Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0199(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0470/2018

Předložené texty :

A8-0470/2018

Rozpravy :

PV 15/01/2019 - 21
CRE 15/01/2019 - 21

Hlasování :

PV 16/01/2019 - 12.8
CRE 16/01/2019 - 12.8
Vysvětlení hlasování
PV 26/03/2019 - 7.18
CRE 26/03/2019 - 7.18

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0021
P8_TA(2019)0238

Přijaté texty
PDF 497kWORD 154k
Úterý, 26. března 2019 - Štrasburk
Zvláštní ustanovení týkající se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) ***I
P8_TA(2019)0238A8-0470/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (COM(2018)0374 – C8-0229/2018 – 2018/0199(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0374),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 178, 209 odst. 1, 212 odst. 2 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0229/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0470/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 116.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 137.
(3) Tento postoj odpovídá pozměňovacím návrhům přijatým dne 16. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0021).


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti
P8_TC1-COD(2018)0199

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 178, čl. 209 odst. 1, čl. 212 odst. 2 a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva fungování EU“) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Podle uvedeného článku a čl. 174 druhého a třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a ke snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost některým kategoriím regionů, mezi nimiž jsou výslovně uvedeny přeshraniční regiony venkovských oblastí, oblastí postižených průmyslovými přeměnami, oblastí s nízkou hustotou obyvatelstva, ostrovních a horských oblastí. [pozm. návrh 1]

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních](4) obsahuje společná ustanovení pro EFRR a některé další fondy a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nařízení o novém EFRR](5) obsahuje ustanovení týkající se specifických cílů a oblasti působnosti podpory z EFRR. Nyní je potřeba přijmout zvláštní ustanovení vztahující se k cíli Evropská územní spolupráce (Interreg) pro případy, kdy jeden nebo více členských států spolupracuje a jejich regiony spolupracují na přeshraniční úrovni, pokud jde o efektivní programování, včetně ustanovení o technické pomoci, monitorování, hodnocení, komunikaci, způsobilosti, řízení a kontrole a finančním řízení. [pozm. návrh 2]

(3)  Za účelem podpory kooperativního a harmonického rozvoje území Unie na různých úrovních a zmírnění stávajících nerovností by měl EFRR v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovat přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci, námořní spolupráci, spolupráci nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráci. V tomto procesu je třeba zohlednit zásady víceúrovňové správy a partnerství a posílit místně orientované přístupy. [pozm. návrh 3]

(3a)  Jednotlivé složky programu Interreg by měly přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje popsaných v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, která byla přijata v září 2015. [pozm. návrh 4]

(4)  Cílem složky přeshraniční spolupráce by mělo být řešení společných výzev, které byly společně identifikovány v příhraničních regionech, a zužitkování nevyužitého růstového potenciálu v příhraničních oblastech, který dokládá sdělení Komise „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“(6) (dále jen „sdělení o příhraničních regionech“). Přeshraniční složka by se tak proto měla omezit na zahrnovat spolupráci na pozemních hranicích a přeshraniční spolupráce na námořních hranicích by měla být začleněna do nadnárodní složky i námořních hranicích, aniž by tím byla dotčena nová složka pro spolupráci nejvzdálenějších regionů. [pozm. návrh 5]

(5)  Součástí složky přeshraniční spolupráce by měla být také spolupráce mezi jedním nebo více členskými státy nebo jejich regiony a jednou nebo více zeměmi nebo regiony nebo jinými územími mimo Unii. Zahrnutí vnitřní a vnější přeshraniční spolupráce do tohoto nařízení by mělo vést k zásadnímu zjednodušení a zefektivnění použitelných ustanovení pro programové orgány v členských státech i pro partnerské orgány a příjemce mimo Unii ve srovnání s programovým obdobím 2014–2020. [pozm. návrh 6]

(6)  Složka nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce by měla být zaměřena na posílení spolupráce prostřednictvím opatření přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji v souvislosti s prioritami politiky soudržnosti Unie a měla by rovněž zahrnovat námořní přeshraniční spolupráci při plném dodržování subsidiarity. Nadnárodní spolupráce by se měla vztahovat na větší území na pevnině Unie, zatímco námořní spolupráce by měla pokrývat nadnárodní území a případně též na území kolem přímořských oblastí a zahrnovat přeshraniční spolupráci na námořních hranicích v programovém období 2014–2020. Měla by být dána maximální flexibilita, která by umožnila pokračovat v provádění předchozí námořní přesahujících zeměpisný rozsah území spadajících do programů přeshraniční spolupráce na základě širšího rámce pro námořní spolupráci, zejména vymezením rozsahu příslušného území, specifických cílů této spolupráce, požadavků na partnerství v rámci projektu a zřízením podprogramů a zvláštních řídicích výborů. [pozm. návrh 7]

(7)  Na základě zkušeností v programovém období 2014–2020 s přeshraniční a nadnárodní spoluprací v nejvzdálenějších regionech, kde kombinace obou složek v rámci jednoho programu na každou oblast spolupráce nepřinesla dostatečné zjednodušení pro programové orgány a příjemce, by měla být vytvořena další zvláštní složka nejvzdálenějších regionů, která by umožnila nejvzdálenějším regionům spolupracovat se třetími zeměmi, zámořskými zeměmi a územími či organizacemi pro regionální integraci a spolupráci způsobem, který bude co nejúčinnější a nejjednodušší spolupráci se sousedními zeměmi a územími a který bude zohledňovat jejich individuální charakteristiky. [pozm. návrh 8]

(8)  S ohledem na pozitivní zkušenosti s programy meziregionální spolupráce v rámci Interreg na jedné straně a absenci této spolupráce v programech cíle Investice pro zaměstnanost a růst v programovém období 2014–2020 by se měla složka na straně druhé je meziregionální spolupráce více zaměřit na zvýšení účinnosti politiky soudržnosti. Tato složka by se proto měla omezit měst a regionů – založená na dva programy, z nichž jeden by měl umožňovat celou škálu výměně zkušeností, inovačních přístupů a budování rozvoji kapacit pro programy v rámci obou cílů a podporovat (Evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), která byla nebo budou zřízena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006(7), spolupráce a Investice pro růst a druhý by měl být určen ke zlepšení analýzy vývojových trendů. Projektová spolupráce v celé Unii by měla být začleněna do nové složky pro meziregionální inovační investice a úzce provázána s prováděním sdělení Komise „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“(8), zaměstnanost) – důležitou složkou hledání společných řešení v rámci politiky soudržnosti a budování trvalých partnerství. Proto by měly pokračovat stávající programy zejména na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci v oblastech jako například energetika, modernizace průmyslu nebo zemědělsko-potravinářské odvětví. Kromě toho by se integrovaný územní rozvoj zaměřený na funkční městské oblasti nebo na městské oblasti měl soustředit do programů v rámci cíle Investice podpora projektové spolupráce, včetně podpory evropských seskupení pro zaměstnanost a růst a v jednom doprovodném nástroji „Evropská městská iniciativa“. Oba programy v rámci složky meziregionální spolupráce by měly pokrývat celou Unii a měly by územní spolupráci (ESÚS), a rovněž umožňovat účast třetích zemí makroregionální strategie. [pozm. návrh 9]

(8a)   Nová iniciativa pro meziregionální investice do inovací by se měla zakládat na inteligentní specializaci a měla by být využívána na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci v oblastech jako je energetika, modernizace průmyslu nebo oběhové hospodářství, sociální inovace, životní prostředí nebo zemědělsko-potravinářské odvětví a pomáhat při sdružování subjektů, které se podílejí na strategiích inteligentní specializace s cílem posílit inovace a uvádět na evropský trh inovativní výrobky, procesy a ekosystémy. Důkazy svědčí o tom, že ve zkušební a ověřovací fázi při předvádění nových technologií (např. klíčových podpůrných technologií) existují přetrvávající systémové vady, zejména v případech, kdy je inovace výsledkem integrace vzájemně se doplňujících regionálních specializací, které vytvářejí inovativní hodnotové řetězce. Obzvláště kritický význam má tato vada ve fázi mezi pilotním a úplným uvedením dané technologie na trh. V některých strategicky významných technologických a průmyslových oblastech nemohou MSP v současné době počítat s excelentní a otevřenou, celoevropsky propojenou demonstrační infrastrukturou. Tyto programy v rámci iniciativy meziregionální spolupráce by měly pokrývat celou Evropskou unii a měly by rovněž umožňovat účast zámořských zemí a území, třetích zemí, jejich regionů a organizací pro regionální integraci a spolupráci, včetně nejvzdálenějších sousedních regionů. Měla by být podporována součinnost mezi meziregionálními investicemi do inovací a dalšími příslušnými programy EU, jako jsou programy v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, program Horizont 2020, digitální trh v Evropě a program jednotného trhu, neboť se tím znásobí dopad investic a zvýší se hodnota pro občany. [pozm. návrh 10]

(9)  Měla by být stanovena společná objektivní kritéria pro určování způsobilých regionů a oblastí. K tomuto účelu by měla být identifikace způsobilých regionů a oblastí na úrovni Unie založena na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003(9). [pozm. návrh 11]

(10)  Je třeba i nadále podporovat nebo v příslušném případě zřídit spolupráci ve všech jejích dimenzích se sousedními třetími zeměmi Unie, neboť taková spolupráce je významným nástrojem politiky regionálního rozvoje a měly by z ní prospěch regiony členských států mající hranice se třetími zeměmi. Za tímto účelem by EFRR a nástroje Unie pro financování vnější činnosti, NPP(10), NDICI(11) a PZZÚ(12), měly podporovat programy v rámci přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce, spolupráce nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráce. Podpora z EFRR a z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měla být založena na vzájemnosti a proporcionalitě. Avšak u přeshraniční spolupráce v rámci NPP III a přeshraniční spolupráce v rámci NDICI by podporu z EFRR měla doplňovat alespoň rovnocenná částka v kontextu přeshraniční spolupráce v rámci NPP III a přeshraniční spolupráce v rámci NDICI, jejíž výše podléhá maximální částce stanovené v příslušném legislativním aktu, tj. až 3 % finančního krytí v rámci NPP III a až 4 % finančního krytí zeměpisného programu Sousedství podle čl. 4 odst. 2 písm. a) NDICI. [pozm. návrh 12]

(10a)   Zvláštní pozornost je třeba věnovat regionům, které se staly novými pohraničními oblastmi na vnější hranici Unie s cílem zajistit odpovídající kontinuitu stávajících programů spolupráce. [pozm. návrh 13]

(11)  V případě NPP III by účelem pomoci mělo být především pomáhat příjemcům NPP posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování a zákaz diskriminace, jakož i regionální a místní rozvoj. Pomoc NPP by měla i nadále podporovat úsilí příjemců NPP o pokrok v oblasti regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce a územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie. Pomoc NPP by navíc měla řešit i otázky bezpečností, migrace a správy hranic, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení ochrany hranic a pokračování společného úsilí v boji proti nelegální migraci a převaděčství migrantů. [pozm. návrh 14]

(12)  S ohledem na pomoc NDICI by Unie měla rozvíjet se sousedními zeměmi výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrého sousedství, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy založenými na spolupráci. Toto nařízení a NDICI by proto měly podporovat vnitřní a vnější aspekty příslušných makroregionálních strategií. Tyto iniciativy jsou strategicky důležité a představují významné politické rámce pro prohlubování vztahů s partnerskými zeměmi i vztahů mezi nimi na základě zásady vzájemné odpovědnosti, sdílené odpovědnosti a dodržování závazků.

(12a)  Vytvoření synergií s vnější činností a rozvojovými programy Unie by mělo rovněž pomoci zajistit maximální vliv při současném naplňování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je uvedeno v článku 208 Smlouvy o fungování EU. Soudržnost všech politik EU je zásadní pro dosažení cílů udržitelného rozvoje. [pozm. návrh 15]

(13)  Při přípravě strategického programování a programů Interreg podporovaných z EFRR a NDICI je důležité i nadále dodržovat úlohu ESVČ a Komise, jak je stanovena v rozhodnutí Rady 2010/427/EU(13).

(14)  S ohledem na specifickou situaci nejvzdálenějších regionů Unie je nezbytné přijmout opatření týkající se zlepšení podmínek, za nichž tyto regiony mohou mít přístup ke strukturálním fondům. V důsledku toho by měla být určitá ustanovení tohoto nařízení přizpůsobena specifickým rysům nejvzdálenějších regionů, aby se zjednodušila a posílila jejich spolupráce s jejich sousedy třetími zeměmi a zámořskými zeměmi a územími, a to s přihlédnutím ke sdělení Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“(14). [pozm. návrh 16]

(14a)  Toto nařízení stanovuje pro zámořské země a území (ZZÚ) možnost zapojit se do programů Interreg. V zájmu usnadnění jejich účinného přístupu a zapojení by se měly vzít v úvahu specifické rysy a problémy ZZÚ. [pozm. návrh 17]

(15)  Je zapotřebí stanovit zdroje přidělené na každou z jednotlivých složek Interreg, včetně podílu každého členského státu na celkové výši částek určených na přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci a námořní spolupráci, spolupráci nejvzdálenějších regionů a meziregionální spolupráci, a potenciál, jímž disponují členské státy, pokud jde o flexibilitu mezi těmito složkami. Ve srovnání Vzhledem ke globalizaci by se však spolupráce zaměřená na zvýšení investic do většího počtu pracovních míst a růstu a společných investic s programovým obdobím 2014–2020 by se měl zmenšit podíl přeshraniční spolupráce, dalšími regiony měla určit rovněž společnými charakteristikami a ambicemi regionů a ne nezbytně hranicemi a naopak proto by měl vzrůst podíl nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce z důvodu integrace námořní spolupráce a měla by být vytvořena nová složka spolupráce nejvzdálenějších regionů měly být k dispozici dostatečné dodatečné prostředky pro novou iniciativu v oblasti meziregionálních inovačních investic, aby bylo možné reagovat na celosvětovou situaci na trhu. [pozm. návrh 18]

(16)  V zájmu co nejúčinnějšího využití podpory z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měl být zřízen mechanismus, který by umožnil navrácení této podpory v případě, kdy programy vnější spolupráce nemohou být přijaty nebo musí být ukončeny, a který by se vztahoval i na třetí země, jež nedostávají podporu z žádného finančního nástroje Unie. Tento mechanismus by měl usilovat o dosažení optimálního fungování programů a maximální možnou koordinaci mezi těmito nástroji.

(17)  EFRR by měl přispívat v rámci Interreg ke specifickým cílům v rámci cílů politiky soudržnosti. Seznam specifických cílů v rámci různých tematických cílů by však měl být přizpůsoben specifickým potřebám Interreg stanovením dalších specifických cílů v rámci cíle politiky „Sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv“ tak, aby umožňoval intervence typu ESF.

(18)  V kontextu jedinečných a specifických okolností na ostrově Irsko a za účelem podpory spolupráce mezi severem a jihem v rámci Velkopáteční dohody by nový přeshraniční program „PEACE PLUS“ měl pokračovat v činnosti předchozích programů mezi pohraničními hrabstvími Irska a Severního Irska a navázat na ni. Při zohlednění jeho praktického významu je třeba zajistit, aby v případě, kdy tento program podporuje mír a usmíření, EFRR rovněž přispíval k podpoře sociální, hospodářské a regionální stability a ke spolupráci v dotčených regionech, zejména opatřeními na podporu soudržnosti mezi komunitami. Vzhledem ke specifickým rysům uvedeného programu by měl být spravován integrovaným způsobem, přičemž příspěvek Spojeného království by měl být do programu začleněn jako vnější účelově vázaný příjem. Kromě toho by se některá pravidla tohoto nařízení týkající se výběru operací neměla na uvedený program vztahovat, pokud jde o operace podporující mír a usmíření. [pozm. návrh 19]

(19)  Tímto nařízením by měly být doplněny dva specifické cíle Interreg, jeden na podporu specifického cíle Interreg pro posílení institucionální kapacity, prohlubování právní a správní spolupráce, zejména ve spojení s prováděním sdělení o příhraničních regionech, zintenzivnění spolupráce mezi občany a institucemi a rozvoj a koordinaci makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, a druhý pro řešení specifických otázek vnější spolupráce, jako je bezpečnost, ochrana, řízení překračování hranic a migrace.

(20)  Větší část podpory Unie by se měla soustředit na omezený počet cílů politik, aby se maximalizoval dopad Interreg. Je třeba posílit součinnost mezi jednotlivými složkami Interreg a jejich doplňkovost. [pozm. návrh 20]

(21)  Ustanovení o přípravě, schvalování a změnách programů Interreg a o územním rozvoji, výběru operací, monitorování a hodnocení, programových orgánech, auditu operací a o transparentnosti a komunikaci by měla být přizpůsobena specifickým rysům programů Interreg v porovnání s ustanoveními v nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Tato zvláštní ustanovení by měla být jednoduchá a jasná, aby se předešlo tzv. gold-platingu a další administrativní zátěži pro členské státy a příjemce. [pozm. návrh 21]

(22)  Ustanovení o kritériích pro operace, které mají být považovány za skutečně společné a zakládající spolupráci, o partnerství v rámci operace Interreg a o povinnostech vedoucího partnera vytvořená v programovém období 2014–2020 by měla být zachována. Partneři Interreg by však měli spolupracovat ve všech čtyřech dimenzích (vývoj, v oblasti vývoje a provádění, personální jakož i v oblasti personálního obsazení a nebo financování) nebo obou těchto oblastech, a v rámci spolupráce nejvzdálenějších regionů ve třech ze čtyř, protože by mělo být jednodušší kombinovat podporu z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti na úrovni programů i operací. [pozm. návrh 22]

(22a)  Důležitým a úspěšným nástrojem v rámci programů přeshraniční spolupráce jsou projekty „people-to-people“ (P2P) a malé projekty zaměřené na odstraňování pohraničních a přeshraničních překážek, podporu místních kontaktů a následné vzájemné sbližování příhraničních regionů a jejich občanů. Projekty P2P a malé projekty jsou realizovány v celé řadě oblastí, jako je kultura, sport, cestovní ruch, všeobecné vzdělávání a odborná příprava, hospodářství, věda, ochrana životního prostředí a ekologie, zdravotní péče, doprava a drobná infrastruktura, správní spolupráce, styk s veřejností atd. Jak se rovněž uvádí ve stanovisku Výboru regionů „Projekty „people-to-people“(15) a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“, projekty P2P mají velkou přidanou evropskou hodnotu a významně přispívají k uskutečňování celkového cíle programů přeshraniční spolupráce. [pozm. návrh 23]

(23)  Je nutné vyjasnit pravidla, jimiž se řídí fondy malých projektů, které byly prováděny od doby existence Interreg, Od doby existence Interreg byly projekty P2P a malé projekty podporovány především z fondu malých projektů nebo podobných nástrojů, nikdy se však na ně nevztahovala žádná zvláštní ustanovení, Jak se rovněž uvádí ve stanovisku Výboru regionů „Projekty „people-to-people“ a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“(16), tyto proto je nutné vyjasnit pravidla, jimiž se fondy malých projektů plní důležitou úlohu při budování důvěry mezi občany řídí. V zájmu získání přidané hodnoty a přínosů z projektů P2P institucemi, nabízejí velkou evropskou přidanou hodnotu a významně přispívají k celkovému cíli programů přeshraniční spolupráce překonáváním překážek v podobě hranic a malých projektů integrací příhraničních oblastí a jejich občanů. a v zájmu zjednodušení finančního řízení malých projektů na straně konečných příjemců, kteří často nemají zkušenosti s předkládáním žádostí o prostředky z fondů Unie, by mělo být stanoveno povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů a paušálních částek pod určitou prahovou hodnotou. [pozm. návrh 24]

(24)  Vzhledem k zapojení více než jednoho členského státu a výsledným vyšším správním nákladům, mj. pro regionální kontaktní místa (či tzv. antény), která jsou důležitými kontaktními místy pro předkladatele a řešitele projektů, a proto fungují jako přímá linka pro společné sekretariáty nebo jiné příslušné orgány, ale zejména v souvislosti s kontrolami a překladem, by měl být strop pro výdaje na technickou pomoc vyšší než v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst. Aby bylo možné kompenzovat vyšší správní náklady, členské státy by měly být motivovány ke snižování administrativní zátěže související s prováděním společných projektů, kdykoliv to bude možné. Kromě toho by programy Interreg s omezenou podporou Unie nebo programy vnější přeshraniční spolupráce měly obdržet určitou minimální částku na technickou pomoc, aby bylo zajištěno dostatečné financování účinných činností technické pomoci. [pozm. návrh 25]

(25)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit fondy na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. V příslušných případech mohou být stanovovány i měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké mají fondy účinky v praxi.

(25a)  V rámci snižování administrativní zátěže by měly Komise, členské státy a regiony úzce spolupracovat, aby mohly pro systém řízení a kontroly programu Interreg použít posílená přiměřená opatření stanovená v čl. 77 nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 26]

(26)  Na základě zkušeností z programového období 2014–2020 by měl být zachován systém, který zavádí jasnou hierarchii pravidel způsobilosti výdajů, a zároveň by měla být zachována zásada, že pravidla způsobilosti výdajů mají být stanovena na úrovni Unie nebo pro program Interreg v celém jeho rozsahu, aby se zabránilo jakýmkoli možným rozporům či nesrovnalostem mezi jednotlivými nařízeními a mezi nařízeními a vnitrostátními pravidly. Přijímání dalších pravidel jedním členským státem, která by se vztahovala pouze na příjemce v tomto členském státě, by mělo být omezeno na naprosté minimum. Zejména by měla být do tohoto nařízení začleněna ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014(17) přijatá na programové období 2014–2020.

(27)  Členské státy V příslušných případech by měly být motivovány k tomu, aby pověřovaly členské státy měly pověřit funkcí řídicího orgánu nový nebo případně stávající ESÚS nebo aby by těmto seskupením, stejně jako jiným přeshraničním právním subjektům, svěřovaly měly svěřovat odpovědnost za řízení podprogramu, integrované územní investice nebo jednoho či více fondů malých projektů, popřípadě aby plnily úlohu jediného partnera. Členské státy by měly regionálním a místním orgánům či jiným veřejným orgánům jiných členských států umožnit vytvářet uvedená kooperativní uskupení s právní subjektivitou a zapojit místní a regionální orgány do jejich fungování. [pozm. návrh 27]

(28)  Aby byl zachován platební řetězec vytvořený pro programové období 2014–2020, tj. od Komise k vedoucímu partnerovi prostřednictvím certifikačního orgánu, mělo by se v tomto platebním řetězci v rámci vedení účetnictví pokračovat. Podpora Unie by měla být vyplácena vedoucímu partnerovi, pokud by to nevedlo k dvojímu poplatku za převod na euro a zpět na jinou měnu, nebo naopak mezi vedoucím partnerem a ostatními partnery. Není-li stanoveno jinak, vedoucí partner by měl zajistit, aby ostatní partneři obdrželi celý příspěvek z příslušného fondu Unie v jeho plné výši a ve lhůtě dohodnuté všemi partnery a na základě téhož postupu, jaký je uplatňován v případě vedoucího partnera. [pozm. návrh 28]

(29)  Podle čl. [63 odst. 9] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] mají odvětvová pravidla vzít v úvahu potřeby programů Evropské územní spolupráce (Interreg), zejména pokud jde o funkci auditu. Ustanovení týkající se každoročního výroku auditora, výroční kontrolní zprávy a auditů operací by proto měla být zjednodušena a přizpůsobena programům, na kterých se podílí více než jeden členský stát. [pozm. návrh 29 se netýká českého znění]

(30)  Měl by být stanoven jasný řetězec finančních závazků v souvislosti se zpětným získáváním částek v případě nesrovnalostí, počínaje jediným nebo ostatními partnery přes vedoucího partnera a řídicí orgán až po Komisi. Měl by být stanoven závazek členských států, třetích zemí, partnerských zemí nebo zámořských zemí a území (ZZÚ) pro případ, že částky od jediného nebo dalšího nebo vedoucího partnera nelze získat zpět, což znamená, že částku řídicímu orgánu uhradí členský stát. U programů Interreg proto neexistuje prostor pro nevymahatelné částky na úrovni příjemců. Je však třeba nezbytné vyjasnit pravidla pro případ, že členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ řídicímu orgánu částku neuhradí. Rovněž by měly být objasněny povinnosti vedoucího partnera při zpětném získávání. Měly by být také stanoveny a monitorovacím výborem schváleny postupy spojené se zpětným získáváním prostředků. Řídicí orgán by zejména však neměl být oprávněn zavázat vedoucího partnera, aby zahajoval soudní řízení v jiné zemi. [pozm. návrh 30]

(30a)   Je třeba podporovat finanční kázeň. Ujednání týkající se rušení rozpočtových závazků by však měla zároveň zohledňovat složitost programů Interreg a jejich provádění. [pozm. návrh 31]

(31)  V zájmu uplatňování převážně společného souboru pravidel jak v zúčastněných členských státech, tak ve třetích zemích, partnerských zemích nebo ZZÚ by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na účast třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ, pokud nejsou v některé kapitole tohoto nařízení stanovena zvláštní pravidla. Programovým orgánům programu Interreg mohou odpovídat srovnatelné orgány ve třetích zemích, partnerských zemích nebo ZZÚ. Zahájení způsobilosti výdajů by mělo být spojeno s podpisem dohody o financování příslušnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ. Zadávání veřejných zakázek příjemcům ve třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ by se mělo řídit pravidly pro vnější zadávání zakázek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [nové FN-Omnibus](18). Měly by být stanoveny postupy pro uzavírání dohod o financování s každou ze třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ a uzavírání dohod mezi řídicím orgánem a každou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, pokud jde o podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti nebo pro případ převodu dalšího příspěvku ze třetí země, partnerské země nebo ZZÚ do programu Interreg jiného, než je vnitrostátní spolufinancování.

(32)  I když programy Interreg s účastí třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ by měly být prováděny v rámci sdíleného řízení, spolupráce nejvzdálenějších regionů Interreg může být prováděna v rámci nepřímého řízení. Měla by být stanovena zvláštní pravidla, pro způsob provádění těchto programů jak provádět tyto programy v celém rozsahu nebo částečně v rámci nepřímého řízení. [pozm. návrh 32]

(33)  Na základě zkušeností s velkými infrastrukturními projekty v programovém období 2014–2020 v programech přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství by mělo dojít ke zjednodušení postupů. Komise by si však měla ponechat určitá práva týkající se výběru takových projektů.

(34)  Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci přijímat a měnit seznamy programů Interreg, seznam celkových částek podpory Unie pro každý z programů Interreg a přijímat rozhodnutí, jimiž se schvalují programy Interreg a jejich změny. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(19). Ačkoliv mají tyto akty obecnou povahu, měl by být použit poradní postup vzhledem k tomu, že pouze technicky provádějí ustanovení.

(35)  Pro zajištění jednotných podmínek k přijetí nebo změně programů Interreg by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Programy vnější přeshraniční spolupráce V příslušném případě by však měly v příslušném případě programy vnější přeshraniční spolupráce respektovat postupy projednávání ve výboru stanovené nařízeními (EU) [NPP III] a [NDICI] s ohledem na první rozhodnutí o schválení těchto programů. [pozm. návrh 33]

(36)  Za účelem doplnění nebo změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu přílohy o šabloně pro programy Interreg. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(36a)  Podpora Evropské územní spolupráce je důležitou prioritou politiky soudržnosti Unie. Podpora MSP v případě nákladů na projekty evropské územní spolupráce je již blokově vyňata podle nařízení Komise (EU) č. 651/2014(20) (obecné nařízení o blokových výjimkách). Zvláštní ustanovení týkající se regionální podpory investic realizovaných podniky všech velikostí jsou rovněž zahrnuta v Pokynech k regionální státní podpoře na období 2014–2020(21) a v části obecného nařízení o blokových výjimkách věnované regionální podpoře. S ohledem na získané zkušenosti by podpora na projekty Evropské územní spolupráce měla mít pouze omezený vliv na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy, a Komise by tak měla mít možnost prohlásit, že tato podpora je slučitelná s vnitřním trhem a že na financování poskytnuté na podporu projektů Evropské územní spolupráce se může bloková výjimka vztahovat. [pozm. návrh 34]

(37)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpory spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale naopak jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Oddíl i

Předmět, oblast působnosti a složky Interreg

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví pravidla pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), aby byla posílena spolupráce mezi členskými státy a jejich regiony uvnitř Unie a mezi členskými státy, jejich regionypřilehlými třetími zeměmi, popřípadě partnerskými zeměmi, jinými územími či zámořskými zeměmi a územími (dále jen „ZZÚ“) nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci nebo skupinou třetích zemí tvořících součást regionální organizace. [pozm. návrh 35]

2.  Tímto nařízením se rovněž stanoví ustanovení nezbytná k zajištění účinného programování, včetně technické pomoci, monitorování, hodnocení, komunikace, způsobilosti, řízení a kontroly, stejně jako finančního řízení programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (dále jen „programy Interreg“) podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“).

3.  Pokud jde o podporu z „nástroje předvstupní pomoci“ (dále jen „NPP III“), „nástroje pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci“ (dále jen „NDICI“) a finančního krytí pro všechny ZZÚ na období 2021 až 2027 zřízeného rozhodnutím Rady (EU) XXX jako program (dále jen „PZZÚ“) na programy Interreg (uvedené tři nástroje dále souhrnně jen „nástroje Unie pro financování vnější činnosti“), toto nařízení vymezuje další specifické cíle a rovněž začlenění těchto fondů do programů Interreg, kritéria pro způsobilost třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ a jejich regionů a některá konkrétní prováděcí pravidla.

4.  Pokud jde o podporu z EFRR a nástroje Unie pro financování vnější činnosti (dále souhrnně jen „fondy Interreg“) na programy Interreg, vymezuje toto nařízení specifické cíle Interreg, stejně jako uspořádání, kritéria, jež musí členské státy, třetí země, partnerské země a ZZÚ a jejich regiony splnit, aby se staly způsobilými, finanční zdroje a kritéria pro jejich přidělování.

5.  Na programy Interreg se použijí nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a nařízení (EU) [o novém EFRR], pokud není v uvedených nařízeních a v tomto nařízení stanoveno jinak nebo pokud ustanovení nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] neplatí pouze pro cíl Investice pro zaměstnanost a růst.

Článek 2

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku [2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Použijí se rovněž tyto definice:

1)  „příjemcem NPP“ se rozumí země nebo území uvedené v příloze I nařízení (EU) [NPP III];

2)  „třetí zemí“ se rozumí země, která není členským státem Unie a nepřijímá podporu z fondů Interreg;

3)  „partnerskou zemí“ se rozumí příjemce NPP nebo země či území spadající do „zeměpisné oblasti sousedství“ uvedené v příloze I nařízení (EU) [NDICI] a Ruská federace, jestliže přijímá podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti;

4)  „přeshraničním právním subjektem“ se rozumí právní subjekt, včetně euroregionu, zřízený podle práva jedné ze zemí zúčastněných v programu Interreg, pokud je vytvořen územními samosprávami nebo jinými subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí; [pozm. návrh 36]

4a)  „organizací pro regionální integraci a spolupráci“ se rozumí uskupení členských států či regionů patřících do téže zeměpisné oblasti, jejichž cílem je úzká spolupráce ve věcech společného zájmu. [pozm. návrh 37]

2.  Pro účely tohoto nařízení, pokud se v ustanoveních nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] odkazuje na „členský stát“, rozumí se tím „členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán“, a pokud se odkazuje na „každý členský stát“ nebo „členské státy“, rozumí se tím „členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu Interreg“.

Pro účely tohoto nařízení, pokud se v ustanoveních nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] odkazuje na „fondy“ ve smyslu čl. [1 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení nebo na „EFRR“, má se za to, že tyto odkazy zahrnují i příslušný nástroj Unie pro financování vnější činnosti.

Článek 3

Složky cíle Evropská územní spolupráce (Interreg)

V rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) jsou z EFRR a popřípadě z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti podporovány tyto složky:

1)  přeshraniční spolupráce mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného a harmonizovaného regionálního rozvoje (složka 1): [pozm. návrh 38]

a)  vnitřní přeshraniční spolupráce mezi přilehlými pozemními nebo námořními pohraničními regiony dvou nebo více členských států či mezi přilehlými pozemními nebo námořními pohraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jedné třetí země či více třetích zemích uvedených v čl. 4 odst. 3, nebo [pozm. návrh 39]

b)  vnější přeshraniční spolupráce mezi přilehlými pozemními nebo námořními pohraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jednoho nebo více těchto stran: [pozm. návrh 40]

i)  příjemců NPP, nebo

ii)  partnerských zemí, které přijímají podporu z NDICI, nebo

iii)  Ruské federace za účelem umožnění její účasti na přeshraniční spolupráci, která je rovněž podporována z NDICI;

2)  nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce na větších nadnárodních územích nebo v okolí přímořských oblastí, do níž jsou zapojeni vnitrostátní, regionální a místní partneři programu v členských státech, třetích zemích a partnerských zemích a v Grónsku ZZÚ, za účelem dosažení vyššího stupně územní integrace („složka 2“); pokud se odkazuje pouze na nadnárodní spolupráci: „složka 2A“; pokud se odkazuje pouze na námořní spolupráci: „složka 2B“); [pozm. návrh 41]

3)  spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony a spolupráce těchto regionů se sousedními třetími nebo partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci nebo některými z nich za účelem usnadnění jejich regionální integrace a harmonizovaného rozvoje v jejich sousedství („složka 3“); [pozm. návrh 42]

4)  meziregionální spolupráce s cílem posílit účinnost politiky soudržnosti („složka 4“) podporou:

a)  výměny zkušeností, inovačních přístupů a budování kapacit v souvislosti s:

i)  prováděním programů Interreg;

ia)  provádění společných meziregionálních rozvojových projektů; [pozm. návrh 43]

ib)  rozvoj kapacit mezi partnery v celé Unii v souvislosti s: [pozm. návrh 44]

ii)  prováděním programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, zejména s ohledem na meziregionální a nadnárodní činnosti s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom jiném členském státě;

iia)  určení a šíření osvědčených postupů za účelem jejich přenosu především do operačních programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst; [pozm. návrh 45]

iib)  výměna zkušeností, které se týkají určení, přenosu a šíření osvědčených postupů v oblasti udržitelného rozvoje měst, včetně vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi; [pozm. návrh 46]

iii)  zřizováním, fungováním a využíváním evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

iiia)  vytvoření, fungování a používání evropského přeshraničního mechanismu uvedeného v nařízení (EU) č. .../... [nový evropský přeshraniční mechanismus]; [pozm. návrh 47]

b)  analýzy vývojových trendů ve vztahu k cílům územní soudržnosti;

5)  meziregionální inovační investice prostřednictvím komercializace a rozšiřování meziregionálních inovačních projektů, které mají potenciál podpořit rozvoj evropských hodnotových řetězců („složka 5“). [pozm. návrh 48]

Oddíl ii

Zeměpisné pokrytí

Článek 4

Zeměpisné pokrytí přeshraniční spolupráce

1.  Pro účely přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních nebo námořních hranic se třetími zeměmi nebo partnerskými zeměmi, aniž jsou dotčeny případné úpravy nezbytné pro zajištění soudržnosti a kontinuity oblastí spolupráce stanovených pro programové období 2014–2020. [pozm. návrh 49]

2.  Regiony na námořních hranicích, které jsou propojeny přes moře pevným spojením, jsou také podporovány v rámci přeshraniční spolupráce. [pozm. návrh 50]

3.  Programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci mohou pokrývat regiony v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království, které jsou rovnocenné regionům úrovně NUTS 3, a také Lichtenštejnsko, Andorru, a Monako a San Marino. [pozm. návrh 51]

4.  Pro účely vnější přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z NPP III nebo NDICI regiony úrovně NUTS 3 příslušné partnerské země nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti podél všech pozemních nebo námořních hranic mezi členskými státy a partnerskými zeměmi způsobilými v rámci NPP III nebo NDICI. [pozm. návrh 52]

Článek 5

Zeměpisné pokrytí nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce [pozm. návrh 53]

1.  Pro účely nadnárodní spolupráce a námořní spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 2 pokrývající souvislé funkční oblasti, popřípadě aniž by byly dotčeny potenciální úpravy s přihlédnutím k makroregionálním strategiím cílem zajistit soudržnost a kontinuitu této spolupráce ve větších souvislých oblastech v programovém období 2014–2020, přičemž se případně zohlední makroregionální strategie nebo strategiím strategie pro přímořské oblasti. [pozm. návrh 54]

2.  Programy Interreg pro nadnárodní spolupráci a námořní spolupráci mohou zahrnovat: [pozm. návrh 55]

a)  regiony na Islandu, v Norsku, Švýcarsku, Spojeném království, stejně jako Lichtenštejnsko, Andorru, Monako a San Marino;

b)  Grónsko ZZÚ využívající podporu poskytovanou v rámci programu pro ZZÚ; [pozm. návrh 56]

c)  Faerské ostrovy;

d)  regiony partnerských zemí v rámci NPP III nebo NDICI,

bez ohledu na to, zda jsou podporovány z rozpočtu Unie, či nikoli.

3.  Mezi regiony, třetí země, nebo partnerské země nebo ZZÚ uvedené v odstavci 2 patří regiony úrovně NUTS 2 nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti. [pozm. návrh 57]

Článek 6

Zeměpisné pokrytí spolupráce nejvzdálenějších regionů

1.  Pokud jde o spolupráci nejvzdálenějších regionů, jsou všechny regiony uvedené v čl. 349 odst. 1 Smlouvy o fungování EU podporovány z EFRR.

2.  Programy Interreg pro nejvzdálenější regiony mohou rovněž pokrývat sousední partnerské země podporované z NDICI, nebo ZZÚ podporovaná z PZZÚ, ( organizace pro regionální spolupráci nebo obojí) kombinaci dvou nebo všech tří typů těchto subjektů. [pozm. návrh 58]

Článek 7

Zeměpisné pokrytí meziregionální spolupráce a meziregionálních inovačních investic [pozm. návrh 59]

1.  Pro účely jakéhokoli programu Interreg složky 4 nebo meziregionálních inovačních investic v rámci složky 5 je k podpoře z EFRR způsobilé celé území Unie, včetně nejvzdálenějších regionů. [pozm. návrh 60]

2.  Programy Interreg složky 4 mohou zahrnovat celé třetí země, partnerské země, další území nebo ZZÚ uvedené v článcích 4, 5 a 6 nebo jejich části bez ohledu na to, zda jsou podporovány z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, či nikoli. Účast třetích zemí v těchto programech je možná, pokud přispívají k financování formou vnějších účelově vázaných příjmů. [pozm. návrh 61]

Článek 8

Seznam programových oblastí Interreg, kterým má být poskytnuta podpora

1.  Pro účely článků 4, 5 a 6 přijme Komise prováděcí akt, v němž stanoví seznam programových oblastí Interreg, kterým má být poskytnuta podpora, rozdělený na jednotlivé složky a jednotlivé programy Interreg. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

Vnější přeshraniční programy Interreg se uvádějí v seznamu jako „programy Interreg pro přeshraniční spolupráci v rámci NPP III“, nebo „programy Interreg pro přeshraniční spolupráci v rámci sousedství“.

2.  Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 obsahuje rovněž seznam, v němž se uvedou regiony Unie úrovně NUTS 3, které jsou zohledněny pro příděl z EFRR na přeshraniční spolupráci na všech vnitřních hranicích a těch vnějších hranicích, na něž se uplatňují nástroje Unie pro financování vnější činnosti, stejně jako seznam s uvedením těch regionů úrovně NUTS 3, které jsou zohledněny pro účely přídělu v rámci složky 2B a jsou uvedeny v čl. 9 odst. 3 písm. a). [pozm. návrh 62]

3.  V seznamu zmíněném v odstavci 1 se uvedou rovněž regiony třetích nebo partnerských zemí nebo území mimo Unii, které nepřijímají podporu z EFRR nebo z nástroje Unie pro financování vnější činnosti. [pozm. návrh 63 se netýká českého znění]

Oddíl iii

Zdroje a míry spolufinancování

Článek 9

Zdroje z EFRR na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg)

1.  Zdroje z EFRR na cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) činí 8 430 000 000 11 165 910 000 EUR (podle cen platných v roce 2018) z celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti na programové období 2021–2027 a stanovených v čl. [103 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 64]

2.  Zdroje uvedené Částka 10 195 910 000 EUR (91,31 %) ze zdrojů uvedených v odstavci 1 se přidělují přiděluje takto: [pozm. návrh 65]

a)  52,7 % (tj. celkem EUR 4 440 000 000 7 500 000 000 EUR (67,16 %) na přeshraniční spolupráci (složka 1); [pozm. návrh 66]

b)  31,4 % (tj. celkem EUR 2 649 900 000 1 973 600 880 EUR (17,68 %) na nadnárodní spolupráci a námořní spolupráci (složka 2); [pozm. návrh 67]

c)  357 309 120 EUR (3,2 % ) na spolupráci nejvzdálenějších regionů (složka 3); [pozm. návrh 68]

d)  1,2 % (tj. celkem EUR 100 000 000 365 000 000 EUR (3,27 %) na meziregionální spolupráci (složka 4); [pozm. návrh 69]

e)  11,5 % (tj. celkem EUR 970 000 000) na meziregionální inovační investice (složka 5). [pozm. návrh 70]

3.  Komise každému členskému státu oznámí jeho podíl na celkové částce pro složky 1, 2 a 3 rozdělený podle jednotlivých let.

Jako kritérium pro rozdělení podle členských států se použije počet obyvatel v těchto regionech:

a)  regiony úrovně NUTS 3 pro složku 1 a regiony úrovně NUTS 3 pro složku 2B uvedené v prováděcím aktu podle čl. 8 odst. 2; [pozm. návrh 71]

b)  regiony úrovně NUTS 2 pro složky složku 2A a 3; [pozm. návrh 72]

ba)  regiony úrovně NUTS 2 a 3 pro složku 3. [pozm. návrh 73]

4.  Každý členský stát může převést až 15 % svého finančního přídělu pro každou složku 1, 2 a 3 z jedné z těchto složek do jiné nebo jiných složek.

5.  Na základě částek oznámených podle odstavce 3 informuje každý členský stát Komisi o tom, zda a jak naložil s možností převodu stanovenou v odstavci 4, stejně jako o výsledném rozdělení jeho podílu mezi programy Interreg, jichž se daný členský stát účastní.

5a.  970 000 000 EUR (8,69 %) z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na novou iniciativu meziregionálních inovačních investic, jak je uvedeno v článku 15a (nový).

Pokud Komise do 31. prosince 2026 nepřidělí na projekty vybrané v rámci této iniciativy veškeré dostupné zdroje uvedené v odstavci 1, zbývající nevyužité zůstatky se rozdělí mezi složku 1 až 4. [pozm. návrh 74]

Článek 10

Ustanovení uplatňovaná napříč fondy

1.  Komise přijme prováděcí akt, v němž stanoví víceletý strategický dokument pro vnější přeshraniční programy Interreg podporované z EFRR a NDICI nebo NPP III. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

Pokud jde o programy Interreg podporované z EFRR a NDICI, stanoví tento prováděcí akt prvky uvedené v čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) [o NDICI].

2.  Příspěvek z EFRR na vnější přeshraniční programy Interreg, které mají být rovněž podporovány z finančního krytí v rámci nástroje NPP III přiděleného na přeshraniční spolupráci (dále jen „NPP III na přeshraniční spolupráci“) nebo z finančního krytí v rámci nástroje NDICI přiděleného na přeshraniční spolupráci pro zeměpisnou oblast sousedství (dále jen „NDICI na přeshraniční spolupráci“), stanoví Komise a dotčené členské státy. Příspěvek z EFRR stanovený pro každý členský stát se následně mezi dotčenými členskými státy nepřerozděluje.

3.  Podpora z EFRR se poskytne na jednotlivé vnější přeshraniční programy Interreg za předpokladu poskytnutí alespoň rovnocenných částek z NPP III na přeshraniční spolupráci a z NDICI na přeshraniční spolupráci podle příslušného strategického programového dokumentu. Tato rovnocennost Tento příspěvek podléhá maximální částce stanovené v legislativním aktu o NPP III nebo NDICI. [pozm. návrh 75]

Pokud však přezkoumání příslušného strategického programového dokumentu v rámci NPP III nebo NDICI vede ke snížení odpovídajících částek pro zbývající roky, každý dotčený členský stát si zvolí z těchto možností:

a)  požádá o mechanismus podle čl. 12 odst. 3;

b)  bude pokračovat v provádění programu Interreg se zbývající podporou z EFRR a NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci, nebo

c)  zkombinuje možnosti a) a b).

4.  Roční prostředky odpovídající výši podpory na vnější přeshraniční programy Interreg z EFRR, NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci se v rámci plnění rozpočtu pro rok 2021 zapisují do příslušných rozpočtových položek.

5.  Pokud Komise zahrnula zvláštní finanční příděl na pomoc partnerským zemím nebo regionům podle nařízení (EU) [o NDICI] a na pomoc ZZÚ podle rozhodnutí Rady [rozhodnutí o ZZÚ] nebo na obojí při posílení jejich spolupráce se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie v souladu s čl. [33 odst. 2] nařízení (EU) [o NDICI] nebo článkem [87] [rozhodnutí o PZZÚ] nebo v souladu s oběma, může EFRR popřípadě v souladu s tímto nařízením a na základě reciprocity a proporcionality, pokud jde o výši financování z NDICI nebo PZZÚ nebo obou, rovněž přispívat na činnosti, které provádí partnerská země nebo region nebo jakýkoli jiný subjekt podle nařízení (EU) [o NDICI], země, území nebo jakýkoli jiný subjekt podle [rozhodnutí o ZZÚ] nebo nejvzdálenější region Unie, zejména v rámci jednoho nebo více společných programů Interreg složek 2, 3 nebo 4, nebo v rámci opatření spolupráce uvedených v článku 60 a zavedených a prováděných podle tohoto nařízení.

Článek 11

Seznam programových zdrojů Interreg

1.  Komise na základě informací poskytnutých členskými státy podle čl. 9 odst. 5 přijme prováděcí akt, v němž vytvoří seznam všech programů Interreg a uvede celkovou výši celkové podpory z EFRR pro každý z programů a popřípadě celkovou podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

2.  Tento prováděcí akt rovněž obsahuje seznam částek převedených podle čl. 9 odst. 5 rozdělených podle jednotlivých členských států a podle jednotlivých nástrojů Unie pro financování vnější činnosti.

Článek 12

Vrácení zdrojů a ukončení

1.  V letech 2022 a 2023 se roční příspěvek z EFRR na vnější přeshraniční programy Interreg, pro které nebyl Komisi předložen žádný program do 31. března daného roku a který nebyl přerozdělen do jiného programu předloženého v rámci stejné kategorie vnějších přeshraničních programů Interreg, přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se dotčený členský stát nebo dotčené členské státy účastní.

2.  Budou-li k 31. březnu 2024 stále existovat vnější přeshraniční programy Interreg, které nebyly předloženy Komisi, celý příspěvek z EFRR uvedený v čl. 9 odst. 5 na tyto programy na zbývající léta až do roku 2027, který nebyl přerozdělen do jiného vnějšího přeshraničního programu Interreg rovněž podporovaného z NPP III na přeshraniční spolupráci, popřípadě NDICI na přeshraniční spolupráci, se přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se dotčený členský stát nebo dotčené členské státy účastní.

3.  Veškeré vnější přeshraniční programy Interreg, které již byly schváleny Komisí, se ukončí nebo se příděly určené na tyto programy sníží v souladu s platnými pravidly a postupy, zejména jestliže:

a)  žádná z partnerských zemí zahrnutých do příslušného programu Interreg nepodepsala příslušnou dohodu o financování ve lhůtách stanovených v souladu s článkem 57;

b)  v řádně odůvodněných případech, kdy program Interreg nemůže být proveden podle plánu z důvodu problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi. [pozm. návrh 76]

V těchto případech se příspěvek z EFRR uvedený v odstavci 1, který odpovídá dosud nevyčleněným ročním splátkám nebo ročním splátkám vyčleněným a zrušeným celkově nebo částečně ve stejném rozpočtové roce, které dosud nebyly přerozděleny do jiného vnějšího přeshraničního programu Interreg rovněž podporovaného z NPP III na přeshraniční spolupráci, popřípadě NDICI na přeshraniční spolupráci, přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se dotčený členský stát nebo dotčené členské státy účastní.

4.  Pokud jde o program Interreg složky 2, který již byl schválen Komisí, účast partnerské země nebo Grónska ZZÚ se ukončí, pokud nastane jedna ze situací stanovených v odst. 3 prvním pododstavci písm. a) a b). [pozm. návrh 77]

Zúčastněné členské státy a popřípadě zbývající zúčastněné partnerské země požádají o jeden z těchto scénářů:

a)  aby byl program Interreg zcela ukončen, zejména pokud není možné splnit jeho hlavní společné rozvojové výzvy bez účasti této partnerské země nebo Grónska ZZÚ; [pozm. návrh 78]

b)  aby byl příděl vyčleněný na tento program Interreg snížen v souladu s platnými pravidly a postupy;

c)  aby program Interreg pokračoval bez účasti této partnerské země nebo Grónska ZZÚ. [pozm. návrh 79]

V případě snížení přídělu na program Interreg podle písmene b) druhého pododstavce tohoto odstavce se příspěvek z EFRR, který odpovídá dosud nevyčleněným ročním splátkám, přidělí na jiný program Interreg složky 2, jehož se účastní jeden nebo více dotčených členských států, nebo v případě, že se členský stát účastní pouze jednoho programu Interreg složky 2, na jeden nebo více vnitřních přeshraničních programů Interreg, jichž se tento členský stát účastní.

5.  Příspěvky z NPP III, NDICI nebo PZZÚ snížené podle tohoto článku se použijí v souladu s nařízením (EU) [o NPP III], nařízením (EU) [o NDICI] nebo rozhodnutím Rady [o ZZÚ].

6.  Pokud třetí země, nebo partnerská země nebo ZZÚ přispívající do programu Interreg vnitrostátními zdroji, které nepředstavují vnitrostátní spolufinancování podpory z EFRR nebo z nástroje Unie pro financování vnější činnosti, sníží tento příspěvek během provádění programu Interreg, a to buď celkově, nebo ve vztahu k už vybraným společným operacím, pro které již byl vystaven dokument uvedený v čl. 22 odst. 6, zúčastněný členský stát nebo členské státy požádají o uplatnění jedné z možností stanovených v odst. 4 druhém pododstavci tohoto článku. [pozm. návrh 80]

Článek 13

Míry spolufinancování

Míra spolufinancování na úrovni každého programu Interreg není vyšší než 70 80 %, pokud není s ohledem na vnější přeshraniční programy Interreg nebo programy Interreg složky 3 stanoven vyšší podíl v nařízení (EU) [o NPP III], nařízení (EU) [o NDICI] nebo rozhodnutí Rady (EU) [o PZZÚ] nebo v některém z aktů přijatých podle těchto právních předpisů. [pozm. návrh 81]

KAPITOLA II

Specifické cíle Interreg a tematické zaměření

Článek 14

Specifické cíle Interreg

1.  EFRR v rámci své oblasti působnosti stanovené v článku [4] nařízení (EU) [o novém EFRR] a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti přispívají k cílům politiky stanoveným v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] prostřednictvím společných činností v rámci programů Interreg.

2.  V případě programu PEACE PLUS, pokud má za cíl podporu míru a usmíření, přispívá EFRR v souvislosti se specifickým cílem v rámci cíle politiky 4 rovněž k prosazování sociální, hospodářské a regionální stability v dotčených regionech, zejména činnostmi na podporu soudržnosti dotčených komunit. Uvedený specifický cíl je podpořen v rámci zvláštní priority.

3.  Kromě specifických cílů pro EFRR stanovených v článku [2] nařízení (EU) [o novém EFRR] může přispěje EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti rovněž přispívat k dosažení specifických cílů v rámci cíle politiky 4, a to za účelem: [pozm. návrh 82]

a)  zvýšení účinnosti trhů práce a zlepšení přeshraničního přístupu ke kvalitnímu zaměstnání;

b)  zlepšení přístupu k přeshraničnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení a jejich kvality s cílem zvýšení dosaženého vzdělání a zlepšení dovedností na úroveň, jež umožňuje přeshraniční uznávání;

c)  zlepšení rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným přeshraničním službám zdravotní péče;

d)  zlepšení dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů přeshraniční zdravotní péče a přeshraničních služeb dlouhodobé péče;

e)  podpory sociálního začleňování a boje proti chudobě, a to i prostřednictvím posílení rovných příležitostí a boje proti přeshraniční diskriminaci.

4.  V rámci složek 1, 2 a 3 může EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti podporovat rovněž specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“, zejména prostřednictvím těchto činností:

a)  v rámci programů Interreg složek 1 a 2B: [pozm. návrh 83]

i)  posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy, zejména těch, které jsou pověřeny správou konkrétního území, jakož i zúčastněných stran;

ii)  zvýšení účinnosti veřejné správy podporou právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany, včetně projektů eč, subjekty občanské společnosti a orgány, zejména s cílem vyřešit právní a jiné překážky v příhraničních regionech; [pozm. návrh 84]

b)  v rámci programů Interreg složek 1, 2 a 3: posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran za účelem provádění makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti;

c)  v rámci vnějších přeshraničních programů Interreg a programů Interreg složek 2 a 3 podporovaných z fondů Interreg, kromě činností uvedených v písmenech a) a b): budování vzájemné důvěry, zejména podporou kontaktů mezi lidmi, posilováním udržitelné demokracie a podporou subjektů občanské společnosti a jejich úlohy v reformních procesech a přechodu k demokracii.

5.  V rámci vnějších přeshraničních programů Interreg a programů Interreg složek 1, 2 a 3 přispívá může fond EFRR a popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti přispět rovněž k vnějšímu ke specifickému cíli Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“, zejména činnostmi v oblasti správy překračování hranic a řízení mobility a migrace, včetně ochrany a hospodářské a sociální integrace migrantů a uprchlíků pod mezinárodní ochranou. [pozm. návrh 85]

Článek 15

Tematické zaměření

1.  Nejméně 60 % prostředků z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti přidělených v rámci priorit jiných než technická pomoc se pro každý program Interreg v rámci složek 1, 2 a 3 přidělí nejvýše na tři cíle politiky stanovené v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.  Dalších 15 % prostředků z Z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc se pro každý program Interreg v rámci složek 1, 2 a 3 přidělí až 15 % prostředků na specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“ nebo až 10 % prostředků může být přiděleno na vnější specifický cíl Interreg „Bezpečnější a lépe chráněná Evropa“. [pozm. návrh 86]

3.  Pokud program Interreg složky složek 1 a 2A podporuje makroregionální strategii, jsou celkové příděly nebo strategii pro přímořské oblasti, alespoň 80 % přídělů fondu EFRR a popřípadě popřípadě část nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných priorit než technická pomoc plánovány na základě přispívá k dosažení cílů dané strategie. [pozm. návrh 87]

4.  Pokud program Interreg složky 2B podporuje makroregionální strategii nebo strategii pro přímořské oblasti, přidělí se nejméně 70 % celkových přídělů z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc na cíle dané strategie. [pozm. návrh 88]

5.  V případě programů Interreg složky 4 se celkové příděly z EFRR a popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti v rámci priorit jiných než technická pomoc přidělí na specifický cíl Interreg „Lepší správa Interreg“.

Článek 15 a

Meziregionální inovační investice

1.  Zdroje uvedené v čl. 9 odst. 5a (nový) se přidělí na novou iniciativu meziregionálních inovačních investic, která je určena na:

a)  komercializaci a rozšiřování společných inovačních projektů, které mohou podpořit rozvoj evropských hodnotových řetězců,

b)  sdružování vědecko-výzkumných pracovníků, podniků, organizací občanské společnosti a orgánů veřejné správy zapojených do strategií pro inteligentní specializaci a sociální inovace na celostátní nebo regionální úrovni,

c)  pilotní projekty zaměřené na hledání nebo testování nových vývojových řešení na regionální a místní úrovni, která by byla založena na strategiích pro inteligentní specializaci, nebo

d)  výměnu zkušeností s inovacemi, jejímž cílem by bylo využít zkušenosti získané v rámci regionálního nebo místního rozvoje.

2.  V zájmu zachování zásady evropské územní soudržnosti s přibližně rovným podílem finančních zdrojů se uvedené investice zaměří na vytváření vazeb mezi méně rozvinutými regiony a vedoucími regiony, a to zvýšením kapacity regionálních inovačních ekosystémů v méně rozvinutých regionech s cílem integrovat se do stávající nebo vznikající hodnoty EU, jakož i schopnosti podílet se na partnerství s jinými regiony.

3.  Komise provádí tyto investice v rámci přímého nebo nepřímého řízení. Při definování dlouhodobého pracovního programu a s ním souvisejících výzev jí pomáhá odborná skupina.

4.  Z fondu EFRR se podporují meziregionální investice do inovací na celém území Unie. Účast třetích zemí na těchto investicích je možná, pokud přispívají k financování formou vnějších účelově vázaných příjmů. [pozm. návrh 89]

KAPITOLA III

Tvorba programů

Oddíl i

Příprava, schvalování a změna programů Interreg

Článek 16

Příprava a předkládání programů Interreg

1.  Cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) se plní prostřednictvím programů Interreg v rámci sdíleného řízení s výjimkou složky 3, která může být prováděna zcela nebo částečně v rámci nepřímého řízení, a složky 5, která po konzultaci se provádí v rámci přímého nebo nepřímého řízení zúčastněnými stranami. [pozm. návrh 90]

2.  Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, nebo ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci a spolupráci připraví program Interreg v souladu se šablonou uvedenou v příloze pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. [pozm. návrh 91]

3.  Zúčastněné členské státy připraví program Interreg ve spolupráci s programovými partnery uvedenými v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Při vypracovávání programů Interreg, které se týkají makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, by měly členské státy a partneři programu přihlížet k tematickým prioritám příslušných makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti a konzultovat s příslušnými subjekty. Členské státy a partneři programu vytvoří předběžný mechanismus k zajištění toho, aby na začátku programového období došlo k setkání všech subjektů na makroregionální a přímořské úrovni, programových orgánů EÚS a zástupců regionů a zemí, aby společně rozhodli o prioritách každého programu. Uvedené priority případně odpovídají akčnímu plánu makroregionálních strategií nebo strategií pro přímořské oblasti. [pozm. návrh 92]

Zúčastněné třetí země nebo partnerské země nebo ZZÚ popřípadě zahrnou rovněž programové partnery rovnocenné těm, kteří jsou uvedeni ve zmíněném článku.

4.  Členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, předloží Komisi program jeden nebo více programů Interreg do [datum vstupu v platnost plus devět dvanáct měsíců] jménem všech zúčastněných členských států a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí, nebo ZZÚ nebo organizací pro regionální integraci a spolupráci. [pozm. návrh 93]

Program Interreg zahrnující podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti však předkládá členský stát, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán, nejpozději šest dvanáct měsíců poté, co Komise přijme příslušný strategický programový dokument podle čl. 10 odst. 1 nebo popřípadě podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. [pozm. návrh 94]

5.  Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ před předložením programu Interreg Komisi písemně potvrdí svůj souhlas s jeho obsahem. Tento souhlas obsahuje také závazek všech zúčastněných členských států a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ poskytnout spolufinancování potřebné k provádění programu Interreg a případně závazek třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ k poskytnutí finančního příspěvku.

Odchylně od prvního pododstavce v případě programů Interreg, do nichž jsou zapojeny nejvzdálenější regiony a třetí země, partnerské země nebo ZZÚ, konzultují dotčené členské státy příslušné třetí země, partnerské země nebo ZZÚ ještě před tím, než tyto programy Interreg předloží Komisi. V tomto případě může být souhlas ohledně obsahu programů Interreg a možného příspěvku třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ místo toho vyjádřen ve formálně schváleném zápisu z konzultačních jednání se třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo ze zasedání organizací pro regionální spolupráci.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 62 za účelem změny přílohy s cílem přizpůsobit se změnám jejích méně podstatných prvků, k nimž dojde během programového období.

Článek 17

Obsah programů Interreg

1.  Každý program Interreg stanoví společnou strategii svého přispění k dosažení cílů politiky stanovených v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a specifických cílů Interreg stanovených v čl. 14 odst. 4 a 5 tohoto nařízení a ke komunikaci o výsledcích programu.

2.  Každý program Interreg se skládá z priorit.

Každá priorita odpovídá jednomu cíli politiky nebo popřípadě jednomu nebo oběma specifickým cílům Interreg nebo technické pomoci. Priorita odpovídající cíli politiky nebo popřípadě jednomu nebo oběma specifickým cílům Interreg se skládá z jednoho či několika specifických cílů. Jednomu cíli politiky nebo specifickému cíli Interreg může odpovídat více než jedna priorita.

3.  V řádně odůvodněných případech a po dohodě s Komisí může dotčený členský stát Za účelem lepší účinnosti provádění programů a dosažení většího objemu operací může dotčený členský stát rozhodnout o tom, že do programů Interreg převede až [x] 20 % částky z prostředků EFRR přidělených na odpovídající program v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro stejný region. Každý členský stát předem informuje Komisi o tom, že hodlá tuto možnost převodu využít, a sdělí Komisi důvody pro své rozhodnutí. Převedená částka představuje zvláštní prioritu nebo zvláštní priority. [pozm. návrh 95]

4.  Každý program Interreg stanoví:

a)  programovou oblast (včetně mapy v samostatném dokumentu);

b)  souhrn hlavních společných úkolů, obzvláště s přihlédnutím k: [pozm. návrh 96]

i)  hospodářským, sociálním a územním rozdílům;

ii)  společným investičním potřebám a doplňkovosti s jinými formami podpory a možným synergiím, jichž je třeba dosáhnout; [pozm. návrh 97]

iii)  poučením vyvozeným z minulých zkušeností a ke způsobu jejich zohlednění v programu; [pozm. návrh 98]

iv)  makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti, pokud se na celou programovou oblast nebo její část vztahuje jedna či více strategií;

c)  odůvodnění vybraných cílů politiky a specifických cílů Interreg, odpovídajících priorit, specifických cílů a forem podpory, popřípadě řešení chybějících spojení v přeshraniční infrastruktuře; [pozm. návrh 99]

d)  specifické cíle pro každou prioritu, s výjimkou technické pomoci;

e)  pro každý specifický cíl:

i)  související typy činností, včetně seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti, případně soubor kritérií a odpovídající transparentní kritéria výběru pro takovou operaci; [pozm. návrh 100]

ii)  ukazatele výstupů a ukazatele výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

iii)  hlavní cílové skupiny; [pozm. návrh 101]

iv)  konkrétní cílová území, včetně plánovaného využití integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje či jiných územních nástrojů;

v)  plánované využití finančních nástrojů; [pozm. návrh 102]

vi)  orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervence;

f)  pro prioritu „technická pomoc“ plánované využití v souladu s články [30], [31] a [32] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a příslušné typy intervencí;

g)  finanční plán obsahující níže uvedené tabulky (bez rozdělení podle zúčastněných členských států, třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ, není-li uvedeno jinak):

i)  tabulku, jež uvádí výši celkového finančního přídělu pro EFRR a popřípadě pro každý nástroj Unie pro financování vnější činnosti, a to na celé programové období a na každý rok;

ii)  tabulku, jež uvádí výši celkového finančního přídělu pro každou prioritu z EFRR a popřípadě každého nástroje Unie pro financování vnější činnosti podle priorit, výši vnitrostátního spolufinancování a informaci o tom, zda je vnitrostátní spolufinancování složeno z veřejného a soukromého spolufinancování;

h)  opatření přijatá k zapojení příslušných programových partnerů uvedených v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] do přípravy programu Interreg a úlohu těchto programových partnerů při provádění, monitorování a hodnocení uvedeného programu;

i)  zamýšlený přístup ke komunikaci a viditelnosti programu Interreg definováním jeho cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů, komunikace pomocí sociálních médií, plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení.

5.  Informace podle odstavce 4 se uvádějí takto:

a)  pokud jde o tabulky uvedené v písmenu g) a podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, stanoví se tyto fondy takto:

i)  pro vnější přeshraniční programy Interreg podporované nástroji NPP III a NDICI jako jedna částka („NPP III na přeshraniční spolupráci“ nebo „sousedství na přeshraniční spolupráci“), která kombinuje příspěvek z [okruhu 2 Soudržnost a hodnoty, dílčího stropu Hospodářská, sociální a územní soudržnost] a [okruhu 6 Sousedství a svět];

ii)  pro programy Interreg složek 2 a 4 podporované nástroji NPP III, NDICI nebo PZZÚ jako jedna částka („fondy Interreg“), která kombinuje příspěvek z [okruhu 2] a [okruhu 6], nebo odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů „EFRR“, „NPP III“, „NDICI“ a „PZZÚ“ na základě výběru programových partnerů;

iii)  pro programy Interreg složky 2 podporované nástrojem PZZÚ odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů („EFRR“ a „PZZÚ Grónsko“); [pozm. návrh 103]

iv)  pro programy Interreg složky 3 podporované nástroji NDICI a PZZÚ odděleně podle jednotlivých finančních nástrojů („EFRR“, „NDICI“ a „PZZÚ“);

b)  tabulka uvedená v odst. 4 písm. g) bodě ii) zahrnuje pouze částky pro roky 2021 až 2025. [pozm. návrh 104]

6.  Pokud jde o odst. 4 písm. e) bod vi) a písm. f), vycházejí typy intervencí z nomenklatury uvedené v příloze [I] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

7.  Program Interreg:

a)  určí řídicí orgán, auditní orgán a subjekt, kterému bude Komise vyplácet platby;

b)  stanoví postup zřízení společného sekretariátu a případně postup podpory řídících struktur v členských státech nebo ve třetích zemích; [pozm. návrh 105]

c)  uvádí rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ v případě finančních oprav uložených řídicím orgánem nebo Komisí.

8.  Řídicí orgán sdělí Komisi veškeré změny informací uvedených v odst. 7 písm. a), aniž by bylo nutné program měnit.

9.  Odchylně od odstavce 4 se obsah programů Interreg složky 4 přizpůsobí specifické povaze těchto programů Interreg, a to zejména takto:

a)  informace podle písmene a) se nevyžadují;

b)  informace požadované podle písmen b) a h) se uvedou ve formě krátkého přehledu;

c)  pro každý specifický cíl v rámci jakékoli priority jiné než technická pomoc se uvedou tyto informace:

i)  určení jediného příjemce nebo omezeného seznamu příjemců a postup udělování;

ii)  související typy činností a jejich očekávané přispění ke specifickým cílům;

iii)  ukazatele výstupů a ukazatele výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

iv)  hlavní cílové skupiny;

v)  orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervence;

Článek 18

Schválení programů Interreg

1.  Komise zcela transparentně posoudí každý program Interreg a jeho soulad s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nařízením (EU) [nový EFRR] a tímto nařízením a v případě podpory z nástroje Unie pro financování vnější činnosti a ve vhodných případech jeho soulad s víceletým strategickým dokumentem podle čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení nebo s příslušným strategickým programovým rámcem podle příslušného základního právního aktu jednoho nebo více těchto nástrojů. [pozm. návrh 106]

2.  Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu Interreg členským státem, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán.

3.  Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, nebo ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci a spolupráci přezkoumají program Interreg s ohledem na připomínky Komise. [pozm. návrh 107]

4.  Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu Interreg nejpozději do šesti tří měsíců ode dne předložení revidované podoby tohoto programu členským státem, v němž má sídlo potenciální řídicí orgán. [pozm. návrh 08]

5.  Pokud jde o vnější přeshraniční programy Interreg, přijme Komise svá rozhodnutí v souladu s odstavcem 4 po konzultaci s „Výborem pro NPP III“ podle článku [16] nařízení (EU) [NPP III] a s „Výborem pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci“ podle článku [36] nařízení (EU) [NDICI].

Článek 19

Změna programů Interreg

1.  Po konzultacích s místními a regionálními orgány a v souladu s článkem 6 nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán, může předložit odůvodněnou žádost o změnu programu Interreg spolu s pozměněným programem, v níž uvede očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů. [pozm. návrh 109]

2.  Komise posoudí, zda je změna v souladu s nařízením (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nařízením (EU) [nový EFRR] a tímto nařízením, a může vyjádřit své připomínky do tří měsíců jednoho měsíce od předložení pozměněného programu. [pozm. návrh 110]

3.  Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, nebo ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci a spolupráci přezkoumají pozměněný program a vezmou při tom v úvahu připomínky Komise. [pozm. návrh 111]

4.  Komise schválí změnu programu Interreg nejpozději do šesti tří měsíců od jejího předložení členským státem. [pozm. návrh 112]

5.  Členský stát může Po konzultacích s místními a regionálními orgány a v souladu s článkem 6 nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] může členský stát během programového období převést až 5 10 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 3 5 % rozpočtu programu na jinou prioritu stejného programu Interreg. [pozm. návrh 113]

Takové převody se nedotýkají předchozích let.

Jsou považovány za nepodstatné a nevyžadují rozhodnutí Komise o změně programu Interreg. Musí však splňovat všechny regulatorní požadavky. Řídicí orgán předloží Komisi revidovanou tabulku uvedenou v čl. 17 odst. 4 písm. g) bodě ii).

6.  V případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu Interreg, se schválení Komise nepožaduje. Řídicí orgán o těchto úpravách uvědomí Komisi.

Oddíl ii

Územní rozvoj

Článek 20

Integrovaný územní rozvoj

Příslušnými městskými, místními nebo jinými územními orgány nebo subjekty odpovědnými za vypracovávání strategií územního nebo místního rozvoje uvedených v článku [22] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo odpovědnými za výběr operací, které mají být v rámci těchto strategií podpořeny, jak je uvedeno v čl. [23 odst. 4] uvedeného nařízení, nebo za obojí, jsou pro programy Interreg buď přeshraniční právní subjekty nebo ESÚS.

Přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS provádějící integrované územní investice podle článku [24] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo jiný územní nástroj podle čl. [22] písm. c) uvedeného nařízení mohou rovněž být jediným příjemcem ve smyslu čl. 23 odst. 5 tohoto nařízení za předpokladu, že uvnitř přeshraničního právního subjektu nebo ESÚS dochází k oddělení funkcí.

Článek 21

Komunitně vedený místní rozvoj

Komunitně vedený místní rozvoj podle čl. [22 písm. b)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] může být prováděn ve formě programů Interreg za předpokladu, že se příslušné místní akční skupiny skládají ze zástupců veřejných a soukromých místních socio-ekonomických zájmů, přičemž žádná jediná zájmová skupina neovládá rozhodovací proces, a alespoň dvou zúčastněných zemí, z nichž alespoň jedna je členským státem.

Oddíl iii

Operace a fondy malých projektů

Článek 22

Výběr operací Interreg

1.  Operace Interreg vybírá v souladu se strategií a cíli programu monitorovací výbor zřízený v souladu s článkem 27.

Tento monitorovací výbor může zřídit jeden nebo – zejména v případě podprogramů – více řídicích výborů, které jednají v rámci jeho odpovědnosti za výběr operací. Řídicí výbory uplatňují zásadu partnerství, jak je stanovena v článku 6 nařízení (EU).../... [nové nařízení o společných ustanoveních], a zahrnou partnery ze všech zúčastněných členských států. [pozm. návrh 114]

Pokud je celá operace nebo její část prováděna mimo programovou oblast [v rámci Unie nebo mimo ni], vyžaduje výběr této operace výslovné schválení řídicím orgánem v monitorovacím výboru nebo popřípadě řídicím výboru.

2.  Pro výběr operací monitorovací výbor nebo popřípadě řídicí výbor stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují rovnost žen a mužů a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie a zásadu udržitelného rozvoje a politiku Unie v oblasti životního prostředí v souladu s článkem 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Tato kritéria a postupy zajistí stanovení priorit u operací, které mají být vybrány, s ohledem na co největší přínos financování Unie pro dosažení cílů programu Interreg a s ohledem na naplnění dimenze spolupráce u operací v rámci programů Interreg, jak je stanoveno v čl. 23 odst. 1 a 4.

3.  Řídicí orgán konzultuje uvědomí Komisi a vezme v úvahu její připomínky před prvním předložením kritérií pro výběr monitorovacímu výboru nebo popřípadě řídicímu výboru. Totéž platí pro veškeré následné změny těchto kritérií. [pozm. návrh 115]

4.  Při výběru operací Dříve než monitorovací výbor nebo popřípadě řídicí výbor vybere operace, řídicí orgán: [pozm. návrh 116]

a)  zajistí, aby vybrané operace odpovídaly programu Interreg a představovaly skutečné přispění k dosažení jeho specifických cílů;

b)  zajistí, aby vybrané operace nebyly v rozporu s příslušnými strategiemi vytvořenými podle čl. 10 odst. 1 nebo vytvořenými pro jeden či více nástrojů Unie pro financování vnější pomoci;

c)  zajistí, aby vybrané operace vytvářely nejlepší vztah mezi výší podpory, vykonávanými činnostmi a dosažením cílů;

d)  ověří, že příjemce má nezbytné finanční zdroje a mechanismy, které pokryjí náklady na operace a údržbu;

e)  zajistí, aby vybrané operace, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU(22), podléhaly posuzování vlivů na životní prostředí nebo zjišťovacímu řízení, a to na základě požadavků uvedené směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU(23);

f)  ověří, že pokud operace začaly před podáním žádosti o financování řídicímu orgánu, bylo dodrženo platné právo;

g)  zajistí, aby vybrané operace spadaly do působnosti daného fondu Interreg a aby byly přiřazeny určitému typu intervence;

h)  zajistí, aby operace nezahrnovaly činnosti, které byly součástí operace, jež byla přemístěna v souladu s článkem [60] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo jež by představovala převod výrobní činnosti v souladu s čl. [59 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení;

i)  zajistí, aby vybrané operace nebyly předmětem odůvodněného stanoviska Komise s ohledem na nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, kterým je ohrožena legalita a správnost výdajů nebo výkonnost operací;

j)  zajistí posouzení klimatické odolnosti investic do infrastruktury s očekávanou délkou trvání alespoň pět let.

5.  Monitorovací výbor nebo popřípadě řídicí výbor schválí metodiku a kritéria použitá pro výběr operací Interreg včetně jakýchkoli jejich změn, aniž je dotčen čl. [27 odst. 3 písm. b)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] s ohledem na komunitně vedený místní rozvoj a článek 24 tohoto nařízení.

6.  Pro každou operaci Interreg poskytne řídicí orgán hlavnímu nebo jedinému partnerovi dokument, který stanoví podmínky podpory dané operace Interreg, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů či služeb, které mají být dodány, její finanční plán a lhůtu pro její provedení a popřípadě metodu, která se má použít pro určení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení grantu.

Uvedený dokument stanoví rovněž povinnosti vedoucího partnera, pokud jde o zpětné získávání prostředků podle článku 50. Tyto povinnosti Postupy související se zpětným získáváním stanoví a schvaluje monitorovací výbor. Nicméně vedoucí partner, který se nachází v jiném členském státě, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ než partner, není povinen zpětně získávat prostředky prostřednictvím soudního řízení. [pozm. návrh 117]

Článek 23

Partnerství v rámci operací Interreg

1.  Operace vybrané v rámci složek 1, 2 a 3 zahrnují subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí nebo ZZÚ, přičemž alespoň jeden z nich je příjemcem z členského státu. [pozm. návrh 118]

Příjemci podpory z některého fondu Interreg a partneři, kteří z těchto fondů nepřijímají žádnou finanční podporu (příjemci a partneři dále souhrnně jen „partneři“), tvoří operační partnerství Interreg.

2.  Operace Interreg může být prováděna v jediné zemi nebo ZZÚ za předpokladu, že v žádosti o podporu operace budou uvedeny dopady a přínosy pro programovou oblast. [pozm. návrh 119]

3.  Odstavec 1 se nevztahuje na operace v rámci programu PEACE PLUS, pokud má program za cíl podporu míru a usmíření.

4.  Partneři spolupracují na rozvoji, a provádění, jakož i na personálním obsazení a nebo financování operací Interreg. Je třeba usilovat o to, aby počet partnerů zapojených do jedné operace Interreg byl omezen nejvýše na deset. [pozm. návrh 120]

Pokud jde o operace Interreg v rámci programů Interreg složky 3, jsou partneři z nejvzdálenějších regionů a třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ povinni spolupracovat pouze v rámci tří dvou ze čtyř dimenzí uvedených v prvním pododstavci. [pozm. návrh 121]

5.  Pokud existují dva nebo více partnerů, jeden z nich bude všemi partnery určen jako vedoucí partner.

6.  Jediným partnerem operace Interreg v rámci programů Interreg složek 1, 2 a 3 může být přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS za předpokladu, že mezi jeho členy jsou i partneři alespoň ze dvou zúčastněných zemí nebo ZZÚ. [pozm. návrh 122]

V rámci programů Interreg složky 4 musí mít přeshraniční právní subjekt nebo ESÚS členy alespoň ze tří zúčastněných zemí.

Právní subjekt, který provádí finanční nástroj nebo popřípadě fond fondů, může být jediným partnerem operace Interreg, aniž by byly uplatňovány požadavky na jeho složení stanovené v odstavci 1.

7.  Jediný partner je zaregistrován v členském státě účastnícím se programu Interreg.

Avšak pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 23, může být jediný partner zaregistrován v členském státě, který se daného programu neúčastní. [pozm. návrh 123]

Článek 24

Fondy malých projektů

1.  Celkový příspěvek z EFRR nebo popřípadě nástroje Unie pro financování vnější činnosti do fondu nebo vícero fondů malých projektů v rámci programu Interreg nepřesáhne částku 20 000 000 EUR nebo 15 % z celkového přídělu na program Interreg podle toho, která hodnota je nižší a v případě programu Interreg pro přeshraniční spolupráci bude představovat alespoň 3 % celkového přídělu. [pozm. návrh 124]

Koneční příjemci v rámci fondu malých projektů obdrží podporu z EFRR nebo popřípadě nástrojů Unie pro financování vnější činnosti prostřednictvím příjemce a provádějí malé projekty v rámci uvedeného fondu malých projektů (dále jen „malý projekt“).

2.  Příjemcem fondu malých projektů je přeshraniční právní veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, subjekt s právní subjektivitou nebo ESÚS bez ní, popř. fyzická osoba, který odpovídá za zahájení nebo za zahájení i provádění operací. [pozm. návrh 125]

3.  Dokument stanovící podmínky podpory fondu malých projektů stanoví kromě prvků uvedených v čl. 22 odst. 6 také prvky nezbytné k zajištění toho, že příjemce:

a)  zavede nediskriminační a transparentní výběrové řízení;

b)  uplatňuje objektivní kritéria pro výběr malých projektů, která zabraňují vzniku střetu zájmů;

c)  posuzuje žádosti o podporu;

d)  vybírá projekty a stanoví výši podpory pro jednotlivé malé projekty;

e)  je odpovědný za provedení operace a uchovává na své úrovni veškeré podpůrné dokumenty vyžadované pro auditní stopu v souladu s přílohou [XI] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních];

f)  zpřístupní veřejnosti seznam konečných příjemců, kteří z operace těží.

Příjemce zajistí, aby koneční příjemci splňovali požadavky stanovené v článku 35.

4.  Výběr malých projektů nepředstavuje přenesení úkolů ze strany řídicího orgánu na zprostředkující subjekt ve smyslu čl. [65 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

5.  Náklady na zaměstnance a další přímé náklady odpovídající kategoriím nákladů v článcích 39 až 42, jakož i nepřímé náklady na řízení fondu nebo fondů malých projektů vzniklé na úrovni příjemce nesmí překročit 20 % celkových způsobilých nákladů příslušného fondu nebo fondů malých projektů. [pozm. návrh 126]

6.  Pokud příspěvek z veřejných zdrojů na malý projekt nepřesáhne 100 000 EUR, má příspěvek z EFRR nebo popřípadě z nástroje Unie pro financování vnější činnosti podobu jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo zahrnuje paušální sazby, a to s výjimkou projektů, u kterých podpora představuje státní podporu. [pozm. návrh 127]

Pokud celkové náklady na každou operaci nepřekročí 100 000 EUR, částka podpory na jeden nebo více malých projektů může být stanovena na základě návrhu rozpočtu sestaveného případ od případu a odsouhlaseného ex ante subjektem, který operaci vybírá. [pozm. návrh 128]

Je-li použito financování paušální sazbou, kategorie nákladů, na něž je paušální sazba uplatněna, lze proplatit v souladu s čl. [48 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

Článek 25

Úkoly vedoucího partnera

1.  Vedoucí partner:

a)  stanoví ujednání s ostatními partnery v dohodě, která obsahuje ustanovení, jež mimo jiné zaručují řádné finanční řízení příslušného fondu Unie přiděleného na operaci Interreg, včetně mechanismů pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek;

b)  přebírá odpovědnost za zajištění provedení celé operace Interreg;

c)  zajišťuje, že výdaje předkládané všemi partnery vznikly při provádění operace Interreg a odpovídají činnostem dohodnutým mezi všemi partnery a že jsou v souladu s dokumentem poskytnutým řídicím orgánem podle čl. 22 odst. 6.

2.  Není-li v ujednáních stanovených v souladu s odst. 1 písm. a) stanoveno jinak, vedoucí partner zajistí, aby ostatní partneři obdrželi celkovou částku příspěvku z příslušného fondu Unie co nejrychleji a v plné výši, v plné výši časovém harmonogramu, na kterém se dohodli všichni partneři, a na základě stejného postupu, jako byl použit u vedoucího partnera. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by tuto částku určenou ostatním partnerům snížily. [pozm. návrh 129]

3.  Kterýkoli z příjemců v členském státě, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ účastnící se programu Interreg může být určen vedoucím partnerem. [pozm. návrh 130]

Členské státy, třetí země, partnerské země nebo ZZÚ účastnící se programu Interreg se však mohou dohodnout, že vedoucím partnerem může být určen partner, který nepřijímá podporu z EFRR nebo nástroje Unie pro financování vnější činnosti. [pozm. návrh 131]

Oddíl iv

Technická pomoc

Článek 26

Technická pomoc

1.  Technická pomoc pro každý program Interreg je hrazena paušální sazbou uplatněním procentních podílů stanovených v odstavci 2 na roční splátky předběžného financování podle čl. 49 odst. 2 písm. a) a b) tohoto nařízení v letech 2021 a 2022 a poté na způsobilé výdaje zahrnuté v každé žádosti o platbu podle čl. [85 odst. 3 písm. a) nebo c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] v následujících letech. [pozm. návrh 132]

2.  Procentní podíl EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, který má být uhrazen na technickou pomoc, je:

a)  pro programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci podporované z EFRR: 6 7 %; [pozm. návrh 133]

b)  pro vnější přeshraniční programy Interreg podporované z NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci: 10 %;

c)  pro programy Interreg složek 2, 3 a 4, jak pro EFRR, tak popřípadě i pro nástroje Unie pro financování vnější činnosti: 7 8 %. [pozm. návrh 134]

3.  Pro programy Interreg s celkovým přídělem ve výši od 30 000 000 EUR do 50 000 000 EUR se částka vyplývající z procentního podílu na technickou pomoc zvýší o dodatečnou částku 500 000 EUR. Komise tuto částku připočte k první průběžné platbě.

4.  Pro programy Interreg s celkovým přídělem ve výši pod 30 000 000 EUR se částka potřebná na technickou pomoc vyjádřená v eurech a vyplývající z procentního podílu stanoví v rozhodnutí Komise o schválení dotčeného programu Interreg.

KAPITOLA IV

Monitorování, hodnocení a komunikace

Oddíl i

Monitorování

Článek 27

Monitorovací výbor

1.  Do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí Komise o přijetí programu Interreg členským státům zřídí členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, a ZZÚ nebo organizace pro regionální integraci a spolupráci účastnící se daného programu po dohodě s řídicím orgánem výbor pro monitorování provádění příslušného programu Interreg (dále jen „monitorovací výbor“). [pozm. návrh 135]

2.  Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu, v němž má sídlo řídicí orgán, nebo zástupce řídicího orgánu.

Pokud jednací řád monitorovacího výboru stanoví rotující předsednictví, může monitorovacímu výboru předsedat zástupce třetí země, partnerské země nebo ZZÚ a spolupředsedat zástupce členského státu nebo řídicího orgánu a naopak. [pozm. návrh 136]

3.  Každý člen monitorovacího výboru má hlasovací právo.

4.  Každý monitorovací výbor přijme během svého prvního zasedání svůj jednací řád.

Jednací řád monitorovacího výboru a popřípadě řídicího výboru zabraňuje vzniku jakéhokoli střetu zájmů při výběru operací Interreg.

5.  Monitorovací výbor se schází nejméně jednou za rok a posuzuje veškeré otázky, které ovlivňují pokrok programu směrem k dosažení jeho cílů.

6.  Řídicí orgán zveřejní jednací řád monitorovacího výboru, souhrn údajů a všechny údaje a informace sdílené informací a také veškerá rozhodnutí sdílená s monitorovacím výborem na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2. [pozm. návrh 137]

Článek 28

Složení monitorovacího výboru

1.  Na složení monitorovacího výboru každého programu Interreg se dohodnou mohou dohodnout členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu a jeho cílem tohoto složení zajistí je vyvážené zastoupení příslušných orgánů, zprostředkujících subjektů a zástupců programových partnerů uvedených v článku [6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] z členských států, třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ. [pozm. návrh 138]

Složení monitorovacího výboru zohledňuje počet zúčastněných členských států, třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ v příslušném programu Interreg. [pozm. návrh 139]

V monitorovacím výboru jsou rovněž zastoupeny regiony a místní vlády, jakož i další subjekty zřízené společně v rámci celé programové oblasti nebo její části, včetně ESÚS. [pozm. návrh 140]

2.  Řídicí orgán zveřejní seznam členů orgánů nebo subjektů, jež byly jmenovány členy monitorovacího výboru na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2. [pozm. návrh 141]

3.  Zástupci Komise se účastní mohou účastnit práce monitorovacího výboru jako poradci. [pozm. návrh 142]

3a.  Zástupci subjektů zřízených v rámci celé programové oblasti nebo její části, včetně ESÚS, se mohou účastnit práce monitorovacího výboru jako poradci. [pozm. návrh 143]

Článek 29

Funkce monitorovacího výboru

1.  Monitorovací výbor prověřuje zejména:

a)  pokrok při provádění programu a dosahování milníků a cílů programu Interreg;

b)  veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu Interreg, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto otázek;

c)  pokud jde o finanční nástroje, prvky posouzení ex ante uvedené v čl. [52 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a strategickém dokumentu uvedeném v čl. [53 odst. 2] uvedeného nařízení;

d)  pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění hodnocení, shrnutí hodnocení a realizaci opatření v návaznosti na závěry hodnocení;

e)  provádění činností v oblasti komunikace a viditelnosti;

f)  pokrok při provádění operací Interreg strategického významu a popřípadě velkých infrastrukturních projektů;

g)  pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí a příjemců, je-li to relevantní, a v případě potřeby navrhne další podpůrná opatření. [pozm. návrh 144]

2.  Kromě úkolů týkajících se výběru operací uvedených v článku 22 monitorovací výbor schvaluje:

a)  metodiku a kritéria použitá při výběru operací, včetně jejich změn, po konzultaci s Komisí jejich oznámení Komisi podle čl. 22 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení čl. [27 odst. 3 písm. b), c) a d)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]; [pozm. návrh 145]

b)  plán hodnocení a veškeré jeho změny;

c)  jakýkoli návrh řídicího orgánu na změnu programu Interreg včetně návrhu převodu v souladu s čl. 19 odst. 5;

d)  závěrečnou zprávu o výkonnosti.

Článek 30

Přezkum

1.  Komise může zorganizovat přezkum, který by prověřil výkonnost programů Interreg.

Přezkum může být proveden písemně.

2.  Na žádost Komise jí řídicí orgán do jednoho měsíce tří měsíců poskytne informace o prvcích uvedených v čl. 29 odst. 1: [pozm. návrh 146]

a)  o pokroku při provádění programu a dosahování milníků a cílů, veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost příslušného programu Interreg, a opatřeních přijatých za účelem vyřešení těchto otázek;

b)  o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění hodnocení, shrnutích hodnocení a realizaci opatření v návaznosti na zjištění hodnocení;

c)  o pokroku při budování administrativních kapacit orgánů veřejné správy a příjemců.

3.  Závěry přezkumu se zaznamenají ve schváleném zápisu z jednání.

4.  Řídicí orgán přijme opatření v návaznosti na otázky vznesené Komisí a do tří měsíců Komisi o těchto přijatých opatřeních informuje.

Článek 31

Předávání údajů

1.  Do 31. ledna, 31. března, 31. května, 31. července, 30. září a 30. listopadu září každého roku předá každý řídicí orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za příslušný program Interreg podle čl. 31 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení a jednou ročně údaje podle čl. 31 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, a to v souladu se šablonou stanovenou v příloze [VII] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 147]

Předávání údajů se provádí za použití stávajících systémů vykazování údajů, pokud se uvedené systémy během předchozího programového období osvědčily jako spolehlivé. [pozm. návrh 148]

První předání proběhne do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030.

2.  Údaje uvedené v odstavci 1 jsou rozčleněny pro každou prioritu podle specifického cíle a zahrnují:

a)  počet vybraných operací Interreg, jejich celkové způsobilé náklady, příspěvek z příslušného fondu Interreg a celkové způsobilé výdaje vykázané partnery řídicímu orgánu, všechny rozčleněné podle typů intervencí;

b)  hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací Interreg a hodnoty dosažené dokončenými operacemi Interreg. [pozm. návrh 149]

3.  V případě finančních nástrojů se také poskytují údaje o:

a)  způsobilých výdajích podle typu finančního produktu;

b)  výši nákladů na správu a poplatků za správu vykázaných jako způsobilé výdaje;

c)  výši soukromých a veřejných zdrojů uvolněných nad rámec fondů podle typu finančního produktu;

d)  úrocích a dalších výnosech vytvořených podporou finančních nástrojů poskytnutou z fondů Interreg podle článku 54 nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a vrácených zdrojích, jež připadají na podporu z fondů Interreg podle článku 56 uvedeného nařízení.

4.  Údaje předložené v souladu s tímto článkem musí být aktuální ke konci měsíce předcházejícího měsíci jejich předložení.

5.  Řídicí orgán zveřejní všechny údaje předané Komisi na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.

Článek 32

Závěrečná zpráva o výkonnosti

1.  Každý řídicí orgán předloží Komisi do 15. února 2031 závěrečnou zprávu o výkonnosti příslušného programu Interreg.

Závěrečná zpráva o výkonnosti se předloží za použití šablony stanovené v souladu s čl. [38 odst. 5] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.  Závěrečná zpráva o výkonnosti vyhodnotí dosažení cílů programu na základě prvků uvedených v článku 29 s výjimkou odst. 1 písm. c) uvedeného článku.

3.  Do pěti měsíců ode dne obdržení závěrečné zprávy o výkonnosti Komise tuto zprávu posoudí a sdělí řídicímu orgánu případné připomínky. Jsou-li takové připomínky předloženy, poskytne řídicí orgán veškeré nezbytné informace, které s těmito připomínkami souvisejí, a případně do tří měsíců vyrozumí Komisi o přijatých opatřeních. Komise informuje členské státy o akceptaci uvedené zprávy.

4.  Řídicí orgán zveřejní závěrečnou zprávu o výkonnosti na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.

Článek 33

Ukazatele pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg)

1.  Společné ukazatele výstupů a společné ukazatele výsledků, jak jsou stanoveny v příloze [I] nařízení (EU) [nový EFRR], a popřípadě ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy jež byly shledány nejvhodnějšími k měření pokroku směrem k cílům programu cíle Evropská územní spolupráce (Interreg), se použijí v souladu s čl. [12 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a s čl. 17 odst. 3 4 písm. d) e) bodem ii) a čl. 31 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení. [pozm. návrh 150]

1a.  V případě potřeby a v případech řádně odůvodněných řídicím orgánem se jako dodatečné k ukazatelům, jež byly vybrány v souladu s odstavcem 1, použijí ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy. [pozm. návrh 151]

2.  Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

Oddíl ii

Hodnocení a komunikace

Článek 34

Hodnocení během programového období

1.  Řídicí orgán provádí hodnocení každého programu Interreg maximálně jednou ročně. Každé hodnocení posoudí jeho účinnost, efektivnost, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu na úrovni EU za účelem zvýšení kvality struktury a provádění daného programu Interreg. [pozm. návrh 152]

2.  Řídicí orgán kromě toho provede do 30. června 2029 hodnocení každého programu Interreg za účelem posouzení jeho dopadů.

3.  Řídicí orgán svěří provedení hodnocení funkčně nezávislým odborníkům.

4.  Řídicí orgán zajistí Cílem řídicího orgánu je zajistit nezbytné postupy pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení. [pozm. návrh 153]

5.  Řídicí orgán vypracuje plán hodnocení, který může zahrnovat více než jeden program Interreg.

6.  Řídicí orgán předloží plán hodnocení monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku od schválení příslušného programu Interreg.

7.  Řídicí orgán zveřejní všechna hodnocení na internetových stránkách uvedených v čl. 35 odst. 2.

Článek 35

Odpovědnosti řídicích orgánů a partnerů v oblasti transparentnosti a komunikace

1.  Každý řídicí orgán určí komunikačního pracovníka pro každý program Interreg, za který zodpovídá.

2.  Řídicí orgán do šesti měsíců od schválení programu Interreg zajistí zřízení internetových stránek, na kterých jsou k dispozici informace o každém programu Interreg, za který zodpovídá, včetně cílů programu, jeho činností, dostupných možností financování a úspěchů.

3.  Na odpovědnosti řídicího orgánu se použije čl. [44 odst. 2 až 7 6] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. [pozm. návrh 154]

4.  Každý partner operace Interreg nebo každý subjekt provádějící některý z finančních nástrojů dává najevo, že na operaci Interreg obdržel podporu z fondu Interreg, včetně zdrojů použitých opakovaně pro finanční nástroje v souladu s článkem 56 nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], a to takto:

a)  zveřejní na internetových stránkách partnera, pokud takové stránky existují, stručný popis operace Interreg úměrný míře podpory poskytnuté z fondu Interreg, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora Unie;

b)  uvede v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění operace Interreg, určených pro veřejnost nebo pro účastníky, prohlášení, které viditelně zdůrazní podporu z fondu Interreg;

c)  veřejně vystaví cedule nebo billboardy, jakmile se zahájí fyzické provádění operace Interreg zahrnující hmotné investice nebo nákup zařízení, jehož celkové náklady přesahují částku 100  50 000 EUR; [pozm. návrh 155]

d)  v případě operací Interreg, které nespadají pod písmeno c), veřejně vystaví alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 2 v tištěném nebo a případně i elektronickém formátu s informacemi o operaci Interreg, přičemž zdůrazní podporu z fondu Interreg; [pozm. návrh 156]

e)  v případě operací strategického významu a operací, jejichž celkové náklady přesahují 10 5 000 000 EUR, uspořádá komunikační akci a včas přizve Komisi a příslušný řídicí orgán. [pozm. návrh 157]

Slovo „Interreg“ se použije vedle znaku Unie v souladu s článkem [42] (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

5.  V případě fondů malých projektů a finančních nástrojů příjemce zajistí, aby koneční příjemci plnili požadavky stanovené v odst. 4 písm. c).

6.  Pokud příjemce neplní své povinnosti podle článku [42] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo odstavců 1 a 2 tohoto článku, nebo své opomenutí včas nenapraví, uplatní členský stát řídicí orgán finanční opravu zrušením až 5 % podpory z fondů na dotčenou operaci. [pozm. návrh 158]

KAPITOLA V

Způsobilost

Článek 36

Pravidla způsobilosti výdajů

1.  Celou operaci Interreg nebo její část lze provádět mimo členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace Interreg přispívá k cílům daného programu Interreg.

2.  Aniž jsou dotčena pravidla způsobilosti stanovená v článcích [57 až 62] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], článcích [4 a 6] nařízení (EU) [nový EFRR] nebo v této kapitole, včetně aktů přijatých na jejich základě, zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ stanoví na základě společného rozhodnutí v monitorovacím výboru pouze dodatečná pravidla způsobilosti výdajů programu Interreg týkající se kategorií výdajů, na něž se tato ustanovení nevztahují. Uvedená dodatečná pravidla se týkají programové oblasti jako celku.

Nicméně, pokud program Interreg vybírá operace na základě výzvy k předkládání návrhů, budou tato dodatečná pravidla přijata před zveřejněním první výzvy k předkládání návrhů. Ve všech ostatních případech se tato dodatečná pravidla přijmou před výběrem prvních operací.

3.  Pro záležitosti, na které se nevztahují pravidla způsobilosti stanovená v článcích [57 až 62] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], článcích [4 a 6] nařízení (EU) [nový EFRR] a v této kapitole, včetně aktů přijatých na jejich základě nebo podle pravidel stanovených v souladu s odstavcem 4, se použijí vnitrostátní předpisy členského státu a popřípadě třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ, v nichž jsou výdaje vynaloženy.

4.  V případě rozporných stanovisek řídicího orgánu a auditního orgánu, pokud jde o způsobilost operace Interreg vybrané v rámci příslušného programu Interreg, má přednost stanovisko řídicího orgánu s patřičným ohledem na stanovisko monitorovacího výboru.

5.  ZZÚ nejsou způsobilé k získání podpory z EFRR v rámci programů Interreg, ale mohou se na těchto programech podílet za podmínek stanovených v tomto nařízení.

Článek 37

Obecná ustanovení o způsobilosti kategorií nákladů

1.  Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ se mohou v rámci monitorovacího výboru programu Interreg dohodnout, že výdaje spadající do jedné nebo více kategorií uvedených v článcích 38 až 43 nejsou způsobilé v rámci jedné či více priorit programu Interreg.

2.  Veškeré výdaje způsobilé podle tohoto nařízení vynaložené partnerem Interreg nebo z jeho pověření se vztahují na náklady spojené se zahájením nebo se zahájením a prováděním operace nebo části operace.

3.  Kritéria způsobilosti nesplňují tyto náklady:

a)  pokuty, finanční sankce a výdaje na právní spory a soudní spory;

b)  náklady na dary, s výjimkou těch, jejichž hodnota nepřesahuje 50 EUR za dar, pokud souvisejí s propagací, komunikací, publicitou nebo informováním;

c)  náklady související s kolísáním směnných kurzů.

Článek 38

Náklady na zaměstnance

1.  Náklady na zaměstnance se skládají z hrubých mzdových nákladů na zaměstnance zaměstnávané partnerem Interreg jedním z těchto způsobů:

a)  na plný úvazek;

b)  na částečný úvazek s pevně stanoveným procentním podílem odpracované doby za měsíc;

c)  na částečný úvazek s pružným počtem odpracovaných hodin za měsíc nebo

d)  na hodinovém základě.

2.  Náklady na zaměstnance jsou omezeny na:

a)  vyplácení platů souvisejících s činnostmi, které by subjekt nevykonával, kdyby příslušná operace nebyla prováděna, stanovenými v pracovní smlouvě/dohodě, rozhodnutí o jmenování (obojí dále jen „doklad o zaměstnání“) nebo zákonem a souvisejícími s odpovědností uvedenou v popisu pracovní náplně příslušného zaměstnance;

b)  jakékoli další náklady přímo spojené s vyplácením platů, vzniklé a vynaložené zaměstnavatelem, jako jsou daně z mezd a příspěvky na sociální zabezpečení, včetně důchodů, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004(24), pokud:

i)  jsou stanoveny v dokladu o zaměstnání nebo zákonem;

ii)  jsou v souladu s právními předpisy, na které odkazuje doklad o zaměstnání, a s obvyklými postupy v zemi nebo organizaci, kde příslušný zaměstnanec skutečně pracuje, nebo obojí, a

iii)  nemohou být zaměstnavateli nahrazeny.

Pokud jde o písmeno a), na platby fyzickým osobám pracujícím pro partnera Interreg na základě jiné smlouvy než pracovní smlouvy/dohody lze pohlížet jako na vyplácení platu a takovou smlouvu lze považovat za doklad o zaměstnání.

3.  Náklady na zaměstnance lze uhradit buď:

a)  v souladu s čl. [48 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] (prokázané dokladem o zaměstnání a výplatními páskami), nebo

b)  na základě zjednodušeného vykazování nákladů, jak je stanoveno v čl. [48 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) až e)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo

c)  paušální přímé náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou až do výše 20 % jiných přímých nákladů, než jsou přímé náklady na zaměstnance souladu s čl. [50 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] rámci dané operace, aniž by byl členský stát povinen provést výpočet ke stanovení použitelné sazby. [pozm. návrh 159]

4.  Náklady na zaměstnance vztahující se k jednotlivcům, kteří pracují na dané operaci na částečný úvazek, se vypočítají buď jako:

a)  pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s čl. [50 odst. 2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo

b)  pružný podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s počtem hodin odpracovaných na operaci a měnících se každý měsíc, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby, který pokrývá 100 % pracovní doby zaměstnance.

5.  U přiřazení na částečný úvazek podle odst. 4 písm. b) se úhrada nákladů na zaměstnance vypočítá na základě hodinové sazby, která se stanoví buď:

a)  podílem posledních doložených měsíčních hrubých mzdových nákladů a měsíční pracovní doby stanovené v dokladu o zaměstnání dané osoby v souladu s příslušným právem, jak je uvedeno v pracovní smlouvě, vyjádřené v hodinách, čl. 50 odst. 2 písm. b)nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo [pozm. návrh 160]

b)  podílem posledních doložených ročních hrubých mzdových nákladů a 1 720 hodin v souladu s čl. [50 odst. 2, 3 a 4] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

6.  Pokud jde o náklady na zaměstnance vztahující se na jednotlivce, kteří podle dokladu o zaměstnání pracují na hodinovém základě, tyto náklady jsou způsobilé, když se počet hodin skutečně odpracovaných na operaci vynásobí hodinovou sazbou dohodnutou v dokladu o zaměstnání, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby. Nejsou-li ještě zahrnuty v dohodnuté hodinové sazbě, mzdové náklady podle čl. 38 odst. 2 písm. b) mohou být k této hodinové sazbě přidány v souladu s příslušnými vnitrostátním právem. [pozm. návrh 161]

Článek 39

Kancelářské a administrativní náklady

Kancelářské a administrativní náklady jsou omezeny 15 % celkových přímých nákladů operace a na na tyto prvky: [pozm. návrh 162]

a)  nájem kancelářských prostorů;

b)  pojištění a daně související s budovami, v nichž se nacházejí zaměstnanci, a s vybavením kanceláře (např. pojištění proti požáru, krádeži);

c)  veřejné služby (např. elektřina, topení, voda);

d)  kancelářské potřeby;

e)  všeobecné účetnictví zajišťované uvnitř organizace, která je příjemcem;

f)  archivy;

g)  údržba, úklid a opravy;

h)  bezpečnost;

i)  systémy informačních technologií;

j)  komunikace (např. telefon, fax, internet, poštovní služby, vizitky);

k)  bankovní poplatky za otevření a správu účtu nebo účtů, jestliže provádění operace vyžaduje otevření zvláštního účtu;

l)  poplatky za nadnárodní finanční transakce.

Článek 40

Náklady na cestování a ubytování

1.  Náklady na cestování a ubytování jsou omezeny na tyto prvky:

a)  náklady na cestování (např. jízdenky, cestovní pojištění a pojištění motorových vozidel, palivo, počet ujetých kilometrů, dálniční poplatky a parkovací poplatky);

b)  náklady na stravu;

c)  náklady na ubytování;

d)  náklady na víza;

e)  denní příspěvky,

bez ohledu na to, zda tyto náklady vznikly a byly uhrazeny mimo programovou oblast.

2.  Žádné prvky uvedené v odst. 1 písm. a) až d), na něž se vztahuje denní příspěvek, nesmí být hrazeny nad rámec denního příspěvku.

3.  Náklady na cestování a ubytování externích odborníků a poskytovatelů služeb spadají do nákladů na externí odborné poradenství a služby uvedených v článku 41.

4.  Výdaje s ohledem na náklady podle tohoto článku, které zaplatil přímo zaměstnanec příjemce, musí být doloženy dokladem prokazujícím, že příjemce tyto výdaje zaměstnanci uhradil. Uvedená kategorie nákladů může být využívána pro cestovní náklady operačních zaměstnanců a jiných zúčastněných stran za účelem provádění a podpory operace a programu Interreg. [pozm. návrh 163]

5.  Náklady na cestování a ubytování v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou až do výše 15 % jiných přímých nákladů, než jsou přímé náklady na zaměstnance v rámci uvedené operace. [pozm. návrh 164]

Článek 41

Náklady na externí odborné poradenství a služby

Náklady na externí odborné poradenství a služby jsou omezeny na tvoří mimo jiné následující služby a poradenství poskytované subjektem veřejného nebo soukromého práva nebo fyzickou osobou jinou než příjemce operace, včetně všech partnerů: [pozm. návrh 165]

a)  studie nebo šetření (např. hodnocení, strategie, koncepční poznámky, konstrukční výkresy, příručky);

b)  odborná příprava;

c)  překlady;

d)  vývoj, úpravy a aktualizace systémů informačních technologií a internetových stránek;

e)  podpora, komunikace, propagace nebo informování související s operací nebo programem spolupráce jako takovým;

f)  finanční řízení;

g)  služby související s pořádáním a prováděním akcí nebo zasedání (včetně nájmu, stravování nebo tlumočení);

h)  účast na akcích (např. registrační poplatky);

i)  právní poradenství a notářské služby, technické a finanční odborné poradenství, jiné poradenské a účetní služby;

j)  práva duševního vlastnictví;

k)  ověření podle čl. [68 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a čl. 45 odst. 1 tohoto nařízení;

l)  náklady na účetní funkci na úrovni programu podle článku [70] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a článku 46 tohoto nařízení;

m)  náklady na audit na úrovni programu podle článků [72] a [75] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a článků 47 a 48 tohoto nařízení;

n)  poskytnutí záruk bankou nebo jinou finanční institucí, pokud to vyžadují unijní nebo vnitrostátní právní předpisy nebo programový dokument přijatý monitorovacím výborem;

o)  cestování a ubytování externích odborníků, přednášejících, osob předsedajících zasedáním a poskytovatelů služeb; [pozm. návrh 166]

p)  jiné specifické odborné poradenství a služby potřebné pro operace.

Článek 42

Náklady na vybavení

1.  Náklady na koupi, pronájem nebo leasing vybavení příjemcem operace, a to s výjimkou nákladů, na které se vztahuje článek 39, jsou omezeny na tvoří mimo jiné: [pozm. návrh 167]

a)  kancelářské vybavení;

b)  hardware a software informačních technologií;

c)  nábytek a vybavení;

d)  laboratorní vybavení;

e)  stroje a přístroje;

f)  nástroje nebo zařízení;

g)  vozidla;

h)  jiné specifické vybavení potřebné pro operace.

2.  Náklady na nákup použitého vybavení mohou být způsobilé za těchto podmínek:

a)  nebyla na ně obdržena žádná jiná pomoc z fondů Interreg nebo fondů uvedených v čl. [1 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních];

b)  tato cena nepřevyšuje obecně přijímanou cenu na daném trhu;

c)  má technické vlastnosti nezbytné pro operaci a splňuje použitelné normy a standardy.

Článek 43

Náklady na infrastrukturu a stavební práce

Náklady na infrastrukturu a stavební práce jsou omezeny na:

a)  nákup pozemků v souladu s čl. [58 odst. 1 písm. c) b)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]; [pozm. návrh 168]

b)  stavební povolení;

c)  stavební materiál;

d)  pracovní síla;

e)  zvláštní práce (např. sanace půdy, odminování).

KAPITOLA VI

Programové orgány Interreg, řízení, kontrola a audit

Článek 44

Programové orgány Interreg

1.  Členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země, a ZZÚ a organizace pro regionální integraci a spolupráci účastnící se programu Interreg stanoví pro účely článku [65] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] jediný řídicí orgán a jediný auditní orgán. [pozm. návrh 169]

2.  Řídicí orgán a auditní orgán se nacházejí mohou nacházet ve stejném členském státě. [pozm. návrh 170]

3.  Pokud jde o program PEACE PLUS, má se za to, že Zvláštní úřad pro programy EU, jestliže je určen jako řídicí orgán, se nachází v členském státě.

4.  Členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg mohou určit jako řídicí orgán daného programu ESÚS.

5.  S ohledem na program Interreg v rámci složky 2B nebo v rámci složky 1, pokud v rámci druhé zmiňované složky program pokrývá dlouhé hranice s různorodými problémy a potřebami v oblasti rozvoje, mohou členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg definovat podprogramové oblasti. [pozm. návrh 171]

6.  Pokud řídicí orgán určí zprostředkující subjekt, resp. více zprostředkujících subjektů, v rámci programu Interreg v souladu s čl. [65 odst. 3] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], vykonává tento příslušný zprostředkující subjekt dané úkoly ve více než jednom zúčastněném členském státě nebo popřípadě třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ, resp. vykonává tyto úkoly více zprostředkujících subjektů ve svých příslušných členských státech, popřípadě ve více než jedné třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ. [pozm. návrh 172]

Článek 45

Funkce řídicího orgánu

1.  Řídicí orgán programu Interreg plní funkce stanovené v článcích [66], [68] a [69] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] s výjimkou výběru operací podle čl. 66 odst. 1 písm. a) a článku 67 a plateb příjemcům podle čl. 68 odst. 1 písm. b). Uvedené funkce musí být plněny na celém území, na které se daný program vztahuje, a to s výhradou odchylek stanovených v kapitole VIII tohoto nařízení.

1a.   Odchylně od čl. 87 odst. 2 nařízení EU .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] Komise uhradí jako průběžné platby 100 % částek uvedených v žádosti o platbu, které vyplývají z uplatnění sazby spolufinancování z programu na celkové způsobilé náklady, popřípadě na příspěvek z veřejných rozpočtů. [pozm. návrh 173]

1b.   Pokud řídicí orgán neprovádí kontroly podle čl. 68 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] v celé programové oblasti, určí každý členský stát subjekt nebo osobu odpovědnou za provádění takovýchto kontrol u příjemců na jeho území. [pozm. návrh 174]

1c.   Odchylně od článku 92 nařízení (EU) .../... [nové nařízení o společných ustanoveních] nemusí být u programů Interreg schválena roční účetní závěrka. Účetní závěrka se schvaluje na konci příslušného programu, a to na základě závěrečné zprávy o výkonnosti. [pozm. návrh 175]

2.  Řídicí orgán zřídí po konzultaci s členskými státy a popřípadě s jakýmikoli třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ účastnícími se programu Interreg společný sekretariát, složení jehož pracovníků bude odpovídat programovému partnerství.

Společný sekretariát pomáhá řídicímu orgánu a monitorovacímu výboru při výkonu jejich příslušných funkcí. Společný sekretariát také poskytuje informace potenciálním příjemcům o možnostech financování v rámci programů Interreg a pomáhá příjemcům a partnerům s prováděním operací.

3.  Odchylně od čl. [70 odst. 1 písm. c)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] převede výdaje vyplacené v jiné měně každý partner na euro s využitím měsíčního účetního směnného kurzu Komise platného v měsíci, během kterého byly tyto výdaje v souladu s [čl. 68 odst. 1 písm. a)] uvedeného nařízení předloženy ke kontrole řídicímu orgánu.

Článek 46

Účetní funkce

1.  Členské státy a popřípadě třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg se dohodnou na způsobu provádění účetní funkce.

2.  Účetní funkce spočívá v provádění úkolů uvedených v [čl. 70 odst. 1 písm. a) a b)] nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních] a zahrnuje rovněž platby prováděné Komisí a zpravidla také platby prováděné vedoucímu partnerovi v souladu s čl. [68 odst. 1 písm. b)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

Článek 47

Funkce auditního orgánu

1.  Auditní orgán programu Interreg plní funkce stanovené v tomto článku a v článku 48 na celém území, na které se vztahuje daný program Interreg, a to s výhradou odchylek stanovených v kapitole VIII.

Zúčastněný členský stát však může určit, kdy má být auditní orgán doprovázen auditorem tohoto zúčastněného členského státu.

2.  Auditní orgán programu Interreg je odpovědný za provádění auditů systémů a auditů operací s cílem poskytnout Komisi nezávislé ujištění, že systémy řízení a kontroly fungují účinně a že výdaje zahrnuté v účetní závěrce předložené Komisi jsou legální a správné.

3.  Pokud je program Interreg zahrnut do základního souboru, z něhož Komise vybírá společný vzorek podle čl. 48 odst. 1, provádí auditní orgán audity operací vybraných Komisí s cílem poskytnout Komisi nezávislé ujištění, že systémy řízení a kontroly fungují účinně.

4.  Auditní činnost se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy.

5.  Každoročně do 15. února následujícího po skončení účetního období auditní orgán vypracuje a předloží Komisi výroční výrok auditora v souladu s čl. [63 odst. 7] nařízení [FN-Omnibus] a se šablonou stanovenou v příloze [XVI] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], založený na veškeré provedené auditní činnosti a zahrnující všechny tyto složky:

a)  úplnost, přesnost a věcnou správnost účetní závěrky;

b)  legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi;

c)  systém řízení a kontroly programu Interreg.

Pokud je program Interreg zahrnut do základního souboru, z něhož Komise vybrala vzorek podle čl. 48 odst. 1, výroční výrok auditora zahrnuje pouze složky uvedené v písmenech a) a c) prvního pododstavce.

Lhůtu stanovenou na 15. únor může Komise na základě sdělení členského státu, v němž má sídlo dotčený řídicí orgán, výjimečně prodloužit až do 1. března.

6.  Každoročně do 15. února následujícího po skončení účetního období auditní orgán vypracuje a předloží Komisi výroční kontrolní zprávu v souladu s čl. [63 odst. 5 písm. b)] nařízení [FN-Omnibus] a se šablonou stanovenou v příloze [XVII] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních], která podporuje výrok auditora uvedený v odstavci 5 tohoto článku a stanoví shrnutí zjištění, včetně analýzy povahy a rozsahu chyb a nedostatků v systémech, jakož i navrhovaných a provedených nápravných opatření a výsledné celkové chybovosti a zbytkové chybovosti pro výdaje zapsané do účetní závěrky předložené Komisi.

7.  Pokud je program Interreg zahrnut do základního souboru, z něhož Komise vybírá vzorek podle čl. 48 odst. 1, auditní orgán vypracuje výroční kontrolní zprávu uvedenou v odstavci 6 tohoto článku, která splňuje požadavky čl. [63 odst. 5 písm. b)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus], je v souladu se šablonou stanovenou v příloze [XVII] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a podporuje výrok auditora uvedený v odstavci 5 tohoto článku.

Tato zpráva obsahuje shrnutí zjištění, včetně analýzy povahy a rozsahu případných chyb a nedostatků v systémech, jakož i navrhovaných a provedených nápravných opatření, výsledků auditů operací provedených auditním orgánem ve vztahu ke společnému vzorku uvedenému v čl. 48 odst. 1 a finančních oprav provedených programovými orgány Interreg u případných jednotlivých nesrovnalostí zjištěných u těchto operací auditním orgánem.

8.  Auditní orgán předá Komisi zprávy o auditu systému, jakmile bude ukončeno požadované řízení o sporných otázkách s příslušnými auditovanými subjekty.

9.  Komise a auditní orgán se scházejí pravidelně, nejméně jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily strategii auditu, výroční kontrolní zprávu a výrok auditora, koordinovaly své plány a metody auditu a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

Článek 48

Audit operací

1.  Komise vybere společný vzorek operací (nebo jiných jednotek vzorku) za použití metody statistického výběru vzorků pro audity operací, které mají provést auditní orgány pro programy Interreg, které přijímají podporu z EFRR nebo nástroje Unie pro financování vnější činnosti, a to za každé účetní období.

Společný vzorek musí být reprezentativní pro všechny programy Interreg tvořící daný základní soubor.

Pro účely výběru společného vzorku může Komise rozvrstvit skupiny programů Interreg podle jejich specifických rizik.

2.  Programové orgány poskytnou Komisi informace nezbytné pro výběr společného vzorku do 1. září následujícího po skončení každého účetního období.

Tyto informace se předkládají ve standardizovaném elektronickém formátu a musí být úplné a slučitelné s výdaji vykázanými Komisi za referenční účetní období.

3.  Aniž je dotčen požadavek na provádění auditu uvedený v čl. 47 odst. 2, auditní orgány programů Interreg, na které se vztahuje společný vzorek, neprovádějí další audity operací v rámci těchto programů, pokud o to Komise nepožádá v souladu s odstavcem 8 tohoto článku nebo v případech, pro něž auditní orgán zjistil specifická rizika.

4.  Komise informuje auditní orgány dotčených programů Interreg o vybraném společném vzorku včas tak, aby tyto orgány mohly provést audit operací, obecně do 1. října následujícího po skončení každého účetního období.

5.  Příslušné auditní orgány předloží informace o výsledcích těchto auditů a o všech finančních opravách provedených v souvislosti s jednotlivými zjištěnými nesrovnalostmi nejpozději ve výročních kontrolních zprávách, které mají být předloženy Komisi v souladu s čl. 47 odst. 6 a 7.

6.  Po vyhodnocení výsledků auditů operací vybraných podle odstavce 1 vypočítá Komise pro účely vlastního procesu poskytnutí jistoty celkovou extrapolovanou chybovost s ohledem na programy Interreg zahrnuté v základním souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek.

7.  Pokud celková extrapolovaná chybovost uvedená v odstavci 6 přesahuje 2 3,5 % celkových výdajů vykázaných za programy Interreg zahrnuté do základního souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek, vypočítá Komise celkovou zbytkovou chybovost s přihlédnutím k finančním opravám provedeným příslušnými programovými orgány Interreg u jednotlivých nesrovnalostí zjištěných auditem operací vybraných podle odstavce 1. [pozm. návrh 176]

8.  Pokud celková zbytková chybovost uvedená v odstavci 7 přesahuje 2 3,5 % výdajů vykázaných za programy Interreg zahrnuté do základního souboru, z něhož byl vybrán společný vzorek, Komise rozhodne, zda je potřeba si vyžádat provedení další auditní činnosti u auditního orgánu specifického programu Interreg nebo skupiny nejvíce postižených programů Interreg, aby bylo možné dále vyhodnotit chybovost a posoudit požadovaná nápravná opatření pro programy Interreg postižené zjištěnými nesrovnalostmi. [pozm. návrh 177]

9.  Komise může na základě posouzení výsledků další auditní činnosti vyžádané podle odstavce 8 požadovat provedení dodatečných finančních oprav u programů Interreg, které byly postiženy zjištěnými nesrovnalostmi. V takových případech provedou programové orgány Interreg požadované finanční opravy podle článku [97] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

10.  Každý auditní orgán programu Interreg, u něhož chybí informace uvedené v odstavci 2 nebo jsou neúplné nebo nebyly předloženy ve lhůtě stanovené v odst. 2 prvním pododstavci, provede samostatný výběr vzorku pro příslušný program Interreg v souladu s článkem [73] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

KAPITOLA VII

Finanční řízení

Článek 49

Platby a předběžné financování

1.  Podpora z EFRR a případně podpora z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti na jednotlivé programy Interreg se vyplácí v souladu s čl. 46 odst. 2 na jediný účet bez vnitrostátních podúčtů.

2.  Komise vyplatí částku předběžného financování na základě celkové podpory z každého fondu Interreg, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení každého programu Interreg podle článku 18, podle dostupných finančních prostředků, v níže uvedených ročních splátkách a před 1. červencem v letech 2022 až 2026, nebo – v roce přijetí rozhodnutí o schválení – nejpozději do 60 dnů od přijetí uvedeného rozhodnutí:

a)  2021: 1 3 %; [pozm. návrh 178]

b)  2022: 1 2,25 %; [pozm. návrh 179]

c)  2023: 1 2,25 %; [pozm. návrh 180]

d)  2024: 1 2,25 %; [pozm. návrh 181]

e)  2025: 1 2,25 %; [pozm. návrh 182]

f)  2026: 1 2,25 %. [pozm. návrh 183]

3.  Pokud jsou vnější přeshraniční programy Interreg podporovány z EFRR a NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci, vyplácí se předběžné financování pro všechny fondy podporující takový program Interreg v souladu s nařízením (EU) [NPP III] nebo [NDICI] nebo jakýmkoli aktem přijatým na jejich základě. [pozm. návrh 184]

Předběžné financování může být případně vyplaceno ve dvou splátkách podle rozpočtových potřeb.

Celková částka vyplacená v rámci předběžného financování musí být vrácena Komisi, jestliže jí není do 24 36 měsíců od vyplacení první splátky předběžného financování zaslána žádost o platbu v rámci přeshraničního programu Interreg. Takto vrácené prostředky představují vnitřní účelově vázané příjmy a nesnižují podporu programu z EFRR, NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci. [pozm. návrh 185]

Článek 50

Zpětné získání finančních prostředků

1.  Řídicí orgán zajistí, aby každou částku vyplacenou v důsledku nesrovnalosti hlavní nebo jediný partner vrátil. Partneři vrátí vedoucímu partnerovi veškeré neoprávněně vyplacené částky.

2.  Jestliže se vedoucímu partnerovi nepodaří zajistit vrácení plateb od ostatních partnerů nebo jestliže se řídicímu orgánu nepodaří zajistit vrácení plateb od vedoucího či jediného partnera, uhradí členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ, na jejichž území se dotčený partner nachází nebo v případě ESÚS je zaregistrován, řídicímu orgánu jakoukoliv částku neoprávněně vyplacenou uvedenému partnerovi. Řídicí orgán zodpovídá za vrácení částek do souhrnného rozpočtu Unie v souladu s rozdělením závazků mezi zúčastněnými členskými státy, třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ, jak je stanoveno v programu Interreg.

3.  Jakmile členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ řídicímu orgánu uhradí zpět veškeré částky, které byly partnerovi vyplaceny neoprávněně, může pokračovat v postupu zpětného získávání finančních prostředků od tohoto partnera podle svého vnitrostátního práva nebo tento postup zahájit. V případě úspěšného zpětného získání finančních prostředků může členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ tyto částky použít pro vnitrostátní spolufinancování příslušného programu Interreg. Členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ nemají vůči programovým orgánům, monitorovacímu výboru ani Komisi žádnou oznamovací povinnost, pokud jde o tato vnitrostátní zpětná získání finančních prostředků.

4.  Pokud členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ neuhradily řídicímu orgánu částky, které byly partnerovi neoprávněně vyplaceny podle odstavce 3, podléhají tyto částky inkasnímu příkazu vydanému pověřenou schvalující osobou, který se provádí pokud možno započtením proti částce splatné příslušnému členskému státu, třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ v rámci následných plateb na stejný program Interreg, nebo v případě třetí země, partnerské země nebo ZZÚ v rámci následných plateb na programy v rámci příslušných nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. Takové zpětné získání finančních prostředků nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného programu Interreg poskytovanou z EFRR nebo jakéhokoli nástroje Unie pro financování vnější činnosti. Částky získané zpět představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. [177 odst. 3] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus].

KAPITOLA VIII

Účast třetích zemí nebo partnerských zemí nebo ZZÚ, nebo organizací pro regionální integraci nebo spolupráci v programech Interreg v rámci sdíleného řízení [pozm. návrh 186]

Článek 51

Příslušná ustanovení

Kapitoly I až VII a kapitola X se vztahují na účast třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ nebo organizací pro regionální integraci nebo spolupráci v programech Interreg, s výhradou zvláštních ustanovení uvedených v této kapitole. [pozm. návrh 187]

Článek 52

Programové orgány Interreg a jejich funkce

1.  Třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg buď umožní řídicímu orgánu tohoto programu vykonávat své funkce na jejich příslušném území, nebo určí vnitrostátní orgán jakožto kontaktní místo pro řídicí orgán nebo vnitrostátní kontrolní subjekt, který bude na jejich příslušném území provádět řídicí kontroly podle čl. [68 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.  Třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg buď umožní auditnímu orgánu daného programu vykonávat své funkce na jejich příslušném území, nebo určí vnitrostátní auditní orgán nebo subjekt funkčně nezávislý na vnitrostátním orgánu.

3.  Třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se programu Interreg delegují mohou delegovat pracovníky do společného sekretariátu daného programu, nebo po dohodě s řídicím orgánem zřídí pobočku společného sekretariátu na svém příslušném území, nebo provedou obojí. [pozm. návrh 188]

4.  Vnitrostátní orgán nebo úřad rovnocenný komunikačnímu pracovníkovi programu Interreg uvedenému v čl. 35 odst. 1 podporuje může podpořit řídicí orgán a partnery v příslušné třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ, pokud jde o úkoly uvedené v čl. 35 odst. 2 až 7. [pozm. návrh 189]

Článek 53

Metody řízení

1.  Vnější přeshraniční programy Interreg podporované z EFRR a rovněž z NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci se provádějí v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo partnerské zemi.

Program PEACE PLUS se provádí v rámci sdíleného řízení jak v Irsku, tak i ve Spojeném království.

2.  Programy Interreg složek 2 a 4, které kombinují příspěvky z EFRR a z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, se provádějí v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi, nebo partnerské zemi, zúčastněné ZZÚ, nebo pokud jde o složku 3, v kterékoli ZZÚ, bez ohledu na to, zda taková ZZÚ přijímá či nepřijímá podporu z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti. [pozm. návrh 190]

3.  Programy Interreg složky 3, které kombinují příspěvky z EFRR a z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, se provádějí jedním z těchto způsobů:

a)  v rámci sdíleného řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ nebo ve skupině třetích zemí, které jsou součástí regionální organizace; [pozm. návrh 191]

b)  v rámci sdíleného řízení pouze v členských státech a v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ, nebo skupině třetích zemí, které jsou součástí regionální organizace, pokud jde o výdaje EFRR mimo Unii na jednu nebo více operací, zatímco příspěvky z jednoho nebo více nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou řízeny v rámci nepřímého řízení; [pozm. návrh 192]

c)  v rámci nepřímého řízení jak v členských státech, tak i v kterékoli zúčastněné třetí zemi nebo ZZÚ, nebo skupině třetích zemí, které jsou součástí regionální organizace. [pozm. návrh 193]

Pokud se celý program Interreg složky 3 nebo jeho část provádí v rámci nepřímého řízení, vyžaduje se předchozí dohoda mezi dotčenými členskými státy a regiony a použije se článek 60. [pozm. návrh 194]

3a.   Společné výzvy k předkládání návrhů, které mobilizují financování z dvoustranných programů nebo programů nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) pro vícero zemí a programů evropské územní spolupráce (ETC) mohou být zahájeny, pokud s tím příslušné řídící orgány souhlasí. V obsahu výzvy se konkrétně uvede zeměpisná oblast působnosti a očekávaný přínos k dosažení cílů příslušných programů. Řídicí orgány rozhodnou o tom, zda se pravidla nástroje NDICI nebo ETC použijí na tuto výzvu. Mohou rozhodnout o jmenování vedoucího řídicího orgánu odpovědného za úkoly správy a kontrolu související s touto výzvou. [pozm. návrh 195]

Článek 54

Způsobilost

1.  Odchylně od čl. [57 odst. 2] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] jsou výdaje způsobilé pro příspěvek z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, pokud partnerovi nebo soukromému partnerovi operací prováděných v partnerství veřejného a soukromého sektoru vznikly při přípravě a provádění operací Interreg po 1. lednu 2021 a byly zaplaceny po dni uzavření dohody o financování s příslušnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ.

Výdaje na technickou pomoc řízené programovými orgány nacházejícími se v členském státě jsou však způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly zaplaceny za činnosti prováděné ve prospěch třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ.

2.  Pokud program Interreg vybírá operace na základě výzvy k předkládání návrhů, mohou takové výzvy zahrnovat žádosti o příspěvek z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti i tehdy, pokud byly zahájeny před podepsáním příslušné dohody o financování, a operace mohou být vybrány již před tímto datem.

Řídicí orgán však před tímto datem nesmí poskytnout dokument uvedený v čl. 22 odst. 6.

Článek 55

Velké infrastrukturní projekty

1.  Programy Interreg v rámci tohoto oddílu mohou podporovat „velké infrastrukturní projekty“, tedy operace sestávající ze souboru stavebních prací, činností nebo služeb, které mají plnit nedělitelnou přesně danou funkci, která sleduje jasně stanovené cíle společného zájmu pro účely provádění investic, jež mají přeshraniční dopad a přínos a pro něž jsou z rozpočtu přiděleny prostředky ve výši nejméně 2 500 000 EUR na získání infrastruktury.

2.  Každý příjemce, který provádí velký infrastrukturní projekt nebo jeho část, použije příslušná pravidla pro zadávání veřejných zakázek.

3.  Pokud je na programu zasedání monitorovacího nebo popřípadě řídicího výboru výběr jednoho nebo více velkých infrastrukturních projektů, předá řídicí orgán Komisi nejpozději dva měsíce před datem takového zasedání pro každý takový projekt koncepční poznámky. Koncepční poznámky jsou dlouhé maximálně tři strany pět stran a uvádějí název, umístění, rozpočet, vedoucího partnera a partnery, jakož i hlavní cíle a výstupy, jakož i věrohodný obchodní plán, který prokazuje, že projekt nebo pokračování projektů jsou zajištěny i bez poskytnutí finančních prostředků z programu Interreg. Nejsou-li koncepční poznámky týkající se jednoho nebo více velkých infrastrukturních projektů Komisi v uvedeném termínu předány, může Komise požádat předsedu monitorovacího nebo řídicího výboru o vyřazení dotčených projektů z programu zasedání. [pozm. návrh 196]

Článek 56

Zadávání veřejných zakázek

1.  Pokud provedení operace vyžaduje zadání veřejných zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce příjemcem, použijí se tato pravidla:

a)  pokud je příjemce veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve smyslu právních předpisů Unie platných pro zadávací řízení, použije vnitrostátní právní a správní předpisy přijaté ve spojení s právními předpisy Unie;

b)  pokud je příjemce orgánem veřejné správy partnerské země v rámci NPP III nebo NDICI, jehož spolufinancování je převedeno na řídicí orgán, může použít vnitrostátní právní a správní předpisy za předpokladu, že to dohoda o financování dovoluje a že zakázka je zadána ekonomicky nejvýhodnější nabídce nebo případně nabídce s nejnižší cenou, přičemž je současně zajištěno, aby nedošlo ke střetu zájmů.

2.  Pro zadávání zakázek na zboží, stavební práce nebo služby ve všech jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 1, se použijí zadávací řízení podle článků [178] a [179] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] a přílohy 1 kapitoly 3 (bodů 36 až 41) uvedeného nařízení.

Článek 57

Finanční řízení

Rozhodnutí Komise o schválení programů Interreg podporovaných rovněž z nástroje Unie pro financování vnější činnosti musí splňovat požadavky nezbytné pro vytvoření rozhodnutí o financování ve smyslu čl. [110 odst. 2] nařízení (EU, Euratom) [FR-Omnibus].

Článek 58

Uzavírání dohod o financování v rámci sdíleného řízení

1.  Za účelem provádění programu Interreg v třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ se v souladu s čl. [112 odst. 4] nařízení (EU, Euratom) [FR-Omnibus] uzavře dohoda o financování mezi Komisí zastupující Unii a každou zúčastněnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, zastoupenou v souladu s jejím vnitrostátním právním rámcem.

2.  Jakákoli dohoda o financování se uzavírá do 31. prosince roku následujícího po roce, kdy byl učiněn první rozpočtový závazek, a považuje se za uzavřenou v den, kdy ji podepsala poslední strana.

Jakákoli dohoda o financování vstupuje v platnost buď ke dni:

a)  kdy ji podepsala poslední strana, nebo

b)  kdy třetí země, partnerská země nebo ZZÚ dokončila požadovaný postup pro ratifikaci podle jejího vnitrostátního právního rámce a informovala o tom Komisi.

3.  Pokud program Interreg zahrnuje více než jednu třetí zemi, partnerskou zemi nebo ZZÚ, podepíší obě strany před tímto datem alespoň jednu dohodu o financování. Ostatní třetí země, partnerské země nebo ZZÚ mohou podepsat příslušné dohody o financování nejpozději do 30. června druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn první rozpočtový závazek.

4.  Členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán příslušného programu Interreg,

a)  může také podepsat dohodu o financování, nebo

b)  ve stejný den podepíše s každou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ účastnící se příslušného programu Interreg prováděcí dohodu, která stanoví vzájemná práva a povinnosti, pokud jde o jeho provádění a finanční řízení.

Při předávání podepsané kopie dohody o financování nebo kopie prováděcí dohody Komisi zašle členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán, jako samostatný dokument také seznam plánovaných velkých infrastrukturních projektů, jak jsou definovány v článku 55, s uvedením jejich předpokládaného názvu, umístění, rozpočtu a vedoucího partnera.

5.  Prováděcí dohoda podepsaná podle odst. 4 písm. b) zahrnuje přinejmenším tyto prvky:

a)  podrobná ustanovení týkající se plateb;

b)  finanční řízení;

c)  vedení záznamů;

d)  oznamovací povinnosti;

e)  ověřování, kontroly a audit;

f)  nesrovnalosti a zpětné získávání finančních prostředků.

6.  Pokud se členský stát, v němž má sídlo řídicí orgán programu Interreg, rozhodne podepsat dohodu o financování podle odst. 4 písm. a), považuje se tato dohoda o financování za nástroj k plnění rozpočtu Unie v souladu s finančním nařízením, a nikoli za mezinárodní dohodu ve smyslu článků 216 až 219 Smlouvy o fungování EU.

Článek 59

Jiný příspěvek třetí země, partnerské země nebo ZZÚ než spolufinancování

1.  Pokud třetí země, partnerská země nebo ZZÚ převede řídicímu orgánu jiný finanční příspěvek na program Interreg než své spolufinancování podpory Unie na daný program Interreg, jsou pravidla týkající se tohoto finančního příspěvku obsažena v tomto dokumentu:

a)  pokud členský stát podepíše dohodu o financování podle čl. 58 odst. 4 písm. a), v samostatné prováděcí dohodě podepsané buď členským státem, v němž má sídlo řídicí orgán, a třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, nebo přímo řídicím orgánem a příslušným orgánem třetí země, partnerské země nebo ZZÚ;

b)  pokud členský stát podepíše prováděcí dohodu podle čl. 58 odst. 4 písm. b), buď

i)  v samostatné části uvedené prováděcí dohody, nebo

ii)  v dodatečné prováděcí dohodě podepsané stejnými stranami, které jsou uvedeny v písmenu a).

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu i) mohou oddíly prováděcí dohody případně zahrnovat jak převedený finanční příspěvek, tak i podporu Unie na program Interreg.

2.  Prováděcí dohoda podle odstavce 1 obsahuje přinejmenším prvky uvedené v čl. 58 odst. 5 týkající se spolufinancování třetí země, partnerské země nebo ZZÚ.

Mimoto stanoví:

a)  výši dodatečného finančního příspěvku;

b)  a jeho zamýšlené použití a podmínky tohoto použití, včetně podmínek pro žádosti o tento dodatečný příspěvek.

3.  Pokud jde o program PEACE PLUS, tvoří finanční příspěvek Spojeného království na činnosti Unie ve formě vnějších účelově vázaných příjmů uvedených v čl. [21 odst. 2 písm. e)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] součást rozpočtových prostředků pro okruh 2 „Soudržnost a hodnoty“, dílčí strop „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“.

Tento příspěvek je předmětem zvláštní dohody o financování se Spojeným královstvím v souladu s článkem 58. Stranami této zvláštní dohody o financování jsou Komise a Spojené království a rovněž Irsko.

Podepsána musí být před tím, než se program začne provádět, což Zvláštnímu úřadu pro programy EU umožní použít pro provádění programu veškeré právní předpisy Unie.

KAPITOLA IX

Zvláštní ustanovení pro přímé nebo nepřímé řízení

Článek 60

Spolupráce s nejvzdálenějšími regiony

1.  Pokud je po konzultaci se zúčastněnými stranami celý program Interreg složky 3 nebo jeho část prováděn v rámci nepřímého řízení podle čl. 53 odst. 3 písm. b) nebo c), jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny jednomu ze subjektů uvedených v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus], zejména subjektu nacházejícímu se v zúčastněném členském státě, včetně řídicího orgánu dotčeného programu Interreg. [pozm. návrh 197]

2.  V souladu s čl. [154 odst. 6 písm. c)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] může Komise rozhodnout, že nebude požadovat provedení posouzení ex-ante uvedeného v odstavcích 3 a 4 zmíněného článku, pokud jsou úkoly související s plněním rozpočtu uvedené v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení (EU, Euratom) č. [FN-Omnibus] svěřeny řídicímu orgánu programu Interreg pro nejvzdálenější regiony určenému podle čl. 37 odst. 1 tohoto nařízení a v souladu s článkem [65] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních].

3.  Pokud jsou úkoly související s plněním rozpočtu uvedené v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení [FN-Omnibus] svěřeny organizaci členského státu, použije se článek [157] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus].

4.  Pokud jsou program nebo činnost spolufinancované z jednoho nebo více nástrojů financování vnější činnosti prováděny třetí zemí, partnerskou zemí, ZZÚ nebo některým z ostatních subjektů uvedených v čl. [62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c)] nařízení (EU, Euratom) [FN-Omnibus] nebo uvedených v nařízení (EU) [NDICI] nebo v rozhodnutí Rady [rozhodnutí o ZZÚ] nebo v obou, použijí se příslušná pravidla těchto nástrojů, zejména kapitoly I, III a V hlavy II nařízení (EU) [NDICI].

Článek 61

Meziregionální inovační investice

Z podnětu Komise může EFRR podporovat meziregionální inovační investice, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 5, a sdružovat výzkumné pracovníky, podniky, občanskou společnost a orgány veřejné správy zapojené do strategií pro inteligentní specializaci zřízených na vnitrostátní nebo regionální úrovni. [pozm. návrh 198]

Článek -62

Osvobození od oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU

Komise může prohlásit, že podpora ve prospěch projektů, které EU podporuje v rámci Evropské územní spolupráce, je slučitelná s vnitřním trhem a nepodléhá požadavkům na oznámení podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. [pozm. návrh 199]

KAPITOLA X

Závěrečná ustanovení

Článek 62

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 16 odst. 6 je svěřena Komisi od [od prvního dne po vyhlášení = ode dne vstupu v platnost] do 31. prosince 2027.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě [dvou měsíců] ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o [dva měsíce].

Článek 63

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. [108 odst. 1] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 64

Přechodná ustanovení

Nařízení (EU) č. 1299/2013 nebo jakýkoli akt přijatý na jeho základě se nadále použije na programy a operace podporované z EFRR v programovém období 2014–2020.

Článek 65

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA

ŠABLONA PRO PROGRAMY INTERREG

CCI

[15 znaků]

Název

[255]

Verze

 

První rok

[4]

Poslední rok

[4]

Způsobilý od

 

Způsobilý do

 

Číslo rozhodnutí Komise

 

Datum rozhodnutí Komise

 

Číslo rozhodnutí, kterým se mění program

[20]

Datum vstupu v platnost rozhodnutí, kterým se mění program

 

Regiony NUTS zahrnuté do programu

 

Složka programu Interreg

 

1.  Strategie programu: hlavní problémy související s rozvojem a politické reakce

1.1.  Programová oblast (nevyžaduje se pro programy Interreg složky 4)

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. a), čl. 17 odst. 9 písm. a)

Textové pole [2 000]

1.2.  Souhrn hlavních společných úkolů s přihlédnutím k hospodářským, sociálním a územním rozdílům, k potřebám společných investic a k doplňkovosti s jinými formami podpory, k poznatkům získaným v minulosti a podpoře makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, pokud se na celou programovou oblast nebo její část vztahuje jedna či více strategií

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. b), čl. 17 odst. 9 písm. b)

Textové pole [50 000]

1.3.  Odůvodnění pro výběr cílů politiky a specifických cílů Interreg, odpovídajících priorit, specifických cílů a forem podpory, popřípadě řešení chybějících spojení v přeshraniční infrastruktuře

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. c)

Tabulka 1

Vybraný cíl politiky nebo vybraný specifický cíl Interreg

Vybraný specifický cíl

Priorita

Odůvodnění výběru

 

 

 

[2 000 pro každý cíl]

2.  Priority [300]

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. d) a e)

2.1.  Název priority (uvedeno opakovaně pro každou prioritu)

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. d)

Textové pole: [300]

[ ] Jedná se o prioritu podle převodu v souladu s čl. 17 odst. 3

2.1.1.  Specifický cíl (uvedeno opakovaně pro každý vybraný specifický cíl, pro jiné priority než technická pomoc)

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e)

2.1.2  Související typy činnosti, včetně seznamu plánovaných operací strategického významu, a jejich očekávané přispění k daným specifickým cílům a popřípadě makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod i), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod ii)

Textové pole [7 000]

Seznam plánovaných operací strategického významu

Textové pole [2 000]

Pro programy Interreg složky 4:

Odkaz: čl. 17 odst. 9 písm. c) bod i)

Definice jediného příjemce nebo omezeného seznamu příjemců a postup udělování

Textové pole [7 000]

2.1.3  Ukazatele

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod ii), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod iii)

Tabulka 2: Ukazatele výstupů

Priorita

Specifický cíl

ID

[5]

Ukazatel

Jednotka měření

[255]

Milník (2024)

[200]

Konečný cíl (2029)

[200]

Tabulka 3: Ukazatele výsledků

Priorita

Specifický cíl

ID

Ukazatel

Jednotka měření

Základní hodnota

Referenční rok

Konečný cíl (2029)

Zdroj údajů

Poznámky

2.1.4  Hlavní cílové skupiny

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod iii), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod iv)

Textové pole [7 000]

2.1.5  Konkrétní cílová území, včetně plánovaného využívání integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje nebo jiných nástrojů územního rozvoje

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod iv)

Textové pole [7 000]

2.1.6  Plánované využívání finančních nástrojů

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod v)

Textové pole [7 000]

2.1.7  Orientační rozdělení programových zdrojů EU podle typu intervence

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. e) bod vi), čl. 17 odst. 9 písm. c) bod v)

Tabulka 4: Dimenze 1 – oblast intervence

Číslo priority

Fond

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

Tabulka 5: Dimenze 2 – forma financování

Číslo priority

Fond

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

Tabulka 6: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření

Číslo priority

Fond

Specifický cíl

Kód

Částka (v EUR)

2.T. Priorita „Technická pomoc“

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. f) EÚS

Textové pole [8 000]

Číslo priority

Fond

Kód

Částka (v EUR)

3.  Plán financování

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. g)

3.1  Finanční prostředky podle roku

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. g) bod i), čl. 17 odst. 5 písm. a) body i) až iv)

Tabulka 7

Fond

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

EFRR

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III – Přeshraniční spolupráce(25)

 

 

 

 

 

 

 

 

Přeshraniční spolupráce v rámci sousedství(26)

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III(27)

 

 

 

 

 

 

 

 

NDICI(28)

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ Grónsko(29)

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ(30)

 

 

 

 

 

 

 

 

Fondy Interreg(31)

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

3.2  Celkové finanční prostředky z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. g) bod ii), čl. 17 odst. 5 písm. a) body i) až iv), čl. 17 odst. 5 písm. b)

Tabulka 8*

Č. cíle politiky nebo technické pomoci

Priorita

Fond

(v příslušných případech)

Základ pro výpočet podpory EU (celkem nebo z veřejných zdrojů)

Příspěvek EU

(a)

Vnitrostátní příspěvek

(b) = (c) + (d)

Orientační rozdělení příspěvku členského státu

Celkem

(e) = (a) + (b)

Míra spolufinancování

(f) = (a)/(e)

Příspěvky třetích zemí

(pro informaci)

Vnitrostátní veřejné zdroje

(c)

Vnitrostátní soukromé zdroje

(d)

 

Priorita 1

EFRR

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III – Přeshraniční spolupráce(32)

 

 

 

 

 

 

 

 

Přeshraniční spolupráce v rámci sousedství(33)

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III(34)

 

 

 

 

 

 

 

 

NDICI(35)

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ Grónsko(36)

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ(37)

 

 

 

 

 

 

 

 

Fondy Interreg(38)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Priorita 2

(fondy jako výše)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

Všechny fondy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

EFRR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III – Přeshraniční spolupráce

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přeshraniční spolupráce v rámci sousedství

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NPP III

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NDICI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ Grónsko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PZZÚ

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fondy Interreg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

Všechny fondy

 

 

 

 

 

 

 

 

*Před provedením přezkumu v polovině období zahrnuje tato tabulka pouze částky pro roky 2021–2025.

4.  Opatření přijaté k zapojení příslušných programových partnerů do přípravy programu Interreg a úloha těchto programových partnerů při provádění, monitorování a hodnocení

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. h)

Textové pole [10 000]

5.  Přístup ke komunikaci a viditelnosti programu Interreg, včetně plánovaného rozpočtu

Odkaz: čl. 17 odst. 4 písm. i)

Textové pole [10 000]

6.  Prováděcí ustanovení

6.1.  Programové orgány

Odkaz: čl. 17 odst. 7 písm. a)

Tabulka 10

Programové orgány

Název instituce [255]

Jméno kontaktní osoby [200]

E-mail [200]

Řídicí orgán

 

 

 

Vnitrostátní orgán (v příslušných případech pro programy se zúčastněnými třetími zeměmi)

 

 

 

Auditní orgán

 

 

 

Skupina zástupců auditorů (v příslušných případech pro programy se zúčastněnými třetími zeměmi)

 

 

 

Subjekt, kterému má Komise poukazovat platby

 

 

 

6.2.  Postup zřízení společného sekretariátu

Odkaz: čl. 17 odst. 7 písm. b)

Textové pole [3 500]

6.3  Rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy, a v příslušných případech třetí země a zámořské země a území, v případě finančních oprav uložených řídicím orgánem nebo Komisí

Odkaz: čl. 17 odst. 7 písm. c)

Textové pole [10 500]

DODATKY

—  Mapa programové oblasti

—  Úhrada způsobilých výdajů Komisí členskému státu na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

—  Financování nespojené s náklady

Dodatek 1: Mapa programové oblasti

Dodatek 2: Úhrada způsobilých výdajů Komisí členskému státu na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Úhrada způsobilých výdajů Komisí členskému státu na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(článek 88 nařízení o společných ustanoveních)

Datum předložení návrhu

 

Aktuální verze

 

A.  Shrnutí hlavních prvků

Priorita

Fond

Odhadovaný podíl celkového finančního přídělu v rámci priority, na niž bude uplatněno zjednodušené vykazování nákladů (SCO), v % (odhad)

Typ(y) operace

Název odpovídajícího ukazatele (ukazatelů)

Jednotka měření pro ukazatel

Typ SCO (standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby)

Odpovídající standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby

 

 

 

Kód

Popis

Kód

Popis

 

 

 

B.  Podrobnosti podle typu operace (nutno vyplnit u každého typu operace)

Obdržel řídicí orgán k níže uvedenému zjednodušenému vykazování nákladů podporu od externí společnosti?

Pokud ano, uveďte, od které externí společnosti Ano/Ne – Název externí společnosti

Typy operace:

1.1  Popis typu operace

 

1.2  Dotčená priorita / specifický cíl (cíle)

 

1.3  Název ukazatele(39)

 

1.4  Jednotka měření pro ukazatel

 

1.5  Standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázová částka nebo paušální sazba

 

1.6  Částka

 

1.7  Kategorie nákladů pokryté jednotkovými náklady, jednorázovou částkou nebo paušální sazbou

 

1.8  Pokrývají tyto kategorie nákladů všechny způsobilé výdaje na operaci? (A/N)

 

1.9  Metoda úprav(y)

 

1.10  Ověření dosažení jednotky měření

–  uveďte, jaký dokument či dokumenty se použijí k ověření dosažení jednotky měření

–  uveďte, co bude ověřeno v průběhu řídicí kontroly (včetně kontrol na místě) a kým

–  uveďte, jaká opatření jsou zavedena ke sběru a uchovávání údajů/dokumentů

 

1.11  Možné nevhodné pobídky nebo problémy způsobené tímto ukazatelem, jak by mohly být zmírněny a odhadovaná míra rizika

 

1.12  Celková částka (na vnitrostátní úrovni a úrovni EU), která má být vyplacena

 

C: Výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb

1.   Zdroj údajů použitých pro výpočet standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb (kdo údaje vytvořil sbíral a zaznamenával; kde jsou údaje uchovávány; termíny; validace atd.):

2.   Upřesněte, proč jsou navrhovaná metoda a výpočet relevantní pro daný typ operace:

3.   Uveďte, jak byly výpočty provedeny, zejména včetně veškerých předpokladů ohledně kvality nebo kvantity. V příslušných případech by měly být použity průkazné statistické údaje a ukazatele, jež by měly být připojeny k této příloze ve formátu, který může Komise použít.

4.  Vysvětlete, jak jste zajistili, aby do výpočtu standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby byly zahrnuty pouze způsobilé výdaje.

5.  Posouzení metodiky výpočtu a částek, jakož i opatření k zajištění ověření, kvality, sběru a uchování údajů, provedené auditním orgánem (orgány).

Dodatek 3: Financování nesouvisející s náklady

Šablona pro předkládání údajů k posouzení Komise

(článek 89 nařízení o společných ustanoveních)

Datum předložení návrhu

 

Aktuální verze

 

A.  Shrnutí hlavních prvků

Priorita

Fond

Částka, na kterou se vztahuje financování nesouvisející s náklady

Typ(y) operace

Podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo

Název odpovídajícího ukazatele (ukazatelů)

Jednotka měření pro ukazatel

 

 

 

 

 

Kód

Popis

 

Celková pokrytá částka

 

 

 

 

 

 

 

B.  Podrobnosti podle typu operace (nutno vyplnit u každého typu operace)

Typy operace:

1.1  Popis typu operace

 

1.2  Dotčená priorita / specifický cíl (cíle)

 

1.3  Podmínky, které mají být splněny / výsledky, kterých má být dosaženo

 

1.4  Lhůta pro splnění podmínek nebo dosažení výsledků

 

1.5  Definice ukazatele výstupů

 

1.6  Jednotka měření pro ukazatel výstupů

 

1.7  Případné průběžné výstupy podmiňující úhradu ze strany Komise s harmonogramem úhrad

Průběžné výstupy

Datum

Částky

1.8  Celková částka (včetně úrovně EU a vnitrostátní úrovně)

 

1.9  Metoda úprav(y)

 

1.10  Ověření dosažení výsledku nebo splnění podmínky (případně průběžných výstupů)

–  uveďte, jaký dokument či dokumenty se použijí k ověření dosažení jednotky měření

–  uveďte, co bude ověřeno v průběhu řídicí kontroly (včetně kontrol na místě) a kým

–  uveďte, jaká opatření jsou zavedena ke sběru a uchovávání údajů/dokumentů

 

1.11  Opatření pro zajištění auditní stopy

Uveďte subjekt či subjekty odpovědné za uvedená opatření.

 

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 116.
(2)Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 137.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019.
(4)[Odkaz].
(5)[Odkaz].
(6)Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“, COM(2017)0534, 20.9.2017.
(7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.)
(8)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“, COM(2017) 376 final, 18.7.2017.
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
(10)Nařízení (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj předvstupní pomoci (Úř. věst. L xx, s. y).
(11)Nařízení (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci (Úř. věst. L xx, s. y).
(12)Rozhodnutí Rady (EU) XXX o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii a rovněž o vztazích mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (Úř. věst. L xx, s. y).
(13)Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).
(14)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, COM(2017)0623, 24.10.2017.
(15) Stanovisko Evropského výboru regionů „Projekty „people-to-people“ a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“ ze dne 12. července 2017 (Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 38).
(16)Stanovisko Evropského výboru regionů „Projekty „people-to-people“ a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce“ ze dne 12. července 2017 (Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 38).
(17)Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 45).
(18)[Odkaz].
(19)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(20) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).
(21) Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020 (Úř. věst. C 209, 23.7.2013, s. 1).
(22)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).
(23)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).
(24)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).
(25) Složka 1, vnější přeshraniční spolupráce
(26)Složka 1, vnější přeshraniční spolupráce
(27)Složky 2 a 4
(28)Složky 2 a 4
(29)Složky 2 a 4
(30)Složky 3 a 4
(31)EFRR, NPP III, NDICI nebo PZZÚ, pokud je uvedeno jako jedna částka pod složkami 2 a 4
(32) Složka 1, vnější přeshraniční spolupráce
(33)Složka 1, vnější přeshraniční spolupráce
(34)Složky 2 a 4
(35)Složky 2 a 4
(36)Složky 2 a 4
(37)Složky 3 a 4
(38)EFRR, NPP III, NDICI nebo PZZÚ, pokud je uvedeno jako jedna částka pod složkami 2 a 4
(39) U jednoho typu operace je možných několik doplňkových ukazatelů (například jeden ukazatel výstupů a jeden ukazatel výsledků). V těchto případech se vyplní pole 1.3 až 1.11 pro každý ukazatel.

Poslední aktualizace: 20. dubna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí