Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0250(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0115/2019

Předložené texty :

A8-0115/2019

Rozpravy :

PV 12/03/2019 - 28
CRE 12/03/2019 - 28

Hlasování :

PV 13/03/2019 - 11.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0177

Přijaté texty
PDF 374kWORD 117k
Středa, 13. března 2019 - Štrasburk
Zřízení Fondu pro vnitřní bezpečnost ***I
P8_TA(2019)0177A8-0115/2019
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (COM(2018)0472 – C8-0267/2018 – 2018/0250(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0472),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0267/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0115/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost
P8_TC1-COD(2018)0250

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Zajištění vnitřní bezpečnosti, které je Zatímco vnitrostátní bezpečnost zůstává výhradně v pravomoci členských států, představuje sdílené úsilí její zajištění vyžaduje spolupráci a koordinaci na úrovni Unie. Vnitřní bezpečnost je společným úsilím, na němž by se měly společně podílet instituce EU, příslušné agentury Unie a členské státy za pomoci soukromého sektoru a občanské společnosti. Komise, Rada Evropské unie a Evropský parlament definovaly pro období od roku 2015 do roku 2020 společné priority stanovené v Evropském programu pro bezpečnost z dubna 2015(4), které byly znovu potvrzeny Radou v obnovené strategii vnitřní bezpečnosti z června 2015(5) a Evropským parlamentem v jeho usnesení z července 2015(6), Cílem uvedené společné strategie bylo poskytnout strategický rámec pro práci na úrovni EU v oblasti vnitřní bezpečnosti a definovat hlavní akční priority, aby se pro období let 2015–2020 zajistila účinná reakce EU na bezpečnostní hrozby, a to konkrétně boj proti terorismu a předcházení radikalizaci konkrétně jde o prevenci terorismu a boj proti němu, předcházení radikalizaci, mimo jiné i radikalizaci odehrávající se on-line, jakož i o prevenci násilného extremismu, intolerance a diskriminace, narušení organizované trestné činnosti a boj proti kyberkriminalitě. [pozm. návrh 1]

(2)  V Římském prohlášení podepsaném dne 25. září března 2017 vedoucí představitelé 27 členských států, Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise potvrdili své odhodlání zajistit bezpečnou Evropu a vybudovat Unii, v níž se všichni občané cítí bezpečně a mohou se volně pohybovat, kde jsou bezpečné vnější hranice a kde existuje účinná, odpovědná a udržitelná migrační politika, která respektuje mezinárodní normy, jakož i Evropu odhodlanou bojovat proti terorismu a organizované trestné činnosti. [pozm. návrh 2]

(3)  Evropská rada dne 15. prosince 2016 vyzvala k dalšímu zlepšování interoperability informačních systémů a databází EU. Dne 23. června 2017 zdůraznila Evropská rada potřebu zlepšovat interoperabilitu databází a dne 12. prosince 2017 přijala Komise návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (policejní a justiční spolupráce, azyl a migrace)(7).

(4)  Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo mimo jiné prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní a rovněž prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi donucovacími a jinými vnitrostátními orgány členských států, jakož i s příslušnými agenturami Unie a dalšími příslušnými subjekty Unie a s příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

(5)  V zájmu dosažení tohoto cíle by měla být na úrovni Unie přijata opatření na ochranu osob, a veřejných statků veřejných prostor a kritické infrastruktury proti hrozbám, jež mají stále více nadnárodní charakter, a na podporu činností prováděných příslušnými orgány členských států. Terorismus, závažná a organizovaná trestná činnost, trestné činy páchané přemísťujícími se zločineckými skupinami, obchod s drogami a se zbraněmi, korupce, praní peněz, kyberkriminalita, obchodování s lidmi a se zbraněmi pohlavní vykořisťování, mimo jiné i dětí, hybridní hrozby, jakož i chemické, biologické, radiologické jaderné hrozby, obchodování s lidmi a další trestná činnost představují i nadále výzvu pro vnitřní bezpečnost Unie a její vnitřní trh. [pozm. návrh 3]

(5a)  Fond by měl poskytovat finanční podporu k řešení vznikajících obtíží, které představuje podstatný nárůst určité trestné činnosti, jako jsou platební podvody, pohlavní vykořisťování dětí a obchod se zbraněmi, k čemuž v posledních letech dochází prostřednictvím internetu („trestné činy umožněné kybernetickou činností“). [pozm. návrh 4]

(6)  Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. V souladu s článkem 84 a čl. 87 odst. 2 Smlouvy o fungování EU by financování mělo podporovat pobídková a podpůrná opatření pro činnost členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, společná odborná příprava a policejní a justiční spolupráce, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států a agentury Unie, týkající se zejména výměny informací, intenzivnější operativní spolupráce a podpory úsilí o posílení schopností pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní. Fond by neměl podporovat provozní náklady a činnosti související se základními funkcemi členských států, pokud jde o udržování práva a pořádku a o ochranu vnitřní a vnitrostátní bezpečnosti, jak je uvedeno v článku 72 Smlouvy o fungování EU. [pozm. návrh 5]

(7)  V zájmu zachování schengenského acquis a celého prostoru vnitřního trhu Unie, jakož i posílení jeho fungování jsou členské státy ode dne 6. dubna 2017 povinny provádět v příslušných databázích systematické kontroly občanů EU, kteří překračují vnější hranice EU. Kromě toho Komise vydala pro členské státy doporučení, jak lépe využívat policejní kontroly a přeshraniční spolupráci. Klíčovými zásadami, kterými se řídí opatření Unie a členských států vedoucí k rozvoji účinné a skutečné bezpečnostní Unie, by měly být solidarita mezi členskými státy, jasné rozdělení úkolů, dodržování základních práv a svobod a právního státu, silné zaměření na globální perspektivu a na nezbytnou soudržnost s vnějším rozměrem bezpečnosti. [pozm. návrh 6]

(8)  V zájmu přispění k rozvoji a provádění účinné a skutečné bezpečnostní unie, jejímž cílem je zajistit vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v celé Evropské unii, by měla být členským státům poskytnuta odpovídající finanční podpora Unie v podobě zřízení a správy Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“).

(9)  Při provádění tohoto fondu by měly být plně dodržovány hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodní závazky Unie týkající se lidských práv. Toto nařízení má zejména za cíl zajistit plné respektování základních práv, jako jsou právo na lidskou důstojnost, právo na život, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, právo na ochranu osobních údajů, práva dítěte a právo podat účinné opravné prostředky. Usiluje také o prosazování zásady nediskriminace. [pozm. návrh 7]

(10)  Podle článku 3 Smlouvy o EU by měl fond podporovat činnosti, které zajišťují ochranu dětí před násilím, zneužíváním, vykořisťováním a zanedbáváním. Fond by měl rovněž podporovat ochranu dětských svědků a obětí a pomoc pro ně, a to zejména pokud jde o děti bez doprovodu a děti, které se jiným způsobem ocitnou v situaci, kdy potřebují poručenství.

(10a)  Zvyšování informovanosti pracovníků donucovacích orgánů o otázkách souvisejících se všemi formami rasismu, včetně antisemitismu a protiromských postojů, je klíčovým faktorem úspěchu z hlediska vnitřní bezpečnosti. Do působnosti fondu by proto měla být začleněna vzdělávací opatření a opatření ke zvyšování informovanosti určená pro donucovací orgány, aby se zvýšila kapacita pro budování důvěry na místní úrovni. [pozm. návrh 8]

(11)  V souladu se společnými prioritami stanovenými na úrovni Unie za účelem zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii bude fond podporovat opatření zaměřená na řešení hlavních bezpečnostních hrozeb, a zejména na boj proti terorismu a extremismu a na jejich prevenci, mimo jiné i ve vztahu k radikalizaci, intoleranci a diskriminaci, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě a na poskytování pomoci a ochrany obětem trestné činnosti. Fond zajistí, že Unie a její členské státy jsou s ohledem na provádění skutečné bezpečnostní Unie dobře vybaveny také pro řešení vyvíjejících se a vznikajících hrozeb, jako je nelegální obchod, probíhající mimo jiné po internetu, a také hybridní, chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby. O to by se mělo usilovat prostřednictvím finanční pomoci na podporu lepší výměny informací, na zvýšení operativní spolupráce a na zlepšení vnitrostátních a kolektivních kapacit. [pozm. návrh 9]

(12)  V rámci komplexního rámce fondu by finanční pomoc poskytovaná prostřednictvím fondu měla podporovat zejména výměnu informací a přístup k nim, jakož i policejní a justiční spolupráci a prevenci v oblastech závažné a organizované trestné činnosti, nedovoleného obchodu se zbraněmi, korupce, praní peněz, obchodování s drogami, trestné činnosti proti životnímu prostředí, výměny informací a přístupu k nim, terorismu, obchodování s lidmi, vykořisťování uprchlíků a nelegálních přistěhovalců migrantů, závažného pracovního vykořisťování, pohlavního vykořisťování a zneužívání, mimo jiné i žen a dětí, šíření snímků znázorňujících zneužívání dětí a dětské pornografie a kyberkriminality. Fond by měl rovněž podporovat ochranu osob, veřejných prostor a kritické infrastruktury před událostmi souvisejícími s bezpečností a účinné řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, a to i prostřednictvím společné odborné přípravy, rozvoje společných politik (strategií, politických cyklů, programů a akčních plánů), právních předpisů a praktické spolupráce. [pozm. návrh 10]

(12a)  Fond by měl donucovacím orgánům poskytovat součinnost bez ohledu na jejich organizační strukturu podle vnitrostátního práva. Z tohoto důvodu by akce, do nichž jsou zapojeny vojenské síly s úkoly v oblasti vnitřní bezpečnosti, měly být způsobilé obdržet podporu z fondu, a to v rozsahu, v jakém tyto akce přispívají k naplňování specifických cílů fondu. V krizových situacích a v zájmu prevence vážného ohrožení veřejné bezpečnosti, včetně stavu po teroristickém útoku, by měly být akce vedené vojenskými silami na území členského státu způsobilé obdržet podporu z fondu. Mírové a obranné akce mimo území členského státu by neměly být způsobilé k financování z fondu za žádných okolností. [pozm. návrh 11]

(13)  Fond by měl navazovat na výsledky a investice svých předchůdců: programu Předcházení trestné činnosti a boj proti ní (ISEC) a programu Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností (CIPS) v období 2007–2013 a nástroje pro policejní spolupráci, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost pro období 2014–2020 zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014(8), a měl by je rozšířit tak, aby zohledňovaly nový vývoj.

(14)  Je nutné zajistit co největší dopad financování Unie tím, že budou uvolněny a shromážděny veřejné a soukromé finanční zdroje a bude docíleno jejich pákového účinku. Fond by měl v souvislosti se svým cílem podporovat a prosazovat aktivní a smysluplnou účast a zapojení občanské společnosti, včetně nevládních organizací, a evropského průmyslového odvětví do rozvoje a provádění bezpečnostní politiky, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to případně včetně zapojení dalších příslušných subjektů, agentur a dalších subjektů Unie, třetích zemí a mezinárodních organizací. Mělo by se nicméně zajistit, aby podpora z fondu nebyla využita k převedení zákonných či veřejnoprávních povinností na soukromé subjekty. [pozm. návrh 12]

(15)  V rámci komplexní protidrogové strategie Unie zastávající vyvážený přístup, který je založen na souběžném snižování nabídky a poptávky, by finanční pomoc poskytovaná v rámci tohoto fondu měla sloužit na podporu veškerých opatření zaměřených na předcházení obchodování s drogami a boj proti němu (snižování nabídky a poptávky), a zejména opatření zaměřená na výrobu, zhotovování, extrahování, prodej, přepravu, dovoz a vývoz nelegálních drog, včetně jejich držení a nabytí s cílem zapojit se do činností spojených s obchodem s drogami. Fond by měl pokrývat zejména aspekty drogové politiky týkající se prevence. Za účelem vnesení další součinnosti a jasnosti do oblasti související s drogami by měly být tyto prvky cílů souvisejících s drogami – které byly v období 2014–2020 zahrnuté v programu Spravedlnost – začleněny do fondu.

(16)  Aby bylo zajištěno, že fond účinně přispěje k vyšší úrovni vnitřní bezpečnosti v celé Evropské unii a k rozvoji skutečné bezpečnostní Unie, měl by být využíván tak, aby opatřením členských států přidával co největší evropskou hodnotu. [pozm. návrh 13]

(17)  V zájmu solidarity s Unií a v duchu sdílené odpovědnosti za její bezpečnost by v případech, kdy jsou zjištěny nedostatky či rizika, a to zejména v důsledku schengenského hodnocení, měly dotčené členské státy záležitost příslušným způsobem řešit za pomocí zdrojů v rámci svého programu na provádění doporučení přijatých podle nařízení Rady (EU) č. 1053/2013(9).

(18)  S cílem přispět k dosažení cílů fondu by členské státy měly zajistit, aby se priority jejich programů zaměřovaly na specifické cíle přispívaly k realizaci specifických cílů fondu, aby byly zvolené priority v souladu s prováděcími opatřeními stanovenými v příloze II článku 3a a aby přidělování zdrojů na jednotlivé cíle bylo přiměřené výzvám a potřebám a také zajišťovalo splnění ústředního politického cíle. [pozm. návrh 14]

(19)  Je třeba usilovat o součinnost, soulad a efektivnost ve vztahu k jiným fondům EU a zabránit překrývání akcí.

(20)  Fond by měl být konzistentní s ostatními finančními programy Unie v oblasti bezpečnosti a doplňovat je. Mělo by se usilovat o zajištění součinnosti zejména s Azylovým a migračním fondem, Fondem pro integrovanou správu hranic sestávajícím z nástroje pro správu hranic a víza zřízeného nařízením (EU) X a z nástroje pro vybavení pro celní kontroly zřízeného nařízením (EU) X, jakož i s ostatními fondy politiky soudržnosti, na něž se vztahuje nařízení (EU) X (nařízení o společných ustanoveních), částí programu Horizont Evropa zavedeného nařízením (EU) X věnovanou výzkumu v oblasti bezpečnosti, programem Práva a hodnoty zavedeným nařízením X, programem Spravedlnost zavedeným nařízením X, programem Digitální Evropa zavedeným nařízením X a programem InvestEU zavedeným nařízením X. O součinnost by se mělo usilovat zejména v oblasti bezpečnosti infrastruktury a veřejných prostor, kybernetické bezpečnosti, ochrany obětí a prevence násilného extremismu, včetně radikalizace. Účinné koordinační mechanismy jsou nezbytné pro maximalizaci účinnosti při dosahování cílů politiky, pro využití úspor z rozsahu a pro zamezení překrývání jednotlivých kroků. [pozm. návrh 15]

(21)  Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná fondem by měla být prováděna v plné součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím nástrojů pro financování vnější činnosti, a měla by je doplňovat. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti, a zahraniční politiky a politiky Unie v oblasti rozvojové pomoci, jež se k dané zemi či regionu vážou. V souvislosti s vnějším rozměrem by fond měl zlepšit spolupráci se třetími zeměmi v oblastech zájmu z hlediska vnitřní bezpečnosti Unie, jako je boj proti terorismu a radikalizaci, spolupráce s donucovacími orgány třetích zemí v boji proti terorismu (včetně detašování a společných vyšetřovacích týmů), nelegálnímu obchodu, zejména obchodu se zbraněmi, drogami, ohroženými druhy a kulturními statky, závažné a organizované trestné činnosti a korupce, obchodování s lidmi a převaděčství migrantů. [pozm. návrh 16]

(22)  Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Bezpečnost má ze své podstaty přeshraniční rozměr, a proto je zapotřebí silné a koordinované reakce Unie. Finanční podpora poskytovaná v rámci tohoto nařízení přispěje zejména k posilování vnitrostátních a unijních kapacit v oblasti bezpečnosti.

(23)  Lze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, pokud jde o využívání operační podpory z tohoto fondu, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblasti bezpečnosti, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie členským státem při provádění acquis týkajícího se bezpečnosti nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu zjistí nedostatky v příslušné oblasti.

(23a)  Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. X(10) by Unie měla přijmout opatření na ochranu svého rozpočtu, jakmile budou v daném členském státě zjištěny všeobecné nedostatky týkající se právního státu. Na tento fond se vztahuje nařízení (EU) č. X. [pozm. návrh 17]

(24)  Fond by měl odrážet potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení a současně splňovat požadavky v oblasti předvídatelnosti a zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit cíle stanovené v tomto nařízení. Provádění fondu by se mělo řídit zásadami účinného, účelného a řádného vynakládání prostředků. Dále by provádění fondu mělo být co nejvíce uživatelsky vstřícné. [pozm. návrh 18]

(25)  Toto nařízení by mělo stanovit počáteční částky pro členské státy vypočítané na základě kritérií stanovených v příloze I.

(26)  Tyto počáteční částky by měly tvořit základ dlouhodobých investic členských států do bezpečnosti. Aby se zohlednily změny v ve vnitřních a vnějších bezpečnostních hrozbách nebo ve výchozí situaci, měla by být členským státům v polovině období přidělena dodatečná částka, a to na základě nejnovějších dostupných statistických údajů, jak je stanoveno v distribučním klíči, přičemž bude zohledněn stav provádění programu. [pozm. návrh 19]

(26a)  Kritická infrastruktura, kterou musí členské státy chránit, by měla být při přidělování dostupných zdrojů z fondu zohledněna. [pozm. návrh 20]

(27)  Jelikož se výzvy v oblasti bezpečnosti neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobit přidělování finančních prostředků vnitřních a vnějších změnám bezpečnostních hrozeb a financování směrovat na priority s nejvyšší přidanou hodnotou pro Unii. Za účelem reakce na náhlé potřeby, změny politik a priorit Unie a za účelem nasměrování financování k akcím s vysokou přidanou hodnotou pro Unii bude část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie a na mimořádnou pomoc. [pozm. návrh 21]

(28)  Členské státy by měly být prostřednictvím vyššího příspěvku Unie podporovány v tom, aby část svých finančních prostředků přidělených na program použily pro financování akcí uvedených v příloze IV, zejména kvůli jejich vysoké evropské přidané hodnotě nebo velkému významu pro Unii. [pozm. návrh 22]

(29)  Část prostředků dostupných v rámci fondu by mohla být přidělena rovněž na provádění specifických akcí, jež od členských států vyžadují snahu o spolupráci, nebo v případě, kdy nový vývoj v Unii vyžaduje, aby byly jednomu nebo více členským státům poskytnuty dodatečné finanční prostředky. Tyto specifické akce by měla definovat Komise ve svých pracovních programech.

(30)  Fond by měl přispívat k podpoře provozních nákladů souvisejících s vnitřní bezpečností a umožnit členským státům udržovat si kapacity, které jsou nezbytné pro Unii jako celek. Tato podpora spočívá v plné náhradě vybraných zvláštních nákladů souvisejících s cíli fondu a měla by být nedílnou součástí programů členských států.

(31)  S cílem doplnit provádění svého politického cíle na vnitrostátní úrovni prostřednictvím programů členských států by měl fond rovněž poskytovat podporu pro akce na úrovni Unie. Tyto akce by měly sloužit k obecným strategickým účelům v působnosti intervence fondu v souvislosti s analýzou politiky a inovacemi, vzájemným učením a partnerstvími na nadnárodní úrovni a se zkoušením nových iniciativ a akcí na úrovni celé Unie nebo mezi určitými členskými státy. V tomto ohledu by měla být spolupráce mezi zpravodajskými službami členských států podporována s cílem zajistit nezbytnou výměnu informací, aby se zvýšila účinnost boje proti terorismu i závažné a organizované trestné činnosti a přispělo se také k lepšímu porozumění přeshraničního rozměru těchto jevů. Fond by měl podporovat úsilí členských států o výměnu osvědčených postupů i společnou odbornou přípravu v zájmu rozvíjení kultury spolupráce a vzájemné důvěry mezi zpravodajskými službami, jakož i mezi zpravodajskými službami a Europolem. [pozm. návrh 23]

(32)  Za účelem posílení kapacity Unie k okamžité reakci na události související s bezpečností nebo na nově se objevující hrozby pro Unii by mělo být možné poskytnout mimořádnou pomoc, a to v souladu s rámcem stanoveným v tomto nařízení. Mimořádná pomoc by proto neměla být poskytována na podporu pouhých opatření pro nepředvídané události a dlouhodobých opatření či na řešení situací, kde je nutnost jednat výsledkem neodpovídající správní organizace a nedostatečného operačního plánování na straně příslušných orgánů.

(33)  V zájmu zajištění nezbytné flexibility opatření a reakce na vznikající potřeby by mělo být umožněno, aby byly decentralizovaným agenturám poskytnuty vhodné dodatečné finanční prostředky pro provádění určitých mimořádných úkolů. V případech, kdy je úkol, který je třeba provést, natolik naléhavý, že by nebylo možné dokončit změny jejich rozpočtů včas, by měly být decentralizované agentury způsobilé stát se příjemci mimořádné pomoci, a to i ve formě grantů, je-li to v souladu s prioritami a iniciativami identifikovanými institucemi EU na úrovni Unie.

(33a)  Vzhledem k nadnárodní povaze akcí Unie a v zájmu podpory koordinovaných postupů určených k naplnění cíle zajistit nejvyšší úroveň bezpečnosti v Unii by měly být také decentralizované agentury způsobilé jako příjemci těžit z unijních akcí, mimo jiné i ve formě grantů. Tato podpora by měla být v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie jejími orgány k zajištění evropské přidané hodnoty. [pozm. návrh 24]

(34)  Politický cíl tohoto fondu bude rovněž zohledněn prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci oken politiky programu InvestEU. Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(35)  Toto nařízení stanoví finanční krytí Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF), které má představovat hlavní referenční částku ve smyslubodu X interinstitucionální dohody ze dne X mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(11) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(36)  Na tento fond se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení](12) (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. Aby byla zajištěna soudržnost při provádění unijních programů financování, finanční nařízení se použije na akce, které mají být prováděny v rámci přímého nebo nepřímého řízení v rámci ISF.

(37)  Za účelem provádění akcí v rámci sdíleného řízení by měl být fond součástí soudržného uceleného rámce tvořeného tímto nařízením, finančním nařízením a nařízením o společných ustanoveních (EU) č. X [nařízení o společných ustanoveních](13). V případě odporujících si ustanovení má toto nařízení přednost před nařízením (EU) č. X [nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 159]

(38)  Nařízení (EU) č. X [nařízení o společných ustanoveních] zavádí rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového, a migračního a integračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a nástroje pro správu hranic a víza (BMVI), který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF), a stanoví zejména pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů EU prováděných v rámci sdíleného řízení. Kromě toho je nezbytné v tomto nařízení upřesnit cíle Fondu pro vnitřní bezpečnost a stanovit zvláštní ustanovení pro činnosti, které mohou být z tohoto fondu financovány. [pozm. návrh 26]

(38a)  Má-li se zajistit, aby fond podporoval akce naplňující specifické cíle fondu a aby přidělování prostředků na dané cíle bylo přiměřené výzvám a potřebám, aby tak cíle mohly být naplněny, měla by být pro každý specifický cíl stanovena minimální procentní míra pro přidělení prostředků z fondu, a to pro vnitrostátní programy i tematické nástroje. [pozm. návrh 27]

(39)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout cílů akcí a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. Při tom by se mělo zvážit využití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(40)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(14), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(15), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(16) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(17) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí a/nebo trestních. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(18). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Členské státy plně spolupracují a poskytují veškerou nezbytnou součinnost orgánům, institucím a jiným subjektům Unie při ochraně jejích finančních zájmů. Výsledky šetření nesrovnalostí a podvodů v souvislosti s fondem je třeba zpřístupnit Evropskému parlamentu. [pozm. návrh 28]

(41)  Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z EU.

(42)  Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU(19) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(43)  Podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“(20), které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich programy řešily specifické výzvy, jimž čelí nejvzdálenější regiony. Fond podpoří tyto členské státy prostřednictvím odpovídajících zdrojů, aby mohly zmíněným regionům případně poskytovat pomoc. [pozm. návrh 29]

(44)  Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(21) je třeba tento fond hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků fondů v praxi. Aby bylo možné výsledky dosažené tímto fondem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl fondu. Mezi těmito ukazateli by měly být i ukazatele kvalitativní a kvantitativní povahy. [pozm. návrh 30]

(45)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude tento fond přispívat k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění fondu a znovu posouzeny v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu v průběhu období VFR 2021–2027 a naplňování ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. [pozm. návrh 31]

(46)  Prostřednictvím těchto ukazatelů a finančních zpráv by měla Komise a členské státy monitorovat provádění fondu v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. X [nařízení o společných ustanoveních] a tohoto nařízení. Aby mohla Komise řádně plnit svou kontrolní úlohu, měla by být schopna určit částky, které byly z fondu v daném roce skutečně vynaložené. Při vykazování ročních účetních závěrek svého národního programu Komisi by proto členské státy měly rozlišovat mezi zpětně získanými částkami, platbami předběžného financování konečným příjemcům a úhradami výdajů, které byly skutečně realizovány. Pro usnadnění auditu a monitorování provádění fondu by Komise měla tyto částky zahrnout do své výroční zprávy o provádění fondu. Každý rok by Komise měla předložit Evropskému parlamentu a Radě shrnutí přijatých výročních zpráv o výkonnosti. Na vyžádání by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit plné znění výročních zpráv o výkonnosti. [pozm. návrh 32]

(47)  Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o pracovní programy pro tematický nástroj, akce způsobilé k vyšší míře spolufinancování, jak jsou uvedeny v příloze IV, operační podporu a další rozvoj rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. [pozm. návrh 33]

(48)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(22). Pro prováděcí akty, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména informační povinnost vůči Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů, jež stanoví způsoby poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup. [pozm. návrh 34]

(49)  V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(50)  V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko [neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro něj není závazné ani použitelné / oznámilo své přání účastnit se přijímání a uplatňování tohoto nařízení].

(51)  Je vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. X, kterým se stanoví víceletý finanční rámec(23),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. [pozm. návrh 35]

2.  Stanoví. Toto nařízení stanoví:

a)  cíle fondu;

b)  specifické cíle fondu a opatření k jejich naplňování;

c)  rozpočet na období 2021–2027;

d)  formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování. [pozm. návrh 36]

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)  „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

b)  „předcházením trestné činnosti“ se rozumí veškerá opatření, která mají snižovat trestnou činnost a pocit nejistoty občanů nebo k tomuto snižování přispět, jak uvádí čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Rady 2009/902/SVV(24);

c)  „kritickou infrastrukturou“ se rozumí prostředky, sítě, systémy nebo jejich části, které mají zásadní význam pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, ekonomického nebo sociálního blahobytu občanů a jejichž narušení nebo zničení by mělo pro členský stát nebo Unii závažný dopad v důsledku selhání těchto funkcí;

d)  „kyberkriminalitou“ se rozumí trestné činy závislé na kybernetické činnosti, tj. trestné činy, které mohou být spáchány pouze za použití zařízení a systémů informačních a komunikačních technologií (IKT), přičemž tato zařízení nebo systémy jsou buď nástrojem pro spáchání trestné činnosti, nebo primárním cílem této trestné činnosti; a trestné činy umožněné kybernetickou činností, tj. tradiční trestné činy, jako je sexuální vykořisťování dětí, jejichž rozsah nebo dosah může být umocněn používáním počítačů, počítačových sítí a jiných forem IKT; [pozm. návrh 37]

e)  „opatřeními EMPACT“ se rozumí opatření přijatá v rámci evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT)(25). EMPACT je strukturovaná multidisciplinární platforma pro spolupráci příslušných členských států, institucí a agentur EU, jakož i třetích zemí, mezinárodních organizací a dalších veřejných a soukromých partnerů za účelem řešení prioritních hrozeb organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti v rámci politického cyklu EU;

f)  „politickým cyklem EU“ se rozumí multidisciplinární iniciativa založená na zpravodajských informacích, která si klade za cíl bojovat proti nejvýznamnějším závažným hrozbám a hrozbám spojeným s organizovanou trestnou činností v Unii, a to prostřednictvím podpory spolupráce mezi členskými státy, orgány Unie, agenturami Unie činnými v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a případně příslušnými třetími zeměmi a určitými mezinárodními organizacemi; [pozm. návrh 38]

g)  „výměnou informací a přístupem k informacím“ se rozumí bezpečné shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a výměna informací relevantních pro orgány uvedené v článku 87 Smlouvy o fungování EU a pro Europol, Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce při předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání, zejména pokud jde o terorismus, kyberkriminalitu i přeshraniční závažnou a organizovanou trestnou činnost, přičemž je tento postup v souladu s pravidly Unie pro ochranu údajů; [pozm. návrh 39]

h)  „justiční spoluprací“ se rozumí justiční spolupráce v trestních věcech; [pozm. návrh 40]

i)  „LETS“ se rozumí evropský systém vzdělávání a výcviku v oblasti prosazování práva, jehož cílem je poskytnout pracovníkům donucovacích orgánů znalosti a dovednosti, které potřebují k tomu, aby mohli účinně předcházet přeshraniční organizované a závažné trestné činnosti a terorismu a bojovat proti nim prostřednictvím efektivní spolupráce, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 27. března 2013 o zřízení evropského systému LETS(26) a jak se dále odkazuje v nařízení CEPOL(27); [pozm. návrh 41]

j)  „organizovanou trestnou činností“ se rozumí trestné jednání související s účastí na zločinném spolčení, jak je vymezeno v rámcovém rozhodnutí Rady 2008/841/SVV(28);

k)  „připraveností“ se rozumí zvláštní opatření zaměřená na prevenci nebo omezení rizik spojených s možnými teroristickými útoky a jinými událostmi souvisejícími s bezpečností; [pozm. návrh 42]

l)  „schengenským hodnotícím a monitorovacím mechanismem“ se rozumí ověřování správného uplatňování schengenského acquis, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1053/2013, a to včetně oblasti policejní spolupráce;

m)  „potíráním korupce“ se rozumí veškeré oblasti uvedené v Úmluvě Organizace spojených národů o boji proti korupci, a to včetně opatření zaměřených na předcházení korupci, kriminalizaci a prosazování práva a včetně mezinárodní spolupráce, vyhledávání majetku, technické pomoci a výměny informací;

n)  „terorismem“ se rozumí úmyslná jednání a trestné činy definované ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 o boji proti terorismu(29);

Článek 3

Cíle fondu

1.  Politickým cílem fondu je přispět mimo jiné intenzivnější spoluprací k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii, a to zejména prostřednictvím boje proti předcházení terorismu a radikalizaci násilnému extremismu, včetně radikalizace, závažné a organizované trestné činnosti, a kyberkriminalitě kyberkriminality, a boje proti nim prostřednictvím poskytování pomoci a ochrany obětem trestné činnosti. Fond rovněž podporuje připravenost na bezpečnostní incidenty a jejich zvládání. [pozm. návrh 43]

2.  V rámci politického cíle stanoveného v odstavci 1 přispěje fond k těmto specifickým cílům:

a)  zlepšit a usnadnit výměnu relevantních a přesných informací mezi donucovacími a soudními orgány Unie a členských států, jinými příslušnými orgány členských států a dalšími příslušnými relevantními subjekty Unie, jakož zejména Europolem a Eurojustem, a v rámci těchto orgánů a subjektů, a případně i se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi; [pozm. návrh 44]

b)  zintenzivnit společné zlepšit a zintenzivnit přeshraniční operace koordinaci a spolupráci, včetně příslušných společných operací mezi donucovacími orgány Unie členských států a jinými příslušnými orgány a v rámci těchto orgánů v souvislosti se s terorismem a závažnou a organizovanou trestnou činností s přeshraničním rozměrem; a [pozm. návrh 45]

c)  podpořit úsilí o nezbytné posílení kapacit členských států v oblasti potírání a předcházení trestné činnosti, včetně terorismu, kyberkriminality a násilného extremismu, včetně radikalizace, zejména prostřednictvím užší spolupráce mezi veřejnými orgány, příslušnými agenturami Unie, občanskou společností a soukromými partnery ve všech subjekty v rámci členských státech. států a mezi nimi a prostřednictvím civilního řešení krizí v reakci na bezpečnostní incident; [pozm. návrh 46]

ca)  rozvíjet společnou zpravodajskou kulturu prostřednictvím podpory kontaktů a vzájemné důvěry, porozumění a učení, šíření know-how a osvědčených postupů mezi zpravodajskými službami členských států a s Europolem, zejména prostřednictvím společné odborné přípravy a výměn odborníků. [pozm. návrh 47]

3.  V rámci specifických cílů stanovených v odstavci 2 se fond provádí mimo jiné prostřednictvím prováděcích opatření uvedených v příloze II článku 3a. [pozm. návrh 48]

4.  Financovaná opatření musí být prováděna Financované operace se provádějí v plném souladu se základními právy a s hodnotami zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU, jakož i s ohledem na lidskou důstojnost, a v případě, že existují jasné a podložené důkazy o tom, že tato opatření přispívají k porušování těchto práv, je financování přerušeno a poskytnuté finanční prostředky vráceny. Operace musí být zejména v souladu s ustanoveními Listiny základních práv Evropské unie, právními předpisy Unie na ochranu údajů a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP). Zvláštní pozornost je při provádění opatření věnují členské státy pokud možno zejména podpoře a ochraně věnována operacím týkajícím se zranitelných osob, zejména dětí a nezletilých osob bez doprovodu. [pozm. návrh 49]

Článek 3a

Prováděcí opatření

1.  Fond přispěje k naplňování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření, jejichž účelem je:

a)  zajištění jednotného uplatňování acquis Unie v oblasti bezpečnosti, podpora výměny relevantních informací, a to i prostřednictvím provádění doporučení z mechanismů pro hodnocení a kontrolu kvality, jako jsou například schengenský hodnotící mechanismus a další mechanismy pro hodnocení a kontrolu kvality;

b)  zřízení, úprava a správa unijních informačních systémů a komunikačních sítí důležitých pro bezpečnost, včetně zajištění jejich interoperability, a vývoj vhodných nástrojů pro řešení zjištěných nedostatků;

c)  zvýšení aktivního používání nástrojů, systémů a databází Unie pro výměnu informací důležitých pro bezpečnost, zlepšení propojení vnitrostátních databází informací důležitých pro bezpečnost, jakož i jejich propojení s databázemi Unie, pokud je to stanoveno v příslušných právních základech, a zajištění, aby byly do těchto databází vkládány relevantní a velmi kvalitní údaje, a

d)  podpora příslušných vnitrostátních opatření k provedení specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a).

2.  Fond přispěje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. b) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření, jejichž účelem je:

a)  posílení příslušných operací vymáhání práva mezi členskými státy a případně i s jinými příslušnými subjekty, a zejména snadnější a lepší využívání společných vyšetřovacích týmů, společných hlídek, pronásledování, utajeného sledování a jiných mechanismů pro operativní spolupráci v kontextu politického cyklu EU (EMPACT), přičemž zvláštní důraz se klade na přeshraniční operace;

b)  posílení koordinace a spolupráce donucovacích a jiných příslušných orgánů v rámci členských států i mezi nimi a také koordinace a spolupráce s dalšími příslušnými subjekty, a to například prostřednictvím sítí specializovaných vnitrostátních jednotek, unijních sítí a struktur spolupráce a středisek Unie;

c)  zlepšení spolupráce mezi agenturami a na úrovni Unie mezi samotnými členskými státy nebo mezi členskými státy na jedné straně a příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie na straně druhé, jakož i na vnitrostátní úrovni mezi příslušnými vnitrostátními orgány v každém členském státě;

3.  Fond přispěje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. c) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření, jejichž účelem je:

a)  posílení odborné přípravy, výcviku a vzájemného učení v oblasti prosazování práva, zejména zahrnutím prvků zaměřených na osvětu v otázkách týkajících se radikalizace, násilného extremismu a rasismu, dále specializovaných výměnných programů mezi členskými státy, včetně programu určeného pro služebně mladší personál donucovacích orgánů, a sdílení osvědčených postupů, a to i se třetími zeměmi a dalšími příslušnými subjekty;

b)  využití synergie sdružováním zdrojů a vědomostí mezi členskými státy a dalšími příslušnými subjekty včetně občanské společnosti, a to například prostřednictvím vytvoření společných center excelence, rozvíjení společných posouzení rizik, společných center pro operativní podporu pro společně prováděné operace nebo sdílení osvědčených postupů v oblasti prevence trestní činnosti na místní úrovni;

c)  prosazování a vytváření opatření, záruk, mechanismů a osvědčených postupů pro včasnou identifikaci, ochranu a podporu svědků, oznamovatelů a obětí trestné činnosti a rozvoj partnerství mezi veřejnými orgány a jinými příslušnými subjekty za tímto účelem;

d)  pořízení příslušného vybavení a zřízení nebo modernizace specializovaných školicích zařízení a další základní infrastruktury důležité pro bezpečnost, a to za účelem zvýšení připravenosti a odolnosti, informovanosti veřejnosti a zlepšování přiměřených reakcí na bezpečnostní hrozby;

e)  odhalování, vyhodnocování a odstraňování zranitelných míst v kritické infrastruktuře a vybavení IT s vysokým průnikem na trh, aby se zabránilo útokům na informační systémy a kritickou infrastrukturu, například pomocí kódového auditu softwaru s volným a otevřeným zdrojovým kódem, prostřednictvím vytvoření a podpory programů „bug bounty“ nebo prostřednictvím penetračního testování.

4.  Fond přispěje ke splnění specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. ca) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření, jejichž účelem je:

a)  zlepšení spolupráce a koordinace mezi zpravodajskými službami členských států a mezi těmito službami a donucovacími orgány prostřednictvím kontaktů, vytváření sítí, vzájemné důvěry, porozumění a učení, výměny a šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, zejména pokud jde o podporu policejního vyšetřování a vyhodnocování hrozeb;

b)  výměna a odborná příprava příslušníků zpravodajských služeb. [pozm. návrh 50]

Článek 4

Rozsah podpory

1.  V rámci cílů uvedených souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v článku 3a v souladu s prováděcími opatřeními uvedenými jsou prostřednictvím fondu podporovány akce, které přispívají k naplňování cílů uvedených příloze II jsou prostřednictvím fondu podporovány zejména článku 3. Mohou mezi ně patřit akce vyjmenované v příloze III. [pozm. návrh 51]

2.  Za účelem dosažení cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení může fond ve výjimečných případech, v souladu rámci stanovených limitů a s článkem 5 výhradou vhodných ochranných opatření případně podporovat akce podle přílohy III prováděné v třetích zemích a ve vztahu k nim, které jsou v souladu s prioritami Unie podle přílohy III článkem 5. [pozm. návrh 52]

2a.  Celková výše financování na podporu akcí v třetích zemích nebo ve vztahu k nim v rámci tematického nástroje podle článku 8 nepřesáhne 2 % celkové částky přidělené na tematický nástroj podle čl. 7 odst. 2 písm. b). [pozm. návrh 53]

2b.  Celková výše financování na podporu akcí v třetích zemích nebo ve vztahu k nim v rámci programů členských států podle článku 12 nepřesáhne pro každý členský stát 2 % celkové částky přidělené tomuto členskému státu podle čl. 7 odst. 2 písm. a), čl. 10 odst. 1 a přílohy I. [pozm. návrh 54]

3.  Způsobilé nejsou tyto akce:

a)  akce omezené na zachování nebo převážně spočívající v zachování veřejného pořádku na vnitrostátní úrovni; [pozm. návrh 55]

b)  akce pokrývající nákupy nebo údržbu běžného vybavení, běžných dopravních prostředků nebo běžných zařízení donucovacích a jiných příslušných orgánů uvedených v článku 87 Smlouvy o fungování EU;

c)  akce s vojenským nebo obranným účelem;

d)  vybavení, jehož alespoň jedním hlavním účelem je celní kontrola; [pozm. návrh 56]

e)  donucovací vybavení včetně zbraní, munice, výbušnin a obušků, s výjimkou případů, kdy je toto vybavení určeno pro odbornou přípravu;

f)  odměny informátorům a peníze sloužící jako návnada(30) mimo rámec opatření EMPACT.

V případě mimořádné situace lze nezpůsobilé akce uvedené v tomto odstavci prvním pododstavci písmenech a) a b) považovat za způsobilé. [pozm. návrh 57]

Článek 5

Způsobilé subjekty

1.  Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)  právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:

i)  členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

ii)  třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek v něm stanovených, za podmínky, že veškeré akce této třetí země, v této třetí zemi nebo ve vztahu k ní plně respektují práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodní závazky Unie a členských států. [pozm. návrh 58]

b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli příslušná mezinárodní organizace. [pozm. návrh 59]

2.  Fyzické osoby nejsou způsobilé.

3.  Právní subjekty usazené ve třetí zemi jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů daného opatření dané akce, po schválení ze strany Komise. [pozm. návrh 60]

4.  Právní subjekty účastnící se konsorcia nejméně dvou nezávislých subjektů, které jsou usazeny v různých členských státech nebo v zámořských zemích nebo územích spojených s těmito státy, nebo ve třetích zemích, jsou způsobilé jsou způsobilé. [pozm. návrh 61]

KAPITOLA II

FINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC

ODDÍL 1

Společná ustanovení

Článek 6

Obecné zásady

1.  Podpora poskytovaná podle tohoto nařízení doplňuje celostátní, regionální a místní intervence a zaměřuje se na přinášení evropské přidané hodnoty cílům tohoto nařízení. [pozm. návrh 62]

2.  Komise a členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná podle tohoto nařízení a členskými státy byla v souladu s příslušnými činnostmi, politikami a prioritami Unie, a doplňovala jiné vnitrostátní nástroje a byla koordinována s dalšími nástroji Unie, zejména akcemi financovanými z jiných fondů Unie. [pozm. návrh 63]

3.  Fond se provádí v rámci sdíleného, přímého nebo nepřímého řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a), b) a c) finančního nařízení.

Článek 7

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění fondu na období 2021–2027 činí 2 209 725 000 EUR v cenách roku 2018 (2 500 000 000 EUR v běžných cenách). [pozm. návrh 64]

2.  Finanční krytí se použije takto:

a)  částka ve výši 1 325 835 000 EUR v cenách roku 2018 (1 500 000 000 EUR v běžných cenách) se přidělí na programy prováděné v rámci sdíleného řízení; [pozm. návrh 65]

b)  částka ve výši 883 890 EUR v cenách roku 2018 (1 1 000 000 000 EUR v běžných cenách) se přidělí na tematický nástroj.

3.  Až 0,84 % finančního krytí se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise za účelem provádění fondu.

Článek 8

Obecná ustanovení o provádění tematického nástroje

1.  Finanční krytí uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b) se přiděluje pružně prostřednictvím tematického nástroje, přičemž se použije sdílené, přímé a nepřímé řízení podle toho, jak je stanoveno v pracovních programech. Finanční prostředky z tematického nástroje se použijí na jeho složky:

a)  specifické akce;

b)  akce Unie a

c)  mimořádnou pomoc.

Technická pomoc z podnětu Komise je z finančního krytí pro tematický nástroj rovněž podporována.

2.  Finanční prostředky z tematického nástroje jsou určeny na priority s vysokou přidanou hodnotou pro Unii nebo k reakci na naléhavé potřeby, a to v souladu se schválenými prioritami Unie vymezenými v článku 3a, na specifická opatření, uvedená např. v příloze II III, nebo na podpůrná opatření v souladu s článkem 19. Rozdělení zdrojů tematického nástroje mezi jednotlivé priority je co nejvíce přiměřené výzvám a potřebám, aby bylo umožněno splnění cílů fondu. [pozm. návrh 67]

2a.  Finanční prostředky z tematického nástroje se přidělí takto:

a)  alespoň 10 % na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a);

b)  alespoň 10 % na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b);

c)  alespoň 30 % na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. c);

d)  alespoň 5% na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. ca). [pozm. návrh 68]

3.  Pokud jsou členským státům poskytnuty finanční prostředky z tematického nástroje v režimu přímého nebo nepřímého řízení, zajistí se, aby se na vybrané nebude k dispozici žádné financování pro projekty, nevztahovalo odůvodněné stanovisko Komise týkající se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu u nichž existují jasné důkazy o tom, že by byla zpochybněna legalita těchto projektů nebo legalita a správnost výdajů těchto finančních prostředků nebo provádění plnění těchto projektů na základě odůvodněného stanoviska vydaného Komisí v souvislosti s řízením pro nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU. [pozm. návrh 69]

4.  Pokud jsou finanční prostředky z tematického nástroje používány v režimu sdíleného řízení, Komise posoudí pro účely článku 18 a čl. 19. odst. 2 nařízení (EU) č. X [nařízení o společných ustanoveních], zda se na plánované akce nevztahuje odůvodněné stanovisko Komise týkající se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu zajistí, aby nebylo k dispozici žádné financování pro projekty, u nichž existují jasné důkazy o tom, že by byla zpochybněna legalita těchto projektů nebo legalita a správnost výdajů těchto finančních prostředků nebo provádění plnění těchto projektů na základě odůvodněného stanoviska vydaného Komisí v souvislosti řízením pro nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU. [pozm. návrh 70]

5.  Komise stanoví celkovou částku, jež bude pro tematický nástroj uvolněna z prostředků přidělených v rozpočtu Unie na daný rok. Komise přijme je zmocněna, aby pro tematický nástroj rozhodnutí přijala v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení o financování pracovní programy podle článku 110 finančního nařízení, přičemž definuje cíle a akce, které budou podporovány, a určí částky pro jeho jednotlivé složky uvedené v odstavci 1. Před přijetím pracovního programu konzultuje Komise příslušné zúčastněné strany, včetně organizací občanské společnosti. V rozhodnutích o financování pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů. K zajištění včasné dostupnosti zdrojů může Komise samostatně přijmout pracovní program pro mimořádnou pomoc. [pozm. návrh 71]

6.  Po přijetí rozhodnutí o financování pracovního programu uvedeného v odstavci 3 5 může Komise provést příslušné změny v programech prováděných v rámci sdíleného řízení. [pozm. návrh 72]

7.  Tato rozhodnutí o financování Tyto pracovní programy mohou být roční nebo víceletá víceleté a mohou se týkat jedné nebo více složek tematického nástroje. [pozm. návrh 73]

ODDÍL 2

Podpora a provádění v rámci sdíleného řízení

Článek 9

Oblast působnosti

1.  Tento oddíl se vztahuje na část finančního krytí uvedenou v čl. 7 odst. 2 písm. a) a na dodatečné zdroje, které mají být provedeny v rámci sdíleného řízení podle rozhodnutí Komise týkajícího se tematického nástroje podle článku 8.

2.  Podpora podle tohoto oddílu se provádí v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení a nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

Článek 10

Rozpočtové zdroje

1.  Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. a) se přidělují na národní programy prováděné členskými státy v rámci sdíleného řízení (dále jen „programy“) orientačně takto:

a)  1 250 000 000 EUR členským státům v souladu s kritérii uvedenými v příloze I;

b)  250 000 000 EUR členským státům na úpravu přídělů na programy podle čl. 13 odst. 1.

2.  Pokud není částka uvedená v odst. 1 písm. b) přidělena, může být zbývající částka přidána k částce uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b).

Článek 11

Míra spolufinancování

1.  Příspěvek z rozpočtu Unie nepřesáhne 75 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt.

2.  V případě projektů prováděných v rámci specifických akcí lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.

3.  V případě akcí uvedených v příloze IV lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.

4.  V případě operační podpory lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

5.  V případě mimořádné pomoci lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

5a.  V případě technické pomoci z podnětu členských států lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů. [pozm. návrh 74]

6.  Míra spolufinancování a maximální výše podpory z tohoto fondu se pro typy akcí uvedené v odstavcích 1 až 5 stanoví v rozhodnutí Komise o schválení programu.

7.  U každého specifického cíle se v rozhodnutí Komise stanoví, zda se má míra spolufinancování pro daný specifický cíl vztahovat na:

a)  celkový příspěvek včetně příspěvků z veřejných a soukromých zdrojů, nebo

b)  pouze příspěvek z veřejných zdrojů.

Článek 12

Programy

1.  Každý členský stát a Komise zajistí, aby priority vymezené v jeho ve vnitrostátních programech odpovídaly prioritám Unie v oblasti bezpečnosti, reagovaly na výzvy Unie v této oblasti a byly plně v souladu s příslušným acquis Unie a se schválenými prioritami Unie. Při vymezování priorit svých programů zajistí členské státy, aby byla v programu náležitě zohledněna prováděcí opatření stanovená v příloze II článku 3a. [pozm. návrh 75]

1a.  Při posuzování programů členských států Komise zajistí, aby plánované akce nebyly předmětem odůvodněného stanoviska Komise vydaným v souvislosti s nesplněním povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU týkající se legality a správnosti výdajů nebo provádění projektů. [pozm. návrh 76]

1b.  Členské státy přidělí prostředky na své vnitrostátní programy takto:

a)  alespoň 10% na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a);

b)  alespoň 10 % na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b);

c)  alespoň 30 % na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. c);

d)  alespoň 5% na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. ca). [pozm. návrh 77]

1c.  Členské státy, které se chtějí odchýlit od odstavce 1b, o tom uvědomí Komisi a zváží spolu s ní, zda není na místě upravit tyto minimální procentní podíly z důvodu zvláštních okolností, které mají dopad na vnitřní bezpečnost. Veškeré takové úpravy podléhají schválení Komise. [pozm. návrh 78]

2.  Komise zajistí, aby do vypracovávání programů v počáteční fázi byla v rámci své působnosti zapojena Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí informací (ENISA), Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů (eu-LISA), Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (EBCGA), Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) a Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) byly zapojeny do rozvoje programů v počáteční fázi, pokud jde o oblast jejich působnosti. Konkrétně to znamená, že členské státy konzultují návrh svých opatření s Europolem, zejména zahrnují-li jejich programy politický cyklus EU nebo opatření EMPACT nebo opatření koordinovaná společnou pracovní skupinou pro kyberkriminalitu (Joint Cybercrime Action Taskforce, J-CAT). Před tím, než členské státy začlení do svých programů odbornou přípravu, koordinují svou činnost s agenturou CEPOL, aby se zabránilo jejímu překrývání činností. Členské státy konzultují plánování své činnosti také s ostatními příslušnými zúčastněnými stranami, mj. s organizacemi občanské společnosti. [pozm. návrh 79]

3.  Komise může Agenturu Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agenturu Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) ve vhodných případech zapojit do plnění úkolů týkajících se monitorováníEvropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) ve vhodných případech zapojit do úkolů týkajících se monitorování hodnocení podle oddílu 5 agentury uvedené v odstavci 2, Evropskou radu pro ochranu údajů a hodnocení podle oddílu 5 evropského inspektora ochrany údajů, a to zejména s cílem zajistit, aby akce prováděné s podporou nástroje fondu, které spadají do jejich mandátu, byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie. [pozm. návrh 80]

4.  Na pořízení vybavení, dopravních prostředků nebo na výstavbu zařízení důležitých pro bezpečnost může být použito maximálně 15 % finančních prostředků přidělených na program členského státu. Tento strop smí být překročen pouze v řádně odůvodněných případech a po schválení ze strany Komise. [pozm. návrh 81]

5.  Členské státy by měly ve svých programech prioritně řešit:

a)  priority Unie a acquis v oblasti bezpečnosti, zejména koordinaci a spolupráci mezi orgány k prosazování práva a účinnou výměnu relevantních a přesných informací a zavádění jednotlivých součástí rámce pro interoperabilitu informačních systémů IT EU; [pozm. návrh 82]

b)  doporučení s finančními důsledky učiněná v rámci nařízení (EU) č. 1053/2013 o schengenském hodnotícím a monitorovacím mechanismu v oblasti policejní spolupráce;

c)  nedostatky týkající se jednotlivých zemí s finančními důsledky, které byly identifikovány v rámci posouzení potřeb, jako zejména v doporučeních evropského semestru v oblasti korupce.

6.  V případě potřeby se program změní upraví, aby zohledňoval doporučení uvedená v odstavci 5 a pokrok při dosahování milníků a cílů hodnocený ve výročních zprávách o výkonnosti podle čl. 26 odst. 2 písm. a). V závislosti na dopadu dané úpravy může schvaluje revidovaný program schvalovat Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 19 nařízení (EU) č. X [nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 83]

7.  Členské státy prosazují zejména akce uvedené v příloze IV. V případě nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 28 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy IV.

8.  Kdykoli se členský stát rozhodne pro provádění projektů s podporou fondu společně ve vztahu ke s třetí zemí zemi nebo ve třetí zemi v souladu s článkem 5, konzultuje tuto skutečnost před zahájením projektu s Komisí. Komise posoudí doplňkovost a provázanost plánovaných projektů s ostatními činnostmi Unie a členských států ve vztahu k dotyčné třetí zemi. Komise prověří také to, zda navrhované projekty odpovídají požadavkům v oblasti základních práv podle čl. 3 odst. 4. [pozm. návrh 84]

9.  Programování, jak stanoví čl. V souladu s článkem 17 odst. 5 nařízení (EU) č. X [nařízení o společných ustanoveních], vychází z typů intervencí uvedených v tabulce se u každého programu pro každý specifický cíl uvádějí v souladu s tabulkou 1 přílohy VI typy intervencí a orientační rozdělení naplánovaných prostředků podle typu intervence nebo oblasti podpory. [pozm. návrh 85]

Článek 13

Přezkum v polovině období

1.  V roce 2024 přidělí Komise programům dotčených poté, co informuje Evropský parlament, na programy dotyčných členských států v souladu s kritérii uvedenými v odstavci 2 přílohy I dodatečné finanční prostředky uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s kritérii uvedenými v bodu 2 přílohy I. Toto financování se použije se na období od kalendářního roku 2025. [pozm. návrh 86]

2.  Pokud nejméně 10  30 % původního přídělu na program uvedeného v čl. 10 odst. 1 písm. a) nebylo pokryto žádostmi o průběžné platby předloženými v souladu s článkem 85 nařízení (EU) č. X [nařízení o společných ustanoveních], není dotčený dotyčný členský stát způsobilý získat dodatečný příděl pro svůj program uvedený v odstavci 1. [pozm. návrh 87]

2a.   Odstavec 2 se použije pouze tehdy, pokud jsou příslušný předpisový rámec a související akty v platnosti k 1. lednu 2022. [pozm. návrh 160]

3.  V rámci přídělu prostředků z tematického nástroje od roku 2025 se případně zohlední pokrok při dosahování milníků výkonnostního rámce podle článku 12 nařízení (EU) č. X [nařízení o společných ustanoveních] a zjištěné nedostatky při provádění programu. [pozm. návrh 88]

Článek 14

Specifické akce

1.  Specifické akce jsou nadnárodní nebo vnitrostátní projekty v souladu s cíli tohoto nařízení, na něž jeden, několik nebo všechny členské státy mohou obdržet dodatečný příděl do svých programů.

2.  Členské státy mohou kromě svého přídělu vypočteného v souladu s čl. 10 odst. 1 získat finanční prostředky na specifické akce za předpokladu, že jsou tyto prostředky jako takové označeny v programu a jsou použity jako příspěvek k provádění cílů tohoto nařízení, a to včetně pokrytí nově vznikajících hrozeb.

3.  Toto financování se nepoužije pro jiné akce v daném programu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu schválené Komisí.

Článek 15

Operační podpora

1.  Operační podpora je část prostředků přidělených členskému státu, kterou lze použít jako podporu pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a poskytování služeb, které pro Unii představují veřejnou službu, pokud přispívají k zajištění vysoké míry bezpečnosti v Unii jako celku. [pozm. návrh 89]

2.  Členský stát může využít až 10 20 % částky přidělené v rámci fondu na svůj program na financování operační podpory pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a poskytování služeb, které představují pro Unii veřejnou službu. [pozm. návrh 90]

3.  Členský stát využívající operační podporu musí jednat v souladu s acquis Unie v oblasti bezpečnosti.

4.  Členské státy odůvodní v programu a ve výročních zprávách o výkonnosti podle článku 26 využití operační podpory na dosažení cílů tohoto nařízení. Před schválením programu posoudí Komise výchozí situaci v členských státech, které naznačily svůj úmysl žádat o operační podporu, přičemž zohlední informace poskytnuté těmito členskými státy, jakož i doporučení z mechanismů pro hodnocení a kontrolu kvality, jako jsou například schengenský hodnotící mechanismus, posouzení zranitelnosti a rizik ze strany Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (EBCGA) a další mechanismy pro hodnocení a kontrolu kvality. [pozm. návrh 91]

5.  Operační podpora se soustředí na specifické úkoly a služby akce stanovené v příloze VII. [pozm. návrh 92]

6.  Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 28 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny specifických úkolů a služeb uvedených v příloze VII.

Článek 15a

Viditelnost, transparentnost a komunikace

Příjemci finančních prostředků Unie splňují veškeré požadavky na viditelnost, transparentnost a komunikaci stanovené v nařízení (EU) č. X [nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 93]

Oddíl 3

Podpora a provádění v rámci přímého a nepřímého řízení

Článek 16

Oblast působnosti

Podpora podle tohoto oddílu je prováděna buď přímo Komisí v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku.

Článek 17

Akce Unie

1.  Akce Unie jsou nadnárodní projekty nebo projekty, na kterých má Unie zvláštní zájem a které jsou v souladu s cíli tohoto nařízení.

2.  Z podnětu Komise může být fond použit k financování akcí Unie, jež se týkají cílů tohoto nařízení, které jsou uvedeny v článku 3 a jsou v souladu s přílohou III.

3.  Akce Unie mohou poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň mohou poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3a.  Decentralizované agentury mohou mít rovněž nárok na financování, které je k dispozici v rámci činnosti Unie, s cílem podpořit akce nadnárodní povahy, které mají evropský přínos. [pozm. návrh 94]

4.  Granty prováděné v rámci přímého řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

5.  Hodnotící výbor, který posuzuje návrhy, může být složen z externích odborníků.

6.  Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení X [nástupce nařízení o záručním fondu].

Článek 18

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto fondu se provádějí v souladu s nařízením o InvestEU(31) a hlavou X finančního nařízení.

Článek 19

Technická pomoc z podnětu Komise

Z fondu lze podpořit opatření technické pomoci prováděná z podnětu nebo jménem Komise. Tato opatření, konkrétně příprava, monitorování, kontrola, audit, hodnocení, komunikace včetně komunikační činnosti týkající se politických priorit Unie v oblasti bezpečnosti, viditelnost a veškerá správní a technická pomoc nezbytná k uplatňování tohoto nařízení, případně i ve spolupráci se třetími zeměmi, mohou být financována ve výši 100 %. [pozm. návrh 95]

Článek 20

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 nařízení (EU) [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie].

Článek 21

Informace, komunikace a publicita

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků, zejména při propagaci podporují opatření a jejich výsledků výsledky, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým relevantním cílovým skupinám, včetně médií a veřejnosti, v příslušných jazycích. Aby byla zajištěna viditelnost financování ze strany Unie, uvádějí příjemci finančních prostředků Unie při komunikaci o akci původ těchto prostředků. Za tímto účelem příjemci zajistí, aby veškeré komunikační materiály určené médiím a široké veřejnosti obsahovaly znak Unie a výslovně uváděly finanční podporu Unie. [pozm. návrh 96]

2.  S cílem informovat co nejširší veřejnost provádí Komise provádí k fondu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Komise zveřejní zejména informace o vývoji ročního a víceletého programu v rámci daného tematického nástroje. Komise zveřejní rovněž seznam operací vybraných k podpoře v rámci tematického nástroje na veřejně přístupných internetových stránkách a tento seznam pravidelně aktualizuje. Finanční zdroje vyčleněné na fond rovněž přispívají ke komunikaci, zejména ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace organizací, souvisejí-li s cíli tohoto nařízení. [pozm. návrh 97]

2a.  Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 2 v otevřených strojově čitelných formátech, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES(32), které umožňují třídění, prohledávání, extrahování, srovnávání a opětovné používání údajů. Údaje lze třídit podle priority, specifického cíle, celkových způsobilých nákladů na operace, celkových nákladů na projekty, celkových nákladů na zadávací řízení, názvu příjemce a názvu dodavatele. [pozm. návrh 98]

Oddíl 4

Podpora a provádění v rámci přímého a nepřímého řízení

Článek 22

Mimořádná pomoc

1.  Fond Komise se může rozhodnout, že bude poskytovat finanční pomoc z fondu na řešení naléhavých a konkrétních potřeb v případě řádně odůvodněné mimořádné situace. jež byla Tato situace může být způsobena událostí související s bezpečností nebo novou hrozbou či nově zjištěným slabým místem v oblasti působnosti tohoto nařízení, jež má nebo může mít významný negativní dopad na bezpečnost občanů, veřejný prostor nebo životně důležitou infrastrukturu v jednom či více členských státech. Komise v takových případech včas informuje Evropský parlament a Radu. [pozm. návrh 99]

2.  Mimořádná pomoc může mít podobu grantů přidělených přímo decentralizovaným agenturám.

3.  Mimořádná pomoc může být programům členských států přidělena navíc k jejich přídělu vypočtenému v souladu s čl. 10 odst. 1 za předpokladu, že je v tomto programu jako taková označena. Toto financování se nepoužije pro jiné akce v daném programu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu schválené Komisí.

4.  Granty prováděné v rámci přímého řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

4a.  Je-li to nezbytné v zájmu provádění akcí, může se mimořádná pomoc vztahovat na výdaje vzniklé před dnem předložení žádosti o grant nebo žádosti o pomoc, nikoli však před 1. lednem 2021. [pozm. návrh 100]

Článek 23

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.  Na akci operaci, na niž byl získán příspěvek z fondu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek na akci z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady akce a operace, přičemž podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory. [pozm. návrh 101]

2.  Akce Operace, které obdržely certifikaci „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní srovnávací podmínky: [pozm. návrh 102]

a)  byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle fondu;

b)  splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;

c)  nemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení;

mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) X [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) X [financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], za předpokladu, že tato opatření tyto operace jsou v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož se podpora poskytne. [pozm. návrh 103]

Oddíl 5

Monitorování, podávání zpráv a hodnocení

Pododdíl 1

Společná ustanovení

Článek 24

Monitorování a podávání zpráv

1.  Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. [43 odst. 3 písm. h) bodů i) a iii)] finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti v souladu s přílohou V.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy V, pokud jde o provedení nezbytných úprav informací o výkonnosti předkládaných Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů fondu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze VIII. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní. Na požádání poskytne Komise údaje o ukazatelích výstupů a výsledků, které získala, Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 104]

4.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.

5.  K zajištění účinného posouzení pokroku fondu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VIII s cílem přezkoumat a doplnit ukazatele, pokud je to nutné, a doplnit toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení mimo jiné informací o projektech, které mají poskytovat členské státy. Pro potřeby posuzování do nich musejí být zahrnuty kvalitativní ukazatele. [pozm. návrh 105]

Článek 25

Hodnocení

1.  Komise provede předloží do 31. prosince 2024 hodnocení uplatňování tohoto nařízení v polovině období a zpětné hodnocení tohoto nařízení, včetně V rámci tohoto hodnocení se posuzuje účinnost, účelnost, relevantnost a jednotnost fondu. Konkrétněji musí toto hodnocení zahrnovat:

a)  pokrok dosažený při plnění cílů tohoto nařízení s přihlédnutím ke všem příslušným již dostupným informacím, zejména k výročním zprávám o výkonnosti uvedeným v článku 26 a k ukazatelům výstupů a výsledků stanoveným v příloze VIII,

b)  evropská přidaná hodnota akcí a operací prováděných v rámci fondu,

c)  vhodnost prováděcích opatření stanovených v článku 3, která mají řešit stávající a vznikající bezpečnostní problémy,

d)  dlouhodobější dopad a účinek fondu na udržitelnost,

e)  doplňkovost a provázanost akcí podporovaných v rámci fondu a podporu poskytovanou z jiných fondů Unie.

V rámci tohoto povinného hodnocení v polovině období se přihlédne k výsledkům zpětného hodnocení dlouhodobého dopadu předchozího nástroje finanční podpory týkající se vnitřní bezpečnosti na období 2014–2020 – Fondu pro vnitřní bezpečnost – Policie. K tomuto hodnocení je případně přiložen legislativní návrh na přepracování tohoto nařízení. [pozm. návrh 106]

1a.  Komise provede do 31. ledna 2030 zpětné hodnocení tohoto nařízení. K témuž dni předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení, která bude zahrnovat prvky uvedené v odstavci 1. V tomto ohledu slouží hodnocení dlouhodobějšího dopadu fondu jako podklad pro rozhodnutí o případném obnovení nebo úpravě následujícího fondu. [pozm. návrh 107]

2.  V zájmu zajištění úplné transparentnosti se hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu ve lhůtě stanovené v článku 40 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] zveřejní a bez odkladu předloží Parlamentu. Komise zajistí, aby toto hodnocení neobsahovalo informace, jejichž šíření by mohlo ohrozit bezpečnost nebo soukromí osob či bezpečnostní operace. [pozm. návrh 108]

Pododdíl 2

Pravidla pro sdílené řízení

Článek 26

Výroční zprávy o výkonnosti

1.  Do 15. února 2023 a ke stejnému datu každého následujícího roku až do roku 2031 předloží členské státy Komisi výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 36 odst. 6 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Zpráva předložená v roce 2023 se bude týkat provádění programu do 30. června 2022. Členské státy tyto zprávy zveřejní na zvláštních internetových stránkách a předají je Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 109]

2.  Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje zejména informace o:

a)  pokroku při provádění programu a dosahování milníků a cílů, přičemž se zohlední nejnovější údaje požadované v článku 37 nařízení (EU)[nařízení o společných ustanoveních];

aa)  rozpisu ročních účetních závěrek národního programu na zpětně získané částky, předběžném financování pro konečné příjemce a skutečně vynaložených výdajích; [pozm. návrh 110]

b)  veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost programu, a opatřeních přijatých za účelem jejich vyřešení, včetně odůvodněných stanovisek vydaných Komisí v souvislosti s řízením pro nesplnění povinnosti podle článku 258; [pozm. návrh 111]

c)  doplňkovosti, akcí podporovaných koordinace a provázanosti mezi akcemi podporovanými fondem a podpory poskytované podporou poskytovanou z jiných fondů Unie, zejména akcí prováděných mezi akcemi prováděnými ve třetích zemích nebo ve vztahu k těmto zemím; [pozm. návrh 112]

d)  přispění programu k provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů;

da)  dodržování požadavků v oblasti základních práv; [pozm. návrh 113]

e)  provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti;

f)  plnění příslušných základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období.

3.  Komise může vznést připomínky k výroční zprávě o výkonnosti do dvou měsíců ode dne jejího obdržení. Pokud Komise nesdělí v této lhůtě své připomínky, považuje se zpráva za schválenou.

3a.  Jakmile je zpráva schválena, Komise poskytne shrnutí výročních zpráv o výkonnosti Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní je na zvláštních internetových stránkách. Pokud členské státy nepředloží výroční zprávu o výkonnosti podle odstavce 1, je na vyžádání poskytnuto Evropskému parlamentu a Radě plné znění těchto zpráv. [pozm. návrh 114]

4.  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akt, kterým se stanoví šablona výroční zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 27

Monitorování a podávání zpráv

1.  Monitorování a podávání zpráv v souladu s hlavou IV nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních] vycházejí z typů intervencí uvedených v tabulkách 1, 2 a 3 přílohy VI. Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 28 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VI.

2.  Ukazatele se použijí v souladu s čl. 12 odst. 1 a s články 17 a 37 nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních].

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 8, 12, 15, 24 a 27 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. [pozm. návrh 115]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 8, 12, 15, 24 a 27 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, které je v něm blíže určené uvedeno. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 116]

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 8, 12, 15, 24 a 27 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 117]

Článek 29

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro koordinaci Azylového a migračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a nástroje pro správu hranic a víza. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme. Toto se nepoužije na prováděcí akt uvedený v čl. 26 odst. 4.

Článek 30

Přechodná ustanovení

1.  Nařízení (EU) č. 513/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje policejní nástroj, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

3.  Finanční krytí fondu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k fondu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, policejního nástroje jakožto součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost, zřízeného nařízením (EU) č. 513/2014.

Článek 31

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda nebo předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Kritéria pro přidělování finančních prostředků na programy v rámci sdíleného řízení

Finanční krytí uvedené v článku 10 bude na programy členských států přiděleno takto:

1)  na začátku programového období bude každému členskému státu přidělena jednorázová pevně stanovená částka ve výši 5 000 000 EUR v zájmu zajištění kritického objemu finančních prostředků pro každý program a pokrytí potřeb, které nejsou přímo vyjádřeny prostřednictvím kritérií uvedených níže;

2)  zbývající zdroje budou rozděleny podle těchto kritérií:

a)  45 % nepřímo úměrně k jejich hrubému domácímu produktu (standard kupní síly na obyvatele);

b)  40 % v poměru k velikosti jejich populace;

c)  15 % v poměru k rozloze jejich území.

Počáteční příděl se provede na základě nejaktuálnějších ročních statistických údajů vypracovaných Komisí (Eurostatem) za předchozí kalendářní rok. V rámci přezkumu v polovině období jsou referenčními hodnotami nejaktuálnější statistické údaje vypracované Komisí (Eurostatem) za předchozí kalendářní rok, které budou k dispozici v době přezkumu v polovině období v roce 2024.

PŘÍLOHA II

Prováděcí opatření

Fond přispěje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. a) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření, jejichž účelem je:

a)  zajistit jednotné uplatňování acquis Unie v oblasti bezpečnosti podporujícího výměnu informací, například pomocí systému Prüm, směrnice EU o jmenné evidenci cestujících a systému SIS II, a to i prostřednictvím provádění doporučení z mechanismů pro hodnocení a kontrolu kvality, jako jsou například schengenský hodnotící mechanismus a další mechanismy pro hodnocení a kontrolu kvality;

b)  zřizovat, upravovat a udržovat příslušné bezpečnostní informační systémy a komunikační sítě Unie včetně jejich interoperability a vyvíjet vhodné nástroje pro řešení zjištěných nedostatků;

c)  zvýšit aktivní využívání nástrojů, systémů a databází Unie pro výměnu informací, které jsou důležité pro bezpečnost, a zajistit, aby do nich byly vkládány vysoce kvalitní údaje;

d)  podporovat příslušná vnitrostátní opatření, jsou-li relevantní pro provádění specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a).

Fond přispěje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. b) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření, jejichž účelem je:

a)  zintenzivnit operace vymáhání práva mezi členskými státy a případně i s jinými příslušnými subjekty, a zejména usnadnit a zlepšit využívání společných vyšetřovacích týmů, společných hlídek, pronásledování, utajeného sledování a jiných mechanismů pro operativní spolupráci v kontextu politického cyklu EU (EMPACT), přičemž zvláštní důraz se klade na přeshraniční operace;

b)  zlepšit koordinaci a spolupráci donucovacích a jiných příslušných orgánů v rámci členských států i mezi nimi, a také koordinaci a spolupráci s dalšími příslušnými subjekty, a to například prostřednictvím sítí specializovaných národních jednotek, sítí a struktur spolupráce Unie nebo středisek Unie;

c)  zlepšit spolupráci mezi agenturami a na úrovni Unie mezi členskými státy nebo mezi členskými státy na jedné straně a příslušnými institucemi a subjekty Unie na straně druhé, jakož i na vnitrostátní úrovni mezi vnitrostátními orgány v každém členském státě.

Fond přispěje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. c) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření, jejichž účelem je:

a)  zintenzivnit vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva, cvičení, vzájemné učení, specializované výměnné programy a sdílení osvědčených postupů, a to i ve třetích zemích a s těmito zeměmi a jinými příslušnými subjekty;

b)  využít synergie sdružováním zdrojů a vědomostí mezi členskými státy a dalšími příslušnými subjekty včetně občanské společnosti, a to například prostřednictvím vytvoření společných center excelence, rozvoje společných posouzení rizik nebo společných center pro operativní podporu pro společně prováděné operace;

c)  podporovat a rozvíjet opatření, záruky, mechanismy a osvědčené postupy pro včasnou identifikaci svědků, oznamovatelů a obětí trestné činnosti, včetně obětí terorismu, a na jejich ochranu a podporu, a za tímto účelem rozvíjet partnerství mezi veřejnými orgány a jinými příslušnými subjekty;

d)  pořídit příslušné vybavení a zřídit nebo modernizovat specializovaná školicí zařízení a další základní infrastrukturu důležitou pro bezpečnost, a to za účelem zvýšení připravenosti a odolnosti, informovanosti veřejnosti a zlepšování přiměřených reakcí na hrozby pro bezpečnost. [pozm. návrh 119]

PŘÍLOHA III

Akce, Příklady způsobilých akcí, které bude fond podporovat v souladu s článkem 4 [pozm. návrh 120]

Podpora z Fondu pro vnitřní bezpečnost může být mimo jiné zaměřena na tyto typy akcí: [pozm. návrh 121]

—  Informační systémy a sítě přispívající zřízení informačních systémů k dosažení cílů tohoto nařízení, odbornou přípravu týkající se používání těchto systémů, testování a zlepšování složek interoperability těchto systémů a kvality jejich údajů, [pozm. návrh 122]

—  monitorování provádění práva Unie a plnění cílů politiky Unie v členských státech v oblasti bezpečnostních informačních systémů, zejména ochrany údajů, soukromí a bezpečnosti údajů; [pozm. návrh 123]

—  provádění akcí EMPACT nebo usnadňování provádění politického cyklu EU,

—  podpora decentralizovaných agentur s cílem usnadnit spolupráci během přeshraničních operací; [pozm. návrh 124]

—  akce podporující účinnou a koordinovanou reakci na krize, která propojí stávající kapacity v rámci jednotlivých odvětví, odborná střediska a informační střediska pro různé situace, jež se týkají mimo jiné zdraví, civilní ochrany, a terorismu a kyberkriminality, [pozm. návrh 125]

—  akce, které rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty zaměřené na testování a validaci výsledků výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaného Unií,

—  akce na podporu výzkumu a výměny odborných znalostí ke zvyšování odolnosti vůči vznikajícím hrozbám, včetně nezákonného obchodování prostřednictvím online kanálů, hybridních hrozeb a chemických, biologických, radiologických a jaderných hrozeb; [pozm. návrh 126]

—  akce a sítě vnitrostátních kontaktních míst, které usnadňují přeshraniční výměnu údajů získaných prostřednictvím systémů sledování, jako jsou kamery a jiné snímače, v kombinaci s algoritmy umělé inteligence, a to při zajištění rozsáhlých bezpečnostních opatření, včetně minimalizace údajů, předchozí validace údajů soudním orgánem a přístupu k soudní ochraně; [pozm. návrh 127]

—  podpora tematických sítí specializovaných národních jednotek nebo sítí jdoucích napříč různými tématy, aby došlo ke zlepšení vzájemné důvěry, výměny a šíření know-how, informací, zkušeností a osvědčených postupů, slučování zdrojů a odborných znalostí ve společných centrech excelence,

—  podpora iniciativ zaměřených na propojení zpravodajských služeb členských států za účelem podpory společné zpravodajské kultury, zlepšení vzájemné důvěry, výměny a šíření know-how, informací, zkušeností a osvědčených postupů; [pozm. návrh 128]

—  vzdělávání a odborná příprava zaměstnanců a odborníků příslušných donucovacích a soudních orgánů a správních agentur, a to na základě systému LETS a ve spolupráci s agenturou CEPOL a případně s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání, přičemž budou zohledněny operativní potřeby a analýzy rizik,

—  vzdělávání a odborná příprava zaměstnanců a odborníků příslušných donucovacích a soudních orgánů a správních agentur v oblasti politik prevence se zvláštním důrazem na vzdělávání v oblasti základních práv, včetně opatření ke zjišťování a předcházení rasismu a výměny osvědčených postupů; [pozm. návrh 129]

—  spolupráce se soukromým sektorem, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, za účelem vybudování důvěry a zlepšení koordinace, plánování pro nepředvídané události a za účelem výměny a šíření informací a osvědčených postupů mezi veřejnými a soukromými subjekty podílejícími se mimo jiné na ochraně veřejných prostor a kritické infrastruktury, [pozm. návrh 130]

—  akce pro posílení komunit k rozvíjení lokálních přístupů a politiky prevence a akce pro zvyšování povědomí a informování zúčastněných stran a široké veřejnosti o bezpečnostních politikách Unie;

—  vybavení, dopravní prostředky, komunikační systémy a základní zařízení důležitá pro bezpečnost;

—  náklady na zaměstnance podílející se na akcích, které jsou financovány z fondu, nebo na akcích, které vyžadují zapojení zaměstnanců z technických nebo bezpečnostních důvodů.

PŘÍLOHA IV

Akce způsobilé k vyšší míře spolufinancování v souladu s čl. 11 odst. 2 3 a čl. 12 odst. 6 7 [pozm. návrh 131]

—  Projekty, jejichž cílem je předcházet násilnému extremismu, včetně radikalizaci, netolerance a diskriminace, a bojovat proti ní. nim, zejména opatření, jejichž cílem je řešit základní příčiny těchto jevů a předcházet radikalizaci ve věznicích, a projekty zajišťující specifickou odbornou přípravu pro pracovníky donucovacích orgánů. [pozm. návrh 132]

—  Projekty, jejichž cílem je zlepšit interoperabilitu informačních systémů a komunikačních sítí, pokud jsou stanoveny právními předpisy Unie nebo členských států(33). [pozm. návrh 133]

—  Projekty, jejichž cílem je bojovat proti strukturám organizovaného zločinu, které jsou podle EMPACT obzvláště nebezpečné. [pozm. návrh 134]

–   Projekty, jejichž cílem je předcházet kyberkriminalitě, zejména sexuálnímu zneužívání dětí on-line, a bojovat proti ní, včetně opatření k předcházení útokům proti informačním systémům a kritické infrastruktuře prostřednictvím odhalování a odstraňování zranitelných míst. [pozm. návrh 135]

–   Projekty, jejichž cílem je bojovat proti nezákonnému obchodování prostřednictvím online kanálů. [pozm. návrh 136]

PŘÍLOHA V

Hlavní ukazatele výkonnosti uvedené v čl. 24 odst. 1

Specifický cíl č. 1: Lepší výměna informací

1)  Využití mechanismů EU pro výměnu informací.

zdroj údajů: Europol, EU-LISA, Rada, členské státy

Specifický cíl č. 2: Zvýšení operativní spolupráce

1)  Počet společných operačních opatření podpořených z fondu.

zdroj údajů: Europol, Eurojust, členské státy

2)  Odhadovaná hodnota zmrazených prostředků, odhadovaná hodnota prostředků zkonfiskovaných s pomocí fondu.

zdroj údajů: členské státy

3)  Hodnota nedovolených drog, zbraní, produktů z volně žijících druhů a kulturních statků pocházejících z nedovoleného obchodování zabavených se zapojením přeshraniční spolupráce donucovacích agentur zavedené pomocí podpory z fondu. [pozm. návrh 137]

zdroj údajů: členské státy, příjemci grantů v rámci akcí Unie

4)  Počet doporučení schengenského hodnocení v oblasti bezpečnosti s finančními důsledky, které byly řešeny s podporou fondu, ve srovnání s celkovým počtem doporučení v oblasti bezpečnosti s finančními důsledky.

zdroj údajů: členské státy

Specifický cíl č. 3: Posílení schopnosti bojovat proti trestné činnosti a předcházet jí

5)  Počet úředníků donucovacích orgánů, kteří dokončili odbornou přípravu, cvičení, programy vzájemného učení nebo specializované výměnné programy týkající se témat souvisejících s přeshraniční problematikou, které byly poskytnuty s podporou fondu.

zdroj údajů: členské státy

6)  Počet kritických infrastruktur veřejných prostor a veřejných prostor rozsah kritických infrastruktur, jejichž ochrana před událostmi souvisejícími s bezpečností byla zlepšena díky fondu. [pozm. návrh 138]

zdroj údajů: členské státy

7)  Počet iniciativ pro předcházení radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu.

zdroj údajů: RAN

PŘÍLOHA VI

Typy intervencí

TABULKA 1:   KÓDY PRO DIMENZI OBLASTI INTERVENCE

1

TER – Boj proti financování terorismu

2

TER – Předcházení radikalizaci a boj proti ní

3

TER – Ochrana a odolnost veřejných prostor a jiných měkkých cílů

4

TER – Ochrana a odolnost kritické infrastruktury

5

TER – Chemický Biologický Radiologický Jaderný

6

TER – Výbušniny

7

TER – Řešení krizí

8

TER – Jiné

9

OC – Korupce

10

OC – Hospodářská a finanční trestná činnost

10a

OC – Legalizace výnosů z trestné činnosti [pozm. návrh 139]

11

OC – Drogy

12

OC – Obchodování s palnými zbraněmi

12a

Obchodování s kulturními statky [pozm. návrh 140]

12b

Obchodování s ohroženými druhy [pozm. návrh 141]

13

OC – Obchodováním s lidmi

14

OC – Převaděčství migrantů

15

OC – Trestné činy proti životnímu prostředí

16

OC – Organizovaná majetková trestná činnost

17

OC – Jiné

18

CC – Kyberkriminalita – Jiné

19

CC – Kyberkriminalita – Prevence

20

CC – Kyberkriminalita – Usnadňování vyšetřování

21

CC – Kyberkriminalita – Pomoc obětem

22

CC – Pohlavní vykořisťování dětí – Prevence

23

CC – Pohlavní vykořisťování dětí – Usnadňování vyšetřování

24

CC – Pohlavní vykořisťování dětí – Pomoc obětem

24a

CC – Šíření snímků znázorňujících zneužívání dětí a dětské pornografie [pozm. návrh 142]

25

CC – Pohlavní vykořisťování dětí – Jiné

26

CC – Jiné

27

GEN – Výměna informací

28

GEN – Policejní nebo meziagenturní spolupráce (celníci, pohraniční stráž, zpravodajské služby)

29

GEN – Forenzní vědy

30

GEN – Podpora obětí

31

GEN – Operační podpora

32

TA – Technická pomoc – informování a komunikace

33

TA – Technická pomoc – příprava, provádění, sledování a kontrola

34

TA – Technická pomoc – hodnocení a studie, shromažďování údajů

35

TA – Technická pomoc – budování kapacit

TABULKA 2:   KÓDY PRO DIMENZI TYPU AKCE

1

Informační systémy, interoperabilita, kvalita údajů, komunikační systémy (s výjimkou vybavení)

2

Sítě, centra excelence, struktury spolupráce, společné akce a operace

3

Společné vyšetřovací týmy (SVT) nebo jiné společné operace

4

Přidělování nebo vysílání odborníků

5

Odborná příprava

6

Výměna osvědčených postupů, workshopy, konference, akce, osvětové kampaně, komunikační činnosti

7

Studie, pilotní projekty, posouzení rizik

8

Vybavení (zahrnuto ve výpočtu 15% stropu)

9

Dopravní prostředky (zahrnuto ve výpočtu 15% stropu)

10

Budovy, zařízení (zahrnuto ve výpočtu 15% stropu)

11

Vysílání nebo jiné kroky navazující na výzkumné projekty

TABULKA 3:   KÓDY PRO DIMENZI ZPŮSOBŮ PROVÁDĚNÍ

1

Spolupráce se třetími zeměmi

2

Opatření ve třetích zemích

3

Provádění doporučení schengenského hodnocení v oblasti policejní spolupráce

4

Specifické akce (které nejsou ve fázi programování známy)

5

Mimořádná pomoc (která není ve fázi programování známa)

6

Akce uvedené v příloze IV

PŘÍLOHA VII

Akce způsobilé k operační podpoře

V souladu se specifickým cílem lepší výměna informací operační podpora v rámci programů pokrývá:

—  údržbu a helpdesk pro unijní a případně národní informační systémy, které přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení,

—  náklady na zaměstnance, kteří přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení.

V souladu se specifickým cílem zvýšení operativní spolupráce operační podpora v rámci národních programů pokrývá:

—  údržbu technického vybavení nebo dopravních prostředků, které se používají v oblasti předcházení závažné organizované trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, jejího odhalování a vyšetřování,

—  náklady na zaměstnance, kteří přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení.

V souladu se specifickým cílem posílení schopnosti předcházet trestné činnosti a bojovat proti ní operační podpora v rámci národních programů pokrývá:

—  údržbu technického vybavení nebo dopravních prostředků, které se používají v oblasti předcházení závažné organizované trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, jejího odhalování a vyšetřování,

—  náklady na zaměstnance, kteří přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení.

Na akce, které nejsou způsobilé podle čl. 4 odst. 3, se podpora nevztahuje.

PŘÍLOHA VIII

Ukazatele výstupů a výsledků uvedené v čl. 24 odst. 3

Specifický cíl č. 1: Lepší výměna informací

1)  Využití mechanismů EU pro výměnu informací měřené prostřednictvím:

a)  počtu upozornění a vyhledávání provedených v Schengenském informačním systému (SIS); [pozm. návrh 143]

b)  počtu vyhledávání v systémech pro mezinárodní výměnu forenzních údajů (DNA, otisky prstů, registrační značky) mezi členskými státy (systém pro automatickou výměnu údajů Prüm);

c)  počtu zpráv vyměněných prostřednictvím Aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu (SIENA);

d)  počtu vyhledávání provedených v informačním systému Europolu (EIS);

e)  celkového počtu cestujících, u nichž byly shromážděny a vyměněny údaje v rámci jmenné evidence cestujících EU (PNR);

ea)  počtu vyhledávání v systému ECRIS-TCN. [pozm. návrh 144]

zdroj údajů: Europol, EU-LISA, Rada, členské státy

2)  Počet nových propojení mezi příslušných orgánů s databázemi důležitými pro bezpečnost provedených s podporou fondu: [pozm. návrh 145]

a)  s unijními a případně mezinárodními databázemi;

b)  v rámci členského státu;

c)  s jedním nebo více členskými státy;

d)  s jednou nebo více třetími zeměmi.

zdroj údajů: členské státy

3)  Počet aktivních uživatelů unijních a případně vnitrostátních nástrojů, systémů a databází pro výměnu informací důležitých pro bezpečnost, kteří ve srovnání s celkovým počtem uživatelů přibyli díky podpoře z fondu.

zdroj údajů: členské státy

Specifický cíl č. 2: Zvýšení operativní spolupráce

4)  Počet společných operačních opatření podpořených z fondu, a to včetně zúčastněných členských států a orgánů, rozdělených dle oblastí (boj proti terorismu, organizovaná trestná činnost obecně, organizovaná trestná činnost týkající se palných zbraní, kyberkriminalita, jiné):

a)  počet společných vyšetřovacích týmů (SVT);

b)  počet operačních projektů v rámci evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT);

c)  jiná společná operační opatření.

zdroj údajů: Europol, Eurojust, členské státy

5)  Účast v mezinárodních sítích fungujících s podporou fondu.

zdroj údajů: členské státy, příjemci grantů v rámci akcí Unie nebo EMAS

6)  Odhadovaná hodnota zmrazených prostředků, odhadovaná hodnota prostředků zkonfiskovaných s pomocí fondu.

zdroj údajů: členské státy

7)  Hodnota nedovolených drog, zbraní, produktů z volně žijících druhů a kulturních statků pocházejících z nedovoleného obchodování,z abavených se zapojením přeshraniční spolupráce donucovacích agentur. [pozm. návrh 146]

zdroj údajů: Europol, členské státy, příjemci grantů v rámci akcí Unie [pozm. návrh 147]

8)  Počet výstupů stávajících mezinárodních sítí vytvořených s pomocí fondu, jako jsou například příručky o osvědčených postupech, workshopy, společná cvičení.

zdroj údajů: příjemci grantů v rámci akcí Unie

9)  Počet doporučení schengenského hodnocení v oblasti bezpečnosti s finančními důsledky, které byly řešeny s podporou fondu, ve srovnání s celkovým počtem doporučení v oblasti bezpečnosti s finančními důsledky.

zdroj údajů: členské státy

Specifický cíl č. 3: Posílení schopnosti bojovat proti trestné činnosti a předcházet jí

10)  Počet úředníků donucovacích orgánů, kteří dokončili odbornou přípravu, cvičení, programy vzájemného učení nebo specializované výměnné programy týkající se témat souvisejících s přeshraniční problematikou, které byly poskytnuty s podporou fondu, rozdělených podle následujících oblastí:

a)  boj proti terorismu;

b)  organizovaná trestná činnost;

c)  kyberkriminalita;

d)  jiné oblasti operativní spolupráce.

zdroj údajů: členské státy, Europol, ENISA [pozm. návrh 148]

11)  Počet příruček o osvědčených postupech a vyšetřovacích technikách, standardních operačních postupech a jiných nástrojích, které byly vypracovány s podporou fondu jakožto výsledek interakce mezi různými organizacemi v rámci EU.

zdroj údajů: členské státy, příjemci grantů v rámci akcí Unie nebo EMAS

12)  Počet obětí trestných činů, kterým byla s podporou fondu poskytnuta pomoc, rozdělených dle typu trestné činnosti (obchodování s lidmi a lidskými orgány, převaděčství migrantů, terorismus, závažná a organizovaná trestná činnost, kyberkriminalita, pohlavní vykořisťování a pohlavní vykořisťování dětí, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení). [pozm. návrh 149]

zdroj údajů: členské státy

13)  Počet kritických infrastruktur veřejných prostor a veřejných prostor rozsah kritických infrastruktur, jejichž ochrana před událostmi souvisejícími s bezpečností byla zlepšena díky fondu; [pozm. návrh 150]

zdroj údajů: členské státy

14)  Počet iniciativ na předcházení radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu:

a)  počet návštěv na internetových stránkách sítě EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN); [pozm. návrh 151]

b)  počet účastníků sítě RAN rozdělených dle druhu odbornosti;

c)  počet studijních návštěv, školení, workshopů a poradenství dokončených v členských státech v úzké koordinaci s vnitrostátními orgány rozdělených dle příjemců (donucovací orgány, jiné) a zpětná vazba účastníků. [pozm. návrh 152]

zdroj údajů: RAN, členské státy [pozm. návrh 153]

15)  Počet partnerství navázaných s podporou fondu, která přispívají ke zlepšení podpory svědků, oznamovatelů a obětí trestné činnosti:

a)  se soukromým sektorem;

b)  s občanskou společností.

zdroj údajů: členské státy, příjemci grantů v rámci akcí Unie nebo EMAS

Specifický cíl č. 3 a: Rozvoj společné zpravodajské kultury:

15a)  Počet výměn mezi členskými státy v oblasti zpravodajských služeb.

15b)  Počet úředníků donucovacích orgánů a zpravodajských důstojníků zapojených do přípravy, cvičení, programů vzájemného učení nebo specializovaných výměnných programů zaměřených na přeshraniční problémy, které byly poskytnuty s podporou fondu.

zdroj údajů: členské státy [pozm. návrh 154]

(1)
(2)
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019.
(4)COM(2015)0185 ze dne 28. dubna 2015.
(5)Závěry Rady ze dne 16. června 2015 o obnovené strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie 2015–2020.
(6)Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o Evropském programu pro bezpečnost (2015/2697(RSP)).
(7)COM(2017)0794.
(8)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 93).
(9)Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).
(10) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324).
(11)Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2013:373:TOC
(12)úplný odkaz
(13)úplný odkaz Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne .../... o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (COM(2018)0375).
(14)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(15)Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(16)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(17)Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(18)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(19)Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(20)COM(2017)0623.
(21)Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(22)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(23)Nařízení Rady (EU, Euratom) č. XXX.
(24)Rozhodnutí Rady 2009/902/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o zřízení Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti (EUCPN) a o zrušení rozhodnutí 2001/427/SVV (Úř. věst. L 321, 8.12.2009, s. 44).
(25)Závěry zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 8. a 9. listopadu 2010.
(26)COM(2013)0172, Zřízení evropského systému vzdělávání a výcviku v oblasti prosazování práva (LETS).
(27)Nařízení (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015 o Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2005/681/SVV (Úř. věst. L 319, 4.12.2015, s. 1).
(28)Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).
(29)Směrnice (EU) 2017/541 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).
(30)Peníze sloužící jako návnada představují skutečnou hotovost (předloženou) během trestního vyšetřování jako důkaz likvidity a solventnosti podezřelým nebo jiným osobám, které mají informace o dostupnosti či dodání, nebo které vystupují jako prostředníci, aby bylo možné provést fiktivní nákup, jehož cílem je zatknout podezřelé osoby, identifikovat nelegální výrobní místa či jinak rozbít organizovanou zločineckou skupinu.
(31)Úplný odkaz.
(32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).
(33)V souladu se sdělením Komise o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost – COM(2016)0205.

Poslední aktualizace: 25. března 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí