Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 607/2013 ze dne 12. června 2013 o zrušení nařízení Rady (ES) č. 552/97, kterým se Myanmaru / Barmě dočasně ruší přístup k všeobecným celním preferencím(2), a na své usnesení ze dne 23. května 2013 o obnovení přístupu Myanmaru / Barmy k celním preferencím v rámci systému všeobecných preferencí(3),

–  s ohledem na hodnocení stávajícího nařízení o GSP v polovině období z července 2018(4) a na zprávu Komise o uplatňování nařízení (EU) č. 978/2012(5), k níž je připojen pracovní dokument útvarů Komise ze dne 4. října 2018(6),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 28. ledna 2016 o všeobecném systému preferencí za období 2014-2015(7) a na zprávu Komise ze dne 19. ledna 2018 o všeobecném systému preferencí za období a 2016-2017(8), v nichž jsou posouzeny účinky všeobecného systému preferencí se zaměřením na výkonnost zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+,

–  s ohledem na veřejné slyšení o systému GSP, které zorganizoval Výbor pro mezinárodní obchod (INTA) dne 16. února 2016, výměnu názorů na poskytnutí režimu GSP+ Srí Lance ze dne 21. března 2017 a na výměnu názorů na provádění nařízení o systému GSP ze dne 19. února 2018,

–  s ohledem na články 5 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1409/2014/MHZ o neprovedení předběžného posouzení dopadu dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem na lidská práva(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 k provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2018 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2017 a politice Evropské unie v této oblasti(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl(12),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o aktuálním stavu provádění bangladéšského paktu udržitelnosti(13),

–  s ohledem na dobrovolná partnerství pro konkrétní země, jako je např. bangladéšský pakt udržitelnosti a Myanmarská iniciativa pro pracovní práva,

–  s ohledem na společnou strategii EU a jejích členských států z roku 2007 nazvanou „Pomoc v oblasti obchodu: zlepšení podpory EU se zaměřením na potřeby související s obchodem v rozvojových zemích“,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje do roku 2030 stanovené OSN,

–  s ohledem na základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o dětské práci, nucené práci, diskriminaci, svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2016 o EU a odpovědných globálních hodnotových řetězcích,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce(14),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu(15),

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj (A8-0090/2019),

A.  vzhledem k tomu, že EU byla první, kdo v roce 1971 v návaznosti na doporučení Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) zavedl všeobecný systém preferencí (GSP), v jehož rámci průmyslové země poskytují všeobecné, nereciproční a nediskriminační obchodní preference rozvojovým zemím, a tím jim pomáhají vytvářet dodatečné příjmy prostřednictvím mezinárodního obchodu ve snaze snížit chudobu, podporovat řádnou správu věcí veřejných a podporovat udržitelný rozvoj;

B.  vzhledem k tomu, že článek 207 SFEU uvádí, že obchodní politika EU musí stavět na zásadách a cílech vnější politiky Unie a že má prosazovat hodnoty, o něž se Unie zasazuje a které jsou stanoveny v článku 2 SEU, a přispívat také k prosazování cílů uvedených v článku 21 SEU, včetně upevnění demokracie a právního státu, dodržování lidských práv, základních práv a svobod, rovnosti, úcty k lidské důstojnosti a ochrany životního prostředí a sociálních práv;

C.  vzhledem k tomu, že ve svých závěrech veřejná ochránkyně práv EU uvedla následující: řádná správa věcí veřejných s sebou nese dodržování a respektování základních práv; pokud nejsou dodržována základní práva, nemůže správa věcí veřejných probíhat řádně; orgány a instituce EU musí vždy zvažovat soulad svých opatření se základními právy a měly by vždy usilovat o podporu lidských práv v partnerských zemích;

D.  vzhledem k tomu, že stávající systém GSP byl zaveden nařízením (EU) č. 978/2012 přijatým na základě článku 207 SFEU řádným legislativním postupem, přičemž v případě nařízení o GSP jednal Evropský parlament poprvé v roli spolunormotvůrce;

E.  vzhledem k tomu, že podle článku 40 nařízení o GSP má Komise pět let po přijetí tohoto nařízení předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování, na jejímž základě by mělo být utvářeno příští nařízení o GSP, jež má být přijato do roku 2022; vzhledem k tomu, že toto nařízení je platné od 1. ledna 2014; vzhledem k tomu, že bylo provedeno důkladné nezávislé hodnocení fungování stávajícího nařízení ve snaze poskytnout informace pro účely přezkumu ze strany Komise a že byl vypracován seznam konkrétních doporučení;

F.  vzhledem k tomu, že tento systém obsahuje tři opatření: obecný systém všeobecných celních preferencí, režim pobídek GSP + a režim „Vše kromě zbraní“; vzhledem k tomu, že země zvýhodněné standardním způsobem v rámci systému GSP – v současné době 18 zemí – využívají snížené celní sazby u 66 % všech kategorií produktů EU; vzhledem k tomu, že osm zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ vyváží 66 % všech kategorií výrobků osvobozených od cla výměnou za svůj závazek účinně provádět 27 klíčových mezinárodních úmluv týkajících se pracovních práv, lidských práv, řádné správy věcí veřejných a životního prostředí; vzhledem k tomu, že 49 nejméně rozvinutým zemím je v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ zajištěn bezcelní přístup do EU u všech produktů s výjimkou zbraní a střeliva; vzhledem k tomu, že všechny země zvýhodněné v rámci uvedeného systému jsou v souladu s nařízením o GSP vázány mezinárodními úmluvami o lidských a pracovních právech a že země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ jsou rovněž vázány mezinárodními úmluvami v oblasti životního prostředí a řádné správy věcí veřejných; vzhledem k tomu, že pouze režim GSP+ zavádí strukturovaný dialog, který hodnotí účinné provádění těchto úmluv ze strany zvýhodněných zemí; vzhledem k tomu, že země zvýhodněné v rámci systému GSP musí rovněž být schopny uplatňovat mezinárodní standardy a normy, včetně vypracovávání, provádění a vymáhání odpovídajících právních předpisů, zejména v oblasti budování právního státu a boje proti korupci;

G.  vzhledem k tomu, že hlavními cíli reformy systému GSP z roku 2012 bylo více se zaměřit na země, které potřebují pomoc, tedy nejméně rozvinuté země a další země s nízkými a nižšími příjmy, dále prosazovat hlavní zásady udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných, posilovat stabilitu a předvídatelnost a upevnit jistotu na straně podniků;

H.  vzhledem k tomu, že existuje několik mezinárodních úmluv, pokynů a pravidel, jejichž cílem je bránit porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že zejména země zvýhodněné v rámci systému GSP mají povinnost se těmito pokyny řídit a vytvářet odpovídající právní a hospodářské podmínky pro působení podniků a jejich začlenění do globálních dodavatelských řetězců;

I.  vzhledem k tomu, že EU by měla ještě účinněji reagovat na sociální a environmentální dumping a nekalou soutěž i nekalé obchodní praktiky a kromě toho rovněž zajistit rovné podmínky;

J.  vzhledem k tomu, že vývozní zpracovatelské zóny jsou v několika zemích vyňaty z vnitrostátních pracovněprávních předpisů, což stojí v cestě plnému využívání práva podílet se na činnosti odborových organizací nebo předkládat zákonné opravné prostředky; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je v rozporu se základními normami MOP a mohla by vést k dalším negativním dopadům na lidská práva;

K.  vzhledem k tomu, že v článku 8 SFEU je pevně zakotvena rovnost žen a mužů ve všech politikách EU; vzhledem k tomu, že dohody o obchodu a investicích mají vzhledem ke strukturální nerovnosti mezi ženami a muži zpravidla různý dopad na obě pohlaví; vzhledem k tomu, že podle MOP se v roce 2012 oběťmi nucené práce na celém světě stalo 21 milionů osob, z nichž bylo 55 % žen a dívek, a že u 90 % této skupiny lidí se tak dělo v soukromém sektoru;

L.  vzhledem k tomu, že čl. 19 odst. 6 nařízení o GSP vyžaduje, aby Komise zohlednila „všechny významné informace“ při určování toho, zda země zvýhodněné v rámci systému GSP řádně dodržují své závazky v oblasti lidských práv, včetně informací poskytnutých občanskou společností; vzhledem k tomu, že zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů do provádění systému GSP může posílit legitimitu a účinnost společné obchodní politiky EU;

M.  vzhledem k tomu, že nařízení o GSP umožňuje EU pozastavit preferenční režimy v nejzávažnějších případech porušování lidských práv na základě ustanovení kapitoly V, čl. 19, odst. 1, písm. a) nařízení o GSP, které stanoví, že preferenční zacházení může být dočasně zrušeno z řady důvodů, včetně závažného a systematického porušování zásad stanovených v úmluvách uvedených v části A přílohy VIII;

N.  vzhledem k tomu, že Evropská komise zahájila šetření týkající se Kambodže a připravuje zahájení šetření Myanmaru / Barmy týkající se porušování lidských práv v rámci případného vyřazení z režimu „Vše kromě zbraní“;

Hlavní závěry a doporučení

1.  vítá hodnocení v polovině období, které je zaměřené na uplatňování stávajícího nařízení o GSP a hodnotí pravděpodobnost dosažení cílů, které v něm byly stanoveny; vítá skutečnost, že díky novému nařízení došlo k nárůstu vývozu ze zemí zvýhodněných v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ a režimu GSP+, což je významný příspěvek k vymýcení chudoby;

2.  s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 vstoupilo na území EU v rámci systému GSP dovezené zboží v hodnotě 62,6 miliardy EUR (stoupající tendence), které lze rozčlenit takto: 31,6 miliardy EUR ze zemí zvýhodněných v rámci standardního systému GSP, přibližně 7,5 miliardy EUR ze zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ a 23,5 miliardy EUR ze zemí zvýhodněných v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ (údaje Eurostatu ze září 2017);

3.  připomíná, že systém GSP pomáhá průmyslu rozvojových zemí překonat obtíže, s nimiž se tyto země potýkají na vývozních trzích v důsledku vysokých počátečních nákladů; připomíná, že účelem systému GSP je v souladu s cíli UNCTAD zvýšit příjmy z vývozu, podpořit industrializaci rozvojových zemí, a tedy i nejméně rozvinutých zemí, urychlit jejich růst a v konečném důsledku odstranit chudobu;

4.  připomíná, že režim GSP+ je klíčovým nástrojem obchodní politiky EU, který poskytuje lepší přístup na trh a je doplněn striktním monitorovacím mechanismem s cílem prosazovat lidská a pracovní práva, ochranu životního prostředí a řádnou správu věcí veřejných v rozvojových zemích ve zranitelném postavení;

5.  konstatuje, že současné nařízení o GSP je v platnosti po dobu tří let od zahájení procesu hodnocení v polovině období, které již identifikovalo prvky, jejichž reformu je třeba v rámci příštího nařízení o GSP zvážit; vítá doporučení obsažená v závěrečné zprávě o hodnocení v polovině období;

6.  zdůrazňuje, že systém GSP jako součást obchodní politiky EU musí vycházet ze zásad vnější politiky Unie (účinnost, transparentnost a hodnoty), jak je stanoveno v článku 21 SEU; zdůrazňuje, že článek 208 SFEU zavádí zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a jako hlavní cíl stanoví vymýcení chudoby; zdůrazňuje, že sdělení Komise „Obchod pro všechny“ tyto zásady potvrzuje;

7.  uznává, že režim GSP+ hraje důležitou roli při prosazování mezinárodních pracovních práv, lidských práv, řádné správy věcí veřejných a norem ochrany životního prostředí ve zvýhodněných zemích, a to nejen tím, že jim poskytuje pobídky k dodržování těchto norem, ale také tím, že udržuje platformu pro pravidelný dialog v oblastech, na které se vztahují dané úmluvy, a podporuje zapojení do zásadních reforem;

8.  uznává, že systém GSP znamená pro země zvýhodněné v jeho rámci i pro EU hospodářský přínos, neboť došlo ke zvýšení vývozu do EU a zvýšila se míra využívání preferencí zeměmi zvýhodněných v rámci režimů „Vše kromě zbraní“ a GSP+; naléhavě vyzývá EU, aby usilovala o zvyšování povědomí o pravidlech systému GSP v zemích zvýhodněných v jeho rámci s cílem podpořit ještě účinnější využívání tohoto systému; žádá Komisi, aby posoudila rozdělení zisku ve vztahu k systému GSP vzhledem k dostupnosti údajů, bude-li to možné; bere na vědomí, že v některých případech měly zvýšený vývoz a hospodářské příležitosti rovněž nezamýšlený nepřímý negativní účinek na lidská práva a společenský rozvoj, který vedl například k zabírání půdy či nedostatečnému dodržování pracovních práv; zdůrazňuje proto, že obchodní preference musí být následovány reformami a prováděním mezinárodních úmluv s cílem předejít možnosti, že programy GSP povedou ke zvýšení úrovně environmentálního a sociálního dumpingu;

9.  vítá zjednodušený mechanismus vstupu do systému GSP+, aby se stal atraktivnější pro země, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP; zdůrazňuje skutečnost, že mnohé kandidátské země pro režim GSP+ ratifikovaly několik mezinárodních úmluv nezbytných pro přijetí do režimu GSP+; zdůrazňuje, že lepší, soustavné a systematické sledování procesu provádění má zásadní význam a lze jej dosáhnout posílením spolupráce mezi všemi aktéry s cílem zlepšit shromažďování informací a důkladnou analýzu tím, že budou využity veškeré dostupné informace a zdroje, jako jsou zprávy mezinárodních monitorovacích orgánů, včetně OSN, MOP, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jakož i přímým zapojením občanské společnosti a sociálních partnerů do tohoto procesu; zdůrazňuje, že je to nezbytné pro to, aby byl prostřednictvím účinného provádění 27 úmluv využit plný potenciál režimu GSP+ ke zlepšení situace v oblasti práv pracovníků, prosazování rovnosti žen a mužů a odstranění dětské a nucené práce;

10.  naléhavě vyzývá Komisi, aby se během jednání se zeměmi zvýhodněnými v rámci režimu GSP+ a prostřednictvím intenzivnějšího zapojení EBA zabývala problémem zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost, a ochranou ohrožených ochránců lidských práv, neboť tyto otázky přímo souvisejí se závazky vyplývajícími z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a příslušných ustanovení základních úmluv MOP, a to v souladu se sdělením Komise „ Obchod pro všechny“; dále žádá Komisi, aby přezkoumala další možnosti strukturované, formální a nezávislé účasti občanské společnosti, zástupců odborů a soukromého sektoru, které by mohly sloužit jako možné cesty k posílení procesu monitorování;

11.  zdůrazňuje, že systém GSP celkově vytváří pobídky k ratifikaci mezinárodních úmluv, a tím vytváří lepší rámec pro pokrok; zdůrazňuje význam zavádění dalších důkladných opatření k zajištění pozitivního vlivu GSP na vývoj v oblasti životního prostředí; doporučuje, aby byla Pařížská dohoda přidána na seznam 27 hlavních mezinárodních úmluv, které musí země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ dodržovat; zdůrazňuje, že je zapotřebí ještě mnoho učinit, aby bylo ve zvýhodněných zemích dosaženo modelu udržitelného rozvoje;

12.  uznává pokrok dosažený v oblasti účinného provádění prostřednictvím zvýšeného monitorování a dialogu mezi EU a zvýhodněnými zeměmi, zejména při monitorování provádění 27 hlavních úmluv; zdůrazňuje potřebu další koordinace mezi Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ,) delegacemi Unie, diplomatickými misemi členských států, vládami zvýhodněných zemí, mezinárodními organizacemi, podniky, sociálními partnery a občanskou společností s cílem zlepšit shromažďování informací a poskytovat podrobnější analýzu monitorování; doporučuje co největší transparentnost a intenzivnější komunikaci mezi spolunormotvůrci a zúčastněnými stranami v procesu vyřazování ze systému GSP, zejména v průběhu šetření prováděného Komisí;

13.  uznává, že ratifikace a pokrok v oblasti účinného provádění příslušných úmluv jsou důležitými referenčními hodnotami k dosažení nezbytného pokroku v rámci tohoto systému; žádá Komisi, aby zajistila, aby opatření přijatá za účelem sledování účinného provádění úmluv zvýhodněnými zeměmi byla plně v souladu se strategickými dokumenty pro jednotlivé země s cílem zajistit soudržnost a začleňování lidských práv do obchodní politiky;

14.  zdůrazňuje potřebu neustálé angažovanosti a dalšího zvyšování transparentnosti při monitorování režimu GSP+, přičemž je nutné zajistit, aby EU mohla v rámci dialogu se zvýhodněnými zeměmi plně využít svého vlivu, zejména pokud jde o hodnocení výsledků; vyzývá Komisi, aby v této oblasti a v oblasti dialogu se zvýhodněnými zeměmi zvážila další kroky s cílem zvýšit transparentnost, dohled a účinnost systému;

15.  domnívá se, že každé rozhodnutí o pozastavení preferencí musí být zcela v souladu s obecným cílem zmírňování chudoby, a zdůrazňuje, že akty sekundárního práva EU musí být navrženy a vykládány v souladu s primárním právem EU a obecnými zásadami práva EU v tomto ohledu; zdůrazňuje proto, že je třeba zachovat současný cílený přístup ke zrušení preferencí a zajistit, aby toto zrušení bylo omezeno na konkrétní odvětví a koncipováno tak, aby se minimalizovaly negativní dopady na místní obyvatelstvo; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby využívala možností postupného odebírání obchodních preferencí nebo jiných časově omezených opatření k jejich odejmutí; zdůrazňuje konečně, že odebrání obchodních preferencí by mělo být vnímáno jako krajní opatření, jež se použije pouze tehdy, vyskytnou-li se závažné nedostatky v účinném provádění mezinárodních úmluv a zvýhodněná země projeví jasnou neochotu a nezájem tyto nedostatky řešit; současně zdůrazňuje podmínečnou povahu systémů a skutečnost, že by tato podmíněnost měla být využita k zachování důvěryhodnosti každého systému a k zajištění opatření v případech závažného a systematického porušování úmluv;

16.  vítá nedávná rozhodnutí Komise o zahájení postupu odnětí preferencí v rámci systému EBA Kambodži a vyslání mimořádné mise EU na vysoké úrovni do Myanmaru v reakci na situaci v oblasti lidských práv v obou zemích; očekává, že Komise bude Parlament průběžně a důkladně informovat a zapojovat do dalších kroků, včetně pozastavení preferencí;

17.  konstatuje, že počet zvýhodněných zemí se výrazně snížil v důsledku reformy kritérií způsobilosti, což spolu s odstupňováním výrobků vedlo k celkovému poklesu objemu dovozu ze zemí GSP do EU; uznává, že tyto reformy umožňují zaměřit preference na země, které to nejvíce potřebují; žádá Komisi, aby při posuzování dopadu příštího nařízení zajistila soulad a soudržnost mezi systémem GSP a režimy dohod o volném obchodu, a zachovala tak ústřední úlohu systému GSP pro rozvojové země v obchodní politice EU; v této souvislosti konstatuje, že země zvýhodněné v rámci režimu EBA čelí zvýšenému konkurenčnímu tlaku zemí, které uzavřely dohody o volném obchodu s EU; dále konstatuje, že na některé země, které byly dříve v rámci režimu GSP+ sledovány, se nyní vztahují dohody o volném obchodu obsahující kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, které by měly být účinné a vymahatelné;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že systém GSP, zejména v případě 29 zemí EBA, nevedl k žádné změně, a v některých případech způsobil zhoršení jejich profilů diverzifikace vývozu na úrovni výrobků; dále vyjadřuje politování nad tím, že dostatečně nepřispěl k hospodářské diverzifikaci; požaduje přijetí dalších opatření s cílem zvýšit diverzifikaci vývozu ze zemí GSP; vyjadřuje politování nad tím, že diverzifikace mezi zvýhodněnými zeměmi byla zřejmě narušena v důsledku odstranění možnosti kumulace se zeměmi, které byly ze systému GSP vyloučeny, neboť již nemohou déle využívat pravidel původu pro země zvýhodněné v rámci systému GSP; důrazně požaduje opětovné zavedení této možnosti, zejména pro nejzranitelnější země; bere na vědomí významný pokles diverzifikace vývozu u zemí zvýhodněných v rámci standardního systému GSP na všech odvětvových úrovních; vyzývá dále Komisi, aby zvážila další možnost úpravy a rozšíření seznamu výrobků, které mají být zahrnuty do nařízení, pokud jde o polotovary a hotové výrobky, a aby v případě potřeby zmírnila pravidla původu pro nejzranitelnější země; vybízí dále země zvýhodněné v rámci systému GSP, aby zavedly účinná opatření zaměřená na diverzifikaci výrobků; v tomto smyslu zdůrazňuje potřebu vytvořit přístup ke znalostem a technologiím s cílem diverzifikovat výrobky, aby se vývozy mohly v celosvětové konkurenci udržet, zejména v Evropě;

19.  vyzývá země zvýhodněné v rámci systému GSP, aby zavedly a účinně prováděly právní opatření na ochranu duševního vlastnictví;

20.  vítá skutečnost, že míra využívání preferencí pro země zvýhodněné v rámci režimu EBA je vysoká; zdůrazňuje význam budování kapacit ve zvýhodněných zemích, aby mohly mít ze systému co největší prospěch; požaduje, aby opatření v rámci iniciativy pomoci na podporu obchodu (Aid for Trade) byla v tomto ohledu účinněji využívána; domnívá se, že by mělo být zváženo zahrnutí služeb do příštího nařízení o GSP s cílem dále podporovat zvýšenou diverzifikaci; v této souvislosti dále zdůrazňuje význam mezipodnikového přístupu; požaduje zřízení odvětvových, mnohostranných platforem a online nástrojů, které by spojovaly vývozní podniky ze zemí zvýhodněných v rámci systému GSP, dovozní podniky v EU a potenciální nové podniky na obou stranách – ty, které v současné době nevyvážejí ani nedovážejí –, s cílem vyměňovat si osvědčené postupy a zvyšovat povědomí o pravidlech, podmínkách a hospodářských perspektivách, které systém GSP nabízí;

21.  vítá uzavření prvního šetření ohledně ochranných opatření podle tohoto nařízení a domnívá se, že by se tímto ustanovením měla zajistit ochrana finančních, hospodářských, sociálních a environmentálních zájmů EU; zdůrazňuje, že při poskytování preferencí pro citlivé výrobky je třeba umožnit, aby jim bylo poskytnuto zvláštní zacházení, aby se zabránilo ohrožení určitých odvětví;

22.  zdůrazňuje, že na všechny části území zvýhodněných zemí, včetně vývozních zpracovatelských zón, se vztahuje režim a závazky vyplývající z ratifikace příslušných úmluv; naléhavě vyzývá zvýhodněné země, aby účinně zavedly pracovní normy, a naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala porušováním norem MOP, včetně kolektivního vyjednávání a svobody sdružování ve vývozních zpracovatelských zónách v současných nebo potenciálních zvýhodněných zemích, a aby zajistila odstranění veškerých výjimek; vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnosti, jak zajistit, aby výrobky z vývozních zpracovatelských zón nespadaly do systému preferencí, pokud jsou vyňaty z vnitrostátních právních předpisů a v rozporu s příslušnými mezinárodními úmluvami;

23.  zdůrazňuje, že systém GSP zvýšil dynamiku podnikového sektoru, do jisté míry přispěl k posílení ekonomického postavení žen a podpořil zvýšení jejich podílu mezi výdělečně činným obyvatelstvem, zejména v průmyslových odvětvích zemí vývozu, které obchodují s EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité vytvořit pro ženy vhodné podnikatelské prostředí, aby mohly těchto nových dovedností a zkušeností využít a v rámci podnikových struktur postupovat na vyšší pozice nebo být schopny založit vlastní nové podniky; konstatuje nicméně, že ženy jsou i nadále diskriminovány, a je znepokojen pracovními podmínkami žen, zejména v textilním a oděvním průmyslu; připomíná své usnesení ze dne 27. dubna 2017 a vyzývá Komisi, aby na něj navázala;

24.  vítá vliv GSP na zavádění čistších a bezpečnějších technologií a na dobrovolné iniciativy v oblasti sociální odpovědnosti podniků, což má přímý pozitivní dopad na pracovníky a životní prostředí; zastává názor, že by měla být plánována opatření na další podporu a spolehlivé posouzení tohoto rozvoje; uznává, že je v této souvislosti třeba nalézt správnou rovnováhu mezi regulačními a dobrovolnými opatřeními v oblasti náležité péče podniků, a vyzývá Komisi, aby hledala způsoby, jak stanovit povinnosti náležité péče;

25.  domnívá se, že by EU měla zajistit soudržnost politik tím, že bude další mezinárodní aktéry, jako jsou nadnárodní společnosti, pobízet k plné účasti na zlepšování lidských a sociálních práv a environmentálních norem na celém světě, mimo jiné i stanovením požadavků pro hospodářské subjekty, aby zavedly postupy náležité péče v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv; vybízí Komisi, aby se ujala vedení s cíle zajistit dodržování lidských a pracovních práv v celosvětových hodnotových řetězcích a aby vypracovala o realizaci usnesení Parlamentu z roku 2016 o provádění jeho doporučení týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků, včetně jeho výzvy k zahrnutí sociální odpovědnosti podniků do tohoto nařízení a k reformě pravidel WTO tak, aby obsahovala požadavky na opatření týkající se náležité péče a transparentnosti v dodavatelském řetězci vycházející z obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

26.  připomíná, že EU musí v zájmu zajištění souladu s politikami dalších mezinárodních aktérů, například nadnárodních společností, vybízet k plnému zapojení v zájmu dodržování lidských práv, práv dítěte, sociálních práv, environmentálních práv a veřejného zdraví ve světě; vyzývá EU, aby v celosvětových hodnotových řetězcích, tedy v celém dodavatelském řetězci, zajistila dodržování lidských práv v pracovněprávní oblasti;

27.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s příštím nařízením o GSP přezkoumala možnost zavedení dodatečných celních preferencí pro výrobky, které jsou prokazatelně vyráběny udržitelným způsobem; domnívá se, že by zboží mělo podléhat dobrovolné certifikaci udržitelného způsobu výroby a při jeho dovozu do EU by měly být předkládány odpovídající doklady;

o
o   o

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1. (2) Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 13. (3) Úř. věst. C 55, 12.2.2016, s. 112. (4) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2018/october/tradoc_157434.pdf (5) COM(2018)0665. (6) SWD(2018)0430. (7) COM(2016)0029. (8) COM(2018)0036. (9) https://www.ombudsman.europa.eu/cs/decision/en/64308 (10) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 19. (11) Přijaté texty, P8_TA(2018)0515. (12) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 100. (13) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 100. (14) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 33. (15) http://www.europarl.europa.eu/RegData/organes/conf_pres_groupes/proces_verbal/2002/12-12/CPG_PV(2002)12-12(ANN01)_EN.doc