Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0332(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0169/2019

Předložené texty :

A8-0169/2019

Rozpravy :

PV 25/03/2019 - 15
CRE 25/03/2019 - 15

Hlasování :

PV 26/03/2019 - 7.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0225

Přijaté texty
PDF 196kWORD 58k
Úterý, 26. března 2019 - Štrasburk Konečné znění
Ukončení sezónních změn času ***I
P8_TA(2019)0225A8-0169/2019
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se ukončují sezónní změny času a zrušuje směrnice 2000/84/ES (COM(2018)0639 – C8-0408/2018 – 2018/0332(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0639),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0408/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená dánským parlamentem, Dolní sněmovnou Spojeného království a Sněmovnou lordů Spojeného království v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na výsledky on-line konzultace provedené Evropskou komisí mezi 4. červencem 2018 a 16. srpnem 2018,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro právní záležitosti a Petičního výboru (A8-0169/2019);

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 305.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterou se ukončují sezónní změny času a zrušuje směrnice 2000/84/ES
P8_TC1-COD(2018)0332

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

v souladu s řádným legislativním postupem(2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Členské státy se v minulosti rozhodly zavést úpravu letního času na vnitrostátní úrovni. Pro fungování vnitřního trhu bylo tedy důležité, aby bylo pro začátek a konec období letního času stanoveno společné datum a čas v celé Unii s cílem koordinovat změnu času v jednotlivých členských státech. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES(3) používají všechny členské státy v současné době úpravu letního sezónní změnu času, od k níž dochází dvakrát ročně. Standardní čas se mění na letní čas poslední neděle neděli v březnu a platí do poslední neděle v říjnu téhož roku. [pozm. návrh 1]

(2)  Na základě několika petic od občanů, občanských iniciativ a parlamentních otázek Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. února 2018 vyzval Komisi, aby důkladně posoudila úpravu letního času stanovenou směrnicí 2000/84/ES a aby v případě potřeby předložila návrh na její revizi. Usnesení zároveň potvrdilo zdůraznilo, že je nezbytné důležité, aby byl v celé Unii zachován harmonizovaný a koordinovaný přístup k úpravě času zachován v celé Unii a jednotný časový režim EU. [pozm. návrh 2]

(3)  Komise přezkoumala dostupné důkazy, které poukazují na důležitost harmonizace pravidel Unie v této oblasti, aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu, aby byla zaručena předvídatelnost a dlouhodobá jistota a zabránilo se mimo jiné narušení plánování dopravních činností a fungování informačních a komunikačních systémů, vyšším nákladům na přeshraniční obchod či nižší produktivitě v oblasti zboží a služeb. Z důkazů jednoznačně nevyplývá, zda výhody úpravy letního času převažují nad nevýhodami spojenými se změnou času dvakrát ročně. [pozm. návrh 3]

(3a)   Veřejná diskuse o úpravě letního času není nová a od zavedení letního času bylo na ukončení jeho používání zaměřeno několik iniciativ. V některých členských státech se uskutečnily konzultace na vnitrostátní úrovni a většina podniků a zúčastněných stran ukončení používání letního času podpořila. Konzultace zahájená Evropskou komisí vedla ke stejnému závěru. [pozm. návrh 4]

(3b)  V této souvislosti může jako příklad sloužit situace chovatelů hospodářských zvířat, kteří původně považovali úpravu letního času za neslučitelnou s pracovními postupy v zemědělství, zejména vzhledem k již tak velmi brzkému začátku pracovního dne podle standardního času. Také změna času každého půlroku ztěžovala vstup produktů nebo zvířat na trh. A v neposlední řadě se předpokládala nižší produkce mléka vzhledem k tomu, že krávy nezměnily svůj přirozený rytmus dojení. Moderní zemědělské vybavení a postupy však způsobily v zemědělství revoluci, takže většina těchto problémů se již nejeví jako relevantní, zatímco stále převládají obavy týkající se biorytmu zvířat a pracovních podmínek zemědělců. [pozm. návrh 5]

(4)  O úpravě letního času se vede živá veřejná diskuse. Do veřejné konzultace, kterou uspořádala Komise, se zapojilo kolem 4,6 milionu občanů, což je největší počet odpovědí, jaký kdy Komise při konzultaci obdržela. Řada občanských iniciativ upozornila na to, že občané vnímají změnu času uskutečňovanou dvakrát ročně jako problém, a některé členské státy již daly najevo, že upřednostňují, aby tato úprava letního času přestala být používána. S ohledem na tento vývoj je nezbytné i nadále zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zabránit jeho významnému narušení v důsledku rozdílnosti mezi členskými státy v této oblasti. Je tudíž vhodné, aby se úprava letního času koordinovaně koordinovaným a harmonizovaným způsobem ukončila. [pozm. návrh 6]

(4a)  Chronobiologie ukazuje, že na biorytmus lidského těla má vliv jakákoli změna času, což může mít nepříznivý dopad na lidské zdraví. Nedávné vědecké důkazy jasně naznačují souvislost mezi změnami času a kardiovaskulárními onemocněními, zánětlivými onemocněními imunitního systému nebo vysokým tlakem, které souvisejí s narušením cirkadiánního cyklu změnami času. Vůči těmto změnám jsou citlivé zejména některé skupiny, jako jsou děti a starší lidé. V zájmu ochrany lidského zdraví je proto vhodné sezónní změny času ukončit. [pozm. návrh 7]

(4b)   Území členských států jiná než jejich zámořská území jsou seskupena ve třech různých časových pásmech nebo standardních časech, tj. UTC, UTC +1 a UTC +2. Značné rozpětí Evropské unie od severu k jihu znamená, že účinky denního světla z hlediska času se v rámci Unie liší. Je proto důležité, aby členské státy před změnou svého časového pásma vzaly v úvahu zeměpisné aspekty času, tj. přirozená časová pásma a zeměpisnou polohu. Členské státy by měly před rozhodnutím o změně časových pásem konzultovat občany a příslušné [pozm. návrh 8]

(4c)  Řada občanských iniciativ upozornila na obavy občanů, pokud jde o změnu času dvakrát ročně, a členským státům by měl být poskytnut prostor a příležitost, aby provedly vlastní veřejné konzultace a posouzení dopadů s cílem lépe pochopit důsledky zrušení sezónních změn času ve všech regionech. [pozm. návrh 9]

(4d)  Letní čas, nebo úspora denního světla, umožnil v letních měsících zdánlivě pozdější západ slunce. Mnoho občanů Unie má léto spojeno s tím, že je světlo až do pozdních večerních hodin. Návrat ke „standardnímu“ času by znamenal, že v létě dojde k západu slunce o hodinu dřív a část roku, kdy je denní světlo dostupné do pozdního večera, bude mnohem kratší. [pozm. návrh 10]

(4e)  Řada studií zkoumala souvislost mezi přechodem na letní čas a rizikem srdečních infarktů, narušeným biorytmem, nedostatkem spánku, snížením koncentrace a pozornosti, zvýšeným rizikem nehod, nižší mírou životní spokojenosti a dokonce i mírou sebevražd. Delší doba denního světla, čas strávený venku po práci nebo po škole a expozice slunečnímu světlu má však jednoznačně několik pozitivních dlouhodobých účinků na celkovou pohodu člověka. [pozm. návrh 11]

(4f)  Sezónní změny času mají také nepříznivý dopad na životní podmínky zvířat, což je patrné v zemědělství, například poklesem produkce kravského mléka. [pozm. návrh 12]

(4g)  Všeobecně se předpokládá, že sezónní změny času přinášejí úspory energie. To byl i hlavní důvod, proč byly v minulém století původně zavedeny. Z výzkumu však vyplývá, že i když sezónní změny času mohou nepatrně přispívat ke snižování spotřeby energie v Unii jako celku, neplatí to pro každý členský stát. Úspora energie za osvětlení přechodem na letní čas může být rovněž převážena zvýšením spotřeby energie na vytápění. Výsledky je navíc obtížné interpretovat, neboť jsou silně ovlivněny vnějšími faktory, jako je meteorologie, chování uživatelů energie nebo probíhající transformace energetiky. [pozm. návrh 13]

(5)  Touto směrnicí by nemělo být dotčeno právo jednotlivých členských států rozhodovat o standardním čase nebo časech ve vztahu k územím, která spadají do jejich pravomoci a územní působnosti Smluv, a o dalších příslušných změnách. Aby se však zajistilo, že používání úpravy letního času jen některými z členských států nenaruší fungování vnitřního trhu, měly by se členské státy zdržet změny standardního času na určitém území spadajícím do jejich pravomoci z důvodů souvisejících se sezónními změnami, ať už by změna byla vydávána za změnu časového pásma. Aby se navíc minimalizovalo narušení mimo jiné v oblasti dopravy, komunikací a v dalších dotčených odvětvích, měly by členské státy Komisi včas oznámit svůj záměr změnit standardní čas a následně tyto oznámené změny uplatnit. Komise by na základě uvedeného oznámení měla nejpozději do 1. dubna 2020 Komisi informovat všechny členské státy, aby mohly přijmout veškerá nezbytná opatření. Rovněž by měla tyto informace zveřejnit, a informovat tak širokou veřejnost a zúčastněné strany o tom, že hodlají v poslední říjnovou neděli roku 2021 změnit svůj standardní čas. [pozm. návrh 14]

(6)  Je tudíž nezbytné ukončit harmonizaci úpravy období letního času stanovené směrnicí 2000/84/ES a zavést společná pravidla, která by členským státům bránila v používání různé úpravy sezónního času, kdy by ke změně jejich standardního času docházelo častěji než jednou za rok, a která by pro plánované změny standardní času stanovila oznamovací povinnost. Tato směrnice má za cíl přispět rozhodujícím způsobem k řádnému fungování vnitřního trhu, a měla by proto vycházet z článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jak je vykládán v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie. [pozm. návrh 15]

(6a)   Rozhodnutí o tom, jaký standardní čas se má v každém členském státě použít, musí předcházet konzultace a studie, které zohlední preference občanů, zeměpisné rozdíly, regionální rozdíly, standardní pracovní podmínky a další faktory relevantní pro daný členský stát. Členské státy by proto měly mít dostatek času na to, aby dopad návrhu analyzovaly a zvolily řešení, které bude jeho obyvatelstvu nejlépe vyhovovat, a zároveň zohlednily řádné fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 16]

(6b)   Změna času nesouvisející se sezónním přechodem povede k nákladům na přechod, zejména pokud jde o systémy IT v dopravě a dalších odvětvích. S cílem výrazně snížit náklady na tento přechod je zapotřebí přiměřeného přípravného období pro provedení této směrnice. [pozm. návrh 17]

(7)  Tato směrnice by se měla použít ode dne 1. dubna 2019 2021, a poslední období letního času, na něž se vztahují pravidla směrnice 2000/84/ES, by tudíž v každém členském státě mělo začít v 1:00 hodin koordinovaného světového času dne 31. poslední neděli března 2019 2021. Členské státy, které po tomto období letního času zamýšlejí přijmout standardní čas odpovídající času, který je používán v zimním období v souladu se směrnicí 2000/84/ES, by měly změnit svůj standardní čas v 1:00 hodin koordinovaného světového času dne 27. poslední neděli října 2019 2021 tak, aby podobné a trvalé změny prováděné v různých členských státech nastaly současně. Je žádoucí, aby členské státy přijaly rozhodnutí o standardním čase, který každý z nich uplatní od roku 2019 2021, ve vzájemné shodě. [pozm. návrh 18]

(7a)  Za účelem zajištění jednotného provádění této směrnice by členské státy měly navzájem spolupracovat a přijímat rozhodnutí o zamýšlené úpravě času ve vzájemné shodě a koordinovaně. Proto by měl být vytvořen mechanismus koordinace sestávající z jednoho určeného zástupce každého členského státu a jednoho zástupce Komise. Mechanismus koordinace by měl prodiskutovat a posoudit možný dopad plánovaného rozhodnutí o standardním čase členského státu na fungování vnitřního trhu, aby se zabránilo významným narušením. [pozm. návrh 19]

(7b)  Komise by měla posoudit, zda by zamýšlená úprava času v jednotlivých členských státech mohla významně a trvale narušit řádné fungování vnitřního trhu. Pokud na základě tohoto posouzení členské státy svou zamýšlenou úpravu času nepřehodnotí, měla by mít Komise možnost odložit datum použitelnosti této směrnice o maximálně 12 měsíců a předložit případně legislativní návrh. Proto by za účelem zajištění řádného provádění této směrnice měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o odložení data použitelnosti této směrnice o maximálně 12 měsíců. [pozm. návrh 20]

(8)  Provádění této směrnice by mělo být monitorováno. Výsledky tohoto monitorování by měla Komise předložit ve zprávě Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva by měla být vypracována na základě informací, které jednotlivé členské státy včas poskytnou Komisi, aby mohla zprávu předložit ve stanovené lhůtě.

(9)  Jelikož cílů této směrnice, pokud jde o harmonizovanou úpravu času, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(10)  Harmonizovaná úprava času by měla být používána v souladu s ustanoveními o územní působnosti Smluv uvedenými v článku 355 Smlouvy o fungování EU.

(11)  Směrnice 2000/84/ES by proto měla být zrušena,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1.  Členské státy nepoužívají sezónní změny svého standardního času nebo časů.

2.  Bez ohledu na odstavec Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy použít sezonní změnu svého standardního času nebo časů i v roce 2019 2021, pokud tak učiní v 1:00 hodin koordinovaného světového času dne 27. října 2019 poslední neděli v říjnu uvedeného roku. Členské státy oznámí toto rozhodnutí oznámí v souladu s článkem 2 Komisi nejpozději do 1. dubna 2020. [pozm. návrh 21]

Článek 2

1.  Aniž je dotčen článek 1, pokud Zřizuje se členský stát rozhodne změnit svůj standardní čas nebo časy na jakémkoli území spadajícím do jeho pravomoci, oznámí to Komisi nejméně 6 měsíců před tím, než změna nabude účinku. Členský stát, který učinil takové oznámení mechanismus koordinace s cílem zajistit harmonizovanýnestáhl je zpět nejméně 6 měsíců před datem předpokládané změny, tuto změnu použije koordinovaný přístup k úpravě času v celé Unii. [pozm. návrh 22]

2.  Do jednoho měsíce od tohoto oznámení o něm Komise informuje ostatní členské státy a dané informace zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Mechanismus koordinace sestává z jednoho zástupce každého členského státu a jednoho zástupce Komise. [pozm. návrh 23]

2a.  Pokud členský stát oznámí Komisi své rozhodnutí podle čl. 1 odst. 2, je svolán mechanismus koordinace, aby projednal a posoudil potenciální dopad zamýšlené změny na fungování vnitřního trhu, aby se předešlo podstatným narušením. [pozm. návrh 24]

2b.  Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavci 2a usoudí, že zamýšlená změna bude mít značný dopad na řádné fungování vnitřního trhu, informuje o tom oznamující členský stát. [pozm. návrh 25]

2c.  Nejpozději do 31. října 2020 se oznamující členský stát rozhodne, zda zachová svůj záměr či nikoliv. Pokud se oznamující členský stát rozhodne zachovat svůj záměr, poskytne podrobné vysvětlení, jak hodlá řešit negativní dopad této změny na fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 26]

Článek 3

1.  Komise Nejpozději do 31. prosince 2025 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o uplatňování a provádění této směrnice, do 31. prosince 2024 v případě potřeby doplněnou o legislativní návrh její revize, jemuž bude předcházet důkladné posouzení dopadů se zapojením všech příslušných zúčastněných stran. [pozm. návrh 27]

2.  Členské státy poskytnou Komisi příslušné informace do 30. dubna 2024 2025. [pozm. návrh 28]

Článek 4

1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. dubna 2019 2021. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. dubna 2019 2021.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. [pozm. návrh 29]

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4a

1.  Komise v úzké spolupráci s mechanismem koordinace uvedeným v článku 2 pozorně monitoruje zamýšlené úpravy času v celé Unii.

2.  Shledá-li Komise, že zamýšlené úpravy času oznámené členskými státy v souladu s čl. 1 odst. 2 by mohly významně a trvale narušit řádné fungování vnitřního trhu, je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o posunutí data použitelnosti této směrnice o maximálně 12 měsíců, a předloží případně legislativní návrh. [pozm. návrh 30]

Článek 4b

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 4a je svěřena Komisi na dobu od ... [datum vstupu této směrnice v platnost] do ... [datum použitelnosti této směrnice].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 4a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 4a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 31]

Článek 5

Směrnice 2000/84/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. dubna 2019 2021. [pozm. návrh 32]

Článek 6

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 305.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019.
(3)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES ze dne 19. ledna 2001 o úpravě letního času (Úř. věst. L 31, 2.2.2001, s. 21).

Poslední aktualizace: 20. dubna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí