Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/0332(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0288/2018

Předložené texty :

A8-0288/2018

Rozpravy :

PV 22/10/2018 - 16
CRE 22/10/2018 - 16
PV 27/03/2019 - 23
CRE 27/03/2019 - 23

Hlasování :

PV 23/10/2018 - 7.13
CRE 23/10/2018 - 7.13
Vysvětlení hlasování
PV 28/03/2019 - 8.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0397
P8_TA(2019)0320

Přijaté texty
PDF 446kWORD 143k
Čtvrtek, 28. března 2019 - Štrasburk Konečné znění
Jakost vody určené k lidské spotřebě ***I
P8_TA(2019)0320A8-0288/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (COM(2017)0753 – C8-0019/2018 – 2017/0332(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0753),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0019/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené českou Poslaneckou sněmovnou, irským parlamentem, rakouskou Spolkovou radou a dolní sněmovnou Spojeného království v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. července 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 16. května 2018(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(3),

–  s ohledem na dopis, který dne 18. května 2018 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin výboru podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0288/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(4) a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 107.
(2) Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 46.
(3) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.
(4) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 23. října 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0397).


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění)
P8_TC1-COD(2017)0332

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu  o fungování Evropské unie  , a zejména na čl.  192 odst. 1  této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 98/83/ES(4) byla opakovaně a podstatně změněna(5). Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována.

(2)  Směrnice 98/83/ES stanoví právní rámec pro ochranu lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a k zajištění, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá. Tato směrnice by měla sledovat tentýž cíl a zajistit pro všechny obyvatele v Unii všeobecný přístup k takové vodě. Za tímto účelem  je nutno stanovit na úrovni Unie minimální požadavky, které musí voda určená k lidské spotřebě splňovat. Členské státy by měly přijmout veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že voda určená k lidské spotřebě neobsahuje žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které v některých případech představují možné ohrožení lidského zdraví, a že tato voda splňuje uvedené minimální požadavky. [pozm. návrh 161, 187, 206 a 213]

(2a)   V souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 2. prosince 2015 s názvem „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ by se měla tato směrnice snažit podněcovat k efektivnímu využívání a udržitelnosti zdrojů vody, a tedy naplnění cílů oběhového hospodářství. [pozm. návrh 2]

(2b)   Lidské právo na vodu a hygienu bylo dne 28. července 2010 uznáno jako lidské právo Valným shromážděním Organizace spojených národů (OSN), z čehož vyplývá, že přístup k čisté pitné vodě by neměl být omezován z důvodu cenové nedostupnosti pro koncové uživatele. [pozm. návrh 3]

(2c)   Je nutný soulad mezi směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES(6) a touto směrnicí. [pozm. návrh 4]

(2d)   Požadavky stanovené v této směrnici by měly odrážet vnitrostátní situaci a podmínky dodavatelů vody v členských státech. [pozm. návrh 5]

(3)  Z oblasti působnosti této směrnice je třeba vyjmout přírodní minerální vody a vody používané pro léčebné účely, protože  na uvedené druhy vod se v daném pořadí vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES(7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES(8). Směrnice 2009/54/ES však upravuje jak přírodní minerální vody, tak pramenité vody, ovšem z oblasti působnosti této směrnice by měla být vyňata pouze kategorie přírodních minerálních vod. Podle čl. 9 odst. 4 třetího pododstavce směrnice 2009/54/ES by pramenité vody měly této směrnici vyhovovat. Tato povinnost by se tedy neměla vztahovat na mikrobiologické ukazatele uvedené v části A přílohy I této směrnice. U vody určené k lidské spotřebě, z veřejného zásobování vodou nebo soukromých studní, stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji nebo využívané při komerční výrobě, přípravě nebo zpracování potravin by voda měla být v souladu s ustanoveními této směrnice v zásadě nadále až po místo dodržování hodnot (tj. kohoutek) a dále už by měla být považována za potravinu podle čl. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(9). Pokud jsou splněny příslušné požadavky v oblasti bezpečnosti potravin, měly by mít příslušné orgány ve členských státech oprávnění schválit opětovné použití vody v potravinářském zpracovatelském průmyslu. [pozm. návrh 6]

(4)  V návaznosti na uzavření evropské občanské iniciativy týkající se práva na vodu („Right2Water“)(10), která požadovala, aby Unie zvýšila své úsilí o zajištění univerzálního přístupu k vodě, byla zahájena celounijní veřejná konzultace a bylo provedeno hodnocení směrnice 98/83/ES v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT)(11). Z uvedených činností bylo zřejmé, že je nutné některá ustanovení směrnice 98/83/ES aktualizovat. Prostor pro zlepšení byl určen ve čtyřech oblastech; konkrétně jde o seznam kvalitativních hodnot ukazatelů, omezené spoléhání se na přístup založený na posouzení rizik, nepřesná ustanovení o informacích pro spotřebitele a rozdíly mezi systémy schvalování materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, a důsledky, které to má pro lidské zdraví. Krom toho v evropské občanské iniciativě týkající se práva na vodu byla jako samostatný problém určena skutečnost, že část obyvatelstva, zvláště marginalizované skupiny, a to mezi ohroženými a marginalizovanými skupinami, má jen omezený nebo vůbec nemá přístup k cenově dostupné vodě určené k lidské spotřebě, což je též jedním ze závazků v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 6 podle agendy OSN pro období do roku 2030. V této souvislosti Evropský parlament uznal právo na přístup k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny v Unii. Posledním určeným problémem je obecná nedostatečná informovanost o únicích vody, které jsou způsobeny nedostatečnými investicemi do údržby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, jak je také uvedeno ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o vodohospodářské infrastruktuře(12), a také někdy nedostatečnou znalostí systémů pro dodávku vody. [pozm. návrh 7]

(4a)   V zájmu dodržení ambiciózních cílů stanovených v cíli udržitelného rozvoje OSN č. 6 by měly být členské státy povinny zavést akční plány zaměřené na zajištění univerzálního a rovného přístupu k bezpečné a dostupné pitné vodě pro všechny do roku 2030. [pozm. návrh 8]

(4b)   Evropský parlament přijal dne 8. září 2015 usnesení o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“). [pozm. návrh 9]

(5)  Regionální kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu provedla podrobný přezkum seznamu ukazatelů a jejich hodnot stanovených ve směrnici 98/83/ES, aby se zjistilo, zda je zapotřebí uvedené ukazatele a jejich hodnoty upravit s ohledem na technický a vědecký pokrok. Na základě výsledků uvedeného přezkumu(13) by se měly kontrolovat střevní patogeny a bakterie rodu Legionella, je třeba doplnit šest chemických ukazatelů nebo skupin ukazatelů a vůči preventivním referenčním hodnotám by se měly zohlednit tři reprezentativní endokrinní disruptory. S ohledem na zásadu předběžné opatrnosti by se u tří nových ukazatelů měly stanovit hodnoty ukazatelů, jež jsou přísnější než hodnoty navržené WHO, ale stále ještě dosažitelné. V případě olova WHO konstatovala, že jeho koncentrace by měly být tak nízké, jak je to přiměřeně proveditelné, zatímco v případě chromu jsou jeho hodnoty i nadále podrobeny přezkumu WHO; z tohoto důvodu by se na oba ukazatele mělo vztahovat přechodné období deseti let, než budou platit přísnější hodnoty.

(5a)   Voda určená k lidské spotřebě hraje zásadní úlohu z hlediska dlouhodobé snahy Unie o posílení ochrany lidského zdraví a životního prostředí proti chemickým látkám nazývaným endokrinní disruptory. Regulace endokrinních disruptorů v této směrnici je slibným krokem v souladu s aktualizovanou strategii Unie v oblasti endokrinních disruptorů, kterou je Komise povinna bez dalšího prodlení předložit. [pozm. návrh 11]

(6)  Světová zdravotnická organizace rovněž doporučila, aby se zmírnily hodnoty tří ukazatelů a ze seznamu bylo odstraněno pět ukazatelů. Tyto změny nicméně nejsou považovány za nutné, neboť díky přístupu založenému na posouzení rizik, který byl zaveden směrnicí Komise (EU) 2015/1787(14), mohou dodavatelé vody za určitých podmínek odstranit ze seznamu parametr, jenž se má monitorovat. Metody úpravy pro splnění uvedených hodnot ukazatelů již byly zavedeny.

(6a)  Nejsou-li vědecké poznatky dostatečné pro určení toho, zda existuje či neexistuje riziko pro lidské zdraví nebo pro určení přípustné hodnoty látky přítomné ve vodě určené k lidské spotřebě, je třeba v souladu se zásadou předběžné opatrnosti tuto látku sledovat do doby, než budou známy jasnější vědecké údaje. Proto by členské státy měly takovéto nově se objevující ukazatele monitorovat. [pozm. návrh 13]

(6b)   Indikační ukazatele nemají přímý vliv na veřejné zdraví. Jsou však důležitým prostředkem ke zjištění, jak zařízení pro výrobu a distribuci vody fungují, a pro hodnocení jakosti vody. Mohou pomoci odhalit nedostatky v úpravě vody a hrají rovněž důležitou úlohu z hlediska zvyšování a zachovávání důvěry spotřebitelů v jakost vody. Proto by měly být členskými státy monitorovány. [pozm. návrh 14]

(7)  Je-li to nezbytné pro řádné uplatňování zásady předběžné opatrnosti a pro ochranu lidského zdraví na jejich území, členské státy by měly mít povinnost stanovit hodnoty doplňujících ukazatelů neuvedených v příloze I. [pozm. návrh 15]

(8)  Preventivní plánování bezpečnosti a prvky založené na posouzení rizik byly ve směrnici 98/83/ES zohledněny pouze v omezeném rozsahu. První prvky přístupu založeného na posouzení rizik zavedla již v roce 2015 směrnice (EU) 2015/1787, která směrnici 98/83/ES pozměnila v tom smyslu, že členským státům umožnila odchýlit se od jimi stanovených monitorovacích programů, pokud je prováděno důvěryhodné posuzování rizik, které se může opírat o Obecné zásady jakosti pitné vody vydané WHO(15). Tyto obecné zásady, stanovující tzv. přístup založený na plánu pro zajištění bezpečnosti vody, spolu s normou EN 15975-2, která se týká se zabezpečení dodávky pitné vody, jsou mezinárodně uznávanými zásadami, z nichž vycházejí výroba, distribuce, monitorování a rozbor ukazatelů pro vodu určenou k lidské spotřebě. Uvedené zásady by v této směrnici měly být zachovány. Aby se zajistilo, že se uvedené zásady neomezují na monitorovací aspekty, aby se čas i zdroje zaměřily na závažná rizika a na nákladově efektivní opatření a aby se rozbory ani úsilí nesoustředily na nerelevantní otázky, je vhodné zavést úplný přístup založený na posouzení rizik v rámci celého řetězce zásobování, tedy od oblasti odběru vody po její rozvod do kohoutku. Uvedený přístup by se měl vycházet ze získaných znalostí a opatření provedených v souladu se směrnicí 2000/60/ES a měl by lépe zohledňovat dopad změny klimatu na zdroje vody. Přístup založený na posouzení rizik by se měl skládat ze tří částí: za prvé, posouzení členským státem ohledně nebezpečnosti v souvislosti s oblastí odběru („posouzení nebezpečnosti“) v souladu se zásadami WHO a příručkou k plánu pro zajištění bezpečného zásobování vodou(16); za druhé, možnost pro dodavatele vody přizpůsobit monitorování hlavním rizikům („posouzení rizik dodávky“); za třetí, posouzení členským státem ohledně možných rizik vyplývajících z domovních rozvodů (např. pokud jde o bakterie rodu Legionella nebo olovo), se zvláštním zaměřením na prioritní prostory („posouzení rizik v domovních rozvodech“). Tato posouzení rizik by měla být pravidelně přezkoumávána, mimo jiné v reakci na hrozby extrémních povětrnostních jevů souvisejících s klimatem, známé změny lidské činnosti v oblasti odběru nebo v reakci na incidenty ve spojitosti se zdroji. Přístup založený na posouzení rizik zaručuje stálou výměnu informací mezi příslušnými orgány a dodavateli vody a dalšími zúčastněnými stranami, včetně subjektů odpovědných za zdroj znečištění nebo riziko znečištění. Uplatňování na základě posouzení rizik by výjimečně mělo být přizpůsobeno specifickým omezením u námořních plavidel využívaných k odsolování vody a přepravě cestujících. Pokud se námořní plavidla plující pod evropskou vlajkou pohybují v mezinárodních vodách, podléhají ve skutečnosti mezinárodnímu právnímu rámci. Doprava a výroba vody určené k lidské spotřebě na palubě podléhají zvláštním omezením, což znamená, že by měla být ustanovení této směrnice odpovídajícím způsobem upravena. [pozm. návrh 16]

(8a)   Neefektivní používání zdrojů vody, zejména úniky v infrastruktuře pro zásobování vodou, vede k nadměrnému využívání vzácných zdrojů vody určené k lidské spotřebě. To členským státům vážně brání v dosahování cílů stanovených podle směrnice 2000/60/ES. [pozm. návrh 17]

(9)  Posouzení nebezpečnosti by se mělo zaměřit na zaujmout ucelený přístup k posouzení rizik, založený na výslovném cíli snižování stupně úpravy požadovaného pro produkci vody určené k lidské spotřebě, například omezením tlaků vedoucích ke znečištění vodních útvarů používaných pro odběr vody určené k lidské spotřebě. Za tímto účelem by měly členské státy určit nebezpečí, jakož i možné zdroje znečištění spojené s těmito vodními útvary a provádět monitorování znečišťujících látek, které určí jako relevantní, například z důvodu zjištěných nebezpečí (např. mikroplasty, dusičnany, pesticidy nebo léčivé přípravky určené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES(17)), kvůli přirozené přítomnosti daných látek v oblasti odběru (např. arsen) nebo kvůli informacím od dodavatelů vody (např. náhlé zvýšení určitého ukazatele v surové vodě). Uvedené V souladu se směrnicí 2000/60/ES by se uvedené ukazatele by se měly používat jako markery, na jejichž základě příslušné orgány podniknou za spolupráce s dodavateli vody a zúčastněnými stranami včetně těch, které odpovídají za zdroje nebo potenciální zdroje znečištění, opatření ke snížení tlaku na vodní útvary, například v podobě prevence nebo zmírňujících opatření (v případě nutnosti i včetně výzkumu za účelem porozumění dopadům na zdraví), na ochranu uvedených vodních útvarů a k řešení problematiky zdroje znečištění. Pokud členský stát v rámci posouzení rizik zjistí, že daný ukazatel není v dané oblasti odběru přítomen, například proto, že se daná látka v podzemních ani povrchových vodách nikdy nevyskytuje, měl by příslušný členský stát následně informovat příslušné dodavatele vody a měl mít možnost jim povolit snížit četnost sledování daného ukazatele nebo tento ukazatel vypustit ze seznamu ukazatelů, které se mají kontrolovat, aniž se provede posouzení rizik dodávek. [pozm. návrh 18]

(10)  V souvislosti s posouzením nebezpečnosti se ve směrnici 2000/60/ES požaduje, aby členské státy určily vodní útvary využívané k odběru vody určené k lidské spotřebě, uvedené útvary monitorovaly a přijaly nezbytná opatření s cílem zabránit zhoršování jejich kvality, čímž přispějí ke snížení stupně úpravy potřebného pro produkci vody vhodné k lidské spotřebě. Aby se zabránilo zdvojování povinností, členské státy by měly při provádění posouzení nebezpečnosti využít monitorování prováděného podle článků 7 a 8 směrnice 2000/60/ES a přílohy V uvedené směrnice, jakož i opatření zahrnutých v jejich programech opatření podle článku 11 směrnice 2000/60/ES.

(11)  Stanovené hodnoty ukazatelů  použité k posouzení jakosti vody určené k lidské spotřebě  mají být dodrženy v místě, kde je voda určená k lidské spotřebě dosažitelná příslušnému uživateli.  Jakost vody určené k lidské spotřebě může být nicméně ovlivněna domovním rozvodem. WHO konstatuje, že ze všech vodních patogenů způsobují v Unii největší zátěž pro zdraví bakterie rodu Legionella, zejména bakterie druhu Legionella pneumophila, která má na svědomí většinu případů tzv. legionářské nemoci v Unii. Jsou přenášeny systémy dodávajícími teplou vodu, a to inhalací (například při sprchování). Zjevně tedy souvisejí s domovním rozvodem. Jelikož jednostranné uložení povinnosti monitorovat tento patogen ve všech soukromých a veřejných prostorech by vedlo k neúměrně vysokým nákladům a porušovalo by zásadu subsidiarity, je k řešení této problematiky tudíž vhodnější realizovat posouzení rizik v domovních rozvodech, zejména v prioritních prostorách. Při posouzení rizik v domovních rozvodech by se navíc měla zvážit i potenciální rizika vyplývající z výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Součástí posouzení rizik v domovních rozvodech by proto mělo být mimo jiné i zaměření na monitorování prioritních prostor, posouzení rizik vyplývajících z domovních rozvodů a souvisejících výrobků a materiálů, jakož i ověření vlastností stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, na základě prohlášení o vlastnostech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011(18). Společně s prohlášením o vlastnostech se rovněž poskytnou informace uvedené v článcích 31 a 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006(19). Na základě tohoto posouzení by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění mimo jiné toho, aby byla v souladu s pokyny WHO(20) zavedena vhodná kontrolní a řídící opatření (např. v případě ohnisek nákaz) a aby migrace ze stavebních výrobků látek a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě neohrožovala lidské zdraví. Nicméně aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 305/2011, pokud by tato opatření znamenala omezení volného pohybu výrobků a materiálů v Unii, musí být uvedená omezení řádně odůvodněná a přiměřená a neměla by představovat prostředek svévolné diskriminace nebo skryté omezení obchodu mezi členskými státy. [pozm. návrh 19]

(12)  V rámci ustanovení směrnice 98/83/ES o zajištění jakosti úpravy vody, zařízení a materiálů se nepodařilo vyřešit překážky vnitřního trhu, pokud jde o volný oběh stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, nebo poskytnout dostatečnou ochranu, pokud jde o lidské zdraví. Dosud platí schvalování výrobků na vnitrostátní úrovni, přičemž požadavky se mezi jednotlivými státy liší. Z toho důvodu je pro výrobce obtížné a nákladné uvádět své výrobky na trh v celé Unii. Technické překážky lze účinně odstranit pouze zavedením harmonizovaných technických specifikací stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, podle nařízení (EU) č. 305/2011. Uvedené nařízení umožňuje vypracovat evropské normy, jimiž se harmonizují metody posuzování stavebních výrobků, Tato situace je důsledkem neexistence minimálních evropských hygienických norem pro všechny výrobky a materiály, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, jakož i stanovit mezní úrovně a třídy na základě úrovně vlastností základních charakteristik. Za tímto účelem byla do pracovního programu normalizace na rok 2017(21) začleněna žádost o normalizaci, v níž se výslovně požadovala normalizační činnost týkající se hygieny a bezpečnosti což je zásadní pro úplné a celkové provádění vzájemného uznávání mezi členskými státy. Technické překážky lze odstranit a souladu všech výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, podle nařízení (EU) č. 305/2011, přičemž norma má být vydána do roku 2018. Zveřejnění této harmonizované normy v Úředním věstníku Evropské unie zajistí racionální rozhodování, pokud jde o uvádění nebo dodávání na trh bezpečných stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. V důsledku této skutečnosti by měla být ustanovení týkající se zařízení a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, zrušena, zčásti nahrazena ustanoveními týkajícími se posouzení rizik v domovních rozvodech a doplněna příslušnými harmonizovanými normami podle nařízení (EU) č. 305/2011 na úrovni Unie tedy lze dosáhnout pouze zavedením minimálních požadavků na jakost na úrovni Unie. V důsledku této skutečnosti by měla být posílena ustanovení prostřednictvím postupu harmonizace takových výrobků a materiálů. Tato činnost by se měla inspirovat zkušenostmi a pokrokem několika členských států, které utvořily koalici a již několik let pracují na sbližování právních předpisů. [pozm. návrh 20]

(13)  Každý členský stát by měl zajistit, aby byly stanoveny monitorovací programy pro kontrolu, zda voda určená k lidské spotřebě splňuje požadavky této směrnice. Většinu monitorování prováděného pro účely této směrnice uskutečňují dodavatelé vody, ale tam, kde je to nezbytné, by členské státy měly vyjasnit, kterým příslušným orgánům přísluší povinnosti vyplývající z provedení této směrnice. Dodavatelům vody je třeba poskytnout určitou flexibilitu, pokud jde o ukazatele, které monitorují pro účely posouzení rizik dodávky. Není-li některý ukazatel zjištěn, dodavatelé vody by měli být schopni snížit četnost monitorování nebo zcela upustit od monitorování uvedeného ukazatele. Posouzení rizik dodávky by se mělo vztahovat na většinu ukazatelů. Nicméně základní seznam ukazatelů by se s určitou minimální četností měl monitorovat vždy. Tato směrnice zejména stanoví ustanovení o četnosti monitorování pro účely kontroly souladu a jen malý počet ustanovení o sledování pro provozní účely. Pro zajištění řádného fungování úpravy vody může být dle uvážení dodavatelů vody nezbytné dodatečné monitorování pro provozní účely. V tomto ohledu se dodavatelé vody mohou odkazovat na obecné zásady WHO a příručku k plánu pro zajištění bezpečnosti vody. [pozm. návrh 21]

(14)  Přístup založený na posouzení rizik by měli postupně uplatňovat všichni dodavatelé vody, včetně velmi malých, malých a středních dodavatelů vody, neboť hodnocení směrnice 98/83/ES ukázalo nedostatky v jejím provádění ze strany uvedených dodavatelů, jež byly někdy dány náklady na plnění zbytečných monitorovacích operací; při uplatňování tohoto postup je třeba umožnit výjimky pro velmi malé dodavatele. Při uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik by se měly zohlednit bezpečnostní otázky a zásada „znečišťovatel platí“. U menších dodavatelů by měl k monitorování přispívat příslušný orgán formou poskytnutí expertní podpory. [pozm. návrh 188]

(14a)   V zájmu dosažení maximální ochrany veřejného zdraví zajistí členské státy transparentní a vyvážené rozložení povinností souvisejících s uplatněním přístupu založeného na rizicích v souladu se svým vnitrostátním institucionálním a právním rámcem. [pozm. návrh 24]

(15)  V případě nesplnění norem stanovených touto směrnicí by dotyčný členský stát měl bezprostředně vyšetřit příčiny jejich neplnění a zajistit co nejrychlejší provedení nápravných opatření k obnovení jakosti vody. V případech, kdy zásobování vodou určenou k lidské spotřebě představuje možné ohrožení lidského zdraví, by mělo být zásobování takovou vodou zakázáno nebo její používání omezeno a občané, kteří by mohli být postiženi, by měli být řádně informováni. Kromě toho je třeba jasně uvést, by měly členské státy v případě že nesplnění minimálních požadavků na hodnoty týkající se mikrobiologických a chemických ukazatelů by mělo být členskými státy automaticky pokládáno stanovit, zda překročení ukazatelů představuje možné riziko pro lidské ohrožení lidského zdraví. Členské státy by proto měly zohledňovat zejména míru překročení minimálních požadavků a také typ dotčeného ukazatele. V případech, kdy budou taková nápravná opatření nezbytná pro obnovení jakosti vody určené k lidské spotřebě, by měla být v souladu s čl. 191 odst. 2 Smlouvy dána přednost krokům, které zajistí nápravu u zdroje. [pozm. návrh 25]

(15a)   Je důležité zabránit případnému ohrožení lidského zdraví znečištěnou vodou. Proto by dodávání takové vody by mělo být zakázáno nebo její užívání omezeno. [pozm. návrh 26]

(16)  Členské státy by již neměly mít právo povolit odchylky z působnosti této směrnice. Odchylky měly původně členským státům umožnit, aby měly až devět let na vyřešení nedodržování některé hodnoty ukazatelů. Tento postup se ukázal být zatěžující jak pro členské státy, tak pro Komisi. Navíc to užitečný vzhledem k úrovni ambic této směrnice. Je však třeba konstatovat, že v některých případech tento postup vedl ke zpožďování přijímaných nápravných opatření, neboť umožnění odchylek bylo někdy považováno za přechodné období. Ustanovení o odchylkách by proto mělo být zrušeno. Dojde-li k překročení hodnoty ukazatelů, měla by se kvůli ochraně zdraví ustanovení o nápravných opatřeních použít bezprostředně, aniž by existovala možnost udělit odchylku od hodnoty ukazatelů. Vzhledem k tomu, že je na jedné straně třeba posílit ukazatele jakosti v této směrnici a na straně druhé jsou stále častěji odhalovány nově se objevující znečišťující látky, které vyžadují intenzivnější posouzení, monitorování a řízení, je i nadále nutné zachovat postup pro odchylky, který odpovídá těmto okolnostem, a to za předpokladu, že nepředstavují potenciální ohrožení lidského zdraví a že zásobování vodou určenou k lidské spotřebě nelze v dané oblasti žádnými přiměřenými způsoby zajistit jinak. Ustanovení ve směrnici 98/83/ES o odchylkách by proto mělo být změněno, aby se zajistilo rychlejší a účinnější uvedení do souladu požadavků této směrnice členskými státy. Odchylky udělené členskými státy podle článku 9 směrnice 98/83/ES a použitelné k datu vstupu této směrnice v platnost by však měly nadále platit až do skončení platnosti dané odchylky, ale neměly by být obnoveny podle podmínek stanovených ustanoveními platnými v okamžiku povolení odchylky. [pozm. návrh 27]

(17)  Komise ve své odpovědi na evropskou občanskou iniciativu „Right2Water“ v roce 2014(22) vyzvala členské státy, aby zajistily pro všechny občany přístup k minimálním dodávkám vody v souladu s doporučeními WHO. Rovněž se zavázala k tomu, že bude pokračovat „[v úsilí o] zlepšení přístupu všech obyvatel k nezávadné pitné vodě […] v rámci politik v oblasti životního prostředí(23). To je v souladu s články 1 a 2 Listiny základních práv Evropské unie. Rovněž je to v souladu s šestým cílem udržitelného rozvoje a souvisejícím cílem „dosáhnout všeobecného a spravedlivého přístupu k nezávadné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny“. Pojem spravedlivého přístupu zahrnuje širokou škálu aspektů, jako je dostupnost (například ze zeměpisných důvodů, kvůli chybějící infrastruktuře nebo zvláštní situaci určitých částí obyvatelstva), jakost, přijatelnost nebo finanční dostupnost. V souvislosti s cenovou dostupností je třeba připomenout, že aniž by byl dotčen čl. 9 odst. 4 směrnice 2000/60/ES při stanovování sazeb za vodu v souladu se zásadou návratnosti nákladů stanovenou ve v uvedené směrnici 2000/60/ES mohou členské státy přihlédnout k rozdílným hospodářským a sociálním podmínkám obyvatelstva, a mohou tedy přijímat sociální sazby nebo přijmout opatření na ochranu sociálně a ekonomicky znevýhodněných obyvatel. Tato směrnice se zabývá především aspekty přístupu k vodě souvisejícími s jakostí a dostupností. K řešení těchto aspektů v rámci odpovědi na uvedenou evropskou občanskou iniciativu a za účelem přispívání k provádění zásady z bodu 20 evropského pilíře sociálních práv(24), v níž se uvádí, že „každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody“, by měly mít členské státy povinnost zabývat se otázkou cenově dostupného přístupu k vodě na vnitrostátní úrovni, přičemž by měly mít určitý prostor pro uvážení, pokud jde o přesný typ opatření, která mají být provedena. To lze uskutečnit prostřednictvím opatření, jejichž cílem je mimo jiné zlepšení přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny, například pomocí zabránění posilování nároků na jakost vody neopodstatněných důvody veřejného zdraví, které by zvyšovaly cenu vody pro občany, volně přístupných pítek ve městech a propagací jejího užívání, s tím, že se bude podporovat bezplatné poskytování vody určené k lidské spotřebě ve veřejných budovách a restauracích, v nákupních a rekreačních střediscích a také v prostorách, kde dochází k tranzitu a k velkému pohybu osob, jako jsou vlaková nádraží a letiště. Členské státy by měly mít možnost stanovit správnou kombinaci takových nástrojů s ohledem na svou konkrétní vnitrostátní situaci. [pozm. návrh 28]

(18)  Evropský parlament ve svém usnesení o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“)(25) požadoval, „že by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost potřebám zranitelných skupin ve společnosti(26). Zvláštní situace menšin, jako jsou Romové, Sintové, a Travelleři, Kalé, Gens du voyage, ať žijí usazeně, či nikoli – zejména chybějící přístup k pitné vodě – byla uznána i ve zprávě Komise o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů(27) a v doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech(28). S ohledem na tento obecný kontext je vhodné, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost zranitelným a marginalizovaným skupinám přijetím nezbytných opatření, aby bylo zajištěno, že tyto skupiny mají přístup k vodě. Se zřetelem k zásadě návratnosti nákladů stanovené v článku 9 směrnice 2000/60/ES by členské státy měly zlepšit přístup k vodě pro zranitelné a marginalizované skupiny, aniž by ohrozily zásobování vysoce kvalitní vodou cenově dostupnou pro všechny. Aniž je dotčeno právo členských států vymezit uvedené skupiny, měli by do nich být přinejmenším zahrnuti uprchlíci, kočovná společenství, osoby bez domova a menšinové kultury, jako jsou Romové, a Sintové, Travelleři, Kalé, Gens du voyage atd., ať žijí usazeně, či nikoli. Tato opatření pro zajištění přístupu k vodě, jež jsou na uvážení členských států, by mohla například zahrnovat poskytování alternativních systémů zásobování (samostatná zařízení pro úpravu vody), dodávky vody ze zásobníků (kamionů a cisteren) a zajištění nezbytné infrastruktury táborů. Budou-li za plnění těchto povinností odpovědné místní orgány veřejné moci, měly by členské státy zajistit, aby měly k dispozici finanční prostředky a technické a materiálové kapacity a měly by je odpovídajícím způsobem podporovat, například poskytnutím expertní podpory. Především by dodávky vody zranitelným a marginalizovaným skupinám neměly místním orgánům způsobovat nepřiměřené náklady. [pozm. návrh 29]

(19)  V 7. akčním programu pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“(29) se požaduje, aby veřejnost měla přístup k jasným informacím o životním prostředí na vnitrostátní úrovni. Ve směrnici 98/83/ES byl k informacím stanoven pouze pasivní přístup, což znamená, že členské státy měly pouze povinnost zajistit, aby informace byly dostupné. Uvedená ustanovení by tedy měla být nahrazena, aby se zajistilo, že jsou snadno přístupné aktuální, komplexní a pro spotřebitele podstatné informace snadno přístupné, například jako brožurka, na internetových stránkách, jejichž hypertextový odkaz by měl být aktivně distribuován nebo formou inteligentní aplikace. Aktuální informace by měly zahrnovat nejen výsledky monitorovacích programů, ale také další informace, které mohou být veřejnosti užitečné, např. informace o ukazatelích (železo, tvrdost vody, minerály atd.), které často ovlivňují vnímání vody z kohoutku u spotřebitelů. Za tímto účelem by indikační ukazatele ze směrnice 98/83/ES, jež neposkytovaly informace týkající se zdraví, měly být nahrazeny informacemi online o uvedených ukazatelích výsledky kroků přijatých k monitorování dodavatelů vody, pokud jde o ukazatele jakosti vody a informace o indikačních ukazatelích uvedených na seznamu v příloze I části Ba. U velmi velkých dodavatelů vody by měly být též k dispozici online i další informace, mj. o energetické účinnosti, řízení, správě, struktuře nákladů sazeb a použité úpravě. Předpokládá se, že Účelem lepší informovanost seznámenosti spotřebitelů s příslušnými informacemi a větší transparentnost přispěje ke transparentnosti zvýšení důvěry by mělo zvýšit důvěru občanů ve vodu, která jim je dodávána, To by mělo následně a také ve vodohospodářské služby, a měly by vést ke zvýšenému používání vody z kohoutku, jako pitné vody, což přispěje by mohlo přispět ke snížení plastového odpadu používání plastů a emisí skleníkových plynů a bude to mít pozitivní dopad na zmírnění změny klimatu a životní prostředí jako celek. [pozm. návrh 30]

(20)  Ze stejných důvodů a s cílem zvyšovat povědomí o dopadech spotřeby vody by spotřebitelé měli rovněž dostávat informace snadno přístupným způsobem, (například na faktuře nebo prostřednictvím inteligentních aplikací) inteligentní aplikace, ročním spotřebovaném objemu, jeho vývoji, srovnání se spotřebou průměrné domácnosti, pokud má dodavatel vody takovéto informace k dispozici, struktuře nákladů sazby účtované dodavatelem vody, včetně jejích variabilních a fixních nákladů částí, jakož i informace o ceně za litr vody určené k lidské spotřebě, což umožní srovnávání s cenou balené vody. [pozm. návrh 31]

(21)  Základní zásady Zásady, které je třeba vzít v úvahu při stanovování sazeb za vodu, aniž je dotčen čl. 9 odst. 4 směrnice 2000/60/ES, a sice návratnost nákladů za vodohospodářské služby a zásada „znečišťovatel platí“, jsou stanoveny ve v uvedené směrnici 2000/60/ES. Nicméně finanční udržitelnost poskytování vodohospodářských služeb není vždy zaručena a někdy vede k nedostatečným investicím na údržbu vodohospodářské infrastruktury. Díky dokonalejším technikám monitorování jsou čím dál zjevnější míry úniku, jež jsou dány především nedostatečnými investicemi; na úrovni Unie by mělo být podporováno omezování ztrát vody s cílem zlepšit účinnost vodohospodářské infrastruktury. V souladu se zásadou subsidiarity, by tato otázka měla být řešena zvýšením transparentnosti a informováním spotřebitelů o mírách úniku a energetické účinnosti s cílem zvýšit informovanost o této otázce, by informace, které se jí týkají, měly být sdíleny transparentnějším způsobem se zákazníky. [pozm. návrh 32]

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES(30) má za cíl zaručit právo přístupu k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Aarhuskou úmluvou. Zahrnuje široce pojaté závazky, které se týkají zpřístupnění informací o životním prostředí na požádání a aktivního šíření těchto informací. Širokou oblast působnosti má i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES(31), do níž patří sdílení prostorových informací včetně souborů dat k různým tématům z oblasti životního prostředí. Je zapotřebí, aby ustanovení této směrnice, která se týkají přístupu k informacím a ujednání o sdílení dat, uvedené směrnice doplňovaly a nevytvářely samostatný právní režim. Z tohoto důvodu by neměly být ustanoveními této směrnice o informacích pro veřejnost a o informacích o monitorování provádění dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES.

(23)  Ve směrnici 98/83/ES nebyly stanoveny žádné povinnosti týkající se podávání zpráv pro malé dodavatele vody. Jelikož je tento stav třeba napravit a vyřešit potřebu informací o provádění a dodržování, měl být zaveden nový systém, kdy jsou členské státy povinny vytvářet, aktualizovat a zpřístupňovat Komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí soubory dat, které obsahují pouze relevantní údaje, jako jsou případy překročení hodnot ukazatelů a incidenty určitého významu. Mělo by tím být zajištěno, že administrativní zátěž bude pro všechny subjekty omezena na nejmenší míru. Aby se zajistila odpovídající infrastruktura pro přístup veřejnosti, podávání zpráv a sdílení dat mezi orgány veřejné správy, členské státy by měly ve specifikacích údajů vycházet ze směrnice 2007/2/ES a jejích prováděcích aktů.

(24)  Údaje oznamované členskými státy nejsou nezbytné jen pro účely kontroly souladu, ale mají též zásadní význam pro to, aby Komise mohla monitorovat a hodnotit účinnost právních předpisů vůči cílům, které sleduje za účelem získávání informací pro veškerá budoucí hodnocení právních předpisů v souladu s bodem 22 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(32). V této souvislosti jsou zapotřebí příslušné údaje, na jejichž základě bude možné lépe posoudit účelnost, účinnost, relevanci a přidanou hodnotu směrnice na úrovni EU; proto je nezbytné zajistit vhodné mechanismy pro podávání zpráv, jež mohou zároveň posloužit i jako ukazatele pro budoucí hodnocení této směrnice.

(25)  Podle bodu 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by měla Komise provést hodnocení této směrnice do určité doby od data stanoveného pro její provedení ve vnitrostátním právu. Uvedené hodnocení by mělo vycházet ze zkušeností a údajů získaných při provádění směrnice, z relevantních vědeckých, analytických, epidemiologických údajů a z případných dostupných doporučení WHO a rovněž z příslušných vědeckých, analytických a epidemiologických údajů. [pozm. návrh 34]

(26)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Zejména usiluje o podporu zásad týkajících se zdravotní péče, přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele.

(27)  Jak Soudní dvůr opakovaně uvedl, bylo by neslučitelné se závaznou povahou, kterou čl. 288 třetí pododstavec Smlouvy přiznává směrnici, kdyby byla v zásadě vyloučena možnost dotčených osob dovolávat se povinnosti, kterou ukládá. Uvedený aspekt zvlášť platí pro směrnici, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě. Z tohoto důvodu v souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí(33) by dotčené osoby z řad veřejnosti měly mít přístup k právní ochraně, a přispívat tak k hájení práva na život v prostředí přiměřeném pro zdraví a blaho člověka. Navíc vznikla-li velké skupině osob škoda při události hromadné škody způsobené porušením práv přiznaných touto směrnicí, měly by mít uvedené osoby možnost využít prostředky kolektivní právní ochrany, pokud členské státy takové mechanismy zavedly v souladu s doporučením Komise 2013/396/EU(34).

(28)  Za účelem přizpůsobení této směrnice vědeckému a technickému pokroku nebo k upřesnění požadavků na monitorování pro účely posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až IV této směrnice, a přijímat nezbytná opatření v rámci změn stanovených v článku 10a. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Navíc pravomoc podle části C poznámky 10 přílohy I směrnice 98/83/ES, která se týká stanovení četnosti monitorování a monitorovacích metod pro radioaktivní látky, je již zastaralá vzhledem k přijetí směrnice Rady 2013/51/Euratom(35), a proto by měla být zrušena. Pravomoc podle části A druhého pododstavce přílohy III směrnice 98/83/ES týkající se změn uvedené směrnice již není potřebná a měla by být zrušena. [pozm. návrh 35]

(29)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí formátu a způsoby předkládání informací o vodě určené k lidské spotřebě, jež mají být poskytovány všem zásobovaným osobám, jakož i pravomoci, pokud jde o přijetí formátu a způsoby předkládání informací o provádění této směrnice, které mají poskytovat členské státy a které má sestavovat Evropská agentura pro životní prostředí. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(36).

(30)  Aniž jsou dotčeny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES(37), členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení ustanovení této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(31)  Ve směrnici 2013/51/Euratom jsou stanovena zvláštní ujednání pro monitorování radioaktivních látek ve vodě určené k lidské spotřebě. Z tohoto důvodu by v této směrnici neměly být stanoveny hodnoty ukazatelů týkající se radioaktivity.

(32)  Jelikož cíle této směrnice, jímž je ochrana lidského zdraví, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu rozsahu a účinku opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice to, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(33)  Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozích směrnic.

(34)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy V ve vnitrostátním právu,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Cíl

1.  Tato směrnice se týká jakosti vody určené k lidské spotřebě pro všechny v Unii. [pozm. návrh 36]

2.  Cílem této směrnice je chránit lidské zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a zajistit, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá, a poskytovat všeobecný přístup k vodě určené k lidské spotřebě. [pozm. návrhy 163, 189, 207 a 215]

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1.  „vodou určenou k lidské spotřebě“ veškerá voda, v původním stavu nebo po úpravě, určená k pití, vaření, přípravě či výrobě potravin nebo jiným potravinářským účelům nebo k jiným účelům v domácnosti, ve veřejných i soukromých prostorách, včetně potravinářských podniků, bez ohledu na její původ či zda je dodávána z rozvodné sítě, dodávána ze zásobníků cisteren, nebo, v případě pramenitých vod, stáčena do lahví nebo kontejnerů; [pozm. návrh 38]

2.  „domovním rozvodným systémem“ potrubí, armatury a spotřebiče instalované mezi kohoutky, kde se voda běžně odebírá k lidské spotřebě  ve veřejných i soukromých prostorech , a rozvodnou sítí, avšak pouze v případě, že za ně podle vnitrostátního práva neodpovídají dodavatelé odpovědní za zásobování vodou; [pozm. návrh 39 se netýká českého znění]

3.  „dodavatelem vody“ právní subjekt, který denně dodá v průměru přinejmenším 10 m3 vody určené k lidské spotřebě; [pozm. návrh 40]

3a.  „velmi malým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá méně než 50 m3 nebo zásobuje méně než 250 osob; [pozm. návrh 41]

4.  „malým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá méně než 500 m3 nebo zásobuje méně než 5 000 2 500 osob; [pozm. návrh 42]

4a.  „středně velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 500 m3 nebo zásobuje alespoň 2 500 osob; [pozm. návrh 43]

5.  „velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 500 5000 m3 nebo zásobuje alespoň 5 000 25 000 osob; [pozm. návrh 44]

6.  „velmi velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 5 000 20 000 m3 nebo zásobuje alespoň 50 000 100 000 osob; [pozm. návrh 45]

7.  „prioritními prostory“ velké neobytné prostory s vysokým počtem uživatelů osob, zejména zranitelných osob, potenciálně vystavených rizikům v souvislosti s vodou, jako jsou nemocnice, zdravotnická zařízení, domovy důchodců, školy, univerzity a jiná vzdělávací zařízení, jesle a mateřské školy, sportovní, rekreační a volnočasová zařízení a výstavní prostory, budovy s ubytovací kapacitou, nápravná zařízení a kempy, dle určení členských států; [pozm. návrh 46]

8.  „zranitelnými a marginalizovanými skupinami“ lidé, kteří jsou společensky izolováni v důsledku diskriminace nebo nedostatečného přístupu k právu, zdrojům nebo příležitostem a kteří jsou oproti zbytku společnosti více vystaveni řadě možných rizik v souvislosti se svým zdravím, bezpečností, nedostatečným vzděláním, zapojením se do škodlivých praktik či jiným rizikům;

8a.   „potravinářským podnikem“ jakýkoli podnik definovaný v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002. [pozm. návrh 47]

Článek 3

Výjimky

1.  Tato směrnice se nevztahuje na:

a)  přírodní minerální vody řádně prohlášené  příslušným orgánem uvedeným ve  směrnici 2009/54/ES;

b)  léčivé vody ve smyslu směrnice 2001/83/ES.

1a.  U vody používané v potravinářských podnicích k výrobě, zpracování či konzervaci výrobků nebo látek určených k lidské spotřebě nebo k jejich uvádění na trh se použijí pouze články 4, 5, 6 a 11 této směrnice. Žádný z článků této směrnice se však nepoužije v případě, že je potravinářský podnik schopen příslušným vnitrostátním orgánům přesvědčivě prokázat, že jakost vody, kterou používá, neovlivňuje zdravotní nezávadnost produktů nebo látek, které jsou výstupem jeho činnosti, a že tyto produkty nebo látky jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004(38). [pozm. návrh 48]

1b.  Producent vody určené k lidské spotřebě, která se stáčí do lahví nebo kontejnerů, není považován za dodavatele vody.

Ustanovení této směrnice se vztahují na vody určenou k lidské spotřebě stáčenou do lahví nebo kontejnerů, pokud se na ni nevztahují povinnosti podle jiných právních předpisů Unie. [pozm. návrh 49]

1c.  Na námořní plavidla, která provádějí odsolování vody, přepravují cestující nebo fungují jako dodavatelé vody, se vztahují pouze články 1 až 7 a 9 až 12 této směrnice a její přílohy. [pozm. návrh 50]

2.  Členské státy mohou vyjmout z ustanovení této směrnice:

a)  vodu určenou výhradně pro takové účely, kde se příslušné orgány ujistí, že jakost této vody neovlivní přímo ani nepřímo zdraví příslušných spotřebitelů;

b)  vodu určenou k lidské spotřebě ze zdroje pro individuální zásobování s denní kapacitou v průměru nižší než 10 m3 vody nebo zásobující méně než 50 osob, pokud není tato voda dodávána v rámci obchodní nebo veřejné činnosti.

3.  Členské státy, které se uchýlí k výjimkám podle odst. 2 písm. b), zajistí, aby o tom byli příslušní obyvatelé informováni a rovněž tak o všech opatřeních, která je možno učinit pro ochranu lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě. Pokud z jakosti takové vody zjevně vyplývá možné nebezpečí pro lidské zdraví, je navíc nezbytné neprodleně poskytnout příslušnému obyvatelstvu vhodný návod jak postupovat.

Článek 4

Obecné povinnosti

1.  Aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z jiných ustanovení  Unie , přijmou členské státy opatření potřebná k tomu, aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost a čistota vody určené k lidské spotřebě. Pro účely minimálních požadavků této směrnice se voda určená k lidské spotřebě považuje za zdravotně nezávadnou a čistou, pokud  splňuje všechny následující podmínky:

a)  neobsahuje žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které by svým množstvím nebo koncentrací představovaly případné ohrožení lidského zdraví,

b)  splňuje minimální požadavky stanovené v částech A a B přílohy I;

c)  členské státy přijaly veškerá další nezbytná opatření k zajištění souladu s požadavky  stanovenými:

i)   v článcích 5 4 až 12 této směrnice pro vodu určenou k lidské spotřebě dodávanou konečným spotřebitelům z distribuční sítě nebo ze zásobníku;

ii)  v článcích4, 5 a 6 a čl. 11 odst. 4 této směrnice pro vodu stáčenou do lahví nebo kontejnerů potravinářským podnikem;

iii)  v článcích 4, 5, 6 a 11 této směrnice pro vodu určenou k lidské spotřebě vyráběnou a používanou v potravinářském podniku k výrobě, zpracování a distribuci potravin; [pozm. návrh 51]

2.  Členské státy zajistí, aby opatření přijatá k provádění této směrnice uplatňovala plně zásadu předběžné opatrnosti a nevedla za žádných okolností přímo či nepřímo ke zhoršení současné jakosti vody určené k lidské spotřebě, ani jakémukoli zvýšení znečišťování vod užívaných pro produkci vody  určené k lidské spotřebě. [pozm. návrh 52]

2a.  Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby příslušné orgány prováděly posouzení míry úniků vody na jejich území a potenciálu pro zlepšení, pokud jde o omezení úniků vody v rámci odvětví pitné vody. Posouzení zohlední příslušné aspekty veřejného zdraví a životního prostředí a technické a ekonomické aspekty. Do 31. prosince 2022 přijmou členské státy vnitrostátní cíle v oblasti snižování míry úniku u dodavatelů vody na jejich území do 31. prosince 2030. Členské státy mohou poskytnout smysluplné pobídky pro zajištění toho, aby dodavatelé vody na jejich území tyto vnitrostátní cíle splnili. [pozm. návrh 53]

2b.  Jestliže příslušný orgán odpovědný za výrobu a distribuci vody určené k lidské spotřebě pověří řízením všech nebo části svých výrobních či distribučních činností dodavatele vody, upřesní smlouva mezi příslušným orgánem a dodavatelem vody povinnosti jednotlivých smluvních stran vyplývající z této směrnice. [pozm. návrh 54]

Článek 5

Normy jakosti

1.  Členské státy stanoví pro vodu určenou k lidské spotřebě hodnoty ukazatelů uvedených v příloze I, které nesmějí být méně přísné než hodnoty uvedené v dané příloze. [pozm. návrh 55]

1a.  Hodnoty stanovené v souladu s odstavcem 1 nejsou méně přísné než hodnoty uvedené v části A, B a Ba přílohy I. Pokud jde o ukazatele uvedené v části Ba přílohy I, hodnoty se stanoví výlučně pro účely monitorování a s cílem zajistit splnění požadavků, které ukládá článek 12. [pozm. návrh 56]

2.  Pokud to vyžaduje ochrana lidského zdraví na území členského státu nebo na jeho části, stanoví členský stát hodnoty dalších ukazatelů, které nejsou zahrnuty do přílohy I. Hodnoty takto stanovené přinejmenším splňují požadavky čl. 4 odst. 1 písm. a).

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že látky pro úpravu vody, materiály a dezinfekční postupy používané pro dezinfekční účely ve vodovodních systémech neovlivní nepříznivě jakost vody určené k lidské spotřebě. Jakékoli znečištění vody určené k lidské spotřebě způsobené použitím těchto látek, materiálů a dezinfekčních postupů musí být co nejmenší, aniž by přitom byla snížena účinnost dezinfekce. [pozm. návrh 57]

Článek 6

Místo dodržování hodnot

Hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5, které se týkají ukazatelů uvedených v částech A, a B a C přílohy I, musí být dodržovány v případě: [pozm. návrh 58]

a)  vody dodávané z rozvodné sítě v místě uvnitř objektu nebo provozovny, kde vytéká z kohoutků obvykle používaných k lidské spotřebě;

b)  vody dodávané z cisterny v místě jejího výtoku z cisterny;

c)  pramenité vody vody určené k lidské spotřebě stáčené do lahví nebo kontejnerů v místě stáčení vody do lahví nebo kontejnerů; [pozm. návrh 59]

ca)  vody používané v potravinářském podniku, kam je voda dodávána dodavatelem vody, v místě dodání do potravinářského podniku. [pozm. návrh 60]

1a.  V případě vody, na kterou se vztahuje odst. 1 písm. a), se povinnosti členských států podle tohoto článku považují za splněné, jestliže je možno prokázat, že nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v článku 5 je způsobeno soukromým rozvodem nebo jeho údržbou, s výjimkou prioritních prostorů. [pozm. návrh 61]

Článek 7

Přístup k bezpečnosti vody založený na posouzení rizik

1.  Členské státy zajistí, aby se na dodávky, úpravu a rozvod vody určené k lidské spotřebě vztahoval přístup založený na posouzení rizik, který sestává z těchto prvků:

a)  posouzení nebezpečnosti vodních útvarů nebo částí vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě, které provádějí členské státy v souladu s článkem 8; [pozm. návrh 62]

b)  posouzení rizik dodávky provedeného dodavateli u každého systému zásobování vodou za účelem zabezpečení a monitorování jakosti dodávané vody, v souladu s článkem 9 a částí C přílohy II; [pozm. návrh 63]

c)  posouzení rizik v domovních rozvodech, v souladu s článkem 10.

1a.  Členské státy si mohou zavádění přístupu založeného na posouzení rizik přizpůsobit, pokud existují zvláštní omezení kvůli zeměpisným podmínkám, jako je odlehlost nebo přístupnost oblasti zásobované vodou, aniž by tím ohrozily cíl této směrnice týkající se jakosti vody určené k lidské spotřebě a zdraví spotřebitelů. [pozm. návrh 64]

1b.  Členské státy zajistí jasné a přiměřené rozdělení povinností mezi zúčastněné strany, definované členskými státy, pokud jde o uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik s ohledem na vodní útvary využívané pro odběr vody určené k lidské spotřebě a domovní rozvodné systémy. Rozdělení povinností je upraveno s ohledem na jejich institucionální a právní rámec. [pozm. návrh 65]

2.  Posouzení nebezpečnosti jsou provedena do [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Každé tři roky se přezkoumají s přihlédnutím k požadavku stanovenému v článku 7 směrnice 2000/60/ES, aby členské státy určily vodní útvary, a v případě potřeby aktualizují. [pozm. návrh 66]

3.  Posouzení rizik dodávky provedou velmi velcí dodavatelé Dodavatelé vody a velcí dodavatelé vody provedou do ... [tři roky šest let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] a malí dodavatelé vody do ... [6 let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] posouzení rizik dodávky. Uvedená posouzení se pravidelně přezkoumávají v intervalech nejdéle šesti let a v případě potřeby se aktualizují. [pozm. návrh 67]

3a.  Na základě článků 8 a 9 této směrnice přijmou členské státy potřebná nápravná opatření v rámci programů opatření a plánů povodí stanovených v článcích 11 a 13 směrnice 2000/60/ES. [pozm. návrh 68]

4.  Posouzení rizik v domovních rozvodech v prostorech uvedených v čl. 10 odst. 1jsou provedena do ... [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Každé tři roky se přezkoumávají a v případě potřeby se aktualizují. [pozm. návrh 69]

Článek 8

Posouzení nebezpečnosti, monitorování a řízení vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě [pozm. návrh 70]

1.  Aniž jsou dotčeny články 6 a 7 je dotčena směrnice 2000/60/ES, a zejména její články 4 až 8, členské státy ve spolupráci se svými příslušnými orgány v oblasti vody zajistí, aby bylo provedeno posouzení nebezpečnosti vztahující se na vodní útvary používané k odběru vody určené k lidské spotřebě, které poskytují průměrně více než 10 m3 vody za den. Posouzení nebezpečnosti zahrnuje tyto prvky: [pozm. návrh 71]

a)  určení a georeferenční údaje ke všem místům odběru u vodních útvarů nebo částí vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti. Vzhledem k tomu, že údaje uvedené v tomto písmenu jsou potenciálně citlivé povahy, zejména v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, členské státy zajistí, aby byly tyto údaje chráněny a sdělovány výlučně příslušným orgánům; [pozm. návrh 72]

b)  mapování ochranných pásem, jež byla zřízena v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60/ES, jakož i chráněných oblastí uvedených v článku 6 dané směrnice; [pozm. návrh 73]

c)  určení nebezpečí i možných zdrojů znečištění ovlivňujících vodní útvary, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti. Tento výzkum a určení možných zdrojů znečištění se pravidelně aktualizuje, aby bylo možné odhalit nové látky s vlivem na mikroplasty, zejména pokud jde o sloučeniny PFAS. K tomuto účelu mohou členské státy využívat přezkoumání důsledků lidské činnosti zpracované podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informace o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice; [pozm. návrh 216]

d)  pravidelná monitorování u vodních útvarů nebo částí vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti relevantních znečišťujících látek, které jsou relevantní pro dodávky vody a jsou vybrány vybraných z těchto seznamů: [pozm. návrh 75]

i)  ukazatelů uvedených v částech A a B přílohy I této směrnice;

ii)  látek znečišťujících podzemní vody uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES(39) a znečišťujících látek a ukazatelů znečištění, pro něž členské státy stanovily prahové hodnoty podle přílohy II uvedené směrnice;

iii)  prioritních látek a některých dalších znečišťujících látek uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES(40);

iv)  ukazatelů výlučně pro účely monitorování v části Ca přílohy I nebo dalších relevantních znečišťujících látek, jako například mikroplastů za předpokladu, že je zavedena metodika měření mikroplastů uvedená v čl. 11 odst. 5b, nebo znečišťujících látek specifických pro povodí sestavených členskými státy na základě přezkoumání důsledků lidské činnosti podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informací o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice. [pozm. návrh 76]

Členské státy vyberou z bodů i) až iv) k monitorování ukazatele, látky nebo znečišťující látky, jež považují za relevantní s ohledem na nebezpečí určená podle písmene c) nebo vzhledem k informacím poskytnutým ze strany dodavatelů vody podle odstavce 2.

Pro účely pravidelného monitorování, jakož i pro účely odhalení nových škodlivých látek pomocí nových vyšetřovacích postupů, mohou členské státy používat monitorování prováděné monitorovací postupy a určenou vyšetřovací kapacitu v souladu s ostatními právními předpisy Unie. [pozm. návrh 217]

Velmi malí dodavatelé vody mohou být osvobozeni od požadavků písm. a), b) a c) tohoto odstavce, pokud příslušný orgán předem a aktuálně zdokumentoval přehled příslušných ukazatelů uvedených v těchto písmenech. Příslušný orgán toto vynětí alespoň každé tři roky přezkoumá a případně jej aktualizuje. [pozm. návrh 77]

2.  Dodavatelé vody, kteří monitorují surovou vodu pro účely provozního monitorování, jsou povinni informovat příslušné orgány o trendech a neobvyklých koncentracích monitorovaných ukazatelů, látek nebo znečišťujících látek.

3.  Členské státy informují dodavatele vody používající vodní útvar, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti, o výsledcích monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) a na základě těchto výsledků monitorování mohou:

a)  na dodavatelích vody požadovat provedení dodatečného monitorování nebo úpravy určitých ukazatelů;

b)  umožnit dodavatelům vody snížit četnost monitorování určitých ukazatelů, aniž by byli povinni provést posouzení rizik dodávky, nejedná-li se o základní ukazatele ve smyslu bodu 1 části B přílohy II, a za předpokladu, že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody. [pozm. návrh 78]

4.  V případech, kdy je dodavateli vody dovoleno snížit četnost monitorování podle odst. 2 písm. b), členské státy uvedené ukazatele i nadále pravidelně monitorují u vodního útvaru, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti. [pozm. návrh 79]

5.  Na základě informací shromážděných podle odstavců 1 a 2 a podle směrnice 2000/60/ES přijmou členské státy ve spolupráci s dodavateli vody a jinými zúčastněnými stranami následující opatření, nebo zajistí, aby uvedená opatření přijali dodavatelé vody: [pozm. návrh 80]

a)  preventivní opatření ke snížení požadovaného stupně úpravy a na ochranu jakosti vody, včetně opatření uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. d) směrnice 2000/60/ES; [pozm. návrh 178]

aa)  zajistí, aby znečišťovatelé ve spolupráci s dodavateli vody a dalšími příslušnými subjekty přijali preventivní opatření k zabránění úpravě nebo ke snížení požadovaného stupně úpravy a na ochranu jakosti vody, včetně opatření uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. d) směrnice 2000/60/ES, jakož i dodatečná opatření, která považují za nezbytná na základě monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) tohoto článku; [pozm. návrh 82]

b)  zmírňující opatření, jež jsou považována za nezbytná na základě monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d), jež mají určit a řešit zdroj znečištění a zabránit veškeré dodatečné úpravě, pokud jsou preventivní opatření považována za neproveditelná nebo nedostatečně účinná pro včasné řešení zdroje znečištění; [pozm. návrh 83]

ba)  pokud se opatření uvedená v písm. aa) a b) nepovažují za dostatečná pro přiměřenou ochranu lidského zdraví, požadují, aby dodavatelé vody provedli dodatečné monitorování určitých ukazatelů v místě odběru nebo úpravy, pokud je to naprosto nezbytné, aby se zabránilo zdravotním rizikům. [pozm. návrh 84]

Každé takové opatření členské státy pravidelně přezkoumají.

5a.  Členské státy informují dodavatele vody používající vodní útvar nebo části vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti, o výsledcích monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) a na základě těchto výsledků monitorování a informací shromážděných podle odstavců 1 a 2 a podle směrnice 2000/60/ES mohou:

a)  umožnit dodavatelům vody snížit četnost monitorování určitých ukazatelů nebo počet monitorovaných ukazatelů, aniž by byli povinni provést posouzení rizik dodávky, za předpokladu, že se nejedná o základní ukazatele ve smyslu bodu 1 části B přílohy II a že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody;

b)  v případech, kdy je dodavateli vody dovoleno snížit četnost monitorování podle písm. a), nadále pravidelně monitorovat uvedené ukazatele u vodního útvaru, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti. [pozm. návrh 85]

Článek 9

Posouzení, monitorování a řízení rizik dodávky [pozm. návrh 86]

1.  Členské státy zajistí, aby dodavatelé vody prováděli posouzení rizik dodávky v souladu s částí C přílohy II, v němž je stanovena možnost upravit na základě výskytu v surové vodě četnost monitorování jakéhokoli ukazatele uvedeného v částech A, a B a Ba přílohy I, jenž není základním ukazatelem podle části B přílohy II. [pozm. návrh 87]

U uvedených ukazatelů členské státy zajistí, aby se dodavatelé vody mohli odchýlit od četnosti vzorkování stanovené v části B přílohy II v souladu se specifikacemi stanovenými v části C přílohy II a na základě jejich výskytu v surové vodě a způsobu úpravy. [pozm. návrh 88]

Za tímto účelem jsou dodavatelé vody povinni zohlednit zohlední výsledky posouzení nebezpečnosti provedeného v souladu s článkem 8 této směrnice a monitorování prováděného podle čl. 7 odst. 1 a článku 8 směrnice 2000/60/ES. [pozm. návrh 89]

1a.  Členské státy mohou velmi malé dodavatele vody vyjmout z působnosti odstavce 1, pokud příslušný orgán předem a aktuálně zdokumentoval přehled příslušných ukazatelů a domnívá se, že takovéto vynětí nijak neohrozí lidské zdraví, aniž jsou dotčeny povinnosti tohoto orgánu podle článku 4.

Příslušný orgán přezkoumá toto vynětí každé tři roky nebo v případě, že se ve spádové oblasti objeví nové riziko znečištění, a podle potřeby jej aktualizuje. [pozm. návrh 90]

2.  Za posouzení rizik dodávky schvalují odpovídají dodavatelé vody, kteří zajistí, aby byla v souladu s touto směrnicí. Za tímto účelem mohou dodavatelé vody žádat příslušné orgány o podporu.

Členské státy mohou požadovat, aby příslušné orgány schvalovaly nebo monitorovaly posouzení rizik dodávky prováděná dodavateli vody. [pozm. návrh 91]

2a.  Na základě výsledků posouzení rizik dodávky provedeného podle odstavce 1 členské státy zajistí, že dodavatelé vody vytvoří plán pro zajištění bezpečnosti vody přizpůsobený zjištěným rizikům a přiměřený velikosti dodavatele vody. Tento plán pro zajištění bezpečnosti vody se může týkat například používaných materiálů, které jsou v kontaktu s vodou, přípravků k úpravě vody, rizik způsobených netěsnícím potrubím nebo opatření pro přizpůsobení se současným a budoucím výzvám, jako je změna klimatu, a dále jej upřesní členské státy. [pozm. návrh 92]

Článek 10

Posouzení, monitorování a řízení rizik v domovních rozvodech [pozm. návrh 93]

1.  Členské státy zajistí, aby bylo v prioritních prostorech prováděno posouzení rizik v domovních rozvodech sestávající z těchto prvků: [pozm. návrh 94]

a)  posouzení potenciálních rizik spojených s domácími rozvody, jakož i souvisejícími výrobky a materiály, jakož i určení, zda mají uvedená rizika vliv na jakost vody v místě, kde vytéká z kohoutku a je běžně používána k lidské spotřebě, zejména je-li voda dodávána veřejnosti v prioritních prostorech; [pozm. návrh 95]

b)  pravidelného monitorování ukazatelů uvedených v části C přílohy I v prostorách prioritních prostorech, v u nichž se možné ohrožení lidského zdraví považuje za nejvyšší. Příslušné ukazatele a prostory byla během posouzení provedeného podle písmene a) zjištěna zvláštní rizika pro monitorování se vyberou na základě posouzení provedeného podle písmene a) jakost vody. [pozm. návrh 96]

V souvislosti s pravidelným monitorováním uvedeným členské státy zaručí přístup k zařízením v prvním pododstavci mohou členské státy prioritních prostorech za účelem vzorkování a mohou stanovit monitorovací strategii, se zaměřením na prioritní prostory zejména pro bakterie druhu Legionella pneumophila; [pozm. návrh 97]

c)  ověření, zda vlastnosti stavebních výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, jsou přiměřené, pokud jde o základní charakteristiky v souvislosti se základními požadavky na stavby uvedenými v bodě 3 písm. e) přílohy I nařízení (EU) č. 305/2011 ochranu lidského zdraví. [pozm. návrh 98]

ca)  ověření, zda použité materiály jsou vhodné ke kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a zda jsou splněny požadavky uvedené v článku 11. [pozm. návrh 99]

2.  Pokud se členské státy na základě posouzení provedeného podle odst. 1 písm. a) domnívají, že z domovních rozvodových systémů v prioritních prostorech a souvisejících výrobků a materiálů vyplývá riziko pro lidské zdraví, nebo prokáže-li se v monitorování provedeném podle odst. 1 písm. b), že nejsou splněny hodnoty ukazatelů stanovené v části C přílohy I, členské státy zajistí, aby byla přijata patřičná opatření k omezení nebo zamezení nebezpečí nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I.

a)  přijmou patřičná opatření k omezení nebo zamezení nebezpečí nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I;

b)  přijmou veškerá opatření potřebná k zajištění toho, aby migrace látek nebo chemických látek ze stavebních výrobků používaných při úpravě nebo distribuci vody určené k lidské spotřebě přímo, či nepřímo neohrožovala lidské zdraví;

c)  přijmou ve spolupráci s dodavateli vody další opatření, jako například patřičné metody úpravy, kterými se povaha nebo vlastnosti vody ještě před její dodávkou změní tak, aby se omezilo nebo odstranilo riziko, že dodaná voda nesplňuje hodnoty ukazatelů;

d)  řádně poskytují spotřebitelům informace a poradenství o podmínkách spotřeby a využití vody a o možných opatřeních s cílem zabránit opětovnému vzniku rizika;

e)  pořádají školení pro instalatéry a další odborníky, kteří se zabývají domovními rozvody a montáží stavebních výrobků;

f)  v případě baktérií rodu Legionella zajistí zavedení účinných kontrolních a řídících opatření s cílem předcházet případným ohniskům nákazy nebo je řešit. [pozm. návrh 100]

2a.  V zájmu zmírnění rizik souvisejících s domovními rozvody ve všech domovních rozvodných systémech členské státy:

a)  vybízejí vlastníky veřejných a soukromých prostor k provádění posouzení rizik souvisejících s domovními rozvody;

b)  informují spotřebitele a vlastníky veřejných a soukromých prostor o opatřeních ke zmírnění nebo odstranění rizika nedodržování norem jakosti vody určené k lidské spotřebě v důsledku domovního rozvodného systému;

c)  řádně poskytují spotřebitelům informace a poradenství o podmínkách spotřeby a využití vody a o možných opatřeních s cílem zabránit opětovnému vzniku rizika;

d)  podporují školení pro instalatéry a další odborníky, kteří se zabývají domovními rozvodnými systémy a montáží stavebních výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou; a

e)  v případě bakterií rodu Legionella, a zejména druhu Legionella pneumophila, zajistí zavedení účinných a přiměřených kontrolních a řídicích opatření s cílem předcházet případným ohniskům nákazy nebo je řešit. [pozm. návrh 101]

Článek 10a

Minimální hygienické požadavky na výrobky, látky a materiály, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě

1.  Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby látky a materiály sloužící k výrobě veškerých nových výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a které jsou uváděny na trh a využívány k odběru, úpravě nebo distribuci, nebo nečistoty spojené s těmito látkami:

a)  nesnižovaly přímo či nepřímo ochranu lidského zdraví ve smyslu této směrnice;

b)  neměly vliv na pach či chuť vody určené k lidské spotřebě;

c)  nebyly přítomny ve vodě určené k lidské spotřebě v koncentraci vyšší, než je úroveň potřebná pro dosažení cíle, k němuž jsou využívány; a

d)  nepodporovaly rozvoj mikroorganismů.

2.  Pro účely zajištění harmonizovaného uplatňování odstavce 1 přijme Komise do ...[tři roky od vstupu této směrnice v platnost] akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením minimálních hygienických požadavků a seznamu látek, které jsou používány k výrobě materiálů, jež jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, a které jsou schváleny v Unii, a v případě potřeby rovněž konkrétních migračních limitů a zvláštních podmínek použití. Komise tento seznam pravidelně přezkoumává a aktualizuje v souladu s nejnovějším vědeckým a technickým vývojem.

3.  Zřizuje se stálý výbor tvořený zástupci jmenovanými členskými státy, kteří si mohou přizvat ke spolupráci odborníky či poradce, přičemž úkolem tohoto výboru je pomáhat Komisi při přijímání a pozměňování aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 2.

4.  Materiály, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a na něž se vztahují jiné právní předpisy Unie, například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011(41), musí vyhovovat požadavkům stanoveným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. [pozm. návrh 102]

Článek 11

Monitorování

1.  Členské státy přijmou veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že bude prováděno pravidelné monitorování jakosti vody určené k lidské spotřebě za účelem kontroly, zda voda dostupná pro spotřebitele splňuje požadavky této směrnice, a zejména zda jsou dodržovány hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5. Vzorky vody jsou odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost vody spotřebovávané během celého roku. Členské státy navíc přijmou veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že tam, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody určené k lidské spotřebě dezinfekce, bude ověřena účinnost postupu používaného k dezinfekci a že jakékoli znečištění pocházející z vedlejších produktů dezinfekce bude co nejmenší, aniž by byla přitom snížena účinnost dezinfekce. [pozm. návrh 103]

2.  Ke splnění povinností uložených odstavcem 1 se podle části A přílohy II ustanoví vhodné monitorovací programy pro veškerou vodu určenou k lidské spotřebě. Tyto monitorovací programy  sestávají z těchto prvků:

a)  monitorování ukazatelů uvedených v částech A a B přílohy I a ukazatelů stanovených podle čl. 5 odst. 2, podle přílohy II, a v případě posuzování rizik dodávky, podle článku 9;

b)  monitorování ukazatelů uvedených v části C přílohy I pro účely posouzení rizik v domovních rozvodech, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 1 písm. b);

c)  monitorování pro účely posouzení nebezpečnosti, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 1 písm. d).

3.  Místa vzorkování určí příslušné orgány a tato místa musí splňovat příslušné požadavky uvedené v části D přílohy II.

4.  Členské státy dodrží podrobnosti pro rozbory ukazatelů stanovené v příloze III ,v souladu s těmito zásadami:

a)  jiné metody rozboru, než které jsou uvedeny v části A přílohy III, je možno použít tehdy, pokud lze prokázat, že získané výsledky jsou alespoň stejně spolehlivé, jako výsledky získané při použití předepsaných metod, jsou-li poskytnuty Komisi veškeré podstatné informace o těchto metodách a o jejich rovnocennosti;

b)  pro ukazatele uvedené v části B přílohy III je možno použít jakékoli metody rozboru, které vyhoví požadavkům stanoveným v této příloze.

5.  Členské státy zajistí, že případ od případu bude prováděno dodatečné monitorování látek a mikroorganismů, pro které nebyly žádné hodnoty ukazatelů podle článku 5 stanoveny, pokud existuje důvodné podezření, že by takové látky nebo mikroorganismy mohly být přítomny v takovém množství nebo počtu, který by představoval možné ohrožení lidského zdraví.

5a.  Členské státy sdělí Komisi výsledky monitorování provedeného v souladu s monitorováním ukazatelů uvedených v části Ca přílohy I do ... [tři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] a následně každý rok.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 s cílem pozměnit tuto směrnici aktualizací seznamu sledovaných látek uvedených v části Ca přílohy I. Komise může rozhodnout o přidání látek na seznam, pokud hrozí, že se tyto látky vyskytnou ve vodě určené k lidské spotřebě a představují potenciální nebezpečí pro lidské zdraví, přestože vědecké poznatky u nich nebezpečí pro lidské zdraví neprokázaly. Komise za tímto účelem vychází zejména z vědeckého výzkumu WHO. Přidání nové látky musí být náležitě odůvodněno v souladu s článkem 1 této směrnice. [pozm. návrh 104]

5b.  Do ... [jeden rok ode dne vstupu této směrnice v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci podle článku 19 za účelem doplnění této směrnice přijetím metodiky pro měření mikroplastů uvedených na seznamu sledovaných ukazatelů v části Ca přílohy I. [pozm. návrh 105]

Článek 12

Nápravná opatření a omezení užívání

1.  Členské státy zajistí, aby jakékoli nedodržení hodnot ukazatelů stanovených podle článku 5 v místě dodržování hodnot uvedeném v článku 6 bylo okamžitě prošetřeno a byla zjištěna příčina. [pozm. návrh 106]

2.  Jestliže voda určená k lidské spotřebě nevyhoví ani přes opatření učiněná k dodržení povinností stanovených v čl. 4 odst. 1 hodnotám ukazatelů stanovených podle článku 5, zajistí dotyčný členský stát, aby byla co nejdříve provedena nápravná opatření potřebná k obnovení jakosti vody, a bude přednostně sledovat jejich prosazování s přihlédnutím mimo jiné k rozsahu překročení hodnoty příslušného ukazatele a k možnému ohrožení lidského zdraví.

V případě nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I nápravná opatření zahrnují opatření uvedená v čl. 10 odst. 2a písm. a) až f). [pozm. návrh 107]

3.  Bez ohledu na to, zda k nedodržení hodnot ukazatelů dojde, zajistí členské státy, aby veškeré zásobování vodou určenou k lidské spotřebě, které představuje možné ohrožení lidského zdraví, bylo zakázáno, nebo aby používání takové vody bylo omezeno a aby byla uskutečněna jakákoli jiná nápravná opatření, která zajistí ochranu lidského zdraví.

Každé Členské státy považují nedodržení minimálních požadavků na hodnoty ukazatelů stanovené v částech A a B přílohy I členské státy automaticky považují za možné ohrožení lidského zdraví, s výjimkou případů, kdy příslušné orgány považují nedodržení hodnot ukazatelů za bezvýznamné. [pozm. návrh 108]

4.  V případech uvedených v odstavcích 2 a 3, kdy je nedodržení hodnot ukazatelů považováno za možné ohrožení lidského zdraví, členské státy přijmou co nejdříve všechna tato opatření: [pozm. návrh 109]

a)  vyrozumí všechny dotčené spotřebitele o možném ohrožení lidského zdraví, o překročení hodnoty ukazatelů a o přijatých nápravných opatřeních, včetně zákazu, omezení nebo jiných opatření;

b)  poskytnou spotřebitelům nezbytné poradenství o podmínkách spotřeby a užívání vody, včetně pravidelné aktualizace, přičemž zvláštní zřetel je brán na potenciálně zranitelné skupiny;

c)  informují spotřebitele, jakmile se prokáže, že již neexistuje možné ohrožení lidského zdraví a že služba opět běžně funguje.

Opatření uvedená v písmenech a), b) a c) se přijmou ve spolupráci s dotčeným dodavatelem vody. [pozm. návrh 110]

5.  Je-li v místě dodržování hodnot zjištěno jejich nedodržení, příslušné orgány nebo jiné oprávněné orgány rozhodnou, jaká opatření  musí  být podle odstavce 3 provedena, a to s přihlédnutím k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by došlo přerušením dodávek nebo omezením užívání vody určené k lidské spotřebě. [pozm. návrh 111]

Článek 12a

Odchylky

1.  Členské státy mohou povolit odchylky od hodnot ukazatelů uvedených v části B přílohy I nebo stanovených podle čl. 5 odst. 2, a to až do nejvyšší hodnoty těmito státy stanovené, za předpokladu, že tyto odchylky nepředstavují možné ohrožení lidského zdraví a že zásobování vodou určenou k lidské spotřebě nelze v dané oblasti zajistit žádnými jinými přiměřenými prostředky. Tyto odchylky se omezují na následující parametry:

a)  nová oblast zásobovaná vodou;

b)  nový zdroj znečištění zjištěný v oblasti zásobované vodou nebo nově vyhledávané nebo zjištěné ukazatele.

Odchylky se omezí na dobu co nejkratší a nepřesáhnou období tří let, přičemž před koncem období, po které jsou odchylky povoleny, členské státy přezkoumají, zda bylo dosaženo dostatečného pokroku.

Za mimořádných okolností může členský stát povolit druhou odchylku, pokud jde o písmena a) a b) prvního pododstavce. Pokud členský stát hodlá tuto druhou odchylku povolit, sdělí Komisi výsledky uvedeného přezkumu spolu s důvody, které ho k povolení druhé odchylky vedou. Druhá odchylka nepřesáhne období tří let.

2.  Každá odchylka povolená podle odstavce 1 upřesní tyto údaje:

a)  důvody pro odchylku;

b)  příslušný ukazatel, relevantní výsledky monitorování předchozího období a nejvýše přípustnou hodnotu podle povolené odchylky;

c)  zeměpisnou oblast, množství vody dodávané za den, velikost dotčené populace, a zda budou nebo nebudou ovlivněny významné potravinářské podniky;

d)  vhodný plán monitorování se zvýšenou četností monitorování podle potřeby;

e)  souhrn plánu nezbytných nápravných opatření, včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a ustanovení o přezkumu; a

f)  požadovanou dobu trvání odchylky.

3.  Pokud příslušné orgány považují vzniklé nedodržení hodnot ukazatelů za bezvýznamné a pokud opatření podniknutá podle čl. 12 odst. 2 dostačují k nápravě vzniklého problému do 30 dnů, není nutno v odchylce uvést informace stanovené v odstavci 2 tohoto článku.

V takovém případě stanoví příslušné orgány nebo jiné odpovědné subjekty v odchylce pouze nejvýše přípustnou hodnotu dotyčného ukazatele a dobu, v níž musí být problém odstraněn.

4.  Na odstavec 3 se již není možno dále odvolávat, pokud by jakékoli nedodržení jedné z hodnot ukazatelů pro dané zásobování vodou trvalo v součtu déle než 30 dnů za posledních 12 měsíců.

5.  Každý členský stát, který využije odchylky ve smyslu tohoto článku, zajistí, aby obyvatelstvo, na které se taková odchylka vztahuje, bylo neprodleně vhodným způsobem o této odchylce a o jejích podmínkách informováno. Navíc členský stát popřípadě zajistí, aby skupiny obyvatelstva, pro které by daná odchylka mohla představovat zvláštní riziko, byly poučeny o tom, jak postupovat.

Pokud příslušné orgány nerozhodnou jinak, neplatí povinnosti uvedené v prvním pododstavci za okolností popsaných v odstavci 3.

6.  S výjimkou odchylek povolených podle odstavce 3 uvědomí členský stát Komisi do dvou měsíců o všech odchylkách týkajících se individuálního zdroje s denní kapacitou překračující v průměru 1 000 m3 vody nebo zásobujícího více než 5 000 osob, a to včetně poskytnutí informací uvedených v odstavci 2.

7.  Tento článek se nevztahuje na vodu určenou k lidské spotřebě, která je nabízena k prodeji v lahvích nebo kontejnerech. [pozm. návrh 112]

Článek 13

Přístup k vodě určené k lidské spotřebě

1.  Aniž je dotčen článek 9 směrnice 2000/60/ES a zásady subsidiarity a proporcionality, přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření za účelem zlepšení univerzálního přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny a za účelem podpory jejího užívání na svém území. Zahrnují všechna tato opatření: a zároveň zohlední místní a regionální podmínky a okolnosti zásobování vodou.

a)  určení osob bez přístupu nebo s omezeným přístupem k vodě určené k lidské spotřebě, včetně zranitelných a marginalizovaných skupin, a důvodů, proč tento přístup nemají (např. příslušnost ke zranitelné a marginalizované skupině), posouzení možností, jak přístup pro tyto osoby zlepšit, a přijetí opatření pro toto zlepšení, jakož i informování daných osob o možnostech připojení k rozvodné síti nebo o alternativních způsobech přístupu k této vodě;

aa)   zajištění veřejných dodávek vody určené k lidské spotřebě;

b)  instalace a údržba venkovních zařízení i zařízení v budovách, včetně doplňovacích míst, která umožňují pro volný přístup k vodě určené k lidské spotřebě ve veřejných prostorách, zejména na frekventovaných místech; tato zařízení se naistalují, je-li to technicky možné, způsobem, který je přiměřený potřebnosti takových opatření, a s ohledem na zvláštní místní podmínky, jako je podnebí a zeměpisné charakteristiky;

c)  propagace vody určené k lidské spotřebě těmito způsoby:

i)  zahájení kampaní, které mají občany informovat o jakosti této vysoké vody z kohoutku a o nejbližším doplňovacím místě;

ia)  zahájení kampaní vybízejících širokou veřejnost k tomu, aby měla při sobě lahve na vodu k opakovanému použití, a zahájení iniciativ ke zvýšení povědomí o umístění doplňovacích míst;

ii)  podpora zajištění bezplatného poskytování této vody ve správních a veřejných budovách a odrazování od používání vody balené v plastových lahvích nebo nádobách na jedno použití v těchto budovách;

iii)  podpora bezplatného poskytování této vody zákazníkům v restauracích, jídelnách a stravovacích službách bezplatně nebo za nízký servisní poplatek. [pozm. návrhy 113, 165, 191, 208, 166, 192, 169, 195, 170, 196, 197 a 220]

2.  Na základě informací shromážděných podle odst. 1 písm. a) přijmou členské státy veškerá opatření, která považují za nezbytná opatření a přiměřená k zajištění přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro zranitelné a marginalizované skupiny. [pozm. návrh 114]

Členské státy neprodleně informují skupiny, které nemají přístup k vodě určené k lidské spotřebě, o jakosti vody, kterou užívají, jakož i o všech opatřeních, která je možno učinit, aby se zabránilo nepříznivým účinkům znečištění této vody na lidské zdraví.

2a.   Pokud jsou povinnosti podle tohoto článku uloženy vnitrostátními právními předpisy místním orgánům veřejné správy, členské státy zajistí, aby tyto orgány měly prostředky a zdroje k zajištění přístupu k vodě určené k lidské spotřebě a aby veškerá opatření v tomto ohledu byla přiměřená vzhledem ke kapacitě a velikosti dotčené vodovodní sítě. [pozm. návrhy 173, 199 a 209]

2b.   Komise na základě údajů shromážděných podle ustanovení čl. 15 odst. 1 písm. a) a ve spolupráci s členskými státy a Evropskou investiční bankou podporuje obce v Unii, které nedisponují dostatečným kapitálem, aby jim umožnily přístup k technické pomoci, dostupnému financování Unie a dlouhodobým úvěrům s výhodnou úrokovou sazbou, zejména za účelem údržby a modernizace vodovodní infrastruktury, aby byly zajištěny dodávky kvalitní vody a aby byl přístup k vodohospodářským a hygienickým službám rozšířen i na marginalizované a zranitelné skupiny obyvatelstva. [pozm. návrhy 174, 200 a 210]

Článek 14

Informování veřejnosti

1.  Členské státy zajistí, aby v souladu s přílohou IV měly všechny zásobované osoby k dispozici přiměřené, aktuální a aktuální online přístupné informace o vodě určené k lidské spotřebě online nebo jinými uživatelsky vstřícnými způsoby při dodržení platných předpisů týkajících se ochrany údajů. [pozm. návrh 116]

2.  Členské státy zajistí, aby všechny zásobované osoby obdržely pravidelně a nejméně jednou za rok, a to v co nejvhodnější možné a snadno přístupné formě, kterou určí příslušné orgány (např. na faktuře nebo prostřednictvím inteligentních aplikací), tyto informace, aniž by si je musely vyžádat: [pozm. návrh 117]

a)  informace o struktuře nákladů sazby pokud jsou náklady pokryty ze systému sazeb, informace o sazbě účtované za metr krychlový vody určené k lidské spotřebě, včetně rozložení fixních a variabilních nákladů představujících přinejmenším náklady, jež souvisejí s těmito prvky: [pozm. návrh 118]

i)  opatřeními přijatými dodavateli vody za účelem posouzení nebezpečnosti podle čl. 8 odst. 5; [pozm. návrh 119]

ii)  úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě; [pozm. návrh 120]

iii)  odváděním a čištěním odpadních vod; [pozm. návrh 121]

iv)  opatřeními přijatými podle článku 13, pokud tato opatření přijali dodavatelé vody; [pozm. návrh 122]

aa)  informace o jakosti vody určené k lidské spotřebě, včetně indikačních ukazatelů; [pozm. návrh 123]

b)  pokud jsou náklady kryty prostřednictvím systému sazeb, cenu dodávané vody určené k lidské spotřebě za metr krychlový a fakturovanou cenu za litr; a za metr krychlový pokud nejsou náklady kryty prostřednictvím systému sazeb, celkové roční náklady vodárenského systému pro zajištění souladu s touto směrnicí, spolu s kontextuálními a relevantními informacemi o tom, jak je voda určená k lidské spotřebě dodávána do dané oblasti; [pozm. návrh 124]

ba)   úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě; [pozm. návrh 125]

c)  objem vody spotřebovaný domácností, buď alespoň jednou za rok, nebo za zúčtovací období spolu s ročními trendy spotřeby domácností, pokud je to technicky proveditelné a pouze pokud jsou tyto informace k dispozici dodavateli vody; [pozm. návrh 126]

d)  srovnání roční spotřeby vody domácností s průměrnou spotřebou domácnosti, pokud se použije v téže kategorii souladu s písmenem c); [pozm. návrh 127]

e)  odkaz na internetové stránky obsahující informace stanovené v příloze IV.

Komise může přijmout prováděcí Členské státy s ohledem na poskytování informací podle prvního pododstavce definují jasné rozdělení odpovědnosti mezi dodavatele vody, zúčastněné subjekty a příslušné místní orgány. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, kterými doplní tuto směrnici a upřesní formát a způsoby předkládání informací, jež mají být poskytovány podle prvního pododstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. [pozm. návrh 128]

3.  Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES.

Článek 15

Informace o monitorování provádění

1.  Aniž je dotčena směrnice 2003/4/ES a směrnice 2007/2/ES, členské státy za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí:

a)  vytvoří do … [šest let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] soubor dat obsahující informace o opatřeních přijatých podle článku 13 a o podílu obyvatel uvedených států, kteří mají přístup k vodě určené k lidské spotřebě, a následně tento soubor každých 6 let aktualizují;

b)  vytvoří do … [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] soubor dat obsahující posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech provedená v uvedeném pořadí podle článků 8 a 10 a následně tento soubor každé 3 roky aktualizují, včetně těchto prvků:

i)  míst odběru určených podle čl. 8 odst. 1 písm. a);

ii)  výsledků monitorování shromážděných v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. d) a čl. 10 odst. 1 písm. b); a

iii)  stručné informace o opatřeních přijatých podle čl. 8 odst. 5 a čl. 10 odst. 2;

c)  v případě překročení hodnot ukazatelů stanovených v částech A a B přílohy I vytvoří a následně každoročně aktualizují soubor dat obsahující výsledky monitorování shromážděné v souladu s články 9 a 11, jakož i informace o nápravných opatřeních přijatých podle článku 12;

d)  vytvoří a následně každoročně aktualizují soubor dat obsahující informace o incidentech spojených s pitnou vodou, které bez ohledu na případné nedodržení hodnot ukazatelů představovaly možné ohrožení lidského riziko pro lidské zdraví, trvaly déle než 10 po sobě následujících dnů a postihly minimálně 1 000 lidí, včetně příčin uvedených incidentů a nápravných opatření přijatých podle článku 12. [pozm. návrh 129]

Je-li to možné, k předkládání uvedených souborů dat se použijí služby založené na prostorových datech vymezené v čl. 3 bodě 4 směrnice 2007/2/ES.

2.  Členské státy zajistí, aby k souborům dat uvedeným v odstavci 1 měly přístup Komise, Evropská agentura pro životní prostředí a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí.

3.  Evropská agentura pro životní prostředí pravidelně či na žádost Komise zveřejňuje a aktualizuje celounijní přehled, který vychází z údajů shromážděných členskými státy.

Celounijní přehled případně zahrnuje ukazatele pro výstupy, výsledky a dopady této směrnice, mapy k celounijnímu přehledu a zprávy členských států o přehledu.

4.  Komise může Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí akty akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, kterými doplní tuto směrnici a stanoví formát a způsoby předkládání informací podle odstavců 1 a 3, včetně podrobných požadavků, pokud jde o ukazatele, mapy k celounijnímu přehledu a zprávy členských států o přehledu uvedené v odstavci 3. [pozm. návrh 130]

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. [pozm. návrh 131]

Článek 16

Přístup k právní ochraně

1.  Členské státy zajistí, aby fyzické nebo právnické osoby nebo jejich sdružení, organizace či skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi měly možnost dosáhnout přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona, aby bylo možné věcně a procedurálně napadat zákonnost rozhodnutí, jednání nebo nečinnost v souvislosti s prováděním článků 4, 5, 12, 13 a 14, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a)  mají dostatečný zájem;

b)  namítají porušení práva v případech, kdy to správní právo procesní členského státu požaduje jako předběžnou podmínku.

2.  Členské státy stanoví, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, akty nebo nečinnost napadeny.

3.  Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušování práva, v souladu s cílem poskytnout zúčastněné veřejnosti široký přístup k právní ochraně.

K uvedenému účelu je zájem jakékoli nevládní organizace, která podporuje ochranu životního prostředí a splňuje požadavky vnitrostátního práva, pokládán pro účely odst. 1 písm. a) za dostatečný.

Pro účely odst. 1 písm. b) se též předpokládá, že tyto organizace mají práva, která mohou být porušena.

4.  Odstavce 1, 2 a 3 nevylučují možnost předběžného přezkumu správním orgánem a nedotýkají se požadavku, aby tam, kde to vyžaduje vnitrostátní právo, byly před předáním věci k soudnímu přezkumu vyčerpány postupy správního přezkumu.

5.  Každý takový přezkum podle odstavce 1 a 4 musí být spravedlivý, nestranný a včasný a nesmí být nepřiměřeně nákladný.

6.  Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu.

Článek 17

Hodnocení

1.  Komise uskuteční hodnocení této směrnice do ... [12 let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Toto hodnocení vychází mimo jiné z těchto prvků:

a)  zkušeností získaných při provádění této směrnice;

b)  souborů dat od členských států vytvořených podle čl. 15 odst. 1 a celounijních přehledů sestavených Evropskou agenturou pro životní prostředí podle čl. 15 odst. 3;

c)  relevantních vědeckých, analytických, epidemiologických údajů;

d)  případných doporučení Světové zdravotnické organizace.

2.  V rámci hodnocení se Komise zaměří zejména na fungování této směrnice, pokud jde o tyto aspekty:

a)  přístup založený na posouzení rizik stanovený v článku 7;

b)  ustanovení týkající se přístupu k vodě stanovená v článku 13 a podíl obyvatelstva bez přístupu k vodě; [pozm. návrh 132]

c)  ustanovení týkající informací, které se mají poskytovat veřejnosti podle článku 14 a přílohy IV, včetně uživatelsky vstřícného přehledu na úrovni Unie s informacemi uvedenými v příloze IV bodu 7. [pozm. návrh 133]

2a.   Komise nejpozději do ... [pět let po konečné lhůtě pro provedení této směrnice] - a poté v případě potřeby - předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o potenciálním ohrožení zdrojů vody určené k lidské spotřebě mikroplasty, léčivy a případně dalšími nově se vyskytujícími znečišťujícími látkami a o příslušných potenciálních souvisejících zdravotních rizicích. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v případě potřeby akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, s cílem doplnit tuto směrnici stanovením maximální úrovně pro mikroplasty, léčiva a další nově se vyskytující znečišťující látky ve vodě určené k lidské spotřebě. [pozm. návrh 134]

Článek 18

Přezkoumání a změna příloh

1.  Nejméně jednou za pět let přezkoumá Komise přílohu I z hlediska vědeckého a technického pokroku .

Komise na základě posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech poskytnutých členskými státy, jež jsou obsažena v souborech dat vytvořených podle článku 15, přezkoumá přílohu II a posoudí, zda je třeba ji přizpůsobit nebo zavést nové specifikace pro monitorování pro účely posuzování těchto rizik.

2.  Komisi je v souladu s článkem 19 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy I až IV, je-li to nezbytné, za účelem jejich přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku nebo k upřesnění požadavků na monitorování pro účely posuzování nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech podle čl. 8 odst. 1 písm. d) a čl. 10 odst. 1 písm. b).

2a.   Do ... [pět let po vstupu této směrnice v platnost] Komise přezkoumá, zda znění článku 10a vedlo k dostatečné úrovni harmonizace hygienických požadavků na materiály a výrobky, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, a případně přijme další vhodná opatření. [pozm. návrh 135]

Článek 19

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 18 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje ... [den vstupu této směrnice v platnost].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 18 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů z dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 18 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 20

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor.  Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se  článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011  .

Článek 21

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy do ... [dva roky po vstupu této směrnice v platnost] oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a oznámí jí veškeré následné změny, které se jich týkají.

Článek 22

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 a 5 až 21 a přílohami I až IV do … [dva roky po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí znění těchto opatření Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění  hlavních  vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 23

Zrušovací ustanovení

1.  Směrnice 98/83/ES, ve znění aktů uvedených v části A přílohy V, se zrušuje s účinkem od ... [prvního dne po dnu uvedeném v čl. 22 odst. 1 prvním pododstavci], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států ohledně lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu směrnic stanovených v části B přílohy V.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou v příloze VI.

2.  Odchylky udělené členskými státy podle článku 9 směrnice 98/83/ES, jež jsou k ... [nejzazší termín lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] stále použitelné, by měly zůstat použitelné až do skončení jejich platnosti. Nesmí být znovu obnoveny. [pozm. návrh 136]

Článek 24

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské Unie.

Článek 25

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA HODNOTY  UKAZATELŮ POUŽÍVANÉ K POSOUZENÍ JAKOSTI VODY URČENÉ K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

ČÁST A

Mikrobiologické ukazatele

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Clostridium perfringens (spóry)

0

(počet/100 ml)

Koliformní bakterie

0

(počet/100 ml)

Enterokoky

0

(počet/100 ml)

Escherichia coli (E. coli)

0

(počet/100 ml)

Heterotrofní bakterie stanovené jako počty kolonií při 22 °C

Bez abnormálních změn

 

Somatické kolifágy

0

(počet/100 ml)

Zákal

<1

NTU

Poznámka:

Ukazatele stanové v této části se v souladu se směrnicí 2009/34/ES neuplatní na pramenitou a minerální vodu“.

[pozm. návrh 179]

ČÁST B

Chemické ukazatele

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Akrylamid

0,10

μg/l

Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

Antimon

5,0

μg/l

 

Arzen

10

μg/l

 

Benzen

1,0

μg/l

 

Benzo(a)pyren

0,010

μg/l

 

β-estradiol (50-28-2)

0,001

 μg/l

 

Bisfenol A

0,01 0,1

 μg/l

 

Bor

1,0 1,5

mg/l

 

Bromičnany

10

μg/l

 

Kadmium

5,0

μg/l

 

Chlorečnany

0,25

mg/l

 

Chloritany

 0,25

mg/l

 

Chrom

25

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do [10 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro chrom 50 μg/l.

Měď

2,0

mg/l

 

Kyanidy

50

μg/l

 

1,2-dichlorethan

3,0

μg/l

 

Epichlorhydrin

0,10

μg/l

Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

Fluoridy

1,5

mg/l

 

 Halogenoctové kyseliny (HAA)

 80

 μg/l

Součet těchto devíti reprezentativních látek: kyselina chloroctová, kyselina dichloroctová, kyselina trichloroctová, kyselina bromoctová, kyselina dibromoctová, kyselina bromchloroctová, kyselina bromdichloroctová, kyselina dibromchloroctová a kyselina  tribromoctová

Olovo

5

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do [10 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro olovo 10 μg/l.

Rtuť

1,0

μg/l

 

 Microcystin-LR

 1,0

 μg/l

 

Nikl

20

μg/l

 

Dusičnany

50

mg/l

Členské státy zajistí, aby podmínka [dusičnany]/50 + [dusitany]/3 ≤ 1, kde hranaté závorky označují koncentrace dusičnanů (NO3) a dusitanů (NO2) v mg/l, byla splněna a též aby hodnota 0,10 mg/l pro dusitany byla splněna na výstupu z úpravny vody.

Dusitany

0,50

mg/l

Členské státy zajistí, aby podmínka [dusičnany]/50 + [dusitany]/3 ≤ 1, kde hranaté závorky označují koncentrace dusičnanů (NO3) a dusitanů (NO2) v mg/l, byla splněna a též aby hodnota 0,10 mg/l pro dusitany byla splněna na výstupu z úpravny vody.

 Nonylfenol

 0,3

 μg/l

 

Pesticidy

0,10

μg/l

Termín „pesticidy“ označuje:

—  organické insekticidy,

—  organické herbicidy,

—  organické fungicidy,

—  organické nematocidy,

—  organické akaricidy,

—  organické algicidy,

—  organické rodenticidy,

—  organické slimicidy,

—  příbuzné přípravky (mj. regulátory růstu)

a jejich příslušné metabolity    jak jsou definovány v čl. 3 bodě 32 nařízení (ES) č. 1107/2009(42)  .

Hodnota tohoto ukazatele platí pro každý jednotlivý pesticid.

V případě aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu je hodnota ukazatele 0,030 μg/l.

Pesticidy celkem

0,50

μg/l

Výrazem „pesticidy celkem“ se rozumí součet všech jednotlivých pesticidů, definovaných v předešlém řádku, zjištěných a kvantifikovaných při monitorovacím postupu.

 PFAS

 0,10

 μg/l

Ukazatel „PFAS“ označuje každou jednotlivou per- a polyfluorovanou alkylovou sloučeninu (chemický vzorec: CnF2n+1−R).

Vzorec také zavádí rozlišení mezi PFAS „s dlouhými řetězcem“ a PFAS „s krátkým řetězcem“ Tato směrnice se uplatní pouze na PFAS „s dlouhým řetězcem“.

Tato hodnota ukazatele pro jednotlivé látky PFAS se použije pouze na látky PFAS, u nichž je pravděpodobné, že se budou vyskytovat a u nichž bylo při posouzení nebezpečnosti podle článku 8 této směrnice konstatováno, že jsou nebezpečné pro zdraví lidí.

 PFAS – celkem

0,50

μg/l

Ukazetel „PFAS – celkem“ označuje součet per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (chemický vzorec: CnF2n+1−R).

Tato hodnota ukazatele pro PFAS celkem se použije pouze na látky PFAS, u nichž je pravděpodobné, že se budou vyskytovat a u nichž bylo při posouzení nebezpečnosti podle článku 8 této směrnice konstatováno, že jsou nebezpečné pro zdraví lidí.

Polycyklické aromatické uhlovodíky

0,10

μg/l

Součet koncentrací následujících určených sloučenin: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)perylen a indeno(1,2,3-cd)pyren  .

Selen

10

μg/l

 

Tetrachlorethan a trichlorethan

10

μg/l

Součet koncentrací určených ukazatelů

Trihalogenmethany celkem

100

μg/l

Členské státy usilují o dosažení nižší hodnoty, kde je to možné, bez snížení účinnosti dezinfekce.

Součet koncentrací následujících určených sloučenin: chloroform, bromoform, dibromchlormethan a bromdichlormethan.

 Uran

 30

 μg/l

 

Vinylchlorid

0,50

μg/l

Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

Ukazatele relevantní pro posouzení rizik v domovních rozvodech

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Bakterie rodu Legionella

<1000

počet/l

Není-li pro bakterie rodu Legionella splněna hodnota ukazatele <1000/l, provede se další odběr vzorků pro bakterie druhu Legionella pneumophila. Nejsou-li bakterie druhu Legionella pneumophila přítomné, hodnota ukazatele pro bakterie rodu Legionella je <10 000/l.

Olovo

5

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do [10 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro olovo 10 μg/l.

[pozm. návrhy 138 a 180]

ČÁST Ba

Indikační ukazatele

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Hliník

200

μg/l

 

Amonné ionty

0,50

mg/l

 

Chloridy

250

mg/l

Poznámka 1

Barva

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Vodivost

2 500

μS cm-1 při 20 °C

Poznámka 1

Koncentrace vodíkových iontů

≥ 6,5 a ≤ 9,5

jednotky pH

poznámky 1a 3

Železo

200

μg/l

 

Mangan

50

μg/l

 

Zápach

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Sulfáty

250

mg/l

Poznámka 1

Sodík

200

mg/l

 

Chuť

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Počet kolonií při 22°C

Bez abnormálních změn

 

 

Koliformní bakterie

0

(počet/100 ml)

 

Celkový organický uhlík (TOC)

Bez abnormálních změn

 

 

Zákal

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Poznámka 1:

Voda by neměla být agresivní.

Poznámka 2:

Tento ukazatel není třeba měřit s výjimkou případů, kdy voda pochází z povrchových vod nebo je povrchovými vodami ovlivněna. Pokud hodnota tohoto ukazatele není dodržena, dotyčný členský stát dané zásobování vodou prověří, aby se zajistilo, že lidské zdraví nebude přítomností patogenních mikroorganismů, např. kryptosporidia, potenciálně nikterak ohroženo.

Poznámka 3:

Pro vodu nesycenou oxidem uhličitým stáčenou do lahví nebo kontejnerů je možno snížit minimální hodnotu na pH 4,5.

Pro vodu stáčenou do lahví nebo kontejnerů, která je přirozeně bohatá nebo uměle obohacena oxidem uhličitým, může být minimální hodnota nižší.

[pozm. návrh 139]

ČÁST C

Ukazatele relevantní pro posouzení rizik v domovních rozvodech

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Bakterie rodu Legionella pneumophila

< 1 000

počet/l

Není-li pro bakterie rodu Legionella splněna hodnota ukazatele <1000/l, provede se další odběr vzorků pro bakterie druhu Legionella pneumophila. Nejsou-li bakterie druhu Legionella pneumophila přítomné, hodnota ukazatele pro bakterie rodu Legionella je <10 000/l.

Bakterie rodu Legionella

< 10 000

počet/l

Nejsou-li bakterie druhu Legionella pneumophila, jejichž hodnota ukazatele činí < 1 000/l, přítomné, hodnota ukazatele pro bakterie rodu Legionella je <10 000/l.

Olovo

5

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do ... [deset let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro olovo 10 μg/l.

[pozm. návrh 140]

ČÁST Ca

Nově se objevující ukazatele podléhající monitorování

Mikroplasty

Toto monitorování se provádí v souladu s metodikou pro měření mikroplastů stanovenou v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 11 odst. 5b

[pozm. návrh 141]

PŘÍLOHA II

MONITOROVÁNÍ

ČÁST A

Obecné cíle a monitorovací programy pro vodu určenou k lidské spotřebě

1.  Monitorovací programy  ustanovené podle čl. 11 odst. 2  pro vodu určenou k lidské spotřebě :

a)  ověřují, že opatření zavedená za účelem kontroly rizik pro lidské zdraví fungují účinně v celém řetězci zásobování vodou, od oblasti odběru přes úpravu a akumulaci po rozvod, a že voda je v místech dodržování hodnot zdravotně nezávadná a čistá;

b)  poskytují informace o jakosti vody dodávané k lidské spotřebě a prokazují, že jsou dodržovány povinnosti stanovené v článku 4 a hodnoty ukazatelů stanovené v souladu s článkem 5;

c)  určují nejvhodnější způsoby zmírňování rizik pro lidské zdraví.

2.  Monitorovací programy stanovené podle čl. 11 odst. 2 obsahují jednu z následujícících informací:

a)  sběr a rozbor bodových vzorků vody;

b)  měření zaznamenaná procesem průběžného monitorování.

Monitorovací programy též zahrnují provozní monitorovací program, který doplňuje ověřovací monitorování, poskytuje rychlý přehled provozní výkonnosti a problémů s jakostí vody a umožňuje rychlá předem naplánovaná nápravná opatření. Provozní monitorovací programy se vypracují pro každý zdroj zvlášť v závislosti na výsledcích posouzení nebezpečnosti a rizik dodávky a jejich účelem je potvrdit účinnost všech kontrolních opatření při odběru, úpravě, rozvodu a akumulaci vody. Součástí provozního monitorovacího programu je monitorování ukazatele zákalu, aby byla pravidelně kontrolována efektivnost filtračních procesů pro fyzické odstraňování nečistot, v souladu s hodnotami ukazatelů a četností kontrol uvedených v následující tabulce:

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Zákal

0,3 NTU (95 %) a ne >0,5 NTU během 15 po sobě jdoucích minut

Objem vody (m3) denně dodávané či produkované v zásobované oblasti

Minimální četnost

≤ 10 000

denně

>10 000

online

Kromě toho mohou monitorovací programy zahrnovat:

a)  kontroly záznamů funkčnosti a stavu údržby zařízení;

b)  kontroly  oblasti  odběru  a infrastruktury pro  úpravu, akumulaci a rozvod  , aniž jsou dotčeny požadavky na monitorování stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. c) a čl. 10 odst. 1 písm. b)  .

3.  Členské státy zajistí, aby monitorovací programy byly průběžně revidovány a aktualizovány či opětovně potvrzovány přinejmenším jednou za  šest  let.

ČÁST B

Základní  ukazatele a četnost  vzorkování 

1.  Základní  ukazatele

Escherichia coli (E. coli), spóry bakterie Clostridium perfringens a somatické kolifágy enterokoky se považují za „základní ukazatele“ a nesmí podléhat posouzení rizik dodávky podle části C této přílohy. Vždy se monitorují s četností uvedenou v bodě 2 tabulce 1. [pozm. návrh 142]

Všechny ukazatele stanovené podle článku 5 se monitorují alespoň s četností uvedenou v následující tabulce, není-li na základě posouzení rizik dodávky provedeného podle článku 9 a části C této přílohy určena jiná četnost vzorkování:

Tabulka 1

Minimální četnost vzorkování a rozborů pro účely monitorování souladu

 

Minimální počet vzorků

ročně

≤ 100

10a

> 100

≤ 1 000

10a

> 1 000

≤ 10 000

50b

>10 000

≤ 100 000

365

>100 000

365

Objem vody denně dodávané či produkované v zásobované oblasti

(viz poznámky 1 a 2) m3

Ukazatel skupiny A (mikrobiologický ukazatel) –

počet vzorků ročně

(viz poznámku 3)

Ukazatel skupiny B (chemický ukazatel) –

počet vzorků ročně

 

≤ 100

> 0

(viz poznámka 4)

> 0

(viz poznámka 4)

> 100

≤ 1 000

4

1

> 1 000

≤ 10 000

4

+ 3

Pro každých 1000 m3/den a včetně započatých z celkového objemu

1

+ 1

Pro každých 1000 m3/den a včetně započatých z celkového objemu

> 10 000

≤ 100 000

 

3

+ 1

Pro každých 10000 m3/den a

včetně započatých z celkového objemu

> 100 000

 

 

12

+ 1

Pro každých 25000 m3/den a včetně započatých z celkového objemu

a: všechny vzorky se odebírají v době, kdy je riziko šíření střevních patogenů navzdory úpravě vody vysoké.

b: nejméně deset vzorků se odebere v době, kdy je riziko šíření střevních patogenů navzdory úpravě vody vysoké.

Poznámka 1: Zásobovaná oblast je zeměpisně vymezená oblast, ve které je voda určená k lidské spotřebě dodávána z jednoho nebo více zdrojů a ve které je možno jakost vody považovat za přibližně stejnou.

Poznámka 2: Objemy se počítají jako průměrné hodnoty za kalendářní rok. Za účelem stanovení minimální četnosti lze místo objemu vody použít počet obyvatel v zásobované oblasti, přičemž se předpokládá spotřeba vody 200 litrů/den na obyvatele.

Poznámka 3: Uvedená četnost se vypočítá takto: např. 4300 m 3 /den = 16 vzorků (čtyři u prvních 1000 m 3 /den + 12 u dalších 3300 m 3 /den).

Poznámka 4: Členské státy, které se rozhodly vyjmout z ustanovení této směrnice zdroje pro individuální zásobování podle čl. 3 odst. 2 písm. b) této směrnice, použijí uvedenou četnost pouze pro zásobované oblasti, kde se dodá mezi 10 a 100 m3 vody za den. [pozm. návrh 186]

ČÁST C

Posouzení rizik  dodávky 

1.  Posouzení rizik dodávky uvedené v článku 9 se zakládá na obecných zásadách posuzování rizik stanovených ve vztahu k mezinárodním normám, jako je norma EN 15975-2, která se týká „zabezpečení dodávky pitné vody – pravidel pro rizikový a krizový management“.

2.  Následně po posouzení rizik dodávky se seznam ukazatelů zohledněných během monitorování rozšíří a četnost vzorkování uvedená v části B se zvýší, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a)  seznam ukazatelů či četnost stanovené v této příloze nestačí ke splnění povinností stanovených podle čl. 11 odst. 1;

b)  pro účely čl. 11 odst. 6 je požadováno dodatečné monitorování;

c)  je nutné poskytnout záruky stanovené v části A bodě 1 písm. a);

d)  podle čl. 8 odst. 3 písm. a) je nutné zvýšit četnost vzorkování.

3.  Následně po posouzení rizik dodávky  lze seznam ukazatelů  sledovaných během monitorování a četnost vzorkování uvedenou v části B omezit, pokud jsou splněny všechny  následující podmínky:

a)  místo a četnost vzorkování se určí ve vztahu k původu ukazatele, jakož i k proměnlivosti a dlouhodobému trendu jeho koncentrace, a to s ohledem na článek 6;

b)  má-li být snížena minimální četnost vzorkování ukazatele, jsou veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 60 % hodnoty ukazatele;

c)  má-li být  odstraněn ukazatel ze seznamu sledovaných ukazatelů, jsou  veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 30 % hodnoty ukazatele;

d)  rozhodnutí o odstranění ukazatele ze seznamu sledovaných ukazatelů vychází z výsledků posouzení rizik, které se opírá o výsledky monitorování zdrojů vody určené k lidské spotřebě, jež potvrzují, že lidské zdraví je chráněno před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě, jak stanoví článek 1;

e)  má-li být snížena četnost vzorkování ukazatele nebo ukazatel odstraněn ze seznamu sledovaných ukazatelů, posouzení rizik potvrdí, že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody určené k lidské spotřebě.

4.  Jsou-li již k ... [datu vstupu této směrnice v platnost] dostupné výsledky monitorování prokazující, že podmínky stanovené v odst. 3 písm. b) až e) jsou splněny, mohou se tyto výsledky po posouzení rizik dodávky od uvedeného data použít k přizpůsobení monitorování.

ČÁST D

Metody vzorkování a místa vzorkování

1.  Místa vzorkování se stanoví tak, aby byl zajištěn soulad s místy dodržování hodnot, která jsou vymezena v článku 6. V případě rozvodné sítě může členský stát pro určité ukazatele odebírat vzorky uvnitř zásobované oblasti nebo v úpravně, jestliže lze prokázat, že by nedošlo k nepříznivé změně naměřených hodnot dotčených ukazatelů. Počty vzorků jsou pokud možno časově i prostorově rovnoměrně rozloženy.

2.  Vzorkování v místě dodržování hodnot musí splňovat následující požadavky:

a)  vzorky pro ověřování souladu určitých chemických ukazatelů (zejména mědi, olova, bakterií rodu Legionella  a niklu) se odebírají z vodovodního kohoutku spotřebitele bez předchozího odpuštění. Odebere se vzorek v objemu jednoho litru v náhodnou denní dobu. Alternativně mohou členské státy použít metod pevně stanovené doby stagnace, které lépe odrážejí jejich vnitrostátní situaci, za předpokladu, že to na úrovni zásobované oblasti nevede k nižšímu počtu případů nesplnění požadavků, než kdyby se použila metoda náhodné denní doby;

b)  vzorky pro ověření souladu mikrobiologických ukazatelů v místě dodržování hodnot jsou odebírány a zachází se s nimi podle normy EN ISO 19458, účelu  odběru vzorků b).

2a.  Vzorky pro bakterie rodu Legionella v domovních rozvodných systémech se odebírají v místech, kde hrozí šíření bakterie Legionella pneumophila a expozice této bakterii. Členské státy vypracují pokyny týkající se metod odběru vzorků bakterie rodu Legionella. [pozm. návrh 144]

3.  Vzorkování v rozvodné síti, s výjimkou vzorkování z kohoutků spotřebitelů, musí být v souladu s normou ISO 5667-5. U mikrobiologických ukazatelů musí být vzorky v rozvodné síti odebírány a zpracovávány podle normy EN ISO 19458, účel odběru vzorků a).

PŘÍLOHA IIa

Minimální hygienické požadavky na látky a materiály pro výrobu nových produktů, které přicházejí do styku s vodou určenou k lidské spotřebě:

a)  seznam látek, které jsou přípustné pro použití při výrobě materiálů, včetně – avšak nikoli výlučně – organických materiálů, elastomerů, silikonů, kovů, cementu, iontových měničů a složených materiálů, jakož i z nich vyrobených produktů;

b)  zvláštní požadavky na použití látek v materiálech a z nich vyrobených produktech;

c)  zvláštní omezení pro migraci některých látek ve vodě určené k lidské spotřebě;

d)  hygienická pravidla týkající se dalších vlastností, která jsou požadovaná pro soulad s předpisy;

e)  základní pravidla pro přezkum dodržování ustanovení písmen a) až d);

f)  pravidla pro metody vzorkování a rozborů za účelem přezkumu dodržování ustanovení písmen a) až d). [pozm. návrh 145]

PŘÍLOHA III

SPECIFIKACE PRO ROZBORY UKAZATELŮ

Členské státy zajistí, aby metody rozboru používané pro účely monitorování a prokazování dodržování této směrnice byly validovány a dokumentovány v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 či jinými srovnatelnými normami přijatými na mezinárodní úrovni. Členské státy zajistí, aby laboratoře nebo smluvní strany laboratoří používaly postupy systému řízení jakosti v souladu s normou EN ISO/IE17025 nebo jinými srovnatelnými normami přijatými na mezinárodní úrovni.

Pokud není dostupná metoda rozboru, která by splňovala minimální pracovní kritéria stanovená v části B, členské státy zajistí, aby monitorování bylo prováděno za využití nejlepších dostupných technik, které nebudou vyžadovat přílišné náklady.

ČÁST A

Mikrobiologické ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru

Metody týkající se mikrobiologických ukazatelů jsou tyto:

a)  Escherichia coli (E. coli) a koliformní bakterie (EN ISO 9308-1 nebo EN ISO 9308-2);

b)  enterokoky (EN ISO 7899-2);

c)  Pseudomonas aeruginosa (EN ISO 16266);

d)  počty kolonií  neboli heterotrofní bakterie stanovené jako počty kolonií (HPC)  při 22 °C (EN ISO 6222);

e)  Clostridium perfringens včetně spór (EN ISO 14189);

f)  zákal (EN ISO 7027);

g)  bakterie rodu Legionella (EN ISO 11731);

h)  somatické kolifágy (EN ISO 10705-2).

ČÁST B

Chemické ukazatele, pro něž jsou stanoveny pracovní charakteristiky

1.  Chemické ukazatele

Pro ukazatele uvedené v tabulce 1 musí být použité metody rozboru přinejmenším schopny měřit koncentrace na úrovni hodnoty ukazatele s mezní hodnotou kvantifikace, jak je definována v čl. 2 odst. 2 směrnice Komise 2009/90/ES(43), nižší nebo rovnou 30 % příslušné hodnoty ukazatele a nejistoty měření, jak je upřesněno v tabulce 1. Výsledek musí být vyjádřen za použití přinejmenším stejného počtu platných číslic, jaký je uveden u hodnoty daného ukazatele v části B přílohy I.

Nejistota měření stanovená v tabulce 1 nesmí být používána jako dodatečná tolerance, pokud jde o hodnoty ukazatelů stanovené v příloze I.

Tabulka 1

Minimální pracovní charakteristika „nejistota měření“

Ukazatele

Nejistota měření

(viz poznámka 1)

% hodnoty ukazatele

Poznámky

Akrylamid

 30

 

Antimon

40

 

Arzen

30

 

Benzo(a)pyren

50

Viz poznámka 2

Benzen

40

 

 β-estradiol (50-28-2)

 50

 

 Bisfenol A

 50

 

Bor

25

 

Bromičnany

40

 

Kadmium

25

 

 Chlorečnany

 30

 

 Chloritany

 30

 

Chrom

30

 

Měď

25

 

Kyanidy

30

Viz poznámka 3

1,2-dichlorethan

40

 

 Epichlorhydrin

 30

 

Fluoridy

20

 

 Halogenoctové kyseliny (HAA)

 50

 

Olovo

25

 

Rtuť

30

 

 Microcystin-LR

 30

 

Nikl

25

 

Dusičnany

15

 

Dusitany

20

 

 Nonylfenol

 50

 

Pesticidy

30

Viz poznámka 4

 PFAS

 50 20

 

Polycyklické aromatické uhlovodíky

 30

Viz poznámka 5

Selen

40

 

Tetrachlorethen

30

Viz poznámka 6

Trichlorethen

40

Viz poznámka 6

Trihalomethany – celkem

40

Viz poznámka 5

 Uran

 30

 

 Vinylchlorid

 50

 

[pozm. návrhy 177 a 224]

2.  Poznámky k  tabulce  1

Poznámka 1

Nejistota měření je nezáporný ukazatel, který charakterizuje rozptyl kvantitativních hodnot přisuzovaných měřené veličině na základě použitých informací. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento hodnot ukazatelů uvedených v tabulce či  jakákoli přísnější hodnota  . Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni hodnoty ukazatele.

Poznámka 2

Nelze-li dosáhnout úrovně nejistoty měření, měla by být zvolena nejlepší dostupná technika (až 60 %).

Poznámka 3

Daná metoda stanoví celkové kyanidy ve všech formách.

Poznámka 4

Pracovní charakteristiky pro jednotlivé pesticidy jsou orientační. U některých pesticidů lze dosáhnout nejistoty měření na úrovni pouhých 30 %, u řady pesticidů mohou být povoleny vyšší hodnoty, a to až do 80 %.

Poznámka 5

Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 25 % hodnoty ukazatele stanovené v části B přílohy I.

Poznámka 6

Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 50 % hodnoty ukazatele stanovené v části B přílohy I.

PŘÍLOHA IV

INFORMACE PRO VEŘEJNOST, KTERÉ SE POSKYTUJÍ ONLINE [pozm. návrh 146]

Spotřebitelům se v uzpůsobené a uživatelsky přívětivé podobě zpřístupní online nebo jinými způsoby následující informace: [pozm. návrh 147]

1)  identifikace relevantního dodavatele vody, oblast a počet zásobovaných obyvatel a metoda výroby vody; [pozm. návrh 148]

2)  nejnovější výsledky přezkum nejnovějších výsledků monitorování ukazatelů uvedených v částech A, a B a Ba přílohy I, včetně četnosti a polohy míst vzorkování pro každého dodavatele vody, včetně četnosti v oblasti zájmu osoby, jíž se voda dodává, a hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5. Výsledky monitorování nesmí být starší než: [pozm. návrh 149]

a)  jeden měsíc u velmi velkých dodavatelů vody;

b)  šest měsíců u středních a velkých dodavatelů vody; [pozm. návrh 202]

c)  jeden rok u velmi malých a malých dodavatelů vody; [pozm. návrh 203]

3)  v případě potenciálního nebezpečí pro lidské zdraví, jak je stanoveno příslušnými orgány, v důsledku překročení hodnot ukazatelů stanovených v článku 5 informace o možném nebezpečí pro lidské zdraví a související doporučení ohledně zdraví a spotřeby nebo odkaz na stránku, kde lze tyto informace nalézt; [pozm. návrh 150]

4)  shrnutí příslušného posouzení rizik dodávky; [pozm. návrh 151]

5)  informace o následujících indikačních ukazatelích a jejich uvedených v příloze 1 části Ba a souvisejících hodnotách;

a)  zbarvení;

b)  pH (koncentrace vodíkových iontů);

c)  vodivost;

d)  železo;

e)  mangan;

f)  pach;

g)  chuť;

h)  tvrdost;

i)  minerály, anionty/kationty rozpuštěné ve vodě:

—  boritan BO3

—  uhličitan CO32–

—  chlorid Cl

—  fluorid F

—  hydrogenuhličitan HCO3

—  dusičnan NO3

—  dusitan NO2

—  fosforečnan PO43–

—  křemičitan SiO2

—  síran SO42–

—  sulfid S2

—  hliník Al

—  amonium NH4+

—  vápník Ca

—  hořčík Mg

—  draslík K

—  sodík Na

Tyto hodnoty ukazatelů a další neiontové sloučeniny a stopové prvky mohou být zobrazeny s referenční hodnotou a/nebo s vysvětlením; [pozm. návrh 152]

6)  doporučení spotřebitelům případně včetně tipů, jak snížit spotřebu vody a jak využívat vodu zodpovědně v souladu s místními podmínkami; [pozm. návrh 153]

7)  v případě velkých a velmi velkých dodavatelů vody každoroční informace o: [pozm. návrh 154]

a)  celkové výkonnosti vodovodního systému, pokud jde o účinnost, včetně míry úrovní úniků a spotřeby energie na metr krychlový dodané vody stanovených členskými státy; [pozm. návrh 155]

b)  řízení modelu správy a správě dodavatele vlastnické struktuře dodávek vody, včetně složení řídícího orgánu dodavatelem vody; [pozm. návrh 156]

c)  množství dodané vody za rok a tendence vývoje;

d)  struktuře nákladů sazby účtované spotřebitelům pokud jsou náklady pokryty ze systému sazeb, informace o struktuře sazby za metr krychlový vody, včetně fixních a variabilních nákladů, vykazující alespoň náklady související se spotřebou energie na metr krychlový dodané vody, a také nákladů souvisejících s opatřeními, které dodavatel vody přijal za účelem posouzení nebezpečnosti podle čl. 8 odst. 4, s úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě, odváděním a úpravou odpadních vod, jakož i nákladů souvisejících s opatřeními podle článku 13, pokud taková opatření přijali dodavatelé vody; [pozm. návrh 157]

e)  objemu investic, který dodavatel považuje za nezbytný k zajištění finanční udržitelnosti poskytování vodohospodářských služeb (včetně údržby infrastruktury) realizovaných, probíhajících a objem plánovaných investic, skutečně získaných či navrácených jakož i plánu financování; [pozm. návrh 158]

f)  použitých způsobech úpravy a dezinfekce vody;

g)  přehledu a statistikách stížností spotřebitelů, jakož i včasnosti a přiměřenosti reakcí na problémy způsobu jejich řešení; [pozm. návrh 159]

8)  na žádost historické údaje ohledně informací v bodech 2 a 3 až za posledních deset let, avšak ne dříve než ke dni provedení této směrnice. [pozm. návrh 160]

PŘÍLOHA V

Část A

Zrušená směrnice

a její následné změny

(uvedeno v článku 23)

Směrnice Rady 98/83/ES

(Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32)

 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003

(Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1)

Pouze bod 29 přílohy II

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 596/2009

(Úř. věst. L 188, 18.17.2009, s. 14)

Pouze bod 2.2 přílohy

Směrnice Komise (EU) 2015/1787

(Úř. věst. L 260, 7.10.2015, s. 6)

 

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedeno v článku 23)

Směrnice

Lhůta pro provedení

 

98/83/ES

25. prosince 2000

 

(EU) 2015/1787

27. října 2017

 

PŘÍLOHA VI

Srovnávací tabulka

Směrnice 98/83/ES

Tato směrnice

Článek 1

Článek 1

Článek 2 úvodní slova

Článek 2 úvodní slova

Čl. 2 body 1 a 2

Čl. 2 body 1 a 2

Čl. 2 body 3 až 8

Čl. 3 odst. 1 úvodní slova

Čl. 3 odst. 1 úvodní slova

Čl. 3 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 3 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 3 odst. 2 a 3

Čl. 3 odst. 2 a 3

Čl. 4 odst. 1 úvodní slova

Čl. 4 odst. 1 úvodní slova

Čl. 4 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 4 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 4 odst. 1 písm. c)

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Čl. 5 odst. 1 a 2

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 3

Čl. 5 odst. 2

Čl. 6 odst. 1 písm. a) až c)

Čl. 6 písm. a) až c)

Čl. 6 odst. 1 písm. d)

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Článek 7

Článek 8

 

Článek 9

Článek 10

Čl. 7 odst. 1

Čl. 11 odst. 1

Čl. 7 odst. 2

Čl. 11 odst. 2 úvodní slova

Čl. 11 odst. 2 písm. a) až c)

Čl. 7 odst. 3

Čl. 11 odst. 3

Čl. 7 odst. 4

Čl. 7 odst. 5 písm. a)

Čl. 11 odst. 4 úvodní slova

Čl. 7 odst. 5 písm. b)

Čl. 11 odst. 4 písm. a)

Čl. 7 odst. 5 písm. c)

Čl. 11 odst. 4 písm. b)

Čl. 7 odst. 6

Čl. 11 odst. 5

Čl. 8 odst. 1

Čl. 12 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 12 odst. 2 první pododstavec

Čl. 12 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 8 odst. 3

Čl. 12 odst. 3 první pododstavec

Čl. 12 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 12 odst. 4 písm. a) až c)

Čl. 8 odst. 4

Čl. 12 odst. 5

Čl. 8 odst. 5 až 7

Článek 9

Článek 10

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Čl. 11 odst. 1

Čl. 18 odst. 1 první pododstavec

Čl. 18 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 11 odst. 2

Čl. 18 odst. 2

Článek 19

Čl. 12 odst. 1

Čl. 20 odst. 1

Čl. 12 odst. 2 první pododstavec

Čl. 20 odst. 1

Čl. 12 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 12 odst. 3

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 21

Čl. 17 odst. 1 a 2

Čl. 22 odst. 1 a 2

Čl. 16 odst. 1

Čl. 23 odst. 1

Čl. 16 odst. 2

 

Čl. 23 odst. 2

Článek 18

Článek 24

Článek 19

Článek 25

Příloha I část A

Příloha I část A

Příloha I část B

Příloha I část B

Příloha I část C

Příloha I část C

Příloha II část A bod 1 písm. a) až c)

Příloha II část A bod 1 písm. a) až c)

Příloha II část A bod 2 první pododstavec

Příloha II část A bod 2 první pododstavec

Příloha II část A bod 2 druhý pododstavec a tabulka

Příloha II část A bod 2 druhý pododstavec

Příloha II část A bod 2 třetí pododstavec

Příloha II část A bod 3

Příloha II část A bod 4

Příloha II část A bod 3

Příloha II část B bod 1

Příloha II část B bod 2

Příloha II část B bod 1

Příloha II část B bod 3

Příloha II část B bod 2

Příloha II část C bod 1

Příloha II část C bod 2

Příloha II část C bod 1

Příloha II část C bod 3

Příloha II část C bod 4

Příloha II část C bod 2

Příloha II část C bod 5

Příloha II část C bod 3

Příloha II část C bod 4

Příloha II část C bod 6

Příloha II část D body 1 až 3

Příloha II část D body 1 až 3

Příloha III první a druhý pododstavec

Příloha III první a druhý pododstavec

Příloha III část A první a druhý pododstavec

Příloha III část A třetí pododstavec písm. a) až f)

Příloha III část A třetí pododstavec písm. a) až h)

Příloha III část B bod 1 první pododstavec

Příloha III část B bod 1 první pododstavec

Příloha III část B bod 1 druhý pododstavec

Příloha III část B bod 1 třetí pododstavec a tabulka 1

Příloha III část B bod 1 druhý pododstavec a tabulka 1

Příloha III část B bod 1 tabulka 2

Příloha III část B bod 2

Příloha III část B bod 2

Příloha IV

Příloha V

Příloha IV

Příloha V

Příloha VI

(1)Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 107.
(2)Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 46.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019.
(4)Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).
(5)Viz příloha V.
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(7)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (přepracované znění) (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45).
(8)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(10)COM(2014)0177.
(11)SWD(2016)0428.
(12)Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 12/2017: „Provádění směrnice o pitné vodě: jakost pitné vody a přístup k ní se v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku zlepšily, potřeba investic je však nadále značná.
(13)Projekt spolupráce regionální kanceláře WHO pro Evropu týkající se ukazatelů pro pitnou vodu „Doporučení na podporu revize přílohy I směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (směrnice o pitné vodě)“, 11.9.2017.
(14)Směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 260, 7.10.2015, s. 6).
(15)Obecné zásady jakosti pitné vody (Guidelines for drinking water quality), čtvrté vydání, Světová zdravotnická organizace, 2011, http://www.who.int/water_sanitation_health/publications/2011/dwq_guidelines/en/index.html.
(16)Příručka k plánu pro zajištění bezpečnosti vody: postupné řízení rizik pro dodavatele pitné vody (Water Safety Plan Manual: step-by-step risk management for drinking water suppliers), Světová zdravotnická organizace, 2009, http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/75141/1/9789241562638_eng.pdf.
(17)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(18)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).
(19)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
(20)„Legionella and the prevention of Legionellosis“, Světová zdravotnická organizace, 2007, http://www.who.int/water_sanitation_health/emerging/legionella.pdf.
(21)SWD(2016)0185.
(22)COM(2014)0177.
(23)COM(2014)0177, s. 12.
(24)Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (2017/C 428/09) ze dne 17. listopadu 2017 (Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10).
(25)P8_TA(2015)0294.
(26)P8_TA(2015)0294, bod 62.
(27)COM(2014)0209.
(28)Doporučení Rady (2013/C 378/01) ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1).
(29)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).
(30)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).
(31)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).
(32)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(33)Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.
(34)Doporučení Komise ze dne 11. června 2013 o společných zásadách pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání a náhrady škody v členských státech v souvislosti s porušením práv přiznaných právem Unie (Úř. věst. L 201, 26.7.2013, s. 60).
(35)Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 12).
(36)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(37)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).
(38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).
(39)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).
(40)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).
(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).
(42)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
(43)Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod (Úř. věst. L 201, 1.8.2009, s. 36).

Poslední aktualizace: 20. dubna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí