Seznam 
Přijaté texty
Středa, 13. února 2019 - ŠtrasburkKonečné znění
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu ***I
 Zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani ***I
 Právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany ***I
 Program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání na období 2021–2027 (program „Pericles IV“) ***I
 Dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem ***
 Dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem (usnesení)
 Dohoda o ochraně investic mezi EU a Singapurem ***
 Dohoda o ochraně investic mezi EU a Singapurem (usnesení)
 Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem ***
 Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem (usnesení)
 Smlouva o založení Dopravního společenství ***
 Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2018
 Společná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy ***I
 Program Spravedlnost ***I
 Stav diskuse o budoucnosti Evropy
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: úrovně geografického členění
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: regulační technické normy pro povinnost clearingu, za účelem odložení data pozdějšího uplatňování povinnosti clearingu u určitých OTC derivátových smluv
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana
 Spolupráce soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech ***I
 Doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech ***I
 Společná pravidla zajišťující základní propojení v silniční nákladní dopravě s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie ***I
 Společná pravidla zajišťující základní propojení v letecké dopravě s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie ***I
 Bezpečnost letectví s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie ***I
 Všeobecná dohoda o obchodu službami: potřebná kompenzační vyrovnání v důsledku přistoupení Česka, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Rakouska, Polska, Slovinska, Slovenska, Finska a Švédska k EU ***
 Zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě ***I
 Pojištění motorových vozidel ***I
 Citelný odpor vůči právům žen a rovnosti žen a mužů v EU
 Politické výzvy a strategie pro boj proti nádorovým onemocněním žen a s nimi souvisejícímu současnému výskytu dalších nemocí
 Používání konopí pro léčebné účely
 Jednání Petičního výboru v roce 2018

Evropská agentura pro kontrolu rybolovu ***I
PDF 132kWORD 44k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (kodifikace) (COM(2018)0499 – C8-0313/2018 – 2018/0263(COD))
P8_TA(2019)0084A8-0037/2019

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0499),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0313/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1)

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0037/2019),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá svůj postoj v prvním čtení ve znění návrhu předloženého Komisí a upraveného podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (kodifikované znění)

P8_TC1-COD(2018)0263


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/473.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani ***I
PDF 98kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019, kterým se věc vrací příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání na základě nepozměněného návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani (přepracované znění) (COM(2018)0341 – C8-0215/2018 – 2018/0187(COD))(1)
P8_TA(2019)0085A8-0010/2019

(Řádný legislativní postup – přepracování)

(1) Rozhodnutí přijaté podle  čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce jednacího řádu (A8-0010/2019).


Právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany ***I
PDF 217kWORD 65k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany (COM(2018)0096 – C8-0109/2018 – 2018/0044(COD))
P8_TA(2019)0086A8-0261/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0096),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0109/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 18. července 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0261/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany

P8_TC1-COD(2018)0044


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Unie si stanovila za cíl udržovat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva. Pro postupné vytváření tohoto prostoru Unie přijímá opatření v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem v míře nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu.

(2)  Podle článku 81 Smlouvy mají tato opatření zahrnovat opatření určená k zajištění slučitelnosti kolizních norem platných v členských státech.

(3)  Řádné fungování vnitřního trhu vyžaduje v zájmu zlepšení předvídatelnosti výsledku sporů právní jistotu ohledně rozhodného práva a volného pohybu a uznávání soudních rozhodnutí, aby kolizní normy platné v členských státech určovaly za rozhodné právo stejné vnitrostátní právo bez ohledu na členský stát soudu, u kterého byla žaloba podána. [pozm. návrh 1]

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008(6) se nevztahuje na otázky účinků postoupení pohledávek na třetí strany. Avšak v čl. 27 odst. 2 uvedeného nařízení se Komisi ukládá, aby předložila Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu k otázce účinnosti postoupení pohledávky vůči třetím stranám a přednosti postoupené pohledávky před právem jiné osoby, k níž se v případě potřeby přiloží návrh na změnu uvedeného nařízení a hodnocení dopadu ustanovení, která mají být zavedena.

(5)  Dne 18. února 2015 Komise přijala zelenou knihu nazvanou Vytváření unie kapitálových trhů, v níž se uvádí, že dosažení větší právní jistoty v případech přeshraničního převodu pohledávek a pořadí těchto převodů, a zejména v takových případech, jakým je platební neschopnost, je důležitým aspektem rozvoje celoevropského trhu s cennými papíry a dohodami o finančním zajištění a rovněž i jiných aktivit, jako je např. faktoring.

(6)  Dne 30. září 2015 Komise přijala sdělení nazvané Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů. V tomto Akčním plánu pro vytváření unie kapitálových trhů se uvádí, že rozdíly v národním zacházení s účinky postoupení pohledávek na třetí strany komplikují využívání těchto nástrojů jako přeshraničního zajištění, z čehož vyplývá závěr, že tato právní nejistota ztěžuje ekonomicky významné finanční operace, jako jsou sekuritizace. V akčním plánu pro vytváření unie kapitálových trhů bylo oznámeno, že Komise navrhne jednotná pravidla, podle nichž se bude s právní jistotou určovat, které vnitrostátní právo se použije na účinky postoupení pohledávek na třetí strany.

(7)  Dne 29. června 2016 přijala Komise zprávu o vhodnosti ustanovení čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES(7) o dohodách o finančním zajištění, která řeší otázku, zda směrnice funguje účelně a efektivně, pokud jde o formální úkony požadované k poskytnutí zajištění formou pohledávek z úvěrů. Ze závěrů zprávy vyplývá, že navržení jednotných pravidel pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany umožní s právní jistotou určit, které vnitrostátní právo by se mělo vztahovat na účinky postoupení pohledávek na třetí strany, což by mělo přispět k nastolení větší právní jistoty i v případech, kdy jsou pohledávky z úvěrů používány coby zajištění v přeshraničním kontextu.

(8)  Dne 29. září 2016 přijala Komise zprávu k otázce účinnosti postoupení nebo subrogace pohledávky vůči třetím stranám a přednosti postoupené nebo subrogované pohledávky před právem jiné osoby. Zpráva dochází k závěru, že jednotné kolizní normy upravující účinnost postoupení vůči třetím stranám, stejně jako otázky přednosti mezi postupníky uplatňujícími konkurenční nároky nebo mezi postupníky a jinými nositeli práv by posílily právní jistotu a snížily praktické problémy a právní náklady spojené se stávajícími různorodými přístupy v členských státech.

(9)  Věcná působnost a ustanovení tohoto nařízení by měly být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007(8), nařízením (ES) č. 593/2008 a nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012(9) a (EU) 2015/848(10). Výklad tohoto nařízení by měl v největší možné míře vyloučit případné právní mezery mezi těmito nástroji.

(10)  Tímto nařízením se provádí akční plán unie kapitálových trhů. Toto nařízení rovněž splňuje požadavky stanovené v čl. 27 odst. 2 nařízení Řím I, v němž se Komisi ukládá povinnost zveřejnit zprávu a případně předložit návrh týkající se účinnosti postoupení pohledávky vůči třetím stranám a přednosti postupníka před právem jiné osoby.

(11)  Kolizní normy V současné době neexistuje soubor jednotných kolizních norem, jimiž by se řídily řídí účinky (nebo majetkové účinky) postoupení pohledávek na třetí strany na úrovni Unie v současné době neexistují. Tyto kolizní normy jsou stanoveny na úrovni členských států, jsou však nesoudržné, protože jsou založeny na odlišných souvisejících faktorech ke stanovování příslušného práva, a mnohdy proto jsou nejasné, především ve státech, v nichž nejsou tyto normy regulovány samostatnými právními předpisy. Při přeshraničním postoupení pohledávek se nesoudržnost vnitrostátních kolizních norem stává zdrojem právní nejistoty v otázce, které právo se vztahuje na účinky postoupení na třetí strany. Nedostatek právní jistoty vytváří právní riziko při přeshraničním postoupení pohledávek, které nevzniká při postoupení na vnitrostátní úrovni, protože na transakci se může vztahovat různý vnitrostátní věcný status v závislosti na členském státu, jehož soudy nebo orgány budou spor o právní nárok na pohledávku rozhodovat; to znamená, že výsledek sporu o přednostní právo, pokud jde o to, kdo má právní nárok na pohledávku v souvislosti s jejím přeshraničním postoupením, se bude v závislosti na uplatněném právním předpise daného členského státu lišit. [pozm. návrh 2]

(12)  Pokud si postupníci nejsou právního rizika vědomi nebo se rozhodnou je pominout, mohou utrpět nepředvídané ztráty. Nejistota ohledně toho, kdo má právní nárok na pohledávky postoupené na přeshraničním základě, může mít vedlejší dopady a prohloubit a prodloužit dopady finanční krize. Pokud se postupníci rozhodnou zmírnit toto právní riziko tím, že vyhledají specifické právní poradenství, budou nuceni vynaložit vyšší transakční náklady, které při vnitrostátním postoupení odpadají. Pokud postupníky odradí právní riziko a rozhodnou se jej vyvarovat, mohou se tím připravit o obchodní příležitosti a oslabit tak integraci trhů. [pozm. návrh 3]

(12a)   Právní riziko může mít také odrazující účinky. Postupník a postupitel se mohou rozhodnout, že se mu vyhnou, což může znamenat, že si nechají ujít obchodní příležitost. Nedostatečná právní jistota tak podle všeho není v souladu s cílem sjednocování trhu a se zásadou volného kapitálu zakotvenou v článku 63 až 66 Smlouvy o fungování Evropské unie. [pozm. návrh 4]

(13)  Cílem tohoto nařízení je nastolit právní jistotu stanovením společných kolizních norem, které určí vnitrostátní právo, jež se vztahuje na účinky postoupení pohledávek na třetí strany, což povede k nárůstu přeshraničních transakcí s pohledávkami, s cílem podpořit přeshraniční investice v Unii a usnadnit přístup podniků, včetně malých a středních podniků (MSP), a přístup spotřebitelů k financování. [pozm. návrh 5]

(14)  Pohledávka zakládá právo věřitele na úhradu určité peněžité částky nebo plnění určitého závazku ze strany dlužníka. Postoupení pohledávky umožňuje věřiteli (postupiteli) převést právo vůči dlužníkovi na plnění dluhu na jinou osobu (postupníka). Práva, jimiž jsou upraveny smluvní vztahy mezi věřitelem a dlužníkem, mezi postupitelem a postupníkem a mezi postupníkem a dlužníkem, se určí na základě kolizních norem stanovených v nařízení Řím I.

(14a)   Účelem tohoto nařízení není změnit ustanovení nařízení (ES) č. 593/2008, pokud jde o majetkové účinky dobrovolného postoupení mezi postupitelem a postupníkem nebo mezi postupníkem a dlužníkem. [pozm. návrh 6]

(15)  Kolizními normami stanovenými v tomto nařízení by se měly řídit majetkové účinky postoupení pohledávek mezi všemi stranami, které jsou účastníky postoupení (tj. mezi postupitelem a postupníkem a mezi postupníkem a dlužníkem), i vůči třetím stranám,např. věřiteli postupitele, vyjma dlužníka. [pozm. návrh 7]

(16)  Pohledávky spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení jsou zahrnují obchodní pohledávky, pohledávky vyplývající z finančních nástrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(11) a hotovost připsaná na účet u úvěrové instituce. Finanční nástroje podle směrnice 2014/65/EU zahrnují cenné papíry a deriváty obchodované na finančních trzích. Zatímco cenné papíry jsou aktiva, deriváty jsou smlouvy, které obsahují jak práva (neboli pohledávky), tak závazky smluvních stran. [pozm. návrh 8]

(17)  Toto nařízení se týká účinků postoupení pohledávek na třetí strany. Nezahrnuje Zahrnuje zejména převody smluv (např. derivátových smluv), jež obsahují jak práva (neboli pohledávky), tak závazky nebo novace smluv obsahujících tato práva a závazky. Vzhledem k tomu, že působnost tohoto nařízení nezahrnuje převod ani novaci smluv, obchodování s finančními nástroji, stejně jako clearing a vypořádání těchto nástrojů se bude i nadále řídit právem rozhodným pro smluvní závazkové vztahy podle nařízení Řím I. Toto rozhodné právo obvykle stanoví smluvní strany, nebo je určeno nediskrečními pravidly platnými pro finanční trh. [pozm. návrh 9]

(18)  Oblasti upravené směrnicí o finančním zajištění2002/47/ES, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/26/ESo neodvolatelnosti zúčtování(12), směrnicí o likvidaciEvropského parlamentu a Rady 2001/24/ES(13) a nařízením o vytvoření registru UnieKomise (EU) č. 389/2013(14) by neměly být tímto nařízením dotčeny, jelikož se oblast působnosti kolizních norem v tomto návrhu a oblast působnosti kolizních norem v uvedených třech směrnicích nepřekrývá. [pozm. návrh 10]

(19)  Toto nařízení by mělo být univerzální: právo určené tímto nařízením by se mělo použít, i když není právem určitého členského státu.

(20)  Předvídatelnost je nezbytná pro třetí strany, které usilují o získání právního nároku na postoupenou pohledávku. Použití práva země, ve které má postupitel obvyklé bydliště, na účinky postoupení pohledávek na třetí strany poskytuje dotčeným třetím stranám jistotu ohledně vnitrostátního práva, kterým se řídí jejich práva. Na účinky postoupení pohledávek na třetí strany by se tedy mělo obecně vztahovat právo v obvyklém bydlišti postupitele. Tato norma by se měla vztahovat zejména na účinky na třetí strany v případě postoupení pohledávek v rámci faktoringu, zajištění a – pokud se strany nerozhodly zvolit právo postoupené pohledávky – sekuritizace.

(21)  Právo, které by se mělo obecně vztahovat na účinky postoupení pohledávek na třetí strany, by mělo umožňovat stanovení rozhodného práva v případě postoupení budoucích pohledávek, což je běžná praxe v případě postoupení většího počtu pohledávek, jak tomu je v případě faktoringu. Použití práva v obvyklém bydlišti postupitele umožňuje stanovit právo rozhodné pro účinky postoupení budoucích pohledávek na třetí strany.

(22)  Potřeba stanovit, komu náleží právní nárok na postoupenou pohledávku, často vyvstává při vymezování konkurzní podstaty v případech, kdy se postupitel ocitne v platební neschopnosti. Je proto žádoucí, aby kolizní normy stanovené v tomto nařízení a kolizní normy stanovené v nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení byly soudržné. Této soudržnosti by mělo být dosaženo tím, že na účinky postoupení pohledávek na třetí strany se bude standardně vztahovat právo v obvyklém bydlišti postupitele, protože použití práva v obvyklém bydlišti postupitele jakožto hraničního určovatele se shoduje s místem, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, což je hraniční určovatel pro účely insolvenčního řízení.

(23)  V Úmluvě OSN o postoupení pohledávek v mezinárodním obchodě z roku 2001 je stanoveno, že přednost práva postupníka na postoupenou pohledávku před právem subjektu uplatňujícího konkurenční nárok se řídí právem státu, ve kterém má postupitel sídlo. Slučitelnost mezi kolizními normami Unie stanovenými v tomto nařízení a řešením, které na mezinárodní úrovni upřednostňuje úmluva, by měla usnadnit řešení mezinárodních sporů.

(24)  Pokud postupitel změní své obvyklé bydliště mezi opakovaným postoupením stejné pohledávky, rozhodným právem by mělo být právo v obvyklém bydlišti postupitele v okamžiku, kdy postoupení pohledávky jednoho z postupníků poprvé nabude účinnosti vůči třetím stranám na základě splnění požadavků vyplývajících z rozhodného práva podle obvyklého bydliště postupitele v daném okamžiku.

(25)  V souladu s tržní praxí a s ohledem na potřeby účastníků trhu by se účinky některých postoupení pohledávek na třetí strany měly výjimečně řídit právem postoupené pohledávky, což je právo, kterým se řídí původní smlouva mezi věřitelem a dlužníkem, ze které na jejímž základě pohledávka pochází vznikla. [pozm. návrh 11]

(26)  Právem postoupené pohledávky by se měly řídit účinky na třetí strany u postoupení, kdy majitel účtu postoupí hotovost připsanou na účet u úvěrové instituce, kde je majitel účtu věřitel/postupitel a úvěrová instituce dlužník. Jestliže se na účinky těchto postoupení na třetí strany použije právo postoupené pohledávky – neboť se obecně předpokládá, že pohledávka, kterou má majitel účtu ve vztahu k hotovosti připsané na účet u úvěrové instituce, se řídí právem země, ve které tato úvěrová instituce sídlí (a nikoli právem v obvyklém bydlišti majitele účtu/postupitele) – mohou třetí strany, jako jsou věřitelé postupitele a postupníci uplatňující konkurenční nároky, počítat s větší předvídatelností. Toto právo se obvykle určí ve smlouvě o vedení účtu mezi majitelem účtu a úvěrovou institucí.

(27)  Účinky postoupení pohledávek vyplývajících z finančních nástrojů na třetí strany by rovněž měly podléhat právu, kterým se řídí postoupená pohledávka, to jest právu, kterým se řídí smlouva, z níž vyplývá pohledávka (jako např. derivátová smlouva). Skutečnost, že účinky postoupení pohledávek vyplývajících z finančních nástrojů na třetí strany podléhají právu postoupené pohledávky namísto práva v obvyklém bydlišti postupitele, má zásadní význam pro zachování stability a bezproblémového fungování finančních trhů. Tato ustanovení jsou zachována proto, že právo, kterým se řídí finanční nástroj, z něhož pohledávka pochází, je právem, které si smluvní strany zvolily, nebo právem stanoveným v souladu s nediskrečními pravidly platnými pro finanční trhy.

(28)  Při určování rozhodného práva pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany v rámci sekuritizace by měla být stanovena jistá pružnost, která by umožnila uspokojit potřeby všech účastníků sekuritizace a usnadnila rozšíření přeshraničního sekuritizačního trhu na menší hospodářské subjekty. I když na účinky postoupení pohledávek v rámci sekuritizace na třetí strany by se standardně mělo vztahovat právo v obvyklém bydlišti postupitele, postupitel (původce) a postupník (zvláštní účelová jednotka) by měli mít možnost rozhodnout, že na účinky postoupení pohledávek na třetí strany by se mělo vztahovat právo postoupené pohledávky. Postupitel a postupník by měli mít možnost rozhodnout, že účinky postoupení pohledávek v rámci sekuritizace na třetí strany budou nadále podléhat obecné normě práva v obvyklém bydlišti postupitele nebo zvolit právo postoupené pohledávky s ohledem na funkci struktury a vlastnosti transakce, např. počet a místo původců a počet práv, jimiž se řídí postoupené pohledávky. [pozm. návrh 12]

(29)  Pokud se na účinky postoupení na třetí strany vztahuje právo v obvyklém bydlišti postupitele v případě jednoho postoupení a právo postoupené pohledávky u jiného postoupení, může nastat kolize přednostních práv mezi postupníky stejné pohledávky. V těchto případech by se kolize přednostních práv měla řešit na základě rozhodného práva pro účinky postoupení na třetí strany, kterým se řídila pohledávka, jež jako první nabyla účinnosti vůči třetím stranám v souladu se svým rozhodným právem. Jestliže postoupení obou pohledávek na třetí strany nabude účinnosti ve stejnou dobu, mělo by platit právo platné v obvyklém bydlišti postupitele. [pozm. návrh 13]

(30)  Oblast působnosti vnitrostátního práva určeného tímto nařízením za právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany by měla být jednotná. Vnitrostátním právem určeným za právo rozhodné by se měly řídit zejména i) účinnost postoupení vůči třetím stranám, to znamená náležitosti a postupy, které musí postupník splnit jako podmínku zajištění právního nároku na postoupenou pohledávku (například registrace postoupení u veřejného orgánu nebo zapsání do rejstříku či písemné oznámení postoupení dlužníkovi); a ii) problémy související s přednostním právem, to znamená spory řešení sporů mezi několika subjekty uplatňujícími nárok na pohledávku v důsledku jejího přeshraničního postoupení (např. mezi dvěma postupníky, pokud byla stejná pohledávka postoupena dvakrát, nebo mezi postupníkem a věřitelem postupitele). [pozm. návrh 14]

(31)  Vzhledem k univerzální povaze tohoto nařízení se může stát, že jako rozhodné právo budou určena práva zemí s odlišnými právními tradicemi. Pokud po postoupení pohledávky dojde k převodu smlouvy, z níž příslušná pohledávka pochází, právo, které je tímto nařízením určeno jako právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávky na třetí strany, by se mělo rovněž použít na kolize přednostních práv mezi postupníkem pohledávky a novým příjemcem téže pohledávky na základě převodu smlouvy, z níž příslušná pohledávka pochází. Ze stejného důvodu by se mělo právo, které je tímto nařízením určeno jako právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávky na třetí strany, uplatnit také v případech, kdy novace slouží jako funkčně rovnocenný mechanismus převodu smlouvy, k řešení kolize přednostních práv mezi postupníkem pohledávky a novým příjemcem funkčně rovnocenné pohledávky na základě novace smlouvy, z níž příslušná pohledávka pochází.

(32)  Z důvodu veřejného zájmu mohou soudy členských států za výjimečných okolností použít výhradu veřejného pořádku a imperativních ustanovení, která by měla být vykládána restriktivně.

(33)  Dodržování mezinárodních závazků přijatých členskými státy znamená, že by tímto nařízením neměly být dotčeny mezinárodní úmluvy, jejichž smluvní stranou je ke dni přijetí tohoto nařízení jeden nebo více členských států. S cílem zlepšit přístupnost platných pravidel by Komise měla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejnit seznam příslušných úmluv na základě informací poskytnutých členskými státy.

(34)  Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Toto nařízení zejména usiluje o podporu uplatňování článků 17 a 47 týkajících se práva na vlastnictví a práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a článku 16 týkajícího se svobody podnikání. [pozm. návrh 15]

(35)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a z důvodu rozsahu nebo účinků tohoto nařízení jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Potřebná jednotnost kolizních norem upravujících účinky postoupení pohledávek na třetí strany může být dosažena pouze formou nařízení, protože pouze nařízení zajišťuje jednotný výklad a uplatňování pravidel na vnitrostátní úrovni. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(36)  V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, [oznámily/o] [se] [Spojené království] [a] [Irsko] [své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení, a je/jsou tedy tímto nařízením vázáno/y] [neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné].

(37)  V souladu s články 1 a 2 protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na účinky postoupení pohledávek na třetí strany podle občanského a obchodního práva v případě kolize právních řádů jiné než účinky na třetí strany, pokud jde o dlužníka postoupené pohledávky. [pozm. návrh 16]

Nevztahuje se zejména na věci daňové, celní či správní.

1a.   Tímto nařízením není dotčeno právo Unie ani vnitrostátní právo v oblasti ochrany spotřebitele. [pozm. návrh 17]

2.  Z oblasti působnosti tohoto nařízení jsou vyloučena:

a)  postoupení pohledávek vyplývajících z rodinných vztahů a ze vztahů považovaných rozhodným právem za vztahy se srovnatelnými účinky, včetně vyživovací povinnosti;

b)  postoupení pohledávek vyplývajících z majetkových vztahů mezi manželi nebo mezi osobami ve vztazích považovaných rozhodným právem za vztahy s účinkem srovnatelným s manželstvím, včetně registrovaného partnerství, a ze závětí a dědění; [pozm. návrh 18]

c)  postoupení pohledávek vyplývajících ze směnek cizích a vlastních, z šeků a jiných převoditelných cenných papírů v rozsahu, v jakém závazky z těchto převoditelných cenných papírů vyplývají z jejich převoditelnosti;

d)  postoupení pohledávek vyplývajících z otázek upravených právem obchodních společností a jiných zapsaných nebo nezapsaných právnických osob, týkajících se například vzniku, zápisem nebo jiným způsobem, způsobilosti k právům a právním úkonům, vnitřního uspořádání nebo rušení obchodních společností a jiných zapsaných nebo nezapsaných právnických osob, osobní odpovědnosti vedoucích osob a členů za závazky obchodní společnosti nebo právnické osoby;

e)  postoupení pohledávek vyplývajících ze zakládání trustů a vztahů mezi zakladateli trustu, správci trustu a oprávněnými osobami;

f)  postoupení pohledávek vyplývajících ze smluv o životním pojištění vyplývajících z činnosti prováděné jinými organizacemi, než jsou organizace uvedené v čl. 2 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(15), jejichž předmětem je poskytovat plnění zaměstnaným nebo samostatně výdělečným osobám patřícím do jednoho podniku nebo skupiny podniků nebo do jednoho oboru nebo skupiny oborů v případě smrti nebo dožití se stanoveného věku nebo v případě přerušení nebo omezení činnosti nebo v případě nemoci související s prací nebo pracovním úrazem.

fa)  postoupení pohledávek v průběhu kolektivního řízení podle nařízení (EU) 2015/848. [pozm. návrh 19]

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)  „postupitelem“ osoba, která převádí své právo vůči dlužníkovi na plnění dluhu na jinou osobu;

b)  „postupníkem“ osoba, která nabývá právo vůči dlužníkovi na plnění dluhu od jiné osoby;

c)  „postoupením“ dobrovolný převod práva vůči dlužníkovi na plnění dluhu. Zahrnuje přímé převody pohledávek, smluvní subrogace, převody pohledávek při zajištění závazku a zastavení pohledávek nebo jiné způsoby zajištění pohledávek;

d)  „pohledávkou“ právo vůči dlužníkovi na plnění dluhu jakékoli povahy, ať už peněžní nebo nepeněžní, bez ohledu na to, zda vyplývá ze smluvních nebo z mimosmluvních závazků;

e)  „účinky na třetí strany“ majetkové účinky, to znamená právo postupníka uplatnit svůj právní nárok na jemu postoupenou pohledávku vůči jiným postupníkům nebo příjemcům stejné nebo funkčně rovnocenné pohledávky, věřitelům postupitele a dalším třetím stranám, vyjma dlužníka; [pozm. návrh 20]

f)  „obvyklým bydlištěm“ pro obchodní společnosti a jiné zapsané nebo nezapsané právnické osoby, místo jejich ústřední správy; u fyzické osoby, která jedná při výkonu své podnikatelské činnosti, hlavní místo podnikání;

g)  „úvěrovou institucí“ podnik ve smyslu definice v čl. 4 odst. 1 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(16), včetně poboček – ve smyslu definice v čl. 4 odst. 1 bodě 17 uvedeného nařízení – úvěrových institucí, jež mají správní ústředí v Unii, nebo – v souladu s článkem 47 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(17) – mimo Unii, pokud se tyto pobočky nacházejí v Unii;

h)  „hotovostí“ peníze připsané na účet u úvěrové instituce v jakékoli měně; [pozm. návrh 21]

i)  „finančním nástrojem“ nástroje ve smyslu přílohy I oddílu C směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(18).

KAPITOLA II

JEDNOTNÁ PRAVIDLA

Článek 3

Univerzální použitelnost

Právo určené na základě tohoto nařízení se použije bez ohledu na to, zda je právem některého z členských států, či nikoliv.

Článek 4

Rozhodné právo

1.  Není-li v tomto článku stanoveno jinak, účinky postoupení pohledávek na třetí strany se řídí právem země, ve které má postupitel obvyklé bydliště v rozhodném okamžiku obvyklé bydliště uzavření smlouvy o postoupení.

Jestliže postupitel změní místo obvyklého bydliště v době mezi dvěma postoupeními stejné pohledávky různým postupníkům, přednost práva určitého postupníka před právem jiného postupníka se řídí právem v obvyklém bydlišti postupitele v době, kdy postoupení poprvé nabude účinnosti vůči třetí straně v souladu s právem určeným jako rozhodné podle prvního pododstavce.

2.  Právem rozhodným pro postoupení pohledávky se řídí Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku se účinky na třetí stranu vyplývající z postoupení pohledávky řídí právem rozhodným pro postoupení:

a)  hotovosti připsané peněz připsaných na účet u úvěrové instituce;

b)  pohledávek vyplývajících z finančních nástrojů.

3.  Postupitel a postupník mohou jako rozhodné právo pro účinky postoupení na třetí strany v rámci sekuritizace zvolit rozhodné právo postoupené pohledávky.

Volba rozhodného práva je výslovně uvedena ve smlouvě o postoupení nebo v samostatné smlouvě. Věcná a formální platnost úkonu, jímž byla volba práva učiněna, se řídí zvoleným právem.

4.  Kolize přednostních práv mezi postupníky stejné pohledávky, kdy se účinky postoupení jedné z pohledávek na třetí strany řídí právem země, v níž má postupitel obvyklé bydliště, přičemž účinky postoupení jiných pohledávek na třetí strany se řídí právem postoupené pohledávky, se řídí právem rozhodným pro účinky postoupení na třetí strany, kterým se řídila pohledávka, jež jako první nabyla účinnosti vůči třetím stranám v souladu se svým rozhodným právem. Jestliže postoupení obou pohledávek na třetí strany nabude účinnosti ve stejnou dobu, platí právo země, v níž má postupitel své obvyklé bydliště. [pozm. návrh 22]

Článek 5

Oblast působnosti rozhodného práva

Rozhodným právem pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany podle tohoto nařízení se řídí zejména:

a)  požadavky na zajištění účinnosti postoupení vůči třetím stranám jiným než dlužník, jako jsou například náležitosti zapsání do rejstříku nebo zveřejnění;

b)  přednost práv postupníka před právy ostatních postupníků stejné pohledávky;

c)  přednost práv postupníka před právy věřitelů postupitele;

d)  přednost práv postupníka před právy příjemce převodu smlouvy ve vztahu ke stejné pohledávce;

e)  přednost práv postupníka před právy příjemce novace smlouvy vůči dlužníkovi ve vztahu k rovnocenné pohledávce.

Článek 6

Imperativní ustanovení

1.  Tímto nařízením není nijak dotčeno použití imperativních ustanovení práva země soudu.

2.  Imperativní ustanovení jsou ustanovení, jejichž dodržování je pro členský stát při ochraně jeho veřejných zájmů, jako například jeho politického, společenského a hospodářského uspořádání, zásadní do té míry, že se vyžaduje jejich použití na jakoukoli situaci, která spadá do jejich oblasti působnosti, bez ohledu na právo, které by jinak bylo na základě tohoto nařízení pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany rozhodné.

2a.  Použijí se imperativní ustanovení právních předpisů členského státu, v němž má být nebo bylo postoupení uskutečněno, pokud tato imperativní ustanovení nečiní plnění smlouvy o postoupení protiprávním. [pozm. návrh 23]

KAPITOLA III

OSTATNÍ USTANOVENÍ

Článek 7

Veřejný pořádek (ordre public)

Použití některého ustanovení práva kterékoli země určeného na základě tohoto nařízení může být odmítnuto pouze v případě, že by bylo zjevně neslučitelné s veřejným pořádkem místa soudu.

Článek 8

Vyloučení zpětného a dalšího odkazu

Použitím práva státu určeného na základě tohoto nařízení se rozumí použití právních norem platných v uvedeném státě, s výjimkou jeho norem mezinárodního práva soukromého.

Článek 9

Státy s více právními systémy

1.  Je-li některý stát složen z více územních jednotek, z nichž každá má vlastní právní normy upravující účinky postoupení pohledávek na třetí strany, považuje se pro účely určení rozhodného práva podle tohoto nařízení každá územní jednotka za stát.

2.  Členský stát, který má více územních jednotek, z nichž každá má vlastní právní normy upravující účinky postoupení pohledávek na třetí strany, není povinen uplatňovat toto nařízení při kolizích norem, jež se týkají výhradně těchto jednotek.

Článek 10

Vztah k ostatním ustanovením práva Unie

Tímto nařízením není dotčeno použití ustanovení práva Unie, která ve zvláštních oblastech stanoví kolizní normy pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany.

Článek 11

Vztah ke stávajícím mezinárodním úmluvám

1.  Tímto nařízením není dotčeno použití mezinárodních úmluv, jejichž stranou je jeden nebo více členských států ke dni přijetí tohoto nařízení a které stanoví kolizní normy pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany.

2.  Toto nařízení se však použije mezi členskými státy přednostně ve vztahu k úmluvám uzavřeným výlučně mezi dvěma a více členskými státy v rozsahu, ve kterém se týkají oblastí upravených tímto nařízením.

Článek 12

Seznam úmluv

1.  Členské státy oznámí Komisi do dne ... [den použitelnosti] seznam úmluv uvedených v čl. 11 odst. 1. Po tomto dni oznámí členské státy Komisi veškerá vypovězení zmíněných úmluv.

2.  Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do šesti měsíců po obdržení oznámení uvedených v odstavci 1:

a)  seznam úmluv podle odstavce 1;

b)  a vypovězení uvedená v odstavci 1.

Článek 13

Přezkum

Komise do dne ... [pět let ode dne použitelnosti] předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení. V případě potřeby ke zprávě přiloží návrhy na jeho změny.

Článek 14

Časová působnost

1.  Toto nařízení se použije na postoupení pohledávek uskutečněná dne [den použitelnosti] nebo později.

2.  Právo rozhodné podle tohoto nařízení určí, zda práva třetí strany vztahující se k pohledávce postoupené po datu použitelnosti tohoto nařízení mají přednost před právy jiné třetí osoby nabytými před datem použitelnosti tohoto nařízení. V případě protichůdných pohledávek vycházejících z postoupení určí právo rozhodné podle tohoto nařízení práva příslušných postupníků, výhradně pokud jde o postoupení provedená po ... [datum použitelnosti tohoto nařízení]. [pozm. návrh 24]

Článek 15

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne ... [18 měsíců po vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

(1) Úř. věst. C 303, 29.8.2018, s. 2.
(2) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 50.
(3) Úř. věst. C 303, 29.8.2018, s. 2.
(4)Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 50.
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).
(8)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 40).
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).
(10)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení, (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).
(11)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(12)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).
(13)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí, (Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15).
(14)Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009/ES a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011 (Úř. věst. L 122, 3.5.2013, s. 1).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(16)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.
(17)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.
(18)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.


Program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání na období 2021–2027 (program „Pericles IV“) ***I
PDF 228kWORD 67k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období let 2021 až 2027 zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání („program Pericles IV“) (COM(2018)0369 – C8-0240/2018 – 2018/0194(COD))
P8_TA(2019)0087A8-0069/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0369),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 133 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0240/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0069/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se na období let 2021 až 2027 zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání („program Pericles IV“)

P8_TC1-COD(2018)0194


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 133 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(1),

v souladu s řádným legislativním postupem(2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Unie a členské státy si vytýčily cíl přijmout opatření nezbytná k používání eura jako jednotné měny. Tato opatření zahrnují rovněž ochranu eura proti padělání a souvisejícím podvodům což zvyšuje s cílem zajistit účinnost hospodářství Unie a zajišťuje zabezpečit udržitelnost veřejných financí. [pozm. návrh 1]

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001(3) umožňuje výměnu informací, spolupráci a vzájemnou pomoc tím, že zavádí harmonizovaný rámec pro ochranu eura. Aby byla ochrana eura zajištěna na rovnocenné úrovni v celé Unii, byly účinky uvedeného nařízení rozšířeny nařízením Rady (ES) č. 1339/2001(4) na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu.

(3)  Akce na podporu výměny informací a pracovníků, technické a vědecké pomoci a specializovaného odborného vzdělávání významně pomáhají chránit jednotnou měnu Unie proti padělání a souvisejícím podvodům, a tak dosáhnout v celé Unii vysoké a rovnocenné ochrany a ukázat, že je Unie schopna postavit se závažné organizované trestné činnosti. Tyto akce rovněž pomáhají řešit společné problémy a provázanost s praním peněz a organizovanou trestnou činností. [pozm. návrh 2]

(4)  Program za účelem ochrany eura proti padělání přispívá ke zvyšování povědomí občanů Unie jejich důvěry v tuto měnu a ke zlepšení ochrany eura, především soustavným šířením výsledků akcí podporovaných v rámci uvedeného programu. [pozm. návrh 3]

(4a)   Řádná ochrana eura proti padělání je klíčovou složkou zabezpečeného a konkurenceschopného hospodářství EU a přímo souvisí s cílem EU zlepšovat efektivní fungování hospodářské a měnové unie. [pozm. návrh 4]

(5)  Minulá podpora těchto akcí prostřednictvím rozhodnutí Rady 2001/923/ES(5) a 2001/924/ES(6), následně změněných, rozšířených a prodloužených rozhodnutími Rady 2006/75/ES(7), 2006/76/ES(8), 2006/849/ES(9), 2006/850/ES(10) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 331/2014(11), umožnila zlepšit akce Unie a členských států v oblasti ochrany eura proti padělání. Cílů programu za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“) na období 2002–2006, 2007–2013 a 2014–2017(12) bylo úspěšně dosaženo.

(6)  Ve sdělení V rozporu se standardním postupem nebylo provedeno samostatné posouzení dopadu programu. To může být částečně vysvětleno tím, že Komise v roce 2017 provedla hodnocení programu v polovině období, jež bylo podpořeno nezávislou zprávou(13). Ačkoli celkově zpráva hodnotí program pozitivně, vyjadřuje znepokojení nad omezeným počtem příslušných orgánů, které se podílejí na činnostech programu, a nad kvalitou klíčových ukazatelů výkonnosti používaných pro měření výsledků programu. Komise ve svém sdělení Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení v polovině období programu Pericles 2020 dospěla Komise a v hodnocení ex ante v podobě pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k jejímu návrhu (COM(2018)0369), dospěla k závěru, že je třeba podpořit pokračování programu po roce 2020 s ohledem na jeho přidanou hodnotu EU, jeho dlouhodobý dopad a udržitelnost jeho akcí a na jeho příspěvek k boji proti organizované trestné činnosti. [pozm. návrh 5]

(7)  Doporučení obsažené v hodnocení v polovině období bylo, že akce financované v rámci programu Pericles 2020, by měly pokračovat, s přihlédnutím k možnostem přičemž je však třeba zabývat se nutností zjednodušit podávání žádostí, stimulovat diferenciaci příjemců a účast co nejvyššího počtu příslušných orgánů z různých zemí na činnostech programu, nadále se zaměřit na vznikající a opakující se hrozby padělání a zracionalizovat klíčové ukazatele výkonnosti. [pozm. návrh 6]

(7a)   Padělatelské hotspoty byly odhaleny ve třetích zemích a padělání eura má stále více rostoucí mezinárodní rozměr; je proto nutné, aby byly činnosti v oblasti budování kapacit a odborné přípravy, které zahrnují příslušné orgány ze třetích zemí, považovány za nezbytné k dosažení účinné ochrany jednotné měny Unie a aby byly v rámci programu dále podporovány. [pozm. návrh 7]

(8)  Proto by měl být přijat nový program na období 2021–2027 („program Pericles IV“). Mělo by být zajištěno, aby byl program Pericles IV v souladu s jinými relevantními programy a akcemi a aby je doplňoval. Komise by proto pro účely provádění programu Pericles IV měla ve výboru uvedeném v nařízení (ES) č. 1338/2001 s ohledem na vyhodnocení potřeby ochrany eura uskutečnit veškeré potřebné konzultace s hlavními dotčenými stranami (zejména příslušnými vnitrostátními orgány určenými členskými státy, Evropskou centrální bankou a Europolem), zejména pokud jde o výměny, pomoc a odborné vzdělávání. Komise by navíc při provádění programu měla vycházet z velkých zkušeností Evropské centrální banky, pokud jde o vedení odborné přípravy a poskytování informací o padělaných eurobankovkách. [pozm. návrh 8]

(9)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a stanoví zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění rozpočtu a pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se vztahují také na ochranu rozpočtu Unie v případě obecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a efektivní financování prostředky EU.

(10)  Toto nařízení je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality. Program Pericles IV by měl usnadňovat spolupráci mezi členskými státy a mezi Komisí a členskými státy za účelem ochrany eura proti padělání, aniž by zasahoval do povinností členských států, a využívá zdroje účinněji, než by bylo možno dosáhnout na vnitrostátní úrovni. Opatření na úrovni Unie je nezbytné a odůvodněné, jelikož členským státům jednoznačně pomáhá při společné ochraně eura a podporuje využívání společných struktur Unie ke zvýšení spolupráce a včasné a komplexní výměny informací mezi příslušnými orgány. [pozm. návrh 9]

(11)  Program Pericles IV by měl být prováděn v souladu s víceletým finančním rámcem stanoveným v [odkaz na nařízení o VFR po roce 2020, na nařízení Rady (EU, Euratom) č. …/2018].

(12)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění programu Pericles IV by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. S cílem doplnit a pozměnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o pracovní programy uvedené v článcích 10 a ukazatelé uvedené v článku 16 a v příloze. Komise by měla přijmout roční pracovní programy, které stanoví priority, rozdělení rozpočtu a hodnotící kritéria pro udělování grantů na akce. Součástí ročního pracovního programu by měly být mimořádné a řádně odůvodněné případy, kdy je nutné zvýšit spolufinancování, aby byly členské státy ekonomicky flexibilnější, a mohly tedy uspokojivě uskutečnit a dokončit projekty na ochranu a zabezpečení eura. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(14). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 10]

(13)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro program Pericles IV, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude náležitě aktualizován podle nové interinstitucionální dohody: bod 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízen ] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(14)  V souladu s ustanoveními finančního nařízení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(15), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(16) a nařízení Rady (EU) 2017/1939(17) je třeba finanční zájmy Unie chránit přiměřenými opatřeními, včetně prevence, odhalování, napravování a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného uložení správních sankcí. Zejména může podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiná protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(18). Podle finančního nařízení musí osoba nebo subjekt, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie a přiznat potřebná práva a přístup Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD).

(15)  Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o hodnocení provádění programu Pericles IV v polovině období a závěrečnou zprávu o dosažení jeho cílů.

(16)  Nařízení (EU) č. 331/2014 by proto mělo být zrušeno.

(17)  Je třeba zajistit bezproblémový přechod bez přerušení mezi programem Pericles 2020 a programem Pericles IV a je třeba sladit dobu trvání programu Pericles IV s nařízením Rady (EU, Euratom) .../... [kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027. Program Pericles IV by se tudíž měl použít od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje program Pericles IV, totiž program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (dále jen „program“).

Stanoví se cíle programu, rozpočet na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Cíle programu

1.  Program má tento obecný cíl:

bránit padělání měny a souvisejícím podvodům a bojovat proti nim, zvyšovat a tak konkurenceschopnost zachovávat integritu eurobankovek a euromincí, což zvyšuje důvěru občanů a podniků v pravost eurobankovek a euromincí a tak posiluje důvěru v hospodářství Unie, a zajišťovat přičemž zajišťuje udržitelnost veřejných financí. [pozm. návrh 11]

2.  Program má tento konkrétní cíl:

chránit eurobankovky a euromince proti padělání a souvisejícím podvodům podporou a doplněním opatření přijatých členskými státy a poskytováním pomoci příslušným vnitrostátním orgánům a orgánům Unie v jejich úsilí o rozvíjení úzké a pravidelné spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi sebou, s Komisí a pokud je to vhodné, se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi.

Článek 3

Rozpočet

1.  Finanční krytí na provádění programu v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 7 700 000 EUR(19) (v běžných cenách). [pozm. návrh 12]

2.  Roční rozpočtové prostředky schvalují Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

3.  Částka uvedená v odstavci 1 může být použita na technickou a administrativní pomoc určenou na provádění programu, např. přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.

Článek 4

Provádění financování z prostředků EU a jeho formy

1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s [nejnovější znění finančního nařízení, nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(20).]

2.  Program provádí Komise ve spolupráci s členskými státy prostřednictvím pravidelných konzultací v různých fázích provádění programu, s přihlédnutím k relevantním opatřením přijatým přičemž je třeba zajistit soudržnost a vyhnout se zbytečné duplicitě s relevantními opatřeními přijatými ostatními příslušnými subjekty, zejména Evropskou centrální bankou a Europolem. Za tímto účelem Komise při přípravě pracovních programů podle článku 10 přihlíží ke stávajícím a plánovaným činnostem ECB a Europolu, jež se zaměřují proti padělání eura a podvodům. [pozm. návrh 13]

3.  Finanční podpora poskytovaná v rámci programu na způsobilé akce uvedené v článku 6 má podobu:

grantů; nebo

veřejných zakázek.

Článek 5

Společné akce

1.  Akce na základě programu mohou být organizovány společně Komisí a ostatními partnery s příslušnými odbornými znalostmi, jako jsou:

a)  národní centrální banky a Evropská centrální banka (ECB);

b)  národní analytická střediska a národní mincovní analytická střediska;

c)  Evropské technické a vědecké středisko (ETVS) a mincovny;

d)  Europol, Eurojust a Interpol;

e)  národní ústředny pro potírání penězokazectví stanovené v článku 12 Mezinárodní úmluvy o potírání penězokazectví podepsané v Ženevě dne 20. dubna 1929(21) a jiné subjekty, které se specializují na prevenci, odhalování a vymáhání dodržování práva v oblasti padělání měny;

f)  specializované subjekty zabývající se kopírovacími a certifikačními technologiemi, tiskaři a rytci;

g)  jiné subjekty než uvedené v písmenech a) až f) mající zvláštní odborné znalosti, případně včetně subjektů ze třetích zemí, a zejména přistupujících a kandidátských zemí; a

h)  soukromé subjekty, které získaly a prokázaly technické znalosti, a týmy specializující se na odhalování padělaných bankovek a mincí.

2.  Jsou-li způsobilé akce organizovány společně Komisí a ECB, Eurojustem, Europolem nebo Interpolem, rozdělí se vzniklé výdaje mezi ně. Každý z nich hradí v každém případě cestovní výdaje a náklady na ubytování svých vlastních účastníků akcí.

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 6

Způsobilé akce

1.  Program poskytuje za podmínek, které jsou stanoveny v ročních pracovních programech uvedených v článku 10, finanční podporu pro tyto akce:

a)  výměnu a šíření informací, zejména prostřednictvím organizování workshopů, schůzek a seminářů, včetně odborné přípravy, cílené odborné praxe a výměn pracovníků příslušných vnitrostátních orgánů a obdobných akcí. Výměna informací se mimo jiné zaměří na:

—  osvědčené postupy při předcházení padělání a podvodům týkajícím se eura; [pozm. návrh 14]

—  metodiku sledování a analýzy ekonomického a finančního dopadu padělání měny,

—  provoz databází a systémů včasného varování,

—  využívání nástrojů k rozpoznání padělků s počítačovou podporou, [pozm. návrh 15]

—  metody zjišťování a vyšetřování,

—  vědeckou pomoc, včetně sledování nového vývoje,

—  ochranu eura mimo Unii,

—  výzkumné činnosti,

—  poskytování zvláštních operativních odborných znalostí;

b)  technickou, vědeckou a operativní podporu, která se v rámci programu jeví jako nezbytná, zahrnující zejména:

–  všechna vhodná opatření, která na úrovni Unie zakládají výukové nástroje, jako je sborník právních předpisů Unie, informační věstníky, praktické příručky, jazykové a výkladové slovníky, databáze, zejména v oblasti vědecké pomoci nebo sledování technologií, nebo podpůrných počítačových aplikací, jako je programové vybavení,

–  relevantní studie v multidisciplinárním a nadnárodním měřítku, včetně výzkumu v oblasti inovativních bezpečnostních prvků,

—  rozvoj technických nástrojů a metod k podpoře rozpoznávání padělků na úrovni Unie,

—  podporu pro spolupráci na činnostech, do nichž se zapojí nejméně dva státy, pokud tuto podporu nelze poskytnout tato podpora nemůže být poskytnuta z jiných programů evropských orgánů a institucí, [pozm. návrh 16]

c)  nákup zařízení používaného specializovanými orgány třetích zemí pro boj proti padělání měny při ochraně eura proti padělání, v souladu s čl. 10 odst. 3.

2.  Program zohledňuje nadnárodní a víceoborová hlediska boje proti padělání tím, že se zaměří na účast těchto skupin:

a)  pracovníků orgánů zabývajících se odhalováním padělků a bojem proti nim, zejména policie, celní a finanční správy v závislosti na jejich konkrétních funkcích na vnitrostátní úrovni;

b)  pracovníků zpravodajských služeb;

c)  představitelů národních centrálních bank, mincoven, obchodních bank a jiných finančních zprostředkovatelů, zejména pokud jde o povinnosti finančních institucí;

d)  soudních úředníků, právníků a soudců specializujících se na tuto oblast;

e)  jakékoli další skupiny dotčených odborníků, jakými jsou obchodní a průmyslové komory nebo obdobné organizace schopné zajistit přístup k malým a středním podnikům, maloobchodníkům a společnostem pro přepravu hotovosti.

3.  Skupiny uvedené v odstavci 2 tohoto článku mohou zahrnovat účastníky ze třetích zemí. je-li to důležité pro naplnění cílů vytýčených v článku 2. [pozm. návrh 17]

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 7

Granty

Granty v rámci programu jsou udělovány a spravovány v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

U akcí prováděných pomocí grantů nesmí být jedinou složkou grantové dohody nákup vybavení.

Článek 8

Míry spolufinancování

Míra spolufinancování u grantů udělovaných v rámci programu nesmí přesáhnout 75 % způsobilých nákladů. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech vymezených v ročních pracovních programech uvedených v článku 10 nepřekročí míra spolufinancování 90 % způsobilých nákladů.

Článek 9

Způsobilé subjekty

Subjekty způsobilými pro financování na základě programu jsou příslušné vnitrostátní orgány ve smyslu čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1338/2001.

KAPITOLA IV

PROGRAMOVÁNÍ, MONITORING, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 10

Pracovní programy

1.  Program Komisi je prováděn pracovními programy, jak je uvedeno svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem přijetí pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. [pozm. návrh 18]

2.  V případě grantů musí vedle požadavků stanovených v článku 108 finančního nařízení pracovní program upřesnit podstatná kritéria pro výběr a udělení grantu a maximální možnou míru spolufinancování.

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1.  Komisi je za podmínek stanovených tímto článkem svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 10 odst. 1 a čl. 12 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. [pozm. návrh 19]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v 10 odst. 1 a čl. 12 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutí o zrušení ukončí přenesení pravomoci upřesněné v daném rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 20]

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, jakož i se zástupci ECB a Europolu. [pozm. návrh 21]

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 12

Monitoring

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku programu směrem k dosažení konkrétního cíle stanoveného v článku 2 jsou stanoveny v příloze tohoto návrhu.

2.  K zajištění účinného posouzení pokroku programu v dosahování jeho cílů je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11, v nichž mají být vypracována ustanovení pro monitorovací a hodnotící rámec, též prostřednictvím změn přílohy, pokud jde o přezkum a doplnění ukazatelů, je-li to nezbytné pro účely hodnocení.

3.  Komise poskytuje každoročně informace o výsledcích programu Evropskému parlamentu, a Radě, Evropské centrální bance, Europolu, Eurojustu a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) při zohlednění kvantitativních a kvalitativních ukazatelů stanovených v příloze tohoto návrhu. [pozm. návrh 22]

4.  Zúčastněné země a další příjemci poskytnou Komisi veškeré údaje a informace, které jsou nezbytné ke sledování a hodnocení programu.

Článek 13

Hodnocení

1.  Průběžné hodnocení programu bude provedeno, jakmile bude k dispozici dostatek informací o provádění programu, avšak nejpozději čtyři roky po zahájení provádění programu.

2.  Ke konci provádění programu, avšak nejpozději do dvou let po uplynutí období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.

3.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu s vlastními připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, a Evropské centrální bance, Europolu, Eurojustu a Úřadu evropského veřejného žalobce. [pozm. návrh 23]

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Informace, komunikace a propagace

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uznávají původ a zajišťují transparentnost a viditelnost financování ze strany Unie (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tak, že poskytují soudržné, efektivní a přiměřené informace zaměřené na četné cílové skupiny, včetně médií a veřejnosti. [pozm. návrh 24]

2.  Komise provádí k programu a k jeho akcím a výsledkům informační a komunikační opatření. Finanční prostředky přidělené programu rovněž přispějí ke korporátní komunikaci o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s cíli uvedenými v článku 2.

Článek 15

Zrušení

Nařízení (EU) č. 331/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 16

Přechodná ustanovení

Tímto nařízením zůstávají nedotčeny pokračování nebo změny příslušných akcí podle nařízení (EU) č. 331/2014, které je na dané akce až do jejich ukončení nadále použitelné.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předsed

PŘÍLOHA

UKAZATELE PRO HODNOCENÍ PROGRAMU

Program bude pečlivě sledován na základě souboru ukazatelů určených k měření, a to za minimální administrativní zátěže a nákladů, rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecného a konkrétního cíle programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů: [pozm. návrh 25]

a)  počet zjištěných padělků eura; počet členských států a třetích zemí, jejichž příslušné vnitrostátní orgány se účastní činností prováděných v rámci programu; [pozm. návrh 26]

b)  počet zlikvidovaných padělatelských dílen a počet účastníků a jejich míru spokojenosti, jakož i jakákoli další zpětná vazba, kterou mohli poskytnout ohledně užitečnosti činností v rámci programu; [pozm. návrh 27]

c)  zpětná vazba od účastníků akcí financovaných z informace získané od příslušných vnitrostátních orgánů o počtu odhalených padělků eura a zlikvidovaných padělatelských dílen jako přímý důsledek lepší spolupráce prostřednictvím programu. [pozm. návrh 28]

Údaje a informace pro klíčové ukazatele výkonnosti každoročně shromažďují tyto subjekty Komise a příjemci tohoto programu: [pozm. návrh 29]

—  Komise shromažďuje údaje o počtu padělaných euromincí a eurobankovek;

—  Komise shromažďuje údaje o počtu zlikvidovaných padělatelských dílen;

—  Komise a příjemci programu shromažďují údaje pro zpětnou vazbu od účastníků akcí financovaných z programu.

(1)Úř. věst. C 378, 19.10.2018, s. 2.
(2)Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019.
(3)Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6).
(4)Nařízení Rady (ES) č. 1339/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu (Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 11).
(5) Rozhodnutí Rady 2001/923/ES ze dne 17. prosince 2001 o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“) (Úř. věst. L 339, 21.12.2001, s. 50).
(6)Rozhodnutí Rady 2001/924/ES ze dne 17. prosince 2001, kterým se rozšiřuje působnost rozhodnutí o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“) na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu (Úř. věst. L 339, 21.12.2001, s. 55).
(7)Rozhodnutí Rady 2006/75/ES ze dne 30. ledna 2006, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) (Úř. věst. L 36, 8.2.2006, s. 40).
(8)Rozhodnutí Rady 2006/76/ES ze dne 30. ledna 2006, kterým se rozšiřuje použitelnost rozhodnutí 2006/75/ES, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles), na nezúčastněné členské státy (Úř. věst. L 36, 8.2.2006, s. 42).
(9)Rozhodnutí Rady 2006/849/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterým se mění a rozšiřuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“) (Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 28).
(10)Rozhodnutí Rady 2006/850/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterým se rozšiřuje použitelnost rozhodnutí 2006/849/ES, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“), na nezúčastněné členské státy (Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 30).
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 331/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles 2020“) a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 2001/923/ES, 2001/924/ES, 2006/75/ES, 2006/76/ES, 2006/849/ES a 2006/850/ES (Úř. věst. L 103, 5.4.2014, s. 1).
(12)Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení v polovině období programu „Pericles 2020“ ze dne 6.12.2017 (COM(2017)0741 final).
(13) SWD(2017)0444 final a Ares(2917)3289297 ze dne 30.6.2017.
(14) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(15)Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.
(16)Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.
(17)Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(19) Pouze orientační částka, v závislosti na celkovém VFR.
(20) Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012 , kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
(21)Sbírka smluv Společnosti národů č. 2623 (1931), s. 372.


Dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem ***
PDF 122kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou (07971/2018 – C8-0446/2018 – 2018/0093(NLE))
P8_TA(2019)0088A8-0053/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07971/2018),

–  s ohledem na návrh dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou (07972/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, čl. 207 odst. 4, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) (C8-0446/2018),

–  s ohledem na posudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017(1),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 13. února 2019(2) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0053/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Singapurské republiky.

(1) Posudek 2/15 Soudního dvora ze dne 16. května 2017, ECLI:EU:C:2017:376.
(2) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0089.


Dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem (usnesení)
PDF 140kWORD 50k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou (07971/2018 – C8-0446/2018 – 2018/0093M(NLE))
P8_TA(2019)0089A8-0048/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07971/2018),

–  s ohledem na navrhované znění Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou (Singapurem), které do značné míry odráží dohodu parafovanou dne 20. září 2013,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (COM(2018)0194),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, čl. 207 odst. 4, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0446/2018),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem, která byla podepsána dne 19. října 2018,

–  s ohledem na posudek 2/15 Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017 vydaný na základě čl. 218 odst. 11 SFEU, který si Komise vyžádala dne 10. července 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA)(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2009 o vedení dvoustranných jednání s jednotlivými členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (dále jen „ASEAN“), počínaje Singapurem,

–  s ohledem na směrnice pro jednání ze dne 23. dubna 2007 pro meziregionální dohody o volném obchodu s členskými státy ASEAN,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na hlavu V této smlouvy týkající se vnější činnosti Unie,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na články 91, 100, 168 a 207 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. února 2019(3) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0048/2019),

A.  vzhledem k tomu, že EU a Singapur sdílejí stejné důležité hodnoty, včetně demokracie, právního státu, dodržování lidských práv, kulturní a jazykové rozmanitosti a silné podpory otevřeného obchodu založeného na pravidlech a mnohostranného obchodního systému;

B.  vzhledem k tomu, že toto je první dvoustranná obchodní dohoda uzavřená mezi EU a členským státem ASEAN a důležitý krok směrem ke konečnému cíli, jímž je meziregionální dohoda o volném obchodu; vzhledem k tomu, že dohoda bude rovněž sloužit jako srovnávací základ pro dohody, které EU v současné době vyjednává s dalšími hlavními ekonomikami ASEAN;

C.  vzhledem k tomu, že v rámci regionu ASEAN je zdaleka největším partnerem EU Singapur, který představuje téměř jednu třetinu obchodu se zbožím a službami mezi EU a ASEAN a zhruba dvě třetiny investic mezi oběma regiony;

D.  vzhledem k tomu, že obchod mezi EU a Singapurem činí více než 50 miliard eur ročně;

E.  vzhledem k tomu, že se předpokládá, že 90 % budoucího celosvětového hospodářského růstu bude vytvářeno mimo Evropu, zejména v Asii;

F.  vzhledem k tomu, že Singapur je smluvním státem Komplexní a progresivní dohody o transpacifickém partnerství (dále jen „CPTPP“) a účastní se probíhajících jednání o Regionálním komplexním hospodářském partnerství (dále jen „RCEP“);

G.  vzhledem k tomu, že Singapur je ekonomikou s vysokými příjmy, s hrubým národním důchodem ve výši 52 600 USD (údaj za rok 2017); vzhledem k tomu, že jeho hospodářský růst patří mezi nejvyšší na světě a od získání nezávislosti činí v průměru 7,7 % ročně;

H.  vzhledem k tomu, že Singapur patří mezi země, s nimiž je v celosvětovém měřítku obchodování nejsnazší, je jednou z nejkonkurenceschopnějších zemí světa a patří k nejméně zkorumpovaným zemím na světě;

I.  vzhledem k tomu, že výroba, zejména v odvětví elektroniky a jemné mechaniky, a služby jsou i nadála dvěma pilíři ekonomiky Singapuru s vysokou přidanou hodnotou;

J.  vzhledem k tomu, že Singapur je globálním hráčem v oblasti finančních a pojišťovacích služeb;

K.  vzhledem k tomu, že více než 10 000 evropských společností má své regionální zastoupení v Singapuru a provozuje svou činnost v prostředí právní jistoty a bezpečí; vzhledem k tomu, že do Singapuru vyváží přibližně 50 000 evropských společností, z nichž 83 % jsou malé a střední podniky (MSP),

L.  vzhledem k tomu, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem pravděpodobně velmi pozitivně ovlivní obchodní a investiční toky mezi EU a Singapurem; vzhledem k tomu, že studie vypracovaná pro Evropský parlament v roce 2018 odhaduje, že v průběhu prvních pěti let by objem obchodu mezi EU a Singapurem vzrostl o 10 %;

M.  vzhledem k tomu, že další významné ekonomiky, jako je Japonsko, USA a Čína, již se Singapurem uzavřely dohody o volném obchodu, což z hlediska hospodářské soutěže znevýhodňuje Evropskou unii;

N.  vzhledem k tomu, že z posouzení dopadů dohody o volném obchodu mezi EU a ASEAN na na obchod a udržitelnost vypracovaného v roce 2009 vyplývá, že tato dvoustranná dohoda o volném obchodu bude z hlediska národního důchodu, HDP a zaměstnanosti přínosná pro obě strany; vzhledem k tomu, že nebylo vypracováno žádné posouzení dopadů na obchod a udržitelnost, které by se týkalo přímo obchodních vztahů mezi EU a Singapurem v posledních letech;

O.  vzhledem k tomu, že analýza hospodářského dopadu dohody o volném obchodu mezi EU a Singapurem, kterou provedla Evropská komise v roce 2013, uvedla, že HDP Singapuru by mohl vzrůst o 0,94 %, tj. o 2,7 miliardy EUR, a HDP EU o 550 milionů EUR;

1.  vítá dohodu o volném obchodu, která byla podepsána v Bruselu dne 19. října 2018;

2.  zdůrazňuje, že jednání byla původně uzavřena v roce 2012 a zakládala se na směrnicích Rady pro jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a ASEAN přijatých v dubnu 2007; vyjadřuje politování nad velkým zpožděním, které doprovázelo předložení této smlouvy k ratifikaci a které bylo mimo jiné důsledkem toho, že Komise požádala Evropský soudní dvůr o posudek, aby se vyjasnila otázka, zda záležitosti, které tato dohoda pokrývá, spadají do výlučné pravomoci EU nebo do sdílené pravomoci; vítá právní jednoznačnost, kterou poskytl posudek Evropského soudního dvora, a domnívá se, že se posílila legitimní demokratická úloha Evropského parlamentu a objasnily se pravomoci EU v oblasti obchodní politiky; vítá, že navzdory tomuto zpoždění Singapur nepolevil ve své angažovanosti, a žádá, aby tato dohoda vstoupila bezodkladně v platnost v okamžiku její ratifikace Parlamentem;

3.  domnívá se, že má zásadní význam, aby EU byla v čele otevřeného obchodního systému založeného na pravidlech, a vítá skutečnost, že deset let po začátku jednání je dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem důležitým prvkem takovéhoto postavení EU; žádá proto Komisi a členské státy, aby aktivně oslovily další globální partnery s cílem pokročit v oblasti ambiciózního světového programu týkajícího se spravedlivého a otevřeného obchodu, přičemž by měly vycházet ze zkušeností získaných v souvislosti s dohodou o volném obchodu se Singapurem;

4.  zdůrazňuje hospodářský a strategický význam této dohody, neboť Singapur je centrem celého regionu ASEAN; považuje tuto dohodu za důležitý krok k obchodním a investičním dohodám s ostatními členskými státy sdružení ASEAN, který vytváří jejich precedens, a domnívá se, že se jedná základní kámen budoucí meziregionální spolupráce v oblasti obchodu; rovněž zdůrazňuje, že se díky této dohodě zabrání tomu, aby vývozci z EU byli konkurenčně znevýhodněni oproti podnikům z jiných zemí CPTPP a RCEP; vítá skutečnost, že uzavření této dohody v rámci globální agendy EU pro volný obchod přinese nejenom velké výhody pro spotřebitele, ale i pro zaměstnance;

5.  poznamenává, že Singapur již odstranil většinu svých cel na výrobky z EU a že tato dohoda zcela odstraní oněch několik zbývajících cel, jakmile vstoupí v platnost,

6.  vítá, že Singapur odstraní určitá opatření, která by mohla představovat překážky obchodu, jako jsou dvojí bezpečnostní testy automobilů a jejich dílů a elektroniky, což zjednoduší vývoz zboží z podniků EU do Singapuru;

7.  zdůrazňuje, že dohoda zajistí společnostem EU lepší přístup na singapurský trh se službami, jako jsou finanční, telekomunikační a poštovní služby, inženýrské služby, služby architektů a námořní doprava, a že se tato liberalizace řídí přístupem založeným na „pozitivním seznamu“;

8.  v souvislosti s liberalizací finančních služeb připomíná, že dohoda obsahuje doložku o výjimce týkající se obezřetnostních opatření, která stranám umožňuje přijmout nebo zachovat určitá opatření z důvodu obezřetnosti, zejména na ochranu střadatelů a investorů a k zajištění integrity a stability a finančních systémů stran;

9.  vítá skutečnost, že Singapur dne 21. června 2017 podepsal Mnohostrannou dohodu příslušných orgánů (MCAA), jejímž cílem je zavést celosvětový standard pro automatickou výměnu informací týkajících se daní, a že Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dne 30. června 2017 oznámil svůj úmysl spustit automatickou výměnu na základě uvedené dohody se všemi členskými státy EU, s nimiž neměl pro tento účel uzavřenou dvoustrannou dohodu; konstatuje, že Singapur není ani na „černé listině“, ani na „kontrolním seznamu“ v rámci seznamu nespolupracujících jurisdikcí, který vypracovává skupina pro kodex chování EU, přestože některé nevládní organizace Singapur kritizovaly za to, že poskytuje daňové pobídky společnostem;

10.  poukazuje na lepší přístup na singapurský trh veřejných zakázek na základě této dohody oproti Dohodě o vládních zakázkách (GPA); zdůrazňuje, že při zadávání veřejných zakázek by měla být zohledněna i sociální a environmentální kritéria; zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek musí v EU i v Singapuru nadále sloužit nejlepšímu zájmu občanů;

11.  vítá, že Singapur souhlasil s tím, že vytvoří registrační systém zeměpisných označení, který poskytne ochranu asi 190 zeměpisným označením z EU, přičemž další bude možné přidat v pozdější fázi; připomíná, že v roce 2016 EU do Singapuru vyvezla zemědělské a potravinářské výrobky v hodnotě 2,2 miliardy EUR, a podotýká, že Singapur je pro EU pátým největším trhem pro vývoz potravin a nápojů v Asii a unijním zemědělcům a zemědělsko-potravinářským výrobcům skýtá významné možnosti; vítá proto závazek Singapuru uvedený v této dohodě, totiž zachovat nulovou výši cel na zemědělsko-potravinářské výrobky, a zavedení systému certifikace unijních výrobců masa, kteří usilují o vývoz do Singapuru; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že dohoda o volném obchodu se Singapurem nezajišťuje automatickou ochranu 196 zeměpisných označení EU, která jsou zařazena do přílohy ke kapitole o duševním vlastnictví, neboť pro zajištění ochrany bude nutné všechna zeměpisná označení (bez ohledu na původ) posoudit a zveřejnit (a případně řešit námitky) v souladu s registračním postupem v Singapuru; zdůrazňuje, že prováděcí právní předpisy týkající se zeměpisného označení, které zřizují rejstřík Singapuru pro zeměpisná označení a zavádí postup jejich registrace, vstoupí v platnost v okamžiku ratifikace dohody Parlamentem; žádá singapurské orgány, aby okamžitě zahájily práci na postupu registrace a aby co nejdříve zřídily rejstřík a zahájily jeho činnost v okamžiku ratifikace dohody Parlamentem; vybízí Komisi, aby i nadále intenzivně spolupracovala se singapurskými orgány na tom, aby byla zajištěna ochrana co největšího počtu zeměpisných označení EU v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o volném obchodu bez výjimek a omezení (včetně příloh nebo poznámek pod čarou);

12.  zdůrazňuje skutečnost, že dohoda uznává právo členských států vymezovat a poskytovat veřejné služby na všech úrovních a nebrání vládám, aby kteroukoliv privatizovanou službu opět převedly do veřejného sektoru;

13.  poukazuje na to, že dohoda zachovává právo EU ponechat si a uplatňovat své vlastní normy na veškeré zboží a služby prodávané v EU a že tedy veškerý dovoz ze Singapuru musí splňovat normy EU; zdůrazňuje, že by normy EU nikdy neměly být považovány za překážku obchodu, a poukazuje na význam prosazování těchto norem na globální úrovni; zdůrazňuje, že nic v této dohodě nebrání uplatňování zásady předběžné opatrnosti, jak je stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie;

14.  poukazuje na význam odpovědné obchodní politiky, která by byla založena na hodnotách, a na nutnost prosazovat udržitelný rozvoj; vítá proto skutečnost, že se obě strany v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji zavázaly k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a práce a dohodu lze tedy považovat za progresivní obchodní dohodu; konstatuje, že dohoda obsahuje také kapitolu týkající se necelních překážek pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že dohoda mezi EU a Singapurem by mohla představovat nástroj v boji proti změně klimatu a k urychlení a zintenzivnění opatření a investic nezbytných pro udržitelnou, nízkouhlíkovou budoucnost; vyzývá EU a Singapur, aby přijaly všechna nezbytná opatření k dosahování cílů udržitelného rozvoje;

15.  připomíná, že se strany zavázaly k trvalému úsilí o ratifikaci a účinné provedení základních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“); všímá si informací, které singapurská vláda dosud poskytla o tom, jak dodržuje ustanovení tří dosud neratifikovaných úmluv MOP, a to Úmluvy o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, Úmluvy o diskriminaci a Úmluvy o nucené práci, a vyzývá Singapur, aby s MOP dále spolupracoval s cílem pokročit směrem k dosažení úplného souladu s jejich obsahem, a nakonec k jejich ratifikaci v přiměřeném časovém rámci;

16.  vítá závazek účinně provádět mnohostranné dohody v oblasti životního prostředí, jako je Pařížská dohoda o změně klimatu, a závazek k udržitelnému obhospodařování lesů a řízení rybolovu;

17.  zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti regulace je dobrovolná a v žádném případě by neměla omezovat právo na regulaci;

18.  pobízí smluvní strany k tomu, aby plně uplatňovaly ustanovení týkající se spolupráce v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a aby co nejdříve po vstupu dohody o volném obchodu v platnost vytvořily společnou pracovní skupinu a dohodly se s její pomocí na akčním plánu pro příslušná odvětví, jako jsou dobré životní podmínky ryb v akvakultuře;

19.  poukazuje na důležitost zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů do sledování provádění této dohody a požaduje rychlé zřízení domácích poradních skupin v návaznosti na vstup dohody v platnost a vyvážené zastoupení občanské společnosti v těchto skupinách; vyzývá Komisi, aby na tyto mechanismy přidělila dostateční finanční prostředky s cílem umožnit jejich účinné fungování a aby poskytla podporu pro zajištění konstruktivní účasti občanské společnosti;

20.  konstatuje, že Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem stanovuje možnost EU pozastavit dohodu o volném obchodu v případě porušování základních lidských práv ze strany Singapuru;

21.  vyzývá Komisi, aby řádně uplatnila doložku dohody týkající se obecného přezkumu, a to co nejdříve, s cílem posílit vymahatelnost ustanovení v oblasti práce a životního prostředí, mimo jiné prostřednictvím sankčního mechanismu jakožto krajního opatření;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Singapurské republiky.

(1) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30.
(2) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 21.
(3) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0088.


Dohoda o ochraně investic mezi EU a Singapurem ***
PDF 123kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie (07979/2018 – C8-0447/2018 – 2018/0095(NLE))
P8_TA(2019)0090A8-0054/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07979/2018),

–  s ohledem na návrh Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (07980/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0447/2018),

–  s ohledem na posudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017(1),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 13. února 2019(2) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0054/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Singapurské republiky.

(1) Posudek Soudního dvora ze dne 16. května 2017, 2/15, ECLI:EU:C: 2017:376.
(2) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0091.


Dohoda o ochraně investic mezi EU a Singapurem (usnesení)
PDF 139kWORD 48k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie (07979/2018 – C8-0447/2018 – 2018/0095M(NLE))
P8_TA(2019)0091A8-0049/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07979/2018),

–  s ohledem na návrh dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (07980/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (C8-0447/2018),

–  s ohledem na směrnice pro jednání ze dne 23. dubna 2007 o dohodě o volném obchodu s členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2009 vést dvoustranná jednání o dohodě o volném obchodu s jednotlivými členskými státy ASEAN, počínaje Singapurem,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice(1),

–  s ohledem na změny původních směrnic pro jednání ze dne 12. září 2011, které Komisi zmocňují vést jednání o investicích,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1219/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na posudek Soudního dvora ze dne 16. května 2017 v řízení 2/15(4), který si dne 10. července 2015 vyžádala Komise v souladu s čl. 218 odst. 11 SFEU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2018 o příspěvku EU k závaznému nástroji OSN, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků nadnárodního charakteru z hlediska lidských práv(5),

–  s ohledem na pravidla Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) týkající se transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na hlavu V této smlouvy týkající se vnější činnosti Unie,

–  s ohledem na SFEU, a zejména na pátou část, hlavy I, II a V této smlouvy, a zejména pak článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. února 2019(6) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0049/2019),

A.  vzhledem k tomu, že EU a Singapur sdílejí tytéž základní hodnoty, mimo jiné demokracii, právní stát, dodržování lidských práv, kulturní a jazykovou rozmanitost a pevný závazek k obchodu založeném na pravidlech v rámci mnohostranného obchodního systému;

B.  vzhledem k tomu, že EU je ve světovém měřítku hlavním příjemcem i zdrojem přímých zahraničních investic;

C.  vzhledem k tomu, že Singapur je osmou největší cílovou oblastí přímých zahraničních investic EU a první v regionu ASEAN;

D.  vzhledem k tomu, že Singapur je zdaleka největším partnerem EU v jihovýchodní Asii, který představuje téměř jednu třetinu obchodu se zbožím a službami mezi EU a sdružením ASEAN a zhruba dvě třetiny všech investic mezi oběma regiony; vzhledem k tomu, že více než 10 000 evropských společností má své regionální zastoupení v Singapuru a běžně provozuje svou činnost v prostředí právní jistoty a bezpečí;

E.  vzhledem k tomu, že Singapur je na prvním místě, pokud jde o evropské investice v Asii, přičemž stav dvoustranných investic za rok 2016 dosáhl úrovně 256 miliard EUR;

F.  vzhledem k tomu, že v současnosti je v platnosti více než 3000 mezinárodních dohod o investicích a členské státy EU jsou smluvní stranou přibližně 1400 z nich;

G.  vzhledem k tomu, že se jedná o první dohodu zaměřenou „pouze na ochranu investic“, jež EU uzavřela s třetí zemí v návaznosti na jednání mezi orgány o nové struktuře dohod EU o volném obchodu na základě posudku ESD 2/15 ze dne 16. května 2017;

H.  vzhledem k tomu, že Singapur s ohledem na nový přístup EU k ochraně investic a mechanismus jeho prosazování, systém soudů pro investice, souhlasil v roce 2017 s přezkumem ustanovení o ochraně investic sjednaných v roce 2014, tedy s otevřením již uzavřené dohody;

I.  vzhledem k tomu, že dohoda vychází z ustanovení o ochraně investic, jež jsou součástí Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi EU a Kanadou (CETA), kterou Parlament ratifikoval dne 15. února 2017;

J.  vzhledem k tomu, že dne 6. září 2017 si Belgie vyžádala posudek ESD ke slučitelnosti ustanovení dohody CETA týkajících se systému soudů pro investice se smlouvami EU;

K.  vzhledem k tomu, že v rozvinutých ekonomikách s řádně fungujícím soudním systémem jsou mechanismy řešení sporů mezi investory a státem méně důležité, ačkoli mohou tyto mechanismy zajistit rychlejší řešení sporů; vzhledem nicméně k tomu, že vytvoření nezávislého mnohostranného soudu pro investice by vedlo k posílení důvěry v systém a právní jistoty;

L.  vzhledem k tomu, že dohoda nahradí stávající dvoustranné dohody o investicích mezi 13 členskými státy EU a Singapurem, které nezahrnují nový přístup EU k ochraně investic ani mechanismus jeho prosazování (systém soudů pro investice);

M.  vzhledem k tomu, že se smluvní strany zavázaly k tomu, že se budou obracet na mnohostranný soud pro investice, což Parlament rozhodně podporuje;

N.  vzhledem k tomu, že dne 20. března 2018 Rada přijala směrnice pro jednání, jimiž zmocnila Komisi, aby jménem EU jednala o úmluvě o zřízení mnohostranného soudu pro investice; vzhledem k tomu, že tyto směrnice pro jednání byly zveřejněny;

O.  vzhledem k tomu, že EU uzavřela podobnou dohodu o ochraně investic s Vietnamem, kterou Komise přijala dne 17. října 2018;

1.  vítá nový přístup EU k ochraně investic a mechanismus jeho prosazování (systém soudů pro investice), který nahrazuje jak kontroverzní urovnávání sporů mezi investorem a státem, přičemž řeší některé z jeho nedostatků v procesu, tak individuální přístupy uplatňované členskými státy EU ve stávajících dvoustranných dohodách o investicích;

2.  považuje za zásadní, aby dohoda zajistila vysokou úroveň ochrany investic, transparentnosti a odpovědnosti a aby současně smluvním stranám zaručila právo na regulaci na všech úrovních veřejné správy a naplňování legitimních cílů veřejné politiky, jako je veřejné zdraví a ochrana životního prostředí; zdůrazňuje, že pokud by jedna smluvní strana přijímala regulace způsobem, který má negativní dopad na investice nebo je v rozporu s investorovým očekáváním zisku, neznamenalo by to automaticky porušení norem ochrany investic, a nevznikl by tím jakýkoli nárok na odškodnění; zdůrazňuje, že dohoda nesmí žádným způsobem omezovat autonomní postavení sociálních partnerů a práva odborů;

3.  zdůrazňuje, že dohoda zaručuje, že investoři z EU nebudou v Singapuru oproti singapurským investorům diskriminováni, a náležitě je chrání před protiprávním vyvlastněním;

4.  připomíná, že systém soudů pro investice předpokládá zřízení stálého tribunálu první instance pro investice a odvolacího tribunálu, jejichž členové budou muset mít kvalifikaci srovnatelnou s kvalifikací soudců Mezinárodního soudního dvora, mimo jiné odborné znalosti v oblasti mezinárodního práva veřejného a nikoli pouze v oblasti obchodního práva, a budou muset splňovat přísné požadavky na nezávislost, morální bezúhonnost a etické chování v podobě závazného kodexu chování, jehož účelem je předcházet vzniku střetů zájmů;

5.  vítá skutečnost, že se na řízení před tribunály budou vztahovat pravidla transparentnosti, dokumentace k případu budou veřejně dostupné a slyšení budou probíhat veřejně; je přesvědčen, že větší transparentnost pomůže vyvolat důvěru veřejnosti v systém; dále vítá srozumitelnost důvodů, na základě kterých může investor podat žalobu, což zajišťuje větší transparentnost a spravedlivost procesu;

6.  zdůrazňuje, že třetí strany, např. zaměstnanecké organizace a organizace na ochranu životního prostředí, nejsou oprávněny podávat žaloby před tribunály, a proto se nemohou účastnit jako dotčené strany za účelem vymáhání povinností investorů, avšak mohou přispět k řízení v rámci systému soudů pro investice prostřednictvím informací amicus curiae; zdůrazňuje skutečnost, že soud pro investice stále představuje samostatný systém pouze pro zahraniční investory;

7.  zdůrazňuje, že spekulativní výběr nejpříznivější jurisdikce nesmí být možný a že se musí zabránit tomu, aby byla vedena vícečetná a souběžná řízení;

8.  připomíná, že dohoda značně vychází z ustanovení dohody CETA o ochraně investic, neboť zahrnuje ustanovení týkající se povinností bývalých soudců, kodex chování, jehož účelem je předcházet vzniku střetů zájmů, a plně funkční odvolací tribunál v době uzavření dohody;

9.  vítá závazek Singapuru ohledně zřízení mnohostranného soudu pro investice jako veřejného a nezávislého mezinárodního soudu, jenž bude příslušný pro spory o investicích mezi investory a státy, které přijmou jeho příslušnost ve věci jejich dvoustranných dohod o investicích, a jehož hlavním cílem musí být reforma a nahrazení stávajícího nevyváženého, nákladného a roztříštěného režimu ochrany investic; považuje dohodu za výchozí bod rozhodujícího významu pro dosažení tohoto cíle; vybízí Komisi, aby i nadále vyvíjela úsilí zaměřené na oslovení třetích zemí, s cílem zřídit mnohostranný soud pro investice co nejdříve;

10.  vítá rozhodnutí Rady zveřejnit směrnici pro jednání ze dne 20. března 2018 o mnohostranném soudu pro investice a vyzývá Radu, aby zveřejnila směrnice pro jednání týkající se veškerých předchozích i budoucích obchodních a investičních dohod, a to bezprostředně po jejich přijetí, aby se zvýšila transparentnost a veřejná kontrola;

11.  zdůrazňuje skutečnost, že dohoda nahradí stávající dvoustranné dohody o investicích mezi 13 členskými státy EU a Singapurem a poskytne tak větší soudržnost než dvoustranné dohody, které vycházejí ze zastaralých ustanovení o ochraně investic a zahrnují urovnávání sporů mezi investorem a státem; zdůrazňuje, že dohoda rovněž vytvoří nová práva pro pohledávky investorů ve zbývajících 15 členských státech; zdůrazňuje, že funkční vnitrostátní soudy jsou hlavní možností řešení sporů s investory, ale považuje dohodu za důležitý krok k reformě celosvětových pravidel o ochraně investic a řešení sporů;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že chybí ustanovení o odpovědnosti investorů, a v této souvislosti zdůrazňuje význam sociální odpovědnosti podniků; vyzývá Komisi, aby zvážila právní předpisy obdobné těm, které se týkají konfliktních minerálů a dřeva, např. pro oděvní průmysl; připomíná význam pokynů OECD pro nadnárodní společnosti a obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

13.  konstatuje neexistenci celosvětového přístupu k dodržování právních předpisů v oblasti lidských práv ze strany podniků a neexistenci dostupných mechanismů nápravy; bere na vědomí činnost, kterou v OSN zahájila otevřená mezivládní pracovní skupina pro nadnárodní korporace a jiné podnikatelské subjekty s ohledem na lidská práva, pokud jde o vytvoření závazného nástroje OSN; vybízí Komisi a členské státy EU, aby se do této iniciativy konstruktivně zapojily;

14.  vybízí Komisi, aby pokračovala v úsilí o zajištění větší dostupnosti systému soudů pro investice, zejména pro malé a střední podniky a menší společnosti;

15.  vyzývá Komisi a Singapur k dohodě o přísnějších sankcích pro případ, že některý člen tribunálu nedodržuje kodex chování, a aby zajistily zavedení sankcí, jakmile tato dohoda vstoupí v platnost;

16.  domnívá se, že schválení této dohody zajistí EU větší vliv při jednání o podobných dohodách s dalšími státy ASEAN, aby byla v celém regionu zavedena podobná pravidla o ochraně investic;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Singapurské republiky.

(1) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 34.
(2) Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 40.
(3) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30.
(4) Posudek Soudního dvora ze dne 16. května 2017, 2/15, ECLI:EU:C: 2017:376.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0382.
(6) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0090.


Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem ***
PDF 121kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (15375/2018 – C8-0026/2019 – 2018/0403(NLE))
P8_TA(2019)0092A8-0020/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15375/2018),

–  s ohledem na návrh dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (08224/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 212 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0026/2019),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 13. února 2019(1) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0020/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Singapurské republiky.

(1) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0093.


Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem (usnesení)
PDF 162kWORD 50k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o podpisu, jménem Unie, Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (15375/2018 – C8-0026/2019 – 2018/0403M(NLE))
P8_TA(2019)0093A8-0023/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15375/2018),

–  s ohledem na návrh Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé (08224/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 212 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0026/2019),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem, která byla podepsána dne 19. října 2018,

–  s ohledem na dohodu o volném obchodu (FTA) a dohodu o ochraně investic (IPA), které byly podepsány dne 19. října 2018,

–  s ohledem na dohodu o spolupráci mezi sdružením ASEAN a EHS podepsanou v březnu 1980, která představuje právní rámec pro vztahy mezi EU a sdružením ASEAN(1),

–  s ohledem na 12. summit Asie-Evropa (ASEM), který se konal v Bruselu ve dnech 18. a 19. října 2018,

–  s ohledem na 10. meziparlamentní setkání mezi EU a Singapurem, které se konalo dne 23. května 2017 v Singapuru,

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou v červnu 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

–  s ohledem na „Hlavní směry zahraniční a bezpečností politiky EU vůči východní Asii“, které schválila Rada dne 15. června 2012,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 28. května 2018 2018 o posílené bezpečnostní spolupráci EU v Asii a s Asií,

–  s ohledem na strategii EU pro propojení Evropy a Asie, která se zakládá na koncepci udržitelného propojení,

–  s ohledem na svá nedávná usnesení o sdružení ASEAN, zejména usnesení ze dne 3. října 2017 o politických vztazích EU se sdružením ASEAN(2) a usnesení ze dne 15. ledna 2014 o budoucnosti vztahů mezi EU a ASEAN(3),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. února 2019 (4)o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0023/2019),

A.  vzhledem k tomu, že EU navázala vztahy se Singapurem již před několika desetiletími a že tyto vztahy jsou založeny na dlouhé historii přátelství a úzkých historických, politických a ekonomických vazeb; vzhledem k tomu, že toto bilaterální partnerství je založeno na sdílených hodnotách a závazku k mírovému a prosperujícímu světu;

B.  vzhledem k tomu, že obě strany dohody o partnerství a spolupráci (PCA) opět zdůraznily, že dodržují demokratické zásady, zásady právního státu, lidská práva a základní svobody, jak jsou zakotveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v dalších platných mezinárodních lidskoprávních nástrojích;

C.  vzhledem k tomu, že Singapur je zakládajícím členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), které v roce 2017 oslavilo 40. výročí svého založení;

D.  vzhledem k tomu, že v průběhu singapurského předsednictví tomuto sdružení v roce 2018, které probíhalo v duchu hesla „Odolní a inovativní“, byly v Singapuru uspořádány dva summity a tato země rovněž podpořila jednotnost a bezpečnost sdružení ASEAN a hospodářskou spolupráci v rámci tohoto sdružení, přičemž byly zahájeny iniciativy jako např. stipendium ASEAN pro mladé lidi;

E.  vzhledem k tomu, že Singapur je blízkým spojencem Spojených států, s nimiž v roce 2003 uzavřel dohodu o volném obchodu, a že Singapur tuto skutečnost považuje za nezbytnou pro bezpečnost, stabilitu a rovnováhu v asijsko-tichomořské oblasti;

F.  vzhledem k tomu, že Singapur se v roce 2017 umístil na 9. místě na indexu lidského rozvoje Rozvojového programu OSN;

G.  vzhledem k tomu, že Singapur se v roce 2017 umístil na 6. místě indexu vnímání korupce organizace Transparency International, což znamená, že se jedná o jednu z nejméně zkorumpovaných zemí na světě;

H.  vzhledem k tomu, že první fórum EU a ASEAN pro mladé lídry se konalo v únoru 2018;

I.  vzhledem k tomu, že Singapur zažívá bezprecedentní úrovně znečištění ovzduší v důsledku lesních požárů v sousedních zemích, které jsou do značné míry důsledkem záměrného vypalování za účelem „očištění“ pozemků určených pro plantáže na produkci palmového oleje a dřeva;

J.  vzhledem k tomu, že ústava Singapuru zaručuje právo na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování, jehož výkon je však přísně omezován s poukazem na potřebu zajistit bezpečnost, ochranu veřejného pořádku, morálku, výsady parlamentu a rasovou a náboženskou harmonii; vzhledem k tomu, že Singapur se v žebříčku světového indexu svobody tisku na rok 2018 nachází na 151. místě ze 180; vzhledem k tomu, že singapurské zákony vymezují pohrdání, pobuřování a urážku na cti jsou využívány proti aktivistům, blogerům a sdělovacím prostředkům s cílem umlčet kritiku;

K.  vzhledem k tomu, že Singapur i nadále uplatňuje trest smrti; vzhledem k tomu, že po krátkém období bez poprav se počet poprav od roku 2014 zvyšuje;

L.  vzhledem k tomu, že práva singapurské komunity LGBTI jsou velmi omezená; vzhledem k tomu, že konsensuální pohlavní styk mezi dvěma muži je protizákonný a trestá se odnětím svobody v délce nejvýše dvou let; vzhledem k tomu, že singapurský právní řád neuznává vztah osob stejného pohlaví;

M.  vzhledem k tomu, že Singapur doposud neratifikoval dvě klíčové úmluvy MOP, a to Úmluvu o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a Úmluvu o diskriminaci;

Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem

1.  vítá uzavření dohody o partnerství a spolupráci (PCA), která má strategický význam a poskytne právní rámec pro dlouhodobé dvoustranné vztahy, a závazek k posílení a rozšíření spolupráce na regionálních a mezinárodních fórech a v oblastech, jako je ochrana životního prostředí, mezinárodní stabilita, spravedlnost, bezpečnost a rozvoj;

2.  vyzdvihuje příležitosti, které tato PCA nabízí v nových oblastech spolupráce, jako jsou lidská práva, spravedlnost, svoboda a bezpečnost a nešíření jaderných zbraní, a pro vědeckou a technologickou spolupráci v oblastech, jako je energetika, životní prostředí, boj proti změně klimatu, ochrana přírodních zdrojů a doprava, zejména námořní a letecká doprava;

3.  vítá spolupráci v oblasti mezilidských kontaktů a informační společnosti, v audiovizuální a mediální oblasti, v oblasti vzdělávacích a kulturních výměn, zaměstnanosti, sociálních věcí, zdravotnictví a statistiky, která pomůže vyhodnotit pokrok dohody;

4.  domnívá se, že dohoda o partnerství a spolupráci (rámcová dohoda) je politicky úzce provázaná s dohodou o volném obchodu a dohodou o ochraně investic a tyto dohody doplňuje; připomíná, že článek 44 dohody o partnerství a spolupráci umožňuje pozastavit uplatňování dohod v případě systematického a závažného porušování jejich klíčových prvků, včetně demokratických zásad, právního státu a lidských práv;

5.  vítá skutečnost, že Singapur dne 21. června 2017 podepsal Mnohostrannou dohodu příslušných orgánů (MCAA), jejímž cílem je zavést celosvětový standard pro automatickou výměnu informací týkajících se daní, a že Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dne 30. června 2017 oznámil svůj úmysl spustit automatickou výměnu na základě uvedené dohody se všemi členskými státy EU, s nimiž neměl uzavřenou dvoustrannou dohodu s týmž účelem; vybízí strany, aby v dohodě o partnerství a spolupráci plně využívaly ustanovení o spolupráci v oblasti daní;

Lidská práva a základní svobody

6.  opět zdůrazňuje potřebný závazek a angažovanost v oblasti dodržování lidských práv (včetně sociálních práv), demokracie, základních svobod, řádné správy věcí veřejných a právního státu a také závazek, že budou strany v tomto směru vzájemně spolupracovat; připomíná, že lidská práva zaujímají ústřední místo ve vztazích EU se třetími zeměmi; vyzývá singapurské orgány, aby za všech okolností zajistily dodržování mezinárodního práva, demokracie, lidských práv a základních svobod v souladu s Chartou OSN a Všeobecnou deklarací lidských práv, a domnívá se, že EU by měla i nadále podporovat Singapur v oblasti sociálního začleňování, dodržování lidských práv a zásad právního státu, prosazování míru, bezpečnosti a reformy soudnictví; vítá otevřenou veřejnou diskusi o revizi nevymáhaného zákona o trestání konsensuálních vztahů mezi osobami stejného pohlaví a vyzývá vládu Singapuru, aby plně chránila práva LGBTI komunity; trvá na tom, že singapurská vláda by měla zrušit zákony trestající pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví; zdůrazňuje, že je třeba dále spolupracovat ve věci práv žen, a naléhavě vybízí singapurskou vládu, aby podpořila přijetí zákona zakazujícího všechny formy diskriminace žen a diskriminaci na základě sexuální orientace;

7.  vyzývá EU, aby se singapurskou vládou zahájila dialog s cílem dosáhnout zavedení okamžitého moratoria na trest smrti, které by bylo prvním krokem na cestě k jeho úplnému zrušení;

8.  vyzývá singapurskou vládu, aby chránila svobodu projevu a shromažďování, neboť jsou klíčovými prvky dobře fungující demokracie;

9.  vyzývá EU, aby se zapojila do dialogu se singapurskými orgány s cílem usnadnit ratifikaci lidskoprávních nástrojů a klíčových dohod MOP ze strany Singapuru; bere na vědomí, že Singapur doposud neratifikoval klíčové úmluvy MOP o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a o diskriminaci a vypověděl úmluvu o nucené práci; očekává, že Singapur bude dále spolupracovat s organizací MOP s cílem pokročit směrem k dosažení úplného souladu s jejich obsahem a nakonec k jejich ratifikaci;

Vztahy mezi EU a Singapurem

10.  zdůrazňuje, že uzavření PCA je silným podnětem pro posílení vazeb mezi EU, Singapurem a regionem jihovýchodní Asie obecně;

11.  zdůrazňuje politickou hodnotu silných obchodních a investičních vazeb mezi Singapurem a EU;

12.  zdůrazňuje zvláštní zkušenosti EU s budováním institucí, jednotným trhem, sbližováním právních předpisů, krizovým řízením, humanitární pomocí a odstraňováním následků katastrof a lidskými právy a demokracií; zdůrazňuje, že EU by měla zintenzivnit politický dialog a spolupráci v otázkách, jako jsou základní práva a otázky společného zájmu, včetně právního státu a bezpečnosti a ochrany svobody projevu;

13.  vítá skutečnost, že PCA podporuje mezilidské výměny, jako je např. akademická mobilita v rámci programu Erasmus Mundus, a usnadňuje další rozvoj kulturních výměn s cílem zlepšit vzájemné porozumění a rozvíjet poznání obou kultur;

14.  vyzdvihuje úlohu nadace Asie–Evropa (ASEF), která je hlavním nástrojem pro kulturní výměny mezi Asií a Evropou; vítá její úlohu, pokud jde o začlenění otázek občanské společnosti jako zásadního prvku jednání na summitech Asie-Evropa (ASEM);

15.  zdůrazňuje, že středisko Evropské unie v Singapuru, které bylo zřízeno v roce 2009 v partnerství se singapurskou Národní univerzitou a Nan-jangskou technologickou univerzitou, podporuje znalosti a porozumění EU a jejích politik a je součástí globální sítě středisek excelence EU;

16.  vybízí singapurské výzkumníky, aby prováděli společné výzkumné a inovační projekty se subjekty EU v rámci výzkumných iniciativ EU, jako je např. program Horizont 2020, a aby se zabývali společnými globálními výzvami spojenými se změnou klimatu, životním prostředím, biotechnologií, zdravotnictvím, stárnutím obyvatelstva, energetikou, přírodními zdroji a potravinovým zabezpečením;

Regionální a mezinárodní spolupráce

17.  domnívá se, že Singapur je klíčovým partnerem pro reakci na humanitární katastrofy v jihovýchodní Asii a také důležitým hráčem pro politickou stabilitu celého regionu;

18.  vyjadřuje obavy, že změna klimatu bude mít na Singapur a region ASEAN závažné dopady; vítá pozitivní příspěvek Singapuru k dosahování rozvojových cílů tisíciletí a k cílům udržitelného rozvoje; vítá ratifikaci Pařížské dohody ze strany Singapuru dne 21. září 2016 a očekává, že splní plánované cíle snížení emisí do roku 2030; usiluje o spolupráci s Čínou a sdružením ASEAN na urychlení provádění Pařížské dohody o klimatu; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat pomoc Singapuru a ostatním zemím sdružení ASEAN s cílem posílit ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti, zejména korálových útesů, a systematickou obnovu lesních ekosystémů; vítá úlohu Singapuru v regionální problematice omezování odlesňování; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla posílena spolupráce EU a Singapuru s cílem účinně potlačovat lesní požáry a zavádět technologie, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, v oblasti dopravy a budov;

19.  domnívá se, že existuje prostor pro spolupráci mezi EU a sdružením ASEAN, zájem na této spolupráci a její potřeba, aby bylo možné vybudovat společnou ekonomickou strategii zaměřenou na oběhové hospodářství;

20.  vítá vytvoření fóra mladých lídrů EU-ASEAN, které umožní mladým lídrům z EU a zemí ASEAN vyměňovat si nápady a budovat vztahy, čímž se dále podpoří vztahy mezi EU a ASEAN;

21.  zdůrazňuje, že tato dohoda o partnerství a spolupráci bude pro EU příležitostí k posílení jejího přínosu k provádění sdílených cílů v indicko-tichomořské oblasti; vyzývá k posílení úsilí směřujícího ke svobodné a otevřené indicko-tichomořské oblasti;

22.  vyzývá ke spolupráci se Singapurem při sledování společných zájmů týkajících se provádění politik sdružení ASEAN a EU v oblasti propojení; zdůrazňuje, že je zapotřebí spolupráce, pokud jde o iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, s cílem usilovat o provádění cílů a kritérií propojení, které byly dohodnuty na nedávném summitu EU-Čína; opakuje, že je třeba podporovat mnohostrannou správu;

23.  zdůrazňuje, že Singapur se zasazuje o regionální multilateralismus v jihovýchodní Asii; bere na vědomí úlohu Singapuru v meziregionálním diplomatickém, hospodářském a institucionálním dialogu mezi EU a ASEAN a zdůrazňuje, že Singapur podporuje regionální integraci v jihovýchodní Asii;

24.  konstatuje, že Singapur je strategicky umístěn; bere na vědomí příspěvek Singapuru k regionální a celosvětové bezpečnosti; vítá každoroční asijský bezpečnostní summit v Asii, který bývá také nazýván „dialog Shangri-La“ a který je od roku 2002 pořádán v hotelu Shangri-La v Singapuru;

25.   vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím napětím v Jihočínském moři; vyzývá sdružení ASEAN, aby urychlilo konzultace o kodexu chování pro mírové řešení sporů a neshod v této oblasti, a vyzývá EU, aby tento proces podpořila; trvá na tom, že by tato otázka měla být vyřešena v souladu s mezinárodním právem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS); je potěšen, že Singapur, tedy země, která nároky nevznáší, naléhavě vyzval strany, aby zvládaly své názorové rozdíly v míru a v souladu s mezinárodním právem, včetně úmluvy UNCLOS;

26.  společně se Singapurem vyzývá ke svobodě plavby a přeletu nad dotčenou oblastí a zdůrazňuje, že EU má velký zájem na prosazování stability v jihovýchodní Asii; zdůrazňuje klíčovou úlohu regionálního fóra ASEAN a východoasijského summitu při podpoře dialogu o bezpečnosti mezi regionálními a mimoregionálními mocnostmi Číny a Spojených států;

27.  vítá program sdružení ASEAN pro kybernetickou kapacitu, který byl zahájen z podnětu Singapuru a jehož cílem je pomáhat národům ASEAN při odhalování kybernetických hrozeb a reakci na ně; chápe, že ASEAN nemá žádné vzájemné normy pro kybernetickou ochranu, což by mohlo bránit spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti v regionu; vyzývá EU, aby sdílela své zkušenosti s řešením kybernetických a hybridních hrozeb a podporovala budování kapacit ASEAN v této oblasti;

28.  chválí Singapur za to, že v letech 2003 až 2008 nasazoval jednotky a materiál na podporu mnohonárodnostní koalice v Iráku, a za jeho následný příspěvek k operacím namířeným proti ISIS v Iráku a Sýrii;

29.  uznává připravenost Singapuru pořádat vrcholné schůzky na podporu míru a budování důvěry v Asii i mimo ni a jeho úlohu při těchto schůzkách;

Institucionální rámec dohody o partnerství a spolupráci

30.  vítá skutečnost, že na základě dohody o partnerství a spolupráci byl zřízen smíšený výbor složený ze zástupců obou stran na odpovídající vysoké úrovni, který má zajistit řádné fungování a provádění dohody, stanovovat priority a vydávat doporučení na podporu cílů dohody;

31.  vyzývá k pravidelným výměnám mezi Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Parlamentem, aby měl Parlament možnost sledovat provádění dohody o partnerství a spolupráci a dosahování jejích cílů;

o
o   o

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Singapuru.

(1) Úř. věst. L 144, 10.6.1980, s. 2.
(2) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 44.
(3) Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 75.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2019)0092.


Smlouva o založení Dopravního společenství ***
PDF 122kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Smlouvy o založení Dopravního společenství jménem Evropské unie (13111/2018 – C8-0473/2018 – 2018/0282(NLE))
P8_TA(2019)0094A8-0022/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13111/2018),

–  s ohledem na Smlouvu o založení Dopravního společenství(1),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91 a čl. 100 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0473/2018),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0022/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením smlouvy;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Albánské republiky, Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Kosova(2), Černé Hory a Republiky Srbsko.

(1) Úř. věst. L 278, 27.10.2017, s. 3.
(2) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.


Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2018
PDF 175kWORD 62k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2018 (2018/2148(INI))
P8_TA(2019)0095A8-0467/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé,

–  s ohledem na protokol o úpravě dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé za účelem zohlednění přistoupení Chorvatska k Evropské unii, který byl podepsán dne 18. července 2016 a vstoupil v platnost dne 1. února 2017,

–  s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii předloženou dne 15. února 2016 a na odpovědi na dotazník Komise, které země předložila dne 28. února 2018,

–  s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19.– 20. června 2003 o západním Balkánu a jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro země západního Balkánu: směřování k evropské integraci“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. října 2017 o Bosně a Hercegovině ze dne 26. června 2018 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení a ze dne 15. října 2018 o Bosně a Hercegovině / operaci EUROFOR Althea,

–  s ohledem na první schůzi parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala ve dnech 5.–6. listopadu 2015, na druhou schůzi Rady stabilizace a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala dne 10. července 2017, a na třetí schůzi parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala dne 27. března 2018 a třetí schůzi Rady stabilizace a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala 13. července 2018,

–  s ohledem na berlínský proces, zejména na závěry jeho předsedy ze schůze vedoucích představitelů na summitu zemí západního Balkánu, který se konal dne 10. července 2018 v Londýně, na tři společná prohlášení o regionální spolupráci a dobrých sousedských vztazích, o pohřešovaných osobách a o válečných zločinech, která byla podepsána týž den, a na prohlášení proti korupci, které Bosna a Hercegovina při této příležitosti vydala,

–  s ohledem na Sofijské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 a na k němu přiložený „sofijský program priorit“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, COM(2018)0065,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2018 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018“ (COM(2018)0450), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2018“ (SWD(2018)0155),

–  s ohledem na prohlášení o volební reformě v souvislosti s volbami do orgánu federace Sněmovny národů, které dne 2. května 2018 vydali místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová a komisař pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření Johannes Hahn,

–  s ohledem na výsledky voleb, které se konaly dne 7. října 2018,

–  s ohledem na předběžná zjištění a závěry mezinárodní volební pozorovací mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ODIHR), které byly zveřejněny dne 8. října 2018,

–  s ohledem na společné prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise Federiky Mogheriniové a komisaře Johannese Hahna ze dne 8. října 2018 o volbách v Bosně a Hercegovině,

–  s ohledem na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 25. května 2018,

–  s ohledem na místní prohlášení EU ze dne 1. června 2018 o trestním řádu Bosny a Hercegoviny,

–  s ohledem na 53.(1) a 54.(2) zprávu vysokého představitele pro provádění mírové dohody v Bosně a Hercegovině pro Radu bezpečnosti OSN ze dne 3. května 2018 a 31. října 2018,

–  s ohledem na program reforem v Bosně a Hercegovině pro období 2015–2018, který byl přijat v červenci 2015, a na koordinační mechanismus přijatý radou ministrů Bosny a Hercegoviny a vládami Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské dne 23. srpna 2016,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0467/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EU je i nadále věrná svému závazku, jenž se týká evropské perspektivy Bosny a Hercegoviny, její územní integrity, svrchovanosti a jednoty;

B.  vzhledem k tomu, že žádost této země o členství v EU představuje strategickou volbu a závazek k pokroku na cestě ke členství v EU;

C.  vzhledem k tomu, že Komise připravuje své stanovisko k žádosti Bosny a Hercegoviny o vstup do EU; vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina vypracovala s využitím mechanismu pro koordinaci záležitostí týkajících se EU své odpovědi na dotazník Komise a předložila je dne 28. února 2018; vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina dne 20. června 2018 obdržela více než 600 navazujících otázek a dosud nebyla schopna zaslat na tyto doplňující otázky odpovědi;

D.  vzhledem k tomu, že od poloviny roku 2017 dochází k výraznému zpomalování v přijímání reforem souvisejících s EU, a to i přes závazek Bosny a Hercegoviny provádět program reforem; vzhledem k tomu, že přistoupení k EU je komplexní proces, který vyžaduje politickou vůli, společné úsilí všech zúčastněných stran a konsenzus ohledně programu reforem; vzhledem k tomu, že institucionální, hospodářské a sociální reformy musí být zacíleny především na občany Bosny a Hercegoviny;

E.  vzhledem k tomu, že se v Bosně a Hercegovině konaly dne 7. října 2018 všeobecné volby; vzhledem k tomu, že politické strany nejsou schopny se shodnout na změnách volebního zákona, které jsou potřebné k řešení právní mezery, která je důsledkem rozhodnutí Ústavního soudu v případě Ljubić, který se týká voleb členů federální Sněmovny národů; vzhledem k tomu, že úsilí o usnadnění tohoto problému pod vedením velvyslanců EU a USA v Bosně a Hercegovině a se zapojením Benátské komise, dosud nebylo úspěšné;

F.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina i nadále porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech, jako ve věci Sejdić a Finci a souvisejících případech; vzhledem k tomu, že Komise byla pověřena Radou, aby při vypracovávání svého stanoviska k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU věnovala této otázce zvláštní pozornost; vzhledem k tomu, že stanovisko Komise proto bude pravděpodobně analyzovat otázky související s funkčností a prověří právní rámec kompatibility s acquis EU a určí ústavní a další nezbytné reformy; vzhledem k tomu, že čím více se Bosna a Hercegovina blíží k získání členství v EU, tím naléhavěji bude zapotřebí ústavní reforma zaměřená na zvýšení funkčnosti a zajištění ochrany lidských práv; vzhledem k tomu, že politické vedení země bylo dosud neschopné napravit související nedostatky v ústavě Bosny a Hercegoviny;

G.  vzhledem k tomu, že 13 rozhodnutí Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny a četná ústavní rozhodnutí na úrovni územních jednotek (28 ve Federaci a 7 v Republice srbské) nejsou v současné době prováděna; vzhledem k tomu, že provádění rozhodnutí ústavního soudu je základním předpokladem prosazování právního státu;

H.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina je rovněž signatářem Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (Espoo, 1991);

I.  vzhledem k tomu, že v moderní Evropě není místo pro glorifikaci osob obviněných z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti;

J.  vzhledem k tomu, že přetrvávající problémy v procesu usmíření by měly být řešeny důrazněji;

K.  vzhledem k tomu, že korupce, včetně korupce na nejvyšší úrovni, je i nadále široce rozšířená;

1.  vítá skutečnost, že Bosna a Hercegovina předložila odpovědi na dotazník Komise; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby včas, transparentně a podrobně zodpověděla doplňující otázky, které jsou spíše technické povahy, a přispěla tak ke stanovisku Komise k žádosti o vstup do EU;

2.  je znepokojen výrazným zpomalením reforem způsobeným spory mezi dotčenými stranami a velmi brzy zahájenou, značně polarizovanou předvolební kampaní; zdůrazňuje, že deklarovanému závazku orgánů Bosny a Hercegoviny k evropské integraci musí odpovídat důsledné provádění reforem vycházejících z programu reforem a promítnutých do konkrétních výsledků, z nichž budou mít prospěch občané bez ohledu na svou etnickou a náboženskou příslušnost; lituje toho, že kromě přijetí celostátních strategií v oblasti životního prostředí, rozvoje venkova a energetiky a některých důležitých reformních opatření, jako například změny zákona o spotřební dani nutné pro zajištění finančních prostředků z Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, nebylo dosaženo významnějšího pokroku;

3.  lituje toho, že volební kampani opět dominovala kontroverzní nacionalistická a etnická rétorika a že nadále charakterizuje politický diskurz v zemi, do něhož jsou zapojeni političtí hráči na všech stranách; vyzývá všechny vedoucí politické představitele, aby se neprodleně zapojili do vytvoření správních orgánů na všech úrovních prostřednictvím konstruktivní spolupráce v zájmu občanů svojí země; žádá, aby veřejnost byla o procesu integrace do EU řádně informována a aby byla informována rovněž o projektu pro usmíření a rozvoj politické kultury založené na kompromisu a vzájemném porozumění;

4.  uvádí, že tento volební cyklus opět charakterizovala segmentace podle etnické příslušnosti a volební kampaň se zaměřovala hlavně na kontroverzní otázky související s minulostí, spíše než na navrhování konkrétních řešení každodenních problémů obyvatel; odsuzuje nacionalistickou a štvavou předvolební rétoriku, která prohlubuje rozdíly mezi třemi konstitutivními národy; konstatuje, že volby konané dne 7. října 2018 byly navzdory určitým nesrovnalostem konkurenceschopné a obecně proběhly řádným způsobem, a že občané Bosny a Hercegoviny uplatnili své demokratické právo klidně a řádně; znovu připomíná, že všechny případy údajných volebních nesrovnalostí by měly být co nejjasněji vyšetřeny a odsouzeny a jakékoli nezákonné činnosti by měly být stíhány; zdůrazňuje přetrvávající nedostatky v procesu demokratických voleb a očekává, že doporučením OBSE/ODIHR bude bez prodlev věnována pozornost; připomíná, že rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010 týkající se demokratického práva občanů Mostaru volit v místních volbách dosud nebylo provedeno;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že se před volbami nepodařilo dosáhnout kompromisu v souvislosti se změnami volební legislativy vyžadovanými k řešení právní mezery vyplývající z rozhodnutí Ústavního soudu v případě Ljubić týkajícího se volby členů federální Sněmovny národů; bere na vědomí rozhodnutí ústřední volební komise o rozdělení mandátů ve federální Sněmovně národů přijaté dne 18. prosince 2018 a vyzývá všechny politické aktéry k systematickému vyřešení zbývajících právních mezer ve volebním zákoně Bosny a Hercegoviny; naléhavě vyzývá všechny politické vůdce a zvolené poslance parlamentů, aby prokázali odpovědnost, vyvarovali se výroků zpochybňujících jednotu státu, opomíjeli svá protichůdná stanoviska a nalezli kompromisy a řešení, která budou přijatelná pro všechny; varuje před zpožděními a snahami blokovat vytváření orgánů po volbách, což by nesloužilo zájmu občanů ani cíli evropské integrace; zdůrazňuje, že uspořádání voleb, uskutečnění jejich výsledků a vytvoření vlády v souladu s příslušnými právními ustanoveními je zásadním prvkem dobře fungující demokracie, jakož i požadavek, který musí splňovat každá země ucházející se o vstup do EU;

6.  opakovaně zdůrazňuje potřebu sestavení federální Sněmovny národů v souladu s rozhodnutími Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny, k němuž vyzývá i společné prohlášení místopředsedkyně, vysoké představitelky Mogheriniové a komisaře Hahna o volbách v Bosně a Hercegovině;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že otázka demokratického a legitimního zastoupení tří konstitutivních národů a všech občanů zůstává nevyřešena; naléhavě vyzývá všechny strany, aby nalezly včasný kompromis, neboť tato otázka by měla být co nejdříve projednána novými zákonodárci, a to i vykonáváním rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu Sejdić-Finci a v souvisejících případech; opakuje, že je třeba přistoupit k ústavním, politickým a volebním reformám, které z Bosny a Hercegoviny učiní plně účinný, inkluzivní a funkční stát založený na zásadách právního státu;

8.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se delegáti z Bosny a Hercegoviny dosud neshodli na pravidlech postupu Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení, který se tak po tři roky nesešel, a to kvůli pokusům zavést do jeho pravidel hlasování princip blokování na základě etnické příslušnosti; vyjadřuje politování nad tím, že delegáti nespolupracují s Evropským parlamentem, připomíná, že tak jednají v přímém rozporu s povinnostmi vyplývajícími z dohody o stabilizaci a přidružení, a naléhavě žádá všechny aktéry, aby schválili a přijali jednací řád Parlamentního výboru založený na doporučeních k této věci ze strany Evropského parlamentu; konstatuje, že fungující demokratické orgány včetně parlamentu jsou předpokladem pro pokrok v procesu integrace do EU;

9.  je znepokojen nedostatkem systematických regulačních posouzení dopadu a veřejných konzultací, nedostatečnou a nízkou kvalitou sledování a podávání zpráv, a nedostatkem formálních požadavků na zveřejnění klíčových plánovacích dokumentů vlády;

10.  vyzývá k přijetí dalších nediskriminačních a genderově citlivých celostátních strategií v oblastech, jako je zaměstnanost a správa veřejných financí, které umožní důsledné uplatňování reforem v celé zemi, jakož i přístup k dalšímu financování z NPP; s uspokojením konstatuje, že přijetí příslušných celostátních strategií umožňuje dodatečné financování z NPP II v klíčových oblastech, jako je zemědělství a rozvoj venkova, životní prostředí a energetika, a to v rámci nedávno revidovaného orientačního strategického dokumentu pro období 2014–2020; zdůrazňuje, že je potřeba zajistit lepší předvstupní pomoc, zejména zlepšením koordinace dárců a správní kapacity; naléhavě vyzývá k přijetí národního programu pro sbližování právních předpisů země s acquis EU, což je právní požadavek vycházející z dohody o stabilizaci a přidružení a nezbytný prostředek pro přípravu na vstup do EU;

11.  znovu vyzývá k přijetí celostátní strategie pro lidská práva; zdůrazňuje, že pozměňovací návrhy k zákonu o veřejném ochránci práv je třeba přijmout co nejdříve s cílem zajistit dodržování pařížských zásad; považuje za nezbytné, aby Bosna a Hercegovina zřídila vnitrostátní preventivní mechanismus za účelem předcházení mučení a špatnému zacházení a přijala celostátní zákon o právech civilistů mučených během války, a to v souladu s jejími mezinárodními závazky; domnívá se, že Bosna a Hercegovina by se měla více snažit, aby podmínky ve věznicích a policejních zařízeních byly v souladu s mezinárodními normami; znovu naléhavě žádá orgány Republiky srbské, aby ze své ústavy vymazaly ustanovení o trestu smrti; opakuje, že je třeba v celé zemi zajistit nediskriminační přístup ke spravedlnosti vytvořením harmonizovaného a udržitelného systému bezplatné právní pomoci; vyzývá orgány, aby aktivně prosazovaly evropské hodnoty a aby nadále sledovaly evropskou perspektivu;

12.  vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby podnikly konkrétní kroky za účelem začleňování genderového hlediska do všech politik, včetně programu reforem, a vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným zastoupením žen na odpovědných místech, zejména na místní úrovni; naléhavě žádá politické strany Bosny a Hercegoviny, aby zajistily větší zastoupení žen na všech úrovních politického systému;

13.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že Bosna a Hercegovina porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech tím, že neprovedla rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v případech Sejdić-Finci, Zornić, Pilav a Šlaku, což v přímém rozporu s hodnotami a normami EU umožňuje otevřenou diskriminaci občanů Bosny a Hercegoviny; připomíná, že Komise by měla tomuto tématu věnovat pozornost při přípravě svého stanoviska; trvá na tom, že provádění těchto rozhodnutí by pomohlo vytvořit fungující demokratickou společnost; zdůrazňuje, že tak jak je tomu u všech zemí ucházejících se o vstup do EU, i od Bosny a Hercegoviny se očekává, že svůj ústavní a právní systém postupně sladí s požadavky acquis EU, pokud jde o zákaz diskriminace, a očekává, že brzy bude v těchto zásadních otázkách dosaženo pokroku; trvá na tom, že provedení těchto rozhodnutí by nemělo mít vliv na další provádění reformní agendy a musí vést k odstranění veškerých omezení práva být volen na základě etnické příslušnosti a trvalého pobytu nebo z důvodu rozhodnutí občana nespojovat se s některým z konstitutivních národů; proto je přesvědčen, že ústavní a volební reforma by měly probíhat souběžně; vyzývá vedoucí politické představitele, aby zamezili nacionalistické rétorice, která způsobuje rozdělení společnosti, a aby pokračovali v politickém dialogu a činnostech, které vedou ke spolupráci mezi politickými představiteli všech tří národů a ostatních národností;

14.  vyzývá k přijetí účinnějších opatření k boji proti všem formám diskriminace, zejména přijetím celostátních strategií v oblasti lidských práv a zákazu diskriminace; podporuje spolupráci všech tří národů a ostatních národností na kulturních, náboženských a vzdělávacích otázkách, která překlene etnické rozdíly; vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku v otázce „dvě školy pod jednou střechou“; naléhavě žádá, aby byla na všech úrovních přijata rozhodná opatření s cílem nalézt systémová řešení, která všem dětem zajistí inkluzivní a nediskriminační vzdělávání; konstatuje, že přijetí programů a učebních osnov na celém území Bosny a Hercegoviny by mělo respektovat kulturní a jazykovou rozmanitost jejích obyvatel a zároveň by mělo klást důraz na vzájemné porozumění a smíření; je znepokojen tím, že nedostatek prostředků a koordinace brání provádění akčního plánu pro děti pro roky 2015–2018; vítá právní předpisy Bosny a Hercegoviny týkající se pěstounské péče a zdůrazňuje, že je třeba podporovat další deinstitucionalizaci péče o děti v celé zemi; požaduje zlepšení přístupu ke vzdělání a k příslušným sociálním službám pro děti se zdravotním postižením a obecněji ke zlepšení přístupu do budov, institucí a dopravních prostředků pro zdravotně postižené osoby;

15.  vyzývá k účinnějšímu provádění právních ustanovení týkajících se rovnosti žen a mužů, snížení rozdílů v odměňování mužů a žen a zlepšení přístupu žen na trh práce a k boji proti genderovým stereotypům ve společnosti; se znepokojením bere na vědomí nedostatek účinného provádění právních předpisů pro účely prevence před násilím na základě pohlaví, a to zejména domácím násilím, a ochrany před ním; upozorňuje na to, že je třeba uvést tyto právní předpisy do souladu s Istanbulskou úmluvou; naléhavě žádá, aby bylo dosaženo pokroku, pokud jde o dodržování práv osob se zdravotním postižením, zejména tím, že budou urychleně přijata opatření navazující na příslušná doporučení OSN; uznává kroky, které byly učiněny k právní ochraně osob LGBTI, nicméně zdůrazňuje, že je třeba přijmout další opatření umožňující stíhat násilí a zločiny z nenávisti vůči těmto osobám, a podporovat jejich sociální začlenění;

16.  je znepokojen tím, že nedostatečná koordinace mezi jednotlivými úrovněmi správy a nedostatečné financování nadále brání účinné ochraně menšin a zranitelných skupin, zejména romských občanů; žádá, aby byly podniknuty další kroky k posílení ochrany práv menšin; se znepokojením konstatuje, že výsledky průzkumu z roku 2007 týkajícího se marginalizovaných Romů v Bosně a Hercegovině poukazují na jejich omezený přístup k příležitostem ve všech ohledech lidského rozvoje; odsuzuje stigmatizaci a sociální vyloučení Romů; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby uctily památku obětí romského holocaustu, označily 2. srpen za den památky romských obětí holocaustu a zahrnuly romské oběti do vzpomínkových oslav konaných každoročně dne 27. ledna u příležitosti Dne památky obětí holocaustu; vítá přijetí revidovaného akčního plánu pro romskou menšinu na období 2017–2020 v oblasti bydlení, zaměstnanosti a zdravotní péče; trvá na tom, aby byla přijata opatření k dalšímu zlepšení vzdělávání, míry zaměstnanosti, zdravotnictví, bydlení a životních podmínek Romů a dalších etnických menšin, zaměřená na zdokonalení a plné provádění příslušných stávajících politických a legislativních rámců; vyjadřuje znepokojení nad nízkým zastoupením členů národnostních menšin v politickém a veřejném životě;

17.  bere na vědomí účast Bosny a Hercegoviny v Programu OECD pro rok 2018 pro mezinárodní hodnocení žáků, kterou umožnila finanční podpora ze strany Evropské komise; blahopřeje vzdělávacím institucím Bosny a Hercegoviny (příslušným ministerstvům a orgánům na úrovni kantonů a konstitutivních celků a na celostátní úrovni a v distriktu Brčko) k jejich spolupráci a ochotě pracovat společně; vybízí budoucí správní orgány na všech úrovních, aby využily výsledky testů, které mají být zveřejněny v roce 2019, a začlenily je do konstruktivní debaty a vývoje vzdělávacích reforem, které povedou k lepší kvalitě výsledků vzdělávání;

18.  požaduje komplexní reformu systémů sociálního zabezpečení spočívající ve zrušení diskriminačních postupů v souladu se závazky v oblasti lidských práv a v zajištění toho, aby byly stanoveny odpovídající minimální standardy pro ochranu nejohroženějších obyvatel, včetně odstranění nedostatků právních předpisů, které některým dětem brání v možnosti mít zdravotní pojištění; vyzývá všechny příslušné instituce v Bosně a Hercegovině, aby posílily koordinaci a spolupráci v oblasti sledování práv dětí, a to i tím, že posílí zřízení komplexního mechanismu sběru údajů o právech dětí v Bosně a Hercegovině;

19.  konstatuje, že Bosna a Hercegovina je i nadále zemí původu, tranzitní zemí a cílovou zemí obchodování s lidmi; vyzývá ke zlepšení správy hranic a posílení zvláštních vyšetřovacích jednotek v oblasti obchodování s lidmi za účelem účinnějšího boje proti převaděčům;

20.  je znepokojen nedostatečnými vzdělávacími a ekonomickými reformami, které vedou k vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a k ekonomické emigraci a k nedostatku vhodných politik a investic do dětí a mladých lidí; naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby se zabývala problémem vysoké genderové nevyváženosti míry účasti na trhu práce a vyloučením mladých lidí, kteří patří k menšinovým skupinám, z opatření v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti; požaduje mnohem aktivnější a systematičtější politiku zaměřenou na mladé lidi Bosny a Hercegoviny, která by měla posílit jejich postavení v této zemi; v tomto ohledu vybízí Bosnu a Hercegovinu k zavedení zvláštního rámce a zajištění plné funkčnosti Komise pro koordinaci otázek týkajících se mladých lidí v rámci Ministerstva pro občanské záležitosti;

21.  vyzývá, aby strategie a právní předpisy týkající se práv osob, které patří k menšinovým skupinám, a jejich ochrana byly plně uplatňovány a podporovány z veřejných zdrojů;

22.  vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zajistila právo na vlastnictví; poukazuje na neexistenci komplexního legislativního rámce pro vyřizování restitučních nároků a vybízí orgány, aby zahájily dialog se zainteresovanými stranami ohledně otázek souvisejících s restitucí zabraného majetku nebo jeho náhradou;

23.  vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku, pokud jde o svobodu projevu a nezávislost sdělovacích prostředků; rozhodně odmítá pokračující snahy o vyvíjení politického a finančního tlaku na sdělovací prostředky; odsuzuje opakující se případy zastrašování, vyhrožování smrtí a slovních a fyzických útoků vůči novinářům, zejména vůči investigativním novinářům, kteří se zabývají případy válečných zločinů, které nebyly stíhány; žádá příslušné orgány, aby shromažďovaly údaje o těchto případech, zajistily jejich rychlé vyšetření a stíhání pachatelů a aby podporovaly prostředí příznivé k uplatňování svobody projevu; poukazuje na to, že je třeba posílit finanční stabilitu a politickou neutralitu Agentury pro regulaci komunikací; opakuje svou výzvu k zajištění nezávislosti a udržitelného financování provozovatelů veřejnoprávního vysílání, jakož i dostupnosti obsahu ve všech úředních jazycích; vyzývá k tomu, aby se věnovalo více pozornosti pracovním podmínkám novinářů v celém odvětví; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků a opakuje, že je třeba zajistit plnou transparentnost přijetím vhodného legislativního rámce; vyjadřuje politování nad skutečností, že kvůli politickým obstrukcím nebylo vytvořeno funkční veřejnoprávní vysílání; znovu opakuje svou výzvu k zajištění plurality sdělovacích prostředků a zdůrazňuje, že výroba a vysílání televizního a rozhlasového obsahu ve všech úředních jazycích Bosny a Hercegoviny by přispěly k ochraně kulturní rozmanitosti v zemi; zdůrazňuje, že podobně jako u jiných zemí v regionu přetrvávají obavy ohledně politické instrumentalizace sdělovacích prostředků, a to buď přímo politickými činiteli, nebo obchodními subjekty, které se snaží vyvíjet politický vliv;

24.  vítá snahy o podporu usmíření, vzájemné úcty a náboženské tolerance v zemi, včetně úsilí Mezináboženské rady Bosny a Hercegoviny; vyjadřuje politování nad pokračujícími případy diskriminace z náboženských důvodů i nad incidenty zaměřenými na náboženská místa; chválí a podporuje ty, kteří bojují za svobodu projevu, proti nenávistným projevům a náboženské nenávisti a kteří podporují začleňování; odmítá podněcování ke strachu z jiných a vyzývá orgány, aby ve všech těchto případech reagovaly pohotově a důsledně;

25.  vítá přijetí strategického rámce pro reformu veřejné správy v Bosně a Hercegovině pro období 2018–2022 a vyzývá k jeho rychlému provádění; znovu upozorňuje na to, že systém tvorby politik je v Bosně a Hercegovině roztříštěný a politizovaný, a zdůrazňuje, že je třeba reformovat ústavní rámec v souladu s nejvyššími standardy lidských práv a svobod a zlepšit kvalitu, soudržnost a finanční dostupnost veřejných politik v celé zemi; žádá přijetí celostátní strategie pro správu veřejných financí a ke zvýšení transparentnosti rozpočtu v Bosně a Hercegovině, jakož i silnější mechanismy pro předcházení neúčinnosti veřejných zdrojů a jejich plýtvání, a to i v oblasti zadávání veřejných zakázek; vyzývá zejména k přijetí opatření ke snížení rizika politizace veřejné služby, a to tím, že na všech úrovních správy bude uplatňován účinný systém řízení lidských zdrojů a dojde ke sjednocení postupů civilní služby na všech úrovních veřejné správy, zejména mezi federální a kantonální úrovní v rámci federace;

26.  uznává, že bylo dosaženo určitého pokroku při vytváření institucionálních mechanismů spolupráce mezi orgány a organizacemi občanské společnosti a při zajišťování veřejných financí pro tyto organizace; opakuje, že je třeba přijmout strategický rámec spolupráce s občanskou společností uplatnitelný na všech úrovních správy, zvýšit transparentnost veřejného rozhodování a vyvinout další úsilí potřebné k zajištění veřejné kontroly činnosti vlády; navíc zdůrazňuje, že je třeba zvýšit zapojení občanské společnosti do plánování, monitorování a provádění podpůrných programů EU; naléhavě žádá orgány, aby vedly účinný dialog, který by mohl vyústit v legislativní iniciativy a iniciativy v oblasti budování kapacit, které by posílily kapacity sociálních partnerů a občanské společnosti; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, včetně kontrolních organizací a organizací na ochranu zájmů různých skupin, a rovněž malé místní organizace musí mít k dispozici finanční prostředky z veřejných zdrojů;

27.  je i nadále znepokojen rozšířenou korupcí v Bosně a Hercegovině a přetrvávajícími rozdíly mezi deklarovanou politickou vůlí bojovat proti ní a chybějícími konkrétními výsledky; zdůrazňuje, že neexistují záznamy o případech korupce na vysoké úrovni a že právní a institucionální rámec pro boj proti systémové korupci v oblastech, jako jsou např. financování politických stran, veřejné zakázky, střety zájmů a majetkové přiznání, je slabý a nedostatečný; požaduje, aby byla v souladu s evropskými standardy přijata opatření na zlepšení právního a institucionálního rámce boje proti korupci, a to lepší harmonizací akčních plánů přijatých na různých úrovních, prováděním stávajících strategií a posílením spolupráce mezi subjekty pro předcházení korupci a s protikorupční agenturou;

28.  domnívá se, že je zapotřebí vyvinout další úsilí ke zintenzivnění boje proti rozšířené korupci; naléhavě vyzývá k přijetí opatření k výraznému zlepšení výsledků v oblasti prevence a potlačování korupce, včetně opatření k uvalení účinných a odrazujících sankcí, mimo jiné konfiskace majetku získaného trestnou činností; zdůrazňuje, že je třeba vybudovat kapacitu pro boj proti hospodářským a finančním trestným činům a trestným činům souvisejícím se zadáváním veřejných zakázek a pro jejich vyšetřování; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost provádění účinných kontrol financování politických stran a volebních kampaní a zlepšení přístupu veřejnosti k majetkovým přiznáním veřejných činitelů, včetně činitelů kandidujících ve volbách, a zlepšení dohledu nad těmito přiznáními; žádá, aby byla provedena doporučení skupiny GRECO, zejména ta, která se týkají financování politických stran a střetů zájmů; domnívá se, že Bosna a Hercegovina musí přijmout takový zákon o střetu zájmů, který bude odpovídat evropským a mezinárodním standardům; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby provedla analýzu stávajícího protikorupčního právního rámce a následně přijala jednotnou strategii pro řešení zjištěných nedostatků a slabin v souladu s mezinárodními a evropskými normami;

29.  vítá skutečnost, že v březnu 2017 byl přijat akční plán pro provádění strategie pro reformu soudnictví na období let 2014–2018 a že byly zavedeny nezbytné struktury pro podávání zpráv a monitorování; poukazuje na to, že je třeba rozhodným způsobem přistoupit k jeho provádění; je znepokojen pokračujícími politicky motivovanými hrozbami vůči soudnictví; opakuje, že je třeba posílit nezávislost soudnictví, a to i jeho nezávislost na politickém ovlivňování, jakož i jeho nestrannost, profesionalitu, účinnost a odpovědnost; vítá podrobný akční plán, který byl přijat za účelem provádění doporučení Evropské komise týkajících se otázek spadajících do oblasti působnosti Vysoké rady pro soudnictví a státní zastupitelství a který má posílit opatření týkající se jmenování, kázně a integrity osob působících v soudnictví, a to mimo jiné zlepšením majetkových přiznání; naléhavě vyzývá k urychlenému přijetí a provedení souvisejících legislativních aktů; zdůrazňuje, že je třeba revidovat zákon o Vysoké radě pro soudnictví a státní zastupitelství na základě doporučení Komise a stanoviska Benátské komise; vyzývá ke standardizaci trestních zákoníků pro případy válečných zločinů a zdůrazňuje, že je důležité posoudit probíhající reformu soudnictví z hlediska rovnosti žen a mužů;

30.  vyjadřuje politování nad skutečností, že orgány na všech úrovních nadále porušují nebo odmítají závazná rozhodnutí soudů, a to i na nejvyšší úrovni, a připomíná, že takové jednání představuje závažný problém v oblasti dodržování zásad právního státu;

31.  vítá další snížení počtu nezpracovaných případů válečných zločinů, pokračující pozitivní trend stíhání pachatelů válečných zločinů zahrnujících sexuální násilí a zlepšení podpory obětí a svědků u soudu; naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny k harmonizaci právních předpisů týkajících se civilních obětí války tak, aby zahrnovaly i oběti sexuálního násilí, aby se zabránilo diskriminaci různých entit, pokud o postavení a přístup k odškodnění; vyzývá k rychlé změně národní strategie pro vyšetřování válečných zločinů s cílem zajistit účinnější rozdělení případů mezi jednotlivé úrovně správy a k zavedení nových kritérií a lhůt pro zpracování těch nejsložitějších případů;

32.  konstatuje, že stále chybí komplexní strategie pro přechodné soudnictví a spolehlivý mechanismus odškodnění za závažná porušení lidských práv během války v celé zemi, a to i pro oběti sexuálního násilí spojeného s válkou; vyzývá k přijetí zákona o obětech mučení, strategie pro přechodné soudnictví a programu pro oběti sexuálního násilí a k vytvoření zvláštního fondu pro odškodnění obětí znásilnění, mučení a zneužívání během války a ke zřízení vhodných mechanismů odškodnění pro civilní oběti války, které budou zahrnovat restituce, náhrady, rehabilitace, reparace a záruky neopakování minulosti;

33.  znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o všech obětech válečných zločinů a dalších závažných případů porušování lidských práv spáchaných na území bývalé Jugoslávie (RECOM); zdůrazňuje, že je důležité, aby se vedoucí představitelé Bosny a Hercegoviny do zřízení této komise vážně zapojili; zdůrazňuje význam tohoto procesu a nutnost aktivního zapojení všech regionálních vedoucích politických představitelů, aby komise RECOM zahájila svou činnost bez dalších prodlev; upozorňuje na návrh akčního plánu vypracovaný koalicí pro komisi RECOM, který obsahuje jasná data a referenční hodnoty;

34.  vyjadřuje politování nad všemi druhy glorifikace osob usvědčených ze spáchání nejtěžších zločinů proti lidskosti; naléhavě žádá o úctu k obětem válečných zločinů a o podporu usmíření; připomíná všem vedoucím politickým představitelům a institucím v Bosně a Hercegovině, že jejich povinností je posuzovat válečné události objektivně, v zájmu pravdy, usmíření a mírové budoucnosti, a zamezit zneužívání soudní moci pro politické účely; zdůrazňuje, že stíhání válečných zločinů musí být založeno na konceptu soudcovské nezávislosti a nesmí být zneužito ke zpolitizování, tudíž nesmí sloužit každodenním politickým účelům, stát se součástí historického revizionismu nebo prohlubovat rozpory ve společnosti; s politováním bere na vědomí rozhodnutí Národního shromáždění Republiky srbské zrušit platnost zprávy komise pro vyšetřování masakru ve Srebrenici z roku 2004 a odsuzuje prohlášení všech stran, které oslavují válečné zločince;

35.  zdůrazňuje, že i přes dosažení významného pokroku si dědictví sexuálního násilí souvisejícího s konflikty a traumatu z období 1992–1995 v Bosně a Hercegovině stále zaslouží náležitou pozornost; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby přeživší z řad žen i mužů, včetně dětí narozených v tomto kontextu, měli rovný přístup ke zdravotní péči, podpoře a spravedlnosti prostřednictvím komplexního odškodnění, včetně rehabilitace a zmírnění stigmatizace přeživších obětí sexuálního násilí souvisejícího s konflikty;

36.  uznává, že určitého, ač stále nedostatečného pokroku bylo dosaženo při uplatňování přílohy VII k Daytonské mírové dohodě o uprchlících a vnitřně vysídlených osobách; bere na vědomí pomalý pokrok při řešení přetrvávajícího vysokého počtu vnitřně vysídlených osob, navrátilců z řad menšin, uprchlíků a pohřešovaných osob; vyzývá orgány, aby zahájily intenzivní spolupráci mezi oběma entitami a plně sdílely všechna příslušná vojenská a zpravodajská data s cílem identifikovat osoby, které se v důsledku války stále pohřešují; vítá nedávné iniciativy zaměřené na zlepšení regionální spolupráce s cílem vyřešit problém pohřešovaných osob a vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby se do tohoto procesu zapojily; zdůrazňuje význam sběru údajů o navrátilcích; odsuzuje útoky na jejich majetek a konstatuje, že úspěch politiky týkající se navrátilců v Bosně a Hercegovině napomáhá usmíření;

37.  vyzývá k provádění dodatečných opatření a konkrétních programů týkajících se udržitelného navracení uprchlíků, přístupu ke zdravotní péči a k zaměstnání, sociální ochraně, bezpečnosti a vzdělávání a rovněž vyzývá k tomu, aby byla věnována náležitá pozornost náhradě škod na majetku, který nemůže být vrácen; v této souvislosti naléhavě vyzývá k obnovení operací Komise pro nároky týkající se nemovitého majetku přesídlených osob a uprchlíků;

38.  vyjadřuje politování nad skutečností, že země stále trpí z důvodu výskytu nášlapných min, které pokrývají přibližně 2,2 % celkové plochy země a přímo ovlivňují bezpečnost více než 540 000 obyvatel; vítá, že EU i nadále podporuje odminování, a vyjadřuje uznání praporu ozbrojených sil pro odminování v Bosně a Hercegovině za vynikající práci; se znepokojením poukazuje na nedostatek moderních technologií pro odminování, jenž by mohl od roku 2020 vést k poklesu ze současných 3 km2 na méně než 1 km2 odminovaného území za rok; naléhavě proto žádá členské státy, aby prapor pro odminování řádně vybavily potřebnými prostředky a vybavením;

39.  vítá přijetí strategie pro boj proti organizované trestné činnosti na období let 2017–2020 a pokrok, kterého bylo dosaženo při uplatňování akčního plánu týkajícího se opatření proti praní peněz a akčního plánu týkajícího se financování terorismu; vyzývá ke zintenzivnění úsilí o zlepšení výsledků v oblasti vyšetřování, stíhání, pravomocného odsouzení a zabavení výnosů z organizované trestné činnosti; vítá dlouho očekávané přijetí změn trestního řádu Poslaneckou sněmovnou Bosny a Hercegoviny dne 17. září 2018, jelikož jsou nezbytné pro schopnost orgánů právního státu provádět citlivé vyšetřování a spolupracovat s mezinárodními donucovacími orgány, a vyzývá Komisi, aby provádění těchto změn pečlivě sledovala; zdůrazňuje, že sladění zákona o zpravodajské bezpečnostní agentuře s evropskými a mezinárodními standardy by mělo pro dotyčné orgány zůstat vysokou prioritou; oceňuje skutečnost, že Bosna a Hercegovina byla vyňata ze seznamu „vysoce rizikových třetích zemí se strukturálními nedostatky v boji proti praní peněz / financování boje proti terorismu“, který spravuje Finanční akční výbor, a vyzývá k dalšímu úsilí, aby byla odstraněna ze seznamu EU vysoce rizikových zemí;

40.  žádá, aby bylo nadále vyvíjeno úsilí v boji proti radikalizaci a aby byla přijata další opatření za účelem určení, prevence a komplexního řešení problému cizích bojovníků a rovněž nedovoleného obchodování se zbraněmi a sledování peněz určených k další radikalizaci; vybízí orgány, aby dále zlepšovaly kapacity Bosny a Hercegoviny pro boj s terorismem prostřednictvím lepší koordinace, spolupráce a výměny kriminálního zpravodajství, předcházení radikalizaci mládeže a programů zaměřených na deradikalizaci; vyzývá orgány, aby vyvinuly strategii pro potírání počítačové kriminality a podobných bezpečnostních hrozeb; připomíná, že je třeba posílit spolupráci na otázkách správy hranic se sousedními zeměmi;

41.  chválí snahu orgánů Bosny a Hercegoviny zastavit odchody svých občanů na cizí bojiště a naléhá na orgány, aby cizím teroristickým bojovníkům uložily přiměřené tresty a aby je následně dokázaly opětovně začlenit do společnosti; se znepokojením konstatuje, že na některých místech v zemi byly zaznamenány radikalizované buňky;

42.  se znepokojením bere na vědomí rostoucí počet migrantů, kteří v poslední době vstoupili do Bosny a Hercegoviny, a nedostatečnou koordinaci mezi jednotlivými úrovněmi správy při řešení této situace; domnívá se, že otázka migrace by neměla být politizována; vítá humanitární pomoc EU přispívající k uspokojení rostoucích potřeb uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů v zemi a přijetí zvláštního opatření (v hodnotě 6 milionů EUR) dne 10. srpna 2018 na podporu Bosny a Hercegoviny při řízení migračních toků; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit genderové hledisko humanitární pomoci a dopad uprchlických táborů na hostitelské komunity; je přesvědčen, že pro řešení této společné výzvy je zapotřebí, aby Bosna a Hercegovina spolupracovala se sousedními zeměmi a s EU;

43.  žádá, aby za účelem pokračování reformního procesu a prohloubení evropské integrace země byl ihned po sestavení nových orgánů v Bosně a Hercegovině přijat nový soubor reforem zaměřených na EU; trvá na tom, že finanční podporu EU by měla doprovázet účinná podmíněnost a že by EU měla vytvořit akční plány a rámce pro sledování v souladu s 20 zásadami evropského pilíře sociálních práv s cílem uskutečnit „novou silnější sociální dimenzi“, jak se uvádí ve strategii pro západní Balkán pro rok 2018; uznává, že Bosna a Hercegovina dosáhla určitého pokroku, pokud jde o hospodářský rozvoj a hospodářskou soutěž, avšak konstatuje, že se země zatím nachází na začátku cesty směřující k vytvoření funkční tržní ekonomiky; je pevně přesvědčen, že pokrok v provádění sociálně-ekonomických reforem za řádného zapojení sociálních partnerů by měl po volbách patřit k hlavním prioritám s cílem zlepšit životní podmínky v zemi; všímá si, že v sociální oblasti bylo dosaženo jen nepatrného pokroku; zdůrazňuje, že je třeba posílit základní ekonomické veličiny, jako je růst, zaměstnanost a boj proti šedé ekonomice; poukazuje na význam restrukturalizace veřejného sektoru, včetně veřejných podniků, dalšího omezení neformální ekonomiky a snížení souvisejícího daňového zatížení práce, zlepšení podnikatelského prostředí (rovněž vytvořením jednotného hospodářského prostoru v Bosně a Hercegovině) a posílení prorůstové povahy využívání veřejných financí, a to zejména zaměřením na střednědobé potřeby, jako je infrastruktura a vzdělávání, přičemž budou včas poskytovány kompletní statistické údaje v souladu s evropskými a mezinárodními normami;

44.  konstatuje, že pokrok v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu je pomalý; připomíná, že je třeba dosáhnout souladu s acquis EU a zajistit účinné a strukturované provádění právních předpisů týkajících se životního prostředí v celé zemi, a to ve shodě s normami EU a v souladu s celostátní strategií pro sbližování v oblasti životního prostředí; opět zdůrazňuje, že v souladu s politikou EU v oblasti životního prostředí je potřeba urychleně řešit znečišťování ovzduší přesahující hranice států způsobené ropnou rafinerií ve městě Brod; zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina musí v plném rozsahu splňovat své povinnosti vyplývající z Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států a z Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, zejména pokud jde o povodí řek Neretva a Trebišnjica; zdůrazňuje, že plánování a budování vodních elektráren a projektů vyžaduje dodržování mezinárodních a unijních právních předpisů v oblasti životního prostředí, mimo jiné i směrnic o ochraně ptáků a přírodních stanovišť a směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zabránit jakýmkoli nepříznivým dopadům na oblasti s vysokou přírodní hodnotou, a to zlepšením kvality posuzování vlivů na životní prostředí a tím, že u příslušných projektů bude zaručena účast veřejnosti a konzultace s občanskou společností;

45.  konstatuje, že trh s elektřinou a trh s plynem zůstávají roztříštěné, přičemž mu dominují zavedené velké společnosti; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby dále rozvíjely dopravní a energetickou infrastrukturu v zemi a aby neprodleně vytvořily funkční energetické a dopravní řetězce; vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby využila nový balíček EU pro rozvoj regionálních spojení a aby se snažila dokončit regionální trh s energií v souladu se svými závazky v oblasti klimatu; zasazuje se o pokračování investic do projektů v oblasti infrastruktury, které zlepší dopravní propojení na území Bosny a Hercegoviny a se sousedními zeměmi; požaduje, aby byla při výběru provozovatelů dodržována pravidla pro výběrová řízení a zásada transparentnosti, aby se předešlo zneužití pravomocí a korupci a aby bylo zaručeno, že budou vybrány nejlepší nabídky; vyjadřuje svou podporu návrhu na snížení poplatků za roaming na západním Balkáně;

46.  vítá konstruktivní a stabilní bilaterální vztahy Bosny a Hercegoviny a podepsání řady dvoustranných dohod s jejími sousedy; vyzývá k posílení dobrých sousedských vztahů se zeměmi v regionu a k vyvíjení dalšího úsilí, aby se vyřešily všechny neuzavřené dvoustranné otázky, včetně vytyčení hranic se Srbskem a Chorvatskem, a to mj. za účelem pokroku vedoucího ke členství v evropských organizacích;

47.  vítá zahraničně-politickou strategii Bosny a Hercegoviny na období let 2018–2023, kterou přijalo předsednictvo Bosny a Hercegoviny a v níž se jasně uvádí, že členství v EU je jedním z hlavních strategických cílů země; vyjadřuje politování nad skutečností, že míra souladu s prohlášeními EU a rozhodnutími Rady, pokud jde o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), poklesla v roce 2017 na 61 %; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout výsledků, pokud jde o postupné sbližování se SZBP, a vyzývá k podstatnému zlepšení v této oblasti, která je jedním ze základních prvků členství v EU; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby se přizpůsobila rozhodnutím Rady, která zavádějí omezující opatření EU v souvislosti s nezákonnou anexí Krymu Ruskem a s událostmi na východě Ukrajiny, a vyjadřuje politování nad záměrným nedostatkem spolupráce v této souvislosti ze strany některých politických činitelů;

48.  všímá si toho, že se stále zvyšuje vliv zahraničních sil v Bosně a Hercegovině, a je pevně přesvědčen, že větší angažovanost Bosny a Hercegoviny při začleňování do EU je i nadále nejlepším způsobem, jak zajistit pokrok vedoucí k evropským hodnotám, stabilitě a prosperitě země; vítá pokračování operace EUFOR Althea v zemi, která napomáhá budování kapacit a výcviku ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny a zároveň zachovává odrazující potenciál za účelem podpory bezpečného prostředí; vítá prodloužení mandátu operace EUFOR Radou bezpečnosti OSN do listopadu 2019;

49.  naléhá na orgány, aby zajistily důsledné sladění s unijními a mezinárodními normami a politickými cíli v oblasti energetiky a změny klimatu; vyjadřuje politování nad skutečností, že úsilí této země v boji proti změně klimatu zůstává na úrovni prohlášení, zatímco jsou současně přijímána rozhodnutí týkající se plánování nových uhelných tepelných elektráren; žádá proto o zrušení projektů a plánů na vodní elektrárny, které jsou škodlivé pro přírodu, jsou v rozporu s vůlí místních obyvatel, nejsou v souladu s plány místního rozvoje či územního rozvoje na úrovni konstitutivních celků a přinášejí prospěch pouze investorům;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, předsednictvu Bosny a Hercegoviny, Radě ministrů Bosny a Hercegoviny, Parlamentnímu shromáždění Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské a Distriktu Brčko a vládám deseti kantonů Bosny a Hercegoviny.

(1) S/2018/416, 3.5.2018.
(2) S/2018/974, 31.10.2018.


Společná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy ***I
PDF 477kWORD 193k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (COM(2018)0375 – C8-0230/2018 – 2018/0196(COD))(1)
P8_TA(2019)0096A8-0043/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Název
Návrh
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza
o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) stanoví, že za účelem posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti se Unie má zaměřit na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, přičemž zvláštní pozornost má být věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Článek 175 SFEU požaduje, aby Unie podporovala dosahování těchto cílů činností, kterou provádí prostřednictvím orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropské investiční banky a jiných nástrojů. Článek 322 SFEU stanoví základ pro přijímání finančních pravidel stanovících podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu a pravidel pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací.
(1)  Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) stanoví, že za účelem posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti se Unie má zaměřit na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, přičemž zvláštní pozornost má být věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Tyto regiony mají prospěch zejména z politiky soudržnosti. Článek 175 SFEU požaduje, aby Unie podporovala dosahování těchto cílů činností, kterou provádí prostřednictvím orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropské investiční banky a jiných nástrojů. Článek 322 SFEU stanoví základ pro přijímání finančních pravidel stanovících podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu a pravidel pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Pro budoucnost Evropské unie a jejích občanů je důležité, aby politika soudržnosti zůstala i nadále hlavní investiční politikou Unie, přičemž její financování v období 2021–2027 by mělo zůstat alespoň na stejné úrovni jako v programovém období 2014–2020. Nové financování dalších oblastí činnosti nebo programů Unie by nemělo být na úkor Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus nebo Fondu soudržnosti.
Pozměňovací návrh 430
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Pro další rozvoj koordinovaného a harmonizovaného provádění fondů Unie se sdíleným řízením, konkrétně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, opatření financovaných pod sdíleným řízením v Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Fondu pro integrovanou správu hranic (BMVI), by měla být pro všechny tyto fondy (dále jen „fondy“) přijata finanční pravidla na základě článku 322 SFEU, která jasně stanoví oblast působnosti příslušných ustanovení. Kromě toho by měla být na základě článku 177 SFEU stanovena společná ustanovení, která by se týkala pravidel specifických pro jednotlivé politiky EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF.
(2)  Pro další rozvoj koordinovaného a harmonizovaného provádění fondů Unie se sdíleným řízením, konkrétně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, opatření financovaných pod sdíleným řízením v Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Fondu pro integrovanou správu hranic (BMVI), by měla být pro všechny tyto fondy (dále jen „fondy“) přijata finanční pravidla na základě článku 322 SFEU, která jasně stanoví oblast působnosti příslušných ustanovení. Kromě toho by měla být na základě článku 177 SFEU stanovena společná ustanovení, která by se týkala pravidel specifických pro jednotlivé politiky EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, ENRF a ve specifickém rozsahu Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony by měly požívat zvláštních opatření a dodatečného financování podle článku 349 SFEU a článku 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.
(4)  Nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony by měly požívat zvláštních opatření a dodatečného financování podle článku 349 SFEU a článku 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994, aby byly schopny řešit specifická znevýhodnění spojená s jejich zeměpisnou polohou.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Při provádění fondů by měly být dodržovány horizontální zásady podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností, o prosazování rovnosti žen a mužů a o systematické zohledňování genderových aspektů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu musí být operace ve prospěch podniků v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory, jak jsou stanovena v článcích 107 a 108 SFEU.
(5)  Při provádění fondů by měly být dodržovány horizontální zásady podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech dítěte a Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. V tomto kontextu by měly být fondy čerpány způsobem, který podporuje deinstitucionalizaci a komunitní péči. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností, o prosazování rovnosti žen a mužů a o systematické zohledňování genderových aspektů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo vyloučení, či podpůrnou infrastrukturu, která je nepřístupná pro osoby se zdravotním postižením. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“ a závazků přijatých v rámci Pařížské dohody. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu musí být operace ve prospěch podniků v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory, jak jsou stanovena v článcích 107 a 108 SFEU. Jednou z největších výzev EU je chudoba. Fondy by proto měly přispívat k jejímu vymýcení. Měly by rovněž přispívat k plnění závazku Unie a jejích členských států k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj budou fondy přispívat k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu.
(9)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj budou fondy přispívat k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 30 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Nedílnou součástí tvorby a provádění programů by měly být mechanismy na ochranu klimatu.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   Vzhledem k dopadu migračních toků z třetích zemí by měla politika soudržnosti přispívat k integračním procesům, zejména poskytováním infrastrukturní podpory městům a místním a regionálním orgánům, které jsou v první linii a více se zapojují do provádění integračních politik.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Část rozpočtu Unie přidělená fondům by měla být Komisí prováděna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy, ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení]12 (dále jen „finanční nařízení“). Proto by při provádění fondů pod sdíleným řízením měla Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, například zásadu řádného finančního řízení a nediskriminace.
(10)  Část rozpočtu Unie přidělená fondům by měla být Komisí prováděna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy, ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení]12 (dále jen „finanční nařízení“). Proto by při provádění fondů pod sdíleným řízením měla Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, například zásadu řádného finančního řízení a nediskriminace. Za přípravu a provádění programů by měly být odpovědné členské státy. Jejich příprava a provádění by měly probíhat na příslušné územní úrovni v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem členských států prostřednictvím subjektů, které pro tyto účely určí. Členské státy by měly upustit od zavádění dalších pravidel, která příjemcům znesnadňují využívání fondů.
__________________
__________________
12 Úř. věst. L […], […], s. […].
12 Úř. věst. L […], […], s. […].
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Zásada partnerství je klíčovým prvkem při provádění fondů, vychází z přístupu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, mělo by se nadále používat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/201413.
(11)  Zásada partnerství je klíčovým prvkem při provádění fondů, vychází z přístupu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení regionálních, místních a dalších veřejných orgánů, občanské společnosti a sociálních partnerů. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, měla by být Komise zmocněna ke změně a úpravě nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/201413.
__________________
__________________
13 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).
13 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu těchto priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z fondů, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.
vypouští se
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Členské státy by měly určit, jak jsou při přípravě programových dokumentů zohledňována příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá podle čl. 121 odst. 2 SFEU a příslušná doporučení Rady přijatá podle čl. 148 odst. 4 SFEU. Během programového období 2021–2027 (dále jen „programové období“) by členské státy měly pravidelně informovat monitorovací výbor a Komisi o pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země. Během přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu změn programu tak, aby zohledňoval příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá nebo změněná po zahájení programového období.
(13)  Členské státy by měly při přípravě programových dokumentů zohlednit příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá podle čl. 121 odst. 2 SFEU a příslušná doporučení Rady přijatá podle čl. 148 odst. 4 SFEU, pokud jsou v souladu s cíli daného programu. Během programového období 2021–2027 (dále jen „programové období“) by členské státy měly pravidelně informovat monitorovací výbor a Komisi o pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země a evropského pilíře sociálních práv. Během přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu změn programu tak, aby zohledňoval příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá nebo změněná po zahájení programového období.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Členské státy by měly zohlednit obsah svých návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které mají být vypracovány podle nařízení o správě energetické unie14, a výsledek procesu, který vyústil v doporučení Unie týkající se těchto plánů, u svých programů i finančních potřeb na investice do nízkouhlíkových technologií.
(14)  Členské státy by měly zohlednit obsah svých návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které mají být vypracovány podle nařízení o správě energetické unie14, a výsledek procesu, který vyústil v doporučení Unie týkající se těchto plánů, u svých programů, mimo jiné v rámci přezkumu v polovině období, i finančních potřeb na investice do nízkouhlíkových technologií.
__________________
__________________
14 [Nařízení o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 (COM(2016)0759 final/2 – 2016/0375(COD)].
14 [Nařízení o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 (COM)2016)0759 final/2 – 2016/0375(COD)].
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Dohoda o partnerství vypracovaná každým členským státem by měla představovat strategický dokument, kterým se budou řídit jednání o koncepci programů mezi Komisí a dotčeným členským státem. Aby se snížila administrativní zátěž, nemělo by být během programového období nutné dohody o partnerství měnit. Aby se usnadnilo programování a zabránilo se překrývání obsahu programových dokumentů, mohou být dohody o partnerství zahrnuty jako součást programu.
(15)  Dohoda o partnerství vypracovaná každým členským státem by měla představovat strategický dokument, kterým se budou řídit jednání o koncepci programů mezi Komisí a dotčeným členským státem. Aby se snížila administrativní zátěž, nemělo by být během programového období nutné dohody o partnerství měnit. Aby se usnadnilo programování a zabránilo se překrývání obsahu programových dokumentů, mělo by být možné zahrnout dohody o partnerství jako součást programu.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Každý členský stát by měl mít možnost přispívat do fondu InvestEU za účelem poskytnutí rozpočtových záruk pro investice v daném členském státě.
(16)  Každý členský stát by mohl mít možnost přispívat do fondu InvestEU za účelem poskytnutí rozpočtových záruk pro investice v daném členském státě, a to za určitých podmínek uvedených v článku 10 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Aby se zajistily nezbytné předpoklady pro účinné a efektivní využívání podpory Unie poskytované prostřednictvím fondů, měl by být vytvořen omezený seznam základních podmínek a stručný a vyčerpávající soubor objektivních kritérií pro jejich posuzování. Každá základní podmínka by měla být vázána na specifický cíl a měla by se automaticky použít, pokud bude daný specifický cíl vybrán k podpoře. Pokud uvedené podmínky nejsou splněny, neměly by být výdaje související s operacemi v rámci souvisejících specifických cílů zahrnuty do žádostí o platby. V zájmu zachování příznivého investičního rámce by se mělo pravidelně sledovat průběžné plnění základních podmínek. Je rovněž důležité zajistit, aby operace vybrané pro podporu byly prováděny v souladu se zavedenými strategiemi a plánovacími dokumenty, aby splňovaly základní podmínky, a tím zajistit, že všechny spolufinancované operace budou v souladu s rámcem politiky Unie.
(17)  Aby se zajistily nezbytné předpoklady pro inkluzivní, nediskriminační, účinné a efektivní využívání podpory Unie poskytované prostřednictvím fondů, měl by být vytvořen omezený seznam základních podmínek a stručný a vyčerpávající soubor objektivních kritérií pro jejich posuzování. Každá základní podmínka by měla být vázána na specifický cíl a měla by se automaticky použít, pokud bude daný specifický cíl vybrán k podpoře. Pokud uvedené podmínky nejsou splněny, neměly by být výdaje související s operacemi v rámci souvisejících specifických cílů zahrnuty do žádostí o platby. V zájmu zachování příznivého investičního rámce by se mělo pravidelně sledovat průběžné plnění základních podmínek. Je rovněž důležité zajistit, aby operace vybrané pro podporu byly prováděny v souladu se zavedenými strategiemi a plánovacími dokumenty, aby splňovaly základní podmínky, a tím zajistit, že všechny spolufinancované operace budou v souladu s rámcem politiky Unie.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Členské státy by měly pro každý program vytvořit výkonnostní rámec, který bude zahrnovat všechny ukazatele, milníky a cíle pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu.
(18)  Členské státy by měly pro každý program vytvořit výkonnostní rámec, který bude zahrnovat všechny ukazatele, milníky a cíle pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu. To by mělo umožnit, aby výběr projektů a jejich hodnocení byly zaměřeny na výsledky.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Členský stát by měl provést přezkum v polovině období pro každý program podporovaný z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti. Uvedený přezkum by měl zajistit plnohodnotnou úpravu programů na základě jejich výkonnosti a současně vytvořit příležitost k zohlednění nových úkolů a příslušných doporučení pro jednotlivé země vydaných v roce 2024. Souběžně by Komise v roce 2024 měla, společně s technickou úpravou na rok 2025, přezkoumat celkové příděly všech členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst politiky soudržnosti na roky 2025, 2026 a 2027 a uplatnit metodu přidělování stanovenou v příslušném základním právním aktu. Uvedený přezkum by měl společně s výsledky přezkumu v polovině období vést ke změnám programů spočívajícím v úpravě finančních přídělů pro roky 2025, 2026 a 2027.
(19)  Členský stát by měl provést přezkum v polovině období pro každý program podporovaný z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti. Uvedený přezkum by měl zajistit plnohodnotnou úpravu programů na základě jejich výkonnosti a současně vytvořit příležitost k zohlednění nových úkolů a příslušných doporučení pro jednotlivé země vydaných v roce 2024 a pokroku při provádění vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a evropského pilíře sociálních práv. Zohledněny by měly být i demografické výzvy. Souběžně by Komise v roce 2024 měla, společně s technickou úpravou na rok 2025, přezkoumat celkové příděly všech členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst politiky soudržnosti na roky 2025, 2026 a 2027 a uplatnit metodu přidělování stanovenou v příslušném základním právním aktu. Uvedený přezkum by měl společně s výsledky přezkumu v polovině období vést ke změnám programů spočívajícím v úpravě finančních přídělů pro roky 2025, 2026 a 2027.
Pozměňovací návrhy 425rev, 444rev, 448 a 469
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Měly by být dále upřesněny mechanismy zajišťující vazbu mezi politikami financování Unie a správou ekonomických záležitostí Unie, přičemž Komise bude mít možnost předložit Radě návrh na pozastavení všech nebo některých závazků v rámci jednoho nebo více programů dotčeného členského státu, pokud uvedený členský stát nepřijme v souvislosti s procesem správy ekonomických záležitostí účinná opatření. Aby se zajistilo jednotné provádění, a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, jež jsou nezbytná k zajištění účinných opatření v souvislosti se správou ekonomických záležitostí, mělo by se hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou.
vypouští se
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20 a (nový)
(20a)  Členské státy by v rámci stávajícího Paktu o stabilitě a růstu mohly v řádně odůvodněných případech předložit žádost o flexibilitu pro veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje podporované veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic aktivovaných v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy). Komise by měla stanovit fiskální úpravy v rámci preventivní nebo nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu po pečlivém zvážení příslušné žádosti.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Velké projekty zaujímají významný podíl na financování Unie a často mají klíčový význam pro plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Proto je odůvodněné, aby operace přesahující určitou mezní hodnotu nadále podléhaly zvláštním schvalovacím postupům podle tohoto nařízení. Mezní hodnota by měla být stanovena v souvislosti s celkovými způsobilými náklady po zohlednění očekávaných čistých příjmů. K zajištění jednoznačnosti je vhodné pro tento účel vymezit obsah žádosti velkého projektu. Žádost by měla obsahovat nezbytné informace, které poskytnou dostatečné ujištění o tom, že finanční příspěvek z fondů nebude mít za následek podstatnou ztrátu pracovních míst ve stávajících výrobních lokalitách v Unii. Členský stát by měl poskytnout veškeré nezbytné informace a Komise by měla velký projekt ohodnotit, aby určila, zda je požadovaný finanční příspěvek odůvodněný.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Aby se posílil integrovaný přístup k územnímu rozvoji, měly by investice v podobě územních nástrojů, například integrované územní investice, komunitně vedený místní rozvoj nebo jakýkoli jiný územní nástroj v rámci cíle politiky „Evropa bližší občanům“, který podporuje iniciativy vyvíjené členským státem pro investice naplánované z EFRR, vycházet ze strategií územního a místního rozvoje. Pro účely integrovaných územních investic a územních nástrojů vytvářených členskými státy by měly být stanoveny minimální požadavky na obsah územních strategií. Uvedené územní strategie by měly být vytvářeny a schvalovány v rámci odpovědnosti příslušných orgánů nebo subjektů. Aby se zajistilo zapojení příslušných orgánů nebo subjektů do provádění územních strategií, měly by být uvedené orgány nebo subjekty odpovědné za výběr operací, které budou podpořeny, nebo by měly být do tohoto výběru zapojeny.
(23)  Aby se posílil integrovaný přístup k územnímu rozvoji, měly by investice v podobě územních nástrojů, například integrované územní investice, komunitně vedený místní rozvoj (v rámci EZFRV označovaný jako „LEADER“) nebo jakýkoli jiný územní nástroj v rámci cíle politiky „Evropa bližší občanům“, který podporuje iniciativy vyvíjené členským státem pro investice naplánované z EFRR, vycházet ze strategií územního a místního rozvoje. Totéž by mělo platit pro související iniciativy, jako jsou „inteligentní vesnice“. Pro účely integrovaných územních investic a územních nástrojů vytvářených členskými státy by měly být stanoveny minimální požadavky na obsah územních strategií. Uvedené územní strategie by měly být vytvářeny a schvalovány v rámci odpovědnosti příslušných orgánů nebo subjektů. Aby se zajistilo zapojení příslušných orgánů nebo subjektů do provádění územních strategií, měly by být uvedené orgány nebo subjekty odpovědné za výběr operací, které budou podpořeny, nebo by měly být do tohoto výběru zapojeny.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Pro lepší mobilizaci potenciálu na místní úrovni je nezbytné posílit a usnadnit komunitně vedený místní rozvoj. Ten by měl zohledňovat místní potřeby a potenciál i příslušné sociokulturní charakteristiky a měl by zajišťovat strukturální změny, budovat kapacity komunit a stimulovat inovace. Měla by být posílena úzká spolupráce a integrované využívání fondů pro provádění strategií místního rozvoje. Měla by platit základní zásada, že místní akční skupiny zastupující zájmy komunity budou odpovědné za koncepci a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje. Aby se zjednodušila koordinovaná podpora strategií komunitně vedeného místního rozvoje z různých fondů i jejich provádění, je třeba usnadnit využívání přístupu s hlavním fondem.
(24)  Pro lepší mobilizaci potenciálu na místní úrovni je nezbytné posílit a usnadnit komunitně vedený místní rozvoj. Ten by měl zohledňovat místní potřeby a potenciál i příslušné sociokulturní charakteristiky a měl by zajišťovat strukturální změny, budovat komunitní a administrativní kapacity a stimulovat inovace. Měla by být posílena úzká spolupráce a integrované využívání fondů pro provádění strategií místního rozvoje. Měla by platit základní zásada, že místní akční skupiny zastupující zájmy komunity budou odpovědné za koncepci a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje. Aby se zjednodušila koordinovaná podpora strategií komunitně vedeného místního rozvoje z různých fondů i jejich provádění, je třeba usnadnit využívání přístupu s hlavním fondem.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Pro snížení administrativní zátěže by měla být technická pomoc z podnětu členského státu prováděna prostřednictvím paušální sazby na základě pokroku při provádění programu. Uvedená technická pomoc může být doplněna cílenými opatřeními pro budování administrativních kapacit na základě metod úhrady nesouvisejících s náklady. Činnosti a výstupy i příslušné platby Unie mohou být dohodnuty v plánu a mohou vést k platbám za výsledky přímo na místě.
(25)  Pro snížení administrativní zátěže by měla být technická pomoc z podnětu členského státu prováděna prostřednictvím paušální sazby na základě pokroku při provádění programu. Uvedená technická pomoc může být doplněna cílenými opatřeními pro budování administrativních kapacit, jako je hodnocení souboru dovedností lidských zdrojů na základě metod úhrady nesouvisejících s náklady. Činnosti a výstupy i příslušné platby Unie mohou být dohodnuty v plánu a mohou vést k platbám za výsledky přímo na místě.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Pro přezkum výkonnosti programů by měl členský stát ustavit monitorovací výbory. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měly být výroční zprávy o provádění nahrazeny každoročním strukturovaným politickým dialogem na základě nejnovějších informací a údajů o provádění programu, které předloží členský stát.
(27)  Pro přezkum výkonnosti programů by měl členský stát ustavit monitorovací výbory tvořené rovněž zástupci občanské společnosti a sociálních partnerů. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měly být výroční zprávy o provádění nahrazeny každoročním strukturovaným politickým dialogem na základě nejnovějších informací a údajů o provádění programu, které předloží členský stát.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201616 je třeba fondy hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však omezovat nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků fondů v praxi.
(28)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201616 je třeba fondy hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však omezovat nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků fondů v praxi. Je třeba stanovit ukazatele pokud možno zohledňující genderové aspekty.
_________________
_________________
16 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.
16 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  Aby se zajistila dostupnost podrobných aktuálních informací o provádění programu, je třeba vyžadovat častější podávání elektronických zpráv obsahujících kvantitativní údaje.
(29)  Aby se zajistila dostupnost podrobných aktuálních informací o provádění programu, je třeba vyžadovat účinné a včasné podávání elektronických zpráv obsahujících kvantitativní údaje.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
(30)  Za účelem podpory přípravy souvisejících programů a činností v příštím programovém období by Komise měla provést hodnocení fondů v polovině období. Na konci programového období by Komise měla provádět zpětná hodnocení fondů, která by se měla zaměřit na dopad fondů.
(30)  Za účelem podpory přípravy souvisejících programů a činností v příštím programovém období by Komise měla provést hodnocení fondů v polovině období. Na konci programového období by Komise měla provádět zpětná hodnocení fondů, která by se měla zaměřit na dopad fondů. Výsledky těchto hodnocení by měly být zveřejněny.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
(34)  Pokud jde o granty poskytnuté příjemcům, měly by členské státy stále více využívat zjednodušeného vykazování nákladů. Finanční limit pro povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů by měl být vázán na celkové náklady na operaci, aby se zajistil stejný přístup ke všem operacím pod limitem bez ohledu na to, zda je podpora veřejná nebo soukromá.
(34)  Pokud jde o granty poskytnuté příjemcům, měly by členské státy stále více využívat zjednodušeného vykazování nákladů. Finanční limit pro povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů by měl být vázán na celkové náklady na operaci, aby se zajistil stejný přístup ke všem operacím pod limitem bez ohledu na to, zda je podpora veřejná nebo soukromá. Pokud má členský stát v úmyslu navrhnout využití zjednodušeného vykazování nákladů, měl by tento krok konzultovat s monitorovacím výborem.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
(36)  V zájmu optimalizace využívání spolufinancovaných investic do ochrany životního prostředí by měla být zajištěna součinnost s programem LIFE pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména prostřednictvím strategických integrovaných projektů LIFE a strategických projektů na ochranu přírody.
(36)  V zájmu optimalizace využívání spolufinancovaných investic do ochrany životního prostředí by měla být zajištěna součinnost s programem LIFE pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména prostřednictvím strategických integrovaných projektů LIFE, strategických projektů na ochranu přírody a projektů financovaných v rámci programu Horizont Evropa a dalších unijních programů.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Aby byla zajištěna účinnost, spravedlnost a trvale udržitelný dopad fondů, měla by být přijata ustanovení, která zaručí, že investice do infrastruktury nebo produktivní investice budou mít dlouhou životnost, a zabrání tomu, aby se fondy využívaly k získání nepatřičných výhod. Řídicí orgány by měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby při výběru operací nepodporovaly přemisťování a aby se částky neoprávněně vyplacené na operace, které nesplňují požadavek na trvalost, považovaly za nesrovnalosti.
(38)  Aby byla zajištěna inkluzivnost, účinnost, spravedlnost a trvale udržitelný dopad fondů, měla by být přijata ustanovení, která zaručí, že investice do infrastruktury nebo produktivní investice nebudou diskriminační a že budou mít dlouhou životnost, a zabrání tomu, aby se fondy využívaly k získání nepatřičných výhod. Řídicí orgány by měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby při výběru operací nepodporovaly přemisťování a aby se částky neoprávněně vyplacené na operace, které nesplňují požadavek na trvalost, považovaly za nesrovnalosti.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
(40)  S cílem maximálně zúročit investice, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o součinnost zejména mezi fondy a přímo řízenými nástroji, včetně nástroje pro provádění reforem. K dosažení této součinnosti by měly sloužit klíčové mechanismy, konkrétně uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady programu Horizont Evropa v případě podobných operací a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro doplňkové financování z fondů.
(40)  S cílem maximálně zúročit investice, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o součinnost zejména mezi fondy a přímo řízenými nástroji, včetně nástroje pro provádění reforem. Koordinace této politiky by měla podporovat snadno uplatnitelné mechanismy a mnohoúrovňovou správu. K dosažení této součinnosti by měly sloužit klíčové mechanismy, konkrétně uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady programu Horizont Evropa v případě podobných operací a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro doplňkové financování z fondů.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42 a (nový)
(42a)   Řídicí orgány měly mít možnost uplatňovat finanční nástroje přímým zadáváním zakázek skupině EIB, vnitrostátním podpůrným bankám a mezinárodním finančním institucím.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
(44)  Při plném dodržování platných pravidel pro státní podporu a zadávání veřejných zakázek, která byla objasněna již během programového období 2014–2020, by řídicí orgány měly mít možnost rozhodnout o nejvhodnějších variantách pro provádění finančních nástrojů, aby byly schopny řešit konkrétní potřeby cílových regionů.
(44)  Při plném dodržování platných pravidel pro státní podporu a zadávání veřejných zakázek, která byla objasněna již během programového období 2014–2020, by řídicí orgány měly mít možnost rozhodnout o nejvhodnějších variantách pro provádění finančních nástrojů, aby byly schopny řešit konkrétní potřeby cílových regionů. V tomto rámci by měla Komise ve spolupráci s Evropským účetním dvorem vydat doporučení pro auditory, řídící orgány a příjemce týkající se posuzování souladu s pravidly státní podpory a vytváření režimů státní podpory.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 45 a (nový)
(45a)   Aby se zvýšila odpovědnost a transparentnost, měla by Komise zajistit systém pro vyřizování stížností, který bude přístupný všem občanům a zúčastněným subjektům ve všech fázích přípravy a provádění programů včetně monitorování a hodnocení.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46
(46)  Aby se usnadnil rychlý začátek provádění programu, mělo by se zjednodušit převzetí prováděcích opatření z předchozího programového období. S patřičnými úpravami podle potřeby by se mělo zachovat využívání počítačového systému, který již byl zaveden v předchozím programovém období, pokud nebude nutná nová technologie.
(46)  Aby se usnadnil rychlý začátek provádění programu, mělo by se pokud možno zjednodušit převzetí prováděcích opatření, včetně administrativních a IT systémů, z předchozího programového období. S patřičnými úpravami podle potřeby by se mělo zachovat využívání počítačového systému, který již byl zaveden v předchozím programovém období, pokud nebude nutná nová technologie.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48 a (nový)
(48a)  V zájmu účinného využívání fondů by měla být podpora EIB na požádání k dispozici všem členským státům. Zahrnovat by mohla budování kapacit, podporu identifikace, přípravy a provádění projektu, jakož i poradenství ohledně finančních nástrojů a investičních platforem.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 50
(50)  Aby se zajistila vhodná rovnováha mezi účinným a efektivním prováděním fondů a souvisejícími administrativními náklady a zátěží, měla by četnost, rozsah a působnost řídicích kontrol vycházet z posouzení rizik, které zohlední faktory, jako například druh prováděné operace, příjemce a úroveň rizik identifikovaných při předchozích řídicích kontrolách a auditech.
(50)  Aby se zajistila vhodná rovnováha mezi účinným a efektivním prováděním fondů a souvisejícími administrativními náklady a zátěží, měla by četnost, rozsah a působnost řídicích kontrol vycházet z posouzení rizik, které zohlední faktory, jako například druh prováděné operace, složitost a počet operací, příjemce a úroveň rizik identifikovaných při předchozích řídicích kontrolách a auditech. Opatření v oblasti řízení a kontroly fondů by měla být úměrná míře rizika pro rozpočet Unie.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 58
(58)  Členské státy by rovněž měly předcházet veškerým nesrovnalostem včetně podvodů ze strany příjemců, odhalovat je a účinně je odstraňovat. Kromě toho v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/201318 a nařízeními (Euratom, ES) č. 2988/9519 a (ES) č. 2185/9620 může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/193921 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a další trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2017/137122 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovaly při ochraně finančních zájmů Unie, udělily nezbytná práva a přístup ke Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) a zajistily, aby veškeré třetí strany podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva. Členské státy by měly podat Komisi zprávu o zjištěných nesrovnalostech, včetně podvodů, a o následných opatřeních, jakož i o opatřeních navazujících na vyšetřování úřadu OLAF.
(58)  Členské státy by rovněž měly předcházet veškerým nesrovnalostem včetně podvodů ze strany příjemců, odhalovat je a účinně je odstraňovat. Kromě toho v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/201318 a nařízeními (Euratom, ES) č. 2988/9519 a (Euratom, ES) č. 2185/9620 může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/193921 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a další trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2017/137122 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovaly při ochraně finančních zájmů Unie, udělily nezbytná práva a přístup ke Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) a zajistily, aby veškeré třetí strany podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva. Členské státy by měly podat Komisi podrobnou zprávu o zjištěných nesrovnalostech, včetně podvodů, a o následných opatřeních, jakož i o opatřeních navazujících na vyšetřování úřadu OLAF. Členské státy, které se neúčastní posílené spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce, by měly podávat Komisi zprávy o rozhodnutích přijatých vnitrostátními orgány činnými v trestním řízení v souvislosti se zjištěnými nedostatky, jež mají vliv na rozpočet Unie.
__________________
__________________
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
19 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
19 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
20 Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
20 Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
21 Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
21 Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
22 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
22 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 61
(61)  Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému třídění regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/200323, ve znění nařízení Komise (EU) č. 868/201424.
(61)  Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému třídění regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/200323, ve znění nařízení Komise (EU) 2016/206624.
__________________
__________________
23 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
23 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
24 Nařízení Komise (EU) č. 868/2014 ze dne 8. srpna 2014, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 241, 13.8.2014, s. 1).
24 Nařízení Komise (EU) 2016/2066 ze dne 21. listopadu 2016, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 322, 29.11.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 62
(62)  Aby bylo možné určit přiměřený finanční rámec pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti, měla by Komise stanovit orientační roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, společně se seznamem způsobilých regionů, a rozpis přídělů pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg). Jelikož by příděly jednotlivých členských států měly být stanoveny na základě statistických údajů a prognóz dostupných v roce 2018, a s ohledem na nejistoty při prognózování, měla by Komise na základě nejnovějších statistik dostupných v dané době přezkoumat celkové příděly všech členských států v roce 2024 a měla by tyto příděly na roky 2025 až 2027 upravit, pokud bude kumulativní rozdíl činit více než +/– 5 %, aby byly ve změnách programů zároveň zohledněny výsledky přezkumu v polovině období a provedení technických úprav.
(62)  Aby bylo možné určit přiměřený finanční rámec pro EFRR, ESF+, ENRF a Fond soudržnosti, měla by Komise stanovit orientační roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, společně se seznamem způsobilých regionů, a rozpis přídělů pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg). Jelikož by příděly jednotlivých členských států měly být stanoveny na základě statistických údajů a prognóz dostupných v roce 2018, a s ohledem na nejistoty při prognózování, měla by Komise na základě nejnovějších statistik dostupných v dané době přezkoumat celkové příděly všech členských států v roce 2024 a měla by tyto příděly na roky 2025 až 2027 upravit, pokud bude kumulativní rozdíl činit více než +/– 5 %, aby byly ve změnách programů zároveň zohledněny výsledky přezkumu v polovině období a provedení technických úprav.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 63
(63)  Projekty transevropských dopravních sítí v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy]25 budou nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení i přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Na základě úspěšného přístupu v programovém období 2014–2020 by pro tento účel měla být do Nástroje pro propojení Evropy převedena částka 10 000 000 000 EUR z Fondu soudržnosti.
(63)  Projekty transevropských dopravních sítí v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy]25 budou nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení i přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Na základě úspěšného přístupu v programovém období 2014–2020 by pro tento účel měla být do Nástroje pro propojení Evropy převedena částka 4 000 000 000 EUR z Fondu soudržnosti.
__________________
__________________
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] ze dne […] o [Nástroji pro propojení Evropy] (Úř. věst. L […], […], s. […]).
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] ze dne […] o [Nástroji pro propojení Evropy] (Úř. věst. L […], […], s. […]).
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 64
(64)  Určitá výše prostředků z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měla být přidělena na Evropskou městskou iniciativu, která by se měla provádět pod přímým nebo nepřímým řízením Komise.
(64)  Určitá výše prostředků z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měla být přidělena na Evropskou městskou iniciativu, která by se měla provádět pod přímým nebo nepřímým řízením Komise. V budoucnu je nutné další uvážení zvláštní podpory poskytované znevýhodněným regionům a komunitám.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 65 a (nový)
(65a)   S ohledem na výzvy, s nimiž se potýkají regiony se středními příjmy, jak jsou popsány v sedmé zprávě o soudržnosti1a (nízký růst ve srovnání s rozvinutými regiony, ale také ve srovnání s méně rozvinutými regiony, přičemž tomuto problému čelí zejména regiony, jejichž HDP na obyvatele je mezi 90 % a 100 % průměru HDP zemí EU-27), by měly „přechodové regiony“ obdržet odpovídající podporu a měly by být definovány jako regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 100 % průměru HDP zemí EU-27.
___________________
1a Sedmá zpráva Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvaná „Můj region, má Evropa, naše budoucnost: sedmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“ (COM(2017)0583, 9. října 2017).
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 66 a (nový)
(66a)  V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie budou některé regiony a členské státy v závislosti na svých geografických a přírodních podmínkách a s ohledem na rozsah vzájemných obchodních vazeb vystaveny důsledkům tohoto kroku více než jiné. Je proto důležité stanovit praktická řešení rovněž v rámci politiky soudržnosti s cílem podpořit dotčené regiony a členské státy poté, co Spojené království z EU vystoupí. Mimoto je třeba navázat trvalou spolupráci zahrnující výměnu informací a osvědčených postupů na úrovni místních a regionálních orgánů nejvíce zasažených regionů a členských států.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 67
(67)  Je nutné stanovit míry spolufinancování v oblasti politiky soudržnosti podle kategorií regionů, aby se zajistilo respektování zásady spolufinancování pomocí vhodné míry vnitrostátní podpory z veřejných nebo soukromých prostředků. Uvedené míry by měly odpovídat úrovni hospodářského rozvoje regionů z hlediska HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU-27.
(67)  Je nutné stanovit míry spolufinancování v oblasti politiky soudržnosti podle kategorií regionů, aby se zajistilo respektování zásady spolufinancování pomocí vhodné míry vnitrostátní podpory z veřejných nebo soukromých prostředků. Uvedené míry by měly odpovídat úrovni hospodářského rozvoje regionů z hlediska HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU-27 a současně zajistit, aby nedocházelo k méně příznivému zacházení kvůli přesunům mezi kategoriemi.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 69
(69)  Kromě toho by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o stanovení kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které mají být vykázány, definice jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady vztahujícího se na všechny členské státy, jakož i zavedení standardizovaných rutinních metod výběru vzorků.
(69)  Kromě toho by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o změny evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci s cílem přizpůsobit jej tomuto nařízení, stanovení kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které mají být vykázány, definice jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady vztahujícího se na všechny členské státy, jakož i zavedení standardizovaných rutinních metod výběru vzorků.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 70
(70)  Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(70)  Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla se všemi zainteresovanými stranami odpovídající a transparentní konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 73
(73)  Cíle tohoto nařízení, tj. posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a stanovit společná finanční pravidla pro tu část rozpočtu Unie, která se provádí v rámci sdíleného řízení, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, na jedné straně z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, jakož i nedostatku finančních prostředků členských států a regionů, a na druhé straně proto, že je zapotřebí soudržného prováděcího rámce zahrnujícího několik fondů Unie ve sdíleném řízení. Jelikož uvedených cílů tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.
(73)  Cíle tohoto nařízení, tj. posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a stanovit společná finanční pravidla pro tu část rozpočtu Unie, která se provádí v rámci sdíleného řízení, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, na jedné straně z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a konkrétní výzvy, jimž čelí nejvíce znevýhodněné regiony, jakož i nedostatku finančních prostředků členských států a regionů, a na druhé straně proto, že je zapotřebí soudržného prováděcího rámce zahrnujícího několik fondů Unie ve sdíleném řízení. Jelikož uvedených cílů tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – písm. a
a)  finanční pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropský sociální fond plus (dále jen „ESF+“), Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond (dále jen „ENRF“), Azylový a migrační fond (dále jen „AMIF“), Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „ISF“) a Nástroj pro správu hranic a víza (dále jen „BMVI“) (dále jen „fondy“);
a)  finanční pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropský sociální fond plus (dále jen „ESF+“), Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“), Evropský námořní a rybářský fond (dále jen „ENRF“), Azylový a migrační fond (dále jen „AMIF“), Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „ISF“) a Nástroj pro správu hranic a víza (dále jen „BMVI“) (dále jen „fondy“);
Pozměňovací návrh 431
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – písm. b
b)  společná ustanovení pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a ENRF.
b)  společná ustanovení pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a ENRF a pro EZFRV, jak je předepsáno v odstavci 1a tohoto článku.
Pozměňovací návrh 432
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
1a.   Hlava I, kapitola I – čl. 2 odst. 4 písm. a), kapitola II – článek 5, hlava III, kapitola II – články 22 až 28 a hlava IV – kapitola III – oddíl I – články 41 až 43 se uplatní na podpůrná opatření financovaná z EZFRV a hlava I – kapitola 1 – čl. 2 odst. 15 až 25, a také hlava V – kapitola II – oddíl II – články 52 až 56 se uplatní na finanční nástroje stanovené v článku 74 nařízení (EU) .../... [nařízení o strategických plánech SZP] a podporované z EZFRV.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1
(1)  „příslušnými doporučeními pro jednotlivé země“ doporučení Rady přijatá v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 SFEU týkající se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic, která podle nařízení pro jednotlivé fondy spadají do oblasti působnosti fondů, a příslušná doporučení přijatá v souladu s článkem [XX] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo nového nařízení o správě energetické unie];
(1)  „příslušnými doporučeními pro jednotlivé země“ doporučení Rady přijatá v souladu s čl. 121 odst. 2 a 4 a čl. 148 odst. 4 SFEU týkající se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic, která podle nařízení pro jednotlivé fondy spadají do oblasti působnosti fondů, a příslušná doporučení přijatá v souladu s článkem [XX] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo nového nařízení o správě energetické unie];
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
(1a)   „základní podmínkou“ konkrétní a přesně definovaná podmínka, která má skutečnou souvislost s přímým dopadem na účinné a účelné dosažení specifického cíle programu;
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
(4a)  „programem“ v souvislosti s EZFRV strategické plány SZP uvedené v nařízení (EU) [...] („nařízení o strategických plánech SZP“);
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 8 – písm. c
c)  v souvislosti se systémy státní podpory podnik, který dostává podporu;
c)  v souvislosti se systémy státní podpory subjekt, popřípadě podnik, který dostává podporu, s výjimkou případů, kdy je výše podpory na podnik nižší než 200 000 EUR, a dotčený členský stát se může rozhodnout, že příjemcem je subjekt poskytující podporu, aniž jsou dotčena nařízení Komise (EU) č. 1407/20131a, (EU) č. 1408/20131b a (EU) č. 717/20141c;
__________________
1a Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1.
1b Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9.
1c Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9
(9)  „fondem malých projektů“ operace v programu Interreg, jejímž cílem je výběr a provádění projektů omezeného finančního objemu;
(9)  „fondem malých projektů“ operace v programu Interreg, jejímž cílem je výběr a provádění projektů včetně občanských (people-to-people) projektů omezeného finančního objemu;
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 21
(21)  „zvláštním fondem“ fond zřízený řídicím orgánem nebo holdingovým fondem za účelem poskytování finančních produktů konečným příjemcům;
(21)  „zvláštním fondem“ fond zřízený řídicím orgánem nebo holdingovým fondem, jehož prostřednictvím poskytují finanční produkty konečným příjemcům;
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 36 a (nový)
(36a)  zásadou „energetická účinnost v první řadě“ upřednostňování opatření zvyšujících efektivitu poptávky po energii a zásobování energií při rozhodování ohledně energetického plánování, politiky a investic;
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 37
(37)  „posouzením klimatické odolnosti“ proces, který zajišťuje, aby byla infrastruktura odolná vůči nepříznivým dopadům klimatu v souladu s vnitrostátními pravidly a pokyny, jsou-li k dispozici, nebo mezinárodně uznávanými normami.
(37)  „posouzením klimatické odolnosti“ proces, který zajišťuje, aby byla infrastruktura odolná vůči nepříznivým dopadům klimatu v souladu s mezinárodně uznávanými normami nebo vnitrostátními pravidly a pokyny, jsou-li k dispozici, aby byla dodržována zásada energetické účinnosti v první řadě a aby byly voleny způsoby snižování emisí a dekarbonizace specifické pro jednotlivá odvětví;
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 37 a (nový)
(37a)  „EIB“ Evropská investiční banka, Evropský investiční fond nebo jakákoli dceřiná společnost Evropské investiční banky.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a
a)  inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace;
a)  konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a posílení malých a střední podniků;
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b
(b)  zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik;
b)   zelenější, nízkouhlíkový přechod k hospodářství s nulovými emisemi a odolná Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změn klimatu a přizpůsobení se těmto změnám a prevence a řízení rizik;
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c
c)  propojenější Evropa díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT;
c)  propojenější Evropa díky zlepšování mobility, včetně udržitelné a inteligentní mobility, a regionálního propojení IKT;
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d
d)  sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv;
d)  sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv;
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. e
e)  Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí a místních iniciativ.
e)  Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech regionů, oblastí a místních iniciativ.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3
3.  Členské státy poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu s použitím metodiky založené na typech intervence v závislosti na daném fondu. Tato metodika spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny dimenzím a kódům pro typy intervencí stanoveným v příloze I.
3.  Členské státy v průběhu celého procesu plánování a provádění zajistí posouzení příslušných operací z hlediska klimatu a poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu s použitím metodiky založené na typech intervence v závislosti na daném fondu. Tato metodika spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny dimenzím a kódům pro typy intervencí stanoveným v příloze I.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4
4.  Členské státy a Komise zajistí koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy a jinými nástroji Unie, jako je program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Optimalizují mechanismy koordinace mezi odpovědnými subjekty za účelem zabránění zdvojování úsilí během plánování a provádění.
4.  V souladu se svými příslušnými kompetencemi a se zásadou subsidiarity a víceúrovňové správy zajistí členské státy a Komise koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy a jinými nástroji Unie, jako je program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Optimalizují mechanismy koordinace mezi odpovědnými subjekty, které zabrání zdvojování úsilí během plánování a provádění.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 a (nový)
4a.   Členské státy a Komise zajistí soulad s příslušnými pravidly státní podpory.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Členské státy a Komise plní rozpočet Unie přidělený fondům v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem [63] nařízení (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] (dále jen „finanční nařízení“).
1.  Členské státy, v souladu se svým institucionálním a právním rámcem, a Komise plní rozpočet Unie přidělený fondům v rámci sdíleného řízení v souladu s článkem [63] nařízení (EU, Euratom) [číslo nového finančního nařízení] (dále jen „finanční nařízení“).
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
2.  Částku podpory z Fondu soudržnosti převedenou na Nástroj pro propojení Evropy, Evropskou městskou iniciativu, meziregionální investiční inovace, částku podpory převedenou z ESF+ na nadnárodní spolupráci, částky přidělené na InvestEU37 a technickou pomoc z podnětu Komise však Komise provádí v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a) a c)] finančního nařízení.
2.  Aniž je dotčen čl. 1 odst. 2, provádí Komise částku podpory z Fondu soudržnosti převedenou na Nástroj pro propojení Evropy, Evropskou městskou iniciativu, meziregionální investiční inovace, částku podpory převedenou z ESF+ na nadnárodní spolupráci, částky přidělené na InvestEU a technickou pomoc z podnětu Komise v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a) a c)] finančního nařízení.
_________________
_________________
37 [Nařízení (EU) č. […] o […] (Úř. věst. L […], […], s. […])].
37 [Nařízení (EU) č. […] o […] (Úř. věst. L […], […], s. […])].
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3
3.  Komise může provádět spolupráci s nejvzdálenějšími regiony v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) v rámci nepřímého řízení.
3.  Komise může po dohodě s příslušným členským státem a regionem provádět spolupráci s nejvzdálenějšími regiony v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) v rámci nepřímého řízení.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – návětí
1.  Každý členský stát naváže partnerskou spolupráci s příslušnými regionálními a místními orgány. Partnerská spolupráce zahrnuje minimálně tyto partnery:
1.  V souvislosti s dohodou o partnerství a s každým jednotlivým programem naváže každý členský stát v souladu se svým institucionálním a právním rámcem plnohodnotnou a účinnou partnerskou spolupráci. Partnerská spolupráce zahrnuje minimálně tyto partnery:
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a
a)  městské a jiné orgány veřejné správy;
a)  regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné správy;
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. c
c)  příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, partnery v oblasti životního prostředí a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, rovnosti žen a mužů a nediskriminace.
c)  příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, např. partnery v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, rovnosti žen a mužů a nediskriminace.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)   výzkumné instituce a univerzity, je-li to relevantní.
Pozměňovací návrhy 78 a 459
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
2.  V souladu se zásadou víceúrovňové správy zapojí členský stát uvedené partnery do přípravy dohod o partnerství a po celou dobu přípravy a provádění programů, včetně účasti v monitorovacích výborech v souladu s článkem 34.
2.  V souladu se zásadou víceúrovňové správy a na základě přístupu zdola nahoru zapojí členský stát uvedené partnery do přípravy dohod o partnerství a po celou dobu přípravy, provádění a hodnocení programů, včetně účasti v monitorovacích výborech v souladu s článkem 34. V této souvislosti členské státy přidělí odpovídající podíl zdrojů z fondů na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti. U přeshraničních programů zapojí dotčené členské státy partnery ze všech zúčastněných členských států.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
3.  Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/201438.
3.  Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/201438. Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 107 týkající se změn nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 za účelem jeho přizpůsobení tomuto nařízení.
_________________
_________________
38 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).
38 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4
4.  Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění programů.
4.  Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění programů a informuje o jejím výsledku Evropský parlament a Radu.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Článek 6 a (nový)
Článek 6a (nový)
Horizontální zásady
1.  Při vynakládání prostředků z fondů zajistí členské státy a Komise dodržování základních práv a Listiny základních práv Evropské unie.
2.  Členské státy a Komise zajistí, aby byla zohledňována a prosazována rovnost žen a mužů a aby bylo genderové hledisko začleněno do všech programů v průběhu jejich přípravy i provádění, a to i v souvislosti s monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením.
3.  Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby během přípravy, provádění a monitorování, podávání zpráv a hodnocení programů nedocházelo k diskriminaci na základě genderu, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění programů je zejména třeba zohlednit dostupnost pro osoby se zdravotním postižením.
4.  Cíle fondů jsou naplňovány v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, při zohlednění cílů udržitelného rozvoje OSN a při prosazování cíle Unie zachovávat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a zmírňovat změnu klimatu, při dodržení zásady „znečišťovatel platí“ zakotvené v čl. 191 odst. 1 a 2 SFEU.
Členské státy a Komise při přípravě a provádění programů zajistí podporu požadavků na ochranu životního prostředí, účinného využívání zdrojů, zásady energetické účinnosti v první řadě, sociálně spravedlivé transformace energetiky, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, biologické rozmanitosti, odolnosti vůči katastrofám a předcházení rizikům. Měly by se vyvarovat investic spojených s výrobou, zpracováním, distribucí, skladováním či spalováním fosilních paliv.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
1.  Každý členský stát připraví dohodu o partnerství, která stanoví opatření pro účinné a efektivní využívání fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.
1.  Každý členský stát připraví dohodu o partnerství, která stanoví opatření pro účinné a efektivní využívání fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Tato dohoda o partnerství je vypracována v souladu s kodexem chování stanoveným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014.
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2
2.  Členský stát předloží dohodu o partnerství Komisi před předložením prvního programu nebo současně s ním.
2.  Členský stát předloží dohodu o partnerství Komisi před předložením prvního programu nebo současně s ním, nejpozději však do 30. dubna 2021.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3
3.  Dohodu o partnerství lze předložit společně s příslušným ročním národním programem reforem.
3.  Dohodu o partnerství lze předložit společně s příslušným ročním národním programem reforem a vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. a
a)  vybrané cíle politiky s uvedením toho, které fondy a programy budou tyto cíle plnit, a jejich odůvodnění, a v příslušných případech odůvodnění použití realizačního modelu InvestEU, přičemž se zohlední příslušná doporučení pro jednotlivé země;
a)  vybrané cíle politiky s uvedením toho, které fondy a programy budou tyto cíle plnit, a jejich odůvodnění, přičemž se zohlední a uvedenou příslušná doporučení pro jednotlivé země a regionální výzvy;
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – bod i
i)  souhrn politických rozhodnutí a očekávaných hlavních výsledků pro každý fond, včetně případně použitím InvestEU;
i)  souhrn politických rozhodnutí a očekávaných hlavních výsledků pro každý fond;
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – bod ii
ii)  koordinaci, vymezení a doplňkovost mezi fondy a případně i koordinaci mezi národními a regionálními programy;
ii)  koordinaci, vymezení a doplňkovost mezi fondy a případně i koordinaci mezi národními a regionálními programy, zejména s ohledem na strategické plány SZP uvedené v nařízení (EU) [...] („nařízení o strategických plánech SZP“);
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – bod iii
iii)  doplňkovost mezi fondy a jinými nástroji Unie, včetně strategických integrovaných projektů a strategických projektů na ochranu přírody programu LIFE;
iii)  doplňkovost a součinnost mezi fondy a jinými nástroji Unie, včetně strategických integrovaných projektů a strategických projektů na ochranu přírody programu LIFE a případně projektů financovaných z programu Horizont Evropa;
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. b – bod iii a (nový)
iiia)   plnění cílů, politik a opatření v rámci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. c
c)  předběžné finanční příděly z každého fondu podle cílů politiky na vnitrostátní úrovni v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy týkajícími se tematického zaměření;
c)  předběžné finanční příděly z každého fondu podle cílů politiky na vnitrostátní a případně na regionální úrovni v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy týkajícími se tematického zaměření;
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. d
d)  v příslušném případě rozdělení finančních zdrojů podle kategorií regionů v souladu s čl. 102 odst. 2 a výše prostředků, jejichž převod mezi kategoriemi regionů se navrhuje podle článku 105;
d)  rozdělení finančních zdrojů podle kategorií regionů v souladu s čl. 102 odst. 2 a výše prostředků, jejichž převod mezi kategoriemi regionů se navrhuje podle článku 105;
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. e
e)  částky, které se mají přispět do InvestEU, podle fondů a kategorií regionů;
vypouští se
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. g
g)  souhrn opatření, která dotčený členský stát přijme pro posílení vlastních administrativních kapacit potřebných k provádění fondů.
g)  souhrn opatření, která dotčený členský stát přijme pro posílení vlastních administrativních kapacit potřebných k provádění fondů a svého systému řízení a kontroly.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. g a (nové)
ga)   případně integrovaný přístup k řešení demografických problémů regionů a/nebo specifických potřeb regionů a oblastí;
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. g b (nové)
gb)   strategii pro komunikaci a viditelnost.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 a (nový)
EIB se může na žádost členských států podílet na přípravě dohody o partnerství, jakož i na činnostech souvisejících s přípravou operací, finančních nástrojů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
Pokud jde o cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), obsahuje dohoda o partnerství pouze seznam plánovaných programů.
Pokud jde o cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), obsahuje dohoda o partnerství pouze seznam plánovaných programů a potřeb v oblasti přeshraničních investic v dotčeném členském státě.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
1.  Komise posoudí dohodu o partnerství a její soulad s tímto nařízením a s pravidly pro jednotlivé fondy. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země.
1.  Komise posoudí dohodu o partnerství a její soulad s tímto nařízením a s pravidly pro jednotlivé fondy. Komise v rámci svého posouzení vezme v úvahu ustanovení článku 4 a 6, příslušná doporučení pro jednotlivé země a opatření související s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, jakož i způsob, jakým jsou tyto plány řešeny.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2
2.  Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení dohody o partnerství členským státem.
2.  Komise může vyjádřit své připomínky do dvou měsíců ode dne předložení dohody o partnerství členským státem.
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3
3.  Členský stát přezkoumá dohodu o partnerství s přihlédnutím k připomínkám Komise.
3.  Členský stát přezkoumá dohodu o partnerství s přihlédnutím k připomínkám Komise do jednoho měsíce od data jejich předložení.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 4
4.  Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení partnerské dohody nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení partnerské dohody dotčeným členským státem. Dohoda o partnerství nesmí být měněna.
4.  Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení partnerské dohody nejpozději do čtyř měsíců ode dne prvního předložení partnerské dohody dotčeným členským státem. Dohoda o partnerství nesmí být měněna.
Pozměňovací návrh 428
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1
1.  Členské státy mohou v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu vyčlenit částku z ERDF, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF, kterou se má přispět do InvestEU a poskytnout prostřednictvím rozpočtových záruk. Částka, kterou se přispět do InvestEU, nepřekročí 5 % celkového přídělu z každého fondu s výjimkou řádně odůvodněných případů. Takové příspěvky nepředstavují převod zdrojů podle článku 21.
1.  Členské státy mohou od 1. ledna 2023 se souhlasem dotčených řídicích orgánů v žádosti o změnu programu vyčlenit z ERDF, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRF částku ve výši až 2 %, kterou se má přispět do InvestEU a která se má poskytnout prostřednictvím rozpočtových záruk. Do InvestEU se může v rámci přezkumu v polovině období dále přispět částkou ve výši až 3 % celkového přídělu z každého fondu. Takové příspěvky jsou k dispozici pro investice, jež jsou v souladu s cíli politiky soudržnosti a směřují do stejné kategorie regionů, na kterou se zaměřovaly fondy, z nichž pocházejí. Kdykoli je do InvestEU poskytnuta částka z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti, použijí se základní podmínky popsané v článku 11 a v přílohách III a IV tohoto nařízení. Přiděleny mohou být pouze zdroje pro budoucí kalendářní roky.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 2
2.   Na dohodu o partnerství mohou být přiděleny zdroje pro běžný rozpočtový rok a pro budoucí kalendářní roky. V případě žádosti o změnu programu mohou být přiděleny pouze zdroje pro budoucí kalendářní roky.
vypouští se
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 3
3.  Částka uvedená v odstavci 1 se použije na tvorbu rezerv části záruky EU v rámci složky pro členský stát.
3.  Částka uvedená v odstavci 1 se použije na tvorbu rezerv části záruky EU v rámci složky pro příslušný členský stát.
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 1
Pokud do 31. prosince 2021 nebyla uzavřena dohoda o přiznání příspěvku podle článku [9] [nařízení o InvestEU], ve výši uvedené v odstavci 1 vyčleněné v dohodě o partnerství, předloží členský stát žádost o změnu programu nebo programů k použití odpovídající částky.
Pokud do 31. prosince 2023 nebyla uzavřena dohoda o přiznání příspěvku podle článku [9] [nařízení o InvestEU], ve výši uvedené v odstavci 1, předloží členský stát žádost o změnu programu nebo programů k použití odpovídající částky.
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 2
Dohoda o přiznání příspěvku ve výši uvedené v odstavci 1 vyčleněné v žádosti o změnu programu se uzavře souběžně s přijetím rozhodnutí o změně programu.
Dohoda o přiznání příspěvku ve výši uvedené v odstavci 1 vyčleněné v žádosti o změnu programu se uzavře nebo případně pozmění souběžně s přijetím rozhodnutí o změně programu.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 5
5.  Pokud záruční dohoda podle článku [9] [nařízení o InvestEU] nebyla uzavřena do devíti měsíců od schválení dohody o přiznání příspěvku, převedou se příslušné částky vložené do společného rezervního fondu k tvorbě rezerv zpět do programu nebo programů a členský stát předloží příslušnou žádost o změnu programu.
5.  Pokud záruční dohoda podle článku [9] [nařízení o InvestEU] nebyla uzavřena do devíti měsíců od schválení dohody o přiznání příspěvku, převedou se příslušné částky vložené do společného rezervního fondu k tvorbě rezerv zpět do původního programu nebo programů a členský stát předloží příslušnou žádost o změnu programu. V tomto konkrétním případě mohou být pozměněny zdroje z předchozích kalendářních roků, pokud ještě nedošlo k realizaci závazků.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 7
7.  Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, které se přispěly do InvestEU, a poskytnuté prostřednictvím rozpočtových záruk se dají k dispozici členskému státu a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů ve formě finančních nástrojů.
7.  Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, které se přispěly do InvestEU, a poskytnuté prostřednictvím rozpočtových záruk se dají k dispozici členskému státu a místnímu nebo regionálnímu orgánu, jehož se tento příspěvek týká, a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů ve formě finančních nástrojů.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1
Pro každý specifický cíl jsou v tomto nařízení stanoveny nezbytné podmínky pro jeho účinné a efektivní plnění (dále jen „základní podmínky“).
Pro každý specifický cíl jsou v tomto nařízení stanoveny nezbytné podmínky pro jeho účinné a efektivní plnění (dále jen „základní podmínky“). Základní podmínky platí do té míry, do jaké přispívají k dosažení specifických cílů programu.
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2
2.  Při přípravě programu nebo stanovení nového specifického cíle v rámci změny programu členský stát posoudí, zda jsou splněny základní podmínky, které souvisí s vybraným specifickým cílem. Základní podmínka je splněna, pokud jsou splněna všechna související kritéria. Členský stát v každém programu nebo ve změně programu uvede splněné i nesplněné základní podmínky, a pokud považuje základní podmínku za splněnou, poskytne odůvodnění.
2.  Při přípravě programu nebo stanovení nového specifického cíle v rámci změny programu členský stát posoudí, zda jsou splněny základní podmínky, které souvisí s vybraným specifickým cílem. Základní podmínka je splněna, pokud jsou splněna všechna související kritéria. Členský stát v každém programu nebo ve změně programu uvede splněné i nesplněné základní podmínky, a pokud považuje základní podmínku za splněnou, poskytne odůvodnění. Na žádost členského státu se na posouzení opatření, jež jsou nutná ke splnění příslušných základních podmínek, může podílet EIB.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 4 – pododstavec 1
Do tří měsíců od obdržení informace uvedené v odstavci 3 provede Komise posouzení a uvědomí členský stát, pokud se splněním podmínky souhlasí.
Do dvou měsíců od obdržení informace uvedené v odstavci 3 provede Komise posouzení a uvědomí členský stát, pokud se splněním podmínky souhlasí.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 4 – pododstavec 2
Pokud Komise nesouhlasí s posouzením členského státu, členský stát o tom uvědomí a dá mu příležitost do jednoho měsíce předložit připomínky.
Pokud Komise nesouhlasí s posouzením členského státu, členský stát o tom uvědomí a dá mu příležitost do maximálně dvou měsíců předložit připomínky.
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 5 – pododstavec 1
Výdaje související s operací týkající se daného specifického cíle nelze zahrnout do žádostí o platbu, dokud Komise neuvědomí členský stát o splnění základní podmínky podle odstavce 4.
Výdaje související s operací týkající se daného specifického cíle mohou být zahrnuty do žádostí o platbu předtím, než Komise uvědomí členský stát o splnění základní podmínky podle odstavce 4, aniž je však dotčeno pozastavení úhrady samotné do té doby, dokud není podmínka splněna.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 1
Členský stát stanoví výkonnostní rámec, jenž umožní monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu v průběhu jeho provádění a přispěje k měření celkové výkonnosti fondů.
Členský stát, případně ve spolupráci s místními a regionálními orgány, stanoví výkonnostní rámec, jenž umožní monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu v průběhu jeho provádění a přispěje k měření celkové výkonnosti fondů.
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2
2.  Milníky a cíle se stanoví s ohledem na každý specifický cíl v rámci programu, s výjimkou technické pomoci a specifického cíle zaměřeného na materiální deprivaci stanoveného v čl. [4 písm. c) bodě vii)] nařízení o ESF+.
2.  Milníky a cíle se stanoví s ohledem na každý specifický cíl v rámci programu, s výjimkou technické pomoci a specifického cíle zaměřeného na materiální deprivaci stanoveného v čl. [4 odst. 1 bodě xi)] nařízení o ESF+.
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – návětí
1.  Členský stát přezkoumá všechny programy podporované z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti a zohlední při tom tyto prvky:
1.  Členský stát a příslušné řídicí orgány přezkoumají všechny programy podporované z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti a zohlední při tom tyto prvky:
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. a
a)  úkoly uvedené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v roce 2024;
a)  nové úkoly uvedené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v roce 2024 a případně cíle identifikované při provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. b
b)  socioekonomickou situaci dotčeného členského státu nebo regionu;
b)  socioekonomickou situaci dotčeného členského státu nebo regionu, včetně stavu provádění evropského pilíře sociálních práv a územních potřeb s cílem zmírnit rozdíly i ekonomické a sociální nerovnosti;
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)  každý zásadní negativní finanční, hospodářský nebo sociální vývoj, který vyžaduje úpravu programů, mimo jiné v důsledku symetrických či asymetrických otřesů v členských státech a jejich regionech.
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1
Do 31. března 2025 předloží členský stát Komisi žádost o změnu každého programu v souladu s čl. 19 odst. 1. Členský stát odůvodní změnu na základě prvků stanovených v odstavci 1.
V souladu s výsledky přezkumu předloží členský stát do 31. března 2025 Komisi žádost o změnu každého programu v souladu s čl. 19 odst. 1, nebo uvede, že žádnou změnu nepožaduje. Členský stát odůvodní změnu na základě prvků stanovených v odstavci 1, nebo případně uvede důvody, proč o změnu programu nepožádal.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. a
a)  příděly finančních zdrojů podle priorit, včetně částek na roky 2026 a 2027;
a)  revidované původní příděly finančních zdrojů podle priorit, včetně částek na roky 2026 a 2027;
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. b a (nové)
ba)   částky, které se mají přispět do InvestEU, případně podle fondů a kategorií regionů;
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3 a (nový)
3a.   Komise do 31. března 2026 přijme zprávu, v níž budou shrnuty výsledky přezkumu uvedeného v odstavcích 1 a 2. Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Pozměňovací návrhy 425/rev, 444/rev, 448 a 469
Návrh nařízení
Článek 15
[...]
vypouští se
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1
1.  Členské státy připraví programy pro provádění fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.
1.  Členské státy připraví ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 6 programy pro provádění fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2 – pododstavec 1
Program se skládá z priorit. Každá priorita odpovídá jednomu cíli politiky nebo technické pomoci. Priorita odpovídající jednomu z cílů politiky se skládá z jednoho nebo několika specifických cílů. Jednomu cíli politiky může odpovídat více než jedna priorita.
Program se skládá z priorit. Každá priorita odpovídá jednomu nebo několika cílům politiky nebo technické pomoci. Priorita odpovídající jednomu z cílů politiky se skládá z jednoho nebo několika specifických cílů. Jednomu cíli politiky může odpovídat více než jedna priorita.
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod i
i)  hospodářským, sociálním a územním rozdílům, s výjimkou programů podporovaných z ENRF;
i)  hospodářským, sociálním a územním rozdílům a nerovnostem, s výjimkou programů podporovaných z ENRF;
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod ii
ii)  selháním trhu, investičním potřebám a doplňkovosti s jinými formami podpory;
ii)  selháním trhu, investičním potřebám a doplňkovosti a součinnosti s jinými formami podpory;
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod iii
iii)  úkolům uvedeným v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a ostatních příslušných doporučeních Unie adresovaných členskému státu;
iii)  úkolům uvedeným v příslušných doporučeních pro jednotlivé země;
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod iv
iv)  úkolům v oblasti administrativních kapacit a správy a řízení;
iv)  úkolům v oblasti administrativních kapacit a správy a řízení a ke zjednodušujícím opatřením;
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod iv a (nový)
iva)   integrovanému přístupu k řešení demografických výzev, je-li to nutné;
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod vi a (nový)
via)   výzvám a souvisejícím cílům identifikovaným ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v evropském pilíři sociálních práv;
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a – bod vii
vii)  v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI pokroku při provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů;
vii)  v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI pokroku při provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů, jakož i ke zjištěným nedostatkům;
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d – bod i
i)  související typy činností, včetně seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;
i)  související typy činností, včetně orientačního seznamu a harmonogramu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d – bod iii a (nový)
iiia)   činnosti na ochranu rovnosti, inkluze a nediskriminace;
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d – bod v
v)  meziregionální a nadnárodní činnosti s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státě;
v)  meziregionální, přeshraniční a nadnárodní činnosti s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státě;
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d – bod v a (nový)
va)   udržitelnost investic;
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d – bod vii a (nový)
viia)   popis opatření pro zajištění doplňkovosti a součinnosti s jinými fondy a nástroji;
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – bod i
i)  zamýšlený přístup ke komunikaci a viditelnosti programu definováním jeho cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů, komunikace pomocí sociálních médií, plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení;
i)  zamýšlený přístup ke komunikaci a viditelnosti programu definováním jeho cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů a případně komunikace pomocí sociálních médií, jakož i plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení;
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. j
j)  řídicí orgán, auditní orgán a subjekt, který dostává platby od Komise.
j)  řídicí orgán, auditní orgán, subjekt odpovědný za účetní funkci podle článku 70 a subjekt, který dostává platby od Komise.
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 2
Písmena c) a d) tohoto odstavce se nepoužijí na specifické cíle stanovené v čl. [4 písm. c) bodě vii)] nařízení o ESF+.
Písmena c) a d) tohoto odstavce se nepoužijí na specifické cíle stanovené v čl. [4 odst. 1 bodu xi)] nařízení o ESF+.
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 2 a (nový)
Přílohu programu tvoří zpráva o vlivech na životní prostředí obsahující příslušné informace o vlivech na životní prostředí v souladu se směrnicí 2001/42/ES a přihlížející k potřebám v oblasti zmírňování změny klimatu.
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 6
6.  V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti u programů předložených podle článku 16 obsahuje tabulka uvedená v odst. 3 písm. f) bodu ii) pouze částky na roky 2021 až 2025.
6.  V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti u programů předložených podle článku 16 obsahuje tabulka uvedená v odst. 3 písm. f) bodu ii) částky na roky 2021 až 2027.
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1
1.  Komise posoudí program a jeho soulad s tímto nařízením, s nařízeními pro specifické fondy a také s dohodou o partnerství. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země.
1.  Komise posoudí program a jeho soulad s tímto nařízením, s nařízeními pro specifické fondy a také s dohodou o partnerství. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země, jakož i relevantní obtíže zjištěné při provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a v evropském pilíři sociálních práv a způsob, jakým jsou řešeny.
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2
2.  Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu členským státem.
2.  Komise může vyjádřit své připomínky do dvou měsíců ode dne předložení programu členským státem.
Pozměňovací návrh 162
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 3
3.  Členský stát přezkoumá program s přihlédnutím k připomínkám Komise.
3.  Členský stát přezkoumá program s přihlédnutím k připomínkám Komise do dvou měsíců od jejich předložení.
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 4
4.  Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu nejpozději do šesti měsíců ode dne předložení programu členským státem.
4.  Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu nejpozději do pěti měsíců ode dne prvního předložení programu členským státem.
Pozměňovací návrh 164
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2
2.  Komise posoudí uvedenou změnu a její soulad s tímto nařízením a s nařízeními pro specifické fondy, včetně požadavků na vnitrostátní úrovni a do tří měsíců od předložení pozměněného programu může vyjádřit své připomínky.
2.  Komise posoudí uvedenou změnu a její soulad s tímto nařízením a s nařízeními pro specifické fondy, včetně požadavků na vnitrostátní úrovni a do dvou měsíců od předložení pozměněného programu může vyjádřit své připomínky.
Pozměňovací návrh 165
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 3
3.  Členský stát přezkoumá změnu programu a vezme při tom v úvahu připomínky Komise.
3.  Členský stát přezkoumá změnu programu a vezme při tom v úvahu připomínky Komise do dvou měsíců od jejich předložení.
Pozměňovací návrh 166
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 4
4.  Komise schválí změnu programu nejpozději do šesti měsíců od jejího předložení členským státem.
4.  Komise schválí změnu programu nejpozději do tří měsíců od jejího předložení členským státem.
Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 5 – pododstavec 1
Členský stát může během programového období převést až 5 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 3 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného fondu a stejného programu. V případě programů podporovaných z EFRR a ESF+ se převod týká pouze přídělů pro stejnou kategorii regionu.
Členský stát může během programového období převést až 7 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 5 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného fondu a stejného programu. Dodržuje přitom kodex chování stanovený nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014. V případě programů podporovaných z EFRR a ESF+ se převod týká pouze přídělů pro stejnou kategorii regionu.
Pozměňovací návrh 168
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 6
6.  V případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu, se schválení Komise nepožaduje. Členské státy o těchto úpravách uvědomí Komisi.
6.  V případě úprav čistě administrativní, technické nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu, se schválení Komise nepožaduje. Členské státy o těchto úpravách uvědomí Komisi.
Pozměňovací návrh 169
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 2
2.  Z EFRR a ESF+ lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10 % podpory z těchto fondů pro každou prioritu programu financovat celou operaci, jejíž náklady jsou způsobilé k poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, nebo část takové operace, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k provádění.
2.  Z EFRR a ESF+ lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 15 % podpory z těchto fondů pro každou prioritu programu financovat celou operaci, jejíž náklady jsou způsobilé k poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, nebo část takové operace, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k provádění.
Pozměňovací návrh 170
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1
1.  Členské sáty mohou požádat o převod až 5 % programových finančních přídělů z kteréhokoli z fondů do kteréhokoli jiného fondu v rámci sdíleného řízení nebo kteréhokoli nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení.
1.  Členské sáty mohou za účelem zajištění flexibility, a pokud to schválí monitorovací výbor programu, požádat o převod až 5 % programových finančních přídělů z kteréhokoli z fondů do Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Fondu soudržnosti nebo Evropského námořního a rybářského fondu.
Pozměňovací návrhy 171 a 434
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 2
2.  Převedené zdroje se použijí v souladu s pravidly fondu nebo nástroje, do kterých se zdroje převedou a v případě převodů do nástrojů v rámci přímého nebo nepřímého řízení ve prospěch dotčeného členského státu.
2.  Převedené zdroje se použijí v souladu s pravidly fondu nebo nástroje, do kterých se zdroje převedou.
Pozměňovací návrhy 172, 433 a 434
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 3
3.  V žádostech podle odstavce 1 se uvede celková částka převedená každý rok podle fondu a případně kategorie regionu, žádosti se řádně odůvodní a přiloží se k nim revidovaný program nebo revidované programy, ze kterých mají být zdroje převedeny v souladu s článkem 19, přičemž se uvede, do kterého jiného fondu nebo nástroje se částky převádějí.
3.  V žádostech podle odstavce 1 se uvede celková částka převedená každý rok podle fondu a případně kategorie regionu, žádosti se řádně odůvodní s ohledem na doplňkovost a dopady, jichž má být dosaženo, a přiloží se k nim revidovaný program nebo revidované programy, ze kterých mají být zdroje převedeny v souladu s článkem 19, přičemž se uvede, do kterého jiného fondu nebo nástroje se částky převádějí.
Pozměňovací návrh 173
Návrh nařízení
Hlava 3 – kapitola 1 a (nová)
KAPITOLA Ia – Velké projekty
Pozměňovací návrh 174
Návrh nařízení
Článek 21 a (nový)
Článek 21a
Obsah
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti mohou jako součást programu nebo programů podporovat operaci skládající se z řady prací, činností nebo služeb, které jsou samy o sobě určeny ke splnění nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy s jasně určenými cíli, jejíž celkové způsobilé náklady přesahují 100 000 000 EUR (dále jen „velký projekt“). Finanční nástroje se za velké projekty nepovažují.
Pozměňovací návrh 175
Návrh nařízení
Článek 21 b (nový)
Článek 21b
Informace nezbytné ke schvalování velkých projektů
Před schválením velkého projektu předloží řídicí orgán Komisi tyto informace:
a)  údaje o subjektu, který má odpovídat za realizaci velkého projektu, a o jeho kapacitách;
b)  popis investice a jejího umístění;
c)  celkové náklady a celkové způsobilé náklady;
d)  vypracované studie proveditelnosti, včetně analýzy variant, a výsledky;
e)  analýzu nákladů a přínosů, včetně hospodářské a finanční analýzy a posouzení rizik;
f)  analýzu dopadů na životní prostředí s ohledem na potřeby v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů a odolnost vůči katastrofám;
g)  vysvětlení toho, jakým způsobem je velký projekt v souladu s příslušnými prioritami dotyčného programu nebo programů, a jeho očekávaný přínos k dosažení specifických cílů těchto priorit a očekávaný přínos pro socioekonomický rozvoj;
h)  plán financování, ve kterém jsou uvedeny celkové plánované finanční zdroje a plánovaná podpora z fondů, od EIB a ze všech dalších zdrojů financování, spolu s materiálními a finančními ukazateli pro sledování pokroku s ohledem na zjištěná rizika;
i)  harmonogram realizace velkého projektu, a pokud se předpokládá, že období realizace bude delší než programové období, rovněž údaje o tom, pro které fáze se žádá o podporu z fondů během programového období.
Pozměňovací návrh 176
Návrh nařízení
Článek 21 c (nový)
Článek 21c
Rozhodnutí o velkém projektu
1.  Komise velký projekt ohodnotí na základě informací uvedených v článku 21b, aby určila, zda je požadovaný finanční příspěvek pro velký projekt vybraný řídicím orgánem odůvodněný. Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí o schválení finančního příspěvku na vybraný velký projekt nejpozději do tří měsíců ode dne předložení informací uvedených v článku 21b.
2.  Schválení Komisí podle odstavce 1 je podmíněno zadáním první zakázky, nebo v případě operací prováděných v rámci struktur partnerství veřejného a soukromého sektoru podpisem dohody o partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi veřejným a soukromým subjektem do tří let ode dne schválení.
3.  Jestliže Komise finanční příspěvek na vybraný velký projekt neschválí, uvede ve svém rozhodnutí důvody tohoto zamítnutí.
4.  Velké projekty předložené ke schválení podle odstavce 1 jsou uvedeny na seznamu velkých projektů programu.
5.  Výdaje spojené s velkým projektem mohou být zahrnuty do žádosti o platbu po předložení ke schválení uvedeném v odstavci 1. Pokud Komise velký projekt vybraný řídícím orgánem neschválí, výkaz výdajů se po stažení žádosti členským státem nebo po přijetí rozhodnutí Komise odpovídajícím způsobem upraví.
(Tento pozměňovací návrh si vyžádá odpovídající změny v příloze V.)
Pozměňovací návrh 177
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1 – písm. c
c)  jiný územní nástroj, který podporuje investiční iniciativy navržené členským státem a naplánované pro podporu z EFRR v rámci cíle politiky uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. e).
c)  jiný územní nástroj, který podporuje investiční iniciativy navržené členským státem a naplánované v rámci cíle politiky uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. e).
Pozměňovací návrh 178
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1 a (nový)
Členský stát zajistí soudržnost a koordinaci, pokud jsou strategie místního rozvoje financovány z více než jednoho fondu.
Pozměňovací návrh 179
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a
a)  zeměpisnou oblast, na kterou se strategie vztahuje;
a)  zeměpisnou oblast, na kterou se strategie vztahuje, včetně vzájemných hospodářských, sociálních a environmentálních vazeb;
Pozměňovací návrh 180
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d
d)  popis zapojení partnerů v souladu s článkem 6 do přípravy a provádění strategie.
d)  popis zapojení partnerů podle článku 6 do přípravy a provádění strategie.
Pozměňovací návrh 181
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 2
2.  Územní strategie se připravují pod vedením příslušných městských, místních či jiných územních orgánů či subjektů.
2.  Územní strategie se připravují a schvalují pod vedením příslušných regionálních, místních a jiných veřejných orgánů. Již existující strategické dokumenty týkající se pokrytých oblastí mohou být aktualizovány a použity pro účely územních strategií.
Pozměňovací návrh 182
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 3 – pododstavec 1
Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, vyberou operace nebo se do jejich výběru zapojí příslušné městské, místní nebo jiné územní orgány či subjekty.
Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, vyberou operace nebo se do jejich výběru zapojí příslušné regionální, místní nebo jiné územní orgány či subjekty.
Pozměňovací návrh 183
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 3 a (nový)
3a.   Při přípravě územních strategií spolupracují orgány uvedené v odstavci 2 s příslušnými řídicími orgány na stanovení rozsahu operací, které mají být podpořeny v rámci příslušného programu.
Pozměňovací návrh 184
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 4
4.  Pokud městský, místní nebo jiný územní orgán či subjekt vykonává úkoly spadající do působnosti řídicího orgánu, s výjimkou výběru operací, je takový orgán označen řídicím orgánem za zprostředkující subjekt.
4.  Pokud regionální, místní nebo jiný veřejný orgán či jiný subjekt vykonává úkoly spadající do působnosti řídicího orgánu, s výjimkou výběru operací, je takový orgán označen řídicím orgánem za zprostředkující subjekt.
Pozměňovací návrh 185
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)
Vybrané operace lze podporovat v rámci více než jedné priority téhož programu.
Pozměňovací návrh 186
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1
1.  Pokud strategie prováděná podle článku 23 zahrnuje investice financované z jednoho nebo několika fondů, z více než jednoho programu nebo z více než jedné priority téhož programu, je možné vykonávat činnosti jako integrovanou územní investici.
1.  Pokud strategie prováděná podle článku 23 zahrnuje investice financované z jednoho nebo více fondů, z více než jednoho programu nebo z více než jedné priority téhož programu, je možné vykonávat činnosti jako integrovanou územní investici. Každá integrovaná územní investice může být případně doplňována finanční podporou z EZFRV.
Pozměňovací návrh 187
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2 a (nový)
2a.   Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, zapojí se do jejich výběru příslušné regionální, místní nebo jiné veřejné orgány či subjekty.
Pozměňovací návrh 188
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 1
1.  Z EFRR, ESF+ a ENRF lze podporovat komunitně vedený místní rozvoj.
1.  Z EFRR, ESF+, ENRF a EZFRV je podporován komunitně vedený místní rozvoj. V rámci EZFRV je takový rozvoj označován za místní rozvoj v rámci iniciativy LEADER.
Pozměňovací návrh 189
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 2 – písm. b
b)  byl veden místními akčními skupinami složenými ze subjektů, které zastupují místní veřejné a soukromé socioekonomické zájmy, v nichž není rozhodování kontrolováno jednou zájmovou skupinou;
b)  byl veden místními akčními skupinami složenými ze subjektů, které zastupují místní veřejné a soukromé socioekonomické zájmy, v nichž není rozhodování kontrolováno jednou zájmovou skupinou, včetně veřejného sektoru;
Pozměňovací návrh 190
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 2 – písm. d
d)  podporoval vytváření sítí, inovativní prvky v místních souvislostech a případně spolupráci s jinými územními subjekty.
d)  podporoval vytváření sítí, přístupy zdola nahoru, dostupnost, inovativní prvky v místních souvislostech a případně spolupráci s jinými územními subjekty.
Pozměňovací návrh 191
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 4
4.  Pokud provádění takové strategie zahrnuje podporu z více než jednoho fondu, mohou příslušné řídicí orgány zvolit jeden z dotčených fondů jako hlavní fond.
4.  Pokud provádění takové strategie zahrnuje podporu z více než jednoho fondu, mohou příslušné řídicí orgány zvolit jeden z dotčených fondů jako hlavní fond. Lze také upřesnit druhy opatření a operací, které mají být z každého dotčeného fondu financovány.
Pozměňovací návrh 192
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 1 – písm. d
d)  cíle této strategie, včetně měřitelných cílů u výsledků a souvisejících plánovaných činností;
d)  cíle této strategie, včetně měřitelných cílů u výsledků a souvisejících plánovaných činností v reakci na místní potřeby identifikované místními komunitami;
Pozměňovací návrh 193
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 1 – písm. f
f)  plán financování, včetně plánovaného přídělu z každého dotčeného fondu a programu.
f)  plán financování, včetně plánovaného přídělu z každého dotčeného fondu, případně včetně EZFRV, a každého dotčeného programu.
Pozměňovací návrh 194
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 4
4.  V rozhodnutí o schválení strategie se stanoví příděl každého dotčeného fondu a programu a odpovědnost za úkoly řízení a kontroly v rámci programu nebo programů.
4.  V rozhodnutí o schválení strategie se stanoví příděl každého dotčeného fondu a programu a odpovědnost za úkoly řízení a kontroly v rámci programu nebo programů. Odpovídající příspěvky z vnitrostátních veřejných zdrojů se zaručí předem na celé období.
Pozměňovací návrh 195
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2
2.  Řídicí orgány zajistí, aby si místní akční skupiny buď zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury.
2.  Řídicí orgány zajistí, aby byly místní akční skupiny inkluzivní a buď si zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury za účelem provádění úkolů týkajících se strategie komunitně vedeného místního rozvoje.
Pozměňovací návrh 196
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 3 – písm. a
a)  zvyšování způsobilosti místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací;
a)  zvyšování administrativní kapacity místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací;
Pozměňovací návrh 197
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 5
5.  Místní akční skupina může být příjemcem a může provádět operace v souladu se strategií.
5.  Místní akční skupina může být příjemcem a může provádět operace v souladu se strategií, přičemž je podporováno oddělení funkcí v této místní akční skupině.
Pozměňovací návrh 198
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 1 – návětí
1.  Členský stát zajistí, aby se podpora z fondů pro komunitně vedený místní rozvoj vztahovala na:
1.  Členský stát s cílem dosáhnout doplňkovosti a součinnosti zajistí, aby se podpora z fondů pro komunitně vedený místní rozvoj vztahovala na:
Pozměňovací návrh 199
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 1 – písm. a
a)  budování kapacit a přípravné činnosti na podporu návrhu a budoucího provádění strategií;
a)  budování administrativních kapacit a přípravné činnosti na podporu návrhu a budoucího provádění strategií;
Pozměňovací návrh 200
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)   oživení strategie komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit výměny mezi zúčastněnými stranami, poskytovat jim informace a podporovat případné příjemce při vypracovávání žádostí;
Pozměňovací návrh 201
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 1 a (nový)
1a.   Mezi opatření uvedená v prvním pododstavci může patřit zejména:
a)  pomoc při vypracovávání a posuzování projektů;
b)  podpora zaměřená na posilování institucí a budování administrativních kapacit pro účinné řízení fondů;
c)  studie související se zprávami Komise o fondech a se zprávou o soudržnosti;
d)  opatření zaměřená na analýzu, řízení, monitorování, výměnu informací a provádění fondů a opatření zaměřená na zavádění systémů kontroly a technickou a administrativní pomoc;
e)  hodnocení, zprávy odborníků, statistiky a studie, včetně těch obecné povahy, týkající se současného a budoucího fungování fondů;
f)  opatření k šíření informací, případné podpoře vytváření sítí, provádění komunikačních činností se zvláštním zaměřením na výsledky a přidanou hodnotu podpory z fondů a ke zvyšování povědomí a podpoře spolupráce a výměny zkušeností, mimo jiné i se třetími zeměmi;
g)  instalace, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, audit, kontrolu a hodnocení;
h)  opatření ke zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o postupech hodnocení;
i)  opatření týkající se auditu;
j)  posílení vnitrostátních a regionálních kapacit pro plánování investic, potřeby financování, přípravu, vypracování a provádění finančních nástrojů, společných akčních plánů a velkých projektů;
k)  šíření osvědčených postupů s cílem pomoci členským státům posílit kapacity příslušných partnerů uvedených v čl. 6 odst. 1 a jejich zastřešujících organizací.
Pozměňovací návrh 202
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 1 b (nový)
1b.   Komise vyčlení nejméně 15 % zdrojů na technickou pomoc z podnětu Komise s cílem zefektivnit komunikaci s veřejností a dosáhnout účinnější synergie mezi komunikačními činnostmi vyvíjenými z podnětu Komise rozšířením znalostí o výsledcích, zejména prostřednictvím účinnějšího shromažďování, šíření, vyhodnocování a oznamování údajů, zvláště pak zdůrazňováním příspěvku fondů ke zkvalitňování života občanů a zvyšováním viditelnosti podpory z fondů, jakož i zvyšováním povědomí o výsledcích a přidané hodnotě takové podpory. V opatřeních za účelem informování, komunikace a zvyšování viditelnosti, pokud jde o výsledky a přidanou hodnotu podpory z fondů se zvláštním důrazem na operace, se bude případně pokračovat i po ukončení programů. Taková opatření rovněž přispívají k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie v míře, v níž souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 203
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 2
2.  Taková opatření se mohou vztahovat na budoucí i předchozí programová období.
2.  Taková opatření se mohou vztahovat na předchozí a budoucí programová období.
Pozměňovací návrh 204
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 2 a (nový)
2a.  Aby se zabránilo situaci, kdy jsou pozastaveny platby, Komise zajistí, aby členské státy a regiony, které se obávají neplnění požadavků z důvodu nedostatečné administrativní kapacity, získaly přiměřenou technickou pomoc ke zvýšení této kapacity.
Pozměňovací návrh 205
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 1
1.  Z fondů lze z podnětu členského státu financovat opatření, která se mohou týkat předchozích i následujících programových období, nezbytná pro účinnou správu a využívání těchto fondů.
1.  Z fondů lze z podnětu členského státu financovat opatření, která se mohou týkat předchozích i následujících programových období, nezbytná pro účinnou správu a využívání těchto fondů a pro budování kapacity partnerů uvedených v článku 6 i k zajištění funkcí, jako je příprava, školení, řízení, monitorování, hodnocení, viditelnost a komunikace.
Pozměňovací návrh 206
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 3
3.  V rámci každého programu má technická pomoc podobu priority týkající se jednoho fondu.
3.  V rámci každého programu má technická pomoc podobu priority týkající se buď jednoho fondu, nebo několika fondů.
Pozměňovací návrh 207
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 2 – návětí
2.  Jako technická pomoc je vyplácen tento procentní podíl z fondů:
2.  Na základě dohody mezi Komisí a členskými státy a s ohledem na finanční plán programu je možné tento procentní podíl z fondů vyplácený jako technická pomoc stanovit až do výše:
Pozměňovací návrh 208
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 2 – písm. a
a)  v případě podpory z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst a podpory z Fondu soudržnosti: 2,5 %;
a)  v případě podpory z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst a podpory z Fondu soudržnosti: 3 %;
Pozměňovací návrh 209
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 2 – písm. b
b)  v případě podpory z ESF+: 4 % a pro programy podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii) nařízení o ESF+:5 %;
b)  v případě podpory z ESF+: 5 % a pro programy podle čl. 4 odst. 1 bodu xi) nařízení o ESF+: 6 %;
Pozměňovací návrh 210
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 2 – písm. d
d)  v případě podpory z AMIF, ISF a BMVI: 6 %.
d)  v případě podpory z AMIF, ISF a BMVI: 7 %;
Pozměňovací návrh 211
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
V případě nejvzdálenějších regionů je u písmen a), b), c) procentní podíl až o 1 % vyšší.
Pozměňovací návrh 212
Návrh nařízení
Čl. 32 – odst. 1
Nad rámec článku 31 může členský stát navrhnout provedení dalších opatření technické pomoci na posílení kapacit orgánů členského státu, příjemců a příslušných partnerů, která jsou nezbytná pro účinnou správu a využívání fondů.
Nad rámec článku 31 může členský stát navrhnout provedení dalších opatření technické pomoci na posílení institucionálních kapacit a účinnosti veřejných orgánů a služeb, příjemců a příslušných partnerů, která jsou nezbytná pro účinnou správu a využívání fondů.
Pozměňovací návrh 213
Návrh nařízení
Čl. 32 – odst. 2
Podpora pro tato opatření se provádí v podobě financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 89.
Podpora pro tato opatření se provádí v podobě financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 89. Technická pomoc ve formě nepovinného zvláštního programu může být poskytována buď v podobě financování, které nesouvisí s náklady na technickou pomoc, nebo v podobě úhrady přímých nákladů.
Pozměňovací návrh 214
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 1 – pododstavec 1
Členský stát do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení programu dotčenému členskému státu zřídí výbor, který bude monitorovat provádění programu (dále jen „monitorovací výbor“).
Členský stát do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení programu dotčenému členskému státu a po konzultaci s řídicím orgánem zřídí výbor, který bude monitorovat provádění programu (dále jen „monitorovací výbor“).
Pozměňovací návrh 215
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 2
2.  Každý monitorovací výbor přijme svůj jednací řád.
2.  Každý monitorovací výbor přijme svůj jednací řád, s přihlédnutím k nutnosti zajistit plnou transparentnost.
Pozměňovací návrh 216
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 5
5.  Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na programy podle čl. [4 písm. c) bodu vi)] nařízení o ESF+.
5.  Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na programy podle čl. [4 odst. 1 bodu xi)] nařízení o ESF+.
Pozměňovací návrh 217
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 1
Členský stát určí složení monitorovacího výboru a zajistí vyvážené zastoupení příslušných orgánů členského státu a zprostředkujících subjektů i zástupců partnerů uvedených v článku 6.
Členský stát určí složení monitorovacího výboru a zajistí vyvážené zastoupení příslušných orgánů členského státu a zprostředkujících subjektů i zástupců partnerů uvedených v článku 6 prostřednictvím transparentního postupu.
Pozměňovací návrh 218
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 2
2.  Zástupci Komise se účastní činnosti monitorovacího výboru jako poradci.
2.  Zástupci Komise se účastní činnosti monitorovacího výboru a mají přitom monitorovací a poradní funkci. Zástupci Evropské investiční banky mohou být případně pozváni, aby se zapojili do činnosti monitorovacího výboru v poradní funkci.
Pozměňovací návrh 219
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 2 a (nový)
2a.  V případě fondů AMIF, ISF a BMVI se činnosti monitorovacího výboru účastní příslušné decentralizované agentury v poradní funkci.
Pozměňovací návrh 220
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)   návrhy případných zjednodušujících opatření pro příjemce;
Pozměňovací návrh 221
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 1 – písm. b
b)  veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto otázek;
b)  veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto otázek, také včetně případných nesrovnalostí;
Pozměňovací návrh 222
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 1 – písm. i
i)  pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí a příjemců, je-li to relevantní.
i)  pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí, partnerů a příjemců, je-li to relevantní.
Pozměňovací návrh 224
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 2 – písm. b
b)  výroční zprávu o výkonnosti programů podporovaných z ENRF, AMF, ISF a BMVI a závěrečnou zprávu o výkonnosti programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti;
b)  výroční zprávu o výkonnosti programů podporovaných z ENRF, AMIF, ISF a BMVI a závěrečnou zprávu o výkonnosti programů podporovaných z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti;
Pozměňovací návrh 225
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da)   změny seznamu plánovaných operací strategického významu, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 3 písm. d);
Pozměňovací návrh 226
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 2 a (nový)
2a.   Monitorovací výbor může řídicímu orgánu navrhnout další funkce umožňující zasáhnout.
Pozměňovací návrh 227
Návrh nařízení
Čl. 36 – odst. 1 – pododstavec 1
Každý rok se uspořádá přezkumné jednání mezi Komisí a každým členským státem za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů.
Každý rok se uspořádá přezkumné jednání mezi Komisí a každým členským státem za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů. Do tohoto procesu jsou řádně zapojeny řídicí orgány.
Pozměňovací návrh 228
Návrh nařízení
Čl. 36 – odst. 6
6.  V případě programů podporovaných z ENRF, AMF, ISF a BMVI předloží členský stát výroční zprávu o výkonnosti v souladu se nařízeními pro jednotlivé fondy.
6.  V případě programů podporovaných z fondu ENRF, AMIF, ISF a BMVI předloží členský stát výroční zprávu o výkonnosti v souladu s nařízeními pro jednotlivé fondy.
Pozměňovací návrh 229
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 1 – pododstavec 2
První předání proběhne do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030.
První předání proběhne do 28. února 2022 a poslední do 28. února 2030.
Pozměňovací návrh 230
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 1 – pododstavec 3
V případě programů podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu vii) nařízení o ESF+ se údaje předávají ročně do 30. listopadu.
V případě programů podle čl. 4 odst. 1 bodu xi) nařízení o ESF+ se údaje předávají ročně do 30. listopadu.
Pozměňovací návrh 231
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 2 – písm. a
a)  počet vybraných operací, jejich celkové způsobilé náklady, příspěvek z fondů a celkové způsobilé výdaje vykázané příjemci řídicímu orgánu, všechny rozčleněné podle typu intervencí;
a)  při předávání údajů do 31. ledna, 31. března, 31. května, 31. července, 30. září a 30. listopadu každého roku počet vybraných operací, jejich celkové způsobilé náklady, příspěvek z fondů a celkové způsobilé výdaje vykázané příjemci řídicímu orgánu, všechny rozčleněné podle typu intervencí;
Pozměňovací návrh 232
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 2 – písm. b
b)  hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací a hodnoty dosažené operacemi.
b)  pouze při předávání údajů do 31. května a 30. listopadu každého roku hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací a hodnoty dosažené operacemi.
Pozměňovací návrh 233
Návrh nařízení
Čl. 39 – odst. 1
1.  Řídicí orgán provádí hodnocení programu. Každé hodnocení posoudí jeho účinnost, efektivitu, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu na úrovni EU za účelem zvýšení kvality struktury a provádění programu.
1.  Řídicí orgán provádí hodnocení programu. Každé hodnocení posoudí jeho inkluzivnost, nediskriminační povahu, účinnost, efektivitu, relevanci, soudržnost, viditelnost a přidanou hodnotu na úrovni EU za účelem zvýšení kvality struktury a provádění programu.
Pozměňovací návrh 234
Návrh nařízení
Čl. 40 – odst. 2 a (nový)
2a.   Hodnocení podle odstavce 2 zahrnuje posouzení socioekonomického dopadu a finančních potřeb v souladu s cíli politiky stanovenými v čl. 4 odst. 1 v rámci programů i mezi nimi se zaměřením na konkurenceschopnější a inteligentnější Evropu díky podpoře inovativní a inteligentní hospodářské transformace a propojenější Evropy posilováním mobility, včetně inteligentní a udržitelné mobility a regionálního propojení IKT. Komise zveřejní výsledky tohoto posouzení na svých webových stránkách a sdělí je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Pozměňovací návrh 235
Návrh nařízení
Čl. 43 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b
b)  další příslušné partnery a subjekty.
b)  další příslušné partnery a subjekty, včetně regionálních, místních a jiných veřejných orgánů a hospodářských a sociálních partnerů.
Pozměňovací návrh 236
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 1
1.  Řídicí orgán do šesti měsíců od schválení programu zajistí zřízení internetových stránek, na kterých jsou k dispozici informace o programech, za které zodpovídá, včetně cílů programů, činností, dostupných možností financování a výsledků.
1.  Řídicí orgán do šesti měsíců od schválení programu zajistí zřízení internetových stránek, na kterých jsou k dispozici informace o programech, za které zodpovídá, včetně cílů programů, činností, orientačního časového plánu výzev k předkládání návrhů, dostupných možností financování a výsledků.
Pozměňovací návrh 237
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a
a)  v případě právních subjektů název příjemce;
a)  v případě právních subjektů název příjemce a dodavatele;
Pozměňovací návrh 240
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 1 – písm. a
a)  zveřejní na svých pracovních internetových stránkách nebo na stránkách sociálních sítí, pokud takové stránky existují, stručný popis operace úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora od Unie;
a)  zveřejní na svých pracovních internetových stránkách a na stránkách sociálních sítí, pokud takové stránky existují, stručný popis operace úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora od Unie;
Pozměňovací návrh 241
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 1 – písm. c – návětí
c)  veřejně vystaví cedule nebo billboardy, jakmile se zahájí fyzické provádění operací zahrnující hmotné investice nebo nákup zařízení, pokud jde o:
c)  vystaví trvalé cedule nebo billboardy dobře viditelné pro veřejnost, jakmile se zahájí fyzické provádění operací zahrnující hmotné investice nebo nákup zařízení, pokud jde o:
Pozměňovací návrh 243
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 1 – písm. d
d)  v případě operací, které nespadají pod písmeno c), veřejně vystaví alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 v tištěném nebo elektronickém formátu s informacemi o operaci, přičemž se zdůrazní podpora z fondů;
d)  v případě operací, které nespadají pod písmeno c), vystaví na místě dobře viditelném pro veřejnost alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 v tištěném nebo elektronickém formátu s informacemi o operaci, přičemž se zdůrazní podpora z fondů;
Pozměňovací návrh 244
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 1 – písm. e a (nové)
ea)   jakmile se zahájí fyzické provádění operací, veřejně a trvale vystaví emblém Unie tak, aby byl dobře viditelný pro veřejnost a v souladu s technickými charakteristikami stanovenými v příloze VIII;
Pozměňovací návrh 245
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 1 – pododstavec 2
Pouze pro programy omezené na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě vii) nařízení o ESF+.
Pouze pro programy omezené na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě xi) nařízení o ESF+.
Pozměňovací návrh 246
Návrh nařízení
Čl. 47 – odst. 1
Členské státy použijí příspěvek z fondů, aby poskytly podporu příjemcům ve formě grantů, finančních nástrojů nebo cen nebo jejich kombinace.
Členské státy použijí příspěvek z fondů, aby poskytly podporu příjemcům ve formě grantů, omezeného využívání finančních nástrojů nebo cen nebo jejich kombinace.
Pozměňovací návrh 247
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 1 – písm. c
c)  paušální sazba až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte v souladu s čl. 48 odst. 2 písm. a).
c)  paušální sazba až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte v souladu s čl. 48 odst. 2 písm. a) nebo c).
Pozměňovací návrh 248
Návrh nařízení
Čl. 50 – odst. 2 – písm. a
a)  poslední doložené roční hrubé mzdové náklady se vydělí 1 720 hodinami v případě osob pracujících na plný úvazek, nebo odpovídající poměrnou částí 1 720 hodin v případě osob pracujících na částečný úvazek;
a)  poslední doložené roční hrubé mzdové náklady s očekávanými dodatečnými náklady, aby se přihlédlo k faktorům, jako je zvýšení tarifů nebo povýšení zaměstnanců, se vydělí 1 720 hodinami v případě osob pracujících na plný úvazek, nebo odpovídající poměrnou částí 1 720 hodin v případě osob pracujících na částečný úvazek;
Pozměňovací návrh 249
Návrh nařízení
Čl. 50 – odst. 2 – písm. b
b)  poslední doložené měsíční hrubé mzdové náklady se vydělí měsíční pracovní dobou dotčené osoby v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, uvedenou v pracovní smlouvě.
b)  poslední doložené měsíční hrubé mzdové náklady s očekávanými dodatečnými náklady, aby se přihlédlo k faktorům, jako je zvýšení tarifů nebo povýšení zaměstnanců, se vydělí měsíční pracovní dobou dotčené osoby v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, uvedenou v pracovní smlouvě.
Pozměňovací návrh 250
Návrh nařízení
Čl. 52 – odst. 2
2.  Finanční nástroje poskytují podporu konečným příjemcům pouze na nové investice, u nichž se očekává, že budou rentabilní, jako jsou investice vytvářející příjmy nebo úspory, a které nemohou získat dostatečné financování z tržních zdrojů.
2.  Finanční nástroje poskytují podporu konečným příjemcům pouze na nové investice, u nichž se očekává, že budou rentabilní, jako jsou investice vytvářející příjmy nebo úspory, a které nemohou získat dostatečné financování z tržních zdrojů. Tato podpora se může v souladu s platnými předpisy Unie pro poskytování státní podpory zaměřovat na investice do hmotného a nehmotného majetku i na provozní kapitál.
Pozměňovací návrh 251
Návrh nařízení
Čl. 52 – odst. 3 – pododstavec 2 – písm. a
a)  navrhovanou výši příspěvku z programu na finanční nástroj a očekávaný aktivační účinek;
a)  navrhovanou výši příspěvku z programu na finanční nástroj a očekávaný aktivační účinek spolu s příslušnými hodnoceními;
Pozměňovací návrh 252
Návrh nařízení
Čl. 52 – odst. 5
5.  Finanční nástroje lze kombinovat s doplňkovou podporou z programu ve formě grantů jako jedinou operaci finančního nástroje v rámci jedné dohody o financování, přičemž obě tyto odlišné formy podpory poskytuje subjekt provádějící finanční nástroj. V takových případech se pravidla platná pro finanční nástroje použijí i pro tuto jedinou operaci finančního nástroje.
5.  Finanční nástroje lze kombinovat s doplňkovou podporou z programu ve formě grantů jako jedinou operaci finančního nástroje v rámci jedné dohody o financování, přičemž obě tyto odlišné formy podpory poskytuje subjekt provádějící finanční nástroj. V případě, že výše programové podpory ve formě grantu nedosahuje výše programové podpory ve formě finančního nástroje, použijí se pravidla pro finanční nástroje.
Pozměňovací návrh 253
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 2 – pododstavec 2
Řídicí orgán vybere subjekt provádějící finanční nástroj.
Řídicí orgán vybere subjekt provádějící finanční nástroj, což by mělo být možné buď prostřednictvím přímého, nebo nepřímého udělení zakázky.
Pozměňovací návrh 254
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 2 – pododstavec 2 a (nový)
Řídicí orgán může svěřit provádění těchto nástrojů prostřednictvím přímého udělení zakázky:
a)  Evropské investiční bance,
b)  mezinárodní finanční instituci, jejímž akcionářem je členský stát,
c)  bance nebo instituci ve veřejném vlastnictví zřízené jako právnická osoba, která se zabývá finančními činnostmi na profesionálním základě.
Pozměňovací návrh 255
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 7
7.  Řídicí orgán v rámci správy finančního nástroje podle odstavce 2 nebo subjekt provádějící finanční nástroj v rámci správy finančního nástroje podle odstavce 3 vedou oddělené účty nebo používají jeden účetní kód pro každou prioritu a každou kategorii regionu u každého příspěvku z programu a zvlášť u zdrojů uvedených v článku 54, respektive článku 56.
7.  Řídicí orgán v rámci správy finančního nástroje podle odstavce 2 nebo subjekt provádějící finanční nástroj v rámci správy finančního nástroje podle odstavce 3 vedou oddělené účty nebo používají jeden účetní kód pro každou prioritu a každou kategorii regionu nebo podle druhu intervence z EZFRV u každého příspěvku z programu a zvlášť u zdrojů uvedených v článku 54, respektive článku 56.
Pozměňovací návrh 256
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 7 a (nový)
7a.   Požadavky na podávání zpráv o používání finančního nástroje k zamýšleným účelům jsou omezeny na řídicí orgány a finanční zprostředkovatele.
Pozměňovací návrh 257
Návrh nařízení
Čl. 54 – odst. 2
2.  Úroky a jiné výnosy vztahující se k podpoře z fondů poskytovanou na finanční nástroje se používají v rámci stejného cíle nebo cílů jako počáteční podpora z fondů buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo po skončení dotčeného finančního nástroje v rámci jiných finančních nástrojů nebo forem podpory až do konce období způsobilosti.
2.  Úroky a jiné výnosy vztahující se k podpoře z fondů poskytovanou na finanční nástroje se používají v rámci stejného cíle nebo cílů jako počáteční podpora z fondů buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo po skončení dotčeného finančního nástroje v rámci jiných finančních nástrojů nebo forem podpory k dalším investicím do konečných příjemců, nebo případně ke krytí ztráty nominální hodnoty příspěvku z fondů na finanční nástroj v důsledku záporných úroků, pokud k těmto ztrátám dojde navzdory aktivní správě pokladny ze strany subjektů provádějících finanční nástroje, až do konce období způsobilosti.
Pozměňovací návrh 258
Návrh nařízení
Čl. 55 – odst. 1
1.  Podporu finančních nástrojů z fondů investovanou do konečných příjemců a všechny typy příjmů vytvořené těmito investicemi, které připadají na podporu z fondů, lze použít k rozdílnému zacházení s investory působícími v souladu se zásadou tržní ekonomiky prostřednictvím přiměřeného sdílení rizik a zisků.
1.  Podporu finančních nástrojů z fondů investovanou do konečných příjemců a všechny typy příjmů vytvořené těmito investicemi, které připadají na podporu z fondů, lze použít k rozdílnému zacházení s investory působícími v souladu se zásadou tržní ekonomiky nebo k jiným formám podpory Unie prostřednictvím přiměřeného sdílení rizik a zisků, přičemž se zohlední zásada řádného finančního řízení.
Pozměňovací návrh 259
Návrh nařízení
Čl. 55 – odst. 2
2.  Úroveň takového rozdílného zacházení nesmí překročit míru nezbytnou k vytvoření pobídek pro přilákání soukromých zdrojů stanovenou buď konkurenčním procesem nebo nezávislým posouzením.
2.  Úroveň takového rozdílného zacházení nesmí překročit míru nezbytnou k vytvoření pobídek pro přilákání soukromých zdrojů stanovenou buď konkurenčním procesem nebo posouzením ex ante vypracovaným v souladu s článkem 52 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 260
Návrh nařízení
Čl. 56 – odst. 1
1.  Zdroje vložené zpět před koncem období způsobilosti do finančních nástrojů pocházející z investic do konečných příjemců nebo z uvolnění zdrojů vyčleněných podle ustanovení smluv o zárukách, včetně kapitálových splátek a jakéhokoli typu vytvořených příjmů, které mohou být připsány podpoře z fondů, se použijí znovu na stejné nebo jiné finanční nástroje za účelem dalších investic do konečných příjemců v rámci stejného specifického cíle nebo specifických cílů a k úhradě jakýchkoli nákladů na správu a poplatků za správu souvisejících s těmito dalšími investicemi.
1.  Zdroje vložené zpět před koncem období způsobilosti do finančních nástrojů pocházející z investic do konečných příjemců nebo z uvolnění zdrojů vyčleněných podle ustanovení smluv o zárukách, včetně kapitálových splátek a jakéhokoli typu vytvořených příjmů, které mohou být připsány podpoře z fondů, se použijí znovu na stejné nebo jiné finanční nástroje za účelem dalších investic do konečných příjemců v rámci stejného specifického cíle nebo specifických cílů a k úhradě jakýchkoli nákladů na správu a poplatků za správu souvisejících s těmito dalšími investicemi, přičemž se zohlední zásada řádného finančního řízení.
Pozměňovací návrh 261
Návrh nařízení
Čl. 56 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Úspory, jichž bylo dosaženo účinnějšími operacemi, nejsou považovány za příjem vytvořený pro účely prvního pododstavce. Zejména úspory nákladů plynoucí z opatření v oblasti energetické účinnosti nesmí vést k odpovídajícímu snížení provozních dotací.
Pozměňovací návrh 262
Návrh nařízení
Čl. 57 – odst. 2 – pododstavec 1
Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z fondů, jestliže vznikly příjemci nebo soukromému partnerovi při operaci prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru a byly uhrazeny při provádění operací v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2021 – podle toho, co nastane dříve – do 31. prosince 2029.
Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z fondů, jestliže vznikly příjemci nebo soukromému partnerovi při operaci prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru a byly uhrazeny při provádění operací v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2021 – podle toho, co nastane dříve – do 31. prosince 2030.
Pozměňovací návrh 263
Návrh nařízení
Čl. 57 – odst. 4
4.  Celou operaci nebo její část lze provádět mimo členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace přispívá k cílům programu.
4.  Celou operaci v rámci EFRR, ESF+ nebo Fondu soudržnosti nebo její část lze provádět mimo členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace spadá do jedné z pěti složek cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) ve smyslu článku 3 nařízení (EU) [...] („nařízení o EÚS“) a přispívá k cílům programu.
Pozměňovací návrh 264
Návrh nařízení
Čl. 57 – odst. 6
6.  Operace nelze vybrat pro poskytnutí podpory z fondů, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před předložením žádosti o financování v rámci programu řídicímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny všechny související platby či nikoli.
6.  Operace nelze vybrat pro poskytnutí podpory z fondů, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před předložením žádosti o financování v rámci programu řídicímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny všechny související platby či nikoli. Tento odstavec se nepoužije na kompenzaci dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech z ENRF, ani na náklady financované prostřednictvím specifických dodatečných prostředků vyčleněných na tyto regiony v rámci EFRR a ESF+.
Pozměňovací návrh 265
Návrh nařízení
Čl. 58 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a
a)  úroky z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky;
a)  úroky z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky nebo v souvislosti s příspěvkem do finančních nástrojů, který vyplývá ze záporných úroků;
Pozměňovací návrh 266
Návrh nařízení
Čl. 58 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c
c)   daň z přidané hodnoty (DPH) s výjimkou operací, jejichž celkové náklady jsou nižší než 5 000 000 EUR.
vypouští se
Pozměňovací návrh 267
Návrh nařízení
Čl. 58 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Způsobilost operací spojených s daní z přidané hodnoty (DPH) se určuje případ od případu, s výjimkou operací, jejichž celkové náklady jsou nižší než 5 000 000 EUR, a investic a výdajů ze strany konečných příjemců.
Pozměňovací návrh 268
Návrh nařízení
Čl. 59 – odst. 1 – pododstavec 2
Členský stát může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci zkrátit na tři roky v případech, kdy se jedná o zachování investic nebo pracovních míst vytvořených malými a středními podniky.
Členský stát může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci zkrátit na tři roky v řádně odůvodněných případech uvedených v písmenech a), b) a c), kdy se jedná o zachování pracovních míst vytvořených malými a středními podniky.
Pozměňovací návrh 269
Návrh nařízení
Čl. 59 – odst. 3
3.  Odstavce 1 a 2 se nevztahují na žádnou operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.
3.  Odstavce 1 a 2 se nevztahují na příspěvky z programu poskytnuté na finanční nástroje nebo z finančních nástrojů ani na žádnou operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.
Pozměňovací návrh 270
Návrh nařízení
Čl. 62 – odst. 3 – pododstavec 1
Pro účely odst. 1 písm. d) jsou poplatky za správu založeny na výkonnosti. Pokud jsou subjekty provádějící holdingový fond a/nebo zvláštní fondy v souladu s čl. 53 odst. 3 vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky, podléhá výše nákladů na správu a poplatků za správu vyplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, finančnímu limitu až 5 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům v půjčkách, kapitálových nebo kvazikapitálových investicích nebo vyčleněných podle ustanovení záručních dohod.
Pro účely odst. 1 písm. d) jsou poplatky za správu založeny na výkonnosti. V průběhu prvních dvanácti měsíců provádění finančního nástroje je základní odměna za náklady a poplatky související s řízením způsobilá. Pokud jsou subjekty provádějící holdingový fond a/nebo zvláštní fondy v souladu s čl. 53 odst. 2 vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky, podléhá výše nákladů na správu a poplatků za správu vyplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, finančnímu limitu až 5 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům v půjčkách, kapitálových nebo kvazikapitálových investicích nebo vyčleněných podle ustanovení záručních dohod.
Pozměňovací návrh 271
Návrh nařízení
Čl. 62 – odst. 3 – pododstavec 2
Tento finanční limit se nepoužije, pokud je výběr subjektů provádějících finanční nástroje proveden prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s platným právem a při tomto nabídkovém řízení je stanovena potřeba vyšší úrovně nákladů na správu a poplatků za správu.
Pokud je výběr subjektů provádějících finanční nástroje proveden prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s platným právem a při tomto nabídkovém řízení je stanovena potřeba vyšší úrovně nákladů na správu a poplatků za správu, které jsou založeny na výkonnosti.
Pozměňovací návrh 272
Návrh nařízení
Čl. 63 – odst. 2
2.  Členské státy zajistí legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi a přijmou veškerá potřebná opatření k předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, k jejich odhalování a nápravě a podávání zpráv o nich.
2.  Členské státy zajistí legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi a přijmou veškerá potřebná opatření k předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, k jejich odhalování a nápravě a podávání zpráv o nich. Členské státy plně spolupracují s úřadem OLAF.
Pozměňovací návrh 273
Návrh nařízení
Čl. 63 – odst. 4
4.  Členské státy zajistí kvalitu a spolehlivost systému monitorování a údajů o ukazatelích.
4.  Členské státy zajistí kvalitu, nezávislost a spolehlivost systému monitorování a údajů o ukazatelích.
Pozměňovací návrh 274
Návrh nařízení
Čl. 63 – odst. 6 – pododstavec 1
Členské státy přijmou opatření k zajištění účinného posuzování stížností týkajících se fondů. Členské státy na žádost Komise prošetří stížnosti, které byly předloženy Komisi a které spadají do působnosti jejich programů, a informují Komisi o výsledcích tohoto prošetření.
Členské státy přijmou opatření k zajištění účinného posuzování stížností týkajících se fondů. Oblast působnosti, pravidla a postupy týkající se těchto opatření jsou v pravomoci členských států v souladu s jejich institucionálním a právním rámcem. Členské státy na žádost Komise v souladu s čl. 64 odst. 4a prošetří stížnosti, které byly předloženy Komisi a které spadají do působnosti jejich programů, a informují Komisi o výsledcích tohoto prošetření.
Pozměňovací návrh 275
Návrh nařízení
Čl. 63 – odst. 7 – pododstavec 1
Členské státy zajistí, aby veškerá výměna informací mezi příjemci a programovými orgány probíhala prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XII.
Členské státy zajistí, aby veškerá výměna informací mezi příjemci a programovými orgány probíhala prostřednictvím uživatelsky vstřícného systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XII.
Pozměňovací návrh 276
Návrh nařízení
Čl. 63 – odst. 7 – pododstavec 2
V případě programů podporovaných z ENRF, AMIF, ISF a BMVI se první pododstavec použije od 1. ledna 2023.
V případě programů podporovaných z ENRF, AMIF, ISF a BMVI se první pododstavec použije od 1. ledna 2022.
Pozměňovací návrh 277
Návrh nařízení
Čl. 63 – odst. 7 – pododstavec 3
První pododstavec se nepoužije na programy podle čl. [4 písm. odst. 1 písm. c) bodu vii)] nařízení o ESF+.
První pododstavec se nepoužije na programy podle čl. [4 písm. odst. 1 bodu xi)] nařízení o ESF+.
Pozměňovací návrh 278
Návrh nařízení
Čl. 63 – odst. 11
11.  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise poradním postupem uvedeným v čl. 109 odst. 2 prováděcí akt, který stanoví formát, jenž se má použít pro podávání zpráv o nesrovnalostech.
11.  Za účelem zajištění jednotných podmínek a pravidel pro provádění tohoto článku přijme Komise poradním postupem uvedeným v čl. 109 odst. 2 prováděcí akt, který stanoví formát, jenž se má použít pro podávání zpráv o nesrovnalostech.
Pozměňovací návrh 279
Návrh nařízení
Čl. 64 – odst. 1 – pododstavec 1
Komise se přesvědčí o tom, že členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly v souladu s tímto nařízením a že tyto systémy během provádění programů fungují účinně. Komise vypracuje strategii auditu a plán auditu, který bude založen na posouzení rizik.
Komise se přesvědčí o tom, že členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly v souladu s tímto nařízením a že tyto systémy během provádění programů fungují účinně a účelně. Komise vypracuje pro členské státy strategii auditu a plán auditu, který bude založen na posouzení rizik.
Pozměňovací návrh 280
Návrh nařízení
Čl. 64 – odst. 2
2.  Audity Komise se provádějí po dobu až tří kalendářních roků po schválení účetní závěrky, v níž byly dotčené výdaje zahrnuty. Toto období se nevztahuje na operace, u nichž existuje podezření na podvod.
2.  Audity Komise se provádějí po dobu až dvou kalendářních roků po schválení účetní závěrky, v níž byly dotčené výdaje zahrnuty. Toto období se nevztahuje na operace, u nichž existuje podezření na podvod.
Pozměňovací návrh 281
Návrh nařízení
Čl. 64 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. a
a)  Komise oznámí audit příslušnému programovému orgánu alespoň dvanáct pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.
a)  Komise oznámí audit příslušnému programovému orgánu alespoň patnáct pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.
Pozměňovací návrh 282
Návrh nařízení
Čl. 64 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. c
c)  Komise předá předběžná zjištění auditu, a to alespoň v jednom z úředních jazyků Unie, nejpozději tři měsíce po posledním dni auditu příslušnému orgánu členského státu.
c)  Komise předá předběžná zjištění auditu, a to alespoň v jednom z úředních jazyků Unie, nejpozději dva měsíce po posledním dni auditu příslušnému orgánu členského státu.
Pozměňovací návrh 283
Návrh nařízení
Čl. 64 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. d
d)  Komise předá zprávu o auditu, a to alespoň v jednom z úředních jazyků Unie, nejpozději tři měsíce po obdržení úplné odpovědi příslušného orgánu členského státu k předběžným zjištěním auditu.
d)  Komise předá zprávu o auditu, a to alespoň v jednom z úředních jazyků Unie, nejpozději dva měsíce po obdržení úplné odpovědi příslušného orgánu členského státu k předběžným zjištěním auditu. Odpověď členského státu se považuje za vyčerpávající, pokud Komise do dvou měsíců neoznámí, že některá dokumentace dosud chybí.
Pozměňovací návrh 284
Návrh nařízení
Čl. 64 – odst. 4 – pododstavec 2
Komise může prodloužit lhůty stanovené v písmenech c) a d) o další tři měsíce.
Komise může v řádně odůvodněných případech prodloužit lhůty stanovené v písmenech c) a d) o další dva měsíce.
Pozměňovací návrh 285
Návrh nařízení
Čl. 64 – odst. 4 a (nový)
4a.   Aniž je dotčen čl. 63 odst. 6, Komise zajistí systém pro vyřizování stížností, který bude přístupný všem občanům a zúčastněným subjektům.
Pozměňovací návrh 286
Návrh nařízení
Čl. 65 – odst. 2
2.  Auditním orgánem je orgán veřejné správy funkčně nezávislý na auditovaných subjektech.
2.  Auditním orgánem je orgán veřejné správy nebo soukromý orgán funkčně nezávislý na řídicím orgánu a na orgánech či subjektech, kterým byly svěřeny nebo na které byly přeneseny určité funkce.
Pozměňovací návrh 287
Návrh nařízení
Čl. 66 – odst. 1 – písm. e
e)  zaznamenává a uchovává v elektronickém systému údaje o každé operaci nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, kontrolu a audity a zajišťuje bezpečnost, celistvost a důvěrnost údajů a ověřování uživatelů.
e)  zaznamenává a uchovává v elektronických systémech údaje o každé operaci nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, kontrolu a audity a zajišťuje bezpečnost, celistvost a důvěrnost údajů a ověřování uživatelů.
Pozměňovací návrh 288
Návrh nařízení
Čl. 67 – odst. 1 – pododstavec 1
Pro výběr operací řídicí orgán stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují rovnost žen a mužů a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie, zásadu udržitelného rozvoje a politiku Unie v oblasti životního prostředí v souladu s článkem 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU.
Pro výběr operací řídicí orgán stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, rovnost žen a mužů a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie, zásadu udržitelného rozvoje a politiku Unie v oblasti životního prostředí v souladu s článkem 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU.
Pozměňovací návrh 289
Návrh nařízení
Čl. 67 – odst. 3 – písm. a
a)  zajistí, aby vybrané operace odpovídaly programu a představovaly účinné přispění k dosažení jeho specifických cílů;
a)  zajistí, aby vybrané operace byly udržitelné, odpovídaly programu i územním strategiím a představovaly účinné přispění k dosažení jeho specifických cílů;
Pozměňovací návrh 290
Návrh nařízení
Čl. 67 – odst. 3 – písm. c
c)  zajistí, aby vybrané operace vytvářely nejlepší vztah mezi výší podpory, vykonávanými činnostmi a dosažením cílů;
c)  zajistí, aby vybrané operace měly přiměřený vztah mezi výší podpory, vykonávanými činnostmi a dosažením cílů;
Pozměňovací návrh 291
Návrh nařízení
Čl. 67 – odst. 3 – písm. e
e)  zajistí, aby vybrané operace, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU48 , podléhaly posuzování vlivů na životní prostředí nebo zjišťovacímu řízení, a to na základě požadavků uvedené směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU49;
e)  zajistí, aby vybrané operace, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU, podléhaly posuzování vlivů na životní prostředí nebo zjišťovacímu řízení a aby bylo řádně zohledněno posouzení alternativních řešení i komplexní veřejná konzultace, a to na základě požadavků uvedené směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU49;
_________________
_________________
48 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).
48 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).
49 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).
49 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 292
Návrh nařízení
Čl. 67 – odst. 3 – písm. f
f)  ověří, že pokud operace začaly před podáním žádosti o financování řídicímu orgánu, bylo dodrženo platné právo;
f)  zajistí, že pokud operace začaly před podáním žádosti o financování řídicímu orgánu, bylo dodrženo platné právo;
Pozměňovací návrh 293
Návrh nařízení
Čl. 67 – odst. 3 – písm. j
j)  zajistí posouzení klimatické odolnosti investic do infrastruktury s očekávanou životností alespoň pět let.
j)  zajistí, před přijetím investičních rozhodnutí, posouzení klimatické odolnosti investic do infrastruktury s očekávanou životností alespoň pět let i uplatnění zásady „energetická účinnost v první řadě“.
Pozměňovací návrh 294
Návrh nařízení
Čl. 67 – odst. 5 a (nový)
5a.   Řídicí orgán může v řádně odůvodněných případech také rozhodnout o příspěvku ve výši až 5 % programového finančního přídělu z EFRR a ESF+ na konkrétní projekty v členském státě způsobilé v rámci programu Horizont Evropa, včetně těch, které byly vybrány v druhé fázi, za předpokladu, že tyto konkrétní projekty přispívají k cílům programu v daném členském státě.
Pozměňovací návrh 295
Návrh nařízení
Čl. 67 – odst. 6
6.  Pokud řídicí orgán vybere operaci strategického významu, bezodkladně o tom uvědomí Komisi a poskytne jí o této operaci všechny příslušné informace.
6.  Pokud řídicí orgán vybere operaci strategického významu, do jednoho měsíce o tom uvědomí Komisi a poskytne jí o této operaci všechny příslušné informace, včetně analýzy nákladů a přínosů.
Pozměňovací návrh 296
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b
b)  zajistí, s ohledem na dostupnost financování, aby příjemce obdržel splatnou částku v plné výši a nejpozději do devadesáti dnů ode dne předložení žádosti o platbu příjemcem;
b)  zajistí, pokud jde o předběžné financování a průběžné platby, aby příjemce obdržel splatnou částku na ověřené výdaje v plné výši a nejpozději do šedesáti dnů ode dne předložení žádosti o platbu příjemcem;
Pozměňovací návrh 297
Návrh nařízení
Čl. 70 – odst. 1 – písm. a
a)  příprava a předkládání žádostí o platbu Komisi v souladu s články 85 a 86;
a)  příprava a předkládání žádostí o platbu Komisi v souladu s články 85 a 86 a zohlednění auditů provedených auditním orgánem nebo na jeho odpovědnost;
Pozměňovací návrh 298
Návrh nařízení
Čl. 70 – odst. 1 – písm. b
b)  příprava účetní závěrky v souladu s článkem 92 a vedení záznamů o všech prvcích účetní závěrky v elektronickém systému;
b)  příprava a předložení účetní závěrky ověřující úplnost, přesnost a správnost v souladu s článkem 92 a vedení záznamů o všech prvcích účetní závěrky v elektronickém systému;
Pozměňovací návrh 299
Návrh nařízení
Čl. 71 – odst. 6 a (nový)
6a.   Audit se provádí s odkazem na normy platné v době sjednání auditované operace, s výjimkou případů, kdy jsou nové normy pro příjemce příznivější.
Pozměňovací návrh 300
Návrh nařízení
Čl. 71 – odst. 6 b (nový)
6b.   Zjištění nesrovnalosti v rámci auditu operace vedoucí k finanční pokutě nesmí vyústit v rozšíření rozsahu kontroly nebo k finančním opravám nad rámec výdajů pokrytých v účetním období, kdy byl proveden auditovaný výdaj.
Pozměňovací návrh 301
Návrh nařízení
Čl. 72 – odst. 1
1.  Na základě posouzení rizik a s přihlédnutím k popisu systému řízení a kontroly uvedenému v čl. 63 odst. 9 vypracuje auditní orgán strategii auditu, která se zabývá audity systémů a audity operací. Strategie auditu zahrnuje audity systémů nově určených řídicích orgánů a orgánů odpovědných za účetní funkci do devíti měsíců následujících po prvním roce jejich fungování. Strategie auditu se vypracuje v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVIII a každoročně se aktualizuje v návaznosti na první výroční kontrolní zprávu a výrok auditora předložené Komisi. Může se vztahovat na jeden nebo více programů.
1.  Na základě posouzení rizik a s přihlédnutím k popisu systému řízení a kontroly uvedenému v čl. 63 odst. 9 vypracuje auditní orgán po konzultacích s řídicím orgánem strategii auditu, která se zabývá audity systémů a audity operací. Strategie auditu zahrnuje audity systémů nově určených řídicích orgánů a orgánů odpovědných za účetní funkci. Audit se provádí do devíti měsíců následujících po prvním roce jejich fungování. Strategie auditu se vypracuje v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVIII a každoročně se aktualizuje v návaznosti na první výroční kontrolní zprávu a výrok auditora předložené Komisi. Může se vztahovat na jeden nebo více programů. Ve strategii auditu může auditní orgán stanovit limit pro jednotlivé účetní audity.
Pozměňovací návrh 302
Návrh nařízení
Čl. 73 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
V případě neshody mezi Komisí a členským státem ohledně výsledků auditu se zahájí postup pro řešení sporů.
Pozměňovací návrh 303
Návrh nařízení
Čl. 74 – odst. 1 – pododstavec 2
Komise a auditní orgány nejprve použijí všechny informace a záznamy dostupné v elektronickém systému uvedeném v čl. 66 odst. 1 písm. e), včetně výsledků řídicích kontrol, a požadují a získávají další dokumenty a důkazní informace od dotčených příjemců pouze tehdy, pokud je to na základě jejich odborného úsudku nezbytné k vyvození jednoznačných auditních závěrů.
Komise a auditní orgány nejprve použijí všechny informace a záznamy dostupné v elektronických systémech uvedených v čl. 66 odst. 1 písm. e), včetně výsledků řídicích kontrol, a požadují a získávají další dokumenty a důkazní informace od dotčených příjemců pouze tehdy, pokud je to na základě jejich odborného úsudku nezbytné k vyvození jednoznačných auditních závěrů.
Pozměňovací návrh 304
Návrh nařízení
Čl. 75 – odst. 1
1.  Řídicí orgán provádí řídicí kontroly na místě v souladu s čl. 68 odst. 1 pouze na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky.
1.  Řídicí orgán provádí řídicí kontroly na místě v souladu s čl. 68 odst. 1 pouze na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 127 finančního nařízení, pokud daný finanční nástroj stanoví podávání kontrolních zpráv podkládajících žádost o platby, může se řídicí orgán rozhodnout neprovádět řídicí kontroly na místě.
Pozměňovací návrh 305
Návrh nařízení
Čl. 75 – odst. 2 – pododstavec 2
EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, ale předkládají řídicímu orgánu kontrolní zprávy na podporu žádostí o platby.
EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, ale předkládají řídicímu orgánu kontrolní zprávy na podporu žádostí o platby.
Pozměňovací návrh 306
Návrh nařízení
Čl. 75 – odst. 3
3.  Auditní orgán provádí řídicí audity systémů a audity operací v souladu s články 71, 73 nebo 77 na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky.
3.  Auditní orgán provádí řídicí audity systémů a audity operací v souladu s články 71, 73 nebo 77 na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 127 finančního nařízení, pokud daný finanční nástroj podává auditnímu orgánu do konce každého kalendářního roku výroční auditní zprávu vypracovanou externími auditory, která pokrývá prvky zahrnuté v příloze XVII, může se auditní orgán rozhodnout neprovádět žádné další audity.
Pozměňovací návrh 307
Návrh nařízení
Čl. 75 – odst. 3 a (nový)
3a.   V souvislosti se záručními fondy mohou subjekty odpovědné za audity programů provádět kontroly nebo audity subjektů poskytujících příslušné nové půjčky pouze v případě, že nastane jedna z těchto situací:
a)  podpůrné dokumenty dokládající podporu z finančního nástroje pro konečné příjemce nejsou k dispozici na úrovni řídicího orgánu nebo na úrovni subjektů provádějících finanční nástroje;
b)  existují důkazy o tom, že dokumenty, které jsou k dispozici na úrovni řídicího orgánu nebo subjektů provádějících finanční nástroje, nepředstavují pravdivý a přesný záznam o poskytnuté podpoře.
Pozměňovací návrh 308
Návrh nařízení
Čl. 76 – odst. 1
1.  Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu, řídicí orgán zajistí, aby se všechny podklady týkající se operace podporované z fondů uchovávaly na příslušné úrovni po dobu pěti let od 31. prosince roku, ve kterém řídicí orgán provedl poslední platbu příjemci.
1.  Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu, řídicí orgán zajistí, aby se všechny podklady týkající se operace podporované z fondů uchovávaly na příslušné úrovni po dobu tří let od 31. prosince roku, ve kterém řídicí orgán provedl poslední platbu příjemci.
Pozměňovací návrh 309
Návrh nařízení
Čl. 76 – odst. 2 a (nový)
2a.   Dobu pro uchovávání dokumentů je možné na základě rozhodnutí řídicího orgánu zkrátit v závislosti na rizikovém profilu a velikosti příjemců.
Pozměňovací návrh 310
Návrh nařízení
Čl. 84 – odst. 2 – pododstavec 1 – návětí
Předběžné financování z každého fondu se vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku podle dostupných prostředků takto:
Předběžné financování z každého fondu se vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku takto:
Pozměňovací návrh 311
Návrh nařízení
Čl. 84 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b
b)  2022: 0.5 %;
b)  2022: 0,7 %;
Pozměňovací návrh 312
Návrh nařízení
Čl. 84 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c
c)  2023: 0.5 %;
c)  2023: 1 %;
Pozměňovací návrh 313
Návrh nařízení
Čl. 84 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d
d)  2024: 0.5 %;
d)  2024: 1,5 %;
Pozměňovací návrh 314
Návrh nařízení
Čl. 84 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. e
e)  2025: 0.5 %;
e)  2025: 2 %;
Pozměňovací návrh 315
Návrh nařízení
Čl. 84 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. f
f)  2026: 0.5
f)  2026: 2 %
Pozměňovací návrh 316
Návrh nařízení
Čl. 85 – odst. 3 – písm. b
b)  výši technické pomoci vypočtené v souladu s čl. 31 odst. 2;
b)  výši technické pomoci vypočtené v souladu s článkem 31;
Pozměňovací návrh 317
Návrh nařízení
Čl. 85 – odst. 4 – písm. c a (nové)
ca)   V případě státní podpory může žádost o platbu zahrnovat zálohy, které příjemci vyplatil orgán poskytující podporu, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky: vztahuje se na ně bankovní nebo jiná rovnocenná záruka, nepřesahují 40 % celkové výše podpory poskytnuté příjemci na určitou operaci a jsou kryty výdaji placenými příjemci a doloženy příjmovými fakturami za tři roky.
Pozměňovací návrh 318
Návrh nařízení
Čl. 86 – odst. 1
1.  Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s čl. 53 odst. 2, zahrnují žádosti o platbu předložené v souladu s přílohou XIX celkové vyplacené částky nebo, v případě záruk, částky vyčleněné podle ustanovení záručních dohod, řídicím orgánem pro konečné příjemce podle čl. 62 odst. 1 písm. a), b) a c).
1.  Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s čl. 53 odst. 1, zahrnují žádosti o platbu předložené v souladu s přílohou XIX celkové vyplacené částky nebo, v případě záruk, částky vyčleněné podle ustanovení záručních dohod, řídicím orgánem pro konečné příjemce podle čl. 62 odst. 1 písm. a), b) a c).
Pozměňovací návrh 319
Návrh nařízení
Čl. 86 – odst. 2 – návětí
2.  Pokud jsou finanční nástroje prováděny podle čl. 53 odst. 3, předkládají se žádosti o platbu, které zahrnují výdaje pro finanční nástroje, v souladu s těmito podmínkami:
2.  Pokud jsou finanční nástroje prováděny podle čl. 53 odst. 2, předkládají se žádosti o platbu, které zahrnují výdaje pro finanční nástroje, v souladu s těmito podmínkami:
Pozměňovací návrh 320
Návrh nařízení
Čl. 87 – odst. 1
1.  V závislosti na dostupných finančních prostředcích provede Komise průběžné platby nejpozději do šedesáti dnů ode dne, kdy Komise žádost o platbu obdrží.
1.  Komise provede průběžné platby nejpozději do šedesáti dnů ode dne, kdy Komise žádost o platbu obdrží.
Pozměňovací návrh 321
Návrh nařízení
Čl. 90 – odst. 1 – písm. a
a)  existují důkazy o možných závažných nedostatcích, aniž by byla přijata nápravná opatření;
a)  existují závažné důkazy o závažných nedostatcích, aniž by byla přijata nápravná opatření;
Pozměňovací návrh 322
Návrh nařízení
Čl. 91 – odst. 1 – písm. e
e)  členský stát nepřijal nezbytná opatření podle čl. 15 odst. 6.
vypouští se
Pozměňovací návrh 323
Návrh nařízení
Čl. 99 – odst. 1
1.  Komise zruší jakoukoli částku v programu, která nebyla použita na předběžné financování v souladu s článkem 84 nebo na kterou nebyla předložena žádost o platbu v souladu s články 85 a 86 do 26. prosince druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly přijaty rozpočtové závazky na období let 2021 až 2026.
1.  Komise zruší jakoukoli částku v programu, která nebyla použita na předběžné financování v souladu s článkem 84 nebo na kterou nebyla předložena žádost o platbu v souladu s články 85 a 86 do 31. prosince třetího kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly přijaty rozpočtové závazky na období let 2021 až 2026.
Pozměňovací návrh 324
Návrh nařízení
Čl. 99 – odst. 2
2.   Pokud jde o rozpočtový závazek na rok 2021, představují částky, které mají být pokryty předběžným financováním nebo žádostmi o platbu ve lhůtě stanovené v odstavci 1, 60 % daného závazku. Pro účely výpočtu částek, které se mají pokrýt, se 10 % rozpočtového závazku na rok 2021 přiřadí ke každému rozpočtovému závazku pro roky 2022 až 2025.
vypouští se
Pozměňovací návrh 325
Návrh nařízení
Čl. 99 – odst. 3
3.  Část závazků, která je k 31. prosinci 2029 stále otevřená, se zruší, pokud není Komisi předložen balíček pro poskytnutí jistoty a závěrečná zpráva o výkonnosti pro programy podporované z ESF+, EFRR a Fondu soudržnosti do lhůty stanovené v čl. 38 odst. 1.
3.  Část závazků, která je k 31. prosinci 2030 stále otevřená, se zruší, pokud není Komisi předložen balíček pro poskytnutí jistoty a závěrečná zpráva o výkonnosti pro programy podporované z ESF+, EFRR a Fondu soudržnosti do lhůty stanovené v čl. 38 odst. 1.
Pozměňovací návrh 326
Návrh nařízení
Čl. 100 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b a (nové)
ba)  nebylo možné včas zažádat o platbu z důvodu zpoždění na úrovni Unie při vytváření právního a správního rámce pro fondy na období let 2021–2027.
Pozměňovací návrh 327
Návrh nařízení
Čl. 101 – odst. 2
2.  Členský stát má jeden měsíc, aby odsouhlasil částku, která má být zrušena, nebo předložil své připomínky.
2.  Členský stát má dva měsíce, aby odsouhlasil částku, která má být zrušena, nebo předložil své připomínky.
Pozměňovací návrh 328
Návrh nařízení
Čl. 102 – odst. 1
1.  EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti podporují cíl Investice pro zaměstnanost a růst ve všech regionech odpovídajících úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 2“) vytvořené nařízením (ES) č. 1059/2003, ve znění nařízení Komise (ES) č. 868/2014.
1.  EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti podporují cíl Investice pro zaměstnanost a růst ve všech regionech odpovídajících úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 2“) vytvořené nařízením (ES) č. 1059/2003, ve znění nařízení Komise (EU) 2016/2066.
Pozměňovací návrh 329
Návrh nařízení
Čl. 103 – odst. 1 – pododstavec 1
Celkové prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky pro období let 2021–2027, činí 330 624 388 630 EUR v cenách roku 2018.
Celkové prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky pro období let 2021–2027, činí 378 097 000 000 EUR v cenách roku 2018.
(Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je znovu zavést částku rovnocennou s prostředky, které byly dostupné v období let 2014–2020, s potřebným navýšením a v souladu s postojem EP k návrhu VFR na období let 2021–2027. To si vyžádá následné změny ve výpočtech v příloze XXII.)
Pozměňovací návrh 330
Návrh nařízení
Čl. 103 – odst. 2 – pododstavec 1
Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro každou kategorii regionu, spolu se seznamem způsobilých regionů v souladu s metodikou stanovenou v příloze XXII.
Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních zdrojů v členění podle členských států v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro každou kategorii regionu, spolu se seznamem způsobilých regionů v souladu s metodikou stanovenou v příloze XXII. Minimální celková částka přidělená z fondů by na vnitrostátní úrovni měla odpovídat 76 % rozpočtu přiděleného jednotlivým členským státům nebo regionům v období let 2014–2020.
Pozměňovací návrh 429
Návrh nařízení
Čl. 103 – odst. 2 – pododstavec 2 a (nový)
Financování určené pro regiony, které jsou pro období let 2021–2027 zařazeny do nižší kategorie, bude zachováno na úrovni prostředků přidělených na období let 2014–2020, aniž to bude mít vliv na prostředky přidělené jednotlivým členským státům.
Pozměňovací návrh 331
Návrh nařízení
Čl. 103 – odst. 2 – pododstavec 2 b (nový)
S ohledem na zvláštní význam, jaký má financování z fondů soudržnosti pro přeshraniční a nadstátní spolupráci a také pro nevzdálenější regiony, by kritéria způsobilosti pro toto financování neměla být o nic méně příznivá než v období let 2014–2020 a měla by zajišťovat maximální kontinuitu se stávajícími programy.
(Tento pozměňovací návrh si vyžádá následné změny ve výpočtech v příloze XXII.)
Pozměňovací návrh 332
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 1 – návětí
1.  Prostředky na cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 97,5 % z celkových finančních zdrojů (tzn. celkem 322 194 388 630 EUR) a přidělí se takto:
1.  Prostředky na cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 97 % z celkových finančních zdrojů (tzn. celkem 366 754 000 000 EUR v cenách roku 2018) 5 900 000 000 EUR z této částky bude přiděleno na záruku pro děti ze zdrojů v rámci ESF+. Zbývající krytí ve výši 360 854 000 000 EUR (v cenách roku 2018) se přidělí takto:
Pozměňovací návrh 333
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 1 – písm. a
a)  61,6 % (tzn. celkem 198 621 593 157 EUR) pro méně rozvinuté regiony;
a)  61,6 % (tzn. celkem 222 453 894 000 EUR) pro méně rozvinuté regiony;
Pozměňovací návrh 334
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 1 – písm. b
b)  14,3 % (tzn. celkem 45 934 516 595 EUR) pro přechodové regiony;
b)  14,3 % (tzn. celkem 51 446 129 000 EUR) pro přechodové regiony;
Pozměňovací návrh 335
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 1 – písm. c
c)  10,8 % (tzn. celkem 34 842 689 000 EUR) pro rozvinutější regiony;
c)  10,8 % (tzn. celkem 39 023 410 000 EUR) pro rozvinutější regiony;
Pozměňovací návrh 336
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 1 – písm. d
d)  12,8 % (tzn. celkem 41 348 556 877 EUR) pro členské státy podporované Fondem soudržnosti;
d)  12,8 % (tzn. celkem 46 309 907 000 EUR) pro členské státy podporované Fondem soudržnosti;
Pozměňovací návrh 337
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 1 – písm. e
e)  0.0,4 % (tzn. celkem 1 447 034 001 EUR) jako dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.
e)  0.0,4 % (tzn. celkem 1 620 660 000 EUR) jako dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.
Pozměňovací návrh 338
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 3 – pododstavec 1
Výše zdrojů, které jsou k dispozici pro ESF+ v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, činí 88 646 194 590 EUR.
Výše zdrojů, které jsou k dispozici pro ESF+, činí 28,8 % zdrojů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst (tj. 105 686 000 000 EUR v cenách roku 2018). To nezahrnuje finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace ani pro složku Zdraví.
Pozměňovací návrh 339
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 3 – pododstavec 2
Výše dodatečných finančních prostředků pro nejvzdálenější regiony uvedené v odst. 1 písm. e) přidělených ESF+ činí 376 928 934 EUR.
Výše dodatečných finančních prostředků pro nejvzdálenější regiony uvedené v odst. 1 písm. e) přidělených ESF+ odpovídá 0,4 % prostředků uvedených v prvním pododstavci (tj. 424 296 054 EUR v cenách roku 2018).
Pozměňovací návrh 340
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 4 – pododstavec 1
Částka podpory z Fondu soudržnosti, která má být převedena do Nástroje pro propojení Evropy, činí 10 000 000 000 EUR. Využije se na projekty dopravní infrastruktury na základě specifických výzev v souladu s nařízením (EU) [číslo nového nařízení o Nástroji pro propojení Evropy] výlučně v členských státech způsobilých k financování z Fondu soudržnosti.
Částka podpory z Fondu soudržnosti, která má být převedena do Nástroje pro propojení Evropy, činí 4 000 000 000 EUR v cenách roku 2018. S přihlédnutím k potřebě investovat do infrastruktury v členských státech a regionech se tato částka využije na projekty dopravní infrastruktury na základě specifických výzev v souladu s nařízením (EU) [číslo nového nařízení o Nástroji pro propojení Evropy] výlučně v členských státech způsobilých k financování z Fondu soudržnosti.
Pozměňovací návrh 341
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 4 – pododstavec 5
30 % zdrojů převedených do Nástroje pro propojení Evropy je bezprostředně po převodu k dispozici všem členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy].
vypouští se
Pozměňovací návrh 342
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 4 – pododstavec 6
Na specifické výzvy uvedené v prvním pododstavci se uplatní platná pravidla pro odvětví dopravy uvedená v nařízení (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy]. Do 31. prosince 2023 se s ohledem na 70 % zdrojů převedených do Nástroje pro propojení Evropy provádí výběr projektů způsobilých pro financování při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti.
Na specifické výzvy uvedené v prvním pododstavci se uplatní platná pravidla pro odvětví dopravy uvedená v nařízení (EU) [nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy]. Do 31. prosince 2023 se výběr projektů způsobilých pro financování provádí při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti.
Pozměňovací návrh 343
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 5
5.  Částka ve výši 500 000 000 EUR z prostředků určených na cíl Investice pro zaměstnanost a růst se přidělí na Evropskou městskou iniciativu v rámci přímého či nepřímého řízení Komisí.
5.  Částka ve výši 560 000 000 EUR v cenách roku 2018 z prostředků určených na cíl Investice pro zaměstnanost a růst se přidělí na Evropskou městskou iniciativu v rámci přímého či nepřímého řízení Komisí.
Pozměňovací návrh 344
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 6
6.  Částka ve výši 175 000 000 EUR z prostředků ESF+ určených na cíl Investice pro zaměstnanost a růst se přidělí na nadnárodní spolupráci podporující inovativní řešení v rámci přímého či nepřímého řízení.
6.  Částka ve výši 196 000 000 EUR v cenách roku 2018 z prostředků ESF+ určených na cíl Investice pro zaměstnanost a růst se přidělí na nadnárodní spolupráci podporující inovativní řešení v rámci přímého či nepřímého řízení.
Pozměňovací návrh 345
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 7
7.  Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 2,5 % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2021–2027 (tzn. celkem 8 430 000 000 EUR).
7.  Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 3 % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2021–2027 (tzn. celkem 11 343 000 000 EUR v cenách roku 2018).
Pozměňovací návrh 346
Návrh nařízení
Čl. 105 – odst. 1 – písm. a
a)  nejvýše 15 % celkových přídělů pro méně rozvinuté regiony na přechodové regiony nebo rozvinutější regiony a z přechodových regionů na rozvinutější regiony;
a)  nejvýše 5 % celkových přídělů pro méně rozvinuté regiony na přechodové regiony nebo rozvinutější regiony a z přechodových regionů na rozvinutější regiony;
Pozměňovací návrh 347
Návrh nařízení
Čl. 106 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a
a)  70 % pro méně rozvinuté regiony;
a)  85 % pro méně rozvinuté regiony;
Pozměňovací návrh 348
Návrh nařízení
Čl. 106 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b
b)  55 % pro přechodové regiony;
b)  65 % pro přechodové regiony;
Pozměňovací návrhy 349 a 447
Návrh nařízení
Čl. 106 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. c
c)  40 % pro vyspělejší regiony.
c)  50 % pro vyspělejší regiony.
Pozměňovací návrh 350
Návrh nařízení
Čl. 106 – odst. 3 – pododstavec 2
Míry spolufinancování stanovené v písmenu a) se vztahují také nejvzdálenější regiony.
Míry spolufinancování stanovené v písmenu a) se vztahují také na nejvzdálenější regiony a na dodatečný příděl pro nevzdálenější regiony.
Pozměňovací návrh 351
Návrh nařízení
Čl. 106 – odst. 3 – pododstavec 3
Míra spolufinancování pro Fond soudržnosti na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než 70 %.
Míra spolufinancování pro Fond soudržnosti na úrovni jednotlivých priorit není vyšší než 85 %.
Pozměňovací návrh 352
Návrh nařízení
Čl. 106 – odst. 3 – pododstavec 4
Nařízení o ESF+ může stanovit vyšší míry spolufinancování pro priority podporující inovativní opatření v souladu s článkem [14] uvedeného nařízení.
Nařízení o ESF+ může v řádně odůvodněných případech stanovit vyšší míry spolufinancování až do 90 % pro priority podporující inovativní opatření v souladu s článkem [13] a čl. [4 odst. 1 písm. x)] a [xi)] tohoto nařízení, jakož i pro programy zaměřené na řešení materiální deprivace v souladu s článkem [9], podporu zaměstnanosti mladých lidí v souladu s článkem [10], evropskou záruku pro děti v souladu s článkem [10a] a nadnárodní spolupráci v souladu s článkem [11b].
Pozměňovací návrh 353
Návrh nařízení
Čl. 106 – odst. 4 – pododstavec 1
Míra spolufinancování u programů Interreg není vyšší než 70 %.
Míra spolufinancování u programů Interreg není vyšší než 85 %.
Pozměňovací návrh 453
Návrh nařízení
Čl. 106 – odst. 4 a (nový)
4a.  Členské státy mohou v rámci stávajícího Paktu o stabilitě a růstu v řádně odůvodněném případě předložit žádost o flexibilitu pro veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje podporované veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic v rámci evropských strukturálních a investičních fondů. Komise stanoví fiskální úpravy v rámci preventivní nebo nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu po pečlivém zvážení příslušné žádosti a při zohlednění strategického významu investic.
Pozměňovací návrh 354
Návrh nařízení
Čl. 107 – odst. 1
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem změny příloh s cílem přizpůsobit se změnám méně podstatných prvků tohoto nařízení, k nimž dojde během programového období, s výjimkou příloh III, IV, X a XXII.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem změny příloh s cílem přizpůsobit se změnám méně podstatných prvků tohoto nařízení, k nimž dojde během programového období, s výjimkou příloh III, IV, X a XXII. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 108 za účelem změny nebo doplnění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 uvedeného v čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 355
Návrh nařízení
Čl. 108 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 3, čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 je svěřena Komisi od data vstupu tohoto nařízení v platnost až do 31. prosince 2027.
Pozměňovací návrh 356
Návrh nařízení
Čl. 108 – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4 a čl. 89 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 3, čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 357
Návrh nařízení
Čl. 108 – odst. 6
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 3, čl. 63 odst. 10, čl. 73 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 89 odst. 4 a článku 107 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 359
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 1 – řádek 001 – sloupec 1
001 Investice do fixních aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi
001 Investice do fixních aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi nebo souvisejících s konkurenceschopností
Pozměňovací návrh 360
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 1 – řádek 002 – sloupec 1
002 Investice do fixních aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi
002 Investice do fixních aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi nebo souvisejících s konkurenceschopností
Pozměňovací návrh 361
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 1 – řádek 004 – sloupec 1
004 Investice do nehmotných aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi
004 Investice do nehmotných aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi nebo souvisejících s konkurenceschopností
Pozměňovací návrh 362
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 1 – řádek 005 – sloupec 1
005 Investice do nehmotných aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi
005 Investice do nehmotných aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi nebo souvisejících s konkurenceschopností
Pozměňovací návrh 363
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 2 – řádek 035 – sloupec 1
035 Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: povodně (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof)
035 Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: povodně a sesuvy půdy (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof)
Pozměňovací návrh 364
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 2 – řádek 043

Znění navržené Komisí

043

Nakládání s odpady v domácnostech: mechanicko-biologické zpracování, tepelné ošetření

0 %

100 %

Pozměňovací návrh

 

vypouští se

 

 

Pozměňovací návrh 365
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 3 – řádek 056 – sloupec 1
056 Nově postavené dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T
056 Nově postavené dálnice, mosty a silnice – hlavní síť TEN-T
Pozměňovací návrh 366
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 3 – řádek 057 – sloupec 1
057 Nově postavené dálnice a silnice – globální síť TEN-T
057 Nově postavené dálnice, mosty a silnice – globální síť TEN-T
Pozměňovací návrh 367
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 3 – řádek 060 – sloupec 1
060 Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T
060 Rekonstruované nebo modernizované dálnice, mosty a silnice – hlavní síť TEN-T
Pozměňovací návrh 368
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 3 – řádek 061 – sloupec 1
061 Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – globální síť TEN-T
061 Rekonstruované nebo modernizované dálnice, mosty a silnice – globální síť TEN-T
Pozměňovací návrh 369
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 5 – řádek 128 – sloupec 1
128 Ochrana, rozvoj a podpora veřejných objektů cestovního ruchu a souvisejících služeb cestovního ruchu
128 Ochrana, rozvoj a podpora veřejných objektů cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu
Pozměňovací návrh 370
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 1 – Cíl politiky 5 – řádek 130 – sloupec 1
130 Ochrana, rozvoj a podpora přírodního dědictví a ekoturistiky
130 Ochrana, rozvoj a podpora přírodního dědictví a ekoturistiky mimo síť Natura 2000
Pozměňovací návrh 371
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 3 – řádek 12 – sloupec Integrované územní investice (ITI)
Velkoměsta, města a předměstí
Velkoměsta, města, předměstípropojené venkovské oblasti
Pozměňovací návrh 372
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 3 – řádek 16 – sloupec Integrované územní investice (ITI)
Řídce osídlené oblasti
Venkovské a řídce osídlené oblasti
Pozměňovací návrh 373
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 3 – řádek 22 – sloupec Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)
Velkoměsta, města a předměstí
Velkoměsta, města, předměstí a propojené venkovské oblasti
Pozměňovací návrh 374
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 3 – řádek 26 – sloupec Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)
Řídce osídlené oblasti
Venkovské a řídce osídlené oblasti
Pozměňovací návrh 375
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 3 – řádek 32 – sloupec – Jiný druh územního nástroje v rámci cíle politiky 5
Velkoměsta, města a předměstí
Velkoměsta, města, předměstí a propojené venkovské oblasti
Pozměňovací návrh 376
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 3 – řádek 36 – sloupec – Jiný druh územního nástroje v rámci cíle politiky 5
Řídce osídlené oblasti
Venkovské a řídce osídlené oblasti
Pozměňovací návrh 377
Návrh nařízení
Příloha I – tabulka 4 – řádek 17
17 Ubytování, stravování a pohostinství
17 Cestovní ruch, ubytování, stravování a pohostinství
Pozměňovací návrh 378
Návrh nařízení
Příloha III – tabulka Základní horizontální podmínky – řádek 6 – sloupec 2
Je zaveden vnitrostátní rámec pro provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, který zahrnuje:
Je zaveden vnitrostátní rámec pro provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, který zahrnuje:
1.  Měřitelné cíle, mechanismus sběru údajů a monitorování.
1.  Měřitelné cíle, mechanismus sběru údajů a monitorování použitelné u všech cílů politiky.
2.  Opatření zajišťující, že politika, právní předpisy a normy týkající se přístupnosti jsou řádně zohledňovány při přípravě a provádění programů.
2.  Opatření zajišťující, že politika, právní předpisy a normy týkající se přístupnosti jsou řádně zohledňovány při přípravě a provádění programů v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a že jsou zahrnuty mezi kritéria a povinnosti související s výběrem projektů.
2a.  Opatření k oznamování souladu podporovaných operací monitorovacímu výboru.
Pozměňovací návrh 379
Návrh nařízení
Příloha III – tabulka Základní horizontální podmínky – řádek 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv, které přispívají k vzestupné sociální konvergenci a soudržnosti v Evropské unii.

Opatření na vnitrostátní úrovni k zajištění řádného uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv, které přispívají k vzestupné sociální konvergenci a soudržnosti v EU, zvláště pak zásad zabraňujících nekalé hospodářské soutěži na vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh 380
Návrh nařízení
Příloha III – tabulka Základní horizontální podmínky – řádek 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Účinné uplatňování zásady partnerství

Je zaveden rámec pro to, aby všichni partneři hráli plnohodnotnou roli při přípravě, provádění, monitorování a vyhodnocování programů, který zahrnuje:

 

1.  Opatření k zajištění transparentních postupů pro zapojení partnerů.

 

2.  Opatření k šíření a zveřejňování informací, které jsou významné pro partnery z hlediska přípravy setkání a činností na tato setkání navazujících.

 

3.  Podporu k posílení postavení partnerů a budování kapacit.

Pozměňovací návrh 381
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 2 – řádek 2 – sloupec 4
Je přijat vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který zahrnuje:
Je přijat vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu v souladu s cílem Pařížské dohody omezit globální oteplování na 1,5 °C, který zahrnuje:
1.  Všechny prvky požadované v šabloně v příloze I nařízení o správě energetické unie
1.  Všechny prvky požadované v šabloně v příloze I nařízení o správě energetické unie
2.  Orientační přehled plánovaných finančních zdrojů a mechanismů pro opatření na podporu nízkouhlíkové energetiky
2.  Přehled plánovaných finančních zdrojů a mechanismů pro opatření na podporu nízkouhlíkové energetiky
Pozměňovací návrh 382
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 2 – řádek 4 – sloupec 2
EFRR a Fond soudržnosti
EFRR a Fond soudržnosti
2.4  Podpora přizpůsobení se změnám klimatu, předcházení rizikům a odolnosti vůči katastrofám
2.4  Podpora přizpůsobení se změnám klimatu a strukturálním změnám, předcházení rizikům a odolnosti vůči katastrofám
Pozměňovací návrh 383
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 2 – řádek 7 – sloupec 4
Je zaveden akční program zahrnující opatření na různém stupni priorit podle článku 8 směrnice 92/43 EHS, který zahrnuje:
Je zaveden akční program zahrnující opatření na různém stupni priorit podle článku 8 směrnice 92/43 EHS, který zahrnuje:
1.  Všechny prvky požadované v šabloně pro rámec prioritních činností na období 2021–2027 schválený Komisí a členskými státy
1.  Všechny prvky požadované v šabloně pro rámec prioritních činností na období 2021–2027 schválený Komisí a členskými státy, včetně prioritních opatření a odhadu potřeb financování
2.  Určení prioritních opatření a odhad potřeb financování
Pozměňovací návrh 384
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 3 – bod 3.2 – sloupec 2
3.2  Rozvoj udržitelné, inteligentní, bezpečné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 385
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 3 – bod 3.2 – sloupec 4 – bod -1 a (nový)
-1a.  Vyžaduje, aby byla zajištěna společenská, hospodářská a územní soudržnost a aby byla ve větší míře doplněna chybějící spojení a byla také odstraněna úzká místa v síti TEN-T, čímž se také rozumí investice do fyzické infrastruktury
Pozměňovací návrh 386
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 3 – bod 3.2 – sloupec 4 – bod 1
1.  Zahrnuje hospodářské zdůvodnění plánovaných investic podložené důkladnou analýzou poptávky a modelováním dopravy, které by měly zohlednit předpokládaný dopad liberalizace železnic
1.  Zahrnuje hospodářské zdůvodnění plánovaných investic podložené důkladnou analýzou poptávky a modelováním dopravy, které by měly zohlednit předpokládaný dopad otevření trhů se službami na železnici
Pozměňovací návrh 387
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 3 – řádek 2 – sloupec 4 – bod 2
2.  Zohledňuje plány kvality ovzduší s přihlédnutím k příslušným vnitrostátním plánům dekarbonizace
2.  Zohledňuje plány kvality ovzduší s přihlédnutím k vnitrostátním strategiím pro snižování emisí v odvětví dopravy
Pozměňovací návrh 388
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 3 – řádek 2 – sloupec 4 – bod 3
3.  Zahrnuje investice do koridorů hlavní sítě TEN-T definovaných v nařízení (EU) 1316/2013 v souladu s příslušnými pracovními plány TEN-T
3.  Zahrnuje investice do koridorů hlavní sítě TEN-T definovaných v nařízení (EU) č. 1316/2013 v souladu s příslušnými pracovními plány TEN-T i do předem určených úseků v globální síti
Pozměňovací návrh 389
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 3 – řádek 2 – sloupec 4 – bod 4
4.  V případě investic mimo hlavní sítě TEN-T zajišťuje komplementaritu pomocí dostatečného propojení regionů a místních komunit s hlavní sítí TEN-T a jejími uzly
4.  V případě investic mimo hlavní sítě TEN-T zajišťuje komplementaritu pomocí dostatečného propojení městských sítí, regionů a místních komunit s hlavní sítí TEN-T a jejími uzly
Pozměňovací návrh 390
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 3 – řádek 2 – sloupec 4 – bod 9 a (nový)
9a.  Podporuje udržitelné regionální a přeshraniční iniciativy v oblasti cestovního ruchu, které vedou k výhodám jak pro turisty, tak pro obyvatele, jako je propojení sítě EuroVelo s evropskou železniční sítí TRAN
Pozměňovací návrh 391
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 1 – sloupec 2 – bod ESF
ESF:
ESF:
4.1.1  Zlepšení přístupu k zaměstnání pro všechny uchazeče, včetně mladých a neaktivních osob a podpora samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky
4.1.1  Zlepšení přístupu k zaměstnání pro všechny uchazeče, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané a neaktivní osoby, a podpora samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky
4.1.2  Modernizace institucí trhu práce a služeb s cílem zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc a podporu souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, přechodů na trhu práce a mobility
4.1.2  Modernizace institucí trhu práce a služeb s cílem posoudit a předvídat potřebné dovednosti a zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc a podporu souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, přechodů na trhu práce a mobility
Pozměňovací návrh 392
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 2 – sloupec 2 – bod ESF
ESF
ESF
4.1.3  Podpora lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a zdravému a dobře uzpůsobenému pracovnímu prostředí, kde jsou řešena zdravotní rizika, přizpůsobování pracovníků změnám a zdravé a aktivní stárnutí
4.1.3  Podpora účasti žen na trhu práce, lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a zdravému a dobře uzpůsobenému pracovnímu prostředí, kde jsou řešena zdravotní rizika, přizpůsobování pracovníků, podniků a podnikatelů změnám a zdravé a aktivní stárnutí
 
Pozměňovací návrh 393
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 2 – sloupec 4 – bod 2
2.  Opatření na řešení genderových rozdílů v zaměstnanosti, mzdách a důchodech, na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně podpory přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči, se stanovenými cíli
2.  Opatření na řešení genderových rozdílů v zaměstnanosti, mzdách, sociálním zabezpečení a důchodech, na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně podpory přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči, se stanovenými cíli
Pozměňovací návrh 394
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 3 – sloupec 2 – bod ESF
ESF:
ESF:
4.2.1  Zvyšování, kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce
4.2.1  Zvyšování kvality, inkluzivnosti a účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce s cílem podpořit nabývání klíčových kompetencí, včetně digitálních dovedností, a usnadnit přechod ze vzdělávacích institucí na trh práce;
4.2.2  Podpora flexibilních příležitostí pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny, včetně usnadnění kariérních změn a podpory profesní mobility
4.2.2  Podpora celoživotního učení, zejména flexibilních příležitostí pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny, jakož i neformálního a informálního učení, mimo jiné i skrze usnadnění kariérních změn a podporu profesní mobility
4.2.3  Podpora rovného přístupu, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělání a přípravě, od předškolního vzdělávání a péče přes obecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň
4.2.3  Podpora rovného přístupu ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich dokončení, zejména pro znevýhodněné skupiny, a to od předškolního vzdělávání a péče přes obecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, stejně jako vzdělávání dospělých a při usnadnění vzdělávací mobility pro všechny;
Pozměňovací návrh 395
Návrh nařízení
Příloha IV – řádek 4.2 - sloupec 4: Kritéria pro splnění základní podmínky – bod 1
1.  Systémy pro předjímání a prognózu dovedností založené na důkazech a rovněž mechanismy pro sledování uplatnění absolventů a služby pro kvalitní a účinné poradenství pro studující všech věkových skupin
1.  Systémy pro předjímání a prognózu dovedností založené na důkazech a rovněž mechanismy pro navazující sledování a služby pro kvalitní a účinné poradenství pro studující všech věkových skupin, včetně přístupů zaměřených na studující
Pozměňovací návrh 396
Návrh nařízení
Příloha IV – řádek 4.2 – sloupec 4: Kritéria pro splnění základní podmínky – bod 2
2.  Opatření k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu, relevantnímu, inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, k účasti na něm i jeho dokončení a k získání klíčových kompetencí na všech úrovních, včetně vysokoškolského vzdělávání
2.  Opatření k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu, cenově dostupnému, relevantnímu, nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, k účasti na něm i jeho dokončení a k získání klíčových kompetencí na všech úrovních, včetně terciárního vzdělávání
Pozměňovací návrh 397
Návrh nařízení
Příloha IV – řádek 4.2 – sloupec 4: Kritéria pro splnění základní podmínky – bod 3
3.  Koordinační mechanismus na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, včetně terciárního vzdělávání, a jasné rozdělení odpovědnosti mezi příslušnými celostátními a/nebo regionálními subjekty
3.  Koordinační mechanismus na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, včetně terciárního vzdělávání a poskytovatelů neformálního a informálního učení, a jasné rozdělení odpovědnosti mezi příslušnými celostátními a/nebo regionálními subjekty
Pozměňovací návrh 398
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 4 – sloupec 2 – bod 4.3
EFRR:
EFRR:
4.3  Posílení socioekonomické integrace marginalizovaných komunit, migrantů a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb
4.3  Posílení socioekonomické integrace marginalizovaných komunit, uprchlíků a migrantů pod mezinárodní ochranou a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb
Pozměňovací návrh 399
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 4 – sloupec 2 – bod 4.3.1
ESF:
ESF:
4.3.1  Podpora aktivního začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí, a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti
4.3.1  Rozvoj aktivního začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí, a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti
Pozměňovací návrh 400
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 4 – sloupec 2 – bod 4.3.1 a (nový)
4.3.1a.   Podpora sociálního začleňování osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně nejchudších osob a dětí
Pozměňovací návrh 401
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 4 – sloupec 4
Je zaveden vnitrostátní strategický rámec politiky pro sociální začleňování a snižování chudoby, který zahrnuje:
Je zaveden vnitrostátní strategický rámec a akční plán politiky pro sociální začleňování a snižování chudoby, který zahrnuje:
1.  Fakticky podloženou analýzu problémů chudoby a sociálního vyloučení, včetně chudoby dětí, bezdomovectví, územní a vzdělávací segregace, omezeného přístupu k základním službám a infrastruktuře a specifických potřeb zranitelných osob
1.  Fakticky podloženou analýzu problémů chudoby a sociálního vyloučení, včetně chudoby dětí, bezdomovectví, územní a vzdělávací segregace, omezeného přístupu k základním službám a infrastruktuře a specifických potřeb zranitelných osob
2.  Opatření pro prevenci segregace ve všech oblastech a boje proti ní, včetně adekvátní podpory příjmu, inkluzivního trhu práce a přístupu ke kvalitním službám pro zranitelné osoby, včetně migrantů
2.  Opatření pro prevenci segregace ve všech oblastech a boje proti ní, včetně adekvátní podpory příjmu, sociální ochrany, inkluzivního trhu práce a přístupu ke kvalitním službám pro zranitelné osoby, včetně migrantů a uprchlíků
3.  Opatření pro přechod od institucionální ke komunitní péči
3.  Opatření pro přechod od institucionální k rodinné a komunitní péči na základě vnitrostátní strategie pro deinstitucionalizaci a akčního plánu
4.  Opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti
4.  Opatření zajišťující, že jeho koncepce, provádění, monitorování a přezkum jsou prováděny v úzké spolupráci se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti
Pozměňovací návrh 402
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 5 – sloupec 2
ESF:
ESF:
4.3.2  Podpora socioekonomické integrace marginalizovaných komunit, například Romů
4.3.2  Podpora socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí a marginalizovaných komunit, například Romů
Pozměňovací návrh 403
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 6 – sloupec 2
ESF:
ESF:
4.3.4  Zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; zlepšení dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče; zlepšení přístupu ke službám dlouhodobé péče
4.3.4  Zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; modernizace systémů sociální ochrany, včetně podpory přístupu k sociální ochraně; zlepšení dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče; zlepšení přístupu ke službám dlouhodobé péče
Pozměňovací návrh 404
Návrh nařízení
Příloha IV – Cíl politiky 4 – řádek 6 – sloupec 4 – body 2, 3 a 3 a (nové)
Je vypracován vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky v oblasti zdraví, který obsahuje:
Je vypracován vnitrostátní nebo regionální strategický rámec politiky v oblasti zdraví, který obsahuje:
1.  Mapování potřeb v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče, a to i pokud jde o zdravotnický personál, s cílem zajistit udržitelná a koordinovaná opatření
1.  Mapování potřeb v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče, a to i pokud jde o zdravotnický personál, s cílem zajistit udržitelná a koordinovaná opatření
2.  Opatření k zajištění efektivnosti, udržitelnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče, včetně zvláštního zaměření na osoby vyloučené ze systémů zdravotní a dlouhodobé péče
2.  Opatření k zajištění efektivnosti, udržitelnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče, včetně zvláštního zaměření na osoby vyloučené ze systémů zdravotní a dlouhodobé péče a na nejobtížněji dosažitelné osoby
3.  Opatření a podporu komunitních služeb, včetně prevence a primární péče a služeb domácí péče a komunitní péče
3.  Opatření na podporu komunitních služeb, včetně prevence a primární péče a služeb domácí péče a komunitní péče, a přechodu od institucionální péče k rodinné a komunitní péči
3a.   Opatření k zajištění efektivnosti, udržitelnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti systémů sociální ochrany
Pozměňovací návrh 405
Návrh nařízení
Příloha V – bod 2 – tabulka 1T – Struktura programu

 

Znění navržené Komisí

ID

Název [300]

TP

Základ pro výpočet

Fond

Kategorie podporovaného regionu

Vybraný specifický cíl

1

Priorita 1

Ne

 

EFRR

Více

SC 1

Přechodové

Méně rozvinuté

SC 2

Nejvzdálenější a řídce osídlené

Více

SC 3

2

Priorita 2

Ne

 

ESF+

Více

SC 4

Přechodové

Méně rozvinuté

SC 5

Nejvzdálenější

3

Priorita 3

Ne

 

FS

Nepoužije se

 

3

Priorita technická pomoc

Ano

 

 

 

Nepoužije se

..

Specifická priorita zaměstnanost mladých lidí

Ne

 

ESF+

 

 

..

Specifická priorita doporučení pro jednotl. země

Ne

 

ESF+

 

 

..

Specifická priorita inovativní opatření

Ne

 

ESF+

 

SC 8

 

Specifická priorita materiální deprivace

Ne

 

ESF+

 

SC 9

 

Pozměňovací návrh

ID

Název [300]

TP

Základ pro výpočet

Fond

Kategorie podporovaného regionu

Vybraný specifický cíl

1

Priorita 1

Ne

 

EFRR

Více

SC 1

Přechodové

Méně rozvinuté

SC 2

Nejvzdálenější a řídce osídlené

Více

SC 3

2

Priorita 2

Ne

 

ESF+

Více

SC 4

Přechodové

Méně rozvinuté

SC 5

Nejvzdálenější

3

Priorita 3

Ne

 

FS

Nepoužije se

 

3

Priorita technická pomoc

Ano

 

 

 

Nepoužije se

..

Specifická priorita zaměstnanost mladých lidí

Ne

 

ESF+

 

 

 

Specifická priorita záruka pro děti

Ne

 

ESF+

 

 

..

Specifická priorita doporučení pro jednotl. země

Ne

 

ESF+

 

 

..

Specifická priorita inovativní opatření

Ne

 

ESF+

 

SC 8

 

Specifická priorita materiální deprivace

Ne

 

ESF+

 

SC 9

Pozměňovací návrh 406
Návrh nařízení
Příloha V – bod 2.1 – tabulka

Znění navržené Komisí

[ ]Jedná se o prioritu věnovanou příslušnému doporučení pro jednotlivé země

[ ]Jedná se o prioritu věnovanou zaměstnanosti mladých lidí

[ ]Jedná se o prioritu věnovanou inovativním opatřením

[ ]Jedná se o prioritu věnovanou materiální deprivaci

Pozměňovací návrh

[ ]Jedná se o prioritu věnovanou příslušnému doporučení pro jednotlivé země

[ ]Jedná se o prioritu věnovanou zaměstnanosti mladých lidí

[ ]Jedná se o prioritu věnovanou záruce pro děti

[ ]Jedná se o prioritu věnovanou inovativním opatřením

[ ]Jedná se o prioritu věnovanou materiální deprivaci

Pozměňovací návrh 407
Návrh nařízení
Příloha V – bod 2 – odst. 3 – bod 2.1 – bod 2.1.1 – návětí
2.1.1.  Specifický cíl 54 (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF) – opakuje se u každého vybraného specifického cíle nebo oblasti podpory, u všech priorit kromě technické pomoci
2.1.1.  Specifický cíl 54 (cíl zaměstnanost a růst) nebo oblast podpory (ENRF) – opakuje se u každého vybraného specifického cíle nebo oblasti podpory, u všech priorit kromě technické pomoci
__________________
__________________
54 S výjimkou specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě vii) nařízení o ESF+.
54 S výjimkou specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. xi) nařízení o ESF+.
Pozměňovací návrh 408
Návrh nařízení
Příloha V – bod 2 – odst. 3 – bod 2.1 – bod 2.1.1 – bod 2.1.1.2 – návětí
2.1.1.2  Ukazatel 55
2.1.1.2  Ukazatele
_________________
55 Před přezkumem v polovině období v roce 2025 pro EFRR, ESF+ a FS, členění pouze pro roky 2021 až 2025.
Pozměňovací návrh 409
Návrh nařízení
Příloha V – bod 2 – odst. 3 – bod 2.1 – bod 2.1.1 – bod 2.1.1.3 – návětí
2.1.1.3  Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence56 (nevztahuje se na ENRF)
2.1.1.3  Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence (nevztahuje se na ENRF)
_________________
56 Před přezkumem v polovině období v roce 2025 pro EFRR, ESF+ a FS, členění pouze pro roky 2021 až 2025.
Pozměňovací návrh 410
Návrh nařízení
Příloha V – bod 2 – odst. 3 – bod 2.1 – bod 2.1.2 – odst. 8
Kritéria pro výběr operací57
Kritéria pro výběr operací57
__________________
__________________
57 Pouze pro programy omezené na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě vii) nařízení o ESF+.
57 Pouze pro programy omezené na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. xi) nařízení o ESF+.
Pozměňovací návrh 411
Návrh nařízení
Příloha V – bod 3 – tabulka 16
[...]
vypouští se
Pozměňovací návrh 412
Návrh nařízení
Příloha V – bod 3 – bod 3.2 – návětí
3.2  Celková výše finanční podpory z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování59
3.2  Celková výše finanční podpory z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování
_________________
59 Před přezkumem v polovině období v roce 2025 pro EFRR, ESF+ a FS, finanční prostředky pouze pro roky 2021 až 2025.

(1)Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0043/2019).


Program Spravedlnost ***I
PDF 274kWORD 78k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. února 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Spravedlnost (COM(2018)0384 – C8-0235/2018 – 2018/0208(COD))(1)
P8_TA(2019)0097A8-0068/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „listina“).
(1)  Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Článek 8 SFEU pak stanoví, že Unie při všech svých činnostech usiluje o odstranění nerovností, podporuje rovné zacházení s muži a ženami a při vymezování a provádění svých politik a činností bojuje proti diskriminaci. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „listina“) a v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Podle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie by měl program Spravedlnost ve všech svých činnostech podporovat začleňování genderového hlediska, včetně genderového rozpočtování, a cílů nediskriminace.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Tyto práva a hodnoty musí být nadále prosazovány a posilovány, sdíleny mezi občany a obyvateli v rámci Unie a stát se středobodem evropských společností. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům, je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu program Práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/201310 a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/201411. Program Spravedlnost (dále jen „program“) bude i nadále podporovat rozvoj integrovaného evropského prostoru práva a přeshraniční spolupráce, v návaznosti na program Spravedlnost na období 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/201312 (dále jen „předchozí program“).
(2)  Tyto práva a hodnoty musí být nadále aktivně a důsledně kultivovány, chráněny a prosazovány ve všech unijních i vnitrostátních politikách a musí být posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli v rámci Unie a stát se středobodem evropských společností. Má-li vzkvétat vnitřní trh a mají-li být podporovány společné hodnoty Unie, jsou současně zapotřebí řádně fungující evropský prostor práva a efektivní, nezávislé a kvalitní vnitrostátní právní systémy a větší vzájemná důvěra. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu, polarizaci a rozkolům a kdy probíhají řízení zahájená podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii ve věci systematického porušování zásad právního státu a také řízení o porušení Smlouvy v otázkách, které se týkají právního státu v členských státech, je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská a základní práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost včetně rovnosti pohlaví, nediskriminaci a právní stát, protože oslabování těchto práv a hodnot v kterémkoli členském státě může mít neblahý vliv na celou Unii. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu program Práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/201310 a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/201411. Program Spravedlnost (dále jen „program“) bude i nadále podporovat rozvoj integrovaného evropského prostoru práva a přeshraniční spolupráce, v návaznosti na program Spravedlnost na období 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/201312 (dále jen „předchozí program“).
__________________
__________________
10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).
10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).
11 Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3).
11 Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3).
12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).
12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat přednostně na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat naši právem se řídící, spravedlivou, inkluzivní a demokratickou společnost. To zahrnuje dynamickou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a podporování bohaté rozmanitosti evropské společnosti, rovněž na základě naší společné historie a paměti. Článek 11 Smlouvy o EU dále uvádí, že orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.
(3)  Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat naši právem se řídící, spravedlivou, otevřenou, inkluzivní a demokratickou společnost, zejména financováním činností, které podporují dynamickou, dobře rozvinutou, odolnou a posílenou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel, dále řádné uplatňování lidských a základních práv a bohatou rozmanitost evropské společnosti, rovněž na základě naší společné historie a paměti. Článek 11 Smlouvy o EU vyžaduje, aby orgány vedly otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a dávaly vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. Tyto cíle jsou zvláště důležité vzhledem k stále se zmenšujícímu prostoru pro nezávislou občanskou společnost v několika členských státech.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států. Za tímto účelem může Unie přijímat opatření k rozvoji justiční spolupráce v občanských věcech a justiční spolupráce v trestních věcech a podporovat činnosti členských států v oblasti předcházení trestné činnosti. Při dalším rozvíjení evropského prostoru práva je třeba zajistit dodržování základních práv a obecných zásad a hodnot, jako jsou zákaz diskriminace, rovnost žen a mužů, účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny, právní stát a dobře fungující nezávislý systém soudnictví.
(4)  Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států. Základním předpokladem pro zachování všech práv a povinností zakotvených ve Smlouvách a pro získání důvěry lidí v Unii je dodržování a prosazování právního státu, základních práv a demokracie v celé Unii. Způsob, jakým je zásada právního státu uplatňována v jednotlivých členských státech, má zásadní význam pro zachování vzájemné důvěry mezi členskými státy a jejich právními systémy. Za tímto účelem může Unie přijímat opatření k rozvoji justiční spolupráce v občanských a trestněprávních věcech a případně ve správních záležitostech a podporovat činnosti členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, zejména se zaměřit na závažnou přeshraniční trestní činnost, daňovou trestnou činnost, environmentální trestné činy, terorismus, porušování základních práv, jako je obchodování s lidmi, a na ochranu práv obětí. Při dalším rozvíjení evropského prostoru práva je třeba na místní, regionální a celostátní úrovni zajistit dodržování lidských a základních práv a obecných zásad a hodnot, jako jsou zákaz diskriminace, solidarita, rovné zacházení z důvodů uvedených článku 21 Listiny, účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny, právní stát, demokracie a dobře fungující nezávislý systém soudnictví.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)   Článek 81 SFEU výslovně stanoví, že Unie může přijímat právní akty pro sbližování právních předpisů členských států. Podle Smlouvy mohou být tyto akty přijímány mimo jiné pro vzájemné uznávání a výkon soudních a mimosoudních rozhodnutí mezi členskými státy s cílem zajistit přeshraniční doručování soudních a mimosoudních písemností, slučitelnost pravidel mezinárodního práva soukromého použitelných v členských státech v případě kolize norem a příslušnosti, spolupráci při opatřování důkazů, účinný přístup ke spravedlnosti; odstranění překážek řádného průběhu občanskoprávních, trestních a správních řízení, které může mimo jiné zahrnovat zlepšování kompatibility vnitrostátních soudních řízení, rozvoj alternativních metod urovnávání sporů a podporu vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Financování by mělo zůstat jedním z hlavních nástrojů úspěšného provádění ambiciózních cílů stanovených Smlouvami. Cílů by mělo být dosaženo mimo jiné zavedením flexibilního a účinného programu Spravedlnost, který by usnadňoval plánování a provádění těchto cílů.
(5)  Financování je jedním z nejdůležitějších nástrojů úspěšného provádění ambiciózních cílů stanovených Smlouvami. Cílů by mělo být dosaženo mimo jiné zavedením flexibilního a účinného programu Spravedlnost, který by usnadňoval plánování a provádění těchto cílů, přičemž by vždy, když by to bylo možné, pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti zohledňoval, které činnosti přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu na úrovni Unie.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Program by měl usilovat o zvýšení flexibility a dostupnosti svých prostředků a poskytovat stejné možnosti a podmínky financování organizacím občanské společnosti uvnitř i vně Unie.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Pro postupné vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva má Unie přijímat opatření týkající se justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí, která je již od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 základním kamenem justiční spolupráce v rámci Unie. Vzájemné uznávání vyžaduje vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi členskými státy. V zájmu usnadnění vzájemného uznávání a podpoření vzájemné důvěry byla v několika oblastech přijata opatření na sbližování právních předpisů členských států. Dobře fungující prostor práva, v němž jsou odstraněny překážky bránící přeshraničním soudním řízením a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních situacích je rovněž klíčový pro zajištění hospodářského růstu.
(6)  Pro postupné vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva pro všechny má Unie přijímat opatření týkající se justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí, která je již od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 základním kamenem justiční spolupráce v rámci Unie. Vzájemné uznávání vyžaduje vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi členskými státy. V zájmu usnadnění vzájemného uznávání a podpoření vzájemné důvěry byla v několika oblastech přijata opatření na sbližování právních předpisů členských států. Dobře fungující prostor práva, v němž jsou odstraněny překážky bránící přeshraničním soudním řízením a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních situacích je rovněž klíčový pro zajištění hospodářského růstu a další integrace.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)   Jak se připomíná v judikatuře Soudního dvora Evropské unie1a, nezávislost soudů je jedním z podstatných prvků základního práva na spravedlivý proces a pokládá základ ke vzájemné důvěře a vzájemnému uznávání soudních rozhodnutí.
_________________
1a SDEU, velký senát, 27. února 2018, C-64/16, Asociação Sindical dos Juízes Portugueses, ECLI:EU:C:2018:117; SDEU, velký senát, 25. července 2018, C-216/18 PPU, L.M., ECLI:EU:C:2018:586.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)   Přístup ke spravedlnosti by měl zahrnovat zejména přístup k soudům, k alternativním metodám urovnávání sporů a k osobám zastávajícím veřejnou funkci, které jsou podle zákona povinny poskytovat stranám nezávislé a nestranné právní poradenství.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 c (nový)
(6c)  V zájmu dalšího rozvoje evropského prostoru práva by za důležitý cíl mělo být považováno začlenění genderového hlediska do soudních systémů. Jednou z hlavních překážek rovného přístupu žen ke spravedlnosti je diskriminace v soudním systému z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám. Program by proto měl aktivně přispívat k odstraňování jakékoli diskriminace a překážek, s nimiž se potýkají menšiny, osoby se zdravotním postižením, migranti, žadatelé o azyl, senioři, lidé žijící v odlehlých oblastech nebo jakékoli zranitelné skupiny, jejichž přístup ke spravedlnosti by mohl být omezován. Současně by měl program v soudních systémech podporovat postupy a rozhodnutí, která budou vstřícná k obětem a budou zohledňovat rovnost pohlaví.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Dodržování zásad právního státu je zásadní pro vysokou úroveň vzájemné důvěry v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, zejména pro účinnou justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, která je založena na vzájemném uznávání. Právní stát je jednou ze společných hodnot zakotvených v článku 2 SEU a zásada účinné právní ochrany stanovená v čl. 19 odst. 1 SEU a článku 47 listiny je konkrétním vyjádřením zásad právního státu. Prosazováním právního státu podporou úsilí o zlepšení nezávislosti, kvality a účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví posiluje vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro justiční spolupráci v občanských a trestních věcech.
(7)  Důsledné dodržování a prosazování zásad právního státu je zásadní pro vysokou úroveň vzájemné důvěry v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti a v oblasti vnitřních věcí, zejména pro účinnou justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, která je založena na vzájemném uznávání. Právní stát je jednou ze společných hodnot zakotvených v článku 2 SEU a zásada účinné právní ochrany stanovená v čl. 19 odst. 1 SEU a článku 47 listiny je konkrétním vyjádřením zásad právního státu. Prosazování právního státu podporou úsilí o zlepšení nezávislosti, transparentnosti, odpovědnosti, kvality a účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví posiluje vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro justiční spolupráci v občanských a trestních věcech.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)   Je důležité připomenout, že spravedlnost potvrzuje právní stát ve společnosti a každému zajišťuje právo na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudem s cílem chránit evropské hodnoty.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Podle čl. 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU podporuje Unie vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců jako nástroj pro zlepšení justiční spolupráce v občanských a trestních věcech založené na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí. Vzdělávání právních odborníků je důležitým nástrojem pro prohlubování vzájemného porozumění o tom, jak nejlépe dodržovat zásady právního státu. Přispěje k vytvoření evropského prostoru práva vytvořením společné právní kultury mezi právními odborníky členských států. Je zásadní zajistit správné a soudržné uplatňování práva v Unii a vzájemnou důvěru mezi právními odborníky v přeshraničních řízeních. Vzdělávací aktivity podporované tímto programem by měly být založeny na řádném posouzení vzdělávacích potřeb, využívat nejmodernější metodiku vzdělávání, zahrnovat přeshraniční akce spojující právní odborníky z různých členských států, sestávat z aktivního učení a prvků pro navazování kontaktů a být udržitelné.
(8)  Podle čl. 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU podporuje Unie vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců jako nástroj pro zlepšení justiční spolupráce v občanských, trestních a případně i správních věcech, která se zakládá na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí. Vzdělávání právních odborníků je důležitým nástrojem pro prohlubování společného chápání toho, jak nejlépe uplatňovat a dodržovat zásady právního státu a základní práva. Přispěje k vytvoření evropského prostoru práva vytvořením společné právní kultury mezi právními odborníky členských států. Je zásadní zajistit nediskriminační, správné a soudržné uplatňování práva v Unii a vzájemnou důvěru a porozumění mezi právními odborníky v přeshraničních řízeních. Vzdělávací aktivity podporované tímto programem by měly být založeny na řádném posouzení vzdělávacích potřeb, využívat nejmodernější metodiku vzdělávání, zahrnovat přeshraniční akce spojující právní odborníky z různých členských států, včetně odborníků pracujících pro organizace občanské společnosti, sestávat z aktivního učení a prvků pro navazování kontaktů a být udržitelné Dále by měly zahrnovat školení určená soudcům, právníkům, státním zástupcům a policii, která se budou věnovat problémům a překážkám, s nimiž se potýkající osoby v choulostivé situaci, včetně dětí, etnických menšin, osob LGBTI, zdravotně postižených, obětí genderově motivovaného násilí a jiných forem mezilidského násilí a obětí obchodování s lidmi, i tomu, jak zajistit náležitou ochranu obětí trestných činů. Do organizace těchto školení by měly být přímo zapojeny uvedené osoby a organizace, které je zastupují nebo jim pomáhají.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)   Přiměřené lhůty pro řízení posilují právní jistotu, která je klíčovým předpokladem právního státu.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 b (nový)
(8b)  Na základě rozhodnutí Rady (EU) 2017/865 ze dne 11. května 2017 o podpisu Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, jménem Evropské unie a na základě příslušného rozhodnutí o azylu a nenavracení by měl program podpořit školení soudců a soudních zaměstnanců, jež by měla zvyšovat informovanost a podporovat praktické uplatňování úmluvy v této oblasti, tak aby se v celé Unii zlepšila ochrana žen a dívek, které se staly obětí násilí.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Na justičním vzdělávání se mohou podílet různí aktéři, jako jsou právní, justiční a správní orgány členských států, akademické instituce, vnitrostátní subjekty odpovědné za justiční vzdělávání, organizace nebo sítě poskytující vzdělávání na evropské úrovni či sítě soudních koordinátorů práva Unie. Orgány a subjekty sledující cíl obecného evropského zájmu v oblasti vzdělávání soudců, jako jsou Evropská síť pro justiční vzdělávání, Akademie evropského práva (ERA), Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie (ACA-Europe), Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (RPCSJUE) a Evropský institut veřejné správy (EIPA), by měly i nadále plnit svou úlohu při podpoře vzdělávacích programů pro soudce a soudní zaměstnance, které mají skutečný evropský rozměr, a měla by jim tudíž být poskytována přiměřená finanční podpora v souladu s postupy a kritérii stanovenými v ročních pracovních programech přijatých Komisí podle tohoto nařízení.
(9)  Na justičním vzdělávání se mohou podílet různí aktéři, jako jsou právní, justiční a správní orgány členských států, akademické instituce, vnitrostátní subjekty odpovědné za justiční vzdělávání, organizace nebo sítě poskytující vzdělávání na evropské úrovni či sítě soudních koordinátorů práva Unie, jakož i příslušné organizace občanské společnosti, včetně organizací podávajících zástupné žaloby. Orgány a subjekty sledující cíl obecného evropského zájmu v oblasti vzdělávání soudců, jako jsou Evropská síť pro justiční vzdělávání, Akademie evropského práva (ERA), Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie (ACA-Europe), Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (RPCSJUE) a Evropský institut veřejné správy (EIPA), by měly i nadále plnit svou úlohu při podpoře vzdělávacích programů pro soudce a soudní zaměstnance, které mají skutečný evropský rozměr, a měla by jim tudíž být poskytována přiměřená finanční podpora v souladu s postupy a kritérii stanovenými v ročních pracovních programech přijatých Komisí podle tohoto nařízení. K těmto vzdělávacím programům by mohly přispívat i organizace činné na poli základních práv, odborníci, kteří pracují s obětmi násilí, a specializované akademické instituce, a proto by měly být přizvány vždy, když je to vhodné. Vzhledem k tomu, že soudkyně nejsou dostatečně zastoupeny na nejvyšších pozicích, je třeba soudkyně, státní zástupkyně a ženy v jiných právnických profesích k účasti na takovém vzdělávání motivovat.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   Členské státy by měly více investovat do rozvoje kurzů justičního vzdělávání a průběžného vzdělávání soudců, jelikož pokládají základ pro efektivní, nezávislý a nestranný soudní systém.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Program by měl rovněž podporovat prosazování osvědčených postupů mezi soudy, které se specializují na genderově podmíněné násilí, a na výměnu společných zdrojů a vzdělávacích materiálů, jež se týkají genderově podmíněného násilí a jsou určeny soudcům, státním zástupcům, právníkům, policii a dalším odborníkům, kteří se setkávají s oběťmi genderově podmíněného násilí.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Opatření v rámci programu by měla podporovat posílené vzájemné uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků a nezbytné sbližování právních předpisů, které usnadní spolupráci mezi příslušnými orgány, včetně finančních zpravodajských jednotek, a soudní ochranu práv jednotlivce v občanských a obchodních věcech. Program by rovněž měl podpořit procesní právní předpisy pro přeshraniční věci a větší konvergenci v občanském právu, která pomůže odstranit překážky bránící řádnému a účinnému fungování soudních a mimosoudních řízení, z čehož budou těžit všichni účastníci občanskoprávního sporu. Konečně za účelem podpory účinného prosazování a praktického uplatňování práva Unie upravujícího justiční spolupráci v občanských věcech by měl program podporovat fungování Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím Rady 2001/470/ES.
(11)  Opatření v rámci programu by měla podporovat posílené vzájemné uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků, vzájemnou důvěru mezi členskými státy a nezbytné sbližování právních předpisů, které usnadní spolupráci mezi příslušnými orgány, včetně finančních zpravodajských jednotek, a soudní ochranu práv jednotlivce v občanských a obchodních věcech. Program by rovněž měl podpořit procesní právní předpisy pro přeshraniční věci, včetně postupů mediace, a zaměřit se zejména na usnadnění nediskriminačního a všeobecného přístupu ke spravedlnosti a na větší konvergenci zejména v občanském právu, která pomůže odstranit překážky bránící řádnému a účinnému fungování soudních a mimosoudních řízení, z čehož budou těžit všichni účastníci občanskoprávního sporu. Konečně za účelem podpory účinného prosazování a praktického uplatňování práva Unie upravujícího justiční spolupráci v občanských věcech by měl program podporovat fungování Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím Rady 2001/470/ES.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Podle čl. 3 odst. 3 SEU, článku 24 listiny a Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989 by měl program podporovat ochranu práv dítěte a začlenit prosazování práv dítěte při provádění všech jeho opatření.
(12)  Podle čl. 3 odst. 3 SEU, článku 24 listiny a Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989 by měl program podporovat ochranu práv dítěte a začlenit prosazování práv dítěte při provádění všech jeho opatření. Za tímto účelem by měla být zvláštní pozornost věnována opařením na ochranu práv dětí v občanském a trestním právu, včetně ochrany dětí doprovázející rodiče ve vazbě a dětí, jejichž rodiče jsou ve vězení. Je třeba zvážit i náležitou podporu školení zaměřených na řádné uplatňování směrnice (EU) 2016/800 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Podle čl. 3 odst. 3 SEU, článku 23 Listiny a Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (tzv. Istanbulská úmluva) by měl program podporovat ochranu práv žen a zahrnovat prosazování genderových otázek do realizace všech svých činností. Má-li se zajistit a posílit přístup žen a dívek ke spravedlnosti v případech genderově podmíněného násilí, měly by členské státy ratifikovat Istanbulskou úmluvu a přijmout komplexní právní předpisy potírající tuto formu násilí v Unii.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 b (nový)
(12 b)   Na základě směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, by měl program podporovat ochranu příslušníků rasových nebo etnických menšin, jako jsou Romové, a začlenit prosazování jejich práv do provádění všech svých akcí a za tímto účelem zejména posílit protidiskriminační opatření.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Program na období 2014–2020 umožňoval vzdělávací aktivity o právu Unie, zejména o působnosti a uplatňování listiny zacílené na členy justičních orgánů a jiné právníky. Ve svých závěrech ze dne 12. října 2017 o uplatňování listiny v roce 2016 Rada připomněla, že je důležité zvyšovat povědomí o uplatňování listiny na úrovni členských států i na úrovni Unie, a to i mezi tvůrci politik, právními odborníky z praxe a samotnými nositeli těchto práv. Pro začleňování základních práv konzistentním způsobem je proto nutné rozšířit finanční podporu na činnosti věnované zvyšování povědomí pro jiné orgány veřejné moci, než jsou justiční orgány a právníci.
(13)  Program na období 2014–2020 umožňoval vzdělávací aktivity o právu Unie, zejména o působnosti a uplatňování listiny zacílené na členy justičních orgánů a jiné právníky. Ve svých závěrech ze dne 12. října 2017 o uplatňování listiny v roce 2016 Rada připomněla, že je důležité zvyšovat povědomí o uplatňování listiny na úrovni členských států i na úrovni Unie, a to i mezi tvůrci politik, právními odborníky z praxe a samotnými nositeli těchto práv. Pro konzistentní začleňování základních práv je proto nutné rozšířit finanční podporu činností, které se věnují zvyšování povědomí, na jiné orgány veřejné moci, než jsou justiční orgány a právníci, a na nevládní organizace, které se tímto úkolem zabývají.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Podle článku 67 SFEU má Unie tvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv, pro nějž je zásadní přístup ke spravedlnosti. Za účelem usnadnění účinného přístupu ke spravedlnosti a s cílem podpořit vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro řádné fungování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, je nutné rozšířit finanční podporu na činnosti jiných orgánů, než jsou justiční orgány a právníci, jakož i na organizace občanské společnosti, které přispívají k těmto cílům.
(14)  Podle článku 67 SFEU má Unie tvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv, pro nějž je zásadní nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny. Za účelem usnadnění účinného přístupu ke spravedlnosti a s cílem podpořit vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro řádné fungování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, je nutné rozšířit finanční podporu na činnosti jiných orgánů, než jsou justiční orgány na státní a regionální úrovni a právníci, jakož i na organizace občanské společnosti, které hájí práva obětí trestných činů a přispívají k těmto cílům. Aby se zajistil přístup ke spravedlnosti pro všechny, měly by být podporovány zejména činnosti usnadňující účinný a rovný přístup ke spravedlnosti pro osoby nacházející se ve znevýhodněném postavení, jako jsou děti, etnické menšiny, osoby LGBTI, osoby se zdravotním postižením, oběti násilí na základě pohlaví a dalších forem mezilidského násilí, stejně jako oběti obchodování s lidmi, a to bez ohledu na jejich status, pokud jde o pobyt.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Podle článků 8 a 10 SFEU by měl tento program ve všech svých činnostech podporovat zohlednění rovnosti žen a mužů a cílů v oblasti zákazu diskriminace.
(15)  Podle článků 8 a 10 SFEU by měl tento program ve všech svých činnostech průřezově prosazovat rovnost pohlaví a podporovat začleňování tohoto hlediska i cílů v oblasti zákazu diskriminace. Mělo by se provádět pravidelné monitorování a hodnocení s cílem posoudit, jakým způsobem je v rámci činností programu k uvedeným cílům přistupováno.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Opatření, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla přispívat k vytvoření evropského prostoru práva, zdokonalení přeshraniční spolupráce a vytváření sítí a dosažení správného, soudržného a jednotného uplatňování práva Unie. Financované činnosti by rovněž měly přispět ke společnému chápání hodnot Unie, právního státu, lepší znalosti práva a politik Unie, sdílení poznatků a osvědčených postupů při používání nástrojů justiční spolupráce ze strany všech dotčených zúčastněných stran, jakož i k rozšíření interoperabilních digitálních řešení umožňujících hladkou a účinnou přeshraniční spolupráci a měly by poskytovat stabilní analytický základ pro podporu a rozvoj, vymáhání a řádné provádění práva a politik Unie. Intervence Unie umožní, aby tato opatření byla prováděna jednotně v rámci celé Unie a aby přinášela úspory z rozsahu. Kromě toho může Unie lépe než členské státy reagovat na přeshraniční situace a může poskytnout evropskou platformu pro vzájemné čerpání zkušeností.
(16)  Opatření, na něž se vztahuje toto nařízení, by měla přispívat k vytvoření evropského prostoru práva, podpoře nezávislosti a efektivity právního systému, zdokonalení přeshraniční spolupráce a vytváření sítí, posílení vzájemné důvěry mezi soudy z jednotlivých členských států a také k dosažení správného, soudržného a jednotného uplatňování práva Unie. Zvláštní pozornost by měla být věnována rovnému uplatňování práva Unie a účinnějšímu provádění a koordinaci různých unijních nástrojů na ochranu obětí. Financované činnosti by rovněž měly přispět ke společnému chápání hodnot Unie, právního státu, lepší znalosti práva a politik Unie, sdílení poznatků a osvědčených postupů při používání nástrojů justiční spolupráce ze strany všech dotčených zúčastněných stran, jakož i k rozšíření a podpoře interoperabilních digitálních řešení umožňujících hladkou a účinnou přeshraniční spolupráci a měly by poskytovat stabilní analytický základ pro podporu a rozvoj, vymáhání, lepší pochopení a řádné provádění práva a politik Unie. Intervence Unie umožní, aby tato opatření byla prováděna jednotně v rámci celé Unie a aby přinášela úspory z rozsahu. Kromě toho může Unie lépe než členské státy reagovat na přeshraniční situace a může poskytnout evropskou platformu pro vzájemné čerpání zkušeností a výměnu osvědčených postupů.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Program by měl taktéž přispívat k prohloubení spolupráce se třetími zeměmi v případech, kdy má právo Unie extrateritoriální účinky, aby se tak zlepšil přístup ke spravedlnosti a usnadnilo se řešení soudních a procesních obtíží, zejména pokud je o obchodování s lidmi, změnu klimatu a odpovědnost podniků.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 b (nový)
(16b)   Jak bylo zdůrazněno ve zprávě Evropského parlamentu o srovnávacím přehledu Evropské komise o soudnictví za rok 2017, přetrvávají mezi soudci a zaměstnanci soudů členských států významné nerovnosti v zastoupení žen a mužů, a to zejména (nikoli však pouze) v následujících aspektech: poměr mezi soudci a soudkyněmi na vysokých úrovních soudnictví, transparentnost při jmenování soudců, vyváženost pracovních a mimopracovních povinností a existence mentorování. Program by měl proto podporovat školení zaměřená na tyto nerovnosti. Tyto aktivity by mohly být například uzpůsobeny potřebám soudkyň a zaměstnankyň soudů členských států nebo se v příslušných případech zaměřovat na odborné pracovnice i pracovníky soudů s cílem zvýšit povědomí o této problematice mezi všemi zaměstnanci.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 c (nový)
(16c)  Soudní systém Unie nezajišťuje dostatečnou spravedlnost pro ženy a dívky ani jejich ochranu, což vede k tomu, že se obětem násilí na základě pohlaví nedostává potřebné podpory. K tomu patří i nedostatečná ochrana a podpora obětí obchodování s lidmi za účelem poskytování sexuálních služeb, žen z řad uprchlíků a migrantů, osob LGBTIQ a zdravotně postižených osob.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací institucí a jiných subjektů Unie, jako je Eurojust, eu-LISA a Úřad evropského veřejného žalobce a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje.
(17)  Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací institucí a jiných subjektů Unie, jako je Eurojust, FRA, OLAF, eu-LISA a Úřad evropského veřejného žalobce, s cílem zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje, a v případě nutnosti doporučit zlepšení.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech opatření a činností prováděných v rámci programu, jejich doplňkovost s činnostmi členských států a jejich soulad s ostatními činnostmi Unie. Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí dodržovat celkový soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Práva a hodnoty – a mezi programem a programem pro jednotný trh, správou hranic a bezpečností, zejména Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF) a Fondem pro vnitřní bezpečnost, strategickou infrastrukturou a zejména programem Digitální Evropa, programem Erasmus+, rámcovým programem pro výzkum a inovace a nástrojem předvstupní pomoci a nařízením LIFE13.
(18)  Je nezbytné zajistit životaschopnost, viditelnost, základní zásadu evropské přidané hodnoty a řádné finanční řízení při realizaci všech opatření a činností prováděných v rámci programu Spravedlnost, jejich doplňkovost s činnostmi členských států a jejich soulad s ostatními činnostmi Unie. Aby se zajistilo účinné a na výsledky zaměřené přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí dodržovat celkový soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty – a tudíž s programem Práva a hodnoty – a mezi programem a programem pro jednotný trh, správou hranic a bezpečností, zejména Azylovým, migračním a integračním fondem (AMIF) a Fondem pro vnitřní bezpečnost, strategickou infrastrukturou a zejména programem Digitální Evropa, Evropským sociálním fondem+, programem Erasmus+, rámcovým programem pro výzkum a inovace a nástrojem předvstupní pomoci a nařízením LIFE13. Provádění programu Spravedlnost by mělo být doplněno unijními právními předpisy a politikami týkajícími se ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků v souvislosti se stavem právního státu v členských státech, nemělo však tyto předpisy a politiky ovlivňovat.
__________________
__________________
13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Text s významem pro EHP)
13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185)
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)   Měly by být dále vylepšeny mechanismy zajišťující vazbu mezi unijními politikami financování a unijními hodnotami, čímž by Komise bylo umožněno předložit Radě návrh na převedení prostředků přidělených členskému státu v rámci sdíleného řízení na program, pokud se na tento členský stát vztahují postupy týkající se unijních hodnot. Komplexní mechanismus Unie v oblasti demokracie, právního státu a základních práv by měl zaručit pravidelný a rovnocenný přezkum všech členských států a zároveň poskytovat nezbytné informace pro aktivaci opatření týkajících se obecných nedostatků ve vztahu k hodnotám Unie v členských státech. V zájmu zajištění jednotného provádění a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, která jsou nezbytná k zajištění účinných opatření, mělo by být přistoupeno k hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 b (nový)
(19b)  Je důležité zajistit řádné finanční řízení tohoto programu a jeho provádění co nejúčelnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a zároveň i zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 c (nový)
(19c)  Účinnější uplatňování a kvalita vynakládaných prostředků by měly představovat hlavní zásady pro dosažení cílů tohoto programu, přičemž musí být současně zajištěno optimální využívání finančních zdrojů.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.
(20)  Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk, a vyžaduje plnou transparentnost využívání zdrojů, řádné finanční řízení a obezřetné využívání zdrojů. V rámci provádění tohoto programu by měla být převedena do praxe a dále posílena zejména pravidla týkající se možnosti financování místních, regionálních, celostátních a nadnárodních organizací občanské společnosti prostřednictvím víceletých grantů na provozní náklady, kaskádových grantů, ustanovení zajišťujících rychlé a pružné postupy pro udělování grantů, jako je dvoustupňový postup podávání žádostí a uživatelsky vstřícné žádosti a podávání zpráv. Kritéria spolufinancování by měla zohledňovat činnost dobrovolníků.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušální sazeb jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.
(21)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést žádoucí výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži, velikosti a kapacitě příslušných zúčastněných stran a cílových příjemců a také k očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb, jednotkových nákladů a kaskádových grantů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/201315, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/9516, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/9617 a nařízením Rady (EU) 2017/193918 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/137119. V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.
(22)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/201315, nařízením Rady (ES, Euratom) 2988/9516,nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/9617 a nařízením Rady (EU) 2017/193918 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně naprosté transparentnosti financování programu a výběrových řízení, prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména by měl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 by měl Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/137119. V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.
_________________
_________________
15 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
15 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
16 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
16 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
17 Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
17 Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
18 Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
18 Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
19 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
19 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.
(23)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, orgánům a sítím pro lidská práva včetně vnitrostátních orgánů odpovědných za ochranu lidských práv v každém členském státě, orgánům a sítím odpovědným za politiku nediskriminace a rovnosti, veřejným ochráncům práv, Agentuře Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci a aby se posílila jejich součinnost a spolupráce. Mělo by být také umožněno zahrnout třetí země zejména v případech, kdy jejich zapojení podpoří cíle tohoto programu, vzhledem k tomu, že to je v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24 a (nový)
(24a)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech má za cíl Unii poskytnout nástroj, jímž by mohla lépe chránit svůj rozpočet v případě, že slabiny ve struktuře právního státu naruší řádné řízení finančních zájmů Unie nebo bude-li takové nebezpečí hrozit. Měl by doplňovat program Spravedlnost, jehož úloha je odlišná, a to zejména s cílem dále podporovat rozvoj evropského prostoru práva, který je založen na zásadách právního státu a vzájemné důvěře, jakož i zajistit, aby obyvatelé mohli požívat svých práv.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Podle [článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU1] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.
(25)  Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU1] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Je nezbytné, aby program zajistil, aby tyto osoby a subjekty byly dostatečně informovány o své způsobilosti k financování.
__________________
__________________
1 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
1 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25 a (nový)
(25a)   V závislosti na svém významu a relevanci by měl tento program přispívat k plnění závazků Unie a jejích členských států k naplňování cílů udržitelného rozvoje.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.
(27)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro příjemce programu. Tyto požadavky by mohly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2
Stanoví cíle programu, rozpočet na období 20212027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Stanoví cíle programu, rozpočet na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1
1.  „soudci a soudními zaměstnanci“ se rozumí soudci, státní zástupci a soudní úředníci, jakož i jiní právní odborníci spojení se soudnictvím, jako jsou advokáti, notáři, soudní vykonavatelé nebo exekutoři, insolvenční správci, mediátoři a soudní tlumočníci a překladatelé, soudní znalci, vězeňský personál a probační úředníci.
1.  „soudci a soudními zaměstnanci“ se rozumí soudci, státní zástupci a soudní úředníci, jakož i jiní právní odborníci spojení se soudnictvím, jako jsou advokáti zastupující obžalovanou stranu, státní zástupci, notáři, soudní vykonavatelé nebo exekutoři, insolvenční správci, mediátoři a soudní tlumočníci a překladatelé, soudní znalci, vězeňský personál a probační úředníci.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
1.  Obecným cílem programu je přispět k dalšímu rozvoji evropského prostoru práva založeného na právním státu, vzájemném uznávání a vzájemné důvěře.
1.  Obecným cílem programu je přispět k dalšímu rozvoji evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva založeného na právním státu a také na nezávislosti soudců, nestrannosti soudnictví, vzájemném uznávání, vzájemné důvěře a přeshraniční spolupráci, a tím rovněž přispět k rozvoji demokracie, právního státu a základních práv.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – návětí
2.  Program má tyto specifické cíle, jejichž podrobný popis je stanoven v příloze I:
2.  Program má tyto specifické cíle:
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. a
a)  usnadňovat a podporovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a prosazovat právní stát mimo jiné podporou úsilí o zlepšení účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví a výkonu rozhodnutí;
a)  usnadňovat a podporovat v rámci demokratického zřízení a v úctě k základním právům justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, včetně spolupráce sahající mimo hranice Unie v případech, kdy má unijní právo extrateritoriální účinky, rozšířit přístup ke spravedlnosti na fyzické a právnické osoby a prosazovat právní stát a nezávislost soudnictví, mimo jiné podporou úsilí o zlepšení účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví, řádným výkonem soudních rozhodnutí a ochranou obětí;
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. b
b)  podporovat a prosazovat justiční vzdělávání s cílem podpořit společnou kulturu práva, justice a právního státu;
b)  podporovat a prosazovat justiční vzdělávání na státní i nadstátní úrovni, včetně odborné přípravy v oblasti právní terminologie, s cílem podpořit společnou kulturu práva, justice a právního státu a také důsledné a účinné uplatňování právních nástrojů EU týkajících se vzájemného uznávání a procesních záruk. Takové vzdělávání musí zohledňovat rovnost žen a mužů a zvláštní potřeby dětí a osob se zdravotním postižením, být zaměřeno na oběti, žádá-li si to situace, a zejména pokrývat obor občanského a trestního práva, případně i správního práva, základní práva a také boj proti terorismu a radikalizaci;
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. c
c)  usnadňovat účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny a účinnou právní ochranu, mimo jiné elektronickými prostředky, podporováním efektivních občanských a trestních řízení a prosazováním a podporováním práv obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení.
c)  usnadňovat účinný a nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny s důrazem na nerovnosti a diskriminaci na jakémkoli základě, například z důvodů uvedených v článku 21 Listiny, a účinnou právní ochranu, mimo jiné elektronickými prostředky (elektronická justice), podporováním efektivních občanských, trestních a případně i správních řízení a také prosazováním a podporováním práv všech obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení, a to se zvláštním ohledem na děti a ženy;
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)   podporovat praktické využití výzkumu v oblasti drog, podporovat organizace občanské společnosti, rozšiřovat znalostní základnu v oboru a rozvíjet inovativní metody zabývající se fenomény nových psychotropních látek a obchodováním s lidmi a pašováním zboží.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
2a.  Při realizaci všech svých činností program usiluje o to, aby byly jakožto horizontální cíl podporovány a prosazovány ochrana rovnosti práv a zásada nediskriminace zakotvená v článku 21 Listiny.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [305 000 000] EUR v běžných cenách.
1.  Ve smyslu [odkaz se dle potřeby aktualizuje podle nové interinstitucionální dohody] bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027, které představuje základní referenční hodnotu pro rozpočtový orgán v rámci ročního rozpočtového procesu, činí 316 000 000 EUR v cenách roku 2018 (356 000 000 EUR v současných cenách).
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
2a.  Rozpočtové prostředky přidělené na činnosti spojené s podporou rovnosti žen a mužů se uvádějí každý rok.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4
4.  Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c). Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.
4.  Do programu mohou být na žádost členských států nebo na žádost Komise převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
2.  Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení.
2.  Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, především prostřednictvím grantů na akce a ročních a víceletých grantů na provozní náklady. Financování zajistí řádné finanční řízení, obezřetné využívání veřejných prostředků, nízkou administrativní zátěž pro provozovatele programu a pro příjemce a dostupnost finančních prostředků programu pro potenciální příjemce. V jeho rámci mohou být použity jednorázové částky, jednotkové náklady, paušální sazby, granty přidělované na kaskádovém principu a finanční podpora třetím stranám. Spolufinancování může být nefinanční povahy a v případech omezeného doplňkového financování od něj může být upuštěno.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Článek 7
Článek 7
Článek 7
Druhy opatření
Druhy opatření
Opatření přispívající k dosažení specifického cíle uvedeného v článku 3 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména činnosti uvedené v příloze I.
Opatření přispívající k dosažení specifického cíle uvedeného v článku 3 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména následující činnosti:
1)   zvyšování povědomí, šíření informací s cílem zlepšit znalost politik a práva Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, a komparativního práva a evropských a mezinárodních norem, se zvláštním zaměřením na zvyšování porozumění oblastem práva, které jsou víceoborové, mezioborové anebo v nichž jeden obor využívá přístupů jiného, jako jsou obchod a lidská práva, a se zaměřením na to, jak usnadnit vedení extrateritoriálních soudních sporů;
2)  vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, s cílem zlepšit vzájemnou znalost a chápání občanského a trestního práva a právních a soudních systémů členských států, včetně zásad právního státu a přístupu ke spravedlnosti, a prostřednictvím posilování vzájemné důvěry a výměny osvědčených postupů, které se týkají justice vstřícné k dětem, a podpory a začleňování genderového hlediska do soudnictví;
3)  školení určená soudcům, právníkům, státním zástupcům, policii a dalším pracovníkům v soudnictví a týkající se problémů a překážek, s nimiž se potýkající osoby ve zranitelném postavení, včetně dětí, etnických menšin, osob LGBTI, zdravotně postižených, obětí genderově motivovaného násilí a jiných forem mezilidského násilí a obětí obchodování s lidmi, a týkající se rovněž zajištění náležité ochrany obětí trestných činů;
4)  analytické a monitorovací činnosti za účelem zlepšení znalostí a pochopení možných překážek bránících hladkému fungování evropského prostoru práva a zlepšení uplatňování práva a politik Unie v členských státech, přičemž se rovněž zohlední vliv práva Unie na třetí země;
5)  činnost za účelem hladkého fungování evropského prostoru práva, a to i prostřednictvím monitorování situace, pokud jde o demokracii, právní stát a základní práva ve všech členských státech, a zjišťování, jak by bylo možné odstranit překážky bránící všeobecnému, nediskriminačnímu a účinnému přístupu všech občanů ke spravedlnosti;
6)  iniciativy zabývající se genderově podmíněnými nerovnostmi mezi soudci a soudními úředníky v členských státech na základě školení, jež jsou věnována ženám v daném oboru nebo ženám i mužům v daném oboru a zaměřena na zvyšování povědomí o takových otázkách, jako je nízký poměr soudkyň ve vyšších pozicích soudního systému nebo nutnost zajistit transparentnost a objektivní kritéria v postupu jejich jmenování;
7)  vzdělávací aktivity pro příslušné zúčastněné strany, včetně organizací občanské společnosti, působící v oblastech obhajoby obětí trestných činů a nápravy s cílem zlepšit znalost politik a práva Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, základních práv, podpory a ochrany obětí trestných činů, používání hromadné žaloby a všeobecné soudní pravomoci, používání unijních nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, právní terminologie a komparativního práva;
8)  multidisciplinární vzdělávací aktivity pro soudní úředníky a další příslušné zainteresované strany v oblasti vězeňského práva, vězeňství a správy věznic s cílem usnadnit šíření osvědčených postupů;
9)  multidisciplinární vzdělávací aktivity pro soudní úředníky a další příslušné zainteresované strany v oblasti soudnictví pro mladistvé s cílem připravit a prosazovat řádné uplatňování směrnice (EU) 2016/800 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení;
10)  vývoj a údržba nástrojů informačních a komunikačních technologií a také e-justice s cílem zvýšit účinnost systémů soudnictví a zlepšit jejich spolupráci prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, včetně přeshraniční interoperability systémů a aplikací a ochrany soukromí a údajů;
11)  rozvíjení kapacit klíčových evropských sítí a evropských justičních sítí, včetně sítí zřízených právem Unie, s cílem zajistit účinné uplatňování a vymáhání práva Unie, podpořit a dále rozvíjet právo, politické cíle a strategie Unie v oblastech zahrnutých do programu;
12)  strukturální podpora poskytovaná organizacím občanské společnosti a dalším relevantním stranám, jež jsou činné v oblastech, na které se program vztahuje, a vytváření kapacit a proškolování právníků pracujících pro tyto organizace občanské společnosti i pro konkrétní aktivity takových organizací zahrnující například advokacii, vytváření kontaktů, řízení týkající se porušování demokracie, zásad právního státu a základních práv a mobilizaci a vzdělávání veřejnosti, a pro poskytování příslušných služeb;
13)  prohlubování znalostí o programu a šíření, přenositelnosti a transparentnosti jeho výsledků a posilování informovanosti občanů, mimo jiné vytvářením a podporováním nezávislé sítě kanceláří / vnitrostátních kontaktních míst programu;
14)  srovnávací studie, výzkumy, analýzy a průzkumy, hodnocení, posouzení dopadů, příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně].
1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady, přičemž využívání více zdrojů financování se zabrání tím, že v souladu se zásadou řádného finančního řízení budou u každé kategorie výdajů jasně uvedeny zdroje financování. [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně].
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 2 – písm. a
a)  byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;
a)  byla řádně posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 3
3.  Grant na provozní náklady lze udělit Evropské síti pro justiční vzdělávání bez výzvy k podávání návrhů na pokrytí výdajů souvisejících s jejím stálým pracovním programem.
3.  Grant na provozní náklady se uděluje Evropské síti pro justiční vzdělávání bez výzvy k podávání návrhů na pokrytí výdajů souvisejících s jejím stálým pracovním programem.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2
2.  Pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem uvedeným v článku 17.
2.  Pracovní program přijme Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. Tento akt v přenesené pravomoci se přijímá v souladu s článkem 14.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1
1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.
1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze. Údaje shromážděné pro účely monitorování a vykazování se v případě potřeby rozčlení podle pohlaví, věku a kategorií zaměstnanců.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 a (nový)
2a.  Monitorování zároveň umožní posoudit, jak jsou v rámci činností programu řešeny otázky rovnosti pohlaví a zákazu diskriminace.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 3
3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby správné údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně, řádně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování. Komise zpřístupní uživatelsky vstřícné formáty a poskytne poradenství a podporu, zejména žadatelům a příjemcům, kteří k plnění požadavků na vykazování nemusejí mít vždy dostatek zdrojů a personálu.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1
1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
1.  Hodnocení se provádějí včas a jsou řádně zdokumentována, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu a sledovat jednotlivé kroky prováděné v rámci programu a plnění cílů uvedených v článku 3. Všechna hodnocení berou v potaz hledisko genderu a obsahují podrobný rozbor rozpočtu programu určeného na činnosti spojené s rovností pohlaví.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2
2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.
2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3
3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.
3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do tří let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3 a (nový)
3a.  V průběžném a závěrečném hodnocení programu se posuzuje mimo jiné:
a)  vnímaný dopad programu na přístup ke spravedlnosti na základě kvalitativních a kvantitativních údajů shromážděných na evropské úrovni;
b)  počet a kvalita nástrojů a prostředků vypracovaných prostřednictvím opatření financovaných programem;
c)  evropská přidaná hodnota programu;
d)  úroveň financování v poměru k dosaženým výsledkům;
e)  případné administrativní, organizační anebo strukturální překážky bránící hladšímu, účinnějšímu a účelnějšímu provádění programu.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 4
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Skupina odborníků musí být vyvážená co do počtu žen a mužů.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace o evropské přidané hodnotě programu různým cílovým skupinám, včetně médií a veřejnosti, čímž ilustrují přidanou hodnotu Unie a pomáhají Komisi při shromažďování údajů s cílem zvýšit transparentnost rozpočtu.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1
1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 a jsou mu nápomocny příslušné organizace občanské společnosti a lidskoprávní organizace. V rámci výboru je zachována genderová vyváženost a odpovídající zastoupení menšin a jiných vyloučených skupin.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Příloha I
Příloha I
vypouští se
Činnosti programu
Specifické cíle programu uvedené v čl. 3 odst. 2 budou naplňovány zejména prostřednictvím podpory následujících činností:
1.  zvyšování povědomí, šíření informací s cílem zlepšit znalost politik a práva Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, a komparativního práva a evropských a mezinárodních norem;
2.  vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit vzájemnou znalost a chápání občanského a trestního práva a právních a soudních systémů členských států, včetně právního státu, a posilování vzájemné důvěry;
3.  analytické a monitorovací činnosti25 za účelem zlepšení znalostí a pochopení možných překážek bránících hladkému fungování evropského prostoru práva a zlepšení uplatňování práva a politik Unie v členských státech;
4.  vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost politik a práva Unie, mimo jiné hmotného a procesního práva, používání unijních nástrojů justiční spolupráce, příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie, právní terminologie a komparativního práva,
5.  vývoj a údržba nástrojů informačních a komunikačních technologií s cílem zvýšit účinnost systémů soudnictví a zlepšit jejich spolupráci prostřednictvím informační a komunikační technologie, včetně přeshraniční interoperability systémů a aplikací;
6.  rozvíjení kapacit klíčových evropských sítí a Evropských justičních sítí, včetně sítí zřízených právem Unie, s cílem zajistit účinné uplatňování a výkon práva Unie, podpořit a dále rozvinout právo, politické cíle a strategie Unie v oblastech pokrytých programem, jakož i podporování organizací občanské společnosti, jež jsou činné v oblastech, na které se program vztahuje;
7.  prohlubování znalostí o programu a šíření a přenositelnosti jeho výsledků a posilování dosahu na občany, mimo jiné vytvářením a podporováním sítě kanceláří / vnitrostátních kontaktních míst programu.
__________________
25 Tyto činnosti zahrnují například sběr údajů a statistiku; vypracování společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – návětí
Příloha II
Příloha
Ukazatelé
Ukazatelé
Program bude monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů:
Program bude monitorován na základě souboru kvalitativních a kvantitativních ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady a maximálně zvýšit účinnost systémů soudnictví. Za tímto účelem a v souladu s dodržováním práva na soukromí a ochranu údajů se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů, které jsou případně rozčleněny do kategorií podle pohlaví, věku a kategorií zaměstnanců:
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – tabulka
Počet soudců a soudních zaměstnanců, kteří se zúčastnili vzdělávacích činností (včetně výměn zaměstnanců, studijních pobytů, workshopů a seminářů) financovaných programem, včetně grantu na provozní náklady Evropské sítě pro justiční vzdělávání
Počet soudců a soudních zaměstnanců, kteří se zúčastnili vzdělávacích činností (včetně výměn zaměstnanců, studijních pobytů, workshopů a seminářů) financovaných programem, včetně grantu na provozní náklady Evropské sítě pro justiční vzdělávání
Počet zaměstnanců a členů organizací občanské společnosti, kteří se zúčastnili vzdělávacích aktivit
Počet výměn informací v rámci Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS)
Počet výměn informací v rámci Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS)
Počet případů a aktivit a výsledky v oblasti přeshraniční spolupráce, mimo jiné spolupráce realizované prostřednictvím nástrojů informačních technologií a postupů zavedených na úrovni Unie
Počet přístupů na portál evropské e-justice / stránky zabývající se potřebou informací o přeshraničních občanskoprávních věcech
Počet osob, které byly osloveny:
Počet osob, které byly osloveny:
i)   činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů,
i)   činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů,
ii)   činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty
ii)   činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty
iia)  činnostmi, které vytvářejí kapacity a jsou zaměřeny na organizace občanské společnosti,
iib)  činnostmi, které se týkají poskytování informací o přístupu ke spravedlnosti,
iic)  činnostmi, které jsou určeny soudcům a týkají se problémů v oblasti soudních sporů a způsobu uplatňování mezinárodního práva soukromého a práva Unie v přeshraničních nebo multidisciplinárních případech,
iid)  činnostmi určenými ke zvyšování informovanosti a financovanými z programu.
Zeměpisné pokrytí činností financovaných programem
Hodnocení vypracované účastníky k činnostem, jichž se zúčastnili, a k jejich očekávané udržitelnosti

(1)Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0068/2019).


Stav diskuse o budoucnosti Evropy
PDF 169kWORD 62k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o stavu diskuse o budoucnosti Evropy (2018/2094(INI))
P8_TA(2019)0098A8-0427/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu, její dodatkový protokol a její revidovanou verzi,

–  s ohledem na článek 295 (SFEU),

–  s ohledem na neformální setkání 27 hlav států a předsedů vlád konané dne 29. června 2016,

–  s ohledem na Bratislavské prohlášení a Bratislavský plán 27 členských států ze dne 16. září 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o rozpočtové kapacitě pro členské státy, jejichž měnou je euro(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky: možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva(6),

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 a pět následných diskusních dokumentů (COM(2017)2025, COM(2017)0206, COM(2017)0240, COM(2017)0291, COM(2017)0315, COM(2017)0358),

–  s ohledem na Římské prohlášení ze dne 25. března 2017,

–  s ohledem na oznámení Spojeného království ze dne 29. března 2017 o jeho úmyslu opustit Evropskou unii,

–  s ohledem na usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy a další záležitosti ze dne 6. července 2017, s ohledem na usnesení Evropského výboru regionů Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy(7).

–  s ohledem na usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru o Bílé knize Komise o budoucnosti Evropy – Úvahy a scénáře pro EU-27 v roce 2025 ze dne 12. května 2017(8),

–  s ohledem na různé příspěvky vnitrostátních parlamentů k bílé knize a diskusním dokumentům Komise o budoucnosti Evropy,

–  s ohledem na projev o stavu Unie za rok 2018, který přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker dne 12. září 2018,

–  s ohledem na projev o stavu Unie v roce 2017, který dne 13. září 2017 přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker, a jeho plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie ze dne 24. října 2017 (COM(2017)0650),

–  s ohledem na projev, který dne 26. září 2017 přednesl francouzský prezident Emmanuel Macron na Sorbonně pod názvem Iniciativa pro Evropu: Suverénní spojená demokratická Evropa;

–  s ohledem na neformální vrcholnou schůzku hlav států a předsedů vlád EU konanou dne 29. září 2017 v Tallinu,

–  s ohledem na agendu lídrů přijatou na setkání Evropské rady ve dnech 19.–20. října 2017,

–  s ohledem na Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv, které dne 17. listopadu 2017 vydaly Rada, Parlament a Komise,

–  s ohledem na plán Komise týkající se prohloubení evropské hospodářské a měnové Unie (HMU) ze dne 6. prosince 2017 (COM(2017)0821), a zejména na návrh zřídit Evropský měnový fond (EMF) (COM(2017)0827), návrh začlenit podstatu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii do právního rámce Unie (COM(2017)0824) a sdělení o evropském ministru hospodářství a financí (COM(2017)0823),

–  s ohledem na zasedání Evropské rady konané ve dnech 14.–15. prosince 2017 a na zasedání vedoucích představitelů zemí EU a vrcholnou schůzku eurozóny konané v jeho rámci,

–  s ohledem na dopis 26 vnitrostátních parlamentů 20 členských států ze dne 20. prosince 2017 o transparentnosti rozhodování Rady,

–  s ohledem na prohlášení ze dne 10. ledna 2018 přijaté na summitu jižních zemí Evropské unie (Kypr, Francie, Řecko, Malta, Portugalsko a Španělsko) s názvem „Posuneme EU v roce 2018 kupředu“ a na prohlášení zemí Visegrádské skupiny (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) ze dne 26. ledna 2018 o budoucnosti Evropy a na společné prohlášení evropských ministrů financí z Finska, Dánska, Estonska, Irska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska a Švédska ze dne 6. března 2018,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2018 s názvem „Evropa, která přináší výsledky: Institucionální možnosti, jak Evropskou unii zefektivnit (COM(2018)0095),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/234 ze dne 14. února 2018 týkající se posílení evropského charakteru a efektivního průběhu voleb do Evropského parlamentu v roce 2019(9),

–  s ohledem na neformální setkání 27 hlav států a předsedů vlád konané dne 23. února 2018,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o situaci v oblasti základních práv v Evropské unii v roce 2016(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o provádění ustanovení Smlouvy, která se týkají vnitrostátních parlamentů(11),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, který dne 2. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0322),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, který dne 2. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0325),

–  s ohledem na summit EU–západní Balkán, který se konal dne 17. května 2018,

–  s ohledem na zvláštní zprávu evropské veřejné ochránkyně práv v rámci strategického vyšetřování OI/2/2017/TE o transparentnosti legislativního procesu Rady ze dne 16. května 2018,

–  s ohledem na Mesebergské prohlášení ze dne 19. června 2018,

–  s ohledem na zasedání Evropské rady konané ve dnech 28.–29. června 2018,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů nazvané „Úvahy o Evropě“: hlas místních a regionálních orgánů a obnovení důvěry v Evropskou unii“ ze dne 9. října 2018,

–  s ohledem na diskuse o budoucnosti Evropy s hlavami států a předsedy vlád, které uspořádal Evropský parlament,

–  s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0427/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je příkladem nadnárodní integrace, která nemá obdoby a jež od průlomové Schumanovy deklarace vydané dne 9. května 1950 zajišťuje mír, prosperitu a blahobyt; vzhledem k tomu, že centrem jejích ambicí a snažení jsou společná bezpečnost, úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv a blahobyt jejích obyvatel jsou základem jejích ambicí a opatření;

B.  vzhledem k tomu, že volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob, jednotná měna, program Erasmus, regionální a zemědělská politika, politika soudržnosti a program Horizont 2020 jsou mimo jiné zásadními úspěchy Unie, které přispívají ke zvyšování životního standardu evropských občanů; vzhledem k tomu, že Unie potřebuje disponovat příslušnými pravomocemi a zdroji, aby mohla čelit výzvám 21. století;

C.  vzhledem k tomu, že během několika posledních let čelila Unie více krizím, jež otestovaly její odolnost a schopnost jednat rozhodným a jednotným způsobem;

D.  vzhledem k tomu, že v období 2014–2017 byla uplatňována více sociálně vyvážená a účinnější monetární a makroekonomická opatření, která přispěla k hospodářskému a sociálnímu oživení, jako například nestandardní politika ECB, flexibilita Paktu o stabilitě a růstu nebo investiční plán pro Evropu, které přispěly k hospodářské a sociální obnově EU;

E.  vzhledem k tomu, že ačkoli se Evropě podařilo zastavit a částečně překonat nejkritičtější okamžiky hospodářské krize, na úrovni EU a členských států před ní stále stojí důležité a naléhavě reformy v oblasti hospodářské správy obecně, a zejména v eurozóně, jakož i z hlediska dalšího posílení jednotného trhu, obnovy a rozvoje sociálních norem našich sociálních států;

F.  vzhledem k tomu, že s ohledem na mnohočetné vnitřní i vnější současné a budoucí výzvy, kterým Unie čelí v nestabilním a složitém globálním světě, zejména v souvislosti s migrací, demografickým poklesem, terorismem, bezpečností, se změnou klimatu, s environmentálními problémy, se zachováním mnohostranného světového pořádku, s dokončením HMU, globalizací, s volným a spravedlivým mezinárodním obchodem založeným na pravidlech, zahraničními věcmi a obranou, rozvojem sociálního pilíře a bojem proti populismu namířenému vůči EU, nesnášenlivostí a xenofobií, by EU měla prosazovat nový duch spolupráce a solidarity mezi členy na základě článků 2 a 3 SEU a Listiny základních práv Evropské unie, zatímco cíl zakotvený v Lisabonské smlouvě, jímž je vytvoření ještě bližší unie mezi národy Evropy, by měl být nadále zdrojem inspirace úsilí Unie o další posílení evropské integrace a účinnou reakci na tyto výzvy;

G.  vzhledem k tomu, že Parlament je velmi znepokojen sílícím populistickým, xenofobním a antievropským hnutím v celé Evropě; vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy musí zvýšit úsilí na obranu a podporu demokratických hodnot, základních zásad a cílů evropské integrace;

H.  vzhledem k tomu, že referendum ve Spojeném království, které proběhlo v červnu 2016 a vedlo k tomu, že Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr opustit Evropskou unii, zesílilo diskusi o budoucnosti Unie; vzhledem k tomu, že jednání o zamýšleném odchodu Spojeného království z EU odhalila značnou vzájemnou závislost členských států, míru, v jaké se všichni opíráme o společné nástroje a politiky, a náklady případného odchodu;

I.  vzhledem k tomu, že se zintenzivnění diskuse o budoucnosti Evropy odráží nejen v usneseních Parlamentu o budoucnosti Evropy ze dne 16. února 2017, v Bratislavském prohlášení a plánu, v bílé knize Komise o budoucnosti Evropy, v Římském prohlášení, v agendě lídrů přijaté Evropskou radou v říjnu 2017 a v různých příspěvcích jednotlivých členských států nebo jejich skupin, od Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů, stejně jako při rozpravách v plénu Evropského parlamentu na téma „Budoucnost Evropy“ s hlavami států nebo předsedy vlád na meziparlamentních setkáních výborů a při organizování občanských dialogů a konzultací s různými orgány, institucemi a členskými státy;

J.  vzhledem k tomu, že průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament provedený ve dnech 8. až 26. září 2018 ukazuje, že 62 % respondentů se domnívá, že členství jejich zemí je dobrá věc, a že 68 % respondentů se domnívá, že jejich země má prospěch z členství v EU, což je nejvyšší výsledek měřený od roku 1983;

K.  vzhledem k tomu, že hodnoty a zásady, na kterých je Unie založena, definují sféru, se kterou se mohou všichni evropští občané ztotožnit, a to bez ohledu na politické a kulturní rozdíly související s národní identitou;

L.  vzhledem k tomu, že nadcházející volby do Evropského parlamentu představují příležitost vyhodnotit diskusi o budoucnosti Evropy, mimo jiné s ohledem na hlavní institucionální priority Evropského parlamentu, Komise a Rady pro nové volební období;

M.  vzhledem k tomu, že EU čelí obzvláště důležitému období v procesu svého rozvoje s ohledem na povahu a rozměr výzev, jimž čelí, a vzhledem k tomu, že tyto problémy lze vyřešit pouze spoluprací a intenzivnější a lepší integrací a solidaritou mezi členskými státy, a to v plné míře v souladu se stávajícími ustanoveními Lisabonské smlouvy a následně reformou Smluv s cílem zlepšit institucionální rozhodování a zajistit odpovídající vyváženost pravomocí;

N.  vzhledem k tomu, že institucionální reformy by se měly snažit zajistit, aby byly procesy rozhodování demokratičtější, přičemž by měly zlepšit transparentnost rozhodování a odpovědnost Unie a orgánů; vzhledem k tomu, že s ohledem na tyto cíle nastala vhodná doba podporovat smysluplnou občanskou účast na evropském projektu, uspořádat konzultace a prosazovat pravidelný dialog s občany a sdruženími zástupců, v souladu s požadavky článku 11 SEU;

O.  vzhledem k tomu, že Unie potřebuje silnější strukturu správy s větší demokratickou kontrolou ze strany Parlamentu, aby byla schopna čelit současným a budoucím výzvám; vzhledem k tomu, že transparentnost a integrita orgánů a institucí EU jsou zásadní pro budování důvěry občanů;

P.  vzhledem k tomu, že společné francouzsko-německé Mesebergské prohlášení obsahuje řadu úvah a návrhů na posílení evropské spolupráce, zejména v oblasti správy ekonomických záležitostí;

Q.  vzhledem k tomu, že podpora evropského rozměru kultury a vzdělávání má zásadní význam pro posílení evropského občanství, neboť Unie trpí znalostním deficitem, který vede k tomu, že mladší generace mají tendenci považovat úspěchy Unie za samozřejmé;

1.  připomíná, že usnesení Parlamentu o budoucnosti Evropy ze dne 16. února 2017 zdůraznilo význam jednotného institucionálního rámce a komunitární metody a předložilo několik návrhů a iniciativ, které jsou obzvláště významné z hlediska evropské integrace a jež mohou přispět k budování budoucnosti Evropy;

2.  zdůrazňuje, že Unie musí řešit výzvy své budoucnosti za pomoci větší a lepší politické integrace, za plného respektování a podpory lidských práv, základních svobod a demokratických hodnot a pomocí spolupráce; zdůrazňuje, že občané si přejí Evropu, která chrání jejich práva, blahobyt a sociální model na základě sdílené svrchovanosti, což vyžaduje vhodnou politickou integraci; vyzývá hlavy států a předsedy vlád, aby se vydali touto cestou v obnoveném duchu solidarity a spolupráce;

3.  upozorňuje, že hlavy států nebo předsedové vlád, kteří vystoupili na plenárním zasedání Parlamentu během diskusí o budoucnosti Evropy, uznali, že je potřeba čelit výzvám budoucnosti společně a lépe dělat to, čeho lze dosáhnout pouze společnými silami;

4.  připomíná své přesvědčení, že diferencovaná integrace musí zůstat otevřena všem členským státům a musí nadále fungovat coby metoda hlubší evropské integrace, která nesmí být zaměňována s přístupem à la carte; trvá na tom, že je nutné vyvarovat se v rámci stávajících diskusí o vývoji diferencované integrace v Unii veškerých pokusů o vytvoření členství první a druhé třídy;

5.  připomíná, že diferencovaná integrace by neměla vést k oslabování politické integrace;

6.  zdůrazňuje, že krize vedla ke vzniku nerovnováhy mezi hlavními orgány Unie a že Evropská rada provádí své vlastní politické iniciativy na úkor práva Komise na iniciativu, čímž posiluje mezivládní metodu; domnívá se však, že metoda Společenství je pro fungování Unie nejvhodnější; připomíná řadu usnesení, která Parlament v tomto ohledu přijal a znovu vyzývá Evropskou radu, aby plně respektovala hranice svých pravomocí, které jsou zakotveny zejména v článku 15 SEU;

7.  připomíná, že jednomyslnost, kterou Smlouvy vyžadují v některých základních záležitostech, je v důležitých okamžicích a rozhodnutích téměř nepřekonatelnou překážkou, a co se týče rozhodovacích postupů, podporuje tedy zásadu hlasování kvalifikovanou většinou v Radě a v legislativě a využití řádného legislativního postupu, ve všech oblastech, v nichž je to možné; připomíná, že podle současných Smluv toho lze dosáhnout využitím různých překlenovacích ustanovení nebo v případě posílené spolupráce pomocí článku 333 SFEU;

8.  vítá v tomto směru záměr, který oznámil předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie ze dne 13. září 2017 a 12. září 2018, navrhnout využití hlasování kvalifikovanou většinou v Radě v určitých konkrétních oblastech politiky, ale lituje, že nařízení o víceletém finančním rámci na tomto seznamu témat chybí;

9.  vítá zejména skutečnost, že Komise a některé členské státy rovněž zvažují využití hlasování kvalifikovanou většinou pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, pokud jde o postoje k otázkám lidských práv na mezinárodních fórech, rozhodnutí zavést sankční režimy a rozhodnutí zahájit nebo uskutečnit civilní mise v reakci na krize v zahraničí, vzhledem k tomu, že je důležité urychlit rozhodování a zvýšit jeho účinnost, a že je třeba, aby Unie vystupovala jednotně;

10.  připomíná svůj návrh přeměnit Radu ve skutečnou zákonodárnou komoru na stejné úrovni s Parlamentem, jak je uvedeno v usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy a o zlepšení transparentnosti jejího rozhodovacího procesu; poukazuje v této souvislosti na zvláštní zprávu evropské veřejné ochránkyně práv o transparentnosti legislativního procesu Rady a na dopis delegací COSAC ze dne 20. prosince 2017, v němž vyzývá k větší transparentnosti při přijímání politických rozhodnutí, zejména Rady a neformálních orgánů, jako je Euroskupina, v souladu s podobnými požadavky Parlamentu v tomto ohledu;

11.  domnívá se, že existují různé možnosti, jak učinit Komisi aktivnější, a to přizpůsobením struktury a pracovních metod sboru komisařů, například jmenováním místopředsedů odpovědných za soubor politik nebo jmenováním vedoucích a podřízených komisařů;

12.  připomíná, že ačkoli Parlament nemá podle stávajících Smluv formální právo na legislativní iniciativu, může požádat, aby Komise předložila vhodný návrh týkající se záležitostí, které podle jeho názoru vyžadují akt Unie pro účely provedení Smluv, a připomíná Komisi v souladu s článkem 10 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(12) její povinnost rychle a podrobně zvážit žádosti o návrhy aktů Unie; dále připomíná, že tato interinstitucionální dohoda obsahuje rovněž ustanovení o interinstitucionálním ročním a víceletém plánování, která Parlamentu poskytují další nástroj pro řízení legislativního programu;

13.  připomíná svůj návrh, podle něhož by při případném budoucím přepracování Smluv bylo právo legislativní iniciativy přiznáno Parlamentu jakožto přímému zástupci občanů EU;

14.  trvá na tom, že pravomoc Parlamentu v oblasti kontroly, zejména jeho vyšetřovací pravomoci, by měly být posíleny a že by měly být Parlamentu svěřeny konkrétní, skutečné a jasně vymezené pravomoci;

15.  bere na vědomí zprávu pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ ze dne 10. července 2018, která představila doporučení týkající se nového způsobu práce na zásadě subsidiarity a proporcionality; domnívá se, že mnohá z těchto doporučení již Parlament zdůraznil, zejména pokud jde o úlohu vnitrostátních parlamentů v Unii a o žádoucí reformu systému včasného varování; připomíná, že pracovní skupina dospěla k závěru, že ve všech stávajících oblastech činnosti EU se projevuje evropská přidaná hodnota, a proto neoznačila žádné pravomoci či oblasti politiky uvedené ve Smlouvách, které by měly být s konečnou platností zcela nebo částečně vráceny na úroveň členských států;

16.  vítá doporučení různých institucí, které vyzývají k aktivnější úloze vnitrostátních parlamentů, zejména pokud jde o kontrolu činnosti jejich vlád v evropských orgánech; připomíná rovněž zásadní úlohu místních orgánů a zejména regionálních parlamentů s legislativními pravomocemi;

17.  zdůrazňuje význam spolupráce na interinstitucionální úrovni při respektování pravomocí každého z orgánů zakotvených ve Smlouvách, jež získala nový rámec přijetím interinstitucionální dohody o zlepšování právní úpravy ze dne 13. dubna 2016, a poukazuje na to, že zjednodušování představuje soustavné úsilí, které má za cíl zajistit snadnější porozumění procesům a postupům EU, zohlednění názorů všech relevantních zúčastněných stran a konečně snadnější zapojení občanů do činnosti Evropské unie;

18.  vítá společné prohlášení na podporu Evropského pilíře sociálních práv podepsané Radou, Parlamentem a Komisí na sociálním summitu pro spravedlivá pracovní místa a růst, který se konal v Göteborgu; zdůrazňuje, že pravomoci a nástroje požadované ke splnění pilíře jsou především v rukách místních, regionálních a vnitrostátních orgánů, jakož i sociálních partnerů a občanské společnosti, zatímco evropský semestr nabízí rámec pro sledování výkonnosti členských států v tomto ohledu; připomíná dále v této souvislosti, že sociální dialog se ukázal být nezbytným nástrojem ke zlepšení tvorby politik a právních předpisů EU a posílení sociální legitimity těchto předpisů;

19.  bere na vědomí nezávaznou povahou sociálního pilíře, který jako takový nemůže přesunout pozornost EU od ekonomických politik, vnitřního trhu a fiskální politiky do cílů sociální politiky; poukazuje na to, že podle horizontálního sociálního ustanovení v článku 9 SFEU musí Unie pečlivě přihlížet k dopadu právních předpisů EU na sociální normy a zaměstnanost a musí tyto otázky náležitě konzultovat se sociálními subjekty;

20.  zdůrazňuje, že ochrana životního prostředí musí být pro EU nejvyšší prioritou, a to s ohledem na aktuální zhoršování životního prostředí, a musí být začleněna do všech politik a opatření Unie; zdůrazňuje, že EU by měla přijmout účinná opatření na snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie ve skladbě zdrojů energie a v úsporách energie na úroveň nezbytnou k dosažení cílů stanovených v Pařížské dohodě;

21.  znovu vyzývá členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly revidovanou Evropskou sociální chartu a Evropskou úmluvu o sociálním zabezpečení (ETS č. 78);

22.  zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v procesu prohlubování a dokončení HMU s cílem přispět k zachování stability jednotné měny a posílit konvergenci hospodářských a daňových politik a politik v oblasti trhu práce i sociální normy mezi členskými státy; opakuje, že kromě Dánska, u něhož platí výjimka, je každý členský stát povinen přijmout euro; podporuje další kroky směrem k vytvoření ESM;

23.  v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu silného politického odhodlání, účinné správy věcí veřejných a demokratické odpovědnosti na evropské a vnitrostátní úrovni, zejména parlamentní kontroly v různých fázích evropského semestru, kterou provádí jak Evropský parlament, tak vnitrostátní parlamenty, s cílem zajistit hospodářskou a finanční správu eurozóny s posílenou sociální, hospodářskou a demokratickou legitimitou a zlepšit následné kroky navazující na doporučení Unie;

24.  připomíná svůj názor uvedený ve svém usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a úpravách stávajícího institucionálního uspořádání Evropské unie, tj. že by fiskální a hospodářská politika měla být „sdílenou pravomocí“ mezi Unií a členskými státy;

25.  bere na vědomí sbližování postojů Francie a Německa ohledně myšlenky rozpočtové kapacity pro eurozónu; připomíná svůj názor, že takováto kapacita by měla být vytvořena v rámci EU;

26.  bere na vědomí návrh Komise na evropskou funkci investiční stabilizace a jedná o nových rozpočtových nástrojích zaměřených na stabilizaci;

27.  bere na vědomí návrh programu na podporu strukturálních reforem, který předložila Komise; zdůrazňuje, že při vynakládání finančních prostředků EU je důležité neoslabovat spolurozhodovací a kontrolní pravomoci Parlamentu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v letech 2011 až 2017 bylo v plném rozsahu provedeno pouze 9 % doporučení pro jednotlivé země; vítá nástroj konvergence, který bude představovat pro členské státy mimo eurozónu pobídku prostřednictvím udržitelných fiskálních a hospodářských politik a pomůže jim uskutečnit reformy a splnit kritéria pro zavedení eura;

28.  vítá budoucí program InvestEU a zdůrazňuje, že fond by měl i nadále snižovat investiční mezeru v EU; podporuje investice do hmotných i nehmotných aktiv, včetně kulturního dědictví, s cílem stimulovat růst, investice a zaměstnanost, především se zaměřením na malé a střední podniky, společnosti s malou a střední tržní kapitalizací a sociální podniky, čímž se přispěje k většímu blahobytu a spravedlivějšímu rozložení příjmů v Unii;

29.  bere na vědomí sdělení Komise o evropském ministrovi hospodářství a financí; zdůrazňuje, že sloučení pozice místopředsedy Komise pro hospodářské záležitosti a předsedy Euroskupiny by mohlo zlepšit parlamentní odpovědnost na evropské úrovni;

30.  je toho názoru, že budoucí rozpočet EU by měl podporovat evropskou přidanou hodnotu z hlediska socioekonomického dopadu, modernizaci politik EU, zajišťovat finance pro nové výzvy a nadále přispívat k hospodářské a sociální konvergenci a soudržnosti mezi členskými státy i v rámci členských států s cílem posílit evropskou solidaritu, stabilitu, rovnost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to i s ohledem na závazky EU vyplývající z Pařížské dohody, zajistit dodržování a prosazování základních hodnot uvedených v článcích 2 a 3 Smlouvy o EU a získat nové vlastní zdroje, a to s ohledem na práci skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje;

31.  vítá skutečnost, že návrh Komise týkající se vlastních zdrojů zavádí nové skutečné vlastní zdroje, jak požadoval Parlament, vyjadřuje však politování nad nezavedením jiných možných zdrojů příjmů; vyjadřuje znepokojení nad návrhem Komise na víceletý finanční rámec na období 2021–2027, protože postrádá finanční závazek k řešení současných výzev pro EU i těch, které stojí před námi; vyjadřuje politování ohledně postoje, který zaujaly některé členské státy, jež odmítají poskytnout EU více zdrojů navzdory tomu, že bylo jednomyslně uznáno, že je třeba čelit novým výzvám a odpovědnostem a že je tedy zapotřebí více finančních zdrojů; poukazuje na to, že výdaje na úrovni EU mohou ušetřit peníze na vnitrostátní úrovni tím, že se zabrání duplicitě a úsporám z rozsahu;

32.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit další hospodářské a sociální sbližování v procesu evropského semestru; uznává význam zavedení evropského pilíře sociálních práv; konstatuje, že evropský semestr byl posílen a zefektivněn, zdůrazňuje však, že lepší zapojení vnitrostátních parlamentů by pomohlo zvýšit odpovědnost členských států, což by vedlo k lepšímu provádění doporučení pro jednotlivé země, čímž by se zlepšil proces evropského semestru; konstatuje, že je především odpovědností členských států, aby zvolily vhodné a udržitelné fiskální a hospodářské politiky;

33.  vyjadřuje politování nad tím, že dosud nedošlo k praktickým následným opatřením, co se týče jeho požadavku ohledně konvergenčního kodexu (aby byl přijat postupem spolurozhodování) s cílem zajistit účinnější rámec pro koordinaci hospodářské politiky; dále připomíná svůj požadavek, aby byla uzavřena interinstitucionální dohoda, která by Parlamentu zajistila podstatnější úlohu v evropském semestru, a zároveň uznává, že evropský semestr již byl zefektivněn; připomíná v této souvislosti svůj návrh, v souladu s usnesením o provádění ustanovení Lisabonské smlouvu týkajících se vnitrostátních parlamentů, aby byly během celého postupu lépe koordinovány rozpočtové kalendáře na vnitrostátní a evropské úrovni s cílem lépe zapojit Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty do evropského semestru;

34.  zdůrazňuje, že je třeba zavázat se k dokončení bankovní unie a zajistit otevřenost a rovné zacházení se všemi členskými státy, které se bankovní unie účastní; připomíná, že je třeba pokračovat v dokončování bankovní unie, včetně evropského systému pojištění vkladů a fiskální pojistky pro Jednotný fond pro řešení krizí, a dále přijímat opatření ke snižování rizik;

35.  vítá návrhy na boj proti praní peněz, které Komise předložila v rámci přezkumu Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS); vybízí Radu, aby před koncem tohoto volebního období dokončila s Parlamentem legislativní jednání, neboť politiky zaměřené na boj proti praní peněz musí být posíleny, aby se předešlo budoucím situacím, kdy finanční instituce aktivně napomáhají praní peněz;

36.  vyzývá Komisi, aby za pomoci evropských orgánů dohledu zjistila, které překážky brání vnitřnímu trhu, a odstranila je, a přispěla zároveň k ochraně spotřebitele; zastává názor, že jednou z hlavních priorit Komise by mělo být účinné prosazování právních předpisů EU;

37.  vyzývá Komisi, aby jako legislativní nástroj pro právní předpisy o bankovní unii a finančních službách dávala přednost nařízením před směrnicemi, je-li to v individuálním případě vhodné, a zabránila tak jednak roztříštěnosti a jednak tomu, aby se orgány dohledu musely zabývat různými vnitrostátními režimy;

38.  zdůrazňuje, že je mimořádně důležité dokončit unii kapitálových trhů; zdůrazňuje, že spolehlivé a dobře integrované kapitálové trhy doplňují bankovní unii, která přispívá k soukromému sdílení rizik, ke zvyšování hospodářské konvergence a ke zmírňování budoucích otřesů a případně se může podílet na lepším přidělování prostředků tam, kde jsou potřeba; vyzývá k vypracování komplexní studie o nejvhodnějším rámci, a to zejména v zájmu lepšího zohlednění rychle se vyvíjející povahy finančních služeb; zdůrazňuje, že lepší přístup k dodatečným zdrojům financování by byl obzvláště užitečný pro začínající podniky i malé a střední podniky a podpořil by stabilní růst a udržitelný rozvoj;

39.  vítá práci, která byla doposud vykonána, a považuje za nezbytné pokračovat v komplexním přezkumu stávajících právních předpisů v oblasti DPH; naléhavě vyzývá k posílení boje proti daňovým podvodům i proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům; bere na vědomí práci Komise na spravedlivém zdanění digitální ekonomiky;

40.  vyzývá všechny orgány a instituce EU, včetně Komise, Evropské centrální banky, Evropské investiční banky a jednotného mechanismu dohledu, aby ještě více posílily své úsilí v oblasti komunikace s cílem lépe vysvětlit svou práci a zlepšit informace, které jsou k dispozici pro občany EU;

41.  zdůrazňuje, že Evropa je a měla by nadále zůstat pozitivní silou ve světě, a to prostřednictvím zachování svých hodnot, multilateralismu a mezinárodního práva; připomíná, že Unie a její členské státy jsou největším přispěvatelem k mezinárodní rozvojové pomoci;

42.  vítá rozhodnutí Rady, kterými se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce (PESCO), koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a Evropský obranný fond, coby důležité kroky směrem ke společné obranné politice, a bere na vědomí návrhy některých členských států týkající se rady bezpečnosti EU a evropské iniciativy v oblasti zásahu; připomíná svůj požadavek zřídit stálou Radu ministrů obrany, které by předsedala místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, a zdůrazňuje význam náležité demokratické odpovědnosti rozhodnutí přijatých v této oblasti a nutnost posílené spolupráce mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v tomto ohledu;

43.  vítá posílení evropského mechanismu civilní ochrany a znovu vyzývá k vytvoření evropského sboru civilní ochrany s ohledem na to, že stávající smlouvy poskytují k tomuto účelu dobrý základ;

44.  připomíná, že Unie přistoupí k Evropské úmluvě o lidských právech; vyzývá k začlenění ustanovení Smlouvy o Euratomu do SEU a SFEU;

45.  vyjadřuje politování nad tím, že se členské státy neshodly na prioritách a provádění komplexní přistěhovalecké politiky na úrovni EU, která by kromě jiných cílů umožnila uspořádat a regulovat migrační toky, účinněji kontrolovat vnější hranice EU, spolupracovat se zeměmi původu a tranzitu a zajistit dodržování základních práv migrantů a žadatelů o azyl; zdůrazňuje, že je třeba překonat zjevné rozpory v zájmech, jež členské státy vyjádřily, i nespokojenost občanů, aby nebyl ohrožen evropský integrační projekt, který trpí přímými důsledky instrumentalizace otázky migrace ze strany euroskeptických politických stran;

46.  připomíná svůj postoj k revizi dublinského systému; dále zdůrazňuje význam posílení svého partnerství s Afrikou a bere na vědomí sdělení Komise ze dne 12. září 2018 nazvané „Posilování legálních cest do Evropy: nezbytná součást vyvážené a komplexní migrační politiky (COM(2018)0635);

47.  zdůrazňuje význam společné zemědělské politiky (SZP) podporované z velkorysého rozpočtu; připomíná zásadní důležitost SZP v dějinách Unie; upozorňuje na ústřední úlohu, jakou tato politika hraje v zajištění podmínek pro oživení venkovských regionů a zabezpečení dodávek potravin; konstatuje, že nadcházející reforma SZP je příležitostí pro upevnění směru v dosahování jejích cílů; upozorňuje na skutečnost, že SZP je jednou z nejstarších politik, že musí zůstat jednou z nejdůležitějších a nejvíce integrovaných politik a že i nadále bude přispívat k utváření budoucnosti Evropy skrze hlubší integraci, ochranu přírody a také zajištění a zabezpečení potravin pro občany EU; konstatuje, že strategie pro rozvoj zemědělství a venkova mají velký potenciál ve vztahu k zajištění veřejných statků; zdůrazňuje, že evropské zemědělství zastává klíčovou úlohu ve vztahu k zásobování planety potravinami a zajištění pracovních míst pro 46 milionů lidí; vyzdvihuje úlohu, kterou SZP zastává při ochraně stavu a kvality půdy, vody a dalších přírodních zdrojů; zdůrazňuje klíčovou úlohu zemědělství v rámci priorit Unie, pokud jde o zmírňování účinků změny klimatu a podporu udržitelného rozvoje; vyzdvihuje význam náležitě financované a reformované SZP pro řešení mnoha výzev, jimž Unie bude nucena v budoucnu čelit; zdůrazňuje, že SZP se netýká pouze zemědělství a zemědělců, ale také podpory a rozvoje širších venkovských komunit, v nichž zemědělci působí;

48.  zdůrazňuje, že společná obchodní politika musí zůstat i nadále základním pilířem zahraniční politiky Unie, a to vzhledem ke svým přímým důsledkům pro životy občanů, a musí pomáhat Unii přizpůsobit se nové úloze ve světě s více vedoucími aktéry v mezinárodních vztazích; naléhavě vyzývá Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby spolupracovaly v následujících oblastech:

   a) upevňování společné obchodní politiky jejím začleněním do širšího politického rámce; zaujetí vedoucího postavení ve světové obchodní politice na mnohostranné a dvoustranné úrovni;
   b) vedoucí pozice při ochraně otevřeného globálního obchodního systému založeného na pravidlech a spravedlivém a udržitelném rozvoji, zajištění toho, aby podniky EU mohly fungovat globálně v rámci zaručujícím rovné podmínky, předvídatelná pravidla, spravedlivou soutěž a vymezené povinnosti, což by mělo zahrnovat konstruktivní spolupráci na společném postoji Unie při mezivládních jednáních OSN o odpovědnosti za porušování lidských práv a prosazování odpovědnosti podniků a závazné povinnosti náležité péče, pokud jde o dodavatelské a výrobní řetězce;
   c) úplné a okamžité informování Parlamentu o jednáních a mandátu Rady i během provádění mezinárodních dohod s cílem zajistit, aby Parlament mohl vykonávat své pravomoci a výsady; zjednodušení a zkrácení procesu vyjednávání a posílení kontroly ze strany Parlamentu; zvýšení transparentnosti vůči občanům EU zveřejňováním směrnic pro jednání (mandátů) pro obchodní dohody před zahájením jednání; plné dodržování ustanovení Smluv a nejnovější judikatury EU, která stanoví, že společná obchodní politika je výlučnou pravomocí Unie;
   d) systematické začleňování kapitol o digitálním obchodu, malých a středních podnicích i závazných a vymahatelných kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a ustanovení o rovnosti žen a mužů do obchodních dohod a mnohostranné diskuse o těchto tématech; obrana soukromí údajů občanů EU;
   e) posilování soudržnosti společné obchodní politiky se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, evropskou rozvojovou politikou a politikou v oblasti klimatu s cílem zaručit hodnoty a cíle stanovené v čl. 3 odst. 5 SEU a článcích 21, 207 a 208 SFEU při plném dodržování Evropského konsensu o rozvoji;

49.  domnívá se, že by Unie měla i nadále podporovat mezinárodní obchod a současně chránit sociální, pracovní a environmentální normy; varuje před obchodními válkami, z nichž vycházejí pouze poražení a které zvyšují politické a bezpečnostní napětí;

50.  připomíná, že podle článku 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii „s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Komise“; zdůrazňuje své odhodlání pokračovat v postupu výběru vedoucího kandidáta v rámci volby příštího předsedy Komise v souladu s Lisabonskou smlouvou a vítá podporu Komise a některých členských států v tomto ohledu; zdůrazňuje, že v procesu jmenování předsedy Komise mají zásadní význam řádné konzultace s Parlamentem, neboť ten po volbách určí kandidáta, kterého může podpořit většina poslanců, a předá výsledek svých vnitřních jednání Evropské radě; připomíná, že tento kandidát musí být jmenován jako vedoucí kandidát jednou z evropských politických stran a že musí v období před volbami do Evropského parlamentu usilovat o funkci předsedy Komise; domnívá se, že se tento postup ukázal jako správný a posílil společenskou legitimitu voleb do Evropského parlamentu a nadnárodní úlohu tohoto orgánu coby zástupce evropských občanů a evropské demokracie; opětovně varuje, že Evropský parlament bude připraven zamítnout v rámci postupu uvedení předsedy Komise do úřadu každého kandidáta, který nebyl před evropskými volbami nominován jako vedoucí kandidát;

51.  vyjadřuje politování nad četným a obecně rozšířeným pokušením přičítat neoblíbená rozhodnutí Bruselu a zbavovat vnitrostátní orgány jejich odpovědnosti a politik, neboť tento nespravedlivý a oportunistický přístup poškozuje Evropu, podporuje protievropské smýšlení a nacionalismus a diskredituje orgány EU; domnívá se dále, že chybné přisuzování je v rozporu s imperativem odpovědnosti za vládní opatření; zdůrazňuje, že řádné provádění a uplatňování práva EU je základním předpokladem pro úspěšnost politik Unie a pro posílení vzájemné důvěry mezi Unií, členskými státy a občany, a je znepokojen činnostmi členských států, které tak úmyslně nečiní;

52.  zdůrazňuje potřebu důkladnějšího posouzení sociálních a environmentálních dopadů politik EU, přičemž je třeba mít na paměti i náklady na nelegislativní předpisy na evropské úrovni (takzvané „náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu“);

53.  zdůrazňuje, že je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost správnímu právu EU, jak upozornil Parlament ve svém usnesení ze dne 9. června 2016, v němž vyzval k otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie(13);

54.  zdůrazňuje, že je třeba posílit evropský veřejný prostor coby nadnárodní demokratickou oblast; zdůrazňuje, že hlavní výzvy, kterým Evropa čelí, je třeba řešit na evropské, nejen na vnitrostátní úrovni, a propůjčit tak plný účinek ustanovením, jež jsou zakotvena v článcích 10 a 11 Smlouvy o EU; upozorňuje proto, že evropská demokracie potřebuje zintenzívnit nadnárodní dimenzi, co se týče jejích cílů a výzev, a zároveň oživit evropské občanství, jež se zakládá na společných hodnotách v rámci EU, dále je třeba více institucionálního vzdělávání na evropské úrovni i deliberativní společenský rámec umožňující větší účast, jakož i evropštější a méně národně zaměřenou kampaň před nadcházejícími evropskými volbami v roce 2019;

55.  vítá přístup Unie, jenž byl zaujat k jednáním o řádném vystoupení Spojeného království z Evropské unie, a poukazuje na pozoruhodnou jednotu, kterou projevují orgány EU a členské státy; konstatuje, že zkušenosti z jednání ukazují obrovskou složitost takových rozhodnutí;

56.  ještě jednou zdůrazňuje, že národní svrchovanost ani subsidiarita nemohou ospravedlnit či legitimizovat systematické odmítání ze strany některého členského státu dodržovat základní hodnoty Evropské unie, jež inspirovaly úvodní články evropských smluv, které členské státy dobrovolně schválily a zavázaly se je dodržovat; zdůrazňuje kromě toho, že podpora těchto hodnot je zásadní pro soudržnost evropského projektu, práva všech Evropanů a vzájemnou důvěru, jež je zapotřebí mezi členskými státy; ještě jednou žádá Komisi, aby urychleně předložila návrh, jímž nabyde účinku usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi ohledně vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva;

57.  připomíná, že podle Soudního dvora (spojené věci C-8/15 P až C-10/15 P(14)) jsou evropské orgány povinny respektovat a dodržovat ustanovení Listiny základních práv EU, i když jednají mimo právní rámec EU;

58.  znovu opakuje, že v souvislosti s rozpravou o budoucnosti Evropy je třeba zvážit otázku, jak by měl být reformován rozpočtový systém Unie, aby poskytoval dostatečný rozpočet na financování plánovaných politik, zajišťoval lepší rovnováhu mezi předvídatelností a schopností reakce i to, jak zajistit, aby celková finanční opatření nebyla složitější, než je nezbytné k dosažení politických cílů Unie a pro zajištění odpovědnosti; zastává názor, že je třeba v nezbytných případech posílit předběžnou podmíněnost jednotlivých oblastí politiky, aniž by to ohrožovalo fungování programů, za účelem zajištění zdravého finančního řízení při realizaci výdajů Unie;

59.  zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se zejména na účinnější využívání finančních prostředků a na demokratické mechanismy rozpočtové kontroly EU; vyzývá orgány EU, aby zlepšily své postupy a praktiky, které mají za cíl chránit finanční zájmy Unie, a aby aktivně přispívaly k procesu udělování absolutoria zaměřenému na výsledky; vyjadřuje v této souvislosti přesvědčení, že postup udělování absolutoria je nepostradatelným nástrojem demokratické odpovědnosti vůči občanům Unie, a připomíná problémy, které se opakovaně vyskytují v důsledku nedostatečné spolupráce ze strany Rady; trvá na tom, že se Rada musí zodpovídat a být transparentní stejně jako ostatní orgány; zdůrazňuje, že by v této souvislosti neměly existovat žádné výjimky;

60.  upozorňuje na jev korupce, který má významné finanční dopady a představuje vážnou hrozbu pro demokracii, právní stát a veřejné investice; poukazuje na to, že je důležité ochránit peníze daňových poplatníků EU proti podvodům a jiným nezákonným činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie;

61.  znovu opakuje, že s ohledem na současný stav integračního projektu musí EU využít veškerých možností, aby zajistila plné provedení Lisabonské smlouvy; zdůrazňuje, že následná revize Smluv by měla vycházet z konventu, který by díky svému složení zaručil podporu začleňování a jenž by byl platformou pro úvahy a zapojení zúčastněných stran a občanů, s cílem projednat různé příspěvky orgánů a dalších institucí Unie k procesu úvah o budoucnosti Evropy a návrhy předložené hlavami států a předsedy vlád, vnitrostátními parlamenty a občanskou společností a při konzultacích s občany a vyvodit z nich závěry;

62.  zdůrazňuje, že proces úvah o budoucnosti Evropy již byl zahájen na základě různých postojů k reformě EU, kterou přijaly Parlament, Evropská rada a Komise; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory těmto postojům byly naplánovány pouze okrajové reformy; zdůrazňuje, že jakmile bude sestaven nový Parlament a Komise, měly by využít práce provedené v předchozím volebním období a začít pracovat na předložených návrzích;

63.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.
(2)Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.
(3)Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215.
(4) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 201.
(5) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 235.
(6) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 125.
(7) Úř. věst C 345, 13.10.2017, s. 11.
(8) Úř. věst C 306, 15.9.2017, s. 1.
(9) Úř. věst. L 45, 17.2.2018, s. 40.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0056.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2018)0186.
(12) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(13) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 126.
(14) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 20. září 2016, Ledra Advertising Ltd a další v. Evropská komise a Evropská centrální banka, ECLI:EU:C:2016:701.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: úrovně geografického členění
PDF 123kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005, pokud jde o úrovně geografického členění (C(2018)08872 – 2018/3002(DEA))
P8_TA(2019)0099B8-0080/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení v přenesené pravomoci Komise v přenesené pravomoci (C(2018)08872),

–  s ohledem na dopis Výboru pro mezinárodní obchod předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 28. ledna 2019,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic(1), a zejména na čl. 2 odst. 3 a čl. 10 odst. 6 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na doporučení rozhodnutí Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království svůj záměr vystoupit z Unie podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii; vzhledem k tomu, že Smlouvy přestávají být pro Spojené království použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo, nedojde-li k uzavření dohody, dva roky po oznámení, tj. ode dne 30. března 2019, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty.

B.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 184/2005 stanoví společný rámec pro systematické pořizování statistik Společenství o platební bilanci, mezinárodním obchodu službami a přímých zahraničních investicích;

C.  vzhledem k tomu, že vystoupením z Unie by se Spojené království stalo třetí zemí, následkem čehož by se ve statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu se službami a přímých zahraničních investic muselo Spojené království považovat za třetí zemi, a nikoli za členský stát;

D.  vzhledem k tomu, že jediné změny, které obsahuje nařízení v přenesené pravomoci C(2018)08872, se týkají klasifikace Spojeného království jako třetí země pro účely uplatňování nařízení (ES) č. 184/2005;

E.  vzhledem k tomu, že rychlé zveřejnění nařízení v přenesené pravomoci v Úředním věstníku EU by přineslo větší právní jistotu a poskytlo dostatečnou dobu k provedení do 30. března 2019;

1.  prohlašuje, že nemá námitky k nařízení v přenesené pravomoci (C(2018)08872);

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 23.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: regulační technické normy pro povinnost clearingu, za účelem odložení data pozdějšího uplatňování povinnosti clearingu u určitých OTC derivátových smluv
PDF 125kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178, kterými se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu, za účelem odložení data pozdějšího uplatňování povinnosti clearingu u určitých OTC derivátových smluv (C(2018)09047 – 2018/2998(DEA))
P8_TA(2019)0100B8-0088/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2018)09047),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 19. prosince 2018, v němž Komise žádá Parlament, aby prohlásil, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 4. února 2019,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů(1), a zejména na čl. 5 odst. 2 a čl. 82 odst. 6 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES(2),

–  s ohledem na návrh regulačních technických norem s názvem „Povinnost clearingu podle nařízení EMIR (č. 6)“, který evropský orgán dohledu předložil dne 27. září 2018 podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že akt v přenesené pravomoci obsahuje důležité podrobnosti týkající se výjimky z povinnosti clearingu pro transakce uvnitř skupiny se subjekty skupiny ze třetích zemí v případech, kdy nebylo přijato žádné rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro třetí zemi, v níž je tento subjekt skupiny usazen;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament uznává, že je důležité tento akt urychleně přijmout, jelikož Komise ještě nepřijala tato rozhodnutí o rovnocennosti a první odložené datum uplatňování povinnosti clearingu je 21. prosince 2018, ale také se domnívá, že Komise přijetí tohoto aktu zbytečně zdržela až na 19. prosince 2018, přičemž Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zveřejnil svůj návrh regulačních technických norem již 27. září 2018;

C.  vzhledem k tomu, že se Parlament domnívá, že přijaté regulační technické normy nejsou kvůli změnám provedeným Komisí totožné s návrhem, jenž předložil evropský orgán dohledu, a že má Parlament tři měsíce na to, aby vůči těmto normám vyslovil námitku („lhůta pro přezkum“); vzhledem k tomu, že Parlament vyzývá Komisi, aby uváděla jednoměsíční lhůtu pro přezkum toliko v případech, kdy Komise přijala návrhy evropských orgánů dohledu beze změn, tj. kdy jsou návrhy a přijaté regulační technické normy „totožné“;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti
PDF 125kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178, kterými se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti (C(2018)09122 – 2018/3004(DEA))
P8_TA(2019)0101B8-0090/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2018)09122),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 19. prosince 2018, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 4. února 2019,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. prosince 2018 nazvané „Příprava na vystoupení Spojeného království z Evropské unie dne 30. března 2019: provádění akčního plánu Komise pro nepředvídané události (COM(2018)0890),

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů(1) , a zejména na čl. 5 odst. 2 a čl. 82 odst. 6 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES,(2)

–  s ohledem na návrhy regulačních technických norem týkajících se novace smluv, u nichž ještě nenabyla účinnosti povinnost clearingu, které 8. listopadu 2018 podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že daný akt v přenesené pravomoci obsahuje důležitá pravidla týkající se transakcí uzavřených mezi protistranou usazenou ve Spojeném království a protistranou usazenou v EU-27 a je součástí souboru nouzových opatření pro případ, že by se vystoupení Spojeného království z EU uskutečnilo bez dohody;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament souhlasí s tím, že je důležité, aby příslušné orgány a finanční trhy udělily na omezené období 12 měsíců výjimku pro některé transakce vyplývající z novace, pokud se protistrana usazená ve Spojeném království změní na protistranu v EU-27;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament se domnívá, že přijaté regulační technické normy nejsou kvůli změnám provedeným Komisí totožné s návrhem norem, jež předložil orgán ESMA, a že je přesvědčen, že má tři měsíce na to, aby k regulačním technickým normám vyslovil námitku („lhůta pro přezkum“); vzhledem k tomu, že Parlament vyzývá Komisi, aby uváděla jednoměsíční lhůtu pro přezkum toliko v případech, kdy Komise přijala návrhy evropských orgánů dohledu beze změn, tj. kdy jsou návrhy a přijaté regulační technické normy „totožné“;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
(2)Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana
PDF 126kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana (C(2018)09118 – 2018/3003(DEA))
P8_TA(2019)0102B8-0089/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2018)09118),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 19. prosince 2018, v němž Komise žádá Parlament, aby prohlásil, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů ze dne 4. února 2019,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. prosince 2018 s názvem „Příprava na vystoupení Spojeného království z Evropské unie dne 30. března 2019: provádění alternativního akčního plánu“ (COM(2018)0890),

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů(1), a zejména na čl. 11 odst. 5 a čl. 82 odst. 6 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES(2),

–  s ohledem na článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES(3),

–  s ohledem na článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES(4),

–  s ohledem na návrh regulačních technických norem pro novaci bilaterálních ujednání nepodléhajících dvoustranným maržím, který evropský orgán dohledu předložil dne 27. listopadu 2018 podle čl. 11 odst. 15 nařízení (EU) č. 648/2012,

–  s ohledem na doporučení rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že uvedený akt v přenesené pravomoci obsahuje důležitá pravidla týkající se transakcí sjednaných mezi smluvní stranou usazenou ve Spojeném království a smluvní stranou usazenou v EU-27 a tvoří součást souboru nouzových opatření pro případ, že by se vystoupení Spojeného království z EU uskutečnilo bez dohody;

B.  vzhledem k tomu, že v Parlamentu panuje shoda na tom, že je pro příslušné orgány a finanční trhy důležité učinit výjimku u určitých transakcí uskutečněných na základě novace, a to na omezené období v délce 12 měsíců, pokud se smluvní strana usazená ve Spojeném království změní ve smluvní stranu usazenou v EU-27;

C.  vzhledem k tomu, že se Parlament domnívá, že přijaté regulační technické normy nejsou kvůli změnám provedeným Komisí totožné s návrhem, jenž předložil evropský orgán dohledu, a že má Parlament tři měsíce na to, aby vůči těmto normám vyslovil námitku („lhůta pro přezkum“); vzhledem k tomu, že Parlament naléhavě žádá Komisi, aby jednoměsíční lhůtu pro přezkum stanovila pouze v případech, kdy Komise přijme návrhy evropského orgánu dohledu beze změn, tzn. tehdy, kdy je návrh totožný s přijatými regulačními technickými normami;

1.  prohlašuje, že vůči nařízení v přenesené pravomoci nevysloví námitku;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
(2)Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.
(3)Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.
(4)Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.


Spolupráce soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech ***I
PDF 201kWORD 65k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (COM(2018)0378 – C8-0242/2018 – 2018/0203(COD))
P8_TA(2019)0103A8-0477/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0378),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 81 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0242/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0477/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech

P8_TC1-COD(2018)0203


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 81 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V zájmu řádného fungování vnitřního trhu a rozvoje evropského prostoru občanského práva, který by se řídil zásadou vzájemné důvěry a vzájemného uznávání soudních rozhodnutí, je nezbytné dále zlepšit a urychlit spolupráci soudů při členských států v oblasti dokazování. [pozm. návrh 1]

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001(4) stanoví pravidla pro spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech.

(2a)   Pro účely tohoto nařízení by měl být pojem „soud“ definován široce, tak aby nepokrýval pouze soudy v úzkém slova smyslu (soudy, které vykonávají soudní funkce), ale také další subjekty či orgány, které jsou ve vnitrostátním právním řádu příslušné k dokazování v souladu s tímto nařízením, jako je tomu v některých členských státech a v určitých situacích např. u donucovacích orgánů či notářů. [pozm. návrh 2]

(2b)  Je klíčové, aby byly k dispozici účinné prostředky pro získávání, uchovávání a předkládání důkazů a aby byla řádně zohledňována práva obhajoby a potřeba chránit důvěrné informace. V této souvislosti je důležité podněcovat využívání moderních technologií. [pozm. návrh 3]

(3)  Aby se účinně zajistilo přímé a rychlé předávání žádostí a sdělení, měly by se používat všechny vhodné prostředky moderních komunikačních technologií, přičemž je třeba zohledňovat neustálý vývoj těchto technologií. Proto by mělo být zavedeno pravidlo, že veškerá komunikace a výměna listin by měla probíhat pomocí decentralizovaného informačního systému sestávajícího z vnitrostátních informačních systémů. [pozm. návrh 4]

(3a)   Decentralizovaný informační a telekomunikační (IT) systém by se měl zakládat na systému e-CODEX a měla by jej spravovat agentura eu-LISA. Agentuře eu-LISA by měly být poskytovány dostatečné prostředky na zavedení a údržbu takového systému i na poskytování technické podpory pro případy, kdy by se při fungování systému objevily problémy. Komise by měla co nejdříve, nejpozději ovšem do konce roku 2019, předložit návrh nařízení o přeshraniční komunikaci při soudních řízeních (e-CODEX). [pozm. návrh 5]

(4)  V zájmu zajištění vzájemného uznávání digitálních důkazů by těmto důkazům získaným v jednom členském státě v souladu s jeho právem nemělo být odepřeno uznání jako důkazů v jiných členských státech pouze z důvodu jejich digitální povahy. Tímto není dotčeno rozhodování – v souladu s vnitrostátními právními předpisy – o kvalitě a hodnotě důkazů, ať už se jedná o důkazy digitální či jiné povahy. [pozm. návrh 6]

(5)  Nařízením (ES) č. 1206/2001 by neměla být dotčena možnost pro orgány vyměňovat si informace podle systémů zavedených jinými nástroji Unie, jako je nařízení Rady (ES) č. 2201/2003(5) nebo nařízení Rady (ES) č. 4/2009(6), a to i tehdy, pokud tyto informace mají důkazní hodnotu, takže si dožadující orgán může zvolit nejvhodnější metodu.

(5a)   Postup pro získávání, uchovávání a předkládání důkazů by měl zajistit dodržování procesních práv stran a chránit osobní údaje a soukromí, při zajištění jejich integrity a důvěrnosti, v souladu s platnými unijními právními předpisy. [pozm. návrh 7]

(6)  Moderní komunikační technologie, zejména videokonference, které jsou důležitým a přímým prostředkem pro zjednodušení a urychlení dokazování, se v současné době nevyužívají v plném rozsahu. V případech, kdy je třeba provést dokazování výslechem osoby, která má bydliště v jiném členském státě, jako svědka, strany nebo znalce, měl by soud provést dokazování přímo prostřednictvím videokonference nebo jakékoli jiné vhodné technologie komunikace na dálku, mají-li ji příslušné soudy k dispozici, pokud se domnívá ovšem soud nedomnívá, že použití této technologie je s přihlédnutím ke specifickým okolnostem daného případu vhodné nevhodné pro řádný průběh příslušného řízení. Pravidla pro využívání těchto prostředků komunikace by měla být technologicky neutrální a zohledňovat budoucí technologická řešení. Pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy dotčeného členského státu, využití této technologie by mělo podléhat souhlasu osoby, které má být vyslechnuta. [pozm. návrh 8]

(7)  Aby se zjednodušilo dokazování prostřednictvím diplomatických úředníků pracovníků nebo konzulárních zástupců, mohou tyto osoby na území jiného členského státu a , v němž jsou akreditovány, provádět dokazování oblasti, níž vykonávají prostorách své funkce, provádět dokazování diplomatické mise či konzulátu, bez nutnosti předchozí žádosti tím, že vyslechnou státní příslušníky členského státu, který zastupují, bez donucení v souvislosti s řízeními probíhajícími před soudy členského státu, který zastupují, pokud osoba, která má být vyslechnuta, spolupracuje na dokazování dobrovolně. [pozm. návrh 9]

(7a)   Je důležité zajistit, aby bylo toto nařízení uplatňováno v souladu s právními předpisy Unie na ochranu údajů a aby byla dodržována ochrana soukromí, jak je zakotvena v Listině základních práv Evropské unie. Dále je důležité zajistit, aby jakékoli zpracování osobních údajů fyzických osob podle tohoto nařízení bylo prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(7) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES(8). Osobní údaje podle tohoto nařízení by měly být zpracovávány pouze pro konkrétní účely stanovené v tomto nařízení. [pozm. návrh 10]

(8)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy a spíše jich, z důvodu vytvoření zjednodušeného právního rámce, který by zajistil přímé, účinné a rychlé předávání žádostí a sdělení týkajících se dokazování, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle. [pozm. návrh 11]

(8a)   Toto nařízení usiluje o posílení účinnosti a zrychlení soudních řízení díky zjednodušení a racionalizaci mechanismů spolupráce ve věci dokazování v přeshraničních řízeních a současně se snaží napomáhat omezování zpoždění a nákladů, jimž čelí jednotlivci i podniky. Větší právní jistota společně s jednoduššími, zracionalizovanými a digitalizovanými postupy může navíc podnítit jednotlivce i podniky k tomu, aby se podíleli na přeshraničních transakcích, čímž se posílí obchod v Unii, a tedy i fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 12]

(9)  V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, [oznámily/o] [se] [Spojené království] [a] [Irsko] [své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení, a je/jsou tedy tímto nařízením vázáno/y] [neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné].

(10)  V souladu s články 1 a 2 protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(11)  Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem vymezení podrobných pravidel pro fungování decentralizovaného IT systému a stanovení minimálních technických norem a požadavků pro využívání videokonferencí. Tyto akty v přenesené pravomoci by měly zaručit účinné, spolehlivé a snadné předávání relevantních informací prostřednictvím decentralizovaného IT systému a měly by také zajistit, aby videokonference zaručovaly vysoce kvalitní komunikaci a interakce v reálném čase. Za účelem aktualizace jednotných formulářů v přílohách nebo technických úprav uvedených formulářů by navíc měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 13]

(12)  V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 by Komise rovněž měla provést hodnocení tohoto nařízení na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích opatření za účelem posouzení skutečných účinků tohoto nařízení a potřeby dalších kroků.

(13)  Nařízení (ES) č. 1206/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1206/2001 se mění takto:

1)  v článku 1 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:"

„4. Pro účely tohoto nařízení se „soudem“ rozumí jakýkoli justiční orgán v členském státě, který je podle právních předpisů tohoto státu příslušný k dokazování podle tohoto nařízení.“; [pozm. návrh 14]

"

2)  článek 6 se nahrazuje tímto:"

„Článek 6

Předávání žádostí a ostatních sdělení

1.  Žádosti a sdělení podle tohoto nařízení se předávají prostřednictvím decentralizovaného informačního systému sestávajícího z vnitrostátních informačních systémů propojených prostřednictvím komunikační infrastruktury, jež umožňuje bezpečnou, zabezpečenou a spolehlivou přeshraniční výměnu informací, a to i v reálném čase, mezi vnitrostátními informačními systémy, přičemž řádně dodržuje základní práva a svobody. Uvedený decentralizovaný informační systém je založen na systému e-CODEX. [pozm. návrh 15]

2.  Na žádosti a sdělení předávané prostřednictvím decentralizovaného informačního systému uvedeného v odstavci 1 se použije obecný právní rámec pro používání kvalifikovanýchslužeb vytvářejících důvěru stanovený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014(10). [pozm. návrh 16]

3.  Pokud žádosti a sdělení uvedené v odstavci 1 vyžadují nebo obsahují pečeť nebo vlastnoruční podpis, lze namísto nich použít „kvalifikované elektronické pečetě“ a „kvalifikované elektronické podpisy“, jak jsou vymezeny v nařízení (EU) č. 910/2014, je-li plně zajištěno, že dotčené osoby byly o těchto dokumentech informovány s dostatečným předstihem a zákonným způsobem. [pozm. návrh 17]

3a.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 s cílem doplnit toto nařízení tím, že stanoví podrobná pravidla pro fungování decentralizovaného informačního systému. Při výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby systém zaručoval účinnou, spolehlivou a bezproblémovou výměnu příslušných informací i vysokou úroveň zabezpečení při předávání informací a ochranu soukromí a osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. [pozm. návrh 18]

4.  Pokud předání v souladu s odstavcem 1 není možné v důsledku nepředvídatelného a výjimečného selhání decentralizovaného informačního systému nebo pokud toto předání není možné v jiných výjimečných případech, provede se předání co nejrychlejším způsobem, který u nějž dožádaný členský stát označil za uvedl, že je přijatelný.“; [pozm. návrh 19]

"

3)  článek 17 se mění takto:

a)  odstavec 2 se zrušuje;

b)  v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

„Pokud ve lhůtě 30 dnů od zaslání žádosti neobdrží dožadující soud informace o tom, zda bylo žádosti vyhověno, považuje se žádost za přijatou.“;

"

4)  vkládá se nový článek 17a, který zní:"

„Článek 17a

Přímé dokazování prostřednictvím videokonference technologie komunikace na dálku [pozm. návrh 20]

1.  V případech, kdy je třeba provést dokazování výslechem osoby, která má bydliště v jiném členském státě, jako svědka, strany nebo znalce, a soud nežádá příslušný soud jiného členského státu o dokazování v souladu s čl. 1 odst. 1 písm. a), provede soud přímé dokazování v souladu s článkem 17 prostřednictvím videokonference nebo jiných odpovídajících komunikačních technologií, mají-li ji příslušné soudy k dispozici, pokud se domnívá s ohledem na specifické okolnosti daného případu nedomnívá, že použití této technologie je s přihlédnutím ke specifickým okolnostem daného případu vhodné nevhodné pro zaručení spravedlivého průběhu řízení. [pozm. návrh 21]

1a.  Pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy dožadujícího členského státu, využití videokonference nebo jiné vhodné technologie komunikace na dálku podléhá souhlasu osoby, které má být vyslechnuta. [pozm. návrh 22]

2.  Pokud je podána žádost o přímé dokazování prostřednictvím videokonference nebo jakékoli jiné vhodné technologie komunikace na dálku, koná se výslech v prostorách soudu. Dožadující soud a ústřední orgán nebo příslušný orgán uvedené v čl. 3 odst. 3 nebo soud, v jehož prostorách se má konat výslech, se dohodnou na praktických opatřeních pro videokonferenci. Tato ujednání musí být v souladu s minimálními technickými normami a požadavky platnými pro využívání videokonferencí, které se vymezí v souladu s odstavcem 3a. [pozm. návrh 23]

2a.  Elektronický systém pro dokazování zajistí, aby byly ochráněny profesní tajemství a povinnost mlčenlivosti. [pozm. návrh 24]

3.  Pokud se provádí dokazování prostřednictvím videokonference nebo jiné dostupné komunikační technologie: [pozm. návrh 25]

   a) ústřední orgán nebo příslušný orgán uvedené v čl. 3 odst. 3 v dožádaném členském státě mohou určit soud, který se zúčastní dokazování, aby bylo zajištěno dodržování základních zásad práva dožádaného členského státu;
   b) v případě potřeby a na žádost dožadujícího soudu, osoby, která má být vyslechnuta, nebo soudce v dožádaném členském státě, který se účastní výslechu, zajistí ústřední orgán nebo příslušný orgán uvedené v čl. 3 odst. 3, aby osoba, která má být vyslechnuta, nebo soudce měli k dispozici kvalifikovaného tlumočníka.“; [pozm. návrh 26]

3a.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 s cílem doplnit toto nařízení tím, že stanoví minimální standardy a požadavky pro využívání videokonferencí.

Při výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby videokonference zaručovaly vysoce kvalitní komunikaci a interakci v reálném čase Komise dále zajistí, aby bylo při předávání údajů dosaženo vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany soukromí a osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. [pozm. návrh 27]

3b.  Soud osobě, která má být vyslechnuta, a stranám, včetně jejich právních zástupců, oznámí datum, čas a místo konání výslechu prostřednictvím videokonference nebo jakékoli jiné vhodné technologie komunikace na dálku a podmínky pro účast na něm. Strany a jejich právní zástupci od příslušného soudu obdrží pokyny ohledně postupu pro předkládání písemností nebo jiných materiálů v průběhu výslechu prostřednictvím videokonference nebo jakékoli jiné vhodné technologie komunikace na dálku.“; [pozm. návrh 28]

"

5)  vkládá se nový článek 17b, který zní:"

„Článek 17b

Dokazování prostřednictvím diplomatických úředníků pracovníků nebo konzulárních zástupců [pozm. návrh 29]

Diplomatičtí úředníci pracovníci nebo konzulární zástupci jednoho členského státu mohou na území jiného členského státu, a v němž jsou akreditováni, provádět oblasti, níž vykonávají své funkce, provádět prostorách diplomatické mise nebo konzulátu dokazování bez nutnosti předchozí žádosti podle čl. 17 odst. 1 tím, že vyslechnou státní příslušníky členského státu, který zastupují, bez donucení v souvislosti s řízeními probíhajícími před soudy členského státu, který zastupují. K tomuto dokazování může dojít pouze v případě, že je spolupráce vyslýchané osoby dobrovolná. Dokazování je prováděno pod dohledem dožadujícího soudu a v souladu s jeho vnitrostátním právem“; [pozm. návrh 30]

"

6)  za článek 18 se doplňuje nový oddíl 6, který zní:"

„Oddíl 6

Vzájemné uznávání

Článek 18a

Digitální povahou důkazů získaných Digitálním důkazům získaným v jednom členském státě v souladu s jeho právem se nesmí být odůvodněno upření upřít postavení důkazů v jiných členských státech pouze z důvodu jejich digitální povahy. Otázku toho, zda jsou příslušné důkazy digitální povahy, či nikoli, nelze při rozhodování o kvalitě a hodnotě těchto důkazů zohledňovat.“; [pozm. návrh 31]

"

6a)  za článek 18 se vkládá nový oddíl 6a, který zní:"

„Oddíl 6a

Zpracovávání osobních údajů

Článek 18b

Zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení, včetně výměny či předávání osobních údajů příslušnými orgány, probíhá v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Jakákoli výměna či předávání informací ze strany příslušných orgánů na úrovni Unie probíhá v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725*. Osobní údaje, které nejsou pro vyřízení daného případu relevantní, jsou neprodleně vymazány.“ [pozm. návrh 32]

_______________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“;

"

7)  v článku 19 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, kterými se mění přílohy za účelem aktualizace jednotných formulářů nebo technických úprav těchto formulářů.“;

"

8)  článek 20 se nahrazuje tímto:"

„Článek 20

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 3a, čl. 17a odst. 3a a čl. 19 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem [datum pěti let od ... [den vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 33]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. v čl. 6 odst. 3a, čl. 17a odst. 3a a čl. 19 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 34]

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 3a, čl. 17a odst. 3a nebo čl. 19 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“; [pozm. návrh 35]

"

9)  vkládá se nový článek 22a, který zní:"

„Článek 22a

Monitorování

1.  Nejpozději do ... [dva roky [jeden rok od data použitelnosti] vstupu v platnost] zavede Komise podrobný program monitorování výstupů, výsledků a dopadů tohoto nařízení. [pozm. návrh 36]

2.  Program monitorování stanoví prostředky a intervaly shromažďování údajů a dalších potřebných důkazů. Specifikuje opatření, která mají být přijata Komisí a členskými státy při shromažďování a analýze údajů a dalších důkazů.

3.  Členské státy poskytnou Komisi údaje a další podklady nezbytné pro monitorování.“;

"

10)  článek 23 se nahrazuje tímto:"

„Článek 23

Hodnocení

1.  Nejdříve [pět let Nejpozději ... [čtyři roky od data použitelnosti tohoto nařízení] provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, a bude-li to vhodné, spolu s touto zprávou i legislativní návrh. [pozm. návrh 37]

2.  Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro přípravu této zprávy.“

"

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne […].

Ustanovení čl. 1 bodu 2 se však použijí ode dne … [24 měsíců od vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 56.
(2)Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 56.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019.
(4)Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1).
(5) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1).
(6)Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 7, 10.1.2009, s. 1).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).
(9) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(10)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).


Doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech ***I
PDF 246kWORD 75k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) (COM(2018)0379 – C8-0243/2018 – 2018/0204(COD))
P8_TA(2019)0104A8-0001/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0379),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 81 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0243/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0001/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. února 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady .../..., kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“)

P8_TC1-COD(2018)0204


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 81 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V zájmu řádného fungování vnitřního trhu a rozvoje prostoru práva v občanských věcech v Unii je nezbytné dále zdokonalit a urychlit zasílání a doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních mezi členskými státy a zároveň zajistit vysokou míru zabezpečení a ochrany při zasílání těchto písemností, aby byla chráněna práva adresáta a soukromí a osobní údaje. [pozm. návrh 1]

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007(4) stanoví pravidla pro doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.

(3)  Rostoucí integrace soudnictví členských států, kde se zrušení doložky vykonatelnosti (mezitímního řízení) stalo obecným pravidlem, ukázala omezení pravidel uvedených v nařízení (ES) č. 1393/2007.

(4)  Aby bylo účinně zajištěno rychlé zasílání písemností do jiných členských států pro účely doručení v těchto členských státech, měly by být využívány všechny vhodné prostředky moderních komunikačních technologií za předpokladu dodržování některých podmínek týkajících se neporušenosti a spolehlivosti obdržené písemnosti a zajištění dodržování procesních práv, vysoké míry zabezpečení při zasílání těchto dokumentů a ochrany soukromí a osobních údajů. Za tímto účelem by veškerá komunikace a výměna písemností mezi subjekty a orgány určenými členskými státy měly probíhat prostřednictvím decentralizovaného informačního systému složeného z vnitrostátních informačních systémů. [pozm. návrh 2]

(4a)  Decentralizovaný informační systém, který má být podle nařízení (ES) č. 1393/2007 zřízen, by měl být založen na systému e-CODEX a řízen agenturou eu-LISA. Agentuře eu-LISA by měly být vyhrazeny dostatečné prostředky na vytvoření a údržbu takového systému i na poskytování technické podpory pro zasílající a přijímající subjekty a ústřední orgány pro případy, kdy by se při fungování systému objevily problémy. Komise by měla co nejdříve, nejpozději ovšem do konce roku 2019, předložit návrh nařízení o přeshraniční komunikaci při soudních řízeních (e-CODEX). [pozm. návrh 3]

(4b)  Pokud byla písemnost o zahájení řízení již žalované straně doručena a žalovaná strana takovou písemnost neodmítla převzít, právo v členském státě řízení by mělo stranám usazeným v jiném členském státě nabídnout možnost jmenování zástupce pro účely doručování písemností v členském státě řízení za předpokladu, že dotčená strana byla řádně informována o důsledcích takové volby a tuto možnost výslovně přijala. [pozm. návrh 4]

(5)  Přijímající subjekt by měl za všech okolností a bez prostoru pro uvážení v této věci adresáta včas písemně informovat pomocí jednotného formuláře, že může odmítnout doručovanou písemnost přijmout, pokud není vyhotovena v jazyce, kterému adresát rozumí, ani v úředním jazyce či jednom z úředních jazyků místa doručení. Toto pravidlo by se mělo uplatnit i při následném doručování, poté, co již adresát využil svého práva odmítnout přijetí písemnosti. Právo na odmítnutí by se mělo týkat také doručení prostřednictvím diplomatických nebo konzulárních zástupců, doručení prostřednictvím poštovních nebo zásilkových služeb a přímého doručení. Mělo by být možné provést opravné doručení odmítnuté písemnosti tak, že se adresátovi doručí její úřední překlad. [pozm. návrh 5]

(6)  Jestliže adresát odmítl přijmout písemnost, soud nebo orgán, u kterého je vedeno řízení, v jehož rámci je písemnost nutné doručit, by měl ověřit, zda bylo toto odmítnutí oprávněné. Za tímto účelem by tento soud nebo orgán měl vzít v úvahu všechny relevantní informace, které jsou uvedeny ve spise nebo které má k dispozici, aby určil skutečné jazykové dovednosti adresáta. Při posuzování jazykových dovedností adresáta by soud mohl zohlednit skutečnosti, jako jsou dokumenty napsané adresátem v dotyčném jazyce, zda dané jazykové dovednosti vyžaduje povolání adresáta (například u učitele nebo tlumočníka), zda je adresát občanem členského státu, ve kterém se koná soudní řízení, či zda adresát v tomto členském státě dříve nějakou delší dobu pobýval. Toto posouzení by se nemělo provádět, jestliže byla písemnost vyhotovena v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků místa doručení nebo byla do těchto jazyků přeložena. [pozm. návrh 6]

(7)  Efektivnost a rychlost v přeshraničních soudních řízeních vyžadují přímé, urychlené a bezpečné způsoby doručování písemností osobám v jiných členských státech. V důsledku toho by Osoba zúčastněná na soudním řízení nebo soud či orgán, u kterého probíhá řízení, by měly mít možnost doručovat písemnosti přímo elektronicky do digitálního uživatelského účtu adresáta přímo adresátovi, který má bydliště v jiném členském státě. Podmínky pro používání tohoto druhu Tento druh přímého elektronického doručení by měly zajišťovat, aby byly elektronické uživatelské účty pro účely doručování písemností používány však měl být dovolen pouze v případě, že existují vhodné záruky pro ochranu zájmů adresátů, – buď ve formě přísných technických norem, nebo ve formě výslovného souhlasu adresáta včetně přísných technických norem a výslovného souhlasu adresáta. Jsou-li písemnosti doručovány nebo zasílány elektronicky, měla by existovat možnost vydat potvrzení o přijetí těchto písemnost.. [pozm. návrh 7]

(8)  Stávající Vzhledem k tomu, že je nezbytné zkvalitnit rámcové předpisy o soudní spolupráci v Unii a aktualizovat právní a správní postupy pro veřejné orgány s cílem zlepšit přeshraniční interoperabilitu a usnadnit interakci s občany, měly by být stávající přímé způsoby zasílání a doručování písemností by měly být zdokonaleny tak, aby představovaly rychlé, spolehlivé, bezpečnější a všeobecně dostupné alternativy k tradičnímu zasílání prostřednictvím přijímajících subjektů. Za tímto účelem by při doručování poštou podle článku 14 nařízení (ES) č. 1393/2007 měli poskytovatelé poštovních služeb používat zvláštní potvrzení o přijetí. Obdobně by každá osoba zúčastněná na soudním řízení, jakož i soudy nebo orgány, u kterých je vedeno řízení, měly mít možnost doručovat písemnosti na území všech členských států přímo prostřednictvím soudních úředníků, úředníků nebo jiných příslušných osob přijímajícího členského státu. [pozm. návrh 8]

(8a)  I v případech, kdy se žalovaná strana nedostavila a kdy nebylo přijato potvrzení o doručení nebo dodání, může soudce za určitých omezení vydat rozsudek za předpokladu, že jsou splněny různé požadavky na ochranu zájmů žalované strany. V takových případech je nezbytné zajistit, aby bylo vynaloženo veškeré přiměřené úsilí s cílem informovat žalovanou stranu o tom, že proti ní bylo zahájeno soudní řízení. Za tímto účelem by soud měl zasílat upozornění prostřednictvím všech známých dostupných způsobů komunikace, k nimž má pravděpodobně přístup výlučně adresát, včetně například telefonního čísla, e-mailové adresy nebo soukromého účtu dané osoby na sociálních sítích. [pozm. návrh 9]

(9)  Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Zejména se toto nařízení snaží zajistit plné dodržování práv adresátů na obhajobu, která jsou odvozena z práva na spravedlivý proces, zakotveného v článku 47 Listiny základních práv. Tím, že zaručuje rovný přístup ke spravedlnosti, přispívá toto nařízení i k prosazování zákazu diskriminace (článek 18 Smlouvy o fungování EU) a dodržuje platné předpisy Unie o ochraně osobních údajů a soukromí. [pozm. návrh 10]

(9a)  Je důleži