Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 28. března 2019 - Štrasburk
Seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) ***I
 Jakost vody určené k lidské spotřebě ***I
 Zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení ***I
 Pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů ***I
 Zavedení programu Kreativní Evropa (2021–2027) ***I
 Program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport ***I
 Zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování ***I
 Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2020 – oddíl I – Evropský parlament
 Mimořádná situace ve Venezuele
 Situace v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku
 Aktuální vývoj kauzy Dieselgate
 Rozhodnutí o zřízení evropského mírového nástroje

Seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) ***I
PDF 130kWORD 44k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo(1)) (COM(2016)0277 – C8-0177/2016 – 2016/0139(COD))
P8_TA(2019)0319A8-0261/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0277),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0177/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0261/2016),

1.  přijímá svůj postoj v prvním čtení ve znění návrhu předloženého Komisí;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)* Tímto označením nejsou dotčeny postoje ke statutu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999 a stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.


Jakost vody určené k lidské spotřebě ***I
PDF 445kWORD 148k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (COM(2017)0753 – C8-0019/2018 – 2017/0332(COD))
P8_TA(2019)0320A8-0288/2018

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0753),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0019/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené českou Poslaneckou sněmovnou, irským parlamentem, rakouskou Spolkovou radou a dolní sněmovnou Spojeného království v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. července 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 16. května 2018(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(3),

–  s ohledem na dopis, který dne 18. května 2018 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin výboru podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0288/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(4) a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění)

P8_TC1-COD(2017)0332


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu  o fungování Evropské unie  , a zejména na čl.  192 odst. 1  této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(5),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(6),

v souladu s řádným legislativním postupem(7),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 98/83/ES(8) byla opakovaně a podstatně změněna(9). Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována.

(2)  Směrnice 98/83/ES stanoví právní rámec pro ochranu lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a k zajištění, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá. Tato směrnice by měla sledovat tentýž cíl a zajistit pro všechny obyvatele v Unii všeobecný přístup k takové vodě. Za tímto účelem  je nutno stanovit na úrovni Unie minimální požadavky, které musí voda určená k lidské spotřebě splňovat. Členské státy by měly přijmout veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že voda určená k lidské spotřebě neobsahuje žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které v některých případech představují možné ohrožení lidského zdraví, a že tato voda splňuje uvedené minimální požadavky. [pozm. návrh 161, 187, 206 a 213]

(2a)   V souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 2. prosince 2015 s názvem „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ by se měla tato směrnice snažit podněcovat k efektivnímu využívání a udržitelnosti zdrojů vody, a tedy naplnění cílů oběhového hospodářství. [pozm. návrh 2]

(2b)   Lidské právo na vodu a hygienu bylo dne 28. července 2010 uznáno jako lidské právo Valným shromážděním Organizace spojených národů (OSN), z čehož vyplývá, že přístup k čisté pitné vodě by neměl být omezován z důvodu cenové nedostupnosti pro koncové uživatele. [pozm. návrh 3]

(2c)   Je nutný soulad mezi směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES(10) a touto směrnicí. [pozm. návrh 4]

(2d)   Požadavky stanovené v této směrnici by měly odrážet vnitrostátní situaci a podmínky dodavatelů vody v členských státech. [pozm. návrh 5]

(3)  Z oblasti působnosti této směrnice je třeba vyjmout přírodní minerální vody a vody používané pro léčebné účely, protože  na uvedené druhy vod se v daném pořadí vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES(11) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES(12). Směrnice 2009/54/ES však upravuje jak přírodní minerální vody, tak pramenité vody, ovšem z oblasti působnosti této směrnice by měla být vyňata pouze kategorie přírodních minerálních vod. Podle čl. 9 odst. 4 třetího pododstavce směrnice 2009/54/ES by pramenité vody měly této směrnici vyhovovat. Tato povinnost by se tedy neměla vztahovat na mikrobiologické ukazatele uvedené v části A přílohy I této směrnice. U vody určené k lidské spotřebě, z veřejného zásobování vodou nebo soukromých studní, stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji nebo využívané při komerční výrobě, přípravě nebo zpracování potravin by voda měla být v souladu s ustanoveními této směrnice v zásadě nadále až po místo dodržování hodnot (tj. kohoutek) a dále už by měla být považována za potravinu podle čl. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(13). Pokud jsou splněny příslušné požadavky v oblasti bezpečnosti potravin, měly by mít příslušné orgány ve členských státech oprávnění schválit opětovné použití vody v potravinářském zpracovatelském průmyslu. [pozm. návrh 6]

(4)  V návaznosti na uzavření evropské občanské iniciativy týkající se práva na vodu („Right2Water“)(14), která požadovala, aby Unie zvýšila své úsilí o zajištění univerzálního přístupu k vodě, byla zahájena celounijní veřejná konzultace a bylo provedeno hodnocení směrnice 98/83/ES v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT)(15). Z uvedených činností bylo zřejmé, že je nutné některá ustanovení směrnice 98/83/ES aktualizovat. Prostor pro zlepšení byl určen ve čtyřech oblastech; konkrétně jde o seznam kvalitativních hodnot ukazatelů, omezené spoléhání se na přístup založený na posouzení rizik, nepřesná ustanovení o informacích pro spotřebitele a rozdíly mezi systémy schvalování materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, a důsledky, které to má pro lidské zdraví. Krom toho v evropské občanské iniciativě týkající se práva na vodu byla jako samostatný problém určena skutečnost, že část obyvatelstva, zvláště marginalizované skupiny, a to mezi ohroženými a marginalizovanými skupinami, má jen omezený nebo vůbec nemá přístup k cenově dostupné vodě určené k lidské spotřebě, což je též jedním ze závazků v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 6 podle agendy OSN pro období do roku 2030. V této souvislosti Evropský parlament uznal právo na přístup k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny v Unii. Posledním určeným problémem je obecná nedostatečná informovanost o únicích vody, které jsou způsobeny nedostatečnými investicemi do údržby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, jak je také uvedeno ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o vodohospodářské infrastruktuře(16), a také někdy nedostatečnou znalostí systémů pro dodávku vody. [pozm. návrh 7]

(4a)   V zájmu dodržení ambiciózních cílů stanovených v cíli udržitelného rozvoje OSN č. 6 by měly být členské státy povinny zavést akční plány zaměřené na zajištění univerzálního a rovného přístupu k bezpečné a dostupné pitné vodě pro všechny do roku 2030. [pozm. návrh 8]

(4b)   Evropský parlament přijal dne 8. září 2015 usnesení o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“). [pozm. návrh 9]

(5)  Regionální kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu provedla podrobný přezkum seznamu ukazatelů a jejich hodnot stanovených ve směrnici 98/83/ES, aby se zjistilo, zda je zapotřebí uvedené ukazatele a jejich hodnoty upravit s ohledem na technický a vědecký pokrok. Na základě výsledků uvedeného přezkumu(17) by se měly kontrolovat střevní patogeny a bakterie rodu Legionella, je třeba doplnit šest chemických ukazatelů nebo skupin ukazatelů a vůči preventivním referenčním hodnotám by se měly zohlednit tři reprezentativní endokrinní disruptory. S ohledem na zásadu předběžné opatrnosti by se u tří nových ukazatelů měly stanovit hodnoty ukazatelů, jež jsou přísnější než hodnoty navržené WHO, ale stále ještě dosažitelné. V případě olova WHO konstatovala, že jeho koncentrace by měly být tak nízké, jak je to přiměřeně proveditelné, zatímco v případě chromu jsou jeho hodnoty i nadále podrobeny přezkumu WHO; z tohoto důvodu by se na oba ukazatele mělo vztahovat přechodné období deseti let, než budou platit přísnější hodnoty.

(5a)   Voda určená k lidské spotřebě hraje zásadní úlohu z hlediska dlouhodobé snahy Unie o posílení ochrany lidského zdraví a životního prostředí proti chemickým látkám nazývaným endokrinní disruptory. Regulace endokrinních disruptorů v této směrnici je slibným krokem v souladu s aktualizovanou strategii Unie v oblasti endokrinních disruptorů, kterou je Komise povinna bez dalšího prodlení předložit. [pozm. návrh 11]

(6)  Světová zdravotnická organizace rovněž doporučila, aby se zmírnily hodnoty tří ukazatelů a ze seznamu bylo odstraněno pět ukazatelů. Tyto změny nicméně nejsou považovány za nutné, neboť díky přístupu založenému na posouzení rizik, který byl zaveden směrnicí Komise (EU) 2015/1787(18), mohou dodavatelé vody za určitých podmínek odstranit ze seznamu parametr, jenž se má monitorovat. Metody úpravy pro splnění uvedených hodnot ukazatelů již byly zavedeny.

(6a)  Nejsou-li vědecké poznatky dostatečné pro určení toho, zda existuje či neexistuje riziko pro lidské zdraví nebo pro určení přípustné hodnoty látky přítomné ve vodě určené k lidské spotřebě, je třeba v souladu se zásadou předběžné opatrnosti tuto látku sledovat do doby, než budou známy jasnější vědecké údaje. Proto by členské státy měly takovéto nově se objevující ukazatele monitorovat. [pozm. návrh 13]

(6b)   Indikační ukazatele nemají přímý vliv na veřejné zdraví. Jsou však důležitým prostředkem ke zjištění, jak zařízení pro výrobu a distribuci vody fungují, a pro hodnocení jakosti vody. Mohou pomoci odhalit nedostatky v úpravě vody a hrají rovněž důležitou úlohu z hlediska zvyšování a zachovávání důvěry spotřebitelů v jakost vody. Proto by měly být členskými státy monitorovány. [pozm. návrh 14]

(7)  Je-li to nezbytné pro řádné uplatňování zásady předběžné opatrnosti a pro ochranu lidského zdraví na jejich území, členské státy by měly mít povinnost stanovit hodnoty doplňujících ukazatelů neuvedených v příloze I. [pozm. návrh 15]

(8)  Preventivní plánování bezpečnosti a prvky založené na posouzení rizik byly ve směrnici 98/83/ES zohledněny pouze v omezeném rozsahu. První prvky přístupu založeného na posouzení rizik zavedla již v roce 2015 směrnice (EU) 2015/1787, která směrnici 98/83/ES pozměnila v tom smyslu, že členským státům umožnila odchýlit se od jimi stanovených monitorovacích programů, pokud je prováděno důvěryhodné posuzování rizik, které se může opírat o Obecné zásady jakosti pitné vody vydané WHO(19). Tyto obecné zásady, stanovující tzv. přístup založený na plánu pro zajištění bezpečnosti vody, spolu s normou EN 15975-2, která se týká se zabezpečení dodávky pitné vody, jsou mezinárodně uznávanými zásadami, z nichž vycházejí výroba, distribuce, monitorování a rozbor ukazatelů pro vodu určenou k lidské spotřebě. Uvedené zásady by v této směrnici měly být zachovány. Aby se zajistilo, že se uvedené zásady neomezují na monitorovací aspekty, aby se čas i zdroje zaměřily na závažná rizika a na nákladově efektivní opatření a aby se rozbory ani úsilí nesoustředily na nerelevantní otázky, je vhodné zavést úplný přístup založený na posouzení rizik v rámci celého řetězce zásobování, tedy od oblasti odběru vody po její rozvod do kohoutku. Uvedený přístup by se měl vycházet ze získaných znalostí a opatření provedených v souladu se směrnicí 2000/60/ES a měl by lépe zohledňovat dopad změny klimatu na zdroje vody. Přístup založený na posouzení rizik by se měl skládat ze tří částí: za prvé, posouzení členským státem ohledně nebezpečnosti v souvislosti s oblastí odběru („posouzení nebezpečnosti“) v souladu se zásadami WHO a příručkou k plánu pro zajištění bezpečného zásobování vodou(20); za druhé, možnost pro dodavatele vody přizpůsobit monitorování hlavním rizikům („posouzení rizik dodávky“); za třetí, posouzení členským státem ohledně možných rizik vyplývajících z domovních rozvodů (např. pokud jde o bakterie rodu Legionella nebo olovo), se zvláštním zaměřením na prioritní prostory („posouzení rizik v domovních rozvodech“). Tato posouzení rizik by měla být pravidelně přezkoumávána, mimo jiné v reakci na hrozby extrémních povětrnostních jevů souvisejících s klimatem, známé změny lidské činnosti v oblasti odběru nebo v reakci na incidenty ve spojitosti se zdroji. Přístup založený na posouzení rizik zaručuje stálou výměnu informací mezi příslušnými orgány a dodavateli vody a dalšími zúčastněnými stranami, včetně subjektů odpovědných za zdroj znečištění nebo riziko znečištění. Uplatňování na základě posouzení rizik by výjimečně mělo být přizpůsobeno specifickým omezením u námořních plavidel využívaných k odsolování vody a přepravě cestujících. Pokud se námořní plavidla plující pod evropskou vlajkou pohybují v mezinárodních vodách, podléhají ve skutečnosti mezinárodnímu právnímu rámci. Doprava a výroba vody určené k lidské spotřebě na palubě podléhají zvláštním omezením, což znamená, že by měla být ustanovení této směrnice odpovídajícím způsobem upravena. [pozm. návrh 16]

(8a)   Neefektivní používání zdrojů vody, zejména úniky v infrastruktuře pro zásobování vodou, vede k nadměrnému využívání vzácných zdrojů vody určené k lidské spotřebě. To členským státům vážně brání v dosahování cílů stanovených podle směrnice 2000/60/ES. [pozm. návrh 17]

(9)  Posouzení nebezpečnosti by se mělo zaměřit na zaujmout ucelený přístup k posouzení rizik, založený na výslovném cíli snižování stupně úpravy požadovaného pro produkci vody určené k lidské spotřebě, například omezením tlaků vedoucích ke znečištění vodních útvarů používaných pro odběr vody určené k lidské spotřebě. Za tímto účelem by měly členské státy určit nebezpečí, jakož i možné zdroje znečištění spojené s těmito vodními útvary a provádět monitorování znečišťujících látek, které určí jako relevantní, například z důvodu zjištěných nebezpečí (např. mikroplasty, dusičnany, pesticidy nebo léčivé přípravky určené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES(21)), kvůli přirozené přítomnosti daných látek v oblasti odběru (např. arsen) nebo kvůli informacím od dodavatelů vody (např. náhlé zvýšení určitého ukazatele v surové vodě). Uvedené V souladu se směrnicí 2000/60/ES by se uvedené ukazatele by se měly používat jako markery, na jejichž základě příslušné orgány podniknou za spolupráce s dodavateli vody a zúčastněnými stranami včetně těch, které odpovídají za zdroje nebo potenciální zdroje znečištění, opatření ke snížení tlaku na vodní útvary, například v podobě prevence nebo zmírňujících opatření (v případě nutnosti i včetně výzkumu za účelem porozumění dopadům na zdraví), na ochranu uvedených vodních útvarů a k řešení problematiky zdroje znečištění. Pokud členský stát v rámci posouzení rizik zjistí, že daný ukazatel není v dané oblasti odběru přítomen, například proto, že se daná látka v podzemních ani povrchových vodách nikdy nevyskytuje, měl by příslušný členský stát následně informovat příslušné dodavatele vody a měl mít možnost jim povolit snížit četnost sledování daného ukazatele nebo tento ukazatel vypustit ze seznamu ukazatelů, které se mají kontrolovat, aniž se provede posouzení rizik dodávek. [pozm. návrh 18]

(10)  V souvislosti s posouzením nebezpečnosti se ve směrnici 2000/60/ES požaduje, aby členské státy určily vodní útvary využívané k odběru vody určené k lidské spotřebě, uvedené útvary monitorovaly a přijaly nezbytná opatření s cílem zabránit zhoršování jejich kvality, čímž přispějí ke snížení stupně úpravy potřebného pro produkci vody vhodné k lidské spotřebě. Aby se zabránilo zdvojování povinností, členské státy by měly při provádění posouzení nebezpečnosti využít monitorování prováděného podle článků 7 a 8 směrnice 2000/60/ES a přílohy V uvedené směrnice, jakož i opatření zahrnutých v jejich programech opatření podle článku 11 směrnice 2000/60/ES.

(11)  Stanovené hodnoty ukazatelů  použité k posouzení jakosti vody určené k lidské spotřebě  mají být dodrženy v místě, kde je voda určená k lidské spotřebě dosažitelná příslušnému uživateli.  Jakost vody určené k lidské spotřebě může být nicméně ovlivněna domovním rozvodem. WHO konstatuje, že ze všech vodních patogenů způsobují v Unii největší zátěž pro zdraví bakterie rodu Legionella, zejména bakterie druhu Legionella pneumophila, která má na svědomí většinu případů tzv. legionářské nemoci v Unii. Jsou přenášeny systémy dodávajícími teplou vodu, a to inhalací (například při sprchování). Zjevně tedy souvisejí s domovním rozvodem. Jelikož jednostranné uložení povinnosti monitorovat tento patogen ve všech soukromých a veřejných prostorech by vedlo k neúměrně vysokým nákladům a porušovalo by zásadu subsidiarity, je k řešení této problematiky tudíž vhodnější realizovat posouzení rizik v domovních rozvodech, zejména v prioritních prostorách. Při posouzení rizik v domovních rozvodech by se navíc měla zvážit i potenciální rizika vyplývající z výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Součástí posouzení rizik v domovních rozvodech by proto mělo být mimo jiné i zaměření na monitorování prioritních prostor, posouzení rizik vyplývajících z domovních rozvodů a souvisejících výrobků a materiálů, jakož i ověření vlastností stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, na základě prohlášení o vlastnostech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011(22). Společně s prohlášením o vlastnostech se rovněž poskytnou informace uvedené v článcích 31 a 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006(23). Na základě tohoto posouzení by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění mimo jiné toho, aby byla v souladu s pokyny WHO(24) zavedena vhodná kontrolní a řídící opatření (např. v případě ohnisek nákaz) a aby migrace ze stavebních výrobků látek a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě neohrožovala lidské zdraví. Nicméně aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 305/2011, pokud by tato opatření znamenala omezení volného pohybu výrobků a materiálů v Unii, musí být uvedená omezení řádně odůvodněná a přiměřená a neměla by představovat prostředek svévolné diskriminace nebo skryté omezení obchodu mezi členskými státy. [pozm. návrh 19]

(12)  V rámci ustanovení směrnice 98/83/ES o zajištění jakosti úpravy vody, zařízení a materiálů se nepodařilo vyřešit překážky vnitřního trhu, pokud jde o volný oběh stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, nebo poskytnout dostatečnou ochranu, pokud jde o lidské zdraví. Dosud platí schvalování výrobků na vnitrostátní úrovni, přičemž požadavky se mezi jednotlivými státy liší. Z toho důvodu je pro výrobce obtížné a nákladné uvádět své výrobky na trh v celé Unii. Technické překážky lze účinně odstranit pouze zavedením harmonizovaných technických specifikací stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, podle nařízení (EU) č. 305/2011. Uvedené nařízení umožňuje vypracovat evropské normy, jimiž se harmonizují metody posuzování stavebních výrobků, Tato situace je důsledkem neexistence minimálních evropských hygienických norem pro všechny výrobky a materiály, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, jakož i stanovit mezní úrovně a třídy na základě úrovně vlastností základních charakteristik. Za tímto účelem byla do pracovního programu normalizace na rok 2017(25) začleněna žádost o normalizaci, v níž se výslovně požadovala normalizační činnost týkající se hygieny a bezpečnosti což je zásadní pro úplné a celkové provádění vzájemného uznávání mezi členskými státy. Technické překážky lze odstranit a souladu všech výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, podle nařízení (EU) č. 305/2011, přičemž norma má být vydána do roku 2018. Zveřejnění této harmonizované normy v Úředním věstníku Evropské unie zajistí racionální rozhodování, pokud jde o uvádění nebo dodávání na trh bezpečných stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. V důsledku této skutečnosti by měla být ustanovení týkající se zařízení a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, zrušena, zčásti nahrazena ustanoveními týkajícími se posouzení rizik v domovních rozvodech a doplněna příslušnými harmonizovanými normami podle nařízení (EU) č. 305/2011 na úrovni Unie tedy lze dosáhnout pouze zavedením minimálních požadavků na jakost na úrovni Unie. V důsledku této skutečnosti by měla být posílena ustanovení prostřednictvím postupu harmonizace takových výrobků a materiálů. Tato činnost by se měla inspirovat zkušenostmi a pokrokem několika členských států, které utvořily koalici a již několik let pracují na sbližování právních předpisů. [pozm. návrh 20]

(13)  Každý členský stát by měl zajistit, aby byly stanoveny monitorovací programy pro kontrolu, zda voda určená k lidské spotřebě splňuje požadavky této směrnice. Většinu monitorování prováděného pro účely této směrnice uskutečňují dodavatelé vody, ale tam, kde je to nezbytné, by členské státy měly vyjasnit, kterým příslušným orgánům přísluší povinnosti vyplývající z provedení této směrnice. Dodavatelům vody je třeba poskytnout určitou flexibilitu, pokud jde o ukazatele, které monitorují pro účely posouzení rizik dodávky. Není-li některý ukazatel zjištěn, dodavatelé vody by měli být schopni snížit četnost monitorování nebo zcela upustit od monitorování uvedeného ukazatele. Posouzení rizik dodávky by se mělo vztahovat na většinu ukazatelů. Nicméně základní seznam ukazatelů by se s určitou minimální četností měl monitorovat vždy. Tato směrnice zejména stanoví ustanovení o četnosti monitorování pro účely kontroly souladu a jen malý počet ustanovení o sledování pro provozní účely. Pro zajištění řádného fungování úpravy vody může být dle uvážení dodavatelů vody nezbytné dodatečné monitorování pro provozní účely. V tomto ohledu se dodavatelé vody mohou odkazovat na obecné zásady WHO a příručku k plánu pro zajištění bezpečnosti vody. [pozm. návrh 21]

(14)  Přístup založený na posouzení rizik by měli postupně uplatňovat všichni dodavatelé vody, včetně velmi malých, malých a středních dodavatelů vody, neboť hodnocení směrnice 98/83/ES ukázalo nedostatky v jejím provádění ze strany uvedených dodavatelů, jež byly někdy dány náklady na plnění zbytečných monitorovacích operací; při uplatňování tohoto postup je třeba umožnit výjimky pro velmi malé dodavatele. Při uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik by se měly zohlednit bezpečnostní otázky a zásada „znečišťovatel platí“. U menších dodavatelů by měl k monitorování přispívat příslušný orgán formou poskytnutí expertní podpory. [pozm. návrh 188]

(14a)   V zájmu dosažení maximální ochrany veřejného zdraví zajistí členské státy transparentní a vyvážené rozložení povinností souvisejících s uplatněním přístupu založeného na rizicích v souladu se svým vnitrostátním institucionálním a právním rámcem. [pozm. návrh 24]

(15)  V případě nesplnění norem stanovených touto směrnicí by dotyčný členský stát měl bezprostředně vyšetřit příčiny jejich neplnění a zajistit co nejrychlejší provedení nápravných opatření k obnovení jakosti vody. V případech, kdy zásobování vodou určenou k lidské spotřebě představuje možné ohrožení lidského zdraví, by mělo být zásobování takovou vodou zakázáno nebo její používání omezeno a občané, kteří by mohli být postiženi, by měli být řádně informováni. Kromě toho je třeba jasně uvést, by měly členské státy v případě že nesplnění minimálních požadavků na hodnoty týkající se mikrobiologických a chemických ukazatelů by mělo být členskými státy automaticky pokládáno stanovit, zda překročení ukazatelů představuje možné riziko pro lidské ohrožení lidského zdraví. Členské státy by proto měly zohledňovat zejména míru překročení minimálních požadavků a také typ dotčeného ukazatele. V případech, kdy budou taková nápravná opatření nezbytná pro obnovení jakosti vody určené k lidské spotřebě, by měla být v souladu s čl. 191 odst. 2 Smlouvy dána přednost krokům, které zajistí nápravu u zdroje. [pozm. návrh 25]

(15a)   Je důležité zabránit případnému ohrožení lidského zdraví znečištěnou vodou. Proto by dodávání takové vody by mělo být zakázáno nebo její užívání omezeno. [pozm. návrh 26]

(16)  Členské státy by již neměly mít právo povolit odchylky z působnosti této směrnice. Odchylky měly původně členským státům umožnit, aby měly až devět let na vyřešení nedodržování některé hodnoty ukazatelů. Tento postup se ukázal být zatěžující jak pro členské státy, tak pro Komisi. Navíc to užitečný vzhledem k úrovni ambic této směrnice. Je však třeba konstatovat, že v některých případech tento postup vedl ke zpožďování přijímaných nápravných opatření, neboť umožnění odchylek bylo někdy považováno za přechodné období. Ustanovení o odchylkách by proto mělo být zrušeno. Dojde-li k překročení hodnoty ukazatelů, měla by se kvůli ochraně zdraví ustanovení o nápravných opatřeních použít bezprostředně, aniž by existovala možnost udělit odchylku od hodnoty ukazatelů. Vzhledem k tomu, že je na jedné straně třeba posílit ukazatele jakosti v této směrnici a na straně druhé jsou stále častěji odhalovány nově se objevující znečišťující látky, které vyžadují intenzivnější posouzení, monitorování a řízení, je i nadále nutné zachovat postup pro odchylky, který odpovídá těmto okolnostem, a to za předpokladu, že nepředstavují potenciální ohrožení lidského zdraví a že zásobování vodou určenou k lidské spotřebě nelze v dané oblasti žádnými přiměřenými způsoby zajistit jinak. Ustanovení ve směrnici 98/83/ES o odchylkách by proto mělo být změněno, aby se zajistilo rychlejší a účinnější uvedení do souladu požadavků této směrnice členskými státy. Odchylky udělené členskými státy podle článku 9 směrnice 98/83/ES a použitelné k datu vstupu této směrnice v platnost by však měly nadále platit až do skončení platnosti dané odchylky, ale neměly by být obnoveny podle podmínek stanovených ustanoveními platnými v okamžiku povolení odchylky. [pozm. návrh 27]

(17)  Komise ve své odpovědi na evropskou občanskou iniciativu „Right2Water“ v roce 2014(26) vyzvala členské státy, aby zajistily pro všechny občany přístup k minimálním dodávkám vody v souladu s doporučeními WHO. Rovněž se zavázala k tomu, že bude pokračovat „[v úsilí o] zlepšení přístupu všech obyvatel k nezávadné pitné vodě […] v rámci politik v oblasti životního prostředí(27). To je v souladu s články 1 a 2 Listiny základních práv Evropské unie. Rovněž je to v souladu s šestým cílem udržitelného rozvoje a souvisejícím cílem „dosáhnout všeobecného a spravedlivého přístupu k nezávadné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny“. Pojem spravedlivého přístupu zahrnuje širokou škálu aspektů, jako je dostupnost (například ze zeměpisných důvodů, kvůli chybějící infrastruktuře nebo zvláštní situaci určitých částí obyvatelstva), jakost, přijatelnost nebo finanční dostupnost. V souvislosti s cenovou dostupností je třeba připomenout, že aniž by byl dotčen čl. 9 odst. 4 směrnice 2000/60/ES při stanovování sazeb za vodu v souladu se zásadou návratnosti nákladů stanovenou ve v uvedené směrnici 2000/60/ES mohou členské státy přihlédnout k rozdílným hospodářským a sociálním podmínkám obyvatelstva, a mohou tedy přijímat sociální sazby nebo přijmout opatření na ochranu sociálně a ekonomicky znevýhodněných obyvatel. Tato směrnice se zabývá především aspekty přístupu k vodě souvisejícími s jakostí a dostupností. K řešení těchto aspektů v rámci odpovědi na uvedenou evropskou občanskou iniciativu a za účelem přispívání k provádění zásady z bodu 20 evropského pilíře sociálních práv(28), v níž se uvádí, že „každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody“, by měly mít členské státy povinnost zabývat se otázkou cenově dostupného přístupu k vodě na vnitrostátní úrovni, přičemž by měly mít určitý prostor pro uvážení, pokud jde o přesný typ opatření, která mají být provedena. To lze uskutečnit prostřednictvím opatření, jejichž cílem je mimo jiné zlepšení přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny, například pomocí zabránění posilování nároků na jakost vody neopodstatněných důvody veřejného zdraví, které by zvyšovaly cenu vody pro občany, volně přístupných pítek ve městech a propagací jejího užívání, s tím, že se bude podporovat bezplatné poskytování vody určené k lidské spotřebě ve veřejných budovách a restauracích, v nákupních a rekreačních střediscích a také v prostorách, kde dochází k tranzitu a k velkému pohybu osob, jako jsou vlaková nádraží a letiště. Členské státy by měly mít možnost stanovit správnou kombinaci takových nástrojů s ohledem na svou konkrétní vnitrostátní situaci. [pozm. návrh 28]

(18)  Evropský parlament ve svém usnesení o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“)(29) požadoval, „že by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost potřebám zranitelných skupin ve společnosti(30). Zvláštní situace menšin, jako jsou Romové, Sintové, a Travelleři, Kalé, Gens du voyage, ať žijí usazeně, či nikoli – zejména chybějící přístup k pitné vodě – byla uznána i ve zprávě Komise o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů(31) a v doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech(32). S ohledem na tento obecný kontext je vhodné, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost zranitelným a marginalizovaným skupinám přijetím nezbytných opatření, aby bylo zajištěno, že tyto skupiny mají přístup k vodě. Se zřetelem k zásadě návratnosti nákladů stanovené v článku 9 směrnice 2000/60/ES by členské státy měly zlepšit přístup k vodě pro zranitelné a marginalizované skupiny, aniž by ohrozily zásobování vysoce kvalitní vodou cenově dostupnou pro všechny. Aniž je dotčeno právo členských států vymezit uvedené skupiny, měli by do nich být přinejmenším zahrnuti uprchlíci, kočovná společenství, osoby bez domova a menšinové kultury, jako jsou Romové, a Sintové, Travelleři, Kalé, Gens du voyage atd., ať žijí usazeně, či nikoli. Tato opatření pro zajištění přístupu k vodě, jež jsou na uvážení členských států, by mohla například zahrnovat poskytování alternativních systémů zásobování (samostatná zařízení pro úpravu vody), dodávky vody ze zásobníků (kamionů a cisteren) a zajištění nezbytné infrastruktury táborů. Budou-li za plnění těchto povinností odpovědné místní orgány veřejné moci, měly by členské státy zajistit, aby měly k dispozici finanční prostředky a technické a materiálové kapacity a měly by je odpovídajícím způsobem podporovat, například poskytnutím expertní podpory. Především by dodávky vody zranitelným a marginalizovaným skupinám neměly místním orgánům způsobovat nepřiměřené náklady. [pozm. návrh 29]

(19)  V 7. akčním programu pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“(33) se požaduje, aby veřejnost měla přístup k jasným informacím o životním prostředí na vnitrostátní úrovni. Ve směrnici 98/83/ES byl k informacím stanoven pouze pasivní přístup, což znamená, že členské státy měly pouze povinnost zajistit, aby informace byly dostupné. Uvedená ustanovení by tedy měla být nahrazena, aby se zajistilo, že jsou snadno přístupné aktuální, komplexní a pro spotřebitele podstatné informace snadno přístupné, například jako brožurka, na internetových stránkách, jejichž hypertextový odkaz by měl být aktivně distribuován nebo formou inteligentní aplikace. Aktuální informace by měly zahrnovat nejen výsledky monitorovacích programů, ale také další informace, které mohou být veřejnosti užitečné, např. informace o ukazatelích (železo, tvrdost vody, minerály atd.), které často ovlivňují vnímání vody z kohoutku u spotřebitelů. Za tímto účelem by indikační ukazatele ze směrnice 98/83/ES, jež neposkytovaly informace týkající se zdraví, měly být nahrazeny informacemi online o uvedených ukazatelích výsledky kroků přijatých k monitorování dodavatelů vody, pokud jde o ukazatele jakosti vody a informace o indikačních ukazatelích uvedených na seznamu v příloze I části Ba. U velmi velkých dodavatelů vody by měly být též k dispozici online i další informace, mj. o energetické účinnosti, řízení, správě, struktuře nákladů sazeb a použité úpravě. Předpokládá se, že Účelem lepší informovanost seznámenosti spotřebitelů s příslušnými informacemi a větší transparentnost přispěje ke transparentnosti zvýšení důvěry by mělo zvýšit důvěru občanů ve vodu, která jim je dodávána, To by mělo následně a také ve vodohospodářské služby, a měly by vést ke zvýšenému používání vody z kohoutku, jako pitné vody, což přispěje by mohlo přispět ke snížení plastového odpadu používání plastů a emisí skleníkových plynů a bude to mít pozitivní dopad na zmírnění změny klimatu a životní prostředí jako celek. [pozm. návrh 30]

(20)  Ze stejných důvodů a s cílem zvyšovat povědomí o dopadech spotřeby vody by spotřebitelé měli rovněž dostávat informace snadno přístupným způsobem, (například na faktuře nebo prostřednictvím inteligentních aplikací) inteligentní aplikace, ročním spotřebovaném objemu, jeho vývoji, srovnání se spotřebou průměrné domácnosti, pokud má dodavatel vody takovéto informace k dispozici, struktuře nákladů sazby účtované dodavatelem vody, včetně jejích variabilních a fixních nákladů částí, jakož i informace o ceně za litr vody určené k lidské spotřebě, což umožní srovnávání s cenou balené vody. [pozm. návrh 31]

(21)  Základní zásady Zásady, které je třeba vzít v úvahu při stanovování sazeb za vodu, aniž je dotčen čl. 9 odst. 4 směrnice 2000/60/ES, a sice návratnost nákladů za vodohospodářské služby a zásada „znečišťovatel platí“, jsou stanoveny ve v uvedené směrnici 2000/60/ES. Nicméně finanční udržitelnost poskytování vodohospodářských služeb není vždy zaručena a někdy vede k nedostatečným investicím na údržbu vodohospodářské infrastruktury. Díky dokonalejším technikám monitorování jsou čím dál zjevnější míry úniku, jež jsou dány především nedostatečnými investicemi; na úrovni Unie by mělo být podporováno omezování ztrát vody s cílem zlepšit účinnost vodohospodářské infrastruktury. V souladu se zásadou subsidiarity, by tato otázka měla být řešena zvýšením transparentnosti a informováním spotřebitelů o mírách úniku a energetické účinnosti s cílem zvýšit informovanost o této otázce, by informace, které se jí týkají, měly být sdíleny transparentnějším způsobem se zákazníky. [pozm. návrh 32]

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES(34) má za cíl zaručit právo přístupu k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Aarhuskou úmluvou. Zahrnuje široce pojaté závazky, které se týkají zpřístupnění informací o životním prostředí na požádání a aktivního šíření těchto informací. Širokou oblast působnosti má i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES(35), do níž patří sdílení prostorových informací včetně souborů dat k různým tématům z oblasti životního prostředí. Je zapotřebí, aby ustanovení této směrnice, která se týkají přístupu k informacím a ujednání o sdílení dat, uvedené směrnice doplňovaly a nevytvářely samostatný právní režim. Z tohoto důvodu by neměly být ustanoveními této směrnice o informacích pro veřejnost a o informacích o monitorování provádění dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES.

(23)  Ve směrnici 98/83/ES nebyly stanoveny žádné povinnosti týkající se podávání zpráv pro malé dodavatele vody. Jelikož je tento stav třeba napravit a vyřešit potřebu informací o provádění a dodržování, měl být zaveden nový systém, kdy jsou členské státy povinny vytvářet, aktualizovat a zpřístupňovat Komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí soubory dat, které obsahují pouze relevantní údaje, jako jsou případy překročení hodnot ukazatelů a incidenty určitého významu. Mělo by tím být zajištěno, že administrativní zátěž bude pro všechny subjekty omezena na nejmenší míru. Aby se zajistila odpovídající infrastruktura pro přístup veřejnosti, podávání zpráv a sdílení dat mezi orgány veřejné správy, členské státy by měly ve specifikacích údajů vycházet ze směrnice 2007/2/ES a jejích prováděcích aktů.

(24)  Údaje oznamované členskými státy nejsou nezbytné jen pro účely kontroly souladu, ale mají též zásadní význam pro to, aby Komise mohla monitorovat a hodnotit účinnost právních předpisů vůči cílům, které sleduje za účelem získávání informací pro veškerá budoucí hodnocení právních předpisů v souladu s bodem 22 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(36). V této souvislosti jsou zapotřebí příslušné údaje, na jejichž základě bude možné lépe posoudit účelnost, účinnost, relevanci a přidanou hodnotu směrnice na úrovni EU; proto je nezbytné zajistit vhodné mechanismy pro podávání zpráv, jež mohou zároveň posloužit i jako ukazatele pro budoucí hodnocení této směrnice.

(25)  Podle bodu 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by měla Komise provést hodnocení této směrnice do určité doby od data stanoveného pro její provedení ve vnitrostátním právu. Uvedené hodnocení by mělo vycházet ze zkušeností a údajů získaných při provádění směrnice, z relevantních vědeckých, analytických, epidemiologických údajů a z případných dostupných doporučení WHO a rovněž z příslušných vědeckých, analytických a epidemiologických údajů. [pozm. návrh 34]

(26)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Zejména usiluje o podporu zásad týkajících se zdravotní péče, přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele.

(27)  Jak Soudní dvůr opakovaně uvedl, bylo by neslučitelné se závaznou povahou, kterou čl. 288 třetí pododstavec Smlouvy přiznává směrnici, kdyby byla v zásadě vyloučena možnost dotčených osob dovolávat se povinnosti, kterou ukládá. Uvedený aspekt zvlášť platí pro směrnici, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě. Z tohoto důvodu v souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí(37) by dotčené osoby z řad veřejnosti měly mít přístup k právní ochraně, a přispívat tak k hájení práva na život v prostředí přiměřeném pro zdraví a blaho člověka. Navíc vznikla-li velké skupině osob škoda při události hromadné škody způsobené porušením práv přiznaných touto směrnicí, měly by mít uvedené osoby možnost využít prostředky kolektivní právní ochrany, pokud členské státy takové mechanismy zavedly v souladu s doporučením Komise 2013/396/EU(38).

(28)  Za účelem přizpůsobení této směrnice vědeckému a technickému pokroku nebo k upřesnění požadavků na monitorování pro účely posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až IV této směrnice, a přijímat nezbytná opatření v rámci změn stanovených v článku 10a. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Navíc pravomoc podle části C poznámky 10 přílohy I směrnice 98/83/ES, která se týká stanovení četnosti monitorování a monitorovacích metod pro radioaktivní látky, je již zastaralá vzhledem k přijetí směrnice Rady 2013/51/Euratom(39), a proto by měla být zrušena. Pravomoc podle části A druhého pododstavce přílohy III směrnice 98/83/ES týkající se změn uvedené směrnice již není potřebná a měla by být zrušena. [pozm. návrh 35]

(29)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí formátu a způsoby předkládání informací o vodě určené k lidské spotřebě, jež mají být poskytovány všem zásobovaným osobám, jakož i pravomoci, pokud jde o přijetí formátu a způsoby předkládání informací o provádění této směrnice, které mají poskytovat členské státy a které má sestavovat Evropská agentura pro životní prostředí. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(40).

(30)  Aniž jsou dotčeny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES(41), členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení ustanovení této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(31)  Ve směrnici 2013/51/Euratom jsou stanovena zvláštní ujednání pro monitorování radioaktivních látek ve vodě určené k lidské spotřebě. Z tohoto důvodu by v této směrnici neměly být stanoveny hodnoty ukazatelů týkající se radioaktivity.

(32)  Jelikož cíle této směrnice, jímž je ochrana lidského zdraví, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu rozsahu a účinku opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice to, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(33)  Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozích směrnic.

(34)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy V ve vnitrostátním právu,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Cíl

1.  Tato směrnice se týká jakosti vody určené k lidské spotřebě pro všechny v Unii. [pozm. návrh 36]

2.  Cílem této směrnice je chránit lidské zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a zajistit, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá, a poskytovat všeobecný přístup k vodě určené k lidské spotřebě. [pozm. návrhy 163, 189, 207 a 215]

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1.  „vodou určenou k lidské spotřebě“ veškerá voda, v původním stavu nebo po úpravě, určená k pití, vaření, přípravě či výrobě potravin nebo jiným potravinářským účelům nebo k jiným účelům v domácnosti, ve veřejných i soukromých prostorách, včetně potravinářských podniků, bez ohledu na její původ či zda je dodávána z rozvodné sítě, dodávána ze zásobníků cisteren, nebo, v případě pramenitých vod, stáčena do lahví nebo kontejnerů; [pozm. návrh 38]

2.  „domovním rozvodným systémem“ potrubí, armatury a spotřebiče instalované mezi kohoutky, kde se voda běžně odebírá k lidské spotřebě  ve veřejných i soukromých prostorech , a rozvodnou sítí, avšak pouze v případě, že za ně podle vnitrostátního práva neodpovídají dodavatelé odpovědní za zásobování vodou; [pozm. návrh 39 se netýká českého znění]

3.  „dodavatelem vody“ právní subjekt, který denně dodá v průměru přinejmenším 10 m3 vody určené k lidské spotřebě; [pozm. návrh 40]

3a.  „velmi malým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá méně než 50 m3 nebo zásobuje méně než 250 osob; [pozm. návrh 41]

4.  „malým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá méně než 500 m3 nebo zásobuje méně než 5 000 2 500 osob; [pozm. návrh 42]

4a.  „středně velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 500 m3 nebo zásobuje alespoň 2 500 osob; [pozm. návrh 43]

5.  „velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 500 5000 m3 nebo zásobuje alespoň 5 000 25 000 osob; [pozm. návrh 44]

6.  „velmi velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 5 000 20 000 m3 nebo zásobuje alespoň 50 000 100 000 osob; [pozm. návrh 45]

7.  „prioritními prostory“ velké neobytné prostory s vysokým počtem uživatelů osob, zejména zranitelných osob, potenciálně vystavených rizikům v souvislosti s vodou, jako jsou nemocnice, zdravotnická zařízení, domovy důchodců, školy, univerzity a jiná vzdělávací zařízení, jesle a mateřské školy, sportovní, rekreační a volnočasová zařízení a výstavní prostory, budovy s ubytovací kapacitou, nápravná zařízení a kempy, dle určení členských států; [pozm. návrh 46]

8.  „zranitelnými a marginalizovanými skupinami“ lidé, kteří jsou společensky izolováni v důsledku diskriminace nebo nedostatečného přístupu k právu, zdrojům nebo příležitostem a kteří jsou oproti zbytku společnosti více vystaveni řadě možných rizik v souvislosti se svým zdravím, bezpečností, nedostatečným vzděláním, zapojením se do škodlivých praktik či jiným rizikům;

8a.   „potravinářským podnikem“ jakýkoli podnik definovaný v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002. [pozm. návrh 47]

Článek 3

Výjimky

1.  Tato směrnice se nevztahuje na:

a)  přírodní minerální vody řádně prohlášené  příslušným orgánem uvedeným ve  směrnici 2009/54/ES;

b)  léčivé vody ve smyslu směrnice 2001/83/ES.

1a.  U vody používané v potravinářských podnicích k výrobě, zpracování či konzervaci výrobků nebo látek určených k lidské spotřebě nebo k jejich uvádění na trh se použijí pouze články 4, 5, 6 a 11 této směrnice. Žádný z článků této směrnice se však nepoužije v případě, že je potravinářský podnik schopen příslušným vnitrostátním orgánům přesvědčivě prokázat, že jakost vody, kterou používá, neovlivňuje zdravotní nezávadnost produktů nebo látek, které jsou výstupem jeho činnosti, a že tyto produkty nebo látky jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004(42). [pozm. návrh 48]

1b.  Producent vody určené k lidské spotřebě, která se stáčí do lahví nebo kontejnerů, není považován za dodavatele vody.

Ustanovení této směrnice se vztahují na vody určenou k lidské spotřebě stáčenou do lahví nebo kontejnerů, pokud se na ni nevztahují povinnosti podle jiných právních předpisů Unie. [pozm. návrh 49]

1c.  Na námořní plavidla, která provádějí odsolování vody, přepravují cestující nebo fungují jako dodavatelé vody, se vztahují pouze články 1 až 7 a 9 až 12 této směrnice a její přílohy. [pozm. návrh 50]

2.  Členské státy mohou vyjmout z ustanovení této směrnice:

a)  vodu určenou výhradně pro takové účely, kde se příslušné orgány ujistí, že jakost této vody neovlivní přímo ani nepřímo zdraví příslušných spotřebitelů;

b)  vodu určenou k lidské spotřebě ze zdroje pro individuální zásobování s denní kapacitou v průměru nižší než 10 m3 vody nebo zásobující méně než 50 osob, pokud není tato voda dodávána v rámci obchodní nebo veřejné činnosti.

3.  Členské státy, které se uchýlí k výjimkám podle odst. 2 písm. b), zajistí, aby o tom byli příslušní obyvatelé informováni a rovněž tak o všech opatřeních, která je možno učinit pro ochranu lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě. Pokud z jakosti takové vody zjevně vyplývá možné nebezpečí pro lidské zdraví, je navíc nezbytné neprodleně poskytnout příslušnému obyvatelstvu vhodný návod jak postupovat.

Článek 4

Obecné povinnosti

1.  Aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z jiných ustanovení  Unie , přijmou členské státy opatření potřebná k tomu, aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost a čistota vody určené k lidské spotřebě. Pro účely minimálních požadavků této směrnice se voda určená k lidské spotřebě považuje za zdravotně nezávadnou a čistou, pokud  splňuje všechny následující podmínky:

a)  neobsahuje žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které by svým množstvím nebo koncentrací představovaly případné ohrožení lidského zdraví,

b)  splňuje minimální požadavky stanovené v částech A a B přílohy I;

c)  členské státy přijaly veškerá další nezbytná opatření k zajištění souladu s požadavky  stanovenými:

i)   v článcích 5 4 až 12 této směrnice pro vodu určenou k lidské spotřebě dodávanou konečným spotřebitelům z distribuční sítě nebo ze zásobníku;

ii)  v článcích4, 5 a 6 a čl. 11 odst. 4 této směrnice pro vodu stáčenou do lahví nebo kontejnerů potravinářským podnikem;

iii)  v článcích 4, 5, 6 a 11 této směrnice pro vodu určenou k lidské spotřebě vyráběnou a používanou v potravinářském podniku k výrobě, zpracování a distribuci potravin; [pozm. návrh 51]

2.  Členské státy zajistí, aby opatření přijatá k provádění této směrnice uplatňovala plně zásadu předběžné opatrnosti a nevedla za žádných okolností přímo či nepřímo ke zhoršení současné jakosti vody určené k lidské spotřebě, ani jakémukoli zvýšení znečišťování vod užívaných pro produkci vody  určené k lidské spotřebě. [pozm. návrh 52]

2a.  Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby příslušné orgány prováděly posouzení míry úniků vody na jejich území a potenciálu pro zlepšení, pokud jde o omezení úniků vody v rámci odvětví pitné vody. Posouzení zohlední příslušné aspekty veřejného zdraví a životního prostředí a technické a ekonomické aspekty. Do 31. prosince 2022 přijmou členské státy vnitrostátní cíle v oblasti snižování míry úniku u dodavatelů vody na jejich území do 31. prosince 2030. Členské státy mohou poskytnout smysluplné pobídky pro zajištění toho, aby dodavatelé vody na jejich území tyto vnitrostátní cíle splnili. [pozm. návrh 53]

2b.  Jestliže příslušný orgán odpovědný za výrobu a distribuci vody určené k lidské spotřebě pověří řízením všech nebo části svých výrobních či distribučních činností dodavatele vody, upřesní smlouva mezi příslušným orgánem a dodavatelem vody povinnosti jednotlivých smluvních stran vyplývající z této směrnice. [pozm. návrh 54]

Článek 5

Normy jakosti

1.  Členské státy stanoví pro vodu určenou k lidské spotřebě hodnoty ukazatelů uvedených v příloze I, které nesmějí být méně přísné než hodnoty uvedené v dané příloze. [pozm. návrh 55]

1a.  Hodnoty stanovené v souladu s odstavcem 1 nejsou méně přísné než hodnoty uvedené v části A, B a Ba přílohy I. Pokud jde o ukazatele uvedené v části Ba přílohy I, hodnoty se stanoví výlučně pro účely monitorování a s cílem zajistit splnění požadavků, které ukládá článek 12. [pozm. návrh 56]

2.  Pokud to vyžaduje ochrana lidského zdraví na území členského státu nebo na jeho části, stanoví členský stát hodnoty dalších ukazatelů, které nejsou zahrnuty do přílohy I. Hodnoty takto stanovené přinejmenším splňují požadavky čl. 4 odst. 1 písm. a).

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že látky pro úpravu vody, materiály a dezinfekční postupy používané pro dezinfekční účely ve vodovodních systémech neovlivní nepříznivě jakost vody určené k lidské spotřebě. Jakékoli znečištění vody určené k lidské spotřebě způsobené použitím těchto látek, materiálů a dezinfekčních postupů musí být co nejmenší, aniž by přitom byla snížena účinnost dezinfekce. [pozm. návrh 57]

Článek 6

Místo dodržování hodnot

Hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5, které se týkají ukazatelů uvedených v částech A, a B a C přílohy I, musí být dodržovány v případě: [pozm. návrh 58]

a)  vody dodávané z rozvodné sítě v místě uvnitř objektu nebo provozovny, kde vytéká z kohoutků obvykle používaných k lidské spotřebě;

b)  vody dodávané z cisterny v místě jejího výtoku z cisterny;

c)  pramenité vody vody určené k lidské spotřebě stáčené do lahví nebo kontejnerů v místě stáčení vody do lahví nebo kontejnerů; [pozm. návrh 59]

ca)  vody používané v potravinářském podniku, kam je voda dodávána dodavatelem vody, v místě dodání do potravinářského podniku. [pozm. návrh 60]

1a.  V případě vody, na kterou se vztahuje odst. 1 písm. a), se povinnosti členských států podle tohoto článku považují za splněné, jestliže je možno prokázat, že nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v článku 5 je způsobeno soukromým rozvodem nebo jeho údržbou, s výjimkou prioritních prostorů. [pozm. návrh 61]

Článek 7

Přístup k bezpečnosti vody založený na posouzení rizik

1.  Členské státy zajistí, aby se na dodávky, úpravu a rozvod vody určené k lidské spotřebě vztahoval přístup založený na posouzení rizik, který sestává z těchto prvků:

a)  posouzení nebezpečnosti vodních útvarů nebo částí vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě, které provádějí členské státy v souladu s článkem 8; [pozm. návrh 62]

b)  posouzení rizik dodávky provedeného dodavateli u každého systému zásobování vodou za účelem zabezpečení a monitorování jakosti dodávané vody, v souladu s článkem 9 a částí C přílohy II; [pozm. návrh 63]

c)  posouzení rizik v domovních rozvodech, v souladu s článkem 10.

1a.  Členské státy si mohou zavádění přístupu založeného na posouzení rizik přizpůsobit, pokud existují zvláštní omezení kvůli zeměpisným podmínkám, jako je odlehlost nebo přístupnost oblasti zásobované vodou, aniž by tím ohrozily cíl této směrnice týkající se jakosti vody určené k lidské spotřebě a zdraví spotřebitelů. [pozm. návrh 64]

1b.  Členské státy zajistí jasné a přiměřené rozdělení povinností mezi zúčastněné strany, definované členskými státy, pokud jde o uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik s ohledem na vodní útvary využívané pro odběr vody určené k lidské spotřebě a domovní rozvodné systémy. Rozdělení povinností je upraveno s ohledem na jejich institucionální a právní rámec. [pozm. návrh 65]

2.  Posouzení nebezpečnosti jsou provedena do [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Každé tři roky se přezkoumají s přihlédnutím k požadavku stanovenému v článku 7 směrnice 2000/60/ES, aby členské státy určily vodní útvary, a v případě potřeby aktualizují. [pozm. návrh 66]

3.  Posouzení rizik dodávky provedou velmi velcí dodavatelé Dodavatelé vody a velcí dodavatelé vody provedou do ... [tři roky šest let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] a malí dodavatelé vody do ... [6 let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] posouzení rizik dodávky. Uvedená posouzení se pravidelně přezkoumávají v intervalech nejdéle šesti let a v případě potřeby se aktualizují. [pozm. návrh 67]

3a.  Na základě článků 8 a 9 této směrnice přijmou členské státy potřebná nápravná opatření v rámci programů opatření a plánů povodí stanovených v článcích 11 a 13 směrnice 2000/60/ES. [pozm. návrh 68]

4.  Posouzení rizik v domovních rozvodech v prostorech uvedených v čl. 10 odst. 1jsou provedena do ... [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Každé tři roky se přezkoumávají a v případě potřeby se aktualizují. [pozm. návrh 69]

Článek 8

Posouzení nebezpečnosti, monitorování a řízení vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě [pozm. návrh 70]

1.  Aniž jsou dotčeny články 6 a 7 je dotčena směrnice 2000/60/ES, a zejména její články 4 až 8, členské státy ve spolupráci se svými příslušnými orgány v oblasti vody zajistí, aby bylo provedeno posouzení nebezpečnosti vztahující se na vodní útvary používané k odběru vody určené k lidské spotřebě, které poskytují průměrně více než 10 m3 vody za den. Posouzení nebezpečnosti zahrnuje tyto prvky: [pozm. návrh 71]

a)  určení a georeferenční údaje ke všem místům odběru u vodních útvarů nebo částí vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti. Vzhledem k tomu, že údaje uvedené v tomto písmenu jsou potenciálně citlivé povahy, zejména v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, členské státy zajistí, aby byly tyto údaje chráněny a sdělovány výlučně příslušným orgánům; [pozm. návrh 72]

b)  mapování ochranných pásem, jež byla zřízena v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60/ES, jakož i chráněných oblastí uvedených v článku 6 dané směrnice; [pozm. návrh 73]

c)  určení nebezpečí i možných zdrojů znečištění ovlivňujících vodní útvary, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti. Tento výzkum a určení možných zdrojů znečištění se pravidelně aktualizuje, aby bylo možné odhalit nové látky s vlivem na mikroplasty, zejména pokud jde o sloučeniny PFAS. K tomuto účelu mohou členské státy využívat přezkoumání důsledků lidské činnosti zpracované podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informace o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice; [pozm. návrh 216]

d)  pravidelná monitorování u vodních útvarů nebo částí vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti relevantních znečišťujících látek, které jsou relevantní pro dodávky vody a jsou vybrány vybraných z těchto seznamů: [pozm. návrh 75]

i)  ukazatelů uvedených v částech A a B přílohy I této směrnice;

ii)  látek znečišťujících podzemní vody uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES(43) a znečišťujících látek a ukazatelů znečištění, pro něž členské státy stanovily prahové hodnoty podle přílohy II uvedené směrnice;

iii)  prioritních látek a některých dalších znečišťujících látek uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES(44);

iv)  ukazatelů výlučně pro účely monitorování v části Ca přílohy I nebo dalších relevantních znečišťujících látek, jako například mikroplastů za předpokladu, že je zavedena metodika měření mikroplastů uvedená v čl. 11 odst. 5b, nebo znečišťujících látek specifických pro povodí sestavených členskými státy na základě přezkoumání důsledků lidské činnosti podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informací o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice. [pozm. návrh 76]

Členské státy vyberou z bodů i) až iv) k monitorování ukazatele, látky nebo znečišťující látky, jež považují za relevantní s ohledem na nebezpečí určená podle písmene c) nebo vzhledem k informacím poskytnutým ze strany dodavatelů vody podle odstavce 2.

Pro účely pravidelného monitorování, jakož i pro účely odhalení nových škodlivých látek pomocí nových vyšetřovacích postupů, mohou členské státy používat monitorování prováděné monitorovací postupy a určenou vyšetřovací kapacitu v souladu s ostatními právními předpisy Unie. [pozm. návrh 217]

Velmi malí dodavatelé vody mohou být osvobozeni od požadavků písm. a), b) a c) tohoto odstavce, pokud příslušný orgán předem a aktuálně zdokumentoval přehled příslušných ukazatelů uvedených v těchto písmenech. Příslušný orgán toto vynětí alespoň každé tři roky přezkoumá a případně jej aktualizuje. [pozm. návrh 77]

2.  Dodavatelé vody, kteří monitorují surovou vodu pro účely provozního monitorování, jsou povinni informovat příslušné orgány o trendech a neobvyklých koncentracích monitorovaných ukazatelů, látek nebo znečišťujících látek.

3.  Členské státy informují dodavatele vody používající vodní útvar, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti, o výsledcích monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) a na základě těchto výsledků monitorování mohou:

a)  na dodavatelích vody požadovat provedení dodatečného monitorování nebo úpravy určitých ukazatelů;

b)  umožnit dodavatelům vody snížit četnost monitorování určitých ukazatelů, aniž by byli povinni provést posouzení rizik dodávky, nejedná-li se o základní ukazatele ve smyslu bodu 1 části B přílohy II, a za předpokladu, že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody. [pozm. návrh 78]

4.  V případech, kdy je dodavateli vody dovoleno snížit četnost monitorování podle odst. 2 písm. b), členské státy uvedené ukazatele i nadále pravidelně monitorují u vodního útvaru, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti. [pozm. návrh 79]

5.  Na základě informací shromážděných podle odstavců 1 a 2 a podle směrnice 2000/60/ES přijmou členské státy ve spolupráci s dodavateli vody a jinými zúčastněnými stranami následující opatření, nebo zajistí, aby uvedená opatření přijali dodavatelé vody: [pozm. návrh 80]

a)  preventivní opatření ke snížení požadovaného stupně úpravy a na ochranu jakosti vody, včetně opatření uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. d) směrnice 2000/60/ES; [pozm. návrh 178]

aa)  zajistí, aby znečišťovatelé ve spolupráci s dodavateli vody a dalšími příslušnými subjekty přijali preventivní opatření k zabránění úpravě nebo ke snížení požadovaného stupně úpravy a na ochranu jakosti vody, včetně opatření uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. d) směrnice 2000/60/ES, jakož i dodatečná opatření, která považují za nezbytná na základě monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) tohoto článku; [pozm. návrh 82]

b)  zmírňující opatření, jež jsou považována za nezbytná na základě monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d), jež mají určit a řešit zdroj znečištění a zabránit veškeré dodatečné úpravě, pokud jsou preventivní opatření považována za neproveditelná nebo nedostatečně účinná pro včasné řešení zdroje znečištění; [pozm. návrh 83]

ba)  pokud se opatření uvedená v písm. aa) a b) nepovažují za dostatečná pro přiměřenou ochranu lidského zdraví, požadují, aby dodavatelé vody provedli dodatečné monitorování určitých ukazatelů v místě odběru nebo úpravy, pokud je to naprosto nezbytné, aby se zabránilo zdravotním rizikům. [pozm. návrh 84]

Každé takové opatření členské státy pravidelně přezkoumají.

5a.  Členské státy informují dodavatele vody používající vodní útvar nebo části vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti, o výsledcích monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) a na základě těchto výsledků monitorování a informací shromážděných podle odstavců 1 a 2 a podle směrnice 2000/60/ES mohou:

a)  umožnit dodavatelům vody snížit četnost monitorování určitých ukazatelů nebo počet monitorovaných ukazatelů, aniž by byli povinni provést posouzení rizik dodávky, za předpokladu, že se nejedná o základní ukazatele ve smyslu bodu 1 části B přílohy II a že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody;

b)  v případech, kdy je dodavateli vody dovoleno snížit četnost monitorování podle písm. a), nadále pravidelně monitorovat uvedené ukazatele u vodního útvaru, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti. [pozm. návrh 85]

Článek 9

Posouzení, monitorování a řízení rizik dodávky [pozm. návrh 86]

1.  Členské státy zajistí, aby dodavatelé vody prováděli posouzení rizik dodávky v souladu s částí C přílohy II, v němž je stanovena možnost upravit na základě výskytu v surové vodě četnost monitorování jakéhokoli ukazatele uvedeného v částech A, a B a Ba přílohy I, jenž není základním ukazatelem podle části B přílohy II. [pozm. návrh 87]

U uvedených ukazatelů členské státy zajistí, aby se dodavatelé vody mohli odchýlit od četnosti vzorkování stanovené v části B přílohy II v souladu se specifikacemi stanovenými v části C přílohy II a na základě jejich výskytu v surové vodě a způsobu úpravy. [pozm. návrh 88]

Za tímto účelem jsou dodavatelé vody povinni zohlednit zohlední výsledky posouzení nebezpečnosti provedeného v souladu s článkem 8 této směrnice a monitorování prováděného podle čl. 7 odst. 1 a článku 8 směrnice 2000/60/ES. [pozm. návrh 89]

1a.  Členské státy mohou velmi malé dodavatele vody vyjmout z působnosti odstavce 1, pokud příslušný orgán předem a aktuálně zdokumentoval přehled příslušných ukazatelů a domnívá se, že takovéto vynětí nijak neohrozí lidské zdraví, aniž jsou dotčeny povinnosti tohoto orgánu podle článku 4.

Příslušný orgán přezkoumá toto vynětí každé tři roky nebo v případě, že se ve spádové oblasti objeví nové riziko znečištění, a podle potřeby jej aktualizuje. [pozm. návrh 90]

2.  Za posouzení rizik dodávky schvalují odpovídají dodavatelé vody, kteří zajistí, aby byla v souladu s touto směrnicí. Za tímto účelem mohou dodavatelé vody žádat příslušné orgány o podporu.

Členské státy mohou požadovat, aby příslušné orgány schvalovaly nebo monitorovaly posouzení rizik dodávky prováděná dodavateli vody. [pozm. návrh 91]

2a.  Na základě výsledků posouzení rizik dodávky provedeného podle odstavce 1 členské státy zajistí, že dodavatelé vody vytvoří plán pro zajištění bezpečnosti vody přizpůsobený zjištěným rizikům a přiměřený velikosti dodavatele vody. Tento plán pro zajištění bezpečnosti vody se může týkat například používaných materiálů, které jsou v kontaktu s vodou, přípravků k úpravě vody, rizik způsobených netěsnícím potrubím nebo opatření pro přizpůsobení se současným a budoucím výzvám, jako je změna klimatu, a dále jej upřesní členské státy. [pozm. návrh 92]

Článek 10

Posouzení, monitorování a řízení rizik v domovních rozvodech [pozm. návrh 93]

1.  Členské státy zajistí, aby bylo v prioritních prostorech prováděno posouzení rizik v domovních rozvodech sestávající z těchto prvků: [pozm. návrh 94]

a)  posouzení potenciálních rizik spojených s domácími rozvody, jakož i souvisejícími výrobky a materiály, jakož i určení, zda mají uvedená rizika vliv na jakost vody v místě, kde vytéká z kohoutku a je běžně používána k lidské spotřebě, zejména je-li voda dodávána veřejnosti v prioritních prostorech; [pozm. návrh 95]

b)  pravidelného monitorování ukazatelů uvedených v části C přílohy I v prostorách prioritních prostorech, v u nichž se možné ohrožení lidského zdraví považuje za nejvyšší. Příslušné ukazatele a prostory byla během posouzení provedeného podle písmene a) zjištěna zvláštní rizika pro monitorování se vyberou na základě posouzení provedeného podle písmene a) jakost vody. [pozm. návrh 96]

V souvislosti s pravidelným monitorováním uvedeným členské státy zaručí přístup k zařízením v prvním pododstavci mohou členské státy prioritních prostorech za účelem vzorkování a mohou stanovit monitorovací strategii, se zaměřením na prioritní prostory zejména pro bakterie druhu Legionella pneumophila; [pozm. návrh 97]

c)  ověření, zda vlastnosti stavebních výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, jsou přiměřené, pokud jde o základní charakteristiky v souvislosti se základními požadavky na stavby uvedenými v bodě 3 písm. e) přílohy I nařízení (EU) č. 305/2011 ochranu lidského zdraví. [pozm. návrh 98]

ca)  ověření, zda použité materiály jsou vhodné ke kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a zda jsou splněny požadavky uvedené v článku 11. [pozm. návrh 99]

2.  Pokud se členské státy na základě posouzení provedeného podle odst. 1 písm. a) domnívají, že z domovních rozvodových systémů v prioritních prostorech a souvisejících výrobků a materiálů vyplývá riziko pro lidské zdraví, nebo prokáže-li se v monitorování provedeném podle odst. 1 písm. b), že nejsou splněny hodnoty ukazatelů stanovené v části C přílohy I, členské státy zajistí, aby byla přijata patřičná opatření k omezení nebo zamezení nebezpečí nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I.

a)  přijmou patřičná opatření k omezení nebo zamezení nebezpečí nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I;

b)  přijmou veškerá opatření potřebná k zajištění toho, aby migrace látek nebo chemických látek ze stavebních výrobků používaných při úpravě nebo distribuci vody určené k lidské spotřebě přímo, či nepřímo neohrožovala lidské zdraví;

c)  přijmou ve spolupráci s dodavateli vody další opatření, jako například patřičné metody úpravy, kterými se povaha nebo vlastnosti vody ještě před její dodávkou změní tak, aby se omezilo nebo odstranilo riziko, že dodaná voda nesplňuje hodnoty ukazatelů;

d)  řádně poskytují spotřebitelům informace a poradenství o podmínkách spotřeby a využití vody a o možných opatřeních s cílem zabránit opětovnému vzniku rizika;

e)  pořádají školení pro instalatéry a další odborníky, kteří se zabývají domovními rozvody a montáží stavebních výrobků;

f)  v případě baktérií rodu Legionella zajistí zavedení účinných kontrolních a řídících opatření s cílem předcházet případným ohniskům nákazy nebo je řešit. [pozm. návrh 100]

2a.  V zájmu zmírnění rizik souvisejících s domovními rozvody ve všech domovních rozvodných systémech členské státy:

a)  vybízejí vlastníky veřejných a soukromých prostor k provádění posouzení rizik souvisejících s domovními rozvody;

b)  informují spotřebitele a vlastníky veřejných a soukromých prostor o opatřeních ke zmírnění nebo odstranění rizika nedodržování norem jakosti vody určené k lidské spotřebě v důsledku domovního rozvodného systému;

c)  řádně poskytují spotřebitelům informace a poradenství o podmínkách spotřeby a využití vody a o možných opatřeních s cílem zabránit opětovnému vzniku rizika;

d)  podporují školení pro instalatéry a další odborníky, kteří se zabývají domovními rozvodnými systémy a montáží stavebních výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou; a

e)  v případě bakterií rodu Legionella, a zejména druhu Legionella pneumophila, zajistí zavedení účinných a přiměřených kontrolních a řídicích opatření s cílem předcházet případným ohniskům nákazy nebo je řešit. [pozm. návrh 101]

Článek 10a

Minimální hygienické požadavky na výrobky, látky a materiály, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě

1.  Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby látky a materiály sloužící k výrobě veškerých nových výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a které jsou uváděny na trh a využívány k odběru, úpravě nebo distribuci, nebo nečistoty spojené s těmito látkami:

a)  nesnižovaly přímo či nepřímo ochranu lidského zdraví ve smyslu této směrnice;

b)  neměly vliv na pach či chuť vody určené k lidské spotřebě;

c)  nebyly přítomny ve vodě určené k lidské spotřebě v koncentraci vyšší, než je úroveň potřebná pro dosažení cíle, k němuž jsou využívány; a

d)  nepodporovaly rozvoj mikroorganismů.

2.  Pro účely zajištění harmonizovaného uplatňování odstavce 1 přijme Komise do ...[tři roky od vstupu této směrnice v platnost] akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením minimálních hygienických požadavků a seznamu látek, které jsou používány k výrobě materiálů, jež jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, a které jsou schváleny v Unii, a v případě potřeby rovněž konkrétních migračních limitů a zvláštních podmínek použití. Komise tento seznam pravidelně přezkoumává a aktualizuje v souladu s nejnovějším vědeckým a technickým vývojem.

3.  Zřizuje se stálý výbor tvořený zástupci jmenovanými členskými státy, kteří si mohou přizvat ke spolupráci odborníky či poradce, přičemž úkolem tohoto výboru je pomáhat Komisi při přijímání a pozměňování aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 2.

4.  Materiály, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a na něž se vztahují jiné právní předpisy Unie, například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011(45), musí vyhovovat požadavkům stanoveným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. [pozm. návrh 102]

Článek 11

Monitorování

1.  Členské státy přijmou veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že bude prováděno pravidelné monitorování jakosti vody určené k lidské spotřebě za účelem kontroly, zda voda dostupná pro spotřebitele splňuje požadavky této směrnice, a zejména zda jsou dodržovány hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5. Vzorky vody jsou odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost vody spotřebovávané během celého roku. Členské státy navíc přijmou veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že tam, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody určené k lidské spotřebě dezinfekce, bude ověřena účinnost postupu používaného k dezinfekci a že jakékoli znečištění pocházející z vedlejších produktů dezinfekce bude co nejmenší, aniž by byla přitom snížena účinnost dezinfekce. [pozm. návrh 103]

2.  Ke splnění povinností uložených odstavcem 1 se podle části A přílohy II ustanoví vhodné monitorovací programy pro veškerou vodu určenou k lidské spotřebě. Tyto monitorovací programy  sestávají z těchto prvků:

a)  monitorování ukazatelů uvedených v částech A a B přílohy I a ukazatelů stanovených podle čl. 5 odst. 2, podle přílohy II, a v případě posuzování rizik dodávky, podle článku 9;

b)  monitorování ukazatelů uvedených v části C přílohy I pro účely posouzení rizik v domovních rozvodech, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 1 písm. b);

c)  monitorování pro účely posouzení nebezpečnosti, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 1 písm. d).

3.  Místa vzorkování určí příslušné orgány a tato místa musí splňovat příslušné požadavky uvedené v části D přílohy II.

4.  Členské státy dodrží podrobnosti pro rozbory ukazatelů stanovené v příloze III ,v souladu s těmito zásadami:

a)  jiné metody rozboru, než které jsou uvedeny v části A přílohy III, je možno použít tehdy, pokud lze prokázat, že získané výsledky jsou alespoň stejně spolehlivé, jako výsledky získané při použití předepsaných metod, jsou-li poskytnuty Komisi veškeré podstatné informace o těchto metodách a o jejich rovnocennosti;

b)  pro ukazatele uvedené v části B přílohy III je možno použít jakékoli metody rozboru, které vyhoví požadavkům stanoveným v této příloze.

5.  Členské státy zajistí, že případ od případu bude prováděno dodatečné monitorování látek a mikroorganismů, pro které nebyly žádné hodnoty ukazatelů podle článku 5 stanoveny, pokud existuje důvodné podezření, že by takové látky nebo mikroorganismy mohly být přítomny v takovém množství nebo počtu, který by představoval možné ohrožení lidského zdraví.

5a.  Členské státy sdělí Komisi výsledky monitorování provedeného v souladu s monitorováním ukazatelů uvedených v části Ca přílohy I do ... [tři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] a následně každý rok.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 s cílem pozměnit tuto směrnici aktualizací seznamu sledovaných látek uvedených v části Ca přílohy I. Komise může rozhodnout o přidání látek na seznam, pokud hrozí, že se tyto látky vyskytnou ve vodě určené k lidské spotřebě a představují potenciální nebezpečí pro lidské zdraví, přestože vědecké poznatky u nich nebezpečí pro lidské zdraví neprokázaly. Komise za tímto účelem vychází zejména z vědeckého výzkumu WHO. Přidání nové látky musí být náležitě odůvodněno v souladu s článkem 1 této směrnice. [pozm. návrh 104]

5b.  Do ... [jeden rok ode dne vstupu této směrnice v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci podle článku 19 za účelem doplnění této směrnice přijetím metodiky pro měření mikroplastů uvedených na seznamu sledovaných ukazatelů v části Ca přílohy I. [pozm. návrh 105]

Článek 12

Nápravná opatření a omezení užívání

1.  Členské státy zajistí, aby jakékoli nedodržení hodnot ukazatelů stanovených podle článku 5 v místě dodržování hodnot uvedeném v článku 6 bylo okamžitě prošetřeno a byla zjištěna příčina. [pozm. návrh 106]

2.  Jestliže voda určená k lidské spotřebě nevyhoví ani přes opatření učiněná k dodržení povinností stanovených v čl. 4 odst. 1 hodnotám ukazatelů stanovených podle článku 5, zajistí dotyčný členský stát, aby byla co nejdříve provedena nápravná opatření potřebná k obnovení jakosti vody, a bude přednostně sledovat jejich prosazování s přihlédnutím mimo jiné k rozsahu překročení hodnoty příslušného ukazatele a k možnému ohrožení lidského zdraví.

V případě nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I nápravná opatření zahrnují opatření uvedená v čl. 10 odst. 2a písm. a) až f). [pozm. návrh 107]

3.  Bez ohledu na to, zda k nedodržení hodnot ukazatelů dojde, zajistí členské státy, aby veškeré zásobování vodou určenou k lidské spotřebě, které představuje možné ohrožení lidského zdraví, bylo zakázáno, nebo aby používání takové vody bylo omezeno a aby byla uskutečněna jakákoli jiná nápravná opatření, která zajistí ochranu lidského zdraví.

Každé Členské státy považují nedodržení minimálních požadavků na hodnoty ukazatelů stanovené v částech A a B přílohy I členské státy automaticky považují za možné ohrožení lidského zdraví, s výjimkou případů, kdy příslušné orgány považují nedodržení hodnot ukazatelů za bezvýznamné. [pozm. návrh 108]

4.  V případech uvedených v odstavcích 2 a 3, kdy je nedodržení hodnot ukazatelů považováno za možné ohrožení lidského zdraví, členské státy přijmou co nejdříve všechna tato opatření: [pozm. návrh 109]

a)  vyrozumí všechny dotčené spotřebitele o možném ohrožení lidského zdraví, o překročení hodnoty ukazatelů a o přijatých nápravných opatřeních, včetně zákazu, omezení nebo jiných opatření;

b)  poskytnou spotřebitelům nezbytné poradenství o podmínkách spotřeby a užívání vody, včetně pravidelné aktualizace, přičemž zvláštní zřetel je brán na potenciálně zranitelné skupiny;

c)  informují spotřebitele, jakmile se prokáže, že již neexistuje možné ohrožení lidského zdraví a že služba opět běžně funguje.

Opatření uvedená v písmenech a), b) a c) se přijmou ve spolupráci s dotčeným dodavatelem vody. [pozm. návrh 110]

5.  Je-li v místě dodržování hodnot zjištěno jejich nedodržení, příslušné orgány nebo jiné oprávněné orgány rozhodnou, jaká opatření  musí  být podle odstavce 3 provedena, a to s přihlédnutím k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by došlo přerušením dodávek nebo omezením užívání vody určené k lidské spotřebě. [pozm. návrh 111]

Článek 12a

Odchylky

1.  Členské státy mohou povolit odchylky od hodnot ukazatelů uvedených v části B přílohy I nebo stanovených podle čl. 5 odst. 2, a to až do nejvyšší hodnoty těmito státy stanovené, za předpokladu, že tyto odchylky nepředstavují možné ohrožení lidského zdraví a že zásobování vodou určenou k lidské spotřebě nelze v dané oblasti zajistit žádnými jinými přiměřenými prostředky. Tyto odchylky se omezují na následující parametry:

a)  nová oblast zásobovaná vodou;

b)  nový zdroj znečištění zjištěný v oblasti zásobované vodou nebo nově vyhledávané nebo zjištěné ukazatele.

Odchylky se omezí na dobu co nejkratší a nepřesáhnou období tří let, přičemž před koncem období, po které jsou odchylky povoleny, členské státy přezkoumají, zda bylo dosaženo dostatečného pokroku.

Za mimořádných okolností může členský stát povolit druhou odchylku, pokud jde o písmena a) a b) prvního pododstavce. Pokud členský stát hodlá tuto druhou odchylku povolit, sdělí Komisi výsledky uvedeného přezkumu spolu s důvody, které ho k povolení druhé odchylky vedou. Druhá odchylka nepřesáhne období tří let.

2.  Každá odchylka povolená podle odstavce 1 upřesní tyto údaje:

a)  důvody pro odchylku;

b)  příslušný ukazatel, relevantní výsledky monitorování předchozího období a nejvýše přípustnou hodnotu podle povolené odchylky;

c)  zeměpisnou oblast, množství vody dodávané za den, velikost dotčené populace, a zda budou nebo nebudou ovlivněny významné potravinářské podniky;

d)  vhodný plán monitorování se zvýšenou četností monitorování podle potřeby;

e)  souhrn plánu nezbytných nápravných opatření, včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a ustanovení o přezkumu; a

f)  požadovanou dobu trvání odchylky.

3.  Pokud příslušné orgány považují vzniklé nedodržení hodnot ukazatelů za bezvýznamné a pokud opatření podniknutá podle čl. 12 odst. 2 dostačují k nápravě vzniklého problému do 30 dnů, není nutno v odchylce uvést informace stanovené v odstavci 2 tohoto článku.

V takovém případě stanoví příslušné orgány nebo jiné odpovědné subjekty v odchylce pouze nejvýše přípustnou hodnotu dotyčného ukazatele a dobu, v níž musí být problém odstraněn.

4.  Na odstavec 3 se již není možno dále odvolávat, pokud by jakékoli nedodržení jedné z hodnot ukazatelů pro dané zásobování vodou trvalo v součtu déle než 30 dnů za posledních 12 měsíců.

5.  Každý členský stát, který využije odchylky ve smyslu tohoto článku, zajistí, aby obyvatelstvo, na které se taková odchylka vztahuje, bylo neprodleně vhodným způsobem o této odchylce a o jejích podmínkách informováno. Navíc členský stát popřípadě zajistí, aby skupiny obyvatelstva, pro které by daná odchylka mohla představovat zvláštní riziko, byly poučeny o tom, jak postupovat.

Pokud příslušné orgány nerozhodnou jinak, neplatí povinnosti uvedené v prvním pododstavci za okolností popsaných v odstavci 3.

6.  S výjimkou odchylek povolených podle odstavce 3 uvědomí členský stát Komisi do dvou měsíců o všech odchylkách týkajících se individuálního zdroje s denní kapacitou překračující v průměru 1 000 m3 vody nebo zásobujícího více než 5 000 osob, a to včetně poskytnutí informací uvedených v odstavci 2.

7.  Tento článek se nevztahuje na vodu určenou k lidské spotřebě, která je nabízena k prodeji v lahvích nebo kontejnerech. [pozm. návrh 112]

Článek 13

Přístup k vodě určené k lidské spotřebě

1.  Aniž je dotčen článek 9 směrnice 2000/60/ES a zásady subsidiarity a proporcionality, přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření za účelem zlepšení univerzálního přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny a za účelem podpory jejího užívání na svém území. Zahrnují všechna tato opatření: a zároveň zohlední místní a regionální podmínky a okolnosti zásobování vodou.

a)  určení osob bez přístupu nebo s omezeným přístupem k vodě určené k lidské spotřebě, včetně zranitelných a marginalizovaných skupin, a důvodů, proč tento přístup nemají (např. příslušnost ke zranitelné a marginalizované skupině), posouzení možností, jak přístup pro tyto osoby zlepšit, a přijetí opatření pro toto zlepšení, jakož i informování daných osob o možnostech připojení k rozvodné síti nebo o alternativních způsobech přístupu k této vodě;

aa)   zajištění veřejných dodávek vody určené k lidské spotřebě;

b)  instalace a údržba venkovních zařízení i zařízení v budovách, včetně doplňovacích míst, která umožňují pro volný přístup k vodě určené k lidské spotřebě ve veřejných prostorách, zejména na frekventovaných místech; tato zařízení se naistalují, je-li to technicky možné, způsobem, který je přiměřený potřebnosti takových opatření, a s ohledem na zvláštní místní podmínky, jako je podnebí a zeměpisné charakteristiky;

c)  propagace vody určené k lidské spotřebě těmito způsoby:

i)  zahájení kampaní, které mají občany informovat o jakosti této vysoké vody z kohoutku a o nejbližším doplňovacím místě;

ia)  zahájení kampaní vybízejících širokou veřejnost k tomu, aby měla při sobě lahve na vodu k opakovanému použití, a zahájení iniciativ ke zvýšení povědomí o umístění doplňovacích míst;

ii)  podpora zajištění bezplatného poskytování této vody ve správních a veřejných budovách a odrazování od používání vody balené v plastových lahvích nebo nádobách na jedno použití v těchto budovách;

iii)  podpora bezplatného poskytování této vody zákazníkům v restauracích, jídelnách a stravovacích službách bezplatně nebo za nízký servisní poplatek. [pozm. návrhy 113, 165, 191, 208, 166, 192, 169, 195, 170, 196, 197 a 220]

2.  Na základě informací shromážděných podle odst. 1 písm. a) přijmou členské státy veškerá opatření, která považují za nezbytná opatření a přiměřená k zajištění přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro zranitelné a marginalizované skupiny. [pozm. návrh 114]

Členské státy neprodleně informují skupiny, které nemají přístup k vodě určené k lidské spotřebě, o jakosti vody, kterou užívají, jakož i o všech opatřeních, která je možno učinit, aby se zabránilo nepříznivým účinkům znečištění této vody na lidské zdraví.

2a.   Pokud jsou povinnosti podle tohoto článku uloženy vnitrostátními právními předpisy místním orgánům veřejné správy, členské státy zajistí, aby tyto orgány měly prostředky a zdroje k zajištění přístupu k vodě určené k lidské spotřebě a aby veškerá opatření v tomto ohledu byla přiměřená vzhledem ke kapacitě a velikosti dotčené vodovodní sítě. [pozm. návrhy 173, 199 a 209]

2b.   Komise na základě údajů shromážděných podle ustanovení čl. 15 odst. 1 písm. a) a ve spolupráci s členskými státy a Evropskou investiční bankou podporuje obce v Unii, které nedisponují dostatečným kapitálem, aby jim umožnily přístup k technické pomoci, dostupnému financování Unie a dlouhodobým úvěrům s výhodnou úrokovou sazbou, zejména za účelem údržby a modernizace vodovodní infrastruktury, aby byly zajištěny dodávky kvalitní vody a aby byl přístup k vodohospodářským a hygienickým službám rozšířen i na marginalizované a zranitelné skupiny obyvatelstva. [pozm. návrhy 174, 200 a 210]

Článek 14

Informování veřejnosti

1.  Členské státy zajistí, aby v souladu s přílohou IV měly všechny zásobované osoby k dispozici přiměřené, aktuální a aktuální online přístupné informace o vodě určené k lidské spotřebě online nebo jinými uživatelsky vstřícnými způsoby při dodržení platných předpisů týkajících se ochrany údajů. [pozm. návrh 116]

2.  Členské státy zajistí, aby všechny zásobované osoby obdržely pravidelně a nejméně jednou za rok, a to v co nejvhodnější možné a snadno přístupné formě, kterou určí příslušné orgány (např. na faktuře nebo prostřednictvím inteligentních aplikací), tyto informace, aniž by si je musely vyžádat: [pozm. návrh 117]

a)  informace o struktuře nákladů sazby pokud jsou náklady pokryty ze systému sazeb, informace o sazbě účtované za metr krychlový vody určené k lidské spotřebě, včetně rozložení fixních a variabilních nákladů představujících přinejmenším náklady, jež souvisejí s těmito prvky: [pozm. návrh 118]

i)  opatřeními přijatými dodavateli vody za účelem posouzení nebezpečnosti podle čl. 8 odst. 5; [pozm. návrh 119]

ii)  úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě; [pozm. návrh 120]

iii)  odváděním a čištěním odpadních vod; [pozm. návrh 121]

iv)  opatřeními přijatými podle článku 13, pokud tato opatření přijali dodavatelé vody; [pozm. návrh 122]

aa)  informace o jakosti vody určené k lidské spotřebě, včetně indikačních ukazatelů; [pozm. návrh 123]

b)  pokud jsou náklady kryty prostřednictvím systému sazeb, cenu dodávané vody určené k lidské spotřebě za metr krychlový a fakturovanou cenu za litr; a za metr krychlový pokud nejsou náklady kryty prostřednictvím systému sazeb, celkové roční náklady vodárenského systému pro zajištění souladu s touto směrnicí, spolu s kontextuálními a relevantními informacemi o tom, jak je voda určená k lidské spotřebě dodávána do dané oblasti; [pozm. návrh 124]

ba)   úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě; [pozm. návrh 125]

c)  objem vody spotřebovaný domácností, buď alespoň jednou za rok, nebo za zúčtovací období spolu s ročními trendy spotřeby domácností, pokud je to technicky proveditelné a pouze pokud jsou tyto informace k dispozici dodavateli vody; [pozm. návrh 126]

d)  srovnání roční spotřeby vody domácností s průměrnou spotřebou domácnosti, pokud se použije v téže kategorii souladu s písmenem c); [pozm. návrh 127]

e)  odkaz na internetové stránky obsahující informace stanovené v příloze IV.

Komise může přijmout prováděcí Členské státy s ohledem na poskytování informací podle prvního pododstavce definují jasné rozdělení odpovědnosti mezi dodavatele vody, zúčastněné subjekty a příslušné místní orgány. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, kterými doplní tuto směrnici a upřesní formát a způsoby předkládání informací, jež mají být poskytovány podle prvního pododstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. [pozm. návrh 128]

3.  Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES.

Článek 15

Informace o monitorování provádění

1.  Aniž je dotčena směrnice 2003/4/ES a směrnice 2007/2/ES, členské státy za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí:

a)  vytvoří do … [šest let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] soubor dat obsahující informace o opatřeních přijatých podle článku 13 a o podílu obyvatel uvedených států, kteří mají přístup k vodě určené k lidské spotřebě, a následně tento soubor každých 6 let aktualizují;

b)  vytvoří do … [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] soubor dat obsahující posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech provedená v uvedeném pořadí podle článků 8 a 10 a následně tento soubor každé 3 roky aktualizují, včetně těchto prvků:

i)  míst odběru určených podle čl. 8 odst. 1 písm. a);

ii)  výsledků monitorování shromážděných v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. d) a čl. 10 odst. 1 písm. b); a

iii)  stručné informace o opatřeních přijatých podle čl. 8 odst. 5 a čl. 10 odst. 2;

c)  v případě překročení hodnot ukazatelů stanovených v částech A a B přílohy I vytvoří a následně každoročně aktualizují soubor dat obsahující výsledky monitorování shromážděné v souladu s články 9 a 11, jakož i informace o nápravných opatřeních přijatých podle článku 12;

d)  vytvoří a následně každoročně aktualizují soubor dat obsahující informace o incidentech spojených s pitnou vodou, které bez ohledu na případné nedodržení hodnot ukazatelů představovaly možné ohrožení lidského riziko pro lidské zdraví, trvaly déle než 10 po sobě následujících dnů a postihly minimálně 1 000 lidí, včetně příčin uvedených incidentů a nápravných opatření přijatých podle článku 12. [pozm. návrh 129]

Je-li to možné, k předkládání uvedených souborů dat se použijí služby založené na prostorových datech vymezené v čl. 3 bodě 4 směrnice 2007/2/ES.

2.  Členské státy zajistí, aby k souborům dat uvedeným v odstavci 1 měly přístup Komise, Evropská agentura pro životní prostředí a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí.

3.  Evropská agentura pro životní prostředí pravidelně či na žádost Komise zveřejňuje a aktualizuje celounijní přehled, který vychází z údajů shromážděných členskými státy.

Celounijní přehled případně zahrnuje ukazatele pro výstupy, výsledky a dopady této směrnice, mapy k celounijnímu přehledu a zprávy členských států o přehledu.

4.  Komise může Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí akty akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, kterými doplní tuto směrnici a stanoví formát a způsoby předkládání informací podle odstavců 1 a 3, včetně podrobných požadavků, pokud jde o ukazatele, mapy k celounijnímu přehledu a zprávy členských států o přehledu uvedené v odstavci 3. [pozm. návrh 130]

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. [pozm. návrh 131]

Článek 16

Přístup k právní ochraně

1.  Členské státy zajistí, aby fyzické nebo právnické osoby nebo jejich sdružení, organizace či skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi měly možnost dosáhnout přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona, aby bylo možné věcně a procedurálně napadat zákonnost rozhodnutí, jednání nebo nečinnost v souvislosti s prováděním článků 4, 5, 12, 13 a 14, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a)  mají dostatečný zájem;

b)  namítají porušení práva v případech, kdy to správní právo procesní členského státu požaduje jako předběžnou podmínku.

2.  Členské státy stanoví, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, akty nebo nečinnost napadeny.

3.  Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušování práva, v souladu s cílem poskytnout zúčastněné veřejnosti široký přístup k právní ochraně.

K uvedenému účelu je zájem jakékoli nevládní organizace, která podporuje ochranu životního prostředí a splňuje požadavky vnitrostátního práva, pokládán pro účely odst. 1 písm. a) za dostatečný.

Pro účely odst. 1 písm. b) se též předpokládá, že tyto organizace mají práva, která mohou být porušena.

4.  Odstavce 1, 2 a 3 nevylučují možnost předběžného přezkumu správním orgánem a nedotýkají se požadavku, aby tam, kde to vyžaduje vnitrostátní právo, byly před předáním věci k soudnímu přezkumu vyčerpány postupy správního přezkumu.

5.  Každý takový přezkum podle odstavce 1 a 4 musí být spravedlivý, nestranný a včasný a nesmí být nepřiměřeně nákladný.

6.  Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu.

Článek 17

Hodnocení

1.  Komise uskuteční hodnocení této směrnice do ... [12 let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Toto hodnocení vychází mimo jiné z těchto prvků:

a)  zkušeností získaných při provádění této směrnice;

b)  souborů dat od členských států vytvořených podle čl. 15 odst. 1 a celounijních přehledů sestavených Evropskou agenturou pro životní prostředí podle čl. 15 odst. 3;

c)  relevantních vědeckých, analytických, epidemiologických údajů;

d)  případných doporučení Světové zdravotnické organizace.

2.  V rámci hodnocení se Komise zaměří zejména na fungování této směrnice, pokud jde o tyto aspekty:

a)  přístup založený na posouzení rizik stanovený v článku 7;

b)  ustanovení týkající se přístupu k vodě stanovená v článku 13 a podíl obyvatelstva bez přístupu k vodě; [pozm. návrh 132]

c)  ustanovení týkající informací, které se mají poskytovat veřejnosti podle článku 14 a přílohy IV, včetně uživatelsky vstřícného přehledu na úrovni Unie s informacemi uvedenými v příloze IV bodu 7. [pozm. návrh 133]

2a.   Komise nejpozději do ... [pět let po konečné lhůtě pro provedení této směrnice] - a poté v případě potřeby - předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o potenciálním ohrožení zdrojů vody určené k lidské spotřebě mikroplasty, léčivy a případně dalšími nově se vyskytujícími znečišťujícími látkami a o příslušných potenciálních souvisejících zdravotních rizicích. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v případě potřeby akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, s cílem doplnit tuto směrnici stanovením maximální úrovně pro mikroplasty, léčiva a další nově se vyskytující znečišťující látky ve vodě určené k lidské spotřebě. [pozm. návrh 134]

Článek 18

Přezkoumání a změna příloh

1.  Nejméně jednou za pět let přezkoumá Komise přílohu I z hlediska vědeckého a technického pokroku .

Komise na základě posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech poskytnutých členskými státy, jež jsou obsažena v souborech dat vytvořených podle článku 15, přezkoumá přílohu II a posoudí, zda je třeba ji přizpůsobit nebo zavést nové specifikace pro monitorování pro účely posuzování těchto rizik.

2.  Komisi je v souladu s článkem 19 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy I až IV, je-li to nezbytné, za účelem jejich přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku nebo k upřesnění požadavků na monitorování pro účely posuzování nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a čl. 10 odst. 1 písm. b).

2a.   Do ... [pět let po vstupu této směrnice v platnost] Komise přezkoumá, zda znění článku 10a vedlo k dostatečné úrovni harmonizace hygienických požadavků na materiály a výrobky, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, a případně přijme další vhodná opatření. [pozm. návrh 135]

Článek 19

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 18 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje ... [den vstupu této směrnice v platnost].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 18 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů z dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 18 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 20

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor.  Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se  článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011  .

Článek 21

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy do ... [dva roky po vstupu této směrnice v platnost] oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a oznámí jí veškeré následné změny, které se jich týkají.

Článek 22

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 a 5 až 21 a přílohami I až IV do … [dva roky po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí znění těchto opatření Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění  hlavních  vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 23

Zrušovací ustanovení

1.  Směrnice 98/83/ES, ve znění aktů uvedených v části A přílohy V, se zrušuje s účinkem od ... [prvního dne po dnu uvedeném v čl. 22 odst. 1 prvním pododstavci], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států ohledně lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu směrnic stanovených v části B přílohy V.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou v příloze VI.

2.  Odchylky udělené členskými státy podle článku 9 směrnice 98/83/ES, jež jsou k ... [nejzazší termín lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] stále použitelné, by měly zůstat použitelné až do skončení jejich platnosti. Nesmí být znovu obnoveny. [pozm. návrh 136]

Článek 24

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské Unie.

Článek 25

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA HODNOTY  UKAZATELŮ POUŽÍVANÉ K POSOUZENÍ JAKOSTI VODY URČENÉ K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

ČÁST A

Mikrobiologické ukazatele

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Clostridium perfringens (spóry)

0

(počet/100 ml)

Koliformní bakterie

0

(počet/100 ml)

Enterokoky

0

(počet/100 ml)

Escherichia coli (E. coli)

0

(počet/100 ml)

Heterotrofní bakterie stanovené jako počty kolonií při 22 °C

Bez abnormálních změn

 

Somatické kolifágy

0

(počet/100 ml)

Zákal

<1

NTU

Poznámka:

Ukazatele stanové v této části se v souladu se směrnicí 2009/34/ES neuplatní na pramenitou a minerální vodu“.

[pozm. návrh 179]

ČÁST B

Chemické ukazatele

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Akrylamid

0,10

μg/l

Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

Antimon

5,0

μg/l

 

Arzen

10

μg/l

 

Benzen

1,0

μg/l

 

Benzo(a)pyren

0,010

μg/l

 

β-estradiol (50-28-2)

0,001

 μg/l

 

Bisfenol A

0,01 0,1

 μg/l

 

Bor

1,0 1,5

mg/l

 

Bromičnany

10

μg/l

 

Kadmium

5,0

μg/l

 

Chlorečnany

0,25

mg/l

 

Chloritany

 0,25

mg/l

 

Chrom

25

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do [10 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro chrom 50 μg/l.

Měď

2,0

mg/l

 

Kyanidy

50

μg/l

 

1,2-dichlorethan

3,0

μg/l

 

Epichlorhydrin

0,10

μg/l

Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

Fluoridy

1,5

mg/l

 

 Halogenoctové kyseliny (HAA)

 80

 μg/l

Součet těchto devíti reprezentativních látek: kyselina chloroctová, kyselina dichloroctová, kyselina trichloroctová, kyselina bromoctová, kyselina dibromoctová, kyselina bromchloroctová, kyselina bromdichloroctová, kyselina dibromchloroctová a kyselina  tribromoctová

Olovo

5

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do [10 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro olovo 10 μg/l.

Rtuť

1,0

μg/l

 

 Microcystin-LR

 1,0

 μg/l

 

Nikl

20

μg/l

 

Dusičnany

50

mg/l

Členské státy zajistí, aby podmínka [dusičnany]/50 + [dusitany]/3 ≤ 1, kde hranaté závorky označují koncentrace dusičnanů (NO3) a dusitanů (NO2) v mg/l, byla splněna a též aby hodnota 0,10 mg/l pro dusitany byla splněna na výstupu z úpravny vody.

Dusitany

0,50

mg/l

Členské státy zajistí, aby podmínka [dusičnany]/50 + [dusitany]/3 ≤ 1, kde hranaté závorky označují koncentrace dusičnanů (NO3) a dusitanů (NO2) v mg/l, byla splněna a též aby hodnota 0,10 mg/l pro dusitany byla splněna na výstupu z úpravny vody.

 Nonylfenol

 0,3

 μg/l

 

Pesticidy

0,10

μg/l

Termín „pesticidy“ označuje:

—  organické insekticidy,

—  organické herbicidy,

—  organické fungicidy,

—  organické nematocidy,

—  organické akaricidy,

—  organické algicidy,

—  organické rodenticidy,

—  organické slimicidy,

—  příbuzné přípravky (mj. regulátory růstu)

a jejich příslušné metabolity    jak jsou definovány v čl. 3 bodě 32 nařízení (ES) č. 1107/2009(46)  .

Hodnota tohoto ukazatele platí pro každý jednotlivý pesticid.

V případě aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu je hodnota ukazatele 0,030 μg/l.

Pesticidy celkem

0,50

μg/l

Výrazem „pesticidy celkem“ se rozumí součet všech jednotlivých pesticidů, definovaných v předešlém řádku, zjištěných a kvantifikovaných při monitorovacím postupu.

 PFAS

 0,10

 μg/l

Ukazatel „PFAS“ označuje každou jednotlivou per- a polyfluorovanou alkylovou sloučeninu (chemický vzorec: CnF2n+1−R).

Vzorec také zavádí rozlišení mezi PFAS „s dlouhými řetězcem“ a PFAS „s krátkým řetězcem“ Tato směrnice se uplatní pouze na PFAS „s dlouhým řetězcem“.

Tato hodnota ukazatele pro jednotlivé látky PFAS se použije pouze na látky PFAS, u nichž je pravděpodobné, že se budou vyskytovat a u nichž bylo při posouzení nebezpečnosti podle článku 8 této směrnice konstatováno, že jsou nebezpečné pro zdraví lidí.

 PFAS – celkem

0,50

μg/l

Ukazetel „PFAS – celkem“ označuje součet per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (chemický vzorec: CnF2n+1−R).

Tato hodnota ukazatele pro PFAS celkem se použije pouze na látky PFAS, u nichž je pravděpodobné, že se budou vyskytovat a u nichž bylo při posouzení nebezpečnosti podle článku 8 této směrnice konstatováno, že jsou nebezpečné pro zdraví lidí.

Polycyklické aromatické uhlovodíky

0,10

μg/l

Součet koncentrací následujících určených sloučenin: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)perylen a indeno(1,2,3-cd)pyren  .

Selen

10

μg/l

 

Tetrachlorethan a trichlorethan

10

μg/l

Součet koncentrací určených ukazatelů

Trihalogenmethany celkem

100

μg/l

Členské státy usilují o dosažení nižší hodnoty, kde je to možné, bez snížení účinnosti dezinfekce.

Součet koncentrací následujících určených sloučenin: chloroform, bromoform, dibromchlormethan a bromdichlormethan.

 Uran

 30

 μg/l

 

Vinylchlorid

0,50

μg/l

Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

Ukazatele relevantní pro posouzení rizik v domovních rozvodech

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Bakterie rodu Legionella

<1000

počet/l

Není-li pro bakterie rodu Legionella splněna hodnota ukazatele <1000/l, provede se další odběr vzorků pro bakterie druhu Legionella pneumophila. Nejsou-li bakterie druhu Legionella pneumophila přítomné, hodnota ukazatele pro bakterie rodu Legionella je <10 000/l.

Olovo

5

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do [10 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro olovo 10 μg/l.

[pozm. návrhy 138 a 180]

ČÁST Ba

Indikační ukazatele

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Hliník

200

μg/l

 

Amonné ionty

0,50

mg/l

 

Chloridy

250

mg/l

Poznámka 1

Barva

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Vodivost

2 500

μS cm-1 při 20 °C

Poznámka 1

Koncentrace vodíkových iontů

≥ 6,5 a ≤ 9,5

jednotky pH

poznámky 1a 3

Železo

200

μg/l

 

Mangan

50

μg/l

 

Zápach

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Sulfáty

250

mg/l

Poznámka 1

Sodík

200

mg/l

 

Chuť

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Počet kolonií při 22°C

Bez abnormálních změn

 

 

Koliformní bakterie

0

(počet/100 ml)

 

Celkový organický uhlík (TOC)

Bez abnormálních změn

 

 

Zákal

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Poznámka 1:

Voda by neměla být agresivní.

Poznámka 2:

Tento ukazatel není třeba měřit s výjimkou případů, kdy voda pochází z povrchových vod nebo je povrchovými vodami ovlivněna. Pokud hodnota tohoto ukazatele není dodržena, dotyčný členský stát dané zásobování vodou prověří, aby se zajistilo, že lidské zdraví nebude přítomností patogenních mikroorganismů, např. kryptosporidia, potenciálně nikterak ohroženo.

Poznámka 3:

Pro vodu nesycenou oxidem uhličitým stáčenou do lahví nebo kontejnerů je možno snížit minimální hodnotu na pH 4,5.

Pro vodu stáčenou do lahví nebo kontejnerů, která je přirozeně bohatá nebo uměle obohacena oxidem uhličitým, může být minimální hodnota nižší.

[pozm. návrh 139]

ČÁST C

Ukazatele relevantní pro posouzení rizik v domovních rozvodech

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Bakterie rodu Legionella pneumophila

< 1 000

počet/l

Není-li pro bakterie rodu Legionella splněna hodnota ukazatele <1000/l, provede se další odběr vzorků pro bakterie druhu Legionella pneumophila. Nejsou-li bakterie druhu Legionella pneumophila přítomné, hodnota ukazatele pro bakterie rodu Legionella je <10 000/l.

Bakterie rodu Legionella

< 10 000

počet/l

Nejsou-li bakterie druhu Legionella pneumophila, jejichž hodnota ukazatele činí < 1 000/l, přítomné, hodnota ukazatele pro bakterie rodu Legionella je <10 000/l.

Olovo

5

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do ... [deset let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro olovo 10 μg/l.

[pozm. návrh 140]

ČÁST Ca

Nově se objevující ukazatele podléhající monitorování

Mikroplasty

Toto monitorování se provádí v souladu s metodikou pro měření mikroplastů stanovenou v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 11 odst. 5b

[pozm. návrh 141]

PŘÍLOHA II

MONITOROVÁNÍ

ČÁST A

Obecné cíle a monitorovací programy pro vodu určenou k lidské spotřebě

1.  Monitorovací programy  ustanovené podle čl. 11 odst. 2  pro vodu určenou k lidské spotřebě :

a)  ověřují, že opatření zavedená za účelem kontroly rizik pro lidské zdraví fungují účinně v celém řetězci zásobování vodou, od oblasti odběru přes úpravu a akumulaci po rozvod, a že voda je v místech dodržování hodnot zdravotně nezávadná a čistá;

b)  poskytují informace o jakosti vody dodávané k lidské spotřebě a prokazují, že jsou dodržovány povinnosti stanovené v článku 4 a hodnoty ukazatelů stanovené v souladu s článkem 5;

c)  určují nejvhodnější způsoby zmírňování rizik pro lidské zdraví.

2.  Monitorovací programy stanovené podle čl. 11 odst. 2 obsahují jednu z následujícících informací:

a)  sběr a rozbor bodových vzorků vody;

b)  měření zaznamenaná procesem průběžného monitorování.

Monitorovací programy též zahrnují provozní monitorovací program, který doplňuje ověřovací monitorování, poskytuje rychlý přehled provozní výkonnosti a problémů s jakostí vody a umožňuje rychlá předem naplánovaná nápravná opatření. Provozní monitorovací programy se vypracují pro každý zdroj zvlášť v závislosti na výsledcích posouzení nebezpečnosti a rizik dodávky a jejich účelem je potvrdit účinnost všech kontrolních opatření při odběru, úpravě, rozvodu a akumulaci vody. Součástí provozního monitorovacího programu je monitorování ukazatele zákalu, aby byla pravidelně kontrolována efektivnost filtračních procesů pro fyzické odstraňování nečistot, v souladu s hodnotami ukazatelů a četností kontrol uvedených v následující tabulce:

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Zákal

0,3 NTU (95 %) a ne >0,5 NTU během 15 po sobě jdoucích minut

Objem vody (m3) denně dodávané či produkované v zásobované oblasti

Minimální četnost

≤ 10 000

denně

>10 000

online

Kromě toho mohou monitorovací programy zahrnovat:

a)  kontroly záznamů funkčnosti a stavu údržby zařízení;

b)  kontroly  oblasti  odběru  a infrastruktury pro  úpravu, akumulaci a rozvod  , aniž jsou dotčeny požadavky na monitorování stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. c) a čl. 10 odst. 1 písm. b)  .

3.  Členské státy zajistí, aby monitorovací programy byly průběžně revidovány a aktualizovány či opětovně potvrzovány přinejmenším jednou za  šest  let.

ČÁST B

Základní  ukazatele a četnost  vzorkování 

1.  Základní  ukazatele

Escherichia coli (E. coli), spóry bakterie Clostridium perfringens a somatické kolifágy enterokoky se považují za „základní ukazatele“ a nesmí podléhat posouzení rizik dodávky podle části C této přílohy. Vždy se monitorují s četností uvedenou v bodě 2 tabulce 1. [pozm. návrh 142]

Všechny ukazatele stanovené podle článku 5 se monitorují alespoň s četností uvedenou v následující tabulce, není-li na základě posouzení rizik dodávky provedeného podle článku 9 a části C této přílohy určena jiná četnost vzorkování:

Tabulka 1

Minimální četnost vzorkování a rozborů pro účely monitorování souladu

 

Minimální počet vzorků

ročně

≤ 100

10a

> 100

≤ 1 000

10a

> 1 000

≤ 10 000

50b

>10 000

≤ 100 000

365

>100 000

365

Objem vody denně dodávané či produkované v zásobované oblasti

(viz poznámky 1 a 2) m3

Ukazatel skupiny A (mikrobiologický ukazatel) –

počet vzorků ročně

(viz poznámku 3)

Ukazatel skupiny B (chemický ukazatel) –

počet vzorků ročně

 

≤ 100

> 0

(viz poznámka 4)

> 0

(viz poznámka 4)

> 100

≤ 1 000

4

1

> 1 000

≤ 10 000

4

+ 3

Pro každých 1000 m3/den a včetně započatých z celkového objemu

1

+ 1

Pro každých 1000 m3/den a včetně započatých z celkového objemu

> 10 000

≤ 100 000

 

3

+ 1

Pro každých 10000 m3/den a

včetně započatých z celkového objemu

> 100 000

 

 

12

+ 1

Pro každých 25000 m3/den a včetně započatých z celkového objemu

a: všechny vzorky se odebírají v době, kdy je riziko šíření střevních patogenů navzdory úpravě vody vysoké.

b: nejméně deset vzorků se odebere v době, kdy je riziko šíření střevních patogenů navzdory úpravě vody vysoké.

Poznámka 1: Zásobovaná oblast je zeměpisně vymezená oblast, ve které je voda určená k lidské spotřebě dodávána z jednoho nebo více zdrojů a ve které je možno jakost vody považovat za přibližně stejnou.

Poznámka 2: Objemy se počítají jako průměrné hodnoty za kalendářní rok. Za účelem stanovení minimální četnosti lze místo objemu vody použít počet obyvatel v zásobované oblasti, přičemž se předpokládá spotřeba vody 200 litrů/den na obyvatele.

Poznámka 3: Uvedená četnost se vypočítá takto: např. 4300 m 3 /den = 16 vzorků (čtyři u prvních 1000 m 3 /den + 12 u dalších 3300 m 3 /den).

Poznámka 4: Členské státy, které se rozhodly vyjmout z ustanovení této směrnice zdroje pro individuální zásobování podle čl. 3 odst. 2 písm. b) této směrnice, použijí uvedenou četnost pouze pro zásobované oblasti, kde se dodá mezi 10 a 100 m3 vody za den. [pozm. návrh 186]

ČÁST C

Posouzení rizik  dodávky 

1.  Posouzení rizik dodávky uvedené v článku 9 se zakládá na obecných zásadách posuzování rizik stanovených ve vztahu k mezinárodním normám, jako je norma EN 15975-2, která se týká „zabezpečení dodávky pitné vody – pravidel pro rizikový a krizový management“.

2.  Následně po posouzení rizik dodávky se seznam ukazatelů zohledněných během monitorování rozšíří a četnost vzorkování uvedená v části B se zvýší, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a)  seznam ukazatelů či četnost stanovené v této příloze nestačí ke splnění povinností stanovených podle čl. 11 odst. 1;

b)  pro účely čl. 11 odst. 6 je požadováno dodatečné monitorování;

c)  je nutné poskytnout záruky stanovené v části A bodě 1 písm. a);

d)  podle čl. 8 odst. 3 písm. a) je nutné zvýšit četnost vzorkování.

3.  Následně po posouzení rizik dodávky  lze seznam ukazatelů  sledovaných během monitorování a četnost vzorkování uvedenou v části B omezit, pokud jsou splněny všechny  následující podmínky:

a)  místo a četnost vzorkování se určí ve vztahu k původu ukazatele, jakož i k proměnlivosti a dlouhodobému trendu jeho koncentrace, a to s ohledem na článek 6;

b)  má-li být snížena minimální četnost vzorkování ukazatele, jsou veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 60 % hodnoty ukazatele;

c)  má-li být  odstraněn ukazatel ze seznamu sledovaných ukazatelů, jsou  veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 30 % hodnoty ukazatele;

d)  rozhodnutí o odstranění ukazatele ze seznamu sledovaných ukazatelů vychází z výsledků posouzení rizik, které se opírá o výsledky monitorování zdrojů vody určené k lidské spotřebě, jež potvrzují, že lidské zdraví je chráněno před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě, jak stanoví článek 1;

e)  má-li být snížena četnost vzorkování ukazatele nebo ukazatel odstraněn ze seznamu sledovaných ukazatelů, posouzení rizik potvrdí, že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody určené k lidské spotřebě.

4.  Jsou-li již k ... [datu vstupu této směrnice v platnost] dostupné výsledky monitorování prokazující, že podmínky stanovené v odst. 3 písm. b) až e) jsou splněny, mohou se tyto výsledky po posouzení rizik dodávky od uvedeného data použít k přizpůsobení monitorování.

ČÁST D

Metody vzorkování a místa vzorkování

1.  Místa vzorkování se stanoví tak, aby byl zajištěn soulad s místy dodržování hodnot, která jsou vymezena v článku 6. V případě rozvodné sítě může členský stát pro určité ukazatele odebírat vzorky uvnitř zásobované oblasti nebo v úpravně, jestliže lze prokázat, že by nedošlo k nepříznivé změně naměřených hodnot dotčených ukazatelů. Počty vzorků jsou pokud možno časově i prostorově rovnoměrně rozloženy.

2.  Vzorkování v místě dodržování hodnot musí splňovat následující požadavky:

a)  vzorky pro ověřování souladu určitých chemických ukazatelů (zejména mědi, olova, bakterií rodu Legionella  a niklu) se odebírají z vodovodního kohoutku spotřebitele bez předchozího odpuštění. Odebere se vzorek v objemu jednoho litru v náhodnou denní dobu. Alternativně mohou členské státy použít metod pevně stanovené doby stagnace, které lépe odrážejí jejich vnitrostátní situaci, za předpokladu, že to na úrovni zásobované oblasti nevede k nižšímu počtu případů nesplnění požadavků, než kdyby se použila metoda náhodné denní doby;

b)  vzorky pro ověření souladu mikrobiologických ukazatelů v místě dodržování hodnot jsou odebírány a zachází se s nimi podle normy EN ISO 19458, účelu  odběru vzorků b).

2a.  Vzorky pro bakterie rodu Legionella v domovních rozvodných systémech se odebírají v místech, kde hrozí šíření bakterie Legionella pneumophila a expozice této bakterii. Členské státy vypracují pokyny týkající se metod odběru vzorků bakterie rodu Legionella. [pozm. návrh 144]

3.  Vzorkování v rozvodné síti, s výjimkou vzorkování z kohoutků spotřebitelů, musí být v souladu s normou ISO 5667-5. U mikrobiologických ukazatelů musí být vzorky v rozvodné síti odebírány a zpracovávány podle normy EN ISO 19458, účel odběru vzorků a).

PŘÍLOHA IIa

Minimální hygienické požadavky na látky a materiály pro výrobu nových produktů, které přicházejí do styku s vodou určenou k lidské spotřebě:

a)  seznam látek, které jsou přípustné pro použití při výrobě materiálů, včetně – avšak nikoli výlučně – organických materiálů, elastomerů, silikonů, kovů, cementu, iontových měničů a složených materiálů, jakož i z nich vyrobených produktů;

b)  zvláštní požadavky na použití látek v materiálech a z nich vyrobených produktech;

c)  zvláštní omezení pro migraci některých látek ve vodě určené k lidské spotřebě;

d)  hygienická pravidla týkající se dalších vlastností, která jsou požadovaná pro soulad s předpisy;

e)  základní pravidla pro přezkum dodržování ustanovení písmen a) až d);

f)  pravidla pro metody vzorkování a rozborů za účelem přezkumu dodržování ustanovení písmen a) až d). [pozm. návrh 145]

PŘÍLOHA III

SPECIFIKACE PRO ROZBORY UKAZATELŮ

Členské státy zajistí, aby metody rozboru používané pro účely monitorování a prokazování dodržování této směrnice byly validovány a dokumentovány v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 či jinými srovnatelnými normami přijatými na mezinárodní úrovni. Členské státy zajistí, aby laboratoře nebo smluvní strany laboratoří používaly postupy systému řízení jakosti v souladu s normou EN ISO/IE17025 nebo jinými srovnatelnými normami přijatými na mezinárodní úrovni.

Pokud není dostupná metoda rozboru, která by splňovala minimální pracovní kritéria stanovená v části B, členské státy zajistí, aby monitorování bylo prováděno za využití nejlepších dostupných technik, které nebudou vyžadovat přílišné náklady.

ČÁST A

Mikrobiologické ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru

Metody týkající se mikrobiologických ukazatelů jsou tyto:

a)  Escherichia coli (E. coli) a koliformní bakterie (EN ISO 9308-1 nebo EN ISO 9308-2);

b)  enterokoky (EN ISO 7899-2);

c)  Pseudomonas aeruginosa (EN ISO 16266);

d)  počty kolonií  neboli heterotrofní bakterie stanovené jako počty kolonií (HPC)  při 22 °C (EN ISO 6222);

e)  Clostridium perfringens včetně spór (EN ISO 14189);

f)  zákal (EN ISO 7027);

g)  bakterie rodu Legionella (EN ISO 11731);

h)  somatické kolifágy (EN ISO 10705-2).

ČÁST B

Chemické ukazatele, pro něž jsou stanoveny pracovní charakteristiky

1.  Chemické ukazatele

Pro ukazatele uvedené v tabulce 1 musí být použité metody rozboru přinejmenším schopny měřit koncentrace na úrovni hodnoty ukazatele s mezní hodnotou kvantifikace, jak je definována v čl. 2 odst. 2 směrnice Komise 2009/90/ES(47), nižší nebo rovnou 30 % příslušné hodnoty ukazatele a nejistoty měření, jak je upřesněno v tabulce 1. Výsledek musí být vyjádřen za použití přinejmenším stejného počtu platných číslic, jaký je uveden u hodnoty daného ukazatele v části B přílohy I.

Nejistota měření stanovená v tabulce 1 nesmí být používána jako dodatečná tolerance, pokud jde o hodnoty ukazatelů stanovené v příloze I.

Tabulka 1

Minimální pracovní charakteristika „nejistota měření“

Ukazatele

Nejistota měření

(viz poznámka 1)

% hodnoty ukazatele

Poznámky

Akrylamid

 30

 

Antimon

40

 

Arzen

30

 

Benzo(a)pyren

50

Viz poznámka 2

Benzen

40

 

 β-estradiol (50-28-2)

 50

 

 Bisfenol A

 50

 

Bor

25

 

Bromičnany

40

 

Kadmium

25

 

 Chlorečnany

 30

 

 Chloritany

 30

 

Chrom

30

 

Měď

25

 

Kyanidy

30

Viz poznámka 3

1,2-dichlorethan

40

 

 Epichlorhydrin

 30

 

Fluoridy

20

 

 Halogenoctové kyseliny (HAA)

 50

 

Olovo

25

 

Rtuť

30

 

 Microcystin-LR

 30

 

Nikl

25

 

Dusičnany

15

 

Dusitany

20

 

 Nonylfenol

 50

 

Pesticidy

30

Viz poznámka 4

 PFAS

 50 20

 

Polycyklické aromatické uhlovodíky

 30

Viz poznámka 5

Selen

40

 

Tetrachlorethen

30

Viz poznámka 6

Trichlorethen

40

Viz poznámka 6

Trihalomethany – celkem

40

Viz poznámka 5

 Uran

 30

 

 Vinylchlorid

 50

 

[pozm. návrhy 177 a 224]

2.  Poznámky k  tabulce  1

Poznámka 1

Nejistota měření je nezáporný ukazatel, který charakterizuje rozptyl kvantitativních hodnot přisuzovaných měřené veličině na základě použitých informací. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento hodnot ukazatelů uvedených v tabulce či  jakákoli přísnější hodnota  . Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni hodnoty ukazatele.

Poznámka 2

Nelze-li dosáhnout úrovně nejistoty měření, měla by být zvolena nejlepší dostupná technika (až 60 %).

Poznámka 3

Daná metoda stanoví celkové kyanidy ve všech formách.

Poznámka 4

Pracovní charakteristiky pro jednotlivé pesticidy jsou orientační. U některých pesticidů lze dosáhnout nejistoty měření na úrovni pouhých 30 %, u řady pesticidů mohou být povoleny vyšší hodnoty, a to až do 80 %.

Poznámka 5

Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 25 % hodnoty ukazatele stanovené v části B přílohy I.

Poznámka 6

Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 50 % hodnoty ukazatele stanovené v části B přílohy I.

PŘÍLOHA IV

INFORMACE PRO VEŘEJNOST, KTERÉ SE POSKYTUJÍ ONLINE [pozm. návrh 146]

Spotřebitelům se v uzpůsobené a uživatelsky přívětivé podobě zpřístupní online nebo jinými způsoby následující informace: [pozm. návrh 147]

1)  identifikace relevantního dodavatele vody, oblast a počet zásobovaných obyvatel a metoda výroby vody; [pozm. návrh 148]

2)  nejnovější výsledky přezkum nejnovějších výsledků monitorování ukazatelů uvedených v částech A, a B a Ba přílohy I, včetně četnosti a polohy míst vzorkování pro každého dodavatele vody, včetně četnosti v oblasti zájmu osoby, jíž se voda dodává, a hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5. Výsledky monitorování nesmí být starší než: [pozm. návrh 149]

a)  jeden měsíc u velmi velkých dodavatelů vody;

b)  šest měsíců u středních a velkých dodavatelů vody; [pozm. návrh 202]

c)  jeden rok u velmi malých a malých dodavatelů vody; [pozm. návrh 203]

3)  v případě potenciálního nebezpečí pro lidské zdraví, jak je stanoveno příslušnými orgány, v důsledku překročení hodnot ukazatelů stanovených v článku 5 informace o možném nebezpečí pro lidské zdraví a související doporučení ohledně zdraví a spotřeby nebo odkaz na stránku, kde lze tyto informace nalézt; [pozm. návrh 150]

4)  shrnutí příslušného posouzení rizik dodávky; [pozm. návrh 151]

5)  informace o následujících indikačních ukazatelích a jejich uvedených v příloze 1 části Ba a souvisejících hodnotách;

a)  zbarvení;

b)  pH (koncentrace vodíkových iontů);

c)  vodivost;

d)  železo;

e)  mangan;

f)  pach;

g)  chuť;

h)  tvrdost;

i)  minerály, anionty/kationty rozpuštěné ve vodě:

—  boritan BO3

—  uhličitan CO32–

—  chlorid Cl

—  fluorid F

—  hydrogenuhličitan HCO3

—  dusičnan NO3

—  dusitan NO2

—  fosforečnan PO43–

—  křemičitan SiO2

—  síran SO42–

—  sulfid S2

—  hliník Al

—  amonium NH4+

—  vápník Ca

—  hořčík Mg

—  draslík K

—  sodík Na

Tyto hodnoty ukazatelů a další neiontové sloučeniny a stopové prvky mohou být zobrazeny s referenční hodnotou a/nebo s vysvětlením; [pozm. návrh 152]

6)  doporučení spotřebitelům případně včetně tipů, jak snížit spotřebu vody a jak využívat vodu zodpovědně v souladu s místními podmínkami; [pozm. návrh 153]

7)  v případě velkých a velmi velkých dodavatelů vody každoroční informace o: [pozm. návrh 154]

a)  celkové výkonnosti vodovodního systému, pokud jde o účinnost, včetně míry úrovní úniků a spotřeby energie na metr krychlový dodané vody stanovených členskými státy; [pozm. návrh 155]

b)  řízení modelu správy a správě dodavatele vlastnické struktuře dodávek vody, včetně složení řídícího orgánu dodavatelem vody; [pozm. návrh 156]

c)  množství dodané vody za rok a tendence vývoje;

d)  struktuře nákladů sazby účtované spotřebitelům pokud jsou náklady pokryty ze systému sazeb, informace o struktuře sazby za metr krychlový vody, včetně fixních a variabilních nákladů, vykazující alespoň náklady související se spotřebou energie na metr krychlový dodané vody, a také nákladů souvisejících s opatřeními, které dodavatel vody přijal za účelem posouzení nebezpečnosti podle čl. 8 odst. 4, s úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě, odváděním a úpravou odpadních vod, jakož i nákladů souvisejících s opatřeními podle článku 13, pokud taková opatření přijali dodavatelé vody; [pozm. návrh 157]

e)  objemu investic, který dodavatel považuje za nezbytný k zajištění finanční udržitelnosti poskytování vodohospodářských služeb (včetně údržby infrastruktury) realizovaných, probíhajících a objem plánovaných investic, skutečně získaných či navrácených jakož i plánu financování; [pozm. návrh 158]

f)  použitých způsobech úpravy a dezinfekce vody;

g)  přehledu a statistikách stížností spotřebitelů, jakož i včasnosti a přiměřenosti reakcí na problémy způsobu jejich řešení; [pozm. návrh 159]

8)  na žádost historické údaje ohledně informací v bodech 2 a 3 až za posledních deset let, avšak ne dříve než ke dni provedení této směrnice. [pozm. návrh 160]

PŘÍLOHA V

Část A

Zrušená směrnice

a její následné změny

(uvedeno v článku 23)

Směrnice Rady 98/83/ES

(Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32)

 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003

(Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1)

Pouze bod 29 přílohy II

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 596/2009

(Úř. věst. L 188, 18.17.2009, s. 14)

Pouze bod 2.2 přílohy

Směrnice Komise (EU) 2015/1787

(Úř. věst. L 260, 7.10.2015, s. 6)

 

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedeno v článku 23)

Směrnice

Lhůta pro provedení

 

98/83/ES

25. prosince 2000

 

(EU) 2015/1787

27. října 2017

 

PŘÍLOHA VI

Srovnávací tabulka

Směrnice 98/83/ES

Tato směrnice

Článek 1

Článek 1

Článek 2 úvodní slova

Článek 2 úvodní slova

Čl. 2 body 1 a 2

Čl. 2 body 1 a 2

Čl. 2 body 3 až 8

Čl. 3 odst. 1 úvodní slova

Čl. 3 odst. 1 úvodní slova

Čl. 3 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 3 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 3 odst. 2 a 3

Čl. 3 odst. 2 a 3

Čl. 4 odst. 1 úvodní slova

Čl. 4 odst. 1 úvodní slova

Čl. 4 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 4 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 4 odst. 1 písm. c)

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Čl. 5 odst. 1 a 2

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 3

Čl. 5 odst. 2

Čl. 6 odst. 1 písm. a) až c)

Čl. 6 písm. a) až c)

Čl. 6 odst. 1 písm. d)

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Článek 7

Článek 8

 

Článek 9

Článek 10

Čl. 7 odst. 1

Čl. 11 odst. 1

Čl. 7 odst. 2

Čl. 11 odst. 2 úvodní slova

Čl. 11 odst. 2 písm. a) až c)

Čl. 7 odst. 3

Čl. 11 odst. 3

Čl. 7 odst. 4

Čl. 7 odst. 5 písm. a)

Čl. 11 odst. 4 úvodní slova

Čl. 7 odst. 5 písm. b)

Čl. 11 odst. 4 písm. a)

Čl. 7 odst. 5 písm. c)

Čl. 11 odst. 4 písm. b)

Čl. 7 odst. 6

Čl. 11 odst. 5

Čl. 8 odst. 1

Čl. 12 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 12 odst. 2 první pododstavec

Čl. 12 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 8 odst. 3

Čl. 12 odst. 3 první pododstavec

Čl. 12 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 12 odst. 4 písm. a) až c)

Čl. 8 odst. 4

Čl. 12 odst. 5

Čl. 8 odst. 5 až 7

Článek 9

Článek 10

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Čl. 11 odst. 1

Čl. 18 odst. 1 první pododstavec

Čl. 18 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 11 odst. 2

Čl. 18 odst. 2

Článek 19

Čl. 12 odst. 1

Čl. 20 odst. 1

Čl. 12 odst. 2 první pododstavec

Čl. 20 odst. 1

Čl. 12 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 12 odst. 3

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 21

Čl. 17 odst. 1 a 2

Čl. 22 odst. 1 a 2

Čl. 16 odst. 1

Čl. 23 odst. 1

Čl. 16 odst. 2

 

Čl. 23 odst. 2

Článek 18

Článek 24

Článek 19

Článek 25

Příloha I část A

Příloha I část A

Příloha I část B

Příloha I část B

Příloha I část C

Příloha I část C

Příloha II část A bod 1 písm. a) až c)

Příloha II část A bod 1 písm. a) až c)

Příloha II část A bod 2 první pododstavec

Příloha II část A bod 2 první pododstavec

Příloha II část A bod 2 druhý pododstavec a tabulka

Příloha II část A bod 2 druhý pododstavec

Příloha II část A bod 2 třetí pododstavec

Příloha II část A bod 3

Příloha II část A bod 4

Příloha II část A bod 3

Příloha II část B bod 1

Příloha II část B bod 2

Příloha II část B bod 1

Příloha II část B bod 3

Příloha II část B bod 2

Příloha II část C bod 1

Příloha II část C bod 2

Příloha II část C bod 1

Příloha II část C bod 3

Příloha II část C bod 4

Příloha II část C bod 2

Příloha II část C bod 5

Příloha II část C bod 3

Příloha II část C bod 4

Příloha II část C bod 6

Příloha II část D body 1 až 3

Příloha II část D body 1 až 3

Příloha III první a druhý pododstavec

Příloha III první a druhý pododstavec

Příloha III část A první a druhý pododstavec

Příloha III část A třetí pododstavec písm. a) až f)

Příloha III část A třetí pododstavec písm. a) až h)

Příloha III část B bod 1 první pododstavec

Příloha III část B bod 1 první pododstavec

Příloha III část B bod 1 druhý pododstavec

Příloha III část B bod 1 třetí pododstavec a tabulka 1

Příloha III část B bod 1 druhý pododstavec a tabulka 1

Příloha III část B bod 1 tabulka 2

Příloha III část B bod 2

Příloha III část B bod 2

Příloha IV

Příloha V

Příloha IV

Příloha V

Příloha VI

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 107.
(2) Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 46.
(3) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.
(4) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 23. října 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0397).
(5)Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 107.
(6)Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 46.
(7) Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019.
(8)Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).
(9)Viz příloha V.
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(11)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (přepracované znění) (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45).
(12)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
(13)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(14)COM(2014)0177.
(15)SWD(2016)0428.
(16)Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 12/2017: „Provádění směrnice o pitné vodě: jakost pitné vody a přístup k ní se v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku zlepšily, potřeba investic je však nadále značná.
(17)Projekt spolupráce regionální kanceláře WHO pro Evropu týkající se ukazatelů pro pitnou vodu „Doporučení na podporu revize přílohy I směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (směrnice o pitné vodě)“, 11.9.2017.
(18)Směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 260, 7.10.2015, s. 6).
(19)Obecné zásady jakosti pitné vody (Guidelines for drinking water quality), čtvrté vydání, Světová zdravotnická organizace, 2011, http://www.who.int/water_sanitation_health/publications/2011/dwq_guidelines/en/index.html.
(20)Příručka k plánu pro zajištění bezpečnosti vody: postupné řízení rizik pro dodavatele pitné vody (Water Safety Plan Manual: step-by-step risk management for drinking water suppliers), Světová zdravotnická organizace, 2009, http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/75141/1/9789241562638_eng.pdf.
(21)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(22)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).
(23)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
(24)„Legionella and the prevention of Legionellosis“, Světová zdravotnická organizace, 2007, http://www.who.int/water_sanitation_health/emerging/legionella.pdf.
(25)SWD(2016)0185.
(26)COM(2014)0177.
(27)COM(2014)0177, s. 12.
(28)Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (2017/C 428/09) ze dne 17. listopadu 2017 (Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10).
(29)P8_TA(2015)0294.
(30)P8_TA(2015)0294, bod 62.
(31)COM(2014)0209.
(32)Doporučení Rady (2013/C 378/01) ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1).
(33)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).
(34)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).
(35)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).
(36)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(37)Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.
(38)Doporučení Komise ze dne 11. června 2013 o společných zásadách pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání a náhrady škody v členských státech v souvislosti s porušením práv přiznaných právem Unie (Úř. věst. L 201, 26.7.2013, s. 60).
(39)Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 12).
(40)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(41)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).
(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).
(43)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).
(44)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).
(45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).
(46)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
(47)Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod (Úř. věst. L 201, 1.8.2009, s. 36).


Zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení ***I
PDF 135kWORD 54k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU (COM(2016)0723 – C8-0475/2016 – 2016/0359(COD))
P8_TA(2019)0321A8-0269/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0723),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 53 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0475/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená irskou Poslaneckou sněmovnou a irským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. března 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. července 2017(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0269/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/ … o rámcích preventivní restrukturalizace o oddlužení a zákazech činnosti a o opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci)

P8_TC1-COD(2016)0359


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/1023.)

(1) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 21.
(2) Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 43.


Pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů ***I
PDF 134kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů (COM(2016)0594 – C8-0384/2016 – 2016/0284(COD))
P8_TA(2019)0322A8-0378/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému Parlamentu a Radě (COM(2016)0594),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0384/2016),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 53 odst. 1 a článek 62 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. ledna 2017(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0378/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS

P8_TC1-COD(2016)0284


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2019/789.)

(1) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 27.


Zavedení programu Kreativní Evropa (2021–2027) ***I
PDF 332kWORD 102k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (COM(2018)0366 – C8-0237/2018 – 2018/0190(COD))
P8_TA(2019)0323A8-0156/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0366),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 167 odst. 5 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0237/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. února 2019(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A8-0156/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013

P8_TC1-COD(2018)0190


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 167 odst. 5 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Kultura, umění, kulturní dědictví a kulturní rozmanitost jsou pro evropskou společnost velmi přínosné z kulturního, výchovně demokratického, environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska a  z hlediska lidských práv a měly by být propagovány a podporovány. Římské prohlášení ze dne 25. března 2017 a Evropská rada v prosinci 2017 uvedly, že vzdělávání a kultura jsou klíčem k budování inkluzivních a soudržných společností pro všechny a k udržení evropské konkurenceschopnosti. [pozm. návrh 1]

(2)  Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen Listina), která má podle článku 6 Smlouvy o Evropské unii stejnou právní sílu jako Smlouvy. V článku 11 této Listiny je pak konkrétně zakotvena svoboda projevu a informací a v článku 13 svoboda umění a věd. [pozm. návrh 2]

(3)  Článek 3 Smlouvy o Evropské unii dále rozvádí, že cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel a že mimo jiné Unie respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.

(4)  Cíle Unie pro kulturní a kreativní odvětví dále stanoví sdělení Komise o Nové evropské agendě pro kulturu(6). Jejím cílem je maximalizovat sílu kultury a kulturní rozmanitosti ve prospěch sociální soudržnosti a společenského blahobytu posilováním přeshraničního rozměru kulturních a kreativních odvětví, podporováním jejich schopnosti růst, podpořit kreativitu založené na kultuře v oblasti vzdělávání a inovací ve prospěch tvorby pracovních míst a růstu a posilovat mezinárodní kulturní vztahy. Program Kreativní Evropa by měl spolu s dalšími programy Unie podporovat provádění této nové evropské agendy pro kulturu, neboť niterná hodnota kultury a uměleckého projevu by měla být vždy uchovávaná a podporovaná a umělecké vyjádření je ústředním prvkem projektů spolupráce. Podpora provádění této nové evropské agendy pro kulturu. To je rovněž v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jejíž stranou je Unie. [pozm. návrh 3]

(4a)  Politiky Unie budou doplňkem a přidanou hodnotou k opatřením, která v oblasti kultury a kreativity přijímají členské státy. Dopad politik Unie by měl být pravidelně hodnocen na základě kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, jako jsou přínosy pro občany, aktivní účast občanů, přínosy pro hospodářství Unie, pokud jde o růst a zaměstnanost, vedlejší účinky na jiná ekonomická odvětví a dovednosti a schopnosti lidí pracujících v kulturních a kreativních odvětvích. [pozm. návrh 4]

(4b)  K cílům tohoto programu patří ochrana a rozvoj evropského kulturního dědictví. Uznává se, že tyto cíle jsou současně nedílnou součástí práva na znalost kulturního dědictví a na účast na kulturním životě zakotveného v Rámcové úmluvě Rady Evropy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (úmluva z Fara), která vstoupila v platnost dne 1. června 2011. Tato úmluva zdůrazňuje úlohu kulturního dědictví při utváření mírové a demokratické společnosti a v procesech udržitelného rozvoje a podpory kulturní rozmanitosti. [pozm. návrh 5]

(5)  Podpora kulturní rozmanitosti v Evropě a povědomí o společných kořenech se zakládá na svobodě uměleckého projevu, na schopnostech a dovednostech umělců a kulturních subjektů a závisí na existenci prosperujících a odolných kulturních a kreativních odvětví ve veřejné i soukromé sféře a na jejich schopnosti, která jsou schopna tvořit, inovovat, produkovat a distribuovat svoje díla širokému a rozmanitému evropskému publiku pro širokérozmanité evropské publikum. To rozšiřuje jejich obchodní potenciál, rozšiřuje přístup ke kreativnímu obsahu, uměleckému výzkumu a kreativitě a podporuje takový obsah, výzkum a kreativitu a přispívá k udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst. Podpora kreativity a nových znalostí navíc přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti ke stimulaci a inovací v průmyslových hodnotových řetězcích. Ke vzdělávání na poli umění a kultury a k uměleckému výzkumu by měl být uplatňován širší přístup, který by měl postoupit od přístupu založeného na vědě, technice, inženýrství a matematice (STEM) k přístupu založenému na vědě, technice, inženýrství, umění a matematice (STEAM). Navzdory nedávnému pokroku, pokud jde o podporu překladů a titulkování, je evropský kulturní a kreativní trh i nadále roztříštěn podél národních a jazykových hranic. Je možné učinit více pro to, aby kulturní což kulturním a kreativním odvětvím neumožňuje plně využívat výhod jednotného evropského trhu a zejména jednotného digitálního trhu, a mimo jiné i zohlednit ochranu práv duševního vlastnictví, a současně respektovat specifika jednotlivých trhů. [pozm. návrh 6]

(5a)  Přechod k digitalizaci je změnou paradigmatu a pro kulturní a kreativní odvětví představuje jednu z největších výzev. Digitální inovace změnily zvyky, vztahy a modely produkce i spotřeby na úrovni jednotlivců i společnosti a měly by posilovat kulturní a kreativní projevy a kulturní a kreativní diskurz a současně respektovat specifickou hodnotu kulturních a kreativních odvětví v digitálním prostředí. [pozm. návrh 7]

(6)  Program by měl zohledňovat dvojí povahu kulturních a kreativních odvětví a uznávat jak vlastní a uměleckou hodnotu kultury, tak ekonomickou hodnotu těchto odvětví, včetně jejich širšího přínosu pro růst a konkurenceschopnost, kreativitu a inovace inovace, mezikulturní dialog, sociální soudržnost a vytváření nových znalostí. To vyžaduje silná evropská kulturní a kreativní odvětví, jak v ziskových, tak v neziskových sférách, a zejména dynamické evropské audiovizuální odvětví, s přihlédnutím k jeho schopnosti oslovit široké publikum na místní, vnitrostátní i unijní úrovnia jeho hospodářskému významu, a to i pro další tvůrčí odvětví, jakož i pro kulturní cestovní ruch a regionální, místní a městský rozvoj. Na světových audiovizuálních trzích však dále zesílila konkurence, a to vlivem tzv. digitálního přelomu, např. změn v mediální produkci, spotřebě a posilujícím postavení globálních platforem šíření obsahu. Proto je třeba podporu evropských odvětví dále zvýšit. [pozm. návrh 8]

(6a)  Aktivní evropské občanství, společné hodnoty, kreativita a inovace vyžadují pevný základ, na kterém se mohou rozvíjet. Program by měl podporovat vzdělávání ve filmové a audiovizuální oblasti, zejména mezi nezletilými a mladými lidmi obecně. [pozm. návrh 9]

(7)  Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu a problematiku různých odvětví, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby, a to individualizovanými přístupy v rámci složky věnované audiovizuálnímu odvětví, složky věnované ostatním kulturním a kreativním odvětvím a meziodvětvové složky. Program by měl rovnoměrně podporovat všechna kulturní a kreativní odvětví horizontálními systémy zaměřenými na společné potřeby. V návaznosti na pilotní projekty, přípravné akce a studie by měl rovněž provádět odvětvové akce uvedené v příloze tohoto nařízení. [pozm. návrh 10]

(7a)  Hudba ve všech formách a projevech, zejména pak soudobá a živá hudba, je důležitým prvkem kulturního, uměleckého a ekonomického dědictví Unie. Hudba představuje prvek sociální soudržnosti, multikulturní integrace a socializace mladých lidí a slouží jako klíčový nástroj k obohacení kultury, včetně cestovního ruchu spjatého s kulturou. V oblasti hudby by proto měl být kladen zvláštní důraz na specifická opatření prováděná na základě tohoto nařízení v rámci složky KULTURA, pokud jde o rozdělení finančních prostředků a cílená opatření. Individualizované výzvy (k předkládání návrhů) a nástroje by měly přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti hudebního odvětví a k řešení některých specifických problémů, kterým čelí. [pozm. návrh 11]

(7b)  Je třeba posílit podporu Unie na poli mezinárodních kulturních vztahů. Program by měl usilovat o to, aby přispíval k plnění třetího strategického cíle nové evropské agendy pro kulturu tím, že kulturní a mezikulturní dialog využije jako hybnou sílu udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje. V Unii, jakož i ve zbytku světa, podněcují města nové kulturní politiky. Celá řada kreativních komunit na celém světě společně tvoří v centrech a inkubátorech tvorby a ve specializovaných prostorech. Unie by měla napomáhat při vytváření sítí mezi takovými komunitami z Unie a třetích zemí a měla by podněcovat multidisciplinární spolupráci využívající umělecké, tvůrčí a digitální schopnosti zúčastněných. [pozm. návrh 12]

(8)  Meziodvětvová složka má za cíl řešit společné výzvy, kterým čelí jednotlivá kulturní a kreativní odvětví a využít potenciál spolupráce mezi takovými jednotlivými kulturními a kreativními odvětvími. K přínosům společného průřezového přístupu patří předávání znalostí a správní efektivnost. [pozm. návrh 13]

(9)  Intervence Unie v audiovizuálním odvětví je nezbytná jako součást politik Unie v oblasti jednotného digitálního trhu. To se týká zejména modernizace rámce autorského práva a navrhovaného nařízení o online vysílání vysílacích organizací směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789(7), jakož i návrhu na změnu a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/2018/1808/EU(8)(9). Ty se snaží posílit schopnost evropských audiovizuálních subjektů financovat, produkovat a šířit díla, která se dokáží dostatečně zviditelnit v různých dostupných komunikačních médiích (např. v televizi, v kině nebo na platformách videa na vyžádání) a být atraktivní pro diváky na stále otevřenějším a konkurenčnějším trhu v Evropě i mimo ni. Podpora by měla být navýšena, aby bylo možné reagovat na nejnovější vývoj na trhu, zejména na silnější postavení globálních platforem distribuce oproti národním televizním a rozhlasovým vysílatelům, kteří tradičně investují do výroby evropských děl. [pozm. návrh 14]

(10)  Zvláštní opatření v rámci programu Kreativní Evropa, jako je označení „Evropské dědictví“, Dny evropského dědictví, evropské ceny v oblasti současné, rockové a populární hudby, literatury, kulturního dědictví a architektury a Evropská hlavní města kultury, oslovily přímo miliony evropských občanů, ukázaly sociální a hospodářské přínosy evropských kulturních politik, a proto by se v nich mělo pokračovat, a bude-li to možné, měly by se rozšířit. Program by měl podporovat vytváření sítí mezi lokalitami, které nesou označení „Evropské dědictví“. [pozm. návrh 15]

(10a)  Program Kreativní Evropa zřízený nařízením (EU) č. 1295/2013 podnítil vznik inovativních a úspěšných projektů, které přinesly osvědčené postupy v oblasti nadnárodní evropské spolupráce v kreativních a kulturních odvětvích. Obohatila se tak evropská kulturní rozmanitost, z čehož může profitovat publikum, a zvýšil se sociální a hospodářský přínos evropských kulturních politik. Mají-li mít takové úspěchy větší účinek, je třeba je zviditelňovat a všude, kde je to možné, znásobovat. [pozm. návrh 16]

(10b)  Do plnění cílů programu a jeho dalšího rozvoje by měly být aktivně zapojeny všechny úrovně subjektů v kulturním a kreativním odvětví. Jelikož zkušenosti z formálního zapojení zúčastněných stran v rámci modelu participativní správy Evropského roku kulturního dědictví, zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/864(10), ukázaly, že se jedná o efektivní způsob začleňování kultury do ostatních odvětvových politik, je vhodné uplatnit uvedený model i v tomto programu. Tento model participativní správy by se měl na základě průřezového přístupu snažit vytvářet synergie mezi jednotlivými programy a iniciativami Unie v oblasti kultury a kreativity. [pozm. návrh 17]

(10c)  Ke zvláštním opatřením programu by mělo patřit stěžejní meziodvětvové opatření, jehož účelem by mělo být zviditelnění evropské kreativity a kulturní rozmanitosti v členských státech EU a v třetích zemích. Prostřednictvím tohoto opatření by měla být zdůrazněna a zvláštním způsobem oceněna špičková úroveň evropské kulturní kreativity, která podněcuje šíření křížových inovací do širší ekonomiky. [pozm. návrh 18]

(11)  Kultura má zásadní význam pro posilování inkluzivní, soudržnésoudržné přemýšlivé společnosti, pro oživení různých území a podporu sociálního začlenění osob ze znevýhodněných skupin obyvatelstva. V souvislosti s migračním tlakem problémy spojenými s migrací a integrací hraje kultura důležitou úlohu při vytváření inkluzivního prostředí umožňujícího mezikulturní dialog a při integraci migrantů a uprchlíků, neboť, kdy jim pomáhá cítit se součástí hostitelské společnosti a budovat dobré vztahy mezi migranty a jejich novým společenstvím. [pozm. návrh 19]

(11a)  Kultura je prospěšná pro hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost a takovou udržitelnost podporuje. Měla by proto být klíčovým prvkem strategií politického rozvoje. Je třeba podtrhnout přínos kultury pro blaho společnosti obecně. V souladu s deklarací z Davosu ze dne 22. ledna 2018 nazvanou „Na cestě ke kvalitní stavební kultuře pro Evropu“ by proto měla být přijata opatření na podporu nového integrovaného přístupu k utváření vysoce kvalitní výstavby (Baukultur), která bude vycházet z kultury, bude posilovat sociální soudržnost, zaručí udržitelné životní prostředí a bude celkově přispívat ke zdraví a životní pohodě obyvatel. Takový přístup by neměl klást důraz pouze na městské oblasti, ale měl by mít zejména na zřeteli propojení okrajových, odlehlých a venkovských oblastí. Koncept Baukultury zahrnuje všechny faktory, které mají přímý dopad na kvalitu života občanů a komunit, a tím velmi konkrétně podporuje začleňování, soudržnost a udržitelný rozvoj. [pozm. návrh 20]

(11b)  Prioritou je, aby kultura, a to i kulturní a audiovizuální produkty a služby, byla lépe zpřístupněna osobám se zdravotním postižením a sloužila jim jako nástroj podporující jejich úplné osobní naplnění a aktivní účast, a přispívala tak ke skutečně inkluzivní společnosti založené na solidaritě. Program by měl proto v celé Unii prosazovat a zvyšovat účast na kulturním životě, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením, osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí a obyvatele venkovských a odlehlých oblastí. [pozm. návrh 21]

(12)  Základem dynamických kulturních a kreativních odvětví a včetně odvětví zpravodajských médií je svoboda uměleckého a kulturního vyjádření, svoboda projevu a pluralita médií. je umělecká svoboda. Program by měl ve snaze o podporu pluralitního a nezávislého mediálního prostředí prosazovat přesahy a spolupráci mezi audiovizuálním a vydavatelským odvětvím v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU(11). Prosazováním mediální gramotnosti, zejména mezi mladými lidmi, by měl program podporovat pracovníky médií a zlepšovat rozvoj kritického myšlení mezi občany. [pozm. návrh 22]

(12a)  Klíčovým předpokladem pro lépe propojené, silnější a udržitelnější kulturní a kreativní odvětví v Unii je mobilita umělců a subjektů působících v oblasti kultury, pokud jde o rozvoj dovedností, učení, mezikulturní povědomí, spoluvytváření, koprodukce, oběh a šíření uměleckých děl, účast na mezinárodních akcích, jako jsou veletrhy a festivaly. Takové mobilitě stojí často v cestě chybějící právní status, obtíže spojené se získáním víz, doba platnosti povolení, nebezpečí dvojího zdanění a nejisté a nestabilní podmínky sociálního zabezpečení. [pozm. návrh 23]

(13)  V souladu s články 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) by program měl ve všech svých činnostech podporovat genderový mainstreaming a cíle rovného zacházení a v příslušných případech by měl definovat vhodná kritéria genderové vyváženosti a rozmanitosti. Program by měl usilovat o to, aby zapojení do něj a projekty vytvářené na jeho základě zachycovaly a prezentovaly rozmanitost evropské společnosti. Činnosti prováděné v rámci programu by měly být monitorovány a měly by se o nich podávat zprávy, aby se zajistily výsledky programu v tomto ohledu a aby tvůrci politik mohli přijímat lépe informovaná rozhodnutí ohledně budoucích programů. [pozm. návrh 24]

(13a)  V Unii jsou ženy v umění a kultuře silně zastoupeny jako autorky, odbornice, učitelky i jako publikum, které má stále větší přístup ke kultuře. Výzkum a studie, jako jsou např. Evropské ženské audiovizuální sítě pro filmové režiséry a projekt s názvem We Must v oblasti hudby, nicméně poukázaly na rozdíly v odměňování žen a mužů a dokreslují, že ženy mají k realizaci svých děl a k pozicím s rozhodovacími pravomocemi v kulturních, uměleckých a tvůrčích institucích méně příležitostí. Proto je nutné podporovat talentované ženy, šířit jejich díla, a podporovat tak jejich uměleckou kariéru. [pozm. návrh 25]

(14)  V souladu se společným sdělením „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“, které bylo schváleno usnesením Evropského parlamentu ze dne 5. července 2017(12), by evropské nástroje financování a zejména tento program měly uznat význam kultury v mezinárodních vztazích a její úlohu při prosazování evropských hodnot zvláštními a cílenými opatřeními navrženými tak, aby měly jasný dopad Unie na globální scéně.

(14a)  Program by měl v souladu se závěry, které byly vyvozeny z Evropského roku kulturního dědictví 2018, posilovat kapacity tohoto odvětví pro spolupráci a podporu, a to prosazováním činností spojených s odkazem Evropského roku kulturního dědictví 2018 a měl by tento rok zhodnotit. V této souvislosti je třeba upozornit na prohlášení Rady ministrů kultury z listopadu 2018 a prohlášení vydaná během slavnostního zakončení zasedání Rady dne 7. prosince 2018. Program by měl přispět k dlouhodobému udržitelnému zachování evropského kulturního dědictví prostřednictvím podpůrných opatření pro řemeslníky, kteří ovládají tradiční řemesla spojená s obnovou kulturního dědictví. [pozm. návrh 26]

(15)  V souladu se sdělením Komise „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ ze dne 22. července 2014(13) by příslušné politiky a nástroje měly vypracovat hodnotu dlouhodobosti a udržitelnosti evropského minulého i současného, hmotného i nehmotného a digitálního kulturního dědictví a vytvořit integrovanější přístup k jeho zachování, adaptivnímu opětovnému využití, šíření, zhodnocení a podpoře mimo jiné podporou kvalitního a koordinovaného sdílení odborných znalostí a rozvoje společných kvalitních norem pro toto odvětví a mobility pro profesionály v něm působící. Kulturní dědictví je nedílnou součástí evropské soudržnosti a podporuje propojení mezi tradicí a inovací. Prioritou programu by měla být ochrana kulturního dědictví a podpora umělců, tvůrců a řemeslných dovedností. [pozm. návrh 27]

(15a)  Program by měl přispívat k angažovanosti a zapojení občanů a organizací občanské společnosti do kultury a života společnosti, k podpoře kulturního vzdělávání a ke zpřístupnění kulturních znalostí a kulturního dědictví veřejnosti. Dále by měl, mj. prostřednictvím synergií mezi kulturou, uměními, vědou, výzkumem a technologiemi, pěstovat v procesu tvorby a uchovávání kvalitu a inovace. [pozm. návrh 28]

(16)  V souladu se sdělením Komise „Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu – Obnovená strategie průmyslové politiky“ ze dne 13. září 2017(14) by budoucí opatření měla přispět k propojení kreativity, designu a špičkových technologií s cílem vytvářet nové průmyslové hodnotové řetězce a oživit konkurenceschopnost tradičních průmyslových odvětví.

(16a)  V souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví by podpora kulturních a kreativních odvětví měla být průřezovým prvkem. Projekty by měly být začleněny do programu s cílem podporovat nové obchodní modely a dovednosti a tradiční know-how a přetvářet tvůrčí a mezioborová řešení v ekonomickou a sociální hodnotu. Kromě toho by měly být plně využívány potenciální synergie mezi politikami Unie, aby bylo možné účinně využívat finanční prostředky, které jsou k dispozici v rámci programů Unie, jako je např. Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus +, Program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a InvestEU. [pozm. návrh 29]

(17)  Program by měl být za určitých podmínek otevřen účasti členů Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, na něž se vztahuje předvstupní strategie, jakož i zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a strategických partnerů Unie.

(18)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci. O finančních částkách, kterými na program přispějí třetí země, by měla být rozpočtovému orgánu každoročně podána zpráva. [pozm. návrh 30]

(19)  Program by měl podporovat spolupráci mezi Unií a mezinárodními organizacemi, jako jsou Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Rada Evropy, včetně Eurimages a Evropské audiovizuální observatoře (dále jen „observatoř“), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světová organizace duševního vlastnictví. Tento program by měl rovněž podpořit závazky Unie týkající se cílů udržitelného rozvoje, zejména jejich kulturního rozměru(15). Pokud jde o audiovizuální odvětví, program by měl zajistit, aby Unie přispívala k činnosti Evropské audiovizuální observatoře.

(20)  Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíli udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušná opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu.

(21)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(16) (dále jen „finanční nařízení“) a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem řádného finančního řízení a účinného financování Unie.

(22)  Evropská filmová akademie si od svého vzniku přispívala svým specifickýmvybudovala jedinečné know-how a jedinečným postavením k rozvoji celoevropské komunity má jedinečné postavení k tomu, aby vytvořila celoevropskou komunitu filmových tvůrců a odborníků, a tím propagovala a šířila evropské filmy za hranicemi hranice zemí vzniku a rozvíjela skutečně evropské publikum stimulovala formování mezinárodního publika všech věkových kategorií. Proto by měla být výjimečně způsobilá pro přímou podporu Unie v souvislosti s její spoluprací s Evropským parlamentem na pořádání Filmové ceny LUX. Přímá podpora však musí být spojena s jednáním o dohodě o spolupráci mezi oběma stranami, jež by obsahovala konkrétní úkoly a cíle, a přímou podporu by mělo být možné poskytnout až po uzavření takové dohody. Tím se nevylučuje možnost Evropské filmové akademie žádat o financování na další iniciativy a projekty v rámci různých složek programu. [pozm. návrh 31]

(23)  Orchestr mladých Evropské unie si od svého založení vybudoval jedinečné know-how v oblasti podpory mezikulturního dialogu bohatého evropského hudebního dědictví, přístupu k hudebnímu a mezikulturnímu dialogu a, vzájemného respektu a porozumění prostřednictvím kultury, jakož i v oblasti posilování profesionality svých mladých hudebníků tím, že jim zprostředkovává dovednosti nezbytné pro kariéru v kulturním a kreativním odvětví. Přínos Orchestru mladých Evropské unie uznaly členské státy i orgány a instituce Unie, včetně jednotlivých předsedů Komise a Evropského parlamentu. Zvláštnost Orchestru mladých Evropské unie spočívá v tom, že jde o evropský orchestr, který přesahuje kulturní hranice a skládá se z mladých hudebníků, kteří jsou vybíráni podle náročných uměleckých kritérií prostřednictvím každoročního přísného a transparentního konkurzu ve všech členských státech. Proto by měl být výjimečně způsobilý pro přímou podporu Unie, a to na základě specifických úkolů a cílů, které vymezí a poté bude pravidelně posuzovat Komise. Aby byla tato podpora zajištěna, měl by Orchestr mladých Evropské unie usilovat o zvýšení své viditelnosti a o dosažení vyváženějšího zastoupení hudebníků ze všech členských států. Orchestr by měl také diverzifikovat své příjmy tím, že bude aktivně usilovat o finanční podporu z jiných zdrojů než z prostředků Unie. [pozm. návrh 32]

(24)  Pro podporu Unie by měly být způsobilé organizace z kulturních a kreativních odvětví, jež mají široké evropské zeměpisné pokrytí a jejichž činnosti zahrnují poskytování kulturních služeb přímo občanům Unie, a mají proto potenciál přímo působit na evropskou identitu.

(25)  Aby bylo zajištěno efektivní přidělování prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech opatření a činností prováděných v rámci programu, jejich doplňkovost k činnostem členských států, přičemž by se mělo usilovat o konzistentnost, doplňkovost a synergie s programy financování, které podporují oblasti politiky s úzkými vazbami mezi sebou, jakož i s horizontálními politikami, jako je politika hospodářské soutěže Unie.

(26)  Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a opatření by neměla zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a měly by být přizpůsobeny konkrétním projektům, které podporují. Program by neměl zohledňovat jen ekonomickou hodnotu projektů, ale i jejich kulturní a tvůrčí rozměr a specifičnost dotčených odvětví. [pozm. návrh 33].

(26a)  Finanční prostředky určené na programy podle nařízení …/…[nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci](17) a nařízení …/… [IPA III](18) by měly být použity také k financování akcí v rámci mezinárodního rozměru programu. Tyto akce by se měly provádět v souladu s tímto nařízením. [pozm. návrh 34]

(27)  Jedním Kulturní a kreativní odvětví představují inovativní, odolná a rostoucí odvětví hospodářství Unie, která na základě duševního vlastnictví a kreativity jednotlivců vytvářejí hospodářskou a kulturní hodnotu. Jejich roztříštěnost a nehmotná povaha jejich aktiv jim nicméně omezuje přístup k soukromému financování. Jednou z největších problémů kulturních výzev pro kulturní a kreativní kreativních odvětví je tudíž zlepšení jejich přístupu přístup k finančním prostředkům což je zásadní, mají-li růst a udržet si, či ještě posílit svou konkurenceschopnost, které by jim umožnily, aby si vybudovala, udržela nebo zvýšila konkurenceschopnost nebo aby svoji činnost rozšířila na mezinárodní úrovni úroveň. Politické cíle tohoto programu by měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky zejména pro malé a střední podniky, v rámci okna (oken) politiky fondu Invest EU, v souladu s postupy vytvořenými v rámci Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví, vytvořeného nařízením (EU) č. 1295/2013. [pozm. návrh 35]

(28)  Klíčovými kritérii pro výběr dotčeného projektu by měly být účinky, kvalita a efektivnost provádění projektu. S přihlédnutím k technickým znalostem potřebným k posouzení návrhů v rámci specifických opatření programu by mělo být stanoveno, že hodnotící výbory mohou být případně složeny z externích odborníků, kteří by měli mít profesní a manažerské zkušenosti spojené s oblastí realizace, jež se posuzuje. V případě potřeby by se mělo zohlednit, že je třeba zajistit celkový soulad s cíli spočívajícími v zapojování a rozmanitosti publika. [pozm. návrh 36]

(29)  Program by měl zahrnovat realistický a zvládnutelný systém kvantitativních i kvalitativních ukazatelů výkonnosti, který bude doprovázet jeho opatření a průběžně monitorovat jeho výkonnost, a zohledňovat niterní hodnotu umění a kulturních a kreativních odvětví. Tyto ukazatele výkonnosti by měly být vyvinuty ve spolupráci se zúčastněnými stranami.. Toto monitorování, jakož i informační a komunikační kampaně týkající se programu a jeho opatření by mělo stavět na třech složkách programu. [pozm. návrh 37]

(29a)  Vzhledem ke složitosti a obtížnosti vyhledávání, analýzy a přizpůsobování údajů a měření dopadu kulturních politik a definování ukazatelů by Komise měla prohloubit spolupráci v rámci svých útvarů, zejména Společného výzkumného střediska a Eurostatu za účelem sběru vhodných statistických údajů. Komise by měla působit ve spolupráci s centry excelence v Unii, národními statistickými úřady a organizacemi s významem pro kulturní a kreativní odvětví v Evropě a ve spolupráci s Radou Evropy, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a organizací UNESCO. [pozm. návrh 38]

(30)  Toto nařízení stanoví finanční krytí programu Kreativní Evropa, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(19) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(31)  Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) [...] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, včetně grantů třetím stranám, cen, zadávání veřejných zakázek, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(32)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě schopnosti provozovatele projektu jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména, velikosti provozovatele a projektu, nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. [pozm. návrh 39]

(33)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(20), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(21), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(22) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(23) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(24). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(33a)  S cílem optimalizovat součinnost mezi fondy Unie a přímo řízenými nástroji by se mělo zjednodušit poskytování podpory operacím, které již obdržely certifikaci „pečeť excelence“. [pozm. návrh 40]

(34)  Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU(25) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Problémy, které vyplývají z velké odlehlosti těchto zemí nebo území, by měly být při provádění programu zohledněny a jejich účinné zapojení by mělo být monitorováno a pravidelně hodnoceno. [pozm. návrh 41]

(34a)  V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU by měla být přijata opatření pro zvýšení účasti nejvzdálenějších regionů ve všech akcích. Měla by být podporována mobilita jejich umělců a jejich děl a spolupráce mezi lidmi a organizacemi z těchto regionů a ze sousedních a třetích zemí. To těmto lidem umožní rovnoměrně těžit z konkurenčních výhod, které nabízejí kulturní a kreativní odvětví, zejména pokud jde o hospodářský růst a zaměstnanost. Tato opatření by měla být pravidelně monitorována a hodnocena. [pozm. návrh 42]

(35)  Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o ukazatele stanovené v článku 15 a v příloze II. Komise by měla v rámci přípravné činnosti vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Tyto konzultace by měly být prováděny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(36)  V zájmu zajištění hladkého provádění kontinuity finanční podpory poskytované v rámci tohoto programu a pokrytí rostoucí mezery ve financování, kterou zaznamenávají příjemci, by mohou být za způsobilé měly být považovány náklady vzniklé příjemci před podáním žádosti o grant, zejména náklady spojené s právy duševního vlastnictví, pokud se přímo vztahují k provádění podporovaných opatření. [pozm. návrh 43]

(37)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů je potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.

(38)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(26). Komise by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU zmocněna přijímat akty s ohledem na přijetí pracovních programů. Je nezbytné zajistit řádné ukončení předchozího programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a správní pomoci. Od [1. ledna 2021] by měla technická a správní pomoc v případě potřeby zajistit řízení opatření, která nebyla v rámci předchozích programů dokončena do [31. prosince 2020]. [pozm. návrh 44]

(38a)  V zájmu zajištění účinného a efektivního provádění programu by Komise měla zajistit, aby žadatelům nevznikala zbytečná byrokratická zátěž ve fázi podávání žádostí ani ve fázi zpracovávání žádostí. [pozm. návrh 45]

(38b)  Vzhledem ke specifickým rysům kulturních a kreativních odvětví by měla být věnována zvláštní pozornost projektům malého rozsahu a jejich přidané hodnotě. [pozm. návrh 46]

(39)  Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné dodržování práva na rovnost žen a mužů a práva na nediskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie. Nařízení je rovněž v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením.

(40)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale z důvodu jejich nadnárodního charakteru, vysokého objemu a širokého zeměpisného rozsahu financovaných činností v oblasti mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup k vzdělávací mobilitě a obecněji na integraci Unie, jakož i z důvodu jejich posíleného mezinárodního rozměru, jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(41)  Nařízení (EU) č. 1295/2013 by proto mělo být zrušeno s účinkem od [1. ledna 2021].

(42)  Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít ode dne [1. ledna 2021],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí program Kreativní Evropa (dále jen „program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)  „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

2)  „kulturními a kreativními odvětvími“ se rozumí všechna odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných individuálních nebo kolektivních kreativních projevech a postupech, bez ohledu na to, zda tyto činnosti jsou, nebo nejsou tržně orientovány. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj, tvorbu, produkci, šíření a ochranu postupů, produktů a služeb, které představují kulturní, umělecké či jiné kreativní projevy, jakož i související funkce, jako je vzdělávání nebo řízení. Budou mít Mnohé z nich mají potenciál vytvářet inovace a pracovní místa, zejména z duševního vlastnictví. K těmto odvětvím patří architektura, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design (včetně módního návrhářství), festivaly, hudba, literatura, scénická umění, knihy a vydavatelská činnost, rozhlas a výtvarné umění, festivaly a design, včetně módního návrhářství; [pozm. návrh 47]

3)  „mikropodniky a malými a středními podniky“ se rozumí mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES(27);

4)  „právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s [čl. 197 odst. 2 písm. c)] finančního nařízení;

5)  „pečetí excelence“ se rozumí značka vysoké kvality udělovaná projektům předloženým programu Kreativní Evropa, které by si zasloužily financování, ale nedostanou je kvůli rozpočtovým omezením. Uznává hodnotu návrhu a podporuje hledání alternativního financování.

Článek 3

Cíle programu

1)  Program má tyto obecné cíle:

-a)  přispívat k uznání a podpoře niterné hodnoty kultury a chránit a podporovat kvalitu evropské kultury a kreativity jakožto charakteristického rozměru osobního rozvoje, vzdělání, sociální soudržnosti, svobody projevu a přesvědčení a umění, jenž posiluje demokracii, kritické myšlení, pocit sounáležitosti a občanství, a jakožto zdrojů pro pluralistické sdělovací prostředky a kulturní prostředí; [pozm. návrh 48]

a)  prosazovat evropskou spolupráci v oblasti kulturní, umělecké a jazykové rozmanitosti, mimo jiné posílením úlohy umělců a kulturních činitelů, kvality evropské kulturní a umělecké produkce a společného hmotného a nehmotného evropského kulturního a dědictví; [pozm. návrh 49]

b)  zvyšovat podporovat konkurenceschopnost veškerých kulturních a kreativních odvětví a zvyšovat jejich ekonomickou váhu, zejména pak audiovizuálního odvětví, a to vytvářením pracovních míst a zvyšováním inovací a kreativity těchto odvětví. [pozm. návrh 50]

2)  Program má tyto specifické cíle:

a)  posilovat hospodářský,umělecký, kulturní, sociální a vnější rozměr evropské úrovně spolupráce za účelem rozvoje a podpory evropské kulturní rozmanitosti a hmotného a nehmotného kulturního dědictví Evropy a posilovat konkurenceschopnost a inovace evropských kulturních a kreativních odvětví a upevňovat mezinárodní kulturní vztahy; [pozm. návrh 51]

aa)  podporovat kulturní a kreativní odvětví, včetně audiovizuálního odvětví, a umělce, subjekty a řemeslníky, jakož i zapojení publika, se zvláštním zřetelem k rovnosti žen a mužů a nedostatečně zastoupeným skupinám; [pozm. návrh 52]

b)  prosazovat, inovace konkurenceschopnost a rozšiřitelnost evropského audiovizuálního odvětví, zejména malých a středních podniků, nezávislých produkčních společností a organizací v kulturních a kreativních odvětvích a udržitelných způsobem prosazovat kvalitu činností evropského audiovizuálního odvětví s cílem dosáhnout vyváženého odvětvového a geografického přístupu; [pozm. návrh 53]

c)  prosazovat politickou spolupráci a inovativní činnosti, včetně nových obchodních modelů a modelů řízení a tvůrčích řešení, podporující všechny složky programu a veškerá kulturní a kreativní odvětví, včetně ochrany svobody uměleckého projevu a prosazování rozmanitého, nezávislého a pluralistického kulturního a mediálního prostředí, mediální gramotnosti, digitálních dovedností, kulturního a uměleckého vzdělávání, rovnosti žen a mužů, aktivního občanství, mezikulturního dialogu, odolnosti a sociálního začleňování, zejména pak osob se zdravotním postižením, mimo jiné zlepšením přístupnosti kulturních statků a služeb; [pozm. návrh 54]

ca)  prosazovat mobilitu umělců a provozovatelů v kulturních a kreativních odvětvích a oběh jejich děl; [pozm. návrh 55]

cb)  poskytnout kulturním a kreativním odvětvím údaje, analýzy a odpovídající soubor kvalitativních a kvantitativních ukazatelů a vytvořit soudržný systém hodnocení a posuzování dopadu, včetně těch, která mají přeshraniční rozměr; [pozm. návrh 56]

3)  Program tvoří tyto složky:

a)  složka „KULTURA“ se vztahuje na kulturní a kreativní odvětví kromě audiovizuálního odvětví;

b)  složka „MEDIA“ se vztahuje na audiovizuální odvětví;

c)  „MEZIODVĚTVOVÁ složka“ se vztahuje na činnosti napříč všemi kulturními a kreativními odvětvími, včetně odvětví zpravodajských médií. [pozm. návrh 57]

Článek 3a

Evropská přidaná hodnota

Uznání niterné a hospodářské hodnoty kultury a kreativity a úcta ke kvalitě a pluralitě hodnot a politik Unie.

Program podpoří pouze ty akce a činnosti, které přinášejí potenciální evropskou přidanou hodnotu a které přispívají k dosažení cílů uvedených v článku 3.

Evropská přidaná hodnota akcí a činností programu bude zajištěna například prostřednictvím:

a)  nadnárodního charakteru akcí a činností, které doplňují regionální, národní, mezinárodní a jiné programy a politiky Unie, a jejich dopadu na přístup občanů ke kultuře, aktivní zapojení občanů, vzdělávání, sociální začlenění a mezikulturní dialog;

b)  rozvoje a podpory nadnárodní a mezinárodní spolupráce mezi kulturními a kreativními aktéry, včetně umělců, profesionálů v audiovizuální oblasti, kulturních a kreativních organizací a malých a středních podniků a audiovizuálních subjektů, se zaměřením na podnícení komplexnějších, rychlejších, účinnějších a dlouhodobějších reakcí na globální výzvy, zejména na přechod k digitalizaci;

c)  úspor z rozsahu a růstu a pracovních míst, které podpora Unie dokáže zajistit a které násobí možnosti získávání dalších finančních prostředků;

d)  zajištění rovnějších podmínek v kulturních a tvůrčích odvětvích zohledněním zvláštních rysů jednotlivých zemí, včetně zemí nebo regionů se specifickou zeměpisnou nebo jazykovou situací, jako jsou například nejvzdálenější regiony uznané v článku 349 Smlouvy o fungování EU a zámořské země a území spravované některým členským státem a uvedené v příloze II Smlouvy o fungování EU;

e)  podpory diskurzu o evropských společných kořenech a rozmanitosti. [pozm. návrh 58]

Článek 4

Složka KULTURA

V souladu s cíli uvedenými v článku 3 má složka „KULTURA“ tyto priority:

-a)  podporovat umělecký projev a tvorbu; [pozm. návrh 59]

-aa)  pěstovat talent, schopnosti a dovednosti a podněcovat spolupráci a inovace v celém řetězci kulturních a kreativních odvětví, včetně kulturního dědictví; [pozm. návrh 60]

a)  posilovat přeshraniční rozměr, oběh a viditelnost oběh evropských kulturních a kreativních subjektů a jejich děl, mj. prostřednictvím pobytových programů, turné, akcí, workshopů, výstav a festivalů, jakož i usnadňování výměny osvědčených postupů a posilování odborné způsobilosti; [pozm. návrh 61]

b)  zvyšovat přístup ke kulturnímu životu, účast na něm a povědomí o kultuře a zapojení publikakulturním životě v celé Evropě, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením a osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí; [pozm. návrh 62]

c)  prosazovat odolnost společnosti a posilovat sociální začleňování, mezikulturní a demokratický dialog a kulturní výměny prostřednictvím umění kultury a kulturního dědictví; [pozm. návrh 63]

d)  zvyšovat schopnost evropských kulturních a kreativních odvětví prosperovat a inovovat vytvářet umělecká díla, vytvářet a rozvíjet klíčové schopnosti, znalosti, dovednosti, nové umělecké postupy a udržitelná pracovní místa a růst a přispívat k místnímu a regionálnímu rozvoji; [pozm. návrh 64]

da)  posilovat odbornou způsobilost osob činných v kulturních a kreativních odvětvích tím, že prostřednictvím vhodných opatření bude posilováno jejich postavení; [pozm. návrh 65]

e)  posilovat evropskou identitu, aktivní občanství, sounáležitost a smysl pro demokratické a hodnoty prostřednictvím kulturního povědomí, kulturního dědictví, projevu, kritického myšlení, uměleckého projevu, viditelnosti a uznání tvůrců děl, umění, vzdělávání a na kultuře založené kreativity ve formálním, neformálním a informálním celoživotním učení;vzdělávání; [pozm. návrh 66]

f)  podporovat mezinárodní budování kapacit evropských kulturních a kreativních odvětví, včetně místních organizací na nejnižší úrovni a mikroorganizací, aby byly aktivní na mezinárodní úrovni; [pozm. návrh 67]

g)  přispívat ke globální strategii Unie pro mezinárodní kulturní vztahy tím, že bude zajištěn dlouhodobý dopad strategie prostřednictvím přístupu na osobní úrovni, do nějž budou zapojeny kulturní sítě, občanská společnost a místní organizace na nejnižší úrovni. diplomacie. [pozm. návrh 68]

Podrobný popis priorit je stanoven v příloze I.

Ve specifických opatřeních prováděných v rámci složky KULTURA je zvláštní důraz kladen na odvětví hudby, pokud jde o rozdělení finančních prostředků a cílené akce. Individualizované výzvy k předkládání návrhů a nástroje přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti hudebního odvětví a k řešení některých specifických problémů, kterým čelí. [pozm. návrh 69]

Článek 5

Složka MEDIA

V souladu s cíli uvedenými v článku 3 má složka „MEDIA“ tyto priority:

a)  pěstovat talent, schopnosti, dovednosti a využívání digitálních technologií a dovednosti a stimulovat spolupráci, mobilitu a inovaci při tvorbě a produkci evropských audiovizuálních děl, a to i napříč hranicemi; [pozm. návrh 70]

b)  zlepšovat distribuci v kinech i online a poskytovat širší přeshraniční přístup k evropským audiovizuálním dílům, a to i prostřednictvím inovativních podnikatelských modelů a využíváním nových technologií; novém digitálním prostředí nadnárodní a mezinárodní oběh evropských audiovizuálních děl a jejich distribuci online i offline, především jejich distribuci v kinech; [pozm. návrh 71]

ba)  rozšiřovat přístup mezinárodního publika k audiovizuálním dílům Unie, zejména pomocí propagace, akcí, filmové gramotnosti a festivalů; [pozm. návrh 72]

bb)  posilovat význam audiovizuálního kulturního dědictví a podporovat a propagovat audiovizuální archivy a knihovny coby zdroje paměti, vzdělávání, opětovného využití a nového podnikání, a usnadnit k nim přístup, a to i prostřednictvím nejnovějších digitálních technologií; [pozm. návrh 73]

c)  prosazovat evropská audiovizuální díla a podporovat rozvoj zapojení publika všech věkových kategorií, zejména mladých lidí a lidí se zdravotním postižením, pokud jde o aktivní a legální využití audiovizuálních děl v celé Evropě i za jejími hranicemi a sdílení obsahu vytvořeného uživateli, mimo jiné propagací filmového a audiovizuálního vzdělávání. [pozm. návrh 74]

Tyto priority jsou plněny podporou tvorby, propagace, dostupnosti a šíření evropských šířících evropské hodnoty a společnou identitu děl s potenciálem oslovit publikum každého věku široké publikum v Evropě i za jejími hranicemi, a tedy přizpůsobováním se novému vývoji na trhu a doplňováním směrnice o audiovizuálních mediálních službách. [pozm. návrh 75]

Podrobný popis priorit je stanoven v příloze I.

Článek 6

MEZIODVĚTVOVÁ složka

V souladu s cíli programu uvedenými v článku 3 má „MEZIODVĚTVOVÁ složka“ tyto priority:

a)  podporovat meziodvětvovou nadnárodní spolupráci v oblasti politik, včetně podpory role, jakou kultura hraje v sociálním začleňování, zejména s ohledem na osoby se zdravotním postižením, a při posilování demokracie, a podporovat povědomí o programu a přenositelnost výsledků s cílem zvýšit jeho viditelnost; [pozm. návrh 76]

b)  prosazovat inovativní přístupy k tvorbě uměleckého obsahu a uměleckému výzkumu, zpřístupňování, distribuci a propagaci – při zohlednění ochrany autorských práv –, dostupnosti, distribuce a propagace obsahu napříč kulturními a kreativními odvětvími, a to v tržním i netržním rozměru; [pozm. návrh 77]

c)  prosazovat průřezové činnosti zahrnující několik odvětví s cílem přizpůsobovat se strukturálním a technologickým změnám, s nimiž se mediální odvětví potýká, včetně podpory svobodných, rozmanitých a pluralistických sdělovacích prostředků, uměleckého a kulturního prostředí, profesní etiky v žurnalistice, kritického myšlení svobodného, rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí, kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti zejména mezi mladými lidmi, tím, že jim bude poskytnuta pomoc při adaptaci na nové mediální nástroje a formáty, a prevencí šíření dezinformací; [pozm. návrh 78]

d)  zřizovat a podporovat aktivní zapojení informačních kanceláří v zúčastněných zemích s cílem podpořit informační kanceláře programu, které budou propagovat program v těchto zemích, a to spravedlivým a vyváženým způsobem, mimo jiné prostřednictvím vytváření sítí na místě, a podporovat žadatele ve vztahu k programu a poskytnout základní informace o dalších relevantních možnostech podpory v rámci programů financovaných z prostředků Unie ve své zemi a stimulovat přeshraniční spolupráci a výměnu osvědčených postupů v rámci kulturních a kreativních odvětví. [pozm. návrh 79]

Podrobný popis priorit je stanoven v příloze I.

Článek 7

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 1 8502 806 000 000 EUR v běžných ve stálých cenách. [pozm. návrh 80]

Program se provádí podle následujícího orientačního finančního rozdělení:

–  až do výše 609 000 000 EUR ne méně než 33 % u cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) (složka KULTURA), [pozm. návrh 81]

–  až do výše 1 081 000 000 EUR ne méně než 58 % u cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) (složka MEDIA), [pozm. návrh 82]

–  až do výše 9 % 160 000 000 EUR u činností uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) (MEZIODVĚTVOVÁ složka), přičemž každá kancelář programu Kreativní Evropa získá finanční příděl, který bude odpovídat alespoň finančnímu přídělu stanovenému v nařízení (EU) č. 1295/2013. [pozm. návrh 83]

2.  Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

3.  Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 a za účelem prosazování mezinárodního rozměru programu mohou být uvolněny další finanční příspěvky z nástrojů financování vnější činnosti [nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci, nástroj předvstupní pomoci (IPA III)] na podporu činností prováděných a řízených v souladu s tímto nařízením. Tento příspěvek je financován v souladu s nařízeními, jimiž se zřizují uvedené nástroje, a každý rok je o něm a o příspěvcích, které na program věnují třetí země, podána zpráva rozpočtovému orgánu. [pozm. návrh 84]

4.  Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a)] finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu [čl. 62 odst. 1 písm. c)] uvedeného nařízení. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 8

Třetí země přidružené k programu

1.  Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)  členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)  přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)  zemím, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)  jiným zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní jediné dohodě vztahující se na účast třetí země v některém programu Unie za předpokladu, že dohoda:

a)  zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky a výhodami účasti třetí země, která se účastní programů Unie;

b)  stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s [čl. 21 odst. 5 nového finančního nařízení] účelově vázané příjmy;

c)  neuděluje třetí zemi ohledně daného programu rozhodovací pravomoc;

d)  zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit svoje finanční zájmy.

Třetí země se mohou zapojit do řídících struktur a fór účastníků programů za účelem usnadnění výměny informací. [pozm. návrh 85]

2.  Účast zemí uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) až d) na složce MEDIA a MEZIODVĚTVOVÉ složce podléhá splnění podmínek stanovených ve směrnici 2010/13/EU. [pozm. návrh 151]

3.  Dohody uzavřené se zeměmi uvedenými v odst. 1 písm. c) se mohou v řádně odůvodněných případech odchýlit od povinností stanovených v odstavci 2.

3a.  Uzavření dohod se třetími zeměmi zapojenými do programu podle tohoto nařízení se umožní na základě rychlejších postupů, než jsou postupy v rámci nařízení (EU) č. 1295/2013. Je nutné aktivně prosazovat dohody s novými zeměmi. [pozm. návrh 86]

Článek 8a

Jiné třetí země

Program může podporovat spolupráci s jinými třetími zeměmi než těmi, které jsou uvedeny v článku 8, pokud jde o opatření financovaná prostřednictvím dalších příspěvků z nástrojů financování vnější činnosti v souladu s čl. 7 odst. 3, je-li to v zájmu Unie.

Článek 9

Spolupráce s mezinárodními organizacemi a Evropskou audiovizuální observatoří

1.  Přístup k programu je otevřen mezinárodním organizacím, které působí v oblastech zahrnutých v programu, jako je UNESCO, Rada Evropy, prostřednictvím strukturovanější spolupráce s Kulturními stezkami a Euroimages, Střediskem úřadu EUIPO, Světovou organizací duševního vlastnictví a OECD, na základě společného přispění k dosažení cílů programu a  v souladu s finančním nařízením. [pozm. návrh 87]

2.  Unie je členem Evropské audiovizuální observatoře po dobu trvání programu. Účast Unie na observatoři přispívá k dosažení priorit složky MEDIA. Při jednáních s observatoří zastupuje Unii Komise. Platba příspěvku za členství Unie v observatoři a , které má za cíl podporovat sběr a analýzu dat v audiovizuálním odvětví, je hrazena ze složky MEDIA. [pozm. návrh 152]

Článek 9a

Sběr údajů o kulturních a tvůrčích odvětvích

Komise prohloubí spolupráci v rámci svých útvarů, jako jsou Společné výzkumné středisko a Eurostat, za účelem sběru příslušných statistických údajů pro měření a analýzu dopadu kulturní politiky. Tento úkol Komise plní ve spolupráci s evropskými centry excelence a vnitrostátními statistickými úřady a s Radou Evropy, OECD a UNESCO. Tím bude přispívat k naplňování cílů složky KULTURA a pečlivě sledovat další vývoj v kulturní politice, mimo jiné zapojením zainteresovaných stran v raných fázích do tvorby a adaptace ukazatelů společných pro různá odvětví, nebo specifických pro konkrétní odvětví činnosti. Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu o těchto činnostech zprávu. [pozm. návrh 88]

Článek 10

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.  Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3.  Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení  hlavou X finančního nařízení a postupy stanovenými v [nařízení InvestEU]. Zvláštní nástroj záruk vytvořený v rámci programu Kreativní Evropa bude pokračovat podle [nařízení o InvestEU] a zohlední prováděcí postupy vytvořené v rámci Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví vytvořeného nařízením (EU) č. 1295/2013. [pozm. návrh 89]

4.  Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu], přičemž se bude vycházet z již vytvořených prováděcích postupů a tyto postupy budou zohledněny. [pozm. návrh 90]

4a.  Aby byl podpořen mezinárodní rozměr programu, k akcím vytvořeným na základě tohoto nařízení finančně přispívají programy zřízené nařízením …/…[nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci] a nařízení …/… [IPA III]. Toto nařízení se použije na využívání těchto programů při zaručení souladu s nařízeními, kterými se dotyčné programy řídí. [pozm. návrh 91]

Článek 11

Ochrana finančních zájmů Unie

Pokud se programu účastní třetí země na základě mezinárodní dohody nebo jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a přístup, které příslušná schvalující osoba, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr potřebují k tomu, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovené nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013.

Článek 12

Pracovní programy

1.  Program se provádí prostřednictvím ročních pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Před přijetím pracovních programů jsou vedeny konzultace s různými zúčastněnými stranami, aby bylo zajištěno, že plánovaná opatření nejlepším možným způsobem podpoří jednotlivá zapojená odvětví. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů, která nenahrazuje přímé financování ve formě grantů.

V ročních pracovních programech jsou podrobně stanoveny obecné a specifické cíle a odpovídající priority politiky a opatření v rámci programu a také rozpočet vyčleněný na každé z těchto opatření. Roční pracovní program obsahuje rovněž orientační tabulku provádění. [pozm. návrh 92]

2.  Pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Komise přijme v souladu s článkem 19 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplní stanovením ročních pracovních programů. [pozm. návrh 93]

Kapitola II

Granty a způsobilé subjekty

Článek 13

Granty

1.  Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

1a.  Výzvy k předkládání návrhů mohou zohledňovat nutnost zajistit odpovídající podporu malým projektům v rámci složky KULTURA prostřednictvím opatření, jež mohou zahrnovat vyšší míru spolufinancování. [pozm. návrh 94]

1b.  Granty se udělují s přihlédnutím k těmto charakteristikám příslušných projektů:

a)  kvalita projektu,

b)  jeho dopad a

c)  kvalita a efektivita jeho provádění. [pozm. návrh 95]

2.  Hodnotící výbor může být složen z externích odborníků. Výbor se schází za fyzické přítomnosti svých členů nebo na dálku.

Odborníci musí mít profesní zkušenost v posuzovaném oboru. Hodnotící výbor může požádat o stanovisko odborníků ze země, v níž byla žádost podána. [pozm. návrh 96]

3.  Odchylně od [čl. 193 odst. 2] finančního nařízení a v řádně odůvodněných případech jsou mohou být za způsobilé považovány náklady, které vznikly příjemci před podáním žádosti o grant, pokud se přímo vztahují k provádění podporovaných opatření a činností. [pozm. návrh 97]

4.  Ve vhodných případech opatření programu definují vhodná kritéria rovného zacházení včetně genderové vyváženosti.

Článek 14

Způsobilé subjekty

1.  Kromě kritérií stanovených v [článku 197] finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 až 4.

2.  Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)  právní subjekty usazené v jedné z těchto zemí:

1)  členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném;

2)  třetí zemi přidružené k programu;

3)  třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4;

b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

3.  Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů daného opatření.

4.  Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, by obecně měly nést náklady své účasti. Náklady jejich účasti mohou pokrýt další příspěvky z nástrojů financování vnější činnosti podle čl. 7 odst. 3, je-li to v zájmu Unie.

5.  Těmto subjektům Na základě specifických úkolů a cílů, které vymezí a poté pravidelně posuzuje Komise podle cílů programu, mohou být granty uděleny granty výjimečně bez výzvy k podávání návrhů těmto subjektům: [pozm. návrh 98]

a)  Evropská filmová akademie; Evropské filmové akademii v kontextu spolupráce s Evropským parlamentem na Filmové ceně LUX v návaznosti na dohodu o spolupráci, kterou sjednají a podepíšou zúčastněné strany, a ve spolupráci se sítí Europa Cinemas; až do uzavření dohody o spolupráci jsou příslušné prostředky umístěny do rezervy; [pozm. návrh 99]

b)  Orchestr Orchestru mladých Evropské unie na jeho činnost, včetně pravidelného výběru a přípravy mladých hudebníků ze všech členských států prostřednictvím pobytových programů, které nabízejí mobilitu a příležitost vystupovat na festivalech a turné v rámci Unie i na mezinárodní úrovni a přispívají k přeshraničnímu oběhu evropské kultury a k internacionalizaci kariér mladých hudebníků, přičemž usilují o zeměpisnou vyváženost účastníků; Orchestr mladých Evropské unie neustále diverzifikuje své příjmy tím, že aktivně usiluje o získání finanční podpory z nových zdrojů, a snižuje tak svou závislost na financování z Unie; činnost Orchestru mladých Evropské unie je v souladu s cíli a prioritami programu a složky KULTURA, zejména pokud jde o zapojení publika. [pozm. návrh 100]

Kapitola III

Synergie a doplňkovost

Článek 15

Doplňkovost

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkový soulad a doplňkovost programu s příslušnými politikami a programy, zejména těmi, jež souvisejí s genderovou vyvážeností, vzděláváním, zejména v digitální oblasti a v oblasti mediální gramotnosti, mládeží a solidaritou, zaměstnaností a sociálním začleňováním, zejména v případě marginalizovaných skupin a menšin, výzkumem a inovacemi, včetně sociálních inovací,průmyslem a podnikáním, zemědělstvím a rozvojem venkova, životním prostředím a opatřeními v oblasti klimatu, soudržností, regionální a městskou politikou, udržitelným cestovním ruchem, státní podporou, mobilitou a mezinárodní spoluprací a rozvojem, a to i za účelem podpory účinnějšího vynakládání veřejných prostředků;

Komise zajistí, aby se v případě uplatňování postupů stanovených v [programu InvestEU] pro účely programu přihlíželo také k postupům vytvořeným v rámci Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví zřízeného nařízením (EU) č. 1295/2013. [pozm. návrh 101]

Článek 16

Kumulativní a kombinované financování

1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů podle nařízení (EU) XX/XXXX [CPR], pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně.

2.  Návrhu, který je v rámci programu způsobilý, může být udělena pečeť excelence za předpokladu, že splňuje tyto kumulativní podmínky:

a)  byl posouzen v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

b)  splňuje minimální vysoké požadavky na kvalitu dané touto výzvou k podávání návrhů; [pozm. návrh 102]

c)  nesmí být financován v rámci dané výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

2a.  Návrhy, které obdržely pečeť excelence, mohou získat přímé financování z jiných programů a z fondů, na něž se vztahuje nařízení [o společných ustanoveních, COM(2018)0375], v souladu s čl. 67 odst. 5 tohoto nařízení, a to za předpokladu, že jsou v souladu s cíli programu. Komise zajistí, aby kritéria pro výběr projektů a udělování pečetě excelence byla soudržná a jasná a transparentní pro potenciální příjemce. [pozm. návrh 103]

Článek 16a

Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví v rámci programu InvestEU

1.  Finanční podpora poskytovaná prostřednictvím nového programu InvestEU se zakládá na cílech a kritériích Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví s přihlédnutím ke specifickému charakteru daného odvětví.

2.  Pomocí programu InvestEU se zajistí:

a)  přístup malých a středních podniků, mikroorganizací a malých a středních organizací v kulturním a kreativním odvětví k financování,

b)  záruky zúčastněným finančním zprostředkovatelům z kterékoli země účastnící se záručního nástroje,

c)  dodatečné odborné znalosti zúčastněných finančních zprostředkovatelů v oblasti hodnocení rizik spojených s malými a středními podniky, mikroorganizacemi a malými a středními organizacemi a s jejich kulturními a kreativními projekty,

d)  objem dluhového financování dostupného pro malé a střední podniky, mikroorganizace a malé a střední organizace,

e)  schopnost malých a středních podniků, mikroorganizací a malých a středních organizací ve všech regionech a odvětvích vybudovat si diverzifikované portfolio půjček a navrhnout marketingový a propagační plán,

f)  tyto formy půjček: investice do hmotných a nehmotných aktiv s výjimkou osobního zajištění, převody podniků, pracovní kapitál, jako je průběžné financování, finanční prostředky na pokrytí nedostatečného vlastního kapitálu, hotovostní toky a úvěrové linky. [pozm. návrh 104]

Kapitola IV

Monitorování, hodnocení a kontrola

Článek 17

Monitorování a vykazování

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.

1a.  Složky mají společný soubor kvalitativních ukazatelů. Každá složka má vlastní soubor ukazatelů. [pozm. návrh 105]

2.  K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění programu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem vypracování ustanovení pro monitorovací a hodnotící rámec, včetně změn přílohy II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to pro monitorování a hodnocení nezbytné. Komise přijme akty v přenesené pravomoci týkající se ukazatelů do 31. prosince 2022. [pozm. návrh 106]

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 18

Hodnocení

1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

1a.  Dostupné údaje o částce prostředků na závazky a platby, jichž by bylo zapotřebí k financování projektů, jimž byla udělena pečeť excelence, se každý rok předají oběma složkám rozpočtového orgánu, a to nejpozději tři měsíce před datem zveřejnění postoje těchto složek k rozpočtu Unie na následující rok, které bylo stanoveno podle společně dohodnutého harmonogramu pro roční rozpočtový proces. [pozm. návrh 107]

2.  Průběžné hodnocení Přezkum programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. v polovině období se provede do 30. června 2024.

Zprávu o hodnocení v polovině období předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2024.

Komise v případě nutnosti předloží na základě přezkumu v polovině období legislativní návrh na revizi tohoto nařízení. [pozm. návrh 108]

3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do dvou čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede předloží Komise závěrečné hodnocení programu. [pozm. návrh 109]

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.  Systém vykazování hodnocení zajistí, aby údaje pro hodnocení programu byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a na vhodné úrovni detailu údajů. Tyto údaje a informace se sdělí Komisi způsobem, který je v souladu s ostatními právními ustanoveními; například osobní údaje musí být v případě potřeby anonymizovány. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 19

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 12 odst. 2 a článku 17 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 2 a článku 17 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 2 a článku 17 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Kapitola V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Informace, komunikace a publicita

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti, zvláště s využitím názvu programu a, v případě opatření financovaných ze složky MEDIA, loga MEDIA. Komise vytvoří logo KULTURA, které bude využíváno pro opatření financované v rámci složky KULTURA. [pozm. návrh 110]

2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům podporovaným prostřednictvím jeho složek informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 21

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1295/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 22

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1295/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.  Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle nařízení (EU) č. 1295/2013.

3.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 7 odst. 4, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 23

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda nebo předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Dodatečné informace o činnostech, které mají být financovány

1.  SLOŽKA KULTURA

Priority v rámci složky KULTURA programu uvedené v článku 4 se provádí prostřednictvím těchto opatření:

Horizontální opatření:

a)  projekty mezinárodní projekty spolupráce kdy se jasně rozlišuje mezi malými, středními a rozsáhlými projekty, přičemž je zvláštní pozornost věnována mikroorganizacím a malým kulturním organizacím; [pozm. návrh 111]

b)  evropské sítě kulturních a kreativních organizací z různých zemí;

c)  kulturní a kreativní celoevropské platformy;

d)  mobilita umělců, řemeslníků a kulturních a kreativních subjektů v rámci jejich nadnárodní činnosti včetně pokrytí nákladů souvisejících s uměleckou činností a oběhem uměleckých a kulturních děl; [pozm. návrh 112]

e)  podpora kulturních a kreativních organizací, aby mohly působit na mezinárodní úrovni a rozvíjet budování svých kapacit; [pozm. návrh 113]

f)  rozvoj politiky, spolupráce a realizace v oblasti kultury, a to i poskytováním údajů a výměnou dobré praxe či pilotních projektů.

Odvětvová opatření:

a)  podpora hudebního odvětví: podpora rozmanitosti, kreativity a inovací v oblasti hudby, zejména v odvětví živé hudby, rovněž prostřednictvím vytváření sítí, distribuce a propagace různorodých evropských hudebních děl a hudebního repertoáru v Evropě i mimo ni, vzdělávání v hudbě, zapojování se do hudby a přístup k hudbě, vzdělávací opatření rozvoj publika, viditelnost a uznávání tvůrců, promotérů a umělců, zejména těch mladých a začínajících, pro evropský repertoár, jakož i podpora sběru a analýzy dat; [pozm. návrh 114]

b)  podpora knižního a vydavatelského odvětví: cílená opatření podporující rozmanitost, kreativitu a inovace, zejména překlad, adaptaci do formátů přístupných osobám se zdravotním postižením, propagaci a propagace evropské literatury přes hranice v Evropě i mimo ni, rovněž prostřednictvím knihoven, odbornou přípravu odborná příprava a výměny odborníků v odvětví, autorů a překladatelů, jakož i nadnárodní projekty spolupráce, inovací a rozvoje v tomto odvětví; [pozm. návrh 115]

c)  podpora odvětví architektury a kulturního dědictví a architektury: cílená opatření pro mobilitu subjektů, výzkum, zavádění norem vysoké kvality budování kapacit, sdílení odborných poznatků a dovedností mezi řemeslníky, zapojení publika, podpora ochrany, zachování a revitalizace životního prostoru, adaptivní opětovné využití, rozvoj publika a internacionalizace odvětví kulturního dědictví a architektury, podpora Baukultury a udržitelnosti, šíření, rozšiřování, podpora ochrany, zachování a internacionalizace rozšiřování kulturního dědictví a jeho hodnot formou zvyšování povědomí, vytváření sítí a činností vzájemného učení; [pozm. návrh 116]

d)  podpora ostatních odvětví: cílená podpora opatření ve prospěch rozvoje tvůrčích aspektů dalších odvětví, včetně odvětví designu a módního návrhářství a udržitelného kulturního cestovního ruchu, jakož i jejich propagace a zastoupení mimo Evropskou unii. [pozm. návrh 117]

Podpora všech kulturních a kreativních odvětví v oblastech, ve kterých mají společné potřeby, přičemž mohou být případně vytvářena odvětvová opatření v případech, kdy specifika určitého pododvětví vyžadují cílený přístup. Je třeba zaujmout horizontální přístup v případě nadnárodních projektů usilujících o spolupráci, mobilitu a internacionalizaci, mj. prostřednictvím pobytových programů, turné, akcí, živých vystoupení, výstav a festivalů, jakož i o podporu různorodosti, kreativity a inovací, školení a výměn odborníků v daném odvětví, budování kapacit, vytváření sítí, dovedností, rozvoje publika a shromažďování a analýzy dat. Odvětvová opatření využívají rozpočty, jež jsou přiměřené odvětvím, která byla označena za prioritní. Odvětvová opatření by měla pomáhat při řešení specifických problémů, kterým čelí jednotlivá prioritní odvětví uvedená v této příloze, a stavět na stávajících pilotních projektech a přípravných akcích. [pozm. návrh 118]

Zvláštní opatření zaměřená na zajištění viditelnosti a hmatatelnosti evropské identity a její kulturní rozmanitosti a dědictví a podporu mezikulturního dialogu: [pozm. návrh 119]

a)  evropská hlavní města kultury zajišťující finanční podporu pro rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU(28);

b)  označení „Evropské dědictví“ zajišťující finanční podporu pro rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU (29) a síť lokalit s označením „Evropské dědictví“; [pozm. návrh 120]

c)  kulturní ceny EU, včetně Evropské divadelní ceny; [pozm. návrh 121]

d)  dny evropského dědictví;

da)  opatření zaměřená na interdisciplinární produkci související s Evropou a jejími hodnotami; [pozm. návrh 122]

e)  podpora takových evropských kulturních institucí, jejichž cílem je poskytovat přímou kulturní službu evropským občanům s rozsáhlým zeměpisným pokrytím.

2.  SLOŽKA MEDIA

Priority složky MEDIA programu uvedené v článku 5 zohledňují požadavky směrnice 2010/13/EU a  rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o produkci, distribuci a přístup k audiovizuálnímu obsahu, jakož i velikost a specifika příslušných trhů a k jejích provedení se používá mimo jiné: [pozm. návrh 123]

a)  rozvoj evropských audiovizuálních děl, zejména filmů a televizních děl, jako jsou např. filmové fikce, krátké filmy, dokumentární tvorba, dětské filmy a animované filmy, a interaktivních děl, např. kvalitních videoher s vlastním příběhem a multimediálních děl s velkým potenciálem pro přeshraniční oběh, jež jsou výsledkem práce nezávislých evropských produkčních společností; [pozm. návrh 124]

b)  produkce inovativního a kvalitního televizního obsahu a seriálového vyprávění; [pozm. návrh 125]

ba)  podpora iniciativ zaměřených na tvorbu a propagaci děl souvisejících s historií evropské integrace a s evropskými příběhy; [pozm. návrh 126]

c)  reklamní propagační, reklamní a marketingové nástroje, včetně online a využitím analýzy dat, s cílem zvýšit prominentní postavení, viditelnost, přeshraniční přístup a dosah evropských děl; [pozm. návrh 127]

d)  podpora mezinárodního prodeje a oběhu zahraničních evropských děl na všech platformách zaměřená na malé i velké produkce,, včetně koordinovaných distribučních strategií zahrnujících několik zemí a titulkování, dabování a zvukového popisu; [pozm. návrh 128]

da)  opatření zaměřená na podporu zemí s nízkou kapacitou, aby dosáhly zlepšení v oblasti zjištěných nedostatků; [pozm. návrh 129]

e)  podpora výměn a budování sítí mezi podniky s cílem usnadnit evropskou a mezinárodní koprodukce koprodukci a oběh evropských děl; [pozm. návrh 130]

eb)  specifická opatření, která přispějí ke spravedlivému zacházení s tvůrčími talenty v audiovizuálním odvětví; [pozm. návrh 131]

f)  propagace evropských děl na odvětvových akcích a veletrzích v Evropě i mimo ni;

g)  iniciativy podporující rozvoj publika a jeho zapojení, zvláště v kinech, a filmové vzdělávání ve filmové a audiovizuální oblasti zaměřené zejména na mladé publikum; [pozm. návrh 133]

h)  vzdělávací a mentorské činnosti zaměřené na posílení schopnosti audiovizuálních subjektů, včetně řemeslníků a tradičních producentů, přizpůsobit se novému vývoji trhu a digitálním technologiím; [pozm. návrh 134]

i)  jednu nebo více sítí síť provozovatelů služeb video na přání (VOD) uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů; [pozm. návrh 135]

j)  síť (sítě) evropských sítě evropských festivalů a festivalů obecně uvádějících a propagujících různorodá evropská audiovizuální díla s významným podílem významný podíl zahraničních evropských filmů; [pozm. návrh 136]

k)  síť provozovatelů evropských kin uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů, která přispívá k posílení úlohy kinosálů v hodnotovém řetězci a zdůrazňuje veřejné promítání filmů jako společenský zážitek; [pozm. návrh 137]

l)  konkrétní opatření, včetně mentorské činnosti a vytváření sítí, která přispějí k vyváženější genderové účasti v audiovizuálním odvětví; [pozm. návrh 138]

m)  podpora politického dialogu, inovativní politická opatření a výměna dobré praxe – a to i prostřednictvím analytických činností a poskytování spolehlivých údajů;

n)  nadnárodní výměna zkušeností a know-how, činnosti vzájemného učení a vytváření sítí mezi audiovizuálním odvětvím a tvůrci politik.

na)  podpora oběhu kulturního televizního obsahu online a offline a mnohojazyčný přístup k tomuto obsahu, mj. na základě titulkování, za účelem podpory bohatství a různorodosti evropského kulturního dědictví, současné tvorby a jazyků. [pozm. návrh 139]

3.  MEZIODVĚTVOVÁ SLOŽKA

Priority v rámci MEZIODVĚTVOVÉ složky programu uvedené v článku 6 se provádí zejména prostřednictvím těchto opatření:

Politická spolupráce a informovanost o programu:

a)  rozvoj politik, nadnárodní výměna zkušeností a know-how, činnosti vzájemného učení, včetně předávání zkušeností novým účastníkům programu, zvyšování informovanosti a budování sítí mezi organizacemi činnými v kulturní a kreativní oblasti a tvůrci politik, pokud jsou meziodvětvové povahy, mj. prostřednictvím trvalého strukturovaného dialogu se zúčastněnými stranami a s využitím fóra kulturního a kreativního odvětví za účelem posílení dialogu a orientace odvětvových politik; [pozm. návrh 140]

b)  analytické meziodvětvové činnosti;

c)  podpora opatření, které se zaměřují na podporu nadnárodní politické spolupráce a rozvoje politiky v oblasti sociálního začleňování prostřednictvím kultury;

d)  zvyšování povědomí o programu a tématech, kterých se týká, podpora informovanosti občanů a napomáhání převoditelnosti výsledků nad úroveň členských států.

Laboratoř kreativních inovací:

a)  podněcování nových forem tvorby na křižovatkách mezi různými kulturními a tvůrčími odvětvími a se subjekty z jiných odvětví, například prostřednictvím využívání využití inovačních technologií v kulturních organizacích a poskytování poradenství při jejich využívání, jakož i spolupráce prostřednictvím digitálních uzlů; [pozm. návrh 141]

b)  podporování inovativních meziodvětvových přístupů a nástrojů k usnadnění přístupu, distribuce, propagace a zpeněžování kultury a tvořivosti, včetně kulturního dědictví.

ba)  opatření zaměřená na interdisciplinární produkci související s Evropou a jejími hodnotami; [pozm. návrh 142]

Informační kanceláře programu:

a)  podpora programu na národní úrovni a poskytování relevantních informací o různých typech finanční podpory dostupné v rámci unijní politiky a o hodnotících kritériích, postupu a výsledcích; [pozm. návrh 143]

b)  podněcování podpora potenciálních příjemců při postupu podávání žádostí a podněcování přeshraniční spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi odborníky, institucemi, platformami a sítěmi v různých oblastech politik a odvětvích zahrnutých v programu a mezi nimi; [pozm. návrh 144]

c)  podpora Komise při zajišťování náležité komunikace zdola nahoru a shora dolů a šíření výsledků programu občanům mezi občany a subjekty. [pozm. návrh 145]

Průřezové činnosti podporující odvětví zpravodajských médií:

a)  řešení strukturálních a technologických změn, jimž čelí odvětví médií zpravodajských, formou podpory nezávislého a pluralistického mediálního prostředí a nezávislého a monitorování rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí za účelem posuzování rizik a výzev, pokud jde o pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků; [pozm. návrh 146]

b)  podpora vysokých standardů mediální produkce prosazováním spolupráce, digitálních dovedností, přeshraniční kolaborativní žurnalistiky a kvalitního obsahu, jakož i udržitelných hospodářských modelů pro činnost sdělovacích prostředků s cílem zajistit profesionální etiku v žurnalistice; [pozm. návrh 147]

c)  podpora mediální gramotnosti občanů zejména mladých lidí, na podporu kritického porozumění médiím a podpora vytvoření unijní platformy pro sdílení postupů a politik v oblasti mediální gramotnosti mezi všemi členskými státy, a to prostřednictvím univerzitních rozhlasových a mediálních sítí, jež se zabývají Evropou, a poskytování školicích programů pracovníkům ve zpravodajství, aby byli schopni rozpoznat dezinformace a bojovat proti nim. [pozm. návrh 148]

ca)  podpora a ochrana politického dialogu a dialogu s občanskou společností o hrozbách pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků v Evropě; [pozm. návrh 149]

PŘÍLOHA II

SPOLEČNÉ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ UKAZATELE DOPADU PROGRAMU

(1)  přínos pro občany a komunity;

(2)  přínos pro posílení evropské kulturní rozmanitosti a kulturního dědictví;

(3)  přínos pro ekonomiku a pracovní místa v Unii, zejména pro kulturní a kreativní odvětví a malé a střední podniky;

(4)  zohledňování politik Unie, včetně mezinárodních kulturních vztahů;

(5)  evropská přidaná hodnota projektů;

(6)  kvalita partnerství a kulturních projektů;

(7)  počet lidí přistupujících k evropským kulturním a kreativním dílům podporovaným z programu;

(8)  počet pracovních míst spojených s financovanými projekty;

(9)  případně genderová vyváženost a mobilita a posílení postavení subjektů v kulturním a kreativním odvětví. [pozm. návrh 150]

Ukazatele

SLOŽKA KULTURA:

počet a rozsah nadnárodních partnerství vytvořených s podporou programu

počet umělců a kulturních a/nebo kreativních aktérů (zeměpisně) mobilních napříč státními hranicemi díky podpoře programu, podle země původu

počet lidí přistupujících k evropským kulturním a kreativním dílům generovaných z programu, včetně děl pocházejících z jiných zemí, než je jejich vlastní země

počet projektů podpořených programem, které jsou určeny znevýhodněným skupinám, zejména nezaměstnaným mladým lidem a migrantům

počet projektů podpořených programem, do nichž jsou zapojeny organizace z třetích zemí

SLOŽKA MEDIA:

počet lidí přistupujících k evropským audiovizuálním dílům z jiných zemí, než je jejich vlastní země, a podpořeným programem

počet účastníků vzdělávacích aktivit podpořených programem, kteří se domnívají, že si zlepšili své schopnosti a zvýšili svoji zaměstnatelnost

počet a rozpočet koprodukcí vyvinutých a vytvořených s podporou programu

počet lidí zasažených propagačními činnostmi B2B na hlavních trzích

MEZIODVĚTVOVÁ SLOŽKA:

počet a rozsah vytvořených nadnárodních partnerství (složený ukazatel pro laboratoře kreativních inovací a opatření v odvětví zpravodajských médií)

počet akcí propagujících program pořádaný informačními kancelářemi programu

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 87.
(2) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(3) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 87.
(4)Úř. věst. C […], […], s. […].
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 28 března 2019.
(6)COM(2018)0267 final.
(7)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 82).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69).
(9)COM/2016/0287.
(10) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/864 ze dne 17. května 2017 o Evropském roku kulturního dědictví (2018) (Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 1).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).
(12)JOIN/2016/029.
(13)COM(2014)0477.
(14)COM(2017)0479.
(15)Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, přijatá Organizací spojených národů v září 2015, A/RES/70/1.
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(17) 2018/0243(COD).
(18) 2018/0247(COD).
(19)Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(20)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(21)Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(22)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(23)Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(24)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(25)Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(26)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(27)Úř. věst. L 124, 20.5.2003.
(28)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 a o zrušení rozhodnutí č. 1622/2006/ES (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 1).
(29)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení Evropské dědictví (Úř. věst. L 303, 22.11.2011, s. 1).


Program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport ***I
PDF 423kWORD 120k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (COM(2018)0367 – C8-0233/2018 – 2018/0191(COD))
P8_TA(2019)0324A8-0111/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2018)0367),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0233/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. února 2019(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0111/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zavádí program „Erasmus“ „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 [pozm. návrh 1. Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. ]

P8_TC1-COD(2018)0191


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V situaci rychlých a hlubokých změn v důsledku technické revoluce a globalizace mají investice do vzdělávací mobility, Investice do vzdělávací mobility mají pro všechny, bez ohledu na sociální původ, kulturní pozadí spolupráce a prostředky, stejně jako spolupráce a inovativního vývoje inovativní vývoj politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu klíčový význam pro budování inkluzivních, demokratických, soudržných a odolných společností a udržení konkurenceschopnosti Unie a zároveň pro posilování evropské identity, zásadhodnot a také demokratičtější Unie. [pozm. návrh 2]

(2)  Ve svém sdělení s názvem Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury ze dne 14. listopadu 2017 předložila Komise svou vizi, že bude usilovat o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, který by nebyl omezen hranicemi; Unie, v níž by se stal samozřejmostí studijní či vzdělávací pobyt v jakékoli formě či na jakékoli úrovni v jiném členském státě a ve které by bylo běžné, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky; Unie, ve které by lidi pojil silný pocit identity Evropanů, s vědomím evropského kulturního dědictví i evropské rozmanitosti. V této souvislosti Komise zdůraznila potřebu posílit osvědčený program Erasmus+ ve všech kategoriích účastníků vzdělávání, na které se již vztahuje, a oslovit i studenty s omezenými příležitostmi.

(3)  Význam vzdělávání, odborné přípravy a mládeže pro budoucnost Unie se odráží ve sdělení Komise ze dne 14. února 2018 „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“(6), v němž se zdůrazňuje potřeba dostát závazkům, které učinily členské státy na sociálním summitu v Göteborgu, mimo jiné plným provedením evropského pilíře sociálních práv(7) a jeho první zásady týkající se všeobecného a odborného vzdělávání a celoživotního učení. Sdělení klade důraz na to, že je nutné zintenzívnit mobilitu a výměny, mimo jiné prostřednictvím značně posíleného, inkluzivního a rozšířeného programu, k čemuž vyzývala již Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017.

(4)  Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017 slavnostně vyhlásily a podepsaly evropský pilíř sociálních práv, který ve své první zásadě stanoví, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní podílet se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce. V evropském pilíři sociálních práv je rovněž jasně uvedeno, že je zapotřebí kvalitního předškolního vzdělávání a zajistit rovné příležitosti pro všechny. [pozm. návrh 3]

(5)  Dne 16. září 2016 v Bratislavě zdůraznili vedoucí představitelé 27 členských států své odhodlání poskytnout mladým lidem lepší příležitosti. V Římském prohlášení podepsaném dne 25. března 2017 se vedoucí představitelé 27 členských států a Evropská rada, Evropský parlament a Evropská komise zavázali, že budou usilovat o Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celé Unii celém kontinentě, Unii, která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost, Unii, která bojuje proti nezaměstnanosti, diskriminaci, sociálnímu vyloučení a chudobě. [pozm. návrh 4]

(6)  Zpráva o hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 provedeném v polovině období potvrdila, že vytvoření jednotného programu v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu vedlo k významnému zjednodušení, racionalizaci a synergiím při řízení programu s tím, že je zapotřebí dalšího zlepšení pro upevnění vysoké efektivity dosažené v programu na období 2014–2020. V rámci konzultací k hodnocení v polovině období a k budoucímu programu členské státy a zúčastněné strany důrazně vyzývaly k pokračování programu ve stávajícím rozsahu, struktuře i mechanismech provádění, přičemž požadovaly řadu zlepšení, například v tom smyslu, aby byl program více inkluzivní, jednodušší a zvládnutelný i pro menší příjemce a projekty menšího rozsahu. Rovněž zdůraznily, že by program měl zůstat ucelený a měl by se opírat o koncepci celoživotního učení. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění programu Erasmus+ uvítal integrovanou strukturu programu a vyzval Komisi, aby plně využila dimenzi celoživotního učení programu tím, že se v budoucím programu posílí a podpoří meziodvětvová spolupráce. Posouzení dopadů provedené Komisí, členské státy a zúčastněné strany rovněž zdůraznily, že je třeba, aby si program zachoval silný v rámci programu více posílit mezinárodní rozměr, který by byl rozšířen do ostatních oblastí vzdělávání a odborné přípravy a vztahoval se i na mládež a sport. [pozm. návrh 5]

(7)  Otevřená veřejná konzultace týkající se financování Unie v oblasti hodnot a mobility potvrdila tato klíčová zjištění a zdůraznila, že budoucí program musí více podporovat začleňování a že je třeba i nadále se zaměřovat na priority v oblasti modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy, jakož i na posílení priorit v oblasti posilování evropské identity, aktivního občanství a účasti na demokratickém životě.

(7a)  Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 22/2018 o programu Erasmus+(8) ze dne 3. července 2018 zdůraznil, že program vytvořil prokazatelnou přidanou hodnotu, avšak ne všechny rozměry této přidané hodnoty, například zvýšení vědomí evropské identity a mnohojazyčnost, jsou patřičně zohledňovány a poměřovány. Účetní dvůr se domnívá, že příští program by měl zajistit, aby byly ukazatele více v souladu s cíli programu v zájmu řádného posuzování výkonnosti. Konstatoval rovněž, že navzdory snahám o zjednodušení programu v období let 2014–2020 zůstává administrativní zátěž příliš vysoká, a doporučil proto Komisi, aby dále zjednodušila postupy v rámci programu, zejména postupy pro podávání žádostí a požadavků na podávání zpráv, a aby zdokonalila IT nástroje. [pozm. návrh 6]

(8)  Ve svém sdělení „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: víceletý finanční rámec na období 2021–2027“(9) přijatém dne 2. května 2018 Komise vyzvala, aby se více investovalo do lidí a aby se v příštím finančním rámci kladl větší důraz na „mládež“, a to zejména více než zdvojnásobením objemu programu Erasmus+ uznala, že program Erasmus+ je jedním z nejviditelnějších úspěchů Unie. Navzdory celkovému úspěchu nebyl program na období 2014–2020, který je jedním z nejviditelnějších úspěchů Unie. Nový nadále schopen uspokojit vysokou poptávku po financování a zaznamenal nižší míru úspěšnosti projektů. Aby se tyto nedostatky napravily, je nutné navýšit víceletý rozpočet pro následný program po ukončení programu na období 2014–2020. Kromě toho má následný program bude klást důraz na začleňování a oslovení většího počtu mladých lidí za cíl být více inkluzivní tím, že osloví více osob s omezenými příležitostmi,. Mělo by to umožnit většímu počtu mladých lidí přestěhovat se do jiné země, aby se tam učili nebo pracovali. a obsahuje řadu nových a ambiciózních iniciativ. Proto je nezbytné ztrojnásobit rozpočet pro následný program oproti víceletému finančnímu rámci na období 2014–2020, a to ve stálých cenách, jak Evropský parlament zdůraznil ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím víceletém finančním rámci. [pozm. návrh 7]

(9)  V této souvislosti je nutné zavést následný program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (dále jen „program“), který nahradí program Erasmus+ na období 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013(10). Měla by být zachována prohloubena ucelená povaha programu na období 2014–2020 týkající se vzdělávání ve všech kontextech – formálního, neformálního a informálního a ve všech stádiích života za účelem zajištění celoživotní pojetí učení a posílení flexibilních způsobů učení, které jednotlivcům lidem umožňují získat a rozvíjet znalosti, dovednosti a schopnosti nezbytné pro to, aby se mohli rozvíjet jako jednotlivci, pro zvládání výzev a pro co nejlepší využití příležitostí 21. století. Takové pojetí by mělo rovněž uznat hodnotu činností v rámci neformálního a informálního učení a vazbu mezi nimi. [pozm. návrh 8]

(10)  Program by měl být koncipován tak, aby ještě více přispíval k realizaci politických cílů a priorit Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Ucelený přístup k celoživotnímu učení má zásadní význam pro zvládání různých přechodů, s nimiž se lidé budou v průběhu svého života potýkat, zejména pokud jde o starší lidi, kteří si potřebují osvojit nové dovednosti pro život nebo dovednosti požadované vyvíjejícím se pracovním trhem. Takový přístup by měl být motivován skrze účinnou spolupráci napříč odvětvími a intenzivnější interakci mezi různými formami vzdělávání. Příští program tento přístup dále rozvine, a tím by měl zachovávat úzký vztah s celkovým strategickým rámcem Unie pro politickou spolupráci v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, včetně politické agendy pro školy, vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých, a zároveň by měl posílit a rozvíjet nové synergie s ostatními souvisejícími programy a oblastmi politiky Unie. [pozm. návrh 9]

(10a)  Organizace působící v přeshraničním prostředí vytváří významný přínos k nadnárodnímu a mezinárodnímu rozměru programu. Proto by program, bude-li to vhodné, měl poskytovat podporu příslušným sítím na úrovni Unie a evropským a mezinárodním organizacím, jejichž aktivity se týkají cílů programu a přispívají k nim. [pozm. návrh 10]

(11)  Program je ústředním nástrojem pro vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a pro rozvíjení klíčových kompetencí pro celoživotní učení, jak se uvádí v doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení(11), a to do roku 2025. Měl by být odpovídajícím způsobem vybaven, aby mohl přispívat k provádění následného strategického rámce pro vzdělávání a odbornou přípravu a nové agendy dovedností pro Evropu(12), s důrazem na strategický význam dovedností a znalostí pro udržení a vytváření pracovních míst, růst, konkurenceschopnost, inovacekonkurenceschopnost sociální soudržnost. Měl by také podporovat členské státy při plnění cílů stanovených v pařížském prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání(13). [pozm. návrh 11]

(12)  Program by měl být v souladu s novou strategií Evropské unie pro mládež(14), která je rámcem pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže na období 2019–2027, jenž vychází ze sdělení Komise ze dne 22. května 2018 s názvem „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“(15), a to i pokud jde o cíle strategie na podporu kvalitní práce s mládeží a neformálního učení. [pozm. návrh 12]

(13)  Program by měl zohledňovat pracovní plán Unie v oblasti sportu, který je rámcem pro spolupráci na úrovni Unie v oblasti sportu na roky […](16). Pracovní plán Unie a akce podporované v rámci programu v oblasti sportu by měly být soudržné a komplementární. Je třeba se zaměřit zvláště na sport na základní úrovni, a to s ohledem na důležitou úlohu, kterou plní z hlediska podpory fyzické aktivity a zdravého životního stylu, mezilidských vztahů, sociálního začleňování a rovnosti. Program by měl podporovat činnosti v oblasti mobility pouze v souvislosti se sportem na základní úrovni jak pro mladé lidi pravidelně se věnující organizované sportovní aktivitě, tak pracovníky v oblasti sportu. Je také důležité rozlišovat, že pracovníci v oblasti sportu mohou být profesionálové v tom smyslu, že se danou sportovní činností živí, a přitom mohou stále zapojeni do sportu na základní úrovni. Činnosti v oblasti mobility by tedy měly být přístupné i pro tuto skupinu. Program by měl přispívat k tomu, aby byly prostřednictvím sportu, řádné správy, a integrity ve sportu, podporovány společné evropské hodnoty udržitelnosti a osvědčených environmentálních postupů ve sportu, jakož i pomocí vzdělávání, odborná příprava odborné přípravy a dovednosti dovedností ve sportu a jeho prostřednictvím, byly podporovány společné evropské hodnoty. Všem relevantním zúčastněným stranám, včetně vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy, by mělo být umožněno účastnit se partnerství, spolupráce a politického dialogu na poli sportu. [pozm. návrh 13]

(14)  Program by měl přispět k posilování inovační kapacity Unie, zejména podporou činností v oblasti mobility a spolupráce, které povzbuzují rozvoj dovedností a kompetencí v oblastech zaměřených na budoucnost nebo v oborech, jako jsou přírodní vědy, technologie, umění, inženýrství a matematika (STEAM), změna klimatu, životní ochrana životního prostředí, udržitelný rozvoj, čistá energie, umělá inteligence, robotika, analýza údajů, design a architekturaumění/design digitální a mediální gramotnost, které pomáhají lidem rozvíjet jejich znalosti, dovednosti a kompetence potřebné pro budoucnost. [pozm. návrh 14]

(14a)  Program by v souladu se svým účelem, jímž je podnítit inovace ve vzdělávání a odborné přípravě, měl podporovat vytváření strategií v oblasti vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na obdařené a talentované děti bez ohledu na jejich státní příslušnost, sociálně-ekonomické postavení nebo pohlaví. [pozm. návrh 15]

(14b)  Program by měl přispívat k opatřením navazujícím na Evropský rok kulturního dědictví pomocí podpůrných činností navržených pro rozvoj dovedností, které jsou zapotřebí k ochraně a zachování evropského kulturního dědictví a plnému využití vzdělávacích příležitostí nabízených kulturní a kreativní sférou. [pozm. návrh 16]

(15)  Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby kombinované zdroje z tohoto programu a programu Horizont Evropa(17) byly využívány na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci institucí vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Program Horizont Evropa bude, pokud to bude vhodné, doplňovat podporu ze strany programu pro iniciativu Evropské univerzity, především její akce a iniciativy, které prokáží výzkumný rozměr, jako je iniciativa Evropské univerzity, a to v  v rámci rozvoje nových, společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace. Součinnost s programem Horizont Evropa pomůže podpořit začlenění vzdělávání a výzkumu především do vysokoškolských institucí. [pozm. návrh 17]

(16)  Program by měl být inkluzivnější tím, že se více zaměří na osoby zvýší míru účasti u osob s omezenými příležitostmi., a to i prostřednictvím pružnějších forem vzdělávací mobility, a že podpoří účast malých organizací, zejména nových organizací a základních komunitních organizací, které přímo pracují se znevýhodněnými účastníky vzdělávání všech věkových kategorií. Je důležité vzít na vědomí, že nízká úroveň účasti u osob s omezenými příležitostmi by mohla být mít různé příčiny a také záviset na různých vnitrostátních faktorech. Z tohoto důvodu by v celounijním rámci měly vnitrostátní agentury vypracovat inkluzivní strategie obsahující opatření k rozšíření jejich dosahu, usnadnění postupů, poskytnutí odborné přípravy a podpory a monitorování účinnosti. Měly by se podporovat virtuální formy, jako jsou virtuální spolupráce, kombinovaná a virtuální mobilita, aby bylo možné oslovit více účastníků, zejména lidí být použity i další mechanismy pro prohloubení začleňování, mimo jiné prostřednictvím pružnějších forem vzdělávací mobility v souladu s potřebami osob s omezenými příležitostmi a lidí, pro podpory účasti malých a místních organizací, zejména nových organizací a základních komunitních organizací, které by fyzické přestěhování do jiné země bylo překážkou přímo pracují se znevýhodněnými účastníky vzdělávání všech věkových kategorií. [pozm. návrh 18]

(16a)  V případě, že se osoby s omezenými příležitostmi nemohou programu účastnit z finančních důvodů kvůli své ekonomické situaci či vyšším nákladům na účast v programu v důsledku jejich specifického postavení, což je často případ osob se zdravotním postižením, měla by Komise spolu s členskými státy zajistit, aby byla k dispozici vhodná opatření finanční podpory. Ta mohou zahrnovat unijní nástroje, jako je Evropský sociální fond plus, vnitrostátní systémy nebo úpravu grantů či jejich navýšení v rámci programu. Při posuzování toho, zda se osoby s omezenými příležitostmi nemůžou programu účastnit z finančních důvodů, a úrovně jimi požadované podpory by měla být použita objektivní kritéria. Dodatečné náklady na opatření k usnadnění začleňování by neměly nikdy zakládat důvod pro zamítnutí žádosti. [pozm. návrh 19]

(16b)  Program by měl i nadále cílit svou podporu na fyzickou vzdělávací mobilitu a měl by osobám s omezenými příležitostmi nabídnout více příležitostí k tomu, aby měly prospěch z akcí v oblasti vzdělávací mobility. Zároveň by měla být uznána skutečnost, že virtuální formáty, jako je virtuální spolupráce, smíšené učení a virtuální učení, mohou účinným způsobem doplnit fyzickou vzdělávací mobilitu a maximalizovat její efektivitu. Ve výjimečných případech, kdy se osoby nemohou těchto činností a akcí v oblasti mobility účastnit, mohou jim virtuální formáty umožnit, aby z programu těžily nákladově účinným a inovativním způsobem. Program by proto měl také poskytovat podporu těmto virtuálním formátům a nástrojům. Tyto formáty a nástroje, zejména ty, které se používají k výuce jazyků, by měly být co nejvíce zpřístupněny veřejnosti. [pozm. návrh 20]

(16c)  V souladu se závazky Unie a členských států přijatých na základě Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, zejména s článkem 9 této úmluvy pojednávajícím o přístupnosti a s článkem 24 této úmluvy týkajícím se vzdělávání, by měla být zvláštní pozornost věnována zajištění toho, aby se osoby se zdravotním postižením těšily nediskriminačnímu a bezbariérovému přístupu k programu. Pro tento účel by podle potřeby měla být vyhrazena dodatečná podpora, mimo jiné i finanční povahy. [pozm. návrh 21]

(16d)  V přístupu k programu mohou bránit právní a administrativní překážky, například obtíže při vystavování víz a povolení k pobytu, jakož problémy v přístupu k podpůrným službám, zejména zdravotní péči. Členské státy by měly přijmout všechna nezbytná opatření k odstranění takových překážek, a to v plném souladu s právem Unie, a usnadnit přeshraniční výměny, například vystavením evropského průkazu zdravotního pojištění. [pozm. návrh 22]

(17)  Ve svém sdělení s názvem Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury Komise zdůraznila ústřední úlohu vzdělávání, kultury a sportu při podpoře aktivního občanství, a společných hodnot a ducha solidarity mezi nejmladší generací. Posilování evropské identity a podpora aktivní účasti jednotlivců a občanské společnosti na demokratických procesech je pro budoucnost Evropy a našich demokratických společenství klíčovým prvkem. Studium, učení či odborné vzdělávání a práce v zahraničí nebo zapojení se do činností mládeže a v oblasti sportu tuto evropskou identitu v celé její rozmanitosti a pocit sounáležitosti ke kulturní komunitě posiluje a rovněž mezi lidmi všech věkových kategorií podporuje aktivní občanství, sociální soudržnost a kritické myšlení. Ti, kdo se účastní činností v oblasti mobility, by se měli zapojit do svých místních komunit i do místních komunit v hostitelské zemi a sdílet své zkušenosti. Měly by být podporovány činnosti, které posilují všechny aspekty kreativity v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a které zlepšují jednotlivé klíčové kompetence. [pozm. návrh 23]

(17a)  Je důležité, aby program přinášel evropskou přidanou hodnotu. Proto by akce a činnosti měly být způsobilé pro financování v rámci programu pouze tehdy, pokud mohou prokázat, že je zde potenciál vytvářet evropskou přidanou hodnotu. Tuto přidanou hodnotu by mělo být možné prokázat mnoha způsoby, například na základě nadnárodní povahy akcí, jejich doplňkovostí a synergickou vazbou s dalšími programy a politikami Unie, přispění k účinnému využívání nástrojů Unie v oblasti transparentnosti a uznávání, přispění k rozvoji celounijních norem zajišťování kvality, přispění k rozvoji celounijních společných norem ve vzdělávacích programech a programech odborné přípravy i tím, že propagují mnohojazyčnost a mezikulturní a mezináboženský dialog, prohlubují pocit evropské sounáležitosti a upevňují evropské občanství. [pozm. návrh 24]

(18)  Je třeba posílit mezinárodní rozměr programu s cílem nabídnout větší počet skrze nabídku většího počtu příležitostí pro mobilitu, spolupráci pro jednotlivce i organizace a také umožněním spoluprácepolitický dialog politického dialogu se třetími zeměmi, které nejsou zapojeny do programu, zejména s rozvojovými zeměmi. Mezinárodní rozměr by měl nabídnout podporu rozvoji dovedností a mezilidských setkání a zvláště v případě státních příslušníků rozvojových zemí by měl podněcovat předávání znalostí zpět do zemí jejich původu po konci studia. Měl by také posílit budování kapacit vzdělávacích systémů v rozvojových zemích. V návaznosti na úspěšné provádění mezinárodních činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání a mládeže v rámci předchozích programů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže by měly být rozšířeny mezinárodní činnosti v oblasti mobility i na další odvětví, jako je odborné vzdělávání a příprava a sport. [pozm. návrh 25]

(18a)  K zajištění většího dopadu činností v rozvojových zemích je nutné posílit synergické působení mezi programem Erasmus+ a nástroji pro vnější činnost Unie, jako je Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a nástroj předvstupní pomoci. [pozm. návrh 26]

(19)  Základní struktura programu na období 2014–2020 se třemi kapitolami – vzdělávání a odborná příprava, mládež a sport –, rozčleněná na tři klíčové akce, se osvědčila a měla by být zachována. Měla by být zavedena zlepšení s cílem zjednodušit a racionalizovat akce podporované z programu.

(20)  Program by měl posílit stávající možnosti vzdělávací mobility, zejména v oblastech, v kterých by mohl program dosáhnout největší efektivity, s cílem rozšířit jejich dostupnost a uspokojit velkou poptávku. Mělo by k tomu dojít zejména rozšířením a usnadněním činností v oblasti mobility pro vysokoškolské studenty a pracovníky, žáky a pracovníky školských institucí, včetně učitelů v předškolních zařízeních, pečovatelský personál a účastníky i pracovníky odborné přípravy s využitím cílených opatření zohledňujících specifické studijní potřeby osob, na které jsou zaměřena. Příležitosti v oblasti mobility pro účastníky odborného vzdělávání a přípravy. U dospělých studentů v příhraničních regionech by měly být šířeji podporovány nízkou kvalifikací by měla být mobilita zakotvena v partnerstvích pro spolupráci. cílem připravit tyto osoby pro specifické podmínky přeshraničního pracovního trhu. Program by rovněž měl nabízet příležitosti v oblasti mobility pro účastníky vzdělávání dospělých i pro pracovníky v této sféře. Hlavními cíli vzdělávání dospělých je předávání znalostí, schopností a dovedností a podpora sociálního začleňování, aktivního občanství, osobního rozvoje a dobrých životních podmínek; Měly by být také zásadně rozšířeny příležitosti v oblasti mobility pro mládež zapojenou do neformálního učení s cílem zapojit více mladých lidí, zejména nové účastníky, osoby s omezenými příležitostmi a obtížně dosažitelné skupiny obyvatelstva. Vzhledem k silnému pákovému efektu by měla být také posílena mobilita pracovníků v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, a to se zvláštním důrazem na příležitosti k opětovnému získání a zvýšení dovedností a na podporu rozvoje dovedností vyžadovaných pracovním trhem. V souladu s vizí skutečného Evropského prostoru vzdělávání by program měl podporovat také mobilitu a výměny a účast studentů na vzdělávacích, a kulturních a sportovních činnostech tím, že podpoří digitalizaci procesů, digitalizačními procesy s cílem usnadnit postupy podávání žádostí a účast v programu pomocí vytvoření uživatelsky vstřícných on-line systémů založených na osvědčených postupech a vytvořením nových nástrojů jako je například evropská studentská karta. Tato iniciativa může být významným krokem na cestě k mobilitě pro všechny především tím, že umožní institucím vysokoškolského vzdělávání vysílat a přijímat více studentů na výměnu, ještě zlepší kvalitu studentské mobility a také usnadní přístup studentů k různým službám (knihovny, doprava, ubytování) ještě před jejich příjezdem do zahraniční instituce. [pozm. návrh 27]

(20a)  Program byl měl zajistit hodnotnou zkušenost s mobilitou na základě zásad obsažených v doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility(18), která jasně uvádí, že úroveň poskytování informací, příprava, podpora a uznávání praxe a kvalifikace nebo také jasné učební plány a předem stanovené cíle učení mají jednoznačně vliv na to, jaký bude přínos projektů mobility. Činnosti v oblasti mobility by měly být vhodně připraveny v předstihu. Toho lze často účinně dosáhnout využitím informačních a komunikačních technologií. Mělo by být rovněž umožněno, aby program případně poskytoval podporu ve prospěch přípravných návštěv pro účely činností v oblasti mobility. [pozm. návrh 28]

(20b)  Program by měl podporovat a podněcovat mobilitu učitelů a pedagogických pracovníků na všech úrovních za účelem zdokonalení jejich pracovní praxe a přispění k jejich celkovému profesnímu rozvoji. S ohledem na klíčovou úlohu, jakou předškolní vzdělávání a vzdělávání v raném věku hraje při předcházení vzniku společenských a ekonomických nerovností, je důležité, aby se učitelé a pedagogičtí pracovníci na těchto stupních mohli zúčastnit vzdělávací mobility v rámci programu. Pokud jde o výuku, měl by program také motivovat k zavádění pilotních inovací politik s cílem řešit některé z obtíží, s nimiž se vzdělávací systémy v Unii běžně potýkají, jako je například získávání nových talentů pro výuku nejvíce upozaděných dětí a rozvoj odborné přípravy vyučujících v tom směru, aby jim pomohla se vzděláváním znevýhodněných žáků. Mají-li se maximalizovat přínosy účasti na programu pro učitele a pedagogické pracovníky, mělo by být vyvinuto veškeré úsilí k zajištění toho, aby tyto osoby byly přijaty v prostředí příznivém pro mobilitu, a ačkoli se jedná o součást jejich pracovního rozvrhu a běžné činnosti v zaměstnání, měly by mít přístup k vhodným příležitostem v oblasti odborné přípravy a obdržet odpovídající finanční podporu zohledňující podmínky v dané zemi a případně i regionu, kde se má vzdělávací mobilita uskutečnit. [pozm. návrh 29]

(20c)  Při zohlednění zásadní úlohy, jakou odborné vzdělávání a příprava zastávají při zlepšování pracovních vyhlídek a posilování sociálního začleňování, by program měl napomáhat prohlubování inkluzivnosti, kvality a významu odborného vzdělávání a přípravy v souladu se sdělením Komise ze dne 10. června 2016 „Nová agenda dovedností pro Evropu společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti(19). Program by měl podporovat pevnější vazby mezi poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a zaměstnavateli, a to v soukromé i veřejné sféře. Měl by také napomáhat k řešení otázek v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, které jsou příznačné pro dané odvětví, jako je jazyková výuka, a pomáhat rozvoji vysoce hodnotných partnerství v rámci mobility a uznávání a certifikaci kvalifikací, jakož i motivovat poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, aby uplatňovali certifikát mobility v odborném vzdělávání a přípravě jako záruku kvality. [pozm. návrh 30]

(21)  Program by měl povzbuzovat mládež k účasti na demokratickém životě Evropy, například podporou projektů zaměřených na to, aby se mladí lidé společensky angažovali a naučili se zapojovat do občanské společnosti, a to zvyšováním povědomí o společných evropských hodnotách včetně základních práv, , evropských dějinách, kultuře a občanství, organizováním setkání mladých lidi a osob s rozhodovací pravomocí na místní, národní a unijní úrovni, jakož i podporováním procesu evropské integrace. Program by měl zvyšovat povědomí o nástrojích elektronické demokracie, včetně evropské občanské iniciativy. Měl by také podporovat mezigenerační výměnu mezi mladými a staršími lidmi. S ohledem na zásadní úlohu, již hrají mládežnické organizace a úsilí mladých lidí při naplňování těchto cílů, by program měl podporovat rozvoj sféry mládeže v Unii. [pozm. návrh 31]

(22)  Program by měl mladým lidem nabídnout více příležitostí poznat Evropu prostřednictvím získávání zkušeností v zahraničí. Osmnáctiletí, v rámci nové iniciativy s názvem DiscoverEU. Mladí lidé ve věku mezi 18 a 20 lety, zejména ti s omezenými příležitostmi, by měli dostat příležitost získat v rámci rámci informální nebo neformální vzdělávací činnosti, ať již sami nebo ve skupině, první zkušenost s cestováním po Evropě, aby si vyvinuli pocit sounáležitosti s Evropskou unií a objevovali její kulturní a jazykovou rozmanitost. Tato iniciativa by měla mít pevnou a ověřitelnou složku a měla by zajistit, aby byly zkušenosti vhodně šířeny a bylo sdíleno ponaučení s cílem inciativu neustále vyhodnocovat a zdokonalovat. Program by měl určit orgány odpovědné za oslovení a výběr účastníků s řádným ohledem na zeměpisnou vyváženost a podporovat činnosti, které rozvinou vzdělávací rozměr této zkušenosti. Tyto orgány by měly být rovněž případně zapojeny do poskytování odborné přípravy a podpory před a po uskutečnění mobility, a to i pokud jde o jazykové a mezikulturní dovednosti. Iniciativa DiscoverEU by měla vytvářet spojení s evropskými hlavními městy kultury, evropskými hlavními městy mládeže, evropskými hlavními městy dobrovolnictví a evropskými zelenými městy. [pozm. návrh 32]

(23)  Program Učení se jazykům přispívá k vzájemnému porozumění a mobilitě v rámci Unie i mimo ni. Zároveň představují jazykové znalosti zásadní dovednosti pro život i pracovní uplatnění. Program by proto měl rovněž posílit výuku cizích jazyků, zejména prostřednictvím jazykových kurzů on-line a rozšířeným využíváním dostupných on-line nástrojů, neboť elektronické učení nabízí může jazykovému vzdělávání nabídnout další výhody z hlediska přístupu a flexibility. Podpora výuky jazyků poskytovaná prostřednictvím programu by se měla zaměřit na potřeby uživatelů s důrazem na jazyky, jimiž se v hostitelské zemi mluví, a v případě příhraničních regionů i na jazyky sousedních zemí. Tato podpora by měla být poskytována rovněž ve znakové řeči dané země. On-line jazyková podpora programu Erasmus+ by měla být přizpůsobena specifickým potřebám účastníků programu a měla by být přístupná všem. [pozm. návrh 33]

(23a)  Program by měl využívat jazykové technologie, jako jsou technologie automatického překladu, s cílem usnadnit výměnu informací mezi orgány a zlepšit mezikulturní dialog. [pozm. návrh 34]

(24)  Program by měl podporovat opatření na posílení spolupráce mezi institucemi a organizacemi, které působí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu; je třeba uznat jejich rozhodující úlohu při zprostředkovávání znalostí, dovedností a kompetencí, které lidé potřebují v měnícím se světě, a při náležitém využívání potenciálu pro inovace, kreativitu a podnikání, zejména v rámci digitální ekonomiky. Za tímto účelem by měla být zajištěna účinná spolupráce všech zúčastněných stran na všech úrovních provádění programu. [pozm. návrh 35]

(25)  Ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala Evropská rada členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v řadě iniciativ, aby bylo v evropské spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy dosaženo nové úrovně, mimo jiné vybídla k tomu, aby do roku 2024 existovaly „Evropské univerzity“ ve zdola nahoru vytvořených sítích univerzit napříč Unií. Program by měl podporovat tyto Evropské univerzity, podporovat které by měly být zaměřeny na excelenci a usilovat o zvýšení atraktivity institucí vyššího vzdělávání v Unii a o prohloubení spolupráce mezi odvětvími výzkumu, inovací a vzdělávání. Pojem „excelence“ je třeba chápat široce, například i ve spojení se schopností prohlubovat inkluzi. Podpora v rámci programu by měla usilovat o širší zeměpisné pokrytí Evropských univerzit. [pozm. návrh 36]

(26)  Komuniké z roku 2010 ze zasedání v Bruggách vyzvalo k podpoře excelence v oblasti odborného vzdělávání pro inteligentní a udržitelný růst. Sdělení o posílení inovací v evropských regionech z roku 2017 poukazuje na propojení odborného vzdělávání a přípravy s inovačními systémy v rámci strategií pro inteligentní specializaci na regionální úrovni. Program by měl poskytnout prostředky k řešení těchto výzev a podpořit rozvoj nadnárodních platforem středisek excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy úzce začleněných do místních a regionálních strategií pro růst, inovace, a konkurenceschopnost udržitelný rozvoj a sociální začleňování. Tato centra excelence by měla fungovat jako motory rozvoje kvalitních odborných dovedností potřebných v jednotlivých odvětvích a zároveň by měla podporovat celkové strukturální změny a sociálně-ekonomické politiky v Unii. [pozm. návrh 37]

(27)  Aby se zintenzivnilo využívání virtuálních činností spolupráce, měl by program podporovat systematičtější používání stávajících on-line platforem, jako jsou eTwinning, School Education Gateway, elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě, Evropský portál pro mládež a on-line platforma pro vysokoškolské vzdělávání. Je-li to v daném případě vhodné, měl by program motivovat k vývoji nových on-line platforem za účelem posílení a modernizace v naplňování politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, sportu a mládeže na evropské úrovni. Tyto platformy by měly být uživatelsky vstřícné a dostupné ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102(20).

(28)  Program by měl přinést větší transparentnost a jednodušší zjednodušit automatické vzájemné uznávání dovedností, kompetencí, kvalifikacíkvalifikací diplomů, jakož i přenos kreditů nebo jednotek jiných důkazů výsledků učení, s cílem zvýšit kvalitu a podpořit validaci neformálního a informálního učení, řízení dovedností a poradenství. V tomto ohledu by měl program rovněž poskytovat podporu kontaktním místům a sítím na vnitrostátní i unijní úrovni, které usnadňují výměny za účelem poskytování informací a podpory potenciálním účastníků, čímž se usnadní výměna v rámci Evropy, jakož i rozvoj flexibilních vzdělávacích cest mezi různými oblastmi vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a napříč formálními a neformálními oblastmi. [pozm. návrh 39]

(29)  Program by měl mobilizovat potenciál bývalých účastníků programu Erasmus+ a podporovat činnosti zejména sítě absolventů, velvyslanců a EuroPeers a povzbuzovat je k tomu, aby působili jako multiplikátory programu.

(29a)  Program by měl klást zvláštní důraz na validaci a uznávání období vzdělávání a odborné přípravy v zahraničí, včetně středoškolského vzdělávání. V této souvislosti by mělo být udělování grantů navázáno na postupy posuzování kvality, popis výsledků učení a plné uplatňování doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu(21) a doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o validaci neformálního a neformálního učení(22) a také na evropské nástroje, které přispívají k uznávání vzdělávání v zahraničí a zajišťují kvalitní vzdělávání, jako je evropský rámec kvalifikací (EQF), evropský registr pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR), evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) a evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET). [pozm. návrh 40]

(30)  Pro zajištění spolupráce s ostatními nástroji a na podporu dalších politik Unie by měly být nabízeny možnosti mobility lidem v různých oblastech činnosti, jako je veřejný a soukromý sektor, zemědělství a podnikání, aby jim umožnily získat zkušenosti během odborné přípravy, stáže nebo vzdělávání v zahraničí, které jim v kterékoli fázi jejich života umožní profesionálně i osobně v osobním životě růst a rozvíjet se, a to zejména zvyšováním povědomí o jejich evropské identitě a zlepšováním porozumění evropské kulturní rozmanitosti, stejně jako v životě profesním, zvláště nabytím dovedností vyžadovaných pracovním trhem. Program by měl sloužit jako místo vstupu pro unijní programy nadnárodní mobility se silným vzdělávacím rozměrem a zjednodušit nabídku těchto programů pro příjemce a účastníky. Rozšíření projektů Erasmus Erasmus+ by mělo být usnadněno; měla by být zavedena zvláštní opatření s cílem pomáhat navrhovatelům projektů Erasmus Erasmus+žádat o granty nebo rozvíjet synergie pomocí podpory z evropských strukturálních a investičních fondů a programů v oblasti migrace, bezpečnosti, justice a občanství, zdraví a kultury, jakož i z Evropského sboru solidarity. [pozm. návrh 41]

(31)  Je důležité stimulovat učení, výuku a výzkum o otázkách evropské integrace evropské integraci a o budoucích výzvách a příležitostech pro Unii a také podporovat diskuse diskusi o těchto záležitostech podporou činností programu Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání, ale také v dalších oblastech napříč všemi oblastmi vzdělávání a odborné přípravy. Podpora pocitu evropské identity sounáležitosti a angažovanosti je v době, kdy jsou vzhledem k výzvám, jimž čelí společné hodnoty, na nichž je Unie založena a které tvoří součást naší společné evropské identity, podrobovány zkoušce a kdy a vzhledem k tomu, že občané vykazují nízkou úroveň angažovanosti, obzvláště důležitá. Program by měl i nadále přispívat k dosahování vynikajících výsledků v oblasti studia evropské integrace a současně posílit angažovanost širší pedagogické komunity a široké veřejnosti ve věci evropské integrace. [pozm. návrh 42]

(32)  Vzhledem k významu boje proti změně Program by měl být v souladu s ústředním cílem Pařížské dohody, jímž je posílení globální reakce na změnu klimatu. V souladu se závazky Unie provádět Pařížsku dohodu a plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje do politik Unie a k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů v období pokrytém víceletým finančním rámcem pro léta 2021–2027, jakož i k co nejrychlejšímu zavedení ročního cíle ve výši 30 %, k němuž musí dojít nejpozději v roce 2027. Relevantní opatření budou určována během přípravy a provádění programu a v průběhu relevantních hodnocení a přezkumu znovu posouzena. [pozm. návrh 43]

(32a)  Vzhledem k úloze Unie coby globálního hráče a v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a závazky přijatými členskými státy na konferenci Rio+20 by měl program prosazovat inkluzivní, spravedlivé a kvalitní vzdělávání a celoživotní učení, a to i při zohlednění zásadní role, jakou vzdělávání hraje v boji proti chudobě. Program by měl rovněž přispět k naplňování agendy udržitelného rozvoje podporou úsilí o rozvoj nezbytných dovedností pro udržitelný rozvoj a o rozšiřování vědomostí lidí o udržitelnosti, ochraně životního prostředí a změně klimatu prostřednictvím, formálního, neformálního a informálního vzdělávání. [pozm. návrh 44]

(33)  Toto nařízení stanovuje pro program celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém postupu ve smyslu [reference to be updated as appropriate bodu 17 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(23)]. Je vhodné zajistit, aby od roku 2021 došlo k významnému zvýšení ročního rozpočtu programu ve srovnání s posledním rokem víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a poté i k lineárnímu a postupnému nárůstu ročních přídělů. Takový rozpočtový profil pomůže zajistit širší dostupnost od samotného počátku období víceletého finančního rámce pro léta 2021–2027 a zabránit neúměrnému navýšení v závěrečných letech, které by mohlo být obtížné absorbovat. [pozm. návrh 45]

(34)  V souvislosti se základním finančním rámcem pro akce, které mají být řízeny národními agenturami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by mělo být stanoveno rozdělení minimálního přídělu pro jednotlivé oblasti (vysokoškolské vzdělávání, školní vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých), aby byla zaručena kritická míra prostředků k dosažení zamýšlených cílů a výsledků v každé z těchto oblastí. Přesná výše rozpočtových prostředků na akce a iniciativy by měla být stanovena v pracovním programu. [pozm. návrh 46]

(35)  Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“)(24). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a nepřímého plnění.

(36)  Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Přitom by se mělo zvážit rovněž využití jednorázových částek, paušálních plateb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojené s náklady, podle čl. [125 odst. 1] finančního nařízení. Při provádění programu by měly být dodržovány zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace, jak jsou stanoveny ve finančním nařízení. [pozm. návrh 47]

(37)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programu v rámci spolupráce zavedené Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, která stanoví provádění programů Unie na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo odpovědným schvalujícím osobám, Úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) i Evropskému účetnímu dvoru udělovat nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotyčné třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu na decentralizované úrovni. Jednotlivci a subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některé z akcí akcích programu v souladu s pracovním programem a výzvou k podávání návrhů zveřejněných Komisí. Při provádění programu lze vzít v úvahu zvláštní ujednání pro jednotlivce a subjekty z evropských mikrostátů. [pozm. návrh 48]

(38)  V souladu se s článkem 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) a se sdělením Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“(25) (dále „sdělení o strategickém partnerství“) by program měl zohledňovat zvláštní situaci těchto regionů. Budou přijata opatření pro zvýšení účasti nejvzdálenější regionů ve všech akcích. Měla by být podporována mobilita a spolupráce mezi lidmi a organizacemi z těchto regionů a ze třetích zemí, zejména jejich sousedů. Tato opatření budou pravidelně monitorována a hodnocena. [pozm. návrh 49]

(38a)  Ve sdělení o strategickém partnerství Komise uznala, že větší mobilita studentů a pracovníků v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zejména v rámci programu Erasmus+, by nejvzdálenějším regionům přinesla značné výhody, a zavázala se, že dále přizpůsobí finanční podporu určenou účastníkům, kteří cestují z nejvzdálenějších regionů a do těchto regionů, a to tak, že pro tyto regiony zachová v rámci programu Erasmus+ zvláštní pravidla financování, prostuduje možnosti rozšíření regionální spolupráce spojené s programem Erasmus+ s cílem dále podporovat mobilitu mezi nejvzdálenějšími regiony a sousedními třetími zeměmi a bude jako doplněk programu Erasmus+ využívat Evropský sociální fond plus. [pozm. návrh 50]

(39)  Podle [reference to be updated as appropriate according to a new Decision on OCTs článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/ES(26)] jsou jednotlivci a subjekty ze zámořských zemí a území způsobilé k získání finančních prostředků, s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je zámořská země nebo území spojeno. Problémy, které vyplývají z velké odlehlosti těchto zemí nebo území, by měly být při provádění programu zohledněny a jejich účast na programu by měla být monitorována a pravidelně hodnocena.

(40)  Program by měl zachovávat kontinuitu, pokud jde o jeho cíle a priority. Přesto je vzhledem k tomu, že se má provádět po dobu sedmi let, nutné zajistit do určité míry flexibilitu s cílem umožnit programu přizpůsobit se měnícím se podmínkám a politickým prioritám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Proto toto nařízení neurčuje podrobně, jak mají být konkrétní iniciativy koncipovány, a nepředjímá politické priority nebo příslušné rozpočtové priority na následujících sedm let. Místo toho by měly být sekundární politická rozhodnutí a priority, včetně podrobností o jednotlivých nových konkrétních iniciativách, určeny formou pracovních programů v souladu s finančním nařízením. EU Koncepce nových iniciativ by Komise měla přijmout pracovní programy měly vycházet z předchozích i probíhajících pilotních iniciativ v této oblastiinformovat o tom Evropský parlament a Radu měly by náležitě zohledňovat evropskou přidanou hodnotu v podstatě i ve struktuře dané iniciativy. Pracovní programy program by také měl měly stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a veškeré jejich změny by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů aktů v přenesené pravomoci. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni a také s vnitrostátními agenturami a zúčastněnými stranami, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu s přezkumným postupem se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 51]

(40a)  Komise by spolu s národními agenturami měla sledovat provádění programu a podávat o něm zprávy, a to jak během trvání programu, tak i po jeho ukončení. Konečné hodnocení programu by mělo být provedeno včas tak, aby mohlo případně přispět k přezkumu následného programu v polovině období. Zejména by Komise měla provést přezkum v polovině období trvání programu, který bude případně doplněn o legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. [pozm. návrh 52]

(41)  Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(27) je třeba program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy příjemce. Tyto požadavky by měly zahrnovat konkrétní, v průběhu času měřitelné a realistické ukazatele a tvořit základ pro hodnocení účinnosti programu na místě. [pozm. návrh 53]

(42)  Na evropské, vnitrostátní i místní úrovni by měla být zajištěna odpovídající dostupnost, publicita a šíření informací o možnostech a výsledcích akcí podporovaných programem. Činnosti zaměřené na dostupnost, publicitu a šíření informací by měly mít podporu všech prováděcích subjektů programu, případně včetně dalších klíčových relevantních zúčastněných stran. [pozm. návrh 54]

(43)  S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější součinnost mezi komunikační činností prováděnou z podnětu Komise by měly prostředky přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení přispět také k pokrytí komunikace mezi podniky ohledně politických priorit Unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení. [pozm. návrh 55]

(44)  Aby bylo zajištěno účinné a účelné provádění tohoto nařízení, měl by program co nejvíce využívat stávající mechanismy provádění. Provádění programu by proto mělo být svěřeno Komisi a národním vnitrostátním agenturám, které by měly zajistit konzistentní a přímočaré uplatňování pravidel programu v celé Unii během celého období. Za tímto účelem a s cílem zajistit účinné provádění programu by Komise a vnitrostátní agentury měly spolupracovat a po konzultaci se zúčastněnými stranami vypracovat jednotné, jednoduché a vysoce kvalitní postupy a usnadňovat výměnu osvědčených postupů, které budou moci zlepšovat kvalitu projektů v rámci programu. Je-li to možné a efektivní, měly by být národními agenturami stejné orgány, které byly určeny pro řízení předchozího programu. Rozsah posouzení shody ex ante by měl být omezen na požadavky, které jsou pro program nové a specifické, nejedná-li se o odůvodněné případy, například případ závažných nedostatků nebo nedostatečné výkonnosti příslušné národní agentury. [pozm. návrh 56]

(44a)  S cílem povzbudit organizátory projektů, kteří nemají žádné zkušenosti s unijními programy, aby podávali žádosti o financování, by Komise a vnitrostátní agentury měly poskytovat poradenství a podporu a měly by zajistit, aby postupy podávání žádostí byly co nejjasnější a nejjednodušší. Příručka k programu by měla být dále zlepšována tak, aby byla uživatelsky vstřícná a srozumitelná, a formuláře žádostí by měly být jednoduché a měly by být včas zpřístupněny. Za účelem další modernizace a harmonizace postupu podávání žádostí by měl být pro příjemce programu a osoby podílející se na jeho řízení vypracován společný vícejazyčný nástroj sloužící jako jednotné kontaktní místo. [pozm. návrh 57]

(44b)  Žádosti o granty a projektové žádosti by se zpravidla měly předkládat vnitrostátní agentuře země, ve které je organizace podávající žádost usazena, a tato agentura by je měla zpracovávat. Avšak odchylně od výše uvedeného by žádosti o granty a projektové žádosti související s činnostmi organizovanými celounijními sítěmi a evropskými a mezinárodními organizacemi by měly být předkládány Komisi, která by je měla přímo zpracovávat. [pozm. návrh 58]

(45)  V zájmu zajištění řádného finančního řízení a právní jistoty v každé zúčastněné zemi by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislý kontrolní orgán. Je-li to možné a efektivní, měly by být nezávislými kontrolními orgány stejné orgány, které byly určeny pro akce v rámci předchozího programu.

(46)  Členské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných přijmout všechna vhodná opatření k odstranění právních a administrativních překážek, řádného fungování které by mohly bránit přístupu k programu nebo jeho řádnému fungování. Zahrnuje to v mezích možností a aniž by bylo dotčeno právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, řešení problémů spojených se získáváním víz a povolení k pobytu. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801(28) se členské státy vybízejí, aby zavedly zkrácené řízení o přijetí. [pozm. návrh 59]

(47)  Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a v příslušném členění. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.

(48)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(29). [pozm. návrh 60]

(49)  Aby se zjednodušily požadavky kladené na příjemce, měly by být co nejvíce využívány zjednodušené granty ve formě paušálních plateb, jednotkových nákladů a financování s pevnou sazbou. V souladu se zásadou řádného finančního řízení a za účelem zjednodušení správy programu by měly být na činnosti v oblasti mobility ve všech odvětvích využívány paušální platby na základě příslušného projektu. Zjednodušené granty podporující činnosti mobility v rámci programu stanovené Komisí by měly zohlednit životní být pravidelně přezkoumáványexistenční náklady přizpůsobovány životním a existenčním nákladům dané hostitelské země a regionu. Komise a národní agentury vysílajících zemí by měly mít možnost tyto zjednodušené granty uzpůsobit na základě objektivních kritérií, zejména s cílem zajistit jejich dostupnost pro osoby s omezenými příležitostmi. Členským státům by mělo být rovněž doporučeno, aby v souladu se svými vnitrostátními předpisy osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních poplatků. Totéž osvobození by se mělo vztahovat na veřejné nebo soukromé subjekty, které tuto finanční podporu poskytují dotyčným jednotlivcům. [pozm. návrh 61]

(50)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(30), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(31) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(32) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody na úrovni Unie a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(33). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie a udělit Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby všechny třetí země podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(51)  Je nezbytné zajistit doplňkovost činností prováděných v rámci programu s činnostmi prováděnými členskými státy a s dalšími činnostmi Unie, zejména s činnostmi v oblasti vzdělávání, kultury a sdělovacích prostředků, mládeže a solidarity, zaměstnanosti a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, zemědělství a rozvoje venkova se zaměřením na mladé zemědělce, soudržnosti, regionální politiky a mezinárodní spolupráce a rozvoje.

(52)  Ačkoli regulační rámec již umožnil členským státům a regionům v předchozím programovém období vytvořit součinnost mezi programem Erasmus+ a dalšími nástroji Unie, například evropskými strukturálními a investičními fondy, které rovněž podporují kvalitativní rozvoj systémů vzdělávání, odborné přípravy a mládeže v Unii, nebyl tento potenciál dosud dostatečným způsobem využíván, což negativně dopadá na systematické účinky projektů i na politiku. Mezi vnitrostátními subjekty odpovědnými za řízení různých nástrojů by na vnitrostátní úrovni měla probíhat efektivní komunikace a spolupráce s cílem maximalizovat jejich příslušný účinek. Program by měl umožňovat aktivní spolupráci s těmito nástroji, zejména tím, že zajistí, aby mohla být zvážena za účelem financování z evropských strukturálních a investičních fondů prostřednictvím zjednodušeného postupu vysoce kvalitní žádost, která nemůže být financována v rámci programu kvůli nedostatečným prostředkům. S cílem zjednodušit postup pro tato opatření by mělo být možné udělit jim „pečeť excelence“, aby byla uznána jejich vysoká kvalita. Tato doplňkovost napříč programy by měla přinést vyšší celkovou úspěšnost projektů. [pozm. návrh 62]

(52a)  Aby se maximalizovala účinnost unijního financování a politické podpory, je důležité posílit součinnost a doplňkovost všech relevantních programů soudržným způsobem. Tyto součinnosti a doplňkovost by neměly vést k tomu, že prostředky přidělené programu Erasmus+ budou spravovány mimo strukturu programu ani by neměly vést k tomu, aby byly finanční prostředky používány k plnění jiných cílů, než které jsou stanoveny v tomto nařízení. Veškeré součinnosti a doplňkovost by měly vést ke zjednodušení postupů podávání žádostí na úrovni provádění. [pozm. návrh 63]

(53)  Aby bylo možné přezkoumat nebo doplnit ukazatele výkonnosti programu, měla by být ohledně přílohy Komisi svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování EU. Je velmi důležité, aby Komise během přípravných prací – i na úrovni odborníků – vedla odpovídající konzultace, které jsou v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty obdržet současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(54)  Je vhodné zajistit řádné ukončení předchozího programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2021 by měla technická a administrativní pomoc v případě potřeby zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci předchozích programů dokončeny do 31. prosince 2020.

(55)  Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit respektování práva na rovnost žen a mužů a právo na nediskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie. Program by měl proto aktivně podporovat iniciativy, které se snaží zvyšovat povědomí o jakékoli skupině, která by mohla být předmětem diskriminace, a podporovat její pozitivní vnímání a podporovat rovnost žen a mužů. Měl by rovněž podporovat úsilí o řešení rozdílů ve vzdělávání a specifických obtíží, jimž čelí Romové, tím, že usnadní jejich plnou a aktivní účast na programu. Do celého procesu plánování, provádění, monitorování a hodnocení programu by mělo být začleněno dodržování práv a zásad uznaných zejména v Listině základních práv. [pozm. návrh 64]

(56)  Na toto nařízení se vztahují horizontální pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména způsob sestavování a plnění rozpočtu za pomoci grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie.

(57)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu nadnárodního charakteru, velkého objemu a širokého geografického rozsahu financovaných činností v oblasti mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup ke vzdělávací mobilitě a v obecnější rovině na integraci Unie a rovněž z důvodu posíleného mezinárodního rozměru, jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(58)  Nařízení (EU) č. 1288/2013 by mělo být zrušeno s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

(59)  Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí Erasmus Erasmus+, program pro opatření Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu (dále jen „program“).

Stanoví se cíle programu, rozpočet na období let 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytnutí takového financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „celoživotním učením“ učení ve všech jeho formách (formální, neformální a informální učení), které probíhají ve všech fázích života, od předškolního vzdělávání a péče k obecnému vzdělávání, odbornému vzdělávání a přípravě, vysokoškolskému vzdělávání a vzdělávání dospělých, jejichž výsledkem je zdokonalení a aktualizace znalostí, dovedností, kompetencí a postojů i zapojení do společnosti v osobní, občanské, kulturní, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě, včetně poskytování poradenských služeb; [pozm. návrh 65]

2)  „vzdělávací mobilitou“ fyzický přesun do jiné země, než je země pobytu, za účelem studia, odborného vzdělávání, včetně opětovného získání či zvyšování dovedností, výuky nebo neformálního či informálního učení. Může mít podobu stáží, učňovských praxí, mládežnických výměn, výuky nebo účasti na činnostech profesního rozvoje. Mohou ji doprovázet taková opatření, jako je jazyková podpora, včetně národní znakové řeči, a vzdělávání, a/nebo doplňovat přístupné elektronické učení a virtuální spolupráce. V některých zvláštních případech může mít formu učení prostřednictvím využití informačních technologií a komunikačních nástrojů; [pozm. návrh 66]

2a)  „virtuálním učením“ osvojování dovedností a znalostí prostřednictvím používání přístupných informačních a komunikačních nástrojů; [pozm. návrh 67]

2b)  „smíšeným učení“ osvojení dovedností a znalostí formou kombinace virtuálních nástrojů vzdělávání a odborné přípravy s tradičními metodami vzdělávání a odborné přípravy; [pozm. návrh 68]

3)  „neformálním učením“ dobrovolné učení, které se odehrává mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím účelných činností (ve smyslu cílů, metod a časového rámce) a s nějakou formou vzdělávací podpory;

4)  „informálním učením“ učení, které je výsledkem každodenních činností a zkušeností a které není organizováno nebo strukturováno, pokud jde o cíle, dobu nebo podporu učení. Z pohledu učící se osoby se může jednat o neúmyslnou činnost;

5)  „mladými lidmi“ osoby ve věku 13 až 30 let;

6)  „sportem na základní úrovni“ organizovaný sport provozovaný na místní úrovni amatérskými sportovci a sport pro všechny pravidelně amatérskými sportovci všech věkových kategorií ke zdravotním, vzdělávacím nebo společenským účelům; [pozm. návrh 69]

7)  „vysokoškolskými studenty“ veškeré osoby zapsané na instituci vysokoškolského vzdělávání, a to do krátkého cyklu, bakalářského, magisterského či doktorského nebo obdobného studia, Tato kategorie zahrnuje i čerstvé absolventy nebo veškeré osoby, které takovouto instituci absolvovaly v předchozích 24 měsících; [pozm. návrh 70]

8)  „pracovníky“ veškeré osoby, které se profesionálně nebo jako dobrovolníci podílejí na vzdělávání na všech úrovních, odborné přípravě či neformálním učení a mohou zahrnovat profesory, učitele, školitele, výzkumné pracovníky, vedoucí pracovníky škol, pracovníky s mládeží, trenéry, nepedagogické pracovníky a další odbornícky odborníky z praxe zabývající se podporou vzdělávání; [pozm. návrh 71]

8a)  „sportovním personálem“ osoby zapojené do řízení, výuky nebo tréninku sportovního týmu nebo několika jednotlivých sportovců, ať už placené, nebo na dobrovolné bázi; [pozm. návrh 72]

9)  „účastníky odborného vzdělávání a přípravy“ veškeré osoby zapsané do počátečního či průběžného odborného vzdělávání či programu odborné přípravy na jakékoli úrovni od středoškolského po postsekundární vzdělávání. Zahrnuje rovněž účast jednotlivců, kteří v nedávné době takové programy absolvovali nebo každou osobu, která absolvovala takovýto program v předchozích 24 měsících; [pozm. návrh 73]

10)  „žáky“ veškeré osoby zapsané pro výuku v instituci poskytující obecné vzdělávání na jakékoli úrovni od předškolního vzdělávání a péče až k vyššímu středoškolskému vzdělávání, nebo veškeré osoby vzdělávané mimo institucionální rámec považované vnitrostátními příslušnými orgány za způsobilé k účasti v programu na příslušných územích; [pozm. návrh 74]

11)  „vzděláváním dospělých“ všechny formy neodborného vzdělávání pro dospělé po počátečním vzdělávání, ať již formální, neformální či informální povahy;

12)  „třetí zemí nepřidruženou k programu“ třetí země, která se programu plně neúčastní, ale jejíž právní subjekty mohou výjimečně programu využít v náležitě ospravedlněných případech v zájmu Unie; [pozm. návrh 75]

13)  „třetí zemí“ země, která není členským státem;

14)  „partnerstvím“ dohoda mezi skupinou institucí a/nebo organizací, jejímž účelem je provádění společných činností a projektů;

15)  „společným magisterským nebo doktorským studiem“ ucelený studijní program nabízený alespoň dvěma vysokoškolskými institucemi, jehož výsledkem je jeden doklad o dosaženém vzdělání společně vystavený a podepsaný všemi zúčastněnými institucemi a úředně uznávaný v zemích, kde se zúčastněné instituce nacházejí; [pozm. návrh 76]

16)  „mezinárodní“ jakákoli činnost zahrnující alespoň jednu třetí zemi, která není přidružena k programu;

17)  „virtuální spolupráci“ jakákoli forma spolupráce prostřednictvím informačních technologií a komunikačních nástrojů;

18)  „vysokoškolskou institucí“ jakýkoli druh vysokoškolské instituce subjekt podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe, která který nabízí uznávané akademické tituly nebo jiné uznávané kvalifikace na úrovni terciárního vzdělání, a to bez ohledu na to, jak jsou tyto instituce nazývány, jakož i nebo jakýkoli jiný druh vysokoškolské instituce, který srovnatelný subjekt, jenž je vnitrostátními orgány považován za způsobilý pro účast v programu na jejich příslušném území; [pozm. návrh 77]

19)  „nadnárodní“ jakákoli činnost zahrnující alespoň dvě země, které jsou buď členskými státy, nebo třetími zeměmi přidruženými k programu;

20)  „činností pro zapojení mládeže“ mimoškolní činnost vykonávaná neformálními skupinami mladých lidí a/nebo mládežnickými organizacemi, která se vyznačuje přístupem neformálního či informálního učení a podporou přístupnosti a začlenění; [pozm. návrh 78]

21)  „pracovníkem s mládeží“ odborník nebo dobrovolník, který se podílí na neformálním nebo informálním učení a podporuje mladé lidi v jejich osobním rozvoji, včetně jejich sociálně pedagogickém vzdělávacího a profesního rozvoje a profesním rozvoji rozvoje jejich dovedností; [pozm. návrh 79]

22)  „dialogem s mládeží EU“ dialog s mezi tvůrci politik, činiteli s rozhodovací pravomocí, odborníky, výzkumnými pracovníky nebo případně subjekty z řad občanské společnosti a mladými lidmi a organizacemi mládeže; který slouží jako stálé fórum pro společné uvažování o prioritách evropské spolupráce v oblasti mládeže, jejím uplatňování a hodnocení ve všech oblastech souvisejících s mladými lidmi; [pozm. návrh 80]

23)  „třetí zemí přidruženou k programu“ třetí země, která je smluvní stranou dohody s Unií, což jí umožňuje účast na programu, a která splňuje všechny povinnosti stanovené tímto nařízením ve vztahu k členským státům; [pozm. návrh 81]

24)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická či právnická osoba vytvořená a uznaná jako taková v rámci vnitrostátního práva, práva Unie či mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s č. [197 odst. 2 písm. c)] finančního nařízení;

25)  „osobami s omezenými příležitostmi“ osoby, čelící které jsou v přístupu k programu znevýhodněné vzhledem k různým překážkám, které jim brání účinně využít příležitostí, které program nabízí, a to vyplývajícím například ze zdravotního postižení, zdravotních problémů, vzdělávacích problémů, jejich původu z ekonomických, sociálních rodin migrantů, kulturních, geografických či zdravotních důvodů, protože pocházejí z přistěhovaleckého prostředí či z rozdílů, ekonomické, sociální a geografické situace, včetně osob z marginalizovaných skupin nebo ohrožených diskriminaci na základě některého z důvodů, jako které jsou zdravotní postižení a vzdělávací obtíže zakotveny v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie; [pozm. návrh 82]

26)  „vnitrostátním orgánem“ orgánem, který na vnitrostátní úrovni odpovídá za monitorování a kontrolu řízení programu v členském státě nebo ve třetí zemi přidružené k programu;

27)  „národní agenturou“ jeden nebo více subjektů v daném členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu, které odpovídají za řízení provádění programu na vnitrostátní úrovni. V daném členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu může působit více než jedna národní agentura;

27a)  „pečetí excelence“ označení vysoké kvality udělované projektům předloženým programu, které by si zasloužily financování, ale neobdrží je kvůli rozpočtovým omezením; oceňuje hodnotu daného návrhu a podporuje hledání alternativního financování; [pozm. návrh 83]

Článek 3

Cíle programu

1.  Obecným cílem programu je podpořit vzdělávací, profesionální i osobní rozvoj lidí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže mládežnických aktivit a sportu sportu prostřednictvím celoživotního vzdělávání v Evropě i mimo ni, a tím přispět k udržitelnému růstu, tvorbě pracovních míst, sociální soudržnosti a sociální soudržnosti a začlenění s cílem podporovat aktivní občanství a posílit pocit evropské identity. Program takto představuje klíčový nástroj pro rozvíjení Evropského prostoru vzdělávání, jenž má napomoci podněcování inovací ve vzdělávání a odborné přípravě, podporu evropské strategické spolupráci spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím svých odvětvových agend, prosazuje spolupráci rozvoj v oblasti politiky mládeže v rámci strategie EU pro mládež pro období 2019–2027 a rozvíjí evropskou dimenzi rozvoj evropské dimenze sportu. [pozm. návrh 84]

2.  Program má tyto konkrétní cíle:

a)  podporovat vzdělávací mobilitu u jednotlivců, jakož i spolupráci, začleňování, spravedlnost, špičkovou úroveň, kreativitu a inovace na úrovni organizací a politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; [pozm. návrh 85]

b)  podporovat neformální a informální vzdělávací mobilitu, mezikulturní učení, kritické myšlení a aktivní účast mezi mladými lidmi, jakož i spolupráci, začleňování, kvalitu, kreativitu a inovace na úrovni organizací a politik v oblasti mládeže; [pozm. návrh 86]

c)  podporovat ve sportu na základní úrovni vzdělávací mobilitu trenérů sportovního personálu a pracovníků v oblasti sportu mladých lidi pravidelně se věnujících organizované sportovní aktivitě, jakož i spolupráci, začleňování, kreativitu a inovace na úrovni sportovních organizací a politik v oblasti sportu; [pozm. návrh 87]

ca)  podporovat celoživotní učení prostřednictvím meziodvětvového přístupu zahrnujícího formální, neformální a informální vzdělávací prostředí a podporou flexibilních vzdělávacích drah. [pozm. návrh 88]

2a.  Program má posílený mezinárodní rozměr zaměřený na podporu vnější činnosti Unie a rozvojových cílů, prostřednictvím spolupráce mezi Unií a třetími zeměmi. [pozm. návrh 89]

3.  Cílů programu se dosahuje prostřednictvím těchto tří klíčových akcí:

a)  vzdělávací mobilita („klíčová akce 1“);

b)  spolupráce mezi organizacemi a institucemi („klíčová akce 2“) a

c)  podpora rozvoje politik a spolupráce („klíčová akce 3“);

Cíle budou rovněž naplňovány prostřednictvím činností v rámci programu Jean Monnet popsaných v článku 7.

Všechny akce programu obsahují silnou složku učení, která přispívá k naplňování cílů programu stanovených v tomto článku. Popis jednotlivých oblastí podporovaných v rámci každé z klíčových akcí uvádí kapitola II (vzdělávání a odborná příprava), kapitola III (mládež) a kapitola IV (sport). Operační cíle a příslušné politické priority každé akce jsou podrobně rozvedeny v pracovním programu uvedeném v článku 19. [pozm. návrh 90]

Článek 3a

Evropská přidaná hodnota

1.  Program podporuje pouze ty akce a činnosti, které přinášejí potenciální evropskou přidanou hodnotu a které přispívají k dosažení cílů uvedených v článku 3.

2.  Evropská přidaná hodnota akcí a činností programu bude zajištěna například prostřednictvím:

a)  nadnárodní povahy, zejména s ohledem na mobilitu a spolupráci s cílem dosáhnout udržitelného systémového dopadu;

b)  doplňkovosti a součinnosti s dalšími programy a politikami na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

c)  přispívání k účinnému využívání unijních nástrojů v oblasti transparentnosti a uznávání;

d)  přispívání k rozvoji celounijních standardů zajišťování kvality, včetně chart;

e)  přispívání k rozvoji celounijních společných standardů ve vzdělávacích programech a programech odborné přípravy;

f)  podpory mezikulturního a mezináboženského dialogu v celé Unii;

g)  podpory mnohojazyčnosti v celé Unii; nebo

h)  podpory pocitu evropské sounáležitosti a posílení společného evropského občanství. [pozm. návrh 91]

KAPITOLA II

VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA

Článek 4

Klíčová akce 1

Vzdělávací mobilita

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program v rámci klíčové akce 1 podporovat tyto oblasti:

a)  mobilita vysokoškolských studentů a pracovníků;

b)  mobilita studentů a pracovníků v rámci odborného vzdělávání a přípravy;

c)  mobilita žáků a zaměstnanců škol včetně učitelů v předškolních zařízeních a pracovníků v oblasti raného vzdělávání a péče; [pozm. návrh 92]

d)  mobilita pracovníků v rámci vzdělávání dospělých, stejně jako dospělých účastníků vzdělávání; [pozm. návrh 93]

e)  příležitosti jazykového vzdělávání, včetně činností na podporu mobility.

Pomocí programu se podporují opatření zaměřená na virtuální učení a smíšené učení, které mají doprovázet činnost v oblasti mobility uvedenou v odstavci 1. Podporují se z něj opatření zaměřená na osoby, které nejsou schopny se účastnit činnosti v oblasti mobility.

Komise případně zajistí, aby byly nástroje virtuálního a smíšeného učení vypracované v rámci programu dostupné širší veřejnosti. [pozm. návrh 94]

Podporu je možné věnovat na přípravu činnosti v oblasti mobility uvedené v tomto odstavci, včetně přípravných návštěv, pokud jsou zapotřebí. [pozm. návrh 95]

Článek 5

Klíčová akce 2

Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program v rámci klíčové akce 2 podporovat tyto oblasti:

a)  strategické partnerství pro spolupráci a výměny osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu; [pozm. návrh 96]

b)  partnerství na podporu špičkové úrovně špičkových pracovišť, zejména Evropské univerzity, střediska pro špičkovou úroveň odborného vzdělávání a společné magisterské a doktorandské programy v rámci programu Erasmus Mundus; Evropské univerzity a střediska pro špičkovou úroveň odborného vzdělávání zahrnují alespoň jeden subjekt založený v členském státě; [pozm. návrh 97]

c)  partnerství pro inovace, jako např. aliance pro vzdělávání dospělých, s cílem posílit inovační kapacitu Evropy; [pozm. návrh 98]

d)  přístupné a snadno použitelné online platformy a nástroje virtuální spolupráce, včetně podpůrných služeb pro eTwinning a pro elektronikou platformu pro vzdělávání dospělých v Evropě, nástroje zaměřené na prosazování metod univerzálního designu pro vzdělávání a dále nástroje na usnadnění mobility, jako je evropská studentská karta uvedená v čl. 25 odst. 7c; [pozm. návrh 99]

da)  cílené budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání ve třetích zemích, které nejsou přidruženy k programu. [pozm. návrh 100]

Článek 6

Klíčová akce 3

Podpora rozvoje politik a spolupráce

Na poli vzdělávání a odborné přípravy bude program v rámci klíčové akce 3 podporovat tyto oblasti:

a)  příprava a provádění obecných a odvětvových politických programů Unie týkajících se vzdělávání a odborné přípravy, a to i za podpory sítě Eurydice nebo činností jiných příslušných organizací;

b)  podpora nástrojů a opatření Unie pro rozvoj kvality, transparentnosti a uznávání kompetencí, dovedností a kvalifikací a jejich aktualizaci(34); [pozm. návrh 101]

c)  politický dialog a spolupráce s klíčovými příslušnými zúčastněnými stranami, včetně celounijních sítí, evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a jejich podpora; [pozm. návrh 102]

d)  cílená opatření, která přispějí ke kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu; [pozm. návrh 103]

e)  spolupráce s dalšími nástroji Unie a poskytnutí podpory pro další politiky Unie;

f)  činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropské politiky, jakož i o samotném programu.

Článek 7

Akce programu Jean Monnet

Program podpoří výuku, učení, výzkum a diskuse o otázkách evropské integrace a o budoucích výzvách Unie a jejích příležitostech prostřednictvím těchto opatření: [pozm. návrh 104]

a)  akce programu Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání; [pozm. návrh 105]

b)  akce programu Jean Monnet v dalších ve všech oblastech vysokoškolského vzdělávání; [pozm. návrh 106]

c)  podpora těchto institucí sledujících jakýkoli cíl v evropském zájmu: Evropský univerzitní institut ve Florencii, včetně Školy nadnárodní správy věcí veřejných; Evropská univerzita (v Brugách a Natolinu); Evropský institut veřejné správy v Maastrichtu; Akademie evropského práva v Trevíru; Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání v Odense a Mezinárodní středisko evropského vzdělávání v Nice.

KAPITOLA III

MLÁDEŽ

Článek 8

Klíčová akce 1

Vzdělávací mobilita

Na poli mládeže bude program v rámci klíčové akce 1 podporovat tyto oblasti:

a)  mobilita mladých lidí;

b)  činnosti pro zapojení mládeže;

c)  činnosti DiscoverEU;

d)  mobilita pracovníků s mládeží.

Článek 9

Klíčová akce 2

Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Na poli mládeže bude program v rámci klíčové akce 2 podporovat tyto oblasti:

a)  strategické partnerství pro spolupráci a výměny osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu; [pozm. návrh 107]

b)  partnerství pro inovace s cílem posílit inovační kapacitu Evropy;

c)  přístupné a snadno použitelné online platformy a nástroje pro virtuální spolupráci. [pozm. návrh 108]

Článek 10

Klíčová akce 3

Podpora rozvoje politik a spolupráce

Na poli mládeže bude program v rámci klíčové akce 3 podporovat tyto oblasti:

a)  příprava a provádění politické agendy Unie týkající se mládeže za případné podpory sítě portálu wiki zaměřeného na mládež; [pozm. návrh 109]

b)  nástroje a opatření Unie na podporu kvality, transparentnosti a uznávání kvalifikací a dovedností, zejména prostřednictvím pasu mládeže Youthpass;

c)  politický dialog a spolupráce s příslušnými klíčovými zúčastněnými stranami, včetně celounijních sítí, evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti mládeže, dialogu EU s mladými lidmi, jakož i podpory Evropského fóra mládeže, a podpora těchto zúčastněných stran; [pozm. návrh 110]

d)  opatření, která přispějí ke kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu; [pozm. návrh 111 se netýká českého znění]

e)  spolupráce s dalšími nástroji Unie a poskytnutí podpory pro další politiky Unie;

f)  činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropské politiky, jakož i o samotném programu.

KAPITOLA IV

SPORT

Článek 11

Klíčová akce 1

Vzdělávací mobilita

Na poli sportu bude program v rámci klíčové akce 1 podporovat mobilitu trenérů a mládeže zabývající se sportem na základní úrovni a pracovníků v oblasti sportu. [pozm. návrh 112]

Článek 12

Klíčová akce 2

Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Na poli sportu bude program v rámci klíčové akce 2 podporovat tyto oblasti:

a)  partnerství pro spolupráci a výměny osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu;

b)  neziskové sportovní akce na základní úrovni, včetně akcí malého rozsahu, zaměřené na další rozvoj evropské dimenze sportu. [pozm. návrh 113]

Článek 13

Klíčová akce 3

Podpora rozvoje politik a spolupráce

Na poli sportu bude program v rámci klíčové akce 3 podporovat tyto oblasti:

a)  příprava a provádění politické agendy Unie týkající se sportu a pohybové aktivity;

b)  politický dialog a spolupráce s příslušnými klíčovými zúčastněnými stranami, včetně evropských nevládních organizací a mezinárodních organizací v oblasti sportu; [pozm. návrh 114]

ba)  opatření, která přispějí ke  kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu; [pozm. návrh 115]

bb)  spolupráce s dalšími nástroji Unie a zajištění podpory dalších oblastí politiky Unie; [pozm. návrh 116]

c)  činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropské politiky, jakož i o samotném programu, včetně sportovních cen a ocenění.

KAPITOLA IVa

Začleňování

Článek 13a

Strategie začleňování

1.  Komise do 31. března 2021 vypracuje rámec opatření zaměřených na začleňování a pokyny k jejich uplatňování. Na základě tohoto rámce a zejména s ohledem na specifické problémy s přístupem k programu v rámci členských států vypracují vnitrostátní agentury víceletou národní strategii zaměřenou na začleňování. Tato strategie se zveřejní do 30. června 2021 a její provádění se bude pravidelně sledovat.

2.  Pokud jde o rámec a strategii uvedené v odstavci 1, věnuje se zvláštní pozornost těmto prvkům:

a)  spolupráci se sociálními partnery, celostátními a místními orgány a občanskou společností,

b)  podpoře základních komunitních organizací pracujících přímo s cílovými skupinami,

c)  informacím a komunikaci s cílovými skupinami, mj. na základě šíření snadno použitelných informací,

d)  zjednodušení postupů při podávání žádostí,

e)  poskytování konkrétního poradenství, školení a podpůrných služeb cílovým skupinám jednak před podáním přihlášky, a jednak k tomu, aby se připravili na účast v programu,

f)  osvědčeným postupům při zajišťování přístupnosti programu a podpůrných služeb osobám se zdravotním postižením,

g)  shromažďování příslušných kvalitativních a kvantitativních údajů potřebných k vyhodnocení účinnosti strategie,

h)  uplatňování opatření v rámci finanční podpory v souladu s článkem 13b. [pozm. návrh 118]

Článek 13b

Finanční opatření na podporu začleňování

1.  Komise a členské státy spolupracují, aby zajistily, že k podpoře osob, které mají méně příležitostí a kterým je z finančních důvodů bráněno v účasti na programu, buď proto, že jsou ekonomicky znevýhodněni, nebo proto, že další náklady spojené s účastí na programu jsou vzhledem k jejich konkrétní situaci závažnou překážkou, budou zavedena příslušná finanční podpůrná opatření, mj. předběžné financování. Při posuzování finančních důvodů a míry podpory se vychází z objektivních kritérií.

2.  Podpůrná finanční opatření uvedená v odstavci 1 mohou obsahovat:

a)  podporu, která je k dispozici na základě jiných unijních nástrojů, jako je Evropský sociální fond+,

b)  podporu, která je k dispozici v rámci systémů členských států,

c)  úpravu a navýšení podpory pro opatření zaměřená na zvýšení mobility, která je k dispozici v rámci programu.

3.  Za účelem dodržování ustanovení odst. 2 písm. c) tohoto článku Komise v nezbytných případech upraví granty v zájmu podpory činností v rámci programu, nebo k této úpravě zmocní agentury členských států. Komise navíc v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 14 vyčlení zvláštní finanční prostředky, pomocí nichž se budou financovat další finanční podpůrná opatření v rámci programu.

4.  Náklady na opatření, jejichž cílem je usnadnit nebo podpořit začleňování, nesmějí být v žádném případě důvodem zamítnutí žádosti v rámci programu. [pozm. návrh 119]

KAPITOLA V

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 14

Rozpočet

1.  Finanční krytí na provádění programu na období 2021–2027 činí 30 000 000 000 41 097 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018 (46 758 000 000 EUR v běžných cenách). [pozm. návrh 120]

Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce. [pozm. návrh 121]

2.  Program se provádí podle následujícího orientačního rozdělení:

a)  24 940 000 000 EUR 83 % částky uvedené v odstavci 1 na akce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, z čehož: [pozm. návrh 122]

1)  přinejmenším 8 640 000 000 EUR by mělo být 34,66 % je vyčleněno na činnosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání uvedené v čl. 4 písm. a) a čl. 5 písm. a); [pozm. návrh 123]

2)  přinejmenším 5 230 000 000 EUR 23 % je vyčleněno na činnosti v oblasti odborného vzdělávání a přípravy uvedené v čl. 4 písm. b) a čl. 5 písm. a); [pozm. návrh 124]

3)  přinejmenším 3 790 000 000 EUR 15,63 % je vyčleněno na činnosti v oblasti školního a předškolního vzdělávání a vzdělávání v prvních letech života uvedené v čl. 4 písm. c) a čl. 5 písm. a); [pozm. návrh 125]

4)  přinejmenším 1 190 000 000 EUR 6 % je vyčleněno na činnosti v oblasti vzdělávání dospělých uvedené v čl. 4 písm. d) a čl. 5 písm. a); [pozm. návrh 126]

5)  450 000 000 EUR 1,8 % je vyčleněno na činnosti v rámci programu Jean Monnet uvedené v článku 7; [pozm. návrh 127]

5a)  13,91 % částky uvedené v písmeni a) tohoto odstavce je vyčleněno na činnosti, které jsou řízeny převážně přímo, včetně akcí, které jsou uvedeny v čl. 4 písm. e), čl. 5 písm. b) až d) a čl. 6 písm. a) až f); [pozm. návrh 128]

5b)  zbývajících 5 % lze používat na financování jakýchkoli činností v rámci kapitoly II;[pozm. návrh 129]

b)  3 100 000 000 EUR 10,33 % částky uvedené v odstavci 1 na činnosti v oblasti mládeže uvedené v článcích 8 až 10; [pozm. návrh 130]

c)  550 000 000 EUR 2 % částky uvedené v odstavci 1 na činnosti v oblasti mládeže uvedené v článcích 11 až 13 a [pozm. návrh 131]

d)  přinejmenším 960 000 000 EUR 3,2 % částky uvedené v odstavci 1 jako příspěvek na provozní náklady národních agentur. [pozm. návrh 132]

Zbývajícího 1,5 %, které nebylo přiděleno v rámci orientačního rozdělení uvedeného v prvním pododstavci, může být využito na podporu programu. [pozm. návrh 133]

3.  Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 a za účelem podpory mezinárodního rozměru programu bude další finanční příspěvek zpřístupněn z přispěje nařízení .../... [Nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci](35) a z nařízení .../...[IPA III](36) finančně na podporu činností prováděných a řízených v souladu s tímto nařízením. Tento příspěvek bude financován v vytvořených a prováděných podle tohoto nařízení. Toto nařízení se vztahuje na využívání uvedených finančních prostředků při zajištění souladu s nařízeními zřizujícími tyto nástroje nařízeními, kterými se řídí NDICI a IPA III. [pozm. návrh 134]

4.  Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro k provádění programu, jako jsou přípravné je přípravná, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti činnost, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace, a poradenství a školení týkající se přístupu k programu. [pozm. návrh 135]

5.  Aniž je dotčeno finanční nařízení, výdaje na činnosti vyplývající z projektů zahrnutých v prvním pracovním programu mohou být způsobilé od 1. ledna 2021.

6.  Prostředky přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení lze na jejich žádost převést do programu. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. [62 odst. 1 písm. a)] finančního nařízení nebo nepřímo v souladu s [písm. c)] uvedeného článku. Uvedené zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

6a.  Priority pro příděl rozpočtu na jednotlivé akce, jak je stanoveno v odstavci 2, se stanoví v pracovním programu uvedeném v článku 19. [pozm. návrh 136]

Článek 15

Formy financování z prostředků EU a metody provádění

1.  Program je konzistentním způsobem prováděn v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení s orgány uvedenými v čl. [61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

2.  Program může poskytnout finanční prostředky jakoukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména ve formě grantů, cen a veřejných zakázek.

3.  Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat riziko spojené se zpětným získáním prostředků splatných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článek X] nařízení X [nástupce nařízení o záručním fondu].

KAPITOLA VI

ÚČAST V PROGRAMU

Článek 16

Třetí země přidružené k programu

1.  Program je otevřený účasti těchto třetích zemí:

a)  členové Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)  přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)  další třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast třetích zemí v jakémkoli programu Unie, za předpokladu, že dohoda:

—  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a dávky třetí země účastnící se programů Unie,

—  stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s čl. [21 odst. 5] finančního nařízení účelově vázané příjmy,

—  neuděluje třetí zemi ohledně daného programu rozhodovací pravomoc,

—  zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

2.  Země uvedené v odstavci 1 se plně účastní programu pouze tehdy, pokud splní všechny povinnosti stanovené v tomto nařízení ve vztahu ke členským státům.

Článek 17

Třetí země, které nejsou přidružené k programu

Pokud jde o akce uvedené v článcích 4 až 6, čl. 7 písm. a) a b) a článcích 8 až 10, 12 a 13, může být program v řádně odůvodněných případech otevřen účasti těchto třetích zemí: právnických osob z kterékoli třetí země, je-li to v zájmu Unie.

a)  země uvedené v článku 16, které nesplňují podmínku stanovenou v odstavci 2 uvedeného článku;

b)  jakákoli jiná třetí země. [pozm. návrh 137]

Článek 18

Pravidla pro přímé a nepřímé řízení

1.  Program je otevřen veřejným i soukromým právním subjektům působícím v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu.

2.  Komise a členské státy vynaloží při provádění programu zvláštní úsilí na podporu sociálního začlenění a účasti osob s omezenými příležitostmi, mimo jiné výběrem účastníků a přidělováním grantů. [pozm. návrh 138]

3.  V případě výběru v rámci přímého i nepřímého řízení může být hodnotící výbor uvedený v čl. [145 odst.. 3, třetí odrážce] finančního nařízení složen z externích odborníků.

4.  Má se za to, že veřejné subjekty, jakož i instituce a organizace v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů, mají potřebnou finanční, odbornou a správní kapacitu k provádění činností v rámci programu. Nemusejí předkládat další dokumentaci k doložení uvedené kapacity.

4a.  Výše finanční podpory, jako jsou granty, jednorázové částky, paušální sazby a jednotkové náklady, se pravidelně přezkoumává a upravuje podle životních nákladů a nákladů na pobyt v hostitelské zemi nebo regionu na základě údajů Eurostatu. Úprava životních nákladů a nákladů na pobyt řádně zohlední cestovní náklady do hostitelské země nebo regionu a zpět. [pozm. návrh 139]

5.  Aby se zlepšil přístup osob s omezenými příležitostmi a zajistilo hladké provádění programu, může Komise upravit granty v zájmu podpory činností mobility v rámci programu, nebo k této úpravě na základě objektivních kritérií může oprávnit národní agentury uvedené v článku 23. [pozm. návrh 140]

6.  Komise může zveřejnit společné výzvy s třetími zeměmi nepřidruženými k programu nebo jejich organizacemi a agenturami k financování projektů na základě odpovídajících finančních prostředků. Projekty lze hodnotit a vybírat prostřednictvím společných hodnotících a výběrových postupů dohodnutých zúčastněnými financujícími organizacemi či agenturami v souladu se zásadami stanovenými ve finančním nařízení.

KAPITOLA VII

PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 19

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených Sekundární politiky a priority, včetně podrobností o konkrétních iniciativách nastíněných v článcích 4 až 13, se určí formou pracovního programu uvedeného v článku [108] 110 finančního nařízení. Pracovní program rovněž stanoví, jak má být program proveden. Kromě toho pracovní program uvede částku přidělenou na každou akci a rozdělení finančních prostředků mezi členské státy a třetí země přidružené k programu v případě činností, které mají být řízeny prostřednictvím národní agentury. Komise poté pracovní program přijme formou prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 31 30 s cílem doplnit toto nařízení přijetím pracovního programu. [pozm. návrh 141]

Článek 20

Monitorování a vykazování

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku při provádění programu s ohledem na dosažení obecných a konkrétních cílů stanovené v článku 3 jsou stanoveny v příloze.

2.  Aby se zajistilo účinné zhodnocení programu, pokud jde o naplňování jeho cílů, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem změnit přílohu za účelem revize či doplnění ukazatelů, bude-li to nezbytné, a doplnit do tohoto nařízení ustanovení o zřízení rámce pro sledování a hodnocení.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas na odpovídající úrovni podrobností ze strany příjemců finančních prostředků Unie ve smyslu čl. [2 odst. 5 finančního nařízení. Za tímto účelem musí být příjemcům finančních prostředků Unie a členských států uloženy přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 21

Hodnocení, přezkum a revize v polovině období [pozm. návrh 142]

1.  Veškerá hodnocení se provádějí včas, aby mohla ovlivňovat rozhodovací proces. [pozm. návrh 143]

2.  Průběžné hodnocení Přezkum programu v polovině období se provede, jakmile bude k dispozici dostatek informací o provádění programu, v každém případě však nejpozději však do čtyř let od zahájení provádění programu 31. prosince 2024. Provází jej také konečné hodnocení předchozího programu, které se promítne do přezkumu v polovině období. Přezkum v polovině období kromě posouzení celkové účinnosti a výkonnosti programu vyhodnotí zejména provádění opatření v oblasti začleňování stanovených v kapitole IVa, úsilí vynaložené na zjednodušení programu pro příjemce a provádění nových iniciativ uvedených v čl. 5 písm. b) a v čl. 8 písm. c). Přezkoumá přitom členění  programu, zejména s ohledem na osoby s omezenými příležitostmi. [pozm. návrh 144]

3.  Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v kapitole IX a povinnosti národních agentur uvedené v článku 24, členské státy Komisi předloží do 30. dubna 2024 zprávu o provádění a dopadu programu na jejich území. ESVČ předloží podobnou zprávu o provádění a dopadech programu v zúčastněných rozvojových zemích. [pozm. návrh 145]

3a.  Komise v případě potřeby a na základě přezkumu v polovině období předloží vhodné legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení. Komise předloží příslušnému výboru Evropského parlamentu a příslušnému orgánu Rady zprávu o přezkumu v polovině období, i pokud jde o její rozhodnutí, zda je nutná změna tohoto nařízení. [pozm. návrh 146]

4.  Na konci prováděcího období, nejpozději však do čtyř tří let od konce období uvedeného ve článku 1, provede Komise konečné hodnocení programu. [pozm. návrh 147]

5.  Komise sdělí závěry těchto předá veškerá hodnocení a přezkum v polovině období spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. [pozm. návrh 148]

KAPITOLA VIII

INFORMACE, KOMUNIKACE A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ

Článek 22

Informace, komunikace a šíření výsledků

1.  Ve spolupráci s Komisí a na základě celounijního rámce vypracují národní agentury uvedené v článku 24 vypracují jednotnou strategii, pokud jde o účinnou komunikaci, šíření a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež pod záštitou programu řídí, a pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu, včetně informací o akcích a činnostech řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a o jeho výsledcích., a Národní agentury informují příslušné cílové skupiny o akcích a činnostech v jejich zemi s cílem zlepšit spolupráci mezi zúčastněnými stranami a podpořit meziodvětvový přístup k provádění programu. Při provádění komunikačních a informačních činností a při šíření informací věnují Komise a národní agentury, v souladu s kapitolou IVa, zvláštní pozornost osobám s omezenými příležitostmi s cílem zvýšit jejich účast na programu. [pozm. návrh 149]

1a.  Všechny základní dokumenty programu pro příjemce, včetně formulářů žádostí, pokynů a základních informací, jsou k dispozici nejméně ve všech úředních jazycích Unie. [pozm. návrh 150]

2.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují zviditelnění těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

3.  Právní subjekty působící v těch odvětvích, na která se program vztahuje, využívají značku „Erasmus+“ pro účely komunikace a šíření informací týkajících se programu.

4.  Komise provádí přístupným způsobem k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3. [pozm. návrh 151]

4a.  Národní agentury rovněž šíří informace o programu mezi službami profesního poradenství ve vzdělávacích institucích a v institucích odborné přípravy a mezi službami zaměstnanosti. [pozm. návrh 152]

KAPITOLA IX

SYSTÉM ŘÍZENÍ A AUDITU

Článek 23

Vnitrostátní orgán

1.  Do […] členské státy prostřednictvím formálního oznámení předaného jejich stálým zastoupením oznámí Komisi osoby, které jsou ze zákona oprávněny jednat jejich jménem jako vnitrostátní orgán pro účely tohoto nařízení. V případě nahrazení vnitrostátního orgánu v průběhu trvání programu to dotčený členský stát Komisi okamžitě oznámí v souladu se stejným postupem.

2.  Členské státy přijmou veškerá nezbytná a vhodná opatření k odstranění jakýchkoli právních a správních překážek řádného fungování programu, zahrnující pokud možno i opatření zaměřená na zamezení zdanění grantů, zajištění přenositelnosti práv mezi sociálními systémy Unie a řešení otázek, které jsou příčinou obtíží při získáváním víz nebo povolení k pobytu. [pozm. návrh 153]

3.  Do […] vnitrostátní orgán určí národní agenturu nebo národní agentury. V případech, kdy existuje více než jedna národní agentura, zřídí členské státy vhodný mechanismus koordinovaného řízení při provádění programu na vnitrostátní úrovni, zejména s cílem zajistit v tomto ohledu jednotné a nákladově efektivní provádění programu a účinný kontakt s Komisí a usnadnit případné převody finančních prostředků mezi agenturami, čímž umožní flexibilitu a lepší využívání prostředků přidělených členským státům. Každý členský stát rozhodne, jakým způsobem budou uspořádány vztahy mezi vnitrostátním orgánem a národní agenturou, mimo jiné pokud jde o úkoly, jako je vypracování pracovního programu národní agentury.

Vnitrostátní orgán Komisi předloží příslušné posouzení shody ex ante dokládající, že národní agentura splňuje ustanovení čl. [58 odst. 1] písm. c) bodu v) a vi) a čl. [60 odst. 1, 2 a 3] finančního nařízení, jakož i požadavky Unie, které se týkají norem vnitřní kontroly národních agentur a pravidel pro správu finančních prostředků programu určených na grantovou podporu.

4.  Vnitrostátní orgán jmenuje nezávislého auditora, uvedeného v článku 26.

5.  Při posouzení shody ex ante bude vnitrostátní orgán vycházet z vlastních kontrol a auditů a/nebo kontrol a auditů provedených nezávislým auditorem uvedeným v článku 26. V případě, že národní agentura určená pro tento program je shodná s národní agenturou určenou pro předchozí program, se rozsah posouzení shody ex ante omezí na požadavky, které jsou nové a specifické pro tento program.

6.  V případě, že Komise na základě svého hodnocení posouzení shody ex ante zamítne určení národní agentury, nebo v případě, že národní agentura nesplňuje minimální požadavky stanovené Komisí, vnitrostátní orgán zajistí přijetí nezbytných nápravných opatření, aby národní agentura splňovala tyto minimální požadavky, nebo jako národní agenturu určí jiný orgán.

7.  Vnitrostátní orgán sleduje program a dohlíží na jeho řízení na vnitrostátní úrovni. Informuje Komisi a konzultuje s ní v dostatečném předstihu předtím, než přijme jakékoli rozhodnutí, které může mít významný dopad na řízení programu, zejména pokud jde o jeho národní agenturu.

8.  Vnitrostátní orgán poskytne odpovídající spolufinancování na provoz své národní agentury, aby bylo zajištěno, že program je řízen podle platných pravidel Unie.

9.  Na základě ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury, stanoviska nezávislého auditora k němu a analýzy dodržování předpisů a výkonnosti národní agentury provedené Komisí vnitrostátní orgán každoročně poskytne Komisi informace o činnostech v oblasti sledování programu a dozoru nad ním. Pokud je to možné, tyto informace se zpřístupní veřejnosti. [pozm. návrh 154]

10.  Vnitrostátní orgán převezme odpovědnost za řádnou správu finančních prostředků Unie, jež Komise převedla na národní agenturu v rámci programu.

11.  V případě jakýchkoli nesrovnalostí, nedbalosti nebo podvodu, které lze přičíst národní agentuře, jakož i v případě závažných nedostatků nebo nízké výkonnosti národní agentury, kdy uvedená skutečnost vede ke vzniku nároku Komise vůči národní agentuře, odpovídá vnitrostátní orgán Komisi za vrácení prostředků, jež nejsou získány zpět.

12.  V případech uvedených v odstavci 11 může vnitrostátní orgán odejmout národní agentuře pověření, a to buď ze své vlastní iniciativy, nebo na žádost Komise. V případě, že chce vnitrostátní orgán odejmout národní agentuře pověření z jiných oprávněných důvodů, oznámí toto odnětí Komisi alespoň šest měsíců před předpokládaným datem ukončení pověření národní agentury. V tomto případě se vnitrostátní orgán a Komise formálně dohodnou na zvláštních a časově vymezených přechodných opatřeních.

13.  V případě odnětí pověření národní agentuře provede vnitrostátní orgán potřebné kontroly v souvislosti s finančními prostředky Unie svěřenými této národní agentuře a zajistí hladký převod těchto finančních prostředků i všech dokumentů a řídicích nástrojů potřebných k řízení programu na novou národní agenturu. Vnitrostátní orgán poskytne národní agentuře, jejíž pověření odvolal, finanční podporu potřebnou k tomu, aby mohla pokračovat v plnění svých smluvních povinností k příjemcům programu a Komisi až do jejich převodu na novou národní agenturu.

14.  Pokud o to Komise požádá, určí vnitrostátní orgán instituce nebo organizace či druhy takových institucí a organizací, jež by mohly být považovány za způsobilé pro účast na zvláštních akcích programu na jejich území.

Článek 24

Národní agentura

1.  Národní agentura:

a)  musí mít právní subjektivitu nebo je součástí subjektu, který má právní subjektivitu, a řídí se právem dotyčného členského státu. Jako národní agenturu nelze určit ministerstvo;

b)  musí mít odpovídající kapacity pro řízení, zaměstnance a infrastrukturu k uspokojivému plnění svých úkolů a zajistí účinné a efektivní řízení programu a řádnou správu finančních prostředků Unie;

ba)  má potřebné odborné znalosti, aby se mohla zaměřit na všechna odvětví programu; [pozm. návrh 155]

c)  musí mít provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie;

d)  musí mít odpovídající finanční záruky, poskytnuté pokud možno orgánem veřejné moci, které odpovídají míře prostředků Unie, jež bude spravovat;

e)  musí být určena na dobu trvání programu.

2.  Národní agentura odpovídá za řízení všech fází projektu u akcí, které jsou popsány v pracovním programu uvedeném v článku [19], v souladu s [čl. 58 odst. 1 písm. c) body v) a vi)] finančního nařízení.

3.  Národní agentura poskytne grantovou podporu příjemcům, jak je stanoveno v čl.[2 odst. 5] finančního nařízení, a to prostřednictvím grantové dohody, jak pro dotčenou akci v rámci programu specifikuje Komise.

4.  Národní agentura podává Komisi a vnitrostátnímu orgánu, který ji určil, každoročně zprávu v souladu s ustanoveními čl. [60 odst. 5] finančního nařízení. Národní agentura odpovídá za realizaci připomínek Komise předložených na základě jí provedené analýzy ročního prohlášení řídícího subjektu, jakož i příslušného stanoviska nezávislého auditora.

5.  Národní agentura nesmí bez předchozího písemného povolení od vnitrostátního orgánu a Komise na žádnou třetí osobu přenést žádný úkol v rámci programu, ani plnění rozpočtu, kterým byla pověřena. Národní agentura zůstává plně odpovědná za úkoly, kterými pověřila třetí osobu.

6.  V případě odvolání pověření národní agentury zůstává tato národní agentura právně odpovědná za plnění svých smluvních povinností ve vztahu k příjemcům programu a Komisi až do jejich převodu na novou národní agenturu.

7.  Národní agentura je pověřena řízením a ukončováním finančních dohod, které se týkají předchozího programu a které ještě nejsou ukončené při zahájení tohoto programu.

7a.  Ve spolupráci s Komisí národní agentury zajistí, aby postupy zavedené za účelem provádění nařízení byly jednotné a jednoduché a aby informace byly vysoce kvalitní, mimo jiné vypracováním společných norem pro žádosti o projekt a pro hodnocení. Národní agentury pravidelně konzultují příjemce programu, aby zajistily soulad s tímto požadavkem. [pozm. návrh 156]

Článek 25

Evropská komise

1.  S ohledem na požadavky na národní agentury týkající se shody uvedené v čl. 23 odst. 3 Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontrol, a to zejména na základě na posouzení shody ex ante, které Komisi předložil nezáislý orgán, ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury a stanoviska nezávislého auditora k tomuto prohlášení, s přihlédnutím k roční zprávě vnitrostátního orgánu o jeho činnostech v oblasti sledování programu a dozoru nad ním.

2.  Do dvou měsíců od obdržení posouzení shody ex-ante podle čl. 23 odst. 3 od vnitrostátního orgánu Komise přijme, podmíněně přijme nebo zamítne určení národní agentury. Komise uzavře s národní agenturou smluvní vztah až po přijetí posouzení shody ex ante. V případě podmíněného přijetí může Komise uplatnit na svůj smluvní vztah s národní agenturou přiměřená preventivní opatření.

3.  Komise národní agentuře každoročně v rámci programu poskytne tyto finanční prostředky:

a)  finanční prostředky na grantovou podporu v členském státě pro opatření v rámci programu, jejichž správou je národní agentura pověřena;

b)  finanční příspěvek na podporu řídících úkolů národní agentury v rámci programu. Tento příspěvek se stanoví na základě částky finančních prostředků Unie na grantovou podporu svěřených národní agentuře;

c)  případně další prostředky na opatření podle čl. 6 písm. d), a čl. 10 písm. d) a čl. 13 písm. ba). [pozm. návrh 157]

3a.  Komise odpovídá za provádění akcí, které přímo řídí. Řídí proto všechny fáze žádostí o financování a projekty pro akce v rámci programu uvedené v kapitolách II, III a IV, pokud jsou předloženy celounijními sítěmi, evropskými a mezinárodními organizacemi. [pozm. návrh 158]

4.  Komise stanoví požadavky pro pracovní program národní agentury. Komise poskytne národní agentuře finanční prostředky v rámci programu až poté, co formálně schválí příslušný pracovní program této agentury.

5.  Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a stanovisko nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

6.  V případě, že je pro Komisi roční prohlášení řídícího subjektu a stanovisko nezávislého auditora k němu nepřijatelné, nebo pokud národní agentura reaguje na připomínky Komise neuspokojivým způsobem, může Komise přijmout předběžná či nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. [60 odst. 4] finančního nařízení.

7.  Budou pořádány pravidelné schůzky se sítí národních agentur, aby se zajistilo soudržné jednotné provádění programu ve všech členských státech a ve všech třetích zemích uvedených v článku 17 a aby byla zajištěna výměna osvědčených postupů. K účasti na těchto schůzkách jsou pozváni externí odborníci, včetně zástupců občanské společnosti a třetích zemí přidružených k programu. Evropský parlament je na tyto schůzky zván jako pozorovatel. [pozm. návrh 159]

7a.  S cílem zjednodušit a harmonizovat proces podávání žádostí poskytne Komise do 30. června 2024 společný, vícejazyčný nástroj sloužící jako jednotné kontaktní místo pro tento program. Tento nástroj je dostupný jak on-line, tak na mobilních zařízeních všem subjektům, které se programu buď účastní, nebo se podílejí na jeho řízení. Nástroj rovněž poskytne informace o možných partnerech pro potenciální příjemce. [pozm. návrh 160]

7b.  Komise zajistí, aby byly výsledky projektů veřejně dostupné a aby byly šířeny s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů mezi národními agenturami, zúčastněnými stranami a příjemci programů. [pozm. návrh 161]

7c.  Do 31. prosince 2021 Komise vytvoří evropskou studentskou kartu pro všechny studenty účastnící se programu. Do 31. prosince 2025 Komise zpřístupní evropskou studentskou kartu všem studentům v Unii. [pozm. návrh 162]

Článek 26

Nezávislý auditor

1.  Nezávislý auditor vydává stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle čl. [60 odst. 5] finančního nařízení. Bude tvořit základ celkové jistoty v souladu s článkem [123] finančního nařízení.

2.  Nezávislý auditor:

a)  musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b)  zajistí, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy;

c)  nesmí být ve střetu zájmů s ohledem na právní subjekt, jehož je národní agentura součástí. Zejména musí být funkčně nezávislý na právním subjektu, jehož je národní agentura součástí.

3.  Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům jakož i Účetnímu dvoru plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal své auditní stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury.

KAPITOLA X

KONTROLNÍ SYSTÉM

Článek 27

Zásady kontrolního systému

1.  Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení chráněny finanční zájmy Unie uplatňováním opatření, která zabraňují podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.  Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí a činností programu řízených národními agenturami. Stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorským subjektem, přičemž zohlední systémy vnitřní kontroly veřejných financí členských států. [pozm. návrh 163]

3.  Národní agentura je odpovědná za primární kontroly příjemců grantů na akce programu uvedené v čl. 24 odst. 2. Tyto kontroly musí poskytovat dostatečné záruky, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie.

4.  Pokud jde o finanční prostředky v rámci programu převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a analýzy rizik. Toto ustanovení neplatí pro vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 28

Ochrana finančních zájmů Unie

V případě, že se třetí země účastní programu na základě rozhodnutí v rámci mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje, udělí třetí země nezbytná práva a požadovaný přístup příslušné schvalovací osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě Evropského úřadu pro boj proti podvodům taková práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

KAPITOLA XI

DOPLŇKOVOST

Článek 29

Doplňkovost s ostatními politikami, programy a finančními prostředky Unie

1.  Program se provádí tak, aby byla zajištěna jeho celková soudržnost a doplňkovost s ostatními příslušnými politikami, programy a finančními prostředky Unie, zejména s těmi, které se týkají vzdělávání a odborné přípravy, kultury a médií, mládeže a solidarity, zaměstnanosti a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, digitální politiky, zemědělství a rozvoje venkova, životního prostředí a klimatu, soudržnosti, regionální politiky, migrace, bezpečnosti a mezinárodní spolupráce a rozvoje.

2.  Činnost, která získala příspěvek z programu, může rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, jestliže tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na akci. [pozm. návrh 164]

3.  V případě, že program a evropské strukturální a investiční (ESI) fondy uvedené v článku 1 nařízení (EU)XX [CPR] poskytují společnou finanční podporu jediné činnosti, provádí se uvedená činnost v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, včetně pravidel pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek.

4.  Činnosti způsobilé pro program, které splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:

—  byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů v rámci programu; a které

—  splňují minimální požadavky této výzvy na kvalitu; ale které nejsou

—  nemohou být financovány v rámci dané výzvy k předkládání návrhů z důvodu rozpočtových omezení;

mohou být vybrány oceněny pečetí excelence jako uznání jejich vysoké kvality, což by mohlo usnadnit jejich žádost o financování z jiných zdrojů nebo umožnit jejich výběr pro financování z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů bez nového procesu podávání žádostí. V tomto případě se použijí míry spolufinancování a pravidla způsobilosti na základě tohoto nařízení. Tyto činnosti provádí řídící orgán uvedený v článku [65] nařízení (EU)XX [CPR] v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nařízení a nařízeních o jednotlivých fondech, včetně pravidel týkajících se finančních oprav. [pozm. návrh 165]

KAPITOLA XII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku článcích 19 a 20 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. [pozm. návrh 166]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku článcích 19 a 20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 167]

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bezodkladně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 31

Postup projednávání ve výborech

1.  Komisi je nápomocen výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Výbor se může scházet ve specifickém složení, aby jednal o odvětvových otázkách. Pokud je to vhodné a v souladu s jeho jednacím řádem, mohou být ad hoc k účasti na jeho zasedáních ve funkci pozorovatelů přizváni externí odborníci, včetně zástupců sociálních partnerů.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 168]

Článek 32

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1288/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 33

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotřeno pokračování ani změny činností zahájených podle nařízení (EU) č. 1288/2013, které se na dané činnosti dále použije až do jejich ukončení.

2.  Finanční krytí přidělené na program může zahrnovat rovněž výdaje na technickou a správní pomoc nezbytnou k zajištění přechodu mezi tímto programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1288/2013.

3.  Odchylně od čl. [130 odst. 2] finančního nařízení a v řádně odůvodněných případech může Komise považovat za způsobilé pro financování od 1. ledna 2021 náklady, které se přímo vztahují k provádění podporovaných akcí a vznikly během prvních šesti měsíců roku 2021, a to i v případě, že příjemci vznikly před podáním žádosti o financování.

4.  S cílem umožnit řízení akcí a činností, které nebudou dokončeny do [31. prosince 2027], mohou být v případě potřeby zapsány rozpočtové položky na krytí výdajů uvedených v čl. 14 odst. 5 do rozpočtu po roce 2027.

5.  Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi prováděnými v souvislosti s programem Erasmus+ (2014–2020) a akcemi, které mají být uskutečňovány v rámci tohoto programu.

Článek 34

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dne […][dvacátým dnem] po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda nebo předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Ukazatele

1)  Vysoce kvalitní vzdělávací mobilita pro lidi z různých prostředí

2)  Evropeizace a internacionalizace organizací a institucí

Co měřit?

3)  Počet osob, které se v rámci programu účastní činností v oblasti mobility

4)  Počet osob, které mají méně příležitostí a které se v rámci programu účastní činností v oblasti vzdělávací mobility

5)  Podíl účastníků, kteří se domnívají, že pro ně účast na činnostech v oblasti vzdělávací mobility v rámci programu byla přínosem

6)  Počet institucí a organizací podporovaných z programu v rámci klíčové akce 1 (vzdělávací mobilita) a klíčové akce 2 (spolupráce)

7)  Počet nově zapojených organizací podporovaných z programu v rámci klíčové akce 1 (vzdělávací mobilita) a klíčové akce 2 (spolupráce)

8)  Podíl institucí a organizací podporovaných z programu, které díky své účasti v programu vyvinuly vysoce kvalitní postupy [pozm. návrh 169]

PŘÍLOHA IA

Všechny kvantitativní ukazatele se rozčlení alespoň podle členského státu a podle pohlaví.

Cíl, který se měří: Klíčová akce 1 – Vzdělávací mobilita

Ukazatele:

Počet osob, které se v rámci programu účastní akcí a činností v oblasti mobility;

Počet jednotlivců, kteří v rámci programu využívají virtuální nebo kombinované vzdělávací nástroje na podporu mobility;

Počet osob, které využívají kombinované nebo virtuální vzdělávací nástroje, protože se nemohou účastnit činností mobility;

Počet organizací/institucí, které se v rámci programu účastní akcí a činností v oblasti mobility;

Počet organizací/institucí, které v rámci programu využívají virtuální nebo kombinované vzdělávací nástroje na podporu mobility;

Počet organizací/institucí, které využívají kombinované nebo virtuální vzdělávací nástroje, protože se nemohou účastnit činností mobility;

Podíl účastníků, kteří se domnívají, že pro ně účast na činnostech v rámci klíčové akce 1 byla přínosem;

Podíl účastníků, kteří se domnívají, že po účasti v programu se posílil jejich pocit evropské sounáležitosti;

Podíl účastníků, kteří se domnívají, že po účasti v programu se zlepšila jejich znalost cizího jazyka;

Cíl, který se měří: Klíčová akce 2 – Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Ukazatele:

Počet organizací/institucí podporovaných z programu v rámci klíčové akce 2;

Podíl organizací/institucí, které se domnívají, že pro ně účast na činnostech v rámci klíčové akce 2 byla přínosem;

Počet organizací/institucí, které využívají nástroje a platformy Unie pro spolupráci;

Cíl, který se měří: Klíčová akce 3 – Podpora politického rozvoje a spolupráce

Ukazatele:

Počet jednotlivců nebo organizací/institucí, pro které byly akce v rámci klíčové akce 3 přínosem;

Cíl, který se měří: Začleňování

Ukazatele:

Počet osob s omezenými příležitostmi, které se v rámci programu účastní akcí a činností v oblasti mobility;

Počet osob s omezenými příležitostmi, které v rámci programu využívají virtuální nebo kombinované vzdělávací nástroje na podporu mobility;

Počet osob s omezenými příležitostmi, které využívají kombinované nebo virtuální vzdělávací nástroje, protože se nemohou účastnit činností mobility;

Počet nově zapojených organizací podporovaných programem v rámci klíčové akce 1 a klíčové akce 2;

Podíl osob s omezenými příležitostmi, které se domnívají, že pro ně účast v programu byla přínosem;

Cíl, který se měří: Zjednodušení

Ukazatele:

Počet partnerství malého rozsahu podporovaných v rámci klíčové akce 2;

Podíl účastníků, kteří se domnívají, že postupy podávání žádostí, účasti a hodnocení jsou přiměřené a jednoduché;

Průměrná doba potřebná pro vyplnění každé žádosti podle akce ve srovnání s předchozím programem. [pozm. návrh 170]

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení je třeba chápat jako balíček. Pokud by finanční krytí programu na období 2021–2027 bylo nižší než částka stanovená v čl. 14 odst. 1 postoje Parlamentu, vyhrazuje si Evropský parlament právo znovu přezkoumat svou podporu pro kteroukoli akci programu s cílem zajistit účinnou realizaci základních činností programu a jeho posílené podpory pro opatření na začlenění.

Evropský parlament kromě toho jasně uvádí, že jeho podpora nových iniciativ obsažených v jeho postoji – zejména evropských univerzit, středisek excelence v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a iniciativy DiscoverEU – je podmíněna a) hodnocením pilotních fází, které právě probíhají, a b) dalším vymezením každé iniciativy. Nejsou-li výše uvedené podmínky splněny, využije Evropský parlament svých výsad v rámci ročního rozpočtového procesu k tomu, aby vložil příslušné prostředky do rezervy, dokud nebudou tyto podmínky splněny.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 194.
(2) Úř. věst. C 168, 16.5.2019, 49.
(3) Úř. věst. C , , p. .
(4)Úř. věst. C , , p. .
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019.
(6)COM(2018)0098.
(7)Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.
(8) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 22/2018 ze dne 3. července 2018 s názvem „Mobilita v programu Erasmus+: miliony účastníků a různorodá evropská přidaná hodnota, avšak je třeba dále zlepšovat měření výkonnosti“.
(9)COM(2018)0321.
(10)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus +“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).
(11) Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.
(12)COM(2016)0381.
(13)[Odkaz].
(14)[Odkaz – to be adopted by the Council by the end of 2018].
(15)COM(2018)0269.
(16)[Odkaz].
(17)COM(2018)[ ].
(18) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 5.
(19) COM(2016)0381.
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
(21) Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1.
(22) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(23)Úř. věst. L […], […], s. […].
(24)Úř. věst. L […], […], s. […].
(25)COM(2017)0623.
(26)Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(27)Interinstitucionální dohoda ze dne 13. dubna 2016 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(28)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21).
(29)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s.13).
(30)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(31)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(32)Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(33)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(34)Zejména Europass – jednotný rámec Unie pro průhlednost transparentnost v oblasti kvalifikací a schopností; evropský rámec kvalifikací, evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;, evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu;, evropský systém přenosu a akumulace kreditů;, evropský registr agentur zajišťujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání; Evropské sdružení pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání; Evropská síť informačních středisek v evropském regionu a národních informačních střediska pro akademické uznávání v Evropské unii; a sítě Euroguidance.
(35)[Odkaz].
(36)[Odkaz].


Zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování ***I
PDF 325kWORD 101k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (COM(2018)0353 – C8-0207/2018 – 2018/0178(COD))
P8_TA(2019)0325A8-0175/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0353),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0207/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0175/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování

P8_TC1-COD(2018)0178


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Ustanovení čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii si klade za cíl vytvořit vnitřní trh, který usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený mimo jiné na vyváženém hospodářském růstu a vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí.

(2)  Dne 25. září 2015 přijalo Valné shromáždění OSN nový globální rámec pro udržitelný rozvoj: Agendu pro udržitelný rozvoj 2030(6), jehož základem jsou cíle udržitelného rozvoje vztahující se na tři pilíře udržitelného rozvoje: environmentální, sociální a ekonomický/správní. Sdělení Komise z roku 2016 o dalších krocích k udržitelné evropské budoucnosti(7) spojuje cíle udržitelného rozvoje s rámcem politiky Unie tak, aby bylo zajištěno, že všechna opatření a politické iniciativy Unie, a to v rámci Unie i globálně, přijmou cíle udržitelného rozvoje za své již na samém začátku. Evropská rada v závěrech ze dne 20. června 2017(8) potvrdila závazek Unie a členských států k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 úplným, soudržným, komplexním, integrovaným a účinným způsobem a v úzké spolupráci s partnery i dalšími zúčastněnými stranami.

(3)  V roce 2016 uzavřela Rada jménem Unie Pařížskou dohodu o klimatu(9). Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody o klimatu stanoví cíl zlepšit reakci na změnu klimatu, mimo jiné sladěním finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

(4)  Pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti ekonomiky Unie jsou klíčové udržitelnost a přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství, které účinněji využívá zdroje. Udržitelnost je již dlouho ve středu zájmu politiky Evropské unie a její sociální a environmentální rozměr je uznán ve Smlouvách.

(5)  V prosinci 2016 Komise pověřila skupinu odborníků na vysoké úrovni, aby vypracovala zastřešující a komplexní strategii Unie pro udržitelné financování. Zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni, která byla zveřejněna dne 31. ledna 2018(10), vyzývá k vytvoření technicky důkladně zajištěného klasifikačního systému na úrovni Unie, aby bylo zřejmé, které činnosti jsou „zelené“ nebo „udržitelné“, přičemž se má začít činnostmi v oblasti zmírňování změny klimatu.

(6)  V březnu 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán „Financování udržitelného růstu“(11) na vytvoření ambiciózní a komplexní strategie pro udržitelné financování. Jedním z cílů stanovených v tomto akčním plánu je přesměrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu. Zavedení jednotného klasifikačního systému a ukazatelů pro udržitelné činnosti stanovení míry udržitelnosti činností je nejdůležitějším a nejnaléhavějším opatřením, s nímž akční plán počítá. V akčním plánu se uznává, že se přesouvání kapitálových toků k udržitelnějším činnostem musí opírat o společné, ucelené chápání toho, co znamená pojem „udržitelný“ dopadu ekonomických činností a investic na udržitelnost životního prostředí a účinné využívání zdrojů. V první fázi by měly pomoci jasné pokyny ohledně činností považovaných za činnosti, které přispívají k environmentálním cílům, informovat investory o investicích, které finančně podporují environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. V pozdější fázi mohou ekonomické činnosti podle jejich míry udržitelnosti. S ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN a závěry Evropské rady ze dne 20. června 2017 by měly být vypracovány další pokyny ohledně činností, které přispívají k jiným cílům v oblasti udržitelnosti, včetně sociálních a správních cílů, čímž by se dosáhlo úplného, soudržného, komplexního, integrovaného a účinného provedení Agendy 2030. [pozm. návrh 80]

(6a)  I když bereme na vědomí nutnost zabývat se změnou klimatu, úzké zaměření na uhlíkovou expozici by mohlo mít neblahé vedlejší účinky kvůli přesměrování investičních toků na cíle, které přinášejí další rizika pro životní prostředí. Je tedy třeba zavést odpovídající záruky, která zajistí, že ekonomické činnosti nebudou poškozovat jiné environmentální cíle, jako je biologická rozmanitost a energetická účinnost. Investoři potřebují ohledně environmentálních rizik a jejich dopadu srovnatelné a ucelené informace, aby mohli svá portfolia posoudit nejen z hlediska uhlíkové expozice. [pozm. návrh 2]

(6b)  Vzhledem k naléhavosti panující v několika vzájemně propojených oblastech zhoršujícího se stavu životního prostředí a nadměrné spotřeby zdrojů je potřeba zaujmout systémový přístup k exponenciálně rostoucím negativním tendencím, jako je ztráta biologické rozmanitosti, globální nadměrná spotřeba zdrojů, výskyt nových hrozeb včetně nebezpečných chemických látek a jejich směsí, nedostatečná výživa, změna klimatu, poškození ozonové vrstvy, okyselování oceánů, úbytek sladké vody a změna systému využívání půdy. Proto je nutné přijímat opatření, která jsou zaměřená na budoucnost a odpovídají rozsahu budoucích problémů. Rozsah těchto problémů vyžaduje ucelený a ambiciózní přístup a uplatnění přísné zásady předběžné opatrnosti. [pozm. návrh 3]

(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU(12) požadovalo zvýšit finanční prostředky soukromého sektoru na výdaje související s životním prostředím a oblastí klimatu, zejména zavedením pobídek a metodik, které budou stimulovat společnosti k měření environmentálních nákladů jejich podnikatelské činnosti a zisků plynoucích z využívání environmentálních služeb.

(7a)  Zpráva Evropského parlamentu z vlastního podnětu ze dne 29. května 2018 o udržitelných financích stanoví základní prvky ukazatelů udržitelnosti a taxonomie jako pobídku k udržitelným investicím. Měl by být zajištěn soulad mezi příslušnými právními předpisy. [pozm. návrh 4]

(8)  Dosažení cílů udržitelného rozvoje v Unii vyžaduje směrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím. Pro dosažení těchto cílů je důležité plně využít potenciálu vnitřního trhu. Je rovněž důležité zajistit, aby kapitálové toky nasměrované na udržitelné investice nebyly na vnitřním trhu narušeny.

(8a)  Rozsah problému zahrnuje postupný přechod celého finančního systému k podpoře hospodářství tak, aby fungovalo na udržitelném základě. Za tímto účelem je nutné, aby se udržitelné financování stalo součástí hlavního proudu, a dopad na udržitelnost je třeba zohlednit, pokud jde o finanční produkty a služby. [pozm. návrh 5]

(9)  Účinným způsobem, jak směrovat postupně přesouvat soukromé investice z činností, jež mají negativní dopady na životní prostředí, do udržitelných udržitelnějších činností, je nabízení finančních produktů, které sledují environmentálně udržitelné cíle. Vnitrostátní požadavky pro uvedení finančních produktů, služeb a korporátních dluhopisů na trh jakožto udržitelných investic, které jsou uvedené v tomto nařízení, a to zejména požadavky stanovené s cílem umožnit příslušným aktérům na trhu používat vnitrostátní značku, mají za cíl zvýšení důvěry investorů a povědomí o rizicích, zviditelnění a řešení obav z klamavé ekologické reklamy (tzv. greenwashingu). Greenwashingem se rozumí získání nespravedlivé konkurenční výhody tím, že se na trh uvede finanční produkt jakožto šetrný k životnímu prostředí, i když ve skutečnosti nesplňuje základní environmentální normy. V současné době má systémy označování zavedeno jen několik členských států. Vycházejí z různých taxonomií pro klasifikaci různých environmentálně udržitelných ekonomických činností. Vzhledem k politickým závazkům v rámci Pařížské dohody i na úrovni Unie je pravděpodobné, že pokud jde o finanční produkty nebo korporátní dluhopisy, které jsou uváděny na trh jako environmentálně udržitelné, bude systémy označování nebo jiné požadavky na aktéry na trhu zavádět stále více členských států. Členské státy by při tom používaly vlastní vnitrostátní taxonomie pro účely stanovení, které investice lze považovat za udržitelné. Pokud budou takové vnitrostátní požadavky založeny na různých kritériích a ukazatelích týkajících se toho, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné, bude to investory odrazovat od investování přes hranice, a to z důvodu obtíží při porovnávání různých investičních příležitostí. Navíc by hospodářské subjekty, které chtějí přilákat investice z celé Unie, musely splňovat různá kritéria v různých členských státech, aby jejich činnosti mohly být považovány za environmentálně udržitelné pro účely různých značek. Chybějící jednotná kritéria tudíž zvýší a ukazatele budou směrovat investice způsobem, který je z hlediska životního prostředí neúčinný a v některých případech kontraproduktivní, a povedou k nesplněným cílům v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Tato chybějící kritéria tedy zvyšují náklady a vytvoří vytvářejí pro hospodářské subjekty významný odrazující faktor, který brání udržitelným investicím v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy. Očekává se, že překážky v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy pro účely získávání finančních prostředků na udržitelné projekty dále porostou. Kritéria pro určení, zda se jedná o ekonomickou činnost, která a ukazatele pro určení míry udržitelnosti ekonomické činnosti je environmentálně udržitelná, by proto měla být harmonizována třeba postupně harmonizovat na úrovni Unie, aby se odstranily překážky pro fungování vnitřního trhu a zamezilo jejich vzniku v budoucnosti. Při této harmonizaci informací, parametrů a kritérií si budou hospodářské subjekty moci snadněji obstarat finanční prostředky pro své zelené environmentálně udržitelné činnosti přes hranice, neboť jejich ekonomické činnosti bude možno porovnat podle jednotných kritérií a ukazatelů, aby mohly být vybrány jako podkladová aktiva pro environmentálně udržitelné investice. Přilákat investice přes hranice v rámci Unie proto bude snazší. [pozm. návrh 6]

(9a)   Aby Unie dosáhla svých závazků v oblasti životního prostředí a klimatu, je třeba mobilizovat soukromé investice. Dosažení tohoto cíle vyžaduje dlouhodobé plánování a stabilitu a předvídatelnost regulace pro investory. Za účelem zajištění soudržného politického rámce pro udržitelné investice je proto důležité, aby ustanovení tohoto nařízení stavěla na stávajících právních předpisech Unie. [pozm. návrh 7]

(10)  Kromě toho, pokud účastníci trhu neposkytnou investorům žádné vysvětlení ohledně toho nezveřejní to, jak činnosti, do nichž investují, negativně či pozitivně přispějí k environmentálním cílům, nebo pokud budou při vysvětlování toho, co je „udržitelná“ ekonomická činnost míra environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti, používat rozdílné pojmy parametry a kritéria pro určení dopadu, bude pro investory nepřiměřeně obtížné tyto různé finanční produkty ověřit a porovnat. Bylo zjištěno, že tato skutečnost investory od investování do „zelených“ udržitelných finančních produktů odrazuje. Nedostatečná důvěra investorů má navíc na trhu s udržitelnými investicemi závažné negativní dopady. Dále se ukázalo, že vnitrostátní předpisy nebo tržní iniciativy přijaté za účelem řešení této otázky v rámci vnitrostátních hranic povedou k fragmentaci vnitřního trhu. Pokud účastníci finančního trhu budou zveřejňovat, jakým způsobem finanční produkty, o nichž tvrdí, že jsou šetrné k životnímu prostředí, splňují environmentální cíle, a budou při tom používat pro celou Unii společná kritéria ohledně toho, co je environmentálně udržitelná ekonomická činnost, pomůže to investorům porovnat investiční příležitosti šetrné k životnímu dopad investičních příležitostí na životní prostředí přes hranice a bude to motivovat investující podniky, aby učinily své obchodní modely udržitelnější. Investoři budou do „zelených“ finančních produktů v celé Unii investovat s vyšší důvěrou, čímž se zlepší fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh 8]

(10a)  Za účelem dosažení smysluplného dopadu na životní prostředí a širšího dopadu na udržitelnost, snížení zbytečné administrativní zátěže účastníků finančního trhu a dalších zúčastněných stran a usnadnění růstu financování udržitelných ekonomických činností ze strany evropských finančních trhů by taxonomie měla být založena na harmonizovaných, porovnatelných a jednotných kritériích a ukazatelích, alespoň včetně ukazatelů pro oběhové hospodářství. Tyto ukazatele by měly být sladěny s jednotnou metodikou posuzování životního cyklu a uplatňovány ve všech regulačních iniciativách Unie. Měly by být základem pro posuzování environmentálního rizika a dopadu ekonomických činností a investic. Je třeba zabránit jakémukoli překrývání právních předpisů, které by nebylo v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a přiměřenosti a cílem vytvořit konzistentní terminologii a jasný regulační rámec; Je rovněž třeba vyhnout se jakékoli zbytečné zátěži orgánů i finančních institucí. Stejně tak by měl být jasně definován rozsah a použití technických screeningových kritérií, jakož i odkaz na další iniciativy předtím, než taxonomie a příslušná kritéria vstoupí v platnost. Stanovení harmonizovaných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti by mělo zohledňovat pravomoci členských států v různých oblastech politiky. Požadavky tohoto nařízení by se měly uplatňovat přiměřeně na malé a jednoduché instituce, jak je stanoví toto nařízení. [pozm. návrh 9]

(10b)  Ukazatele by měly být harmonizovány na základě existujících aktivit, jako je například činnost Komise, Evropské agentury pro životní prostředí a OECD, a měly by zachycovat dopad na životní prostředí z hlediska CO2 a dalších emisí, biologickou rozmanitost, produkci odpadu, využívání energie a obnovitelné energie, surovin a vody a přímé a nepřímé využívání půdy, jak je stanoveno rámcem Komise pro sledování oběhového hospodářství (COM(2018)0029), akčním plánem EU pro oběhové hospodářství (COM(2015)0614) a usnesením Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (2014/2208(INI)). Kromě toho by ukazatele měly být navrženy tak, aby zohledňovaly i doporučení skupiny odborníků Evropské komise pro financování oběhového hospodářství. Komise by měla posoudit, jak zahrnout činnost této skupiny odborníků do činnosti skupiny technických odborníků (TEG). Ukazatele by měly zohledňovat mezinárodně uznávané udržitelné normy. [pozm. návrh 10]

(11)  Aby byly odstraněny stávající překážky ve fungování vnitřního trhu a bylo zamezeno vzniku takovýchto překážek v budoucnosti, měly by být členské státy a Unie povinny používat při zavádění požadavků pro aktéry na trhu za účelem označování finančních produktů, služeb nebo korporátních dluhopisů, které jsou na vnitrostátní úrovni na trh uváděny jako environmentálně udržitelné, společnou koncepci environmentálně udržitelných týkající se míry environmentální udržitelnosti investic. Ze stejných důvodů by správci fondů a institucionální investoři, kteří udávají, že sledují environmentální cíle, měli používat stejnou koncepci environmentálně udržitelných investic a stejné ukazatele, parametry a kritéria pro výpočet dopadu na životní prostředí při zveřejňování údajů o naplňování těchto cílů. [pozm. návrh 11]

(12)  Stanovení kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti může přimět podniky, aby dobrovolně zveřejňovaly na svých internetových stránkách informace Informace environmentálně udržitelných ekonomických činnostech, které provádějí. Tyto informace dopadu činností na životní prostředí pomohou příslušným aktérům na finančních trzích nejen snadno zjistit, které podniky provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, a stanovit míru environmentální udržitelnosti ekonomických činností prováděných podniky, ale usnadní to těmto podnikům i získávání finančních prostředků na jejich zelené činnosti. [pozm. návrh 12]

(13)  Unijní klasifikace environmentálně udržitelných Celounijní ukazatele významné pro určení dopadu ekonomických činností na životní prostředí by měly umožnit rozvoj budoucích politik a strategií Unie, včetně celounijních norem pro environmentálně udržitelné finanční produkty, a v konečném důsledku zavedení značek, kterým bude formálně uznáno dodržování uvedených norem v celé Unii, a rovněž by měly být základem pro další ekonomická, regulační a obezřetnostní opatření. Jednotné právní požadavky pro považování investic za environmentálně udržitelné zohlednění míry environmentální udržitelnosti investic, které budou založeny na jednotných kritériích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti stanovení míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností a na společných ukazatelích pro posuzování dopadu investic na životní prostředí, jsou nezbytným východiskem pro budoucí právní předpisy Unie zaměřené na usnadnění přechoduumožnění těchto z investic s negativním dopadem na životní prostředí na investice s dopadem pozitivním. [pozm. návrh 13]

(14)  V souvislosti s dosahováním cílů udržitelného rozvoje v Unii se by při zapojení a nasměrování soukromých investic paralelně s veřejnými výdaji směrem k udržitelným investicím ukázala jako mohla být účinná politická rozhodnutí, např. vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017(13) stanoví cíl, aby v rámci Evropského fondu pro strategické investice bylo 40 % horizontálních investic určeno na projekty infrastruktury a inovace obsahující složky týkající se klimatu. Společná kritéria pro udržitelnost ekonomických činností a společné ukazatele pro posuzování dopadu na životní prostředí by mohla mohly být základem pro budoucí podobné iniciativy Unie na podporu zapojení investic, které budou sledovat cíle související s klimatem nebo jiné environmentální cíle. [pozm. návrh 14]

(15)  Aby se předešlo fragmentaci trhu, stejně jako poškozování zájmů spotřebitelů v důsledku odlišných názorů na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti míru environmentální udržitelnosti ekonomických činností, měly by vnitrostátní požadavky, které by měli účastníci trhu dodržovat, pokud chtějí uvádět na trh finanční produkty nebo podnikové dluhopisy stanovené v tomto nařízení jako environmentálně udržitelné, vycházet z jednotných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. K těmto aktérům na trhu patří účastníci finančního trhu, kteří nabízejí „zelené“ udržitelné finanční produkty nebo služby, a nefinanční společnosti vydávající „zelené“ udržitelné podnikové dluhopisy. [pozm. návrh 15]

(16)  Aby se zabránilo poškozování zájmů spotřebitelů, měli by správci fondů a institucionální investoři nabízející finanční produkty jako environmentálně udržitelné zveřejňovat, jak a do jaké míry byla při určování environmentální udržitelnosti investic použita kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. Zveřejněné informace by měly pomoci investorům pochopit, jaký je procentní podíl investic do environmentálně udržitelných ekonomických činností v porovnání se všemi ekonomickými činnostmi, a tudíž do jaké míry jsou investice environmentálně udržitelné. Komise by měla upřesnit, jaké informace mají být pro tento účel zveřejňovány. Uvedené informace by měly umožnit příslušným vnitrostátním orgánům snadno ověřit splnění povinnosti zveřejnění a vynucovat tuto povinnost v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

(17)  Aby se zabránilo jejímu obcházení, měla by tato povinnost platit i v případě, že jsou pro všechny finanční produkty, jež jsou nabízeny s tím, že mají podobné vlastnosti jako environmentálně udržitelné investice, včetně těch, které mají za cíl ochranu životního prostředí v širším smyslu. Po účastnících finančního trhu by se nemělo vyžadovat, aby investovali pouze do environmentálně udržitelných ekonomických činností, které byly určeny podle technických screeningových kritérií stanovených v tomto nařízení. Měli Účastníci a další subjekty finančních trhů by být pobízeni k tomu, aby informovali Komisi, pokud se domnívají, že by nějaká ekonomická činnost, která nesplňuje dosud nebyla stanovena odpovídající technická screeningová kritéria nebo pro kterou taková kritéria dosud nebyla stanovena, měla pro činnosti, které financují, a že tedy jejich finanční produkty by měly být považována považovány za environmentálně udržitelnou udržitelné, a pomohli tak Komisi posoudit, zda je vhodné technická screeningová kritéria doplnit nebo aktualizovat. [pozm. návrh 16]

(18)  Pro účely určení toho, zda je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, míry environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti by měl být vypracován vyčerpávající seznam environmentálních cílů založený na ukazatelích měřících environmentální dopad, ze zohledněním jejího dopadu na celý hodnotový řetězec daného odvětví a při zjištění soudržnosti se stávajícími právními předpisy Unie, jako je balíček o čisté energii. [pozm. návrh 17]

(19)  Environmentální cíl ochrany zdravých ekosystémů by měl být interpretován s ohledem na příslušné legislativní i nelegislativní nástroje Unie, mimo jiné na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES(14), směrnici Rady 92/43/EHS(15), nařízení Evropského parlamentu a Rady 1143/2014(16), strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020(17), strategii EU v oblasti zelené infrastruktury, směrnici Rady 91/676(18), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014(19), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010(20), akční plán týkající se prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví(21) a akční plán pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy(22).

(20)  Pro každý environmentální cíl by měla být stanovena jednotná kritéria založená na informacích poskytnutých prostřednictvím harmonizovaných ukazatelů, podle nichž by se posuzovalo, zda ekonomické činnosti významným způsobem přispívají k dosažení tohoto cíle. Jedním z prvků jednotných kritérií by měl být požadavek, aby nebyl vážně poškozován žádný z environmentálních cílů stanovených v tomto nařízení. Mělo by se tak předejít tomu, že investice budou považovány za environmentálně udržitelné, i když ekonomické činnosti, které těchto investic využívají, způsobují škody na životním prostředí v rozsahu, který převažuje nad jejich přínosem k environmentálnímu cíli. Podmínky, aby bylo dosaženo významného přínosu a nebyla způsobena vážná škoda, by měly umožnit, aby investice do environmentálně udržitelných ekonomických činností byly pro environmentální cíle skutečně přínosem. [pozm. návrh 18]

(21)  S ohledem na společný závazek Evropského parlamentu, Rady a Komise plnit zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv ve prospěch udržitelného růstu podporujícího začlenění a uznání významu mezinárodních minimálních lidských a pracovních práv a norem by měl být soulad s minimálními zárukami podmínkou pro to, aby mohly být ekonomické činnosti považovány za environmentálně udržitelné. Z tohoto důvodu by měly být ekonomické činnosti považovány za environmentálně udržitelné, pokud je při jejich provádění dodržována Deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních principech a právech v práci a osm základních úmluv MOP. Základní úmluvy MOP definují lidská a pracovní práva, která by podniky měly dodržovat. Některé z těchto mezinárodních norem jsou rovněž zakotveny v Listině základních práv Evropské unie, zejména zákaz otroctví a nucených prací a zásada nediskriminace. Těmito minimálními zárukami není dotčeno uplatňování případných přísnějších požadavků na životní prostředí, zdraví a bezpečnost i sociální udržitelnost stanovených v právních předpisech Unie.

(22)  Vzhledem ke specifickým technickým údajům potřebným k posouzení dopadu ekonomické činnosti na životní prostředí a k rychle se měnícímu charakteru jak vědy, tak technologií by se měla kritéria relevantní pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti určování míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností podle těchto změn pravidelně upravovat. Aby byla byly kritéria a ukazatele aktualizovaná, zakládala aktuální a zakládaly se na vědeckých poznatcích a na názorech odborníků i relevantních zúčastněných stran, měly by být podmínky významného přínosu a vážné škody pro různé ekonomické činnosti specifikovány s vyšší přesností a měly by být pravidelně aktualizovány. Za tímto účelem by měla Komise stanovit dostatečně podrobná a kalibrovaná technická screeningová kritéria a soubor harmonizovaných ukazatelů pro různé ekonomické činnosti, a to na základě technických údajů vícestranné platformy pro udržitelné finance. [pozm. návrh 19]

(23)  Některé ekonomické činnosti mají negativní dopad na životní prostředí a významného přínosu k jednomu nebo více environmentálním cílům lze dosáhnout tím, že se tento negativní dopad sníží. U těchto ekonomických činností je vhodné stanovit technická screeningová kritéria, která budou vyžadovat podstatné zlepšení environmentální výkonnosti v porovnání mj. s průměrem daného odvětví, aby bylo možné posoudit, zda tato činnost může významným způsobem přispět k jednomu či více environmentálním cílům. Tato kritéria by měla vzít v úvahu rovněž dlouhodobý dopad (tj. více než 3 roky) konkrétní ekonomické činnosti, zejména přínosy výrobků a služeb pro životní prostředí při jejich používání, jakož i přínos meziproduktů, a tím posoudit dopad všech fází výroby a používání v celém hodnotovém řetězci a životním cyklu. [pozm. návrh 20]

(24)  Ekonomická činnost by neměla být považována za environmentálně udržitelnou, pokud namísto přínosů životní prostředí spíše poškozuje nemá čistý přínos pro životní prostředí. Technická screeningová kritéria by měla určit minimální požadavky nezbytné k tomu, aby se zabránilo významnému poškozování jiných cílů. Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by měla Komise zajistit, aby tato kritéria byla založena rozumná, přiměřená a založená na dostupných vědeckých poznatcích a aby byla zohledňovala celý technologický řetězec a životní cyklus příslušných technologií. Měla by rovněž zajistít, aby byla pravidelně aktualizována. Pokud vědecké hodnocení neumožní určit riziko s dostatečnou mírou jistoty, měla by se uplatnit zásada předběžné opatrnosti v souladu s článkem 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). [pozm. návrh 21]

(25)  Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií a souboru harmonizovaných ukazatelů by Komise měla zohlednit příslušné právní předpisy Unie, jakož i nelegislativní nástroje Unie, které již byly zavedeny, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010(23), systému EU pro environmentální řízení podniků a audit(24), kritérií EU pro zelené veřejné zakázky(25), platformy Komise pro oběhové hospodářství, evropské platformy posuzování životního cyklu a probíhající práce na pravidlech týkajících se environmentální stopy produktů a organizací(26). Aby nedocházelo ke zbytečným rozporům s klasifikacemi ekonomických činností, které již existují pro jiné účely, měla by Komise rovněž zohlednit statistické klasifikace týkající se odvětví environmentálních výrobků a služeb, konkrétně klasifikaci činností a výdajů na ochranu životního prostředí (CEPA) a klasifikaci činností v oblasti hospodaření s přírodními zdroji (CReMA)(27). [pozm. návrh 22]

(26)  Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů by Komise měla rovněž zohlednit specifika odvětví infrastruktury různých odvětví a environmentální, sociální a ekonomické externality v rámci analýzy nákladů a přínosů. V tomto ohledu by měla Komise vzít do úvahy práci mezinárodních organizací, např. OECD, příslušné právní předpisy a normy Unie, mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES(28), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU(29), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU(30), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(31), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU(32) a stávající metodiku. V této souvislosti by měla technická screeningová kritéria a ukazatele podporovat vhodné rámce správy integrující environmentální, sociální a správní faktory, jak je uvedeno v zásadách odpovědného investování OSN(33), ve všech fázích životního cyklu projektu. [pozm. návrh 23]

(26a)  Při definování technických screeningových kritérií by Komise měla rovněž vzít v úvahu přechodná opatření směřující k činnostem, které podporují přechod k udržitelnějšímu, nízkouhlíkovému hospodářství. Pro společnosti, které jsou v současnosti zapojeny do hospodářských činností vysoce poškozujících životní prostředí, by měly existovat pobídky na rychlý přechod k environmentálně udržitelnému nebo alespoň environmentálně neproblematickému statutu. Tam, kde k těmto procesům přechodu dochází, by se měla podpořit technická screeningová kritéria. Pokud je do tohoto přechodu zjevně zapojena většina podniků provozujících zvláště škodlivé činnosti, mohou tuto skutečnost screeningová kritéria zohlednit. Existence vážného úsilí o přechod může být prokázána mimo jiné dlouhodobým úsilím v oblasti výzkumu a vývoje, novými velkými projekty s vynaložením investičního kapitálu a environmentálně udržitelnějšímu technologiemi nebo konkrétními plány přechodu v úvodních stádiích provádění. [pozm. návrh 24]

(27)  Za účelem podpory environmentálně udržitelných inovací a aby se předešlo narušení hospodářské soutěže při získávání financí na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, měla by technická screeningová kritéria zajistit, aby veškeré relevantní ekonomické činnosti v konkrétním hlavních odvětvích (tj. odvětví NACE, jako je zemědělství, lesnictví a rybolov, výroba, dodávky elektřiny, plynu, páry a klimatizace, stavebnictví, doprava a skladování) mohly být považovány za environmentálně udržitelné a bylo s nimi zacházeno stejně, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v tomto nařízení, aniž by významně poškozovaly jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12. Potenciální schopnost přispívat k uvedeným environmentálním cílům se však může v různých odvětvích lišit, což by se mělo ve screeningových kritériích odrazit. Nicméně v rámci jednotlivých odvětví hlavních ekonomických odvětví by tato kritéria neměla nespravedlivě znevýhodňovat určité ekonomické činnosti na úkor jiných, pokud prvně jmenované činnosti přispívají k environmentálním cílům ve stejném rozsahu jako ty druhé, aniž by významně poškozovaly jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12. [pozm. návrh 25]

(27a)  Environmentálně udržitelné činnosti jsou výsledkem technologií a produktů, které jsou rozvíjeny v rámci celého hodnotového řetězce. Z tohoto důvodu by technická screeningová kritéria měla vzít při konečném plnění environmentálně udržitelných činností v úvahu úlohu celého hodnotového řetězce, od zpracování surovin až po konečný produkt a jeho odpadovou fázi. [pozm. návrh 26]

(27b)   Aby se zabránilo narušení dobře fungujících hodnotových řetězců, mělo by být v rámci technických screeningových kritérií uvažováno o tom, aby byly environmentálně udržitelné činnosti umožněny technologiemi a produkty vyvinutými větším počtem hospodářských subjektů. [pozm. návrh 27]

(28)  Při stanovování technických screeningových kritérií by Komise měla posoudit potenciální rizika přechodu, zda by přijetí rychlost přijímání těchto kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti vedlo vedla k uvíznutí aktiv nebo k nekonzistentním pobídkám a zda by mělo negativní dopad na likviditu na finančních trzích. [pozm. návrh 28]

(29)  K zamezení nadměrně zatěžujících nákladů na dodržování předpisů pro hospodářské subjekty by měla Komise stanovit technická screeningová kritéria, která budou dostatečně srozumitelná z právního hlediska, proveditelná, snadno použitelná a u nichž bude možno ověřit soulad v rámci přiměřených nákladů na dodržování právních předpisů.

(30)  Aby se zajistilo, že investice budou nasměrovány do ekonomických činností, které mají na environmentální cíle největší pozitivní dopad, měla by Komise přednostně stanovit technická screeningová kritéria pro ekonomické činnosti, které potenciálně nejvíce přispívají k plnění environmentálních cílů. Screeningová kritéria by měla zohledňovat výsledky projektů s cílem usnadnit identifikaci a vývoj nových technologií a zohlednit škálovatelnost těchto technologií. [pozm. návrh 29]

(31)  Vhodná technická screeningová kritéria by měla být stanovena pro odvětví dopravy, mimo jiné pro mobilní aktiva, přičemž je třeba zohlednit celý životní cyklus technologií a skutečnost, že odvětví dopravy, včetně mezinárodní lodní dopravy, přispívá k téměř 26 % všech emisí skleníkových plynů v Unii. Jak vyplývá z akčního plánu týkajícího se financování udržitelného růstu(34), odvětví dopravy představuje přibližně 30 % dodatečných ročních investičních potřeb na udržitelný rozvoj v Unii, mimo jiné kvůli zvýšení elektrifikace nebo přechodu na ekologičtější druhy dopravy prostřednictvím podpory přechodu na jiné druhy dopravy a řízení provozu. [pozm. návrh 30]

(32)  Je obzvláště důležité, aby Komise při přípravě technických screeningových kritérií vedla odpovídající konzultace v souladu s požadavky na zlepšování právní úpravy. Do postupu stanovování a aktualizace technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů by se měly rovněž zapojit relevantní zúčastněné strany a postup by měl vycházet z vědeckých poznatků, socioekonomického dopadu, osvědčených postupů a stávající práce a subjektů, zejména pak platformy Evropské komise pro oběhové hospodářství, a z doporučení odborníků, kteří mají prokazatelné znalosti a všeobecné zkušenosti v příslušných oblastech. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro udržitelné finance. Tato platforma by měla být složena z ze široké škály odborníků zastupujících jak veřejný, tak soukromý sektor, aby bylo zajištěno náležité zohlednění zvláštností všech relevantních odvětví. Mezi zástupce veřejného sektoru by měli patřit odborníci z Evropské agentury pro životní prostředí a vnitrostátních agentur pro ochranu životního prostředí, evropských orgánů dohledu, Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví a Evropské investiční banky. Mezi odborníky ze soukromého sektoru by měli patřit zástupci relevantních zúčastněných stran, včetně aktérů finančního i nefinančního trhu, zástupců reálné ekonomiky zastupujících širokou škálu odvětví, univerzit, výzkumných ústavů, sdružení a organizací. V případě potřeby by platforma měla mít možnost vyžádat si radu od nečlenů. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství v otázkách rozvoje, analýzy a přezkumu technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů, včetně jejich možného vlivu na oceňování aktiv, která byla podle stávající praxe na trhu až do přijetí technických screeningových kritérií považována za zelená aktiva udržitelná. Platforma by měla rovněž Komisi poskytovat poradenství o tom, zda jsou se technická screeningová kritéria vhodná a ukazatele hodí pro další použití v budoucích politických iniciativách Unie, jejichž cílem je usnadnění udržitelných investic. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství ohledně vývoje účetních standardů udržitelnosti a integrovaných standardů pro podávání zpráv pro podniky a účastníky finančního trhu, a to i prostřednictvím revize směrnice 2013/34/EU. [pozm. návrh 31]

(33)  Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení, a zejména za účelem stanovení a aktualizace dostatečně podrobných a kalibrovaných technických screeningových kritérií a ukazatelů pro různé ekonomické činnosti z hlediska toho, co představuje významný přínos a vážnou škodu pro environmentální cíle, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o informace požadované ke splnění povinnosti zveřejňování, která je stanovena v čl. 4 odst. 3, a technická screeningová kritéria uvedená v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající veřejné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zajistila rovná účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty současně s odborníky z členských států a odborníci Evropského parlamentu a Rady by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají. [pozm. návrh 32]

(34)  Aby měli příslušní aktéři dostatek času na seznámení se s kritérii pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti stanovenými v tomto nařízení a měli možnost připravit se na jejich uplatňování, měly by se povinnosti stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé environmentální cíle začít uplatňovat šest měsíců po přijetí příslušných technických screeningových kritérií.

(35)  Uplatňování tohoto nařízení by mělo být pravidelně a alespoň po dvou letech přezkoumáváno, aby bylo možné posoudit pokrok při vypracování technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů pro environmentálně udržitelné a environmentálně škodlivé činnosti, používání definice environmentálně udržitelných investic nebo investic jež mají negativní dopad na životní prostředí, a zda splnění povinností vyžaduje zavedení dalšího mechanismu ověřování. Tento přezkum by měl zahrnovat také posouzení, zda by měla být oblast ustanovení nezbytných k rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení rozšířena tak, aby se vztahovala na cíle sociální udržitelnosti. Do 31. března 2020 by Komise měla v případě potřeby zveřejnit další legislativní návrhy týkající se zavedení mechanismu ověřování dodržování kritérií. [pozm. návrh 33]

(36)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu potřeby zavést jednotná kritéria a ukazatele pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti na úrovni Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, [pozm. návrh 34]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví kritéria pro určení toho, zda je ekonomická činnost environmentálně udržitelná míry dopadu ekonomické činnosti na životní prostředí a její udržitelnosti, aby bylo možné stanovit míru environmentální udržitelnosti investice.

2.  Toto nařízení se vztahuje na:

a)  opatření přijatá členskými státy nebo Unií, kterými se stanovují požadavky na aktéry na účastníky finančního trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trh v Unii uváděny jako environmentálně udržitelné;

b)  účastníky finančního trhu, kteří v Unii nabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi, a

ba)   účastníky finančního trhu, kteří nabízejí jiné finanční produkty, s výjimkou případů, kdy:

i)  poskytnou ke spokojenosti příslušných orgánů vysvětlení opírající se o přiměřené důkazy, že ekonomické činnosti financované jejich finančními produkty nemají významný dopad na udržitelnost podle technických screeningových kritérií uvedených v článcích 3 a 3a, přičemž v takovém případě se nepoužijí ustanovení kapitol II a III. Tyto informace poskytnou ve svém prospektu, nebo

ii)  účastník finančního trhu ve svém prospektu uvede, že daný finanční produkt nesleduje cíle udržitelnosti a že u něj hrozí zvýšené riziko podpory ekonomických činností, které se podle tohoto nařízení nepovažují za udržitelné.

2a.  Kritéria uvedená v čl. 1 odst. 1 se uplatňují přiměřeným způsobem, s cílem zamezit nadměrné administrativní zátěži a zohlednit povahu, velikost a složitost účastníka finančního trhu a úvěrových institucí prostřednictvím zjednodušených ustanovení pro malé a nepříliš složité subjekty v souladu s ustanoveními čl. 4 odst. 2d.

2b.  Kritéria uvedená v prvním odstavci tohoto článku mohou být k účelům uvedeným v tomto odstavci použita poskytovateli finančních služeb, na které se nevztahuje čl. 1 odst. 2, nebo ve vztahu k jiným finančním nástrojům než jsou ty, které jsou uvedeny v článku 2, na základě dobrovolnosti,

2c.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci, kterým blíže určí, které informace musí účastníci finančního trhu předkládat příslušným orgánům pro účely odst. 2 písm. a) tohoto článku. [pozm. návrhy 35, 55, 59, 87 a 96]

Článek 2

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)  „environmentálně udržitelnou investicí“ se rozumí investice, kterou se financuje jedna nebo více ekonomických činností, které lze podle tohoto nařízení pokládat za environmentálně udržitelné;

b)  „účastníky finančního trhu“ se rozumí účastníci finančního trhu kterýkoli z následujících subjektů, jak jsou vymezeni vymezeny v čl. 2 písm. a) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341];

i)  úvěrových institucí ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013 definovaných v [OP: vložte odkaz na příslušný článek] nařízení (EU) č. 575/2013;

ba)   „emitentem“ se rozumí registrovaný emitent ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES(35) a čl. 2 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129(36);

c)  „finančními produkty“ se rozumí finanční produkty správa portfolia, alternativní investiční fond, pojistný produkt s investiční složkou, penzijní produkt, penzijní plán, SKIPCP nebo podnikový dluhopis, jak jsou vymezeny v čl. 2 písm. j) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341], jakož i emise uvedené ve směrnici 2003/71/ES a v nařízení (EU) 2017/1129;

ca)  „environmentálními ukazateli“ se rozumí přinejmenším měření spotřeby zdrojů, jako jsou suroviny, energie, energie z obnovitelných zdrojů a voda, dopad na ekosystémové služby, emise včetně CO2, dopad na biologickou rozmanitost a využívání půdy a produkce odpadu, a to na základě vědeckých poznatků a metodiky Komise pro posuzování životního cyklu a podle rámce Komise pro sledování oběhového hospodářství (COM(2018)0029);

cb)  „příslušným vnitrostátním orgánem“ se rozumí příslušný orgán či orgány nebo orgán či orgány dohledu v členských státech stanovené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010, nařízení (EU) č. 1093/2010 a nařízení (EU) č. 1094/2010, do jejichž oblasti působnosti spadá kategorie účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje požadavek na zveřejnění uvedený v článku 4 tohoto nařízení;

cc)  „příslušným evropským orgánem dohledu“ se rozumí evropský orgán dohledu nebo evropské orgány dohledu stanovené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, do jejichž oblasti působnosti spadá kategorie účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje požadavek na zveřejnění uvedený v článku 4 tohoto nařízení;

d)  „zmírňováním změny klimatu“ se rozumí postupy, včetně přechodných opatření, nezbytné pro udržení zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C, oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a omezení a snahy o omezení tohoto nárůstu teploty tak, aby nepřekročila hranici 1,5 °C nad těmito hodnotami na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jak je stanoveno v Pařížské dohodě;

e)  „přizpůsobováním se změně klimatu“ se rozumí proces přizpůsobování se skutečnému skutečné a očekávanému očekávané změně klimatu a jeho jejím vlivům;

f)  „skleníkovým plynem“ se rozumí skleníkový plyn uvedený v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013(37);

g)  „oběhovým hospodářstvím“ se rozumí zachování hodnoty a používání výrobků, materiálů a všech ostatních zdrojů v hospodářství na nejvyšší úrovni po co nejdelší dobu,tím omezení dopadu na životní prostředí a minimalizace odpadů, mj. uplatňováním hierarchie způsobů nakládání s odpady, jak je stanovena v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES(38), a minimalizace využívání zdrojů na základě klíčových ukazatelů pro oběhové hospodářství stanovených v rámci pro sledování pokroku směrem k oběhovému hospodářství, které se vztahují na jednotlivé fáze výroby, spotřeby a nakládání s odpady;

h)  „znečištěním“ se rozumí:

i)  lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, tepla, hluku, světla nebo jiných znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé lidskému zdraví, nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí, vést ke škodám na hmotném majetku anebo omezit či narušit hodnotu životního prostředí a další zákonné způsoby využití životního prostředí;

ii)  v souvislosti s mořským prostředím znečištění, jak je vymezeno v čl. 3 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES(39);

iia)   v souvislosti s vodním prostředím znečištění, jak je vymezeno v čl. 2 odst. 33 směrnice 2000/60/ES;

i)  „zdravým ekosystémem“ se rozumí ekosystém, který je v dobrém fyzikálním, chemickém a biologickém stavu nebo dobré fyzikální, chemické a biologické kvality a který je schopný samoreprodukce nebo obnovy vlastní rovnováhy a který zachovává biologickou rozmanitost;

j)  „energetickou účinností“ se rozumí účinnější využívání energie ve všech fázích energetického řetězce od výroby až po konečnou spotřebu;

k)  „dobrým stavem prostředí“ se rozumí dobrý stav prostředí, jak je vymezen v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES;

l)  „mořskými vodami“ se rozumí mořské vody, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2008/56/ES;

m)  „povrchovými vodami“, „vnitrozemskými vodami“, „brakickými vodami“, „pobřežními vodami“ se rozumí totéž jako v čl. 2 bodech 1, 3, 6 a 7 směrnice 2000/60/ES(40);

n)  „udržitelným obhospodařováním lesů“ se rozumí využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy souladu s platnými právními předpisy. [pozm. návrhy 36, 88 a 89]

Kapitola II

Environmentálně udržitelné ekonomické činnosti

Článek 3

Kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti

Pro účely stanovení míry environmentální udržitelnosti investice je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, splňuje-li tato činnost všechna níže uvedená kritéria:

a)  ekonomická činnost významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v článku 5 v souladu s články 6 až 11;

b)  ekonomická činnost vážně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů stanovených v článku 5 v souladu s článkem 12;

c)  ekonomická činnost je vykonávána v souladu s minimálními zárukami stanovenými v článku 13;

d)  ekonomická činnost splňuje technická screeningová kritéria, pokud je Komise stanovila na základě harmonizovaných ukazatelů, které měří dopad ekonomické činnosti na udržitelnost na úrovni podniku či plánu, a v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2. [pozm. návrh 37]

Článek 3a

Kritéria pro ekonomické činnosti s významným nepříznivým dopadem na životní prostředí

Do 31. prosince 2021 provede Komise posouzení dopadů, pokud jde o důsledky revize tohoto nařízení v tom smyslu, aby se rámec pro udržitelné investice rozšířil o rámec, který se používá ke stanovení kritérií pro to, kdy a jak má hospodářská činnost významný nepříznivý dopad na udržitelnost. [pozm. návrh 38]

Článek 4

Použití Uplatňování a dodržování kritérií pro environmentálně udržitelné stanovení míry environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti

1.  Členské státy a Unie použijí kritéria pro stanovení environmentálně udržitelných míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností uvedených v článku 3 pro účely veškerých opatření, kterými se stanovují požadavky týkající se udržitelnosti na aktéry na trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trh uváděny jako „environmentálně udržitelné“.

2.  Účastníci finančního trhu, kteří nabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi podnikové dluhopisy, zveřejní informace o tom, jak a do jaké míry jsou při určování environmentální udržitelnosti dané investice používána kritéria pro relevantní informace, na základě kterých lze stanovit, zda produkty, které nabízejí, lze považovat za environmentálně udržitelné ekonomické činnosti stanovená v investice podle kritérií článku 3. Pokud se účastníci finančního trhu domnívají, že ekonomická činnost, která nesplňuje pro kterou technická screeningová kritéria stanovená v souladu s tímto nařízením nebo dosud nebyla stanovena, by měla být považována za environmentálně udržitelnou, informují Komisi. Pokud je to vhodné, Komise informuje platformu pro kterou tato technická screeningová kritéria dosud nebyla stanovena, by měla být považována za environmentálně udržitelnou, mohou informovat Komisi udržitelné financování uvedenou v článku 15 o těchto žádostech účastníků finančního trhu. Účastníci finančního trhu nenabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi, pokud tyto produkty nelze považovat za environmentálně udržitelné.

2a.   Členské státy v úzké spolupráci s příslušným evropským orgánem dohledu sledují informace uvedené v odstavci 2. Účastníci finančního trhu uvědomí příslušný vnitrostátní orgán, který tyto informace bez prodlení předá příslušnému evropskému orgánu dohledu. Kdykoli příslušný vnitrostátní orgán nebo příslušný evropský orgán dohledu nesouhlasí s předanými informacemi uvedenými v odstavcích 2 a 2a, účastníci finančního trhu zveřejněné informace přezkoumají a opraví.

2b.  Zveřejnění informací uvedených v článku 4 musí být v souladu se zásadou, že informace by měly být pravdivé, srozumitelné, a nikoli zavádějící, jak je uvedeno ve směrnici (EU) 2014/65/EU a ve směrnici (EU) 2016/97, a s intervenčními pravomocemi podle čl. 4 odst. 2c, které jsou v souladu s pravomocemi obsaženými v nařízení č. 600/2014.

2c.  Toto nařízení nestanovuje žádné požadavky na zveřejňování ve smyslu [Úřad pro publikace: Vložte odkaz na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341].

2d.  Malé a nepříliš složité podniky uvedené v čl. 2 odst. 2b a 2c podléhají zjednodušeným ustanovením.

3.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 k doplnění odstavce odstavců 2, 2a a 2b, v nichž upřesní informace potřebné pro soulad s uvedeným odstavcem uvedenými odstavci, včetně seznamu investic s podobnými vlastnostmi jako udržitelné investice a relevantních kvalifikačních prahů pro účely odstavce 2, přičemž zohlední dostupnost relevantních informací a technická screeningová kritéria stanovená v souladu s tímto nařízením. Uvedené informace umožní investorům zjistit:

a)  procentní podíl vlastnictví investic připadající na společnosti v různých společnostech, které provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;

b)  procentní podíl investic do environmentálně udržitelných ekonomických činností v porovnání se všemi ekonomickými činnostmi;

ba)  příslušné definice malých a nepříliš složitých podniků podle článku 2b, jakož i zjednodušená ustanovení, která se na tyto subjekty vztahují.

3a.  Účastníci finančního trhu zveřejní informace uvedené v odst. 3 písm. a) a b).

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020. Komise může změnit tento akt v přenesené pravomoci, a to zejména s ohledem na změny aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2. [pozm. návrh 39]

Článek 4a

Monitorování trhů

1.  V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 sleduje příslušný evropský orgán dohledu trh s finančními produkty uvedenými v článku 1 tohoto nařízení, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v Unii.

2.  Příslušné orgány sledují trh s finančními produkty, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v jejich členském státě nebo z jejich členského státu.

3.  V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1093/2010, č. 1094/2010 a č. 1095/2010 může příslušný evropský orgán dohledu v případě, že subjekty podle článku 1 porušily toto nařízení, v Unii dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci nebo prodej finančních produktů uvedených v článku 1;

Zákaz či omezení podle článku 3 se může použít za okolností stanovených příslušným evropským orgánem dohledu nebo podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.

4.  Při přijímání opatření podle tohoto článku příslušný evropský orgán dohledu zajistí, aby opatření:

a)  nemělo škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by byl neúměrný vzhledem k přínosu opatření; a

b)  nevedlo ke vzniku rizika regulatorní arbitráže;

Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle tohoto článku, může příslušný evropský orgán přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1.

5.  Než příslušný evropský orgán dohledu rozhodne o přijetí jakéhokoli opatření podle tohoto článku, oznámí opatření, které navrhuje, příslušným orgánům.

6.  Zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 přezkoumává příslušný evropský orgán dohledu v přiměřených intervalech, nejméně však každé tři měsíce. Nejsou-li po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty zákaz nebo omezení obnoveny, jejich platnost skončí.

7.  Opatření přijaté příslušným evropským orgánem dohledu podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán. [pozm. návrh 40]

Článek 5

Environmentální Cíle v oblasti udržitelnosti

1.   Pro účely tohoto nařízení se za environmentální cíle považují:

1)  zmírňování změny klimatu;

2)  přizpůsobování se změně klimatu;

3)  udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů;

4)  přechod k oběhovému hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a jejich recyklace zvýšení využívání druhotných surovin;

5)  prevence a omezování znečištění;

6)  ochrana biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů a obnova poškozených ekosystémů.

1a.  Cíle stanovené v prvním odstavci se měří pomocí harmonizovaných ukazatelů, analýzy životního cyklu a vědeckých kritérií a budou splněny, když se zajistí, aby odpovídaly rozsahu budoucích problémů v oblasti životního prostředí. [pozm. návrh 41]

Článek 6

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která zamezuje nebezpečným důsledkům působení lidstva na klimatický systém tím, že zabraňuje emisím skleníkových plynů, snižuje tyto emise nebo zvyšuje pohlcování skleníkových plynů některým z následujících způsobů, mj. i inovací procesů nebo výrobků:

a)  výrobou, skladováním, distribucí nebo používáním energie z obnovitelných zdrojů nebo energie klimaticky neutrální (včetně uhlíkově neutrální v souladu se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie), a to i prostřednictvím využívání inovativních technologií, jež mají potenciál pro budoucí významné úspory, nebo prostřednictvím nezbytného posilování rozvodných sítí;

b)  zvyšováním energetické účinnosti ve všech odvětvích, s výjimkou výroby energie za využití pevných fosilních paliv, a ve všech fázích energetického řetězce za účelem snížení primární a konečné spotřeby energie;

c)  zvyšováním čisté nebo klimaticky neutrální mobility;

d)  přechodem na používání nebo zvýšením používání environmentálně udržitelných obnovitelných materiálů na základě posouzení celého životního cyklu a nahrazení zejména fosilních materiálů, což v nejbližší době přinese úspory emisí skleníkových plynů;

e)  zvýšením používání ekologicky bezpečných technologií pro zachycování a využívání uhlíku (CCU) a zachycování a ukládání uhlíku (CCS), které umožňují dosáhnout čistého snížení emisí;

f)  postupným odstraňováním antropogenních emisí skleníkových plynů, včetně emisí z fosilních paliv;

fa)  zvýšením odstraňování CO2 z atmosféry a jeho ukládání do přírodních ekosystémů, například prostřednictvím zalesňování, obnovy lesů a regenerativního zemědělství;

g)  zřizováním energetické infrastruktury potřebné pro dekarbonizaci energetických systémů;

h)  výrobou čistých a účinných pohonných hmot z obnovitelných zdrojů nebo z uhlíkově neutrálních zdrojů.

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci:

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu. Tato technická screeningová kritéria obsahují prahové hodnoty pro zmírňující opatření v souladu s cílem omezit globální oteplování výrazně pod 2°C a pokračovat v úsilí o jeho omezení na 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, jak je stanoveno v Pařížské dohodě.

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria založená na ukazatelích podle odstavce 2 v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020. [pozm. návrhy 42, 66 a 99]

Článek 7

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke snížení negativních dopadů současného a očekávaného budoucího klimatu nebo k prevenci nárůstu nebo přesouvání negativních dopadů změny klimatu, a to prostřednictvím:

a)  prevence nebo omezení negativních dopadů změny klimatu specifických v dané souvislosti nebo v daném místě, které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů, na ekonomické činnosti;

b)  prevence nebo omezení negativních dopadů, které může změna klimatu mít na přírodní a zastavěné prostředí, v němž se ekonomická činnost uskutečňuje, a které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů a studií o vlivu lidské činnosti na změnu klimatu.

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu;

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria založená na ukazatelích podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020. [pozm. návrh 43]

Článek 8

Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vodních útvarů a mořských zdrojů vod, se považuje taková činnost, která významně přispívá k dobrému stavu vod, včetně vod sladkých, brakických vnitrozemských povrchových vod, ústí a pobřežních vod, nebo k dobrému stavu prostředí mořských vod, pokud jsou v rámci této činnosti přijata vhodná opatření k obnově, ochraně nebo zachování biologické rozmanitosti, produktivity, odolnosti, hodnoty a celkového zdraví mořského ekosystému, jakož i živobytí komunit, které jsou na něm závislé, a to některým z následujících způsobů:

a)  ochranou vodního prostředí, a to i (pobřežní a mořské) vody ke koupání, před nepříznivými účinky vypouštění městských a průmyslových odpadních vod, včetně znečištění plasty, prostřednictvím odvádění a čištění městských a průmyslových odpadních vod v souladu s články 3, 4, 5 a 11 směrnice Rady 91/271/EHS(41) nebo v souladu s nejlepší dostupnou technikou podle směrnice 2010/75/EU;

aa)  ochranou vodního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění emisí a odpadů do moře v souladu s úmluvami vycházejícími z IMO, jako je úmluva MARPOL, jakož i úmluvami, které nejsou zahrnuty v úmluvě MARPOL, jako např. úmluva o kontrole a řízení lodní zátěžové vody a regionální úmluvy pro mořské prostředí;

b)  ochranou lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění pitné vody zajištěním, aby neobsahovala žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které by představovaly případné ohrožení lidského zdraví, a aby splňovala ověřením, zda splňuje minimální požadavky stanovené v příloze I částech A a B směrnice Rady 98/83/ES(42), a zvýšením přístupu občanů k čisté pitné vodě;

c)  odběrem vody v souladu s cílem dobrého kvantitativního stavu, jak je vymezen v tabulce 2.1.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES;

d)  lepším vodohospodářstvím a efektivnějším hospodařením s vodou, opakovaným využíváním vody, systémy využití dešťové vody nebo jinou činností, která chrání nebo zlepšuje kvalitu a množství vodních útvarů Unie v souladu se směrnicí 2000/60/ES;

e)  zajištěním udržitelného využívání služeb mořských ekosystémů nebo přispíváním k dobrému stavu prostředí mořských vod, jak je stanoveno na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I směrnice 2008/56/ES a dále specifikováno v rozhodnutí Komise (EU) 2017/848(43).

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vod a mořských zdrojů;

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2022 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2022. [pozm. návrh 44]

Článek 9

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství, k včetně předcházení vzniku odpadů a recyklaci zvýšení využívání druhotných surovin

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k přechodu na oběhové hospodářství, mimo jiné i k předcházení vzniku odpadů, jejich opětovnému využití a recyklaci, a to v celém životním cyklu produktu nebo po celou dobu ekonomické činnosti v různých fázích výroby, spotřeby a konečného použití, se považuje taková činnost, která v souladu s acquis EU významně přispívá k uvedenému environmentálnímu cíli některým z následujících způsobů:

a)  zlepšováním účinného využívání surovin a zdrojů ve výrobě, mimo jiné prostřednictvím snižování spotřeby primárních surovin a vyšším využíváním vedlejších produktů a odpadu druhotných surovin, čímž je podporováno ukončení operací s odpadem;

b)  zvyšováním trvanlivosti, opravitelnosti, možností k modernizaci nebo opětovné použitelnosti výrobků navrhováním, výrobou a zvyšováním používání výrobků, které účinně využívají zdroje, jsou trvanlivé (a to i z hlediska životnosti a neexistence plánovaného zastarávání), opravitelné, opětovně použitelné a modernizovatelné;

c)  zvyšováním vytvářením návrhů výrobků z odpadních produktů a zvyšováním opětovné použitelnosti a recyklovatelnosti výrobků, včetně jednotlivých materiálů obsažených ve výrobcích, mimo jiné nahrazováním nebo omezeným používáním výrobků a materiálů, které nejsou recyklovatelné;

d)  snižováním obsahu nebezpečných látek a nahrazováním látek vzbuzujících mimořádné obavy v materiálech a výrobcích v souladu s harmonizovanými právními požadavky stanovenými na úrovni Unie, zejména v souladu s právními předpisy EU zajišťujícími bezpečné nakládání s látkami, materiály a výrobky;

e)  prodlužováním doby používání výrobků, mimo jiné zvyšováním opětovného používání, repasí, modernizací, opravami a sdílením výrobků spotřebiteli;

f)  větším využíváním druhotných surovin a zvýšením jejich kvality, a to i prostřednictvím vysoce kvalitní recyklace odpadu;

g)  snižováním produkce odpadu, včetně produkce odpadu při procesech souvisejících s průmyslovou výrobou, těžbou nerostů, výrobou, výstavbou a demolicemi;

h)  větší přípravou k opětovnému použití a recyklací odpadů v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady;

ha)   posílením rozvoje infrastruktury pro nakládání s odpady potřebné pro prevenci, opětovné použití a recyklaci;

i)  zamezením spalování, odstraňováníodstraňování odpadu skládkování odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady;

j)  zamezením odpadkům, jejich omezením a zamezením jinému znečištění způsobenému nevhodným nakládáním s odpady a jejich uklízením, včetně předcházení znečištění moře odpadky a omezení tohoto znečištění;

ja)   snížením vzniku potravinového odpadu v prvovýrobě, při zpracovávání a výrobě, v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a pohostinství a také v domácnostech;

k)  efektivním využíváním přírodních zdrojů energie, surovin, vody a půdy;

ka)  podporou biohospodářství prostřednictvím udržitelného využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu materiálů a komodit.

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích Komise pro oběhové hospodářství, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k oběhovému hospodářství, předcházení vzniku odpadů a recyklaci;

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích Komise pro oběhové hospodářství pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria založená na ukazatelích Komise pro oběhové hospodářství podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2021 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2021. [pozm. návrh 45]

Článek 10

Významný přínos k prevenci a omezování znečištění

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k prevenci a omezování znečištění, se považuje taková činnost, která přispívá ve vysoké míře podstatně přispívá k ochraně životního prostředí před znečištěním některým z následujících způsobů:

a)  omezením emisí znečišťujících látek jiných než skleníkových do ovzduší, vody a půdy;

b)  zlepšením úrovně kvality ovzduší, vody nebo půdy v oblastech, ve kterých je vykonávána ekonomická činnost, a minimalizováním negativních dopadů na lidské zdraví a životní prostředí a jejich ohrožení;

c)  minimalizováním významných nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí při výrobě a využívání chemických látek.

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k prevenci a omezování znečištění;

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2021 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2021. [pozm. návrh 46]

Článek 11

Významný přínos k ochraně biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů či k obnově poškozených ekosystémů

1.  Pro účely tohoto nařízení se za ekonomickou činnost, která významně přispívá k biologické rozmanitosti a ke zdravým ekosystémům nebo k obnově poškozených ekosystémů, považuje taková činnost, která významně přispívá k ochraně, zachování a posílení nebo obnově biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb v souladu s příslušnými legislativními a nelegislativními nástroji Unie některým z těchto způsobů:

a)  ochranou opatřeními na ochranu přírody (k udržení či obnově přírodních stanovišť, a druhů), ochranou, obnovováním volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany s cílem dosáhnout příslušných populací přirozeně se vyskytujících druhů a rovněž opatřeními na ochranu, obnovuzlepšováním zlepšování stavu ekosystémů a jejich schopnosti poskytovat služby;

b)  udržitelným hospodařením s půdou, včetně přiměřené ochrany biologické rozmanitosti půdy, neutralitou z hlediska degradace půdy, sanací kontaminovaných lokalit;

c)  udržitelnými zemědělskými postupy, včetně těch, které přispívají k zastavení nebo zamezení odlesňování a ztráty přírodních stanovišť;

d)  udržitelným obhospodařováním lesů s přihlédnutím k nařízení EU o dřevu, nařízení EU o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (nařízení LULUCF), směrnici EU o obnovitelných zdrojích energie a použitelným vnitrostátním právním předpisům, jež jsou v souladu s uvedenými předpisy a se závěry ministerské konference o ochraně lesů v Evropě.

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k ochraně biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů nebo k obnově ekosystémů poškozených;

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2022 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2022. [pozm. návrh 47]

Článek 12

Vážné poškozování environmentálních cílů

1.   Pro účely čl. 3 písm. b) se s přihlédnutím k celému životnímu cyklu za vážně poškozující ekonomickou činnost považuje činnost, která poškozuje:

a)  zmírňování změny klimatu, pokud tato činnost vede ke značným emisím skleníkových plynů;

b)  přizpůsobení se změně klimatu, pokud tato činnost vede k nárůstu negativních dopadů stávajícího a očekávaného klimatu pro přírodní a zastavěné prostředí, v němž tato činnost probíhá, a nad jeho rámec;

c)  udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, pokud tato činnost v závažné míře poškozuje dobrý stav vod v EU, včetně vod sladkých, brakických a pobřežních, nebo dobrý stav prostředí mořských vod Unie, a to v souladu se směrnicemi 2000/60/ES a 2008/56/ES, kterými se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky;

d)  oběhové hospodářství a předcházení vzniku odpadu a recyklaci, pokud tato činnost vede k významné nehospodárnosti v používání materiálů v jedné a zdrojů, jako je energie z neobnovitelných zdrojů, suroviny, voda a půda, přímo nebo více nepřímo v různých fázích životního cyklu výrobků, a to včetně neefektivnosti prvků určených k omezení životnosti výrobků a mimo jiné i z hlediska trvanlivosti, opravitelnosti, opětovné použitelnosti či recyklovatelnosti výrobků, nebo pokud tato činnost vede k výraznému zvýšení výroby, spalování nebo odstraňování odpadů;

e)  prevenci a omezování znečištění, pokud tato činnost vede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy ve srovnání se situací před zahájením této činnosti;

f)  zdravé ekosystémy, pokud tato činnost v závažné míře poškozuje dobrý stav a odolnost ekosystémů, včetně biologické rozmanitosti a využívání půdy.

1a.   Při posuzování ekonomické činnosti z hlediska kritérií a) až f) je třeba vzít v potaz environmentální dopady samotné ekonomické činnosti, jakož i výrobků a služeb poskytovaných v rámci této ekonomické činnosti v průběhu celého jejich životního cyklu a případně i v celém jejich hodnotovém řetězci.[pozm. návrhy 48 a 101]

Článek 13

Minimální záruky

Minimální záruky uvedené v čl. 3 písm. c) jsou postupy uplatňované podnikem, který provádí ekonomickou činnost, které zajišťují, aby byly dodržovány zásady dodržování pokynů OECD pro nadnárodní společnosti a obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, včetně zásad práva stanovené práv stanovených v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci, tj.: právo nebýt podroben nucené práci, svoboda sdružování, právo organizovat se, právo kolektivně vyjednávat, stejné odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty, nediskriminace z hlediska příležitostí a rovného zacházení v zaměstnání a povolání, jakož i právo nebýt vystaven dětské práci a v Mezinárodní listině lidských práv.

Do 31. prosince 2021 provede Komise posouzení dopadu, pokud jde o důsledky a vhodnost zrevidování tohoto nařízení tak, aby zahrnovalo požadavek souladu s dalšími minimálními zárukami, které musí podnik provádějící ekonomickou činnost dodržovat, aby bylo možné považovat ekonomickou činnost za environmentálně udržitelnou.

Komise je zmocněna doplnit tento článek o akt v přenesené pravomoci upřesňující kritéria pro určení toho, zda jsou splněny požadavky stanovené v tomto článku. Při vypracovávání aktu v přenesené pravomoci podle tohoto článku Komise vezme do úvahy zásady uvedené v odstavci 1 a 2. Komise přijme tento akt v přenesené pravomoci do 31. prosince 2020. [pozm. návrhy 49, 70, 72 a 93]

Článek 14

Požadavky na technická screeningová kritéria

1.  Technická screeningová kritéria přijatá v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2:

-a)  jsou založena na harmonizovaných ukazatelích, které měří dopad na životní prostředí pomocí harmonizovaného hodnocení životního cyklu;

a)  určují nejrelevantnější potenciální přínosy k danému environmentálnímu cíli s ohledem nejen na krátkodobé, ale i na dlouhodobější dopady konkrétní ekonomické činnosti;

b)  stanovují minimální požadavky, které musí být splněny pro to, aby se předešlo vážnému poškození některého z příslušných environmentálních cílů;

c)  jsou kvalitativní nebo kvantitativní, případně obojí, a je-li to možné, obsahují prahové hodnoty;

d)  je-li to relevantní, vycházejí z unijních systémů označování a certifikace, metodik Unie pro posuzování environmentální stopy a statistických klasifikačních systémů Unie a zohledňují všechny příslušné stávající právní předpisy Unie; uznávají pravomoci členských států;

e)  jsou založena na přesvědčivých vědeckých poznatcích,pokud je to relevantní, zohledňují dodržují zásadu předběžné opatrnosti zakotvenou v článku 191 SFEU;

f)  zohledňují environmentální dopady samotné ekonomické činnosti, jakož i výrobků a služeb poskytovaných v rámci této ekonomické činnosti během celého jejich životního cyklu a případně i v celém hodnotovém řetězci, zejména s ohledem na jejich výrobu od zpracování surovin až po konečný produkt, používání a skončení životnosti a recyklaci;

fa)   zohledňují náklady spojené s nečinností na základě sendajského rámce OSN pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030;

g)  zohledňují povahu a rozsah ekonomické činnosti a zohledňují možnost, že činnost přechází na udržitelné nastavení anebo provoz, a to prostřednictvím výzkumných a inovačních projektů, specifických časových lhůt a způsobů tohoto přechodu;

h)  zohledňují potenciální dopad na likviditu na trhu, riziko, že se některá aktiva stanou „uvízlými“ v důsledku ztráty hodnoty vzhledem k přechodu na udržitelnější hospodářství, stejně jako riziko, že vzniknou nejednotné pobídky;

ha)   jsou snadno uplatnitelná a zabraňují příliš velké administrativní zátěži z hlediska dodržování;

i)  vztahují se na všechny relevantní ekonomické činnosti v konkrétním makrohospodářském odvětví a zajišťují, aby bylo s uvedenými činnostmi zacházeno stejně, pokud jde o rizika jejich udržitelnosti, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům a výrazně nepoškozují jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12, aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na trhu;

j)  jsou stanovována tak, aby usnadňovala ověřování jejich dodržování, kdykoli je to možné.

2.  Technická screeningová kritéria uvedená v odstavci 1 rovněž zahrnují kritéria založená na ukazatelích pro činnosti související s přechodem na čistou energii s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů, zejména v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, pokud podstatně přispívají k plnění některého z environmentálních cílů.

2a.   Technická screeningová kritéria zajistí, aby činnosti spojené s výrobou elektřiny, které využívají pevná fosilní paliva, nebyly považovány za environmentálně udržitelné činnosti.

2b.   Technická screeningová kritéria zajistí, aby ekonomické činnosti, které přispívají k uhlíkově intenzivním blokačním účinkům, nebyly považovány za udržitelné ekonomické činnosti.

2c.   Technická screeningová kritéria zajistí, aby činnosti spojené s výrobou elektřiny, které produkují neobnovitelný odpad, nebyly považovány za environmentálně udržitelné hospodářské činnosti.

3.  Technická screeningová kritéria uvedená v odstavci 1 rovněž zahrnují kritéria pro činnosti související s přechodem na čistou nebo klimaticky neutrální mobilitu, zejména přechodem na jiné druhy dopravy, opatřeními ke zvýšení účinnosti a alternativními palivy, pokud podstatně přispívají k plnění některého z environmentálních cílů.

3a.  Pokud je větší část podniků, které vykonávají určitou ekonomickou činnost, jednoznačně na cestě k přeměně této činnosti na činnost udržitelnou, screeningová kritéria to mohou vzít v potaz. Toto směřování k přeměně lze prokázat trvalým úsilí v oblasti výzkumu a vývoje, velkými investičními projekty spojenými s novými a udržitelnějšími technologiemi nebo konkrétními plány na přeměnu přinejmenším v počátečních fázích provádění.

4.  Komise provádí pravidelný přezkum screeningových kritérií uvedených v odstavci 1 a v případě potřeby pozměňuje akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto nařízení v souladu s vědeckým a technologickým vývojem. [pozm. návrh 50, 73, 74, 75 a 104]

Článek 15

Platforma pro udržitelné finance

1.  Komise zřídí platformu pro udržitelné finance, složenou jejíž složení zajistí vyváženost, širokou škálu názorů a rovné zastoupení žen a mužů. Je vyváženým způsobem složena ze zástupců těchto skupin:

a)  ze zástupců těchto subjektů:

i)  Evropské agentury pro životní prostředí;

ii)  evropských orgánů dohledu;

iii)  Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu;

iiia)   Agentury Evropské unie pro základní práva;

iiib)   Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG);

b)  z odborníků zastupujících příslušné zúčastněné strany ze soukromého sektoru, včetně aktérů finančního i nefinančního trhu a podnikatelského sektoru, jež zastupují konkrétní odvětví;

ba)   z odborníků zastupujících občanskou společnost, včetně odborníků na environmentální, sociální a pracovněprávní otázky a otázky státní správy;

c)  z odborníků jmenovaných za svou osobu, kteří mají prokazatelné znalosti zastupujících akademickou obec, včetně vysokých škol, výzkumných ústavů zkušenosti v oblastech, na něž think thanků, včetně odborníků se vztahuje toto nařízení všeobecnými odbornými znalostmi.

1a.   Odborníci uvedení v písm. b) a c) jsou jmenováni v souladu s článkem 237 finančního nařízení a mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, zejména v otázkách udržitelnosti ve finančním sektoru.

1b.   Evropský parlament a Rada musí být o výběrovém řízení na pozice odborníků v platformě řádně a včas informovány.

2.  Platforma pro udržitelné finance:

-a)   poskytuje Komisi poradenství ohledně stanovení harmonizovaných ukazatelů uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. -a) a ohledně případné potřeby tyto ukazatele aktualizovat; vychází při tom z činnosti relevantních subjektů a iniciativ Unie, zejména z rámce pro sledování pokroku směrem k oběhovému hospodářství;

a)  poskytuje Komisi poradenství ohledně technických screeningových kritérií uvedených v článku 14 a ohledně případné potřeby tato kritéria aktualizovat;

b)  analyzuje dopad technických screeningových kritérií založených na údajích a vědeckém výzkumu, kdykoli je k dispozici, pokud jde o potenciální náklady a přínosy plynoucí z jejich uplatňování;

c)  pomáhá Komisi analyzovat požadavky zúčastněných stran týkající se vypracování nebo revidování technických screeningových kritérií pro danou ekonomickou činnost na základě údajů a vědeckého výzkumu, kdykoli je k dispozici; závěry těchto analýz jsou včas zveřejňovány na internetových stránkách Komise;

d)  na žádost Komise nebo Evropského parlamentu poskytuje Komisi nebo Evropskému parlamentu poradenství ohledně vhodnosti technických screeningových kritérií pro možné další použití;

da)   ve spolupráci s EFRAG poskytuje Komisi poradenství ohledně vývoje účetních standardů udržitelnosti a integrovaných standardů pro podávání zpráv pro podniky a účastníky finančního trhu, a to i prostřednictvím revize směrnice 2013/34/EU;

e)  sleduje kapitálové toky na základě údajů a vědeckého výzkumu, kdykoli je k dispozici, sleduje a pravidelně Komisi informuje o trendech na úrovni EU a členský států týkajících se kapitálových toků, jež plynou z ekonomických činností směrem k udržitelným investicím a pravidelně o nich informuje Komisi mají negativní dopad na udržitelnost životního prostředí;

f)  poskytuje Komisi poradenství ohledně případné potřeby pozměnit toto nařízení, zejména pokud jde o význam a kvalitu údajů a způsoby, jak snížit administrativní zátěž;

fa)   přispívá k hodnocení a rozvoji udržitelných finančních předpisů a politik, včetně otázek soudržnosti politik;

fb)  pomáhá Komisi při definování možných sociálních cílů.

2a.   Při plnění těchto úkolů platforma náležitě zohlední příslušné údaje a příslušný vědecký výzkum. Může vést veřejné konzultace s cílem získat v rámci svého mandátu názory zúčastněných stran na konkrétní záležitosti.

3.  Platformě pro udržitelné finance předsedá Komise a platforma je ustavena v souladu s horizontálními pravidly Komise pro skupiny odborníků. Komise na svých webových stránkách zveřejňuje analýzy, jednání, zprávy a zápisy z platformy. [pozm. návrh 51]

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v odstavci 2 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. V rámci přípravy aktů v přenesené pravomoci provede Komise náležité konzultace a posoudí navrhované politické možnosti.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2, a čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2 a čl. 13 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 52]

Kapitola III

Závěrečná ustanovení

Článek 17

Ustanovení o přezkumu

1.  Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky Komise zveřejní zprávu o uplatňování a dopadu tohoto nařízení. Tato zpráva zhodnotí:

a)  pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění tohoto nařízení s ohledem na vývoj technických screeningových kritérií založených na ukazatelích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;

b)  zda je v zájmu usnadnění inovací a udržitelného přechodu případně potřeba revidovat kritéria stanovená v tomto nařízení pro posuzování environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti a spolu s nimi seznam ukazatelů;

c)  zda je vhodné rozšířit oblast působnosti tohoto nařízení na další cíle v oblasti udržitelnosti, zejména sociální cíle;

d)  použití definice environmentálně udržitelné investice a investic, jež mají negativní dopad na životní prostředí, v právních předpisech Unie a na úrovni členských států, včetně toho, zda je vhodné přezkoumat nebo zavést další mechanismus ověřování dodržování kritérií založených na ukazatelích stanovených v tomto nařízení;

da)   účinnost taxonomie při směrování soukromých investic do udržitelných činností.

1a.  Komise do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky přezkoumá oblast působnosti tohoto nařízení, pokud vede k nadměrné administrativní zátěži nebo údaje nezbytné pro účastníky finančního trhu nejsou dostatečně k dispozici.

2.  Zpráva je předkládána Zprávy jsou předkládány Evropskému parlamentu a Radě. Komise případně přednese další legislativní návrhy. [pozm. návrhy 53 a 105]

Článek 18

Vstup v platnost a použitelnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Články 3 až 13 tohoto nařízení se použijí:

a)  v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 1 a 2 ode dne 1. července 2020;

b)  v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 4 a 5 ode dne 31. prosince 2021;

c)  v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 3 a 6 ode dne 31. prosince 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 24.
(3) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103.
(4)Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 24.
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019.
(6)Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (OSN 2015), k dispozici na adrese https://sustainabledevelopment.un.org/post2015/transformingourworld.
(7)COM(2016)0739.
(8)CO EUR 17, CONCL 5.
(9)Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).
(10)Závěrečná zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni EU „Financing a Sustainable European Economy“, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/180131-sustainable-finance-final-report_en.pdf.
(11)COM(2018)0097.
(12)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).
(13)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34).
(14)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 020, 26.1.2010, s. 7).
(15)Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
(16)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).
(17)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (COM(2011)0244).
(18)Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).
(19)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 59).
(20)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23).
(21)Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví – návrh akčního plánu EU (COM(2003)0251).
(22)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (COM(2016)0087).
(23)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1).
(24)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).
(25)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí SEC(2008) 2124, SEC(2008) 2125, SEC(2008) 2126, COM(2008)0400.
(26)2013/179/EU: Doporučení Komise ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).
(27)Přílohy 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 538/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 158, 27.5.2014).
(28)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).
(29)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).
(30)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
(31)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(32)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(33)https://www.unpri.org/download?ac=1534.
(34)COM(2018)0097.
(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).
(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).
(37)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).
(38)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
(39)Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
(40)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(41)Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).
(42)Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).
(43)Rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí mořských vod a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování a kterým se ruší rozhodnutí 2010/477/EU (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 43).


Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2020 – oddíl I – Evropský parlament
PDF 175kWORD 59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2020 (2019/2003(BUD))
P8_TA(2019)0326A8-0182/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/20121(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2019(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o opatřeních proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejných prostorách a v politickém životě v EU(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2018 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2018 týkající se postoje Rady ke druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů („gender mainstreaming“) v Evropském parlamentu(10),

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka předsednictvu týkající se vypracování předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2020,

–  s ohledem na předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 25 odst. 7 a čl. 96 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracovalo předsednictvo dne 25. března 2019,

–  s ohledem na návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 96 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracoval Rozpočtový výbor,

–  s ohledem na článek 96 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0182/2019),

A.  vzhledem k tomu, že tento proces je pátým úplným rozpočtovým procesem, který se uskutečňuje v tomto volebním období, sedmým rokem víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

B.  vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2020, jak je navržen ve zprávě generálního tajemníka, se připravuje s ohledem na meziroční zvýšení (inflace a reálné zvýšení) stropu okruhu V, což poskytne větší prostor pro růst a investice a pro další provádění opatření usilujících o dosažení úspor a zvýšení účinnosti;

C.  vzhledem k tomu, že generální tajemník navrhl pro rozpočet na rok 2020 mimo jiné tyto prioritní cíle: poskytnutí nezbytných zdrojů na první úplný rok po zvolení nového Parlamentu a Komise a poskytnutí zdrojů na prioritní projekty týkající se kontaktů s občanů, víceletých projektů v oblasti nemovitostí, bezpečnostních projektů a projektů v oblasti vývoje IT;

D.  vzhledem k tomu, že generální tajemník v předběžném návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2020 navrhl rozpočet ve výši 2 068 530 000 EUR, který celkem o 3,58 % překračuje rozpočet na rok 2019 a představuje podíl ve výši 18,38 % okruhu V víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

E.  vzhledem k tomu, že téměř dvě třetiny rozpočtu činí výdaje, které musí být pravidelně valorizovány; tyto výdaje se týkají zejména odměn, důchodů, výdajů na zdravotní péči a příspěvků současných a bývalých poslanců (21 %) a zaměstnanců (35 %), jakož i výdajů na budovy (13 %), a jsou upravovány podle služebního řádu, statutu poslanců, oborové valorizace nebo míry inflace;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament již ve svém usnesení ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2016(11) zdůraznil, že jeho rozpočet na rok 2016 by měl být sestaven na realistickém základě a měl by být v souladu se zásadami rozpočtové kázně a řádného finančního řízení; poznamenává, že paušální částky jsou užitečným a široce uznávaným nástrojem zvyšujícím flexibilitu a transparentnost;

G.  vzhledem k tomu, že by rozpočet Parlamentu měl zaručit jeho plnou legislativní pravomoc a umožnit jeho řádné fungování;

H.  vzhledem k tomu, že důvěryhodnost Parlamentu jako jedné ze složek rozpočtového orgánu do určité míry závisí na jeho schopnosti řídit své vlastní výdaje a rozvíjet demokracii na úrovni Unie;

I.  vzhledem k tomu, že rok 2020 bude prvním úplným rokem po volbách, kdy se ústřední politické a podpůrné činnosti vrátí do normálního tempa;

J.  vzhledem k tomu, že v roce 1990 byl podle předpisů předsednictva pro doplňkový (dobrovolný) systém důchodového pojištění zřízen dobrovolný důchodový fond(12);

K.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr vydal dne 16. června 1999 stanovisko č. 5/99 s názvem „Penzijní fond a důchodový systém pro poslance Evropského parlamentu“;

Obecný rámec

1.  zdůrazňuje, že v roce 2020 je třeba podíl rozpočtu Parlamentu udržet pod 20 % okruhu V; konstatuje, že výše prostředků v návrhu odhadu příjmů a výdajů na rok 2020 odpovídá 18,22 % okruhu V, a je tedy nižší než v roce 2019 (18,51 %) a představuje nejnižší podíl okruhu V za více než 15 let;

2.  zdůrazňuje, že největší díl rozpočtu Parlamentu je pevně stanoven právními a smluvními povinnostmi a podléhá roční valorizaci;

3.  žádá, aby generální tajemník a předsednictvo představili výboru BUDG příští odhady pro EP, které budou v zásadě blízké míře inflace, jak ji předpovídá Evropská komise, nebo se jí dokonce budou rovnat;

4.  podporuje dohodu, které na dohodovacích schůzkách dne 19. března 2019 dosáhlo předsednictvo a Rozpočtový výbor, ohledně zvýšení rozpočtu oproti rozpočtu na rok 2019 o 2,68 %, což odpovídá celkové výši odhadu příjmů a výdajů na rok 2020 v částce 2 050 430 000 EUR, snížení výdajů v předběžném návrhu příjmů a výdajů schváleném předsednictvem dne 11. března 2019 o 18,1 milionu EUR a související snížení navrhovaných prostředků v následujících rozpočtových položkách: 1004 — Příspěvek na obvyklé cestovní výdaje, 1200 — Odměny a příspěvky, 1402 Ostatní zaměstnanci — řidiči na generálním sekretariátu, 2007 — Výstavba budov a zařízení prostor, 2022 — Údržba, obsluha a úklid budov, 2024 — Spotřeba energií, 2101 — Výpočetní technika a telekomunikace – pravidelné činnosti – infrastruktura, 212 — Nábytek, 214 — Technická zařízení a instalace, 300 — Výdaje na služební cesty zaměstnanců mezi třemi pracovními místy, 302 — Výdaje na recepce a reprezentaci, 3040 — Různé výdaje na interní schůze, 3042 — Schůze, kongresy, konference a delegace, 422 — Výdaje na parlamentní asistenci, poskytuje do bodu 1650 „Lékařská služba“ částku 140 000 EUR, do bodu 320 „Získávání odborného poradenství“ částku 160 000 EUR a do bodu 3211 „Výdaje na vědecké mediální středisko“ částku 400 000 EUR; vítá skutečnost, že předsednictvo dne 25. března 2019 tyto změny přijalo;

5.  doporučuje útvarům Parlamentu, aby realizovaly změnu v poznámkách u bodu 1650 „Lékařská služba“, protože dodatečné prostředky ve výši 140 000 EUR jsou určeny na pokrytí výdajů na mediátora a psychologa v rámci prevence a boje proti psychickému a sexuálnímu obtěžování a u bodu 320 „Získávání odborného poradenství“, jelikož je zvýšení prostředků o 160 000 EUR určeno na pokrytí výdajů na odborné poradenství a odborníky v oblasti prevence, vyšetřování a boje proti psychickému a sexuálnímu obtěžování;

6.  konstatuje, že pokud jde o vystoupení Spojeného království z Unie, vychází se z předpokladu, že dojde ke spořádanému vystoupení na základě schválení dohody o vystoupení a politického prohlášení Evropské rady ze dne 25. listopadu 2018, podle něhož bude Spojené království přispívat do rozpočtu Unie až do roku 2020; poukazuje na to, že úspory plynoucí z vystoupení Spojeného království z EU již byly zahrnuty do rozpočtu na rok 2019 a že v roce 2020 dojde jen k mírnému snížení určitých výdajů v důsledku snížení počtu poslanců o 46;

7.  konstatuje, že pokud Spojené království z Unie nevystoupí nebo vystoupí bez dohody, bude předsednictvo, Rozpočtový výbor nebo plénum muset v průběhu rozpočtového procesu provést úpravy v navržené výši prostředků;

8.  zdůrazňuje, že hlavním úkolem Parlamentu je společně s Radou přijímat právní předpisy a rozhodovat o rozpočtu Unie, zastupovat občany a dohlížet na činnost ostatních unijních institucí;

9.  zdůrazňuje úlohu Parlamentu při utváření evropského politického uvědomění a podpoře hodnot Unie;

10.  zdůrazňuje, že je nutné dosáhnout úspor oproti návrhu generálního tajemníka s cílem přiblížit nárůst podle tohoto návrhu k očekávané obecné míře inflace pro rok 2020 a rozhodně podporuje veškeré úsilí o a efektivnější a transparentnější využívání veřejných prostředků;

Transparentnost a přesnost

11.  bere na vědomí zvýšenou transparentnost při vypracovávání zprávy generálního tajemníka v souladu s požadavky Parlamentu a Rady, například v poskytování dalších informací o střednědobém a dlouhodobém plánování, investicích, statutárních povinnostem, správních výdajích a metodice;

12.  žádá, aby byl rozpočet Parlamentu na rok 2020 realistický a přesný, pokud jde o sladění potřeb a jejich nákladů, s cílem vyhnout se nadhodnocení rozpočtu;

13.  zdůrazňuje, že maximální péči je třeba věnovat tomu, aby veškeré rozpočtové a personální zdroje, jež má Parlament k dispozici, byly využívány s co nejvyšší nákladovou účinností, aby umožnily orgánu a poslancům úspěšně plnit jejich hlavní úkol, jímž je legislativní činnost; znovu připomíná, že to vyžaduje pečlivě plánovat a organizovat pracovní metody a ve všech případech, kdy je to možné, sdružovat jednotlivé funkce a struktury, aby se zamezilo zbytečné byrokracii, překrývání funkcí a zdvojování činnosti a zdrojů;

Kontakty s občany

14.  vítá inauguraci středisek „Europa Experience“, tedy výstavních prostor, které v menším měřítku reprodukují úspěšnou koncepci bruselského Parlamentaria; poukazuje na to, že  do roku 2020 je plánována instalace pěti nových středisek „Europa Experience“ v kontaktních kancelářích;

15.  upozorňuje, že částka vyčleněná na instalaci těchto pěti nových středisek „Europe Experience“ v kontaktních kancelářích je určena na infrastrukturu expozic, kterou spravuje GŘ COMM, nikoli však na výstavní prostory; žádá, aby mu byly před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim 2019 poskytnuty další informace o orientační výši celkových očekávaných nákladů;

16.  bere na vědomí vytvoření souboru mobilních instalací, které budou postupně vystavovány v různých členských státech s cílem přiblížit Unii občanům;

17.  požaduje po generálním tajemníkovi podrobnou, věcnou a důkladnou zprávu o přidané hodnotě těchto 51 míst v GŘ COMM; žádá, aby byla tato zpráva veřejně prezentována ve výboru BUDG před koncem července 2019;

Politika v oblasti nemovitostí a dopravy

18.  opakuje svůj požadavek, aby byl rozhodovací proces v rámci politiky v oblasti nemovitostí transparentní a aby vycházel z včas poskytovaných informací, s patřičným přihlédnutím k článku 266 finančního nařízení;

19.  nesouhlasí se stávající praxí tzv. sběrného převodu na konci roku s cílem přispívat k plnění stávajících stavebních projektů; zdůrazňuje, že tento tzv. sběrný převod probíhá systematicky ve stejných kapitolách, hlavách a často přesně ve stejných rozpočtových položkách, a klade si otázku, zda se jedná o plánované nadhodnocení těchto výdajů, aby se vytvořily finanční prostředky na financování politiky EP v oblasti nemovitostí; domnívá se, že by politika v oblasti nemovitostí měla být financována transparentním způsobem z rozpočtových položek, které jsou pro ni určeny;

20.  doporučuje, aby roční rozpočtové plánování pro všechny budovy vyčlenilo prostředky na náklady na údržbu a renovaci odpovídající 3 % celkových nákladů na nové budovy v rámci pravidelné a předvídavé politiky v oblasti nemovitostí; zdůrazňuje potřebu strategie v oblasti nemovitostí, která zajistí nákladovou efektivnost, a zdůrazňuje potenciální přínosy plynoucí z blízkosti budov, jako jsou synergie vzniklé sdílením funkcí podpůrných útvarů, kancelářských prostor a místností;

21.  poznamenává, že v roce 2020 má dojít k převzetí celého východního křídla budovy Konrad Adenauer a k nastěhování se do něj, a poukazuje na to, že stavební práce na novém západním křídle začnou bezprostředně poté; konstatuje, že v závěrečných fázích výstavby jsou očekávány výdaje na projektové řízení, jako jsou rozsáhlé operace spojené se stěhováním, základním vybavením budov a ostrahou staveniště;

22.  bere na vědomí, že nájem a provoz všech stávajících budov v Lucemburku je stále rozplánován na celý rok, protože z těchto budov se bude možné vystěhovat pouze postupně; žádá generálního tajemníka, aby poskytl podrobné informace o tomto postupném stěhování a vysvětlil, proč nelze v tomto ohledu nic ušetřit již v roce 2020;

23.  žádá o poskytnutí dalších informací o přípravných technických pracích, včetně přemístění funkcí, např. funkcí umístěných v budově PHS, do jiných budov; požaduje, aby před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim 2019 byly Rozpočtovému výboru poskytnuty podrobné odhady a rozpis nákladů na tyto činnosti;

24.  pozastavuje se nad velmi vysokými náklady na některé navrhované změny, zejména: instalaci přednáškových sálů pro návštěvníky budovy Atrium (8,720 milionu EUR), multifunkčního prostoru na esplanádě Solidarność (2,610 milionu EUR), vybudování samoobslužné jídelny v budově SDM ve Štrasburku (1,9 milionu EUR); vyzývá generálního tajemníka, aby před čtením rozpočtu v Parlamentu, jež se má uskutečnit na podzim 2019, poskytl Rozpočtovému výboru o těchto rozhodnutích jakékoli informace;

25.  domnívá se, že dalších úspor by mělo být dosaženo ve výdajích na nábytek do kanceláří poslanců a jejich asistentů, protože tyto kanceláře budou nově vybaveny na počátku mandátu v roce 2019;

26.  je znepokojen záměrem Parlamentu rozšířit svou činnost a diplomatickou přítomnost v Indonésii (Jakarta), Etiopii (Addis Abeba) a ve Spojených státech (New York); vyjadřuje politování nad tím, že navzdory tomu, že neexistuje komplexní analýza nákladů a přínosů a další rozpracování podkladových argumentů pro výběr těchto konkrétních míst, předsednictvo s návrhem souhlasilo a stejně tak souhlasilo i se jmenováním současného vedoucího kanceláře Parlamentu ve Washingtonu, D.C. novým vedoucím kanceláře v Jakartě; naléhavě proto vyzývá generálního tajemníka, aby určil dotčené rozpočtové položky a objasnil tento netransparentní stav tím, že vysvětlí proces rozhodování o těchto různých místech a jmenování nového vedoucího kanceláře v Jakartě; domnívá se, že toto rozhodnutí musí být mezitím pozastaveno;

27.  domnívá se, že potenciálních úspor v rozpočtu Parlamentu lze dosáhnout zařízením jediného sídla; připomíná analýzu Evropského účetního dvora z roku 2014, která odhadla roční náklady na zeměpisnou rozptýlenost Parlamentu na 114 milionů EUR ročně; dále připomíná, že v důsledku této zeměpisné rozptýlenosti vzniká 78 % všech služebních cest zaměstnanců Parlamentu a že dopad na životní prostředí činí 11 000 až 19 000 tun emisí CO2; vyzývá proto k vypracování plánu, jak dospět k jedinému sídlu;

Bezpečnost

28.  konstatuje, že rozpočet na rok 2020 bude zahrnovat poslední splátky rozsáhlých investic zahájených v roce 2016, jejichž cílem je výrazně zlepšit bezpečnost Parlamentu; poukazuje na to, že, tyto projekty se týkaly různých oblastí, zejména budov, zařízení a zaměstnanců, ale také zvyšování kybernetické bezpečnosti a zabezpečení komunikace.

29.  zdůrazňuje, že projekt iPACS poskytne Parlamentu moderní integrovanou bezpečnostní technologii s cílem odstranit zbývající nedostatky v bezpečnosti budov; tento projekt vstoupí v roce 2020 do svého pátého a závěrečného roku; vybízí generálního tajemníka, aby vypracoval podrobný souhrn veškerých výdajů na bezpečnost budov od roku 2016;

30.  domnívá se, že nástroje IT mají velký význam při plnění úkolů poslanců a zaměstnanců, jsou však ohroženy kybernetickými útoky; vítá proto, že v posledních dvou letech byl kvalitativně posílen tým pro činnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, a zejména vítá, že poté, co bylo dosaženo fáze normálního provozu a pokračuje se v plnění akčního plánu kybernetické bezpečnosti, příslušný rozpočet se bude zvyšovat již jen v závislosti na inflaci;

31.  vítá úsilí o zlepšení služeb pro poslance díky průběžným investicím do rozvoje počítačových aplikací, dalšímu rozvoji programu e-Parliament, výzkumu a vývoji systému strojového učení s překladovými paměťmi a provádění víceletého projektu v oblasti technického řízení konferenčních místností; žádá o další informace o celkové částce, která byla v uplynulých letech vynaložena na tyto programy; bere na vědomí dlouhodobé postupné provádění těchto projektů s cílem rozložit náklady do více rozpočtových roků;

Záležitosti týkající se poslanců a akreditovaných parlamentních asistentů

32.  žádá předsednictvo, aby pracovalo na technickém řešení, které by poslancům umožnilo uplatnit své právo hlasovat a zároveň čerpat výhody z mateřské, otcovské nebo nemocenské dovolené;

33.  domnívá se, že je nutné respektovat sociální a důchodové nároky akreditovaných parlamentních asistentů; v této souvislosti opakuje svou výzvu k nalezení proveditelného řešení pro ty akreditované parlamentní asistenty, kteří nebudou po dosažení důchodového věku přístup k evropskému důchodovému systému, ačkoli budou mít na konci stávajícího volebního období odpracována dvě volební období bez přerušení, neboť jim bude chybět určitá doba k dosažení potřebných deseti let stanovených ve služebním řádu, a to kvůli dřívějšímu termínu konání voleb v roce 2014 a zpoždění při schvalování nových smluv pro akreditované parlamentní asistenty, jež bylo způsobeno velkým objemem práce po volbách v letech 2009; vyzývá proto generálního tajemníka, aby předložil nové praktické a věrohodné návrhy, jejichž cílem bude definitivně tento problém vyřešit;

34.  bere na vědomí revizi výše náhrad a příspěvků pro akreditované parlamentní asistenty v souvislosti s jejich služebními cestami mezi třemi pracovními místy Parlamentu; připomíná však opakovaně přijatý požadavek, aby předsednictvo přijalo opatření k plnému sladění výše náhrad a příspěvků, které budou vznikat v souvislosti s cestováním mezi třemi pracovními místy Parlamentu mezi úředníky, ostatními zaměstnanci a akreditovanými parlamentními asistenty od příštího volebního období;

35.  vítá rozhodnutí předsednictva ze dne 10. prosince 2018 týkající se stážistů poslanců, které nabude účinnosti dne 2. července 2019; zdůrazňuje, že závazná minimální odměna stážistů by jim měla zaručit důstojný příjem, jako je tomu u stážistů ve správách orgánů EU;

36.  očekává, že překladatelské služby Parlamentu splní svou základní funkci podpory unijních právních předpisů a poslanců při plnění jejich povinností prostřednictvím poskytování vysoce kvalitně přeložených dokumentů v rámci udržitelné strategie pro budoucnost;

37.  opakovaně vyjadřuje znepokojení nad dodatečnými náklady na tlumočení ústních vysvětlení hlasování na plenárních zasedáních; žádá generálního tajemníka, aby předložil podrobný rozpis nákladů spojených s ústními vysvětleními hlasování; připomíná, že poslanci, kteří si přejí vysvětlovat svá hlasování nebo vznést otázky související s obavami svých voličů, mají k dispozici i jiné alternativy, jako jsou písemná vysvětlení hlasování a různé nástroje pro komunikaci s veřejností; v této souvislosti se domnívá, že pokud má být dosaženo výrazných úspor, mohla by být ústní vysvětlení hlasování zrušena;

38.  připomíná čl. 27 odst. 1 a 2 statutu poslanců, podle kterého „dobrovolný důchodový fond zřízený Evropským parlamentem bude zachován i po nabytí účinnosti tohoto statutu, a to pro poslance nebo bývalé poslance, kteří již v tomto fondu nabyli práv nebo budoucích nároků“ a že „nabytá práva nebo budoucí nároky zůstávají zachovány v plném rozsahu“; vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby plně respektovali statut poslanců a aby v rámci důchodového fondu urychleně stanovili jasný plán pro Parlament, který by přijal a převzal povinnosti a odpovědnost za dobrovolný důchodový systém poslanců; opakuje svůj požadavek, aby se dobrovolným důchodovým fondem poslanců zabýval Účetní dvůr, a žádá, aby prozkoumal způsoby, jak zajistit udržitelné financování dobrovolného důchodového fondu v souladu s ustanoveními statutu poslanců a současně zajistit naprostou transparentnost;

39.  opakuje svou výzvu k transparentnosti příspěvku na všeobecné výdaje poslanců; vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo v tomto ohledu nezavedlo větší transparentnost a zodpovědnost; žádá, aby všichni poslanci nesli plnou odpovědnost za své výdaje v rámci tohoto příspěvku;

Záležitosti týkající se zaměstnanců

40.  je přesvědčen, že v období, kdy finanční a personální zdroje unijních institucí budou zřejmě pod stále větším tlakem, je nutné vymezit oblasti, jako jsou mimo jiné IT služby a bezpečnost, tlumočení a překlad a řidiči, v nichž bude možné zvýšit synergie mezi podpůrnými útvary s využitím zkušeností Parlamentu i dalších orgánů Unie a s plným ohledem na obtíže v oblasti správy a rozdíly v rozsahu služeb, s cílem vypracovat vyvážené dohody o spolupráci;

41.  dále vyzývá k tomu, aby měli poslanci povinnost nechat si vyúčtování příspěvku na všeobecné výdaje zkontrolovat externím účetním alespoň na konci funkčního období poslance; vyzývá rovněž ke zveřejnění těchto výdajů umístěním odkazu na tyto údaje na osobních stránkách poslanců na internetových stránkách Evropského parlamentu;

42.  vítá současné dohody o spolupráci mezi Parlamentem, Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem s cílem určit další oblasti, v nichž mohou být sdíleny funkce podpůrných útvarů; vybízí generálního tajemníka, aby vyhodnotil současnou spolupráci mezi unijními institucemi s cílem určit další potenciální synergie a úspory;

43.  prosazuje zásadu přístupnosti všem občanům; v souladu s požadavky přijatými v plénu, aby byla vytvořena možnost tlumočení do mezinárodního znakového jazyka pro všechny plenární rozpravy, žádá generálního tajemníka, aby analyzoval proveditelnost tohoto návrhu;

44.  připomíná doporučení usnesení Parlamentu z 26. října 2017, 11. září 2018 a 15. ledna 2019 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v Unii a o opatřeních proti psychickému a sexuálnímu obtěžování; požaduje podporu na pokrytí nákladů na externí odborné konzultace potřebné k rozšíření externího auditu ohledně „Poradního výboru pro zaměstnance Parlamentu“ v oblasti prevence obtěžování; žádá prostředky na pokrytí plného provádění reformních kroků pro Parlament, které jsou uvedeny v usnesení o potírání sexuálního obtěžování, včetně provádění častých povinných školení proti obtěžování pro všechny zaměstnance, akreditované parlamentní asistenty a poslance; je navíc toho názoru, že jsou zapotřebí prostředky na pokrytí nákladů na mediátory a další odborníky v oblasti prevence a řešení případů obtěžování v Parlamentu ve spolupráci se sítí důvěrných poradců a se současnými strukturami;

45.  doporučuje, aby se více využívaly videokonference a jiné technologie, které chrání životní prostředí a šetří zdroje, zejména prostřednictvím snížení povinnosti cestovat mezi třemi pracovními místy;

Další záležitosti

46.  domnívá se, že postup přijímání odhadů příjmů a výdajů Parlamentu by se měl změnit s ohledem na dokument, který vypracovala pracovní skupina pro vnitřní rozpočtový postup Parlamentu, a rovněž s ohledem na přání politických skupin, aby se postup zjednodušil a zefektivnil, snížila se s ním spojená pracovní zátěž poslanců i personálu, zvýšila se jeho transparentnost a vyjasnilo se rozdělení úkolů mezi zúčastněné subjekty; připomíná, že v rámci současného postupu provádí Rozpočtový výbor tytéž úkony dvakrát, jednou na jaře (jednání s předsednictvím o přijetí odhadu příjmů a výdajů Parlamentu) a poté na podzim (překládání návrhu na změny rozpočtu), což vede k tomu, že se koná vyšší počet schůzí, vzniká více dokumentů a rostou náklady (překlad, tlumočení atd.);

47.  požaduje zachování odpovídajícího financování Evropského vědeckého mediálního střediska pro spolupráci s televizními stanicemi, sociálními médii a dalšími partnery za účelem vzdělávání mladých novinářů, a to zejména v souvislosti s novým vědeckým a technologickým rozvojem a recenzovanými zprávami založenými na faktech;

48.  vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby v zájmu zvýšení efektivity, omezení administrativy a byrokracie ve vnitřní činnosti Parlamentu vštěpovali všem správním útvarům kulturu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a udržitelnosti z hlediska životního prostředí a přístup úsporného řízení; zdůrazňuje, že přístup úsporného řízení spočívá v soustavném zlepšování pracovních postupů na základě zjednodušování a díky zkušenostem administrativních pracovníků;

49.  požaduje plnou transparentnost při využívání a správě finančních prostředků, které jsou k dispozici evropským politickým stranám a evropským nadacím; požaduje důkladné hodnocení a kontrolu výdajů z rozpočtu evropských politických stran a nadací; upozorňuje na střet zájmů vyplývající ze sponzorování činností evropských politických stran soukromými společnostmi; vyzývá proto k zákazu darů a sponzorské podpory jakéhokoliv druhu od soukromých společností evropským politickým stranám a evropským nadacím;

o
o   o

50.  přijímá odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2020;

51.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0417.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0182.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0331.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2018)0404.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2018)0503.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2019)0010.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2015)0172.
(12) Texty přijaté předsednictvem, PE 113.116/BUR./rev. XXVI/01-04-2009.


Mimořádná situace ve Venezuele
PDF 137kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o mimořádné situaci ve Venezuele (2019/2628(RSP))
P8_TA(2019)0327RC-B8-0225/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Venezuele, zejména na usnesení ze dne 3. května 2018 o volbách ve Venezuele(1), usnesení ze dne 5. července 2018 o migrační krizi a humanitární situaci ve Venezuele a na jejích pozemních hranicích s Kolumbií a Brazílií(2) a usnesení ze dne 25. října 2018(3) a ze dne 31. ledna 2019 o situaci ve Venezuele(4), v němž Juana Guaidóa uznává legitimním prozatímním prezidentem Venezuely,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Venezuele ze dne 10. ledna 2019, 26. ledna 2019 a 24. února 2019 a na nejnovější závěry Rady,

–  s ohledem na prohlášení Organizace amerických států ze dne 20. dubna 2018 o zhoršující se humanitární situaci ve Venezuele a na společné prohlášení členských států Organizace amerických států o Venezuele ze dne 24. ledna 2019,

–  s ohledem na prohlášení tzv. Limské skupiny ze dne 25. února 2019,

–  s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva o Venezuele ze dne 25. ledna 2019 a 20. března 2019,

–  s ohledem na venezuelskou ústavu, a zejména na její článek 233,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Venezuela se potýká s hlubokou a bezprecedentní politickou, hospodářskou, institucionální, sociální a vícerozměrnou humanitární krizí, nedostatkem léků a potravin, masivním porušováním lidských práv, hyperinflací, politickým útlakem, korupcí a násilím; vzhledem k tomu, že životní podmínky se prudce zhoršily a 87 % obyvatelstva nyní žije v chudobě; vzhledem k tomu, že 78 % venezuelských dětí je ohroženo podvýživou; vzhledem k tomu, že 31 dětí z 1000 umírá do 5 let věku; vzhledem k tomu, že více než 1 milion dětí již nechodí do školy;

B.  vzhledem k tomu, že EU je nadále přesvědčena, že mírové a demokratické politické řešení je jedinou udržitelnou cestou z krize; vzhledem k tomu, že jakékoli spekulace nebo strategie, jejichž cílem je zahájit vojenskou intervenci ve Venezuele, by vedly ke vzniku a eskalaci násilí v zemi a měly by katastrofální důsledky pro celý region;

C.  vzhledem k tomu, že hrozí nebezpečí, že již tak omezené dodávky potravin do Venezuely se zkazí; vzhledem k tomu, že občané jen obtížně získávají vodu, potraviny a léky; vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) od roku 2015 opustilo Venezuelu více než 2,7 milionu lidí a že tento počet by mohl do konce roku vzrůst na 5 milionů, bude-li se krize nadále zhoršovat;

D.  vzhledem k tomu, že dne 23. února 2019 Madurův nezákonný režim tvrdě odmítl a v některých případech za použití vojenských a paravojenských sil zničil humanitární pomoc uskladněnou v Kolumbii a v Brazílii; vzhledem k tomu, že v důsledku represí přišlo několik lidí o život, desítky osob utrpěly zranění a stovky občanů byly zatčeny; vzhledem k tomu, že venezuelské vojenské operace, organizovaná trestná činnost a teroristé ohrožují stabilitu regionu, zejména území sousední Kolumbie;

E.  vzhledem k tomu, že na začátku března zažila Venezuela masivní výpadek elektrického proudu po dobu více než 100 hodin, což ještě zhoršilo již tak dramatickou situaci v oblasti zdravotní péče, kdy nemocnicím docházela pitná voda a jejich služby kolabovaly a kdy docházelo k rabování; vzhledem k tomu, že podle organizace Lékaři pro zdraví v nemocnicích kvůli výpadku elektřiny zemřelo nejméně 26 osob; vzhledem k tomu, že dne 25. března 2019 došlo k dalšímu dlouhému výpadku elektřiny, který způsobil naprostou tmu v Caracasu a 20 dalších venezuelských regionech;

F.  vzhledem k tomu, že výpadky proudu, k nimž dochází již řadu let, jsou přímým důsledkem špatné správy, nedostatečné údržby a korupce nezákonného Madurova režimu;

G.  vzhledem k tomu, že v únoru 2019 byla ze země vyhoštěna čtyřčlenná delegace poslanců skupiny Evropské lidové strany (PPE), která přijela na oficiální pozvání Národního shromáždění a prozatímního prezidenta Juana Guaidóa;

H.  vzhledem k tomu, že dne 6. března 2019 nařídil nezákonný Madurův režim německému velvyslanci, aby opustil zemi, a obvinil ho z toho, že se „opakovaně vměšuje do vnitřních záležitostí“; vzhledem k tomu, že byli zatčeni také někteří zahraniční a místní novináři, bylo jim zabaveno pracovní vybavení a po svém propuštění byli vyhoštěni;

I.  vzhledem k tomu, že Juan Guaidó jmenoval Ricarda Hausmanna zástupcem země v Meziamerické rozvojové bance (IDB) a Korporaci pro meziamerické investice (IIC);

J.  vzhledem k tomu, že dne 21. března 2019 venezuelská zpravodajská služba zadržela Roberta Marrera, vedoucího kanceláře Juana Guaidóa, a násilně vnikla do domu poslance Národního shromáždění za stát Táchira Sergia Vergary, bez ohledu na jeho poslaneckou imunitu;

K.  vzhledem k tomu, že dne 23. března 2019 přistály na mezinárodním letišti Simóna Bolívara v Maiquetíi dvě letadla patřící ruskému letectvu s vojenským vybavením a nejméně stovkou vojáků na palubě, a vzhledem k tomu, že tento postup se v posledních měsících opakuje;

L.  vzhledem k tomu, že dne 21. března 2019 byl venezuelské soudkyni Afiuni Morové uložen trest odnětí svobody na dobu pěti let na základě obvinění z „duchovní korupce“; vzhledem k tomu, že tato soudkyně již v minulosti vykonávala dlouhý trest odnětí svobody a byla nadále v nespravedlivém domácím vězení;

M.  vzhledem k tomu, že dne 15. března 2019 bylo oznámeno, že Tomasz Surdel, venezuelský dopisovatel polského deníku Gazeta Wyborcza, se údajně stal v době, kdy řídil v Caracasu své auto, terčem násilného útoku ze strany zvláštních jednotek venezuelské státní policie (FAES);

N.  vzhledem k tomu, že kubánské policejní jednotky a vojenské zpravodajství jsou klíčovým prvkem, který umožňuje pokračování nezákonného Madurova režimu;

1.  potvrzuje, že uznává Juana Guaidóa za legitimního prozatímního prezidenta Bolívarovské republiky Venezuela v souladu s článkem 233 venezuelské ústavy, a znovu vyjadřuje plnou podporu Národnímu shromáždění jakožto jedinému zákonnému orgánu Venezuely; vyjadřuje plnou podporu plánovanému postupu Juana Guaidóa, který konkrétně hodlá ukončit uzurpaci moci, sestavit národní prozatímní vládu a uspořádat předčasné prezidentské volby; s potěšením bere na vědomí, že významná část mezinárodního společenství a drtivá většina členských států EU uznala Guaidóa za legitimního vůdce, a vyzývá zbývající členské státy, aby tak rovněž bezodkladně učinily;

2.  odsuzuje kruté represe a násilí, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné; vyjadřuje solidaritu s venezuelským lidem a upřímnou soustrast rodinám a přátelům obětí;

3.  znovu vyjadřuje hluboké znepokojení nad krizovou humanitární situací, která velmi tvrdě doléhá na životy Venezuelanů;

4.  opětovně vyzývá k plnému uznání diplomatických zástupců, které jmenoval legitimní prozatímní prezident Bolívarovské republiky Venezuela Juan Guaidó velvyslanci v EU a členských státech; s potěšením bere na vědomí, že rada guvernérů Meziamerické rozvojové banky (IDB) a Korporace pro meziamerické investice (IIC) uznaly Ricarda Hausmanna zástupcem Venezuely ve svých strukturách; vyjadřuje politování nad tím, že čínští hostitelé odložili letošní výroční zasedání rady guvernérů IDB;

5.  odsuzuje zneužívání donucovacích prostředků a brutální represe ze strany bezpečnostních složek, které brání dodávkám humanitární pomoci do země; dále odsuzuje využívání nezákonných ozbrojených skupin k útokům a zastrašování civilních obyvatel a poslanců, kteří se zapojili do distribuce pomoci; vyjadřuje podporu příslušníkům venezuelských ozbrojených sil, kteří během krize odmítli utlačovat civilní obyvatelstvo a dezertovali; vyjadřuje uznání kolumbijským úřadům za poskytnutí ochrany a péče vojákům, kteří zůstali věrni venezuelské ústavě a venezuelskému lidu;

6.  rozhodně odsuzuje pronásledování, zadržování a vyhoštění několika novinářů, kteří informují o situaci ve Venezuele; znovu vyzývá nezákonný Madurův režim, aby okamžitě přestal utlačovat vedoucí politické činitele, novináře a členy opozice, včetně nositele Sacharovovy ceny Leopolda Lópeze; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech osob, které byly zadrženy na základě toho, že jsou rodinnými příslušníky prozatímního prezidenta Juana Guaidóa či členy jeho týmu;

7.  odsuzuje razie Madurových bezpečnostních služeb, zadržování Roberta Marrera, jenž je vedoucím kanceláře prozatímního prezidenta Juana Guaidóa, i nedávnou násilnou domovní prohlídku poslance Národního shromáždění Sergia Vergary; žádá, aby byl Roberto Marrero okamžitě propuštěn; odsuzuje únos poslance Národního shromáždění Juana Requesense a žádá jeho okamžité propuštění;

8.  znovu vyjadřuje podporu pokojnému řešení situace ve Venezuele v podobě svobodných, transparentních a věrohodných prezidentských voleb uspořádaných na základě pevně stanoveného časového harmonogramu a spravedlivých podmínek pro všechny aktéry, jakož i ustavení neutrální národní volební komise a přítomnosti důvěryhodných mezinárodních pozorovatelů;

9.  uznává úsilí zemí tzv. Limské skupiny, která je hlavním regionálním mechanismem a snaží se nalézt demokratické řešení této krize pod vedením legitimního prozatímního prezidenta Venezuely Juana Guaidóa;

10.  upozorňuje na vyostřování migrační krize v celém regionu, oceňuje úsilí a solidaritu sousedních zemí a žádá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s těmito zeměmi, a to nejen poskytováním humanitární pomoci, ale také zajištěním více zdrojů a prostřednictvím rozvojové politiky;

11.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad přítomností sílících teroristických gangů a organizovaného zločinu ve Venezuele, které se šíří i za hranice, zejména do Kolumbie, což ohrožuje stabilitu celého regionu;

12.  požaduje další sankce zaměřené na nezákonný majetek státních orgánů v zahraničí a na osoby zodpovědné za porušování lidských práv a represe; domnívá se, že orgány EU proto musí omezit pohyb těchto osob a jejich nejbližší rodiny a zmrazit jejich majetek a víza;

13.  bere na vědomí vytvoření Mezinárodní kontaktní skupiny, kterou nesmí Madurův nezákonný režim využívat k taktickému oddalování vyřešení krize, aby se tak mohl udržet u moci; konstatuje, že kontaktní skupina zatím nedospěla k žádným hmatatelným výsledkům, přičemž by měla hlavně vytvořit podmínky pro uspořádání předčasných prezidentských voleb a usnadnit dodávky humanitární pomoci, která by řešila nejnaléhavější potřeby obyvatel Venezuely; vyzývá Mezinárodní kontaktní skupinu ke spolupráci s hlavním regionálním aktérem – tzv. Limskou skupinou; v této souvislosti vyzývá ESVČ, aby ve spolupráci s Evropským parlamentem nabídla své odborné zkušenosti s volební pomocí;

14.  vyzývá členské státy, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a země dotčeného regionu, aby prozkoumaly možnost zřízení mezinárodní dárcovské konference, která by poskytla rozsáhlou finanční pomoc na obnovu a přechod k demokracii;

15.  rozhodně podporuje výzvu generálního tajemníka OSN, aby byly nezávisle a komplexně vyšetřeny oznámené oběti; připomíná, že EU se na půdě OSN zavázala k multilateralismu, aby se zabránilo humanitární katastrofě s ještě vážnějšími následky; plně podporuje úlohu Mezinárodního trestního soudu v boji proti beztrestnosti a v úsilí o soudní stíhání osob, které se dopouštějí násilí a porušují lidská práva, a souhlasí s tím, aby bylo po předběžném přezkoumání zahájeno vyšetřování zločinů spáchaných nezákonným Madurovým režimem, z nichž lze některé klasifikovat jako zločiny proti lidskosti;

16.  odsuzuje vliv kubánského režimu ve Venezuele, který prostřednictvím svých agentů přispívá k destabilizaci demokracie a k rostoucím politickým represím proti venezuelským demokratickým silám; zdůrazňuje, že tyto intervence by se mohly odrazit ve vztazích EU s Kubou, včetně Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, legitimnímu prozatímnímu prezidentovi republiky a Národnímu shromáždění Bolívarovské republiky Venezuela, vládám a parlamentům zemí tzv. Limské skupiny, Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika a generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0199.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0313.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0436.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2019)0061.


Situace v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku
PDF 198kWORD 67k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku (2018/2965(RSP))
P8_TA(2019)0328B8-0230/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 4, 5, 6, 7, 9 a 10 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 6, 7, 8, 10, 11, 12 a 47 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko k otázkám týkajícím se jmenování soudců ústavního soudu Slovenské republiky, které přijala Benátská komise na svém 110. plenárním zasedání (Benátky, 10.–11. března 2017),

–  s ohledem na stanovisko k ústavnímu uspořádání, dělbě moci, nezávislosti soudnictví a prosazování práva na Maltě, které přijala Benátská komise na svém 117. plenárním zasedání (Benátky, 14.–15. prosince 2018),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. ledna 2019 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanou „Občanství pro investory a pobytové režimy v Evropské unii” (COM(2019)0012),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o občanství EU na prodej(1) a na společné tiskové prohlášení Komise a maltských orgánů o programu pro individuální investory na Maltě ze dne 29. ledna 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 s doporučeními Komisi k vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(2) a na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o potřebě komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o právním státě na Maltě(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku(5) a na svá předchozí usnesení ze dne 13. dubna 2016 o situaci v Polsku(6), ze dne 14. září 2016 o nedávném vývoji v Polsku a jeho dopadu na základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie(7) a ze dne 15. listopadu 2017 o stavu právního státu a demokracie v Polsku(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o pluralitě a svobodě sdělovacích prostředků v Evropské unii(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o návrhu, který vybízí Radu, aby podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, zda existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena(11), a na svá předchozí usnesení ze dne 10. června 2015(12), 16. prosince 2015(13) a 17. května 2017(14) o situaci v Maďarsku,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o právním státě v Rumunsku(15),

–  s ohledem na zprávu ze dne 22. března 2018 o návštěvě delegace ad hoc Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensku ve dnech 7.–9. března 2018,

–  s ohledem na zprávu ze dne 30. ledna 2019 z vyšetřovací mise Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensku ve dnech 17.–19. prosince 2018,

–  s ohledem na zprávu ze dne 11. ledna 2018 o cestě delegace ad hoc Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a vyšetřovacího výboru pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky (výbor PANA) na Maltu od 30. listopadu do 1. prosince 2017,

–  s ohledem na zprávu ze dne 16. listopadu 2018 o cestě delegace ad hoc Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci na Maltu a na Slovensko ve dnech 17. až 20. září 2018,

–  s ohledem na slyšení a výměny názorů, které pracovní skupina provedla s obecným pověřením sledovat situaci v EU, pokud jde o právní stát a boj proti korupci, a řešit konkrétní situace, zejména na Maltě a na Slovensku (skupina pro sledování právního státu), kterou dne 4. června 2018 zřídil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, zejména ve spolupráci s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a jeho Výborem expertů pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu (MONEYVAL), Skupinou států proti korupci (GRECO), vnitrostátními institucemi a orgány, zástupci Evropské komise, agenturami EU, jako je Europol, a různými zúčastněnými stranami, včetně zástupců občanské společnosti a oznamovatelů na Maltě a na Slovensku,

–  s ohledem na dopis předsedy vlády Malty ze dne 13. března 2019,

–  s ohledem na otázku Komisi o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku (O-000015/2019 – B8-0017/2019),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu byla zřízena dne 4. června 2018 s obecným mandátem monitorovat situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU a zkoumat konkrétní situace, zejména na Maltě a na Slovensku;

B.  vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy mají povinnost dodržovat zásady právního státu, demokracie, lidská práva a základní svobody a řídit se hodnotami a zásadami zakotvenými ve Smlouvách EU a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a musí této povinnosti dostát;

C.  vzhledem k tomu, že čl. 6 odst. 3 SEU potvrzuje, že základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie;

D.  vzhledem k tomu, že EU funguje na základě presumpce vzájemné důvěry v to, že členské státy jednají ve shodě s principy demokracie, právního státu a se základními právy zakotvenými v EÚLP, Listině základních práv Evropské unie a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;

E.  vzhledem k tomu, že ani národní svrchovanost ani subsidiarita nemohou odůvodnit systematické odmítání ze strany členského státu dodržovat základní hodnoty Evropské unie a Smlouvy, jejichž smluvní stranou se dobrovolně stal;

F.  vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu uspořádala řadu setkání s různými zúčastněnými stranami, přičemž hlavní pozornost byla věnována situaci na Maltě a na Slovensku; vzhledem k tomu, že rovněž proběhla výměna názorů na bezpečnost novinářů v Bulharsku následně po vraždě Viktorie Marinové; vzhledem k tomu, že na zmíněné schůzi se rovněž diskutovalo o dočasném zadržení novinářů Attily Bira a Dimitara Stojanova, kteří vyšetřovali obvinění z podvodů v souvislosti s finančními prostředky EU v Rumunsku a Bulharsku;

G.  vzhledem k tomu, že vraždy Daphne Caruanové Galiziové na Maltě, Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové na Slovensku a vražda Viktorie Marinové v Bulharsku otřásly evropským veřejným míněním a působí na novináře v EU odrazujícím účinkem;

H.  vzhledem k tomu, že vyšetřování těchto vražd dosud vedlo k identifikaci několika podezřelých, aniž by se však dospělo k závěrům, pokud jde o to, kdo za vraždami ve skutečnosti stojí, ačkoli se jedná o nejdůležitější prvek, který je třeba vyjasnit; vzhledem k tomu, že na Maltě došlo k zastrašování tří osob a policie i oficiální vyšetřování vraždy jsou i nadále aktivní;

I.  vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu neměla možnost ověřit stav vyšetřování ve všech jeho aspektech, neboť příslušné orgány se dovolávaly legitimní potřeby zajistit důvěrnost, aby bylo v těchto případech vražd možné dosáhnout pokroku;

J.  vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu měla možnost se na Maltě i na Slovensku zabývat ve vztahu k právnímu státu řadou problematických témat, zejména pokud jde o oblasti, jichž se týká práce Daphne Caruanové Galiziové a Jána Kuciaka;

K.  vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu byla pravidelně informována, a to i příbuznými Daphne Caruanové Galiziové, pokud jde o žádost o úplné a nezávislé oficiální vyšetřování její vraždy, zejména co se týče okolností, které tento čin umožnily, reakci veřejných orgánů, a opatření, která mohou být zavedena, aby se zajistilo, že k takové vraždě nedojde znovu;

L.  vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce s Europolem v rámci uvedených vyšetřování se v jednotlivých šetřeních liší;

M.  vzhledem k tomu, že zejména v případě Malty zhodnotil předchozí ředitel Europolu míru spolupráce mezi maltskými orgány a Europolem jako suboptimální, což je situace, kterou jeho nástupce následně vyhodnotil tak, že se zlepšila a je uspokojivá; vzhledem k tomu, že zástupci Europolu sdělili členům skupiny pro sledování právního státu, že vyšetřování nebylo zastaveno, s tím, že byly zatčeny tři osoby podezřelé ze spáchání trestného činu; vzhledem k tomu, že byli jmenováni odborníci Europolu za účelem plnění specifických úkolů v rámci úředního vyšetřování;

N.  vzhledem k tomu, že co se týče nabytí telefonu novinářky Pavly Holcové na Slovensku, přetrvává nejasnost ohledně způsobu, jakým byl získán, a přístupu Europolu k údajům získaným z tohoto telefonu, ačkoli Europol uvedl, že podpoří, aby byl telefon podroben analýze;

O.  vzhledem k tomu, že existují vážné obavy v souvislosti s bojem proti korupci a organizované trestné činnosti v EU, a to i na Maltě a na Slovensku, a vzhledem k tomu, že to ohrožuje důvěru občanů ve veřejné instituce, což může mít za následek nebezpečné propojení mezi zločineckými skupinami a veřejnými orgány;

P.  vzhledem k tomu, že velké evropské konsorcium investigativních novinářů přezkoumalo a rozsáhle zveřejnilo vyšetřování, která publikovala Daphne Caruanová Galiziová;

Q.  zejména vzhledem k tomu, že boj proti praní špinavých peněz v EU je neuspokojivý, mimo jiné z důvodu stávajících nedostatků v provádění právních předpisů EU proti praní špinavých peněz, jak se zdůraznilo v rámci nedávných případů nedostatečného prosazování boje proti těmto praktikám, do něhož jsou zapojeny velké bankovní instituce v různých členských státech;

R.  vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) ve svém doporučení z července 2018 adresovaném maltské finanční zpravodajské a analytické jednotce (FIAU) dospěl k závěru, že na Maltě existují „obecné a systematické nedostatky v boji proti praní peněz“, zejména pokud jde o případ Pilatus Bank, a zároveň uznal, že akční plán FIAU byl „krok správným směrem“; vzhledem k tomu, že Komise následně zjistila, že „maltská finanční zpravodajská a analytická jednotka porušila své povinnosti“ v rámci právních předpisů EU proti praní špinavých peněz a že doporučení orgánu EBA plně neprovedla; vzhledem k tomu, že Komise proto v listopadu 2018 přijala své stanovisko k této věci;

S.  vzhledem k tomu, že na Maltě sídlí rozsáhlý bankovní sektor, jenž zahrnuje některé bankovní instituce, které nesplňují všechny regulační standardy a požadavky, jak dokládá případ banky Pilatus Bank a odnětí její licence Evropskou centrální bankou (ECB);

T.  vzhledem k tomu, že zpráva z vyšetřování případu „Egrant“ není veřejně přístupná; vzhledem k tomu, že dostupné závěry nepodporují tvrzení, podle nichž je vlastnictví společnosti Egrant Inc. spojeno s maltským předsedou vlády a jeho manželkou; vzhledem k tomu, že k úplné neupravené zprávě z vyšetřování má přístup jen předseda vlády, ministr spravedlnosti, vedoucí kanceláře předsedy vlády a mluvčí předsedy vlády;

U.  vzhledem k tomu, že nebylo zahájeno žádné následné vyšetřování s cílem odhalit skutečné vlastníky podniku Egrant, což je ještě třeba objasnit;

V.  vzhledem k tomu, že odhalení týkající se skutečného majitele společnosti „17 Black“, kterým je nyní údajně generální ředitel společnosti Tumas Group, jíž maltská vláda zadala zakázku na výstavbu elektrárny Electrogas na Maltě, ještě více zdůrazňují potřebu větší transparentnosti, pokud jde o finanční zájmy a vazby na členy vlády, jako je ředitel kanceláře předsedy vlády a současný ministr cestovního ruchu a bývalý ministr energetiky;

W.  vzhledem k tomu, že  ředitel kanceláře předsedy vlády a současný ministr cestovního ruchu a bývalý ministr energetiky jsou jedinými vysoce postavenými vládními činiteli z kteréhokoli členského státu EU, o nichž se zjistilo, že jsou skutečnými majiteli právnické osoby, která byla odhalena v kauze Panama Papers; vzhledem k tomu, že posledně jmenovaný ministr  poskytl delegaci Evropského parlamentu svědectví ohledně využívání svých společností a učinil přitom prohlášení, která jsou v rozporu s dokumenty uveřejněnými v kauze Panama Papers;

X.  vzhledem k tomu, že nedostatečná bezpečnost novinářů a zmenšující se prostor pro občanskou společnost z důvodu obtěžování a zastrašování podkopává dohled nad výkonnou mocí a snižuje občanskou angažovanost občanů;

Y.  vzhledem k tomu, že novináři, a zejména, avšak nikoli výhradně investigativní novináři stále častěji čelí takzvaným „strategickým žalobám proti účasti veřejnosti“ (SLAPP), které jsou zamýšleny pouze k maření jejich práce;

Z.  vzhledem k tomu, že se rodina Daphne Caruanové Galiziové musí zabývat nenávistnými kampaněmi a žalobami pro pomluvu i po její smrti, a to i ze strany členů maltské vlády, a že místopředseda vlády uvedl, že není přesvědčen, že by bylo nutné tyto žaloby pro pomluvy brát zpět;

AA.  vzhledem k tomu, že rodina a přátelé Daphne Caruanové Galiziové i aktivisté z řad občanské společnosti se také musí vypořádat se současnou situací týkající se jejího improvizovaného památníčku, což zahrnuje odstraňování a ničení upomínkových předmětů;

AB.  vzhledem k tomu, že Benátská komise ve svém stanovisku k Maltě, které přijala na svém 117. plenárním zasedání ve dnech 14. a 15. prosince 2018(16), zdůraznila pozitivní povinnost států chránit novináře jakožto otázku, která přímo souvisí s právním státem, a poukázala na to, že „mezinárodním závazkem vlády [Malty] je zajistit, aby sdělovací prostředky a občanská společnost mohly hrát aktivní úlohu v tom, aby orgány musely skládat účty“(17) ;

AC.  vzhledem k tomu, že Benátská komise zdůraznila, že zřízení výboru pro jmenování soudců v roce 2016 bylo ze strany maltských orgánů pozitivním krokem, a že rovněž zdůraznila, že přesto zůstává několik znepokojivých bodů v souvislosti se zásadou nezávislosti soudnictví, zejména pokud jde o organizaci pravomocí státních zastupitelství a o strukturu soudnictví, a v souvislosti s celkovým rozdělením a vyvážeností pravomocí v zemi, které se jednoznačně kloní k exekutivě, a zejména k předsedovi vlády, jenž má dalekosáhlý soubor pravomocí, a to i v rámci různých postupů jmenování, jako u členů soudních orgánů, a že to není spojeno s řádnými brzdami a protiváhami(18);

AD.  vzhledem k tomu, že Benátská komise uvedla, že stávající rozdělení pravomocí státního zastupitelství mezi policii a nejvyššího státního zástupce na Maltě představuje rozporný systém, který „je z hlediska dělby moci problematický“; vzhledem k tomu, že rovněž konstatovala, že nejvyšší státní zástupce, který má pravomoci v rámci trestního stíhání, zároveň je právním poradcem vlády a předsedá finanční zpravodajské a analytické jednotce (FIAU), zastává velmi vlivný úřad, který je „problematický z hlediska zásady demokratických brzd a protivah a dělby moci“(19) ;

AE.  vzhledem k tomu, že delegace Benátské komise poznamenala, že budoucí oddělení úloh nejvyššího státního zástupce „je v návaznosti na zprávu komise pro celkovou reformu soudního systému z roku 2013 na Maltě nyní široce akceptováno“(20); vzhledem k tomu, že maltská vláda nyní oznámila zahájení legislativního procesu, jehož cílem je zavést toto oddělení úloh;

AF.  vzhledem k tomu, že Benátská komise uvedla, že vedle úkolů policie a nejvyššího státního zástupce v oblasti trestního stíhání mají i soudci možnost zahajovat šetření a že „se zdá, že neexistuje žádná koordinace mezi šetřeními a policejním vyšetřováním“(21);

AG.  vzhledem k tomu, že Benátská komise rovněž zdůraznila, že Stálý protikorupční výbor (PCAC) vykazuje nedostatky, pokud jde o jeho složení, jelikož jmenování jeho členů je závislé na předsedovi vlády, ač je musí konzultovat s opozicí, a také pokud jde o příjemce jeho zpráv, konkrétně ministra spravedlnosti, který nemá žádnou vyšetřovací pravomoc, což vede k tomu, že zprávy vedou k faktickému vyšetřování a stíhání pouze ve velmi omezeném počtu případů(22);

AH.  vzhledem k tomu, že Benátská komise dospěla k závěru, že postup pro jmenování policejního prezidenta by měl být založen na veřejném výběrovém řízení; policejní prezident by měl být širokou veřejností vnímán jako politicky neutrální(23);

AI.  vzhledem k tomu, že Malta zahájila pod vedením prezidenta proces zkoumání možností ústavních reforem, do nějž jsou zapojeny různé politické síly a občanská společnost, přičemž většina těchto reforem bude k přijetí vyžadovat dvoutřetinovou většinu v Parlamentu;

AJ.  vzhledem k tomu, že nezbytnou součástí evropské demokracie je monitorování zhoršující se situace právního státu v členských státech ze strany Evropského parlamentu a formát skupiny pro sledování právního státu umožňuje Parlamentu pozorně sledovat situaci a spolupracovat s orgány členských států a s občanskou společností;

AK.  vzhledem k tomu, že navzdory široce podporovaným usnesením Evropského parlamentu(24) Komise stále ještě nepředložila návrh komplexního a nezávislého mechanismu pro sledování situace, pokud jde o demokracii, právní stát a základní práva, a to každoročně ve všech členských státech;

AL.  vzhledem k tomu, že využívání „režimů udělování občanství a pobytu investorům“ členskými státy EU představuje vážné riziko pro boj proti praní špinavých peněz, podrývá vzájemnou důvěru a integritu schengenského prostoru, umožňuje vstup státních příslušníků třetích zemí pouze na základě jejich nahromaděného bohatství, a nikoli na základě jejich užitečných znalostí, dovedností nebo humanitárních aspektů a vede ke skutečnému prodeji občanství EU; vzhledem k tomu, že Komise výslovně uvedla, že již nepodporuje maltské režimy udělování občanství a pobytu investorům;

AM.  vzhledem k tomu, že Komise zveřejnila zprávu o režimech udělování občanství a pobytu investorům, jež podává přehled stávajících postupů a identifikuje některá rizika, která tyto režimy představují pro EU, zejména pokud jde o bezpečnost, praní peněz, daňové úniky a korupci;

AN.  vzhledem k tomu, že maltská vláda uzavřela se soukromou firmou Henley & Partners důvěrnou dohodu o realizaci maltského „režimu udělování občanství a pobytu investorům“, což znemožňuje ověřit, zda jsou dohodnuté postupy, objemy prodejů a další podmínky v souladu s maltským, unijním a mezinárodním právem a s bezpečnostními aspekty;

AO.  vzhledem k tomu, že uplatňování požadavku pobytu u žadatelů o maltský režim udělování občanství a pobytu investorům není v souladu s podmínkami pro tyto režimy, jež byly dohodnuty s Komisí v roce 2014; vzhledem k tomu, že Komise nepřijala žádná účinná opatření k řešení tohoto nedodržování  požadavku na pobyt;

AP.  vzhledem k tomu, že obvinění týkající se prodeje zdravotních a schengenských víz v Libyi a Alžírsku maltskými úředníky nebyla plně prošetřena(25);

AQ.  vzhledem k tomu, že novináři na Slovensku uvedli během návštěvy skupiny pro sledování právního státu (ROLMG), že působí v prostředí, kde nemůže být vždy zaručena plná nezávislost a bezpečnost; vzhledem k tomu, že v případě organizace RTVS (Rozhlas a televize Slovenska) došlo k situacím, jež byly vnímány jako politické zasahování do novinářské práce, například když vydány krátké pokyny pro zpravodajství;

AR.  vzhledem k tomu, že národní zákon o tisku na Slovensku právě prochází novelizací, což je příležitostí k posílení svobody sdělovacích prostředků a bezpečnosti novinářů; vzhledem k tomu, že současný legislativní návrh hrozí tím, že by mohl omezit svobodu sdělovacích prostředků;

AS.  vzhledem k tomu, že se vyskytují zprávy o korupci a podvodech na Slovensku, jež se týkají i  zemědělských fondů EU a je do nich zapojena platební agentura pro zemědělství, a tyto zprávy si vyžadují důkladné a nezávislé prošetření, přičemž některé z nich skutečně úřad OLAF vyšetřuje a parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu provedl s ohledem na ně v prosinci 2018 pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů na Slovensko; vzhledem k tomu, že Slovensko má nejvyšší míru odhalování nesrovnalostí a podvodů ze všech členských států EU(26);

AT.  vzhledem k tomu, že členové skupiny pro sledování právního státu (ROLMG) jsou znepokojeni ohledně nestrannosti donucovacích orgánů a nezávislosti soudnictví na Slovensku, zejména s ohledem na politizaci a nedostatek transparentnosti při procesech výběru a jmenování důležitých činitelů, jako je policejní prezident;

AU.  vzhledem k tomu, že po vraždě Jána Kuciaka podal demisi slovenský předseda vlády a další vysocí členové vlády, stejně jako zástupce nejvyššího státního zástupce a policejní prezident;

AV.  vzhledem k tomu, že na Slovensku nebyl dokončen legislativní proces reformy výběru soudců Ústavního soudu a nadcházející výběrové řízení, v němž má být nahrazeno devět soudců, kteří odcházejí do důchodu, proběhne podle stávajících postupů; vzhledem k tomu, že je uvedený postup výběru soudců v současnosti ve slovenském parlamentu zablokován;

AW.  vzhledem k tomu, že členové skupiny pro sledování právního státu v rámci své pracovní cestu zaznamenali závazek hájit standardy právního státu, který projevili různí zaměstnanci slovenských veřejných orgánů a aktéři z řad občanské společnosti;

AX.  vzhledem k tomu, že světový index svobody tisku za rok 2018, který vypracovala organizace Reportéři bez hranic, řadí Slovensko na 27. místo na rozdíl od 17. místa z roku 2017, Maltu na 65. místo, na něž klesla ze 47. místa, a Bulharsko jakožto nejhůře umístěný členský stát EU na 111. místo oproti 109. místu z roku 2017;

AY.  vzhledem k tomu, že organizace Transparency International zařadila ve svém ročním indexu vnímání korupce Maltu na 51. místo (oproti 46. místu v roce 2017), Slovensko na 57. místo (pokles z 54. místa v roce 2017) a Bulharsko na 77. místo (oproti 71. místu v roce 2017); vzhledem k tomu, že všechny tyto tři země se umisťují hluboko pod průměrem EU(27);

OBECNÉ PŘIPOMÍNKY

1.  důrazně odsuzuje neustálé úsilí stále vyššího počtu vlád členských států o narušení právního státu, dělby moci a nezávislosti soudnictví; vyjadřuje znepokojení nad tím, že ačkoli většina členských států přijala právní předpisy s cílem zajistit nezávislost soudů a nestrannost v souladu se standardy Rady Evropy, přetrvávají problémy, pokud jde o způsob, jak se tyto standardy uplatňují;

2.  připomíná, že jednou ze složek hodnot uvedených v článku 2 SEU a zároveň nezbytnou podmínkou jejich ochrany je právní stát; vyzývá všechny příslušné subjekty na úrovni EU a členských států, včetně vlád, parlamentů a justice, aby více usilovaly o dodržování a posilování právního státu;

3.  konstatuje s hlubokým znepokojením, že dochází k nárůstu výhrůžek, jejichž cílem jsou novináři a svoboda sdělovacích prostředků, k nárůstu veřejného znevažování a všeobecného oslabování této profese, zvyšující se hospodářské koncentraci tohoto odvětví a sílící dezinformaci; připomíná, že silná demokracie vycházející z právního státu nemůže fungovat bez silné a nezávislé „čtvrté složky moci“;

4.  naléhavě vyzývá Radu, aby přezkoumala a dále sledovala veškeré návrhy Komise a Parlamentu, pokud jde o řízení o nesplnění povinnosti a postup podle článku 7 SEU, a to zejména tím, že přijme neprodlená opatření na základě odůvodněného návrhu Komise ze dne 20. prosince 2017 ohledně Polska a prioritně zařadí bod o situaci v Maďarsku na program Rady, že bude okamžitě a úplně informovat Parlament ve všech fázích postupu a vyzve Parlament, aby Radě předložil odůvodněný návrh týkající se Maďarska;

VYŠETŘOVÁNÍ A PROSAZOVÁNÍ PRÁVA

5.  vyzývá vládu Malty, aby neprodleně zahájila kompletní a nezávislý průzkum veřejného mínění, pokud jde o vraždy Daphne Caruanové Galiziové, se zvláštním důrazem na okolnosti, které umožnily, aby k ní došlo, reakce veřejných orgánů a opatření, která mohou být zavedena s cílem zajistit, aby se podobná vražda již neopakovala;

6.  naléhavě vyzývá maltskou vládu, aby veřejně a jednoznačně odsoudila jakékoli projevy nenávisti vůči zesnulé Daphne Caruanové Galiziové a znevažování její památky; naléhavě žádá, aby byla přijata důrazná opatření vůči všem veřejným činitelům šířícím nenávist;

7.  považuje za nanejvýš důležité nalézt řešení pamětního místa připomínajícího Daphne Caruanovou Galiziovou ve Vallettě, a to ve spolupráci s občanskou společností a s rodinou zesnulé, aby bylo možné si ji neomezeně připomínat;

8.  vyzývá příslušné maltské orgány, aby zveřejnily úplnou, redakčně neupravenou zprávu o soudním vyšetřování společnosti Egrant;

9.  naléhavě žádá vládu Malty a vládu Slovenska, aby zajistily, aby donucovací orgány urychleně a úplně vyšetřily veškeré náznaky trestných činů, a to i v případech, kdy tyto náznaky odhalují oznamovatelé a novináři, zejména v údajných případech souvisejících například s korupcí, finanční trestnou činností, praním peněz, podvody a daňovými úniky, o nichž Daphne Caruanová Galizianová a Ján Kuciak informovali;

10.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby zahájily nezávislé mezinárodní veřejné šetření vraždy Daphne Caruanové Galiziové a údajných případů korupce, finančních trestných činů, praní špinavých peněz, podvodů a daňových úniků, o nichž informovala, což zahrnuje vysoce postavené současné a bývalé veřejné činitele na Maltě;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že ne všichni členové maltské vlády, například ministr pro cestovní ruch a bývalý ministr energetiky, byli ochotni se setkat s delegací pracovní skupiny monitorující situaci v oblasti právního státu (ROLMG), a nad tím, že se tato skupina nemohla setkat ani se zástupci společnosti Nexia BT, například s jejím jednatelem;

12.  bere se znepokojením na vědomí, že se maltské orgány neobrátily s žádnou oficiální žádostí o právní pomoc na německou spolkovou kriminální policii (Bundeskriminalamt) s cílem získat přístup k údajům uloženým v laptopech a na pevných discích Daphne Caruanové Galiziové, poté co je její rodina předala německým orgánům;

13.  vítá obvinění vznesená slovenskými orgány proti údajnému strůjci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a proti údajným pachatelům vražd; vyzývá donucovací orgány, aby pokračovaly ve vyšetřování na vnitrostátní i na mezinárodní úrovni, a to všemi dostupnými prostředky, mimo jiné prodloužením platnosti dohody společného vyšetřovacího týmu i po dubnu 2019, a zajistily, aby byly všechny aspekty případu plně prošetřeny, včetně případných politických vazeb na tyto zločiny;

14.  konstatuje, že vyšetřování vraždy Jána Kuciaka a Mariny Kušnírové odhalilo další trestnou činnost, včetně údajného záměru zavraždit prokurátory Petera Šufliarského a Maroše Žilinku a právníka Daniela Lipšice; konstatuje, že uvedené vyšetřování má na základě společného rozhodnutí generálního prokurátora a zvláštního státního zastupitelství provádět policejní inspektorát ministerstva vnitra vzhledem k možnému zapojení příslušníků policie do kontroly policejních databází týkajících se dotyčných osob, a bude tento vývoj dále sledovat;

15.  vítá vznik Vyšetřovacího střediska Jána Kuciaka a projektu Daphne koncem roku 2018, který založilo několik novinářů, i projektu Daphne Zakázané příběhy, který v březnu 2018 založilo 18 konsorcií investigativních novinářů s cílem pokračovat v práci Daphne tam, kde ji ukončila; konstatuje, že šest měsíců po svém vzniku přinesl projekt Daphne ve své první publikaci nová odhalení;

16.  vyzývá Komisi a Evropský úřad pro boj proti podvodům, aby podrobně vyšetřovaly všechny případy, na něž byly upozorněny ad hoc delegace Parlamentu v roce 2018, zejména údajné případy korupce a podvodů, také pokud jde o zemědělské fondy EU a možné nesprávné pobídky pro zabírání půdy;

17.  vyzývá maltskou vládu, aby zahájila vyšetřování zjištění ve věci panamských dokumentů a spojení mezi společností „17 Black“ sídlící v Dubaji a ministrem pro cestovní ruch, bývalým ministrem energetiky a vedoucím úřadu předsedy vlády;

18.  vyzývá maltskou a slovenskou vládu a všechny členské státy EU a jejich donucovací orgány, aby zintenzivnily boj proti organizované trestné činnosti a korupci s cílem obnovit důvěru veřejnosti v jejich instituce;

19.  bere na vědomí, že dne 22. března 2019 přijala skupina GRECO dodatek ke druhé zprávě o plnění závazků na Slovensku, pokud jde o předcházení korupci s ohledem na poslance, soudce a státní zástupce; vyzývá slovenskou vládu, aby plně provedla všechna její doporučení;

20.  bere na vědomí, že dne 23. března 2019 přijala skupina GRECO zprávu z pátého kola hodnocení o Maltě; vyzývá maltskou vládu, aby co nejdříve povolila zveřejnění této zprávy a aby plně provedla všechna doporučení;

21.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad možnou úlohou, již hrála slovenská vláda při únosu vietnamského občana z Německa, a vyzývá k vypracování komplexní vyšetřovací zprávy za stálé spolupráce s německými orgány, včetně údajného zapojení bývalého ministra vnitra;

22.  vyjadřuje své znepokojení nad obviněními z korupce, střety zájmů, beztrestností a nad případy tzv. „otočných dveří“ ve slovenských mocenských kruzích; je šokovaný skutečností, že po své rezignaci byli bývalý vyšší policejní úředník Národní kriminální agentury a bývalý policejní prezident jmenováni poradci ministra vnitra, mimo jiné v České republice; konstatuje, že bývalý policejní prezident nyní ze své funkce poradce ministra vnitra odstoupil, poté co se objevily tiskové zprávy o vyhledávání informací o Jánu Kuciakovi v policejní databázi před jeho vraždou, přičemž toto vyhledávání údajně nařídil bývalý policejní prezident;

23.  vítá angažovanost slovenských a maltských občanů a organizací občanské společnosti v boji za demokracii, právní stát a základní práva; naléhavě vyzývá vládu Slovenska a Malty, aby plně podporovaly občanskou angažovanost a aby od ní neodrazovaly;

24.  vyzývá vládu Malty, Slovenska a Bulharska, aby nadále usnadňovaly veškerou spolupráci s Europolem, včetně plného zapojení této agentury, a aby proaktivně zajistily jeho plný přístup k dokumentaci související s vyšetřováním;

25.  vyzývá Komisi, aby poskytla jasné pokyny ohledně způsobů a právního rámce, pokud jde o výměnu údajů a důkazů mezi donucovacími orgány členských států a mezi nimi a agenturami EU, mimo jiné pomocí uplatnění evropského vyšetřovacího příkazu;

26.  poukazuje na to, že současné rozpočtové a lidské zdroje a mandáty Europolu a Eurojustu nejsou pro tyto agentury dostatečné k tomu, aby poskytovaly plnou a proaktivní přidanou hodnotu EU při provádění vyšetřování, například v případech vraždy Daphne Caruanové Galiziové a Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové; vyzývá k tomu, aby byly Europolu a Eurojustu přiděleny další zdroje na takováto vyšetřování v blízké budoucnosti;

27.  zdůrazňuje, že donucovací a soudní orgány členských států jsou součástí unijního systému spolupráce; domnívá se, že by orgány, instituce a agentury EU měly proto proaktivně zasahovat při řešení nedostatků na straně vnitrostátních orgánů, a považuje za znepokojivé, že taková opatření orgánů, institucí a agentur EU jsou pravidelně zahajována až poté, co informace odhalili novináři a oznamovatelé;

28.  vyzývá Komisi a Radu, aby zvýšily rozpočet Europolu v souladu s operačními a strategickými potřebami zjištěnými během jednání o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027 a aby posílily mandát Europolu tak, aby mu umožnily se proaktivněji účastnit vyšetřování hlavních skupin páchajících organizovanou trestnou činnost v členských státech, pokud existují závažné pochybnosti o nezávislosti a kvalitě takového vyšetřování, například aby byly v podobných případech schopny proaktivně iniciovat zřizování společných vyšetřovacích týmů;

29.  vyzývá Eurojust a budoucí Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), aby optimálně spolupracovaly při vyšetřováních, pokud jde o finanční zájmy EU, zvláště s ohledem na členské státy, které se rozhodly se na činnosti úřadu EPPO nepodílet; vyzývá za tímto účelem členské státy a orgány EU, aby usnadnily urychlené zřízení úřadu EPPO, a domnívá se, že všechny členské státy, které dosud neoznámily svůj úmysl podílet se na činnosti úřadu EPPO, by tak měly učinit;

30.  vyzývá Komisi, aby navázala na ta usnesení Parlamentu, která vyzvala k mapování osvědčených postupů v oblasti vyšetřovacích technik v celé EU s cílem usnadnit vývoj společných vyšetřovacích postupů v EU(28);

ÚSTAVNÍ VÝZVY NA MALTĚ A NA SLOVENSKU

31.  vítá prohlášení maltské vlády ohledně provádění doporučení uvedených v nedávné zprávě Benátské komise;

32.  vítá vytvoření skupiny, v níž se členové obou vlád a opozice zapojily do zkoumání ústavní reformy;

33.  vítá nedávné oznámení vlády Malty o zahájení legislativního procesu s cílem provedení různých doporučení Benátské komise; vyzývá vládu a parlament Malty, aby prováděly všechna doporučení Benátské komise bez výjimky, a to případně i retroaktivně, aby tak zajistily uvedení minulých i současných rozhodnutí, postojů a struktur do souladu s doporučeními, a aby zejména:

   posílily nezávislost, pravomoci v oblasti dohledu a kapacity členů maltské Sněmovny reprezentantů, zvláště zpřísněním režimu neslučitelnosti a zajištěním odpovídající mzdy a nepředpojaté podpory;
   veřejně oznamovaly volná místa na obsazení soudních funkcí (bod 44);
   změnily složení výboru pro jmenování soudců (JAC) tak, aby alespoň polovina jeho členů byli soudci volení svými kolegy, a aby výboru JAC udělily pravomoc stanovit pořadí uchazečů na základě zásluh a uvedené uchazeče přímo navrhovat předsedovi ke jmenování, také v případě jmenování nejvyššího soudce (bod 44);
   udělily Komisi pro správu justice pravomoc odvolávat soudce nebo státní zástupce a zajistily soudní přezkum disciplinárních opatření, která tato komise uloží (bod 53);
   v souladu s doporučením Benátské komise (body 61-73) zřídily nezávislý úřad ředitele státního zastupitelství pro trestní věci, který by odpovídal za veškeré trestní stíhání a přebíral tak úkoly, které v současnosti plní vrchní státní zástupce, policie a vyšetřující soudci, vyzývá maltskou vládu, aby tento úřad, bude-li vytvořen, podrobila soudnímu přezkumu, a to zejména pokud jde o rozhodnutí o nezahájení trestního stíhání (body 68, 73);
   reformovaly Stálý protikorupční výbor (PCAC) s cílem zajistit, aby proces jmenování jeho členů méně závisel na výkonné moci a zvláště na premiérovi a aby jeho zprávy skutečně vedly k zahájení trestního stíhání; měly by rovněž zvážit možnost, že by PCAC byl přímo podřízen nově zřízenému úřadu ředitele státního zastupitelství pro trestní věci;
   zahájily ústavní reformy s cílem zajistit, aby rozhodnutí ústavního soudu vedly ke zrušení ustanovení označených za neústavní, přičemž parlament do tohoto procesu nesmí zasahovat (bod 79);
   ukončily praxi, kdy poslanci vykonávají svou funkci na částečný úvazek, zvýšily platy poslanců, omezily jmenování poslanců do oficiálních funkcí, daly poslancům k dispozici dostatečný personál a poskytly jim možnost získávat nezávislé odborné poradenství a přestaly ve velké míře používat podzákonné normy (bod 94);
   zajistily, aby státní orgány vždy plně vyhověly žádostem veřejného ochránce práv o informace, aby zprávy veřejného ochránce práv byly předmětem rozprav v Parlamentu, aby byl jeho úřad regulován na úrovni ústavy a aby byl novelizován zákon o svobodě informací (body 100–101);
   změnily proces jmenování stálých tajemníků, zejména zavedly systém, kdy je nebude vybírat předseda vlády, nýbrž nezávislá komise pro státní službu, a to na základě jejich schopností a zkušeností (body 119–120);
   výrazně omezily praxi „funkcí a osob s důvěrou“ a zavedly jednoznačné právní normy a změnily ústavu s cílem vytvořit základ a rámec pro regulaci této praxe (bod 129);
   změnily postup jmenování policejního komisaře, který by měl projít veřejným výběrovým řízením, v němž se budou posuzovat jeho schopnosti a zkušenosti;

34.  poukazuje na to, že na Slovensku probíhá postup výběru a jmenování členů Ústavního soudu, protože v únoru končí funkční období devíti z třinácti soudců; zdůrazňuje, že pravidla pro výběr a jmenování soudců, jejich kvalifikaci a další požadavky na ně kladené musí splňovat nejvyšší normy transparentnosti, kontroly a odpovědnosti v souladu se závěry, které v této věci přijala Benátská komise(29); je znepokojen současným nedostatkem pokroku v tomto procesu výběru ve slovenském parlamentu;

35.  požaduje, aby pro výběr nového velitele slovenské policie, který má být jmenován v roce 2019, byla uplatněna transparentní, jednoznačná a objektivní pravidla a postupy, která zaručí nezávislost tohoto úřadu; konstatuje, že proces výběru nyní probíhá a že se kandidáti brzy zúčastní slyšení před příslušným výborem slovenského parlamentu; žádá, aby tato slyšení byla veřejná;

OBČANSTVÍ, POBYT A VÍZA PRO INVESTORY

36.  vyzývá maltskou vládu, aby ukončila režimy udělování občanství a pobytu investorům a aby požádala o nezávislé mezinárodní šetření vlivu takového obchodu na schopnost maltských orgánů bojovat proti praní peněz, na přeshraniční trestnou činnost a na integritu schengenského prostoru;

37.  vyzývá maltskou vládu, aby každoročně zveřejňovala samostatný seznam všech osob, které si zakoupili maltské a evropské občanství, a aby zajistila, že tyto osoby nebudou uváděny společně s těmi, které získaly občanství Malty jiným způsobem; vyzývá maltskou vládu, aby zajistila, že tito občané budou před zakoupením občanství skutečně pobývat na Maltě po dobu jednoho roku, jak bylo před zahájením tohoto programu dohodnuto s Komisí; vyzývá Komisi, aby v rámci svých pravomocí učinila vše pro to, aby původní dohoda o této věci byla napříště dodržována;

38.  vítá, že v únoru 2019 Komise v reakci na žádost o objasnění této věci jednoznačně uvedla, že maltské režimy občanství pobytu pro investory v žádném případě neschvaluje;

39.  vyzývá maltskou vládu, aby zveřejnila úplné znění své smlouvy s Henley & Partners, soukromou firmou, která v současné době provádí maltské režimy občanství a pobytu pro investory, a aby tuto smlouvu vypověděla a přitom zajistila, aby vypovězení nebo pozastavení platnosti smlouvy nemělo negativní důsledky pro veřejné finance;

40.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda smlouvy mezi orgány členských států a soukromými firmami o externím zajišťování režimů občanství a pobytu pro investory jsou v souladu s právem Unie a s mezinárodním právem a zda nepředstavují bezpečnostní riziko;

41.  vítá zveřejnění zprávy Komise „Režimy občanství pro investory a režimy pobytu pro investory v Evropské unii“, avšak je znepokojen tím, že zpráva neobsahuje dostatečné údaje; vyzývá Komisi, aby nadále sledovala rozsah a vliv různých režimů občanství a pobytu pro investory v EU a zvláště se přitom zaměřila na procesy náležité péče, profily a činnosti příjemců, potenciální důsledky pro přeshraniční trestnou činnosti a integritu schengenského prostoru; vyzývá členské státy, aby co nejdříve ukončily veškeré stávající režimy udělování občanství a pobytu investorům; vyzývá Komisi, aby se mezitím režimům občanství a pobytu pro investory výslovně věnovala v schengenském hodnotícím mechanismu, a aby předložila legislativní návrhy, které pro tyto režimy stanoví jednoznačné limity;

42.  vyzývá Komisi, aby se v návaznosti na svou zprávu o režimech občanství a pobytu pro investory v různých členských státech EU zabývala zvláště vlivem maltských režimů na integritu schengenského prostoru;

43.  vyzývá Europol a Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, aby vypracovaly společné posouzení hrozeb, které režimy občanství a pobytu pro investory v členských státech EU představují z hlediska boje proti organizované trestné činnosti a integrity schengenského prostoru;

44.  vyzývá maltskou vládu, aby plně prošetřila tvrzení o hromadném prodeji schengenských víz a víz pro léčebné účely na Maltě, do něhož byli údajně zapleteni i někteří bývalí i současní vysocí státní úředníci, mezi nimiž údajně byl i vedoucí úřadu předsedy vlády a Neville Gafà;

BEZPEČNOST NOVINÁŘŮ A NEZÁVISLOST SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ

45.  vyzývá slovenskou vládu, aby zajistila bezpečnost novinářů; vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností vlastnických struktur sdělovacích prostředků; vyjadřuje pochybnosti o nezávislosti o kvalitě veřejnoprávních médií po odchodu několika novinářů z RTVS; se znepokojením konstatuje, že stávající legislativní návrh zákona o tisku představuje riziko omezení svobody sdělovacích prostředků;

46.  je znepokojen výroky slovenských politiků, které zpochybňují hodnotu nezávislé žurnalistiky a veřejnoprávních médií, jaké veřejně pronesl mimo jiné slovenský premiér, například na tiskové konferenci dne 2. října 2018;

47.  znovu vyzývá příslušné členy maltské vlády, aby s okamžitou platností zajistili stažení žalob pro pomluvu, které byly podány na pozůstalé Daphne Caruany Galizové, a aby přestali používat zákony proti pomluvě k obstavování bankovních účtů kritických novinářů a aby změnili tyto zákony proti pomluvě, které jsou používány k tomu, aby novinářům znepříjemňovaly jejich práci;

48.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy s cílem zamezit tzv. strategickým žalobám proti účasti veřejnosti (strategic lawsuits against public participation, SLAPP);

REAKCE EU

49.  opakuje svou výzvu Komisi, aby zahájila dialog s maltskou vládou na základě postupu pro právní stát;

50.  bere na vědomí, že Komise a Rada vyvíjí úsilí o to, aby všechny členské státy plně dodržovaly právní stát, demokracii a základní práva; je přesto znepokojen tím, že postup pro právní stát, který stanovila Komise, a postupy zahájené podle č. 7 odst. 1 SEU zatím měly jen omezené výsledky; zdůrazňuje, že dlouhodobé neřešení závažného a dlouhotrvajícího porušování hodnot uvedených v článku 2 SEU motivuje další členské státy k tomu, aby se vydaly stejnou cestou; lituje, že Komise se rozhodla odložit zveřejnění svého návrhu na posílení postupu pro právní stát až na červenec 2019;

51.  připomíná, že je nezbytné nestranně a pravidelně hodnotit stav právního státu, demokracie a základních práv ve všech členských státech; zdůrazňuje, že toto hodnocení musí být založeno na objektivních kritériích; znovu upozorňuje na svá usnesení z 10. října 2016 a 14. listopadu 2018, v nichž požadoval vytvoření komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv; domnívá se, že by tím vznikl spravedlivý, vyvážený a pravidelný preventivní mechanismus pro případy porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU, a zdůrazňuje je takový mechanismus je dnes více zapotřebí než kdykoli dříve;

52.  lituje, že Komise tento návrh komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv dosud nepředložila, a vyzývá ji tedy, aby tak včas učinila, a aby zejména předložila návrh interinstitucionální dohody o Paktu EU pro demokracii a základní práva;

53.  vítá návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, opětovně poukazuje na zprávu, kterou na toto téma přijal Parlament v lednu 2019, a žádá Radu, aby co nejdříve zahájila konstruktivní jednání;

54.  zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropský parlament vysílal do členských států delegace ad hoc jako účinný nástroj sledování případů porušování demokracie, právního státu a základních práv; doporučuje, aby v rámci Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vznikla stálá struktura k monitorování těchto případů v členských státech;

55.  vyzývá orgány EU a členské státy EU, aby rozhodně zasáhly proti systémové korupci a aby vytvořily účinné nástroje k její prevenci, potírání a stíhání a k boji proti podvodům a aby pravidelně monitorovaly využívání veřejných prostředků; opakovaně vyjadřuje politování nad tím, že Komise se v posledních letech rozhodla nezveřejňovat zprávu o boji proti korupci v EU, a zdůrazňuje, že údaje o korupci, které jsou součástí evropského semestru, nejsou dostatečně účinným opatřením k tomu, aby byla korupce jednoznačnou součástí pracovního programu; vyzývá proto Komisi, aby neprodleně obnovila svou činnost monitorování a podávání zpráv o korupci a věnovala se přitom všem členským státům a institucím EU;

56.  vítá, že ECB a vnitrostátní orgány pro dohled uzavřely dohodu o novém mechanismu spolupráce, který bude zajišťovat výměnu informací; vybízí všechny zúčastněné orgány, aby tohoto mechanismu co nejvíce využívaly s cílem zajistit rychlou a účinnou spolupráci v boji proti praní peněz;

57.  připomíná svému předsedovi, že jeho požadavek, aby vznikla „evropská cena Daphne Caruanové Galiziové za investigativní žurnalistiku“, která by byla každoročně udělována za vynikající investigativní žurnalistiku v Evropě, měl být už dávno realizován;

58.  vítá rozhodnutí parlamentu pojmenovat program stáží pro investigativní novináře po Jánu Kuciakovi;

o
o   o

59.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy.

(1) Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 117.
(2) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0456.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0438.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0055.
(6) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 148.
(7) Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 95.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0442.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2018)0183.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0204.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2018)0340.
(12) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 46.
(13) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 127.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2017)0216.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2018)0446.
(16) Stanovisko k ústavnímu uspořádání a dělbě moci, které přijala Benátská komise na svém 117. plenárním zasedání (Benátky, 14.–15. prosince 2018).
(17) Stanovisko Benátské komise, odstavec 142.
(18) Tamtéž, body 107-112.
(19) Tamtéž, bod 54.
(20) Tamtéž, bod 59.
(21) Tamtéž, bod 71.
(22) Tamtéž, bod 72.
(23) Tamtéž, bod 132.
(24) Usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva – Úř. věst. C 215, 19.06.2018, s. 162; Usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o potřebě komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv, přijaté texty P8_TA(2018)0456.
(25) http://nao.gov.mt//loadfile/77c82f0e-89b3-44b4-85d4-e48ecfd251b0
(26) https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR19_01/SR_FRAUD_RISKS_CS.pdf
(27) https://www.transparency.org/cpi2018 https://www.transparency.org/news/feature/corruption_perceptions_index_2017
(28) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1539189225045&uri=CELEX:52011IP0459 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52016IP0403
(29) https://www.venice.coe.int/webforms/documents/?pdf=CDL-AD(2017)001-e


Aktuální vývoj kauzy Dieselgate
PDF 163kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o aktuálním vývoji kauzy Dieselgate (2019/2670(RSP))
P8_TA(2019)0329B8-0222/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 226 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise č. 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních o výkonu vyšetřovacího práva Evropského parlamentu(1),

–  s ohledem na své rozhodnutí (EU) 2016/34 ze dne 17. prosince 2015 o zřízení vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu, jeho působnosti, početním složení a funkčním období(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES(5),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) 2016/646 ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6)(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2015 o měření emisí v automobilovém odvětví(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vyšetřování měření emisí v automobilovém průmyslu(9) (vycházející z průběžné zprávy vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu ze dne 2. března 2017,

–  s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 4. dubna 2017 v návaznosti na vyšetřování měření emisí v automobilovém průmyslu(10),

–  s ohledem na informační dokument Evropského účetního dvora ze dne 7. února 2019 o reakci EU na skandál „dieselgate“,

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze dne 13. prosince 2018 ve spojených věcech T-339/16, T-352/16 a T-391/16(11),

–  s ohledem na doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1275/2018/EWM,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2019 o Evropě, která chrání: čistý vzduch pro všechny(12),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Parlament požádal Komisi o vypracování souhrnné zprávy o opatřeních přijatých Komisí a členskými státy v návaznosti na závěry a doporučení vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu (dále jen „výbor EMIS“);

B.  vzhledem k tomu, že komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska zaslala dne 18. října 2018 v reakci na žádost o „souhrnnou zprávu o opatřeních přijatých Komisí a členskými státy v návaznosti na závěry a doporučení výboru EMIS“ dopis bývalé předsedkyni tohoto výboru, který obsahoval tabulku návazných opatření přijatých Komisí;

C.  vzhledem k tomu, že tabulka v příloze tohoto dopisu reaguje pouze na otázky nadnesené v doporučeních, a nikoli na závěry výboru EMIS, zejména pokud jde o případy nesprávného úředního postupu a porušení práva EU; vzhledem k tomu, že komisařka Bieńkowska v tabulce několikrát zdůraznila, že některé otázky nadnesené v doporučeních nespadají do její oblasti působnosti;

D.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv dne 12. října 2018 dala za pravdu stížnosti jednoho z poslanců Evropského parlamentu a dospěla k závěru, že odmítnutí Komise umožnit veřejnosti přístup ke všem stanoviskům zástupců členských států týkajícím se informací o životním prostředí představuje nesprávný úřední postup;

E.  vzhledem k tomu, že toto obstrukční jednání ze strany Komise mělo za následek značné zpomalení práce výboru EMIS a kromě jiných negativních dopadů vedlo i k omezení množství informací, které měli poslanci EP k dispozici, když při slyšeních kladli dotazy zástupcům Komise;

F.  vzhledem k tomu, že Tribunál Evropské unie dne 13. prosince 2018 rozhodl vyhovět žalobám podaným městy Paříží, Bruselem a Madridem (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve spojených věcech T-339/16, T-352/16 a T-391/16) a částečně zrušil nařízení Komise (EU) 2016/646, které pro zkoušky nových lehkých osobních a užitkových vozidel stanovovalo nadměrně vysoké mezní hodnoty emisí dusíku;

G.  vzhledem k tomu, že Komise se dne 22. února 2019 rozhodla proti tomuto rozsudku odvolat, což může vést k posunu lhůty stanovené Soudním dvorem, do které mohou tzv. „faktory shodnosti“ zůstat v platnosti;

H.  vzhledem k tomu, že Komise dne 6. prosince 2016 rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti sedmi členským státům, konkrétně České republice, Litvě, Lucembursku, Německu, Řecku, Spojenému království a Španělsku, neboť nezavedly systémy sankcí, které by odrazovaly výrobce automobilů od porušování právních předpisů o emisích z automobilů, nebo v případě skupiny Volkswagen tyto sankce neuplatnily;

I.  vzhledem k tomu, že Komise dne 17. května 2017 zahájila další řízení o nesplnění povinnosti v souvislosti se strategiemi pro regulaci emisí používanými skupinou Fiat Chrysler Automobiles (FCA) a skutečností, že Itálie nesplnila své povinnosti a nepřijala vůči tomuto výrobci nápravná opatření, ani na něj neuvalila sankce;

J.  vzhledem k tomu, že ačkoli byla tato řízení (jež stále pokračují v případě Itálie, Lucemburska, Německa a Spojeného království) zahájena před více než dvěma lety, Komisi se stále nepodařilo pokročit v nich dále, než je fáze získávání dalších informací od členských států prostřednictvím zasílání dodatečných výzev;

K.  vzhledem k tomu, že se zdá, že některé členské státy se v tomto ohledu nesnaží s Komisí upřímně spolupracovat;

L.  vzhledem k tomu, že předseda Evropského účetního dvora (EÚD) Klaus-Heiner Lehne vydal dne 16. října 2018 tiskové prohlášení o pracovním programu EÚD na rok 2019, ve kterém oznámil, že Účetní dvůr se bude zabývat přístupem EU k měření emisí vozidel s cílem zjistit, „zda EU plní to, co slíbila“;

M.  vzhledem k tomu, že EÚD ve svém informačním dokumentu ze dne 7. února 2019 o reakci EU na skandál „dieselgate“ upozornil, že na silnicích se stále vyskytuje velké množství vysoce znečišťujících vozidel, a poznamenal, že probíhající svolávání vozidel mělo jen omezený dopad na emise oxidů dusíku, stejně jako aktualizace softwaru, které byly v této souvislosti provedeny;

N.  vzhledem k tomu, že Německo od německých výrobců automobilů vyžaduje, aby vlastníkům automobilů nabídli program výměny nebo mechanické úpravy se systémem selektivní katalytické redukce (SCR);

O.  vzhledem k tomu, že odkaz vysoce znečišťujících vozidel s naftovým motorem zůstává do velké míry nezměněn, neboť budou i nadále nepříznivě ovlivňovat kvalitu ovzduší po mnoho následujících let, pokud Komise a členské státy nepřijmou účinná koordinovaná opatření ke snížení škodlivých emisí, jež produkují, zejména v oblastech, do kterých jsou tato vozidla ve velkém počtu vyvážena;

P.  vzhledem k tomu, že podle informací, které Komisi předaly členské státy, se svolávací kampaně ve členských státech týkají pouze omezeného počtu automobilů těchto značek: Volkswagen, Renault, Daimler, Opel a Suzuki;

Q.  vzhledem k tomu, že některé nevládní organizace a sdělovací prostředky informovaly o tom, že modely několika dalších značek vykazují podezřelé chování, pokud jde o produkci emisí, nebo překračují mezní hodnoty znečišťujících látek stanovené v právních předpisech EU;

R.  vzhledem k tomu, že některé členské státy, konkrétně Bulharsko, Irsko, Maďarsko, Slovinsko a Švédsko, dosud Komisi o svých svolávacích programech nezaslaly žádné informace;

S.  vzhledem k tomu, že reakce Komise na kauzu Dieselgate nezahrnovala pouze revizi směrnice 2007/46/ES, ale také návrh směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (COM(2018)0184); vzhledem k tomu, že tento závazný právní předpis je klíčový k zajištění toho, aby spotřebitelé měli jasná práva a mohli podávat smysluplné kolektivní žaloby, zejména uvážíme-li, že doporučení z roku 2013 ohledně kolektivních žalob je ve většině členských států uplatňováno jen zřídka; vzhledem k tomu, že zatímco ve Spojených státech, kde je systém hromadných žalob dobře rozvinut, získaly oběti Dieselgate mezi 5 000 a 10 000 USD v kompenzačních platbách, spotřebitelé v EU dosud náležitou náhradu neobdrželi; vzhledem k tomu, že tento spis patří k mnoha dalším, které jsou blokovány Radou;

T.  vzhledem k tomu, že předseda Juncker navrhl přezkum nařízení (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(13), s cílem přinutit členské státy k větší transparentnosti, pokud jde o postoje, jež zaujímají na úrovni výboru; vzhledem k tomu, že – jak se uvádí v závěrech výboru EMIS – transparentnější postup pro přijetí zkoušky emisí v reálném provozu (RDE) by zamezil neoprávněnému zdržování tohoto postupu ze strany členských států; vzhledem k tomu, že i tato záležitost patří k mnoha dalším, které jsou blokovány Radou;

U.  vzhledem k tomu, že na základě šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) uzavřela Evropská investiční banka a společnost Volkswagen AG dohodu ohledně dílčího projektu financovaného z půjčky ve výši 400 milionů EUR, která byla společnosti poskytnuta v roce 2009 a v plné výši a podle plánu splacena v únoru 2014;

V.  vzhledem k tomu, že podle této dohody Evropská investiční banka svá šetření uzavřela a společnost Volkswagen AG se zavázala, že se dobrovolně nebude účastnit žádných projektů Evropské investiční banky po dobu 18 měsíců;

Povinnosti Komise

1.  připomíná, že podle čl. 17 odst. 8 Smlouvy o Evropské unii „Komise je jako sbor odpovědná Evropskému parlamentu“; vyjadřuje proto politování nad tím, že Komise, jako sbor, nepředložila Parlamentu souhrnnou zprávu ohledně závěrů a doporučení výboru EMIS;

2.  velmi kriticky vnímá skutečnost, že dopis komisařky pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbiety Bieńkowské bývalé předsedkyni výboru EMIS je nedostatečný, byť s odůvodněním, že ne všechny záležitosti jsou v působnosti komisaře, a že dopis se k závěrům výboru EMIS nevyjadřuje;

3.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu okamžitě zaslala souhrnnou zprávu schválenou celým kolegiem, jak Parlament požaduje ve svém usnesení, a aby se tato zpráva nezabývala pouze doporučeními, ale také jádrem parlamentního vyšetřování, t.j. závěry výboru EMIS, zejména pokud jde o případy nesprávného úředního postupu a porušování právních předpisů EU; domnívá se, že Komise by měla ze závěrů výboru EMIS vyvodit jasné politické závěry;

4.  poukazuje na to, že v doporučení evropské veřejné ochránkyně práv se potvrzuje, že Komise oficiálnímu parlamentnímu vyšetřovacímu výboru výrazně bránila v činnosti; je toho názoru, že Komise by měla z tohoto selhání vyvodit jasné politické závěry;

5.  vyzývá Komisi, aby zpřístupnila zápisy z jednání technických výborů obecně a konkrétně pak z jednání svého technického výboru pro motorová vozidla;

6.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny pro stažení vozidel, přičemž by měla přesně uvést, jak mají stažená vozidla dosáhnout shody s příslušnými předpisy EU, a to i pokud jde o provádění dodatečných mechanických úprav, pokud aktualizace softwaru dodržování emisních limitů nezajistí;

7.  vyzývá Komisi, aby do pokynů začlenila opatření, která zajistí, aby vysoce znečišťující vozidla nezůstávala na trhu s ojetými vozy, a to ani v jiných členských státech a ve třetích zemích;

8.  vyzývá Komisi, aby monitorovala nastavení a provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem ze strany členských států v souladu s nařízením (EU) 2018/858;

9.  vyzývá Komisi, aby pokročila v práci na první fázi řízení o nesplnění povinnosti proti Německu, Lucembursku, Spojenému království a Itálii, jelikož tato řízení byla zahájena před více než dvěma lety, a aby vydala odůvodněná stanoviska;

10.  vítá rozsudek SDEU ze dne 13. prosince 2018, který dospěl k závěru, že Evropská komise nemá žádné pravomoci měnit v rámci druhého balíčku ohledně emisí v reálném provozu emisní limity pro NOx stanovené normou Euro 6; konstatuje, že SDEU rovněž dospěl k závěru, že Komise neposkytla dostatečné technické vysvětlení, proč je třeba přizpůsobit emisní limity NOx zavedení faktorů shodnosti; domnívá se, že limity NOx stanovené normou Euro 6 musí být splněny během normálních podmínek použití a že Komise odpovídá za navržení zkoušek emisí v reálném provozu tak, aby tyto reálné emise odrážely;

11.  lituje rozhodnutí Komise odvolat se proti rozsudku SDEU ve věcech T-339/16, T-352/16 a T-391/16 a žádá Komisi, aby své rozhodnutí ve světle posledního vývoje přehodnotila;

12.  žádá Komisi, aby Parlament informovala, zda v důsledku rozhodnutí o odvolání bude posunuta lhůta stanovená SDEU, do níž mohou faktory shodnosti zůstat v platnosti;

13.  vyzývá Komisi, aby respektovala v současnosti platné emisní limity stanovené nařízením (ES) č. 715/2007, které mají být podle tohoto nařízení dodržovány v reálných podmínkách řízení, a aby nezaváděla žádné opravné koeficienty (faktory shodnosti), jimiž by se přísnost těchto zákonných limitů snížila;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že zpráva úřadu OLAF, která byla sepsána na základě vyšetřování v souvislosti s půjčkou EIB společnosti Volkswagen AG v rámci programu „Antrieb RDI“, nebyla nikdy zveřejněna a také nad mírností opatření, jež EIB v návaznosti na tuto zprávu přijala;

Povinnosti členských států

15.  vyzývá členské státy, aby neprodleně poskytly všechny informace požadované Komisí k přípravě zprávy o opatřeních Komise a členských států v návaznosti na závěry a doporučení výboru EMIS;

16.  vyjadřuje politování nad nejednotností přístupu a nedostatečnou koordinací ze strany členských států, pokud jde o stahování vozidel a nabídku programů výměny; domnívá se, že tato různorodost přístupů poškozuje zájmy spotřebitelů a je na úkor ochrany životního prostředí, zdraví občanů a fungování vnitřního trhu;

17.  vyzývá členské státy, aby neodkladně provedly opatření nutná ke stažení nebo odstranění velkého počtu vysoce znečišťujících vozidel z trhu a aby plně spolupracovaly s Komisí na společném přístupu ke stahování vozidel z trhu na základě pokynů Komise;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že požadavky na programy výměny a dodatečné mechanické úpravy pro výrobce německých automobilů v Německu neplatí i mimo Německo nebo pro jiné výrobce automobilů v Unii;

19.  vyzývá členské státy a výrobce automobilů, aby koordinovali povinné dodatečné mechanické úpravy vozidel s naftovým motorem nesplňujících požadavky, včetně mechanických úprav se systémem selektivní katalytické redukce (SCR), s cílem snížit emise oxidu dusičitého (NO2) a ozdravit stávající vozový park; domnívá se, že náklady na tyto dodatečné úpravy by měl nést příslušný výrobce automobilu;

20.  vyzývá ty členské státy, které Komisi dosud neposkytly žádné informace o svých programech stahování vozidel z trhu, aby tak bez prodlení učinily;

21.  vyzývá členské státy, aby zajistily účinnost kontrol v rámci dohledu nad trhem a aby automobily v oběhu testovaly i nad rámec parametrů emisí v reálném provozu, aby se zajistilo, že výrobci nebudou optimalizovat automobily pro účely měření těchto emisí pomocí svých vlastních zařízení, jak se uvádí v informačním dokumentu EÚD;

22.  vyzývá členské státy, jichž se příslušné řízení pro nesplnění povinnosti týká, aby v plné míře spolupracovaly s Komisí a poskytly jí veškeré potřebné informace;

23.  vyzývá členské státy, aby zamezily výrobcům automobilů, aby při laboratorních testech v rámci celosvětově harmonizovaného zkušebního postupu pro lehká vozidla (WLTP) používali způsoby, jak své emise CO2 snížit;

24.  připomíná členským státům, že mají zajistit, aby u všech automobilů v prodejnách byly uváděny pouze hodnoty CO2 naměřené v rámci WLTP, aby nedošlo k matení spotřebitele, a zdůrazňuje, že členské státy by měly přizpůsobit zdanění automobilů a daňové pobídky hodnotám WLTP a dodržovat přitom zásadu, že WLTP by neměl mít nepříznivý dopad na spotřebitele;

25.  naléhavě vyzývá Radu Evropské unie, aby převzala odpovědnost a neodkladně přijala obecný přístup k návrhu směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a k návrhu na přezkum nařízení (EU) č. 182/2011;

26.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit na jednotném trhu vysokou a jednotnou úroveň ochrany spotřebitele vůči jakékoli budoucí manipulaci ze strany výrobců automobilů, která by vedla k vyšším emisím, než se očekávalo, a vyzývá členské státy, aby podporovaly rozvoj spravedlivých, cenově dostupných a včasných postupů kolektivního odškodnění;

27.  vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly rozhodné kroky, které ve všech členských státech umožní přístup k vozidlům s nulovými a nízkými emisemi a současně zabrání zvýšenému používání starých, ovzduší vysoce znečišťujících vozidel v členských státech s nižšími příjmy;

28.  zdůrazňuje v tomto ohledu, že dostupnost a přístupnost infrastruktury pro nabíjení těchto vozidel, včetně soukromých a veřejných budov, v souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov (směrnice EPBD)(14), a konkurenceschopnost elektrických vozidel jsou zásadní pro zvýšení míry jejich přijetí ze strany spotřebitelů;

29.  naléhavě vyzývá předsedu Evropské rady a předsedu Komise, aby se zúčastnili plenárního zasedání Evropského parlamentu v dubnu 2019, aby tam zodpověděli veškeré zbývající otázky ohledně závěrů a doporučení výboru EMIS, doporučení evropské veřejné ochránkyně práv a dalších prvků tohoto usnesení;

o
o   o

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 113, 19.5.1995, s. 1.
(2) Úř. věst. L 10, 15.1.2016, s. 13.
(3) Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1.
(4) Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.
(5) Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1.
(6) Úř. věst. L 109, 26.4.2016, s. 1.
(7) Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1.
(8) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 11.
(9) Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 21.
(10) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 140.
(11) Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. prosince 2018, Ville de Paris, Ville de Bruxelles, Ayuntamiento de Madrid v. Komise, T-339/16, T-352/16 a T-391/16, ECLI:EU:T:2018:927.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2019)0186.
(13) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75).


Rozhodnutí o zřízení evropského mírového nástroje
PDF 172kWORD 57k
Doporučení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 Radě a místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se návrhu předloženého Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise „Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje“ (2018/2237(INI))
P8_TA(2019)0330A8-0157/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména na cíle č. 1, 16 a 17, zaměřené na podporu mírumilovných a inkluzivních společností v zájmu udržitelného rozvoje(1),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/322 ze dne 2. března 2015 o provádění 11. Evropského rozvojového fondu(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/528 ze dne 27. března 2015 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (Athena) a o zrušení rozhodnutí 2011/871/SZBP(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru(5),

–  s ohledem na interinstitucionální prohlášení připojené k nařízení (EU) 2017/2306 týkající se zdrojů financování opatření pomoci podle článku 3a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru(6),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(7),

–  s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu(8), a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití(9),

–  s ohledem na vnitřní dohodu mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(10),

–  s ohledem na návrh předložený Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise ze dne 13. června 2018 „Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje“ (HR(2018) 94),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013, 26. června 2015, 15. prosince 2016, 9. března 2017, 22. června 2017, 20. listopadu 2017, 14. prosince 2017 a 28. června 2018,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka“),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 13. listopadu 2017, 25. června 2018 a 19. listopadu 2018 o bezpečnosti a obraně v kontextu globální strategie EU,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2017 nazvané „Diskusní dokument o budoucnosti evropské obrany“ (COM(2017)0315),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a ESVČ ze dne 5. července 2016 nazvané „Prvky pro celounijní strategický rámec na podporu reformy bezpečnostního sektoru“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 20 ze dne 18. září 2018 nazvanou „Africká struktura pro mír a bezpečnost: nutnost změnit zaměření podpory EU“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2015 o financování společné bezpečnostní a obranné politiky(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o evropské obranné unii(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017(13) a 12. prosince 2018(14) o výroční zprávě o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP),

–  s ohledem na článek 113 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0157/2019),

A.  vzhledem k tomu, že ambicí EU je být světovým aktérem mírového dění usilujícím o zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a dodržování mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že EU má zvyšující se odpovědnost za zajištění vlastní bezpečnosti ve strategickém prostředí, které se za posledních několik let výrazně zhoršilo;

C.  vzhledem k tomu, že náročné bezpečnostní prostředí v okolí EU vyžaduje, aby měla strategickou autonomii, což v červnu roku 2016 uznalo 28 vrcholných představitelů států a vlád v globální strategii EU a kvůli čemuž je nutné vytvořit nástroje, které upevní schopnost EU udržovat mír, předcházet konfliktům, podporovat mírumilovné, spravedlivé a inkluzivní společnosti a posilovat mezinárodní bezpečnost; vzhledem k tomu, že bylo uznáno, že bezpečné a mírumilovné společnosti jsou předpokladem k trvalému rozvoji;

D.  vzhledem k tomu, že cílem evropského mírového nástroje (dále jen „evropský mírový nástroj“ nebo „nástroj“) není militarizovat vnější činnost Evropské unie, nýbrž dosáhnout součinnosti a zvýšit účinnost prostřednictvím poskytnutí komplexního přístupu k operačnímu financování již probíhajících vnějších činností, u kterých není možné financování z rozpočtu EU;

E.  vzhledem k tomu, že Smlouva vyžaduje, aby EU a její orgány prováděly společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla v souladu s článkem 42 vést ke společné obraně, a posilovat tak evropskou identitu a její nezávislost v zájmu podpory míru, bezpečnosti a pokroku v Evropě a ve světě; vzhledem k tomu, že navrhovaný nástroj musí být vítán jako postupný krok tímto směrem a že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka musí být povzbuzována k tomu, aby pokračovala v jeho dalším rozvoji a provádění;

F.  vzhledem k tomu, že EU je největším světovým poskytovatelem rozvojové a humanitární pomoci, která posiluje vztah mezi bezpečností a rozvojem s cílem dosáhnout udržitelného míru;

G.  vzhledem k tomu, že by mělo být podporováno další využívání finančních prostředků a nástrojů Unie za účelem zlepšení spolupráce, rozvoje schopností a nasazení budoucích misí, jakož i s cílem zachovat mír, předcházet konfliktům, zvládat je a řešit je a řešit také hrozby pro mezinárodní bezpečnost; zdůrazňuje, že evropský mírový nástroj by měl zejména financovat vojenské mise Unie, posilovat vojenské a obranné kapacity třetích států a regionálních a mezinárodních organizací a přispívat k financování operací na podporu míru pod vedením regionálních nebo mezinárodních organizací nebo třetích států;

H.  vzhledem k tomu, že pro EU bylo v minulosti náročné financovat operace související s obranou; vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně zdůrazňoval potřebu financování, jež by bylo pružnější a efektivnější a projevovalo by solidaritu a odhodlání; vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout další nástroje, které zajistí, aby EU mohla plnit úlohu celosvětového aktéra v oblasti bezpečnosti; vzhledem k tomu, že všechny tyto nástroje musí podléhat řádné parlamentní kontrole a právním předpisům EU;

I.  vzhledem k tomu, že přestože jsou ženy hlavními oběťmi bezpečnostních a humanitárních krizí, a navzdory skutečnosti, že pokud hrají ženy v mírových procesech jednoznačnou úlohu, zvyšuje se o 35 % pravděpodobnost, že bude dosaženo dohody trvající nejméně 15 let, zůstává účast žen v mírových procesech jedním z nejvíce nenaplněných aspektů agendy žen, míru a bezpečnosti;

J.  vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější bezpečnost je stále více provázaná; vzhledem k tomu, že EU podnikla významné kroky ke zvýšení spolupráce v oblasti obrany mezi svými členskými státy; vzhledem k tomu, že EU byla vždy hrdá na svou „měkkou sílu“, v jejímž využívání hodlá pokračovat; vzhledem k tomu, že znepokojující vývoj událostí však vyžaduje, aby EU nezůstala výlučně „civilní mocností“, ale aby rozvíjela a posilovala své vojenské kapacity, jež by měly být využívány způsobem, který je konzistentní a soudržný se všemi ostatními vnějšími činnostmi EU; vzhledem k tomu, že rozvoj ve třetích zemích není možný bez bezpečnosti a míru; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu plní klíčovou úlohu armáda, zejména v zemích, kde civilní orgány nejsou s ohledem na bezpečnostní situaci schopny plnit své úkoly; vzhledem k tomu, že nástroj má jasný potenciál vést k větší angažovanosti EU v partnerských zemích a zvýší účinnost vnější činnosti EU, což EU umožní, aby se v budoucnu stala relevantním poskytovatelem stability a bezpečnosti;

K.  vzhledem k tomu, že vnější činnost EU nesmí být nástrojem pro „řízení migrace“ a veškeré úsilí o spolupráci se třetími zeměmi musí být doprovázeno zlepšením situace v oblasti lidských práv v těchto zemích;

L.  vzhledem k tomu, že nešíření zbraní hromadného ničení a odzbrojení bude mít významný vliv na omezení podnětů ke konfliktům a přispěje k větší stabilitě v souladu se závazky vyplývajícími ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a souvisejícího usnesení Parlamentu o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní(15); vzhledem k tomu, že svět je bez zbraní hromadného ničení bezpečnějším; vzhledem k tomu, že EU je vedoucím aktérem, pokud jde o zákaz jaderných zbraní, a v tomto smyslu by měla rozšířit svou úlohu;

M.  vzhledem k tomu, že Smlouvy nepředpokládají žádné vnější vojenské akce Unie mimo rámec SBOP; vzhledem k tomu, že skutečná SZBP pro všechny členské státy EU rozšiřuje prostor pro činnost EU v oblasti vnější politiky; vzhledem k tomu, že jediná forma vnější vojenské akce, kterou SBOP připouští, je mise mimo Unii zaměřená na udržování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty OSN, jak je uvedeno v čl. 42 odst. 1 SEU;

N.  vzhledem k tomu, že podpora vojenských operací partnerů na podporu míru byla doposud poskytována mimo rozpočet EU prostřednictvím afrického mírového projektu, který byl zřízen a financován v rámci Evropského rozvojového fondu (ERF); vzhledem k tomu, že africký mírový projekt se v současné době omezuje na operace vedené Africkou unií (AU) nebo africkými regionálními organizacemi;

O.  vzhledem k tomu, že evropský mírový nástroj by měl Unii umožnit přispívat přímo na financování operací na podporu míru pod vedením třetích zemí, jakož i příslušným mezinárodním organizacím, a to na celosvětové úrovni, nikoli pouze v oblasti Afriky nebo AU;

P.  vzhledem k tomu, že navrhovaný nástroj nahradí mechanismus Athena a africký mírový projekt; vzhledem k tomu, že bude doplňovat iniciativu na budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje financováním nákladů na obranné činnosti EU, jako jsou mírové mise AU, společné náklady na vlastní vojenské operace SBOP a budování vojenských kapacit partnerů, které jsou podle čl. 41 odst. 2 SEU vyloučeny z rozpočtu EU;

Q.  vzhledem k tomu, že operace prováděné v rámci tohoto nástroje musí být v souladu se zásadami a hodnotami zakotvenými v Listině základních práv a dodržovat mezinárodní humanitární právo a právo v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že operace, které nejsou definovány jako eticky přijatelné z hlediska lidské bezpečnosti, zdraví a zabezpečení, svobody, soukromí, integrity a důstojnosti, musí být důkladně posouzeny a přezkoumány;

R.  vzhledem k tomu, že stávající podíl společných nákladů zůstává velmi nízký (odhadem přibližně 5–10 % celkových nákladů) a že vysoký podíl nákladů a odpovědnosti, které ve vojenských operacích nesou státy podle zásady „náklady platí ten, komu vzniknou“, odporuje zásadám solidarity a sdílení zátěže a ještě více členské státy odrazuje od aktivního zapojení do operací SBOP;

S.  vzhledem k tomu, že navrhované průměrné finanční krytí na evropský mírový nástroj činí 1 500 000 000 EUR, zatímco kombinované výdaje v rámci mechanismu Athena a afrického mírového projektu se pohybují mezi 250 000 000 EUR a 500 000 000 EUR ročně; vzhledem k tomu, že potenciální účely další 1 000 000 000 EUR ročně nejsou v návrhu dostatečně upřesněny či zaručeny;

T.  vzhledem k tomu, že jakožto mimorozpočtový mechanismus financovaný prostřednictvím ročních příspěvků členských států, jejichž rozdělovací klíč je založený na HND, by měl evropský mírový nástroj podle očekávání umožnit EU financovat vyšší podíl společných nákladů (35–45 %) vojenských misí a operací, jak tomu je v současnosti u mechanismu Athena; vzhledem k tomu, že se od evropského mírového nástroje rovněž očekává, že zajistí trvalou dostupnost financování z EU, čímž zaručí odpovídající programování připravenosti na krize, usnadní rychlé nasazení a zlepší pružnost v případě rychlé reakce; vzhledem k tomu, že ambiciózní začlenění a rozšíření mechanismu Athena pro společné financování misí a operací SBOP je jedním z dlouhodobých požadavků Parlamentu; vzhledem k tomu, že navrhované rozhodnutí Rady však nemá stejně závazný charakter jako vnitřní dohoda afrického mírového projektu, což znamená, že členské státy se mohou rozhodnout, že se na financování akcí v rámci evropského mírového nástroje nebudou podílet;

U.  vzhledem k tomu, že díky navýšení společných nákladů posílí navrhovaný nástroj solidaritu a sdílení zátěže mezi členskými státy a povzbudí členské státy, zejména ty, které nemají dostatek finančních nebo operačních zdrojů, aby přispívaly k operacím SBOP;

V.  vzhledem k tomu, že Rada je ve svých závěrech ze dne 19. listopadu 2018 ve své podpoře návrhu evropského mírového nástroje zdrženlivá; vzhledem k tomu, že je nicméně důležité pracovat na přijetí ambiciózního návrhu obsahujícího všechny navrhované složky, včetně mechanismu Athena;

W.  vzhledem k tomu, že všechny vojenské úkoly v rámci nástroje, jako jsou společné akce v oblasti odzbrojení, humanitární a záchranné mise, poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti, mise pro předcházení konfliktům a udržení míru, mise bojových sil v oblasti řešení krizí, včetně nastolování míru a stabilizačních opatření po skončení konfliktu, boj proti terorismu, včetně podpory třetích zemí v boji proti terorismu na jejich území, jak je uvedeno v čl. 43 odst. 1 SEU, při plném dodržování lidských práv, spadají do oblasti působnosti SBOP; vzhledem k tomu, že výjimka v čl. 41 odst. 2 SEU se vztahuje výlučně na operační výdaje, které vzniknou při provádění těchto vojenských misí; vzhledem k tomu, že všechny ostatní operační výdaje vyplývající z SBOP, včetně výdajů vyplývajících z jakéhokoli jiného opatření uvedeného v článku 42 SEU, by měly být hrazeny z rozpočtu Unie; vzhledem k tomu, že správní výdaje evropského mírového nástroje by měly být hrazeny z rozpočtu Unie;

X.  vzhledem k tomu, že podle čl. 41 odst. 2 SEU jsou všechny operační výdaje, které vzniknou při provádění SZBP, hrazeny z rozpočtu Unie, s výjimkou výdajů na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou; vzhledem k tomu, že v čl. 2 písm. a) a d) návrhu rozhodnutí se uvádí, že z evropského mírového nástroje by měly být financovány jak „operace, které souvisejí s vojenstvím nebo obranou“, tak i jiné operační akce „Unie, které souvisejí s vojenstvím nebo obranou“;

Y.  vzhledem k tomu, že Unie podle čl. 21 odst. 2 písm. d) SEU vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o vysoký stupeň spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů za účelem podpory udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje v rozvojových zemích, přičemž hlavním cílem je vymýcení chudoby;

Z.  vzhledem k tomu, že čl. 208 odst. 1 druhý pododstavec SFEU stanoví, že: „hlavním cílem politiky Unie v této oblasti [rozvojové spolupráce] je snížení a výhledově i vymýcení chudoby“; vzhledem k tomu, že podle stejného pododstavce „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“; vzhledem k tomu, že druhá věta tvoří ustanovení Smlouvy, a tudíž pro EU představuje ústavní povinnost označovanou jako „soudržnost politik ve prospěch rozvoje“;

AA.  vzhledem k tomu, že vojenské a civilní mise mimo Unii musí zůstat vzájemně odděleny, aby se zajistilo, že civilní mise budou financovány výlučně z rozpočtu Unie;

AB.  vzhledem k tomu, že EU by měla poskytnout pracovníkům misí SBOP podobný status, jaký mají vyslaní národní odborníci, a to tak, že jim přizná jednotný status a poskytne nejlepší možnou ochranu podle služebního řádu Unie; vzhledem k tomu, že by veškeré příspěvky vyplývající z tohoto statusu a veškeré výdaje na cestu, pobyt a zdravotní péči měly být hrazeny z rozpočtu Unie jako správní výdaje;

AC.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr (EÚD) zveřejnil zvláštní zprávu o africké struktuře pro mír a bezpečnost financované prostřednictvím afrického mírového projektu, která by měla být podle návrhu zahrnuta do evropského mírového nástroje a rozšířena; vzhledem k tomu, že podle EÚD nebyla tato podpora dostatečně upřednostněna a měla omezený účinek; vzhledem k tomu, že k doporučením EÚD musí být náležitě přihlíženo s ohledem na ambiciózně navýšené financování nového nástroje;

AD.  vzhledem k tomu, že návrh nedoprovázelo žádné posouzení finančního dopadu týkající se správních výdajů; vzhledem k tomu, že správní výdaje na evropský mírový nástroj mají značné dopady na rozpočet EU; vzhledem k tomu, že do evropského mírového nástroje by neměli být přijati nebo vysláni žádní další zaměstnanci mimo pracovníky, kteří již nyní pracují v nahrazovaných nástrojích; vzhledem k tomu, že součinnost vyplývající ze sdružování současných různých nástrojů do jedné správní struktury by měla usnadnit správu větší zeměpisné oblasti evropského mírového nástroje; vzhledem k tomu, že další zaměstnanci by měli být přijímáni pouze tehdy, pokud by byly od všech zúčastněných členských států účinně vybrány příjmy na misi nebo opatření; vzhledem k tomu, že časově omezený charakter příjmů vyžaduje, aby byly obdobně časově omezeny smlouvy zaměstnanců, které tento nástroje přijímá, jakož i dočasná přidělení zaměstnanců tomuto nástroji na konkrétní misi nebo opatření; vzhledem k tomu, že tímto nástrojem by neměli být zaměstnáni ani k němu být přiděleni žádní zaměstnanci z členského státu, který v souvislosti s konkrétní misí nebo opatřením učinil formální prohlášení podle čl. 31 odst. 1 SEU;

AE.  vzhledem k tomu, že by místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka měla pravidelně předkládat Parlamentu ke konzultaci veškerá hlavní hlediska a základní volby týkající se SZBP a SBOP a informovat jej o jejich následném vývoji; vzhledem k tomu, že Parlament by měl být konzultován a informován včas, aby mohl před učiněním rozhodnutí nebo přijetím rozhodného opatření předložit místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce a Radě své názory a položit jim otázky; vzhledem k tomu, že by místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka měla názory Parlamentu, včetně těch týkajících se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, zvážit a zahrnout je do svých návrhů, měla by přehodnotit rozhodnutí nebo části rozhodnutí, s nimiž Parlament vyslovil nesouhlas, nebo by měla tyto návrhy stáhnout, a to bez ohledu na to, že v takovém případě může danou iniciativu prosazovat členský stát, a měla by předkládat návrhy rozhodnutí Rady týkající se SBOP, pokud ji k tomu Parlament vyzve; vzhledem k tomu, že Parlament by měl každoročně jednat s místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou o operacích financovaných z tohoto nástroje;

1.  doporučuje Radě:

   a) nesnižovat příspěvek členského státu do nástroje, pokud členský stát použije čl. 31 odst. 1 Smlouvy o EU, protože by to ohrozilo rozdělovací klíč založený na HND, na němž je založen mechanismus financování, a celkové financování nástroje;
   b) zahrnout do rozhodnutí odkaz na úlohu Parlamentu jakožto orgánu příslušného k udělení absolutoria, jak tomu je v současné době v případě Evropského rozvojového fondu (ERF), a tedy i v případě afrického mírového projektu v souladu s příslušnými ustanoveními finančních předpisů platných pro ERF, s cílem zachovat v souladu s článkem 18 Smlouvy o EU a čl. 21 odst. 2 písm. d) Smlouvy o EU ve spojení s článkem 208 Smlouvy o fungování EU provázanost vnější činnosti EU v rámci fondu a dalších příslušných oblasti politiky;
   c) pracovat na zavedení mechanismu v rámci Evropského parlamentu, který by v rámci přísně definovaných parametrů zajistil přístup k veškerým informacím, včetně originálních dokumentů, týkajících se ročního rozpočtu evropského mírového nástroje, opravných rozpočtů, převodů, akčních programů (včetně přípravné fáze), provádění opatření v rámci pomoci (včetně účelových opatření), dohod s provádějícími subjekty, a přístup ke zprávám o plnění příjmů a výdajů, k roční účetní závěrce, hodnotící zprávě a výroční zprávě Evropského účetního dvora;
   d) souhlasit se zahrnutím přístupu k veškerým důvěrným dokumentům v rámci jednání o aktualizované interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou o přístupu Parlamentu k citlivým informacím Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky;
   e) zajistit, aby operace, akční programy, účelová opatření v rámci pomoci a další operační činnosti financované tímto nástrojem neporušovaly základní zásady stanovené v článku 21 Smlouvy o EU ani nebyly použity k jejich porušování a aby neporušovaly mezinárodní právo, zejména mezinárodní humanitární právo a právo v oblasti lidských práv;
   f) dokončit přezkum mechanismu Athena pokud možno do konce tohoto roku a bezproblémově jej zahrnout do evropského mírového nástroje a zároveň zachovat provozní účinnost a pružnost tohoto mechanismu;
   g) zajistit, aby byla při provádění nezbytných úprav návrhu lepší účelnost a vyšší účinnost, kterou nástroj nabízí;
   h) začlenit níže uvedené pozměňovací návrhy:
   nahradit ve 4. bodě odůvodnění a v článku 1 obrat „společná zahraniční a bezpečnostní politika“ obratem „společná bezpečnostní a obranná politika“;
   doplnit nový bod odůvodnění (10a), který zní: „Poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti uvedené v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o EU mohou mít podobu posílení vojenských a obranných kapacit třetích zemí, regionálních a mezinárodních organizací pro udržení míru, předcházení konfliktům, jejich zvládání a řešení a za účelem řešení hrozeb pro mezinárodní bezpečnost při přísném dodržování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a kritérií společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití“;
   doplnit nový bod odůvodnění (10b), který zní: „(10b) Mise pro předcházení konfliktům a udržení míru uvedené v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o EU mohou mít podobu příspěvku na financování operací na podporu míru pod vedením regionální nebo mezinárodní organizace nebo třetího státu.“;
   doplnit nový bod odůvodnění (10c), který zní: „(10c) Operace podporované z prostředků EU musejí zahrnovat rezoluci OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti.“;
   pozměnit čl. 2 písm. a) takto: „přispívat k financování misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), které souvisejí s vojenstvím nebo obranou“;
   pozměnit čl. 2 písm. b) takto: „b) posílit vojenské a obranné kapacity třetích zemí, regionálních a mezinárodních organizací s cílem zachovat mír, předcházet konfliktům, zvládat je a řešit je a řešit hrozby pro mezinárodní bezpečnost a kybernetickou bezpečnost“;
   doplnit do článku 3 nový bod 2a, který zní: „2a. Roční rozčlenění správních výdajů pro tento nástroj, které jsou hrazeny z rozpočtu Unie, je pro informaci uvedeno v příloze Ia (nová).“;
   pozměnit čl. 5 písm. c) takto: „c) „operací“ vojenská operace v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu s článkem 42 Smlouvy o EU za účelem plnění úkolů uvedených v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o EU, které souvisejí s vojenstvím nebo obranou, včetně úkolu svěřeného skupině členských států podle článku 44 Smlouvy a EU“;
   doplnit na konec článku 6 nový pododstavec, který zní: „Všechny civilní aspekty, majetek nebo mise v rámci SZBP a zejména v rámci SBOP nebo jejich části jsou financovány výlučně z rozpočtu Unie.“;
   pozměnit článek 7 takto: „Návrhy na akce Unie podle hlavy V Smlouvy o EU, které mají být v rámci nástroje financovány, může předkládat každý členský stát, vysoký představitel nebo vysoký představitel s podporou Komise. Vysoký představitel o každém takovém návrhu neprodleně uvědomí Evropský parlament.“;
   pozměnit čl. 10 odst. 1 takto: „Provázanost akcí Unie, které mají být financovány na základě tohoto nástroje, s jinými unijními akcemi v rámci jiných příslušných oblastí politiky se zajistí v souladu s čl. 21 odst. 3 a čl. 26 odst. 2 Smlouvy o EU. Akce Unie, které mají být financovány na základě tohoto nástroje, jsou v souladu s cíli těchto jiných oblastí politiky Unie vůči třetím zemím a mezinárodním organizacím;“;
   doplnit do článku 10 nový odstavec 3a, který zní: „3a. Dvakrát ročně předkládá vysoký představitel Evropskému parlamentu zprávu o provázanosti akcí podle odstavce 1.“;
   doplnit do článku 11 nový odstavec 2a: „2a. Nástroj má styčného úředníka z Evropského parlamentu. Za účelem předkládání přehledu informací vede navíc zástupce generálního tajemníka pro SBOP a reakce na krize každoroční výměnu názorů s příslušným parlamentním orgánem.“;
   pozměnit čl. 12 odst. 1 takto: „Zřizuje se Výbor pro nástroj (dále jen „výbor“) složený z jednoho zástupce každého zúčastněného členského státu. Zástupci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a Komise jsou zváni, aby se účastnili schůzí výboru bez účasti na hlasování. Zástupci Evropské obranné agentury mohou být zváni, aby se účastnili schůzí výboru k tématům, o nichž se diskutuje a která se týkají oblasti působnosti Evropské obranné agentury, aniž by se účastnili nebo byli přítomni při hlasování. Zástupci Evropského parlamentu mohou být přizváni k účasti na schůzích výboru, aniž by se účastnili nebo byli přítomni při hlasování.“;
   pozměnit čl. 13 odst. 8 takto: „8. Správce zajišťuje kontinuitu svých funkcí prostřednictvím správní struktury příslušných vojenských struktur ESVČ uvedených v článku 9.“;
   doplnit do článku 13 nový bod 8a, který zní: „8a. Správce se podílí na předkládání přehledu informací Evropskému parlamentu.“;
   doplnit do článku 16 nový bod 8a, který zní: „8a. Velitelé operace se podílejí na předkládání přehledu informací Evropskému parlamentu.“;
   pozměnit čl. 34 odst. 1 takto: „Správce navrhne výboru jmenování interního auditora tohoto nástroje a alespoň jednoho zástupce interního auditora na období čtyř let s možností jeho prodloužení na celkové období nepřesahující 8 let. Interní auditoři musejí mít potřebnou odbornou kvalifikaci a poskytovat dostatečné záruky bezpečnosti, objektivity a nezávislosti. Interní auditor nesmí být ani schvalující osobou, ani účetním a nesmí se účastnit vypracovávání účetní závěrky.“;
   pozměnit čl. 47 odst. 4 takto: „4. Konečné určení společně financovaných zařízení a infrastruktury schvaluje výbor s přihlédnutím k provozním potřebám, lidských právům, posouzení bezpečnosti a rizika odklonu, pokud jde o certifikované koncové uživatele a koncové uživatele a finanční kritéria. Konečné určení může být tuto podobu:
   i) v případě infrastruktury prodej nebo převod prostřednictvím tohoto nástroje do hostitelské země, členského státu nebo na třetí stranu;
   ii) v případě vybavení prodej prostřednictvím tohoto nástroje členskému státu, hostitelské zemi nebo třetí straně, anebo uskladnění a údržba tímto nástrojem, členským státem nebo třetí stranou za účelem použití při další operaci.“;
   pozměnit čl. 47 odst. 6 takto: „6. Prodej nebo převod do hostitelské země nebo třetí osobě by měl být v souladu s mezinárodním právem, mj. s příslušnými ustanoveními v oblasti lidských práv a se zásadou „neškodit“ a také s platnými bezpečnostními pravidly a měl by přísně dodržovat kritéria společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití.“;
   pozměnit čl. 48 odst. 1 takto: „Vysoký představitel může Radě předložit koncepci možného akčního programu nebo možného účelového opatření v rámci pomoci. Vysoký představitel o každé takové koncepci informuje Evropský parlament.“;
   pozměnit čl. 49 odst. 1 takto: „Akční programy schvaluje Rada na návrh vysokého představitele. O akčních programech je poté, co je schválí Rada, informován Evropský parlament.“;
   pozměnit čl. 50 odst. 3 takto: „Pokud žádost nespadá do stávajících akčních programů, může Rada na návrh vysokého představitele schválit v rámci pomoci účelové opatření. O účelových opatřeních v rámci pomoci je poté, co je přijme Rada, informován Evropský parlament;“
   doplnit do čl. 52 bodu 2 nové písm. fa), které zní: „fa) Zpřístupní se podrobný seznam zařízení financovaných v rámci tohoto nástroje;“
   pozměnit čl. 53 odst. 53 písm. b) takto: „b) účinně poskytují ozbrojeným silám dotyčného třetího státu, pokud byl posouzen soulad s kritérii společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití;“;
   pozměnit čl. 53 odst. 1 písm. d) takto: „d) používají v souladu s politikou Unie, s patřičným ohledem na mezinárodní právo, zejména na mezinárodní právo v oblasti lidských práv, a osvědčení koncových uživatelů, zejména ustanovení o zpětném převodu;“;
   pozměnit čl. 53 odst. 1 písm. e) takto: „e) spravují v souladu s veškerými omezeními jejich používání, prodeje nebo převodu, o nichž rozhodne Rada nebo výbor, a podle příslušných koncových osvědčení, kritérií společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití;“;
   pozměnit čl. 54 odst. 1 takto: „Každý provádějící subjekt pověřený vynakládáním výdajů financovaných prostřednictvím tohoto nástroje dodržuje zásady řádného finančního řízení a transparentnosti, provádí nezbytné posouzení rizik a koncové kontroly a zajistí řádné dodržování základních hodnot EU a mezinárodního práva, zejména v oblasti lidských práv a dodržování zásady „neškodit“. Každý takový provádějící subjekt bude podroben předchozímu posouzení rizik, jehož cílem bude posoudit možná rizika v oblasti lidských práv a řízení.“;

2.  doporučuje místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:

   a) předložit Parlamentu doporučené pozměňovací návrhy ke konzultaci a zajistit, aby byly v souladu s článkem 36 Smlouvy o EU zohledněny názory Parlamentu;
   b) v souladu s článkem 36 Smlouvy o EU přihlížet při přípravě návrhů na víceleté „akční programy“ nebo na účelová opatření v rámci pomoci ke všem stanoviskům Parlamentu, mj. tím, že stáhne návrhy, s nimiž Parlament vyslovil nesouhlas;
   c) poskytnout úplné posouzení finančního dopadu tohoto rozhodnutí s ohledem na jeho dopad na rozpočet EU, zejména s přihlédnutím k potřebě rozšířit počet zaměstnanců;
   d) předkládat Parlamentu návrhy rozhodnutí Rady týkající se evropského mírového nástroje ke konzultaci ve stejné době, kdy je předkládá Radě nebo Politickému a bezpečnostnímu výboru, a poskytnout Parlamentu čas k předložení svých stanovisek; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby pozměnila návrhy rozhodnutí Rady, pokud jí o to Parlament požádá;
   e) v souladu s článkem 18 Smlouvy o EU zajišťovat doplňkovost se stávajícími fondy, programy a nástroji EU, soulad evropského mírového nástroje se všemi ostatními aspekty vnější činnosti EU, zejména pokud jde o iniciativu budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje a navrhovaný nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, které by měly být ve všech případech uplatňovány v rámci širšího programu reformy bezpečnostního sektoru a které by obsahovaly propracované prvky týkající se řádné správy věcí veřejných, ustanovení týkající se boje proti násilí založenému na pohlaví, a zejména civilního dohledu nad bezpečnostním systémem a demokratickou kontrolou ozbrojených sil;
   f) poskytovat Parlamentu pravidelnou zpětnou vazbu o pokroku při uplatňování rezoluce č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a konzultovat s Parlamentem doporučený genderový prvek zaměřený na úlohu žen při předcházení konfliktům a jejich řešení a při obnově po skončení konfliktu a mírových jednáních, jakož i pravidelná hodnocení opatření přijatých k ochraně zranitelných osob, včetně žen a dívek, před násilím v konfliktních situacích;
   g) v souladu s článkem 18 Smlouvy o EU zajistit soulad evropského mírového nástroje se všemi ostatními aspekty vnější činnosti EU, včetně rozvojové a humanitární politiky, s cílem podpořit rozvoj dotyčných třetích zemí a snížit a vymýtit v těchto zemích chudobu;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a pro informaci Evropské službě pro vnější činnost a Komisi.

(1) https://sustainabledevelopment.un.org/
(2) Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. L 84, 28.3.2015, s. 39.
(4) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1.
(5) Úř. věst. L 335, 15.12.2017, s. 6.
(6) Úř. věst. L 335, 15.12.2017, s. 6.
(7) Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.
(8) Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.
(9) Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.
(10) Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
(11) Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 68.
(12) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 18.
(13) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 36.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2018)0514.
(15) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 202.

Právní upozornění - Ochrana soukromí