Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0249(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0089/2019

Předložené texty :

A8-0089/2019

Rozpravy :

PV 12/03/2019 - 27
CRE 12/03/2019 - 27

Hlasování :

PV 13/03/2019 - 11.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0176

Přijaté texty
PDF 399kWORD 134k
Středa, 13. března 2019 - Štrasburk
Zřízení nástroje pro finanční podporu správy hranic a víz jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic ***I
P8_TA(2019)0176A8-0089/2019
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (COM(2018)0473 – C8-0272/2018 – 2018/0249(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0473),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 77 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0272/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2018(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Rozpočtového výboru (A8-0089/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz
P8_TC1-COD(2018)0249

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 písm. d) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V souvislosti s vyvíjejícími se migračními výzvami v Evropské unii a s bezpečnostními problémy je nanejvýš důležité udržet správnou rovnováhu mezi volným pohybem osob na jedné straně a bezpečností na straně druhé. Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva podle čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo mimo jiné společnými opatřeními pro překračování vnitřních hranic osobami a pro ochranu vnějších hranic a společnou vízovou politiku, přičemž je třeba udržet správnou rovnováhu mezi volným pohybem osob na jedné straně a bezpečností na straně druhé. [pozm. návrh 1]

(2)  Podle článku 80 Smlouvy o fungování EU by se tyto politiky a jejich provádění měly řídit zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni.

(3)  V Římském prohlášení podepsaném dne 25. září 2017 vedoucí představitelé 27 členských států potvrdili své odhodlání zajistit bezpečnou a chráněnou Evropu a vybudovat Unii, v níž se všichni občané cítí bezpečně a mohou se volně pohybovat, kde jsou bezpečné vnější hranice a kde existuje účinná, odpovědná a udržitelná migrační politika, která respektuje mezinárodní normy, jakož i Evropu odhodlanou bojovat proti terorismu a organizované trestné činnosti. [pozm. návrh 2 se netýká českého znění]

(3a)   Akce financované v rámci tohoto nástroje by měly být prováděny v plném souladu s ustanoveními Listiny základních práv Evropské unie, unijními právními předpisy na ochranu údajů, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, zásadou spravedlivého zacházení se státními příslušníky třetích zemí, právem na azyl a mezinárodní ochranu, zásadou nenavracení a mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajícími z mezinárodních nástrojů, jejichž jsou signatáři, jako je Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967. Zvláštní pozornost by měla být věnována také identifikaci, okamžité pomoci a předávání zranitelných osob, zejména dětí a nezletilých osob bez doprovodu, útvarům zajišťujícím jejich ochranu. [pozm. návrh 3]

(4)  Cílem politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic je vyvinout a provádět na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie evropskou integrovanou správu koncepci evropské integrované správy hranic s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, jež předcházet nelegálnímu přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti a odhalovat je nezbytnou podmínkou volného pohybu a podporovat společnou vízovou politiku, jež by měla posílit volný pohyb osob uvnitř Unie a jež je jednou ze základních složek prostoru svobody, bezpečnosti a práva. [pozm. návrh 4]

(5)  Evropská integrovaná správa hranic, prováděná Evropskou pohraniční a pobřežní stráží zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624(4), jejímiž složkami jsou Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, pokud vykonává úkoly ochrany hranic, je nezbytná pro by měla napomáhat k harmonizaci ochrany hranic, a tím ke zlepšování řízení migrace – včetně usnadňování přístupu k mezinárodní ochraně pro osoby, které ji potřebují – a k zajištění zvýšené a bezpečnosti přispíváním k boji proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu. [pozm. návrh 5]

(6)  Ve sdělení Komise o evropském programu pro migraci(5) bylo jako jeden z hlavních cílů reakce Unie na výzvy v těchto oblastech identifikováno usnadnění legálního cestování a současně předcházení rizikům nelegální migrace a bezpečnostním rizikům. [pozm. návrh 6]

(7)  Dne 15. prosince 2016(6) Evropská rada vyzvala k dalšímu zlepšování interoperability informačních systémů a databází EU. Dne 23. června 2017(7) Evropská rada zdůraznila potřebu zlepšovat interoperabilitu databází a dne 12. prosince 2017 Komise přijala návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU(8). [pozm. návrh 7]

(8)  V zájmu Ve snaze o zachování integrity schengenského prostoru a posílení jeho fungování bezpečnosti na vnějších hranicích Unie jsou členské státy ode dne 6. dubna 2017 povinny provádět v příslušných databázích systematické kontroly občanů EU, kteří překračují vnější hranice EU,. Komise dále vydala doporučení členským státům, jak lépe využívat policejní kontroly a přeshraniční spolupráci , a to kromě systematických kontrol, které již probíhají u všech státních příslušníků třetích zemí vstupujících do schengenského prostoru. Ukázalo se však, že systematické kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích je třeba nahradit cílenými kontrolami kvůli nepřiměřenému dopadu systematických kontrol na tok přeshraničního provozu(9). [pozm. návrh 8]

(8a)  Komise rovněž vydala pro členské státy doporučení (EU) 2017/1804(10), aby lépe využívaly policejní kontroly a přeshraniční spolupráci s cílem omezit dopad na volný pohyb a řešit hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Navzdory různým přijatým opatřením, řada členských států nadále provádí nezákonnou kontrolu na vnitřních hranicích, což podkopává základní zásadu schengenského prostoru. [pozm. návrh 9]

(9)  Finanční podpora z rozpočtu Unie je naprosto nezbytná pro provádění evropské integrované správy hranic, která podpoří členské státy při řízení efektivního přecházení vnějších hranic a při řešení migračních výzev a potenciálních budoucích hrozeb výzev na těchto hranicích, a přispěje tak k řešení závažných trestných činů s přeshraničním rozměrem, přičemž bude v plném rozsahu dodržovat základní práva. [pozm. návrh 10]

(10)  Členským státům by měla být poskytnuta odpovídající finanční podpora Unie na provádění evropské integrované správy hranic a na zajištění její realizace v praxi, přičemž složky evropské integrované správy hranic jsou definovány v článku 4 nařízení (EU) 2016/1624 takto: ochrana hranic, pátrací a záchranné operace při ostraze hranic, analýza rizik, spolupráce členských států (podporovaná a koordinovaná Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž), meziagenturní spolupráce mezi agenturami (včetně pravidelné výměny informací), spolupráce se třetími zeměmi, technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic a mají lépe řešit nedovolené přistěhovalectví a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti, využívání nejmodernější technologie, mechanismy pro kontrolu kvality a mechanismy solidarity. [pozm. návrh 11]

(11)  Jelikož celní orgány členských států mají stále více povinností, které často zasahují do oblasti bezpečnosti a probíhají na vnějších hranicích, je důležité podporovat spolupráci mezi agenturami, včetně sdílení informací prostřednictvím stávajících nástrojů pro výměnu informací, jako součást evropského přístupu k integrovanému řízení hranic v souladu s čl. 4 písm. e) nařízení (EU) 2016/1624. Je nutné zajistit jednotné doplňkovost při provádění ochrany hranic a celní kontroly na vnějších hranicích poskytnutím odpovídající finanční podpory Unie členským státům. Posílí se tak nejen celní kontroly s cílem bojovat proti všem formám nelegálního obchodování, zejména se zbožím na hranicích, a proti terorismu, ale usnadní se i zákonný obchod, což přispěje a cestování a napomůže se k vytvoření bezpečné a efektivní celní unie. [pozm. návrh 12]

(12)  Je proto nezbytné zřídit Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) jako nástupce části Fondu pro vnitřní bezpečnost, který byl zřízen na období 2014–2020 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014(11). [pozm. návrh 13]

(13)  Vzhledem k právním specifikům, jež se vážou k hlavě V Smlouvy o fungování EU, a k různým právním základům pro politiky týkající se vnějších hranic a celních kontrol nelze z právního hlediska fond zřídit formou jediného finančního nástroje.

(14)  Fond by proto měl být zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti správy hranic a víz, který bude obsahovat nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nástroj“) zřízený tímto nařízením, jakož i nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/….(12). Uvedený rámec by měl být doplněn nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních](13), na které by toto nařízení mělo odkazovat, pokud jde o nástroj, kterým se stanoví pravidla sdíleného řízení. [pozm. návrh 14]

(15)  Nástroj by měl být prováděn v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie a s mezinárodními závazky Unie v oblasti základních práv, jakož i Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), přičemž je nutné zejména zajistit, aby byla dodržována zásada nenavracení, zásada transparentnosti, zásada nediskriminace a právo žádat o mezinárodní ochranu. Zvláštní pozornost by měla být věnována také identifikaci, okamžité pomoci a předávání zranitelných osob, zejména dětí a nezletilých osob bez doprovodu, útvarům zajišťujícím jejich ochranu. [pozm. návrh 15]

(15a)  Tyto povinnosti se vztahují také na třetí země, s nimiž členské státy a Evropská unie spolupracují v rámci tohoto nástroje. [pozm. návrh 16]

(16)  Nástroj by měl navazovat na dosažené výsledky a investice učiněné s podporou jeho předchůdců: Fondu pro vnější hranice na období 2007–2013, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES(14), a nástroje pro vnější hranice a víza v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020, zřízeného nařízením (EU) č. 515/2014, a měl by být rozšířen tak, aby zohledňoval nové události. [pozm. návrh 17]

(17)  K zajištění jednotné a kvalitní ochrany vnějších hranic a k usnadnění legálního cestování přes vnější hranice by měl nástroj přispívat k rozvoji evropské integrované správy hranic, která zahrnuje veškerá opatření související s politikou, právními předpisy, systematickou spoluprací, sdílením zátěže, vyhodnocováním konkrétní situace a měnícími se okolnostmi, pokud jde o trasy nelegálních migračních toků, zaměstnance, vybavení a technologie, přijatá na různých úrovních příslušnými orgány členských států a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž ve spolupráci s ostatními subjekty, jako jsou třetí země a jiné orgány EU, zejména Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Europolem a a případně se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi. [pozm. návrh 18]

(18)  Nástroj by měl přispívat ke zvýšení efektivnosti vyřizování víz z hlediska zjišťování a hodnocení bezpečnostních rizik a rizik nelegální migrace a usnadnění postupů udělování víz osobám cestujícím v dobré víře a zjišťování a hodnocení bezpečnostních rizik a rizik nelegální migrace. Zejména by měl nástroj poskytovat finanční pomoc na podporu digitalizace vyřizování víz s cílem zajistit rychlé, bezpečné a klientsky přívětivé postupy udělování víz, ze kterých budou mít prospěch jak žadatelé o vízum, tak konzuláty. Nástroj by rovněž měl zajistit celosvětově rozsáhlé konzulární pokrytí. Rovněž by měl být určen na jednotné provádění společné vízové politiky a její modernizaci a na podporu členských států při vydávání víz s omezenou územní platností z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu či mezinárodních závazků, jakož i v případě příjemců unijního programu přesídlování či relokace, a to při plném dodržování acquis Unie v oblasti víz. [pozm. návrh 19]

(19)  Nástroj by měl podporovat opatření na území zemí schengenského prostoru, která se zjevně týkají ochrany vnějších hranic v rámci rozvoje společného integrovaného systému správy hranic, který posiluje celkové fungování schengenského prostoru. [pozm. návrh 20]

(20)  S cílem zlepšit správu vnějších hranic, usnadnit oprávněné cestování, přispět k předcházení nelegální migraci nedovolenému překračování hranic a k boji proti němu a současně přispět k vysoké úrovni bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie by měl nástroj podporovat vývoj rozsáhlých informačních systémů, založených na současných nebo nových informačních systémech. Současně na nichž se Evropský parlament a Rada dohodly. V této souvislosti by měl podporovat nastavení interoperability v členských státech mezi těmito informačními systémy EU (Systém vstupu/výstupu (EES)(15), Vízový informační systém (VIS)(16), evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)(17), Eurodac(18), Schengenský informační systém (SIS)(19) a Evropský informační systém rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí (ECRIS-TCN))(20), aby se tyto informační systémy EU a jejich údaje navzájem doplňovaly. Nástroj by měl rovněž přispívat k nezbytnému vývoji složek interoperability na vnitrostátní úrovni po jejich zavedení na ústřední úrovni (Evropského vyhledávacího portálu (ESP), sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů (sdílená BMS), společného úložiště údajů o totožnosti (CIR) a detektoru vícenásobné totožnosti (MID))(21). [pozm. návrh 21]

(21)  Nástroj by měl doplňovat a posilovat činnosti za účelem provádění evropské integrované správy hranic na základě sdílené odpovědnosti a solidarity mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které představují dva pilíře Evropské pohraniční a pobřežní stráže. To zejména znamená, že by členské státy měly při přípravě svých programů zohledňovat analytické nástroje a provozní a technické pokyny vytvořené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž i osnovy pro vzdělávání a výcvik vypracované touto agenturou, jako jsou společné hlavní osnovy pro vzdělávání a výcvik příslušníků pohraniční stráže, včetně částí týkajících se základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně. Aby se vzájemně doplňovalo poslání agentury s povinnostmi členských států, pokud jde o ochranu vnějších hranic, i pro zajištění souladu a předcházení neefektivnímu vynakládání nákladů by Komise měla s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž konzultovat návrhy národních programů předkládané členskými státy, které spadají do působnosti agentury, zejména ohledně činností financovaných z operační podpory. Komise by také měla zajistit, aby do procesu přípravy národních programů členských států byla již v rané fázi zapojena agentura eu-LISA, Agentura Evropské unie pro základní práva a jakákoli jiná příslušná agentura nebo orgán Unie, jestliže tyto národní programy spadají do působnosti těchto agentur. [pozm. návrh 22]

(22)  Nástroj Pokud o to dotčené členské státy požádají, měl by měl nástroj podporovat provádění přístupu založeného na hotspotech, nastíněného ve sdělení Komise o evropském programu pro migraci a potvrzeného na zasedání Evropské rady ve dnech 25. a 26. června 2015(22). Podstatou přístupu založeného na hotspotech je poskytování operativní podpory členským státům, vystaveným nepřiměřenému migračnímu tlaku na vnějších hranicích Unie které čelí nouzové situaci. Tento přístup nabízí integrovanou, komplexní a cílenou pomoc v duchu solidarity a sdílené odpovědnosti, která umožňuje, aby byl příchod velkého počtu osob na vnější hranice Unie zvládán humánním a účinným způsobem, i s cílem zabezpečit integritu schengenského prostoru. [pozm. návrh 23]

(23)  Jestliže budou identifikována slabá místa nebo rizika, zejména po schengenském hodnocení v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1053/2013(23), měl by dotčený členský stát v zájmu obecné solidarity v schengenském prostoru a v celé Unii a v duchu sdílené odpovědnosti za ochranu vnějších hranic EU odpovídajícím způsobem tento problém řešit s využitím zdrojů ze svého programu na provedení doporučení přijatých podle daného nařízení a na základě hodnocení zranitelnosti, která provádí Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s článkem 13 nařízení (EU) 2016/1624. [pozm. návrh 24]

(24)  Nástroj by měl vyjadřovat solidaritu a sdílenou odpovědnost prostřednictvím poskytovat finanční pomoci pomoc těm členským státům, které v plném rozsahu uplatňují schengenská ustanovení týkající se vnějších hranic a víz, jakož i a těm státům, které se na úplnou účast v schengenském systému připravují, a měl by být využíván členskými státy v zájmu společné politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic. [pozm. návrh 25]

(25)  V souladu s Protokolem č. 5 k aktu o přistoupení(24) o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace z roku 2003 by se z nástroje měly uhradit veškeré dodatečné náklady vynaložené při provádění zvláštních ustanovení acquis Unie přijatých pro tento průjezd, konkrétně nařízení Rady (ES) č. 693/2003(25) a nařízení Rady (ES) č. 694/2003(26). Potřeba nepřetržité finanční podpory za ušlé poplatky by však měla záviset na platném vízovém režimu Unie s Ruskou federací.

(26)  Aby se přispělo k dosažení politického cíle nástroje, měly by členské státy zajistit, že se jejich programy zaměří na specifické cíle nástroje, že zvolené priority jsou v souladu s dohodnutými prioritami EU a prováděcími opatřeními podle přílohy II a že rozdělení odpovídajících zdrojů mezi jednotlivé cíle a akce bude úměrné výzvám a potřebám, kterým členské státy čelí. V tomto ohledu je třeba dosáhnout spravedlivého a transparentního rozdělení zdrojů mezi specifické cíle nástroje. Proto je vhodné zajistit minimální úroveň výdajů pro specifický cíl podpory společné vízové politiky, ať už jde o opatření v rámci přímého nebo nepřímého řízení nebo o opatření v rámci sdíleného řízení. [pozm. návrh 26]

(27)  Je třeba usilovat o součinnost, soulad a efektivnost ve vztahu k jiným fondům EU a zabránit překrývání akcí.

(28)  Navracení státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahují rozhodnutí o navrácení vydaná členským státem, je jednou ze složek evropské integrované správy hranic podle nařízení (EU) 2016/1624. S ohledem na povahu a cíl navracení však opatření v této oblasti spadají mimo působnost podpory z nástroje a na tato opatření se vztahuje nařízení (EU) …/… [nový AMF](27).

(29)  Jako uznání významné úlohy celních orgánů členských států na vnějších hranicích a pro zajištění dostupnosti dostatečných prostředků na provádění jejich úkolů pokrývajících širokou oblast působnosti na těchto hranicích by měl nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [nový Fond pro vybavení pro celní kontroly] poskytnout těmto vnitrostátním orgánům nezbytné finanční prostředky na investice do vybavení pro celní kontroly a vybavení, které může kromě celních kontrol sloužit i jiným účelům, například k ochraně hranic.

(30)  Většina vybavení pro celní kontroly může být primárně či sekundárně vhodná pro kontroly plnění jiných právních předpisů, jako jsou např. předpisy týkající se správy hranic, víz a policejní spolupráce. Fond pro integrovanou správu hranic byl proto koncipován jako dva vzájemně se doplňující nástroje s odlišnými, ale soudržnými oblastmi působnosti, pokud jde o nákup vybavení. Na jedné straně bude z nástroje pro správu hranic a víza zřízeného tímto nařízením vyloučeno vybavení, které lze použít jak pro správu hranic, tak pro celní kontroly. Na straně druhé nástroj pro vybavení pro celní kontroly finančně podpoří vybavení, jehož hlavním účelem jsou celní kontroly, ale zároveň umožní jeho využití i pro další účely, např. ochranu hranic a bezpečnost. Toto rozdělení úloh posílí spolupráci mezi agenturami jako složku koncepce evropské integrované správy hranic, jak je uvedeno v čl. 4 písm. e) nařízení (EU) 2016/1624, a umožní tak celním a pohraničním orgánům spolupracovat a maximalizovat dopad rozpočtu Unie prostřednictvím sdílení a interoperability vybavení pro kontroly.

(31)  Ostraha hranic na moři je považována za jednu z funkcí pobřežní stráže prováděnou v námořní oblasti Unie. Vnitrostátní orgány, které plní funkce pobřežní stráže, odpovídají za širokou škálu úkolů, které mohou zahrnovat mimo jiné bezpečnost námořní plavby a její ochranu před protiprávními činy, pátrací a záchranné operace, ochranu hranic, kontrolu rybolovu, celní kontrolu, obecné prosazování práva a ochranu životního prostředí. S ohledem na široké rozpětí funkcí pobřežní stráže se na ně vztahují různé politiky EU, které by měly usilovat o synergie pro dosažení účinnějších a efektivnějších výsledků. [pozm. návrh 27]

(31a)  Při provádění akcí financovaných podle nástroje, které souvisejí s ostrahou námořní hranice, by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost plnění jejich povinností poskytnout pomoc ohroženým osobám, které vyplývají z mezinárodního námořního práva. V tomto ohledu by vybavení a systémy podporované v rámci nástroje měly být použity k řešení pátracích a záchranných operací, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři, a tím přispět k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů. [pozm. návrh 28]

(32)  Kromě spolupráce Unie na funkcích pobřežní stráže mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, zřízenou nařízením (EU) 2016/1624, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002(28), a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, zřízenou nařízením Rady (ES) č. 768/2005(29), by v námořní oblasti mělo být dosaženo lepší soudržnosti činností i na vnitrostátní úrovni. Synergie mezi jednotlivými aktéry v námořním prostředí by měly být v souladu se strategií pro evropskou integrovanou správu hranic a strategií pro námořní bezpečnost.

(33)  Aby byly posíleny doplňkovost a jednotnost námořních činností, předešlo se zdvojování úsilí a zmírnila se rozpočtová omezení v oblasti nákladných činností, jakou je námořní oblast, měl by nástroj podporovat námořní operace víceúčelové povahy, kdy je hlavním cílem ostraha hranic, ale vedle toho lze souběžně sledovat další související cíle, jako je boj proti obchodování s lidmi. [pozm. návrh 29]

(34)  Opatření Hlavním účelem tohoto nástroje by měla být podpora integrované správy hranic na vnějších hranicích Unie a podpora společné vízové politiky. V rámci stanovených limitů a s výhradou vhodných ochranných opatření by však některá opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím mohla být podporovaná nástrojem. Tato opatření by měla být prováděna v plné součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím nástrojů pro financování vnější činnosti, a měla by je doplňovat. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu vážou. V souvislosti s vnějším rozměrem by se měl nástroj zaměřit na podporu prohlubování spolupráce se třetími zeměmi a posílení klíčových aspektů ostrahy jejich hranic a kapacit správy hranic v oblastech zájmu cílů migrační politiky Unie a bezpečnostních cílů Unie. [pozm. návrh 30]

(34a)  Komise by měla věnovat zvláštní pozornost hodnocení operací a programů týkajících se třetích zemí. [pozm. návrh 31]

(35)  Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Vzhledem k tomu, že Unie má oproti členským státům lepší postavení k poskytnutí rámce pro vyjádření solidarity Unie při ochraně správě hranic, a společné vízové politice a řízení migračních toků a k poskytnutí platformy pro vývoj společných informačních systémů na podporu těchto politik, finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení přispěje zejména k posilování kapacit v těchto oblastech na vnitrostátní i unijní úrovni. [pozm. návrh 32]

(36)  Lze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, včetně využívání operační podpory z tohoto nástroje, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblastech správy hranic a víz, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie členským státem při provádění acquis týkajícího se správy hranic a víz nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu zjistí nedostatky v příslušné oblasti nebo jestliže v rámci spolupráce se třetí zemí členský stát financoval a podnikl s touto třetí zemí společné akce, což vedlo k porušení základních práv zjištěnému prostřednictvím hodnotícího a monitorovacího mechanismu. [pozm. návrh 33]

(37)  Nástroj by měl odrážet potřebu zvýšené zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit cíle stanovené v tomto nařízení. Měl by vyvažovat potřebu předvídatelnosti při rozdělování finančních prostředků s potřebou jeho větší flexibility a zjednodušení. a současně splňovat požadavky v oblasti předvídatelnosti a zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit cíle stanovené v tomto nařízení. Za účelem splnění požadavků na transparentnost fondu musí Komise ve spolupráci se členskými státy zveřejňovat informace o vývoji ročních a víceletých programů tematického nástroje. Provádění nástroje by se mělo řídit zásadami účinnosti, účelnosti a kvality výdajů. Kromě toho by mělo být provádění nástroje co nejvíce uživatelsky přívětivé. [pozm. návrh 34]

(38)  Toto nařízení by mělo stanovit výchozí částky pro programy členských států vypočítané na základě kritérií stanovených v příloze I, která zohledňují délku a stupeň ohrožení úroveň dopadů na základě aktuálních i historických údajů na úsecích pozemních či námořních hranic, pracovní zátěž na letištích a konzulátech a počet konzulátů. [pozm. návrh 35]

(39)  Tyto výchozí částky budou tvořit základ dlouhodobých investic členských států. Aby se zohlednily změny výchozí situace, například tlak na vnější hranice Unie a pracovní zátěž na vnějších hranicích a na konzulátech, bude členským státům v polovině období přidělena dodatečná částka na základě nejnovějších dostupných statistických údajů podle distribučního klíče, který vezme v úvahu stav provádění programu.

(39a)  Přezkum v polovině období by měl být sloužit k vyhodnocení účinnosti a unijní přidané hodnoty programů, k vyřešení problémů, které se objevily v první fázi, a k vypracování transparentního přehledu provádění. [pozm. návrh 36]

(40)  Jelikož se výzvy v oblasti správy hranic a víz neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobovat přidělování finančních prostředků změnám migračních toků, priorit v oblasti vízové politiky a správy hranic, a to i v důsledku zvýšeného tlaku na hranicích a bezpečnostním hrozbám a financování směrovat na priority s nejvyšší přidanou hodnotou pro Unii. Za účelem reakce na náhlé potřeby, změny politik a priorit Unie a za účelem nasměrování financování k akcím s vysokou přidanou hodnotou pro Unii bude část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie a na mimořádnou pomoc. [pozm. návrh 37]

(41)  Členské státy by měly být prostřednictvím vyššího příspěvku Unie podporovány v tom, aby část svých finančních prostředků přidělených na program použily pro financování akcí uvedených v příloze IV.

(42)  Nástroj by měl v rámci stanovených limitů přispívat na podporu provozních nákladů souvisejících se správou hranic, společnou vízovou politikou a rozsáhlými informačními systémy a tím umožnit členským státům, aby si udržovaly kapacity nezbytné pro celou Unii. Tato podpora spočívá v plné náhradě zvláštních nákladů souvisejících s cíli nástroje a měla by být nedílnou součástí programů členských států. [pozm. návrh 38]

(43)  Část dostupných zdrojů z nástroje lze také přidělit na programy členských států pro provádění specifických akcí nad rámec jejich počátečního přídělu. Tyto specifické akce by měly být vymezeny na úrovni Unie a měly by zahrnovat akce s přidanou hodnotou Unie vyžadující spolupráci mezi členskými státy nebo akce nezbytné pro řešení vývoje v Unii, jenž vyžaduje poskytnutí dalších finančních prostředků jednomu nebo více členským státům, například nákup technického vybavení požadovaného Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na její operativní činnost, financovaný z národních programů členských států, modernizaci procesů vyřizování žádostí o udělení víza, vývoj nových rozsáhlých informačních systémů a zajištění interoperability mezi těmito systémy. Tyto specifické akce budou definovány Komisí v jejích pracovních programech, které by měly být přijímány prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 39]

(44)  S cílem doplnit provádění politického cíle tohoto nástroje na vnitrostátní úrovni prostřednictvím programů členských států by měl nástroj rovněž poskytovat podporu pro akce na úrovni Unie. Tyto akce by měly sloužit k obecným strategickým účelům v působnosti intervence nástroje v souvislosti s analýzou politiky a inovacemi, vzájemným učením a partnerstvími na nadnárodní úrovni a se zkoušením nových iniciativ a akcí na úrovni celé Unie.

(45)  Aby se posílila schopnost Unie okamžitě řešit nepředvídaný nebo nepřiměřený migrační tlak, nepředvídané, naléhavé a konkrétní potřeby v případě nouzové situace, a to zejména v těch úsecích hranic, kde bylo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013(30) zjištěno, že dopady svou intenzitou ohrožují fungování schengenského prostoru jako celku, i tlak na vízová oddělení konzulátů členských států nebo rizika pro bezpečnost hranic, mělo měl by být možné tento nástroj výjimečně a jako poslední opatření poskytovat mimořádnou finanční pomoc v souladu s rámcem stanoveným tímto nařízením. [pozm. návrh 40]

(45a)  Migrace a překročení vnějších hranic velkým počtem státních příslušníků třetích zemí by samy o sobě neměly být považovány za ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti a neměly by samy o sobě vést k poskytování mimořádné pomoci v rámci tohoto nástroje. [pozm. návrh 41]

(46)  Politický cíl tohoto nástroje bude rovněž zohledněn prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci příslušného okna (příslušných oken) [...] programu Invest EU. Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. [pozm. návrh 42]

(47)  Toto nařízení stanoví finanční krytí celého nástroje, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení](31) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(48)  Na tento nástroj se vztahuje nařízení (EU, Euratom) …/… [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“)(32). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. Aby byla zajištěna soudržnost při provádění unijních programů financování, finanční nařízení se použije na akce, které mají být v rámci nástroje prováděny v režimu přímého nebo nepřímého řízení.

(49)  Za účelem provádění akcí v rámci sdíleného řízení by měl být nástroj součástí soudržného rámce tvořeného tímto nařízením, finančním nařízením a nařízením (EU) …/… [nařízení nástrojem o společných ustanoveních pro sdílené řízení. V případě protichůdných ustanovení by toto nařízení mělo mít přednost před nařízením o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 43]

(50)  Nařízení (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních] zavádí rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a nástroje pro správu hranic a víza (BMVI), který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF), a stanoví zejména pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů EU prováděných v rámci sdíleného řízení. Kromě toho je nezbytné v tomto nařízení upřesnit cíle nástroje pro správu hranic a víza a stanovit zvláštní ustanovení pro činnosti, které mohou být z tohoto nástroje financovány.

(51)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. Při tom by se mělo zvážit využití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(52)  V souladu s nařízením (EU) …/… [nové finanční nařízení](33), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(34), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(35), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(36) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(37) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(38). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Výsledky vyšetřování nesrovnalostí nebo podvodů v souvislosti s nástrojem by měly být poskytnuty Evropskému parlamentu. [pozm. návrh 44]

(53)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z EU.

(54)  Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU(39) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů nástroje a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(55)  Podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich národní programy řešily nově se objevující hrozby, jimž nejvzdálenější regiony čelí, jako je ostraha hranic, nepřiměřený příliv lidí nebo rozvoj informačních systémů EU. Nástroj podpoří tyto členské státy prostřednictvím odpovídajících zdrojů, aby mohly nejvzdálenějším regionům případně s ohledem na tyto zvláštnosti poskytovat pomoc. [pozm. návrh 45]

(56)  Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(40) je třeba tento nástroj hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele, včetně kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, jakožto základ pro hodnocení účinků nástroje v praxi. Aby bylo možné výsledky dosažené nástrojem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl tohoto nástroje. [pozm. návrh 46]

(57)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude tento nástroj přispívat k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění nástroje budou identifikovány vhodné akce, které budou znovu posouzeny v procesech příslušných hodnocení a přezkumu.

(58)  Prostřednictvím ukazatelů a účetního výkaznictví by měla Komise a členské státy monitorovat provádění nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních] a tímto nařízením. Komise by měla každoročně předkládat Evropskému parlamentu a Radě přehled přijatých výročních zpráv o výkonnosti. Komise by na požádání měla poskytnout Evropskému parlamentu a Radě plné znění výročních zpráv o výkonnosti. [pozm. návrh 47]

(58a)  V přechodném období a po celou dobu provádění nástroje je důležité zajistit řádné finanční řízení a právní jistotu. Činnosti prováděné v období 2014–2020 by neměly být v přechodném období přerušeny. [pozm. návrh 48]

(59)  Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o akce způsobilé k vyšší míře spolufinancování, jak jsou uvedeny v příloze IV, operační podporu a další rozvoj společného rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(41).

(60)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(42). Pro prováděcí akty, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména informační povinnost vůči Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů, jež stanoví způsoby poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup. [pozm. návrh 49]

(61)  Účast určitého členského státu na tomto nástroji by neměla být souběžná s jeho účastí na některém dočasném finančním nástroji Unie, který podporuje přijímající členské státy mimo jiné při financování akcí na nových vnějších hranicích Unie v rámci provádění schengenského acquis týkajícího se hranic, víz a ochrany vnějších hranic.

(62)  Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(43), která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES(44).

(63)  Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(45), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES(46).

(64)  Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(47), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU(48).

(65)  V souladu s článkem 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení není pro ně závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(66)  Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES(49). Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(67)  Je vhodné uvést do souladu dobu použitelnosti tohoto nařízení s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) …/… [nařízení o víceletém finančním rámci](50),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nástroj“) pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. [pozm. návrh 50]

2.  Fond se zřizuje tímto nařízením společně s nařízením (EU) …/… [Fond pro vybavení pro celní kontroly], kterým se zřizuje jako součást [Fondu pro integrovanou správu hranic](51) nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly. [pozm. návrh 51]

3.  Stanoví Toto nařízení stanoví cíle nástroje, specifické cíle a opatření k provádění těchto konkrétních cílů, cíle nástroje, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování. [pozm. návrh 52]

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)  „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; [pozm. návrh 53]

2)  „hraničním přechodem“ se rozumí jakýkoli přechod určený příslušnými orgány pro překračování vnějších hranic, oznámený v souladu s čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399(52);

3)  „evropskou integrovanou správou hranic“ se rozumí složky uvedené v článku 4 nařízení (EU) 2016/1624;

4)  „vnějšími hranicemi“ se rozumí vnější hranice, jak jsou definovány v čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2016/399 pro hranice členských států: pozemní hranice, včetně říčních a jezerních hranic, a jejich námořní hranice a letiště, říční přístavy, námořní přístavy a jezerní přístavy, na které se vztahují ustanovení práva Unie pro překračování vnějších hranic, včetně vnitřních hranic, na kterých doposud nebyly kontroly zrušeny; [pozm. návrh 54]

5)  „úsekem vnějších hranic“ se rozumí celá vnější pozemní nebo námořní hranice členského státu nebo její část podle definice v nařízení (EU) č. 1052/2013;

6)  „hotspotem“ se rozumí oblast podle definice v čl. 2 odst. 10 nařízení (EU) 2016/1624;

7)  „vnitřními hranicemi, na kterých doposud nebyly kontroly zrušeny“ se rozumí:

a)  společná hranice mezi členským státem, který v plném rozsahu provádí schengenské acquis, a členským státem, který je povinen toto acquis v plném rozsahu uplatňovat v souladu se svým aktem o přistoupení, pro nějž však příslušné rozhodnutí Rady, které ho zmocňuje toto acquis plně uplatňovat, zatím nevstoupilo v platnost;

b)  společná hranice mezi dvěma členskými státy, které jsou povinny uplatňovat schengenské acquis v plném rozsahu v souladu se svými akty o přistoupení, pro něž však příslušné rozhodnutí Rady, které je zmocňuje toto acquis plně uplatňovat, zatím nevstoupilo v platnost.

Článek 3

Cíle nástroje

1.  Politickým cílem nástroje jakožto součásti Fondu pro integrovanou správu hranic je v naprostém souladu se s acquis a mezinárodními závazky Unie v oblasti základních práv zajistit silnou a a jejích členských států vyplývajícími z mezinárodních nástrojů, jichž jsou signatáři, zajistit účinnou evropskou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích při současném zabezpečení volného pohybu osob v Unii, a tím přispět k zaručení vysoké úrovně bezpečnosti v Unii. [pozm. návrh 55]

2.  V rámci politického cíle uvedeného v odstavci 1 nástroj přispívá k následujícím specifickým cílům:

a)  podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nedovolenému nelegálnímu přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky; [pozm. návrh 56]

b)  podpora společné vízové politiky s cílem cílem zajistit harmonizovanější přístup členských států v oblasti udělování víz, usnadnit legální cestování a zabránit migračním a bezpečnostním rizikům zmírnit bezpečnostní rizika.

3.  V rámci specifických cílů stanovených v odstavci 2 se nástroj provádí prostřednictvím prováděcích opatření uvedených v příloze II.

Článek 3a

Zákaz diskriminace a dodržování základních práv

Provádění tohoto nástroje probíhá v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v acquis Unie, Listinou základních práv Evropské unie, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a mezinárodními závazky Unie v oblasti základních práv, zejména tím, že zajistí dodržování zásad zákazu diskriminace a nenavracení. [pozm. návrh 58]

Článek 4

Rozsah podpory

1.  V rámci cílů uvedených v článku 3 a v souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v příloze II jsou prostřednictvím nástroje podporovány akce, které přispívají k dosažení cílů uvedených v článku 3, a zejména akce vyjmenované v příloze III. [pozm. návrh 59]

2.  Za účelem dosažení cílů tohoto nařízení uvedených v článku 3 může nástroj ve výjimečných případech v rámci stanovených limitů a s výhradou vhodných ochranných opatření v souladu s článkem 5 případně podporovat akce podle přílohy III prováděné v třetích zemích a ve vztahu k nim, které jsou v souladu s prioritami Unie podle přílohy III. [pozm. návrh 60]

2a.  Celková výše financování na podporu akcí ve třetích zemích nebo v souvislosti se třetími zeměmi v rámci tematického nástroje podle článku 8 nepřesáhne 4 % celkové částky přidělené na tematický nástroj podle čl. 7 odst. 2 písm. b). [pozm. návrh 61]

2b.  Celková výše financování na podporu akcí ve třetích zemích nebo v souvislosti se třetími zeměmi v rámci programů členských států podle článku 12 nepřesáhne pro každý členský stát 4 % celkové částky přidělené tomuto členskému státu podle čl. 7 odst. 2 písm. a), čl. 10 odst. 1 a přílohy I. [pozm. návrh 62]

3.  Způsobilé nejsou tyto akce:

a)  akce uvedené v odst. 1 písm. a) přílohy III prováděné na vnitřních hranicích, na kterých doposud nebyly kontroly zrušeny;

b)  akce související s dočasným a výjimečným znovuzavedením ochrany vnitřních hranic podle nařízení (EU) 2016/399;

c)  pokud jde o kontrolu zboží:

1)  akce, jejichž výlučným cílem nebo účinkem je kontrola zboží;

2)  nákup, údržba nebo modernizace vybavení, s výjimkou dopravních prostředků, u nichž je jedním z cílů nebo účinků kontrola zboží;

3)  jiné akce podle tohoto nařízení, jejichž hlavním cílem nebo dopadem je kontrola zboží.

V případě mimořádné situace podle článku 23 lze nezpůsobilé akce uvedené v tomto odstavci považovat za způsobilé. [pozm. návrh 63]

Článek 5

Způsobilé subjekty

1.  Způsobilé mohou být tyto subjekty:

a)  právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:

i)  členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

ii)  třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek v něm stanovených, za podmínky, že veškeré akce v této třetí zemi nebo v souvislosti s touto třetí zemí plně respektují práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodní závazky Unie a členských států. [pozm. návrh 64]

b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

2.  Fyzické osoby nejsou způsobilé.

3.  Právní subjekty usazené ve třetí zemi jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů dané akce, a pokud je to v plném souladu s acquis Unie a Listinou základních práv Evropské unie. [pozm. návrh 65]

4.  Právní subjekty účastnící se konsorcia nejméně dvou nezávislých subjektů, které jsou usazeny v různých členských státech nebo v zámořských zemích nebo územích spojených s těmito státy nebo ve třetích zemích, jsou způsobilé. Pokud jsou mezinárodní organizace účastnící se konsorcia usazeny ve třetí zemi, použije se čl. 6 odst. 3. [pozm. návrh 66]

KAPITOLA II

FINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC

Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 6

Obecné zásady

1.  Podpora poskytovaná podle tohoto nařízení doplňuje celostátní, regionální a místní intervence a zaměřuje se na přinášení přidané hodnoty Unie cílům tohoto nařízení. [pozm. návrh 67]

2.  Komise a členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná podle tohoto nařízení a členskými státy byla v souladu s příslušnými činnostmi, politikami a prioritami Unie a doplňovala jiné nástroje Unie.

3.  Nástroj se provádí v rámci sdíleného, přímého nebo nepřímého řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a), b) a c) finančního nařízení.

3b.  Komise a členské státy při provádění nástroje spolupracují. Komise zřídí asistenční službu a kontaktní místo s cílem poskytovat podporu členským státům a napomáhat účinnému přidělování finančních prostředků. [pozm. návrh 68]

Článek 7

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění nástroje na období 2021–2027 činí 7 087 760 000 EUR v cenách roku 2018 (8 018 000 000 EUR v běžných cenách). [pozm. návrh 69]

2.  Finanční krytí se použije takto:

a)  částka ve výši 4 252 833 000 EUR v cenách roku 2018 (4 811 000 000 EUR v běžných cenách) se přiděluje na programy prováděné v rámci sdíleného řízení, z toho 138 962 000 EUR v cenách roku 2018 (157 200 000 EUR v běžných cenách) je určeno na zvláštní režim průjezdu podle článku 16 prováděný v rámci sdíleného řízení; [pozm. návrh 70]

b)  částka ve výši 2 834 927 000 EUR v cenách roku 2018 (3 207 000 000 EUR v běžných cenách) se přiděluje na tematický nástroj. [pozm. návrh 71]

3.  Až 0,52 % finančního krytí se přiděluje na technickou pomoc z podnětu Komise za účelem provádění nástroje.

4.  Podle příslušných ustanovení dohod o přidružení budou vypracována opatření, která určí povahu a způsoby účasti zemí zapojených do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis. Finanční příspěvky z těchto zemí se připočtou k celkovým zdrojům dostupným z rozpočtu Unie, jak stanoví odstavec 1.

Článek 8

Obecná ustanovení o provádění tematického nástroje

1.  Finanční krytí uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b)se přiděluje pružně prostřednictvím tematického nástroje, přičemž se použije sdílené, přímé či nepřímé řízení podle toho, jak je stanoveno v pracovních programech. Finanční prostředky z tematického nástroje se použijí na jeho složky:

a)  specifické akce;

b)  akce Unie

c)  a mimořádnou pomoc.

Technická pomoc z podnětu Komise je z finančního krytí pro tematický nástroj rovněž podporována.

2.  Finanční prostředky z tematického nástroje jsou určeny na priority s vysokou přidanou hodnotou pro Unii nebo k reakci na naléhavé potřeby, a to v souladu se schválenými prioritami Unie vymezenými v příloze II nebo podpůrnými opatřeními dle článku 20. Pokud jde o přípravu pracovních programů, Komise ji konzultuje s organizacemi zastupujícími partnery na úrovni Unie včetně občanské společnosti. [pozm. návrh 72]

2a.  Alespoň 20 % financování z tematického nástroje se přidělí na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b). [pozm. návrh 73]

3.  Pokud jsou členským státům poskytnuty finanční prostředky z tematického nástroje v režimu přímého nebo nepřímého řízení, zajistí se, aby se nebudou k dispozici žádné finanční prostředky na vybrané projekty, nevztahovalo odůvodněné stanovisko u  nichž by legalita projektů nebo legalita a správnost financování byla zjevně zpochybněna na základě odůvodněného stanoviska Komise týkající týkajícího se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění projektů. [pozm. návrh 74]

4.  Pokud jsou finanční prostředky z tematického nástroje používány v režimu sdíleného řízení, Komise posoudí pro účely článku 18 a čl. 19. odst. 2 nařízení (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních], zda se na plánované akce nevztahuje odůvodněné stanovisko plánované akce, aby nebyly k dispozici žádné finanční prostředky na projekty, jejichž legalita a správnost nebo výkonnost by byla zjevně zpochybněna na základě odůvodněného stanoviska Komise týkající týkajícího se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění projektů. [pozm. návrh 75]

4a.  Je-li financování z tematického nástroje poskytováno v rámci přímého nebo nepřímého řízení, Komise posoudí, zda předpokládané akce netrpí všeobecnými nedostatky týkajícími se právního státu v členském státě, který ovlivňuje nebo může ovlivňovat zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie způsobem, který ohrožuje legalitu a řádnost výdajů nebo výkonnost projektů. [pozm. návrh 76]

5.  Komise stanoví celkovou částku, jež bude pro tematický nástroj uvolněna z prostředků přidělených v rozpočtu Unie na daný rok.

6.  Komise přijme je zmocněna přijímat pro tematický nástroj rozhodnutí o financování akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, v nichž stanoví pracovní programy podle článku 110 finančního nařízení, přičemž definuje cíle a akce, které budou podporovány, a určí částky pro jeho jednotlivé složky uvedené v odstavci 1. V rozhodnutích o financování se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů. [pozm. návrh 77]

7.  Po přijetí rozhodnutí o financování pracovního programu uvedeného v odstavci 3 6 může Komise provést příslušné změny v programech prováděných v rámci sdíleného řízení. [pozm. návrh 78]

8.  Rozhodnutí o financování Pracovní programy mohou být roční nebo víceletá a mohou platit pro jednu nebo více složek tematického nástroje. [pozm. návrh 79]

Oddíl 2

Podpora a provádění v rámci sdíleného řízení

Článek 9

Oblast působnosti

1.  Tento oddíl se vztahuje na část finančního krytí uvedenou v čl. 7 odst. 2 písm. a) a na dodatečné zdroje, které mají být provedeny v rámci sdíleného řízení podle rozhodnutí pracovních programů Komise týkajícího týkajících se tematického nástroje podle článku 8. [pozm. návrh 80]

2.  Podpora podle tohoto oddílu se provádí v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení a nařízením (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních].

Článek 10

Rozpočtové zdroje

1.  Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. a) se přidělují na národní programy prováděné členskými státy v rámci sdíleného řízení (dále jen „programy“) orientačně takto:

a)  4 009 000 částka ve výši 3 543 880 000 EUR v cenách roku 2018 (4 009 000 000 EUR v běžných cenách) členským státům v souladu s kritérii uvedenými v příloze I; [pozm. návrh 81]

b)  802 000 708 953 000 EUR v cenách z roku 2018 (708 953 000 EUR v běžných cenách členským státům na úpravu přídělů na programy podle čl. 13 odst. 1. [pozm. návrh 82]

2.  Pokud není částka uvedená v odst. 1 písm. b) přidělena, může být zbývající částka přidána k částce uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b).

Článek 11

Míry spolufinancování

1.  Příspěvek z rozpočtu Unie nepřesáhne 85 % celkových způsobilých výdajů na projekt od členských států, jejichž hrubý národní důchod na osobu (HND) je nižší než 90 % průměru Unie a 75 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt pro ostatní členské státy. [pozm. návrh 83]

2.  V případě projektů prováděných v rámci specifických akcí lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.

3.  V případě akcí uvedených v příloze IV lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.

4.  V případě operační podpory, včetně na zvláštní režim průjezdu, lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

5.  V případě mimořádné pomoci lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

6.  Míra spolufinancování a maximální výše podpory z tohoto nástroje se pro druhy akcí uvedené v odstavcích 1 až 5 stanoví v rozhodnutí Komise o schválení programu.

7.  U každého specifického cíle se v rozhodnutí Komise stanoví, zda se má míra spolufinancování pro daný specifický cíl vztahovat na:

(a)  celkový příspěvek včetně příspěvku z veřejných zdrojů a soukromých zdrojů, nebo

(b)  pouze příspěvek z veřejných zdrojů.

Článek 12

Programy

1.  Každý členský stát a Komise zajistí, aby priority vymezené v jeho ve vnitrostátním programu odpovídaly prioritám Unie v oblasti správy hranic a víz, reagovaly na výzvy Unie v této oblasti a byly plně v souladu s příslušným acquis Unie a se schválenými prioritami Unie a mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajících z mezinárodních nástrojů, jichž jsou signatáři. Členské státy při vymezování priorit svých programů zajistí, aby byla náležitě zohledněna prováděcí opatření stanovená v příloze II. [pozm. návrh 84]

1a.  V tomto ohledu členské státy přidělí nejméně 20 % svých přidělených finančních prostředků na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b). [ [pozm. návrh 85]]

2.  Komise zajistí, aby byla do procesu tvorby programů členských států případně zapojena již v rané fázi Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž , agentura eu-LISA, Agentura Evropské unie pro základní práva a případně také jakákoli jiná agentura eu-LISA Unie, jestliže programy spadají do působnosti těchto agentur. [pozm. návrh 86]

3.  Bude Komise bude konzultovat návrhy programů s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž se zvláštním důrazem na činnosti začleněné do operační podpory v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a), aby se zajistil soulad a doplňkovost s akcemi agentury a akcemi členských států ohledně správy hranic, zamezilo se dvojímu financování a bylo dosaženo nákladové efektivnosti. [pozm. návrh 87]

3a.  Komise bude konzultovat návrhy programů s eu-LISA se zvláštním důrazem na činnosti začleněné do technické podpory v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b), aby se zajistil soulad a doplňkovost s akcemi eu-LISA a akcemi členských států. [pozm. návrh 88]

4.  Komise ve vhodných případech zapojí Komise Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž a agenturu eu-LISA, Agenturu Evropské unie pro základní práva a jakoukoli další příslušnou agenturu do úkolů týkajících se monitorování a hodnocení podle oddílu 5, a to zejména s cílem zajistit, aby akce prováděné s podporou nástroje byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie. [pozm. návrh 89]

5.  Po přijetí doporučení v oblasti působnosti tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013 a doporučení vydaných v rámci hodnocení zranitelnosti v souladu s nařízením (EU) 2016/1624 dotčený členský stát spolu s Komisí přezkoumá nejvhodnější přístup k realizaci těchto doporučení s podporou tohoto nástroje.

6.  Komise případně zapojí Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, agenturu eu-LISA, Agenturu Evropské unie pro základní práva a jakoukoli další příslušnou agenturu nebo orgán do procesu přezkumu nejvhodnějšího přístupu k realizaci doporučení s podporou tohoto nástroje. [pozm. návrh 90]

7.  Při provádění odstavce 5 dotčený členský stát stanoví realizaci opatření pro řešení veškerých zjištěných nedostatků, zejména opatření pro řešení závažných nedostatků a neshodných hodnocení, jako prioritu svého programu.

8.  V případě potřeby se dotyčný program změní, aby zohledňoval doporučení uvedená v odstavci 5 a pokrok dosažený při dosažení milníků a cílů, dle posouzení ve výročních zprávách o výkonnosti uvedených v čl. 27 odst. 2 písm. a). V závislosti na dopadu dané úpravy může revidovaný program podléhat podléhá schválení Komise. [pozm. návrh 91]

9.  Ve spolupráci s Komisí a s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s působností agentury a na základě konzultací s nimi může dotčený členský stát s cílem realizovat doporučení uvedená v odstavci 5, která mají finanční dopady, přerozdělit zdroje v rámci svého programu, včetně zdrojů naplánovaných pro operační podporu.

10.  Kdykoli Dříve než se členský stát rozhodne pro provádění projektů s podporou nástroje společně s třetí zemí, ve třetí zemi nebo ve v souvislosti se třetí zemi zemí, zajistí, aby veškeré akce navržené touto třetí zemí nebo v souvislosti s touto třetí zemí byla v souladu s mezinárodními závazky Unie a daného členského státu a aby plně respektovaly práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie. Dotčený členský stát, konzultuje tuto skutečnost před zahájením projektu s Komisí, a to i pokud jde o zajištění splnění výše uvedených podmínek. [pozm. návrh 92]

11.  Kdykoliv se členský stát výjimečně rozhodne provést akce podporované z nástroje s třetí zemí nebo ve vztahu ke třetí zemi v souvislosti s monitorováním, odhalováním, identifikací a sledováním nedovoleného překračování hranic, jeho předcházením a zadržováním osob nedovoleně překračujících hranice, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem lepšího zajištění ochrany a záchrany životů migrantů, informuje Komisi o jakékoli dvoustranné či mnohostranné dohodě o spolupráci s takovou třetí zemí v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 1052/2013. Členské státy zajistí plné dodržování zásady nenavracení, včetně akcí, které probíhají na volném moři. [pozm. návrh 93]

11a.  Pokud členský stát rozhodne zahájit v rámci tohoto nástroje projekty s třetí zemí nebo ve třetí zemi nebo související s třetí zemí, informuje o tom ve lhůtě deseti dnů organizace, které zastupují partnery na vnitrostátní úrovni, jakož i členy řídícího výboru. [pozm. návrh 94]

12.  Pokud jde o operativní vybavení, včetně dopravních prostředků, a komunikační systémy nutné pro účinnou a bezpečnou ochranu hranic a pátrací a záchranné operace nakoupené s podporou tohoto nástroje, platí, že: [pozm. návrh 95]

a)  před zahájením nákupu za účelem pořízení operativního vybavení, včetně dopravních prostředků, a komunikačních systémů s podporou nástroje členské státy zajistí, aby toto vybavení vyhovovalo standardům stanoveným Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, pokud jsou takové standardy přijaty, a společně s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž ověří jejich technické požadavky s cílem zajistit interoperabilitu prostředků používaných Evropskou pohraniční a pobřežní stráží;

b)  veškeré rozsáhlé operativní vybavení pro správu hranic, například vzdušné a námořní dopravní prostředky a prostředky ostrahy nakoupené členskými státy, musejí být zaregistrovány v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž vzhledem k poskytování těchto prostředků v souladu s čl. 39 odst. 8 nařízení (EU) 2016/1624;

c)  členské státy se mohou rozhodnout, že zakoupí vybavení pro víceúčelové námořní operace s podporou nástroje, pokud je toto vybavení používáno příslušnými vnitrostátními orgány při operacích ostrahy hranic po dobu alespoň 60 % celkové doby používání ke vnitrostátním účelům během jednoho roku. Toto vybavení musí být zaregistrováno v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž vzhledem k poskytování těchto prostředků v souladu s čl. 39 odst. 8 nařízení (EU) 2016/1624;

d)  za účelem podpory soudržného plánování rozvoje schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže a možností využívání společného zadávání veřejných zakázek členské státy informují Komisi, v rámci podávání zpráv v souladu s článkem 27, o dostupném víceletém plánování vybavení, jehož koupi v rámci nástroje očekávají. Komise tyto informace předloží Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž.

Pokud členské státy provádějí opatření v rámci tohoto nástroje, které souvisejí s ostrahou námořních hranic, věnují zvláštní pozornost svým mezinárodním závazkům v oblasti pátrání a záchrany na moři a jsou za tímto účelem oprávněni používat zařízení a systémy uvedené v písmenech a) až d) tohoto odstavce. [pozm. návrh 96]

13.  Odborná příprava v oblasti správy hranic vykonávaná s podporou tohoto nástroje vychází z příslušných harmonizovaných evropských standardů pro vzdělávání a společných standardů odborné přípravy pro ostrahu hranic a pobřeží se zaručenou kvalitou zahrnující obory příslušného práva Unie a mezinárodního práva, včetně základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a příslušného námořního práva. [pozm. návrh 97]

14.  Členské státy prosazují zejména akce uvedené v příloze IV. Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 29 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy IV.

15.  Programování, jak Každý program stanoví čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních], vychází z typů intervencí uvedených v tabulce 1 přílohy VI pro každý specifický cíl typy intervencí v souladu s tabulkou 1 přílohy VI a orientační rozdělení naprogramovaných zdrojů podle typu intervence nebo oblasti podpory. [pozm. návrh 98]

Článek 13

Přezkum v polovině období

-1.  Programy jsou podrobeny přezkumu a hodnocení v polovině období v souladu s článkem 26. [pozm. návrh 99]

1.  V roce Do konce roku 2024 a poté, co informovala Evropský parlament, přidělí Komise programům dotčených členských států dodatečné finanční prostředky uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s kritérii uvedenými v bodě 1 písm. c) a v bodech 2 až 11 přílohy I. Tato přidělená částka bude založena na nejnovějších dostupných statistických údajích pro kritéria uvedená v bodě 1 písm. c) a v bodech 2 až 11 přílohy I. Toto financování se použije se na období od kalendářního roku 2025. [pozm. návrh 100]

2.  Pokud není nejméně 10 30 % počátečního přídělu na program uvedeného v čl. 10 odst. 1 písm. a) pokryto žádostmi o průběžné platby předloženými v souladu s článkem 85 nařízení (EU) …/... [nařízení o společných ustanoveních], není dotyčný členský stát způsobilý získat dodatečný příděl pro svůj program uvedený v odstavci 1. [pozm. návrh 101]

2a.   Odstavec 2 se použije pouze tehdy, pokud jsou příslušný předpisový rámec a související právní akty platné k 1. lednu 2022. [pozm. návrh 102]

3.  V rámci přídělu prostředků z tematického nástroje od roku 2025 se případně zohlední pokrok při dosahování milníků výkonnostního rámce podle článku 12 nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních] a zjištěné nedostatky při provádění. [pozm. návrh 103]

Článek 14

Specifické akce

1.  Specifické akce jsou nadnárodní nebo vnitrostátní projekty přinášející přidanou hodnotu Unie v souladu s cíli tohoto nařízení, na něž jeden, několik nebo všechny členské státy mohou obdržet dodatečný příděl do svých programů. [pozm. návrh 104]

2.  Členské státy mohou kromě svého přídělu vypočteného v souladu s čl. 10 odst. 1 získat finanční prostředky na specifické akce za předpokladu, že jsou tyto prostředky následně jako takové označeny v programu a jsou použity jako příspěvek k provádění cílů tohoto nařízení.

3.  Toto financování se nepoužije pro jiné akce v daném programu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu schválené Komisí.

Článek 15

Operační podpora

1.  Operační podpora je část prostředků přidělených členskému státu, kterou lze použít jako podporu pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a služeb, které pro Unii představují veřejnou službu.

2.  Členský stát může využít až 30 % částky přidělené v rámci nástroje na svůj program na financování operační podpory pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a služeb, které představují pro Unii veřejnou službu.

3.  Členské státy využívající operační podporu musí jednat v souladu s acquis Unie v oblasti správy hranic a víz. [pozm. návrh 105]

4.  Členské státy odůvodní v programu a ve výročních zprávách o výkonnosti podle článku 27 využití operační podpory na dosažení cílů tohoto nařízení. Před schválením programu Komise, po konzultacích s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž ohledně její působnosti v souladu s čl. 12 odst. 3, posoudí výchozí situaci v členských státech, které naznačily svůj záměr využít operační podporu, s přihlédnutím k informacím předloženým těmito členskými státy a případně k dostupným informacím ze schengenského hodnocení a hodnocení zranitelnosti, včetně doporučení vyplývajících ze schengenského hodnocení a hodnocení zranitelnosti.

5.  Aniž je dotčen čl. 4 odst. 3 písm. c), operační podpora se soustředí na specifické úkoly a služby způsobilé akce stanovené v příloze VII. [pozm. návrh 106]

6.  Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 29 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny specifických úkolů a služeb způsobilých akcí uvedených v příloze VII. [pozm. návrh 107]

Článek 16

Operační podpora na zvláštní režim průjezdu

1.  Nástroj poskytne podporu na ušlé poplatky z víz vystavených za účelem průjezdu a na krytí dodatečných nákladů vynaložených na zavedení režimu dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) v souladu s nařízením (ES) č. 693/2003 a nařízením (ES) č. 694/2003.

2.  Zdroje přidělené Litvě na zvláštní režim průjezdu podle čl. 7 odst. 2 písm. a) se poskytují jako dodatečná operační podpora pro Litvu v souladu s akcemi způsobilými k operační podpoře v rámci programu, jak je stanoveno v příloze VII.

3.  Odchylně od čl. 15 odst. 2 může Litva využívat částku, která jí byla přidělena v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. a), na financování operační podpory nad rámec částky stanovené v čl. 15 odst. 2.

4.  Komise a Litva přezkoumají uplatnění tohoto článku v případě změn, které mají dopad na existenci nebo fungování zvláštního režimu průjezdu.

Oddíl 3

Podpora a provádění v rámci přímého a nepřímého řízení

Článek 17

Oblast působnosti

Podpora podle tohoto oddílu je prováděna buď přímo Komisí v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku.

Článek 18

Akce Unie

1.  Akce Unie jsou nadnárodní projekty nebo projekty, na kterých má Unie zvláštní zájem a které jsou v souladu s cíli tohoto nařízení.

2.  Z podnětu Komise může být nástroj použit k financování akcí Unie, jež se týkají cílů tohoto nařízení, které jsou uvedeny v článku 3 a jsou v souladu s přílohami II a III.

3.  Akce Unie mohou poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň mohou poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

4.  Granty provedené v rámci přímého řízení se udělují a spravují v souladu s [hlavou VIII] finančního nařízení.

5.  Hodnotící výbor, který posuzuje návrhy, může být složen z externích odborníků.

6.  Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení (EU) .../... [nástupce nařízení o záručním fondu].

Článek 19

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto nástroje se provádějí v souladu s [nařízení o InvestEU] a [hlavou X] finančního nařízení. [pozm. návrh 108]

Článek 20

Technická pomoc na úrovni Komise

Z nástroje lze podpořit opatření technické pomoci prováděná z podnětu nebo jménem Komise. Tato opatření, jmenovitě přípravné práce, monitorování, dohled, audit, hodnocení a veškerá správní a technickou pomoc nezbytná pro provádění tohoto nařízení, a případně prováděná s třetími zeměmi, mohou být financována ve výši 100 %. [pozm. návrh 109]

Článek 21

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 22

Informace, komunikace a publicita

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků, zejména při propagaci podporují opatření a jejich výsledků, výsledky tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené užitečné informace různým relevantním cílovým skupinám, včetně médií a veřejnosti, v příslušných jazycích. Aby byla zajištěna viditelnost financování ze strany Unie, uvedou příjemci finančních prostředků Unie při komunikaci o akci původ těchto prostředků. Za tímto účelem příjemci zajistí, aby veškeré komunikační materiály určené médiím a široké veřejnosti obsahovaly znak Unie a výslovně uváděly finanční podporu Unie. [pozm. návrh 110]

2.  Komise S cílem informovat co nejširší veřejnost Komise provádí k tomuto nástroji v souvislosti s prováděním tohoto nástroje a jeho opatřením opatřeními a výsledkům výsledky informační a komunikační kampaně činnosti. Komise zveřejní zejména informace o vývoji ročního a víceletého programu daného tematického nástroje. Komise rovněž zveřejní seznam operací vybraných pro podporu v rámci tematického nástroje na veřejně přístupných webových stránkách a tento seznam aktualizuje nejméně jednou za tři měsíce. Finanční zdroje vyčleněné na tento nástroj rovněž přispívají ke sdělování informací o provádění politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli tohoto nařízení. Komise může zejména podporovat osvědčené postupy a výměnu informací co se týče provádění tohoto nástroje. [pozm. návrh 111]

2a.  Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 2 v otevřených a strojově čitelných formátech, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES(53), které umožňují třídění, prohledávání, extrahování, srovnávání a opětovné použití údajů. Údaje lze třídit podle priority, specifického cíle, celkových způsobilých nákladů na operace, celkových nákladů na projekty, celkových nákladů na zadávací řízení, názvu příjemce a názvu dodavatele. [pozm. návrh 112]

2b.   Členské státy mají povinnost zasílat Komisi informace o vývoji programů sdíleného řízení za účelem zveřejnění na jejích internetových stránkách. [pozm. návrh 113]

Oddíl 4

Podpora a provádění v rámci sdíleného, přímého a nepřímého řízení

Článek 23

Mimořádná pomoc

1.  Nástroj poskytuje Komise může ve výjimečných případech a jako poslední možnost rozhodnout o poskytnutí finanční pomoc pomoci na řešení naléhavých a konkrétních zvláštních potřeb v případě mimořádné řádně odůvodněné nouzové situace. vyvolané naléhavými a výjimečnými okolnostmi, Tyto situace mohou být důsledkem naléhavého a výjimečného tlaku, kdy velký či nepřiměřený počet státních příslušníků třetích zemí překročil, překračuje nebo se očekává, že překročí vnější hranice jednoho nebo více členských států, zejména v těch úsecích hranic, kde bylo zjištěno, že úroveň dopadu svou intenzitou ohrožuje fungování celého schengenského prostoru, nebo v případě jakékoli jiné naléhavé a výjimečné řádně odůvodněné mimořádné situace, která vyžaduje okamžité přijetí opatření na vnějších hranicích v působnosti tohoto nařízení., která vyžaduje okamžité přijetí opatření. Komise o tomto bez prodlení uvědomí Evropský parlament a Radu. [pozm. návrh 114]

2.  Mimořádná pomoc může mít podobu grantů přidělených přímo decentralizovaným agenturám.

3.  Mimořádná pomoc může být programům členských států přidělena navíc k jejich přídělu vypočtenému v souladu s čl. 10 odst. 1 a s přílohou I za předpokladu, že je následně v tomto programu jako taková označena. Toto financování se nepoužije pro jiné akce v daném programu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu schválené Komisí.

4.  Granty provedené v rámci přímého řízení se udělují a spravují v souladu s [hlavou VIII] finančního nařízení.

4a.  Je-li to nezbytné v zájmu provádění akcí, může se mimořádná pomoc vztahovat na výdaje vzniklé před dnem předložení žádosti o grant nebo žádosti o pomoc, nikoli však před 1. lednem 2021. [pozm. návrh 115]

4b.  Mimořádná pomoc musí být poskytnuta přesně v souladu s acquis Unie a mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajícími z mezinárodních dokumentů, které podepsaly. [pozm. návrh 116]

Článek 24

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.  Na akci, na niž byl získán příspěvek z nástroje, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek na akci z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady akce a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory. Příspěvky z jiných programů Unie na akce v rámci tohoto nástroje se případně uznávají v pracovních programech Komise nebo v národních programech a výročních zprávách o výkonnosti. [pozm. návrh 117]

2.  Akce Operace, které obdržely certifikaci „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní srovnávací podmínky: [pozm. návrh 118]

a)  byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto nástroje;

b)  splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;

c)  nemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,

mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. 67 odst. 5 nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních] a článkem 8 nařízení (EU) …/… [financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky] ze strukturálních fondů Unie, za předpokladu, že tato opatření jsou v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla fondu nebo nástroje, z něhož se podpora poskytne. [pozm. návrh 119]

Oddíl 5

Monitorování, podávání zpráv a hodnocení

Pododdíl 1

Společná ustanovení

Článek 25

Monitorování a podávání zpráv

1.  Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 43 41 odst. 3 písm. h) bodů i) a iii) finančního nařízení alespoň každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti v souladu s přílohou V. [pozm. návrh 120]

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s čl. 29 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy V, pokud jde o provedení nezbytných úprav informací o výkonnosti předkládaných Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Ukazatele pro vykazování pokroku nástroje při plnění cílů nařízení jsou uvedeny v příloze VIII. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní. Pro zdroje v rámci sdíleného řízení se použijí společné ukazatele. Na požádání se údaje o ukazatelích výstupů a výsledků, které Komise získala, zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 121]

4.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.

5.  K zajištění účinného posouzení pokroku nástroje při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 29 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VIII s cílem přezkoumat a doplnit ukazatele, pokud je to nutné, a doplnit toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení mimo jiné informací, které mají poskytovat členské státy.

5a.  Pokud jde o zdroje v rámci sdíleného řízení, monitorování a podávání zpráv se zakládá na typech intervencí uvedených v příloze VI. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterými se řeší nepředvídané nebo nové okolnosti nebo pro zabezpečení účinného provádění finančních prostředků. [pozm. návrh 122]

5b.  Komise věnuje zvláštní pozornost monitorování akcí podle článku 5 a čl. 12 odst. 10 a 11 prováděných třetími zeměmi, ve třetích zemích nebo týkajících se třetích zemí. [pozm. návrh 123]

Článek 26

Hodnocení

1.  Komise provede Do 31. prosince 2024 Komise předloží hodnocení provádění tohoto nařízení v polovině období. a zpětné hodnocení tohoto nařízení, včetně akcí prováděných v rámci tohoto nástroje. Hodnocení v polovině období posoudí účinnost, účelnost, zjednodušení a flexibilitu fondu. Konkrétněji musí toto hodnocení zahrnovat: [pozm. návrh 124]

a)  pokroku při dosahování cílů tohoto nařízení s přihlédnutím ke všem příslušným dostupným informacím, zejména k výročním zprávám o výkonnosti, které v souladu s článkem 30 předložily členské státy, a k ukazatelům výstupů a výsledků stanoveným v příloze VIII; [pozm. návrh 125]

b)  přidaná hodnota Unie v případě akcí a operací prováděných v rámci tohoto nástroje; [pozm. návrh 126]

c)  příspěvek nástroje k řešení stávajících a nových výzev na vnějších hranicích, k rozvoji společné vízové politiky a k využívání nástroje k řešení nedostatků, na něž poukazuje schengenský hodnotící mechanismus a posouzení zranitelnosti; [pozm. návrh 127]

d)  trvající relevantnosti a vhodnost prováděcích opatření uvedených v příloze II a akcí uvedených v příloze III; [pozm. návrh 128]

e)  doplňkovost a provázanost akcí podporovaných v rámci tohoto nástroje a podporu poskytovanou z jiných fondů Unie. [pozm. návrh 129]

Přezkum v polovině období zohlední výsledky zpětného hodnocení dlouhodobého dopadu předchozího nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnosti na období 2014–2020. [pozm. návrh 130]

1a.  Do 31. ledna 2030 provede Komise zpětné hodnocení. K témuž dni Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu. Součástí zpětného hodnocení je posouzení hledisek uvedených v odstavci 1. v tomto ohledu slouží hodnocení dlouhodobějšího dopadu fondu jako podklad pro rozhodnutí o případném obnovení nebo úpravě následujícího fondu. [pozm. návrh 131]

2.  Hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu ve lhůtě stanovené v článku 40 nařízení (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních] 14 tohoto nařízení. [pozm. návrh 132]

2a.  Při hodnocení v polovině období a zpětném hodnocení Komise věnuje zvláštní pozornost hodnocení akcí prováděných třetími zeměmi či ve třetích zemích nebo akcí týkajících se třetích zemí v souladu s článkem 5, článkem 12 odst. 10 a článkem 11. [pozm. návrh 133]

Pododdíl 2

Pravidla pro sdílené řízení

Článek 27

Výroční zprávy o výkonnosti

1.  Do 15. února 2023 a ke stejnému datu každého následujícího roku až do roku 2031 předloží členské státy Komisi výroční zprávu o výkonnosti. podle čl. 36 odst. 6 nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních]. Zpráva předložená v roce 2023 se bude týkat provádění programu do 30. června 2022. Členské státy tyto zprávy zveřejní na zvláštních internetových stránkách a předají je Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 134]

2.  Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje zejména informace o:

a)  pokroku při provádění programu a dosahování milníků a cílů, přičemž se zohlední nejnovější údaje požadované v článku 37 nařízení (EU) ... /... [nařízení o společných ustanoveních] souhrnné údaje, které byly předány Komisi; [pozm. návrh 135]

aa)  rozpisu ročních účetních závěrek národního programu na zpětně získané částky, předběžném financování pro konečné příjemce a skutečně vynaložených výdajích; [pozm. návrh 136]

b)  veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost programu, a opatřeních přijatých za účelem jejich vyřešení, včetně odůvodněných stanovisek vydaných Komisí v souvislosti s řízením pro nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU; [pozm. návrh 137]

c)  doplňkovosti,akcí podporovaných koordinace a provázanosti mezi akcemi podporovanými nástrojem a podpory poskytované podporou poskytovanou z jiných nástrojů fondů Unie, zejména akcí prováděných ve nástrojů na financování vnější činnosti a jiných, které poskytují finanční prostředky ve třetích zemích nebo ve vztahu k těmto ke třetím zemím; [pozm. návrh 138]

d)  přispění programu k provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů;

da)  dodržování požadavků v oblasti základních práv; [pozm. návrh 139]

e)  provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti;

f)  plnění příslušných základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období;

fa)  provádění projektů ve třetí zemi nebo ve vztahu k ní. [pozm. návrh 140]

3.  Komise může vznést připomínky k výroční zprávě o výkonnosti do dvou měsíců ode dne jejího obdržení. Pokud Komise nesdělí v této lhůtě své připomínky, považuje se zpráva za schválenou. Jakmile je zpráva schválena, Komise zpřístupní shrnutí výročních zpráv o výkonnosti Evropskému parlamentu a Radě a tato shrnutí výročních zpráv o výkonnosti zveřejní na zvláštních internetových stránkách. [pozm. návrh 141]

4.  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akt, kterým se stanoví šablona výroční zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 30 odst. 2.

Článek 28

Monitorování a podávání zpráv

1.  Monitorování a podávání zpráv v souladu s hlavou IV nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních] vycházejí z typů intervencí uvedených v tabulkách 1, 2 a 3 přílohy VI. Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 29 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VI.

2.  Společné ukazatele se použijí v souladu s čl. 12 odst. 1 a s články 17 a 37 nařízení (EU) …/... [nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 142]

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 8, 12, 15, 25 a 28 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. [pozm. návrh 143]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 8, 12, 15, 25 a 28 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 144]

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 8, 12, 15, 25 a 28 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 145]

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro koordinaci Azylového a migračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a nástroje pro správu hranic a víza. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme. Toto se nepoužije na prováděcí akt uvedený v čl. 27 odst. 4. [pozm. návrh 146]

Článek 31

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření v rámci nástroje pro vnější hranice a víza jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020, zřízeného nařízením (EU) č. 515/2014, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.  Finanční krytí nástroje může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi nástrojem a opatřeními přijatými podle jeho předchůdce, nástroje pro vnější hranice a víza jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020, zřízeného nařízením (EU) č. 515/2014.

Článek 32

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda nebo předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Kritéria pro přidělování finančních prostředků na programy v rámci sdíleného řízení

1.  Dostupné zdroje uvedené v článku 10 se rozdělují mezi členské státy takto:

a)  každý členský stát obdrží z nástroje na začátku programového období pevně stanovenou částku ve výši 5 000 000 EUR;

b)  částka ve výši 157 200 000 EUR bude na začátku programového období přidělena Litvě na zvláštní režim přidělena Litvě

c)  a zbývající zdroje uvedené v článku 10 se rozdělí podle následujících kritérií:

30 % na vnější pozemní hranice,

35 % na vnější námořní hranice,

20 % na letiště,

15 % na konzulární úřady.

2.  Zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) na vnější pozemní hranice a vnější námořní hranice se rozdělují mezi členské státy takto:

a)  70 % na délku jejich vnějších pozemních hranic a vnějších námořních hranic, která bude vypočítána na základě váhových koeficientů pro každý konkrétní úsek podle definice v nařízení (EU) č. 1052/2013, stanovených podle bodu 11, a

b)  30 % na pracovní zátěž na jejich vnějších pozemních hranicích a vnějších námořních hranicích, určenou podle bodu 7 písm. a).

3.  Váhy uvedené v bodě 2 písm. a) určí Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž podle bodu 11.

4.  Zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) na letiště se rozdělí mezi členské státy podle pracovní zátěže na jejich letištích, určené podle bodu 7 písm. b).

5.  Zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) se rozdělí mezi členské státy takto:

a)  50 % na počet konzulárních úřadů (s výjimkou honorárních konzulátů) členských států v zemích uvedených v příloze I nařízení Rady (ES) č. 539/2001(54) a

b)  50 % na pracovní zátěž, pokud jde o řízení vízové politiky na konzulárních úřadech členských států v zemích uvedených na seznamu přílohy I nařízení (ES) č. 539/2001, určenou v souladu s bodem 7 písm. c) této přílohy.

6.  Za účelem rozdělování zdrojů podle bodu 1 písm. c) se „vnějšími námořními hranicemi“ rozumí vnější hranice pobřežního moře členských států v souladu s vymezením podle článků 4 až 16 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. V případech, kdy je k zamezení nedovoleného nelegálního přistěhovalectví nebo nedovoleného nelegálního vstupu třeba rozsáhlých pravidelných operací, se jimi však rozumějí vnější hranice oblasti s vysokým stupněm ohrožení. Definice „vnějších námořních hranic“ se v této souvislosti určí s ohledem na operační údaje za poslední dva roky poskytnuté dotčenými členskými státy. Tato definice se použije výhradně pro účely tohoto nařízení. [pozm. návrh 147]

7.  Pro účely počátečního přídělu finančních prostředků vychází hodnocení pracovní zátěže z nejnovějších průměrných údajů za předchozích 36 měsíců dostupných ke dni použitelnosti tohoto nařízení. Pro účely přezkumu v polovině období vychází hodnocení pracovní zátěže z nejnovějších průměrných údajů za předchozích 36 měsíců dostupných v době přezkumu v polovině období v roce 2024. Hodnocení pracovní zátěže je založeno na následujících faktorech:

a)  na vnějších pozemních hranicích a vnějších námořních hranicích:

1)  70 60 % na počet přechodů vnější hranice na povolených hraničních přechodech; [pozm. návrh 148]

2)  30  20% na počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnější hranici; [pozm. návrh 149]

2a)  20 % na počet osob, které podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo které byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a jejichž žádosti byly zpracovány v řízení na hranicích podle článku 43 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU(55).

b)  na letištích:

1)  70 % na počet přechodů vnější hranice na povolených hraničních přechodech;

2)  30 % na počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnější hranici;

c)  na konzulárních úřadech:

počet žádostí o krátkodobá víza nebo o letištní průjezdní víza.

8.  Referenční hodnoty počtu konzulárních úřadů uvedené v bodě 5 písm. a) se vypočítají podle informací obsažených v příloze 28 rozhodnutí Komise K(2010) 1620 ze dne 19. března 2010, kterým se stanoví Příručka pro zpracování žádostí o víza a provádění změn v udělených vízech.

Pokud členské státy nepředložily dotčené statistiky, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici vůbec žádné údaje nebo některý členský stát tyto informace neposkytne ve dvou po sobě jdoucích letech, bude referenční hodnota nulová. [pozm. návrh 151]

9.  Referenční hodnoty pracovní zátěže uvedené:

a)  v bodě 7 písm. a) podbodě 1) a písm. b) podbodě 1) jsou nejnovější statistické údaje předložené členskými státy v souladu s právem Unie;

b)  v bodě 7 písm. a) podbodě 2) a písm. b) podbodě 2) jsou nejnovější statistické údaje stanovené Komisí (Eurostatem) na základě údajů předložených členskými státy v souladu s právem Unie;

c)  v bodě 7 písm. c) jsou nejnovější statistické údaje pro víza zveřejněné Komisí v souladu s článkem 46 vízového kodexu(56).

d)  Pokud členské státy nepředložily dotčené statistiky, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici žádné údaje nebo některý členský stát tyto informace neposkytne ve dvou po sobě jdoucích letech, bude referenční hodnota nulová. [pozm. návrh 152]

10.  Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž předloží Komisi zprávu o rozdělení zdrojů, pokud jde o vnější pozemní hranice, vnější námořní hranice a letiště, jak je uvedeno v bodě 1 písm. c). Komise zprávu zpřístupní veřejnosti. [pozm. návrh 153]

11.  Pro účely počátečního přídělu zpráva podle bodu 10 stanoví průměrný stupeň ohrožení dopadu na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za předchozích 36 měsíců dostupných ke dni použitelnosti tohoto nařízení. Pro účely přezkumu v polovině období zpráva podle bodu 10 stanoví průměrný stupeň ohrožení dopadu na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za předchozích 36 měsíců dostupných v době přezkumu v polovině období v roce 2024. S využitím stupňů ohrožení dopadu podle nařízení (EU) č. 1052/2013 určí pro každý úsek tyto konkrétní váhové koeficienty: [pozm. návrh 154]

a)  koeficient 0,5 pro nízké ohrožení nízký stupeň dopadu; [pozm. návrh 155]

b)  koeficient 3 pro střední ohrožení stupeň dopadu; [pozm. návrh 156]

c)  koeficient 5 pro vysoké ohrožení vysoký stupeň dopadu; [pozm. návrh 157]

d)  koeficient 8 pro kritické ohrožení. [pozm. návrh 158]

PŘÍLOHA II

Prováděcí opatření

1.  Nástroj přispěje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. a) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření:

a)  zlepšování ochrany hranic v souladu s čl. 4 písm. a) nařízení (EU) 2016/1624:

i.  posilováním kapacit pro provádění kontrol a ostrahy na vnějších hranicích, včetně opatření týkajících se usnadnění legitimního překračování hranic a případně opatření týkajících se prevence a odhalování přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství, obchodování s lidmi a terorismus, a opatření spojená s předáváním osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat; [pozm. návrh 159]

ii.  podporou pátracích a záchranných operací v souvislosti s prováděním ostrahy hranic na moři; [pozm. návrh 160]

iii.  prováděním technických a operativních opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic, za předpokladu že tato opatření nepředstavují riziko pro volný pohy; [pozm. návrh 161]

iv.  prováděním analýzy rizik pro vnitřní bezpečnost a analýzy hrozeb, které mohou ovlivnit fungování či bezpečnost vnějších hranic;

v.  podporou členských států, které čelí současnému nebo potenciálnímu nepřiměřenému migračnímu tlaku na vnějších hranicích EU mimořádné situaci uvedené v článku 23, poskytovanou v oblasti působnosti tohoto nařízení, včetně technického a operativního posilování, jakož i vysílání podpůrných týmů pro řízení migrace do oblastí hotspotů; [pozm. návrh 162]

b)  další rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže na základě rozvoj společného budování kapacit, společného zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro v zájmu dalšího rozvoje evropské pohraniční a pobřežní stráž stráže; [pozm. návrh 163]

c)  posílení meziagenturní spolupráce na vnitrostátní úrovni mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu hranic či za úkoly prováděné na hranicích, jakož i na úrovni EU mezi členskými státy nebo mezi členskými státy na jedné straně a příslušnými orgány, institucemi a nebo jinými subjekty Unie, nebo třetími zeměmi včetně subjektů odpovědných za vnější činnosti na druhé straně; [pozm. návrh 164]

d)  zajištění jednotného provádění acquis Unie týkajícího se vnějších hranic, včetně provádění doporučení z mechanismů pro kontrolu kvality, například schengenského hodnotícího mechanismu v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013, z hodnocení zranitelnosti v souladu s nařízením (EU) 2016/1624 a vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality;

e)  zřízení, provoz a údržbu těch rozsáhlých informačních systémů, které už podléhají právu Unie v oblasti správy hranic, včetně interoperability těchto informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, a opatření ke zvýšení kvality údajů a poskytování informací; [pozm. návrh 165]

ea)  zvýšení kapacity k poskytování pomoci osobám v nouzi na moři, zejména podpora pátracích a záchranných operací;[pozm. návrh 166]

eb)  podporou pátracích a záchranných operací v souvislosti s prováděním ostrahy hranic na moři. [pozm. návrh 167]

2.  Nástroj přispěje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. b) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření:

a)  poskytování efektivních a klientsky přívětivých služeb žadatelům o vízum a současně zachování bezpečnosti a integrity postupu udělování víz, se zvláštním ohledem na zranitelné osoby a děti; [pozm. návrh 168]

aa)  podporu členských států při vydávání víz, včetně víz s omezenou územní platností vydávaných z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo vzhledem k mezinárodním závazkům, jakož i pro příjemce unijního programu přesídlování či relokace, a to při úplném dodržení souladu s acquis Unie v oblasti víz; [pozm. návrh 169]

b)  zajištění jednotného provádění acquis Unie v oblasti víz, včetně dalšího rozvoje a modernizace společné vízové politiky;

c)  rozvoj různých forem spolupráce mezi členskými státy při vyřizování víz;

d)  zřízení aktualizaci, provoz a údržbu rozsáhlých informačních systémů v oblasti společné vízové politiky, včetně interoperability mezi těmito informačními systémy a jejich komunikační infrastrukturou. [pozm. návrh 170]

PŘÍLOHA III

Rozsah podpory

1.  V rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) nástroj podpoří zejména:

a)  infrastrukturu, budovy, systémy a služby nezbytné na hraničních přechodech, v oblastech hotspotů a pro ostrahu hranic mezi hraničními přechody za účelem předcházení nedovolenému překračování hranic, nedovolenému nelegálnímu přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, boje proti nim a zajištění plynulého toku legálních cestujících a účinné řízení migračních toků, včetně opatření spojených s předáváním osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, přičemž je vždy zajištěno důstojné zacházení s dotyčnými osobami; [pozm. návrh 171]

b)  operativní vybavení, včetně dopravních prostředků a komunikačních systémů vyžadovaných pro účinnou a bezpečnou ochranu hranic, které splňuje standardy vytvořené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, pokud jsou takové standardy k dispozici;

c)  odbornou přípravu v oblasti rozvoje evropské integrované správy hranic se zohledněním operačních potřeb, a analýzy rizik a výzvy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země, a to vše v naprostém souladu se základními právy; [pozm. návrh 172]

d)  vysílání společných styčných úředníků do třetích zemí, jak je definováno v nařízení (EU) .../... [nové nařízení o styčných úřednících pro přistěhovalectví](57), a dočasné přidělování příslušníků pohraniční stráže a jiných příslušných odborníků do členských států nebo z členského státu do třetí země, posilování spolupráce a operační kapacity sítí odborníků nebo styčných úředníků, výměnu osvědčených postupů a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a rozvoj politik Unie; [pozm. návrh 173]

e)  studie, pilotní projekty a další příslušné činnosti, které mají za cíl provádět nebo rozvíjet evropskou integrovanou správu hranic, včetně opatření pro rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže, například společné budování kapacit, společné zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jakákoli jiná opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a členskými státy, stejně jako opatření spojená s předáváním osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat; [pozm. návrh 174]

f)  akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména využívání výsledků výzkumných projektů v oblasti bezpečnosti, pokud Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž označí toto využívání v souladu s článkem 37 nařízení (EU) 2016/1624 jako přínos pro rozvoj operačních schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Tyto inovativní metody a nové technologie plně respektují základní práva a právo na ochranu osobních údajů; [pozm. návrh 175]

g)  přípravné kroky, monitorovací, administrativní a technické činnosti nutné k provádění politik v oblasti vnějších hranic, včetně posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření uplatňování schengenského acquis a Schengenského hraničního kodexu, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě, a opatření pro provádění doporučení vydaných po hodnocení zranitelnosti realizovaném Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s nařízením (EU) 2016/1624; [pozm. návrh 176]

ga)   opatření k posílení kvality údajů uchovávaných v IT systémech v oblasti víz a ostrahy hranic a zlepšení výkonu práva subjektu údajů na informace, přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování vlastních osobních údajů v souvislosti s činnostmi spadajícími do oblasti působnosti tohoto nástroje; [pozm. návrh 208]

h)  určování totožnosti, snímání otisků prstů, registraci, bezpečnostní kontroly, vedení pohovorů, poskytování informací, lékařské kontroly a kontroly zranitelnosti a případně lékařskou péči a v případě potřeby předávání státních příslušníků třetí země k odpovídajícímu postupu azylovému řízení na vnějších hranicích. zejména v oblastech hotspotů; [pozm. návrh 177]

i)  akce zaměřené na zlepšování povědomí zúčastněných stran a široké veřejnosti o politikách v oblasti vnějších hranic, včetně institucionální komunikace týkající se politických priorit Unie;

j)  vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů, s důkladným přihlédnutím k zásadě zákazu diskriminace; [pozm. návrh 178]

k)  operační podporu provádění evropské integrované správy hranic;

ka)  výměnu osvědčených postupů a odborného poradenství, včetně otázky ochrany základních práv v kontextu různých složek hraniční kontroly, zejména pokud jde o identifikaci, okamžitou pomoc a předávání zranitelných osob útvarům zajišťujícím jejich ochranu; [pozm. návrh 179]

kb)  opatření k přípravě, monitorování a hodnocení politik a postupů, včetně používání společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů pro měření pokroku a hodnocení vývoje politik. [pozm. návrh 180]

2.  V rámci specifického cíle podle čl. 3 odst. 2 písm. b) nástroj podpoří zejména:

a)  infrastrukturu a budovy nezbytné pro zpracovávání žádostí o víza a konzulární spolupráci, včetně bezpečnostních opatření, jakož i další činnosti zaměřené na zlepšení kvality služeb pro žadatele o vízum;

b)  operativní vybavení a komunikační systémy nezbytné pro zpracovávání žádostí o víza a konzulární spolupráci;

c)  odbornou přípravu konzulárních a dalších zaměstnanců, kteří přispívají ke společné vízové politice a konzulární spolupráci, případně včetně otázky dodržování základních práv; [pozm. návrh 181]

d)  výměnu osvědčených postupů a odborníků, včetně vyslání odborníků, a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a další rozvoj politik a cílů Unie, zejména pokud jde o ochranu základních práv. Především se to týká identifikace, okamžité pomoci a předávání zranitelných osob útvarům zajišťujícím jejich ochranu; [pozm. návrh 182]

e)  studie, pilotní projekty a další související činnosti, například činnosti, jejichž cílem je zlepšovat znalosti prostřednictvím analýz, monitorování a hodnocení;

f)  akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty, jejichž cílem je zkoušet a validovat výsledky výzkumných projektů financovaných Unií,

g)  přípravné kroky, monitorovací, administrativní a technické činnosti, včetně těch, jejichž účelem je posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření provádění schengenského acquis, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě; [pozm. návrh 183]

h)  akce zaměřené na zlepšování povědomí zúčastněných stran a široké veřejnosti o politikách v oblasti víz, včetně institucionální komunikace týkající se politických priorit Unie;

i)  vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů, v souladu se zásadou zákazu diskriminace a právem na ochranu osobních údajů; [pozm. návrh 184]

j)  operační podporu provádění společné vízové politiky, s důkladným přihlédnutím k zásadě zákazu diskriminace; [pozm. návrh 185]

ja)  podporu členských států při vydávání víz, včetně víz s omezenou územní platností vydávaných z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo vzhledem k mezinárodním závazkům, jakož i pro příjemce unijního programu přesídlování či relokace, a to při úplném dodržení souladu s acqui Unie v oblasti víz. [pozm. návrh 186]

3.  V rámci politického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 nástroj podpoří zejména:

a)  infrastrukturu a budovy nutné pro hosting rozsáhlých informačních systémů a souvisejících součástí komunikační infrastruktury;

b)  vybavení a komunikační systémy nutné k zajištění řádného fungování rozsáhlých informačních systémů;

c)  činnosti v oblasti vzdělávání a komunikace týkající se rozsáhlých informačních systémů;

d)  vývoj a modernizaci rozsáhlých informačních systémů;

e)  studie, ověření koncepce, pilotní projekty a další příslušné činnosti týkající se provádění rozsáhlých informačních systémů, včetně jejich interoperability;

f)  akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty, jejichž cílem je zkoušet a validovat výsledky výzkumných projektů financovaných Unií,

g)  vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů pro rozsáhlé informační systémy v oblasti víz a hranic, v souladu se zásadou zákazu diskriminace a právem na ochranu osobních údajů; [pozm. návrh 187]

ga)  opatření k posílení kvality údajů a výkonu práva subjektu údajů na informace, přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování vlastních osobních údajů. [pozm. návrh 188]

h)  operační podporu na provádění rozsáhlých informačních systémů.

PŘÍLOHA IV

Akce způsobilé k vyšší míře spolufinancování v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 12 odst. 14

1)  Nákup operativního vybavení prostřednictvím společných systémů zadávání veřejných zakázek ve spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které bude předáno Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž na její operativní činnost v souladu s čl. 39 odst. 14 nařízení (EU) 2016/1624.

2)  Opatření na podporu meziagenturní spolupráce mezi členským státem a sousední třetí zemí, se kterou EU sdílí společnou pozemní nebo námořní hranici.

3)  Další rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže na základě Rozvoj společného budování kapacit, společného zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro v zájmu dalšího rozvoje evropské pohraniční a pobřežní stráž podle bodu 1 písm. b) přílohy II stráže. [pozm. návrh 189]

4)  Společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví podle přílohy III.

5)  Opatření na posílení identifikace obětí obchodování s lidmi a jejich podporu a posílení přeshraniční spolupráce při odhalování obchodníků s lidmi v rámci ochrany hranic, a to i prostřednictvím vytváření a podpory mechanismů ochrany a předávání. [pozm. návrh 190]

5a)  Rozvoj integrovaných systémů ochrany dětí na vnějších hranicích a politik na ochranu migrujících dětí obecně, a to i prostřednictvím dostatečné odborné přípravy zaměstnanců a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy. [pozm. návrh 191]

6)  Opatření určená na využívání, převod, testování a validaci nových metod a technologií včetně pilotních projektů a opatření v návaznosti k posílení kvality údajů uchovávaných v IT systémech v oblasti víz a ostrahy hranic a zlepšení výkonu práva subjektu údajů na projekty výzkumu informace, přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování vlastních osobních údajů v oblasti bezpečnosti financovaných Unií, podle přílohy III souvislosti s činnostmi spadajícími do oblasti působnosti tohoto nástroje. [pozm. návrh 209]

6a)  Opatření zaměřená na identifikaci, okamžitou pomoc a předávání zranitelných osob útvarům zajišťujícím jejich ochranu. [pozm. návrh 193]

7)  Opatření na zřizování a provoz hotspotů v členských státech, které čelí současnému nebo potenciálnímu výjimečnému a nepřiměřenému migračnímu tlaku.

8)  Další rozvoj forem spolupráce mezi členskými státy při vyřizování víz, podle bodu 2 písm. c) přílohy II.

9)  Posílení konzulárních úřadů nebo zastoupení členských států v zemích, do kterých jsou potřebná víza, zejména v zemích, ve kterých v současnosti nepůsobí žádný členský stát.

PŘÍLOHA V

Hlavní ukazatele výkonnosti podle čl. 25 odst. 1

a)  Specifický cíl 1: Podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nedovolenému nelegálnímu přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky: [pozm. návrh 194]

1)  počet neoprávněných překročení hranice zjištěných na vnějších hranicích EU a) mezi hraničními přechody a b) na hraničních přechodech

Zdroj údajů: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž

2)  počet osob používajících neoprávněné cestovní doklady, který byl zjištěn na hraničních přechodech

Zdroj údajů: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž

2a)  počet osob, které požádaly o mezinárodní ochranu na hraničních přechodech

Zdroj údajů: členské státy [pozm. návrh 195]

2b)  počet osob, jimž byl odepřen vstup

Zdroj údajů: členské státy [pozm. návrh 196]

b)  Specifický cíl 2: Podpora společné vízové politiky s cílem cílem zajistit harmonizovanější přístup členských států v oblasti udělování víz, usnadnit legální cestování a zabránit migračním a bezpečnostním rizikům: zmírnit bezpečnostní rizika. [pozm. návrh 197]

1)  počet osob používajících neoprávněné cestovní doklady, který byl zjištěn na konzulátech podporovaných fondem

Zdroj údajů: členské státy

1a)  počet osob, které požádaly o mezinárodní ochranu na konzulátech členských států

Zdroj údajů: členské státy [pozm. návrh 198]

2)  průměrná doba přijetí rozhodnutí (a trendy) ve vízovém řízení

Zdroj údajů: členské státy

PŘÍLOHA VI

Typy intervence

TABULKA 1:   KÓDY PRO DIMENZI OBLASTI INTERVENCE

I.  Evropská integrovaná správa hranic

001

Hraniční kontroly

002

Ostraha hranic – letecké prostředky

003

Ostraha hranic – pozemní prostředky

004

Ostraha hranic – námořní prostředky

005

Ostraha hranic – automatizované systémy ostrahy hranic

006

Ostraha hranic – jiná opatření

007

Technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic

008

Informovanost o situaci a výměna informací

009

Analýza rizik

010

Zpracování údajů a informací

011

Oblasti hotspotů

011a

Opatření spojená s identifikací zranitelných osob a jejich předáváním [pozm. návrh 199]

011b

Opatření spojená s identifikací osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, a jejich předáváním [pozm. návrh 200]

012

Rozvoj Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

013

Meziagenturní spolupráce – na vnitrostátní úrovni

014

Meziagenturní spolupráce – na úrovni Evropské unie

015

Meziagenturní spolupráce – se třetími zeměmi

016

Vysílání společných styčných úředníků pro přistěhovalectví

017

Rozsáhlé informační systémy – Eurodac pro účely správy hranic

018

Rozsáhlé informační systémy – Systém vstupu/výstupu (EES)

019

Rozsáhlé informační systémy – evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)

020

Rozsáhlé informační systémy – Schengenský informační systém (SISII)

021

Rozsáhlé informační systémy – Interoperabilita

022

Operační podpora – integrovaná správa hranic

023

Operační podpora – rozsáhlé informační systémy pro účely správy hranic

024

Operační podpora – zvláštní režim průjezdu

II.  Společná vízová politika

001

Zlepšené vyřizování žádostí o vízum

002

Posílení efektivity, klientsky přívětivého prostředí a bezpečnosti na konzulátech

003

Bezpečnost dokladů / poradci pro doklady

004

Konzulární spolupráce

005

Konzulární pokrytí

006

Rozsáhlé informační systémy – Vízový informační systém (VIS)

007

Jiné informační systémy pro účely vyřizování žádostí o vízum

008

Operační podpora – společná vízová politika

009

Operační podpora – rozsáhlé informační systémy pro účely vyřizování žádostí o vízum

010

Operační podpora – zvláštní režim průjezdu

010a

Vydávání humanitárních víz [pozm. návrh 201]

 

III.  Technická pomoc

001

Informace a komunikace

002

Příprava, provádění, monitorování a kontrola

003

Hodnocení a studie, sběr údajů

003a

Kvalita údajů a práva subjektů údajů na informace, přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování vlastních osobních údajů [pozm. návrh 202]

004

Budování kapacit

TABULKA 2:   KÓDY PRO DIMENZI TYPU AKCE

001

Infrastruktura a budovy

002

Dopravní prostředky

003

Jiné provozní vybavení

004

Komunikační systémy

005

Informační systémy

006

Odborná příprava

007

Výměna osvědčených postupů – mezi členskými státy

008

Výměna osvědčených postupů – se třetími zeměmi

009

Vysílání odborníků

010

Studie, ověření koncepce, pilotní projekty a podobné činnosti

011

Komunikační činnosti

012

Vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů

013

Zavádění nebo jiná opatření v návaznosti na výzkumné projekty

TABULKA 3:   KÓDY PRO DIMENZI ZPŮSOBŮ PROVÁDĚNÍ

001

Specifická akce

002

Mimořádná pomoc

003

Akce uvedené v příloze IV

004

Provádění doporučení ze schengenského hodnocení

005

Provádění doporučení z hodnocení zranitelnosti

006

Spolupráce se třetími zeměmi

007

Akce ve třetích zemích

PŘÍLOHA VII

Akce způsobilé k operační podpoře

a)  V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) zahrnuje operační podpora následující náklady pod podmínkou, že je nefinancuje Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v souvislosti se svou operativní činností:

1)  náklady na zaměstnance;

2)  údržbu a opravy vybavení a infrastruktury;

3)  náklady na služby, včetně služeb v v oblastech hotspotů v oblasti působnosti tohoto nařízení; [pozm. návrh 203]

4)  provozní náklady na operace.

Hostitelský členský stát ve smyslu čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1624 může využívat operační podporu k financování svých vlastních provozních nákladů na účast na operativních činnostech uvedených v čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1624, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo jejichž účelem jsou činnosti v rámci kontrol na jeho státních hranicích.

b)  V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) zahrnuje operační podpora:

1)  náklady na zaměstnance, včetně nákladů na odbornou přípravu;

2)  náklady na služby;

3)  údržbu a opravy vybavení a infrastruktury;

4)  náklady na nemovitý majetek, včetně nájmů a odpisů.

c)  V rámci cíle politiky stanoveného v čl. 3 odst. 1 zahrnuje operační podpora:

1)  náklady na zaměstnance, včetně nákladů na odbornou přípravu;

2)  provozní řízení a údržbu rozsáhlých informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, včetně interoperability těchto systémů a nájmu bezpečných prostor.

d)  Kromě výše uvedeného poskytuje je v rámci programu pro Litvu poskytována operační podpora v souladu s čl. 16 odst. 1.

PŘÍLOHA VIII

Ukazatele výstupů a výsledků podle čl. 25 odst. 3

a)  Specifický cíl 1: Podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nedovolenému nelegálnímu přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky: [pozm. návrh 204]

1)  infrastruktura pro ochranu hranic, dopravní prostředky a jiné vybavení financované za podpory nástroje:

–  počet nově postavených nebo modernizovaných hraničních přechodů z celkového počtu nově postavených nebo modernizovaných hraničních přechodů v dotčeném členském státě,

–  počet automatizovaných bran hraniční kontroly,

–  počet prostředků letecké dopravy,

–  počet prostředků námořní dopravy,

–  počet prostředků pozemní dopravy,

–  počet položek vybavení poskytnutých Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž,

–  počet jiných položek vybavení, a z toho počet položek vybavení na zřízení, modernizaci nebo údržbu hostpotů pro účely tohoto nařízení,

–  počet víceúčelových položek vybavení podporovaných z nástroje;

2)  počet specializovaných pozic ve třetích zemích podporovaných z nástroje:

–  společní styční úředníci podle přílohy III,

–  jiné specializované pozice týkající se správy hranic;

3)  počet projektů spolupráce nebo činností spolupráce zahájených v členských státech za podpory nástroje mezi vnitrostátními orgány a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které přispívají k rozvoji Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

4)  počet položek vybavení použitých při operativních činnostech Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, zakoupených za podpory nástroje, z celkového počtu položek vybavení zaregistrovaných v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž;

5)  počet projektů spolupráce nebo činností spolupráce vnitrostátních agentur s národním koordinačním centrem EUROSUR, zahájených za podpory nástroje;

6)  počet pracovníků vyškolených v otázkách týkajících se integrované správy hranic za podpory nástroje;

7)  počet informačních funkcí vytvořených, zavedených, udržovaných nebo modernizovaných za podpory nástroje, včetně funkcí za účelem interoperability:

–  Schengenský informační systém druhé generace (SISII),

–  evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS),

–  Systém vstupu/výstupu (EES),

–  Vízový informační systém (VIS) pro účely správy hranic,

–  Eurodac pro účely správy hranic,

–  počet připojení informačních systémů k Evropskému vyhledávacímu portálu financovaných za podpory nástroje,

–  jakékoli jiné rozsáhlé informační systémy v oblasti působnosti tohoto nařízení;

8)  počet doporučení ze schengenského hodnocení v oblasti hranic a z hodnocení zranitelnosti řešených s podporou nástroje z celkového počtu doporučení s finančními dopady.

b)  Specifický cíl 2: Podpora společné vízové politiky s cílem zajistit harmonizovanější přístup členských států v oblasti udělování víz, usnadnit legální cestování a zabránit migračním a bezpečnostním rizikům zmírnit bezpečnostní rizika: [pozm. návrh 205]

1)  počet konzulátů mimo schengenský prostor, zřízených nebo modernizovaných za podpory nástroje, z celkového počtu zřízených nebo modernizovaných konzulátů členského státu mimo schengenský prostor;

2)  počet vyškolených pracovníků a počet vzdělávacích kurzů v oblasti otázek týkajících se společné vízové politiky, uskutečněných za podpory nástroje;

3)  počet informačních funkcí vytvořených, zavedených, udržovaných nebo modernizovaných za podpory nástroje, včetně funkcí za účelem interoperability:

–  Vízový informační systém (VIS),

–  Systém vstupu/výstupu (EES),

–  jakékoli jiné rozsáhlé informační systémy v oblasti působnosti tohoto nařízení;

4)  počet forem spolupráce mezi členskými státy při vyřizování víz vytvořených a modernizovaných za podpory nástroje:

–  společné umístění,

–  společná střediska pro podávání žádostí,

–  zastoupení,

–  jiné;

5)  počet doporučení ze schengenského hodnocení v oblasti společné vízové politiky provedených za podpory nástroje jako podíl na celkovém počtu doporučení s finančními dopady;

6)  počet zemí, které mají vízovou povinnost a ve kterých se zvýšil počet přítomných či zastoupených členských států za podpory nástroje.

(1) Úř. věst. C […], […], s. […].
(2) Úř. věst. C […], […], s. […].
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019.
(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).
(5)COM(2015)0240 ze dne 13. května 2015.
(6)http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/12/15/euco-conclusions-final/
(7)Závěry Evropské rady, 22.–23. června 2017.
(8)COM(2017)0794.
(9) Prohlášení Komise o řízení toků osob na hranicích mezi Slovinskem a Chorvatskem ze dne 29. dubna 2017.
(10) Doporučení Komise (EU) 2017/1804 ze dne 3. října 2017 k provádění ustanovení Schengenského hraničního kodexu týkajících se dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v schengenském prostoru (Úř. věst. L 259, 7.10.2017, s. 25).
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).
(12)Úř. věst. L […], […], s. […].
(13)Úř. věst. L […], […], s. […].
(14) Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22.
(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).
(16)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).
(17)COM(2016)0731 ze dne 16. listopadu 2016.
(18)COM(2016)0272 ze dne 4. května 2016.
(19)COM(2016)0881, 0882 a 0883 ze dne 21. prosince 2016.
(20)COM(2017)0344 ze dne 29. června 2017.
(21)COM(2017)0794 ze dne 12. prosince 2017.
(22)Dokument EUCO 22/15 CO EUR 8 CONCL 3.
(23)Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).
(24)Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 946.
(25)Nařízení Rady (ES) č. 693/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zavedení dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) a o změně Společné konzulární instrukce a Společné příručky (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 8).
(26)Nařízení Rady (ES) č. 694/2003 ze dne 14. dubna 2003 o jednotném vzoru dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) stanovených nařízením (ES) č. 693/2003 (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 15).
(27)Úř. věst. L […], […], s. […].
(28)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).
(29)Nařízení Rady (ES) č. 768/2005 ze dne 26. dubna 2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu a mění nařízení (EHS) č. 2847/93 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1).
(30)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11).
(31)Úř. věst. C […], […], s. […].
(32)Úř. věst. C […], […], s. […].
(33)Úř. věst. C […], […], s. […].
(34)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(35)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(36)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(37)Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(38)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(39)Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(40)Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016; Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(41)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(42)Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(43)Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
(44)Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).
(45)Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
(46)Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).
(47)Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.
(48)Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).
(49)Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).
(50)Úř. věst. L […], […], s. […].
(51)Úř. věst. L […], […], s. […].
(52)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
(53) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).
(54) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).
(55) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
(56)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
(57)Úř. věst. L […], […]. s.

Poslední aktualizace: 14. dubna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí