Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o situaci v oblasti lidských práv v Kazachstánu (2019/2610(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Republikou Kazachstán na straně druhé jménem Unie(1) a na své usnesení ze dne 10. března 2016 o svobodě projevu v Kazachstánu(2),
– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 12. prosince 2017 o uzavření Dohody o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Republikou Kazachstán na straně druhé jménem Unie(3),
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Kazachstánu, včetně usnesení ze dne 18. dubna 2013(4) , 15. března 2012(5)a na usnesení ze dne 17. září 2009 o případu Jevgenije Žovtise v Kazachstánu(6),
– s ohledem na Dohodu o posíleném partnerství a spolupráci, která byla podepsána dne 21. prosince 2015v Astaně,
– s ohledem na své usnesení o stavu provádění strategie EU pro Střední Asii ze dne 15. prosince 2011(7)a na usnesení o provádění strategie EU pro Střední Asii a její revizi ze dne 13. dubna 2016(8),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2015 a 19. června 2017 o strategii EU pro Střední Asii,
– s ohledem na každoročně probíhající dialog mezi EU a Kazachstánem, který se týká oblasti lidských práv,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 21. prosince 2015 podepsala Evropská unie a Kazachstán Dohodu o posíleném partnerství a spolupráci, která má vytvořit široký rámec pro prohloubený politický dialog, spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a v mnoha dalších oblastech; vzhledem k tomu, že tato dohoda klade velký důraz na demokracii a právní stát, lidská práva a základní svobody, zásady tržního hospodářství a udržitelný rozvoj a na spolupráci občanské společnosti, včetně zapojení občanské společnosti do vytváření veřejné politiky;
B. vzhledem k tomu, že Kazachstán se v březnu 2012 stal členem Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise);
C. vzhledem k tomu, že kazašská vláda podle všeho nepřijala žádné kroky za účelem revize široce formulovaných ustanovení článku 174 trestního zákoníku, který zakazuje „podněcování“ sociálních, národnostních nebo jiných nepokojů, a článku 274, který zakazuje „šíření informací, o nichž je známo, že nejsou pravdivé“, zato tato ustanovení nadále používá jako podklad k obvinění a uvěznění aktivistů občanské společnosti a novinářů;
D. vzhledem k tomu, že počet politických vězňů v Kazachstánu vzrostl; vzhledem k tomu, že v roce 2016 se v různých oblastech Kazachstánu konala pokojná shromáždění proti změnám pozemkového práva, která vyústila v zadržení více než 1 000 účastníků (včetně 55 novinářů), z nichž více než 30 bylo následně zatčeno; vzhledem k tomu, že pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování osob potvrdila, že toto zadržení bylo svévolné povahy, že nebyl umožněn spravedlivý proces a že v mnoha případech došlo k závažnému porušení práv; vzhledem k tomu, že aktivista občanské společnosti Maks Bokajev se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody za svoji zákonnou účast na tomto pokojném hromadném shromáždění;
E. vzhledem k tomu, že kazašská vláda spolupracovala s misí Mezinárodní organizace práce (MOP) na vysoké úrovni a zavázala se provést plán, který by řešil obavy MOP, ale nepřijala žádné smysluplné kroky, aby ustanovení tohoto plánu provedla, například aby změnila zákon o odborových organizacích; vzhledem k tomu, že stejně tak neprovedla ani dřívější doporučení výboru MOP pro provádění norem přezkoumat zákon o odborových organizacích a zákoník práce a přijmout veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit, aby Konfederace nezávislých odborových svazů Kazachstánu (CITUK) a její přidružené organizace byly schopny plně vykonávat svá odborová práva;
F. vzhledem k tomu, že odboroví aktivisté Nurbek Kušakbajev a Amin Jeleusinov byli v květnu 2018 podmínečně propuštěni, ale nadále pro ně platí zákaz vykonávat odborovou činnost; vzhledem k tomu, že aktivistka Larisa Charkova čelí podobným omezením, stejně jako pokračující soudní šikaně, a vzhledem k tomu, že další odborový aktivista z města Šymkent Erlan Baltabaj je předmětem trestního vyšetřování na základě pochybných obvinění;
G. vzhledem k tomu, že nové právní předpisy upravující nevládní organizace zpřísnily účetní pravidla organizací občanské společnosti; vzhledem k tomu, že organizace na ochranu lidských práv jsou v souvislosti s dotacemi od mezinárodních dárců vystaveny daňovému zatížení;
H. vzhledem k tomu, že byla vážně ohrožena svoboda náboženského vyznání a přesvědčení; vzhledem k tomu, že orgány používají náboženské přesvědčení jako záminku pro svévolné zadržování; vzhledem k tomu, že Saken Tulbajev byl obviněn z podněcování k náboženské nenávisti a následně uvězněn;
I. vzhledem k tomu, že orgány dne 13. března 2018 zakázaly mírové opoziční hnutí Demokratická volba Kazachstánu (DCK), přičemž zákaz postihl i více než 500 osob, které DCK projevovaly různým způsobem podporu; vzhledem k tomu, že aktivisté Almat Žumagulov a básník Kenžebek Abišev se stali oběťmi boje kazašských orgánů proti DCK a byli odsouzeni k trestu odnětí svobody na 8, respektive 7 let; vzhledem k tomu, že Ablovas Džumajev byl odsouzen ke třem rokům odnětí svobody a Aset Abišev ke čtyřem rokům vězení za kritiku orgánů na internetu a za podporu DCK;
J. vzhledem k tomu, že ačkoli je právo na svobodu sdružování kazašskou ústavou chráněno, je v zemi do značné míry omezeno a zákon o veřejném sdružování nadále požaduje, aby se všechna veřejná sdružení registrovala na Ministerstvu spravedlnosti; vzhledem k tomu, že nové změny tohoto zákona v prosinci 2015 zavedly zatěžující oznamovací povinnost a státní regulaci financování prostřednictvím orgánu jmenovaného vládou; vzhledem k tomu, že osoby, které se zapojují do činnosti neregistrovaných organizací, mohou čelit administrativním a trestním sankcím;
K. vzhledem k tomu, že občanská společnost a lidskoprávní aktivisté nadále čelí represáliím a omezování svých činností, mezi nimi i lidskoprávní aktivistka Jelena Semenova, která má zákaz cestovat kvůli „šíření vědomě nepravdivých informací“, a aktivistka z města Šymkent Ardak Ašimová, která byla obviněna z „podněcování k nesnášenlivosti“ za své kritické příspěvky v sociálních médiích a je násilně zadržována v psychiatrickém zařízení; vzhledem k tomu, že dne 10. května 2018 během cesty delegace Evropského parlamentu do Kazachstánu se policie uchýlila k použití nepřiměřeného násilí vůči pokojným demonstrantům, kteří se snažili s poslanci Evropského parlamentu setkat; vzhledem k tomu, že více než 150 osob policie zadržela a více než 30 protestujících bylo umístěno do správní vazby; vzhledem k tomu, že dne 17. a 18. září 2018 zadržela kazašská policie několik aktivistů, kteří se chtěli setkat se členy delegace Evropského parlamentu;
L. vzhledem k tomu, že v dubnu 2018 vstoupila v platnost nová, restriktivní novela zákona o sdělovacích prostředcích a informacích, nadále je zablokován přístup k informacím v sociálních médiích a Forbes Kazachstán a Ratel.kz čelí trestnímu stíhání, jež vůči nim bylo zahájeno z důvodu „šíření vědomě nepravdivých informací“; vzhledem k tomu, že veřejné orgány kontrolují a omezují používání sociálních sítí; vzhledem k tomu, že blogeři a uživatelé sociálních sítí jsou odsuzováni k trestu odnětí svobody, mezi nimi Ruslan Ginatullin, Igor Čupina a Igor Syčev; vzhledem k tomu, že Muratbek Tungyšbajev byl vydán z Kyrgyzstánu do Kazachstánu v hrubém rozporu s právními předpisy a v Kazachstánu byl vystaven špatnému zacházení;
M. vzhledem k tomu, že normou zůstává beztrestnost těch, kteří se dopouštějí špatného a krutého zacházení na vězních a podezřelých, ačkoli se vláda zavázala k nulové toleranci vůči těmto praktikám; vzhledem k tomu, že veřejné orgány důvěryhodně nevyšetřily údajné kruté praktiky během rozsáhlé stávky v odvětví ropného průmyslu v Žanaozenu v roce 2011;
N. vzhledem k tomu, že úřad státního zástupce v Almaty nenalezl žádné spolehlivé důkazy dokládající údajné kruté zacházení s obchodníkem Iskanderem Jerimbetovem, který byl v říjnu 2018 odsouzen k sedmi letům odnětí svobody za rozsáhlé podvody; vzhledem k tomu, že pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování v roce 2018 dospěla k závěru, že jeho zatčení a zadržování je svévolné, vyzvala k jeho propuštění a vyjádřila znepokojení nad údajným krutým zacházením během jeho pobytu ve vazbě před konáním soudního procesu;
O. vzhledem k tomu, že vysoká míra násilí na ženách a tradiční patriarchální normy a stereotypy představují významnou překážku rovnosti žen a mužů v Kazachstánu; vzhledem k tomu, že podle nevládních organizací zůstává násilí na ženách často neohlášeno a případy násilí na ženách a sexuálního obtěžování jsou vyšetřovány pouze v malé míře;
P. vzhledem k tomu, že LGBTI osoby v Kazachstánu čelí problémům v právní oblasti a diskriminaci; vzhledem k tomu, že v Kazachstánu je sice legální sexuální poměr mezi osobami stejného pohlaví, ať už se jedná o ženy, či muže, avšak páry stejného pohlaví a domácnosti vedené páry stejného pohlaví nemají nárok na stejnou právní ochranu jako páry opačného pohlaví, které uzavřely sňatek;
Q. vzhledem k tomu, že Kazachstán se ve světovém indexu demokracie řadí na 143. místo z celkem 167 zemí, což znamená, že je autoritativním režimem;
1. naléhavě vyzývá Kazachstán, aby dodržoval své mezinárodní závazky, lidská práva a základní svobody; vyzývá kazachstánské orgány, aby skoncovaly s porušováním lidských práv a všemi formami politických represí, v souladu se zásadami uvedenými v článcích 1, 4, 5 a 235 dohody o posíleném partnerství a spolupráci;
2. zdůrazňuje, že posílení politických, hospodářských a kulturních vztahů mezi EU a Kazachstánem musí vycházet ze společného uznávání všeobecně platných hodnot, zejména zásad demokracie, právního státu, řádné správy a dodržování lidských práv; očekává, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci podpoří posilování právního státu a demokratické účasti všech občanů, rozmanitější politické prostředí, lepší fungování, nezávislé a nestranné soudnictví, větší transparentnost a odpovědnost vlády a zlepšení pracovněprávních předpisů;
3. vítá propuštění některých politických vězňů, mezi něž patří: Vladimír Kozlov, Gjuzjal Bajdalinova, Sejtkazy Matajev, Edige Batyrov, Jeržan Orazalinov, Sajat Ibrajev, Aset Matajev, Zinaida Muchortova, Talgat Ajan, pracovníci ropného odvětví ze Žanaozenu a odboráři Amin Jeleusinov a Nurbek Kušakbajev, kteří však byli propuštěni s restrikcemi; vítá rozhodnutí propustit Ardak Ašimovou z psychiatrické léčebny; odsuzuje tak brutální opatření, jako je represivní psychiatrie, a vyzývá ke zrušení nařízení ambulantní psychiatrické péče pro Ašimovou a všech léčebných opatření nařízených aktivistce Nataliji Ulasikové;
4. vyzývá k plné rehabilitaci a okamžitému propuštění všech aktivistů a politických vězňů, kteří jsou v současnosti ve věznicích, mezi něž patří zejména Muchtar Džakišev, Maks Bokajev, Iskander Jerimbetov, Aron Atabek, Sanat Bukenov, Machmabet Abžan a Saken Tulbajev, a ke zrušení omezení pohybu, které bylo nařízeno dalším osobám;
5. naléhavě vyzývá vládu Kazachstánu, aby zúžila článek 174 trestního zákoníku o „podněcování k sociální, národnostní, klanové, rasové či náboženské nesnášenlivosti“ tak, aby nedocházelo k svévolnému pronásledování v rozporu s lidskoprávními normami, a článek 274 trestního zákoníku, který obecně zakazuje „šíření informací, o nichž je známo, že jsou nepravdivé“ a aby propustila aktivisty, novináře a další kritiky, kteří jsou v současnosti na základě těchto článků zadržováni;
6. naléhavě vyzývá vládu Kazachstánu, aby ukončila zásahy proti nezávislým odborovým svazům a aby zrušila omezení jejich činnosti, zastavila politicky motivovaná trestní stíhání vedoucích představitelů odborů, zrušila odsuzující rozsudky Larisy Charkovové, Nurbeka Kušakbajeva a Amina Jeleusinova a umožnila jim znovu vykonávat odborovou činnost bez zásahů a obtěžování; rovněž vládu naléhavě vyzývá, aby se zabývala obavami, které vyjádřil Evropský parlament ohledně trestního vyšetřování Erlana Baltabaje, a aby přezkoumala zákon o odborových organizacích z roku 2014 a zákoník práce z roku 2015 a uvedla je do souladu s normami MOP;
7. naléhavě vyzývá vládu Kazachstánu, aby provedla doporučení zvláštního zpravodaje OSN pro práva na svobodu pokojného shromažďování a sdružování a aby přezkoumala zákon o veřejném sdružování a podmínky pro přístup k financování;
8. naléhavě vyzývá vládu Kazachstánu, aby ukončila veškeré formy svévolného zadržování, odvetných opatření a obtěžování namířené proti aktivistům v oblasti lidských práv, organizacím občanské společnosti a opozičním politickým hnutím, včetně skutečných či domnělých podporovatelů hnutí Demokratická volba Kazachstánu;
9. naléhá na vládu Kazachstánu, aby přezkoumala změny zákona o sdělovacích prostředcích a informacích, který vstoupil v platnost v letošním roce, vyhlásila moratorium na trestný čin pomluvy, přijala veškeré nezbytné kroky ke zrušení příslušných článků v novém trestním zákoníku týkajících se trestného činu pomluvy, zavedla horní hranici pro výši odškodného v občanských soudních řízeních pro nactiutrhání, ukončila obtěžování a odvetná opatření namířené proti novinářům kritizujícím vládu a přestala blokovat přístup k informacím on-line i off-line;
10. žádá, aby byly přijaty příslušné kroky v souvislosti se sděleními Výboru OSN pro lidská práva, pracovní skupiny OSN pro svévolné zadržování a zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mučení; požaduje ochranu obětí mučení, aby jim byla poskytnuta odpovídající lékařská péče a aby byly případy mučení řádně vyšetřeny; požaduje, aby bylo ukončeno zneužívání postupů vydávání osob v rámci systému Interpolu a aby ustalo pronásledování politické opozice; naléhavě vyzývá vládu Kazachstánu, aby splnila své sliby nulové tolerance mučení a aby zajistila úplné prošetření případů údajného mučení, včetně těch, k nimž mělo dojít v souvislosti s událostmi v Žanaozenu; naléhavě vyzývá vládu, aby přezkoumala případ Iskandera Jerimbetova s ohledem na závěry pracovní skupiny OSN pro svévolné zadržování a aby zajistila řádné prošetření údajného mučení;
11. bere na vědomí multietnický a nábožensky pluralitní charakter Kazachstánu a zdůrazňuje potřebu ochrany menšin a jejich práv, zejména pokud jde o používání jazyků, o svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, nediskriminaci a rovné příležitosti; vítá mírové soužití různých společenství v Kazachstánu; naléhavě vyzývá Kazachstán, aby přestal pronásledovat občany za to, že legitimně uplatňují svobodu svědomí a náboženského vyznání; požaduje okamžité propuštění osob odsouzených za jejich přesvědčení;
12. vyzývá příslušné orgány, aby bojovaly proti všem formám násilí vůči ženám; dále požaduje patřičné kroky k zajištění účinných a přístupných kanálů pro oznamování a ochranná opatření, která budou citlivá k potřebám obětí a zaručí důvěrnost; naléhavě vyzývá k ukončení beztrestnosti a k přijetí opatření, která zajistí odpovídající trestní sankce pro pachatele;
13. trvá na tom, aby byla plně dodržována práva LGBTI komunity; vyzývá vládu Kazachstánu, aby zaručila, že tato komunita nebude nijak diskriminována;
14. vyzývá Kazachstán, aby v plné míře provedl doporučení mezinárodní pozorovatelské mise OBSE/ODIHR vyslané k volbám konaným dne 20. března 2016, podle níž má země před sebou ještě velký kus cesty, má-li splnit své závazky vůči OBSE, pokud jde o demokratické volby; naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby neomezovaly působení nezávislých kandidátů; mimoto naléhavě vyzývá k dodržování volebních práv občanů;
15. znovu poukazuje na důležitost spolupráce EU a OBSE na zlepšování osvědčených postupů demokratické správy v zemi, zejména v oblasti lidských práv a právního státu; naléhavě proto vyzývá kazašské orgány, aby rozšířily mandát OBSE v této zemi a zejména aby obnovily mandát centra OBSE v Astaně jakožto důležitou podmínku pro další spolupráci mezi EU a Kazachstánem;
16. vyzývá EU a zejména Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby pozorně sledovaly vývoj v Kazachstánu, v nutných případech jednaly o problematických otázkách s kazašskými orgány, nabízely jim pomoc a pravidelně informovaly Evropský parlament; vyzývá delegaci EU v Astaně, aby nadále aktivně monitorovala situaci a zmiňovala otázku svobody projevu při všech relevantních bilaterálních jednáních; naléhavě vyzývá ESVČ, aby se proaktivně angažovala v pozorovatelských misích pro sledování soudních procesů, s cílem monitorovat politicky citlivá soudní řízení a případy politicky motivovaného stíhání a ověřovat, zda právo na spravedlivý proces platí pro všechny;
17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro Střední Asii, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Kazachstánu.