Doporučení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 Radě a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se hodnocení následných kroků ESVČ dva roky po zprávě EP o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany (2018/2115(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 28. června a 18. října 2018,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2018 „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup“ (COM(2018)0236),
– s ohledem na celounijní kodex zásad boje proti šíření dezinformací, který byl zveřejněn dne 26. září 2018,
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2016 o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany(1),
– s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 6. dubna 2016 „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám: Reakce Evropské unie“ (JOIN(2016)0018),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. dubna 2016 o naplňování Evropského programu pro bezpečnost v zájmu boje proti terorismu a položení základů účinné a skutečné bezpečnostní unii (COM(2016)0230),
– s ohledem na studii proveditelnosti Evropské nadace pro demokracii týkající se iniciativ ruskojazyčných sdělovacích prostředků ve Východním partnerství a mimo něj „Bringing Plurality and Balance to the Russian Language Media Space“ (Vnesení plurality a rovnováhy do prostoru ruskojazyčných sdělovacích prostředků),
– s ohledem na zprávu místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2015 nazvanou „EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět“ a na pokračující práci na nové strategii EU pro globální bezpečnost,
– s ohledem na doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(2),
– s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise určené Evropskému parlamentu a Radě ze dne 13. září 2017 nazvané „Odolnost, odrazování a obrana: Budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU“ (JOIN(2017)0450),
– s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 7. června 2017 určené Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),
– s ohledem na článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv, který chrání právo každého jedince na přesvědčení, aniž by za to trpěl újmu, a právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice a jakýmikoli prostředky,
– s ohledem na společné prohlášení o spolupráci EU a NATO z 10. července 2018,
– s ohledem na společné prohlášení o svobodě projevu a „falešných zprávách“, dezinformacích a propagandě, které dne 3. března 2017 vydali zvláštní zpravodaj OSN pro svobodu přesvědčení a projevu, zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro svobodu sdělovacích prostředků, zvláštní zpravodaj Organizace amerických států pro svobodu projevu a zvláštní zpravodaj Africké komise pro lidská práva a práva národů pro svobodu projevu a přístup k informacím,
– s ohledem na zprávu, kterou dne 6. dubna 2018 předložil zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu,
– s ohledem na doporučení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o obraně akademické svobody v rámci vnější činnosti EU(3),
– s ohledem na poslední zprávu Europolu nazvanou „Situace a vývoj terorismu v EU v roce 2018“, která poukazuje na stupňující se činnost teroristických skupin v kybernetickém prostoru a na jejich možnou konvergenci s jinými zločineckými skupinami,
– s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 5. prosince 2018 určené Evropskému parlamentu a Evropské radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „ Akční plán proti dezinformacím“ (JOIN(2018)0036) a zprávu Komise o provádění sdělení „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup (COM(2018)0794) z téhož dne,
– s ohledem na činnost transatlantické komise pro integritu voleb,
