Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0224(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0401/2018

Předložené texty :

A8-0401/2018

Rozpravy :

PV 11/12/2018 - 23
CRE 11/12/2018 - 23
PV 16/04/2019 - 20
CRE 16/04/2019 - 20

Hlasování :

PV 12/12/2018 - 12.11
CRE 12/12/2018 - 12.11
Vysvětlení hlasování
PV 17/04/2019 - 8.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0509
P8_TA(2019)0395

Přijaté texty
PDF 768kWORD 161k
Středa, 17. dubna 2019 - Štrasburk Konečné znění
Zavedení programu Horizont Evropa – stanovení pravidel pro účast a šíření výsledků ***I
P8_TA(2019)0395A8-0401/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků (COM(2018)0435 – C8-0252/2018 – 2018/0224(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0435),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 1 a články 183 a 188 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0252/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020,

–  s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0401/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(1);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 12. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0509).


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízené Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků
P8_TC1-COD(2018)0224

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 1, článek 183 a druhý odstavec článku 188 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Cílem Unie je posílit svou vědeckou excelenci a technologickou základnu, kde se budou výzkumní pracovníci, vědecké poznatky a technologie volně pohybovat, a podnítit svou konkurenceschopnost, včetně oblasti průmyslu, posílit a rozvíjet Evropský výzkumný prostor a zároveň podporovat veškeré výzkumné a inovační činnosti v zájmu plnění strategických priorit a závazků Unie, což v konečném důsledku směřuje k podpoře míru, hodnot Unie a dobrých životních podmínek pro všechny.

(2)  V rámci přinášení vědeckého, ekonomického a společenského dopadu v zájmu tohoto obecného cíle a maximalizace přidané hodnoty investic Unie do výzkumu, vývoje a inovací by Unie měla investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont Evropa – rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2021–2027 („program“) s cílem podporovat vytváření, ▌rozšiřování a přenos vysoce kvalitních znalostí a technologií v Unii, posilovat dopad výzkumu a inovací při řešení globálních výzev, včetně cílů v oblasti udržitelného rozvoje a změny klimatu, a při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie, podporovat zavádění inovativních a udržitelných řešení v průmyslu a společnosti Unie s cílem vytvářet pracovní místa a posilovat hospodářský růst a konkurenceschopnost průmyslu. Program by měl podporovat všechny formy inovací ▌posilovat uvádění inovativních řešení na trh a optimalizovat uskutečňování investic.

(2a)  Program by měl přispět ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje v členských státech, a pomoci tak dosáhnout celkové investice nejméně 3 % HDP Unie do výzkumu a vývoje. Splnění tohoto cíle bude vyžadovat, aby členské státy a soukromý sektor doplnily program vlastními a posílenými investičními opatřeními v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

(2b)  V zájmu dosažení cílů tohoto programu a při respektování zásady excelence by se měl program zaměřit mimo jiné na posílení kolaborativních vazeb v Evropě, a přispět tak ke snížení propasti v oblasti výzkumu a vývoje.

(3)  Podpora výzkumných a inovačních činností nezbytné k napomáhání realizaci cílů politiky Unie by měla zohlednit zásadu pro inovace jakožto klíčový faktor pro rychlejší a intenzivnější přesun podstatné části znalostního kapitálu EU do oblasti inovací.

(4)  Pokračování přístupu založeného na otevřené vědě, otevřených inovacích a otevřenosti světu a současné zaručení vědeckých a socioekonomických zájmů Unie by mělo zajistit excelenci a dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací a posílení kapacit pro výzkum a vývoj ve všech členských státech. To by mělo vést k vyváženému provádění programu ▌.

(5)  Otevřená věda ▌může zvýšit kvalitu, dopad a přínosy vědy a urychlit pokrok znalostí tím, že bude spolehlivější, účinnější a přesnější, srozumitelnější pro společnost a citlivá vůči společenským výzvám. Měla by být stanovena ustanovení k zajištění toho, aby příjemci poskytovali otevřený přístup ke vzájemně hodnoceným vědeckým publikacím, údajům z výzkumu a dalším výstupům z výzkumu otevřeným a nediskriminačním způsobem, zdarma a co nejdříve v procesu šíření výsledků, a umožnili jejich co možná nejširší použití a opětovné použití. Pokud jde o údaje z výzkumu, je třeba uplatňovat zásadu „tak otevřené, jak je možné, tak uzavřené, jak je nezbytné“, a tudíž je třeba zajistit možnost uplatňování výjimek s ohledem na hospodářský zájem Unie, práva duševního vlastnictví, ochranu osobních údajů a důvěrnosti, bezpečnostní obavy a další oprávněné zájmy. Větší důraz by měl ▌být kladen na odpovědnou správu údajů z výzkumu, která by měla být v souladu se zásadami FAIR – „dohledatelnost“, „dostupnost“, „interoperabilita“ a „znovupoužitelnost“, a to zejména prostřednictvím začleňování plánů správy údajů. Příjemci by případně měli využívat možností, které nabízí Evropský cloud pro otevřenou vědu a evropská datová infrastruktura, a dodržovat další zásady a postupy pro otevřenou vědu. V mezinárodních dohodách o spolupráci a příslušných dohodách o přidružení v oblasti vědy a techniky by měl být podporován vzájemný otevřený přístup.

(5a)  Příjemci z řad malých a středních podniků by měli využívat stávajících nástrojů, např. asistenční službu pro otázky duševního vlastnictví u malých a středních podniků, která malým a středním podnikům v Evropské unii pomáhá chránit i vymáhat jejich práva duševního vlastnictví tím, že poskytuje bezplatné informace a služby formou důvěrného poradenství v oblasti duševního vlastnictví a související problematiky, včetně odborné přípravy, podkladů a on-line zdrojů.

(6)  Koncepce a návrh programu by měly reagovat na potřebu vytvoření kritického množství podporovaných činností v celé ▌Unii a prostřednictvím mezinárodní spolupráce, a to za současné podpory zapojení všech členských států do programu a v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a Pařížskou dohodou. Provádění programu by mělo posílit sledování tohoto cíle.

(7)  Činnosti podporované v rámci programu by měly přispívat k dosažení cílů, priorit a závazků Unie a programu, monitorování a hodnocení pokroku v porovnání s těmito cíli, prioritami a závazky a k vytvoření revidovaných nebo nových priorit.

(7a)   Program by měl usilovat o soulad s již existujícími evropskými plány a strategiemi v oblasti výzkumu a inovací.

(8)  Program by měl udržovat vyvážený přístup mezi financováním zdola nahoru (orientovaným na badatele nebo inovátora) a shora dolů (stanoveným strategicky definovanými prioritami), v závislosti na povaze zapojených výzkumných a inovačních společenství z celé Unie, míře úspěšnosti rysu činnosti, typech a účelu prováděných činností, zásadě subsidiarity a dopadech, o které se usiluje. Kombinace těchto faktorů by měla určit volbu přístupu k příslušným částem programu, z nichž všechny přispívají ke všem obecných a specifickým cílům programu.

(8-a)   Celkový rozpočet na rozšiřování účasti a šíření excelence v rámci iniciativy „rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ programu Horizont Evropa by měl činit nejméně 3,3 % celkového rozpočtu programu Horizont Evropa. Z tohoto rozpočtu by měly mít prospěch především právní subjekty v zemích rozšiřování.

(8-b)  „iniciativy excelence“ by se měly zaměřovat na posílení excelence výzkumu a inovací ve způsobilých zemích, včetně například podpůrného výcviku s cílem zlepšit manažerské dovednosti v oblasti výzkumu a inovací, ceny, posílení inovačních ekosystémů a také vytváření sítí výzkumu a inovací, mimo jiné na základě výzkumných infrastruktur financovaných z EU. Žadatelé musí jasně prokázat, že projekty jsou provázány s vnitrostátními nebo regionálními strategiemi výzkumu a vývoje, aby mohli požádat o financování v rámci rozšiřování účasti a šíření excelence v oblasti „rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ programu Horizont Evropa.

(8a)  Řada akcí v oblasti výzkumu a inovací by měla uplatňovat rychlou cestu k výzkumu a inovacím, u nichž by doba nutná pro udělení grantu neměla překročit šest měsíců. To by zajistilo rychlejší přístup zdola nahoru k finančním prostředkům pro malá kooperativní konsorcia, jež zajišťují akce od základního výzkumu po uplatnění na trhu.

(8b)  Program by měl podporovat všechny fáze výzkumu a inovací, zejména v rámci kooperativních projektů. Základní výzkum je hlavním přínosem a důležitou podmínkou pro zvýšení schopnosti Unie přilákat nejschopnější vědce, aby se mohla stát klastrem excelence na globální úrovni. Měla by být zajištěna rovnováha mezi základním a aplikovaným výzkumem. Spolu s inovacemi se tak podpoří hospodářská konkurenceschopnost Unie, růst a pracovní místa.

(8c)  Za účelem maximalizace dopadu programu Horizont Evropa je třeba věnovat zvláštní pozornost multidisciplinárním, interdisciplinárním a mezioborovým přístupům, což jsou nezbytné součásti zásadního vědeckého pokroku.

(8d)  Zapojení do společnosti je nutné podpořit prostřednictvím odpovědného výzkumu a inovací jakožto průřezových prvků s cílem vytvářet účinnou spolupráci mezi vědou a společností. Všem společenským aktérům (výzkumní pracovníci, občané, tvůrci politik, podnikatelé či organizace sektoru služeb atd.) by to umožnilo spolupracovat během celého výzkumného a inovačního procesu za účelem lepšího sladění tohoto procesu a jeho výsledků s hodnotami, potřebami a očekáváními evropské společnosti.

(9)  Výzkumné činnosti prováděné v rámci pilíře „vynikající a otevřená věda“ by měly být stanoveny podle potřeb a možností vědy. Výzkumný program by měl být stanoven v úzkém kontaktu s vědeckou obcí a měl by mimo jiné klást důraz na přilákání nových talentů v oblasti výzkumu a inovací, mladých vědců, a současně posilovat ERA a bránit odlivu mozků. Výzkum by měl být financován na základě excelence.

(10)  Měl by být zaveden pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ prostřednictvím klastrů výzkumných a inovačních činností, s cílem maximalizovat začlenění napříč příslušných pracovních oblastí při zajištění vysoké a udržitelné úrovně dopadu pro Unii ve vztahu k vynaloženým zdrojům. Bude podporovat mezioborovou, meziodvětvovou, mezipolitickou a přeshraniční spolupráci v zájmu cílů udržitelného rozvoje OSN a závazků Unie podle Pařížské dohody a v případě potřeby řešení společenských výzev a konkurenceschopnosti odvětví Unie. Činnost prováděná v rámci tohoto pilíře by měla zahrnovat celou řadu výzkumných a inovačních činností včetně výzkumu a vývoje, pilotní projekty, předvádění, a podporu při zadávání veřejných zakázek, prenormativního výzkumu a stanovování norem a uvádění inovací na trh, aby se zajistilo, že Evropa bude ve strategicky definovaných prioritách v oblasti výzkumu i nadále na předních místech.

(11)  Plné a včasné zapojení průmyslu do programu na všech úrovních od jednotlivého podnikatele a malých a středních podniků až po velké podniky by mělo ▌ směřovat zejména k vytvoření udržitelných pracovních míst a růstu. ▌

(12)  Je důležité podporovat průmysl Unie, aby zůstal nebo se stal světovým vůdcem v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace, zejména prostřednictvím investic do klíčových technologií, o něž se opírá podnikání zítřka. Klíčové technologie mají hrát ústřední úlohu v rámci pilíře II „Globální výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“ a měly by být dále napojeny na vzorové iniciativy budoucích a vznikajících technologií (FET) s cílem umožnit, aby výzkumné projekty pokryly celý inovační řetězec. Opatření v rámci programu by měla odrážet strategii průmyslové politiky Unie tak, aby přiměřeně a transparentně řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace a posilovala investice, aniž by zdvojovala nebo vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a návratnost investic pro veřejnost. Tím se zajistí jednotnost opatření programu a pravidel EU pro státní podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, která by měla být přezkoumána, aby se podnítily inovace.

(13)  Program by měl podporovat výzkum a inovace integrovaným způsobem, při respektování všech příslušných ustanovení Světové obchodní organizace. Koncepce výzkumu, včetně experimentálního vývoje, by měla být použita v souladu s manuálem Frascati Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zatímco koncepce inovací by měla být použita v souladu s manuálem Oslo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Eurostatu, na základě širokého přístupu, který se vztahuje na sociální inovace, design a kreativitu. Definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj týkající se úrovně technologické připravenosti by měly být zohledňovány stejně jako v předchozím rámcovém programu Horizont 2020 ▌. Pracovní program pro danou výzvu v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ by mohl povolit granty pro validaci výrobků ve velkém měřítku a jejich replikaci na trhu.

(14)  Sdělení Komise o průběžném hodnocení programu Horizont 2020 (COM(2018)0002) a zpráva Evropského parlamentu o posouzení provádění programu Horizont 2020 s ohledem na jeho průběžné hodnocení a návrh devátého rámcového programu (2016/2147(INI)) poskytly soubor doporučení pro tento program, včetně pravidel pro účast na tomto programu a šíření jeho výsledků, a to na základě poučení z předchozího programu i příspěvku od orgánů EU a zúčastněných stran. Tato doporučení zahrnují ambicióznější investování s cílem dosáhnout kritického množství a maximalizovat dopad; podporovat průlomové inovace; stanovit priority pro investice Unie do výzkumu a inovací v oblastech vysoké přidané hodnoty, zejména prostřednictvím zaměření na mise, plné, uvědomělé a včasné zapojení občanů a široké komunikace; racionalizovat strukturu financování Unie za účelem plného využití potenciálu výzkumu a vývoje ve všech členských státech, včetně modernizace rozsahu iniciativ partnerství a režimů spolufinancování; rozvoj větší a konkrétní součinnosti mezi různými finančními nástroji Unie, zejména s cílem pomoci mobilizovat nedostatečně využitý potenciál výzkumu a inovací v celé Unii; lépe začlenit výzkumné infrastruktury financované ze strany Unie – zejména z EFRR – do projektů programu, posílit mezinárodní spolupráci a posílit otevřenost pro účast třetích zemí, a to za současné ochrany zájmů Unie a širšího zapojení všech členských států do programu; a pokračovat ve zjednodušování na základě zkušenosti z provádění programu Horizont 2020.

(15)  Politika soudržnosti by měla nadále přispívat k výzkumu a inovacím. Zvláštní pozornost je tedy třeba věnovat koordinaci a doplňkovosti mezi těmito dvěma politikami Unie. Program by měl usilovat o sladění pravidel a součinnost s dalšími programy Unie, jak je uvedeno v příloze IV tohoto nařízení, od jejich návrhu a strategického plánování, po výběr projektů, řízení, komunikaci, šíření a využívání výsledků, po monitorování, auditování a řízení. Aby se zabránilo překrývání a duplikaci a zvýšil se pákový efekt financování Unie a aby se rovněž snížila administrativní zátěž žadatelů a příjemců, měly by se všechny typy součinnosti řídit zásadou „jeden soubor pravidel pro jednu akci“:

   lze použít dobrovolné převody z jiných programů Unie, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), na činnosti programu Horizont Evropa. V těchto případech se budou řídit pravidly programu Horizont Evropa, ale budou využity jen ve prospěch členského státu nebo případně řídicího orgánu, který se rozhodl pro převod;
   rovněž lze uvažovat o spolufinancování akce z programu Horizont Evropa a jiného programu Unie, přičemž nesmí být překročeny celkové způsobilé náklady akce. V takových případech by se uplatňovala pouze pravidla programu Horizont Evropa a je třeba se vyvarovat zdvojených auditů;
   pečeť excelence je třeba udělovat všem návrhům, které překročily prahovou hodnotu „excelence“ v programu Horizont Evropa, ale z důvodu rozpočtových omezení je nelze financovat. V takových případech by se měla uplatňovat pravidla fondu, z nějž byla podpora poskytnuta, s výjimkou pravidel státní podpory.

(16)  Za účelem dosažení největšího možného dopadu financování Unie a nejefektivnějšího příspěvku k dosažení cílů a závazků politiky Unie, by program na základě výsledku strategického plánování mohl vstoupit do evropských partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Mezi takové partnery patří soukromé i veřejné zúčastněné strany v oblasti výzkumu a inovací, centra kompetencí, podnikatelské inkubátory, vědecké a technologické parky, subjekty pověřené výkonem veřejné služby, nadace a organizace občanské společnosti a případně regionální inovační ekosystémy, které podporují a/nebo provádějí výzkum a inovace, za předpokladu, že požadovaných dopadů lze dosáhnout efektivněji ve spolupráci než ze strany samotné Unie.

(17)  Program by měl posílit spolupráci mezi evropskými partnerstvími a partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení výzkumných a inovačních programů a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací přinášející vzájemné prospěchy pro občany a podniky, a současně zajistit, aby Unie mohla obhájit své zájmy.

(17a)  Stěžejní iniciativy v oblasti budoucích a vznikajících technologií se ukazují být účinným a účelným nástrojem, neboť díky společnému koordinovanému úsilí Unie a jejích členských států přinášejí společnosti výhody. Činnosti prováděné v rámci stěžejních iniciativ FET – Graphene, Human Brain Project a Quantum Technology – podporované programem Horizont 2020 budou i nadále podporovány v rámci programu Horizont Evropa prostřednictvím výzev k podávání návrhů obsažených v pracovním programu. Přípravné akce podporované v rámci části programu Horizont 2020 věnované stěžejním iniciativám FET poslouží jako podklad pro proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa a poskytnou podněty pro práci na misích, společně financovaných či spoluprogramovaných partnerstvích a pravidelných výzvách k podávání návrhů.

(18)  Společné výzkumné středisko by mělo politikám Unie poskytovat vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníky v průběhu celého cyklu politiky. Přímé akce Společného výzkumného střediska by měly být prováděny pružným, efektivním a transparentním způsobem, s přihlédnutím k příslušným potřebám uživatelů Společného výzkumného střediska, rozpočtovým omezením a potřebám politik Unie a se zajištěním ochrany finančních zájmů Unie. Společné výzkumné středisko by mělo nadále vytvářet dodatečné zdroje.

(19)  Pilíř „Inovativní Evropa“ by měl zavést řadu opatření pro integrovanou podporu na potřeby podnikatelů a na výzkum zaměřené podnikání, jejichž cílem je realizovat a urychlit průlomové inovace pro rychlý růst trhu a podporovat technologickou nezávislost Unie ve strategických oblastech. To by mělo přilákat inovativní společnosti, mimo jiné malé a střední podniky a začínající podniky, které mají potenciál pro zvyšování své kapacity na mezinárodní a unijní úrovni a nabízejí rychlé, pružné granty a možnosti spoluinvestování, včetně soukromých investorů. Tyto cíle by měly být plněny zřízením Evropské rady pro inovace (ERI). Tento pilíř by měl také podporovat Evropský inovační a technologický institut (EIT), regionální inovační strategii EIT a evropské inovační ekosystémy jako celek napříč Unií, zejména prostřednictvím partnerství spolufinancování s národními a regionálními aktéry, jak veřejnými, tak soukromými, na podporu inovací.

(20)  Aby byla vyřešena nutnost podpořit investice do rizikovějších, nelineárních činností, jako jsou výzkum a inovace, je nezbytné, aby program Horizont Evropa a zejména ERI a EIT s jeho znalostními a inovačními společenstvími působily v součinnosti s finančními produkty, které mají být zavedeny v rámci InvestEU. V tomto ohledu by zkušenosti s finančními nástroji zavedenými v rámci programu Horizont 2020, jako je InnovFin a úvěrová záruka pro malé a střední podniky v rámci programu, měly představovat solidní základ pro poskytování této cílené podpory. ERI by měla vyvíjet strategické zpravodajské činnosti a činnosti hodnocení v reálném čase za účelem včasného řízení a organizace svých různých činností.

(21)  ERI, spolu s dalšími částmi programu Horizont Evropa, by měla podněcovat všechny formy inovací od inkrementálních až po průlomové a disruptivní inovace zacílené zejména na inovace vytvářející trh. ERI prostřednictvím svých nástrojů – Pathfinder a Accelerator – by se měla zaměřit na určování, vytváření a zavádění vysoce rizikových inovací všeho druhu včetně inkrementálních inovací s hlavním důrazem na průlomové, disruptivní a deep-tech inovace. Prostřednictvím soudržné a modernizované podpory by ERI měla zaplnit současné vakuum v oblasti veřejné podpory soukromých investic pro průlomové inovace. Nástroje ERI vyžadují specializované právní a řídicí funkce s cílem odrážet její cíle, zejména činnosti zavádění na trh.

(21a)  Ve smyslu tohoto nařízení, a zejména pokud jde o činnosti prováděné v rámci ERI, je startup malým a středním podnikem v počáteční fázi jeho životního cyklu (včetně podniků odštěpených od univerzit), jehož cílem jsou inovativní řešení a rozšiřitelný podnikatelský model, a který je autonomní ve smyslu článku 3 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(4); a „společností se střední tržní kapitalizací“ je společnost, která není mikropodnikem ani malým nebo středním podnikem, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES, a která má 250 až 3000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s hlavou I články 3, 4, 5 a 6 přílohy uvedeného doporučení; „malou společností se střední tržní kapitalizací“ je společnost se střední tržní kapitalizací, která má nejvýše 499 zaměstnanců.

(22)  Prostřednictvím kombinovaného financování ERI by nástroj ERI Accelerator měl překlenout „údolí smrti“ mezi výzkumem, předběžným uváděním výrobků na trh a zvyšováním kapacit společností. Zejména by měl nástroj Accelerator poskytovat podporu operacím, které představují taková technologická nebo tržní rizika, že nejsou považovány za financovatelné a nemohou mobilizovat významné investice z trhu, a tudíž doplňovat program InvestEU zavedený nařízením ...(5).

(22a)  Malé a střední podniky představují významný zdroj inovací a růstu v Evropě. V programu Horizont Evropa je tudíž potřebné výrazné zapojení malých a středních podniků, definovaných v doporučení Komise 2003/361/ES. V návaznosti na osvědčené postupy programu Horizont 2020 by program Horizont Evropa měl nadále integrovaným způsobem podporovat zapojení malých a středních podniků do rámcového programu.

(22b)   Přestože rozpočet nástroje ERI Accelerator by měl být využíván zejména ke kombinovanému financování, pro účely článku 43, měla by podpora z v rámci nástroje ERI poskytovaná malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, výhradně prostřednictvím grantů odpovídat podpoře poskytované z rozpočtu nástroje pro malé a střední podniky v rámci předcházejícího rámcového programu Horizont 2020 vytvořeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013(6).

(22c)   V úzké součinnosti s fondem InvestEU by měl nástroj ERI Accelerator, formou podpory kombinovaného financování a financování vlastního kapitálu, financovat malé a střední podniky, včetně začínajících podniků, a ve výjimečných případech projekty realizované malými společnostmi se střední tržní kapitalizací, které dosud nejsou schopny vytvářet příjmy nebo které dosud nejsou ziskové nebo které dosud nejsou schopny přilákat investice postačující k plnému provádění obchodního plánu svých projektů. Tyto způsobilé subjekty budou považovány za nefinancovatelné bankovními úvěry, ačkoli části jejich investičních potřeb mohly být nebo by mohly být zajištěny jedním nebo více investory, jako je soukromá nebo veřejná banka, fond rodinného majetku, fond rizikového kapitálu, andělský investor atd. Tak bude překonáním selhání trhu EIR Accelerator financovat slibné subjekty zatím nefinancovatelné bankovními úvěry, které provádějí průlomové inovační projekty vytvářející trh. Jakmile se tyto projekty stanou financovatelnými bankovními úvěry, mohou být v pozdější fázi svého vývoje financovány v z fondu InvestEU.

(23)  EIT by se měl, primárně svými znalostními a inovačními společenstvími a regionální inovační strategii EIT, zaměřit na posílení inovačních ekosystémů zaměřených na rozvoj celkové inovační kapacity Unie, které řeší globální výzvy, tím, že podpoří začlenění podniků, výzkumu, vysokoškolského vzdělávání a podnikání. V souladu se svým zakládajícím aktem, nařízením o EIT(7) a strategickým programem inovací EIT(8), by měl EIT podporovat inovace v oblasti své činnosti a měl by podporovat začlenění vysokoškolského vzdělávání v rámci inovačního ekosystému, a to zejména: podněcováním podnikatelského vzdělávání, podporou pevné neoborové spolupráce mezi průmyslem a univerzitním prostředím; a určením případných dovedností pro budoucí inovátory k řešení globálních výzev, což zahrnuje pokročilé digitální a inovační dovednosti. Režimy podpory poskytované EIT by měly přinášet prospěch příjemcům ERI, přičemž začínající podniky vznikající ze znalostních a inovačních společenství EIT by měly mít rychlý přístup k akcím ERI. Zatímco zaměření EIT na inovační ekosystémy by mělo přirozeně zapadat do pilíře „Inovativní Evropa“, měl by také případně podporovat všechny další pilíře a plánování jeho znalostních a inovačních společenství by mělo být sladěno prostřednictvím procesu strategického plánování s pilířem „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Je třeba se vyvarovat překrývání znalostních a inovačních společenství a dalších nástrojů v téže oblasti, zejména pokud jde o partnerství.

(24)  Zajištění a zachování rovných podmínek pro společnosti, které soutěží na daném trhu, by mělo být klíčovým požadavkem na vzkvétání průlomových nebo zlomových inovací, což umožňuje zejména malým a středním inovátorům sklízet plody svých investic a získat tržní podíl. Podobně může určitá míra otevřenosti na inovační škále financovaných činností – zejména pokud se týká velké sítě příjemců – významným způsobem přispět k budování kapacit malých a středních podniků, neboť jim poskytne prostředky nezbytné k přilákání investic a prosperitě.

(25)  Program by měl podporovat a začleňovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami založenými na zájmu Unie, vzájemném prospěchu a globálních závazcích k provádění cílů udržitelného rozvoje OSN. Mezinárodní spolupráce by se měla zaměřit na posílení excelence Unie v oblasti výzkumu a inovací ▌, přitažlivosti a hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti, řešení globálních výzev, které jsou zakotveny v cílech udržitelného rozvoje OSN, a na podporu vnějších politik Unie. Přístup obecné otevřenosti pro excelenci v mezinárodní účasti a akce cílené mezinárodní spolupráce by měl být dodržován, přičemž musí být uplatňována odpovídající kritéria způsobilosti pro financování subjektů usazených v zemích s nízkými až střednímu příjmy, která však zohledňují odlišné úrovně kapacit v oblasti výzkumu a inovací. Současně by mělo být podporováno přidružení třetích zemí k programu, pokud se počítá reciprocitou a pokud jsou zaručeny zájmy Unie a podporuje se vyšší zapojení všech členských států.

(26)  S cílem prohloubit vztah mezi vědou a společností a maximalizovat přínosy jejich interakcí by program měl zapojit občany a organizace občanské společnosti do společného koncipování a spoluvytváření odpovědných výzkumných a inovačních programů (RRI) a jejich obsahu, které řeší obavy, potřeby a očekávání občanů a občanské společnosti, podpory vědeckého vzdělávání, zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti, a usnadňování účasti občanů a organizací občanské společnosti na jeho činnostech. Opatření přijatá za účelem lepšího zapojení občanů a občanské společnosti by měla být monitorována.

(26a)  Program Horizont Evropa by měl podporovat nové technologie, které přispívají k překonání překážek, jež osobám se zdravotním postižením brání v přístupu a plném zapojení, a tak brzdí rozvoj skutečně inkluzivní společnosti.

(27)  V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU mají nejvzdálenější regiony Unie nárok na zvláštní opatření (s přihlédnutím k jejich strukturální, sociální a ekonomické situaci), pokud jde o přístup k horizontálním programům Unie. Program by proto měl zohlednit specifické charakteristiky těchto regionů v souladu se sdělením Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (COM(2017)0623), které schválila Rada dne 12. dubna 2018, a pokud možno podporovat jejich zapojení do programu.

(28)  Činnosti vyvíjené v rámci programu by měly usilovat o odstranění nerovností mezi ženami a muži, měly by se vyhýbat genderově zaujatému přístupu, přiměřeně začleňovat genderový rozměr do obsahu výzkumu a vývoje, zaměřovat se na větší sladění soukromého a pracovního života a podporovat rovnost mezi ženami a muži včetně zásad stejné odměny, jak uvádí čl. 141 odst. 3 SFEU a směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání, a měly by zajišťovat i přístup zdravotně postižených výzkumných pracovníků k výzkumu a inovacím. ▌

(29)  S ohledem na specifika odvětví obranného průmyslu by měla být stanovena podrobná ustanovení pro financování Unie do projektů obranného výzkumu v nařízení …, kterým se zřizuje Evropský obranný fond(9), které vymezuje pravidla účasti pro obranný výzkum. Ačkoli by mohla být podporována součinnost mezi programem Horizont Evropa a Evropským obranným fondem a zamezení zdvojování, činnosti v rámci programu Horizont Evropa by měly být výlučně zaměřeny na civilní aplikace.

(30)  Toto nařízení stanoví finanční krytí programu. Částka uvedená pro zvláštní program podle čl. 1 odst. 3 písm. a) představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu [odkaz bude v případě potřeby aktualizován podle nové dohody mezi orgány: bodu 17 dohody mezi orgány ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(10)].

(31)  Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) (11), pokud není stanoveno jinak. Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkající se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(31a)  V rámci celého programu je třeba stále usilovat o administrativní zjednodušení, zejména o snížení administrativní zátěže příjemců. Komise by měla dále zjednodušit své nástroje a pokyny tak, aby příjemcům ukládaly minimální zátěž. Zejména by měla Komise zvážit vydání zkrácené verze pokynů.

(31b)  Aby Evropa zůstala na špici světového výzkumu a inovací v digitální oblasti a aby se zohlednila nutnost zvýšit investice, a využívaly se tak rostoucí příležitosti, které nabízejí digitální technologie, měl by být na hlavní priority v digitální oblasti přidělen dostatečný rozpočet.

(32)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(12), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2988/95(13), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(14) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(15) mají být finanční zájmy Unie chráněny přiměřenými opatřeními, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případným ukládáním sankcí. Zejména v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(16). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na provádění fondů Unie udělily rovnocenná práva.

(33)  Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU(17)] jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Program bude muset vzít náležitě v úvahu zvláštnosti těchto území, aby bylo zajištěno jejich účinné zapojení a podpora spolupráce a součinnosti, zejména s nejvzdálenějšími regiony, jakož i se třetími zeměmi v jejich sousedství.

(34)  V souladu s odstavcem 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit tento program na základě informací získaných prostřednictvím konkrétních požadavků na monitorování a zároveň se vyhnout nadměrné regulaci a administrativní zátěži, a to zejména pro členské státy a příjemce v rámci programu. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení dopadů programu v praxi.

(35)  Aby bylo možné doplnit nebo změnit ukazatele způsobů dosahování dopadů, pokud se to považuje za nezbytné, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla vhodné konzultace v rámci své přípravné činnosti, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalování tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.“

(36)  Soudržnost a součinnost mezi programem Horizont Evropa a kosmickým programem EU budou podporovat globálně konkurenceschopné a inovační evropské kosmické odvětví; posilovat samostatnost Evropy při získávání přístupu a využívání prostoru v zabezpečeném a bezpečném prostředí; a posilovat úlohu Evropy jakožto globálního aktéra. Průlomová řešení v rámci programu Horizont Evropa budou podporována údaji a službami zpřístupněnými kosmickým programem.

(36a)  Pracovní program by měl zohlednit výsledek konkrétních dřívějších projektů a stav vědy, technologie a inovací na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni a relevantní politický, tržní a společenský vývoj, aby mohla být příslušná akce financována.

(37)  Pravidla pro účast a šíření výsledků by měla náležitě odrážet potřeby programu s přihlédnutím k vyjádřeným obavám a doporučením ze strany různých zúčastněných stran.

(38)  Společná pravidla a požadavky v celém programu by měly zajistit zjednodušené a společné nástroje provádění, včetně nástrojů pro monitorování a vykazování, a ucelený rámec, který usnadňuje účast v programech finančně podporovaných z rozpočtu programu, včetně účasti v programech řízených financujícími orgány, jako je EIT, společné podniky nebo jiné struktury podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, a účasti v programech prováděných členskými státy na základě článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mělo by být možné přijmout zvláštní pravidla, výjimky však musí být omezeny na nezbytně nutné a řádně odůvodněné případy.

(39)  Akce, které spadají do působnosti tohoto programu, by měly respektovat základní práva a dodržovat zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie. Tyto akce by měly probíhat v souladu s právními povinnostmi, včetně povinností vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. června 2013(18), jakož i s etickými zásadami, které zahrnují zabránění jakémukoli porušení integrity výzkumu. Měla by být zohledňována stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích, Agentury Evropské unie pro základní práva a evropského inspektora ochrany údajů. Při výzkumných činnostech je třeba zohlednit i článek 13 Smlouvy o fungování EU a používání zvířat ve výzkumu a při testování by mělo být omezeno s konečným cílem nahradit jejich používání.

(40)  V souladu s cíli mezinárodní spolupráce, jak jsou stanoveny v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování EU, by ve vědeckém, společenském, hospodářském a technologickém zájmu Unie měla být podporována účast právních subjektů usazených ve třetích zemích a mezinárodních organizací. Provádění programu by mělo být v souladu s opatřeními přijatými v souladu s články 75 a 215 Smlouvy o fungování EU a mělo by být v souladu s mezinárodním právem. Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky Unie, zájmy, samostatností nebo bezpečností, účast na konkrétních akcích v rámci programu může být omezena pouze na subjekty usazené v členských státech nebo na subjekty usazené v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích, kromě členských států.

(41)  S vědomím toho, že klimatická změna je jednou z největších celosvětových společenských výzev, a s ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento program přispěje k začlenění opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle, aby alespoň 25% výdajů z rozpočtu EU šlo na podporu cílů v oblasti klimatu v průběhu období VFR 2021–2027, a k dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Genderové hledisko musí být odpovídajícím způsobem začleněno do obsahu výzkumu a inovací a uplatňováno ve všech fázích výzkumu.

(41a)  V kontextu dopadů na klima bude Komise podávat zprávy o výstupech, inovacích a souhrnných odhadovaných účincích projektů, které jsou významné z hlediska klimatu, a to i pro jednotlivé části programu a způsoby provádění. Ve své analýze by měla Komise zohlednit dlouhodobé hospodářské, společenské a environmentální náklady a přínosy pro evropské občany vyplývající z činností v rámci programu včetně využívání inovativních řešení ke zmírňování klimatické změny a adaptaci na ni, odhadovaných dopadů na zaměstnanost a zakládání podniků, hospodářský růst a konkurenceschopnost v oblasti čisté energie, zdraví a dobrých životních podmínek (včetně kvality ovzduší, půdy a vody). Výsledky této analýzy dopadů by měly být zveřejněny, posouzeny v kontextu klimatických a energetických cílů Evropy a zohledněny v rámci strategického plánování a budoucích pracovních programů.

(42)  Horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahují na toto nařízení. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků EU.

(43)  Využívání citlivých podkladových informací nebo přístupu neoprávněných osob k citlivým výsledkům a údajům z výzkumu může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Tudíž nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se mělo řídit všemi příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise (EU, Euratom) č. 2015/444(19), kterým se stanoví ustanovení týkající se bezpečnostních pravidel na ochranu utajovaných informací EU.

(45)  Je nezbytné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí v rámci programu. Hlavní formou financování v rámci tohoto programu budou granty. Další formy financování se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Co se týče grantů, mělo by se s ohledem na další zjednodušení zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů, jak stanoví finanční nařízení ▌. Dříve než bude možno jakýkoli nový systém proplácení nákladů považovat za skutečné zjednodušení pro příjemce, je zapotřebí, aby jeho zavedení předcházelo důkladné a kladné posouzení.

(47)  V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“)(20) by program měl poskytnout základ pro širší přijetí obvyklých postupů účtování nákladů příjemců, pokud jde o náklady na zaměstnance a jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby (včetně rozsáhlých výzkumných infrastruktur ve smyslu programu Horizont 2020). Možnost použít jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy příjemců, které kombinují skutečné přímé a nepřímé náklady, by měli mít všichni příjemci. V tomto ohledu by měli být příjemci schopni zahrnout skutečné nepřímé náklady vypočtené na základě klíčů pro přidělování v těchto jednotkových nákladech pro interně fakturované zboží a služby.

(48)  Stávající systém úhrady skutečných nákladů na zaměstnance by měl být dále zjednodušen vybudováním přístupu odměňování na základě projektu vyvinutého v rámci programu Horizont 2020 a dále uveden v soulad s finančním nařízením s cílem zmenšit rozdíly v odměňování výzkumných pracovníků EU zapojených do programu.

(49)  Záruční fond pro účastníky zřízený v rámci programu Horizont 2020 a řízený Komisí se ukázal jako důležitý ochranný mechanismus, který zmírňuje rizika spojená s dlužnými částkami, které neuhradili neplnící účastníci. Proto by záruční fond pro příjemce, přejmenovaný na vzájemný pojišťovací mechanismus („mechanismus“), měl pokračovat a rozšířit se na další financující orgány, zejména na iniciativy na základě článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mechanismus by měl být otevřen příjemcům jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie.

(50)   Pravidla pro využívání a šíření výsledků by měla být stanovena s cílem zajistit, aby příjemci chránili, využívali, šířili tyto výsledky a případně zajistili přístup k těmto výsledkům. Větší důraz by měl být kladen na využívání výsledků a Komise by měla určit a pomoci maximalizovat příležitosti pro příjemce k využívání výsledků, zejména v Unii. Využívání výsledků by mělo zohledňovat zásady tohoto programu, včetně podpory inovací v Unii a posilování Evropského výzkumného prostoru.

(51)  Klíčové prvky systému hodnocení a výběru návrhu u předchůdce programu Horizont 2020 by měly být zachovány se zvláštním zaměřením na kritéria, kterými je excelence, dopad programu a kvalita a účinnost jeho realizace. Návrhy by měly i nadále být vybírány na základě hodnocení ze strany nezávislých odborníků z co největšího počtu členských států. Komise by ve vhodných případech měla uspořádat anonymní hodnocení a analyzovat jeho výsledky, aby se předešlo výběrovému zkreslení. Pakliže je to relevantní, je třeba, aby nezávislí odborníci zohlednili nutnost zajistit celkovou soudržnost portfolia projektů.

(52)  U všech částí programu by se mělo v souladu s článkem 127 finančního nařízení uplatňovat systematické křížové spoléhání se na audity a hodnocení aby se snížila administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. Křížové spoléhání se by mělo být výslovně stanoveno tím, že zvažuje i další prvky jistoty, jako jsou audity systémů a procesů.

(53)  Specifické výzvy v oblastech výzkumu a inovací by měly být řešeny prostřednictvím cen, mimo jiné prostřednictvím společných či případně dělených cen, organizovaných Komisí nebo financujícím subjektem s dalšími orgány Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi či neziskovými právními subjekty. Zejména by měly být udělovány ceny projektům, které lákají vědce do zemí rozšiřování, i úspěšným projektům, aby se zvýšila jejich viditelnost a umožnila větší propagace opatření financovaných z Unie.

(54)  Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a předpokládanému riziku nedodržení. Mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení stanoví program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program“) a pravidla pro účast a šíření výsledků při nepřímých akcích v rámci programu a rovněž stanoví rámec, jímž se řídí podpora Unie pro výzkumné a inovační činnosti.

2.  Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

3.  Program se bude provádět prostřednictvím:

a)  zvláštního programu zavedeného rozhodnutím …/…/EU(21);

aa)  finančního příspěvku pro EIT zavedeného nařízením (ES) č. 294/2008;

b)  zvláštního programu pro obranný výzkum zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zavádí Evropský obranný fond.

4.  Pojmy „Horizont Evropa“, „program“ a „zvláštní program“ použité v tomto nařízení se týkají záležitostí relevantních pouze pro zvláštní program popsaný v odst. 3 písm. a), není-li výslovně uvedeno jinak.

EIT provádí program v souladu se svými strategickými cíli na období 2021–2027 stanovenými ve strategickém programu inovací, při zohlednění strategického plánování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1)  „výzkumnými infrastrukturami“ zařízení, která poskytují zdroje a služby pro výzkumné komunity k provádění výzkumu a podpoře inovací v jejich oborech. Tato definice zahrnuje související lidské zdroje a hlavní vybavení nebo soubory nástrojů, zařízení související se znalostmi, jako jsou sbírky, archivy nebo infrastruktury vědeckých údajů, počítačové systémy, komunikační sítě a jakékoliv jiné infrastruktury jedinečné povahy a otevřené pro externí uživatele, nezbytné k dosažení excelence v oblasti výzkumu a inovací. V případě potřeby mohou být použity nad rámec výzkumu, například v oblasti vzdělávání nebo veřejných služeb a mohou být „na jednom místě“, „virtuální“ nebo „distribuované“;

(2)  „strategií pro inteligentní specializaci“ strategie pro inteligentní specializaci, jak je definována v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013(22) a která splňuje nezbytné podmínky stanovené v nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních];

(3)  „evropským partnerstvím“ iniciativa, připravená s včasným zapojením členských států a přidružených zemí, v jejímž rámci se Unie spolu se soukromými a/nebo veřejnými partnery (jako je odvětví průmyslu, univerzity, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, včetně nadací a nevládních organizací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumu a inovačních činností, včetně těch, které souvisejí s uplatněním na trhu a v oblasti regulace či politik;

(4)  „otevřeným přístupem“ postupy umožňující koncovému uživateli ▌bezplatné poskytování přístupu online k výsledkům výzkumu vyplývajícím z akcí financovaných v rámci programu, v souladu s článkem 10 a čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení;

(4a)   „otevřenou vědou“ přístup k vědeckému procesu založený na otevřené spolupráci, nástrojích a šíření poznatků, včetně prvků článku 10.

(5)  „misí“ portfolio akcí excelence v oblasti výzkumu a inovací s významným dopadem napříč obory a odvětvími určených k těmto účelům:

–  dosáhnout ▌ve stanoveném časovém rámci měřitelného cíle, jehož by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí,

–  mít vliv na společnost a tvorbu politiky prostřednictvím vědy a techniky a

–  být relevantní pro významnou část evropského obyvatelstva a pro široké spektrum evropských občanů;

(6)  „zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků;

(7)  „zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako zaváděcí zákazník pro inovativní zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a mohou zahrnovat zkoušku shody;

(8)  „přístupovými právy“ práva využívat výsledky nebo stávající znalosti za podmínek stanovených v souladu s tímto nařízením;

(9)  „stávajícími znalostmi“ jakékoli údaje, know-how nebo informace – bez ohledu na jejich formu či povahu, hmotné či nehmotné, včetně jakýchkoli práv, jako jsou práva duševního vlastnictví, které: i) mají příjemci v držení před svým přistoupením k akci; a ii) které příjemci písemnou dohodou označili za potřebné k provedení akce nebo k využití jejích výsledků;

(10)  „šířením výsledků“ zveřejňování výsledků vhodnými prostředky (s výjimkou prostředků, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků), včetně vědeckých publikací v libovolném sdělovacím prostředku;

(11)  „využíváním výsledků“ využívání výsledků v dalších výzkumných a inovačních činnostech jiných než jsou činnosti zahrnuté do dané akce, včetně mimo jiné při obchodním využití, jako je vývoj, vytváření produktu či procesu a jeho uvádění na trh ▌při vytváření a poskytování služby nebo při normalizačních činnostech;

(12)  „spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek či podmínek bezplatnosti, které zohledňují zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo potenciální hodnotu výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání či další charakteristiky předpokládaného využití;

(13)  „financujícím subjektem“ subjekt nebo organizace, jiné než Komise, jak je uvedeno v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, které Komise pověřila úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci programu;

(14)  „mezinárodní organizací pro evropský výzkum“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě;

(15)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

(15a)  „zeměmi rozšiřování“ / „zeměmi s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací“ země, v nichž je třeba zřídit právní subjekty, aby byly způsobilé jako koordinátoři v rámci složky „rozšiřování účasti a šíření excelence“ části „rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ programu Horizont Evropa. Z členských států EU jsou těmito zeměmi Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko, a to po celou dobu trvání programu. Pro přidružené země bude seznam způsobilých zemí sestaven na základě stanoveného ukazatele a zveřejněn v pracovním programu. Na základě článku 349 SFEU budou jako koordinátoři v rámci této složky rovněž plně způsobilé právní subjekty z nejvzdálenějších regionů.

(16)  „neziskovým právním subjektem“ právní subjekt, který je na základě své právní formy neziskový nebo má zákonnou povinnost nerozdělovat zisk mezi akcionáře nebo jednotlivé členy;

(16a)  „malým a středním podnikem“ mikropodnik a malý a střední podnik, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES;

(17)  „společností se střední tržní kapitalizací“ se rozumí subjekt, který není mikropodnikem ani malým či středním podnikem („MSP“) podle definice v doporučení Komise 2003/361/ES, který má nejvýše 499 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s hlavou I články 3, 4, 5 a 6 přílohy uvedeného doporučení;

(18)  „výsledky“ jakékoliv hmotné či nehmotné výsledky akce, jako jsou údaje, know-how nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohu být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;

(18a)  „výstupy výzkumu“ výsledky generované akcí, k nimž je možné získat přístup v podobě vědeckých publikací, údajů nebo jiných projektovaných výstupů a procesů, jako jsou software, algoritmy, protokoly a elektronické notebooky;

(19)  „pečetí excelence“ certifikační značka, která dokládá, že návrh předložený v rámci výzvy k podávání návrhů převyšuje všechny prahové hodnoty hodnocení stanovené v pracovním programu, avšak nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu v rámci pracovního programu, ale mohl by získat podporu z jiných unijních či vnitrostátních zdrojů financování;

(19a)  „strategickým plánem v oblasti výzkumu a inovací“ prováděcí akt, který stanoví strategii pro uskutečnění obsahu pracovního programu na období nejvýše čtyř let, v návaznosti na povinné rozsáhlé mnohostranné konzultace. Definuje priority, vhodné druhy akcí a způsoby realizace, které mají být použity.

(20)  „pracovním programem“ dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu(23) v souladu s článkem 12 uvedeného programu, nebo obsahem a strukturou rovnocenný dokument přijatý financujícím subjektem;

(21)  „vratnou zálohou“ část kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo Evropské rady pro inovace odpovídající půjčce podle hlavy X finančního nařízení, která je přímo poskytována Unií na neziskovém základě na pokrytí nákladů na činnosti související s inovační akcí a kterou uhradí příjemce Unii za podmínek stanovených ve smlouvě;

(22)  „smlouvou“ dohoda uzavřená mezi Komisí nebo financujícím subjektem a právním subjektem, kterou se řídí inovační akce a akce uvádění na trh podporované kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa nebo Evropské rady pro inovace;

(23)  „utajovanými informacemi“ utajované informace EU, jak jsou vymezeny v článku 3 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, dále utajované informace členských států, utajované informace třetích zemí, s nimiž má Unie dohody o bezpečnosti informací, a utajované informace mezinárodní organizace, s níž má Unie dohody o bezpečnosti informací;

(24)  „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

(25)  „kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa“ finanční podpora programu na podporu inovačních aktivit a aktivit uvádění na trh, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí nebo jiné vratné formě podpory;

(25-a)  „kombinovaným financováním ERI“ přímá finanční podpora v rámci ERI poskytnutá na inovační akci nebo akci uvádění na trh, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí nebo jiné vratné formě podpory;“

(25a)  „akcí v oblasti výzkumu a inovací“ akce sestávající především z činností, jejichž cílem je vytvořit nové znalosti a/nebo prověřit proveditelnost nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby nebo řešení. Takovými činnostmi mohou být základní a aplikovaný výzkum, vývoj a integrace technologií, testování a ověřování prototypu malého rozsahu v laboratoři nebo v simulovaném prostředí.

(25b)  „inovační akcí“ akce sestávající především z činností přímo zaměřených na tvorbu plánů, úprav nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených produktů, postupů nebo služeb, včetně případného vývoje prototypů, testování, předvádění, pilotních projektů, rozsáhlé schvalování produktů a tržní replikace;

(25c)  „průkopnickým výzkumem Evropské rady pro výzkum (ERV) (včetně programu „Proof of Concept“)“ hlavní výzkumné akce řízené vědeckými pracovníky, které pořádá jeden nebo více příjemců výhradně v ERV;

(25d)  „akcí spojenou s odbornou přípravou a mobilitou“ akce zaměřená na zdokonalování dovedností, znalostí a kariérních vyhlídek výzkumných pracovníků založená na mobilitě mezi zeměmi a případně mezi odvětvími či obory;

(25e)  „akcí na spolufinancování programu“ akce zajišťující víceleté spolufinancování programu činností zaváděného a/nebo prováděného subjekty, které řídí a/nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie. Tento program činností může podporovat vytváření kontaktů a koordinaci, výzkum, inovace, pilotní akce a opatření v oblasti inovací a tržního využití, odborné přípravy a mobility, jakož i zvyšování povědomí a komunikaci, šíření a využívání, veškerou příslušnou finanční podporu, například granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, jakož i kombinované financování z programu Horizont Evropa nebo jejich kombinaci. Akce na spolufinancování programů mohou tyto subjekty provádět přímo nebo třetí strany jejich jménem;

(25f)  „akcí týkající se zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi“ akce, jejíž hlavním cílem je uskutečnění zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi prováděné příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli;

(25g)  „akcí týkající se zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení“ akce, jejíž hlavním cílem je uskutečnění společného nebo koordinovaného zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení prováděných příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli;

(25h)  „koordinační a podpůrnou akcí“ akce přispívající k cílům programu, s výjimkou výzkumných a inovačních činností (vyjma případů, kdy jsou prováděny v rámci složky „Rozšiřování účasti a sdílení excelence“ části „Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“); a koordinace zdola nahoru bez spolufinancování výzkumných činností z EU, jež umožňuje spolupráci mezi právními subjekty z členských států a přidružených zemí s cílem posílit Evropský výzkumný prostor;

(25i)  „motivačním oceněním“ ocenění, jež má stanovením cíle před vykonáním činnosti pobídnout k investicím v daném směru;

(25j)  „cenou uznání“ cena odměňující úspěchy dosažené v minulosti a vynikající práci po jejím provedení;

(25k)  „akcí v oblasti inovací a tržního využití“ akce zahrnující inovační opatření a jiné činnosti nezbytné k zavádění inovací na trhu, včetně rozšiřování podniků, v jejichž rámci se poskytuje kombinované financování z programu Horizont Evropa (kombinace grantů a financování ze soukromého sektoru);

(25l)  „nepřímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti, které Unie finančně podporuje a účastníci je uskutečňují;

(25m)  „přímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím Společného výzkumného střediska;

(27)  „zadáváním veřejných zakázek“ zadávání zakázek definované v čl. 2 odst. 49 finančního nařízení;

(28)  „přidruženým subjektem“ jakýkoli právní subjekt definovaný v čl. 187 odst. 1 finančního nařízení;

(30)  „inovačním ekosystémem“ ekosystém, který na úrovni EU spojuje aktéry nebo subjekty, jejichž funkčním cílem je umožnit rozvoj technologií a inovace. Zahrnují vztahy mezi materiálními zdroji (jako jsou fondy, vybavení a zařízení), institucemi (jako jsou vysokoškolské instituce a podpůrné služby, organizace pro výzkum a technologie, společnosti, investoři rizikového kapitálu a finanční zprostředkovatelé) a vnitrostátními, regionálními a místními subjekty pro tvorbu politik a financování.

Článek 3

Cíle programu

1.  Obecným cílem programu je přinášet vědecký, technologický, ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie a posílit její konkurenceschopnost ve všech členských státech, a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority Unie, a přispět k naplnění cílů a politik EU a k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím dodržování zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody, a posilovat Evropský výzkumný prostor. Program tak maximalizuje přidanou hodnotu Unie, přičemž se zaměřuje na cíle a činnosti, které nemohou být účinně uskutečňovány členskými státy samostatně, ale pouze ve spolupráci.

2.  Program má tyto specifické cíle:

a)  rozvíjet, podporovat a stimulovat vědeckou excelenci, podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních nových základních a aplikovaných znalostí, dovedností, technologií a řešení, odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků, přilákat talentované odborníky na všech úrovních a přispívat k plnému zapojení talentového potenciálu Unie do akcí podporovaných v rámci tohoto programu;

b)  vytvářet znalosti a posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat přístupnost a zavádění inovativních řešení v evropském průmyslu, zejména v malých a středních podnicích, a ve společnosti pro řešení globálních výzev, včetně klimatické změny a cílů udržitelného rozvoje;

c)  podporovat všechny formy inovací, usnadňovat technologický rozvoj, demonstrace a přenos technologií a znalostí a posilovat zavádění a využívání inovativních řešení;

d)   optimalizovat plnění programu pro posílení a zvýšení dopadu a atraktivity Evropského výzkumného prostoru, podporovat účast všech členských států, včetně členských států s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, založenou na excelenci v programu Horizont Evropa a usnadňovat spolupráci v rámci Evropského výzkumu a inovací.

Článek 4

Struktura programu

1.  Program je rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3:

(1)  Pilíř I „Vynikající věda“ obsahující tyto složky:

a)  Evropská rada pro výzkum (ERV);

b)  Akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA);

c)  výzkumné infrastruktury.

(2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ obsahující tyto složky, s ohledem na to, že společenské vědy a humanitní obory musí hrát důležitou roli v zakázkách pro všechny klastry:

a)  klastr „Zdraví“;

b)  klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“;

ba)  klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“;

c)   klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;

d)  klastr „Klima, energetika a mobilita“;

f)   klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“;

g)   nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC).

(3)  Pilíř III „Inovativní Evropa“ obsahující tyto složky:

a)  Evropská rada pro inovace (ERI);

b)  Evropské inovační ekosystémy;

c)  Evropský inovační a technologický institut (EIT), který byl zřízen nařízením (ES) č. 294/2008.

(4)  Část „Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“ obsahující tyto složky:

a)  rozšiřování účasti a šíření excelence;

b)  reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.

2.  Hlavní rysy činností jsou uvedeny v příloze I.

Článek 5(24)

Výzkum a vývoj v oblasti obrany

1.  Činnosti, které mají být prováděny v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 3 písm. b) a jež jsou stanoveny v nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond, se výhradně zaměří na výzkum a vývoj v oblasti obrany a na následující cíle a obecné linie činností:

—  činnosti, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost, efektivitu a inovační kapacitu evropské obranné, technologické a průmyslové základny.

2.  Toto nařízení se nevztahuje na zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), s výjimkou tohoto článku, článku 1 a čl. 9 odst. 1.

Článek 6(25)

Strategické plánování a provádění a formy financování z prostředků EU

1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně s financujícími subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.  Program může poskytovat financování nepřímých akcí jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, které budou hlavní formou podpory poskytované v rámci programu. Může také poskytovat financování prostřednictvím cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování a kapitálové podpory v rámci nástroje ERI Accelerator.

3.  Pravidla pro účast a šíření výsledků uvedená v tomto nařízení se vztahují na nepřímé akce.

4.  Hlavní typy akcí používané v rámci programu jsou stanoveny a vymezeny v článku 2. Všechny formy financování uvedené v odstavci 2 se používají pružně v rámci všech cílů programu, přičemž jejich použití je stanoveno na základě potřeb a charakteristik jednotlivých cílů.

5.  Program rovněž podporuje přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem. V případech, kdy tyto akce přispívají k iniciativám stanoveným podle článku 185 nebo článku 187 SFEU, se tento příspěvek nepovažuje za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy.

6.  Provádění zvláštního programu a znalostní a inovační společenství EIT jsou podporovány transparentním a strategickým plánováním výzkumných a inovačních činností stanovených ve zvláštním programu, zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, a pokrývají rovněž příslušné činnosti v jiných pilířích, jakož i část „Rozšiřování účasti a posílení Evropského výzkumného prostoru“.

Komise zajistí zapojení členských států v rané fázi a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem, což doplní konzultace se zainteresovanými subjekty a širokou veřejností.

Strategické plánování zajistí soulad s dalšími relevantními programy Unie a soudržnost s prioritami a závazky EU a vyšší doplňkovost a součinnost s vnitrostátními a regionálními programy a prioritami financování, což posílí i EVP. V příloze Va se vymezí oblasti možných misí a možných institucionalizovaných evropských partnerství.

6a.  Je-li to vhodné, může být v zájmu rychlejšího přístupu k finančním prostředkům pro malá kooperativní konsorcia navržen v rámci některých výzev k předkládání návrhů zaměřených na výběr výzkumných nebo inovačních akcí v rámci částí rámcového programu „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a „ERI Pathfinder“ postup „rychlá cesta k výzkumu a inovacím“ (FTRI).

Výzva v rámci postupu FTRI má tyto kumulativní charakteristiky:

–  výzvy k podávání návrhů zdola nahoru;

–  kratší doba pro udělení grantu, která nepřesahuje 6 měsíců;

–  podpora poskytovaná pouze malým kooperativním konsorciím tvořeným nejvýše šesti různými, nezávislými způsobilými právními subjekty;

–  maximální finanční podpora pro každé konsorcium nepřesahuje částku 2,5 milionu EUR.

Výzvy využívající postup FTRI jsou určeny v pracovním programu.

7.  Činnosti v rámci programu Horizont Evropa musí být plněny na základě otevřených a konkurenčních výzev k podávání návrhů, a to rovněž jako součást misí a evropských partnerství, s výjimkou činností uvedených v článku 39 o cenách.

Článek 6a

Zásady programu

1.  Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 3) písm. a) a v rámci EIT musí být výhradně zaměřeny na civilní využití. Převody rozpočtových prostředků mezi částkou přidělenou na konkrétní program podle čl. 1 odst. 3 písm. a) a EIT a částkou přidělenou na konkrétní program podle čl. 1 odst. 3 písm. b) nejsou povoleny a je třeba se vyvarovat zbytečného zdvojování mezi oběma programy.

2.  Horizont Evropa zajišťuje víceoborový přístup a v relevantních případech předpokládá začlenění společenských a humanitních věd do všech klastrů a činností v rámci programu, včetně zvláštních výzev týkajících se společenských a humanitních témat.

3.  Kooperativní části programu zajistí rovnováhu mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti, čímž se pokryje celý hodnotový řetězec.

3a.  Program zajišťuje účinnou podporu a integraci spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami na základě oboustranných přínosů, zájmů EU, mezinárodních závazků a případně vzájemnosti.

4.  Program pomáhá zemím rozšiřování více se zapojit do programu Horizont Evropa a podporovat široké zeměpisné pokrytí v rámci kolaborativních projektů, mimo jiné šířením vědecké excelence, posilováním nových vazeb spolupráce a podněcováním k výměně znalostí a rovněž prostřednictvím provádění čl. 20 odst. 3 a čl. 45 odst. 4. Toto úsilí se promítá do přiměřených opatření členských států, včetně stanovení atraktivních platů pro výzkumné pracovníky, za podpory unijních, státních a regionálních fondů. V závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací musí být zvláštní pozornost věnována zeměpisné vyváženosti v hodnotících panelech a orgánech, jako jsou např. správní rady a skupiny odborníků, a to aniž by byla podkopávána kritéria excelence.

5.  Program zajišťuje účinné prosazování rovných příležitostí pro všechny a provádění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v obsahu výzkumu a inovací a usiluje o řešení příčin genderové nerovnosti. Zvláštní pozornost je věnována zajišťování co největší míry genderové vyváženosti v hodnotících panelech a jiných příslušných poradních orgánech, jako jsou rady a odborné skupiny.

5a.  Program Horizont Evropa je prováděn v součinnosti s dalšími programy financování Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Nevyčerpávající seznam programů financování Unie, s nimiž má být zajištěna součinnost, je uveden v příloze IV.

5b.  Program přispívá ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje v členských státech, a pomoci tak dosáhnout celkové investice nejméně 3 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie do výzkumu a vývoje.

6.  Komise při provádění programu usiluje o průběžné administrativní zjednodušování a snižování zátěže žadatelů a příjemců.

7.  V rámci celkového cíle Unie v oblasti začleňování klimatických opatření do odvětvových politik EU a do fondů EU musí akce v rámci tohoto programu v příslušných případech přispívat nejméně 35 % výdajů na cíle v oblasti klimatu. Do obsahu výzkumu a inovací musí být odpovídajícím způsobem začleňováno klimatické hledisko.

8.  Program podporuje společné vytváření a navrhování prostřednictví zapojení občanů a občanské společnosti.

9.  Program zajistí dostatečnou transparentnost a veřejných finančních prostředků poskytnutých na projekty v oblasti výzkumu a inovací a odpovědnost za ně, čímž ochrání veřejný zájem.

10.  Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k podávání návrhů k dispozici dostačující pokyny a informace, a zejména použitelnou vzorovou grantovou dohodu.

Článek 7

Mise

1.  Mise se programují v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, k jejich plnění mohou však také přispívat činnosti prováděné v rámci jiných částí programu a také doplňující činnosti prováděné v rámci jiných programů financování Unie. Mise umožňují konkurenční řešení, jejichž výsledkem je celoevropská přidaná hodnota a dopad.

2.  Mise se definují a provádějí v souladu s tímto nařízením a se zvláštním programem, aby bylo zajištěno aktivní a brzké zapojení členských států a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem. Mise, jejich cíle, rozpočet, dílčí cíle, rozsah a záběr, ukazatele a milníky musí být uvedeny ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací, popřípadě v pracovních programech. Hodnocení návrhů v rámci misí se provádí v souladu s článkem 26.

2a.  V průběhu prvních tří let programu je prostřednictvím konkrétních výzev k provedení misí programováno maximálně 10 % ročního rozpočtu pilíře II. Ve zbývající části programu a pouze na základě kladného hodnocení procesu výběru a řízení mise je možné tento procentní podíl zvýšit. Komise informuje o celkovém podíl rozpočtu každého pracovního programu věnovaného na mise.

3.  Mise musí:

a)  mít s použitím cílů udržitelného rozvoje jako zdrojů pro svou podobu a provádění – jasný obsah výzkumu a inovací, jasnou přidanou hodnotu EU a přispívat k dosažení priorit a závazků Unie a cílů programu Horizont Evropa, které jsou stanoveny v článku 3;

aa)  pokrývat oblasti společné evropské důležitosti, být inkluzivní, podněcovat k široké angažovanosti a aktivní účasti různých typů zúčastněných stran z veřejného i soukromého sektoru, včetně občanů a koncových uživatelů a přinášet takové výsledky výzkumu a inovací, ze kterých budou moci mít prospěch všechny členské státy;

b)  být odvážné a inspirativní, a tedy mít široký vědecký, technologický, společenský, hospodářský, environmentální nebo politický význam a dopad;

c)  ukazovat jasný směr a cíle a být cílené, měřitelné, časově vymezené a mít jasný rozpočtový rámec;

d)  být vybírány transparentním způsobem a zaměřeny na ambiciózní, na excelenci založené a motivované maximalizací dopadu, přitom však realistické cíle a výzkumné, vývojové a inovační činnosti;

da)  mít nezbytný rozsah, škálu a způsob získávání zdrojů a pákový efekt k získání další veřejných a soukromých finančních prostředků potřebných ke splnění cíle mise;

e)  stimulovat činnost ve všech oborech (včetně sociálních a humanitních věd), odvětvích a u všech aktérů a zahrnovat činnosti ze širokého spektra úrovní technologické připravenosti, včetně nižší úrovně technologické připravenosti;

f)  být otevřené různým přístupům a řešením zdola nahoru s přihlédnutím k potřebám lidí a společnosti a přínosům pro ně, přičemž je třeba uznat význam různorodých příspěvků pro dosažení těchto misí.

fa)  transparentním způsobem využívat součinnosti s jinými programy Unie a také s vnitrostátními a v relevantních případech s regionálními inovačními ekosystémy.

4.  Komise v souladu s přílohou V tohoto nařízení monitoruje a hodnotí každou misi v souladu s články 45 a 47 a přílohy V tohoto nařízení, včetně pokroku vedoucímu ke krátkodobým, střednědobým a dlouhodobým cílům, což zahrnuje fáze provádění, sledování a postupného ukončování misí. Hodnocení prvních misí zřízených v rámci programu Horizont Evropa se uskuteční nejpozději do konce roku 2023 a před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o vytvoření nových misí a o pokračování, ukončení nebo přesměrování probíhajících misí. Výsledky tohoto hodnocení bude zveřejněno a bude obsahovat, mimo jiné, analýzu procesu jejich výběru a jejich řízení, rozpočtu, zaměření a dosavadního pokroku.

Článek 7a

Evropská rada pro inovace

1.  Komise zřídí Evropskou radu pro inovace (ERI) jako centrálně řízené „jednotné kontaktní místo“ pro účely provádění opatření v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“, které se ERI týkají. ERI se soustředí zejména na průlomové inovace, zejména na inovace vedoucí k tvorbě trhu, přičemž rovněž podporuje všechny druhy inovací, včetně inkrementálních. ERI působí podle těchto zásad: jednoznačná přidaná hodnota EU, samostatnost, schopnost podstupovat riziko, efektivita, účinnost, transparentnost a zodpovědnost.

2.  ERI bude otevřena všem typům inovátorů od jednotlivců po vysoké školy, výzkumné organizace a společnosti (malé a střední podniky včetně startupů a ve výjimečných případech i malé podniky se střední tržní kapitalizací) a od jednotlivých příjemců po multidisciplinární konsorcia. Na inovativní startupy a malé a střední podniky bude věnováno nejméně 70 % rozpočtu ERI.

3.  Rada ERI a způsob řízení ERI se stanoví v rozhodnutí (EU) ... [zvláštní program] a jeho přílohách.

Článek 8

Evropská partnerství

1.  Části programu Horizont Evropa mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít jednu z těchto forem:

a)  účast v partnerstvích vytvořených na základě memoranda o porozumění a/nebo smluvních ujednání mezi Komisí a partnery uvedenými v čl. 2 odst. 3, kterými se stanoví cíle partnerství, související závazky všech zúčastněných stran týkající se finančních a/nebo věcných příspěvků partnerů, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu, výstupy, kterých je třeba dosáhnout, a způsoby podávání zpráv. Patří mezi ně určení doplňkových činností v oblasti výzkumu a inovací, které jsou prováděny partnery a programem (spoluprogramovaná evropská partnerství);

b)  účast v programu výzkumných a inovačních činností s uvedením cílů, klíčových ukazatelů výkonnosti a dopadu a výstupů, kterých má být dosaženo, a finanční příspěvek na tento program, na základě závazku partnerů, pokud jde o finanční a/nebo věcné příspěvky a začlenění jejich příslušných činností prostřednictvím akce na spolufinancování programu (spolufinancovaná evropská partnerství).

c)  účast ve výzkumných a inovačních programech a finanční příspěvek na tyto programy prováděné několika členskými státy v souladu s článkem 185 SFEU, nebo subjekty zřízenými podle článku 187 SFEU, jako jsou společné podniky, nebo znalostní a inovační společenství EIT v souladu s nařízením o EIT (institucionalizovaná evropská partnerství). Tato partnerství se uplatní pouze v případě, že by jiné části programu Horizont Evropa, včetně jiných forem evropských partnerství, nedosáhly cílů nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, a je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace. Partnerství v souladu s článkem 185 SFEU nebo podle článku 187 SFEU uplatní centrální řízení všech finančních příspěvků, s výjimkou řádně odůvodněných případů. V případě centrálního řízení finančních příspěvků budou příspěvky na jednotlivé projekty od jednoho zúčastněného státu poskytovány na základě financování požadovaného v návrzích od subjektů usazených v tomto zúčastněném státě, nedohodnou-li se všechny dotčené zúčastněné státy jinak.

Pravidla těchto partnerství stanoví mimo jiné cíle, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, kterých je třeba dosáhnout, jakož i související závazky týkající se finančních a/nebo věcných příspěvků partnerů.

2.  Evropská partnerství:

a)  se za účelem řešení evropských nebo globálních výzev zřizují pouze v případech, kdy budou efektivněji dosahovat cílů programu Horizont Evropa, než je to možné pouze na úrovni Unie a ve srovnání s jinými formami podpory z rámcového programu. Tyto části získají přiměřený podíl rozpočtu z programu Horizont Evropa. Většina rozpočtových prostředků v pilíři II se vyčlení na akce mimo evropská partnerství;

b)  dodržují zásady přidané hodnoty Unie, transparentnosti, otevřenosti, dopadu v rámci Evropy a na ni, silného aktivačního účinku v dostatečném rozsahu, dlouhodobých finančních závazků všech zúčastněných stran, flexibility při provádění, soudržnosti, koordinace a doplňkovosti s iniciativami Unie, místními, regionálními, celostátními a případně mezinárodními iniciativami nebo s jinými partnerstvími a misemi;

c)  mají jasný přístup zohledňující celý životní cyklus a jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování programů.

2a.  Evropská partnerství podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení jsou uvedena ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací předtím, než budou uskutečňována v pracovních programech.

Ustanovení a kritéria pro jejich výběr, provádění, monitorování, hodnocení a ukončování jsou stanovena v příloze III.

Článek 8a

Přezkum oblastí pro mise a partnerství

Nejpozději do roku 2023 Komise provede přezkum přílohy Va v rámci celkového monitoringu programu, včetně misí a institucionalizovaných evropských partnerství na základě článku 185 SFEU nebo článku 187 SFEU, a Radě a Evropskému parlamentu předloží zprávu o hlavních výsledcích.

Článek 9

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění rámcového programu na období 2021–2027 je 120 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a) a navíc částka pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), jak je stanoveno v nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond

2.  Orientační rozdělení částky uvedené v první polovině věty odstavce 1 je následující:

a)  27,42 % na pilíř I „Vynikající a otevřená věda“ na období 2021–2027, z čehož

(1)  17,64 % pro Evropskou radu pro výzkum;

(2)  7,23 % na akce „Marie Curie-Skłodowska“;

(3)  2,55 % na výzkumné infrastruktury;

b)  55,48 % na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ na období 2021–2027, z čehož

(1)  8,16 % na klastr „Zdraví“;

(2)  2,50 % na klastr „Inkluzivní a tvůrčí společnost“;

(2a)  2,00 % na klastr „Bezpečná společnost“;

(3)  15,94 % na klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;

(4)  15,84 % na klastr „Klima, energetika a mobilita“;

(5)  9,00 % klastr „Potraviny, přírodní zdroje a zemědělství“;

(6)  2,04 % na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska;

c)  12,71 % na pilíř III „Inovativní Evropa“ na období 2021–2027, z čehož

(1)  8,71 % pro Evropskou radu pro inovace (ERI), z toho až 0,53 % na evropské inovační ekosystémy;

(2)  4 % pro Evropský inovační a technologický institut (EIT);

d)  4,39 % na část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ s těmito komponenty:

(1)  4,00 % na šíření excelence a rozšiřování účasti v celé Unii;

(2)  0,39 % na reformy a zlepšení Evropského výzkumného a inovačního systému.

3.  Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 % včetně přidělení příspěvků z přidružených zemí.

3c.  45 % rozpočtu klastru „Inkluzivní a tvůrčí společnost“ bude věnováno na podporu výzkumu o kulturním a tvůrčím odvětví, včetně kulturního dědictví Unie, což obnáší 300 milionů EUR vyhrazených na vytvoření cloudu pro evropské kulturní dědictví, jak je uvedeno v příloze I zvláštního programu v návaznosti na hodnocení dopadů, které má předložit Evropský parlament.

3d.  Nejméně 1 miliarda EUR bude věnována na kvantový výzkum v rámci klastru „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ v pilíři II.

4.  Částka uvedená v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a) a pro EIT může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při plnění jeho cílů. Administrativní výdaje na nepřímé akce nesmí překročit 5 % celkové částky určené na program. Dále může pokrývat výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.

5.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v odst. 4, s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

6.  Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do několika ročních splátek.

7.  Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.

Článek 10

Otevřená věda

1.  Program prosazuje otevřenou vědu jako přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření poznatků, zejména v souladu s těmito zásadami:

–  otevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného v rámci programu;

–  otevřený přístup k údajům z výzkumu, včetně těch, na kterých jsou založeny vědecké publikace.

Tyto zásady jsou zajištěny v souladu s čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení. Otevřený přístup k údajům z výzkumu musí být rovněž v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“;

1a.  Zásada reciprocity v otevřené vědě je podporována a prosazována ve všech dohodách se třetími zeměmi o přidružení a spolupráci, včetně dohod uzavřených financujícími subjekty pověřenými nepřímým řízením programu.

2.  Zajistí se odpovědné řízení údajů z výzkumu v souladu se zásadami „dohledatelnosti“, „dostupnosti“, „interoperability“ a „znovupoužitelnosti“ (zásady FAIR). Rovněž se věnuje pozornost dlouhodobému uchovávání údajů.

3.  Jsou podporovány a prosazovány další postupy otevřené vědy ▌, včetně postupů ve prospěch malých a středních podniků.

Článek 11

Doplňkové ▌, kombinované a kumulativní financování

1.   Program Horizont Evropa je prováděn v součinnosti s dalšími programy financování Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Neúplný seznam programů financování, s nimiž má být zajištěna součinnost, je uveden v příloze IV. Na spolufinancované akce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací se vztahuje jediný soubor pravidel programu Horizont Evropa.

2.   Pečeť excelence se uděluje ve všech částech programu. Na akce, jimž byla udělena osvědčení „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní, srovnatelné podmínky:

a)  byly posouzeny při výzvě k podávání návrhů v rámci programu;

b)  splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v uvedené výzvě k podávání návrhů;

c)  nesmějí být v rámci uvedené výzvy k podávání návrhů financovány z důvodu rozpočtových omezení,

lze získat podporu z vnitrostátních či regionálních fondů, mimo jiné z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v souladu s odstavcem 5 článku [67] nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nebo nařízením (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], aniž by byla vyžadována jakákoli další žádost nebo hodnocení a za předpokladu, že tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu. S výjimkou pravidel státní podpory se použijí pravidla fondu, z něhož je podpora poskytována.

2a.   V souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX [... nařízení o společných ustanoveních] může řídící orgán dobrovolně žádat o převod částí svých finančních prostředků do programu Horizont Evropa. Převedené prostředky jsou čerpány v souladu s pravidly programu Horizont Evropa. Komise navíc zajistí, aby tyto převedené prostředky byly vyčleněny výhradně na programy a/nebo projekty, které budou případně realizovány v členském státě či regionu, z něhož pocházejí.

2b.   S předchozím souhlasem žadatele zahrne Komise přidělené prostředky uvedené v tomto článku do informačního systému o vybraných projektech, aby bylo možné provádět rychlou výměnu informací a financující orgány měly možnost poskytovat finanční prostředky na zvolené akce.

Na akci, na niž byl poskytnut příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady.

Článek 12

Třetí země přidružené k programu

1.  Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí:

a)  členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)  přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)  zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)  třetích zemí a území, jež splňují všechna tato kritéria:

i.  mají dobré schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací;

ii.  přijaly závazek k otevřené tržní ekonomice založené na pravidlech, včetně spravedlivého a rovného zacházení s právy duševního vlastnictví, dodržování lidských práv, podporovaný demokratickými institucemi;

iii.  aktivně podporují politiky zaměřené na zlepšení hospodářského a sociálního blahobytu občanů.

Plné či částečné přidružení každé z třetích zemí podle bodu d) k programu se musí zakládat na posouzení přínosů pro Unii. Zejména musí být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě týkající se účasti třetí země na programu Unie za předpokladu, že dohoda:

–  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni;

–  přiznává právo koordinovat opatření v rámci programu, pokud je to pro Unii přínosem a je zajištěna ochrana finančních zájmů Unie;

–  stanoví podmínky pro účast v tomto programu, včetně výpočtu finančních příspěvků do jednotlivých (dílčích) programů a jejich administrativních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;

–  nesvěřuje třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu;

–  zaručuje práva Unie s cílem zajistit řádné finanční řízení a chránit finanční zájmy Unie.

2.  Rozsah přidružení každé třetí země k programu musí brát v úvahu cíl podpory hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací a musí bránit odlivu mozků z Unie. V souladu s tím mohou být části programu, zejména ty, které se týkají soukromých subjektů, z dohody o přidružení s konkrétní zemí, s výjimkou členů EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí, jediných příjemců a potenciálních kandidátů, vyňaty.

3.  Dohoda o přidružení musí ve vhodných případech umožnit a usilovat o reciproční účast právních subjektů usazených v Unii v ekvivalentních programech přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v těchto programech.

4.  Podmínky dohody o přidružení určující výši finančního příspěvku zajistí každé dva roky automatickou opravu jakékoliv nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou subjekty se sídlem v příslušné zemi, dostávají díky účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, realizaci a provoz programu.

4a.  Příspěvky všech přidružených zemí jsou zahrnuty do příslušných částí programu za předpokladu, že je dodrženo rozdělení rozpočtu, jak stanoví čl. 9 odst. 2. Komise podává Radě a Parlamentu během ročního rozpočtového procesu zprávu o celkovém rozpočtu každé části programu, přičemž uvede každou z přidružených zemí, jednotlivé příspěvky a jejich finanční rovnováhu.

HLAVA II

PRAVIDLA PRO ÚČAST A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 13

Financující subjekty a přímé akce Společného výzkumného střediska

1.  Financující subjekty se mohou odchýlit od pravidel stanovených v této hlavě, s výjimkou článků 14, 15 a 16, v řádně odůvodněných případech a pouze tehdy, pokud je to stanoveno v základním aktu, kterým se zřizuje financující subjekt nebo kterým se mu svěřují úkoly plnění rozpočtu, nebo v případě financujících subjektů podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu ii), iii) nebo v) finančního nařízení, pokud je to stanoveno v dohodě o příspěvcích a vyžadují-li to jejich specifické provozní potřeby a povaha akce.

2.  Pravidla stanovená v této hlavě se nevztahují na přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem.

Článek 14

Způsobilá opatření a etické zásady

1.  Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 2 ▌tohoto článku, pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.

Nefinancují se tyto oblasti výzkumu:

a)  činnosti zaměřené na klonování lidí k reprodukčním účelům;

b)  činnosti, které jsou zaměřeny na změnu genetického dědictví lidských bytostí a v jejichž důsledku by tyto změny mohly být dědičné(26);

c)  činnosti zaměřené na vytváření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.

2.  Výzkum na lidských kmenových buňkách pocházejících z dospělých jedinců i z embryí může být financován v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daných členských států. V rámci EU ani mimo ni se neposkytuje financování na výzkumné činnosti, které jsou zakázané ve všech členských státech. V členském státě se nefinancuje žádná činnost, která je v něm zakázána.

Článek 15

Etické otázky(27)

1.  Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů.

Zvláštní pozornost je věnována zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit ochranu životního prostředí a vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

2.  Subjekty účastnící se opatření poskytnou:

a)  etické sebehodnocení s uvedením a popisem všech předvídatelných etických otázek spojených s cílem, prováděním a pravděpodobným dopadem činností, které mají být financovány, včetně potvrzení o souladu s odstavcem 1 a popisem způsobu jeho zajištění;

b)  potvrzení, že činnosti budou v souladu s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu zveřejněným organizací All European Academies (ALLEA), a že nebudou prováděny žádné činnosti, které jsou z financování vyloučeny;

c)  pro činnosti prováděné mimo Unii, potvrzení, že stejné činnosti by byly povoleny v některém členském státě; přičemž

d)  pro činnosti, při nichž se využívají lidské embryonální kmenové buňky, popřípadě údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o schválení etických otázek, která je nutno získat před zahájením dotčených činností.

3.  Návrhy musí být systematicky prověřeny s cílem určit opatření, která vyvolávají složité nebo závažné etické otázky a předložit je k etickému posouzení. Etické posouzení provádí Komise, která jeho provedení může svěřit financujícímu subjektu. V případě opatření, která zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk nebo lidských embryí, je etické posouzení povinné. Etické prověřování a posouzení se provádí za podpory odborníků na otázky etiky. Komise a financující subjekty zajistí co největší transparentnost postupů v oblasti etiky, aniž je dotčena důvěrnost obsahu postupu.

4.  Subjekty účastnící se opatření obdrží veškerá schválení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných vnitrostátních, místních etických výborů nebo jiných orgánů, jako jsou úřady pro ochranu údajů, před zahájením příslušných činností. Tyto dokumenty musí být archivovány a na žádost poskytnuty Komisi nebo financujícímu subjektu.

5.  V případě potřeby Komise nebo financující subjekt provede etické kontroly. V případě závažných nebo složitých etických otázek budou kontroly prováděny Komisí, která jejich provedení může svěřit financujícímu subjektu.

Etické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky.

6.  Opatření, která nesplňují etické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 4, a nejsou tudíž z etického hlediska přijatelná, a mohou být proto zamítnuta nebo ukončena, jakmile je konstatováno, že jsou eticky nepřijatelná.

Článek 16

Bezpečnost

1.  Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s platnými bezpečnostními pravidly a zejména pravidly ochrany utajovaných informací před neoprávněným zveřejněním, včetně dodržování příslušného vnitrostátního práva a právních předpisů Unie. V případě výzkumu prováděného mimo Unii, při kterém jsou využívány utajované informace a/nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby kromě souladu s těmito požadavky byla uzavřena dohoda o bezpečnosti informací mezi Unií a třetí zemí, v níž se výzkum provádí.

2.  Ve vhodných případech musí návrhy obsahovat bezpečnostní sebehodnocení s uvedením veškerých bezpečnostních otázek a podrobným popisem způsobu jejich řešení, aby bylo splněno příslušné vnitrostátní právo a právní předpisy Unie.

3.  Ve vhodných případech Komise nebo financující subjekt provede bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky.

4.  Ve vhodných případech musí být opatření v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly.

5.  Subjekty účastnící se opatření zajistí ochranu utajovaných informací, které byly využity, nebo které v rámci opatření vznikly, před neoprávněným zveřejněním. Před zahájením příslušných činností subjekty předloží osvědčení o bezpečnostní prověrce osob a/nebo zařízení vydané příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány.

6.  Pokud budou s utajovanými informacemi pracovat externí odborníci, vyžaduje se příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce před jmenováním těchto odborníků.

7.  Ve vhodných případech může Komise nebo financující subjekt provádět bezpečnostní kontroly.

▌Opatření, která nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly podle tohoto článku, mohou být zamítnuta nebo kdykoli ukončena.

KAPITOLA II

Granty

Článek 17

Granty

Není-li v této kapitole uvedeno jinak, granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Článek 18

Subjekty způsobilé k účasti

1.  Akcí v rámci programu se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, a to včetně právních subjektů z nepřidružených třetích zemí nebo mezinárodní organizace, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů.

2.  Subjekty musí být součástí konsorcia, které musí zahrnovat alespoň tři nezávislé právní subjekty, přičemž každý je usazený v jiném členském státě nebo přidružené zemi a nejméně jeden z nich je usazený v některém členském státě, pokud:

a)  pracovní program v řádně odůvodněných případech nestanoví jinak;

3.  Akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu, akce Evropské rady pro inovace (ERI), akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou nebo akce na spolufinancování programů mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, z nichž jeden musí být usazen v členském státě nebo přidružené zemi na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 12.

4.  Koordinační a podpůrné akce mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, které mohou být usazeny v některém členském státě či přidružené zemi nebo v jiné třetí zemi.

5.  Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, samostatností nebo bezpečností Unie, pracovní program může stanovit, že účast může být omezena pouze na právní subjekty usazené v členských státech nebo na právní subjekty usazené kromě členských států v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích.

6.  Ve vhodných a řádně odůvodněných případech může pracovní program stanovit další kritéria způsobilosti vedle kritérií uvedených v odstavcích 2, 3, 4 a 5 v souladu se specifickými požadavky politiky nebo podle povahy a cílů akce, včetně počtu právních subjektů, druhu právního subjektu a místa usazení.

7.  Pokud jde o akce využívající částky podle článku 11, musí být účast omezena na jeden právní subjekt usazený v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu, není-li dohodnuto jinak s řídicím orgánem a stanoveno v pracovním programu.

8.  Pokud je to uvedeno v pracovním programu, může se akcí účastnit Společné výzkumné středisko.

9.  Společné výzkumné středisko, mezinárodní evropské výzkumné organizace a právní subjekty zřízené podle práva Unie se považují za usazené v jiném členském státě než v těch, ve kterých jsou usazeny další právní subjekty podílející se na akci.

10.  Pokud jde o akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu a akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou a pokud jsou uvedeny v pracovním programu, mezinárodní organizace se sídlem v některém členském státě nebo přidružené zemi se považují za usazené v tomto členském státě nebo přidružené zemi.

Pokud jde i jiné části programu, mezinárodní organizace jiné než mezinárodní evropské výzkumné organizace se považují za usazené v nepřidružené třetí zemi.

Článek 19

Subjekty způsobilé pro financování

1.   Subjekty jsou způsobilé pro financování, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi, jak uvádí článek 12.

Pokud jde o akce využívající částek podle čl. 11 odst. 3, pro financování z těchto částek jsou způsobilé pouze subjekty usazené v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu.

1b.  Pokud jde o země s nízkými až středními příjmy a výjimečně jiné nepřidružené třetí země, tyto subjekty by mohly být způsobilé pro financování v rámci akce, pokud:

a)  je tato třetí země uvedena v pracovním programu; a

b)  Komise nebo financující subjekt mají za to, že jejich účast je pro provedení akce nezbytná.

2.  Subjekty usazené v jiné nepřidružené třetí zemi by ▌měly nést náklady na svou účast. Dohody o výzkumu a vývoji mezi těmito nepřidruženými třetími zeměmi a Unií lze uzavřít, kdykoli je to považováno za užitečné, a mohou být zavedeny podobné mechanismy spolufinancování jako ty dohodnuté v rámci programu Horizont 2020. Tyto země právním subjektům z Unie zajistí reciproční přístup ke svým programům financování výzkumu, vývoje a inovacím, jakož i reciproční otevřený přístup k vědeckým výsledkům a údajům a ke spravedlivým a rovným podmínkám pro práva duševního vlastnictví.

3.  Přidružené subjekty jsou způsobilé pro financování v rámci akce, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi ▌.

3a.  Komise předloží Parlamentu a Radě zprávu a u každé nepřidružené třetí země uvede výši finančního příspěvku Unie, který byl poskytnut zúčastněným subjektům, a výši finančního příspěvku, který daná země poskytla subjektům Unie účastnícím se jejich činností.

Článek 20

Výzvy k podávání návrhů

1.  ▌Obsah výzev k podávání návrhů pro všechny akce musí být zahrnut do pracovního programu.

3.  Pokud je to nutné k dosažení jejich cílů, mohou být výzvy ve výjimečných případech omezeny na rozvoj dodatečných činností nebo připojení dalších partnerů ke stávajícím akcím. Kromě toho může být v pracovním programu předpokládána možnost pro právní subjekty z členských států s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací připojit se k již vybraným společným akcím v oblasti výzkumu a inovací, pokud se na tom dohodne příslušné konsorcium a za předpokladu, že právní subjekty z těchto členských států se na těchto akcích již neúčastní.

4.   Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programů, které:

a)  mají být provedeny Společným výzkumným střediskem nebo právními subjekty uvedenými v pracovním programu a

b)  nespadají do oblasti působnosti výzvy k podávání návrhů, v souladu s čl. 195 písm. e) finančního nařízení.

5.   Pracovní program upřesní výzvy, za něž budou uděleny „pečeti excelence“. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány, s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti.

Článek 21

Společné výzvy

Komise nebo financující subjekt mohou vydat společnou výzvu k podávání návrhů spolu s:

a)  třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;

b)  mezinárodními organizacemi;

c)  neziskovými právními subjekty.

V případě společné výzvy musí žadatelé splnit požadavky podle čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení a musí být stanoveny společné postupy pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana.

Článek 22

Zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení

1.  Akce mohou zahrnovat nebo mít jako primární cíl zadávání zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jež mají být provedeny příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice ve směrnicích 2014/24/EU(28), 2014/25/EU(29) a 2009/81/ES(30).

2.  Zadávací řízení:

a)  musí být v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení, proporcionality a pravidel hospodářské soutěže;

b)  v případě zadávání zakázek v předobchodní fázi mohou ve vhodných případech a bez dotčení zásad uvedených v písmenu a) uplatnit zjednodušený a/nebo zrychlený postup a mohou stanovit zvláštní podmínky, jako je například omezení místa plnění zadaných činností na území členských států a přidružených zemí;

c)  může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů); a

d)  stanoví zadání veřejné zakázky nabídce či nabídkám, které nabízejí ekonomicky nejvýhodnější nabídku a současně zajistí neexistenci střetu zájmů.

3.  Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé musí mít alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků jménem veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud dodavatel výsledky komerčně nevyužije v daném období po zadání zakázky v předobchodní fázi, jež je uvedeno ve smlouvě, mohou veřejní zadavatelé poté, co od dodavatele zjistí, z jakých důvodů je nevyužil, vyžadovat, aby převedl vlastnictví výsledků na veřejné zadavatele.

Článek 24

Finanční způsobilost žadatelů

1.  Kromě výjimek uvedených v čl. 198 odst. 5 finančního nařízení se ověří pouze finanční kapacita koordinátora, a to pouze v případě, že požadované financování z prostředků Unie je rovno 500 000 EUR nebo vyšší.

2.  Pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční kapacitě nebo pokud existuje vyšší riziko vzhledem k účasti v několika probíhajících akcích financovaných z výzkumných a inovačních programů Unie, Komise nebo financující subjekt ověří rovněž finanční kapacitu ostatních žadatelů nebo koordinátorů pod prahovou hodnotou uvedenou v odstavci 1.

3.  Je-li finanční kapacita strukturálně zaručena jiným právním subjektem, ověří se finanční kapacita daného subjektu.

4.  V případě slabé finanční kapacity Komise nebo financující subjekt mohou účast žadatele podmínit předložením prohlášení o společné a nerozdílné odpovědnosti přidruženého subjektu.

5.  Příspěvek do vzájemného pojišťovacího mechanismu uvedeného v článku 33 se považuje za dostatečnou záruku podle článku 152 finančního nařízení. Od příjemců nesmí být přijaty ani jim uloženy žádné další záruky nebo zajištění.

Článek 25

Kritéria pro udělení a výběr grantu

1.  Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu:

a)  excelence,

b)  dopad,

c)  kvalita a efektivnost provádění.

2.  Na návrhy u akcí ERV v oblasti průkopnického výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a).

3.  Pracovní program stanoví další podrobnosti uplatňování kritérií pro udělení grantu stanovených v odstavci 1, včetně veškerých koeficientů, prahových hodnot a v relevantních případech pravidel pro zacházení s návrhy ex aequo, a to při zohlednění cílů výzvy k podávání návrhů. Podmínky pro zacházení s návrhy ex aequo mohou zahrnovat mimo jiné následující kritéria: malé a střední podniky, genderové hledisko, zeměpisná rozmanitost.

3a.  Komise a další financující subjekty zohlední možnost dvoufázového postupu předkládání návrhů a bude-li to vhodné, mohou být anonymizované návrhy hodnoceny během první fáze hodnocení na základě jednoho nebo více kritérií pro udělení grantu uvedených v odstavci 1.

Článek 26

Hodnocení

1.  Návrhy hodnotí hodnotící výbor, který se skládá z externích nezávislých odborníků.

Pokud jde o činnosti ERI, mise a v řádně odůvodněných případech stanovených v pracovním programu přijatém Komisí, hodnotící výbor se může částečně skládat, nebo v případě koordinačních a podpůrných akcí částečně nebo zcela ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení.

Na proces hodnocení mohou dohlížet nezávislí odborníci.

2.  Je-li to relevantní, hodnotící výbor stanoví pořadí návrhů, které splnily příslušné prahové hodnoty, podle:

a)   výsledků hodnocení,

b)   jejich přínosu k dosažení specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů, konkrétně pro činnosti v rámci nástroje ERI Pathfinder, mise a v jiných řádně odůvodněných případech, jak je podrobně stanoveno v pracovním programu přijatém Komisí.

Pokud jde o činnosti ERI, mise a v řádně odůvodněných případech stanovených v pracovním programu přijatém Komisí, hodnotící výbor může také navrhnout ▌úpravy návrhů, pokud jsou potřebné pro konzistentnost portfoliového přístupu. Tyto úpravy musí být v souladu s podmínkami pro účast a se zásadou rovného zacházení. Programový výbor musí být o těchto případech informován.

2a.  Proces hodnocení musí být koncipován tak, aby byl vyloučen střet zájmů a podjatost. Musí být zaručena transparentnost hodnoticích kritérií a metody určování výsledků hodnocení.

3.  V souladu s čl. 200 odst. 7 finančního nařízení žadatelé obdrží zpětnou vazbu ve všech fázích hodnocení a, je-li to relevantní, důvody pro zamítnutí.

4.  Právní subjekty usazené v členských státech s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací, které se úspěšně účastnily složky „Rozšiřování účasti a sdílení excelence“, obdrží na žádost záznam o této účasti, který může být přiložen k návrhům ke kooperativním částem programu, který koordinují.

Článek 27

Postup pro přezkum hodnocení, dotazy a stížnosti

1.  Žadatel může požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívá, že příslušný hodnotící postup nebyl na jeho návrh správně použit(31).

2.  Přezkum hodnocení se vztahuje pouze na procesní aspekty hodnocení, nikoliv na hodnocení kvalit návrhu.

2a.  Žádost o přezkum musí být předložena ke konkrétnímu návrhu a ve lhůtě 30 dnů od sdělení výsledků hodnocení.

Výbor pro přezkum hodnocení vydá stanovisko ohledně procesních aspektů a předsedá mu úředník z Komise nebo z příslušného financujícího subjektu a jeho členy jsou zaměstnanci Komise nebo příslušného financujícího subjektu, kteří nebyli zapojeni do hodnocení návrhů. Výbor může doporučit jeden z těchto postupů:

a)  přehodnocení návrhu především hodnotiteli, kteří se neúčastnili předchozího hodnocení;

b)  potvrzení původního hodnocení.

3.  Přezkum hodnocení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem přezkumu.

3a.  Komise zajistí, aby existoval postup umožňující účastníkům podávat přímé dotazy či stížnosti týkající se jejich zapojení do programu Horizont Evropa. Informace o způsobu předkládání dotazů či stížností jsou dostupné on-line.

Článek 28

Lhůta pro udělení grantu

1.  Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty:

a)  pro informování všech žadatelů o výsledku hodnocení jejich žádosti: nejdéle pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;

b)  pro podpis grantové dohody s žadateli: nejdéle osm měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů.

2.  Pracovní program ▌může stanovit kratší lhůty.

3.  Kromě výjimek stanovených v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci finančního nařízení mohou být lhůty uvedené v odstavci 1 překročeny u akcí ERV, u misí a v případě, že jsou akce předloženy k etickému nebo bezpečnostnímu posouzení.

Článek 29

Provádění grantu

1.  Pokud některý příjemce nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní příjemci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže jsou této povinnosti výslovně zproštěni. Finanční odpovědnost každého příjemce je omezena na jeho vlastní závazky s výhradou ustanovení týkajících se vzájemného pojišťovacího mechanismu.

2.  Grantová dohoda může stanovit milníky a související splátky předběžných plateb. Pokud milníky nejsou splněny, může být akce pozastavena, změněna nebo může být v řádně odůvodněných případech ukončena.

3.  Akce může být rovněž ukončena, pokud očekávané výsledky z vědeckých nebo technologických důvodů, nebo v případě nástroje ERI Accelerator také z ekonomických důvodů, ztratily pro Unii význam, nebo v případě ERI a misí vzhledem k jejich významu v rámci portfolia akcí. Než bude moci Komise rozhodnout o ukončení akce, provede postup s koordinátorem akce a případně s externími odborníky, a to v souladu s článkem 133 finančního nařízení.

Článek 29a

Vzorová grantová dohoda

1.  Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje v souladu s tímto nařízením vzorové grantové dohody mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a příjemci. Je-li nutné ve vzorové grantové dohodě provést důležitou změnu, mj. ve snaze o další zjednodušení povinností příjemců, Komise ji v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem reviduje.

2.  Grantová dohoda v souladu s tímto nařízením stanoví práva a povinnosti příjemců a Komise nebo příslušného financujícího subjektu. Stanoví rovněž práva a povinnosti právních subjektů, které se stanou příjemci v průběhu provádění akce, jakož i úlohu a úkoly koordinátora konsorcia.

Článek 30

Míry financování

1.  Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra na akci je stanovena v pracovním programu.

2.  Z programu lze hradit až 100 % způsobilých nákladů na akci, s výjimkou:

a)  inovačních akcí: až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, kde lze z programu hradit až 100 % celkových způsobilých nákladů;

b)  akcí na spolufinancování programů: nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů a v určených a řádně odůvodněných případech až 70 %.

3.  Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou akci nebo její část.

Článek 31

Nepřímé náklady

1.  Nepřímé způsobilé náklady se stanoví s použitím paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady.

Tam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v odstavci 1, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce.

2.  Pokud je to však uvedeno v pracovním programu, lze nepřímé náklady vykázat ve formě jednorázové částky nebo jednotkových nákladů.

Článek 32

Způsobilé náklady

1.  Kromě kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení jsou náklady na zaměstnance v případě příjemců s odměňováním na základě projektu způsobilé k úhradě až do výše odměny, jaká by byla dané osobě vyplácena za práci na projektech v oblasti výzkumu a inovací financovaných z vnitrostátních programů, včetně odvodů na sociální zabezpečení a dalších nákladů zahrnutých do odměn zaměstnanců zapojených do dané akce, jež vyplývají z vnitrostátních právních předpisů nebo z pracovní smlouvy.

Odměňováním na základě projektu se rozumí odměna, která je spojena s účastí osoby na projektech, je součástí běžné praxe příjemce v oblasti odměňování a vyplácí se konzistentním způsobem.

2.  Odchylně od čl. 190 odst. 1 finančního nařízení jsou náklady na zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků způsobilé, a to až do výše přímých způsobilých nákladů třetí strany.

3.  Odchylně od článku 192 finančního nařízení se příjmy plynoucí z využívání výsledků nepovažují za příjmy z akce.

3a.  Příjemci mohou používat své obvyklé postupy účtování k identifikaci a vykazování nákladů vzniklé v souvislosti s určitou akcí v souladu s veškerými podmínkami stanovenými v grantové dohodě, v souladu s tímto nařízením a s článkem 186 finančního nařízení.

4.  Odchylně od čl. 203 odst. 4 finančního nařízení je při vyplacení zůstatku povinné osvědčení o finančních výkazech, jestliže částka požadovaná jako skutečné náklady a jednotkové náklady vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy je rovna 325 000 EUR nebo vyšší.

Osvědčení o finančních výkazech může vystavit schválený externí auditor, nebo u veřejnoprávních subjektů příslušný a nezávislý státní úředník v souladu s čl. 203 odst. 4 finančního nařízení.

4a.  Tam, kde je to vhodné, zohledňuje příspěvek EU u grantů z programu „Marie Curie-Skłodowska“ v oblasti odborné přípravy a mobility jakékoli dodatečné náklady příjemce související s mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, s nemocenskou dovolenou, se zvláštní dovolenou nebo se změnou najímající hostitelské organizace nebo rodinného stavu výzkumného pracovníka v průběhu grantu.

4b.  Náklady spojené s otevřeným přístupem včetně plánů správy údajů jsou způsobilé k úhradě, jak je podrobněji stanoveno v grantové dohodě.

Článek 33

Vzájemný pojišťovací mechanismus

1.  Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen „mechanismus“), který nahradí fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (EU) č. 1290/2013 a stane se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které dluží příjemci:

a)  Komisi na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES,

b)  Komisi a institucím Unie v rámci programu „Horizont 2020“,

c)  Komisi a financujícím subjektům v rámci tohoto programu.

Krytí rizika týkající se financujících orgánů uvedených v prvním pododstavci písm. c) může být prováděno prostřednictvím nepřímého systému krytí stanoveného v příslušné dohodě a s přihlédnutím k povaze financujícího subjektu.

2.  Mechanismus je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán. Komise stanoví konkrétní pravidla fungování mechanismu.

3.  Příjemci poskytnou příspěvek ve výši 5 % z prostředků Unie na akci. Na základě transparentních pravidelných hodnocení může Komise tento příspěvek navýšit až na 8 % nebo snížit na méně než 5 %. Příspěvek příjemců do mechanismu se odečte z počáteční předběžné platby a je zaplacen do mechanismu jménem příjemců, přičemž za žádných okolností nepřekročí částku vyplacenou v rámci počáteční předběžné platby.

4.  Příspěvek příjemců se navrátí při výplatě zůstatku.

5.  Veškeré finanční výnosy plynoucí z mechanismu se vloží do mechanismu. V případě, že výnos je nedostatečný, mechanismus nezasahuje a Komise nebo financující subjekt zpětně získá dlužné částky přímo od příjemců nebo třetích stran.

6.  Takto získané částky představují účelově vázané příjmy mechanismu ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Po dokončení všech grantů, jejichž riziko mechanismus přímo či nepřímo pokrývá, získá případný zůstatek Komise a zahrne jej do rozpočtu Unie, s výhradou rozhodnutí legislativního orgánu.

7.  Mechanismus může být rozšířen i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise přijme postupy pro účast příjemců jiných programů.

Článek 34

Vlastnictví a ochrana výsledků

1.  Příjemci vlastní výsledky, které vytvářejí. Zajistí, aby veškerá práva jejich zaměstnanců nebo jiných stran ve vztahu k výsledkům mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s povinnostmi příjemců podle podmínek stanovených v grantové dohodě.

Výsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud:

a)  je společně vytvořili a

b)  nelze:

i)  určit podíl jednotlivých příjemců na těchto společných výsledcích

nebo

ii)  oddělit je při podání žádosti o ochranu, jejím získání nebo udržování.

Spoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodou o konsorciu nebo dohodou o společném vlastnictví dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví.

2.  Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, své výsledky přiměřeně chrání, je-li ochrana možná a odůvodněná, s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem, včetně vyhlídek na komerční využití a jakýchkoli jiných oprávněných zájmů. Při rozhodování o ochraně příjemci zohlední oprávněné zájmy ostatních příjemců v rámci akce.

Článek 35

Využívání a šíření výsledků

1.  Každý účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, vyvine co největší úsilí k tomu, aby výsledky, které vlastní, využil nebo aby dosáhl toho, že je využije jiný právní subjekt. Využívání může probíhat přímo ze strany příjemců nebo nepřímo, zejména prostřednictvím převodu a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 36.

Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání.

Pokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití ve stanovené lhůtě, jež je uvedena v grantové dohodě, použije příjemce vhodnou on-line platformu uvedenou v grantové dohodě s cílem nalézt zúčastněné strany, které by tyto výsledky využily. Je-li to odůvodněno na základě žádosti příjemce, může se od této povinnosti upustit.

2.  Příjemci musí své výsledky šířit, co nejdříve je to možné, a to ve veřejně přístupném formátu, s výhradou omezení z důvodu ochrany duševního vlastnictví, bezpečnostních pravidel nebo oprávněných zájmů ▌.

Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření při současném zabezpečení hospodářských a vědeckých zájmů Unie.

3.  Příjemci zajistí, že se uplatní otevřený přístup k vědeckým publikacím za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příjemci zejména zajistí, že oni nebo autoři si ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví ke splnění požadavků na otevřený přístup.

Otevřený přístup k údajům z výzkumu je podle podmínek stanovených v grantové dohodě obecným pravidlem, musí však být zajištěna možnost výjimek podle zásady „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců včetně komerčního využití a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, důvěrnost, obchodní tajemství, konkurenční zájmy Unie, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví.

Pracovní program může stanovit další pobídky nebo povinnosti ohledně dodržování postupů otevřené vědy.

4.  Příjemci spravují veškeré údaje z výzkumu získané při určité akci v rámci programu Horizont Evropa na základě zásad FAIR a v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě a stanoví plán pro správu dat.

Pracovní program může v odůvodněných případech stanovit další povinnosti používat pro ukládání údajů z výzkumu a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu.

5.  Příjemci, kteří mají v úmyslu šířit své výsledky, musí předem informovat ostatní příjemce v rámci akce. Kterýkoliv další příjemce může vznést námitku, pokud je schopen prokázat, že toto zamýšlené šíření by významně poškodilo jeho oprávněné zájmy ve vztahu k jeho výsledkům nebo stávajícím znalostem. V takovém případě nesmí k šíření dojít, dokud nebyly podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.

6.  Není-li v pracovním programu stanoveno jinak, musí návrhy obsahovat plán pro využívání a šíření výsledků. V případě, že očekávané využití zahrnuje vývoj, vytvoření, výrobu a uvádění na trh výrobku či postupu nebo vytváření a poskytování služby, musí plán obsahovat strategii pro toto využití. V případě, že se v plánu uvádí využití především v nepřidružených třetích zemích, právní subjekty vysvětlí, jak je takovéto využití stále v zájmu Unie.

Příjemci plán v průběhu akce a po jejím skončení aktualizuji, v souladu s grantovou dohodou.

7.  Pro účely monitorování a šíření ze strany Komise nebo financujícího subjektu poskytnou příjemci veškeré požadované informace týkající se využívání a šíření jejich výsledků v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě. Tyto informace se s výhradou oprávněných zájmů příjemců zpřístupní veřejnosti.

Článek 36

Převod vlastnictví a udělování licencí

1.  Příjemci jsou oprávněni převést vlastnictví svých výsledků. Zajistí, že se jejich povinnosti budou vztahovat i na nového vlastníka a že nový vlastník bude povinen je při případném dalším převodu přenést na svého nástupce.

2.  Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak nebo není-li to podle platného práva možné, musí příjemci, kteří mají v úmyslu převést vlastnictví výsledků, předem informovat každého dalšího příjemce, který k výsledkům stále má přístupová práva. Toto oznámení musí obsahovat dostatečné informace o novém vlastníku, aby daný příjemce mohl posoudit dopad převodu na svá přístupová práva.

Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod neuskuteční, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

3.  Příjemci mohou udělovat licence ke svým výsledkům nebo jinak poskytovat právo na jejich využívání, a to také na výlučném základě, pokud to nemá vliv na plnění jejich povinností. Výhradní licence na výsledky je možné udělit za podmínky souhlasu všech ostatních dotčených příjemců, že se svých přístupových práv k nim zřeknou.

4.  V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví Komisi nebo financujícímu subjektu právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud:

a)  příjemci vytvářející výsledky obdrželi financování z prostředků Unie;

b)  se jedná o převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu, který je usazený v nepřidružené třetí zemi a

c)  převod vlastnictví nebo udělení licence není v souladu se zájmy Unie.

Pokud se uplatňuje právo na vznesení námitky, musí příjemce podat předběžné oznámení. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie.

Článek 37

Přístupová práva

1.  Platí tyto zásady pro přístupová práva:

a)  žádost o výkon přístupových práv nebo vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně;

b)  není-li s poskytovatelem dohodnuto jinak, přístupová práva nezahrnují právo udělovat sublicence;

c)  před přistoupením ke grantové dohodě se příjemci vzájemně informují o jakýchkoli omezeních v poskytování přístupu k jejich stávajícím znalostem;

d)  jestliže se příjemce již akce neúčastní, neovlivní to jeho povinnosti poskytovat přístup;

e)  jestliže příjemce neplní své povinnosti, příjemci se mohou dohodnout, že již nebude mít přístupová práva.

2.  Příjemci udělí přístup ke:

a)  svým výsledkům kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, a to bezplatně;

b)  svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c); tento přístup se udělí bezplatně, pokud se příjemci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodli jinak;

c)  svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje pro využití svých vlastních výsledků; tento přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.

3.  Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který:

a)  je usazen v některém členském státě nebo přidružené zemi;

b)  je pod přímou či nepřímou kontrolou jiného příjemce, nebo je pod stejnou přímou či nepřímou kontrolou jako tento příjemce, nebo přímo či nepřímo kontroluje tohoto příjemce a

c)  potřebuje tento přístup pro využití výsledků tohoto příjemce, v souladu s povinnostmi příjemce ohledně využití.

Přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.

4.  Žádost o přístup pro účely využívání lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se příjemci nedohodnou na jiné lhůtě.

5.  Příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, poskytnou bezplatně přístup ke svým výsledkům orgánům, institucím či jiným subjektům Unie za účelem tvorby, provádění a monitorování politik nebo programů Unie. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití.

Tato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti příjemců.

V případě akcí v rámci klastru „Civilní bezpečnost pro společnost“, poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podá oznámení o této žádosti všem členským státům.

6.  Pracovní program může v případech, kdy je to namístě, stanovit další přístupová práva.

Článek 38

Zvláštní ustanovení ▌

Pro akce ERV, akce týkající se odborné přípravy a mobility, zadávání zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, akce na spolufinancování programů a koordinační a podpůrné akce mohou platit zvláštní pravidla týkající se vlastnictví, využívání a šíření výsledků, převodu vlastnictví a udělování licencí, jakož i přístupových práv.

Tato zvláštní pravidla se stanoví v grantové dohodě a nemění zásady a povinnosti týkající se otevřeného přístupu.

Článek 39

Ceny

1.  Není-li v této kapitole uvedeno jinak, ceny v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou IX finančního nařízení.

2.  Soutěže se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, není-li v pracovním programu nebo pravidlech soutěže uvedeno jinak.

3.  Komise nebo financující subjekt mohou v příslušných případech organizovat ceny s:

a)  ostatními orgány Unie;

b)  třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;

c)  mezinárodními organizacemi; nebo

d)  neziskovými právními subjekty.

4.  Pracovní program nebo pravidla soutěže obsahují povinnosti týkající se komunikace, a v případě, kdy je to namístě, využívání a šíření výsledků, vlastnictví a přístupových práv, včetně ustanovení o udělování licencí.

KAPITOLA IV

Zadávání veřejných zakázek

Článek 40

Zadávání veřejných zakázek

1.  Není-li v této kapitole uvedeno jinak, veřejné zakázky v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VII finančního nařízení.

2.  Zadávání veřejných zakázek může mít rovněž podobu zadávání zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání zakázek na inovativní řešení, které provádí Komise či financující subjekt buď vlastním jménem, nebo společně s veřejnými zadavateli z členských států a přidružených zemí. V tomto případě se použijí pravidla stanovená v článku 22.

KAPITOLA V

Operace kombinování zdrojů a kombinované financování

Článek 41

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s programem InvestEU a hlavou X finančního nařízení.

Článek 42

Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI

1.  Na složky kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo ERI tvořené grantem a vratnou zálohou se vztahují články 30 až 33.

2.  Kombinované financování ERI se provádí v souladu s článkem 43. Podporu v rámci kombinovaného financování ERI lze poskytnout až do doby, kdy je možné akci financovat jako operaci kombinování zdrojů nebo jako finanční a investiční operaci, jež je plně kryta zárukou EU v rámci programu InvestEU. Odchylně od článku 209 finančního nařízení se při poskytnutí kombinovaného financování ERI nepoužijí podmínky stanovené v odstavci 2, a zejména v písmenech a) a d).

3.  Kombinované financování z programu Horizont Evropa lze poskytnout na spolufinancování programu, stanoví-li společný program členských států a přidružených zemí použití finančních nástrojů na podporu vybraných akcí. Hodnocení a výběr těchto akcí se provádí v souladu s články 11, 19, 20, 24, 25 a 26. Způsoby provádění kombinovaného financování z programu Horizont Evropa jsou v souladu s článkem 29 a obdobně s čl. 43 odst. 9 a s dodatečnými a opodstatněnými podmínkami vymezenými v pracovním programu.

4.  Zpětné úhrady včetně vrácených záloh a příjmů v rámci kombinovaného financování z programu Horizont Evropa a ERI se považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 finančního nařízení.

5.  Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI se poskytuje tak, aby podporovalo konkurenceschopnost Unie, a přitom nenarušovalo hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

Článek 42a

Pathfinder

1.  Pathfinder bude poskytovat granty na vysoce rizikové, špičkové projekty prováděné konsorcii či samostatnými příjemci, jejichž cílem je vytvářet radikální inovace a nové příležitosti na trhu. Pathfinder bude poskytovat podporu pro nejranější fáze vědeckého, technologického nebo „deep-tech“ výzkumu a vývoje včetně ověřování koncepce a prototypů pro validaci technologie.

Pathfinder bude prováděn především prostřednictvím otevřené výzvy k podávání návrhů z praxe s pravidelným datem uzávěrky každý rok a poskytne také konkurenční výzvy ke stanovení klíčových strategických cílů vyžadujících silně technické a razantní myšlení.

2.  Přechodové činnosti v rámci nástroje Pathfinder musí pomáhat všem typům výzkumných pracovníků a inovátorů nalézt cestu k rozvoji obchodu v Unii, např. demonstrace a studie proveditelnosti pro posouzení možných obchodních scénářů, a podpořit vytváření osamostatněných podniků a startupů.

a)  zahájení a obsah výzev k podávání návrhů se stanoví s ohledem na cíle a rozpočet stanovené v pracovním programu v souvislosti s dotyčným portfoliem akcí;

b)  další granty na pevnou částkou nepřesahující 50 000 EUR mohou být poskytnuty na každý návrh již vybraný v rámci nástroje Pathfinder s cílem provádět doplňkové činnosti, včetně naléhavých koordinačních a podpůrných akcí, pro posílení společenství příjemců portfolia, například posouzení možných osamostatněných podniků či potenciálních inovací vytvářejících tržní příležitosti nebo vytvoření obchodního plánu. Programový výbor zřízený v rámci zvláštního programu musí být o těchto případech informován.

3.  Na ERI Pathfinder se uplatní kritéria pro zadání stanovená v článku 25.

Článek 43

Nástroj Accelerator

1.  Cílem nástroje ERI Accelerator je podporovat především trh vytvářející inovace. Podporuje pouze samostatné příjemce a poskytuje podporu především ve formě kombinovaného financování. Za určitých podmínek může rovněž poskytovat podporu pouze ve formě grantu a pouze ve formě kapitálu.

Nástroj ERI Accelerator nabízí dva druhy podpor:

—  podporu ve formě kombinovaného financování malým a středním podnikům včetně startupů a ve výjimečných případech malým podnikům se střední tržní kapitalizací, které realizují průlomové a přelomové inovace, které nelze financovat bankovními úvěry.

—  podporu pouze ve formě grantu pro malé a střední podniky včetně startupů, které realizují různé druhy inovací od inkrementálních k průlomovým a přelomovým inovacím a usilují o následné rozšiřování činnosti.

Lze rovněž poskytovat podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům včetně startupů, které nemohou získat bankovní úvěr a již dostaly podporu pouze ve formě grantu.

Podpora pouze ve formě grantu v rámci nástroje ERI Pathfinder se poskytuje pouze za těchto kumulativních podmínek:

a)  projekt musí obsahovat informace o schopnostech a ochotě žadatele rozvíjet se;

b)  příjemcem může být pouze startup nebo malý a střední podnik;

c)  podporu pouze ve formě grantu v rámci nástroje ERI Pathfinder lze poskytnout příjemci pouze jednou během programu Horizont Evropa, a to v maximální výši 2,5 milionu EUR;

1a.  Příjemcem v rámci nástroje ERI Accelerator je právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako startup, malý nebo střední podnik nebo ve výjimečných případech malá společnost se střední tržní kapitalizací, která se chce rozvíjet. Návrh může předložit buď příjemce nebo s předchozím souhlasem příjemce jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat. Ve druhém případě bude dohoda o financování podepsána pouze s příjemcem.

2.  Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování.

3.  Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos externí nezávislí odborníci a jejich výběr probíhá v rámci trvale otevřené výzvy s datem uzávěrky na základě článků 24 až 26 v souladu s odstavcem 4.

4.  Kritéria pro udělení jsou následující:

a)   excelence,

b)   dopad,

c)   míra rizika akce, jež by bránila investicím, kvalitě a efektivnosti provádění, a potřeba podpory Unie.

5.  Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež provádí program Horizont Evropa (včetně znalostních a inovačních společenství EIT), předložit přímo k hodnocení podle posledního kritéria pro udělení návrh akce týkající se inovací a uvádění na trh, který již splňuje první dvě kritéria, s výhradou těchto kumulativních podmínek:

a)   návrh vychází z jiné akce financované z programu Horizont 2020, z tohoto programu; nebo, s výhradou pilotního projektu v rámci prvního pracovního programu Horizont Evropa, z vnitrostátních a/nebo regionálních programů, přičemž prvním krokem je zmapování poptávky po takovém programu. Podrobná ustanovení budou stanovena ve zvláštním programu.

b)   návrh je založen na předchozím přezkumu projektu, který byl proveden nanejvýš před dvěma roky a posoudil excelenci a dopad návrhu, a podléhá podmínkám a postupům, jež jsou dále upřesněny v pracovním programu.

6.  Pečeť excelence lze udělit při splnění těchto kumulativních podmínek:

a)   příjemcem je startup, malý nebo střední podnik nebo malá společnost se střední tržní kapitalizací,

b)   návrh byl způsobilý a splnil použitelné prahové hodnoty u prvních dvou kritérií pro udělení uvedených v odstavci 4,

c)   na činnosti, které by byly způsobilé v rámci inovační akce.

7.  Projde-li návrh úspěšně hodnocením, navrhnou externí nezávislí odborníci na základě souvisejícího rizika a zdrojů a času, jež jsou zapotřebí pro uvedení inovace na trh, příslušnou podporu v rámci nástroje ERI Accelerator.

Komise může návrh vybraný externími nezávislými odborníky z opodstatněných důvodů – včetně důvodů týkajících se nesouladu s cíli politik Unie – zamítnout. Programový výbor musí být o důvodech těchto zamítnutí informován.

8.  Složka podpory v rámci nástroje ERI Accelerator tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % celkových způsobilých nákladů na vybranou inovační akci.

9.  Způsoby provádění složek podpory v rámci nástroje ERI Accelerator tvořených vlastním kapitálem a vratnou podporou se upřesní v rozhodnutí [zvláštní program].

10.  Smlouva pro vybranou akci stanoví konkrétní milníky a odpovídající předběžné financování a splátkové platby prostřednictvím podpory v rámci nástroje ERI Accelerator.

V případě kombinovaného financování ERI lze činnosti související s inovační akcí zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě.

11.  V souladu se smlouvou se akce pozastaví, pozmění nebo v řádně odůvodněných případech ukončí, nejsou-li měřitelné milníky splněny. Ukončena může být i v případě, že nelze dosáhnout očekávaného uvedení na trh zejména v Unii.

Ve výjimečných případech a na doporučení výboru ERI může Komise pod podmínkou přezkumu projektu externími nezávislými odborníky rozhodnout o zvýšení podpory v rámci nástroje ERI Accelerator. Programový výbor musí být o těchto případech informován.

Kapitola VI

Odborníci

Článek 44

Jmenování nezávislých externích odborníků

1.  Nezávislí externí odborníci se určí a vyberou na základě výzev k podávání přihlášek pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím, například výzkumným agenturám, výzkumným institucím, univerzitám, normalizačním organizacím, organizacím občanské společnosti či podnikům, s cílem vytvořit databázi kandidátů.

Odchylně od čl. 237 odst. 3 finančního nařízení a ve vhodných a řádně odůvodněných případech může Komise nebo příslušný financující subjekt transparentním způsobem vybrat jakéhokoli odborníka s patřičnými dovednostmi, který v databázi není uveden, pokud výzva k vyjádření zájmu nevedla k zjištění vhodných nezávislých externích odborníků.

Tito odborníci musí vyhlásit svou nezávislost a schopnost podporovat cíle programu Horizont Evropa.

2.  V souladu s čl. 237 odst. 2 a 3 finančního nařízení jsou nezávislí externí odborníci odměňováni na základě standardních podmínek. V odůvodněných a výjimečných případech může být poskytnuta odměna v přiměřené výši nad rámec standardních podmínek na základě příslušných tržních standardů, zejména pokud jde o konkrétní odborníky na vysoké úrovni.

3.  Kromě ustanovení čl. 38 odst. 2 a 3 finančního nařízení platí, že alespoň jednou ročně se na internetových stránkách Komise nebo financujícího subjektu zveřejňují jména osobně jmenovaných nezávislých externích odborníků, kteří hodnotí žádosti o granty, spolu s oblastmi jejich odbornosti. Tyto informace se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů.

3a.  Komise nebo příslušný financující subjekt přijme vhodná opatření na předcházení střetu zájmů, pokud jde o zapojení nezávislých externích odborníků v souladu s článkem 61 a čl. 150 odst. 5 finančního nařízení.

Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, že odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotí, ani v ní neposkytuje poradenství či pomoc.

3-b.  Při jmenování nezávislých externích odborníků přijme Komise nebo příslušný financující subjekt s ohledem na situaci v oblasti akce vhodná opatření s cílem nalézt vyvážené složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska dovedností, zkušeností a znalostí, včetně specializace, jakož i v oblasti společenských věd a humanitních oborů, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů.

3b.  Pro každý návrh bude případně zajištěn odpovídající počet nezávislých odborníků, aby se zaručila kvalita hodnocení.

3c.  O výši odměny všech nezávislých a externích odborníků jsou Evropský parlament a Rada každoročně informovány. Odměna je hrazena z výdajů programu.

HLAVA III

MONITOROVÁNÍ PROGRAMU, KOMUNIKACE, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 45

Monitorování a vykazování

1.  Komise trvale sleduje řízení a provádění programu Horizont Evropa a jeho zvláštního programu, jakož i činností EIT. S cílem posílit transparentnost těchto údajů, jsou také veřejně dostupné a přístupné na webových stránkách Komise v souladu s poslední aktualizací;

Zejména údaje týkající se projektů financovaných v rámci ERV, evropských partnerství, misí, ERI a EIT budou zahrnuty do stejné databáze.

To zahrnuje:

i)  časové ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 na roční bázi a stanovené na základě způsobů dosahování dopadů v příloze V.

ii)  informace o úrovni začlenění sociálních a humanitních věd, poměru mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti v kooperativním výzkumu, pokroku při zapojení zemí s rozšiřující účastí, zeměpisném pokrytí v projektech kooperativního výzkumu, vývoji mezd výzkumných pracovníků, používání dvoufázového postupu předkládání a hodnocení návrhů, používání dvoufázového postupu předkládání a hodnocení, opatřeních na usnadnění svazků spolupráce v evropském výzkumu a inovacích, používání přezkumu hodnocení a počtu a druhu stížností, úrovni začlenění oblasti klimatu a souvisejících výdajích, účasti malých a středních podniků, zapojení soukromého sektoru, genderovém zapojení do financovaných akcí, hodnotících panelech, radách a poradních skupinách, pečetích excelence, evropském partnerství a míře spolufinancování, doplňkového financování ze soukromých a veřejných zdrojů, doplňkového a kumulativní financování z ostatních fondů Unie, výzkumných infrastrukturách, časových grantech, míře mezinárodní spolupráce, zapojení občanů a občanské společnosti;

iii)  úrovně výdajů rozčleněné na úrovni projektu, s cílem umožnit specifikou analýzu, včetně rozčlenění podle oblasti intervence;

iv)  úrovně nadměrného podávání návrhů, zejména počet návrhů na a počet odpovědí na návrhy, jejich průměrný výsledek, podíl návrhů nad a pod prahovou hodnotou kvality.

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, pokud jde o změny přílohy V za účelem doplnění nebo změny ukazatelů způsobů dosahování dopadů, je-li to považováno za nezbytné, a stanovení referenčních úrovní a cílů.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, aniž by se zvyšovala administrativní zátěž pro příjemce. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a (případně) členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování, včetně úrovně výzkumníků zapojených do činnosti, aby bylo možné vysledovat jejich kariéru a mobilitu(32).

3a.  Kvantitativní údaje v co nejvyšší míře doplní kvalitativní analýza, kterou provede Komise nebo unijní či vnitrostátní financující subjekty.

4.  Opatření zaměřená na usnadnění propojení spolupráce v evropském výzkumu a inovacích budou monitorována a přezkoumávána v rámci pracovních programů.

Článek 46

Informace, komunikace, publicita a šíření a využívání výsledků

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, včetně cen) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Kromě toho členským státům a příjemcům poskytne včasné a podrobné informace. Zúčastněné subjekty mají k dispozici zprostředkovací služby založené na faktech a informacích prostřednictvím analýzy a příslušnosti k síti s cílem vytvořit konsorcia pro kooperativní projekty se zvláštním důrazem na nalezení příležitostí k navazování kontaktů pro právní subjekty z členských států s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací. Na základě této analýzy lze uspořádat cílené akce pro navazování kontaktů z hlediska zvláštních výzev k podávání návrhů. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

3.  Komise rovněž zavede strategii šíření a využívání výsledků za účelem zvýšení dostupnosti a šíření výsledků a znalostí v oblasti výzkumu a inovací vytvořených v rámci programu, aby se urychlilo využívání výsledků se zaměřením na pronikání na trh a posílil se dopad programu. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, jakož i k činnostem týkajícím se informací, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 47

Hodnocení programu

1.  Hodnocení programu se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu týkajícího se programu, následného programu i dalších iniciativ relevantních pro výzkum a inovace.

2.  Průběžné hodnocení programu se provede za pomoci nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního procesu, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Zahrnuje analýzu portfolia a posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů a představuje základ pro případnou úpravu provádění programu a/nebo jeho přezkum. U programu posoudí dopad, účinnost, účelnost, význam, soudržnost a přidanou hodnotu Unie.

3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 dokončí Komise závěrečné hodnocení programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů.

4.  Komise zveřejní a sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a předloží je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 48

Audity

1.  Systém kontroly programu zajistí přiměřenou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou s přihlédnutím k administrativním a jiným nákladům na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro příjemce. Pravidla auditu jsou jasná, jednotná a soudržná v celém programu.

2.  Strategie auditu programu vychází z finančního auditu reprezentativního vzorku výdajů v rámci programu jako celku. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Akce, které přijímají společné financování z různých programů Unie, se podrobují auditu pouze jednou, přičemž jsou pokryty všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.

3.  Komise nebo financující subjekt se mohou kromě toho spoléhat na kombinované přezkumy systémů na úrovni příjemců. Tyto kombinované přezkumy jsou volitelné pro určité druhy příjemců a spočívají v auditu systémů a procesů, který je doplněn o audit operací, provedeném příslušným nezávislým auditorem způsobilým k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí 2006/43/ES(33). Komise nebo financující subjekt je mohou použít ke stanovení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k posouzení úrovně auditů ex post a osvědčení o finančních výkazech.

4.  V souladu s článkem 127 finančního nařízení se mohou Komise nebo financující subjekt spoléhat na audity týkající se použití příspěvků Unie prováděné jinými nezávislými a kompetentními osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie.

5.  Audit může být proveden až dva roky po platbě zůstatku.

5a.  Komise zveřejní pokyny k auditu zaměřené na zajištění spolehlivého a jednotného používání a výkladu postupů a pravidel auditu pro celou dobu trvání programu.

Článek 49

Ochrana finančních zájmů Unie

1.  Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě nebo v případě mezinárodních organizací ověřování v souladu s dohodami, které s nimi byly uzavřeny, u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení.

2.  Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda v souvislosti s finančními prostředky Unie nebo rozpočtovými zárukami podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

3.  Příslušné orgány třetích zemí a mezinárodní organizace mohou být rovněž povinny spolupracovat v souladu s dohodami o vzájemné právní pomoci s Úřadem evropského veřejného žalobce, provádí-li vyšetřování trestných činů spadajících do jeho pravomoci v souladu s nařízením (EU) 2017/1939.

4.  Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, dohody o spolupráci s třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a další právní závazky, jakož i dohody stanovující rozpočtovou záruku, jež vyplývají z provádění tohoto nařízení, obsahují ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění auditů a kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. To zahrnuje ustanovení, která zajistí, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie nebo na realizaci finanční operace, která je zcela nebo zčásti podpořena rozpočtovou zárukou, udělily rovnocenná práva.

Článek 50

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 45 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 45 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 45 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

HLAVA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 51

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1290/2013 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 52

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření podle nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1290/2013, která se na tato opatření použijí až do jejich ukončení. Pracovní plány a opatření stanovená v pracovních plánech přijatých podle nařízení (EU) č. 1290/2013 a podle příslušných základních aktů financujících subjektů se rovněž až do svého dokončení nadále řídí nařízením (EU) č. 1290/2013 a těmito základními akty.

2.  Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle předchozího nařízení (EU) č. 1291/2013.

Článek 53

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne ….

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

PŘÍLOHA I

HLAVNÍ RYSY ČINNOSTÍ

Obecné a specifické cíle uvedené v článku 3 jsou plněny v celém programu prostřednictvím oblastí působnosti a hlavních rysů činností popsaných v této příloze, jakož i v příloze I zvláštního programu.

(1)  Pilíř I „Vynikající věda“

V souladu s článkem 4 podporuje tento pilíř prostřednictvím následujících činností vědeckou excelenci, přitahuje do Evropy nejtalentovanější pracovníky, poskytuje vhodnou podporu začínajícím výzkumným pracovníkům a podporuje tvorbu a šíření vědecké excelence, vysoce kvalitních znalostí, metodik a dovedností, technologií a řešení celosvětových sociálních problémů, problémů v oblasti životního prostředí a ekonomických výzev. Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3.

a)  Evropská rada pro výzkum: Poskytne atraktivní a pružné financování, aby jednotliví talentovaní a tvůrčí výzkumní pracovníci, s důrazem na začínající výzkumníky, a jejich týmy mohli využít těch nejslibnějších cest na hranicích vědy, bez ohledu na jejich státní příslušnost a zemi původu a na základě soutěže v rámci celé Unie založené výlučně na kritériu excelence.

Oblast působnosti: Hraniční věda

b)  Akce „Marie Curie-Skłodowska“: Umožní výzkumným pracovníkům získat nové znalosti a dovednosti prostřednictvím mobility a konfrontace napříč hranicemi, odvětvími a obory, posílí systémy pro odbornou přípravu a profesní rozvoj a rovněž nabídne strukturovaný a optimalizovaný institucionální a vnitrostátní nábor, při zohlednění Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků; akce Marie Skłodowska-Curie takto přispěje k položení základů evropského prostředí pro špičkový výzkum v celé Evropě, přispěje k podpoře vytváření pracovních míst, růstu a investic a řešení současných i budoucích společenských výzev.

Oblasti působnosti: Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční mobility výzkumných pracovníků napříč odvětvími a obory; podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající odborné přípravy výzkumných pracovníků; posilování lidských zdrojů a rozvoje dovedností v rámci Evropského výzkumného prostoru; zlepšení a usnadnění součinnosti a podpora informování veřejnosti.

c)  Výzkumné infrastruktury: Zajistí, aby Evropa disponovala udržitelnými výzkumnými infrastrukturami světové úrovně, které jsou otevřené a přístupné pro nejlepší výzkumné pracovníky z Evropy i mimo ni. Podporuje využívání stávajících výzkumných infrastruktur, včetně těch, jež jsou financovány z ESIF. Vedle činností v příbuzných oblastech politiky Unie a mezinárodní spolupráce tak bude posílen potenciál výzkumné infrastruktury podporující vědecký pokrok a inovace a umožňující otevřenou a vynikající vědu, a to na základě zásad FAIR.

Oblasti působnosti: Konsolidace a rozvoj oblasti evropských výzkumných infrastruktur; otevření, integrace a propojování výzkumných infrastruktur; inovační potenciál evropských výzkumných infrastruktur a činnosti v oblasti inovací a odborné přípravy; posílení politiky v oblasti evropské výzkumné infrastruktury a mezinárodní spolupráce;

(2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu

Prostřednictvím následujících činností podpoří tento pilíř v souladu s článkem 4 vytváření a lepší šíření vysoce kvalitních nových znalostí, technologií a udržitelných řešení, posílí konkurenceschopnost evropského průmyslu, dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podpoří zavádění inovativních řešení v průmyslu, zejména v malých a středních podnicích a startupech, a ve společnosti při řešení globálních výzev. Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3.

Společenské vědy a humanitní obory budou plně začleněny do všech klastrů, včetně specifických a specializovaných činností.

Aby se maximalizoval dopad na flexibilitu a synergie, budou výzkumné a inovační činnosti rozděleny do šesti klastrů, jež jsou vzájemně propojené celoevropskou výzkumnou infrastrukturou a které budou jednotlivě i společně podněcovat k mezioborové a meziodvětvové, přeshraniční a mezinárodní spolupráci napříč politikami. V tomto pilíři programu Horizont Evropa budou zahrnuty činnosti ze širokého rozsahu úrovní technologické připravenosti, včetně nižších úrovní technologické připravenosti.

Každý klastr přispívá k několika cílům udržitelného rozvoje, přičemž řada cílů udržitelného rozvoje čerpá podporu z více než jednoho klastru.

Činnosti v oblasti výzkumu a inovací jsou prováděny v rámci těchto klastrů:

a)  Klastr „Zdraví“: Zlepšování a ochrana zdraví a dobrých životních podmínek občanů všech věkových kategorií vytvářením nových znalostí, vypracováváním inovativních řešení a zajištěním začlenění genderového hlediska ve vhodných případech k prevenci, stanovení diagnózy, monitorování, léčbě a vyléčení nemocí a rozvoj technologií v oblasti zdraví; snižování zdravotních rizik, ochrana a podpora dobrého zdravotního stavu a dobrých životních podmínek obyvatel, a to i na pracovišti; utvářet veřejné systémy zdravotní péče, tak aby byly efektivnější, spravedlivé a udržitelné; předcházet nemocem souvisejícím s chudobou a s těmito nemocemi bojovat; podpořit a umožnit účast a samostatnou péči pacientů.

Oblasti působnosti: Celoživotní zdraví; environmentální a sociální faktory ovlivňující zdraví; nepřenositelná a vzácná onemocnění; infekční nemoci včetně nemocí souvisejících s chudobou a opomíjených nemocí; nástroje, technologie a digitální řešení v oblasti zdraví a zdravotní péče, včetně personalizované medicíny; systémy zdravotní péče.

b)  Klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“ Posilování ▌ demokratických hodnot, mimo jiné právního státu a základních práv, zachování našeho kulturního dědictví, zkoumání potenciálu kulturních a kreativních odvětví a podpora socioekonomické transformace, která podporuje začlenění a růst, ▌včetně řízení migrace a integrace migrantů.

Oblasti působnosti: demokracie a správa věcí veřejných; kultura, kulturní dědictví a tvorba; socioekonomická transformace▌.

c)   Klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“: Reaguje na výzvy vyplývající z přetrvávajících bezpečnostních hrozeb, včetně kyberkriminality, jakož i přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem.

Oblasti působnosti: společnost odolná vůči katastrofám; ochrana a bezpečnost; kybernetická bezpečnost.

d)   Klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“; Posílení kapacit a zajištění evropské svrchovanosti v oblasti klíčových základních technologií pro digitalizaci a výrobu a v oblasti vesmírných technologií, v celém hodnotovém řetězci, s cílem vytvořit konkurenceschopný, digitální a nízkouhlíkový a oběhový průmysl; zabezpečit udržitelné dodávky surovin; vyvinout pokročilé materiály a vytvořit základ pro pokrok a inovace u ▌ celosvětových společenských výzev.

Oblasti působnosti: výrobní technologie; klíčové digitální technologie, včetně kvantových technologií; vznikající základní technologie; pokročilé materiály; umělá inteligence a robotika; internet příští generace; pokročilá výpočetní technika a data velkého objemu; oběhový průmysl; nízkouhlíkový a ekologický průmysl; vesmír, včetně pozorování země.

e)  Klastr „Klima, energetika a mobilita“: boj proti změně klimatu prostřednictvím lepšího porozumění příčinám, vývoji, rizikům, dopadu a příležitostem, prostřednictvím opatření, jež učiní odvětví energetiky a dopravy efektivnější a konkurenceschopnější, promyšlenější, bezpečnější a odolnější, podpoří využívání obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost, zlepší odolnost Unie vůči vnějším nárazům a přizpůsobí sociální chování s ohledem na cíle udržitelného rozvoje.

Oblasti působnosti: věda a řešení v oblasti klimatu; dodávka energie; energetické systémy a sítě; budovy a průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky; obce a města; konkurenceschopnost průmyslu v dopravě; čistá, bezpečná a přístupná doprava a mobilita, inteligentní mobilita, skladování energie.

f)   Klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“: ochrana životního prostředí, obnova a udržitelné řízení a využívání přírodních a biologických pozemních, vnitrozemských vodních a mořských zdrojů, s cílem zastavit narušování biologické rozmanitosti a řešit problematiku zabezpečení potravin a výživy pro všechny a přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství účinně využívající zdroje a udržitelné biohospodářství.

Oblasti působnosti: pozorování životního prostředí; biologická rozmanitost a přírodní zdroje; zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti; moře, oceány a vnitrozemské vody; potravinové systémy; inovační systémy založené na biotechnologiích v biohospodářství EU; oběhové systémy.

g)   Přímá nejaderná činnost Společného výzkumného střediska: vytváření vysoce kvalitních vědeckých důkazů pro efektivní a dostupnou dobrou veřejnou politiku. Nové iniciativy a návrhy právních předpisů EU potřebují transparentní, komplexní a vyvážené důkazy, aby byly citlivě navržené, a provádění politik vyžaduje měření a sledování důkazů. Společné výzkumné středisko (JRC) politikám Unie zajistí nezávislé vědecké poznatky a technickou podporu v průběhu celého politického cyklu. JRC zaměří svůj výzkum na priority politik EU.

Oblasti působnosti: zdraví; kultura, kreativita a inkluzivní společnost“; civilní bezpečnost pro společnost; digitalizace, průmysl a vesmír; klima, energetika a mobilita; potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí; podpora fungování vnitřního trhu a správy ekonomických záležitostí v Unii; podpora členských států při provádění právních předpisů a vypracování strategií inteligentní specializace; analytické nástroje a metody pro tvorbu politik; řízení znalostí; přenos znalostí a technologií; podpora vědy pro politické platformy.

(3)  Pilíř III „Inovativní Evropa

Prostřednictvím následujících činností posiluje tento pilíř v souladu s článkem 4 všechny formy inovací včetně netechnologických inovací, primárně v rámci malých a středních podniků, usnadněním technologického vývoje, demonstrací a předávání znalostí a posiluje uvádění inovativních řešení▌. Přispívá také k dosažení jiných specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. ERI se bude provádět především prostřednictvím dvou nástrojů: nástroje Pathfinder prováděného především prostřednictvím výzkumu založeného na spolupráci, a nástroje Accelerator.

a)  Evropská rada pro inovace: soustřeďuje se zejména na průlomové inovace, zejména na inovace vedoucí k tvorbě trhu, i když rovněž podporuje všechny druhy inovací, včetně inkrementálních;

Oblasti působnosti: nástroj Pathfinder pro pokročilý výzkum, podpora budoucích a vznikajících průlomových technologií, technologií vytvářejících tržní příležitosti nebo technologií „deep tech; nástroj Accelerator, překlenutí mezery ve financování mezi pozdními fázemi výzkumu a inovací a zaváděním na trh, aby bylo možné účinně realizovat průlomové inovace vytvářející tržní příležitosti a pomoci podnikům tam, kde trh nenabízí životaschopné financování; další činnosti ERI, jako jsou ceny a stipendia a podnikatelské služby s přidanou hodnotou.

b)  Evropské inovační ekosystémy

Oblasti působnosti: Činnost zahrnují především propojení, případně ve spolupráci s EIT, s ▌vnitrostátními a regionálními aktéry v oblasti inovací a podpora provádění společných přeshraničních inovačních programů ze strany členských států, regionů a přidružených zemí, v rozsahu od výměny praktických postupů a znalostí o inovační regulaci až po podporu sociálních dovedností pro inovace ve prospěch akcí v oblasti výzkumu a inovací, včetně otevřených inovací a inovací zaměřených na uživatele, s cílem posílit účinnost evropského inovačního systému. To by mělo být provedeno v součinnosti mimo jiné s EFRR pro inovační ekosystémy a meziregionální partnerství, pokud jde o otázky inteligentní specializace.

c)  Evropský inovační a technologický institut:

Oblasti působnosti: udržitelné inovační ekosystémy v celé Evropě; inovační a podnikatelské dovednosti v rámci celoživotního učení, včetně narůstajících kapacit institucí vysokoškolského vzdělávání v celé Evropě; nová řešení pro trhy na řešení celosvětových ▌ výzev▌; součinnost a přidaná hodnota v rámci programu Horizont Evropa.

(4)  Část „Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“

Prostřednictvím následujících činností by tento pilíř měl sledovat konkrétní cíle, jak jsou stanoveny včl. 3 odst. 2 písm. d). Přispívá také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. Tato část, která je základem celého programu, podpoří činnosti, které přispívají k přilákání talentů, posilování cirkulace kvalifikovaných pracovníků a předcházení odlivu mozků, Evropě více založené na znalostech a inovacích, respektující rovnost žen a mužů a vystavené celosvětové konkurenci, podpoře nadnárodní spolupráce, a tím napomůže k optimalizaci silných stránek a potenciálu jednotlivých členských států v celé Evropě v rámci dobře fungujícího evropského výzkumného prostoru (EVP), v němž volně vyváženým způsobem cirkulují znalosti a vysoce kvalifikované pracovní síly, v němž jsou výsledky výzkumu a inovací v široké míře šířeny a těší se porozumění a důvěře ze strany informovaných občanů a jsou přínosem pro společnost jako celek a v němž se politika EU, zejména politika v oblasti výzkumu a inovací opírá o vysoce kvalitní vědecké poznatky.

Rovněž podpoří činnosti zaměřené na zlepšení kvality návrhů od právních subjektů z členských států s nižším výkonem v oblasti výzkumu a inovací, jako jsou odborné kontroly připravovaných návrhů a poradenství, a posílení činností vnitrostátních kontaktních míst na podporu mezinárodního vytváření sítí, jakož i činnosti zaměřené na podporu právních subjektů z členských států s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací, které se připojily k již vybraným projektům spolupráce, jichž se právní subjekty z takových členských států neúčastní.

Oblasti působnosti: Rozšíření účasti a excelence i prostřednictvím iniciativ v oblasti spolupráce, vytváření partnerství (twinning), specializovaných vědeckých míst Evropského výzkumného prostoru, iniciativ COST, iniciativ excellence a činností na posílení cirkulace kvalifikovaných pracovníků; Reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací, včetně například prostřednictvím podpory reformy vnitrostátní politiky výzkumu a inovací, zajištění atraktivního pracovního prostředí a podpory rovnosti žen a mužů a občanské vědy.

PŘÍLOHA Ia

EVROPSKÝ INOVAČNÍ A TECHNOLOGICKÝ INSTITUT (EIT)

Při provádění činností programu EIT se uplatní následující:

1.  Zdůvodnění

Jak jasně uvádí zpráva skupiny na vysoké úrovni o maximalizaci dopadů programů EU pro výzkum a inovace („Lamyho skupina na vysoké úrovni“), cesta kupředu znamená „vzdělávat pro budoucnost a investovat do lidí, kteří budou stát u změny“. Výzva se týká zejména evropských vysokoškolských institucí, které mají stimulovat podnikání, smazávat hranice oborů a institucionalizovat silnou mezioborovou spolupráci akademického sektoru s průmyslem. Podle nedávných průzkumů je přístup k nadaným lidem zdaleka nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje volbu místa usazení ze strany evropských zakladatelů startupů. Příležitosti pro vzdělávání podnikatelů, možnosti odborné přípravy a rozvoj tvůrčích dovedností hrají klíčovou úlohu při výchově budoucích inovátorů a při rozvoji schopností těch stávajících, aby dosáhli růstu svého podnikání na vyšší úrovně úspěšnosti. Přístup k podnikatelským talentům společně s přístupem k odborným službám, kapitálu a trhům na úrovni EU, jakož i spojení klíčových aktérů při řešení společného cíle jsou klíčové složky pro rozvoj inovačního ekosystému. Je zapotřebí koordinovat úsilí v celé EU, aby se vytvořilo kritické množství vzájemně propojených podnikatelských klastrů a ekosystémů v rámci celé EU.

EIT je největší současný evropský integrovaný inovační ekosystém spojující partnery z oblasti obchodu, výzkumu a vzdělávání i dalších oblastí. EIT bude nadále podporovat svá znalostní a inovační společenství (KIC ) – rozsáhlá evropská partnerství, která se zabývají konkrétními globálními výzvami a posilovat inovační ekosystémy kolem těchto společenství. Bude postupovat cestou podpory integrace vzdělávání, výzkumu a inovací na nejvyšší úrovni, čímž bude vytvářet prostředí příznivá pro inovace, a cestou prosazování a podpory nové generace podnikatelů a podporou vytváření inovativních podniků včetně synergie a komplementarity s ERI.

Nadále je po celé Evropě třeba vyvíjet úsilí na rozvoj ekosystémů, kde výzkumní pracovníci, inovátoři, průmysl a vlády mohou snadno komunikovat. Inovační ekosystémy totiž stále nefungují ideálně, a to z řady ▌ důvodů, například:

–  interakce mezi inovačními subjekty stále brání organizační, regulační a kulturní překážky mezi nimi,

–  snahy posílit inovační ekosystémy musí těžit z koordinace a jasného zaměření na konkrétní cíle a dopad.

Aby bylo možno reagovat na budoucí společenské výzvy, chopit se příležitostí, které nabízí nové technologie, a přispět k udržitelnému hospodářskému růstu šetrnému pro životní prostředí, vytváření pracovních míst, konkurenceschopnosti a dobrým životním podmínkám evropských občanů, je nutné dále posílit schopnost Evropy inovovat, a to: podporou stávajících a posilováním vytváření nových prostředí příznivých pro spolupráci a inovace; posilováním inovačních schopností akademického a výzkumného sektoru, podporou nové generace podnikatelsky založených lidí, podporou a rozvíjením inovativních spojení i posilováním viditelnosti a uznáváním výzkumech a inovačních činností financovaných z EU, zejména financování EIT u širší veřejnosti.

Povaha a rozsah inovačních výzev si žádá vzájemné propojení a mobilizaci subjektů a zdrojů v evropském měřítku, a to podporou přeshraniční spolupráce. Je nezbytné odstranit hranice mezi disciplínami a podél hodnotových řetězců a podporovat vytváření příznivého prostředí pro účinnou výměnu znalostí a know-how a pro vývoj a přilákání podnikatelských talentů. Strategická inovační agenda EIT zajišťuje soudržnost s výzvami programu Horizont Evropa, i doplňkovost s ERI.

2.  Oblasti intervence

2.1.  Udržitelné inovační ekosystémy v celé Evropě

V souladu s nařízením o EIT a strategickým programem inovací bude EIT hrát důležitější úlohu při posilování udržitelných inovačních ekosystémů odpovídajících na příslušné výzvy v celé Evropě. EIT bude zejména nadále působit především prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství – rozsáhlých evropských partnerství, která se zabývají konkrétními společenskými výzvami. Bude nadále posilovat inovační ekosystémy okolo nich, a to jejich otevíráním a podporou integrace výzkumu, inovací a vzdělávání. EIT bude kromě toho posilovat inovační ekosystémy v celé Evropě, a to rozšiřováním svého regionálního inovačního programu (EIT RIS). EIT bude pracovat s inovačními ekosystémy, které vykazují vysoký inovační potenciál, a to na základě strategií, tematického souladu a očekávaného dopadu a v úzké součinnosti se strategiemi a platformami pro inteligentní specializaci.

–  posilování účinnosti a otevřenosti pro nové partnery stávajících znalostních a inovačních společenství umožňujících přechod na dlouhodobou soběstačnost a analyzování potřeb na zřízení nových KIC pro řešení globálních výzev. Konkrétní témata budou stanovena v programu strategických inovací zohledňujícím strategické plánování;

–  urychlování pokroku regionů směrem k excelenci v zemích, které jsou stanoveny v programu strategických inovací v úzké spolupráci se strukturálními fondy a případně dalšími vhodnými programy financování EU.

2.2.  Inovační a podnikatelské dovednosti v rámci celoživotního učení, včetně narůstajících kapacit vysokoškolských institucí v celé Evropě

Vzdělávací činnosti EIT budou posíleny, aby podporovaly inovace a podnikání prostřednictvím účelného vzdělávání a odborné přípravy. Silnější zaměření na rozvoj lidského kapitálu bude vycházet z rozšíření stávajících vzdělávacích programů znalostních a inovačních společenství EIT s cílem nadále nabízet studentům i odborníkům vysoce kvalitní vzdělávací programy zaměřené na inovace, kreativitu a podnikání, zejména v souladu se strategií EU pro průmysl a dovednosti. To může zahrnovat výzkumné pracovníky a inovátory podporované z jiných částí programu Horizont Evropa, zejména z akcí „Marie Curie-Skłodowska“. EIT bude také podporovat modernizaci vysokoškolských institucí v celé Evropě a jejich začlenění do inovačních ekosystémů tím, že bude stimulovat a zvyšovat jejich podnikatelský potenciál a schopnosti a podněcovat je k tomu, aby lépe předvídaly nové požadavky na dovednosti.

–  rozvoj inovačních vzdělávacích programů zohledňujících budoucí potřeby společnosti a průmyslu a průřezových programů, které budou nabízeny studentům, podnikatelům a odborníkům v celé Evropě i mimo ni a v nichž se specializované a odvětvové znalosti spojí s dovednostmi orientovanými na ▌inovace a podnikání, jako jsou ▌„high tech“ dovednosti související s digitální oblastí a klíčovými základními technologiemi,

–  posilování a rozšiřování značky EIT, aby se zlepšila viditelnost a uznání vzdělávacích programů EIT na základě partnerství mezi různými vysokoškolskými institucemi, výzkumnými centry a společnostmi, za současného zvyšování jejich celkové kvality poskytnutím vzdělávacích programů typu učení praxí a účelného podnikatelského vzdělávání, jakož i mezinárodní mobilita a mobilita mezi organizacemi a mezi odvětvími,

–  vývoj inovačních a podnikatelských schopností vysokoškolského sektoru s využitím a podporou odborných znalostí společenství EIT v propojování vzdělávání, výzkumu a podnikání,

–  posílení úlohy společenství absolventů EIT jako vzoru pro nové studenty a silného nástroje pro sdělování dopadu EIT.

2.3.  Nová tržní řešení pro přistupování ke globálním výzvám

EIT bude podporovat, posilovat a oceňovat podnikatele, inovátory, výzkumné pracovníky, pedagogy, studenty a další inovační aktéry, za současného zajišťování zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech oblastech činnosti, a usnadňovat jim, aby spolupracovali v mezioborových týmech, vytvářeli nápady a přetvářeli je na dílčí i průrazné inovace. Činnosti budou charakterizovány otevřenými inovacemi a přeshraničním přístupem se zaměřením na začlenění příslušných činností znalostního trojúhelníku, které jsou významné pro jejich úspěšnost (např. předkladatelé projektů mohou získat lepší přístup k: absolventům se zvláštní kvalifikací, předním uživatelům, startupům s inovačními myšlenkami, zahraničním společnostem s příslušnými doplňkovými aktivy atd.).

–  podpora vývoje nových výrobků, služeb a tržních příležitostí, kde budou subjekty znalostního trojúhelníku spolupracovat na vypracování řešení globálních problémů;

–  plná integrace celého inovačního hodnotového řetězce: od studenta po podnikatele, od myšlenky k produktu, z laboratoře k zákazníkovi. To zahrnuje podporu začínajících a rostoucích podniků.

–  poskytování služeb a podpory na vysoké úrovni inovativním podnikům, a to včetně technické pomoci pro doladění produktů nebo služeb, substantivního mentorování, podpory pro zajištění cílových zákazníků a získání kapitálu, aby tyto podniky rychle dosáhly na trh a zrychlily proces svého růstu.

2.4.  Součinnost a přidaná hodnota v rámci programu Horizont Evropa

EIT znásobí své úsilí těžit ze součinnosti a doplňkovosti mezi stávajícími KIC a s různými subjekty a iniciativami na úrovni EU i na globální úrovni a rozšiřovat svou síť spolupracujících organizací na strategické i operační úrovni a vyhnout se přitom zdvojování.

–  úzká spolupráce s ERI a Invest EU při racionalizaci podpory (tj. financování a služeb) nabízené ▌ inovačním podnikům ve fázích startupu a rozšiřování kapacity, a to zejména prostřednictvím znalostních a inovačních společenství;

–  plánování a provádění činností EIT s cílem maximalizovat součinnost a doplňkovost s dalšími částmi programu;

–  práce s členskými státy EU na národní i regionální úrovni, zavedení strukturovaného dialogu a koordinační úsilí, aby se umožnily synergie s ▌národními a regionálními iniciativami, včetně strategií pro inteligentní specializaci, rovněž uvažované prostřednictvím Evropských inovačních ekosystémů, za účelem identifikace, sdílení a šíření osvědčených postupů a poznatků;

–  sdílení a šíření inovativních postupů a poznatků po celé Evropě i mimo ni a přispět k politice výzkumu v Evropě v souladu s dalšími částmi programu Horizont Evropa,

–  poskytování podkladů pro jednání o inovační politice a příspěvek k návrhu a realizaci politických priorit EU, a to nepřetržitou spoluprací se všemi příslušnými útvary Evropské komise, jinými programy EU a jejich zúčastněnými subjekty a dalším prověřováním příležitostí v rámci iniciativ na provádění politiky,

–  využívání součinností s jinými programy EU, včetně programů, které podporují rozvoj lidského kapitálu a inovace (např. COST, ESF+, EFRR, Erasmus+, Kreativní Evropa a COSME Plus/jednotný trh, Invest EU);

–  budování strategických aliancí s klíčovými aktéry v oblasti inovací na úrovni EU a na mezinárodní úrovni a podpora znalostních a inovačních společenství při rozvoji spolupráce a vazeb s klíčovými partnery z třetích zemí v rámci znalostního trojúhelníku, a to s cílem otevřít nové trhy pro řešení podporovaná znalostními a inovačními společenstvími a přilákat financování a talenty ze zahraničí. Je podporována účast třetích zemí se zohledněním zásady reciprocity a vzájemných přínosů.

PŘÍLOHA III

PARTNERSTVÍ

Evropská partnerství budou vybrána a prováděna, monitorována, hodnocena, postupně ukončena nebo obnovena na základě těchto kritérií:

1)  Výběr

a)  prokázání toho, že evropské partnerství je účinnější při dosahování souvisejících cílů programu prostřednictvím zapojení a závazku partnerů, zejména při zajišťování jasných výsledků pro EU a její občany především s ohledem na globální výzvy a cíle v oblasti výzkumu a inovací, že zajišťuje konkurenceschopnost EU, udržitelnost a přispívá k posilování evropského výzkumného a inovačního prostoru a případně mezinárodních závazků.

V případě institucionalizovaných evropských partnerství vytvořených v souladu s článkem 185 SFEU je povinná účast nejméně 40 % členských států EU.

b)  soudržnost a součinnost evropského partnerství v rámci výzkumného a inovačního prostředí EU podle pravidel programu Horizont Evropa v co nejširším rozsahu.

c)  transparentnost a otevřenost evropského partnerství, pokud jde o vymezení priorit a cílů ve vztahu k očekávaným výsledkům a dopadům a pokud jde o zapojení partnerů a zúčastněných stran z celého hodnotového řetězce, z různých odvětví, prostředí a oborů, včetně v případě potřeby mezinárodních partnerů a zúčastněných stran, a nezasahující do evropské konkurenceschopnosti; jasné způsoby podpory účasti malých a středních podniků a šíření a využívání výsledků, zejména malými a středními podniky, a to i prostřednictvím zprostředkujících organizací;

d)  předchozí doložení adicionality a zaměřenosti evropského partnerství, včetně společné strategické vize o smyslu evropského partnerství. Tato vize bude zahrnovat zejména:

–  identifikaci měřitelných očekávaných výsledků, výstupů a dopadů v konkrétních časových rámcích, včetně klíčové hospodářské a/nebo společenské hodnoty pro Unii;

–  prokázání očekávaných kvalitativních a významných kvantitativních pákových efektů, včetně metody měření klíčových ukazatelů výkonnosti;

–  přístupy zajišťující pružnost provádění a přizpůsobení se měnícím se politickým a/nebo společenským potřebám nebo potřebám trhu nebo vědeckému pokroku s cílem zvýšit soudržnost politiky mezi regionální, vnitrostátní a unijní úrovní;

–  ústupovou strategii a opatření na postupné ukončení programu.

e)  předchozí prokázání dlouhodobého závazku partnerů, včetně minimálního podílu veřejných a/nebo soukromých investic.

V případě institucionalizovaných evropských partnerství zřízených v souladu s článkem 185 nebo 187 SFEU budou finanční a/nebo věcné příspěvky od jiných partnerů než Unie činit 50 % až 75 % celkových rozpočtových závazků evropského partnerství. Každé takové institucionalizované partnerství bude disponovat jistým podílem příspěvků od jiných partnerů než Unie ve formě finančních příspěvků. U jiných partnerů, než je Unie a zúčastněné státy, by se měly finanční příspěvky zaměřit především na pokrytí administrativních nákladů a nákladů na koordinaci a podporu a nákladů týkajících se dalších nekonkurenčních činností.

ea)  Po dohodě s regionálními orgány bude EFRR přijímán jako částečný národní příspěvek na akce na spolufinancování programů s účastí členských států.

2)  Provádění:

a)  systémový přístup, který zajistí aktivní a včasné zapojení členských států a dosažení očekávaných dopadů evropského partnerství prostřednictvím pružného provádění společných akcí s velkou evropskou přidanou hodnotou, které jdou rovněž nad rámec společných výzev k předkládání výzkumných a inovačních činností, včetně těch, které se týkají absorpce tržních, regulačních a politických opatření.

b)  vhodná opatření zajišťující kontinuální otevřenost a transparentnost v průběhu provádění, zejména pokud jde o stanovení priorit a účast na výzvách k předkládání návrhů, informování o fungování řízení, viditelnost Unie, komunikační a informační opatření, šíření a využívání výsledků, včetně jasné otevřené přístupové/uživatelské strategie v rámci hodnotového řetězce; vhodná opatření na informování malých a středních podniků a podporu jejich účasti.

c)  koordinace a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zajistit optimální míru jejich vzájemného propojení a efektivní součinnost, rovněž za účelem překonání případných překážek provádění na vnitrostátní úrovni a zvýšení nákladové efektivnosti;

d)  ▌závazky, ▌pokud jde o finanční a/nebo věcné příspěvky od jednotlivých partnerů v souladu s vnitrostátními ustanoveními po celou dobu trvání iniciativy;

e)  v případě institucionalizovaných partnerství přístup Komise k výsledkům a jiným informacím, jež s akcí souvisejí, pro účely rozvoje, provádění a sledování politik nebo programů Unie.

3)  Sledování:

a)  systém sledování v souladu s požadavky stanovenými v článku 45 za účelem sledování pokroku v dosahování konkrétních politických ▌cílů, výsledků a klíčových ukazatelů výkonnosti umožňujících průběžné posouzení dosažených výsledků, dopadů a potenciálních potřeb pro nápravná opatření;

b)  pravidelné zvláštní zprávy o kvantitativních a kvalitativních pákových efektech, včetně vyčleněných a skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvků, viditelnosti a umístění v mezinárodním kontextu a dopadu na rizika investic ze soukromého sektoru určených na výzkum a inovace.

c)  podrobné informace o procesu hodnocení a výsledcích ze všech výzev k podávání návrhů v rámci partnerství, jež mají být poskytnuty včas a mají být přístupné ve společné elektronické databázi.

4)  Hodnocení, postupné ukončení a obnovení:

a)  hodnocení dopadů dosažených na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, pokud jde o stanovené cíle a klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou podkladem pro hodnocení programu uvedené v článku 47, a to včetně posouzení nejúčinnějšího způsobu politických zásahů pro veškeré budoucí akce; umístění každého případného obnovení evropského partnerství v celkovém prostředí evropských partnerství a jeho politických priorit;

b)  Nedojde-li k obnově, vhodná opatření k zajištění postupného ukončení financování rámcového programu v souladu s ▌podmínkami a lhůtami dohodnutými předtím s legálně zapojenými partnery, aniž je dotčeno případné další nadnárodní financování z vnitrostátních programů nebo jiných programů Unie a aniž jsou dotčeny soukromé investice a probíhající projekty.

PŘÍLOHA IV

SOUČINNOST S DALŠÍMI PROGRAMY UNIE

1.  Součinnost s Evropským zemědělským záručním fondem a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (Společná zemědělská politika, SZP) zajistí, aby:

a)  výzkumné a inovační potřeby zemědělského odvětví a venkovských oblastí v EU byly zjišťovány v rámci evropského inovačního partnerství pro „produktivitu a udržitelnost zemědělství“(34) a zohledňovány v rámci strategického výzkumu, procesu plánování inovací a pracovních programů v rámci programu;

b)  SZP zajistila nejlepší využití výsledků výzkumu a inovací a podpořila využívání, provádění a zavádění inovačních řešení, včetně těch, jež vzešla z projektů financovaných rámcovým programem pro výzkum a inovace, z evropského inovačního partnerství pro „produktivitu a udržitelnost zemědělství“ a příslušných znalostních a inovačních společenství EIT;

c)  EZFRV podporoval zavádění a šíření znalostí a řešení vzešlých z výsledků programu, jež vedou k dosažení dynamičtějšího zemědělského odvětví a novým příležitostem rozvoje venkovských oblastí.

2.  Součinnost s Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF) zajistí, aby:

a)  program a ENRF byly široce propojeny, jelikož se výzkumné a inovační potřeby v oblasti mořské a námořní politiky budou naplňovat prostřednictvím strategického výzkumu a procesu plánování inovací v rámci programu;

b)  ENRF podporoval nástup nových technologií a inovativních produktů, procesů a služeb, zejména těch, které vzešly z uskutečňování programu v oblasti mořské a námořní politiky; ENRF rovněž podporoval sběr údajů o půdě, přičemž zpracováním údajů se budou šířit příslušné akce podpořené v rámci programu, jež zase přispějí k provádění společné rybářské politiky, námořní politiky EU, mezinárodní správy oceánů a mezinárodních závazků.

3.  Součinnost s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) zajistí, aby:

a)  opatření v rámci kombinovaného financování z EFRR a programu Horizont Evropa byla využita na podporu činností vytvářejících most mezi regionálními operačními programy, strategiemi pro inteligentní specializaci a mezinárodní excelencí v oblasti výzkumu a inovací, včetně společných meziregionálních/nadnárodních programů a celoevropských výzkumných infrastruktur s cílem posílit Evropský výzkumný prostor;

aa)  finanční zdroje z EFRR mohly být dobrovolně převedeny na podporu činností v rámci programu, zejména pečeti excelence;

b)  EFRR se mimo jiné zaměřoval na rozvoj a posílení regionálních a místních výzkumných a inovačních ekosystémů a průmyslovou transformaci, včetně podpory využívání výsledků a zavádění nových technologií a inovativních řešení vzešlých z rámcových programů pro výzkum a inovace prostřednictvím EFRR.

ba)  byly posíleny stávající regionální ekosystémy, sítě platformy a regionální strategie.

4.  Součinnost s Evropským sociálním fondem plus (ESF+) zajistí, aby:

a)  ESF+ mohl zjednodušit a rozšířit inovativní vzdělávací programy podporované v rámci programu prostřednictvím vnitrostátních nebo regionálních programů, aby lidé získali dovednosti a kompetence potřebné pro pracovní místa budoucnosti;

b)  opatření týkající se kombinovaného financování z ESF+ mohla být na dobrovolném základě využita k podpoře činností v rámci programu na podporu rozvoje lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit Evropský výzkumný prostor; [pozm. návrh 148]

c)  program v oblasti zdraví ESF+ začlenil inovativní technologie a nové obchodní modely a řešení, zejména ty vzešlé z programů, a přispěl tak k vytváření inovativního, účinného a udržitelného systému zdravotní péče členských států a evropským občanům usnadnil přístup k lepší a bezpečnější zdravotní péči.

5.  Součinnost s Nástrojem pro propojení Evropy (CEF) zajistí, aby:

a)  výzkumné a inovační potřeby v dopravním, energetickém a digitálním odvětví v EU byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu;

b)  nástroj pro propojení Evropy podpořil rozsáhlé zavedení nových inovativních technologií a řešení v oblastech dopravy, energetiky a digitální fyzické infrastruktury, a to zejména těch, které vzešly z rámcového programu pro výzkum a inovace;

c)  se usnadnila výměna informací a údajů mezi rámcovým programem a projekty Nástroje pro propojení Evropy, např. upozorněním na technologie z rámcového programu s vysokou tržní připravenosti, jež by díky Nástroji pro propojení Evropy mohly najít další uplatnění.

6.  Součinnost s programem Digitální Evropa zajistí, aby:

a)  přes příbuznost některých tematických oblastí, jež jsou předmětem programu a programu Digitální Evropa, se typy akcí, které mají obdržet podporu, jejich očekávané výsledky a logika jejich působení od sebe lišily a navzájem doplňovaly;

b)  výzkumné a inovační potřeby týkající se digitálních aspektů byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a plánování inovací v rámci programu; k tomu patří výzkum a inovace v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, technologie distribuované účetní knihy, kvantových technologií, které kombinují digitální technologie s dalšími základními technologiemi a netechnologickými inovacemi; se podpořilo rozšiřování podniků zavádějících průlomové inovace (z nichž mnohé budou kombinovat digitální technologie s fyzickými); došlo k začleňování digitálních technologií napříč všemi akcemi pilíře „Globální výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“; byla zajištěna podpora digitálních výzkumných infrastruktur;

c)  se program Digitální Evropa zaměřoval na rozsáhlé budování digitálních kapacit a infrastruktur v oblastech vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, technologie distribuované účetní knihy, kvantových technologií a pokročilých digitálních dovedností s cílem širokého uplatnění a zavádění stávajících kritických nebo testovaných inovativních digitálních řešení v rámci EU v oblastech veřejného zájmu (jako je zdravotnictví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo selhání trhu (např. digitalizace podniků, zvláště malých a středních podniků); se program Digitální Evropa prováděl zejména prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek s členskými státy umožňujících koordinované a strategické investice do digitálních kapacit, které mají být sdíleny v celé Evropě, jakož i do celoevropských akcí, které podporují interoperabilitu a normalizaci jako součást rozvoje jednotného digitálního trhu;

d)  kapacity a infrastruktury programu Digitální Evropa byly k dispozici výzkumné a inovační komunitě, včetně pokud jde o činnosti podporované z programu, mj. testování, zkoušení a předvádění napříč všemi odvětvími a obory;

e)  v rámci programu Digitální Evropa byly využity a zaváděny nové digitální technologie vyvinuté v rámci programu;

f)  iniciativy programu pro rozvoj dovedností a vzdělávacích programů pro získání kompetencí, včetně těch nabízených v centrech společného umístění znalostního a inovačního společenství Evropského inovačního a technologického institutu byly doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých digitálních dovedností v rámci programu Digitální Evropa;

g)  byly sladěny silné koordinační mechanismy pro strategické plánování a operační postupy v případě obou programů a na jejich strukturách řízení se podílely jak útvary Komise, tak jiné zúčastněné strany, jichž se týkají jednotlivé části příslušných programů.

7.  Součinnost s programem pro jednotný trh zajistí, aby:

a)  program pro jednotný trh řešil selhání trhu, která se týkají malých a středních podniků, a podporoval podnikatelské prostředí a vytváření a růst podniků; jakož aby existovala plná doplňkovost mezi programem pro jednotný trh a akcemi jak EIT, tak budoucí Evropské rady pro inovace zaměřenými na inovativní podniky, mimo jiné v oblasti podpůrných služeb pro malé a střední podniky zejména tam, kde trh nenabízí životaschopné financování;

b)  sítě Enterprise Europe Network, jako jiné stávající struktury na podporu malých a středních podniků (např. vnitrostátní kontaktní místa, agentury pro inovace, centrum pro digitální inovace, centrum kompetencí, certifikované podnikatelské inkubátory) nabízely v rámci programu Horizont Evropa, včetně Evropské rady pro inovace, podpůrné služby.

8.  Součinnost s programem LIFE – program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) zajistí, aby:

výzkumné a inovační potřeby čelit environmentálním, klimatickým a energetickým výzvám v rámci EU byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu; program LIFE i nadále působil jako katalyzátor provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, změny klimatu a příslušné energetické politiky, včetně přejímání a uplatňování výsledků výzkumu a inovací z programu a pomáhal při jejich uplatnění na vnitrostátní a meziregionální úrovni, kde mohou pomoci řešit problémy spojené s životním prostředím, změnou klimatu nebo otázky přechodu na čistou energii; program LIFE i nadále podněcoval k součinnosti s tímto programem přiznáváním bonusu při hodnocení návrhů, které obsahují využití výsledků programu; standardní akční projekty LIFE podpořily vývoj, testování nebo předvádění vhodných technologií nebo metodik pro provádění politiky EU v oblasti životního prostředí a změny klimatu, které mohou být následně nasazeny ve velkém měřítku, financované z jiných zdrojů, včetně tohoto programu; jak EIT, tak budoucí Evropská rada pro inovace mohly podporovat rozšíření a komercializaci nových průlomových myšlenek, které mohou vzejít z provádění projektů programu LIFE.

9.  Součinnost s programem Erasmus, zajistí, aby:

a)  kombinované prostředky z programu a programu Erasmus byly využity na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci evropských vysokoškolských institucí; program doplnil podporu programu Erasmus pro iniciativu Evropské univerzity, především její výzkumný rozměr v rámci rozvoje nových, společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace, který bude založen na mezioborovém a meziodvětvovém přístupu, aby se znalostní trojúhelník stal skutečností a impulsem k hospodářskému růstu; vzdělávací činnosti EIT mohly být jednak inspirací pro iniciativu Evropské univerzity a jednak s touto iniciativou mohly být propojeny;

b)  program a program Erasmus podpořily integraci vzdělávání a výzkumu tím, že vysokoškolským institucím usnadní formulaci a zavádění vzdělávacích, výzkumných a inovačních strategií, obohacování výuky nejnovějšími poznatky a zkušenostmi z výzkumu s cílem zprostředkovat aktivní zkušenost s výzkumem všem studentům a vysokoškolským pracovníkům, zejména výzkumným pracovníkům, a tím, že podpoří i další činnosti sloužící integraci prostřednictvím vzdělávání, výzkumu a inovací.

10.  Součinnost s Evropským kosmickým programem zajistí, aby:

a)  výzkumné a inovační potřeby předcházejícího a navazujícího kosmického odvětví v rámci EU byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu; aby se akce pro výzkum vesmíru prováděné prostřednictvím programu Horizont Evropa prováděly dle vhodnosti s ohledem na zadávání veřejných zakázek a způsobilost subjektů v souladu s ustanoveními kosmického programu;

b)  se vesmírná data a služby zpřístupněné veřejnosti Evropským kosmickým programem využívala k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, mimo jiné v rámcovém programu, zejména pokud jde o potraviny, přírodní zdroje, sledování změny klimatu, chytrá města, automatizovaná vozidla, bezpečnost a zvládání katastrof;

c)  služby přístupu k datům a informacím z programu Copernicus přispívaly k evropskému cloudu pro otevřenou vědu, a usnadňovaly takto výzkumným pracovníkům a vědcům přístup k datům programu Copernicus; výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ představovaly zásadní prvky pozorovací infrastruktury in situ umožňující činnost služeb programu Copernicus a aby ony mohly využívat informací vytvořených službami programu Copernicus.

11.  Součinnost s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (dále jen „vnější nástroj“) zajistí, aby činnosti programu v oblasti výzkumu a inovací za účasti třetích zemí a cílené akce mezinárodní spolupráce usilovaly o soulad a soudržnost s paralelními akcemi zaměřenými na uvádění na trh a budování kapacit v rámci vnějšího nástroje na základě společné definice potřeb a oblastí působnosti, která by byla společně vymezena v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu.

12.  Součinnost s Fondem pro vnitřní bezpečnost a nástrojem pro správu hranic v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic zajistí, aby:

a)  výzkumné a inovační potřeby v oblasti bezpečnosti a integrované správy hranic byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu;

b)  Fond pro vnitřní bezpečnost a Fond pro integrovanou správu hranic podpořily zavedení nových inovativních technologií a řešení, a to zejména těch, které vzešly z rámcového programu pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnostního výzkumu.

13.  Součinnost s fondem InvestEU zajistí, aby:

a)  program ze svého vlastního rozpočtu programu Horizont Evropa a Evropské rady pro inovace poskytl kombinované financování pro inovátorské subjekty, které se vyznačují vysokou mírou rizika a kterým trh nenabízí příslušné životaschopné a udržitelné financování, a současně zajistil vhodnou koordinaci na podporu účinného provádění a správy části kombinovaného financování, která pochází ze soukromých zdrojů, prostřednictvím fondů a prostředníků podporovaných fondem InvestEU;

b)  finanční nástroje pro výzkum a inovace a malé a střední podniky byly sloučeny v rámci fondu InvestEU, zejména prostřednictvím specializovaného nástroje věnovaného výzkumu a inovacím a produktů zaváděných v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky zaměřených na inovativní podniky, čímž by tak přispěl k plnění cílů programu. Mezi fondem InvestEU a programem Horizont Evropa budou vytvořeny silné doplňující vazby.

14.  Součinnost s fondem pro inovace v rámci systému obchodování s emisemi (dále jen „fond pro inovace“) zajistí, aby:

a)  se fond pro inovace zvlášť zaměřil na inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, včetně environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku, jež významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, a také produkty nahrazující produkty náročné na uhlík a aby pomohl podpořit tvorbu a fungování projektů, jejichž cílem je environmentálně bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2, a na inovativní technologie pro energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie. Bude vytvořen vhodný rámec, aby bylo možné vytvořit pobídky k prodeji ekologičtějších výrobků s udržitelnou přidanou hodnotou pro zákazníka / konečné uživatele;

b)  program financoval vývoj, demonstraci a uplatnění technologií, včetně průlomových řešení, schopných napomoci dosažení cílů EU v oblasti nízkouhlíkového hospodářství a dekarbonizace, energetiky a průmyslové transformace Unie, zejména v pilíři II programu a prostřednictvím EIT;

c)  s výhradou splnění svých kritérií výběru a udělení grantu mohl fond pro inovace podpořit fázi demonstrace způsobilých projektů. Projekty, jež obdrží podporu z fondu pro inovace, mohou být způsobilé pro podporu z rámcových programů pro výzkum a inovace, a naopak. Aby doplnil program Horizont Evropa, může se Fond pro inovace zaměřit na inovace, které jsou blíže trhu, tím, že bude přispívat k podstatnému a rychlému snižování emisí CO2. Mezi fondem pro inovace a programem Horizont Evropa budou vytvořeny silné doplňující vazby.

15.  Součinnost s programem Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu zajistí, aby:

a)  tento program a program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu vytvořily souhrnné akce na podporu vzdělávání a odborné přípravy (včetně akcí Marie Skłodowska-Curie) s cílem zachovat a rozvíjet v Evropě potřebné dovednosti;

b)  tento program a program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu připravily společné výzkumné činnosti s důrazem na průřezové aspekty bezpečného a zabezpečeného využívání neenergetických aplikací ionizujícího záření v odvětvích, jako je lékařství, průmysl, zemědělství, kosmický sektor, změna klimatu, bezpečnost a připravenost na mimořádné události a podíl jaderné vědy.

16.  Potenciální součinnost s Evropským obranným fondem bude přispívat k předcházení duplicity.

16a.  Součinnost s programem Kreativní Evropa bude podporovat konkurenceschopnost a inovace, přispívat k hospodářskému a sociálnímu růstu a prosazovat efektivní využívání veřejných prostředků.

16b.  Lze plánovat součinnost s jakýmikoli významnými projekty společného evropského zájmu (IPCEI).

PŘÍLOHA V

KLÍČOVÉ UKAZATELE ZPŮSOBŮ DOSAHOVÁNÍ DOPADŮ

Způsoby dosahování dopadů a související klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů strukturují sledování pokroku rámcového programu při dosahování jeho cílů, jak stanoví článek 3. Způsoby dosahování dopadů jsou závislé na čase a odrážejí tři doplňkové kategorie dopadů s ohledem na nelineární povahu investic v oblasti výzkumu a inovací: vědecký, společenský a technologicko-ekonomický dopad. U každé z těchto kategorií dopadů budou uplatněny zástupné ukazatele pro sledování pokroku, jež se budou členit na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, zahrnující i období po ukončení programu, s možností příslušného rozčlenění, včetně rozčlenění podle členských států a přidružených zemí. Tyto ukazatele se sestaví za použití kvantitativních a kvalitativních metodik. Jednotlivé části programu se v různé míře a prostřednictvím různých mechanismů podílejí na tvorbě těchto ukazatelů. Ke sledování jednotlivých částí programu lze případně použít další ukazatele.

Mikrodata skrývající se za klíčovými ukazateli způsobů dosahování dopadů budou u všech částí programu a všech prováděcích mechanismů shromažďována centrálně a jednotně a na přiměřené úrovni granularity dat s minimálními požadavky na příjemce, pokud jde o podávání zpráv.

Kromě klíčových ukazatelů způsobů dosahování dopadů a nad jejich rámec budou jako součást údajů pro řízení a provádění uvedených v článku 45 téměř v reálném čase shromažďovány a vykazovány údaje o optimalizovaném provádění programu na posílení evropského výzkumného prostoru, posilující účast členských států v programu založenou na excelenci, a rovněž usnadňující vztahy spolupráce v evropském výzkumu a inovacích; To bude zahrnovat mimo jiné sledování vztahů spolupráce, analýzu sítí, údaje o návrzích, žádostech, účasti a projektech, žadatelích a účastnících (včetně typu organizace (jako organizace občanské společnosti, MSP a soukromý sektor)), zemích (členěných konkrétně podle skupin zemí, jako jsou členské státy, přidružené země a třetí země), genderu, úloze v projektu, vědecké disciplíně/odvětví, včetně společenských a humanitních věd) a úrovni zařazování hlediska ochrany klimatu do všech oblastí činnosti a s tím spojených výdajích.

Ukazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti vědy

Očekává se, že dopady programu v oblasti vědy budou nové vysoce kvalitní znalosti, posílení lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací a podpora šíření znalostí a otevřené vědy. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.

Ukazatele způsobů dosahování dopadů ve společnosti

Očekává se, že program bude mít společenský dopad ve formě řešení politických priorit EU a globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje, v návaznosti na zásady Agendy 2030 a Pařížské dohody, prostřednictvím výzkumu a inovací, přínosů a výsledků prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací a evropského partnerství a ve formě širšího zavádění inovací ve společnosti, jež budou v konečném důsledku přispívat k lidskému blahobytu. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.

Ukazatele způsobů dosahování dopadů v oblasti technologií a hospodářství

Očekávané dopady tohoto programu v oblasti technologií a hospodářství a inovací, zejména v rámci Unie, budou spočívat v tom, že ovlivní vznik a růst podniků, zejména malých a středních podniků včetně začínajících podniků, povede k vytváření přímých i nepřímých pracovních míst, zejména v rámci Unie, a k posílení investic do výzkumu a inovací. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.

Příloha V – tabulka 1

Vědecké

dopady

Krátkodobé

Střednědobé

Dlouhodobé

Vytváření nových kvalitních znalostí

Publikace –

počet recenzovaných vědeckých publikací rámcového programu

Citace –

vážený citační index recenzovaných vědeckých publikací rámcového programu

v daném oboru

Věda světové úrovně

počet a podíl recenzovaných publikací vzešlých z

projektů rámcového programu, jež představují zásadní příspěvek k jednotlivým vědeckým oborům

Posílení lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací

Dovednosti –

Počet výzkumných pracovníků zapojených do činností v rámci projektů rámcového programu ke zvýšení kvalifikace (odborná příprava, předávání zkušeností/ poradenství, mobilita a přístup k výzkumným a inovačním infrastrukturám)

Kariéra –

počet a podíl

výzkumných pracovníků, kterým se během rámcového programu zvýšila kvalifikace a dosáhli většího individuálního vlivu v jejich oboru v oblasti výzkumu a inovací

Pracovní podmínky –

počet a podíl výzkumných pracovníků, kterým se během rámcového programu zvýšila kvalifikace a zlepšily pracovní podmínky, včetně mezd

Podpora šíření znalostí a otevřené vědy

Sdílené znalosti –

podíl výzkumných výsledků rámcového programu (veřejně přístupná data, publikace, software atd.) sdílených prostřednictvím

infrastruktur pro veřejně přístupné znalosti

Šíření znalostí –

podíl otevřeného přístupu k aktivně používaným či citovaným výzkumným výsledkům rámcového programu

Nové způsoby spolupráce –

podíl příjemců rámcového programu, kteří vytvořili nové mezioborové či meziodvětvové způsoby spolupráce s uživateli jejich veřejně přístupných výstupů v oblasti výzkumu a inovací dosažených během rámcového programu

Příloha V – tabulka 2

Dopady

ve společnosti

Krátkodobé

Střednědobé

Dlouhodobé

Řešení politických priorit EU a globálních výzev prostřednictvím výzkumu a inovací

Výstupy –

počet a podíl výstupů zaměřených na řešení konkrétních politických priorit EU a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)

Včetně: počtu a podílu výstupů s významem pro klima zaměřených na plnění závazků EU podle Pařížské dohody

Řešení –

počet a podíl inovací a výsledků výzkumu na řešení konkrétních politických priorit EU a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)

Včetně: počtu a podílu výstupů s významem pro klima zaměřených na plnění závazků EU podle Pařížské dohody

Přínosy –

odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití výsledků podpořených rámcovým programem, pokud jde o zvládání konkrétních politických priorit EU a globálních výzev (včetně cílů udržitelného rozvoje), včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů (jako jsou normy a standardy) (mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)

Včetně: odhadovaného souhrnného dopadu v důsledku využití výsledků podpořených rámcovým programem s významem pro klima na plnění závazků EU podle Pařížské dohody včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů (jako jsou normy a standardy)

Přínos a dopady vzešlé z misí v oblasti výzkumu a inovací

Výstupy misí v oblasti výzkumu a inovací –

výstupy konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací

Mise

(mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)

Výsledky misí v oblasti výzkumu a inovací

výsledky konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací

Mise

(mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)

Dosažené cíle misí v oblasti výzkumu a inovací –

dosažené cíle konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací

(mnohorozměrné: pro každou stanovenou prioritu)

Posílení zavádění výzkumu a inovací ve společnosti

Společná tvorba –

počet a podíl projektů rámcového programu, v jejichž rámci to byli občané EU a koneční uživatelé, kdo přispěl ke společnému vytvoření obsahu výzkumu a inovací

Zapojení –

Počet a podíl subjektů z řad příjemců rámcového programu

disponujících mechanismem pro zapojení občanů a konečných uživatelů po ukončení projektu rámcového programu

Zavádění výzkumu a inovací ve společnosti –

zavádění a veřejná působnost společně vytvořených vědeckých výsledků a inovativních řešení

Příloha V – tabulka 3

Technologický a hospodářský dopad

Krátkodobé

Střednědobé

Dlouhodobé

Vytváření růstu založeného na inovacích

Výstupy v podobě inovací – počet inovativních produktů, procesů nebo postupů vytvořených na základě rámcového programu (podle druhu inovace) a přihlášek práv duševního vlastnictví

Inovace – počet inovací dosažených na základě projektů rámcového programu (podle druhu inovace) a udělených práv duševního vlastnictví

Hospodářský růst – vznik, růst a tržní podíl podniků, které vytvořily inovace během rámcového programu

Vytvoření více a kvalitnějších pracovních míst

Podporovaná pracovní místa – počet pracovních míst na plný úvazek a zachovaných pracovních míst u příjemců za účelem provedení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)

Zachovaná pracovní místa – navýšení počtu pracovních míst na plný úvazek u příjemců po ukončení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)

Celkový počet pracovních míst – počet přímých či nepřímých pracovních míst vytvořených nebo zachovaných díky šíření výsledků rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)

Posílení investic v oblasti výzkumu a inovací

Společné investice – výše veřejných a soukromých investic, k nimž došlo díky počátečním investicím rámcového programu

Rozšíření – výše veřejných a soukromých investic vynaložených na využití a rozšíření výsledků rámcového programu (včetně přímých zahraničních investic)

Příspěvek ke splnění cíle 3 % – pokrok EU směrem k dosažení cíle 3 % HDP v důsledku provedení rámcového programu

PŘÍLOHA Va

Oblasti pro zavedení možných misí a možných institucionalizovaných evropských partnerství podle článku 185 nebo 187 SFEU

V souladu s článkem 7 a 8 rámcového programu jsou v této příloze uvedeny oblasti pro zavedení možných misí a možných evropských partnerství podle článku 185 nebo 187 SFEU.

I.  Oblasti pro zavedení možných misí

Oblast pro mise 1: Přizpůsobování se změně klimatu včetně sociální transformace

Oblast pro mise 2: Rakovina

Oblast pro mise 3: Zdravé oceány, moře a pobřežní a vnitrozemské vody

Oblast pro mise 4: Inteligentní města neutrální z hlediska klimatu

Oblast pro mise 5: Zdravá půda a potraviny

Každá mise se bude řídit zásadami stanovenými v čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení.

II.  Oblasti pro zavedení možných institucionalizovaných evropských partnerství na základě článku 185 nebo 187 SFEU

Oblast pro partnerství 1: Rychlejší rozvoj a bezpečnější využití inovací v oblasti zdraví pro evropské pacienty a globální zdraví

Oblast pro partnerství 2: Rozvoj klíčových digitálních a základních technologií a jejich využití, mimo jiné včetně nových technologií, jako jsou umělá inteligence, fotonika a kvantové technologie

Oblast pro partnerství 3: Vedoucí postavení Evropy v oblasti metrologie, včetně integrovaného metrologického systému

Oblast pro partnerství 4: Urychlení konkurenceschopnosti, bezpečnosti a environmentální výkonnosti letového provozu a letecké a železniční dopravy v EU

Oblast pro partnerství 5: Udržitelná, inkluzivní a oběhová řešení založená na biotechnologiích

Oblast pro partnerství 6: Vodík a udržitelné technologie skladování energie s nižší environmentální stopou a méně energeticky náročnou výrobou

Oblast pro partnerství 7: Čistá, propojená, kooperativní, autonomní a automatizovaná řešení pro budoucí nároky na mobilitu osob a zboží

Oblast pro partnerství 8: Inovativní a na výzkum a vývoj zaměřené malé a střední podniky.

Proces posuzování potřeby zavedení institucionalizovaného partnerství v jedné z výše zmíněných oblastí pro partnerství může vést v souladu s právem podnětu Komise k předložení návrhu na základě článku 185 nebo 187 SFEU. Kromě toho může příslušná oblast pro partnerství také spadat do partnerství podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nebo b) rámcového programu nebo být provedena prostřednictvím výzev k předkládání návrhů v rámci Horizontu Evropa.

Jelikož možné oblasti pro institucionalizovaná evropská partnerství pokrývají široké tematické oblasti, lze je v závislosti na posouzených potřebách provést prostřednictvím více než jednoho partnerství.

(1)Úř. věst. C […], […], s. […].
(2)Úř. věst. C […], […], s. […].
(3)Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Text zvýrazněný šedě nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(4) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(5)
(6) V řadě C Úředního věstníku by mělo být po přijetí konečného znění nařízení zveřejněno následující prohlášení Komise:„Komise hodlá plnit rozpočet nástroje ERI Accelerator takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že podpora malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, poskytovaná výhradně prostřednictvím grantů bude odpovídat podpoře poskytované v rámci rozpočtového nástroje pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020 v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 43 odst. 1 a v bodě odůvodnění X nařízení o programu Horizont Evropa“.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 1) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1292/2013 ze dne 11. prosince 2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 174).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).
(9)
(10)Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(12)Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(13)Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(14)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(15)Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(16)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(17)Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(18)Úř. věst. C 205, 19.7.2013, s. 9.
(19) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(21)
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
(23)Úř. věst. ...
(24) V řadě C Úředního věstníku by mělo být po přijetí konečného znění tohoto nařízení zveřejněno následující prohlášení Komise: „Komise bere na vědomí kompromis, jehož dosáhli spoluzákonodárci ohledně znění článku 5. Komise má za to, že specifický program týkající se výzkumu v oblasti obrany uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b) je omezen pouze na výzkumné akce v rámci budoucího Evropského obranného fondu, zatímco rozvojové akce jsou posuzovány mimo oblast působnosti tohoto nařízení.“
(25) V řadě C Úředního věstníku by mělo být po přijetí konečného znění nařízení zveřejněno následující prohlášení Komise: „Na požádání má Komise v úmyslu vyměňovat si názory s příslušným výborem Evropského parlamentu na téma: i) seznam potenciálních kandidátů na partnerství podle článků 185 a 187 SFEU, na něž se budou vztahovat (prvotní) posouzení dopadů; ii) seznam případných misí určených výbory pro mise; iii) výsledky strategického plánu před jeho formálním přijetím a iv) předložení a sdílení dokumentů souvisejících s pracovními programy.“
(26) Výzkum související s léčbou rakoviny gonád financovat lze.
(27) V souladu s právním aktem v konečném znění vydá Komise prohlášení k výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk jako v případě programu Horizont 2020 (prohlášení 2013 / C 373/02).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).
(31) Postup bude vysvětlen v dokumentu, který bude vydán před zahájením procesu hodnocení.
(32) Ustanovení pro monitorování evropských partnerství jsou uvedena v příloze III nařízení.
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).
(34)Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o evropském inovačním partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství“ (COM(2012)0079).

Poslední aktualizace: 29. července 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí