Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2, články 126 a 136 a protokol č. 12 této smlouvy,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. listopadu 2018 s názvem „Roční analýza růstu na rok 2019: Pro silnější Evropu tváří v tvář celosvětové nejistotě“ (COM(2018)0770) a na „Zprávu mechanismu varování 2019“ (COM(2018)0758),

–  s ohledem na výroční zprávu Evropské fiskální rady ze dne 10. října 2018,

–  s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu Komise z podzimu 2018 a zimy 2019,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013(9),

–  s ohledem na zprávu o stárnutí obyvatelstva v roce 2018, kterou vydala Komise dne 25. května 2018,

–  s ohledem na doporučení pro doporučení Rady ze dne 21. listopadu 2018 týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2018)0759),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy(10),

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie, na bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 o budoucnosti Evropy a na diskusní dokument Komise ze dne 31. května 2017 o prohloubení hospodářské a měnové unie,

–  s ohledem na zprávu Euroskupiny určenou hlavám států ze dne 4. prosince 2018 o prohloubení hospodářské a měnové unie,

–  s ohledem na prohlášení z vrcholné schůzky eurozóny ze dne 14. prosince 2018,

–  s ohledem na usnesení Výboru regionů ze dne 10. října 2018 o hospodářských politikách eurozóny a o roční analýze růstu na rok 2019(11),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru, stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj a na postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0159/2019),

A.  vzhledem k tomu, že evropské hospodářství nyní vstupuje do sedmého roku nepřetržitého růstu; vzhledem k tomu, že prognózy růstu HDP pro eurozónu i EU byly upraveny směrem dolů na 1,3 % (eurozóna) a 1,5 % (EU) pro rok 2019 a 1,6 % (eurozóna) a 1,8 % (EU) pro rok 2020; vzhledem k tomu, že tempo růstu se podle očekávání ještě zpomalí, a to částečně z důvodu rostoucích obav v souvislosti s prognózou celosvětového růstu; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy přetrvávají rozdíly ve výkonnosti ekonomiky a v oblasti zaměstnanosti;

B.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2018 dosahovala nezaměstnanost v eurozóně 7,9 % a v EU 6,6 %; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech zůstává nezaměstnanost vyšší než před krizí, a to zejména pokud jde o dlouhodobou nezaměstnanost, a že míra nezaměstnanosti mladých lidí zůstává v mnoha členských státech vysoká;

C.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti v EU roste, ačkoli jsou mezi jednotlivými členskými státy rozdíly; vzhledem k tomu, že v posledním čtvrtletí roku 2018 byl v eurozóně zaznamenán vůbec nejvyšší počet zaměstnaných lidí, a to 156 milionů; vzhledem k tomu, že mnoho nových pracovních míst je na zkrácený úvazek;

D.  vzhledem k tomu, že hospodářský růst je i nadále citlivý a v jednotlivých členských státech se liší, mimo jiné i vůči pokračujícímu geopolitickému napětí, které má dopad na celosvětový obchod, a přetrvávajícím nejistotám obklopujícím budoucí vztahy Unie se Spojeným královstvím;

E.  vzhledem k tomu, že Evropa se stále potýká s nedostatkem investic navzdory tomu, že dlouhá léta mohla využívat výjimečně nízké úrokové sazby a podmínky financování zůstávají i nadále příznivé;

F.  vzhledem k tomu, že nedojde-li k politickým změnám, vzroste podle Eurostatu index závislosti starších osob v EU z 29,3 % v roce 2016 na 52,3 % v roce 2080, což představuje méně než dvě osoby v produktivním věku na každou starší osobu; vzhledem k tomu, že v tomto směru existují mezi členskými státy obrovské rozdíly;

G.  vzhledem k tomu, že pokud jde o souhrnnou produktivitu výrobních faktorů, eurozóna v posledních dvou desetiletích zaostává za hlavními světovými ekonomikami;

H.  vzhledem k tomu, že v eurozóně má pokračovat klesající trend posledních let, pokud jde o poměr dluhu k HDP, který se má snížit z přibližně 87 % v roce 2018 na asi 85 % v roce 2019; vzhledem k tomu, že podle prognózy Komise však bude v roce 2019 deset členských států vykazovat více než 60% poměr dluhu k HDP a v sedmi členských státech tento poměr zůstane vyšší než 90 %; vzhledem k tomu, že v několika členských státech jsou opatření na snížení dluhu realizována pomalu; vzhledem k tomu, že pět členských států eurozóny s vysokým poměrem dluhu k HDP bude mít podle předpovědi v roce 2019 značný strukturální deficit;

I.  vzhledem k tomu, že podle prognóz by žádný členský stát eurozóny neměl v roce 2019 dosáhnout schodku vyššího, než je prahová hodnota 3 % HDP, a že se očekává, že celkový rozpočtový schodek v eurozóně, který v roce 2018 klesl na 0,6 % HDP, se v roce 2019 mírně zvýší na 0,8 % HDP;

J.  vzhledem k tomu, že dlouhodobá udržitelnost veřejných financí členských států EU je záležitostí mezigenerační spravedlnosti;

K.  vzhledem k tomu, že přebytek běžného účtu dosáhl vrcholu v roce 2017 a měl by v letech 2019 a 2020 mírně poklesnout na přibližně 3,6 % HDP v eurozóně a 2,3 % HDP v EU, a patří tedy k nejvyšším na světě;

1.  vítá roční analýzu růstu Komise na rok 2019, která znovu potvrzuje význam:

2.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly razantní a koordinovaná opatření k dosažení cíle inkluzivního a udržitelného růstu, převzaly odpovědnost za budoucí generace a zajistily mezigenerační spravedlnost prostřednictvím udržitelnosti a přiměřenosti veřejných financí a našich systémů sociálního zabezpečení, a tím i budoucnost našich sociálních států;

3.  konstatuje, že zpráva Komise z roku 2018 týkající se stárnutí populace odhalila, že nebudou-li učiněny politické změny, fiskální náklady spojené s důchody a zdravotní a dlouhodobou péčí v nadcházejících desetiletích porostou, neboť evropská populace i nadále výrazně stárne;

4.  naléhavě vyzývá členské státy, aby se na tento demografický vývoj připravily:

5.  vítá skutečnost, že míra zaměstnanosti v EU roste, ačkoli jsou mezi jednotlivými členskými státy značné rozdíly; konstatuje, že dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí zůstává v některých členských státech stále vysoká, což vyžaduje další reformy a investice pro usnadnění vstupu mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce;

6.  naléhavě vyzývá Komisi, aby dále podporovala prohlubování hospodářské a měnové unie (HMU) v souladu s dohodnutým plánem;

7.  vyzývá Komisi, aby zařadila na čelní místo svého programu dokončení jednotného trhu;

Zajištění kvalitních investic

8.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění dlouhodobé mezigenerační spravedlnosti musí členské státy zvýšit produktivitu prostřednictvím produktivních investic, jako jsou investice do udržitelných projektů infrastruktury podporujících růst, jež přispívají k naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN, s cílem stimulovat tolik potřebný hospodářský růst;

9.  vítá přínos investičního plánu pro Evropu pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje skutečnost, že Parlament již přijal svůj vyjednávací postoj k programu InvestEU, a naléhavě žádá, aby bylo co nejdříve dosaženo interinstitucionální politické dohody; bere na vědomí návrh Evropského účetního dvora na zlepšení zeměpisného rozložení investic podporovaných z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

10.  poukazuje na to, že v eurozóně stále přetrvává investiční mezera navzdory pozitivním výsledkům investičního plánu pro Evropu; poukazuje na to, že v současné situaci, kdy se objevují známky hospodářského zpomalení a rostoucích vnějších rizik a výzev, hrají veřejné a soukromé investice důležitou úlohu, pokud jde o usnadnění růstu a sbližování na evropské úrovni;

11.  připomíná, že je třeba, aby členské státy při využívání rozpočtového prostoru rozlišovaly mezi produktivními veřejnými investicemi a běžnými výdaji;

12.  zdůrazňuje, že zvýšení růstu produktivity vyžaduje investice do dovedností, inovací, automatizace, digitalizace, výzkumu a vývoje, udržitelné mobility a infrastruktury, v souladu s cíli strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že je třeba investovat jak do fyzického, tak i do lidského kapitálu, a vyzývá proto členské státy, aby zajistily rovný přístup k celoživotnímu vzdělávání, zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci;

13.  domnívá se, že reformy, které odstraní nepřiměřenou administrativní zátěž investic, by usnadnily hospodářskou činnost a současně vytvořily podmínky vedoucí k dlouhodobému růstu;

14.  zdůrazňuje, že přímé zahraniční investice v rámci Evropy mohou vést k růstu produktivity jak investujícího podniku, tak i místních podniků v cílových regionech a přispívají k dosažení hospodářské konvergence v Evropě; domnívá se, že k investování podněcují především jasná a vymahatelná pravidla, rovné podmínky a nízké náklady na splnění požadavků;

15.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vytvořit plnohodnotnou unii kapitálových trhů, neboť lépe integrované finanční trhy by mohly zajistit další soukromé mechanismy sdílení a snižování rizik, usnadnit přeshraniční investice a přístup k financování pro reálnou ekonomiku a podpořit udržitelné soukromé investice;

Zaměření reformního úsilí na růst produktivity, inkluzivnosti a kvalitu institucí

16.  připomíná, že pokud nedojde ke změně, může stárnutí pracovní síly v následujících desetiletích výrazně brzdit růst produktivity v Evropě; je nadále znepokojen nízkou konkurenceschopností a nízkým růstem produktivity v EU, a naléhavě proto vyzývá členské státy, aby provedly sociálně vyvážené strukturální reformy zaměřené na posílení produktivity;

17.  zdůrazňuje naléhavou potřebu posouzení vhodnosti a účelnosti vnitrostátních veřejných důchodových systémů; zdůrazňuje, že je třeba zreformovat penzijní systémy v příslušných členských státech, mají-li být dlouhodobě udržitelné;

18.  souhlasí s Komisí v tom, že důležitým cílem vnitrostátních reforem by měl být vyšší růst produktivity a inkluzivnosti;

19.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit míru účasti pracovní síly mimo jiné v zájmu zachování udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení, zejména v kontextu rostoucí míry závislosti; vyzývá proto členské státy, aby přijaly opatření podporující začlenění mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) a uprchlíků, na trh práce;

20.  podotýká, že nadměrné zdanění může být překážkou pro investice a zaměstnanost; žádá, aby byla daňová zátěž v Evropě přesunuta z vysokého zdanění práce jinam; mimoto se domnívá, že snížení daňové zátěže u nízkých a středních příjmů může vést k nárůstu poptávky a podpořit růst; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit výběr daní a lépe koordinovat administrativní postupy v oblasti daní, a vítá úsilí těch členských států, které takové reformy provádějí;

21.  zdůrazňuje, že digitalizace, globalizace, umělá inteligence, automatizace a technologické změny nabízejí velký potenciál růstu, radikálně transformují naše trhy práce a ovlivňují dynamiku růstu evropských ekonomik;

22.  zdůrazňuje skutečnost, že mobilizace obyvatelstva v produktivním věku bude vyžadovat všestrannějšího a kvalifikovanějšího zaměstnance, dynamičtější trhy práce, aktivní politiky na trhu práce, celoživotní vzdělávání a odbornou přípravu a rekvalifikaci pracovních sil a silnější propojení mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy a podniky v kombinaci s přístupnými systémy sociálního zabezpečení; trvá na tom, aby byly tyto zásady náležitě zohledněny s cílem podpořit inkluzivní a dobře fungující trhy práce a podpořit kvalitu pracovních míst, jak je uvedeno v evropském pilíři sociálních práv;

23.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky, které jsou významnou hnací silou zaměstnanosti, nejsou schopny plně využít potenciál jednotného evropského trhu z důvodu legislativních a administrativních překážek; naléhavě vyzývá Komisi, aby tyto překážky omezila; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby bojovala proti nekalé hospodářské soutěži a zdanění mezi malými a středními podniky a nadnárodními společnostmi; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

24.  připomíná význam správního a regulačního prostředí vstřícného k podnikům při současném zachování dostatečné ochrany spotřebitelů pro to, aby měly podniky snazší přístup k financování a získávání finančních prostředků v přeshraničním měřítku; vítá, že roční analýza růstu klade důraz na zlepšení efektivity veřejné správy, které by se mělo dotknout všech úrovní správy; naléhavě vyzývá členské státy, aby odstranily zbytečné překážky, které brání soukromým a veřejným investicím na místní a regionální úrovni;

25.  zdůrazňuje, že řešení případných budoucích otřesů vyžaduje další prohloubení HMU; připomíná, že prohloubení HMU vyžaduje silné politické odhodlání, účinnou správu a demokratickou odpovědnost; připomíná význam odolného bankovního sektoru a jeho účinné a vhodné regulace pro zajištění finanční stability; vyzývá k postupnému dokončení bankovní unie s důvěryhodným evropským systémem pojištění vkladů a pokračujícím úsilím o snížení objemu úvěrů v selhání; bere na vědomí mandát euroskupiny k práci na rozpočtovém nástroji pro konvergenci a konkurenceschopnost, který ji byl udělen na eurosummitu;

Zajištění makroekonomické stability a zdravých veřejných financí

26.  poukazuje na to, že i nadále jsou makroekonomická stabilita a zdravé veřejné finance podmínkou udržitelného růstu;

27.  konstatuje, že větší podíl starší populace znamená větší výdaje na zdravotní péči, péči ve stáří a starobní důchody; dále konstatuje, že ve stárnoucí společnosti za stejných podmínek klesá poměr mezi počtem osob v produktivním věku a starších osob, což znamená, že na každou starší osobu připadá méně přispěvatelů v produktivním věku; zdůrazňuje, že to představuje obrovskou zátěž pro veřejné finance členských států, které neprovedly nezbytné reformy, což zpochybňuje jejich udržitelnost;

28.  požaduje, aby členské státy s vysokou úrovní schodků a veřejného zadlužení soustavně usilovaly o jejich snížení; uznává úsilí, které řada členských států vynaložila na konsolidaci svých veřejných financí, vyjadřuje však politování nad tím, že některé státy promarnily příležitost provést nezbytné reformy; poukazuje na to, že některé členské státy s dobrým fiskálním prostorem se konsolidovaly ještě více, a přispěly tak k přebytku běžného účtu eurozóny;

29.  vítá skutečnost, že Komise se snaží vybízet členské státy s vysokým schodkem běžného účtu nebo s vysokým vnějším dluhem, aby zlepšily svou konkurenceschopnost, a členské státy s vysokými přebytky běžného účtu k tomu, aby posílily poptávku tím, že zvýší růst mezd v souladu s růstem produktivity a podpoří růst produktivity podporou investic;

30.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily potřebné fiskální rezervy pro současné a budoucí generace; vyzývá k důslednému provádění a dodržování Paktu o stabilitě a růstu, včetně ustanovení o flexibilitě, s cílem chránit odpovědné veřejné finance; připomíná význam důsledného provádění fiskálních pravidel pro zajištění důvěry finančních trhů, která je zásadní pro přilákání investic;

31.  vítá návrh Evropské fiskální rady, aby se radikálně zjednodušila rozpočtová pravidla za účelem dalšího zlepšení stávajícího fiskálního rámce EU; zdůrazňuje, že flexibilita, jak je zakotvena v pravidlech Paktu o stabilitě a růstu, umožňuje členským státům zajistit rovnováhu mezi cílem zajištění obezřetné fiskální politiky a usnadněním produktivních investic; vyzývá Komisi, aby pro účely analýzy udržitelnosti dluhu zohlednila všechny faktory specifické pro jednotlivé země;

Odpovědnost členských států

32.  připomíná, že úroveň provádění doporučení pro jednotlivé země je příliš nízká; je přesvědčen, že evropský semestr by se měl zaměřovat na vlastní odpovědnost jednotlivých členských států; naléhavě vyzývá vnitrostátní a regionální parlamenty, aby projednaly zprávy týkající se jednotlivých zemí a doporučení pro jednotlivé země a aby spolupracovaly s příslušnými aktéry; zdůrazňuje, že racionálnější a cílenější evropský semestr by mohl posílit odpovědnost;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12. (2) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41. (3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8. (4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33. (5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25. (6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1. (7) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11. (8) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1. (9) Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1. (10) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215. (11) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 1.