– s ohledem na zásady ze Santa Clary týkající se transparentnosti a odpovědnosti v postupech moderování obsahu,
– s ohledem na akční plán EU pro strategickou komunikaci ze dne 22. června 2015,
– s ohledem na článek 113 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0031/2019),
1. doporučuje Radě a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:
Aktuální stav v roce 2018 – Boj v hybridní válce
a)
zdůraznit, že svoboda slova a projevu, jakož i pluralita sdělovacích prostředků jsou jádrem odolných demokratických společností a zajišťují nejlepší ochranu proti dezinformační a nepřátelské propagandě; vyjadřuje znepokojení nad zhoršujícím se stavem svobody sdělovacích prostředků a nad případy útoků na novináře; konstatuje, že by měly být podniknuty další kroky se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, aby byla zajištěna transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a jejich pluralita, aniž by byl prosazován systém cenzury, a aby byla zajištěna ochrana příznivého prostředí pro širokou škálu informací, myšlenek, rozmanitých sdělovacích prostředků a občanskou společnost, jakož i úsilí zaměřeného na identifikaci dezinformací a propagandy a zvyšování povědomí o těchto jevech; zapojit do tohoto procesu všechny relevantní zainteresované strany včetně hlavních tiskových, novinářských a mediálních sdružení; zdůrazňuje význam fungujícího systému veřejnoprávního vysílání, které jde příkladem v poskytování nestranných a objektivních informací v souladu s nejlepšími novinářskými postupy a etikou;
b)
zvážit vytvoření právního rámce pro řešení hybridních hrozeb včetně kybernetické a informační války jak na úrovni EU, tak na mezinárodní úrovni, který by umožnil důraznou reakci ze strany Unie a zahrnoval by rovněž cílené sankce vůči osobám odpovědným za organizaci a provádění těchto kampaní, přičemž tato potřeba byla prokázána zejména nepřátelským jednáním státních i nestátních subjektů v těchto oblastech;
c)
přihlédnout k tomu, že Islámský stát mění svou taktiku a z internetových stránek se přesouvá ke službám pro zasílání zašifrovaných zpráv, jež jsou populární u islamistických skupin;
d)
podporovat rostoucí počet státních institucí, think tanků a nevládních organizací, ale také kybernetických aktivit na místní úrovni zabývajících se propagandou a dezinformacemi; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Evropské komise a Komisi, aby se intenzivněji věnovaly této oblasti a připravily důkladné posouzení nových nařízení, včetně obecného nařízení o ochraně osobních údajů a nadcházejícího nařízení o soukromí a elektronických komunikacích, jakožto záruky proti zneužívání sociálních platforem; zajistit, aby se strategická komunikace EU stala jednou z nejvyšších priorit evropské agendy a aby orgány a instituce EU spolupracovaly s členskými státy při předcházení těmto jevům, přičemž je třeba mít na paměti, že dezinformace a propaganda se rozvíjejí v polarizované atmosféře s klesající mírou důvěry ve sdělovací prostředky;
e)
naléhavě vyzvat členské státy, které i nadále popírají existenci dezinformací a nepřátelské propagandy, hlavních zdrojů dezinformací v Evropě i dopad dezinformací a propagandy na veřejné mínění, aby je uznaly, a vybízet tyto členské státy k tomu, aby přijaly proaktivní opatření s cílem bojovat proti této propagandě, včetně prokazatelných případů špionáže ze strany třetích zemí; vyzvat všechny členské státy, aby posoudily situaci na svém území a provedly příslušné investice v rámci své vlastní kapacity s cílem bojovat proti strategické komunikaci s nepřátelskými třetími stranami a zlepšit schopnost občanů odhalovat dezinformace, a vybízet členské státy k zajištění účinné výměny informací o této záležitosti; vyzvat evropské lídry, kteří této hrozbě dosud nevěnovali dostatečnou pozornost, aby uznali, že je naléhavě nutné strategicky se zaměřit na to, jak čelit nepřátelské informační válce;
f)
naléhat na členské státy, aby proaktivně investovaly do vzdělávacích opatření, která vysvětlují různé způsoby vytváření a šíření dezinformací, s cílem zlepšit schopnost občanů rozpoznat dezinformace a reagovat na ně;
g)
vybízet členské státy, aby zajistily účinnou výměnu informací mezi všemi svými relevantními orgány pro boj proti propagandě, manipulaci a dezinformacím, včetně kybernetické a informační války;
h)
zvyšovat povědomí o dezinformačních kampaních Ruska, neboť jsou hlavním zdrojem dezinformací v Evropě;
Druhy zavádějících informací, dezinformací a propagandy cílené proti EU a sousedním zemím
i)
uznat práci prováděnou na různých úrovních k určení druhů vlivu a nástrojů používaných proti EU a sousedním zemím; zvyšovat povědomí o probíhajících dezinformačních kampaních a přenést pozornost k hloubkové analýze jejich dopadu a účinnosti, a to s cílem vyvinout opatření, která budou proti takovým vlivům aktivně a rychle bojovat; vybídnout členské státy ke zřízení stálých struktur pro identifikaci a prevenci dezinformací a boj proti nim; zdůrazňuje, že dezinformační kampaně jsou součástí širší strategie a obvykle jsou doprovázeny dalšími nepřátelskými činnostmi, a že zejména informační válka doprovázející vojenskou ofenzivu by měla být brána vážně a potírána v odhodlanosti, jednotě a síle;
j)
upozornit na dopad umělé inteligence (dále také jen „UI“) a jejího rychlého rozvoje na šíření falešných zpráv, a se znepokojením konstatuje, že UI brzy bude moci nezávisle vytvářet další schopnosti UI; vyčlenit tudíž finanční prostředky na výzkum a vývoj v oblasti umělé inteligence a informační války s ohledem na rychle rostoucí schopnosti umělé inteligence, pokud jde o šíření propagandy a dezinformací, a to mj. prostřednictvím „deep fake“ videí;
k)
zaměřit se na pokračující využívání dezinformací autoritářskými aktéry, jako je Írán, jejichž šíření falešných zpráv podněcuje a rozdmychává další napětí v nestabilních oblastech konfliktu, přičemž současně cílí na obyvatelstvo Evropy s cílem skrýt své nekalé záměry; naléhavě vyzývá členské státy, aby proti takovýmto krokům bojovaly posílením spolupráce a využíváním zkušeností z podobně smýšlejících zemí a nevládních organizací;
l)
zaměřit se na reakci EU a členských států na stále rostoucí propracovanost nástrojů používaných k vytváření a šíření dezinformací, včetně nových způsobů šíření propagandy, a to použitím většího počtu nízkoúrovňových webových stránek, aplikací pro zasílání soukromých zpráv, optimalizace vyhledávačů, manipulace zvuku, obrazu nebo videí, umělé inteligence, internetových zpravodajských portálů a televizních stanic, které šíří nejdůležitější výroky připisované zejména subjektům, které mají vliv na veřejné mínění a státem řízené nebo financované instituce, které přinášejí klíčová sdělení a rétoriku atraktivní pro autoritářské činitele; v této souvislosti důrazně odsuzuje stále častější útoky Ruska, Číny, Íránu, Severní Koreje a dalších, jejichž cílem je podkopávat nebo mařit normativní základy a zásady evropských demokracií a svrchovanost všech zemí Východního partnerství, ovlivňovat volby a podporovat extremistická hnutí, přičemž je třeba vzít v úvahu, že počet kybernetických útoků neustále roste;
m)
věnovat zvláštní pozornost zprávám a obsahu, jež otevřeně usilují o podporu násilí, rasismu, sebevražedných útoků, náboru „zahraničních bojovníků“, nejrůznějších trestných činů, nebo otevřenému podněcování k jedné nebo více z těchto činností;
Průmysl a sociální média
n)
vzhledem k tomu, že společnosti provozující sociální média nově investují úsilí do boje proti dezinformacím, věnovat zvláštní pozornost účinnému provádění unijního kodexu zásad boje proti dezinformacím, a zároveň vyzvat sousední a partnerské země EU, aby se k tomuto kodexu připojily a zároveň věnovaly zvláštní pozornost nové taktice využívání služeb šifrovaných zpráv a sociálních médií, které jsou – navzdory svému úsilí o opak – považovány za nejobvyklejší nástroj k šíření dezinformací, nepřátelské propagandy a obsahů, které podněcují k nenávisti a násilí;
o)
společně s členskými státy regulovat činnost společností provozujících sociální média, služeb zasílání zpráv i poskytovatelů internetových vyhledávačů a zajistit jejich plnou transparentnost, a zejména odpovědnost prostřednictvím přijetí přístupu v rámci EU, a umožnit odhalit totožnost a umístění nejen autorů, ale také sponzorů předkládaných politických obsahů, a vést tyto společnosti k odpovědnosti za sociální dopad automatizovaných systémů doporučení, které propagují dezinformace, a zdůrazňuje, že tyto společnosti odpovídají za rychlé odstranění systémových falešných zpráv; naléhavě vyzývá členské státy, kandidátské země a přidružené země, aby přijaly účinné a jasné právní předpisy, které zajistí transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků; věnovat zvláštní pozornost financování, transparentnosti a cílům nevládních organizací, které mají vazby na autoritářské státy působící v EU a v rámci jejích partnerských zemí;
p)
zajistit, aby příslušné odvětví a internetové platformy plnily závazky, které přijaly v rámci kodexu zásad boje proti dezinformacím, a aby proti problému dezinformací účinně bojovaly prostřednictvím: (i) zajištění transparentnosti politické reklamy na základě účinných hloubkových kontrol totožnosti sponzorů, ii) rozhodným postupem proti falešným účtům, jež jsou aktivní v rámci jejich služeb, iii) identifikace zneužívání automatizovaných služeb („botů“) a iv) účinné spolupráce s nezávislými ověřovateli faktů;
q)
naléhavě vyzvat společnosti provozující sociální média a poskytovatele služeb zasílání zpráv, aby zajistili plné dodržování právních předpisů EU na ochranu údajů a další legislativy a aby úzce spolupracovali s příslušnými orgány při všech vyšetřováních údajného využívání jejich platforem pro nepřátelské účely a aby prováděli transparentní audity subjektů, u nichž bylo zjištěno podezření z šíření dezinformací; vyzvat technologické společnosti, aby více investovaly do nástrojů pro zjišťování propagandy, zvyšování odpovědnosti na internetu i zajištění lepší kontroly totožnosti uživatelů před vstupem na příslušné platformy za účelem vyloučení botnetů, a také snižování finančních pobídek pro ty, kdo těží z dezinformací; naléhavě vyzvat společnosti provozující sociální média, aby v případě, že dochází k šíření podezřelého obsahu politického charakteru, rychle reagovaly, zvláště pokud tento obsah podněcuje k nenávisti nebo k trestné činnosti;
r)
zohlednit skutečnost, že zákaz podezřelých účtů lze považovat za cenzuru, a proto je třeba zajistit, aby tyto akce byly odůvodněné, jsou-li stanoveny zákonem a prováděny transparentně ve spolupráci s příslušnými orgány členských států a s občanskou společností v členských státech a partnerských zemích, a s plným pochopením příslušných důvodů, a to i prostřednictvím tlaku na společnosti provozující sociální média, aby všem uživatelům jasně oznámily, jaké druhy obsahu jsou zakázány, a jasně oznámit každému dotčenému uživateli důvody pro odstranění jeho obsahu nebo pozastavení jeho účtu; vyzývá sociální média k tomu, aby pro své uživatele sladily vnitřní soubor předpisů s právním řádem země, ve které působí;
Osvědčené postupy
s)
pokračovat v rozvoji větší odolnosti na základě přístupů prosazovaných všemi vládami a celou společností a v rozvoji větší schopnosti reagovat na hrozby v reálném čase, připravovat předběžná a proaktivní opatření a uvažovat o krok napřed, a nejen pouze reagovat na útoky, k nimž v oblasti kybernetiky a informatiky již došlo, a provádět jejich následnou analýzu; upozorňovat na technický pokrok v této oblasti a sdílet příklady osvědčených postupů v podobě opatření, která již přijaly jednotlivé členské státy, včetně přezkumu fungování vnitrostátních přístupů zavedených členskými státy, a zároveň rozvíjet způsoby podpory úzké spolupráce se Spojeným královstvím po brexitu a pracovat ve spolupráci se zpravodajskými službami a spojenci, jako jsou USA a Kanada, NATO a Středisko EU pro analýzu zpravodajských informací (INTCEN);
t)
věnovat zvláštní pozornost zlepšení úsilí o vyšetření probíhajícího procesu outsourcingu propagandy a využívání souboru nástrojů pro znásobení síly ze strany nepřátelských třetích stran a rovněž významu nejen odkrývání a odhalování těchto útoků, ale i tomu, aby byly jednoznačně veřejně pojmenovani pachatelé, jejich sponzoři a cíle, o které usilují, a rovněž posuzování účinku těchto útoků na cílové skupiny; zveřejnit všechny odhalené případy nepřátelské propagandy prostřednictvím podrobného informačního přehledu ve snaze upozornit veřejnost způsobem, který osloví publikum, na něž míří dané případy nepřátelské propagandy;
u)
podporovat a zapojovat občanskou společnost, odbornou komunitu, soukromé instituce, akademickou obec, místní aktivisty v oblasti kybernetiky, hlavní tisk, sdružení novinářů a sdělovacích prostředků a rostoucí počet dotčených subjektů do dalšího posilování opatření zaměřených na ověřování faktů a odhalování dezinformací, prohlubování výzkumu, včetně podrobných studií a sociologického výzkumu, a účinnějšího provádění analýz manipulace s informacemi; podporovat profesionální žurnalistiku, investigativní reportáže a projekty, které se snaží odhalovat dezinformace, a rovněž podporovat začínající podniky v oblasti vyspělých technologií, které vytvářejí digitální nástroje, jež publikum vyzbrojují proti dezinformačním útokům; zdůraznit význam a potřebu poskytování finančních prostředků a vzdělávání, včetně seminářů a vzdělávacích kurzů ve spolupráci s členskými státy a občanskou společností, jako je například on-line knihovna mediální gramotnosti a vzdělávací středisko, zaměřených na zvyšování informovanosti a boj proti dezinformacím a na zvyšování mediální gramotnosti;
v)
ocenit soubor opatření, která přijala NATO a jež se zaměřují na boj proti novým typům hybridní hrozby, a společné prohlášení o spolupráci EU a NATO v této oblasti; vyzvat EU, aby zajistila účinné a rychlé provedení těchto doporučení, a to i na úrovni společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP);
Evropský přístup
w)
ocenit vytvoření nových pracovních skupin ESVČ pro strategickou komunikaci, které tvoří odborníci s příslušnými jazykovými dovednostmi a znalostmi, konkrétně pracovní skupiny pro západní Balkán a pracovní skupiny „Jih“ pro země Blízkého východu, severní Afriky a Perského zálivu, jejichž úkolem je zajistit koordinovanou a konzistentní komunikaci EU v těchto regionech a potírat dezinformace a propagandu namířenou proti EU;
x)
uznat hmatatelné výsledky, kterých dosáhla pracovní skupina East StratCom a k nimž patří například vytvoření internetové stránky euvsdisinfo.eu a účtu @EUmythbuster na Twitteru; zdůrazňuje, že od svého vzniku odhalila více než 4 000 případů dezinformačních kampaní na nejrůznější témata; nadále podporovat společné úsilí Komise a ESVČ a pracovní skupiny EU East StratCom po provedení analýzy jejích silných a slabých stránek a potřebných zlepšení, včetně zlepšení schopnosti zjišťovat, analyzovat a odhalovat dezinformace tím, že pracovní skupiny ESVČ pro strategickou komunikaci a delegace EU v sousedství dostanou k dispozici nové zaměstnance, nástroje a dovednosti, včetně nových nástrojů pro analýzu údajů, náboru dalších vědců specializovaných na údaje a odborníků na dezinformace, a rovněž pokrytím širší škály zdrojů a jazyků, pokud jde o dosah a dopad dezinformací;
y)
naléhavě přeměnit pracovní skupinu East StratCom na plnohodnotnou jednotku, nebo dokonce větší strukturu v rámci ESVČ, a prostřednictvím příštího přidělování finančních prostředků Evropským parlamentem podpořit všechny tři pracovní skupiny ESVČ pro strategickou komunikaci, a to tím, že jim budou poskytnuty odpovídající finanční a personální zdroje, které jsou stále potřebné, a to s cílem významně zvýšit jejich potenciál, účinnost, profesionalitu, institucionální kontinuitu a kvalitu práce, a rovněž je chránit před politickým vměšováním ze strany úředníků a zemí, které podporují ruské dezinformace;
z)
řešit současné nedostatky pracovní skupiny East StratCom, včetně nedostatku regionálních odborných znalostí, velké fluktuace zaměstnanců a nedostatečné institucionální kontinuity, a zajistit odpovídající finanční zdroje a organizační strukturu, neboť je to jediný způsob, jak zajistit úplnou profesionalitu, efektivitu a výsledky;
aa)
vyzvat členské státy, které tak dosud neučinily, aby jmenovaly své vlastní vyslané národní odborníky do tří pracovních skupin StratCom, čímž se zajistí, že odborníci, které EU zapojí do boje proti dezinformacím, budou politicky nezávislí nebo že nebudou aktivními účastníky vnitřních politických sporů v dané zemi; vyzvat rovněž země, které jsou blízkými partnery, k tomu, aby pracovní skupině poskytovaly poradenství, pokud jde o taktiky společných státních a nestátních nepřátel, a uznat význam a nezbytnost lepší koordinace v rámci EU;
ab)
zintenzívnit spolupráci mezi pracovní skupinou East StratCom a všemi orgány EU, členskými státy a podobně smýšlejícími partnery; vybízet zastoupení EU v rámci Evropské unie a delegace EU mimo Evropskou unii k tomu, aby podporovaly práci pracovní skupiny East StratCom, pracovní skupiny Jih a pracovní skupiny pro západní Balkán, a to mj. sdílením mezinárodních zkušeností a osvědčených postupů a zajištěním překladů jejich publikací v místních jazycích; žádá, aby se na práci v oblasti strategické komunikace vyčlenilo více pracovníků, zejména v delegacích EU ve východním a jižním sousedství a na západním Balkánu;
ac)
zaměřit se na přistupující země a partnery v sousedství EU, a to tím, že jim pomůže bojovat proti nepřátelské propagandě a dezinformacím, včetně odborníků ze třetích zemí v sousedství EU, které jsou vystaveny stejným hrozbám, a že upřednostní rozvoj dlouhodobého strategického přístupu a oslovování zejména zemí Východního partnerství; posílit schopnosti delegací EU v zahraničí a zastoupení Komise a kontaktních kanceláří Evropského parlamentu v členských státech za účelem rozvoje místní kapacity pro zjišťování a odhalování dezinformací a pro účinnou komunikaci o hodnotách a politikách EU a rozšířit komunikaci založenou na kampaních a lepší koordinaci a šíření pozitivní argumentace ve všech orgánech EU a v členských státech; zvážit stávající šíření a budoucí hrozby dezinformací, jež mají za cíl ohrozit nezávislost, svrchovanost a územní celistvost všech zemí Východního partnerství v rámci jejich mezinárodně uznaných hranic; upřednostnit zejména rozvoj dlouhodobého strategického přístupu a oslovování zemí Východního partnerství se zaměřením na mezilidské kontakty a spolupracovat se stávajícími sítěmi občanské společnosti, které již představují zdroj odolnosti založené na společenství;
ad)
upřednostňovat strategickou komunikaci a provádět pravidelný přezkum politiky EU v této oblasti; nadále podporovat práci Evropské nadace pro demokracii na cestě k praktickým řešením na podporu a posílení demokratických, nezávislých a různorodých sdělovacích prostředků v ruském jazyce v zemích Východního partnerství i mimo něj; vyzvat Komisi a všechny členské státy a podobně smýšlející země, aby se pozitivně zapojily do tohoto projektu a podporovaly ho; věnovat pozornost všem mezinárodním subjektům, které v současné době jednají podobným způsobem;
ae)
navrhnout Evropské radě, aby byl upřednostňován boj proti dezinformační a nepřátelské propagandě, na což budou poskytnuty dostatečné zdroje a nástroje k zabezpečení objektivního zpravodajství a šíření informací;
af)
propojit stávající národní a místní specializovaná střediska, zpravodajské sdělovací prostředky, think tanky, nevládní organizace a další subjekty a instituce, zejména NATO, které se zabývají hybridní válkou, do sítě v rámci celé EU, která by pomohla koordinovat jejich činnost a shromažďovat jejich zjištění; přidělit tomuto podniku dostatečné zdroje; zdůrazňuje, že tato síť by měla být otevřená podobně smýšlejícím partnerům EU, kteří by se mohli podělit o své zkušenosti týkající se situací, kdy se stali terčem dezinformací a o boji proti dezinformacím a nepřátelské propagandě; zajistit účinné a rychlé provádění doporučení EU a NATO v oblasti boje proti novým typům hybridních hrozeb, rovněž na úrovni SBOP, a zavést téma boje proti strategické propagandě do osnov Evropské bezpečnostní a obranné školy a její sítě;
Ochrana voleb před nepřátelskou propagandou
ag)
důrazně odsoudit jakékoli vměšování třetích stran, včetně soukromých společností, do voleb a referend a úmyslné používání botů, algoritmů, umělé inteligence, trollů, realistické videomontáže a falešných účtů v politických kampaních a vyzvat postižené členské státy, aby provedly důkladné vyšetřování těchto nepřátelských kampaní; je znepokojen nedávným vývojem v algoritmech velkých sociálních sítí a jejich potenciálně škodlivou úlohou při zdůrazňování obsahu, který obsahuje nepravdivé informace nebo nenávistné projevy; zdůraznit schopnost nezávislých demokratických společností činit vlastní legitimní nezávislá politická rozhodnutí;
ah)
vyzvat členské státy a podobně smýšlející země, aby sdílely údaje o jakémkoli zahraničním nebo vnitřním vměšování do volebních procesů a vyměňovaly si osvědčené postupy boje proti takovým zásahům s cílem zvýšit odolnost vůči takovému vměšování;
ai)
vyzvat členské státy, aby zajistily, aby volební zákony zohledňovaly možné hrozby vyplývající z dezinformačních kampaní, kybernetických útoků, zločinů v oblasti kybernetiky a porušování svobody projevu při volbách; a zdůrazňuje, že by tyto zákony měly být odpovídajícím způsobem pozměněny, aby členské státy mohly takovým hrozbám účinně a proaktivně čelit; v tomto ohledu chválí iniciativy, jako je švédský úřad pro civilní připravenost; podporovat země přidružené k EU a země západního Balkánu prostřednictvím osvědčených postupů, ale i lidských zdrojů a technologií, a zajistit tak důslednou ochranu jejich volebních procesů před nepřátelskými aktivitami v oblasti kybernetiky, dezinformací a propagandy pocházejícími z Ruska a ze strany dalších nepřátelských aktérů;
aj)
vyzvat členské státy, aby přizpůsobily své volební předpisy pro online kampaně a sledovaly a vyhodnocovaly prvky transparentnosti ve vztahu k politické reklamě, kterou uvádějí internetové platformy;
ak)
navrhnout právní předpisy pro řešení problematiky využívání údajů ve volebních kampaních, a to v návaznosti na odhalení týkající se zneužívání údajů ze strany společnosti Cambridge Analytica v roce 2016 při kampani předcházející referendu ve Spojeném království, aby tak bylo možné dále zabezpečit budoucí volební kampaně před nepatřičným ovlivňováním;
al)
zhodnotit takové iniciativy, jako je Transatlantická komise pro integritu voleb složená ze dvou stran, která shromažďuje politické, technické, mediální a obchodní zástupce s cílem ochránit volební proces před zahraničními zásahy;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jakož i pro informaci ESVČ a NATO a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruska.