Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0247(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0174/2019

Předložené texty :

A8-0174/2019

Rozpravy :

PV 26/03/2019 - 20
CRE 26/03/2019 - 20

Hlasování :

PV 27/03/2019 - 10.5
CRE 27/03/2019 - 10.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0299

Přijaté texty
PDF 345kWORD 107k
Středa, 27. března 2019 - Štrasburk Konečné znění
Nástroj předvstupní pomoci (NPP III) ***I
P8_TA(2019)0299A8-0174/2019
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (COM(2018)0465 – C8-0274/2018 – 2018/0247(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0465),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0274/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0174/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 156.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 8.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III)
P8_TC1-COD(2018)0247

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014(4) pozbyde dne 31. prosince 2020 platnosti. V zájmu udržení účinnosti vnější činnosti Unie by měl být zachován rámec pro plánování a poskytování vnější pomoci.

(2)  Cíle Cílem nástroje předvstupního procesu se výrazně liší od obecných cílů je vnější činnosti Unie, neboť tento nástroj si klade za cíl připravit příjemce uvedené v příloze I (dále jen „příjemci“) na budoucí členství v Unii a podpořit jejich proces přistoupení. Je proto nezbytné mít speciální nástroj na podporu rozšíření a současně zajistit jeho doplňkovost v souladu s obecnými cíli vnější činnosti Unie, včetně dodržování základních práv a zásad a ochrany a prosazování lidských práv, demokracie a právního státu stanovených v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Jelikož specifická povaha procesu přistoupení vyžaduje speciální nástroj na podporu rozšíření, měly by být cíle a fungování tohoto nástroje v souladu s obecnými cíli vnější činnosti Unie, zejména s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), a tyto cíle doplňovat. [pozm. návrh 1]

(3)  Článek 49 Smlouvy o EU stanoví, že každý evropský stát, který uznává hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii. Evropský stát, který požádal o přistoupení k Unii, se může členem stát pouze tehdy, pokud bylo potvrzeno, že splňuje kritéria členství stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993 (dále jen „kodaňská kritéria“), a za předpokladu, že Unie je schopna integrovat nového člena. Kodaňská kritéria se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a schopnosti převzít nejen práva, nýbrž rovněž povinnosti podle Smluv, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. [pozm. návrh 2]

(4)  Proces rozšíření je založen na stanovených kritériích a spravedlivých a přesně vymezených podmínkách. Každý příjemce je posuzován na základě svých vlastních výsledků. Posouzení dosaženého pokroku a určení nedostatků mají fungovat jako pobídka a návod, jak mají příjemci uvedení v příloze I provádět nezbytné dalekosáhlé reformy. Aby se vyhlídka na rozšíření stala skutečností, je i nadále zásadní důsledně dodržovat princip „základní zásady na prvním místě“(5). Dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce založené na definitivním, inkluzivním a závazném řešení dvoustranných sporů jsou zásadními prvky procesu rozšíření a jsou rozhodující pro bezpečnost a stabilitu Unie jako celku. Pokrok na cestě k přistoupení závisí v případě každého žadatele na dodržování hodnot Unie a na jeho schopnosti provést a uplatnit potřebné reformy s cílem přizpůsobit svůj politický, institucionální, právní, sociální, správní a hospodářský systém pravidlům, standardům, politikám a postupům v Unii. Rámec pro jednání stanoví jasné požadavky, podle nichž se hodnotí pokrok každé kandidátské země v přístupových jednáních. [pozm. návrh 3]

(4a)  Každý evropský stát, který požádal o přistoupení k Unii, se může stát členským státem Unie pouze tehdy, pokud bylo potvrzeno, že v plném rozsahu splňuje kritéria pro přistoupení stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993 (dále jen „kodaňská kritéria“), a za předpokladu, že Unie je schopna integrovat nového člena. Kodaňská kritéria se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a schopnosti převzít nejen práva, nýbrž i povinnosti podle Smluv, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie. [pozm. návrh 4]

(5)  Politika rozšiřování je nedílnou součástí vnější činnosti Unie je investicí do a přispívá k míru, bezpečnosti, prosperitě a stability stabilitě jakEvropě rámci EU, tak mimo ni. Poskytuje větší hospodářské a obchodní příležitosti, jež jsou vzájemně prospěšné Unii i zemím, které o členství v Unii usilují, a zároveň dodržuje zásadu postupné integrace, aby se zajistila hladká transformace příjemců. Vyhlídka na členství v Unii má silný transformační účinek, protože přináší pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny. [pozm. návrh 5]

(6)  Evropská komise znovu potvrdila pevnou a výsledky podloženou vyhlídku západního Balkánu na členství v EU ve svém sdělení „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“(6). To je významný povzbuzující signál pro celý západní Balkán a projev závazku EU ohledně jeho evropské budoucnosti.

(7)  Pomoc by měla být také poskytována v souladu s mezinárodními dohodami, které Unie uzavřela, včetně dohod s příjemci uvedenými v příloze I. Pomoc by se měla zaměřit především na pomáhání příjemcům uvedeným v příloze I posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva, včetně práv menšin, a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování, dodržování mezinárodních pracovních norem v oblasti práv pracovníků a zákaz diskriminace zranitelných skupin, včetně dětí a osob se zdravotním postižením. Pomoc by měla rovněž podporovat klíčové zásady dodržování klíčových zásadpráva vymezené práv vymezených v evropském pilíři sociálních práv(7), sociálně tržní hospodářství a sbližování se zásadami sociálního acquis ze strany příjemců. Pomoc by měla i nadále podporovat jejich úsilí o posílení regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce, jakož i územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie s cílem rozvíjet dobré sousedské vztahy a přispět k usmíření. Měla by zlepšit rovněž rovněž podporovat struktury odvětvové regionální spolupráce a zlepšit jejich hospodářský a sociální rozvoj a správu ekonomických záležitostí, podporovat hospodářskou integraci s jednotným trhem Unie včetně celní spolupráce, a prosazovat otevřený a spravedlivý obchod, což je základem agendy inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu, mimo jiné prováděním regionálního rozvoje, soudržnosti a začleňování, rozvoje zemědělství a venkova a sociální politiky a politiky zaměstnanosti a rozvoje digitální ekonomiky a společnosti, a to i v souladu se stěžejní iniciativou Digitální agenda pro západní Balkán. [pozm. návrh 6]

(7a)   S ohledem na transformační povahu reformního procesu během rozšiřování v kandidátských zemích by Unie měla zvýšit své úsilí při upřednostňování klíčových oblastí pro financování Unie, jako je budování institucí a bezpečnosti, a posílit svou podporu kandidátským zemím při provádění projektů s cílem chránit kandidátské země před vlivy mimo EU. [pozm. návrh 7]

(7b)   Úsilí Unie o podporu reformního pokroku v kandidátských zemích prostřednictvím financování NPP by mělo být v kandidátských zemích i v členských státech dobře komunikováno. Unie by v tomto ohledu měla posílit komunikaci a kampaně s cílem zajistit viditelnost financování z NPP jakožto hlavního nástroje EU zajišťujícího mír a stabilitu v oblasti, kde k rozšiřování dochází.  [pozm. návrh 8]

(7c)   Uznává se význam napomáhání a provádění rozpočtu, pokud jde o budování institucí, které následně pomůže předejít případným bezpečnostním problémům a možným budoucím nelegálním migračním tokům do členských států. [pozm. návrh 9]

(8)  Na základě zkušeností členských států by Unie měla poskytnout podporu pro transformaci na cestě k přistoupení ve prospěch příjemců uvedených v příloze I. Tato spolupráce by se měla zaměřit zejména na výměnu zkušeností, které členské státy získaly v procesu reforem.

(9)  Posílená strategická a operativní spolupráce mezi Unií a příjemci uvedenými v příloze I v oblasti reformy odvětví bezpečnosti a obrany je klíčová pro účinné a efektivní řešení bezpečnostních hrozeb týkajících se bezpečnosti, organizovaného zločinu teroristických hrozeb terorismu. [pozm. návrh 10]

(9a)  Činnosti v rámci nástroje, který se zřizuje tímto nařízením, by měly rovněž přispívat k pomoci příjemcům při postupném dosahování souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) a provádění restriktivních opatření a širších vnějších politik Unie v mezinárodních institucích a na vícestranných fórech. Komise by měla podněcovat příjemce, aby dodržovali celosvětový pořádek založený na pravidlech a hodnotách a spolupracovali na podpoře multilateralismu a dalšímu upevňování mezinárodního obchodního systému, včetně reforem WTO. [pozm. návrh 11]

(10)  Je nezbytné dále posílit spolupráci Spolupráce v oblasti migrace, včetně správy a kontroly hranic, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení rozvojových přínosů migrace, usnadnění legální a pracovní migrace, posílení ochrany hranic a pokračování našeho úsilí v boji proti zaměřené na předcházení nelegální migraci, a nucenému vysídlení a odrazování od nich a na boj proti obchodování s lidmi a převaděčství migrantů osob jsou důležitým aspektem spolupráce mezi Unií a příjemci. [pozm. návrh 12]

(11)  Pro většinu příjemců uvedených v příloze I Klíčovým úkolem zůstává klíčovým úkolem posílení právního státu, včetně nezávislosti soudnictví, boje proti korupci, praní peněz a organizované trestné činnosti, a řádná správa věcí veřejných, včetně reformy veřejné správy, poskytování podpory obhájcům lidských práv, pokračující harmonizace v oblasti transparentnosti, zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže, státní podpory, duševního vlastnictví a zahraničních investic, přičemž ;tyto aspekty mají zásadní význam, aby se tito příjemci přiblížili Unii a později se připravili převzít v plném rozsahu převzali povinnosti vyplývající z členství v Unii. Vzhledem k dlouhodobější povaze reforem prováděných v těchto oblastech a k potřebě dosahovat lepších výsledků by finanční pomoc podle tohoto nařízení měla co nejdříve řešit požadavky kladené na příjemce uvedené v příloze I. být naplánována tak, aby tyto otázky řešila co nejdříve. [pozm. návrh 13]

(12)  Parlamentní rozměr zůstává při procesu přistoupení zásadní. Komise by v souladu se zásadou participativní demokracie měla u každého příjemce uvedeného v příloze I podporovat posilování parlamentních kapacit, parlamentní dohled, demokratické postupy a spravedlivé zastoupení. [pozm. návrh 14]

(13)  Příjemci uvedení v příloze I musí být lépe připraveni na řešení globálních výzev, jako je udržitelný rozvoj a změna klimatu, a zajistit soulad s úsilím Unie při řešení těchto záležitostí. Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje by měl tento program přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že Činnosti v rámci tohoto programu přispějí by měly přispět alespoň 16 % celkového finančního krytí programu k cílům v oblasti klimatu a usilovat o dosažení cíle, aby výdaje spojené s činnostmi v oblasti klimatu do roku 2027 dosáhly 30 % výdajů v rámci VFR. Upřednostnit by se měly projekty v oblasti životního prostředí určené k řešení přeshraničního znečištění. Relevantní činnosti budou identifikovány během přípravy a provádění programu a celkový příspěvek z tohoto programu by měl být součástí příslušných hodnocení a procesu přezkumu. [pozm. návrh 15]

(14)  Činnosti v rámci tohoto nástroje by měly podporovat provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, jakožto univerzální agendy, k jejímuž plnění se EU a její členské státy plně zavázaly a kterou všichni příjemci uvedení v příloze I schválili.

(15)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro dobu jeho použitelnosti, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude příslušně aktualizován podle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(8)] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(16)  Komise a členské státy by měly zajistit soulad, soudržnost, jednotnost a doplňkovost své pomoci v oblasti financování vnější činnosti, zejména prostřednictvím pravidelných konzultací a častých výměn informací v průběhu různých fází cyklu pomoci. Dále je třeba podniknout kroky nezbytné k zajištění lepší koordinace a doplňkovosti s dalšími dárci, mimo jiné prostřednictvím pravidelných konzultací. Měla by být posílena úloha občanské společnosti jak v programech Smysluplnou úlohu by v tomto procesu měly hrát různé nezávislé organizace občanské společnosti a různé typy a úrovně místních orgánů. V souladu se zásadou inkluzivního partnerství by organizace občanské společnosti měly být zapojeny do navrhování, provádění, monitorování a hodnocení programů prováděných vládními orgány, tak i jako přímého příjemce a zároveň být přímými příjemci pomoci Unie. [pozm. návrh 16]

(17)  Priority činnosti zaměřené na dosažení cílů v příslušných oblastech politik, jež budou podporovány na základě tohoto nařízení, V programovém rámci, jejž vypracuje Komise ve formě aktu v přenesené pravomoci by měly být pro každého příjemce stanoveny specifické a měřítelné cíle programovém rámci, jenž vypracuje Komise na dobu trvání víceletého finančního rámce Unie na období 2021–2027 příslušných oblastech politik a následně i priority činnosti zaměřené na dosažení těchto cílů. Tento programový rámec by měl být vypracován za partnerského přispění příjemců uvedených v příloze I na základě agendy rozšíření a jejich specifických potřeb v souladu s obecnými a specifickými cíli vymezenými tímto nařízením a zásadami vnější činnosti Unie a s řádným ohledem na příslušné vnitrostátní strategie a související usnesení Evropského parlamentu. Toto partnerství by mělo případně zahrnovat příslušné orgány i organizace občanské společnosti. Komise by měla podporovat spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými stranami a koordinaci dárců. Programový rámec by měl být přezkoumán na základě hodnocení v polovině období. Programový rámec by měl určit oblasti, jež je třeba poskytnutím pomoci podporovat, a orientační příděl podle jednotlivých oblastí podpory, včetně odhadu výdajů souvisejících s oblastí klimatu. [pozm. návrh 17]

(18)  Je v ve společném zájmu Unie napomáhat příjemcům uvedeným v příloze I a příjemců napomáhat příjemcům v reformním úsilí zaměřeném na politické, právní a hospodářské systémy za účelem členství v Unii. Pomoc by měla být řízena v souladu s důrazným zaměřením přístupem založeném na výsledky výkonnosti a pomocí výrazných pobídek pro účinnější a efektivnější využívání finančních prostředků pro příjemce, kteří účinným prováděním předvstupní pomoci a pokrokem při plnění kritérií pro členství prokáží odhodlání k reformě. Pomoc by měla být přidělována v souladu se zásadou „spravedlivého podílu“ a v případech závažného zhoršení nebo nedostatečného pokroku, pokud jde o lidskou důstojnost, svobodu, demokracii, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, by měly být vyvozeny jasné důsledky. [pozm. návrh 18]

(18a)   Komise by měla vytvořit jasné mechanismy monitorování a hodnocení, které zajistí, aby cíle a činnosti ve vztahu k různým příjemcům byly i nadále relevantní a proveditelné, a budou pravidelně měřit pokrok. Za tímto účelem by měl být každý cíl doplněn o jeden či více ukazatelů výkonnosti, které by vyhodnocovaly, do jaké míry příjemci reformy přijímají a jaké je jejich konkrétní provádění. [pozm. návrh 19]

(19)  Přechod od přímého řízení prostředků předvstupní pomoci ze strany Komise k nepřímému řízení příjemci uvedenými v příloze I by měl být postupný a měl by být v souladu s kapacitami těchto příjemců. Tento přechod by měl být ve specifických oblastech politiky nebo programech pozastaven nebo by mělo být od něj upuštěno v případě, že příjemci nesplní příslušné povinnosti nebo nebudou spravovat finanční prostředky Unie v souladu se stanovenými pravidly, zásadami a cíli. Při takovém rozhodnutí by měly být řádně zohledněny všechny možné negativní hospodářské a sociální důsledky. Pomoc by měla i nadále využívat struktury a nástroje, které se osvědčily v předvstupním procesu. [pozm. návrh 20]

(20)  Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosahováno soudržností, souladem a doplňkovostí nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, jakož i vytvářením synergií s dalšími politikami a programy Unie, aby se předešlo překrývání s jinými stávajícími nástroji financování vnější činnosti. To zahrnuje, je-li to relevantní, soudržnost a doplňkovost s makrofinanční pomocí. [pozm. návrh 21]

(21)  Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být možné na základě tohoto nařízení přispívat k činnostem v rámci jiných programů, pokud tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady.

(21a)   Aniž by byl dotčen rozpočtový postup a ustanovení o pozastavení pomoci stanovené v mezinárodních dohodách s příjemci, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o změny přílohy I tohoto nařízení s cílem pozastavit či částečně pozastavit pomoc Unie. Tato pravomoc by se měla využívat v případech, kdy příjemce soustavně neplní jedno nebo více kodaňských kritérií, nedodržuje zásady demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod nebo porušuje závazky vyplývající z příslušných dohod uzavřených s Unií. Shledá-li Komise, že důvody pro pozastavení pomoci již pominuly, měla by mít pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na změny přílohy I s cílem obnovit pomoc Unie. [pozm. návrh 22]

(22)  Finanční prostředky z tohoto nařízení by měly být použity k financování činností v rámci mezinárodního rozměru programu Erasmus, jejichž provádění by mělo probíhat podle nařízení (EU) .../... („nařízení o programu Erasmus“(9).

(23)  Na toto nařízení by se měla vztahovat horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(10) („finanční nařízení“) a určují zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění, finanční pomoci, rozpočtové podpory, svěřenských fondů, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a zajišťují kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech a třetích zemích, protože dodržování zásad právního státu má zásadní význam pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků EU.

(24)  Typy financování a metody způsoby provádění na základě tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů činností a přinášet výsledky, přičemž se přihlédne zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Je potřeba rovněž zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů a financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. [pozm. návrh 23]

(25)  Unie by měla nadále uplatňovat společná pravidla pro provádění vnějších činností. Pravidla a postupy pro provádění uplatňování nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... [nařízení o NDICI]. Další podrobná ustanovení by měla být stanovena pro řešení specifických situací, zejména v oblasti politiky přeshraniční spolupráce, zemědělství a rozvoje venkova. [pozm. návrh 24]

(26)  Vnější činnosti jsou často prováděny ve vysoce nestálém prostředí, což vyžaduje průběžně a rychlé přizpůsobení měnícím se potřebám partnerů Unie a globálním výzvám, jako jsou lidská práva, demokracie a řádná správa věcí veřejných, bezpečnost, obrana a stabilita, změna klimatu a životní prostředí, hospodářský protekcionismus, a nelegální migrace a její nucené vysídlení a jejich základní příčiny. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby ve svém důsledku znamená přizpůsobení finančního provádění programů. S cílem zvýšit schopnost Unie reagovat na nepředvídané potřeby a současně respektovat zásadu, že rozpočet Unie se sestavuje každoročně, by mělo toto nařízení zachovat možnost uplatňování flexibility, kterou již umožňuje finanční nařízení u jiných politik, konkrétně převody a opětovné přidělení přislíbených finančních prostředků, jsou-li i nadále plněny cíle stanovené v tomto nařízení, aby se zajistilo účinné využití prostředků EU jak pro občany EU, tak pro příjemce uvedené v příloze I, a maximalizovaly se tak prostředky EU dostupné pro intervence EU v oblasti vnější činnosti. Měly by být umožněny i jiné formy flexibility, jako je přerozdělení prostředků v rámci priorit, postupné provádění projektů a nadměrné uzavírání smluv. [pozm. návrh 25]

(27)  Nový Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) navazující na svého předchůdce by měl představovat integrovaný finanční balíček poskytující finanční kapacitu ve formě grantů, rozpočtových záruk a dalších finančních nástrojů po celém světě, mimo jiné i příjemcům uvedeným v příloze I. Řízení operací prováděných podle tohoto nařízení by mělo být i nadále zajišťováno investičním rámcem pro západní Balkán.

(28)  Operace EFSD+ by měla podporovat záruka pro vnější činnost a NPP III by měl přispívat k potřebám v oblasti tvorby rezerv, co se týče operací ve prospěch příjemců uvedených v příloze I, včetně tvorby rezerv a závazků vyplývajících z úvěrů v rámci makrofinanční pomoci.

(29)  Je důležité zajistit, aby programy přeshraniční spolupráce byly prováděny v souladu s rámcem stanoveným v programech vnějších činností a nařízením o územní spolupráci. V tomto nařízení by měla být uvedena zvláštní ustanovení o spolufinancování.

(29a)   Programy přeshraniční spolupráce jsou nejviditelnějšími programy nástroje předvstupní pomoci a občané je dobře znají. Tyto programy přeshraniční spolupráce by tudíž mohly výrazně zlepšit viditelnost projektů financovaných Unie v kandidátských zemích. [pozm. návrh 26]

(30)  Roční nebo víceleté akční plány a opatření uvedené v článku 8 představují pracovní programy podle finančního nařízení. Roční nebo víceleté akční plány sestávají ze souboru opatření seskupených do jednoho dokumentu.

(31)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(11), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(12), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(13) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(14) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím účinných a přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(15). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, v příslušném případě Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Příjemci uvedení v příloze I by měli také neprodleně oznámit Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informovat o vývoji správního a právního řízení. V zájmu sladění osvědčených postupů v členských státech by měla být tato oznámení předkládána elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí.

(31a)   Přidělování finančních prostředků podle tohoto nařízení by mělo probíhat transparentním, účinným, odpovědným, nepolitickým a nediskriminačním způsobem, a to i prostřednictvím spravedlivého rozdělování, které bude odrážet potřeby regionů a obcí. Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise (dále jen „vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise“) a zejména delegace Unie by měly důkladně sledovat dodržování těchto kritérií a zásad transparentnosti, odpovědnosti a nediskriminujícího přístupu při přidělování finančních prostředků. [pozm. návrh 27]

(31b)   Komise, vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a zejména delegace Unie a příjemci by měli posílit viditelnost předvstupní pomoci Unie s cílem informovat o přidané hodnotě podpory Unie. Příjemci finančních prostředků Unie by měli přiznat původ prostředků Unie a zajišťovat jejich řádné zviditelnění. NPP by měl přispět k financování komunikačních činností s cílem propagovat výsledky pomoci Unie u různých cílových skupin v přijímajících zemích. [pozm. návrh 28]

(32)  V zájmu zohlednění změn rámce politiky rozšíření nebo významných změn týkajících se příjemců uvedených v příloze I by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přizpůsobení a aktualizaci tematických priorit pro poskytování pomoci uvedených v přílohách II a III. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(16). Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(33)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o specifické podmínky a struktury pro nepřímé řízení s příjemci uvedenými v příloze I a o provedení pomoci v oblasti rozvoje venkova, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s [nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(17)]. Při stanovování jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být zohledněny poznatky získané při řízení a provádění předchozí předvstupní pomoci. Bude-li to vyžadovat vývoj situace, měly by být tyto jednotné podmínky změněny. [pozm. návrh 29]

(34)  Výbor zřízený tímto nařízením by měl být rovněž příslušný pro právní akty a závazky podle nařízení (ES) č. 1085/2006(18), podle nařízení (EU) č. 231/2014 a pro provádění článku 3 nařízení Rady (ES) č. 389/2006(19). [pozm. návrh 30]

(34a)   Evropský parlament by měl být plně zapojen do fází navrhování, programování, monitorování a hodnocení těchto nástrojů a zaručit tak politickou a demokratickou kontrolu a odpovědnost za financování Unie v oblasti vnější činnosti. Je třeba posílit dialog mezi orgány s cílem zajistit, že Evropský parlament bude moci při uplatňování tohoto nařízení vykonávat systematickou a bezproblémovou politickou kontrolu, a tím zvyšovat jeho účinnost i legitimitu. [pozm. návrh 31]

(35)  S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost [dříve než dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje program „nástroj předvstupní pomoci“ (NPP III).

Toto nařízení stanoví jeho cíle, rozpočet na období 2021–2027, formy pomoci Unie a pravidla pro poskytování této pomoci.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použije tato definice:

a)  „přeshraniční spoluprací“ se rozumí spolupráce mezi členskými státy EU a příjemci uvedenými v příloze I tohoto nařízení, mezi dvěma či více příjemci uvedenými v této příloze nebo mezi příjemci uvedenými v příloze I a zeměmi a územími uvedenými v příloze I tohoto nařízení o NDICI, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) .../... nařízení o EÚS(20).

b)  „zásadou spravedlivého podílu pomoci“ se rozumí doplnění přístupu založeného na výsledcích o nápravný mechanismus přidělování v případech, kdy by přidělená pomoc jinak byla nepřiměřeně nízká nebo vysoká ve srovnání s jinými příjemci, přičemž se zohlední potřeby dotčeného obyvatelstva a relativní pokrok v oblasti reforem souvisejících se zahájením jednání o přistoupení nebo pokrok v těchto jednáních. [pozm. návrh 32]

Článek 3

Cíle NPP III

1.  Obecným cílem NPP III je podporovat příjemce uvedené v příloze I při přijímání a provádění politických, institucionálních, právních, správních, sociálních a hospodářských reforem, které jsou zapotřebí k tomu, aby tito příjemci dosáhli souladu s hodnotami a acquis Unie a postupného sblížení s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie s ohledem na jejich budoucí členství v Unii, a tím přispívat k jejich míru, stabilitě, bezpečnosti a prosperitě, jakož i ke strategickým zájmům Unie. [pozm. návrh 33]

2.  NPP III má tyto specifické cíle:

a)  posilovat právní stát, demokracii, dodržování lidských práv, včetně práv menšin a dětí, rovnost pohlaví, dodržování základních práv a mezinárodního práva, občanskou společnost, akademickou svobodu, mír a bezpečnost, a zlepšovat řízení migrace včetně správy hranic dodržování kulturní rozmanitosti, zákazu diskriminace a tolerance; [pozm. návrh 34]

aa)   řešit nucené vysídlení a nelegální migraci a zajistit, aby migrace probíhala bezpečným, řízeným a legálním způsobem a aby byl zajištěn přístup k mezinárodní ochraně; [pozm. návrh 35]

b)  posilovat účinnost veřejné správy a podporovat transparentnost, strukturální reformy, nezávislost soudnictví, boj proti korupci a řádnou správu věcí veřejných na všech úrovních, a to i v oblasti veřejných zakázek, státní podpory, hospodářské soutěže, zahraničních investic a duševního vlastnictví; [pozm. návrh 36]

c)  utvářet pravidla, standardy, politiky a postupy příjemců uvedených v příloze I v souladu s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie, a včetně SZBP, podporovat multilaterální mezinárodní pořádek založený na pravidlech, posilovat vnitřní a vnější usmíření a dobré sousedské vztahy, jakož i mezilidské budování míru a předcházení konfliktům, mj. budováním důvěry a mediací, otevřeným a integrovaným vzděláváním, mezilidskými kontakty, a komunikaci svobodou sdělovacích prostředků a komunikací; [pozm. návrh 37]

d)  posilovat hospodářský, a sociální a územní rozvoj a soudržnost, mimo jiné prostřednictvím většího propojení a regionálního rozvoje, rozvoje zemědělství a venkova a sociální politiky a politiky zaměstnanosti, posilovat ochranu životního prostředí, zvyšovat odolnost vůči změně klimatu, urychlit přechod na nízkouhlíkové hospodářství a rozvíjet digitální ekonomiku a společnost snižování chudoby a regionálních rozdílů, podpory sociální ochrany a začleňování díky posílení struktur regionální spolupráce na celostátní úrovni, malých a středních podniků (MSP), rozvíjení iniciativ vycházejících ze samotných komunit, podpory investic ve venkovských oblastech a zlepšení podnikatelského a investičního prostředí; [pozm. návrh 38]

da)  posilovat ochranu životního prostředí, zvyšovat odolnost vůči změně klimatu, urychlit přechod na nízkouhlíkové hospodářství a rozvíjet digitální ekonomiku a společnost, a vytvářet tak pracovní příležitosti, zejména pro mladé lidi; [pozm. návrh 39]

e)  podporovat územní a přeshraniční spolupráci, kromě jiného i napříč mořskými hranicemi, a posílit obchodní a hospodářské vztahy plným prováděním stávajících dohod s Unií a snižováním regionálních rozdílů. [pozm. návrh 40]

3.  Tematické priority pro poskytování pomoci podle potřeb a kapacit příjemců uvedených v příloze I jsou v souladu se specifickými cíli uvedeny v příloze II. Tematické priority pro přeshraniční spolupráci mezi příjemci uvedenými v příloze I jsou uvedeny v příloze III. Každá z těchto tematických priorit může přispívat k dosahování více než jednoho specifického cíle.

Článek 4

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění NPP III na období 2021–2027 činí 14 500 000 000 13 009 976 000 EUR v cenách roku 2018 (14 663 401 000 EUR v běžných cenách). [pozm. návrh 41]

2.  Částku uvedenou Stanovený procentní podíl částky uvedené v odstavci 1 lze použít se použije na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou jež zahrnuje přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, podporu zaměřenou na posilování institucí a budování administrativních kapacit, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace, a jakékoliv činnosti související s přípravou nástupnického programu předvstupní pomoci, v souladu s článkem 20 [nařízení o NDICI]. [pozm. návrh 42]

Článek 5

Ustanovení o vztahu mezi programy

1.  Při provádění uplatňování tohoto nařízení se zajistí soulad, synergie a doplňkovost s ostatními oblastmi vnější činnosti Unie, s dalšími příslušnými politikami a programy Unie a soudržnost politik ve prospěch rozvoje. [pozm. návrh 43]

2.  Na činnosti prováděné podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení o NDICI, pokud je na něj v tomto nařízení odkazováno. [pozm. návrh 4]

3.  NPP III přispívá na opatření zavedená podle nařízení o programu Erasmus. Na použití těchto finančních prostředků se vztahuje nařízení o programu Erasmus. Za tímto účelem se příspěvek z NPP III uvede v jednotném orientačním programovém dokumentu uvedeném v čl. 11 odst. 7 nařízení o NDICI a přijme se v souladu s postupy stanovenými v uvedeném nařízení.

4.  Pomoc v rámci NPP III může být poskytnuta na typy opatření stanovených v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti(21) (dále jen „EFRR“), Evropského sociálního fondu plus(22), a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova(23) a Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty, a to na vnitrostátní úrovni, jakož i v přeshraničním, nadnárodním, meziregionálním nebo makroregionálním kontextu. [pozm. návrh 45]

4a.   Komise vyčlení určitý procentní podíl zdrojů NPP III na přípravu příjemců uvedených v příloze I na účast na evropských strukturálních a investičních fondech (ESIF), zejména na Evropském sociálním fondu (ESF). [pozm. návrh 46]

5.  EFRR přispívá na programy nebo opatření zavedené pro účely přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a jedním či více členskými státy. Tyto programy a opatření přijímá Komise v souladu s článkem 16. Výše příspěvku z NPP-přeshraniční spolupráce se určí podle čl. 10 odst. 3 nařízení o EÚS, přičemž maximální výše příspěvku z NPP III se stanovuje na 85 %. Programy NPP-přeshraniční spolupráce jsou řízeny v souladu s nařízením o EÚS. [pozm. návrh 47]

6.  NPP III může přispět na programy nebo opatření nadnárodní a meziregionální spolupráce zavedené a prováděné podle nařízení o EÚS, jichž se účastní příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení.

7.  V příslušném případě mohou na opatření zavedená podle tohoto nařízení v souladu s článkem 8 přispět jiné programy Unie za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Toto nařízení rovněž může přispět na opatření zavedená v rámci jiných programů Unie za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. V takových případech pracovní program týkající se těchto opatření stanoví, který soubor pravidel se použije.

8.  V řádně odůvodněných případech a k zajištění soudržnosti a účinnosti financování Unie nebo na podporu regionální spolupráce může Komise rozhodnout o rozšíření způsobilosti akčních programů a opatření uvedených v čl. 8 odst. 1 na země, území a regiony jiné než uvedené v příloze I, pokud má daný program nebo opatření globální, regionální nebo přeshraniční povahu. [pozm. návrh 48 se netýká českého znění]

KAPITOLA II

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ

Článek 6

Rámec politiky a obecné zásady

1.  Celkový rámec politiky pro provádění uplatňování tohoto nařízení tvoří komplexní rámec politiky rozšíření, který vymezí Evropská rada a Rada, dohody, které stanoví právně závazný vztah s příjemci uvedenými v příloze I a příslušná usnesení Evropského parlamentu, sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Komise zajistí soudržnost mezi pomocí a s celkovým rámcem politiky rozšíření.

Místopředseda Komise, vysoký představitel a Komise zajistí politickou koordinaci vnější činnosti Unie a její politiky rozšiřování v rámci politických cílů stanovených v článku 3.

Komise koordinuje plánování programů podle tohoto nařízení, přičemž je řádně zapojena ESVČ.

Pomoc se poskytuje na základě rámce politiky rozšíření. [pozm. návrh 49]

2.  Programy a opatření podle tohoto nařízení zohledňují hledisko změny klimatu, ochrany životního prostředí, lidských práv, předcházení konfliktům a jejich řešení, migrace a nuceného vysídlení, bezpečnosti, sociální a regionální soudržnosti, snižování chudoby a a rovnosti žen a mužů a v příslušném případě se zaměřují na vzájemné vazby mezi cíli udržitelného rozvoje(24) za účelem podpory integrovaných činností, které mohou vytvářet vedlejší přínosy, a plnit tak soudržně více cílů. Jejich cílem je poskytovat nejméně 16 % celkového finančního krytí programu na cíle v oblasti klimatu. [pozm. návrh 50]

3.  Komise a členské státy spolupracují při zajišťování soudržnosti a usilují o to, aby se zabránilo předcházejí zdvojování mezi pomocí poskytovanou v rámci NPP III a jinou pomocí poskytovanou Unií, členskými státy a Evropskou investiční bankou, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci a pro harmonizaci politik a postupů, zejména mezinárodními zásadami týkajícími se účinnosti rozvoje(25). Koordinace zahrnuje pravidelné konzultace, časté výměny informací v jednotlivých fázích cyklu pomoci a inkluzivní setkání zaměřená na koordinaci pomoci a představuje klíčový krok v procesech programování Unie a členských států. Cílem pomoci je zajištění souladu se strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, účinného a efektivního vynakládání finančních prostředků, ujednání týkajících se zásady partnerství a integrovaného přístupu k územnímu rozvoji. [pozm. návrh 51]

3a.  Komise jedná v partnerství s příjemci. Toto partnerství zahrnuje případně příslušné celostátní a místní orgány a organizace občanské společnosti, kterým umožňuje plnit významnou úlohu ve fázích navrhování, provádění a monitorování.

Komise podporuje koordinaci mezi příslušnými zúčastněnými subjekty. Pomoc z NPP III posiluje kapacity organizací občanské společnosti, které mohou být případně i přímými příjemci pomoci. [pozm. návrh 52]

4.  Komise ve spolupráci s členskými státy rovněž přijme nezbytná opatření pro zajištění koordinace a doplňkovosti s mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty, jako jsou mezinárodní organizace a finanční instituce, agentury a dárci mimo Unii.

KAPITOLA III

PROGRAMOVÝ RÁMEC A PROVÁDĚNÍ [pozm. návrh 53]

Článek 7

Programový rámec NPP

1.  Pomoc v rámci IPA III je založena na programovém rámci NPP Toto nařízení se doplní o programový rámec NPP, který v dalších ustanoveních určí způsoby pro dosahování specifických cílů uvedených v článku 3. Programový rámec NPP stanoví Komise na dobu trvání víceletého finančního rámce Unie prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

Komise v řádné lhůtě před začátkem programového období předloží Evropskému parlamentu příslušné programové dokumenty. Tyto dokumenty uvádějí orientační příděly na jednotlivá tematická okna a ve vhodných případech na jednotlivé země/regiony, jakož i očekávané výsledky a zvolená ujednání o pomoci. [pozm. návrh 54]

1a.  Evropský parlament a Rada schvalují roční rozpočtové prostředky v mezích víceletého finančního rámce na období 2021–2027. [pozm. návrh 55]

2.  Programový rámec NPP náležitě zohlední příslušné příslušná usnesení a postoje Evropského parlamentu a vnitrostátní strategie a odvětvové politiky. [pozm. návrh 56]

Pomoc je cílená a je uzpůsobena konkrétní situaci příjemců uvedených v příloze I, přičemž se bere v úvahu další úsilí potřebné ke splnění kritérií pro členství i kapacity těchto příjemců. Rozsah a intenzita pomoci závisí na potřebách, odhodlání provádět reformy a pokroku při provádění těchto reforem.

3.  Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, přijme Komise programový rámec NPP přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem výboru uvedeného v článku 16 včetně ujednání pro uplatňování zásady „spravedlivého podílu“ prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14. Platnost programového rámce NPP skončí nejpozději do 30. června 2025. Komise přijme nový programový rámec NPP do 30. června 2025 na základě hodnocení v polovině období konzistentního s ostatními finančními nástroji pro vnější pomoc, přičemž zohlední příslušná usnesení Evropského parlamentu. Komise může případně také provést přezkum účinného provádění programového rámce NPP, zejména pokud došlo k významným změnám rámce politiky uvedeného v článku 6, přičemž musí být zohledněna příslušná usnesení Evropského parlamentu. [pozm. návrh 57]

4.  Programový rámec pro přeshraniční spolupráci s členskými státy přijme Komise v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení o EÚS.

5.  Součástí programového rámce NPP jsou ukazatele Programový rámec NPP se zakládá na jasných a ověřitelných ukazatelích výkonnosti stanovených v příloze IV pro posuzování pokroku při dosahování cílů, které jsou v něm stanoveny, a to mimo jiné pokud jde o pokrok a výsledky v oblasti:

a)  demokracie, právního státu a nezávislého a efektivního soudního systému;

b)  lidských práv a základních svobod, včetně práv příslušníků menšin a zranitelných skupin;

c)  rovnosti pohlaví a práv žen;

d)  boje proti korupci a organizované trestné činnosti;

e)  usmíření, budování míru a dobrých sousedských vztahů;

f)  svobody sdělovacích prostředků;

g)  boje proti změně klimatu v souladu se závazky stanovenými v Pařížské dohodě.

Komise ve svých výročních zprávách uvede, jakého pokroku bylo ve vztahu k těmto ukazatelům dosaženo.

Přístup založený na výkonnosti podle tohoto nařízení je předmětem pravidelné výměny názorů v Evropském parlamentu a Radě. [pozm. návrh 123]

Článek 7a

Hodnocení a přezkum v polovině období

1.  Komise přijme nový programový rámec NPP na základě hodnocení v polovině období. Nejpozději do 30. června 2024 předloží Komise hodnotící zprávu o uplatňování tohoto nařízení v polovině období. Tato zpráva o hodnocení v polovině období se vztahuje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2023 a posuzuje příspěvek Unie k dosažení cílů tohoto nařízení na základě ukazatelů, kterými se měří dosažené výsledky, a všech zjištění a závěrů týkajících se dopadu tohoto nařízení.

Evropský parlament může k tomuto hodnocení poskytnout příspěvek. Komise a ESVČ zajistí konzultace s hlavními zúčastněnými stranami a příjemci, včetně organizací občanské společnosti. Komise a ESVČ věnují zvláštní pozornost tomu, aby bylo zajištěno, že jsou zastoupeny nejvíce marginalizované skupiny.

Komise rovněž vyhodnotí dopad a účinnost svých činností podle oblastí intervence a účinnost programování pomocí externích hodnocení. Komise a ESVČ zohlední návrhy a stanoviska Evropského parlamentu a Rady týkající se nezávislých externích hodnocení. Průběžné hodnocení posuzuje, jak Unie plnila cíle stanovené v tomto nařízení.

2.  Zpráva o hodnocení v polovině období se zabývá rovněž účinností, přidanou hodnotou, fungováním zjednodušené a racionalizované struktury financování vnější činnosti, vnitřní a vnější soudržností a trvalým významem cílů tohoto nařízení, doplňkovostí a součinností mezi financovanými akcemi, příspěvkem opatření k soudržné vnější činnosti Unie a případně tím, do jaké míry je veřejnost v přijímajících zemích o finanční podpoře Unie informována.

3.  Konkrétním účelem zprávy o hodnocení v polovině období je zdokonalit vynakládání finančních prostředků Unie. Bude zdrojem informací při přijímání rozhodnutí o obnovení, úpravě či pozastavení druhů akcí prováděných v rámci tohoto nařízení.

4.  Zpráva o hodnocení v polovině období rovněž obsahuje souhrnné informace z příslušných výročních zpráv o veškerém financování, které se řídí tímto nařízením, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, včetně rozčlenění výdajů podle přijímajících zemí, využití finančních nástrojů, závazků a plateb.

5.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. Výsledky se zohlední při sestavování programů a přidělování zdrojů.

6.  Komise zapojí do procesu hodnocení financování z prostředků Unie podle tohoto nařízení všechny příslušné zúčastněné strany, včetně organizací občanské společnosti, a v případě potřeby může usilovat o vypracování společných hodnocení s členskými státy s úzkým zapojením příjemců.

7.  Komise předloží zprávu o hodnocení v polovině období uvedenou v tomto článku Evropskému parlamentu, Radě případně doprovázenou legislativními návrhy, jimiž se stanoví nezbytné změny tohoto nařízení.

8.  Po uplynutí lhůty uplatňování tohoto nařízení, avšak nejpozději do tří let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení nařízení za stejných podmínek jako hodnocení v polovině období uvedené v tomto článku. [pozm. návrh 124]

Článek 7b

Pozastavení pomoci

1.  Pokud příjemce nedodržuje zásady demokracie, právního státu, řádné správy, lidská práva a základní svobody či jaderné bezpečnostní standardy nebo porušuje závazky přijaté v příslušných dohodách uzavřených s Unií nebo soustavně neplní jedno nebo více kodaňských kritérií, je Komise oprávněna přijmout v souladu s článkem 14 akt v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy I tohoto nařízení s cílem zastavit nebo částečně pozastavit pomoc Unie. V případě částečného pozastavení pomoci budou uvedeny programy, kterých se pozastavení týká.

2.  Shledá-li Komise, že důvody pro pozastavení pomoci již pominuly, má pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změny přílohy I s cílem obnovit pomoc Unie.

3.  V případě částečného pozastavení se pomoc Unie využívá především na podporu organizací občanské společnosti a nestátních subjektů v souvislosti s opatřeními zaměřenými na podporu lidských práv a základních svobod a na podporu demokratizace a procesů vedení dialogu v partnerských zemích.

4.  Komise při svém rozhodování náležitě zohledňuje příslušná usnesení Evropského parlamentu. [pozm. návrh 125]

Článek 7c

Správa

Za řízení, koordinaci a správu tohoto nástroje v rámci daného cyklu řízení odpovídá horizontální řídicí skupina, kterou tvoří všechna příslušná oddělení Komise a ESVČ a jíž předsedá místopředseda Komise, vysoký představitel nebo zástupce tohoto úřadu, s cílem zajistit ucelenost, účinnost, transparentnost a odpovědnost veškerého vnějšího financování EU. Celkovou politickou koordinaci vnější činnosti Unie zajišťuje místopředseda Komise, vysoký představitel. V průběhu celého plánování programů a plánování a uplatňování tohoto nástroje místopředseda Komise, vysoký představitel a ESVČ spolupracují s příslušnými členy a útvary Komise, jak byly stanoveny na základě povahy a cílů předpokládaných akcí, přičemž vycházejí z jejich odborných znalostí. Místopředseda Komise, vysoký představitel, ESVČ a Komise připraví veškeré návrhy rozhodnutí v souladu s postupy Komise a předkládají je Komisi k přijetí.

Evropský parlament je plně zapojen do fáze navrhování, plánování, monitorování a hodnocení těchto nástrojů financování vnější činnosti, aby tak zaručil politickou a demokratickou kontrolu a odpovědnost za financování Unie v oblasti vnější činnosti. [pozm. návrh 126]

Článek 8

Prováděcí opatření a metody [pozm. návrh 62 se netýká českého znění]

1.  Pomoc podle IPA III se provádí v rámci přímého q nebo nepřímého řízení v souladu s finančním nařízením prostřednictvím ročních nebo víceletých akčních plánů a opatření uvedených v kapitole III hlavy II [nařízení o NDICI]. Na toto nařízení se vztahuje kapitola III hlavy II [nařízení o NDICI] s výjimkou čl. 24 odst. 1 [způsobilé osoby a subjekty] IIIa. [pozm. návrh 63]

1a.  Nepřímé řízení může být zrušeno, pokud není příjemce schopen nebo ochoten spravovat přidělené fondy v souladu se stanovenými pravidly, zásadami a cíli tohoto nařízení. Pokud příjemce nedodrží zásady demokracie nebo právního státu nebo lidská práva a základní svobody nebo poruší závazky vyplývající z příslušných dohod uzavřených s Unií, může Komise ve specifických oblastech politiky nebo programech přejít v případě takovéhoto příjemce z nepřímého řízení na nepřímé řízení pověřeným subjektem nebo více pověřenými subjekty jinými než příjemce, nebo na přímé řízení. [pozm. návrh 64]

1b.  Komise vede s Evropským parlamentem dialog a přihlíží k názorům Evropského parlamentu v oblastech, v nichž Evropský parlament realizuje své vlastní programy pomoci, např. v oblasti budování kapacit či pozorování voleb. [pozm. návrh 65]

2.  Podle tohoto nařízení mohou být přijaty akční plány na období až sedmi let.

2a.  Komise v otázkách týkajících se plánování a provádění opatření podle tohoto článku včetně jakýchkoli předpokládaných významných změn či přídělů udržuje Evropský parlament plně zapojený. [pozm. návrh 66]

2b.  Vyplácení obecné či odvětvové rozpočtové podpory je podmíněno uspokojivým pokrokem v dosahování cílů dohodnutých s dotčeným příjemcem.

Komise uplatňuje kritéria pro udělení rozpočtové podpory stanovené v čl. 23 odst. 4 nařízení o NDICI. Komise podnikne kroky s cílem snížit nebo pozastavit financování Unie v podobě rozpočtové podpory v případě systémových nesrovnalostí v systémech řízení a kontroly nebo neuspokojivého pokroku při dosahování cílů dohodnutých s příjemcem.

Obnovení pomoci ze strany Komise po pozastavení uvedeném v tomto článku je doprovázeno cílenou pomocí pro vnitrostátní orgány auditu. [pozm. návrh 67]

KAPITOLA IIIA

PROVEDENÍ [pozm. návrh 68]

Článek 8a

Akční plány a opatření

1.  Komise přijme roční nebo víceleté akční plány nebo opatření. Opatření mohou mít formu jednotlivých opatření, zvláštních opatření, podpůrných opatření nebo mimořádných opatření pomoci. Akční plány a opatření stanoví pro každou akci sledované cíle, očekávané výsledky a hlavní činnosti, způsoby uplatňování, rozpočet a výdaje na podporu.

2.  Akční plány jsou založeny na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 a 4.

Před přijetím nebo po přijetí akčních plánů může být v případě potřeby přijata určitá akce jako jednotlivé opatření. Jednotlivá opatření jsou založena na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 a jiných řádně odůvodněných případů.

Vyskytnou-li se nepředvídané potřeby nebo okolnosti a financování není možné z vhodnějších zdrojů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 nařízení o NDICI pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci], kterým se stanoví opatření, jež nejsou založena na programových dokumentech.

3.  Roční nebo víceleté akční plány a jednotlivá opatření lze využít k provedení akcí rychlé reakce, na něž odkazuje čl. 4 odst. 4 písm. b) nařízení o NDICI.

4.  Komise může přijmout opatření pro mimořádnou pomoc v souvislosti s akcemi rychlé reakce, na něž odkazuje čl. 4 odst. 4 písm. a) nařízení o NDICI.

5.  Opatření přijatá podle čl. 19 odst. 3 a 4 mohou trvat až 18 měsíců a v případě objektivních a nepředvídatelných překážek bránících jejich plnění může být dvakrát prodlouženo o další období až šesti měsíců, nejvýše na celkovou dobu 30 měsíců, jestliže nedojde ke zvýšení finanční částky určené pro dané opatření.

V případě vleklých krizí a konfliktů může Komise přijmout druhé mimořádné opatření pomoci trvající až 18 měsíců. V řádně odůvodněných případech, a pokud má kontinuita činnosti Unie podle tohoto odstavce zásadní význam a nemůže být zajištěna jinými prostředky, mohou být přijata další opatření. [pozm. návrh 69]

Článek 8b

Podpůrná opatření

1.  Financování z prostředků Unie může pokrývat výdaje na podporu uplatňování nástroje a na dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnoticími činnostmi nezbytnými pro takovéto uplatňování, jakož i výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní podporu potřebnou pro program a k řízení operací financovaných v rámci tohoto nařízení, včetně informačních a komunikačních činností a systémů informačních technologií na úrovni organizací.

2.  Nejsou-li podpůrné výdaje zahrnuty do akčních plánů nebo opatření uvedených v článku 8c, Komise přijme v případech, kdy je to třeba, podpůrná opatření. Financování z prostředků Unie v rámci podpůrných opatření může pokrývat:

a)  studie, zasedání, poskytování informací, osvětu, školení, přípravu a výměnu zkušeností a osvědčených postupů, publikační činnost a veškeré další výdaje na správní nebo technickou pomoc nezbytnou pro programování a řízení akcí, včetně placených externích odborníků;

b)  výzkumné a inovační činnosti a studie o příslušných otázkách a jejich šíření;

c)  výdaje spojené se zajišťováním informačních a komunikačních činností, včetně rozvoje komunikačních strategií a sdělování a zviditelňování politických priorit Unie na úrovni organizací. [pozm. návrh 70]

Článek 8c

Přijímání akčních plánů a opatření

1.  Komise přijímá akční plány a opatření na základě rozhodnutí Komise v souladu s finančním nařízením.

2.  V zájmu soudržnosti vnější činnosti Unie zohlední Komise přístup přijatý Radou a Evropským parlamentem v oblasti příslušné politiky při plánování a následném uplatňování takovýchto akčních plánů a opatření.

Komise bezodkladně informuje Evropský parlament o plánování akčních plánů a opatření podle tohoto článku, mimo jiné o plánovaných finančních částkách, a rovněž informuje Evropský parlament o zásadních změnách nebo prodlouženích této pomoci. Co nejdříve po přijetí opatření pomoci nebo po jeho podstatné změně a v každém případě do jednoho měsíce Komise informuje Evropský parlament a Radu a předloží jim přehled o povaze opatření, jeho trvání, rozpočtu a souvislostech a důvodech pro jeho přijetí a rovněž o doplňkovosti uvedeného opatření k probíhající a plánované reakci Unie. V případě mimořádných opatření pomoci Komise rovněž uvede, zda, do jaké míry a jakým způsobem zajistí kontinuitu politiky prováděné prostřednictvím mimořádné pomoci střednědobou a dlouhodobou pomocí podle tohoto nařízení.

3.  Před přijetím akčních plánů a opatření, které nevycházejí z programových dokumentů podle čl. 8a odst. 2, vyjma případů uvedených v čl. 8a odst. 3 a 4, přijme Komise v souladu s článkem 14 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením specifických cílů, které mají být dosaženy, očekávaných výsledků, nástrojů, jež mají být využity, hlavních činností a orientačního přídělu finančních prostředků těchto akčních plánů a opatření.

4.  Na úrovni akcí se v souladu s platnými legislativními akty Unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU(26) a směrnice Rady 85/337/EHS(27), provede náležité prověření z hlediska lidských práv, ze sociálního hlediska a z hlediska životního prostředí, včetně dopadů na změnu klimatu a biologickou rozmanitost, které u akcí citlivých z hlediska životního prostředí, zejména v případě významné nové infrastruktury, tam, kde je to vyžadováno, zahrnuje posouzení vlivu na životní prostředí.

Kromě toho se provádí předběžná posuzování dopadů na lidská práva, rovnost žen a mužů, posuzování sociálních a pracovněprávních dopadů, jakož i analýza konfliktů a hodnocení rizik.

V případě potřeby se při plnění odvětvových programů použije strategické posuzování dopadů na lidská práva, sociálních dopadů a dopadů na životní prostředí. Komise zajistí zapojení zainteresovaných stran do těchto posouzení a přístup veřejnosti k výsledkům tohoto posuzování. [pozm. návrh 127]

Článek 8d

Metody spolupráce

1.  Jak je uvedeno ve finančním nařízení, provádí financování podle tohoto nástroje Komise buď přímo sama, prostřednictvím delegací Unie a výkonných agentur, nebo nepřímo prostřednictvím subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.  Financování podle tohoto nástroje může být poskytováno také prostřednictvím příspěvků do mezinárodních, regionálních nebo vnitrostátních fondů, jako jsou fondy zřízené nebo spravované EIB, členskými státy, partnerskými zeměmi a regiony nebo mezinárodními organizacemi nebo jinými dárci.

3.  Subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení a čl. 29 odst. 1 nařízení o NDICI každoročně plní svoji povinnost podávat zprávy podle článku 155 finančního nařízení. Požadavky na podávání zpráv ze strany těchto subjektů jsou stanoveny v rámcové dohodě o partnerství, dohodě o přiznání příspěvku, dohodě o rozpočtových zárukách nebo dohodě o financování.

4.  Akce financované v rámci tohoto nástroje mohou být prováděny souběžným nebo sdíleným spolufinancováním.

5.  V případě souběžného spolufinancování je akce rozdělena do několika zřetelně odlišitelných dílčích složek, z nichž každou financuje jiný partner tohoto spolufinancování takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat.

6.  V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři zajišťující spolufinancování celkové náklady na akci a zdroje se slučují takovým způsobem, že již není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást akce.

7.  Spolupráce mezi Unií a jejími partnery může mít mimo jiné formu:

a)  třístranných dohod, jimiž Unie koordinuje s třetími zeměmi financování své pomoci partnerské zemi nebo regionu;

b)  opatření administrativní spolupráce, jako jsou partnerství mezi veřejnými institucemi, místními orgány, vnitrostátními veřejnými subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby v členském státě a subjekty partnerské země nebo regionu, jakož i opatření spolupráce se zapojením odborníků z veřejného sektoru členských států a jejich regionálních a místních orgánů;

c)  příspěvků na nezbytné náklady na zřízení a spravování partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně podpory široké účasti prostřednictvím zřízení nezávislého subjektu organizace občanské společnosti třetí strany, který by posoudil a monitoroval nastavení partnerství veřejného a soukromého sektoru;

d)  programů na podporu odvětvových politik, kterými Unie poskytuje podporu odvětvovému programu partnerské země;

e)  příspěvků na náklady účasti zemí v programech a akcích Unie prováděných agenturami a orgány Unie a také orgány nebo osobami pověřenými prováděním specifických akcí společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) podle hlavy V Smlouvy o EU;

f)  úrokových subvencí. [pozm. návrh 72]

Článek 8e

Formy financování z prostředků Unie a způsoby uplatňování

1.  Financování z prostředků Unie může být poskytnuto formami financování uvedenými ve finančním nařízení, a zejména formou:

a)  grantů;

b)  smluv o veřejných zakázkách na služby, dodávky nebo práce;

c)  rozpočtové podpory;

d)  příspěvků do svěřenských fondů zřízených Komisí v souladu s článkem 234 finančního nařízení;

e)  finančních nástrojů;

f)  rozpočtových záruk;

g)  kombinování zdrojů;

h)  odpuštění dluhu v rámci mezinárodně schváleného programu na odpuštění dluhu;

i)  finanční pomoci;

j)  placených externích odborníků.

2.  Při stanovování způsobů financování, druhu příspěvku, způsobů udělování a správních ustanovení pro správu grantů zohlední Komise v rámci spolupráce se zúčastněnými stranami partnerských zemí jejich zvláštní rysy, včetně potřeb a příslušného kontextu, s cílem oslovit co nejširší škálu těchto zúčastněných stran a reagovat na jejich potřeby. Toto posouzení přihlíží k podmínkám pro smysluplnou účast a zapojení všech zúčastněných stran, zejména místních organizací občanské společnosti. V souladu s finančním nařízením jsou podporovány zvláštní způsoby, jako jsou dohody o partnerství, schválení finanční podpory pro třetí strany, přímé udělování nebo výzvy k podávání návrhů s omezenou způsobilostí či jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování a také financování nesouvisející s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Tyto různé způsoby zajistí transparentnost, sledovatelnost a inovace. Podporuje se spolupráce mezi místními a mezinárodními nevládními organizacemi s cílem posílit kapacity místní občanské společnosti, aby se zajistila její plná účast na rozvojových programech.

3.  Kromě případů uvedených v článku 195 finančního nařízení lze postup přímého udělování použít v případě:

a)  grantů nízké hodnoty určených pro obránce lidských práv a pro mechanismy na ochranu ohrožených obránců lidských práv, na financování naléhavých ochranných opatření, případně bez potřeby spolufinancování, a pro mediátory a další aktéry z řad občanské společnosti v situaci krize a ozbrojených konfliktů v souvislosti s dialogem, řešením konfliktů, usmířením a budováním míru;

b)  grantů, případně bez potřeby spolufinancování, na financování akcí v nejobtížnějších podmínkách, pokud by zveřejnění výzvy k podávání návrhů bylo nevhodné, včetně situací, které se vyznačují značným deficitem základních svobod, ohrožením demokratických institucí, eskalací krize, ozbrojenými konflikty, ve kterých je nejvíce ohrožena bezpečnost lidí, nebo ve kterých organizace na ochranu lidských práv a obránci lidských práv, mediátoři a další aktéři občanské společnosti, včetně těch, kteří se účastní dialogu týkajícího se krizí a ozbrojených konfliktů, usmíření a budování míru, působí v nejsložitějších podmínkách. Hodnota těchto grantů nepřesáhne 1 000 000 EUR a doba jejich trvání je až 18 měsíců, přičemž může být prodloužena o dalších 12 měsíců v případě objektivních a nečekaných překážek při jejich uplatňování;

c)  grantů pro Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a také pro Globální kampus, Evropské meziuniverzitní centrum pro lidská práva a demokratizaci, jež nabízí evropský magisterský studijní program v oblasti lidských práv a demokratizace, a jeho síť partnerských univerzit umožňujících získání postgraduálního vzdělání v oblasti lidských práv, včetně stipendií pro studenty, výzkumné pracovníky, učitele a obránce lidských práv ze třetích zemí.

d)  malých projektů popsaných v článku 23a nařízení o NDICI.

Rozpočtová podpora uvedená v odst. 1 písm. c), mimo jiné prostřednictvím smluv o provádění odvětvových reforem, je založena na odpovědnosti země, vzájemné odpovědnosti a sdílené oddanosti všeobecně platným hodnotám, demokracii, lidským právům, rovnosti žen a mužů, sociálního začleňování, lidského rozvoje a právnímu státu, a jejím cílem je posílit partnerství mezi Unií a partnerskými zeměmi. Zahrnuje posílený politický dialog, budování kapacit a zlepšenou správu doplňující úsilí partnerů zaměřené na to, aby vybírali více prostředků a lépe je vynakládali, s cílem podpořit udržitelný a inkluzivní společensko-hospodářský rozvoj, který je přínosný pro všechny, tvorbu kvalitních pracovních míst, se zvláštní pozorností zaměřenou na mladé lidi, omezování nerovností a vymýcení chudoby, přičemž je nutné patřičně zohledňovat místní hospodářství a životní a sociální práva.

Rozhodnutí o poskytnutí rozpočtové podpory musí vycházet ze strategií rozpočtové podpory schválených Unií, z vymezeného souboru kritérií způsobilosti a z pečlivého posouzení rizik a přínosů. Jedním z hlavních určujících faktorů pro takové rozhodnutí je posouzení závazků, výsledků a pokroku partnerských zemí, pokud jde o demokracii, lidská práva a právní stát.

4.  Rozpočtová podpora je diferencována tak, aby lépe reagovala na politickou, hospodářskou a sociální situaci dané partnerské země, se zohledněním nestabilních situací.

Při poskytování rozpočtové podpory v souladu s článkem 236 finančního nařízení Komise jasně stanoví a monitoruje kritéria pro podmíněnost rozpočtové podpory, včetně pokroku v reformách a transparentnosti, a podporuje rozvoj parlamentní kontroly, vnitrostátních kapacit pro provádění auditu, účast organizací občanské společnosti na monitorování a zvýšenou transparentnost a přístup veřejnosti k informacím a rozvoj důkladných systémů zadávacích řízení, které podporují místní hospodářský rozvoj a místní podniky.

5.  Vyplácení rozpočtové podpory je založeno na ukazatelích, které ukazují uspokojivý pokrok směrem k dosažení cílů dohodnutých s dotčenou partnerskou zemí.

6.  Finanční nástroje podle tohoto nařízení mohou mít formy například úvěrů, záruk, vlastního kapitálu či kvazikapitálu, investic nebo účasti a nástrojů pro sdílení rizik, kdykoli je to možné a v souladu se zásadami stanovenými v čl. 209 odst. 1 finančního nařízení pod vedením EIB, některé mnohostranné evropské finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nebo některé dvoustranné evropské finanční instituce, například dvoustranné rozvojové banky, a jsou případně sdruženy s dalšími formami finanční podpory od členských států i třetích zemí.

Příspěvky pro finanční nástroje Unie podle tohoto nařízení mohou poskytovat členské státy a rovněž každý subjekt uvedený v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

7.  Pro účely uplatňování a podávání zpráv mohou být tyto finanční nástroje seskupeny do tzv. facilit.

8.  Komise a ESVČ nezahájí ani neobnoví operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích, jež jsou podle příslušné politiky Unie definovány jakožto nespolupracující, nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849(28) považovány za vysoce rizikové třetí země či které se skutečně neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací.

9.  Na financování z prostředků Unie se nevztahují zvláštní daně, cla ani poplatky a poskytnutí této pomoci nevede k jejich výběru.

10.  Daně, cla a poplatky ukládané partnerskými zeměmi mohou být způsobilé pro financování podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 73]

Článek 8f

Přenesené prostředky, roční splátky, prostředky na závazky, zpětné úhrady a příjmy vytvářené finančními nástroji

1.  Kromě ustanovení čl. 12 odst. 2) finančního nařízení se nevyužité prostředky na závazky a na platby podle tohoto nařízení přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. Přenesené částky se prioritně použijí v následujícím rozpočtovém roce.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o prostředcích, které byly automaticky přeneseny, včetně příslušných částek, v souladu s čl. 12 odst. 6 finančního nařízení.

2.  Pro účely článku 15 finančního nařízení, jenž se týká opětovného poskytnutí prostředků, se prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce podle tohoto nařízení, opětovně poskytnou ve prospěch původní rozpočtové položky.

Má se za to, že odkazy na článek 15 finančního nařízení v čl. 12 odst. 1 písm. b) nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, zahrnují odkaz na tento odstavec pro účely tohoto nařízení.

3.  Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 finančního nařízení.

Třetí pododstavec čl. 114 odst. 2 finančního nařízení se na tyto víceleté akce nevztahuje. Komise automaticky zruší kteroukoli část rozpočtového závazku na akci, která do 31. prosince pátého roku po roce, v němž byl rozpočtový závazek přijat, nebyla použita k předběžnému financování ani k provedení průběžných plateb nebo u níž nebyl předložen certifikovaný výkaz výdajů ani žádost o platbu.

Odstavec 2 tohoto článku se použije rovněž na roční splátky.

4.  Odchylně od čl. 209 odst. 3 finančního nařízení se splátky a příjmy generované finančním nástrojem přiřadí do původní rozpočtové položky jako vnitřní účelově vázané příjmy po odečtení nákladů řízení a poplatků za řízení. Komise jednou za pět let posoudí přínos stávajících finančních nástrojů k naplňování cílů Unie a jejich účinnost. [pozm. návrh 74]

Článek 9

Přeshraniční spolupráce

1.  Až 3 % finančního krytí se orientačně přidělí na programy přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a členskými státy v souladu s jejich potřebami a prioritami.

2.  Míra spolufinancování Unie na úrovni jednotlivých priorit nesmí být vyšší než 85 % způsobilých výdajů na program přeshraniční spolupráce. Pokud jde o technickou pomoc, činí míra spolufinancování Unie 100 %.

3.  Výše předběžného financování u přeshraniční spolupráce s členskými státy se určí v pracovním programu, v souladu s potřebami příjemců uvedených v příloze I a může překročit procento uvedené v článku 49 nařízení o EÚS.

4.  Pokud jsou programy přeshraniční spolupráce ukončeny v souladu s článkem 12 nařízení o EÚS, lze podporu z tohoto nařízení na ukončený program, která zůstává k dispozici, použít na financování jakýchkoliv dalších opatření způsobilých podle tohoto nařízení. Pokud v tomto případě neexistují způsobilá opatření, která by měla být financována v současném roce, je možné přenést prostředky do následujícího roku.  [pozm. návrh 75]

KAPITOLA IV

ZPŮSOBILOST A DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Článek 10

Způsobilost pro financování v rámci NPP III

1.  Pro financování v rámci NPP III jsou způsobilí uchazeči, žadatelé a zájemci z těchto zemí:

a)  členské státy, příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení, smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru a země, na něž se vztahuje příloha I nařízení o NDICI, a

b)  země, pro které Komise stanoví přístup k vnější pomoci na základě vzájemnosti. Přístup na základě vzájemnosti může být přiznán na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přizná-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a ze zemí způsobilých podle tohoto nařízení. Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti po konzultaci s dotčenou přijímající zemí či zeměmi.

KAPITOLA V

EFSD+ A ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY

Článek 11

Finanční nástroje a záruka pro vnější činnost

1.  Příjemci uvedení v příloze I jsou způsobilí pro Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruku pro vnější činnost, jak je stanoveno v kapitole IV hlavy II nařízení o NDICI. Za tímto účelem NPP III přispívá k tvorbě rezerv související se zárukou pro vnější činnost uvedenou v článku 26 nařízení o NDICI úměrně k investicím uskutečněným ve prospěch příjemců uvedených v příloze I tohoto nařízení.

KAPITOLA VI

MONITOROVÁNÍ, PODÁVÁNÍ ZPRÁV, A HODNOCENÍ, A KOMUNIKACE [pozm. návrh 76]

Článek 12

Monitorování, audit, hodnocení a ochrana finančních zájmů Unie

1.  Na toto nařízení se ve vztahu k monitorování, vykazování a hodnocení vztahuje kapitola V hlavy II nařízení o NDICI.

2.  Ukazatele pro monitorování provádění uplatňování NPP III a pokroku dosaženého při plnění specifických cílů stanovených v článku 3 jsou stanoveny v příloze IV tohoto nařízení. [pozm. návrh 77]

3.  V případě přeshraniční spolupráce s členskými státy se použijí ukazatele uvedené v článku 33 nařízení o EÚS.

4.  Kromě ukazatelů uvedených v příloze IV se ve výsledkovém rámci pomoci z NPP III zohlední zprávy o rozšíření a hodnocení programů hospodářských reforem provedená Komisí. [pozm. návrh 78]

4a.   Komise Evropskému parlamentu a Radě předloží a představí prozatímní a konečné hodnotící zprávy uvedené v článku 32 nařízení o NDICI. Komise tyto zprávy zveřejní. [pozm. návrh 79]

5.  Kromě článku 129 finančního nařízení o ochraně finančních zájmů Unie musí v rámci nepřímého řízení příjemci uvedení v příloze I neprodleně oznámit Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informovat o vývoji správního a právního řízení. Tato oznámení se podávají elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí. Komise v přijímajících zemích podporuje rozvíjení možností parlamentní kontroly a auditu a zvyšování transparentnosti a přístupu veřejnosti k informacím. Komise, vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a zejména delegace Unie v přijímajících zemích zajistí, aby veškeré přidělování finančních prostředků na základě nepřímého řízení probíhalo transparentním, nepolitickým a nestranným způsobem prostřednictvím spravedlivého rozdělování, které bude odrážet potřeby regionů a obcí. [pozm. návrh 80]

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 měnící přílohy II, III a IV tohoto nařízení.

Článek 14

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 7 odst. 3, článkem 7a, čl. 7b odst. 1 a 2, čl. 8c odst. 3 a s články 13 a 15. [pozm. návrh 128]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 14a

Demokratická odpovědnost

1.  Za účelem posílení dialogu mezi orgány a dalšími subjekty Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Komisí a ESVČ, upevnění celkové soudržnosti všech nástrojů financování vnější činnosti a zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti, stejně jako účelnosti při přijímání aktů a opatření ze strany Komise, může Evropský parlament vyzvat Komisi a ESVČ, aby předstoupily před Parlament za účelem projednání strategických směrů a pokynů pro programování podle tohoto nařízení. Tento dialog může probíhat před přijetím aktů v přenesené pravomoci a návrhu ročního rozpočtu ze strany Komise nebo na žádost Evropského parlamentu, Komise nebo ESVČ i „ad hoc“ v souvislosti s významným politickým vývojem.

2.  Pokud se má konat dialog podle odstavce 1, Komise a ESVČ předloží Evropskému parlamentu všechny příslušné dokumenty související s tímto dialogem. Pro dialog týkající se ročního rozpočtu předloží konsolidované informace o všech akčních plánech a opatřeních přijatých nebo plánovaných v souladu s článkem 8c, informace o spolupráci rozlišené podle jednotlivých zemí, oblastí a tematických oblastí a o využívání akcí rychlé reakce a záruky pro vnější činnost.

3.  Komise a ESVČ v nejvyšší míře zohlední postoj vyjádřený Evropským parlamentem. V případě, že Komise nebo ESVČ nezohlední postoje Evropského parlamentu, poskytne řádné odůvodnění.

4.  Komise a ESVČ, a to zejména prostřednictvím řídící skupiny uvedené v článku 7c, odpovídají za informování Evropského parlamentu o stavu uplatňování tohoto nařízení, zejména o probíhajících opatřeních, akcích a výsledcích. [pozm. návrh 82]

Článek 15

Přijetí dalších prováděcích pravidel [pozm. návrh 83]

1.  Zvláštní pravidla, jimiž se stanoví jednotné podmínky k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o struktury, týkající se struktur, které budou zřízeny při přípravě na přistoupení a pomoc v oblasti rozvoje venkova, se přijmou přezkumným postupem podle článku 16 prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 84]

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Komise přijímá akční plány a opatření na základě rozhodnutí v souladu s finančním nařízením. [pozm. návrh 85]

Článek 16

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor („Výbor pro nástroj předvstupní pomoci“). Tento výbor je výborem ve smyslu [nařízení (EU) č. 182/2011].

2.  Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

3.  Jednání výboru o otázkách týkajících se EIB se účastní její pozorovatel.

4.  Výbor pro NPP III je nápomocen Komisi a je rovněž příslušný pro právní akty a závazky podle nařízení (ES) č. 1085/2006, nařízení č. 231/2014 a pro provádění článku 3 nařízení (ES) č. 389/2006.

5.  Výbor pro NPP III není příslušný pro příspěvek na program Erasmus+ uvedený v čl. 5 odst. 3. [pozm. návrh 86]

Článek 17

Informace, komunikace, viditelnost a publicita [pozm. návrh 87]

1.  Použijí se články 36 a 37 [nařízení o NDICI]. Komise, vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a zejména delegace Unie v přijímajících zemích při poskytování finanční pomoci na základě tohoto nařízení přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily viditelnost finanční podpory Unie, včetně sledování souladu příjemců s takovými požadavky. Činnosti financované NPP podléhají požadavkům stanoveným v Příručce pro komunikaci a zviditelnění v rámci vnější činnosti Unie. Komise přijme pro projekty financované Unií pokyny pro každého příjemce ohledně viditelnosti a komunikačních činností. [pozm. návrh 88]

1a.  Komise přijme opatření k posílení strategické komunikace a veřejné diplomacie za účelem informování o hodnotách Unie a zdůraznění přidané hodnoty podpory Unie. [pozm. návrh 89]

1b.  Příjemci finančních prostředků Unie přiznají původ prostředků Unie a zajistí jejich řádnou viditelnost pomocí těchto postupů:

a)  v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se uplatňování finančních prostředků, včetně na oficiální internetové stránce, pokud existuje, uvedou prohlášení, které viditelně zdůrazní podporu Unie; a

b)  podpoří činnosti a jejich výsledky poskytováním ucelených a účinných informací přiměřeně zacílených na různá publika včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

Komise provádí informační a komunikační činnosti související s tímto nařízením, jakož i s činnostmi, jež jsou v něm stanoveny, a s dosaženými výsledky. Finanční zdroje vyčleněné na toto nařízení rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li přímo s cíli uvedenými v článku 3 a přílohách II a III. [pozm. návrh 90]

Článek 18

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení č. 231/2014 IPA II a nařízení (ES) č. 1085/2006 IPA, která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení. Na tato opatření se použije kapitola III hlavy II nařízení o NDICI, dříve podle nařízení č. 236/2014, s výjimkou čl. 24 odst. 1.

2.  Finanční krytí NPP III může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k NPP III od opatření přijatých podle jeho předchůdce NPP II.

3.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost […] [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. [pozm. návrh 91]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Albánie

Bosna a Hercegovina

Island

Kosovo(29)

Černá Hora

Srbsko

Turecko

Bývalá jugoslávská republika Republika Severní Makedonie [pozm. návrh 129]

PŘÍLOHA II

Tematické priority pro poskytování pomoci

Pomoc může být dle potřeby zaměřena na tyto tematické priority:

a)   Zavádění orgánů nezbytných pro zajištění právního státu a prosazování jejich řádného fungování od počáteční fáze. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: dělbu moci, zavádění nezávislých, odpovědných a účinných systémů soudnictví, včetně transparentního náboru založeného na zásluhách, a podporu systémů justiční spolupráce, hodnocení a povyšování a účinných kárných postupů pro případy pochybení; zajištění tvorby odolných vhodných systémů pro ochranu hranic, řízení migračních toků a poskytování azylu osobám v nouzi; vytvoření účinných nástrojů pro předcházení organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, převaděčství migrantů, obchodu s drogami, praní peněz / financování terorismu a korupci a pro boj proti nim; podporu a ochranu lidských práv, včetně práv dítěte, genderové rovnosti, práv příslušníků menšin, včetně Romů a osob homosexuální, bisexuální, transsexuální a intersexuální orientace, základních svobod, včetně svobody sdělovacích prostředků a ochrany údajů; [pozm. návrh 92]

b)   Reforma orgánů veřejné správy v souladu se zásadami veřejné správy. Cíle intervencí zahrnují: posilování rámce reforem veřejné správy; zlepšení strategického plánování a inkluzivní a fakticky podložený rozvoj politik a právních předpisů; posilování profesionalizace veřejné služby a odstranění politického vlivu na ni zavedením zásad zásluhovosti; podpora transparentnosti a odpovědnosti; zlepšení kvality a poskytování služeb, včetně řádných správních postupů a využívání elektronické veřejné správy zaměřené na občany; posilování správy veřejných financí a vytváření spolehlivých statistik;

c)   Posilování správy ekonomických záležitostí. Cíle intervencí zahrnují podporu účasti v procesu programu hospodářských reforem a systematickou spolupráci s mezinárodními finančními orgány, pokud jde o základní aspekty hospodářské politiky a posílení mnohostranných hospodářských institucí. Zlepšování schopnosti posilovat makroekonomickou stabilitu a sociální soudržnost a podpora pokroku na cestě k udržitelnému rozvoji a fungujícímu tržnímu hospodářství se schopností vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie; [pozm. návrh 93]

d)   Posilování kapacity Unie a jejích partnerů v oblasti předcházení konfliktům, budování míru, dobrých sousedských vztahů a řešení předkrizové a pokrizové situace mimo jiné prostřednictvím včasného varování a analýzy rizik citlivých z hlediska konfliktu; podpora opatření zaměřených na navazování mezilidských kontaktů, usmíření, odpovědnost, mezinárodní spravedlnost, a budování míru a důvěry, včetně zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a jiných případech vážného porušení lidských práv spáchaných v bývalé Jugoslávii, jakož i podpora budování kapacit na podporu akcí v oblasti bezpečnosti a rozvoje, posilování kapacity v oblasti kybernetické obrany a strategické komunikace za účelem podpory systematického odhalování dezinformací; [pozm. návrh 94]

e)   Posilování kapacit, nezávislosti a plurality organizací občanské společnosti a organizací sociálních partnerů, včetně profesních sdružení, u příjemců uvedených v příloze I a podpora navazování kontaktů na všech úrovních mezi organizacemi v Unii a organizacemi u příjemců uvedených v příloze I, jež jim umožní navázat účinný dialog s aktéry veřejného i soukromého sektoru; Pomoc by měla být dostupná co nejširší řadě organizací v přijímajících zemích. [pozm. návrh 95]

f)   Podpora sbližování pravidel partnerských zemí, jejich standardů, politik a postupů s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie, včetně pravidel pro zadávání veřejných zakázek a pravidel státní podpory; [pozm. návrh 96]

g)   Posilování dostupnosti a kvality vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení na všech úrovních a poskytování podpory kulturnímu a tvůrčímu odvětví a sportu. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: podporu rovného přístupu ke kvalitnímu, inkluzivnímu a komunitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, lepší poskytování základních dovedností; zvyšování úrovně dosaženého vzdělání, omezování předčasného ukončování školní docházky a posilování odborné přípravy učitelů; posilování postavení dětí a mládeže s cílem umožnit jim plné rozvinutí jejich potenciálu; rozvoj systémů odborného vzdělávání a přípravy a podpora učebních systémů zaměřených na praxi k usnadnění přechodu na trh práce; zlepšování kvality a relevantnosti vysokoškolského vzdělávání; podpora činností souvisejících s absolventy; posilování přístupu k celoživotnímu učení a fyzickým aktivitám a podpora investic do infrastruktur v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a sportu, zejména za účelem odstraňování nerovností mezi jednotlivými regiony a posilování nesegregovaného vzdělávání, mimo jiné využíváním digitálních technologií; [pozm. návrh 97]

h)   Posilování kvalitní zaměstnanosti a přístupu na trh práce. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: boj proti vysoké nezaměstnanosti a neaktivitě podporou udržitelné integrace do trhu práce, zejména mladých lidí (zejména těch, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy), žen, dlouhodobě nezaměstnaných a všech nedostatečně zastoupených skupin. Opatření mají podněcovat vytváření kvalitních pracovních míst a podporovat účinné vymáhání pracovněprávních pravidel a mezinárodně dohodnutých norem na celém území včetně posilování dodržování klíčových zásad a práv uvedených v evropském pilíři sociálních práv. K dalším klíčovým oblastem intervencí patří podpora rovnosti žen a mužů, podpora zaměstnatelnosti a produktivity, adaptace pracovníků a podniků na změny, nastolení udržitelného sociálního dialogu a modernizace a posilování orgánů trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti a inspektoráty práce; [pozm. návrh 98]

i)   Podpora sociální ochrany a začleňování a boj proti chudobě. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují modernizaci systémů sociální ochrany k zajištění účinné, účelné a přiměřené ochrany ve všech fázích života jednotlivce, podporu sociálního začleňování, podporu rovných příležitostí a řešení nerovností a chudoby a podporu přechodu od institucionální k rodinné a komunitní péči. Intervence v této oblasti se rovněž zaměřují na: začleňování marginalizovaných skupin obyvatel, jako jsou Romové; boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; podporu přístupu k dostupným a udržitelným rodinným a komunitním službám vysoké kvality, pokud jde například o inkluzivní a nesegregované předškolní vzdělávání a péči, bydlení, zdravotní péči a základní sociální služby a dlouhodobou péči, mimo jiné prostřednictvím modernizace systémů sociální ochrany; Činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo sociálního vyloučení, nejsou podporovány; [pozm. návrh 99]

j)   Podpora inteligentní, udržitelné, inkluzivní a bezpečné dopravy a odstraňování překážek u klíčových síťových infrastruktur investováním do projektů s vysokou přidanou hodnotou pro EU. U těchto investic by měla být stanovena priorita v závislosti na jejich relevantnosti pro spojení TEN-T s EU, přeshraniční spojení, vytváření pracovních míst, přispění k udržitelné mobilitě, snižování emisí, dopadu na životní prostředí a bezpečné mobilitě, v součinnosti s reformami podporovanými Smlouvou o Dopravním společenství; [pozm. návrh 100]

k)   Zlepšování prostředí v soukromém sektoru a konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních podniků, včetně inteligentní specializace coby klíčových hybatelů růstu, vytváření pracovních míst a soudržnosti. Prioritu mají udržitelné projekty zlepšující podnikatelské prostředí; [pozm. návrh 101]

l)   Zlepšování přístupu k digitálním technologiím a službám a posilování výzkumu, technologického vývoje a inovací prostřednictvím investic do digitálního propojení, digitální důvěry a bezpečnosti, digitálních dovedností a podnikavosti a do výzkumné infrastruktury a příznivého prostředí a podpory navazování kontaktů a spolupráce;

m)   Přispění k zabezpečení a bezpečnosti dodávek potravin vody a a udržování rozmanitých a životaschopných systémů zemědělského hospodaření v aktivních venkovských společenstvích a na venkově; [pozm. návrh 102]

n)   Ochrana a zvyšování kvality životního prostředí, řešení zhoršování životního prostředí a zastavení úbytku biologické rozmanitosti, prosazování ochrany a udržitelného hospodaření se suchozemskými a mořskými ekosystémy a obnovitelných přírodních zdrojů, prosazování účinného využívání zdrojů, udržitelné spotřeby a produkce a podpora přechodu k zelenému a oběhovému hospodářství, přispívání ke snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování odolnosti proti změně klimatu a podpora správy a informací zaměřených na oblast klimatu a energetické účinnosti. NPP III podporuje politiku zaměřenou na přechod k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství šetrnému ke zdrojům a posilování odolnosti proti pohromám a prevence pohrom, připravenosti a reakci na ně. Podporuje rovněž vysokou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a uplatňování účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích a zavádění rámců a metod pro uplatňování účinných a efektivních záruk na jaderné materiály;

o)   Podpora nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti, včetně kultury jaderné bezpečnosti, připravenosti na mimořádné situace, odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování jaderných zařízení z provozu a sanace bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení; radiační ochrana a evidence a kontrola jaderného materiálu;

p)   Zvyšování schopnosti zemědělsko-potravinářského odvětví a odvětví rybolovu odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám, jakož i postupné dosahování souladu s pravidly a normami Unie s cílem zvýšit kapacitu pro dovozy na unijní trh, a zároveň sledování hospodářských, sociálních a environmentálních cílů v rámci vyváženého územního rozvoje venkovských a pobřežních oblastí; [pozm. návrh 103]

pa)   Podpora činností a zdokonalování dlouhodobých strategií a politik zaměřených na prevenci a potírání radikalizace a násilného extremismu. [pozm. návrh 104]

PŘÍLOHA III

Tematické priority pro poskytování pomoci v oblasti přeshraniční spolupráce

Pomoc v oblasti přeshraniční spolupráce může být dle potřeby zaměřena na tyto tematické priority:

a)  Podpora přeshraničního zaměstnávání, pracovní mobility a sociálního a kulturního začleňování mimo jiné prostřednictvím integrace přeshraničních trhů práce včetně přeshraniční mobility; společných iniciativ v oblasti zaměstnanosti na místní úrovni; informačních a poradenských služeb a společné odborné přípravy; rovnosti žen a mužů; rovných příležitostí; integrace společenství přistěhovalců a zranitelných skupin; investic do veřejných služeb zaměstnanosti; a podpory investic do služeb veřejného zdravotnictví a sociálních služeb. přechodu k rodinným a komunitním sociálním službám; [pozm. návrh 105]

b)  Ochrana životního prostředí a podpora přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování, předcházení rizikům a jejich řízení mimo jiné prostřednictvím společných opatření na ochranu životního prostředí; podpory udržitelného využívání přírodních zdrojů, koordinovaného územního plánování námořních prostor, účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství, obnovitelných zdrojů energie a přechodu k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému, zelenému hospodářství; podpory investic do řešení specifických rizik, zajišťování odolnosti proti pohromám a prevence pohrom a připravenosti a reakce na ně;

c)  Podpora udržitelné dopravy a zlepšování veřejných infrastruktur mimo jiné prostřednictvím snižování izolace cestou zlepšení dostupnosti dopravy, digitálních sítí a služeb a investic do přeshraničních vodárenských, odpadních a energetických systémů a zařízení;

d)  Podpora digitálního hospodářství a společnosti mimo jiné prostřednictvím zavádění digitálního propojení, rozvoje služeb elektronické veřejné správy, digitální důvěry a bezpečnosti a digitálních dovedností a podnikání;

da)   Podpora odstraňování zbytečných překážek obchodu, včetně byrokracie, celních a necelních bariér; [pozm. návrh 106]

e)  Podpora cestovního ruchu, sportu a kulturního a přírodního dědictví; [pozm. návrh 107]

f)  Investice do mládeže, sportu, vzdělávání a dovedností mimo jiné prostřednictvím zajištění uznávání dovedností a kvalifikací, rozvoje a uplatňování společného vzdělávání, odborné přípravy, programů odborné přípravy a infrastruktury na podporu společných aktivit mládeže; [pozm. návrh108]

g)  Podpora správy na místní a regionální úrovni včetně přeshraniční spolupráce mezi správními orgány s cílem posílit usmíření a budování míru, a posilování kapacit místních a regionálních orgánů v oblasti plánování a správy; [pozm. návrh 109]

ga)   Investice do budování kapacit organizací občanské společnosti; [pozm. návrh 110]

gb)  Podpora přeshraniční spolupráce mezi správními orgány s cílem posílit usmíření a budování míru včetně zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a jiných případech vážného porušení lidských práv spáchaných v bývalé Jugoslávii; [pozm. návrh 111]

h)  Zlepšování konkurenceschopnosti, podnikatelského prostředí a rozvoj malých a středních podniků, obchodu a investic mimo jiné prostřednictvím propagace a podpory podnikání, zejména malých a středních podniků, a rozvoje místních přeshraničních trhů a internacionalizace;

i)  Posilování výzkumu, technologického rozvoje, inovací a digitálních technologií mimo jiné prostřednictvím podpory sdílení lidských zdrojů a zařízení pro výzkum a technologický rozvoj;

ia)   Zlepšování přeshraniční policejní a soudní spolupráce a výměny informací s cílem usnadnit vyšetřování a trestní stíhání přeshraniční organizované trestné činnosti a s ní souvisejících případů hospodářské a finanční trestné činnosti a korupce, obchodování s lidmi a převaděčství. [pozm. návrh 112]

PŘÍLOHA IV

Seznam klíčových ukazatelů výkonnosti

Následující seznam klíčových ukazatelů výkonnosti a jejich každoroční hodnocení se použije použijí jako pomůcka měření příspěvku Unie k dosažení jejích specifických cílů a pokroku dosaženého příjemci: [pozm. návrh 113]

1.  Složený ukazatel(30) toho, jak jsou země zapojené do procesu rozšíření připraveny na základní oblasti politických kritérií přistoupení (včetně demokracie, právního státu (soudnictví, boj proti korupci a boj proti organizované trestné činnosti) a lidských práv) (zdroj: Evropská komise);

1a.  Složený ukazatel úsilí partnerských zemí, pokud jde o usmíření, budování míru, dobré sousedské vztahy a mezinárodní závazky, rovnost žen a mužů a práva žen; [pozm. návrh 114]

1b.  Ukazatel neexistence násilí, pokud jde o zmírňování příčin konfliktů (např. politické nebo ekonomické vyloučení), ve vztahu k základnímu hodnocení; [pozm. návrh 115]

1c.  Podíl občanů přijímajících zemí, kteří se domnívají, že jsou dobře informováni o pomoci poskytované Unií podle tohoto nařízení (zdroj: Evropská komise); [pozm. návrh 116]

2.  Připravenost zemí zapojených do procesu rozšíření na reformu veřejné správy (zdroj: Evropská komise);

3.  Složený ukazatel toho, jak jsou kandidátské země a potenciální kandidáti připraveni na acquis EU (zdroj: Evropská komise);

3a.  Míra a každoroční hodnocení uvádění do souladu s rozhodnutími a opatřeními v rámci SZBP (zdroj: ESVČ); [pozm. návrh 117]

4.  Složený ukazatel toho, jak jsou kandidátské země a potenciální kandidáti připraveni na základní oblasti hospodářských kritérií (fungující tržní hospodářství a konkurenceschopnost) (zdroj: Evropská komise);

5.  Výdaje na veřejné sociální zabezpečení (procento HDP) (zdroj: ILO), výdaje na zdravotnictví, příjmová nerovnost, míra chudoby, nebo míra zaměstnanosti a míra nezaměstnanosti (zdroj: oficiální vnitrostátní statistiky); [pozm. návrh 118]

5a.  Změny Giniho koeficientu přijímající země v průběhu času; [pozm. návrh 119]

6.  Digitální propast mezi příjemci a průměrem EU (zdroj: index DESI Evropské komise);

7.  Ztráta na nejlépe hodnocené země (podnikání) (zdroj: Světová banka);

8.  Energetická náročnost měřená podle primární energie a HDP (zdroj: EUROSTAT);

9.  Snížené nebo nevypuštěné emise skleníkových plynů (kilotuny ekv. CO2) s podporou EU;

10.  Počet programů přeshraniční spolupráce uzavřených a prováděných mezi příjemci NPP a NPP / členskými státy EU (zdroj: Evropská komise); [pozm. návrh 120]

10a.  Počet nových organizací zapojených do činností a programů v průběhu času; [pozm. návrh 121]

Ukazatele budou v příslušném případě rozděleny podle minimálního věku a pohlaví. [pozm. návrh 122]

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 156.
(2)Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 8.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019.
(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11).
(5)Přístup „základní zásady na prvním místě“ spojuje právní stát a základní práva s dvěma dalšími klíčovými oblastmi procesu přistoupení: správa ekonomických záležitostí – posílené zaměření na hospodářský rozvoj a lepší konkurenceschopnost – a posílení demokratických institucí a reformy veřejné správy. Každá z těchto tří základních zásad má klíčový význam pro reformní procesy kandidátských zemí a potenciálních kandidátů a reaguje na hlavní obavy občanů.
(6)COM(2018)0065.
(7)Evropský pilíř sociálních práv slavnostně vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise 17. listopadu 2017 na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu konaném v Göteborgu.
(8)Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... ze dne ...(Úř. věst. ...).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(12)Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(13)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(14)Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(15)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(16) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(17)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011. s. 13).
(18)Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82).
(19)Nařízení Rady (ES) č. 389/2006 ze dne 27. února 2006, kterým se vytváří nástroj finanční podpory na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru a mění nařízení (ES) č. 2667/2000 o Evropské agentuře pro obnovu (Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 5).
(20)COM(2018)0374 – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti.
(21)COM(2018)0372 – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti.
(22)COM(2018)0382 – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+).
(23)COM(2018)0392 – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013.
(24)https://ec.europa.eu/europeaid/policies/sustainable-development-goals_en
(25)https://ec.europa.eu/europeaid/policies/eu-approach-aid-effectiveness_en
(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (kodifikované znění) (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).
(27) Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
(29)*Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(30)Tyto tři složené ukazatele vypracovává Evropská komise na základě zpráv o rozšíření, které rovněž vycházejí z různých nezávislých zdrojů.

Poslední aktualizace: 20. dubna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí