Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. listopadu 2018 s názvem „Roční analýza růstu na rok 2019: Pro silnější Evropu tváří v tvář celosvětové nejistotě“ (COM(2018)0770),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje přijaté světovými vedoucími představiteli v září roku 2015 a podpořené Radou, která se zavázala k jejich provedení,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropskou radou, Evropským parlamentem a Evropskou komisí v listopadu roku 2017,

–  s ohledem na návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 21. listopadu 2018, který doprovází sdělení Komise o roční analýze růstu na rok 2019 (COM(2018)0761),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 21. listopadu 2018 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2018)0759),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 21. listopadu 2018 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2019“ (COM(2018)0758),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. listopadu 2018 s názvem „Návrhy rozpočtových plánů na rok 2019: celkové posouzení“ (COM(2018)0807),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o situaci zdravotně postižených žen(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o pečovatelských službách v EU pro větší rovnost žen a mužů(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o zaměstnanosti a sociálních politikách v eurozóně(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2018(4),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k propasti v digitálních dovednostech žen a mužů,

–  s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2018,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0162/2019),

A.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let v roce 2017 dosáhla 73,2 %, což znamená, že EU je na dobré cestě k tomu, aby splnila cíl 75 % zaměstnanosti stanovený ve strategii Evropa 2020;

B.  vzhledem k tomu, že důstojná pracovní místa s pracovními jistotami jsou důležitým faktorem v boji proti sociálnímu vyloučení a měla by být podporována s cílem přispět k řešení nezaměstnanosti v celé EU, jakož i podpořit domácí poptávku a podnítit růst; vzhledem k tomu, že podíl pracovníků zaměstnaných na částečný úvazek vzrostl v letech 2008 až 2017 z 16,8 % na 18,7 % všech zaměstnanců, přičemž více z nich je mezi mladšími lidmi, u nichž také v této kategorii došlo k většímu nárůstu;

C.  vzhledem k tomu, že panují značné rozdíly v míře zaměstnanosti napříč EU, a to jak mezi členskými státy, tak i uvnitř jednotlivých států, jakož i rozdíly v kvalitě pracovních míst;

D.  vzhledem k tomu, že míra dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí sice na úrovni EU klesá, ale v řadě členských států zůstává vysoká;

E.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých na úrovni EU nyní činí 18,6 % a zůstává vyšší než v roce 2008; vzhledem k tomu, že podle odhadů Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) stojí EU mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, 153 miliard EUR ročně, zatímco celkové odhadované náklady na vybudování záruk pro mladé lidi činí 21 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že zárukám pro mladé lidi je v současnosti přidělena částka ve výši 2 miliard EUR na období 2017–2020;

F.  vzhledem k tomu, že se objevují a rozmáhají nové formy práce, např. práce prostřednictvím platforem a práce ve vlastní režii, a proto bude třeba modernizovat a přizpůsobit sociální ochranu, která byla tradičně zaměřena na pracovníky se smlouvou na dobu neurčitou a na plný úvazek;

G.  vzhledem k tomu, že nárůst míry nezaměstnanosti v členských státech je doprovázen nárůstem atypických, nejistých a neformálních forem zaměstnání, včetně smluv bez stanovení pracovní doby, oslabováním sociálního dialogu a v některých členských státech i decentralizací kolektivního vyjednávání, což má nepříznivý dopad na práva pracovníků;

H.  vzhledem k tomu, že nejvíce nejistá zaměstnání jsou ta, ve kterých nejsou jednotlivci schopni vymáhat svá práva, nejsou chráněni sociálním pojištěním, jejich zdraví a bezpečnost jsou ohroženy a nemají dostatečně vysoký výdělek, který by jim umožnil důstojný život; vzhledem k tomu, že nedostatečné zabezpečení je dalším klíčovým prvkem nejisté životní situace a zahrnuje nejistou práci, nedostatečný příjem, absenci ochrany před propuštěním, neznámou délku pracovního poměru a nejistotu ohledně budoucího zaměstnání;

I.  vzhledem k tomu, že příjmová nerovnost v EU sice v roce 2017 mírně poklesla, ale chudoba pracujících zůstává i nadále nepřijatelně vysoká a dosahuje úrovně 9,6 % pracujícího obyvatelstva, přičemž postihuje především ženy;

J.  vzhledem k tomu, že celkový počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením dosahuje 22,5 %, což je sice méně než před krizí, ale velmi daleko od dosažení hlavního cíle strategie Evropa 2020 snížit počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením o 20 milionů; vzhledem k tomu, že počet dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením sice nadále klesá, ale stále je nepřijatelně vysoký; vzhledem k tomu, že u dětí vyrůstajících v domácnostech s jedním rodičem je míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením dvakrát vyšší, než je celkový průměr u dětí obecně; vzhledem k tomu, že vysoká míra nerovnosti snižuje výkonnost ekonomiky a potenciál udržitelného růstu;

K.  vzhledem k tomu, že globalizace napomáhá hospodářskému růstu, ale její přínosy jsou rozděleny nerovnoměrně, a to jak mezi členskými státy, tak uvnitř jednotlivých členských států; vzhledem k tomu, že je zapotřebí opětovně přezkoumat a posílit inkluzivitu evropského modelu růstu, zejména pokud jde o sociální a environmentální udržitelnost;

L.  vzhledem k tomu, že zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout opatření pro boj proti změně klimatu, neboť se může stát, že za tři roky již nebude možné ji zvrátit; vzhledem k tomu, že by na všech úrovních správy měl být k dispozici rozpočet (jak veřejné, tak soukromé investice) na modernizaci a dekarbonizaci průmyslu, dopravy a energetiky;

M.  vzhledem k tomu, že ekonomika EU nyní zažívá již šestý rok kontinuálního růstu, oživení v oblasti investic, rostoucí poptávky ze strany spotřebitelů a zvýšené tvorby pracovních míst, přičemž rozdíly v tempu růstu napříč eurozónou jsou nejmenší v historii HMU; vzhledem k tomu, že je nicméně politováníhodné, že přínosy růstu nejsou rovnoměrně sdíleny;

N.  vzhledem k tomu, že příjmy domácností rostou pomaleji než HDP, což vyvolává pochybnosti o inkluzivitě nedávného růstu;

O.  vzhledem k tomu, že demografické změny a zvyšující se naděje dožití představují pro systémy důchodů, zdravotnictví a dlouhodobé péče obrovské výzvy, pokud jde o jejich udržitelnost a dostatečnost;

P.  vzhledem k tomu, že dobře fungující sociální dialog je klíčovým prvkem evropského sociálně tržního hospodářství, který posiluje sociální soudržnost a omezuje konflikty ve společnosti ke společnému prospěchu pracovníků, zaměstnavatelů a vlád;

Q.  vzhledem k tomu, že začlenění evropského pilíře sociálních práv do evropského semestru, k němuž došlo v roce 2018, napomohlo podpoře inkluzivního růstu a zaměstnanosti a zmírnění makroekonomické nerovnováhy;

R.  vzhledem k tomu, že by evropský semestr měl přispět k dokončení evropského pilíře sociálních práv s cílem zajistit rovné zacházení a rovné příležitosti pro ženy a muže a současně uznat právo žen a mužů na stejnou odměnu za stejnou práci a právo na přístup ke kvalitní a dostupné zdravotní péči;

S.  vzhledem k tomu, že 80 milionů Evropanů se zdravotním postižením, jakož i řada konkrétních skupin, včetně marginalizovaných mladých lidí a komunit, osob s chronickým onemocněním a osob z menšinových komunit, čelí specifickým překážkám v přístupu na pracovní trh a více je ohrožují chudoba a sociální vyloučení; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti zásadním způsobem přispívají k poskytování služeb v oblasti začlenění a zajišťují zastoupení při tvorbě politik;

T.  vzhledem k tomu, že přetrvávající nerovnosti v oblasti zdraví a narůstající zátěž spojená s chronickými onemocněními vedou k vysoké míře předčasné úmrtnosti v celé EU a mají zároveň dopad na pracovní sílu, produktivitu a systémy sociálního zabezpečení;

U.  vzhledem k tomu, že zásada rovnosti mezi ženami a muži je jednou ze základních hodnot EU zakotvenou v článcích 8 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie, které stanoví povinnost odstraňovat nerovnosti, prosazovat rovnost žen a mužů, bojovat proti diskriminaci založené na pohlaví a zajišťovat začleňování genderového hlediska do veškerých politik a činností EU;

V.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen v roce 2017 činila 66,5 %, avšak rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů zůstává značný (12 %), stejně jako rozdíl v odměňování, a tudíž i ve výši důchodů; vzhledem k tomu, že ženy trpí chudobu více než muži a jsou více ohroženy sociálním vyloučením ve stáří, neboť u nich lze očekávat, že jejich důchodový příjem bude kvůli nahromadění nerovností souvisejících s pohlavím během života o téměř 40 % nižší, a vzhledem k tomu, že tato situace je problémem pro mnoho žen i pro společnost; vzhledem k tomu, že rovnou účast žen a mužů na pracovním trhu může usnadnit přístup k cenově dostupným a kvalitním pečovatelským službám;

W.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů by posílil větší počet žen v rozhodovacích pozicích;

X.  vzhledem k tomu, že neformální pečovatelé nebo pečovatelé z řad rodinných příslušníků jsou více ohroženi chudobou jak v době, kdy poskytují péči, tak v době, kdy uplatňují důchodové nároky; vzhledem k tomu, že pečovateli z řad rodinných příslušníků jsou převážně ženy; vzhledem k tomu, že 80 % péče v EU poskytují neplacení neformální pečovatelé, z nichž 75 % tvoří ženy;

Y.  vzhledem k tomu, že kvalita pečovatelských služeb se v rámci jednotlivých členských států i mezi nimi značně liší, stejně jako mezi soukromými a veřejnými zařízeními, venkovskými a městskými oblastmi a různými věkovými skupinami; vzhledem k tomu, že ženy jsou postihovány škrty ve veřejných službách, včetně zdravotnictví, vzdělávání a bydlení, ať již přímo jako uživatelky těchto služeb a zaměstnankyně, tak nepřímo, neboť podporují rodinné příslušníky, kteří jsou závislí na základních veřejných službách;

Z.  vzhledem k tomu, že u žen je pravděpodobnější, že přeruší svou kariéru kvůli rodinným povinnostem, a vzhledem k tomu, že ženy častěji než muži přestávají pracovat, aby pečovaly o dítě či nemocného rodinného příslušníka; vzhledem k tomu, že tato úloha, kterou ženy zastávají, může brzdit jejich kariéru; vzhledem k tomu, že probíhají diskuse o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem;

AA.  vzhledem k tomu, že bylo dosaženo značného pokroku na cestě ke splnění hlavního cíle, kterým je snížit do roku 2020 míru předčasného ukončování školní docházky na 10 %, a ke splnění cíle 40 % v oblasti dosažení terciárního vzdělání, avšak mezi členskými státy stále přetrvávají značné rozdíly; vzhledem k tomu, že by členské státy měly být vybízeny ke zvýšení dostupnosti odborného vzdělávání a jeho přijetí ze strany veřejnosti, jakož i k zajištění toho, aby kvalita terciárního vzdělávání zůstala prioritou při dosahování hlavních cílů pro rok 2020;

AB.  vzhledem k tomu, že v digitálním věku jsou digitální dovednosti nezbytné k plnění veškerých osobních nebo profesionálních úkolů, avšak více než 40 % dospělých osob v EU nemá ani základní digitální dovednosti; vzhledem k tomu, že 60 milionům dospělých osob chybí základní dovednosti v oblasti gramotnosti a zvládání početních úkonů; vzhledem k tomu, že pokud se měří vyšší než základní digitální dovednosti, je mezi ženami a muži rozdíl 12,9 %;

AC.  vzhledem k tomu, že u pracovníků s nízkou kvalifikací a u starších pracovníků je výrazně nižší pravděpodobnost, že se zapojí do programů rekvalifikace a odborné přípravy; vzhledem k tomu, že mikropodniky a malé a střední podniky často nemají dostatek zdrojů na to, aby pro své zaměstnance organizovaly odbornou přípravu a rekvalifikaci;

AD.  vzhledem k tomu, že vyloučení z přístupu k bydlení, bezdomovectví a finanční dostupnost bydlení jsou velkým problémem v řadě členských států a nejméně v deseti z nich je míra přelidněnosti nad evropským průměrem; vzhledem k tomu, že náklady na bydlení jsou pro Evropany největším výdajem a ceny bydlení rostou ve většině členských států rychleji než příjmy; vzhledem k tomu, že nerovnost a vyloučení z přístupu k bydlení se vzájemně posilují a vyloučením z přístupu k bydlení a bezdomovectvím jsou ohroženy zejména ženy, děti a osoby přistěhovaleckého původu;

AE.  vzhledem k tomu, že dlouhodobé výzvy, jako je stárnutí obyvatelstva, digitalizace a její dopady na práci, změna klimatu a neudržitelné využívání přírodních zdrojů, zůstávají naléhavé;

1.  uznává pokrok, kterého bylo dosaženo v souvislosti se srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů, ale konstatuje, že většina členských států čelí problémům přinejmenším s jedním hlavním ukazatelem a že 10 % veškerých hodnocení je klasifikováno jako „kritická situace“;

2.  zdůrazňuje, že sociální cíle a závazky EU jsou stejně důležité jako její hospodářské cíle; zdůrazňuje, že potřeba investovat do sociálního rozvoje není jen prostředkem, jak zaručit, že lze dosáhnout hospodářského růstu a konvergence, ale musí být sama o sobě zvláštním cílem; vítá, že byla uznána důležitost sociálního pilíře i potřeba posílit sociální rozměr EU, jakož i reagovat na nerovnosti uvnitř regionů i mezi nimi; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily sociální práva tím, že provedou evropský pilíř sociálních práv takovým způsobem, aby byl vybudován skutečný sociální rozměr EU, a to i prostřednictvím zohlednění nedávných studií(5) a zlepšení politické viditelnosti a dopadu srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů, přičemž realizují všechna doporučení pro jednotlivé země, včetně těch, která jsou zaměřená na transformační opatření usilující o sociálně, ekonomicky a environmentálně udržitelnější unii; vyzývá Komisi, aby používala 20 zásad evropského pilíře sociálních práv jako ukazatele pro posouzení toho, do jaké míry se jednotlivým zemím podařilo začlenit jejich závazek k sociálnímu pilíři do hospodářských politik, a aby posílila svou kapacitu pro monitorování sociální situace;

3.  požaduje, aby byl evropský semestr plně v souladu s evropským pilířem sociálních práv, přičemž zdůrazňuje rovné zacházení a příležitosti pro ženy a muže, právo na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci a právo na kvalitní a cenově dostupné pečovatelské služby;

4.  poukazuje na skutečnost, že členské státy čelí strukturálním problémům na trhu práce, k nimž patří nízká účast, segmentace trhu práce a rozdíly mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi a kvalifikacemi; konstatuje, že jsou stále více zapotřebí účinná opatření zaměřená na začleňování a opětovné začleňování neaktivních pracovníků, včetně migrantů, na trh práce;

5.  žádá větší konzistentnost v rámci evropského semestru, včetně zajištění toho, že budou v roční analýze růstu a doporučeních pro jednotlivé země odpovídajícím způsobem zohledněny otázky, na něž upozornila společná zpráva o zaměstnanosti, a že priority budou při přechodu do dalšího roku zachovány, pokud nejsou považovány za splněné;

6.  konstatuje, že u ekonomik všech členských států se předpovídá další růst, ale pomalejším tempem; zdůrazňuje, že je třeba překonat nedostatek investic do výzkumu a inovací v oblasti infrastruktury, včetně sociálních, zdravotních a pečovatelských služeb, propagace zdraví a prevence nemocí a důstojného, energeticky účinného bydlení, jakož i do lidského kapitálu; žádá Komisi a členské státy, aby usilovaly o co nejvyšší investice do cenově dostupného, přístupného a cíleného vzdělávání a odborné přípravy vysoké kvality, přičemž posílí opatření pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci, včetně digitálních a přenositelných dovedností, a aby podporovaly celoživotní učení a rozvoj dovedností; zdůrazňuje, že je důležité zaměřit konkrétní opatření na ženy a dívky, které stále nejsou dostatečně zastoupeny v digitálním odvětví a v odvětví vědy, techniky, inženýrství a matematiky (STEM), a posílit počáteční odbornou přípravu učitelů a školitelů a jejich další profesní rozvoj; vyzývá členské státy, aby posílily své systémy odborného vzdělávání, učňovské přípravy, odborné přípravy a učení založeného na praxi a více je sladily se současnými a očekávanými potřebami pracovního trhu; dále konstatuje, jak důležité jsou dovednosti a schopnosti získané v neformálním vzdělávacím prostředí, a vyzývá členské státy, aby vytvořily systémy pro uznávání neformálních dovedností, zejména těch získaných prostřednictvím dobrovolnické činnosti;

7.  sdílí názor Komise, že by se současný hospodářský růst měl využít k předsunutí investic do dekarbonizace evropského průmyslu, dopravy a energetiky; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí a zajistily odpovídající a přístupnou odbornou přípravu pro správný soubor dovedností, včetně podpory pro podniky zapojené do odborné přípravy, rekvalifikace a zvyšování kvalifikací pracovníků, jakož i readaptace systémů vzdělávání a odborné přípravy;

8.  konstatuje, že v některých členských státech zůstává míra nezaměstnanosti vysoká kvůli nedostatečnému růstu a strukturálním nedostatkům, které do velké míry pramení z neúčinných a v mnoha případech rigidních regulačních rámců trhu práce;

9.  konstatuje, že navzdory zlepšení existují podstatné rozdíly mezi členskými státy a regiony, pokud jde o hospodářské oživení a pokrok, které jsou způsobeny dřívějšími strukturálními nedostatky v několika členských státech, zejména v oblasti zaměstnanosti a produktivity; v tomto ohledu se domnívá, že postupná konvergence napříč EU musí řešit také rozdílnost v rámci členských států, neboť mnoho politik a služeb se realizuje na regionální úrovni, a rozdíly mezi regiony tak mají dopad na evropský růstový potenciál;

10.  domnívá se, že srovnávací přehled připojený k sociálnímu pilíři, který se používá jako návod k politickým doporučením, by měl být rovněž využíván jako příklad pro podobné analýzy výkonnosti jednotlivých zemí v souvislosti s politikami zaměřenými na životní prostředí a změnu klimatu, aby mohly být posuzovány s podobnou důsledností;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pečlivě posoudily otázku chudoby pracujících a navrhly řešení na úrovni EU i jednotlivých států, jak s tímto záludným problémem bojovat; domnívá se, že ke zvrácení tohoto trendu musí být přijata okamžitá a koordinovaná opatření, neboť může narušit sociální soudržnost a mezigenerační solidaritu; znovu opakuje, že je znepokojen tím, že navzdory zaznamenanému poklesu zůstává počet osob, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, nadále vysoký; je zejména znepokojen vysokou mírou chudoby dětí, chudoby ve venkovských oblastech a chudoby ve stáří, která postihuje mnohem více ženy než muže; žádá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k podstatnému snížení chudoby, zejména u dětí; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly větší uznání práci a erudici nevládních organizací, organizací věnujících se boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení i samotných osob žijících v chudobě a aby podpořily jejich zapojení do výměny osvědčených postupů; poukazuje na to, že velké nerovnosti snižují výkonnost ekonomiky a potenciál udržitelného růstu podporujícího začlenění;

12.  připomíná, že důstojné mzdy jsou důležité nejen z hlediska sociální soudržnosti, ale i pro udržení silného hospodářství a produktivní pracovní síly; vyzývá členské státy, aby prováděly opatření ke zlepšení kvality pracovních míst a snížení mzdového rozptylu, mimo jiné zvýšením spodní hranice mezd, pokud možno ve formě minimálních mezd stanovených na důstojné úrovni; vyzývá v této souvislosti k zavedení opatření, která by respektovala, podporovala a posilovala kolektivní vyjednávání a postavení pracovníků v systémech stanovování mezd, neboť mají zásadní význam pro vytváření vysoké úrovně pracovních podmínek; je přesvědčen, že to vše by mělo být provedeno s cílem podpořit celkovou poptávku a hospodářské oživení, snížit mzdové nerovnosti a bojovat proti chudobě pracujících; zdůrazňuje v této souvislosti, že evropské právní předpisy a politiky musí respektovat práva a svobody odborů, být v souladu s kolektivními smlouvami a dodržovat rovné zacházení s pracovníky;

13.  zdůrazňuje, že zatímco míra nezaměstnanosti v EU je na nejnižší úrovni, míra volných pracovních míst v Unii činila 2,2 % v roce 2018, oproti 1,9 % v roce 2017; se znepokojením konstatuje, že nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi je značný; připomíná, že úlohou členských států je zajistit přístup ke kvalitnímu vzdělání a odborné přípravě; vyzývá členské státy, aby upřednostnily veřejné investice s cílem zajistit, aby všichni mohli využívat svého práva na kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu; je přesvědčen, že poradenství pro volbu povolání a odborné přípravy se mohou stát motorem udržitelného růstu podporujícího začlenění; zdůrazňuje, že sladění kvalifikací a dovedností s pracovními příležitostmi je předpokladem pro vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU a mělo by se řešit usnadněním užší spolupráce mezi vzdělávacími systémy a podniky a odbory, například podporou duálního vzdělávání, učňovského vzdělávání, učení se prací a učení založeného na praxi ve všech formách a na všech úrovních vzdělávání, včetně vysokoškolského vzdělávání;

14.  vyzývá Komisi, aby dále podporovala portál pracovní mobility EURES a další programy, které usnadňují mobilitu ve vzdělávání a odborné přípravě; poukazuje na to, že vzájemné uznávání kvalifikací zvyšuje šance na zaměstnání zejména v zemích s vysokou mírou volných pracovních míst;

15.  zdůrazňuje, že integrace dlouhodobě nezaměstnaných jednotlivců pomocí individuálně uzpůsobených opatření je klíčovým faktorem v boji proti nerovnostem, chudobě a sociálnímu vyloučení a v konečném důsledku přispěje k vyšší udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení v členských státech; vyzývá v této souvislosti k vynaložení většího úsilí na pěstování dovedností, které jsou na trhu práce relevantní, a k významnému zvýšení podílu odborné přípravy zaměřené na praxi, v zájmu splnění cíle zaměstnatelnosti; domnívá se, že je nezbytné zohlednit sociální situaci těchto občanů a jejich potřeby, pokud jde o dostatečné příjmy, přiměřené bydlení, veřejnou dopravu, zdravotní péči a péči o děti, a rovněž na evropské úrovni zajistit lepší sledování politik prováděných na vnitrostátní úrovni;

16.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), včetně mladých lidí se zdravotním postižením a mladých lidí s komplexními potřebami, mohly v souladu s doporučeními Evropské komise a Evropského účetního dvora využít záruky pro mladé lidi skutečně smysluplným způsobem a mít z ní prospěch; zdůrazňuje, že je důležité řešit stávající nedostatky ovlivňující kvalitu nabídek a dosah systému; je přesvědčen, že by mělo být vyvinuto další úsilí o stanovení norem kvality, poskytování pokračující a zvýšené finanční podpory prostřednictvím finančních nástrojů EU a vnitrostátních rozpočtů a zajištění smysluplného zapojení mladých lidí a organizací mládeže do přípravy, provádění a sledování opatření v rámci záruky pro mladé lidi; zdůrazňuje potřebu uznat, že z důvodu kritérií týkajících se věku nebyla v mládí část nezaměstnaných či podzaměstnaných zahrnuta do opatření zaměřených speciálně na mladší pracovníky, a proto potřebují získat příležitost doplnit si své dovednosti; zdůrazňuje, že klíčem k tomu, jak se vyhnout chudobě, je vzdělání; domnívá se, že je nezbytné, aby ve vzdělávacích institucích byly ve větší míře vyučovány základní digitální dovednosti, jako je používání digitálních médií a základní znalost programování; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu vhodného technického vybavení ve vzdělávacích zařízeních s příslušnou digitální infrastrukturou; vyzývá Komisi a členské státy, aby bez dalších průtahů zavedly duální systém odborného vzdělávání, který je stanoven jakožto vůdčí model v EU, a současně uznaly, že je třeba jej přizpůsobit členským státům;

17.  zdůrazňuje, že je důležité monitorovat procento celkového počtu obyvatel ve věku 15 až 24 let, o nichž se má za to, že nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, jakož i další pomocné ukazatele a zaměřit se zejména na mladé ženy a dívky, neboť mezi oběma pohlavími existuje velký rozdíl, pokud jde o podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy;

18.  konstatuje, že EU nadále trpí strukturálními problémy, jež je nutné vyřešit; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné oživit domácí poptávku podporou veřejných a soukromých investic, rovněž podporou sociálně a ekonomicky vyvážených strukturálních reforem, které by omezily nerovnost a podpořily vznik kvalitních pracovních míst podporujících začlenění, udržitelný růst a sociální investice a odpovědnou fiskální konsolidaci, a tím přispěly k zajištění možnosti dosáhnout větší soudržnosti a vzestupné sociální konvergence příznivé pro podnikání a veřejné služby v zájmu vytvoření kvalitnějších pracovních míst a souběžného vyvážení sociálního a ekonomického rozměru; zdůrazňuje, že těchto priorit se podaří dosáhnout pouze tehdy, pokud budou jako společná strategie upřednostňovány investice do lidského kapitálu;

19.  zdůrazňuje, že sociálně odpovědné reformy musí být založeny na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti a spravedlivě rozděleném bohatství, čímž se vytvoří model, který bude zajišťovat rovnost a sociální ochranu, chránit zranitelné skupiny a zlepšovat životní podmínky všech občanů; dále poukazuje na potřebu změnit zaměření ekonomické politiky EU na sociálně tržní ekonomiku;

20.  vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dosud provedených strukturálních reforem z hlediska jejich dopadu na rovnost mezi muži a ženami;

21.  vyzývá Komisi a všechny členské státy, aby zahájily či zpřísnily regulaci nových forem práce; vyjadřuje v této souvislosti znepokojení ohledně ochrany atypických pracovníků a osob samostatně výdělečně činných, neboť často nemají plný přístup k systému sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a prosazovaly opatření, která se ukázala při omezování nehlášené práce, uznání pracovních práv pracovníků v domácnosti a pečovatelů a při zlepšování pracovních podmínek jako účinná; vyzývá členské státy a Komisi, aby zakázaly smlouvy na nulový počet hodin;

22.  vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci s veřejnými službami zaměstnanosti, sociálními partnery a všemi dalšími zainteresovanými stranami, případně včetně občanské společnosti, rozšířily působnost a účinnost aktivních opatření na podporu trhu práce, a to rovněž tím, že tato opatření zaměří více na výsledky;

23.  poukazuje na význam otázky automatické stabilizace systémů sociálního zabezpečení při pohlcování vln sociálních otřesů vyvolaných vnějšími faktory, jako je např. recese; vyzývá proto členské státy, aby zavedly opatření na obnovení bezpečnosti v zaměstnání tím, že by poskytovaly aktivnější ochranu pracovníků, včetně ochrany v případě propuštění; vyzývá dále členské státy, aby v rámci doporučení MOP č. 202, které stanovuje minimální úroveň sociální ochrany, zajistily a zvýšily investice do systémů sociálního zabezpečení, aby byla zaručena účinnost těchto systémů při potírání a prevenci chudoby a nerovnosti, jakož i jejich udržitelnost;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby intenzivněji usilovaly o další začleňování osob se zdravotním postižením na pracovní trh tím, že budou odstraňovat legislativní překážky, které brání vytváření pobídek pro jejich zaměstnávání, a zajistí přístupnost pracovišť na základě častějšího využívání pomocných technologií s cílem umožnit například komunikaci a mobilitu osob se zdravotním postižením; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby se více snažily zajistit větší zapojení na trhu práce těch, kteří k němu mají nejdál, jako jsou rodiče samoživitelé, neformální pečovatelé, dlouhodobě nemocné osoby, osoby se zdravotním postižením, zdravotními problémy nebo komplikovanými chronickými onemocněními, migranti a uprchlíci a osoby z etnických nebo náboženských menšin; vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí o zvýšení kvalifikace pracovníků a podporovaly důstojná pracovní místa vedoucí ke kvalitnímu zaměstnání;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby byla veškerá opatření na začlenění Romů v souladu se základními zásadami strategie členských států pro integraci Romů;

26.  konstatuje, že mikropodniky a malé a střední podniky jsou mimořádně důležité pro udržitelný a inkluzivní rozvoj, hospodářský růst a vytváření pracovních míst v Evropě; vyzývá k další podpoře, která by mikropodnikům a malým a středním podnikům umožnila organizovat příslušná školení pro své zaměstnance; vyzývá Komisi a členské státy, aby v procesu tvorby politik více a lépe zohledňovaly zájmy mikropodniků a malých a středních podniků tím, že vytvoří vhodný regulační rámec pro podniky, včetně malých podniků a mikropodniků, s cílem vytvářet pracovní místa, například prostřednictvím inteligentní regulace;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o zajištění spravedlivějšího zdanění, mj. v rámci digitální ekonomiky, neboť je základním předpokladem prosazování úspěšnějšího zapojení příslušných osob do společnosti;

28.  je znepokojen tím, že se rovnováze mezi pracovním a soukromým životem dostalo v roční analýze růstu tak málo pozornosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly veškerá opatření nezbytná ke zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a zvýšení rovnosti mezi ženami a muži; vyzývá k rozvoji přístupných a cenově dostupných služeb vysoké kvality v průběhu celého životního cyklu a rovněž služeb péče o děti a vzdělávání v raném věku, přičemž je třeba i nadále usilovat o dosažení barcelonských cílů v oblasti péče o děti z roku 2002 a zajistit právní předpisy na podporu pružných pracovních podmínek; vyzývá k uznání neformálních pečovatelů a rovněž k lepším pracovním podmínkám a přiměřeným formám podpory a uznání důležité práce pečujících rodinných příslušníků, kteří poskytují největší část péče v EU, například poskytováním důchodového pojištění a sociálního zabezpečení a uznáním odborné přípravy a neformálních dovedností; vyzývá k prosazování flexibilních pracovních režimů a využívání výhodné mateřské, otcovské, rodičovské a pečovatelské dovolené; je si vědom toho, že tato záležitost vyžaduje řešení na mnoha úrovních, a vyzývá členské státy, aby ji začaly naléhavě řešit; je přesvědčen o tom, že nezbytným krokem k dosažení větší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem je přijetí směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob;

29.  vyzývá členské státy ke zlepšení rovnosti žen a mužů v příslušných odvětvích a podnicích se zvláštním důrazem na ženy se zdravotním postižením, neboť ty jsou na trhu práce obzvláště zranitelné;

30.  je znepokojen tím, že pracovní trh je v celé EU vertikálně a horizontálně oddělen, že mezi ženami a muži existují rozdíly v odměňování a ve výši důchodů a že jen málo žen je zapojeno do rozhodování; zdůrazňuje, že míra zaměstnanosti žen je stále nižší než u mužů; zdůrazňuje dále, že tento rozdíl v míře zaměstnanosti je ještě znatelnější u matek a žen s odpovědností za péči;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily větší využívání genderové perspektivy při vypracovávání doporučení pro jednotlivé členské státy, programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem tím, že zavedou kvalitativní cíle a opatření, které by řešily otázku přetrvávajících rozdílů mezi muži a ženami, a aby systematicky uplatňovaly zásadu sestavování rozpočtu se zohledněním rovnosti pohlaví;

32.  vyzývá členské státy, aby ve svých národních programech reforem (NPR) stanovily konkrétní kvantitativní cíle týkající se zaměstnanosti žen obecně;

33.  vyzývá Komisi a Radu, aby do strategie pro rok 2020 začlenily pilíř rovnosti žen a mužů a rovněž zastřešující cíl týkající se této oblasti;

34.  vyzývá Komisi, aby ukazatele rovnosti žen a mužů začlenila mezi nástroje evropského semestru ke sledování pokroku, pokud jde o cíle v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly účast žen na trhu práce; dále vyzývá členské státy, aby prolomily patovou situaci v souvislosti se směrnicí o ženách v řídících a dozorčích orgánech;

36.  vyzývá členské státy a Komisi, aby odstranily veškerá omezení zapojení žen na trhu práce, veškerou genderovou předpojatost v oblasti daní a další pobídky, které udržují nerovné úlohy žen a mužů;

37.  žádá zavedení politik na podporu podnikání žen, jež jim umožní přístup k financování a podnikatelským příležitostem tím, že jim poskytnou na míru připravenou odbornou přípravu a zavedou opatření k zajištění spravedlivého sladění pracovního a soukromého života;

38.  poukazuje na to, že diskriminace na základě pohlaví je stále přetrvávajícím problémem, o čemž svědčí rozdíl v odměňování (kdy průměrné hrubé hodinové výdělky mužů jsou přibližně o 16 % vyšší než u žen) a rozdíl ve výši důchodů žen a mužů, který činí 37 %; zdůrazňuje, že rozdíly v důchodech, které jsou nejdůležitějším ukazatelem nerovnosti mezi muži a ženami, jsou výsledkem nedostatečného zastoupení žen v dobře placených odvětvích, jejich diskriminace na trhu práce, vysokého podílu žen pracujících na částečný úvazek a také nedostatečných mechanismů, které by zajistily rozdělení rodinných a pracovních povinností mezi muži a ženami;

39.  připomíná, že změna věkové skladby a s tím související prodloužení průměrné délky života obyvatel vyžaduje přizpůsobení důchodových systémů a v některých členských státech zavedení vhodných reforem, aby se zajistily udržitelné a přiměřené důchody; znovu opakuje svou výzvu k zavedení započitatelných období péče o závislé osoby, která by ve snaze o snížení rozdílů ve výši mezd a důchodů žen a mužů a ve snaze zabezpečit mezigenerační spravedlnost kompenzovala absenci příspěvků žen a mužů v důsledku péče o děti a dlouhodobé péče; vyzývá EU a členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery a organizacemi působícími v oblasti rovnosti žen a mužů přijímaly a prováděly opatření zaměřená na odstranění rozdílů v odměňování a v důchodech žen a mužů; vyzývá členské státy, aby ve snaze doplnit toto úsilí pravidelně mapovaly mzdy; připomíná Evropské radě, aby zvážila možnost, aby byly k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v kontextu evropského semestru využívány výroční zprávy o rovnosti žen a mužů;

40.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit univerzální přístup k veřejným, solidárním a přiměřeným předčasným a starobním důchodům pro všechny občany; je si vědom nelehkého úkolu, který členské státy čeká v souvislosti s nutností zajistit větší udržitelnost důchodových systémů, zdůrazňuje však, že je nutné zachovat v jejich rámci solidaritu; domnívá se, že nejlepším způsobem, jak zajistit udržitelné, spolehlivé a přiměřené důchody pro ženy a muže, je zvýšit celkovou míru zaměstnanosti a vytvářet kvalitní pracovní místa ve všech věkových skupinách zlepšením pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání a vyčlenit nezbytné dodatečné veřejné výdaje; je přesvědčen, že reforma penzijních systémů by se měla mimo jiné zaměřit na skutečný věk odchodu do důchodu a měla by se v ní odrážet tendence vývoje na trhu práce, porodnost, zdravotní stav obyvatelstva a prosperita země, pracovní podmínky a poměr ekonomické závislosti; domnívá se, že tyto reformy musí brát rovněž v potaz situaci milionů pracujících v Evropě, zejména žen, mladých lidí a samostatně výdělečně činných osob, které doplácejí na nejisté, atypické formy zaměstnání, doby nedobrovolné nezaměstnanosti a zkrácení pracovní doby;

41.  podotýká, že sociální a zdravotní služby mají v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení zásadní význam, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily investice a fiskální prostor k rozvoji těchto služeb, tak aby byly cenově dostupné, přístupné a kvalitní;

42.  odsuzuje skutečnost, že krize na trhu s bydlením nebyla zahrnuta mezi hlavní priority politiky pro rok 2019, a vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe využívaly evropský semestr ke sledování dostupnosti bydlení a bezdomovectví, což jsou oblasti, které představují závažný problém, a k tomu, aby bylo v této oblasti dosaženo pokroku; vyzývá Komisi, aby do statistiky Evropské unie v oblasti příjmu a životních podmínek (EU-SILC) zahrnula v první řadě ukazatel příliš vysokých nákladů na bydlení, jakožto součást srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů v souladu se zásadou č. 19 evropského pilíře sociálních práv; poukazuje na to, že vysoká míra přeplněnosti mezi mladými lidmi (ve věku 15–29 let) má nepříznivý vliv na jejich vzdělávání, osobní a profesní rozvoj a na kvalitu života; domnívá se, že je nutné se přednostně věnovat vyčlenění veřejných finančních zdrojů na mladé lidi, kteří nežijí ve slušných podmínkách;

43.  je toho názoru, že politika soudržnosti, jakožto jedna z hlavních oblastí investiční politiky Evropské unie, prokázala svou efektivitu při zvyšování sociální soudržnosti a zmírňování nerovností; vybízí členské státy, aby plně využívaly finančních prostředků, které jsou k dispozici k realizaci evropského pilíře sociálních práv;

44.  opakovaně vyzývá Komisi, aby s cílem usnadnit návrat žen na pracovní trh a zajistit spravedlivou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem podporovala členské státy ve větším využívání strukturálních fondů k investicím do struktury a služeb veřejné péče o děti a starší a další závislé osoby;

45.  připomíná, že roční analýza růstu upřednostňuje řadu oblastí sociálních investic, včetně zdravotnictví, systémů dlouhodobé péče a sociálního bydlení; zdůrazňuje, že Evropský hospodářský a sociální výbor poukázal na mnohé pozitivní účinky řádně dobře naplánovaných, účinných, účelných a do budoucna orientovaných sociálních investic;

46.  vyzývá členské státy, Komisi a Evropský parlament, aby poskytly větší uznání nevládním organizacím v sociální oblasti tím, že se budou v rámci evropského semestru snažit o vedení sociálního dialogu v souladu s článkem 11 Smlouvy o Evropské unii;

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0484. (2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0464. (3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0432. (4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0078. (5) Viz zprávy OECD („In it together: why less inequalities benefits all“, „Na jedné lodi: proč je menší nerovnost výhodná pro všechny“, 2015) a MMF („Causes and consequences of income inequality“, „Příčiny a důsledky rozdílů ve mzdách“, červen 2015).