Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 12. března 2019 - ŠtrasburkKonečné znění
Žádost, aby byla Monika Hohlmeierová zbavena imunity
 Žádost, aby byl Jean-Marie Le Pen zbaven imunity
 Žádost, aby byla Dominique Bildeová zbavena imunity
 Prodloužení platnosti článku 159 jednacího řádu Parlamentu do konce devátého volebního období
 Elektronické informace o nákladní dopravě ***I
 Dobrovolná dohoda o partnerství mezi EU a Vietnamem o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví ***
 Dobrovolná dohoda o partnerství mezi EU a Vietnamem o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví (usnesení)
 Protokol o změně Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat ***
 Oprávnění členských států k tomu, aby se staly smluvními stranami Úmluvy Rady Evropy o komplexním přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích ***
 Protokol, kterým se mění Dohoda o námořní dopravě mezi EU a Čínou (přistoupení Chorvatska) ***
 Evropsko-středomořská dohoda mezi EU a Egyptem (přistoupení Chorvatska) ***
 Uzavření dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Turkmenistánem
 Prováděcí rozhodnutí o zahájení automatizované výměny údajů o DNA ve Spojeném království *
 Výměna informací o státních příslušnících třetích zemí a Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) ***I
 Centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (systém ECRIS-TCN) ***I
 Program Evropský sbor solidarity ***I
 Unijní akt o kybernetické bezpečnosti ***I
 Nekalé obchodní praktiky mezi podniky v potravinovém řetězci ***I
 Evropská občanská iniciativa ***I
 Dovoz kulturních statků ***I
 Ochrana osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu ***I
 Bezpečnostní hrozby související se zvyšující se technologickou přítomností Číny v EU a případná opatření přijatá na úrovni EU na jejich omezení
 Stav politických vztahů mezi EU a Ruskem
 Budování kapacity EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace

Žádost, aby byla Monika Hohlmeierová zbavena imunity
PDF 127kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o žádosti, aby byla Monika Hohlmeierová zbavena imunity (2019/2002(IMM))
P8_TA(2019)0135A8-0165/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byla Monika Hohlmeierová zbavena imunity, kterou dne 27. listopadu 2018 předložil vedoucí státní zástupce v Coburgu v rámci přípravného řízení a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 14. ledna 2019,

–  poté, co se Monika Hohlmeierová vzdala svého práva na vyjádření v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 46 Ústavy Spolkové republiky Německo,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0165/2019),

A.  vzhledem k tomu, že vedoucí státní zástupce v Coburgu předložil žádost, aby byla poslankyně Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová, která byla zvolena za Spolkovou republiku Německo, zbavena imunity, pokud jde o trestný čin podle článku 142 německého trestního zákoníku; vzhledem k tomu, že stíhání se týká konkrétně trestného činu nedovoleného opuštění místa nehody;

B.  vzhledem k tomu, že dne 4. září 2018 kolem 15:00 se Monika Hohlmeierová pokusila zaparkovat svůj osobní vůz na parkovacím místě v Lichtenfelsu (Německo); vzhledem k tomu, že přední částí svého vozu narazila do zadní části jiného zaparkovaného vozu, čímž způsobila na tomto vozidle škodu v odhadované výši 287,84 EUR; vzhledem k tomu, že Monika Hohlmeierová se poté z místa nehody vzdálila, aniž by se postarala o likvidaci pojistné události;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu tohoto státu;

D.  vzhledem k tomu, že článek 46 Ústavy Spolkové republiky Německo stanoví, že poslance je možné v případě trestného činu povolat k odpovědnosti nebo zadržet pouze se souhlasem Bundestagu, pokud nebyl zadržen přímo při činu nebo během dne následujícího po spáchání trestného činu;

E.  vzhledem k tomu, že v konkrétním případě může rozhodnout o zbavení imunity nebo jejím potvrzení pouze Parlament; vzhledem k tomu, že Parlament může při rozhodování o zbavení imunity nebo jejím potvrzení přiměřeně přihlédnout k vyjádření poslance(2);

F.  vzhledem k tomu, že údajný trestný čin není v přímé nebo zřejmé souvislosti s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu Monikou Hohlmeierovou, ani nepředstavuje názor nebo hlasování vyjádřené během výkonu funkce poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

G.  vzhledem k tomu, že v daném případě neobjevil Parlament žádné důkazy o fumus persecutionis, tedy že neexistuje dostatečně závažné a konkrétní podezření, že by se případ zakládal na záměru politicky poškodit danou poslankyni;

1.  rozhodl, aby byla Monika Hohlmeierová zbavena imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby neprodleně předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Spolkové republiky Německo a Monice Hohlmeierové.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.
(2) Rozsudek ze dne 15. října 2008, Mote v. Parlament, T-345/05, EU:T:2008:440, bod 28.


Žádost, aby byl Jean-Marie Le Pen zbaven imunity
PDF 132kWORD 45k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o žádosti, aby byl Jean-Marie Le Pen zbaven imunity (2018/2247(IMM))
P8_TA(2019)0136A8-0167/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Jean-Marie Le Pen zbaven imunity, kterou předložilo dne 5. září 2018 Ministerstvo spravedlnosti Francouzské republiky na základě žádosti, jež byla podána nejvyšším státním zástupcem u odvolacího soudu v Paříži a  oznámena na plenárním zasedání dne 22. října 2018 v souvislosti s případem projednávaným vyšetřujícími soudci týkajícím se soudního vyšetřování údajně spáchaného trestného činu zpronevěry, zatajování zpronevěry, organizovaného podvodu, padělání a zneužití padělaných dokumentů, fiktivní práce na základě fiktivního zaměstnávání, a to v souvislosti s podmínkami pro zaměstnávaní parlamentních asistentů,

–  poté, co Jean-François Jalkh, který Jean-Marie Le Pena zastoupil, dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 26 Ústavy Francouzské republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0167/2019),

Α.  vzhledem k tomu, že vyšetřující soudci pařížského obvodního soudu požádali o to, aby byl Jean-Marie Le Pen zbaven parlamentní imunity, a mohl tak být vyslechnut v souvislosti s údajně spáchanými činy;

Β.  vzhledem k tomu, že žádost o to, aby byl Jean-Marie Le Pen zbaven parlamentní imunity, souvisí s údajně spáchanými trestným činy zpronevěry, zatajování zpronevěry, organizovaného podvodu, padělání a zneužití padělaných dokumentů, fiktivní práce na základě fiktivního zaměstnávání v souvislosti se zaměstnaneckými podmínkami asistentů poslanců Evropského parlamentu přidružených k Národní frontě,

C.  vzhledem k tomu, že soudní vyšetřování bylo zahájeno dne 5. prosince 2016 poté, co proběhlo předběžné vyšetřování otevřené na základě prohlášení tehdejšího předsedy Evropského parlamentu ze dne 9. března 2015, jež se týkalo určitého počtu parlamentních asistentů poslanců Evropského parlamentu přidružených k Národní frontě;

D.  vzhledem k tomu, že při prohlídce prováděné v ústředním sídle Národní fronty v únoru 2016 byla v kanceláři pokladníka této strany zabavena řada dokumentů, které svědčí o úmyslu této strany „ušetřit prostředky“ prostřednictvím odměn, které Evropský parlament vyplácel zaměstnancům této strany v souvislosti s jejich funkcí parlamentních asistentů;

E.  vzhledem k tomu, že organizační schéma Národní fronty zveřejněné v únoru 2015 uvádí pouze 15 poslanců Evropského parlamentu (z celkového počtu 23), 21 místních parlamentních asistentů a 5 akreditovaných parlamentních asistentů (z celkového počtu 54 asistentů); vzhledem k tomu, že někteří parlamentní asistenti uvedli jako své pracoviště sídlo Národní fronty v Nanterre, přičemž v některých případech uvedli, že tam pracovali na plný úvazek, přestože jejich bydliště se nacházelo mezi 120 až 945 km od ohlášeného místa výkonu zaměstnání; vzhledem k tomu, že se v této fázi vyšetřování ukázalo, že 8 parlamentních asistentů nevykonávalo téměř žádnou parlamentní asistenci nebo jen velmi okrajově;

F.  vzhledem k tomu, že šetření rovněž odhalilo okolnosti, z nichž vyplynulo, že je velmi nepravděpodobné, že by dotčení asistenti skutečně vykonávali činnosti související s Evropským parlamentem:

   pracovní smlouvy asistentů EP byly vsunuty mezi dvě pracovní smlouvy uzavřené s Národní frontou;
   existoval souběh pracovních smluv asistentů Evropského parlamentu a pracovních smluv uzavřených s Národní frontou;
   pracovní smlouvy uzavřené s Národní frontou navazovaly bezprostředně na pracovní smlouvy asistentů Evropského parlamentu;

G.  vzhledem k tomu, že vyšetřování odhalilo, že Jean-Marie Le Pen ve své funkci poslance Evropského parlamentu zaměstnával v roce 2011 parlamentního asistenta, avšak tento dotčený asistent vyšetřovatelům sdělil, že v uvedeném období pracoval na volební kampani jiného poslance Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že Jean-Marie Le Pen zajistil, aby byl plat parlamentního asistenta vyplácen dalším třem osobám, přestože tito lidé ve skutečnosti nevykonali jako asistenti prakticky žádnou práci;

H.  vzhledem k tomu, že vyšetřování rovněž odhalilo, že ve své funkci předsedy Národní fronty v období, během něhož došlo k údajnému spáchání zmíněných trestných činů, zavedl Jean-Marie Le Pen systém, který Evropský parlament odhalil a který spočíval ve využívání prostředků EU k hrazení platů některých zaměstnanců Národní frontu prostřednictvím pracovních smluv s Parlamentem, přičemž uvedené osoby ve skutečnosti pracovaly pro Národní frontu, čímž došlo k porušení platných pravidel EU;

I.  vzhledem k tomu, že se vyšetřující soudci domnívají, že je nutné vyslechnout Jean-Marie Le Pena;

J.  vzhledem k tomu, že Jean-Marie Le Pen s odvoláním na svou parlamentní imunitu nereagoval na předvolání vyšetřovatelů, které obdržel dne 21. června 2018, ani na předvolání, které mu zaslali vyšetřující soudci v červenci 2018;

K.  vzhledem k tomu, že za účelem výslechu Jean-Marie Le Pena v souvislosti s obviněními, která byla proti němu vznesena, podaly příslušné orgány žádost o to, aby byl zbaven imunity;

L.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu;

M.  vzhledem k tomu, že článek 26 Ústavy Francouzské republiky stanoví, že: „Žádný člen parlamentu nesmí být v souvislosti s trestnou činností nebo jiným deliktním jednáním zadržen, vzat do vazby, ani proti němu nesmí být použita svobodu omezující opatření bez svolení Předsednictva shromáždění, jehož je členem. Toto svolení se nepožaduje v případě trestného činu nebo v případě jiného deliktního jednání, při němž byla osoba přistižena, nebo v případě konečného odsuzujícího rozsudku“;

N.  vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o fumus persecutionis ani podezření, že by se jednalo o tuto situaci;

1.  rozhodl, aby byl Jean-Marie Le Pen zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru ministru spravedlnosti Francouzské republiky a Jean-Marie Le Penovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 et C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Žádost, aby byla Dominique Bildeová zbavena imunity
PDF 134kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o žádosti, aby byla Dominique Bildeová zbavena imunity (2018/2267(IMM))
P8_TA(2019)0137A8-0166/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byla Dominique Bildeová zbavena imunity, kterou předložilo dne 19. října 2018 Ministerstvo spravedlnosti Francouzské republiky na základě žádosti, jež byla podána nejvyšším státním zástupcem u odvolacího soudu v Paříži a oznámena na plenárním zasedání dne 12. listopadu 2018 v souvislosti s případem projednávaným vyšetřujícími soudci týkajícím se soudního vyšetřování údajně spáchaného trestného činu zpronevěry, zatajování zpronevěry, organizovaného podvodu, padělání a zneužití padělaných dokumentů, fiktivní práce na základě fiktivního zaměstnávání, a to v souvislosti s podmínkami pro zaměstnávání asistentů,

–  poté, co Jean-François Jalkh, který Dominique Bildeovou zastoupil, dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 26 Ústavy Francouzské republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0166/2019),

Α.  vzhledem k tomu, že vyšetřující soudci pařížského obvodního soudu požádali o to, aby byla Dominique Bildeová zbavena parlamentní imunity, a mohla tak být vyslechnuta v souvislosti s údajně spáchanými trestnými činy;

Β.  vzhledem k tomu, že žádost o to, aby byla Dominique Bildeová zbavena parlamentní imunity, souvisí s údajně spáchanými trestným činy zpronevěry, zatajování zpronevěry, organizovaného podvodu, padělání a zneužití padělaných dokumentů, fiktivní práce na základě fiktivního zaměstnávání v souvislosti se zaměstnaneckými podmínkami asistentů poslanců Evropského parlamentu přidružených k Národní frontě;

C.  vzhledem k tomu, že soudní vyšetřování bylo zahájeno dne 5. prosince 2016 poté, co proběhlo předběžné vyšetřování otevřené na základě prohlášení tehdejšího předsedy Evropského parlamentu ze dne 9. března 2015, jež se týkalo určitého počtu parlamentních asistentů poslanců Evropského parlamentu přidružených k Národní frontě;

D.  vzhledem k tomu, že při prohlídce prováděné v ústředním sídle Národní fronty v únoru 2016 byla v kanceláři pokladníka této strany zabavena řada dokumentů, které svědčí o úmyslu této strany „ušetřit prostředky“ využitím odměn, které Evropský parlament vyplácel zaměstnancům této strany v souvislosti s jejich funkcí parlamentních asistentů; vzhledem k tomu, že se v této fázi vyšetřování ukázalo, že osm parlamentních asistentů nevykonávalo téměř žádnou parlamentní asistenci nebo jen velmi okrajově:

E.  vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že parlamentní asistent poslankyně Dominique Bildeové zaměstnávaný na plný úvazek od 1. října 2014 do 31. července 2015 patřil k asistentům, kteří nevykonávali téměř žádnou činnost v rámci parlamentní asistence; vzhledem k tomu, že v organizačním schématu Národní fronty z února 2015 je funkce parlamentního asistenta Dominique Bildeové definována jako „národní delegát pro prognostiku“ a že pracoval v oddělení pro monitorování politik a prognózy pod vedením dalšího poslance Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že na jeho smlouvu parlamentního asistenta navazovaly další dvě pracovní smlouvy související s činností Národní fronty od srpna 2015 do 31. prosince 2016; vzhledem k tomu, že po dobu trvání své smlouvy parlamentního asistenta vykonávala tato osoba rovněž tyto funkce: generální tajemník organizace Collectif Marianne, generální tajemník organizace Collectif Mer et Francophonie a kandidát ve volbách v departementu Doubs v březnu 2015;

F.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament pozastavil vyplácení výdajů na parlamentní asistenci souvisejících se smlouvou parlamentního asistenta poslankyně Dominique Bildeové;

G.  vzhledem k tomu, že se vyšetřující soudci domnívají, že je nutné vyslechnout Dominique Bildeovou;

H.  vzhledem k tomu, že Dominique Bildeová, kterou vyšetřovatelé předvolali v srpnu 2017, odmítla vypovídat a s odvoláním na svou parlamentní imunitu poslankyně Evropského parlamentu se odmítla dostavit před vyšetřující soudce dne 24. listopadu 2017 k výslechu předcházejícímu obvinění ze zpronevěry;

I.  vzhledem k tomu, že za účelem výslechu Dominique Bildeové v souvislosti s obviněními, která byla proti ní vznesena, podaly příslušné orgány žádost o to, aby byla zbavena imunity;

J.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům vnitrostátního parlamentu;

K.  vzhledem k tomu, že článek 26 Ústavy Francouzské republiky stanoví, že: „Žádný člen parlamentu nesmí být v souvislosti s trestnou činností nebo jiným deliktním jednáním zadržen, vzat do vazby, ani proti němu nesmí být použita svobodu omezující opatření bez svolení Předsednictva shromáždění, jehož je členem. Toto svolení se nepožaduje v případě trestného činu nebo v případě jiného deliktního jednání, při němž byla osoba přistižena, nebo v případě konečného odsuzujícího rozsudku“;

L.  vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o fumus persecutionis ani podezření, že by se jednalo o tuto situaci;

1.  rozhodl, aby byla Dominique Bildeová zbavena imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru ministru spravedlnosti Francouzské republiky a Dominique Bildeové.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 et C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Prodloužení platnosti článku 159 jednacího řádu Parlamentu do konce devátého volebního období
PDF 123kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o prodloužení platnosti článku 159 jednacího řádu Parlamentu do konce devátého volebního období (2019/2545(RSO))
P8_TA(2019)0138B8-0147/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 342 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 920/2005(2) a nařízení Rady (EU, Euratom) 2015/2264(3),

–  s ohledem na pravidla pro uplatňování mnohojazyčnosti přijatá předsednictvem dne 16. června 2014,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 26. února 2014(4) o prodloužení doby uplatňování článku 159 jednacího řádu Parlamentu do konce osmého volebního období a následná rozhodnutí předsednictva prodlužující platnost výjimky z článku 158 do konce tohoto volebního období,

–  s ohledem na články 158 a 159 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 158 musí být veškeré dokumenty Parlamentu vyhotovovány ve všech úředních jazycích a každý poslanec má právo hovořit v Parlamentu úředním jazykem dle svého výběru, přičemž je zajištěno tlumočení do ostatních úředních jazyků;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 159 jsou výjimky z ustanovení článku 158 přípustné do konce osmého volebního období Parlamentu v případě, že pro některý z úředních jazyků není přes náležitá přijatá opatření k dispozici dostatečný počet lingvistů; vzhledem k tomu, že u každého úředního jazyka, u něhož se považuje za nezbytné výjimku použít, vyhodnotí předsednictvo na základě návrhu generálního tajemníka a s náležitým ohledem na dočasná zvláštní opatření přijatá Radou na základě Smluv týkající se navrhování právních aktů, zda jsou splněny příslušné podmínky, a své rozhodnutí každých šest měsíců přezkoumá;

C.  vzhledem k tomu že nařízení Rady (ES) č. 920/2005 a nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2015/2264 stanoví postupné omezování výjimky, která byla udělena irštině, a ukončení platnosti této výjimky k 1. lednu 2022, nepřijme-li Rada jiné nařízení stanovící jinak;

D.  vzhledem k tomu, že navzdory všem patřičným opatřením se neočekává, že by kapacita týkající se chorvatštiny, irštiny a maltštiny umožnila plné tlumočení do těchto jazyků od začátku devátého volebního období Parlamentu;

E.  vzhledem k tomu, že se i přes trvalou a pokračující interinstitucionální snahu očekává, že počet kvalifikovaných překladatelů bude pro irštinu natolik omezen, že v blízké budoucnosti nebude možné zajistit plné jazykové pokrytí potřeb v tomto jazyce podle článku 158; vzhledem k tomu, že v souladu s nařízením Rady (ES) č. 920/2005 a nařízením Rady (EU, Euratom) č. 2015/2264 musí být do irštiny překládán stále vyšší počet právních aktů, což omezuje kapacity pro překlady jiných parlamentních dokumentů do tohoto jazyka;

F.  vzhledem k tomu, že čl. 159 odst. 4 stanoví, že na základě odůvodněného doporučení předsednictva může Parlament na konci parlamentního volebního období rozhodnout o prodloužení doby platnosti tohoto článku;

G.  vzhledem k tomu, že s ohledem na výše uvedené důvody předsednictvo doporučilo, aby byla platnost článku 159 prodloužena do konce devátého volebního období Parlamentu;

1.  rozhoduje prodloužit platnost článku 159 jednacího řádu Parlamentu do konce devátého volebního období;

2.  pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 920/2005 ze dne 13. června 2005, kterým se mění nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství a nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském společenství pro atomovou energii a kterým se zavádí dočasná odchylná opatření od těchto nařízení (Úř. věst. L 156, 18.6.2005, s. 3).
(3) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2015/2264 ze dne 3. prosince 2015, kterým se prodlužují a postupně zrušují dočasná odchylná opatření od nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství a nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském společenství pro atomovou energii stanovená nařízením (ES) č. 920/2005 (Úř. věst. L 322, 8.12.2015, s. 1).
(4) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 164.


Elektronické informace o nákladní dopravě ***I
PDF 298kWORD 77k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronických informacích o nákladní dopravě (COM(2018)0279 – C8-0191/2018 – 2018/0140(COD))
P8_TA(2019)0139A8-0060/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0279),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91, čl. 100 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0191/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0060/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o elektronických informacích o nákladní dopravě

P8_TC1-COD(2018)0140


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91, čl. 100 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Efektivnost nákladní dopravy a logistiky je zásadní pro růst a konkurenceschopnost hospodářství Unie, fungování vnitřního trhu a sociální i hospodářskou soudržnost všech regionů Unie. [pozm. návrh 1]

(1a)  Účelem tohoto nařízení je snížit náklady na zpracování informací o dopravě mezi orgány a hospodářskými subjekty a zlepšit schopnosti orgánů v oblasti prosazování práva a podpořit digitalizaci nákladní dopravy a logistiky. [pozm. návrh 2]

(2)  Přepravu zboží doprovází velké množství informací, které jsou mezi podniky navzájem a mezi podniky a orgány veřejné moci stále ještě vyměňovány v tištěné podobě. Používání dokladů v tištěné podobě představuje značnou administrativní zátěž a vícenáklady pro provozovatele logistiky a související odvětví (například obchod a výrobu), zejména pro malé a střední podniky, a má nepříznivý dopad na životní prostředí. [pozm. návrh 3]

(2a)  Účinné a efektivní prosazování příslušných předpisů je nezbytným předpokladem spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Zásadní je další digitalizace nástrojů prosazování právních předpisů, aby se uvolnila kapacita donucovacích orgánů, snížila se zbytečná administrativní zátěž pro podnikatele v mezinárodní přepravě, zejména pro malé a střední podniky, a podařilo se lépe zacílit na vysoce rizikové podnikatele v přepravě a odhalit podvodné praktiky. Toto digitální, „inteligentní“ prosazování právních předpisů vyžaduje, aby veškeré příslušné informace již neměly tištěnou podobu, ale byly příslušným orgánům k dispozici v elektronické podobě. Používání elektronických přepravních dokladů by se proto v budoucnosti mělo stát pravidlem. Aby úředníci donucovacích orgánů, včetně těch, kteří provádějí silniční kontroly, získali jasný a úplný přehled o podnikatelích v silniční dopravě, které kontrolují, měli by mít bezprostředně a v reálném čase přístup ke všem relevantním informacím, aby tak mohli rychleji a účinněji odhalovat porušení předpisů a odchylky. [pozm. návrh 4]

(3)  Absence jednotného právního rámce na úrovni Unie, který by od orgánů veřejné moci vyžadoval, aby přijímaly příslušné informace o nákladní dopravě, jež požadují právní předpisy, v elektronické podobě, je považována za hlavní důvod nedostatečného pokroku ke zjednodušení a větší efektivnosti, kterých lze dosáhnout díky dostupným elektronickým prostředkům. Nepřijímání informací v elektronické podobě ze strany orgánů veřejné moci má dopad nejen na snadnost komunikace mezi nimi a hospodářskými subjekty, ale nepřímo také brzdí rozvoj zjednodušené elektronické komunikace mezi podniky v celé Unii, a povede k vyšším administrativním nákladům, především pro malé a střední podniky. [pozm. návrh 5]

(4)  Některé oblasti dopravního práva Unie od příslušných orgánů vyžadují, aby přijímaly digitalizované informace, zdaleka se to však netýká všech příslušných unijních právních předpisů. Mělo  S cílem snížit administrativní zátěž a zefektivnit kontroly a potírání porušování předpisů by mělo být vždy možné používat elektronické prostředky ke zpřístupnění regulačních informací o nákladní dopravě orgánům na celém území Unie a pro všechny příslušné fáze přepravních operací prováděné v Unii. Tato možnost by se navíc měla vztahovat na všechny regulační informace ve všech druzích dopravy. Členské státy by měly obecně akceptovat elektronické přepravní doklady a neprodleně ratifikovat a uplatňovat protokol e-CMR. Proto by měly orgány komunikovat s dotčenými hospodářskými subjekty elektronicky, pokud jde o regulační informace, a měly by své vlastní údaje zpřístupňovat digitálně, a to v souladu s příslušnými právními předpisy. [pozm. návrh 6]

(5)  Od orgánů členských států by se proto mělo vyžadovat, aby přijímaly elektronicky zpřístupněné informace, kdykoli jsou hospodářské subjekty povinny zpřístupnit informace na důkaz splnění požadavků stanovených v aktech Unie přijatých v souladu s částí třetí hlavou VI Smlouvy nebo – vzhledem k podobnosti situací – s právními předpisy Unie o přepravě odpadů. Totéž by mělo platit v případě, kdy vnitrostátní právní předpisy členského státu týkající se problematiky, již upravuje část třetí hlava VI Smlouvy, vyžadují poskytnutí regulačních informací zcela či zčásti shodných s informacemi, jež se mají poskytovat podle takovýchto právních předpisů Unie.

(5a)  V zájmu snížení administrativní zátěže a uvolnění velmi omezené kapacity donucovacích orgánů by měly mít hospodářské subjekty povinnost poskytovat regulační informace příslušným orgánům členských států a příslušné orgány členských států by měly komunikovat s dotčenými hospodářskými subjekty elektronicky, pokud jde o poskytování regulačních informací. [pozm. návrh 7]

(6)  Jelikož je toto nařízení určeno pouze k usnadnění poskytování informací, konkrétně elektronickými prostředky, neměla by jím být dotčena ustanovení právních předpisů Unie ani vnitrostátních právních předpisů, která určují obsah regulačních informací, a zejména by nemělo ukládat žádné další požadavky na regulační informace. Jelikož je cílem tohoto nařízení umožnit splnění požadavků na regulační informace pomocí elektronických prostředků namísto dokladů v tištěné podobě, neměla mělo by umožnit vytvoření evropských platforem za účelem výměny a snadného sdílení informací. Neměla by jím být jinak dotčena příslušná ustanovení Unie ohledně požadavků týkajících se dokumentů, jež se mají používat ke strukturované prezentaci dotčených informací. Ustanovení právních předpisů Unie o přepravě odpadů, která obsahují procesní požadavky týkající se přepravy, by taktéž měla zůstat tímto nařízením nedotčena. Tímto nařízením by neměla být dotčena ani ustanovení o povinnostech podávat zprávy obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013(4) nebo v prováděcích aktech či aktech v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě. Komise by však měla posoudit, zda je třeba upravit ustanovení týkající se obsahu požadavků na regulační informace týkající se přepravy zboží na území Unie, aby se zlepšily schopnosti příslušných orgánů v oblasti prosazování práva [pozm. návrh 8]

(7)  Používání elektronických prostředků pro výměnu informací v souladu s tímto nařízením by mělo být organizováno způsobem, který zajistí zabezpečení a bude respektovat důvěrnost citlivých obchodních informací.

(8)  Aby bylo provozovatelům umožněno poskytovat příslušné informace v elektronické podobě stejným způsobem ve všech členských státech, je nezbytné se opírat o společné specifikace, které přijme Komise. Tyto specifikace by měly zajistit interoperabilitu údajů pro různé sady údajů a dílčí sady údajů týkajících se příslušných regulačních informací a určit společné postupy a podrobná pravidla pro přístup příslušných orgánů k těmto informacím a pro jejich zpracování těmito orgány.

(9)  Při definování těchto specifikací by se mělo náležitě přihlížet k příslušným specifikacím výměny údajů stanoveným v příslušném právu Unie a v příslušných evropských a mezinárodních normách pro multimodální výměnu údajů, včetně ustanovení GDPR. Mělo by se také přihlížet k investicím hospodářských subjektů, a tedy i k již existujícím datovým modelům, jakož i k zásadám a doporučením stanoveným v Evropském rámci interoperability(5), který zajišťuje přístup k poskytování evropských digitálních veřejných služeb, na nichž se členské státy společně dohodly. Pro vývoj a přípravu těchto specifikací je navíc důležité řádné zapojení všech příslušných zúčastněných stran. Měla by být rovněž věnována dostatečná pozornost tomu, aby tyto specifikace zůstaly technologicky neutrální a otevřené inovativním technologiím. [pozm. návrh 9]

(10)  Toto nařízení by mělo stanovit funkční požadavky vztahující se na platformy založené na informačních a komunikačních technologiích, které by hospodářské subjekty mohly používat ke zpřístupnění regulačních informací o nákladní dopravě v elektronickém formátu (eFTI) příslušným orgánům (platformy eFTI). Měly by být rovněž stanoveny podmínky pro třetí strany – poskytovatele služeb platforem eFTI (poskytovatele služeb eFTI).

(11)  Aby se vytvořila důvěra orgánů členských států i hospodářských subjektů, pokud jde o soulad platforem eFTI a poskytovatelů služeb eFTI s těmito požadavky, příslušné orgány členských států by měly zavést certifikační systém podložený akreditací v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008(6). Vzhledem k poměrně dlouhému prováděcímu období by Komise měla posoudit, zda by technologie, jako např. technologie blockchain, mohly zaručit podobný výsledek jako systém certifikace a zároveň podstatně snížit náklady hospodářských subjektů a členských států. [pozm. návrh 10]

(12)  Za účelem zajištění jednotných podmínek pro uplatňování povinnosti přijímat regulační informace zpřístupněné v elektronickém formátu podle tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(7). [pozm. návrh 11]

(13)  Prováděcí pravomoci by měly být Komisi svěřeny zejména proto, aby stanovila společnou sadu a dílčí sady údajů v souvislosti s příslušnými požadavky na regulační informace, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i společné postupy a podrobná pravidla pro příslušné orgány ohledně přístupu k informacím a jejich zpracování, když dotčené hospodářské subjekty zpřístupní tyto informace elektronicky, a to včetně podrobných pravidel a technických specifikací. [pozm. návrh 12]

(14)  Komisi by rovněž měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby stanovila podrobná pravidla pro uplatňování požadavků vztahujících se na platformy eFTI a poskytovatele služeb eFTI. [pozm. návrh 13]

(15)  Za účelem zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla:

   měnit přílohu I část B za účelem začlenění seznamů požadavků na regulační informace obsažených v právních předpisech členských států oznámených Komisi členskými státy v souladu s tímto nařízením;
   měnit přílohu I část A s cílem zohlednit veškeré akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty přijaté Komisí, které stanoví nové požadavky Unie na regulační informace v souvislosti s přepravou zboží;
   měnit přílohu I část B za účelem začlenění veškerých nových ustanovení příslušných vnitrostátních právních předpisů, která zavádějí změny vnitrostátních požadavků na regulační informace nebo stanoví nové příslušné požadavky na regulační informace spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, oznámených Komisi členskými státy v souladu s tímto nařízením;
   doplnit určité technické aspekty tohoto nařízení, zejména pokud jde o pravidla pro certifikaci platforem eFTI a poskytovatelů služeb eFTI;
   stanovit společné postupy, technické specifikace a podrobná pravidla pro příslušné orgány ohledně přístupu k požadavkům na informace a jejich zpracování, na které se vztahuje toto nařízení, i podrobná pravidla pro uplatňování požadavků vztahujících se na platformy eFTI a poskytovatele služeb eFTI. [pozm. návrh 14]

(16)  Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(8). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(17)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajištění jednotného přístupu orgánů členských států k přijímání informací o nákladní dopravě zpřístupněných elektronicky, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich vzhledem k potřebě stanovit společné požadavky může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(18)  Zpracování osobních údajů elektronickými prostředky vyžadované jako součást regulačních informací o nákladní dopravě by mělo být prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(9).

(19)  Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. Měly by být shromážděny informace za účelem získání podkladů pro toto hodnocení a posouzení toho, zda právní předpisy směřují k cílům, které sledují.

(20)  Toto nařízení nelze účinně uplatňovat dříve, než vstoupí v platnost akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty v něm stanovené. Proto by se toto nařízení mělo stát použitelným s účinností od ... [vložte prosím datum], aby byl Komisi poskytnut čas na přijetí těchto aktů.

(20a)  Komise by měla neprodleně přistoupit k vypracování potřebných aktů v přenesené pravomoci, aby se předešlo dalšímu zpoždění a aby bylo zajištěno, že hospodářské subjekty a členské státy budou mít dostatek času na přípravu. [pozm. návrh 15]

(21)  Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(10) a vydal stanovisko dne ... [vložte, prosím, datum](11),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví právní rámec pro sdělování regulačních informací týkajících se přepravy zboží na území Unie v elektronické podobě, včetně jeho interoperability. Za tímto účelem toto nařízení: [pozm. návrh 16]

a)  stanoví podmínky, za nichž je od příslušných orgánů členských států požadováno, aby přijímaly regulační informace, když jsou poskytované dotčenými hospodářskými subjekty zpřístupněny elektronicky; [pozm. návrh 17]

aa)  stanoví podmínky, za nichž je od dotčených hospodářských subjektů požadováno, aby elektronicky zpřístupňovaly regulační informace příslušným orgánům členských států; [pozm. návrh 18]

ab)  stanoví podmínky, za nichž musí příslušné orgány členských států komunikovat s dotčenými hospodářskými subjekty elektronicky, pokud jde o poskytování regulačních informací. [pozm. návrh 19]

b)  stanoví pravidla pro poskytování služeb souvisejících se zpřístupňováním regulačních informací dotčenými hospodářskými subjekty v elektronické podobě.

2.  Toto nařízení se vztahuje na požadavky na regulační informace vymezené v aktech Unie, kterými se stanoví podmínky pro přepravu zboží na území Unie v souladu s částí třetí hlavou VI Smlouvy nebo podmínky pro přepravu odpadů a požadavky na regulační informace o přepravě zboží stanovené v mezinárodních úmluvách platných v Unii. Ve vztahu k přepravě odpadů se toto nařízení nevztahuje na kontroly prováděné celními úřady stanovené v příslušných ustanoveních Unie. Akty Unie, na které se toto nařízení vztahuje, a odpovídající požadavky na regulační informace jsou uvedeny v části A přílohy I. [pozm. návrh 20]

Toto nařízení se vztahuje rovněž na požadavky na regulační informace stanovené v právních předpisech členských států, které se zabývají problematikou, již upravuje část třetí hlava VI Smlouvy, a které vyžadují poskytnutí informací zcela či zčásti shodných s informacemi, jež se mají poskytovat podle požadavků na regulační informace uvedených v prvním pododstavci.

Vnitrostátní právní předpisy a odpovídající požadavky na regulační informace podle druhého pododstavce jsou uvedeny v části B přílohy I v souladu s postupem stanoveným v čl. 2 písm. b).

3.  Členské státy oznámí Komisi nejpozději do ... [jeden rok od vstupu tohoto nařízení v platnost] ustanovení vnitrostátních právních předpisů a odpovídající požadavky na regulační informace uvedené v odst. 2 druhém pododstavci, aby mohly být zahrnuty do části B přílohy I. Členské státy oznámí Komisi rovněž každé následně přijaté nové ustanovení vnitrostátních právních předpisů, na něž se vztahuje odst. 2 druhý pododstavec a které zavádí změny uvedených požadavků na regulační informace nebo stanoví nové příslušné požadavky na regulační informace, a to do jednoho měsíce od přijetí takového ustanovení.

Článek 2

Změny přílohy I

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, pokud jde o změny přílohy I za účelem:

a)  zahrnutí odkazu na veškeré akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty přijaté Komisí, které stanoví nové požadavky na regulační informace v souvislosti s právními akty Unie, jimiž se řídí přeprava zboží v souladu s částí třetí hlavou VI Smlouvy;

b)  začlenění odkazů na vnitrostátní právní předpisy a požadavky na regulační informace oznámené členskými státy v souladu s čl. 1 odst. 3.

ba)  začlenění odkazů na jiné právní akty Unie, jimiž se řídí přeprava zboží a které stanoví požadavky na regulační informace; [pozm. návrh 21]

bb)  zahrnutí odkazů na mezinárodní úmluvy platné v Unii a které stanoví požadavky na regulační informace přímo či nepřímo související s přepravou zboží. [pozm. návrh 22]

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „regulačními informacemi“ informace předkládané v podobě dokumentu či nikoli, které se týkají přepravy nákladu na území Unie, včetně tranzitu, jež musí dotčený hospodářský subjekt zpřístupnit v souladu s ustanoveními uvedenými v čl. 1 odst. 2, aby prokázal splnění příslušných požadavků dotyčných aktů;

2)  „požadavkem na regulační informace“ požadavek, aby byly poskytnuty regulační informace;

3)  „elektronickými informacemi o nákladní dopravě“ (eFTI) jakýkoli soubor datových prvků zpracovaný formou elektronické podpory pro účely výměny regulačních informací mezi dotčenými hospodářskými subjekty a s příslušnými orgány veřejné moci;

4)  „zpracováním“ jakákoliv operace nebo soubor operací s elektronickými informacemi o nákladní dopravě, které jsou prováděny pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako jsou shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;

5)  „platformou eFTI“ jakékoli řešení založené na informačních a komunikačních technologiích (IKT), jako jsou operační systém, operační prostředí nebo databáze, určené k použití za účelem zpracování eFTI;

6)  „vývojářem platformy eFTI“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která vyvinula nebo získala platformu eFTI, ať už pro účely zpracování regulačních informací týkajících se její vlastní hospodářské činnosti, nebo pro uvedení této platformy na trh;

7)  „službou eFTI“ služba spočívající ve zpracování eFTI pomocí platformy eFTI, a to samostatně nebo v kombinaci s jinými řešeními IKT včetně jiné platformy eFTI;

8)  „poskytovatelem služby eFTI“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která na základě smlouvy poskytuje službu eFTI dotčeným hospodářským subjektům;

9)  „dotčeným hospodářským subjektem“ jakýkoli provozovatel dopravy nebo logistiky nebo jakákoli jiná fyzická či právnická osoba, která je odpovědná za zpřístupnění regulačních informací příslušným orgánům v souladu s příslušným požadavkem na regulační informace;

10)  „pro člověka čitelným formátem“ způsob znázornění údajů v elektronické podobě, který může fyzická osoba použít jako zdroj informací bez jakéhokoliv dalšího zpracování;

11)  „strojově čitelným formátem“ způsob znázornění údajů v elektronické podobě, který lze použít k automatickému zpracování strojem;

12)  „subjektem posuzování shody“ subjekt posuzování shody ve smyslu čl. 2 bod 13 nařízení (ES) č. 765/2008, který je v souladu s uvedeným nařízením akreditován pro provádění posuzování shody platformy eFTI nebo poskytovatele služby eFTI.

KAPITOLA II

Regulační informace zpřístupněné elektronicky

Článek 4

Požadavky na dotčené hospodářské subjekty [pozm. návrh 23 se netýká českého znění]

1.  Pokud dotčené Dotčené hospodářské subjekty zpřístupňují regulační informace elektronicky. činí Činí tak na základě údajů zpracovaných certifikovanou platformou eFTI v souladu s článkem 8 a případně certifikovaným poskytovatelem služby eFTI v souladu s článkem 9. Regulační informace se zpřístupní ve strojově čitelném formátu a na žádost příslušného orgánu také v pro člověka čitelném formátu. [pozm. návrh 24]

Informace ve strojově čitelném formátu se zpřístupní pomocí ověřeného, interoperabilního a zabezpečeného připojení ke zdroji dat platformy eFTI. Dotčené hospodářské subjekty sdělí internetovou adresu, která umožňuje přístup k informacím, společně se všemi dalšími prvky nezbytnými k tomu, aby příslušnému orgánu umožnily konkrétně identifikovat regulační informace. [pozm. návrh 25]

Informace v pro člověka čitelném formátu se zpřístupní na místě na obrazovkách elektronických zařízení vlastněných dotčeným hospodářským subjektem nebo příslušnými orgány.

2.  Členské státy přijmou opatření, aby svým příslušným orgánům umožnily zpracovávat regulační informace zpřístupněné dotčenými hospodářskými subjekty ve strojově čitelném formátu podle odst. 1 druhého pododstavce v souladu s ustanoveními stanovenými Komisí podle článku 7.

Článek 5

Přijímání a poskytování regulačních informací příslušnými orgány [pozm. návrh 26]

Příslušné orgány členských států přijímají regulační informace zpřístupněné dotčenými hospodářskými subjekty v elektronické podobě v souladu s článkem 4.

Příslušné orgány členských států komunikují s dotčenými hospodářskými subjekty ohledně regulačních informací elektronicky. [pozm. návrh 27]

Článek 6

Důvěrné obchodní informace

Příslušné orgány, poskytovatelé služeb eFTI a dotčené hospodářské subjekty přijmou opatření, aby byla zajištěna důvěrnost obchodních informací zpracovávaných a vyměňovaných v souladu s tímto nařízením.

Článek 7

Společná sada údajů eFTI, postupy a pravidla pro přístup

Komise v prováděcích aktech Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, v nichž stanoví: [pozm. návrh 28]

a)  společnou sadu a dílčí sady údajů eFTI v souvislosti s příslušnými požadavky na regulační informace, včetně odpovídajících definic pro každý datový prvek zahrnutý do společné sady a dílčích sad údajů;

b)  společné postupy a podrobná pravidla včetně společných technických specifikací pro přístup příslušných orgánů k platformám eFTI a také včetně postupů pro zpracování regulačních informací zpřístupněných dotčenými hospodářskými subjekty v elektronické podobě;

ba)  společné postupy a podrobná pravidla pro potvrzení totožnosti každé fyzické nebo právnické osoby vydávající níže uvedené právně závazné prohlášení. [pozm. návrh 29]

Existující standardizované datové modely a soubory dat určené v mezinárodních úmluvách, jež jsou v Unii platné, se použijí jako referenční pro určení těchto společných údajů eFTI, postupů a pravidel pro přístup. [pozm. návrh 30]

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2. [pozm. návrh 31]

KAPITOLA III

PLATFORMY A SLUŽBY eFTI

ODDÍL 1

Požadavky na platformy a služby eFTI

Článek 8

Funkční požadavky na platformy eFTI

1.  Platformy eFTI se řídí obecnou zásadou technologické neutrality a interoperability. Platformy eFTI používané pro zpracování regulačních informací poskytují funkce, které zajistí, aby: [pozm. návrh 32]

a)  osobní údaje mohly musí být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679; [pozm. návrh 33]

b)  obchodní údaje mohly musí být zpracovávány v souladu s článkem 6; [pozm. návrh 34]

ba)  platformy eFTI a údaje, které obsahují, byly interoperabilní; [pozm. návrh 35]

c)  mohly být zřízeny jedinečné elektronické identifikační odkazy propojující zpracovávané údaje a fyzickou dodávku určené sady zboží, k níž se tyto údaje vztahují, a to od místa původu po místo určení, v souladu s podmínkami jediné přepravní smlouvy a bez ohledu na množství nebo počet nádob, balení nebo kusů nebo nákladního listu; [pozm. návrh 36]

d)  údaje mohly být zpracovávány výhradně na základě povoleného a ověřeného přístupu;

e)  všechny operace zpracování byly řádně zaznamenány s cílem umožnit přinejmenším identifikaci každé jednotlivé operace, fyzické či právnické osoby, která operaci provedla, a rozčlenění operací na jednotlivé datové prvky; pokud operace zahrnuje změnu nebo výmaz stávajícího datového prvku, původní datový prvek se uchová;

ea)  příslušné orgány mají bezprostřední přístup ke všem příslušným informacím, jak stanoví vnitrostátní či unijní právní předpisy, s cílem zajistit veřejný pořádek a dodržování právních aktů Unie, kterými se řídí přeprava zboží v souladu se třetí částí hlavou VI Smlouvy; [pozm. návrh 37]

f)  údaje mohly být archivovány a zůstaly přístupné po vhodnou dobu v souladu s příslušnými požadavky na regulační informace;

g)  údaje byly chráněny před zneužitím a krádeží;

h)  zpracovávané datové prvky odpovídaly společné sadě a dílčím sadám údajů eFTI a mohly být zpracovávány v kterémkoli úředním jazyce Unie nebo v dalším úředním jazyce v určitém členském státě. [pozm. návrh 38]

1a.  Zavádí se standardizovaný formát eFTI, který obsahuje všechny požadavky na regulační informace uvedené v části A přílohy 1 a všechny požadavky na regulační informace uvedené v části B přílohy 1, a to ve zvláštním a samostatném oddílu formátu eFTI vypracovaném členskými státy. [pozm. návrh 39]

2.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, v nichž stanoví podrobná pravidla pro požadavky stanovené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2. [pozm. návrh 40]

Článek 9

Požadavky na poskytovatele služeb eFTI

1.  Poskytovatelé služeb eFTI zajistí, aby:

a)  údaje byly zpracovávány pouze oprávněnými uživateli a na základě jasně definované uživatelské role a práv ke zpracování v rámci platformy eFTI v souladu s příslušnými požadavky na regulační informace;

aa)  údaje byly interoperabilní; [pozm. návrh 41]

b)  se údaje ukládaly a zůstaly přístupné po vhodnou dobu čtyři roky v souladu s příslušnými požadavky na regulační informace; [pozm. návrh 42]

c)  příslušné orgány měly okamžitý přístup k regulačním informacím týkajícím se nákladní přepravní operace zpracovávané pomocí jejich platformy eFTI, je-li tento přístup příslušným orgánům poskytnut dotčeným hospodářským subjektem; [pozm. návrh 43]

d)  údaje byly přiměřeně zabezpečené, a to i proti neoprávněnému nebo protiprávnímu zpracování a proti náhodné ztrátě, zničení či poškození.

2.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, v nichž stanoví podrobná pravidla pro požadavky stanovené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2. [pozm. návrh 44]

ODDÍL 3

Certifikace

Článek 10

Subjekty posuzování shody

1.  Subjekty posuzování shody jsou akreditovány podle nařízení (ES) č. 765/2008 pro účely provádění certifikace platforem eFTI a poskytovatelů služeb, jak je stanoveno v článcích 11 a 12 tohoto nařízení.

2.  Pro účely akreditace musí subjekt posuzování shody splňovat požadavky stanovené v příloze II.

3.  Členské státy vedou aktualizovaný seznam akreditovaných subjektů posuzování shody a platforem eFTI a poskytovatelů služeb eFTI certifikovaných těmito subjekty v souladu s články 11 a  12. Seznam veřejně zpřístupní na oficiálních internetových stránkách vlády. Seznam se pravidelně neprodleně aktualizuje pokaždé, když dojde ke změně informací v něm obsažených, a to nejpozději ke dni do 31. března května každého roku. [pozm. návrh 45]

4.  Ke dni 31. března května každého roku předloží členské státy Komisi seznamy uvedené v odstavci 3 společně s adresou internetových stránek, kde jsou tyto seznamy zveřejněny. Komise zveřejní odkazy na tyto internetové adresy na své oficiální internetové stránce. [pozm. návrh 46]

Článek 11

Certifikace platforem eFTI

1.  Na žádost vývojáře platformy eFTI posoudí subjekty posuzování shody soulad platformy eFTI s požadavky stanovenými v čl. 8 odst. 1. Je-li posouzení kladné, je vydáno osvědčení o shodě. Je-li posouzení zamítavé, subjekt posuzování shodyinformuje žadatele, proč platforma nesplňuje uvedené požadavky.

1a.   Certifikace se provádí nezávisle, aby se předešlo narušení hospodářské soutěže. Je třeba zajistit soulad s existujícími standardizovanými platformami určenými v mezinárodních úmluvách platných v Unii. [pozm. návrh 47]

1b.  Stávající systémy IT, které jsou v současné době využívány hospodářskými subjekty v odvětví dopravy k poskytování regulačních informací a které splňují funkční požadavky uvedené v čl. 8 odst. 1, musí být certifikovány jako platformy eFTI. [pozm. návrh 48]

2.  Subjekty posuzování shody vedou aktuální seznam certifikovaných platforem eFTI a platforem, které obdržely zamítavé posouzení. Aktualizovaný seznam se předává dotčeným příslušným orgánům pokaždé, když je vydáno osvědčení nebo zamítavé posouzení.

3.  Informace zpřístupněné příslušným orgánům pomocí certifikované platformy eFTI doprovází certifikační ochranná známka.

4.  Vývojář platformy eFTI zažádá o opětovné posouzení své certifikace, pokud byly technické specifikace přijaté prováděcími akty uvedenými v čl. 7 odst. 2 revidovány.

5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, aby doplnila toto nařízení o pravidla pro certifikaci, používání certifikační ochranné známky a obnovení certifikace platformy eFTI.

Článek 12

Certifikace poskytovatelů služeb eFTI

1.  Na žádost poskytovatele služeb eFTI posoudí subjekt posuzování shody soulad poskytovatele služeb eFTI s požadavky stanovenými v čl. 9 odst. 1. Je-li posouzení kladné, je vydáno osvědčení o shodě. Je-li posouzení zamítavé, subjekt posuzování shody informuje žadatele, proč poskytovatel nesplňuje uvedené požadavky.

2.  Subjekty posuzování shody vedou aktuální seznam certifikovaných poskytovatelů služeb eFTI a poskytovatelů, kteří obdrželi zamítavé posouzení. Aktualizovaný seznam se zpřístupní dotčeným příslušným orgánům pokaždé, když je vydáno osvědčení nebo zamítavé posouzení.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, aby doplnila toto nařízení o pravidla pro certifikaci poskytovatelů služeb eFTI.

Kapitola IV

PŘENESENÍ PRAVOMOCÍ A PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ

Článek 13

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 2, článku 7, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 11 odst. 5 a čl. 12 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. [pozm. návrh 49]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 2, článku 7, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 11 odst. 5 a čl. 12 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 50]

4.  Před přijetím aktu Akty v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy přijaté v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 s článkem 2 se použijí po uplynutí jednoho roku po jejich vstupu v platnost. [pozm. návrh 51]

4a.   Komise před přijetím aktu v přenesené pravomoci zajistí konzultace s dotčenými zúčastněnými stranami a jejich zastupujícími orgány na příslušných fórech, konkrétně prostřednictvím skupiny odborníků vytvořené rozhodnutím Komise C(2018) 5921 final ze dne 13.9.2018 („Fórum pro digitální dopravu a logistiku“). [pozm. návrh 52]

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 2, čl. 10 odst. 5 a čl. 11 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 14

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 53]

Kapitola V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Přezkum

1.  Komise provede hodnocení tohoto nařízení nejpozději do ... [pět let tři roky od data použitelnosti tohoto nařízení] a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. V tomto hodnocení přezkoumá zejména, zda je možné rozšířit oblast působnosti tohoto nařízení na určité informace, které si vyměňují podniky mezi sebou a které jsou nezbytné k prokázání toho, že jsou dodržovány příslušné požadavky uvedené v právních aktech Unie, kterými se řídí přeprava zboží v souladu s třetí částí hlavou VI Smlouvy. [pozm. návrh 54]

2.  Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné k vypracování této zprávy.

Článek 16

Sledování

Členské státy poskytnou Komisi jednou za dva roky a poprvé nejpozději do ... [dva roky od data použitelnosti tohoto nařízení] tyto informace:

1.  počet příslušných orgánů, které provedly opatření za účelem zajištění přístupu k informacím zpřístupněným dotčenými hospodářskými subjekty a jejich zpracování v souladu s čl. 4 odst. 2;

2.  počet dotčených hospodářských subjektů, které zpřístupnily regulační informace příslušným orgánům členského státu v souladu v souladu s čl. 4 odst. 1, rozdělený podle druhů dopravy.

Informace se poskytnou za každý rok spadající do období, o němž se podává zpráva.

Článek 17

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od ... [Úřad pro publikace: vložte datum čtyři tři roky od data vstupu tohoto nařízení v platnost]. [pozm. návrh 55]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

REGULAČNÍ INFORMACE SPADAJÍCÍ DO OBLASTI PŮSOBNOSTI TOHOTO NAŘÍZENÍ

Požadavky na regulační informace stanovené v právních předpisech Unie

Tabulka níže obsahuje požadavky na regulační informace vymezené v aktech Unie, kterými se stanoví podmínky pro přepravu zboží na území Unie v souladu s třetí částí hlavou VI Smlouvy, jakož i podmínky pro přepravu odpadů.

Právní předpis EU

Požadovaný údaj

nařízení Rady č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek

Úř. věst. 052 (16.8.1960, s. 1121)

směrnice Rady 92/106/EHS o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy

Úř. věst. L 368 (17.12.1992, s. 38)

[návrh COM(2017) 648 final – 2017/0290 (COD), kterým se mění směrnice 92/106/EHS]

nařízení (ES) č. 1072/2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy

Úř. věst. L 300 (14.11.2009, s. 72)

[návrh COM(2017)0281 final – 2017/0123 (COD), kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009 a nařízení (ES) č. 1072/2009]

prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti

Úř. věst. L 299 (14.11.2015, s. 1)

směrnice 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí

Úř. věst. L 260 (30.9.2008, s. 13)

Odkazy na ADR, RID, ADN(12)

nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů

Úř. věst. L 190 (12.7.2006, s. 1)

Jméno a adresa odesílatele

čl. 6 odst. 1

článek 3 (odkaz na článek 6 nařízení Rady č. 11)

 

Povaha a hmotnost zboží

čl. 6 odst. 1

článek 3 (odkaz na článek 6 nařízení Rady č. 11)

 

Místo a datum přijetí zboží k přepravě

čl. 6 odst. 1

článek 3 (odkaz na článek 6 nařízení Rady č. 11)

 

Místo, do kterého má být zboží dodáno

čl. 6 odst. 1

článek 3 (odkaz na článek 6 nařízení Rady č. 11)

 

Trasa, kterou se má jet, nebo vzdálenost, kterou je nutno urazit, pokud tyto faktory opravňují sazbu odlišnou od sazby běžně použitelné

čl. 6 odst. 1

článek 3 (odkaz na článek 6 nařízení Rady č. 11)

 

 

 

 

 

 

Případné hraniční přechody

čl. 6 odst. 1

článek 3 (odkaz na článek 6 nařízení Rady č. 11 ze dne 27. června 1960)

 

Železniční stanice nakládky a vykládky

článek 3

 

Přístavy nakládky a vykládky vnitrozemských vodních cest

článek 3

 

Námořní přístavy nakládky a vykládky

článek 3

 

Razítko vyznačené železničními nebo přístavními orgány v dotčených železničních stanicích nebo v přístavech na vnitrozemských vodních cestách či v námořních přístavech, když byla dokončena daná část cesty vykonaná po železnici nebo po vnitrozemských vodních cestách nebo po moři

článek 3

 

[Jméno, adresa, kontaktní údaje a podpis přepravce]

[čl. 3 odst. 2 písm. a) (kterým se nahrazuje článek 3 směrnice Rady 92/106/EHS)]

 

[Místo a datum, kde a kdy kombinovaná přepravní operace v Unii začíná]

[čl. 3 odst. 2 písm. b) (kterým se nahrazuje článek 3 směrnice Rady 92/106/EHS)]

 

[Jméno, adresa a další kontaktní údaje příjemce]

[čl. 3 odst. 2 písm. c) (kterým se nahrazuje článek 3 směrnice Rady 92/106/EHS)]

 

[Místo a datum, kde a kdy kombinovaná přepravní operace v Unii končí]

[čl. 3 odst. 2 písm. d) (kterým se nahrazuje článek 3 směrnice Rady 92/106/EHS)]

 

[Vzdálenost vzdušnou čarou mezi místem, kde kombinovaná přepravní operace začíná, a místem, kde kombinovaná přepravní operace v Unii končí]

[čl. 3 odst. 2 písm. e) (kterým se nahrazuje článek 3 směrnice Rady 92/106/EHS)]

 

 

 

 

 

[Popis trasy kombinované přepravní operace podepsaný přepravcem obsahující alespoň následující podrobnosti pro každý úsek, včetně každého druhu dopravy, jež představuje nesilniční úsek operace v Unii:

i) pořadí úseků (tj. první úsek, nesilniční úsek nebo konečný úsek);

ii) jméno, adresa a kontaktní údaje přepravce;

iii) druh dopravy a jeho pořadí v operaci]

 

 

[čl. 3 odst. 2 písm. f) (kterým se nahrazuje článek 3 směrnice Rady 92/106/EHS)]

 

 

 

 

 

[Identifikace přepravované intermodální nákladové jednotky]

[čl. 3 odst. 2 písm. g) (kterým se nahrazuje článek 3 směrnice Rady 92/106/EHS)]

 

 

 

 

 

[Pro výchozí úsek silniční dopravy:

i) místo překládky na nesilniční úsek;

ii) vzdálenost výchozího úseku silniční dopravy vzdušnou čarou mezi místem nakládky a prvním překládkovým terminálem;

iii) je-li výchozí silniční úsek dokončen, podpis přepravce potvrzující, že přepravní operace silničního úseku byla provedena]

[čl. 3 odst. 2 písm. h) (kterým se nahrazuje článek 3 směrnice Rady 92/106/EHS)]

 

 

 

 

 

[Pro konečný úsek silniční dopravy:

i) místo, kde je zboží převzato z nesilničního úseku (železnice, vnitrozemské vodní cesty nebo námořní doprava);

ii) vzdálenost konečného úseku silniční dopravy vzdušnou čarou mezi místem překládky a místem, kde kombinovaná přepravní operace v Unii končí)]

[čl. 3 odst. 2 písm. i) (kterým se nahrazuje článek 3 směrnice Rady 92/106/EHS)]

 

 

 

 

 

[Pro nesilniční úsek:

i) je-li nesilniční úsek dokončen, podpis přepravce (nebo přepravců v případě dvou či více nesilničních operací na nesilničním úseku) potvrzující, že přepravní operace na nesilničním úseku byla provedena;

ii) jsou-li dostupné, podpis nebo pečeť příslušných železničních nebo přístavních orgánů v příslušných dotčených terminálech (železniční stanice nebo přístav) podél operace nesilničního úseku potvrzující, že příslušná část nesilničního úseku byla dokončena]

[čl. 3 odst. 2 písm. j) (kterým se nahrazuje článek 3 směrnice Rady 92/106/EHS)]

 

 

 

 

 

Jméno, adresa a podpis odesílatele

čl. 8 odst. 3 písm. a)

[čl. 8 odst. 3 písm. a) (nejsou navrhovány žádné změny)]

 

Jméno, adresa a podpis podnikatele v silniční nákladní dopravě

čl. 8 odst. 3 písm. b)

[čl. 8 odst. 3 písm. b) (nejsou navrhovány žádné změny)]

 

Jméno a adresa příjemce; po dodání nákladu i jeho podpis a datum dodání

čl. 8 odst. 3 písm. c)

[čl. 8 odst. 3 písm. c) (nejsou navrhovány žádné změny)]

 

 

 

Místo a datum přejímky nákladu a místo určené pro dodání

čl. 8 odst. 3 písm. d)

[čl. 8 odst. 3 písm. d) (nejsou navrhovány žádné změny)]

 

 

 

Běžný popis nákladu a způsobu balení, v případě nebezpečných věcí pak jejich všeobecně známý popis, jakož i počet balení a jejich zvláštní označení a čísla

čl. 8 odst. 3 písm. e)

[čl. 8 odst. 3 písm. e) (nejsou navrhovány žádné změny)]

 

 

Hrubá hmotnost nákladu nebo jiné vyjádření jeho množství

čl. 8 odst. 3 písm. f)

[čl. 8 odst. 3 písm. f) (nejsou navrhovány žádné změny)]

 

 

Registrační značka motorového vozidla a návěsu

čl. 8 odst. 3 písm. g)

[čl. 8 odst. 3 písm. g) (nejsou navrhovány žádné změny)]

 

 

Jedinečný alfanumerický identifikátor schváleného agenta přidělený příslušným orgánem

příloha 6.3.2.6 písm. a)

 

 

Jedinečný identifikátor zásilky, například číslo leteckého nákladního listu vydaného tranzitním dopravcem nebo leteckého manifestu

příloha 6.3.2.6 písm. b)

 

 

Obsah zásilky (**)

příloha 6.3.2.6 písm. c)

 

 

Bezpečnostní status zásilky s údajem:

– „SPX“ označujícím bezpečnou zásilku pro letadla pro přepravu cestujících, letadla určená pouze pro přepravu nákladu a letadla určená pouze pro přepravu pošty, nebo

– „SCO“ označujícím bezpečnou zásilku jen pro letadla určená pouze pro přepravu nákladu a letadla určená pouze pro přepravu pošty, nebo

– „SHR“ označujícím bezpečnou zásilku pro letadla pro přepravu cestujících, letadla určená pouze pro přepravu nákladu a letadla určená pouze pro přepravu pošty v souladu s požadavky pro vysoké riziko

příloha 6.3.2.6 písm. d)

 

 

Důvod vydání bezpečnostního statusu s údajem:

– „KC“ označujícím zásilku obdrženou od známého odesílatele, nebo

– „AC“ označujícím zásilku obdrženou od stálého odesílatele, nebo

– „RA“ označujícím zásilku vybranou schváleným agentem, nebo

– použitý prostředek nebo metodu detekční kontroly, nebo

– důvody pro osvobození zásilky od detekční kontroly

příloha 6.3.2.6 písm. e)

 

 

Jméno osoby, která vydala bezpečnostní status, nebo rovnocenná identifikace, datum a čas vydání

příloha 6.3.2.6 písm. f)

 

 

Jedinečný identifikátor přidělený příslušným orgánem schválenému agentovi, který uznal bezpečnostní status udělený zásilce jiným schváleným agentem

příloha 6.3.2.6 písm. g)

 

 

Všeobecné údaje předepsané pro přepravní doklad

 

 

 

 

 

 

5.4.1.1.1

 

Všeobecné údaje vyžadované pro přepravu v tankerech

 

 

 

 

 

 

5.4.1.1.2 – pouze ADN

 

Zvláštní informace, jež musí být zahrnuty pro některé typy nebezpečných věcí nebo některé prostředky pro uzavření či v případě dopravního řetězce zahrnujícího různé druhy dopravy podle zvláštních ustanovení v kapitole 5.4 příslušných příloh k ADR, RID a ADN

 

 

 

 

 

 

5.4.1.1.3 až 5.4.1.1.21 – ADR a RID

5.4.1.1.3 až 5.4.1.1.22 – ADN

 

Dodatečné a zvláštní informace požadované pro některé třídy nebezpečných věcí

 

 

 

 

 

 

5.4.1.2

 

Bezpečné zboží

5.4.1.5

 

Certifikát kontejnerového balení

5.4.2

 

Písemné pokyny

 

 

 

 

 

 

5.4.3

 

Informace obsažené v oznámení pro přepravu odpadů, jež podléhají postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu podle článku 4 nařízení (ES) č. 1013/2006

 

 

 

 

 

 

 

příloha IA

Informace obsažené v průvodním dokladu pro přepravu odpadů, jež podléhají postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu podle článku 4 nařízení (ES) č. 1013/2006

 

 

 

 

 

 

 

příloha IB

Informace obsažené v doprovodném dokumentu pro přepravu odpadů, jež podléhají obecným požadavkům na informace článku 18 nařízení (ES) č. 1013/2006

 

 

 

 

 

 

 

příloha VII

Právní předpisy členských států

Tabulka níže uvádí příslušné vnitrostátní právní předpisy členských států, které se zabývají problematikou, již upravuje třetí část hlava VI Smlouvy, a které vyžadují poskytnutí informací zcela či zčásti shodných s informacemi stanovenými v bodě A této přílohy.

[Členský stát]

Právní předpisy

Požadovaný údaj

[Odkaz na právní předpisy]

[Odkaz na právní předpisy]

[…]

[Odkaz na právní předpisy]

[Požadovaný údaj stanovený v příslušném článku právního aktu]

[Odkaz na článek]

[Odkaz na článek]

 

 [Odkaz na článek]

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

[Požadovaný údaj stanovený v příslušném článku právního aktu]

[Odkaz na článek]

[Odkaz na článek]

[…]

 [Odkaz na článek]

[Členský stát]

Právní předpisy

Požadovaný údaj

[Odkaz na právní předpisy]

[Odkaz na právní předpisy]

[…]

[Odkaz na právní předpisy]

[Požadovaný údaj stanovený v příslušném článku právního aktu]

[Odkaz na článek]

[Odkaz na článek]

 

 [Odkaz na článek]

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

[Požadovaný údaj stanovený v příslušném článku právního aktu]

[Odkaz na článek]

[Odkaz na článek]

[…]

 [Odkaz na článek]

PŘÍLOHA II

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE OZNÁMENÝCH SUBJEKTŮ

1.  Pro účely oznámení musí subjekt posuzování shody splňovat požadavky stanovené v odstavcích 2 až 11.

2.  Subjekt posuzování shody musí být zřízen podle vnitrostátních právních předpisů některého členského státu a mít právní subjektivitu.

3.  Subjekt posuzování shody musí být třetí stranou nezávislou na organizaci nebo platformě eFTI či poskytovateli služeb platformy, které posuzuje.

Za tento subjekt může být považován subjekt patřící k hospodářskému sdružení nebo profesnímu svazu, které zastupují podniky zapojené do navrhování, výroby, dodávání, montáže, používání nebo údržby platformy eFTI nebo poskytovatele služeb platformy, jež tento subjekt posuzuje, pokud je prokázána jeho nezávislost a neexistence jakéhokoli střetu zájmů.

4.  Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody nesmí být konstruktéry, výrobci, dodavateli, osobami provádějícími instalaci, odběrateli, vlastníky, uživateli ani servisními osobami platformy eFTI ani poskytovatele služeb platformy, jež posuzují, ani zástupci jakékoli z těchto stran.

Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody se nesmějí přímo podílet na navrhování, výrobě nebo konstrukci, nabízení na trhu, instalaci, používání ani údržbě platformy eFTI ani poskytovatele služeb platformy, a rovněž nesmějí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí provádět žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek a integritu ve vztahu k činnostem v rámci posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou tyto osoby oznámeny. To platí zejména pro poradenské služby.

Subjekty posuzování shody musí zaručit, že činnosti jejich poboček nebo subdodavatelů neohrozí důvěrnost, objektivitu a nestrannost jejich činností posuzování shody.

5.  Subjekty posuzování shody a jejich pracovníci vykonávají činnosti posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované odborné způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činností posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.

6.  Subjekt posuzování shody musí být schopen plnit všechny úkoly posuzování shody, které mu ukládají články 12 a 13 a pro něž byl oznámen, ať už tyto úkoly plní subjekt posuzování shody sám, nebo jsou plněny jeho jménem a na jeho odpovědnost.

Subjekt posuzování shody musí mít vždy a pro každý postup certifikace, pro něž byl oznámen, k dispozici nezbytné:

a)  pracovníky s technickými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů posuzování shody;

b)  popisy postupů, podle nichž se posuzování shody provádí, aby byla zajištěna transparentnost těchto postupů a možnost jejich zopakování. Musí mít zavedenu náležitou politiku a postupy pro rozlišování mezi úkoly, jež plní jako oznámený subjekt, a dalšími činnostmi;

c)  postupy pro provádění činností, jež řádně zohledňují velikost, odvětví, strukturu podniků a míru složitosti dané technologie.

Subjekt posuzování shody musí mít prostředky nezbytné k řádnému plnění technických a administrativních úkolů spojených s činnostmi posuzování shody.

7.  Pracovníci odpovědní za plnění činností posuzování shody musí mít:

a)  dobrou technickou a odbornou přípravu zahrnující všechny činnosti posuzování shody, pro něž byl subjekt posuzování shody oznámen;

b)  uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět;

c)  náležitou znalost požadavků stanovených v článku 9 a porozumění těmto požadavkům;

d)  schopnost vypracovávat osvědčení o shodě, záznamy, protokoly a zprávy prokazující, že posouzení byla provedena.

8.  Musí být zaručena nestrannost subjektů posuzování shody, jejich nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za vykonávání úkolů posuzování shody.

Odměňování nejvyššího vedení a pracovníků subjektu posuzování shody, kteří provádějí posuzování shody, nesmí záviset na počtu provedených posouzení ani na výsledcích těchto posouzení.

9.  Subjekty posuzování shody uzavřou pojištění odpovědnosti za škodu, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za posuzování shody přímo odpovědný sám členský stát.

10.  Pracovníci subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při plnění svých úkolů podle článků 12 a 13 nebo podle jakéhokoli ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterým se provádějí, s výjimkou styku s příslušnými orgány členského státu, v němž vykonávají svou činnost. Vlastnická práva jsou chráněna.

11.  Subjekty posuzování shody se zúčastní příslušných normalizačních činností a příslušných regulačních činností, nebo zajistí, aby jejich pracovníci odpovědní za provádění úkolů posuzování shody byli o nich informováni.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 265.
(2)Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 265.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
(5)Evropský rámec interoperability – Strategie provádění, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (COM(2017)0134).
(6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
(7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(8)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(10)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(11)Úř. věst. C …
(12)Odkazy na ADR, RID a ADN je nutno chápat ve smyslu čl. 2 odst. 1, 2 a 3 směrnice 2008/68/ES. Čísla, na která se odkazuje, jsou čísla příslušných příloh ADR, RID a ADN.


Dobrovolná dohoda o partnerství mezi EU a Vietnamem o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví ***
PDF 122kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Vietnamskou socialistickou republikou o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví (10861/2018 – C8-0445/2018 – 2018/0272(NLE))
P8_TA(2019)0140A8-0083/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Vietnamskou socialistickou republikou o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví (10861/2018),

–  s ohledem na návrh Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Vietnamskou socialistickou republikou o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví (10877/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 3 prvním pododstavcem a odst. 4 ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem, písm. a) bodem (v) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0445/2018),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 12. března 2019(1) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0083/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Vietnamské socialistické republiky.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0141.


Dobrovolná dohoda o partnerství mezi EU a Vietnamem o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví (usnesení)
PDF 164kWORD 57k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Vietnamskou socialistickou republikou o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví (10861/2018 – C8-0445/2018 – 2018/0272M(NLE))
P8_TA(2019)0141A8-0093/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Vietnamskou socialistickou republikou pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (10861/2018),

–  s ohledem na návrh dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Vietnamskou socialistickou republikou pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (10877/2018) ze dne 9. října 2018,

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s prvními pododstavci čl. 207 odst. 3 a čl. 207 odst. 4 a v souladu s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0445/2018),

–  s ohledem na Rámcovou dohodu o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé(1),

–  s ohledem na návrh dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Vietnamskou socialistickou republikou,

–  s ohledem na návrh Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství(2) (nařízení FLEGT),

–  s ohledem na Komisí předložený návrh akčního plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (COM(2003)0251),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 28. června 2016 o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví (10721/2016),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky(3) (nařízení EU o dřevu),

–  s ohledem na zprávy Environmental Investigation Agency ze dne 31. května 2018 s názvem „Serial Offender: Vietnam’s continued imports of illegal Cambodian timber“(4) a ze dne 25. září 2018 s názvem „Vietnam in Violation: Action required on fake CITES permits for rosewood trade“(5),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN pro období 2015–2030,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu dosaženou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21),

–  s ohledem na bonnskou výzvu z roku 2011, tj. celosvětové úsilí obnovit 150 milionů hektarů odlesněné a znehodnocené půdy do roku 2020 a 350 milionu hektarů do roku 2030,

–  s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2012 nazvanou „Zelený uhlík, černý obchod: nezákonná těžba, daňové podvody a praní peněz ve světových tropických pralesích“(6),

–  s ohledem na úmluvy OSN proti trestné činnosti a korupci, včetně Úmluvy proti mezinárodnímu organizovanému zločinu a Úmluvy proti korupci,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 12. března 2019(7) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0093/2019),

A.  vzhledem k tomu, že Vietnam se v roce 2010 stal po Indonésii a Malajsii třetí asijskou zemí, která zahájila jednání o dobrovolné dohodě o partnerství pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví; vzhledem k tomu, že jednání byla dokončena v květnu 2017 a dohoda byla podepsána 19. října 2018;

B.  vzhledem k tomu, že cílem této dobrovolné dohody o partnerství je poskytnout právní rámec za účelem zajištění, aby veškeré dřevo a dřevařské výrobky dovážené z Vietnamu do EU, na něž se dobrovolná dohoda o partnerství vztahuje, byly získány zákonně; vzhledem k tomu, že účelem dobrovolných dohod o partnerství jsou zpravidla systémové změny v lesnictví, jejichž cílem je udržitelná správa lesů, vymýcení nezákonné těžby dřeva a podpora celosvětového úsilí o zastavení odlesňování a znehodnocování lesů;

C.  vzhledem k tomu, že Vietnam je v oblasti obchodu se dřevem významnou zemí a že jeho dřevozpracující odvětví zaměřené na vývoz je čtvrté největší na světě a usiluje o to, aby se stalo největším; vzhledem k tomu, že Vietnam je coby zpracovatelské centrum významným vývozcem dřevařských výrobků do EU, ale také do zemí v regionu, zejména do Číny a Japonska;

D.  vzhledem k tomu, že Vietnam je významným dovozcem dřeva a dřevařských výrobků, přičemž jeho továrny v roce 2017 zpracovaly zhruba 34 milionů krychlových metrů dřeva a dřevařských výrobků, z čehož bylo 25 % dovezeno a 75 % pocházelo z tuzemských pěstovaných lesů, které mnohdy vlastní a spravují drobní vlastníci; vzhledem k tomu, že hodnota dovozu v letech 2011–2017 vzrostla o 68 %; vzhledem k tomu, že Vietnam v posledních letech dosáhl významného pokroku při snižování odlesňování na jeho území a zvýšil podíl zalesněných oblastí z 37 % v roce 2005 na 41,65 % v roce 2018, a to včetně průmyslových lesů; vzhledem k tomu, že Vietnam vymáhá od roku 2016 zákaz těžby dřeva z domácích přírodních lesních porostů;

E.  vzhledem k tomu, že zeměmi, odkud pocházelo největší množství kulatiny a řeziva, byly Kamerun, USA a Kambodža a dalším významným dodavatelem byla Demokratická republika Kongo (DRK); vzhledem k tomu, že od roku 2015 je Kambodža druhým největším dodavatelem tropického dřeva do Vietnamu, a to i přes údajný zákaz(8) vývozu do Vietnamu; vzhledem k tomu, že mezi lety 2016–2017 byl zaznamenán 43% nárůst objemu a 40% zvýšení hodnoty vývozů z afrických zemí; vzhledem k tomu, že nevládní organizace s příslušnou odborností upozornily na to, že dřevo vyvážené z Kambodže a DRK by mělo být považováno za „vysoce rizikové“, přičemž surové dřevo se často dováží ze zemí, pro něž je příznačná slabá vláda, vysoká míra korupce a nebo probíhající konflikt a v nichž je velké riziko nezákonnosti při těžbě dřeva;

F.  vzhledem k tomu, že Kambodža má pátou nejvyšší míru odlesňování na světě, a že podle statistik OSN se zalesnění Kambodži snížilo ze 73 % v roce 1990 na 57 % v roce 2010;

G.  vzhledem k tomu, že na základě článku 3 vyhlášky č. 131 z 28. listopadu 2006 Kambodža zakazuje vývoz kulatiny, která nepochází z průmyslových porostů, neopracovaného řeziva, které nepochází z průmyslových porostů, a hraněného dřeva s tloušťkou a šířkou větší než 25 cm(9); vzhledem k tomu, že veškerý vývoz produktů ze dřeva pocházejícího z přírodního porostu z Kambodži je v zásadě považován za porušení kambodžského práva; vzhledem k tomu, že se na základě dobrovolné dohody o partnerství Vietnam zavázal, že bude vyvážet pouze dřevo, které bylo legálně vytěženo v souladu s vnitrostátními právními předpisy zdrojové země;

H.  vzhledem k tomu, že dobrovolnou dohodou o partnerství se země zavazuje zavést politiky za účelem zajištění, že do EU bude vyváženo pouze dřevo a dřevařské produkty ověřené jako zákonné(10); vzhledem k tomu, že Vietnam bude muset přijmout právní předpisy zavádějící systém zajištění zákonnosti dřeva (TLAS) a zavést nezbytné správní struktury a kapacity pro provádění a vymáhání svých závazků podle dobrovolné dohody o partnerství; vzhledem k tomu, že tato dobrovolná dohoda o partnerství se bude vztahovat na dřevo a dřevařské výrobky určené jak pro domácí, tak pro vývozní trhy, s výjimkou posledního kroku udělování licence FLEGT, která je v současné době určena pouze pro vývoz do EU;

I.  vzhledem k tomu, že se Vietnam zavázal k přijetí právních předpisů zajišťujících, že na jeho trh bude dováženo pouze zákonně získané dřevo(11) na základě povinností dovozců dřeva a dřevařských výrobků provádět hloubkovou kontrolu; vzhledem k tomu, že se Vietnam rovněž zavázal uznávat příslušné právní předpisy zemí těžby v rámci definice zákonnosti v souladu s dobrovolnou dohodou o partnerství;

J.  vzhledem k tomu, že prosazování této dohody o dobrovolném partnerství v regionu by mělo významnou úlohu při podpoře hospodářské integrace a plnění mezinárodních cílů v oblasti udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že uzavření nových dobrovolných dohod o partnerství, zejména s Čínou, která s Vietnamem sousedí a je významným hráčem ve dřevozpracujícími průmyslu, by umožnilo, aby se poskytly záruky, pokud jde o zákonnost a životaschopnost obchodu s dřevem a dřevařskými výrobky v tomto regionu;

K.  vzhledem k tomu, že teprve až Vietnam prokáže úplné provádění všech závazků podle dobrovolné dohody o partnerství(12) a zřídí kapacitu pro vymáhání souvisejících vnitrostátních právních předpisů, bude moci přistoupit k režimu licencí FLEGT EU; vzhledem k tomu, že o dřevu dováženém pod licencí FLEGT se předpokládá, že je zákonné v souladu s nařízením EU o dřevu; vzhledem k tomu, že přistoupení Vietnamu k režimu licencí FLEGT se schvaluje aktem v přenesené pravomoci;

L.  vzhledem k tomu, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem okamžikem vstupu v platnost liberalizuje obchod se dřevem a dřevařskými výrobky a na dovozy z Vietnamu se budou vztahovat obecné povinnosti provádět hloubkovou kontrolu podle nařízení EU o dřevě, dokud nezačne udělování licencí FLEGT(13);

1.  připomíná, že udržitelné a inkluzivní obhospodařování lesů má zásadní význam pro dosažení cílů stanovených v Agendě 2030 pro udržitelný rozvoj a v Pařížské dohodě;

2.  vyzývá EU, aby zajistila soulad dohody se všemi svými politikami, a to i v oblasti rozvoje, životního prostředí, zemědělství a obchodu;

3.  rozhodně podporuje postup FLEGT s Vietnamem vzhledem k roli země v odvětví zpracování dřeva; vítá podpis této dobrovolné dohody o partnerství, která má v zemi přinést kompletní reformu politiky s cílem odstranit nezákonně získané dřevo z dodavatelského řetězce vietnamských subjektů; vítá odhodlání Vietnamu a pokrok, kterého bylo dosud dosaženo, a je si vědom, že úplné provedení dobrovolné dohody o partnerství bude dlouhodobý proces, který s sebou přinese nejen přijetí celé řady právních předpisů (TLAS), ale také zajistí zavedení odpovídající správní kapacity pro provádění a vymáhání této dohody; připomíná, že udělování licencí FLEGT může být zahájeno pouze tehdy, až Vietnam prokáže připravenost svého systému TLAS; bere na vědomí, jaké výzvy představuje koordinace celostátní úrovně a úrovní provincií, která je nezbytná k náležitému a konzistentnímu vymáhání této dobrovolné dohody o partnerství v celí zemi, a žádá vládu Vietnamu, aby takovouto koordinaci zajistila;

4.  připomíná, že provádění dohody musí doplňovat závazky EU v oblasti ochrany životního prostředí a zajistit soulad se závazky, které jsou zaměřeny na předcházení masovému odlesňování;

5.  žádá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby na provádění této dobrovolné dohody o partnerství přidělily dostatečné lidské zdroje, včetně zajištění odpovídajících zdrojů pro delegaci EU v Hanoji, a také finanční prostředky prostředky pro Vietnam v rámci současných a budoucích nástrojů rozvojové spolupráce, které by byly specificky vyčleněny na provádění této dobrovolné dohody o partnerství; podněcuje Komisi a ESVČ k pomoci vietnamským orgánům a občanské společnosti, mimo jiné tím, že jim dají k dispozici satelitní snímky; žádá, aby EU směřovala své úsilí na posílení právního rámce a institucionální kapacity Vietnamu tím, že se zaměří na technické a hospodářské výzvy, které brání účinnému provádění a prosazování stávajících vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů;

6.  bere na vědomí závazky, které přijalo dřevařské odvětví Vietnamu a které se týkaly vymýcení nezákonně vytěženého dřeva z dodavatelských řetězců a zvýšení informovanosti o těchto otázkách; zdůrazňuje však, že klíčový význam má jak změna myšlení v tomto odvětví, tak důrazné vymáhání tohoto zákona; připomíná, že výskytem nezákonně vytěženého dřeva v dodavatelských řetězcích vzniká riziko, že bude poškozena pověst vietnamského zpracovatelského průmyslu;

7.  je si nicméně vědom, že Vietnam se v minulosti potýkal s významnými potížemi při boji s obchodováním s nezákonně získaným dřevem z Laosu a v posledních letech z Kambodži; má za to, že v takových případech jsou Vietnam a dodavatelské země za tento nezákonný obchod spoluodpovědné, jelikož vietnamské úřady, a to zejména na provinční úrovni, přijaly formální rozhodnutí, která porušují právní předpisy země těžby, jako je například uplatňování formálních dovozních kvót;

8.  vítá jako jeden z hlavních úspěchů dobrovolné dohody o partnerství závazek Vietnamu přijmout právní předpisy, které zajistí, že na jeho trh bude dováženo pouze zákonně získané dřevo, a to na základě povinnosti dovozců uplatňovat náležitou péči; připomíná, že povinnosti náležité péče by neměly být pouhým formálním zaškrtáváním políček, nýbrž by měly zahrnovat veškeré nutné kroky, jako je shromažďování informací, posuzování rizik a přijímání dodatečných opatření ke zmírnění jakýchkoliv zjištěných rizik s cílem snížit riziko na „zanedbatelné“, přičemž tato opatření by měla být vymáhána vnitrostátními orgány prostřednictvím důkladných a systematických kontrol jednotlivých podniků; poukazuje na výzvu, kterou je vymáhání povinností náležité péče prostřednictvím celních orgánů a která bude vyžadovat odpovídající školení; připomíná, že vietnamské orgány by měly přijmout systém náležité péče, který bude odpovídat systému podrobně popsanému v nařízení EU o dřevu, a zdůrazňuje, že je třeba, aby v příslušných právních předpisech týkajících se náležité péče byly stanoveny příspěvky nezávislých třetích stran; podněcuje vietnamské orgány k tomu, aby provádění auditu třetí stranou a veřejné vykazování ze strany společností učinily požadavky svého systému náležité péče a aby poskytly společnostem podporu při plnění jejich povinností a vyvarovaly se neúměrného zatížení dodavatelů dřeva do domácností, současně však nesmějí vznikat mezery;

9.  vyzývá vietnamskou vládu, aby stanovila odpovídající, odrazující a přiměřené tresty za porušování právních předpisů provádějících TLAS, které by v případě dovozu zahrnovaly úplný zákaz uvádění nezákonného dřeva na vietnamský trh a rovněž zabavení takového dřeva;

10.  vítá nezávislé hodnocení a mechanismus stížností a zpětné vazby a vyzývá vietnamské orgány, aby zajistily, že na ně bude odpovídajícím způsobem reagováno, a to v případě nutnosti i cestou účinného a odrazujícího donucovacího jednání; očekává, že tyto mechanismy budou fungovat naprosto transparentně a že budou napomáhat sdílení informací mezi občanskou společností a donucovacími orgány; vítá skutečnost, že se Vietnam zavázal k zajištění nezávislého sledování provádění dobrovolné dohody o partnerství ze strany organizací občanské společnosti, lesnických sdružení, podniků, odborových svazů, místních společenství a lidí žijících v lesních oblastech; zdůrazňuje zásadní důležitost toho, aby měli přístup k příslušným a aktuálním informacím, což jim umožní, aby v tomto procesu plnili svou úlohu a ještě více přispívali k důvěryhodnosti TLAS a jeho neustálému posilování; vítá závazek Vietnamu umožnit občanské společnosti přístup do národní databáze lesnictví a podněcuje vládu, aby předložila prováděcí právní předpisy k TLAS k veřejné konzultaci a vzala v potaz odezvu zpětnou vazbu, kterou obdrží;

11.  vítá zapojení organizací občanské společnosti do jednání o dobrovolné dohodě o partnerství i po nich a naléhavě vyzývá vietnamskou vládu, aby zajistila skutečná a plné zapojení všech zainteresovaných v průběhu celé prováděcí fáze i po ní pokrývající celou působnost dobrovolné dohody o partnerství, včetně kontrol dovozu, povinností náležité péče, klasifikačního systému organizací a inspekce podniků založené na rizicích a licencí FLEGT; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly zapojeny místní komunity, a to jak s ohledem na socioekonomické důvody, tak s cílem zajistit řádné uplatňování nového lesnického zákona a závazků v rámci dobrovolné dohody o partnerství;

12.  důrazně odsuzuje nezákonné obchodování se dřevem, k němuž dochází přes hranici s Kambodžou, a vyzývá orgány obou zemí, aby těmto nezákonným tokům neprodleně učinily úplnou přítrž, což je naprostou nutností, má-li úspěšně pokračovat proces provádění této dobrovolné dohody o partnerství ; naléhavě vyzývá vietnamské orgány, aby prošetřily, zbavily funkce a předaly spravedlnosti ty, kdo nesou odpovědnost za povolení a řízení nezákonného obchodu z Kambodže i odjinud; vítá rozhodnutí, které nedávno přijaly vietnamské orgány, a sice že bude povolen obchod se dřevem pouze prostřednictvím hlavních mezinárodních kanálů a že posílí kapacitu v oblasti vymáhání v boji proti nezákonnému obchodu; naléhavě žádá vietnamské orgány, aby dřevo z Kambodže okamžitě zařadily do kategorie „vysoce rizikové“ a zajistily, aby byly dodržovány kambodžské právní předpisy týkající se těžby a vývozu dřeva, a to v souladu se závazky vyplývajícími z dobrovolné dohody o partnerství; vyzývá obě země, aby rozvíjely a zlepšovaly dialog, přeshraniční spolupráci, výměnu obchodních údajů a informací a nabádá je k tomu, aby do zprostředkování tohoto dialogu zapojily EU; podněcuje Vietnam a Kambodžu, aby požádaly o podporu od Interpolu a společně pracovaly na účinných a dlouhodobých opatřeních k boji proti bující nezákonné těžbě a pašování dřeva do Vietnamu; vyzývá vietnamské orgány, aby uplatňovaly stejná opatření na dovoz z jiných dodavatelských zemí, u nichž vyvstávají nebo by mohly vyvstávat podobné obavy, a to zejména ze zemí afrických, jako je například DRK;

13.  zdůrazňuje, že je nutné se zabývat regionální dimenzí nezákonné těžby a dopravy, zpracování a obchodování s nezákonně získaným dřevem v rámci celého dodavatelského řetězce; žádá, aby byla tato regionální dimenze zahrnuta do procesu hodnocení dobrovolné dohody o partnerství v podobě posouzení toho, do jaké míry souvisí existence slabších systémů vymáhání v jiných zemích tohoto regionu s nárůstem vývozu z těchto zemí do EU;

14.  zdůrazňuje, že špatná správa věcí veřejných a korupce v odvětví lesnictví urychlují nezákonnou těžbu dřeva a zhoršování stavu lesů a že úspěch celé iniciativy FLEGT závisí také na tom, jak se bude dařit potírat podvody a korupci v celém dodavatelském řetězci obchodu se dřevem; naléhavě vyzývá vietnamskou vládu, aby jako konkrétní signál toho, že je Vietnam odhodlán v procesu provádění dobrovolné dohody o partnerství vyvinout veškerou snahu, usilovala o vymýcení všeobecně rozšířené korupce a zabývala se dalšími faktory, které tento obchod podněcují, zejména v souvislosti s celními a dalšími orgány, které budou při provádění a vymáhání dobrovolné dohody o partnerství hrát klíčovou úlohu; zdůrazňuje, že je třeba ukončit beztrestnost v odvětví lesnictví tím, že bude zajištěno, že porušení právních předpisů budou stíhána;

15.  vítá skutečnost, že vietnamská vláda nedávno přijala akční plán pro provádění dobrovolné dohody o partnerství, a vyzývá vládu, aby sledovala konkrétní, časově strukturovaný a měřitelný přístup; vítá skutečnost, že dne 1. ledna 2019 vstoupil v platnost nový zákon o lesnictví, který obsahuje zákaz dovozů nezákonně vytěženého dřeva do Vietnamu, a naléhavě vyzývá vietnamské orgány, aby tento zákaz vymáhaly a v případě nutnosti urychleně přijaly prováděcí opatření, a tím překlenuly období, než bude fungovat systém TLAS;

16.  vítá skutečnost, že byla do dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem zařazena ustanovení o udržitelném obhospodařování lesů, která tuto dohodu také propojují s dobrovolnou dohodou o partnerství; žádá Komisi, aby při provádění dohody o volném obchodu věnovala zvláštní pozornost obchodu se dřevem a s dřevařskými výrobky a aby pečlivě sledovala obchodní toky s cílem zajistit, aby další liberalizace obchodu nevytvářela další riziko nelegálního obchodu;

17.  žádá Komisi, aby každoročně podávala Parlamentu zprávu o pokroku, kterého Vietnam dosáhl při provádění dobrovolné dohody o partnerství, a to i v souvislosti s požadavky obsaženými v tomto usnesení, a o činnostech společného prováděcího výboru, aby bylo možno přijmout informované rozhodnutí, jakmile bude předložen návrh aktu v přenesené pravomoci povolujícího akceptování licencí FLEGT; vyzývá Komisi, aby uvažovala o tom, jak při příštím přezkumu zlepšit nařízení o režimu licencí FLEGT, aby na jeho základě bylo možno rychle reagovat na případy závažného porušení závazků vyplývajících z dobrovolné dohody o partnerství;

18.  žádá Komisi, aby pěstovala dialog se největšími dovážejícími zeměmi v tomto regionu, jako je Čína a Japonsko, a propagovala u nich nařízení EU o dřevu a aby v rámci dvoustranných vztahů s těmito zeměmi, včetně obchodních vztahů, ještě více jako prioritu prosazovala potřebu konkrétních řešení k zastavení nelegálního obchodu se dřevem, ve snaze vytvořit na rovné podmínky na globální úrovni, za nichž se bude tento problém řešit; podporuje Komisi v tom, aby co nejdříve zahájila jednání o dobrovolných dohodách o partnerství se zeměmi sousedícími s Vietnamem, jakmile budou splněny nezbytné podmínky, a zdůrazňuje důležitost dobrovolných dohod o partnerství v rámci procesu FLEGT u budoucích nástrojů v oblasti rozvoje a spolupráce; vyzývá Komisi, aby zavedla nástroje k usnadnění výměny osvědčených postupů mezi Vietnamem a jinými zeměmi, které již s EU uzavřely dohody o dobrovolném partnerství;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států, Vietnamské socialistické republiky a Kambodžského království.

(1) Úř. věst. L 329, 3.12.2016, s. 8.
(2) Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 1.
(3) Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23.
(4) https://eia-international.org/wp-content/uploads/eia-serial-offender-web.pdf
(5) https://eia-international.org/report/vietnam-violation-action-required-fake-cites-permits-rosewood-trade/
(6) Nellemann, C., Program Interpolu v oblasti trestných činů proti životnímu prostředí (eds). 2012. Green Carbon, Black Trade: Illegal Logging, Tax Fraud and Laundering in the Worlds Tropical Forests (Zelený uhlík, černý obchod: nezákonná těžba, daňové podvody a praní peněz ve světových tropických pralesích). Posouzení rychlé reakce. Program OSN pro životní prostředí, GRIDArendal, http://wedocs.unep.org/bitstream/handle/20.500.11822/8030/Green%20carbon%20Black%20Trade_%20Illegal %20logging.pdf?sequence=5&isAllowed=y
(7) Přijaté texty, P8_TA(2019)0140.
(8) https://www.phnompenhpost.com/national/despite-ban-timber-exports-vietnam-nearing-2016-total
(9) https://eia-international.org/wp-content/uploads/eia-serial-offender-web.pdf, p. 6.
(10) Dobrovolná dohoda o partnerství pokrývá všechny hlavní produkty vyvážené do EU, zejména pět povinných dřevařských výrobků stanovených nařízením o FLEGT z roku 2005 (kulatina, řezivo, železniční pražce, překližované desky a dýhované desky) a také zahrnuje řadu dalších dřevařských výrobků, jako jsou dřevěné štěpky, parketové podlahy, třískové desky a dřevěný nábytek. Dobrovolná dohoda o partnerství se vztahuje na vývozy do všech třetích zemí, avšak režim licencí se, minimálně zpočátku, vztahuje pouze na vývozy do EU.
(11) Podle čl. 2 písm. j) dobrovolné dohody o partnerství se „ „zákonně získaným dřevem“ (dále rovněž označovaným jako „zákonné dřevo“)“ rozumí „výrobky ze dřeva vytěženého nebo dovezeného a získaného v souladu s právními předpisy Vietnamu uvedenými v příloze II a dalšími příslušnými ustanoveními této dohody a v případě dováženého dřeva se tím rozumí výrobky ze dřeva vytěženého, získaného a vyvezeného v souladu s příslušnými právními předpisy země těžby a postupy popsanými v příloze V“.
(12) Připravenost systému TLAS, pokud jde o udělování licencí FLEGT, bude nejprve posouzena společně EU a Vietnamem. Pouze pokud se obě strany shodnou, že systém je dostatečně spolehlivý, bude udělování licencí možné zahájit.
(13) Čl. 13.8 odst. 2 písm. a): „[každá strana] podněcuje podporu obchodu s lesními produkty z udržitelně obhospodařovaných lesů a těženými v souladu s vnitrostátními právními předpisy v zemi původu vytěženého dřeva; mezi opatření přijatá v tomto ohledu může patřit i uzavření dobrovolné dohody o partnerství o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví („FLEGT“)“.


Protokol o změně Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat ***
PDF 120kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly Protokol o změně Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (10923/2018 – C8-0440/2018 – 2018/0238(NLE))
P8_TA(2019)0142A8-0070/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10923/2018),

–  s ohledem na Protokol o změně Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (ETS č. 108) (CETS č. 223),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 16 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0440/2018),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0070/2019),

1.  uděluje souhlas s návrhem rozhodnutí Rady;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.


Oprávnění členských států k tomu, aby se staly smluvními stranami Úmluvy Rady Evropy o komplexním přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích ***
PDF 125kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se členské státy v zájmu Evropské unie opravňují k tomu, aby se staly smluvními stranami Úmluvy Rady Evropy o komplexním přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích (CETS č. 218) (12527/2018 – C8-0436/2018 – 2018/0116(NLE))
P8_TA(2019)0143A8-0080/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12527/2018),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o komplexním přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích (CETS č. 218),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 87 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v a čl. 218 odst. 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0436/2018),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/348/SVV ze dne 25. dubna 2002 o bezpečnosti v souvislosti s fotbalovými zápasy mezinárodního rozměru(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 o integrovaném přístupu k politice v oblasti sportu: řádná správa, dostupnost a integrita(2),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0080/2019),

1.  uděluje souhlas s návrhem rozhodnutí Rady;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. L 121, 8.5.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 2.


Protokol, kterým se mění Dohoda o námořní dopravě mezi EU a Čínou (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 121kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se mění Dohoda o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii, jménem Evropské unie a členských států (05083/2015 – C8-0022/2019 – 2014/0327(NLE))
P8_TA(2019)0144A8-0168/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05083/2015),

–  s ohledem na návrh protokolu, kterým se mění Dohoda o námořní dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a vládou Čínské lidové republiky na straně druhé (05880/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 100 odst. 2 a článkem 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0022/2019),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0168/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Čínské lidové republiky.


Evropsko-středomořská dohoda mezi EU a Egyptem (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 120kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Egyptskou arabskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (10219/2016 – C8-0135/2017 – 2016/0121(NLE))
P8_TA(2019)0145A8-0025/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10219/2016),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Egyptskou arabskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (10221/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8‑0135/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0025/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením Protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Egyptské arabské republiky.


Uzavření dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Turkmenistánem
PDF 155kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, jménem Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (12183/1/2011 – C8-0059/2015 – 1998/0031R(NLE))
P8_TA(2019)0146A8-0072/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (12183/1/2011),

–  s ohledem na návrh dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé (12288/2011),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou Rada předložila v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, články 207, 209 a čl. 218 odst. 6 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s čl. 101 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (C8-0059/2015),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o regionu Střední Asie, zejména usnesení ze dne 20. února 2008 o strategii EU pro Střední Asii(1), ze dne 15. prosince 2011 o stavu provádění strategie EU pro Střední Asii(2), ze dne 13. dubna 2016 o provádění a přezkumu strategie EU pro Střední Asii(3) ze dne 22. dubna 2009 o prozatímní dohodě o obchodu s Turkmenistánem(4), a ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie(5),

–  s ohledem na Prozatímní dohodu z roku 1999 o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, kterou uzavřela Rada dne 27. července 2009 (5144/1999), a na pravidelné schůze smíšeného výboru zřízeného na základě této dohody,

–  s ohledem na memorandum o porozumění v oblasti energetiky podepsané mezi Evropskou unií a Turkmenistánem v květnu 2008,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, jichž je Turkmenistán smluvní stranou,

–  s ohledem na každoročně probíhající dialog mezi EU a Turkmenistánem, který se týká oblasti lidských práv,

–  s ohledem na závazek přijatý místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v jejím dopise zaslaném Výboru pro zahraniční věci dne 16. prosince 2015, který obsahoval aspekty uvedené v odstavci 3 tohoto návrhu,

–  s ohledem na dopis místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který zaslala předsedovi Výboru pro zahraniční věci dne 5. července 2018 a ve kterém vyjádřila svou podporu dohodě o partnerství a spolupráci s Turkmenistánem,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na průběžnou zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0072/2019),

A.  vzhledem k tomu, že Střední Asie je regionem, v němž je Evropská unie stále aktivnější;

B.  vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o partnerství a spolupráci s Turkmenistánem bylo zahájeno v roce 1997 a tato dohoda byla podepsána v roce 1998; vzhledem k tomu, že 14 členských států z původních 15 signatářů k dnešnímu dni dohodu o partnerství a spolupráci ratifikovalo (posledním zbývajícím státem je Spojené království); vzhledem k tomu, že Turkmenistán ratifikoval tuto dohodu v roce 2004; vzhledem k tomu, že přístup k dohodě o partnerství a spolupráci těch členských států, které přistoupily k EU po podpisu dohody, je předmětem zvláštního protokolu a ratifikačního postupu;

C.  vzhledem k tomu, že plně ratifikovaná dohoda o partnerství a spolupráci bude uzavřena na počáteční období 10 let a poté bude každoročně obnovována, což poskytne EU možnost dohodu vypovědět, pokud by vznikly vážné pochybnosti o dodržování lidských práv nebo pokud by byla jinak závažným způsobem porušována; vzhledem k tomu, že smluvní strany mohou dohodu o partnerství a spolupráci pozměnit, aby se zohlednil nový vývoj;

D.  vzhledem k tomu, že Rada v dubnu 2009 s Evropským parlamentem konzultovala ohledně prozatímní dohody o obchodu s Turkmenistánem v rámci volitelného, právně nezávazného postupu;

E.  vzhledem k tomu, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) stanovily kritéria pro měření pokroku dosaženého v Turkmenistánu a kritéria pro pokračování ve spolupráci v souladu s mezinárodně uznávanými normami v oblasti právního státu, řádné správy věcí veřejných a lidských práv;

F.  vzhledem k tomu, že dlouhodobým cílem pro Turkmenistán by mělo být i nadále dodržování demokracie a základních a lidských práv a dodržování zásad tržního hospodářství, jež představují základní ustanovení prozatímní dohody o obchodu (jak je uvedeno v článku 1 této dohody a v článku 2 dohody o partnerství a spolupráci); vzhledem k tomu, že lze uplatnit jednostranné pozastavení uplatňování dohody v případě, že některá ze stran tato ustanovení poruší;

G.  vzhledem k tomu, že po zvážení návrhu doporučení pro udělení souhlasu Parlamentu s uzavřením dohody o partnerství a spolupráci a přiloženého návrhu zprávy ze dne 8. května 2015 obsahujícího návrh usnesení se Výbor pro zahraniční věci dne 24. května 2016 rozhodl dočasně pozastavit postup do doby, kdy bude možné učinit závěr, že bylo dosaženo dostatečného pokroku, pokud jde o dodržování lidských práv a zásad právního státu, a rozhodl se, že zahájí stávající prozatímní postup;

H.  vzhledem k tomu, že zachování platnosti kritérií týkajících se pokroku v oblasti lidských práv v Turkmenistánu, jak je formuloval Parlament ve svých předchozích usneseních, má klíčový význam pro zásadovou a soudržnou politiku EU pro vztahy s touto zemí;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 Turkmenistán přijal vnitrostátní akční plán v oblasti lidských práv na období 2016–2020, který byl vypracován s pomocí Rozvojového programu OSN v roce 2013;

J.  vzhledem k tomu, že Turkmenistán uzavřel mezinárodní dohody, jako jsou Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR), Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESR) a úmluvy MOP;

1.  žádá Radu, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby neprodleně stanovily následující krátkodobá kritéria pro měření udržitelného pokroku, jehož dosáhly turkmenské státní orgány, na základě doporučení OSN, OBSE a EBRD, a předtím, než udělí svůj souhlas s uzavřením dohody o partnerství a spolupráci:

Politický systém, právní stát a řádná správa věcí veřejných

Lidská práva a základní svobody

   i) jasné rozdělení výkonných, legislativních a soudních pravomocí a mimo jiné zajištění a zabezpečení skutečného zapojení obyvatelstva do rozhodovacích procesů státu, včetně konzultace s mezinárodními odborníky, jako je Benátská komise Rady Evropy a Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR), ohledně souladu ústavy Turkmenistánu s těmito demokratickými zásadami, a prokazatelná vůle Turkmenistánu zvážit doporučení těchto organizací týkající se reforem;
   ii) odstranění omezení týkajících se registrace a činnosti nevládních organizací;
   iii) provedení závazků přijatých turkmenskou vládou v jejím vnitrostátním akčním plánu v oblasti lidských práv na období 2016–2020;
   iv) ukončení tajného zadržování osob a jejich násilného mizení, ukončení nucené práce a mučení a zveřejnění informací o osudu a místě pobytu zmizelých osob, díky nimž by jejich rodiny mohly zůstat v kontaktu se zadržovanými osobami; uznání existence politických vězňů turkmenskými orgány a umožnění neomezeného přístupu do země mezinárodním organizacím a nezávislým pozorovatelům, včetně Mezinárodního výboru Červeného kříže;
   v) zajištění neomezeného přístupu k různým zdrojům informací, a zejména zajištění toho, aby lidé měli přístup k alternativním zdrojům informací, včetně mezinárodních komunikačních zařízení, a směli vlastnit telekomunikační zařízení, jako jsou soukromé satelitní přijímače nebo cenově dostupné internetové připojení;
   vi) ukončení pronásledování a zastrašování nezávislých novinářů a občanské společnosti a aktivistů v oblasti lidských práv žijících v zemi nebo v zahraničí i jejich rodinných příslušníků; zaručení svobody projevu a shromažďování;
   vii) umožnění návštěv OSN a mezinárodních a regionálních organizací na ochranu lidských práv, které o takovéto návštěvy požádaly a stále neobdržely žádnou odpověď;
   vii) ukončení neoficiálního a svévolného systému zákazu cestování a zajištění toho, aby osoby, jimž bylo upřeno právo vycestovat do zahraničí, mohly svobodně cestovat;

2.  žádá Radu, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zohlednily následující dlouhodobá doporučení k dosažení udržitelného a věrohodného pokroku:

Politický systém, právní stát a řádná správa věcí veřejných

Lidská práva a základní svobody

   i) dodržování zásad politického pluralismu a demokratické odpovědnosti s řádně fungujícími politickými stranami a dalšími organizacemi bez jakéhokoli vměšování;
   ii) soustavné provádění reforem na všech úrovních v souladu s cíli OSN týkajícími se udržitelného rozvoje a ve všech oblastech státní správy, především v oblasti soudnictví a prosazování práva;
   iii) silné a účinné záruky proti korupci na vysoké úrovni, praní špinavých peněz, organizovanému zločinu a obchodu s drogami;
   iv) plné provedení zákona o zákazu dětské práce;
   v) celkové respektování pokojného a legitimního výkonu práva na svobodu projevu, svobodu shromažďování a svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení;
   vi) obecná svoboda pohybu uvnitř země i v zahraničí;

3.  zdůrazňuje, že je nutné, aby Evropský parlament pečlivě sledoval a monitoroval vývoj v Turkmenistánu a provádění všech částí dohody o partnerství a spolupráci, jakmile vstoupí v platnost; vyzývá v této souvislosti místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zavedla a veřejně se zavázala k uplatňování mechanismu pro sledování lidských práv, což umožní Parlamentu být náležitě informován Evropskou službou pro vnější činnost o provádění dohody o partnerství a spolupráci, jakmile vstoupí v platnost, a zejména o naplňování jejích cílů a souladu s článkem 2, aby mohl reagovat na vývoj situace na místě v případě zdokumentovaného a prokázaného závažného porušení lidských práv; zdůrazňuje, že mechanismus umožňuje pozastavení dohody o partnerství a spolupráci, pokud takový případ nastane, a vítá v tomto ohledu dopis místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zaslaný Výboru pro zahraniční věci dne 16. prosince 2015, který obsahuje tyto cíle:

   i) zajištění řádného informování Evropského parlamentu o provádění těch ustanovení dohody o partnerství a spolupráci, které se týkají lidských práv a demokratizace, včetně zajištění přístupu k příslušným informacím o vývoji situace v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, a zajištění včasného podávání vyžádaných zpráv Parlamentu před konáním i po konání schůzí Rady pro spolupráci v souladu s platnými pravidly ochrany důvěrných informací;
   ii) těsnější interakce s Evropským parlamentem a občanskou společností v souvislosti s přípravou každoročních dialogů o lidských právech a podáváním zpráv;
   iii) konzultace s Evropským parlamentem během přípravy aktualizace strategie EU pro Turkmenistán v oblasti lidských práv;

4.  vítá oznámení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku z listopadu 2018 týkající se zřízení plnohodnotné delegace EU v Ašchabatu; zdůrazňuje, že nová delegace by měla vypracovat vzájemně prospěšnou strategii spolupráce přizpůsobenou podmínkám a požadavkům rozvoje Turkmenistánu, měla by monitorovat situaci v zemi, včetně porušování lidských práv a jednotlivých případů vzbuzujících obavy, měla by zahájit dialog s rozmanitými turkmenskými politickými, sociálními a hospodářskými aktéry, měla by umožnit diplomacii na místě a měla by zlepšit řízení projektů financovaných nástroji EU pro financování vnější činnosti a dohled nad nimi;

5.  závěrem uvádí, že zváží udělení svého souhlasu, jakmile bude mít za to, že doporučení uvedená v odstavcích 1 a 3 byla náležitě vzata v potaz Komisí, Radou, místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a turkmenskými státními orgány;

6.  pověřuje svého předsedu, aby požadoval od Rady, Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby pravidelně poskytovaly Parlamentu důležité informace o situaci v Turkmenistánu;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce a vládě a parlamentu Turkmenistánu.

(1) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 49.
(2) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 91.
(3) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 119.
(4) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 20.
(5) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107.


Prováděcí rozhodnutí o zahájení automatizované výměny údajů o DNA ve Spojeném království *
PDF 119kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o zahájení automatizované výměny údajů o DNA ve Spojeném království (13123/2018 – C8-0474/2018 – 2018/0812(CNS))
P8_TA(2019)0147A8-0092/2019

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (13123/2018),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0164/2018),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti(1), a zejména na článek 33 uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0092/2019),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.


Výměna informací o státních příslušnících třetích zemí a Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) ***I
PDF 134kWORD 47k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV (COM(2016)0007 – C8-0012/2016 – 2016/0002(COD))
P8_TA(2019)0148A8-0219/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0007),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 82 odst. 1 druhý pododstavec písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0012/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0219/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/884.)


Centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (systém ECRIS-TCN) ***I
PDF 134kWORD 57k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříků trestů (systém ECRIS-TCN) a mění nařízení (EU) č. 1077/2011 (COM(2017)0344 – C8-0217/2017 – 2017/0144(COD))
P8_TA(2019)0149A8-0018/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0344),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 82 odst. 1 druhý pododstavec písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0217/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0018/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/816.)


Program Evropský sbor solidarity ***I
PDF 356kWORD 110k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušuje [nařízení o Evropském sboru solidarity] a nařízení (EU) č. 375/2014 (COM(2018)0440 – C8-0264/2018 – 2018/0230(COD))
P8_TA(2019)0150A8-0079/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0440),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 165 odst. 4, 166 odst. 4 a 214 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu  se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0264/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Rozpočtového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0079/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušuje [nařízení o Evropském sboru solidarity] a nařízení (EU) č. 375/2014

P8_TC1-COD(2018)0230


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4, čl. 166 odst. 4 a čl. 214 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Evropská unie je založena na solidaritě mezi svými občany a mezi svými členskými státy. Tato společná hodnota, která je zakotvena v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, určuje její působení a vytváří nezbytnou jednotu při hledání východisek ze současných i budoucích společenských problémů, s jejichž řešením jsou mladí Evropané ochotni pomoci prostřednictvím projevů solidarity v praxi. [pozm. návrh 1]

(1a)   Vzhledem k prudkému nárůstu počtu humanitárních krizí a mimořádných událostí na celém světě je potřeba zvýšit solidaritu mezi členskými státy a třetími zeměmi postiženými krizemi vyvolanými člověkem nebo přírodními katastrofami a zároveň usilovat o posílení podpory solidarity a zviditelnění humanitární pomoci u občanů Unie. [pozm. návrh 2]

(1b)  Humanitární pomoc se zakládá na zásadách nestrannosti, neutrality a nediskriminace, které jsou zakotveny v mezinárodním humanitárním právu a v právu Unie. Humanitární pomoc zajišťuje naléhavou pomoc založenou na potřebách a zaměřuje se na ochranu životů, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování, zachování lidské důstojnosti a na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva při člověkem vyvolaných nebo přírodních katastrofách. Nedílnou součástí humanitární pomoci je také snižování rizika katastrof a zvyšování připravenosti prostřednictvím budování kapacit a odolnosti. [pozm. návrh 3]

(2)  Zpráva o stavu Unie ze dne 14. září 2016 zdůraznila potřebu investovat do mladých lidí a oznámila zavedení Evropského sboru solidarity, který bude vytvářet pro mladé lidi v celé Unii příležitosti smysluplně pomáhat společnosti, projevovat solidaritu a rozvíjet vlastní dovednosti, čímž mladí lidé získají nejen pracovní, ale i neocenitelné lidské zkušenosti.

(3)  Ve svém sdělení nazvaném „Evropský sbor solidarity“ ze dne 7. prosince 2016(6) zdůraznila Komise potřebu upevnit základy pro solidární činnosti v celé Evropě, poskytnout mladým lidem více příležitostí a lepší příležitosti k solidárním činnostem pokrývajícím široké spektrum oblastí a podpořit vnitrostátní, regionální a lokální aktéry v jejich úsilí o řešení různých problémů a krizí. Tímto sdělením byla zahájena první fáze Evropského sboru solidarity, čímž bylo spuštěno osm různých programů EU nabízejících dobrovolnickou činnost, stáže nebo pracovní příležitosti pro mladé lidi v celé Unii. [pozm. návrh 4]

(4)  Článek 2 Smlouvy o Evropské unii zdůrazňuje solidaritu jak jednu z hlavních zásad Evropské unie. Na tuto zásadu odkazuje také čl. 21 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii jako na jednu ze základních zásad vnější činnosti EU.

(4a)  V kontextu tohoto nařízení se solidaritou rozumí smysl pro odpovědnost každého jednotlivce vůči všem ostatním a závazek vůči obecnému dobru, jenž se projeví v konkrétních činech bez očekávání protislužby. [pozm. návrh 5]

(4b)   Důležitým projevem solidarity je pomoc obyvatelstvu a komunitám mimo Unii, které se potýkají s katastrofami nebo které jsou zvláště ohroženy katastrofami a potřebují humanitární pomoc vycházející ze základních zásad neutrality, lidskosti, nezávislosti a nestrannosti. [pozm. návrh 6]

(4c)   Dobrovolní účastníci a organizace provádějící akce v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci by se měli řídit zásadami stanovenými v Evropském konsensu o humanitární pomoci. [pozm. návrh 7]

(4d)  Je nutné dále rozvíjet solidaritu s oběťmi krizí a katastrof v třetích zemích a zvyšovat mezi občany Unie povědomí o humanitární pomoci a dobrovolnictví obecně a současně zvyšovat jejich viditelnost jakožto celoživotních aktivit. [pozm. návrh 8]

(4e)  Unie a členské státy se zavázaly uskutečňovat v rámci své vnitřní i vnější činnosti Agendu Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje. [pozm. návrh 9]

(4f)  Ve svých závěrech ze dne 19. května 2017 o naplňování vazeb mezi humanitární a rozvojovou oblastí v praxi Rada uznala, že je třeba posilovat odolnost lepší provázaností humanitární pomoci a rozvojové spolupráce a dále v praxi posílit propojení mezi doplňkovými přístupy k humanitární pomoci, rozvojové spolupráci a předcházení konfliktů. [pozm. návrh 10]

(5)  Mladým lidem by měly být poskytovány snadno dostupné, inkluzivní a smysluplné příležitosti k účasti na solidárních činnostech, které jim umožní vyjádřit odhodlání pracovat ku prospěchu komunit, získávat přitom užitečné zkušenosti, znalosti, dovednosti a kompetence pro osobní, společenský, občanský a profesní rozvoj a pro rozvoj v oblasti vzdělání, a dosáhnout tak lepšího uplatnění na trhu práce. Tyto činnosti by měly rovněž podporovat mobilitu mladých dobrovolníků, stážistů a pracovníků, jakož i multikulturní výměny. [pozm. návrh 11]

(6)  Solidární činnosti, které budou mladým lidem nabízeny, by se měly vyznačovat vysokou kvalitou; v tom smyslu, že jejich cílem by měly reagovat na mělo být řešit nenaplněné společenské potřeby, zvyšovat solidaritu a přispívat k posilování komunit a demokratické účasti. Měly by poskytovat mladým lidem možnost získat cenné znalosti, dovednosti a kompetence. Měly by být pro mladé lidi finančně dostupné a být prováděny v bezpečných, inkluzivních a zdravotně nezávadných podmínkách. Je třeba podporovat dialog s místními a regionálními orgány a evropskými sítěmi, které se specializují na naléhavé sociální problémy, s cílem co nejlépe určit nenaplněné potřeby společnosti a zajistit program zaměřený na potřeby. Solidární činnosti by neměly mít negativní dopad na stávající pracovní místa nebo stáže a měly by přispívat k posílení závazků podniků v rámci společenské odpovědnosti, aniž by je nahrazovaly. [pozm. návrh 12]

(7)  Evropský sbor solidarity poskytuje jednotné kontaktní místo pro solidární činnosti napříč Unií i mimo ni. Měl by být zajištěn soulad a doplňkovost s ostatními příslušnými politikami a programy Unie. Evropský sbor solidarity by měl stavět na silných stránkách a synergii předchozích i stávajících programů, k nimž patří zejména Evropská dobrovolná služba(7) a iniciativa Humanitární dobrovolníci EU(8). Doplňuje rovněž úsilí členských států zaměřené na podporu mladých lidí a usnadňování jejich přechodu ze škol do pracovního procesu v souladu se zárukami systémy, jako jsou záruky pro mladé lidi, jimž za tímto účelem – formou stáží nebo pracovních míst v oblastech spojených se solidaritou v rámci příslušného členského státu nebo v zahraničí – poskytne další příležitosti, jak se začít uplatňovat na trhu práce. Je zajištěna také doplňkovost se stávajícími sítěmi na úrovni Unie, které se vztahují k činnostem spadajícím pod Evropský sbor solidarity a k nimž patří evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti, EURES a Eurodesk a příslušné organizace občanské společnosti, včetně sociálních partnerů a sítí zastupujících mladé lidi a dobrovolníky. Dále by měla být zajištěna doplňkovost stávajících souvisejících režimů, a to zejména vnitrostátních solidárních režimů, jako jsou dobrovolnictví, civilní služby a režimů režimy mobility pro mladé lidi, s Evropským sborem solidarity, přičemž v příslušných případech by měly být využity osvědčené postupy, a to s cílem vzájemně posilovat a obohacovat dopady a kvalitu těchto režimů a využívat osvědčené postupy. Evropský sbor solidarity by neměl nahrazovat vnitrostátní systémy. Je třeba zajistit přístup všech mladých lidí k vnitrostátním solidárním činnostem. Komise by měla vypracovat praktické pokyny, pokud jde o doplňkovost programu s jinými unijními programy a zdroji financování a pokud jde o jejich vzájemnou součinnost. [pozm. návrh 13]

(8)  S ohledem na výklad související legislativy na úrovni Unie by přeshraniční dobrovolnické činnosti v rámci Evropského sboru solidarity a dobrovolnické činnosti, jež jsou nadále podporovány dle nařízení (EU) č. 1288/2013, měly být považovány za ekvivalentní těm, které spadají pod Evropskou dobrovolnou službu.

(8a)  Certifikace vysílajících a přijímajících organizací prováděná v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 by neměla být v rámci tohoto programu zdvojována a při provádění tohoto nařízení od roku 2021 by měla být uznávána rovnocennost. [pozm. návrh 14]

(9)  Evropský sbor solidarity vytváří pro mladé lidi nové příležitosti k neformálnímu a informálnímu učení, vykonávání dobrovolnické činnosti, účasti ve stážích nebo získání pracovních míst v oblastech spojených se solidaritou a také k tomu, aby z vlastní iniciativy zakládali a rozvíjeli solidární projekty. Tyto příležitosti přispívají k jejich osobnímu, společenskému, občanskému a profesnímu rozvoji i k rozvoji v oblasti vzdělání. Evropský sbor solidarity podporuje rovněž vytváření sítí pro účastníky a organizace v rámci Evropského sboru solidarity a také opatření k zajištění kvality podporovaných činností a snazšímu uznávání výsledků jejich vzdělání. Bude tak také přispívat k evropské spolupráci relevantní pro mladé lidi a zvyšování povědomí o jejím pozitivním dopadu. Evropský sbor solidarity by měl rovněž přispívat k posilování komunit a podpoře stávajících organizací provádějících solidární činnosti. [pozm. návrh 15]

(10)  Tyto činnosti by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a být ku prospěchu komunit a zároveň podporovat osobní, vzdělávací, sociální, občanský i profesní rozvoj jednotlivce. a jež mohou mít Mělo by být možné, aby tyto činnosti měly podobu dobrovolnické činnosti, stáží a pracovních míst, projektů nebo vytváření sítí zaměřených na různé oblasti, jako je vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost, rovnost žen a mužů, podnikání, zejména sociální podnikání, občanství a demokratická angažovanost, mezikulturní a náboženský dialog, sociální začleňování, začleňování osob se zdravotním postižením, životní prostředí a ochrana přírody, opatření v oblasti klimatu, předcházení katastrofám, připravenost a obnova, zemědělství a rozvoj venkova, zajištění potravin a nepotravinového materiálu, zdraví a dobré životní podmínky, kultura, včetně kulturního dědictví, tvořivost a kultura, tělesná výchova a sport, sociální pomoc a zabezpečení, přijímání a integrace státních příslušníků třetích zemí s důrazem na překonání potíží, kterým čelí migranti, územní spolupráce a soudržnost, jakož i přeshraniční spolupráce. Součástí těchto solidárních činností by měl být i významný vzdělávací a odborně vzdělávací rozměr díky příslušným aktivitám, jež mohou být účastníkům nabízeny před zahájením solidární činnosti, v jejím průběhu i po jejím skončení. [pozm. návrh 16]

(11)  Dobrovolnické činnosti (v rámci Unie i mimo ni) představují významnou zkušenost v kontextu neformálního i informálního vzdělávání, která napomáhá osobnímu, sociálně vzdělávacímu a profesnímu rozvoji, aktivnímu občanskému životu, demokratické účasti a zaměstnatelnosti mladých lidí. Dobrovolnictví by mělo být založeno na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti a dobrovolnické činnosti by neměly mít negativní účinky na potenciální či již existující placené zaměstnání a ani by neměly být vnímány jako jeho náhrada. Komise a členské státy by měly v souvislosti s dobrovolnickými politikami v oblasti mládeže spolupracovat prostřednictvím otevřené metody koordinace. [pozm. návrh 17]

(12)  Stáže Snadno dostupné stáže a pracovní místa v oblastech spojených se solidaritou zaměstnání by měly být jak z finančního, tak organizačního hlediska jasně odděleny od dobrovolnictví. Stáže by nikdy neměly být náhradou za zaměstnání. Placené stáže a zaměstnání však mohou mladým lidem nabídnout další příležitosti, jak se začít uplatňovat na trhu práce a přispívat přitom být pobídkou pro znevýhodněné mladé lidi a pro mladé lidi, kteří mají méně příležitostí, aby se účastnili činností souvisejících se solidaritou, ke kterým by jinak nemuseli mít přístup, a zároveň mohou poskytovat jasnou evropskou přidanou hodnotu tím, že budou přispívat k řešení zásadních neřešených společenských problémů Tím lze přispět ke zvýšení zaměstnatelnosti a produktivity a k posílení místních komunit. Stáže mohou usnadnit přechod mladých lidí a zároveň jim usnadnit přechod ze vzdělávacího do pracovního procesu od vzdělávání k zaměstnání a mohou přispět k podpoře zaměstnatelnosti mladých lidí, což je klíčové pro jejich možnosti udržitelné začlenění na trh práce. Nabízené stáže a pracovní místa představují pro mladé lidi odrazový můstek ke vstupu na trhu trh práce. Stáže a zaměstnání nabízené v rámci Evropského sboru solidarity by se měly řídit zásadami kvality uvedenými v doporučení Rady k rámci kvality stáží. Nabízené být vždy placeny zúčastněnými organizacemi, ve kterých účastník stáž vykonává nebo je zaměstnán. Stáže a pracovní místa představují pro mladé lidi odrazový můstek ke vstupu na trh práce, by měly být založeny na písemné dohodě o stáži v souladu s platnými právními předpisy země, kde probíhá stáž, a měly by tedy být spojeny s příslušnou podporou poskytovanou po umístění. Stáže a pracovní místa zprostředkovávají příslušní aktéři trhu práce, zejména veřejné i soukromé služby zaměstnanosti, sociální partneři a obchodní komory, odměňují je zúčastněné organizace. Jakožto dodržovat zásady uvedené v doporučení Rady ze dne 10. března 2014 k rámci kvality stáží(9). Zaměstnání by měla vycházet z pracovní smlouvy v souladu s vnitrostátní právem a případnými platnými kolektivními smlouvami zúčastněné země, v níž je zaměstnání vykonáváno. Finanční podpora zúčastněným organizacím nabízejícím zaměstnání by neměla překročit dvanáct měsíců. Zúčastněné organizace by měly být schopny požádat o finanční podporu financování prostřednictvím příslušného prováděcího orgánu příslušné prováděcí struktury Evropského sboru solidarity ve své s ohledem na jejich roli prostředníka mezi mladými účastníky a zaměstnavateli, kteří nabízejí stáže a pracovní činnosti místa v oblastech spojených se solidaritou. Stáže a zaměstnání by měly být spojeny s příslušnou přípravou, školením v zaměstnání a podporou poskytovanou po umístění v souvislosti s účastí daného účastníka. Stáže a pracovní místa by mohli zprostředkovávat příslušní aktéři trhu práce, zejména veřejné i soukromé služby zaměstnanosti, sociální partneři a obchodní komory, jakož i členské organizace sítě EURES v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589(10) v případě přeshraničních činností. [pozm. návrh 18]

(12a)  Je třeba usilovat o to, aby stáže a pracovní místa byly otevřeny všem mladým lidem, zejména mladým lidem s omezenými příležitostmi, včetně mladých lidí se zdravotním postižením, sociálně nebo kulturně znevýhodněných osob, migrantů a obyvatel izolovaných venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů Unie. [pozm. návrh 19]

(13)  Iniciativní duch mladých lidí je významným přínosem pro společnost i pro trh práce. Evropský sbor solidarity napomáhá rozvoji tohoto aspektu tím, že bude mladým lidem poskytovat možnost vytvořit a uskutečnit jejich vlastní projekty zaměřené na řešení specifických problémů ve prospěch jejich lokálních komunit. Tyto projekty představují příležitost vyzkoušet nápady, a vyvíjet tak inovativní řešení ke společným problémům na základě přístupu zdola nahoru a podpořit mladé lidi v tom, aby se sami stali původci solidárních činností. Kromě toho slouží tyto projekty jako odrazový můstek pro další účast v solidárních činnostech a mohly by být prvním krokem k pobídnutí účastníků Evropského sboru solidarity k tomu, aby se stali samostatně výdělečně činnými osobami a byli i nadále aktivními občany jako dobrovolníci, stážisté nebo aby zakládali sdružení, nevládní organizace zaměstnanci ve sdruženích, nevládních organizacích či jiné subjekty působící jiných subjektech působících v oblasti solidarity a v neziskovém a mládežnickém sektoru. Evropský sbor solidarity by měl v zásadě vytvářet takovou atmosféru, která by v mladých lidech vzbuzovala větší chuť k účasti na solidárních činnostech a na činnostech, které slouží veřejnému zájmu. [pozm. návrh 20]

(13a)  Dobrovolníci mohou přispět ke zvýšení schopnosti Unie poskytovat humanitární pomoc založenou na potřebách a zásadách a mohou přispět k posílení účinnosti humanitární činnosti, pokud jsou náležitě vybráni, vyškoleni a připraveni k vyslání, aby bylo zajištěno, že budou mít dovednosti a schopnosti potřebné pro co nejúčinnější pomoc lidem v nouzi, a pokud se jim na místě, kde dobrovolnickou činnost vykonávají, dostane náležité podpory a vedení. Proto je z hlediska účinnosti humanitární pomoci a podpory dobrovolníků důležité mít na místě vysoce kvalifikované, náležitě vyškolené a zkušené instruktory či mentory. [pozm. návrh 21]

(14)  Mladí lidé a organizace účastnící se činností Evropského sboru solidarity by měli mít pocit, že náležejí ke komunitě jednotlivců a organizací, jejichž posláním je podpora solidarity v celé Evropě. Zúčastněné organizace zároveň potřebují podporu, která jim umožní zvyšovat kapacity a nabízet tak narůstajícímu počtu účastníků kvalitní činnosti. Evropský sbor solidarity podporuje činnosti spojené s vytvářením sítí a zaměřené na posilování zapojení mladých lidí i organizací do této komunity, na posilování ducha Evropského sboru solidarity i na podněcování výměny užitečných zkušeností osvědčených postupů a postupů zkušeností. Tyto činnosti přispívají také ke zvyšování povědomí veřejnosti a soukromých aktérů o Evropském sboru solidarity a k získávání podrobné a smysluplné zpětné vazby od účastníků a zúčastněných organizací ohledně jednotlivých fází provádění Evropského sboru solidarity. Součástí této zpětné vazby by měly být otázky týkající se cílů programu, které by umožnily lépe posoudit jejich plnění. [pozm. návrh 22]

(14a)  K zajištění úspěšného provádění tohoto programu je třeba zviditelnit možnosti financování, zvýšit povědomí o nich a podporovat je, a to prostřednictvím informačních kampaní, mimo jiné v rámci každoročního informačního dne o Evropském sboru solidarity, a dynamických komunikačních prostředků se zvláštním důrazem na sociální média, které zajistí co nejlepší informovanost mezi cílovými skupinami, ať už se jedná o jednotlivce, nebo organizace. [pozm. návrh 23]

(15)  Zvláštní pozornost by měla být věnována zajišťování kvality činností a dalších příležitostí nabízených v rámci Evropského sboru solidarity a plnění cíle spočívajícího v inkluzivnosti dosažené na základě takových činností a příležitostí, a to, zejména prostřednictvím nabídky vhodných online nebo offline školení, jazykové podpory, přiměřeného ubytování, pojištění, administrativní podpory zjednodušených administrativních postupů a podpory před zahájeními i po dokončení činnosti pro účastníky i a uznávání znalostí, dovedností a kompetencí získaných během činnosti v rámci Evropského sboru solidarity. Podpůrná opatření by měla být koncipována a poskytována ve spolupráci s mládežnickými organizacemi a dalšími neziskovými organizacemi a organizacemi občanské společnosti s cílem využít jejich odborných znalostí na tomto poli. Bezpečnost a ochrana dobrovolníků účastníků i zamýšlených příjemců má i nadále prvořadý význam. a dobrovolníci Všechny činnosti by se měly řídit zásadou „neškodit“. Účastníci by neměli být vysíláni na operace prováděné v místě dění mezinárodních a vnitrostátních ozbrojených konfliktů, ani do zařízení, která jsou v rozporu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. Činnosti spojené s přímým kontaktem s dětmi by se měly řídit zásadou „nejlepšího zájmu dítěte“ a jejich součástí by případně měly být kontroly spolehlivosti účastníků nebo jiná opatření zaměřená na zajištění ochrany dětí. [pozm. návrh 24]

(15a)   V souladu s obecnými zásadami EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte (2017) a článkem 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením musí EU a její členské státy propagovat a podporovat přechod od institucionalizace zranitelných osob, jako jsou osoby se zdravotním postižením a děti, k rodinné a komunitní péči. Program by v této souvislosti neměl podporovat opatření nebo iniciativy, které by bránily splnění závazku ukončit institucionalizaci nebo jakékoli umisťování, které by bylo škodlivé pro děti nebo osoby se zdravotním postižením. [pozm. návrh 25]

(15b)   Zásady Unie týkající se rovných příležitostí a nediskriminace by měly být plně respektovány ve všech fázích provádění programu, včetně fáze určování a výběru dobrovolníků a organizací. [pozm. návrh 26]

(16)  K zajištění dopadu činností v rámci Evropského sboru solidarity na osobní, vzdělávací, společenský, kulturní, občanský a profesní rozvoj účastníků by měly být řádně identifikovány a dokumentovány výsledky učení dané činnosti ve formě znalostí, dovedností a kompetencí, a to v souladu s podmínkami a specifiky jednotlivých států, dle doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(11). S cílem zajistit, aby registrovaným uchazečům byly nabízeny vhodné solidární činnosti, by uchazeči měli mít možnost seznámit se s výsledky solidárních činnosti, pokud jde o učení, ještě dříve, než se rozhodnou k účasti. Za tímto účelem by se mělo na úrovni Unie a členských států vhodným způsobem podporovat využívání účinných nástrojů pro uznávání neformálního a informálního učení, jako jsou např. nástroje Youthpass a Europass. [pozm. návrh 27]

(16a)  Národní agentury by měly mladé dobrovolníky rovněž vybízet k tomu, aby působili jako vyslanci programu a o své osobní zkušenosti se podělili v sítích sdružujících mladé lidi, ve vzdělávacích zařízeních a na seminářích. Bývalí dobrovolníci či vyslanci by rovněž mohli pomáhat se zaškolením nových uchazečů. [pozm. návrh 28]

(17)  Značka kvality by měla zajišťovat, aby zúčastněné organizace respektovaly hodnoty, zásady a cíle Unie a splňovaly zásady a požadavky Evropského sboru solidarity, co se týče jejich práv, úkolů a úkolů bezpečnostních norem, ve všech fázích dané solidární činnosti, a to i ve fázích před zahájením činnosti a po jejím ukončení. Získání značky kvality je předpokladem pro účast, ale nemělo by automaticky vést k poskytnutí finančních prostředků v rámci Evropského sboru solidarity. Značky kvality by měly být diferencovány podle různých druhů činnosti. [pozm. návrh 29]

(18)  Jakýkoliv subjekt, který má zájem se zapojit do činnosti Evropského sboru solidarity, by měl po splnění příslušných podmínek obdržet značku kvality. S cílem zajistit, aby zúčastněné organizace skutečně splňovaly zásady a požadavky Evropského sboru solidarity, co se týče jejich práv a úkolů, by měly být zavedeny samostatné značky kvality pro dobrovolnou účast na solidárních činnostech, dobrovolnictví na podporu operací humanitární pomoci a pro stáže a zaměstnání a tyto značky kvality by se měly rovněž lišit v závislosti na úloze zúčastněné organizace. Postup, který vede k udělení značky kvality, by měl být prováděcími orgány Evropského sboru solidarity vykonáván průběžně. Udělená značka kvality by měla být periodicky pravidelně posuzována, a pokud by v kontextu provedených kontrol bylo zjištěno neplnění podmínek, jež vedly k jejímu udělení, mohla měla by být odebrána. Administrativní proces by měl být omezen na minimum, aby nebyly odrazovány menší organizace. [pozm. návrh 30]

(19)  Subjekt, který má zájem nabízet činnosti v rámci Evropského sboru solidarity a chce požádat o finanční podporu, by měl nejprve získat značku kvality, což je nezbytná základní podmínka. Tento požadavek se nevztahuje na fyzické osoby žádající o finanční podporu jménem neformální skupiny účastníků Evropského sboru solidarity pro jejich solidární projekty.

(19a)   Obecně platí, že žádosti o grant by se měly předkládat národní agentuře země, v níž má zúčastněná organizace sídlo. Žádosti o grant na solidární činnosti organizované celoevropskými nebo mezinárodními organizacemi, na solidární činnosti dobrovolnických týmů v prioritních oblastech určených na evropské úrovni a na solidární činnosti na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích by se měly předkládat Výkonné agentuře Evropské komise pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, která byla zřízena prováděcím rozhodnutím Komise 2013/776/EU(12). [pozm. návrh 31]

(20)  Zúčastněné organizace mohou v rámci Evropského sboru solidarity vykonávat několik funkcí. V roli hostitele budou vykonávat činnosti spojené s přijímáním účastníků, případně včetně organizace činností, a poskytování pokynů a podpory účastníkům během solidární činnosti a zpětné vazby po výkonu činnosti. V roli poskytovatele podpory budou provádět činnosti související s vysíláním a přípravou účastníků před odjezdem, v průběhu solidární činnosti i po jejím skončení, včetně školení a navedení účastníků na místní organizace po dokončení činnosti s cílem zvýšit příležitosti pro další solidární činnosti. Národní agentury by měly dobrovolníky rovněž vybízet k tomu, aby působili jako vyslanci programu a o své osobní zkušenosti se podělili v sítích spojujících mladé lidi a ve vzdělávacích zařízeních, čímž by přispěli k propagaci programu. Za tímto účelem by měly národní agentury dobrovolníky podporovat. [pozm. návrh 32]

(20a)  V zájmu podpory solidárních činností mezi mladými lidmi by zúčastněnými organizacemi měly být veřejné nebo soukromé subjekty či mezinárodní organizace, ať už neziskové či výdělečné, a mohou zahrnovat mládežnické organizace, náboženské instituce a charitativní sdružení, sekulární humanistické organizace, nevládní organizace nebo jiné subjekty z občanské společnosti. Program by měl poskytovat financování pouze na neziskovou činnost zúčastněných organizací. [pozm. návrh 33]

(21)  Mělo by se usnadnit rozšiřování projektů Evropského sboru solidarity. Současně je třeba potenciálním příjemcům poskytovat přesné a neustále aktualizované informace o těchto příležitostech. Měla by se zavést zvláštní opatření s cílem pomoci navrhovatelům projektů v rámci Evropského sboru solidarity žádat o granty nebo rozvíjet součinnost prostřednictvím podpory evropských strukturálních a investičních fondů a programů týkajících se migrace, bezpečnosti, spravedlnosti a občanství, zdraví a kultury. [pozm. návrh 34]

(22)  Prováděcím orgánům, zúčastněným organizacím a mladým lidem účastnícím se činnosti Evropského sboru solidarity by měla být k dispozici centra zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem zvýšit kvalitu provádění činností Evropského sboru solidarity a také zdokonalit identifikaci a uznávání kompetencí získaných prostřednictvím těchto činností, včetně vydávání pasů mládeže.

(23)  Nepřetržitě by měl být rozvíjen portál Evropského sboru solidarity, aby byl zajištěn snadný, bezbariérový a uživatelsky vstřícný přístup k Evropskému sboru solidarity, a aby bylo k dispozici v souladu s normami stanovenými směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102(13). Portál Evropského sboru solidarity poskytuje jednotné kontaktní místo pro zájemce a organizace, co se týče mimo jiné registrací, identifikace a propojování profilů a příležitostí, vytváření sítí a virtuálních výměn, školení online, jazykové podpory a podpory před umístěním a po umístění, zpětné vazby a mechanismů hodnocení a dalších užitečných funkcí, které mohou vzniknout v budoucnu. I když jednotné kontaktní místo nabízí výhodu integrovaného přístupu k různým činnostem, jednotlivci se při přístupu na portál Evropského sboru solidarity mohou setkat s fyzickými, sociálními a jinými překážkami. Pro překonání těchto překážek by zúčastněné organizace měly účastníkům poskytovat podporu při registraci. [pozm. návrh 35]

(24)  Je třeba dále rozvíjet portál Evropského sboru solidarity s přihlédnutím k Evropskému rámci interoperability(14), který poskytuje specifické pokyny ohledně toho, jak zřídit interoperabilní digitální veřejné služby, a je prováděn členskými státy a dalšími členy Evropského hospodářského prostoru prostřednictvím vnitrostátních rámců interoperability. Veřejné zprávě nabízí 47 konkrétních doporučení ohledně toho, jak by mohly zlepšit řízení svých činností interoperability, vytvořit vztahy mezi jednotlivými organizacemi, zefektivnit procesy podporující komplexní (end-to-end) digitální služby a zajistit, aby stávající ani nové právní předpisy neohrozily úsilí v oblasti interoperability. Portál by měl být navíc vybudován v souladu s normami stanovenými směrnicí (EU) 2016/2102. [pozm. návrh 36]

(24a)  Za účelem zvýšení transparentnosti provádění programu a posílení jeho účinnosti by Komise měla provádění programu pravidelně konzultovat s klíčovými zúčastněnými subjekty, včetně zúčastněných organizací. [pozm. návrh 37]

(24b)  Za účelem zajištění správného fungování programu a včasného zahájení akcí programu je nezbytné zavést v rámci pracovních programů programu mechanismy, které zajistí, aby byly nabídky předloženy registrovaným uchazečům v rozumné a relativně předvídatelné době. Pravidelné informace a aktualizace o dostupných umístěních a aktivně zapojených zúčastněných organizacích by proto měly být zaslány registrovaným uchazečům, aby se po jejich registraci podnítila jejich angažovanost v programu a současně jim byla nabídnuta příležitost přímo kontaktovat subjekty zapojené do oblasti solidarity na vnitrostátní i evropské úrovni. [pozm. návrh 38]

(25)  Na program se použije nařízení [nové finanční nařízení] (15) (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla týkající se plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel pro granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, nepřímé plnění, finanční pomoc, finanční nástroje a rozpočtové záruky.

(26)  Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(16) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(17) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jiné protiprávní činnosti ovlivňující finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939(18) může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(19). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(27)  Evropský sbor solidarity se zaměřuje na mladé lidi ve věku 18–30 let a předpokladem pro jejich účast na činnostech, které nabízí Evropský sbor solidarity, by měla být registrace na portálu Evropského sboru solidarity.

(27a)   Zásady Unie týkající se rovných příležitostí a nediskriminace uvádějí, že občané Unie a osoby dlouhodobě pobývající v Unii ze všech sociálních vrstev a věkových kategorií by měli mít možnost účastnit se dění jakožto aktivní občané. S přihlédnutím ke specifickým výzvám humanitární činnosti by účastníci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU měli být ve věku nejméně osmnácti let, přičemž mohou zastupovat širokou škálu profilů a generací, jejichž dovednosti jsou důležité pro úspěšné provádění těchto humanitárních operací. [pozm. návrh 39]

(28)  Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby činnosti podporované Evropským sborem solidarity byly dostupné všem mladým lidem, a zejména těm s omezenými příležitostmi, jak je podrobněji uvedeno ve strategii pro začleňování a rozmanitost vytvořené a uplatňované v rámci programu Erasmus+ nejvíce znevýhodněným. Měla by být zavedena zvláštní opatření, jako jsou vhodné formy solidárních činností a osobní podpora, pro prosazování společenského začlenění a pro zapojení znevýhodněných mladých lidí s omezenými příležitostmi a také pro to, aby byla brána v potaz omezení daná odlehlostí řady venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území. Za tímto účelem by měli mladí lidé s omezenými příležitostmi, aniž by byla dotčena možnost účastnit se práce na plný úvazek a v jiné zemi, než je země bydliště, mít rovněž možnost podílet se na práci na částečný úvazek nebo v zemi, v níž mají bydliště, a měli by mít prospěch z dalších opatření, jejichž cílem je usnadnit jejich účast na programu. Podobně by se měly zúčastněné země snažit přijmout veškerá příslušná opatření pro odstranění právních a administrativních překážek, které brání řádnému fungování Evropského sboru solidarity. To by mělo vyřešit, pokud je to možné a aniž by tím bylo dotčeno schengenské acquis a právo Unie týkající se vstupu a pobytu občanů třetích zemí, administrativní problémy, které způsobují potíže při získávání víz a povolení k pobytu, jakož i při vydávání evropského průkazu zdravotního pojištění v případě přeshraničních činností v rámci Evropské unie. [pozm. návrh 40]

(28a)  Zvláštní pozornost a podporu je třeba věnovat kapacitě hostitelských partnerských organizací ve třetích zemích a potřebě začlenit činnost dobrovolníků do místního kontextu a usnadnit spolupráci dobrovolníků s místními humanitárními subjekty, hostitelskou komunitou a občanskou společností. [pozm. návrh 41]

(29)  Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu do politik Unie a dosažení celkového cíle vynaložit alespoň 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů v průběhu období VFR 2021–2027 a k dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Relevantní opatření budou určována během přípravy a provádění programu a v průběhu relevantních hodnocení a přezkumu znovu posouzena. [pozm. návrh 42]

(30)  Toto nařízení stanovuje finanční příděl pro období 2021–2027, který má představovat hlavní referenční částku dle ustanovení bodu 17 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení pro Evropský parlament a Radu během každoročního rozpočtového procesu(20).

(30a)  Přiměřená část rozpočtu by měla být určena na výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a na rozvoj sítí mládeže. [pozm. návrh 43]

(31)  Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Co se týče grantů, je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů.

(32)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programu v rámci spolupráce zavedené Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, která stanoví provádění programů Unie na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo odpovědným schvalujícím osobám, Úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) i Evropskému účetnímu dvoru udělovat nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotyčné třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu na decentralizované úrovni. Jednotlivci a subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některé z akcí programu v souladu s pracovním programem a výzvou k podávání návrhů zveřejněných Komisí.

(33)  Za účelem maximalizace dopadu Evropského sboru solidarity by měla být přijata opatření, která zúčastněným zemím a dalším programům Unie umožní poskytovat další, vnitrostátní finanční podporu, jež je k dispozici v souladu s pravidly Evropského sboru solidarity.

(34)  Podle [článku 88 nového rozhodnutí Rady o přidružení zámoří](21) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(35)  V souladu se sdělením Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“(22) by program měl zohledňovat zvláštní situaci těchto regionů. Budou přijata opatření, mimo jiné posílení propagace, pro zvýšení účasti nejvzdálenější regionů ve všech akcích. Provádění těchto opatření bude pravidelně monitorováno a hodnoceno. [pozm. návrh 44]

(36)  Vzhledem k tomu, že program je prováděn po dobu sedmi let, je nutné mu zajistit dostatečnou flexibilitu, aby se mohl přizpůsobit měnící se situaci a politickým prioritám pro provádění solidárních činností. Nařízení v tomto smyslu nestanovuje podrobně, jak budou akce koncipovány, ani nepředjímá politické priority či příslušné rozpočtové priority pro příštích sedm let. Sekundární politická rozhodnutí a priority, včetně podrobností o konkrétních akcích prováděných prostřednictvím jednotlivých činností, by měly být místo toho určeny prostřednictvím ročního pracovního programu v souladu s finančním nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(23) (finanční nařízení) by Komise měla přijmout pracovní programy a informovat o tom Evropský parlament a Radu. Pracovní program by měl stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a jakékoliv jejich doplňky by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem aktu v přenesené pravomoci. Pro zajištění rovnocenné účasti na přípravě aktů v přenesené pravomoci by Komise při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci měla v rámci své přípravné činnosti vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 45]

(37)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky by měly zahrnovat konkrétní, v průběhu času měřitelné a realistické ukazatele a tvořit základ pro hodnocení účinnosti programu na místě.

(38)  Náležitý dosah, publicita a šíření příležitostí a výsledků činností podporovaných programem by měly být zajišťovány na evropské, regionální, vnitrostátní a místní úrovni. Protože je třeba oslovit velký počet potenciálních kandidátů, program by měl být propagován pomocí dynamických komunikačních prostředků, se zvláštním důrazem na sociální média. Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby se do činnosti podporované Evropským sborem solidarity zapojovaly sociální podniky. Činnosti spojené se zajištěním náležitého dosahu, publicity a šíření informací by měly zajišťovat všechny prováděcí subjekty programu, společně unijní internetové stránky, programy Unie spojené s Evropským sborem solidarity, a měly by – je-li to relevantní – zahrnovat podporu s podporou ze strany dalších klíčových zúčastněných stran. [pozm. návrh 46]

(39)  V zájmu dosažení cílů programu by Komise, členské státy a národní agentury měly úzce spolupracovat v partnerství s nevládními organizacemi, sociálními podniky, organizacemi mládeže, organizacemi zastupujícími zdravotně postižené osoby a místními zúčastněnými subjekty s odbornými zkušenostmi v solidárních činnostech, včetně dobrovolnických infrastruktur a podpůrných agentur, jako jsou dobrovolnická centra. [pozm. návrh 47]

(40)  S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější součinnost mezi komunikační činností prováděnou z podnětu Komise by měly prostředky přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení přispět také k pokrytí bezbariérové komunikace mezi podniky ohledně politických priorit Unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení. [pozm. návrh 48]

(41)  Za účelem efektivního a účinného provádění tohoto nařízení by měl program co nejvíce využívat stávající řídicí mechanismy, které již byly zavedeny. Provádění programu by tedy mělo být svěřeno existujícím subjektům, tj. Komisi a národním agenturám, jež jsou pověřeny řízením akcí uvedených v kapitole III [nového nařízení o programu Erasmus]. Komise by provádění Evropského sboru solidarity měla pravidelně konzultovat s hlavními zúčastněnými subjekty, včetně zúčastněných organizací.

(42)  Za účelem zajištění řádného finančního řízení, optimalizace nákladů a právní jistoty ve všech zúčastněných zemích by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislého auditora. Je-li to možné, mohl by v zájmu co nejvyšší účinnosti nezávislým auditorem být tentýž orgán, který je pověřen činnostmi uvedenými v kapitole III [nového nařízení o programu Erasmus]. [pozm. návrh 49]

(43)  Členské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných opatření k odstranění právních a administrativních překážek řádného fungování programu. Taková opatření zahrnují – pokud je to možné, a aniž by tím bylo dotčeno právo EU týkající se vstupu a pobytu občanů třetích zemí – řešení problémů, které způsobují potíže při získávání víz a povolení k pobytu, a dalších právních problémů, které by mohly bránit v přístupu mladých lidí k programu. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801(24) se členské státy vybízejí, aby zavedly zkrácené řízení o přijetí. [pozm. návrh 50]

(44)  Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a v příslušném členění. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.

(45)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(25). [pozm. návrh 51]

(46)  Pro zjednodušení požadavků na příjemce by měly být v co největší míře využívány zjednodušené granty v podobě jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních částek. Zjednodušené granty podporující činnosti mobility v rámci programu vymezené Komisí by měly zohlednit životní a existenční náklady dané hostitelské země. Členským státům by mělo být rovněž doporučeno, aby v souladu se svými vnitrostátními předpisy osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních poplatků. Totéž osvobození by se mělo vztahovat na veřejné nebo soukromé subjekty, které tuto finanční podporu poskytují dotyčným jednotlivcům.

(47)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013, nařízením Rady (Euratom, EC) č. 2988/95(26), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Aby bylo možné přezkoumat a/nebo doplnit ukazatele výkonnosti programu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít systematický přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(48)  Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie(27). Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit respektování práva na rovnost žen a mužů a práva na nediskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace či sociálně-ekonomického zázemí a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie. [pozm. návrh 52]

(49)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie.

(50)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení účasti mladých lidí a organizací na dostupných a vysoce kvalitních solidárních činnostech, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

(51)  [Nařízení o Evropském sboru solidarity] by mělo být zrušeno s účinkem od 1. ledna 2021.

(52)  Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí Evropský sbor solidarity (dále jen „program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)   „solidární činností“ vysoce kvalitní dočasné inkluzivní a přiměřeně financované činnosti zabývající se řešením důležitých společenských výzev ve prospěch společenství nebo společnosti jako celku a přispívající k dosahování cílů Evropského sboru solidarity, které mohou mít podobu dobrovolnické činnosti, stáží, pracovních míst, solidárních projektů a činnosti zaměřené na vytváření sítí v různých oblastech, včetně oblastí uvedených v odstavci 13, při současném zajištění evropského přínosu a dodržování předpisů v oblasti zdraví a bezpečnosti a mezinárodních norem v oblasti lidských práv; [pozm. návrh 53]

2)  „registrovaným uchazečem“ jednotlivec ve věku 17 až 30 let, který oprávněně pobývá v zúčastněné zemi a který se zaregistroval na portálu Evropského sboru solidarity s cílem zapojit se do činnosti solidarity, ale ještě se těchto činností neúčastní; [pozm. návrh 54]

3)  „účastníkem“ jednotlivec ve věku 18 až 30 let, který oprávněně pobývá v zúčastněné zemi a který se zaregistroval na portálu v Evropském sboru solidarity a účastní se solidární činnosti v rámci Evropského sboru solidarity; [pozm. návrh 55]

4)  „mladými lidmi s omezenými příležitostmi“ mladí lidé, kteří čelí určitým potřebují dodatečnou pomoc vzhledem k různým překážkám, jež jim brání v účinném přístupu k příležitostem poskytovaným v rámci programu z ekonomických, sociálních, kulturních, zeměpisných nebo vyplývajícím například ze zdravotního postižení, zdravotních důvodů nebo z důvodů, jako je zdravotní postižení a vzdělávací problémy problémů, vzdělávacích problémů, jejich migrantského původu, kulturních rozdílů, ekonomické, sociální a geografické situace, včetně osob z marginalizovaných skupin nebo ohrožených diskriminaci na základě některého z důvodů, které jsou zakotveny v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie; [pozm. návrh 56]

5)  „zúčastněnou organizací“ jakýkoliv veřejný nebo soukromý subjekt, ať už neziskový či výdělečný, místní, regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní, kterému byla udělena značka kvality Evropského sboru solidarity, v úloze hostitele, poskytovatele podpory nebo v obou těchto úlohách, přičemž se zajistí, aby byl tento subjekt schopen vykonávat vysoce kvalitní solidární činnost v souladu s cíli programu; [pozm. návrh 57]

6)  „dobrovolnickou činností“ nepovinná solidární činnost, která probíhá jako dobrovolná neplacená činnost na spočívající ve výkonu určité veřejně prospěšné činnosti, která přispívá k veřejnému blahu a kterou účastník vykonává ve svém volném čase, z vlastní svobodné vůle a bez nároku na odměnu po dobu až 12 měsíců; [pozm. návrh 58]

7)  „stáží“ placená solidární činnost po dobu 2 3 až 6 měsíců, která má formu pracovní praxe v rámci zúčastněné organizace a kterou lze prodloužit jednou a na dobu maximálně dvanácti měsíců, kterou nabízí a platí zúčastněná organizace hostící účastníka Evropského sboru solidarity, a která zahrnuje složku učení zaměřenou na získání potřebných dovedností a praxe; [pozm. návrh 59]

8)  „pracovním místem“ důstojně placená solidární činnost po dobu 2 3 až 12 měsíců, kterou která zahrnuje složku učení a odborné přípravy, je založena na písemné dohodě, nabízí a platí ji zúčastněná organizace zaměstnávající účastníka Evropského sboru solidarity a nenahrazuje stávající pracovní příležitost; [pozm. návrh 60]

9)  „solidárním projektem“ neplacená vnitrostátní nebo přeshraniční solidární činnost po dobu až 12 měsíců, kterou provádějí skupiny nejméně pěti účastníků Evropského sboru solidarity s cílem řešit klíčové výzvy v rámci svých komunit, přičemž současně představují jasný evropský přínos; [pozm. návrh 61]

10)  „značkou kvality“ osvědčení udělené na základě rozličných konkrétních požadavků závisejících na druhu poskytované solidární činnosti zúčastněné organizaci, která je ochotna zajistit solidární činnosti v rámci Evropského sboru solidarity, a to v roli hostitele nebo poskytovatele podpory, tj. osvědčení potvrzující, že organizace je schopna zajistit kvalitu solidárních činností ve všech fázích dané solidární činnosti v souladu se zásadami a cíli programu; [pozm. návrh 62]

11)  „centry zdrojů Evropského sboru solidarity“ doplňkové funkce prováděné určenou národní agenturou na podporu rozvoje, provádění a kvality činností v rámci Evropského sboru solidarity a dále určování kompetencí, které účastníci získávají během svých solidárních činností;

12)  „unijními nástroji pro transparentnost a uznávání kvalifikací“ nástroje, které zúčastněným subjektům pomáhají pochopit, hodnotit a v patřičných případech uznávat výsledky neformálního a informálního učení v celé Unii. Všichni účastníci po ukončení své činnosti obdrží osvědčení, jako je Youthpass nebo Europass, s uvedením výsledků učení a dovedností, které rozvinuli během své činnosti;

13)  „činností humanitární pomoci“ činnost na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích, jejímž cílem je poskytnout naléhavou pomoc založenou na potřebách zaměřenou na ochranu životů, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti při člověkem vyvolaných krizích nebo přírodních katastrofách včetně operací pomoci, záchrany a ochrany při humanitárních krizích nebo bezprostředně po nich, podpůrná opatření pro zajištění přístupu k lidem v nouzi a pro usnadnění volného toku pomoci, jakož i akce zaměřené na posílení připravenosti na katastrofy a snižování rizika katastrof, propojení pomoci, obnovy a rozvoje a akce přispívající k posílení odolnosti a schopnosti vyrovnávat se s krizemi a překonávat jejich následky;

14)  „třetí zemí“ země, která není členem Unie;

15)  „třetí zemí přidruženou k programu“ třetí země, která je stranou dohody s Unií umožňující účast na programu a která s ohledem na členské státy splňuje všechny závazky stanovené v tomto nařízení;

16)  „třetí zemí nepřidruženou k programu“ třetí země, která se neúčastní programu v plném rozsahu, ale jejíž právní subjekty mohou výjimečně a v řádně odůvodněných případech v zájmu Unie programu využít.

Článek 3

Cíle programu

1.  Obecným cílem programu je podporovat solidaritu jako hodnotu, především prostřednictvím dobrovolnictví, zvýšit účast generace mladých lidí, kteří se s větší pravděpodobností zapojí do solidárních činností, a organizací na dostupných a vysoce kvalitních solidárních činnostech, a tím přispět k posílení sociální soudržnosti, solidarity, a demokracie, evropské identity a aktivního občanství v Unii a v zahraničí, podpořit komunity a a současně reagovat na společenské a humanitární výzvy na místě, a to s vynaložením zvláštního úsilí na podporu sociálního začlenění a rovných příležitostí. [pozm. návrh 63]

2.  Specifickým cílem programu je poskytnout mladým lidem, včetně těch s omezenými příležitostmi, snadno dostupné a inkluzivní příležitosti k zapojení se do solidárních činností navozujících pozitivní společenské změny v Evropě a v zahraniční a současně zlepšit a náležitě doložit jejich kompetence pro osobní, vzdělávací, sociální, kulturní, občanský a profesní rozvoj, jakož i usnadnit jejich trvalou angažovanost coby aktivních občanů, zaměstnatelnost a přechod na trh práce. [pozm. návrh 64]

2a.  Součástí zpětné vazby poskytované účastníky a zúčastněnými organizacemi je rovněž posouzení splnění cílů programu. [pozm. návrh 65]

3.  Cíle programu se provádějí v rámci těchto dvou složek činnosti:

a)  účast mladých lidí na solidárních činnostech zaměřených na společenské výzvy, jak se uvádí v článku 6, a úsilí o dosažení cílů udržitelného rozvoje; [pozm. návrh 66]

b)  účast mladých lidí i lidí se zkušenostmi na solidárních činnostech zaměřených na humanitární pomoc (Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci), jak se uvádí v článku 10, a na činnostech v Unii i mimo ni, jejichž cílem je zlepšování schopnosti hostitelských organizací poskytovat humanitární pomoc ve třetích zemích, jak se uvádí v článku 11. [pozm. návrh 67]

3a.   Operační cíle a odpovídající politické priority akcí, které mají být prováděny prostřednictvím činností v rámci složek uvedených v odstavci 3 tohoto článku, budou upřesněny v ročních pracovních programech, které mají být přijaty podle článku 18. [pozm. návrh 68]

KAPITOLA II

AKCE EVROPSKÉHO SBORU SOLIDARITY

Článek 4

Akce Evropského sboru solidarity

1.  Program sleduje své cíle stanovené v článku 3 prostřednictvím těchto typů akcí:

a)  dobrovolnická činnost, jak se uvádí v článcích 7 a 11;

b)  vysoce kvalitními stáže a pracovní místa, jak se uvádí v článku 8; [pozm. návrh 69]

c)  solidární projekty, jak se uvádí v článku 9;

d)  činnosti zaměřené na vytváření sítí, jak se uvádí v článku 5;

e)  opatření pro kvalitu a podporu, jak se uvádí v článku 5.

2.  Program podporuje solidární činnosti, které představují jasnou evropskou přidanou hodnotu, například prostřednictvím:

a)  jejich nadnárodní povahy, zejména pokud jde o mobilitu ve vzdělávání a spolupráci;

b)  jejich schopnosti vzájemně se doplňovat s dalšími programy a politikami na místní, regionální, celostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

c)  jejich evropského rozměru, pokud jde o témata, cíle, přístupy, očekávané výsledky a další aspekty těchto solidárních činností;

d)  jejich přístupu k zapojení mladých lidí inkluzivnosti a jejich skutečné schopnosti zapojit mladé lidi z různých prostředí, včetně mladých lidí se zdravotním postižením; [pozm. návrh 70]

e)  jejich přispěním k účinnému využívání nástrojů Unie v oblasti transparentnosti a uznávání.

2a.   Roční pracovní programy přijaté podle článku 18 obsahují seznam činností, které jsou pro účastníky, příjemce a společnost potenciálně škodlivé nebo které jsou pro účastníky nevhodné a které se nesmí v rámci programu provádět nebo které podléhají zvláštní odborné přípravě, ověření spolehlivosti nebo jiným opatřením. [pozm. návrh 71]

3.  Solidární činnosti se provádějí v souladu se specifickými požadavky stanovenými pro každý druh činnosti realizované v rámci programu, jak se uvádí v článcích 5, 7, 8, 9 a 11, jakož i v souladu s platnými regulačními rámci v zúčastněných zemích.

4.  Odkazy na Evropskou dobrovolnou službu v právních předpisech Unie se vykládají tak, že zahrnují jak dobrovolnické činnosti podle nařízení (EU) č. 1288/2013, tak podle tohoto nařízení.

Článek 5

Akce společné pro obě složky

1.  Cílem činností zaměřených na vytváření sítí, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. d), je:

a)  posilovat kapacity zúčastněných organizací, aby mohly nabízet rostoucímu počtu účastníků Evropského sboru solidarity vysoce kvalitní, snadno dostupné a přiměřeně financované projekty; [pozm. návrh 72]

b)  přilákat nové zájemce, a to jak mladé lidi, tak osoby, které mají určité zkušenosti v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, a zúčastněné organizace; [pozm. návrh 73]

ba)  usnadňovat přístup osob se zdravotním postižením ke všem nabízeným činnostem; [pozm. návrh 74]

c)  umožňovat zpětnou vazbu poskytování zpětné vazby ohledně solidárních činností i propagaci programu v pozici jeho vyslance a [pozm. návrh 75]

d)  přispívat k výměně zkušeností a k posílení pocitu sounáležitosti u osob a subjektů účastnících se Evropského sboru solidarity a podpořit tak jeho širší pozitivní dopad.

2.  Opatření pro kvalitu a podporu, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. e), zahrnují:

a)  opatření, jejichž cílem je zajistit kvalitu dobrovolnické činnosti, stáží nebo pracovních míst, včetně odborné přípravy, jazykové podpory, doplňkového pojištění, podpory před solidární činností nebo po ní, jakož i dalšího využití osvědčení Youthpass, které určuje a dokládá kompetence, které účastníci během solidárních činností získali, a budování kapacit a administrativní podporu pro zúčastněné organizace;

aa)  opatření na ochranu příjemců solidárních činností, včetně cílené odborné přípravy účastníků, kteří solidární činnosti provozují ve prospěch zranitelných skupin, včetně dětí, a ověření spolehlivosti účastníků pracujících s dětmi; [pozm. návrh 76]

ab)   opatření zaměřená na podporu sociálního začleňování a rovných příležitostí, zejména v zájmu účasti mladých lidí s omezenými příležitostmi, například vhodné formy solidárních činností a individualizovanou podporu; [pozm. návrh 77]

ac)  opatření usilující o zajištění budování kapacit a administrativní podpory pro zúčastněné organizace; [pozm. návrh 78]

b)  vytvoření a udržování značky značek kvality pro subjekty, které jsou ochotny poskytovat solidární činnosti pro Evropský sbor solidarity; [pozm. návrh 79]

c)  činnosti centra zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem podpořit a zvýšit kvalitu akcí prováděných Evropským sborem solidarity a zlepšit uznávání jejich výsledků;

d)  vytvoření, údržbu a aktualizaci přístupného portálu Evropského sboru solidarity, minimálně ve všech úředních jazycích Unie, a dalších příslušných on-line služeb, jakož i nezbytných podpůrných systémů IT a internetových nástrojů, jež musí být v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými směrnicí (EU) 2016/2102. [pozm. návrh 80]

da)   opatření usilující o motivaci sociálních podniků, aby podpořily činnosti programu či umožnily zaměstnancům zapojit se do dobrovolnických činností v rámci programu; [pozm. návrh 81]

db)   vývoj jasného a podrobného postupu pro účastníky a zúčastněné organizace, který stanoví kroky a harmonogramy pro všechny fáze solidárních činností; [pozm. návrh 82]

KAPITOLA III

ÚČAST MLADÝCH LIDÍ NA SOLIDÁRNÍCH ČINNOSTECH ŘEŠÍCÍCH SPOLEČENSKÉ VÝZVY

Článek 6

Účel a druh akcí

1.  Akce prováděné v rámci složky „Zapojení mladých lidí do solidárních činností zaměřených na řešení společenských výzev“ přispívají zejména k posílení soudržnosti, solidarity, občanství a demokracie v Unii i v zahraničí a reagují na společenské výzvy se zvláštní snahou podpořit sociální začlenění a rovné příležitosti. [pozm. návrh 83]

2.  Tato složka podporuje činnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b), c), d) a e) následujícími způsoby:

a)  dobrovolnickou činností, jak se uvádí v článku 7;

b)  stážemi a pracovními místy, jak se uvádí v článku 8, které musí být vysoce kvalitní; [pozm. návrh 84]

c)  solidárními projekty, jak se uvádí v článku 9;

d)  činnostmi zaměřenými na vytváření sítí pro jednotlivce a organizace zapojené do této složky v souladu s článkem 5;

e)  opatřeními pro kvalitu a podporu, jak se uvádí v článku 5.

Článek 7

Dobrovolnictví ve formě solidárních činností

1.  Dobrovolnická činnost, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. a), zahrnuje složku významný rozměr vzdělávání a učení a odborné přípravy on-line i off-line odbornou přípravu, která je přizpůsobena příslušné činnosti a probíhá před jejím začátkem i v jejím průběhu. Dobrovolnická činnost také usiluje o jasný dopad na zjištěné potřeby komunity, nenahrazuje stáže nebo pracovní místa, nepovažuje se za zaměstnání a je založeno založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Tato dohoda zajistí přiměřenou právní, sociální a finanční ochranu účastníka. [pozm. návrh 85]

2.  Dobrovolnická činnost může probíhat zpravidla probíhá v zemi jiné, než je země bydliště účastníka (přeshraniční). nebo Dobrovolnická činnost může probíhat v zemi bydliště účastníka (vnitrostátní), účastnit se jí ale mohou pouze mladí lidé s omezenými příležitostmi a zahrnuje účastníky s bydlištěm v jiné zemi, než ve které daná činnost probíhá. [pozm. návrh 86]

Článek 8

Stáže a pracovní místa

1.  Tyto stáže, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. b), jsou placené a probíhají na základě písemné dohody o stáži uzavřené na začátku stáže v souladu s případným platným regulačním rámcem země, v níž se stáž koná. a se zohledněním zásad Dohoda o stáži uvádí vzdělávací cíle, pracovní podmínky a trvání stáže, odměnu, kterou má účastník obdržet, a práva a povinnosti smluvních stran a zohledňuje zásady rámce pro kvalitu stáží (2014/C 88/01). Stáže nenahrazují pracovní místa. [pozm. návrh 87]

2.  Pracovní místo, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. b), je založeno na pracovní smlouvě v souladu s je založeno na písemné pracovní smlouvě, která dodržuje všechny podmínky zaměstnání stanovené ve vnitrostátním právním rámcem zúčastněné právu, a/nebo platné kolektivní smlouvy země, v níž je zaměstnání vykonáváno. Finanční podpora pro zúčastněné organizace nabízející pracovní místa nepřesáhne 12 dvanáct měsíců v případech, kdy trvání pracovní smlouvy překročí 12 dvanáct měsíců. [pozm. návrh 88]

3.  Stáže a pracovní místa zahrnují významný prvek vzdělávání a odborné přípravy učení před začátkem činnosti i v jejím průběhu s cílem pomoci účastníkům v získání relevantních zkušeností za účelem rozvoje kompetencí užitečných pro jejich osobní, vzdělávací, sociální, občanský i profesní rozvoj. [pozm. návrh 89]

4.  Stáže a pracovní místa mohou probíhat probíhají zpravidla v zemi jiné, než je země bydliště účastníka (přeshraniční). nebo Stáže a pracovní místa mohou probíhat v zemi bydliště účastníka (vnitrostátní), účastnit se jich ale mohou pouze mladí lidé s omezenými příležitostmi a zapojují se do nich účastníci s bydlištěm v jiné zemi, než ve které daná činnost probíhá. [pozm. návrh 90]

4a.   Je vyčleněn odpovídající rozpočet na financování přiměřených úprav umožňujících účinné zapojení osob se zdravotním postižením na rovnocenném základě s ostatními v souladu s článkem 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a směrnicí Rady 2000/78/ES(28). [pozm. návrh 91]

Článek 9

Solidární projekty

Solidární projekt, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. c), nenahrazuje stáže a/nebo pracovní místa.

KAPITOLA IV

EVROPSKÝ DOBROVOLNICKÝ SBOR HUMANITÁRNÍ POMOCI

Článek 10

Účel a druh akcí

1.  Akce prováděné v rámci složky „Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci“ přispívají zvláště k poskytování humanitární pomoci založené na potřebách a zaměřené na záchranu života, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti a na v případě přírodních či člověkem způsobených katastrof, k budování kapacit a zvyšování odolnosti zranitelných komunit, které jsou zranitelné, nestabilní nebo zasažené přírodními nebo člověkem způsobenými katastrofami, zasažených komunit a k usnadnění přechodu z humanitární reakce k dlouhodobému udržitelnému rozvoji podporujícímu začlenění. [pozm. návrh 92]

2.  Akce v rámci této kapitoly se provádějí v souladu se zásadami s Evropským konsensem o humanitární pomoci, přičemž je třeba podporovat základní zásady humanitární pomoci, jimiž jsou lidskost, neutralita, nestrannost a nezávislost, a současně potvrzovat, že Unie je pevně odhodlána uplatňovat přístup založený na potřebách a nečinit rozdíl mezi dotčenými skupinami obyvatelstva ani v jejich rámci, a dodržovat mezinárodní právo. [pozm. návrh 93]

2a.  Humanitární pomoc Unie se poskytuje v situacích, v nichž mohou působit také další nástroje související s rozvojovou spoluprací, zvládáním krizí a civilní ochranou. Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci pracuje soudržným a doplňkovým způsobem a jeho činnost se nesmí překrývat s příslušnými politikami a nástroji Unie, zejména s politikou Unie v oblasti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce a s mechanismem civilní ochrany Unie. [pozm. návrh 94]

2b.  V rámci prosazování soudržné mezinárodní reakce na humanitární krize jsou akce v rámci této kapitoly v souladu s akcemi, které koordinuje Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí. [pozm. návrh 95]

2c.  Evropský sbor humanitární pomoci přispívá k posílení zohledňování genderového hlediska v rámci humanitární pomoci Unie a podporuje odpovídající humanitární reakci na specifické potřeby žen. Zvláštní pozornost je věnována spolupráci se skupinami a sítěmi sdružujícími ženy s cílem podporovat účast a vedoucí postavení žen v rámci humanitární pomoci a využít jejich schopností a odbornosti ve prospěch obnovy, budování míru, snižování rizika katastrof a zvyšování odolnosti dotčených komunit. [pozm. návrh 96]

2d.  V dohodě mezi vysílající organizací a Evropským dobrovolnickým sborem humanitární pomoci jsou v úzké konzultaci s hostitelskými organizacemi stanoveny přesné podmínky vysílání dobrovolníků, včetně práv a povinností, doby trvání a místa vyslání a úkolů, které mají být vykonány. [pozm. návrh 97]

3.  Tato složka podporuje činnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), d) a e) následujícími způsoby:

a)  dobrovolnickou činností, jak se uvádí v článku 11;

aa)   solidárními projekty; [pozm. návrh 98]

b)  činnostmi zaměřenými na vytváření sítí pro jednotlivce a organizace zapojené do této složky v souladu s článkem 5;

c)  opatřeními pro kvalitu a podporu v souladu s článkem 5 se zvláštním důrazem na opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany účastníků.

3a.  Na základě předchozího posouzení potřeb ve třetích zemích podporuje toto nařízení akce zaměřené na posílení kapacity humanitární pomoci s cílem posílit připravenost a reakci na humanitární krize na místní úrovni a zajistit účinnost a udržitelný dopad práce dobrovolníků na místě, a to včetně:

a)  řízení rizik spojených s přírodními katastrofami, připravenosti a reakce na katastrofy, poradenství, odborné přípravy v oblasti řízení dobrovolníků a dalších relevantních oblastí pro zaměstnance a dobrovolníky z hostitelských organizací;

b)  výměny osvědčených postupů, technické podpory, programů partnerství a výměny pracovníků a dobrovolníků, vytváření sítí a dalších vhodných akcí. [pozm. návrh 99]

3b.   Komise bude nadále vést, udržovat a aktualizovat databázi humanitárních dobrovolníků EU a regulovat přístup k ní a její používání, a to i s ohledem na dostupnost a vhodnost humanitárních dobrovolníků z EU, což umožní pokračující účast dobrovolníků, kteří se vracejí. Zpracování osobních údajů shromážděných v této databázi nebo pro její účely probíhá případně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(29) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(30). [pozm. návrh 100]

Článek 11

Dobrovolnická činnost na podporu operací humanitární pomoci

1.  Dobrovolnická činnost na podporu operací humanitární pomoci, jak zahrnuje přiměřené učení a odbornou přípravu, a to i před umístěním, jež se týkají projektů, do nichž se uvádí mladí dobrovolníci zapojí, a kladou náležitý důraz na zásady poskytování humanitární pomoci uvedené v čl. 4 10 odst. 1 písm. 2 a), zahrnuje složku učení a odborné přípravyna zásadu „neškodit“. Nenahrazuje stáže nebo pracovní místa a je založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti. [pozm. návrh 101]

1a.   Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU podporuje účast místních dobrovolníků ze třetích zemí. [pozm. návrh 102]

2.  Dobrovolnická činnost v rámci této složky je možná pouze ve třetích zemích tam, kde: [pozm. návrh 103]

a)  probíhají činnosti a operace humanitární pomoci a

b)  kde neprobíhají žádné mezinárodní ani vnitrostátní ozbrojené konflikty.

2a.  Na základě předchozího posouzení potřeb ve třetích zemích ze strany vysílajících a hostitelských organizací a dalších příslušných subjektů podporuje Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci akce zaměřené na:

a)  posilování schopnosti hostitelských organizací poskytovat humanitární pomoc ve třetích zemích, aby se na místní úrovni zvýšila připravenost a zlepšila reakce na humanitární krize a zajistila účinnost a udržitelnost výsledků práce Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci na místě, a to prostřednictvím řízení rizik souvisejících s katastrofami, připravenosti na katastrofy a reakce na ně, přechodu z humanitární reakce na udržitelný místní rozvoj, poradenství a odborné přípravy v oblasti řízení dobrovolnické činnosti;

b)  výměnu osvědčených postupů, technickou pomoc, programy partnerství a výměnu zaměstnanců a dobrovolníků. [pozm. návrh 104]

2b.   Posouzení míry rizik pro bezpečnost dobrovolníků je prioritou, zejména v zemích nebo oblastech považovaných za nestabilní nebo za místa s bezprostředními hrozbami. [pozm. návrh 105]

2c.   Komunikační kampaně o Evropském sboru solidarity týkající se iniciativy Humanitární dobrovolníci EU se musí uskutečňovat především na území Unie a zaměřovat se na práci dobrovolníků a humanitárních pracovníků vykonávanou v souladu se zásadami poskytování humanitární pomoci, jimiž jsou lidskost, nezávislost, neutralita a nestrannost, ze kterých jejich činnost vychází. [pozm. návrh 106]

2d.   Dobrovolnictví reaguje na skutečné potřeby a nedostatky zjištěné na místní úrovni hostitelskými organizacemi. [pozm. návrh 107]

Článek 11a

Určení a výběr zájemců o dobrovolnickou činnost

1.  Na základě předchozího posouzení potřeb ve třetích zemích Komise určí a vybere zájemce o dobrovolnickou činnost, kterým bude poskytnuta odborná příprava ve spolupráci s národními agenturami a hostitelskými organizacemi.

2.  Zájemci o dobrovolnickou činnost jsou určováni a vybíráni v souladu s článkem 14, při dodržení zásad nediskriminace, rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí.

3.  Věkové limity uvedené v článcích 2 a 15 se nepoužijí pro dobrovolnickou činnost na podporu operací humanitární pomoci podle tohoto článku. [pozm. návrh 108]

Článek 11b

Odborná příprava zájemců o dobrovolnickou činnost

1.  Na základě stávajících programů a postupů Komise zavede program odborné přípravy pro zájemce o dobrovolnickou činnost zaměřený na podporu a doplnění akcí humanitární pomoci.

2.  Zájemci o dobrovolnickou činnost, kteří byli určeni a vybráni v souladu s postupem podávání žádostí, se mohou účastnit programu odborné přípravy prováděného kvalifikovanými organizacemi. Konkrétní rozsah a obsah odborné přípravy, kterou má každý zájemce o dobrovolnickou činnost absolvovat, bude určen po konzultaci s hostitelskou organizací, jež obdržela osvědčení, na základě potřeb a s přihlédnutím k předchozím zkušenostem zájemce a k plánovanému místu vyslání.

3.  Program odborné přípravy zahrnuje posouzení připravenosti zájemců o dobrovolnickou činnost na to, aby mohli být vysláni do třetích zemí za účelem podpory a doplnění činností humanitární pomoci a naplnění potřeb na místě. [pozm. návrh 109]

KAPITOLA V

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 12

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění programu v období 2021–2027 činí 1 112 988 000 v cenách roku 2018 [1 260 000 000 000 EUR v běžných cenách]. [pozm. návrh 110]

2.  Částka uvedená v odstavci 1 může být použita na technickou a administrativní pomoc určenou na provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. Přiměřená část rozpočtu se vyčlení také na výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a na rozvoj sítí mládeže. [pozm. návrh 111]

2a.   Komise přijímá v souladu s článkem 29 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení mění s cílem umožnit flexibilitu a úpravu orientačního rozdělení rozpočtových prostředků na činnosti podle článku 12a. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku odrážejí nové politické priority úpravou rozdělení, jež dodržuje maximální rozpětí 20 %. [pozm. návrh 112]

3.  Aniž je dotčeno finanční nařízení, výdaje na činnosti vyplývající z projektů zahrnutých do prvního pracovního programu mohou být způsobilé od 1. ledna 2021.

4.  Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení lze na jejich žádost převést do programu. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a)] finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s [písmenem c) uvedeného článku]. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 12a

Rozdělení rozpočtových prostředků na činnosti podle článků 7, 8, 9 a 11

Orientační rozdělení rozpočtových prostředků určených na činnosti podle článků 7, 8, 9 a 11 je následující:

a)  na dobrovolnictví ve formě solidárních činností a projektů, jak se uvádí v článcích 7 a 9: 86 %;

b)  na stáže a pracovní místa, jak se uvádí v článku 8: 8 %; a

c)  na dobrovolnickou činnost na podporu operací humanitární pomoci, jak se uvádí v článku 11: 6 %. [pozm. návrh 113]

Článek 13

Formy financování z EU a způsoby provádění

1.  Program se provádí konzistentně v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v [čl. 62 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

2.  Program může poskytovat financování v kterékoliv formě stanovené ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a veřejných zakázek. V zájmu zjednodušení požadavků na příjemce se v maximální možné míře používají jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby. [pozm. návrh 114]

3.  Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu].

4.  Pro účely výběrového řízení v rámci přímého a nepřímého řízení může být hodnotící výbor složen z externích odborníků.

KAPITOLA VI

ÚČAST V EVROPSKÉM SBORU SOLIDARITY

Článek 14

Zúčastněné země

1.  Dobrovolnická činnost, stáže, pracovní místa, solidární projekty, činnosti zaměřené na vytváření sítí a opatření pro kvalitu a podporu, jak se uvádí v článcích 5, 7, 8, 9 a 11 jsou otevřeny účasti členských států a zámořských zemí a území.

2.  Dobrovolnické činnosti, činností zaměřených na vytváření sítí a opatření pro kvalitu a podporu, jak se uvádí v článcích 5 a 7, se mohou účastnit:

a)  členové Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohody o Evropském hospodářském prostoru;

b)  přistupující země, kandidáti a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)  jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve specifických dohodách upravujících účast této třetí země na jakémkoliv programu Unie, pokud dohoda:

–  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a výhody třetí země účastnící se programů Unie,

–  stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s [čl. 21 odst. 5] finančního nařízení,

–  nepřiznává dané třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu,

–  zaručuje práva Unie na zajištění řádného finančního řízení a ochrany jejích finančních zájmů.

3.  Země uvedené v odstavci 2 se plně účastní programu, pouze pokud splní všechny povinnosti, které toto nařízení ukládá členským státům.

3a.   Jakmile bude k dispozici dostatečné množství informací o finančních příspěvcích, které na program věnují třetí země a jež se očekávají, budou tyto informace poskytnuty oběma složkám rozpočtového orgánu v rámci výroční nebo průběžné zprávy o programu. [pozm. návrh 115]

4.  Dobrovolnická činnost a činnosti zaměřené na vytváření sítí, jak se uvádí v článcích 5 a 7, mohou být otevřeny účasti třetích zemí, které nejsou přidruženy programu, zejména zemí evropského sousedství.

Článek 15

Účast osob

1.  Mladí lidé ve věku 17 až 30 let, kteří se chtějí účastnit Evropského sboru solidarity, se zaregistrují prostřednictvím portálu tohoto sboru. V okamžiku zahájení dobrovolnické činnosti, stáže, zaměstnání nebo solidárního projektu však musí být mladému člověku nejméně 18 let a nejvýše 30 let.

1a.  Účastníkům, kteří odcházejí do jiné země, je zaručena plná zdravotní péče, kterou požívají v členském státě, v němž mají bydliště, nikoliv jen naléhavá zdravotní péče. Zdravotní péče je poskytována prostřednictvím veřejných zdravotních služeb členského státu, v němž je činnost vykonávána, nebo pokud takové služby chybí nebo zjevně nesplňují normy kvality v členském státě, v němž mají bydliště, prostřednictvím soukromých zdravotních služeb v členském státě, v němž je činnost vykonávána. [pozm. návrh 116]

1b.  Při provádění tohoto nařízení Komise, členské státy a další zúčastněné země podporují sociální začleňování a rovné podmínky přístupu, včetně účasti mladých lidí s omezenými příležitostmi. [pozm. návrh 117]

Článek 16

Zúčastněné organizace

1.  Evropský sbor solidarity je otevřen účasti veřejných nebo soukromých subjektů, ať už neziskových či ziskových, a mezinárodních organizací, včetně mládežnických organizací, náboženských institucí, charitativních sdružení, sekulárních humanistických organizací, nevládních organizací nebo jiných subjektů občanské společnosti, a to za předpokladu, že nabízejí solidární činnosti, mají právní subjektivitu v souladu s právními předpisy v zemi, kde jsou registrovány, a že jim byla udělena značka kvality Evropského sboru solidarity. Značka kvality potvrzuje, že dané činnosti mohou splňovat cíle podle článku 3 a zajišťovat akce podle článku 4. [pozm. návrh 118]

2.  Žádost subjektu, aby se stal zúčastněnou organizací Evropského sboru solidarity, posoudí příslušný prováděcí orgán Evropského sboru solidarity na základě zásad rovného zacházení, rovných příležitostí a zákazu diskriminace, zabránění tomu, aby účast na programu nahrazovala zaměstnání, poskytování vysoce kvalitních, snadno dostupných a inkluzívních činností s jasnou přidanou hodnotou pro zjištěné potřeby komunity, se vzdělávací složkou zaměřenou na osobní, sociálně vzdělávací a profesní rozvoj, odpovídající odborné přípravy, pracovních a dobrovolnických ujednání, bezpečného a důstojného prostředí a podmínek, a pravidel neziskovosti v souladu s finančním nařízením. Na základě výše uvedených zásad se zjistí, zda jeho činnosti splňují požadavky a cíle Evropského sboru solidarity. Značka kvality bude udělena pouze organizacím, které se zaváží dodržovat tyto zásady. [pozm. návrh 119]

3.  Na základě tohoto posouzení může být subjektu udělena značka kvality Evropského sboru solidarity. Specifické požadavky, které musí být splněny pro získání značky kvality, se liší v závislosti na druhu solidární činnosti a funkci subjektu. Získaná značka podléhá pravidelnému přezkumu a může být v případě jejího zneužití nebo nesplnění zásad stanovených v odstavci 2 bude odňata. Každý subjekt, který podstatně změní své činnosti, informuje příslušný prováděcí orgán pro nové posouzení. [pozm. návrh 120]

4.  Každý subjekt, který obdržel značku kvality Evropského sboru solidarity, získá přístup k portálu Evropského sboru solidarity jakožto hostitel, poskytovatel podpory nebo obojí a je schopen nabízet registrovaným uchazečům solidární činnosti.

4a.  Zúčastněné organizace, jimž byla udělena značka kvality, mají přístup k platformě, na níž mohou snadno vyhledávat vhodné žadatele, což účastníkům i zúčastněným organizacím usnadní účast na solidárních činnostech. [pozm. návrh 121]

4b.  Zúčastněné organizace usnadňují podporu programu tím, že bývalým účastníkům poskytují příležitost prostřednictvím sítě sdílet své zkušenosti a působit jako vyslanci mezi potenciální budoucí generací účastníků v tomto programu. [pozm. návrh 122]

5.  Značka kvality Evropského sboru solidarity nevede automaticky k financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity.

5a.  Zúčastněné organizace vykonávají v rámci Evropského sboru solidarity několik funkcí. V roli hostitele vykonávají činnosti spojené s poskytováním příležitostí k solidárním činnostem registrovaným účastníkům, výběrem a přijímáním účastníků, případně včetně organizace činností, poskytování pokynů a podpory účastníkům během všech fází solidární činnosti, zajišťování bezpečného a vyhovujícího pracovního prostředí pro účastníky a poskytování zpětné vazby účastníkovi po výkonu činnosti. V roli podporovatele provádějí činnosti související s vysíláním účastníků, jejich přípravou a podporou před odjezdem, v průběhu a po skončení solidární činnosti, včetně školení účastníků a jejich navedení na místní organizace po dokončení činnosti. Organizace mohou v roli podporovatele také poskytovat administrativní a logistickou podporu účastníkům v projektech solidarity. [pozm. návrh 123]

6.  Solidární činnosti a související opatření pro kvalitu a podporu, které nabízí zúčastněná organizace, mohou být financovány z prostředků Evropského sboru solidarity, nebo z jiných finančních zdrojů, které nezávisí na rozpočtu Unie.

7.  Pro organizace zapojené v rámci činností uvedených v článku 11 má bezpečnost dobrovolníků prioritu.

Článek 17

Přístup k financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity

Každý veřejný či soukromý subjekt se sídlem v zúčastněné zemi, jakož i mezinárodní organizace mohou požádat o financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity. V případě činností uvedených v článcích 7, 8 a 11 musí zúčastněná organizace obdržet značku kvality jako předpoklad pro získání finančního krytí z prostředků pro Evropský sbor solidarity. V případě solidárních projektů uvedených v článku 9 může o financování požádat rovněž fyzická osoba jménem neformální skupiny účastníků Evropského sboru solidarity. Obecně platí, že žádost o grant se předkládá národní agentuře země, v níž má organizace sídlo. Žádosti o grant na činnosti organizované celoevropskými nebo mezinárodními organizacemi na činnosti dobrovolnických týmů v prioritních oblastech určených na evropské úrovni a na činnosti na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích se předkládají agentuře EACEA. [pozm. návrh 124]

KAPITOLA VII

PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 18

Roční pracovní program [pozm. návrh 125]

Sekundární politická rozhodnutí a priority, včetně podrobností o konkrétních akcích uvedených v článcích 4 až 11, se určí každoročně prostřednictvím pracovního programu v souladu s článkem [110] finančního nařízení. Roční pracovní program také stanoví podrobnosti týkající se provádění programu. Pracovní program navíc uvede výši částky přidělené každé akci i rozdělení finančních prostředků mezi členské státy a třetí země přidružené k programu na akce řízené prostřednictvím národní agentury. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 s cílem doplnit toto nařízení přijetím ročních pracovních programů. [pozm. návrh 126]

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v [článku 110] finančního nařízení. Pracovní programy navíc obsahují údaje o výši částky přidělené každé akci i k rozdělení finančních prostředků mezi členské státy a třetí země přidružené k programu na akce řízené prostřednictvím národní agentury. Komise poté pracovní program přijme formou prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 30.

Článek 19

Monitorování a podávání zpráv

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze.

2.  Pro zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem změn přílohy s cílem přezkoumat nebo doplnit ukazatele, je-li to považováno za nezbytné, a za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby příjemci prostředků Unie shromažďovali údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení efektivně, účelně, včas a na přiměřené úrovni podrobnosti ve smyslu čl. [2 odst. 5] finančního nařízení. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 20

Hodnocení

1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.  Průběžné hodnocení programu Přezkum programu v polovině období se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění. avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Komise předloží přezkum v polovině období Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nejpozději do 30. června 2024. Je k němu připojeno také konečné hodnocení předchozího programu. [pozm. návrh 127]

3.  Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v kapitole IX a povinnosti národních agentur uvedené v článku 23, členské státy Komisi předloží do 30. dubna 2024 zprávu o provádění a dopadu programu na jejich území.

3a.   Komise v případě potřeby a na základě přezkumu v polovině období a zpráv o provádění, které předložily členské státy, předloží legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení. Komise bude příslušné výbory Evropského parlamentu informovat o přezkumu v polovině období, a to i o rozhodnutí, zda je nutno změnit toto nařízení. [pozm. návrh 128]

4.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.

5.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

KAPITOLA VIII

INFORMACE, KOMUNIKACE A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ

Článek 21

Informace, komunikace a šíření výsledků

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí jejich původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že urychleně poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. [pozm. návrh 129]

2.  Komise ve spolupráci s vnitrostátními orgány a národními agenturami v zúčastněných zemích a relevantními sítěmi na úrovni Unie provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3. [pozm. návrh 130]

3.  Národní agentury uvedené v článku 23 vypracují jednotnou strategii, pokud jde o informace a účinný dosah a šíření ke všem případným příjemcům a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež pod záštitou programu řídí, a pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu, včetně informací o akcích a činnostech řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a o jeho výsledcích, a informují příslušné cílové skupiny o akcích a činnostech v jejich zemi. [pozm. návrh 131]

3a.   Zúčastněné organizace používají značku „Evropský sbor solidarity“ pro účely sdělování a šíření informací souvisejících s tímto programem. [pozm. návrh 132]

KAPITOLA IX

SYSTÉM ŘÍZENÍ A AUDITU

Článek 22

Vnitrostátní orgán

Vnitrostátní orgány určené k řízení akcí uvedených v kapitole III [nového nařízení o programu Erasmus] v každé zemi, která se účastní Evropského sboru solidarity, jednají rovněž jako vnitrostátní orgány v rámci Evropského sboru solidarity. Ustanovení čl. 23 odst. 1, 2, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 [nového nařízení o programu Erasmus] se použijí obdobně na Evropský sbor solidarity.

Článek 23

Národní agentura

1.  Národní agentury určené k řízení akcí uvedených v kapitole III [nového nařízení o programu Erasmus] v každé zemi, která se účastní Evropského sboru solidarity, jednají ve svých příslušných zemích rovněž jako národní agentury v rámci Evropského sboru solidarity.

Ustanovení čl. 24 odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 6 [nového nařízení o programu Erasmus] se použijí obdobně na Evropský sbor solidarity.

2.  Aniž je dotčen čl. 24 odst. 2 [nového nařízení o programu Erasmus], národní agentura rovněž odpovídá za řízení všech fází životního cyklu projektů v rámci těchto akcí Evropského sboru solidarity vyjmenovaných v prováděcích aktech uvedených v článku 18, v souladu s čl.  62 odst. 1 písm. c) body v) a vi) finančního nařízení.

3.  V případě zemí uvedených v čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení, u nichž není národní agentura určena, se tato agentura určí v souladu s čl. 24 odst. 1, 3, 4, 5 a 6 [nového nařízení o programu Erasmus].

3a.   Národní agentura pravidelně konzultuje s příjemci programu (jednotlivci i organizacemi), aby od nich o programu získala zpětnou vazbu, posoudila kvalitu činnosti a to, jak se činnost vyvíjí, na základě pokynů Komise, a poskytuje podporu účastníkům v případě problémů a s cílem zlepšit provádění programu na vnitrostátní úrovni na základě získané zpětné vazby a své odbornosti. [pozm. návrh 133]

Článek 24

Evropská komise

1.  Pravidla, jimiž se řídí vztah mezi Komisí a národní agenturou, se v souladu s pravidly uvedenými v článku 24 [nového nařízení o programu Erasmus] stanoví v písemném dokumentu, který:

a)  stanoví normy vnitřní kontroly pro dotčenou národní agenturu a pravidla pro správu finančních prostředků Unie určených na grantovou podporu, která je prováděna národními agenturami, přičemž se zohledňují požadavky na zjednodušení a na účastníky a zúčastněné organizace se neuvaluje další zátěž; [pozm. návrh 134]

b)  obsahuje pracovní program národní agentury, který zahrnuje řídicí úkoly národní agentury, na něž je poskytnuta podpora Unie;

ba)  zahrnuje požadavek pořádat pravidelná setkání se sítí národních agentur a jejich proškolování za účelem zajištění soudržného provádění programu ve všech zúčastněných zemích; [pozm. návrh 135]

c)  stanovuje požadavky na národní agenturu v oblasti podávání zpráv.

1a.  Komise pořádá pravidelná setkání ohledně provádění programu s reprezentativním počtem a druhem sítí zastupujících mladé lidi a dobrovolníky a další relevantní organizace občanské společnosti, včetně sociálních partnerů a sítí relevantních pro činnosti programu. [pozm. návrh 136]

2.  Komise národní agentuře každoročně poskytne tyto finanční prostředky:

a)  finanční prostředky na grantovou podporu v dotčené zúčastněné zemi pro akce Evropského sboru solidarity, jejichž správou je národní agentura pověřena;

b)  finanční příspěvek na podporu řídicích úkolů národní agentury definovaných v souladu s postupy popsanými v čl. 25 odst. 3 písm. b) [nového nařízení o programu Erasmus].

3.  Komise stanoví požadavky pro pracovní program národní agentury. Komise neposkytne národní agentuře finanční prostředky pro Evropský sbor solidarity dříve, než formálně schválí pracovní program této agentury.

4.  Na základě požadavků shody pro národní agentury uvedených v čl. 23 odst. 3 [nového nařízení o programu Erasmus] Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontroly, prohlášení řídícího subjektu národní agentury a výrok nezávislého auditora k němu, přičemž zohlední informace poskytnuté vnitrostátním orgánem o jeho činnostech v oblasti sledování a dozoru týkajících se Evropského sboru solidarity.

5.  Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

5a.   V případě, že Komise nemůže roční prohlášení řídícího subjektu nebo výrok nezávislého auditora k němu akceptovat, nebo pokud národní agentura nezohlední dostatečně připomínky Komise, může Komise přijmout jakákoli předběžná a nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. 131 odst. 3 písm. c) finančního nařízení. [pozm. návrh 137]

Článek 24a

Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

Agentura EACEA je na úrovni Unie odpovědná za řízení všech fází grantu na projektové akce programu uvedené v článku 7, o nějž požádaly celoevropské organizace nebo platformy na činnosti dobrovolnických týmů v prioritních oblastech určených na evropské úrovni a činnosti na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích.

Agentura EACEA rovněž odpovídá za akreditaci (tj. značku kvality) a za sledování celoevropských organizací nebo platforem, organizací odpovědných za provádění vnitrostátních systémů nebo fondů Unie se sdíleným řízením a organizací, které hodlají zajišťovat činnosti podporující operace humanitární pomoci. [pozm. návrh 138]

Článek 25

Audity

1.  Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle [článku [127] finančního nařízení a jsou prováděny ve všech členských státech podle stejných kritérií. [pozm. návrh 139]

2.  Vnitrostátní orgán určí nezávislého auditora. Nezávislý auditor vydává auditní výrok k prohlášení řídícího subjektu podle [čl. 155 odst. 1] finančního nařízení.

3.  Nezávislý auditor:

a)  musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b)  zajistí, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy, a

c)  nesmí být v pozici představující střet zájmů s ohledem na právní subjekt, jehož je národní agentura uvedená v článku 23 součástí, a musí být na právním subjektu, jehož je národní agentura součástí, funkčně nezávislý.

4.  Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům, jakož i Účetnímu dvoru plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal svůj auditní výrok k prohlášení řídícího subjektu národní agentury.

KAPITOLA X

KONTROLNÍ SYSTÉM

Článek 26

Zásady kontrolního systému

1.  Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí Evropského sboru solidarity řízených národními agenturami. Stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorem.

2.  Národní agentury jsou odpovědné za primární kontroly příjemců grantů na akce Evropského sboru solidarity, které jsou jim svěřeny. Tyto kontroly musí být přiměřené a adekvátní a musí poskytovat dostatečné záruky, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie. [pozm. návrh 140]

3.  Pokud jde o finanční prostředky převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a analýzy rizik. Toto ustanovení neplatí pro vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 27

Ochrana finančních zájmů Unie

V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

KAPITOLA XI

Doplňkovost

Článek 28

Doplňkovost činnosti Unie

1.  Akce Evropského sboru solidarity musí být soudržné a doplňkové ve vztahu k příslušným politikám, nástrojům a programům na úrovni Unie, zejména k programu Erasmus, evropským strukturálním a investičním fondům a programu Práva a hodnoty, jakož i ke stávajícím sítím na úrovni Unie, které jsou pro činnosti Evropského sboru solidarity významné. [pozm. návrh 141]

2.  Akce Evropského sboru solidarity musí být soudržné a doplňkové rovněž ve vztahu k příslušným politikám, programům a nástrojům na vnitrostátní úrovni v zúčastněných zemích nenahrazují příslušné politiky, programy a nástroje na vnitrostátní, regionální a místní úrovni ve zúčastněných zemích, ale musí být ve vztahu k nim rovněž soudržné a doplňkové. Za tímto účelem si Komise, vnitrostátní orgány a národní agentury vyměňují informace o stávajících vnitrostátních režimech a prioritách týkajících se solidarity a mládeže na jedné straně a o akcích Evropského sboru solidarity na straně druhé s cílem vycházet z příslušných osvědčených postupů a dosáhnout efektivnosti a účinnosti. [pozm. návrh 142]

2a.  Příslušné orgány na všech úrovních usilují o koherentní zavedení synergií napříč všemi relevantními programy s cílem maximalizovat efektivitu finančních prostředků Unie a dopad programu. Tyto synergie nesmí vést k využívání finančních prostředků pro jiné cíle než ty, které jsou uvedeny v tomto nařízení. Veškeré synergie a doplňkovost povedou ke zjednodušení postupů podávání žádostí na úrovni provádění spolu s relevantními pokyny pro provádění. [pozm. návrh 143]

3.  Akce Evropského sboru solidarity ve třetích zemích uvedené v článku 11 jsou soudržné a doplňkové zejména ve vztahu k dalším oblastem vnější činnosti Unie, konkrétně k politice v oblasti humanitární pomoci, rozvojové spolupráce, bezpečnosti, rozšíření, sousedství a mechanismu civilní ochrany Unie. [pozm. návrh 144]

4.  Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na příslušné příspěvky na akci se vztahují pravidla jednotlivých přispívajících programů Unie. Kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na akce a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

5.  V případě, že program a evropské strukturální a investiční (ESI) fondy uvedené v článku 1 [nařízení (EU)XX] (nařízení o společných ustanoveních)] stanoví společně finanční podporu jedné akce, tato akce se provede v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, včetně pravidel pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek.

6.  Akce způsobilé podle programu, které byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu a které splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v uvedené výzvě k podávání návrhů, ale nemohou být financovány z důvodu rozpočtových omezení, mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v souladu s čl. [65] odst. 7 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článku [8] nařízení (EU) XX o [financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], pokud tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož je podpora poskytována.

KAPITOLA XII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku článcích 12, 18 a 19 je Komisi svěřena na dobu trvání programu. [pozm. návrh 145]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku článcích 12, 18 a 19 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 146]

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bezodkladně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku článků 12, 18 a 19 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 147]

Článek 30

Postup projednávání ve výborech

1.  Komisi je nápomocen výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 31

Zrušení

Nařízení (EU) [nařízení o Evropském sboru solidarity] a nařízení (EU) č. 375/2014 se zrušují s účinkem od 1. ledna 2021.

Článek 32

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna dotčených akcí až do jejich ukončení podle [nařízení o Evropském sboru solidarity] nebo podle nařízení (EU) č. 375/2014. Uvedená nařízení se na uvedené akce použijí až do jejich ukončení.

2.  Finanční krytí programu může pokrývat také výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle [nařízení o Evropském sboru solidarity] nebo podle nařízení (EU) č. 375/2014.

3.  S cílem umožnit řízení akcí a činností, které nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, lze v případě potřeby do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 12 odst. 2.

4.  Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi prováděnými v souvislosti s programem Evropského sboru solidarity (2018–2020) a akcemi, které mají být uskutečňovány v rámci tohoto programu.

Článek 33

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

Ukazatele Tento program bude pečlivě monitorován za účelem zjištění toho, do jaké míry bylo dosaženo obecného cíle a konkrétních cílů, a v zájmu sledování jeho výstupu, výsledků a dopadu. Za tímto účelem je stanoven minimální rámec ukazatelů, který bude sloužit jako základ pro monitorovánípodávání zpráv budoucí podrobný program sledování výstupu, výsledků a dopadu programu, včetně rozšířeného souboru kvalitativních a kvantitativních ukazatelů: [pozm. návrh 148]

a)  počet účastníků solidárních činností;

b)  procento účastníků, kteří patří ke skupině mladých lidí s omezenými příležitostmi; a [pozm. návrh 149]

c)  počet organizací, které získaly značku kvality Evropského sboru solidarity;. [pozm. návrh 150]

ca)  počet účastníků zařazených na pracovní místa (tuzemská a přeshraniční) rozdělených podle země, věku, pohlaví, profesního zázemí a dosaženého vzdělání; [pozm. návrh 151]

cb)   počet účastníků v projektech solidarity rozdělených podle země, věku, pohlaví, profesního zázemí a dosaženého vzdělání; [pozm. návrh 152]

cc)   počet organizací, jimž byla odňata značka kvality; [pozm. návrh 153]

cd)  počet organizací, jež obdržely značku kvality, rozdělených podle země a získaných finančních prostředků; [pozm. návrh 154]

ce)  počet zúčastněných mladých lidí s omezenými příležitostmi; [pozm. návrh 155]

cf)  počet účastníků hlásících pozitivní výsledky učení; [pozm. návrh 156]

cg)  procento účastníků, jejichž výsledky učení byly uznány prostřednictvím osvědčení, jako je Youthpass, nebo jiného typu formálního uznání jejich účasti v Evropském sboru solidarity; [pozm. návrh 157]

ch)  celková míra spokojenosti účastníků, pokud jde o kvalitu činností; a [pozm. návrh 158]

ci)  počet osob přímo či nepřímo podporovaných prostřednictvím solidárních činností. [pozm. návrh 159]

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 201.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 282.
(3) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 201.
(4)Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 282.
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019.
(6) Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Evropský sbor solidarity“ (COM(2016)0942).
(7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).
(8)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“ ) (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 1).
(9) Doporučení Rady ze dne 15. 10. března 2018 2014 o Evropském k rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu kvality stáží (Úř. věst. C 153 88, 2.5.2018, 27.3.2014, s. 1).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1).
(11)Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1).
(12) Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES (Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 46).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
(14)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Evropský rámec interoperability – Strategie provádění“ (COM(2017)0134).
(15)[Odkaz na finanční nařízení].
(16)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(17)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(18)Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(19)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(20)Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(21)[Odkaz na nové rozhodnutí Rady o přidružení zámoří].
(22)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (COM(2017)0623).
(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.).
(24)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21).
(25)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(26)Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(27)Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).
(28) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, která stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).
(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).


Unijní akt o kybernetické bezpečnosti ***I
PDF 135kWORD 55k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o agentuře ENISA, Evropské agentuře pro kybernetickou bezpečnost, a zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií („akt o kybernetické bezpečnosti“) (COM(2017)0477 – C8-0310/2017 – 2017/0225(COD))
P8_TA(2019)0151A8-0264/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0477),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0310/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. února 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, jakož i stanoviska Výboru pro vnitřní věci a ochranu spotřebitelů, Rozpočtového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0264/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/881.)

(1) Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 86.
(2) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 29.


Nekalé obchodní praktiky mezi podniky v potravinovém řetězci ***I
PDF 147kWORD 55k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v potravinovém řetězci (COM(2018)0173 – C8-0139/2018 – 2018/0082(COD))
P8_TA(2019)0152A8-0309/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0173),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0139/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. července 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, jakož i stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro rozvoj a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0309/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

4.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě,  Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2019/633.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu k dohodám o společném nákupu (tzv. „nákupní společenství“)

Evropský parlament uznává případnou úlohu nákupních společenství při vytváření hospodářské účinnosti v rámci zemědělského a potravinářského dodavatelského řetězce a zdůrazňuje, že stávající nedostatek informací neumožňuje posoudit hospodářské dopady těchto nákupních společenství na fungování dodavatelského řetězce.

V tomto ohledu Evropský parlament vyzývá Komisi, aby neprodleně zahájila hloubkovou analýzu rozsahu a účinků těchto národních a mezinárodních nákupních společenství na hospodářské fungování zemědělského a potravinářského dodavatelského řetězce.

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o transparentnosti trhů se zemědělskými produkty a potravinami

Evropský parlament, Rada a Komise zdůrazňují, že transparentnost trhů se zemědělskými produkty a potravinami je klíčovým prvkem dobře fungujícího zemědělského a potravinového řetězce. Cílem je umožnit hospodářským subjektům a orgánům veřejné správy činit informovanější rozhodnutí a hospodářským subjektům lépe chápat vývoj na trhu. Komise se vyzývá, aby pokračovala v probíhající práci s cílem zvýšit transparentnost trhu na úrovni EU. Součástí této práce může být i posílení činnosti týkající se středisek EU pro sledování trhu a zlepšení shromažďování statistických údajů nezbytných pro analýzu mechanismů tvorby cen v celém zemědělském a potravinovém řetězci.

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 165.
(2) Úř. věst. C 387, 25.10.2018, s. 48.


Evropská občanská iniciativa ***I
PDF 133kWORD 46k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské občanské iniciativě (COM(2017)0482 – C8-0308/2017 – 2017/0220(COD))
P8_TA(2019)0153A8-0226/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0482),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 24 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0308/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. března 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 23. března 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání a Petičního výboru (A8-0226/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o evropské občanské iniciativě

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/788.)

(1) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 74.
(2) Úř. věst. C 247, 13.7.2018, s. 62.


Dovoz kulturních statků ***I
PDF 132kWORD 47k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dovozu kulturních statků (COM(2017)0375 – C8-0227/2017 – 2017/0158(COD))
P8_TA(2019)0154A8-0308/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0375),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0227/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0308/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(1);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o vstupu a dovozu kulturních statků

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/880.)

(1) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 25. října 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0418).


Ochrana osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu ***I
PDF 134kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, pokud jde o postup ověřování v případě porušení pravidel ochrany osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (COM(2018)0636 – C8-0413/2018 – 2018/0336(COD))
P8_TA(2019)0155A8-0435/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0636),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 224 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0413/2018),

–  s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 25. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a rovněž stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0435/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2019/..., kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, pokud jde o postup ověřování v případě porušení pravidel pro ochranu osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU, Euratom) 2019/493.)

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 72.


Bezpečnostní hrozby související se zvyšující se technologickou přítomností Číny v EU a případná opatření přijatá na úrovni EU na jejich omezení
PDF 149kWORD 50k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o bezpečnostních hrozbách souvisejících se zvyšující se technologickou přítomností Číny v EU a o případných opatřeních na úrovni EU za účelem jejich omezení (2019/2575(RSP))
P8_TA(2019)0156RC-B8-0154/2019

Evropský parlament,

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích proti informačním systémům, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2005/222/SVV(3),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. září 2017 o agentuře ENISA, „Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost“, zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií („akt o kybernetické bezpečnosti“), který předložila Komise (COM(2017)0477),

–  s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (COM(2018)0630),

–  s ohledem na skutečnost, že dne 28. června 2017 schválilo Všečínské shromáždění lidových zástupců nový zákon o národních zpravodajských službách,

–  s ohledem na prohlášení, která vydala Rada a Komise dne 13. února 2019 o bezpečnostních hrozbách souvisejících se zvyšující se technologickou přítomností Číny v EU a o případných opatřeních na úrovni EU za účelem jejich omezení,

–  s ohledem na skutečnost, že australská vláda schválila reformy zabezpečení telekomunikačního odvětví, které vstoupily v platnost dne18. září 2018,

–  s ohledem na svůj postoj, který byl přijat v prvním čtení dne 14. února 2019, k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie(4),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích mezi EU a Čínou, zejména na usnesení ze dne 12. září 2018(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropské gigabitové společnosti a 5G(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a ruší nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010(8),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027, jejž předložila Komise dne 6. června 2018 (COM(2018)0434),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU musí aktivně prosazovat svůj program kybernetické bezpečnosti, aby mohla naplnit svůj potenciál a stát se na tomto poli vůdčím aktérem a tohoto postavení využít ku prospěchu svého průmyslu;

B.  vzhledem k tomu, že slabiny sítí 5G by mohly být zneužity k ohrožení systémů IT, což by mohlo velmi vážně poškodit evropskou ekonomiku i ekonomiku jednotlivých států; vzhledem k tomu, že v zájmu minimalizace rizik je nutný přístup založený na analýze rizik v celém hodnotovém řetězci;

C.  vzhledem k tomu, že síť 5G bude páteří naší digitální infrastruktury, neboť rozšíří možnosti připojení různých zařízení k sítím (internet věcí apod.), a že společnosti i podnikům přinese nové výhody a příležitosti v řadě oblastí, mimo jiné i v klíčových odvětvích ekonomiky, např. v dopravě, energetice, zdravotnictví, finančním sektoru, telekomunikacích, obraně, vesmírném průmyslu a bezpečnosti;

D.  vzhledem k tomu, že zřízení vhodného mechanismu pro reakce na bezpečnostní problémy by EU umožnilo aktivně přijímat opatření při stanovováním norem pro síť 5G;

E.  vzhledem k tomu, že se objevily obavy z prodejců zařízení z třetích zemí, kteří mohou pro EU představovat bezpečnostní hrozbu v důsledku právních předpisů jejich zemí původu, a to zejména po přijetí čínských zákonů o národní bezpečnosti, které všem občanům, podnikům a dalším subjektům ukládají povinnost spolupracovat se státem na ochraně velmi široce definované národní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že neexistují žádné záruky ohledně toho, že se nejedná o zákony s extrateritoriálními účinky, a že reakce států na tyto čínské předpisy jsou velmi různé: posouzeními bezpečnosti počínaje a naprostým zákazem konče;

F.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2018 vydal český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varování před bezpečnostními hrozbami, které jsou spojené s technologiemi dodávanými čínskými společnostmi Huawei a ZTE; vzhledem k tomu, že v lednu 2019 české daňové orgány na základě tohoto varování vyloučily společnost Huawei z veřejné zakázky na vybudování daňového portálu;

G.  vzhledem k tomu, že je nutné důkladně prošetřit, zda zařízení určená pro portál nebo jakákoli jiná zařízení či dodavatelé představují bezpečnostní rizika kvůli prvkům, jako jsou tzv. zadní vrátka nainstalovaná přímo v systémech;

H.  vzhledem k tomu, že řešení by měla být koordinována a hledána na úrovni EU, aby se zabránilo rozdílným úrovním zabezpečení a potenciálním mezerám v kybernetické bezpečnosti, a že koordinace je zapotřebí i na celosvětové úrovni, má-li být reakce skutečně účinná;

I.  vzhledem k tomu, že výhody jednotného trhu se pojí se závazkem dodržovat normy EU a právní rámec Unie a že s dodavateli by se nemělo zacházet rozdílně podle jejich země původu;

J.  vzhledem k tomu, že nařízení o prověřování přímých zahraničních investic, které má vstoupit v platnost na konci roku 2020, rozšiřuje pravomoci členských států ke kontrole zahraničních investic v zájmu bezpečnosti a veřejného pořádku, a zavádí mechanismus spolupráce, v jehož rámci mohou Komise a členské státy spolupracovat při posuzování bezpečnostních rizik, včetně kybernetických hrozeb, spojených s citlivými zahraničními investicemi, a které se vztahuje rovněž na projekty a programy v zájmu EU, jako jsou transevropské telekomunikační sítě a program Horizont 2020;

1.  věří, že Unie se musí stát průkopníkem na poli kybernetické bezpečnosti a za tímto účelem zaujmout společný přístup, který bude založen na účelném a účinném využívání odborných vědomostí EU, členských států a příslušných odvětví, protože mozaika různých národních rozhodnutí by poškodila jednotný digitální trh;

2.  je velmi znepokojen nedávnými tvrzeními, že do zařízení s podporou 5G, která jsou vyvíjena čínskými firmami, jsou údajně nainstalována zadní vrátka, která by výrobcům a orgánům umožnila nedovolený přístup k soukromým a osobním údajům a k telekomunikaci EU;

3.  stejně tak je znepokojen potenciálními vážnými slabinami zařízení 5G od těchto výrobců, pokud by měla být v příštích letech nainstalována při zahájení provozu sítí 5G;

4.  zdůrazňuje, že důsledky, které z toho vyplývají pro bezpečnost sítí a zařízení, jsou na celém světě podobné, a vyzývá EU, aby se poučila z dosavadních zkušeností, aby byla schopna zaručit nejvyšší standardy kybernetické bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii, která Evropě zajistí vedoucí postavení v oblasti technologií zajišťujících kybernetickou bezpečnost a která bude v oblasti kybernetické bezpečnosti usilovat o snížení naší závislosti na zahraničních technologiích; zastává názor, že kdykoli nelze zaručit dodržování bezpečnostních požadavků, musí být použita odpovídající opatření;

5.  vyzývá členské státy, aby informovaly Komisi o všech zamýšlených vnitrostátních opatřeních, aby bylo možné koordinovat reakci na úrovni Unie a tak v celé Unii zajistit nejvyšší standardy kybernetické bezpečnosti, a znovu připomíná, že je důležité zdržet se zavádění neadekvátních jednostranných opatření, která by vedla k rozdrobení jednotného trhu;

6.  znovu zdůrazňuje, že všechny subjekty, které v EU nabízejí zařízení nebo služby, musí bez ohledu na svou zemi původu dodržovat povinnosti v oblasti základních práv a unijní i vnitrostátní právní předpisy, včetně právního rámce pro soukromí, ochranu údajů a kybernetickou bezpečnost;

7.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je právní rámec Unie dostatečně propracován, aby řešil obavy spojené s přítomností zranitelných zařízení ve strategicky významných odvětvích a infrastruktuře; naléhá na Komisi, aby představila iniciativy, případně aby předložila i legislativní návrhy, na včasné řešení odhalených nedostatků, neboť Unie se neustále snaží určovat a řešit výzvy spojené s kybernetickou bezpečností a posilovat kybernetickou odolnost v celé EU;

8.  naléhá na členské státy, které dosud v plném rozsahu neprovedly směrnici o bezpečnosti sítí a informací ve vnitrostátním právu, aby tak bezodkladně učinily, a vyzývá Komisi, aby tento proces pečlivě sledovala, tak aby bylo zaručeno řádné uplatňování a prosazování těchto ustanovení a lepší ochrana evropských občanů před vnějšími a vnitřními bezpečnostními hrozbami;

9.  naléhá na Komisi a členské státy, aby zajistily náležité uplatňování oznamovacích mechanismů zavedených podle směrnice o bezpečnosti sítí a informací; konstatuje, že by Komise a členské státy měly ze všech bezpečnostních incidentů nebo z nevhodných reakcí dodavatelů důkladně vyvozovat závěry, tak aby byly odhalené trhliny odstraněny;

10.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je nutné rozšířit působnost směrnice o bezpečnosti sítí a informací na další klíčové sektory a služby, které nejsou pokryty odvětvovými právními předpisy;

11.  vítá a podporuje dohodu, jíž bylo dosaženo ohledně aktu o kybernetické bezpečnosti, a posílení mandátu Agentury EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) s cílem lépe podporovat členské státy při řešení hrozeb a útoků zaměřených proti kybernetické bezpečnosti;

12.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pověřila agenturu ENISA, aby se prioritou její činnosti stal systém certifikace pro zařízení 5G s cílem zajistit, aby zavedení systémů 5G v Unii odpovídalo nejvyšším bezpečnostním standardům a bylo odolné proti skrytým nebo významným zranitelným místům, která by ohrozila bezpečnost telekomunikačních sítí Unie a souvisejících služeb; doporučuje, aby byla zvláštní pozornost věnována běžně využívaným postupům, produktům a softwaru, které mají díky svému rozsahu významný dopad na každodenní život občanů a na hospodářství;

13.  s potěšením vítá návrhy týkající se odborných středisek pro kybernetickou bezpečnost a sítě vnitrostátních koordinačních středisek, která byla navržena s cílem pomoci Evropské unii zachovat a rozvinout technologické a průmyslové kapacity v kybernetické bezpečnosti, jež jsou nezbytné pro zabezpečení jejího jednotného digitálního trhu; připomíná však, že by certifikace neměla příslušné orgány a operátory vyloučit z přezkumu dodavatelského řetězce s cílem zajistit integritu a bezpečnost jejich zařízení, které funguje v kritických prostředích a v telekomunikačních sítích;

14.  připomíná, že kybernetická bezpečnost vyžaduje vysoké bezpečnostní standardy; vyzývá k tomu, aby síť měla standardní nastavení bezpečnosti a byla bezpečná již od fáze návrhu; naléhavě vyzývá členské státy, aby společně s Komisí přezkoumaly veškeré dostupné prostředky s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s agenturou ENISA poskytly pokyny ohledně toho, jak bojovat proti kybernetickým hrozbám a zranitelným místům při zadávání zakázek na nákup zařízení 5G, například diverzifikací zařízení od různých prodejců nebo zavedením vícefázových procesů zadávání zakázek;

16.  opakuje své stanovisko ohledně programu Digitální Evropa, který ukládá bezpečnostní požadavky a dohled Komise nad subjekty usazenými v Evropské unii, které jsou však kontrolovány ze třetích zemí, zejména pokud jde o činnosti související s kybernetickou bezpečností;

17.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby veřejné instituce i soukromé společnosti, které se podílejí na zajišťování řádného fungování sítí kritické infrastruktury, jako jsou telekomunikace, energetika a zdravotní a sociální systémy, provedly příslušné analýzy rizik s přihlédnutím k bezpečnostním hrozbám, které jsou konkrétně spojeny s technickými vlastnostmi příslušného systému, nebo k závislosti na externích dodavatelích hardwarových a softwarových technologií;

18.  připomíná, že stávající právní rámec v oblasti telekomunikací ukládá členským státům povinnost zajistit, aby operátoři telekomunikací respektovali integritu a dostupnost veřejných sítí elektronické komunikace, případně včetně používání šifrování mezi koncovými body; zdůrazňuje, že podle evropského kodexu pro elektronické komunikace mají členské státy rozsáhlé pravomoci k prověřování produktů na trhu EU a k uplatňování široké škály prostředků nápravy v případě jejich nesouladu;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily bezpečnost jako povinný aspekt ve všech zadávacích řízeních pro příslušnou infrastrukturu jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni;

20.  připomíná členským státům jejich povinnost v rámci právního rámce EU, zejména směrnice 2013/40/EU o útocích na informační systémy, pokud jde o ukládání sankcí proti právnickým osobám, které se dopustily trestných činů, jako jsou útoky proti těmto systémům; zdůrazňuje, že by členské státy měly také využívat možnost ukládat těmto právním subjektům jiné sankce, například dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;

21.  vyzývá členské státy, agentury pro kybernetickou bezpečnost, provozovatele telekomunikačních sítí, výrobce a poskytovatele služeb kritické infrastruktury, aby Komisi a agentuře ENISA oznámili veškeré důkazy o přítomnosti skrytých nebo jiných významných zranitelných míst, jež by mohla ohrozit integritu a bezpečnost telekomunikačních sítí nebo porušit právo Unie a základní práva; očekává, že vnitrostátní orgány pro ochranu údajů a také evropský inspektor ochrany údajů budou podrobně vyšetřovat náznaky porušení zabezpečení údajů ze strany externích prodejců a ukládat odpovídající pokuty a sankce v souladu s evropským právem v oblasti ochrany údajů;

22.  vítá nadcházející vstup v platnost nařízení, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku, a zdůrazňuje, že toto nařízení poprvé uvádí seznam oblastí a faktorů, včetně komunikací a kybernetické bezpečnosti, které jsou relevantní pro bezpečnost a veřejný pořádek na úrovni EU;

23.  vyzývá Radu, aby urychlila svou činnost, pokud jde o navrhované nařízení o soukromí a elektronických komunikacích;

24.  znovu zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU podporovala kybernetickou bezpečnost v celém hodnotovém řetězci, od výzkumu po zavádění a využívání klíčových technologií, aby šířila příslušné informace a prosazovala kybernetickou hygienu a vzdělávací osnovy zahrnující kybernetickou bezpečnost, a je přesvědčen, že pro tento účel bude program Digitální Evropa, vedle jiných opatření, účinným nástrojem;

25.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily nezbytné kroky, včetně odolných investičních programů, s cílem vytvořit v EU prostředí příznivé pro inovace, které by mělo být dostupné všem podnikům v oblasti digitální ekonomiky EU, včetně malých a středních podniků; naléhavě dále vyzývá k tomu, aby toto prostředí umožnilo evropským prodejcům vyvíjet nové produkty, služby a technologie, které by jim umožnily, aby byli konkurenceschopní;

26.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby výše uvedené požadavky zohlednily při svých nadcházejících diskusích o budoucí strategii mezi Evropskou unií a Čínou jako podmínky, které jsou nezbytné pro EU, aby zůstala konkurenceschopná, a pro zajištění bezpečnosti její digitální infrastruktury;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36.
(2) Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 8.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2019)0121.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0343.
(6) Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 144.
(7) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(8) Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.


Stav politických vztahů mezi EU a Ruskem
PDF 179kWORD 61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o stavu politických vztahů mezi EU a Ruskem (2018/2158(INI))
P8_TA(2019)0157A8-0073/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2015 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Ruskem(1),

–  s ohledem na dohody uzavřené v Minsku ve dnech 5. a 19. září 2014 a 12. února 2015(2),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na usnesení ze dne 14. června 2018 o okupovaných gruzínských územích 10 let po ruské invazi(3), jakož i o situaci ze dne 4. února 2016 v oblasti lidských práv na Krymu, zejména o situaci krymských Tatarů(4),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 k zavedení společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského(5),

–  s ohledem na závěry, které v otázce Ruska přijala Rada pro zahraniční věci dne 14. března 2016,

–  s ohledem na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2018, která byla udělena ukrajinskému filmaři Olehu Sencovovi,

–  s ohledem na své snesení ze dne 14. června 2018 o Rusku, zejména případ ukrajinského politického vězně Oleha Sencova(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o situaci v Azovském moři(7),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) ze dne 18. března 2018 o prezidentských volbách v Ruské federaci,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0073/2019),

A.  vzhledem k tomu, že EU je společenstvím založeným na klíčovém souboru společných hodnot, které zahrnují mír, svobodu, demokracii, právní stát a dodržování základních a lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že uznává, že zásady zakotvené v Chartě OSN, v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 a v Pařížské chartě OBSE z roku 1990 představují základní kameny mírového evropského kontinentu;

C.  vzhledem k tomu, že tyto hodnoty tvoří základ vztahů EU se třetími stranami;

D.  vzhledem k tomu, že vztahy EU s Ruskem musejí být založeny na respektování zásad mezinárodního práva, lidských práv, demokracie a mírového řešení sporů, a že tudíž vzhledem k tomu, že Rusko tyto zásady nerespektuje, jsou v současné době vztahy EU s Ruskem založeny na spolupráci ve vybraných oblastech společného zájmu, jak jsou definovány v závěrech Rady pro zahraniční věci ze dne 14. března 2016 a na věrohodném odrazování;

E.  vzhledem k tomu, že EU je i nadále otevřena pevnějšímu vztahu a dialogu, který k němu vede, a že si přeje návrat ke kooperativním vztahům s Ruskem, pokud ruské orgány budou plnit své mezinárodní a zákonné povinnosti a prokážou skutečné odhodlání Ruska obnovit narušenou důvěru; vzhledem k tomu, že konstruktivní a předvídatelný vztah by byl vzájemně prospěšný a v ideálním případě by byl v zájmu obou stran;

F.  vzhledem k tomu, že Ruská federace je řádným členem Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a že se tudíž zavázala k respektování zásad demokracie, právního státu a dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že pokračující vážné porušování zásad právního státu a přijímání omezujících zákonů v několika posledních letech stále častěji vyvolávají pochybnosti ohledně dodržování mezinárodních a národních závazků Ruska; vzhledem k tomu, že se Rusko ve více než tisíci případech neřídí rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva;

G.  vzhledem k tomu, že řada vládních zpráv poukazuje na prudký nárůst ruské nepřátelské špionážní činnosti v posledních letech, která dosáhla úrovně, která nebyla zaznamenána od dob studené války;

H.  vzhledem k tomu, že klíčovým předpokladem pro užší spolupráci s Ruskem je provádění minské dohody a širší dodržování mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že v reakci na nezákonnou anexi Krymu a hybridní válku vedenou Ruskem proti Ukrajině přijala EU řadu omezujících opatření, která by měla zůstat v platnosti až do doby, než bude naplněna minská dohoda;

I.  vzhledem k tomu, že od roku 2015 se mezi EU a Ruskem objevily nové oblasti napětí, včetně těchto problémů: ruská intervence v Sýrii a zasahování do záležitostí v jiných zemích, jako jsou Libye a Středoafrická republika; rozsáhlá vojenská cvičení („Západ 2017“); ruské vměšování zaměřené na ovlivňování voleb a referend a prohlubování napětí v evropských společnostech; omezování základních svobod a široce rozšířené porušování lidských práv v Rusku, včetně systematických útoků na obránce lidských práv a občanskou společnost v Rusku; podpora politických stran a krajně pravicových hnutí ze strany Kremlu; omezování základních svobod a široce rozšířené porušování lidských práv v Rusku, šíření nálad proti LGTBI menšině; zákroky proti politické opozici, systematické útoky na obránce lidských práv, novináře a občanskou společnost v Rusku, včetně svévolného zadržování Ojuba Titijeva, ředitele Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál v Čečensku, nebo případu Jurije Dmitrijeva z karelské pobočky střediska Memoriál; stigmatizace aktivistů občanské společnosti tím, že jsou označováni za „zahraniční agenty“; hrubé porušování lidských práv v Severním Kavkazu, zejména v Čečenské republice (únosy, mučení, mimosoudní popravy, konstruování trestních případů atd.); diskriminace tatarské menšiny na okupovaném Krymu a politicky motivované pronásledování Alexeje Navalného a mnoha dalších, jakož i zabíjení, mezi nejvýznamnější případy patří vraždy Borise Němcova a Sergeje Magnitského; kybernetické a hybridní útoky a úkladné vraždy na evropské půdě, jejichž pachateli jsou agenti ruských zpravodajských služeb, kteří k tomuto účelu použili chemické zbraně; zastrašování, zatýkání a uvězňování cizinců v Rusku v rozporu s mezinárodním právem, včetně laureáta Sacharovovy ceny za rok 2018 Oleha Sencova a mnoha dalších; pořádání nelegálních a nelegitimních voleb v Donbasu; pořádání nedemokratických prezidentských voleb, v nichž nebyla umožněna žádná skutečná volba, přičemž byly omezeny základní svobody; dezinformační kampaně, nelegální výstavba Kerčského mostu; rozsáhlá militarizace nelegálně okupovaného a připojeného Krymu, jakož i částí Černého moře a Azovského moře; omezení plavby v Azovském moři a přes Kerčskou úžinu, včetně lodí plujících pod vlajkami členských států EU; nezákonný útok na ukrajinské vojenské námořnictvo, včetně zabavení lodí, a zatčení ukrajinských námořníků v Kerčském průlivu; porušování dohod o kontrole zbraní; represivní klima pro novináře a nezávislé sdělovací prostředky s pokračujícím zadržováním novinářů a bloggerů; a světový index svobody tisku za rok 2018 řadí Rusko v oblasti svobody sdělovacích prostředků na 148. místo ze 180;

J.  vzhledem k tomu, že od 1. března 2018 zaznamenalo Středisko pro ochranu lidských práv Memoriál 143 případů politických vězňů včetně 97 případů pronásledování z náboženských důvodů; vzhledem k tomu, že analýza seznamu politických vězňů Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál ukazuje, že v roce 2017 bylo 23 osob stíháno za zločiny spojené s veřejnými akcemi (masové nepokoje, násilné činy proti veřejným orgánům) a ve 21 případech, jež byly většinou spojeny se zveřejňováním příspěvků na internetu, bylo stíhání zahájeno na základě „protiextremistických“ článků trestního zákoníku;

K.  vzhledem k tomu, že Rusko ve společném sousedství – v Podněstří, Jižní Osetii, Abcházii, Donbasu a Náhorním Karabachu – je přímým i nepřímým účastníkem řady dlouhotrvajících konfliktů, což představuje závažnou překážku rozvoje a stability příslušných sousedních zemí, narušuje jejich nezávislost a omezuje jejich svobodné svrchované rozhodování;

L.  vzhledem k tomu, že konflikt na východní Ukrajině trval více než čtyři roky a vyžádal si více než 10 000 životů, z čehož téměř třetinu tvořili civilisté, a tisíce zraněných civilistů v souvislosti s konfliktem;

M.  vzhledem k tomu, že současné přetrvávající spory a konfrontace mezi EU a Ruskem nejsou v zájmu ani jedné ze stran; vzhledem k tomu, že komunikační kanály by měly zůstat otevřené navzdory neuspokojivým výsledkům; vzhledem k tomu, že rozdělení kontinentu ohrožuje bezpečnost EU i Ruska;

N.  vzhledem k tomu, že Rusko je v současnosti nejdůležitějším vnějším dodavatelem zemního plynu pro EU; vzhledem k tomu, že energetika i nadále sehrává ve vztazích mezi EU a Ruskem ústřední a strategickou úlohu; vzhledem k tomu, že Rusko využívá energii jako prostředek k ochraně a podpoře svých zahraničněpolitických zájmů; vzhledem k tomu, že závislost EU na ruských dodávkách plynu se od roku 2015 prohloubila; vzhledem k tomu, že EU bude schopna odolávat vnějším tlakům, pokud bude diverzifikovat své dodávky energie a sníží svou závislost na Rusku; vzhledem k tomu, že EU musí v otázkách energetického zabezpečení hovořit jedním hlasem a prokazovat silnou vnitřní solidaritu; vzhledem k tomu, že silná závislost EU na fosilních palivech podkopává rozvoj vyváženého a soudržného přístupu Evropy k Rusku založeného na hodnotách; vzhledem k tomu, že třeba spolehlivější a strategičtější energetické infrastruktury v EU, v členských státech a v zemích Východního partnerství, aby se zvýšila odolnost vůči ruským hybridním aktivitám;

O.  vzhledem k tomu, že nezodpovědné akce ruských stíhacích letounů v blízkosti vzdušného prostoru EU a NATO ohrožují bezpečnost civilních letů a mohly by představovat hrozbu bezpečnosti evropského vzdušného prostoru; vzhledem k tomu, že Rusko v bezprostředním okolí EU vedlo provokativní rozsáhlé vojenské manévry;

P.  vzhledem k tomu, že Rusko nadále ignoruje rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a závazné posouzení Stálého rozhodčího soudu, jako v případě věci Naftogaz, což narušuje mechanismus pro urovnávání mezinárodních obchodních sporů;

Q.  vzhledem k tomu, že ruská polycentrická vize koncentrace moci je v rozporu se závazkem EU vůči multilateralismu a mezinárodnímu pořádku založenému na pravidlech; vzhledem k tomu, že dodržování a podpora multilaterálního pořádku založeného na pravidlech ze strany Ruska by vytvořily podmínky pro užší vztahy s EU;

R.  vzhledem k tomu, že ruské orgány nadále zacházejí s nelegálně okupovanými regiony, jako kdyby byly vnitřní částí ruského území tím, že umožňují účast zástupců těchto území na legislativních a výkonných orgánech Ruské federace, což je v rozporu s mezinárodním právem;

S.  vzhledem k tomu, že Rada po posouzení uplatňování minských dohod prodloužila dne 21. prosince 2018 platnost hospodářských sankcí zaměřených na specifická odvětví ruského hospodářství do 31. července 2019;

T.  vzhledem k tomu, že kroky Ruska porušují mezinárodní právo, mezinárodní závazky a dobré sousedské vztahy;

U.  vzhledem k tomu, že ve strategických dokumentech Ruské federace jsou EU a NATO líčeni jako hlavní protivníci Ruska;

Výzvy a sdílené zájmy

1.  zdůrazňuje, že nelegální okupace a anexe Krymu, který je ukrajinským regionem, přímé a nepřímé zapojení Ruska do ozbrojených konfliktů ve východní části Ukrajiny a jeho neustálé porušování územní celistvosti Gruzie a Moldavska představují úmyslné porušování mezinárodního mírového pořádku; důrazně odsuzuje porušování lidských práv ze strany ruských zástupců na okupovaných územích;

2.  zdůrazňuje, že EU nevidí možnost postupného návratu k „běžným vztahům“, dokud Rusko nezačne plnit veškerá ustanovení minských dohod a neobnoví územní celistvost Ukrajiny; v této souvislosti vyzývá k zásadnímu komplexnímu přehodnocení vztahů EU s Ruskou federací;

3.  zdůrazňuje, že za současných okolností nelze Rusko považovat za „strategického partnera“; je toho názoru, že zásady stanovené v článku 2 dohody o partnerství a spolupráci již nejsou plněny, a že by proto měla být dohoda o partnerství a spolupráci přehodnocena; je přesvědčen, že každý rámec pro vztahy mezi EU a Ruskem by se měl zakládat na plném dodržování mezinárodního práva, helsinských zásadách OBSE, demokratických zásadách, lidských právech a právním státu a měl by umožňovat dialog o řešení globálních výzev, posilování globální správy a zajištění prosazování mezinárodních pravidel, zejména s cílem zajistit evropský mír a bezpečnost v sousedství EU a v zemích západního Balkánu;

4.  je přesvědčen, že provádění minských dohod by prokázalo vůli Ruska přispět k řešení konfliktu na východní Ukrajině a jeho schopnost zaručit evropskou bezpečnost; zdůrazňuje nutnost, aby se v rámci procesu normandského formátu pokročilo s konzultacemi, včetně silnější úlohy EU; znovu připomíná svou podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny;

5.  domnívá se, že je důležité zmírnit současné napětí a zahájit konzultace s Ruskem s cílem snížit riziko nedorozumění, nesprávného výkladu a nesprávného pochopení; uznává však, že EU musí být pevná, pokud jde o její očekávání ohledně Ruska; zdůrazňuje význam spolupráce mezi EU a Ruskem v mezinárodním řádu založeném na právu a pozitivního zapojení do mezinárodních a mnohostranných organizací, jejichž je Rusko členem, zejména do rámce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), pokud jde o sporné otázky a krize;

6.  důrazně odsuzuje zapojení Ruska do případu Skripal a dezinformační kampaně a kybernetické útoky prováděné ruskými zpravodajskými službami s cílem destabilizovat veřejnou a soukromou komunikační infrastrukturu a zvýšit napětí v EU a jejích členských státech;

7.  je hluboce znepokojen vazbami mezi ruskou vládou a krajními pravicovými a populistickými nacionalistickými stranami a vládami v EU, které ohrožují základní hodnoty Unie, jež jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a jež se odrážejí v Listině základních práv Evropské unie, včetně respektování demokracie, rovnosti, právního státu a lidských práv;

8.  vyjadřuje rovněž politování nad snahou Ruska o destabilizaci kandidátských zemí EU, zejména pokud jde o podporu poskytovanou Moskvou organizacím a politickým silám, které se postavily proti dohodě z Prespa, jež by měla ukončit dlouhodobý spor o název mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a Řeckem;

9.  domnívá se, že ruští státní aktéři zasahovali do kampaně k referendu o vystoupení Spojeného království z EU, a to pomocí otevřených i skrytých prostředků, včetně médií a potenciální nelegální finanční podpory, což v současné době vyšetřují orgány Spojeného království;

10.  zdůrazňuje, že posílená vzájemná transparentnost vojenských aktivit a aktivit pohraniční stráže je důležitá pro to, abychom se vyhnuli dalšímu napětí; důrazně odsuzuje narušování vzdušného prostoru členských států EU ze strany Ruska; vyzývá k přijetí jednoznačného kodexu chování ohledně vzdušného prostoru využívaného vojenským a civilním letectvím; v tomto ohledu důrazně odsuzuje opakované narušování teritoriálních vod a vzdušného prostoru zemí v oblasti Baltského moře ze strany Ruska; odsuzuje Ruskou federaci za její odpovědnost za sestřelení letadla letu č. MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014, což prokázal mezinárodní tým vyšetřovatelů, a vyzývá k tomu, aby byly odpovědné osoby povolány ke spravedlnosti;

11.  vyjadřuje politování nad výrazným zhoršením situace v oblasti lidských práv, rozsáhlým a nepřiměřeným omezováním práv na svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování v Rusku a vyjadřuje své hluboké znepokojení nad pokračujícími zásahy vůči zastáncům lidských práv, protivládním aktivistům a jiným kritikům a nad jejich obtěžováním a pronásledováním;

12.  je hluboce znepokojen tím, že Rusko tak zjevně demonstruje svou vojenskou sílu, vyslovuje hrozby jiným zemím a ve skutečném jednání se projevuje ochota a připravenost použít vojenskou sílu proti jiným národům, včetně vyspělých jaderných zbraní, jak to opakovaně zopakoval prezident Putin v roce 2018;

13.  odsuzuje pokračující zásahy vlády proti odpůrcům a svobodě sdělovacích prostředků, stejně jako represe vůči aktivistům, politickým oponentům a těm, kteří otevřeně nesouhlasí s vládou;

14.  vyjadřuje své znepokojení nad zprávami o svévolném zadržování a mučení mužů, kteří jsou v Čečensku vnímáni jako homosexuálové, a odsuzuje prohlášení čečenské vlády, která popírá existenci homosexuálů ve své zemi a podněcuje k násilí vůči LGBTI osobám;

15.  zdůrazňuje, že globální výzvy v oblasti změny klimatu, životního prostředí, energetické bezpečnosti, digitalizace spolu s algoritmickým rozhodováním a umělou inteligencí, zahraničních a bezpečnostních otázek, nešíření zbraní hromadného ničení a boje proti terorismu a organizované trestné činnosti a vývoje v environmentálně citlivém prostředí Arktidy vyžadují selektivní spolupráci s Ruskem;

16.  vyjadřuje znepokojení nad možná stovkami miliard eur, které jsou každoročně vyprány v EU ruskými společnostmi a jednotlivci, kteří chtějí legitimizovat výnosy z korupce, a vyzývá k vyšetření těchto trestných činů;

17.  zdůrazňuje, že praní peněz a organizovaná finanční trestná činnost ze strany Ruska jsou využívány pro podvratné politické účely a představují hrozbu pro evropskou bezpečnost a stabilitu; považuje rozsah tohoto praní špinavých peněz za součást nepřátelských aktivit, jejichž cílem je podkopávat, dezinformovat a destabilizovat a současně podporovat trestnou činnost a korupci; konstatuje, že ruské činnosti v oblasti praní špinavých peněz v rámci EU představují ohrožení suverenity a právního státu ve všech členských státech, ve kterých Rusko provozuje tyto činnosti; uvádí, že jde o hrozbu pro evropskou bezpečnost a stabilitu a hlavní výzvu pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie;

18.  odsuzuje aktivity praní peněz, nelegální finanční aktivity a jiné prostředky hospodářské války ze strany Ruska; vyzývá příslušné finanční orgány v EU, aby zintenzivnily spolupráci navzájem a také s příslušnými zpravodajskými a bezpečnostními službami s cílem řešit ruské aktivity spojené s praním peněz;

19.  opakuje, že postoj EU vůči Rusku je sice pevný, jednotný a konsenzuální, pokud jde o sankce EU vůči Rusku, které budou prodlužovány, dokud bude trvat porušování mezinárodního práva ze strany Ruska, je však třeba posílit koordinaci a jednotnost zahraničního a bezpečnostního politického přístupu Unie k Rusku; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby ukončily programy „zlatých víz/pasů“, které prospívají ruským oligarchům, kteří často podporují Kreml, a mohou oslabit účinnost mezinárodních sankcí; opakuje své dřívější výzvy k přijetí evropské verze „zákona Magnitský“ (globální režim sankcí EU v souvislosti s lidskými právy) a vyzývá Radu, aby bez zbytečného odkladu pokračovala v práci na tomto dokumentu; vyzývá členské státy, aby plně spolupracovaly na evropské úrovni, pokud jde o jejich politiku vůči Rusku;

20.  zdůrazňuje, že cílená omezující opatření v souvislosti s východní Ukrajinou a okupovaným Krymem nejsou namířena proti ruskému obyvatelstvu, nýbrž proti některým jednotlivcům a podnikům spojeným s ruským vedením;

21.  v tomto ohledu zdůrazňuje, že klíčem ke zvýšení jednotnosti, účinnosti a úspěšnosti zahraniční a bezpečnostní politiky EU, včetně politiky vůči Rusku, je soulad mezi jejími vnitřními a vnějšími politikami a lepší koordinace vnějších politik; zdůrazňuje, že se to týká zejména oblastí politiky, jako jsou evropská obranná unie, evropská energetická unie, kybernetická obrana a nástroje strategické komunikace;

22.  odsuzuje ruské narušování územní celistvosti sousedních zemí, a to i prostřednictvím nezákonných únosů občanů těchto zemí, aby mohli být obviněni před ruským soudem; dále odsuzuje zneužívání Interpolu ze strany Ruska vydáváním zatykačů – tzv. „červených oznámení“ – k pronásledování politických oponentů;

23.  odsuzuje aktivity Ruska v Azovském moři, které jsou porušením mezinárodního námořního práva a mezinárodních závazků Ruska, stejně jako výstavbu Kerčského mostu a pokládání podmořských kabelů k nelegálně připojenému Krymskému poloostrovu bez souhlasu Ukrajiny; je i nadále hluboce znepokojen ruskou militarizací oblasti Azovského moře, Černého moře a Kaliningradské oblasti a také opakujícím se vzorcem narušování teritoriálních vod evropských zemí v Baltském moři;

24.  znovu potvrzuje svou jednoznačnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie; požaduje, aby Ruská federace přestala okupovat gruzínské území Abcházie a Cchinvalské oblasti/Jižní Osetie a aby plně respektovala svrchovanost a územní celistvost Gruzie; zdůrazňuje, že je třeba, aby Ruská federace bezpodmínečně splnila všechna ustanovení dohody o příměří ze dne 12. srpna 2008, zejména závazek stáhnout všechny své vojenské síly z území Gruzie;

25.  zdůrazňuje, že nerespektování mezinárodních pravidel ze strany Ruska – v tomto případě porušení svobody na moři, dvoustranných dohod a nezákonná anexe Krymu – představuje hrozbu pro sousedy Ruska ve všech částech Evropy, nejen v oblasti Černého moře, ale také v oblasti Baltského moře a Středomoří; zdůrazňuje, že je důležité ve všech těchto ohledech vyvíjet důraznou politiku vůči Rusku;

26.  poukazuje na to, že na prezidentské volby konané dne 18. března 2018 dohlíželi jako pozorovatelé mezinárodní mise pro sledování voleb Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (ODIHR) a Parlamentního shromáždění OBSE; upozorňuje, že závěrečná zpráva pozorovatelské mise ODIHR uvádí, že se volby konaly v nadměrně kontrolovaném právním a politickém prostředí, které se vyznačovalo pokračujícím tlakem na kritické hlasy a omezením základních svobod shromažďování, sdružování a projevu, a také registrace kandidátů, a chyběla tudíž skutečná politická soutěž;

27.  vyjadřuje znepokojení nad pokračující ruskou podporou autoritářských režimů a zemí, jako je Severní Korea, Írán, Venezuela, Sýrie, Kuba, Nikaragua a další, a nad pokračující praxi blokování jakýchkoli mezinárodních opatření uplatňováním svého práva veta v Radě bezpečnosti OSN;

Oblasti společného zájmu

28.  opakuje, že podporuje systém pěti zásad, jimiž se řídí politika EU vůči Rusku, a vyzývá k upřesnění definice zásady selektivní spolupráce; doporučuje, abychom se zaměřili na otázky spojené s oblastí Blízkého východu a s oblastí Severního moře a Arktidy, terorismus, násilný extremismus, nešíření zbraní, kontrolu zbraní, migraci a změnu klimatu, včetně společného úsilí o udržení společného komplexního akčního plánu (JCPOA) sjednaného s Íránem a podpořeného Radou bezpečnosti OSN a ukončení války v Sýrii; opakuje, že je sice třeba pokračovat v konzultacích mezi EU a Ruskem ohledně kyberterorismu a organizované trestné činnosti, ruské systematické hybridní hrozby však také vyžadují důrazné odstrašující působení; vyzývá v této souvislosti k dialogu mezi EU, Ruskem, Čínou a zeměmi Střední Asie ohledně konektivity;

29.  zdůrazňuje, že EU je nyní největším obchodním partnerem Ruska a v dohledné budoucnosti si toto své postavení klíčového hospodářského partnera udrží, projekt plynovodu Nord Stream 2 však posiluje závislost EU na ruských dodávkách plynu, ohrožuje vnitřní trh EU a není v souladu s energetickou politikou EU ani s jejími strategickými zájmy, a měl by být tudíž zastaven; zdůrazňuje, že EU je nadále odhodlána dokončit evropskou energetickou unii a diverzifikovat své energetické zdroje; zdůrazňuje, že žádné nové projekty by neměly být prováděny bez předchozího právního posouzení jejich právní slučitelnosti s právem EU a s dohodnutými politickými prioritami; vyjadřuje politování nad politikou Ruska spočívající ve využívání jeho energetických zdrojů jako politického nástroje k uplatňování, zachovávání a zvyšování svého politického vlivu a tlaku na prostor, který vnímá jako svou sféru vlivu, a na konečné spotřebitele;

30.  zdůrazňuje, že programy přeshraniční spolupráce EU a Ruska a konstruktivní spolupráce v rámci partnerství Severní dimenze a v rámci Barentské evropské arktické rady přinášejí hmatatelné výhody občanům příhraničních oblastí a podporují udržitelný rozvoj těchto oblastí; v této souvislosti doporučuje i nadále podporovat všechny tyto pozitivní oblasti konstruktivní spolupráce;

31.  bere na vědomí důležitost mezilidských kontaktů, například prostřednictvím vzdělávání a kultury;

32.  vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyni Komise a členské státy, aby zvýšili své úsilí o řešení tzv. „zamrzlých konfliktů“ ve východním sousedství s cílem zajistit větší bezpečnost a stabilitu pro východní partnery EU;

Doporučení

33.  zdůrazňuje význam trvalé politické a finanční podpory pro mezilidské kontakty obecně, a zejména pro aktivisty z řad občanské společnosti, obránce lidských práv, blogery, nezávislé sdělovací prostředky, investigativní novináře, nebojácné akademické pracovníky a veřejné osobnosti a nevládní organizace; vyzývá Komisi, aby v rámci stávajících finančních nástrojů na vnější činnost naplánovala ctižádostivější a dlouhodobější finanční, institucionální a k budování kapacit určenou pomoc ruské občanské společnosti, a vyzývá členské státy, aby na tuto pomoc dále přispívaly; podněcuje členské státy k tomu, aby aktivně uplatňovaly pokyny EU týkající se obránců lidských práv a aby poskytovaly účinnou a včasnou podporu a ochranu obráncům lidských práv, novinářům a dalším aktivistům; zejména podněcuje členské státy k tomu, aby vydávaly dlouhodobá víza obráncům lidských práv v ohrožení a jejich rodinným příslušníkům; podporuje vykládání větších finančních prostředků na odbornou přípravu novinářů a jejich výměny s evropskými novináři a na nástroje, které vedou k pokroku v oblasti lidských práv a demokracie, jako je Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a Evropská nadace pro demokracii (EED);

34.  vyzývá k rozvíjení mezilidských kontaktů se zaměřením na mladé lidi a na posílení dialogu a spolupráce mezi odborníky, výzkumnými pracovníky, občanskou společností a místními orgány z EU a Ruska, k zintenzivnění výměny studentů, účastníků odborné přípravy a mládeže, zejména v rámci programu Erasmus+; v této souvislosti podporuje zvýšené financování nových programů Erasmus+ na období 2021–2027; konstatuje, že EU Rusku poskytuje nejvyšší počet příležitostí k akademické mobilitě ze všech mezinárodních partnerských zemí;

35.  vyzývá k bezpodmínečnému propuštění všech obránců lidských práv a dalších osob zadržovaných z důvodu mírumilovného uplatňování jejich práv na svobodu projevu, shromažďování a sdružování, včetně ředitele Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál v Čečenské republice Ojuba Titijeva, proti němuž je vedeno soudní řízení na základě vykonstruovaného obvinění z držení drog; naléhavě žádá ruské orgány, aby zajistily plné dodržování svých lidských a zákonných práv, včetně přístupu k právní pomoci a lékařské péči, fyzické integrity a důstojnosti a ochrany před soudním obtěžováním, kriminalizací a svévolným vězněním;

36.  poukazuje na to, že organizace občanské společnosti jsou často příliš slabé, aby mohly mít podstatný dopad na boj proti korupci v Rusku, zatímco nevládní organizace jsou systematicky odrazovány od aktivního zapojování se do jakéhokoli protikorupčního úsilí v oblasti boje proti korupci nebo prosazování veřejné integrity; zdůrazňuje, že je nezbytné zapojit občanskou společnost do nezávislého sledování účinnosti protikorupčních politik; vyzývá Rusko, aby náležitě zavedlo mezinárodní standardy v oblasti boje proti korupci formulované například v Úmluvě OSN proti korupci a Úmluvě OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích (Úmluva o boji proti podplácení);

37.  zdůrazňuje, že podpora lidských práv a právního státu musí být jádrem vztahů mezi EU a Ruskem; vyzývá proto EU a členské státy, aby nadále nastolovaly otázky lidských práv ve všech kontaktech s ruskými představiteli; podněcuje EU k tomu, aby neustále vyzývala Rusko ke zrušení nebo změně všech zákonů a předpisů neslučitelných s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, včetně ustanovení omezujících právo na svobodu projevu, shromažďování a sdružování;

38.  vyjadřuje své přesvědčení, že členství Ruska v Radě Evropy je důležitou částí současné situace institucionálních vztahů v Evropě; doufá, že lze nalézt způsoby, jak přesvědčit Rusko, aby zůstalo členem Rady Evropy;

39.  odsuzuje pokusy ruské vlády zablokovat služby posílání internetových zpráv a internetové stránky; naléhavě vyzývá ruskou vládu, aby dodržovala základní práva na svobodu projevu a soukromí online i offline;

40.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby vyvíjely větší úsilí při zvyšování odolnosti, zejména v kybernetické oblasti a v oblasti sdělovacích prostředků, včetně mechanismů pro odhalování zásahů do voleb a boj proti nim; vyzývá ke zvýšení odolnosti vůči kybernetickým útokům; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že reakce EU na ruskou propagandistickou kampaň a na přímé masivní dezinformační útoky byla nedostatečná a je třeba ji ještě více zesílit, zejména před nadcházejícími evropskými volbami v květnu 2019; v této souvislosti zdůrazňuje, že musí být podstatně zvýšeny finanční prostředky a lidské zdroje EU pro pracovní skupinu East Stratcom; vyzývá k celounijní podpoře evropského odvětví kybernetické bezpečnosti a fungujícího digitálního vnitřního trhu a k většímu zapojení se do výzkumu; v této souvislosti vybízí k propagaci evropských hodnot v ruštině ze strany pracovní skupiny East StratCom; vítá přijetí unijního Akčního plánu proti dezinformacím a vyzývá členské státy a všechny relevantní subjekty EU, aby provedly své kroky a opatření, zejména s ohledem na nadcházející evropské volby v květnu 2019;

41.  vyzývá EU, aby zvážila vytvoření závazného právního rámce jak na úrovni EU, tak na mezinárodní úrovni pro řešení hybridní války, který by umožnil důraznou reakci Unie na kampaně ohrožující demokracii nebo právní stát, včetně cílených sankcí vůči osobám odpovědným za organizaci a provádění těchto kampaní;

42.  je přesvědčen, že smysluplný dialog vyžaduje větší jednotu mezi členskými státy a jasnější sdělování pravidel na straně EU; zdůrazňuje, že by EU měla být připravena přijmout další sankce, včetně cílených sankcí vůči jednotlivcům, a omezení přístupu k financím a technologii, pokud bude Rusko i nadále porušovat mezinárodní právo; zdůrazňuje ovšem, že tato opatření nejsou namířena proti ruskému obyvatelstvu, nýbrž jsou cíleně zaměřena na jednotlivce; vyzývá Radu, aby provedla hloubkovou analýzu účinnosti a přísnosti zavedeného sankčního režimu; vítá rozhodnutí Rady uložit omezující opatření evropským společnostem, které se podílejí na nezákonné výstavbě Kerčského mostu; opakuje, že je znepokojen zapojením těchto společností, které touto svou účastí vědomě nebo nevědomě podkopávají režim sankcí EU; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby posoudila a ověřila uplatňování platných omezujících opatření EU, a členské státy, aby sdílely informace týkající se jakýchkoli vnitrostátních celních nebo trestních vyšetřování případů možného protiprávního jednání;

43.  vyzývá k vytvoření celounijního mechanismu, který by umožňoval kontrolu financování politických stran, a k přijetí následných opatření s cílem zabránit tomu, aby byly některé strany a hnutí využívány k destabilizaci evropského projektu zevnitř;

44.  odsuzuje rostoucí rozsah a počet ruských vojenských cvičení, na nichž ruské síly nacvičují scénáře vojenského úderu s použitím jaderných zbraní;

45.  naléhavě žádá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby neprodleně připravily legislativní návrh celounijní verze „zákona Magnitský“, který by umožnil ukládat zákazy udělování víz a cílené sankce, jako je zablokování vlastnictví a zájmů v oblasti majetku, v rámci jurisdikce EU vůči jednotlivým veřejným činitelům nebo osobám jednajícím v úředním postavení, kteří jsou odpovědní za korupční jednání nebo závažné porušování lidských práv; zdůrazňuje důležitost seznamu okamžitých sankcí pro to zabezpečení účinného uplatňování evropské verze „zákona Magnitský“;

46.  vyzývá EU, aby ověřila uplatňování platných omezujících opatření EU a také sdílení informací mezi členskými státy s cílem zajistit, aby režim sankcí EU proti aktivitám Ruska nebyl podkopáván, nýbrž byl uplatňován přiměřeně k hrozbám, jejichž původcem je Rusko; zdůrazňuje nebezpečí oslabení sankcí bez toho, aby Rusko jednoznačně svými činy, a nikoliv jen slovy dokázalo, že respektuje hranice Evropy, svrchovanost sousedů a jiných národů, jakož i mezinárodní pravidla a dohody; opakuje, že normalizace vztahů může být možná, teprve až bude Rusko plně respektovat pravidla a omezí se na mírové konání;

47.  opakuje, že Rusko nemá právo veta vůči euroatlantickým aspiracím evropských národů;

48.  vyzývá Komisi, aby pečlivě monitorovala důsledky ruských protiopatření na hospodářské subjekty a v případě potřeby zvážila kompenzační opatření;

49.  zdůrazňuje, že na východní Ukrajině existují pouze politická řešení konfliktu; podněcuje k přijetí opatření k budování důvěry v regionu Donbas; podporuje mandát pro rozmístění mírových sil OSN v tomto regionu východní Ukrajiny; opakuje svou výzvu ke jmenování zvláštního vyslance EU pro Krym a pro region Donbas;

50.  odsuzuje svévolné opatření spočívající v zákazu vstupu politiků EU, včetně současných a bývalých poslanců Evropského parlamentu, a úředníků EU na ruské území; vyzývá k neprodlenému a bezpodmínečnému zrušení tohoto zákazu vstupu;

51.  vyzývá Rusko, aby okamžitě propustilo politické vězně, včetně cizích státních příslušníků a novinářů;

52.  vyzývá Rusko, aby plně spolupracovalo ve věci mezinárodního vyšetřování sestřelení letadla na lince MH17, které by mohlo být dokonce válečným zločinem; odsuzuje veškeré snahy či rozhodnutí směřující k udělení amnestie nebo zpoždění stíhání u osob, které jsou označovány za viníky, neboť pachatelé musejí být pohnáni k odpovědnosti;

53.  vyzývá ruskou vládu, aby se zdržela blokování rezolucí Rady bezpečnosti OSN o situaci v Sýrii, které usilují o řešení probíhajícího násilí páchaného na civilním obyvatelstvu, včetně používání chemických zbraní, hrubého porušování Ženevských úmluv a porušování všeobecných lidských práv;

54.  podporuje urychlené dokončení integrované evropské energetické unie, která by do budoucna zahrnovala i východní partnery; zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu může hrát ambiciózní politika energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie; důrazně odsuzuje tlak vyvíjený Ruskem na Bělorusko, aby se v podstatě vzdalo své nezávislosti; zdůrazňuje, že nezávisle na pokroku strategie EU a Ruska musí EU posílit své odhodlání a podporu pro své východní partnery a podpořit reformy zaměřené na posílení bezpečnosti a stability, demokratické správy a právního státu;

55.  podporuje zvýšení financování Evropské nadace pro demokracii, platformy pro zpravodajskou výměnu v ruském jazyce a dalších nástrojů na podporu rozvoje demokracie a lidských práv v Rusku i jinde;

56.  vyzývá ruské orgány, aby odsoudily komunismus a sovětský režim a potrestaly pachatele trestných činů spáchaných za tohoto režimu;

o
o   o

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 35.
(2) „Protokol o výsledcích konzultací třístranné kontaktní skupiny“, který byl podepsán dne 5. září 2014, a „Balíček opatření pro provádění minských dohod“, který byl přijat dne 12. února 2015.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0266.
(4) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 38.
(5) Úř. věst. C 408, 30.11.2017, s. 43.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0259.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0435.


Budování kapacity EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace
PDF 166kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o budování kapacity EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace (2018/2159(INI))
P8_TA(2019)0158A8-0075/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

–  s ohledem na zásady a cíle Charty OSN,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na Helsinský závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 jakožto základní dokument pro evropské a širší regionální bezpečnostní uspořádání a s ohledem na všechny zásady v něm uvedené,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na 17 cílů udržitelného rozvoje OSN a Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o předcházení konfliktům a mediaci a o ženách, míru a bezpečnosti a o mladých lidech, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na koncepci Rady pro posílení kapacit EU pro mediaci a dialog, přijatou dne 10. listopadu 2009 (15779/09),

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová, a na první zprávu o jejím provádění nazvanou „Od společné vize ke společnému postupu: uplatňování globální strategie EU“, která byla zveřejněna dne 18. června 2017,

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(1),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 5. července 2018 k 73. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru(3),

–  s ohledem na návrh předložený Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise ze dne 13. června 2018 „Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje“ (HR(2018) 94),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0075/2019),

A.  vzhledem k tomu, že podpora mezinárodního míru a bezpečnosti je jedním z důvodů existence EU, což bylo uznáno Nobelovou cenou míru za rok 2012, a je ústředním prvkem Lisabonské smlouvy;

B.  vzhledem k tomu, že EU je odhodlána provádět agendu žen, míru a bezpečnosti v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a jejími následnými aktualizacemi a agendu týkající se mladých lidí, míru a bezpečnosti v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2250 a jejími následnými aktualizacemi;

C.  vzhledem k tomu, že EU je jedním z největších dárců podporujícím předcházení konfliktům a budování míru prostřednictvím nástrojů vnější pomoci;

D.  vzhledem k tomu, že by EU coby klíčový přispěvatel mezinárodních organizací, zcela zásadní dárce pomoci a největší světový obchodní partner měla převzít vedoucí úlohu v budování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že předcházení konfliktům a mediace by měly být zahrnuty do komplexního přístupu spojujícího bezpečnost, diplomacii a rozvoj;

E.  vzhledem k tomu, že je nezbytná spolupráce s regionálními organizacemi, jako např. s OBSE, která ve svém Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 mimo jiné stanoví zásady nepoužívání síly, územní celistvosti států a rovných práv národů a jejich právo na sebeurčení, a vzhledem k tomu, že tyto organizace hrají v předcházení konfliktů a mediaci klíčovou roli;

F.  vzhledem k tomu, že předcházení násilným konfliktům má zásadní význam pro řešení bezpečnostních hrozeb, jimž Evropa a její sousedé čelí, stejně jako pro politický a společenský pokrok; vzhledem k tomu, že je rovněž nezbytnou součástí účinného multilateralismu a nástrojem k dosažení cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 16 týkajícího se mírové společnosti podporující začlenění, přístupu ke spravedlnosti pro všechny a vytvoření efektivních, odpovědných a inkluzivních institucí na všech úrovních;

G.  vzhledem k tomu, že pokračující podpora EU poskytovaná civilním a vojenským subjektům ve třetích zemích je významným faktorem pro předcházení opakujícím se násilným konfliktům; vzhledem k tomu, že udržitelný a trvalý mír a bezpečnost je neoddělitelně spjat s udržitelným rozvojem;

H.  vzhledem k tomu, že předcházení konfliktům a mediace by měly zajistit zachování stability a rozvoj těch států a zeměpisných oblastí, jejichž situace představuje pro Unii přímou bezpečnostní hrozbu;

I.  vzhledem k tomu, že prevence má strategickou funkci, jejímž účelem je zajistit efektivní kroky ještě před krizí; vzhledem k tomu, že mediace je dalším diplomatickým nástrojem, který lze použít k předcházení konfliktům, zabránění jejich šíření a jejich řešení;

J.  vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější bezpečnost jsou čím dál tím více neoddělitelně spjaty a že složitá povaha globálních výzev vyžaduje komplexní a integrovaný přístup EU k vnějším konfliktům a krizím;

K.  vzhledem k tomu, že je potřebný silnější interinstitucionální přístup pro to, aby bylo zajištěno, že se EU bude moci rozvíjet a realizovat své kapacity v plném rozsahu;

L.  vzhledem k tomu, že globální strategie EU, politická prohlášení a institucionální vývoj jsou vítanými známkami angažovanosti místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, pokud jde o upřednostňování předcházení konfliktům a mediace;

M.  vzhledem k tomu, že nástroje financování vnější činnosti poskytují významný příspěvek na podporu předcházení konfliktům a budování míru;

N.  vzhledem k tomu, že přechodné soudnictví je významným souborem soudních a mimosoudních mechanismů, které se soustředí na odpovědnost za předchozí porušování zákona a rovněž na dosažení udržitelné, spravedlivé a mírové budoucnosti;

O.  vzhledem k tomu, že Parlament zaujímá přední místo v parlamentní diplomacii včetně procesů mediace a dialogu a využívá k tomu svou zakořeněnou kulturu dialogu a budování konsensu;

P.  vzhledem k tomu, že násilný konflikt a válka mají nepřiměřený dopad na civilisty, zejména ženy a děti, přičemž ženám hrozí větší riziko než mužům, že se stanou oběťmi hospodářského a sexuálního vykořisťování, nucené práce, vysídlení, zadržování a sexuálního násilí, jako je znásilnění, které se používá jako válečná taktika; vzhledem k tomu, že aktivní účast žen a mladých lidí je důležitá pro předcházení konfliktům a budování míru stejně jako pro předcházení všem formám násilí, včetně sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví;

Q.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zahrnout a podporovat aktivní a smysluplnou účast občanské společnosti a místních subjektů, jak civilních, tak vojenských, včetně žen, menšin, původních obyvatel a mladých lidí, při podpoře a usnadňování budování kapacit a budování důvěry v rámci mediace, dialogu a usmíření;

R.  vzhledem k tomu, že snahy o předcházení konfliktům, budování míru a udržování míru jsou často nedostatečně financovány, a to navzdory politickým závazkům na úrovni EU, které mají řetězový vliv na schopnost prosazovat a usnadňovat činnost v těchto oblastech;

1.  vyzývá k tomu, aby Unie považovala předcházení konfliktům a mediaci v rámci nebo na podporu stávajících dohodnutých formátů a zásad jednání za prioritní; zdůrazňuje, že tento přístup přináší celosvětově vysokou přidanou hodnotu EU z politického, společenského, hospodářského i bezpečnostního hlediska; připomíná, že předcházení konfliktům a mediace přispívají k upevňování přítomnosti a důvěryhodnosti Unie na mezinárodní scéně;

2.  uznává roli, kterou hrají civilní a vojenské mise EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) při udržování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti;

3.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, předsedu Komise a předsedu Evropského parlamentu, aby stanovili společné a dlouhodobé priority v oblasti předcházení konfliktům a mediace, které by se měly stát součástí pravidelného strategického plánování;

4.  vyzývá k dlouhodobému budování míru, založenému na řešení základních příčin konfliktů;

5.  vyzývá ke zlepšení stávající architektury na podporu níže uvedených priorit EU;

6.  vyzývá k přístupu vnímavému vůči konfliktům a zaměřenému na obyvatele, který učiní z bezpečnosti osob ústřední prvek angažovanosti EU, aby mohlo být dosaženo pozitivních a udržitelných výsledků;

7.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a útvary Komise, které se zabývají vnější činností, aby Parlamentu každoročně předkládaly zprávu o pokroku dosaženém při provádění politických závazků EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace;

O rozšiřování institucionálních kapacit EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace

8.  podporuje ucelenější a komplexnější zapojení EU do vnějších konfliktů a krizí a domnívá se, že integrovaný přístup k vnějším konfliktům a krizím představuje přidanou hodnotu vnější činnosti Unie a že všechny prostředky musí být provedeny co nejrychleji, aby se vyjasnily reakce EU v každé fázi konfliktu a aby byl tento integrovaný přístup operativnější a účinnější; připomíná v této souvislosti normy a zásady mezinárodního práva a Charty OSN a vyjadřuje podporu stávajícím vyjednávacím rámcům, přístupům a zásadám; opakuje, že ke každému konfliktu je třeba přistupovat odděleně;

9.  zdůrazňuje, že budování kapacit by mělo členským státům umožnit, aby určily prioritní zeměpisné oblasti pro opatření v oblasti předcházení konfliktům a mediace, a usnadnit dvoustrannou spolupráci mezi evropskými zeměmi;

10.  vyzývá, aby byl pod dohledem místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zřízen poradní výbor EU na vysoké úrovni pro předcházení konfliktům a mediaci, a to s cílem vytvořit ucelený tým zkušených politických mediátorů a odborníků na předcházení konfliktům, který by poskytoval politické a technické odborné znalosti v krátké lhůtě; je přesvědčen, že je zapotřebí rovněž tým odborníků zabývající se usmířením a přechodným soudnictvím; vyzývá k systematické podpoře zřizování mechanismů usmíření a odpovědnosti ve všech oblastech po skončení konfliktu, aby byla zajištěna odpovědnost za již spáchané zločiny stejně jako prevence a odrazení od páchání zločinů v budoucnosti;

11.  vyzývá ke jmenování zvláštního vyslance EU pro mír, který by předsedal poradnímu výboru EU na vysoké úrovni, za účelem podpory soudržnosti a koordinace napříč orgány, a to i v rámci spolupráce s občanskou společností, zlepšit výměnu informací a pomoci ke zvýšení a urychlení činností;

12.  vyzývá k vytvoření dalších interinstitucionálních mechanismů, jako jsou například pracovní skupiny pro specifické situace v oblasti předcházení konfliktům;

13.  vyzývá k vytvoření zvláštní pracovní skupiny Rady pro předcházení konfliktům a mediaci a zdůrazňuje přitom pevný závazek EU k podpoře míru a stability v jejích sousedních regionech;

O Evropské službě pro vnější činnost

14.  vítá zřízení specializované sekce ESVČ, která se zabývá nástroji pro předcházení konfliktům, budování míru a mediaci, a vývoj nástrojů, jako je systém včasného varování a „mapování terénu“; vyzývá k investicím do dalšího vývoje těchto nástrojů;

15.  vyzývá k systematičtějšímu shromažďování, správě a šíření příslušných znalostí ve formátech, které jsou přístupné, praktické a z operačního hlediska relevantní pro zaměstnance ve všech orgánech EU;

16.  vyzývá k dalšímu rozvoji kapacit v oblasti analýzy konfliktů zohledňující genderovou problematiku, včasného varování, usmíření a předcházení konfliktům pro interní zaměstnance, mediátory, jakož i pro třetí strany, ve spolupráci s ESVČ a se zapojením organizací občanské společnosti;

O Evropské komisi

17.  připomíná rostoucí potřebu předcházení konfliktům při řešení základních příčin konfliktů a při dosahování cílů udržitelného rozvoje, a to se zvláštním zaměřením na demokracii a lidská práva, právní stát, reformu soudnictví a podporu občanské společnosti;

18.  zdůrazňuje, že všechny zásahy EU v násilných a konfliktem zasažených oblastech musí být citlivé, pokud jde o genderové otázky a problematiku daného konfliktu; vyzývá k okamžitému přijetí opatření, která by tyto aspekty začlenila do všech příslušných politik, strategií, opatření a operací, s větším důrazem na to, aby se zabránilo škodám a aby zároveň EU maximalizovala svůj příspěvek k dosažení dlouhodobých cílů v oblastech předcházení konfliktům a budování míru;

O Evropském parlamentu

19.  zdůrazňuje úlohu skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb a jejích vedoucích poslanců EP jako operačního subjektu pro koordinaci iniciativ v oblasti mediace a dialogu a vítá nové iniciativy, jako je Dialog pro mír a demokracii Jeana Monneta (za použití historického domu Jeana Monneta v Bazoches ve Francii), činnosti zabývající se násilím v souvislosti s volbami, dialog mezi stranami a dosahování konsenzu stejně jako program pro mladé politické lídry, a doporučuje, aby byly tyto iniciativy dále rozvíjeny jako klíčové nástroje Evropského parlamentu v oblasti mediace, podpory a dialogu; vítá rozhodnutí skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb rozvíjet úspěchy Dialogu pro mír a demokracii Jeana Monneta s makedonským parlamentem (Sobranie) prostřednictvím rozšíření modelu Dialogu pro mír a demokracii Jeana Monneta v zemích západního Balkánu;

20.  vítá partnerství s ukrajinským parlamentem (Verchovna Rada Ukrajiny) ve formátu Dialogu pro mír a demokracii Jeana Monneta s cílem dosáhnout konsenzu mezi politickými hnutími a stranami v ukrajinském parlamentu a především přiblížit tamní politickou kulturu k modernímu přístupu Evropského parlamentu založenému na demokratickém dialogu a dosahování konsenzu;

21.  vítá závěry pátého Dialogu pro mír a demokracii Jeana Monneta, který proběhl ve dnech 11.–13. října 2018 a kde byly učiněny kroky ohledně podpory provádění dohody o přidružení; bere na vědomí žádost, aby Evropský parlament pracoval s Komisí na usnadnění dialogu s klíčovými zúčastněnými stranami z ukrajinského parlamentu a ukrajinské vlády na zlepšení efektivity ukrajinského parlamentu v souvislosti s prováděním dohody o přidružení;

22.  vítá novou třístrannou iniciativu předsedů parlamentů Ukrajiny, Moldavska a Gruzie za účelem vytvoření parlamentního shromáždění na regionální úrovni jakožto důležité platformy pro dialog na regionální úrovni o strategických otázkách včetně provádění dohod o přidružení v reakci na klíčové bezpečnostní hrozby, mezi něž patří hybridní válka a dezinformace; považuje podporu výše zmíněného parlamentního dialogu na regionální úrovni ze strany Parlamentu za důležitý projev angažovanosti EU v této oblasti s ohledem na společné bezpečnostní hrozby v tomto regionu;

23.  konstatuje jeho rostoucí úlohu v procesu politického zprostředkování; v tomto ohledu vyzdvihuje společnou iniciativu komisaře pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření a tří mediátorů Evropského parlamentu pana Kukana, pana Vajgla a pana Fleckensteina na podporu představitelů politických stran z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie s cílem překonat politickou krizi přijetím dohody z Pržina v roce 2015; potvrzuje svou připravenost stavět na tomto příkladu úzké interinstitucionální spolupráce s Komisí a ESVČ a zvýšit svou angažovanost s cílem posílit politický dialog a usmíření na západním Balkánu a v širším sousedství;

24.  vyzývá k dalšímu rozvoji programu pro mladé politické lídry v rámci agendy týkající se mladých lidí, míru a bezpečnosti v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2250, stejně jako k pokračování vynikající spolupráce s regionální iniciativou pro Středomoří místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v rámci programu Mladé středomořské hlasy (Young Mediterranean Voices);

25.  domnívá se, že dialog na vysoké úrovni pro mladé lidi pod názvem Překonání rozdílů (Bridging the Gap) poskytuje prostor pro dialog mezi zástupci mladých lidí a mladými poslanci parlamentů ze zemí západního Balkánu, což je důležité pro podporu kultury dialogu mezi stranami a usmíření a rovněž z hlediska podpory evropské perspektivy pro země tohoto regionu;

26.  doporučuje, aby byly dále rozvíjeny stávající programy parlamentního školení a odborné přípravy pro poslance Evropského parlamentu, zejména pro ty, kteří jsou jmenováni do funkce mediátorů či hlavních pozorovatelů, jakož i programy odborné přípravy pro poslance parlamentů třetích zemí, politické strany a jejich zaměstnance, a to i programy, které se týkají aspektů genderu a mladých lidí, rovněž v koordinaci se strukturami členských států, které již rozvíjejí odborné znalosti v této oblasti;

27.  domnívá se, že kapacity Parlamentu by mohly být dále rozvíjeny, když bude jmenován místopředseda odpovědný za koordinaci mediace a usnadňování dialogu, který by úzce spolupracoval se skupinou pro podporu demokracie a koordinaci voleb; vyzývá k vytvoření týmu, který by zahrnoval stávající a bývalé poslance Evropského parlamentu;

28.  zdůrazňuje roli Sacharovovy ceny udělované Evropským parlamentem z hlediska zvyšování povědomí o konfliktech na celém světě; vyzývá k navýšení udělované částky v příštím volebním období Evropského parlamentu;

29.  uznává, že je nutné, aby Parlament v rámci podpory celkového úsilí EU institucionalizoval své postupy pro mediaci; vyzývá k posílení parlamentní diplomacie a výměnných činností, a to i prostřednictvím práce parlamentních delegací;

30.  zdůrazňuje dlouhodobou úzkou spolupráci mezi Parlamentem a Úřadem OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) v oblasti voleb a podpory demokracie, vyzývá k rozšíření této spolupráce na oblast mediace a dialogu;

O ženách, míru a bezpečnosti – posílení kapacit pro problematiku genderu v rámci činnosti EU na poli předcházení konfliktům a mediace

31.   vyzývá EU, aby se ujala vedoucí úlohy při provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti a při začlenění zásad obsažených v rezolucích Rady bezpečnosti OSN do všech fází činností EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace;

32.  vyzývá k uplatňování naprosté rovnosti žen a mužů a ke zvláštnímu úsilí o zajištění účasti žen, dívek a mladých lidí a ochrany jejich práv v průběhu celého cyklu konfliktu, od prevence jeho vzniku až po obnovu po jeho ukončení, v kontextu činností EU na poli prevence a mediace;

33.  vyzývá k tomu, aby se v rámci spolupráce, odborné přípravy a zásahů přihlíželo k rovnosti žen a mužů; vítá iniciativy EU v tomto ohledu, jakož i její aktivní příspěvek k dalšímu akčnímu plánu pro rovnost žen a mužů a nový strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti;

34.  vyzývá k začlenění odborných znalostí o problematice genderu, včetně znalostí o násilí s genderovým podtextem a sexuálním násilí páchaném v rámci konfliktů, do všech fází předcházení konfliktům, do procesu mediace a budování míru;

35.  vyzývá EU, aby se ujala vedoucí úlohy v provádění rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů týkajících se mladých lidí, míru a bezpečnosti a v začleňování zásad obsažených v těchto rezolucích do činnosti EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace;

36.  vyzývá k tomu, aby veškerá spolupráce, školení i intervence byly citlivé k potřebám a přáním mladých žen a mladých mužů a aby se těmito potřebami a přáními řídily, a to s ohledem na různé způsoby, jimiž násilné konflikty dopadají na jejich životy a budoucnost, a s ohledem na to, že mohou cenným způsobem přispět k předcházení násilným konfliktům a jejich řešení;

O posílení úlohy a schopností organizací občanské společnosti v přístupu EU k předcházení konfliktům a mediaci

37.  domnívá se, že úloha organizací občanské společnosti by měla být vzata v úvahu pro celkový přístup EU a jeho priority pro rozvoj kapacit;

38.  zdůrazňuje význam opatření za účelem budování důvěry a mezilidských kontaktů pro předcházení konfliktům a jejich řešení;

39.  žádá, aby při vytváření a provádění programů a politik EU v oblasti míru, bezpečnosti a mediace byly vedeny konzultace s organizacemi občanské společnosti, zejména s těmi, které se specializují na práva žen a lidská práva menšin;

O finančních a rozpočtových zdrojích dostupných pro účely předcházení konfliktům a mediace v EU

40.  zastává názor, že rostoucí výzvy vyžadují vyšší prostředky na předcházení konfliktům a na zajištění vyhrazených personálních kapacit;

41.  zdůrazňuje, že v rámci příštího víceletého finančního rámce (2021–2027) je třeba vyhradit dostatečné a zvláště vyčleněné finanční zdroje na činnosti EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace;

42.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby Parlamentu poskytla aktuální informace o rozpočtové položce ESVČ určené na analýzu konfliktů a vnímavosti vůči konfliktům, včasné varování, podporu mediace a na budoucí priority v této oblasti;

o
o   o

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Komise a předsedovi Rady, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, ESVČ, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, Komisi, OBSE, generálnímu tajemníkovi OSN a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0312.
(3) Úř. věst. L 335, 15.12.2017, s. 6.

Právní upozornění - Ochrana soukromí