EU a jeho priority pro rozvoj kapacit;

38.  zdůrazňuje význam opatření za účelem budování důvěry a mezilidských kontaktů pro předcházení konfliktům a jejich řešení;

39.  žádá, aby při vytváření a provádění programů a politik EU v oblasti míru, bezpečnosti a mediace byly vedeny konzultace s organizacemi občanské společnosti, zejména s těmi, které se specializují na práva žen a lidská práva menšin;

O finančních a rozpočtových zdrojích dostupných pro účely předcházení konfliktům a mediace v EU

40.  zastává názor, že rostoucí výzvy vyžadují vyšší prostředky na předcházení konfliktům a na zajištění vyhrazených personálních kapacit;

41.  zdůrazňuje, že v rámci příštího víceletého finančního rámce (2021–2027) je třeba vyhradit dostatečné a zvláště vyčleněné finanční zdroje na činnosti EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace;

42.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby Parlamentu poskytla aktuální informace o rozpočtové položce ESVČ určené na analýzu konfliktů a vnímavosti vůči konfliktům, včasné varování, podporu mediace a na budoucí priority v této oblasti;

o
o   o

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Komise a předsedovi Rady, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, ESVČ, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, Komisi, OBSE, generálnímu tajemníkovi OSN a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0312.
(3) Úř. věst. L 335, 15.12.2017, s. 6.

Poslední aktualizace: 27. ledna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí