Evropský parlament,

–  s ohledem na rezoluci Organizace spojených národů nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015 v New Yorku,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), na Pařížskou dohodu přijatou na 21. konferenci smluvních stran (COP21) v Paříži dne 12. prosince 2015 a na předložení zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků EU a jejích členských států ze strany Lotyšska a Evropské komise dne 6. března 2015,

–  s ohledem na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se konala v Addis Abebě ve dnech 13.–16. července 2015,

–  s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 7 SFEU, který potvrzuje, že EU „zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům“,

–  s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise ze dne 7. června 2017 nazvané ‘Nový evropský konsensus o rozvoji – „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ ’(1),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti – Evropské úsilí v oblasti udržitelnosti“(COM(2016)0739),

–  s ohledem na diskusní dokument Komise nazvaný „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“, jenž byl zveřejněn dne 30. ledna 2019,

–  s ohledem na mnohostrannou platformu na vysoké úrovni pro provádění cílů udržitelného rozvoje stanovenými OSN a na její společný příspěvek ze dne 11. října 2018, v němž se doporučuje, aby EU rozvíjela a prováděla komplexní vizionářskou a transformační strategii pro udržitelnou Evropu 2030, jíž se budou řídit všechny politiky a programy EU, včetně průběžných i dlouhodobých cílů, a která stanoví vizi EU pro udržitelnou Evropu nad rámec Agendy 2030,

–  s ohledem na zprávu EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje z roku 2019, která byla zveřejněna dne 28. ledna 2019,

–  s ohledem na všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 s názvem „Spokojený život v mezích naší planety“(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o financování rozvoje(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledování a přezkumu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o zprávě EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2015(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o úsilí EU v oblasti udržitelnosti(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2018(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2018 o porušování práv původních obyvatel ve světě, včetně zabírání půdy(9),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. června 2017 ohledně reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 (10502/17),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+), který předložila Evropská komise dne 30. května 2018 (COM(2018)0382),

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

–  s ohledem na společné prohlášení Světové zdravotnické organizace a Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2018 nazvané „Jednotně za urychlení pokroku v oblasti cílů udržitelného rozvoje týkajících se zdraví – nikoho neopomenout“,

–  s ohledem na monitorovací zprávu Eurostatu za rok 2018 o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU,

–  s ohledem na strategii Evropa 2020,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 nazvané: „Vhodnější ukazatele k hodnocení cílů udržitelného rozvoje – příspěvek občanské společnosti“,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 18. října 2018 (EUCO 13/18), kde se uvádí, že EU a její členské státy se v plné míře ztotožňují s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a jsou pevně odhodlány ji provádět, a v nichž Evropská rada uvítala záměr Komise zveřejnit v roce 2018 diskusní dokument, který by podle ní měl položit základ pro komplexní strategii provádění této agendy v roce 2019,

–  s ohledem na priority EU v Organizaci spojených národů a na 73. Valném shromáždění Organizace spojených národů (září 2018 – září 2019), jež přijala Rada dne 25. června 2018,

–  s ohledem na příspěvek mnohostranné platformy pro cíle udržitelného rozvoje k diskusnímu dokumentu Komise nazvaném „Směrem k udržitelné Evropě do roku 2030“, jenž byl zveřejněn dne 12. října 2018,

–  s ohledem na globální pakt o migraci a globální pakt o uprchlících z roku 2018,

–  s ohledem na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, který přijaly členské státy OSN dne 18. března 2015 na třetí světové konferenci OSN o snižování rizika katastrof,

–  s ohledem na společné komuniké Evropské unie a Organizace spojených národů ze dne 27. září 2018 nazvané „Obnovené partnerství v oblasti rozvoje“(10),

–  s ohledem na společné komuniké vydané po třetím trojstranném zasedání Africké unie, Evropské unie a Organizace spojených národů v New Yorku dne 23. září 2018(11),

–  s ohledem na společné tiskové prohlášení EU a OSN ze dne 23. září 2018(12),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro rozvoj a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0160/2019),

A.  vzhledem k tomu, že Agenda 2030 má transformační potenciál a stanovuje univerzální, ambiciózní, komplexní, nedělitelné a vzájemně provázané cíle, které jsou zaměřeny na vymýcení chudoby, boj proti rostoucím nerovnostem a diskriminaci, podporu prosperity, udržitelnost, odpovědnost za životní prostředí, sociální začleňování, rovnost žen a mužů a dodržování lidských práv, zajišťování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a upevňování míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou k dosažení cílů udržitelného rozvoje je přijetí okamžitých opatření na všech úrovních spolu s účinnou evropskou strategií provádění a mechanismy monitorování a přezkumu;

B.  vzhledem k tomu, že Agenda 2030 a cíle udržitelného rozvoje představují ambiciózní vizi více prosperujícího, inkluzivnějšího a odolnějšího světa; vzhledem k tomu, že Agenda 2030 je založena na základních hodnotách Unie, jako jsou demokracie, účast na společenském dění, sociální spravedlnost, solidarita, udržitelnost a dodržování zásad právního státu a lidských práv v rámci EU, jejích členských státech a na celém světě; vzhledem k tomu, že snaha o dosažení cílů udržitelného rozvoje proto přirozeně vychází z plánů Unie vybudovat lepší, zdravější a udržitelnější budoucnost pro Evropu, která by měla patřit mezi strategické priority EU;

C.  vzhledem k tomu, že Agenda 2030 a dosažení cílů udržitelného rozvoje představuje výzvu; vzhledem k tomu, že 17 cílů a 169 dílčích cílů vyžaduje koordinaci mezi EU a jejími členskými státy, Evropským parlamentem, vnitrostátními parlamenty a regionálními a místními orgány a víceúrovňovou správu založenou také na aktivním a rozsáhlém zapojení široké veřejnosti, občanské společnosti a soukromého sektoru;

D.  vzhledem k tomu, že zapojení sociálních partnerů má od počátku při plnění Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje rozhodující roli a podporuje začlenění priorit, jako je důstojná práce, boj proti nerovnostem a účast občanské společnosti; vzhledem k tomu, že jejich aktivní účast v procesu přezkumu dosaženého pokroku a provádění Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje je klíčová;

E.  vzhledem k tomu, že Komise dosud nestanovila komplexní strategii pro provádění Agendy 2030, jež by zahrnovala oblasti vnitřní a vnější politiky EU spolu s podrobným harmonogramem až do roku 2030, cíle a konkrétní opatření, jak o to požádal Parlament, Rada a Evropská rada, ani nezačlenila cíle udržitelného rozvoje do souhrnného rámce revidovaných pokynů ke zlepšování právní úpravy zveřejněných v roce 2017; vzhledem k tomu, že k měření a systematickému sledování provádění této strategie a zjišťování nedostatků jsou nyní i v budoucnu nutné společné ukazatele a referenční hodnoty;

F.  vzhledem k tomu, že udržitelnost a přechod na oběhové a sociálně inkluzivní hospodářství, které je neutrální z hlediska klimatu, jsou klíčem k zajištění dlouhodobého růstu a konkurenceschopnosti EU a budou možné, pouze pokud budou plně respektovány omezené možnosti naší planety;

G.  vzhledem k tomu, že Evropský konsensus o rozvoji uznává, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje je základní součástí příspěvku EU k dosažení cílů udržitelného rozvoje a že udržitelný rozvoj vyžaduje holistický a průřezový politický přístup a v konečném důsledku se jedná o otázku správy věcí veřejných, kterou je třeba řešit v rámci partnerství se všemi zúčastněnými stranami a na všech úrovních; vzhledem k tomu, že účinné provádění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje je pro splnění Agendy 2030 zásadní;

H.  vzhledem k tomu, že politický a správní rámec EU již zahrnuje určitý počet závazných a nezávazných politických cílů, referenčních hodnot a ukazatelů v oblastech, jako je rozpočet, sociální záležitosti, energetika a klima, aniž by představoval komplexní, soudržnou a propojenou politickou strategii;

I.  vzhledem k tomu, že provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 je podmíněno větším povědomím občanů;

J.  vzhledem k tomu, že posouzení ex-ante a hodnocení ex-post jsou nezastupitelnými nástroji, které zajišťují, aby politiky EU neměly negativní dopad na udržitelný rozvoj, zejména v rozvojových zemích, a aby byl jejich pozitivní dopad maximalizován; vzhledem k tomu, že kvůli zajištění naprosté transparentnosti a odpovědnosti by posouzení a hodnocení měla být zveřejňována;

K.  vzhledem k tomu, že Agenda 2030 je univerzálním programem, který by měl být prováděn v každé zemi; vzhledem k tomu, že zásada univerzálnosti vyžaduje, aby každá země zvážila dopad svých opatření s ohledem na ostatní, a zajistila tak soudržnost politik ve prospěch rozvoje, což – vzhledem ke složitosti a roztříštěnosti politik EU – představuje pro Unii velkou výzvu;

L.  vzhledem k tomu, že podle 7. akčního programu pro životní prostředí má Komise vyhodnocovat, jaké dopady má spotřeba potravin a ostatních komodit v Unii na životní prostředí v celosvětovém měřítku;

M.  vzhledem k tomu, že globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci by mohlo sehrávat významnou úlohu v rámci aspektů monitorování a odpovědnosti založených na důkazech, pokud jde o zásady účinnosti při plnění cílů udržitelného rozvoje a při podpoře větší míry jejich provádění všemi subjekty na vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci by mělo jasně definovat způsoby spolupráce pro konkrétní subjekty zapojené do rozvoje, kteří nepatří mezi dárce OECD, jako jsou noví dárci, organizace občanské společnosti, soukromí filantropové, finanční instituce a podniky ze soukromého sektoru;

N.  vzhledem k tomu, že financování cílů udržitelného rozvoje představuje obrovskou výzvu, která vyžaduje nejen silný politický závazek ze strany EU a jejích členských států, ale také silné globální partnerství a využívání všech forem financování (z domácích, mezinárodních, veřejných, soukromých a inovativních zdrojů); vzhledem k tomu, že soukromé financování je nezbytné, ale nemělo by nahradit veřejné financování;

O.  vzhledem k tomu, že dosažení cílů udržitelného rozvoje závisí nejen na dostatečných finančních prostředcích, ale také na nefinančních opatřeních, jak uznává i Agenda 2030;

P.  vzhledem k tomu, že lepší využívání domácích zdrojů je nezbytným faktorem pro dosažení cílů Agendy 2030; vzhledem k tomu, že rozvojové země jsou obzvlášť postiženy daňovými úniky podniků a vyhýbáním se daňovým povinnostem;

Q.  vzhledem k tomu, že článek 208 SFEU stanoví, že hlavním cílem politiky v oblasti rozvojové spolupráce je snížení a výhledově i vymýcení chudoby;

R.  vzhledem k tomu, že politické fórum OSN na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj se sejde na summitu pod záštitou Valného shromáždění OSN v září 2019, aby bylo zhodnoceno provádění Agendy 2030 jako celku a přezkoumán komplexní pokrok u všech cílů udržitelného rozvoje, a na ministerské úrovni v červenci 2019, aby byl přezkoumán pokrok v oblasti cíle udržitelného rozvoje č. 4 (kvalitní vzdělávání), č. 8 (důstojná práce a hospodářský růst), č. 10 (snížení nerovností), č. 13 (opatření v oblasti klimatu), č. 16 (mír, spravedlnost a silné instituce) a č. 17 (partnerství pro dosažení cílů) a poté každoročně s cílem provést přezkoumání pokroku v cílech, které nebyly předmětem tematického přezkumu v roce 2019;

S.  vzhledem k tomu, že summit Valného shromáždění OSN o cílech udržitelného rozvoje poskytuje EU a jejím členským státům příležitost k tomu, aby zdůraznily svůj pokrok při komplexním prosazování Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje;

T.  vzhledem k tomu, že v procesu návazného sledování a přezkumu Agendy 2030 na půdě OSN nehlasovala EU vždy jednotně, zejména v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

U.  vzhledem k tomu, že politické fórum OSN na vysoké úrovni poskytuje EU a jejím členským státům vhodný prostor pro přezkoumání jejich pokroku při prosazování Agendy 2030 prostřednictvím dobrovolných vnitrostátních přezkumů a k tomu, aby zastávaly přední úlohu coby největší poskytovatel oficiální rozvojové pomoci a hnací síla politik v oblasti udržitelnosti a životního prostředí; vzhledem k tomu, že tyto dokončené dobrovolné vnitrostátní přezkumy slouží k posouzení pokroku v oblasti cílů udržitelného rozvoje a k upozornění na současné nedostatky a problémy;

V.  vzhledem k tomu, že oficiální rozvojová pomoc bude mít významnou úlohu při uplatňování Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 – zejména v zemích s nízkými příjmy a při potírání extrémní chudoby a nerovnosti –, pokud bude respektovat zásady účinnosti rozvoje, především odpovědnost dotčené země, transparentnost a obecnou odpovědnost, zaměření na výsledky a inkluzivnost;

W.  vzhledem k tomu, že základem Agendy 2030 je zásada „nikdo nesmí být opomenut“; vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo asi 22,5 % obyvatel EU ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením a 6,9 % Evropanů trpělo silnou materiální deprivací(13); vzhledem k tomu, že nerovnosti mají různorodé sociální důsledky, například velké rozdíly mezi životními podmínkami a kvalitou života, a to i pokud jde o profesní příležitosti a zdravotní péči;

X.  vzhledem k tomu, že v Unii stále přetrvává vysoká míra dětské chudoby a sociálního vyloučení dětí (26,4 % v roce 2017); vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a že děti ze znevýhodněného prostředí mají právo na zvláštní opatření za účelem posílení rovných příležitostí; vzhledem k tomu, že investice do dětí v raném věku přinášejí těmto dětem i společnosti jako celku značnou návratnost a jsou klíčové pro přerušení začarovaného kruhu znevýhodnění v útlém věku;

Y.  vzhledem k tomu, že za posledních pět let dosáhla EU pokroku v plnění téměř všech cílů udržitelného rozvoje, přičemž sedm z členských států EU-27 patří mezi nejlepších 10 na celosvětovém indexu cílů udržitelného rozvoje, a vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU-27 patří mezi nejlepších 50 (ze 156)(14); vzhledem k tomu, že některé členské státy již nyní stojí v čele provádění cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že EU stále nemá strategii provádění cílů udržitelného rozvoje;

Z.  vzhledem k tomu, že vysoká a stoupající nerovnost mezi zeměmi a uvnitř jednotlivých zemí může s sebou nést značné sociální a hospodářské náklady; vzhledem k tomu, že nerovnost je v jasném rozporu s cílem udržitelného rozvoje;

AA.  vzhledem k tomu, že zlepšování právní úpravy bylo výslovně uvedeno ve sdělení Komise jako jiný způsob zajišťující další začlenění udržitelného rozvoje do politik EU(15);

AB.  vzhledem k tomu, že v pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 19. července 2018 o boji proti HIV/AIDS, virové hepatitidě a tuberkulóze v Evropské unii a v sousedních zemích (SWD(2018)0387) jsou zdůrazněny nedostatky a omezení týkající se údajů získaných v rámci dohledu v případě virové hepatitidy, což ztěžuje posouzení vzdálenosti, kterou musí členské státy EU urazit, aby splnily tento cíl udržitelného rozvoje;

AC.  vzhledem k tomu, že „Bílá kniha o budoucnosti Evropy“ (COM(2017)2025), kterou předložila Komise dne 1. března 2017, neobsahovala udržitelný rozvoj ani Agendu 2030 jako vizi a poselství pro budoucnost EU;

AD.  vzhledem k tomu, že ve zprávě UNICEF nazvané „Progress for Every Child in the SDG Era“ a zveřejněné v březnu 2018 byl zjištěn alarmující nedostatek údajů v 64 zemích, jakož i nedostatečný pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje v případě dalších 37 zemí; vzhledem k tomu, že více než půl miliardy dětí žije v zemích, které nejsou schopny měřit pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje;

AE.  vzhledem k tomu, že důstojná práce je základem spravedlivého růstu podporujícího začlenění a hybnou silou rozvoje a sociálního pokroku; vzhledem k tomu, že spolu se sociální ochranou pro ty, kteří nemohou najít práci nebo nemohou pracovat, snižuje nerovnost a má velký vliv na sociální a hospodářský pokrok;

Vedoucí postavení Evropy v oblasti univerzálních hodnot v mnohostranném rámci pro člověka, planetu a prosperitu

1.  zdůrazňuje, že složité globální výzvy, kterým svět čelí, vyžadují holistickou a integrovanou reakci, kterou je Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 schopna poskytnout;

2.  zdůrazňuje, že cílem Agendy 2030 je dosažení většího blahobytu pro všechny a spravedlivého světa v rámci možností planety, aniž by byl kdokoli opomenut, a že čtyři pilíře udržitelného rozvoje (sociální, environmentální, hospodářský a správní) musí být řešeny komplexně, aby bylo možné dosáhnout cílů udržitelného rozvoje; poukazuje na to, že udržitelný rozvoj je základním cílem Unie v souladu s čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a že by měl být ústředním bodem diskuse o budoucnosti Evropy a jejího utváření; dále zdůrazňuje, že provádění cílů udržitelného rozvoje by mělo vést ke změně paradigmatu a stát se zastřešujícím dlouhodobým hospodářským modelem EU, který nahradí stávající strategii Evropa 2020;

3.  zdůrazňuje, že provádění Agendy 2030 je úzce spjato s evropskými hodnotami a zájmy a představuje významnou inovaci s potenciálem znovuoživit světový řád založený na multilateralismu a mezinárodní spolupráci;

4.  připomíná nutnost systematicky rozčleňovat údaje o všech relevantních ukazatelích napříč všemi cíli a dílčími cíli podle pohlaví a jiných charakteristik;

5.  zdůrazňuje, že Unie by měla obnovit své odhodlání stát se celosvětovým průkopníkem při provádění Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje, společně se svými členskými státy a jejich místními a regionálními orgány, v souladu se zásadou subsidiarity a v úzké spolupráci se svými mezinárodními partnery; připomíná, že politická angažovanost EU by se měla odrážet ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027; zdůrazňuje, že Agenda 2030 musí dále urychlit koordinovaný přístup, který propojí vnitřní a vnější činnost EU a její další politiky, a soudržnost napříč všemi finančními nástroji Unie, a docílit tak celosvětové reakce a závazku směřujících k udržitelnému růstu a rozvoji;

6.  trvá na tom, že provádění cílů udržitelného rozvoje vyžaduje účinnou spolupráci na úrovni EU a na celostátní, regionální a místní úrovni, při dodržování zásady subsidiarity a proporcionality; zdůrazňuje význam úlohy poradních sborů pro životní prostředí a udržitelný rozvoj v rámci této spolupráce a domnívá se, že by mělo být posíleno jejich zapojení na všech úrovních správy;

7.  vítá skutečnost, že mnohé členské státy a partnerské země mimo EU vynaložily značné úsilí na vytvoření mechanismů a strategií pro provádění cílů udržitelného rozvoje a jejich začlenění do svých politik a správních rámců; naléhavě vyzývá ty členské státy, které tyto mechanismy dosud nevyvinuly, aby tak učinily; zdůrazňuje, že EU tím, že pomáhá třetím zemí, aby přijaly podobná opatření, a vybízí je k jejich přijetí, přispívá k dosažení rovných podmínek; uznává, že jsou stále zapotřebí další zlepšení na úrovni EU;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve svých politikách zajistily horizontální přístup k cílům udržitelného rozvoje;

9.  konstatuje, že v roce 2015 se všechny evropské státy, členové EU i nečlenské země, zavázaly k provádění Agendy 2030; domnívá se, že v souvislosti s diskusí o budoucnosti Evropy by mělo být zváženo vytvoření celoevropského rámce pro plnění cílů udržitelného rozvoje mezi členskými státy EU, EHP, signatáři dohod o přidružení k EU, kandidátskými zeměmi EU a také se Spojeným královstvím poté, co z EU vystoupí; zdůrazňuje význam podpory parlamentních diskusí na všech úrovních;

10.  vítá diskusní dokument Komise „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“, který stanoví tři scénáře, jak může EU dosáhnout pokroku v oblasti cílů udržitelného rozvoje; upřednostňuje scénář č. 1, který navrhuje, aby provádění cílů udržitelného rozvoje ze strany EU a členských států probíhalo podle zastřešující strategie; je přesvědčen, že v souvislosti s budoucností Evropy je cestou vpřed k blahobytu a dobrým životním podmínkám občanů a planety Evropa, která je skutečně udržitelná;

11.  znovu vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nevypracovala integrovanou a holistickou strategii provádění cílů udržitelného rozvoje;

12.  zdůrazňuje důležitost oficiální rozvojové pomoci jako klíčového nástroje na vymýcení chudoby a připomíná příslušné závazky EU a členských států v oblasti oficiální rozvojové pomoci, včetně závazku dosáhnout cíle 0,7 % hrubého národního důchodu (HND) na oficiální rozvojovou pomoc a 0,15 až 0,20 % HND na oficiální rozvojovou pomoc pro nejméně rozvinuté země; vyzývá EU a její členské státy, aby se neprodleně znovu zavázaly k záměru vyčlenit na oficiální rozvojovou pomoc 0,7 % hrubého národního důchodu a postupně zvyšovat tuto pomoc za účelem splnění tohoto cíle v jasně dané časové lhůtě; vyzývá členské státy, aby vypracovaly ověřitelné každoroční akční plány pro dosažení jednotlivých cílů v oblasti oficiální rozvojové pomoci; zdůrazňuje skutečnost, že vzhledem k tomu, že EU a její členské státy nesou společnou odpovědnost za splnění cíle v oblasti oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,7 % HND, jsou členské státy odpovědné jak vnitrostátním parlamentům, tak Evropskému parlamentu;

13.  uznává, že má-li být dosaženo cílů udržitelného rozvoje, musí být ochráněn a urychlen pokrok v oblasti zdraví; konstatuje, že zatímco svět učinil mimořádný pokrok v oblasti zdraví na několika frontách, řada výzev přetrvává – mimo jiné boj proti rozdílům v oblasti zdraví ve stabilních zemích a zdravím lidí v křehkém a zranitelném prostředí a proti rozdílům v oblasti zdraví v rámci jednotlivých zemí;

14.  uznává, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 posílila celosvětové zdraví jako politickou prioritu; konstatuje, že zdravé obyvatelstvo je pro udržitelný rozvoj klíčové – k ukončení chudoby, podpoře mírových a inkluzivních společností a k ochraně životního prostředí, trvá na tom, že zdraví je též výstupem a ukazatelem pokroku, který odráží úspěch řady cílů a Agendy 2030 jako celku;

15.  zdůrazňuje, že EU celkově dokázala snížit emise skleníkových plynů a ukončit provázanost mezi nimi a hospodářským růstem, čímž významně přispěla k celosvětovému úsilí, a to i s ohledem na emise, které jsou spojeny s dovozem a vývozem EU(16); konstatuje však, že je třeba vyvinout více úsilí na úrovni EU i na světové úrovni;

Posílení strategických a společných opatření EU k dosažení globálních cílů

16.  vyzývá Komisi, aby provedla podrobnou analýzu nedostatků stávajících politik a jejich provádění s cílem stanovit kritické oblasti synergií a nesoudržností mezi nimi; vyzývá Komisi, aby neprodleně jasně identifikovala kroky, které je třeba učinit do roku 2030, pokud jde o politiky, právní předpisy, statistiku a sběr rozčleněných údajů, správu a provádění, s cílem vytvořit do konce roku 2019 ucelenou strategii pro splnění Agendy 2030;

17.  vyzývá Komisi, aby vypracovala ambiciózní, zastřešující a komplexní strategii provádění Agendy 2030, která bude plně integrovat cíle udržitelného rozvoje do politik a správy EU, poskytovat pokyny pro provádění, sledování a přezkum Agendy 2030 jak pro orgány EU, tak pro členské státy, a stanoví podrobné plány s konkrétními cíli a lhůtami; žádá Komisi, aby zajistila, aby se tato strategie zabývala souvislostmi mezi cíli udržitelného rozvoje;

18.  vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s OSN, a členské státy EU, aby podporovaly probíhající reformu Organizace spojených národů, aby byla vhodná k účelu provedení Agendy 2030;

19.  připomíná, že pro naplnění práv dětí jsou důležité všechny cíle udržitelného rozvoje; zdůrazňuje význam provádění obecných zásad EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte v kontextu vnějších vztahů EU; vyzývá Komisi, aby monitorovala a pokrok v oblasti práv dítěte v rámci vnějších programů EU a podávala o něm zprávy;

20.  jako stěžejní základ pro budování udržitelné Evropy vyzývá Komisi, aby stanula v čele rozvoje udržitelné výroby potravin a vývoje modelu spotřeby, který chrání zdraví a odstraňuje tlak potravinářských systémů na zdraví a životní prostředí a je z hospodářského hlediska přínosný pro zemědělce, podniky a občany;

21.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s klíčovými zúčastněnými stranami na všech úrovních usilovala o zajištění zdravého života a podporu dobrých životních podmínky pro všechny bez ohledu na věk, zejména pak s cílem zajistit větší dostupnost zdravotní péče, a to i po stránce ceny, její účinnost a udržitelnost, holističtěji se zabývat rizikovými faktory nepřenosných nemocí, vyměňovat osvědčené postupy a posílit schopnost zabránit a řídit celosvětové zdravotnické hrozby, jako je antimikrobiální rezistence;

22.  vyzývá Komisi, aby sladila politiky, přístupy a metodiky v oblasti plánování programů, financování a provozu, může-li tak dosáhnout větší efektivnosti a účinnosti, s OSN a jejími partnery s cílem zlepšit účinnost v oblasti řady společných priorit – např. rovnosti žen a mužů a reprodukčního zdraví, zdraví matek, novorozenců, dětí a dospívajících, změny klimatu a problémů souvisejících s životním prostředím a boje proti nerovnosti a chudobě;

23.  zdůrazňuje, že pro financování Agendy 2030 jsou nutné zajištění daňové spravedlnosti a transparentnosti, boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým únikům, vymýcení nezákonných finančních toků a daňových rájů a větší mobilizace domácích zdrojů; opakuje svou výzvu na posouzení dopadu efektu přelévání v oblasti daňových politik EU a jednotlivých zemí na rozvojové země v zájmu zajištění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

24.  zdůrazňuje význam boje proti sociálním a hospodářským nerovnostem a význam prosazování rovnosti žen a mužů v rámci EU a na celém světě; připomíná základní zásadu Agendy 2030 „nikoho neopomenout“; vyzývá proto Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost nejvíce marginalizovaným a zranitelným složkám společnosti a zajistila možnost plného začlenění;

25.  vyzývá Komisi, aby podporovala globální hodnotové řetězce zavedením systémů náležité péče pro podniky s ohledem na celý jejich dodavatelský řetězec, což by povzbudilo podniky, aby investovaly zodpovědněji, a podněcovalo efektivnější provádění kapitol týkajících se udržitelnosti v dohodách o volném obchodu, např. kapitol o boji proti korupci, o transparentnosti, o vyhýbání se daňovým povinnostem a o odpovědném chování podniků;

26.  domnívá se, že v centru strategie EU pro udržitelný rozvoj a růst podporující začlenění by měly být cíle udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba jasně stanovit společné ukazatele, referenční hodnoty a cíle, analyzovat, jak jsme vzdáleni cílům, definovat potřebná opatření a prostředky pro jejich provádění; zdůrazňuje, že strategie EU 2030 by měla rovněž nastínit, kdy a jak Unie provede posouzení dopadu na udržitelný rozvoj s cílem zabývat se stávajícími nedostatky, přesměrovat stávající politiky a vypracovat nové legislativní návrhy nebo přezkoumat právní předpisy Unie a současně zajistit opatření v oblasti soudržnosti a koordinace na úrovni EU a na úrovni členských států; proto vyzývá Komisi a Radu ve všech jejích složeních, aby se toho bezodkladně ujaly;

27.  domnívá se, že by evropský semestr měl zapojovat Parlament a měl být sladěn s Agendou 2030 a že by součástí tohoto procesu měla být kontrola udržitelnosti; vyzývá proto Komisi, aby tomu dále přizpůsobila stávající proces evropského semestru; zdůrazňuje, že k tomu by bylo především zapotřebí, aby evropský semestr zohlednil souhrnně všechny dimenze cílů udržitelného rozvoje;

28.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii na podporu investic, která bude zvyšovat udržitelnost životního prostředí, a aby zajistila náležitou vazbu mezi cíli udržitelného rozvoje a evropským semestrem;

29.  zdůrazňuje, že je třeba jasně určit kroky, které je třeba učinit na každé úrovni správy za účelem provedení celkových a dílčích cílů, přičemž by měla být dodržována zásada subsidiarity; vyzývá k vypracování jasných a ucelených plánů udržitelného rozvoje na příslušné úrovni (celostátní, nižší než celostátní a místní) v členských státech, jež tak dosud neučinily; zdůrazňuje, že Komise by měla poskytovat pokyny v tomto procesu, aby byl zajištěn soudržný přístup; vyzývá k víceúrovňovému přístupu za účelem dosažení lepšího porozumění, vysoké angažovanosti a sdílené odpovědnosti v souvislosti s prováděním cílů udržitelného rozvoje;

30.  vítá zveřejnění druhé monitorovací zprávy Eurostatu o udržitelném rozvoji v EU, která představuje krok vpřed k vytvoření plně funkčního monitorovacího mechanismu EU;

31.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise vypracovala integrovaný, účinný a participativní rámec pro monitorování, odpovědnost a přezkum, za účelem provádění a prosazování cílů udržitelného rozvoje a agendy 2030 ve všech oblastech, který by byl konzistentní s globálním rámcem ukazatelů OSN, a který by shromažďoval informace a příslušné rozčleněné údaje na celostátní a nižších úrovních, přičemž uznává, že samotný Eurostat nemůže komplexně zachytit všechny rozměry pokroku v oblasti cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba zohledňovat vedlejší účinky a vzájemně propojenou a nedělitelnou povahu těchto cílů, a požaduje, aby Eurostat byl též pověřen systematickým podáváním zpráv o plnění cílů udržitelného rozvoje založených na jednotné sadě ukazatelů;

32.  zdůrazňuje, že je zapotřebí široká řada ukazatelů, jež by nebyly čistě ekonomické povahy a jež by zachycovaly transformační povahu cílů udržitelného rozvoje, zejména při boji s chudobou ve všech jejích podobách, a jež by byly měřeny prostřednictvím rozčleněných údajů ve vztahu k dosahování cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba, aby Eurostat vypracoval soubor konkrétních ukazatelů pokroku pro vnitřní uplatňování cílů udržitelného rozvoje v EU na příslušných úrovních správy;

33.  připomíná klíčovou úlohu EU při posilování norem v oblasti transparentnosti, odpovědnosti a udržitelnosti v rámci globálních hodnotových řetězců; zdůrazňuje, že EU je velmoc v oblasti stanovování norem a v ekonomice, a musí proto zaujmout přední místo při využívání osvědčených postupů a stanovování celosvětových pravidel; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily vyjednání závazné smlouvy OSN o nadnárodních společnostech a lidských právech;

34.  vyzývá členské státy EU, aby poskytly údaje pro účinné sledování virové hepatitidy v souladu s ukazateli stanovenými Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, a vyzývá Evropskou komisi, aby bedlivě sledovala tento proces v souladu se svým závazkem učiněným ve sdělení Komise „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ z listopadu 2016;

35.  zdůrazňuje význam zvyšování povědomí o transformačním potenciálu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílech; připomíná, že je třeba angažovat občany a organizace občanské společnosti napříč procesy provádění a sledování; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou hraje Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty;

36.  zdůrazňuje význam transparentnosti a demokratické odpovědnosti při monitorování pokroku EU v Agendě EU 2030, a proto vyzdvihuje úlohu obou legislativních orgánů v tomto procesu; domnívá se, že v tomto směru by mohla být vhodným rámcem závazná interinstitucionální dohoda podle článku 295 SFEU;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zlepšovaly dostupné informace a zvyšovaly povědomí občanů o nezbytnosti plného dokončení Agendy 2030;

38.  zdůrazňuje, že víceletý finanční rámec (VFR) se musí přesměrovat na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a musí zajistit výraznější zohledňování problematiky udržitelného rozvoje v rámci všech mechanismů financování a rozpočtových položek, vyzývá proto Komisi, aby posílila odpovědnost lidí za dosahování kolektivních výsledků prostřednictvím VFR; opakuje postoj Evropského parlamentu k budoucímu víceletému finančnímu rámci, v němž požaduje povinný a právně závazný přezkum v polovině období v návaznosti na provedení přezkumu fungování VFR a zohledňující hodnocení pokroku v oblasti cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje nutnost zkontrolovat plánované finanční krytí stávajících politik s cílem zajistit soudržnost s udržitelným rozvojem;

39.  domnívá se, že ke včasnému a úspěšnému provedení Agendy 2030 je třeba značného urychlení zelených investic, inovací a růstu v EU, a zdůrazňuje význam většího rozšíření inovativních a stávajících nástrojů financování, jako jsou zelené veřejné zakázky, a naléhavou potřebu různých přístupů ke stávající investiční politice, zejména pak postupné ukončení dotací škodlivých pro životní prostředí;

40.  vítá rostoucí částku institucionálního a soukromého kapitálu vyčleněnou na financování cílů udržitelného rozvoje a zdůrazňuje význam solidního udržitelného rámce financování, včetně kalibrace kapitálových požadavků bank a obezřetného nakládání s aktivy s vysokým podílem uhlíku, obezřetnostních pravidel pro pojišťovny a modernizace povinností institucionálních investorů a správců aktiv;

Soudržnost politik, koordinace a začleňování cílů udržitelného rozvoje

41.  zdůrazňuje význam lepší koordinace a spolupráce mezi rozhodovacími orgány, různými organizacemi a příslušnými zúčastněnými stranami, včetně místních orgánů a organizací občanské společnosti, i v jejich rámci, za účelem provádění Agendy 2030 a dosažení větší soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje;

42.  vítá přijetí zprávy Komise z roku 2019 o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a pokus o lepší začlenění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje do přístupu EU k provádění cílů udržitelného rozvoje; připomíná, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje je zásada stanovená v článku 208 SFEU, která je však zároveň klíčová pro splnění cílů udržitelného rozvoje;

43.  zdůrazňuje pokrok nástrojů soudržnosti politik ve prospěch rozvoje při ovlivňování politického rozhodování v EU; vyzývá k dalšímu úsilí pro zajištění toho, aby i politiky nezabývající se rozvojem zohledňovaly v důsledku působení nástrojů soudržnosti politik ve prospěch rozvoje rozvojové cíle;

44.  zdůrazňuje, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje představuje základní prvek soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje a příspěvek k ní; důrazně doporučuje, aby se při dalším rozvíjení a zavádění soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje použily osvědčené postupy a zkušenosti získané v rámci soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

45.  vyzývá Komisi a její členské státy, aby potvrdily svůj závazek k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje coby důležitý krok ke splnění širšího cíle soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje v rámci úsilí o provedení Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit mechanismy soudržnosti politik ve všech orgánech EU a v rámci procesu tvorby veškerých politik EU a zajistit, aby byla tato zásada náležitě dodržována v rámci pravidelných posouzení dopadů ex ante a prostřednictvím zavedení přiměřených mechanismů odpovědnosti a zmírňování;

46.  zastává názor, že soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje znamená, že všechny relevantní politiky a veškeré finanční a nefinanční nástroje na úrovni EU musí být v budoucnu navrženy, provedeny a sledovány pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, a že by Evropská komise proto měla rychle vyvinout nutné politické kapacity na všech úrovních;

47.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala návazný akční plán v souladu s doporučeními uvedenými ve vnějším hodnocení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jež vyzývá k přijetí jasného souboru pravidel provádění této koncepce; opakuje výzvu, aby byly jednotlivě určeny povinnosti každého orgánu EU při plnění závazků v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

48.  opakuje výzvu, aby byla soudržnost politik ve prospěch rozvoje projednána na úrovni Evropské rady s cílem poskytnout impuls k provádění jejich mechanismů při dosahování cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; je přesvědčen, že – jak již bylo uvedeno ve vnějším hodnocení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje – pouze politická vůle EU bude mít významný dopad na prosazování a účinnost přístupu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

49.  zdůrazňuje, že je třeba, vzhledem k právnímu závazku podporovat soudržnost politik ve prospěch rozvoje uvedeném v článku 208 Smlouvy o Evropské unii, aby EU aktivně zahájila dialog s rozvojovými zeměmi a regiony s cílem projednat a zvážit hlavní politické iniciativy, které na ně mohou mít dopad;

50.  zdůrazňuje, že EU má nyní jedny z nejpřísnějších norem v oblasti životního prostředí na světě a že její podniky mají náskok oproti globálním konkurentům, a proto je EU také považována za baštu svobody a demokracie se stabilními institucemi řídícími se zásadami právního státu a s dynamickou občanskou společností; shledává, že EU by se proto mohla rozhodnout, že bude prosazovat důrazněji své současné environmentální, sociální a správní normy;

51.  vítá ustavení pracovní skupiny Agenda 2030 v rámci Rady pro obecné záležitosti; vyzývá k zavedení mechanismů koordinace cílů udržitelného rozvoje a mechanismů spolupráce mezi Parlamentem, Radou a Komisí, jakož i v rámci těchto orgánů, s cílem zajistit soudržnost politik; vyzývá k tomu, aby byly takové mechanismy jasně zakotveny a stanoveny v interinstitucionální dohodě pro udržitelnou Evropu do roku 2030, protože soudržné politické procesy mezi třemi orgány budou mít pro úspěšné provádění Agendy 2030 zásadní význam; vyzývá k zapojení všech tří orgánů do budoucí činnosti mnohostranné platformy pro udržitelný rozvoj a zdůrazňuje důležitost zapojení všech příslušných aktérů do této platformy, včetně organizací občanské společnosti;

52.  je přesvědčen, že v souladu s cílem udržitelného rozvoje OSN č. 17 týkajícím se partnerství by měla být posílena úloha stávající mnohostranné platformy pro cíle udržitelného rozvoje a měla by být začleněna do formálního a interinstitucionálního rámce konzultací;

53.  zdůrazňuje úlohu rozvojové spolupráce při podpoře provádění Agendy 2030 v rozvojových zemích; vítá začleňování cílů udržitelného rozvoje do nového Evropského konsensu o rozvoji; připomíná, že vymýcení chudoby (cíl udržitelného rozvoje č. 1) by mělo zůstat hlavním cílem rozvojové spolupráce EU; připomíná, že cíle udržitelného rozvoje č. 1 a 2 jsou nedělitelně spjaty; opakuje, že navzdory pokroku není pravděpodobné, že současné tempo a rozsah provádění podpoří transformační změnu, která je nutná k uskutečnění cíle udržitelného rozvoje č. 2; vyzývá k většímu úsilí o provedení opatření v návaznosti na doporučení z roku 2017 týkající se tematického přezkumu cíle udržitelného rozvoje č. 2 ze strany politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji;

54.  opakuje svou výzvu k začleňování plnění cílů udržitelného rozvoje napříč všemi politickými oblastmi; vítá závazek Komise začlenit cíle udržitelného rozvoje do svého programu pro zlepšování právní úpravy a zdůrazňuje potenciál strategického využívání nástrojů ke zdokonalování právní úpravy pro nezávislá hodnocení soudržnosti politik EU prováděná Komisí s ohledem na Agendu 2030; vyzývá Komisi, aby urychleně revidovala pokyny k programu pro zdokonalování právních úpravy a aby dále posílila a monitorovala svá pravidelná hodnocení ex ante s cílem zajistit plnou soudržnost politik při naplňování cílů udržitelného rozvoje a zároveň aby podporovala součinnost, usilovala o vedlejší přínosy a zabránila kompromisům v podobě výměnného obchodu jak na unijní, tak na vnitrostátní úrovni;

55.  vyzývá ke koordinaci činnosti napříč výbory v Parlamentu s cílem dohlížet na provádění závazků EU obsažených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 a dále je rozvíjet;

56.  vyzývá Konferenci předsedů a Konferenci předsedů výborů Evropského parlamentu, aby posoudily vhodnost současné struktury Parlamentu s cílem zajistit jeho schopnost účinně a komplexně monitorovat napříč politickými sektory činnost směřující k dosažení cílů udržitelného rozvoje ve vnitřních i vnějších politikách EU;

57.  vyzývá ke spolupráci Parlamentu, Komise a Radu ve věci společného prohlášení o udržitelnosti, které zakotví cíle udržitelného rozvoje ve víceletých interinstitucionálních prioritách pro příští legislativní období;

58.  vyzdvihuje význam pravidelných a náležitých posouzení dopadu ex ante a také hodnocení ex post při zajišťování lepšího začleňování Agendy 2030 a dosahování výsledků; podtrhuje, že je důležité vyhodnocovat krátkodobé i dlouhodobé důsledky politik a jejich potenciální přínos k udržitelnému rozvoji; připomíná povinnost, zakotvenou ve Smlouvě, zohledňovat cíle rozvojové spolupráce ve všech politikách, které pravděpodobně budou mít vliv na rozvojové země;

59.  připomíná mimořádný význam mobilizace domácích zdrojů rozvojových zemí, mají-li naplnit cíle udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že ve zprávě Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) nazvané „World Investment Report 2015 – Reforming International Investment Governance“ (Světová zpráva o investicích za rok 2015: reforma mezinárodní správy investic)(17) se odhaduje, že rozvojové země přicházejí ročně nejméně o 100 miliard USD na daních z příjmů právnických osob kvůli vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany velkých společností; vítá v této souvislosti pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. října 2015 nazvaný „Vybírat více – vynakládat lépe pro dosažení rozvoje udržitelným způsobem podporujícím začlenění“ (SWD(2015)0198), který se na řešení tohoto problému zaměřuje; lituje však, že nebyly podniknuty žádné konkrétní kroky k zajištění provádění výše uvedené strategie Komise; vyzývá Komisi, aby navrhla stěžejní program v oblasti mobilizace domácích zdrojů, který by zajistil výběr většího objemu peněz na daních a umožnil by financování cílů udržitelného rozvoje;

60.  trvá na tom, že je třeba posílit místní subjekty jakožto hybatele udržitelného rozvoje, a vyzývá k větší účasti vnitrostátních parlamentů a regionálních a místních orgánů ve všech fázích provádění cílů udržitelného rozvoje, počínaje plánováním a programováním a konče hodnocením a monitorováním; dále vyzývá Komisi, aby posílila svou podporu městům a místním orgánům za účelem vypracování, provedení a monitorování účinných politických iniciativ a strategií směřujících k plnění cílů udržitelného rozvoje;

61.  vítá rostoucí zapojení soukromého sektoru s cílem pomoci splnit cíle udržitelného rozvoje; zdůrazňuje význam vytvoření prostředí, které usnadní vznik nových iniciativ a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a které podporuje podniky, aby sladily své podnikatelské strategie s cíli udržitelného rozvoje;

62.  připomíná, že OSN odhaduje, že ke splnění cílů udržitelného rozvoje je každoročně zapotřebí investovat 5 až 7 bilionů USD; proto trvá na tom, že je třeba mobilizovat investice, a vítá v této souvislosti potenciál plánu vnějších investic EU;

Dobrovolné vnitrostátní přezkumy a zprávy EU pro politické fórum Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni 2019

63.  vyzývá členské státy, aby prováděly pravidelné a inkluzivní přezkumy pokroku, a vybízí ty členské státy, které se dosud nezavázaly k dokončení dobrovolných vnitrostátních přezkumů, aby tak v souladu s Agendou 2030 učinily, a žádá, aby členské státy, které již předložily dobrovolné vnitrostátní průzkumy, stanovily harmonogram pro takovéto pravidelné budoucí průzkumy;

64.  vyzývá Komisi, aby pravidelně prováděla analýzy dobrovolných vnitrostátních přezkumů členských států s cílem posoudit pokrok a osvědčené postupy; dále vyzývá k analýze dobrovolných vnitrostátních přezkumů nejméně rozvinutých zemí s cílem určit potřeby, odstranit nedostatky a posílit podporu a spolupráci a úzce spolupracovat v rámci OECD na rozvoji mechanismů vzájemného hodnocení úspěšných strategií provádění cílů udržitelného rozvoje a opatření v oblasti domácích a vnějších politik a zlepšit výměnu osvědčených postupů a monitorování negativních vnějších vedlejších účinků;

65.  vybízí Komisi a členské státy, aby rozšířily společné programování a společné provádění rozvojové spolupráce, a to na základě politických dialogů o cílech udržitelného rozvoje s partnerskými zeměmi, vnitrostátních plánů pro rozvoj a dobrovolných vnitrostátních průzkumů, a plně zohlednily odpovědnost dané země a jiné zásady účinnosti rozvoje;

66.  zdůrazňuje úlohu politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji v rámci návazných opatření a přezkumu cílů udržitelného rozvoje; rozhodně podporuje závazek Unie dokončit dobrovolný přezkum v rámci politického fóra OSN na vysoké úrovni; vyzývá Komisi, aby ctila vůdčí úlohu EU při navrhování a provádění Agendy 2030 a předložila komplexní koordinovanou zprávu o všech cílech udržitelného rozvoje; podtrhuje, že podávání zpráv EU, včetně nadcházející společné souhrnné zprávy o podpoře EU pro rozvojové země, by mělo zahrnovat analýzu současného stavu a stávajících nedostatků a mezer;

67.  vyzývá Komisi, aby se stala vzorovým modelem v rámci procesu politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji; vyzývá Komisi, aby spolu se třetími zeměmi usilovala o splnění Agendy 2030, a to i prostřednictvím Evropské hospodářské komise OSN;

68.  vyzývá k uspořádání každoročního evropského fóra o cílech udržitelného rozvoje v rámci přípravy na politické fórum na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji, které by umožnilo účast externích zúčastněných stran a organizací občanské společnosti, jakož i poslanců parlamentů, a dialog mezi nimi na téma provádění cílů udržitelného rozvoje;

69.  vítá, že na zasedání summitu politického fóra OSN na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji pod záštitou Valného shromáždění OSN v září 2019 a poté na budoucích summitech bude vyhodnocováno provádění všech cílů udržitelného rozvoje v rámci Agendy 2030 jako celku, a očekává, že Unie bude na tomto summitu hrát vedoucí úlohu; konstatuje, že pokrok, kterého členské státy dosáhly, se různí kromě jiných faktorů v závislosti na daném cíli udržitelného rozvoje a vnitrostátních prioritních dílčích a celkových cílech; zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje jsou silně provázané a že je třeba uplatňovat integrovaný a soudržný systematický přístup k jejich provádění;

Důraz na cíle udržitelného rozvoje v rámci nadcházejícího podrobného přezkumu na politickém fóru na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji v roce 2019

70.  vítá nadcházející hloubkový přezkum cílů udržitelného rozvoje č. 4 (kvalitní vzdělávání), č. 8 (důstojná práce a hospodářský růst), č. 10 (snížení nerovností), č. 13 (opatření v oblasti klimatu), č. 16 (mír, spravedlnost a silné instituce) a č. 17 (partnerství pro dosažení cílů) a očekává, že Unie přispěje k přezkumu v plném rozsahu; netrpělivě očekává budoucí hloubkové přezkumy všech ostatních cílů udržitelného rozvoje v nadcházejících letech a současně zdůrazňuje, že Agenda 2030 je nedělitelná a cíle jsou vzájemně propojené;

71.  opakuje, že kvalitní vzdělání a přístup k primárnímu vzdělání pro všechny (cíl udržitelného rozvoje č. 4) je zásadní pro dosažení udržitelného rozvoje a společnosti, které se samy udržují, jakož i k zajištění lepšího postavení mladých lidí a jejich uplatnitelnosti na trhu práce; uznává, že kvalitní vzdělávání je vysoce důležitou cílovou oblastí v mnoha členských státech, a zdůrazňuje, že technické a odborné vzdělávání jsou klíčové pro uplatnitelnost mladých lidí na trhu práce a pro to, aby měli přístup ke kvalitním pracovním místům; s politováním však konstatuje, že stále přetrvávají rozdíly ve vzdělávání mezi městem a venkovem a mezi muži a ženami, a to jak v rámci EU, tak mimo ni; vyzývá tudíž k posílení investic do zlepšování kvality vzdělávání a související infrastruktury se zvláštním důrazem na méně rozvinuté regiony (z vnitřního hlediska) a na nejméně rozvinuté země (z vnějšího hlediska);

72.  vybízí Komisi a členské státy, aby se systematičtěji zabývaly cíli v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 8 (udržitelný růst a zaměstnanost) v rámci svých politik rozvojové spolupráce a (společného) plánování programů; vyzývá k dalším příspěvkům pro dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 8, včetně zlepšení výrobních kapacit, vytváření příjmů, industrializace, udržitelné spotřeby a metod výroby, obchodu, rozvoje soukromého sektoru, podnikatelského prostředí, infrastruktury a cestovního ruchu;

73.  uznává úlohu mikropodniků, malých a středních podniků, družstev, inkluzivních podnikatelských modelů a výzkumných ústavů jakožto hnací síly růstu, zaměstnanosti a inovací na místní úrovni; vyzývá k podpoře rovných podmínek pro udržitelné investice, industrializaci, podnikatelské činnosti (včetně zodpovědného podnikání), finančnictví a daně, vědu, technologie, výzkum a inovace s cílem podnítit a urychlit domácí hospodářský a lidský rozvoj a podpořit dlouhodobý udržitelný růst v souladu s cíli udržitelného rozvoje a s Pařížskou dohodou; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily vznik nových podnikatelských modelů a využily nové technologie, jako je umělá inteligence;

74.  zdůrazňuje klíčovou úlohu soukromého sektoru pro pokrok při dosahování cílů udržitelného rozvoje, zejména prostřednictvím odpovědných a udržitelných investic, posilování inkluzivního růstu, prosazování odpovědného podnikatelského jednání a přijetí závazků k takovému jednání; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zavést politické rámce, které budou příznivé pro investování, včetně ukazatelů a požadavků výkonnosti v oblasti udržitelnosti umožňujících začlenit rizika udržitelnosti do investičního rozhodování a do fungování právního státu;

75.  uznává, že výzkumná, vývojová a inovační střediska a inkubátory EU jsou důležité pro podporu struktur udržitelného rozvoje; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby podporovaly silnější vazby mezi výzkumem a podnikatelskou sférou s cílem umožnit výměnu osvědčených postupů a podněcovat inovace; zdůrazňuje, že financování výzkumu a inovací musí být doplněno strategickým přístupem k investicím, který umožní inovativním řešením přístup na trh, protože k tomu je třeba často kapitálově náročných a velmi rizikových investic;

76.  vyzývá Radu, aby měla na paměti cíle udržitelného rozvoje, až bude určovat svůj postoj k budoucímu fondu ESF+ a k vyčlenění nezbytných finančních prostředků; zdůrazňuje, že úspěch cílů udržitelného rozvoje v Unii závisí na ambiciózních politikách, které budou podpořeny dostatečnými zdroji;

77.  s politováním konstatuje, že stále existují značné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 10 (které by mohlo zlepšit společenskou soudržnost) s ohledem na snížení nerovností v příjmech a nerovností na základě věku, pohlaví, zdravotního postižení, příslušnosti k etnické skupině, náboženství, ekonomického statusu a dalších faktorů, a že nerovnosti v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi a v rámci EU a mimo ni přetrvávají a zvyšují se; vyzývá k urychlení pokroku na cestě ke snížení rostoucích rozdílů, k podpoře rovných příležitostí pro všechny a k přímé pomoci zranitelným skupinám a těm, kteří to nejvíce potřebují, pro účely inkluzivnějšího a udržitelnějšího růstu, jakož i pro lidský rozvoj; vyzývá Komisi, aby při svém přezkumu plnění cíle udržitelného rozvoje č. 10 uplatnila mj. lepší kritéria ve věci hospodářské nerovnosti;

78.  uznává, že EU a všechny její členské státy podepsaly a ratifikovaly Pařížskou dohodu a že většina členských států zmiňuje Pařížskou dohodu jako klíčový pilíř svých politik v oblasti mezinárodní spolupráce vedle Agendy 2030, ačkoliv některé stanovily prioritu cíle spočívajícího v boji proti změně klimatu a jejím dopadům (cíl udržitelného rozvoje č. 13); vyzývá Komisi a členské státy, aby využily komunikační strategie a činnosti ke zvýšení veřejné a politické podpory pro opatření v oblasti klimatu a aby zvýšily povědomí o vedlejších přínosech boje proti změně klimatu, jako je lepší kvalita ovzduší a veřejného zdraví, ochrana přírodních zdrojů, hospodářský růst a vyšší zaměstnanost, lepší energetická bezpečnost a nižší náklady na dovoz energií;

79.  vyzývá k provedení Agendy 2030 jako celku, a to koordinovaně a soudržně s Pařížskou dohodou o změně klimatu, včetně potřeby naléhavě překlenout propast mezi tím, co je zapotřebí k omezení globálního oteplování, a tím, co je třeba učinit k posílení činnosti a financování v oblasti přizpůsobování se; připomíná závazek EU věnovat 20 % svých rozpočtových prostředků pro období 2014–2020 (přibližně 180 miliard EUR) na boj proti změně klimatu, a to i v rámci svých vnějších politik a politik rozvojové spolupráce;

80.  s politováním konstatuje, že navzdory jasným a uceleným vědeckým důkazům předloženým ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C, která podrobně ukazovala ničivé dopady takového zvýšení teplot a významný rozdíl v závažnosti dopadů, dojde-li k oteplení o 2 °C, některé strany Pařížské dohody dosud nezvýšily své ambice v oblasti klimatu; vítá mezinárodní spolupráci v oblasti obchodování s emisemi a propojení s trhy s uhlíkem ve třetích zemích a regionech; vyzývá Unii, aby podpořila zřízení systémů snižování emisí založených na tržních mechanismech v rozvíjejících se ekonomikách a v rozvojových zemích; konstatuje, že to pomůže snížit celosvětové emise, dojde tak k úsporám nákladů a ke zvýšení provozní účinnosti a omezí se riziko úniku uhlíku, protože se vytvoří rovné podmínky v celosvětovém měřítku;

81.  vyzdvihuje, že zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí je třeba na celosvětové úrovni, a zdůrazňuje zásadní úlohu, již hrají rozvojové země při plnění cílů Pařížské dohody, Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a akčního plánu z Addis Abeby, jakož i naléhavou potřebu pomoci těmto zemím dosáhnout jejich vnitrostátně stanovených příspěvků; vítá v této souvislosti skutečnost, že boj proti změně klimatu je jednou z priorit nedávno zřízeného Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), který má za cíl mobilizovat investice veřejného a soukromého sektoru v partnerských zemích v Africe a v sousedství EU;

82.  zdůrazňuje, že EU by měla pokračovat na této cestě a přecházet na nízkouhlíkové hospodářství vyznačující se neutralitou z hlediska klimatu, účinným využíváním zdrojů a biologickou rozmanitostí, a to v plném souladu s Agendou 2030 Organizace spojených národů a se 17 cíli udržitelného rozvoje s cílem omezit neudržitelné tendence, které závisejí na nadměrném využívání přírodních zdrojů, a úbytek biologické rozmanitosti způsobený neudržitelnými spotřebními a výrobními modely; zdůrazňuje, nakolik je důležité, aby EU urychlila zavádění svých iniciativ zaměřených na propagaci zodpovědné a udržitelné spotřeby a výroby a současně hrála hlavní roli v rámci úsilí o zavádění oběhového hospodářství;

83.  opakuje, že univerzální hodnoty, jimiž jsou demokracie, řádná správa věcí veřejných, právní stát a lidská práva, jsou nutnou podmínkou pro udržitelný rozvoj, jak je definován v cíli udržitelného rozvoje č. 16 (mírové a inkluzivní společnosti); vyjadřuje však hluboké politování nad tím, že v celosvětovém měřítku stále převládají ozbrojené konflikty a násilí; vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem pokroku v řadě zemí, pokud jde o posilování právního státu a přístupu ke spravedlnosti; připomíná závazek EU a členských států, vyjádřený v Evropském konsensu o rozvoji, zaujmout komplexní přístup ke konfliktům a krizím se zaměřením na zranitelná místa a lidskou bezpečnost a současně uznává souvislost mezi udržitelným rozvojem, humanitární činností, mírem a bezpečností a věnováním zvláštní pozornosti křehkým státům a státům poznamenaným konflikty; zdůrazňuje, že cíl vytvořit mírové a inkluzivní společnosti, kde všichni občané mají přístup ke spravedlnosti, by se měl promítnout do vnější činnosti EU, tedy činnosti, jež prostřednictvím podpory všech místních zainteresovaných stran, buduje odolnost, podporuje bezpečnost osob, posiluje právní stát a řeší složité problémy nejistoty, nestability a demokratického přechodu;

84.  zdůrazňuje, že boj proti nerovnostem uvnitř zemí i mezi nimi a proti diskriminaci a za mír a participativní demokracii, řádnou správu věcí veřejných, právní stát a lidská práva musí být průřezovým cílem rozvojové politiky EU;

85.  vítá snahy EU o maximalizaci soudržnosti a budování synergií mezi jednotlivými politikami s cílem posílit prostředky pro provádění a znovuoživení globálního partnerství pro udržitelný rozvoj;

86.  zdůrazňuje, že inkluzivní a spravedlivá věda, technologie a inovace představují obzvláště důležité nástroje pro uplatňování cílů udržitelného rozvoje, a uznává nutnost zlepšit správu v tomto odvětví; lituje, že potenciální příspěvek vědecké obce dosud nebyl plně posílen; zdůrazňuje, že program Horizont 2020 a budoucí rámcový program pro výzkum musí lépe začlenit koncepci udržitelného rozvoje a společenské problémy; připomíná, že je třeba usnadnit použití mechanismů smysluplného transferu technologií do rozvojových zemí;

87.  vyzývá Komisi, aby připojila údaje týkající se cílů udržitelného rozvoje k datovým souborům s vysokou hodnotou ve smyslu definice ve smyslu směrnice o otevřených datech a informacích veřejného sektoru a aby podněcovala členské státy ke zveřejňování všech zpráv týkajících se cílů udržitelného rozvoje v rámci volné licence;

88.  zdůrazňuje význam plného využívání stávajících a nadcházejících programů a nástrojů EU, jako jsou programy Horizont a LIFE, které umožňují účast třetích zemí v oblasti energetiky, změny klimatu a udržitelného rozvoje;

89.  požaduje takový rozpočet EU, který přiznává udržitelnému rozvoji status primárního cíle; připomíná, že boj proti podvodům a daňovým únikům je součástí problematiky rozvíjení solidarity;

90.  zdůrazňuje, že dosažení cílů udržitelného rozvoje v oblasti potravinářství, zemědělství, energetiky, materiálů, měst a zdravotnictví a dobrých životních podmínek by mohlo vest ke vzniku tržních příležitostí v hodnotě přesahující 10 bilionů EUR(18); zdůrazňuje však, že k dosažení ambice EU spočívající v přechodu na ekonomiku účinně využívající zdroje musejí být EU a její členské státy průkopníky v oblasti vědy, technologie a moderní infrastruktury;

91.  zdůrazňuje, že vzhledem k rostoucí složitosti a globalizaci dodavatelských řetězců je důležité prosazovat uplatňování přísných norem udržitelnosti i ve třetích zemích;

o
o   o

92.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Spojeným národům.

(1) Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1. (2) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171). (3) Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 2. (4) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 45. (5) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 2. (6) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 36. (7) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 151. (8) Přijaté texty, P8_TA(2018)0077. (9) Přijaté texty, P8_TA(2018)0279. (10) http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-18-5927_en.htm (11) http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-18-5882_en.htm (12) http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-18-5870_en.htm (13) Údaje Eurostatu za rok 2017 ze dne 16. října 2018. (14) Diskusní dokument „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“, strana 7. (https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/rp_sustainable_europe_cs_v2_web.pdf) (15) Sdělení Komise „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti – Evropské úsilí v oblasti udržitelnosti“ (COM(2016)0739). (16) Hloubková analýza na podporu sdělení Komise „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773, (17) http://unctad.org/en/PublicationChapters/wir2015ch0_KeyMessage_en.pdf (18) Zpráva Komise pro podnikání a udržitelný rozvoj z ledna 2017 nazvaná „Lepší podnikání – lepší svět“.