Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0136(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0469/2018

Předložené texty :

A8-0469/2018

Rozpravy :

PV 16/01/2019 - 29
CRE 16/01/2019 - 29

Hlasování :

PV 17/01/2019 - 10.8
CRE 17/01/2019 - 10.8
Vysvětlení hlasování
PV 04/04/2019 - 6.17

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0038
P8_TA(2019)0349

Přijaté texty
PDF 241kWORD 72k
Čtvrtek, 4. dubna 2019 - Brusel Konečné znění
Ochrana rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech ***I
P8_TA(2019)0349A8-0469/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324 – C8-0178/2018 – 2018/0136(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0324),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, v souladu s nimiž Komise předložila návrh Parlamentu (C8-0178/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 17. srpna 2018(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společné schůze Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro ústavní záležitosti ((A8-0469/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 291, 17.8.2018, s. 1.
(2) Tento postoj odpovídá pozměňovacím návrhům přijatým dne 17. ledna 2019 (Přijaté texty, P8_TA(2019)0038).


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech
P8_TC1-COD(2018)0136

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora(1),

v souladu s řádným legislativním postupem(2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Právní stát je jednou ze základních hodnot, na nichž je Unie založena. Jak připomíná článek Unie je založena na hodnotách spočívajících v úctě k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právním státu a v dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, což je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, tyto (dále jen „Smlouva o EU“) a v kritériích pro členství v Unii. Jak připomíná článek 2 Smlouvy o EU, takové hodnoty jsou pro členské státy společné, a to ve společnosti, v níž převládá pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost žen a mužů. [pozm. návrh 1]

(1a)  Členské státy by měly dostát svým závazkům a jít příkladem v jejich skutečném dodržování a přiklánět se ke společné kultuře právního státu jako ke všeobecně platné hodnotě, kterou mají všechny zúčastněné strany rovnou mírou uplatňovat. Úplné dodržování a prosazování těchto zásad je nezbytným předpokladem pro legitimitu evropského projektu jako celku a základní podmínkou pro budování důvěry občanů v Unii a zajištění efektivního provádění jejích politik. [pozm. návrh 2]

(1b)  V souladu s článkem 2, čl. 3 odst. 1 a článkem 7 Smlouvy o EU může Unie využít možnosti jednat v zájmu ochrany svého „ústavního základu“ a společných hodnot, na nichž je založena, což zahrnuje také její rozpočtové zásady. Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a kandidátské země jsou povinny dodržovat, ochraňovat a podporovat tyto zásady a hodnoty a mají povinnost loajálně spolupracovat. [pozm. návrh 3]

(2)  V právním státu se veškeré veřejné pravomoci vykonávají v mezích stanovených zákonem, v souladu s hodnotami demokracie a základních práv v respektu vůči základním právům a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů. Musí se v něm především dodržovat zásada zákonnosti(3), včetně transparentního, odpovědného a demokratického postupu pro přijímání právních předpisů, právní jistoty(4), zákazu svévole výkonné moci(5), oddělení pravomocí(6), přístupu ke spravedlnosti a účinné soudní ochrany nezávislými soudy ochraně u nezávislých a nestranných soudů(7)(8). Tyto zásady byly zohledněny mimo jiné na úrovni Benátské komise Rady Evropy a tvoří také základ příslušné judikatury Evropského soudu pro lidská práva(9). [pozm. návrh 4]

(2a)  Přístupová kritéria neboli kodaňská kritéria, stanovená Evropskou radou v Kodani roku 1993 a posílená Evropskou radou v Madridu roku 1995, tvoří základní podmínky, jimž musí všechny kandidátské země dostát, aby se mohly stát členským státem. K těmto kritériím patří stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochrana menšin; fungující tržní hospodářství, schopnost vyrovnat se s hospodářskou soutěží a tržními silami a schopnost plnit závazky vyplývající z členství v EU. [pozm. návrh 5]

(2b)  Není-li kandidátská země schopna splnit požadované normy, hodnoty a demokratické zásady, její přistoupení k Unii je odloženo, dokud tyto normy v plné míře nesplní. Povinnosti kandidátských zemí, které vyplývají z kodaňských kritérií, platí na základě článku 2 Smlouvy o Evropské unii a zásady loajální spolupráce zakotvené v článku 4 Smlouvy o EU pro členské státy po jejich vstupu do Unie i nadále. Je tedy třeba členské státy pravidelně posuzovat a ověřovat z toho hlediska, zda jejich právní předpisy a postupy stále odpovídají těmto kritériím a společným hodnotám, na nichž je Unie založena, aby tak byl zajištěn řádný právní a správní rámec pro provádění politik Unie. [pozm. návrh 6]

(3)  Právní stát je základním předpokladem Vzhledem k tomu, že pro hodnoty Unie neexistuje žádná hierarchie, dodržování zásad právního státu je nezbytné pro ochranu ostatních základních hodnot, na nichž je Unie založena, jako je svoboda, demokracie, rovnost a dodržování lidských práv. Dodržování zásad právního státu je svou podstatou spojeno s dodržováním demokratických zásad a základních práv: nemůže existovat demokracie a dodržování základních práv bez dodržování zásad právního státu a naopak. Soudržnost a konzistence vnitřní a vnější demokracie, právního státu a politiky základních práv jsou pro důvěryhodnost Unie klíčové. [pozm. návrh 7]

(4)  Kdykoli členské státy plní rozpočet Unie, ať už využívají jakéhokoli způsobu jeho plnění, dodržování zásad právního státu je nezbytnou podmínkou pro dodržování zásady řádného finančního řízení zakotvené v článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(5)  Řádné finanční řízení mohou členské státy zajistit pouze tehdy, jestliže orgány veřejné moci jednají v souladu s právem, v případě jeho porušení jsou účinně stíhány orgány pověřenými vyšetřováním a trestním stíháním a rozhodnutí orgánů veřejné moci může být předmětem účinného soudního přezkumu nezávislými soudy a Soudním dvorem Evropské unie.

(6)  Soudní orgány Vždy by měly jednat nezávisle měla být zaručena nezávislostnestranně nestrannost soudnictví a orgány pověřené vyšetřováním a trestním stíháním by měly být schopny řádně plnit svou funkci. Měly by být vybaveny dostatečnými zdroji a mít k dispozici postupy, aby jednaly účinně a plně dodržovaly právo na spravedlivý proces. Tyto podmínky jsou nezbytné jako minimální záruka proti nezákonným a svévolným rozhodnutím orgánů veřejné moci, která by mohla narušit tyto základní zásady a poškodit finanční zájmy Unie. [pozm. návrh 8]

(7)  Nezávislost soudnictví zejména předpokládá, že daný orgán může vykonávat své soudní funkce zcela samostatně, není hierarchicky vázán ani podřízen jinému orgánu a od nikoho nepřijímá příkazy či pokyny jakéhokoliv původu, čímž je chráněn před vnějšími zásahy nebo tlaky, které by mohly narušit nezávislost rozhodování jeho členů a ovlivnit jejich rozhodnutí. Záruky nezávislosti a nestrannosti vyžadují existenci pravidel, zejména pokud jde o složení orgánu a jmenování, funkční období a důvody pro zdržení se účasti na rozhodování, vyloučení pro podjatost a odvolání jeho členů, která umožní rozptýlit jakékoli legitimní pochybnosti jednotlivců stran neovlivnitelnosti uvedeného orgánu ve vztahu k vnějším skutečnostem a jeho neutrality ve vztahu k protichůdným zájmům.

(7a)   Nezávislost státních zastupitelství a soudů zahrnuje jak formální (de jure), tak skutečnou (de facto) nezávislost státních zastupitelství a soudů a jednotlivých státních zástupců a soudců. [pozm. návrh 9]

(8)  Dodržování zásad právního státu je důležité naprosto klíčové nejen pro občany Unie, ale i pro podnikatelské iniciativy, inovace, investice, hospodářskou, sociální a územní soudržnost a řádné fungování vnitřního trhu, které se budou vzkvétat nejvíce udržitelně rozvíjet pouze tam, kde je pevný právní a institucionální rámec. [pozm. návrh 10]

(8a)  Začlenění stávajících mechanismů Unie v oblasti sledování, jako je mechanismus pro spolupráci a ověřování, srovnávací přehled o soudnictví a zprávy o boji s korupcí, do širšího rámce pro sledování právního státu by mohlo přinést účinnější a efektivnější kontrolní mechanismy pro ochranu finančních zájmů Unie. [pozm. návrh 11]

(8b)   Nedostatečná transparentnost, svévolná diskriminace, narušení hospodářské soutěže a nerovné podmínky na vnitřním trhu a mimo něj, vliv na integritu jednotného trhu a na spravedlnost, stabilitu a legitimitu daňového systému, vyšší ekonomická nerovnost, nekalá hospodářská soutěž mezi státy, nespokojenost ve společnosti, nedůvěra a demokratický deficit patří k negativním dopadům škodlivých daňových postupů. [pozm. návrh 12]

(9)  Článek 19 Smlouvy o EU, který konkretizuje hodnotu právního státu stanovenou v článku  2 Smlouvy o EU, ukládá členským státům povinnost poskytnout účinnou soudní ochranu v oblastech, na které se vztahuje právo Unie, včetně těch oblastí, které souvisejí s plněním rozpočtu Unie. Samotná existence účinného soudního přezkumu sloužícího k zajištění dodržování unijního práva je podstatou právního státu a vyžaduje nezávislé soudy(10). Zachování nezávislosti soudů je zásadní, jak bylo potvrzeno v čl. 47 druhém pododstavci Listiny základních práv Evropské unie(11). To platí zejména pro soudní přezkum platnosti opatření, smluv nebo jiných nástrojů vytvářejících výdaje nebo zadlužení z veřejných prostředků, mimo jiné v souvislosti s postupy při zadávání veřejných zakázek, které mohou být také předloženy soudu.

(10)  Existuje tedy jasný vztah mezi dodržováním zásad právního státu a účinným plněním rozpočtu Unie v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

(10a)  Unie má k dispozici řadu nástrojů a procesů, jimiž může zajistit plné a řádné uplatňování zásad a hodnot stanovených Smlouvou o EU, ale v současné době chybí pohotová a efektivní reakce ze strany orgánů Unie, především co se týče zajištění řádného finančního řízení. Mají-li stávající nástroje být přiměřené a efektivní, měly by být prosazovány, vyhodnocovány a doplňovány v rámci mechanismu právního státu. [pozm. návrh 13]

(11)  Všeobecné nedostatky v členských státech týkající se právního státu, které ovlivňují především řádné fungování orgánů veřejné moci a účinný soudní přezkum, mohou vážně poškodit finanční zájmy Unie. Účinné vyšetřování těchto nedostatků a uplatňování efektivních a přiměřených opatření, je-li zjištěn všeobecný nedostatek, jsou nutné nejen k zajištění finančních zájmů Unie, včetně efektivního výběru příjmů, ale také k zajištění důvěry veřejnosti v Unii a v její orgány. Pouze nezávislé soudnictví, které prosazuje právní stát a právní jistotu ve všech členských státech, může v konečném důsledku zaručit, že peníze z rozpočtu Unie jsou dostatečně ochráněny. [pozm. návrh 14]

(11a)   Rozsah daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti odhaduje Komise až na 1 bilion EUR ročně. Negativní dopady podobných praktik na rozpočty Unie a členských států a na občany jsou zřejmé a mohly by snižovat důvěru v demokracii. [pozm. návrh 15]

(11b)   Vyhýbání se dani z příjmů právnických osob má přímý dopad na rozpočty členských států a EU a na rozložení daňového zatížení mezi kategorie daňových poplatníků, jakož i mezi ekonomické faktory. [pozm. návrh 16]

(11c)   Členské státy by v záležitostech týkajících se daňové soutěže měly plně uplatňovat zásadu loajální spolupráce. [pozm. návrh 17]

(11d)   Komise jako strážkyně smluv by měla zajistit, aby bylo plně dodržováno právo Unie a zásada upřímné spolupráce mezi členskými státy. [pozm. návrh 18]

(11e)   Hodnocení a sledování daňových politik členských států na úrovni Unie by zajistilo, že v členských státech nebudou zavedena nová škodlivá daňová opatření. Sledování toho, zda se členské státy, jejich jurisdikce, regiony nebo jiné správní struktury řídí společným unijním seznamem nespolupracujících jurisdikcí, by chránilo jednotný trh a zajistilo jeho řádné a soudržné fungování. [pozm. návrh 19]

(12)  K rozpoznání všeobecného nedostatku je potřeba důkladné kvalitativní posouzení Komise. Toto posouzení by mohlo mělo být objektivní, nestranné a transparentní a mělo by být založeno na informacích ze všech dostupných relevantních zdrojů tím, že budou zohledněna kritéria používaná v souvislosti s jednáními o přistoupení k Unii, zejména kapitoly acquis o soudnictví základních právech, o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, o finanční kontrole a o zdanění, a rovněž pokyny používané v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování ke sledování pokroku daného členského státu, a mělo by být založeno také na informacích od uznaných orgánů, včetně rozsudků Soudního dvora Evropské unie, Evropského soudu pro lidská práva, usnesení Evropského parlamentu, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí, jako jsou orgány Rady Evropy, k čemuž patří zejména seznam kritérií právního státu Benátské komise, a od relevantních mezinárodních sítí, jako jsou a evropské sítě nejvyšších soudů a rad pro soudnictví. [pozm. návrh 20]

(12a)  S cílem napomáhat Komisi při posuzování všeobecných nedostatků by měla být zřízena poradní skupina nezávislých odborníků na ústavní právo a finanční a rozpočtové záležitosti. Tato skupina by měla provádět nezávislá roční hodnocení otázek, které se ve všech členských státech týkají právního státu a jež ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, a měla by při tom zohledňovat informace ze všech relevantních zdrojů a od uznaných orgánů. Při rozhodování o přijetí či zrušení případných opatření by Komise měla brát v úvahu příslušná stanoviska této skupiny. [pozm. návrh 21]

(13)  Měly Měla by se stanovit možná opatření, která by měla být přijata v případě všeobecných nedostatků, a postup, který je třeba dodržet k jejich přijetí. Tato opatření by měla zahrnovat pozastavení plateb a závazků, snížení objemu finančních prostředků v rámci stávajících závazků a zákaz uzavírat nové závazky s příjemci. [pozm. návrh 22]

(14)  Při stanovování opatření, která se mají přijmout, by se měla uplatnit zásada proporcionality, zejména s ohledem na závažnost situace, dobu, která uplynula od okamžiku, kdy dané jednání začalo, dobu jeho trvání a opakování, úmysl a míru spolupráce dotčeného členského státu při ukončování trvání všeobecného nedostatku týkajícího se právního státu a dopadů tohoto nedostatku na příslušné finanční prostředky Unie.

(14a)  Jsou-li přijímána opatření v návaznosti na všeobecné nedostatky, je zásadní řádně zaručit oprávněné zájmy konečných příjemců a příjemců. Při zvažování toho, jaká opatření mají být přijata, by Komise měla brát v úvahu jejich možný dopad na konečné příjemce a příjemce. Za účelem zesílení ochrany konečných příjemců nebo příjemců by Komise měla na internetových stránkách nebo internetovém portálu poskytovat informace a poradenství a současně i vhodné nástroje k tomu, aby bylo možné Komisi informovat o jakémkoli porušení právní povinnosti orgánů státní správy a členských států pokračovat v provádění plateb i po přijetí opatření na základě tohoto nařízení. S cílem zajistit, aby každá částka splatná vládními subjekty nebo členskými státy byla skutečně vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům, měla by mít Komise možnost získat zpět platby provedené těmto subjektům, případně provést finanční opravu tak, že sníží podporu poskytovanou určitému programu, a možnost převést odpovídající částku do rezervy Unie, aby mohla být použita ku prospěchu konečných příjemců nebo příjemců. [pozm. návrh 23]

(15)  V zájmu zajištění jednotného provádění tohoto nařízení a s ohledem na význam finančních účinků opatření ukládaných podle tohoto nařízení by Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise, měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, která jsou nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, mělo by se hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou. [pozm. návrh 24]

(15a)  Opatření uložená podle tohoto nařízení mají vliv na rozpočet Unie, a tudíž by měla vstoupit v platnost až poté, co Evropský parlament a Rada schválí převod částky, která odpovídá výši přijatých opatření, do rozpočtové rezervy. S cílem usnadnit přijímání rozhodnutí na ochranu finančních zájmů Unie by tyto převody měly být považovány za schválené, pokud je Evropský parlament nebo Rada, která bude jednat kvalifikovanou většinou, v průběhu stanoveného období nepozmění či nezamítne. [pozm. návrh 25]

(16)  Předtím, než Komise navrhne přijetí jakýchkoli opatření podle tohoto nařízení, měla by informovat dotčený členský stát, proč má za to, že by v daném členském státě mohl existovat všeobecný nedostatek týkající se právního státu. Komise by o každém takovém oznámení a o jeho obsahu měla neprodleně informovat Evropský parlament a Radu. Dotčený členský stát by měl mít možnost předložit své připomínky. Komise a Rada by měly měla vzít tyto připomínky v úvahu. [pozm. návrh 26]

(17)  Rada Komise by měla na návrh Komise zrušit opatření s odkladným účinkem a navrhnout Evropskému parlamentu a Radě úplné nebo částečné zrušení rozpočtové rezervy těchto opatření, pokud situace, jež vedla k uložení těchto opatření, byla dostatečně napravena. [pozm. návrh 27]

(18)  Komise by měla Evropský parlament průběžně informovat o všech opatřeních navrhovaných a přijatých podle tohoto nařízení, [pozm. návrh 28]

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla nezbytná k ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)  „právním státem“ odkaz na unijní hodnotu zakotvenou spojitost s hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU a v kritériích pro členství v Unii, která jak připomíná článek 49 Smlouvy o EU; zahrnuje zásadu zákonnosti, včetně transparentního, odpovědného, demokratického a pluralitního procesu přijímání zákonů, právní jistoty, zákazu svévole výkonné moci, přístupu ke spravedlnosti a účinné soudní ochrany nezávislými soudy ochraně u nezávislých a nestranných soudů, včetně ochrany základních práv, jež jsou uvedena v Listině základních práv Evropské unie a v mezinárodních dohodách o lidských právech, oddělení pravomocí, zákazu diskriminace a rovnosti před zákonem; [pozm. návrh 29]

b)  „všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu“ rozšířený nebo opakující se postup nebo opomenutí či opatření orgánů veřejné moci, jež ovlivňují ovlivňuje právní stát tak, že ovlivňuje nebo hrozí, že ovlivní zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie; všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu může být rovněž důsledek systematického ohrožení hodnot Unie zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU, které ovlivňuje nebo může ovlivňovat zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie; [pozm. návrh 30]

c)  „vládním subjektem“ všechny orgány jakýkoli orgán veřejné moci na všech úrovních veřejné správy, včetně vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, jakož i organizace členských států ve smyslu [čl. 2 bodu 42] nařízení (EU, Euratom) č. [...] 2018/1046 Evropského parlamentu a Rady(12) (dále jen „finanční nařízení“). [pozm. návrh 31]

Článek 2a

Všeobecné nedostatky

Za všeobecné nedostatky týkající se právního státu, které ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, se považuje zejména:

a)  ohrožení nezávislosti soudnictví, včetně případů, kdy je jakýmkoli způsobem omezena schopnost samostatně vykonávat soudní funkce tím, že dochází k vnějšímu zasahování do záruk nezávislosti, k vynucování rozsudku příkazem z vnějšku, ke svévolnému přepracování pravidel pro jmenování soudních zaměstnanců nebo jejich služebního řádu nebo k ovlivňování soudních pracovníků tak, že to ohrožuje jejich nestrannost nebo zasahuje do nezávislosti advokacie;

b)  neuskutečnění prevence, nápravy nebo sankce svévolných nebo protiprávních rozhodnutí orgánů veřejné moci, mimo jiné ze strany donucovacích orgánů, zadržování finančních a lidských zdrojů, které mají vliv na jejich řádné fungování, nebo nezajištění vyloučení střetu zájmů;

c)  omezování dostupnosti a účinnosti právních opravných prostředků, mimo jiné prostřednictvím omezujících procesních pravidel, nedostatečné provádění soudních rozhodnutí nebo omezování účinného vyšetřování, stíhání nebo trestání případů porušování práva;

d)  ohrožení administrativní kapacity členského státu plnit povinnosti plynoucí z členství v Unii, včetně schopnosti efektivně provádět pravidla, normy a politiky, které tvoří soubor právních předpisů Unie;

e)  opatření, která oslabují ochranu důvěrné komunikace mezi právníkem a klientem. [pozm. návrh 32]

Článek 3

Opatření Ohrožení finančních zájmů Unie [pozm. návrh 33]

1.  Přijmou se vhodná opatření, pokud všeobecný nedostatek týkající Existenci všeobecného nedostatku týkajícího se právního státu v členském státě ovlivňuje lze konstatovat, pokud je zejména ovlivněn nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, zejména bude ovlivněn přinejmenším jeden z těchto prvků: [pozm. návrh 34]

a)  řádné fungování orgánů tohoto členského státu, který plní rozpočet Unie, především v souvislosti s postupy pro zadávání veřejných zakázek nebo udělování grantů a při provádění sledování a kontrol; [pozm. návrh 35]

aa)  řádné fungování tržního hospodářství, a v důsledku toho respektování hospodářské soutěže a tržních sil v Unii, stejně jako efektivní plnění závazků plynoucích z členství, včetně dodržování cíle politické, hospodářské a měnové unie; [pozm. návrh 36]

ab)  řádné fungování orgánů, které provádí finanční kontrolu, sledování a interní a externí audity, a řádné fungování efektivních a transparentních systémů finančního řízení a odpovědnosti; [pozm. návrh 37]

b)  řádné fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti se stíháním podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie; [pozm. návrh 38]

c)  účinný soudní přezkum jednání nebo opomenutí ze strany orgánů uvedených v písmenech a), ab) a b) nezávislými soudy; [pozm. návrh 39]

d)  prevenci a potrestání podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie a uložení účinných a odrazujících sankcí příjemcům finančních prostředků vnitrostátními soudy nebo správními orgány; [pozm. návrh 40]

e)  zpětné získávání neoprávněně vyplacených finančních prostředků;

ea)   prevenci a potrestání daňových úniků a daňové soutěže a řádné fungování orgánů přispívajících ke správní spolupráci v daňových záležitostech; [pozm. návrh 41]

f)  účinnou a včasnou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a v závislosti na zapojení dotčených členských států s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování nebo stíhání v souladu s jejich příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce; [pozm. návrh 42]

fa)  řádné plnění rozpočtu Unie v důsledku systémového porušování základních práv. [pozm. návrh 43]

2.  Za všeobecné nedostatky týkající se právního státu se může považovat zejména:

a)  ohrožení nezávislosti soudnictví;

b)  neuskutečnění prevence, nápravy nebo sankce svévolných nebo protiprávních rozhodnutí orgánů veřejné moci, mimo jiné ze strany donucovacích orgánů, zadržování finančních a lidských zdrojů, které mají vliv na jejich řádné fungování, nebo nezajištění vyloučení střetu zájmů;

c)  omezování dostupnosti a účinnosti právních opravných prostředků, mimo jiné prostřednictvím omezujících procesních pravidel, nedostatečné provádění soudních rozhodnutí nebo omezování účinného vyšetřování, stíhání nebo trestání případů porušování práva. [pozm. návrh 44]

Článek 3a

Skupina nezávislých odborníků

1.  Komise zřídí skupinu nezávislých odborníků (dále jen „skupina“).

Skupinu tvoří nezávislí odborníci na ústavní právo a finanční a rozpočtové záležitosti. Jednoho odborníka jmenuje národní parlament každého členského státu a pět odborníků jmenuje Evropský parlament. Složení skupiny je takové, aby byl zajištěn vyvážený počet mužů a žen.

V souladu s jednacím řádem zmíněným v odstavci 6 mohou být do skupiny jako pozorovatelé případně přizváni zástupci relevantních organizací a sítí, jako jsou Evropská federace národních akademií věd, Evropská síť vnitrostátních institucí pro lidská práva, orgány Rady Evropy, Evropská komise pro efektivitu justice, Rada advokátních komor a sdružení právníků v Evropě, síť Tax Justice Network, OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

2.  Účelem poradní funkce skupiny je napomáhat Komisi při odhalování všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členském státě, které ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie.

Skupina každoročně posuzuje situaci ve všech členských státech na základě kvantitativních a kvalitativních kritérií a informací a s náležitým přihlédnutím k informacím a doporučením uvedeným v čl. 5 odst. 2.

3.  Skupina každoročně zveřejňuje shrnutí svých zjištění.

4.  V rámci své poradní funkce a s přihlédnutím k výsledkům posouzení podle odstavce 2 může skupina vyjádřit své stanovisko ke všeobecnému nedostatku týkajícímu se právního státu v členském státě.

Skupina usiluje předkládání stanovisek na základě konsensu. Pokud konsensu nelze dosáhnout, skupina vydá stanovisko na základě názoru prosté většiny svých členů.

5.  Při přijímání prováděcích aktů podle čl. 5 odst. 6 a čl. 6 odst. 2 Komise zohlední všechna relevantní stanoviska skupiny, která skupina předložila v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

6.  Skupina volí mezi svými členy předsedu. Skupina stanoví svůj jednací řád. [pozm. návrh 45]

Článek 4

Obsah opatření Opatření na ochranu rozpočtu Unie [pozm. návrh 46]

1.  Jsou-li splněny podmínky uvedené v článku 3, lze přijmout jedno nebo více těchto vhodných opatření:[pozm. návrh 47]

a)  plní-li Komise rozpočet Unie v rámci přímého nebo nepřímého řízení podle čl. 62 písm. a) a c) finančního nařízení a v případě, že vládní subjekt je příjemcem:

1)  pozastavení plateb nebo plnění právního závazku či ukončení platnosti právního závazku podle čl. [131 odst. 3] finančního nařízení;

2)  zákaz uzavírat nové právní závazky;

b)  plní-li Komise rozpočet Unie v rámci sdíleného řízení podle [čl. 62 písm. b)] finančního nařízení:

1)  pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jeho/jejich změny;

2)  pozastavení závazků;

3)  snížení závazků, mimo jiné prostřednictvím finančních oprav nebo převodů na jiné výdajové programy;

4)  snížení předběžného financování;

5)  přerušení platebních lhůt;

6)  pozastavení plateb.

2.  Pokud rozhodnutí, kterým se přijímají opatření, nestanoví jinak, uložení vhodných opatření nemá vliv na povinnost ústředních orgánů státní správy uvedených v odst. 1 písm. a) nebo členských států uvedených v odst. 1  písm. b) provádět program nebo využívat fond ovlivněný tímto opatřením, a zejména povinnost provést platby konečným příjemcům nebo příjemcům.

3.  Přijatá opatření musí být přiměřená povaze, závažnosti, trvání a rozsahu všeobecných nedostatků týkajících se právního státu. Musí být pokud možno zaměřena na akce Unie ovlivněné nebo potenciálně ovlivněné tímto nedostatkem. [pozm. návrh 48]

3a.  Ku prospěchu konečných příjemců a příjemců poskytuje Komise na internetových stránkách či na internetovém portálu informace a poradenství ohledně povinností členských států ve smyslu odstavce 2.

Na týchž stránkách nebo témže portálu poskytuje Komise pro konečné příjemce nebo příjemce rovněž vhodné nástroje k tomu, aby bylo možné ji informovat o porušení těchto povinností, které konečné příjemce nebo příjemce podle jejich názoru přímo ovlivňuje. Ustanovení tohoto odstavce se použijí tak, aby byla zajištěna ochrana osob oznamujících porušení práva Unie v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici XXX (směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie). Informace poskytnuté konečnými příjemci nebo příjemci v souladu s tímto odstavcem může Komise zohlednit pouze tehdy, pokud je k nim přiložen důkaz o tom, že dotčený konečný příjemce nebo příjemce podal formální stížnost příslušnému orgánu. [pozm. návrh 49]

3b.  Komise na základě informací poskytnutých konečnými příjemci nebo příjemci v souladu s odstavcem 3 zajistí, aby jakákoli částka dlužná vládními subjekty nebo členskými státy byla v souladu s odstavcem 2 skutečně vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům.

Případně,

a)  pokud jde o prostředky z rozpočtu Unie spravované v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, Komise:

i)  vymáhá úhradu částek vyplacených kterémukoli ze subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech v) až vii) finančního nařízení, a to ve výši, která se rovná částce, která v rozporu s odstavcem 2 tohoto článku nebyla vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům;

ii)  převede částku ve výši uvedené v předchozím bodě do rezervy Unie podle článku 12 nařízení Rady XXX (nařízení o VFR). Tato částka se považuje za dostupnou marži ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. a) nařízení Rady XXX (nařízení o VFR) a bude v nejvyšší možné výši uvolněna v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení Rady XXX (nařízení o VFR) pro konečné příjemce nebo příjemce podle odstavce 2 tohoto článku;

b)  pokud jde o prostředky z rozpočtu Unie spravované v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. b) finančního nařízení:

i)  povinnost vládních orgánů nebo členských států uvedená v odstavci 2 tohoto článku je považována za povinnost členských států ve smyslu [článku 63] nařízení XXX (nařízení o společných ustanoveních). V případě porušení jakékoli takové povinnosti se postupuje v souladu s [článkem 98] nařízení XXX (nařízení o společných ustanoveních).

ii)  částku, jež je výsledkem snížené podpory poskytované některému programu z fondů převede Komise při uplatnění [článku 98] nařízení XXX (nařízení o společných ustanoveních) do rezervy Unie zmíněné v čl. 12 odst. 1 nařízení Rady XXX (nařízení o VFR). Tato částka se považuje za dostupnou marži ve smyslu čl. 12 písm. a) nařízení Rady XXX (nařízení o VFR) a bude v nejvyšší možné výši uvolněna v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení Rady XXC (nařízení o VFR) pro konečné příjemce nebo příjemce podle odstavce 2 tohoto článku. [pozm. návrh 50]

Článek 5

Postup

1.  Pokud Komise s ohledem na stanoviska skupiny usoudí, že má dostatečné důvody se domnívat, že jsou splněny podmínky článku 3, zašle danému členskému státu písemné oznámení, ve kterém uvede důvody, o které opírá své zjištění. Komise o každém takovém oznámení a o jeho obsahu neprodleně informuje Evropský parlament a Radu. [pozm. návrh 51]

2.  Komise může vzít Při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky článku 3, vezme Komise v úvahu všechny relevantní informace, včetně stanovisek skupiny, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, usnesení Evropského parlamentu, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí. Komise rovněž zohlední kritéria používaná v souvislosti s jednáními o přistoupení k Unii, zejména kapitoly acquis o soudnictví a základních právech, o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, o finanční kontrole a o zdanění, a rovněž pokyny používané v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování ke sledování pokroku daného členského státu. [pozm. návrh 52]

3.  Komise si může vyžádat jakékoli další informace, které jsou nezbytné pro její posouzení, a to před zjištěním podle odstavce 1 i po něm.

4.  Dotyčný členský stát poskytne veškeré nezbytné informace a může vznést připomínky ve lhůtě stanovené Komisí, která nesmí být kratší než 1 jeden měsíc a delší než tři měsíce od data oznámení zjištění. Ve svém vyjádření může členský stát navrhnout přijetí nápravných opatření. [pozm. návrh 53]

5.  Komise při rozhodování o tom, zda předloží návrh přijme rozhodnutí o vhodných jakýchkoli opatřeních uvedených v článku 4, zohlední informace, které obdržela, a případné připomínky dotčeného členského státu, jakož i přiměřenost navrhovaných nápravných opatření. O tom, jakými kroky naváže na obdržené informace, Komise rozhodne v orientační lhůtě jednoho měsíce, a v každém případě v přiměřeném časovém rámci ode dne, kdy tyto informace obdržela. [pozm. návrh 54]

5a.  Při posuzování toho, zda jsou zamýšlená opatření přiměřená, Komise řádným způsobem zohlední informace a poradenství uvedená v odstavci 2. [pozm. návrh 55]

6.  Pokud se Komise domnívá, že byl zjištěn všeobecný nedostatek týkající se právního státu, předloží Radě návrh prostřednictvím prováděcího aktu o vhodných přijme rozhodnutí o opatřeních uvedených v článku 4. [pozm. návrh 56]

6a.  V době, kdy přijímá rozhodnutí, předkládá Komise současně Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod částky, která odpovídá výši přijatých opatření, do rozpočtové rezervy. [pozm. návrh 57]

6b.  Odchylně od čl. 31 odst. 4 a 6 finančního nařízení je návrh na převod projednán Evropským parlamentem a Radou ve lhůtě čtyř týdnů od doby, kdy jej oba orgány obdrží. Návrh na převod je považován za schválený, pokud jej Evropský parlament většinou odevzdaných hlasů nebo Rada kvalifikovanou většinou v průběhu čtyřtýdenní lhůty nepozmění či nezamítne. Pokud Evropský parlament nebo Rada návrh na převod změní, použije se čl. 31 odst. 8 finančního nařízení. [pozm. návrh 58]

6c.  Rozhodnutí uvedené v odstavci 6 vstoupí v platnost, pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 6b návrh na převod nezamítnou. [pozm. návrh 59]

7.  Rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do jednoho měsíce od jeho přijetí Komisí. [pozm. návrh 60]

8.  Rada může kvalifikovanou většinou návrh Komise pozměnit a přijmout pozměněné znění jako rozhodnutí Rady. [pozm. návrh 61]

Článek 6

Zrušení opatření

1.  Dotčený členský stát může kdykoliv Komisi předložit formální oznámení s důkazy, jimiž prokáže, že všeobecný nedostatek týkající se právního státu byl napraven nebo přestal existovat. [pozm. návrh 62]

2.  Na žádost dotčeného členského státu nebo z vlastní iniciativy a s přihlédnutím ke stanoviskům skupiny posoudí Komise situaci v dotčeném členském státě posoudí v orientační lhůtě jednoho měsíce, a v každém případě v přiměřeném časovém rámci ode dne, kdy obdržela formální oznámení. Jakmile všeobecné nedostatky týkající se právního státu, na jejichž základě byla přijata vhodná opatření opatření uvedená v článku 4, přestanou zcela nebo částečně existovat, Komise předloží Radě návrh bezodkladně přijme rozhodnutí na zrušení těchto opatření v plném rozsahu nebo jejich části. V době, kdy přijímá rozhodnutí, předkládá Komise současně Evropskému parlamentu a Radě návrh na úplné nebo částečné zrušení rozpočtové rezervy uvedené v čl. 5 odst. 6a. Použije se postup uvedený v čl. 5 odst. 2, 4, 5, 6, 6b6c 7. [pozm. návrh 63]

3.  Jsou-li opatření týkající se pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jejich změn podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu i) nebo pozastavení závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu ii) zrušena, částky odpovídající pozastaveným závazkům se zapíší do rozpočtu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (EU, Euratom) č. XXXX (nařízení o víceletém finančním rámci). Pozastavené závazky z roku n nelze zapsat do rozpočtu po roce n +2. Počínaje rokem n +3 je částka odpovídající pozastaveným závazkům zapsána do rezervy Unie na závazky, kterou stanoví článek 12 nařízení Rady (EU, Euratom) č. XXXX (nařízení o víceletém finančním rámci). [pozm. návrh 64]

Článek 7

Oznámení Evropskému parlamentu

Komise neprodleně informuje Evropský parlament o každém opatření navrženém nebo přijatém podle článků 4 a 5. [pozm. návrh 65]

Článek 7a

Podávání zpráv

Nejpozději pět let po vstupu nařízení v platnost podá Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování tohoto nařízení, zejména o účinnosti případně přijatých opatření.

V případě potřeby bude zpráva doplněna o vhodné návrhy. [pozm. návrh 66]

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2021. [pozm. návrh 67]

Článek 8a

Začlenění do finančního nařízení

Při příští revizi bude obsah tohoto nařízení začleněn do finančního nařízení. [pozm. návrh 68]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 291, 17.8.2018, s. 1.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019.
(3)Rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004 ve věci Succhi di Frutta, C-496/99, PECLI:EU:C:2004:236, bod 63.
(4)Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. listopadu 1981 ve společných věcech Amministrazione delle finanze dello Stato v. Srl Meridionale Industria Salumi a ostatní Ditta Italo Orlandi & Figlio a Ditta Vincenzo Divella v. Amministrazione delle finanze dello Stato, 212 až 217/80, ECLI:EU:C:1981:270, bod 10.
(5)Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. září 1989 ve společných věcech Hoechst, 46/87 a 227/88, ECLI:EU:C:1989:337, bod 19.
(6)Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci Kovalkovas, C-477/16, ECLI:EU:C:2016:861, bod 36. Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci PPU Poltorak, C-452/16, ECLI:EU:C:2016:858, bod 35. Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. prosince 2010 ve věci Bodson, C-279/09, ECLI:EU:C:2010:811, bod 58.
(7)Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. února 2018 ve věci Associação Sindical dos Juízes Portugueses v. Tribunal de Contas, C-64/16, ECLI:EU:C:2018:117, body 31, 40, 41; rozsudek Soudního dvora ze dne 25. července 2018 ve věci LM, C-216/18, PPU, ECLI:EU:C:2018:586, body 63–67.
(8)Sdělení Komise s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158, příloha I.
(9) Zpráva Benátské komise ze dne 4. dubna 2011, studie č. 512/2009 (CDL-AD (2011) 003rev).
(10)Věc C-64/16, body 32–36.
(11)Věc C-64/16, body 40–41.
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

Poslední aktualizace: 6. října 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí